Skip to main content

Full text of "Dejiny obecni spravy kral. hlav. mesta Prahy za leta 1860-1880"

See other formats


Google 



This is a digital copy of a book that was prcscrvod for gcncrations on library shclvcs bcforc it was carcfully scannod by Google as part of a projcct 

to make the worlďs books discoverablc onlinc. 

It has survived long enough for the copyright to cxpirc and thc book to cntcr thc public domain. A public domain book is one that was nevěr subjcct 

to copyright oř whose legal copyright term has expircd. Whcthcr a book is in thc public domain may vary country to country. Public domain books 

are our gateways to the past, representing a wealth of history, cultuie and knowledge thaťs often difficult to discovcr. 

Marks, notations and other maiginalia present in the originál volume will appear in this flle - a reminder of this book's long journcy from thc 

publishcr to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken stcps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing lechnical restrictions on automated querying. 
We also ask that you: 

+ Make non-commercial use ofthefiles We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personál, non-commercial purposes. 

+ Refrainfivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition oř other areas where access to a laige amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each flle is essential for informingpeopleabout this projcct and helping them lind 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are lesponsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can'l offer guidance on whether any speciflc use of 
any speciflc book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the worlďs information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps rcaders 
discovcr the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through thc full icxi of this book on the web 

at |http: //books. google .com/l 



^ A ^ 






DĚJINY OBECNI SPRÁVY 

KRÁL HLAV. MĚSTA PRAHY 

ZA LÉTA 1860—1880. 

DlL PRVY. 

LÉTA ISeO-IB70. 

PRVÝ SVAZEK. 

IS TftEMI BARF.VNÝMI ťODOblZNAMI A b IS OBRAZCI. 
VYDALA 

OBEC KRÁLOVSKÉHO HLAVNÍHO MÉSTA PRAHY PRACl MBTSKEHO ARCHIVD 
VOJTĚCHA KRAUSA, 




V PRAZK 1903. 

)DLV OnCR KRÁL. HLA 
ÍKÉ grafické SPOI.FĚ.SO! 

STANFORO 
UBRARteS 



J [ ^((r':^ 



u .. 



I 



. ■■{ 



PŘEDMLUVA. 



IJraha, hlavní, nejlidnatější a nejznamenitější město politického národa Českého, 
netoliko v minulých ale i v přítomných dobách osvědčuje napořáde ne- 
konečnou radou projevů, skutkův a zařízení, že chce býti i zůstati hlavou 
i srdcem, vůdcem a vzorem ostatním městům a obcem českým. 

Není nahodilou okolnost, že proslulý dějepisec hlavního města Václav 
Vladivoj Tomek věnovav všechen velezáslužný život vylíčení dějin měst 
Pražských, podal zároveň v monumentálním svém díle poutavý obraz dějů 
celé vlasti, všeho národa Českého. A bohdá i pro příští časy podrží plnou 
platnost památná slova, která r. 1348 pronesl otec vlasti král Karel IV. 
o městu Pražském, že by » ostatní města země České bez něho byla jako 
trup bez hlavy* a že ^zákonný sbor jeho sousedů je příkladem a zrcadlem 
poctivosti života lidského sousedům všech jiných měst království Českého.**) 
A tak až dojde na pokračování v díle Tomkově a budou se psáti no- 
vější neméně zajímavé dějiny Pražské, spisovateli připadne úkol vylíčiti zá- 
roveň úpadek všeho politického a městského života a zřízení a současného 
ponížení národnosti české v době předbřeznové netoliko v Praze, ale i v celé 
zemi. A když bude potom chtíti vystihnouti všechen dalekosáhlý význam, 
jaký mělo obnovení samosprávy městské v hlavním městě v památném roce 
1848, a když nestranně bude oceňovati následky, které přivodilo uvedení 
správy obecní v tomto městě do rukou svobodně volených, pokroku mi- 
lovných a národně uvědomělých zástupcův obecních v ohlodu politickém, 
národním, kulturním a hospodářském po pádu systému Bachova a současné 
porážce německocentraUstické, zpátečnické strany Haasovské v obci Praž- 
ské, tu zajisté volky nevolky bude museti vyložiti a oceniti také zname- 
nitý činný podíl, který občanstvo a zastupitelstvo Pťažské mělo na všem 



*) Čclakovského, Privilegia mčst Pražských, str. 85. 



II 

pokroku, jenž v novějších časech nastal ve všech oborech veřejného života 
vlastí našich. Dějiny Pražské byly a napořáde zůstanou ději- 
nami celé vlasti. 

Dílo tak velikého rozsahu a významu sotva bude moci jiným způsobem 
přivedeno býti k místu, než když se stane úkolem mladší sily, nadaného, od- 
borně vzdělaného, v každém ohledu nestranného a při tom vlastenecky smý- 
šlejícího historika, který by se odhodlal všechen takořka život po svědém 
příkladu Tomkově zasvětiti této záslužné, obecnému dobru věnované práci. 
Bohužel místo historiografa zemského, i pro tuto práci tak důležité, zůstává 
po smrti slavného Františka Palackého neobsazeno a není znamenati příchodu 
osobnosti, která by měla vůli a nadání v světoznámém tomto díle pokračo- 
vati. Dějepisectví Pražské bohudíky zůstává posud v neúnavných, pevných 
rukou a jest si toliko přáti, aby zůstalo v nich dlouho, tak aby o nástup- 
nictví nemusilo býti uvažováno. 

Nicméně čas už, aby pro dějepisce Pražského novější doby — budiž si 
jím kdokoli — aspoň začaly se sbírati a rovnati prameny a pomůcky, jako 
se upravují silnice a cesty pro příštího poutníka. Čas už také, aby do rukou 
občanstva Pražského dostávaly se u větší míře knihy svědomitě a na základe 
podrobného studia pramenů sepisované, které by, obracejíce pozornost k no- 
vějšímu politickému vývoji, šířily lásku a porozumění pro samosprávu a 
vyložily názorně všechen pokrok, který uvědomělá česká správa obecní 
v novější době obyvatelstvu hlavního města způsobila. Když se tak stane, 
podá se tím zároveň nejpádnější důkaz, že Čechové jako byli v dávných 
dobách, tak jsou i v přítomných způsobilými a zralými pro samospráMi 
a svézákonnost. I mají úkolu tomu také sloužiti přítomné dějiny obecní správy 
za léta 1860 — 1880, jež archivem městským z uložení obecního zastupitelstva 
královského města Prahy se tímto vydávají. 



Jako v starších časech, tak také od spojení čtyř měst Pražských v jediné 
město r. 1784 některý úředník magistrátní, kterému byla svěřena správa archivu 
městského, hleděl zaznamenávati důležitější události Pražské, zvláště obce se týka- 
jící *) Když pak c. k. České zemské gubernium nařídilo dne 31. srpna 1835 všem 
obcem, aby dnem 1. ledna 1836 zapisovaly veškeré význačnější události a vedly 
je v přehledu, tu založena byla i v archivu města Prahy za tím účelem zvláštní 
pamětní kniha. Zprávy do ní německým jazykem zapisované končí se rokem 
1846. Nepochybně nesnadné vylíčení bouří Svatodušních r. 1848 způsobilo, 
že přestaly se zápisy konati. 

Teprve r. 1876**) uloženo bylo archivu městskému, aby knihu tu do- 
plnil a ve zprávách soudobých pokračoval ve sméru dřívějším. 

*) Tak zejména Josrf Jebautzký, jenž byl magistrátním radou v 1. 1S08— 1840, maje 
na péči správu archiválií městských, založil několik knih v archivu méstském dosud 
zachovaných, do nichž zapisoval důležitější události a doklady týkající se dějin král. 
hlav. města Prahv. 

**) Dekret praesidia rady městské ze dne 12. října 1876 č. 812 praes. 



m 

Zvěčnělý archivář městský a univ. prof. Dr. Josef Emler uradiv se 
s tehdejším inspektorem archivu a obecním starším, univ. profesorem drem 
Václavem Vladivojem Tomkem, učinil radě městské dne 30. prosince 1876 
č. 46. praes. návrh, aby tyto paměti přilnuly jak co do obsahu tak i do dispo- 
sice k dějinám Tomkovým král. hlav, města Prahy, tak že byl by věnován 
v nich hlavní zřetel ku všeobecně důležitým událostem našeho města a při- 
hlíženo bylo v nich zejména k věcem týkajícím se zřízení a proměnám samo- 
správy obecní, k orgánům výkonným (sboru obecních starších a úřednictvu), 
k výsledkům hospodářství (»becního a k ústavům pod správou obecní stojícím 
a j. v. 

Rada král. hlav. města Prahy schválila ve schůzi dne 16. ledna 1877 
návrh řečený, uloživši provedení jeho archiváři prof. dru. Josefu Emle- 
rovi. Tento podjav se nesnadného úkolu, sepisoval paměti král. hlav. města 
Prahy od r. 1861 až do r. 1866, ale pro jiné přemnohé úřadní povinnosti, 
pro rozsáhlost úkolu a konečně pro nemoc, jež brzo i přivodila jeho smrt,*) 
nemohl práci k částečnému konci přivésti. Okolnost ta, jakož i zkušenosti 
takto nabyté zavdaly k tomu podnět, že zvláštní praesidiální komise vzala 
dne 20. února 1897 znova v úvahu, jak by novější paměti obce Pražské 
mohly býti sepsány. Nově jmenovaný podepsaný archivář městský předložil 
v tom směru pozměněné návrhy. Poukázav k tomu, že r. 1870 založila obec 
Pražská stálou statistickou kancelář, jež \^dává každoročně od r. 1871 
Statistické zprávy a od r. 1880 Administrační zprávy, 
kterými publikacemi se kronika městská pro dobu novější nahrazuje, a připo- 
menuv, že archiv městský má uloženo vydávati každoročně Almanach obce 
Pražské, v němž uveřejňuje kromě schematických částí různá pojednání 
historická a chronologicky spořádané hlavní události, jež se v obci Pražské za po- 
slední rok sběhly, přimlouval se za to, aby bylo upuštěno od myšlénky 
sepisovám' pamětí až do novější doby a na místě toho aby bylo přikročeno 
k sepsání a vydání tiskem díla, které by obsahem \yplnilo mezeru časovou 
od r. 1860 do r. 1880 s příslušným zřením k dějinám po roce 1848, k čemuž 
by se užilo ovšem spraco váného již materiálu k pamětem. 

Rada městská souhlasila s návrhem a usnesla se dne 2. dubna 1897, aby 
bylo takové dílo vydáno po desetiletích ve dvou dílech (1860—1870, 1871—1880), 
k nimž ke konci byla by sepsána jednotná stať, pojednávající o významu 
král. hlav. města Prahy jako střediska kulturního života Českého od r. 1848 
do r. 1880. Provedení díla svěřeno bylo archivu městskému a za tím účelem 
byli přikázáni magistrátní adjunktové Václav Lešer a Vojtěch Kraus, 
aby na úkolu tom pracovali za vrchní redakce podepsaného městského archiváře. 

Když pak p. Václav Lešer byl přikázán r. 1899 redakci Adresáře, po jehož 
vydání přidělen městské spisovné, byla redakce Dějin obecní správy dekretem 
slavné rady městské z dne 21. května 1901 vložena na magistrátního adjunkta 
Vojtěcha Krausa. Později, když ukázalo se, že materiál jest velmi obsáhlý 
a že spracování jeho vyžaduje více sil, byli přikázáni službou archivu mést- 



♦) Zemřel dne 10. února 1899. 



IV 

skému ku provedení této práce PhDr. František Vaněk a MUC. Karel 
Stehlík. Redakce učinila po nabytých zkušenostech návrh radě městské, 
jenž došel i schválení dne 9 října 1902, aby vzhledem k velikému materiálu 
vydáno bylo dílo to po částech a takovým způsobem veřejnosti dostává se 
do rukou tento prvý svazek prvého dílu. 

Zprávy k tomuto dílu byly hlavně čerpány ze spisův úředních, zvláště 
z praesidiální spisovny, archivu městského a ústřední spisovny městské, 
a za tím účelem byly také prohlédnuty všechny zápisníky rady městské, 
sboru obecních starších i magistrátu, kteréž čítají na 60 foHantů z té doby, 
kromě toho excerpovány jsou časopisy denní a řada monografií a příleži- 
tostných spisů. 

Při spracování bylo třeba dožadovati se různých pokynuv současníků věcí 
znalých, kteří také z vlastní zkušenosti mohli posloužiti některými daty. 

Má proto redakce za milou povinnost děkovati všem, kdo vydání díla 
tohoto jakýmkoli způsobem podporovali a vzácnou radou přispěli. Zejména 
díky projevuje panu JUDru. Vladimíru Srbovi, starostovi král. hl. města 
Prahy, jakož i předchůdci jeho panu JUDru. Janu Podlipnému, za jichž 
úřadování podnik tento dospěl k místu; jakož i všem pánům členům si. rady 
král. hl. města Prahy a komise praesidiální, kteří na věci brali 
živé účastenství. 

Rovněž za účinnou podporu budtež vzdány díky býv. náměstkovi staro- 
stovu panu JUDru. Eugenu Eiseltovi, jenž poskytl redakci cenných rad 
při stati o obecním řádu Pražském, městskému radnímu p. Václavu 
Brožovi, jako inspektoru městského archivu, obecnímu staršímu p. Frant. A 
Urbánkovi, jako inspektoru prací tiskových, řediteli měst. statistické kan- 
celáře p. Josefu Erbenovi, býv. řediteli ústřední městské spisovny 
a proslulému lexikografu p. Josefu R a n k o v i, jenž byl pamětníkem 
líčené doby, stavebnímu radovi p. Václavu Machálkovi, jenž opatřil 
technické popisy chudobince a chorobince, adjunktu městského archivu 
p. JUDru a PhDru. Josefu Teigemu, c. k. profesoru p. PhDru. Václavu 
Flajšhansovi a vůbec všem, kdož jakoukoH radu a pomoc při díle 
tomto poskytli. 

Redakce majíc hlavní snahu, aby obsah této knihy byl pokud možná 
podán vccně a vyhovoval všem požadavkům, dala také přehlédnouti stati 
o ústavech obecních příslušným odborníkům, zvláště řediteli obecních plynáren 
p. Josefu Krostovi, řediteli městské pojišťovny p. Janu Růžičkovi 
a tajemníku jeho p. Rudolfu Heřmánkoví, správci chudobince panu 
Emanuelu Peckovi a správci chorobince p. Matyáši Malcovi, jakož 
i duchovnímu správci důstojnému panu Antonínu Postři hači a adjunktu 
p. Josefu Vlkovi, a vzdává i jim za všestrannou odbornou podporu 
srdečné díky. 

V Praze, dne 21. června 1903. 

Prof Dr. Jaromír Čelakovský, 

archivář král. hlav. mésta Prahv. 

Vojtěch Kraus, 

maj^istrátni adjunkt. 



A) Správa obecní král. hlav. města Prahy 

v letech 1860 až 1870. 

I. Zastupitelstvo obecní a proměny v něm. 

Dne 27. dubna 1850* došel Nejvyššího schválení obecní řád král. hl. města 
Prahy. Jím rozšířen byl obvod obce Pražské z dosavadních čtyř volebních okresů, 
Starého mésta. Nového města, Malé strany a Hradčan, na pčt, připojením města 
Židovského, jež odtud slulo Josefov, a nastoupil na místo dřívějšího širšího výboru 
měšťanského o 100 členech, sbor obecních starších o 90 členech, a místo 
24tičlenného užšího výboru městská rada též o 24 členech, kteří měli 
v čele starostu a jeho náměstka, jež volil ze sebe sbor obecních starších. Volba 
starosty pak mimo to vyžadovala Nejvyššího schválení. Funkce obecních zá- 
stupců tnala tři léta, kromě náměstka a členů rady městské, kteří byli voleni 
\ ždy na rok. Obec netvořili toliko měšťané a majetníci domů, nýbrž i příslušníci 
a společníci obce**) a volby konaly se v jednotlivých částech města. Voličové 
v každém volebním okresu byli rozděleni na tři volicí sbory dle výše daně a 
každý volicí sbor volil do obecního zastupitelstva 30 členů. Na jednotlivé vo- 
lební okresy a volicí sbory připadal tento počet zástupců: 

na Staré město v I. sboru 11, ve 11. sboru 11 a ve III. sboru 13 

na Nové město » 13, » 11 » 10 

na fialou stranu > 4, > 5 » 4 

na Hradčany » 1, ♦ 1 > 1 

na Josefov * 1, > 2 » 2 

v celé Praze v I. sboru 30, ve II. sboru 30 a ve III. sboru 30. 

Zvolení členové sboru, scstoupivšc se dle jednotlivých volebních okresů, 
volili tudíž členy rady měst.ské: za Staré město počtem 10, za Nové město 9, 
za fialou stranu 3, za Hradčany a Josefov po jednom členu. Každý volební 
okres volil do rady městské tolik obecních starších, kolik jich připadlo ze 
24 členů rady městské podle počtu všech obecních starších na každý volební 
okres, hledíc k počtu obecních starších z něho zvolených, nejméně však byl 
každý volební okres aspoň jedním členem v radě městské zastoupen. Poprvé 
vykonány byly obecní volby zastupitelstva městského dle tohoto nového řádu 
obecního dne 29. srpna 1850, jakož i užší volby dne 18. září téhož "roku. 



*) Zák. zem. a vést. vládní pro korunní zemi Českou, Částka XVII. Vydán a roze- 
slán dne 26. května 1850 č. 85. 
♦♦) §§ 38. a 39. ob. ř. Pr. 



2 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Z voleb těch vyšli: 

na Starém Městě 

v I. volebním sboru : Eduard Pleschner, kupec; JUDr. Karel Helminger; 
Bedřich Zdekauer, velkoobchodník; Bedřich Hezncr, obchodník; JUDr. Jan Kle- 
mann; Vilém Hofmann, c. k. dvorní sklenář; František Ehm, majetník domu; 
František Kučera, sládek; Josef Veselý, čalouník; Jindřich Ganglov, obchodník 
s máslem, Josef Jednorožec sládek ; 

ve II. volebním sboru: MDr. Josef Loschner, univ. profesor; Josef 
Eichler, kupec; Karel Eduard Brosche, továrník; František Urfus, kupec; JUDr. 
Rudolf Haase; Eduard Seutter v. Lotzen, kupec; Václav Hamburský, krejčí; 
František Fricse, kupec; Jan Jelínek, maj. domu; Václav Jindřich, obchodník, a 
Josef Pack st., kovář; 

v e III. volebním sboru: Martin Brabec, obchodník s dřívím ; JLTDr. Frant. 
Brauner; Ludvík Hainz, hodinář; František Hampejs, kožišník; Karel Korb, pasíř; 
Vavřinec Kriesche, obchodník; Karel Makovský, barvíř hedvábí; Josef Minařík, 
zlatník; Pavel Mnouček sládek; František Niksič, truhlář; Josef Odkolek, maj. 
domu; Kristián Rady, rukavičkář, a Karel Vlček, zlatník; 

na Novém městě 

v I. volebním sboru: JUDr. Václav Wanka; JUDr. Václav Porth; Jan B. 
Ricdel, kupec; František Pštross st, majetník domu; Karel Engelmayer, mlynář; 
Josef Turecký, hospodářský rada; Josef Róssek, tesař; I^nác Wagner, obchodník; 
Jakub Binder, železník; Leopold Jurain, majetník domu; Václav Novotný, majetník, 
domu ; Josef Bárnreither, továrník, a Václav Karásek, nákladník; 

ve II. volebním sboru: Vincenc Holý, majetník domu; JUDr. František 
Merolt; Josef Kranner, stavitel; MDr. Ferd. Arit, JUDr. Mikuláš Horáček; JUDr. 
Karel Walther; MUDr. Josef Riedcl, řiditel nemocnice^ Emanuel Zdekauer, ob- 
chodník; PhilDr. František Palacký, historiograf král. Českého; František Fiirst, 
lékárník, a Jan Vyskočil, mlynář; 

ve III. volebním sb o ru: Josef Cechner řezník; Maximilián Berj^er, statkář; 
Bernard Banset, krejčí; Josef Fluom, punčochář; Václav Holeček, krupař; Fran- 
tišek Holeček, pokrývač; František Jedlička, kameník; Karel Kuřák, obchodník 
s dřívím; František Rezek, obchodník s dřívím, a Matěj Vávra, mlynář; 

na Malé straně 

v I. volebním sboru : JUDr. Eduard Schubcrt, c. k. notář; Josef Schobl 
pernikář; JUDr. Antonín Hcrget, továrník, a Antonín Amler, klempíř; 

ve II. volebním sboru: Eduard Balzer, pokladník České spořitelny; 
JUDr. Václav Worovka; Emanuel Horn, učitel; František Scheib, knihkupec, a 
Vilém Volkmann, c. k. uschovatel; 

ve III. volebním sboru: JUDr. Adolf Pinkas; JUDr. Alois Pravoslav 
Trojan; Jan Slavík, mlynář, a Jan Vyšín, obuvník; 

ua Hradčanech 

v I. volebním sboru: Ondřej Haase, majetník dvorní knihtiskárny; 

ve II. volebním sboru: Karel Freyesleben, majetník domu; 

ve III. volebním sboru: Josef Čubrt, obchodník s hedvábím; 

v Josefově 

v I. volebním sboru: Mojžíš Israel Landau, maj. tiskárny; 

ve II. volebním sboru: Moric Kubinzky, obchodník, a MDr. Leopold 
Lox-y Gitschin; 

ve in. volebním sboru: David Bernard Frankl, obchodník, a JUDr. 
Bedřich Wiener. 



Obecní zastupitelstvo v 1. 185C— 1852. 3 

Tito zvolili ze sebe dne 27. listopadu 1850 za starostu JUDra. Václava 
Wanku, za náměstka jeho Ondřeje Haase. Za členy rady městské byli zvoleni: 
I. za Staré město: František Fiirst, JUDr. Karel Helminger, Josef Bám- 
reither, Josef Jednorožec, Eduard Pleschner, Jan Jelínek, JUDr. Rudolf Haase, 
Frant. Ehm, JUDr. Jan Kiemann, Jos. Veselý; II. za Nové město: Jan Vyskočil, 
Jos. Turecký, MDr. Ferd. Arit, Jos. Rossek, Václav Novotný, Leop. Jurain, Karel 
Ed. Brosche, Jan Pack sen., Jos. Kranner; III. za Málo u stranu: JUDr. Václav 
Worovka, Karel Freyesleben, JUDr. Ed. Schubert; IV. za Hradčany: Vilém 
Volkmann; V. za Josefov: Mojžíš Isr. Landau, majetnfk tiskárny. 

Roku následujího měla býti dle § 56. obecního řádu Pražského vylosována 
ti^etina členů sboru obecních starších počtem 30. Ale poněvadž prodlením toho 
roku dva členové zemřeli, tři přesídlili se na venek a dva úřadu svého se 
vzdali,*) nařídila krajská vláda výnosem ze dne 4. prosince 1851 č. 16103, aby 
bylo vylosováno pouze 23 členů, kteří by pak s dotyčnými 7 členy doplnili zmí- 
něný počet 30. Byli pak dne 3. listopadu 1851 vylosováni: Frant. Friese, Pavel 
Mnouček, Ed. Balzer, Jos. Eichler, Frant. Kučera, Jindř. Ganglov, Karel Kuřák, 
Vincenc Holý, Jos. Čubrt, Jan Slavík, Frant. Ehm, Jos. Veselý, Václ. Holeček, 
Jan Pack, D. B. Frankl, Jos. Jednorožec, Karel Eduard Brosche, Jos. Odkolek, 
Mart. Brabec, JUDr. Ed. Schubert, Jan Jelínek, JUDr. Václ. Worovka a Ondřej Haase. 

Potom doplněn sbor obecních starších novými volbami dne 22. prosince 1851 
jakož i užší volbou ve třetích sborech na Hradčanech a v Josefově konanou, 
z nichž vyšli: 

na Starém méstč 

ví. volicím sboru: Ondřej Haase, Frant. Ehm, Jos. Jednorožec, Jindř. 
Ganglov a Jos. Veselý; 

ve II. volicím sboru: Karel Ed. Brosche, Vine. Schimmer, Karel 
v. Helly, Leop. v. lilmmel, Leop. z Portheimu; 

ve ni. volicím sboru: Jos. Odkolek, JUDr. Jos. Fric, JUDr. Jan Roz- 
košný; 

7ta Novém méstč 

v I. volicím sboru: JUDr, Václav Mayer, Karel Suchý, Jan Novotný; 

ve II. volicím sboru: Ant. Burggraf, MDr. Jos. Halla, Fr. Horník, Jan 
Pitteroflf; 

ve III. volicím sboru: Bedř. Hancke, Frant. Dittrich; 

na Malé straně 

v I. v o 1 i c í m sboru: JUDr. Ed. Schubert; 

ve II. volicím sboru: JUDr. Václ. Worovka, Karel Brust; 

ve in. volicím sboru: Jan Slavík; 

na Hradčanech 

v I. volicím sboru: Frant. Dittrich, kanovník; 

ve ni. volicím sboru: Václ. Carda (v užší volbě); 

v Josefové 

ve III. volicím sboru: D. B. Frankl, Wolfgang Veselý (v užší volbě). 

Z takto doplněného sboru byl opět zvolen dne 7. ledna 1852 za náměstka 
Ondřej Haase, který setrval v úřadě až do 4. listopadu 1856, kdy k návrhu 
starostovu byl jmenován dekretem praesidia c. k. místodržitelství ze dne 4. listopadu 



*) Zemřeli: Ignác Wagner a Leop. Jurain; mimo Prahu se přesídlili: Jos. Kranner 
MDr. Jos. Riedl a JUDr. Bedř. Wiener; vzdali se: MDr. Fcrd. Arit a Václ. Novotný. 



!♦ 



4t Správa obecní v letech 1860—1870. 

1856 č. 10531 praes. zatímním náměstkem JUDr. Václ. Worovka. Do rady 
méstské byli z nově doplněného sboru zvoleni: 

I. za Staré město: Josef Jednorožec, František Ehm, Jan Vyskočil, JUDr. 
Karel Walther, Josef Rossek, Jindřich Ganglov, Josef Turecký, Josef Veselý, JUDr. 
Václav Porth. 

II. za Nové město: Josef Odkolek, JUDr. Rudolf Haase, JUDr. Jan Rozkošný, 
Jan Novotný, JUDr. Adolf Pinkas, Bedřich Hanckc, František Fiirst, Maximilián 
Berger, František Pštross st. 

UI. za Malou stranu: Vilém Volkmann, JUDr. Václav Worovka, Fran- 
tišek Scheib, Karel Freyesleben. 

IV. za Hradčany: Karel Brust. 

V. za Josefov: M. J. Landau. 

Od této doby až do roku 1860 nebyla konána již žádná nová volba ani ce- 
lého sboru obec. st., ani jeho třetiny. Neboť císařským patentem daným dne 31. pro- 
since 1851 povolovalo se sice obcím s výhradami zákonními voliti obecní před- 
stavené a výbory dle řádů volebních, jež však teprve měly býti vydány, a poně- 
vadž s vydáním takových nových řádů otálelo se po celé desítiletí, byly tím 
i všeliké volby zastaveny. Když potom po vydání diplomu dne 20. října 1860 
rozhodnutím c. k. stát. ministerstva*) ze dne 26. listopadu 1860 uveden byl 
opět v platnost obecní zákon ze dne 17. března 1849 a ustanoveno, že dle tohoto 
zákona i dodatečně k němu vydaných nařízení ze dne 7. března a 6. dubna 1850 
mají se v obcích konati nové volby do obecních zastupitelstev, v městech hlav- 
ních pak dle zvláštních jim udělených statutů: tu vznikl všude volební ruch. 
Nedůvěro valoť se dlouhému trvání volnějšího ducha, jenž byl po vydání říjno- 
vého diplomu zavládl všude. 

Ani Praha nezůstala pozadu. I bylo toho velice třeba, jednak proto, aby 
k veslu dostalo se zastoupení nové, pružnější, vyšším moccm méně přístupné 
a svobodným i samosprávným snahám nakloněnější, jednak proto, že správa 
města Prahy byla již jen v rukou několika osob, které na vše dostačiti ani 
nemohly.**) 

Uváživše tyto nedostatky a vady, sestoupili se ke konci r. 1860 mužové 
pokroku milovní obou národností a všech vrstev obyvatelstva a slíbivše si býti 
věrnými spojenci proti všelikým snahám zpátečnickým, vytkli si za zásadu při- 
mlouvati se za reformy, pokrok a za stejné právo všem pod štítem zákona. 
Dle toho vydal pak výbor jich dne 26. prosince 1860, jenž tehdáž v čelo vo- 
lebního ruchu pro královskou naši Prahu se postavil a jehož bylo heslem: 
» Pokrok k lepšímu* toto provolání***) k občanstvu Pražskému: 

Spoluobčané ! 

Svoboda vrátila se slovu zase. 

1 my užíváme jí, abychom nyní, když nastávají nám volby obecní, objevili Vám 
smýšleni a zásady, kteréžto pokládáme za své i všem potřebné a kterýchž nespustili jsme 
se ve svobodě ani v nesvobodě nikdy. 

i\Iy přimlouváme se za reformy, za pokrok a stejné všem právo pod štítem 
zákona všem společného. 

Život národní rozvíjejž se v obci, ve vlasti a ve státu dle zákona svobodně, aniž 
f)Otkávej se s překážkami a výtržnostmi z libovůle odkudkoli vzešlými, aniž mýlen buď 
privilegiemi a mocnostmi pouze strojenými. Slušíť uznávati veřejnou oprávněnost 

*) V čele státního ministerstva byl tehdy A^enor hrabě Goluchowski. 
**) Jaké účastenství bylo již při sezeních rady městské, lze nejlépe .seznati z praesenč- 
nich listin o léchto schůzích, v nichž z pravidla nebylo dosti členu přítomno, tak že sta- 
rosta Dr. Wanka dal si schváliti zvláštní ustanovení, dle něhož již čtyři členové 
ve schází rady měvStské byli kompetentní platné se usnášeti. 
***) Otištěné v >Národních Listech« 1. ročník (1861) č. 2. 



Obecní zastupitelstvo v 1. 1852—1860. 5 

všech živlů ve státu i v obci platnost majících. Jak náboženské vyznání, tak ani 
národnost nezakládej nižádného rozdílu v požívání práv politických i obecních; každý 
národ hradí se právem bytu, bohem samým iemu propůjčeného. Není však činiti o pas- 
sivní toliko uznání zásady národní rovnoprávnosti, již u nás nepopírá nikdo, ale ještč 
více o poctivé její konečné provedení, aby napraveno bylo dle možnosti, co dosa- 
vadnírn systémem zameškáno a zavinčno jest. 

Ústrojí státu nemůže nabývati volnosti, zdraví a síly, pokud přední jeho oud, 
obec totiž, není volnč a zdravé ustrojena. K tomu jest vsak především třeba samosprávy 
a veřejnosti. 

Obec Pražská představuje i zastupuje »svatou máti« národu v dčjinách svéta se ctí 
jmenovaného, hlavní město vlasti, vynikající nad jiné vzdělaností a průmyslem, ovšem 
pak jednu z předních stolic říše Rakouské. Za touto její znamenitostí potřebí jest, aby 
mužové, kteří povoláni jsou spravovati ji moudře, uvnitř a vnč zastupovati důstojně, 
netoliko dostáli tomuto úkolu svému, ale aby uměli aspoň větší částky také rozuměti 
a vyhověti vyšším otázkám politickým. 

Ačkoli nyní již není se obávati, že by volby ke sněmu zemskému podány 
byly na raddy obecní, nesmí přece ve svobodném státu nižádný občan, tím méně zá- 
stupce od obce zvolený, odmítati se oučastenství v politickém životě vlasti své. Ne 
každé politické stranění samo v sobě škodné jest a hodno zatracení, ale jen ona n e- 
celost a vrtkavost, která dle okolností měnívá barvy své, aby pod hesly pokaždé 
oblíbenými opatřila vždy věc svou a udržela se v požívání moci. 

Stav obce naší jest takový, že požaduje pilné opravy. Ne v ouzkém ohrazování 
se pouhými slovy, ne v bázni malicherné, která v každém vání větří již nastávající bouři, 
ani v mysli porobné, bránící každému ruchu a pokroku i povolující každému násilí, jest 
nám hledati spásy. Nám potřebí jest mužův, u kterýchž rozmn i zkušenost hojná pojí se 
s láskou k obci a ke všemu tomu, co přispěti může k duchovnímu i materiálnímu jejímu 
blahu; mužův, kteří umějí pro obec i hospodařiti moudře a nemarnotratniti, 
i zdárnou péči vésti o ústavy, od kterýchž visí vychování a vzdělání vzrůstajícího po- 
kolení, aby toto důmyslností a podnikavostí vlastní domáhajíc se zámožnosti a samo- 
statnosti, bránilo spolu schudnutí města vůbec. Potřebí jest nám mužův svobodo- 
myslnosti přirozené a odolávající každému příkoří; ano pouhé opakování hlasův a řečí 
liberálních, proti kterýmž ode dne 20. října již nižádný počestný občan nesmí se již 
ozývati, k ničemu nepostačuje. Požadujeme mužův, kteří moci své v obci nechtějí užívati 
jen k zalíbení se pánům a k ukojení osobní marnosti své; mužův, kteří vedle svobodné 
mysli také tolik statečnosti do sebe mají, aby ve všech okolnostech důstojněji osvěd- 
čovali; konečně mužův, od nichž nadíti se můžeme potřebné odvahy a moci společenské, 
aby v dobách bouřlivých i klidných dovedli udržeti v oboru působení svého nezlomné 
panování zákona proti outokům s kterékoliv strany naft dorážejícím. 

Chtěj íce uvésti vyslovené zde přesvědčení mužně a věrně ve skutečnou platnost, 
sestoupili jsme se dohromady někteří stejnomyslní obou národův, i podáváme spolu 
měšťanům svým jména těch mužův, které před jinými za schopné máme, aby zastupovali 
obec naši. 

Kéž af všickni, kdo s námi stejně smýšlejí, připojí se k nám, i af pak výsledek 
volebního hlasování stvrdí heslo naše: 

• Pokrok k lepšímu.* 

Komité strany pokroku: 

Bachofen v. Echt Clemens. -- Bělský V. JUDr. — Brauner Fr. A. JUDr. — Dittrich 
Frant. (dřevař). Dormitzor Maxiníilian. — Dudek .Antonín. — FriČ Jos. JUDr. — 
Hamerník Jos. MDr. - Horáček Antonín. - Huleš Jos. — Krása Alois JUDr. — 
Lippmann Josef. - Matějka Bedřich MDr. - Palacký Frant. PhDr. - Pilj. 
Gustav.^- Pinkas Adolf M. JUDr. - Pštross Frant. (syn). - Rie^^er Fr Lad. JUDr. — 
Šimek C. B. — Schmitzer Vincenc. — Seutter v. Lótzen Eduard. 



z 



Většina dosavadního zastupitelstva vidouc v provolání tom útok na svou 
správu, vydala tiskem v jazyku českém i německém zvláštní zprávu pojednávající 
>o nejdůležitějších účincích městského hospodářství za posledních deset let, z níž 
by byla zřejmá péče tehdejšího zastupitelstva o blaho Prahy.* *) 

R. 1861. Tak začaly přípravy k volbám. Zvolena byla zvláštní komise sestá- 
vající z měst. radních Bedřicha Hancke, Františka Fiirsta a Frant. Scheiba, jíž 
bylo uloženo vypracovati návrh, dle něhož vykonal by se soupis voličů a sestavily 



*) O této zprávě promluvíme zevrul)něji ve stati o hospodářství obecním. 



6 Správa obecní v letech 1860—1870. 

volební listiny. Tato, podjavši se tohoto úkolu, podala návrh radě městské dne 
12. ledna 1861, dle něhož vykonán byl soupis voličů zvláštními popisnými archy, 
ve které majetníci domů zapisovali všecky osoby, které měly právo volební, s při- 
pojením dat, na kterých zakládalo se dotyčné právo. Když pak dle údajů se- 
psány byly volební listiny, došlo k jich veřejnému x-yložení v době od 5. února 
do 5. března 1861 s lhůtou k podání námitek do 19. února.*) 

V naznačené době byly podány četné námiťky a žádosti o zapsání nových 
voličů. Když pak rada městská rozhodla o právu voličském jednotlivých žada- 
telů a po případě nařídila dodatečné zapsání jich do volebních listin, objevil se 
tento počet voličů:**) 



Část města 

t ' 


Počet voličů k 
oprávněnýc 


volbě 
h 


Počet uprázdněných 
mandátů 


ve sboru 


ve sboru 


1. 2. 


3. 

1 


1. 2. 


3. 


Starú město 


559 


827 


500 


12 


9 


12 

1 


1 
Nove město 


594 


1171 


476 


12 


13 


11 


1 Malá strana 


185 


470 


195 


4 


5 


5 


Hradčany 


23 


90 


26 


1 


1 


1 


Josefov 


51 


120 


57 


1 


2 


1 


Úhrnem . . . 


1412 


2678 


1254 


30 30 


30 




5344 






90 





Zároveň byla \^dána zvláštní instrukce z usnesení rady městské ze dne 
16. února 1861 pro volební komise, kterou se měly říditi, a jež zněla: 

Dle 8 48. obecního řádu města Prahy oznamují se následující ustanovení, aby se 
jimi volební komise v té příčině bedlivě řídila. 

§ 1. 

Komise k řízení volby skládá se z jednoho císařského komisara, z jednoho Člena 
Pražského maj:;istrátu a z 5 důvěrníků, kteří mají právo hlasovati a od purkmistra k té 
komisi zvláště povoláni budou. 

§ 2. 

Volební komise musí se dáti najíti v místě volebním hodinu před početím volby. 

§3. 

Důvěrníci k volební komisi povolaní a k hlasování oprávnění zvolí ze sebe před- 
sedatelc spusobem takovým, kterýž sami za nejlepší uznají. 

§-»• 

Komise volební z toho jest odpovědna, aby se von)a vykonávala svědomitě a čle- 
nové její mají se zdržovati od všelikého svého spůsobení v hlasování voličů. 
Také nesmějí v místě volebním žádné listy kandidátův vyloženy býti. 

§5. 

Komisař císařský o to pečovati má, aby se v místě volebním zachoval pokoj 
a pořádek. 

§6. 
Tíi každé volební komisi musí ležeti: 

1. Jeden výtisk řádu obecního. 

'J. Všecky vyhlášky, které v příčině volby byly vydány. 

:». Listy voličské. 

4. Protokol volební, který obsahuje následující rubriky: 



*) Vyhláška 2. února 1861 č. 94 praes. 
•>*) Vyhláška 27. února 1861 č. 616 praes. 



Volba obecního 2astupitelst\'a r. l£61. 7 

a) Číslo řadové, 

b) jméno a příjmení voličovo, 

c) jeho stav, 

d) poznamenání. 

§ 7. 
Volební protokol musí kromč seznamů voličfi k volbč přišlých obsahovati také to, 
jak se celá volba dala. 

§ 8. 
Jakmile odbila hodina ku početí volby ustanovená, mají voliči do místa volebního 
vpuštěni býti, aby své volicí listy odevzdali. 

§9. 

Každý volič, kterýž právo své voličské vykonávati chce, musí v ustanovený čas 
v určité místo sám osobně před volební komisi přijíti. 

Spolkové vykonávají své voličské právo prostředkem osoby té, kteráž k tomu dle 
pravidel zákonních povolána jest, aby je v zevnějšku zastupovala. 

§ 10. 

Především musí každý volič předsedateli komise odevzdati svůj průkazní list a pak-li 
za spolek právo voličské vykonává, též své plnomocenství. 

Toto přinesení plnomocenství může prominuto býti, když komise dokonce nemá 
žádné pochybnosti; jinak nemá se hlasovací list přijímati a v protokolu af se to po- 
znamená. 

§ 11. 
Když byl volič podal svůj průkazní list a dle přípatlnosti též své plnomocenství, 
přikročí pak k hlasování v ten spůsob. Že odevzdá svůj náležíte vyplněný a znakem 
městským opatřený hlasovací list členu komise k tomu ustanovenému. 

§ 12. 

Člen komise, jenž přijímá hlasovací listy, položí je, na jich obsah ani se podívaje, 
do skříně k tomu určené. 

§ 13. 

Volební komise má právo zkažené aneb již vyplněné volicí listy, když toho voličové 
žádají a svůj list průkazní přinesou, vyměniti za nové. 

8 14. 

Kdyby některý v listech voličských zapsaný volič ztratil svůj průkazní list k volbě 
aneb svůj volicí list, tehdy af se přihlásí u purkmistra i ukáže jemu listiny, na nichŽ 
jeho právo voličské se zakládá, načež jemu náhradní list průkazní anebo list hlasovací 
bude \'ydán. 

Při V3'dávání takových listů průkazních musí se však na nich doložiti poznamenání, 
že to jsou duplikáty. 

1 musí se také návěstí dáti volební komisi o tom, komu takové náhradní listy prů- 
kazné a listy hlasovací byly vydány. 

§ 15. 

Po vypršení lhůty k volbě ustanovené bude místo volební zavřeno. Pak-li by až do 
té doby všickni přišlí voliči svých listů hlasovacích ještě neodevzdali, tehdy odevzdání 
jich ať se dále koná při zavřených dveřích. 

Osobám dohlížejícím bude nařízení dáno, aby do místnosti volební již nikoho více 
nepouštěly. 

Po té ať volební komise přistoupí ku počítání hlasů. 

8 16. 

Prvé, nežli se počítání hlasů předsevezme, mají se listy hlasovací spočítati a má se 
k tomu hleděti, zda-li se f)očet těch listů srovnává s počtem průkazních listů a s počtem 
článků volebního protokolu. 

K počítání hlasů dostane komise zvláště k tomu zřízené počítací list v. Dva důvěrníci 
z komise budou do těch listů zapisovati. Předsedatel bude hlasovací listy čísti a třetí 
důvěrník bude jej při tom kontrolovati, čtvrtý pak důvěrník bude dohlížeti, aby se do 
listů počítacích řádně zapisovalo. 



8 Správa obecní v letech 1860—1870. 

§ 17. 

Jestliže někdo na hlasovacím listu přestoupil počet starších obecních, které dotyčná 
shromáždční volí, tehdy na jména, ježto v listu hlasovacím posléze napsána jsou, líemá 
se žádný zřetel míti. 

Yznikne-li pochybnost o nčkterou osobu, že by byla táž, protože v listu hlasovacím 
nebyla určitč zaznamenána, buď že jméno nebylo zřetelné napsáno anebo že stav její 
nebyl určitčji vytknut, tehdy af se komise o tom poradí a včtšinou hlasů af rozhodne. 

Jestliže komise hlas některý prohlásí za ztracený, tehdy ať se to jméno v listu hlaso 
vacím podtrhne a počet takových ztracených hlasů af se poznamená v konečném pro- 
tokole, připojujíc k nčmu náležité hlasovací listy. 

§ 18. 

Za zvolené pokládati se mají ti, kteří obdrželi nadpolovičnou většinu odevzda- 
ných hlasů. 

§ 19. 
Po skončeném počítání hlasů af komise v místč volebním vyhlásí jména tčch, kteří 
nadpolovičnou včtsinou hlasů za starší městské byli zvoleni, potom af u vchodu do místa 
volebního veřejně vyvěsí vyhlášku, ode všech členů komise volební podepsanou, kteráž 
obsahuje jména nově zvolených členů sboru obecních starších městských, a konečně a( 
výsledek té volby se všemi přílohami, totiž s listy průkazními, hlasovacími a počítacími, 
to vše zapečetíc, podá sboru starších městských. 

§ 20. 
Nastane-li potřeba, aby se ještě potomně volilo, a to proto: 

a) buď že předepsaný počet starších obecních městských nadpolovičně většiny hlasii 
nedosáhl, 

b) anebo že jeden neb několik zvolených přivedou příčiny omluvné, pro něž dle § 5ó. 
řádu obecního mohou toho zvolení nepřijmouti, 

tehdy af se nová volba rozepíše a voličům af se znovu vydají listy průkazní 
a listy hlasovací. 

§ 21. 

Nastane-li případ pod a) jmenovaný, tehdy bude se volba vztahovati jen na ty 
osoby, kterým se při první volbě dostalo vůbec nejvíce hlasů po těch, kdož nadpolo- 
vičnou většinu hlasů obdrželi. 

Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhodne los. V užší volbu vzíti se má pokaždé 
dvojnásobně tolik osob, kolik se ještě bude voliti starších obecních. 

Jich jména i s udáním jich stavu mají se voličům napsati na hlasovací list a jim 
zároveň s listem průkazním poslati. 

Hlasy takové, ježto připadnou osobě, která v užší volbu vzata nebyla, nemají žádné 
platnosti. 

Bude-li rovnost hlasů, tehdy i tu rozhodne los. 

§ 22. 

Nastane-li případ pod b) jmenovaný, tehdy musejí se voličům vydati listy průkazní 
a listy hlasovací jako při volbě prvotní. 

V'ůbec platí na tento případ všecka ustanovení, která v naučení tomto od § 1. až 
po § 22. obsažena jsou. 

8 23. 

Bude-li potřeba v některých okršlcích volebních oba s[)úsoby potomných voleb 
předsevzíti, tehdy musí komise o každém jich zvláště hlasy počítati a zvláštní protokol 
volební vé.sti. 

Volby nového zastupitelstva byly ustanoveny na den 11. března 1861. Obě 
strany namáhaly se všemi silami, aby prorazily svými kandidáty. Strana většiny 
dosavadního zastupitelstva, která nazvala se > stranou přátel svobodomyslné ústavy* 
od jiných však bývala zvána > stranou Haasovskou* po vůdci svém Ondřeji šlechtici 
Haasovi, měla tu velikou výhodu, že ovládala v rukou celý volební apparát. Ncdo, 
statek výhody té vŠak nahradila strana druhá hojnou měrou svou horlivostí a ob- 
čanskou obětavostí. 

A tak sestálo, že zvítězila velikou většinou kandidátní listina strany > Pokroku 
k lepšímu*. 



Volba obecního zastupitelstva r. 1861. 



Účastenství voličů bylo veliké, jak vysvítá z této tabulky: 



Část mČsta 



Počet voličů, kteří 
volili 



ve sboru 



2. 



3. 



Staré mčsto 

Nové město 

Malá strana 

Hradčany 

Josefov 

Úhrnem . 



486 

529 

154 

(106) 

19 
45 



733 

(586t) 

997 

1676) 

405 

(344) 

80 

103 

(90) 



457 
429 

171 

21 

(21) 

51 



1233 



2318 



1129 



4680 



Při volbách těchto byli zvoleni: 

na Starém městě 

v I. volebním sboru: Kliment Bachofen v. Echt, továrník cukru, v čís. 
pop. 331 — I. (460 hl.); František Ellenberger st., majetník domu, v čp. 33v5 — I. 
(444 hl.)*; Bedřich Tempsky, knihkupec, v čp. 634—11. (433 hl.); Frant. Furst, 
majetník domu, v čp. 3 — I. (302 hl.)*; Josef Lippmann, kupec, v čp. 1001 — 11. 
(317 hl); Jan Bláha, kupec, v čp. 559—1. (309 hl.); G. H. Janoušek, mistr zá- 
mečnický, v čp. 648—1. (299 hl.)*; Robert Krach, továrník odčvů, v čp. 144— I. 
(298 hl.); Ludvík Hainz, továrník hodin, v čp. 483—1. (286 hl.)*; Vavřinec 
Kriesche, kupec, v čp. 347 — I. (271 hl.)*; Jan Pack ml., majetník domu, v čp. 300 — I. 
(259 hl.), a Karel Martin, kupec, v čp. 561—1. (249 hl.); 

ve IT. v o 1 e b n í m sboru: JUDr. Leopold Hasner, šlechtic z Arthy, c. k. univ. 
profesor na vys. školách Pražských, v čp. 576 — I. (498 hl.); Eduard Seutter 
v. Lotzen, kupec, v čp. 998 — U. (496 hl.)*; Jindřich Fugner, kupec, v čp. 958 — II. 
(470 hl.); Karel Kořistka, c. k. profesor na polytechnice, v čp. 146 — I. (416 hl.); 

ve III. volebním sbo ru: Martin Brabec, obchodník s dřívím, v čp. 611 — I. 
(430 hl.)*; Antonín Dudek, kupec, v čp. 644—11. (398 hl.)*; Josef Huleš, kupec, 
v čp. 492 — I. (396 hl.)*; Václav Vladivoj Tomek, c. k. univ. profesor, v čp. 552 — II. 
(396 hl.); JUDr. Frant. A. Brauner, v čp. 342-1. (393 hl.)*; Václav Krumlovský, 
mistr řeznický, v čp. 691 — I. (391 hl.); Karel Makovský, mistr barvířský, v čís. 
pop. 291—1. (390 hl.)*; Václav Zelený, ji^ymn. profesor, v čp. 440— I. (389 hl); 
Hampejs František, mistr kožišnický, v čp. 373—1. (382 hl.)*; Kristián Rady, 
továrník rukavic, v čp. 146 — I (380 hl.)*; Antonín Říha, soustružník, v čp. 973 — 1. 
(378 hl.); Jan Fric, mistr krejčovský, v čp. 171 — I. (351 hl.); 

na NovcPH městě 

v I. volebním sboru: Richard Dotzauer, kupec, v čp. 1009-11. (482 hl.); 
Josef Vilém Bayer, kupec, v čp. 37-11. (475 hl.), MDr. Josef Loschner, zdrav, rada, 
v čp. 748-11. (465 hl.);* František Pštross st., majetník domu, čp. 196-11. 
(382 hl.);* Karel Enfrdmayer, maj. mlýna, čp. 1219-11. (364 hl.);* Jan N. Riedl, 
obchodník s plodinami, v čp. 857-11. (359 hl.); * Karel Suchý, továrník hodin. 



t Čísla v závorce značí počet voličů, kteří volili při užší volbč. 
* Hvězdičkou označeni byli též zvoleni při volbách r. 1848. 



lU Správa obecní v letech 1860—1870. 

v čp. 771-11. (344 hl.);* Maximilián Dormitzer, továrník kartounů, v čp. 859-IL 
(340 hl.); Vincenc Schmitzer, kupec, v čp. 906-11. (325 hl.); Jan Hendrych, hl. po- 
kladník hr. Kinského, maj. domu, v čp. 1033-11. (323. hl.); Jan Novotný, architekt, 
v čp. 808-11. (313 hl.)* a Antonín Bernard Jelínek, kupec, v čp. 615-U. (309 hl.);* 

ve II. volebním sboru: Gustav Pilz, kupec, v čp. 1323-11. (863 hl.); Ema- 
nuel Broudre, kupec, v čp. 798-11. (726 hl.); JUDr. Václav Bčlský, zemský ad- 
vokát, v čp. 703-11. (653 hl.);* Josef Kaura, stavitelský mistr, čp. 1369-11. (604 hl.); 
JUDr. Václav Mayer, zemský advokát, v čp. 738-11. (596 hl.);* Ludvík Popel, 
mistr pekařský, v čp. 39-11. (590 hl.);* JUDr. Alois Krása, v čp. 140-U. (586 hU; 
Karel Šimek, železník, v čp. 785-11. (568 hl.);* Petr Tierhier, truhlář, v čp. 1116-11. 
(558 hl.);* Jan Pitteroff, mydlář, v čp. 188-11. (556 hl.); Srba Antonín, kloboučník, 
v čp. 769-11. (549 hl.), a Václav Kunc, kupec, v čp. 1041-11. (506 hl.);* 

ve IQ. volebním sboru: lUDr. Josef Fric, zemský advokát, v čp. 736-U. 
(416 hl.);* Ph. Dr. František Palacký, historiograf zemský, v čp. 719-11. (415 hl); 
JUDr. František Ladislav Rieger, v čp. 719-11. (392 hl.); František Pštross ml, 
továrník kozí, v čp. 196-11. (391 hl.);* Antonín Horáček, mistr řeznický, v čp. 
15-U. (410 hl.);* František Dittrich, obchodník s dřívím, v čp. 383-11. (389 hl);* 
František Rezek, obchodník s dřívím, v čp. 385-11. (377 hl.);* Josef Wenzigf, 
c. k. školní rada, v čp. 552-11. (373 hl); Bedřich Hancke, majctník domu, čp. 473-11 
(370 hl.);* František Řczáč,^ spirituál, v čp. 34-lV. (368 hl), a Josef Růžička, 
evang. vikář a řiditel hl. školy, v čp. 153-11. (364 hl); 

na Male stranč 

v 1. volebním sboru: Karel Brust, stavovský architekt, v čp. 152-111. 
(139 hl);* JUDr. Václav Worovka, v čp. 147-111. (81 hl)*, a JUDr. Eduard 
Schubert, zemský advokát, v čp. 92-111. (178 hl);* 

ve II. volebním sboru: Ferdinand Scheib, mistr zámečnický, v čp. 20-111. 
(248 hl);* Josef Dittrich, lékárník, v čp. 219-111. (228 hl); JUDr. Karel Seeling, 
zem. advokát, v čp. 39-111. (222 hl), a Antonín Kučera, rada c. k. vrchního soudu 
zemského, v čp. 475-111. (214 hl); 

ve 111. volebním sbo ru: JUDr. Adolť Maria Pinkas, v čp. 515-111. (162 hl);* 
MDr. Bedřich :Matéjka, v čp. 260-111. (155 hl); Josef Pěšina, kloboučník, v čp. 
48-111. (141 hl);* Josef Urban, tkadlec, v čp. 518-111. (121 hl) a František 
Koenecke, truhlář, v čp. 363-1. (119 hl);* 

na Hradčanech 

v 1. volebním sboru: Štěpán Pollach, kníž. arcib. ústřední řiditel, v čp. 
107-lV. (16 hlasy); 

ve 11. volebním sboru: Albert Kiiffer, rytíř z Asmannsville, kanovník, 
v čp. 66-lV. (48 hlasy); 

v c 111. volebním sboru: nerozhodnuto; 

v Josef ovč 

v 1. volebním sboru: David Gustav Fischl, majctník továrny na oleje, 
v čp. 749-1. (24 hlasy); 

ve 11. volebním sboru: JUDr. Bedřich Wiener, v čp. 1199-11. (66 hlasy); 

ve lil. volebním sboru: MDr. Leopold Lihy Gitschin, v čp. 745-1. 
(42 hlasy).* 

Jak sama strana přátel svobodomyslné ústavy na volby pohlížela, vysvítá 
z toho, co o tom napsal orgán její >Bohemia< dne 13. března 1861 Č. 72: 



* Hvězdičkou označení byli též zvoleni při volbách r. 1848. 



Volba obecního zastupitelstva r. 1861. 11 

> Předvčerejší den byl pro nás dnem u Solferina. Netajíme si, že 
naše porážka jest úplná. Jako v bitvé prapor za praporem táhne v seč, aby ne- 
vrátil se již nikdy, tak vidíme z listiny kandidátů námi doporučených, kterak 
V osudí volebním zaniká sbor za sborem a ze skmtinia vycházejí šiky strany 
pokroku. Čtenáři zajisté dosvědčí nám, že nikdo není s to mluviti chladněji 
o své porážce, nežli my. Jsme si ovšem vědomi příčiny toho. Stáliť jsme proti 
straně pevně seřaděné, proti straně dobré kázně a schopné nejpřísnější subordi- 
nace. Z našich stoupenců řídil se každý dle vlastního svého rozumu, činil různé 
změny, ano sestavil si i svou vlastní listinu, aby zapsal v ní sebe nebo své známé, 
nebyli-li v listině kandidátní uvedeni. Nyní převezme vládu městskou strana 
pokroku a jest jí třeba dokázati teprve, že vítězství toho také vskutku zasluhuje. 
Naskytne se nám nyní příležitost poznati, zda mužové strany pokroku v pravdě 
jsou pokročilí, zda skutečně dovedou povznésti blahobyt města, anebo zdaž ne- 
budou sledovati zájmů stranických.* 

Ježto volby v některých sborech byly nerozhodnuty, byly vypsány*) dle 
; 53. ob. ř. Praž. užší volby, a to na Starém městě ve II. volebním sboru volba 
5 kandidátů a po 1 kandidátu na Novém městě ve II. sboru, na Malé straně 
v I. a II. sboru, na Hradčanech ve III. sboru a v Josefově ve II. sboru. Tyto ko- 
naly se dne 26. března; pouze volba v Josefově byla již vykonána dne 25. března, 
ježto byl následujícího dne svátek židovský. **) 

Při těchto volbách byli dodatečně zvoleni: 

fia Starém městě 

ve n. volebním sboru: Icrnác Ullmann (410 hl.); MDr. Josef Hamerník 
(375 hl.); JUDr. Jan Rozkošný (343 hl.); JUDr. Rudolf Haase (303 hl.) a Leopold 
z Portheimu, továrník (299 hl.); 

na Novém městě 

ve II. volebním sboru: Václav Frost, řiditel ústavu hluchoněmých (352 hl.); 

na Malé straně 

v I. volebním sboru: František Odkolek, majetník mlýna (63 hl.); 

ve II. volebním sboru: Adolf Korff, c. k. místodržitelský rada (173 hl.); 

na Hraděanech 

ve III. volebním sboru: Václav Nebeský, nájemce pivovaru (15 hl.); 

if Josefově 

ve II. volebním sboru: Wolfgang Lowenfeld, obchodník (75 hl.). 

Dodatkem sluší ještě podotknouti, že dne 11. března zvolený kandidát 
Eduard Scutter v. Lotzen, odvolávaje se na § 55. odstavec d ob. ř. Pr., volby 
ve druhém volebním sboru na Starém městě nepřijal a že při nové volbě dne 
10. dubna byl místo něho zvolen 179 hlasy JUDr. Ignác Hauschild, advokát.***) 

Přihlédneme-li k celkovému výsledku voleb, připadlo z 90 obecních starších 
^2 členů straně Pokrokové, lo straně »přátel svobodné ústavy* a 2S bylo 
kandidátů společných. Jest zjevno, že výmluva strany přátel svobodné ústavy na 
roztříštění hlasův a tím podlehnutí její nesrovnávala se s pravdou, ježto i v pří- 
padě, že by byly přišly této straně veškeré roztříštěné hlasy, přece byla by 
bývala zůstala v menšině. 

Dne 8. dubna sešel se poprvé nově zvolený sbor obecních starších. 
Předsednictví převzal nejstarší člen sboru Leopold šlechtic z Portheimu, jemuž 



*i Vyhláška dto 18. března 1861 č. 686 praes. 
**) Vvhláška dto 22. března 1861 č. 698 praes. 
***) Vvhláška 11. dubna 1861 č. 745. 



12 Správa obecní v letech 1860-1870. 

zároveň připadlo řízení věcí obecních až do doby, než zvolen byl nový starosta. 
K radě mu byli dáni bývalí členové rady městské, kteří opět zvoleni byli do 
sboru, totiž: Dr. Worovka, Hancke, Pštross st., Dr. Pinkas, Fiirst a Brust 

Nově zvolený sbor měl se hned ustaviti a volbu starostovu vykonati. Jeito 
však nebyla též posud vykonána volba jednoho člena sboru, jenž volby iiqrfijai, 
odročena volba starosty na den 11. dubna. V této schůzi bylo spolu umc- 
seno, aby dosavadní zasedací síň byla upravena tak, aby v ní se mohla konati ve- 
řejná sborová jednání. Dne 11. dubna zvolil sbor za starostu král. hlavního, nrfsta 
Prahy Františka Pštrossa, továrníka *), 68 hlasy z 87 odevzdaných, a za náméi^ 



*) František Václav Pštross, syn Františka Xaver. Tadeáše Pštrossa, tnéltena 
Pražského, mistra koželužského, majitele realit a měst. radního král. hhiv. méstC Pnhyt 
narodil se dne 14. března 1823 v Praze. Prvního vzdělání nabyl v domě otcovském, byv 
vyučován zemským radou Čeňkem Freundem, nařež studoval na gymnasiu NovomČst- 
ském, kdež dospěl až do šesté třídy. Opustiv pak dráhu studijní, obrátil se k iivnósti 
svého otce. Vyučiv se, stal se ve svém 22. roce mistrem koželužským a převzal tivnost 
otcovu. Potom oženil se dne 30. srpna 1845 s Karlou Fciglovou, dcerou dvorního (ndilirc 
Fr. Kcigla, ze kteréhož manželství narodilo se 6 dítek, a to: František 2. října 1846, Jarosbv 
11. března 1850, Olga 11. listopadu 1847, Božena 16. prosince 1848, Hedvika 11. června 1851 
a Zdeňka 26. dubna 1853. Roku 1852 podnikl cesty po Nčmecku, Francii a AnclU, abv 
poznal průmysl v zemích těchto. Když vrátil se do Prahy, výstavci na místě dnv£j§icfa 
domu cp. 198-200-11. továrnu nakáže, kterou podle zkušeností v cizině nabytých opatřil 
stroji, kterými v průmyslu koželužském se pracovalo jinde. Živnost svou rozšíí ii tím ^Ů- 
sobem, že povoleno bylo jemu výjimečné, aby dal firmu svou protokolovati. To bylo 
na tehdejší dobu vyznamenání, kteréhož dostávalo se málo živnostníkům. Obchod jeho 
stále vzrůstal, takže obrat peněžní činil již v roce 90.000 zl., a poněvadž týž stále na- 
býval větších rozměrů v a zaměstnával velký počet pracovníků, propůjčeno ma bylo 
v květnu 1857 c. k. místodržitelstvím právo výsadou opatřené zemské továrny. 

Nyní obrátíme zřetel k veřejné činnosti jeho. 

Počátek její náleží hledati již r. 1848, kdy byv sotva 25 let zvolen byl dva- 
kráte do obecního zastupitelstva, do něhož pak po vydání obec. ř. Pražského, který 
předpisoval v ^ 41. dokonaný třicátý rok, nemohl již býti zvolen. Tu obrátil bcdlivéjái 
zření k národnímu hospodářství, a příležitost k tomu naskytla se mu r. 1852, kdy svolen 
byl od odboru živnostenského do komory obchodní a průmyslové. V této vytknul si za 
svůj úkol obhajovati zájmů hospodářských, a poznav, že nestáčí k tomu toliko praktické 
zkušenosti, nýbrž že třeba jest též i všestranných vědomostí theoretických v oboru hospo- 
dářství národního, jakož i věd právních a politických, oddal se jich studiu dílem sám, 
dílem se znalci, a to s takovou pilností, že osvojil sobě netoliko hlavní zásady véd těchto, 
ale i znamenité podrobnosti. Tím dosáhl, doplniv své vzdělání praktické vědomostnAi 
theoretickými, v čase krátkém takového stupně vzdělání národohospodářského, že i dle 
svědectví protivníků svých náležel k nejvzdělanějším členům komory obchodní a prů- 
myslové. Nejlepší důkaz toho byl, že již dne 25. listopadu 1856, tedy po Čtyřech letech 
od svého zvolení, byl jednomyslně téměř zvolen za místopředsedu komory obchodní, 
ve kteréž funkci setrval až do r. 1857, načež po odchodu J. B. Riedla zvolen byl r. 1858 
za jejího předsedu. 

Jakkoli v časopisech některých vyslovovány o volbě té pochybnosti, dokázal Pštross 
přece, že toto čestné místo dovedl zastávati důstojně a tak, jak toho zájmy průmyslu 
a obchodu vyžadovaly. 

Za Pštrossova spolupůsobení vydala obchodní komora posudky ve dvou velmi dů- 
ležitých věcech, a to o novém řádu živnostenském a o zavedení nového obchodního 
zákona. Stran prvého navrhoval již r. 18.í2, aby zaveden byl nový řád živnostenský, 
při řvmi zřejmě přiznával se k zásadě, aby dána byla sice svoboda živností, aváak 
nikoli ncobmezená, nýbrž aby podrženy byly v jistém způsobu Živnostenské pořádky, 
ovšem dle času a potřeby opravené. O těchto zákonech napsal články do časopisu, 
tehdáž dosti liberálního »Tagesbote aus Bohmen*, jež vynikaly takovou ostrostí a zna- 
lostí poměrů, že by každému vzdělanému právníku byly ke cti. Avšak tehdáž počali 
se ozývali jeho protivníci, k nimž náleželi nejen členové obchodní komory, nýbrž i úřed- 
níci lířadu toho. Upfíti nelze, že P.stross, jsa povahy prudcí, věc, o které byl přesvědčen, 
hájil s neústupností, kteráž ovšem příčila se členům komory obchodní tím více, čím 
.spíše se jim někdy podařilo jej přesvědčiti o jiném názoru. V případě takovém náleží 
dodati, že Pštro.ss poznav^ omyl svůj, právě tak ochotně se k němu přiznal, jak byl 
dříve- neústupně ho hájil. LJředníkíím komory se znelíbil proto, že proti nim od svého 
přesvětlčení neustoupil nikdy a konání rozkazů svých přísně žádal. Spojenému úsilí obou 
těchto stran podařilo se, že při nové volbě na stolec praesidentský dne 17. února 1859 



Volba starosty Františka Pštrossa r. 1861. 13 

icho jUDra Václava Bělského 52 hlasy z 87. Zároveň zvoleni členové do rady 
městské dle jednotlivých měst, a to: 

za Staré město: František Ellenberger ml., majetník domu; František Furst, 
niajetník domu; JUDr. Jan Rozkošný, zemský advokát; Jan Bláha, kupec; Ignác 
l^ llmann, stavitel; Josef Huleš, kupec; Jan Pack ml., majetník domu; JUDr. František 
Brauner, zemský advokát; I.udvík Hainz, továrník hodin; 

za Nové město: Bedřich Hancke, majetník domu; František Pštross st., 
majetník domu; František Dittrich, obchodník s dřívím; Karel Engelmayer, mlynář; 
Vincenc Schmitzer, kupec; Jan Hcndr>'ch, majetník domu; JUDr. Josef Fric, zemský 
advokát; Josef Kaura, stavitel; Josef Wenzig, c. k. školní rada; 

za Malou stranu: Adolf KoríT, c. k. místodržitelský rada; JUDr. Adolř 
Pinkas, zemský advokát; JUDr. Karel Seeling, zemský advokát; Karel Brust, stavitel; 

za Hradčany: Václav Nebeský, sládek; 

za Josefov: Leopold šl. Portheim, továrník. 

Když pak Dr. Ad. Pinkas volby do rady městské nepřijal, byl za něho dne 
15. dubna zvolen Josef Dittrich, lékárník;*) a když i tento přijetí odepřel, při- 
kročeno bylo k opětné volbě a zvolen František Odkolek, majetník mlýna. **) 

Oznámení výsledku volby starosty přijato bylo obecenstvem v zasedací 
síni jakož i na náměstí Staroměstském četně shromážděným hlučným voláním 
> Sláva novému starostovi*. Nově zvolený starosta poděkovav za své zvolení řečí 
českou a německou, prohlásil, že přijímá toto čestné místo, na něž ho důvěra 
obN-^atelstva Pražského byla povolala, netaje si obtíží a veliké odpovědnosti 
s tím spojené, že však doufá, že veřejnost, která mu při všech krocích jeho 
má býti svědkem, se přesvědčí, jak jeho strana míří ustavičně k obecnému blahu. 
Slíbil též, že vždy práva národnosti české bude hájiti, ale též práva národnosti 
německé šetřiti. 

Potom ujav se slova starostův náměstek dr. Bělský, poděkoval za své zvo- 
lení. Slíbil, že vždy zůstane věren krásné myšlénce pokroku, z níž nynější sbor 
obecních starších byl vznikl, že jemu chce v obci na všech stranách zjednávati prů- 
chod, jakož i že vší silou a nejlepšími city svého srdce podporovati bude svornost 
a přátelské společné působení obou národností; neboť jenom takto bude možno 
obci dodělati se něčeho znamenitého a prospěšného.***) Správy obce ujala se pak 



neobdržel nadpoloviční většiny hlasů a že předsedou stal se muž, s jehož zásadami nikdy 
se nesrovnával. 

Než Pštross přece zůstal v komoře obchodní velmi činný. Účastnil se všech dů- 
ležitých porad s neobyčejnou horlivostí, ač zakoušel často, že návrhům jeho nedostalo 
se přijmutí, kdežto později ukazovalo se, že věc se měla vykonati dle jeho návrhu. Zvláště 
též připomínáme, že ujímal se při poradě o zavedení nového zákona živnostenského drži- 
telův živností prodejných, aby dostalo se jim náležité náhrady, a že horlivě zasazoval 
se o prospěšné zřízeni nových pořádků živnostenských, přispívaje radou i příkladem též 
při velikém počtu jiných opatření, ježto směřovaly k zvelebení národního hospodářství. 

Rok 1861 přivedl jej na jiné pole — věcí to obecních. O činnosti v tomto oboru 
promluveno bude při jednotlivých statích obecní správy. 

Kromě obou těchto /unkcí jak v komoře obchodní, tak v obci byl činný též jako 
poslanec na sněmu král. Českého. Na toto místo povolán l)yl důvěrou valné většiny 
voličů Novoměstských, když byl Palacký volby nepřijal. Zde věnoval hlavně pozornost 
otázkám, jež se týkaly průmyslu a věcí obecních. Tak účastnil se v debatě o hypo- 
teční bance, byl vynikajícím členem v komisi, jež radila se o zavedení zákona obecního, 
ujímal se zavedení okresních zastupitelstev, nazývaje je průpravou života parlamentár- 
ního. Jemu náleží první zásluha o důkladné vypracování stavebního zákona, o němž sněmu 
podal sám zprávu. fViz Riegruv Nauč. slov.). 

*) Vvhláška radv m. 15. dubna 1«61. 
♦♦) Vyhláška rady m. 19. dubna 1S61. 
♦**) Protokol sboru obecních starších ze dne 11. dubna 1861. 



14 Správa obecní v letech 1860-1870. 

ihned nová mdstská rada*), majíc v čele zatím náměstka starostova, ponévadž 
volba nového starosty byla předložena Nejvyššímu potvrzení, kteréž teprve ji 
udéleno bylo Nejvyšším rozhodnutím ze dne 22. dubna 1861. 

Nastolení starostovo dalo se 6. kvétna spůsobem velmi slavným. Přivil, sbo- 
rové mčstští postavili se na námčstí. Starostův náméstek JUDr. Václav Bélský 
a místopurkmistr František Duras odebrali se do příbytku nového starosty a při- 
vezli jej na radnici, kde se mezi tím shromáždili členové rady městské, sboru 
obecních starších, úředníci magistrátní a obecní, důstojníci sborů méšťanských, 
jakož i četní jiní zvaní hosté. 

Když jel po Kamenném moste místodržitel, J. Exc. Antonín hrabe Forgách 
z Ghymes a Gács, aby starostu uvedl v úřad, vystřeleno bylo 24 ran z hmož- 
dířů. Starosta a jeho náméstek očekávali místodržitele v předsíni radnice a uví- 
tavše jej, doprovodili ho do zasedací sínč. Po přečtení potvrzovacího dekretu 
J. V. vykonal starosta přísahu česky, že chce véren býti císaři a králi, a že pří- 
sahá na ústavu zemskou i říšskou. Potom představil místodržitel přítomným 
nového starostu tímto oslovením nčmeckým: 

» Staroslavné naše mésto slaví dnes krásnou slavnost občanskou. 

Muž, kterému mésto vénovalo důvčru a jemuž jest nakloněno a naděje své 
v něm skládá, svobodně zvolený občan z občanů, — muž ten vstupuje 
dnes v čelo správy obecní. Je-li právo, voliti si svobodně pr\'ního úředníka 
mésta, základní podstata svobodné obce, unáší-li, když občan města může 
hlasováním podle svobodného rozhodnutí srdce i rozumu přispěti k volbě 
šťastné: oč větší jest pak čest, býti zvoleným, býti mužem, jejž spoluměšťanc 
sami vyhlásili za nejzdárnějšího, za nejdůstojnějšího ze sebe, Jejž v úplné dů- 
věře, jako prvního svého zástupce, jakožto štít blaha obecného, jmění obec- 
ného, blahobytu celého města, staví v čelo správy obecní! 

Této cti, tohoto velikého vyznamenání se dostalo Vám, pane starosto; 
v úplné důvěře byl jste zvolen a Nejvyšší milost našeho císaře a pána schválila 
volbu tuto, touhy občanů došly Nejvyšším stvrzením svého zákonného po- 
svěcení. Úloha starosty zemského hlavního města není ani v klidných ani 
v bouřných dobách snadná; neboť veliké jsou povinnosti, které na něm spo- 
čívají. Lloha jeho stěžuje se tím více, čím poctivější a svědomitější jest jeho 
vůle, aby dostál svým povinnostem. A v jakém čase Vy vstupujete v čelo 
správy obecní ? Naše občanstvo, tak jaré, rázné, vzdělané občanstvo, v před 
postupující duch času, vše, vše kolem nás dožaduje se vývoje, činnosti, života 
bujaré hbitosti. Zůstane-li kdo státi, zůstává pozadu. O tom přesvědčen jest 
každý z nás. Ohniví duchové pohrdajíce nutným, jediné zdárným, tichým vý- 
vojem spějí daleko ku předu a chtějí přechvatem dosíci toho, co jen časem 
dospívá. Aby nezralé ovoce se stromu urvali, přepadnou větev ovoce ne- 
soucí. Jiní opět zanevřeli na nové časy a jich požadavky, nepřispívají silami 
svými k všeobecnému a obecnímu blahu. Jim by dosti bylo měsíce s polo- 
světlcm svým, kdežto přece nás blaží již světlý paprsek nového slunce vy- 
cházejícíhol V takové době, pane starosto, stavíte se v čelo správy tohoto 
staroslavného města. Mohlo by se skoro mysliti, že se díváme jen s úzkostli- 
vými city v temnou budoucnost. Nikoli I Vysoká vláda a občané tohoto města, 
jak ona, tak i tito cítí, že jste muž, jenž bude věděti, jak pravou kráčeti 
cestou, jak pevnou silnou vůlí a neohroženou činností překonávati obtíže, jež 
na své cestě nalezne, že jste muž, jak jej známý veliký Říman popisuje, řka: 



♦i Prvou schůzi míla rada m. dne 12. dubna 1861. 



Nastolení starosty Františka Pštrossa r. 1861. 16 

Justum et tenacem propositi virům, 
Non civium ardor pravá jubentium 
Non vultus instantis tyranni 
Mentě quatit solida . . . 
Si fractus illabatur orbis, 
Impavidum íerient ruinae.*) 

Buďtež ke všem bez rozdílu stavu, vyznání, národnosti, jmění stejné 
spravedlivým, stejně hotov k jich službám, neboť v prsou každého občana, nechť 
jest bohatý nebo chudý, vznešený nebo prostý, bije srdce jen jedno, a srdce 
všech se stýkají v pravém pocitu toho, co jest pravé a dobré, co společnému 
blahu prospěšné a šlechetné. Musíte hleděti, abyste si všecky získal a všemi 
ovládal. A jako modlitby všech v Boha důvěřujících, nechť mluví jazykem 
kterýmkoli, stejně cestu k nebi nacházejí, byly-li jen vyslány s vroucností, tak 
račtež i Vy, pane starosto, pamětliv jsa tohoto vznešeného naučení, na svém stolci 
kurulském přístupný býti každé spravedlivé žalobě, všelikému šetrnému přání, 
a buďte každému stejně záštitou po právu a spravedlnosti. 

Buďte laskax^, kde možná, přísný, kde toho potřeba, ale vždy spra- 
vedlivý. Buďte hbitý a přičinlivý v úřadě, neboť ryxhle tepou rozprouděná 
srdce potlačených, rychle žádají spravedlivé žaloby svého \'yřízení, slušná přání 
svého vyhovění. 

Milujte otcovské toto město a krásnou vlast tuto, jak na věrného syna 
náleží. Držte se pevně a nepodvratně veškeré říše. Nejvyšší panovnické rodiny, 
c. k. Nejvyššího Veličenstva: a tak budeme Vás všickni milovati a ctíti, a 
blažené bude město, kteréž ctí Vás jako starostu svého, jakož i mně příjemné 
bylo, že jsem mohl Vám jménem vysoké vlády přání přednésti a Vás přítom- 
nému ctěnému shromáždění představiti.* 

Potom připojil místodržitel po česku: 

»A nyní, pánové, podle starodávného slavného zvyku vzývejme společně 
Boha všemohoucího. Račiž on žehnati našemu staroslavnému městu a nově zvo- 
lenému, od císaře pána potvTzenému starostovi, aby jako druhdy předchůdcové 
jeho důstojně město spravoval a vždy u vděčné paměti svých spoluobčanů zůstal. 
Sláva mu!« 

Volání > Sláva* bylo několikráte hlučně opakováno. 

Potom promluvil starosta po česku a po němečku. Projevil nejprve prosbu 
k místodržiteli, aby ráčil Jeho Veličenstvu nejponíženější díky vysloviti nejen za 
potvrzení volby jeho, nýbrž také i za to, že ráčil uděliti měšťanstvu právo, kte- 
rého mu nepřízní doby po mnoho let nebylo možno užívati. Děkoval též 
Jeho Veličenstvu za milost, že nedávno ve své trůnní řeči vysloviti ráčil, že za- 
vedení ústavních zřízení státních jest nejlepší prostředek k podporování blaha 
a rozkvětu státního, a proto že Jeho Veličenstvo dle zásady, že svobodná obec 
jest základem svobodného státu, vrátiti ráčil obci právo samosprávy a sebeurčení, 
právo volného vývoje, rovné právo všem národnostem, tak že i jazyku českému 
stalo se opět po právu, tak že mu možno, aby v řeči mateřské nastoupiti směl 
na úřad svůj. Potom obrátil se k místodržiteli s díky za čest, kterou mu 
prokázal svou přítomností při této slavnosti, a s díky za jeho tvůrčí činnost, 
která nejlépe dokazuje, jak slova, jež byl pronesl při svém nastoupení, že chce 
býti stejně spravedlivý ke každému stavu a ke každému jazyku, se uskutečňují 

Zvláště však vzdal jemu nejupřímnější díky jménem měšťanstva Pražského 
za slíbenou ochotu k podporování stavu městského a prosil jej, aby v úmyslu 



« 

*) Spravedlivým a v předsevzetí svém neoblomným mužem nczatřcsc v mysli od- 
hodlané ani nájezd občanů, k špatnostem pohánějících, ani tvář tyrana naléhajícího . . . 
Byť i podvrácen zhroutil svět se celý, pohřbí ssutiny jeho přece muže neohroženého. 
(Horatius Ody, III. 3.). 



J6 Správa obecní v letech 1860-1870. 

tom setrval. Měšťanstvo, doložil, jest nejen nejmohutnějŠi podpora státu, nýbrž 
i nejvěrnější opatrovník oddanosti a věrnosti k mocnáři. 

Provolav > Sláva* místodržiteli, které třikráte hlučně bylo opakováno, žádal 
starosta členy sboru obecních starších, aby ho dle sil svých v snahách jeho pod- 
porovali, děkoval za důvěru, jíž se mu dostalo povoláním k nejvyšší důstojnosti 
měšťanské, a obrátiv se k úřednictvu, prosil je důtklivč, aby s chutí a láskou 
práce své se ujímalo a ji konalo. 

Na konci řeči své vyzýval všechny, aby spravujíce se heslem Jeho Veličen- 
stva našeho nejmilostivějšího císaře a krále, síly své spojili k blahu tohoto staio- 
slavného města, vlasti a celé říše, a provolal císaři třikráte > Sláva «. 

Za hlaholu zvonů všech patronátních kostelů a při zvucích národní hymny 
odebralo se pak celé shromáždění řadami měšťanských sborů do Týnského chrámu 
k slavným službám božím. V kostele uvítalo za hlučných fanřar pražské duchoven- 
stvo průvod a každý z přítomných slavnosti usadil se na místo mu vykázané, Jeho 
Excellence místodržitel na sedadlo v presbyteriu, zvláště pro něho upravené. 

Po službách božích vyšel místodržitel, provázen starostou, a za ním zvaní 
hosté, městská rada, sbor obecních starších, magistrátní a obecní úředníci a dů- 
stojníci měšťanských sborů. Všichni postavili se u hlavního vchodu radnice, kdež 
kolem nich defilovali ozbrojení sborové měšťanští. 

Ve veliké zasedací síni radnice přáli hosté, členové rady městské a sboru 
obecních starších novému starostovi, načež otec jeho, František Pštross, městský 
radní, uděliv mu své požehnání, pravil, že od této doby přestal syn jeho již 
náležeti rodině a že nyní náleží městu. 

Mimo to byla uspořádána dne 10. května osadníky farnosti sv. Vojtěšské, 
z jichž středu nový starosta vyšel, kostelní slavnost v chrámu tamním. O deváté 
hodině přivedla četná družina osadníků starostu a otce jeho do chrámu sv. Voj- 
těcha, kde proslovil tamní farář Kreilhuber případnou stručnou řeč, a sloužil 
slavnou mši svatou, po níž starosta opět se svým otcem, provázen četným prů- 
vodem účastníků, vrátil se do svého bytu. Při této příležitosti věnoval chudým 
u sv. Vojtěcha 200 zl., jež dne 11. května mezi ně byly rozdány. 

Když pak byly mu ve schůzi rady městské dne 17. prosince 1861 1. května 1861 
poukázány služební požitky, které jako starostovi dle § 63. ob. ř. Pr. dle usne- 
sení sboru obecních starších ze dne 25. září 1850 č. 44.360 náležely, záležejíce 
ze služného 2625 zl. r. č., příbytcčného 525 zl. r. č. a používání soukromého 
povozu, obývání místností v zámku Libeňském, prohlásil starosta, že veškeré 
peněžité požitky věnuje na založení nadace u sv. Bartoloměje pro zchudlé měšťany 
Pražské. Toto věnování sbor obecních starších ve schůzi dne 23. prosince 1861 
přijal na vědomí a projevil starostovi svůj dík za tak šlechetný skutek. 

R. 1862. Dle S 1)6. prozatímního obecního řádu Pražského měla vystoupiti 
každým rokem třetina členů sboru obecních starších a novými volbami býti na- 
hrazena, a to vždy koncem listopadu. 

Poněvadž však obnovení celého zastupitelstva r. 1861 bylo se stalo při nastalé 
změně politických poměrů mimo čas obecním řádem Pražským stanovený, totiž 
v březnu, vzešla tím neshoda s obecním řádem; musila totiž buď zůstati třetina 
členů sboru obecních starších déle v úřadě nežli rok, aneb nemohly se volby 
doplňovací vykonati v listopadu, nýbrž až v březnu a tak i příště každého roku. 

O věci této uvažovala již rada městská ve schůzi dne 15. listopadu 1861, 
i usnesla se, aby byl požádán zemský výbor o vysvětlení v této věci. Na to pak 
k návrhu starostovu usnesla se ve schůzi dne 17. 1 ed na 1862, aby již v březnu 
třetina členů zastupitelstva obecního, před rokem zvolených, byvši vylosována, 
z úřadu svého odstoupila. Aby se však tato změna uvedla v srovnalost s § 56. 
ob. ř. Pr., byl požádán zemský výbor, aby cestou ústavní provedl změnu tohoto 
článku ob. ř. Praž., a zároveň oznámeno bylo usnesení toto c. k. místodržitelství. 



Volba obecního zastupitelstva 



Dodatečně pak bylo ve schůzi rady mčstské dne 21. ledna 1862 usneseno, 
aby vylosováni třetiny členů sboru obecních starcích dělo se ze viech členů 
sboru, tedy bez zřetele na jednotlivé části a volební sbory, ve kteréž příčině 
- schválen byl návrh měst. radního Dra. Braunera, aby založena byla zvláštní 
kniha t. zv, matrika, do nli by archiv zapisoval veákeré členy sboru obecních 
starílch a volby jich do rady mčstské a na stolec primátorský. 

Pokud se týče pr\'ého usneseni schválil je sbor obec. starílch dne 23. ledna 1862 
a vykonáni voleb mělo se dle usneseni rady městské dne 24. ledna 1862 státi dle 
volebních listin z minulého roku. 

C. k. místodržitelství viak nesrD\návaío se s opatřením timto a výnosem svým 
ze dne 27. ledna 1862 č. 5400 oznámilo radě městské, že se obmýSlené vykonáni 
voleb v březnu státi nemůže, ježto by nevyhovovalo zněni obecního řádu Pražskčho. 

Kada městská ve schůzi dne 31. ledna 1862 konané usnesla se na toto 
vyřízeni podati rckurs k c. k. státnímu ministerstvu, kterýž vSak byl vyřízením 
ze dne 19. března 1862 i. 16.279 zamítnut, což bylo vzato ve schůzi rady městské 
dne 1. dubna 1862*) na vědomi. Tak odročeny volby až na listopad 1862. 

Vyhláškou ze dne 7. října 1862 č. 410 pracs. byly volební listiny v době 
od 11. října do 21. listopadu 1862 k veřejnému nahlédnuti vyloženy a ustano- 
vena zároveň zavitá lhůta čtrnáctidenní od 11. října do 24. října k prá\oplatnému 
podáni námitek. Po vykonaných přisluSných opravách v seznamech voličských 
dle podaných reklamaci, jichž bylo celkem podáno 45 (vyhověno v 32 přlp.J, 
ustanoven byl dle § 56. ob. ř. Pr. vyhláškou ze dne 12. listopadu 1862 č. 470 praes. 
k vykonáni voleb doplňovacích den 24. listopadu 1862. 

' Pro tuto volbu mělo býti d!e § 56. odst. 3. ob. ř. Pr. vylosováno 30 členu sboru 
obecních starSich, Ježto však dva členové prodlením roku zemřeli, a to městský 
radni Jan Hendrich dne 24. tinora 1862 (za něho zvolen do rady městské 
dne 19. března Jan Novotný, stavitel), a městský radni JUDr. Jan Rozkošný dne 
3. čer\*ence 1862 (za něhož zvolen dne 10. čer\-cnce 1862 do rady městské 
JUDr. Ignác Hauschild), bylo vylosováno dne 5. listopadu 1862 pouze 28 členů 
sboru obecních starších a to; Jan Pack, Karel Martin, Leopold šlechtic z Port- 
heimu, Hynek Ullmann, JUDr. Fr. Brauner, Josef Huleš, Václav Krum- 
lovský, Václav Zel en ý, Karel Enf;clmaycr, loscf Vilém Bayer, Jan Riedl, 
Karel Suchý, Josef Kaura, Václav Frost. JUDr. Alois Krása, JUDr. Václav 
Maver, Karel Simek, JUDr. Josef Fric, Ph.Dr. Frantiíck Palacký, Fr. Rezek, 
Adolí Korif. JUDr. Karel Seeling, Ferdinand Schcib, MDr. Bedřich Ma- 
tějka, Josef Pěšina, JUDr. Adoll Pinkas, Gustav Fischcl, Leopold Gitschin. 

Z ná,s!edujfci tabulky vysvitá, kolik bylo voličů pro tyto volby zapsáno a 
aké účastenstvi bylo při volbách těchto: 



Cist mčsla 


POL 


(jt vniiču 

o]irávnf 


k VOlIlL- 

ných 


Počft voličů. 
volili 


kicH 


Počet U|(ráidní- 
ných mandátu t) 




e sltoni 


1 ccl- 

— — 1 kcm 


VI- sl>ori 




ve sboru 


cel- 
kem 


1, 




■i. 


.. 1 2. 1 ^. 


Start' město . . . 




:s(, , 


Ó75 I IS'« 


4'1« 584 


410 


2 


3 


A 


9 


Xové mčstD . , , 


.ji.(. 


10R6 1 


50H 1 ■JlUl 


42(> , 7Ď4 1 


3G4 


5 


3 


3 


13 


Malá strana . . . 


174 


4JI 1 


V)2 ■ 7S7 


um ■ 


1L*7 




3 


:< 


f, 


Hradčany ... 


l-S 


(,') ' 




-- - , 




- 


- 




~ 


Jos.-fov 


A(. 


117 j 


5í. . l;l'l 


411 - ' 


■JH 


1 




1 


■i 


Chrncm . . 


V.iA(. 


.479, 


■jr,x ,' óiHií 


AU l(.(il ! 


•129 


" 


11 


11 


» 



•) í. j. 34 i)rats. a li;i | 
t) Všecky na dol)u Ifi li 



18 Sprá\^ obecní v letech 1860—1870. 

Výsledek volby byl následující: 

a) na Starém miste 

v I. volebním sboru: Karel Martin, obchodník, v čp. 561-1.; 

ve II. volebním s b o ru : JUDr. Eduard H e r b s t, c. k. univ. profesor, v čp. 
lOll-L; AI. Veit, truhlář, v čp. 784-1.; JUDr. Moric Raudnitz, advokát, v čp. 732-1.; 

ve III. volebním sboru: JUDr. Frant. B r a u n e r, advokát, v čp. 342-1; 
Josef Huleš, obchodník, v čp. 492-1.; Václav Krumlovský, řezník, v čp. 691-1.; 
Václav Zelený, c. k. gymn. profesor, v čp. 440-1. ; 

b) na Novém mčsté 

v I. volebním sboru: Karel Engelmayer, maj. mlýna, v čp. 1219-11.; 
Karel Šimek, obchodník, v čp. 785-11.; Josef Kaura, stavitel, v čp. 1369-11.; 
Vilém Meisner, obchodník, v čp. 836-11.; Jan Šebek, inženýr, v čp. 845-11.; 

ve II. volebním sboru: JUDr. Josef Fric, advokát, v čp. 736-11.; Václ- 
Frost, řid. ústavu hluchoněmých, v čp. 504-11.; Josef Čermák, stavitel, v čp- 
1417-11.; JUDr. Václav Mayer, advokát, v čp. 738-1.; Fr. Rezek, obchodník 
s dřívím, v čp. 385-11.; 

ve III. volebním sboru: JUDr. Jakub Škarda, advokát, v čp. 917-11.; 
Ph. Dr. Fr. Palacký, historiograf král. Českého, v čp. 7 19-11. ; Rudolf Sku- 
herský, profesor, v čp. 831-11.; 

c) na Malé straně 

ve III. volebním sboru: Max. H e r g e t, maj. cihelny, v čp. lOl-III.; Frant. 
Herrmann, učitel na úst. učitelském, v čp. 535-III; 

ve II. volebním sboru: Benj. Fragner, lékárník, v čp. 205-111.; Jos. Pě- 
šina, kloboučník, v čp. 48-III.; Jan Rubáš, obchodník se železem, v čp. 39-111.; 

(i) v Josefové 

v I. volebním sboru: Gustav Fischel, továrník, v čp. 749-1.; 

ve III. volebním sboru: MDr. Lcop. Gitschin, v čp. 735-1. 

Poněvadž v I. volebním sboru na Starém méstě zůstala volba jednoho kan- 
didáta nerozhodnuta, a ve II. sboru na Malé strané zvolený kandidát Gustav 
Ludwig, c. k. dvorní rada a vrchní státní návladní, odvolav se na § 55. lit b. 
ob. ř. Pr. volby nepřijal, bylo třeba nových voleb. Tyto byly ustanoveny vy- 
hláškou ze dne 30. listopadu 1862 č. 513 praes. na den 9. prosince 1862. 

Z užší volby vyšel: 

na Starém méstě 

v I. volebním sboru: Vavřinec Kópf, majetník domu, v čp. 598-L, 
a z nové volby: 

na Malé strané 

ve II. v o 1 e b n í m sboru: Frk. Jan Alex. Klaudis, administrátor fary u M. B. 
Vítézné, v čp. 385-III. 

Celkem získala strana pokroková volbami doplňovacími r. 1862 konanými 
23 kandidátv. 

Takto doplnčný sbor ustavil se ve schůzi dne 22.prosince 1862, v níž 
zároveň zvolen byl za náměstka starostova opčtnč JUDr. Václav Bělský, ad- 
vokát, ^% hlasy z 80 přítomných, a po rozestoupení se obecních starších dle 
měst zvoleni byli členy rady městské: 

za Staré město 

JUDr. I^m. Ilauschild, advokát; Frant. Ellenberger, maj. domu; Lud. Hainz, 
hodinář; Jan Bláha, kupec; Frant. Fúrst, maj. domu; Ant. Dudek, kupec; Josef 
Hulcs, kupec; JUDr. Fr. A. Brauner, advokát; Václ. Krumlovský, řezník; 



úmrtí Františka Pštrossa r. 1863 19 

sa Nové město 

Dr. Josef Fric, advokát; Bedřich Hancke, majetník domu; Fr. Pštross st, 
maj. domu; Josef Kaura, stavitel; Fr. Dittrich, obch. s dřívím; jan Novotný, 
architekt; Karel Engelmayer, mlynář; Vine. Schmitzer, kupec; 

za Malou stranu 

Jos. Dittrich, lékárník; JUDr. Eduard Schubert, Frant. Odkolek, mlynář; 
Štép. Pollach, kníž. arcib. řiditel; 

za Hradčany 

Václ. Nebeský, sládek; 

za Josefov 

lUDr. Bedřich Wiener. 

R. 1863. Citelná rána stihla pražské obecní zastupitelství úmrtím starosty 
Františka Pštrossa dne 11. června 1863. 

Účastenství nad úmrtím muže všeobecné vážnosti požívajícího, v něhož se 
veliké naděje kladly, bylo všeobecné; byl ctěn a vážen ode všech, ať byli vy- 
znání, národnosti a strany jakékoli. To ukázalo se nejlépe při pohřbu, jenž konal 
se za přítomnosti takového množství lidu, jaké do té doby při takové příleži- 
tosti nebylo v Praze nikdy viděno. 

Dle usnesení sboru obecních starších ze dne 13. června vypravila zesnu- 
lému starostovi pohřeb obec Pražská. 

Na rozích vyhlášeno bylo následující oznámení:*) 

Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy s hlubokým bolem dává smutnou 
zprávu, že pan František Pštross, starosta tohoto hlavního města, po čtyřdenní nemoci 
včera o 2. hodině ranní v Pánu zesnul v 41. roce věku svého. Praha v něm ztratila 
jednoho ze svých synů nejšlechetnějších. Pamatoval a myslil jen na blaho města. Jako 
pravý obraz ctností občanských s myslí obětavou a nezištnou po 2 roky věnoval se 
svému těžkému a starosti plnému úřadu. S horoucí láskou k vlasti své a věrnou odda- 
ností k našemu vznešenému císaři a králi konal právo a zákon upřímně jak k jednotli- 
vým osobám tak k obecnosti, a usiloval s neúnavnou horlivostí o to, aby ve všech od- 
větvích správy obce nastoupily včasné opravy. 

I když již seslabené tělo jeho hrozilo podlehnouti záhubné nemoci, nedal se zdržovati 
od svědomitého plnění povinností svých, až smrt dle nevyzpytatelného soudu Hospodinova 
neúprosné zachvátila jej, jenž byl nadějí města a pýchou měšťanstva. PVantišek Pštross 
ziskal sobě dobré zásluh v v rodném svém městě, památka jeho nezanikne v dějinách 
Prahv! 

Jsme přesvědčeni, že veškeré měšťanstvo upřímně sdílí s námi smutek i hoře, jež 
naplňuje srdce naše. Pokoj popelu jeho! 

Slavný pohřeb v Pánu zesnulého bude v neděli dne 14. června t. r. o 5. hodině 
odpoledne a půjde z radnice Staroměstské, o čemž program průvodu obsahuje zprávu širší. 

Zádušni mše svaté sloužiti se budou pokaždé o 10. hodině ranní, totiž v pondělí 
dne 15. ve farním chrámu Páně svatého Vojtěcha; v úterý dne 16. se slavným rekviem 
v hlavním chrámu Páně Matky Boží před Týnem; ve středu dne 17. ve všech ostatních 
patronátních chrámech farních. 

Sbor obecních starších kr. hl. města Prahy 
dne 13. června 1863. Starostův náměstek: Dr. Bělský. 

Pohřební slavnosti byly vykonány dle programu ustanoveného. Dne 13. června 
totiž o sedmé hodině večer vykropena byla ve vší tichosti tělesná schránka 
zvěčnělého starosty v bytu rodinném a pozdě v noci převezena do radnice 
Staroměstské v průvodu několika úředníků obecních. Zde vložena byla ve veliké 
zasedací síni na katafalk černě zahalený, při němž měli čestnou stráž členové 
priv. sborů měšťanských a úředníci obecní. Druhého dne byla od osmé hodiny ranní 
až do tří hodin odpoledne vystavena mrtvola veřejně obecenstvu. 



♦) Národní Listy dne 14. června 1863 č. 137. 

2* 



20 Správa obecní v letech 1860—1870. 

K páté hodině shromáždilo se duchovenstvo v kapli radnice a v obecní 
síni, zástupcové úřadů a vynikajících spolků ve staré síni judiciální, jak se ten- 
kráte nynéjší zasedací síň rady městské nazývala, členové sboru obecních starších 
a městští úředníci v červené zasedací síni, která bývala, kde nyní jest veliká za- 
sedací síň, a důstojnictvo sborů měšťanských, jež zaujímalo tři pokoje, taktéž na 
místě nynějších místností veliké zasedací síně. Po páté hodině x-ykonal obřady 
pohřební svět. biskup Petr Krejčí za assistence všech farářů a kněží patronátnich 
íar a četného duchovenstva řeholního. Potom snesli obecní úředníci rakev před 
radnici, odevzdali ji členům ozbroj, měšťanských sborů, kteří ji nesli do chrámu 
Matky Boží před Týnem, kde postavena byla na skvostný kataíalk. Spolek > Hlahol < 
velmi četné shromážděný zapěl na kůru » Salvě regina<, načež po vykonání zá- 
věrečných obřadů ubíral se průvod ulicí Železnou, Havířskou a Kolovratskou 
(nynější ulice >na Příkopě*) přes náměstí Václavské ke Koňské bráně a odtud 
na čtvrtý olšanský hřbitov. 

V průvodu jela napřed městská jízda, pak následoval sbor ostrostřelců 
s hudbou, za ním kříž se svítilnami, školní mládež, chovanci rozličných městských 
ústavů, společenstva s prapory a korouhvemi svými neobyčejně četně zastoupená, 
potom sbor měšťanské pěchoty s hudbou, duchovní řády, kromě toho »HlahoU 
s praporem a německé zpěvácké spolky s prapory, duchovenstvo účastněné 
při obřadech pohřebních a rakev. Za touto nejbližší příbuzenstvo zvěčnělého, pak 
obecní zastupitelstvo pražské a s ním zároveň c. k. úředníci státní, mezi nimi 
náměstek místodržitciův Jeho Excell. Richard hrabě Belcredi, členové zemského 
výboru, poslanci zemští i rady říšské, profesorové university, techniky, gene- 
rálové a důstojníci vojenští, členové zastupitelstva Karlina, Smíchova a Vyšehradu, 
jakož i deputace některých měst venkovských, tak zejména Rokycan, Roudnice, 
Velvar a j., obecní úředníci, členové obchodní komory atd. Za těmi šel sbor 
městských granátníků s hudbou, tělocvičná jednota » Sokol <, četné davy obecen- 
stva, pohřební vůz a za ním téměř 200 povozů. Nejen v ulicích, jimiž ubíral se 
průvod, nýbrž i v jiných ulicích byly domy četně smutečními prapory ozdobeny 
a zvláště náměstí Svatováclavské bylo lidem tak přeplněno, že průvodu bylo 
lze jen velmi zvolna ku předu se pohybovati. Od brány Koňské vrátila se 
část účastníků domů, také náměstek místodržitciův hrabě Belcredi, jiní však a 
mezi těmi též ncjdů«*tojnější světicí biskup doprovodili starostu až na místo od- 
počinku jeho kam dospěli teprve k osmé hodině. Druhého dne slouženy byly 
tiché mše svaté za zesnulého v kostele u sv. Vojtěcha, dne 16. čer\'na o 10. hod. 
slavné Mozartovo requiem v chrámu Páně Týnském a dne 17. čer\*na v ostatních 
kostelích městského patronátu v tutéž hodinu. Též na Smíchově, v modlitebnách 
evanj^elických a israelských konaly se pobožnosti smuteční, ano i v četných ko- 
stelích po venkově. Z usnesení rady městské ze dne 16. června 1863 učiněno 
bylo poděkováni za neobyčejné účastenství při pohřbu starosty Františka Pštrossa, 
všem účastnéným korporacím a JMti biskupské Petru Krejčímu vysloveny díky 
zvláštní deputací. Když pak i docházely adresy soustrasti z rozličných měst domá- 
cích i z ciziny, usnesl se sbor obecních starších dne 2. července 1863, aby se 
učinilo poděkování zastupitelstvům, jež adresy takové zaslaly, a to zastupitelstvu 
města Drážďan, magistrátu v Norimberce a obecním zastupitelstvům měst Hradce 
Králové, Pelhřimova, Bohdanče, Kostelce nad Labem, Jaroměře a Hořovic. Zá- 
ro\ cň usneseno bylo v téže schůzi projeviti opětně soustrast otci zvěčnělého sta- 
rosty, který v dopise vřelými slovy vzdával díky za mnohostranné důkazy lásky 
a náchylnosti k zvěčnělému synu svému. Dne 17. října 1864 byly tělesné ostatky 
zvěčnělého starosty přeneseny do rodinné hrobky, již zatím otec jeho důstojně 
dal vystavěti, za účastenství nového starosty dra. Bělského a četných členů rady 
městské. 

V první schůzi rady městské, jež se po pohřbu starosty Pštrossa dne 
16. června konala, stalo se usnesení, aby se volba nového starosty vykonala dne 



Volba starosty JlIDra. Václava Bčlského r. 1863. '21 

2. července 1863, ačkoli §§ 58. a 59. obecního řádu Pražského ustanovují, 
aby se volba \'\'konala již v osmi dnech po uprázdnění se úřadu starostova. Bylat 
doba již krátká a mimo to mčli někteří členové zastupitelst\'a obecního odjeti 
do Vidné k zahájení říšské rady, jež bylo na 18. čenna položeno a méli i chtéli 
při x-ykonání povinnosti tak důležité, jako byla volba starosty, býti přítomni. To 
byly ze\*ni důvody odročení volby asi o 14 dní; pravá příčina byla však, že ne- 
bylo mínění ustáleno stran nástupce zvěčnělého starosty Pštrossa. Bylo dosti 
těch, kteří se obávali, že dosavadní náměstek v těžké tehdejší době nebyl by 
dosti pe\*ný osvědčovati smýšlení národní. C. k. místodržitelst\í svolilo k oné 
odchylce, tak že volba nového starosty byla tepně x-ykonána dne 2. čer\'ence.*) 

Na počátku schůze předsedal ještě náměstek starostův. Po vyřízeni však 
běžných věcí, když se mělo přikročiti k volbě, vzdal se hodnosti své, odůvodniv 
to tím, že chce obecnímu zastupítelst\*u ponechati příležitost, aby se nové prae- 
sidium tak sestavilo, aby všem zájmům a potřebám nejlépe zadost učiněno 
býti mohlo. Vzdav pak diky za důvěru dotud při rozličných příležitostech od 
sboru mu na jevo dávanou, \-yzval nejstaršího člena sboru Jana Pitterořfa, aby 
převzal předsednict\*í. Při volbě starosty potom \-ykonané odevzdáno bylo 82 
hlasů, z nichž 72 obdržel dosavadní náměstek starostův JUDr. Václav Bélskv, 
^ „ . ^ imek. Čeněk 

Schmitzer a JLT)r. Ed. SchuberL Tak zvolen byl za starostu král. hlav. města 
Prahy dosa\'adní náměstek starostův JUDr. Václav Bělský.**í 



*> Vyhláška rady městské ze dne 2. července 1863. 

**t JUDr. Václav rytíř Bělský narodil se dne 22. záři 1818 v Bradkovicích, okresu 
Velvarského z rodičů rolnických Josefa a Marie roz. Bílkovy-. Studoval na gymnasiu 
v Litoměřicích a Hradci Králové, filosofii r. 1837 a 1838 jakož i práva v 1. 1839 — 42 V Praze. 
Již v této době stal se kancelistou a potom sekretářem Průmyslové jednoty české, tehda 
velice činné. Podrobiv se dne 3*:*. května 1845 veřejnému hádáni, byl dne 2. června 1845 
prohlášen doktorem veškerých práv. 

Roku 1848 zvolen za člena národního výboru a 30. srpna t. r. do širšího výboru 
měšfanů Pražských. Když r. 185»» zřizeny byh' obchodní a průmyslové komoiy. stal se 
sekretářem obchodní komory v Praze, vzdal se však následujícího roku tohoto úřadu, 
když bylo jemu uděleno v Praze c. k. notářství. Roku 1858 jmenox-án zemským advo- 
kátem. 

Již v tomto občanském svém postaveni a působení zjednal si takovou vážnost i vě- 
hlas, že po nastalém obratu ve věcech veřejných roku 1860 ihned k němu obrácena po- 
zornost. Při obnovení zastupitelstva kr. hl. města Prahy zvolen r. 1861 na Xovém městě 
ve n. sboru do sborn obecních starších a dne 11. dubna za náměstka starosty Františka 
Pštrossa. Jií tehda voliván za vyjednavatele se stranami v důležitějších a choulostivějších 
věcech obecních a málo kdy stalo se, že nebyl by býval zvítězil. 1 zcela přirozeno. že 
po předčasné smrti Pštrossovc zvolen byl dne 2. čerxence 1863 starostou král. hl. 
města Prahy, jakož i za poslance za Nové město do sněmu Českého. 

Jako starosta získal si Dr. V. Bcíský nehynoucí zásluhy nejen o královské naše 
město, nýbrž i o veškerou zemí. o veškeroa tií^i. Jeho moudrosti a jeho přičiněním zve- 
lebena správa obecní, reorganis^ivány úřady obecní a magistrátní, zřízena, městská po- 
jišťovna a obecni plynárna, zbudován f.fes Vitavni most císaře Františka Josefa a vznikla 
mvšlenka zbudovati lávku přes \ltavu. Zejména však činnost jeho ve strastném roce 




Prahu, ujal se starosta Dr. V. Bělský zmužile a se \-zácnou obezřelost: veškerých 
věcí, uchrániv město těžkých ztrát. Jeho [»redevším zásluhou a [^'jé: zm:rněr.a bře- 
mena válečná těžce na ob^^/attlstvo dolchajici. oj-atřena lidu fiélr.»:n-iU nislr^ikem 
úp*lného zastavení pniiTi%5lu a •-^^•ch^Kiu výUvy zbaveno r^. 'i a hladu na j^-VŤr^-as v\iiar.vn:u 
práce a odvráceno takto hrozíc: r.»,>_z;yxí a zachován řái i [.okoi V ť.nto o\»or s;.aflá 
regulováni stráně letenské a stavt-a si-niC'. o'i n;osíu c:s. Františka Jv^s^jfa óo ^tron;o'.ky. 
která proto pojmenována .S.lric: BrlřrV.v-h-. • 

Veškeré obyvatelstvo s raiýi-.-m -uznávalo zás>:hy starosty Praiskvho a ó válo 
trpce \"zomého muže toho. ž/i- 'i: r~hlv r.v;vys4: sr-rávr-- z#-n;ský z cr^ován: -'.-ho kr.<:pr:-.í: 
utvořil si záminku k p->ir.z>ar.: Tcr.to krátk-^zrak".' č.r. i.ítvn byl .čičr./y-i 'iinal -::'. 
již mu projevil ve z\'Iášt'.; i-:-', s*. skvllrr.i si..".' r.';v-.>- -oi^^ín: úřa*^! v Ctchách. 



22 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Když byl tento o volbé zpraven, podčkoval nejdříve po česku za čestnou 
důvěru volbou mu prokázanou, doloživ, že nikdy nebažil po důstojnostech a 
posavade vždy spokojil se soukromým zaměstnáním svým, nyní však, když dů- 
věrou obecních starších povolán byl k úřadu tak důležitému, že má za svatou po- 
vinnost věnovati všecky síly své obecnímu dobru. Vysloviv se, že volbu přijiniá, 
dodal nově zvolený starosta, že těm, kdo by chtěli pochybovati o vlasteneckém 
smýšlení jeho, odpovídá, že nikdy se nezpronevěří vlasti a že vždy sbtane 
věrným synem jejím. Pak pokračoval německy pravě, že zachovávati bude «titdy 
již častčji vyslovené a v srdce své vryté, že bude starati se o dobro pbce, 
o pokrok v ní ve všech směrech, o rovné právo obou národností a fromost 
mezi nimi. Aby však této těžké úloze dostál, k tomu že potřebí mu d&véry Tnnia 
sebe, jíž jest nadšen, neboť cesty, jimiž dotud kráčel, musí býti pravd» Jbldt 2e 
by nebyl býval zvolen, a pak že mu jest potřebí podpdry sboru obeóidi ,|ter- 
ších, o niž prosí. Řeč jeho přerušována byla častým projevem souhlasu. ^,ttíc 
schůzi byla vykonána také volba náměstka starostova. Při ní zvolen Fniatiiek 
Dittrich, člen rady městské, jenž dostal 53 hlasy a za něhož do rady pvBstské 
zvolen pak dne 30. čer\'ence Antonín Horáček, řezník. 

Také volba Fr. Dittricha přijata byla od obecenstva voláním >SUbrm«. Nej- 
vyššího stvrzení dostalo se volbě dra. Václava Bělského za starostu Pr^iriDčho 
dne 12. července 1863. Při volbě své nemohlo zastupitelstvo Praiak4 Tpliti 
šťastněji. Slavné uvedení starosty JUDra. Václava Bělského v úřad stalo. iw dne 
20. července 1863 skoro týmže způsobem jako jeho předchůdce. 

Po deváté hodině odebralo se oddělení měšťanské jízdy k obydli nového 
starosty do Vodičkovy ulice, aby jej doprovodilo do radnice, s jejfŽ véie % pa- 
vlánu vlály veliké prapory barev zemských. O půl 11. hodině seřadily se sbory 
měšťanské na Staroměstské'! náměstí dvěma řadami od radnice k durioia' Hně 
Matky Boží před Týnem. V Staroměstské radnici shromáždili se ve vďiipft za- 
sedací síni květinami a čalouny hojně vyzdobené obecní starší, četní svanl hosté 



J. V. císař uctil zásluhy Dr. V. Bělského vyznamenav jej Nejv. svým rodiodmitíin 
ze dne 18. srpna 1866 rytiřským křížem řádu Leopoldova a spojeným 8 tím povýiením 
do stavu šlechtického; král saský udělil jemu komthurský kříž řádu Albredltovs « král 
pruský rytířský řád korunní. 

Jemu zaslal i císař vlastnoruční dopis, kterým udělil válečnou medailii viem Pni. 
sborům měšťanským, ustanoviv zároveň privilej, že po čas nejvyšší přítomnosti nM. htadč 
Pražském konána má býti čestná hlídka odděleními těchto sborů zároveň 8. hlUfiuMl vo- 
jenskou. Vyznamenání tato, která v sobě zahrnuji uznání obou válečn^cJl stxan, ka- 
rakterisuji nejlépe zásluhy muže v době tak neutěšené, v době, kdy bělelo O býti a 
nebytí celého národa Českého. • 

Zastupitelstvo král. hl. města Prahy zvolilo jej čestným měšťanem a téie ctí dostalo 
se jemu od Krajinského hlavního města Lublaně a četných měst v království Otrin^ 

Při nové volbě dne 29. listopadu 1866 zvolen dr. Václav rytíř Bčlsk^ la atÉioatu 
podruhé, ale již dne 4. listopadu 1867 vzdal se úřadu toho pro vzešlé neblahé poniéry 
politické. Roku 1869 zvolen po třetí starostou, nepřijal však volby. 

Jako starosta král. hl. města Prahy zastával Dr. V. Bělský na sněmu úřad náměstka 
nejvyššího maršálka, byv jím jmenován Nejv. rozhodnutím ze dne 15. ledna 1864 a potrval 
jím i po nox^ých volbách obecních r. 1867, od kteréžto doby zastupoval Staré mésto 
Pražské, použiv vhodné příležitostí, aby hájil prospěchů národa českého, »i néhois 
jak pH zahájení sněmu dne 2. března 1864 se v^'ja(lřil, »pochází a jemuž vidy byl véren<. 
Tak zasazoval se zejména, aby obci Pražské byla prominuta záloha 150.000 zl. v bankocedu- 
lích (= 47.373 zl. 72*/, kr. r. m.) poskytnutá r. 1805 z domestikálního fondu k účelům 
zásobovacím; zastával, aby i na dále potrvalo obci právo v případech odůvodněných 
odpírati povolení ke sňatkům; doporučoval, bv obci bylo povoleno učiniti půjčku až 
do milionu zl. r. m. k vystavění obecní plynárny a třetího mostu; hájil žádosti obce 
o ilpravu dlažebného; přimlouval se za zmcnu obecního zřízení a stavebního řádu, za 
průmyslovou školu a zrušení pevnosti pražské. 

Jsa vždy věrný stoupenec české strany národní podepsal deklaraci a nevstoupil 
do sněmu až po volbách r. 1870, kdy za ministerstva hraběte Potockého opět jmenován 
byl náměstkem nejvyššího maršálka království Českého, kteréžto hodnosti se vzdal v dubnu 
r. 1872 za ministerstva /\dolfa knížete Auersper^a. 




Tr -^^^ 



. U ~-íf-^. 



Nastolení starosty JUDra. Václava Bčlskcho r. 1863. 23 

nejvyšších úřadů zemských, důstojnictvo sborů měšťanských, úřadnictvo magi- 
strátní i obecní, duchovenstvo i zástupcové učitelstva škol středních i nižších. 
Právč o 10. hodině přijel náměstek místodržitelův Richard hrabě Belcredi, jehož 
příjezd na Kamenný most oznámen byl 24 ranami z hmoždířů na Střeleckém 
ostrově. U radnice uvítán byl novým starostou a náměstkem. Vstoupiv do síně 
zasedací, obrátil se k starostovi a pravil: 

»Milý pane starosto! Důvěra Vašich spoluobčanů povolala Vás k tomuto 
místu, a poněvadž Nejvyšší potvrzení této volby mne došlo, chci od Vás při- 
jmouti slib. Budete před Bohem věrnost vladaři, zákonu a blahu obce, v jejímž čele 
stojíte, přísahati. Důležitost této obce jak pro zemi tak pro říši veškerou jest 
veliká. Péče a starost toho, který v čelo této obce postaven jest, má směřovati 
netoliko k zemi, nýbrž i k říši. Vedlo by mne příliš daleko, kdybych chtěl 
uváděti zde veškeré povinnosti, které se V^ám ukládají. Jediného však chci se 
zmíniti, a to jest duch řádu a práva, duch, který nebera zřetele ni k stavu, ni 
k národnosti spravedlnost koná, duch, který nejmocnější jest pákou a podporou 
úřadu Vašeho. 

Nechť, pane starosto, pevným kráčíte krokem k cíli tomuto, nechť tato snaha 
Vaše hojné podpory nalézá u veškerých občanů hlavního toho města a zvláště 
zástupců jeho. Krásný této ctnosti Vám dal příklad onen muž, nad nímž sotva 
hrob se uzavřel. Nechť tedy nejkrásnější této upomínce na zvěčnělého — ná- 
stupce jeho nejdůstojnější dá důkaz!* 

Po vykonaném slibu promluvil starosta po česku: 

•Pokládám především za svou povinnost, abych nejvroucnější díky vzdal Jeho 
Veličenstvu, nejmilostivějšímu císaři a králi našemu, za udělenou mi milost, že 
jsem byl Nejvyšším rozhodnutím stvrzen jako starosta Pražský, kteréžto milosti 
nikdy nestanu se nehodným. Prosím snažně, aby Vaše Excellence neráčila sobě 
obtěžovati tento cit vděčnosti složiti k trůnu vznešeného našeho panovníka. Vaší 



Za předsedy ministerstva hr. Potockcho (1870) nabízeno bylo Dru. V. rytíři Bčl- 
skému i křeslo ministerské pro věci české, jež* však odmítl z vůle své strany. 

Za ministerstva hraběte Hohenwarta účastnil se poznovu důležitého rokování na sněme 
Českém, byv zvolen místopředsedou SOčlenné komise, která usnesla se k Nejvyššímu 
reskriptu na známých >článcích fundamentálních «. Tc doby opět obracela se naděje 
všeobecná k českému vyrovnání, v němž Dr. Bélský byl by míval zajisté veliké působení, 
kdyby náhlým obratem věcí a nastoupením ministerstva Auerspergova naděje tato se 
nebyla ztroskotala. 

Nespokojen s průběhem událostí jak ve Vídni tak i v' Praze, uchýlil od r. 1872 
úplně do ústraní a neúčastnil se již nikterak veřejného ruchu. Byl sice r. 1873 ještě 
jednou zvolen za starostu; než nebyl potvrzen jako stoupenec opposice. 

Poslední dnové života zkaleni také jemu trpkou zkušeností, ze ve veřejnosti české, 
když se byla i proti němu obrátila agitace některých novin, nikdo sé nevyskytl, kdož 
by se ho byl ujal. 

Okolnosti tyto zaviněny byly hlavně rozporem, který jak v zastupitelstvu obecním 
tak i v životě politickém objevil se z důvodu nespokojenosti s passivní opposicí a ná- 
sledkem rostoucích snah svobodomyslnější strany mladočcské. Když pak strana ta při 
nové volbě starostově postavila jej za protikandidáta bez dovolení jeho, a různé časopisy 
počaly viniti jej ze zrady, zanevřel Dr. Bělský na život veřejný a vzdal se veškeré poli- 
tické činnosti. 

Události tyto namnoze působily neblaze na něžnou povahu jeho. 

Zemřel dne 22. května 1878. 

Účastenství neobyčejné, které při úmrtí jeho jak se strany veřejné tak i soukromé, 
zejména pak i se strany někdejších odpůrcův jeho bylo projeveno, ukázalo, jakým sym- 
patiím se zemřelý těšil. 

Dr. Václav rytíř Bělský vynikal jako právník hlubokými vědomostmi, hojnou zku- 
šeností a nevšední bystrosti úsudku. Advokátní kancelář jeho náležela k nejvyhlášenějším 
v Praze. Povahy byl ušlechtilé a milé. Se zmužilostí a \'}'trvalostí dovedl pojiti moudrou 
uraírněnost a rozvahu; k důstojnému sebevědomí skromnost; ku přísnosti srdečnou 
laskavost a vlídnost. Zejména mezi úřednictvem obce Pražské zachoval si jako předsta- 
vený dobrou pověst. 



24 Správa obecni v letech 1860—1870. 

Excellenci děkuji též, že ráčila laskavou přímluvou přispěti k dosáhnuti tohoto 
Nejvyššího stvrzení. Při tom prosím ješté, aby Vaše Excellence ráčila přijmouti 
presvédčení mé a uvésti je k Nej\'yšší vědomosti, že národ Český, jehož syn 
jsem i já — nikdy nekolísal, ani kdy kolísati bude u věrnosti k nejjasnějšímu 
císařskému rodu Habsburskému! Jestliže v otázce ústavní ještě zde stávají snahy 
k tomu směřující, aby zachovány byly upomínky historické oběma národům drahé, 
snahy, aby v jisté míře decentralisována byla správa říšská, čímž by snadněji 
provedena býti mohla rovnoprávnost národa Českého: necelí přece snahy takové 
nikdy proti jednotnému svazku a moci celé říše Rakouské, ano naopak národ 
Česky jediné ve svazku mocného Rakouska vidí zachování své bytosti. Tof jest 
pevným přesvědčením všech národovců českých I A protož není pochybnosti, že 
názor\' tsto, budou-li v ústavní zákonité cestě náležitě ohledány a osvětlenv, 
dospějí konečně k úplnému smíření a pokojnému \ý\ojí ústavního života. Co 
mne se týče, chci v postavení svém k dosaženi žádoucího tohoto cíle přispívali 
s nejlepší svou silou a z nejhlubšího přesvědčení svého. Nejjasnějšímu císaři a 
králi však, velikomyslnému dárci ústavy a svobod konstitučních — Františku 
Josefu I. provolávám třikráte > Sláva I < t Hlučný voláno od shromáždění > Sláva. <! 

Nemohu též opomenouti vzdáti nejsrdečnější díky své veškerému velecté- 
nému občanstvu Pražskému za tolikeré důkazy lásk\- a důvěry, jimiž mne obdařilo 
po všechen čas mého téměř již třicetiletého pobytu v tomto hlavním městé, 
v němž jsem ze skrovných počátků došel štěstí a blaha všelikého I Nyní, když 
důvěrou spoluobčanů svých povýšen jsem ke křeslu starosty Pražského, nemám 
přání jiného a neznám žádné snahy svělější, než abych ospravedlnil, seč mé síly 
budou, vloženou ve mně důvěru a vykonal díla Praze blahodárná. « (Výbomél 
Sláva!). 

Obrátiv se pak k městským radním a členům zastupitelstva obecního, po- 
kračoval německy : 

» Pánové městští radní a obecní starší! Znovuzřfzení městských úřadů kladu 
za nejpřednější úkol veřejné činnosti své. 

Znovuzřfzení toto jest velepotřebné, má-li služba úřední míti chod pravi- 
delný a nepřerušený postup. Bude to pokračování v práci velmi nutné, již byl 
ctěný předchůdce můj počal, uchvácen byv však předčasnou smrtí, dokončiti 
bohužel nemohl. Základní myšlénky této organisace budou: zjednodušení všeho 
úřadování co možná největší, taktéž zjednodušení kontroly účetní a odstraněni 
všeho zbytečného psaní neb marné manipulace. Vynasnažím se, aby úředníkům 
konajícím službu svou poctivě a svědomitě poskytovány byly též slušné pro- 
středkv k vvživě. 

Vy, pánové úředníci magistrátní, pilným, ochotným a svědomitým konáním 
svých povinností získáte ve mně přítele Vám nakloněného; jediné v případe 
opačném shledali byste, že jsem přísný Váš přednosta. Budu sobě velmi za- 
kládati na tom. abv zachována bvla čest a vážnost městských úřadů, budu však 
zároveň bediivc bdíti nad tím, aby šetřeno bylo rovnoprávnosti obou jazyků 
zemských v úřadování a dovedu bohdá pevnou rukou samosprávu volených zá- 
stupců obecních zachovati. Stálá péče má bude, a prosím Vás, pánové, za Vaši 
v lom podporu, aby v městském hospodářství zachovala se rovnováha příjmů s vy- 
dáním. 

Taktéž doufám a Vy zajisté se mnou srovnáváte se v tom, že jest žádoucno 
vyvarovati se nových poplatku obecních aneb zvyšováni jich. Kdyby pak přes 
V) prcce žáfLila nutnost, aby tím způsobem získány byly prostředky k zapravení 
tolikerých p >třebných p^zaJavku na mostské důchody činěných, tož doufám, že 
obrnnvo o.-homo b.i 1- k objtcm čclícim k zvelebení Prahy a blahobytu obec- 
nému 



Nastoleni starosty JUDra. Václava Bělského r. 1863. 25 

Z městských ústax-ů z\iáště školám dostane se nejhorlivéjsí péče mé. Za- 
choA-ání, a tam, kde p>otrebí, provedení ro\*noprávnosti obou jazyků zemských 
u \-\iičování, vždy bude cílem mým. Ve všech ostatních ústavech méstských a 
zřízeních domáhati se budu včasného vždy p>okroku a vynasnažím se, aby se 
důstojné \-yrovnaly podobným svého druhu ústa\'um kteréhokoli hlavního města 
evropského. < 

Obrátiv se k důstojníkům méstanských sborů, oslovil je takto: 
* Pánové důstojníci a členové ozbrojených sborů méšfanských! Jakožto plu- 
kovník Váš všemožné starati se budu, aby zachoval se v stejném vždy lesku 
starobylý, ctihodný ústav Váš; neboť vidím ve Vás občanské háji tele zákonního 
rádu po čas mim, v dobách však válečných statečné občanské obránce vlasti. 
Krásné zajisté povolání, jemuž však tenkráte pouze zdatné dostojíte, podro- 
bí te-1 i se v řadách s\S'ch kázni nevvhnutelné a zahostí-li se v radách Vašich 
duch svornosti a lásky k vlasti, čímž jediné zapuzena bude každá žárlivost a 
malicherné zachování zřetelů p>ouze formálních. Mou hlavní péčí tedy bude, abych 
tohoto ducha svornosti a lásky k vlasti oživoval ve Vás a ve stejné vždy míře 
zachoval.* 

K obecenst\*u v síni shromážděnému pravil: 

»Mjmo obor své bezprostřední činnosti úřední \-ytkl jsem sobe za čelní 
svou úlohu pečovati o to, aby dostalo se zájmům obchodním a živnostenským se 
strany mé všeliké podpory. Praha jest již vedle zemépisné své polohy a vedle 
všech sWxh duševních a hmotných prostředků hlavně odkázána na tyto dvé čin- 
nosti. V téch tedy zájmech spočívá blahob\l města našeho! Bude mně tudíž nej- 
milejším zaměstnáním, abych práci, obchod a živnosti městské v Praze oživoval 
a soukromou činnost k tomu nabádal. Za tou příčinou budu hleděti k tvo- 
ření no\'ých komunikačních prostředků, nebof ze zkušenosti známo, že tam, kde 
vznikají, nastává no\-ý čilejší život, že jim v zápětí jde rozmnožení práce a vý- 
dělku, že provází je okrašlování města a tím že vzrůstá blahob\^ a zmáhá se vzdě- 
lanost a spokojenost ob>"\'atelstva, které tudíž takox-ými prostředky se šlechti. 
Ooufám, že ve směru tomto podporován budu zralým názorem všech dobrých 
a ušlechtilých sil obou národnosti, s nimiž společně {>odniknu bohdá vše, čímž by 
prospívala Praha naše. Vysoké a nejxyšší c. k. vojenské a civilní úřady prosím 
snažně za důvěru a laskavou podporu, ubezpečuje je, že bude snahou mou žíti 
s nimi vždy v dobré \*ůli. Vaši Excellenci pak, k níž nyní jako k hlavě krásné 
této země obrací veškeré ob\'A"atelst\o nejkrásnější své naděje, prosím již za mocnou 
ochranu a Nejvyšší císařskou vládu za mohutnou p>odporu, které mně zvláště jest 
zapotřebí, mám-li v obtížném úřadě svém prosf)ěšných docíliti výsledků. 

Bůh všemohoucí račiž mně své požehnání uděliti !< 

Četná místa řeči starostovy byla provázena voláním souhlasu a pochvaly. 
Potom odebrali se shromáždění do Týnského chrámu Páně. Po službách Božích 
defilovali priv. sborové měšfanští před náměstkem místodržiteloxým, novým sta- 
rostou a z\anými hosty. Za nimi následoval sbor hasičů se stříkačkami, jemuž 
tenkráte popr\é po česku bylo veleno. 

Když náměstek místodržitelův se rozloučil a odjel, odebral se starosta s měst- 
skými radními, členy sboru obecních starších a úředníky městskými do veliké 
zasedací síně, kde mu městský radní JLlJr. Ed. Schubert jménem obecního za- 
stupitelst\*a blahopřál, načež starosta přítomné členy zastupitelstva opětně o pod- 
poru žádal. Vřelé blahopřání vysloveno bylo též jménem úřednictva magistrátním 
radou Dominikem Sacherem, za něž upřímnými slovy starosta děkoval. 

Po řeči náměstka starostova Františka Dittricha zakončil starosta slavnost, 
promluviv z\'ýšeným hlasem: >Pánové, zasnoubili Jste mne dnes se svým hlavním 
městem, nechť sňatek ten jest štastný!< 

A byl zajisté šťastný a blahodárný pro hlavní měst<^ drahé naší \lasti. 



26 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Jako starosta předsedal popné ve schůzi rady městské dne 21. čenence 1863. 

Rada městská ve schůzi dne 4. srpna usnesla se, aby dle § 63. obecního 
řádu Pražského povolena byla náhrada za úřadování starostovi, a to služné 
2625 zl., příbytečné 525 zl. a jako příplatek na povoz 2000 žl. 

Ale ve schůzi sboru obecních starších dne 13. srpna 1863 k poznámce 
obecního staršího dra. Fr. Palackého, zemského historiografa, jakož i některých 
jiných obecních starších, že náhrada ta jest nedostatečnou, a že bylo by nutné, 
aby za veliké starosti a za vše, čeho od starosty se žádá, byla též náhrada přimě- 
řena, usneseno k návrhu obecního staršího K. Martina, aby služné starostovo 
zvýšeno bylo na 5000 zl, příby tečného aby nebylo a na povoz starostův aby 
povolen byl příplatek 2000 zl. 

Úřadování starosty dra V. Bčlského bylo velmi živé a mnohostranné, jak 
strany poměrů veřejných, ve složení a v proměnách obecního zastupitelstva, tak 
v upravení úřadů, dále pokud se týče vzezření města a okolí jeho, jakož i roz- 
ličných podnikův užitečných a jiných věcí veřejných, jak v dalších kapitolách 
o tom bude promluveno. 

Volby do obecního zastupitelstva na podzim r. 1863 konané byly stejné 
živé jako roku 1861 a 1862. Snažilaf se opět jako při volbách minulých 
každá z obou dosavadních stran, aby v zastupitelstvu obecním zasedalo nejvíce 
jejích přívrženců. Strana >Pokroku k lepšímu* vydala před volbami následující 
provolání : 

^Spoluobčane! »Pokrok k lepšímu* jest heslem i účelem naším. Tomuto heslu jsme 
i chceme věrni býti, jak ve věcech celého státu našeho a celé vlasti české se týkajících, 
tak zvláště též ve věcech, jež se vztahují k obci, v níž s rodinami svými žijeme. 

Znáte program náš, znáte i poctivou snahu naŠi, jej věrně provésti, pokud síly sta- 
čují. Věrni přesvědčení svému obracíme se k Vám po třetí před nastávající volbou do 
zastupitelstva městského. Velevážný den! Jako hlava království má Praha směrem sWm 
i v záležitostech říše svou váhu; jako matička měst našich má jim býti vzorem, kterak jim 
opatrovati náleží obecné dobré, kterak prováděti rovnoprávnost sesterských národností, 
ne lichým slovem jen, ale upřímným skutkem. Ona školami svými má vésti děti naše 
k mravnosti a vzdělání; jí náleží reálními ústavy svými, svou správou a ochranou spole- 
čenstev a spolků průmyslových, upravením ulic a pojištěním dobrých spojení mostj* i želez- 
nicemi a silnicemi podporovati pokrok průmyslu, zdar řemeslnictva i obchodu našeho, 
a tudíž i blahobytu veškerého obyvatelstva svého. Jí náleží pečovati dobrým řádem 
tržním, abychom byli opatřeni potřebami života, pečovati o dobré a laciné osvětlení, 
jakož konečně i o zdraví naše, čistotou i ústavy zdravotními. 

Tolikeré a tak veliké zájmy, tak důležité potřeby své a rodin svých můžeme svěřiti 
jen mužům zralé zkušenosti a osvědčené poctivosti. 

Kdo chce vstoupiti do zastupitelstva městského jen z osobní marnivosti, kdo v úřadě 
dúvery spoluobčanů hledá jen prostředek, aby utržil někde úsměv milosti, nějaký titulek 
nebo vyznamenání, neb kdo by dokonce při správě jmění obecního rukou nečistou chtěl 
těžiti také pro sebe, ten není našinec, tomu nedávejte hlasu svého. 

Jakož pak sbor obecních starších vyžaduje vždy mužů světlých, neoblomných ve 
svých zásadách, potřebuje rada mčstská mimo to a zvláště v nynější době, kde nám tak 
důležitá podniknutí nastávají, mužů pilných, horlivých, znalých v úřadě svém, již by 
pracovali a bojovali za dobré obecné s neposkvrněnou čistotou i mužnou vytrvalostí 
pra\'ých přátel lidu, přátel pokroku. 

Spoluobčané! Nezanedbávejte práv a voličského, kde běží o nejdůležitější potřeby 
i zájmy Vaše! Nedávejte hlasův svých na zmar roztroušením! Kdožkoli chcete poctivé, 
pilné, statečné a vlastenecké zastoupení obce a pokrok k lepšímu — volte — volte s námi 
pevně a svorné! Nelítostná smrt porazila v poslední době některé z nejstatečnějších mužů, 
již bojovali s námi a v řadách našich, ncnahraditeného Pštrossa, horlivého Skuhcrského, 
ctihodného Krumlovského. Radili jsme se, kterak nahraditi, i)okud nám možná, těžkou 
tu ztrátu a usnesli jsme se navrhnouti \'ám po všestranném věci uvážení následující kandi- 
dáty: (Jména těchto následují.) 

Provolání podepsáno bylo od 33 vynikajících mužů, v čele jejichž byli 
dr. Fr. Palacký, dr. Fr. Rieger a zemský advokát dr. Brauncr. Strana centralistická 



\~oIba obecního xastopitelstva r 1863. ^ 



nebo také ústavovémá nebo i Haasovská zvaná nčinila ovsem také s\*é provo- 
láni, jež znélo následovné: 

•MitbQrger! Die nothwcndi^ gewordene Ergánzun^ des Stadtverordnelen-Collegiiiins 
wird Sie nachstens wieder lar \\ ahlume mfen. Wem an dexn Wohl der Gezneinde, das 
ja sein eigcncs Wohl so innig berOhrt, geiegen, der versánine nicht diesem Rufe za 
folgen. 

Die Eríahmiig hat zor GenQge gelchrL vie viel daraaf ankSnimt. dass tQchtige and 
gewiegte Chaiaktere. Mánner. deren Leitstem nicht etva blosses Přivát- und rartei- 
mteresse ist, Manner. die mit dem Geld and Gat der Gemeindc weise za gebahren 
vissen, die Vertretang der Commone in Hánden habcn. Elrfordert die Vertretang einer 
so grossen and vichtigen Gemeínde. wie es die Metropole Bóhmens ist, za jeder Zeit 
Mánner von Thatkiaít and Umsicht. redlichem Wlilen and emstem PflichtgefQhl, in wic 
viel hShereni Giade erst dann. wenn schwer wiegende. die Finanzen der Stadt tiefer als 
je berilhrende Fiagen ihrer Luson^ ent^^en^ehen and aach die Wahrang der geistigen 
Interessen gegen einseitige Bcstrebangen die ungetheílteste Aafmerksamkcit beanspracht 

Mit sorgfahigster Ejwágang aller der Eigenschaften. deren ein vertraaenswťirdiger 
Vertreter anserer Metropole bedarf. alkr der Elemente, welche ansercr Gemeinderepra- 
sentanz, damit selbe íhrer Aafgabc allseiti^ gerecht werde, nothwendig sind. — giengen 
die Unterzcidmeten an die Elntwerftxng eicer Candidatenliste. Wlr varen daraaf bedacfat, 
dass neben der eiprobten Erťahran^ aneb neae. frische Kráite dem Stadtverordneten- 
Collegiam zagefilhit werder: and d2iss die verschiedensten Zweige des Gemeindelebens 
ihre wflrdige Vertretang čnden. Xamentlich áber haben vir ROcksidit daraaf genomnxm. 
dass eínerseits anter d^ Aofgaben der nachstec Vervaltang!^>eTÍode grossarrige těch- 
niscbe Untemehmangen einen der ersten Plátze einnehmen. anderseits bei der Fort- 
setzung des begonnenen Werkes der Hebazig and VerToUkomnang des Scfaahresens 
der Zweck der tfichtigen Ansbtldang filr das Leben nicht einer vorviegend spradilichen 
Richtong hintangesetzt v^rden d&rfe. Und aos dieser ROcksidit haben vir ons angelegen 
sein lassen. Ihr Aagenverk aaí soíche Mánner rs lenken, deren Wort in den en^hnten 
Fragen schver ins Gevicht fžOt. 

Die Candidatenlšse. veiche vír Dmen hiermií vorle^^en. ist das Resaltat vielfóltiger 
Berathang. reiflicher Prtifang. Wir glaaben sie Dmen mii der emsten Bitte empfehlen 
zo mdssen. fest an derselben za ha2ten- Das vahre Interesse der Gemeínde erheischt es, 
dass ansere Gesinnungsgenossen keine der ohnehin veni^ea Positionen. die sie im Stadt - 
verordneten-CoIlegiam besitzen. auígeben. soadem dass sie vielmehr trachten. deren 
einige neae za gevinnen.« 

Prag. den 11. Xovcmber 1ŇS3. 

Provolání podepsáno iest od 13 členů sboru obecních starších, kteří z né- 
meci^é strany v něm zasedali, a sice podepsali je: Klement von Bachofen. Ri- 
cfaard Dotzaner, Gustav FischeL JUDr. Rad Haase JVTjt. Ed. Herbst, Maxim. 
Hergct, Jan Alexandr Klaadis, \\'oIfgang Lóvenfeld, Krist- Rady. ÍUDr. Mor. 
Raadnitz. JLT^r. EUl Schnbert, Friedr. Tempsky, Alois Veit. 

K těmto volbám byl též ^-ydán dne 4. listopadu 1SÓ3 6 587 praes. oběžník 
úrednikom magistrátním a obecním tohoto zněni: 

Dne 23. listopada bcde volba doplčoraci do sborn obecních starších. 

Domnívaje se býti opráriiéna předpokládati, ie páni úřednici magistrátu: a obecní 
o důležitosti voleb obecriich úplné pfesvédčen: ;šo-- vyzÝvám pány úř^iriiky. jizii právo 
volební pfíslaší. aby jsouce pamétli'.-: b'.aha obecního ve volbé této se bez výziinky 
sácastnífi. aby takto povinn-^&t svo - občanskou rykor^tl: a hlasem svým k dosáhn::-' vy- 
sledkn obci příznivého svéčon^té pnspél:. 

Zároveň oemohu téi pánť:n: úředníkům r.^:^ ří^jnsenouti. ie toho jich povolán: vy- 
žaduje, aby se při volbé doce*.a nest-^annymi c-sv6ic:l: a od jakýchkoliv agitaci bez ohledu 

na osobnost plísně se zdriovali. -.», ^^^ p. i>r -,- ,- 

*^ starosta: Ur. zx.Sf^y. 

VTfaláskoo ze dne 6. rfína 1863 č. praes. 457 bv!v volební listinv v době 
od 11. října do 21. listopada 1SÓ3 k verejnéma nahlédnutí \yl02eny a íistan«3- 
véna zároveň zavítá lhůta čtrnáctidenní oá 11. října do 24. r:;na 1SÓ3 k právo- 
platnémn podáni námrtek. 

Po přislolných opra-.ách v s-eznamech vo::c?k\ch die \yrízených reklaniací, 
JKfaž celkem bylo podáno SS vyhoveno 76 , ob/evil se násleď^jicí jK»čet voliči: 



28 



Správa obecní v letech 1860—1870. 







Volič 
ve 


i zapsaní 


1 


Voliči, 


kteří v 


olili 


Část mčsta 


sboru 






ve 


sboru 






1- 


i 2. 


3. 


celkem 


; 1. 


' 2. 


3. 


celkem 


Staré mčsto 


1 

! 556 


792 


565 


1913 


i| 452 


603 


405 


1460 


Nové mčsto 


1 612 

1 


1056 


515 


2183 


li 441 


767 


378 


1586 


Malá strana 


i 182 

1 


430 


196 


808 


li 128 

'1 


320 


147 


595 
25 


Hradčany 


i ^^ 


73 


32 


133 


li 

I 


— 


25 


Josefov 


45 


102 


55 


202 


II 

'j 


46 




46 


Úhrnem . . . 


i 1423 


2453 


1363 


5233 


' 1021 


1736 


955 


. 3712 



Pro tuto volbu mčlo býti dle § 56. odst. 3. ob. ř. Pr. vylosováno 30 členů 
sboru obecních starších. Ježto však prodlením roku 2 zemřeli, a to dne 13. pro- 
since 1862 obecní starší František Herrmann, učitel na učit. ústavu, a městský 
radní Václav Krumlovský, řezník, dne 11. února 1863, na jehož místo zvolen 
byl do rady městské dne 1. dubna 1863 Vavřinec Kriesche, kupec — a nový 
starosta po 3 léta v úřadě měl setrvati, bylo vylosováno dne 29. října 1863 
pouze 28 členů, a to: 

Frant. Ellenberger, Frant. Fúrst, Ludvík Hainz, Rob. Krach, Josef 
Lippmann, JUDr. Ignác Hauschild, Ant. Dudek, Frant. Hampejs, Karel 
M a k o v s k ý, Václav Vlád. Tomek, Antonín Jelínek, MDr. Josef L ó s ch n e r 
Jan No votný, Frant. Pštross st., Václav Kunc, Gust. Pi Iz, Lud. Popel, Ant 
Srba, Petr Tierhier, Fr. Dittrich, Ant. Horáček, Josef Wenzig, Karel 
Brust, Fr. Odkolek, JUDr. Václav V^ o r o v k a, Jos. Urban, Václ. Nebeský, 
JUDr. Bedřich Wiener. 

Poněvadž mimo to zemřel dne 9. října 1863 obecní starší Rud. Skuherský, 
profesor, a vzdali se svých hodností jako členové obecního zastupitelstva dne 
24. června 1863 obecní starší JUDr. Leopold Hasner z Arthy, univ. profesor, 
stav se předsedou c. k. vyučovací rady ve Vídni, a dne 29. října 1863 obecní 
starší Václav Frost, řiditel ústavu hluchoněmých, bylo potřeba vykonati volbu 
34 členů, jak z této tabulky vysvítá: 



1 

Část města 


li Počet mandátů uprázdněi 
1, ve sboru 


lých 


II 

1, 1. 


2. 


3. 


celkem ' 


Staré město 


ii 
. ii 5 


2 


1 

5 ; 


1 
12 i 


Nové město 


. \ 4 


6 


5 


15 i 


Malá stranil 


1, 

3 


1 


1 1 


1 

5 ' 


Hratlčany 


1. 

• ! 1 




1 


1 


Josefov 


i; 
■ 1 . 


1 




1 


1 

I Úhrnem . . 

i 


. ] 12 


10 


12 I 


M 



Vyhláškou ze dne 9. listopadu 1863 č. 594. pracs. byla volba jich vypsána 
a ustanoven k vykonání voleb doplňovacích den 23. listopadu 1863. Výsledek 
byl následující: 



Volba obecního zastupitelstva r. 1863. 2^ 

na Starém městě 

v I. sboru volebním: Abraham Bernard Bacher, továrník, v čp. 990 — I.; 
Frant. Fiirst, majetník domu, v čp. 3 — L; Ludvík Hainz, továrník, v čp. 483 — I.; 
JUDr. Václ. Worovka, řiditel spořitelny České, v čp. 1009—1.; 

ve U. sboru volebním: Jiří Hugo Hezner, kupec, 605 — I.; Josef Schrott, 
c. k. univ. profesor, 321 — II.; 

ve ni, volebním sboru: Frant. Hampejs, kožišník, v čp. 373 — I.; Karel 
Makovský, bar\'íř, 291—1.; JL'Dr. Josef St Prachenský, 136—11.; H\Tiek Ullmann, 
stavitel, 55 — II.; Václ. V. Tomek, c. k. univ. prof, 552 — II.; 

na Novém městě 

v I. sboru volebním: Boh. K. Bondy, maj. domu, 1050 — II.; Antonín 
Jelínek, kupec, 615 — II.; Alois Oliva, továrník, 1419 — II.; Frant. Pštross st, maj. 
domu, 196 — II.; 

ve U. sboru volebním: Hynek Kober, knihkupec, 1369 — IT.; Ferdinand 
Michálek, mydlář, 1048—11.; Jan Novotný, stavitel, 808— U.; Ant Srba, továrník, 
769-11.; Josef Róssek, tesař, 1306—11.; Petr Tierhier, truhlář, 1116— U.; 

ve ni. volebním sboru: Frant Dittrich, maj. domu, 383 — II.; Antonín 
Horáček, řezník, 664 — II.; Josef Wenzig, školní rada, 552 — II.; Václav Kunc^ 
kupec, 697 — I.; Joseí Némec, kupec, 800 — II.; 

na Malé straně 

v I. volebním sboru: Frant Odkolek, maj. mlýna, 503 — III.; JUDr. Karel 
Seeling, advokát, 39— UI.; 

ve III. volebním sboru: íosef Urban, tkadlec, 518 — III.; 

na Hradčanech 

ve III. volebním sboru: Václav Nebeský, sládek, 135 — IV.; 

v Josefově 

ve II. volebním sboru: JUDr. Bedřich Wiener, advokát, 1199 — II. 

Ježto byla v I. sboru Staroměstském a v I. a II. sboru Malostranském 
volba nerozhodnuta, byla ustanovena vyhláškou ze dne 27. listopadu 1863 
č. 629. praes. na den 7. prosince 1863 užší volba, při kteréž zvoleni: 

v I. sboru Staroměstském: Josef Neumann, maj. domu, 450 — L; 

v I. sboru Malostranském: Hynek Hlasivce, sládek, 368 — III. 

a ve II. sboru Malostranském: Jan Neubauer, c. k. místodržitelský rada^ 
114— n. 

Tito členové sboru obec. starších zvoleni byli na tři léta, \'yjma Hynka 
Ullmanna, Petra Tierhiera a Josefa Nčmce, kteří byli zvoleni pouze na dobu 
dvou let 

Po schválení těchto voleb byl ve schůzi sboru obecních starších dne 17. pro- 
since 1 863 zvolen za starostova náměstka František Dittrich a do rady 
městské : 

a) za Staré město: 

Frant Fiirst, Vavřinec Kriesche, Josef Huleš, Jan Bláha, Ludvík Hainz, JUDr. 
Fr. Brauner, Václ. Zelený, JUDr. Jos. St. Prachenský a Jos. Neumann; 

ó) za Nové město: 

JUDr. Josef Fric, Fr. Pštross, Jan Šebek, Karel Engelmayer, Bedřich Hancke% 
Josef Kaura, Ant. Horáček, Cenék Schmitzer a Jos. R()ssek; 

c) za Malou stranu: 

Jos. Dittrich, Fr. Odkolek a JUDr. Eduard Schubert; 



80 



Správa obecní v letech 1860-1870. 



d) za Hradčany: 
Štěpán Poliach; 

e) za Josefov: 

JUDr. Bedř. Wiener. 

Dodatkem ještě podotknouti sluší, že měst. radní Dr. Fr. Brauner učinil návrh 
v radě městské dne 15. pros. 1863, aby byla povolena též náměstku starostovu 
odškodněná v částce 2000 zl. jako náhrada za náklad s úřadem tímto spojený. 
Návrh ten však byl na podnět měst. radního Fr. Fiirsta odročen až po zamý- 
šlené revisi obecního řádu Pražského. 

R. 1864: V takto ustaveném sboru a radě městské staly se r. 1864 od po- 
sledních voleb pouze dvě změny úmrtím a to, měst. radního Vincence Schmit- 
zera, jenž zemřel dne 11. února 1864 a na jehož místo zvolen byl dne 10. 
března 1864 do rady městské továrník Alois Oliva, a obec. staršího JUDr. Vá- 
clava Mayera, zemského advokáta, který zemřel dne 1. čer\^ence 1864. 

Po sestavení volebních listin byly vyhláškou ze dne 4. října 1864 č. 584. 
praes. ve dnech 9. října do 19. listopadu 1864 veřejně k nahlédnutí vyloženy, 
při čemž stanovena čtrnáctidenní zavitá lhůta k podání námitek, a to od 9. října 
do 22. října 1864. 

V době té podáno bylo celkem 54 reklamací, dle nichž byly volební listiny 
doplněny, tak že objevil se následující počet voličů: 



1 

část města 


Počet zapsaných voličů 


ve sboru 


cel- 
kem 


1. 


2. 3. 


1 

Staré město 

Nové město 

Malá strana 

Hradčany 

Josefov 


557 

1 620 

171 

31 

47 


812 
1040 

426 
69 
92 


624 

539 

194 

27 

66 


1993 

2199 

791 

127 

205 


Úhrnem . . . 


1426 


2439 


1450 


5315 



I před těmito volbami vydaly opět obě strany svá provolání, a to strana 
> Pokroku k lepšímu* následující: 

Spoluobčané ! 

•Pokrok k lepšímu* jest staré heslo naše, s nímž se přihlašujeme po čtvrté k vám 
před nastávajícími volbami do zastupitelstva obecního staroslavné naší Prahy. 

Po třikráte osvědčilo obyvatelstvo Pražské většinou vítěznou, že jde za heslem 
naším, že se shoduje se směrem a programem naším. Jak působilo zastupitelstvo obecní 
u veliké většině po návrhu našem Vámi zvolené ve čtyřech letech svého úřadování, ne- 
třeba věru líčiti až do podrobná; postačí, poukážeme-li k tomu, že pro zvelebení a roz- 
šíření školství, pro znovuzřízení obecních úřadů směrem k úspoře i k urychlení všeho 
úřadování, pro upravení ulic a náměstí, jakož i pro okrášlení města vůbec již mnoho 
učiněno, že se připravuje rozmnožení obecních vodovodův i rozšíření jich až na nejvzdá- 
lenější a nejvýše položené části města — že se podnikla obecní plynárna, vzájemné po- 
jištění škod z pohoření i reorganisace ústavů obecních dobročinných a Žc všecky tyto 
věci jakož i projekt třetího mostu přes Vltavu a s tím spojená daleko sahající podnik- 
nutí, jimiž se obchod zvelebí a živnosti rozmnoží, co do prostředků k provedení potřeb- 
ných již pojištěny jsou. Ač všecko to stálo mnoho nákladu, rozmnoženo přece v témi 
čase obecní jmění znamenitě a přes to všecko domohlo se toho zastupitelstvo obecní, že se 
mohlo při daních obecních z nájemného pak při přirážkách na daň živnostní obíTvatelům 
méně zámožným dopřáti až posud uleveni. Vším tím získalo obecní zastupitelstvo vše- 



Volba obecního zastupitelstva r. 1864. Bl 

obecnou důvěru, kteráž podnikáni jeho posud vždy provázela a která se právě za posled- 
ních dnů tak nápadně osvědčila. Ha múzeme právem poukázati k tomu, kterak i sami 
protivnici naši aspoň činnosti nynějšího zastupitelstva obce čestného svědectví odepříti 
nemohou. 

Doba štastného pfevratu pravého, velikého pokroku k lepšímu, která nastala 
pro naši milou vlast památným dnem 20. října 1860, měla v zápětí svém i blahý převrat 
v zastoupení a správě naší matičky Prahy, zvolením sboru obecních starších, z nicfai 
vyšel starosta nám všem nezapomenutelný František Pštross a když nám jej smrt před- 
časně odňala, hodný nástupce jeho, kterýž v čele našem netoliko zámysly předchůdce 
svého svědomitě vykonává, ale v témi duchu dále pokračuje. 

Spoluobčané! Poslední třetina těchto starších obce, jež jste tehda při prvé svo- 
bodné volbě zvoUli. vystupuje nyní ze sboru. Jest Vám opět dána příležitost, abyste tuto 
třetinu obnovili svobodnou volbou. Přikročtež k ni tím duchem a směrem pokroku jako 
prvé! Totéž komité, jež Vám předloním i loni bylo navrhlo kandidáty k doplňovací 
volbě, jemuž jste výsledkem voleni patrně osvědčili důvěru svou, činí to i letos. Po 
dobrém uvážení i opatrné poradě navrhujeme Vám jako zástupce zájmů obecních muže, 
jež jsme za schopné k úfadu tomu a za důvěry hodné uznali, majíce při tom na zře- 
teli zdařilý a svobodný vý-voj spráx-y obecní, zvelebení naší staroslavné královské Prahy 
a prospěch duševní i hmotný jejího obyvatelstva. 

Neváhejte konati své právo, spolu pak i občanskou povinnost svou a volte, jako 
jste již po třikráte byli učinili, i tentokráte svorně kandidáty strany pokroku, jež Vám 
tuto pro každý sbor voličů zvláště doporoučíme. Na zdar na dráze pokroku k lepšímu! 

V Praze, dne 20. listopadu 1864. 

Strana německá \-ydala následující provolání: 
MitbQrger! 

In kurzer Frist tritt der Vollzug der gesetzlichen Emeuerungswahlen unserer Stadt- 
vcrtretung an uns heran. 

Dringendes Gebot der BQrgerpfticht ist es, diesem hochwichtigen Acte nicht ohne 
jene emste Vorbereitung entgegenzugchcn, welche allein die Wahrung der wohlverstan- 
denen Interessen unseres vielgestaltigen Gemcinwesens verbQrgen mag und in offener 
loyaler Verstandigung uber die Personen unseres Vcrtrauens zu řinden ist. Als solche 
Mánner des Vertrauens nun glauben wir jene begrQssen zu dQrfen. welche mit lauterem 
tadellosen Charakter praktisches Verstándniss ÍUr die Fragen der Gemeínde und opfer- 
williges Bemiihen fur derea glúckliche Losung vereinen — welche bei Verhandlungen 
Qber neue SchSpfungen wie uber schon vorhandene Institute der Gemeinde von aller 
Parteileidenschaft frei nur das wahre Gemeinwohl, weise Sparsamkeit und die Gleich- 
heit des Rechtes und der Pliicht als Motiv ihrer Stimmgebung walten lassen, welche 
bei jeder Vermehrung der Gemeidelasten sich der wachsenden Schwierigkeiten und Opfer 
bewusst bleiben, Qber welche den BQrger der Weg zum Eruertxí fQhrt — welche die 
BedQrfnisse des Schulwesens auf der Hóhe der Interessen des Geistes und seinc-s Fort- 
schrittes fínden und die Bedingun^en wahrer Bildung nicht aus sprachlicher Engherzigkeit 
verláugnen und verkummem wollen — welche cndlich ihren Sinn der Stimme der Zeit 
und ihren Forderungen wach und oťfen halten und Qber der Ver\i-undening des Ver- 
eangenen den lebensvollen Geist der Gegenwart wedcr verkennen noch missachten. Von 
diesen Anschauungen durchdrunjjcn machten sich die Unterzeichneten die Entwerfung 
einer Candidatenliste zuř Aufgabe und le^en das Resultat einer reirtichen PrQťung und 
ErwSgung aller entscheidenden Verháltnisse vertrauensvoU in die Hánde aller. welche 
gleichen Gesinnungen folgen. 

Mógen unsere Gesinnungsíjenossen ubtrzcugt sein. dass uns hiebei das redlíchste 
Streben leite, der Stadtvertretung K.ráfie zu erhalten und zuzufQhren. denen die volle 
Weihe ihrer Mission innewohnt — und mOge sie in zahlreichster Wahibetheilung ireu 
und fest zu dieser Liste mit dcm Bewusstsein stehen, dass Einigkeit Noth thue. wo 
Grosses und Gutcs gelingen soli! 

Prag. 20. November H^OA. 

Provolání bylo opatřeno 92 podpisy. 

Před těmito volbami vystoupili ze sboru v^ichni členové, kteří roku 1861 
byli zvoleni^ tak že se volilo* ; 

a) ve volebním okresu Staroměstském 13 obecních starších, poněvadž z úřadu 
odstoupilo: 



*) V3rhláška ze dne 15. listopadu 1S64 č. 7'>9 pracs. 



82 



Správa obecní v letech 1860 — 1870. 



a) v I. volebním sboru 5 členů: Kliment Bachhofen v. Echt, Jan Bláha, 
G. F. Janoušek, Vavřinec Kriesche, Bedř. Tempsky; 

^) ve n. volebním sboru 4 členové: Jindřich Fiigner, JUDr. Rud. Haase, MDr. 
Jos. Hamerník a prof. Karel Kořistka; 

y) ve líl. volebním sboru 4 členové: Martin Brabec, Jan Fric, Kristián Rady, 
Antonín Říha; 

ó) ve volebním okresu Novoměstském 10 členů, z nichž 8 z úřadu ustou- 
pilo a 2 zemřeli: 

a) v I. volebním sboru 3 členové: Maximil. Dormitzer, Richard Dotzauer a 
Čeněk Schmitzer; 

(í) ve n. volebním sboru 3 členové: Emanuel Broudre, Jan Pitteroff a JUDr. 
Václ. Mayer*); 

y) ve III. volebním sboru 4 členové: Bedřich Hancke, JUDr. Fr. I^d. Riegc^r, 
Jos. Růžička, Fr. Řezáč; 

c) ve volebním okresu Malostranském 4 členové, poněvadž z úřadu ustoupí 1 i : 

«) v I. volebním sboru: JUDr. Eduard Schubert; 

P) ve II. volebním sboru: Josef Dittrich, Ant. Kutschera; 

y) ve III. volebním sboru: Frant. Kónecke; 

d) ve volebním okresu Hradčanském 2 členové, poněvadž z úřadu odstoupí 1 i '- 

a) v I. volebním sboru: Štěpán Polach; 

/íj ve 11. volebním sboru: Alb. Kiifřcr ryt. z Asmansville, a konečně 

e) ve n. volebním sboru Josefovském 1 člen, poněvadž z úřadu odstoup i 1 - 
Wolfgang Lówenfeld. 

Volby ustanoveny byly na den 28. listopadu 1864. Jaké účastenství by"" lc> 
při nich, svědčí o tom tato tabulka: 



1 Počet 


voličů, kteří voHli '| 




_z= ^::r .^zr 


• — — — 


■-■-■ 


Část města | 




v e s b o r u 1 


1. 


2. 


3. . 


Staré město 


433 


' 572 


388 


Nové město 


431 


764 


378 


Malá strana 


, 118 


' 342 


133 , 


Hradčany 


21 


51 

1 


1 


Josefov 


• 


' 67 


■ 


Úhrnem . ! 

1 


i icx); 


1 1796 


899 , 

1 



Výsledek voleb těchto byl následující: 

a) na Starém mcste 

a) v I. volebním sboru: Jan Bláha, kupec a maj. domu, v čp. 599-1. (260 hL~^» 
(jabriel Janoušek, továrník, a maj. domu, v čp. 671-1. {252 hl.); Vavřinec Kriesch^^* 
továrník, 347-1. (254 hl.);JUDr. Fr. Švestka, advokát, v čp. 463-1. (255 hl.); Kar^^ 
Vísek, sládek, v čp. 360-1. (244 hl.); 

;i) ve II. volebním sboru: Richard Dotzauer, obchodník, v čp. 1009-11. (316 hl-,^ » 
JUDr. Franl. Schmcvkal, advokát, v čp. 894-11. (316 hl.); IMDr. Ludvik Tedesc^:^* 
v čp. 792-1. i30S hí.); JUDr. Jan Volkelt, nolář, v čp. 255-1. (294 hl.); 



') Volha platná pouzx* na rok, kdu/to při ostatních na 3 léta. 



Volba obecního zastupitelstva r. 1864. 33 

y) ve III. volebním sboru: Jan Fric, krejčí a maj. domu, v čp. 171-1. (338 hl.); 
rel Koristka, profesor na polytechnice, v čp. 146-1. (342 hl.); Leopold Roli, 
:hodník a maj. domu, v čp. 577-11. (340 hl.); Ant. Říha, továrník, v čp. 973-1. 
2 hl.); 

ó) na Novém městě 

a) v I. volebním sboru: Bedřich Hancke soukromník, v čp. 781-11. (299 hl.); 
Václavík, stavitel a maj. domu, v čp. 1415-11. (289 hl.); Karel Vocelka, var- 
lář a majetník domu, v čp. 382-1. (280 hl.); 

př) ve II. volebním sboru: MDr. Josef Hamerník, v čp. 117-11. (417 hl.); Jan 
terofif, mydlář, a maj. domu, v čp. 180-11. f417 hl.); Josef Stárka, mlynář, 
':p. 1221-11. (413 hl. na rok zvolen); 

'/) ve III. volebním sboru: JUDr. Frant. Lad. Rieger, maj. domu, v čp. 719-11. 
) hl.); Josef Růžička, evang. vikář, v č. p. 153-11. (352 hl.); Fr. Řezáč, soukromník, 
. p. 1321-n. (346 hl.); Bedr. Stýblo, knihkupec, maj. domu, v č. p. 786-11. (349 hl.); 

c) na Malé straně 

a) v I. volebním sboru: Josef Dittrich, lékárník a maj. domu, v čp. 219-III. 
' hÚ; 

^) ve n. volebním sboru: Bedřich Blumauer, obchodník a maj. domu, v čp. 
-m.'(173 hl.); Arnošt Weber, c. k. místodrž. rada, v čp. 969-1. (192 hl.); 

'/) ve in. volebním sboru: Josef Vlček, mydlář a maj. domu, v čp. IIO-III. 
hl.); 

ii) v Josefové 

ve II. volebním sboru: Adolf Schwab, obchodník a maj. domu, v čp. 732-1. 
; hl.). 

Volby v I. a II. sboru Hradčanském byly teprve rozhodnuty při užších 
bách dne 7. prosince, při nichž zvoleni: 

v I. volebním sboru: Jan Follberger, maj. domu v čp. 149-rV. (13 hl.) a 

ve II. volebním sboru: Čeněk Bradáč, kanovník, v čp. 37-1 V. (26 hl.). 

Také toho roku byla zvolena veliká většina kandidátů strany » Pokroku 
epšímu<, kromě tří členů ve druhém sboru Staroměstském a dvou členů 
druhém sboru Joscfovském. Příčinou této výjimky byli voličové jednak ze 
tních úředníků, na něž od představených jejich k pokynu vlády bylo naléháno, 
nak voličové židovští. 

Když byly volby tyto dne 21. prosince 1864 sborem obecních starších 
váleny, přikročeno opět k vykonání volby starostova náměstka a členů rady 
stské. 

Náměstkem zvolen zase Fr. Dittrich a do rady městské: 

za Start' mésto'. 

Jan Bláha, Ludvík Hainz, Josef IIulcš, Vavř. Kriesche, JUDr. Fr. Brauner, 
Fiirst, Václav Zelený, Hynek Ullmann, JUDr. Jos. St. Prachenský; 

za Nové město: 

Boh. Bondy, Karel Engelmaycr, JUDr. Jos. Fric, Bcdř. Hancke, Antonín 
ráček, Josef Kaura, Alois Oliva, Fr. Pštross, Fr. Václavík; 

za Malou stranu: 

Josef Dittrich, I^nác Hlasivce, Fr. Odkolek, JUDr. Karel Seeling; 

za Hradčany. Jan Follbcrgcr; 

za Josefov. JUDr. Bedřich Wiener. 

R. 1865. Roku 1865 nastala ve složení rady městské jen ta změna, že 
hodností svých vzdali dne 6. května JUDr. Bedřich Wiener a dne 4. července 

3 



3i Správa obecní v letech 1860—1870. 

profesor Václav Zelený, na jejichž místa zvoleni byli obecní starší, Adolf Schwab 
dne 31. května a František Řezáč dne 14. července. 

Toho léta byl též vyznamenán námčstek starostův Fr. Dittrich řádem 
Františka Josefa, jenž mu v září 1865 byl udčlen od císaře v uznání jeho zá- 
sluh o obecné dobro. Vyznamenání to se setkalo se souhlasem, což nejlépe 
bylo zřcjmo z toho, že mu ve schůzi rady méstské dne 26. září starostou vy- 
sloveno bylo vřelé blahopřání, a že též občané podskalští svého dávného a 
věrného souseda poctili zastaven íčkem, načež uspořádali dne 3. října v před- 
večer jeho svátku spolkové »SokoU a > Hlahol* průvod s pochodněmi kter}- se 
ubíral od místností > Sokola* z Ječné ulice >u Apolla* Václavským náměstím 
k Měšťanské besedě, tehdy u » Černé růže* na Příkopě, kde mu od dra. Tyrše 
vysloveno bylo blahopřání a > Hlahol* zapěl několik vlasteneckých písní za 
četného účastenství obecenstva. 

Jako miniilá léta tak i při volbách r. 1865 byly proti sobě tytéž strany. 
Předáci jejich volali zase voliče k volbám a k hojnému při nich účastenství 
zvláštními provoláními. Strana česká vydala provolání dne 12. listopadu, jež 
znělo: 

Spoluobčané! 

»Pokrok k lepšímu* jest heslo, pod nímž jsme se spojili, když Jeho Veličenstvo vy- 
dáním Nejvyššího diplomu od 20. října 1860 otevřel národům a obcím mocnářství svého 
a království našeho zvláště volnou dráhu svobody a samosprávy. Bylot nám povinnosti 
občanskou užiti dobrodiní uděleného, osvědčiti skutkem dospělost občanstva našeho 
k samosprávě a ve všech oborech života veřejného a v obci zvláště dokázati, že nám již 
netřeba poručníkování, že dovedeme netoliko obyčejné potřeby' obecní spravovati vlastním 
rozumem muži ze sebe zvolenými, anobrž že samočinnosti svou dovedeme i opraviti 
zastaralé zlořády a pokročiti k lepšímu. Tento úkol věrně na mysli majíce, doporučili jsme 
Vám po čtyři léta již muže, o nichž jsme méli přesvědčení, že k týmž zásadám našim se znají, 
že povahou, schopností a obětavostí pro obecné dobré před jinými za starší obce se 
hodí ! 

Spoluobčané! Již se vystřídali všichni, jež důvěra Vaše k návrhu našemu do obec- 
ního zastupitelstva povolala, a Vy již nyní můžete souditi, byla-li důvěra Vaše v ně dů- 
vodná a zda-li jsme Vám dobře radili. 

Nuže, suďte sami, značila-li se doba čtyřletá, v nížto spravovali věci obecní převahou 
svou mužové k naší radě do zastupitelstva zvolení skutečně pokrokem k lepšímu.^ Při- 
pomeňte si, že zastupitelstvo opravilo a zjednodušilo celé ústroji úřadův obecních tak, 
že rozmnožená služba nyní menšími silami, rychleji a správněji se vykonává; zavedením 
přísné dohlídky odkryt a odstraněn již mnohý nešvar, jenž jindy po mnohá léta ke 
škodě obce působil. Školství obecní rozšířeno a zdokonaleno způsobem nebývalým a po- 
staráno o vzdělání průmyslové, při čemž zastupitelstvo nešetřilo obětí, jsouc přesvědčeno, 
že nevědomost odsuzuje chudého k nouzi věčné, kdežto vzdělání věcné otvírá bránu 
k zámožnosti a blahobytu. 

Závody pro opatrování zdraví obyvatelstva pražského rozmnoženy a zdokonaleny, 
ústavy pro chudé opraveny svědomitou správou, úprava ulic pro usnadnění přejezdu 
tu a tam s velkou obětí provedena; opatření obyvatelstva všech částí města vodou 
říčnou a závody hasičské byly předmětem péče a pokračujících oprav, ano konečně zří- 
zena samostatná ol)ecní pojišťovna proti škodám z ohně 

Kamkoli se po městě našem ohlédnete, všude najdete svědky, ba pomníky činnosti 
nynějšího zastupitelstva obecního a přednostů jeho, vzniklé za krátkou dobu sotva 
čtyř let. 

Počínajíce od středu města, kdež na staroslavné radnici památné hodinv s velkým 
uměním byly opět v plný pohyb uvedeny a velebný chrám Týnský v rozsáhlé míre a 
uměleckou šetrností se opravuje, najdete na Novém městě na místě odstraněn<'ch ohyzd- 
ných domku na náměstí Karlově krásný sad, u Nové brány novou plynárnu, která 
větve své jiz po celém městě rozesílá. Ke krásnému mostu, kterýmž se královská Praha 
dle úmyslu otce vlasti, císaře Karla I\^, na nově ozdobenou Letnou rozšířiti má, položen 
v těchto dnech slavně základ a zakoupením domův u Rejdiště učiněn počátek budoucímu 
nábřeží. Malá strana právě letos obdařena novým reálním jT\'mnasiem, odvěká žádost 
Hradčanských za opatření vodou Henou s nákladem nemalým konečně uskutečněna a jiné 
blahoslibné zámysly se k vykonání ve všech částech města připravují. A všecko to do- 
kázalo se, aniž se obecní přirážky zvýšily, naopak byly obecní přirážky sníženy, — ano 
vedle: zbudování tolika velikolepých závoduv nových rozmnožilo se nicméně obecní jmění až 
clo r. 1864 více než o '/« milionu zlatých. A tak konalo zastupitelstvo naše prodlením pouze 



Volba obecního zastupitelstva r. 1865. 36 

čtyř let bez nových břemen pro obyvatelstvo, ano pro snížení jich díla, jakých před tím 
ani čtyřicet let nedovedlo a které se již od jiných měst i mimorakouských za vzor berou. 
Plati-li tedy i zde slova: »po skutcích jejich poznáte je« — můžeme směle říci, že jsme 
Vám. milí spoluobčané, dobře radili, a to nám dává důvěru, že i tentokráte hlasu našeho 
\'^'slyšíte, když Vám po pilném uvážení pro příští volby obecní následující kandidáty 
doporučíme. 

Naše úmysly nevedou zajisté k různění občanstva, ale k smíření stran v rovnosti, 
pro blaho obce. 

Spoluobčané! Važte si drahocenného práva samosprávy, vykonejte právo voličské své, 
kteréž jest zároveň občanskou povinností Vaší. Volte svorně — a podporujte tak schvá- 
lením i volením kandidátů našich »pokrok k lepšímu«. 

V Praze, v listopadu 1865. 
Provolání strany německé bylo následující: 

MitbUrger! Wieder ruft die Ergánzung unscrer Stadtvertretung zur ernsten Pflicht 
der Wahl. 

In rcger unverfálschter Sorge fílr das wahre Wohl der Gemeinde und aller ihrer 
Institutioncn gingen wir daran, jene Mánner aufzufinden, in deren Hande sich so hoch- 
wichtige GUter bcruhigt niederlegen lasscn, und nennen nun, der sorgfáltigsten, gewisscn- 
haftcnsten Erwágungen bewusst, in der hier folgenden Candidatenliste die wUrdigen 
Mánner unscres Vertrauens. 

Dieselben leitenden Grundsátze, welche wir aus glcichem Anlasse im Novembcr 1864 
offen und chrlich bckannten, sind uns auch jctzt wicdcr feste Richtschnur geblieben und 
unvcrbrllchlich stehen wir nach wie vor zu ihnen, weil nur in ihnen wir die giltige 
BQrpschaft fQr die Entfaltung unseres Offcntlichen Lebens im Geiste der Zeit und des 
Recntes zu erblicken vermOgen. Mógcn die Gcnosscn glcicher Anschauungen die Emp- 
fehlung dieses Wahlvorschlages willig Eingang finden lassen! M6gen sie emig und fest- 
verbunden fllr denselbcn eintreten und dem Rufc treuer Bílrgerpflicht folgcn in voUer 
ungeschmálerter Žahl. 

Prag, im November 1865. 

Vyhláškou ze dne 30. září 1865 č. praes. 588 byly volební listiny pro do- 
plňovací volbu k veřejnému nahlédnutí vyloženy od 4. října do 14. listo- 
padu 1865, a 14tidenní lhůta k podání námitek ustanovena od 4. října do 
.17. října 1865. V době té bylo podáno celkem 79 reklamací, z nichž pouze ve 
třech případech negativné bylo rozhodnuto. 

Mimo to usnesla se rada městská ve schůzi dne 17. října 1865, aby do 
volebních listin pojati byli i voliči, * kteří neměli čtvrté lhůty dané činžovní 
zaplacené, vycházejíc ze zásady, že tito mají čas k zaplacení této daně až do 
konce října; rovněž měli býti pojati ti poplatníci, kteří měli za I. půlletí daň 
\'ýdélkovou zaplacenu. 

Dle § 56. obec. ř. Pr. ustoupili v listopadu ze sboru obecních starších 
členové, kteří byli jednak r. 1862 zvoleni, jednak kteří byli na kratší dobu než 
tři léta zvoleni, nebo, kteří po posledních volbách vzdali se své hodnosti 
nebo zemřeli. 

Byli to:*) 

na Starám městě 

v I. sboru: Vavřinec Kópf a Karel Martin; 

ve II. sboru: JUDr. Ed. Herbst, JUDr. Moric Raudnitz a Alois Veit; 

ve in. sboru: JUDr. Fr. Brauner, Josef Huleš, Václav Zelený, a Ignác 
Ullmann ; 

na Novém městě 

v I. sboru: Karel Engelmaycr, Josef Kaura, Vilém Mcisner, Jan Šebek, 
Karel Šimek; 

ve II. sboru: Josef Čermák, JUDr. Jos. Fric, Frant. Rezek, Petr Tierhier, 
Josef Stárka; 



♦} Vyhláška ze dne 9. listopadu 1865 č. 739. pracs. 

3* 



86 Správa obecní y letech 1860-1870. 

ve III. sboru: Ph. Dr. Frant. Palacký, JUDr. Jakub Škarda, Jos. Xémec; 

Jia Malé straně 

ve II. sboru: Maxim. Herget, Jan A. Klaudis, Jan Neubauer; 

ve III. sboru: Benj. Fragner, Jos. Pěšina, Jan Rubáš; 

v Josefově 

v I. sboru: Gustav Fischel; 

ve III. sboru: MUDr. Leop. Gitschin. 

K doplnění sboru byla ustanovena volba na den 20. listopadu. Výsledek 
její pak byl tento: *) 

na Starém městě 

v I. sboru: Vavřinec Kopí, maj. domu, čp. 598-1. (240 hl.); Karel Martin, 
kupec a maj. domu, čp. 561-1. (241 hl.); 

ve II. sboru: Jiří Feigl, kupec, čp. 731-1. (316 hl.); JUDr. Eduard Herbst, 
universitní prof., č. p. 1014-1. (342 hl.); Alois Veit, truhlář a maj. domu, čp. 
784-1. (312 hl.); 

ve UI. sboru: František Bittner, truhlář a maj. domu, čp. 798-1. (360 hi.i; 
JUDr. Fr. Brauner, advokát, čp. 342-1. (360 hl.); Yx, Havel, stavitel, čp. 541-111. 
(358 hl.); Štěpán Pollach, kníž. arcib. rada, čp. 107-IV. (356 hl.); 

na Novém městě 

v I. sboru: Josef Čermák, stavitel a maj. domu, čp. 1417-11. (285 hl); 
Karel Engelmayer, maj. mlýna, čp. 1219-11. (307 hl.); Josef Kaura, stavitel a maj. 
domu, čp. 1369-11. (301 hl.); Josef Němec, kupec a majetník domu, čp. 800-11. 
(283 hl.); Karel Šimek, kupec a maj. domu, čp. 785-U. (294 hl.); 

ve U. sboru: JUDr. Jos. Fric, advokát, čp. 736-11. (458 hl.); Ignác Fuchs, 
kupec, čp. 438-11. (432 hl.); Josef Kudláček, dvoř. stavitel a majetník domu, 
čp. 1007-1. (448 hl.); Josef Stárka, maj. mlýna, čp. 1221-11. (451 hl.); Petr Tier- 
hier, truhlář a maj. domu, čp. 1116-11. (453 hl.); 

ve UI. sboru: Josef Huleš, kupce a maj. domu, čp. 261-11. (387 hl.); 
Ph. Dr. Fr. Palacký, historiograf, čp. 719-11. (388 hl.); JUDr. Jakub Škarda, 
čp. 285-11. (389 hl.); 

na Malé straně 

ve U. sboru: Jan Alex. Klaudis, admin. fary, čp. 385-LQ. (186 hl.); JUDr. 
Eduard Schubert, c. k. notář, čp. 92-ÍII. (189 hl.); 

ve III. sboru: Benjamin Fragncr, lékárník, čp. 205-III. (105 hl.); Josef Pě- 
šina, maj. domu, čp. 48-ÍII. (110 hl.); Jan Rubáš, kupec, čp. 39-111. (87 hl.); 

v Josefově 

v I. sboru: Leop. šl. Portheim, továrník, čp. 38-11. (24 hl.); 

ve 111. sboru: David Zappert, maj. domu, čp. 59-1. (29 hl.). 

Ježto pak ve II. sboru Malostranském byla volba nerozhodnuta, přikročeno 
k užší volbé dne 4. prosince 1865, ze které vvšcl Max. Ilerget, maj. domu, 
čp. 102-IU. (174 hl.). 

Pro přehled počtu voličů, jich účastenství při volbách a počtu uprázdně- 
ných mandátu, připojujeme tuto tabulku: 



*; Vyhláška ze dne 19. prosince 1865 č. 833 precs. 



A ziha. icfls-jniitii rtSiručzjg^^ rZ^na. 



1 :*Tf^ :iiiŤjLi^:i2:»i 



?:. 






:aíL 



1 :«:^u TEEiíSira. 



: r L 



r š : : - 1 



Lt'^ 



ic:^! 



iín 



^— :— • -r»- 



_ » 



j^ILIl. Ť^T" 



• •. 



^1'* '^— J-**.- -L_ 



I . 






■« :t ^-j. 






- ]^ 



- irr^^ TT 



■ ir •»-«-- 



_ -.:^_ 



r.Cx-.-j. 



hTilL Ii C"*^ 



— .% ■ -t- 






^ s. 



I' — Ťíitc-ifn. čtí-miL": řřnrvnz z*. 



irTLT' Zl ?C» C"f 






Ni^Llit. 



Z ? .''^'JI. 



.»T;i- ' .'hti :i';^L 






1 — ■ , — 



»«- i ■ ■ • 



■ _• . r^' _ 



j r I.- 






•^ « 



I ---- • 



~.— rS: ' rC" 



.a. ^t. s. 



1 KTLri 



R- 088 r^^-TL :--v: 



. ■*»""—-• 






..T >.-! 



... % 



• — _— 



I 
-•"i". 



— --VL **'•" 



JUT ím ' :»Iiv=^~ :t 



• ■"* — 



•-•t . -- 



• • »• ■ —■ 






* 



.»! ::t iz T '. - 

^ ^^ - * 



•■'.'' 



.L 



38 Správa obecni v letech 1860—1870. 

zavitá lhůta od 17. října do 30. října k podání námitek. Když tato vj-piiela, 
bylo z 90 podaných námitek 79 příznivé vyřízeno. Noví voličové byli dodatečné 
do seznamu zapsáni. 

Na příznivé vyřízení reklamací působilo velice usnesení rady městské ze dne 
6. listopadu 1866. Tato usnesla se totiž vzhledem k smutným poměrům ob^-xatelstva, 
zvláštČ obchodnict\'a a Živnostníků, po válce pruské, aby do seznamu voličů 
zapsáni byli i ti, kteří mají pouze II. čtvrtletí daně činžovní nebo příjmové a 
I. půlletí dané výdélkové zaplaceno a zpravila o tom dne 9. listopadu c. k. 
místodržitelství, kteréž rozhodnutím ze dne 20. listopadu 1866 č. 6665 usne- 
sení toto schválilo. 

Doplňovací volba byla vypsána na den 28. listopadu, pro kterou ustoupili 
z úřadů obecní starší, kteří byli roku 1863 zvoleni. 

I k těmto volbám vydaly provolání, jak strana > Pokroku k lepšímu*, tak 
i strana přátel svobodné ústavy. 

Provolání strany > Pokroku k lepšímu*, ve kterém se zračí dojmy a vědomí 
přinesených obětí ve válce právě minulé a ovšem zároveň i vědomí zásluh 
z toho plynoucích, bylo následující: 

Spoluobčané! 

Blaho naší obec, čest a prospěch královsko naší matičky Prahy volají Vás o[>ět 
jednou, abyste konali občanskou povinnost, stavíce opatrnou volbou v čelo její muže 
vynikající obetovnou horlivostí, moudrostí a statečností, muže, již pochopují rovnon 
měrou úkoly samosprávy i humanity. 




úřady své kandidáty pro sbor obecních starších. 

Veliká většina dosavadního sboru obec. starších byla svobodnou volbou Vaší se- 
stavena dle návrhů našich. Sudtc sami podle skutků jejich, zda-li pečovali horlivě a upřímné 
o všestranné zvelebení obce naší v dobách pokoje, zda-li též v dobách válečných nedávno 
minulých zachovali se jak náleží mužům, jak slušelo repraesentantům města, jehož měšfané 
v rozličných dobách veliké historie naší vždy čest jeho vysoko vznášeli a statné 



O tom pronesl se hojnou pochvalou sám nejmilostivější král náš — o tom pro- 
neslo se jednomyslně veškeré občanstvo, ba veškerá vlast, i sami náčelníci nepřátel ne- 
odepřeli naší samosprávě obecní čestného svědectví, že vyniká výborným zřízením, 
rychlou činností, schopností a mužnou důstojností. 

Takového ducha ve správě obce naší netoliko zachovati, ale všemožně rozmno- 
žovati pokládáme za přední úkol svůj. Budet ho zajisté vždy více potřebí. Stavba že- 
leznice okružní a shoření hradeb, jež Jeho Veličenství za své návštěvy královskému městu 
svému na uznání loyálního a statečného chování za doby válečné blahosklonně povoliti 
ráčil, vyvolá mnohé nové podniky, rozsáhlé stavby a tudíž i mnohá vyjednávání s úřady 
a korporacemi. Vše to bude vymáhati na zástupcích obce, aby zájmům jejím pokud možná 
ještě více času, práce a obětí věnovali. Tu bude obec potřebovati více než kdv mužů 
prakticky zkušených, znalých jak pravidel veřejného hosi)odářství, tak i zákonů posi- 
tivních, mužů původních myšlének a energické vtile, mužů, kteří dovedou spojiti opatrnost 
a šetrnost k platitelům daní s onou podnikavostí a odhodlaností, ježto kráčí vždy pevné 
za svým cílem jsouc prosta malicherností, ježto by nebvla ke cti zástupcům obce, kteráž 
byvši tak veliká a slavná v minulosti nechce se též ocíříci skvělé budoucnosti. Těžkof 
ovšem najíti mužů takových do.statek; nám jest a bylo toliko úkolem vyhledávati jich 
svědomitě a snažně, uvážiti opatrně všeliké radv a návrhy v té věci nám podané a dle 
úřady společné poraditi vám, jak nejlépe rozumíme. 

Zvelebením obce, prospěch duševní i hmotný všeho občanstva, slušné zadostučiněni 
oprávněným žádostem všech stran a tříd společenstva našeho jest cílem naším. Nuže, 
spoluobčané, k tomu cíli spojte se s námi, nezanedbávejte drahocenného práva volič- 
ského, pečujte, aby i jiní jeho nezanedbávali! Volte svorně a nezvratně. Bůh pak dopřej 
zdaru poctivé snaze naší a šťastný výsledek její budiž u nás »Pokrok k lepšímu!< 

Provolání strany německé, která kandidovala již jen v I. a II. sboru na 

Starém a Novém městě a na Malé straně, jakož i ve II. sboru Joscfovském, bylo 

následující: 

»Mitbnr«íer! Am 28. Xovember laufenden Jahres haben wir die gesetzlich wieder- 
kehrcnde Erj^iinzungswahl der Vertretung unserer Landeshauptstadt zu vollziehcn. Wie 



Volba obecního 



)ci den Wahlgangen der vorangceangencn Jahrc, habcn wir uns auch jetit wiedcr die Auf- 
^be gestcllt, die Namen jcner Síanner lu vcrii;ichnen, deren Gesinnnng, Eifcr und Er- 
ahrung uns beruhigende BUrgschaften unsercs Vertraucns sind und in dcrcn HSndc 
A-ir die hcitigcn Inti;r<.-sscn unsercs umfangreichen Gcmeinwtsens mit der festen Ober- 
tcugung legcn kOnnen, dass sic dicselben wahrcn wcrdcn nach bcstem Wisscn und 
Oewisscn — mit allen ihren Krarten. 

Wir licssen uns hicbci von dcnaclbcn Grundsatzcn leitcn, tu wclchen wir uns bei 
gleichen Aniasscn immer offen und ehrlich bekanntcn und an dencn wir um sotreuer 
festhalten. als uns die Erlebnissc und Erfahrungen der Zwischcnzeit wahrlich keinen 
Grund linden licsscn, an uns zu zweifeln und in dem so ofl bekanntcn Glauben zu 

Mit dicscn Ircu bcwahrtcn Gesinnungcn und wohl bcwusst, welche bedeustungs volíc 
Grundlage das allgemclne fífTentlichc I^ben in der Gemcindc Uberhaupt und ínbesondcre 
in dem Gcmeinwesen der Metropole findel — welchcr Umfang und wclches Gcwicht die 
Ve waltung der Gemeinde und ihrer Anstalten fortan gcwinnt — welchc LQckcn und 
Wunnde in Folge der jUngstcn Drangsale in dem Haushaltc der Gcmeinde zu erganzen 
und zu hcilen sind, — habcn wir die folgende Candidatenlistc enlworfcn und Obergeben 
dicsclbe hiemit unsercn Gesinnungsgenosscn, 

Wir dOrfen holTen. dass Sie alle in cinmUthigcr, zahlreichcr Bcthciligung zu dicser 
Liste stehen und ncuerliches Zeugniss daíUr ablcgen «-erdcn, dass auch wir den Erfolg 
dort erringen, no wir ihn nach dem Standc der ZifFcrn crringen kíjnnen.< 

Jaké účastenství bylo při volbách tčchto a kolik mandátů bylo uprázdnčno, 
vysvitá z tabulky následující; 



Počet voličů k volbt i Počet voličů, kteH Počet mandátil 
li oprávněných volili i| uprázdnřných 


ve sboru | cel- ^'^ sboru 


ve sboru 


cel- 


II 1 12. :í. i ^""^ 1 1. 1 2. 1 3. 


1. 


2. 


3. 




Staré mí-sto ....'[ 599 
Nové místo .... 1 654 

Malá strana 172 

Hradčany 34 

Josefov ti 


S17 

1041 

4S5 

R4 


657 
563 
150 
27 


2073 1 421 
2258 41 fi 
807 ! ii;t 
145 . — 
l'>4 — 


533 

352 
í,4 


344 
339 

S5 
17 


5 
4 

3 


6 
1 

1 


4 

1 
1 


il 
14 

5 
1 
1 


Úhrnem ... 1 1502 

l| 


25 H 


um 


.')M7" ')fi(l 


1613 


785 


^' 


10 


10 


33 



Při těchto volbách bylí na 3 léta zvoleni: 

fia Starém mřsté 

v I. sboru: Ludvík Hainz, hodinář, v čp. 483-L |2".2 hl.i; AI. liern. Bacher, 
továrník a majitel domu, v íp. 99tJ-í. 124G hl.l: Josef Neumann, majitel domu 
v čp. 4Ó0-L (241 hl.i; Antonin Klenka ml., sládek a maj. domu, v čp. I13U-IL 
i239 hl.i; JUDr. Karel Lcop. Klaudy, advokát, v čp. 61-11. (238 hl.t; 

ve IL sboru: Hei^man Pííhonný, továrník a majetnik domu, v čp. 1391-11 
|272 hl.); M. A. Wahlc, továrník, v čp. 110ri-li. (272 hl.); 

ve m. sboru: JUDr. Jos. St. Trachcnský, v čp. 136-11. l337 hl.); JUDr. Karel 
Sladkovský, v čp. 1338-n. (336 hl.); Karel Makovský, barvíř, v čp. 291-1. (33-> hl.); 
Fr. Hampejs, kožišník, v čp. 417-1. (33.") hl.).; 

na Novém mis té 

v 1. sboru: Frant. Pšlross. maj. domu, v čp. 196-11. (,302 hl.); Alois Oliva, 
továrník a majetnik domu, v čp. 1419-11. |295 hl.l; Antontn Jelínek, továrník, 
v čp. 515-11. (280 hl.); Bohumil Bondv, továrník, v čp. 1U50-II. (284 hl.); 
JUDr. Václav Bčlský, zcmfký advokát, v čp. 7U3-II. (659 hl.j; Feid. Michálek, 



40 Správa obecní v letech 1860 — 1870. 

mydlář, v čp. 1048-11. (426 hl.); Ant. Srba, kloboučník, v čp. 769-11. (429 hl.i; 
Fr. Tesař, učitel na vzorné hl. škole, v čp. 823-11. (393 hl.); Jan M. Sáry, sládek, 
v čp. 316-11. (440 hl.); V. V. Tomek, c. k. univ. prof., v čp. 552-11. (428 hl.) 
(zvolen na rok); 

ve III. sboru: Ant. Horáček, řeznik a maj. domu, v čp. 319-11. (339 hi.i; 
Fr. Dittrich st., maj. domu, v čp. 383-11. (337 hl.); Jos. Wenzig, školní rada, 
v čp. 552-IÍ. (337 hl.); Václav Kunc, kupec a maj. domu, v čp. 697-11. (336 hl.i; 

na Malé straně 

v I. sboru: Frant. Odkolek, maj. mlýna, v čp. 527-IIÍ. (80 hl.); Hynek Illa- 
sivec, sládek, v čp. 368-11. (76 hl.); Josef Zítek, profesor na polvtechnice, 
v čp. 540-III. (73 hl.); 

ve U. sboru: jUDr. Karel Seeling, zem. advokát, v čp. 39-111. (194 hl.); 
(zvolen na rok). 

ve UI. sboru: Josef Urban, tkadlec, v čp. 45-III. (82 hl.); 

na Hradčanech 

ve III. sboru: Václav Nebeský, sládek, v čp. 13č)-IV. (14 hl.); 

v Josefově 

ve U. sboru: JUDr. Bedřich Wiener, advokát, v čp. 1199-U. (48 hl.). 

Z výsledku těchto voleb spatřujeme, že strana >Pokroku k lepšímu < pro- 
razila úplné svými kandidáty, kromě II. sboru Josefovského, kde převahou židovských 
voličů zvítčzil kandidát strany nčmecké. 

Když tyto doplňovací volby ve schůzi sboru obecních starších dne 10. pro- 
since 1866 byly schváleny, přikročeno dne 20. prosince 1866 k volbě starosty. 
Volba tato měla se vykonati, jak již řečeno, dne 2. července, na kterýž den 
radou městskou byla ustanovena, když byl ve schůzi její dne 8. čer\na sta- 
rosta oznámil, že lhůta jeho úřadování dne výše zmíněného se končí. Ale pro 
válku, jež tenkráte zuřila, byla se svolením c. k. místodržitelství rozhodnutím 
ze dne 1. července 1866 č. 3827 odročena, a starosta na žádost rady městské, 
jejímž mluvčím byl měst. radní Štěpán Pollach, slíbil v úřadě svém v těchto 
těžkých dobách zůstati. 

Když pak později starosta za vykonání volby žádal, odročeno bylo vykonati 
ji až po volbách doplňovacích. Dne 20. prosince 1866 přítomno bylo schůzi 
89 členů obecních starších, z nichž 83 dali hlas svůj odstupujícímu starostovi 
JUDru. Vád. B ě I s k é m u. Po oznámení výsledku volby odebrali se obecní 
starší I .eop. z Portheimu, Ph. Dr. Fr. Palacký a Fr. Pštross k nově zvolenému sta- 
rostovi, aby jej do schůze uvedli. Jakmile vstoupil, pozdraven byl JUDr. V. Bělský 
trojnásobným > Sláva*, načež týž sboru za důvěru opět prokázanou vřele děkoval, 
dokládaje, že setrvati v úřadě pokládá za svou čestnou povinnost, aby začaté 
podniky dle možnosti úplně dokončil a obecní finanční poměry válkou v ne- 
pořádek uvedené opět mohl upraviti, řídě se při tom zásadami dosavadními, 
s čímž srovnávalo se nejen veřejné mínění, nýbrž i veškeré obyvatelstvo Pražské, 
ano i mimo Prahu. 

Volbě starosty dostalo se Nejvyššího schválení dne 14. ledna 1867, načež 
dne 26. ledna byl uveden slavnostně v úřad svůj.*) 

Starostovým náměstkem byl zvolen v téže schůzi městský radní Josef Huleš, 
který po čas posádky pruské v IVaze horlivostí svojí nad jiné proslul a ve věcech 
obecních vždy jevil nejvíce ochoty a činnosti. Při druhé volbě obdržel 49 hlasu 
z 89. Bývalému náměstku starostovu Fr. Dittrichovi připadlo pouze 26 hlasů. 
Mělif mu nmozí za zlé, že na počátku války — ač to zavinila nemoc jeho - 
odebral se z Prahy na venek, takže na starostovi celé břímě svízelů přetěžké 
oné doby spočinulo. Potom byla vykonána volba rady městské, ze které vyšli: 

*) Rozhodnuti c. k. mistodržitclství ze dne 23. ledna 1S67 c. 3533. 



Volba obecního zastiipildstva i. tS(x7. 41 

za S/art^ město: 

Vavřinec Kriesche, Štépán Pollach, JTDr. Vw Hra\uuM\ l*r. hillrirh. I n«l\lK 
Hainz, Jos. Neumann, JUDr. J. St. rrachonsk\\ AI. Vrit. los. WiMwi^:. 

za Xové mčsto: 

\ Karel Engelmaycr, JUDr. Jos. Frit\ Hcdřirh Hanrk<\ |n»í. Kania, li rjliMi!. 

\ Bohumil Bendy, AI. Oliva, Fr. Václavík, Wicl. Kunr; 

\ za Malou stranu : 

los. Dittrich, Benj. Fraj^ner, Ilynck Hlasivcr, l''r. ()flki)lrk; 

za Hradčany: Jan Follbcrgcr; 

za Josefov: Adolf Schwab. 

R. 1867. Roku 1867 vzdali se svých lífadíi: Fr. jo;. Í<í//k'. dři' \\ \\i\\\\\ 
1 Š67. jmenován byv farářem v Utni; Víirlav Ncbfský, sI/uIrK. dřw .'ÍO d'ibři;i hí'i/. 
ježto dlel stále mimo Prahu; Antonín Ilorácok, fc/nlk, dnr I I. \\\\v,\ l>'.'»/, |»ř'» »i* 
Tioc, a [os. Kudláček, dvorní stavitel, dne ITi. října |H07 (mo \v^/iV/' t.W( 

Kdvž upozornil ve schůzi rarlv mcstskr dn/* 21. bř^/na I/'-'// \ut^\ ^.v\^^\ 
'^^nj. Fraf^er, že listiny volební tím způsobem, jak)ř/» ^ 'lotrj/l / t;r'i ,fl/ 
'^^^ mohou býti správný, usnesla so rada m^-^t-k/i, aby komi /•, j* / k -* Sa-i, !\u\ 
^"^^iebních listin byla jmenována, <kládajírí «kf / m''-;t. radfiíh'» Va hr./' ř. ř»' Oi'. 
^^l>ec. staršího Jana Rubáíe a ma:fi-tr. rady '^/abr. Krato^ rr. ;i;i. b.li r'//ří»ř.o/' ri.i 
^ aby podala své návrhy, ktcrik í^LiIo by -'• opra "r;.' t/,*/, .K'»r».iM ('f/ťf^ \ťi 
^~<~>ial starosta do komi:«e této r.á.T.->tíca '•.''•':.'* Js- f íw;' -' a rr/ ♦>/''.'/ r.fdr.lr./, 
í^^dř. Hancke. 

Komise tato konav?: porvi. 'Í.-.t 2'. a 27 S-'/'.a I''^/ ./r. . i / '. '«/ •'. 
*^*^ potřebu, aby se nstar. •' :!y rrt -.' 7Á>A^ <' r. ^ - / ./-» '' i '-'r;/ -'r.' 
íí^Cíznamú volebních se nié!i, . - :< -.r..'ir 

Ačkoli při pyosuzovir.: ^-i i , .* < -', 'Ty '/_"■ .y.^r ,/> ' ,-, a 
obecní Pražský, a ti-j ^. >. - . >---t o- -*. % v -:.'/. ..; ;,-', - 
Hlásky praesid- rady m»*st.;k.t 7.'t i-- j' -/- -■*' '.''^^- ^ rW '^ * ; / /' 
I>odílníku realitv a Va/^ii^m : -:-:r. — : v - ^ -. -^^^y- " . ^^' / ' •' 
'^'^padajici di>9aho\aIa :.er.--: í ;-'' o- - -" -•/'*.-' 

Poné\-adi pak r.a :. »^. --v 'i'. 
sí-c komise předložit; r.rt rirv: :* -;: " 

I. Vzhledem k 4 > ''. ' "' - -i- '— / , 

Vwdo z pozemku nehi ti t:-: sr-T,. .- — ., ^' • .• ' 

í>sanou částku 'tarí^r ý<rtr. "i«* .-.- • ,' '/ ■•■ ' ^ ,' /' - ' 

"^aierník jest zapsán. ?*w -.t- - ?. -:,• ,"• ■ '■ ■ • >- 

^teri obiirževšc itíJír;- --'.. - ' ■ /- / 
í>latí, nikoli v-^ak *■ mjc. > • ■ ■ 

Fxivoriy: 

1. V obecním ťtuím /---•.■ 
^ádná zmínka. K»íí' 'i** - .' ' 
^eboť kdežto ■ oounA sx'^.-- 

^ jiná břemena -rřr rif :;- ; w . 

'^jetnost spoiko'-. .TI. -jí - .. ^ 

''cáiní a kdežti-i -^ t,.:^:' 

závazky spolku ^br.^irrir - 

2. Z ober. ^irii: .' . - 
práva volebního ;ir e-r.- 
ícorpiírace. jimi l> 1 ' 






/■ / 



:..'■■-'.- ^ - ' 



' /■' 



42 



Správa obecní v letech 1860—1870. 



výše danc do I. sboru volicího, vykonávají právo toto dle § 50. ob. ř. Pr. pouze 
svými zákonitými zástupci a nemůže tudíž firma obchodní více práva sobe oso- 
bovati nežli osoby morální, k nimž konečně počítati jest i společnosti obchodní. 
A mohou-li osoby morální dle § 5. ř. živ. ze dne 20. prosince 1859 č. 227 ř. z. 
provozovati živnost pouze náměstkem způsobilým, nebude nijak ukřivděno firmám, 
když volí jedna osoba za ně, nikoli pak všichni společníci v počtu neomezeném. 

II. Až dotud volívali úředníci mající služného 700 zl. nebo 800 zl. ročně, 
ježto se jim k dani z příjmů připočítávala válečná přirážka, co však při žádné 
jiné dani se nedělo a zákonem nebylo odůvodněno. Proto vyslovila se komise, 
že dle § 38. odst. 2. lit. b) ob. ř. Pr. mají právo volební pouze úředníci dvorští, 
říšští, zemští a obecní, ač požívají-li služného, výslužného neb odpočivného, 
z něhož se odvádí aspoň 8 zl. konv. m. čili 8*40 zl. r. č. daně z příjmii. Jakož 
pak daň z příjmů při ročním platu nad 600 zl. až do 1000 zl. činí l®/„, 
musí úředník, který právo voličské chce \'ykonávati, míti služné aspoň 800 zl. stř. 
neb 840 zl. r. m., a protož mají jen ti úředníci k volbě býti připuštěni, kteří 
mají aspoň 800 zl. stř. nebo 840 zl. r. č. platu ročního. 

Rada městská rokovavši o návrzích těch ve schůzích dne 28. srpna, 25. října 
a 9. listopadu 1867 přijala je a předložila sboru obecních starších, aby se v zá- 
sadě usnesl, že společníci obchodní práva voličského nemají a že úředníky možno 
zapsati do seznamů volebních, když mají ročního platu aspoň 800 zl. stř. nebo 
840 zl. r. č. Sbor obec. starších však dne 11. listopadu 1867 usnesl se, aby 
se o každém případě rozhodovalo zvláště. 

Dle toho komise sestavila volební listiny a vyložila je k veřejnému nahléd- 
nutí ode dne 11. října do 22. listopadu, a určena doba ode dne 11. října do 
24. října k podání námitek.*) 

Těchto bylo podáno 156; však vzhledem k onomu novému usnesení bylo 
pouze v 46 případech vyhověno. 

Když pak volební listiny byly doplněny, ukázal se následující počet voličů: 



Část města 


Počet voličů k volbě 
oprávněných i 


ve sboru 


cel- ■ 
kem ^ 


1. 2. 


3. _ 


Staré město .... 
Nové město .... 

Malá strana 

Hradčany i 

Josefov 


554 

615 

172 

27 

47 


890 

1121 

490 

94 

90 


641 

586 

162 

24 

58 


2085 
2322 
824 . 

145 ' 

■ 

lOó 


Uhrnein . . . i 


1415 


2685 1471 


5571 



Tohoto roku ustoupili mimo ty, jak již výše zmíněno, kteří prodlením roku 
svých hodností se vzdali, všichni, kteří r. 1864 byli do obecního zastupitelstva 
zvoleni,**) takže celkem bylo třeba vykonati volbu 34ti členů sboru obecních 
starcích, jak o tom tabulka tato svědčí: 



*! \'yhláška z dne 7. října 1867. 



♦* 



Vyhláška z dne 15. listu[)adu 1867 č. 969 |)raes. 



Volba obecního zastupitelstva r. 1867. 



4H 



Část mčsta 


Počet 
mandátů uprázdnčných 


ve sboru 


cel- 


1 o Q 


kem 


: Staré město 


5 


4 


4 1 13 


! Nové město 


3 


4 


5 12 

[ 


1 
Malá strana 


1 


2 


2 5 


1 
Hradčany 


1 


1 


1 3 


Josefov 




1 


— 1 


• 

Uhmem . . . 

1 


10 


12 


12 


34 



Za veřejných poméru straně > Pokroku k lepšímu* velmi nepříznivých chy- 
staly se obé strany k volbám a vydaly jako v letech minulých provolání. 

Strana > Pokroku k lepšímu* následující: 

>Spoloobčané! Samospráx-a obce. na níž se zakládá všecka svoboda, vácckcn pravv 
pK>stup, jen tím se dá uchrániti, když všichni občané ve vécech obecních živé účastenství 
osvědčují. Jen pak jest veřejná činnost mésta pravý x-ýraz spolupůsobení všeho ol>čanstva. 
jeho vlastního smýšleni, jeho vůle. jen pak možná uchrániti samosprávu oljčanstva jak 
před vetřením se vlivu neoprávnéných, cizopasných. kteří jinak zakořenivše se, veřejný 
život obcí vidy víc a více uhněcnjí a vysoušejí: jen pak možná zabrániti, aby se správa 
obce netečností občanstva nedostala do rukou jednotlivců, kteří pak moci nabyté užívají 
nikoli ve prospěch lidu a rovného práva všech ol>čanu, alebrž pouze ve prosj>éch své 
ctižádosti a s\-ých sobeckých zámyslu. 

Nemůžef ovšem každý občan věnovati se správě vécí obecních, řízení jich musí sts 
svěřiti mužům, kteří dle po\-ahy své, dle vzdělání a sj^olečenského postavení svého 
k tomu před jinými povoláni jsou a nc-snadné úloze této čas věnovati chtějí a mohou. 
Ale Vám všem, spoluobčané, bez rozdílu stavu uložena jest čestná j^ovinnost fisvědčítí 
aspoň při volbách odevzdáním hlasu svého, že jste ži\'ými údy olxre, že \'ám záleží na 
její blahu, na její pokroku k lepšímu! 

V těchto dnech budete povoláni \-\ konati túro povinnost. Byla by nečř.-st pro 
každého z Vás, kdožkoli by ani tuto snadnou f^ovinnost vykonati, kdožkoli by starost 
o obecní dobré ani odex-zdanim volebního h'stku ť^\ědčiti nechtěl. 

Považte, kolik času a duíex^ního namáháni musí věnovati ol>ci mnozí ze sfKiiuobí^ariíj 
Vašich v radě a v zastupitelstvu: ktera-k musili pracovati zvláště po čas váíkv a pruské 
obsádky, ba iak mnoho trpkostí musí č^LStm i v dolx; míru zakouš<rti při hájení samo- 
správy obecní! 

Šudte sami. jak obětavě, jak statečně, jak čestně konal: í>ov:nnost svou mužové, 
jež jste namnoze k návrhu našemu v č<::o iiíivné o\jce Vz^d^/J: p^/btavili. B^^huž/;!. It: 
přední z nich šlechetný starosta náš Eělšřrý df>čekal se toho, že v p*.né činností v, ísvého 
místa odstoopiti bvl přinucen. Ckaz\' thkov: \m,''A^i'\ nás. že nai»tala doba \ftyrái\i'rk pro 
samosprávu obecní, že nám nyní více r.»-ž k'iy t.*^'.^a miiii cjMch. mxií^i moudrýíjh. po- 
ctiN-ých a statečných, možú tak oj>atrr.vch y-i^í ^AhfA'^T/;cJ:\. rovněž títk jerr.r.<ch ve zyx- 
sobech jako rázných ve věc: san^.'. 

Na ten čas bude přisúní tló^: péěí z^rhovai: r.*:tr^j \.z.h\TJz získati oj/rt pro *:\'.* L*/. 
úřad starostenský velc2a5Íou2:'.ého i rJi.^r .ii^.r.^lrjj y>':Wt/':jj. tti^ií^: \»:\n,*'.^. f/-/.' 'i" :/:.'. 
Kdvbv však toto se i:ez'ia.^!o r.':=:^/uř::rr.'; s*. r.a.':*'- e V: sy. rJ^vn "t y.zzjf^'. ' - .r 
podah dáti téice oželenému I>}lsi:''rL*i r.is^':^:^^ ro.r.ři *^k *\'j^\*/r/'z.*j y^/t -::. ' - 
vedli dáti x-ýtečnému Pštrosa^r.; i ;-c-5*j5^-.:': '/:zm ixy :y/t: rr.^ib: <j^í*Á'.*.t/: :t,*i i'ir', . '■^'i'. - 
i statnými skatkr. 

Budeť takových zajisté v -JdVA t^-o ':>,/ r.-í^ě ;'/ř*S: hu'>:f ;::r. -tir<:': - :-- 
stojně o obrana i zveleben: autonotr-:-. r.i-' '\^r,*A ::r, ;y'ovč*: o ;yyV2r.',-^':r.: 
Prahv naáí dokonáním a zLO-r^zz. i'^x:r.^JLÍ.r':r. zivoč- řiť v'-ž. T/v -yx^/o.^.ě ;í^ 
naše přes tolikerý' odpor protivr.:'*:;: zj:.-.y'r. . :: ^: uvirr.í rir.: rt',::.\ '. 
zvětšovalv, obecnéma vzdělá::; n^ť-^.ř.o '.'y-.r.v.i- t':.'j ;r'- ::.":! o.'. v<:o'..rvt' 
šcvníma i hmotnéma blahoV.^'3 ; rv*;.. -c ; 

Spolaobčané! Níit^ysar'v ^V.r -'-<,-'. r>: .: '•-. ''*.'/*' ^e* i'',y -..'. z: i. 
všech okolností a váecii z:^\tz.\. \-:.\ z.-, -rř^,';. '/•y^^'■ -^.<. 



O' * ťiť^ t-^É'^ ' '^'Jí" ' . ^ J; . z.' 
-, f 9 trn 9, • -■- -Pí* • -^<É* m t — » • - 



/ * 



'. C 



/.' _' 









• b 



44 Správa obecní v letech 1860-1870. 

kandidáty, o nichž uznal, že jim s plnou důvěrou svěřiti mažete i4zení zájmův obecních, 
nynéjší cti a budoucí slá\^' hlavního města drahé vlasti naší. V dobách neblahých 
a zkouškách těžkých ukázalo se, že jsme Vám vždy dobře radili. Bůh dá, že i tenkráte 
tak učiníme dle nejlepšího vědomí a svědomí. Vy pak stůjte věrně a pevné při nás 
a dobré věci naší — volíce kandidáty Vám tuto navržené, podporujte »Pokrok k lepšímut. 

Strana německá pak vydala následující provolání: 

>Mitbíirger! Wie in den vorangegangenen Jahren stellten wir uns auch jetzt wicder 
dic" Aufgabc unseren gleichgesinntcn Mitbíirgern mit einem Wahlvorschlage fur die nachst 
bcvorstehenden Erganzungswahlcn unserer Stadtvcrtretting entgegenzukommen. Wir 
gingcn an dicse Aufgabe einzig und allein geleitet von dem loyalen Streben, dem grosstn 
Gcmeinwcsen, dem wir angehoren, nach unserer gewissenhaftesten Oberzeugung níitzlich 
zu sein, der Vertretung desselben erprobte und bewahrte Krafte aus unseren Reihcn 
zu erhaltcn und zuzufUhren, und zur Abwcndung jeglicher hier doppelt gefáhrlichen 
Zerfahrenheit und Zersplitterung unseren Gesinnungsgenossen Grundlage und Richl- 
schnur einmQthiger Abstimmung zu bieten. 

Die gemcinníitzige, gesinnungstreue Sorge Iňsst uns Ihnen die untcnstehende 
Candidatenliste mit dem Vertrauen und der Hoffnung wohhvollender Aufnahme und 
allgcmeiner Theilnahme unterbreiten, auf wclche wir um so beruhigter bauen, als dicsc 
Liste íhren StUtzpunkt in den uns gemeinsamen Grundanschauungen des Offentlichcn 
Lebens iiberhaupt und des Gemeindelebens insbesondere findet. Es drSngt uns nicht 
diesc GrundsUtze hier im Einzelnen wieder zu erortern. Ořfen haben wúr uns zu den- 
sclbcn stets bekannt und haben an denselben festgehalten mit ungebrochener Beharr- 
liclikeit und ohne Hass gegen andere; mit jener Zuversicht und jener Mássigung, dic 
im Bt wusstsein des guten Rechtes und der unverfalschten Wahrheit liegen. 

Rccht und Wahrheit lassen auf langchin sich niemals verlíiugnen und unterdrtickcn 
und Dank dicsem Principe aller sittlichen Ordnung der WY»lt und der Staatcn sehcn 
wir untcr der nach unseliger Sistirung wiedereingesetzten Herrschaft unserer GrundsStze 
die E.inigung und Kraftigung Osterreichs auf den Grundpfeilern des Rechtes und der 
Frciheit sich voUziehen, seine Machtstellung und Weltbedeutung verjtingt crstehen und 
den Glauben an Ósterreich und seine Zukunft krankhaften Sondergeltisten zum Trotzc 
in allen patriotischen Ilerzen frische Lebenswurzeln schlagen. Diese Thatsachen liefem 
das kriiftigste Zeugniss dafíir, dass in unseren Grundsatzen allein die lebens vollen Be- 
diníTun^cn des wirklichen, sichtbaren und fQhlbaten Eortschrittes zum Besseren liegen — 
weil in ihnen eben die wahre, ungeheuchelte Freiheit liegt und ohne diese rtickhaltlos 
l)ckannte Freiheit jede Prophezeihung des Fortschrittes zum Besseren eine hohle, nicht 
erflillbare Phrase bleibt. Im Einklange mit unseren Grundsatzen zkhlen wir zu den ersten 
Pflichten der Gemeindevertretung die Sorge fQr die Wahrung der Autonomie und dic 
Ordnung des Haushaltes der Gemeinde. Gleichwie aber die Autonomie durch stete 
Achtung vor dem Gesetze und dem Rcchte andercr vor dem Verfalle in Willkilhr und 
Eigenmacht treu zu schíltzen ist, hat die administrativě und financielle Gebahrung in 
den natQrlichen Zielen der Gemeinde und wohlerwogcnen Mitteln zu deren Erreichung 
ihrc feste Richtschnur zu nehmen und im Falle der Stórung des Gleichgewichtes dic 
Heilung nicht auf Wegen zu suchen, die wohl zur momentanen Abhilfe flihren, der 
Zukunft aber neue Lasten und Verlegenheiten tiberantworten. Als eine Consequenz 
unserer GrundsUtze mtissen wir schliesslich die Forderung der endlichen Revision der 
aus dem Jahre 1850 stammenden provisorischen Gemeindeordnung fíir Prag nachdríick- 
lichst betonen. 

Abgesehen von den vielfachen Milngeln zweiter Reihe, welche diesem Statute inne- 
wohntn und durch die ISjíihrige Erfahrung gríindlich aufgedeckt wurden, steht dasselbc 
in grundsiitzlichen Widerspríichen mit der neueren Gesetzgebung iiberhaupt und mit 
der im Jahre 1S64 fUr das KGnigreich Bohmen erHossenen Gemeinde und Gemeindewahl- 
oKlnun^ insbesondere. Diese Collisionen machen sich namentlich bei so manchen Com- 
p( tenz- und Instanzbestimmungen und auf dem hochwichtigen Gebiete des Wahlrechtes 
und der Wíihlbarkeit fiihlbar, in welch letzterer Beziehung dieselben um so entschei- 
(knder sind, als die Gemeindewahlt)erechtigung zugleich die Ouelle der Landtagswahl- 
berechtij^ung ist. Vor AUem ist es die Verkiirzung der h6her besteuerten Wahlerclassen. 
in welcher wir ein auffallendes Unrecht und eine Vcrietzung unserer Parteiinteressen 
zu bedauern haben und welche ohne .Aufschub eine dem Rechte und der Wahrheit der 
gegchenen Verhíiltnisse entsprechende Abiinderung erfahren muss, wenn unser Wort in 
( jemcindeangeiegenheiten das ihm nach unserer Žahl und Steuerleistung gebUhrendc 
Gewicht ^ewinnen und unsere weitere Betheiligung an den Acten der Gemeinde von 
ims sclbst nicht in Frage gestellt werden soli. Auf diese Revision zu dringen sind wir 
um so niehr berechtigt, als schon im Jahre 1S65 der Antrag hierauf in dem Stadtver- 
urdneten-Collcgium von unserer Seite gestellt und einhellig angenommen wurde — am 
5. Janiiar lS66 im Stadtverordneten-Collegium der .Stadtrath sc-lbst in seinem zu Folge 
jenes Hcschlusses erstatteten Berichte die Revision als dringlich erklarte und tlbcr seinen 



I 



Volba obecního zastupitelstva r. 1867. 



4.3 



Antrag eine aus 15 Mitgliedcrn bcstchende Commission zur Vorberathung dcrscllxn 
^twiihlt wurde, ohne dass in dicscr so gcraumen Zcit jcnc commissionclle Thíitigkeit 
auch nur in Angriťf gcnommen wordcn warc. Im Gciste dicscr Anschaiiungcntibergebenwir 
hicmit die untcnstehende Candidatcnlistc unsercn Gcsinnungsgcnosscn und richten an 
sic (las dringende Ersuchcn bei der am 28. 1. M. stattfindcntlcn Wahl cinhellig und voll- 
ziihiig zu dicscr Liste zu stehen. 

Wir wicdcrholen dicscs Ersuchen um so dringcndcr, als wir uns kcincr Táuschuníj 
íJarQbcr hingcben mógen, dass die jUngstcn BcschlQsse dcs Stadtrathcs und dcs Statll- 
verordnctcn-CoUegiums die Žahl der uns gchorigcn Wahlstimmcn gcgcn unsere gcsctz- 
lichť Auflfassung gegen die langjiihrige Ubung in der cmpfindlichstcn Wcise vcrmindcrt 
habcn.* 

Strana némecká navrhovala kandidáty jako roku minulého opót jen pro 
1. a n. sbor\'. Touha její po opravo zatímního obecního řádu Pražského, jenž 
bvl nejvlastnější dílo její předáků z dob Bachovských, mela příčinu v tom, 
že doufala, kdyby se řád ten upravil na způsob obecního řádu pro obce ven- 
kovské, hlavně pokud se týká zařadění voličů ve sbory dle výše poplatnosti,* 
že by snad v I. nebo II. sboru s kandidáty svými snáze prorazila. Mimo to bylo 
lze očekávati, že sněmovní většina tehdejší a celá vláda ke straně její náležejíc 
nebyla by neochotna obecní řád Pražský tak přistřihnouti, aby jí byl nejvíce ku 
prospěchu. 

Výčitka, že byl zkrácen počet voličů strany té, byla docela nesprávná. 
Nebof bylo vykonáno toliko vyčištění listin a chyb v nich ještě z r. 1861, 
kdy za vlády této strany byli vřaděni do seznamu voličů lidé sice bohatí, ale 
daní neplatící, a vy^puštěny osoby mrtvé a společníci firem, ač neplatili-li daní 
"samostatně, tak že za jednu firmu jen jedna osoba směla voliti do sboru dle 
dané na firmu náležející a nikoli osob více, na něž by se daň firmy rovně 
rozvrhla, jak jsme se již byli zpředu o tom zmínili.*) 

Volby byly ustanoveny na den 28. listopadu 1867 a dostavil se k nim ná- 
s/edující počet voličů: 



Počet voličů, kteří 
volili 



Část mcsta 



ve sboru 



1 



3. 



Staré město , . 

Nové město 

Malá strana 

Hradčanv 

Josefov 

Úhrnem . . . 



403 
396 
113 
20 : 



639 
702 
349 i 

45 

32 



335 
360 
93 I 

18 \ 

I 



932 I 1767 



806 



Volbami pak vykonanými byli zvoleni: 
na Starém m^stč 

v I. volebním sboru: Jan Bláha, kupce a maj. domu, v čp. 599-1. (243 hl.); 
^^^r. Janoušek, továrník a maj. domu, v čp. 64S-Í. (23S hl.i; Va\ řince Kriesche, 
*^^Pcc a maj. domu, v čp. 347-1. (238 hl.); JUDr. Fr. Švestka, maj. domu, 
^' ^p. 463-1. (235 hl.); Karel Vísek, sládek, v čp. 36U-Í. (230 hl.i; 

ve II. volebním sboru: Jiří Kettncr, kupec, v čp. 10U7-I1. (329 hl.); 
^^- Zellingcr, továrník a maj. domu, v čp. 333-1. (329 hl.); Alois Turek, architekt, 



*} Usnes, rady mčst. 28. srpna 1867, 25. řijna iS67 a 9. listopadu 1867. 



46 Správa obecní v Iclcch 1860-1870. 

v čp. 579-1. (326 hl.); Jan Skrcjšovský, maj. časop. »Politik«, v čp. 1019-1. 
(323 hl.); 

ve m. volebním sboru: Jan Fric, krejčí a maj. domu, v čp. 171-1. 
(324 hl.); Karel Kořistka, profesor na polytechnice, v čp. 146-1. (330 hl.); Leop. 
AI. Roli, kupec a maj. domu, v čp. 577-11. (328 hl.); A. O. Zeithammer, člen 
red. >Politik«, v čp. 920-11. (331 hl.); 

na Novem městě 

v I. v o 1 e b n í m sboru: Bedřich Hancke, maj. domu. v čp. 711-11. (278 hl.i; 
Fr. Václavík, stavitel, v čp. 1415-11. (273 hl.); Bedřich Stýblo, knihkupec a maj. 
domu, v čp. 786-11. (275 hl.); 

ve II. volebním sboru: MDr. Jos. Hamerník, v čp. 117-11. (442 hl.); 
V. V. Tomek, universitní profesor, v čp. 552-11. (454 hl.); Václav Nykles, farář 
u sv. Vojtčcha, v čp. 201-11. (445 hl.); Karel Maux, rada c. k. zem. soudu, 
v čp. 457-III. (450 hl.) (zvolen na rok); 

ve III. volebním sboru: JUDr. Fr. L. Rieger, statkář a maj. domu, 
v čp. 719-11. (356 hl.); Josef Růžička, vikář a řiditel hlav. evangelické školy, 
v čp. 153-11. (356 hl.); MDr. Eduard Grégr, maj. knihtiskárny, v čp. 1416-11. (354 hl.); 
Vojtech Rubricius, obuvník, v čp. 157-11. (354 hl.) (zvolen na 2 léta); Gabriel 
Žižka, kameník a maj. domu, v čp. 918-11. (354 hl.); 

na Mah^ straně 

v I. volebním sboru: Josef Dittrich, lékárník a maj. domu, v čp. 219-IlL 

(86 hl.); 

ve U. volebním sboru: JUDr. Karel Junek, c. k. dvorský rada, v čp. 6-IÍI. 
(191 hl.); JUDr. Antonín Banhans, v čp. 17-m. (182 hl.); 

ve III. volebním sboru: MDr. Jan Theof. Eiselt, c. k. univ. profesor, 
v čp. 456-in. (88 hl.); Václav Vlček, mydlář a maj. domu, v čp. IIO-UI. (90 hl.) 
(zvolen na 2 léta); 

na Hradčanech 

v I. volebním sboru: Jan Follberger, maj. domu, v čp. 149-IV. (16 hl.); 

ve II. volebním sboru: Cenók Bradáč, kanovník, v čp. 37-IV. (45 hl; 

v e III. volebním sboru: Josef Kott, zámečník a maj. domu, v čp. 175-IV. 
(lU hl.) (zvolen na 2 léta); 

v Josefově 

ve II. volebním sboru: Adolf Schwab, kupec a maj. domu, v čp. 732-1. 

(32 hl.). 

Výsledek volby byl pro stranu »Pokroku« opčt velmi příznivý, nebo do- 
byla ze 34 uprázdnéných mandátů 31. Kandidáti némcčtí prorazili pouze dvéma 
ve II. sboru Malostranském a jedním ve II. sboru Joseřovském. Volby tyto byly po 
prozkoumání verifikační komisí*) sborem obec. stařicích dne 7. prosince 1867 
schváleny. Načež dne 18. prosince ustaviv se nové doplněný sbor obecních 
starších, přikročil k volbč starostova náméstka, při níž byl zvolen 74 hlasy z 82 
přítomných členů dosavadní náméstck Josef Hules. Když tento volbu opét přijal, 
vykonána volba členů rady městské. Zvoleni byli: 

na Star dm městě 

v 

JUDr. Fr. Brauner, Vavř. Kriesche, Stepán Pollach, Jan Bláha, Josef Neumann, 
Alois Veit, Ludvík Hainz, JUDr. Jos. St. Prachenský a Josef Wenzig; 



*) Táž skládala se z mi-stských radních JUDr. Jos. Friřc a AI. Veita, a obecních 
starších K. Makovskcho. Jana Riibášc" a Dav. Zappcrta. 



Rcsignacc starosty Dra. Václava Bčlského r. 1867. 47 

na Notném mčsté : 

Bohumil Bondv, Frant. Dittrich, Karel Engelmayer, Frant. Pštross, Frant. 
Václavík, JUDr. Jos'. Fric, Josef Kaura, AI. Oliva a Václav Kunc; 

na Malé strané : 

Jos. Dittrich, František Odkolek, Jan Rubáš, Ignác Hlasivce; 

na Hradčanech: Jan Follberger; 

v Josefové: Adolf Schwab. 

V této dobč volebního ruchu vzdal se dne 4. listopadu 1867 čestného 
úřadu svého starosta JUDr. Václav Bélský. Příčiny toho byly různé. Od doby, 
kdy Beust stal se správcem věcí státních v Rakousku a starý duch byro- 
kracie rakouské, národu Českému vždy nepřátelské, domohl se opět někdejší 
volnosti, jež za ministra Belcrediho aspoň do jakési míry na uzdě byla držána, 
vrátily se zase nešetrné ústrky všeho, co vývoji samosprávy a uvědomění ná- 
rodnímu prospívati mohlo, nezřídka beze vší hlubší příčiny, jen pro vděk a za- 
líbení strany protivné neomezeného panství opět dosáhší, a z pouhé neochoty 
a vzdoru k straně autonomní, národní. A poněvadž Praha velikou převahou 
k straně národní náležela, bylo jí hlavně zakoušeti nepřízně rozhodujících či- 
nitelů. Již při ustanovování náhrady za stravování pruského vojska a za rekvisice 
od něho dožadované vyskytly se neobyčejné obtíže a nesnáze, které jen ráz- 
ností a zároveň obratností starosty Bělského ještě snesitelně byly vyřízeny. 
Totéž opakovalo se při zřizování městské policie a vymezení její činnosti. 

Svémocnější však bylo rozhodnutí místodržitclské, kterým se popíralo právo 
obce na pozemky uliční, a rozhodnutí stran zákazu stavby Národního divadla 
\^stoupením jeho risalitu do ulice, jak byla rada městská povolila, ač nikdo proti 
tomu ohrazení aneb odvolání nečinil, a některá jiná drobnější opatření, jež 
o skrovné přízni c. k. místodržitelství a c. k. úřadů k obci Pražské svědčila. 
Mimo jiné pak dotýkal se nemile veřejnosti zvláště příkrý způsob, jakým se konala 
taková opatření. Míru všeho, co se od dosavadní trpělivosti a sebezapření 
starostova očekávati dalo, překročil připiš náměstka místodržitelova svobodného 
pána Hennigera stran českého velení v městském sboru granát- 
n i ckém. 

Věc ta vlekla se již od r. 1863. Dne 8. září řečeného roku při pohřbu 
jednoho člena měšťanského sboru pěchoty velel setník její F. E. Šmíd česky, 
což přijalo se přítomným obecenstvem se zvláštní pochvalou. 

Od té doby ozývali se častěji hlasové ve veřejnosti, aby při městských 
ozbrojených sborech Pražských bylo zavedeno české velení. Věc však nenabyla 
většího rozsahu, až teprve r. 1867 stávala se palčivější, když členové sboru 
sami naléhali více a více na její vyřízení. Prvá srážka stala se ve výboru mě- 
šťanské pěchoty dne 4. ledna 1867, kdy někteří členové navrhovali, aby se ve 
sboru česky velelo, kdežto major sboru Antonín Klenka rv't. z Vlastimilu tomu 
odpíral, chtě, aby se tak stalo teprve, až všichni sborové měšťanští se na tom 
usnesou. Když pak někteří členové výboru (setník K. IMakovský a nadporučík J. Ar- 
beiter) navrhovali, aby se tomu učinil ve sboru pěchoty měšťanské počátek, 
zvolal strážmistr sboru Václ. Ryvola na majora Klenku: > Kdyby na vašem místě byl 
jiný, již bychom dávno měli české velení,* vzdal se Klenka hodnosti své. Že však 
Šest důstojníků měšťanské pěchoty podalo na resignaci tu protest u starosty, 
jako vrchního velitele všech měšťanských sborů Pražských, a Klenka jakož i jiní 
o to se přičiňovali, aby se věc napravila, požádán byl z usnesení výboru mě- 
šťanské pěchoty učiněného dne 5. dubna major Klenka z Vlastimilu, aby rcsi- 
gnaci svou odvolal, což i učinil, neboť nebyl vlastně odpůrce českého velení, nýbrž 
přál si jen, aby se zavedlo v jeho sboru, až i v ostatních sborech bude přijato. 

Ale mezi tím nezůstali členové sborů ve věci té nečinní. Tak dne 
17. února 1867 přišla k starostovi deputace všech tří měšťanských sborů Pražských, 



48 Správa obecní v letech 1860—1870. 

vedena setníkem méšť. pěchoty K. Makovským, žádajíc, aby se otázka českého veleni 
rozhodla ve sborech měšť. hlasováním. Starosta vyslovil se, že srovnává se s tím, 
aby si sborové rozhodli sami o vcci, jež se jich týká, a oznámil deputaci, že již 
podal zprávu vládé, aby se takové shromáždéní mohlo konati. Podobné deputace 
přicházely později i z ostatních mésť. sborů Pražských. Starosta stále t^TdiI, 
že nelze k účelu tomu schůze konati a tedy ani hlasování bez svolení c. k. místo- 
držitelství provésti, a radil, aby se včc odročila až do rozhodnutí. C. k. místo- 
držitelství vsak nesvolilo konati valnou schůzi sborů meí^ťanských. Kromé toho 
dovozovala vláda, že pouze výboru náleží právo rozhodovati o té véci. Přijat byl 
proto ve výboru mést. pěchoty návrh člena L. A. Rolla, aby každá setnina ze sebe 
zvolila dva muže, Čecha a Němce, kteří by sbírali hlasy po setniné listinami. 
Na jedné aby se zapisovaly hlasy pro velení české a na druhé pro německé, 
jichž počet pak výbor měl sečísti. Tak se i stalo. Při slavnosti položení základ- 
ního kamene k nové farní Škole na Kr. Vyšehradě, jež se dne 19. srpna konala, 
velel setník sboru pěchoty měšťanské Karel Makovský poprvé po česku, což 
četně shromážděným lidem provázeno bylo voláním: > Sláva českému velení.* 
Stalo se to ovšem dříve, než o otázce bylo definitivně rozhodnuto, neboť mini- 
sterstvo války ještě k tomu nesvolilo. 

Dne 21. října byla valná schůze sboru městských ^ranátníků ve veliké 
zasedací síni radnice Staroměstské, v níž se vykonati měla volba jeho nového 
výboru. Ve schůzi té učinil člen sboru Vojt. Panzner návrh, aby se zároveň od- 
hlasovalo zavedení českého velení při měst. sboru Pražských granátníků. 

Po delším jednání o věci, jež bylo velmi bouřlivé, vyslána byla deputace 
k starostovi s dotazem, může-li se o návrhu tom dáti hlasovati. Když týž na to 
ničeho nenamítal, hlasovalo všech 174 členů sboru za české velení. A poně- 
vadž c. k. vláda právo k rozhodování o otázce té jen správnímu výboru při- 
suzovala, schválil tento dne 24. října jednomyslné usnesení valné hromady v této 
věci učiněné, a starosta dne 29. října předložil je c. k. vládé k dalšímu vy- 
řízení. To však nedalo na se dlouho čekati. Již druhého dne (30. října) poslal 
místopředseda c. k. místodržitelství v Cechách následující připiš starostovi 
JUDru. V. Bělskému: 

Vaše Vysokoblahorodí ! 

Ze zpráv veřejných listů a z přípisu Vašeho Vysokoblahorodí ze dne 29. října 1867 
č. 908 j)raes. seznal jsem s politováním, kterak o valné hromadě městského granátnického 
sboru dne 21. října konané přítomní členové sboru tohoto od Jeho c. k. apoštolského 
Veličenstva teprve nejnověji způsobem tak vzácným nejmilostivěji \^'znamenaného je- 
dnáním svým prohřešili se nejen proti vlastním stanovám sboru, alebrž nedbali ani po- 
vinné úcty a vážnosti k zákonu. Neméně mne naplnilo podivením, že Vaše Vysokoblaho- 
rodí veliteli tohoto sboru udělil Jste povolení, aby ve valné hromadě o zavedení českého 
veleni hlasováno bylo, kdežto Vašemu Vysokoblahorodí známo bylo, že dle stanov sboru 
valná hromada k tomu naprosto není oprávněna a Vaše Vysokoblahorodí za příčinou 
podobného počínání sboru městské i)ěchoty výnosem místodržitelským ze dne 12. května 
t. r. č. 1Í408(> na to u[)OZ()rnčn jste byl. Jakkoli trapné jest pro mne při zvláštní vážnosti 
a úcté, jakouž k Vašemu Vysokoblahorodí povždy chovám, musím přece Vašemu Vysoko- 
blahorodí za tento — jakož pohříchu okázalo se — do následků velmi závažný přehmat 
nelibost svoji vysloviti a Vaše Vysokoblahorodí důtklivě zato žádati, abyste napříště 
pod žádnou výminkou a pod žádnou záminkou takové stanovám se přičíci koncese nikdy 
více neudílel. 

Jelikož, jak jsem právě i)odotknul, valná hromada městského sboru granátnickcho 
dle sborových stanov není k tomu oprávněna, aby o zavedení české řeči při velení hla- 
sovala, any veškery záležitosti sboru tohoto jediné od výboru sborového řízeny býti mají, 
tož jest také usnesení valné hromady sboru toho ze dne 21. t. m., al>y velení české za- 
vedeno bylo, nezákonné a zrušuje se jakožto stanovám odporující. Jelikož dále chování 
členu městského sboru granátnického, valné té hromadě přítomných, naprosto nemůže 
býti schváleno aniž mlčením opominuto, tož vyzývám Vaše Vysokoblahorodí, abyste 
proti veškerým éleníím Pražského sboru jTranátnického, kteří provinili se tako\'ýmto 
jednáním proti stanovám i)ři dotčené valné hromadě, zavésti dal dle předpisů stanov 
sboro\ých úřadní řízení, mně pak do 15. listopadu 1S67 oznámil výsledek tohoto řízení 



Resignacc starosty Dra. Václava Bělského r, 1867. 49 

úřadního. Konečné žádám Vaše Vysokoblahorodí, učiňtež opatření, aby takovéto výstupy 
ve valných hromadách měšfeinských sborů se neopakovaly, nýbrž aby uhájena byla vážnost 
zákona a úcta k stanovám, zejména však, aby zamezeno bylo všeliké na členy sboru 
působící projevování pochvaly neb nelibosti se strany obecenstva, bez toho jen nepo- 
volané přítomného. Protokol s přípisem ze dne 29. t. m. č. 908 praes. předložený vrací se 
pod 7- zpét. 

Přijmétež, Vaše Vysokoblahorodí, ujištění mé úplné úcty. 

Praze, dne 30. října 1867. Za místodržitele: 

Henniger v. r. 

Starosta Dr. Bělský nemohl strpěti pokárání ve véci, která dle zásad zdra- 
vého rozumu podobným způsobem již dávno mčla býti vyřízena, a přesvědčen, 
že za tehdejších okolností, kdy od vlády působnosti jeho a samosprávě obecní 
všemožné překážky se kladly, málo zdaru snahám jeho kyne, rozhodl se, že 
úřadu svého se vzdá. To x-ýkonal též následujícími dvěma přípisy, z nichž jeden 
svédčil místopředsedovi c. k. místodržitelství svob. p. Hennigerovi, druhý sboru 
obecních starších král. hlav. města Prahy. List místopředsedovi c. k. místo- 
držitelství svědčící zněl takto: 

Vysokoblahorodý svobodný pane! 

Vynesením od 30. října t. r. č. 3416 praes. ráčil jste mi vysloviti svou nelibost za to, že 
jsem udělil své svolení k usnesení, jež ve valné schůzi měštanského sboru granátnického 
dne 21. října t. r. stran věci, v jaké veleti se má, učiněno bylo. Vaše Vysokoblahorodí 
jmenuje toto mé svolení velepovážlivým přehmatem a zároveň zrušuje se jmenovaným vy- 
nesením usnesení valné schůze, poněvadž jest »nezákonné a stanovám se příčící «. Spolu 
se mi ukládá, abych proti všem členům sboru granátnického, jimž se při oné schůzi vy- 
toká jednání stanovám se příčící, zakročil úřadně podle ustanoveni stanov sborových. 

Jsem nucen proti tomuto vynesení podati uctivé ohrazeni s podotknutím, že 
bylo-li ono usnesení »nczákonné a stanovám se příčící*, musilo by se zakročiti proti 
všem přítomným členům sboru granátnického, poněvadž všichni pro usnesení ono hlasovali. 
Avšak ani stanovy ani jiné zákonní předpisv neobsahují jasného ustanovení o řeči, ve 
které se velení díti má, naopak jest Vašemu Vysokoblahorodí rovněž tak jako mně známo, 
že z příčiny podobného jednání měšťanského sboru pěchotního byla záležitost řeči, ve 
které se veleni díti má, předložena vvis. c. k. ministerstvu, aby určitá norma v tom se 
docílila. Nemohu tudíž dotyčné usnesení uznati ani za nezákonné ani za příčící se 

stanovám. 

Řeč, ve které velení díti se má, jest vůbec již od delší doby předmětem, který ve 
veliké míře rozněcuje. Upozornil jsem na to opětovaně vys. c. k. náměstka předsednictví 
a žádal jsem o brzké rozhodnutí, poněvadž jsem zpozoroval, že pokud nebude věc roz- 
hodnuta, bude poskytovati jen podnět k agitaci, čímž žádoucí svornost a kázeň ve 
sborech se obmezuje. 

Posud však rozhodnutí to se nestalo, kterémuž, nechf bude jakékoli, sborové loyálné 
by se podrobili. Když při dotyčné schůzi valné sboru granátnického, při které jsem 
nebyl přítomen, přišla ke mně deputace sboru zároveň s velitelem sboru, žádajíc na- 
léhavé, abych, an sbor jednou četně se shromáždil, udělil schůzi dovolení, aby hlasovalo 
o řeči, ve které se velení díti má, dal jsem své svolení, jsa veden hlavně myšlénkou 
upokojení myslí rozčilených. 

Myslil jsem, že jako plukovník sborů městských a předseda politického úřadu, 
jemuž náleží správa sborů těch, jsem oprávněn, abych ve věci této rozhodoval, an žádný 
zákon tomu neodporuje, a jelikož náleži-li již výboru právo usnesení stran řeči, ve které 
velení díti se má, nemůže se toto odepírati nikterak celé valné hromadě a jelikož ko- 
nečně — což jsem považoval za věc hlavni, a na co jsem ve styku svém s velitelem 
sboru a členy sboru vždy poukazoval, dle mého úsudku výsledek hlasování sboru musí 
býti považován za vyjádření přáni, které vysoké vládě k uvážení předloženo má býti. 

Netušil jsem, že tak veliká klade se váha na nehlasování, a zjevně musím vyznati, 




nimi dvěma sbory po všeck^^ časy nezvratných osvědčil důkazů loaylity a nezlomné své 
oddanosti k Jeho Veličenství nejmilostivějšímu našemu císaři a králi. 

Jsem si vědom, že neporušil jsem povinnosti své, ba naopak, že svědomitě jsem 
ji vyplnil. Nemohu tedy k tomu rukv přiložiti, aby bylo provedeno úřadní jednání 
proti členům sboru granátnického, jakož Vaše Vysokoblahorodí jste nakázal. Dle mého 
přesvědčení nesrovnává se s postavením Pražského starosty, aby proti národním pro- 



60 Správa obecní v letech 1860—1870. 

tivám, jež bohužel u nás se vysk)'tují, i)Hkře vystupoval, ale spíše jest neodbytno- 
povinností jeho, aby jako prostředník mezi nimi vystupoval a mírnosti a smířlivýr. 
duchem dle možnosti vyrovnával. Zásadu tuto zvolil jsem si za nejhlavnější voditko í 
mohu s uspokojením poukázati na šťastné výsledky, jakýchž jsem, zachovávaje zásada tr: 
za skorém pčtiletého úřadování svého docílil. Pokládal jsem za to, že takovéto chován' 
ještč nyní dojde schválení u vysokého c. k. námestnického praesidia. 

Z výnosu Vašeho Vysokoblahorodí seznávám však k nejhlubšímu svému politován 
že tomu tak není a že spise účastným stal jsem se nelibosti Vašeho Vysokoblahoroď' 

Za okolností takových pozbýti musím dúvery, že se mně podaří přemoci veliké ol" 
tížc postavení svého. 

Jsem tudíž nucen současné úřad Pražského starosty odevzdati do rukou sb<:»r- 
obecních starších. Uváděje toto rozhodnutí své Vašemu Vysokoblahorodí nejoddanCj. 
tímto k vědomosti, prosím spolu, abyste vysokou svou náklonnosti k tomu působil. 2hy 
má resignace na Nejvyšším místě byla přijata, jakož i aby neméně přijmuty byly i cč 
nejuctivější díky za podporu, jakéž se mi v dřívější době od vysokých c k. úřadu v |^io- 
stavení mém tak často bylo dostalo. 

Konečně prosím Vaše Vysokoblahorodí, abyste přijmul ujištěni mé výtečné úc:y. 
s jakouž zůstávám Vašnosti nejoddanější služebník 

Dr. Bělskv v. r. 

List sboru obecních starších byl tohoto obsahu: 

Velectěný sbore obecních starších! 

Po celou dobu, ve které Vámi jsa povolán, měl jsem čest býti starostou našeho kri! 
hlav. města, bylo ustavičně snahou mou, abych se vší obětavosti dostál nesnadným povin- 
nostem úřadu svého, abych zákonům zjednal vážnost a úctu všudy, kam úřad můj za- 
sahoval, zvláště pak abych, kde běželo o vzájemný poměr národnosti se vší svědomitost: 
zastával zásadu mírnosti a smířlivosti, a abych zásadu tu jak možná i uskutečnil. 

Doj mulo mne tudíž nemálo a bolestně, když praesidium veleslavného c. k. nimi-st- 
nictví, neuznávajíc chování mé, v němž zajisté vždy jsem osvědčil smířlivost, vini mne — 
jak zřejmě vysvitá z dopisů, kteréž zde předkládám — z jednání nezákonného, poněvadž 
svolil jsem k tomu, aby sbor městských granátníků hlasoval o řeči, které sobě při veleni 
svém přeje. Z toho poznávám, ač jen se zármutkem, že směr můj, v němž pro poměry 
naše povždy nejvíce jsem viděl prospěchu, nemůže déle čítati na podporu od orgáná 
vyšších. 

Avšak ještě jiný nález veleslavného c. k. náměstnictví z posledních dnů nemálo 
mne znepokojuje, poněvadž v něm vidím nebezpečí pro hmotné zájmy obce, kterýmž 
dle mého přesvědčení správa státní patrně přes příliš vložila se v práva a samosprávu 
obce. 

Po takových opatřeních obávám se nikoli bez důvodů, že nastala doba, kdy ne- 
mohu déle zadost učiniti své úloze. 

Příčí se citům mým, abych přispíval k potlačování snah, jež nemajíc směru i loyál- 
ního, čelí jen k tomu, aby právo jazyka mateřského bylo uznáno. 

A protož nemohu déle v sebe důvěřovati, že možno mně bude, abych překonal 
obtíže, kteréž od této doby staví se v cestu působení mému, abych i buáoucnc s vý- 
sledkem dobrým jednal ve prospěch obce. 

Za tou příčinou raději vzdávám se úřadu, který jste na mne byli vznesli. I skládám 
tedy tímto do rukou Vašich čestný mandát starosty měst Pražských, žádaje Vás, abyste 
toto vzdání se úřadu přijmuli příznivě, jsouce ubezpečeni, že povždy věren zůstanu pře- 
svědčení svému, kteréž veřejně jsem vyznával, a že po všechen čas vřelého účastenstNÍ 
budu míti na všem, co jest k blahu a prospěchu města našeho. 

Další příčina tohoto vážného, nezvratného předsevzetí mého jest i ta, že neunavenou 
po 4 a půl roku trv.ijící činnosti v úřadu mém sily moje téměř zcela ochably. Musím 
tedy na zřeteli míti i zdraví své i rodinu svou. 

Přijmětcž, velectění pánové, nejvřelejší díky mé za svou důvěru a za svou vydatnou. 
činnou j)odporu, kterou jste mně po čas úřadování mého propůjčili přečasto i v dobách 
nejnepříznivějších, kteráž možným učinila, že mnohé věci dobré a pro obecné dobro 
prospěšné v obci mohl jsem zaříditi. Zvláště pak Vám, ctění pánové z rady městské. 
kteří bez přítrži svědky jste byli mých poctivých snah pro blaho veřejné, budtei moje 
nejsrdečnější díky za Vaši neúnavnou podporu, Vaši obětivost a za mnohé důkazy pra- 
vého přátelství, kteréž mně mnozí z Vas byli projevili. 

Myslí spokojenou a utěšenou pohlížeti budu, třeba by mne mezi Vámi jii nebylo. 
zpět na pokroky, jež se staly za úřadování mého ve všech věcech obce, jímž Bůh požehnati 
račiž ! 



Rcsignacc starosty Dra. Václava Bclského r. 1867. 51 

A jestli Vy, velectcní pánovi', spolu s obyvatelstvem mest Pražských myslí pří- 
ivou a laskavou zachováte pamět na čas působení mého, na čas, který upomínkami 
jvelebnčjšími povždy mnč zůstane na mysli, pak popřáli jste mné nejdražší útéchy pro 
iští dny žití mcho. 

V Praze, dne 31. října 1867. Dr. Bčlský v. r. 

Oba zde uvedené dopisy zaslány byly náměstku starostovu Josefu Hulešovi 
ipisem: 

Vaše Blahorodíl 

Důležité příčiny přiměly mne k tomu, abych úřad starosty mest Pražských odevzdal 
) rukou slavného sboru obecních starších. Dávaje Vám o tom zprávu, zasílám Vám 
c osvědčení své a žádám Vás slusne, abyste osvědčení toto slavné radě městské jakož 
slavnému sboru obecních starších předložiti sobě neobtěžoval. 

Připomínám též, že jsem toto vzdání se úřadu zároveň podal i praesidiu veleslav- 
•ho c. k. náměstnictví. Zároveň žádám Vaše Blahorodí uctivě, abyste laskavě ihned se 
ázal ve správu všech záležitostí vedle předpisů obecního řádu Pražského. 

Jsem příliš pohnut, než abych mohl zastávati úřad svůj, až by mé vzdání se úřadu 
lo přijmuto. 

Až je slavné radě městské předložíte a slavnému sboru obecních starších, račtež 
ne — snažně Vás za to žádám — omluviti, že osobně jim nevracím úřadu mně svéře- 
ho; neb city, kteréž mne pohnuly, jsou příliš silné a mocné, než abych je přemohl 
)ri takové příležitosti. Za toutéž příčinou račtež, Vaše Blahorodí, již dnešnímu zasedání 
pomocného výboru pro raněné vojíny laskavě předsedou býti. 

Nemohu opominouti, abych Vam, velectěný pane, při této příležitosti svých nej- 
elcjších díků nevyslovil za Váši obětivost, jakou vždy jste osvědčil, kdy běželo o zájmy 
jsta, jakož i za Vaši podporu a Vaše přátelství, které jste mnč byl věnoval, a žádám 
ís, abyste svou přátelskou mysl i budoucně zachoval mé osobě soukromé. 

Budlež ubezpečen, že vždy budu ve zvláštní úctě a přátelství Váš oddaný 

V Praze, dni^ 4. listopadu 1867. j^j. ggiskv v r 

Náměstek starostův Jos. Huleš přečetl ve schůzi rady městské dne 5. listo- 
idu obsah obou dopisů starosty dra. Bčlského a vyslovil vřelými slovy 
slitováni nad nepředvídanou a překvapující událostí tou, dotek se zároveň 
likých zásluh JUDra. Bělského nejen o obec Pražskou, ale i o celé království 
íské, ano i veškerou říši Rakouskou. Potom provolána mu > Sláva < a po návrhu 
. staršího dra. Braunera usneseno, aby věc předložena byla k uvážení celému obec- 
Tiu zastupitelstvu, jež se nejdříve mělo svolati. Proto byl svolán na den 7. listo- 
du sbor obecních starších, v němž jednalo se jediné o resignaci starosty. 
ečteny byly nejprve všechny dopisy výše zmíněné. Náměstek starostův vy- 
il potom zásluhy odstupujícího starosty česky i německy a vyslovil přání, 
y opět úřad starostenský na se přijal a pro blaho obce dále působil, 
I provázeno bylo hlučnou pochvalou. Když byli ještě promluvili někteří 
ecni starší jako Jan Fric, K. Martin a K. Makovský, který poslední hlavně 
ukazoval, kterak stran českého velení starosta jako poctivý a moudrý muž 
mohl ani jinak jednati a že rozhodnutí c. k. místodržitelství ze dne 24. října 
)říčinč užívání obecních pozemků vésti by musilo přímo ke komunismu, byly 
jaty následující návrhy: 

1. Sbor obecních starších prohlašuje, že s činností dosavadního starosty 
Ině se srovnává a vyslovuje mu za to vděk a důvěru; 

2. projevuje politování nad příčinou, pro kterou musil se vzdáti úřadu 
^ho; 

3. doufá, že budou-li příčiny rcsipriftice odčiněny, odstoupení odvolá a 

4. vše to vysloveno budiž starostovi zvláštní deputací ze sboru obecních 
rších. 

Do deputace oné potom byli zvoleni náměstek starostův a dva nejstarší 
nové sboru, jimiž tenkráte byli městský radní Frant. rytíř Pštross a obecní 
rší Jan Pitteroff. 

4* 



52 Správa obecni v letech 1S60-1870. 

To návrhu obecního staršího K. Martina mela se též odebrati do Vídnc 
zvláštní deputace k císaři pánu, aby doporučila samosprávu kr. hl. mésta Prahy 
Nejvyšší ochranč Jeho Veličenstva a prosila za odpomoc proti přehmatům 
c. k. místodržitelství, za vyšetření stížností tčch, jakož i za rychlé jich vyřízení, 
aby v případu, že stížnosti ty budou shledány spravedlivými, bylo jim vyhoveno 
a tak starostovi dána možnost opětné nastoupiti úřad, jejž byl zastával a v némž 
jeho zásluhy Jeho Veličenstvem tak skvélým způsobem byly uznány. 

Sestavení deputace teto bylo ponecháno starostovu náméstkovi. Tenkráte se 
jcšté očekávalo, že JUDr. Bělský resif^naci odvolá. Také v provolání k doplfio- 
vacím volbám sboru obecních byla naděje tato vyslovena. 

Deputace však k Dru. Bclskému vyslaná nemela příznivého úspéchu, ježto 
týž prohlásil, že dřívějšího úřadu z důvodů zdravotních přijati nemůže.*- 
Než i potom ještě byla chována naděje, že starosta bude zachován, budou-li 
příčiny, pro které z úřadu byl odstoupil, odčiněny. Deputace, skládající se 
z nám. starostova Josefa Hulcše, měst. radních Frant. Dittricha a Aloise Olivy, 
která dle usnesení sboru obecních starších ze dne 7. listopadu 1867 mčla vysloviti 
stížnosti obce Pražské na c. k. místodržitelství v příčině obmezování samosprávy 
obce. byla připuštěna k Jeho Veličenstvu teprve dne 3. února 1868, tak že již 
kolovaly zprávy, že vůbec ani nebude předpuštěna**). 

Mezi tím však došlo rozhodnutí c. k. místodržitelství ze dne 26. prosince 1867, 
jímž bylo oznámeno, že Jeho Veličenstvo ráčilo rcsignaci Jl^Dra. Václava r\'tíre 
Hělského na úřad starosty města Prahy vzíti na vědomí, a že podle §59. ob. 
ř. Pr. má se učiniti opatření k vykonání volby nového starosty, o čemž zpraven 
byl sbor obecních starších ve schůzi dne 31. prosince 1867. 

Když při té příležitosti rozpředla se o této resignaci debata a poznáno, 
že usnesení sboru ze dne 7. listopadu nebylo dotud x-^konáno, schválilo obecní 
zastupitelstvo následující návrhy rady městské: 

1. Sbor obecních starších setrvává na svém usnesení ze dne 7. listopadu, 
aby k Nejvyššímu trůnu Jeho Veličenstva byla vyslána deputace s prosbou za 
nejmilostivější ochranu samosprávy obecní a odstranění jejího porušení, jakožto 
příčiny za kterou JUDr. Hělský úřadu svého se vzdal. 

2. Městské radě se ukládá, aby připiš, jenž Jeho Veličenstvu deputací měl 
podán býti, podle změněných okolností náležitě byl upraven. 

3. Deputace odeber se neprodleně do Vídně ke dvoru Jeho Veličenstva 
krále. 

4. Připiš c. k. místodržitelství k náměstku starostovu o odstoupení Dra. Bělského 
bére se na vědomí s doložením, že sbor obecních starších pokládá za vhodné, 
aby s volbou nového' starosty se vyčkalo, až žádost Jeho Veličenstvu deputací 
podaná bude vyřízena. 

f). Městská rada má zpraviti o usneseních těchto c. k. místodržitelství. 
V téže schůzi bylo přečteno nové rozhodnutí c. k. místodržitelství násle- 
dujícího obsahu: 

Vaše Blahoroilí! 

Odstouplý starosta jUDr. Václav rytíř Hělský zmínil se v pHpise ze dne 31. října 1S67 
r. :>*M1>, v némž S(; úíadii svého zříká, také o přtká/kácii, s jakými ser setkalo uskutečněni 
onoho řízeni úřadního, jež jemu pripisem c. k. místodržitele ze dne 30. října 1S67 č. 3416 
uloženo bylo proti oněm ěleni.m městského sboru )^ranátnického, kteří ve valné schůzi 
(lne 'JI. října lS67 proti stanovám jednali, poněvadž všichni tehdáž přítomní členové 
sboru <^ranátniekého v hlasování, jež stanovám se i>řiéilo, se súéastnili. Ve věci té kladu 
si za čest Vašemu Hlahorotlí oznámiti následující: 

Co se tvée usnesení valné hromady sboru granátniekého ze dne 21. října 1867 
stran zavedeni česk('ho velení, jest usnes('ni toto ovšem nezákonné a zrušení, které do- 

* Protokol o sehíizi sboru obecnieh staršíeh ze dne 11. listopadu 1867. 
♦*t >^olilik^ ze dne 2o. listopadu lSř,7. 



Volba starosty JUDra. Karla Leop. Klaudyho r. 1868. 53 

tyóným vynesením místodržitelským prohlášeno bylo, jest tedy zcela odůvodněno. Pomíjí 
tudíž také proto další řízení se sborem granátnickým. 

Také nařízení, aby starosta zařídil úřední řízení proti oněm členřlm sboru granát- 
nickcho, kteří proti stanovám jednali, vyhovuje ustanovení stanov sborových. 

Avšak v uvážení, že nelze popírati Urem. Bčlským vytknutých nesnází v uskutečnění 
tohoto řízení disciplinárního, a že od oné doby uplynulo valně času, pak že záležitost 
změny řeči, ve které se veleti má u sborů granátnických, jest vynesením ze dne 16. pro- 
since 1867 č. 3784 v zásadě rozhodnuta, a tudíž netřeba se pro příště obávati podobných 
případů: nemešká vláda ony nezákonnosti jednotlivých členů sboru při dotyčné příleži- 
tosti shovívavě prominouti. Račte, Vaše Blahorodí, přijmouti ubezpečení mé úplné úcty. 

V Praze, dne 30. prosince 1867. 

Náměstek: Kellcrsperg v. r. 

R. 1868. Připiš tento způsobil velmi nepříznivý dojem. Dne 2. ledna 1868 
byla svolána schůze sboru obecních starších, v níž náměstek starostův oznámil, 
že deputace, kterou sbor obecních starších ve schůzi dne 31. prosince 1867 
ustanovil, podle ujištění Jeho Excellence místodržitele Keilersperga do Vidné 
se jistě může odebrati, obmýšlenému však odročení volby nového starosty že 
ustanovení § 59. ob. ř. Pr. zdá se odporovati, pročež rada městská ve schůzi 
dne 2. ledna 1868 doporučuje sboru obecních starších, aby usnesení to po- 
změněno bylo v ten smysl, aby volba v zákonní lhůtě 8 dnů byla vykonána, po- 
čítajíc tuto od 31. prosince 1867. Návrh ten byl přijat a volba starostova 
ustanovena na den 7. ledna 1868. 

Toho dne sestoupilo se obecní zastupitelstvo, aby vykonalo volbu starosty. 
Nejprve vzdal se úřadu náměstek starostův Jos. Huleš, vysloviv shromáždění díky 
za podporu jemu po úřadování poskytovanou, načež zaujal předsednictví nejstarší 
člen sboru obecních starších Leopold šlechtic z Portheimu a přikročil k volbě. 

Z přítomných 87 členů odevzdalo 58 hlasů JUDru Karlu Leopoldu Klaudymu, 
23 Jos. Hulešovi, 3 Bedř. Hanckemu, 2 Fr. Dittrichovi a 1 hlasovací lístek byl 
prázdný. Za starostu měst Pražských byl tedy zvolen JUDr. Karel Leopold 
Klaudy, advokát, známý horlivý a výmluvný obhájce státního práva koruny 
České.*) 

*) JUDr. Karel Leopold Klaudy narodil se dne 30. prosince 1822 v Táboře, kde 
otec jeho Josef Klaudy byl toho času radou u tamního hrdelního soudu. Prvého vychování 
dostalo se mu doma za dozoru otcova. Gymnasium studoval v Praze na Novém městě, 
»humaniora€ na Starém městě. Na právnickou fakultu v Praze vstoupil r. 1839 a ukončiv 
tam svá studia, stal se u c. k. komorní prokuratury praktikantem. R. 1844 přestoupil jako 
auskultant k c. k. zemskému soudu. Téhož roku byl povýšen na staroslavné universitě 
Pražské za doktora veškerých práv. Později byv prof. Veselým vybídnut, zřekl se svého 
místa a vydal inaugurační spis: »Die Freisassen in Bóhmen (»Svobodníci v Čechách*), 
Pragl844*, ke kterému dílu jej přivedla studia starého práva českého, tak zvaných svo- 
bodných českých usedlíků, a přijal místo suplenta stolice občanského práva rakou- 
ského na Pražském vysokém učeni. Při tom zastával úřad justiciára na panstvích, a to: 
v Sv. Janě pod Skalou, Nových Dvorech a na král. zem. statcích. V tomto jeho úřadě 
zastihla jej revoluce r. 1848. JUDr. Klaudy, sám ještě mlád, zahořel stejně s mládeží, 
které přednášel a jíž věrný přítel byl, pro vlast a svobodu. V tehdejší legii akade- 
mické byv zvolen za tribuna kohorty právnické, měl značný vliv na politické smýšlení 
zvláště studentstva právnického. Nedalf se JUDr. Klaudy uchvátiti blouzněním pře- 
mrštěncúv .i byl již tehdy přesvědčení, které ho ani později nikdy neopustilo, že při 
snaze o reformy nesmíme se spouštěti práva vlastního a zákonité cesty, neboť, jak říkáx^al, 
>svoboda na ulici se nenašla*. Nejvřelejší přání jeho bylo již tehdy, aby Slovan i Němec 
v Cechách stejnou láskou lnuli k vlasti, a práva její, od předků nejednou 
i krví zakoupená, aby pokládali za neocenitelný s ]) o I e č n ý klenot, což i později ne- 
jednou slovy a skutky dokazoval. Že JUDr. Klaudy s takovým smýšlením stranám vý- 
středním nebyl vhod, snadno lze pochopili. 1 bylo mu proto zápasiti s protivníky obou 
krajností. Někteří spílali mu přemrštěných »Sv()rnostencu«, jiní ho vinili ze zpátečnictví. 
Ale JUDr. K. L. Klaudy nemátl se křikem podobným. 

Když po zmaru sněmu království Českého byl poslán r. 1848 Horou Kutnou do 
říšského sněmu, který zasedal nejprve ve Vídni a pak v Kroměříži, hájil i dále neohro- 
ženě jak zásad svobody tak i práv domácích, samostatnosti a autonomie koruny C'eské. 



54 Si)ráva obecní v letech 1X60-1870. 

Když byl nové zvolený starosta o výsledku volebním zpraven, pravil česky: 

»Pánové! Volbou právc vykonanou prokázali jste mi čest, kterou pokládám za nej- 
větší, jež kdy může občanu od spoluobčanů prokázána býti. Za to, pánové, Vám dekuji, 
a ač myslím, že v první řade zajisté náleží výsledek naší volby považovati jako opakované 
vyznání a přiznání se k zásadám od přátel mých a ode mne vždy hájených, tedy přece bode 
vzpomínka na toto votum vaší důvěry vždy vzácnou a drahou mi upomínkou po celý 
můj život. 

Zda-li nastoupím na úřad, který mi chcete svěřiti, rozhodne ovácm Jeho cJsařaká 
Milost král a pán náš svrchovanou svou mocí. Avšak nastoupím-li na tento úřad, ndajim 
toho sobe, že mi bude překonati namnoze i obtíže, a z tčchto obtíži nečitám jako ncj- 
méné důležitou, že nastoupím po mužích, kteří, jako nezapomenutelný nái PStroaiavie- 
obecnč ctěný náš Bčlský vynikali stejné občanskou ctností a řídili úřad moudle, ale 
i dovedli usmířiti živly sobe odporující. 

Mé vyznání, pánové, moje skutky i muj celý život jest veřejné odhalen, a dá Pán 
Bůh, jak se mi poštěstilo posud zachovati čest svou, ^.e i nadále ji zachovám, — a jako 
vždy bylo zásadou mou [)rvní, abych jednal tak, aby i nepřítel můj mi nesmčl odepříti 
aspoň úcty, tak si přeji, aby, až vyprší lhůta mého úřadování, i Vy mohli jste- mi dáti 
vysvčdčeni, žo jsem se nestal nikdy nehodným Vaší důvéry. 

Proto však, pánové, již dnes pro případ, kdybych mčl nastoupiti na úfmd ten, 
prosím Vás, abyste mi svou zkušeností a radou přispěli, abvste i skuuccm mne podpo* 
rovali, abychom vespolek pracovali ku blahu naši drahé Prahy, vždy dle zásady: »Con- 
cordia res parvae crescunt, discordia maximae dilabuntur!* 

Potom novč zvolený starosta opětoval totéž po nčmecku, načež byl uirltán 
voláním > Výborné* a > Sláva <. 



Již tenkráte byl mezi prvými řečníky na české pravici. Ohnivý a smčlÝ zpAsob jeho řeči 
vzbuzoval hned s f>očatku pozornost vídeňské žurnalistiky, která si činila nadj^ ie jej 
odloučí stranč národní. Dr. Klaudv však zůstal včrný stranč své, a jakkoli byl čerpal 
politické vzdčlání z týchž jíramenfi jako četná strana liberálfi nčmeckých, vyprostil 
se přece studiemi státních zřízení amerických a anglických, jakož i zevrubným pománim 
našeho historického [)ráva z jednostranného smčru jejich i stal se jedním s [rifedních 
bojovníků strany národní, která staví budovu národní svobody na 
pude vlastní a z materiálů vlastních, majíc za hlavní a jediný 
základ pravé svobody autonomii, t. i. sebeurčení a samostatnost občanu, 
nikoli pak poručníkování vlády a jich orgánů. JlJDr. Klaudy byl proto mezi poslanci 
českými, kteří za říjnového povstání ve Vídni proti snesení neúplného snČmu Videflsk^o 
z Prahy protest vydali, po rozpuštění pak sněmu toho v Kromčřiii byl mesi onémi 
poslanci, kteří se neostýchali osvčdčiti veřejným protestem, že ono rozpuštění pokládají 
za nezákonné, za rušeni nabytého práva ústavního. 

Navrátiv se do Prahy, nalezl své učitelské místo n i universitě jiným obsazené. Při 
novém zřízení úřadů dostal se r. 1850 jako assessor soudní do Příbramě. Ale bývalá 
jeho činnost politická, která pro nej mela mnohé nepříznivé následky v poměrech sou- 
kromých, byla mu též překážkou v postupu služebním. Darmo se ucházel diahný 
čas o advokacii, až jsa ubezp(;čen existencí svou od příznivce svého generála jízdy 
hrabete Šlika jako soukromý jt;ho poradce právní, vzdal se úřadu, načei posléze r. 1857 
dostal advokacii v Jičíne, ktíež si záhy tou měrou získal^plnou důvěru občanstva okolního, 
ie když r. IS61 nastaly volby do sněmu království Českého, byl téměř jednomyslně 
zvolen poslancem za venkovské tamní okresy. Toho vyznamenáni dostalo se mn na ^- 
čínsku čtyřikráte po sobe. Na snemé i^eském stal se náhradníkem JUDra Frantiika Ladi- 
slava Riegra v zemském výboru, kterýž úřad zastával do 16. března 1866 a tak nalezl 
důvtipný duch Klaudvův, jeho šlechetná vůle rozsáhlé pole užitečné a neúnavné činností. 
I na snému království v^cského byl JUDr. K. L. Klaudy mezi prvými řečníky České strany 
a náležtl mezi nejhorlivější zastánci; autonomie a národnosti české. 

V příčině sněmovní činnosti jeho poukazujeme na právnický a řečnický talent, jejž 
prokázal, když se dne 12. [)rosince r. 1865 rokovalo o adrese Českého sněmu Jeho Veli- 
čenstvu za příčinou vyhlášení manifestu ze dne 10. září 1865, nebo když dne 14. března 1866 
bylo debatováno o politickém rozdělení ('ech. Též dne 9. prosince r. 1865, kdyŽ bylo roko- 
váno o vyvažování pozemků v cechách, dne 16. března r. 1866 při debatě o zákonu, kterak 
jest dobývati záloh, jííž byly z fondu zemského neb z fondu pro zálohy na stavbu silnic 
povoleny na veřejné stavby, dne 22. března 1866, když bylo rokováno o vodním právu 
a (lne 21. prosince 1866 při jednání změny Síí -í^- íi -1- řadu volebního do snému atd. 
jak ohnivě horoval tu vždy pro autonomii, národnost českou a nedilnost korunv 
České! Rovněž nelze nám pominouti mlčením některých návrhů KlaudyovÝch na snčme 
Oském učiněných. Tak na př. v l'>. schůzi sněmu dne 6. února 1863 podal následující 
návrh : 



Nastolení starosty JUDra. K. L. Klaudyho r. 1868. 55 

Pak přikročeno bylo k volbč náméstka starostova. 

Při hlasování byl zvolen opčt Josef Hules 72 hlasy z 87, jenž prohlásil, že 
volbu přijímá.*) 

Volbě JUDra. Karla Leop. Klaudyho dostalo se dne 16. ledna 1868 Nej- 
vyššího schválení a slavnostní uvedení v úřad ustanoveno na den 21. ledna 
1868.**) 

K tomu byla radnice vyzdobena kvétinami a s pavlánu jejího vlály prapory 
červenobílo a jeden černožlutý. Slavnost počala se shromážděním přivil, ozbrojených 
sboru měšťanských s jich hudbami na Staroměstském náměstí za značné účasti 
obecenstva. O půl desáté hodině odebral se náměstek starostův Jos. Hules se 
dvěma magistrátními rady z radnice do bytu starostova a přijeli s ním k radnici, 
kde se zatím shromáždili členové obecního zastupitelstva, magistrátní a obecní 
úředníci, důstojníci městských ozbrojených sborů a veliké množství zvaných hostů, 
kteří zaujali obě galerie, kdež bylo zříti četně dostavivši se krásné pohlaví. Na prahu 
radnice očekával starosta s náměstkem a dvěma rady magistrátními c. k. místo- 
držitele J. Exc. Arnošta svob. pána Kellersperga. Příchod jeho byl oznámen 
24 ranami z hmoždířů. Když místodržitel vystoupil z vozu, uvítal jej starosta a do- 



>Slavný sněme račiž usnésti: Sněm království Českého uznávaje nutnou potřebu, 
aby se opravil zákon i řád trestní způsobem přiměřeným pokroku védy i poměrům 
ústavním, jakož aby se zavedla porota, žádá nejuctivěji Jeho e k. apošt. Veličenství, aby 
ráčilo naříditi svému ministerstvu, aby neprodleně předložilo návrhy zákonů potřebných 
k ústavnímu vyřízení, sestavení soudního dvoru, jakož i volby a volitelnosti porotců 
vzalo za základ zásady, které jsou vysloveny v cis. patentu daném dne 17. ledna 1860. 
Návrh odkázán v 15. schůzi zem. sněmu, dne 12. února 1863 komisi. 

Kromě toho připomínáme, že se přijal v témž zasedání návrh JUDra. Klaudyho, 
aby každý poslanec, který dostane nějaký úřad vládní nebo v úřadě postoupí, podrobil 
se nové volbě. 

Ve volných chvílích badal Dr. Klaudy též o historickém právu koruny České a chtěl 
materiálie této důležité otázky společně s přítelem JUDrem Juliem Grégrem i tiskem 
vydati, což však nebylo možná pro různé překážky. 

Také jest se nám ještě aspoň stručně zmíniti o Klaudy ově činnosti na radě říšské. 
I tam hájil společně s JUDrem Fr. Lad. Riegrem udatně práva historického a samo- 
správy* naší vlasti, a byl spolu mezi oněmi, kteří usilovali, ač bohužel bezúspěšně, pří- 
měti radu říšskou, aby vyvíjela alespoň v zákonodárství k ochraně politické a svobody 
osobní rozsáhlejší činnost. JUDr. Klaudy přiměl radu říšskou k tomu, že votovala nový 
zákon tiskový, a nev\'hovčl-li požadavkům svobodomyslnějších mužů. není věru jeho 
vinou, í)oněvadž zásady svobody tisku zastával se v komisi i sněmovně vší silou. Staré 
přísloví praví: »Ut desint vires, tamen est laudanda voluntas«. 

Rozumí se, že JUDr. K. L. Klaudy podepsal spolu veškeré protesty pravice České 
na přehmaty ústavní kompetence užší říšské rady a že byl i z oněch 11 poslanců, kteří 
ohradivše se právem země České a zásadami ústavv' samé, ohlásili, že již neúplné říšské 
rady obesílati nebudou (19. května 1879). 

Nyní vratme se ještě k jeho bohaté činnosti mimo parlament. Za pobytu v Jičíně 
založil tamní krajské museum. Roku 1865 v říjnu byl přeložen na žádost svou ministrem 
spravedlnosti z Jičína jako advokát do Prahy, kam vedlo jej i to, že hrabě Šlik, který 
r. 1863 zemřel, ustanovil ho vykonavatelem své závěti a správcem rozsáhlého jmění 
nemovitého, jež zůstavil. V Praze byl vyznamenán záhy po svém odchodu z Jičína, a to 
usnesením sboru obecních starších dne 9. listopadu 1866 právem měšťanským a ne- 
dlouho potom zvolen do zastupitelstva obecního. O jeho blahodárné a záslužné čin- 
nosti v obci Pražské bude pojednáno námi zevrubně v četných případných statích >Dějin 
obecní správy*. 

Po válečných událostech r. 1866 byl vyznamenán JUDr. Klaudy měšťanskou vá- 
lečnou medailií. Jako trestní obhájce vzat na slovo hlavně obhajováním v tiskových 
přích JUDra Julia Grégra a publicisty J. S. Skrejšovského, z nichž prvá 9, druhá 14 dnů 
trvala a pozornost celé české veřejnosti nebývalou měrou k sobě upoutala. Nejvyšším 
rozhodnutím ze dne 22. června 1868 v uznání záslužné své činnosti dostal řád železné 
koruny lil. třídy s prominutím tax, r. 1883 byl povýšen do stavu rytířského. Roku 1879 
byl jmenován náměstkem nejv. maršálka král. Českého. Pro nastalou různost názorů 

♦) Vyhláška 8. ledna 1868 č. 14. praes. 
♦♦) Rozhodnutí c. k. místodržitelství z(; dne 18. ledna 1868. 



56 Správa obecní v letech 1860—1870. 

provodil ho pak do veliké zasedací síně na radnici, kdež zastupitelstvo a magistrát 
byli shromážděni. Místodržitel dal přečísti potom německy listinu kteráž obsahovala 
Nejvyšší potvrzení starosty a přísežní formuli česky, kteráž zněla takto: > Vy- 
konáte přísahu Bohu všemohoucímu a slíbíte na svou věrnost, že budete věren 
a poslušen Jeho Veličenstvu Františku Joseíu 1., z Boží milosti císaři Rakouskému, 
králi Uherskému a Českému, jakož i Jeho Veličenstva dědicům po rodu a kr\i 
následujícím. Učiníte přísahu na to, že budete nezvratně držeti k ústavě, že 
svěřený Vám úřad starosty hlavního města Prahy budete konati věrně a poctivě, 
jakož i svědomitě a že v celém obsahu splníte povinnosti, kteréž Vám ukládají 
jako starostovi obecní řád Pražský ze dne 27. dubna 1850 a zákony vůbec. - 

Starosta přistoupiv ke krucifixu, přísahal česky: 

>Co mi právě bylo čteno a čemu dobře jsem porozuměl, chci věrně plniti; 
k tomu dopomáhej mi Bůh I< 

Pak oslovil místodržitel pak starostu JUDra K. Leopolda Klaudyho následující 
českou řečí: 

>Nyní, kclvž Vám, velectěný pane doktore, bylo ve známost uvedeno, že Jeho Veli- 
čenstvo ráčil Vaše zvolení za starostu král. hlav. města potvrditi, když jste jako starosta 
služební přísahu v ruce nu' vykonal, pokládám sobě za čest Vás jakožto starostu našeho 
slavného města Prahy všem přítomným představiti. Zároveň skládám Vám ^vé blahopřání 
k nejvyššímu vyznamenání, jaké občanstvo hlavního města svému spoluobčanu poskyt- 
nouti míiže. Kéž by se \'ám podařilo spravovati úřad ku blahu města. v 

V témž smyslu promluvil pak také ještě německy, načež mu starosta od- 
pověděl : 

• Vaše Flxcellencc! Vzdávaje Jeho Veličenstvu našemu nejmilostivějšímu králi a pánu 
nejupřímnější díky, ie ráčil volbu mou potvrditi, prosím Vaši Excellenci, abyste ráčil 
Jeho Veličenstvu tyto mé díky oznámiti a zároveň ujistiti Jeho Veličenstvo, že národ 
Če.ský, k němuž všichni náležíme, nepřestane se hlásiti s věrností a oddaností k trůnu 
Jeho Veličenstva, že se stejnou láskou, s jakou lne k vlasti, lne i k svému králí, jemuž 
provolávám: Sláva! Sláva! Sláva! Prosím \'aši Excellenci, abyste ráčil důvěřovati ve 
snahy naše a ráčil zachovati nám podporu a přízeň vysoké vlády. « 

Obrátiv se pak starosta k členům obecního zastupitelstva, oslovil je ná- 
sledovně: 

»Vám. drazí spoluobřané. kt(!ri jste mi volbou svou prokázali největší čest, jakou 
vůbec svému si)()luobčanu prokázati můžete, vyslovuji nejvřelejší díky. Doufám, že se 
nám podaří, abychom upíinme proveilli samosprávu a dokázali, že jen v stejném právu 
všem spočívá bíaho a zdar obce.* 

Potom pokračoxal německy: 



ve straně národní čili staročeské ze známé i)nh()dy s redaktorem »Politik« Janem 
Skrejšovským zanechal pak záhy politické činnosti a stranil .se od r. \^H[\ vůbec ve- 
řejného ruchu. Dr. Klaudv bvl také neobvčeiné horlivé činnv až do úmrtí v rozma- 
nitých podnicích hospodářských, na jiříklad: při Hypoteční J)ance království Českého, 
byv zvolen řiditelem jejím á1. března ISM). při c. k. privilej^. Oské vzájemné pojišťovně 
proti .škodám z ohne a krupobití ikde byl v květnu r. ISřiT zvolen náměstkem generálního 
řiditele a později řiditelem i; při pojišfovně ^.IVaha". kde měl znaěné účastenství v jcaložení 
tohoto důležitého podniku pojišťovacího; při^Pražsko-Duchcovské dráze (jejímž předsedou 
se stal po smrti hr. Bedřicha Thuna) a při ('eské sp(.)lečnosti pro rafťinaci cukru v Modřa- 
nech, kteréž dlouhá léta předsedal a prokázal mnohé platné služby. -- U sboru městské 
pěchotv byl čestným .setníkem, r. ISSl jmenován byl majorem c. k. privileg. sboru gra- 
nátníkóv a mimo to byl ěestným členem mnohých .spolkiiv a čestným měšťanem četných 
měst i obcí v králov.ství (českém. 

Dr. K. I^. Klaudy zemřel v TI. roce v sanatoriu .Med. Univ. Dra. Schneidra dne 
1 1. listopadu r. 1S'>4. po nebezpečné operaci vykonané Med. Tniv. Drem. prof. Karlem 
(russcnbauerem. I*ohřeb jehí) konal se dne 14. listopadu z hlavního farního chrámu 
Matky Hoží před Týnem s neobyčejnou okázalostí a za přečetnť- účasti všech vrstev 
obyvatelstva I*ražského. hlavně honoráre-, na hřbitov olšanský. kd<* pochován v hrobce 
roáinné. 



Volba obecního zastupitelstva r. 186S. 57 

>Poznáte pánové, že chci dbáti o spravedlivost a zachovávati zákony. Tsou-li snad 
ještě mnohé véci, jež ve společenských pomčrech našeho města potřebuji oprav, tož 
chceme se přičiniti, aby ony ústavy, které jsou k podpoře hmotného a společenského 
blahobytu, nalezly prostředků k rozkvětu, aby naše město mohlo se vzhledem k tčmto 

směle měřiti se všemi městy evropskými, aby naše milá Praha stala se všem skutečně 

inilou.« (Pochvalah 

Úřednictvu pak pravil česky: 

»Vám, páni úředníci, na nichž namnoze spočívá blaho obecní, skládám pozdrav 
svůj. Na Vás obec žádá, abyste pilně, spravedlivě a věrně konali služby své. Obecenstvo 
má právo žádati na Vás, abyste se k němu slušně chovali a kde potřeba i radou mu 
přispívali. Doufám, že povinnostem sv^ým dostojíte a přispějete k dílu našemu společ- 
ncmu, jež jest úkolem našim. Kéž Biih nám sešle požehnání, aby dílo naše se podařilo 
ke zdaru našeho hlavního města Prahy, naší matičky !« (Sláva!;. 

Tím ukončeny slavnostní obřady v radnici. Za střelby z hmoždířův a vyzvá- 
nini zvonů ve všech patronátních kostclích odebralo se celé shromáždění 
s mistodržitelem Kellersperprem a starostou v čele z radnice dvojřadem ozbrojených 
sboru městských do chrámu Týnského k slavným službám božím, po nichž průvod 
opét z kostela ubíral se na radnici. Tam se převlékl starosta v kroj plukovníka 
mešť. ozbroj, sborů Pražských, aby jakožto jejich velitel oslovil je krátce českou 
a německou případnou řečí, v níž kladl důraz na svornost, jež všechny sbory 
\ jediné tělo má spojiti, načež provolal opětně slávu Jeho Veličenstvu králi (Sláva!). 
Slavnost zakončila se defilováním sborův u radnice před Jeho Kxcellencí místo- 
držitelem . 

Nově jmenovanému starostovi povolil sbor obecních starších ve schůzi dne 
ItK února 1868 služné 5000 zl. a příspěvek na povoz 20UU zl. a udělil mu právo 
užívati letního bvtu v zámku Libeňském. 

Po volbách doplňovacích r. 1867 udaly se v obecním zastupitelstvu tyto 
změny : 

Hodností svých vzdali se dne 7. ledna 1868 JUDr. Eduard Herbst, jmenován 
byv dne 30. prosince 1867 c. k. ministrem spravedlnosti, a dne 4. července 1868 
Leopold Alois Roli z příčin zdravotních. Kromě těchto zemřel dne 21. září 1868 
Karel Martin, spol. firmy >Martin & Riej^el^. 

V říjnu konány přípravy zase k novým volbám a poněvadž dotud nebyl pro- 
jednán a schválen návrh nového obecního řádu Pr., byly dle usnesení rady městské 
ze dne 6 října 1868 vypsány volby dle starého obecního řádu. 

Vyhláškou ze dne 8. října 1868 č. 620 praes. byly volební listiny od 14. října 
do J,"}. listopadu 1868 k veřejnému nahlédnutí vyloženy, při čemž ustanovena 
Hdenní lhůta zavitá od 14. října do 27. října k podání námitek. 

Ježto vydáním zákona zemského ze dne 12. října 1868 č. 33. z. z. byla 
Ustanovení o právu volebním změněna, usnesla se rada městská dne 27 října 1868 
po návrhu starostova náměstka Jos. Hulcše, aby volební listinv bvlv dle tohoto 
zákona doplněny a lhůta reklamační o 14 dnů prodloužena tak, že lhůta k vyložení 
iistin trvala do 10. prosince 1868. 

V této době bylo podáno 260 reklamací, z nichž vyhověno 139; kromě 
toho rada městská usnesla se dne 13. listopadu na tom, že každý, kdo dle § 38. 
odst. 2. obecního řádu Pražského, anebo § 2. zák. ze dne 12. října 1868 na 
voličské právo nárok činí, musí se vykázati, že již po celý minulý berní rok 
<laň k volbě opravňující platil a v tomto roce z daně ničeho dlužen není a že 
<^- k. důstojníci náležející k vojsku stálému (militia stabili.s) do voličských listin 
jen tehdáž mají zapsáni býti, když buď jsou Pražskými příslušníky, anebo vzhledem 
k zákonu zemskému ze 12. října 1868, jsou-li příslušníky cizími, vyhovují-U 
cl. 3S. odst. 2. ad a ob. ř. Pr., totiž platí-li daň v předepsané míře a době 

Dle toho usnesení bylo ve schůzi rady městské dne 17. listopadu vymazáno 
2 voličských listin 468 voličů, takže objevil se pak následující počet voličů: 



56 



Správa obecní v letech 1860—1870. 



Část 

Staře mí^sto . 
Nové město 


města 




Počet voličů 


oprávnč-ných 




ve sboru 


r 

celkem 


1. 

601 

(>90 

185 

33 

61 


1 '-•• 

i 

953 
1362 

535 : 

108 
146 


3. 


872 2426 

929 2981 

236 956 

48 is') 

125 332 


Malá strana . 
Hradčany . . 
Josefov . . . 






Úhrnem . . . 


1570 


3104 


2210 6884 



Toho roku ustoupili dle § 56. ob. r. Pr. ze sboru obecních starších mimo 
iiž zmíněné, členové, kteří roku 1865 byli zvoleni, tak že byla tato místa 
uprázdněna: 



1 

část města 


Počc 


t mandátů 


uprázdněr 


lých 


ve sboru 


I 

1 










í*t*llCl"t¥l 




1. 


o 

i 


3. 




, 






_ .._ _ 


_ ._ _, 


Staré město 


o 
5 


o 

5 


5 
3 


10 
13 


Nové město 


Malá strana 


- 




•» 


U 


Hradčany 


— 




— 




Josefov 


1 


- 


1 


2 


Úhrnem . . . 


S 


11 


12 


31 



Nové volby byly ustanoveny na den 14. prosince 1S68, k nimž vydaly obé 
zápasící strany opět provolání. 

Strana » Pokroku k lepšímu* následující: 

^Staroslavná obec hlavního města království našeho vyzývá nás opět, abychom 
v čelo její postavili muže. kteříž by všeliké mravní zájmy její spravovali v ducha svo- 
body a pravé lidskosti, zájmy pak hmotné vedli směrem, jenž by byl rovněž tak x-zdálen 
všelikého plýtvání a zbytečného obtěžování obyvatelstva, jakož i neméně všeho úzko- 
prsého a hlavnímu městu nepříslušného skrbení. 

Jakkoli zastupitelstvo města není povoláno vkládati se do dějin politických, přece 
jest povinno v oboru svém se vší statečností hájiti autonomie své a cti i důstojnosti 
staroslavného města, jakož neméně cti a rovnoprávnosti národa svého. Slovem, ono má 
vésti věci města našeho duchem všestranného pokroku, majíc na zřeteli rovnéi tak 
prospěch obyvatelstva živoucího, jakož i blahobyt a oslavu našeho potomstva. V tomto 
duchu a směru působiti snažilo se poctivě a vytrvale zastupitelstvo, kteréž za posledních 
let namnoze k návrhu našemu povoláno bylo k řízení věcí obecních. Mělof za to. Že 
nesmí nechati hlavní město naše zakrněti, ani dopustiti, aby zůstalo za jinými velikými 
městy vzdělaného světa. Protož hledělo především zvelebiti školství, tento hlavni základ 
všeho pokroku duchovního i hmotného, a to vždy se spravedlivým zřetelem k oběma 
národnostem zemským. 

Více než jednou tolik nakládá nyní obec na školství své než \'\'dávala před sedmi 
lety. Ježto před tím |k) mnohá léta město naše aspoň vlastní snahou obce v ničem 
podstatně nepokročiio, lě.šímc- se přičiněním nynějšího zaslupitelst\-a našeho v krátké 



Voll)a obecního zastupitelstva r. 1868. 59 

i\obč poslcdnich sedmi let z tolika nových veřejných závodů, ježto jsou Praze rovněž 

ke cti a okrase, jakož i hmotnému užitku: gymnasium reálné, nčmecká hlavni škola, škola 

průmyslová, vyšší dívčí škola, pojišťovna proti ohni, podivuhodný nový most svého 

ipůsobu první v Evropě, a plynárna, jež vymanila obec od služebnosti cizímu kapitálu, 

sady na namésti Karlově a na Letné, ať již nemluvíme o všelikých opravách velebných 

památek uměleckých po předcích našich a o rozsáhlém i nákladném upravení ulic na 

Karlově náměstí, před novým mostem, na náměstí Betlémském, na Rejdišti jako přípravu 

k velkému nábřeží a t. d. Vše to jsou skutky našeho zastupitelstva. 

Tak veliké opravy a podniky nelíbí se ovšem některým málo lidem, kteří by naše 
slavné království České rádi přivedli v zapomenutí, kterým by nebylo proti mysli, kdyby 
hlavní město jeho upadlo v zanedbání a spustošenost, a kteří v úzkoprsosti své po- 
ukazují k velikým výdajům a břemenům, jež z toho obci vzešly. 

Ovšem důvěrníci Vaši nepokládali za moudré, aby v nynějších dobách, krom toho 
stísněných, obtěžovali obyvatelstvo většími poplatky pen k vůli tomu, aby mohli ukládati 
kapitály, alebrž raději snížili groš činžovní; oni jednali dále dle zásady rozumné a spravedlivé, 
aby obyvatelstvo živoucí neslo jen výdaje běžné, aby však, kdekoli se zakládají pro město 
závody nákladné, ježto ponesou užitky hlavně pro potomstvo, jest slušno i na toto uvaliti 
část břemena cestou dluhu, jejž by potomstvo pozvolna splácelo. Uvalilo-li tedy nynější 
zastupitelstvo na obec takový za 36 let postupně splatitelný dluh, rozmnožilo tím sou- 
časné nemovité jmění její tou měrou, že již nyní skutečný výtěžek realit na tento dluh 
zřízených činí přes 15.000 zl. více než úroky ze všeho dluhu i s umořováním placené — 
a že čisté jmění obecní jest nyní o 2,625.000 zl. větší než bylo před sedmi lety. 

Suďte nyní, spoluobčané, zda by byli jednali moudřeji zástupcové naši, kdyby byli 
uposlechli rady těch, kteří se až do poslední chvíle tak krutě opírali stavbě plynárny 
a mostu, ježto obci nyní tak veliký a mnohostranný výtěžek dávají. Pak by ovšem nebyli 
udělali dluhův, ale nebyli by také rozmnožili do sedmi let jmění obecní o víc než pul- 
iřetího milionu. 

Pak by občanstvo naše ještě krom toho mělo dražší plyn a obec by nakládala na 
osvětlení plynem o 16.000 zl. více, pak by Praha také neměla nového spojení s Letnou, 
kdež již nyní zakládá se nová a mnohoslibná průmyslová část města našeho. 

Aneb měli* snad zástupcové naši ovšem podniknouti stavby tak veliké, již nyní 
výnosné, ale ještě prospěšnější potomkům našim, — avšak vybrati miliony na ně po- 
třebné vesměs cestou poplatku za těchto zlých časů z obyvatelstva živoucího? Aneb 
měli snad zachovati v pokladnici a rozmnožiti papíry ceny vrtkavé, střihati z nich ne- 
činně kupony a nechati zatím tisíce mládeže naši bez vychování, bez znalosti ve čtení 
a psaní k hanbě naší vlasti a našeho století ? 

Jako praví mužové pokroku a přátelé lidu nechtěli a nemohli jsme ani přílišnými 
břemeny obtížiti obyvatelstvo, již krom toho dosti břemen nesoucí, aniž zanedbati postup 
a zvelebení obce, nýbrž voliti raději rozděliti mezi pokolení nynější a budoucí břemena 
stejnou měrou, jakouž obě berou účastenství ve výhodách jimi zjednaných. 

Jestliže zástupcové Vaši, kteříž ani po tolika nehodách posledních dob nechtěli 
zvýšiti poplatky obecní, nyní konečně se schodkem zápasiti musí, nebude žádný rozumný 
a spravedlivý vinu toho jim přisuzovati. Každému z Vás známo, že stihlo obec naši 
nesmírné neštěstí cizí okupace, kteréž nevyhnutelně bylo spojeno s velikými ztrátami 
a obětmi. 

Zastupitelstvo volilo raději, aby obec jako osoba nesla větší břemeno, jen aby 
uhájilo obyvatelstva těžkého břemena ubytování válečného, jakéž tehdáž ve všech jiných 
městech nikoli pouze na domácí pány, ale i na nájemníky bylo uvaleno. 

Pro užívání našeho chudšího, z části měšťanského obyvatelstva za okupace o výživu 
přišlého, podnikla obec stavby na Letné a novou silnici u Vokovic; za tyto oběti, jež 
přinesla povinnostem lidskosti a zachování pořádku i bezpečnosti nedostala obec žádné 
náhrady. Bylaf to obět těžká, bylaf to rána, jakož snadno pochopiti, posud nezhojená; 
nezoufáme však, že rozdělí-li se to na léta, opatrnost zastupitelstva i tuto ránu zahojí. 

Aspoň může Praha s hrdostí zpomenouti na tento čas a říci, že zástupci její chovali 
se v té době, kdy bylo třeba celých mužův, .statně a důstojně, že vyhověli nejen všem 
požadavkům lidskosti a úkolu svému v zastávání obce a občanstva, ale že vyplnili též 
povinnosti své k vlasti a dědičnému králi! 

A v témž duchu, jako tehdy, jako posud vždy, hodláme působiti i dále, v duchu 
pokroku k lepšímu! A Vy, spoluobčané, kteří s námi hlásíte se ku praporu pokroku, 
volte s námi kandidáty, jež Vám po svědomitém uvážení všech poměrů doporoučíme! 
Nezancdbcjte práva a povinnosti občana, — volte věrně a pevně. (Tito následují). 

^Na zdar pokroku k lepšímu !« 

Strana pak německá, zahájivši silnou aj^itaci a připravivši se na tuhý boj. 
vyhlásila své stanovisko tímto: 



60 



Správa obecní v letech 1860 — 1870. 



MitbUrger! 

Die herantretenden Ergánzungswahlcn fíir dic Gcmeindcvcrtretung Icgcn uns Allen 
. dic Píiicht auf zur regsten eifrigstcn Theilnahmc, zu welcher \vir Sie aufrufcn wollen 
im Interesse der Communc — im Interesse dcs Deutschthums. 

Im Interesse der Communc — denn trílbe gestaltet sich die Finanzlage unserer 
Hauptstadt; ohngeachtet aller Gemeindezusch^ge und ohngeachtet des fort>\'áhrcnden 
Steigens der Einkílnfte erzeu^ die communale Finanzgebahrung von Jahr zu Jahr ein 
neues grósseres Deficit und ^eit ist es auf dass wcise, den gegebenen Vcrháltnissen 
folgendc Sorgsamkeit und Sparsamkeit in den Haushalt der Gemeinde einziehe und 
dieselbe vor steigenden Verlusten, insbesondere aber vor einem neucn Anlehen be- 
wahre, wclches fUr eine langc Reihe von Jahren die Bevólkerung Prag's mit kaum 
crschwinglichen Zinsen in bedrohlicher Weise belasten wOrde. 

Wir appellieren an Sie auch im Interesse des Deutschthums, — denn Jeder unserer 
Gesinnungsgenossen flihlt schmerzlich die verschwindende Minoritat unserer deutschcn 
Vertreter in der Gemeindereprásentanz und muss diese mit der numerischen, intellec- 
tuellen, volkswirtschaftlichen und historischen Bcdeutung der Deutschcn in Prag und in 
Bohmcn im grcllen Widerspruche stehende Lage um so ticfer bcklagen, als die Deutschcn 
es sind, wclche nach dem unláugbaren Zeugnisse der Geschichte in Pra^ das BQrgerthum 
gríindeten und durch Gewerbefleiss und Kunstsinn um das EmporblQhen der Hauptstadt 
die glanzvoUsten Verdicnste zahlen. 

In dicser Bcdeutung des Deutschthums in und fOr Prag — in dem lebendigcn 
Interesse, wclches die Deutschcn kraft ihrer hcrvorragcnden Betheiligung als Steuerzahlcr 
an dem vvahrcn, auf gesunden, gesetzlichen Grundlagen sich entwickelnden Gedcihen dcs 
Gemcintlelebens der Hauptstadt in ofifener, aufrichtigster Weise hegen, liegt unscr gutes 
Rccht, ja unscre strenge Pflicht dahin zu wirken, dass wir, soweit es die mangelhaften, 
gtTcchtcr Ycrbcsserung noch immer harrenden Bestimmungen der Gemeindeordnung 
fUr Prag nur gcstatten, uns cines gUnstigen Ausgangcs der hervorstehendcn Wahlcn 
erfreucn mógen. Um solchen Erfolg zu erleichtern und zu sichern haben wir untcr 
sorgsamcr Erwágung aller Erfordernisse und Verhaltnisse eine Candidatenliste entworfen; 
die Ihncn Mžinner nenneii soli, von welchen wir erwarten kónnen, dass sie — in die 
V( rtrctung gewžlhlt — mit Gewissenhaftigkeit, Pflichttreue, Gemeinsinn, Eifer und Ein- 
sicht nach dem wahren Wohle der Gemeinde ringen und streben werden. 

Der mehr und mchr bcwíihrte Fortschritt des politischen und nationalen Lebcns 
in unsercn Reihen — unscr kriiftiges Bewusstsein jener Btlrgerpflichten, welche dai= 
oflfcntliche Wcsen in allen seinen Richtungen jedem Einzelnen auferlegt, bdrgen uns 
dafUr, dass Sie, MitbOrger und Gesinnungsgenossen. in Treue und Festigkcit zu unserc*- 
Liste stehen und nach dieser stimmend in allen Wahlktírpern ohne Rticksicht au - 
Sicherheit oder Zweifclhaftigkeit des Erfolges, ohne Schwanken und Rtickhalt sich bt- - 
kennen werden als Genosscn deutscher verfassungstreuer Gesinnung. 

Mitbílrgcr! folgen Sic unserem Rufe in lUckenlosen Reihen und haltcn Sie an dc - 
in ihre Hiinde gelcgten Candidatenliste fest, einmOthigen Sinnes — sich selbst und der 
Genossen — dem Stamme und dem Gesetze Iren I í — 

Prag, am 2. Dezember 1868. 

O účastenství při těchto volbách svédčí tento přehled: 



C á s t městu 



.Start' město 

Nove město 

Malá strana 

Hradčany 

Josefov 

riirncm 



1. 

4ř)9 
467 



•^'> 
..)«• 



96S 



Počet voličíi, kteří volili 
ve sboru 

mm ■ VV* 



709 
847 
376 



1 9:rj 



590 

62:í 

174 
26 
58 

1471 



celkem 

_ -.. . -^-1 

1768 

1937 

550 

26 

90 

4371 



Volba oÍKrcního raslupitclslva r. 1«68. Bl 



Z voleb, jež vykonány dne 14. prosince 1868 a jichž výsledek byla pro- 
^oumala zvláštní komise skiádajici se z obecních starších JUDra. Karla Junka, 
JDra. Bedr. Wienenu MDra. Ed. Gréf^ra, Karla Makovského a Ant O. Zeit- 
ammera, vvšli: 

a) Ha Starém mčsU 

v I. sboru: Antonín Šrámek, vinámík a majetník domu, v čp. r»93 — I. 
>81 hl.i; Karel Štípek, majetník mlýna, v čp. 202—1. 277 hl.-; 

ve II. sboru: Alois Veit, truhlář a maj. domu, v čp. 784 — I. i384 hl.«; 
UDr. Frant Schmeykal. advokát, v čp. 894 - 11. 374 hl. : MDr. Ludvík Tedesco, 
čp. 792—1. 371 hl.': 

ve ni. sboru: JLT)r. Fr. .\. Brauner. zem. advokát, v čp. 342 — 1. 17)38 hl.«; 
^''r. Havel, stavitel a majetník domu, v čp. r»41 — UI. -r)37 hl.«; Stepán Pollach, 
uiíž. arcib. rada, v čp. 107 — IV. '">37 hl.i; Frant. Bittner, truhlář a maj. doma» 
r čp. 798 — I. i533 hl. ; Karel B. Killián, kovolijec, zvolen na 2 letau v čp. 274 — I. 
532 hl.); 

b) na Novém mésté 

v I. sboru: Karel Engelmayer, maj. mlýna, v čp. 1219 — II. <328 hl.j; 
(osef Kaura, stavitel a maj. domu, v čp. 1369 — II. 1 328 hl.'; Jos. Xémec, kupec, 
maj. domu, v čp. 8<;m;>— II. 322 hl. ; Karel B. Šimek, železník a majetník domu, 
v čp. 785 — II. t323 hl.-: Josef Čermák, stavitel a maj. domu, v čp. 1417 — O. 
(322 hl.r, 

ve II. sboru: JlTJr. Jos. Fric, zem. advokát, v čp. 736-11. <561 hl.i; 
Hynek Fuchs, kupec a maj. knihtisk., v čp. 43S-1. ló.V) hi.i; Josef Jelínek, sládek 
a maj. domu, v čp. H»47-1I. r»35 hl.-; Karel Maux, c. k. rada vrch. zem. soudu, 
v čp. 459-III. ió')8 hl.-; Josef Stárka, maj. mlýna, v čp. 1221-11. .r»r)7 hl.i; 

ve III. sboru: PhDr. Frant. Palacký, historioíTraf královst\í Českého, 
v čp. 719-11. ^hi^^^ hl.»; Jos. IIu]e>. kupec a maj. domu, v čp. 261-11. i586 hl.i; 
TUDr. Jakub Škarda, advokát, v čp. 132.VII. 583 hl..; 

ct na Malé strana 

ve II. sboru: Jan Klaudis, admin. far)' u M. Boží Vítčzné, v čp. 385-III. 
í205 hl.i; JlDr. Kduárd Schubert, c. k. notář, \ čp. 92-111. .201 hl.-; .Maxim. 
Hergct, maj. realit, v čp. 1«»1-I11. il99 hl. ; 

ve ID. sboru: Benjamin Frai^er, lékárník, v čp. 205-lIL il54 hl.-; Jindř. 
Legler, soukromník, v čp. 269-111. '151 hl. ; lan Rubáš, železník, v čp. 39-III. 
(123 hl.í; 

dj v Josefové 

v L sboru: Leopold šl. z Portheimu, majetník domu a továrník, v čp. 83-11. 
í29 hl,;; 

ve ni. sboru: David Zappert, maj. domu, v čp. 59-1. »54 hl... 

Když byl volby t^-to sbor obecních starších ve schůzi dne 28. prosince 
schválil, vyřknuv zároveň zásadu, že při uprázdnční míst ve sboru na kratší 
dobu než 3 léta nastoupiti má zvolený, jenž ve volebním sboru dotčeném ob- 
držel mezi zvolenými nejmenší počet hlasu, přikročil dne 11. ledna 1869 k volbé 
náméstka starostova a členů rady městské. 

Za náméstka zvolen opét Josef Huleš. Za členy rady městské zvoleni: 

za Staré město: 

Jan Bláha, Ludvík Hainz, Antonín Klenka r\tíř z Vlastimilu, Vavřinec 
Kriesche, Karel Makovskv, Josef Neumann, Stepán Pollach, Alois Turek, .Alois 
Veit; 



62 



Správa obecní v letech 1860 -1870. 



za Nove město: 

Bohumil Bondy, Fr. Dittrich, MDr. Jan Theof. Eiselt,*) Karel Engelmayer. 
lUDr. Jos. Fric, Jos. Kaura, Václ. Nyklcs, Alois Oliva, Fr. Pštross; 

za Malou stranu: 

Jos. Dittrich, Hynek Hlasivce, Fr. Odkolek, Jan Rubáš; 

za Hradčany: Jan Follberger; 

za Josefov: Adolf Schwab. 

Toho roku podařilo se při volbách tčchlo získati opét straně » Pokroku 
k lepšímu* včtšinu mandátu, neboť strana německá dobyla pouze vítězství ve 
II. sborech na Starém městě a na Malé straně a pak v Josefově v I. a III. sboru 
čímž získala osm stoupenců. 

R.1869. V obecním zastupitelstvu staly se r. 1869 následující změny: Zemřeli 
Leopold šl. z Portheimu, majetník továrny a realit, tehdy nejstarší člen sboni 
obecních starších, dne 10. ledna 1869, a JUDr. Frant. Švestka, advokát a poslanec 
na sněmu království Českého, dne 19. září 1869. Pak vzdali se čestných svých 
hodností: JUDr. Antonín Banhans, byv jmenován nejvyšším rozhodnutím ze dne 
27. ledna 1869 odborným přednostou v ministerstvu, vnitra, a Karel Maux, 
rada c. k. vrchního zemského soudu, jmenován v září 1869 praesidentem c. k. 
krajského soudu v Mladé Boleslavi. 

V říjnu začaly přípravy k doplňovacím volbám. Jakmile volební listiny 
byly sestaveny, byla ustanovena Ihíita, ve které k veřejnému nahlédnutí byly 
vyloženy, a to od 14. října do 25. listopadu 1869. Námitky však podány 
býti mohly pouze od 14. do 27. října. Počet jejich však dostoupil pouze na 
25. Z těch bylo v 16 případech rozhodnuto příznivě. Když byli ve volební 
listiny dodatečně noví voličové zapsáni, objevil se tento jich počet: 



li 



(^ást města 



Počet voličů k volbě 
oprávněných 



•I 




Staré město 
i Nové město 
Malá strana . 
Hradčany . . 
Josefov . . . 



Úhrnem . 



; 583 : 1014 782 

I 709 ; 1400 i 894 

: i 

173 I 499 236 



31 105 



58 



121 



36 
114 



2379 

3003 

908 

172 

293 



1554 I 3139 ' 2062 ; 6755 



Před volbami vydaly zase obě strany provolání. Strana »Pokroku k lepšímu* 
následující: 

Spoluobčané !J 

Volbou doplňovací do zastupitelstva obecního jest nám vykonati občanskou po- 
vinnost. 

Přistupme k ní s vážným rozmyslem, jakož toho vyžaduje prospěch obce, pro- 
spěch vlasti. 

♦) Ježto týž byl zvolen na dvou místech, a to na Novém městě a Malé straně, pro- 
hlásil dne 12. ledna 1869, že přijímá volbu za Nové město, a vykonána dne 16. ledna 
volba člena rady městské za Malou stranu, při níž zvolen Hynek Hlasivce. 



Volba obecního zastupitelstva r. 1869. tS 

Volme muže, o nichž víme, že zájmy volbou jim svěřené dovedou zastupovati jak 
:oho vyhledává pravá svoboda, rovné právo všem a rozumný a skutečný pokrok; volme 
nuže povahy pevné, jichž přesvčdčení nekolisá a kteří při tom také vždy a všude osvčd- 
:uji potřebnou mírnost; volme muže, kteří védomi sobě jsouce úlohy své, povždy tak 
cdnati budou, aby zůstalo pravdou, co předkové naši naznačili slovy: »Praga caput 
:egni.« 

Spokojeně můžeme ukázati k tomu, jak v době sotva desíti roků zastupitelstvo 
icrál. hlav. města Prahy, sestávajíc největším dílem z mužů námi navržených, poctivě 
1 s úspěchem k tomu hledělo, aby přivedlo spořivost v souměr s potřebami takovými, 
které nedopouštějí, aby staroslavná Praha v jednotlivých oborech se zanedbávala nebo 
docela hynula; neboť víme ze zkušenosti, že jen stěží a nikoli bez znamenitých obětí 
vynahraditi lze, co bylo před časy zanedbáno. 

Zastupitelstvo na.šeho král. hlav. města porozumělo úloze své a dovedlo toho, že 
se ústavy a prostředky vyučovací i vzdělávací nejen všeobecně přístupnými staly, ale 
i tak byly zřízeny, jak toho vyhledává prospěch našeho král. hlav. města. Ačkoliv na 
tomto poli mnoho ještě vykonati jest, přece můžeme s myslí spokojenou, ba s chloubou 
na lo ukazovati, jaké naše národní a střední školy nyní jsou, a co již vykonaly, a na- 
proti tomu jaké byly tehdáž, když je před nemnoha lety nynější zastupitelstvo obecní 
převzalo. 

Taktéž opatřování chudých bylo podstatně zlepšeno, ač při tom bylo bojovati 
s mnohými předsudky a s takovými okolnostmi, které jemu zajisté ku prospěchu nebyly. 

O znamenité prospěšnosti obecní plynárny a mostu císaře Františka Josefa I. není 
za naší doby již ani žádné pochybnosti. 

Stav jmění obecního vykazuje sumu pozoruhodnou 4,382.226 zl. Praeliminář na 
rok 1870 vykazuje sumu 16.000 zl. jakožto přebytek, a zastupitelstvo obecní již letos 
toho dovedlo, že poplatku příspěvniho na ubytování průchozího vojska rozvrhovati ne- 
musilo. 

Povážítc-li, že obecní zastupitelstvo nastoupilo správní rok 1869 se schodkem 
180.000 zl., že v tomto roce více než 70.000 zl. jakožto zálohu z roku válečného 1866 
zapravilo, že pozemky nejvyšším povolením ku prodeji ustanovené, které aspoň 80.000 zl. 
ceny mají, prodány nebyly, že platy na školy a vydání na čištění a dláždění ulic zna- 
menitě převyšují rozpočet z roků minulých, bude vám patrno, že bychom najisto byli 
se mohli nadíti snížení obecních přirážek, kdyby nemusilo se napořácl ještě napravovati, 
co dříve bylo zanedbáno. 

Zbývá nám ještě, abychom se postarali o zaoj^atřování města dobrou pitnou vodou, 
a o nové lepší zřízení stok a průtoků, i o rozšíření některých ulic v městě, a věru ne- 
bude nikoho, kdož by upíral, že jest nevyhnutelná toho potřeba, aby se toto všecko 
vyřídilo. 

Dle všeho, co tuto pověděno, můžeme se právem nadíti, že zastupitelstvo obecní 
nejdříve tyto potřebné věci podnikne a je jak náleží provede. A jakož obecní zastupi- 
telstvo věci obce naší každého času s obětavostí a s dobrým prospěchem spravuje, čehož 
jemu ani odpůrcové jeho upříti nemohou: tak může také zastupitelstvo král, hlav. města 
tohoto s myslí spokojenou poukázati k činnosti své i v případech takových, kdež bylo 
povoláno, abv pozvedlo svého hlasu za příčinou všeobecného dobrého. 

Zastupitelstvo naše šetřilo vždy a všude práva a konalo také vždy svou povinnost 
jak ke králi a vlasti, tak i ke svým spoluobčanům, ke všem rovně a bez obmyslů, ne- 
hledíc ani na národnost ani na náboženství. Zastupitelstvo naše dovedlo ve všech pří- 
padech uchovati mírnost, však nespouštějíc se při tom nikdy práva svého, ani kdy za- 
pírajíc svou mysl mužnou. Tentýž duch má i budoucně oživovati zastupitelstvo našeho 
král. hlav. města Prahy, a protož po zralém uvážení na tom jsme se ustanovili, abychom 
Vám následující spoluobčany jako kandidáty navrhli. 

Volte svobodně a statně, volte svorně a všickni, kdož k tomu povoláni jste, volte 
s námi na zdar pokroku k lepšímu! (Tito následují.) 

Strana německá vydala též prohlášení, a to: 

Mitbttrger! 

Die Theilnahme an den Intercssen und Geschicken der kOniglichen Hauptstadt 
sst und bleibt bei uns allcn unwandelbar dieselbe — in diesem Punkte gibt es — was 
ich sonst auch politisch oder national scheiden mag, keine Verschiedenheit. 

Mit gleichcr Wárme, mit gleichem regen Eifer nimmt jeder wackere BQrger Theil 
am Wohle der Stadt; jeder will die Verwaltungszweige der Gemeinde sorglich gcordnet, 
das Finanz- und Schulwesen gut und gerecht geregclt und das stádtische Leben und 
Streben gefSrdert und gehoben in allen seinen Richtungen. Also haltcn wir es und 
ivollen es halten in allen Zeiten, wie misslich auch die Stellung sein mag, welche unserer 
Parteí in den letzten Jahren in der Gemeinde bereitet wurde, und wie sehr auch zu 
unserem Leidc die Verw^ltung der Hauptstadt ihr vorwiegendes Geprágc weniger durch 



64 



Správa obecní v letech 1860 — 1870. 



den objcctiven, allgemein giltigcn Communalgeist. als darch eine nationale Rkrhtung er- 
halten hat. 

Mít gerechtem Stolze und treuer Anhánglichkeit blicken wir aaf das. was hier der 
Geist und die Ausdauer der Deutschen in der Vorzeit, wie in der Gegenwart geschaffen; 
auf die Quellen und Wege des Verkehrcs, welche sie erdfihet, auf die Werkstátten. 
Kunstdcnkmale und Bauwerke, die sie errichtet, und \!i-erden und kdnnen es nicht vcr- 
gessen, dass deutscher BQrgersinn und deutscher Fleiss es gewesen. deren Schdpfungen 
es bewirkten, dass man noch vor kurzem gewohnt war zu sagen: „Prag sei Deutschlands 
schOnste Stadt". Mit unserer Theilnahme an den Geschicken Prag*s soH auch unser Eifcr 
bei der AusQbung des Wahlrechtes bei der ElrfUllung der emsten Wahlpflicht Hand in 
Hand gehen. 

DarQbcr bedarf es auch gar nicht vieler Worte, wcil wir Alle Qberzeagt sind von 
der Nothwendigkeit treuen festen Zusammenhaltens — Oberzeugt davon, dass es einzig und 
ailein der ununterbrochenc und ohne Wankelmuth verfolgte \Veg des Gesctzcs sei, der 
zuverlássig zu den sicheren Státten der Rechtsbcstimmtheit, der Freflieit, abcr auch zu der 
echten Selbstbestimmung der freien Gemeindc fQhrt. 

Niemand darf die Arbeit fíir eine gutc Sache und das. was er als Pflicht erkannt. 
im Stiche lasscn. Niemand das Heutc, weil es ihm geringíQgigcr scheint, versaumen, 
wenn er nicht das wichtige und bcdeutungsvolle Morgcn íSr immer preisgeben will. 

Schwáchlinge nur cntsagen wegcn des einen oder anderen Misserfolges ihrcr 
Thátigkcit und nur der, welcher wcder zu vergessen, noch zu lemen fóh^ ist, vermag 
die W ahrhcit zu vcrláugnen oder zu Ubersehen. dass die Geschichte aus Minoritáten. die 
ihre Prticht erfQllen und selbst gerecht und treu bleiben, schliesslich }^Iajorít2ten schafft. 

Was unsere Partei — was wir vcrlangen, ist nur das wahre gleiche Recht — das 
treue Festhalten an den gcsetzlichen Fundamenten des 5ffentlichen Rechtes in Reich, 
Land und Gemeinde, auf dass es Jedermann klar und offen liegc, was Recht sei, ond 
auf dass nicht durch ErschQtterung des Rechtsbe\*-ustscins, Freiheit und Wohistand des 
Ganzen und des Einzelnen schwcr bedroht und gefahrdet werde. In diesem treu vor- 
sorgcnden. gcrechtcn und gesctzlichen Sinne empfehlen vár Euch folgendc Candidaten- 
liste. fQr die Ihr bei der am 29. November 1. J. stattfíndenden Wahl einstehen mOgct 
mit Eifcr und EinmQthigkcit, damit unserer Partei dort. wo es nach den Verháltnissen 
moglich. gunstiger Erfolg, unter allen Umstanden aber die Achtung gesichert sei! 

Prag. im November 1869. 

Před volbami ustoupilo opět 30 členů sboru obecních starších, kteří byli 
roku 1866*1 zvoleni, takže celkem byla konána volba 34 Členů, ježto čtjŤi 
členové, jak svrchu řečeno, jednak prodlením roku zemřeli, jednak před časem 
hodnosti své se vzdali. 

Počet uprázdnčných mandátů \-y'svítá z následující tabulky: 



« 

část mtsta 


Poče* m 
uprázdn 

ve sbor 


andátú 
ěných 

u cel- 
2 kem 


1. 


2. 1 


Staré město . . . 


. . . 6 


o 


4 


12 


Nové mčslo . . . 


. . . 4 


6 


4 


14 


Malá strana .... 


•» 
. . . »» 


1 


1 


5 


Hradčany 


. . . -— 


- 


1 


1 


Josi fov 

Uhrntin 


. . . 1 
. . . 14 


1 
10 


10 


'» 


1 
1 ** t 



\'«)!by pak byly vykonány dne 29. listopadu 1869 a když byly komisi 
\cririkacní dne 4. prosince 1869 skládající se z mést. radních JUDra, Jos. Frice, 
Karia Makovského, AI. Veita a obec. starších MDra. Ed. Grégra a D. Zapperta 
prí»zkoiimány, objevil se následující výsledek: 



\ \ yh.iiška ze dne 15. listopadu 1869. 



Volba obecního zastupitelstva r. 18ř)9. 



«6 



aj liti Starťm )nčstť 

v I. volebním sboru: A. H. Hiicher, kupec, v čp. 990-1. i267 hl.); 

Ant. Cffka, hostinský a maj. domu, v čp. S61-11. (264 hl.); Ludvík Hainz, továrník 

hodin a maj. domu, v čp. 4S3-I. (26S hl.i; jri)r. Karel Lcop. Klaudy, advokát 

a starosta král. hlav. mésta Prahy, v čp. 61-11. (273 hl.); Josef Neumann, krejčí 

a majetník domu. v čp. 4r)U-I. (264 hl.); Ant. Klcnka ryl. z Vlastimilu, majetník 

domu, v čp. 1130-11. (26S hl.), (zvolen pouze na roki; 

ve II. volebním sboru: M. A. Wahlc, továrník" a majetník domu, 
v čp. 1105-11. i396 hl.u Jos. Procházka, kupec a majetník domu, v čp. 443-1. 
(39S hl.); 

ve III. volebním sboru; Karel Makoxský, bar\íř, \ čp. 291-1. i477 hl.); 
jUDr. Karel Sladkovský, v čp. 1340-11. <4S1 hl.); Antonín Pesina, kloboučník, 
v čp. 4S-I. (47S hl.); JlDr. Josef Prachenský, advokát, v čp. 136-11. i479 hl.); 

h/ na Nm'ent mčstt^ 

v I. volebním sboru: Bohumil Hondy, továrník a majetník domu, 
v čp. lOóO-II. (330 hl.); Ant. Jelínek, kupec a maj. domu, v čp. 615-11. (32S hl.); 
Alois Oliva, továrník a maj. domu, v čp. 1419-11. (331 hl.); Frant. ryt. l^štross, 
maj, domu, v čp. 196-11. (330 hl.); 

ve II. volebním sboru: JUDr. Václav ryt. Hélský, advokát, v čp. 703-11. 
(577 hl.); Jan M. Sáry, sládek, v čp. 316-11. (573 hl.); JUDr. Ant. Čížek, v čp. 1416-IÍ. 
(561 hl.); JUDr. Ant. Mezník, advokát, v čp. 907-11. (567 hl.); Ant. Skřivan, maj. 
obchod, učilistč, v čp. 944-11. (572 hl.); Jan A. Weiss, kloboučník a maj. domu, 
v čp. 603-11. (568 hl.), (zvolen na dobu dvou let); 

ve III. volebním sboru: Václ. Vališ, hostinský, v čp. S39-II. (550 hl.); 
Fr. Dittrich st., maj. domu, v čp. 383-11. (552 hl.i; jos. Wenzi^, c. k. školní 
rada, v čp. 552-11. (552 hl.); Vojtech Rubricius, obuvník, v čp. 157-11. (550 hl.); 

cj na Malé stranč 

v I. volebním sboru: Hynek Hlasivce, sládek, v čp. 36S-111. iSS hl.i; 
Jl^Dr. Karel Seeling, advokát, v čp. 39-111. i86 hl.i; Karel (iiittlcr, řezník a maj. 
domu, v čp. 297-111. (80 hl.); 

ve II. volebním sboru: JUDr. Matěj Kawka, riditel c. k. akad. gymnasia, 
\ rp. 380-111. 1 196 hl.), (zvolen pouze na roki; 

ve lil. volebním sboru: \'ácla\ Pexider, pekař a hostinský, v čp. 233-111. 
'133 hl.); 

/// na Hradčanech 

ve III. volebním sboru: Fr. jaros, mvdiář a maj. domu, \ čp. 149-1 V. 
<17 hl.j; 

/■/ v Josefové 

v [. volebním sboru: Šalomoun (joldschmidl, obchodník, v čp. 420-1. 
'2ó hl.i, (zvolen na dobu dvou let); 

ve II. volebním sboru: jUDr. Bedřich Wiener, advokát a maj. domu, 
v čp. 1199-11. (39 hl.). 

Při těchto volbách súčastnil se tento počet voličů: 



.) 



66 



Správa obecní v letech 1860—1870. 





Počet voličů, kteří 


Část mčsta 


volili 


, ve sboru 


cel- 
kem 

1 


1 o Q 


Staré mčsto 


396 


672 


487 


1555 


Nové město 


425 


802 


558 


1785 


Malá strana 


!ll4 


350 


135 


599' 


I Iradcanv 


25 


44 


29 


29 
69 


Josefov 






Úhrnem . . . 


960 


186S 


1237 


4037 



Volbami tČmi získala opět strana » Pokroku k lepšímu* 32 mandátův a strana 
némecká pouze 2, v Josefově v I. a II. sboru. 

Když byli tito nově zvolení členové sboru schváleni sborem obecních starších 
dne 13. prosince 1869, byl zvolen dne 27. prosince z takto nové doplněného 
sboru za starostova náměstka 69 hlasy ze 82 opět Josef Huleš, za členy rady 
městské pak tito: 

za Staré měs to: 

Jan Bláha, Ludvík Hainz, Dr. K. L. Klaudy, Ant. Klenka r>'t. z Vlastimilu, 
Vavřinec Kriesche, Karel Makovský, Štěpán Pollach, Karel Štípek,. Alois Turek; 

za Nové město: 

íosef Čermák, Fr. Dittrich, Bedř. Hancke, Josef Kaura, Vád. Nykles, Alois 
Oliva, Fr. Pstross, JUDr. Karel Sladkovský, Gabriel Žižka; 

za Malou stranu: 

íosef Dittrich, MFJr. Jan Bohumil Kiselt, Jindř. Legler, Jan Rubáš; 

za Hradčany: František Jaroš; 

za Josefov: Adolf Schwab. 

Však ještě před volbami r. 1S69 konanými stala se na stolci primátorském 
vážná změna. 

Jak jsme se již byli zmínili, vybralo si tehdejší c. k. místodržitelství obec 
Pražskou za oblíbený terč svévohiého týrání v úi^edních věcech, jmenovité všelikým 
obmezováním její samosprávy, ano i bezprávným zasahováním v její majetek. Tak 
mimo jiné, upíráno jí právo vlastnické k ulicím vé městě a k řečišti Vltavy v ob- 
vodu městském. Pozornost, jak(»u měrou c. k. místodržitelství věnovalo Pražské 
obci, byla tak rozsáhlá, že v archi\u městském založeno býti musilo zvláštní 
oddělení na rozhodnutí místodržitelská, jimiž zkracovalo se právo obce Pražské.** 

Jakož pak ustavičným týráním takovým byl dohnán již minulý starosta 
I)r. Václav Bělský ke vzdání se úřadu, tak i nástupce jeho JUDr. K. L. Klaudy 
k témuž kroku byl pohnut, když míra nepřízně byla dovršena. To stalo se 
za sněmovních voleb. C. k. místodržitcl Alexandr svobodný pán Koller nařídil, 
aby vydal starosta volební lístky některým osobám, jež tento dle volebního zá- 
kona za oprávněné k volbě nepokládal, vydav pak občanům tuto vyhlášku: 



*' Usneseni rady měst. dne d. srpna 186'.>. 



Resignacc starosty Dra. K. L. Klaudyho r. 1869. 67 

Spolumešfanc! 

Řád obecní král. hlav. mčsta Prahy ustanovuje v § 38. 2. a), že daň na které, 
akládá právo voličské, v minulém roce berničném zúplna zapravcna býti musí, a že 
latnik v roce nyní běžném nesmí ničeho dlužen zůstávati. 

Na základě tohoto zřetelného ustanovení zákonního přiznávala netoliko rada městská, 
i sbor obecních starších ve všech případech, kdež o to šlo, má-li uznáno býti právo 
•hni, toto právo jen tchdáž, když daň, k vykonávání práva voličského předepsaná, 
)cc berničném před volbou posléze minulou byla zaplacena, a když příslušník obecní, 
o£ se dotyce, v roce běžném nezůstal ničeho dlužen. 

Zákon pak vydaný dne 16. října 1868 ustanovuje v g 2., že obecním účastníkům 
nlavi mužského přísluší právo voličské pod týmiž výminkami jako příslušníkům obecním, 
iravují-li přímé daně tolik a takové, jako v $( 38. odst. 2. lit. a vyměřena jest. Rada 
stská i sbor obecních starších, jemuž podle § 46. ob. ř. Pr. v působnosti přirozené 
sluší právo rozhodovati o tom, kdo v obci má právo voličské, nemohli v tom za 
ovúho zřetelného znění zákona tohoto nalézti žádné změny v ustanovení § 3S. odst. 2. lit. a 
íeho ob. ř. Pr., a protož zachovávajíce přísně to, co obecní řád ustanovuje, přiřknuli 
;0 při posledních volbách doplňovacích do zastupitelstva obecního voličské právo jen 
3bám takovým, které již roku minulého zaplatily daň, jež k volbě opravňuje - a c. k. 
stodržitelství samo nedalo rozhodnutím od 7. prosince 1868 č. 66.369 místa rekursu, 
li proti tomuto základnímu náhledu zastupitelstva obecního byl podán. 

Jak ^ 26. sněmovního řádu volebního předpisuje, se[)sány byly listy voličské k na- 
vajícím volbám sněmovním dle nařízení zákonního na základě listů voličských, jež 
sléze k minulým doplňovacím volbám obecním byly zřízeny a upraveny, a tak i při 
:h bedlivě šetřeno toho, co >§ 38. odst. 2. a ob. ř. Pr. ustanovuje. 

Vyhláškou c. k. místodržitelství ze dne 22. září 1869 č. 49.458 bylo však na stížnost 
kolika občanů nařízeno, aby i takovým osobám vydány byly listy průkazní, a tudíž 
y byly prvé zapsány od obce do listů voličských, kteří v roce posléze minulém před 
Ibou předešlou nezaplatili daně té, jež k volbě opravňuje a jichž někteří teprve v čase 
sledním, ano dokonce teprve dne 17. září t. r. k zapravení daně byli předepsáni. 

Starosta : 
Dr. K. L. Klaudy v. r. 

A poněvadž starosta nechtěl vyhověti rozkazu, jenž příčil se ustanovení 

konnímu, a jímž rušilo se právo, které v }} 46. obec. ř. Pr. výhradně propůjčovalo 

obecnímu zastupitelstvu, vzdal se raději dne 23. září hodnosti starostenské. 

Vzdání své oznámil pak přípisem sboru obecních starších tohoto znění: 

Krátká, avšak důležitá doba leží mezi okamžikem, když jsem Vaší důvěrou na 
id slarostenský král. hlav. města Prahy byl povolán a od Jeho Veličenstva nejmilosti- 
i v tom úřadu potvrzen a mezi dneškem, kde nucena se vidím složiti tento čestný 
id opět do rukou Vašich. Pánové! Kojím se nadějí, že mi neodepřete svědectví, že 
m pokud mé síly stačily, upřímně o to se přičiňoval, abych povinností úřadu Vámi 
mne složeného poctivě, bez obmysluv a spravedlivě plnil, že jsem vždy a ve všem 
dél kráčeti cestou práva a mírnosti, a že jsem v úřadě, nebylo-li mi možné vyrovnati 
>ti\y, svědomitě se vynasnažoval, abych zákonu pojistil platnost a právu průchod. 

A proto také tím více bolelo mne, že vys. c. k. místodržitelství ve výnosu daném 
' 22. září 1869 k žádosti veškerých — nemnohých — osob, které - bez obalu — 
ovýmto počínáním o vyrovnání protiv zajisté se nepřičinily, že vidělo se, pravím, 
lu za dobré, od svého výnosem svým dne 7. prosince 1868 vysloveného názoru od- 
upiti a nehledíc k tomu, co g 38. 2. a zákona obec. ustanovuje, ani k tomu, že v S 46. 
ř. Pr. z r. 1850 zastupitelstva obec. [)OJištěno jest, právo samosi)rávy, prostě oktroyo- 
I jistý počet hlasů, jichž oprávněnost k volbám do obce od obecního zastupitelstva 
rední zásadě se zavrhuje, a jichž tedy oprávněnost voličská do sněmu proti ustano- 
i § 13. voleb. ř. sněmovního vykonati se má, aniž by zastupitelstvo obecní takovou 
ávněnost voličskou bylo uznalo. 

A poněvadž c. k. místodržitelství ve výnosu dne 22. září mně zároveň nařídilo, 
ch i v tom případě, když by proti tomuto rozhodnutí podán byl rekurs, vždy přece 
zadržování lístky průkazní dal dodati, pročež zajisté, pánové moji, poznáte, že 
osta Vámi zvolený, nemohl-li právu zjednati průchodu, musil se asi)oň vyhnouti 
mu sporu, ale že na žádný způsob nemohl propůjčiti ruky své k vykonání rozkazu, 
\ nehledíc ani na povážlivé následky, dle jeho úí)lného přesvědčení zákonním ustano- 
íra obec. řádu kr. hl. města Prahy se příčí, a který, nešetře hlavních a základních 



68 Správa ohecní v letech 1860-1870. 

rozhodnutí zastupitelstva obecního v příčině vohřského práva v obci ruší právo samo- 
správy, ježto v § 46. ob. ř. Pr. zastupitelstvu obecnímu jest vyhrazeno. 

Přijměte, pánové, díky upřímné za to. že jste mi v každém okamžiku ráili l»yii 
k pomoci a zachovejte přízeň svou tomu. jenž jiného sobe nežádá než toho, aby ani 
odpůrcové jeho nemohli jemu odepříti úcty své. 

V Praze, dne 23. září 1S69. Dr. K. L. Klaudy v. r. 

Když byl náměstek starostův Josef Hiileš oznámil tento připiš sboru obecních 
starších ve schůzi dne 27. září a projevil lítost nad tím, že v tak krátkém čase 
královské naše hlavní město pozbývá po liruhé starosty, jakož i když byl occnii 
zároveň zásluhy jeho, učinil sbor na návrh obecního staršího O. Zcithamnura 
následující usnesení: 

aj Sbor obecních starších král. hlav. města l*rahy prohlašuje, že se líplnC- 
srovnává s jednáním starosty JI Dra. Klaudyho a vyslovuje na důkaz uznání jomu 
důvěru a díky. 

h) Sbor obecních starších pronáší politování nad příčinami, jimiž starosta 
JUDr. Klaudy byl nucen vzdáti se úřadu. 

c) Isnesení to budiž oznámeno JUDru. K. L. Klaudymu zvláštní deputaci* 

Potom oznámilo c. k. místodržitelství rozhodnutím ze dne 2. října 1S69 
č. 3631, že Jeho Veličenstvo vzalo resi^naci starosty JUDra. Klaudyho Nejvyšším 
rozhodnutím ze dne 29. září 1S69 na \ědomí, a nařídilo novou volbu ve smyslu 
S r>9. ob. ř. Pr. 

Dle toho ustanovena nová volba na den 7. října o 4. hod. odpoledne. 
K volbě přišlo S2 členu obecních starších, z nichž 72 odevzdalo svůj hlas opči 
pro Dra. K. L. Klaudyho, který byl ještě téhož dne o výsledku vyrozuměn pří- 
pisem praesidia rady městské. 

Tento volby té však nepřijal a o tom slarosto\ a náměstka a sbor obecních 
starších následujícími dvěma přípisy vyrozuměl: 

1. Vaše Hlahorodíl 

Navrátiv se z cesty v^zdáváni Vám i>řede\šim diky za laskavé sděleni výslulku 
voll)y (^wk: 7. října 1S69 vykonané a neopominu i osobně \'ám díky vy.sloviti. 

Jakkoli voll)ou vykonanou velicí- se citim poctěna a důvěry lak nevsedni vžilv 
a vždy nanejvýš vážiti si budu, přece okolnosti radí k tomu. abych odřekl se této cli 
a i)rosil Wišnosli, abyste neobtěžoval sobě pánům obecním starším oznámiti to a zá- 
roveň zaíiiliti. co \'áni potřebné se zdá. 

\ždy zůstanu Xašnosti oddaný I)r. Klaudy v. v. 

'1. \'áženi páni obecní starší I 

Nemálo jsem pohnut poctou, kterou jste mně prokázali volbou dne 7. října b. »• 
vykonanou a nemám .^lov, kterými bych i)Ocity své vylíčil. Douťám dokázati Vám skutky, 
že dovedu vážiti sobě lakové nev.šedni <luvéry sjíoluměšfanu ^výcli. kteráž mi bude novoi-^ 
mocnou i)ákou. abych povž<ly ku prospěchu král. hlav. měsla se přičinil. 

Av.šak řím věl.ši iest česl. kterou Jste mi i)r()kázali, čím větší důvěra, kterou jsU' 
mi vyslo\ili. tím vělši i odpovědnost, ktiiou se litím vázána v době tc'to. 

IaúžíI jsem vše. a i)rosíin-li \'ás, abyste icnkrál upu^lili od toho, abych úřad jal-^ 
reslný, lak duležilý v naší král. Praze opěl nastoupil a byste na ten cas řízení vcc^ 
obernirh vlo/.ili v ruce jiné-, řinim In z eisU'lio. ui)řífiiného vlastenectví. 

Vede nnie píi loni jedinť snalia i»řispěti Vv zilai u naší (»bce. nevvdávati ji v ni — ' 
žádné m bezpečí, uká/.ali, že v2dy a ve všem dovi-deme zachovati míru a zralé uvážení-*^ 
ba že pro lěžké zápk;lky nynějška i všemu .m- vyhýbánu-, eo bv nám třeba jen z daleka^' 
cxl odpůrců našil li ve zlé býti mohlo \ vkládáno. 

\'aším uceleni budiž jediní' l>laho obce, blalio vla.^li, nikdy ohledy osobni. C)sol»y 
přicházejí a cxleházeji. ale svalá v«'<\ klen' sloužíme, nesnn' ani u.stoupiti ani utrpili 
k vůli osobám. 

Kažílý z nás považujž se jen za úslroj k vymáhání cílu šlechetných. Považujte 
i mne za lakový úslroj, který úkol svůj v této době vyplnil. Jakkoli však okolností railí 
k lomu. abych cti \'ámi umě nabídnulé na len ras se odřekl, chovejte přece o mně 

*• Tak slalo ^e již dne \\. října. 



?r:;:inal. -. zs'-- • bř-r::. ii>np:ie'>r. •> zpr±\^ rjt«^ na \trdc*Tr.í 2, •>bev:r.: stirs: 

iV»r.t-\aci '. >:Lk :řr.: r.á rř ^^--r .val 5ř "v. ob, r. í*r, -.i^tar.iV.:" >:ar-:»>r-\ 
ně<iek voTb" r.2 J^. h-ra !'^óy. T ■>?>.■ -ine shroTnaid:': se č!er- -^ř -^bev^- 
!«• z^tup:ie'>r .1 1 :■!* z:- -e>- :li ^1í- -<V- Jll "ttl Vác'a*ia ryirře Hě*>kťM 
h]a<y z N«'. 

Jeri«' ::eby. :'ř: '~rr.. yr z-n-.Ir. by'. •• <\ř:T: 2»-«ler.: přpiserri prae>>i:i r^dy 
>l>kL- ze dře 1^7. r-.":"^ -'^ý č >-^I prao- MezilÍTr: -.^ak r.x:-} k r.cčr.i r-ip.>\ěď 
o d^*.a. r.ajt-r.a!" c. k. rr-t '■iri:":e'<:-.: :"••:'"■ i«ir-i:::r?.: ze dre I', a L'T, listopadu 
59 r.a >tar'r»>:".a riT.t->lki^ aby • zr-i-r-! •.\^'e«iek \o"by. Teni- p.""dal dne 
. li-ť*padu !^j^ c 9' 7 zr-ri"^ :e -. zhečer:: k $ "7. ''b. r. !'r. \yTor::inéI 
hra. Hťi>k'j'~ • ■ ' y^Iř«r< - V''*rby, ie r\r '. >ak '.yzáda: s: ku pri>r'iíer.i. zda-l: 
bu pnŤfmá, Ca- r-a r^-^zmy^lcn '- Jei: ' >'n2d r.»>«zr.áni:I >véh-t rozh*xir.ut: a 
»b. r. Tr. r-:cřr ■ — :- r.ej^rav ■:■ 'hu:-j- ku 7*r' .h^á^er.: •. e príčinč pnvi: r.ebi' ne- 
jeti >i«»Ice >iar«-:er:<kvS . r.vuJ-r.:' -. :r -. t-c: tcz da"s:ch kr*:»kÍL 

V zápčl: let" rprá\y by. r zh.»*i-:ui: r".:>:*xirž:ie;>kť ze dne 17. pr-^>:r.ce 
59 č. 4Ó-M pTav'>^ k:řr.- :»'.:kiza;*» r.a $ .':>. .tb. f. Pr, z něh«-»z \ysvita, ze 
. ř. íY. >:ce ne-ia-- .: '.hutv - rj^'c:r.ř prc:: r.ebi» zamíinuf \«»l>v. aje ne- 
LŽe téz z :"S' r.á<>.-^: •■ í:„ že by by!*i na . u!- z»«»Ie:íěh««. kdy >e ini prohlásili 
lim íl:>;H'r.«'-.aí: ča>ťT., kóy -i* >c >tarrř<t-'. mi ••bsazen byt:. I je proliji 
kláiial? < 'r.tn * ni-ta . eo • -b. r : '-. Lak, ie 2- - •! ený má pr«-»hlá5!t: hned. zda-lj 
Ibu pri*:Tná, ;akTr. ".-:- by" •• :.»r:: zp-a-e- a by" i-*: --:^mu p^^-.-xer.a ihuta. nemá 
esah*-. al: > dn-. 

I »:e t«iho r<"»zr -ir. :;- - yzva-. by' T:'i»r. V. P..".-k%, aby -^e pr«"*h]á>r.. ci těž dne 
-prosince !>-» v.l7.; "i r.-. ni-!L-'ÍJ"c:T7: 7*r^P'^> -•a^'^•*^t••^'-: rámésik:: a no\é 
plrcnčmu >bi-r-- •l>ec-.'c"r -TaS:.*'" 

K':mi!. ú- js^TT. 'mTí* J.. ^rr^'. ' : - ' - " ;■ ! <i-- -:■»:; krá' h'L'.. ::>I-sta Prahy a vi klerřm 
ic iá«látt. al-yvh \ ir- ■ :r.j.-T.- :i:i- ■ "u : :!-• :.-:;:n:irr. .■"-;i: r.io. a -■ní- ^-\\-liia;t- lá- 
*eň k Vakicj vii-.— ■ —■_ •.•-?.: :. •'-■. ! *. : rr... kt».rvTr. -r.: «">rr:afna>í«.. fi Ji ho 
Clil*. TI re fiar. spri.-.':.. -:_rr. ■--.'• . i-ir^-. r" : v -. ■•sr:::- ':::i h í"<\kávi, •iovr^nj; >: 
m tiTn*:'* •iá:: 05vó:'S r. ■ . •. - >v... LlIv* \':l* ^•::v'!. i^'>*ť- '. .''.ott rý 't^r.*.. .i-i-vtXl- 
li :oto -iavr.«.-:r:-j s'*-« - . ■ • -■ -. <:.--:'- -:": - ' -" -. " : : i 

i*r. tčtt* I fi^-zit •"■-:' _-"■' :; VÍT. •.••":•-•■ : i"-. -v ■ : :v i-:-:- 'J..::u. >-. 'sti:.;: 
Iv >'.:r. \"ám .#<>iir-' 

Pár.o*. ■. * "• vizr. ' 2. • •: i.: — i ' 

Zvolili Jstt- Hír.r <:rj« 1' . '"jr.i : - -'.i' -:■•: "..-i. !.!--. -r.O<i t'rihy l. -..---.': ;<:c 
mr.*" dotaz liaiitrTTí r:írr.ř -ť- - :r. -'i' -: »;'n: :'Ia-.: . vbu i--.;:r::ín: ř:!- r-:c. 

Vážím si nark \>*-rh-: ■ '-.'^'- -....'r;.' ^vj -. >:- •" i-i^-Tí-j. '-.:• -:1: -rrc r.\r.-. 7: t-t!: 
lá k úřadu tak ř<:str.t'T. - 

V ojK-tnc Yo'íft- !r>''r. : -r:i. 1 • ; • :-.:i: ■.-'•'.: \*:i-' ;> T;:r."<. -i >v_' >*u:'' y .v-c^r.v 
Job«- mínuV.- a iri:dn«j a .'iv*:-' >■. z :••":. :•-—. 

A\*áak. ac i»»xh : r.yr' ' y' h-.iov. 5"y>t::; r.'-. h i- svých s: •'ux*'"^- - j. >'.'.y >'■ .' 
noratí Tbsti. nius#j! -3<.m : -• :•. v ;.*';a'!ó torr.:- : -• i-v-f-r: :izat. >*. -^T-rt >•. v : '.a-* 



68 Správa obecní v klech 1860-1870. 

• 

rozhodnutí zastupitelstva obecního v pHčiné voUřského práva v obci ruší právo samo- 
s|>rávy, ježto v í} 46. ob. ř. Pr. zastupitelstvu obecnímu jest vyhrazeno. 

Přijměte, pánové, díky upřímné za to, že jste mi v každém okamžiku ráili byli 
k pomoci a zachovejte přízeň svou tomu. ienž jiného sobě nežádá než toho. aby ani 
otlinircové jeho nemohli jemu odepříti úcty své. 

V Praze, dne 23. září 1S69. Dr. K. í.. Klaudy v. i. 

Když byl náměstek starostův Josef Hulcš oznámil tento připiš sboru obecních 
starších ve schůzi dne 27. září a projevil lítost nad tím, že \ tak krátkém čase 
královské naše hlavní město pozbývá po druhé starosty, jakož i když byl ocenil 
zároveň zásluhy jeho, učinil sbor na návrh obecního staršího O. Zcithammera 
následující usnesení: 

a) Sbor obecních starších král. hla\. města Prahy prohlašuje, že se úplr.i' 
srovnává s jednáním starosty JTDra. Klaudyho a vyslovuje na důkaz uznání jemu 
důvěru a dík v. 

b) Sbor obecních starších pronáší politování nad příčinami, jimiž starosta 
JUDr. Klaudy byl nucen vzdáti se úřadu. 

c) Isnesení to budiž oznámeno JUDru. K. L. Klaudymu zvláštní deputací* 

Potom oznámilo c. k. místodržitelství rozhodnutím ze dne 2. října 1SÓ9 
č. 3C31, že Jeho Veličenstvo vzalo resij^naci starosty JlT)ra. Klaudyho NcjvyšMm 
rozhodnutím ze dne 29. září 1 S69 na vědomí, a nařídilo novou volbu ve smyslu 
S r)9. ob. ř. Vx. 

Dle toho ustanovena nová volba na den 7. října o 4. hod. odpoledne. 
K volbě přišlo «S2 členů obecních starších, z nichž 72 odevzdalo svůj hlas opí^t 
pro Dra. K. L. Klaudyho, který byl ještě téhož dne o výsledku vyrozuměn pří- 
l)iscm praesidia rady městské. 

Tento volby té však nepřijal a o tom starostox a náměstka a sbor obccnícb 
starších následujícími dvěma přípisy vyrozuměl: 

1. Vaše Blahorodí! 

Navrátiv se z cesty vzdávám Vám předexším díky za laskavé sdělení v\'sktlVí>u 
volby dne 7. íijna lSř)9 vykonané a neopomrnu i t)S()l)ně \'ám díky vysloviti. 

Jakkoli volbou vykonanou velice se cílím poctěna a důvěry tak nevsedni vž«-l> 
a vždy nanejvýš vážili si l)udu, přece ok(^lnosti radí k tomu. abych odřekl se této <rt 
a prosil Vašnosti, abyste neobtěžoval sobě pánům ol)ecním starším oznámiti to a 3^^ 
roven zaříditi, co \'áni potřebné se zdá. 

\'ž(ly zůstanu \'a>no.sti oddaný I)r, Klaudy v. r. 

'1. \'áženi i)áni obecní starší! 

Nemálo jsem pohnul jxíctou, kterou jsle mně prokázali volbou dne 7. října b. "^ 
vykonanou a nemám slov, kterýfni l)ych pocity své vylíčil. Doufám dokázati Vám skutl<^> 
že dovedu vážili sobe lakovc- nivsedni duvéry spoluměšfanu svých, kteráž mi bude nov<^^ 
mocnou pákou, abych pov/dy ku prosi)ěchu král. hlav. města se přičinil. 

Avšak čím vétsí jest óesl. kterou Jste mi prí^kázali. čím větší důvěra, kterou Js^^ 
mi vyslo\ili. tím vét.Aí i odpovědnost, kterou se iMtím vázána v době této. 

Uvá/.il jsini vše, a prosíni-li Vás. al)yste tenkrát upustili od toho. abych úřad ji* 
čestný, tak důležitý v naší král. Praze opět nastoupil a byste na len čas řízení vC~*^ 
ol)(.'cnírh vložili v riie* jiné. éiníni to z ěisl('ho. upřínmého vlastenectví. 

\'e(k- mne pii lom jcdim' snaha přispěli ke zdaru naší obce, nevydávali ji v i"* ' 
žádné nebe/pičí, uká/.ali, žt vždv ;i ve všem dovediine zachovali míru a zrak' uvážel^ 
ba že pro těžki' zá])k.tk\ nynějška i všemu si- vyhýbámi-, co by nám třeba jen z dalel-*" 
od odpůrců naši<h ve zl<' býti mohlo vykládáno. 

\'asíni úéekin budiž iediiK' blaho obct-. blaho vlasti, nikdv oldedv osolení. Osol »! 
l>řiehazeji a odíhá/ejí, ale svatá věc. kten' sloužíme, nesmi ani ustoupiti ani ulij)*-'^ 
k vůli osobám. 

Každý z nás považujž se jen za ústroj k vymáhání cílu šlechetných. Považuj^*: 
1 umo za lakový ústroj, který úkol svůj v léto době vyplnil. Jakkoli však okolností ra<^J 
k tonul, abyeh cti Vámi mně nabídnuté na ten ěas se t)ilřekk chovejte přece o mn^' 



* , 



Tak stalo ^e již dne ;*.. října. 



Provisorium r. 1869 po odstoupení starosty dra. K. L. Klaudyho. 69 

pksvrdčcní, žt, kdekoli budu moci přispěti ku blahu a rozkvětu naší královské Prahy 
a vlasti naší, povinnost svou vždy verne vykonám. 

V Praze, dne 10. října 1869. Dr. K. L. Klaudy v. r. 

Kdvž bvl starostův náměstek oznámil ve schůzi sboru obecních starších 
dne 16. října 1869 přípisy JlDra. K. L. Klaudyho, jimiž zvolení svého za starostu 
nepřijímal, vzalo obecní zastupitelstvo zprávu tuto na védomí a obecní starší 
jl'I)r. Fr. Lad. Ric^er navrhl, aby s volbou vyčkalo se až po nových doplňo- 
vacích volbách. 

Poněvadž však tento návrh odporoval § fíQ. ob. ř. Pr., ustanovil starostův 
náměstek volbu na 23. října 1S69. Toho dne shromáždili se členové obec- 
ního z^tupitclstva a zvolili ze sebe za starostu JUDra. Václava rytíře Hělskcho 
7<i hlasy z SO. 

Ježto nebyl přítomen, vyrozuměn byl o svém zvolení přípisem praesidia rady 
městské ze dne 27. října 1869 č. 841 praes. Mezitím však než konečná odpověď 
jeho došla, naléhalo c. k. místodržitelství rozhodnutími ze dne 11. a 21. listopadu 
l'^69 na starostova náměstka, aby oznámil výsledek volby. Tento podal dne 
22. listopadu 1869 č. 917 zprávu, že vzhledem k S 57. ob. ř. Pr. vyrozuměl 
JlDra. Hělského o \ýsledku volby, že týž však vyžádal si ku prohlášení, zda-li 
volbu přijímá, čas na rozmyšlenou. Ježto potud neoznámil svého rozhodnutí a 
v ob. ř. Pr. ničeho se nepraví o lhůtě ku prohlášení ve příčině přijetí nebo ne- 
přijetí stolce starostenského, neučinil v té věci též dalších kroků. 

V zápětí této zprávy bylo rozhodnutí místodržitelské ze dne 17. prosince 
1x69 č. 4684 praes., které poukázalo na {j ')9. ob. ř. Pr., z něhož vysvítá, že 
ob. r. Pr. sice nestanoví lhůty v příčině přijetí nebo zamítnutí volby, ale ne- 
může též z tí)ho následovati, že by bylo na vůli zvoleného, kdy se má prohlásiti 
a tím disponovati časem, kdy stolec starostův má obsazen býti. Lze protož 
vykládati onen odstavec ob. ř. Pr. tak, že zvolený má prohlásiti hned, zda-li 
volbu přijímá, jakmile byl o tom zpraven a byla-li jemu povolena lhůta, nemá 
přesahovati 8 dnů. 

l)le toho rozhodnutí vyzván byl JTDr. V. Hělský, aby se prohlásil, což též dne 
2(1. prosince 1869 č. 973 učinil následujícími přípisy starostovu náměstku a nové 
<l'>plněnému sboru obecních starších: 

Vaše Blahorodíl 

Velectěný panel 

Odpovídaje na Váš vážený připiš ze dne 'J7. října t. r. c. S41 praes., kterým Jste mi 
^'znúmil, že jsem dne 23. října t. r. zvolen byl starostou král. hlav. města Prahy a ve kterém. 
mm- žádáte, abych Vám oznámil, zda-li volbu tuto přijímám čili nio, a odpovídaje zá- 
•"í^veň k Vašemu váženému d<)i>isu ze i\\\c Y). t. m., kterým mi oznamujete, že Jeho 
wcllcnce pan správce náměs nictví oznámení toto v osmi dnech očekává, dovoluji si 
;im tímto dáti osvědčení o volbě své, žádaje \'ás uctivě, abyste, velectěný pane, osvěd- 
^*ni toto slavnému sboru o!)ernírh starších sděliti sobě neobtěžoval. 

Při této příležitosti vy.slovuji \'ám, velectěný pane. svou zvláštní úctu, se kterou 

^' dv jsem \'ám oddanv. 

Dr. Bělský v. r. 

Slavný sbore obecních starších král. hlav. města Prahy I 

Pánové slovutní a opatrní I 

Zvolili Jste mne dne 2:». října t. r. starostou král. hlav. města Prahy a učinili jste 
•^i* mně dotaz panem náměstkem starostovým, zda-li volbu přijímám čili nic. 

Vážím si nade v.šechnc^ trvalé důvěry svých spoluobéanii. kteráž mne nyní po třetí 
^olá k úřadu tak čestnému. 

V opětné volbě mohu snad i pocnati důkaz Vaší upomínky na své služby veřejné 
^' tlobě minulé a trudné a vděčné se z toho těším. 

Av^k, ač bych i nyní byl hotov, slyšeti na hlas svých spoluobčanů a síly své 
věnovati vlasti, musel jsem přece v případě tomto především tázati se sama sebe, zda-li 



70 Správa obecní v letech 1860—1870. 

při nynCjsich (> o měr ech politických, jež jsou plny sví zdá neblahých, 
vyhovt-ti mohu požadavkóm na mne učinéným. a zda-li vuIxíc dobrá vůle má o sobe 
v<';ri múze býti ku prospěchu. 

I'váživ v«'-c svrdomité a důkladné, nemohu k otázkám témto odpověděti jinak nú 
zápf>rnr; ano přesvědčil jsem se, nemoha déle otáleti s odpovědí svou, že nynější po- 
měry toho vyžadují, abych se vzdal čestného povolání, kteréž Jste ke mne 
byli učinili. Činím to tímto a dávaje \'ám o tom zprávu, prosím Vás. abyste ví\'i 
samou omluvili, ú: s o<lpovědí svou po del.sí čas jsem meškal a byste laskavě lííijali 
srd(rčné díky mé za ()řízeň, jakouž jste mně prokázali. 

V Praze, dne 2í». prosince 1S69. I^r. Bělský v. r. 

Obecní zastupitelstvo musilo i tentokráte*! slyšeti, že JUDr. Václav Bělský 
volby nepřijímá. ^ 

R. 1870. I bylo nuceno obecní zastupitelstvo přikročiti k nové volbě, a to 
dne 3. ledna 1X70, při kteréž zvolen za starostu Bedřich Hanek e, majctnik 
domu, 69 hlasy z SO, o čemž byl následujícího dne vyrozuměn. Poněvadž však 
do S dnu neprohlásil, j)řijímá-li volbu čili nic a c. k. místodržitelství obávalo se. 
aby volba opět se neprotáhla, vyzvalo rozhodnutím ze dne 12. ledna 1870 č. 69 
praes. náměstka starostova Jos. Iluleše, aby vybídl nově zvoleného starostu, aby 
se do S dnu prohlásil. Na toto \yzvání zaslal Bedřich Hancke sboru obec. starších 
16. ledna 1S70 tento připiš: 

Velectění pánové I 

Přípisem v.v. dne 4. ledna t. r. oznámil mně starostův náměstek pan Jos. lluKš, 
že slavn\ sbor jiánů obecních starších zvolil mne ve schůzi dne 3. ledna t. r. za starostu 
král, hlav. města Prahy. Vysokáf čest i veliká jest to důvěra, kterouž jste mi tímto [>roká7ali. 

I vzdávám Vám za to hluboké díky své. Uvážím-li však důležitost a odpovědnost 
s úřa(U:m, ke kterému mne důvěra Vaše povolala, a hledě s druhé strany k tomu, že 
mnoholetým ochuravěním seslabené zdraví mé namáhavé a tr\'alé činnosti mi nedovoluje, 
tož svědomí nutnou ukládá mi povinnost, abych, ačkoli to bolestně nesu, nepřijal zvo- 
lení lak lichotivého. 

I i)rosím, abyste ráčili býti ujištěni, že jest to jediná a skutečná příčina, kteiái 
mne j)íiměla odříci se čestného úřadu, jejž jste na mne vznésti ráčili. 

V Praze, dne 16. ledna 1S70. g úctou 

Bedřich Hancke. 

Z přípisu toho vysvítalo, že i tato volba byla bezúspěšná, o čemž c. k. místo- 
držitelství bylo dne 17. ledna zpraveno. Nová volba ustanovena zároveň na den 
2n. ledna 1S70, později však byla odročena na den 26. ledna. 

Při volbě řečeného dne konané byl zvolen 53 hlasy ze S2 za starostu 
jUDr. I'rant. Hrauner, advokát, jenž přípisem ze dne 27. ledna 1870 volby přijal, 
což bylo dne .'5. února**) veřejně vyhlášeno, avšak Nejvyšším rozhodnutím císař- 
ským zi' dne 13. února 1S7() nedostalo se volbě JlUra. Fr. Braunera za starostu 
lně^l Pražských schválení. ***) 

( ) příčinách a důvodech nebylí) činěno zmínky. Však JUDr. Brauner ve 
schůzi obecního zastupitelstva dne 21. února pravil, že při věci tak důležité, 
jako jest sankce Jeho Veličenstva, nelze právě ptáti se po příčinách neudělení, 
ale že doutVi, že to byl pouze následek politické situace a politického přesvěd- 
čení, kttMélio niktly nezapíral a nikdy nezaj)ře. 

Protož musilo obecni zastupitelstvo přikrt)čiti po páté k volbč. To se stalo 
již (lne 'JH. února, kdy byl zvolen za starostu František Dittrich 62 hlasy z 87, 
ktiM-ýž volbu přijal a Nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. března 1870 byl po- 
t\ r/en. 

lak konečně měla královská naše Praha po 5 měsících a po tolikerých 
překážkách nového starostu. 

'''' .^ihu/r ohiHMiiťh starších 'J7. j)r()sinre 1S(><>. 
*"*^» \ ylilviška /e dne ;'.. února 1S70 č. 101 praes. 
***' Ui)/.h(ulnuti c. k. místodržitelství ze dnr P). února ISTo č. 684 (č. praes. 167". 



Formální činnost obecního zastupitelstva a maj^istrátu. 



71 



II. Formální činnost obecního zastupitelství a magistrátu. 

1. Počet schůzí. 

Činnost sboru obecních starších a rady mčstské charakterisuje se formálně 
nejlépe počtem schůzí takto: 



1 

i Roku 


Sbor obec- 
ních starších 


I 

Městská radaj 

1 
1 


I 
t 

1 

1861. 


řádné 


mimo- 
řádné 


řádné 


mimo- 
řádné 


12 


3 


100 


1862. 


12 


3 


102 


, 


1863. 


12 


o 


ion 


1 


1864. 


12 


2 


107 


i 


1865. 


11 




106 


1 

1 ! 

1 


1866. 


12 


1 


97 


28* 


í 1867. 


12 


5 


lor> 


9 


1868. 


12 


8 


104 


13 ■ 


i 1869. 


12 


4 


103 


é 



2. Jednací řád rady městské a sboru obce. starších. 

a) Potřeba jednacího řádu pro jednání rady městské jak obecního jednatele 
byla záhy uznávána, jakmile byla vymezena činnost její dekretem zemského 
pracsidia ze dne 9. dubna 18-48. Byl protož vypracován zatímní řád jednací 
pro širší i užší výbor měšťanský a přijat již dne 15. března 1S49, jejž pro ob- 
jasnění časů tehdejších do slova uvádíme: 

Úvod. 

Representace [) r a ž s k é městské obce. 

§.1. Representace pražské městské obce záleží ze 149 otl pražských měšťanů a ma- 
jitelů domů ze svého středu zvolených města zástupců ^^širšiho výboru) kteří ze sebe 
nfi<^'š(anostu a užší výbor 24 oudů a jich 24 náhradníků volí. 

J. 2. Obstarávání záležitostí jest vůbec ouřadem užšího výboru; vyjmuty jsou však 
^y záležitosti, jež širší výbor si ponechá. 

§. 3. Uiši výbor činí, co se záležitostí mu uložených týěc, samostatnou radu s před- 
s<ídou měšťanostou, a jest jak širšímu výboru tak i veškerému měšťanstvu ze svého 
ouřadování odpovědný. 

§. 4. Širší výbor není, co záležitostí jeho se týká, nikoliv rada od užšího výboru 
Rozdílná, nýbrž s ním jeden celek, který též za sve ouřadování veškerému měšťanstvu 
jest odpovědný; obě rady jmenují se městská rada. 

Předmět její činnosti. 

^. 5. Dle zemského praesid. dekretu od 9. dubna 1848 náleží městské radě: a) správa 
obecního jméní, b) policejní správa uvnitř města. 



*) Úkaz, že r. 1866 konala městská rada větší počet schůzí, vysvětluje se tím, že 
?d 1. Července do 25. července konaly se mimořádné schůzc! denně, po případě někdy 
j dvakráte za den. 



72 Správa obecní v letech 1860-1870. 

g. 6. Předméty sem náležející jsou zatím tyto: 1. obsazování městských ounulú 
a služeb, patronátních kostelu a skol a mostských lékařských ouřadň; 2. jubilování, pcn- 
sionování a na odpočinek dávání, provisionování a záležitosti disciplinární; 3. zápůjčky na 
ouřednické služby, podpoiy v nemoci, udělování adjut, remuncrací a jiných podpor; 
4. udělování mčšťanského práva; r>. všecky záležitosti obecního hospodářství vubcc. 
zvláště uzavření o stavbách, obnovách a opravách obecních včcností, vodovodů, vltavnich 
jezíí, hrazení břehíi, príitoku. o odvodech materiálu a práce, o dláídční, čištění ulic, 
města osvětlení, pronajímání obecních oupadkú atd., pak o ročním hlavním rozpočtu 
příjmů a vydání (budj^et); 6. dohled na všecky obci podřízené kasovní ouřady a kasy; 
7. dozorství nad panstvím Libni, se statky Kojeticemi, Trnovým Oujezdem, Selccm, 
Slaviborem, Oobravicí atd.; S. dozorství nad stavitelským ouřadem; 9. nad zádušním 
10. taxovním ouíadem; 11. nad politickou soudnici a nemocnicí pro trestníky; 12. nat 
školami a správou nove zřízených místních školních matic řfondú); 13. záležitosti národr 
obrany, zvláště kilyž obecních důchodu se týkají; 14. záležitosti zdravotní a s nimi sj>c 
jené výlohy, pokud státnímu i)okladu neb jinému soudu nepřinálcží; 15. městské z- 
opatřující ústavy pro chudé, městské odkazy pro almužence, Pinskorský, Kourovsl- 
a Romagniolský a svatební věnní odkaz; ló. tržnictví, potravní taxa, váhovní a ciment 
předměty, povolení na stánky a krámce, určení a vybírání místného; 17. záležitosti městí*. 
stráže; IS. policejní dohlídka vůbec a spravování místní policie pro veřejnou bezpečnou 

19. uílilení policejních živností, zvláště liakerské, dovolení na hospody a kulečníl-= 

20. bdění nad pořádným rozvrhováním daní jakož i též nad berním ouřadem. 

5^. 7. Z těchto prací jsou k uzavřeni velikého výboru zůstaveny: 

aj ke kterým dříve (před ló. březnem 1848) guberniálního neb dvorního [lovoli 

bylo zapotřebí, mimo následu ící, které už.šímu výboru zůstanou přiděleny: 

1. povolení zápůjček na ouřednické služby podle stávajících direktivních pravidel; 

2. obsazování almuženských míst; 

:>. stvrzování smluvních a licitačních protokolů o odvádění práce a materiálu, ktlyž 

více než 400 zl. stř. neobnáší; 
4. posud obyčejné [)otvrzování listin měnících se majetníku emfyteutických věcnoss- 

bj o kterých bud měšťanosta neb as|K>n 4 oudové užšího výboru ve své pora 
navrhnou, by širšímu výboru předloženy byly. 

Činnost m ě š ť a n o s t o v a z v 1 á š ť. 

>j. 8. (.o oboru činnosti měšťanostovy zvláště se týče, jest mu odevzdáno nej^ 
předsedání užšímu i širšímu výboru a jich řízení, ale i politického oddělení pražskéfl 
ma»^istrátu se v.šemi právy a přednostmi, z postavení přednosty ouřadu vyplývajícími. 

Předmět jednací ho řádu. 

s^. *). Způsob, v jakéin užší a širší výbor jednati má, jest předmětem tohoto jedu* 
čího řádu. 

Jednací řád. 

I. Pro užší výbor. 

ij. 1. ('innost užšílio výl)oru jeví se: 

aJ uzavřeními v jeho sezeních; 

bj mimo sezení při zavedenvch inspekcích, komisích a sestavených k jednotlivý 
a zvláštním oučelům sekcích. 

>í. 2. Sezení užšího výboru jsou: 

aJ Plenární čili i)lná sezení, nt-b 
bj otldělená sezení. 

i:j. I). V obou předsedá měšťanosta. Ve zvláštním zaneprázdění jeho má přítomrr 
rada, pak-li v dostatečném k uzavření i>očtu se sešla, právo, ze svého středu pro tot: 
sezení předsedu si zvolili. Jak v plnvch tak i v oddělených sezeních má vůbec politick; 
referent, do jehož referátu záležitost i»atří. přednášeti, av.šak bez rozhodného hlasí 
(^votum decisivumi; věci. které žátlnéniu referentu j)olitického senátu přiděleny nejso- 
(praesidialiaK přednáší měšťanosta sám aneb k tomu zvláštního referenta ustanoN*" 
V.šak jest i každému oudu užšího v\'])oru zvlášť dovoleno po předběhiém ohlášeni ?* 
u předsedy a v ustanoveném od něho pořádku, v sezeni i)ře(lnášeli a návrhy činiti. 

Plná sezeni. 

í?. 4. K [)lným sezením se musí sezvat všech 24 oudu u/.šiho výlíoru. neb jestli nu 
kterv nepřítomen neb zane|)rázdněn. jeho náhradník, a má-li uzavření v plném sezeni ne: 
býti platnosti, musí nejméně 12 hlasujících býti přítomno. Ale i ostatní náhradníci, vůIk*- 
veškeří ostatní oudové širšího výboru, mají právo, k plným sezením přicházeti; při plnér 



Jednací řád rady městské a sboru obecních starších. 78 

•octu 24 hlasujících ale nemají dalšího práva k oučastcnství na debaté a hlasování. 
ření-Ii tento počet plný, ať přistupují přítomní ostatní náhradníci po pořádku až k do- 
tlnční poctu 24 s [irávem k hlasování. Dále se má ku každému plnému sezení povolat 
ychlopisec, a žurnalistům ať se přiměřené místo vykáže. 

>5. 5. Mohou se i soukromná sezení držeti. Má-li se o některém předmětu v sou- 
ToiTiém sezení přednášet, rokovat a hlasoval, o tom se na návrh předsedy neb ně- 
:tcrc'ho ouda, jestli je tento návrh od li oudu podjjorován, rozhoduje většinou hlasíi. 
Typadnc-li uzavření pro soukromné sezení, })řijde dotčený předmět teprva ke konci se- 
ční, kdyžto žurnalisté a rychlopisec, pak rozhodného hlasu nemající oudové širšího 
•ýboru (Klstou])li, k předná.sení a k hlasování. Má-li i uzavření zatajeno zůstati, o tom se 
Tiá též, a sice v tom samém soukromém sezení hlasovat. 

$5. 6. Plné sezení má týhodně jednou, a sice v pátek odpoledne ve 3 hodiny držáno 
býti. V důležitých pádech muže se takové sezení i na jiné dny od měšfanosty svolat. 

í^. 7. Pozvání k mimořádnému plnému sezení, a pozvání náhradníků k řádným se- 
zením stává se kurendou, neb zvláštním dekretem, vezdy ale proti vlastnoručnímu [)o- 
t vržení. 

5$. 8. Kdo jiro zaneprázdnění k sezení přijíti nemůže, může to hned měáťanostovi 
oznámit, aby se místo něho ještě v pravý čas náhradník pozvat mohl; zane[)rázdněncmu 
ale jest také svobodno, sám se s náhradníkem srozumět, aby místo něho k sezení [)řišel. 

>í. 9. Předměty do plného sezení náležející jsou: 

a) zadané normalie; 

b) návrhy k obsazení uprázdněných služebních míst, návrhy k pensionování, platům 
z milosti, provisionování, udělování adjut, remunerací, k zápůjčkám na ouřednické 
služby, k jiným podi)orám a dosazování na almuženská místa; 

r) návrhy o zavedení nového způsobu a [)ořádku při správě obecního jmění a policie; 

df všecky předměty obecního hospodářství vůbec, u jichžto přednášení pokaždé též 
obecní kasír, stavitelský .správce a Libeňský vrchní ouřednik, kteří však jen v po- 
radě hlas mají, i)řítomni býti jsou povinni; 

e) všecky v oddělených sezeních přicházející předměty, o nichž aspoň čtyři hlasovatclé 
navrhnou, aby in pleno o nich se hlasovalo; pak ona jednání, jež měšťanosta do 
sc-sení plenárního určí; 

t) všecky proti uzavření užšího výboru od strany, již se týkají, zadané představení 
a stížnosti. 

Vůbec musí též ony přetlměty, které širšímu výboru náleží, dříve v užším vý- 
boru a sice v [)lněm sezení jeho předneseny a odhlasovány býti. 

íí. li). Po skončeném přednesení od referenta má předseda ty, jenž by k objasnění 
a lepšímu vysvětlení ])řc(lmětu toho buď i)ro neb proti něco přednésti chtěli, k tomu 
vvzvati. a hlásícím se dle pořádku mluvit dáli; avšak nemá nikdo o jednom předmětu 
ťíce - než ílvakrát řečniti, aniž má býti někomu, mimo referentu, dovoleno, votum z listu 
předčítati. 

;^. 11. Nikdo nemá druhému do řeči [)adnouti. neb jej přetrhnouti. Kdyby řečník 
r)atrně od pře<lmětu se uchýlil neb narážky a osobnosti si dovolil, má předseda k po- 
řádku jej napomenouti. Neuposlechl-li by aneb kdyby |)roti napomenutí tomu odporoval, 
má předseda dát hlasovat, platí-li to napomenuti, aneb má-li se řečníkovi dále mluviti 
nakázat. 

}^. 12. O podnávrzích (amendemenl) jrst též rokovati dovoleno. 

55. i:^ Když předmět rokováním již dostatečně je.st objasněn, aneb když většina 
iřítomných hlasovatelu to žádá, má k hlasování se přistoupiti a sice nejdříve o podná- 
rrzích. pak o hlavním návrhu, |)ři čemž vztažná (relativní) většina rozhodne. 

Jsou-li hlasy stejně rozděleny, rozhodne předseda. 

^. 14. Při zvláště důležitých předmětech jest referent, který je chce i)ředná.šet, za- 
rázún, v přiměřený čas před sezením to radě oznámit, a spisy jí k nahlédnutí předložit. 
il>y se v nich řádně obeznati mohla. 

Pak-li žebv se to nestalo, má předmět ten, když 4 oudové užšího výboru neb mě- 
iťanosta to žácfají, až k nejbližšímu .sezení odročen býti. Totéž platí o takových před- 
Tiétech, jež některý oud užšího výboru v .sezení přednese. 

Oddělená sezení. 

i^. 15. Oddělená sezení drží se v pondělí a ve středu odpole<lne o 4. hodině, pik 
; sobotu dopoledne o hodinř 9. V důležitých pádech muže měšťanosta odděK-né sezení 
rnimo tyto zde určité dny svolati. 

$5. 16. Přidělování oudu užšího výboru k těmto třem každotýdně určeným odděleným 
iczením stává se od měšťanosty a sice tím způsobem, že na každý z uvedených tří 
inu osm oudů užšího výboru napřed se ustanoví, kteří k oddělenému sezení vždy v ony 
Jny přicházeti mají. K mimořátlným odděleným sezením stává se f)řidělování o<l mě- 



74f Správa obecní v Iclech 1860—1870. 

šfanosty po každé zviášf. Avšak mohou i ostatní oudovc- užšího výboru a náhradnici 
v oddčícných sezeních f)řítomni býti a zj^Cisobem nahofe pro plné sezení ustanoveným 
na poradě a hlasování podíl hráti. 

Rychloi)isci a žurnalisté nejsou k odděleným sezením připuštěni. 

>í. 17. Co do formy sezvání k odděleným sezením, oznámení zaneprázdnění, pak 
přednesu porady a hlasování, platí též pro oddělená sezení to, co nahoře pro plná se- 
zení jest ustanoveno. 

55. 18. K platnému uzavření v odděleném sezení musí aspoň šest hiasovateiú a před- 
seda býti přítomno. 

§.' 19. y pádech, žádného odkladu nepřii)ouštějícich a v prospěchu veřejného po- 
koje a [)ořádku mohou však v okamžení potřebné prostředky, které ani nazpět oucinkovat 
ani další určení než pro to samé okamžení obsahovati nesmějí, i také jenom od 3 oudů 
užšího výboru pod předsedáním měšfanosty urazeny, usneseny a vykonány býti; ano 
v nutných pádech, a kde ze zameškání nebezpečenství hrozí, i sám měšfanosta osobné 
pod svým zodpovídáním v okamžení potřebné nařízení a ustanoveni učiniti; zíistává \*sak 
zavázán, radě o tom hned v nejbližším sezení zprávu dáti. 

i^. 20. O plenárním sezení má se zevrubný protokol vésti, v němž předměty před- 
nesené i s projevenými rozličnými náhledy a výpadek hlasováni určitě udány býti musi. 

>;. 21. V protokolu o oddělených sezeních mohou přednesené kusy, jestli při tom 
od])orující sobě mínění se nevyskytla, toliko udáním eis. jed. poznamenány býti; 
v opačném pádu mají se ta rozličná mínění a uzavření v krátkosti uvésti. 

ví. 22. Duplikáty protokolů o plných i oddělených sezeních, pak rychlopisccké zprávy 
o prvních, mají se pokaždé předložit k nahlédnutí oudú výboru ve sborovně u/šiho 
výl)oru. 

iií. 2'J. Mimo to mají tuto, k usnadnění přehledu, následující spisy buď původně 
neb v potvrzených opisech k nahlédnutí j)okaždé vyloženy býti, a sice: 

aj navedení pro stavitelský ouřad, pro obecní kasu, pro taxovní ouřad a pro ostatní 
ouřady a ouřadní přednosty v obci; 

dj všecky kontrakty a smlouvy o uzavřených odvodech, a právě se stávajících sta- 
vebních obnovách, o pronajímání obecních oujiadků, k. p. Libeňského pivovaru, 
vltavního ledu, chytáni lososu atd., o [)ronajímání dláždění, Čištění ulic, osvětlení 
města, o odváděni potřebného dříví, kancelářských potřeb, materiálu k stavbám, 
o zřízení nového vodovodu, o stavbě radnice atd.; 

cj zápisní kniha o všech v sezení uzavřených nařízení kv komisím, kterou protokolista 
vésti musí a která následující rubriky obsahovati musí: 

1. datum, kde se nařízení uzavřelo; 

2. čís. jed. toho úředního spisu, jehožto následkem se uzavření stalo; 
:*.. předmět nařízení; 

4. jméno toho, ji;nž to nařízení obstarati má; 

f). datum a čís. jed., pod kterým písemní, neb datum sezení, v kterém se oustní 
zpráva o vykonaném nařízení [)odává; 

t/J zápisní kniha na všecky k vyvtulení určené neb právě odbývané práce, která se má 
o<l týdnu k týdnu z protokolu od stavitelského ouřadu v tom samém smyslu vede- 
ného dojílňovat, a která má následující rubriky obsahovat: 

1. poznamenání sezení, v kterém se vyvedení uzavřelo neb později přijalo; 

2. udání, v čem práct! pozůstává a na kterém m!stě se vykonává; 

3. mnoho-li dělníků při ní během týdnu zaměstnáno bude; 

4. mnoho-li obnáší za ni výplatní mzda; 

.■3. na kl<*réni místě a dnu, kterou hodinu a v čí i)ntomnosti se výplata státi má; 

ťj zápisní kniha na veškeré v sezení se niiskytlé výkazy k výplatě z obecní kasy, 
kterou i)rolokolista vésti a při každé jednotlivé položce předseda vidovat má; 

fj i)rotokol k přehledu oučlu a stavu kasy, který se má od týdnu k týdnu doplňovat 
z protokolu v tom samém směru od základní kasy vedeného, a který každou chvíli 
porovnání rozpočtu (budgetu) s dosavadními výsledky obecní správy dle rubrik 
možné učiniti má; 
.^yl kniha vysazených cen na ctrloročně v akordu přenechané' práce. 

Dohlídky. 

í^. 24. Ke kontrole a k dohlídce na nakládání s jednotlivými předměty obecního 
jmění, na vykonání usnesených od městské rady uzavření, a na ouřcdníky a ouřady, 
jímž se vyvcnlení takových uzavření svěřilo, ustanoví se zvláštními dozorci ze středu 
užšího a širšího výboru, kteří potřebnými vědomostmi toho oboru obzvláště opa- 
třeni jsou. 

iř. 25. Takové dozorství se zavádí: 

1. K dohlížení na vodovodv a vodní stavbv. 



Jednací řád rady mtstskc a sboru obecních starších. 75 

II. K dohlížení na stavby a správy obecních domů, patronátních kostela, far, škol, 

nemocnic, kanálů atd. 
111. K dohlížení na dlažbu, čištění ulic a osvětlení města. 
1\'. K dohlížení na hasičské ústavy. 
\'. K dohlížení na hlavní mčstskoíi kasu, na kasu kostelního a městského stavitelského 

ouřadu a na taxovní ouřad. 
VI. K dozorství nad panstvím Libní se statkem Kojetice, Trnový Oujezd, Selčový 
Slavibor, Dobravici atd. 
Vil. K dohlížení na tržní záležitosti a tržní protokol. 
Vlil. K dohl.žení na váhovní a cimentovní ouřad. 
IX. K dohlížení na politickou soudnici a politickou nemocnici pro trestníky. 
X. K dohlížení na městský archiv a knihovnu. 
XI. Pro školní dozorství. 
XII. Pro zaopatřující ústavy pro chudé a městské almuženské odkazy. 

XIII. Pro zdravotní záležitosti. 

XIV. Pro předměty policejní stráže se týkající. 
XV. Pro vykonávání policejní dohlídky vůbec. 

§. 26. Každé takové dozorství dostane své zvláštní předpisy. 

§. 27. Tak jako tato dozorství k tomu určena jsou, by se stálá dohlídka a kontrola 
v rozdílných odvětvích správy zavedla; tak takě se zvolí pro jednotlivé zvláštní pády, 
při kterých prospěch městské obce bezprostřední zakročení požaduje, v takovém pádu 
komisaři ze středu užšího a širšího výboru, jichžto zvolení od měšťanosty v doroz- 
umění s městskou radou závisí. 

íj. 28. Takové pády, jestli již beztoho dotčený dozorce činně zakročiti nemá, jsou: 

a) při jednotlivých ve spolku s jinými ouřady předsevzatých ouředních jednáních 
a komisích, při kterých městská rada svým zvláštním poslancem zprostřednč vy- 
jednává; 

b) v pádech, kdežto městská rada, chtíc něco uzavřít, za potřebné uzná, některou 
okolnost zvláště odeslanými komisary vyšetřovati; 

c) ve všech takových pádech vůbec, kde jistota, pokoj a pořádek města zakročení 
zvláštního z městské rady poslaného komisara požaduje, kdežto jeho povinností 
jest, dle udání okolností dobro města hájit. 

§. 29. Ve všech těchto pádech mají takovým zvláštním zaměstnáním p)odělení 
a z většího dílu písemnými dekrety k tomu ustanovení komisaři, po ukončené práci, ať 
se již o tom protokol zavedl čili nic, bez průtahu o vykonání obdrženého nařízení 
mčrstské radě buď písemně, a v důležitých pádech i oustně zprávu podati. 

S e k c e. 
i?. 30. Sekce jsou buď: 

a) stálé (permanentní), které se dle potřeb předmětu s dozorstvím sf)ojí a pokažde- 
krátc dozorce za předsedu mají. Zvláštní okres jejich činnosti udává se v před- 
pisech pro dohlídky; neb 

b) nač. sné, které se sestavují, když se to jedná o uzavření, která pro důležitost a objem 
předmětu více předběžných prací a obšírnějši objasnění požadují, k. p. návrhy 
o zlepšení obecních důchodů, o zaměstnání práci nemajících, o nových zřízeních atd. 

g. 31. Oudové jak stálých tak i načasných sekcí voli se z užšího a širšího výboru 
od měšťanosty s dorozuměním městské rady. Jich počet záxisí od způsobu předmětu a 
určí se také od měšťanostv s dorozuměním městské radv. 

§. 32. Oudové načasné sekce mají mezi sebou zvolit předsedu a jednoho referenta. 

% 33. Jak stálé tak i počasné sekce mají právo znalců věci. kteří do širšího výboru 
nenáleží, s votum informativum si piil)r ti. 

§. 34. Oboji sekce ve svých pn dnáhkácli a poradách, a když návrhy činiti mají, ať 
vedou řádný protokol, z něhož by rozličná mínění a odůvodnění návrhů patrný byly, 
a jej spolu i se svým vypracováním rack k rukoum purkmistra odevzdají, načež [)ředmět 
dle své povahy buď k poradě užšího, buď širšího výboru od referenta sekce p)řednesen 
býti a usnesení o něm státi se má. 

II. Pro širší výbor. 

§. 35. Širší \'ýbor shromáždí se pravidelně vždy první středu každého měsíce od- 
poledne ve tři hodiny; měšťanosta jej muže ale v pádu potřeby i jiný den svolati, 
a jest to jeho povinností, jak brzy to užší výbor v plném sezení většinou hlasů, neb 
nejméně 24 oudů širšího výboru, a sice písemním podáním na měšťanostu žádají. 

§. 36. Každé řádné neb mimořádné sezení širšího výboru se má přiměřený čas 
napřed novinami a plakáty na rozích ohlásit, a mají se v takových oznámeních pokaždé 
udat i předměty, které se v sezení v poradu vezmou. 



76 Správa ol^ccní v letech 186u IHlo. 

^. 37. K mimoíádným sezením se mají oiidové sir.Šího výboru pozvat i písemním 
pozváním, kleié ?e vlastnoručně dodat musí, neb kurcndou. — Pfcdměty, v ti>lénrm 
projjramu se nenacházející, mohou se sice na žádost jednotlivého ouda po předbéznnn 
se ohlášení u mčstanosty, a v určeném od něho i)orádku i)řednáset, muže se od nich 
ale jen tenkrát rokovat a hlasovat, když čtyři oudové širšího výboru návrh ten pod- 
porují: a kd\ž Fe většina i>ro to prohlásí, že chce i>ředmét ten hned v poradu vzít. 
jinak se rokování a hlasování o něm až k příštímu sezení odloží. 

si. :'.S. Ph takov<ch předmětech, k jichžto patřičnému posouzení nahlidnuti do před- 
běžných aktíi potřebí jest, mají se oudúm širšího výboru na pokaždé jich požádáni tyto 
]»ředběžná akta předložit, jakož i vilbcc právo mají. každého času nahlidnouti v ouředni 
akta městské rady. 

v^. 39. Kafd; oud širšího výboru jest oprávněn, stran dle svého zdáni důležitých 
a do ol)oru činnosti užšího neb širšího výboru náležejících }>ředměut v sezení měsfanosly 
se dotazovat (interpelovat), který na to v tom samém neb nejbližším sezeni odpovídati, 
neb objasnění a zodpovídání takového dotazu sekci k tomu účelu hned zvolené po- 
nechati má. 

íj. 40. Sezení širšího výboru se drží veřejně, a s vyjmutím ženských osob a ne- 
dospělých jest každému slu.sně příchozímu, jak daleko to místnost připouští, jich ná- 
vštěva |)Ovolena. Žurnalistíím se má zvláště přiměřené místo vykázat. Mají tcž pokaždé 
<lva rychlopisci přítomni býti, by se návrhy, rokování a hlasování se vší zcvrubností za- 
znamenaly. 

sí. 4Í. Ozbrojen nesmí nikdo do sezení širšího vvboru přijíti. 

v^. 42. Obecenstvo se má při tom všech znamení pochvaly neb nelibosti a vší jim' 
výtržnosti v sezení zdržeti, sice by po marném napomínání na dožádáni předsedy sl)0- 
rovnu opustiti muselo. 

ij. 43. I tenkrát se má oukromé sezení držeti, když většina přítomných oudá z vý- 
boru to žádá; a o otázce: msáli se soukromé sezení držet, na dožádáni třeba jen čtyř 
oudu neb měšfanosty, má se h-j^ed kuličkami hlasovat. 

íí. 44. V každém sezení ši|.šího výboru má se napřed přečísti v předešlém sezení 
vedený piotokol. a zpráva ojed nání užšího výboru v čase o<l poslední schůzky zběhlém. 
pak se má přikročiti k přednášení a k poradě o předmětech v ohlášeném programu ol'^ 
.sazených po pořádku. 

^. 45. V jednací zprávě mají se ílůležitějši před ěty a uzavření ve- věrném výtah 
ostatní ale v tom způsobu, totiž ouhrnkem, uvádět, jak se to nahoře stran vedeni pr-«.' ">' 
tokolu v oddělených sezeních užšího výboru určilo. Sekretář městské rady má pod í1^"*)' 
hlitlkou jednoho ouda užšího výboru s přidržením se ale protokolu ze sezení užšíL a^^ 
výboru tuto jednací zprávu vyhotovili, od sezení k sezení do zvláštní knihy, která k p o- 
každému nahlidnuti oudu z výboru předložena býti má --- ji zanášeti a j>ravidelně Ý 

i v časopisech uveřejňovati. 

í^. 46. Co se týká přednášení, rokování a hlasování, platí ostatně i v sezení širšiW^ ^*^ 
výboru to, co .se stranu plných sezení užšího výboru nahoře řeklo. _ 

>i. 47. Má-li uzavření platné býti, musí závorně s předsedou nejméně 75 oudú š — fe^ir- 
šího výboru přítomno býti. 

í$! 4S. I*o ukončeném hlasování o veškerých k dennímu pořádku patřících pře—' -^'"' 
mětecli prohlásí předseda sezení za ukončené. Ňež se to stane, nemá žádný z přítomný' -^'^'" 
oudů výboru sborovnu opustiti. 

?í. 49. Měšfanosta má ale také právo, z důležitých důvodů sezeni na příměre- — — "/ 
krátký čas zastaviti, neb za ukončené vyjádřiti, třebas i všecky k přednášení určené pře=^- 
měty k pojednávání nepřišly. 

ví. óO. O každém sezení širšího výboru má se obšírný protokol zavésti, od předse* 
vidovati, a (ncbylo-li sezení soukromé) nejen v nejbližším sezení předčítati, nýbrž pra^" 
dělně také i časopisy uveřejňovati. 

/f) Když pak byl vydán obecní řád Pražský a organismus obecní vesmés no — ^»'ó 
se zařizo\ al, byl vypracován nový jednací řád pro radu městskou a sbor obecní ch 
starších, který byl sborem obecních starších dne 30. října ISól schválen, a jeh oi 
l>latnost zachovala se až do dneška. Tento zní: 

Rada městská. 

)^. 1. Pi.sobeni rady městské i)rojevuje se: 

a) sneseními v jejích schůzích; 

//) kromě schůzí ve zřízených dozorstvích (ins[)ekcích). v odborech (sekcích) a o ko- 
misích, které ve zvláštních případech a ke zvláštním účelům bývají složeny. 

§. 2. Schůze rady městské jsou: 
a) řádné, které pravidelně v určité dny každého týdne bývají; 
h) mimořádné. 




Jednací řád rady mi-.stské a sboru obecních starších. 77 

V obou jich předsedá starosta, anebo, kdyby ten nemohl přijíti, jeho náměstek 
a každá taková schůze, ve které se toho nešetřilo, nemá žádné platnosti. 

i$. '.'.. Má-H snesení mili platnost, musí při tom býti aspoň dvanáct členů, a v pří- 
padech í^íí. 123. a 124. zatímného řádu obecního aspoň osmnáct členů, předscdniho a rady 
magistrátního, jenž přednáší, nepočítajíc. 

í$. 4. Pozvání ke schůzím mimořádným déje se [)rostředkem tlopisuv. kteréž dodávati 
se mají radním městským buď do jich vlastních rukou neb a.spoň tlo jich obydlí na 
přijímací i)odpis. 

§. 5. Kdo ke schůzi přijíti nemůže, má to v pravý čas oznámiti předsednímu. 

j^. o. Při každé schůzi. i)okud se v ní jedná jen o věci hospodářství obecního, má 
vůbec také bývati správce hospodářský, řiditel staveb a městský účetní, aby dávali 
zprávy, jichž potřeba jest. 

V případech obzvláštních může však také rádi městská pro lepší poučení své ke 
schůzím přibrati znalce. 

i^. 7. Všecko, co kdo chce přednášeti neb navrhovati, má v přiměřený čas před 
schůzí a v připad«.'ch pilnýc.i, kde by z odkladu vzejíti nioh;o nebezpečí, i v čas schůze 
samé opověditi starostovi, jemuž náleží ust noviti ])Ořádek, ve kterém co předsevzíti se má. 

Starosta má také jirávo, věc ku p.'edná.šcc; přivedenou přeil rokováním anc^b i mezi 
ním otiročiti. 

^. S. Vůbec náleží, aby přednášel maj^istratní ratla, v jehož referát ta věc, která 
přednášeti se má, patří, a jemu také jakožto referentovi [)řisluší zároveň s členy rady 
městské rozhodný hlas. 

$*. 9. Rada městská může i také ze sebe referenty ustanoviti k věcem zvláštním. 
Ostatně každý člen rady městské má právo, ktlyž se byl napřed 0|)0věděl u předsed- 
ního. v pořádku od tohoto ustanoveném ve schíizi přídnášeti a návrhy činiti. 

S- 10. Avšak jen takový návrh může přijíti k rokování, jejž aspoň dva členové 
podporují. 

;5. 11. Když referent přednášku svou skončil, má přetlsedatel ty, kdo [)ro lejiší a 
zřelelněj.ší objasnění věci něco přivésti, chtí buď jí ku prospěchu anebo proti ní, k tomu 
vyzvati, a kdo se přihlásí, pořadem jemu slovo propůjčiti; avšak nižádný člen nemá 
o téže věci vícekrát než dvakrát ujímati se slova, leč s přivolením většiny. 

Referent má slovo konečné. 

5^ 12. Jen předsednímu i)řísluší právo, při každé i)říležitosti ujmouti slovo; za to 
však musí ke každé otázce ve věcech obecních buď ihni-d anebo ve schůzi nejbližší 
odpovědíti. 

í^. 13. Dávati hlas jjísemně, aby byl čten, nejíovoluje se, než toliko referentovi. 

íj. 14. Nikdo nesmi řečníkovi skákati do řečí, ani ho vvtrhovati. Kdvbv který řečník 
od věci patrně se odchýlil, ambo dutklivosti a o.sobnosti sobě dovolil, má jej před.sední 
v přípailu napři-d jmenovaném nai)()mcnouti. aby zůstal při věci, a v případu posléze 
rcči*ném má jej o<lká/ati k pořádku; j)ak-li by toto nepomohlo, má i)ředsedatel jirávo, 
slovo jemu odejmouti. 

í^. 1."). Kdyl)y řečník, jsa k věci napomenul neb k pořádku odkázán anebo slova 
zbaven, proti tomu j)rotestoval, má před.sední hne<l o to dáti hlasovati. 

í^. 16. Jen dotud, pokud rokování není skončeno, mohou se k návrhu hlavnímu 
činiti návrhy ojiravné, t. j. takové, jimiž hlavni návrh v něčem se má změniti anebo 
k němu něco tloložiti. Takové opravní' návrhy mu.^i, když aspoň dva členové je pod- 
porují. ihne<l k rokování přijíti, a když bude po něm, musí o ně hlasováno býti. 

§. 17. Před hlavním návrhem má pícdsední přivésti k hlasováni návrhy změňovací 
a mezi nimi napřed takové, které návrh, jenž změněn býti má, nejvíce obmezují. 

í^. is. Snesení děje si' nadpoloviční většinou hlasu, jestli hlasů rovně, rozhoduje 
předst-dní. 

g. V). Hlasování děje se vubtu* na ten zj)Usol). že se odjxní slovem ano a nc". aneb*) 
že hlasující vyzdvihnou ruku. anebo že se člou jich jména. 

Kterého z těchto tří způsobu hlasování u/iti se má. ustanovuje píedsední; jestliže 
4 členové- za to i)ožádají, hlasuji; se tajně kuliěkanii. 

Volby jinak konati se nemají než toliko hkisovarimi lístky. 

J». '!<>. Při volbách rozhoduje luulpolovični většina hlasu; pak-li se takové většiny 
dosáhnouti nemůže ve dvojím hlasování jx) sobě. má se přistoupiti k užší volbě; při té 
v.šak má se hlasovati jen o ty dva kandidáty, kteři při i)0.sledním hlasování obdrželi nej- 
více hlasů. 

Takové líslkv v»)licí, ktc-réž neobsahují jin('na jednolio z těch dvou kandidátu, po- 
čítají se sice co hlasv vola . ale jinak k mm se mhledí. Je>tli hlasu rovně, rozhoduji' 
předseilní. 

>^. 21. Jedná-li s<- v poradě a v snesení o ůiedni působnost starostovu neb iiěiUerého 
člena raílv městské mají osoby, jichž si- tlot\ťi, od hlasoviiní se /.tlrzeti, a nui>i, kd\ /. 
se za to žádá, i#ři té schůzi býti. aby mofili dáti žádoiuM zprávx. 



78 Správa o])ecní v letech ISr^C— 1870. 

i;. 22. Když se jedná o vec, kteráž se některého člena z rady městské aneb jeho 
nejbližších příbuzných zvláště a soukromě dotyce, ten člen při tom býti nemá. 

ví. 23. Navrhuje-li který člen, aby ta věc přikázána byla odboru neb komisi, aneb 
aby se rokování odročilo nebo skončilo, má se o tom návrhu hlasováním rozhodnouti. 

g. 24. Když návrh, aby se rokováni skončilo, byl přijat, nemohou již mluviti než 
toliko ti členové, kteří se předsednímu o to před tím byli dali zaznamenati. 

Referentovi však i bez toho přislu.sí slovo konečné. 

§. 25. Každý člen má právo vzdáti se slova, ke kterému se přihlásil, ano i návrh 
sviij zase nazpět vzíti; v rokování však má se přece pokračovati, jestliže jiný člen zase 
toho návrhu se uime a jej sobě přisvojí. 

§. 26. Každý člen má na vůli od hlasování se zdrže* i též i hlas rozdílný (votum 
separatum) dáti a jej protokolem dáti zapsati. 

g. 27. Starosta je povinen každé platné snesení rady městské dáti vykonati. 

§. 28. Uznává-li předsední, že by některé snesení rady městské způsobilo obci pod- 
statnou .škodu, má právo i povinnost vykonání ieho zastaviti a tu včc přivésti ke sboru 
starších obecních, aby o ní rozhodl. 

g. 29. O každé schůzi má jisl\'- úředník magistrátní vésti protokol, ve kterém véci 
přednesené, návrhy atd., též i zdání rozdílná, která byla pronesena, i východck hlaso\ini 
bedlivě zaznamenány býti musejí. 

Přednášky běžné, při kterých nebylo žádných rozdílných zdáni proneseno, mají se 
jen poznamenati číslem podacím (čís. jed. i. 

^. 30. Po skončené schůzi zapisovatel má protokol přečísti, načež předsední, pak 
jeden člen z rady městské a zapisovatel se v něm podepíší a protokol se potom uloží 
v obecním archivu. 

§. 31. Zda-li a kterak protokol podle učiněných snesení se má opraviti, rozhodne 
většina. 

g. 32. Aby rozličná odvětví správy obecní neustále zůstávala pod dohlídkou a kon- 
trolou, ustanoví se dozorcové (inspektoři), totiž: 

1. pro dohlídku k vodárnám a ke stavbám vodním; 

2. pro dohlídku ke stavbám a ke správkám v domech obecních, v kostelích patro- 
nátních, ve školách, v nemocnicích atd.; 

3. pro dohlídku ke dlažbě, k čištění ulic, k osvětlení města a ke stokám; 

4. pro dohlídku k ústavu hasičskému; 

5. pro městský statek Libeň, pak pro statky zádušní Kojetice, Trnový Újezd, Sedlce, 
Slavibor a Dobravici; 

6. pro dohlídku k úřadu vážnímu a cimentnímu; 

7. pro dohlídku k věcem tržním a k tržnímu protokolu; 

8. pro dohlídku k věznici; 

9. pro dohlídku k archivu městskému a ke knihovně; 

10. pro dohlídku ke školám a kostelům; 

11. pro ústavy k zaopatřování chudých a pro městská nadací špitálníkům; 

12. pro ústavy zdravotní; 

13. pro úřad ubytovací. 

ií. 33. Ve zvláštních případech, kdež prospěch obce městské toho vyhledává, al:^y 
se přímo zakročilo, zřizují se komise, jichž členy volí rada městská. 

Tito členové mají vůbec písemnými dekrety opatřeni býti. 

i!}. 34. Komise nadřečené povinny jsou po skončení své práce, nechť byl protok^:^' 
psán nebo nebyl, bez prodlení radě městské podati zprávu písemné, a v pilných tolilc<^ 
případech ústně, kterak obdržený rozkaz byl vykonán. 

íí. 35. Ku předchozím i)ora(Íám a k učinění návrhu sestavují se odbory (sekce) prO 
zvláštní odvětví v jistých prácech. 

i^. 3'>. Členové tecli odboru mají starostou povoláni býti z rady městské, a kdyí 
okolnosti toho vyhledávají, také ze sboru starších obecních; av.šak v každém odboru 
musí býti aspoň jeden člen ra<ly městské. 

ij. 37. Členové odboru každého volí ze sebe starostu a referenta. 

i?. 38. Odbory mohou žá<lati, když jsou i)řednášky a porady mezi nimi a když se 
dějí návrhy, aby jim úředník koncc[ítní dán byl za zapisovatele. 

Když práci svou skončily, má referent odborový v radě městské o té véci před- 
nášeti. 

§. ;)9. Listiny, jimiž zakládati se mají [)()vinnosti obce Pražské k jiným osobám, 
musejí podepsány býti starostou a dvěma členy z rady městské. 

Sbor starších obecních města Prahy. 

i^. 40. Sbor starších obecních městských mívá řádné schůze své v první pondělí 
každého měsíce po poledni o 4 hodinách. Připadne-li v ten den svátek křesťanský anebo 
židovský, tehdy schůze býti nemůže a potom, v násletlující den všední se koná. 



Jednací řád rady městské a sboru obecních starších. 79 

§. 41. Mimo to shromážditi se múze sbor starších obecních jen, když to nařídí sta- 
ita anebo kdyl)y tento byl zaměstnán, když nařídí tak jeho náméstek. 

Každá schůze, kteráž by se nezakládala na takovém nařízení, jest proti zákonu 
>nescní v ní učinčná nemají žádné platnosti. 

Avšak starosta jest povinen schůzi svolati, když za to písemnó žádá aspoň třetina 
rsích obecních anebo když krajský praesidcnt to nařídí. 

§. 42. Každá řádná nebo mimořádná schůze sboru starších obecních, jež konati se 
i. musí ináhlé případy vyjímajíc) obecenstvu oznámena, a v tom oznámení pokaždé 
ťnovány býti véci, které v té schůzi mají přijíti v poradu. 

>í. 43. A protož každý referent povinen jest, starostovi v čas ohlásiti, co přednášeti 
nýsjí, aby se to náležité pojalo v program. 

5^. 44. Při věcech, k jichž náležitému posouzení potřebí jest, aby se nahlédlo ve 
isy předešlé, mají se tyto předešlé spisy členům sboru starších obecních, kdykoli za 
požádají, předložiti. 

Toto předložení má opatřiti předscdní. 

^.45. Každý člen má také právo, dotázky v záležitostech obecních při schůzi činiti 
přcdsedního, a tento povinen jest, odpovčdeti k nim v téže schůzi anebo ve schůzi 
tprvé příští. 

§. 46. Ke schůzím mimpřádným mají členové sboru starších obecních zváni býti 
i.mnt' listem, kterýž jim do rukou odevzdán anebo aspoň do jich obydlí na i)odpis 
Iržecí dodán býti má, anebo mají listem oběžným pozváni býti. 

>^. 47. Schůze sboru starších obecních jsou veřejné. 

Žurnalistům, kteří se prokáží lístkem od redakce, vykáže se příhodné místo. Podle 
řeby má se při tom i rychlopiscův užívati, aby přednášky, rokování a hlasování se 
bedlivostí zaznamenány byly. 

§}. 48. Deputace do schůzí připouštěti se nemají. 

§. 49. Posluchači mají se zdržovati všelikého projevování smýšlení svého. Kdyby 
ě dovolili poradu sboru starších obecních jakýmkoli způsobem rušiti anebo dokonce 

svobodě překážeti, tehdv předsední má právo i povinnost, když je byl prvé k po- 
ku marně napomenul, naříditi, aby posluchači ze síně poradní vyšli. 

§. 50. Když starosta neb aspoň 10 starších obecních učiní k tomu návrh, mohou 
také konati schůze soukromé. 

§. 51. Ve schůzích předsedá starosta nebo, když by tento byl zaneprázdněn, jeho 
lěstek, a každá schůze, při které se toho nešetří, nemá žádné platnosti. 

§. 52. Krajský praesident anebo komisař od něho ustanovený může při schůzích 
ati a v nich i slova se ujati; ale v hlasování účastniti se nemá. 

§. 53. Aby sbor starších obecních mohl platné snesení učiniti, musí nejméně 30 členů 
iromadě býti. Vj-jímku z toho činí íjí^. 105., 106. a 107. zatímního řádu obecního. 

§. 54. Ku platnému snesení sboru starších obecních potřebí «est nadpoloviční 
>iny hlasů. 

Jsou-li hlasové rovně rozděleni, rozhoduje hlas předsedního. 

§. 55. Starosta jest povinen každé platné snesení sboru starších obecních dáti vy- 
lati. 

>^. 56. Uznává-li starosta, že některé sneseni sboru starších obecních čelí proti 
luto řádu obecnímu nebo proti nynějším zákonům víibec anebo že obci působí pod- 
nou škodu, tehdy má právo i povinnost vykonání jeho zadržeti a tu věc l)ez prodlení 
csti na krajského praesidcnta, jemužto nápodobně v obou případech nejprve jmeno- 
ých přísluší právo stavovací. 

Bylo-li vykonání proto zastaveno, že by dobré obecní přišlo v nebezpečí, orlevzdá 
jský praesident to jednání místodržícímu, aby je dále předložil sněmu zemskému 

Ňení-li sněm pohromadě a nedá-li se tou věcí odkládati, učiní vláda zatím jisté 
tření. 

Pak-li vykonání zastaveno bylo pro přestoupení řádu obecního anebo zákonů v, tehdy 
rozhodnouti krajský piraesident, od jehož výroku vzíti se muže rekurs k ministerstvu. 

ij. 57. O čem ve schůzích se jedná, má se zai)isovati v protokol, do kterého ze- 
na pojaty býti musí všeliké návrhy, nechť je byl učinil starosta nebo některý obecní 

Tento protokol má v nejbližší schůzi dle il. 60. přečten býti a pak se v něm mají 
lepsati předsední, jeden člen, kterého sbor starších obecních ustanoví, a zapisovatel 
otom se má ten protokol v archivu obecním uložiti a každému členu obecnímu budiž 
'oleno, kdvž toho žádá, do něho nahlédnouti. 

§. 58. Případy takové, kdež členové rady městské ve sneseních sboru starších 
:cních účastniti se nemohou a nesmějí, ovšem se budou přiházeti, ale žádné zákono- 
st\T není s to, aby je napřctl vyjmenovalo; jsouf to výjimky, ježto plynou buď 
Dvahy věci samé anebo z osobních .styčností veškeré rady městské i členu její jedno- 
ých s věcí, o kterou se jedná, anebo se sborem starších obecních a které také jen 
aždém tom případu zvláště budou se moci posouditi. 



y^> správa obecní v letech lS6o -1870. 

g. 09. Při kažtiť- schůzi musí poéct členil [ifítomných imtrný býti z archu zápisního, 
jítnž tu leží, a předsední musí jej ohlásiti. 

§. 60. Jakmile bylo vyřknuto, že se schůze počíná, má protokolista přečísti protokol 
schUze předešlé. 

i$. 61. Má-li se jirotokol podle snesení učiněných opraviti a kterak, rozhoduje vélšma. 

í<. 613. Kažílý jednotlivý člen sboru starších obecních má právo, když se byl naprtd 
o|)ovedel předseďnímu, v pořádku, jejž tento ustanoví, ve schůzi přednášky míti a ná- 
vrh} činiti. 

í§. 6:>. Žádný však návrh nesmí radé městské přikázán býti k náležitému opatrtni, 
leč toliko tehdáž, když jej aspoň 6 členu podporuje. 

Í5. 64. V dalším jednání říditi se jest i)odle 5;§. 11.. pak 1L». až včetné 26. ^áda jedna- 
cího rady městské, avšak se změnami následujícími: 

K ^. 11. doloží se toto: Jen předse<lní muže při každé příležitosti ujmouti slovo, 
však tak, aby žádnému řečníkovi do řeči nevskakoval, vyj mouč případy, jež obsahuje $. 15. 

Ke způsobům hlasování v í«. 19. uveden\m připojuje .se tuto hlaso\'ání povstánim 
a hlasování slovem ano nebo ne, spojené s vyvoláváním jmen. 

Když předsední nebo 4 členové toho žádají, má se hlasovati Ojiačně. 

Í5, 65. Navrhuje-li který čKn, aby ta věc byla oílročena anebo rokoN-^ní skončino. 
má se o lom návrhu hlasováním rozhodnouti. 

S- 66. Když bylo navrženo a přijato, aby rokování se skončilo, nemohou než toliko 
li členové ještě slovo ujmouti, kteří se o iiě přcdsednímu již před tím byli dali zazname- 
nati; referentovi však i bez toho se zu.siavuji.' slovo konečné. 

i^. 67. Každý člen má právo lípovězeného slova svého se vzdáti. 

i$. 68. Každému členu volno jest od hlasování .se zdržeti i také hlas rozdílný i volum 
.separatum) dáti a jej do protokolu dáti zapsati. 

í^. 6'í. Když o všech věcech, ježto nák-ží k <lennímu pořádku, již se bylo dohla-^ío- 
valo, oznámí předsední, že schůze jest skončena. 

l*rvé v.<ak, nežli si- to stane, nemá nikdo z přítomných starších obecních ze síně 
zasedací otlcházeti. 

s^. 70. l*í(.ilsrdní má však také právo z příčin diiležitých schůzi na vhodný krátký 
čas zastaviti anebo ji také za zdviženou vyhlásili, byť i o všech věcech ku přednášení 
ustanovených ještě jednáno nebylo. 

i^. 71. Když kv schůzi sboru starších obecních, kdež potřebí jest, aby dvě třetiny 
členu byly jiohromadě, lenit) k zavíráni náležitý počet se nesejde a proto schůze ob- 
mýšlená se zmaří, má se to všem členům oznámiti s doložením, že ve schůzi nejpr\'é 
l)říšti jména členů takových, kteří nepřijdou a před schůzí u prac.sidia důkladně se ne- 
omluvili, v Pražských novinách způsobem vyzývacím oznámena budou. 

V té příčině má se při takové opětované .schůzi krom zápisky přítomných i takó 
seznam nepřítomných vyložiti, ve kterém od praesi<iia .s<: zaznamená jméno každého ne- 
přítonmého. jinž se b\l omluvil, i s příčinou omluvnou. 

Kdo bi z duvodné omluvy jh) celý týilen dt) schůzí rady městské anebo do dvD^ 
po sobě násletlujírích >eliuzí sboru starších obecních nepřijde, má ke schůzi nejprv'*-!' 
j)nšií po/ván býti téz s doložením, nípřijde-ii, že l*ražskými novinami bude vyzván. 

6) Tento jcílnací rád rady městské byl prodlením . vytčených let nčkterxin^ 
u.^neseními rady městské rozŠin)\án, jako: 

R. 1861. Po návrhu měst. radního I''r. biirsta usnesla se rada městská dii«^ 
7. k\ělna 1861, aby náměstek JlDr. Wiclav Hělský, jenž za člena rady měšťák «^ 
nebyl zvolen, byl zván ke schůzím jejím a měl při nich jako ostatní členova' 
])rá\o hla^t)\ací. 

Dle náxrhu podaného starostou Fr. Pštrossem usnesla se rada městská dn «=^ 
'JI5. k\ělna 1S(31, aby členové sboru obecních starších mohli docházeti do sclui?^ 
rady mě>tské. aby ])oznali /e\ rubněji správu obecní. 

Po návrhu náměstka starosty Jl/Dra. V. Bělského bylo dne S. října 186^ 
usneseno, aby se k sestavení rozpočtu na rok IS(32 děly j)orady městské raď^ 
společné s odborem tinančním, a to tak, aby se přísluš lá usnesení konala sir^ 
ra<l()u městskou, a\šak členo\('' sekce finanční aby při tO"i spolupůsobili jak*' 
or<4^án pora<lný. 

Po návrhu měst. radního Adolfa KortTa i)řijala rada městská dne 26. listo- 
padu 18i')l, aby ])okladník městský, správce hospodářský a riditel stavcbníh*^ 
úřadu ])řítomni byli \ hosí)odářských konferencích k podáváni vysvětlivek'- 
(si. 6. ie<ln. řádu radv městské-. 



S!)ory poradnt' a jejich orgány. 81 

R. 1862. Ježto veškeré věci do kompetence rady městské náležité byly 
ve >chůzlch přednášeny, čímž schůze bývaly zbytečné prodlužovány, bylo dne 
'i9. srpna 1X62 usneseno po návrhu starostové, aby byly pouze véci důležitéjší 
\ radé městské přednášeny, méně důležité aby jen běžné byly vyřizovány. 

R. 1864. Dne 12. září 1864 ustanovil starosta JUDr. V. Bělský, aby refe- 
renti magistrátní vyjma referenty hospodářských věcí přednášeli v radé městské 
pouze druhý a čtvrtý úterý každého měsíce. Později změnila rada městská 
po návrhu starosty dne 29. září 1868 toto ustanovení a usnesla se, aby referent 
vécí hospodářských přednášel v radě městské v pátek, kdežto ostatní referenti 
v úterý. 

R. 1868. Dne 16. dubna 1868 vydal starosta JUDr. Karel Leopold Klaudy 
obéžník veškerým referentům, aby při přednáškách v radě městské neopo- 
míjeli nikdy připojovati ke spisu písemného svého určitého návrhu, jak již o tom 
bylo se stalo usnesení rady městské dne 26. listopadu 1861; čímž uvaruje se 
mnohým omylům a nedopatřením, jež mohly by obci škody způsobiti. Mimo to 
bylo ustanoveno, aby referenti předkládali starostovi vždy dopoledne před schůzí 
seznam věcí, o nichž v radě městské nebo magistrátu chtí přednášeti. Když 
\!iak později starosta poznal, že referenti nešetříce § 9. jedn. řádu spisy do schůzí 
zase přinášejí bez písemného návrhu, a přednesené věci několik dnův u sebe 
nechávají ne\'y řízené, žádal zase dne 30. září 1868 referenty, aby neopomíjeli 
vždy písemné přednášky ke spisům připojovati a přednesené spisy vyřizovati 
do 48 hodin. 

Dne 16. října 1868 bylo pak usneseno radou městskou, aby referenti, když 
dle jich názoru jest potřebí, aby za příčinou uváženi neb objasnění vécí byla 
svolána komise, aneb aby znalci byli vyslechnuti, obraceli se v příčině svolání 
této komise přímo na starostu neb jeho náměstka, a věci ty přednášeli teprve 
I>otom v radě městské. 

3. Sbory poradné a jejich orgány. 

Jakmile ustavil se širší výbor měšťanský r. 1848, poznal, že jest třeba usta- 
noviti ze sebe inspektory nebo dozorce ke správě obecní. Rovněž i po vydání 
obec. řádu Pr. r. 1850 byla činnost inspektorů*) podle odborů rozdělena a vynikl 
zvlásté odbor stavební. Když pak r. 1861 »strana Pokroku < v obecním zastu- 
pitelstvu domohla se většiny, uznala toho potřebu, má-li obecní zastupitelstvo 
sledovati zájmy o blaho obce úplně a dosti učiniti nadějím, jež měšťanstvo v né 
l^ladlo. Že musí zjednati si zvláště známost o veškerých ústavech obecních a 
zaměstnávati pokud možno všechny své členy při pracích obecních dle jich sil, 
^loh a vědomostí, čímž by se povzbudila činnost tak, aby celý ústroj obecní 
í>tále se stýkal s různými vrstvami obecenstva a zpravován byl o všech přáních 
^ potřebách jeho, hledě jim dle potřeby vyhověti. Zajisté bylo by lze pak věci 
obecní mnohem důkladněji a rychleji vyřizovati, kdyby všichni členové obecního 
^tupitelst\'a o poměrech se mohli poučiti a své návrhy a předlohy dříve \ užších 
odborech dopodrobna prozkoumali. 

Bylo tudíž třeba zříditi zvláštní pomocné orj^ány, jimiž by byla podporována 
^'innost celého zastupitelstva. 

I usnesla se rada městská dne 23. května 1861 v mimořádné schůzi dopo- 
'^čiti sboru obecních starších, aby k pomoci rady městské zřízeny byly trvalé 
^dbory, jež by se zabývaly věcmi obecními do oboru jejich náležejícími, aby o nich 

*) Tito byli: 1. pro čištěni ulic, 2. pro čištěni stok, '^. pro vodovody a vodni stavby, 
"*• pro opravy a znovuzřizení městských budov, 5. pro oprav stok a stavbu stok, 6. pro 
^dy, 7. pro hasičství, 8. pro vydání na věznici, 9. pro vydání správní a kancelářská, 
^^- pro razná vydání, 11. pro Libeňský statek. Mimo to byl: Komitét pro úpravu dlažby 
*^ komitét pro regulování ulic a hasičství. 



8-> Správa ohccní v ktcch 1860—1870. 

I)otrcbná vyšetření konaly jednak svými členy, jednak úředníky obecními, aby 
o \écech tóch se radily a ve schůzích rady mostské o nich zprávy po<lávaly. 
Též usnesla se rada méstská, aby z obecních- stařících postavili se v čelo jedno- 
tlivých odboru správy obecní a úřadův obecních inspektorové nebo dozorcové 
a kromé toho aby v jednotlivých případech voleny byly dočasné komise. 

Návrhy tvto sbor obecních starších dne 6. června 1861 schválil a ustanovil, 
aby zřídilo se 22 odboru. Byly sice proti tomu nčkteré námitky; zvláště obecni 
starší Ondřej šl. Haase tvrdil, že sekcí tčch jest mnoho a že nék terč jsou stejno- 
rodé a daly by se sloučiti, nékteré pak příliš četné, jako finanční, která čítá 
26 členů, jsouc tedy čctnčjší než rada mostská. Námitky ty byly však zamítnut) 
a schválen ná\rh rady městské s dodatkem, učiněným obec. starším JUDrem Be- 
dřichem Wienerem, že referenti jednotlivých sekcí nemusí býti i členy rady 
městské, nýbrž že mohou býti pouze členy sboru, a jako členové sekcí že mohou 
\ radě městské s hlasem poradným činiti návrhy. 

Takto bvlv zřízeny tyto odbory: 

1. ])ro ústavy k zaopatřování chudých, 

2. pro trestnici a soud vyšetřovací, 

3. pro stavby a správu, týkající se obecních domů, kostelův a škol patronát- 
ních, špitálů, kasáren a vojenských nájemných bytův a pro stavby vodní, 

4. pro zaopatřování oděvu, 

5. pro finančnictví a pokladnictví, 

6. pro hasičství a obecní stráž, 

7. pro čištění ulic a stok, pak pro osvětleni, 
S. pro schvalování peněžitých výloh a látek, 

9. pro obecní dvoi^, pronajímání obecních nemovitostí, pro obecní mísla 
a stanoviště, pro zaopatřování hospodářských věcí a nábytku, 

10. pro snížení a odepisování poplatkův obecních, jakož i pro osvobozování 
školného, 

1 1 . pro potřeby kancelářské, 

12. pro nemocnice a věci zdravotní vůbec, 

13. pro potřeby kostelní, hřbitovy, průvody pohřební, 

14. pro ubytování vojska, 
K"). pro odbor orjranisační, 

16. pro dlažby, 

17. pro školní věci, 

15. pro sady městské a hřbitovní a pro okrašlování města vůbec, 

19. pro městský archiv a knihovnu, 

20. ])ro správu obecních a zádušních statků, 

21. pro městské váhy a úřad cimentovni, pro věci tržní vůbec, 

22. pro věci, týkající se vodovodních potřeb k hašení vůbec. 

( )rí:ránuni lenilo vydána instrukce, z jejíhož obsahu uvádíme: 

I. Odbory jsou trvalé poradné orgány k pomoci městské rady, jichžto úkol jest, 
aljy v riizných odvětvích správy ol)ccní předkládaly návrhy, t. j. běži-li o zřízeni nových 
ústaviiv obecních, o zk:pšcní tlosavadních nebo viibcc o povznesení obecného blaha, jsou 
odbory povolány, aby návrhy činily, k poradě v městské radě je připravovaly a aby věci, 
jež jim .siaro.stou nebo městskou radou přikázány budou, zkoušely a o nich podá\'aly svc 
ílobrozdání. 

('lenové odboru mají právo <lolilížeti k poměrům všech ústaviiv a úřadův obecních 
a lířcilníci jsou povinni dávati jim potřebné zprávv a výkazy. 

trv 

mě ._ . _ __ __ . _^.„.^ ^ j. _ 

na opravy nebo odklizeni vad. Maji si tedy zejména zjednati u příslušných úřadův 
a ústaviiv obecních dokonalou známost o správním odvětví, jež jim bylo přikázáno 
a úřadům se ukládá, aby podávali dozorciim ]>otř(.bné zfirávy a \'ýkazy. 



Sl)ory poradní.' a jejich orj^ány. 83 

Mcstská rada míižc dozorcům také zvláštní naučení nebo obstrukci dávati. 

Dozorcové působí i jako členové příslušných odboruv a protož budou jimi jmc- 
áni. 

III. Starosta ustanovuje dozorce i členy odboruv, a to buď ze členil rady městské 
o ze sboru obecních starších. Musí však aspoň jeden člen odboru nebo jeden z do- 
:ú v tom neb onom odvčtví ustanovených býti cleném rady městské. 

IV. Odbory musí skládati se aspoň ze tří osob, ež volí si ze sebe předsedu a re- 
nia, ač oba úřady ty může konati i jediná osoba. Volba přednosty jakož i referenta 
ú oznámiti se starostovi. 

Na předsedovi náleží, aby práce odboru přikázané příhodně rozdélil a řídil; pro 
ité véci může též ustanoviti ze členů odboru mimořádného referenta. 

Návrhy odborů přednese v radč městské onen člen odboru, jenž jest zároveň členem 
>tské rady, při čemž má se sepsati vždy možná slručná úvaha, v níž se podepíší přcd- 
ita a referent, máji se však v ní poznamenati též názory menšiny a připojiti k ostatním 
siím úředním. 

\'zdal-li se člen městské rady úřadu referenta, mají se odevzdati spisy starostovi. 
rý ustanoví referenta jiného, a to i pak, že by starosta uznal za potřebno, aby oby- 
ný referent magistrátní věc takovou přednesl v městské radě, ježto souvisí snad 
inými věcmi z jeho referátu anebo že od téhož referenta může býti důkladněji jiro- 
ina. 

Když se učinil o některé věci v městské radě nález, má referent, není-li členem 
igistrátu, odexTsdati spisy starostovi v jeho úřadovně a starosta se postará, aby se 
lez xTřídil. 

V. Odborům vykázány budou v radnici místnosti, ve kterých se mohou scházeti; 
yby toho žádaly, přikáže jim starosta zajňsovatele. Každé shromáždění má býti ú.stně 
jostovi oznámeno, jeho úřadovna oi)atři též pozvání ke schúzíni odborů. 

VI. Referent odboru ])řejímá za svc\ odpovědnosti spisy úřední, jež mají dáli na- 
:*ní o věci, o kterou se konají porady, l^řadovna starostova vš<Míhhy takové spisy odc- 
lává a přijímá. 

VII. O rokování, hlasování a usnesení v sezeních odborů platí jednací řád rady 
stské. Starosta může býti v každé schůzi odboru přítomen a spolu hlasovati. 

VIII. Ke schůzím odborů mohou též, kdyby toho k dokonalému rozboru věci bylo 
ba, povoláni býti důvěrní znalcové, kteři však nemají práva platu za to žádati. Bude-li 
lo předseda žádati, nařídí starosta úředníkům obecním, aby přítomni byli schůzi od- 
ru a tu zprávy podávali. Jsou-li zároveň referenty, náleží jim. také právo hlasovací. 

IX. Starosta, městská rada jakož i řádní referenti vyjednávají s odbory prostřed- 
rlvím přednostu způsobem možná nejkratším, ústně nebo stručným poznamenáním 

spise. 

X. Kdyby některá věc týkala se několika odboriiv a společná porada těchto od- 
ríi prospěšnou se ukazovala, ať to jiřednosta odboru, ke kterému věc byla přikázána, 
• UČ oznámí starostovi; tento učiní pak oi)atření, aby odbory, jichž se týče, vespolek 

sešly. - V takové společné schůzi předsedá a přednáší přednosta a referent onoho 
l)oru, kterému věc taková původně byla přikázána. 

XI. Návrhy dozorcíi, kteří v městské radě zasedají, vyřídí se ihned v radě samé 
bo budou přikázány k poradě příslušnému odboru, ve kterém dozorce, jehož se věc 
íá, o tom zi)rávu podá a pak usnesení odboru městské radě předloží k rozhodnutí. 

XII. Kde i)Otřebí jest, aby obec sama prostředkovala, ustanoví starosta nebo rada 
"stská k tomu komise, jejichž rlc?nem má býti aspoň jeden člen rady městské. Týž má 
pravidelně o výsledku komise zprávu podati, čímž se působnost komise skončí. 

Pomocné orgány, byvše takto u\edcny v činnost, konaly od té doby pravi- 
Ině porady a byly také každého roku obnovovány z nově ustaveného sborn 
Kícních starších vždy po vykonaných doplňovacích \olbách. 

Poněvadž se prodlením doby poznalo, že některé ustanovené odbory málo 
íbo vůbec nikdy nebyly svolány, podal dne 17. ledna 1S66 obecní starší 
arel Martin radě mč^stské spis, který spolupodepsalo třicet pět obecních 
irsích, ve kterém žádal vzhledem k tomu, že dosavadní sestavení odborů ne- 
hovuje skutečným potřebám obecního hospodářství a že některé odbory ani se 
scházejí, aby zřízen byl zvláštní odbor, který by celé ústrojí všech ústavův 
ecních, zvláště úřadu stavebního a hospodářského, zkoušel a dohlídku k zří- 
icům obecním systematicky konal. 

Rada městská uváživši obsah spisu toho, usnesla se ve schůzi dne 6. dubna 
66 vyříditi podání v ten smysl, že odbory jako poradné orgány k pomoci 



» 
» 



84 Správa obeoní v IlIccIi ISOO— 1S70. 

městské rady zřízeny jsou jen pro důležitější včci, a to dle instrukce, hlavné 
beží-li o zřízení nových ústavův obecních, o zlepšení dosavadních nebo \ůbcc 
o povznesení blaha obecního a že nemohl sbor obecních starcích míti v úmyslu 
radu městskou, která jest >neprostředečný správní úřad majetnosti obecni< 
(Jí 126. ob. řádu Pr.) a jež jest > obecní jednatel radíc se a činíc snesení ve 
všech záležitostech působnosti přirozené, ježto sboru obecních starších zůsta- 
veny nejsou* (§ 122. ob. řádu Pr.), vázati ve všem a všudy předchozími poradami 
odborů, ponévadž by takovým ustanovením působnost rady méstské obmezu- 
jícím uvedené články ob. řádu Pr. zřejmě musily býti porušeny. 

Vysvítá ostatnč z níže uvedeného výkazu, že mimo odbory, které zvláště 

k jakémusi účelu byly sestaveny i několik jiných odboru, pokud pro ne bylo 

předloh, v míře nikoli nepatrné byly činný, neboť v letech 1864 a 1865 konaly 

porady tyto odbory: 

R. 1864 K. 1865 

1. komise pro stavbu obecní plynárny ... 23 schůze 34 schůze 

2. odbor pro věci školní 14 > 38 > 

3. odbor pro věci finanční 11 > 8* 

4. komise pro stavbu třetího mostu .... 1 1 > 7 > 

5. komise pro věci městské pojišťovny . . . 7 > — » 

6. odbor v příčině organisace úřadů obecních f) > 4 » 

7. odbor pro zaopatřování chudých .... 3 v -- > 

S. odbor pro dlažby 2 * — 

9. odbor pro věci tržní 2 > 2 

10. jiné různé komise 24 > 16 

celkem . . . 102 schůze 109 schůze. 

Též zajisté i obecní starší nabyli uspokojivého přesvědčení, že rada mostská 
dosa\ade nepředložila sboru obecních starších návrhu, byť i méně důležitého, 
aby nebyla dříve slyšela příslušný odbor aneb komisi proto ze znalců sestavenou. 

Ale i v mnohých jiných věcech k působnosti rady městské náležitých byli 
obecní starší přivzati; tak při udělování práva domovského nebo měšťanského, 
při ustanovování poplatků z nájemného a při jiných podobných věcech. 

Rada městská jsouc tedy vždy toho bedlivá, aby \ eškeré důležitější návrhy 
i předlohy dříve v užších komitétech (odborech a komisích) znalci dopodrobna 
byly prozkoumány, srovnala se úplně s názorem obecních starších, že není do- 
statečno, aby se činila dobrá a moudrá usnesení, nýbrž že i nezbytná pod- 
mínka jest, aby se taková usnesení všady správně a náležitě vykonávala. 

Proto ustanoveni byli ke všem ústavům obecním, jakož i k veškerým od- 
větvím obecní správy dozorcové, kteří dle vydané jim instrukce byli povoláni, 
aby trvale dohlíželi k úřadování jednotlivých zřízenců, jímž správa jmění obec- 
ního jest svěřena, a aby bcdlivi byli toho, by usnesení rady městské a sboru 
obecních starších se vykonávala. Též v Jj 102. instr. služební úřadu stavebnímu 
a hospodářskému vydané,*) působnost dozorcův a podřízenost úředníku sta- 
vebních a hospodářských byla docela určitě vyslovena. 

*i S lu2. Každému odvětvi j)rací úřadu stavebnímu neb hospodářskému přikázaných 
ustanoveni jsou inspektorové neb vrchní dozorcové z rady městské, kteří k tomu do- 
hlížeti mají, aby každý úředník veškeré povinnosti své, jakož instrukce vydaná nařiiuic 
a jak komu která práce přikázána jest, náležitě vykonával. — Tito ustanoveni inspekto- 
rové jsou kromě toho také povoláni v.šeliká předchozí \TŠetřování, jež týkají se oboro 
si)rávního pod vrchní jich dozorství náležejícího spolu konati, i)fi všech stavbách obecních, 
nechf jsou jakékoliv, vrchní dohlídku míti a je kontrolovati, též všeliké práce i dodané 
hmoty, hle<líe k jich jakosti a náležitému množství, zároveň přijímati a spolu potvrzovati, 
[)ři komisích, jež v jich obor náležejí, předsedati a je říditi a vůbec péci o to miti, aby 
obecní dobro vždy co nejlépe bylo chráněno a prospívalo. 

Každý úředník i zřízenec úřadu stavebního a hospodářského povinen jest, kdykoliv 
i inspektoři z ratly městské néco nařítlí, jicli v mezích úřední instrukce poslechnouti. 



Sbory ponidnc' a jejich orgány. 85 

Ježto pak prospěch služby toho nezbytně vyžaduje, aby dozorcové s radou 
léstskou v přímém byli spojení, mohou dozorcové vyjma zvláštní případy též 
ní jmenováni býti a to tím spíše, ježto S 138. ob. řádu Pr. nepřipouští, aby 
n-konání usnesení sboru obecních starších byli přivzati. 

Uvážf-li se ješté, že hospodaření s penězi a s hmotami jest podrobeno 
četní revisi, pak zajisté obecní starší přidají se k názoru, že rada městská do- 
avadních zkušeností k tomu užila, aby ve všech ústavech obecních a odvětvích 
prá\y obecní nejmožněji dopodrobna zavedena a nejusilovněji vykonávána byla 
řimá dohlídka. Změnami v tomto zařízení prospěch služby sotva by získal, 
'oněvadž pak směřuje podání toto ke zřízení zvláštního odboru pro práce úřadu 
tavebního a hospodářského, tak již minulé zastupitelstvo s takovým odborem 
okus učinilo, ale zřízení to záhy zaniklo, ježto se ukázalo docela nepraktickým 
nxhlému konání prací bylo jen na ujmu. Zároveň náleží uvážiti, zda by 
řádění autonomního orgánu mezi radu městskou a obecní úřady se srovnalo 
§ 126. ob. řádu Pr., poněvadž by tím postavení rady městské jako >neprostře- 
ečného správního úřadu majetnosti obecní < v podstatě muselo býti zrušeno. 

Tak zůstalo až do r. 1869 při této nezměněné organisaci poradných or- 
ánu, ač obecní starší Jan Fric dne 4. ledna 1867 projevil v radě městské 
ráni, aby jednotliví členové sboru obecních starších měli pouze na starosti 
ídiný dozor a tak aby mohlo několik členů do hospodářské správy se vpra- 
iti a svěřený jim dozor bedlivěji vykonávati. Však zůstalo při starém způsobu, 
ž teprve kdyŽ zkušenosti poučily, že mnohé komise téměř po celé desítiletí 
ebyly svolány a že jednotlivá odvětví bylo by lze aspoň shrnouti v jedno, 
ičinil starosta JUDr. K. L. Klaudy v mimořádné schůzi rady městské dne 
!3. ledna 1869 sám návrh, aby bylo z dosavadních 22 odborů zřízeno pouze 
est sekcí nebo sborů poradných pro radu městskou, v nichž byla by 
:elá správa obecní zahrnuta. Tyto byly: 

1. sekce hospodářská, 

2. sekce školní, 

3. s e k c e právnická, 

4. sekce ])ro dobročinné ústavy, 

'). sekce zá dušní, t. j. pro věci patronátnf a zádušní, 

6. sekce pro veřejné věci, t. j. pro popis lidu, ubytování vojska 
a zdravotnictví. 

Na vypracování podrobného návrhu a vymezení působnosti jednotlivých 
sekcí byla zvolena komise, do kteréž byli povoláni: náměstek starostův Josef 
^uleš, městští radní Frant. Dittrich, Josef Kaura, Vavřinec Kriesche 
^ Alois Veit, jakož i obecní starší I^cdřich Hanek c. 

Komise tato uváživši rozsáhlost obecní správy, učinila návrh, aby zřízeno 
^ylo osm sekcí, a to, aby k již projektovaným byla přibrána ještě: 

7. sekce finanční a 

8. sekce pro obecní plynárnu. 

Návrh ten schválila rada městská ve schůzi dne 12. března 1869 jmeno- 
avši spolu členy pro jednotlivé sekce. 

Ale když ve schůzi rady městské dne 19. března 1869 učinil městský radní 
'ÍDr. Theof. J. Eiselt návrh, aby zdravotnictví bylo z komise jíro veřejné 



Vydají-li inspektoři nějaké nařízení přímo úředníkům nebo zřízencům, jsou tito po- 
ini oznámiti to přednostovi svého úřadu, poněvadž tento jest zodpověděn radě městské 
toho, aby vše správně a dle instrukce bylo provedeno a ze všeho úředního konáni 
iředniků a zřízenců jemu přikázaných, pokud těmto zvláště závazky uloženy nejsou, jakož 
^ týž přednosta úřadu vždy zodpověděn hvti nuisí radě městské ze všelikvch niiřízeni 
vých i výkonů úředních. 



86 Správa obecní v Iclcch lS6(i— 1870. 

vcci vyňato a ustavena pro nč zvláštní sekce, schválila rada méstská i tento 
dodatečný návrh a takto ustavena byla 

9. sekce zdravotní, po zdejší zdravotní komise městská. 

Změnou v rozdělení odboru stala se i potřebná změna v rozděleni dozorců. 
Kdežto dříve byl pro každý odbor zřízen dozorce, bylo by jich bývalo při 9 sekcích 
pouze velmi malý počet, jenž nijak by nebyl dostačoval na dozor v cele obecní 
správě. Proto ponechán i na příště dozor v jednotlivých odvětvích obecní správy 
obecním starším a dozorcům těmto byla vydána ve schůzi rady městské dne 
30. prosince 1869 základní pravidla o jich právech a povinnostech 
Tato zněla: 

Dozorcové jsou pomocní zřízenci výkonné rady městské, jimž jest bdíti, zda m. 
úředníci obecní, sluhové a strážnici každou dobu úplně konají povinnosti, jež jim l>Yly 
uloženy dle zvláštních instrukcí neb dle usnesení rady městské. 

Proto má dozorci zvláště záležeti na tom, aby obor správní, jehož dohlídka jest 
jemu přikázána, při úřadech a ústavech, jichž se dotyce, náležitě seznali a naopak úřadům 
a ústa\iim těm jest přikázáno, aby dozorcům poskytovaly všeliké potřebné zprávy a \)q- 
mřicky. 

Dozorcové jsou k tomu povolání, aby všeliká předchozí vyšetřování v oborech jejich 
vrchnímu dozorství přikázaných spolu vykonávali, při komisích, přijímání a vydávání 
věcí, při N-yjednávánich způsobem akordu a dražbách předsedali a jednáni taková HdiH, 
při stavbách obecních hlavni dohled měli, jakož i všeliké práce a dodané hmoty, hledíc 
k jejich jakosti a náležitému množství, spolu přijímali a příjmy takové potvrzovali, iii 
na to dohlíželi, by inventáře trvaly v náležitém pořádku a vůbec měli péči o všechno, 
cím chráněno co nejlépe obecní dobro. 

V případě, že by zpozorovali při některých odborech správních nějaké vady neb 
nedůstatky, buď si při zřízení samém, buď si při zřízencích, nechť o tom radě' mt-stskc 
podají co nejrychUíji zprávu spolu s návrhem, jak by se věc zlepšiti a ncd statky od- 
.straniti daly. 

Radě městské jest mimo to ponecháno, aby dozorcům vydala zvláštní návody pro 
iecktt ré obory správní, ač uzná-li toho \v. zvláštních případech potřebu. 

Hyli ustanoveni dozorcově pro tato odvětví správní: 

1. pro dodávky topiva, svítiva a potřeb psacích; 

2. pro dodávky šatst\a; 

3. pro koupě koní, píce a náčiní, pak potřeb k vozům umrlčím; 

4. pro koupě staviva a dlažebního kamene; 

5. pro prodej nepotřebných hmot a nábytku; 
C. pro potvrzování týdenních konferencí; 

7. pro dohlídku v domech obecních: 

í7) na Starém městě a Josefově, 

ó) na Novém městě, 

6') na Malé straně, 

(/) pro domy ústavu chudinského; 

S. pro dohlídku při čištění ulic a stok, pak zaopatřování náčiní a potřeb 

k tomu pro dvory obecní; 
9. pro dohlídku ve dvorech obecních; 

10. pro sbor hasičský; 

1 1. pro stráž obecní; 

12. pro dohlídku v trzích: 

a) na Starém městě a na No\rni městě, 
/n na Malé straně, 
r) v trhu na dobytek; 

13. Jíro obecní lázně; 

14. pro městské sady: 



Je.lnaci fád ma<:iistrátii. 87 

a) na Starém a Novém mčsté, 

^) na Malé stranč, Hradčanech a I-ctné; 

'». pro sady na hřbitovech: 

a) na Olšanech, 
ó) v Košířích; 

3. pro statek Libeňský; 

7. pro statek Hrdlořezský a Vysočanský; 

•<. pro vodárny; 

?. pro chudobnici; 

J. pro chorobnici; 

1. pro méstskou věznici; 

2. pro ubytování vojska a přípřež; 

3. pro úřad zádušní; 

♦. pro městskou pokladnu; 

r>. pro městskou váhu a cimentovnu; 

5. pro hospodářský úřad; 

7. pro školy. 

Počet dozorců nebyl však obmezen, nýbrž podnikala-li obec stavbu nebo 
ídila-li podnik, ustanovovala k tomu i dozorce podobně jako svolávala pří- 
išné komise. 

4. Jednací řád magistrátu. 

Výkonným orgánem obecním jest magistrát, kter)' maje v čele starostu 
bo náměstka znalého v právech ve smyslu § 71. ob. ř. Pr., skládá se z po- 
íbného počtu magistrátních radů, kteří též jsou znalí práv, a z osob pomocných 
jehož působnost jest vymezena v obecním řádu Pražském v odst. 140. až 149. 

Když byly r. 1864 úřady organisovány, byl zároveň dle S 148. ob. ř. Pr. 
dán sborem obecních starších ve schůzi dne 29. března 1864 pro jednání 
igistrátu zvláštní jednací řád, jejž tuto uvádíme ve slovném zncní: 

Jednací řád magistrátu král. hlavního města Prahy. 

Na základě í^. 148. obecního řádu Pražského od 27. (lu!)na 1850 vydává se maj^jistrátu 
ál. hlavního města Prahy tento řád jednací: 

íj. 1. Purkmistr co ncprostředečný představený magistrátu má jednotlivé referáty 
igistrátním radům přikazovati a jim potře!)ný počet úředníkův konceptních ze syste- 
sovaného stavu přidati. 

g. 2. Kdyby se naskytlv záležitosti zvláště důležité a pozoruhodné, může purkmistr 
tanoviti ještě druhého radního za spolureferenta. 

§. 3. Kdyby některému radnímu magistrátnímu zašla nějaká překážka a purkmistr 
lak by neu.stanovil, má místo magistrátního ratly zastupovati sekretář, jenž radovi onomu 
I přikázán. Tomu sekretáři pak na ten čas náleží místo a hlas ve sborových poradách 
igistrátu. 

§. 4. Konceptní úředníci magistrátní mají se ve svém jednání úředním říditi ustane >- 
nimi zákonův říšských a zemských, pak nařízeními toho času vvdanými. Titíž mají se 
: stranám chovati slušně a přívětivě a mají radou jim přispívati, pokud je možno 
e moci úřední jim i)říslušící a pokud se tím neporušuje úřední povinnost na ně vložená. 

S- 5. Konceptní úředník, jenž referát řídí, má se především přesvědčiti, jsou-li spisy, 
tto do referátu z protokolu podacího přišly, náležitě znamenány, [)řikázány a zapsány 
} knihy, která se v referátu vede. 

Potom má ty spisy jednací mezi své konceptní úředníky rovnou měrou rozděliti, 
u«lě k jich silám a schopnostem, kusy však takové, které zvláště jeho vlastního vlivu 
obního nebo jeho odpovědnosti u vyšší míře vyhledávají, má zůstavili sobě. 

Každý úředník jest povinen věnovati se konání prací jemu přikázaných s pilností 
bedlivostí, jak jej k tomu služební přísaha a svědomí zavazují. 

íj. 6. Shledá-li magistrátní rada ne!)o jeho náměstek, že si»is od některé stran v po- 
ny není opatřen předepsanými průvody, má í>tranu takc>vou, jestliže v Praze !)ydií, <lo 



88 SpiííMi obecní v letech 1860 -1870. 

úřadovny své obeslati, od ní průvodu náležitých požádati a je ke spisu podanému při- 
pojiti. Odcpřc-li strana dodáni žádaných průvodci nebo prodlévá-li nenálcžitč sjich při- 
nesením, má se s podaným spisem naložiti podle pfedpisův. 

i}. 7. Strany, které osobnč k magistrátu se dostaví, nemají se vdbec k písemnému 
podávání svých žádostí přidržovati. 

Záležitosti méně důležité mají se dle možnosti odbývati ústnč. 

Nemůže-li žádost ústné přednesená pro důležitost véci nebo za příčinou opatřeni 
k tomu konci ]K)třebných zkrátka se odbýti a ukazuje-li se při tom, že se žádosti takoví- 
l)odle zákona může bez všeliké pochybnosti povoliti, má se o tom se stranou napsati 
protokol, a to v tom jazyku zemském, v němž si toho strana přeje, ke kterémuž proto- 
kolu se mají připojiti průvody k věci té potřebné a pak se s tím má naložiti dle přede- 
psaného pořadu úředního. 

§. 8. Záležitosti neodklailné nebo od purkmistra naznačené, není-li jim vyměřenu 
lhůta kratší a nenáleží-li k sborové poradč magistrátní, mají se vyříditi nejdéle za tři 
dni, nenáleží-li však ku poradě sborové, mají se přednésti v nejblíže příštím sezeni. 

Jiné záležito.sti jednací mají se vyříditi nejdéle do 30 dní. 

j5. 9. O každém podaném spise, jenž náleží ku poradč sborové, má se napsati ri- 
fcrát písemný, a to v onom jazyku zemském, v němž jest podání učiněno. Na týž pak 
spis podaný má se napsati návrh, jestliže onen spis beze vší pochybnosti se zásiavi 
v aktech úředních a jestliže se nedodá ani straně ani lUadu jinému a jestli návrh krátký, 
nepodléhaje žádné pochybnosti. 

O všech důležitějších a zapletenějších záležitostech má se učiniti zvláště králky 
a věrný výtah z akt v onom jazyku zemském, v němž jest podaný spis sepsán, a návrh 
má se dostatečně odůvodniti. 

§. 10. Byl-li ustanoven o některé věci ještě referent druhý, má referent první sepsav 
svůj referát, akta a výtah z nich, avšak bez návrhu k rozhodnutí a bez jeho odůvodněni, 
dáti referentovi druhému, kterýžto porovnav výtah s akty, má jej buď jako praN^ý potvrditi 
anebo potřebné opravy předsevzíti a své mínění zvláště sepsati. 

v^. 11. Ve sborové porady magistrátní náleží: 

1. Vynesení a rozhodnutí vyšších úřadů, poznámky, ježto učinili vyšší úřadové při 
rozhodování jednotlivých záležitostí, ač mají-li býti pravidlem v případech budoucích. 
pak dopisy jiných úřadův o zařízeních, které na ten čas jsou, nebo o opatřeních 
administrativních. 

Nemají-li záležitosti tohoto způsobu takové důležitosti, aby jich bylo třeba 
předná.šeti v poradě sborové, musí se pečovati o to, aby členům rady o nich byla 
dána vědomost způsobem jiným [nu př. způsobem oběžným). 

2. i*odávání dobrých zdání a návrhův úřadům vvšším. 

:'». Opatření magistrátu ku provedení nebo užití zákonních nebo administrativních před- 
pisův, avšak vyhrazujíc nařizování a provedení politické exekuce. 

4. Spory mezi soukromníky, sbory nebo jednotami, ježto se mají vyřizovati pořadem 
politickým. 

5. Uzavírání, schvalování nebo zrušení smluv, uznání, že byly splněny, nebo upuštěni 
od toho, by práva na smlouvě nebo lia zákoně založená, byla naplněna. 

(). Povolení, kteréž se dává ke stavbám nebo k obývání domů, povolení nebo kon- 
crse k živnostem rozhodování o místnostech ku provozování Živností, odnímání 
l)ráva živnostnického a povolováni lhůt ke splácení zeměpanských dani a pak při- 
rážek zemských a obecních, které na základě týchž daní byly vyměřeny. 

7. l^kládání trestů stranám podle ustanovení zákonů v politických. 

S. Rozhodování o podáních stran, proti nimž dle zákona možno se odvolati čili re- 
ku ro vat i. 

'). Návrhy, aby bylo zavedeno řízení disciplinární proti úředníkům magistrátním. 

10. Návrhy za příčinou obsazování míst. 

1 1 . Ukázky peněžní z fondů, které jsou ve správě magistrátu. 

rj. \'ěci takové, které z nařízení i)urkmistrova mají .se vzíti v poradu sborovou. 

i?. 12. Ostatní záliržitosti nemají se bráti v sborové porady magistrátní, nýbrž mají 
se z referátu pod odpovídáním příslušného rady magistrátního nebo jeho náměstka 
samostatně vyřizovati a i)oznámkou »vypraví se< jakož i jich podpisem opatřiti a obv- 
rejně vždy dvakráte za týden s výkazem představenému v expeditě odevzdati. 

Tředstavený expeditu má řádné přijmutí těchtt) kusů na výkazu potvrditi, načež 
tento výkaz od referenta se dodá do praesidia. by se tam vyřízené věci v protokole zá- 
znamném poznamenaly. 




jich náměstkové, má purkmistr na prvnhn místě seděti, poradu, kteráž se má díti oním 



Jednací řád magistrátu. 89 

jazykem zemským, v němž je příslušný referát a podaný spis sef)sán, říditi a nálezy dle 
většiny hlasů vynášeti. 

Jsou-li hlasové rovné rozdéleni, rozhoduje hlas jeho. 

Pak-li purkmistr na prvním miste nesedí, nesmí magistrát žádných nálezův činiti. 
Zašla-li však purkmistrovi nčjaká překážka, může prvního místa postoupiti svému ná- 
městkovi neb některému radnímu magistrátnímu. 

Purkmistr má pod svým odpovídáním právo nálezy ma<»istráu stavovati a věc 
takovou podle toho, dotýká-li se působnosti přirozené anebo přenesené, vznášeti na 
radu městskou nebo na představený úřad politický. 

§. 14. Věci, které byly v sborovou poradu magistrátní vzaty, mají se dle učiněného 
snesení v)'Hditi a purknustrovi ke schválení [)ředložiti. 

Bylo-li v nějaké důležité záležitosti učiněno snesení proti návrhu referentovu, nebo 
má-li pojednáni referentovo zcela se předělati, má purkmistr k žádosti referentově, jehož 
zdání jenom menšiny hlasův do.^lo, vypracování takové záležitosti svěřiti někomu z těch, 
kteří hlasovali opačně. 

§. 15. Vyřízení, kteréž se má straně dodati, má býti [)sáno oním jazykem zemským, 
jímž bvlo prvotní podání učiněno. 

Vynesení, která se vydávají dle vyšších nařízení nebo z příčin veřejných sborům, 
spolkům, společenstvům nebo více stranám zároveň, musí se vůbec sepsati v obou ja- 
zycích zemských. 

§. 16. O každém sezení se má sepsati protokol. 

Na počátku téhož protokolu má se poznamenati, kterého dne bylo sezení konáno, kdo 
seděl na prvním místě a kteří členové magistrátu k hlasování oprávnění byli přítomni. 

Kdyby v sezení měl bÝti někdo \^at pod přísahu, nebo kdyby se udaly případy 
jiné, které se netýkají porady o věcech k přednesení určených, ma se to v protokole 
poznamenati. 

Kusy přednesené, o nichž se snesení stalo jednomyslně, poznamenají se pouze čísly 
protokolu podávacího, v témž pořádku, v němž šly za sebou. 

Jestliže o hlavní věci jsou zdáni rozdílná, ma se kromě toho uvésti učiněný nález 
s udáním hlasujících, kteří pro něj nebo proti němu hlasovali. 

Konečně má zapisovatel protokol o sezení sepsaný podepsali a předsedícímu k po- 
tvrzení jej předložiti. 

§. 17. Čistě přepsané zprávy, dopisy čili noty, vyhlášky, povolení čili koncese, listy 
živnostenské a vysvědčení má podpisovali purkmistr nebo jeho náměstek, jiné pak spisy 
>z rozkazu purkmistrova* podepíšou jednotliví sekretáři. 

§. 18. V každém referáte mají se sbírati a k úřední potřebě chovati normálie, t. j. 
nařízeni vyšších úřadův, kterými se politickým úřadům nařizuje, jak se mají zachovati, 
které všalc v zákonících se nevyhlašují. 

Také se má každého normále čili pravidla dáti jeden exemplář městskému archivu, 
aby je uložil a aby u městské knihovny založil a vedl sbírku takových normalií. 

§. 19. Vnitřní chod jednací mezi jednotlivými referáty, pak mezi referáty a pomoc- 
nými úřady má se podle nejvyšší možnosti krátce konati. 

Také se má co nejpřísněji hleděti na to, aby vyvarovány byly všeliké rozvláčnosti 
a okliky jakož i všecko zbytečné dopisování. 

Magistrát konal zprvu schůze v nepravidelných obdobích, jak z následující 
tabulky zřejmó, později bylo stanoveno, aby aspoň jednou týdně řádné schůze 
byly konány, což zachovává se do dneška, kdy se schůze ty vždy ve středu 

konají. 

Počet schůzí magistrátu: 

Roku 1S61 79*) 

v 1862 .. . 49 

1863 21 

1864 ')") 

1865 r>4 

1866 40**) 

1867 r>2 

1868 .37 

1869 57 

♦> Vysvětluje se tak značný počet nastoupením nového zastupitelslva obecního. 
♦♦^ Následkem války pruské vázly veškeré věci obecní. Příčinu malého i)očtu schůzí 
náleží hledati v tom, žé se nám nezachovaly asi veškeré protokoly, a tak nel>ylo lze 
Zjistiti správný počet schůzí. 



W správa ohircní v Ictrch 1S60 — 1S70. 

">. O právním zástupci obce Pražské. 

Po spojení mčst Pražských v obec jednu r. 1784 ukázala se záhy potřel 
aby právní véci obecní před soudem byly zastupovány způsobilým právníkc 
řádu soudního zevrubně znalým. K tomu byl ustanoven tehdy právní zástuji 
obce Pražské. 

První služby podobné prokázal obci IVažské JUDr. Jan N. Vianet, <zem 
dne 18. čer\'na 1807), kter>' témčř po šestileté bezplatné službé (r. 1784- 17Í 
dostal náhradou 300 zl., začež bvla mu schválena teprve dekretem c. k. ^ubcn 
ze dne 27. září 1792 č. 30.458 roční odměna 150 zl. Nástupci jeho byli JlDr. A 
Bastl (r. 1807 -1815) a |Ul)r. Jos. Likavec (r. 1815— 1825), kteří požívali téh 
platu. Pak byl ustanoven Iin)r. Karel Mudroch (r. 1825 — 1851\ který* mél z \ 
čátku 200 zl. ročné, pozdéji (r. 1831) 400 zl. a (r. 1844) 600 zl. Když pak ujj 
se správy nové obecní zastupitelstvo, odstoupil r. 1851 dobrovolné JlDr. Mudm 
a úřad ten svěřen byl sborem obecních starších dne 3. listopadu 1851 Jl^^ni ? 
chalu Haubtman nov i, jemuž byl vyměřen plat roční 600 zl. a bylo uložc 
zároveň za povinnost, aby pro ušetření zbytečného dopisování v případech \ 
třeby účastnil se osobně porad hospodářské konference. Poněvadž plat 600 
ročně jevil se příliš skrovný, žádal JUDr. Haubtmann každého roku za min 
řádnou odměnu, jež mu také v 1. 1854 1861 částkou 300 zl. a 800 zl. \ 
volována, až posléze sborem obecních starších dne 25. září 1862 byl mu ro< 
plat zvýšen na 1000 zl. r. č. Po nezdaru několika právních pří obecních i 
jevily se návrhy, aby místo obecního právního zástuj)ce bylo zrušeno, jež b] 
též zvláštní komisí ])rojednávány a k schválení radě městské předkládány, kt( 
však jich dne 7. prosince 1869 ič. j. 102.082) neschválila, j)onechavši \ěr ] 
starém způsobu. 



I 



III. Obecní řád Pražský a navrhované v něm změny. 

Události r. 1848 způsobily také ve věcech obecních v našich zemích vše- 
►ecný a dokonalý obrat. 

Kroměřížská ústava, vycházejíc z důležité zásady, že » základem svobodného 
itu jest svobodná obec,« ustanovila tím pro veškeré obce pravidla, která měla 
niti ústavou zaručený základ přirozené působnosti obecní. 

Těmi základními pravidly byly: 

1. Svobodná volba obecního zastupitelstva. 

2. Samostatná správa vnitřních vécí obecních a jmění obecního. 

3. Veřejnost obecního rozpočtu. 

4. Veřejnost jednání obecních a úplná volnost přijímati nové členy do 
azku obecního. 

Přirozeným působištěm obce mělo býti vše, co sahalo do zajmuv obecních 
bylo lze vykonati v mezích její. 

Zákonné sankce dostalo se těmto zásadám císařským patentem ze dne 
J. března r. 1849, č. 170 ř. z., který obsahoval úplnou úpravu ústavy obecní. Dle 
^ho měla se veškerá zemská hlavní města vyníti z jeho platnosti a měla dostati 
mostatné řády obecní čili statuty. Podle toho mělo se i naší staroslavné Praze 
)stati obecního řádu, vypracovaného v rámci obecního zákona z roku 1849. 

íř) Jednání o prvotný obecní řád Pražský r. 1849. 

Přípisem ze dne 30. dubna 1849 (č. ^—y-) oznámil tehdejší místodržitel krá- 

vství Českého Karel hrabě Mescéry starostovi měst Pražských JUDru. Václavu 
'ankovi, že nařídilo c. k. ministerstvo vnitra dle cis. patentu ze dne 17. března 
549, aby povolal některé důvěrníky obce Pražské a za jejich přispění aby dal 
pracovati pro Prahu a její předměstí zatímní (provisorní) obecní řád. 

Předchozí porada ve věci té konala se dne 3. května 1849 v budově 
ístodržitelské a účastnili se jí kromě c. k. místodržitele, jako zástupcové obce 
■ažské: starosta JUDr. Václav Wanka a členové širšího výboru měšťanského: 
JDr. Alois Pravoslav Trojan, JUDr. Adolf Pinkas, JUDr. Josef Fric a městský 



92 Správa obecní v lettch 1860—1870. 

pokladník Jan Haklík. Schůze ta byla jednak » informační*, jednak bylo v ní 
zároveň ujednáno zříditi u véci zmíněné stálý komitét, skládající se mimo 
c. k. místodržitele i ze zástupcův obce Pražské: Ondřeje Haase šlechtice z Vranova, 
Karla z Helly, Antonína Dudka, JUDra. Eduarda Schuberta, Karla Siedka, Bedřicha 
Landauera, Jana Vyskočila a JUDra. Eduarda Eiselta. Na porady další přizváni 
byli kromč toho ješté: mag. rada Alexandr Rokos; c. k. místodrž. sekretář Václav 
Schumandl; Bedřich Kubinzky, jako zástupce tehdy ješté samostatného Židovského 
města; Václav Ullian a Ondřej Sorgenfrei, jakožto zástupcové Smíchova; Josef 
Wolf, starosta města Vyšehradu, a Antonín Kodauer, jako zástupce Karlina. 
Byloť již tenkráte pomýšleno ku Praze připojiti Židovské město, Smíchov, Vyše- 
hrad a Karlín, od které myšlenky však bylo záhy upuštěno a sjednocení obme- 
zeno pouze na Židovské město. Takto sestavený rozmnožený komitét konal za 
předsednictví c. k. místodržitele od 18. září do 21. října 1849 jedenadvacet 
porad, jichž výsledek byl zatímní obecní řád Pražský, vypracovaný 
v rámci všeobecného zákona obecního ze dne 17. března 1849. 

V osnově původního obecního řádu Pražského bylo v § 5. vysloveno, že zemské 
hlavní město Praha má býti přímo podřízeno sněmu královst\'i Českého a 
c. k. místodržitelst\'í. Ale vládě nelíbil se článek tento a proto změněn v ten smysl, 
že Praha jest podřízena c. k. krajské vládě — c. k. krajskému, ač s tímto roz- 
hodnutím zástupcové obce Pražské se nesrovnávali. Proto usneslo se zastupitelstvo 
obecní ve schůzi dne 3. ledna 1850, abv tuto věc v vložila c. k. ministerstvu ve 
Vídni zvláštní deputace, skládající se ze členů obecního širšího výboru měšťan- 
ského JUDra. Františka A. Braunera a městského pokladníka Jana Hakifka. 

Než vláda žádosti obce Pražské, tlumočené touto deputací, nevyhověla. Praha 
zůstala přece jen podřízena c. k. krajské vládě*) a pokud se připojení před- 
městí týkalo, bylo přání zástupců Pražských jen částečně vyhověno, totiž spo- 
jením Židovského města s Prahou, které ostatně leželo na půdě a v obvodu 
Starého města. 

Téhož dne, kdy byl potvrzen zatímní obecní řád Pražský, totiž dne 27. dubna 
1850 (č. XVII. z. z., vydán 26. května 1850), bylo oznámeno dodatečně roz- 
hodnutím c. k. ministerstva vnitra ze dne 27. dubna 1850, č. 2285., že se 
Vyšehrad jako samostatná obec připojuje k podkrajskému úřadu v Kolíne. 

Avšak prvý krok k zabezpečení obecní samosprávy a k sjednocení Prahy 
byl přece učiněn. Praha měla s\ůj, byť i jen zatímní statut, dle kterého veškerá 
správa obce Pražské začala se říditi, ačkoli celkem tento řád neměnil právě 
mnoho na postavení obce Pražské i na organisaci její spráx^y, kterak se byla vy- 
vinula v letech 1848-1850.**) 

Pro zajímavost uvádíme jeho doslovné znění: 

Obecní řád Pražský. 

Částka I. 

O z cm i šli obce a o jejích ol)y vatclích. 

Obvod. 

S. 1. Obce Pražská zavírá v sobč čtyry již spojírná Pražská města, totiž Staré město, 
Nove mcsto, Malou síranu a Hradčany, potom mčsto Židovské lak řečené, kteréžto se 
od nynějška jmenovati má Josefovo. 

*i Přímo c. k. místodržitelství byla Praha ])()tlřízena teprve nařízením ministerstva 
vnitra, {iráv a financí ze dne ^). října 1854, é. 274 íiš. zák. 

**) Srov. Dra. Jaromíra Celakovskélio vPrivilej^na mést Pražských < str. CXXIX. 



Obecní řád Pražský z r. 1850. dS 

Spojení obce židovské s obcí čtyř mest Pražských. 

^. 2. Pražská obce Židovská přestává býti sama sobě zvláštní obcí místní; i činí 
s obci spojených čtyř mést Pražských obec jedinou. 

§. 3. Pražská obec Židovská trvá dále jen co obec náboženská. 

Každá náboženská obec zapravuje výlohy bohoslužební, ježto na ni vycházejí, sama 
ze svého, a jiné obce náboženské nejsou povinny, jí v tom pomáhati; a protož také 
zfistává každá náboženská obec v držení a v i)ožíváni ústavů, základů i nadací, na než 
se ty výlohy činí. 

Pokudž se tyto bohoslužební výlohy zapravovati mají v ten způsob, že se rozvrhnou 
na obecní údy, připlácí každý obecní úd na výlohy té obce náboženské, ke kteréž — 
dle svého náboženského vyznání — přísluší. 

g. 4. Pokudž obecní jmění tčch čtyř již spojených mčst Pražských ustanoveno není 
k účelům, ve kterých obec z-idovská pro rozdílnost náboženského v^'znání účastenství 
míti nemůže, bude to jmění těm čtyřem již spojeným městům i obci Židovské náležeti 
vespolek; naproti tomu však obec Židovská povinna jest, do společné obecní pokladnice 
položiti takovou hlavní sumu, kteráž by — kdyby se to jmění rozdělovalo — na židovskou 
obce v té míře připadla, jakož jest na jedné i na druhé straně veškerá lidnatost. 

Kterým způsobem ta suma složiti se má, o to se obě strany sjednejte. 

Poměra obce ke správě státní. 

§. 5. Obec Pražská činí zvláštní okršlek, poddána jsouc neprostřcdečně pod kraj- 
ského. S ostatními obcemi kraje toho v žádném svazku není. 

Rozdělení obyvatelů. 

§. 6. V obci rozeznávají se: 

1. údové obce; 

2. cizinci. 

Údové obecní jsou: 

a) příslušníci obce; 

b) městští občané (měšťané). 

Jen říšští občané rakou.ští údv obecními b\'ti mohou. 

Příslušníci obce. 

a) na ten čas. 

g. 7. Příslušníci obce Pražské jsou na ten čas všecky osoby, které — dle dosa- 
vadních zákonův o domovstvi — v některé z těch obou nyní spojených obcí nabyly 
obecní příslušnosti. 

b) na časy budoucí. 

§. 8. Budoucně nabývati se bude obecní příslušnosti: 

1. zrozením, 

2. přijmutím ve svazek obecní a 

3. zvláštními osobními poměrami. 

1. Zrozením. 



íj. 9. Déti manželské, aneb takové, kteréž se dle zákonů občanských pokládají za 
rovné manželským, jsou příslušníci obce, když jejich otec ve svazek obecní náležel, a to 
v čas, když se narodily, nebo, pak-li by byl před tím smrtí sešel, v čas, kdy zemřel, 
anebo, při dětech nemanželských za manželské vyhlášených, v čas, kdy se to vyhlášení 
stalo. 

Přisvojením dítěte obecní příslušnosti nabýti nelze. 

Děti nemanželské vstupují ve svazek obecní, když jejich matka v čas porodu k obci 
příslušela. 

Nalezenci, kteří se najdou v mezích okršlku obecního, přísluší k obci dotud, pokud 
vy.šetřiti nelze, 'že náleží k obci jiné. 

Příslušnost nalezených v domě nalezencúv ustanoví se zvláštním zákonem. 

2. Přijmutím. 

§. 10. Přijmutí ve svazek obecní stává se: 

1. výslovně snesením obecním: 

2. mlčky, a to: 



Íi4 Správa t)bccní v letech 1860-1870. 

fli [)íi osobách ženských, když se za někoho, kdo k obci přísluší, platným zpusolx-m 
provdají, a 

H) při cizincích, kteří mají říšské občanství rakouské, když se takový cizince v oIkí 
trpí, nemaje listu domovského anebo maje mrtvý domovský list, a když se zde po 
čtyry léta bez přestání zdržuje, počítajíc od času, kdy do list popisných m&ta 
Prahy zapsán byl. 

Avšak cizinec tímto způsobem, trpíc jej, do svazku obecního mlčky přijat bude jen 
tehdáž, když i také při druhém, do téhož nadřečeného času připadajícím dčlání popisných 
list do nich zapsán byl, a když se obec proti přijmutí jeho ncohradila tím, aby jej při- 
držela k dosažiení nového domovského listu, neb aby jej x^ypovedčla v to místo, kdr 
jeho domov jest. 

Právo ku přijímání. 

§. 11. Zda-li který říšský občan rakouský ve svazek obecní přijmouti se má, toto 
záleží na svobodném snesení obce; avšak má každý říšský občan rakouský právo žádati. 
by za příslušníka k obci byl přijat, když: 

1. má úplné právo i moc, nařizovati o své osobě i o své majetnosti; 

2. když neprostředecně před tím nejméné deset let bez přestání v okršlku oIktc bydli 
na základě platného a nemrtvého listu domovského; 

:'.. když o něm i o jeho rodině jde pověst, že jsou na cti zachovalí, a 
4. když prokáže, že má takovou majetnost neb takový způsob živnosti, kteráž rodim- 
zjišťuje výživu. 

Toto přijmutí stává se od městské rady, a k další stolici se odvolá\'ajíc, od slwru 
starších obecních. 

Pak-li i ten tomu i)řijmutí odepře, a domnívá-li seprositel, že má právo žádati, aby 
ve svazek obecní přijat byl, tehdy může se uchýliti ke krajskému, jemuž náleží o to 
právo rozhodnouti. 

Plat za přijmutí čili příjemné. 

§. 12. Za přijmutí ve s\'azek obecní, nechť se toto stalo snesením obce anebo v pří- 
f)adu §• 11. rozhodnutím krajského, náleží složiti příjemného dva dukáty na zlaté do 
obecní pokladnice. 

Z příčin ohledu hodných může městská rada, f) to se snesouc, tento povinný plat 
prominouti. 

Í5. 13. Hude-li kdo přijat, vstoupí sním ve svazek obecní spolu také jeho manželka 
i děti. které v čas jeho přijmutí poddány jsou moci jeho otcovské. 

Taktéž následují děti nemanželské, pokud zletilé nejsou, vlastnosti matčiny. 

\\. Zvláštními poměrami osobními. 

>;. 14. Úředníci dvorští, říšští, zemští i obecní, pak důstojníci a ti, kteří s hodností 
důstojnickou ustanoveni jsou, duchovní, jakož i učitelé ve veřejných ústavech, ježto se 
chovají od říše, od země neb od obce, [)říslušeti budou i se svými manželkami a s dětmi, 
které moci jich otcovské poddány jsou, k městské obci Pražské, když jejich ustanovení 
tomu káže, aby .se tu stále zdržovali. 

Změny v obecni příslušnosti. 

$í. 15. Při změnách v obecní příslušnosti následují děti nezletilé, které žijí ve sx^azku 
rodinném, vlastnosti rodičů, děti nemanželské následují vlastnosti matčiny, žena vlast- 
nosti manželovy. 

."^mrt jednoho neb obou rodičů, jakož i zrušení svazku manželského anebo manžel- 
ského sí)olkn. v příslušnosti dětí a manželky nic nemění. 

Kterak se obecní {) ř i s I u š n o s t pozbývá. 

í5. 10. Příslušnost obecní pozbývá .se: 

ti' Pozbytím říšského občanství rakouského a 
f> nabytím příslušnosti v některé jiné o)>ci. 

Občané městští čili měšťané. 

Í5. 17. Městští občané jsou ti, kteří toho času mají právo měšťanské města Prahy^ 

Na budoucí časy nabude práva měšťanského jen ten, komu je obec výslovné pro — 
půjčí. Avšak měšťanské právo může jen takovým říšským občanům rakouským propůjčo — 



Obecní řád Pražský z r. \HM\. 95 

lano býti. při kterých se nalézají výminky S- ^1- P^d c. 3 a 4. a kterým nevadí žádná 
r §- 40. jmenovaná příčina x^yjímací ani vylučovací. 

Propůjčování práva občanství městského. 

§. 18. Právo městského občanství (právo méšfan.ské) propůjčuje st^ otl městské rady. 
,^h\ městská rada komu práva měšťanského odepřela, lze jest odvolati se na sbor 
of >«^cnich starších. 

Fak-li by i ten tomu odepřel, již žádné další odvolávání místa nemá. 

Měšťanské příjemné. 

1^. 19. Za jíropůjčení práva měšťanského zaplatiti se má i)říjemného šest dukátů na 
zl^fc-^tč do obecni pokladnice. Z příčin zvláštního zřetele hodných může městská rada oil 
t* »l^oto povinného platu osvoboditi. 

Slib povinností měšťanských. 



l> 



>í. 20. Kdo za městského občana jest i)řijat, má před městskou radou přislíbiti, že 
VI dť všecky povinnosti měšťanské podle předpisu řádu obecního svědomitě plniti 
V^ "l)ecnímu dobrému [xxlle své nejvy.šší možnosti [)omáhati. 



I.ist na měšťanství. 

» 

j^. 21. Každému, kdož za občana městského přijat jest, dodá se, na důkaz nabytého 
í>ráva měšťanského, měšťanský list a spolu jeilen výtisk obecního řádu. 

V které míře osoby ženské postaveny jsou. 

S. 22. Osoby ženské .samostatně jiráva měšťanského nabýti nemohou, ale když se 
xa músťana vdají, anebo když jejich manžel měšťanství dosáhne, tehdy tím způsobem na 
s*.- vezmou všecky výhody i břemena, ježto s i)rávem měšťanským spojeny jsou, pokudž 
' oVk-cii! řád nic jiného neústanovuje. 

^ Tato poměra zůstává i tehdáž, když byly ovd(ívěly, ale i)()míjí. když manželství za 

r nt^jilatné vyhlášeno anebo rozloučeno jest. 



Kterak se právo městského občanství pozbývá. 

S- 23. Sbor obecních starších může měšťanu právo měšťanské odejmouti, když se 
*^nto urputně zdráhá, povinnosti měšťanské plniti, byv prve k tomu třikráte, však bez 
Tospí^hu vybídnut. Týž ale pozbý\'á práva svého měšťanského již proto samo: 

«) když přestane býti říšským občanem rakouským, nebo 

*' když se stane příslušníkem obce jiné, av.šak jiným způsobem nežli pro zvláštní po- 
měry osobní, ježto se v J}- 14. jmenují; anebo 

^) když odsouzen bude k trestu, s kterýmž zákonové trestní spojují ztrátu politických 
prav vykonáváni; prve však, než takoví zákonové vyjdou, když bylo nalezeno, že 
jest vinen zločinem, nebo takovým přečinem, kterýž vzešel ze zištnosti neb kterýž 
uráží veřejnou mravopočestnost, aneb též takovým přestupkem, anebo když pro 
jiné přestoupeni zákona odsouzen byl nejméně k i>()louletnimu trestu na svobodě; 

*^í když upadl v konkurs, a když .se jeho nevina zújílna nedokázala. 



I ,^ , Ale zlé následky té ztráty trpěli bude jen on sám. a i)rol()ž ani jeho manželka, 
^^i prve před tou dobou zplozené jich neponesou. 



ani 



Právo čestného měšťanství. 

55- -4. Obec má právo, výtečným mužům, kteří sobě dobyli zásluh o říši, o zemi, 
♦ ^^, c) stát, nehledíc na to, kde své sídlo mají, uílěliti právo čestného měšťanství, kteréžto 
^*~^ účastný činí všech práv občanů městských, ale povinností jejich jim neukládá. 

Právo čestného měšťanství propůjčuje se od sboru obecních starších. 

Vedení obecní matriky čili mateční knihy. 

§. 25. Všickni údové obce zapsáni budou <l() mateční knihv, a každ\' z nich bude 
^^i do ni nahlédnouti. 



96 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Listy th)movskc. 

>;. 26. Na důkaz příslušnosti k obci žádati může každý, kdo k ní přishiši, uby se 
mu dal domovský list na 4 léta platný. 

Cizinci. 

ií. 27. Cizinci v obci jsou ti, kteří se v obci zdržují, nejsouce obecními údy. 

S. 2K. Osoby, o kterýchž dokázati se nedá, kam přísluší, stanouce se nezpůsobný 
k vydělání sobě výživy, připadnou obci za břemeno, jestliže se v ní naposledy zdržo\-aly. 

Sirotci osob takových přísluší k obci jen tehdáž, když se tam v čas úmrtí rodicá 
svých nalézají. 

Práva údíi obecních i cizincii vůbec. 

§. 29. Každý má v obci právo: 1. k policejní ochraně osoby a své majetnosti, ježto 
se nachází v mezích obce; 2. k užívání obecních ústavů podle toho, jakož zřízeni jti^t. 

Práva obecních příslušníků zvláště. 
sj. 30. Příslušno.st k obci dává krom toho také právo: 

a) k užívání obecního statku podle toho, jakož zřízení jest; 

b) v případu přišlého zchudnutí, ku pomoci z obecních prostředků podle toho. jakož 
v příčině opatřování chudých zřízení jest; 

c) k účastenství práva voličského i volebnického it. moci voliti i volen býti) v mizích. 
jakož toto ustanovují §§. 38., 40., 41. a 42. 

Práva městských občanů (měšťanů) zvláště. 
§. 31. Právo městského občanství zavírá v sobě: 

a) právo voličské i volebnické; 

b) právo míti opatření z takových ústavů, kteréž ustanoveny jsou zvláště měšťanům 
a jich vdovám i dětem; 

<■) práva ])řislušníků obecních, jmenovaná v íj. 30, pod a a *. 

Povinnosti obecních údu vůbec. 
s?. 32. Obecné povinno.sti údů obecních jsou: 

a) aby zachovávali nařízeni, od obce učiněná v mezích působnosti, kteráž jí dle zá- 
kona i)řísluší; 

b) aby j)oměrně pomáhali nésti obecní břemena. 

Tyto povinnosti se počínají dnem, kterého kdo ve svazek obecní vstoupí, a traji 
dotud, pokud ta poměra k obci zůstává. 

i$. 33. Osoby, které sídla svého v obci nemají, nesou jen taková obecni břemena, 
která se rozvrhují podle císařských daní anebo podle držebnosti nemovité. 

Poměra cizinců. 

í^. 34. Cizinci, kteří se v okršlku obecním zdržují, mají míti účastenství v obecných 
povinnostech útlů obecních, ale j)ráv jejich zvláštních nepožívajíce. 

Obec nemůže toho cizincům odepříti, by se v ní na čas zdržovali, jestliže listem 
domovským nemrtvým prokáží, kam přísluší, a pokud se náležitě chovají i mají pro- 
středky k své výživě. 

Pak-li obec toho cizinci odepře, by se v ní zdržoval, a domnívá-li se ten proto 
stížen býti, muže se uchýliti ke krajskému o pomoc. 

g. 35. Obec dožádati se může na státních úřadech bezpečnosti, aby jí dali o ci- 
zincích takové zprávy, kterých k zachování práv svých potřebuje. 

Státní úřad bezprčnosti poviniín jest, každý měsíc obci dávati výkazy s strany po- 
voleni, kteráž cizincům ke zdržování se udělil. 

Částka II. 

O zastupitelstvu obecním i o správních zřízencích. 

ií. 3(». OIhc zastoupena jest ve svých záležitostech od sboru obecních starších 
v jrhož čile jest obecní přeilstavený (starosta). Záležitosti její spravuje sbor obecních 

staršíí^h, městská ruda a mai^istrát. 



Obecní řád Pražsky z r. 1850. 97 

Oddílcní 1. 
O sboru obecních starSieh. 

Kterak se volí údové sboru obecních starších. 

ij. 37. Udy sboru obecních starších volí obec sama ze sebe. Počet jich ustanoven 
na devadesát. 

Kdo má právo voliti. 
í$. 38. Právo voličské mají: 

1. všichni městští občané (mčšfané) mužského pohlaví; 

2. z obecních příslušníka všickni říšští občané státní mužského pohlaví, kteří ná- 
do některé následující třídy: 

ti, kteří platí nejméně osm zlatých konv. mince přímé daně z domu neb pozeni- 




zúp/na ^ap/acena býti, a poplatník nesmí v tomto nynějším roce nic toho dlužen 

zůstávati ; 

skuteční, do výslužby neb na odp činutí daní úředníci dvorští, říšští, sněmu zem- 
ského a obecní, ač požívají-li služného, vvslužného neb odpočivného, z něhož .se 

odvádí nejméně osm zlatých k m. daně důchodní; 

důstojníci, kteří náleží k vojsku ustavenému (militia stabilis); 

katoličtí faráři v Praze; 

pastorové Pražských evangelických obcí církevních vyznání augsburského a helvet- 

ského ; 

první rabín Pražského židovského spolku náboženského a kazatel Pražské jednoty 

chrámové ; 
I doktoři všech fakult, jestliže hodnosti své akademické dosáhli na některém učebním 

ústavu zdejších zemí; 
) ustanovení řádní učitelé, profesoři a i)ředstavení na veřejných ústavech učebních, 

kteréžto své vychování mají od říše, od země neb od obce. 

>$. 39. Osoby mužského pohlaví, které nejsou ani příslušníci ani měšťané, mají právo 
čské jen tehdáž, když jsou říšskými občany rakouskými, a když z něiaké nemovité 
^bnosti, ježto leží v okršlku obecním, odvádějí takovou sumu přímé daně, kteráž po- 
níka činí k tomu způsobná, by v řadu prvního volicího sboru položen byl. 

Taktéž mají právo voličské spolkové, kteří v okršlku obecním sídlí, jestliže podle 
10 placení daně náleží do prvního volicího sboru. 

^ §. 40. Vyjmuty jsou od vykonávání [>ráva vo ičského všecky osoby, ježto jsou pod 
í otcovskou, pod poručnictvím nebo pod opatrovnictvím, jakož i ty, které požívají 
kého opatřeni chudých, které jsou ve svazku čeledním anebo živi jsou ode mzdy 
lí neb týdenní. 

Vyloučeni pak jsou: 

ti, kdož odsouzeni byli k trestu, s kterýmž zákonové trestní spojují ztrátu práv 
politických vykonávání ; prvé však, než takoví zákonové vyjdou, když bylo nalezeno, 
že jsou vinni zločinem, nebo takovým přečinem, kterýž pošel ze zištnosti neb kterýž 
uráží veřejnou mravopočestnost anebo též takovým přestupkem anebo když pro 
jiné přestoupení zákona odsouzeni byli nejméně k polouletnímu trestu na svobodě; 
ti, kteří pro zločin nebo pro takový přečin, jenž vzešel ze zištnosti aneb uráží ve- 
řejnou mravopočestnost, anebo pro takový také přestupek upadli ve vyšetřování 
pokud toto trvá; 

ti, na jichž majetnost vze.šel konkurs, pokud řízeni úpadeční trvá, a po jeho skon- 
čení, když nevina úpadcova zúplna dokázána nebyla, a 

ti, kteří té sumy daně, jejíž zapravení k právu jich voličskému za výminku se po- 
kládá, anebo dávek obecních, podle císařských daní neb jinak rozvržených, v tom 
berničném roce. jenž před volbou minul, zúplna nezaplatili, anebo kteří v berničném 
roce, jenž nyní právě jest, s něčím toho v zadržalosti zůstávají. 

Kdo volen býti muže. (Volebnost). 

í$. 41. Volebný jest (t. volen býti muže) každý obecní úd mužského pohlaví, který 
)rávo voličské a třicátý rok věku svého přečkal. 

§. 42. Z volebnosti vyjímají se: 

všecky osoby, které dle S- 40. vyjmuty jsou od vykonávání práva voličského; 

osoby vojenské, které jsou v činné službě; 

obecní úředníci a služebníci. 



98 Správa obecní v letech 1860-1870. 

Vylučují se: 

a) všecky osoby, kleré dle §. 40. vyloučeny jsou od vykonávání práx^a voličského; 

b) ti, kteří jsouce k obci dlužní, platiti meškají a 

c) osoby takové, které měv.še na sobě správu obecni majetnosti neb některého obec- 
ního ústavu, anebo práci nějakou jim od obce zvláště svěřenou, a majíce z toho 
učiniti počet, ještě ho neučinily. 

Volicí sborové. 

i^. 4:;. Když se údovc sboru starších obecních mají voliti, rozdělí se voliči na tři 
volicí sbory, z nichž každv voliti bude třicet iidův onoho sboru starších obecních. 

Do prvního volicího sboru náleží voliči, který platí jedno sto zlatých k. m. a nad 
to výše přímých daní, v obci na ně psaných. 

Druhý volicí sbor obsahuje v sobě voliče, kteří platí dvacet zlatých a nad to výše 
až výhradně do sta zlatých k. m. [)římých daní, v obci na ně psaných, polom olx^cní 
příslušníky, jmenované v g. 38., '2 b až včetně do A. 

Do třetího volicího sboru náleží osoby ostatní, ježto dle $§. 38. 2 a mají voličskr 
právo. 

Měšťané, kteří ani dle placení daně ani dle vlastnosti své osolení nenáleží ilo 
prvního ani do druhého volicího sboru, vykonávají právo své voličské ve třetím volicím 
sboru. 

Kdo dle své vlastnosti osobní má právo voličské a ]>ři tom také náleží v třídu těch, 
kteří nejvíce daní [>latí, volí v prvním volicím sboru. Jinak ale vykonávati míiže své vo- 
ličské právo jen ve druhém volicím sboru. 

Takové sumy přímých daní, které v obci psány jsou na nezletilé děti, přičtou se 
jich otci, a které psány jsou na manželku, přičtou se jejímu manželu, ])okud právo. \á 
otci a manželu ke spravování majetnosti dle zákona přísluší, nepominulo. Toto přičtení 
stává se však jen proto, by otec neb manžel dle toho do volicího sboru jiořadem byl 
zapsán, nikoliv ale [)rot(), by tím voličského práva nabyl. 

Volební okršlky. 

§. 44. Praha město dělí se v pět volebních okršlkii, totiž v Staré město, Nové město. 
Malou stranu, Hradčany a v Josefovo. Každý volič míiže jen v tom volebním okrslku 
voliti, ve kterém přebývá. Cizinci, kteří mají právo voličské (§?. 39.), volí v tom okršlku 
volebním, ve kterémž leží jich nemovitá držebnost. Pak-li v několika volebních okršlcich 
mají nemovité věci, tehdy volí v tom t)kršlku, ve kterémž leží nemovitost, z níž nejvíce 
(laně platí. 

Voliči každého jednoho volebního okršlku volí ve volicích sborech, k nimž nálcíí. 
v ten zpíisob, že se hlasy jejich ani s hlasy voličů v ostatních volicích sborech jich. 
okršlku, ani s hlasy voličů v jiných volebních okršlcich dohromady nepočítají. 

Veškerý počet údíi, jež do sb<íru starších obecních voliti potřeba jest, má se mcii 
volicí sbory každého jednoho volebního okršlku rozděliti v té míře a dle toho, kolik kt-; 
každému tomu volicímu sboru náleží voličii. 

V každém volebním okršlku musí na voliče, k jetlnomu sboru volicímu nálcžitr 
přijíti, aby do sboru starších obecních aspoň jednoho úda volili. 

Toto rozdělování činí městská rada. 

Pak-li by se na rozdělení, jež městská rada učinila, vedly stížnosti, rozhoduje o nt 
sbor starších obecních. 

$^. 45. Voliči každého ^olebního okršlku volili mohou každou osobu, kteráž v obci 
volebná jest. nejsouce při tom vázáni ani volicím sborem, ke kterémuž náleží, ani 
okr.sikem, ve kterémž volí. 

Kterak se dělají a ustavují listy voličské. 

í5. 46. Všickni voliči sepsati .se mají podle volicích sborft a volebních okfélků ve 
'/.vlastní voličské listy; tyto pak listy mají v každém tom okršlku na příhodném místé 
nejméně i^o šest neděl před volbou vyloženy býti, aby v ně každý nahlédnouti mohl. 

Vyložení těch list oznámiti se má veřejně vyhláškou, kterouž třikráte do úředních 
novin dáti i vlastníkíim domii dodati náleží, aby to nájemníkům věděti dali; při tom pak 
ustanoviti se má lhůta čtrnáctidenní zavitá, jdoucí ode dne prvního vyhlášky v úředních 
novinách, ku přednesení námitek, jež by kdo i)roti tomu měl. 

Jestliže se námitky v \)Ynvý čas učinily, tehdy městská rada, vyslcchnuvSi strany, 
jichž se dotýče. rozhodne o ně nejdéle v šesti dnech, a ihned opraví, co za dobře 
uznala. 

Pak-li se těm žádaným opravám odepře, lze jest odvolati se ve třech dnech na sbor 
starších obecních, kterýž vyslechna strany, jichž se dotýče, potom v té věci rozhodne. 



Obecní řád Pražský z r. 1850. dÚ 

Po čtrnácte dní před volbou nesmí se v listech voličských k té volbě, kteráž nyní 
právč před se jde, již žádná zmčna činiti. 

Rozepsáni volby. 

g. 47. Osm dní před volbou má starosta povolati k volení všecky voliče v ten 
způsob, aby jim rozepsání volby oznámeno bylo tak, jakož v §. 46. předepsáno jest. 
y tomto rozpisu volby má se bedlivé poznamenati čas i místo k volbě, jakož i to, kolik 
lídú každý volicí sbor v každém volebním okršlku voliti má do sboru starších obecních. 

Kdo volbu řídí. 

r §. 48. Voleni údů do sboru starších obecních řídí zvláštní volební komise. 

\ Každé jedno volební shromáždční, činíc volicí sbor, každého jednoho volebního 

okršlku bude míti svou volební komisi, kterouž složí starosta (purkmistr), a to z jednoho 
jida magistrátního a z pčti údů obce, kteří mají právo k hlasování a o kterých nadíti se 
jest, že okolnosti voličů dostatečné znají, aby překážky, ježto nčkomu v právu jeho vo- 
ličském vadí. nezůstaly v ukrytosti. 

Tito údové obecní volí sami ze sebe předsedního komise volební. 
Yolební komise z toho odpovídají, by se volba svědomité konala. 
Údové její zdržovati se mají od všelikého svého působení ve hlasování jednotlivých 
voličů. 

Ke každé volební komisi přidán bude od krajského jistý císařský komisař, jehož 
povinnost jest, o to péči míti, aby se zachoval pokoj a pořádek, i aby se šetřilo volicího 
způsobu, jejž zákon ustanovuje. 

Volba sama. 

i^. 49. Volby konají se ve volebních okršlcích' a to tak, aby každý volicí sbor volil 
• ve zvláštní místnosti. 

I mají se ty volby v každém volebním okršlku a v každém volicím sboru téhož 
íiric* konati, a musí v stejnou hodinu počíti. 

§. 50. Každý yolič, kterýž právo své voličské vykonávati chce, musí v ustanovený 
^^2s v určité místo sám osobné před volební komisi přijíti. 

Spolkové vykonávají své voličské právo prostředkem té osoby, kteráž k tomu dle 
pravidel zákonních povolána jest, aby je zastupovala. 

Jména téch, kteří přišli, zapisují se do volebního protokolu, jejž jeden úd volební 
'"^^mise vede. 

§. 51. Hlasování koná se hlasovacími lístky, kteréžto jsouce opatřeny městským 
^*^5ikcm, vy(lá\'ají se voličům od méstské rady na obdržecí list. 

, Každý volič povinen jest na ten hlasovací lístek napsati tolik jmen údů obecních, 

'^^Cíří mají j)rávo voličské a takto jej v}^plniti, kolik to volební shromáždění, k némuž 
'^•^leží, dle volebního rozpisu voliti má obecních starších. 

Pak-li kdo ten počet přestoupí, tehdy se nemá na iména, ježto v lístku hlasovacím 
í^^^sléze napsána jsou, žádný zřetel míti. 

, Každý, kdo svůj hlasovací lístek odevzdal, má se vybídnouti, aby toho dne v né- 

J^^^rou pozdčjši hodinu ješté jednou do shromaždiště přišel, bv znova hlasovati mohl, 
"^Mdc-li toho potřebí. 

i$. 52. Lhůta k odevzdávání lístků hlasovacích ustanoviti se má s ohledem na počet 
'^'oličů i na jiné okolnosti, každému volebnímu .shromáždění zvláště; když pak ta lhůta 
Prošla, otevře volební komise hlasovací lístky a spočte hlasy, což obojí vykonati se má 
^-' tom samém místě, kde se volilo. 

Hlasv těch, kteří do volicího shromáždění nepřišli, mají se za to, že k východku 
Volby svolují. 

§. 5:í. Za zvolené pokládati se mají ti, kteří obdrželi nadpolovičnou většinu ode- 
vzdaných hlasů. 

Pak-li se toho východku při prvním hlasování dosáhnouti nemohlo, přikročiti se má 
k užší volbě. 

V užším volení zůstati mají voliči jen při téch osobách, které při první volbě měly 
vůbec nejvíce hlasů po téch, kdož obdrželi nadpolovičnou většinu. 

Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhodne los, na koho při užším volení může 
se míti zřetel. 

V užší volbu vzíti se má i)okaž(lé dvojnásobně tolik osob, kolik se ještě voliti 
bude údů. 

Každý tako\'ý hlas, jenž připadne osobě, která v užší volbu vzata nebyla, pokládati 
SI- má za neplatný. 

Pak-li se při užší volbě udá rovnost hlasu, rozhodne los. 

V naučeni zvláštním, ježto z mezí tohoto hklu obecního nevykročí, bude \7k0na- 
vání volby obšírněji ustanoveno. 



100 Správa obecní v krtech 1860 -1870. 

Zkoušení a vyhlášení volby.. 

g. 54. Hned po skončené volbé má se volební komise a císařský komisař ve vo- 
lebním protokolu podepsati, a přiložíc k nčmu doklady, má jej odevzdati zapcčetW 
sboru staráích obecních. 

Námitky proti platnosti některé volby náleží přednésti sboru starších obecních, 
a to nejdéle v osmi dnech po skončené volbč. 

Pak-li se v nadřečené Ihůté nepřivedou žádné námitky, anebo když se přivedené 
námitky zavrhnou co nemístné a není-li ani jinak žádných pochybností, tehdy sbor 
obecních starších té volby potvrdí, starosta oznámí veřejné její východek, a každému 
zvolenci dá se věděti, že zvolení připadlo naň i potvrzeno jest 

Pak-li se věc jinak nachází, má se nová volba způsobiti. 

jestli která volební osoba od několika volicích shromáždění zvolena, tehdy náleží 
ji vybídnouti, aby se v osmi dnech od času té vybídky projevila, od kterého volicího 
shromáždění toto vzložení čili mandát přijímá. 

Pak-li se zvolenec neprojeví, má se za platné to, že přijímá zvolení od toho voli — 
čího shromáždění, v kterémž obdržel nejvíce hlasů. 

Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhodne los. 

Tomu volicímu shromáždění, od kteréhož se zvolení nepřijalo, má se rozepsat -^ 
volba nová. 

Toto i tehdáž platí, kdvž zvolení připadlo na osobu takovou, kteráž se omlouv^r^L 
zákonní příčinou, anebo kteráž zákonem od volebnosti v\'jmuta neb vyloučena jest. 

Zvolený povinen jest zvolení j)řijmouti. 

§. 55. Viibec povinen jest každý obecní úd, zvolení, ježto naň připadlo, přijmouti . 
Zvolení nepřijmouti právo mají jen: 

a) osoby vojenské, které nejsou v činné službě; 

b) správcové duchovní, úředníci říšští a zemští; 

c) osoby, které mají věku svého více nož ()0 let; 

d) osoby, které v posléze minulém občasu volebním na sobě měly úřad starosty ^urk.- 
mistra) neb obecního staršího, avšak jen na volební občas nejprve potom příští. 

Kdo bez takové omluvně příčiny zvolení přijmouti se zbraňuje, ačkoliv opětná* 
k tomu jsa vybídnut, upadne v pokutu peněžitou, kterouž městská rada až i po jedno 
sto zlatých k. m. vyměřiti míiže, a ztratí krom toho své voličství i svou velebnost nejeri 
na volby doplňovací, které se v tom volebním občasu konati budou, ale i na volebiií 
občas potom nejprve příští. 

Jak dlouho ten úřad trvá. 

^. 56. Udové sboru starších obecních volí se na tři léta. 

Každého roku na konci měsíce listopadu ustoupí s úřadu třetina údů, neb takový 
jich počet, kterýž té třetině nejblíže jest, a místa jich vyplní se novými zvolenci z týchí 
volicích sborů i volebních okršlků, od kterých ustupující údové byh zvoleni. 

Kteří údové poprvé a podruhé odstoupiti mají, rozhodne los; napotom odstupovati 
budou vždycky ti, kteří tři léta před tím byli zvoleni. 

Údové k odstoupení ustanovení zůstanou v úřadě dotud, pokud se nové volby ne- 
vykonaly. 

Tito mohou opět voleni býti. 

jestliže který úd starších obecních zemře neb odstoupí prvé času, osadí se opét 
taková prázdná místa vůbec zároveň s x-ýročními doplňovacími volbami. 

Pak-li by nedostávajících se údů bylo více než patnáct, tehdy se má k dosadéní 
jich i prvé ještě, než ten občas přijde, naříditi zvláštní volba na základě posledních listin 
voličských. 

Ostatně platí každá taková doplňovac i volba jen až do pravidelného obnovova- 
cího času. 

Zvolený odstoupí zase, když přijde čas, kterého by byl odstoupiti musel ten, na 
jehož místo byl zvolen. 

Voleni starosty (purkmistra). 

g. 57. Když sbor obecních starších jest ustaven, volí ze sebe představeného (sta- 
rostu). 

Starosta voliti se může z těch toliko starších obecních, kteří v Praze mají stálé 
sídlo. 

Při volení mají všickni údové sboru starších obecních přítomni býti. 

Takoví údové, kteří buď ani nepřišli aneb odejdou prvé, než se volení skončilo, 
neomluvivše- svého nei)řijití neb ochíjiti dostatečnými příčinami, ztratí svůj úřad, upadnou 



Obecní řád Pražský z r. 1850. 101 

peněžitou pokutu, kterouž sbor starších obecních až i do jednoho sta zlatých k. m. 
měřiti může a v tom volebním občasu, jenž právě jest, opět voleni býti nemohou. 

Voleni starosty předsevzíti se může, když nejméně dvě třetiny všech údů sboru 
iršich obecních přítomni jsou, a za zvoleného starostu jmín buď ten, kdož obdržel 
.dpolo\ičnou většinu hlasů všech údů sboru starších. 

Pak-li ve dvojím po sobě následujícím hlasování toho východku dosáhnouti nelze, 
ikročeno budiž k užšímu volení; v tom pak zůstati se má jen při těch dvou údech, 
eří v posledním hlasování obdrželi nejvíce hlasů. 

Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhodne los, na koho při užším volení může 
míti zřetel. 

Pak-li se ani užší volbou žádného východku nedosáhne, tehdy se má dne potom 
ýprvé příštího znova voliti, a to s následky svrchu psanými na ty, kdož nepřijdou 
kdož odejdou, i s ostatními ustanoveními paragrafu tohoto. 

Pak-li se ani toho dne dosáhnouti nemůže, by starosta byl zvolen, má se následu- 
:iho dne potom volení zase předsevzíti, při čemž nadpoloviční většina přítomných 
dd sboru starších obecních rozhoduje. 

Když pak ve dvojím po sobě následujícím hlasování tato nadpolovičná většina ob- 
ržeti se nemůže, má se přikročiti k užšímu volení. 

Volba koná se hlasovacími lístky, je odevzdávajíc. 

Kdyby ten, kdo za starostu zvolen jest, zvolení nepřijal, má se nejdéle v osmi 
nech nová volba předsevzíti podle předpisů v tomto paragrafu daných. 

Kterak se volí náměstek představeného. 

§. 58. Sbor obecních starších volí pak dále na jeden rok starostova náměstka, 
erýž starostu zastupovati má, kdyžkoli by jemu zašla na čas překážka. 

K této volbě potřebí jest, aby přítomni byli starších obecních nejméně dvě třetiny. 

Co se těch obecních starších dotýče, kteh k té volbě nepřijdou aneb odejdou prvé, 
ž se volení skončilo, náleží šetřiti před^sů §. 57. 

Volba vykonává se hlasovacími lístky, je odevzdávajíc, a nadpolovičná většina pří- 
sných obecních starších rozhoduje. 

Pak-li ve dvojím po sobě následujícím hlasování té nadpolovičné většiny dosáh- 
uti nelze, má se přikročiti k užšímu volení. 

Jestliže zvolený toho zvolení nepřijme, má se nejdéle v osmi dnech nová volba 
ídsevzíti, zachovávajíc předpisy v tomto paragrafu dané. 

Dlouho-li úřad starosty trvá. 

§. 59. Zvolení starosty platí pokaždé na tři léta, necht se to volení dalo potom 
řž pravidelný čas úřadu jeho, tři léta trvajícího, prošel, anebo za tou příčinou, že 
om čase to místo některak uprázdněno bylo; a starosta vždy přece zůstane ve svém 
Ldě, i kdyby v tom čase dle §. 56. naň přišla řada, aby ze sboru starších obecních 
stoupil. 

Odstupující může opět volen býti. 

Bude-li místo starostovo v čase naclřečeném uprázdněno, má se v osmi dnech od 
doby, kdy prázdné učiněno jest, nová volba předsevzíti dle §. 57. 

§ 60. Bude-li táž osoba ve třech volebních občasích po sobě zvolena, tehdy třetí 
>lení platí do času života. 

Stvrzení volby. 

§. 61. Zvolení starosty předložiti se musí císaři k potvrzení. 

Když se toho potvrzeni dosáhlo, má starosta ve shromáždění starších obecních vy- 
nati služební přísahu k rukám místodržíciho ; přísežní pak listina, kterouž na to učiniti 
leží a v které starosta svou vlastní rukou podepsati se má, af se předloží krajskému. 

Které požitky mají starší obecní. 

§. 62. Udové sboru starších obecních spravují svůj úřad, platu za to nemajíce. 

rak-li někteří údové sboru starších obecních, jsouce k tomu ustanoveni, potřeby 
ecní obstarávají vně obecního okršlku, mohou z obecní pokladnice týchž platů žádati, 
:ré se v stejném případu dávají radním soudu krajinského z pokladnice státní. 

Které požitky má starosta. 

§. 63. Sbor starcích obecních má starostovi na čas úřadu jeho vedení ustanoviti při- 
řené výroční služné. 

Kromě výhod potud užívaných náleží starostovi diety čili denní útratné, jako rad- 
iu vrchního soudu krajinského. 



102 Správa obecní v letech 1860 -1870. 

Jestliže sobč dobyl obzvláštních zásluh o obec, může se mu, když odstupuje, od 
sboru starších obecních udóliti také odpočivné. 

Starostovi, kterýž ustanoven jest do života, náleží přiméřené výslužné. 

Toto musí aspoň rovné býti výslužnému, jakož je vyměřují předpisy o výslužném, 
vydané v příčině státních úředníka. 

Kdy starší obecní ztratí svůj úřad. 

í?. 64. Úd sboru starších obecních ztratí svůj úřad, když strany jeho nastane ni- 
jaká příčina, kteráž by jej volebnosti byla vyj mula neb vyloučila. (§. 42.) 

Kdyby úd některý ze sboru starších obecních upadl ve vyšetřování pro zločin nebo 
pro lakový i>řcčin, kterýž pošel ze zištnosti, neb kterýž uráží veřejnou mravopočestnost , 
anebo též pro takový přestupek, tehdy úřadu svého vykonávati nemůže, pokud to vy- 
šetřování trvá. 

Ustanovení tato platí též, co se týče starosty. 

Rozpuštění sboru starších obecních. 

íj. 65. Když se vládě z příčin důležitých za potřebné vidí, aby sbor obecních sta^sicl^ 
rozpustila, má krajský ve čtyřech nedělích volbu novou rozepsati a vykonávati při ionr. 
práva, která dle g. 46. přísluší sboru starších obecních. 

Oddělení 11. 
O iné8t§ké raidé. 

Složení městské rady. 

v^. 66. Městská rada skládá se ze čtyradvacíti údů sboru obecních starších. 
Udové tito volí se na jeden rok. 

Volení jich. 

v^. 67. K voleni městské rady sestoupí se obecní starší, kteří z téhož volebnitx * 
okršlku zvoleni jsou, zvláště v hromadu, a každý ten spolek zvolí nadpolovičnou většinc:>i 
hlasů do městské rady tolik osob, kolik jich ze čtyradvacíti, přirovnajíc ten počet k poót ^ 
obecních starších z okršlku toho zvolených, na tyto poměrně vychází. 

Každý spolek však voliti má nejméně jednoho do městské rady. 

§. 68. Při té volbě obecní starší, z téhož volebního okršlku zvoleni tím váz«i.ri 
nejsou, by voliti museli osoby ze svého prostředka, nýbrž mohou voliti každého úda z« 
sboru starších obecních. 

§. 69. Jestliže zvolenec toho zvolení nepřijme, tehdy spolek obecních starších, ktc-i-ýi 
jej byl zvolil, povinen jest voliti znova. 

Téhož šetřiti náleží i)ři volbách doplňovacích, ježto se nahodí mezi rokem. 

Ostatně ])latí tyto doplňovací volby jen až do pravidelného obnovovacího časii. 

Představený městské rady. 
ií. 70. Starosta jest zároveň také představeným městské rady. 

Oddělení III. 
O magistrátu. 

Složení majT] stratu. 

v^. 71. Magistrát skládá se, maje včele starostu, z mí stostai*osty zběhlého v právech, 
a z potřebného počtu radních, kteří též musí práv povědomí býti, jakož i z osob po- 
mocných, co jich potřebí jest. 

Vlastnosti. 

v^. 72. Udové magistrátní, kteří práv povědomí jsou, musí k řízeni věci, jichi se 
dotyce, za způsobné- uznáni býti touž měrou, jakož ke vstoupení do služby státní přede- 
psáno jest, a nesmí vedle toho v žádném jiném služebném svazku býti. 

Dlouho-li ustavení trvá a kterým se způsot^em děje. 

>^. 73. Místostarosta. magistrátní rada a zřízené osoby takových pomocných ůřadft, 
ku kterým/ zvláštních vědomostí znaleckýrh i»otrebi jest,' ustanoveni bndoa do života. 



Obecní řád Pražský z r. ISóO. 103 

Úřadové tito osazují se způsobem veřejné ucházky, konkursu tak řečeného, a to 
0(1 sboru starších obecních neb od městské rady dle doic položených ustanoveni. 

Služné, vy si užne, odpočivné. 

i^. 74. Údové magistrátní, kteří do života na úřad usazeni jsou, obdrží služné. 

Kdyžby se stali nezpůsobnými k službě nebo kdyžby jich déle potřebí nebylo, 
náleží se k' nim, jakož i kdyžby 'zemřeli, náleží se k jich vdovám a sirotkům zachovati 
(llc předpisů, ježto jsou o státních úřednících úřadů správních, a o jejich vdovách i si- 
rotcích. 

Jiné požitky. 

í«. 75. Když úřednici tito konají služby krom okršlku olurcního, mají právo žá<lati 
zvláštních platů, ježto sbor obecních starších ustanoví. 

Propuštění ze služby a odsadění. 

>j. 76. Propuštění neb odsadění jich zatím od služby učiniti se může jen podle 
týchž pravidel, jako jpři státních úřednících úřadů správních. 

íí. 77. K ostatním úředníkům a též i k služebníkům obce zachovávati se jest podle 
přeilcšlých předpisů, ač jestliže přijati nebyli z platu denního, nebo na čas určitý z platu 
^v členní ho neb měsíčního. 

Částka III. 

O působnosti obce vůbec a zřízenců je»ich zvláště. 

Oddělení I. 
O j)ůsobnosti obce vůbec. 

j5. 78. Působnost obce jest: 

Ol přirozená; 
^i přenesená. 

Přirozená působnost zavírá v sobě vše, co se i)Otřeb obce nejúžeji dotýče, a v mezích 
Jejich zúplna provésti se dá. 

Obmezena jest zákonem jenom potud, pokud toho potřebí jest za příčinou obec- 
^^'ho dobrého. 

Přenesená působnost obsahuje obstarávání jistých veřejných prací, kteréž od státu 
^^ přikazují k obci způsobem [)řenášky. 

Vláda může ji zcela nebo z části také svěřiti úředníkům, jež sama zřizuje. 

a) O p / i r O z e n é působnosti obe e. 

Správa záležitostí obecních. 

í§. 79. Obec města Prahy spravuje záležitosti, které se vztahují na svazek obecni, 
JíXkož i majetnost a statek, ježto jí vlastnicky náleží, samo.statně prostředkem zvolených 
^^fl ní zřízenců a těmto podřízených úřadů, a to v mezích, jakož tento řád obecní usta- 
novuje. 

Pořádání úřadův obecních a jmenování obecních úředníků 

a služebníků. 

t}. 80. Obec ustanovuje počet i příjmy svých úředníků a služebníků, kterých k obecni 
správě potřebí jest, jmenuje je, a též i správní zřízence všech obecních ústavů, pokudž 
|>oclle založeni anebo podle smlouvy právo je jmenovati nepřísluší jinému, a konečně 
takc všecky osoby, ježto mají od obce plat, a ustanovuje jim požitky, jakož i pocestní 
Útraty a jiné náhrady, ježto náleží dáti starostovi a osobám, kterých se potřebuje v obecní 
silužbě. 

Obec má právo obecní úředníky a služebníky dávati do výslužby a na odpočinutí, 
odsazovati je na čas od úřadu i z něho je propouštěti, při čemž, dokud nic jiného 
ustanoveno není, zachovávati se jest podle předpisů, ježto vydány jsou v příčině státních 
Víředníkův úřadů správních. 

Správa policie místní. 

5$. 81. Obec má policii čistotní, pečuje o dláždění a zachování tříd a silnic, ty vy- 
jímajíc, jichž zachování náleží c. k. státnímu nadací mu silnic, o osvětlení, o zachování 
a čištění hlavních trativodův, o zachování městských mostů, studnic a kašen, vodovodůy 
i jin<xh staveb, pak veřejných koupadel čili lázní. Vykonává policii zdravotní, ohenní. 
tržní, stavební a třídní neb uliční, přihlíží k obecním mezím, k míře a váze, má na sobě 



104 Správa obecní v k-tcch 1860—1870. 

péči o zásobováni potravou, činí policejní opatření k odvrácení všelikého nebezpečenství, 
ježto nastává osobě neb majetnosti povodni neb jinými příhodami živelními. 

Obec povinna jest, opatřovati potřebné sumy peněz na ústavy a zřízeni, ktcr^chi 
plnění těch povinností vyhledává, i odpovídá ze všelikého obmeškáni, jímž v té phčiné 
bude vinna. 

Při vykonáváni policie místní vázána jest obec dosavadními zákony a nařízeními. 

Vláda sobě zůstavuje kontrolu a p&sobení míti tu, kdež se jí toho vidí potřebí. 

S- 82. Obce povinna jest, náklady vésti na takové ústavy policie místní, které vláda 
pro obecní dobré řídí. 

Z té příčiny má obec, pokud o to žádné zvláštní sneseni učiněno nebude, k ná- 
kladům policejním, ježto na obecní okrslck vycházejí, v té míře pomoci dávati, v které 
k tomu připlácela dle třilctní průměry let 1845, 1846 a 1847. 

Při vyměřování pomoci této má se však náležité zřeni míti k nákladům na takovó 
policejní ústavy, o něž obec nyní sama péči míti má, anebo kteréž se nyní státními 
toliko náklady chovati mají za příčinou toho, že stát přejal soudní moc. 

§. 8.3. Jakož úřad bezpečnosti, od vlády ustanovený, má nařízeni, aby obci při ko- 
nání policie místní dával potřebnou pomoc, taktéž obec povinna jest, úřadu bezpečnosti, 
od vlády ustanovenému, pomáhati, pokud jí toto jejími zřízenci možné jest. 

Vedení obecní mateční knihv (matriky) a vydávání domovských 

'listů. 

§. 84. Obce zapisuje mateční knihou všecky obecni údy, i dává domovské listy- 
Tyto mají platnost jen na čtyry léta. 

Péče o chudé. 

§. 85. Dávati vychování chudým, náleží k záležitostem obce. Pokud prostředky 
soukromých dobročinných ústavů a soukromých dobročinných nadaci k tomu nepo- 
stačují, povinna jest obec, potřebné pomůcky opatřovati a toho bedlivost míti, aby 
dobročinné obecní ústavy měly své vychování, i aby se jak náleží řídily. 

Místní záležitosti zdravotní. 

§. 86. Obci přísluší, by dle daných zákonů místní zdravotní záležitosti zřizovala. 
i řídila. 

Poměry obce k c. k. obecné nemocnici v Praze spořádají se zvláštním sneseninra. 
se správou státní. 

b) O přenesené působnosti obce. 

Vyhlašování zákonů. 

§. 87. Když zákony a nařízení úřadů, krom toho, že vyhlášeny bývají Zákonniky 
a Věstníky vládními, nad to ještě jiným způsobem veřejně oznámený neb rozšířeny bý^i 
mají, povinna jest obec, jsouc dožádána, toto veřejné oznámení a roz.šíření způsobenn 
obyčejným obstarati. 

Vybírání daní. 

$;. 88. Obec pečuje o vybírání a odvádění přímých daní, v té míře, jakož nyní zří- 
zení jest, aneb pozdějšími nařízeními učiněno bude. 

Záležitosti vojenské. 

v^. 89. Obec má týmž způsobem, jako potud, na starosti míti popisování lidu čili 
konskripci, a braní na vojnu, jakož i záležitosti, ježto se týkají připřeže a vkládání vojska 
do bytíí. 

Dávání k manželství povolení. 

§. 90. Obec má právo, podle daných zákonů k manželství povoleni uděliti aneb 
tomu odepříti. 

ij. 91. Obec povinna jest o všem, co se v okršlku jejím přihodí a řízení státní za- 
jímá, krajskému dávati zprávu. 

$í. 92. Vilbec povinna jest obec, vždycky úřední práce, ježto na ní zákonové pře- 
nášejí, anebo které pozdějšími nařízeními k ní přikázány budou, jakož i všecky rozkazy 
a nařízeni v záležitostech veřejné služby, kteréž jí od krajského neb od mistodriícího 
dojdou, náležitě vykonávati v ten zi)ůsob, jakož zákon nebo představený úřad toto před- 
pisuje. 

g. 93. Ve věcech, ježto se týkají působnosti svěřené, odvolávati se jest ke kraj- 
skému. 



Obecní řád Pražský z r. 1850. 105 

§. 94. P&sobnost obce v záležitostech školních a církevních, jakož i v tom, co se 
řče živností, bude zvláště ustanovena. 

Odděleni II. 
O působnosti sboru obecních sturšich. 

Ustanovení obecné. 

$j. 95. Sbor starších obecních povolán k tomu jest v mezích zákonních, aby obec 
e vykonávání práv i povinností jejich zastupoval, snesení v obci závazná činil a je dával 
ykonávati. 

Povinen jest obecní dobré na všech stranách opatrovati, a což emu prospívá, 
lo zákonními prostředky pečovati. 

dosazování, pořádání, vrchní řízení a kontrola všech zřízených osob 

městské správy. 

§. 96. Sbor starších obecních zřizuje všecky obecní úřady a obecní ústavy v tom, 
o se vztahuje na počet, na služné i na jiné požitky úředníků a služebníků, i co se týče 
ýslužného a provisí jejich vdov a sirotků. 

§. 97. Sbor starších obecních jmenuje místostarostu, magistrátní radní, právního 
istupce i představené podřízených úřadů a ústavů; k tomu navrhne jemu rada městská 
okaždé tři osoby, čímž ale sbor nikoli vázán není. 

§. 98. Sboru starších obecních náleží, snesení činiti o úředníky od něho ustano- 
2né, co se týče jich dání v odpočinutí na čas neb na stálost, i propuštění jich ze služby, 
ak o vdovy a sirotky těch úředníků, co se týče povoleni jim požitků. 

§. 99. K platům výslužním, odpočivním, provisím, dietám a k pocestním útratám, 
žto se od pravidla uchylují, potom ku pomocím a k odměnám, kteréž vystupuji nad 
idesáte zlatých konv. mince, povolení dáti může jenom sbor obecních starších, a to 
trany takových úředníků a služebníků obecních, jichž jmenování přísluší městské radě. 

Taktéž potřebí jest povolení od sboru obecních starších, když úředníci, jež on sám 
tanovil, založeni býti mají služným, ač přesahuje-li ta záloha tři měsíce. 

§. 100. Sbor obecních starších má vrchní dohlídku ke všem zřízeným osobám 
ístsk^m, co se týče práce vedení. Za tou příčinou může sbor toto vedení práce od 
áštnich komisí dáti vyšetřiti, může žádati, aby se mu i)ředložilv všecky spisy, listiny, 
^, pisenmosti i zprávy, ježto se vztahují na věc, které se dotýče, a v ]jřípadech 
^tě důležitých může sobě zůstaviti schválení. 

Sbor obecních starších má toho míti bedlivost, aby se pokladnice obecní i jiné 
kladnice nadací, ježto jsou pod jeho dohlídkou, čas od času skontrovaly, a když toho 
třebí, likvidovaly. 

I může také ze sebe zříditi komise, aby to skontrování a likvidování předsevzaly. 

§. 101. Sboru starších obecních přísluší, rozhodovati o všecky stížnosti v záleži- 
itech působnosti přirozené, ježto k němu přicházejí pro to, co městská rada neb ma- 
itrát nařizuje. 

Pořádnost městského hospodářství. 

§. 102. Sbor obecních starších povinen jest, veškeré vlastnictví obce, jak movité 
k i nemovité, i všecky její spravedlnosti, učiníc toho popis, v přehledu chovati, a ten 
ípis každý rok dávati u veřejnost. 

I má o to míti péči, aby se veškerá obecní majetnost, kteráž vydávati může užitek, 
ravovala tak, aby se z ní co nejvýše možné důchodů vytěžilo. 

§. 103. Sbor obecních starších povinen jest výročně na základě popisů a účtů 
oušeti předchozí počty příjmů a vydání obecní pokladnice, jakož i všech nadaci a 
tavů, ježto jsou pod městskou správou, a to ve všech položkách příjmů a vydání, 
je na příští rok ustanoviti. 

Tyto předchozí počty předkládati musí městská rada, a to výročně tři měsíce před 
ičátkem roku správního, kterýž se správnímu roku státnímu vyro\Tiává. Čtrnácte dní 
vé, než je sbor zřízenců městských bude zkoušeti a ustanovovati, mají se vyložiti 
veřejnému nahlédnutí. 

Připomínky, kteréž údové obecní v tom učiní, zapíší se protokolem, a při zkoušení 
dou se uvažovati. 

§. 104. Rada městská povinna jest, činiti výroční účty z příjmů a vydání obecní 
•kladnice i všech nadacích a ústavů, ježto jsou pod městskou správou, a předkládati 
nejdéle tři měsíce po projití správního roku sboru obecních starších; tomuto pak 
ísluší, ty výroční účty, ač jsou-li přílohami náležitě opatřeny, zkoušeti a vyřizovati. 

Čtrnácte dní prvé' než je sbor obecních starších bude zkoušeti a vyřizovati, vyloží 
k veřejnému nahlédnutí. 



106 Správa obecní v letech 1«60 -1870. 

Připomínky, kteréž údové obecní v tom učiní, zapíší se protokolem, a při zkoušeni 
budou se uvažovati. 

Když výtky, strany těch účtův učiněné, dostatečné se nespraví, vynese sbor obecních 
starších na toho, kdo platiti jest povinen, správní nález, s výhradou dalšího řízení zá- 
konního. 

§. 105. Sbor obecních starších má právo, nabývati statků nemovitých a spravedl- 
nosti, ježto se řečeným statkům za rovné pokládají, též i vcházeti ve smlouvy projednací. 
když výroční úrok z projednání převyšuje čtyry sta zlatých konv. mince, nebo když 
smlouva trvati má déle tří let, a konečné i zcizovati majetnost a statek obce. 

Ku platnému snesení o takové zcizení potřebí jest, aby přítomny byly dvě i retiny 
sboru obecních starších, a nadto aby z nich nadpolovicna včtšina všech obecních 
starších městských k tomu svolovala. 

Pak-li šestina přítomných vloží odpor, má starosta snesení zastaviti, a ten případ 
předložiti, aby se rozhodl spůsobem zemského zákonodárství. 

Obecní majetnost aneb obecní statek v ceně vyšší nad dva tisíce zlatých konv. 
mince zciziti se může jen podle zemského zákona. 

Aby se však návrh k takovému zcizení přivedl před zemský snem, potřebí jest. aby 
se oň prvé byli v scdční uradili nejméně dvé třetiny sboru starších obecních i aby jej 
všickni obecní starší nadpolovičnou včtšinou byH přijali. 

V tom jenom, co se týče nemovitostí, ježto již koupeny jsou k rozšíření ulic, ac 
budou-li na ten účel obráceny, sbor obecních starších vázán není, by k tomu zemáky 
zákon vyŽáilati musel. 

§. 106. Sbor obecních starších má právo, k uhradéní potřeb obecních rozpisov ti 
tlávky a jich dobývati. 

Obecní přirážky k ilaníni přímým i nepřímým, když při jedněch jakož i při druhých 
převyšují pet a dvacet zlatých ze sta, potom rozvrhování jich na nájemní zlatý, kdyi 
toto přesahuje Iři krejcary ze zlatého, povoliti může jen zemský zákon. 

Krom toho také potřebí jest, aby se o takový návrh k vyžádáni zákona zemského 
prvé byli v sedéní uradili nejméně dvě třetiny sboru starších obecních, i aby jej všickni 
obecní starší nadpolovičnou většinou byH přijali. 

Toho i tehdáž šetřiti náleží, kdyžby sbor obecních starších jiné dávky uvésti chtcl. 

§. 107. Sbor obecních starších ma právo, pro dobré obecní bráti půjčky, statky 
nemovité a spravedlnosti, jež se jim za rovné [)okládají, zastavovati, i rukojemstvi dá\'ati. 

Přitom platí všecka ta ustanovení, která se předpisují v §. 105. v příčiné zcizo- 
vání obecní majetnosti neb obecního statku v ceně dvou tisíc zlatých konv. mince a níic 
pod tím. 

Pak-li by půjčka, neb uručená suma, počítajíc k tomu i obecní dluhy, které již jsou, 
převyšovala roční obecní příjem, anebo chtěl-li bv sbor obecních starších předscniti 
nějaké podnětí úvěrní, může k tomu jen zemský zákon jiovolení dáti. 

Co se týče návrhu k vyžádání zemského zákona, říditi se jest podlé předpisii 
v g. 106 obsažených. 

v:?. 108. Sboru starších obecních ])řísluší, dávati povolení k početí nebo ke zdmni 
právní pře, jakož i k vejití v narovnání, ar netýče-li se ta právní pře neb to narov- 
nání věci takové, kteráž náleží k řádnému vedení hospodářství a patří k působnosti 
méstské rady. 

§. l09. Jiné věci správní, ježto se sl>oru starších obecních k rozhotlnutí zůstavuji, 
jsou tyto: 

a) odpisování, promíjení neb snižování pohledávky ol)ecní, jakmile ta pohledávka pii*- 

vyšuje sto zlatých konv. minci;; 
0) odpouštění náhrad, ježto pocházejí z výtek, když suma jich činí více než čtyřicet 

zlatých konv. mince; 

c) odpouštění záloh platu služního; 

d) rušení smluv pachtovních; 

<f) povolování k novým obecním stavbám; 

/} povolování k výlohám, které převyšují jednou na vždy čtyry vSta zlatých konv. mince 

anebo po několik let na každý rok sto zlatých konv. mince; 
,^^1 povolování ke všem výlohám bez ])ředchozího počtu. 

\' ě c i, j e ž t o se sboru sta r š í c h o b e c n i c h zvláště z ii s t a v u j í. 

s>. 110. .Sboru starších obecních přísluší: 

a) i)ovolovati, aby se dávaly pomůcky k ústavům dobročinným i k ostatním ústavům 
ol)("cně užitečným, jakož i k jiným účelům lidskosti: 

b. ])orady míti a snesení činiti při všech věcech mimořádných, ježto se týkají obec- 
ního dobrého a zvláště vytknuty nejsou, a 

c\ vykonávati obecní právo k podávání žádostí v záležitostech obecních. 



Obecní řád Pražský z r. 1850. lOT 

Z působnost k činění nálezů. 

vj. lil. Aby sbor obecních starších učiniti mohl platné snesení, musí ncjménč třicet 
údů pohromadč býti, ač jestliže tento fád obecní nic jiného neustanovuje. 

Jí. 112. Když se porada a snesení vztahuje na služební působnost starosty neb ně- 
kterého staršího obecního, tehdy ti, jichž se dotyce, hlasovati nemají, ale když se toho 
iádá, při seděni býti musí, aby dili zprávy, jichžto se vidí potřeba. 

^. 113. Kdvž se jednáni na něco vztahuje, co se některého úda neb jeho nejbližších 
příbuzných zvláltě a soukromně dotýče, má ten úd odstoupiti. 

Činění nálezu. 

§. 114. Ku platnému snesení sboru starších obecních potřebí jest nadpolovičně 
vítsiny hlasfi. 

Jsou-Ii hlasové stejně rozděleni, rozhoduje hlas přcdse<lního. 

Sedání. 

§. 115. Starosta, ; nebo když jemu zašla překážka, jeho náměstek sedá v seděn ích 
na prvním místě, a žádné seděni, při kterémž se toho nešetřilo, nemá platnosti. 

j. 116. Krajský neb komisař od něho zřízený může při sedě^ních přítomen b\'ti 
a v nich ujímati řeč, avšak ve hlasováni účastenství nemá. 

§. 117. Sedáni sboru starších obecních jest veřejné, ale když toho starosta neb 
asi)on deset údů starších obecních navrhne, mohou se také držeti tajná seděni. 
Posluchači nemají při tom ničehož projevovati. 

Když tito sobe dovolí poradu sboru starších obecních jakýmkoli způsobem rušiti, 
aneb i dokonce jemu v svobodě jeho překážeti, má předsedatel právo i povinnost, na- 
darmo je prvé k pořádku napomenuv, naříditi, aby posluchači síň sedací uprázdnili. 

§. 118. Sbor starších obecních má se o to snésti a ustanoviti, kolik řádných seděni 
bude a kdy budou, i má toto oznámiti krajskému. 

Krom toho shromážditi se může sbor obecních starších jen když to nařídí starosta, 
nebo jestliže tomuto zašla překážka, když to nařídí jeho náměstek. 

Každé seděni, ježto se na takovém nařízení nezakládá, jest proti zákonu, a snesení 
v něm učiněná platnosti nemají. 

Starosta však povinen jest, když toho písemně žádá aspoň třetina starších obecních, 
nebo když krajský to rozkáže, shromážděni svolati. 

Kdykoli se nařídí seděni mimořádné, má se to pokaždé krajskému dáti věděti. 
§. 119. Poslanstva k seděním připouštěti se nesmějí. 

g. 120. O tom, co se v seděnich jedná, má se vésti protokol, do kteréhož zapiso- 
vati se musí jmenovitě všecky návrhy, nechf je byl učinil starosta anebo některý úd 
obecních starších. 

\ něm pak podepsati se mají starosta, jeden úd sboru starších obecních, kteréhož 
tento k tomu jmenuje, a zapisovatel; potom se má týž protokol v obecní listovně uložiti 
a každému údu obce, když toho žádá, dovoliti, aby v něj nahlédl. 

Zastaveni nálezů, jež sbor starších obecních učinil. 

S. 121. Má-li starosta za to, že některé snesení sboru starších obecních čelí proti 
tomuto řádu obecnímu, nebo proti vydaným zákonům vůbec, anebo že působí obci pod- 
statnou škodu, má proto i povinnosl, vykonání jeho zastaviti a tu věc bez průtahu 
vznésti na krajského, jemuž i také s jeho strany v obou napřed jmenovaných případech 
přísluší právo stavovací. 

Krajský odevzdá to jednání místotlržícímu, aby je dále předložil zemskému sněmu, 
když se totiž to zastavení učinilo proto, že obecnímu dobrému nastává nebezpečenství. 

Není-li sněm zemský pohromadě, a nedá-li se s tou věcí odkládati, opatří vláda, 
^<-'ho zatím potřebí jest. 

Pak-li se to zastavení učinilo pro přerušení řádu obecního neb zákonů, tehdy pří- 
**íuší krajskému, aby rozhodl; od jehož výroku vzíti se může odsázka (rekurs) k mini- 
sterium. 

Oddělení 111. 

O působnosti rady městské. 

S. 122. Městská lada jest obecní jednatel, radící se a činící snesení ve všech záleži- 
tostech působnosti přirozené, ježto .sboru starších obecních zůstaveny nejsou. 

§. 123. Rada městská jmenuje obecní úředníky, pokudž jich na úřad dosazovati 
'nenáleží sboru starších obecních, a též obecní služebníky. Magistrát navrhuje jí k tomu 
po třech osobách, čímž ale městská rada nikoli vázána není. 



108 Správa obecní v letech 1860-1870. 

§. 124. Radé městské přísluší, snesení činiti o obecní úředníky a služebníky od. ní 
ustanovené, co se týče jich dání v odpočinutí na čas neb na stálost, i propuštění jid 
ze služby, pak o vdovy a sirotky tčch úředníků a služebnikfi, co se týče povolení jim 
požitků. 

Z nálezu městské rady lze jest odvolati se na sbor obecních starších. 

§. 125. Rada městská povinna jest, o všecky věci, ježto se předložiti mají sboru 
starších obecních, přípravně se raditi a příhodné návrhy činiti. 

g. 126. Městská rada jest neprostřcdeČný správní úřad majetnosti obecní. 

Činí předchozí pocty a výroční účty. 

Pokladnice obecní i jiné pokladnice městských nadací jsou pod jejím neprostřc- 
dečným dohledem, i má je čas od času skontrovati a nodle potřeby likvidovati. 

Dohlíží ke všem obecně užitečným ústavům obecním, jakož i ke stavbám, na olwcni 
náklady nařízeným. 

§. 127. Při hospodaření s majetností povinna jest městská rada přísně se říditi dl( 
položek předchozího počtu, a co se dotýče nákladů, ježto se sboru starších obecníd 
ke schválení zůstavují, má toto schválení sobě opatřiti. 

^. 128. Přihodí-li se v běhu roku správního pilné výlohy, ježto v náležitém sloupe 
čili rubrice předchozího počtu buď žádného uhrazení nemají neb uhrazeny nejsou zúplm 
má se k tomu vyžádati povolení sboru starších obecních. 

§. 129. V případech nejvýše pilných, kdež bez veliké škody a bez ncbezpečenst^ 
není možné toto povolení napřed opatřiti, může městská rada, a když se ani to čini 
nedá, aby se slyšela, může starosta, tento však i ona pod svým odpovídáním nařídil 
aby se ty potřebné výlohy zapravily, avšak bez meškáni vyžádati se musí potomně pí 
volení sboru starších obecních. 

§. 130. Městská rada ustanovuje magistrátní radní, mezi něž se rozděliti mají pře< 
nášky ve třídách správních k působnosti její přikázaných. 

V této své vlastnosti co přednášcové mají magistrátní radní rovněž tak jako údo^ 
místské rady rozhodující hlas. 

Městská rada může také v jednotlivých případech ustanoviti přednášce sama ze seb 

§. 131. Na prvním místě v radě městské sedá starosta, neb zašla-li jemu přckážk 
jeho náměstek, a žádné seděni, pil kterémž se toho nešetřilo, nemá platnosti. 

§. 132. Aby se učiniti mohlo nějaké snesení, potřebí jest, by bylo přítomných n< 
méně dvanáct údů, a v případech §§. 123 a 124 nejméně osmnáct údů městské rady, pře 
sedního a přednášející radní magistrátní nepočítajíc. 

§. 133. Když se porada a snesení vztahuje na služební působnost starosty neb n 
kterého úda městské rady, tehdy ti, jichž se dotýče, hlasovati nemají, ale když se tol 
žádá, při seděni býti musí, aby dali zprávv, jichž se vidí potřeba. 

§. 134. Když se jednání na něco vztahuje, co se některého úda rady městské n< 
jeho nejbližších příbuzných zvláště a soukromě dotýče, má se ten úd od toho vyloučí 

§. 135. Ku platnému snesení měst.ské rady potřebí jest nadpoloviČné většiny hlas 

Jsou-li hlasové stejně rozděleni, rozhoduje předsední. 

§. 136. O sedání městské rady má některý magistrátní úředník, kterého staros 
ustanoví, vésti protokol, do něhož zapisovati se musí jmenovitě všecky návrhyj ncchf 
byl učinil předsední, neb některý úd městské ratly, anebo přednášející radní magistrát] 

V tom protokolu podepsati se mají starosta, jeden úd městské rady a zapisovat 
a pak se má týž protokol v obecní listovně uložiti. 

t}. 137. Domnívá-li se starosta, že některé sneseni rady městské působí obci po 
statnou škodu, má právo i povinnost, vykonání jeho zastaviti a tu věc vznésti na sb 
obecních starších, by ji rozhodl. 

{$. 138. Starosta povinen jest, každé platné snesení sboru starších obecních nel 
městské rady k vykonání přivésti. 

I může k tomu užíti údů městské rady, aneb vykonání svěřiti magistrátu a p 
mocným úřadům. 

g. 139. Starosta zastupuje obec, jakožto osobu hromadnou vně nejen v záležit 
stech práva občanského, ale i ve věcech správních. 

V listinách, v kterých se zakládati mají povinnosti obce k jiným osobám. po< 
pisovati se musí starosta a dva údové městské rady. 

Oddělení IV. 
O působnosti magistrátu. 

íí. 140. Starosta jest neprostředečný představený magistrátu i všech úřadů po 
mocných. 

i. 141. Starosta z toho odpovídá, kterak magistrát a pomocní úřadové práce sv 
konají. 

Má právo i povinnost, všecky pokladnice čas od času skontrovati, a když toho pc 
třebí, předsevzíti likvidování. 



Prvý návrh na zmčnu obecního fádu Pražského r. 1860. 10^ 

§. 142. Starostovi přísluší, mezi úředníky a služebníky jemu podřízené rozdčlovati 
práci a míti je ve své kázni. Vykonávaje tuto moc kázně, může naříditi zastavení služ- 
ného i námezdného, jakož i odsadčni na čas od úřadu; avšak má toto ihned oznámiti 
radé méstské k dalšímu rozhodnutí. 

§. 143. Magistrát povinen jest, pod řídéním a odpovídáním starosty vykonávati 
místní policii, kteráž obci přísluší. 

Všeliké přestoupeni pravidel i opatření, ježto za příčinou té místní policie vykoná- 
vání učinény jsou, trestati se může dle nálezu magistrátních pokutami penčžitými až po 
1 samu jednoho sta zlatých konv. m., aneb, jestliže kdo platiti nemůže, včzením, tak aby 
t se na každý den počítalo po pěti zlatých konv. mince. 

r Pokuty peněžité přijcfou do obecní pokladnice, i má se v té příčině zvláštní pro- 

tokol vésti. 

Starosta ustanovuje, kteří údové magistrátní v takových přestupcích vyšetřování 
vésti a o tom nalézati mají. 

Řízeni při tom spořádáno bude zvláštním předpisem. 

§. 144. Magistrát povinen jest pod říděním i odpovídáním starosty obstarávati práce 
působnosti přenesené. 

§. 145. Magistrát obstarávati má také takové práce působnosti přirozené, které jemu 
ivlástč přikázány budou. 

§. 146. feáa jednací ustanoví, o které věci magistrát ve sboru raditi se má, pokudž 
: jii obecní řád toho neopatřuje. (§. 143.) 

Při sborových sedéních magistrátu má starosta na prvním místě sedati, poradu 
říditi a nálezy dle většiny hlasů vynášeti. 

Jsou-li hlasové ro\mi, rozhoduje hlas jeho. 

Pak-li starosta na i)rvním miste nesedí, nesmí magistrát žádných nálezů činiti. 

Zašla-li mu jaká překážka, může prvního místa postoupiti místostarostovi neb ně- 
kterému radnímu magistrátnímu. 

§. 147. Starosta má pod svým odpovídáním právo, nálezy magistrátu stavovati a tu 
véc podle toho, dotýče-li se působnosti přirozené anebo přenesené, vznášeti na městskou 
radu nebo na krajského. 

Ustanovení pomíjející. 

§. 148. Kterým způsobem sbor obecních starších, městská rada i magistrát práce 
vésti mají, ustanoví se šíře zvláštními jednacími řády v mezích tohoto řádu obecního. 

g. 149. Dokud o působnosti obce v záležitostech školních a církevních jiná ustano- 
vení nevyjdou, mají se práce, ježto se toho týkají, obstarávati dosavadním způsobem. 

Pokud zákonové o živnostech, tržbě a obchodu nic jiného neustanoví, zůstane pů- 
sobnost magistrátu, co se týče práv k živnosti a k obchodu, beze změny; i náleží se 
PH tom zachovávati dle předpisů zákonních. 

§. 150. Taktéž zůstane obec, pokud státní úřadové bezpečnosti spořádání nebudou, 
^ t^chž povinnostech, které na ni v příčině policie místní, jakož i ústavů a zřízení, k v\'- 
^ování ji i^potřebných, dotud náležely. 

§. 151. Pomíjející ustanovení o působnosti nynějšího sboru starších obecních, co 
*^ dotýče prvních voleb, ježto se dle tohoto řádu obecního předsevzíti mají, ob.sahují 
s^ v obzvl&tním předpisu. 

Ve Vídni, dne 27. dubna IS.IO. Bach, v. r. 

Po několikaletém přerušení za doby absolutistické nabyl obecní řád Pražský 
^3. počátku let šedesátých zase plné platnosti, když byly \ vdány diplom říjnový 
^ linorová ústava. 

6) Vznik a dějiny prvého návrhu na změnu obecního řádu 

Pražského roku 1860. 

Původní obecní řád Pražský z r. 1850 z časii, kdy novodobý rozvoj života 
^^mosprávného byl takořka ještě v plénkách, nebyl s to již po prvém desítiletí 
^hovovati ve všem potřebám naší obce. Neboť záhy v létech šedesátých začala 
*^ovská Praha, hlavně zásluhou českých zástupců Starého a Nového města, 
pro obecní a národní věci nadšených, utěšeně a rychle zkvétati a mohutněti. 
N^tal v Praze Čilý stavební ruch, na který kladly nově tříbený vkus i zdravo- 
^^da neúprosné odůvodněné požadavky. Technické vědy počaly slaviti triumfy. 
*íoiiiunikační prostředky rok za rokem rozšiřovaly nové sítě na veškeré strany, 
íiinž povznášely obchod, průmysl i živnosti. Zvelebením jich dosaženo mnohem 



110 Správa obecní v letech 1860—1870. 

většího výtčžku berní, zkrátka všude kráčelo se rychle ku předu. Proto není 
divu, že záhy potom také ozývali se hlasové po opravě obecního řádu Pražského, 
dovolávajíce se hesla: lex civium dux. Hlasy ty byly rok od roku důvodnější; 
neb nemohlo se zapomínati, že obecní řád Pražský byl pouze zatímní a že 
v letech padesátých vydala vláda řadu nových zákonů, které řečenému statutu 
takořka odporovaly. 

Těmto opravným tužbám vyšla vláda na sklonku let padesátých sama vstříc. 

Dne 27. čenence 1859 došel totiž od c. k. místodržitcle Karla hraběte 
Mesccryho starostu měst Pražských JUDra Václava Wanku obsáhlý připiš*), 
v němž bylo poukazováno, že dle přípisu ministerského ze dne 27. dubna 1859 
(m. č. 3719-M.-I) a dle či. Vil. cis. patentu ze dne 24. dubna 1859 mají se 
v zemských městech za předsednictví přednosty zemského a za spolupůsobení 
odborníků sestoupiti komise, které by, hledíce na zvláštní okolnosti místní, \y- 
pracovaly městské řády dle zákona obecního ze dne 24. dubna 1859, jenž tehdy 
právě byl vydán. Dle téhož přípisu měla hlavní města s vlastními statuty obec- 
ními, tudíž i Praha, přihlásiti se do 30. září 1859 o opravu svých řádů městských 
u zemských přednostů, a při revisi předsevzaté bylo dbáti svrchu řečeného 
zákona. Starosta předložil dne 7. září 1859 věc tu sboru obecních starších, 
který se usnesl, aby obec o zmíněnou revisi se přihlásila n c. k. místodržitelst\1, 
a zároveň zvolil k této revisi komisi skládající se : z náměstka starostova 
JUDra. Václava Worovky, městských radních: Frant. Fiirsta, Frant. Pštrossa, 
JUDra. Jos. Frice, Ondřeje Haase šl. z Vranova, a obecních starších: c. k. prof. 
Dra. Wolfganga Veselého a JUDra. Karla Helmingera. 

O revisi obecního řádu přihlásila se pak obec Pražská u c. k. mfstodržitelslvj 
dne 19. prosince 1859. 

Komise rcvisní svrchu označená konala několik porad. Dne 10. listopadu 

1 859 dopsáno též obecnímu zastupitelstvu Vídenskému, aby obci Pražské laskavé 
oznámilo, které změny v této příčině hodlá podniknouti, čemuž bylo již dne 
15. listopadu 1859 ochotně vyhověno. 

Klaborát porad dotčené komise předložen byl radě městské a po opětných 
poradách sboru obecních starších, kterýž o návrhu na změnu obecního řádu 
Pražského z r. 1850 rokoval ve schůzích dne 30. srpna, 6., 20. a 27. září 1860, 
při nichž byl referentem mag. rada JUDr. Jan Urban. Potom dne 31. prosince 

1860 podán tehdy úřadujícímu místopředsedovi c. k. místodržitelství AmoStu 
svob. p. Kellerspergovi: » Revidovaný návrh na změnu obecního řádu hlavního 
města Prahy,***) vypracovaný v rámci obec. zákona z r. 1859 se žádostí, aby se 
postaral na patřičných místech o jeho schválení. 

Než tento revidovaný návrh zůstal pouhým zbožným přáním těch, kteří 
jej navrhovali. Vládou a sněmem zemským nebyl projednán, nýbrž v očekávání, 
že vyjdou co nevidět nové říšské i zemské zákony, které se budou týkati i obecní 
ústav v a zjednají obcím větší působnost, odložen prostě ad acta. 

Že bylo oprávněno doufali \e vydání nových zákonů, ukázalo se v létech 
nejblíže následujících. 

c) Přípravné práce ke druhému opravnému návrhu na změnu 

obecního řádu Pražského z r. 1850. 

Jako hlavní příčiny, pro něž jevila se snaha po opravě obecního řádu 
Pražského, bylo vydání nových zákonů, které zajisté nebyly bez účinu. Pokusíme 
se aspoň částečně ukázati na rozdílná ustanovení z jednotlivých pozdějších zá- 
konů vyi^Iývající. 



*) č. 4155. 
*♦) By] pouze ncmccky sepsán. 



Přípravy ke druhému opravnt;mu návrhu na zmčnu obce. ř. Praž. z r. 1850. 111' 

1. Říšský zákon ze dne 5. března 1S62 přikázal do působnosti obce mnohé včci, 
terých obecní rád Pražský z r. 1850 ncvypočítával. Tak hlavné příslušnost ve 
čcech stavebních. Vláda sice po vydání tohoto zákona předložila snčmu království 
!eského předlohu, aby se zvláštním zákonem zemským stavební včci v obci 
ražské se zřetelem k zákonu tomu upravily, avšak předloha ta nebyla císařem 
otvrzena, tak že bylo zemské hlavní mésto Praha stran stavební policie v tom 
ůře, nežli venkovská města, jimž tímto zákonem bylo přiřknuto právo vy- 
onávati stavební policii a udíleti povolení ke stavbám. 

Mimo to obecní řád Pražský neobsahoval ustanovení tohoto zákona (či. 5.), 
e nékteré věci místní policie obecní mohou býti z vyšších státních příčin 
iřikázány zvláštním zeměpanským orgánům a že státní správě lze rozhodovati 
c věcech obecních příčících se platným zákonům (či. 16.) a podobně dle či. 10. 
éliož zákona nemohly býti voleny do obecního zastupitelstva osoby, které pro 
)řečiny ze ziskuchtivosti disciplinárně byly zbaveny veřejného liřadu nebo služby. 
Fohoto vylučujícího důvodu původní obecní řád Pražský neznal, ale naopak 
»se bylo v něm několik důvodů vylučujících volební právo, jichž marné hle- 
dáme v dotčeném zákoně. 

Jak zákon obecný z r. 1849, tak i obecní řád Pražský z r. 1850 byly 
v příčině censu voličského nedosti liberální. Předpisovaly totiž k dosažení práva 
voličského aspoň daň 8 zl. konv. m., kdežto podle zákona říšského z r. 1862 
nebylo ani toho cen«iu třeba, ježto vůbec každý poplatník mohl vykonávati 
právo volební. 

Konečně byla i veřejnost pro schůze obecního zastupitelstva, v nichž byly 
projednávány obecní rozpočty, po případě vyloučena, o kteréž věci se obecní řád 
Pražský ani nezmiňuje. 

2. Nebyly však pouze nesrovnalosti s tímto zákonem, nýbrž objevovaly se 
rozdíly i se zákonem říšským, který vydán byl dne 3. prosince 1863 a jímž 
upraveny byly poměry domovské. 

Tak na př. dle § 10. ad 2. obecního řádu Pražského lze přijmouti osobu ve 
svazek obecní mlčky; kdežto dle § 8. zák. domovského ze dne 3. prosince 
1*^63 mohl nabýti práva domovského někdo toliko výslovným přijetím, a ode- 
prela-li obec toho, nemohl se ani odvolati. 

Rovněž i nesrovnávala se ustanovení v příčině úpravy poměrů bezdomovcův, 
J^kož i v příčině povinností opatření chudých. 

3. Dne 16. dubna 1864 byl vydán zemský zákon o volbách a zřízení 
^^cním. Prvý článek jeho vyloučil z platnosti svých ustanovení veškerá města 
s vlastními statuty. Dle něho bylo voličské právo ve venkovských městech roz- 
vířeno, v Praze však mělo zůstati na dále dle platného obecního řádu Pražského 
^ r. 1850 vše při starém. 

S tímto zemským zákonem z r. 1864 se nesrovnávalo ustanovení obecního 
"^du Pražského, v příčině propůjčování čestného měšťanství, jež bylo propůjčováno 
^^o obecního řádu Pražského ve veřejných schůzích sboru obecních starších, hla- 
^ovala-li pro návrh prostá většina; kdežto dle tohoto zákona mělo se čestné 
občanství udíleti \ e schůzi důvěrné, a jen tehdy, hlasovaly-li pro návrh aspoň 
^vé třetiny členů. 

4. Dne 21. prosince 1867 byl vydán základní státní zákon, jenž v či. 4. 
Ustanovoval, že státní občané, kteří v obci bydlí a tamtéž ze svého majetku 
reálního, ze živnosti, nebo z příjmů daně platí, mají aktivní i passivní právo 
volební, nehledíc na to, jsou-Ii příslušníci obecní čili nic. Srovnával se původní 
obecní řád Pražský s tímto ustanovením ? Nebo shodovalo se snad právo rekla- 
mační při volbách dle obecního řádu Pražského z r. 1850 s ustanoveními vy- 
daného zemského zákona ze dne 12. října 1868, §§ 31. — 32., dle něhož bylo 
přiřknuto volební právo nejen příslušníkům, ale i » společníkům obce Pražské* ? 
Věc ta byla aspoň pochybnou. 



112 Si>ráva obecní v letech 1860—1870. 

5. Koncčnč Iřcba ještě uvésti, že zrušil zemský zákon ze dne 1. prosince 1868 
(č. 51. z. z.) politická poNolení, jakož i opovédní lístky ke sňatkům v království 
Českém. I tento zákon odporoval obecnímu řádu Pražskému z r. 1850. 

Poukázavše aspoň částečné na nékteré nesrovnalosti, jež podporovaly přání 
po zmcné obecního řádu Pražského z r. 1850 se zřetelem k nové vydaným 
zákonům říšským a zemským, vylíčíme další snahy, jež čelily k opravám statutu 
Pražského. 

Prvý krok k tomu učinil již dne 5. prosince 1862 v radé méstské JUDr. 
Fr. Brauner, který podal návrh, aby se přikročilo k revisi obecního řádu Praž- 
ského z r. 1850, poukáza\, že opravný návrh z r. 1860 byl vládou uložen prosté 
ad acta a že starý obecní řád Pražský změněným poměrům a úkolům naší obce 
již nevyhovuje. 

l)r. Brauner i v této věci jevil největší horlivost, neb bylo jeho snahou, 
aby revise byla bez prodlení vykonána, aby elaborát mohl býti podán sněmu 
království Českého již v příštím zasedání sněmovním, v lednu 1863. Návrh Dra. 
Braunera byl dosti podporován také i tehdejším starostou Fr. Pštrosscm, kter) 
slíbil v téže schůzi rady městské, že svolá v nejbližším Čase zvláštní komisi, 
která by se o věci té radila. Však pro různé překážky niusily se kroky ty na čas 
odročiti. 

Tím však hlasy po opravě obecního řádu Pražského neutuchly v zastupi- 
telstvu obecním, neboť již dne 18. prosince 1865 ve schůzi sboru obec. starších 
starosta JUDr. Václ. Bělský oznámil při projednávání jakési stavební věci, že vláda 
právě předložila sněmu království Českého předlohu na změnu obecního řádu 
Pražského r. 1850. Dle té prý bude sbor obecních starších odvolací stolicí ve 
věcech stavebních. Zároveň stěžoval si starosta také \-ůbec do obecního řádu 
Pražského, dle něhož se různé nepatrné věci předkládají sboru obecních starších, 
kdežto jiné důležité zústá\ ají na rozhodnutí toliko rady městské. Po slovech jeho 
promluvili též obecní starší JUDr. Ed. Herbst a PhDr. Fr. Palacký, projevivše 
lítost nad tím, že změny obecního řádu Pražského vycházejí z podnětu vládního 
a ukázavše přesvědčivě na nedostatky tohoto řádu a četné jeho odpory- s po- 
zdějšími zákony, přimlouvali se důtklivě za novou revisi zmíněného řádu. 

Po návrzích těch usnesl se sbor obecních starších, aby rada městská v nej- 
bližší době uvažovala, kterak mohl by se obecní řád Pražský uspůsobiti novějším 
zákonům. A již dne 2. ledna 1S66 usnesla se rada městská, aby zvolena byla 
čtrnáctičlenná komise, která by za předsednictví starostova vypracovala no\7 
obecní řád Pražský a předložila jej k poradě radě městské; načež měl sbor 
obec. starších o něm zevrubně pojednati a jej schváliti. Jako členové revisni 
komise byli zvoleni v téže schůzi rady mě.stské: městští radní TosefHuleš, Frant 
Fiirst, Bedřich Hancke, Vavřinec Kriesche, Štěpán Pollach, JUDr. Jos. Fric a 
Jin)r. Fr. Brauner; obecní starší: Fr. Dittrich a Jl^Dři. Fr. I^d. Rieger, Ed. Hert>st, 
Ed. Schubcrt, Bedř. Wiener a Jak. Škarda. Poněvadž však mnozí členové této 
kjmise byli zároveň poslanci na sněmu království Oskéhj, který právě onoho- 
času zasedal, mělo se s revisí touto počíti až po sněmování. 

A když doba ta nadešla a komise revisni práce již se horlivě ujala, nastaly- 
opravě této nové, vážné překážky, válečné události r. 1866, jež obecní zastupi- 
telstvo tak zaměstnaly, že nebylo lze na revisi zmíněnou ani pomýšleti. 

(i) Vznik a dějiny druhého opravného návrhu na změnu ob co* 

ního řádu Pražského z r. 1850. 

[Prvý návrh JUDra. K. L. Klaudyho]. 

()tázka revise obecního řádu IVažského z r. 1850 přivedena opět do proudu 
po válce rakousko-pruské počátkem roku 1868, tedy po dvouleté nezaviněné 
přestávce. 



Druhý opravný návrh na zmčnu obecního řádu Pražského z r. 1850. .iliJ 

Dne 28. února onoho roku zaslán byl starostovi mést Pražských JUDru. Karlu 
^eopoldu Klaudymu od c. k. místodržícího Arnošta svobodného pána z Kellers- 
)crgu výnos,*) v némž bylo poukazováno, kterak se obecní řád Pražský 
: r. 1850 nesrovnává se či. 4. státního základního zákona ze dne 21. prosince 
L867, dle néhož všem státním občanům, kteří v obci bydlí a ze svého statku 
lemovitého, ze živnosti nebo z příjmů daň platí, náleží aktivní i passivní 
jrávo volební za týchž podmínek, jako příslušníkům obecním a že vláda hodlá 
)odati předlohu nejbližšímu snému zemskému, kdyby obecní zastupitelst\'0 Pražské 
lemélo úmyslu předložiti v čas nový, s tehdejšími poměry srovnávající se obecní 
statut, v němž by bylo vyhověno požadavkům řečeného článku základního zákona 
státního z r. 1867. Na tento výnos odpověděl starosta přípisem ze dne 2. března 
1868, že v té příčině obecní zastupitelstvo Pražské koná již přípravy, které 
vsak vyžadovati budou delší doby, poněvadž třeba celý obecní řád Pražský znovu 
přepracovati. 

Odpověď starostova popudila stranu přátel svobodomyslné ústavy; tak že 
již dne 16. března 1868 podalo 345 Němců Pražských**) c. k. místodržitelstvím 
v Praze c. k. ministerstvu ve Vídni žádost, aby předložilo osnovu snému krá- 
lovství Českého, jíž by byl opraven obecní řád Pražský z r. 1850, ježto sbor 
obecních starších s revisí onoho řádu prý > zúmyslně otálí*! 

Němci měli na mysli hlavně ustanovení o volbách do zastupitelstva obec- 
ního, ježto každým rokem ubývalo jich zástupců, a chtěli proto zachrániti aspoň 
volební sbory na Malé straně, na Hradčanech a v Josefově. 

Domnívali se, že úpravou obecního řádu Pražského po výpočtu způsobu 
obec. zřízení pro venkovské obce, hlavně co se týče zařazení voličů ve sbory 
dle výše poplatnosti, snad v I. nebo II. sboru s kandidáty svými by snáze pro- 
razili. Mimo to očekávali, že tehdejší sněmovní většina a vláda k straně ně- 
mecké náležející bude zajisté ochotna tak přizpůsobiti obecní řád Pražský, aby 
byl pokud nejvíce přízniv jich straně. 



♦) Č. 7916. 

**) Byli to: Rich. ryt. Dotzaucr, Dr. Bcdř. Wiener, Dr. Lud. Tedesco. Kd. Seutter z Loe- 
ticnu,JUDr. Karel ze Zdckauru, Dr. Karel Pickert, F. Gitschinský, Ed. Waraus, Heřman 
Marbach, JUDr. Fr. Schmcykal, prof. Dr. Hčfler, Dr. Em. Forster, Josef Dotzauer, Dr. A. 
GOrner, Dr. Moric Raudnilz, Otto Ehlen, Bohumír Leonhard, M. \V. Lendeckc a synové. 
Bohumil Milchstetter, Em. Lederer, Dr. Herm. EHenberj^er- Rothlein, Dr. Leop. Gitschin, 
Karel Ganghofer, Louis Weiss, Lud. Wozelka, Filipp Bodanský. J. Laizner, Dr. F. A. 
Mauermann, Pinkas Frcund, MDr. M. Teller, J. Oplatka, Ant. řrUchtl, Dr. Vil. Kaulícli. 
Konst. Korzcndórfer, Ant. Horák, jUDr. Karel Eypert, Jiří Moser, Voj. J. Lederer, Jos. 
Wagner, Ant. Polz, F. Doerfl, JUDr. Ed. Milchstetter, MDr. Petřina, F. Sch6nl)er^^ 
Dr. Karel Czyhlarz, Eduard z Portheimu, Fr. Theumer, Dav. Ed. Thorsch, L. Bohumil 
Hscher, A. Schobloch, M. L. Sekeles, Fr. Fíirst. prof. Ant. Jaksch, Vít Wolrab, Jos. 
Tichý, Fr. z Cerrini dc Monle Warchi, JUDr. Bedř. Janovský, F. Tempský, MDr. Jind. 
^r. Ad. Dittrich, Zachariá-š Frankcl. S. An^elis, Jan Stampfel, Isidor Schmidt, Bedř. 
^pilker, Rud. Glaser, Ant. Hoor, MDr. Popper, Filipp Lederer, [os. Brosch, Jiří llaber- 
l^orn. Ant. Zlobitzki, JUDr. Rud. Haase, prof. Jos. ryt. z Hasnerii, N. Assmann, Leopold 
z Portheimu, Jan Stampfl, Filipp Thorsch, Dr. Goschler, J. A. si. von Starek, Vilém Otlo 
^hulz, Dr. J. Kaulich, Fr. Kleinwiichter, Dr. Fr. Pauly, M. H. Austerlitz, MDr. Schlecht. 
pr. .\d. Frank, JUDr. Hancke, Ferd. Preinfalk, Aujj. Rihl, Dr. Arnošt Kaulich, Jo.s. Bayrr. 
Lud. R. Ehrlich, S. Bayer, Edm. Flichler, Dr. Jind. Kisch, Jakub Teller, Jos. .Sin^er, Jindr. 
.Mercy, Em. šl. z Traultenber^u, Jos. Dolanský. .\nt. Zillinj^^er, Dr. Philipp KnoU, Václav 
pttrich, JUDr. Bencker, F. Liebisch, Rudolf MQller. Jak. Aug. Ro.senber<r, prof. Dr. J. 
^tmpf. Šalomoun Koref, Dr. Richard z Hellý. Dr. A. GOrner, N. Benetfikt, Ed. Jahn, 
^f- Lud. Scheftles, L. Karpeles, M. Scheftles. H. L. Basch. Blažej Turnwald. Ferd. M. 
Jlínuin, Fr. Puschner, Dr. Vilém Gintl, Robert Kíihnel, Ferd. Forster, Zik. Bensinjyer, 
^J- Jos. Nacke, Ant. Bretschneider, Emil Thierfelder, Vilém Dolanskv, Dr. Lud. SchU- 
?l»^KC'r, Mich. Russ. Jak. Teller. MDr. Alfred Příbram, Dr. J. Mendel. Sloric Koref, Dr. V. 
^Síícr, Dr. K, Junek, R. E. Fin^^er, Karel z Hellý, JUDr. Worowka. Josef Wolf, .\. Schram, 
^' Daubrava, Fr. Thinelli z Loevensternu, Jan Bohumír Dubský, .\nt. a Jan Stowasser, 
Jj'"- Bodanský. Ferd. Lepschick. Karel Finkesch, Jos. Ed. Weisse. HofTmann z Hohenehr. 
'^ob. Wóhl, 'M. Arthner, Fr. Tchu.schncr. J. B. Keinilzer, Václ. r,rus.s, Dr. J n Wenzel. 

8 



111 Správa obecní v letech 1860-1S70. 

A jako vrchol všech stížností v této žádosti uvedených byl stesk, že rada 
městská a sbor obecních starších odepřely obchodním firmám volebního prá\a. 
O věci bylo ve sboru obecních starších dne 11. listopadu 1867 živé rokováno, 
a obecní starší JUDr. Jakub Škarda správnost této výtky rozhodné «>d- 
mítal, řka, že ve véci té rozhodl pouze § 38. obecního řádu Pražského. 

Tehdejší vláda nevyčkala však předlohy opraveného obecního řádu Praž- 
ského, kterou jí obec Pražská přípisem ze dne 2. března 1868 byla slíbila, a 
vymohla již 12. října t. r. dle předlohy sněmovní zemský zákon, jímž nékteré 
články obecního řádu Pražského z r. 1850, o právu voličském v obci Pražské, 
přece ve »srovnalost^ uvedeny jsou se základním státním zákonem z roku 1867. 

Ačkoli takto s jedné strany byla odčiněna > nesrovnalost^ mezi obecním 
statutem Pražským a základním zákonem státním z r. 1867, na kterou c. k. místo- 
držitelství přípisem ze dne 28. února 1868 nejvíce naléhalo, vymáhalo přece 
i na dále c. k. místodržitelství na obci Pražské z příčin, jež si každý snadno do- 
myslí, aby opravený obecní řád předložila. 

Proto uvolil se starosta JUDr. K. L. Klaudy vypracovati sám úplné nový 
obecní řád Pražský a slíbil místodržiteli Arnoštu svob. p. z Kellersper^ pří- 
pisem ze dne 25. kvétna 1868, že návrh nového řádu obecního dá projedná- 
vati zvláštní komisí ze zastupitelstva obecního. Což se i stalo. 

ť) Vznik a dějiny revidovaného návrhu JUl )ra. K. L. K I a u ti y h n na 

nový obecní řád P r a ž s k ý roku 1 869. 

[Druhý návrh 1 )ra. K I a u d y h o |. 

lak jsme se v odstavci předešlém zmínili, byla osnova obecního iVitlii 
Pražského Dra. Klaudyho z r. 1868 projednávána ve zvláštní komisi. V této byl 



JUDr. Klaus, Karel llartmann, On<l. Král, Max. licr^ct, J. .\. Klaiulis, Ant. Keil, Ur. Karel 
Jánka, JUDr. Unterwc^cr, Dr. Klňad, Alex. Hur^^sdorf, .\lcx. Kischcl, H. GlattaucT, í)i. 
Otto Příbram, II. Poilicbrad, Kerd. ř^bcrmann, Jos. Warner, Jan Bohumír z LocwcnstiTnu. 
Ant. Pcck, J. N. All)(!rth, Vv. Zimmcrmann. Karel Kuhin, Rud. Garabolla, Lud. Ro^t. 
Dr. Zdenko Mersin, Jan Stiidl, Jan Mrázek. Ferd. Hachmann, Michael Wořišek. Leop. K 
Pelzel, Job. .^choppl, Jos. Knappe, l\f. Kulf, Ant. Dittrich, Dr. Krobshofer, Jos. Lan»jhan>, 
M. Kersch, Jos. Vesselý, Aú. Teweles, Louis Niibe, Dr. \V. Vv. ^íintcl, Fr. Scholze, .\nl. 
Lehrer, W. Stock, Pavel Wentour, Bed. Kolm, Dr. Jos. l-llbrich, Karel Harrer, VeinKlín 
Miiller, Jakub (íuth. Ant. Achhammer, Rudolf Braun. Dav. Kornblíih, Fr. Pohl, Seli*iman 
Kohn, Zik. Lion, J. J. Waj^ner. I^nac Starek, Vác. Krehan, Adam Winter, Leop. Bramlds. 
Lud. Haase, Karel Zintl, Karel Wersin, Josef Sobotka, Otto Stohr, Dr. Justin Kulik. Dr. 
Vilém Woratschik. Adolf Miiller. A. J. Kollmann, Jos. Kutzer, Dr. Bed. Major, Dr. Kartl 
Claudi, Karel Stuhlreiter, F. z Wallpach, Dr. A. Wiechow.ský, Dr. Jos. See»íen, MDr. 
Ant. Wisshaupt. Karel Jennel, Dr. Kd. Rosenbacher, Jos. Hoin,'jan Schiicker, (iust. RuH' 
Fd. Stephan. M. Beck, Šimon Busrh, Jan Hoflmann, Jos. Brisker, Philipp Reach, Dr. K. 
Pickert, Dr. Rob. (íersuny, JUDr. Au^^ Mayer. l''r. líayer, Ant. Proskowetz. Voj. M5lKr. 
Dr. I^^ Treulioh, .\lex. (;oldscbmiedt, F. Poi)p. íuist.' Zernich, \V. Leupclt, (i. Kórlur. 
Dr. Morir Frlun. MDr. Jul. Ad. Rihl. Miehal Srhramek, (;. A. MUller, H. Buschben^. 
Ant. Jiří Ilaasrbi', .\lois Sebaumann. F. A. Miiller a synové. Ferd. Pilz, A. F. MíiUir- 
Pra^er Dampf- u. .S hitVahrts-(iessrllsrbaft, .M rtin Jalměl, JUDr. R. L. Fischer. FraMiins 
Krach, Dr. \'olkeU. Karel iMankel, Jan Ileinrieb. Dr. Lud. ('bevalícr, J. Horn, A. J. Mo- 
scheles. JUDr. lirdirzka. L. J. Pohl, JUDr. Ribl. .S. J. .Schwarz, MDr. Ed. Richter, Tr. 
Dietl, .\. Riebter. Dr. Lud. JUndicner. .MDr. Meisner, Jakub Kauders, prof. Dr. Ritur. 
H. Ballabene, Selij^mann Kallmn>. .MDr. .\d. Otl, .\ntonin Ronn. A. Lipjmiann. Hr. 
Arnošt z Waidele. <i. II. llerner a sjn)!.. M. Kaufniann, .Schutte a Vo^el, Dr. Schrott. 
Bed. Ballabene, Ka.špar Kobler, Bed. 1'rankel. Šalomoun U,()l<lschmi<-dt. JUDr. (iust. Ikr- 
^lotz, JUDr. Micb. llaublmann. .Mariin .Mayer. Sehniidl. Max. Alules. Zik. Kersch. JUDr. 
Kiemann, Bern. Fiebmann. I). liun/.l-Federn. .Morie Beis.scs. Jind. Jiří Fibich, J. G. Hof- 
manu, V. B. Frben. l.s. Fm. Rafael Kau«lers, Kaní Kebrn. Jilji Kriner. II. (dattauer, M. ]• 
Hirsch, Ferd. Lenk. Morir a Rudolf .Manller, [an .Marvann. prof. Dr. Bed. Kick, juof. 
Dr. H. Duré^n-, MDr. R. Kub. Jl'Dr. Zahn, Vilém Wintdslí in, Karel I lalla, David Kiih. 
Benedikt Waelseb, Jan Krumbbolz. Jan Licb.lein. Dr. .\. von Wallenhofen, JUDr. Dominik 
Ullmann. i)rof. Kiipper. Josef von Altvater. Gtistav .Ňbiitz. 



Revidovaný návrh Dra. Klaudyho na nový obecní řád Pražský r. 1S69. 116 

probírán každý jednotlivý článek, vyměněny názory a ujednány změny. A po- 
něvadž byly vydány koncem r. 1868 opět nové zákony zemské a tím zase nastaly 
jiné poměry časové, nezbývalo Dru. Klaudymu leč počátkem r. 1869 původní 
í;\ou osnovu z r. 1868 přepracovati a posléze vydaným zákonům a změnám 
v komisi navrhovaným přizpůsobiti. 

Osnova byla nazvána: > Revidovaný návrh Dra. Klaudyho nového obec- 
ního řádu Pražského roku 1869*. Tuto předložil starosta dne 16. dubna 1869 
\eskerým členům zastupitelstva obecního, aby ji ve 14 dnech laskavě prozkou- 
mali a jemu oznámili, zda-li by některý článek měl býti pozměněn, nebo vůbec 
vypuštěn, aby pak mohla býti svolána komise, která by veškerá mínění a víelikc 
posudky zástupců obce Pražské uvážila a podala konečnou osnovu radě městské 
a sboru obecních starších. 

Zároveň o tom zpravil starosta nového c. k. místodržitcle Alexandra svob. 
p. z KoUeru, přiloživ mu zároveň nový návrh z r. 1869 v obou zemských řečech. 
Pro zajímavost uvádíme v následujícím slovně jeho znění: 

Navržený nový řád obecní král. hlavního města Prahy. 

Částka I. 

§. 1. Obce král. hlavního města Prahy obsahuje tato města Pražská: Staré město 
Nové město, Menší město čili Malou stranu, Hradčany a Josefovo, královského hradu a 
okiilku k němu náležitého nepočítajíc. 

íí. 2. Obec král. hlavního města Prahv činí svíij vlastní okršlek, slu.ší přímo pod 
zemský \'vbor jinak pod zemský sněm a pokud se dotyce působnosti na ni od státu vlo- 
ienc, pod vládu zemskou. 

íj. li. V obci jest rozdíl: 

1. mezi obecními členy, a 

2. mezi cizinci. 

nenové obecní jsou buď: 

<i! obecní příslušníci, totiž osoby takové, které v obci mají právo domovské, a nebo 
ii obecní společníci, totiž takoví občané státu Rakouského, kteří práx^a domovského 

v obci nemajíce, v ní přebývají a v ní z nemovité držebnosti své, z výdělku anebo 

z přijmu platí daň. 

Všecky ostatní osoby v obci, ježto nejsou obecní členové, nazývají se cizinci. 

)|. 4. Komu právo domovské přísluší, ustanovuje zákon, vydaný dne 3. prosince 18():>. 

ij. 5. Práva domovského lze také nabýti výslovným přijmutím do svazku obecního, 
'^-ádá-li kdo za to, tehdy rozhodne rada městská a v odvolání sbor starších obecních. 

^. 6. Za přijmutí do svazku obecního za[)raviti náleží příjemného čtyry dukáty ve 
ílatt- do důchodíiv obecních. Z příčin hodných může rada městská zapravi-ní poplatku 
tohoto prominouti. 

Měšf ané. 

§. 7. Měšfané král. hlavního města Prahy jsou ti, kteří potud měšfanského práva 
propůjčením od obce dosáhli, a potom i takoví příslušníci obecní, kteří jeho týmž zpu- 
^^^m nabudou. 

§. 8. Právo měštanské propůjčuje rada městská. Odepře-li komu rada městská 
právo méšfanské, může se ten z toho odvolati ke sboru starších obecních. 

^. 9. Za i)ropůjčení práva měšfanského náleží zapraviti poplatek desíti dukátu ve 
%c (Jo diichoílíiv obecních. Z příčin zvláštního zřetele hodných míiže rada městská po- 
I»latck tento [prominouti. 

§. 10. Přijaty měštan povinen jest slíbiti radě městské, že všecky povinnosti, 
j^kož je řád obecni nařizuje, svědomitě bude plniti a k dobrému obce městské podle 
[íťjvyšší možnosti pomáhati. Na důkaz naliytého |)ráva měšfanského dán jemu ))ude mé- 
šfanský diplom a jeden výtisk obecního řádu. 

g. 11. Osoby ženské samy o sobě práva měšfanskťho král. hlavního města Praliy 
•^býti nemohou; avšak, když se za měšfana vdají, anebo když jejich manžel stane se 
inóšřanem, tehdy dosáhnou v.šech prospěchů s právem měšfanským sjK)jených, i vezmou 
í^ké na se s tírři spojená břemena, pokud tento rád obecní nic jiného neustanovuje. 
Tato práva i povinnosti i tehiláž také potrvají, když osoba taková ovdoví, ale pominou, 
když by manžclst\á bylo za neplatné prohlášeno anebo rozloučeno. 

§. 12. Sbor starších obecních muže měšfana prohlásiti za zbavena práva jeho mé- 
í^řanského, když by týž měšfan tvrdošíjně se zpěčoval. l>yv po třikrát marně napomenut 



116 Správa obecní v letech 1860—1870. 

])Oviimosti músťanskc plniti, anebo když by vedl život nemravný, veřejné pohoršení vzbu- 
zující, pro který by práva mčšťanského byl nehoden. 

Měšťan pozbude váak také právj měšťanského již sebou samým: 

a) když přestane býti rakouským občanem, nebo 

b'\ jiným způsobem, jakož toto bývá při úřednicích dvorských, státních, zemských a 
veřejných fondů, při osobách duchovních a při veřejných učitelích, když nechtí 
musí zmčniti svůj příbytek a stane se příslušníkem obce jiné; anebo 

c\ když jest odsouzen k trestu, s kterým zákonové trestní spojují ztrátu práv politi- 
ckých vykonávání; prvé však, než takoví zákonové budou vydáni: 
když bude nalezen za vinného zločinem nebo přečinem takovým, jenž pošel zi- 
zištnosti, anebo též takovým přestupkem. 

í/i když upadl v konkurs, nebo když naň uvedeno bylo narovnací řízení a nebylo do- 
kázáno, že tím nebyl vinen. 

Škodlivé následky té ztráty stihnou však jen jeho samého, a nevztahují se ani na 
jeho manželku, ani na dítky, ježto před tím časem byly zplozeny. 

§. 13. Obec má právo, mužům zasloužilým, kteří jsou občany rakouskými, propůj- 
čiti čestné právo mčšťanské. Právo čestného méšťanství uděluje sbor starších obecních, 
a jinak se to díti nemá nežli za tajného hlasováni. 

§. 14. Každý, kdo v obci jest, má právo žádati, aby osoba jeho i to, co mu 
v mezích obecních vlastnicky náleží, bylo v policejní ochraně, i užívati ústavův obecních 
podle toho, jak co zřízeno jest. 

Práva i povinnosti členův obecních. 

§. 15. Členové obecní jsou tak, jakož tento řád obecní ustanovuje, účastni |»ráv 
i prospěchů, a také povinností i břemen obecních. 

Obecní příslušníci mají nad to, jsou-li nuzni, také právo žádati, aby opatřeni byli 
cliiKlinskou výživou jíodle toho, jaké v té příčině zřízení jest. 

Práva měšťanů zvláště. 

g. 16. Právo mčšťanské zahrnuje v sobě kromě práv v g§. 14. a 15. jmenovaných: 

a\ právo žádati výživy z nadání takových, ježto zvláště měšťanům, jich vdovám 
i dětem určeny jsou; 

1/ právo voliti i volenu býti v mezech tímto řádem obecním ustanovených. 

Přebývání v obci. 




ni o v: 

dobročinnosti a pokud se svými příslušníky vedou život neúhonný. Domnival-li by st' 
kdo. že se jemu v té příčině děje křivda, může se k c. k. místodržitelství uchýliti 
o iK)moť. 

Částka U. 

O zastoupení obecním. 

§. IS. Obec král. hlavního města Prahy zastoupena jest ve svých záležitostech sborim 
.starších obecních a radou městskou, v jichž čele jest starosta. 

Oddělení první. 

O sboru starších obecních. 

v<. V). Členy sboru starších obecních volí obec sama ze sebe. 
Počet jich ustanoven jest na devadesát. 

Kdo má právo voliti a volen býti. 

í^. 20. Právo voliti a voleni býti mají: 

1. členové čestní, 

2. z příslušníkův obecních: 

a I mOšfané, . , 

*• lakoví duchovní vvznání kícsfanskvch i rabínové při obci náboženské Israebt'* 

Pra/skýrh ustanovení a úřednř stvrzeni, kteří v místní správě duchovni staK 

trvají. 



Revidovaný návrh Dra. Klaudyho na nový obecní řád Pražský r. 1869. 117 

c) skuteční do výslužby nebo na odpočinutí daní úředníci dvorští, státní, zemští^ 
okresní, obecni i veřejných fondů, 

J) důstojníci i jiní strannici vojenští s titulem důstojnickým, kteří jsou skutečně dáni 
na odpočinutí, anebo kteří podrževše důstojnost vojenskou služby se vzdali, 

ď) strannici vojenští ve službč i ve výslužbé bez titulu důstojnického, totiž vojenští 
duchovní, osoby k vojenskému komisařství náležité a polní lékaři, potom vo- 
jenští úředníci v službě i ve výslužbé, ač nenáleží-li osoby tyto v stav vojska sbo- 
rového; 

f) doktorové, kteří akademické hodnosti své dosáhli na některé universitě země 
zdejší, patronové i magistrové hojičství; 

^) představení, učitelové i podučitelové na školách národních v obci stále ustano- 
vení, pak řiditelové, profesoři a řádní učitelové, stále ustanovení na školách střed- 
ních a vyšších, na něž vede náklad stát, země aneb obec. 

3. Takoví členové obecní, kteří v obci ze své nemovité držebnosti, živnosti anebo 
říjmů platí přímé daně aspoň. 

K jednotlivým členům obecním, kteří mají právo volební, náleží také přičísti zdejší 
iské spolky, nakladnictva čili těžířstva, nadané základy, společnosti akcijní a ústavy, 
o mají v obci sídlo své, ač jcst-li při nich VA^mínka pod 3) jmenovaná. 

Vyj í mky. 

§. 'JI. Vyjmuti jsou od vykonávání práva voličského sloužící důstojníci a strannici 
cnští s titulem důstojnickým, pak osoby vojenské, ježto náležejí k mužstvu anebo 
ližším stranníkům, záložníků nepovolaných v to nepojímajíc. 

Vyloučení pro skutky trestné. 

i^. 22. Zákon trestní ustanoví, zda-li s nálezem trestním spojiti se má také výrok, 
odsouzenec pozbyl práva, voliti i volen býti, a na dlouho-li. 

Prvé však, než ten zákon vyjde, z práva voličského vyloučeni zůstanou ti: 

a) kdo vinni nalezeni byli zločinem, aneb 

b) přestupkem krádeže, zpronevěření, účastenství v některém z těchto přestupku, 
anebo podvodu (§§. 460., 461., 463. a 464. z. tr.). 

Následek odsouzení takového minouti má při zločinech v ^. 6. pod číslem 1. až 
10. zákona ze dne 15. listopadu 1867 (z. ř. č. 1?»1., 1. 1867) jmenovaných dokončením trestu, 
H jiných zločinech po uplynutí 10 let, když vinník odsouzen byl nejméně k pětile- 
m trestu, a krom toho po uplynutí pěti let: při přestupcích pak pod b^í uvedených, 
'ž po přestálém trestu uplynula tři léta. 

Pro nczapravené dávky obecní a pro řízení konkursní a vyrovnací. 

§. 23. Z práva voličského dále vyloučeni jsou: 

a) ti. kdo nějakou dávku obecní, kterou jsou povinni, potud zapraviti obme.škali; 

b) osoby takové, o jichž jmění byl v}'hlášen konkurs anebo řízení vyrovnací, pokud 
toto úpadkové aneb vyrovnací řízení trvá. 

Vykonávání práva voličského. 

)$. 24. Právo voličské má vůbec každý vykonávati sám osobně. 
Z toho jsou výjimky následující: 

1. osoby, ježto pcjsou soběprávné, vykonávají právo voličské svými zástupci, sobě- 
ivné osobv ženské vykonávají je plnomocníkem. 

2. Držl-li stát, země a veřejné fondy v obci nějaký pozemek, anebo dum, anebo 
u-li majetníky nějakého podniknutí živnostenského, tehdy je zastupuje při vyko- 
pni práva voličského osoba, která k tomu od příslušných zřízenců správních usta- 
•ena jest. 

3. Osoby hromadné vvkonávají voličské právo, ježto jim přísluší, těmi, kdo dU* 
U'jšich ustanovení zákonních i společenských k tomu jsou povoláni, aby je vně zastupo- 
I, anebo plnomocníkem. 

}}. 25. Spoludržitelové některé dani podrobené nemovitosti, neb některého tako- 
i jiného podniknutí živnostenského mají jethný toliko hlas. 

K vykonávání práva voličského povinni jsou zmocniti někoho buď ze sebe and) 
^ho. Jsou-li to manželé, kteří ve s[)olku manželském žijí, vvkonává voličské právo 
nžel. 



118 Správa obecní v letech 1860-1870. 

Čeho k plnomocenství třeba. 

§. 26. Jen sobeprávní občand rakouští, kterým žádná v §^. 21., 22. a 23. jmenovaná 
vyjímací a vylučovací příčina nevadí, mohou jakožto plnomocnici anebo zástupcové vo- 
ličské právo jiného vykonávati jeho jménem. 

Plnomocník nemůže než toliko jednoho k volbč oprávnéného zastupovati, a musí 
ukázati plnomocenství způsobem zákonním sepsané. 

Kdo volen býti může. 

§. 27. Volen býti může každý k volbč oprávněný člen obecní mužského pohlaví, 
jenž přečkal třicátý rok včku svého. 

Vv jímky. 
S- 28. Voleni býti nemohou: 

1. Osoby, které požívají nějakého opatření chudinského, které jsou v závazku če- 
lí ilním, anebo které žijí z denní nebo týdenní mzdy. 

2. Obecní úředníci a služebníci, bez rozdílu zda-li skutečno slouží, anebo jsou-li 
na odpočinutí do času nebo na vždy. 

3. Úředníci představeného úřadu politického i policejního. 

Kdo volen býti nemůže. 

§. 29. Vyloučeni jsou, voleni býti nemohouce: 

1. Osoby, které dle g. 22. a 23. vyloučeni jsou z vykonávání práva voličského; 

2. kdo k obci jsou dlužni a zaplatiti váhají, tudíž i ti, kdo nčjakou dávku obccn 
jakéhokoli jména zapraviti obmeškávají; 

3. kdo mevše na sobě správu jmční obecního neb některého obecního úsiavi." 
anebo práci nějakou jim od obce zvláště svěřenou a majíce z toho učiniti počet, jcšť 
ho neučinili. 

4. Osoby, které pro nějaké disciplinární provinění, jehož se dopustily ze zištnost 
veřejného úřadu svého nebo služby své byly zbaveny. 

Sborové voličští. 

§. 30. Když členové sboru starcích obecních mají se voliti, rozdělí se voliči nati 
volicí sbory, jichž každý voliti bude 30 členů sboru tohoto ze všech příslušníkův obce 
nich, kteří voleni býti mohou. 

Do prvního sboru volicího náleží držitelé pozemkův a domů, kteří platí dam 
z pozemkův a z nájemného, ježto na ně v obci zapsána jest, aspoň 300 zl. r. m., potor 
takoví nejvvšší poplatníci, kteří platí přímých daní aspoň 50 J zl. r. m. a konečně mc* 
šfané čestní. 

Osoby takové, které jsouce držiteli pozemkův a domův, při tom zároveň také ze sv 
živnosti nebo z příjmů platí přímou daň, náleží do třídy ncjvyš.ších poplatníkův, a. 
jttstližc jich povinné daně dohromady dělají aspoň 500 zl. r. m. 

Druhý volicí sbor obsahuje takové poplatníky, kteří platí daně z pozemkův a z \\C 
jemného aspoň 50 zl., anebo krom toho přímých dani aspoň 100 zl., potom osoby v §. 2* 
pod 1. a 2. lit. a, b, d, až včetně po ^ jmenované, ježto mají právo voličské, pák úřc* 
n\r\ tam i)od lit. c uvedení, jestliže platí z příjmů svých nějakou daň. 

Do třetího sboru volicího náleží všickni ostatní, kdo maií právo voličské. 

Kdo podle osobních vlastností sv^-ch má právo voličské, a spolu takp náleží l"! 
třídy nejvyšších poplatníků, volí v prvním sboru volicím. Krom toho může vykonáNX^ 
voličské právo své jen ve druhém sboru volicím. 

Kterak se dělají a stanovují listy voličské. 

§. 31. Starosta sepíše v.šecky, kdo mají i.>rávo voličské, dle sborů volicích ve zvlášt 
voličské listy, kteréžto nejméně |)o čtyry neděle před volbou na místě příhodném \t "t 
Zlíny býti mají, aby každý mohl v ně nahlédnouti. 

vyložení těch list oznámiti se má veřejně vyvěšenou vyhláškou a při tom ustaii* 
vili lhůta čtrnáctidenní zavitá, jdoucí ode dne prvního vyhlášení, ku přednesení namítc? 
jež by kdo proti tomu měl. 

Byly-li námitky v pravý čas podány, rozhodne o nich rada městská nejdéle v šeí^ 
dnech, a ihned opraví, co za dobré uzná, i dá o tom zároveň věděti stranníkům, jich 
.s<' dotýrc. Z oprav, jež by rada mťst.ská učinila, anebo kdyby jim odepřela, lze jest ck' 



Revidovaný návrh Dra. Klaudyho na nový obecní řád Pražský r. 1869. 119 

M)iat\ se ve třech dnech na sbor starších obecních, každému, koho se takové rozhocl- 
mití týče. 

Po čtrnácte dní před volbou nesmí se v listech voličských k td volbě, kteráž 
nyní právč před se jde, již žádná zmčna činiti. 

Rozepsání volby. 

Í5. 32. Osm dní před volbou má starosta povolati k volení všecky voliče v ten 
způsob, aby jim rozepsání volby oznámeno bylo tak, jakož v §. 31. řečeno jest. 

V tomto rozpisu volby má se bedlivě poznamenati čas i místo k volbé samé, 
jakož i lo, kolik členů každý volicí sbor voliti má do sboru starších obecních. 

Kdo volbu řídí. 

§ 33. Volení členu do sboru starších obecních řídí zvláštní komise volební. 

Každé volební shromáždění, ježto činí svůj volební sbor, bude míti svou volební 
komisi, kterou složí starosta z pěti členův obecních, a to takových, kteří mají právo 
k hlasování a do nichž nadíti se jest, že okolnosti voličů dostatečně znají, aby překážky 
ježto někomu v právu voličském vadí, nezůstaly v tajnosti. Tito členové obecní volí ze 
^>cbť předsedatele té volební komise. Komise volební odpovídají z toho, by se volba ko- 
nala svědomitě. 

Členové její mají se zdržovati od všelikého svého působení k hlasování jednotli- 
vých voličů. 

Volba sama. 

Í5. 34. Každý volicí sbor má voliti ve zvlá.štní místnosti a rozličného dne. 

i5. 35.'^ména voličů, kteří přišli, zapíší se do volebního protokolu, jejž vede ko- 
"lise volební. 

Hlasování koná se hlasovacími lístky, jež každý volič, jsa k hlasování zavolán, 
^'í>žiti má do volební nádoby, zároveň odevzdávaje volební komisi svůj průkazní lístek. 

Lístky hlasovací, opatřené znakem městským, vydávají se voličům na list ob- 
^'f^-ecí. Každý volič povinen jest, na ten hlasovací lístek napsati tolik jmen členů obec- 
"j<^h, kteří máji právo voličské, kolik to volební shromáždění, k němuž náleží, dle voleb- 
ního rozpisu voliti má obecních starších. Pak-li kdo ten počet přestoupí, tehdy nemá se 
"'' jména, ježto v lístku hlaso\^cím posléze napsána jsou, žádné zření míti. 

Í5. 36. Lhůta k odevzdání lístků hlasovacích ustanoviti se má s ohledem na počet 
^'^Hčův i na jiné okolnosti každému volebnímu shromáždění zvláště, když pak ta lhůta 
prošla, tehdy místnost volební se zavře, a lístky hlasovací přijmou se ještě jen od těch. 
^o v místnosti volební jsou, potom se ohlásí, že hlasování je skončeno, a volební ko- 
"lise ihned na samém místě volebním lístky hlasovací otevře a hlasy spočítá. 

g. 37. Za zvolené pokládati .se mají ti, kteří obdrželi nadpolovičnou většinu ode- 
vzdaných hlasů. 

Jestliže se toho při prvním hlasování dosáhnouti nemohlo, tehdy se přistoupí 
^ vížAí volbě, kteráž ihned se znova rozepíše. 

V užší volbě mají voliči zůstati jen i)ři těch osobách, které při první volbě měli 
v*úl>cc nejvíce hlasů po těch, kdož obdrželi nadpolovičnou většinu. 

Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhodne los, na koho při užší volbě může se 
n»íti zřetel. 

V užší volbě vzíti se má pokaždé dvojnásobně tolik o.sob, kolik se ještě bude vo- 
"^i členil. 

Každý takový hlas, jenž připadne osobě, která v užší volbu vzata nebyla, po- 
^'^^<lati se má za neplatný. Udá-li se při užší volbě rovnost hlasů, tehdv rozhodne los. 

Ve zvláštním naučení, ježto zůstane v mezích tohoto řádu obecního, vykonávání 
^'^>ll)y obšírněji se ustanoví. 

Těm, kdo mají právo voličské, nikterak se nedovoluje, aby osobám, jež za obecní 
^^* stupce povolají, dávali jaké instrukce kteréhokoli způsobu. 

Každá taková instrukce čili naučení, nechť dána byla před volbou, anebo po ní. 
J*^'^t beze všeho účinku a zvoleného nikterak zavázati nemůže. 

Zkoumání a vyhlášení volby. 

g. 38. Hned po skončené volbě má se volební komise v potokoli- volebním podi- 
l*^^ti. a přilolíc k němu doklady, má jej odevzdati zai)ečetěný sboru star.sích obecních. 

Námitky proti platnosti některé volby náleží přednésti sboru starších obecních 
*^^*jiléle v osmi dnech i)0 skončené volbě. 



120 Správa obecní v letech 1860- 1870. 

Pak-li se v nadřečcné Ihúté nepřivedou žádné námitky, anebo když piivcdenť ná- 
mitky zavrženy byly co nemístné, a není-li ani jinak žádných pochybnosti, tehdy shoř 
obecních starších volbu tu stvrdí, starosta pak oznámí veřejně, jak dopadla a každému 
zvolcnci dá se včdčti, že zvolení připadlo naň i potvrzeno jest. 

Byla-li by včc jinak, má se způsobiti volba nová. 

Byla-li která volebná osoba zvolena od několika volicích shromáždční, tehdy budiž 
vybídnuta, aby se v osmi dnech od času té vybídky vyslovila, od kterého volicího shro- 
máždční toto vzložení čili mandát přijímá. 

Pak-li se zvolený o tom neprojeví, má se za platné, že přijímá zvolení od toho vo- 
licího shromážděni, v kterém dostal nejvíce hlasů. 

Jsou-li hlasové počtem sobe rovni, rozhodne los. 

Oi\ kterého volicího shromáždční nebylo zvolení přijato, tomu má se rozepsati 
volba nová. 

Toto platí také tehdáž, když zvolení i)řipadlo na osobu takovou, kteráž se omlourá 
příčinou zákonní, anebo která zákonem od volebnosti vyjmuta nebo vyloučena jest. 

Í5. 39. Vůbec povinen jest každý člen obecní přijmouti zvolení, ježto naň připadlo. 

Zvolení nepřijmouti, právo mají jen: 

a) s{)rávcové duchovní, úředníci státní a zemští; 

b) osoby, které mají veku svého více než 60 let; 

c) osoby, které v posléze minulém občase volebním zastávali místo staršího oIhc- 
ního, av.šak jen' na občas volební i)otom nejprve příští. 

Kdo bez takové omluvné příčiny zvolení přijmouti se zbraňuje, ač opetne k tomu 
byv vybídnut, upadne v pokutu penčžitou, kterou rada mčstská až i po jedno sto zla- 
tých r. m. může vyměřiti, a ztratí krom toho své právo voličské i svou volebnost nejeii 
na volby doplňovací, které se v tom volebním občase budou konati, ale i na volcbni 
potom nejprve příští. 

4}. 40. Členové sboru starších obecních volí se na tři léta. 

Každého roku na konci měsíce listopadu ustoupí s úřadu svého třetina členu. nv\ ■» 
takový jich počet, jenž té třetině nejblíže jest, a místo jich vyplní se novými zvoKnc V 
z týchž volicích sborů, od kterých ustupující Členové byli zvoleni. 

Kteří členové popr\'é i podruhé odstoupiti mají, rozhodne los; napotom odslupi> — 
váti budou vždycky ti, kteří tři léta před tím byli zvoleni. 

Čknové k odstoupení ustanovení zůstanou v úřadě dotud, pokud se nové volb "^' 
nevykonaly. Tito mohou opět voleni býti. 

Jestliže který člen starších obecních zemře neb odstoupí prvé času, osadí se opu - 1 
taková prázdná místa vůbec zároveň s výročními volbami doplňovacími. Pak-li by ned« > - 
stávajících se členů bylo více než patnáct, tehdy se má k dosadění iich i prvé jestWT-, 
než ten občas přijde, naříditi volba zvláštní na základě posledních list voličských. Ostatr* <^* 
platí každá taková doplňovací volba jen až do pravidelného obnovovacího oisu. 

Zvolený odstoupí zase, když přijde čas, kterého by odstoupiti musil ten, najehc >ž 
místo byl zvolen. 

Volení starosty. 

>í. 41. Když sbor starších obecních jest ustanoven, zvolí ze sebe starostu. 

Starosta voliti se může z těch toliko starších obecních, kteří v Praze mají .^^tL*. V 
sídlo. Při voleni jeho mají všickni členové sboru starších obecních přítomni býti. T 3- 
koví členové, kteří buď ani nepřišli, aneb odejdou prvé, než se volení skončilo, ne(»m I ^i- 
vivše svého nepřijití neb odejití dostatečnými příčinami, ztratí svůj úřad, upadnou v i, »o- 
něžitou pokutu, kterou sbor starších obecních až i po jedno sto zlatých r. m. v}'mě ř~ili 
může, a v tom volebním občase, jenž právě jest, opět zvoleni býti nemohou. 

\'()lba starosty předsevzíti se může. když nejméně dvě třetiny všech členů sb*-i>ru 
starších obecních přítomni jsou, a za zvoUného starostu jmín buď ten, kdoŽ obdržel nsmd- 
polovičnou včtšinu hlasů. 

Tato včtšina počítati se má podle počtu všech členů sboru starších obecníc/i. 
kteří jMÚvo mají bývati při schůzích. 

Pak-li ve dvojím po sobě následujícím hlasováni takové většiny dosáhnouti ncl^c 
ať se přistoupí k užšímu hlasováni; v tom pak zůstati se má jen při těch dvou člene *c/i. 
kteří v [)()sledním hlasování dostali nejvíce hlasů. 

Jsou-li hlasové portem sobě rovni, rozhodne los, na koho při volbě užší muže se 
míti zření. 

Pak-li se ani užší volbou žádné potřebné většiny nedosáhlo, tehdy má se dne |)0 
lom neji)rvé příštího znova voliti, a to s následky svrchu psimými na ty, kdo nepřijdou 
a kdo odejdou, i s ostatními ustanoveními paragrafu tohoto. 



Revidovaný návrh Dra. Klaudyho na nový obecní řád Pražský r. 1869. 121 

Pak-li ani toho dne dosáhnouti nelze toho, by starosta byl zvolen, budiž dne ná- 
lajícího potom zase volba předsevzata, při čemž nadpolovičná většina přítomných 
i5 sboru starších obecních rozhoduje. 

Když pak ve dvojím po sobě následujícím hlasování tato nadpolovičná většina 
ricti se nemůže, má se přikročiti k užšímu volení. 

Vyšel-li by i z této druhé volby rovný počet hlasů, tehdy rozhodne los. 
Volba koná se hlasovacími lístky, ježto se odevzdají. 

Kdyby ten, kdo za starostu byl zvolen, zvolení nepřijal, má se nejdéle v osmi 
ch jířcdsevzíti volba nová podle předpisů v tomto paragrafu daných. 

Kterak se volí starostovi náměstkové. 

§. 42. Sbor starších obecních volí pak na tři Icta dva starostovy náměstky, kteří 
ostu mají zastupovati, kdykoli jemu zašla na čas překážka, a jichž jeden musí býti 
vnikem. 

Volba jich každého má se konati zvláště a potřeba k ní jest, aby při ní byli aspoň 
; třetiny starších obecních, kteří právo mají bývati při schůzích. 

Co se těch starších obecních dotýče, kteří k té volbě nepřijdou aneb odejdou 
c, než se volba skončila, náleží šetřiti toho, co §. 41. nařizuje. 

Volba vykonává se hlasovacími lístky, ježto se odevzdávají, a nadpolovičná většina 
tomných starších obecních rozhoduje. 

Pak-li ve dvojím po sobě následujícím hlasování té nadpolovičné většiny dosáhnouti 
ze, má se přikročiti k užšímu volení. 

Vyjde-li i z této volby rovný počet hlasů, tehdy rozhodne los. 

Jestliže zvolený toho zvolení nepřijme, má se nejdéle v osmi dnech předsevzíti 
Da nová, zachovajíc při tom předpisy v paragrafu tomto dané. 

§. 43. Zvolení starosty platí pokaždé na tři léta, nechť se to volení dalo potom, 
ž pravidelný čas tři léta trv^ajícího úřadu jeho minul, anebo za tou příčinou, že 
Dm čase to místo něktcrak uprázdněno bylo; a starosta vždy předce zůstane ve svém 
dě, i kdyby v tom čase dle §. 40. naň přišla řada, aby ze sb^ru starších obecních 
toupil. 

Odstupující může opět volen býti. 

Bude-li místo starostovo v čase nadřečcném uprázdněno, anebo ncmůžc-li staro.sta 
celý rok vN^konávati úřadu svého, tehdy má se v osmi dnech od té doby, kdy místo 
o se uprázdnilo, anebo po uplynutí toho jemu povoleného roku. o němž právě zmínka 
něna, předsevzíti volba nová, tak jíik §. 41. nařizuje. 

Stvrzení volby. 

S. 44. Zvolení starosty předložiti se musí Jeho Veličenstvu císaři k potvrzení. 

Když starosta skutečně b^i potvrzen, tehdy má ve shromáždění starších obecních 
wonati nařízenou služební přísahu k rukoum c. k. místodržícího; přísežní pak listina, 
rouž o tom učiniti náleží a v které starosta svou vlastní rukou podepsati se má. 
iiž předložena c. k. místodržitelstvu. 

Zvolení náměstků starostových není sice žádnému potvrzení podrobeno, avšak 
to povinni jsou, ve shromáždění .sboru starších obecních k rukoum c. k. místodržícího 
lonati přísahu služební. 

Které požitky mají obecní starší. 

§. 45. Sbor obecních starších má starostovi i oběma starostovým náměstkům na oas 
:ud svůj úřad vedou, vyměřiti příslušné roční požitky. 

Členové sboru starších obecních zastávají úřad svůj, nemajíce za to žádného platu. 

Jestliže někteří členové sborn starších obecních, byvše k tomu zřízeni, potřeby 
:cni obstarávají vně obecního okr.slku, mohou z obecní pokladny žádati platů, které 
r starších obecních za služby takové napřed ustanovil. 

Kdy starší obecní ztratí svůj úřad. 

§. 46. Člen sboru starších obecních pozbývá úřadu svého, když s jeho strany na- 
le příčina nějaká, kteráž by jej od volebnosti byla vyjmula nebo vyloučila. 

Kdyby člen některý ze sboru starších obecních upadl ve vyšetřování pro zločin 
•o pro takový přečin, jenž pošel ze zištnosti, neb který uráží veřejnou mravopočestnost, 
bo též pro takový přestupek, tehdy úřadu .svého vykonávati nemůže, pokud ve vy- 
řování trvá. 

Ustanovení tato platí též. i co se tvče starosty a starostových náměstku. 



122 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Rozpuštění sboru starších obecních. 

§. 47. Kíiyžby se vládč* z příčin důležitých za potřebné vidčlo, aby sbor obecních 
starších byl rozpustčn, tehdy má výbor zemský království Českého, sjednav se o to 
s c. k. místodržitelstvím, ve čtyřech nedělích rozepsati volbu novou a při tom vyko- 
návati i)ráva, která dle §§. 31. a 32. přísluší radě městské anebo starostovi. 

Oddělení druhé. 

O městské radě. 

Složení rady městské. 

§. 48. Kada městská skládá se kromě starosty a obou starostových náměstků ze 
čtyryadvacíti členů sboru starších obecních. 

Kterak se volí. 

§. 49. Členy rady městské volí sbor starších obecních ze sebe napolo vičnou vět- 
šinou hlasů na tři léta. 

Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhodne los. 
Odstupující mohou opět voleni býti. 

§. 50. Jestliže zvolenec toho zvolení nepřijme, má sbor starších obecních přikro- 
čiti k volbě nové. 

Téhož šetřiti náleží také při volbách doplňovacích, ježto sc^ nahodí mezi rokem 

Představený rady městské. 
§. 51. Starosta jest zároveň také představeným městské rady. 

Působnost obce. 

§. 52. Působnost obce zavírá v sobě vše, co tato v mezích svých a svými vlast- 
ními silami podle svého vlastního svobodného uznání, šetříc zákonů vůbec platných, kix 
})rospěchu obce a její obyvatelů zúplna může obstarati a provésti. 

Dle pravidla tohoto náleží tedy v působnost obce král. hlavního města Prahy: 

1. aby mohla samostatně spravovati věci, ježto se vztahují na svazek obecní, <l^^ 
svazku obecního přijímati a udělovati právo měšťanské; samostatně spravovati jmen í - 
které obci náleží právem vlastnickým, též i jmění fondův, ústavů neb nadání, ježt«- ^ 
jsou ústavy místní, od obce nebo pomůckami její příslušníků neb členů se zachovaj í - 
anebo určeny jsou ku prospěchu měšťanů neb obecních příslušníků. 

2. Místní policie, totiž: 

a) péče o bezpečnost osoby a majetku, 

/;) péče o bezpečnost veřejné chůze a jízdy; zvláště pak o zachování veřejných ná — 

městí, ulic, mostů, studnic, vodovodů, sadů; též i policie říční, a upravování po - 

voznictví tiakrovského, drožkářského a nájemního vůbec; 

c) j)olicie zdravotní a čistotní, k čemuž zvláště náleží péče o čištění stok, o ústav >' 
zdravotní, jež obec sama anebo pomůckami svých příslušníků zachovává, a věc» 
pohřební; 

d) péče o záležitosti tržní, tudíž o ustanovení řádu tržního a o dohlídku k potravinám 
a věcem, ježto jsou na prodej, i k měrám a váhám; 

e) policie čelední a pracovnická. a přihlížení k tomu. aby řád čelední se zacho- 
vával : 

/) policie cizin.ská, věci opovědní a počítání lidu; 

^"1 policie stavební a ježto se týče ohně, též i j)éčc o to. aby se šetřilo řádu staveb- 
ního, i udělování ke stavbám povolení; 
h) všecko chudinslví a péče o veřejné ústavy dobrodinské; 
i) jiolioie živnostenská 
k) policie mravnosti. 

3. Péče o vyučování ve školách národních a střidních, též i vykonáváni práva po- 
dacího ve správě věcí zádušních; 

4. konečně vykonává obec také smírné soudcovství ve svých mezích a hranicích, 
a v příčině té povinna jest přijímati narovnání mezi spornýma stranama, a povolovati 
i předsebráti diiJ)rovolné dražby věcí movitých. 

Obec má právo, v mezích jiůsobnosti jí příslušné vydávati jistá nařízení a neše- 
tření jich zamezovati příhodnými donucovacími prostřiilky. líeněžitými pokutami a 
vězením. 



Revidovaný návrh Dra. Klaudyho na nový obecní řád Pražský r. 1869. 128 

Přihodí-li se nenadále nějaké neštěstí, ku př. požár, povodeň a p., může obec na 
každém, kdo v obci se nachází a k tomu způsobilý jest, také žádati, aby z potřeby 
[)rácc konal. 

V případech takových, kde pro ochranu veřejného dobrého anebo k odvrácení 
nebezpečenství osob nebo majetku síly obecní nepostačují anebo kde, jako ku př. při 
obecných a nakažHvých nemocech, pouhá opatřeni policie místní nevystačují, má se tt) 
Uez prodlení oznámiti c. k. místodržitelstvu a mají se navrhnouti prostředky, jichž k od- 
vrácení nebezpečí vidí se býti potřeba. 

V prospěchu státním povinna jest obec obstarávati všecko, co jí stát způsobem 
zákonodárství j)řikáže, aby k účelům veřejné správy o to měla péči a spolupůsobila; 
i má se při tom říditi vydanými zákony. 

Obec má opatřovati prostředky peněžité, jichž k vvplnění těch povinností, ústavův 
a zřízení potřeba jest, ustanovuje počet a příjmy úředníkův i služebníkův obecních, co 
jich potřeba k té správě, ježto fjrísluší obci, jmenuje je, též i zřízence správní všech 
ústavův obecních, pokud právo, je jmenovati, zůstaveno není buď nadáním anebo 
smlouvou někomu jinému. 

Z vyšších příčin státních mohou některé práce policie míslní zákonem přikázány 
býti zvláštním zřízencům panovnickým. 

Působnost sboru obecních starších. 

Ustanovení obecná. 

>§. 53. Podle práva obci příslušného, aby totiž ve věcech obecních sami sobě mohla 
ustanovovati, sbor starších obecních' povolán jest, obec ve vykonávání její práv i povin- 
ností zastupovati, snesení obci závazná činiti a je dávati vykonati. Povinen jest, obecního 
prospěchu všestranně hájiti a prostředky zákonními o to pečovati, aby se mu dalo zadost. 

Zvláště pak zůstavují se věci následující sboru starších obecních, aby o nich roz- 
h t xloval : 

a) Ustanovovati, co náleží k působnosti rady městské, magistrátu neb jednotlivých od- 
borů, šetříc při tom zákonů vůbec platných. 

^) Zřizovati i upravovati všecky obecní úřady a ústavy, co se týče počtu úředníkův 
i služebníkův, jich služného, výslužného i jiných požitků, též i pensí a provisí jich 
vdovám a sirotkům. 

O Sbor starších obecních jmenuje podle navržení tří osob od rady městské, jímžto 
však nikoli není obmezen, všecky takové úředníky obecní, též i takových fondů 
a ústavů, jež obec má ve své správě, kteří jsouce stále ustanoveni, požívají ročně 
služného nejméně 1600 zl., anebo kterým jakýkoli v pravidle služebním nepředví- 
daný prospěch povo)en býti má. 

*ij Sbor starších obecních rozhoduje, má-li který od něho ustanovený úředník dán 
býti na čas anebo na vždy v odpočinek, anebo propuštěn býti. pak mají-li se vdovám 
a sirotkům úředníků takových povoliti jaké požitky. 

*> Takové pak platy výslužné, odpočivné, provise a dary z milosti, ježto jvsou proti 
pravidlu, potom diety a útraty pocestné, pomoci a odměny, které převyšují sumu 
100 zl., nemohou ani při takových úřednících a služebnících obecních, jichž jmeno- 
vání přísluší radě městské, povoleny býti, než toliko od sboru starších obecních. 

Témuž sboru přísluší také povolovati zálohy služebné úředníkům od něho usta- 
nov(!ným, jestliže záloha převyšuje tři měsíce. 

jf) Sbor starších obecních má vrchní dohlídku nade všemi zřízenci městskými, kterak 
své práce vykonávají. \' té příčině muže tu věc zvláštními komisemi dávati vy- 
šetřili, také může žádati, aby jemu všecky spisy, listiny, počty, jednání a zprávy, 
ježto se toho týkají, předloženy byly. a v případech zvláště důležitých může sobě 
vyhraditi schválení. 

Sboru starších obecních náleží k tomu přihlížeti, aby pokladny obecní i ostatní 
pokladny fondů dohlídce jeho podrobených čas od času se skontrovaly a treba-li 
likvidovaly. I může laki- toto skontrování a likvidování dávati vykonati komisemi 
ze sebe zvolenvmi. 

g) Sbor starších obecních rozhoduje o všech stížnostech, které jeho dojdou, proti 
opatřením rady městské i proti takovým opatřením magistrátu, jichž tento neučinil 
jakožto politický úřad správní první stolice ve věcech veřejných. 

Každé odvoláni ke sboru starších obecních musí podáno býti nejdéle ve 14 dnech 
ode dne. kdy bylo dodáno rozhodnutí, na které se vede stížnost, a to tam. kde 
rozhodnutí v ])rvní stolici bylo učiněno. 

Stížnosti později podané má pokaždé již první stolice zamítnouti. 



124 Správa obecní v letech 1860-1870. 

h) Starší obecní mají účastenství míti na poradách i sneseních magistrátu. K tomu 
konci zvolí sbor starších obecních dvanáct členů svých, z nichž pokaždé dva podle 
pořádku, jejž ustanoví starosta, mají bývati při schůzích magistrátních, majíď 
v nich hlas i místo, a pomocní býti starostovi v dohlídce ku pracem magistrátním, 
ježto se týkají obecního dobrého, řídíce se při tom dle naučení, ježto jim vydá 
sbor starších obecních, i podle zvláštních nařízení starostových. 

i) Sbor starších obecních povinen jest, nejen všecko jmční movité, ale i všecka práva 
obci náležitá zvláštním popisem chovati v patrnosti. Týž má také o to pečovati, 
aby všecko jmění obecní, z něhož vycházeti může nějaký užitek, spravováno bylo 
tak, aby přinášelo pokud možno nejvyšší důchody. 

í> Sbor starších obecních má každého roku na základe popisův a počtů předchozí roz- 
vrhy příjmiiv a výdajů pokladny obecní, též i všech fondův a ústavů, ježto pod 
místskou správu sluší, ve všech položkách přijmuv i výdajů zkoumati a na rok ntj- 
prvc příští ustanovovati. 

Tyto předchozí rozvrhy musí rada mčstská každého roku předkládati tři mésícc 
napřed, než se počne správní rok, jenž jest týž, jako správní rok státní. 

Po čtrnácte dní, pr\^é nežli sbor starších obecních ty rozvrhy prozkoumá 
a ustanoví, mají veřejné vyloženy býti, aby do nich každý mohl nahlédnouti. 

Má-li který člen obecní k nim cb poznamenati, vezme se to do protokolu a pfi 
zkoumání se to uváží. 

1) Na sbor starších obecních náleží, abv zkoumal a vyřizoval počty roční, přílohami 
náležitými opatřené, jež rada městská z přijmuv a výdaiů pokladny obecní i všť«h 
fondíiv a ústavů, ježto sluší pod správu mostskou, předkládati má nejdéle ve tři oh 
měsících po uplynutí roku správního. 

Po čtrnácte dní před tím, než ty počty přijdou ke sboru starších obecních, 
abv je prozkoumal a vyřídil, budou veřejnč vyloženy, aby každý v nč mohl na- 
hlédnouti. Má-li který člen obecní k tomu co poznamenati, vezme se to do proto- 
kolu a í)ři zkoumání se to uváží. 

Kdyby ten, kdo platiti jest povinen, dostatečné se nexTvedl z výtek, ježto mu 
v příčině počtúv učinény byly, vynese naň sbor starších obecních správní nález, 
výhradě při tom další řízení zákonní. 

m) Sbor starších obecních má právo nabývati statků nemovitých i práv a spravedlností, 

ježto se jim pokládají za rovné, a délati projednací smlouvy, jestliže roční úrok 

z projednání převyšuje sumu 600 zl., anebo má-li trvati déle tfi let; prodáx^ati obecní -a^ 
pozemky a statky,' ač nedčje-li se ta prodej pouze k upravení ulic; a konečnč také - — ■ 
bráti půjčky, s jistotou hypothekární anebo bez ní, netoliko k obci, ale i k fondům, — ^ » 
ústavům a nadáním, ježto sluší pod jeho správu. 

Má-li však míti platnost snesení o prodej vČcí takových, jichž cena převyšujer^^n^' 
dvacet tisíc zlatých, neb o smlouvu projednací, jejížto roční úrok dělá více než^i ^ 
2000 zl., anebo trvá déle dvanácti let, aneb konečné o vzetí půjčky vyšší než padesát^^ -\ 
tisíc zlatých r. m., nebo když k jejímu zaplacení není vykázána iistota na správnff- -«í 
rok nyní jsoucí, tehdy nemůže učiněno býti než toliko ve schůzi, kde skuteční^ jso«i — ^u 
dvč třetiny starších obecních, kteří právo mají ve schůzích bývati, a když nad — ■*- 
polovičná většina starších obecních, kteří právo mají účastniti se ve schůzích -^n. 
k tomu svolí. Kdyby třetina přítomnýxh obecních starších tomu odpírala, má sta— -*- 
rosta nález zastaviti a tu věc prostředkem zákonodárství zemského předložiti výbor 
zemskému království Českého, aby o tom rozhodoval. 

n) Sbor starších obecních má právo, k uhrazení potřeb obecních rozpisovati dávkv^ 
a povinné plat v, a jich týmž způsobem a týmiž exekučními prostředky dobývati — 
jakož toto nařízeno jest při daních zeměpanských. 

Samostatné vykonává zastupitelstvo obecní právo toto v případech následujících 

1. v přirážkách obecních ku přímým daním a k dani potravní, ježto nepřevyšu 
25 ze sta; 

2. v po()lat(ích, ježto se rozvrhují jménem ^činžovního krejcaru* na majetník 3 
částí domovních podle toho, co ročné přijímají nájemného, jestliže ty poplatk ^' 
nepřevyšují 6 kr. ze zlatého; 

:;. v povinných platech z užívání obecního statku. 

Jiné dávky a povinné platy, [)Otom poplatky ad 1. i 2. jmenované, jestliže přt — 
vysují míru tam ustanovenou, mohou jen zemským zákonem povoleny býti. 

Nad to také třeba jest, aby o návrh, jenž směřuje k vyžádání zákona zemského, 
radily se ve schůzi aspoň dve třetinv sboru starších obecních, i aby byl přijat na</- 
polovičnou většinou starších obecnrch, kteří právo mají účastniti se ve schůzích. 

Pokud toho k vyměření daní, ježto na základě ])řiznání rozvrženy býti mají, 
l)()tícba j( si. povinen jest každý, jsa k tomu od zastupitelstva obecního vybídnut. 
v ustanovint' lhůtě i oznámeným způsobem poslechnouti, a to pod uloženou 
[)okut()u. 





Rcvidovanv návrh Dra. Klaudvho na nový obecní řád Pražsky r. 1869. V^b 

Kdo povinen jest přiznáni podati, jest také z toho práv, co udal. Udá-li kdo 
co nepravé, pokutován bude trojnásobnou sumou toho, co obec žádala a za pravé 
uznáno bylo. 

•v Sbor starších obecních dává k tomu povolení, aby se nějaká právní pře počala, 
anebo aby se od ní upustilo, též aby se učinilo narovnání, .ič jestliže véc, které 
se ta právní pře nebo to narovnání dotýČe, nenáleží k řádnému vedení hospo- 
dářství. 

pj Sboru starších obecních zůstavují se k rozhodnutí také vcci následující: 

1. odpisovati, promíjeti nebo snižovati pohledávky obecní, ježto převyšují 100 zl. r. m. ; 

2. promíjeti náhrady z výtek početních, dělají-li více než 50 zl. r. m.; 

3. promíjeti náhradu záloh služebních, dčlají-li více než 50 zl. r. m.; 

4. zrušovati smlouvy pachtovní; 

5. povolovati nové obecní stavby; 

<). povolovati výdaje, ježto přev\'šují 500 zl. r. m. jednou na vždy, anebo ročnO 

100 zl. r. m. nejméně po 5 let; 
7. povolovati všecka vydání, ježto v předchozí počet nejsou pojata; 
s. povolovati pomůcky k ústavům dobročinným i jinak obecné prospěšným, též 

i k jiným účelům humanitním; 
*). raditi se a snesení činiti o všecky véci mimořádné, ježto se týkají obecního 

dobrého a zvláště jmenovány nejsou; 

10. vykonávati za obec právo k podávání žádostí ve věcech, ježto se týkají obce; 

11. ustanovovati řád jednací sboru starších obecních, radě městské, obecním 
úřadům a ústavům; 

12. udělovati právo čestného měšťanství, a 

13. dosazovati anebo pracsentovati čili podá\^ti na fary, ježto slušejí pod zdejší 
městské právo podací a dávati svolení za obec jakožto za pána podacího, kdy- 
koli jde o nabytí neb o prodej nemovitých statků zádušních neb o drahné 
zavazení jmění zádušního. 

íí. 54. Starší obecní povinni jsou, starostovi u vykonávání úřadu jeho pomáhati, 
;>ráce, které jim přikáže, vykonávati. Shledají-li ve správě věcí obecních jaké vady. 
L»bo dovědí-li se vůbec něčeho takového, z čehož by obecnímu majetku, obecním 
:avům anebo některému z účelů veřejných, o jichž prospěch mají obce pečovati, mohla 
rjíti nějaká škoda, povinni jsou oznámiti to bez prodlení starostovi, jenž potom naří- 
i má, co úřad jeho káže. 

§. 55. Když se porada a snesení vztahuje ke služební působnosti starostově neb 
kterého staršího obecního, tehdy ti, jichž se dotýče, hlasovati nemají; ale když .se 
lo žádá, musejí býti při schůzi, aby dali zprávy, jichž se vidí potřeba. 

Starosta pak i každý starší obecní má odstoupiti, když porada se týče: 

aj jich samých neb jich manželky, 

bj jich příbuzných nebo scšvakřených v pokolení vzhůru i dolů stupujícim, anebo 

cj jiných jich příbuzných nebo scšvakřených až včetně po druhý stupeň. 

Činění nálezů. 

f^. 56. Ku i)latnému snesení sboru starších obecních vůbec pt)třcba jest, aby ncj- 
ně 40 starších obecních bylo přítomných, ač není-li ve zvlá.štních případech nic jiného 
:anoveno a nadpolovičná většina jich rozhoduje. 

Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhoduje hlas předsedícího. 

O věcech, ježto do jcdnacího programu nebyly pojaty, může se v téže schůzi, 
které se příslušný návrh činí, jen tehdáž rokovati, kdvž k tomu svolí aspoň polovice 
TŠích obecních, kteří právo mají účastniti se ve schůzích. 

S ch ů z e. 

§. 57. .Sbor starších obecních má se o to snésti a ustanoviti, kohk řádných schůzí 
de a kdy budou. Krom toho povinen jest starosta, anebo zašla-li mu jaká překážka, 
o náměstek, jsa k tomu ustanoven, svolati schůzi mimořádnou, když za to písemné 
žádá nejméně 30 starších obecních, anebo když to místodržící nařídí, a také když 
:i, ježto přijíti mají v poradu, odložili se nedají. 

V každém však případu mají všickni starší obecní aspoň 48 hodin přede dnem té 
idé .schůze i)ísemně k ní býti pozváni a při tom má se jim dodati program, a také 
k. místodržitelství musí se učiniti oznámení o nařízené schůzi. Starosta, anebo zašla-li 
lu jaká překážka, ustanovený k tomu starostův náměstek, ve schůzi každé předsedá. 

Každá schůze, při které něco toho šetřeno nebylo, nemá žádné platnosti, a snesení 
lí učiněná nemají proto také žádné moci. Ke schůzím sboru starších obecních osobám 



126 Správa obecní v letech 1860 -1870. 

dospělým přístup se dovoluje, pokud totiž postačuje místnost; ale když toho žádá předsc- 
datel nebo 10 starších obecních a zvláště ve věcech, ježto se týkají osob, mohou také 
býti scházc důvérné. 

V takových však schůzích, kde se jedná o počtech obecních neb o předchozím 
obecním rozvrhu přijmuv a výdajů, veřejnost nikoH vylučovati se nemá. 

Kdyby posluchači ve sch&zi veřejné poradu rušili anebo jí v její svobodě překá- 
želi, má předsedatel právo i povinnost, prvé je marně napomenuv, naříditi, aby odešli. 

Vypravená poselství čili deputace ke schůzím připouštěti se nemají. 

§. 58. Každý obecní starší, jenž do tří po sobč následujících schůzí sboru starších 
obecních nepřijde, prvé dostatečné se neomluviv, proč přijíti nemůže, má považován 
býti za takového, jenž úřadu svého pozbyl, a upadne v pokutu peněžitou, kterou sbor 
starších obecních až po 100 zl. r. m. může vyměřiti. 

i^. 59. O všem, co se ve schůzích jedná, má se vésti protokol, do néhož zapisovati 
se musí jmenovitě všecky návrhy, nechť je byl učinil starosta anebo některý starší 
obecní. V něm pak podepsati se mají starosta, jeden člen sboru starších obecních, kte- 
rého tento k tomu ustanoví, a zapisovatel; pak se má týž protokol v obecní listovné 
uložiti a každému členu obecnín u, když toho žádá, dovoliti, aby veň mohl nahlédnouti. 

Ale snesení ve schůzi učiněná mají se dáti u veřejnost. 

Působnost r a d v městské. 

% 60. Rada městská zřízena jest k poradám i k vykonávám ve všech věcech, ktvTé 
se týkají obecního jmění a statku, jež obci náležejí právem vlastnickým, též i všech 
fondův a ústavů, ježto slu.šejí pod správu i pod péči obce městské. V příčině té rada 
městská: 

a) činí konečná snesení ve věcech takových, ježto se týkají správy obecního jmění 
nebo statku, anebo ústavů, fondů neb nadání, ježto slušejí k obci a které nejsou 
vyhrazeny sboru starších obecních, ani od tohoto k obstarávání přikázány určitým 
komisím nebo magistrátu. 

h) Rada městská jmenuje zvláště obecní úředníky, jichž ustanovení nepřísluší sbtiru 
starších obecních, pak služebníky, a to ze tři osob, ježto jí navrhuje magistiát, 
avšak nejsouc nikoli tím návrhem zavázána; i rozhoduje, má-li který od ní ustano- 
vený úředník nebo služebník na čas anebo na vždy v odpočinutí dán nebo pro- 
jništěn býti, a mají-li vdovy a sirotci dostati jaké požitky. 

c) Při všech věcech, jichž konečné rozhodnutí přísluší sboru starších obecních, má se 
rada městská o ně napřed uraditi a přího<lné návrhy učiniti. 

d) Pečuje o dělání předchozích rozvrhův i o roční počty. 

Pod její přímou dohlídku slušejí pokladny obecní i jiné pokladny fondů měst- 
ských, jež čas od času má skontrovati a podle potřeby likvidovati. 

e) Dohlíží ke všem obecně prospěšným ústavům, ježto k obci náležejí, i k nařízeným- 
stavbám, které se konají nákladem obecním. 

f) Rada městská ustanovuje úředníky magistrátní, jimž mají se dáti referáty oborů- 
správních, k její příslušnosti přikázaných. Takový referent má, tak jako každý čleix 
rady městské, hlas rozhodující. 

Rada městská může však také ze sebe ustanoviti referenta. 

g) Konečně vykonává také rada městská za obec právo podací i právo dohlédací ke: 
školám národním a středním, ač není-li vykonávání práv těchto vyhrazeno sboru. 
starších obecních anebo k vykonávání přikázáno zvláštním odborům. 

v^. 61. Při výdajích povinna jest rada městská přísně šetřiti toho, co v předchozími 
rozvrhu položeno, a co se dotýru vydání takových, která sboru starších obecních ke: 
.schváleni se zůvStavují, toto schválení sobě opatřiti. 

iij. 62. Přihodí-li se v průběhu roku správního pilná vydání, která ve pfíslušnýchi 
slouj)CÍch čili rubrikách předchozího rozvrhu buď žádného uhrazení nemají anebo zúplna 
nejsou uhrazena, tehdy má se k tomu vyžádati povolení sboru starších obecních. V pří- 
padich nejvýše pilných, kdež bez veliké .škody a bez nebezpečenství není možné totc 
povoleni napřed opatřili, může městská rada, a když ani to se činiti nedá, aby slyšáne 
l)yla, může starosta, tento však i ona pod svým vlastním odpovídáním naříditi, aby sc^ 
ty potřebné výdaje zaplavily, avšak bez omeškání vyžádati se musí potomně svolen ' 
sboru starších obecních. 

v^. 63. V radě městské předsedá starosta. Zašla-li jemu jaká překážka, ustanoví ně- 
kterého ze svých náměstků, aby místo něho přt^dsedal, a každé takové sezeni, při kterém 
by se toho nešetřilo, nemá žádné platnosti. 

g. 64. Aby učiniti se mohlo nějaké snesení, potřeba jest, aby bylo přítomných nej- 
méně osm hlasujících, a má-li nějaké místo slu/ebni obsazeno neb nějaké takové vydán/ 



Revidovaný návrh Dra. Klaudvho na nov\' obecní řád Pražský r. 1869. 127 

povoleno býti, na ktert; v pfedchozím rozvrhu napřed pomýšleno nel).io, nejméně 
šestnáct hlasujících, předsedicího, jeho náměstky a zprávu ilávajicího úiedníka magi- 
strátního v to nepočítajíc. 

Snesení děje se nadpolovičnou většinou hlasu rleníi přítomných. Jsou-li hlasové 
počtem sobě ro\Tii, rozhoduje předsedatel. 

Které věci musejí v poradu do sboru vzaty býlí, ustanovuje jednací řád. 

§. 65. Když se porada a snesení vztahuje na služební působnost starosty neb ně- 
kterého člena městské rady, tehdy ti, jichž se dotýče, hlasovati nemají, ale když se toho 
íádá, musejí býti při schůzi, aby dali zprávy, jichž se vidí býti potřeba. 

§. 66. Starosta i každý člen rady městské mají však odstoupiti, když se porada týče: 

n) jich samých nebo jich manželek; 

b) jich příbuzných nebo sešvakřených v pokolení vzhůru i dolů stupujícím, anebo 

c) jiných jich příbuzných nebo sešvakřených až včetně po druhý stupeň. 

55. 67. O schůzích rady městské má některý úředník magistrátní, kterého starosta 
k tomu ustanoví, vésti protokol, do něhož zapisovati se musejí zejména všecky návrhy, 
nechť je byl učinil předsedatel, neb některý člen rady městské, anebo přednášející 
úředník magistrátní. 

\' tom protokole podepsati se mají starosta, jeden člen rady městské a zapisovatel, 
•1 pak ať se ten protokol uloží v obecni listovně. 

S- 68. Domnívá-li se starosta, že některé snesení rady městské čelí proti tomuto 
rádu obecnímu, anebo že působí obci podstatnou škodu, tehdy povinen jest vykonání 
jeho zastaviti, a radu městskou o tom ihned anebo nejdéle v nejbližší schůzi zpraviti 
a tu věc vznésti na sbor starších obecních. 

$j. 69. Na starostu náleží, al)y každé snesení sboru starších obecních, rady městské, 
íi byly-li od sboru starších obecních k obzvláštním pracem ustanoveny komise neb od- 
^>ory, i také jich snesení přivá(!ěl k vykonání. .Starosta může však také toto vykonání 
í^vC-řiti členům rady městské, anebo magistrátu i úřadům pomocným. 

§. 70. Starosta zastupuje obec. jakožto osobu hromadnou vně, nejen v záležitostech 
I»rúva občanského, ale i ve věcech správních. 

V listinách, kterými zakládali se mají povinnosti obce k jiným osobám, podpisovati 
*^* musí starosta a rlva členové rady městské. 

O magistrátu a o jeho působnosti. 

jj. 71. Magistrát jest úřad .^právní politický [)rvní stolice, jejž obec ustanovila 
' ohová, aby obstarával působnost jí [)řikázanou k účelům veřejné správy. 

Skládá se ze starosty neb z jeho v právech zběhlého náměstka, ze dvou starších 
!^*^ Pecních, které sbor obecních s arších k tomu zvolí, a kteří [)odle jisté posloupnosti 
^•*"V<ožto přísedící k tomu jsou zřízeni, potom z potřebného počtu radních v j)rávech 
'^^j>t'hlých a k veřejné službě správní za způsobilé uznaných, anebo z konceptních úřed- 
^^ ilvu.kteří zastupují místo radního, a konečně z potřebných úředníku pomocných. 

§. 72. Magistrát obstarává všecky takové práce, ježto se týkají záležitostí veřejných 
•^^ přikázány jsou buď pro svou povahu anebo zvláštními ustanoveními zákona politickým 
* * ř-adům správním první stolice; krom toho však také práce takové, které jemu sbor 
^^"^ arších obecních v prospěchu obce městské k obstarávání přikáže. Žádá-li toho sbor 
?^ "^ arších obecních nebo rada městská, [)()vinen jest magistrát i také jich snesení přiváděti 
^^ v)'konání, a pokud se při tom dotyce záležitostí veřejných, užívati zákonních pro- 
^^ "Předků donucovacích. 

§. 73. Řád jednací ustanovuje, o které věci má se magistrát raditi ve sboru. Ve 
^^ ■* :húzích magistrátu předsedá starosta. Zašla-li mu jaká překážka, ustanoví, aby náměstek 
^- * právech zběhlý místo něho předsedal. 

Pak-li by i tomu překážka zašla, svěří starosta nebo jeho náměstek, kterýž jej za- 

^^^^^ Tupuje, to místo některému od iboru starších obecních zvolenému přísedícímu téhož 

"^~"^agistrátu. Aby magistrát učiniti mohl nějaké sneseni, musejí krom osoby, která má 

X >rávo předsedati, při tom se účastniti aspoň dva členové městského zastupitelstva a nej- 

^^éně tři k hlasování oprávnění radní magistrátní a [)0 pří[)adě úřeílníci kcmceptní. 

Snesení děje se většinou hlasu. 

Jsou-li hlasové rovně rozděleni, rozhoduje hlas přeílsedalelův. 

Co se pak dotýče toho. kdy s( kdo v poradě a v hlasováni účastniti ntíiná. náleží 
^e zachovávati dle toho. co v v^i^. 05. a 66. ustanoveno jest. 

§. 74. Předsedatel má právo, pod svým odpovídáním zastaviti, na čem se ma- 
gistrát snesl. 

Ale musí se ta vě<- bez prodlení ohlásiti radě městskí', jestliže se týče .skutečné 
působnosti obce Pražské, anebo musí se vznésti na místodržícího, týče-íi se něčeho 
lakového, co obstarává obec v prospěchu státním. 



128 Správa obecni v letech 1860-1870. 

Toto pak zastavení má se ihned anebo v nejbližší schůzi magistrátu oznámiti. 

§. 75. Z rozhodnutí magistrátního, pokud se dotýČe záležitosti veřejných anebo ulo- 
žených trestů, lze jest odvolati se k c. k. místodržitelstvu, ve váech pak ostatních pf - I 
pádech ke sboru starších obecních. 

V je inom i v druhém případe má se však odvolací stížnost pokaždé podati 
u magistrátu samého ve Ihůté zákonem neb řádem obecním ustanovené. 

Za práce úřední, jeŽ obec v záležitostech veřejných prostředkem magistrátu vykonává 
k žádosti ňcbo v prospčchu jednotlivých stranníků, dostávati má obec poplatky zadu 
v přídavku jmenované, kterých magistrát na strannicích, jichž se dotýče, povinen jest 
dobývati jako jiných dávek veřejných. 

O úřednících a služebnících obecních. 

§. 70. Obecni úřednictvo i služebnictvo, ustanovení o platech služnich i odměnách 
jejich i úředníků i služebníkův ústavův obecních, jakož i pravidla o jich výslužnčm i od- 
počivném, o pensích a provisích jich vdov a sirotků, a konečnč co se dotýče sesazeni 
a propuštční úřadníků i služebníků, neb jiného disciplinárního s nimi naložení, to vši 
ustanoví sbor starších obecních ve zvláštním řádu služebním. 

§. 77. Úředníky i služebníky dosazuje vůbec dílem sbor staršich obecních, dílem 
rada mčstská. 

Instrukce čili naučení, ježto každému úřadu obecnímu zvláštč vydány budou, usta- 
noví, pokud jich představeni mohou přijímati osoby k vykonávání jistých malých služeb. 

Volba osob, jichžto se užívati má jen k pomoci, zůstavuje se v mezích povoleného 
jich počtu .starostovi. 

§. 78. Magistrátní radní a koncepní úředníci, kteří k nim pro práce působnosti pře- 
nesené jsou přikázáni, musejí touž způsobilost míti, která se vyhledává na státních 
úřednících, jichž se v týchž oborech prací užívá. 

Maj^istrátní radní, sekretáři, koncipLsté a konceptní příruční, tito posléze jmenováni 
však teprve po tříleté vhodné službě při obci Pražské potom představení úfaaů pomoc- 
ných ustanovují se na čas života. 

Pokud ustanovení jiných úředníkův a služebníkův obecních prohlásiti se má za do- 
životní, usoudí v každém případu zvláštií rada mČstská. Dosazováni děje se spůsobem 
veřejného konkursu. 

O postavení obce ke správě státní. 

§. 80. Správa státní vykonává nad obcí král. hlavního mčsta Pražského prostředkei.^* 
c. k. místodržitelstva právo dohlédací k tomu konci, aby obec nepřestoupila své púsolczi- 
nosti a nic nečinila proti vydaným zákonům. Správě státní vyhrazuje se zvláště taK^t 
v případech takových, když z rozhodnutí obecních nelze jest odvolati se k výbo'wr'U 
zemskému ani k zemskému zastupitelstvu, právo, rozhodovati o stížnostech na všeli^-^á 
optitření, jež učinili buď starosta, neb rada městská anebo magistrát, když se jimi záko^r^v 
vydané ruší anebo když se jich nepravé užívá. 

Zvláště pak má správa státní vyhrazené sobč právo, prostředkem c. k. mistodržitelst. ^^"a 
[»fesvčdči)vati se, zda-li obec náležitě vykonává policii místní v těch odvětvích, ježto r^fcJ- 
ležeji v její působnost. 

Toto dohledání nemůže se však vykonávati na ten způsob, aby v jednom a té"^cTiž 
směru zřízenci obecni a zřízenci úřadu bezpcčenského, od vlády ustanoveného, pUsok: Z3ili 
samostatně. Kde nevyhnutelně spolu působiti musejí, budiž vedeni od c. k. mistodržit ^^k 
nai>řed vloženo buď na zřízence vládní anebo na obecní. 

g. 81. Zřídí-li obec k účelům místní policie stráž bezpečen.skou, musí se tato vš^^mi 
těmi i>ravidly říditi, jež vláda svým zřízeným strážím bezpečenským ustanovila. 

/) Jednání o novém obecním řádu Pražském, 

(II. návrh Dra. Klaudyho) za úřadování starostova náměstkajoscr /"a 

Hul eše. 

Druhý návrh Dra. K. L. Klaudyho z r. 18G9 nci)řišel ani do rady městské ani 
do sboru obecních starších; neboť tou dobou, kdy se tak státi mělo, dne 23. září 
1S69 vzdal se navrhovatel úřadu starostenského. 

Ale c. k. místodržitelství vyzvalo již opět dne 20. listopadu 1869 starostova 
náměstka Jos. IIulcšc, aby jednání o obecním řádu Pražském ukončil. 

Náměstek starostův podal dne 28. listopadu 1869 c. k. místodržiteli zprávu, 
že o návrhu dotčeném pracuje komise, ale tou dobou, kdy Praha nemá 



Odchylky návrhův opravných z let 1860, 1868 a 1869 od obce. ř. Praž. z r. 1850. 129 

nového starosty, že jest potřebí jednání o obecním řádu Pražském na čas 
odročiti. Avšak již dne 9. prosince 1869 naléhal opětné místodržitel na staro- 
stova náměstka Jos. Huleše, aby předlohu zmíněného řádu uspíšil, ježto podalo 
i město Liberec c. k. místodržitelství opravný návrh svého obecního statutu 
ze dne 15. prosince 1850 a že tudíž jest žádoucno, aby oba obecní řády Pražský 
i Liberecký mohly býti pohromadě projednány c. k. vládou. 

V posledních týdnech nebyl však s to náměstek starostův vyhověti při nej- 
lepší vůli přání tomu, jelikož se právě zkoušel výsledek doplňovacích voleb do 
zastupitelstva obecního a byl projednáván zároveň též rozpočet na příští rok 
187U i nezbývalo tudy, než jednání o změně obecního řádu Pražského zase 
odročiti. 

Pokud se obsahu revidovaných osnov týČe, nebude od místa poukázati aspoň 
stručnými rysy k důležitějším jich změnám. 

g) Důležitější povšechné odchylky návrhův opravných z let: 
1860, 1868 a 1869 od obecního řádu Pražského z r. 1850. 

Návrhy na opravu obecního řádu Pražského, jak v roce 1860, tak i v letech 
1868 a 1869 odchylují se od původního obecního řádu Pražského ze dne 27. 
dubna 1850 předně úpravou a po druhé po stránce věcné. 

A. Změny formálnf. 

1. Jak opravný návrh z r. 1860, tak i návrhy z r. 1868 a 1869 jsou jinak, 
roztříděny, než původní obecní řád Pražský. 

a) Obecní řád Pražský z r. 1850 rozčleněn jest takto: 

Částka I. O zemišti obce a o jejích obyvatelích. 

Částka n. O zastupitelstvu obecním i o správních zřízencích, s odděleními 
vedlejšími : 

1. O sboru obecních starších. 

2. O městské radě. 

3. O magistrátu. 

Částka III. 1. O působnosti obce vůbec. 

2. O působnosti sboru obecních starších. 

3. O působnosti městské rady. 

4. O působnosti magistrátu. 

Celkem má řád 151 Článků. 

i) Návrh na změnu obecního řádu Pražského z r. 1860 obsahuje následu- 
jící stati: 

Částka I. O území obce a o vztazích její jednotlivců k obci. 
Částka n. O zastupitelstvu obecním s dvěma oddíly podružnými: 

1. O sboru obecních starších. 

2. O radě městské. 

(částka m. O působnosti obce a její orgánech zvláště, s vedlejšími oddíly: 

1. O působnosti obce. 

2. O působnosti sboru obecních starších. 

3. O působnosti rady městské. 

Částka IV. O magistrátu a jeho působnosti. 

Částka V. O zřízencích obecních. 

Částka VI. O poměru obce ke správě státní. 

Úhrnem obsahuje návrh 159 článků. 



f\ 



180 Správa obecní v letech 1860—1870. 

c) Návrh Dra. Klaudyho z r. 1868 byl takto roztřídén: 

částka I. C) území obce a jeho obyvatelstvu. 
Částka II. O působnosti zástupců obecních: 

1. O sboru obecních starších. 

2. O městské radě. 

3. O magistrátu. 

Látka projednána v 91 článcích. 

(/) Revidovaný návrh Dra. Klaudyho na nový obecní řád Pražský z r. l^GO 
bvl takto rozdčlen: 

C'ástka I. O obvodu města a jeho obyvatelstva. 
Částka II. O zastoupení obecním: 

1. O sboru obecních starších. 

2. O městské radě. 

Obsah vyčerpán v 81 článcích. Jednotlivé odstavce jsou stručné, přehledni-, 
jak již zřcjmo z návrhu z r. 1868. 

2. Zatímní obecní řád Pražský z r. 1850 jest po stránce jazykové rovno- 
právný, neb byl vydán v obou zemských řečech. Opravný návrh na obecní rád 
Pražský z r. 1860 byl vypracován a c. k. místodržitelství podán pouze německy, 
kdežto oba návrhy Dra. Klaudyho v obou zemských řečech. 

Přirovnáme-li původní obecní řád Pražský z r. 1850 k oběma návrhům 
Klaudyovým z let 1868 a 1869, shledáme, že český text jejich liší se po 
stránce jazykové i tam, kde se zachovalo původní znění obecního řádu IVaž- 
ského z r. 1850; neboť česká filologie a právnická terminologie pokročily od 
let padesátý'Ch nemálo. 

Návrhy Dra. Klaudyho jsou i po stránce filologické vzory češtiny, vzor\' 
logiky, důslednosti a dobrého slohu právnického. 

3. Původní obecní řád Pražský z r. 1850 uvádí všude, jednaje o peněz ch, 
tenkráte platnou měnu konvenční,*) kdežto všecky tři návrhy opravné označují 
obnosy peněžní v měně rakouské. 

4. iMimo to k oběma návrhům Dra. Klaudyho jsou připojeny dvě sazby 
taxy stavební a kancelářské, o kterých v původním obecním řádu Pražském a 
v opravném návrhu z r. 1860 nečiní se zmínky. O sazbách těchto promluvíme 
ještě na příslušném místě. 

B. Změny věcné. 

Hlavní duvodv ke změnám obecního řádu Pražského z r. 1850 směrovalv 
k tomu, aby jej uvedly v soulad s platnými zákony. Protož bylo ])ředevším 
dbáno všech zákonů, které vyšly po letech padesátých a věcí obecních vůbec 
a Prahy se zvláště týkaly. Byly to následující: 

1. Nařízení ministerií vnitra, soudnictví a linancí ze dne 9. října 1854 
<č. 274. říš. zAk. či. I.), dle něhož bylo hlavní město Praha přímo podřízeno 
c. k. místodržitelství, jemuž pak ještě dle {J 4. zák. říš. ze dne 19. května 1868 
č. 44. ř. z. jest dohlížeti na vedení záležitostí politické správy, pokud jsou při- 
kizány obí."sMiím úřaMum v obcích se zvlá.stním statutem obecním. Tím modifi- 
kovány sjS •>•. ('>1., 63., 91 a 93., 116., IIS., 121. obecního řádu Pražského. 

2. n.iccni zřízení ze dne 24. dubna 1859 č. 58. ř. z. str. 95. a č. 59. ř. z. 
str. 89. \' 1. jeho dílu bylo prihlédati zvláště na §S 3S., 79., 83., 84. a 91.; 
ve II. jeho dílu pak na SS 116., IIS., 126., 127., 136., 140., 160., 191., 213., 

*) Tato byla i»latná v Rakousku od r. IT.')!) až do 'JI. ledna 1S57; 1 zl. konvenční 
nirnv = 1 zl. (>5 kr. rak. mrnv. 



Oclchylkv návrhúv opravných z let 1860, 1S68 a 1S69 od obce. f. Prrž. z r. 1850. 181 

Í2(3., 232., 246. a 247. Obecni zřízení toto modifikovalo podobné jako i po- 
'.(iéj>! říšský zákon ze dne 3 prosince r. 1863 §§ 6 —11., 13 -16., 26- -28. a 84. 
M)ccního řádu Pražského, které jednají o příslušnosti. 

A, Cirkuiárni nařízení ministerstva války ze dne 14. března 1861 č. 30. 
í. /. o volebním právu osob vojenských, které jest obsaženo mimo to později 
\ zlínských zákonech o volbách. 

4. Říšský zákon ze dne ">. března 1862 č. 18. ř. z. cl. II., jímž se vyme- 
zují pravidla na spořádání vécí obecních. 

"). Říšský zákon daný dne 3. prosince 1863 č. lOf). ř. z., kterým se po- 
ddají věci domovské. 

G. Zákon zemský ze dne 16. dubna 1864 č. 7. zem. z., jímž se vydalo 
řízení obecní a řád volební v obcích, jenž měnil tytéž ví§ obecního řádu Praž- 
kého, jako pozdější zem. zákon ze dne 12. října 1868. 

7. Novela k trestnímu zákonu ze dne 1"). li.stopadu 1867 ě. 131. ř. z. 
) zákonných účincích odsouzených ze zločinu trestných, jimiž modifikovány 
:>: 23. a 40. obecního řádu Pražského z r. 18r)0. 

8. Zákon zemský ze dne 12. října 1868 č. 33. zák. z., jenž byl vydán 
j prň\ edení či. 3. základního zákona státního ze dne 21. prosince 1867 Č. 142. ř. z., 
icnž modifikoval § 38. a 39. obecního řádu Pražského lo volbách). 

9. Zákon zemský ze dne 1. prosince 1868 č. 51., jímž byla zrušena poli- 
tická povolení, jakož i opovědní lístky ke sňatkům v království Českém, čímž 
pozbyl platnosti ií 90. obecního řádu Pražského. 

Nejen tyto zákony působily na obecní řád Pražský, nýbrž též časem změ- 
něné poměr\* a proto se i z jiných důvodů měly mnohé články obecního řádu 
Pražského pozměniti. Uvedeme proto, v čem se veškeré návrhy hlavně od pů- 
vodního obecního řádu Pražského z r. 1850, nehledíc k §>$ o příslušnosti, lišily. 

Hlavně byla to ustanovení o xolbách. A poněvadž pak na těchto zakládá 
se výkon práva voličského nejen do zastupitelstva obecního, ale i do zemského 
sněmu, proto promluvíme nejprve o těchto několik slov. 

1. Nejnižší ccnsuŇ pro voliče Pražské předpisoval obecní řád Pražský 
z r. 1S50 aspoň Š zl. k. m. Návrh z r. 1S6U zvyšoval daň voličům na 10 zl. r. m. 
Prvý návrh Dra. Klaudyho snižox al tutéž na 5 zl. r. m. a dle druhého návrhu jeho 
vyžadovalo se dle S 2n. odst. 3.: aby takoví členové obecní platili ze své ne- 
mo\ ité držebnosti. ži\nosti, anebo z přijmuv aspoň přímé daně.^ Od úředníku 
horských, říšských, zemských a obecních, kteří byli oprávněni volili, žádalo se 
ile obecního řádu Praž>kéh.) z r. 1850, aby ze služného, výslužného neb od- 
>očivného platili aspoň S zl. kon\. m. daní. Dle návrhu z r. 1S60 náleželo jim 
šak volební prá\«», mi*li-Ii služného, odpočivného, výslužného aspoň lUOO zl. r. m. 
ť>čně. Dle I. i II. návrhu Klaulyho navrhí>va!n se, aby úředníci mohli voliti, platí-li 
.spon 5 zl. r. m. daní. 

Dle obecního řádu Pražského z r. 185U byli z práva voličského ti vylou- 
:eni, na jichž jmění byl uvalen konkurs. Všechny í)pravné návrhy rozšiřují tento 
iúvod vvlučující i na iv, na jichž jmění bvlo zavedeno řízení vyrovnací. 

I'rá\o voličské bylo přiřknulo dic obecního řádu Pražského z r. 18.5U dokto- 
-um \šech fakult, jestliže nabvli hodností akademických na některé universitě 
lašich zemí bez zřetele, plalí-li daně nebo nikoli. Dle návrhu z r. 1S60 při- 
řknuto však voličské právo promovaným jen v tom případě, i)!atí-li daně jako 
rislalní voličové. Podle I. návrhu Klaudyho z r. Išóš bylo ponecháno původní 
u>t:ino\ení obecního řádu Praz-křlio pro doktory a <l!e II. návrhu l\Iaudyo\:i 
roz-írcno i na maj^i^try a patrony ranhojičstvi a |)orodnictvi, kteří pr.»mo\áni 
býti nemuseli. 

DIl* prvotného óbc'(*nih'> rádu Pniž-kého z r. 1850 byli dle ?: .')s. od^l. 'J. 
lit. //, .■ a /" oj)rávnéni k \«»Ibám: !;ato]ičti laráíi, pa-^loři au'^^sb. a helv. vyznání 



132 Správa obecní v letech 1860—1870. 

prvý rabín Pražského židovského spolku náboženského a kazatel Pražské jednoty 
chrámové. 

Podle návrhu z r. 1860: ustanovení katol. faráři v Praze, ev. faráři au^^sb. 
a helv. vyzn., vládou ustanovení a k vedení matrik oprávnění Pražští rabínovo. 

Dle obou návrhů Klaudyho: veškeří duchovní vyznání křesťanského i ra- 
bínové při židovské obci náboženské ustanovení a úředné potvrzeni. Voličské 
právo v Praze měli jak dle obecního řádu Pražského z r. 1850, tak i dle ná- 
vrhu z r. 1860 pouze veřejní učitelové, kdežto návrhy Klaudyo\^' rozšiřují právo 
totéž i na podučitele. Dle návrhů Klaudyho mohli voliti i důstojníci a jim- 
vojenské osoby s titulem důstojnickým, jež byly dány na odpočinek, nebo které 
podrževše důstojnost, vzdaly se služby. 

Zvláštností návrhu Klaudyho z r. 1868 jest, že voliči mohly býti osoby 
bez rozdílu pohlaví. 

Popatřme ještě, kterak řadili se voličové ve volební sbory. 

Dle obecního řádu Pražského z r. 1850 náleželi do I. volebního sboru vo- 
ličové, kteří platili 100 zl. k. m., do II. sboru aspoň 20 zl. k. m. a do 11 í. sboru 
ostatní voliči. 

Dle návrhu z r. 1860 náleželi do I. sboru majetníci domů nebo pozemku, 
kteří platili 300 zl. r. m. daně domovní nebo pozemkové, pak poplatníci, kteří 
jiných daní platili aspoň 100 zl. r. m. Pro II. sbor požadovalo se 50 zl. r. m. 
a do III. sboru náleželi ostatní voličové. Dle obou návrhů Klaudyho měli platiti 
voličové v I. sboru, byli-li majetníci domů nebo pozemků, 300 zl. r. m., potom 
takoví nejvyšší poplatníci, kteří platili přímých daní aspoň 500 zl. r. m.; voliči 
ve II. sboru 50 zl. r. m., do III. náleželi všickni ostatní voličové. 

2. Zajímavo jest přirovnati též starý obecní řád Pražský z r. 1850 k ná- 
vrhům z let 1860, 1868 a 1869 v příčině rozdělení volebních okresů. 

Dle obecního řádu Pražského z r. 1850 měla Praha 5 volebních okresu: 
Staré město. Nové město. Malou stranu, Hradčany a Josefov. Návrh z r. 1860 
doporučoval toliko 3 volební okresy: 1. Staré město a Josefov, 2. Nové město, 
3. Malou stranu a Hradčany. 

Oba návrhy Klaudyho doporučovaly pouze jediný okres, proti čemuž se 
vzpírali hlavně zástupcové Josefova z příčin, kterých si každý zajisté domyslí. 

Co se týče čestných měšťanů,*) bylo jim přiřknuto dle původního obecního 
řádu Pražského z r. 1850 právo voličské v témže rozsahu, jako měšťanům vůbec. 
Návrh z r. 1860 a I. návrh Klaudyho uděluje jim toto právo potud, pokud maj 
tr\'alé bydliště v Praze; II. návrh Klaudyho však přimlouval se, aby vůbec ve 
škeří čestní měšťané výhody té ličastni byli bez zřetele na bydliště. 

3. Které změny byly navrhovány o usnášení se sboru obecních starších^" ^ 
a rady městské r 

Ku platnému usnášení se sboru obecních starších ve věcech, o nichž nicr:=^^-^ 
zvláštního nebylo ustanoveno, vyžadoval obecní řád Pražský z roku 185Q< ^ 
nadpolovičně většiny přítomných členů zastupitelstva obecního. Návrh z r. ISOiJC^-^ 
vyžaduje přítomnosti aspoň 30 a návrhy Klaudyovy 40 Členů. 

Povšimnutí zasluhuje, že návrh Dra. Klaudyho z r. 1869 nejedná o tom -• 
kterak lze učiniti přítrž usnesení sboru obecních starších. 

Aby se rada městská mohla usnášeti platně v případech obyčejných, vyža — 
doval obecní řád Pražský z r. 1850 přítomnosti 12 členů, návrh z r. 186C^ 
pouze 6 členů, návrhy Klaudyho požadují aspoň 8 přítomných městských 
radních. 

V případech důležitějších předpisoval obecní řád Pražský z r. 1850 pří- 
tomnost IS členů, návrh z r. 1860 aspoň 16, návrhy Klaudyovy požadovaly 
rovněž 16 členů, ale předsedy, jeho náměstkův a referenta v to nepočítajíc. j 

♦) Čestní měšťane měli býti voleni dle obou návrhu Dra. Klaudyho hlasováním tajným. 




/ 



Odchylky návrhův opravných z let 1860, 1868 a 1869 od obec. ř. Praž. z r. 1850. 188 

• 

Posléze poznamenáváme, že radní městští se volili dle původního obecního 
•á(iu Pražského z roku 1850 dle okresů volebních. Dle veškerých návrhův 
ostatních měl sbor obecních starších voliti je všechny ze sebe. Roku 1860 a 1869 
aavrhovalo se, aby úřad radních mostských tnal tři léta, kdežto dle obecního 
řádu Pražského z r. 1850 a dle návrhu z r. 1868 trval pouze rok. 

4. Ježto od r. 1850 — 1869 vše se značné zdražilo, zvláště ceny pozemků, 
1 obec dle zvýšených požadavků, které se na ni kladly, zvláště za tehdejšího 
ruchu stavebního a za příčinou úpravy ulic, musila častěji vyjednávati o koupi 
lebo prodej nemovitostí, než za dob vzniku obec. řádu Pražského z r. 1850, 
jitala se pouta, jimiž obec ve volném nakládání s jměním obecním byla vázána, 
příliš těsnými. Protož směřují některé návrhy opravné obecního řádu Pražského 
Ic větší svobodě disposiční rady městské a sboru obecních starších s jměním 
[)bccním. 

Článek 105. obecního řádu Pražského z r. 1850 na př. praví: »Sbor obec- 
ních starších má právo nabývati statků nemovitých a spravedlností, ježto se ře- 
čeným statkům za rovné pokládají, když výroční úrok z projednání nepřevyšuje 
400 zl. konv. m., nebo když smlouva trvati má déle 3 let.« V opravných návrzích 
stanoví se již částka 600 zl. r. m. a doba smlouvy na 6 let. 

Aby nějakou nemovitost bylo lze zciziti, bylo dle obecního řádu Pražského 
z r. 1850 třeba zem. zákona, měla-li vyšší cenu 2000 zl. konv. m.; podle návrhu 
z r. 1860 a 1868 — 5000 zl. r. m., kdežto dle návrhu z r. 1869 mohl se zci- 
ziti majetek obecní do 20.000 zl. r. m., však prodej musil býti schválen ve schůzi 
sboru obecních starších, jíž byly přítomny dvě třetiny obecních starších, a byl-li 
přijat nadpoloviční většinou; kdyby však byla třetina (dle návrhu z roku 1868 
šestina) členů zastupitelstva obecního se s tím nesrovnávala, měl starosta věc 
iředložiti zemskému výboru k rozhodnutí. 

5. Obec Pražská majíc vyhovovati úkolům novodobým, zvláště pak nákladným 
ta\ bám plynárny, mostů, škol, musila se starati, aby mohla jednak zjednati si 
. tomu prostředkův a to vypisováním nových přirážek, po případě zvýšením již 
avedených dávek, jednak půjčkami. Protož byla ustanovení vzhledem k těmto 
ěcem v opravných návrzích dle doby rozšířena. 

> Činžovní krejcar,* který se vybíral dle obecního řádu Pražského z r. 1850 
c třech procentech, měl se dle všech tří opravných návrhů předpisovati 6 procenty. 

Dle obecního řádu Pražského z r. 1850, měla-li se učiniti půjčka vyšší 
íOOO zl. konv. m., bylo třeba zvláštního zemského zákona. Podle návrhu z r. 1860 
>ylo ho potřebí teprve při půjčce nad 5.000 zl. r. m. Dle I. návrhu Klaudyho 
oliko při půjčkách nad 10.000 zl. r. m., ale musely by se projednávati ve 
chůzích sboru obecních starších za přítomnosti dvou třetin členů téhož a dotčený 
lávrh byl by se musil přijmouti nadpoloviční většinou. Odpírala-li by šestina členů, 
>ylo třeba věc předložiti zem. výboru k rozhodnutí. Dle U. návrhu Klaudyho 
jylo třeba zákona zemského teprve při půjčkách nad 50.000 zl. r. m. Odpírala-li by 
;šak polovice těchto dvou třetin přítomných členův obecního zastupitelstva, měl 
3 věci rozhodnouti zemský výbor. 

6. Dle obecního řádu Pražského z r. 1850 byl vyměřen poplatek za při- 
jetí do svazku obecního, takzvané » příjemné <, na 2 dukáty. Za propůjčení práva 
měšťanského na 6 dukátů. Všemi opravnými návrhy byly ony poi)latky zvýšeny. 
Prvý poplatek na 4 dukáty, druhý na 10 dukátů. Příčinu toho náleží hle- 
dati v tom, že obec jednak měla povinnost podporovati chudé piíslušníky a 
podpory jejich vzrůstaly stále vzhledem k drahotě tehdejší doby; jednak zřizo- 
vala obec nadace pro chudé měšťany, jichž počet ročně vzrůstal, tak že bylo 
potřebí hledati nových finančních prostředků. 

7. Poněvadž obor působnosti obce Pražské stále vzrůstal, pomýšleno ve 
všech opravných návrzích ustanovili druhého náměstka starostova. Mimo to na- 



1«4 Správa obecní v letech 1860-1870. 

vrhoval T)r. K. L. Klaudy v I. návrhu, aby občma náméstkum starostovým dostáx alo 
se též ročního platu a aby úřad jejich trval jako úřad starostíiv tri léta a nikoli 
pouze jediný rok. 

8. Ve všech opravných návrzích byla vymezena zevrubněji pravomoc rady 
městské a sboru obecních starších, než v původním obecním rádu Pražském. 

9. Článek 60. obecního řádu Pražského z r. 1850, který nařizoval, že sta- 
rosta, zvolený ve třech volebních obdobích po sobě, má býti pokládán jako na 
doživotí zvolený, byl ve všech třech návrzích v ten rozum změněn, že odstu- 
pující starosta může opět volen býti. 

10. V původním obecním řádu Pražském z r. 1850 a v opravném ná\ rhu 
2 r. 1860 nazvána Praha všude pouze >hlavním městem*. Oba návrhy Klaudyho 
však přivádějí k platnosti plný náležitý název obce: > Královské hlavní méstn . 

11. Mimo to obsahují veškeré zmíněné tři opravné návrhy i mnohé od- 
stavce o věcech, jichž v původním statutu Pražském z r. 1850 nenalézáme. Tak 
na př.: Kterak se stvrzují náměstkové starostovi, (návrh z r. 1860 § 57., návrh 
z r. 1868 § 50., návrh z r. 1869 § 44). Úřední oblek starostův, odznaky obec. 
starších (návrh z r. 1860 § 59.). Kterak se předkládají přiznávky dané z ná- 
jemného (návrh z r. 1860 g 91., návrh z roku 1868 § 60., návrh z roku 1869 
§ 53.). Kterak se pokutují obecní starší, přicházející nepravidelně do schůzí 
(návrh z r. 1860 § 105., návrh z r. 1868 § 65., návrh z r. 1869 § 58.). O zmCné 
obecních hranic (návrh z r. 1868 § 3.). O zákazu dávati voličům naučení, (návrh 
z r. 1860 § 50., návrh z r. 1868 § 48., návrh z r. 1869 § 37.). O povinnostech 
obecních starších vůči starostovi (návrh z r. 1860 § 97.). O čestné přednosti 
měšťanů (návrh z r. 1868 § 24. b), atd. 

Naopak zase ve všech třech návrzích scházejí §§ 2 — 4. původního obecního 
řádu Pražského z r. 1850, které jednají o připojení obce Židovské k obci Pražské, 
o němž rozhodl definitivně sbor obecních starších ve schůzi dne 11. října 1860. 

12. Konečně poznamenáváme ještě jen, že magistrát skládal se dle obec- 
ního řádu Pražského z r. 1850: ze starosty, místopředsedy práv znalého a z po- 
třebných radů magistrátních. Dle všech tří návrhů opravných měli se přibrati 
k počtu tomu i dva obecní starší a oba starostovi náměstkové. Místo radů 
magistrátních mohli se po případě schůzí dotčených účastniti i jiní úředníci 
konceptní. 

Poukázavše ve všeobecných rysech na některé důležitější rozdíly, jimiž se 
opravné návrhy od původního obecního řádu Pražského z r. 1850 lišily, nemů- 
žeme potlačiti poznámky, že zejména v návrzích Dra. K. L. Klaudyho každý zajisté 
mohl shledati několik dalekosáhlých, šlechetných náběhů pravého pokroku a pravé 
humanity. Tak v opravném návrhu z r. 1860 místa našla mnohá titěrná a ne- 
liberální ustanovení, jimiž se zvláště census voličům proti prvotnímu obecnímu 
řádu Pražskému z r. 1850 zvyšoval a jinak je i zkracoval, kdežto oba liberální 
návrhy Dra. Klaudyho census onen snižují a právo voličské namnoze rozšiřují. 

Zde hledati náleží vznik a rozmach, pro pozdější rozšiřování práva voličského, 
k němuž již tehdy starosta Dr. K. L. Klaudy pracoval, jenž také dle {^ 3. návrhu svého 
z roku 1868 rozšířením hranic městských ])omýšlel na jinou velikolepou věc 
pohříchu ani dnes ještě neuskutečněnou - na mohutnou Velikou Prahu, která 
by spojenými silami pracovala na zdokonalení svých zařízení, na duševním 
i hmotném pokroku svého obyvatelstva a ke slávě vlasti České. 



IV. úřady obecní a jich orgánové. 

1. Organisacc Úřadův obecních. 

Obecní řád Pražský ze dne 27. dubna 1850 vytkl obci v íij 78. dvojí pů- 
sobnost: jednak přirozenou čili samostatnou, jednak přenesenou. Přirozená pů- 
sobnost obsahovala v sobe vsc, cokoli přímo dotýká se zajmuv obce a úplné 
v mezích její lze provésti. Přenesená působnost zahrnuje v sobe obstarávání 
urcilých úkolů, jež byl stát obci svéřil. 

Tyto veřejné záležitosti obci Pražské dočasné přikázané odnášejí se k poli- 
tické správě v král. hlavním mésté Praze, a to: ku přehledu obyvatelstva, k sestavo- 
vání statistických dat, k dohlídce k výkazům o porodech, sňatcích a úmrtích, 
^ véccm manželským, domovským, policii náboženské, společnému působení při 
fí'>plňování vojska a jeho opatřování, k věcem živnostenským, obchodním, zcmé- 
'^iélským, tržním, pak k policii stavební, j)ožární, jakož i k péči o zachování ulic 
^ cest, vécem zdravotním, školním, nadačním, zádušním, konečné k společnému 
J)úsobení při vyučování, k vybírání a odepisování přímých daní a podpoře úřadů 
dúchodkových, jak stanoví berní a poplatkové zákony. 

Přirozená působnost byla vznesena na sbor obecních starších a městskou 
radu. Za to mel magistrát za řízení a odpovědnosti starosty vykonávati místní 
policii, která náleží obci, a obstarávati práce působnosti přenesené, jakož i takové 
práce působnosti přirozené, jež jemu dle S§ 143—145. obecního řádu Pražského 
zvláště byly přikázány. 

Méla-li se tato ustanovení obecního řádu Pražského vykonávati, bylo ne- 
zljytno zreorganisovati magistrát. Touto reorganisací začalo se zabývati obecní 
^zastupitelstvo hned po vydání obecního řádu Pražského ve smyslu §§ 73., 96. 
^ 97. dotyčného řádu a přikázalo věc tuto organisační komisi, která propraco- 
^3vši osnovu, předložila konečné \ýsledky svých poiad radě městské a sboru 
obecních starších, jenž pak ve schůzích dne 12. a 20. března, 16., 24. dubna 
^ 7.^ 13. a 17. května r. 1851 schválil předložené mu návrhy. 
Rylť pak takto upraven status úřednictva: 

a) konceptní (celkem 35 osob) : 

1 místopurkmistr s 2000 zl. k. m. a 300 zl. k. m. příby tečného; 
6 magistrátních radů: 2 po 1600 zl. k. m.. 



2 * 



1 500 
2 1 4( )() 



136 Správa obecní v letech 1860—1870. 

14 magistr, koncipistů: 2 po 1000 zl. k. m. 

2 » 900 >> > 

4 » 800 > > > 

6 » 700 >» > 

8 mag. konceptních adjunktů po 400 zl. k. m. 

6 mag. konceptních praktikantů bezplatné. 

Uchazeči o lato místa mčli vykázati se dekretem, že byli nebo jsou zamésl- 
náni v néjakém úřade, vysvědčením o svých schopnostech, zejména zda dobr)'m 
prospěchem absolvovali právnická studia, jinými svými zásluhami a vlastnostmi, 
jakož i svým stářím a znalostí obou řečí zemských. 

Úředníci konceptní byli pak přiděleni šesti referátům. 

b) technické, lékařské, účetní a kancelářské: 

1- hospodářský správce se služným 1400 zl. konv. m. a naturálním bytem, 

1 účetní s 1300 zl. konv. m., 

1 stavební řiditel s 1200 zl. konv. m., 

1 archivář s 1000 zl. konv. m., 

1 správce popisního úřadu s 1000 zl. konv. m., 

1 registrátor s 1000 zl. konv. m., 

1 cxpeditor s 900 zl. konv. m., 

1 protokolista s 900 zl. konv. m., 

1 stavební inženýr s 800 zl. konv. m., 

1 účelní hmot s 800 zl. konv. m. a naturálním bytem, 

1 pokladní kontrolor s 800 zl. konv. m., 

1 likvidátor s 800 zl. konv. m., 

1 ubytovací komisař s 700 zl. konv. m. a naturálním bytem, 

1 protokolista v popisním úřade s 700 zl. konv. m., 

1 správce včznice s 700 zl. konv. m. a naturálním bytem, 

3 dozorcové staveb a to: 

1 se služným 700 zl. konv. m., 

2 * > 600 > » > 

1 účetní adjunkt s 600 zl. konv. m., 

2 oficiálové účetní s 600 zl. konv. m., 

1 správce vážního a cimcntovního úřadu s 500 zl. konv. m. a naturální 
bvtem, 

4 ingrosisté s 500 zl. konv. m., 
41 kancelistů, a to: 

21 kancelistů se služným 500 zl. konv. m., 
20 » > » 400 » 

1 kontrolor vážného a cimentovního úřadu s 300 zl. konv. m. a naturální 
bytem, 

1 stavební asistent se 300 zl. konv. m., 

2 akccsisté s 250 zl. konv. m., 

5 lékařů okresních po 600 zl. konv. m., 

7 okresních babiček s odměnou 80 zl. konv. m. 

Kromě toho: 

9 písařů po I zl. konv. m. denně, 

8 N ^ 45 kr. stř. denně, 
13 sluhu a sice: 4 po 400 zl. konv. m., 

5 > 350 > 
4 300 > 



Organisace úřadův obecních. 137 

Když pak cis. nařízením ze dne 20. června 1858 *) magistrátu svěřena 
byla soudní moc nad mnohými přestupky zákona trestního, jež měla začíti 
1. zářím 1858, zřízen byl sborem obecních starších dne 5. srpna 1858 ještě 
referát sedmý a posléze pro místopurkmistra referát osmý, aby se v něm vyři- 
zovaly věci osobní a vedly v evidenci t. zv. knihy živnostenské. 

F'ro nově zřízený referát systemisováno bylo místo rady se 1400 zl., konci- 
pisty s 800 zl., kancelisty s 400 zl. a 4 místa úředních sluhů po 300 zl. 

K návrhu pak městské rady bylo dne 30. října 1861 systemisováno místo 
devátého okresního lékaře se služným 700 zl., který byl kromě toho i lékařem 
soudním a jemuž náleželo léčiti nemocné ve městské nemocnici, dohlídka zdra- 
votní na Ovocnéfti trhu a substituce lékařův obecních, kdyby některý z nich 
nemohl služby konati. 

Ježto však prodlením doby mnoho se změnilo, bylo třeba jinak znovu upra- 
viti obecní úřady. 

Úpravu tu zamýšlel vykonati již starosta Fr. Pštross, ale nenadálá smrt pře- 
kazila veškeru jeho činnost a tak přistoupil k reorganisaci úřadů teprve nástupce 
jeho JUDr. Václav Bělský. 

I začato s úřady, jimž náleží správa obecních statkův a důchodů, v níž 
nahrnuto účtování a kontrolování, t. j. s účtárnou, pokladnou, úřadem hospo- 
dářským a stavebním, jakož i úřadem berním. 

Ku předchozím poradám ustavil se organisační odbor, skládající se ze členů 
rady městské a sboru obecních starších, k jehož poradám povoláni také před- 
stavení dotčených úřadů. Odbor tento zahájil porady již dne 29. července 1863, 
pokračoval v nich dne 5. a 10. srpna a skončil je dne 25. srpna 1863. V těchto 
poradách hleděno zejména, aby se dosáhlo dle možnosti jednoty v úředním 
řízení, a takto se předešlo zbytečnému dopisování mezi jednotlivými odděleními, aby 
práce obstarávaly se co možná nejmenším počtem úředníkův, a aby se dle ča- 
sových potřeb zlepšilo i služné úředníkův, ovšem tak, aby se výdaje na úřed- 
nictvo nerozmnožily. Proto usneseno a schváleno, aby t. zv. podpokladna čili po- 
kladna taxovní a depositní se zrušily a práce jich aby se vykonávaly dílem 
hlavní pokladnou, dílem úřadem berním a dílem městskou účtárnou. Mimo to 
ustanoveno, aby hlavní pokladna městská od 1. listopadu 1863 obstarávala pouze 
bezprostřední práce pokladní, kdežto práce průkazní, jakož i vedení denníkův 
a účtování v jednotlivých odděleních účetních této pokladny, aby přešly do péče 
niěstské účtárny. 

Z dosavadní působnosti správy hospodářské přešly tyto práce kontrolní 
^ přehlédací na účtárnu: 

1. Vedení knihy základní o všech nemovitých statcích obecních i statku 
^-ibeňského s udáním, jak se jich užívá. 

2. Přehled všech dosavadních proměnných i neproměnných smluv, též pokud 
^^ l.ibne týkají, kterýžto přehled veden býti měl ve zvláštní knize smluvní, z níž 

y bylo zřejmo, jak dlouho smlouva trvá a kde jest uschována. 

3. Přehled všech práv soukromníkům propůjčených k užívání vody a jaké 
^^U při tom závazky. 

4. Péče o to, kdy docházejí smlouvy nájemné, pachtovní a dodávací, též 
^^*^c o propůjčená práva všelikého způsobu i závazek, aby se o tom v čas po- 

^^'aly zprávy radě městské za příčinou dalších opatření. 

5. Sestavování všech podání týkajících se daní z městských nemovitostí, 
*^ 'ú-ště podání k předpisu a odpisu daně z nájemného, pak vyvažovači po- 
^**^tky z městských domův a městského majetku. 



*) Rozhodnutí c. k. místodržilclstvi ze dne 10. července 1858 č. 6037. 



Ii58 Správa obecní v letech 1860-1870. 

6. Přehlídka řemeslnických účtů z vykonaných práci k rukám hospodář 
kontercncc, úprava účtů v o mčsíčních nákladech osvětlování, pak počtu o do 
ných hmotách, naturaliích a movitých včcech vůbec. 

K obstarávání zbývající správy hospodářské a dosavadních prací úřadu > 
vcbního zříditi měl se dne 1. listopadu 1SG3 řpolečný městský úřad stavební a 
spodářský, jemuž od té doby přikázáno, aby bděl nad dvory obecními, aby i 
vrchní správu při obyčejném i mimořádném čištění ulic, aby mél vrchní doh 
k městským stavbám vodním, při čemž zrušila se dosavadní samostatná půsí 
nost mistra hasičského a dozorce k stavbám vodním, v platnosti však zust 
Jen dosavadní samostatná působnost mistra hasičského, pokud týkala se ká; 
a výcviku hasičův a správy prací hasičských, jakož i působnost dozorce k vodr 
strojům pro hořejší Nové město. 

Městské účtárně byly tedy přikázány kromě dosavadních prací ještě někli 
práce bývalé podpokladny, hlavní pokladny, jakož i práce z působnosti úř: 
hospodářského vyloučené a bylo jí nařízeno, aby se způsobem kontrolním účí 
nila i ohledávání staveb nových, větších oprav na stavbách obecních nebo 
movitostech městského patronátu. 

Za tím účelem bylo usneseno zříditi následující místa úřednická s těnr 
platy: 

(ť) v hlavní pokladně: 

1 hlavního pokladníka s l.G(M) zl., r. m.,*) 
1 kontrolora s 1.300 zl., 
1 vykonavatele s 500 zl. 

ó) v úřadě hospodářském a stavebním: 

1 řiditele hospodářského a stavebního úřadu s ročním služným 1.600 z 

naturálním bytem, 
1 správce hospodářského spolu kontrolora nad hmotami s 1.300 zl. a s byt 

naturálním, 

1 vrchního inženýra s 1.300 zl., 

4 inženýrů, z nichž jeden byl dozorce k vodárenským strojům, a ř 

s platy 1.100, l.OOO, 900 a' SOO zl., 
3 oťiciálů, z nichž jeden byl spolu účetní nad hmotami, se služným 900 

druhý zároveň hasičským mistrem s SOO zl. a naturálním bytem, a t 

oliciái s 700 zl., 

2 asistentu: jeden se 600 zl., druhý s 500 zl., 

3 dvoreckých se 500, 450 a 400 zl. a naturálními byty, 

4 technických praktikantu s adjuty 2 po 300 zl. a 2 po 200 zl., 
1 \yk()navatcle úředního se 400 zl., 

1 domoxníka v radnici s 350 zl., 

2 sluhu v radnici po 250 zl. a naturálními byty. 

Pro takto nově zřízený úřad stavební a hospodářský byla vypracována 
pu\()dní instrukce ze dne 1. listopadu 1S51 nová instrukce, jež byla vydána < 
16. září 1S64 č. 4436 s tímto obsahem: 

1. Oddělení technické: 

A. Služba stavební týkající se méstských minoxitosti a strojů 

vodních v Praze a v Libni S L 

H. Služba stavební týkající se nemovitostí náležejících farám 
a kostelům městského patronátu v Prazi* a mimo Prahu, 
jakož i potřeb ústavu pohřebního s -'^ 



*i Rozuměj v.šude r. m. 



Organisacc úíadiiv obecnícli. 180- 

C. Vykonávání policie v příčino staveb, ohně a řeky, i jiné 

ostatní výkony úřední ve službč veřejné § 49. — 67. 

II. Oddělení hospodářské: 

A. Služba místní týkající se majetnosti vlastní obecní a obecního 

statku § 68.-85. 

B. Služba úřední týkající se ústavů náležejících k místní policii J} 86. — 96. 

C. Služba úřední týkající se nemovitostí patronátních i s jich 

příslušenstvím v Praze a mimo Prahu S 97. — 98. 

III. Vnitřní zřízení úřadu S 99.-120. 

o v městské účtárně: 

I účetního se služným 1.600 zl., 

1 likvidátora s 1.200 zl., 

1 revidenta s 1.200 zl., 

1 revidenta účetního s technickým vzděláním s l.UOO zl., 

5 oficiálů účetních: 

2 po 900 zl., 

3 po 800 zl., 
3 po 700 zl., 

6 ingrosistů: 3 po 600 zl., 

3 po 500 zl., z nichž 1 se vzděláním technickým, 

1 oficiála kancelářského se 600 zl., 

4 praktikantů s technickým vzděláním po 300 zl., 3 praktikantů s adjutem 

po 200 zl., 
1 vykonavatele se 400 zl. 

Pro účtárnu městskou vydala rada městská dle původní instrukce úřední 
dne 1. listopadu 1851 č. 1082 novou instrukci dne 22. ledna 1864 č. 3814. 

Náklad na úřednictvo takto sestavené činil ročně 35.100 zl. (dříve 35.300 zl.i, 
k že by se bylo ušetřilo 200 zl. a když se ještě zrušily určité remuneracc 
připočtla náhrada z místního fondu chudých pro úředního písaře, byl by 
[daj na tyto úřady menší o 1370 zl. 

Zároveň vytčen ve schůzi sboru obecních starších dne 30. září 1863 do- 
odrobna obor působnosti jednotlivých nově zřízených úřadů. 

I. Obor působnosti městské hlavní pokladny: 

1. Přímé řízení kasovní, v němž jsou obsaženy: 

a) hlavní pokladna důchodů městských, 

ó) nově zřízený ústav chudých, 

c) podmíněný fond chudých, 

(f) fond domu chudých u sv. Bartoloměje, 

ť) stavební rond domu chudých, 

/■) fond škol obecních (triviálních), 

^^) fond hlavní školy Staroměstské, 

/i) fond hlavní školy u nejsv. Trojice, 

/) Turského nadace školní. 

Ji jmění měšťanských i jiných nadací místních, ježto se dosud účtují, 
k) opatrovna na Hrádku, 

/) opatrovna u sv. Štěpána, 
m) opatrovna na Malé straně, 



UO Správa obecní v letech 1860—1870. 

//) zámecká kaple v Libni, 
o) fond chorobnický, 
/) méstský fond almužnieký, 
^) fond sirotčí, 
/-) deposita a cizí peníze. 

2. Vydávání týdenních výkazů o stavu pokladním. 

3. Schovávání politických deposit, jako jsou skvosty a jiné véci cenné. 

4. Bezprostředečné vypravování přípisů neb zpráv rady méstské a magistrátu, 

při nichž se odesílají peníze neb jiné cenné papír^^, pokud se odnašcii 
k pokladnicím a fondům při odst. 1. připomenutým. 

lí. Obor působnosti méstské ho úřadu stavebního a hospo- 
dářského. 

I. Oddéleiti technické. 

A, Služba stavební, ježto se týče městských nemovitostí a strojů vodních 
v Praze a v Libni, totiž: 

1. Dělati návrhy stavební s výkresy polohopisnými, rovinopisnými a staveb- 

ními, s předchozími výměrami a rozvrhy náhledů ke všem obecním 
zjinačovacím a upravovacím stavbám i větším opravám, k dláždění, 
ke stavbám stok neb trati vodu, k vedení vody, ke stavbám při školách 
městských, potom ke stavbám na jezích a jiným stavbám vodním. 

2. Prováděti všecky povolené návrhy a předlohy stavební i k tomu dohlí- 

žeti, na základě potvrzených výkresů pod vrchní dohlídkou dozorcův 
od rady městské povolaných. 

3. Obstarávati všecky stavby a opravy městské, ježto se konají pod vlastní 

správou obecní, zdělávati každého téhodne listy platební, pak napřed 
upravovati veškerá konta i účty za dodané práce řemeslnické a za 
materiál k tomu konci, aby účtárna městská je přehlédla. 

4. Správu míti všech domů obecních i jiných nemovitostí městských, dohlí- 

žeti ke stavením, aby zachována byla v dobrém způsobu stavebním 

5. Dohlížeti k dlažbě v ulicích, k veřejným stokám při cestách a zácpa — 

vadlům při stokách a také dohlížeti k otvorům stok z domů sou — 
kromých nebo veřejných. 

6. Dohlížeti k zachování mostů městských, veřejných studní, kašen, vodo — 

vodův a strojů vodních. 

7. Dávati dobrá zdání, když se má soukromníkům povoliti vedení vod 

trubní, a vyměřovati i kontrolovati, kolik vody jim bylo dodáno. 

8. Dohlížeti k zachování veřejných sadův a koupadel. 

9. Dohlížeti k městským hranicím. 

10. Dohlížeti k váhám městským. 

1 1 . Přihlížeti k tomu, aby se zachovával řád zahrazovací při mlýnech Pra 

ských, jakož i pořádek, jenž se dotyce otvírání vrat neb stavid 
v Pražském jezu mlýnském. 

12. Dohlížeti ke všelikým opatřením k odvrácení nebezpečí takového, ktcr 





stihnouti může osobu a majetnost buď povodní nebo požárem, a zvláš 
když jde led, obstarávati jeho vysekávání, zahrazovati žlaby mlýnsl 
v pořádku předepsaném, a při povodni opatřovati potřebné lodi, lávl 
a mostníky. 

13. Dohlížeti k osvětlování města v příčině technické, a konečně: 

14. Dávati účty ze všech jakýchkoli prací stavebních, které provedeny by/^' 

buď smlouvou anebo vlastní správou obecní. 



Organisace úřadův obecních. 141 

B. Služba stavební, ježto se týče nemovitostí farám a kostelům m6stskt3ho 

patronátu náležitých v Praze a vně Prahy, jakož i potřeb ústavu po- 
hřebního: 

1. Zvláště dohlížeti ke všem jakýmkoli stavbám a opravám stavebním. 

2. Dělati potřebné výkresy polohopisné a stavební, jakož i návrhy peněžité 

a hmotné, jichž ke stavbám těmto třeba. 

3. Dávati účty stavební, ježto se toho týkají. 

4. Účastenství míti při tom, když se opatřují věci kostelíím a ústavu po- 

hřebnímu potřebné, jež dodávají řemeslníci. 

5. Přihlížeti k tomu, aby cesta na hřbitov Olšanský v dobrém stavu byla 

zachována. 

6. Přihlížeti k městským hřbitovům v příčině technické. 

C. Služba stavební v přeneseném oboru působnosti a zvláště vykonávání 

policie stavební v příčině technické, totiž: 

1. Spolupůsobiti při komisích o návrhy všelikých staveb soukromých, při 

nich se prohlašovati, zda-li se stavba taková může připustiti, s povin- 
ností, změny, kterých je snad potřebí, ve výkresích zaznamenati, a dů- 
vody toho obšírně do protokolu podávati. 

2. Přihlížeti k tomu, aby povolená stavba soukromá podle výkresu byla 

provedena, a když by se něco takového stavělo, co povoleno nebylo, 
stavbu zastaviti. 

3. Přihlížeti k tomu, když soukromníci podnikají stavby vodní. 

4. Dohlížeti k tomu, aby se po ulicích a náměstích volné mohlo jezditi 

a choditi, také dohlížeti ke skříním výkladním a krámským zavěradlům, 
ku prámům a lodTcám převozním, a pak i k tomu, aby rum stavební 
všude byl odklizován. 

5. Dohlížeti ke všem takovým věcem a podniknutím, které by mohly býti 

na újmu neb uškoditi tělesné bezpečnosti a zdravotě, anebo bezpeč- 
nosti staveb a před ohněm. 

6. Vyšetřiti veškeré ceny místní, které jsou v Praze, k ruce magistrátu. 

7. Zkoumati provozovárny při všech svobodných anebo povolených živno- 

stech ve případech § 31. řádu živn., a účastniti se řízení ediktálního 
podle ustanovení §§ 33. až 36. řádu živnostenského. 

8. Přihlížeti k tomu, v jakém způsobu stavebním jsou stavení soukromá 

vůbec. 

II. Odděleni hospodářské, 
-<4. Služba místní v příčině majetnosti obecní a statku obecního, totiž: 

X. Opatřovati, vydávati a účtovati veškeré hmoty neb materiálie, jichž 
k obecním stavbám jakéhokoli způsobu potřeba jest; podobně i 

^. veškeré věci popisní neb inventární, náležející domům obecním, vodo- 
vodům, úřadovnám, příbytkům stálého vojska a p., a pečovati o to, aby 
zůstávaly v dobrém způsobu. 

3. Přihlížeti k věcem popisním v nemovitostech obecních a v sadech, v to 
počítajíc i statek Libeňský, a pečovati o to, aby zůstaly v patrnosti. 

^. Správu míti věznic městských, pokud se tato správa dotýče opatřování 
topiva a oděvu osobám uvězněným i těm, které mají býti propuštěny, 
pak účtování potřebného nábytku domácího, 
o. Dohlížeti k požitkům z práva říčního, totiž z náplavek, z říčního ledu, 
z rybářství, z polévadel a z postavení koupadla, pak vésti záznamy pro 
patrnost věcí těchto. 
6. Vyhřivati topením, osvětlovati a čistili úřadovny městské. 



J42 Si)ríÍYii obecní v letech 1860 — 1S70. 

7. Dohlížeti k veškerým stanovištím a stavadelníkům, vésti záznamy jicl 

týkající, a na péči míti požitky z tohoto práva. 

8. Vykonávati dražby, smluvní a jiná jednání v příčino vécí řečen 

k úřadu hospodářskému náležitých, a účastniti se komisí, které za 
příčinou mají bývati. 

9. Připravovati práce k řízení hospodářskému a k týdenním poradám n< 

konferencím. 

B. Služba úřední v příčině ústavů, k policii místní náležitých. 

1. Správu a vrchní řízení míti nad čištěním ulic městských, obstarávati 

řadí k tomu potřebn j a pečovati o jeho zachování, opatřovati pot 
a píci, vypláceti mzdy peněžité, prodávati smetí z ulic a hníij ze s* 
přijímati dělníky, vozky a soukromé povozy, potom účtovati všC' 
za tou příčinou potřebné věci popisní neb inventární a uváděti, 
ku příhodnému řízení hospodářskému náleží. 

2. Pečovati o to, aby praesidiální kočár i koně, jakož i povoz ke komi:^ 

pokud ty věci jsou, byly v dobrém způsobu. 

3. Vrchní dohlídku a kontrolu míti nad osvětlováním ulic v příčině lios 

dářské, vésti potřebné záznamy, potvrzovati účtů měsíčních k tc 
konci, aby účtárna je upravila, dávati návrhy a pachtovní výmii 
v tomto oboru správním náležité, a konečně spisovati, co se má ke 
])očítati náhrady. 

4. Obstarávati čištění stok v ulicích i jiných stok obecních. 

r>. Spravovati městský ústav hasičský, co se týče zachování starého a opal 

vání nového nářadí hasicího, pak šacení mužstva hasičského a opal 

vání koňských potahů. 
6. Obstarávati a podle potřeby vyjednávati a zřizovati místnosti k opati 

nemocných v čas nemocí nakažlivých a když při povodni někdo př 

v neštěstí. 

C. Služba úřední v příčině městských nemovitostí patronátních s při; 

šenstvím v Praze a vně Prahy. 

1. Přihlížeti k seznamům popisním neb inventářům stavení školních, 

městských kostelův a kaplí. 

2. Opatřovati, vydávati a účtovati nábytek školní, dříví k palivu ve škol 

a dříví deputátní farářům patronátním. 

III. OiUmati. 

Vnitřní zřízení úřední. 

1. Vedení protokolu podacího. 

2. Vedení knih pravidel i jiných kněh záznamných a přehledných. 

3. Práce piepisné a výpravné. 

4. \'edení listovny. 

III. ( ) b o r působnosti ú č t á r n y m c s t s k é. 
1. Odlišit ni prokazovacL 

1. Všechny příjmy a výdaje dle náležitostí předpisovati. 

2. Všechny příjmy a výdaje, i)ocitajíc v to i deposita, k uskutečn^-ní naji 

postavovati a je do knih zapiso\ati. 

3. Kvilancc pokladniční jako/ i jiné listiny o příjmech pokladničních k p< 

pisu úředníku pokladničních přii)ravovati. 

4. Prokázaní )st náležitosti a platu na příloze zkoušeti. 

5. Denníky přijmuv a vydání m-Ií, kterých [Kíkladna sama vyžaduje. 



Organisacc úřadův obecních. 113 

G. Denníky tytéž listinami pokladnou vrácenými prokazovati, aby se účtárnč 
k přehlídce dodati mohly. 

7. Obstávky soudní, srážky platů stálých i pomíjejících, prošlé lhůty přede- 
psané, jakož i zálohy přijaté nebo dané, k náhradé a k zúčtování 
chovati v seznamu pro patrnost. 

s. Pohle iávky zbylé zvláštními výkazy oznamovati. 

9. Lety roční dle potřeby skládati. 

10. Přiznávky k dani z platů stálých jakož i z poplatných přijmuv obecních 

dělati. 

11. Přiznávky k dani z nájemného dělati a změny přihodilé oznamovati. 

12. Přiznávky k poplatkům náhradním za přenesení majetku obci přísluš- 

ného dělali. 

13. Majetnost jistin dle jednotlivých odvětví účetních chovali v seznamu, 

aby byly patrný. 

14. Výkazy měsíční o majetnosti jistin sepisovati. 

II. Oddčlcui přchlizeci. 

A. Vedení knih. 

1. Kontrolu zápisů knihovních oddělením prokazovacím činěných se strany 

jmění obecního i veškerých 17 oddělených důchodů vykonávati. 
1, Výkazy měsíční z hospodaření s důchody městskými sestavovali. 

3. Veškeré hlavní a jednostejně prokazovací knihy v závěr početní přivá- 

děti a závěrky sumovní nejen o jmění obecním, ale i o důchodech tako- 
vých sepisovati, ze kterýchž není třeba klásti účtu ročního. 

4. Inventář veškerého movitého i nemovitého jmění obce Pražské, jakož 

i statku Libeňského sepisovati. 
">. Knihy pomocné a v příčině závěrek účetních i pro přehled jmění obec- 
ního potřebné vésti, totiž: 

á) knihu záznamnou všech přirážek k daním a k poplatkům z ná- 
jemného; 

b) knihu bytů vojenských, aby všecky od obce najaté byty k stálému 

ubytování vojska byly patrný; 

c) knihu skladovou o veškerém :n:ijelku nciiiovitém obce Pražské 

a statku Libeňského; 

d) knihu smluv; 

c) knihu záznamnou práv ku braní vody udělených; 

/) knihu osobní městských obrocníků; 

.í,i tabulku přehlednou všech dětí z důchodu sirotčího opatřovaných. 

B. Práce přehlédací. 

1. Co se týče jmění obecního a jmenovitě co se tyče účtárního oddělení 

prokazovacího: Hlavní denníky důchodní ])řchlížcti, pak kontrolu účetní 
i jiných tamtéž zúčtovaných duchodův a věcí účetnických jednak pře- 
hlídkou poukázku předcházející, jinak přehlídkou samostatnou vykonávali. 

2. Co se týče sta\ebního a hospodářského úřadu sjíojeného: Rozpočty a účty 

stavební zkoušeli a upravovati, hotové stavby nové, úpravy stavební 
a správky značnější si)olečně přijímali, účty a denníky hmotní a naturální 
přehlížeti a účty řemeslnické k j)oukázce týdenní, jakož i účty o osvětlo- 
vání města, o hmolLu^h dodaných, o naturaliích a jiných věcech vubcc 
upravovali. 

3. Co se týče úřadu bcrničního, knihu pro ])atrnost příspěvku k důchodu 

policejnímu vésti, a tytéž, jakož i účty roční o přirážkách obecních, o krej- 
cařích z nájemného a o penězích za exekuci civilní ])řehlíželi. 



144 Správa obecní v letech 1860—1870. 

4. Co se týče úřadu ubytovacího, rejstříky o příchodu vojska a jiné účty 

ubytovací, jakož i účty přípřežní a poselní zkoušeti a upravovali. 

5. Co se týče správy věznice méstské, náklady správní a účty o opatrování 

vězňův a hnanců zdravých i nemocných upravovati a účty roční z potřeby 
topiva, světla, mýdla, šatstva a hmot složené přehlížeti. 

6. Co se týče vážnic městských, rejstříky vážného přehlížeti. 

7. Co se týče tržního protokolu obilního, účty o skladném zkoušeli. 

8. Co se týče tržního úřadu dobytčího, účty o místném a vážném zkoušeli. 

9. Co se týče úřadu zádušního, účet pohřební a účt}^ kostelní patronátu obce 

Pražské zkoumati. 

10. Co se týče zdravoty místní, čtvrtletní účty z nákladu na léky, pijavky, hacc 

a koupele chudým Pražským a přespolním poskytované zkoušeti. 

11. Co se týče správy chudobince, měsíční \^'kazy stravovní, měsíční denníky 

z peněz záložních, z nákladu na hmoty a na věci inventární, jakož i roční 
závěry účetní o těch přehlížeti. 

12. Co se týče ústavu chudinského, roční účty z okresů chudinských zkoumati. 

13. Co se týče magistrátu, seznamy školného upravovati, účty školného, spole- 

čenstev a jednot — pokud t>'to magistrátu se předkládají, jako na př. o< 
jednoty lékárníků, ranhojičův a jiných rozličných jednot dobročinných..^ 

jakož i účty měšťanských nadací Pinskronského a Romagnolského pře 

hlížeti. 

14. Co se týče náboženské obce Joscfovské, účty nemocnice israelitské, po 

ukázky nákladu léčebného nemocnice téže a účty školních 12 nadac^^ 
israelitských zkoumati. 

15. Co se týče chorobnice, správou předkládané denníky peněžní, hmoli 

a inventární, jakož i roční účty inventární zkoušeti a měsíční účty stravn 
měsíční listinu opatřovací, pak účty řemeslnické, stavební, o hmotác 
a jiné upravovati. 

C. Práce účetní spojené s vedením knih a s přehlídkou. 

1. Skládání předchozího rozvrhu obecního za každý rok a připravování jch^. o 

k tisku v obou jazycích zemských. 

2. Skládání ročního rozpočtu předchozího pro ústav chudinský, 

3. pro chudobinec u sv. Bartoloměje a jeho důchod stavební, 

4. pro chorobnici, 

5. pro důchod obročnický a sirotčí. 

6. Rozvrhování nákladu na stavby školní, na příbytečné učitelův a na nájem, -wá 

školní za každý rok. 

7. Rozvrhování nákladu stavebního na jezy. 

8. Sdělávání výkazu cen průměrných za maso a pečivo každého měsíce 

z oznámení živnostníků. 

9. Sepisování statistických seznamů přehledných o trhu dobytčím a o cenách 

dobytka. 

10. Statistické seznamy přehledné každého čtvrtletí o veškerém na pražských 

jatkách poraženém skotu. 

11. Zapisování statistických tabulek o změnách lidnatosti v Praze z výtahů 

matričních. 

12. Dělání ročního přehledu sešlých přijmuv a vydání ve všech osadách chu- 

dinských. 

III. Oddčleni. 

Úřední pořad vnitřní, totiž: 

1. Zapisování v protokole úředním všech spisů podaných. 

2. Řízení výpravny a listovny. 



Organisace úřadův obecních. 146 

3. Vedení účetní knihy seznamné, v níž veškeré účty složené, výtky účetní, 

odpovědi na výtky, listy přijímací, jakož i všechny náhrady a pohledávky 
účetvedoucím se zapisují. 

4. Objednávání, přijímání a účtování věci tištěných pro veškeré obecní úřady 

pokladniční, totiž: denníků peněžních, hmotních a inventárních, pr\'ních 
zápisků pokladníkových, lístků exekučních, poukázek pro vážnice a úřady 
tržní, archů taxovních a výpravních, archů na protokoly tržní a konečně 
přepočítávání, úřední označení a znamenání věcí těchto. 

ó. Vedení knih pravidel v příčině obce, ústavu chudinského, chudobince,, 
chorobince a důchodu obročnického a sirotčího, a j. v. 

6. Vedení knih nahlížecích, aby všecky správní během roku vydané před- 
pisy, týkající se kontroly účtárny, byly patrný. 

í{) Pro úřad berní: 

Pro tento úřad byli ustanoveni: 

1 berní správce se služným 1.600 zl., 

1 kontrolor se služným 1.300 zl., 

2 pokladníci, prvý s 1.200 zl., 

druhý s 1.100 zl., 
I adjunkt pokladniční s 1.000 zl., 
7 oficiálů: dva po 900 zl., 
dva po 800 zl., 
tři po 700 zl., 
7 kancelistů: 3 po 600 zl., 

4 po 500 zl., 

3 akcesisté po 400 zl., 

1 praktikant s adjutcm 300 zl. a 3 praktikanti po 200 zl., 

1 sluha se služným 450 zl. 

Úprava berního úřadu záležela hlavně v tom, že zrušena byla dosavadní 
»kladna pro vybírání poplatku z nájemného t. zv. činžovního groše, a že mu 
lo přikázáno vybírání c. k. daní, pak tax, povinností, které potud obstarávala 
estská pokladna na požádání venkovských úřadů v jejich prospěch. 

Tato úprava vyžadovala nákladu 18.050 zl., kdežto dosavadní náklad činil 
».121 zl. 75 kr., čímž tedy mělo býti ušetřeno 71 zl. 75 kr. a počet úředníků 
6 zmenšen. 

Takto navržená úprava obecních úřadů, totiž hlavní pokladny, účtárny, úřadu 
sivebního a hospodářského a konečné úřadu berního byla ve schůzi sboru obecních 
arších dne 16. září 1863 schválena a v následující schůzi obecního zastupi- 
Istva dne 30. září 1863 ustanoveni představení těchto úřadů a sice: hlavním 
>kladnlkem dosavadní pokladník Eduard Mayerhoffer, správcem úřadu berního 
>savadní správce Adolf UUrich, účetním městským dosavadní oíiciál účtárny 
n Březnovský a řiditelem úřadu stavebního a hospodářského František Finger. 

Ostatní úředníky jmenovala pak městská rada ve schůzích v říjnu konaných 
to s platností od 1. listopadu 1863. 

K tomu jest dodati, že dne 17. ledna 1865 usnesla se rada městská po 
Vrhu nově jmenovaného účetního městského Jana Březnovského, aby hlavní 
íímínkou způsobilosti vyžadované od úředníka berního úřadu a účtárny městské 
'a zkouška ze státního účetnictví. V tomto usnesení spatřovati lze vznik tak 
komptability na radnici, neboť všem žadatelům, kteří činili nároky na místo 
lUěstském berním úřadě neb účtárně, bylo uloženo od té doby vykazovati 
zkouškou ze státního účetnictví. 

e) Po úpravě těchto úřadů přikročila rada městská ve schůzi dne 23. února 1864 
opravě poměrů úřednictva konceptního. Zásady, jimiž řídila se při nové úpravě 

10 



Ufi Správa obecní v letech 1860—1870. 

magistrátu, smčřovaly k tomu, aby se zjednodušilo řízení jednací, předešlo zl 
tečnému psaní sloučením odborů k sobč náležejících, aby k oboru piisobno 
dle včci a podstaty systemisován byl přimčřený počet úřednictva, aby se tomi 
v platech dle potřeby časové polepšilo, aniž by byl překročen dosavaciní nákl 
na konceptní úřednictvo. 

Proto doporučováno zřízení pouze šesti referátů a sice: 

1. Referát správních a hospodářských záležitostí, t. j. všech věcí odná 
jících se k obecnímu majetku a statku, jakož i k jeho řízeni. 

2. Referát, jemuž náleží přehled obyvatelstva, vyhledávání a sestavování « 
statistických, policie náboženská, věci domovské a chudinské, spolupůsobení 
doplňování, opatřování a ubytování vojska, dodávání přípřeže, vedení trestn 
protokolů, vydávání různých vysvědčení, jakož i obstarávání rekvisicí jin; 
úřadů, pokud nenáleží již jiným úřadům. 

3. Referát včcí kostelních, vyučovacích a vychovávacích, Židovské obce nál 
ženské, pak vymáhání pokut důchodkových, poplatků právních a kolkových, jal 
i výdajů na nemocnici, porodnici a ústav choromyslných. 

4. Referát policie stavební, požární, místní a zdravotní, pak věcí depositni 

5. Referát vécí obchodních, živnostenských a tržních. 

6. Referát, jemuž náleží spolupůsobiti při vyměřování, vybírání a odpi 
vání přímých daní, podporovati úřady důchodkové, jak ustanovují zákony be 
a důchodkové, hudebné a vymáhání nezapravených obecních poplatků z 
jemného. 

Pro takto ustanovených šest referátů bylo určeno: 

6 magistrátních radů: 1 se služným 2.00n zl., 

1 ^ > 1.900 » 

2 v ^ 1.800 » 
2 ^ > 1.700 > 

7 magistrátních sekretářů: 2 > 1.500 ^ 

2 » 1.400 » 

3 » » 1.300 » 

6 magistrátních koncipistů: 3 » > 1.100 » 

3 » » 1.000 » 

7 magistrátních konceptních adjunktů: 2 po 800 zl., 

2 po 700 zl., 

3 po 600 zl., 

3 magistrátních konceptních praktikantů s adjutem po 300 zl. 

Celkem mělo býti tedy systcmisováno 29 míst úředníků konceptních a nál 
na tento status úřednictva vyžadoval 32.900 zl., kdežto dotud bylo koncepti 
úředníků 35 a náklad na ně činil 32.980 zl. Bylo tudíž doporučeno o šest úi 
níků méně a náklad zmenšíJ se o 80 zl. r. m. 

Úprava tato schválena sborem obecních starších dne 29. března 1864 
návrhu městské rady pouze s tou odchylkou, jež byla přijata k návrhu ol 
ního staršího prof. JUDra Kd. Herbsta, aby místo \'icepurkmistra při magist 
na příště nebylo obsazováno. 

Při tom zároveň byly ustanoveny podmínky, za ktenfch se obsazení 
uprázdněných mělo vykonati. Tyto byly: 

a) Úředníci obecní nemají práva pořadem úředním vstupovati do x^^ 
stupnic platu, nýbrž každé uprázdněné místo propůjčuje se novým jmenová 

fi) Rada městská nebo sbor obecních starších má moc v příčině obsazo 
systemisovaných míst služebních, jež jim dle J} 123. obecního řádu Pražsl 
nále/J, po vydání oběžníku domácího ])rijímati žádosti konceptních úředníkí 
ustanovených a tyto hlavně dle jich způsobilosti dosazovati. 

y) Obecním úředníkům, již jsou nyní definitivně ustanoveni, a kteří při 
organisaci dostali by se na místa, jichž nově systemisované požitky nerov 



Organisace úřadův obecních. 147 

by se dřívójším, bylo povoleno požívati dřívójšího služného dle § 5. minister- 
ského nařízení ze dne 13. prosince 1«S49 č. 47. r. z. 

Po orjj^anisaci té zvoleni ve schůzi obecního zastupitelstva dne 16. června 1864 
k návrhu rady mostské ze dne 7. června 1864, aby nove systemisovaná místa 
radu byla udélena dle stáří, následující magistrátní radové: 

Karel Stehlík z Čeňkova se služným 2.000 zl., 

Jan Wender > » 1.900 > 

JUDr. Jan LVban > » 1.800 » 

Antonín Maver » >• 1.800 - 

Jan Aulehle > » 1.700 » 

Bedřich Peška > > 1.700 » 

A když magistrátní rada Jan Wender dne 26. srpna 1 864 zemřel, postoupili 
radové po nčm následující do vyšší třídy a radou mag^istrátním s 1.700 zl. 
z\oIen ve sboru obecních starších dne 27. října 1864 dosavadní sekretář Gabriel 
Kratochvíl. 

/J Aby však reor^^anisace úřadův obecních byla dovršena, bylo třeba přikročiti 
i k novému zřízení pomocných úřadů kancelářských: úřadu popisního, úřadu 
ubytovacího, kanceláře praesidiální, správy méstské véznice, správy městské váhy 
a cimentovny, dozorství okresního a tržního, správy chorobince na Karlové a chudo- 
bince u sv. Bartoloměje, a to dle zásad již zmíněných. Pro každý z těchto úřadův 
usianoven příslušný počet úředníkův, a městská rada učinila dne 12. října 1864 
předlohu, aby podací protokol, výpravna, spisovna a archiv byly spojeny v jediný 
úřad a podřízeny jedinému představenému, kterážto předloha byla sborem obec- 
ních starších dne 27. října 1864 schválena. Pro spojené tyto úřady bylo syste- 
misováno úřednictvo : 

1 řiditel pomocných úřadů, jenž zároveň byl archivářem, se služným 1.600 zl., 

4 adjunkti: 

1 se služným 1.200 zl. pro archiv, 

1 » » 1.100 » > spisovnu, 

1 » » l.OCKJ > > výpravnu, 

1 > > 900 > » protokol. 

8 oficiálů (jeden z nich jako oficiál-Iithoffraf pro výpravnu): 

3 se služným 800 zl., 
3 » » 700 » 

2 > » 500 » 

Z těch přiděleno šest spisovně, 1 podacímu protokolu a 1 výpravně. 

5 akcesistů: 

3 se služným po 500 zl., 
2 » » » 400 » 

Z těch přiděleni 2 výpravně, 1 protokolu a 2 spisovně. 

9 vykonavatelů pro výpravnu a sice: 

2 se služným po 600 zl., 

3 > > » 500 » 

4 » » » 400 * 
12 písařů pro výpravnu a to: 

4 s denním platem po 1 zl. 20 kr., 

4 » > » \ zl., 

4 > , » _ 80 kr. 

Jich počet mohla rada městská rozmnožiti. 
Dva pomocníci pro kamenotiskárnu s denním platem po 1 zl. 20 kr. 

^íCJ V úřadě popisném, jemuž náleželo popisování a zachovávání přehledu oby- 
^'atelst\*a Pražského, odvádění k vojsku, vydávání povolení ke sňatkům, vydávání 
^iomovských listů příslušníkům Pražským, jakož i pracovních knížek osobám 



148 Správa obecní v letech 1860 — 1870. 

v Praze bydlícím, vedení protokolův o povolení k cestování, úmrtního proto- 
kolu a kontrolní matriky o porodech Pražských židův a zachovávání přehledu 
invalidův a vojenských propuštěnců, byli ustanoveni: 

I správce se služným 1.300 zl., 

1 adjunkt » > 900 * 

4 oficiálové: 2 se služným 700 » 

2 > » 600 » 

1 akcesista » > 400 > 

1 praktikant s adjutem 200 » 

1 vykonavatel se služným 400 » 

h) Pro úřad ubytovací, jenž mél na starosti trvalé i dočasné ubytování voj>k^ 
v Praze a částečné i v nejbližším okolí, pak dodávky přípreží pro c. k. vojskou 
byli ustanoveni: 

1 ubytovací a přípřežní komisař se služným 1300 zl. a s nátur, bytem - 

1 kontrolor se služným 900 zl. a s nátur, bytem, a povinností složiti jistoti^ 
rovnou služnému; 

1 akcesista se služným 400 zl.; 

2 praktikanti s adjutem po 200 zl.; 

1 délník s denním platem po 80 kr.; 

1 obecní strážník s denním platem po 60 kr. a šatem 

Pro kancelář praesidiální k obstarávání prací kancelářských byli ustano\en ji 

2 oficiálové 1 se služným 700 zl., 

1 » » 600 zl; 

1 sluha se služným 400 zl. a šatem. 

Mimo to udělen všem funkční přídavek po 100 zl. 

i) Pro správu měst. věznice, jež měla opatřovati řízení a účtování domácíl — 
hospodářství ve věznici a tamní nemocnici, pokud šlo o stravování, opatrová- -: 
a ošacování zatčených, pak o topení a čištění místností ve věznici, byli ust.^= 
noveni: 

1 správce se služným 600 zl., naturálním bytem, palivem a svítivem a povin- 
ností složiti jistotu rovnou služnému; 

1 úřední sluha s platem 400 zl., jemuž bylo se prokázati úplnou znalostí 
písma; 3 strážníci s platem po 324 zl. a šatem. 

j) Pro úřad městské váhy a cimentovny, jehož úkolem bylo obstarávati váhu 
městskou a vybírati i účtovati plat za použití váhy městské, zkoušeti a cimen- 
tovati váhy a míry pro Prahu určené a všechny vzorné váhy, závaží a míry pro 
celé království České, jakož i zkoumati lihoměry a cukroměry a konečně vydá- 
vati vysvědčení osobám o znalosti měr a vah, jimž u c. k. okres, úřadů cimen- 
tování se svěřovalo, bvli ustanoveni: 

1 správce se služným 800 zl. a nátur, bytem, 

1 kontrolor > * 500 zl. 

Oba byli povinni dáti jistotu služnému rovnou a prokázati znalost přcd- 
pisův o cimentování. Kromě toho ustanoveni při úřadě tomto 2 úřední sluhové 
s platem po 300 zl. 

k) Pro všeobecnou dohlídku policejní a s touto spojené úřední řízení v celém 
městě, jakož i dozor na trzích a při provozování živností, pro spolupůsobení 
při vyměřování a vybírání c. k. daní jakož i poplatkův obecních, bylo dotud 
ustanoveno 16 kancelistů, jakožto okresních dozorců, z nichž 8 bylo se služným 
r)r)0 zl., 7 po 450 zl., a každý z nich měl funkční přídavek 105 zl.; konečné 
1 dozorce ^e služným 550 zl. a iiinkéním přídavkem 1S9 zl., kterýž obstarával 
dozor na trzích. Měly-li se všechny věci, jež byly ku prospěchu obecenstva 
veledůležité, spolehlivě a co možná rychle vyřizovati a mělo-li úřadování toto 
podrobeno býti řádné kontrole, bylo třeba, aby okresní dozorci, kteří dotud 
neměli žádného ])řcdstavenéh() a tak každý v okresu sobě přiděleném samostatně 



Orj^anisacc úřadQv obecních. 149 

a bez všelikého dozoru jednal, budoucně podřízeni byli představenému, který 
by práce odboru jich náležející jednotlivým dozorcům přikazoval, nad nimi bdčl, 
práce jejich revidoval a kontroloval a tím zároveň za rychle, bedlivé a spo- 
lehlivé úřadování jejich byl zodpověděn. I byli tudíž pro tento úřad jmenováni 
1 vrchní okr. dozorce se služným 1200 zl. a 12 okr. dozorců, a to polovice k službě 
tržní a polovice k službě okresní a ustanoveno šesti služné po 800 zl. a druhým 
šesti po 700 zl. Kromě toho bylo systemisováno místo praktikanta s adjutem 
2U() zl. 

Okresní dozorcové dne 24. září 1866 domáhali se, nemajíce funkčních pří- 
davku, aby jim byl pro pohodlí obecenstva vykázán byt zdarma v některém 
obecním domě v jich okresu, aneb aby jim byl povolen příspěvek na byt s pod- 
mínkou, že by byli povinni bydleti v okresu jim přikázaném. Však žádosti jejich 
rada městská dne 23. listopadu 1866 nevyhověla, ježto úprava jich platů byla 
nedávno vykonána, (č. j. 60841 ai 1866j. 

Roku 1867 byli dle dekretu praesidia rady městské ze dne 16. července 
1867 č. 585 praes. ustanoveni neplacení aspiranti služby okresního dozorce 
z kancelářských akcesistův a praktikantů, kteří by přihlásili se k naučení služby 
teto mimo úřední čas. 

Přihlásilo se dle tohoto usnesení 15 praktikantů, z nichž 14 podrobilo se 
zkoušce, při níž uznáni byli způsobilými. 

Když pak dne 10. února 1870 zemřel vrchní okres, dozorce Václav Schiitz, 
usnesla se rada městská dne 19. února 1870 č. 195 praes., aby místo vrchního 
ciozorce okresního nebylo obsazeno, nýbrž aby dle potřeby službu tuto zastával 
magi^istrátní sekretář. 

1) Pro městský chorobinec byli určeni správce se služným 700 zl., palivem 
a svítivem, lékař se služným 700 zl., úřední sluha s platem 400 zl. a vrátný 
5> platem 300 zl. a šatem. Všichni měli v ústavě naturální byty. Kromě toho 
ustanovena tam švadlena s platem 216 zl. 

m) Pro chudobinec u sv. Bartoloměje byl ustanoven správce se služným 
7U0 zl., bytem, palivem a svítivem; domácí lékař s odměnou 200 zl. a do- 
movník s platem 300 zl., bytem a šatem. Ostatní personál služební mohla při- 
jímati městská rada sama. 

Úprava těchto úřadů byla schválena ve schůzi sboru obecních starších 
dne 27. října 1864. 

n) V této době, když byla na stavbu třetího mostu a městské plynárny uči- 
něna půjčka jednoho milionu zl., rozmnožily se práce v pokladně a v účtárně, 
a bylo zřízeno sborem obecních starších dne 30. listopadu 1864 místo poklad- 
níka se služným 1000 zl., v likvidatuře místo inj^rosisty se služným 500 zl. 
a v účtárně místo praktikanta s adjutem 300 zl. 

Když pak vznikla pochybnost, kterak předpisovati daně a přirážky a má-li 

likvidatura předpisovati také potřeby na zachovávání far a škol, bylo městskou 

radou rozhodnuto, že se mají předpisovati daně s přirážkami dle každoročně 

sestavovaných zakládacích listů (Anlaprscheine) a že účtárna pouze tyto listy 

bráti má za základ, a není-li těchto, předpisy za rok minulý. 

o) Představení jednotlivých těchto úřadů byli ustanoveni ve schůzi sboru 
obecních starších dne 21. prosince 1864, a to: 

kiditelem pomocných úřadů se služným 1600 zl. jmenován dosavadní ar- 
chivář městský Karel Jaromír Erben; správcem městského popisního úřadu se 
dlužným 1300 zl. dosavadní správce popisního úřadu Josef Suk; ubytovacím 
íX přípřežním komisařem se služným 1300 zl. s naturálním bytem a povinností 
dáti jistotu, Karel Wolfram; správcem městské věznice se služným 600 zl., nátur. 
bytem, palivem, svítivem a povinností dáti jistotu služební, dosavadní zatímní 
správce Raimund Rciscr; správcem váhy městské a ci mento vny se služným 



150 Správa obecní v letech 1860-1870. 

800 zl., nátur, bytem a povinností dáti jistotu, dosavadní správce Karel Prachner; 
vrchním okresním dozorcem se služným 1200 zl. měst. okresní dozorce Václav 
Schiitz; správcem chorobince s ročním služným 700 zl., nátur, bytem, palivem 
a svítivem, jakož i povinností složiti jistotu, prozatímní správce Václav Kursa; 
správcem chudobince se služným 700 zl., nátur, bytem a palivem a povinností 
složiti jistotu, dosavadní prozatímní správce MDr. Josef B. Pichl Adjunkty pomoc- 
ných úřadů byli pak jmenováni radou méstskou ve schůzi dne 27. pros. 1864: 
pro podací protokol Vilém Rošt, kancelista; pro spisovnu Josef Rank, adjunkt 
městského archivu; pro výpravnu Jan Šámal, koncipista c. k. fin. řiditelství; pro 
archiv městský Josef Emler, adjunkt zemského archivu; pro ubytovací a přípřcžní 
komisařství Jan Karásek, c. k. setník-auditor. 

/) Po této organisaci přikročilo obecní zastupitelstvo roku následujícího 
k úpravě úřadu zádušnfho a ke zvýšení platů patronátnímu duchovenstvu. Jako hlavní 
zásadu vytkla rada městská ve schůzi dněl 26. května 1865, aby jednotlivá odvětví 
odboru zádušního byla oddělena tak, aby byly tu odbory, a to: správní, pokladní 
a kontrolní. Ježto však tato služba vyžadovala rozmnožení personálu, usnesl se 
sbor obecních starších ve schůzi dne 2. června 1865, aby byla zřízena násle- 
dující místa: 

1 správce úřadu zádušního, který by zároveň pečoval o inventář zádušního 
jmění, a jenž by byl přednostou tohoto úřadu. Služné jeho ustanoveno na 
1300 zl. Mimo to bylo systcmisováno místo pokladníka se služným 1000 zl., 
kontrolora se služným 800 zl., akcesisty se 400 zl. a úředního sluhy se 400 zl. 
Všichni tito úředníci byli povinni dáti jistotu služební ve výši ročního služ- 
ného, již musil každý úředník před vykonáním přísahy složiti. (Viz usnesení 
rady městské dne 31. října 1863). 

Organisace ta byvši schválena výnosem c. k. místodržitelství z dne 1. záři 
1866 č. 32727, stala se platnou 1. ledna 1868, když byl prvé ve schůzi sboru 
obec. starších dne 28. prosince 1867 jmenován správcem úřadu zádušního dosa- 
vadní správce Josef Klika. 

Dne 30. prosince 1867 usnesla se pak rada městská, aby byla vypraco- 
vána instrukce pro takto nově organisovaný úřad zádušní. Úkol ten svěřila po- 
kladníku tohoto úřadu Karlu Hofovi, který vypracoval instrukci a předložil ji 
radě městské, jež však dala ji posouditi tehdejšímu účetnímu městské účtárny 
Janu Břcznovskému. Týž nevyhověv rozkazu rady městské, vrátil návrh, poně- 
vadž v něm nebylo přihlíženo k podrobnému oddělení agendy zádušní od agend\ 
magistrátu a rady městské a poněvadž dle dosavadního zvyku měl každý úřac 
sám vypracovati pro své potřeby instrukci. 1 usnesla se rada městská dne 
12. ledna 1869, aby správce zádušního úřadu instrukci tuto upravil. Poněvadi 
však také činil námitky, byl z usnesení rady městské dne 4. ledna 1870 vyzvár 
bez ohledu na tyto námitky, aby tak do čtyř neděl učinil. 

q) Ve schůzi sboru obec. starších dne 13. listopadu 1865 zřízeno v ustaví 
chudinském místo oficiála k obstarávání prací manipulačních se služným 800 zl 
a místo úředního vykonavatele se služným 500 zl. Výdej tento byl uhrazei 
dvěma třetinami z důchodů ústavu chudých a třetinou z důchodů chudobince sv 
Bartoloměje. 

r) Když bylo upraveno r. 1866 vybírání školného na městských obecnýcl 
školách, bylo sborem obecních starších zřízeno dne 27. února 1866 místo po 
kladníka pro toto vybírání se služným 800 zl. 

s) V době organisace bylo podáno několik žádostí o místa kancelářskýc' 
praktikantů. Rada městská rozhodla ve schůzi dne 5. ledna 1866, aby žadatel 
byli přijati za praktikanty neplacené s tou podmínkou, když vykonají s dobrýx 
prospěchem přijímací zkoušku a prokáží, že pokud jim plat poukázán nebud- 
někým budou podporováni. Tak bylo zřízeno 12 míst kancelářských praktikanfl 
bez adjut, kterýžto počet později, a to dle usnesení rady městské ze dr" 



Organisacc úřadův obecních. 151 

lU. kvétna 1867 byl rozmnožen o osm. Tito však domáhali se již dne 20. pro- 
since 1867 u rady mostské, aby některá neplacená jich mista proměnila v adju- 
to\aná, ale nebylo jim vyhoveno. Až teprve když starosta l)r. K. L. Klaudy 
přesvědčiv se, že všichni kancelářští praktikanti jsou znalí jazyka českého, dne 
19. března 1869 poukázal k tomu, že někteří z nich již dvě léta službu zdarma 
konají k- veškeré spokojenosti, usneseno, aby sboru obecních starších předložil 
se návrh na zřízení šesti adjut praktikantů po 150 zl., což též sbor obecních 
starcích dne 15. dubna 1869 schválil. 

t) Aby též byla opatřena služba zdravotní, bylo po návrhu rady městské ze 
dne 20. listopadu 1866 sborem obecních starších dne 3. prosince 1866 ustano- 
veno 8 okresních lékařů, a to 2 jako zdravotní radové po 1.000 zl. a 6 okresních 
lékařů po 900 zl. Místo okresních ranhojičů zřízeno 6 míst asistentův okresních 
lékařů po 500 zl., z nichž měla se však zatím pouze 2 místa obsaditi. Tehdejší 
4 ranhojiči měli potrvati budoucně se služným 400 zl. 

Šesti okresním bábám vykázána odměna po 120 zl. Úprava měla nabýti 
J>íalnosti dnem 1. ledna 1867. Veškeří tito funkcionáři měli za povinnost bydleti 
v okresích jim přikázaných. 

u) R. 1867 ve schůzi sboru obecních starších dne 17. ledna byl při převzetí 
^tální policie ve správu obecní zřízen referát osmý s potřebným personálem* 
<> čemž zevrubně bude ])OJednáno ve zvláštní části. 

v /Počátkem r. 1867 úřad hospodářský a stavební, jenž byl organisován 
^V>orcm obecních starších dne 13. září 1863, nedostačoval potřebám, jež se na 
'^^j kladly, a pomýšleno tedy zase na novou organisaci jeho. I sestoupila .se 
^x-^temální komise, jež radila se o úpravě toho úřadu. 

Poznavši, že při tehdejším stavu spojeného úřadu stavebního a hospodář- 
ského hlavní závadou jest, že náleží mu obstarávati mimo rozsáhlou správu 
^ ospodářství obecního též službu stavební v příčině nemovitostí, jež farám a ko- 
s« tělům městského patronátu náležejí, jakož i že má vykonávati policii stavební 
^X jiné výkony úřední u veřejné službě, podala komise návrh radě městské, aby 
>-^tavební a hospodářský úřad byl rozdělen a na jeho místě aby byly zřízeny dva 
■i^amostatné úřady, kterýžto návrh též rada městská dne 3. září 1867 schválila, ulo- 
i<ivši zároveň komisi příslušné, aby učinila náležité návrhy o působnosti obou 
xířadů. Komise dne 26. května 1868 předložila dle dosavadní instrukce úřadu 
-stavebního a hospodářského ze dne 16. září 1864 (č. j. 4436) návrh na novou 
instrukci pro zvláštní úřad stavební a návrh instrukce pro zvláštní úřad hospo- 
<lářský, jejž rada měst ská schválila. Jednání o podrobném vymezení působnosti 
protáhlo se do r. 1870, neboť teprve dne 3. prosince 1869 schválila rada 
městská návrhy zvláštní komise v příčině rozdělení agendy toho úřadu, usnesši se: 
n) Stavební a hospodářský úřad ve svém nynějším stavu jako úřad má pře- 
^^íati. Za něj má zřízen býti referát pro hospodářské věci obecní, jehož referent 
ííude míti vrchní řízení všech hospodářských věcí. 

^) Pro stavební věci přeneseného oboni působnosti obce má zřízen býti 
'"oferát stavební, jemuž přikázány býti mají síly technické. 

Vylíčené vyřízení této záležitosti protáhlo se však do r. 1870. 
Tc') R. 1868 ozývaly se hlasy nespokojenosti úřednictva na malý postup. Důvod 
^oho spatřován byl v tom, že mnozí úředníci sloužili přes 40 let na jednom 
^ témže místě. Tak na ])ř. Josef Jirka, správce tržního úřadu, 53 let; Ant. 
^'•"orster, oficiál v praesidiu, 47 let; Václav Suk, správce úřadu popisního, 46 let 
^V pod. jiných ještě více. Proto pomýšlela rada městská na odpomoc. Také prakti- 
kanti kancelářští byli tím postiženi, když musili sloužiti dlouhou dobu zdarma 
^ neměli naděje na postup. Vypracovala proto rada městská organisační plán, 
\- němž vzala ohled nejen k upravení neblahých poměrů četných praktikantů, 
riýbrž i k těm úředníkům, kteří pro pokročilost věku nebyli dostatečně způso- 
bilí již vykonávati úřední službu. 



362 ^:práva obecní v letech 1860 1870. 

Mélať se zrušiti dosavadní místa neplacených praktikantův a zříditi miste 
nich místa písařská. Při obsazování jich pak vzat mčl býti zřetel nejen k způso- 
bilosti dosavadních praktikantů, nýbrž i k jich služební dobé. Kromě toho měl; 
dáni býti úředníci, již sloužili přes ustanovený čas a byli k službě neschopni 
do výslužby. Však k uskutečnění této organisace zatím nedošlo, ježto tou dobou 
zrušena byla obecní policie a úřednictvo její přikázáno bylo jiným obecním 
úřadům, čímž byl status značně rozmnožen. Následkem toho usnesla se rada městská 
aby obsazování míst potud se zastavilo, pokud počet přebytečných úředníků ne- 
bude vyčerpán. 

x) Dne 6. dubna 1868 zřídil sbor obecních starších místo technického oficiala 
při městské účtárně s ročním služným 800 zl., aby byla dosažena rychlá a vy- 
datná kontrola účtův obecní plynárny. Dne 17. prosince 1868 pak schválil sbor 
obecních starších systemisování místa městského zvěrolékaře se služným r)00 zl., 
kteroužto funkci vykonával dotud dle usnesení rady městské ze dne 22. září 186.') 
zvěrolékař za roční odměnu 200 zl. 

y) R. 1869 usnesla se rada městská dne 3. prosince k návrhu starostovu \ y- 
hověti žádosti tehdejších písařů s denním platem 80 kr. za zvýšení jich platu, 
ustanovivši jim minimální denní plat 1 zl., ač provedení tohoto zvýšení bylo 
uskutečněno teprve koncem r. 1870. 

z) íeště třeba poukázati k tomu, kterak se služné úředníkům vyplá- 
celo. Do r. 1 868 bylo úřednictvu vypláceno služné prvý den každého měsíce ve 
lhůtách napřed jdoucích, kdežto písařům v měsíčních lhůtách prošlých, na platební 
arch s kolkovanou kvitancí. 

Dne 3. dubna a 11. června 1868 podali obecní úředníci dvě žádosti radL- 
městské, aby bylo jim vypláceno služné na pouhé kasovní poukázky. Za diivod 
uváděli, že sice dle J} 1426 obč. zák. jest oprávněn každý, kdo někomu platí, 
žádati od něho kvitance, ale že není povinen jí žádati. Způsob vypláceti služné 
bez kvitancí zavedly prý již státní dráhy. Česká spořitelna, obecní a okresní 
zastupitelstva venkovská. 

Rada městská usnesla se ve schůzi dne 14. července 1868 odkázati věc 
tuto právnickému odboru, jenž dne 12. srpna 1868 podal návrh, aby pro úřed- 
nictvo a služebnictvo zjednány byly platební archy s ústřižky čili kupony, aby 
každý arch svědčil na 12 měsíců, aby po vybrání celoročního platu vyměněn 
byl za jiný a posléze, aby při každé výplatě pokladna kupon ustřihla, prorazila 
a jím likvidovaný výdej kryla. Návrh ten schválen radou městskou ve schůzi 
dne 21. srpna 1868 (č. 417 praes.) a nový tento způsob vyplácení služného 
počal dnem 1. září 1868.*) 

Když však finanční zemské řiditclství o tom zvědělo, rozhodlo dne 9. března 
1869 č. 37.248, že kupony dotyčných výplatních archů jsou podrobeny kolkovému 
poplatku a proto se kupony od platebních archův od 1. ledna 1869 ustřihovaly 
a referátu hospodářskému předkládaly, ježto pak účtování platů služebních na 
vyplnění a ustřihování kuponů vázáno nebylo. Vyplácely se tudíž i na dále platy 
na seznamy a platební archy bez kuponů s tím rozdílem, že výplatní archy 
vzhledem k úspoře tiskového nákladu byly zařízeny na několik let. 

Rada městská nesouhlasila však s míněním, že by kupony výplatních archů 
byly podrobeny kolkovému poplatku a podala proti tomu stížnost k c. k. mini- 
sterstvu financí, jež vyhovělo rozhodnutím ze dne 10. června 1869 č. 17.00S 
stížnosti, ustanovivši, že poukázky na služné ve způsobe kuponů, nejsou-li opatřeny 
podpisy, nejsou podrobeny jako pouhé doklady účetní kolkovému poplatku 
I nařídila pak rada městská dne 16. července 1869 č. 58.926 účtárně městské 



♦) Ve schůzi (lne 29. záíí 1868 rozšířila městská rada tuto výhodu i na služnc 



učitelstva. 



Frekvence úřední. 15b 

aby při nejbližším poukazování služného opět dřlvéjsí platební archy, jak dekretem 
uvedeným bylo nařízeno, úředníkům vydala. Účtárna poukazovala však na značný 
výdej s novým obstaráváním téchto archův a žádala, aby prozatím setrváno bylo 
při dosavadním způsobu, až jak se osvědčí. 

Co se týče způsobu vyplácení denního platu denním písařům, zůstalo na 
dále při starém. 

2. Frekvence úřední. 

V úřadech obecních úřadovalo se původně ve dnech všedních od 8 — 12 hod. 
dopoledne a od 3 — 6 hodin odpoledne, v neděli a ve svátek pouze od Va9. hod. 
do 12 hod. dopoledne, kromě úřadův účetních t. j. městské účtárny a městského 
berního úřadu, pro které ustanoveny byly úřední hodiny od 8. hod. ranní do 
2. hod. odpolední. 

Roku 1865 podalo úřednictvo obce Pražské žádost městské radě za jednotnou 
frekvenci pro všechny úřady obce Pražské. V žádosti bylo hlavně ukazováno 
k tomu, že pracuje-li úředník denně od 8 — 12 a od 3 — 6 hod., jest duševně 
tak unaven, že mu nelze věnovati se již soukromým studiím a sledovati pokroku 
doby. Zkušenost poučila, že úředník obce Pražské, jenž druhdy za studentských 
let náležel mezi nejvýtečnější talenty, v několika rocích byl daleko za pokroky 
generace mladší, nemoha se dále vzdělávati, což bylo nejen na újmu jemu 
samému, nýbrž i obci. A bylať marná všeliká dobrá vůle a mravní snaha i oprav- 
dovost, když nezbývalo času, aby mohl úředník vnikati v mocný proud vědy 
a sledovati její vývoj. Úřednictvo upozorňovalo dále v žádosti své i na zmenšení 
hmotných výloh, které by vzešly obcí jednotnou frekvencí; zejména na palivu 
ušetřilo by se ročně aspoň 1000 zl., na světle asi 1500 zl. Ale nejen po 
stránce finační jevil by se prospěch, nýbrž i jednotným úřadováním prospělo 
by se obecenstvu, a hlavně pracujícímu lidu, kterýž by mohl doby svého oddechu 
použíti ku vyřízení svých úředních záležitostí a neztráceti tím často času a sou- 
časné své trpce nabyté mzdy. 

Městská rada uvažujíc ve schůzi dne 13. října 1865, zda-li by nebylo včas- 
ným, aby se zrušilo odpolední úřadování vůbec, usnesla se, aby o důležité této 
věci radil se zvláštní odbor, do kterého ustanovil starosta Dr. Bělský svého náměstka 
Fr. Dittricha, městské radní Bedř. Hancke, Fr. Fiirsta, Jos. Huleše, mag. radu 
Jana Aulehle, dále měst. účetního Jana Březnovského, řiditele pomocných úřadův 
a archiváře Karla Jaromíra Erbena, řiditele hosp. a staveb, úřadu Fr. Fingera. 

Odbor ten ve schůzi dne 9. listopadu 1865 doporučil jednomyslně městské 
radé, aby i na dále ve prospěch obecní služby ponechala dosavadní frekvenci 
dvojitou. Na návrh tento přistoupila i rada městská, uváživši zejména, že by se 
ani neuspořily vypočítané úspory za topivo a světlo v částce 2500 zl., ježto na obsta- 
rávání pilných věcí, jakož i k podporování různých odborů městské rady a sboru 
obecních starších, které konají schůze odpoledne, vždy by musili býti přítomni 
aspoň někteří úředníci. Jako druhý důvod uváděl se, že při tehdejším malém počtu 
úředníků, kteří při dvojité frekvenci sotva již stačili vykonávati všechny práce, 
mohlo by se nahromaditi množství nevyřízených kusů, jichž zpracování bylo by 
vyžadovalo zase většího počtu sil. Konečně kladl se důraz na to, že nemůže 
rozhodovati nepatrná úspora tam, kde běží o prospěch služby a pohodlí 
obecenstva. 

A tak zůstalo při dřívějším zavedení. 

3. Úřední řeč jednací. 

Jakmile novou ústavou byla národu českému zaručena jazyková rovnopráv- 
l^^st, počali se ozývati hlasové, aby Praha, jež požívá samostatného zřízení a 
Jejímž zástupcům přísluší nejen právo, ale i dle zákona povinnost, aby se o blaho 



154 Správa obecní v letech 1860—1870. 

občanů Pražských všemožně starali a potřebám i důležitostem jeho v oboru 
činnosti své všestranné snažili se vyhovčti, stala se též vzorem šetření práv 
jazykových a dbala toho, aby jazyk český v úředním jednání nabyl příslušející 
mu platnosti. Toho dosavadní zastupitelstvo, jsouc až posavad převahou národ- 
nosti německé, nedbalo, vedouc záležitosti obecní téměř jen v jazyku německém. 

Očekávala se proto řádná náprava u věci té po nových volbách do obec- 
ního zastupitelstva. A když tyto, jak jsme byli v stati pr\'é vylíčili, dopadly 
ku spokojenosti obyvatelstva českého, neboť byla zvolena většina kandidátu 
strany » Pokroku k lepšímu*, nebylo více překážky, aby nový život ve správě 
obecní mohl nastati a aby jazyku českému, který byl jazykem veliké většiny 
Pražského obyvatelstva, dostalo se řádné platnosti. Tak se i stalo. 

Sotva nově zvolený starosta Fr. Pštross poprvé předsedal sboru obecních 
starších dne 6. června 1861, uvítav jej řečí českou a německou, obrátil především 
pozornost sboru k tomu, že nové obecní zastupitelstvo bude pokládati za zvláštní 
úlohu svou, domoci se provedení rovnoprávnosti ve správě obecní. A nařídil za 
tím účelem, aby k rovnoprávnosti obou řečí bedlivý zřetel byl obrácen. To ale — 
podotkl — nejsnáze podaří se, když bude užívati se vždy při projednáváni 
a vyřizování nějaké záležitosti toho jazyka, v němž bylo podání učiněno. A tudíž 
bude záležeti na obecenstvu, aby věc samo podporovalo a podání svá činilo 
v jazyku mateřském, čímž řeč česká domůže se platnosti v úřadování. 

Aby pak postupovalo se ve věci té v jakémsi určitém směru, vydal starosta 
zvláštní nařízení, dle něhož měla se provésti rovnoprávnost v obecní správě 
Pražské. 

Toto znělo: 

I. Tyto věci buďtcž ihned ve skutek a platnost uvedeny: 

1. Žádost česky sepsaná zapíše se česky do podacího protokolu; je-li k ní ticha 
vyjádření okresního dozorce, okr. 4ékaře, úřadu stavebního neb hospodářského, nechf se 
takové vyjádření učiní po česku. Potfeba-li kromě toho k tomu jednání s jinými úřady, 
jako s úřady okresními, s policejním ředitelstvím ano i s místodržitelstvím, budiž ono 
také české. Konečně budiž dán na tuto žádost Český výměr. 

2. Při žádosti německy psané, ale česky podepsané, budiž postupováno tak. jako 
při žádosti české. 

3. Protokolární a komisionelní vyšetřování, dražbv, ústní opověď živností a tomu 
pod. děj se vesměs s Čechy po česku, a tudíž také v%e česky buď zapisováno. Taktéž 
buďte okresní dozorci čili inspicienti přidržáni k tomu, aby zprávy o českých podánich 
dávali česky, nehledě k tomu, byla-li žádost německy podána. 

4. Všecky blankety bez rozdílu nechf se opatři i v jazyku českém a budiž hleděno 
k tomu, aby se také řátlně po česku vyplňovaly. Totéž staň se se všemi formuláři, ru- 
brikami, protokoly (podacím, živnostenským, úmrtním a y\ s platebními listy na daně 
a na pof)latek činžovní a s jinými k tomu druhu náležejícími listy nebo spisy bemió- 
ncho, hospodářského, stavebního a zádušniho úřadu, měst. účtárny, pokladny, registra- 
tury, expeditu, městské věznice atd. 

5. Jakož se veřejné, tištěné vyhlášky vydávají v obou jazycích zemských, staň se 
totéž ihned s oznámeními psanými, kteréž více osobám svědČi, s oběžnými listy (kuren- 
(lami), pozváními k slavnostem a se všemi podobnými do veřejnosti přicházejícími listinami. 

6. Přísně nechf se hledí k tomu, aby každý nově přijatý úředník nebo jakýkoliv 
služebník obecní a také takový, jenž má býti povýšen, dokonale mocen byl jazyka če- 
ského v mluvě i písmě, a aby v něm také přísahal. Za tou příčinou nechf se přísežní 
formule sepíšou v jazyku českém. 

II. Tyto věci buďte zaváděny znenáhla, ale tak, aby od 1. listopadu 1K(>1*' 

již vůbec se uskutečnily. 

1. Jakož dclnictvo vtf službě obecní a osoby s obcí ve spojení jsoucí, jako licitant 
pachtýři, dodavatelé a j. jsou z větší části Čechové, protož stušno, aby se i hospodářsk= 
správa obecní po česku řídila, a aby se v té věci předkládaly slavné radě městské česlem- 
referáty. Totéž ještě zřejměji týče se správy statku Libi-ňského. 

*) Dnem tím počínal vždy správní rok. 



úřední řeč jednací. 155 

2. Pončvadž na městské trhy přicházejí prodavači jenom z krajin českých, slušno, 
aby řízení tržni bylo české, vyjímajíc jednotlivé případy s pouhými Němci, kdyby se snad 
vyskytly. Buďtež tedy tržní protokoly české. 

3. Protokoly a jiné knihy v úřacíč popisním čili konskripčnim, jako knihy oddaných 
zemřelých a j. nechf se vedou česky, poněvadž je většina obyvatelstva česká. Taktéž 
buď kniha méšfanů vedena po česku. 

4. Dopisy venkovským obcím a městům v krajích českých buďte vždy psány česky, 
byt byly i od nich poslány sem dopisy německé. Slušno jest, aby Praha v té věci před- 
cházela jiné příkladem. 

5. Kde jde o vnitřní záležitosti obecní, dávejte městská rada a magistrát podří- 
zeným úřadům české dekretv, vyjímaje případy, kde by se snad účastnily osoby sou- 
kromé jazyka českého neznající. 

6. Taktéž všichni podřízení úřadové dávejte české zprávy v záležitostech obecního 
hospodářství se týkajících nebo kde jde o věci ryze administrativní. Z tohoto opatření 
nebudiž vyjmut ani jeden úřad pod íádnými i^ýmluvami a vytáčkami. 

7. Poněvadž hasičský sbor se skládá takměř ze samvch Čechů, budiž zavedeno při 
něm české velení a spolu buď v jazyku českém sepsán řád hasičský. Zprávy o požárech 
bucTlež české. Totéž staň se se sborem obecní stráže. 

8. Protože ubytování vojska zasahá do městské správy hospodářství a měšťanstvo 
Pražské, jak už dříve připomenuto, české jest, nechf se nájemní smlouvy v té věci píší 
Ocsky a poukázky na byty buďte vydávány v obou zemských jazycích. 

Že i v^ětšina úřednictva obecního snažila se, aby rovnoprávnost jazyková 
pokud možná se zachovávala, vychází z podání jeho dne 24. června 1861 pracsidiu 
rady méstské učiněného, v němž upozoriíovalo se na nedostatky, jež dosud 
v úřadování panují. Pro zajímavost uveřejňujeme je v plném znění: 

Slavné Presidium! 

V čase nynějším, kdežto více než kdy jindy obráceny jsou zraky celého království 

f cského ku Praze, k staroslavnému hlavnímu městu svému, by podle něho a s ním 

jfdnalo, zachovávajíc tak chvalitebný obyčej předků našich, slušné a spravedlivé jest, aby 

i královská Praha naše se osvědčila, že důvěry takové v plné míře zasluhuje a nyní 

' potom v. čele koruny České jako nejdražší perla že skvíti se bude. 

Protož my podepsaní úředníci obce Pražské, přejíce sobě, aby se skutečným stal 
'I*okrok k lepšimu«, heslo nynějšího zastupitelstva obecního, a vděčně uznávajíce častěji 
*JŽ vyslovenou vůli Slavného Presidia, aby rovnoprávnost jazyků zemských nezůstávala 
íiirtvým písmenem, anobrž, aby spravedlivá přání a očekávání obyvatelstva Pražského, 
^no celého králoství Českého se vyplnila, osměl ujeme se tuto poukázati na některé pro- 
středky, jimiž by se vyslovená vůle Slavného Presidia dříve uskutečnila. 

Nelze toho popírati, že znamenitá většina obyvatelstva i měšťanstva Pražského jest 

2 národu a jazyku Českého, a že by se tedy i v obecním řízení měl náležitý poměr toho 

ol3Jeviti ; že pak se posud tak neděje, toho je příčinou všeobecné úmyslné zanedbávání 

j^ujzyka Českého za správy předešlé, o čemž jinde mnoho praveno bylo a tuto o témž se 

siřiti netřeba. Namital-li by kdo, že i větší část podaných žádostí bývá německá, tomu 

t>iidiž za odpověď, že jenom málo kdo si sám píše svoje potřebná podání; obyčejně po- 

cliázejí takové spisy od pokoutních písařů, kteří českého jazyka řádně neznajíce, žádané 

listiny jen tak ledabylo v němčině dělají, ubohému lidu pak toliko nedokonale v matcř- 

iiVům jazyku je vykládajíce. 

Aby taky českému jazyku zjednal se ve veřejném jednání náležitý průchod, jakýž 
mu vším právem přísluší, osmělujeme se k spravedlivému uvážení a k schválení před- 
kládati tento návrh, jakvm způsobem bv se provedla rovnoprávnost národní v obecní 
»I>rávě Pražské. 

Jak z návrhu toho viděti, naznačeny jsou některé věci, jež se mohou učiniti hned, 
J'né pak, k nimž možno přistupovati krok za krokem. Ale k tomu je především potřebí, 
'^^y se Slavné Presidium postaralo o náležité rozšíření jazyka českého mezi úřednictvem 
^. služebnictvem obecním, a za tou příčinou račiž Slavné Presidium napřed určitě naří- 
diti všem úřadům a osobám jemu podřízeným, aby se staraly, by známosti jazyka českého 
nabyly nebo doplnily, aby časem každý netoliko ústně ale i písemně služby a práce 
*^t>ccní vykonávati mohl a uměl. Až se pak u věci té pokročí, nechť se ustanoví lhůta, 
^* níž každý obecní úředník bude povinen, doučiti se jazyku českému tak, aby po této 
P*'ošlé lhůtě mohl osvědčiti, jak dalece ho skutečně mocen jest. 

Mnohý zajisté byl by se už v mladších letech více učil, kdyby byl seznal, že toho 
^•^utcčně potřeba; vida pak, že se mu žádaného úřadu dostane i při menších vědomo- 
stech, přestal na tom, čeho se nevyhnutelné žádalo. Tak i nyní ovšem mnohý čeká na 
určitější pokynutí ve věci té. Vydá-li tedy Slavné Presidium v příčině té rozhodné pí- 
^^'mne nařízeni svým podřízeným úředníkům a služebníkům, jak svrchu připomenuto, tu 
*^*-^bude pak již nikdo z nich se moci (milou vat i, že toho posud žádná potřeba nebyla. 



15í) Správa obecní v letech 1860—1870. 

by se česky učil a pod., a každý bude přidržen, aby dostál své povinnosti, jižto n 
úřad a služba sebou přináší. Písemného nařízení ve včci té je zvláště třeba proto, ; 
mnozí skutečné se odvolávali k tomu, že jim posud nebylo dáno přímého rozkazu, n 
dbajíce ústnč projeveného přání Slavného Presidia, ba naopak tvrdíce, že kdo česky út 
duje, nachází se na půdě nezákonné, ano veřejné praveno, že u Pražského magistrál 
pouze jazyk německý úředním jazykem jest. 

Vedouce dále, že s mnohých stránek k tomu se pracuie, aby průchod jazyku č( 
skému zamezen byl, že si ten onen zásadu rovného práva jazyka českého dle své libos 
vykládá, a že koiíečnč jírůtahové ve věcech takových nikdy užiteční nebývají a pont 
vadž nynčjší rok pokročil už do šestého mčsíce, osmčlujeme se žádati, aby mčsíc čei 
ven(íc ustanoven byl k předběžnému seznámení se s jazykem českým, v následujícíc 
pak měsících srpnu, září a říjnu aby věc dospěla tak daleko, aby s 1. dnem měsíce listo 
pádu roku tohoto mohlo se úřadovati řádně po česku, kde toho potřeba se ukáže. Ne 
bude-li z počátku hned všecko dokonalé, netřeba toho přísně vážiti; známof, že každ 
začátek bývá těžký, ale začíti jest opravdu potřeba největší! 

Račiž Slavné Presidium k návrhu našemu se nakloniti, jej zrale uvážiti a o něm 
kde náleží, rozhodnouti. 

Dáno v Praze na radnici Staroměstské, dne 24. června na den sv. Jana Křtiteli 
léta Páně po osmnácti stech šedesátého prvního. 

J. Wender, A. Maycr, JUDr. Urban, Bedřich Peška, Antonín Kozel, ían Prachenský 
JUDr. Karel Vraný, J. Hlavatý, Josef Vít, Karel Jaromír Erben, Josef Rank, Josef Pelikán 
Alois Výšek, Josef Vondráček, Václav Panocha, Jan Scholta, Frant. Vichterle, Jul. Lexa 
Stibitz, Antonín Straub, Kosina, Malý, Jan Jerman, Emanuel Zejbrdlich, Jan Březnov 
ský, Vojtěch Sulík, Jan Karpfinger, Václav Klepsch, Jos. Potz, J. F. Zelenka, G 
Kratochvíl, Minařík, Plch, Jaroš, Aulehle, Frant. Rezek, Živanský, Vilém Skřivan, Ec 
jMayerhOffer, Vojt. Kůrka, Ignác Durst. Franta Winter, František Kovařovic, Eduan 
Hoikovic, Ferdinand Vogel, František Špírek, František Ullmann, Jan Klika, Jakul 
Pallas, Jan Špringer, Karel Watzka, Jindřich Krečmer, Josif Rezek, Filip Halíř, Jan Bo 
růvka, Jindřich Čáp, Rytíř ze SOnbergu, Tomáš Widmann, Jan Černý, Ad. Ullrich, Simel- 
Václav Loos, Karel Jedlička, Václav Gut, František Nováky V. Rosť, Alois Kuráž, Ferdi 
nand Koubek, Antonín Květoň rvtíř z Rosenwaldu, Karel Hrbek, Kuchta, Josef BQrnei 
Jindřich Míšek, Jos. L. Dvořák, P. Fiala, Frant. Pettrich, Alois Lakinger, Alois Prcin 
híllter, Josef Bena. Josef Brabec, Bittner, Ladislav Rebeka, Leopold Jireček, Jan Fildar 
Adolf Sklenář, Emanuel Herold, Bedřich Wunderlich, Frant. Hozák, Václav Mixa, Mate 
Máslo, Bedřich Langvvic, Josef Strnad, Alois Pošíval, Karel Svět, J. Netopil, Jan Klím: 
Jos. Pech, Konrád Braun, Jan Haklík, Jan Bílý, Václav Kursa, Antonín Podlaha, FrantiŠe 
Paneš, František Straibl, František Hegrat, A. Svátek, Kováříček, Polland, Háusle: 
Heřman Oberdorfer, Josef Mietzel, Jos. Rospendovský. František Husák, Antonín Kaemp 
Emanuel Váňa, Jan Veverka, Jindřich Šulc, Bedřich Jiříkovský, Frant. Chaloupka, Ado 
Jedlička. Václav Jíra, Josef Faktor. 

Vyhovujíc tomuto podání hledělo obecní zastupitelstvo poskytnouti přílez 
tost úřednictvu naučiti se správně česky a starosta nařídil, aby úředník městsfe 
účtárny František Vichterle přednášel bezplatně obecním úředníkům o českéi 
pravopisu a mluvnici. Přednášky konaly se v tehdejší zasedací síni sboru, n- 
nějsí to síni primátorské a byly zprvu četně navštěvovány, však později návštěv 
čím dále tím více ochabovala, takže starosta vyzval úředníky důtklivě, aby co ne 
dříve s jazykem českým se oznámili, ježto toho bylo velmi potřebí, zvláště p 
přednáškách v radě městské nebo ve sboru. Mluvit samo usnesení rady městsl 
z dne 7. ledna 1862 o včci takto: 

»K návrhu městského radního Frant. Dittricha usnesla se rada městská, slI 
magistrátní rada Václav Vydra byl při českých přednáškách ve schůzích zast: 
pován nějakým úředníkem jazyka českého mocným.* 

Ze dbala toho rada městská, aby českého jazyka byli obecní úředníci zna 
toho dokladem jest návrh, schválený radou městskou již dne 19. listopadu IS^ 
jenž obsahoval základ při propůjčování adjut kancelářských praktikantů. Mělo s 
totiž při jich propůjčování přihlížeti k způsobilosti žadatele zvláště pokud s 
týká znalosti jazyka českého. Byla protož zřízena zvláštní komise, sestávajíc 
z městského radního Fr. Dittricha, místopurkmistra Františka Durasa, archiváře '* 
řiditcle pomocných úřadů Karla Jaromíra Erbena a magistrátního rady Jana 
Aulehle, která kandidáty zkoušela, doporučujíc pouze ty, kteří výborné při 
zkoušce z jazyka čc.^kého byli obstáli. 



Přehled úřední činnosti. 



157 



Na to usnesla se rada městská dne 28. ledna r. 1862, aby praktikantům, 
kteří jsou již ve službách obecních, byla dána lhůta ku prokázání znalosti ja- 
rska českého a sice doba jednoho roku, počínajíc 1. únorem 1862, po jejímž 
uplynutí, neosvédčí-li úplné znalosti češtiny, měli býti propuštěni. 

S provedením rovnoprávnosti souviselo dále usnesení rady městské, z nichž 
jedno stalo se k návrhu starosty již dne 11. června 1861, aby opatřena byla 
k úřední potřebě pečetidla s nápisy českými, jichž dosud nebylo; druhé pak 
k návrhu městského radního Fr. Dittricha, dne 21. června 1861, aby při sepi- 
sování protokolu o schůzích rady městské šetřilo se rovnoprávnosti i co do ze- 
vnějšku, aby totiž jedeřt protokol v pátek počínal s úvodem i záhlavím v české 
řeči, a druhý v úterý v německé řeči, jinak aby protokol o schůzi byl tak 
a v té řeči sepsán, v jaké se děla rozprava o jednotlivých předmětech. 

Okresním dozorcům bylo nařízeno, aby podávali svá dobrozdání o žádostech 
v lom jazyku, v jakém žádosti ty byly podány.*) 

Dále nařízeno bylo, aby veřejné vyhlášky byly psány nejprve česky a pak německy. 
Pokud se dopisování s jinými úřady týče, žádal dne 6. října 1861 starosta 
Fr. Pštross c. k. policejní řiditelství, jménem rady městské, aby dopisovalo obci 
Pražské v jazyku českém. K žádosti té bylo sděleno přípisem z dne 6. února 1862, 
ie odpovědi budou v tom jazyku zemském sepsány, v jakém byl učiněn dotaz. 
r)le usnesení rady městské z dne 26. listopadu 1861 dalo se také dopiso- 
vání se zemským výborem v jazyku českém. 

Dále byly sepisovány ve smyslu usnesení rady městské z dne 24. září 1862 
cenníky na zadávání prací řemeslnických v jazyku českém. 

Dle usnesení měst. rady ze dne 30. listopadu 1866 bylo nařízeno okresním 
lékařům a ranhojičům, aby v^ydávali veškerá vysvědčení a dobrozdání v řeči, 
kterou dotčená osoba mluví, t. j. česky nebo německy, a aby zásady té vždy 
a všude přísně byli dbalí. Jen tehdy, mluví-li strana česky i německy, bylo 
ji na vůli dáno, ve které řeči má býti protokol sepsán. 

Taktéž česky sepisovaly se protokoly a dobrozdání komisí, které rozhodo- 
valy o přijímání osob do chorobince atd. 

Tím způsobem razil si cestu jazyk český ve věcech obecních. Dělo se to 
sice zvolna, krok za krokem, jak ze spisů úředních a protokolů o schůzích 
vysvítá, ale čím dále tím usilovněji vnikalo užívání jazyka českého do úřadování 
obecního, až konečně dosáhl vrchu nad jazykem německým. Trvalo to však, 
než k tomu došlo, několik let. 



4. Přehled úřední činnosti. 

Za příčinou bližšího seznání poměrů tehdejší doby, v jakém počtu podání 
v úředních záležitostech se dělo, podáváme tyto přehledné tabulky: 







a) Podací protokol 


• 
• 










Protokol 

včcí politických 
a obecních 

pracsidiálni kan- 
celáře . . . 


Počet spisů pod 


an ý c 


h: 


1 
1 


1861 1862 1863 1864 


r o 
1865 


k u 
1866 


1867 


1868 1869 


1870 


1 

82866, 74730 
1225 592 


73135 81724 

1 

1 

734: 879 


93874 
864 


87501 
1875 


111161 
1066 


99527 
1038 


117371 
1000 


110394 
16761 


Celkem . . 


84091 75322 


7386*) 82593 


94738 


89376 


112227 


100565 


118371 


112274 



*) Dekret praesidia rady městské ze dne 24. srpna 1861 č. 977 pracs. 



158 



Správa ol)ccní v letech 1860— 1S70. 



•-I 
n 

p, 

c 



r. 






O" c 

3 o 

oř 

fí 

3 

< C 
P 

O 5' 
ca 

p 
-3 



^, a. 

« < 

c 

cc 
— r: 

3 p^'* 
« c 

N p 

o 3 

C 

3 



c ;:, 



3 

^ 3 
W' EU 





N< 


^•^ 


r. 


o 




a 


'* 


p 


. ■■ 


3 


c 


-<» 


y. 


O 


«-♦ 


3- 


3 


P 


C 




r-t 


H— 


3 


C 


O 


N 




c 


/• 


c< 


K » 






r. 


\^ 


3 


P 


*-<> 


?r 


O 




3- 


7^ 


• 


"n< 








?r 




p« 




N 




p 



5r — 



o 



X 



o: 

X 



X 
10 






X 



X 
X 

10 



"•I 









3 - 



V) 

P 



3 

cr' 

3 



P 



P TT 

•-I 
v: 



3 - 

c 

P c 

^ 3 



• S 5: =crc. 

„ '^ ť*" ^ 






O 



X 



x3, 

C^ 3* 



O 

c 

I 



P' 

3 



X 

:;» 

X 



7". 



v: 

C 3 

3 

y. P 



'- :í- p^ í' 2 



3 2, 



ii-3 
P — 

3-n3 



"1 

P' 



p s. 
o w 

"3 

P ,-' 

o 3 

3* '^^ 



3 3 

3-9 



10 



to 

X 



o 

10 



v. "^ 

X 

n 



ř9< 



•<* 

3 
P' 

fť 

3 
I 



< ^ 

C*P- 

• 3" 
p 

• 3" 

/^ 
>^ 

• w 

"O 
. C 

c 

tr. 

o 



10 



i-k ^ 10 

r^ X ^1 

i? r* X' 

i ^ w« 



u 




^1 


■^I 


X 


■^I 


Ci 


^^ 



wt 



•'I 



4^ 
O 






Ol 



•"•I 



■^1 



4*. r^ ^ 






Ol 



^ ^ IC 

Ol C- Oj -ík 

oí X {ó č 

I-- U ÍC to 



-^ ^ 10 

:^ ^ j- c^ 

sC w -U to 

5č Ol ťó X 



w 






h-* 


1-^ 


Ol 


# * 


Ol 


»-* 


o: 


X 


to 


X 


H* 


(-* 


10 




X 


3 


X 



X 

^1 



H* X ^ o 



ř^ 






k>^ 


■u 


OT 




^ 


Ol 


-K 


4. 


•'I 



"•I Ol 



to 



o; 

Ol 



to 
o; tc 

^1 o: 



tj 

01 



■ - 
















5" 


1-^ 
1-^ 






4. 






10 


c» 


to 


•O 




10 


X 


» * 


c- 


3 


^^ 


10 




'•0 


^ 


^ 


OT 


C 


^ 


. -^ 


1 




>^- 


1^; 


^ 


vC 


^I 


1 


c^ 


01 


^ 


X 



O 



Ca: 





•«J 


10 


X 


10 


Cv 


Ol 


to 



/*- 



p« 



. X 



X 

to 



X 



X 



c 
n< 



,1 

. !■— - 
I 



X 




•»J 




o: 


w 


•vj 


X 


vO 


w 


OT 


O 



Í7> 




^3 


•vT 


Ol 


w 


X 


o 


/^ 


Ol 


^1 


•»J 



ti X 
•: O 

[CA 

I 

1 



X 

o 



»1 
O 

C 



^1 

X 



O 

to 



X ! 

".I 



o 
p 

3 
O 



xr 



to 

Ol 

OT 



tjT 



10 
X 



Ol 



10 



X 

00 



^1 



X 

to 



X I 

X I 



0^ I 

O 1 



X 
O 



Mimohídnc požitky úředníkův a zřízenců. 



169 



c), Rozdělení podaných spisů dle hlavních odvětví: 



okol 



Roku 



1861 1862 ! 1863 1864 



1865 í 1866 1867 1868 I 1869 i 1870 

I ' I 



ch politi- I 

olnrcních 82866 74736 73135Í 81724 93874: 8750l!llll6l 995271117371:110694 



h trestních 4657, 3697 3640l — 



i z nájem- | j ' ; ' 
.... 23898 8609 4000 3976! 3793i 4683! 6902 4251 



4002 4503 



111421 H7042 80775 

I 1 



85700 



97667 



I 



92184118063 



103778121373 



115197 



"). Mimořádné požitky úředníkův a zřízenců. 

a) Drahotní příspčvek. 

20. června 1861 podalo úřednictvo obce Pražské žádost k obecnímu 
Istvu, aby mu byl udélen drahotní příspěvek, ježto drahotní a zvláště 
)oměry valnč se byly změnily v Praze od poslední organisace platů 
ých r. 1851. Méstská rada uváživši ve schůzi dne 16. července 1861 
)řednesené, odkázala věc ku projednání komisi, skládající se ze starosty 
issa, městských radních Bcdř. Hancke a Fr. Fursta, a uložila jí, aby 
žíla návrh o drahotném požadavku magistrátních a obecních úředníků, 
lise navrhovala, aby propůjčeno bylo: 
kům s ročním platem 1000 zl. 

700 » 



ím) 
m / 



350 » 

700 > 

do výše 100 » 



20" jj služného jako příbytečné; 

25"; o 

30" ;„ 
25",,, 
30" 



ktikantům s adjutem 236 > 25 kr. 30"/ 



189 
84 



40" 
50"; 
30" 



o 
/() 



/o 

/() 

.0 



lům veškerým 

avek ten měl se povoliti na zbytek správního roku 1861,*) a to za 
říjen, 
tská rada vyslechši dne 30. července návrh komise, usnesla se, aby 
m a sluhům maj^istrátním a obecním povolen byl jako drahotní příspěvek 
188 zl. 19 kr., který by byl splatný ve třech posledních měsících 
o správního roku t j. v srpnu, září, říjnu v stejných částkách, a to tak, 
líci, mající služného méně neŽ 1000 zl., dostali 5"/,^ služného, jako 
příspěvek, od 700 zl. 6".^ a od 350 zl. 8"/^,; praktikanti: s adjutem 236 zl. 



o. 



Vo* s adjutem 189 zl. 10",,,, s adjutem 84 zl. 12"/,,, zdravotní úředníci 
ým aspoň 700 zl. 6",^,, s nižším platem až do 100 zl. 8"/,,, sluhové 
^" 

-* o- 

rh městské rady schválen sborem obecních starších dne 31. července 1861 

em, že podobné příspěvky mají platiti i pro všechny učitele obecných 

žských. 

; 6. a 7. srpna 1861 podali též písaři, jak systemisovaní, tak nesyste- 

, radě městské dvě žádosti, č. 47886 a 47914, o drahotní přídavek. 



právní rok tehdejší trval od 1. listopadu do 31. října. 



160 Správa obccn; v letech 1860—1870. 

bvli vsak odmrštěni se svými požadavky vedle usneseni rady městské ze dne 
23. září 1861. 

Sbor obecních starších povolil také 18. července 1862 úředníkům a sluhům 
magistrátním a obecním drahotní příspěvek na správní rok 1862 obnosem 7972 zl 
19 kr. za týchž podmínek jako r. 1861. 

Připomenouti ještě náleží, že povolená částka drahotného r. 1861 se ne- 
vyčerpala, poněvadž některá uprázdněná místa nebyla obsazena. 

Tímto zbytkem založeno t zv. intercalare, které r. 1862 činilo již 466u zl. 
54 kr., a jež bylo dáno k disposici starostovi a městské radě pro pilné a osvědčené 
úředníky k rozdělení vedle usnesení rady městské ze dne 18. července 1862. 

Dne 23. července 1862 žádali písaři zase o drahotní příspěvek. Měst^íká 
rada zamítla opětně žádost, avšak usnesla se, aby starosta při rozdělování svrchu 
zmíněného intercalare měl k nim zření. 

Jelikož úřadnictvu a služebnictvu obce Pražské, pokud se týče učitelstvu 
byl r. 1862 povolen drahotní příspěvek pouze na jediný rok, a poměry hmotné 
i bytové roku onoho se nijak nezlepšily, nýbrž zhoršily, podali řečení zase žádost 
za drahotní příspěvek na rok 1863. 

O žádosti té radila se dne 6. srpna 1863 komise, která se usnesla navrhnouti 
městské radě, aby se zřetelem na to, že jednak se mají uprázdněná místa 
kancelistů a akcesistů obsaditi již v srpnu toho roku a jednak, že budou veškeré 
úřady obecní co nejdříve zreorg^anisovány, čímŽ platy jednotlivců budou zvýšeny, 
nevyhověla žádosti úřednictva obce Pražské za udělení drahotného na rok 1863. 

Dne 8. března 1864 podala část úřednictva obce Pražské, jichž úřady r. 1863 
nebyly reorganisovány, zase žádost radě městské o drahotné na rok 1864. 
Než městská rada i tuto žádost zamítla z důvodu, že znovuzřizení úřadův 
obecních z většiny bylo již uskutečněno, anebo že v brzku na ně dojde. Poněvadž 
pak rcorganisace veškerých úřadů obecních přece ani v prvém půlletí r. 1864 
nebyla ještě provedena, podala opět část úřednictva obecního dne 26. července 1864 
žádost o drahotní příspěvek, která však dne 20. ledna 1865 byla městskou 
radou jako bezdůvodná zamítnuta, ježto zatím veškeré úřady již byly zreorganisovány. 

ó) Funkční přídavky. 

S výkony v některých úřadech obecních neb magistrátních byly spojeny 
zvláštní funkční přídavky. 

Při organisaci úřadů obecních r. 1851 obdrželi funkční přidavky tito 
úředníci nebo sluhové: 

1 kancelista v Novoměstském vážném úřadě 200 zl. k. m., 

1 » v Malostranském > » 100 » » 

2 kancelisté v praesidiu > » po 150 > > 
6 kancelistů ve spisovně » > > 100 » » 

16 » jako dozorcové okresní » 100 > » 

1 sluha v praesidiu 100 » > 

Když pak r. 1864 byly úřady obecní znovu zřízeny a platy úředníkům 
a sluhům upraveny, byly funkční přídavky v úřadech, vyjma v praesidiu, zrušeny. 
R. 1869 počali se opět domáhati tohoto přídavku úředníci městské spisovny, 
žádosti jejich však nebylo vyhoveno. 

c) Příbvtečné. 

S vykonáváním některých úřadů magistrátních a obecních byl mimo siužn 
spojen i naturální byt, který měli správce hospodářského a stavebního úřad 
účetní hmot, ubytovací komisař, spnivcové chudobince, chorobince a věznic 
správce a kontrolor vážního úřadu a j. 



Mimořádné požitky úředníkův a zřízenců. 161 

Ostatní úředníci neměli naturálních bytův ani příbytečného. 

Teprve roku 1869 počali se domáhati úředníci obecní příbytečného, podavše 

žádost městské radě dne 11. listopadu, aby vzhledem k změněným poměrům 

časovým, hlavně ke zvýšeným cenám bytů v Praze, udělila jim všeobecné |pří- 

bytečné. Městská rada odkázala žádost jich dle usnesení ze dne 19. listopadu 1869 

pětičlenné komisi, aby ji prozkoumala. 

Tato však své návrhy podala teprve roku 1870, za úřadování starosty 
Fr. Dittricha; protož o vyřízení jejím až v druhém dílu dějin obecní správy 
bude promluveno. 

d) O zvláštních platech čili dietách. 

Článek 75. obecního řádu Pražského praví: »Když úředníci obecní konají 
službu krom okrsku obecního, mají právo žádati zvláštních platů, ježto sbor 
obecních starších ustanoví.* 

Dle toho ustanovení domáhali se často někteří úředníci stavebního a hospo- 
dářského úřadu na městské radě, aby jim byly povoleny zvláštní diety za vy- 
konané služby mimo obvod Pražský, a to dle pravidel platných v této věci 
u státních úředníků, kteří dostávali mimo denní útratné ještě t zv. cestovné. 

Rada městská nesdílela tento náhled, neboť kdyby ustanovení platné pro 
státní úředníky platilo všeobecně i pro úředníky obce Pražské, byl by úředník 
městský, x-ykonal-li i jen menší službu mimo okršlek Prahy, tedy na příklad 
na Letné, v Libni, nebo v plynárně obecní v Žižkově, měl právo na diety 
a cestovné, ačkoli snad dotčenou službu vykonal v úředních hodinách a vedle 
toho ještě upotřeboval neb upotřebiti aspoň mohl úředního povozu obecního, 
tak že podobná služba nebyla proň spojena se zvláštními obtížemi a útratami. 

Provedením tohoto ustanovení byly by zvýšily se příjmy některých stavebních, 
hospodářských a plynárenských úředníků, kdežto důchodům obecním byly by 
vzešly značné výdaje. 

Proto ve schůzi dne 8. května 1868 nepřistoupila rada městská, jak jsme 
byli podotkli, k tomu, aby pravidla o dietách platná pro státní úředníky platila 
též pro úředníky obecní, avšak poukazovala k tomu, že sbor obecních starších 
sice nevydal podobného regulativu, ale že si ponechává učiniti výminečnč roz- 
hodnutí o povolení takové odměny případ od případu. 

Teprve r. 1883 vypracovala městská rada pro své úředníky pravidla 
o z\láštních platech. 

e) Zálohy na služné. 

Obecním úředníkům povolovala rada městská zálohy na jich služné až do 
^ýse tříměsíčního služného; přesahovaly-li tento obnos, mohl sbor obecních 
starších na základě §. 99. obecního řádu Pražského o žádosti jich rozhodovali. 

Ve věci té usnesla se rada městská dne 12, července 1864, aby žádosti 
^y hýly vždy opatřeny dobrozdáním přednosty úřadu, jemuž žadatel jest přidělen, 
^ stanovila dále dle svého usnesení ze dne 2. ledna 1869, aby zálohy byly 
f^^Volovány pouze v případech nutných. 

ťj Výpomoci a odměny. 

V případech nutných povolovala rada městská jednotlivým úředníkům vý- 
f^^tnoci peněžité. Zprvu nebylo pevného pravidla, dle něhož se rozdílely, nýbrž 
'^^ případu k případu byly povolovány z intcrkalárního přebytku. Později byly 
^^ileny jednou do roka, vyjmouc ovšem ve zvláštních, nutných případech. 
^Působ tento byl však usnesením rady městské ze dne 1. října 1869 pozměněn 

11 



1G2 Spráx-a obecní v letech 186<» — 1870. 

tím způsobem, že rozdélováni konalo se ve stejných částkách čtyřikráte do roka, 
totiž každého čtvrtletí. Mimo to byl radou městskou dne 4. února 1870 přijat 
návrh starostova náměstka Jos. Hulese, aby žádosti o výpomoci byly předkládány 
zvláštní komisi, kteráž bv činila návrhv radě městské. 

Mimo výpomoci udělovala městská rada tak zv^né > odměny < za zvláštní 
práce úřední, jež vykonávali úřednicí obecní ve prospěch a blaho obce Pražské 
v čase mimoúredním, anebo byly-li některé mimořádné důvody, jež zvláště 
doporučovaly výkon některého obecního úředníka. 

Odměny dotyčné povolovala rada městská až do \-ýše 50 zl. r. m., jinak 
dle S- 99. obecního řádu Pražského sbor obecních starších. 

6. Disciplinární řád. 

Až do r. 1864 neměli ani úředníci magistrátní a obecní, ani služebnici 
svého vlastního disciplinárního řádu. Xastal-li případ, který zasluhoval potrestáni 
úředníka nebo sluhy, spravovalo se obecní zastupitelstvo nebo komise disci- 
plinární 55. 76. obecního řádu Pražského, který praví, že » propuštění nebo od- 
sadení úředníka zatim ze služby, učiniti se může jen podle týchž pravidel, jako 
při státních úřednících úřadů správních.* 

Pravidla disciplinární pro úředníky a sluhy státní byla pak x-ydána cis. 
nařízením ze dne 10. března 1860 č. 64. ř. z. 

Obecní zastupitelstvo pomýšlejíc vydati vlastní řád disciplinární pro své 
úředníky, vzalo za základ ona pravidla platná pro úředníky a sluhy státní, i dalo 
vNpracoVati komisí dle Jí§. 76., SO., 98., 124. a 142. obecního řádu Pražského 
návrh řádu disciplinárního, který došed sborem obecních starších dne 29. března 1864 
schválení, zůstal v platnosti až do dnešní doby, a zní takto: 

Disciplinární řád vydaný úřednikům a služebnfkfim olMcním 

v král. hlavním mésté Praze. 

.\by proveiieny byly §§. 76.. SO., 98.. 124. a 142. obecního řádu Pražského z dne 
27. dubna 1S50 za příčinou disciplinárního Hzeni s úředníky a služebníky obecními, vy- 
dávají sc' ustanoveni následující: 

:í. 1. Každé porušení povinnosti, jeho osobám při obci ustanoveným uloženy jsou 
úřadem, služební přísahou aneb obecnými neb i zvláštními předpisy v přiřiné služby, 
pokáráno bude co proxinení ve služt>d domluvou t. j. dútklivou hanou) s poukázáním 
na zákonní násleiiky. kdyby porušeni povinnosti snad se opako\*alo, nebo tresty disci- 
plinárními, které se uloii s ohledem na způsob a míru služebního provinění, pak na to, 
jestli se snad opako\-alo, anebo na přiléžujici nebo polehčující okolnosti. 
$. 2- Tresty disciplinární jsou: 
a) liomluva, 

b zasiaveni služného nebo mzdy. 
c\ |»okáráni přesazenim ve sIužIh*. 
ď odsazení s úřadu a platu. 
ďi propusiéni ze služby. 

$. 3. Úreilníoi nebo služebnici, ktcři službu zanedbáxTiji nebo libovolné jí se vzdaluji, 
předepsané hiKliny úřední promeškáx^aji. anebo neslušným neb nemraxTiým chováním 
SI' snižuji, maii sc vůbec k plnění své povinnosti upomenouti domluvou a důtkou. 
$. 4. V\ placeni služného nebo mzdy se zastaví nebo po připadé strhne: 
a když jprdvy nt-bo dobrá zdáni v některé x-ěci vyžadoxTiné nebudou podánv ve Ihůtéí 

ustanovme a když se nedbá na pobídku v té příčině učinénou; 
w** když né;aká pilná práce sc zadrží nečinnosti nebo nedbalosti toho. jemuž byla uložena: 
i- k«lyž účty pozdě se složí: 

d když se překročí čas k ilovolené uslanoxený. anebo když se někdo o sw vůl J 
v:da'.u;e úřadu. 

$. :». Potrestání prosazením na jiné místo služební s týmž nebo skrovnějším služnýnfl 
má se predse\"2Íti. zustal-li mimějši trest disciplinami t)e2 účinku, nebo stalo-li se nějslki^ 
hrubé porušeni služby, jimž by důvěra služební mizela. 

^. ' . i*r:;de-;i některý úředník nebo služebník obecní v konkurs, nebo bvl-li vzatf 
do vyset r».''.-ání trestního nebo do takox*ého x-yšetroxáni kámého čili disciplinámíhc^ 
ježto by za následek mohlo míti propuštěni jeho ze služby, nebo žádá-li toho jistota 



Disciplinární řád pro obecní úředníky a zřízence. 168 

vážnost úřadu, aby takový úředník nebo služebník byl odstraněn, má býti odsazen čili 
suspendován s úřadu a služného nebo se služby a mzdy. 

§. 7. Úředník nebo služebník obecní muže býti ze služby propuštěn: 

a) když byl uznán za vinna nějakým zločinem, přečinem nebo přestupkem podle zákona 
trestního, nebo když byl propuštěn pouze pro nedostatek dúkazův; 

b) když upadl v konkurs á ve vyšetřování úpatlečném nebyl uznán za bcízvinna, nebo 
když pro marnotratnost byl dán pod opatrovnictví ; 

i) když hrubém způsobem porušil tajnost úřední; 

d) když se obírá vedlejšími zaměstnáními, které by se zakládaly na soukromém jedna- 
telství nebo na dopisování o záležitostech úředních, nebo které jsou spojeny s ne- 
náležitým vmčšováním v záležitosti soukromé; 

ť když ve svém úřade sám nebo ku prospěchu svvch příbuzných přímo nebo nepřímo 
před početím nějaké práce úřední nebo po jejím skončeni od nčkoho přijímá po- 
dávané dary, nebo když si jiné prospéchy přivlastní pod jakoukoli záminkou; dále 
jestliže se při tom dopustil zločinu zlého užívání moci úřední, užije se při nčm 
kromč toho i předpisův zákona trestního; 

f} když stále se proviňuje zanedbáváním nebo porušováním povinností služebních, ne- 
dbaje na f)ře(lcházející mírnčjší tresty disciplinární; 

^•■j když o své vůli službu isvou opustí a neuposlechne úředního vyzváni, v němž mu 
bylo pohroženo, že nepřijdc-li ve vvméřené určité Ihúté zase do úřadu, službu ztratí, 
a když při tom se ani neospravedlni, nebo když čas jemu uděleného odpuštění čili 
dovolené bez důvodné omluvy překročí o více než o šest neděl; 

h) když jiným nepočcstným chováním ztratil vážnost a důvěru a 

/) když úředníci pokladniční neb účetní vedou obchod ve státních papírech. 

§. 8. Purkmistr dává domluvu ústně, důtku však písemně, v nížto se pohrozí, bude-/i 
se to opakovati, že přikročí se k přísnějšímu trestu disciplinárnímu. Také může purkmistr 
nařídili zastavení služného nebo mzdy, aneb odsazení s úřadu, má však o tomto dvojím 
opatření dáti ihned zprávu radě městské, aby o tom dále rozhodla. 

>í. 9. Zastavení služného nebo mzdy. potrestání přcsazením ve službě, od.sazení 
s úřadu a služby a konečně propuštění ze služby nařídí: 

a) rada městská při úřednicích a služebnících, které jmenovala, a 

b) sbor obecních starších touž měrou při obecních úřednících, které byl ustanovil. 

§. 10. Dříve, než se některému úředníku nebo služebníku uloží trest disciplinární, 
mají se mu věci za vinu dávané, když by totiž dostatečné byly zjištěny, předložiti, aby 
se buď písemně nebo ústně ospravedlnil, a ospravedlní-li se ústně, když se totiž nejedná 
o pouhou domluvu, má se to zapsati tlo protokolu. 

§.11. Má-li bvti uložen trest discii)linární, jenž jest vyhrazen nálezu rady městské 
nebo sboru obecních starších, sestaví purkmistr komisi ze dvou členův rady městské 
a ze dvou radních magistrátních, která má náležité vyšetřování předsevzíti, o jeho vý- 
sledku za předsedání purkmistra se raditi a své návrhy podati i)odle §. 9. ad a) radě 
městské, ad b) prostředkem rady městské sboru obecních starších, aby o tom bylo uči- 
něno konečné snesení. 

§. 12. Proti trestu disciplinárnímu od ratly městské uloženému může se podati od- 
voláni do 8 dnů ke sboru obecních starších, nemá však takové odvolání při nařízeném 
odsazení čili suspensí účinku odkládacího. 

Proti nálezům purkmistrovým a sboru starších obecních ve věcech disciplinárních 
nedopouští se žádného dalšího odvolání. 

§. 13. Každý uložený trest disciplinární zaznamená se do kvalifikačního výkazu, jenž 
se vede u purkmistra o všech úřednících a služebnících obecních. 

7. Dovolená. 

Úředníci ma^i.strátní a obecní nemívali v době námi vzpomenuté pravidelné 
každoroční dovolené. Tato byla udělována tehdy dle instrukcí platných pro 
jednotlivé úřady. Dle těchto povoloval dovolenou na tři dny,*) později na pět 
^nů**) představený dotčeného úřadu. Delší dovolené povolovalo praesidium, 
Itteréž udělovalo mimo to i dovolené veškerým představeným úřadů. 

Každou dovolenou zapisoval představený dotyčného úřadu do knihy zá- 
znamné, do kteréž poznamenával chování a úřední frekvenci veškerých úředníků. 



*) Viz instrukci 
**) Viz instrukci 
dne 22. ledna 1864. 



i spisovny z r. 1851, nebo i^. 10. instr. účtárny ze dne 1. listopadu 1851. 
ci účtárny ze dne 2. března 1860, nebo g. 65. instr. téhož úřadu ze 



164 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Ponévadž však často nékterý úředník bez důvodu svou dovolenou překročil, 
usnesla se rada městská dne 10. března 1868, aby budoucně uděloval dovolen*^, 
jediné starosta, kterýžto způsob pak potr\'al do roku 1883. 

8. O taxách služebních, právních poplatcích a přirážkách 

k daním. 

O taxách služebních platil všeobecně kolkový a taxovní zákon ze dne 
27. ledna 1840, II. díl, §§ 176.— 188.*) 



♦) Tyto zněly: § 176. Každé trvající (stabilní) zvolení čili pojmenování v službu, s kterouž 
buď [Kjněžitý aneb naturální požitek ze státního jmění aneb z veřejného .státnímu jmění 
rovně považovaného důchodu spojen jest, jakož i každé rozmnožení požitku téhož jest 
podrobeno služební taxe, pokud jsou tu výminky tímto zákonem požadované. 

§ 177. Z toho vyjmuty jsou taková trvající pojmenování v službu, s jakouž spojen 
jest |>ožitck peněžitý nebo naturální 200 zl. konv. měny nepfevvšující, a rozmnožení po- 
žitku, pak-li přídavek s předešlým požitkem pospolu sečtený víc než 200 zl. konv. měny 
nevynáší. 

§ 17S. Měrou na zapravcní tax jest roční výnos všech peněžitých a naturálních po- 
žitků úředníka, které řádný jeho plat způsobují. Požitky naturální přirážejí se týmž vý- 
nosem, v jakém se za hotovo.st úředníku j)řipočítávají. 

§ 179. Taxa služební obnáší při prvním pojmenování jednu třetinu v § 178. nazna- 
čeného a při každém následujícím dosažení vyššího požitku, jednu třetinu výnosu, kterýž 
po odrážce toho, z kteréhož úředník již prvé služební taxu zapravil, z nového úředníkova 
požitku zůstává, pročež také v případnosti té, když dosažený vyšší požitek s prvnějším 
od taxy osvobozeným požitkem pospolu výnos v § 177. vyjádřený převyšuje, služební 
taxu z požitku celého zapraviti iest. 

8 180. Všeobecným pravidlem jest. aby se výnos, z kterého ustanovený do služby 
občanské (civilní) neb vojenské c. k. služební taxu, aneb v službě církevní taxu za udě- 
lení beneficií (§ 190.) jetlnou již zaplacený, při budoucích dosaženích, při postupování 
aneb povyšování od platu s novou službou spojeného vždy v srážku uvedl, a služebni 
taxa aby se zapravila jen z pozůstatku, nechť on ustanovený za času svého nového usta- 
novení, postoupení aneb povýšení v požíváni platu aneb beneficia posud trval aneb 
netrval. 

s^ 181. Pakli ale duchovní beneficiant dostane stálou službu státní, aniž jemu z ma- 
jetnosti benelicia svého vystoupiti dlužno, tedy se nesmí při vyměření služební taxy na 
taxu za udělení beneficia jeho zapravenou ohled vzíti. 

í^ 182. jestliže úředníku aneb duchovnímu beneficiantu, který se své služby aneb 
beneticia dobrovolně odřekl, aneb službu svou nebo beneficium skrze nějaké provinění 
ztratil, po čase stálá služba se udělí, tedy se s ním s ohledem na služební taxu je<lná 
tak, jakoby byl posud žádné služby aneb beneficia neměl. 

>$ IS:^. Pakli úředníci pouze jen pro neschopnost ze služby poodstraněni byli. 
budiž s nimi, když po čase v službu schopnostem svým přiměřenou dosazeni bývají, 
ohledem na iiíedni tiuxu, nikoli jako s nově dosazenými, nýbrž jako s úředníky jednáno, 
kteří ze služby do služby pfesazeni bývají. 

i; 184. \* pfi])a(ln()sti přctřídané služby zapravuje služební taxu ten, kdo tady na 
příjmu získá. 

í^ 18r). I)t)slal-li duchovni beneficiant před uplynutím lhůty na zapravení taxy za 
uděleni beneticia ustanovené .stálou službu státní, s kterouž rovně tak veliký neb větší 
plat nežli o přednějším jeho beneficium spojen jest, tedy se jemu tentýž taxní výnos, 
jejž za udělení beni^ficia už zapravil, ])íi vyměření nové taxy k lepšímu připočte. 

i$ 186. Pakli jest úředník [)red uplynutím lhůty k zapravení služební taxy ustano- 
vené ílán na odpočinutí, do pensi aneb je-li jubilován, neb pro nedostačitelné výjimky 
k do.saženi odpočivného platu odbyl, anebo zcmre-li. aneb přestane-li za jakoukoli 
příčinou sloužiti, tedy povinen jest jen tolik měsíénich lhůt zaí)latiti, za kolik měsíců 
jemu aktivní služba nái( /i. 

ij 187. Dostane-li se úředník, kterýž před u|)lynulíni lhůty k zapravení služební taxy 
ustanovené na odpočinuli neb do pensi dán aneb jubilován aneb odbyt byl, po časi— — 
opět do .stálé služby s platem prv požívaným and) s větším; tedy jt:.st povinen lhůt\ — 
za času vystoupení ještě neprošlé na služíbní taxu v tolika měsících zapraviti, kolik ta^ — - 
kových lhůt nezaj)laeených zůstalo. Ohletiem na slu/tbní taxu z onoho výnosu, o jaký — 
nový ])lat předešlý píevyšuj*-, iest .se zachovati podle zásad v.šeobecnýeh. 

i; 188. Podle zá.sad v oddílu tomto obsažených budiž jednáno, ohledem na služební- 
taxy, i s úředníky, kteří placeni jsou z kasy stavovské aneb z obecních důchodů někte- 
rého města zeměpánova. 



o taxách služebních, právních poplatcích a přirážkách k daním. 



165 



Dle dotyčného zákona byli úředníci a zřízenci obce Pražské povinni platiti 
ze svého ustanoveni k službě státní pokladně taxy služební čili t. zv. karenční 
až do r. 1851, kdy c. k. ministerstvo financí rozhodnutím ze dne 15. čer- 
vence 1851 č. 172 ř. z. zrušilo služební taxy za místa, jež se obcí propůjčují 
a \-yplaceji z městských důchodů. 

V zápětí tohoto rozhodnutí usnesla se rada městská dne 31. srpna r. 1851 
v)bírati tyto taxy od svých úředníkův a zřízenců ve prospěch městských důchodů, 
čímž by tyto získaly nový pramen příjmů. Ač usnesení toto dle §. 103. ob. ř. 
Pr. vyžadovalo též schválení sboru obecních starších, nemohlo přece v odpor se 
vzíti, ježto sbor obecních starších schvaloval rozpočet a závěrky účetní, do nichž 
0(1 roku 1851 služební taxy bývaly pojaty, a úředníci obecní, byvše o usnesení 
tom zpraveni, nepodali žádných námitek, ani tehdy, když jim skutečně služební 
taxy byly sráženy. 

Dle toho platily se taxy služební dále, jenže plynuly do důchodův obecních. 
Véc ta přišla opět na přetřes až po vydání kolkového zákona dne 13. pro- 
since r. 1862 (č. 89 ř. z.), jenž při položce 40 a) předpisoval, že propůjčování 
všech úřadův a služebních míst, vyjímajíc místa a úřady, které byly od služebních 
tax osvobozeny, jest podrobeno kolkovému poplatku dle stupnice III., kteráž zněla; 



Obnos, z něhož poplatek 
se vyměřuje 



ji Stupnice ' Mimoř. I 
poplatků I přirážka , 



Dohro- 
mady 



zl. 



v rakouské měně 
kr. zl. kr. I zl. 



Až do 10 zl. r. 

od 10 zl. až 

20 » ^ 

30 > » 

» 50 * *' 

» 100 ^ ^ 

* 150 » » 
» 200 > > 
» 400 * ^ 
» 600 » > 

* 800 ^ >• 
» 1000 » > 

* 1200 > > 
» 1600 - ^ 

> 2000 » ^> 
^ 2400 » - 
" 2800 ^ - 

* 3200 - * 

> 3600 .' y 



m. . . . 

do 20 zl. 

30 > 

50 > 

100 ^ 

> 150 ^ 
.^ 200 >■ 
» 40(> - 
>• 600 v» 
* 800 

1000 » 

- 1200 ^ 

^ 1600 * 

> 2000 > 
.■ 2400 * 
>. 2800 v 
.. 3200 > 
.^ 3600 .- 
v 40nn 



o 
i 10 

I 

;i5 



25 



50 
75 



•) 

3 

4 

I" 

13 
19 



25 



I 



3 - 



5 



6 
8 
10 
12 
14 
16 
IS 
20 



' 50 

I 75 

1 — 

1 25 

1 , 50 
•> 

2 '■ ,-.() 

I 

3 , 50 

4 — 
4 50 



5 - 



1 
2 

3 



kr. 

mm - 

/ ; 

13 
19 
32; 
63 1 

94 
25 
50, 

75! 



1^ ' 

^' I — 

6 25 

7 50 
10 



12 



50 



15 — 
17 50 
20! — 



'>'> 



25 



50 



Jedná-li se o vyšší obnos, platí se za každých 200 zl. 
vyšší poplatek 1 zl. a poplatku vedlejšího 25 kr., dohromadv 
1 zl. 25 kr.; při čemž menší obnos než 200 zl. považuje sé 
jako celý obnos. 

Dle tohoto zákona měli úředníci obecní mimo služební taxu platiti ještě 
znatný poplatek kolkový, čímž by byli utrpěli značnou hmotnou škodu, l^snesia 



166 Správa obecní v letech 1860—1870. 

se protož mčstská rada dne 15. června 1863 na tom, aby úředníci obecní t( 
hoto vedlejšího poplatku kolkového byli zproštěni. 

Když pak přípisem c. k. okresního finančního řiditelství ze dne 22. zá 
1863 obec Pražská byla vyzvána, aby veškerá jmenování obecních úředníkův o 
1. ledna 1863 úřadům finančním oznámila, aby se jim totiž mohl předepsa 
poplatek kolkový, podala rada městská proti tomuto výnosu odvolání, uváděj 
jako důvod k tomu, že úředníci obecní, platí-Ii služební taxu, mají býti osvob( 
zeni od poplatku kolkového, ježto jsou dle §§ 72., 74., 76. a 77. obec. ř. P 
na roven postaveni úředníkům státním. 

Dále poukazovala rada městská ve svém odvolání k tomu, že obec Pražsk 
činí veliké náklady na udržování map^istrátu, čímž na druhé straně stát mnoh 
ušetří, ježto berní úřad a správa politická v král. hlav. městě Praze nalézá s 
v rukou obce, a byla protož rada městská toho názoru, že by právem m< 
stát prominouti obecním úředníkům za bezplatné obstarávání věcí přenesen 
působnosti obcí Pražskou — kolkový poplatek. Státní správa však neuznala dí 
vodu v uvedených a c. k. zemské finanční řiditelství rekurs obce Pražské zamíth 

Tím byli obecní úředníci na tom hůře než státní; neboť tito byvše podrc 
beni služební taxe, byli osvobozeni od poplatku kolkového dle stupnice UI., a krom 
toho byli zproštěni dle ministeriálního dekretu ze dne 18. května 1850 placcr 
daně z příjmů, kdežto úředníci obecní měli platiti mimo služební taxu ještě kol 
kovy poplatek ve výši 6 procent svého ročního služného. Rada městská uznd 
vajíc v tomto případě nevýhodné postavení svých úředníků, předložila dn 
26. června 1864 sboru obecních starších následující návrhy k schválení: 

1. Vybírání služební taxy za propůjčování služeb obecních se zrušuje o 
1. července 1864; 

2. za veškeré úředníky, kteří od 1 . ledna 1863 byli dosazeni na úřad neb 
v službu obecní, nebo kterým služné bylo zvýšeno, zapraví se dle položky sazebr 
40 a) na ně připadající poplatek z obecních důchodů, pokud za toto dosazer 
na úřad nebo službu obecní, nebo za zvýšení služného do městských důchod 
zapravená taxa za propůjčování služby výše náležitého platu kolkového dosahuje 

Návrhy rady městské byly ve sboru obecních starších dne 11. čcrvenc 
r. 1864 jednomyslně přijaty a schváleny. 

Tak byli úředníci obecní zbaveni povinnosti platiti služební taxy. Co s 
týče způsobu, jakým mají býti poplatky právní úředníky obecními zapravován> 
sdělilo c. k. okresní finanční řiditelství přípisem z dne 17. února 1867 č. 27.63f 
že poplatky mají býti zapravovány kolkovými známkami, že však lze povolil 
magistrátu, kdyby o to žádal,*) aby mohl poplatky z ustanovení, povýšení neb 
přeložení ve službě zapravovati přímo, však s tou podmínkou, když prokáží 
čtvrtletně veškeré změny služební zvláštním výkazem. 

Protož usnesla se rada městská dne 17. března 1868 č. j. 2860, aby po 
plátky z ustanovení k službě, pokud jsou podrobeny poplatku kolkovému, byh 
sráženy na zkoušku hned při nejbližší výplatě ze služebních požitků dotyč 
ného úředníka při pokladně, při které výplata se koná. 

Účtárna městská vyměřovala potom dle dekretu c. k. okres, finančního řiditel 
ství ze dne 31. října 1868 zatímně, ihned po doručení dekretu jmenovacího, nále 
žitý poplatek z desateronásobného, po případě z trojnásobného nebo jednodu 
chcho ročního úhrnnúho požitku jmenovaného úředníka nebo zřízence obecního 
odcčctši dříve z úhrnného požitku onoho již dříve částky, z nichž poplatek by 
zapraven. 

Takto zatímně vyměřené poplatky srážela městská účtárna se služného 
mzdy, atd. dotčeného poplatníka a účtovala je na rubrice »cizí jmění*. Poplatku 
obnosem 5 až U) zl. srážela ve třech lhůtách měsíčních, vyšší pak ve dvanácti lhůtách 

*) Žádost byla podána a c. k. tin. okr. íidittílstvim dne 31. října 1868 č. 24035 schválena 



o taxách služebních, právních poplatcích a přirážkách k daním. 



167 



Po každém čtvrtleti sdělala zevrubné priznávky a celkové výkazy, z nichž 
pné předkládala radou méstskou c. k. úřadu pro vyměřování poplatků^ druhé 
pak byly ponechány při spisech rady městské. 

C. k. úřad pro vyměřování poplatků zkoušel pak jednotlivé priznávky 
a sděiával dvojmo platební rozkazy, jeden pro dot\xného poplatníka, druhý 
vedle § 64. 1. dílu poplatkového zákona ze dne 9. února 1850 pro radu měst., 
kteráž dodávala platební rozkazy městské účtárně ku prozkoumání, srovnávají-li 
se se zatímním vyměřením, jež rada městská učinila, neb jsou-li poplatky finanč- 
ními úřady vyměřené větší nebo menší. 

Dle zpráx-^' městské účtárny dala pak zapravovati rada městská poplatky 
c. k. úřadem pro vyměřování poplatků předepsané ve lhůtě 30tidenní hlavní 
mést. pokladnou u c. k. důchodkového úřadu v Praze. Byl-li vyměřen poplatek 
větší, než bylo zatímní vyměření, byl uhrazen rozdíl další srážkou ze služebních 
požitků dotčeného poplatníka. Byl-li vyměřen poplatek nižší, navrátil se pře- 
bytek za stvrzenku dotyčnému úředníku. Xebyl-li vx-měřen c. k. úřadem pro 
vyměřování poplatků správně, odvolávala se rada městská k \-yšší instanci. Rozhod- 
nutí o takových rekursech měla měst. účtárna v patrnosti ve knize t. zv. »normalií«. 

Kromě toho poznamenáváme ještě následující: 

Dle usnesení rady měst. ze dne 21. srpna 1868 č. j. 58461 měla \-ý-pravna 
koncem každého roku měst. účtárnou předkládati radě městské výkaz vybraných 
potřebných kolků na dekrety, jež byla přijala od neplacených praktikantů. 

Dle dekretu rady městské ze dne 16. dubna 1869 č. 28.068 měl každý re- 
ferát postarati se, aby byly vybrány náležité poplatky od zřízenců, jimž pokladna 
méstská nevyplácí služného, nebo kterémž služba jiná byla přikázána. 

Ve smyslu dekretu rady městské ze dne 4. srpna 1869 č. 4114 byly dle rozhod- 
nutí c. k. finačního okresního řiditelství ze dne 29. dubna 1869 dekretv diumistův 
a civilních exekventů dle zákona ze dne 9. února 1850 lit. 16 é) a dle položky 
"♦O lit. d) zákona ze dne 13. prosince 1862 A. G. Bl. č. 50 a 59 podrobeny kolku 
tiíe stupnice U., a to z trojnásobného ročního požitku, který jest spojen s do- 
tyčným místem. Stupnice II. zní: 



1 








1 


Stupnice 


Mimoř. 




Obnos, z níhož 
má vyměřen 

Do 20 zl. r. m 


poplatek • 
býti. 


poplatků 

1 


přirážka 


^^ » 


. 1 


v r 


akouské měně 


zl. kr. 


zl. 


kr. 


zl 


kr. 

~ 1 

1 p. 


1. 


5 




pře 


s 20 zl. 


až do 40 zl. 


'' 10 


■ 


3 




: 13 


» 


40 


» 


> 


60 > 


15 




4 




!19 


> 


60 


> 


» 


^ lOíi > 


25 




/ 




32 


» 


1(H) 


* 


.% 


^ 200 • 


oO 




13 






63 


> 


200 


A 


1* 


300 " 


. 75 




19 




94 


> 


30<» 


;» 


» 


> 400 » 


1 — 


1 
1 


25 




1 i 25 


» 


400 


» 


«i 


. 800 > 


2 


1 

1 


50 




2 ; 50 


> 


SOO 


> 




» 1200 > 


3 — 




75 




3 /O 


,> 


12(M) 


•» 


> 


1600 - 


4 


1 


— 




5 — 


» 


160O 


> 


.► 


> 2(X>0 • 




i 1 


25 




6 25 


v 


2000 


:• 




2400 > 


6 — 


1 


50 




7 50 


"* 


24<K) 


» 




3200 . 


8 - 


2 


— 




10 — 


A 


320Í) 


-> 




.< 4000 • 


10 -- 


2 


50 




12 


50 


» 


4<>X> 


. 




4S(M» . 


12 — 


3 






15 


— 


» 


48fM) 


• 




> 5600 > 


14 — 


3 


50 




17 50 


P 


5600 


.> 


:» 


6400 


16 


4 


— 




20 


» 


6A(M) 


• 


> 


- 7200 


18 — 


4 


50 




22 50 


* 


72(.M) 


/» 


. 


» 8000 ' 


20 


r> 


— 




25 


— 



Přes 8000 zl. jest z každých 400 zl. vyšší í)oplatek 1 zl. a vedle toho přirážka 2. 
úhrnem 1 zl. 25 kr., při čemž se zbytek menši než 400 zl. považuje jako celek. 



kr.. 



108 Správa obecni v letech 1860 — 1870. 

Konečně jako dodatek uvádíme, že úřednici a služebnici obecni platili pů- 
vodně mimo služební taxu a právní poplatek ze služného nejen státní dan a 
státní přirážku, nýbrž i přirážku zemskou, obecni a přirážku k v^^N^azovacímu fondu. 
Když rozhodnutím c. k. ministerstva vnitra ze dne 13. března 1853 (dle Nejvyš- 
šího rozhodnuti ze dne 16. února 1853) osvobozeni byli úředníci státní od placení 
obecních přirážek a když později c. k. ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 
31. prosince 1858 č. 11.743 dle Nejvyššího rozhodnuti ze dne 25. listop. 1858 
rozšířilo výhodu tuto i na přirážky zemské a přirážky k vyvazovacímu fondu, do- 
stalo se výhody této i obecním úředníkům. Byliť i oni osvobozeni od těchto 
přirážek. 

9. Sňatky úředníkův obecních. 

Dekret dvorské kanceláře ze dne 17. března 1801 ukládal úředníkům státním 
za povinnost, aby v případě zamýšleného zasnoubení úmysl svůj oznámili svému 
přednostovi. Poněvadž ustanovení toto vztahovalo se i na úředníky obecní, méli 
i oni úmysl svůj oznámiti starostovi neb jeho náměstku. Úředníci a praktikanti, 
jichž služné neb adjutum bylo menši 300 zl., měli žádati radu městskou o po- 
volení ke sňatku. V žádosti méli prokázati, že vedlejším zaměstnáním nebo dů- 
chodem opatřují si příjem nejméně 800 zl. Kdo dle předpisu toho se nezachoval, 
zbavil manželku nároku na vdovský plat.*) 

10. O výslužném úředníkův a služebníkův obecních 

a magistrátních. 

Obec Pražská v letech 1860 — 1870 nemajíc řádu o vyměřování výslužného 
pro své úředníky a zřízence, kteří bez úhony sloužili a pro sešlost věkem, pro 
těžké vady tělesné nebo* duševní nebo z jiné pozoruhodné příčiny k x-ykonávání 
povinností na ně vložených stali se neschopnými, anebo v případě jich úmrt\ 
pro vdovy a sirotky po nich, spravovala se ve smyslu §§ 74., 77. a 80. obec. ř. 
Pražského normami, platnými pro úředníky státní a vydanými dne 30. listopadu 
r. 1771 a 26. března r. 1781, jež byly obsaženy ve dvorském dekretu ze dne 
26. června 1816, a případnými pozdějšími nařízeními státními. 

Zmíněná pravidla však nesrovnávala se již krátce po svém vydání s poměry 
časovými a se zásadami práva i spravedlnosti, jak teprve měla vyhovovati 
v dobách pozdějších. 

I nebude snad zbytečné, promluvíme-li o těchto zásadác^i zevrubněji. 

Úředníci mohli zproštěni býti služby na vždy, nebo pouze dočasně. V pří- 
padě prvém dostávali výslužné (pensi), ve druhém odpočivné nebo plat pro případ 
staří. Sluhům byly poskytovány provise. Na odpočinek vůbec byli dáváni úřed- 
níci buď z moci úřední, nebo na vlastní žádost. Na trvalý odpočinek dáváni jsou 
úředníci, když nebylo lze očekávati, že poměry, za kterých kdo byl na odpo- 
činek dán, se změní, kdežto na dočasný odpočinek byl dán ten, jehož neschop- 
nost k úřadu tnala více jednoho roku, avšak při němž přece byla naděje, že 
nezpůsobilost jeho pomine. 

Hlavní rysy, kterak se udílely pense a odpočivné, úředníkům a provise slu- 
žebníkům, zakládaly se na následujících ustanoveních. 

1. Slal-li se úředník nebo služebník k úřadování nebo k službě neschopným, 
dostával dle svých služebních poměrů buď pensi se zřetelem k svým služebníra 
létům a k požitkům, které měl, nebo částku na živobytí potřebnou, provisi, neb 
odbytné. S vdovami a sirotky jednalo se dle postaveni, jaké měl jich manžel, 
po případě otec. Jen ti úředníci mohli činiti nároky na pensi pro sebe a svou 



*) Viz usnesení rady mčstské ze dne 27. dubna 1870. 



o výslužném úředníkův a služebníkův obecních a magistrátních. 169 

vdovu, kteří byli dekrety trvale ustanoveni, kteří sloužili aspoň 10 rokův a ne- 
vystoupili ze služby o své vůli. Když byl dán úředník před uplynutím desítileté 
služby na trvalý nebo dočasný odpočinek, dostal pouze roční plat jako odbytné. 
(Dvoř. dekr. ze dne 31. března 1781, odst. 5.*), § 2. císařského nařízení ze dne 
9. prosince 1866 č. 157 ř. z.) Vdova po takovém úředníku měla dle pensijního 
normále nárok pouze na úmrtní kvartál. 

Výminka byla pouze při úřednících, kteří onemocněli tou měrou bez své 
viny, že stali se neschopnými k veškeré službě, nikoli snad pouze k službám 
veřejným. Jim ponechávala se čtvrtina jejich dřívějšího služného, a zavinilo- li 
úřadování samo onu nehodu, bylo lze doporučiti takové úředníky, aby se jim 
přilepšilo mimořádně. Úředníci, kteří byli ze služby propuštěni pro nenáležité 
chování nebo nemravnost, neměli nároku ani na výslužné ani na odpočivné. 
Jako nikdo z moci úřední nemohl býti dán na odpočinek, kdo ještě byl schopen 
vykonávati další služby nebo nebyl přespočetný, tak i vyžadovalo se od pocti- 
vého úředníka, který požíval platu, aby sloužil, pokud toho fysické síly 
jeho připouštějí a obec ho potřebuje, byť i již 40. služební rok překročil. 
(Dvoř. dekret ze dne 26. května 1803). Z trestu nebylo lze nikoho dáti na od- 
počinek. (Pens. norma z r. 1781, dvorský dekret ze dne 16. srpna 1818, Nejv. 
roahod. ze dne 22. května 1835). Případy, ve kterých úředník nebo zřízenec po- 
zbývali nároků na pensi, byly: 

a) když o své vůli zřekl se služby, (Nejv. rozhod, ze dne 4. dubna 1787); 

b) jestliže bez úřední dispense vstoupil jako žák na nějaké učiliště. (Nejv. 
rozhodnutí ze dne 17. února 1827); 

c) opustil-li o své vůli službu a byv v náležitém čase vyzván, aby se zase 
vrátil do svého úřadu a ospravedlnil svůj svémocný odchod, neuposlechl tomuto 
vyzvání. (Dvoř. dekret 9. července 1835); 

ď) kdo byl odsouzen pro dluhy (dvoř. dekret ze dne 25. října 1798); 
e) pro nedbalost (dvoř. dekret ze dne 5. září 1816); 

f) pro přečin služební (dvoř. dekret ze dne 31. srpna 1817); 

g) pro zločin nebo přečin (dvoř. dekret ze dne 6. čer\'encc 1812); 
h) pro přestupky (dvjr. dekret ze dne 3. čer\'ence 1816). 

V poslednějších však dvou případech pouze tehdy, když uznáno bylo disci- 
píinárně, že má dotyčný propuštěn býti ze služby. 

í) Když se zdráhal na přikázané jemu nove místo služební nastoupiti (dvoř. 
dekret ze dne 28. července 1823 č. 30.359); nebo 

j) když neoprávněně vzdálil se z rakouského státu (dvoř. dekret ze dne 
>• února 1808). 

Pro výměru výslužného, odbytného úředníkův a provisí schopných služebníkův 
'^sáhovalo cis. nařízení ze dne 9. prosince 1866 č. 157 ř. z. ustanovení ná- 
' ^dující: 

Kdo sloužil 10 — 15 let, dostával z ročního služného třetinu, 

od dokonaného 15. roku do 20. roku %, 

> » 20. » » 25. » '/.,, 

25. » » 30. » ^%, 

> > 30. > » 35. » '^y^, 
» » 35. » > 40. » ^/g, 

teprve po dokonaném 40. roku služebním celou částku svého aktiv, služného. 

Dle dvorských dekretů ze dne 7. dubna 1834 čís. 13.707 a 3. července 
834 čís. 26.774, nesměla se doba, po kterou byl úředník suspendován s úřadu 
^ tudíž aktivní služby nekonal, ncskončila-li suspense jeho nevinou, počítati do 
íobv služební. 

*} Viz: Josef II. Zákony, 4 sv. str. S6. 



170 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Při výměře pensf a provisí bylo přihlíženo: 

a) k výši služného, které úředník posledně měl (Pens. normál z r. 1771); 

/?) k požitkům vedlejším a k naturálnímu deputátu (dvorský dekret ze dne 
3. dubna 1776). 

Každému, kdo požíval pense, odpočivného, provise, bylo dovoleno sice 
soukromě též něco si vydělávati, avšak jen pokud nebyl zpět povolán dekretem 
do veřejné služby. 

2. O zaopatřování vdov a sirotků platila následující pravidla: 

Vdovy dostávaly pensi, provisi neb odbytné. Poněvadž pak zaopatřováni 
vdov a sirotků zakládalo se pouze na služebních letech a na zásluhách zemře- 
lého manžela, pokud se dotýče otce, proto pominulo jich zaopatření: 

a) když vůči sloužícímu nebo do výslužby danému úředníku (služebníku) 
ztráta pense (provise) vyřknuta již byla, byť i toto vyřknutí nebylo by se snad 
uskutečnilo, kdyby později byl zemřel, (dvoř. dekret ze dne 11. května 1815V, 

M když dotyční úředníci nebo služebníci před smrtí byli suspendováni, do- 
pustili-li se přečinů služebních nebo mravnostních, jež měly v zápětí pozbytí pense 
(provise) a to i tehdy, když se pro jejich úmrtí dotčený rozsudek nebo nález 
nemohl vyřknouti. (Dvoř. dekret ze dne 2. ledna 1830). 

c) Vdovy a jich sirotci pozbývaly nároků na zaopatření, když jejich manžel 
resp. otce skončil sebevraždou. (Nařfz. financ, minist. ze dne 30. srpna r. 1852, 
č. 14.497, č. 172 ř. z.). 

Spáchal-li úředník sebevraždu v nepříčetnosti, muselo se přiložiti k žádosti 
o pensi (provisi) řádné vysvědčení lékařské. Ve vysvědčení takovém musilo vý- 
slovně býti podotknuto, že byla spáchána sebevražda v nepříčetnosti. Zá- 
roveň musilo se při žádostech podobných zjistiti úředně, zda-li nebylo vůči sebe- 
vrahu snad závad, pro které by rodina jeho pozbývala nároků na pensi nebo 
provisi. (Rozhodnutí c. k. financ, minist. ze dne 30 srpna 1852). 

Při pozůstalých o pensi nebo provisi nehledělo se však na závady, pro něž 
zesnulý byl potrestán disciplinárně, ale pro které však nebyl ze služby pro- 
puštěn. (Nejv. rozhodnutí ze dne 9. května 1840, dekret dvoř. kancel. ze dne 
19. června r. 1840, sbírka polit. zák. str. 201.) 

Veškeré nároky rodiny zemřelého na pensi a provisi přestávaly: 

a) když členové rodiny úředníka ještě za živobytí jeho byli odsouzeni pro 
zločin a nepominuly-li ještě právní následky s rozsudkem tím spojené, (trestní 
zákon z r. 1852, § 26. odst. g. zák. z 15. list. 1867 č. 131 ř. z.); 

b) provdala-li se vdova za úředníka bez svolení úřadu, nebo když úředník 
oženil se bez svolení úředního, maje menší příjem, než který byl stanoven, (dv. 
dekr. ze dne 29. července 1800, a ze dne 17. května 1807); 

c) provdala-li se vdova za úředníka, od něhož se požadovala jistota, pro 
případ že by se oženil, na základě listiny, a dotyčná vdova vyžadované kauce 
nesložila a veškerých nároků na pensi se zřekla, (nař. c. k. fin. min. ze dne 20. února 
1854, č. 47.641); 

(/) byl-li uzavřen sňatek s úředníkem již na odpočinku, nebyl-li ovšem 
úředník později reaktivován, (dvoř. dekret ze dne 18. října 1796, a 8. dubna 
r. 1835, č. 21.604), též děti z podobného manželství neměly nároků na pensi; 

ť) byl-li uzavřen sňatek se suspendovaným úředníkem, nebo byly-li z ta- 
kového manželství zplozeny děti (dvoř. dekret ze dne 5. června 1773 a dekr. 
dvoř. kom. ze dne 4. pros. 1834); 

/') provdala-li se vdova za aktivního úředníka, však staršího více než še- 
desát let, a nevzešly-li z manželství toho děti. nebo nežila-li vdova s dotyčným 
úředníkem aspoň po 4 Icta (dvoř. dekret ze dne 28. čer\na 1794 a 15. srpna 
1 791\ Méla-li vdova s úředníkem takovým děti nemanželské, které později byly 
legitimovány, neměla jak sama, tak i ony děti nároků na pensi. Vdově takové 
náležel však nárok na odbytné (dvoř. dekret ze dne 21. května 1830). 



o výslainém úředníkův a služebníkův obecních a magistrátních. 171 

Vdova pozbývala nároků na zaopatření, nikoli však její déti, byť byly vlastní 
nebo nevlastní, byla-Ii soudně rozvedena, nebo žila-li odloučeně a neviny své 
nemohla dokázati. 

Služební léta manželova neměla účinu při výměře pensc vdovy, neboť tato 
říála se pouze dle hodnostní třídy manželovy. (Pens. normál ze dne 30. října 
1771, 26. března 1781, dekret dvoř. komory ze dne 15. října 1792). 

Pense t. zv. hodnostní byly vyměřovány pouze vdovám po vyšších úřed- 
nicích, nejvyšší obnosem 630 zl. a nejnižší 350 zl. 

Všem ostatním vdovám, jimž nebyla vyměřována pensc dle hodnosti zemře- 
lého manžela, náležela z pravidla jedna třetina posléz ustanoveného platu manže- 
lova (Pens. norm. z r. 1771, 1781), nehledíc na jeho přídavek (dekret dvoř. ko- 
mory ze dne 16. prosince 1822 č. 50.323). 

Při tom platily zásady: 

Vdovy, jichž manžel měl ročně 210 -315 zl., dostávaly ročně 105 zl. Pře- 
sahovala-li jedna třetina, již vdova měla dostati, obnos 350 zl., bylo jí přiřknuto 
pouze 350 zl. K soukromému jmění vdovinu nebylo hleděno. (Nejv. rozhod, ze 
dne 4. září 1850 č. 350 ř. z.) 

Odbytné vdov, jichž mužové nesloužili 10 let, vyměřovalo se dle pens. norm. 
i r. 1781 čtvrtinou posledního platu mužova (dvorní dekret ze dne 5. května 
1808). Vdovy, kterýchž mužové přišli o život při vykonávání služby, měly nárok 
též na jednu čtvrtinu posledního jich platu, však tato nesměla býti menší než 
105 zl. a větší než 350 zl. (pens. normál z r. 1781, Nejvýš, rozhodnutí ze dne 
26. dubna 1791). 

Provise obnášela jednu třetinu posledního platu mužova bez ohledu na 
jmění vdovy (dvoř. dekret ze dne 24. listopadu 1822, rozhod, c. k. financ, minist. ze 
dne 9. listopadu 1850 č. 14.064). 

Zásady byly při tom následující: 

Provise nebyly ustanoveny nikdy menší než loV.^ kr. a větší než 21 kr. 
denně a nesměly plat manželův nikdy překročiti (dvoř. dekret ze dne 17. dubna 
r. 1832 č. 966, dekret dvoř. kane. ze dne 3. srpna 1844 č. 21.192, dv. dekret 
ze dne 7. dubna 1838 č. 14.151). 

Pense a provise byly udělovány vdovám k nerozdílné ruce s dětmi. Vdova 
byla povinna starati se o nemajetné děti po svém manželu, ať byly vlastní neb 
nevlastní, z prvého manželství jejího manžela, a to až do doby, kdy dítky ony 
dosáhly normálního stáří, neb až byly zaopatřeny. 

Když vdova jako matka těchto povinností neplnila, nebo neměly-li děti s matkou 
z různých příčin společného bydliště, bylo třeba učiniti narovnání v příčině pense 
pro déti; nestalo-li se tak cestou smírnou, měl poručník práva domáhati se u pří- 
slušného úřadu, aby dětem byl díl pense nebo provise poukazován zvláště až do 
dosažení normálního věku, díl ten však nesměl převyšovati poloviny pense vdov- 
ské (dekret dvoř. kancel. ze dne 7. září 1 792). 

3. Při vyměřování pensípro děti po úřednících, které byly zcela osiřelé, 
l^diž i bez matky, platila tato pravidla: 

Zcela osiřelé děti měly nároků na pensi za týchž podmínek jako vdovy, 
jejich matky (dvoř. dekret ze dne 21. března 1825). 

Výminečně mohly dostávati pensi i děti takové, které sice ještě matku měly, 
^terá však opět byla se provdala (dvoř. dekret ze dne 7. září 1791, 5. května 1801, 
1*'>. června 1808); dále když matka pozbyla nároků na pensi rozvodem a nedo- 
kázala své neviny, nebo vydala-li při sřiatku listinu, dle které se byla zřekla 
'íiroků na pensi. 

Pense (provise) dětí činily polovici pense (provise) vdovské. Dětem vyplá- 
cely se až do stáří normálního a obnášely nejméně 100 zl. (dekret dvoř. kane. 
ze dne 7. čer\ence 1832). Pense ncvypočítávala se na jednotlivé dítě — nýbrž 
na všecky vespolek (konkretální pense, provise). 



172 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Dosáhlo-li dítě (z několika dítek) zletilosti, připadal podíl jeho stejnou mcrou 
na všechny ostatní nezletilé (dvoř. dekret ze dne 25. srpna 1797). 

Vdovy, které požívaly pense a mely čtyři děti, z nichž jedno mohlo byli 
i pohrobkem dostávaly na né do normálního stáří příspěvek na výchovu, nor- 
mální věk byl u hochů dokonaný 20., u děvčat 18. rok. 

U dětí, jichž matky požívaly pouze provisí, bylo stáří normální u hochu 
14. a u dívek 12. rok dokončený. 

Příspěvky na výchovu náležely pouze matce, aby mohla děti snáze vycho- 
vávati (dv. dekret ze dne 4. prosince 1798, 21. května 1790, 21. května 1824, 
7. září 1792, Ncjv. rozhod, ze dne 28. čer\na 1822). 

Př.spěvky na výchovu udílely se podle počtu hlav a pouze tehdy, byly-li děti 
nezaopatřeny a v ošetřování matčině, a jen těm, které nedosáhly normálmlio 
stáří. Jakmile bylo dítko dosáhlo normálního věku nebo zemřelo-li, byly pří- 
spěvky ony hned zastaveny (dekret dv. komory ze dne 27. srpna 1797 a dv. 
dekr. ze dne 12. října 1838). 

Příspěvky na výchovu byly buď řádné nebo mimořádné. Řádné dělily se dle 
třídy hodnostní zemřelého otce v 7 tříd a to: 105 zl., 100 zl., 84 zl.,' 80 zl., 
67*5 zl., 70 zl. a 60 zl. Pense a příspěvky na výchovu dětí nesměly nikdy pře- 
sahovati poloviny platu, jehož požíval jich otec. U dětí po zvláště zasloužilých 
úřednících bylo lze příspěvek na výchovu náležitě zvýšiti (dekr. dv. kane. ze 
dne 1. července 1824). 

Příspěvky na výchovu dítek vdov, které měly provise, nesměly i s provi.semi 
více činiti než dvě třetiny požitků, jež měl otec, a činily-li tyto ročné 175 zl. 
50 kr. nebo více, nesměly překročiti 105 zl. (dv. dekr. ze dne 26. dubna 1822i. 

Dle Nejvyššího nařízení ze dne 23. září 1845 (dekr. dvoř. komory ze 7. října 
1845 č. 38999) byly dětem, jichž matky rozsudkem soudním pensí pozbyly, 
příspě\ky na výchovu i nadále ponechávány. 

Vdovské požitky přestávaly úmrtím vdov, opětným provdáním, nebo byly-li 
obcí Pražskou zaopatřený jinak. Pense dětí, příspěvky na \'ýchovu přestávaly 
úmrtím dítka, dosažením normálního stáří; v obou případech také soudními roz- 
sudky pro trestné skutky, nalezl-li soud právem, pozbytí těchto požitků. 

V případech zvláště hodných mohly býti pense dětí a příspěvky na výchovu 
ponechány jako dar z milosti dětem i po dosaženém normálním stáří, a to ai 
dokonaly studia, nebo praktikovaly-li u veřejného úřadu, až dosáhly adjuta nebo 
placeného místa (dekret dvoř. komory ze dne 7. února 1841). Sirotkům zcela 
osiřelým, byli-li bezúhonní a výdělku zcela neschopni, mohly býti uděleny dar)' 
z milosti i po dosažení normálního stáří (Nejv. rozhodnutí ze dne 17. března 
1841, dekret dv. komory ze dne 30. března 1840 a 28. února 1839 č. 88811 

4. O úmrtním kvartálu platila ustanovení následující: Úmrtní kvartál bylo 
lze vypláceti vdovám pense schopným, jichž mužové v aktivní službě zemřeli. Totéž 
činilo tříměsíční částku posledního služného úředníka (dekr. dv. kanceláře ze dne 

13. května 1824). 

» 

Úmrtní kvartál byl k výplatě poukazován: 

1. když se dokázalo, že léčebné a pohřebné nemůže se z pozůstalosti uhra- 
diti (dekret dv. komory ze dne 19. ledna a 17. března 1797, 25. září 182 
č. 36.657); 

2. když služební plat úředníka neobnášel více než 600 zl. k. m. (dekret 
dvoř. komory^ ze dne 12. čerAence 1822, 17. čenna 1823, 13. května 1824;; 

3. byla-li vdova úplně nemajetná a bez nároku na normální pensi (dekret 
dvoř. komory z 15. srpna 1819, č. 38.316); 

4. úmrtní kvartál povoloval se též vdovám, jichž manžel zemřel před do- 
končenou desítiletou službou, anebo zemřel nemocí způsobenou ve službě 
(dekret dv. komorv ze dne 19. ledna 1797 č. 2260, ze dne 17. čer\'na 1823 
č. 21.370). 



Pohřbívání úfcdnikův a zřízenců magistrátních i obecních a jejich spolek pohřební. 173> 

Úmrtní kvartál, který se jinak vyplácel vdovám, byl též udělován dětem,, 
cré již matek neměly, pak byly-li za úmrti otcova ještě v jeho otcovské moci 
nebylo-li lze z pozůstalosti jeho hraditi léčebného a útrat pohřebních (dvoř. 
íkret ze dne 9. března 1797). 

Vdovám, jež měly pouze nároky na provisi, byla poskytována místo úmrt- 
ho kvartálu, když léčebné a útraty pohřebné z pozůstalostí uhradití nemohly,, 
{-pomoc 30 — 40 zl. (dvoř. dekret ze dne 20. ledna 1821). 

Byl-li na pozůstalost po úředníku uvalen konkurs, nenáležel dle rozhodnutí 
k. minist. vnitra z 13. čer\'. 1856 č. 12821 úmrtní kvartál do konkursní podstaty. 

To byla hlavni pravidla, dle nichž byla vyměřována pense nebo provise úřed- 
[ků nebo služebníků, po případě jich vdov a děti. 

Obecní zastupitelstvo uznávajíc nedostatečnost těchto nařizení, která nevy- 
ovovala již tehdejším časům, povolovalo od případu k případu v cestě milosti 
istky mnohem značnější, nežli jak normy tyto předpisovaly, a zamýšlelo již 
1. 1865 a 1866, když zemský výbor král. Českého vydal nové pensijni nor- 
lále pro úředníky zemské, vydati rovněž zvláštní pensijni řád pro úředníky a 
Hzence obecní, dle něhož by již po sedmi letech služebních měl úředník nároku 
avýslužné, rovnající se * 5 služného, a po každých dalších sedmi letech o '/^ více, 
ikže by po 3r)ti letech dosáhl výslužného rovnajícího se celému služnému. 

Myšlénka ta však nedošla uskutečnění. 

Až po letech sedmdesátých uchopilo se obecní zastupitelstvo rázněji teta 
éci, ustanovivši komisi, která měla vypracovati podrobný návrh řádu o vý- 
luzném pro úředníky a zřízence obce Pražské, což spadá již do příštího období. 

1. Pohřbívání úředníkův a zřízenců maf^istrátních i obecních 

a jejich spolek pohřební. 

ťředníci a zřízenci magistrátní a obecní, nebo jejich pozůstalí měli výhodu^ 
i byli osvobozováni od některých pohřebních poplatku, a to od mzdy hrobařské, 
oplatků za hrob a pohřební vůz. Výhody té nabyli, když nákladem zadusí byly 
iieny zvlá.stní hřbitovy, a začaly se mrt\oly vyvážeti pohřebními vozy. Tenkráte 
xrhovávaly -e mrtvoly v Praze společně. Hrob zvláštní byl povolován za taxu jako 
minka. L'čty z takových sazeb předkládaly se pak c. k. zemskému guberniu. 

Podobný účet zavdal pak c. k. guberniu příčinu, že dekretem ze dne 
í. prosince 178S č. 36.403, tázalo se magistrátu, proč v některých případech byly 
►voleny některým vdovám a dětem po osobách magistrátních bezplatné pohřby.* » 

Na tento dotaz odpověděl magistrát zprávou ze dne 31. prosince 1788, 
9v")26, ve které dovolával se patentu o štole ze dne 30. května 1 757 a posavadního 
yku, dle něhož příbuzní úředníků magistrátních bezplatné se pochovávali, 



♦*) 



*) 'Warum ciniiíen Pcrsohnen. ncmlich dcm am 3«>. Mai verstorbcncn Kind dcs 
idtnithcs NfulxT. der Gcmahlin dcs Maj^istratrath<-.s Prtinholdcr. <lrm Kind des Ma;TÍslial- 
hcs ElKTmann. dann diT verstorhcncn <iattin (krs Stadtratht-s 1'eschka cinc ohn^^ni- 
Idliche lk'j^rabniss gestaltc-t wurdrn. 

•*! Pravit sr v odjKJvédi: Bi-lan-^í n<l hin};;egen den z\v<-.t(.n Ahsatz diest r h. Ver- 
Inung warum dii- Fraucn und Kindr: <.'inifjci Stadtralhi iincnt^rldlich l)i%;rahcn 
nlcn. winl sich auf das bishero bcstrhendc .^tola|»atont vom [\*\ Mai IT.')? bezohcn, 
wclchem sub Kubrica septima von Kruflrn und íirabstclkn <iifse licrechtij^un^ 
grOmiet ist und dort deullirh hemcssen wird. da>s von dtnt-n I*atronis Krclisiae und 
Lgistratualibus civitatis, wtlchc fiir ihri: (inibsl* lltn in den Kircht n (-nl\ve<lcT j:ar nichts 
er eine ^crin{»f Taxe zu bezalcn halK-n. wic es dis ofier jcncs Orls die hcr^c-brachte 
;wohnhcit isl. nicht abgenohmí-n. und es dalxi sein wci-crrs l^rwnukn haíu-n solíc, 
in besteht hicr in Pra-^ die hLT;íchrachtc íjf\v<;hnheil. dass .Ma^i>l^atll aksihrc Wcibcr 
d Kinder jedc*zcit ohnt;nt<icldlich In-^jraben wordc-n >ind. und da diists SlMlapaltnt bisher 
rht bchoben i.sl. so schmeichelt man ř»irh von drr íicrcrhti^^kcitsliclM- Kincr hohen l^ndc- 
llc. dass hochsellx; diese Iraurige Wohllhal deSM.n dermal vinini^tcn Pra;;er -Magi- 
aten nicht in Anspruch zu nehmcn t;cruhen wurde 



174 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Zdá se, že tehdejší c. k. gubernium se spokojilo s touto odpovědí, nebe 
úředníci a zřízenci magistrátní a obecní byli i na příště osvobozováni od dotyčnýc 
poplatků pohřebních. Svolení k tomu dávalo původně praesidium magistráti 
později rada městská, a to dle usnesení ze dne 10. března 1868 tak, že s 
poplatky ty poukazovaly pouze k záznamu a pak bývaly odepisovány. 

Bylo též žádoucno, aby tato výhoda magistrátních a obecních úředníků 
a zřízenců potrvala i na dále. Jednalo se hlavně o to, aby se zamezilo naduživa 
tohoto dobrodiní, aby účastníci jeho byli jen skutečně úředníci nebo služební 
obecní, a nikoli též lidé, kteří ve svazku obecním nejsou, zvláště pak aby í 
vyslovila zásada, že se mohou o dobrodiní to hlásiti jen manželky nebo díti 
úředníků pro manžely nebo otce a úředníci nebo služebníci pro zemřelé manželi 
a děti, nikoli však též pro jiné vzdálenější příbuzné. Kromě toho měl se p 
volovati jen pohřební vůz II. třídy.*) 

Proto také bylo dopsáno c. k. místodržitelství a knížecí arcibiskups 
konsistoři, aby schválily návrhy městské rady v tomto smyslu. Žádosti té vs 
nevyhovělo c. k. místodržitelství v dohodě s knížecí arcibiskupskou konsist( 
rozhodnutím ze dne 6. března 1869 č. 10.992, a zrušilo dosavadní odepisovi 
poplatků za mzdu hrobařskou, hrob a vůz pohřební, poněvadž »tím se skracoví 
zadusí způsobem přílišným, nedůvodným a vůbec nespravedlivým*. Takto p 
zbyli úředníci a zřízenci magistrátní a obecní této výhody. 

Nebude od místa, zmíníme-Ii se též o pohřebním spolku magistrátní 
a obecních úředníkův a zřízenců, který již za dob oněch byl činný a jeh 
vznik a činnost do roku 1870 podáváme ve stručném výňatku. 

Za starších časů zemřel-li úředník magistrátní neb obecní a byl-li chi 
tu byly konány mezi jeho kolegy dobrovolné sbírky na úhradu pohřebních útr 
Jelikož pak sbírky podobné nebyly úředníků důstojné a byly i mnohými pok 
dány také za marné obtěžování, byl založen v dohodě s tehdejším purkmistra 
Petrem Sporschillem, c. k. appellačním radou, dne 1. července 1831 zvlás 
spolek pro úředníky a služebníky magistrátní a obecní. Jelikož r. 1832 po cel]f 
sedm měsíců do spolku onoho nikdo žádných příspěvků neplatil, musil spol 
býti zreorganisován. To se stalo ve valné schůzi dne 1. ledna 1833. Člene 
tohoto zreorganisovaného spolku usnesli se na tom, aby každý člen mimo : 
klad 1 zl. k. m. též měsíčně nějakou částkou spolku přispíval a aby bylo upofc 
beno tohoto fondu čili základního jmění k podporám pozůstalých po člene 
spolku. Zcmřel-li úředník, dostala vdova obnos 100 zl. k. m., a zemřel* 
manželka úředníku, byl jemu vyplacen obnos 50 zl. k. m. Aby se ter 
zreorganisovaný spolek zachoval a nebyl v činnosti přerušen jako r. 18Í 
byla zřízena zvláštní správa, skládající z tehdejšího purkmistrova náměsl 
Antonína Aloise Kellera a šesti výborů, jejíž úkolem bylo bdíti nad jmen 
spolkovým, které až do té doby bylo svěřeno jedinému členu, jakož i aby 
starala o řádné odvádění příspěvků měsíčních výběrčími ze spolku k toi 
ustanovenými, a posléze aby vše pro spolek potřebné zařídila. Přičiněním t< 
správy byly navrženy a dle mnoholeté zkušenosti opraveny stanovy pohřební 
spolku, které pak r. 1848 pracsidiem magistrátu c. k. zemskému guberniu b; 
předloženy, jež je dne 23. července 1849 č. 33.101, schválilo. Když byl vyd 
pak dne 26. listopadu 1852 zákon o spolcích, byly předloženy stanovy ty z* 
c. k. místodržitelství k schválení, a c. k. místodržitelství výnosem ze d 
30. března 1853 č. 1405 proti nim ničeho nenamítalo. Dle těchto stan 
byla uložena výboru správa spolkových věcí, ale nebylo činěno v nich zmín 
o svolávání valných schůzí. Toto, ač nesrovnávalo se s duchem tehdejších v: 
obecně uznávaných zásad, přece neodporovalo řečenému zákonu o spole: 



*j Kdo si přál vozu skvostnějšího, mčl zapraviti rozdíl sazby za vůz I. a II. tří 
což schváleno městskou radou dne 26. června 1868. 



Pohřbívání úředníkův a zřízenců magistrátních i obecních a jejich spolek pohřební. 175 

z r. 1852, jelikož se spolek magistrátních úředníků mohl pokládati za spolek 
ryze dobročinný. Ale poněvadž mimo to béhem doby jednak zemřeli mnozí 
členové výboru, jimiž bývali hlavně pensionovaní úředníci, jednak z výboru 
odstoupili, a tím stal se dosavadní výbor, kterýž užíval dotud za řeč spolkovou 
řeči německé, neúplným, usnesli se účastníci pohřebního spolku magistrátních 
a obecních úředníků ve schůzi dne 13. května 1866, že jest třeba opět spolek zre- 
organisovati. V důležité schůzi zmíněné byl český jazyk prohlášen úřední řečí 
spolkovou a zvolen nový výbor, totiž: magistrátní rada Jan Aulehle starostou, 
magistrátní adjunkt Jan Šámal jednatelem; do výboru: hlavní pokladník Ed. 
Mayerhoffer, magistrátní sekretář Michal Čakrt, správce berního úřadu Adolf 
Ullrich, městský účetní Jan Březnovský. Rovněž v téže schůzi učinil adjunkt 
městského archivu Josef Emier návrh, aby vypracována byla nová osnova stanov 
dle ducha času, kterýžto návrh přijat jednomyslně. V zasedání nového výboru 
dne 6. ledna 1867 bylo o osnově této zevrubně jednáno a tato dne 10. února 1867 
valnou schůzí s nepatrnými změnami přijata. Stanovy valnou hromadou takto 
schválené předloženy c. k. místodržitelství, které je dne 13. května 1867 
č. 23.734 stvrdilo. Stanovy ty zněly: 

Ucel spolku. 

§. 1. Ucel spolku jest, poskytnouti peněžité pomůcky na slušný pohřeb členů spolku 
a jejich manželek. 

Prostředky. 

1^. 2. Prostředky k účelu tomuto zaopatřuje si spolek: 

a) příspěvky od členů; 

bj úroky z jistiny spolkové, aneb 

c) dary. 

Členové spolku. 

§. 3. Ku spolku mohou přistoupiti úředníci, počítaje v to i učitele na reálném 
g)'mnasium Pražském a na vyšší dívčí škole, pak úřední služebníky městské obce Pražské, 
kteří přes čtyřicet let nemají, když byli doživotně ustanoveni a pod přísahu vzati. 

Jednatel jest povinen, vyzvati každého takového úředníka a úředního služebníka, 
aby k spolku přistoupil, když jeho služné obnáší nejméně 300 zl. r. m. Vyzvání toto má 
se státi ve 4 nedělích po složení přísahy aneb po definitivním jmenování a jednatel nechť 
se postará vhodným způsobem o potvrzení, že bylo vyzváni toto skutečně doručeno. 

Kdo od jednatele takové vyzvání obdrží, mají celý rok času přihlásiti se, že k spolku 
přistupují, ale předepsaný příspěvek měsíční musejí potom složiti najednou za všecky 
celé měsíce, které od doručení pozvání až do přihlášení se ku spolku uplynuly i ten 
v to počítajíce, v kterém se přihlašují. 

Přihláška ku spolku má se za vykonanou, když ten, kdo k spolku přistoupiti chce, 
vlastnoručně podepsanou přihlášku jednateli doručí. 

§. 4. Kdo se až po roce přihlásí, může býti přijat za člena spolku, jen když k tomu 
výbor svolí a když zapraví příspěvky za celý čas, prošlý od učiněného naň vyzvání a 
k tomu ještě úroky z příspěvků těchto. 

Kdo přes 40 let stár jest, může jen se svolením valné hromady do spolku býti přijat. 

V tomto případě ustanoví k návrhu výboru valná hromada, pod jakými výminkami 
se to státi má. 

Povinnosti a práva členil. 

§. 5. Kdo ku spolku přistupují, zavazují se: 

a) ve všech záležitostech spolku pravidly jeho se říditi; 
J) složiti při vstoupení do spolku jednou na vždy I zl. r. m. zápisného, a 
c) přispívati měsíčné po prvních 5 let 50 kr. r. m. a potom 40 kr. r. m., a to vždy 
napřed. 

§. 6. Členové spolku pohřebního mají právo: 

a) při všech valných schůzích bývati, v nich o věcech spolkových jednati a uzavírati; 

b) k valným hromadám písemné návrhy činiti. Tyto se však mají nejméně tři dny 
před odbýváním hromady starostovi odevzdati; 



176 Správa obecní v letech 1860—1870. 

c) k účastenství v právu voličském a volebním v mezích, jak to ustanovuje §. 18; 

d) nahlédati ve správu spolkovou, a 

e) obdržeti buď sami aneb jejich příbuzní pomůcky pohřební, jak to v §. 12. na 
značeno jest. 

§. 7. Členem spolku býti přestává: 

a) kdo vystoupení své opovčdél; 

b) kdo i po upomínání od výboru po tři měsíce příspěvku svého nesložil; 

c) kdo z trestu ze služby obecní byl propuštěn, aneb 

d) koho valná hromada z podstatných příčin vyloučila. 

§. 8. Kdo ze spolku vystoupil aneb vymazán byl, nemá sám, ani jeho příbuzní anel 
někdo jiný žádného práva ku pomůcce pohřební v §. 1. vytknuté, aniž se mu vrátí pří- 
spěvky, které do pokladny spolkové složil. 

§. 9. Kdo by dobrovolně ze služby obecní vystoupil a přál by si ve spolku zůstatii 
nemůže mu to odepřeno býti, když povinnostem v §. 5. vytknutým zadosti činiti chce. 

§. 10. Když dán byl někdo na odpočinek, nečiní to v postaveni jeho ku spolku 
žádné změny. 

§.11. Vdovy po takových členech spolku, kteří ještě nedostali žádné pomůcky na 
pohřeb manželky své, mohou ve spolku zůstati a příbuzní jejich dostanou po smrti jejich 
pomůcku v §. 12. sub. cj vytknutou. 

Každá taková vdova má se k vyzvání jednatele ve 4 nedělích po smrti muže svého 
přihlásiti, že ve spolku zůstati chce a jest dlužná podrobiti se povinnostem v §. 5. sub a) 
et cJ jmenovaným. 

Pomůcky pohřební. 

§. 12. Pomůcka na pohřeb členův a jejich manželek může se aŽ po smrti vyplatiti 
a ustanovena jest: 

ťi) za členy, kteří ve spolku plných pět let nebyli, na 60 zl. r. m.; 

b) za členy, kteří ve spolku přes pět let byli, na 130 zl. r. m., a 

c) na 70 zl. r. m. za první manželku některého člena po jeho přistoupení ke spolku 
zemřelou, když byl plných pět let ve spolku. 

Též tolik se vyplatí příbuzným po smrti vdov, které ve spolku zůstaly (§. 11.), kdyá 
byly ve spolku nejméně pět let, ovšem v to počítaje i čas, po který byl manžel její členěno 
pohřebního spolku. 

Pomůcky tyto nelze nikomu, v zástavu dáti nebo je zadlužovati. 

§. 13. Jestli by se přihodilo, že by některý z členů, obdržev již pomůcku na pohřeb 
manželky své, opět se oženil, nemá žádného práva ani on, ani příbuzní jeho k pomůcct 
pohřební za tuto manželku svou, a ona ovdověvši nemůže též ve spolku zůstati. 

g. 14. Pomůcky pohřební se vyplatí: 

a) členu spolku, když manželka jeho zemřela; 

b) za členy jejich vdovám a dětem zletilým. Dětem nezletilým jen u přítomnosti pří- 
buzných aneb známého přítele rodiny této. 

Výplata se stane od pokladníka spolkového na řádnou kvitanci, již jednatel a 
předseda, neb kdo tohoto zastupuje, podepsali, když se byli dostatečně přesvědčili, 
že osoba, za niž se pomůcka na pohřeb vyplatiti má, zemřela. 

c) Za dědice po členech spolku, kteří jinde než v Praze zemřeli, kvituje ten z pomůcky 
pohřební, kdo se vykáže úmrtním listem z fary, kde spolučlen spolku zemřel a vrat 
knížku zápisní. 

ífj Když není nikoho z příbuzných, kdo by pohřeb obstaral, vykoná to výbor skrze 
dozorce pohřebního. V^ případě tomto musí se hleděti sice k tomu, aby byl pohřeb 
slušný, ale není volno, vydati více, než pomůcka pohřební stanovami vyměřená 
obnáší. Všecky kvilance z vydání tohoto přiloží výbor k ročním účtům. 

Iměni spolku. 

si. 15. Nadbytek z příjmti spolku, ovšem l)ude-li jaký, přirazí se k jistině spolkové 
o jejiž bez[)cčnú uloženi a při tom co možná největší výnos výbor starati se má. 

g. 1(). Kdyby se přihodilo, že by následkem toho, že více členů neb jich manželek 
zemřelo než obyčejné, jistina si)olku klesla značně, může k návrhu výboru valná hromada 
ustanoviti, aby na čas potřeby i ti členové dávali ,'SO kr. měsíčního příspěvku, kteří již 
vire než j)ěl lei ve spolku jsou, ano aby ve zvláště vážných dobách měsíční příspěvek 
i nad to zvýšen byl. 

íi. 17. Vzroste-li jistina spolku značné, může se příspěvek těch členů, kteří již pět let 
ve spolku jsou, od valné hromady dle uznání na čas snížiti aneb docela zastaviti. 



Pohřbívání úředníkův a zřízenců magistrátních i obecních a jejich spolrk iiohírlmi. 17/ 

Správa spolku. 

$. 18. Správu spolku vede výbor, jejž členové spolku ve valné liinniailr /i* nvťUn 
středu voli. 

Výbor skládá se ze starosty a devíti členů výborových. 

Starosta volí se na tři léta. 

Z členů výborových vystoupí každý rok tři a na místo jejich m; koná novíí vhIImi. 

Kteří členové výboru odstoupiti mají poprvé a podruhé, rozhodntT Ion; níipototn 
odstupovati budou vždycky ti, kteří tři léta před tím byli zvoleni. 

Tito mohou opét voleni býti. 

Jestliže nékterý člen výboru zemře neb odstoupí, dříví; než ča.** jilio vypiAfl, orípIÍ 
se při nejbližších volbách též i místo toto, ale jen na čas, po který by hyí v** v<i\utt ti 
zastal ten, na jehož místo se tato mimořádná volba koná. 

Jen členové plnoletí mohou do výboru voleni býti. 

Volby dčií se cedulkami. 

§. 19. Výbor volí ze svého středu jednatele, pokladníka, rrvisora ú<'tíiv a ze /ImHi 
spolkových dozorce pohřbů. 

Starosta dohlíží k veškeré správě spolkové, svolává i zahajuje Hchiur v;iltM' i vý- 
borové, řídí v nich rokování a určuje s výborem program Hchiizi Mpolkovýrh. 

Kdvž starostu potká nčjaká překážka a on na čas úřad svůj zuNtávati wutiih-, /.a- 
stupuje jej nejstarší člen výboru, který není žádném funkcifinářem. 

Jednatel obstarává všecky konceptní i kancelářské práce, kten- inii výbfír iilo>.i. )» ní 
povinen vyzvati úředníky a úřední služebníky městské ol>rc I'raž.ské, aby k npolkii při- 
stoupili (g. 3.), přijímá veškeré dopisy spolku se týkající a zaznamrnav otmah ]i UtU do 
protokolu, oznámí je starostovi, vede řádné a přehledne; matriku vnech ^Uuit n\nt]knvifth 
a vydává se starostou poukázky k fxjtřebným vydáním. 

Pokladník (jímž dle možnosti má býti vždy f>ókladnik mrM.Hký), iiřijimá VHrlik«- \nui/* 
a cenné věci jménem spolku, kvituje z nich, zapravuje v.4f:liká vydaní i\U- poul:/i/kv nfii 
roštový a jednatelovy, stará se o to, aby přebývající penízi: dlí: H/hválffii výliofii v>,dy 
bezpečně a prospěšně uložil pod úroky, dělá výkazy majctnoRti kanovní ;i pod/iv/i t«tH 
rostovi výkaz všech nedoplatků k vymáhání. 

Pokladník skládá výboru roční účty z příjmfjv a vydání, kt/rý y. d;í zk'Hf4/fi f/ vi 
sorovL Když revisor účty přehlédl. \--\'loží je u jednatele po onm dní a kaž/|ý /Un ^ípolkn 
má právo do nich nahlédnouti. 

Pokladník jest výboru a zárovf.-ň s tímto f>*\\t<}\-ff\tj\ valn*' hromad/ / řiíikl/id^frí 
s jměním spolkovým, z něhož se členům \*fA žádnou 7.\tti%tAt(tn jin/ powUtU-f tVr/nlt u* 
sméjí, než jak jest v §. 12. obsaženo. 

Dozorci pohřbů připadá úloha v jj. 14. H'ib d vytkn»ifá. 

Starosta, výbor a dozorce pohřbů za.stáva;: riřad ^voj //l;i rrna. 

§. 20. Listiny právnické a jir.é ftp:v.' '\L\*i.\*'.. k**-.;/ •r,t\\íw \\ jfíi/f»/;řr» «cp//i)t»i, pod 
pisuje starosta a jednatel. 

§. 21. Státní správě ponecháno \*.<C 'Wf, í. !2. zíik''/na '/ ^\t*t\t\t\\ uA^tV *\.%\\ j* A;,r,'t "t 
spolkovou, a zcměpanskéma komika.*: v }ř..'íi ;:•-/: v. ;.r^,o t<* ut '/'t\tť/rn i\tfttUA*\'*iu 
a schůzím výborovým přisedati, proř^ ;.r,r. %':.'*' ,4r.' r,*./U.* th drn íi,»př' d f V p'r 
licejnímu řiditelství oznámiti a zkTO.*:t '^"/^r\TXk %.^**\.f/i.^\ *•* -.U 

§. 22. Každého roku ;edr.o«: ^rr.-i/.' v. -<.-h ',y,'r.:i^',^ ^'fr,tf i ř/, / rř»/-,/i r,h /-.t 
V případech důležitých může v<h«ir r.-r.. .-i/^:-./ < /^t .-.-o-m/|-í f.tf,f,>t i ,/ ^t */> ;,', 
vinen tak učiniti, k<i\'i za to nr:-:r.ř:r.ř -y.- -a **f; ' /- . >w:.'» 

Pozváni k valné hromada >>-. ^, -,o/- V. r, »-. n / yf,' ' > '/ / . /;,f '. •/ 
účetní, když se tato členům rozr:.^í.:i 

§. 23. Valná hiomada vr*-.: ňrrf",*-^; '• - ■ '*'^»' » ;»', '-''■'' /;». 'i 'i '» /'n^/iřo »' ' h 
spolkových; jí se předkládají iřr ■ < . r / ,-//>/,, -..í ,-, ,ř' /",..'i /',i'«',t i 'ít.. i 
ona má právo změniti statuty a í -i * - ^ ■ ,« . - /•• » < = r 'l*-/' » •/.••'». i / //■ i ;,•,;,' • 
(§. 16. a 17.). Každá zména ítar.iv --i. -.•-.•. ■• ".- ^i^.^/' '^ V » /' ■ ■ '» ' -•• •' -■ » • •- "i- '•• 
politického zemského úřadu. 

§. 24. Na čem se vainá ^^-r-.rr^-MV^ .--•-:» '»/' .'//•;// / ,. - ■ • ,..i- -. 
aspoň pět dní pfed tím řádné 'r:.v^T:^\ *\ * » « '• ■',»'.•',';•/;'-• ■- • i* 
se v ni jednati má^ a bylo-ii *sr,#-.r, > / - , 

§.25. Při hlasování ro-ínr^jre y" .-^ • • ;■•' -';,.•■.,. 

rovni, rozhodnie hlas staro^ir.i- 

Hlasováni ve valné hr'"*mar:r "••• * ^" '" ,'•..■• ■ 

^io, na které straně jest vřrH.r.;! . ■- 

§. 26. Výbor scházÍTi ^i^ -.-i *'' ■ • 
leíitostí, starosta můie \<h v-ia^f - . , ,. , / 



178 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Ku platnému uzavíráni výboru zapotřebí jest, aby bylo přítomno pét členů, 
prostou včtšinou hlasů rozhodují. 

§. 27. Ve všech případech, ve kterých tyto stanovy nic nevyměřují, rozhoduje 
hromada k návrhu výboru. 

Pe četidlo. 

§. 28. Spolek užívá pečetidla s nápisem: > Spolek pohřební úředníkův obecních 
hlav. města rrahy.< 

Rozejití se spolku. 

§. 29. Spolek se může rozejíti, když tři čtvrtiny všech členů tak rozhodly, 
také ustanoví, co se s jmčním státi má. 



Co se týče spolkového jmění a počtu členů spolku uvádíme tento pře 

R. 1865: bylo jmění 5230 zl. 40 kr.; členů 206 

> 1866: » > 5408 > 96^2 > > 250 

6392 > 39^2 »• » 263 
7381 » 47^2 » > 298 
7831 > 39^2 > > 306. 
O další blahodárné činnosti spolku toho bude v druhém díle tohoto 
ještě pojednáno. 



> 1867 

> 1868 

> 1869 



v. Dobročinné ústavy a živnostenské podniky obecní. 

a) Dobročinné ústavy. 

1. Chudobinec u sv. Bartoloměje.*) 

a) Vznik a dějiny chudobince u sv. Bartoloměje. 

Podávajíce stručný vývoj chudobince u sv. Bartoloměje, chceme vylíčiti 
v této části pouze způsob, jak byla v něm zaopatřována chudina, a nemíníme 
úroveň podati všeobecný obraz o chudinství vůbec, kteréžto otázce vyhradjme 
později zvláštní stať »0 chudinství a jeho způsobech «. 

Již ve druhé polovici XIV. století byl na Novém městě Pražském dům 
chudých, zvaný »hospitale de humilitate sanctae Mariae Virginis*,**) který byl 
vystavěn od arcibiskupa Jana Očka z Vlašimě r. 1364 při potoku Botiči asi 
v těch místech, kde nyní jest pivovar >na Libušince«. Poněvadž špitál tento 
byl .spojen s kostelíkem sv. Alžběty, byl více znám jménem >dům chudých 
lidí od sv. Alžběty*. Za válek husitských byl pobořen, ale později opět x-ystavěn. 
Pravomoc nad ním náležela radě Nového města Pražského, která přijímala od- 
kazy, zakupovala pro něj pozemky, zaopatřovala v něm chudinu, zkrátka vedla 
o něj veškeru péči a správu. 

Král Vladislav 11., jemuž náleželo vrchní právo vlastnické k tomuto špi- 
tálu, daroval jej listem daným dne 25. května 1486 obci Nového města Praž- 
ského. ♦**) 

Když na počátku XVI. století v Praze řádila t. z v. francouzská nemoc, 
postavil tehdejší magistrát Starého města Pražského před Poříčskou branou 
špitál sv. Pavla. V té době byl též magistrát Nového města Pražského nucen 



*) Jako pramenů bylo užito: ThaddaeusEdlerv. Bayer, Beschrcibuníí d. óifcntl. 
Armén versorgungsanstalten in der kónigl. Hauplstadt Prag, Prag 1793, str. 4 a si. — 
K. J. Erben, Národ. L. 1863, č. 279. — Dr. Jaromír Čclakovský, Privilegia mčst Praž- 
ských I. V Praze 1886. — Dobročinné ústavy král. hiav. města Prahy. V Praze 1891. — Vý- 
stavní katalog král. hlav. města Prahy. V Praze 1891, str. 51 a si. — Pravidla, Jak se 
chudi opatřovati mají v chudobinci u sv. Bartoloměje v Praze. V Praze 1864. — Časopis 
♦Rozhledy po lidumilství* 1894, č. 5. — Jaroslav Schaller, Beschreibung der kOnigl. 
Haupt- und Residenzstadt Prag sammt allen darin befmdlichen sehensvvUrdigen MerkwQrdig- 
keiten, Prag 1794—1797, 4 sv. 

**) T. j. špitál Pokory Panny Marie. 
♦♦*) Čelakov.ský, »Privilegia měst Pražských* I., str. 292. 



IcO Správa obecní v letech 1860—1870. 

zříditi nový žpitál pro chudé a churavé osoby, ježto starý špitál u sv. Alžběty 
svému účelu již vice nevyhovoval. 

Za tou příčinou zakoupili purkmistr, konšelové i celá obec Nového města 
Pražského dne 15. května (feria V. die Sophiae) 1505 od měšťana Pražského 
Jana Hrona za 75 kop grošů pražských dům v rohu pod Slovany, na rozcestí do 
Slup a k Vyšehradu, i s příslušenstvím, pro chudé a neduživé.*) 

Spolu se špitálem vystavěna i gotická kaple sv. Bartoloměje na straně 
k ulici Slupské. Kaple**) tato ze XVI. století měla tři lodi; presbytář jakož 
i střední loď chrámová byly stejně vysoké, kdežto lodi postranní byly niž<í. 
Střední loď byla 1100 m. dlouhá, 5*70 m. široká a ve světlosti 7*20 m. vysoká; 
presbytář s polygonální apsidou byl 11 '60 m. dlouhý a stejně široký a x-ysoký 
jako loď střední. 

Levá loď byla 3*57 m. široká a ve světlosti 510 m. vysoká, kdežto pravá 
měla šířky 2*87 m. a světlé výšky 610 m. 

Hlavní loď byla překlenuta jednoduchým křížovým klenutím o dvou polích 
a podobné klenutí měla i levá loď, kdežto pravá loď měla křížové klenutí o třech 
o něco výše položených polích, ježto v přiléhající jižní hlavní zdi chudobince byl 
prolomen otvor 5*60 m. široký, vrchem klenutým pasem ohraničený. ' 

Presbytář byl překlenut ozdobným žebrovitým klenutím s jednoduchými 
svorníky. Tato část kaple byla nepochybně nejstarší a lze za to míti, že se k ní 
brzy připojila hlavní loď a později obě lodi postranní. 

Presbytář a hlavní loď neležely v jedné a téže ose.***) 
Správci tohoto špitálu byli jmenováni dva přední konšelové Novoměstští: 
Štěpán Huncleder a Jan Rozvoda, kteří vedli správu jeho po 10 let až do 
roku 1514. Za jich úřadování sešlo se k záduší špitálu na odkazech a jiných 
darech více než 150 kop grošů českých a r. 1515 přišel k tomu jeSté značný 
odkaz zámožného měšťana Novoměstského Petra Zoubka 300 kop gro^ů mfieftských 
jenž daroval* mimo to již r. 1508 špitálu sv. Bartoloměje své pole nád Michlí* 
Tak utěšeně rozmnožovalo se jmění špitálu. Ježto po založeni jeho byli odkaze-* 



♦) Liber antiquus contractuum z roku 1504, č. 23 B 11 p. v., v arch. mCst.* č. 2Wl. 
**) Jos. Mockr v časopise: Mittheilungen der k. k. Ccntral-Commission zor Eribndlimg 
und ErhaltunjT der Kunst und historischen Dcnkmale, 1885 (XI.) XVI. 

**♦) Při bourání kaple r. 1884 byly nalezeny spracované opukové kameny, jei byly 
opatfcny na ložných plochách různými kamenickými značkami; tyto značky b;j^ pfcsnČ 
provedeny, 3 až Í6 cm. vysoké a měly ukončeni ponejvíce rybinbvité; i "• ^ - ' * 
z části červeně, z čá.sti černě obarveny. Část plochy z rozbouraného k< 
k rozšířeni staveniště na severní části chudobince. Když se k.řizovala na 
nová část chudobince, nalezly se pfi kopání základů různé předhistorídié 
as uprostřed staveniště bylv nalezeny jámy podoby kotlů, jichž stěny byly patrné vUkým 
žárem červeně zbarveny ; hloubka nejlépe' zachovaného kotle měřila 0^ m.; tyto kotle 





kapU 

tolonuje a nyni severní budova chudobince se nalézá, byla již v dobách předhistoríckých 
lidská bydliště, jichž obyvatelé s ohněm pracovali. Důkazem toho nalezené kotlovité 
jámv, úlómkv hliněnvch nádob k taveni kovův a nalezené uhlí a popel. Téi lze míti xa 




severního přístavku chudobince přišli dělníci po vykopáni vrstw štěrkovité naplaveniny 
as 1*00 m. hluboké na jámu černou kyprou prstí vyplněnou, ve kteréž v přirozené svislé 
poloze stála lidská lebka vrchem ozdobnou, černou a dobře hlazenou miskou pokryta; 
pod hlavou shledány lidské kosti v takové poloze, o niž možno souditi, že kostra ne- 
mela polohu vodorovnou, nýbrž svislou, pokud se týče sedící. Lebka tato bvla dobře 
zachovalá a mela zuby. Nález byl odevzdán k uschování městskému museu. (\t LQssner 
v časop. : Mittheilun«Ten der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung 
der Kunst und historischen Denkmale. 1SS5 XI.) LXVI a CXIII). 




Kostelík sv. Bartoloměje na Novem mčsl6 Pražskům. 



Chudobinec u sv. Bartoloměje. .181 

váni chudí Novoměstští ze špitálu sv. Alžběty do tohoto nově zřízeného ústavu, 
jemuž se též všecky příjmy starého špitálu dostaly, a poněvadž tak chorých v něm 
stále přibývalo, nedostačovaly záhy jeho místnosti. Byl proto v letech 1514 a 1515 
rozšířen o sousední menší dva domy, zakoupené za 38 kop grošův od Anny 
Komínkové a od Ondřeje Chrta.*) Jeden z těchto domů za dvorem špitálu do- 
týkal se zdí pustého kláštera někdy Coelestinů, 

Roku 1547 po válce Šmalkaldské byl tento nový špitál i se všemi svými 
statky a příjmy Ferdinandem I. obci Novoměstské pro účastenství ve vzpouře 
jako jiné zboží městské zabrán. Když však majestátem ze dne 30. září téhož 
roku kostelům a jiným špitálům Pražským jmění, jež jim bylo odňato, zpět bylo 
vráceno, zůstavil sobě Ferdinand I. vrchní právo vlastnické ke jmění špitálu 
sv. Bartoloměje a právo to vyhradil si na novo ve svém recessu daném dne 
27. května 1549. 

Tepně Rudolf II. listem svým ze dne 18. července 1581 postoupil toto 
vrchní právo opět obci Novoměstské.**) 

Tehda náležely ke špitálu sv. Bartoloměje a spojenému s ním špitálu 
sv. Alžběty***) ves Herynky nedaleko Jesenice s 5 lidmi usedlými, ves Hodkovičky 
s pustým poplužním dvorem a platem na lidech v Modřanech, části řeky Vltavy 
s ostrovy a rybníčkem řečeným »Tůně«; ve vsi Chomutovicích tři dvorce kmetcí 
s kovárnou, v Kočkovicích dvůr kmetcí, ve vsi Černěticích dva dvory • kmetcí, 
ve vsi Krči tvrz pustá a dvůr pustý s mlýnem. 

Roku 1636 obnovena od nejmenované měšfanky Novoměstské kaple sv. Bar- 
toloměje. Za obléhání Prahy od Švédův utrpěla však na novo zkázy spolu se 
špitálem, jehož statky v okolí Pražském byly tak zpustošeny, že obec Novo- 
městská musela sama přispívati k jeho zachování. Ještě r. 1686 a 1773 daly 
se značnější opravy na staveních ústavu tohoto, k němuž již r. 1701 byl při- 
koupen od Norberta rytíře ze Schwarzenwolfu sousední dům, odedávna »Bašta« 
zvaný i s vinicí a zahradou za 2000 zlatých rýnských. 

V posledních těchto dobách obnášely příjmy špitálu ročně na hotovosti 
2571 zl. a určeny byly k opatrování 48 chudých buď v ústavě nebo mimo něj. 

Císař Josef II. zanášeje se myšlénkou založiti ze všech dosavadních 'důchodů 
jednotlivých špitálů jediný fond nadační (Stiftungsfond), oznámil úmysl Českému 
guberniu přípisem ze dne 24. května 1781, vydav k účelu organisace vhodného 
chudinství základní pravidla, dle nichž mělo býti znovu upraveno opatřování 
chudých a ošetřování nemocných, a vysloviv zároveň přání, aby v král. hlav. 
městě Praze zřídily se pro chudé děti nalezinec a sirotčinec, pro těhotné ženy 
porodinec, pro nemocné nemocnice a pro choré na mysli ústav choromyslných. 
Za tím účelem nařídil dne 25. ledna 1783, aby kaple sv. Bartoloměje byla za- 
vřena a špitál zrušen, a aby všichni špitálníci obdrževše v náhradu 8 kr. denně, 
byli propuštěni. Dne 20. října 1786 (č. 26.439) zároveň bylo s vyšších míst na- 
řízeno, aby choří, kteří ve špitále tom byli zaopatřeni, přesídleni byli do Libeň- 
íkého zámku obci Staroměstské náležejícího, a špitál sv. Bartoloměje aby upraven 
jyl pro choromyslné. 

Ale když počaly se prováděti potřebné opravy, bylo shledáno, že stavení 
ív. Bartoloměje jest k účelu tomu nezpůsobilé, a byl proto umístěn ode dne 2. ledna 
1791 ústav choromyslných v nynější budově všeobecné nemocnice a bývalý 
Ipitál sv. Bartoloměje zůstal prázdný až do roku 1808, ač nebylo toho času 



*) Liber contractuum č. 24, fol. 34 p. v. a 87 p. v. v arch. měst. č. 2092. 
*♦) Čelakovský, „Privilegia měst Pražských'* L, str. 401, 404 a 458. 
**) Později vznikl mezi Novoměstskými a kapitulou Vyšehradskou spor o vlastnictví 




nejw ^ 

s příslušným pozcmkc.Ti ponechány byly kapitule Vyšehradské. 



182 Správa obecní v letech 1860—1870. 

žádného ústavu pro ošetřování zchudlých a k práci neschopných mčšťanu. 
Okolnost ta pohnula tehdejšího mčstského hejtmana Františka hraběte Kolovraia 
společné s Pražským purkmistrem Ondřejem rytířem Steinerem, že za přispění 
šlechty, měšťanstva a jiných dobrodinců jali se sbírati příspěvky k založení 
nového chudobince a na zemském guberniu toho vymohli, že ústavu tomu bez- 
platné postoupeny jsou místnosti bývalého špitálu sv. Bartoloměje. Na upravení 
staveb dán byl se svolením zemského gubernia obnos 3127 zl. a k prvnímu 
založení fondu chudobince bylo přispěno na hotovosti 10.000 zl. Dvorským dekretem 
ze dne 16. ledna 1809 bylo vzato na vědomí nové zřízení špitálu, ale obci 
Pražské bylo vzhledem k tomu, že má povinnost o chudé se starati, zároveň 
uloženo, aby ze svých důchodů doplácela na vydržování tohoto ústavu. Obec 
Pražská přispívala tou dobou obnosem 1200 zl. 

Diichody špitálu sv. Bartoloměje měly již té doby jistinu 34.630 zl. a bylo 
v něm opatrováno 213 chudých, jichž počet r. 1820 vzrostl na 270 a r. 1826 
na 300 osob. 

Pro ústav vypracovány byly zvláštní stanovy dne 4. prosince 1809, dle 
nichž byl chudobinec u sv. Bartoloměje pokládán za ústav ryze místní, a byli 
do něho přijímáni pouze Pražští chudí, kteří pro stáří a zmrzačení nebo pro jiné 
vady stali se k výdělku neschopnými, kteří však neměli žádné nemoci nakažlivé 
neb ošklivost vzbuzující, pro kterýžto druh nemocných byl zřízen chorobinec. 
Každý ošetřovanec dostával silnou polévku, porci masa, zeleniny neb jídla 
moučného a denně jednu libru chleba; o svátcích pak pečeni. Pak měl každý zvláštní 
lůžko se slamníkem, žíněnkou ^^matracíl, polštářem, prostěradlem a přikrývkou, 
mimo to byl opatřen šatstvem a obuví. Muži měli šat ze šedivého sukna se 
žlutými výložky, žen^^ké pak kazajku, živutek a sukni, vše ze stejné látky. 

O topení a osvětlování místností, jakož i čištění prádla bylo na útraty ústavu 
postaráno, jakož i o pomoc lékařskou a potřebnou obsluhu. 

K řízení správních záležitostí ustanoven byl správce, který mél k ruce ku- 
chařku; dozor na vše vykonávala zvláštní komise a záležitosti pokladní obstará- 
vala c. k. pokladna světských nadání. 

Časem, a zejména tím, že v roce 1784 byly zrušeny dosavadní Čtyři městské 
mafrislráty a zřízen jediný mag^istrát Pražský, nevědělo se již, čí vlastaé majetkem 
špitál sv. Bartoloměje jest, ježto s ním průběhem doby udaly se rozmanité přc- 
měnv, a to vesměs na vvšší rozkazv, aniž obec bvla dotazována. Ano vy- 
vinula i utvrdila se ilomněnka, že bývalý špitál sv. Bartoloměje čís. pop. 427-lL 
idle starého číslování čp. 796-11.) jest jměním země, resp. c. k. světských na- 
dáni. * 1 

Xa základě rozličných relací byl proto z rozhodnutí zem. gubernia ze dne 
5. listopadu 1S24 špitál dno 21. prosince téhož roku zapsán v knihách pozem- 
ko\ých jako majetek nadačního fondu. 

Teprve r. 1864 přišlo se zásluhou měst. archiváře Karla Jaromíra Erbena 
na to, že dum čís. pop. 427-11. má dvojí různý vklad knihovní, starý a tento 
nový, načež c. k. místodržitelství výnosem ze dne 13. května 1864 uznalo, 
/e zápis knihovní z roku 1S24, kterýž dne 21. prosince t. r. magistrát povolil, 
nevěda o zápisu již r. 1304 provedeném, nemohl způsobiti změny v práxoi vlast- 
nickém k ilomu čís. pop. 427-11., ježto fond c. k. světských nadání není samo- 
statnou cwobou právnickou, nýbrž jen kollektivním pojmenováním různých 
dobročinných a podpůrných fondů, které dostaly se do správy státní a z nichž 
každý veden jest ve smyslu nejvyšš. rozhodnuli ze dne 24. dubna 1821 od- 
dčlcnč \ patrnosti. 

Pimčwid.*' pak zápisem knihovním chtělo se toliko docíliti, aby bylo věno- 
váni domu učekim chudinství nále/itě poznamenáno a zjištěno, a poněvadž zru- 



'' Vi/ Ná:\ulni listy 1<(0. č. 14:*» a přil. k č. á79. 



Qiudobinec u sv. Bartoloměje. 183 

šenim fondu c. k. světských nadáni byl tento dům s chudinským fondem odevzdán 
obci Pražské, povolilo c. k. místodržitelství, aby právo vlastnické k domu 
čp. 427-n. bylo přepsáno na fond chudobince sv. Bartoloměje, kterýžto fond 
obec Pražská spravuje.*) 

Po zjištění vlastnictví k domu čp. 427-11., přikoupil magistrát k rozšíření 
místností r. 1826 a 1832, ježto chovanců stále přibývalo, sousední dva domy 
cis. pop. 435 a 1260-11., a dal na zahradním pozemku náležejícím k čp. 435-11. 
provésti stavbu o dvou poschodích nákladem asi 22.000 zl., jež se sešly většinou 
dobrovolnými příspěvky. 

j3) Ustav ve správě obecní. 

1. Všeobecná ustanovení. 

Když výnosem ze dne 30. července 1858 bylo nařízeno, aby jistiny mající 
účel místní \'yloučeny byly z účtování a dohlídky státní a přikázány úřadům 
místním, bylo dne 31. října 1860 i jmění chudobince u sv. Bartoloměje, jakož 
i jeho stavební fond odevzdáno ve správu obci Pražské. 

Ustav sám pak počátkem roku 1864 přešel ve správu obce Pražské i se 
376 osobami v ošetřování se nalézajícími a s domy fondu tomu náležejícími, 
totiž čp. 146, 148 a 799-1. 

Ve smyslu usnesení rady městské ze dne 23. května 1861 ustanoven byl 
ladou městskou dne 9. února 1864 zvláštní odbor pro ústav ten, který se 
o všech věcech týkajících se chudobince radil a příslušné návrhy radě městské, 
po připadě sboru obecních starších podával. 

Tento odbor přijav na sebe svěřený úkol, vypracoval podmínky v příčině 
převzetí chudobince. 

Dle nich přešla správa chudobince do bezprostředního vedení rady městské, 
která měla ustanoviti pro ústav zvláštního správce, jenž by v ústavu bydlel a 
o něj výhradně se staral. Kontrolu nad ním vykonávati měl dozorce jmenovaný 
radou městskou ze středu obecních starších; vrchnímu ředitelství chudinskému 
bylo N-yhrazeno právo propůjčovati uprázdnéná místa chudinská, není-li totiž o nich 
v listinách jinak ustanoveno, o jichž propůjčení se má učiniti oznámení radě 
městské. Konečné základní jmění tohoto ústavu má se na dále samo o sobě vésti 
a zvláště účtovati. Tato ustanovení byla schválena sborem obecních starších dne 
18. února 1864. 

Novému ústavu ustanoven byl radou městskou ze středu sboru obecních 
starších dozorce, a to tehdejší náměstek starostův Josef Huleš, který horlivě 
věnoval se věcem ústavu toho, spravuje jej až do r. 1873 a prováděje v době 
té mnohé a prospěšné v něm opravy. 

2. Hospodářská organisace ústavu. 

Do ústavu přijímáni byli v ošetřování muži i ženy především stavu měšťan- 
ského a mimo ně i chudí příslušní do Prahy ve stáří nejméně 70 let, v nutných 
případech i mladší 70 let, byli-li ku práci neschopni. Vedle těch byly do 
ústavu toho přijímány osoby, pro něž byla od lidí dobročinných se svolením 
obecního zastupitelstva zřízena zvláštní nadání. 

Přijatá osoba měla do osmi dnů nastoupiti, jinak ve smyslu usnesení rady 
niéstské ze dne 27. listopadu 1866 byla pokládána za vystouplou. Požívala-li 
Osoba dříve, než vstoupila do ústavu, nějakého nadání, plynulo toto nadání po 
přijetí její do ústavu — do důchodův obecních. 

♦) Čelakovský, >Privilegia měst Pražských*. I., V Praze 1886, str. CXXXVI. 



184 Správa obecní v letech 1860—1870. 

OšetrovaiTci požívali, jak v pravidlech obecných později uvedeno bude, kromé 
šatstva a bytu i úplného zaopatření. Pokud se týče stravy byl původně povolen 
na každého almužníka náklad ISV^ kr. denně. Ježto však ukázalo se, že dot\xný 
denní náklad nestačí, zvýšila rada městská dne 26. října 1864 příspěvek ten 
z 13^2 kr. na 15 kr. denně. K uhrazení zvláštního výdaje, který byl ještě více 
vzrostl, když rada městská současně zakoupila pro ústav za 500 zl. náčiní k jídlu, 
měla se zavésti k návrhu náměstka starostova vyšší přirážka z nájemného o 1"/,,. 
Radila se o té věci také komise za tím účelem sestavená, zda-li by neměla za- 
vedena býti zvláštní daň ve prospěch chudých. Však porady neměly výsledku. 

Stravování svěřeno bylo stravovateli, který je dle nařízení předepsaných 
radou městskou obstarával. Správci byla dána na zakupování potravin zprvu 
měsíční záloha 50 zl., pouze r. 1866 — týdenní. Opatření to bylo přivozeno 
válečnými událostmi, které vyžadovaly od obce Pražské značných výloh *) Při 
skládání účtů z této zálohy byl dotyčný správce povinen přikládati účty o jed- 
notlivých učiněných výdajích.**) Záloha ta byla pak r. 1869 dle usnesení rady 
městské dne 16. února 1869 zvýšena na 100 zl. měsíčně. 

Bylo též pečováno o to, aby ošetřov^anci měli dobrou pitnou vodu, a za 
tou příčinou dala rada městská dne 6. února 1866 překlenouti stoku při tamní 
studni. 

V prázdných chvílích zaměstnávali se ošetřovanci jaksi pro zábavu a ukrá- 
cení chvíle řemeslnými pracemi, což bylo se strany živnostníků vytýkáno. Když 
však věc byla jim z usnesení rady městské dne 19. října 1866 vysvětlena, zůstalo 
na dále při dosavadním obyčeji. 

Za příčinou stále vzmáhající se chudiny učinil náměstek starostův Jos. Huleš, 
jako dozorce ústavu, v radě městské dne 19. května 1865 návrh, aby dům 
chudých u sv. Bartoloměje byl rozšířen. Věc byla v příslušných komisích uvažo- 
vána, však pro nastalé překážky válečné nepokročila. Až poznovu dne 8. února 
r. 1867 podalo vrchní ředitelství ústavu chudých návrh radě městské, aby b>i 
vystaven nový chudobinec, kterýž by odpovídal moderním požadavkům času. 
Rada městská uznávajíc sice potřebu a prospěch toho, neměla doby tehdejší za 
příhodnou k tomuto podniku a odročila věc, až poměry fmanční lépe se utváří. 
Tak opět s otázkou touto počalo se zabývati obecní zastupitelstvo r. 1868, kdy 
rada městská dne 5. května 1868 ustanovila zvláštní komisi sestávající z do- 
zorce ústavu Jos. Huleše, městských radních Josefa Koury a Fr. Václavíka a zá- 
stupce hospodářského a stavebního úřadu Fr. Finjjcra. Tato konala předběžné 
porady o stavbě nového domu chudých, které však neměly toho času výsledku. 

3. Správní or^anisace ústavu. 

a) Ve schůzi rady městské dne 20. května 1864 schválen byl nový do- 
mácí řád pro chudobinec, jejž vypracoval dozorce ústavu Josef Huleš s do- 
datkem, že má dozorce ústavu právo každého, kdo by se dopustil hrubého 
provinění, z ústavu ihned propustiti. Tento řád byl vytištěn česky a německy 
a zněl doslovně takto: 

Domácí řád 
v chudobinci u sv. Bartoloměje v Praze. 

Chudobinec jest ústav dobročinný, a každý, kdo v ústav byl přijat, má vždy 
bcdlivč zaohovávali ustanovený pořádek domácí. 

1. Alnuižnici jsou povinni, poslechnouti rozkazu pana dozorce, správce, jakož 
i všech osob, ktert'ž jim za opatrovníky ustanoveny byly. 

•"i Usneseni rady městské dne '21. srpna 1S6(». 
**' l'sneseni radv městské dne 17. března 186S. 



Kostelík sv. Bartoloměje na Novém městě Pražském. 






Piftfei žebra v podélné lodi a prcsbytáfi. 



Prafei ícbra v pobočné lodi. 



Chudobinec u sv. Bartoloměje. 186 

2. Každému almužniku ukládá se za povinnost, aby se počestné a pokojné choval, 
tak jakž přísluší lidem, kteří z lásky dobrodinců nalezli zaopatření v chudobinci; pročež 
také zakazuje se mužským i ženským, aby nepřicházeli do světnic jedni k druhým. 

3. Doba letní jde od sv. Jiří až do sv. Havla a zimní od sv. Havla až do s v. Jiří; 
v dobé letní vstává se ráno v 6 hodin, a v době zimní v 7 hodin, k čemuž se dá znamení 
i\'onkem domácím. 

4. Ráno před společnou modlitbou, kterouž almužníci konají ve svých světnicích, 
má si každý ustlati sam a hned se ustrojiti. 

5. Po modlitbě jest snídaní, před 12. hodinou polední jest oběd, tak že musí každý 
o píli dvanácté hodině dopoledne býti doma. 

K večeři obdrží každý chleba, aneb peníze za chléb, pročež není pro večeři usta- 
novena žádná určitá hodina. 

6. Denní dohlídku v kuchyni mají dva almužníci vždy po celý týden a pak-li shle- 
dají, že to, co se pro jídla dodává, dobré není a že jídla nejsou dobře připravena, mají 

tom ihned panu dozorci oznámení učiniti. Jídla donášeií z kuchyně opatrovníci a opa- 
trovnice do světnic, při čemž jim silnější almužníci pomáhati jsou povinni. 

7. Opatrovníci a opatrovnice mějtež o to péči, aby nádobí jídelní bylo čisté, aby 
v postelích, v světnicích a na chodbách nebylo žádné nečistoty, pročež mají, kdykoliv 
by zpozorovali, že třeba jest zvláštního čištění, oznámení o tom ihned správci aneb panu 
dozorci učiniti. 

Poněvadž podomci povinni jsou dříví na podpalky v dře vniku rozštípati, zapovídá 
se přísné štípati dříví na chodbách nebo ve světnicích. 

8. Opatrovnicí a opatrovnice jsou povinni, uklízeti ve světnicích, poněvadž plat 
za to od ústavu dostávají a nesmějí za to bráti žádného zvláštního platu od almužmků. 

9. Denní vycházky v hodinách ustanovených, totiž ráno po snídaní až do llVi ho- 
diny a po obědě až do času, kdy každý doma býti musí, jsou každému zdravému almuž- 
níku dovoleny. V létě dovoluje se vycházka až do 9 a v zimě do 6 hodin večer. 

Kdo chce celý den přes oběd meškati mimo ústav, musí to ohlásiti den před 
tím do 8 hodiny ráno správci a může v>'jíti, pak-li mu povolení dáno bude. Pro toho 
nebude se oběd toho dne připravovati. 

Kdo déle než jeden den z domu býti chce, musí míti k tomu povolení od pana 
dozorce. Na vycházkách ať má každý almužník na sobě vždy oděv, který od ústavu 
obdržel, a jen tehdáž, když jemu povoleno bude od správce, může vyjíti i v oděvu oby- 
čejném. Na vycházkách af se každý vystříhá žebráni a návštěv kořalen. 

10. Vrátný jest povinen, vrata míti zavřená ustavičně i ve dne, aby dobře věděl, 
kdo vychází a vchází. 

11. Světlo ve světnicích jest společné až do 8 hodin, načež každý odebrati se má 
na své lůžko. 

12. Zapovídá se přísně šatstvo, prádlo aneb ložní svršky do zástavy dáti, je da- 
rovati, prodati neb za jiné vyměniti. 

13. K prádlu jsou ustanoveny zvláštní pradleny, jimž opatrovníci a opatrovnice 
prádlo špinavé odevzdají, a od nich zase čistě vyprané a zmandlované přijímají, pročež 
zapovězeno jest práti a prádlo sušiti ve světnicích anebo práti v kašně. 

Opatrovníci a opatrovnice, když prádlo vyprané přijímají, af přihlížejí k tomu, aby 
almužnikům dáno bylo prádlo čisté a spravené. 

14. Domnívá-li se almužník, že v něčem byl nějak zkrácen, má právo, ústně sobě 
stěžovati buď u opatrovníka neb u opatrovnice nebo u správce a pana dozorce. 

15. Kdožby proti tomu pořádku jednal, a byv napomenut, předce po druhé domácí 
řád rušil, tomu zakáže se z oomu vycházka; a pak-li že ještě řádu domácího šetřiti ne- 
bude, přidržen bude ve světnici; kdyby ani pak chování svého nezlepšil, bude vyloučen 

1 ústavu. 

.^Imužníky, kteří by se dopustili hrubého chování, z ústavu ihned propustiti má 
právo pan dozorce sám. 

V Praze, dne 24. srpna 1864. 

Rada městská. 

Parkmistr : 

Dr. Bělský. 

H) Dne 26. července 1864 byla schválena správní pravidla, týkající se oše- 
třování chovanců, jich obydlí, stravování, čistoty v domě, osvětlování a vytá- 
Péní příslušných místnosti, jak předložena byla dozorcem ústavu Jos. Hulešem. 

Dále byla schválena instrukce pro správce a příslušné služebnictvo. Tato 

zněla: 



186 Správa obecní v letech 1860—1870. 

1. Pravidla obecná. 

Ústav chudých u sv. Bartoloměje v Praze založen jest a zřízen z dobročinných 
nadáni a odkazů, které jakožto základní jistiny tvoří hlavní fond pro trváni tohoto 
dobročinného ústavu. Aby ústav ten zachován byl, docházejí do jeho důchodů dílem 
sbírky dobrovolných příspěvků, dílem příspěvky z důchodův obecních města Prahy. 

V domě chudých jest nyní 380 almužníkův, kteří jsou buď schudli měšťané 
a měšfanky, jakož i příslušníci města Prahy, anebo jsou to i osoby, pro 
které zvláštní místa nadací zřízena byla od lidí dobročinných s přivo- 
lením zastupitelstva města Prahv a úřadů, iichž se dotýče. 

Osoby v tomto ústavě opatrované dostávají: 

a) Šatstvo: 

I. Mužští: I kabát soukenný na 1 rok, 1 kazajku domácí na 1 rok, 1 spodky 
(kalhoty) soukenné na 1 rok, 1 vestu na 1 rok, 1 čepici na 1 rok, 3 košile na 1*/, roku, 
3 páry podvlékaček na IVa roku, 3 páry punčošek na 1^^, roku, 2 páry bakančat na 1 rok, 

2 šátky kapesní na 1 rok. 

11. Ženské. 1 sukni soukennou na 1 rok, 1 kabátek na 1 rok,*) 1 jupku na 1 rok, 

3 košile na 1*/, roku, 3 páry punčoch na IV, roku, 2 páry střevíců na 1 rok, 2 zástěrky 
na 1 rok, 2 šátky na krk na 1 rok, 2 šátky kapesní na 1 rok. 

b) Z potřeb ložních a jiných věcí: 

1 postel, 1 slamník, 2 prostěradla na I*/, roku, 1 podušku (polštář), 2 povlaky 
(cíchy) na podušku na iVt roku, 1 svrchnici, 2 povlaky (cíchy) na svrchnici na iVt roku, 
1 matraci aneb pokrývku, 2 ručníky na 1'/, roku, 3 kusy nádobí jídelního podle dosa- 
vadní zvyklosti. 

c) Čištění: 

Prádlo se čistí každý týden jednou, a postel každých 14 dní jednou, vyjímajíc 
případy zvláštní. Prádlo obstarávají 4 pradleny, z nichž jedna má vrchní dohlídku nade 
vším, špinavé prádlo od opatrovníkův a opatrovnic ve světnicích každé pondělí ráno při- 
jímá a jim čisté zase v sobotu odpoledne odvádí v přítomnosti správcové. 

Správky chatrného prádla obstarávají dvě správo vačky. 

Prádlo špitální čili nemocných opatrovancův, oddělené od prádla zdravých, ob- 
starávají zvláštní pradleny. 

d^Na stravě: 

Podobného přilepšení dostávalo se ošetřovancům též na veškeré Boží Hody; na. 
Štědrý den dostávali ryby. 

Denní strava dává se almužnikům podle jídelního listu, kterýž na každý měsíc 
napřed sepíše správce a jejž pan dozorce téhož ústavu schválí. 

Každý almužník dostává: 

Ráno 1 žejdlík polévky. 

K polednímu 1 žejdlík silné hovězí polévky se zavářkou, 5 lotu masa hovězího, 
' \ žejdlíku omáčky, 1 žejdlík vařiva, 

K tomu denně 1 libru chleba aneb za to peníze. 

V pátek a každý ustanovený den postní nedostává almužník hovězí polévky ani 
masa hovězího, ale za to přiměřené jídlo postní.**) 

Co od oběda polévky a příkrmu zbývá, to se dá podle nařízeni správcova aneb 
páně dozorcova jakožto na přilepšenou těm almužnikům, kteří jsou před jinými stáří 
vysokého, více sesláblí a nemocní. 

Denní strava dává se almužnikům v nádobí výše dotčeném v kuchyni. 

e) Ubytování: 

Podle pohlavíubytováni jsou almužníci ve světnicích oddělených. Kteří znich jsou stáří 
příliš vysokého, příliš sesláblí a nemocní, těm se vykáže příbytek v místnostech při zemi. 

*) Dne 3. března 1865 však rada městská usnesla se, aby každá ošetřovanka ob- 
držela jupku s rukávy. 

**) O posvícení dostávali almužníci hned od času převzetí chudobince do správy 
obcí Pražskou zvláštní přilepšení : totiž vedle silnější polévky a větši dávky masa, V4 husy 
se zelím, dobrou kávu a koláče. Pivem byli pohosťováni některými dobrodinci, zvláště 
pražskými sládky. Také rozdíleny mezi ně úroky některých nadaci. 



Chudobinec u sv. Bartolomčje. 187 

Ustanoveni bližší k a), b) a c): 

Každ^ almužník, přijatý k opatrováni do ústavu, když do domu vstupuje, dostane 
imižku, v níž zaznamenány budou náležitě věci, kteréž vstupující co vlastní s sebou 
přinesl, a pak týmž způsobem věci, kteréž od ústavu na jistý čas dostal, jakož jsou: 
šatstvo, prádlo, postel, při čemž den, kdy to dostal, náležitě udán bude. Starší šatstvo, 
prádlo a jiné věci z ústavu pocházející, když čas k jich potřebě vyměřený prošel, musí 
almužník navrátiti správci tehdáž, když věci nové na další čas jemu se vydávají. 

Vystoupí-li almužník buď sám ze své dobré v61e z ústavu, aneb tím způsobem, 
ie z něho propuštěn byl, musí ředitelstvu jeho navrátiti, co od šatstva, prádla a jiných 
věcí z ústavu obdržel; ale jeho věci vlastni, kteréž v dotčené knížce zaznamenány jsou, 
ie je sobě s sebou přinesl, ty se jemu zase vydají. 

Umře-li almužník, dokud jest v ústavu, pohřben bude nákladem ústavu. Věci po 
něm pozůstalé, i ty, jež sobě co vlastní s sebou přinesl a které co takové zaznamenány 
jsou, i ty, kteréž od šatstva, prádla a jiného od ústavu obdržel, připadají ústavu.*) 

Almužníci mají se náležitě zachovávati dle řádu domácího. 

Opatrování v ústavu přestává, buď když almužník sám dobrovolně vystoupil, buď 
když z ústavu propuštěn byl, a konečně když zemřel. 

2. Naučení správci. 

Správce v chudobinci městském má povinnosti dvojího způsobu: 

a) k představeným, t. k radě městské, a k dozorci chudobince, od ni jme- 
novanému ; 

b) k almužníkům a k osobám služebným v chudobinci. 

Správce má povinnosti, jemu uložené, plniti dokonale a pří.sně dle svého nej- 
lepšího vědomí a svědomí. 

Správci chudobince ukládá se: 

I. Aby obstarával věci úřední, záležitosti správní a t. p., z nichž se 
tuto nejdůležitější uvádějí: 

Ve všech věcech správních podřízen jest neprostředně dozorci ústavu a radě 
městské, a ve všech záležitostech účetních zároveň městské účtárně.**) 

Pod vrchní dohlídkou dozorcovou má správu celého ústavu, a v ohledu tom jsou 
jemu přikázány následující práce, aby je obstarával: 

a) Má vésti jednací protokol, seznam čili index a spisovnu, knihu základní, jež 
obsahuje krátký však dokonalý povahopis přijatých almužnikův; má vésti záznamy nadanců 
a kde každý jest ubytován, pak spisovati výkazy almužníků, vydržovaných ód ústavu 
chudých a seznamy zemřelých. 

b) Má vésti inventář nářadí domovního a kostelního, denník o materiáliích, knížky 
příruční o šatech, denník pokladny, knihu kontovní při pokladně, vedlejší denník o pe- 
nězích za ošetřování, a má skládati z ošetřování účty.***) 

c) Má činiti rozvrhy výročních přijmuv a vydání, f) spisovati podání, zprávy, tý- 
denní výkazy osob v ústavu chovan<'ch, ft') obstarávati těchto spisů přepisování na čisto 
a shromažďovati pravidla čili normálie. ttf) 



*) O věci té rokovala rada městská ve schůzi dne 9. července 1866 a usnesla se, 
aby s každým almužencem učiněna byla smlouva, kterou vzdává se při vstoupeni do 
ústavu vlastnictví svých věcí, a ponechává si pouze doživotní jich užívání; v případě, že 
by z ústavu vystoupil, věci ty může vzíti s sebou. 

♦♦) Byl sice učiněn dne 12. května 1864 městským radním Josefem Hulešem návrh, 
aby byl ústav podřízen úřadu hospodářskému, avšak návrh nebvl radou městskou přijat. 
♦**) Dle usnesení rady městské ze dne 27. června 1865 byl scfělán inventář ústavní a na- 
řízeno správci, aby vedl t. z. >knihu odpadů inventárních*, v níž by dotyčné věci vyznačoval. 

t) Dne 23. ledna 1866 nařídila rada městská správci chudobince: 
i. aby všechny peníze, které jednoho dne vyplatí, ještě téhož dne do den- 
níku zapsal. 

2. aby ke každé vyplacené částce k denníku měl přiloženou kvitanci. 

3. aby pouze těm osobám za věci vyplácel, jimž hospodářskou konferencí od rady 
městské byly povoleny. 

4. aby mimo zálohu 50 zl. jiných kasovních přebytků ve správní pokladnici neměl, 
nýbrž aby přebytky vždy při příští konferenci súčtoval, rovněž aby peníze za maso, lůj, 
jakož i za ostatní potraviny pouze při hlavní městské pokladně k výplatě poukazoval. 

tt) Dne 19. února 1867 usnesla se rada městská, aby správce chudobince před- 
kládal výkazy ústavu každý týden dvojmo. 

fff)' Uloženo mimo to správci ve smyslu usnesení rady městské dne 28. června 1868, 
aby v měsíčních výkazech o stavu almuženců nejen uváděl počet jich, nýbrž i vyznačoval 
jménem almužence, kteří jsou na dovolené. 



1£8 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Mimo to, že musí denně vypláceti peníze za chléb a dohlížeti do kuchyně, ko- 
nati raporty, vydávati včci almužníkům, má správce obstarávati také zhotovování odévů 
a potřeb ložních v domě^ a pochovávání zemřel^xh. 

d) Kdyby ústavu dary, odkazy, nebo jiné jakékoli dobročinné dárky připadly neb 
věnovány byly, má o tom správce dozorci neprodlené oznámeni učiniti. 

e) Kdykoli se uprázdní nadání, má se to oznámiti dozorci i vrchnímu ředitelstvu 
ústavu chudých. 

/) V příčinč pozůstalostí zemřelých almužníků iest ustanoveno, že tv včci, které 
almužník do ústavu s sebou přinese, po smrti almužnikove připadnou chucíobinci; věci 
tyto se muSÍ tedy pořádně zapsati a uschovati. 

Kdyby pozůstalost záležela v hotových penězích nebo ve věcech scenitelných, má 
se to oznámiti radě městské. 

£r) Když se správce dověděl, že almužníci v domě ošetřovaní mají hotové peníze 
a věci scenitelné, náleží naň o to přísně pečovati, aby se ty peníze neb věci neztratily, 
při čemž má povinnost, oznámení o tom dozorci učiniti. 

II. Aby hospodařil v domě. 

a) Správce má každý den procházeti všecky světnice a přesvědčiti se, zda-li všecky 
věci jsou čisté, má všecky stížnosti almužníků vyslyšeti a jim dle niožnosti odpomáh ti, 
a o důležitých případech zevrubné zprávy dozorci podávati. 

b) Všecky místnosti ústavu mají býti osvětlovány od 1. října do konce března po 
3 hodiny večer. Ve světnici nemocných má svítilna hořeti po celou noc. 

c) V místnostech, v nichž se přebývá, budiž topeno v měsících prosinci, lednu 
a únoru třikráte denně, v měsících listoi)adu, březnu a dubnu dvakráte denně, a v mě- 
sících říjnu a květnu jednou denně. 

Množství paliva jest ustanoveno jako posud na 30 slhů dříví a 1600 centúv uhlí 
kamenného. Ve světnicích se má udržovati tepla 18^ Reaurr.ura. Tomuto pravidlu není 
podrobeno obydlí správcovo ani domovníkovo. 

d) Všecky místnosti, v nichž se přebývá, vyjímajíc naturální byt správcův, máji 
se do roka šestkrát dokonale vyčistiti, okna mají do roka třikráte býti myta, a místnosti 
všecky bez rozdílu mají se ročně jednou vybíliti.*) 

Správce má pečovati o to. aby v ohíedu tom úplně se vyhovělo potřebám v pří- 
čině zachování zdraví a života. 

e)^ Na správce náleží, aby měl bedlivou dohlídku na všecky zaopatřené látky a věci 
potravní i jiné předměty, jichž k vlastní správě chudobince potřebí jest. 

III. Aby pečoval o almužníky. 

a) Almužníci stravováni jsou ve vlastní správě ústavu dle jídelního předpisu, jejž 
správce každý měsíc má sepsati a dozorce schváliti, a dle výměry v tom předpisu ob- 
sažené. V té příčině jest správce povinen k tomu přihlížeti, aby pravidla sem náležitá 
od dodavatelů, od kuchařek a dohlížitelů kuchyňských dobře byla zachována, dále. aby 
se almužníkům z toho, co jim náleží, nic neujímalo, jakož i aby se prospěchu ústavu 
samého neubližovalo. 

Kdyby osoby v kuchyni dohlížející nebo kuchařka dodané věci potravní uznaly 
za nepotřebné nebo za závadné, anebo kdyby to od správce samého bylo nalezeno, jest 
povinen, ty věci potravní dodavateli navfátiti a o tom neprodleně zprávu podati do- 
zorstvu. 

b) Oděv, jenž se jedná nákladem ústavu, dostávají almužníci dle pravidel stano- 
vených. 

ď) Když po vyjití času, ve kterém se oděv měl nositi, almužníkům vydávají se šaty 
nové a jiné věci, mají se věci staré, t. obnošené šaty a upotřebované věci almužníkům 
odebrati, seznamenati a uložiti, a o tom budiž dozorstvu oznámení učiněno. Když umře 
almužník před uplynutím si)rávního roku, mají se šaty a jiné ťěci po něm zůstalé, které 
dostal od ústavu zvlášť uložiti, abv se mohlv vvdati k používání třeba jinému almužníkovi 
který by po něm do ústavu vstoupil. ' ' ' 

d) Z oděvu a prádla, jakož i z ostatních potřebností, zhotovují se tyto věci, pokud 
toho připouštějí síly ústavu, doma za mzdu v částkách tuto položených pod dohlídkou 
správcovou z látek k tomu zaopatřených: 1 mužská košile za 10 kr.,'l pár podvlékaček 
za 6 kr., olemování šátku kapesního za 1 kr., 1 ženská košile za 8 kr., olemování pro- 
stěradla za 3 kr., 1 slamník za 3 kr., 1 povlak (cícha) na svrchnici za á kr., 1 povlak 
(cícha) na podhlavnici za 1 kr., 1 sýpek do svrchnice za 2 kr., 1 sýpek do podhlavnice 
1 kr., 1 pár mužských punčoch 5 kr., 1 pár ženských punčoch 8 kr.. za podpleteni 
punčoch mužských neb ženských 3 ' ^ kr., olemování ručníku, šátku kapesního, šátku na 
krk nebo zástěry 1 kr., ušití riibáše 4 kr.. měsíční mzda příštipkári za obstarávání správek 
obuvi ustanovena jest na 40 kr., záplatkáři též 40 kr., a spravovačce 3o kr. 

^) Následující oděv má se každoročně zjednávati od správy ústavu způsobem do- 
dávání, když k tomu byla dala rada městská svoleni, totiž: 

^1 Dne 2. čenence 1809 byly místnosti místo vybíleny vymalovány. 



Chudobinec u sv. Bartoloméje. 181) 

Potřebný počet mužských kabátů, kazajek pro donaáci nošení, kalhot, mužských 
vest a čepic, dále ženských sukni, kabátců, jupek a střevíců. 

Podobným způsobem mají se i ostatní potřebnosti zjednávati pro ústav a pro 
almužníkv. 




Když potřeba jest, aby se věci tyto zjednaly, má se to dozorci, a pokud se týče, 
radě méstské oznámiti. 

/) Prádlo, jež almužníci nosí na sobě, má se práti každý týden alespoň jednou, 
prádlo ložní každých 14 dní též alespoň jednou. 




aby prádlo aímužníků v nemocnici chovaných čištěno bylo oddelenč od prádla zdravých 
alraužníků zvláštními pradlenami. 

h) Správce másalmužníky zacházeti důstojné a přívětivé; on budiž takořka otcem 
každému podřízenému a hlediž vše říditi tak, aby odnikud stížnosti nepřicházely. 

i) Povstanou-li sváry mezi almužníky, jest povinen správce aby je hleděl narov- 
nati po dobrém, a to hned. Povinnost tato toho vyhledává, aby dle možnosti z ústavu 
se nex^zdaloval a aby co nejvíc možná v domě stále přebýval. 

i) Správci přísluší právo, almužníkům dávati dovolenou najeden den. Dovolenou 
delší povoliti může jen dozorstvo ústavu. 

Almužníkům, kteří by se zprotivovali, může správce zakázati vycházku, avšak jenom 
na čas 8 dnů. V každém případě však má to oznámiti dozorstvu. 

/) Poněvadž městský chudobinec v Praze založen byl v tom úmyslu, aby se za- 
mezilo žebrání po ulicích, náleží na správce, aby každého almužníka do ústavu nastupu- 
jícího upozornil, že v příčině té má bedlivé zachováv-ti řád domácí, že se totiž almuž- 
níkům všeliké žebráni zapovídá. 

m) Mají-li almužníci doprovázeti průvod pohřební některého dobrodince ústavu, 
ustanoviž správce, smluviv se o to s dozorcem, kolik jich má jíti. 

Taktéž má způsobem návrhu, když se byl o to smluvil s dozorcem, ustanoviti 
odměnu, která se jim má dáti za to doprovázení z odkazu, jehož se dotýče. 

n) Když některý dobrodinec při návštěvě ústavu dá peněžitý dárek v tom úmyslu, 
aby rozdělen byl mezi almužníky, ustanoví dozorce, jak a v jaké výšce to rozděleni má 
předsejíti. 

Ďá-li některý navštévovatel ústavu správci dárek peněžitý, neudav určitého účelu, 
předpokládá se, že dárek ten se učinil jen k tomu konci, aby napomáhal k povznesení 
ústavu a proto musí se v každém takovém případě dozorci oznámení učiniti a dar radě 
méstské předložiti. 

O) Správce má každého almužníka, hned když nastupuje do ústavu, upozorniti, že 
všecky jeho věci, které s sebou přinesl do ústavu, po jeho smrti připadnou ústavu. 

Zůstanou-li po smrti almužníkově peníze hotové, má je správce předložiti radě 
méstské, o čemž jak samo sebou se již rozumí, oznámení dozorci se učiniti má. Správce 
má, když ví, že almužník umírající má hotové peníze, k tomu hleděti, aby umírajícímu 
nebyly odcizeny. 

IV. Jaké požitky mají správce a ostatní osoby služebné. 

a) Správce dostává mimo svobodný byt, palivo a 30 liber svíček, ročního služ- 
ného 600 zl. r. m. a jest zavázán složiti jistotu, rovnající se služnému tomuto dle usta- 
novení rady městské. 

Domácí lékař dostává roční odměnu lOO zl., kancelista vrchního ředitelství ústavu 
chudých 210 zl., jeden koncipista 133 zl. 33'/a kr , sluha úřední tamtéž 150 zl. 

Mzda kuchařky a kuchyňské činí ročně 144 zl. Každý z obou domovníků v domech 
č. p. 799-1. a 146 i 148-1., ústavu náležejících, má roční mzdy 18 zl. 

b) V každé světnici almužnické jest ustanoven jeden opatrovník nebo jedna opa- 
trovnice; jmenovati je přísluší dozorci společně se správcem. 

Týmž způsobem přijímáni buďtcž kuchařka, kuchyňská a podomci. 
Všecky ostatní osoby služebné jmenuje rada městská. 

Poněvadž správci přísluší bezprostřední řízení ústavu pod vrchní dohlídkou do- 
zorcovou, jest zavázán, znáti dobře povinnosti ostatních osob ve službě postavených, 
i poukázán jest v příčině této na služební instrukce sem náležité, z nichž sezná, jaká, 
má práva a jaké povinnosti k ostatním osobám služebným. 



190 Správa obecní v letech 1860--1870. 

3. Naučení Jak te má zachovati domovník (vrátný). 

Přední a hlavní povinností domovníkovou jest, hlídku míti v dome chudých, což 
tím snadnéji vykonati mfiže, protože dům má jediné dvéře, jimiž se vchází a vychází. 

a) Dům otvírá se v letč od 7 do 11'/, hodiny před polednem a od 1 až do 9 hodin 
po poledni. 

V tomto čase vyjíti může z domu každý almužník, není-li mu buď z trestu- aneb 
z jiné příčiny přikázáno, aby nevycházel. Vycházeti smí almužník jenom v obleku čistém, 

b) Aby se z domu nevynášela jídla aneb věci, které se vynášeti nesmčjí, aneb aby 
se nepřinášely věci zapovězené, může domovník každého almužníka vycházejícího a zase 
přicházejícího řádně prohledali. 

c) Podezřelým cizím osobám má vchod do domu zabrániti. 

d) Domovníku, poněvadž ve službě své s každým almužnikem v bližší známost 
přichází, nařizuje se, aby se k nim slušně choval. 

Domovník musí vésti mravný život, nesmí s lidem služebným se obírati ani v obydlí 
svém nějakých schůzek dopouštěti. 

Jakmile shledá, že služebný lid nevěrně se chová aneb nemravný život vede, má 
ihned o tom správci ústavu oznámeni učiniti. 

4. Naučení těm, kteří dohlížejí v kuchyni. 

Stravování almužníků v domě chudých u sv. Bartoloměje děje se ve správě vlastní; 
a protož třeba míti pořádnou dohlídku na to, jak se s vydanými potravinami nakládá. 
Dohlídka tato svěřena jest almužníkům samým. 

Správa téhož ústavu jmenuje střídavě na týden dva almužníky, kteréž k tomu za 
způsobilé uzná a kteří tuto povinnost vykonávati mají. 

a) Tito dohlížitelé mají přítomni býti při vydávání potravin, aby se přesvědčili, zdaliž 
se v ustanovené míře a v patřičné váze kuchařce vydávají, zdaliž veškeré potřeby jakož 
máslo, maso, mouka a jiné dodávají se v stavu dobrém co potraviny nezkažené a chutné. 
Když tomu tak není, mají o tom ihned oznámení učiniti správě jakož i dozorstvu téhož 
ústavu. 

b) V přítomnosti dohlížitelé buďtež donášeny potraviny pro příští nejbližší den do- 
dané, pakliže závady na nich shledáno nebylo, do komory, od níž on jeden a kuchařka 
druhý klíč má, a kdež všechny potraviny pod dvojím uzamknutím uschovány zůstanou 
dotud, kdy se jich bude potřebovati. 

Z těch, kteří klíče od komory mají, nesmí žádný samoten do komory jiti. 

cj Dohlížitelé mají povinnost, přísně k tomu hleděti, aby se vše, co k vaření usta- 
noveno jest, řádně a úplně také spotřebovalo, a aby nic odstraněno, zaneseno ani pro- 
dáno nebylo. Co z jídel připravených zbývá, to určeno jest, aby rozděleno bylo na při- 
lepšenou mezi almužníky dle nařízení správcova aneb páně dozorcova. Avšak maso, co 
zbylo, rozseká se na kousky menší a má k polední polévce se přidávati. 

d) Další povinností dohlížitelův jest toho dbáti, aby v kuchyni byla čistota, ob- 
zvláště pak, než se vařiti započne, přesvědčiti se, že kotíc jsou čisté, jakož i že voda 
k vaření potřebná dala se do kotle právě před tím, než se počalo vařiti, a nikoliv den 
napřed. 

e) Shledají-li dohlížitelé některé nepořádky, mají ihned o tom oznámení učiniti 
správci, aby nepříslušnosti takové odstranil, aneb o tom v téže příčině další oznámení 
k panu dozorci učinil. 

fj Dohlížitelům se zapovídá, aby s kuchařkami zle nenakládali aneb s nimi se ne- 
hádali, protože, mají-li se zameziti všeliké nepořádky, jsou povinni, aby to jenom správci 
oznámili. 

5. Naučení kuchařce a její děvečce. 

a) Kuchařku jakož i děvečku jí přidanou přijímá do služby pan dozorce, kterýž 
je také na 14denni výpověď aneb ihned propouští, pokud to v řádu čcledním po- 
voleno jest. 

b) Kuchařka dostává měsíční mzdy 8 zl. r. m., děvečka 4 zl. r. m., obě mají v domě 
zdarma byt. palivo a světlo, jakož i denní stravu, kterou dostávají almužnici a která 
záleží v ranní polévce, obyčejném obědě a v jedné libře chleba; místo tohoto mohou 
sobě vzíti také peníze. Za lože má každá dokonale zřízenou postel. 

cJ Kuchařka i děvečka jak v příčině služby tak vzhledem na ostatní chováni jsou 
podřízeny bezprostřední dohlídce a kázni správcově, pročež mají všem jeho opatřenini 



Chudobinec u sv. Bartoloměje. 19 L 

a poručením úplně zadost učiniti. Stížnosti v příčině této mohou vznášeti k panu 
dozorci. , 

d) Účel ústavu, jakož i pořádek v nčm zavedený toho vyhledávají nevyhnutelné, 
aby kuchařka i děvečka chovaly se snáiklivě a mravně a obzvláště, aby se vyvarovaly 
Tolikému sváru s almužniky. 

e) Kuchařka přijímá každodenně věci potravní (potraviny), které se jí vykazují od 
správy, a schovává ie v místnosti k tomu ustanovené, ke které má ona jeden, a přihlí- 
iejici sílmu^ice druhý klíč svěřený. Z obdržených potravin má jídla na každý den určená 
6stě a chutně připravovati; k tomu musí všecky převzaté potraviny vydati a nesmí jí 
i nich nic pod žádnou záminkou zbýti; také z nich nesmi nic uschovati ani jinak 
opotřebiti. 

Hotová jidla má úplně dle předpisu, který dán jest o jich množství, rozdělovati, 
a kdyby snad něco zbylo, má s tím zbytkem naložiti tak, jak správce neb pan dozorce 
pokaždé nařídí. Konečně má děvečku při čištění nádobí i nářadí kuchyňského jakož 
i při čištěni místnosti kuchyňských podporovati. 

f) Děvečka je povinna kuchařce ve všech pracech vypomáhati a jmenovitě, kdyŽ 
se připravuje strava, ty práce pomocné konati, které ji od kuchařky přikázány byíy. 
Obzvláště však na ni náleží, čistiti veškeré nádobí kuchyňské a místnosti kuchyňské 
udržovati v čistotě. 

g) Ani kuchařka ani děvečka nesmějí k vykonávání svých prací potřebovati cizích 
osob, a tím méně k tomu smějí užívati almužniků. Jenom v případech zvláštních může 
dovoliti správce, aby cizí osoby jim vypomáhaly. 

h) Kuchařka a děvečka směji ve svých vlastních záležitostech z ústavu vycházeti 
jen po dokonání veškeré své práce a jen s přivolením správcovým. Déle, než jak správce 
po každé určí, nesměli zůstávati z domu a pod žádnou záminkou do noci. 

6. Naučení pradlenám. 

a) Pradleny přijímá do služby pan dozorce, kterýž je také na 14denní výpověď 
propoušti. 

5) Každá pradlena dostává měsíční mzdy 4 zl., pak stravu, jaká se denně dává 
almužníkům a která záleží v ranní polévce, obyčejném obědě a v jedné libře chleba nebo 
penězích za chléb. 

c) Pradleny jsou podřízeny bezprostřední dohlídce a řízeni správcovu, pročež mají 
vSem jeíio opatřením zadost činiti a jeho rozkazů bez výminky uposlechnouti. 

d) Pradleny mají špinavé prádlo dle kusů přijímati, pečlivě a s největší šetrností 
práti, prádlo vyprané v stejném počtu kusův odevzdati a za každý schodek ručiti, který 
by se udal. 

/ Pradleny jsou povinny, prádlo z nemocnice čistiti odděleně od ostatních kusů. 

f) Pradleny nesmělí pod žádnou záminkou práti prádlo cizí, ústavu nenáležející, 
a jest co nejpřísněji zakázáno, za vyčištění prádla od almužniků nějaké odměny přijímati 
neb žádati. Ustraňování uhlí neb dříví se tresce propuštěním ze služby a dle okolností 
podá se věc taková na právní řízení k potrestáni. 

^ Pradleny jsou též zavázány obstarávati mytí všech světnic v ústavu, kolikrát- 
koli toho bude třeba, a mytí všech oken dvakráte do roka. 

7. Naučení podomkům. 

Podomkové, kteréž na 14denní výpověď pan dozorce přijímati a ze služby pouštěti 
*i>ŮŽe, povinni jsou, vykonávati všechny těžké práce v domě, totiž: 

a) Nemocné almužniky do všcooccné nemocnice donášeti, a když tam pro vše- 
oi>€cnou sesláblost déle zůstati nemohou, tímž způsobem je do ústavu zase přinášeti. 

h) Mají mrtvoly almužniků do komory umrlčí donášeti, je tam umýti, v šat po- 
*^ební odíti, do rakve uložiti a na máry vložiti. 

c\ Mají přinášeti do světnic dřiví a uhlí. 

d) Mají z lékárny léky přinášeti. 

/) Když světnice se čistí, mají okna vyvěšovati a zavěšovati; mají v čistotě 
"^iti dvůr a chodby, v zimě sníh odklizovati; když nastane nedostatek vody říčnc, mají 
iHitřebnou vodu studničnou do kuchyně opatřiti; vůbec ukládá se podomkům za povin- 
nost, aby řádně vykonávali všechny práce jim mimo to přikázané a zapovídá se jim 
Přísně, aby nebrali za to od almužniků nižádné odplaty. 

c) Dne 6. května 1864 byl vypracován též jídelní lístek pro ústav tento. 

t^ro zajímavost uvádíme obsah jeho: 



správa obecni v letech 1860—1870. 



Uidalnl list 
pro almuiníky v ebudoblnci u 



VýmĚra 


V^ěr« pro jedou 
porci , 


1 


•áhy 


lib. 


loty 










Ranní polévka 






.;,, 


Tnimiti! dolnorak. žejdlík 
čisté polévky zapražené, 
k Étmuí jest potřebí: 

pražené moukv 

jadrného hovř-iiho loje. ve 
dnech postních roisto 
loje másio, 

kmínu 

soli. 








Hovězí polévka 1 
k občdu. 1 dolnorak.: 
žejdlík. 






3 
2 

l'/i„ 
2 


Zavařovati se mají sti4- 

davč: 
švábských krup. nebo 
krupice 

trhaných krupek, nebo 






Panádlc, 






3 k tomu housky, ktcrč byly 
j v studení: vodé 1 hod. 
1 mařeny, vyňaty a vy- 
1 mačkány tak, ic v nich 
li žádná voda nezůstala. 
!| Tyto máčené housky roz- 
krájejí se a vafi se v ho- 
ví-zi ])oli;vcc l',j ho- 
■' diny; 
3 ident-pctríeleproveškcri; . 
■ mnoiatvi polévky paná- 
dlovL-. 








1 ' Postní polčvka, 
, 1 dolnorak. žejdlík. 








V pátek každého tídnu, 
na Stí-rivý dc-n večer a 
v prjskdních i)ni'Ch tí- 
dnu před Velikdnoccmí, 
anebo také jindy.kdyí by 
den postní byl pMkazán. 



Výméra ,j 


II ^^"y : 


Iliib-i loty ;1 




iPolévka zemál 




; ; K ni jest potřebí 

! 10 , zemáků syrových 

l'/i i' pražené mouky 

* „,l másla 

■/„ marjánky 




1 ; Polévka zhra 






3 ! hrachu 
V I, 1 rýíe 

1',, pražené mouky 
V,,, másla 
V, „i soli 
'.'„; marjánky. 

1 Kdyby ve dny pos 
před uvedené, b; 






postních dnech 

vepřového sádla ' 
,; másla. 








Hovézi maso. 








maje doy pot 






8'/, 


syrového masa (va 
masa 5 lolů be 
a bez žláz a iJI) 

zeleniny 






"Omáčkv k hov 




j ,1 masu'/, iejd 






1 í 

1 B 
''"■■•! 1 


řipadá v ty áv 
eJávaji zeleniny 
iené mouky, 
Pro stHdáni 
se dáti místo 
a octa íesncl 
křen, rajská 
koprová, ha 
omáčka, okurk 
zemáky na kys 
musí se \U 








s 


v této vykáia 
méře po« 



Chudobinec u s 



čra 




áhy 


Výmčni pro Jednu 
porci 


"■•"" 






Pfikrmy. 




a) Kaše krupičná. 


6'/,. 

V.'.* 


krupici- 

másla 

soli 

cibule. 


Pro střídání dává 
se pražená kaše 
krupičná a v tom- 
to pfip.-ulL- mislo 

má se vydati ',,., 

lotu vepřového 

sádla. 




b) Švábské kroupy. 


6;/, 


švábských krup 

vepřového sáJla 

soli 

cibule 

kmínu. 




f) Svarba. 


6'/. 
3' . 


hrachu 

švábských krup 
vepřového sádla 

cibule. 




d) Čočka. 


11 


čočkv 

vepřového aádla 
soli 
Cibule. 




f) Hrách. 


n 


hrachu 
vepřového sádla 

Cibule. 




/I Boby. 


11 


bobfl 


'/!! 


cibule. 




g\ Trhané krupky. 


V.o 


trhaných krupek 
vepřového sádla 

cibule. 




Ai Rýíová kaic. 


6Vto 
> 


vlaské 
mléka 
másla 


ýie 



Výměra || 




- ^— Výmér* pro Jednu 


% 


-"y * 


'S 


lib.j lot, 






1 

Pařené housky. 






6 ': housek 


',« 




' mléka 
;/., 1 másla 

í i) Moučné knedlíky. 


"to 




9'/, 

1 


mouky bílé e. 1. 3 
žcmiičky prvního druhu ] 
s mle-kem j 
mléka fl 
soli. i 






Omáčky ke knedlí- 






1 kům V, žejdlíku. 






7, Ipraíenky 




*;.„ 1 másla 






•/: soli 


„ 




v, 1 cibule 


"" 






!) Zemáky. 






30 

1 


zemáků prvního druhu 
í písečné půdy, aniž by 
se počítala cena prů- 

praíenkv 






•„„hovězího loje (jadrného! 






Vit 


marjánky 


: 


'/,. 


soli. 








m) Zeleniny. 








Podle ročních počasí: 








vodnice, brukev. kolník, 








mrkev a turín, zemáky 








se selim, začež za jeilnu 








porci mají se počítati 






dva nebo tfi krejcary, 






poněvadž druhy tylo 




prodávají se v otépkach 




a na kopv. a ne na váhu ; 






k tomu: 




1 1 |l praženky 




i Vi,." ''"'i 




■ >/, ■ hovéiiho loje jadrného 




1 "" syrol.u a kořeni za lir. kr. 




r. m. pro celé mnoislvi. 




1 «! Zemáková kaše. 




3(1 zemáku, ktcié se [lO uva- 




řeni rozdrobí a rozmí- 


chaji 


•',„11 soli 


1 1 '.'„J: vei.fovúho sádla 








cibule. 



Správa obccnív letech 1860—1870. 




Poi 



enání. 



Kdyi se k lápiaicc na 
mistt másla i-vclati musi 
škvařeny lůj, má se po- 
čítáni vidy drieti ceny 
másla, aviak má se na 
mistč 1 dolnorak. libry 
másla vvdati * , libry 
íkvafentího loje. a na 
Zelený řtvrtck a na Bí- 
lou sobotu má su každé- 
mu almulniku na mfstč 
masa vyplatiti 6 krejcarů. 

Konečné se připominá 
ieitf o pouti Bv. Barto- 
tomřjskt.-. le na ten den 
jest povolena dvojná- 
sobná porce roasa. I, J. 
16' , lotu, pak k rsiuM' 
kaši o polovici ob\ři jiiL 
porce více, tedv" T „ 
lotu ríŽe, 1 žejdlík mk'- 
ka, */,u lotu másla na 
jednu porci, koncfní- pro 
všecky almiiiiníkv 5 lili. 
cukru a 3 libry škoficc. 

VýmirA potr*via, Jlclii 
třeba k tímto pokrmům : 





r o 1 ť v k a z a p r a 
, .houskou 


1". 


praitné mouky 
' housek 
soli 

hovrziho loje 
kmínu. 



vymírá 


Výmira pro Jed 




í 


van> 


porci 


í 


11b-' iQty 










Poh-vka.apra 
s trháními k 

kam i. 






1 
1' I 


praiené mouky 
trháních krupek 
soli 
hovůíiho loje. 






'/lO 








Polévka ijat 






2','. 


praiené mouky 
Šrfbskfch krup 
zeleniny imarjánky 

neku^ 
soli 

huvúiiho loje 
lál voru pro cek- mn 

za Ib kr. 






Polúvka I dři 


: 


■/, 
v,., 

't 


drití-k 

pralcné moukv 
hovéziho loje ' 

soli 

Knedlíky k ho- 


''"■ 


li ili; mouk; 
housek 
mléka 
soli. 




Nuk y. 


9 


bik' mouky 
mléka 


' ' !° 


másla k maStěni. 




Drítky za pfi 


'U 


dritík 

praiumí mouky 
ho vizi ho loje 
soli 
ii.'k-niny. 




TcUci maso a 






1 


tilfciho masa 

ríie 

[iraícné mouky 

másla 

zeleniny. 



Chudobinec u sv. Bartoloméjc. 195 

4. Záležitosti osobni. 

Řízeni ústavu svěřeno bylo zvlášté ustanovenému úředníku — správci, jemuž 

•méřen byl roční plat 600 zl., svobodný byt, palivo a 30 liber svíček. I usnesla 

za tou příčinou rada mčstská dne 5. června 1864 \-ypsati konkurs na místo 

s podmínkou, že má místo se obsaditi prozatímně na rok a na čtvrtletní vý- 

)věď, a teprve prokáže-li dotyčný úředník spolehlivost a způsobilost k místu 

mu, že má býti definitivně ustanoven. 

Mimo to byl v ústavě domácí lékař s roční odměnou 100 zl., sluha úřední 
platem 150 zl., kuchařka se mzdou 8 zl. a kuchyňská se mzdou 4 zl. měs., 
adlena se mzdou 4 zl.,*) konečně opatrovníci a opatrovnice, pradleny a po- 
)mci. Mimo to usnesla se rada mčstská dne 6. května 1864 zříditi pro ústav 
ísto vrátného, kterýž by byl členem stráže obecní. 

Jmenování jednotlivých těchto osob příslušelo jednak radě městské, po pří- 
.dé sboru obecních starších, jako správce neb lékaře a sluhy, jednak správci 
olečné s dozorcem ústavu v příčině ostatního personálu. 

Prvým správcem jmenován byl dne 24. srpna 1864 MDr. Josef Bořivoj Pichl, 
er)' dne 30. září 1864 v radě městské přísahu služební vykonal. 

Při reorganisaci úřadův obecních r. 1864 bylo vzpomenuto i tohoto ústavu. 

Sbor obecních starších usnesl se dne 27. října 1864 k návrhu rady městské 
všiti plat správci chudobince u sv. Bartoloměje ze 600 zl. na 700 zl. a mimo 
mu ponechati dosavadní svobodný byt, palivo a svítivo. 

Kromě toho zvýšil roční odměnu domácímu lékaři na 200 zl. a vrátnému 
at jeho na 300 zl., s bytem a šatem;**) pradlenám ustanovil měsíční plat 12 zl., 
)domkům 12 zl. a kuchyňské 4 zl. 

Domácím lékařem byl dne 10. ledna 1865 jmenován MDr. Albert Prokop. 

Zprvu vykonával správce ústavu veškeré práce účetní a kancelářské, maje 
ruce chovance ústavu, kterýž obstarával menší práce kancelářské, jako opisování 
pochůzky, za měsíční odměnu 1 zl. 24 kr.***) Ježto však správce nevedl knihy 
ntovní způsobem, jaký v účtárně jest zvykem, bylo mu radou městskou na- 
:eno dne 26. ledna 1869, aby na příště při vedení účtů dbal přísně zásad 
tovědy. Později však k návrhu náměstka starostova J. Huleše byl radou měst- 
3u dne 22. června 1869 přikázán do chudobince ku pracím účetním a zároveň 
kontrole ze státu úřednictva obecního praktikant s adjutem 200 zl., který byl 
mo podřízen správci a kterémuž vypláceno bylo adjutum od r. 1870 z důchodů 
idobince. Tomuto bylo radou městskou dne 20. července 1869 zároveň ulo- 
lO, aby vedl výkaz o počtu každého dne vydaných porcí jídel vařených 
ýkazy ty vždy svým podpisem opatřil a ke stravným účtům přikládal. Když 
: tento žádil, aby vzhledem k jeho nové povinnosti rada městská poskytla mu 
bodných obědů v ústavu, nebylo žádosti té prozatím vyhověno, nýbrž od- 
ána věc prostě až k projednávání rozpočtu. 

Správce ústavu Dr. Pichl setrval v úřade až do r. 1S69. V té době před- 
la účtárna městská vyřízení zkoušených celoročních účtů městského chudo- 
ce za léta 1865 až 1867. Nesrovnalosti v nich zavdaly příčinu radě městské, 
dne 7. prosince 1869 k návrhu starostova náměstka J. Huleše ustanovila 
ízatím za správce chudobince Václ. Rozkošného, dosavadního správce městské 
nice, a dra. J. B. Pichla přikázala ke zdravotní službě dohlížitelské v nádraží 
:ní dráhy, aby tam předpisy zdravotní policie řádně byly zachovávány, kte- 
to služba více hodila se odborným jeho schopnostem. 

*) Teto zvýšila rada mostská dnr 4. listoi)adu 1S68 plat na 5 zl. r. m. 
♦*) Dle usnesení rady městské ze dne 24. srpna 1S64 požíval mimo to příplatku 
r. denně na správku šatu a obuvi. Výdaj na šat obnosem 6() zl., jejž rada městská dne 
května lS6ó byla povolila, byl z usneseni rady městské ze dne 10. června isoo účtován 
účet fondu chudohince. 
**♦) Usneseni rady mOstské ze dne '20. května 1864. 



196 



Správa obecní v letech 1860 — 1870. 



5. Jmění a hospodaření s ním. 

a) Nadace. 






Od zakladatele: 



Kapitá- 
lem: 



zl. I kr. 



Urokv: 



Rozdčluje se: 



zl. ikr. 



1653 
1837 

1839 



Kašp. ze Schwenkfeldterů ^^ 104 
Václava Bayera .... 



Josefa Kaury 



1851||Isáka Jcitelcsa a Zikm. 
r Geitlcra 



• • • 



1853 1' Císaře Františka Josefa I. 

I 
1855 y. Panoše r}'t. z Kreuzinfeldu 

1855 Frant. hrab. Kolovrata . 

1856 Císaře Ferdinanda a císa- 
řovny Marie Anny . 

1858 i Détřicha Lindheima . . 
1860; Antonína Novotného . . 



1862 



Jana Richtra . 



1864; Františka Kolba . . . . 

1864 Jana Trupkovského . . 
1870 '{■ Dra Petra Frant. Krejčího 
1870 ' Lambcrta Popelky . . . 



16.529 
1.575 

12.152 

15.998 

50 
5.576 



13 
38 



285 
29.665 

34.734 



87: 



65 



52 



4 
7.511 

63 
510 



27 6. ledna 5 ošetřovancům 

46 každodenně 57* kr. na ruku 24 ošetřo- 
vancům mimo zaopatření 

24. srpna všem ošetřovancům. již ne- 
mají jiného nadáni 

11 28. prosince 5 zl. 25 kr. na ruku 2 ošetřo- 
vancům 



668 i 25 



18. února 



65 
49 



5 zl. 25 kr. na ruku 3 ošc- 
i :i třovancům *) 

2 1 10 1 15. listopadu 12 ošetřovancům po 17* , kr. 

258 i 56 ' 4. dubna 5 zl. na ruku 1 ošetrox-anci 



10 50 ,27. února 

9 83 , 5. března 
1.248 52 25. února 



— 1.618 80 



(12. května \ 
130. července) 



5 zl. 25 kr. na ruku 2 ose 
třovancům 

2 ošetřovancům na ruku 

5 zl. na ruku 5 ošetřovan- 
cům mimo zaopatření 

po 1 zl. na ruku 13 ošetřo- 
vancům mimo zaopatřeni 



6.970 — 1 278 81 1' 20. dubna 5 zl. na ruku 2 ošetřovancům 

;í mimo zaopatření 

16 — i 27. prosince 1 zl. na ruku 16 ošetřován. 

96 23 24. srpna všem ošetřovancům 



400 
2.130| 65 
521 — 



21 ; 84ť 1. srpna 



nejstarším 5 mešfanům a 
5 měšfankám 



*) Usnesla se rada městská dne 30. dubna 1867, aby toto nadání, jež bylo tou dobou 
úmrtím uprázdneno, nebylo obsazováno, a veškeré zbytky z úroků z něho aby byly uklá- 
dány na úrok potud, až by mohla se nadace tato o jedno místo rozmnožiti. 

b) Dary. 

V prvých dobách, kdy chudobinec přesel ve správu obce Pražské, do- 
stalo se jemu různých darův a odkazův, o nichž sluší se pro stálou pamét na 
šlechetné dárce zvlášté zmíniti. 

Na prvém místě buďtež jmenováni J. V. císař Ferdinand V. a choť 
jeho Marie Anna, kteří několikrát obmyslili tento ústav. Paní Viktorie 
Justová, vdova po doktoru lékařství, odkázala chudobinci 400 zl.; pí. Barbora 
Jindřichova z čp. 685-11. 2000 zl.; rytíř Josef Muck z Muckenthalu, 
majitel velkostatku, věnoval 6500 zl. ve státních losech z r. 1860 k založení nadace 
znějící na jeho jméno; Česká spořitelna věnovala z výtěžků z r. 1864 
a 1866 dvakráte po 500 zl. k založení druhé své nadace v chudobinci sv. Barto- 
loměje; od Antonína Fassatiho, majetníka domu odkázaných 200 zl. ústavu, 
taktéž 500 zl. odkázaných od pražského obchodníka Václava Ed. Redel- 
hammera, pak od dědiců Vojtěcha Rennera věnovaných 150 zl. a ko- 
nečně 1000 zl. z věnování 4000 zl. od choti zemřelého továrníka Šalomouna 
Příbram a ústavům křesťanským přikázáno bylo radou městskou stavebnímu 
fondu chudobince u sv. Bartoloměje. 



«- JiWif iňumL X 3CC 






>. 



. I ^ ^ r ^* I -^ I -^ 

~ — ■ a-^^ j- s> ^ g rv ^ g ~ ^ 

— _ ^_ - - ^^ ^ 

^ ^ ^é ^ ž^^ j?- r i Fr=^ ^ ~ ac_ 

* c c:a— r-. -r- — — ^-^~ 



Sfwšn ob«aú t ktedt 1S6(»— 1870. 






Chudobinec u a 



. Bartolomžje. 



199 



y) Stavební fond chudobince. 

Vedle základního a béiného jménl chudobince u sv. Bartoloméje byl jcíté 
veden zvlážtní stavební fond tohoto ústavu, kterýž jednak sloužil k uhrazeni 
ríuných sta\ebnfch oprav, jichž kaídé doby bylo dosti, jednak určen byl ke 
stavbĚ nové budovy tohoto listavu. Fond tento byl účtován zvláště vedle ostatního 
jméni dotyčného ústa\-u. 

Stav jeho prodlením doby od převzetí ústavu do správy obecni ai do r. 1870 
b\l tento: 





i 


ssSUii 


S E 
S í! 


á 


- '•=■ 




i 

5 




i 


ŠSŠ ' '2i3 


ř 1 


Š 


1 


■š 


SSS8 S 


i' 

^ 1 


i 




i 


HSS' 'S' 


s 


s 


■3 


lfl,-l 


ll 

ř" 1 


a 

a 




Ji 


si"?! '^ 


5 


5 


■= 


r.\r> 


§ 1 


i 




š 


S^RSll' 


^ 


» 




'' 


= "3 1 i 


1 


i 


i 




ssss ' s ' 


= s 


s 


-. 


l|=Š|=| 


1 




jí 


š'ai' 1 1 


š ■ 


s 


i 


•= 


gg^i,, 


s "~ 


^ 




š 


si las' 1 


g 


i 


•= 


iS,5S,, 


3 1 

■g 

ií 

i 
1 




^ 


lllltii 


-5 



i 


i 


i 


SIS 1 1 1 s 


s 1 


s 


1 


■š 


g2S S 

"ífíi lil 


i ' 


i 

5 


!1 


jii 


ř 


1 


= 


■3 






1 
si 


■Stí 


i 


i 


;ss 141 


o- 1 


s 




73 


SI' S 


i ' 

f "1 




2s 


i 


i 


;ss 1 1 s 1 


s 


II 


, 


"lii-i 


i 1 


K 


S-l 


;^ 


i 


5"m'-»- lili 


., 1 


» 


SI 




*S|| i". 


Š 1 


i 


If 




ssa ' 1"? 1 

■"'TIm-i 


i 1 


? 


=1 


3 
Š 1 


^ 


=-s 


i 


i 


sasii II 


_ 


ii 


^ 


^"1,1, , 




s 


fs 




í 


sssIrI i 


R 


a 




i 


■á 


*l,= n 


1 I 


^ 


if 

11 

^ 1 


> 


■ ■;!■■; _ 

'tíllll 


:i : 


1 



200 Správa obecní \- letech 1860—1870. 

V příčině nčkterých finančních operací uvádíme tato usnesení městské rady: 

Dne 11. května 1869 schválila rada městská, aby dlužní státní úpisy sta- 
vebnímu fondu chudobince náležející v nominální ceně 14.125 zl. byly prodány 
nadacím nebo fondu chudobince, pokud mají tolik peněz uložených ve spořitelně; 
následkem toho byly dotyčné dlužní úpisy devinkulovány a těm kterým nadacím 
připsány. 

Dne 25. května 1869 přijala rada městská návrh, aby dosavadní lond na 
> závdavek vojenských branců* r. 1849 založený, ježto dle zákona branného vo- 
jenská povinnost jest všeobecná, byl zrušen, a jmění jeho aby přikázáno bylo 
stavebnímu fondu chudobince. Zároveň usneseno, aby obligace řečenému fondu 
náležející prodány byly podle tehdejšího kursu některým nadacím měšťanským, 
jež mají tolik peněz na hotovosti ve spořitelně. 



6. Počet chovanců v chudobinci u sv. Bartoloměje: 

Roku 1864 368 osob 

* 1865 370 * 

> 1866 369 > 

» 1867 368 » 

» 1868 368 » 

> 1869 369 ^ 

> 1870 370 . 



dle stavu ze 
dne 31. prosince. 



7. Různé opravy stavební. 

V letech námi vzpomenutých byly podniknuty tyto stavební opravy jak na 
budově ústavu tak i na sousedním kostelíku: 

K návrhu dozorce ústavu Jos. Huleše ve smyslu usnesení rady městské ze dne 
12. září 1865 byly shnilé krovy nad kostelíkem odstraněny a novými nahrazeny. 
Dříví k tomu bylo vzato z krovu býv. továrny Pollakovy čp. 1248 a 1403 — II., 
tehda obci Pražské náležející. Náklad tím vzešlý jakož i náklad na potřebnou 
práci pokrývačskou*) byl uhrazen ze stavebního fondu chudobince. 

Krátce potom dne 6. října 1865 zřízeny byly nové okapy na střeše ústavu 
nákladem 229 zl. 59 kr., při čemž opravena byla částečně střecha nákladem 
22 zl. 90 kr. 

Mimo to byly opraveny veškeré rámy okenní.**) 

Též opravena byla dne 13. srpna 1867 střecha kostelní věže a veškeré 
římsy ústavu; mimo to i střecha domku správcova a jeho byt. 

Konečně později, když střecha, která do pořádku uvedena byla r. 1865 
opět byla porouchána, schválila rada městská dne 10 září 1869, aby veškeré 
vady, které se na ní, po případě na komínech objevily, byly odstraněny; podobně 
i na střeše sousedního kostelíka. 

Větší opravy povolovala z pravidla rada městská, kdežto menši opravy 
mohla dáti provésti správa ve srozumění s dozorcem ústavu.***) 



8. Léčení ošetřované ů. 

Rada městská dne 11. října 1864 žádala c. k. místodržitelství, aby nemocni 
ošetřovanci ústavu toho byli léčeni v c. k. všeobecné nemocnici zdarma. 



*j Tálo obnášela 164 zl. r. m. 
♦*) Usnesení rady městské ze dne 10. řijna 1865 
**♦) Viz usnesení rady městské ze dne 16. února 1869. 



Chudobinec u sv. Bartolomcjc. 201 

C. k. místodržitelství však nevyhovélo žádosti té, nýbrž dalo pouze svo- 
lení k tomu, aby ošetřovanci byli v c. k. všeobecné nemocnici ošetřováni, 
ale léčebné že musí býti z londu chudinského zipravováno; rozhodnutí to vzala 
rada městská dne 29. srpna 1865 na vědomí. 

9. Pohřební poplatky. 

Od roku 1851 byly vybírány jednak taxy za výkropy zemřelých ošetrovanců 
<e schválením kníž. arcibiskupské konsist:)ře podle 5 tříd ve stejné výši jako 
ve všeobecné nemocnici, které správa chudobince odváděla faráři a ducho- 
venstvu u Nejsv. Trojice v Podskalí a jeho služebnictvu, jednak příspěvek pro 
kapli chudobince ustanovený, jenž dle těch 5 tříd za každou osobu činil 15 kr. 
až 1 zl. 31',.2 kr. konv. mince a jež ve prospěch chudobince byl účtován. Tyto > pří- 
spěvky na kapli chudobince « byly z usnesení rady městské ze dne 15. července 
15^64 zrušeny, poněvadž nesrovnávalo se to s úv^elem ústavu, aby za ošetřo- 
vance, jenž za svého života požíval bezplatné úplného zaopatření v ústavě, od 
jeho příbuzných po jeho smrti vybírány byly ještě byť i nepatrné příspěvky 
tyto. Pokud se týče tax za výkrop, měli příbuzní příspěvky ty pro duchovního 
a jeho služebníky budoucně platiti přímo farnímu úřadu u Nejsv. Trojice v Pod- 
skalí. 

10. Slavnosti. 

V ústavě zmíněném konány byly každoročně dvě slavnosti: Slavnost >Ro- 
iJho Těla^ a > Posvícení*. 

O Božím Těle byla v chudobinci konána duchovenstvem fary Nejsv. Tr jice 
v Podskalí kostelní slavnost. Když pak časem ukázalo se, že slavnosti léto oše- 
třovanci málo se účastňují, usnesla se rada městská dne 27. dubna 1869, aby 
bylo od ní upuštěno, ježto vzniká tím důchodům dotyčného fondu výloha. 

Slavnost posvícenská byla pořádána každého roku buď na den sv. Bartolo- 
méje, když svátek ten připadl na neděli, anebo tu neděli po sv. Bartoloměji. 

Ošetřovancům při té příležitosti dostávalo se vybranějších jídel, jak už o tom 
zmínka se stala. 

11. Drobná hospodářská opatření. 

Dne 6. května r. 1864 schválen v bvlv radou městskou tvto návrhv: 

1. aby zakoupeno bylo 25 postelí železných na zkoušku, poněvadž potřeba 
Se jevila, aby staré postele dřevěné vesměs odstraněny byly; 

2. aby se opatřilo razítko k znamenání domácího prádla a látek ústavu ná- 
ležejících a 

3. aby cínové nádobí se prodalo a opatřilo nádobí nové. 

Dne 13. května 1864 usneseno koupiti pro chovance u sv. Bartoloměje 
''^OO nádob z bílé hlíny na pokrmy, kus po 68 kr. 

Ve schůzi rady městské dne 20. května 1864 bylo usneseno: 

d) aby se v chudobinci zřídila ordinační síň přepažením bytu domovníkova; 

b) aby se zakoupilo 70 teploměrů po 70 kr. r. m. 

Dne 27. května 1864 schváleno zakoupiti 100 železnvch hrnců na vaření 
2^ 100 zl. 

Dne 3. čer^•na 1864 schválen návrh koupili pro domovníka chudobince 
^^Ul a stolici. 

Dne 24. čer\'na 1864 povoleno koupiti pro chudobinec 4 trouby ku pečení 
^ 10 kachlových kamen. 

Dne 9. srpna 1864 schváleno v ústavu postaviti troje no\á kamna. 



•202 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Dne 10. října 1865 usneseno, aby staré postele dřevené byly z inventář( 
odepsány a z nich udélány truhlíky na uhlí. 

Dne 18. října 1865 usneseno pro prádelnu chudobince zakoupiti dva noví 
železné kotle za 70 zl. 

Dne 12. dubna 1867 povoleno v bytu správcové postaviti nový sporák z; 
40 zlatých. 

Dne 18. února 1868 povolen náklad 100 zL na upravení starých žíněnek 

Dne 9. čer\-ence 1869 vykonány opravy kotlů v kuchyni chudobince, jako 
i veškerých tamních stok a podlah. 

Posléze bylo povoleno dne 10. září 1869, aby na místě řepkovým olejem, kter 
se tenkráte stálé zdražoval, na chodbách v chudobinci svítilo se kamennýn 
olejem, ku kterémuž účelu zakoupeno 9 lamp po 1 zl. 



Na základě vylíčených tuto dějin od nejstarších dob až do roku 187( 
lze seznati, že převzetím chudobince u sv, Bartoloměje do správy obecní za 
vanul lepší duch ve správě tohoto blahodějného ústavu, jehož ošetřovancůn 
hleděl se osud jejich všemožně učiniti snesitelným tím, že poskytovány jin 
péčí opravdu otcovskou různé menší i větší výhody, rozmanitá přilepšení a t. d 
vůbec že stala se mnohá opatřeni s duchem i pokrokem času se srovnávajíc! 

2. Chorobinec na Karlově.*) 

a) Vznik a dějiny ústavu. 

a) Dům, v němž jest umístěn za dnešních dob městský chorobinec, by 
původně klášter řeholních kanovníků sv. Augustina, jejž byl založil Karel I\ 
při památném chrámu sv. Karla Velikého r. 1350. 

Klášter ten byl jako mnoho jiných císařem Josefem U. r. 1785 zrušen, řehol 
níci dáni do výslužby, chrám a budova uzavřena a jmění opatství přikázán 
fondu náboženskému. Pomýšlel totiž císař Josef II. založiti v Praze ústavy lidumilné 
které by jaksi nahrazovaly špitály, potřebám časovým již nevyhovující. Cmví 
svůj provedl tak, že veškeré dosavadní špitály zrušil a z jich jmění movitéh 
i nemovitého založil fond světských nadání, z něhož by se vydržovaly veřejn 
ústavv humanitní. 

Tím způsobem zřízen měl býti dekretem dvorské kanceláře ze dne 18. zá: 
1788 chorobinec, a to pro 300 osob, na nějž měla obec Pražská připláce 
1000 zl., které byla doposud přispívala na donucovací pracovnu. 

Zprvu mínilo se pro ústav postaviti budovu někde mimo Prahu, pozdě 
teprve obrácen zřetel na opuštěné místnosti kláštera Karlo vského. I bylo nařízen< 
dvorským dekretem ze dne 16. května 1789 č. 150, aby veškeré stavby a sta 
vení někdejšího kláštera Karlovského byly od náboženského fondu koupeny ; 
určeny za útočiště nevyléčitelných chorých a neduživých osob. 

Na rozkaz ten České gubernium dne 29. července 1789 č. 22.461 dvorsk 
komoře navrhlo, aby Karlovské místnosti koupeny byly za cenu 6050 zl , ktero' 
dříve bylo c. k. stavební řiditelství vyšetřilo. Zároveň navrhla c. k. správa státnici 
statkův, aby chrám Karlovský byl prodán za 6500 zl., má-li užívati se pro účel 



*) Prameny: Srov. Dr. Jar. Čclakovský: Privilegia měst Pražských, Praha 188( 
I. str. CXXXIV.; Karel Navrátil: Paměti kostela Panny Marie na Nebevzaté a bývalch 
kláštera, Praha 1878; Dobročinné ústavy král. hlav. města Prahy, Praha 1891; Městsk 
chorobinec na Karlové v Praze, Praha 1890; Výstavní katalog král. hlav. města Prah) 
Praha 1891. 



Chorobinec na Karlově. 8Í^ 

církevní, jinak pouze za 1150 zl. České ^bernium zamítlo však tento návrh, 
^tanovivši pouze kupní cenu na 6050 zl. za vše, ovšem bude-li se kostela uží- 
vati pro bohoslužbu a převezme-li chorobniční fond povinnost vésti náklad 
na potřebné opravy. Věc ta vyvolala pozdéji spor. Na příkaz dvorského dekretu 
2e dne 28. srpna 1789 číslo 309 byla koupě uzavřena a po definitivním 
odevzdáni dne 15. září 1789 byl chorobinec dne 1. prosince 1789 slavnostně 
otevřen a 163 chudých dílem z vlaského špitálu pod Petřínem, dílem ze sou- 
kromého ústavu chudých u sv. Klimenta na Nov. Městě Pražském do něho uve- 
deno a kostel Karlovský dne 13. prosince 1789 znova vysvěcen. Zároveň byly 
jistiny těchto špitálů chorobinci odevzdány. 

Dle inventáře byly odevzdány kostel, zelinářská zahrada, staré i nové sta- 
vení prelátské se zahradou, s letním domkem, původní budova klášterní^ hospo- 
iářské stavení a konečné vinný lis s letním obydlím. Budovy ty s příslušenstvím 
Tiéřilv 2425 m-. 

O jednotlivých předmětech, jež přešly v majetek fondu chorobinec, promlu- 
íme zevrubněji. 

Kostel slohu gotického vystavěný z lomového kamene, vnitř starobylou, 
: r. 1737 pocházející nákladnou, nyní ovšem již zašlou malbou zdobený, stojí na 
)loše 719 w- veliké a skládá se z jediné lodi 530 w- zvící, k níž se připojuje 
la východní straně presbyterium s apsidou 117 wfi zvící, a na západní straně 
:ár menší, 72 m^ zvící s vedlejším vchodem. Hlavní loď má za základ pravidelný 
>smiúhelník, jehož každá vnitřní strana jest přibližné 9*50 m zdélí ; světlá délka 
odi od presbyteria k západnímu kůru měří 2265 m a světlá výška 19 m, K \'ý- 
rhodní straně lodi připojuje se presbyterium, jehož dlažba oproti dlažbě lodi 
) 16 cw vyšší jest; presbyterium s apsidou jest šesti stranami desítiúhelníka 
azavřeno, má světlé délky 1030 w, šířky 9*32 m a výšky 15 m. 

Západní kůr, podkruchtí, stará sakristie, jež jsou z téže doby s kostelem, 
-nají za základ čtyřúhelnlk světlé délky 6*38 w, šířky 5*60 m a světlá výška měří 
580 ni. 

Pnní patro západního kůru (nyní zadní oddělení kruchty) má světlé délky 
6'35 m, šířky 568 m a výšky 539 m. 

Nad pr\ním patrem tohoto západního kůru (nadkruchtí) vyzdvižena jest 
zvonice se stropem klenutým, jejíž rozměry stejné jsou jako rozměry předchá- 
zející, toliko světlá výška měří 6 50 m. 

Celá vnitřní délka kostela včetně apsidu a západní kůr obnáší 40*70 m; 
kostel může pojmouti asi 1000 osob. 

Hlavní zdi kostela jsou na zevnější straně sesíleny 15 pilíři, o něž se klenby 
kostelní opírají. 

Portály byly původně dva: severní a jižní; z těch se zachoval toliko se- 
verní, jenž slouží podnes za hlavní vchod; kdežto v místech portálu jižního byly 
na počátku XVIII. století přistavěny tak zvané » svaté schody. « 

Severní portál má toliko jedny dvéře o výšce 4 w a šířce 2 wi; na zevnější 
straně jest portál ten vkusné článkovaným gotickým obloukem ozdoben, jehož 
vyčnívající část okrášlena jest ležatými gotickými lupeny a končí křížovou fialou; 
dolejší konce spočívají na vkusné vytesaných kamenných gotických konsolách. 
K tomuto portálu byl na straně kostelního nádvoří r. 1763 přistavěn sínec slohu 
barokního, na jehož vrcholku byla postavena socha Panny Marie Karlovské. 

Dvéře, jež vedou z lodi do podkruchtí a druhé, jimiž z kostela do choro- 
binec se vchází, mají výšky 2*40 m a šířky 1*35 w; dvéře z prv^ého patra choro- 
binec na kruchtu mají výšky 200 w, šířky 107 w a mají vesměs ostění kamenné. 

Oken, jež u výši asi 4*50 m od dlažby kostelní počínají, jest v presbyte- 
riu celkem šest (940 m vys., 140 m šir.), v lodi též šest (9 m vys., 1*70 i» 
§ir.), na kůru západním v podkruchtí a na kruchtě jest po jednom okně (1*60 m 
vys. a 1*10 m šir.); v nadkruchtí čili zvonici jsou dvě okna (3 m vys. a 1*80 m 



204 Správa obecní v letech 1860—1870. 

sir.). Tato okna byla po různých bouřích prodlením doby se sbéhlých opravo 
vána; zejména po válkách husitských byla vkusnými kružbami slohu Vladis]a\ 
ského vyplněna, vsak pozdéji s méné dobrým výsledkem restaurována. 

Hlavní loď jest od presbyteria oddělena gotickým obloukem, tak zvanýr 
»arcus triumphalis*, z kamene tesaného a zdobeným původním gotickým profile 
váním. 

Největší znamenitost kostela, jež náleží mezi stavitelské památky středověk 
architektury, jest bez odporu kopulovitá klenba hlavní lodi; směle překlenuj 
celou prostoru kostelní beze všech podpěr neb sloupů středních, opírajíc se tolik 
o hlavní zdi kostelní. Vnitřní plocha kopule jest bohatě malována a gotick 
profilovanými žebry překrásnou paprskovitou hvězdou zdobena. Žebra lét 
hvězdy počínají v lihlech osmihranu půdorysu ve výšce 6'70 /// nad dlažbo* 
kostelní, opírajíce se o přípory a konsoly tvarů gotických a sbíhají se k prolo 
menému kruhovitému svorníku ve vrcholu kopule. 

Tlouštka klenby kopule mezi žebry měří asi 20 rw, kdežto žebra v podob 
plochých pašův asi 64 cm širokých na straně vnější (půdní) celé klenutí sesiluj 

Klenutí presbyteria jest podobně architektonicky vkusně provedeno, a 
s menší nádherou, kdežto klenba kůru západního ozdob nemá. 

Vchod do zvonice a na půdu kostela býval původně z přízemí vně kostel 
na straně jihozápadní, později byl však zazděn a na místě jeho vnitř kostel 
v jihozápadním koutě hlavní lodi byla prolomena nová malá dvířka (asi r. 1789 
zvonice sama byla v bouřlivých dobách r. 1611 zpustošena a pobořena a pozdě 
opatem Řehořem Linkem opět postavena. 

Po 30ti točitých schodech pískovcových dojde se ke dvéřím, jež vedou n 
kruchtu a odtud výše po 31ti stupních k zvonici nad kruchtou a po dalších 31 
stupních z části opukových do půdy, odkud možno skrze malá dvířka ven v\ 
stoupiti na okraj střech, jenž chráněn jest na zevnější straně nemotorně vyzděnoi 
z pozdější doby pocházející, attikou. 

Střechy kostela, jak hlavní lodi tak presbyteria a západního kůru byl 
zajisté původně gotického slohu jako kostel. V bouřích husitských utrpěla střech 
mnohé škody a jakých oprav se jí potom r. 1498 snad dostalo, nelze říci; jist 
však, že přičiněním opata Mikuláše Věnce r. 1575 byla na kostel nová vazb 
krovu vyzdvižena, jež se původní podobala a rozdílná byla od nynějšího báňc 
vitého tvaru. 

Opravená střecha potrvala do vzbouření lidu r. 1611 při vpádu Pasovskýcl 
jak nám stará dřevorytina ji předvádí. 

Jak dle starých vyobrazení souditi lze, měly hlavní loď, presbytář a zá 
padni kůr se zvonicí vlastní střechy, tedy rozčlánkování střech zůstalo totéž, ja 
dnes se nalézá, jen zevnější tvary a vyzdobení těchto střech jeví se nyní jinc 
gotickému slohu kostela zcela nepřiměřené. 

Za opata Vavřince Ezechiele Virčkovského r. 1631 byla střecha nově po 
kryta; k opravě té bylo třeba 17 hranic čili 68 kop šindele a r. 1636 domáhá 
se týž opat na úřednících menších desk zemských peněz, které jistá pan 
z Lobkovic na místě paní hraběnky Kyzlové, rozené Berkové z Lipé kosteh 
byla darovala, aby mimo jiné opravy také vížku na kostele, jež spadnutím hro 
žila, znovu mohl dáti zříditi. 

Jaké škody střechy za obležení švédského utrpěly, nelze zjistiti. R. 17K 
dal opat Řehoř Samuel Otčenášek novou krytbu na kostel a kolem okapů střecl 
dal přímo na hlavní zeď postaviti zděnou attiku, jež slouží za zábradlí tomu 
kdo kolem celého kostela nad hlavní řimsou vúkolní krajinu spatřiti chce. 

Bezpochyby při těchto opravách obdržely střechy nynější báftovitou podobí 
a červený nátěr, podle nichž vyhotovil Dallingcr r. 1738 vyobrazení kostela n; 
obraze sv. Karla na postranním oltáři. 




Kostel na KarlovĚ. 



Hlavni vchoí'. 



Chorobincc na Karlově. 205 

R. 1750 byly střechy novým šindelovým kryiem opatřeny, a to za přispění 
dobrodincův a nákladem dčkana Josefa Václava Poklopa, který ji opět ban'ou 
červenou dal natříti a vížky plechem pobíti, kterážto oprava nákladu asi 1200 zl. 
vyžadovala; kromě toho byly ve vížce hlavní lodi osazeny hodiny s dvěma 
cimbály. 

R. 1755 v den sv. Vojtěcha o 11. hod. dopolední vypukl v klášteře oheň, kterýž 
celou střechu zničil a hodiny s cimbály, jakož i zvony rozlil. 

Následujícího r. 1756 byly na kostel nové krovy vyzdviženy, jak je až po- 
dnes vidíme. 

Vazby krovii tohoto kostela, najmě hlavní lodi, jsou ve formě kopulí uměle 
svázány a pro svou důkladnost a vkusné provedení poskytují zvláště znalcům 
mnohého zajímavého poučení. 

Lze s jistotou souditi, že při té příležitosti byly báňovité střechy poprvé 
plechem pobity a olejovou, opět červenou barvou natřeny; však jisto, že již 
dříve vížky nad báněmi měly kryt plechový a byly zlacenými makovicemi 
okrášleny; na prostřední 8 loket zvýší, 5 loket zšíří, 7 měřic v objemu byl 
postaven dne 26. května 1756 o 4. hod. odpolední za velikého účastenství lidu, 
hlaholu trub a víření bubnů zlacený dvojitý kříž (tak zvaný hispánský) 6 loket 
dlouhý, práce umělecké, a na jeho vrcholu byl připevněn císařský orel, maje 
uprostřed nápis: »Carolus IV. Fundator.* 

Do této báně byla vedle některých svatých ostatků vložena listina jazykem 
latinským sepsaná. Na postranních vížkách byly zasazeny stejně veliké makovice 
a na jedné z vížek umístěny hodiny. Na opravu tuto získány peníze dílem ze solní 
pokladny icassa salisi, dílem od Římské kongrep^ace de propaganda fide 1.500 zl. 
Střecha na to r. 1757 přemnoho trpěvši od Prusů, kteří z nejbližáího návrší žhavými 
koulemi na Karlov stříleli, takže téměř padesátkráte počala hořeti, byla opět r. 1758 
spravena, při čemž byla dána v prostřední makovici místo orla ve kříži slova: 
* Renovaia 1758<. Asi po r. 1785 pozbyla střecha hodin. Od velikých vichřic byl 
kříž tou měrou porouchán, že hrozil spadnutím, a byl proto i s makovicí se 
2í> volením c. k. zemského gubernia opraven a dne 11. května 1819 znovu postaven. 
^ ->prava ta provedena nákladem tehdejšího vrchního řiditele zaopatřovacích ústavů 
J^na Havrlíka s přispěním tesařského mistra Michala Raneka a klempíře Františka 
Bila. R. 1822 byly všechny střechy nákladem náboženského fondu plechem nově 
p> obity a červenou barvou natřeny, na kterouž opravu bylo dekrety zemsk. 
I>raesidia ze dne 12. října 1821 č. 45.384 a ze dne 15. listopadu 1821 č. 56.346 
V^ovoleno 3.000 zl. konv. m. R. 1845 dne 2. dubna byl kříž opětné prudkou 
^•■ichřicí stržen, ale později znovu opraven a postaven. R. 1849 byly střechy 
^ vížky znovu opraveny. R. 1854 byla celá střecha se všemi vížkami s povo- 
lením c. k. ministeria vyučování dne 13. srpna (č. 3.180 2.691) z důchodu fondu 
náboženského novým plechem pobita a červenou barvou natřena. Náklad na tuto 
Opravu obnášel 6.578 zl. 51' 4 kr. stříbra. 

Vedle kostela ke straně západní byla budova klášterní, která zároveň 
s kostelem podlehla zpustošení nejprve v dobách husitských, později ve 
válkách švédských. Zpustošený klášter byl za přispění dobrodinců znova vystavěn, 
íi. to o jednom patře spolu s t. zv. starou prelaturou též s jedním patrem a 
průjezdem klenutým. V sousedství toho byla vystavěna r. 1719 nová prelatura, 
přístavek to k severovýchodní části staré prelatury. Na severní straně založena za- 
hrada, ve kteréž měli řeholníci letní refektář při zdi severní; větší zahrada byla zří- 
zena mezi jihovýchodní stranou prelatury a severním hřbitovem, jenž potom pro- 
měněn byl v zahradu. Prelatura se zahradou byla spojena branou. V zadním ná- 
dvoří stála hospodářská stavení, jako byty pro hospodářského správce a účetního, 
stáje pro koně a krávy, stodola, lis na víno a kolna. 



206 Správa obecní v letech 1860—1870. 

V kanonii v přízemí byla knihovna, zimní menší refektář, kuchyně, byty 
jednak pro řeholníky, jednak pro čeleď. V prvním patře nalézaly se příbytky 
ostatních řeholníků. Pod klášterem byly dobré sklepy. 

Za stavitele pokládají se Maléj z Arrasu a Petr Parléř z Gmundenu, kteří 
v těch dobách budovali chrám sv. Vítský. 

Za příčinou některých oprav na kostele vznikl r. 1818 o vlastnictví kostela 
spor. Dvorským dekretem ze dne 31. října 1821 č. 31.207 bylo právo vlastnické 
kostela přisuzováno náboženskému fondu, a za důvod uváděno, že pouze za 
budovy Karlovské bylo 6050 zl. vyplaceno, kdežto za kostel, bude-li se ho uží- 
vati k církevním účelům, mělo prý se zapraviti mimo to 6500 zl. Následkem 
toho byl kostel k nařízení zemského praesidia ze dne 15. listopadu 1821 č. 56346 
jako majetek náboženského fondu dne 29. prosince 1821- správě c. k. admini- 
strace státních statkův odevzdán. 

Když se však o vtělení stavení Karlovských do knih jednalo, t\Tdila komornj 
prokuratura dne 8. dubna 1841 č. 2650, že rozhodnutí dvorské kanceláře ze 
dne 31. října 1821 č. 31.207 jest nesprávné, a že fond chorobince jako vlastník 
kostela vepsán má býti, což též c. k. zem. gubernium dne 19. listopadu 1842 
č. 65.230 potvrdilo. 

Skutečně k nařízení c. k. zemského soudu dne 1. června 1844 č. 11.986 bv 
fond chorobince zapsán do kněh jako vlastník kostela,*) ale provolací lhůta byk 
jakýmsi nedopatřením zemského soudu teprve domnělým vlastníkům ustanovenz 
od 20. srpna 1844 do 31. října 1845 č. 18.641, v níž ovšem se žádný nepři- 
hlásil — ani fond náboženský. Tak zůstalo až do r. 1862, když obec Pražská 
byla převzala chorobince s jeho fondem — ovšem však bez kostela. Záhadná 
tato otázka opět se obnovila, až c. k. zemský soud přípisem ze dne 30. pro- 
since 1862 č. 31.361 rozhodl ve prospěch chorobince. Ale přes to finanční 
prokuratura ve zprávě ze dne 28. června 1863 č. 7682, kterou byla podala 
c. k. místodržitelství, vyslovila podiv, že gubernium k návrhu komorní pro- 
kuratury r. 1842 k tomuto rozhodnutí svolilo, pozastavujíc se nad tím, proč 
náboženský fond ve smyslu dvorského dekretu z r. 1821 nebyl zapsán do kněh 
jako majitel kostela, nicméně však doznávala, že dle práva občanského možno 
pokládati za držitele budov Karlovských, i kostela v to počítajíc, pouze fond 
chorobince. 

Težto věc se stále protahovala, odvolala se rada městská k c. k. státnímu mini- 
sterstvu, které výnosem c. k. místodržitelství ze dne 16. května 1864 č. 27.469 
vlastnické právo fondu chorobince uznalo. 

Na základě toho byla konečně uzavřena smlouva dne 23. listopadu 1869 
mezi radou městskou, kníž. arcib. konsistoří a c. k. místodržitelstvím o převzetí 
kostela,**) dle níž kostel byl dne 23. prosince do vlastnictví obce Pražské ode- 
vzdán, při čemž přijaty byly jako jmění jeho zároveň dvě obligace národní půjčky 
na 20 zl. stř. a 360 zl. stř. Po provedeném řízení bylo vlastnictví obce Pražské 
dne 1. února 1870 vtěleno do knih pozemkových. 



*) *Vormali^c Kanonie am Karlshof sub. NC. 453-11. sammt Kirchc und Gártcn per 
674J" in (Um* Ninistadt Prag possedirt k. k. allgcmeincs Sicchcnhaus vcrmóg k. k. land- 
rcchtlichen Auftrages vom 1. Juni 1844 Z. 11.986 Tom. 1160 instr. lit. K. 17. Hauptbuch 
Lit. íi. Tom. XIX. Fol. 215. 
** ) Tato zncla: 

Smlouva o převzetí kostela Karlovského od obce Pražské, dne 23. listopadu r. 1869. 

Stadtrathsdekret vom 5. Miirz 1870. Z. 17.384. 

V c r t r a g. 

Zcuge dcs landesgerichtlichen Tabularbcschcides vom 17. Miirz 1868 Z. 6073. ist 

n der konigl. Landtafel Handbuch lit. G. Tom. XIX. fol. 215. auf dcm Besitzblatíc des 

landtíinichen Rcales Xr. C. 453-11. in Prag ersichllich gcmacht, dass dic vormalige Kanonie 

am Karlshofe sammt Kirche und Ciarten per 674 í~] Klafter, gegcnwártig das Sicchcnhaus 



Qiorobinc-c na Karlově. 207 

3) Ministerské nařízeni ze dne 26. listopadu 1S60 nařizovalo ve či. 4. vý- 
slovné, aby obecni zastupitelstvo \-ykoná\-alo přirozenou působnost jež mu dle 
zákona náleží. I melo při tom přifalédati k ^ S5. obec. r. Praž. z r. 1850, jenž zní: > Dá- 
vati vychování chudým nálež: k záležitostem obce. Pokud prostředky soukromých 
dobročinných ústa\-ův a nadaci k tomu nepostačuji, |>ovinna jest obec potřebné 
pomůcky opatrovati a toho bedlivost míti, aby dobročinné obecni ústa\-\- mely 
své vychování a aby se, iak náleží, řídily*. Následkem toho zpra\ilo c. k. místo- 
držitelství vý-noscm ze dne 14. října 1S61 č. 55.107 správu chorobince, že 
iená se o přavzcti tohoto ústavu ve správu obecni. 

am Karlshofe, eine Prager Lokalanstah isi und in der Veni-altung und Obsorge der 
Prager Gemeinde stcht. 

Im Naturalbcsitxe der soeben genannten Karlshofer Kirche befindet sich aber seit 

dem Jahre 1820 noch immer der k. k Relig:onsfond. welcher auch bisher die Herstellungs- 

und Erhaltungskosten dieser Kirche tnxg. Um nun den InzukOmmlichkeiten, welche 

aus dieser Verschiedenbeil dcs biicheriicheii und faktischen Besitzes dieser Kirche ent- 

stchen kSnnen. ein Ziel ru sctzen nud das Kechtsverháltnis in dauemder Weise fest- 

zusetzen, wurdc zwiscben der Prager Stadlgemeicde in Vertretung des stádtischen Siechen- 

fondes, welchem das Siechenhaus am Ki-ishofe eigenthQmlich angchort, einerseits und 

zwischen der h. k. k. Stanhalterei in Vertretung de? k. k. Keligionsfondes als Xatural- 

besitzcrs der Karlshofer Kirche andererseiis unter gleichzeitiger Zustimmung und Inter- 

venzion des fflrsterzbischíiflichen Konsistoriums nachstehendes Uebereinkommen fUr alle 

Zciten geschlossen: 

1. Der k. k. Religionsfond Qberiásst und Qbergibt der \ erualtung des Prager stadz 
tischen Siechenfondes, d. i. der Prager Stadtgcmeínde-ReprŘsentanz, die obgenannte 
Kirche in Naturalbcsitz, und úbe.Tsiinmt z^igkich die Prager Stadtgemeinde-Reprásentan- 
in Vertretung des stádtischen Siechenfondes diesen Besitz. 

In gleiáer Weise Qber^iU der k. k. ReligionsfonO der Prager Stadtgemeinde- 
Reprásentanz in Vertretung des stidiischen .^iechenfondes alles, wie immer Namen ha- 
bende VermOgen der KarlshorVr Kirche zuř Verw-aitung. 

2. Der Prager stádtische Siechenfond c rhálí das Patronát Qber die Karlshofer Kirche 
und wird dasselbe durch die Praí:er .Stadtgemeínde-Reprásentanz ausQh>en, welch' letztere 
sich bei dieser .Xusúbung sowie b*r: Verwaltuní: des KirchenvermOgcns und der Obrigen 
ihr aus dem Kirchenf.atronate zukomsenden Funkzionen bezQglich dieser Kirche nach 
den fúr die Prager stádtischen Pat.-onaiskirchen iK-stehenden Ver^valtungsnormen be- 

nehmen wird. 

3. Die Prager 5tad:;:emeinde-Rej/rítv.T,tanz verbjndet sich hiemit rechtsformig fQr 
den stkdtischen Siechenfond. diese Kirche nie der Hestimmung zum oflfentlichen Gottes- 
dienste zu entziehen und zugk-ich iniiner in der Kigenschaft eines Kunst- Denkmales zu 
erhalten, in welcher Lkrziehung dieselbe ausserdem crklárt. dass sie in jenen Fállen. wo 
es sich um die Erthcilun^ von Beilrágen aus uffentlichen Fonden fQr bedeutende Repara- 
turen und Herstellun^jen. welche im Interesse der Erhaltung des monumentalen Charakters 
der gedachten Kirche gciegen sir-d. hievon d;e vorlkutige .\nzeige an die k. k. Statt- 
halterei erstatten werde. 'iamit. so ofi es nothw* ndig erkannt wenlen wird. eine Unter- 
suchung und Mitwirkung durch anerktí.r.r.t<- K-jn^tverstandige von derseUxrn veranlasst 
werden kOnnte. 

4. Dem Prager «ladT:>chcn .Siechcr. fonde als Patron wird es freistehen. wenn ein 
grósserer. ledigiich im Interesse der Krhíiitun;: der Kirche als Kunstwerk begrDndKer 
Kostc-naufwand nothwendi;:: werden solit'.. d*-r. k. k. Religionsfond um freiwillige Kon- 
kurrenzbeitráge anzn^-cnc-n. 

Urkund dessen wurde gegenwart:;:* . ir :'. Pan< n áusgeíertigtc Trkunde. welche 
auch behufs Ersichlixhmachung ihres Ir.haitL.-? ď-r kOnígl. l>ohm. Landtafel einverleibt 
werden kann. von sámmtJichen Theiien gefertígt. und erhžilt die Prager Gemeinde, der 
k k. Religionsfond und das Konsistorium je <::r. Pare derselben. 

Prag, am 23. Noveml^er l^O^y. 

Hulesch, m. p. Turek, m p. Kriesche. m. p. 

Nr.-Consist. SMI. 

Wird bestáttigt den 'ý. DezemVr 1^^^/^ 

Kre;r;l. m. p. Hron, m. p, 

Nr.-E. 04.<»>'. iftatth. 

Wird bestáttigt den 11. Jar.ncr 1-7". 

Laufl^crger. m. p. 
iLib. Mem. Carlov. II. ló'y. Archiv cur. Carlov. ]"dhc. \, '*. 



208 Správa obecní v letech 1860-1870. 

Krátce na to došel radu městskou výnos c. k. místodržitelství ze dne 26. 
věnce 1862 č. 32.753, jímž ve smyslu rozhodnutí ministerského ze dne 4. si 
1860 č. 17.166 vysloveno odevzdání chorobince a jeho fondův obci Prai 
Zároveň odevzdati se měl fond sirotčí. To provedeno bylo výnosem c. k. m: 
držitelství ze dne 7. října 1862 č. 50.864, v němž si toto vyhradilo vr 
dohled nad ústavem. Mimo to nařídilo a k. místodržitelství, aby obec Pra 
jmenovala ze sebe zástupce a úředníky, kteří by inventárně ústav převzali. F 
městská pojednávajíc ve schůzích dne 14. a 21. října 1862 o nařízeních dotyčn 
usnesla se přistoupiti na podmínky předložené a ustanovila jako zástupce 
měst. radní Frant. Fursta a Čeňka Schmitzera, kteří by společně s předst 
nými hlavní měst. pokladny a účtárny de^nitivně ústav z rukou státu přev 

Převzetí stalo se dne 31. října 1862. 

Odevzdáním chorobince do správy obecní nastala v řízení jeho zcela r 
doba. Usnesením rady městské ze dne 5. prosince 1862*) ustanoven ze stř 
obecních starších dozorcem čili inspektorem ústavu toho městský radní F 
tišek Dittrich, kterýž ihned pevnou rukou uchopil se díla opravného a často 
vštěvoval ústav, aby mohl přesvědčiti se zevrubné o všech záležitostech. 1 
ustanovila rada městská dne 12. prosince 1862**) zvláštní komisi, jež by sta 
se o přijetí chorých. 

Jmenovaný dozorce chorobince František Dittrich zastával úřad až do r 
1870, kdy dne 28. února zvolen byl za starostu Pražského. 

Nástupcem jeho byl zvolen již dne 17. března 1870 městský radní Ante 
Klenka rytíř z Vlastimilu. 

b) Hospodářská organisacc. 

a) České gubernium vyhlásilo dne 4. listopadu 1789 v době úpravy Karl 
na chorobince veřejné poučení o významu jeho a oznámilo podmínky, za n 
mohl někdo do ústavu býti přijat, vyzvavši zároveň obecenstvo ku příspěvk 

Dle vyhlášky této měly do chorobince především býti přijímány osoby 
duživé, jež nějakého zaopatření nepožívaly, pak osoby stižené bez rozdílu s 
nezhojitelným neduhem. Ani chromí, slepl a hluchoněmí neměli býti zamít 
ovšem musili pocházeti z Prahy. 

Pro choré z venkova nebyl chorobince Karlovský určen, pouze ve zvi 
nich případech byl na ně zřetel brán. 

Neduživé ženy a děti vojenské mohly býti do chorobince přijaty, x\\b 
nějakou podporu peněžitou, kterou však byly povinny postoupiti fondu choi 
ničnímu. Rovněž tak bylo činiti almužníkům, kteří měli nějaké nadání. 

Ošetřovanci dostávali na stravu po 4 krejcařích denně; byl-li však příspc 
od některého dobročinného ústavu nebo z některého nadání některému chov; 
poukazován větší, ponechal se mu i v chorobinci; dětem byly vykázány po 
3 kr. r. m. denně. Osobám vojenským, na které se platilo 6 kr., dávány t 
jen 4 kr. r. m., zbývající 2 kr. připadaly ústavu na jiné jejich potřeby. Cht 
na jichž zaopatření se dle smlouvy platilo 10 kr. denně, dostávali na den 
6 kr. r. m. 

Stravování svěřováno bylo zvláštním stravovatelům ***) kteří dostávali za ot 
záležející z polévky, hovězího masa s omáčkou a příkrmu od ošetřovancíi do 
let 2 kr. — větších 2Yo kr. a dospělých 3 kr. r. č. Choří majíce denně 6 
dostávali kromě toho ráno a večer polévku a platili za všecko 4^/2 kr. den 



*) C. j. 68.185. 
♦*) Č. j. 72.003. 
***) Tčmi byli: Fr. Počr, KhQn, Pinkas, Ulíková, HUblová, Jelínková, Stuchlý, Bech} 
Le Roi, Markus, Svoboda, Zbraslavská, Míškov-á. 



Chorobincc na Karlovč. 209 

Dodávání chleba měl na starosti nčkterý pražský pekar. 

Oděv dával ošetřovancům ústav. Z prvu mčli odév jako chovanci chudo- 
bince, kabát se žlutými výložky, pozdéji však (r. 1862) byl zaménén se šatem 
černým. Bylo pak přísné uloženo, šatu toho šetřiti a zakázáno svévolné jej ka- 
ziti, nebo dokonce snad prodati. 

Onemocněl-li nikdo, byl dán do světnice k tomu zvláště vykázané, dávána 
mu strava dle předpisu lékaře a léky potřebné opatřovány z nemocnice. 

Choří byli zaměstnáváni předením, pletením, šitím capováním a draním 
peří. Prádlo domácí i z nemocnice bylo tu spravováno; ze starého nepotřeb- 
ného plátna cupovala se třepenka a na objednání dralo se peří. Za práce takové 
dostávali choří určitou mzdu, jež se jim zapisovala do knížek, které za tím účelem 
obdrželi. 

^) Když ústav přešel do rukou obce Pražské, nastaly i v té věci různé opra\y. 

Do ústa\'U byly ve smyslu nařízení ministerského ze dne 4. srpna 1860 
č. 17.166. přijímány osoby choré do Prahy příslušné, jiné pak mohly pouze při- 
jímány býti, pokud místo stačilo a za náhradu. Pokud se týče osob chpromysl- 
ných, usnesla se rada méstská dne 2. června 1863, aby nebyly přijímány. 

Mimo to byli do ústavu přijímáni vojenští vysloužilci (invalidé l, za něž do- 
stávalo se od vojenského eráru za osobu denně 45 kr., a jimž poskytovala se 
později mimo to 1 lib. chleba denně.*) Dodatečně k tomu usneseno bylo radou 
městskou dne 30. října 1863, aby i vdovy po invalidech zaopatřovány byly 
v tomto ústavu za týchž podmínek jako muži.**) 

Přijímání jich však bylo zastaveno vedle usnesení rady městské ze dne 7. listo- 
F>iidu 1865, ježto chorých, kteří do Prahy příslušeli, přibývalo tou měrou, že 
"í^cmohl se na ostatní nemocné bráti zřetel. 

Rozhodovati o přijetí příslušelo obecnímu zastupitelstvu resp. městské radě. 
té příčiny usnesla se rada městská dne 12. prosince 1862 (čj. 72.003) ustanoviti 
^ vlastní vyšetřovací komisi, sestávající z dozorce ústavu, primáře MDra Aujr. Bóhma 
^^ ranhojiče MDra Ed. Hofmana a zdravotního rady MDra Karla Grossa, jehož mohl 
í zastupovati okresní lékař. Tato konavši prvého a patnáctého dne každého měsíce 
schůzi v chorobinci, zkoumala způsobilost jednotlivých žadatelů do ústavu, když 
^yla dříve poměry jich řádně dala vyšetřiti okresnímu dozorci a později ve 
smyslu usnesení rady městské ze dne 9. února 1869 byly žádosti ty vyšetřovány 
Ivromě toho i okresními chudinskými ředitelstvy. 

Protokoly o přijetí do ústavu sepisovány byly zprvu v té řeči, v jaké byla 
sepsána žádost o přijetí, kdežto později usnesla se rada městská, aby sepisovány 
byly v té řeči, jakou žadatel mluvil. 

Návrh učiněný touto komisí přednášel pak v radě městské dotyčný referent. 
Později však usnesla se rada městská dne 17. ledna 1866, aby tehdejší náměstek 
starostův F. Dittrich, jako inspektor ústavu, přednášel osobně zprávu komise 
vyšetřovací. 

Stravování ošetřovancův obstarávali na dále stravovatelé, kteří povinni byli 
za cenu úředně ustanovenou ošetřovancům pokrmy dávati. Za tou příčinou do- 
stával v chorobinci každý chorý denně 1 lib. chleba a 9 kr. na hotovosti, za 
kteréž měl od stravovatelé pokrmy si opatřiti. 

Rada městská poznavši, že v době války rakousko-pruské zvýšily se ceny 
potravin, usnesla se dne 2. října 1866 povoliti stravovateli jako drahotní příspěvek 
300 zl. na rok, aby mohl chorým lacinéji stravu prodávati. I prodávalo se ráno 1 žejdlík 
nemasité polévky za 72 ^r., v poledne 1 žejdlík masité polévky za 2 kr., 4 loty 
hovězího masa za 37» kr., příkrm za 2 kr. Večeře chovance byl pouze chléb. 



•) Viz usnesení rady městské ze dne 8. března 1S64. 
**) Podnět k tomu zavdala žádost 16 žen o přijetí. 

1 1 



> 
» 



210 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Za ošetřování nemocných platilo se denně 31 '/j kr., kterýžto obnos uzna^ 
dne 22. srpna 1863*) rada městská za příliš malý, zvýšila jej počínajíc 1. list 
pádem 1863 na 45 kr.; za to ovšem měli ošetřovanci lepší stravu i oděv, p 
zději opatřeny jim z důvodů zdravotních, jakož i v příčině čistoty železné no 
postele na místo dosavadních postelí dřevěných.**) 

Ježto časem ukázalo se, že jest třeba platy za ošetřování opět upraviti, usne: 
se rada městská dne 3. srpna 1869, aby počínajíc rokem 1870 byly upi 
vény takto: 

a) na I. tř. příslušníci Pražští 1*30 zl., venkovští 1*50 zl. r. m. 
ó) » n. tř. » > 0-65 » > 0-90 

c) » UI. tř. > » 0-45 ***) » > 0-60 

Nemocní do Prahy příslušní měli denně na stravu t. zv. dávku 6^,^ k 
kterouž jim rada městská ve smyslu svých usnesení ze dne 26. října a 4. Iis1 
pádu 1864 zvýšila na 8®/|q kr. resp. na 9 kr. denně. 

Ve volných chvílích zaměstnávali se ošetřovanci přeškubáváním žíní z n 
traci pro porodnici a nalezinec, za kteroužto práci ustanovila rada městská d 
15. dubna 1864 tuto odměnu: za celou matraci 16 kr., za polštář matrace 
6 kr. a za polštář pod hlavu 3 kr. 

Těm pak nemocným, kteří pro své tělesné neduhy nemohli konati ani n 
lehčích prací, poskytlo dozorstvo r. 1868 založením domácí knihovny Ušlechtil 
zábavu. K založení této knihovny přispěli hlavně tehdejší adjunkt měst. pomc 
ných úřadů Josef Rank, pak knihař Eduard Fleissig, knihkupci J. L. Kobei 
Jaroslav Pospíšil. Dárcům vyslovila rada městská dne 13. listopadu 1868 dí 

Pro bezpečnost ústavu resp. ošetřovancův učinil náměstek starostův F. F 
trich návrh v radě městské dne 30. ledna 1866, aby žádala na příslušném ml 
o povolení, aby jednak vrátný a sluha v ústavu směli za nočního času opatr 
býti puškou s bodákem, jednak aby stráž při vojenských skladištích pobl 
chorobince konala hlídku v noci nikoliv uvnitř skladišť, nýbrž před nimi. Dů\ 
k těmto návrhům sluší hledati v tom, že v té době stalo se mnoho krádeží, 
nichž též byla x^kradena pokladna v sousedství ústa\ni — v porodnici. 

Pokud se týče prvého opatření, vyhovělo c. k. policejní řiditelství žádc 
obce Pražské, vydavši dva zbrojní pasy pro dotyčné zřízence, ohledně vs 
druhé žádosti, nebylo c. k. hlavním zemským vojenským velitelstvím vyhověno. 
Za tou příčinou povolila rada městská dne 22. ledna 1867, aby pro vrátné 
byla zakoupena šavle za 3 zl. r. m. 

c) Správní or^anisace. 

«) Nové zřízenému ústavu byly vydány potřebné instrukce služební a si 
dne 15. čer\encc 1790. — Tyto byly později vzhledem k různým promění 
ústavním přepracovány, ježto ošetřování nemocných bylo rozšířeno i na oso 
kožními nemocemi stižcnc. Vydalo zejména g^ubernium dne 18. října 1835, č. 414' 
tato nařízení: 

1. Instrukci pro správce a kontrolora pražského chorobince a pro žens 
nemocí kožní stižené. 

2. Instrukci pro primáře dotčeného ústavu. 

3. Instrukci pro představené ve světnicích ústavu toho a jich pomocní! 

4. Pravidla, jak se ošetřovanci v ústavu mají chovati. 

5. Instrukce pro hlídače a pro vrátné. 



*) Č 45.464. 

**) Dle usneseni rady mostské ze dne 19. října 1866 zakoupeno zatím 100 železn} 
postelí, a to 10 se zábracllim po 10 zl. 40 kr. a 90 jednoduchých po 10 zl. 
♦**) Tento obnos zíistal nezmcnčn. 
j) Viz usnesení rady městské ze dne 20. března 1866. 




" Wi I f n;i I ir 



Kostel na Karlovč. 



Vazba krovu báné. 




Chorobinec na Karlové. 211 

Normy tyto zůstaly s malými zmčnami až do r. 1876 v platnosti, kdy rada 
méstská dala vypracovati dle změněných poměrů nové instrukce. 

K vůli zajímavosti uvádíme z nich pouze pravidla o chování se ošetřovancův 
a instrukci pro představené ve světnicích a jich pomocníky, 

aa) Pravidla^ 
kteráž churavci v c. k. domě chnravých v Praze zachovávati m^í. 

8 1. 

:adž dům churavcfi k zaopatřeni 
dostatečné] 
kláf 
povinnosti jim vykázané na vlas dobře plniti mají. 

§2. 

Zaopatřenci mají tedy k úředníkům jim představeným domu toho. k domácím lé- 
kařům a k duchovnímu se slušnou uctivostí se míti, a příkazům od správy daným, ano 
kdyby jim i toliko jen od představených světnice se oznámily, jakož i nařízením prvního 
lékaře a hojiče, hojičského praktikanta a duchovního, pokudž se týkají lékařských a du- 
chovenských záležitostí, co nejpřísnější poslušnost prokazovati. Představenému ve světnici, 
jeinuž dohled na churavce svěřen jest, jsou také povinni poslušnost prokazovati. 

§ 3. 

Churavci nemají se mezi sebou vaditi, tím méně jeden druhému nadávati, aneb 
^iokonce jeden druhého bíti, nýbrž mají pokojný, střídmý a poěestný život vésti. Mužští 
tiesmejí do světnic pro ženské, a ženské do světnic, kdež mužští jsou, choditi. 

§■•• 

Churavci musejí v letních měsících, totiž od Jiří až do Havla ráno v 6 hodin* 
^* zimních měsících, t. j. od Havla až do Jiří o 7 hodinách ráno vstávati; a žádnému 
^^luravci, jestli ostatně snad nemocen není, není povoleno za dne na postel aneb do 
r^ostele se položiti. 

§5- 

Po dokončeném ustlání, mytí, ustrojení a uklízení v okolí postele, mají churavci 
y, každé světnici, kde to jen možno jest, ranní modlitbu, již představený světnice před- 
'^ikává, společně konati. 

§6. 

Všickni churavci, vyjímaje ty, kterým nemoc překáží, mají každý den mši svatou 
^' S hodin ráno v kostele domácím slyšeti, v neděli a ve svátek, při službách Božích 
přítomni býti, tak také odpoledne. denně ve 4 hodiny opět v domácím kostele při po- 
^thnání býti, a v přítomnosti domácího duchovního od něho určené všeobecné modlitby 
^t' modliti. Kteří churavci požívají příplatky nebo fundace, ti mají nad to modlitby jim 
^ú zakladatele uložené konati. 



§ 






Vyjímaje pátek může každý churavec vycházeti, když mu z trestu aneb z jiné příčiny 
vycházeti zakázáno není; a on od správy vymožený list k vycházení vrátnému ukáže. 
V pátek však může jen s obzvláštním povolením od správce kdo vycházeti. Žebrání 
^' domě, v kostele a na ulici jest churavciím přísně zakázáno pod ztrátou práva k vy- 
<^házení. taktéž jest zakázáno pod jakoukoli záminkou někomu jinému list k vycházení 
postoupiti, pod ztrátou práva k vycházení skrze delší čas. 

Poněvadž brána v domě churavcú v letních měsících v O hodin, v zimních měsících 
v 8 hodin večer se zamyká, musejí churavci ve dni k vycházkám jim povoleném od Jiií 



212 Správa obecní v letech 1860—1870. 

až do Havla v 8 hodin, od Havla až do Jiří v 6 hodin večer zajisté doma bývati, p 
ztrátou nejbližšího výcnodu, a kdyby začasté kdo doma nebýval, pod přísnějším treste 
a žádný churavec nesmí bez zvláštního povolení od správce přes noc nčkde jinde zůsti 

§9. 

Pročež všichni churavci bez rozdílu musejí tedy od Jiří až do Havla v 8, od Ha^ 
až do Jiří v 6 hodin večer ve svých svétnicích shromážděni bývati; v tuto hodinu m 
večerní modlitbu, jakož ráno ranní modlitbu společně se modliti, a pak se odstrojiti 
pokojné do postele se položiti; a žádnému churavci není povoleno světlo páliti, an 
světnicích uvedenými skleněnými zvony světnice dosti jsou osvíceny. 

§ 10. 

Každý churavec má od ústavu jemu daný oděv, prádlo a ložní nářadí vždy čis 
a co možno v dobrém stavu zachovávati, i zakazuje se pod zákonným trestem přís 
věci tyto, jen toliko jemu k jeho potřebě propůjčené, pod jakoukoli záminkou zástavoví 
rozdati, změniti aneb dokonce prodati; pročež churavci musí začastému prohledaví 
jejich oděvu, prádla a ložních nářadí neb potřeb, kteréž buď kdož z kanceláře, buď pře 
stavený světnice koná, s ochotností se podrobovati. 

§ n. 

Když odév, prádlo a ložní potřeby již dosti opotřebovány jsou, churavec má pře 
staveného světnice o vyměnění za dobré věci a k potřebě síušně požádati, aby on 
potřebí jest správci oznámil. 

§ 12. 

Poněvadž ve veřejném zaopatřovacím ústavu zaopatřeným osobám obzvláště p 
sluší, nábožnosti se odevzdati, a v náboženství, kteréž chudým útěchou a obklíčenj 
úlevou jest, se cvičiti: pročež pro všecky zaopatřence katolického náboženství ustanov 
se následující všeobecné dni ke zpovědi a ku přijímání v roce: 

1. na Jméno Ježíše, 

2. na Zelený čtvrtek, 

3. na den Nejsvětější Trojice, 

4. na den Jména Panny Marie, 

5. na den Dušiček, 

6. na den Početí Panny Marie. 

§ 13. 

Před polednem žádnému churavci není povoleno v šenkovně u hostinského se zdri 
váti. Otlpoledne nesmí tam nikdo zimního času přes 6 a v letě přes 8 hodin pob^' 
pročež mají churavci domácím dohlédačům, jimž přikázáno, aby churavce, kteří ještě dé 
zvláště však po večerní modlitbě v hostinci zdržovati se chtějí, poslušnost prokazovT 

§ 14. 

Churavci, jimž tělesná síla a schopnost ku práci připouští, mají všem pracím 
konáním služeb, kteréž jim se přikáží, bez odmlouvání se podrobovati. 

§ 15. 

Poněvadž v každém čtvrtletí, a sice když žádné překážky tu není, v poslední stře 
měsíce v domě churavců domovní komise se držívá, každý churavec má svobodno, chce 
něco přednésti, aby se u správce ku komisi této ohlásiti dal a jí bud stížnost neb žádc 
svou slušně přednesl. 

§ 16. 

Každé přestoupení neb nezachování těchto předpisů, jakož i neposlušenství, opilst 
vadivost neb hašteření, nečistota, buď bude trestána zakázáním východu, neb vězen 
ve světnici, ano o samotě, a postem zostřeným. 

V Praze, dne 18. října 1835. 



Chorobincc na Karlové. 218 

fifi) Instrukce 
pro představené ve svétnicich v dome churavců v Praze a jejich pomocníky. 

§1- 

Představení světnic a jejich pomocníci mají úředníkům správy, domácím lékařům 
a duchovnímu slušnou uctivost prokazovati, co jim správa přikáže na vlas plniti, jakož 
i nařízení prvního lékaře, hojiče, hojičského praíktikanta a duchovního ve zdravotních 
a duchovních záležitostech co nejpřísněji zachovávati. 

§2. 

Mají jejich opatrování a péči svěřené churavce a nemocné laskavě obsluhovati a 
ošetřovati a vůbec jemným a útrpným s nimi nakládáním co ien možno jim smutný 
jtjich osud lehčím učiniti; — ustavičně střídmým, počestným a vůbec zcela bezúhonným 
životem mají sobě u zaopatřenců potřebnou vážnost i důvěru dobýti. 

§3. 

Ve světnici nemocných a churavců musejí představení světnic jako i jejich pomoc- 
níci, každý den, v letních měsících od 6 hodin ráno, v zimních měsících od 7 hodin ráno 
Všecky postele ustlati, noční stolice vynášeti a čerstvou vodou vymývati; světnici řádně 
vymetati, provětrávati, prokuřovati a vůbec všecko způsobovati, aby než lékařové k ordi- 
naci lam přijdou, předepsaná čistota ve světnici již způsobena byla. Osoby ve světnicích 
churavců s lehčími neduhy, jež jim nepřekážejí, aby sobě postel sami stlali a v okolí své 
postele předepsanou čistotu a pořádek zachovávali, mají dokonce k tomu přidržováni býti 

§ 4. 

Ve světnicích nemocných a churavců nebývá vždy možno pro těžké nemocné, aby 
fanní a večerní modlitba denně ode všech churavců společně se konala. Představeni 
Světnic mají tedy bdíti, aby v takové připadnosti každý churavec modlitbu ranní a ve- 
óerní tiše se modlil; ostatně má se ranní modlitba denně než lékařové přijdou, od Jiří 
^ž do Havla o Va?- hodině ráno, od Havla až do Jiří o \\S. hodině ráno; a večer od Jiří 
íiž do Havla o 8 hodinách, od Havla až do Jiří však o 6 hodinách ve světnicích pro 
nemocné a pro churavé, an před.slavený světnice napřed nahlas se modlí, ode všech 
Vconati a při tom pokaždé obz-viášlě za dlouhé panování našeho nejmilostivějšího mocnáře, 
jakož i za všecky dobrodince tohoto ústavu pro churavé mají se modliti. 

Churavci, kteří v stavu jsou ze světnice vycházeti, mají tedy večer v určitou hodinu 
aajisté ve svých světnicích býti, a ti, kteří v určitou hodinu ve svých světnicích nejsou, 
musejí druhý den v kanceláři oznámeni býti. 

§5. 

Představeným světnic a jejich pomocníkům ve světnicích, kde nemocní a churavci 
jsou, za obzvláštní f)ovinnost se ukládá, aby na čistotu celou svou pozornost obrácenou 
měli, a všecko aby činiti se pokusili, aby čistoty nabyli. Mají tedy pečlivě bdíti, aby 
všichni churavci, kteří to sami činiti mohou, ráno dříve, než lékařové přijdou, řádně se 
myli a česali; a ti, kteří neleží ustavičnou churavostí, aby sobě také oděv vyprašovali 
a čistili, těm však, kteří pro větší neduhy to činiti nemohou, budou toto pomocníci ob- 
starávati. Poněvadž ve světnicích, v nichž jsou nemocní a churavci, vzduch se velmi zne- 
čistuje, představení světnic mají obzvláště pečovati, aby tam čistý vzduch byl. Protož 
mají znečištěná obvazadla a prádlo hned se odstraňovali, znečištěné poslamníky churavců 
se měniti a okna dle příkazu od lékařů začasté se otvírati. Podlaha, záchody a ochozy 
mají také ustavičně co nejčistěji se chovati. 

§6. 

Dokud lékařové ve světnici jsou, představení světnic a jejich pomocníci mají ve 
světnicích udala se rozstonání zaopatřenců hned hojiči, který dohled nad tím má. ozná- 
miti, ve světnicích, kde nemocní jsou na horkou neb zimničnou nemoc, mají na události, 
které u nemocných zpozorovali, totiž: na horko, žízeň, nepokojnost, fantazírování, na 
spaní a bdění, dále na vyi)nizdňováni buď dávením, stolicí, na močení, pot, a těm po- 
dobné pozorní býti, a když lékařové k nemocným přijdou, mají jim toho zprávu dáli. 
Léky mají, jakož pro každého jednotlivého nemocného nařízeny jsou, bez promíchání jich 



214 Správa obecní v letech 1860—1870. 

přísně podle příkazu lékařova dávati ; když však nčktcrý nemocný užívati nechce, nemá; 
lék ten vylévati, nýbrž mají to lékaři oznámiti. Ve světnicích, kde jsou nemocní, ma] 
churavcům jen tenkráte krmě a nápoje, které jim z mésta dobrodincové přinášejí, při 
pouštěti, když od lékaře to výslovně povoleno bylo. Při pochybných nemocech mus 
nemocný také v noci hlídán býti, což záleží pokaždé na nařízení lékařovu; v této při 
pádnosti mají představení světnic a pomocníci v hlídání tom se střídati a ncmocnémi 
an v noci nemoc bývá horší, potřebnou pomoc poskytovati. Ochroměly m, pomateným a n 
rozumu slabým churavcům, kteří nejsou v stavu pokrm a nápoj sobě podávati, muse 
představení světnice a pomocníci pokrmy na drobno krájeti, jim k jídlu i nápoj podávat 
a co jim náleží, svědomitě jim skutečně dávati a všeho šizení se varovati. Právě ti chrom: 
na rozumu pomatení a slabí nemocní a churavci, kteří přirozené močení a stolici zadržo 
váti nemohou, musejí po každém takovém znečištění čištěni a mjrtí býti, i také mus 
každá i ta nejmenší stopa, že by byli proleželí, hned domácím hojičům se ohlásiti. 

Všichni churavci, ktcrj'm neduhy jejich nepřekážejí, mají každý den přítomni býi 
při mši svaté a v odpoledních službách Božích. 

Představení světnic mají za přísné plnění tohoto nařízení odpovídati a jsou povinn 
ncdbalce správci ohlásiti. 

§8. 

Není dovoleno, aby mužští do ženských a ženské do mužských světnic chodili, jako 
vQbec všecko obcování mezi mužským a ženským pohlavím přísně zakázáno jest. Před 
stavení světnic a jejich pomocníci jsou tedy povinni bdíti, aby zákaz tento se zachovává 
pečlivě. 

§9. 

Představeni světnic mají na znamení zvonečkem dané každý den ráno od lékaři 
nemocným a churavcům určitý chléb skrze pomocníky přinášeti dáti a jej pak hned v< 
světnicích mezi churavce rozdělovati, t. j. každému churavci jemu náležející podíl chleb; 
do ruky dáti a nikoli snad, kdyby tu nebyl náhodou, nemá se mu na postel klásti, po 
ncvadž jen takto všecky rozepře, že chléb řádně dostali, odstraniti se mohou. Ve dn 
vyplácení mají představení světnic s knížkami platu, k likvidování platů do kanceláře jít 
a pn tom všecky se vyskytlé změny důkladně udati. Přijaté podíly na penězích maj 
hned mezi churavce rozdělovati a každému jeho sumu do ruky dávati. 

Jen těm osobám, kteréž jsou silnému pití oddány, nemají se podle příkazu oc 
správy třídenní neb čtyřdenní sumy podílu najednou, nýbrž každý den, a kde není na 
děje íc polepšení, ani dokonce do ruky se nedávati, nýbrž mají se řádně za to vyživovati 

§ 10. 

Při poznamenáních k dávání oděvu ve světnicích churavců, pak prádla ve světnicích 
pro churavce a pro nemocné mají představení světnic s největší svědomitostí jen ty nej 
nevyhnutelnější potřeby churavců správě udávati. Mají tedy jako pomocníci, obzvláště ni 
to hleděti, aby churavci svůj oděv a prádlo vždy čistě a tak dlouho, co jen možno 
v dobrém stavu zachovali, a mají pozor dáti, aby žádný churavec i těch nej nepatrně jšícl 
věcí z oděvu a prádla nerozdával, nezměňoval, aneb dokonce neprodával; k tomu konc 
mají začasté v truhlách churavců prohledávati, a kde by se přestoupení jaké shledalo 
aby je hned správě oznámili. 

§ 11. 

Každou sobotu mají představení světnic špinavé prádlo od churavců sbírati a dc 
prádla k vyprání dávati a mají za to státi, aby do prádla dané prádlo řádně vyčištěnc 
a oi)řt všecko navráceno bylo; pročež mají si počet kusů, které do prádla dali, do knížk} 
na prádlo zapisovati dávati. 

§12. 

Prádlo ložní a vůlxíc celé nářadí ve světnici mají se představeným světnic dle inven- 
táře odevzdati. Pročež jest povinnost jejich pečovati, aby nic z toho se nezavleklo ani 
svévolně nekazilo. 

§ 13. 

Ložní prádlo povlékací mají představeni světnic ve zvláštních k tomu určených 
truhlách neb ještikách schovávati a vždy v pořádku chovati. Povlaky a ložní prádlo musí 



Chorobinec na Karlové. 215 

býti vždy čisté, pročež musí špinavé bez ohledu na čas vždy k vyprání do prádla se 
dávati a churavcQm čerstvé ložní prádlo se dávati. Musí se co jen možno v dobrem 
stavu zachovávati a pokud spravováním možno musí se, co roztrháno, k vyspravení dáti. 
Když již véc dokonce k potřebě není, mají teprv představení svétnic o vydání nových 
aneb starých, však k potřebé ještč schopných vécí u správy žádati. 

§14. 

Představeným svétnic přikazuje se, aby s dřívím a kamenným uhlím k topení svétnic 
co jen nejvíce možno hospodařili. Dříví i kamenné uhlí mají v komorách k tomu zvlášC 
určených aneb v truhlách dobře zamykati a v topení mají býti velmi opatmi. Pročež 
zakazuje se jim přísné ve světnici aneb dokonce v komíně samém dříví k sušení, aneb 
uhlí k schovávání narovná\'ati, an každé takové přestoupení přísné trestáno bude. Ostatně 
sméjí od kanceláře jim dané dříví, uhlí a olej k svícení jen dle předpisu k obecnému 
dobrému a nikoli k iakémus mimotnímu úmvslu obraceti. 

§ 15. 

V komínech, kamnech aneb na ohništích vařiti není představeným světnic, jako 
i také ani žádnému z ostatních churavců povoleno; jim jest jen příprava snídané, a to 
jen na řádných ohništích dovolena, každé jiné vaření pokrmá jest \'Ýslovné zakázáno; 
pročež představení světnic pod ztrátou služby nad přísným zachováváním tohoto příkazu 
bdíti mají. 

§ 16. 

Představení světnice a pomocníci nesmějí v témž čase všichni ze světnice odejíti, 
pročež musí vidy jeden z těchto dohlédačů přítomen býti, aby nemocným a churavým 
nikdy nic nechybělo, a kdyby se nemoc nemocného zhoršila a rychlé pomoci lékařské 
potřebné činila, mají lékařovi* hned se zavolati. 

§ 1". 

Poněvadž dle domácího pořádku všecky hry churavcúm zakázány jsou, představení 
svétnic nemají toho dokonce připouštěti ve světnici churavcův a nemocných. 

§ 18. 

Představeným svétnic, jakož i pomocníkům vůbec ukládá se za povinnost, aby co 
nejhorlivěji bděli, aby churavci podle jim předepsaných pravidel se chovali a Živi byli 
a jich v ničem nepřestupovali, protož představení světnice jsou také poukázáni, aby v první 
neděli každého měsíce po službách Božích churavcúm tato pravidla čítali a sice zřetelně 
k ustavičnému jich pamatování. 

§ 19. 

Pomocníci jsou představeným svétnic podřízeni a m jí těmto v konáni vyšších pří- 
kazů poslušnost prokazovati. 

Představení svétnic jakož i pomocníci nemají pod žádnou záminkou právo, i jest 
jim přísné zakázáno, od churavcův odměny za služby jim prokazované žádati. Přestoupení 
této zapovědí bylo by bez prominutí ztrátou služby trestáno. 

S 91 

Když churavec zemře, představený světnice má to hned v kanceláři a hojiči ozná- 
miti a snad pozůstavené hotové peníze, tak také ostatní jeho věci na kancelář donésti. 
I také jest po\nnen, po prohlednutí mrtvého, mrtvolu tu do umrlčí komory odstraniti. 

Každé přeóinéni neb nezachování těchto předpisů, jakož i neposlušnost, opilost, 
vadivost, nečistota bude buď zakázaným východem, vezením ve světnici, aneb i také 
vězením o samotě, postem zostřeným, trestáno. 

V Praze, dne 18. října 18:^5. 



216 Správa obecní v letech 1860— 1 STU. 

/?) Po odevzdání chorobince ukázalo se, že nebyl v takovém stavu shledán, 
jak se zprvu zdálo. I učinil starostův náměstek Frant. Dittrich, jako inspektor 
ústavu, návrh, aby ustanovena byla komise, jež by celý inventář podrobné pro- 
zkoumala a instrukci správo ústavu dala, dle níž tato by se řídila. 

Když rada mostská návrh ten schválila, ustanovila komisi za předsc-d- 
nictví navrhovatele, která konala dne .11. a 13. května 1863 schůze, jejichž \ý- 
sledek byl tento: 

1. Hlavní pokladna má kromě ostatních jí přikázaných prací pokladničních 
vybírati a účtovati peníze za ošetřování chorých, za kterýmž účelem předloží jí 
správa chorobince výkaz každého měsíce, z něhož vidno, kolik ošetřovaných bylo. 

2. Správa chorobince bude vypláceti chorým dávky, platiti pohledávky vzešlé 
ze stravování, jakož i obstarávati jiné věci domácí; ze všeho však má účet slo- 
žiti. Aby pak dotyčné platy mohly se uskutečniti, sečte správa chorobince tyto 
výdaje ve výkazu políeb a obdrží k výplatě poukázanou částku z hlavní po- 
kladny městské na list přijímací. Pokladna městská súčtuje pouze úhrn, kdeži<» 
na správu chorobince bude náležeti, aby podrobný účet z toho vedla v den- 
nících měsíčních, a aby k těmto denníkům přiložila doklady. Kdyby na konci 
roku u správy chorobince zbyly nějaké peníze na hotovosti, má je do výdajů 
pojati a zároveň jako zálohu na příští měsíc na příjem súčtovati. 

3. Stálé platy měsíční, jako služné, denní platy písařů, pense, příspěvky na 
vychování, pak daně a poplatky bude i i)říště hlavní pokladna městská účtovati 
a vypláceti. Kdyby nějaká platba, klerá není na běžné rubrice předepsána, 
z fondu chorobničního měla se vykonati přímo u hlavní pokladny městské, jest 
k tomu zapotřebí zvláštní poukázky od rady městské. 

4. Na zapravení menších běžných vydání jako: za písek, věchtoví a j. po- 
ukáže se správci stálá záloha 50 zl. r. č. 

5. Tato ustanovení mají nabýti platnosti dne 1. června 1863, rozumí se 
však samo sebou, že hlavní pokladna městská má poukázky platební, jež do konce 
května t. r. obdrží, vyplatiti. 

6. Zároveň uloženo bylo správě chorobince, aby uzavřela do konce května 
1863 denníky peněžně, vyjímajíc denník depositní, hotové peníze z pokladny 
chorobince do hlavní, pokladny městské odvedla, začež se jí u télo vyplatila 
z fondu chorobničního záloha 50 zl. 

7. ]\Iimo to bylo nařízeno správě chorobince, aby výkaz peněz za ošetřování 
koncem měsíce května uzavřela a vykázala nedoplatky za ošetřování vzešlé 
i jiné nahodilé pohledávky hlavní pokladně městské k dalšímu řízení. 

Na základě toho odevzdal nové jmenovaný správce Václav Kursa před 
komisí dne 1. června 1863 na hotovosti 633 zl. 55*0 kr. hlavní pokladně 
městské.*! 

Ku prospěchu ústavu dala rada městská dne 5. ledna 1864**) plnomocenství 
dozorci ústavu Fr. Dittrichovi, aby mohl zakupovati menší potřeby dle vlast- 
ního dobrého zdání, bez předcházejícího svolení rady městské. A poněvadž zá- 
roveň prováděly se veškeré práce řemeslnické jednak ve vlastní režii, jednak 
řemeslníky, kteří poblíž ústavu bydlili, a takto zakupovaly se potřebné látky a po- 
třeby, usnesla se rada městská, aby účtárna výdajů těchto příště nevytý*kala. 

Pak povolila rada městská dne 9. února 1866 pro zjednodušení úředního - 
řízení, aby dozorci chorobince byla dána plná moc, aby předměty menší ceny,.^ 
které byly sice v inventáři zapsány, ale staly se k j>oužívání nezpůsobilé nebo byh"^ 
již úplně použity, mohl bez předchozího schválení rady městské dáti odepsati 

Správci uloženo bylo radou městskou dne 19. února 1867, aby výkaz^-^ 
o stavu tohoto ústavu předkládal každý týden dvojmo. 

*i Viz dekret nulv městské ze dne 2. června 1S63, č. 29.443. 
**') r. 028. 



Chorobinec na Karlovč. 211 

Když opustili Redemptoristé ústav, kteří v ném duchovní správu vedli, byla 
provedena přehlídka všech věcí a byl sepsán protokol, kterýž byl schválen v radé 
městské dne 2. listopadu 1869. Tím zjištěno bylo veškeré jmění a pravý stav 
ústavu toho jakož i kostela a potřebného náčiní. Protokol i inventář odevzdány 
pak účtárně s doložením, že inventář ze dne 1. září 1869 má býti budoucímu 
účtování základem a že má správa chorobince vždy po uplynutí tří let nový 
inventář sdělati, mezi tím však každý rok x-ýkaz věcí do odpadu daných a při- 
bylých předkládati a o každém dam pro kostel bez prodlení radé městské uči- 
niti oznámení. 

Věci, jež se nehodily k další potřebě a nebyly vepsány v nový inventář, 
byly vyloučeny z dalšího účtování. 

Též mělo býti c. k. místodržitelství požádáno, aby věci, jež se nedostávaly^ 
ač se nacházely v inventáři z r. 1856, byly obci Pražské buď dodatečnj na- 
vráceny nebo za ně náhrada byla dána. 

V příčině odhadu věcí, které ještě tehdy nebyly odhadnuty, ustavila se 
komise, skládající z dozorce chorobince Fr. Dittricha, faráře u sv. Apolináře 
Frant Simence a správce zádušnfho úřadu Jana Kliky, kterážto komise měla 
včci t>' odhadnouti a odhadni cenu do inventáře zapsati. 

d) Personalie ústavu. 

a) Vrchní správa chorobince náležela zpnu t zv. vrchnímu řediteli ústavů 
zaopatřovacích,*) jemuž kromě chorobince náležela i vrchní správa nemocnice, 
porodnice a ústavu choromvslných. Od r. 1829 však kdy zřízeno bylo ře- 
ditelství c- k. všeobecné nemocnice, bylo vrchní řízení svěřeno řediteli vbe- 
obecné nemocnice (viz § 1. instr. pro funkcionáře chorobince ze dr,c 18. října 
1835 1, jemuž zároveň svěřeno řízení oddělení s kožními nemocemi. 

Pr\ýni úředníkem po vrchním řiditeli byl správce,**- jemuž byl dán k ruce 
kontrolor.***) Dále ustanoven duchovní fi a domácí ranhojič. Když pak se 
ukázalo, že ošetřování lékařské jest nedostatečné, byl ustano\en pro choro- 
binec zvláštní primář, ft) a dosavadnímu chirurgOM přikázán ještě chirurj^ický 
praktikant - 

Osoby ty podřízeny byly, jak svrchu řečeno, řeďte-i nemí»cnice. Lékaři 
náležela v chorobinci jen vrchní dohlídka ve věcech zdravotních. Jemu byli ná- 
p<»mocni ranhojič a jeho praktikant při denních prohlídkách, jež \ zimé *j 9. 
a v létě o 8. hod. ranní byly k >nány. Lékaři dávali zprá\y o ch'.«rých a ne- 
mocnvcli, dohlíželi na čistotu a stravu, podávali výkazy o sia\ u chí.*r\rh, lež 
správce spolu podpisoval. 

Ranhojič měl též míti pro náhlé neodkladné případy zásobu neipotřeb- 

néjších léků- 

Správce měl starati se o kancelář, vésti hospodářství a úcetnirť.í. íaiiož 
i zachovávati v dobrém sta\u \vstavnosti a veškeré přiblašenství. Jemu k ruf.'.- bv] 

^) Téinitobvli; Tad*-i^ z l>íiv<.ru. z^mbi: : j.rutoirje'JÍK, Jurj Huvrli:. Aá'jii«_-:r:-. . --' .!f>- 
medik. Molitor Wó^ • .Nubshurd. K^cll 3-^4: i;..;ii;iir:n. 

Bduibel v. Klamme- diT./n- lí^J ■ :--4j .-.nio:. r. <j;aM-r* :i^42-3K4V los-' 0;;íí-.:::v» 
1^49!! Ig52.- Kiiip Bci;'<hc. v. i :iiXi::D'.vi*ri^:iC >.:-2-lbí.í. . Anton :r. .m».-ij^.« :xó/^ 

«* Františet: Kíitt.'/. ^'^''^^.- ^'-' - H*.--."i- :n.;. ř-am. Wjva-bin' :Kr.y Va^.řdv 

SciiréíbeT -IMT.. MíTri', •-■. '.':■ • *'"•'* Korvo.o-y \>.' ;;:,. .■,;.rd\w.o\*; li-.^.-^^ij-.r.oi: M7.iia'.Cii:. 
-ř) V12: odsv Lr.';rijVT. s;.-i''t.« 



218 Správa obecní v letech 1860—1870. 

dán kontrolor, kterýž staral se o hmoty a vedl přehled chorých. Tito jednak 
k usnadnění správy a k odstranění vad, jednak aby příhodné návrhy učiniti se 
mohly, konali každou poslední středu ve čtvrtletí za přítomnosti ředitele ne- 
mocnice porady a protokol o nich předkládán byl Českému guberniu. 

K opatrování chorých byli původně ustanoveni sluhové a jako strážce do- 
movní byl určen vrátný. Později pak když ve správě chorobince nastaly rozličné 
změny, byli tito i s vrátným na základě nej\7^šŠího nařízení ze dne 1. listo- 
padu 1827 propuštěni a nahrazeni schopnými chorými, jimž dostávalo se pří- 
platku 3 kr. denně. 

Se zachováváním čistoty zaměstnávali se 2 podomci, jedna žena, pradlena 
s měsíční mzdou 7 zl. a její pomocnice se mzdou 6 zl. Podobně jako se sluhy 
stalo se i s těmito osobami. K čištění domu povolány byly choré ženské ústavu 
za mírný příplatek. 

^) Když obec ústav do správy převzala, přešel usneseními rady městské 
ze dne 14. a 21. října 1862 dosavadní správce ústavu Pavel Švanda ze Semčic, 
jenž byl správcem jmenován výnosem c. k. místodržitelství ze dne 31. srpna 1861 
čís. 43.465, do služeb obce Pražské, při čemž rada městská ve schůzi dne 
21. října 1862 vyhradila si právo, že jej převezme jako prozatímního správce 
s ročním služným 630 zl, a s tou podmínkou, že může jej v případu potřeby 
i jinak zaměstnati. Správce tento setrval v úřadě pouze do 1. května 1863, 
neboť rada městská usnesla se dne 28. dubna 1863*), aby za správce byl usta- 
noven dosavadní kancelista úřadu hospodářského Václav Kursa s ročním služným 
630 zl. r. č. a naturálním bytem, palivem (6^ sáhů bukového dříví) a světlem 
(36 svíček, 21 liber llV^ lotu oleje) na účet fondu chorobince. 

Zdravotní správu vedl primář MDr. August Bóhm, primář ústavu nale- 
zenců, jenž měl služné 360 zl., a jemu přidělen byl ranhojič jako domácí lékař 
MDr. Eduard HofTmann, s ročním služným 315 zl. s bytem naturálním, palivem 
a světlem.**) 

Mimo zmíněné funkcionáře byli přiděleni tomuto ústavu úřední sluha s ročním 
platem 210 zl., šatem resp. relutem na nej 21 zl, s bytem naturálním, palivem 
(278a" dříví měkkého, 50 centův uhlí) a světlem (21 liber 11 V^ lotu oleje a 
5*/? liber svíček) — a švadlena se mzdou roční 180 zl. s bytem a přiměřeným 
palivem a světlem. 

K službě vrátného byl zprvu přikázán jeden ošetřovanec. Když však se 
shledalo, že nemůže služby vrátného bezpečně a náležitě ve prospěch ústavu 
konati, nařídila rada městská dekretem ze dne 5. června 1863 č. 29.881, aby 
za vrátného byl ustanoven obecní strážník, jemuž kromě obvyklého služebního 
šatu a denní mzdy 53 kr. dán byl denní příplatek 10 kr. a 3 kr. jako příspěvek 
drahotní. Výdaj tím vzniklý uhrazen byl z důchodu chorobince. Kromě tohoto 
příjmu měl ještě výtěžek z prodeje tabáku, jenž byl mu výnosem c. k. finanč- 
ního okresního řiditclství ze dne 23. března 1863 č. 4752 povolen. 

Všeobecná organisace úřednictva obecního nezůstala také bez účinu na 
ústav ten. Sbor obecních starších dne 27. října 1864 upravil, resp. zvýšil platy 
všem osobám ústavu přikázaným. Dle toho měl správce služné 700 zl., domácí 
lékař 700 zl., úřední sluha 400 zl., vrátný 300 zl.***) a švadlena 216 zl., mimo 
dosavadní naturalie. 

Při tom sluší podotknouti, že v té době byl dán MDr. August Bóhm, jako 
primář ústavu nalczenců, k své žádosti zemským výborem po více než 431eté 



*) Č. j. 2'J864. 
**) Výmč-ra jako u správce. 
***,! Mimo to povolen mu radou městskou dne 30. května 1865 na šat obnos 60 zl. 
t) Viz usneseni rady městské ze dne 1Í3. záři 1864. 



Chorobincc na Karlové. 219 

službě na odpočinek, k čemuž se i méstská rada přidala, poukázavši jemu celý 
plat roční 360 zl. r. m., f) a na jeho místo ustanoven MDr. Eduard Hoťfmann st 
a pozdéji od r. 1865 jeho syn MDr. Eduard HoíTmann, který v ústavu setrval až 
do odvolání za profesora na universitu v Insbruku (r. 1870), vykonav dříve stu- 
dijní cestu za védeckým účelem po cizině, k čemuž poskytla mu rada městská 
dne 18. února 1868 tříměsíční dovolenou s podmínkou, že po svém návratu podá 
jí zprávu o výsledku svého vědeckého badání. Po čas ten zastupován byl MDrem 
Sebastiánem Hněvkovským. 

Po resignaci MDra Ed. HoíTmanna mladšího zastával funkci domácího lékaře 
zatím městský okresní lékař MDr. Vladimír Tomsa, jenž pak odevzdal úřad svůj 
nové jmenovanému ústavnímu lékaři MDru Vincenci Křížkovi (bratru pí. Josefiny 
Náprstkové), jenž byl po návrhu zdravotního odboru dne 23. listopadu 1869 
radou městskou jmenován se služným 700 zl. a zastával úřad samostatně, ježto 
obec úplnou moc nad ústavem tímto měla. 

Původně byl mimo správce ustanoven ještě druhý úředník — kontrolor, 
kteréžto místo bylo po převzetí do správy obecní zrušeno a veškerá správa 
svěřena správci Poněvadž objevilo se později, že správce jest pracemi kance- 
lářskými a ústními přetížen, zvláště přírůstkem chorých, byl mu ve smyslu 
usne-ení rady městské dne 12. června 1869 dán k ruce praktikant ze státu 
úřednictva obecního, jemuž adjutum vypláceno bylo z důchodů fondu chorob- 
ničného. Zprvu přikázán ústavu Ladislav Pražák, později pak Ignác Čapek (1869). 

e) Duchovní správa. 

1. Při zřízení chorobince v bývalém klášteře Karlovském ustanoven byl při 
něm zvláštní správce duchovní, aby jednak církevní obřady konal, jednak aby 
duchovní péči o choré vedl. Správa ta byla svěřena původně od r. 1789 do 
r. 1809 Kapucínům z kláštera sv. Josefa na Poříčí, kteří již ve starém domě 
chudých blíže sv. Klimenta (č. p. 1233, 1235, 1236, 1237-11.), odkud chudí do 
chorobince r. 1789 byli převedeni, denně mši sloužili. 

Od roku 1809 do r. 1855 ustanovováni byli při kostele tom světští du- 
chovní s názvem expositové; od r. 1856 uvedeni byli a sice dne 10. ledna do 
lístavu toho Redemptoristé, kteří zavázali se platiti za místnosti jim najaté 619 zl. 
50 kr.*) 

Řeholníci -tito byvŠe toho roku do ústavu uvedeni, hleděli zmocniti se 
působením svým správy' ústavu, což se jim dosti dobře podařilo. Nakládali s cho- 
rými, netážíce se ani lékařů, dle své vůle. Jednání takovému učinila rada méstská 
přítrž, zakázavši jim dne 26. ledna 1863 **j jednak takto zacházeti s nemocnými, 
jednak na útraty fondu chorobince néco v dome přestavovati, jakž dosud 
byli uvykli. Jich samovolné počínání dostoupilo konečné tak daleko, že bez vše- 
likého povolení nebo předchozího ohlášení dali proraziti dvéře ze sakristie do 
zahrady správcovy, chtějíce ji sami užívati, nedbajíce ani gruberniálního dekretu 
ze dne 14. dubna 1836 č. 17.985, ač dle nejvyššího nařízení ze dne 23 června 
1830 byla tato zahrada přiřčena k používání úřadujícímu správci. Za tou pří- 
činou již podala na ně c. k. finační prokuratura dne 5. září 1862***) žalobu pro 
rušení držby, kterážto skončila však tím, že obecní zastupitelstvo pojalo úmys 
Redemptoristy z ústavu vypověděti a také dne 13. ledna 1863 pod č. j. 1650 



•) Při tom povolilo jim c. k. ministerstvo rozhodnutím ze dne 26. prosince 1856 
č. 15.519 k opravě prelatury obnos 328 zl. 23V5 kr. na účet nadačního fondu Mille- 



simovského. 
♦♦) Č. j. 23. 
**♦) Č. j. 16.515 



220 Správ-a obecní v letech 1860—1870. 

podala rada městská žádost k c. k. místodržitelství, aby přijalo čtvrtletní ^^ř 
poveď jich z Karlova. 

Místodržitelství odpovědělo dne 23. dubna 1863 č. 16.046, že věc tu př^^ 
loží c. k. ministerstvu, poněvadž Redemptoristé byli na Karlov uvedeni mi ii 
sterským nařízením ze dne 5. listopadu 1856 č. 11.540. Redemptoristé však "^^ 
hledávali rozličných záminek a výmluv, aby moc svou v ústavu nabytou i 
budoucí časy zachovali, a výbornou příležitost poskytl jim k tomu chrá- 
o jehož vlastnictví, jak jsme se byli dříve zmínili, již v minulých letech rozličl^ 
pochybnosti se vyslovovaly. I uchopili se opět dvorského dekretu z r. 1821, 
s nevelikým prospěchem, neboť ve sporu tom vyslovil se c. k. zemský so 
přípisem ze dne 30. prosince 1862 č. 31.361, že všecky místnosti Karlova 
jsou majetkem fondu chorobničního. Však věc se táhla přece dále. Rada měst5=^ 
nejsouc spokojena s přílišným protahováním této záležitosti, odvolala se k c 
státnímu ministerstvu, naČež c. k. místodržitelství výnosem ze dne 16. květ 
1864 č. 27.469 oznámilo, že c. k. státní ministerstvo uznalo, že v příčině prá 
vlastnického nepodléhá provedený knihovní vklad nižádné pochybnosti, a - 
z uvedení Rcdemptoristů do místností na Karlové nelze nikterak vývozová 
nějakého obmezení práva vlastnického a na základě toho ze stanoviska právnit^ 
odporovati městské radě Pražské, žádá-li, aby místnosti ty byly vyklizeny. Jediť 
při tom podotýkalo se, že má rada městská hleděti k tomu, aby při vyjedn - 
vání se strany jedné náležité přihlíželo se k nutnosti jiných opatřeni pro přesto 
ho vání Redemptoristův a s druhé strany, aby vystěhování dalo se v náležitý roči 
čas. Mimo to nařídilo c. k. místodržitelství, aby 

u) kněz, jenž na příště obstarávati bude duchovní správu v chorobinc/, 
měl v ústavu tom byt naturální, což může obecní zastupitelstvo pouze ve sroz- 
umění s kníž. arcib. konsistoří změniti; 

fí) aby Redemptoristům byly vykázány za příbytek místnosti v kasárnách 
Karlovských (v bývalém klášteře sv. Karla Boromejského na Novém městě), které 
má obec do r. 1865 najaté. Pokud však kasárna Karlovská nebudou náležitě za 
tím účelem upravena, měla býti na jiném místě umístěna. 

Zároveň oznámeno radě městské, že fondu náboženskému přísluší právo 
k náhradě vydání v minulých letech na opravy chrámu učiněných a že fond 
náboženský pod jistými výminkami uvázal by se v držení a správu kostela. 

Rada městská rokujíc o tomto výnosu usnesla se dne 13. září 1864,*) aby 
otázáno bylo c. k. místodržitelství, jaké jmění má kostel Karlovský a kde jest^ 
aby je mohla spojiti s fondem chorobincc. Dále, že rada městská jako správce 
fondu chorobničního převezme ve vlastnictví chrám Karlovský a jeho příští pa- 
tronát ponechává na vůli fondu náboženskému, aby domnějé své právo k ná- 
hradě za učiněné, opravy na kostele provedl pořadem soudním. Konečně pro- 
hlásila, že chce na účet fondu chorobničního vypláceti příštímu duchovnímu 
správci služné roční obnosem 500 zl. r. m. a dávati byt naturální, ale pod tou pod- 
mínkou, přestanou-li veškeré ostatní požitky naturální a bude-li obci ponecháno 
právo jmenovati duchovního správce, jenž by zárovefí neodvisle od duchovní 
správy sv. Apolináře vedl matriku v chorobinci. 

Když však vyjednáváni v příčině té s kníž. arcib. konsistoří vleklo se po 
mnoho měsícuv, ustoupila rada městská ve schůzi dne 2. dubna 1865 od svého 
požadavku, aby duchovní správce vedl neodvisle matriku v chorobinci, po- 
navrhla ku ])řání kniž. arcib. konsistořc sboru obecních starších, aby povolil 
duchovnímu správci služné roční 650 zl., což tento ve schůzi dne 27. dubna 



Chorobinec na Karlovo. 221 

1865 schválil. S jmenováním však byla nucena rada městská posečkati, ježto dosud 
Redemptoristé místností Karlo vských neopustili. To teprve stalo se až r. 1869, 
kdy rektor jich oznámil, že dne 1. září 1869 přestanou vykonávati duchovní 
správu v ústave a že jej opustí, přestéhujícc se do kláštera sv. Kajetána na 
Malé Straně. 

V základě toho usnesla se rada městská dne 27. července 1869 požádati 
kníž. arcib. konsistoř, aby zařídila administraci této duchovní správy expositou 
excurrendo od sv. Apolináře po tu dobu, než místo dotyčné se obsadí. 

Tak opatřoval duchovní správu prozatím farář od sv. Apolináře Frant. Si- 
menec a jeho kaplan losef Kosátka.*) 

Dne 12. října 1869 požádala rada městská kníž. arcib. konsistoř, aby vy- 
psala konkurs na místo duchovního správce, což když ta koncem října byla 
učinila, ustanovivši dle usnesení rady městské roční služné 650 zl. r. č., a užívání 
svobodného bytu o dvou pokojích s kuchyní, přihlásilo se pět kandidátů, z nichž 
byl osmnácti hlasy v radě městské dne 28. prosince 1869 zvolen Karel Na- 
vrátil, kaplan u sv. Jindřicha, který byl dne 9. ledna 187U slavnostně v úřad 
svůj uveden. 

2. a) Službu kostelnickou konal vždy zaopatřenec v ústavu za denní pří- 
spěvek 3 kr. v. m. (gub. nařízení ze dne 15. února 1828, č. 4387), později 
3 kr. k. m. (výnos c. k. místodržitelství ze dne 10. listopadu 1857, č. 55060), 
od 1. dubna 1859 10 kr. r. m. (výnos c. k. místodržitelství ze dne 29. března 1859, 
c. 12669j z náboženského fondu, posléze 12 kr. z fondu chorobince.**) 

ó) Službu varhannickou obstarával buď učitel, byl-li tou dobou ustanoven, 
buď někdo ze schopných chovancův aneb docházel některý varhanník. Od r. 1834 
platilo se mu z náboženského fondu (výnos c. k. místodržitelství ze dne 
26. února 1836, č. 6688) 35 zl. k. m., r. 1859 (výnos c. k. místodržitelství ze 
dne 8. ledna 1861, č. 67891) 24 zl. 50 kr. r. m., r. 1860 (výnos c. k. místo- 
držitelství ze dne 22. července 1860, č. 30852) 36 zl. 75 kr., mimo to na vý- 
lohy při Vzkříšení a Božím Těle 6 zl. 30 kr., r. 1861 (výnos c. k. místodržitelství 
ze dne 1. prosince 1860, č. 59887) 80 zl.; koncem r. 1869 z fondu chorobince 
denně 10 kr.***) 

c) Kalkant, z řad ošetřovancův, obstarával službu původně zdarma, později 
a to od r. 1869 dostával z fondu chorobničního 1 zl. měsíčně, podobně i svíčková. 

3. Zároveň se zařízením chorobince byla založena r. 1791 také škola pro. 
choré dítky, které dospělý oŠetřovanec za dozoru kontrolora za denní příspěvek 
\7uc0val a vyučování se tou měrou dařilo, že zkouška koncem r. 1792 u pří- 
tomnosti scholastika a guberniálního rady neočekávaně dobře dopadla. 

V letech dvacátých zařízena v ústavu veřejná farní škola pro okres sv. 
Apolináře, kteráž však r. 1834 iguber. naříz. ze dne 10. dubna 1834, č. 16639) 
převedena na Hrádek, do které i choré dítky chodily. Učiteli byli: Tomáš 



♦) Těmto bvlv za to povoleny radou městskou dne 9. listopadu 1869 měsíční odměny 




toristé: Frater Sebastian Skrivanec (1S56 
1862, 1863—1866), Kupcrtin ^1862 - 1863). 

♦♦♦) Varhaní " 
učitel chorobii 
Václav Ž< 
1859), Josel 

Ev. Kapek , ^^ ,, j 

Uher (známá pražská osobnost, jež byla přijata do ošetřování dne 14. května 1869). 




222 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Hartl (1799), Václav Rejfíř (1834), Holý, Kamel, Jan Karásek, Josef Ulrich (1840), 
Jakub Karas (1841), Jan V. Wirkner (1845). 

Poněvadž chovanci ústavu byli pro tělesné vady terčem vtipů, což bu- 
dilo pohoršení, obnovena byla z nařízení gubernia ze dne 24. prosince 1840, 
č. 70272, počínaje r. 1841 opět někdejší škola v chorobinci a vyučování svěřeno 
bylo opět jednomu schopnějšímu ošetřovanci za náhradu 4 kr. stř. denně a jemu 
r. 1843 (guber. dekr. ze dne 9. listopadu 1843, č. 36236) přidáno 15 zl. 
ročně na školní výdaje z fondu chorobince. Roku 1846 byl se svolením dvorské 
studijní komise dne 10. července 1846, č. 5107 ustanoven v chorobinci zvláštní 
učitel věcí literních a hudby znalý, s ročním platem 130 zl. stř. mimo to s bytem 
a naturálními požitky. Učitelem jmenován byl na počátku r. 1847 Václav Kopřiva, 
jenž úřad svůj zastával až do r. 1859. Když pak po dobrovolném odchodu jeho 
zprvu do Michle a později do Kouřimě z místodržitelského nařízení výnosem 
ze dne 14. května 1859, č. 24436, bylo vyučování zase některému schopnějšímu 
chorému mladíku svěřeno, byla mu za to ve smyslu výnosu c. k. místodržitelství 
ze dne 12. listopadu 1859, č. 58869 povolena roční odměna 12 zl. r. č. a 12 zl. 
40 kr. na potřeby školní; později zvýšena mu byla odměna na 24 zl. V době 
námi vytčené zastávali místa učitelův: Antonín Růžička (1859), Ignác Bouda 
(1862) a Václav Brož (od r. 1862). 

/) Jmění městského chorobince a hospodaření s ním. 

a) Nadání. 

Při zřízení chorobince a otevření kostela byla některá nadání jednak 
z jiných ústavů na Karlov přenesena, jednak později pro ústav ten založena. 
Tato byla buď mešní, buď týkala se důchodu chorobince aneb chorých samých, 
pro něž různí dobrodinci místa nadali neb stálá denní stipendia neb občasné 
roční příspěvky založili, vyžádavše si za to od nich vykonávání jistých povin- 
ností. Za příčinou přehledu byla nadání tato vepsána duchovní správou Kar- 
lovskou ve zvláštní knihu > Liber fundationum ecclesiae Carloviensis*, založenou 
dne 24. května 1829, jež chová se posud při správě ústavu. 

Z dosud zachovaných nadání uvádíme tato: 

1. Josef Dohalský hrabě z Dohalic, kanovník u sv. Víla na hradě 
Pražském, odkázal dle §. 8. závěti ze dne 20. května 1781 zapsané v deskách 
zemských (Kvatern trhový kšaftů hřebíčkový 5., (459), fol. M. 11) obnos 500 zl. 
v. m. (nyní 459 K a úrok 19 K) »dem Prager Armenhause*, aby úroky z nich 
rozdávaly se 12 nejstarším chovancům v něm bydlícím, kteří za to budou po- 
vinni večer zpívati písničku: »0 bože, dej dušičkám vŠem, atd.« Po zrušení sta- 
rého domu chudých přeneseno r. 1789 nadání se svolením dědičky k chorobinci 
na Karlově. Správa chorobince zavazuje se plniti toto nadání. (Orig. nadační 
listiny ze dne 28. února 1826, potvTzené c. k. Českým zemským guberniem 
dne 2. září 1826 uložen v archivu městském sbírka listin I., č. 2658). 

2. Jan Nep. Haas, c. k. sekretář apelační a ředitel výpravny, odkázal 
dle §. 9. závěti ze dne 21. září 1795 (Lib. testam. Nr. 15 fol. 123) nejchudším 
lidem v pražském domu chudých na Karlově 2 zl. 15 kr. v. m. (nyní 2 K) 
roční almužny jako úrok z kapitálu 56 zl. 15 kr. v. m. (nyní 47 K 26 h) po- 
jištěného na dome č. p. 1014- II. st. (nové č. p. 1030- II.), aby tito modlili se 
každoročně dne 13. prosince za zakladatele, dne 19. května za jeho manželku 
Antonii roz. Styxovou, a dne 29. ledna za jeho syna Jana. (Nadační listina ze 
dne 28. dubna 1796, potvrzená c. k. Čes. zem. guberniem dne 29. října 1796, 
nalézá se v opisu v archivu městském sbírka listin I., č. 2659). 

3. Václav František Spier, býv. pokladník chudinských ústavův, od- 
kázal v §. 10. kšaftu ze dne 17. února 1795, úředně dne 11. října 1797 ma- 



Chorobinec na Karlově. 22í> 

gistrátem Pražským uveřejněném, obnos 200 zl. v. m. (nyní 319 K 20 h) na 

fundaci dvou mší, jež se v oktávu sv. Anny a sv. Václava za jeho duŠi v kostele 

chorobince na Karlově mají čísti. Z úroků 6 zl. 70 kr. v. m. (nyní 13 K) 

obdrží kněz a kostelník s ministranty 2 zl. 40 kr. v. m., zbytek má se rozdati 

40 slepým neb jinak bídným chovancům Pražského chorobince, aby mšem byli 

přítomni a za duši se modlili. Nadání to přijalo vrchní ředitelství ústavů pra 

zaopatřování chudých. (Nadační listina ze dne 20. dubna 1798 potvrzená kon- 

sistoři dne 24. května 1798 a c. k. Čes. zem. guberniem dne 24. června 1798, 

nalézá se v opise v archivu městském sbír. list. I., č. 2660). 

4. Neznámá dobroditelka Kateřina věnovala dle nadační listiny ze dne 
21. června 1801, potvrzené c. k. Ces. zem. guberniem dne 20. července 1801^ 
obnos 206 zl. v. m. (nyní 471 K 38 h, úrok 20 K) Pražskému chorobinci měst- 
skému, aby v kostele Karlovském byly čteny každoročně dne 1. února, 1. května, 
1. srpna a 1. listopadu 4 mše, za něž by kněz obdržel po 30 kr. Při každé 
z těchto mší má býti dána 12 v chorobinci ošetřovaným chudým almužna po 
3 kr. na modlení, tak aby na každého došlo; nemocní mají modliti se v pří- 
bytku, ale osm aspoň v kostele. Mandatář dobroditelky byl Tad. Šl. Bayer^ 
vrchní ředitel zaopatř. ústavů chudých. (Orig. nadační listiny chován jest v archivu 
městském sbír. listin I., č. 2650). 

5. Neznámá dobroditelka věnovala dle nadační listiny ze dne 4. října 
1802, potvrzené c. k. Čes. zem. guberniem dne 4. listopadu 1802 a schválené 
kníž. are. konsistoří dne 12. srpna 1830 stavovskou obligaci na 50 zl. rýn. Praž- 
skému městskému chorobinci, aby v den sv. Jana Křtitele sloužena byla v kostele 
Karlovském mše. Náklad s ní spojený budiž z úrokův uhrazen a zbytek připadniž 
k dobrému fondu chorobničnému. (Originál listiny nadační uschován v archivu 
městském sbír. listin I. č. 2652). 

6. Dle nadační listiny ze dne 3. května 1804, potvrzené král. Cesk. zemským 
guberniem dne 2. června 1804 (uschované v archivu městském sbír. I. č. 2651) 
vénovala neznámá dobroditelka, totožná s předešlou, stavovskou obligaci 
na 100 zl. rýn. městskému chorobinci, aby v den sv. Jana Křtitele sloužena 
byla mše, jak o tom praví nadační listina sub. 5. uvedená, při které by 33^ 
chudých osob dostalo almužnu po 3 kr. Obnos z obou nadací pod č. 5. a 6. 
uvedených činí 343 K 24 h a úrok 15 K. 

7. Josef rytíř Florentin, infulovaný kapitulní děkan u sv. Petra a Pavla 
na král. Vyšehradě, jenž zemřel dne 16. března 1803, založil dne 1. srpna 1802 
nadání pro chudé choré v Pražském chorobinci, dav na ně 1400 zl. v 3 72 7a 
stavovské obligaci. Úrok z tohoto kapitálu v obnosu 49 zl. požíval do své smrti 
zakladatel. Potom podělen tímto úrokem muž nebo žena denně 6 kr., na Vánoce,. 
Zelený čtvrtek. Velikonoce a Svatodušní svátky po 5 kr.; ústavu připadly denně 
2 kr. Na nadání mají nárok příbuzní zakladatelovi, jinak měšťané Vyšehradští 
neb poddaní z panství kapitulního. Nadanec má býti zvláštním odznakem opatřen. 
(Nadační list ze dne 1. srpna 1802, potvrzen c. k. Ces. zem. guberniem dne 
31. srpna 1802, zapsán jest v knize správy Karlovského chorobince lib. fund. 
Eccl. Carlov. 210—215). 

8. Anna Kostmayerová, roz. !Mayerová, odkázala v závěti dne 2. čer- 
vence 1807 chorobinci na Karlové dům čp. 373 — lil. spolu se zahradou, 
jenž dne 3. ledna 1836 (dle dekretu c. k. Českého zemského gubernia ze dne 
4. února 1836, č. 5389.) byl prodán za 30.000 zl. k. m. Jmění to spravováno až 
do r. 1862 c. k. nadačním úřadem. Do r. 1847 bylo podělováno denně 57 
chorých 4 kr., od té doby pak 59 chorých. Dne 31. srpna 1862, když přešel 
chorobinec ve správu obecní, bylo podělováno 71 nejstarších a nejbídnějších 
chorých obého pohlaví denně 7 kr. r. m., nyní poděluje se 64 osoby denním 



^4 Správa obecní v letech 1860—1870. 

příspěvkem 14 h a zbytek ukládá se tak dlouho, až bude lze 72 osob podiviti 
jmční obnáší 76.689 K 41 h. (Orig. nadační listiny ze dne 7. července 187 
potvrzené c. k. místodržitelstvím dne 30. července 1879 č. 45.814., uložen jes t 
v archivu městském sbír. list. 11. č. 490 (srov. též sbír. list. I. č. 2690). 

9. MDr. Jan Mayer, c. k. rada, věnoval kšaftem a kodicillem ze dn^ 
6. února 1807 Pražskému chorobinci 2000 zl v. m. (nyní 941 K 15 h) po- 
jištěných na domě čp. 558 — I. v Celetné ulici, jak o tom svědčí zápis v měst. 
knihách pozemkových lib. oblig. caer. 57 íol. 298., aby úroky (jež nyní obnášejí 
39 K) rozdělovány byly čtyřem nejstarším osobám bez rozdílu pohlaví zaopatřenýni 

v chorobinci, jako příplatek k jich denní podpoře. Příplatek ten byl stanoven 
radou městskou dne 9. dubna 1878 na l'/4 kr. denně (nyní 2*2 h). (Orif^inál 
nadační listiny ze dne 30. března 1808, potvrzené c. k. Českým zemským guber- 
niem dne 16. července 1808, č. 24.208. a zapsané v městské knize pozemkové 
lib. oblig, caerul. 64 fol. 127., uložen jest v archivu městském ve sbír. list. 1. 
č. 2633). 

10. Ignác Weiser, měšťan Pražský a kovář, jenž zemřel dne 2. prosince 
1807, odkázal v kšaftu ze dne 14. ledna 1807 (§ 3.) chorobinci Pražskému 
na Karlově 100 zl. v. m. (nyní 84 K), aby 5"/„ úroky (nyní obnášejí 3 K) roz- 
díleny byly v den jeho úmrtí, dne 2. prosince, mezi chovance chorobince stejným 
dílem a aby ti za něho se modlili. Kapitál byl pojištěn na domě^ čp. 744 — II. 
(Orig. nadační listiny ze dne 26. března 1813, potvrzené c. k. Ces. zemským 
guberniem dne 7. prosince 1821, uložen jest v archivu městském sbír. listin I. 
č. 2656j. 

11. Majdalena Webeerová, roz. Reissmanno vá z Riesenberga, ma- 
jitelka domu »u Stupartů* čp. 647 — I., jež zemřela dne 4. května 1814, odkázala 
kšaftem ze dne 23. března 1814 (§ 35.) Pražskému domu chudých na Karlově 
kapitál 2000 zl. v. m., aby z 5"/„ úroků podělovány byly každoročně dvě chudé 
ženy, každá 50 zl. v. m., při čemž má chudým příbuzným zůstavitelky býti dána 
přednost. (Orig. nadační listiny ze dne 8. února 1819, potvrzené c. k. Ces. zem. 
guberniem 20. dubna 1819 č. 17.190., uložen jest v archivu městském sbír. list. 
1. č. 2655). 

12. Majdalena Webeerová, roz. Reissmannová z Riesenberga, ma- 
jitelka domu »u Stuparlů* čp. 647 — I., jež zemřela dne 4. května 1814, odkázala 
kodicillem ze dne 23. března 1814 Pražským chudým na Karlově 1000 zl. v. m., 
aby z úroků tohoto kapitálu poděleno bylo 31 chorých v den úmrtí zakladatelky 
dne 4. března a jejího manžela Vojtěcha dne 22. května, za to mají účastni 
býti zádušních mší v kostele u sv. Jakuba. Kromě toho obdrží správce choro- 
bince půlletně 1 zl., zbytek se súčtuje na mše, svíčky a víno. (Nadační listina ze 
dne 8. února 1819^ potvrzená dne 20. dubna 1819 č. 17.190., uschovaná v ar- 
chivu městském sbír. list. I. č. 2655). Obě tato nadání pod č. 11. a 12. obnášejí 
nvní 2721 K 96 h a úrok z nich 114 K. 

13. Václav Stránský, neznámý dobrodinec, odevzdal dne 18. prosince 
1815 c. k. městskému hejtmanství stavovskou obligaci na 400 zl. (nyní 915 K 
28 h) pro chorobinec, aby úroky po 10 zl. (nyní 38 K) ve dnech 28. září a 
2. listopadu rozdávaly se 10 slepým neb chorobným osobám, které si ničeho 
nemohou vydělati, začež mají se modliti za něho a jeho dvě manželky. (Opis 
nadační listiny ze dne 6. čer\*ence 1818, potvrzené c. k. Čes. zemským guber- 
niem dne 12. září 1818, uložen jest .v archivu městském sbír. list. I. č. 2666). 

14. František Tomášek, Pražský měšťan, odkázal v§ 2. kšaftu ze dne 
13. května 1822 obnos 1000 zl. v. m. (nyni 1231 K 10 h) pojištěný na domě 
čp. 346 — I. chorobinci na Karlové, aby úroky 25 zl. v. m. (nyní 51 K) rozdali 



Chorobinec na. Karlové. 226 

se 50 nejbídnčjším a nejchudším chovancům bez rozdílu pohlaví po 30 kr. v. m. 
a to v pololetních lhůtách. V případe, že by chorobinec zanikl, má se úroků 
téch užíti stejným způsobem k podělení chudých u sv. ^ Bartoloměje. (Opis 
nadační listiny ze čine 23. června 1823, potvrzení^ c. k. Ces. zem. guberniem 
dne 2. dubna 1824, jest uložen v archivu městském sbír. listin I. č. 2665). 

15. Ondřej Jahrling, úřední sluha při c. k. komorní výplatně (Kameral- 
zahlamt), odkázal 200 zl. v. m. (nyní 156 K 65 h), na domě čp. 116 — II. st. (nyní 
ir»7 — 11.) pojištěných (v knize pozemkové u desk zemských, lib. oblig, et cess. 
No. 40 fol. 415. p. v.) pro dům chudých na Karlově, aby kněz v kostele na 
Karlové sloužil dvě mše, jednu o sv. Jiří a druhou o sv. Havle za zemřelé man- 
želky jeho, Markétu a Kateřinu, roz. Dornhauserové. Z úroků 1 zl. 53 kr. v. m. 
ínyní 7 Ki ml obdržeti kněz 30 kr. k. m., důchod kostela 8 kr., kostelník 6 kr. 
a ministrant 1 kr. k. m., zbytkem poděleni mají býti ti, kdož nejvíce jsou stiženi 
chorobou a úplně chudí v chorobinci, a které kněz má přede mší pobídnouti, 
aby se za ty dvě manželky modlili. (Orig. nadační listiny ze dne 20. prosince 

1825, schválené kníž. arcib. konsistoří dne 31. května 1827 a potvrzené c. k. 

Českým zem. guberniem dne 23. června 1827, uložen jest v archivu městském 

sbír. listin I. č. 2662). 

16. Marie Spincová, jež zemřela dne 2. července 1860, uzavřela s ře- 
ditelstvím všeobecné nemocnice dne 20. listopadu 1831 smlouvu o převzetí svém 
do ošetřování v chorobinec, postoupivši tomuto kapitál 1800 zl. k. m. na domech 
čp. 802 — II. a 893 — II. pojištěný, jak o tom svědčí zápisy v měst. knihách po- 
zemkových, lit. oblig. & cess. 64 fol. 420. p. v. a 65 fol. 294. p. v., do vlastni- 
ctví. Po smrti její má 18 zl. k. m. (nyní 40 K) z výše uvedeného obnosu tvořiti 
zvláštní nadání na mši v kostele Karlovském v sobotu před svátkem Narození 
Panny Marie, za její duši. Úrok činí nyní 2 K. (Orig. smlouvy ze dne 20. listo- 
padu 1831, potvrzené c. k. zem. guberniem dne 10. září 1832 a zapsané v měst. 
knih. pozemkových lib. oblig. & cess. 77 fol. 127., uložen jest v archivu 
městském sbír. listin I. č. 2669). 

17. Jan Neumann, pokladník c. k. hlavní pokladny fondu světských na- 
dací, odkázal v kšaftu ze dne 24. července 1832 obligaci na 1000 zl. Praž- 
skému chorobinci, aby se úroky z ní rozdávaly na Veliký pátek každého roku 
20 nejbídnějším chovancům po 1 zl. stř. (nyní 2 K 10 h), kteří by za to mo- 
dlili se každého dne za duši zakladatele, jakož i za rodiče jeho Maximiliana a 
Ríiženu. íOrig. nadační listiny bez data schválené kníž. are. konsistoří dne 1. pro- 
since 1842 a potvrzené c. k. Českým zemským guberniem dne 6. ledna 1843, 
uložen jest v archivu městském sbír. listin I. č. 2664;. 

18. Kateřina Vorlíčková, je^ zem-cla dne 27. prosince 1834, odká- 
zala kšaftem ze dne 2. srpna 1833 (§ 6.) 400 zl. konv. m. (nyní 928 K 94 h) 
pojištěných na domě čp. 199 — IL, jak o tom svědčí zápis v městské knize po- 
zemkové lib. oblig. 71 fol. 80., Pražskému chorobinci na Karlově, aby z úroků 
v obnosu 20 zl. k. m. (nyní 36 K) podělováni byli čtvrtletně ti chudí, kteří 
^ají nejmenší chudinské podpory t. zv. porce. (Nadační list o tom sepsaný dne 
^- července 1837 a potvrzený od c. k. Ces. zemského gubernia dne 21. prosince 
^"^37 č. 62.940., zapsán byl v městské knize pozemkové lib. oblig. & cession. 86. 
'<^í- 275 p. v. a originál jeho uložen jest v archivu mě.stském sbír. list. I. č. 2661.) 

19. J o s e f a Třísková, vdova po Pražském měšťanu a majitelka domu, 

^(ikázala kšaftem ze dne 17. ledna 1837 í§ 6.) 200 zl. konv. m. (nyní 319 K 

^0 h) chorobinci Pražskému, aby 4",^, úroky z nich per 8 zl. 40 kr. konv. m. 

f'^yni 13 K) užíval chovanec chorobinec Josef Tříska až do smrti *) a pak aby 

J*^ý příbuzný její, v chorobinci jsoucí v ošetřování, měl přednost v užívání před 



*) Zemřel dne 12. června 1837. 

15 



226 Správa obecní v letech 1860—1870. 

jinými. (Opis nadační listiny ze dne 10. dubna 1840, potvrzené c. k. Čes. zcmsk. 
guberniem dne 27. kvétna 1840 č. 28.912, jest uložen v archivu městském 
sbír. listin I. č. 2667). 

20. Marie Lachmannová odkázala v kšaftu ze dne 24. srpna 1838 
(§ 4.) obnos 2000 zl. v. m., klerý jest pojištěn na domě čp. 1122-11. na Poříčí 
chudým u sv. Bartoloměje a na Karlově na polovic, aby tamější duchovní úroky 
40 zl. stř. (nyní 35 K) mezi ně rozdávali, obdržujíce za to odměny po 2 zl. k. m. 
Kapitál byl redukován na 800 zl. k. m. (nyní 840 K). (Orig. nadační listiny ze 
dne 21. října 1840, potvrzené c. k. Čes. zem. guberniem dne 30. prosince 184(> 
č. 71.363 a zapsané v měst. knihách pozemkových lib. oblig, et cession. 93. 
fol. 60., uložen jest v archivu městském sbír. list. I. č. 2663). 

21. Cecilie Kraftová odkázala v kšaftu ze dne 26. února 1848 obnos 
400 zl. k. m. (nyní 1253 K 47 h), pojištěný na domě č. p. 1369-11. na mešní 
nadání pro kostel Karlovský, z jehož úroků 20 zl. k. m. (nyní 53 K) po smrti 
Teresie Hodoušové (dne 21. listopadu 1869) počínajíc rokem 1871 má slouženo 
býti 14 mší za duši zakladatelky. (Orig. nadační listiny ze dne 11. března 1872, 
potvrzené kníž. arcib. konsistoří dne 10. dubna 1872 a c. k. místodržitelstvím 
ze dne 19. července 1872, uložen jest v archivu městském sbír. list. IL 
č. 873). 

22. Barbora Řehořová, jež zemřela v chorobinci dne 6. prosince 185S 
odkázala v kšaftu ze dne 22. srpna 1875 obnos 245 zl. r. m. v úpisech národní 
půjčky (nyní 720 K)» aby založeno bylo mešní nadání, z jehož úroků 18 zL 
90 kr. r. m. (nyní 30 K) aby sloužena byla dne 6. prosince každého roku mše 
v kostele Karlovském. Knězi má dostávati se 12 zl. 60 kr., kostelu 4 zl. 50 kr., 
kostelníku 1 zl. 50 kr. a ministrantu 30 kr. (Nadační listina ze dne 1. února 
1866, schválená kníž. arcib. konsistoří dne 7. března 1866 a potvrzená c. k. místo- 
držitelstvím dne 10. května 1866, jest zapsána v měst. knihách pozemkových 
lib. íundationum G. Ví. fol. 89). 

23. Václav Stetter, měšťan Pražský, věnoval v kšaftu (§ 2. lit. C) ze dne 
28. června 1861 kapitál 1000 zl. k. m., pojištěný na domech čp. 927 a 928-L 
(nyní obnáší 2141 K 16 h) chudým na Karlově, z kteréhož úroky po třech letech 
po jeho smrti dne 28. září 1861 v obnosu 52 zl. (nyní 86 K) mají býti do- 
tyčným chudým v den úmrtí rozdány. (Oriíjinál nadační listiny ze dne 10. dubna 
1860, potvrzené c. k. místodržitelstvím dne 15. března 1894 č. 10.844, jest 
uložen v archivu městském sbír. listin II. č. 873/1). 

24. Josef Muck rytíř z Muckenthalu, druhdy kupec a statkář,, 
odvedl dne 21. září 1865 hlavní městské pokladně 6500 zl. r. m., aby zřídilo- 
se jednak nové nadační místo v chorobinci na Karlově pro neduživce do Prahy 
příslušného, jednou mužského, pak střídavě ženského pohlaví, a jednak nové 
místo nadační pro starého, schudlého, k výdělku neschopného měšťana nebo 
méšťanku Pražskou v chudobinci u sv. Bartoloměje. Obnos ten rozdělen na dva 
díly v obnosu 3570 zl. (nyní 6873 K 90 h) a 2930 zl. (nyní 6893 K 28 h), 
z nichž prvý určen pro chorobinec. Úrok z něho vypadající 164 zl. 25 kr. (nyní 
275 K) má odveden býti chorobinci, kterýž nadance vydržuje. Právo praesentačnl 
připadá po smrti zakladatele na dočasného starostu král. hlav. města Prahy, 
právo udělovati nadání náleží radě městské. Kapitál uložen jest v losech loterie 
státní z r. 1860, při čemž zakladatel učinil obšírná ustanovení pro případ, že 
by některý los byl lažen. První udělení bylo dne 24. prosince 1866 ve výroční 
den narozenin J. V. císařovny Alžběty. (Originál nadační listiny ze dne 9. října 
1865, potvrzené c. k. místodržitelstvím dne 18. prosince 1866, uložen jest v ar- 
chivu městském sbír. listin I. č. 2580). 






-I 



00 






\ --: 



_- - - -— — _ 



- 
— I _ 



Tfc 



9 "ř 






3C 



— X 






•> 



>^l '^ 



— 

~ - « — 

■ 

— — diT '— ■ - 






5^T 



1^ Tfc 






^— ^- 



1_ 



■» ■» 






I- 






fi Z- 

■- i -- 

1 3 



- 1 - 



E 



^ ^ 



rfk^ 



iXfa 



228 



Správa obecní v letech 1860—1870. 









^ 



fi 



JX 



oc 



řa 



~x" 



OC 

vC 



x 



N 






N 



JX, 



M 






te é 



-a 
> 



if5 
X 



o 

X 



X 



.:>£ 



I N 






M 



! JA 



N 



O 



X 

t 





o 1 1 


-III 


^ 


rt 


O 






o 

^ 1 1 


^' 1 1 


X 


'f 




o 




ri ' ' 


»-^ 


Ol 






Cl 






•• 


M 






" 


- - 


1 1 

^ . ... 

^. 1 1 


-^ i 1 I 

X 




X 


o 


Cl 


X 

^: 1 1 




^ 


Cl 




ci ' ' 


^ ' ' 


CV 






Cl 






91 






~-m 




o 1 1 


X 1 1 1 


X 




1 


X 




X 

r^ 1 


^- 1 1 


X 




c 

ií5 


^4 




c^i ' 


rA ' ' 


»-l 








X 1 


^ 1 1 


X 




1 


•• 

» 4 




^í 1 


1 "•" 1 


c 

X 


Cl 

o 


^ 


O 
Cl 




ci ' 


^^ 


«^ 










29 1 

te é 


1 i:: 1 


Cl 


o 


1 


Cl 


X 

^ 1 


s 1 1 




1 


Cl 










M 




1^ 


c- 1 1 


1 ^ 


Cl 


1 


o 

o 






l> 

2^ 1 1 


1 2 


C4 
X 
X 

« 

^1 




«« 


,•1 






« 





C O 


! í- 1 

X 'T 


1 čo r^ 


1;^ 


ca 


T,~l 


X 1-1 

1^ 


1 ^ ^ 1 


o ^ 


X lO 

re ^ 

X 




»-^ 


' r- ' 


Cvi r-5 






ca 



X 



co 



lO 



^ 


lO 


fO 


I> 


Cl 


Cl 


l^ 


'I- 


^ 


o 


o 


1-H 


Cl 


XO 


Cl 



iC 





Cl 

• 


vO C 
-I- X 

C^ Cl 

1-1 1- 






• 

vO 
Cl 



•o 
> 



J2 



C 






c 












c 



ri 



O 

> 
O 

> 



rt 

•O 

c 



1 

N 

>-» 

•O 

C3 

O 
c/J 



O 
>u 

O 

O* 

c 

4-) 

> 
>o 

'y 

c 



s- > 






-o 
o 

-a 
c 

ri 

>> 

-a 

u 

s: 



U 

B 

o 

u 
a 

'V 
a 

V5 



'y 

13 

c 

O 



u 


• 


o 




£ 


c 


o 


> 


^K 


«rj 


b.M 


u. 


fS 


CA 



c 
►y 



1^ r* (^ 



f5 
.-a 



Chorobinec na Karlové. 



229 



n 
n 

X 






I I 






co 



í S ' I ^ 



í^ 

■O r* 

1- ro 



Cí 









X 






1" 












o 












X 
X 



C^ N 






o 
_«_ 

X 






X 



91 

X 



co 



X 



X 



2 I 



C^ 

"cm 



X 



: I 



n 



X 



:í i 



X 



X 



ON X 

co n 



co 
co 

co 
co 



lO 



X 



I I 



O 



I I 






I I 



I I 



lO 

vO 

ro 



X 

X 

"o" 



X 









"xO" 



M 



O 

LO 






91 



I I 



O 



I I I 



rj 



X 

-r 

co 



I I 



ro 
n 



o 

X 



X 
uo" 



I I 



I I 



UO 



O 

~l>." 
n 



o n 



X i-O 

sC X 



"o i^ I 






o 
co 



c o 






^ X 

co T 



1 I 






ri 



co_ 

~čo 



X 






co 



X 



o 



£>• 



X 



Cl 



o 



X 



lO 

lO 

"co" 

co 
o 



X 

X 



1 I 



I I 



co 

X 

•r 
ci 



x' 

X 



co 



w 



co 

X 



X 

co 






X 

"x 



co 
I-* 



S 

> 



> 



{4 



c 

'Ji 

o 
a 

a 

C 



C3 
S 

n 



>D 



X 

co 



Ol 

i-O 



t^ _ 
x" 

X 

ID 
~ " »»" 

O O 
co O". 

I- x" 

L.0 X 

X c^ 

C^ X 

ro 



o' 



co 






CO 

To 






co 
"CJ 

lO 



c 

3 



X 

i 



co 



X 



co 

X 
M 



X 

co 



lO 

o 

o 



CM 

X 

O 

cd 



lO 



ro~ 
lO 

o 



ro 

X 



*> 
o 

a 

o 



" 





• 






• 


• 


• 




• 


•O 


• 




• 


rt 


• 




*i> 


^^ 


*y 




c 












'■j 


ri 


N 


^ 


a 


•^ 




>> 

^ 


73 


> 


o 


■é-J 


>> 




ca 


"~; 


,^ 




*>1 


5* 




A 


> 


ři. 










ri 



C 

i5 



O 



*u 


• 


>.r. 






ij 


r^ 




M ■< 


c 

o 

-a 




> 


N 


-J 


«>4 




v*4 


^3 


^^ 






'>• 




>> 




c 


"0 


>» 


»!/ 


rt 




^ 


#"— 


i; 


/^ 


^ ■ 


^Ui 




'.-3 


** 
»^^ 





x; 



3 






— \ 



E 
y 

1 '-> 

o 
a, 

j< 



c 

> 

3 



Líí 



o 



230 Správa obecní v letech 1860—1870. 



í>) Počet ch o r ý ch v ch o r o b i n c i : *) 

Roku 1863 286 osob 

1864 ..... 264 > 

1865 275 > 

1866 238 > 

» 1867 299 » 

1868 305 > 

1869 301 > 

1870 309 > 

//) Stavební opravy. 



Třeba též zmíniti se o důležitéjších stavebních opravách, kteréž během 
doby byly provedeny a jež mnohdy vyvolaly spor, jednalo-li se o jich uhra- 
zení. Když byl klášter v chorobinec přeměněn, byly místnosti klášterní jednak 
znovu zřízeny, jednak přestavěny a to přepažením chodeb, prolomením zdí jed- 
notlivých příbytků. Ze sklepů pod novou prelaturou zřízena zásobárna, ze sto- 
doly skladiště na dříví a uhlí, z chlévů popelná a oslárna. **) 

Na tyto stavební opravy byl povolen náklad 7.237 zl., avšak skutečně 
vyžádaly si nákladu 14.986 zl. 25 '/g kr. Při opravách zároveň byl účel budovy 
označen nad průčelím brány nápisem: »Solatio Languentium — Josephus II., Leo- 
poldus n. MDCCXCo«. 

Poněvadž při zřizování tohoto ústavu nebylo určitě vytknuto, jakého druhu 
choří mají do něho býti přijímáni, byli v něm též r. 1809 ve zvláštním oddělení 
t. zv. kurhausu o 52 postelích ošetřováni nákladem všeobecné nemocnice 
choromyslní (1809 — 1834) a později zřízeno druhé oddělení pro ženské stižené 
kožními nemocemi (1809 — 1840). Pro oddělení to bylo vystavěno na bývalých 
bytech klášterních jedno patro. 

Z ohledů zdravotních byly provedeny pak tyto důležité opravy stavební. 
Tak zejména byla zřízena zvláštní umrlčí komora v zadním dvoře u zadních 
vrat poblíže stodoly nákladem 86 zl. 65* ., kr. r. m.***) 

V září r. 1865 počato bylo se stavbou nových lázní a prádelny v přízemí, 
jakož i s upravením mandlovny, pro kterou zakoupeny dva mandle, t) a bytu 
pro pradleny, ve zvláštním jednopatrovém křídle na jižní straně ústavu. Soudobně 
i opravena ohradní zeď. ff) Stavba zadána byla ve schůzi rady městské dne 
26. září 1865 staviteli Josefu Maličkému. Pokojíky lázeňské byly opatřeny pak 
mčdcnými vanami a dvěma kotly na ohřívání vody. Náklad s tím spojený vy- 
počten byl na 10.494 zl. 85 kr.ftt). vzrostl však na 11.147 zl. 80 '/^ kr. r. m. 

V té době byly i sady k ústavu náležející řádně upraveny a povolila rada 
městská již dne 11. března 1864 na zakoupení stromoví 65 zl. r. m. 

Pak postavena bvla r. 1866 mramorová kašna, kterou obec zakoupila 
za 20 zl. z bývalého Pollákova domu č. p. 1248-11. *tj 

Když dne 1. září 1869 opustili Rcdemptoristé budovy chorobince úplné, 
uvažovala rada městská dne 3. srpna 1869, iakým způsobem dalo by se nej- 



*) Dle stavu vždy z konce roku. 
**> V této bylo 12 oslu pro dováženi vody až z namésti Karlova, což dělo se až 
do r. 1829, kdy dopravováni vody pronajato dražbou a konečně r. 1857 zřízeny vodovody 
(výnos c. k. místodržitelství ze dne 3. července 1837 c. 31.458). Spotřeboval ústav ten 
rornř ón.oiíO krychl. stop vody (usnesení rady městské ze dne 20. února 1863). 
**'*) Viz usnesení rady městské ze dne 22. března 1864 č. 15.207. 
f • Viz usnesení rady městské dne 9. i)řezna 1866. 
rfi Usnesení rady méstské ze dne 30. óervna 1865. 
vřt Usnesení ra<iy městské ze dne 4. srpna 1865. 
*-r Viz usnesení rad v městské ze dne 16. března 1866. 



Pražská pojišfovna mtrstská. 231 

\-Ýhocinéji j>oužíti téchto získaných místnosti. I odkázala véc tu komisi, která 
l>ud<.>vu celou prohlédla a učinila radé méstské příslušně návrhy a to, aby veá- 
kerých místností bý\*alé prelatury bylo použito pouré pro chorobinec, b\-t pro 
lékaře aby upraven byl v I. patře, b\t pro duchovního správce v místnostech 
byv. kanceláře ústav^u, kteráž mela býti umístěna v přízemí mimo prelatura. Byt 
vrátného mél b\'ti rozšířen o sousední pokojík prelatury. 

Rada městská pojednávajíc o téchto návrzích, schválila je dne 3. září 1869, 
nařídivši zároveň stavebnímu a hospodářskému úřadu, aby sdělal rozpočet po- 
třebný a správě chorobince, aby provedla úpravu tu ve vlastní režii pod do- 
hledem dozorce ústa\TL 

Krátce potom předložil dozorce ústavu FranL Dittrich nový návrh na úpra\-u 
místností ústavu, jíž získaly by se b\-t>' pro lékaře, správce, vrátného, prostran- 
néjši místnost pro kancelář, pro skladiště, a mimo to osm světnic pro choré 
I. neb II. tr. a třicet šest míst pro choré III. třídy nebo bezplatné. Rada městská 
přistoupila ve schůzi dne 15. října 1869 na tento návrh, ustanoirrši zároveň, 
abv tvto změny byly provedeny ve vlastní režii dle návodn dozorce pod do- 
hlídkou stavebního a hospodářského úřadu, kterýž byl zároveň zproštěn povin- 
nosti předložiti předběžný rozpočet, ježto skutečný náklad mél býti předložen 
sboru obecních starších k schválení. 

ch ■ Slavnosti. 

Jako v chu lo íinci mč-st-kém byla i v chorobinci r. 1865 zavedena obcí 
Pražskou slavnost posvícení. Slavno-t ta slavivá se vždy o sv. Václave. Toho 
dne mají chovanci přilepšení na stravč. pořádá se deklamatorní a divadelní 
představeni, provozované nékter\Tni chovanci. Den ten vždy utkví v paměti 
jednotlivýin ošetřovancům, nebot z oči jejich září štěstí a spokt»jenosL 



Podavše takto stručný nástin o vzniku tohoto novč založenéh<« humanitního 
ústax-u, jakož i pnou d^bu ieh«' b!ahodárnéh'» pů>obení ve prospéch ch«irých 
a poukázavše zároveň, iakyni způsobem obec Pražská starala se '» ú>tav ten, 
ponecháme vylíčení dalších .'Sudů ieho dr. dalšího dílu. 



' Podniky živnostenské. 

1 . P r a ž ? k á p o ; ■ ^ t o *. r: a m •> > l - k á.* 

•í \' z r. r: a z r ■ z e r> ; p o '] n i k u. 

Zastupitel-tvo « bce \:r:Í . * "av. n^.-'--ta Prci'*^ y zr:zy'r r. l^r.6 v.i-tr.- >r»or 
hasičský pojedná\á!-. ve -c'-.jz :r.e 1'. ř r-ri o ť»rr]. Lr.-^r.i z;;u-obírni rr :.; by b>-ri 
uhrazen vzniklý tíni vy :í; I -.y Vyt! <- '.á\r::. íioy ?::^.'jk:'.^ •rysc '. .'^<-: ;.-•::- 
sřovnu proti >kodíni vhr:-'::r. z:.-- Sv. ;.'rr,. *: i/, ■ \n !-*::n by] by •. >' íú; r.i i-.»- 
tvčný sbor óo>l: kry: .Vú.r t-.-r.. ;-\ lyy! j^^r. ''i-,:!-. -in v nOkoika k- ~>:ch, 
nebyl přece >chvá:en. /:z\' r-Sy' . ;<::':-:;;•: : j -: -S-..-: fi-^Srvř.o poch-i-pv::: pro 
pojišíovny a ^ednik r,': y" -• rr.iii, ■:/.■:'■: 'y. rii:.': my^-řnky :ř se 'izT.:-Z):\\ a 
snažili se ]\ pr- v-t;. 



232 Správa obecní v letech 1860—1870. 

PojisCovny v téch dobách nemély vůbec na růžích ustláno, ježto nebyl se 
strany obecenstva účel jich správně uznáván. Bylyť často až na malé výjimky 
líčeny obecenstvu i někdy samými úřady jako ústavy » vykořisťující*, jichž účelem 
prý jest, aby z mozolův obecenstva rychle samy bohatly. Příklad dostačí: Nékdo 
pojistil svůj dům; v případě ohně, nepatrného třeba, očekával však, aby mu byl celý 
obnos, na kterýž byl pojištěn, řádné vyplacen, třebas byla pouze malá část jeho 
majetku poškozena. Nestalo-li se tak rozšiřovány ihned mezi obecenstvem 
zprávy o nesprávném jednání pojišťoven; na druhé straně bylo v těch dobách 
dokázáno zúmyslně neopatrné zacházení s majetkem se strany pojištěnců. Bylo 
tedy pro pojišťovny v těch dobách velmi neutěšené postavení a počínaly již 
klesati, neboť stesky na jich existenci stále vzrůstaly. I obrátily se některé 
z nich r. 1864 k státu za odpomoc. Tento pociopiv šťastně myšlénku a účel jich 
rázně zakročil, nařídiv důtklivě všem zemským vlilám, aby přísně dbaly vyda- 
ných předpisů v o stavbách a učinily opatření, aby obce v případu ohně zřídily 
si korporace, kteréž by měly za úkol chrániti majetek občanův a zároveň uloživ 
obecním představenstvům, aby bedlivě pátrala po příčinách vzniklého ohně, tak 
aby mohlo pak nastoupiti se přísnými tresty proti vinníkům. 

V té době počalo věnovati nové zvolené obecní zastupitelstvo, zejména 
JUC Bedřich Hanke, JUDr Jakub Škarda, Bohumil Bondy, Alois Oliva a Josef 
Huleš, otázce této větší pozornost. Bylo hlavně poukazováno na důkladnost do- 
movních staveb pražských, které může nově zřízený hasičský sbor ohně dobře 
uchrániti a tím škodu zmenšiti. A poněvadž prospěchu toho dosud užívaly vý- 
hradně soukromé pojišťovací společnosti, kdežto obci žádného zisku z toho 
neplyne, a při tom musí čin ti sama náklad na vydržování sboru hasičského, 
nemohouc žádných příspěvkův od dotyčných společností vybírati, naopak ještě 
své budovy obecní u nich pojišťovati,*) byla obec nucena pomýšleti sama na zřízení 
takového podniku, zvláště když tyto soukromé společnosti pojišťovací počaly 
zvyšovati dosavadní roční pojistné z budov venkovských a bylo se obávati, že 
toto zvýšení nezůstane v platnosti pouze pro venkov, nýbrž i vztahovati se bude 
na budovy pražské, z nichž se již v četných případech platilo l*5"/oo z hodnoty 
pojištěné, ač byly budovy ty zděné a tudíž lépe chráněné před ohněm, než 
venkovská šindelem nebo došky krytá stavení. 

Aby o záležitostech těch bylo možno pojednati, ustanovena zvláštní komise^ 
jež měla radě městské zprávu podati. Jako zpravodaj a duše celé akce byl 
obecní starší JUDr Jakub Škarda, jemuž svěřeno vypracovati stanovy. Tento 
podjav se úkolu předložil je nejprve ku prozkoumání odborným znalcům a když 
o nich pochvalné dobré zdání byli podali, staly se teprve předmětem ro- 
kování v radě městské dne 14. a 15. března 1864, jež předložila je sboru 
obecních starších dne 1. září 1864, který je až na malou odchylku schválil. 
Při jednání o věci té mnozí členové sboru náležející straně německé byli proti 
zřízení pojišťovny, věštíce jí špatnou budoucnost. Jednali tak zcela v duchu 
své plutokratické strany, která zásadně stála na nepřátelském stanovisku proti 
každému kroku v zájmu lidu podnikanému a k rozšíření samosprávy ať v obci 
neb zemi směřujícímu. Odůvodňovali své odmítavé stanovisko také tím, že po- 
dobný ústav pro tak malý oktcs jako Praha byl by podnikem odvážným a 
posléze, že podnik t n zřizovati nespadá prý ani lio působnosti obce. Námitky 
jich však nezdržely dalších kroků v té věci učiněných. Stanovy byly na vyšší místa 
předloženy ke schválení. 

Tak měl již dne 1. ledna 1865 počíti nový obecní podnik činnost. Po- 
čátek jeho podporován byl jak se strany členův obecního zastupitelstva tak 



*) Viz usnesení rady městské ze dne 20. června 1862 (č. 34.013), dle něhož poji.šťovány 
veškeré obecni budovy u v Prvního českého c. k. při v. ústavu k vzájemnému pojištění 
proti škodám z ohně a krupobití v Praze.<v 



Pražská [>ojišťovna mostská. 233 

i obecním úřadnictxem, kteří vyzývali jednak vyhláškami*) jednak přesvědči- 
vými slox-y majitele domův a továrníky i obchodníky, aby zaručili se, že jakmile 
x^yprší jim pojištění u cizích společností pojišťovacích, pojistí se u městské poji- 
šťovny; mimo to i čelné časopisy pražské přinášely zprávy o zahájení tohoto 
podniku, vřele jej obecenstvu doporučujíce. Ano zmínky zasluhuje, že i mnohé 
zahraničně časopisy**) vítaly tento ústav doporučujíce jej k vřelé úvaze, zvláště 
městům, kde podobné instituce sice již existují, ale v nichž sobectví a nedo- 
statečné porozumění pro věc usilují o jich zkázu. 

Že zprávy podobné přinesly blahodárné ovoce vysvítá z toho, že již koncem 
listopadu 1864 byla existence pojišťovny zabezpečena, ježto bylo upsáno téměř 
16,000.000 zl. r, m. pojištěné hodnoty. Poněvadž do té doby stanovy schvá- 
leny nebyly, byla dána ve schůzi rady městské dne 25. listopadu 1864 staro- 
stovi Dru Bělskému plná moc, aby mohl učiniti všechny přiměřené kroky k pro- 
vedení věci. 

Když pak ve schůzi rady městské dne 2. prosince 1864 zjištěno bylo 
pojištěné hodnoty 19,000.000 zl., učinila rada městská opatřeni, aby obnos ten, 
do doby, než ústav pevné bude zakotven, byl zajištěn, o čemž později zevrubně 
promluvíme. 

Na to stanovy došly s některými nepatrnými změnami schválení výnosem 
c. k. státního ministerstva ze dne 6. prosince 1864 č. 2296.") 1660. a po- 
jišťovna dne 1. ledna 1865 zahájila definitivně činnost v místnostech radnice 
Staroměstské v I. patře vedle berního úřadu, bez veškeré hmotné podpor\* — 
pouze v důvěře ve zdárný výsledek a v pravé pochopení vytknutého účelu, do- 
stávši do vínku od obce Pražské pouze potřebný nábytek v inventární ceně 
231*41 zl., kterýž obnos však již koncem roku 1867 důchodům obecním nahra-iila. 

;f I Hospodářská organisace. 

(7) Stan o v v. 

Jak jsme již v předešlém odstavci se zmínili, byly stanovy městské pojišťovny 
Pražské výnosem c. k. státního ministerstva ze dne 6. prosince 1864 č. 22965,1660. 

*) Vyhláška 'Nár. Listy dne 15. pros. 1S64 č. :)40 a s!.>: 

Rada král. hlavního města Prahy oznamuje tímto vubic. že pojišťovna městská před 
^^odami z ohně na vzájemnosti založená, kterou vysoké c. k. ministerstvo státní, sjednavší 
^ o to s ministerstvem spravedlnosti a obchodu, povolilo, působeni své počne dne 'M. 
prosince r. t. o 12. hodině poledni. 

Tento ústav obecní pojišťuje v obvodu města Prahy před škodami z ohně věci 
'následující: 

«) Domy obytné, továrny, mlýny a jiné jmění nemovité. 

i) Zboží na skladě, stroje, sklady všelikého způsobu, nářadí živnostenské, nábytek 
v pokojích, prádlo, šatstvo i všeliké jiné jmění movité, vyjímajíc toliko peníze a 
potom i spisy, jvlío mají cenu jmenovitou. 

Každý, kdožkoliv sv'* movité aneb nemovité jmění, ježto se nachází v obvodu obec- 
ním kr. hlavního mésta Prahy, před škodou z ohně pojistiti zamýšlí, jest tímto vyzván, 
'^by se v příčině té uchýlil do úřadovny tohoto nové zřízeného ústavu obecního, kterážto 
úřadovna, nalézajíc se v radnici Staroměstské v 'J. j)oschodí v čísle 3. oprávněna jest. 
^ávrhy k pojištění přijímati i)odle statut, je dáti vyšetřiti, pojistné vybírati a pravo- 
platné listiny i)OJišťovaci časem závazným od 31. prosince r. t. od 12. hodiny polední 
^yciávati. 

Poněvadž nyní napřed opověděno jest k pojištění jmění v sumě vyšší než 22 milionův 
^ rada městská postaravši se o pojištění náhradně, všelikému nebezpečí možnému doplá- 
cení tím vyvarovala, proto naděje se, že toto početí, vůbec užitečné podniknutí, jako 
Dotud, tak' i budoucně u viškerého obyvatelstva hlavního města tohoto úplnou podporu 
Ualczne. 

Z rady městské král. hlav. města Prahy, dne 15. prosince 1804. 

Purkmistr 

JUDr. Bělský. 
**) Tak na př. >Birliner Deutsche Gemeindezeitun^* ze dne 19. list. I8f)4 č. 47. 



234 Správa obecní v letech 1860-1870. 

ve srozumění s c. k. ministerstvem soudnictví a obchodu schváleny a činnost 
ústavu dnem 1. ledna 1865 zahájena. 

Za příčinou seznání jich uvádíme ve stručných rysech toto: 

Účastníkem pojišťovny může státi se dobrovolně každá osoba, která 
pojistí před ohněm své movité neb nemovité jmění v obvodu král. hlav. mésta 
Prahy (§ 2) u tohoto ústavu a převezme s tím spojené závazky a povinnosti 
(§ 3). Všeobecně pojišťují se domy obytné a nábytek, (§ 5), jež nejsou u jiného 
podobného podniku již pojištěny (§ 8). K pojištění továren, mlýnů neb obchod- 
ních místností vyžaduje se svolení rady městské, jež zvláštním poučením sta- 
noví výši pojistného a může zplnomocniti jednatelství pojišťovny, aby podobné 
předměty sama v pojištění přijala (§ 5). 

Pojištění musí se opověděti. Za tím účelem povinen jest majetník vyplniti 
list opovídací, v němž vyznačeny jsou při nemovitostech poloha a popis budovy, 
hmota, ze které jest vystavěna, způsob krytby, jaký účel má, cena její, na které má 
býti pojištěna a jaké obnosy z pojištěné sumy připadají na jednotlivé části 
její, pak do které třídy náleží. 

Budovy mohou se pojišťovati buď celé nebo pouze jich částky, na př. krov 
(§ 21). 

Movité věci jest nutno řádně popsati, ustanoviti jich cenu a vyznačiti způsob 
stavby budovy, v níž jsou, jakož i druhy živností, které se v dotyčné budově 
provozují (§ 11). Jdc-li o zboží ve skladech složené, jehož množství a tudíž 
i jeho cenu ustanovili nelze, bére se za průměr množství, jež se rovná roz- 
sahu obchodu, ovšem předpokládá se, že pojištěnec vede řádně obchodní knihy 
(§ 12). Opovcď došlá prozkoumá se komisí, kterou rada městská ustanoví na 
rok a jež sestává ze dvou znalců, kteří u přítomnosti člena sboru obecních 
starších na místě věc prozkoumají (§ 13). Shledáno-li, že opověď se skutečností 
srovnává, se, vydá se pojištěnci — vlastníku — list pojišťovací ipolizze), v němž 
udán jest roční příspěvek na pojištění (§ 14). Listina ta, má-li býti právoplatná, musí 
podepsána býti starostou mésta Prahy, neb jeho náměstkem, nebo některým k tomu 
ustanoveným členem městské rady a pak ředitelem kanceláře neb jeho zástup- 
cem (§ 15). 

Přihlášku o pojištění možno buď při;mouti neb zamítnouti, aneb v případě 
dalšího pojištění osoby vyloučiti; rozhodnutí dotyčné nabývá platnosti o 12. hod. 
polední v den nejblíže příští (§ 6i, vyžaduje-li však rozhodnutí rady městské, 
až pátého dne po opovědi, předi)okládajíc její přijetí (§ 9). 

Pojistiti nelze samostatně věcí, jichž hodnota jest menší 50 zl., pak peněz, 
listin úředních a ccnn\'ch (S 7). 

Hodnota pojištěné věci ustanovená obnosem vždy zaokrouhleným*) musí 
rovnati se skutečné hodnotě (§ 10). Doba, na kterou se možno pojistiti, ustano- 
vena na rok, po případě méně, nesmí však trvati déle, než do poledne 1. ledna 
příštího roku. Při nemovitostech muže se státi pojištění také na čas neurčitý, 
takže pojištění v celém svém objemu rok od roku se obnovuje a trvá dotud, 
pokud pojištěnec výslovně nevystoupil. Pojištěný obnos muže býti zvýšen nebo 
snížen, dle okolností a zrniny v majetku ivj 17). Inventura věcí pojištěných má 
se as])oň jednou za 10 let |)ro vésti (§ 22). 

Dle způsobu stavby rozlišuje pojišťování trojí druh: Prvý obsahuje stavby, 
které mají zdi ohradni zúplna vyzděné a těžkou krytbu, druhý všecky, které 
mají přepažení kamenná a těžkou krytbu; a konečně třetí obsahuje ostatní druhy 
staveb iJí 26). 

Za pojištění vyměřují se poplatky buď řádné neb mimořádné (§ 23). Řádné 
platí se každoročně stejné, kdežto mimořádné jsou vybírány tehdy, nepostačují-li 
řádné příjmy a záložní ťond k uhrazení vzešlých škod (sj 24). 

*) Obnos Wn musí bvti vždv dělitclnv desíti. 



Pražská pojišťovna mčstská. 235 

Řádný poplatek obnáší v I. trídč 0-67oo, v II. třídě 0-9%o a v lU. třídě VS^Íq^ 
pojištěné sumy. Provozuje-li se v pojištěném stavení nějaká živnost, neb jsou 
v ní uloženy látky, jež nebezpečí ohně zvětšují, platí se ovšem větší poplatek (§ 27). 

Poplatky sluší zapravovati vždy na rok napřed Nestane-li se tak, a vznik- 
ne-li oheň, nemá pojištěnec práva žádati náhrady (§ 32). Nastalou švodu má 
pojištěný ve 24 hodinách oznámiti pojišťovně (§ 35). Na to pojišťovna vyšetří 
cenu, kterou měla věc před ohněm a pak po ohni a dle toho ustanoví se náhrada 
(§ 36). Vyšetřená škoda nahradí se pak do 14 dní. 

^j Rozšíření obvodu působnosti. 

Vylíčivše v krátkosti obsah původních stanov, obrátíme zřetel k změnám, 
jež průchodem právě vytknuté doby nastaly. 

Ježto vyskytly se příčiny, pro které bylo třeba obvod působnosti městské 
pojišťovny Pražské rozšířiti, bylo nuceno obecní zastupitelstvo přikročiti k změně 
některých odstavců stanov 

Podaly r. 1866 obce některé pfedměstské totiž Karlínská (již dne 24. října 
1865 č. 2984), Smíchovská (dne 22. února 1866 č. 3303) a Vyšehradská 
(dne 1. března 1866 č. 122) žádosti k radě městské, aby poskytla jim možnost 
dáti se pojistiti u pojišťovny městské. Odbor pojišťovny Pražské jednaje o tom, 
podal zpravodajem svým JUDrcm Jakubem Škardou návrh radě městské dne 
16. října 1866, aby působnost pojišťovny vztahovala se na celý policejní obvod 
král. hlav. města Prahy, a za tím účelem aby stanovy byly na příslušných místech 
změněny a to zejména § 2. Rada městská schválila návrh tento, jťžto spatřovala 
jej za správný již z toho důvodu, že obec Pražská vysílá k požárům v policejním 
obvodu Pražském hasičský >bor. Ježto schválení toto vyžadovalo ještě souhlasu 
sboru obecních starších, byla záležitost mu předložena dne 22. listopadu 1866. 

Při té příležitosti promluvil nejprve obecní starší Karel Martin, jenž sice 
souhlasil s rozšířením obvodu působnosti městské pojišťovny Pražské na Karlín, 
Smíchov a Kr. Vyšehrad, ale varoval před rozšířením obvodu působnosti ústavu 
toho na celý Pražský policejní obvod, poněvadž v něm nalézalo se několik 
továrních podniků, jež obsahovaly množství hořlavin. 

Obecní starší Jan Fric přimlouval se za návrh rady městské, ježto lze v roz- 
šíření obvodu spatřovati prospěch a z toho očekávati zdárný výsledek, jenž časem 
poskytne snad pojišťovně možnost, aby sbor hasičský úplně svým nákladem mohla 
vydržovati. Při hlasování přijat byl návrh obecního staršího Karla Martina. Ná- 
sledkem tohoto usnesení byly příslušné odstavce stanov pozměněny. Zněly takto: 

§ 2. Účel ústavu tohoto jest, věci movité i nemovité v okršlku obecním kr. 
hlav. města Prahy, města V'yšchradu, obou předměstí Karlina a Smíchov a 
vzájemné pojišťovati před nebezpečím ohně tak a na ten způsob, aby všichni 
účastníci toto nebezpečenství nesli společně. 

§ 3. Účastníkem ústavu toho jest každý, kdo svj movité aneb nemovité 
zboží v jmenovaném okršlku (sj 2) před nebezpečím ohně poiistí a při tom také 
veškeré s tím spojené povinnosti a závazky na se vezme. Účastnictví toto jest 
dobrovolné. 

Rada městská předložila tyto změny zprávou ze dne 17. listopadu 1866 č. 
jedn. 1728 praes. k schválení c. k. místt)držitclství, jež sdělilo výnosem ze dne 
25. ledna 1868 č. 2927 radě městské, že c. k. státní ministerstvo rozhodnutím 
ze dne 11. ledna 1867 č. 21926 je schválilo; což vzala rada městská dne 
12. února 1867 na vědomí a zároveň nařídila, aby Pražská městská pojišťovna 
počala v těchto nových okresích činnost dne 15. února 1867. 

K objasnění nadšeného souhlasu, se kterým nový městský ústav byl tehdy 
obecně sledován, sluší uvésti, že když obec Pražská sdělila obci Karlínské 
obsah svého usnesení, totiž, že působnost městské pojišťovny jest rozšířena též 



236 Správa obecní v letech 1860—1870. 

na Karlín, odpovčdéla městská rada Karlíilská: »že bude ústav tento, jakož 
i vše co k zvelebení král. naší matičky Prahy čeliti bude, vždy s upřímným 
úsilím a vlasteneckou ochotou vedle sil svých podporovati.* — Skutečné také 
bylo občanstvo Karlínské zvláštními obéžníky vyzváno, aby přistupovalo k měst- 
ské pojišťovně a přihlášky podávalo u obecního úřadu Karlínského, k jichž zkou- 
šení byla zvolena komise, v níž zasedali: Fr. Šlechta, A. Zvěřina, Em. Brabec 
a Václav Muzika, členové tamního zastupitelstva, a zároveň znalci ve stavebních 
oborech. 

V příčině vyměřování prémií v těchto nových městech bylo ustanoveno, aby: 
a) při domech obytných pod těžkou krytbou, v nichž neprovozují se živ- 
nosti nebezpečné, obnášelo pojistné OS^oo sumy pojišťovací; totéž platilo o ná- 
bytku, zboží a zásobách v těchto domech; 

ó) při domech obytných a šindelem krytých, jakož i při věcech v takových 
domech uložených bylo počítáno 4^^^ ze sumy pojišťovací; 

c) při továrnách a mlýnech, pak při závodech nebezpečnějších, ač-li se 
pojištění jich vůbec připustilo, uzavřena byla zvláštní smlouva; podobné smlouvy 
děly se i při budovách k továrnám přistavěných, byly-li v stejné výši a byly-li 
u vzdálenosti 10 šáhův od hlavního stavení. 

K další změně stanov Pražské městské pojišťovny zavdaly podnět dvě příčiny. 
Rychle vzrůstající Královské Vinohrady žádaly r. 1868 rovněž, aby pojaty byly 
v obvod působnoiíti Pražské městské pojišťovny. 

A po druhé, ježto se tou dobou začaly v Praze zařizovati přepychové výklady 
zboží s velikými skly, žádali pojištěnci městské pojišťovny, aby přijímány byly 
též skleněné výkladní tabule do pojištění proti rozbití, aby jich nemusili poji- 
šťovati u cizích ústavů. 

V radě městské dne 16. července 1S66 schválena v zásadě myšlénka po- 
jišťování zrcadel a zrcadlových skol a ředitelství pojišťovny bylo vyzváno, aby 
podalo za tím účelem potřebné návrhy. Porady o té věci, jakož i o pojišťování 
realit na Kr. Vinohradech protáhly se však až do r. 1873, o čemž ve II. dílu pro- 
mluvíme. 

c) Zajišťování. 

Správa Pražské pojišťovny městské majíc pouze za základ výnos z pojist- 
ného, jež jednotlivci, hodlajíce se dáti u tohoto ústavu pojistiti, napřed již upsali, 
pomýšlela, aby hodnotu jí svěřenou řádně a výhodně zajistila, neboť základem 
všech pojišťoven jest rozvážné a prozřetelné zajištění, od něhož závisí větší 
nebo menší zisk a tím zároveň zdar ústavu. 

Za tím účelem, když dostoupily přihlášky 19,000.000 zl. pojištěné hod- 
noty, usnesla se rada městská dne 2. prosince 1864, tudíž dříve ještě, než 
nový ústav pevně byl zakotven, aby provedeno bylo řádné zajištění, čímž by 
pojištěnci při nahodile vzniklém větším požáru byli uchráněni mimořádných 
doplatků ve způsobu » mimořádných příspěvků c (§ 24 stanov), což by zajisté 
mohlo existenci nového podniku ohroziti, způsobíc mu nena raditelnou škodu. 

Nalézti však pojišťovací ústav, který by dělil se o zisk s obecním podnikem, 
nebylo v tehdejších dobách snadnou věcí, ježto jednotlivé soukromé ústavy po- 
jišťovací kladly svou nezřízenou soutěží tuhý tomuto podniku, doufajíce, že jich 
odporem ani k zřízení Pražské městské pojišťovny nedojde. Přece však poštěstilo 
se to obci Pražské způsobem výhodným. lUiať ujednána zajišťovací smlouva 
s » První l'herskou všeobecnou pojišťovací společností v Pešti < dne 9. prosince 1864. 

Osnovu této smlouvy vypracoval obecní starší Dr. Jakub Škarda. Dle ní 
povinna byla Pražská městská pojišťovna veškerá u ní ujednaná pojištění po- 
stoupiti v zajištění celým obnosem této společnosti, jež uvolila se pojištěné obnosy 
po řádném vyšetření škody se své strany do 14 dnů Pražské pojišťovně mést- 



Pražská pojišťovna méstská. 237 

ské nahraditi. Za postoupení to však měla právo ponechati si Pražská po- 
jišťovna mčstská 10°/ o ze zapraveného pojistného. Smlouva nabyla platnosti prvým 
prosincem 1864 na dobu tří let. 

Když lhůta ta již se končila, byla uzavřena dne 18. prosince 1866 nová smlouva 
s nékterými změnami, jež týkaly se zajišťovacího obnosu a rozšíření obvodu pů- 
sobnosti. Byla totiž dle této nové smlouvy povinna Pražská městská pojišťovna 
zajišťovati obligatorné nejméně 50* „ každého risika; pokud se jednalo o před- 
měty povahy nebezpečnější mohla zajistiti je celým obnosem. Tento závazek 
však byl ve schůzi rady městské dne 10. prosince 1867 po návrhu tehdejšího 
ředitele Pražské pojišťovny Antonína Svobody změněn v ten smysl, že ustanoven 
obligatorní podíl zajišťovací na Yj čili 33 'lo^/o ^ každého risika. Způsob ten 
zůstal v platnosti až do 31. října 1873, kdy opět smlouva byla obnovována. 

Za příčinou rozšíření obvodu působnosti nového podniku bylo ustanoveno 
ve schůzi rady méstské dne 3. prosince 1869, aby pojištění týkající se předmětů 
nalézajících se v Karlině a na Smíchově byla rovněž zajišťována jednou třetinou, 
kdežto na Kr. Vyšehradě třemi čtvrtinami zajištěné hodnoty. Pokud se pak týče 
pojištění zrcadel a skel zrcadlc»vých byla zajišťována v celé hodnotě, t Usnesení 
rady městské ze dne 8. února 1870). 



'/) Správní organisace a úřednictvo. 

li Dozorstvo. 

Dle § 4. stanov řídí správu ústavu rada král. hlav. města Prahy. Zevně 
zastupuje pojišťovnu starosta po případě jeho náměstek, nebo některý k tomu 
ustanovený člen obecního zastupitelstva společně s ředitelem nebo jeho zá- 
stupcem. 

V té příčině ustanoveni byli ve smyslu usnesení rady městské ze dne 24. pro- 
since 1864 vždy při obnově obecního zastupitelstva dva dozorcové ze sboru 
obecních starších, kteří měli vrchní dozor nad ústavem. 

Jako dozorcové uvádějí se: 

lUC Bedřich Hanke (186.',., JUDr. Bedřich Wiener 186:).*. 

Alois Oliva .18661, Josef Hulcš (1866—1867, JUDr. Jakub Škarda <1866 
až 1868», Bohumil Bondy (IS68 , Jan Bláha (1869., Adolf Schwab .1869^ JUDr. 
Karel Sladkovskv '1870—1871.. 

Kdo vnikl v ducha tehdejšího obecního života, pozná z uvedených jmen, 
že měla rada městská vždy šťastnou volbu při jednotlivých dozorcích, nebr>ť 
zkvétal ústav v rukou jejich měrou netušenou ke spokojenosti všeho obyvatelstva 
Pražského. 

2 ; Úřednictvo. 

a i Věci o r j:^ a n i s a č n í. 

Obecní zastupitelstvo, pokud se týče rada městská, pomýšlejíc zahájiti činnost 
nového podniku, učinila opatření, aby byl ústavu přikázán potřebný počet 
úředníkův a zřízenců. Za tou příčinou usnesla se ve schůzi dne 13. pro- 
since 1864 zříditi: 

místo ředitele se služným ročním 16* »0 zl. r. m., 

místo účetního s ročním služným 1U<h» zl. r. m., 

místo oficiála s ročním služným ÓOO zl. r. m., 

místo kancelářského sluhv s ročním služnvm 40<J zl. r. m. 



*) Zvokni byli dne 9. prosince lS64. 



288 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Mimo to byli radou méstskou dne 21. dubna 1865 hned při vzniku po- 
jišťovny přijati dva komisaři s ročním služným 400 zl. r. m. a s nárokem na iVa^^o 
provise z ročního výtěžku prémií a sice byli ustanoveni na smlouvu proti čvrt- 
letní obapolné výpovědi. Dále byli jednatelé, jichž počet byl neobmezený a kteří 
byvše přijímáni komisaři, byli odkázáni pouze na provisi (a to 10°/o z prémie 
a Ví:"/o ^ přístupného poplatku). Když r. 1866 byl rozšířen obvod působnosti na 
Karlín, Smíchov a Kr. Vyšehrad, byli ustanoveni dne 13. února 1866 radou mést- 
skou v těchto městech noví jednatelé,*) jimž byla povolena pro první rok celá 
přístupní taxa z každého pojištění, v následujících letech pak pouze polovice 
a 10**/q provise z prémie, ale za to měli povinnost vybírati příspěvky. U příle- 
žitosti té bylo k návrhu městského radního B. Hancke radou městskou ve 
schůzi dne kO. února 1866 usneseno, aby komisařům rovněž byla vyplácena 
vedle již povolené provise IV2V0 j^^^^ od 1. ledna 1866 polovice lápisného 
z pojištění, která byli získali. 

Později pak kázala potřeba zříditi o jedno místo komisaře více, coi stalo 
se dne 11. června 1869 za dřívějších podmínek pouze s tou změnou, že vyplá- 
ceno mu bylo celé zápisné z pojištění jím získaných. 

Co se týče jednatelů, byli tito později přijímáni výhradně radou městskou, 
jak se již r. 1866 bylo stalo, a sice ve smyslu usnesení rady městské dne 9. října 
r. 1868 a upravena jich provise zvýšením na 15"/ , ale na druhé straně zrušila 
rada městská dne 15. ledna 1869 vypláceti jim '/.^^„ z přístupní taxy. 

Poněvadž při založení pojišťovny byla služební místa pro ústav určená pouze 
zatímně zřízena, bylo potřeba, aby stalo se jednak definitivní usnesení, jednak, 
aby vzhledem k změněným poměrům, byl ústav ten reorganisován. Tak stalo 
se r. 1868, kdy komise sestávající z měst. radních Boh. Bondyho, Vavř. Kriesche, 
Vád. Kunze a obecního staršího Dra Jak. Škardy radila se ve dnech 15. dubna 
a 22. července 1868 o definitivní úpravě ústavu; načež obecní zastupitelstvo 
ve schůzích dne 23. listopadu a 17. prosince 1868 systemisovalo tato místa: 

místo ředitele se služným 1300 zl. a 300 zl. r. m. osobního přídavku, 

místo oficiála > » 700 > a spovinností složiti kauci tomu rovnou, 

místo oficiála > » 500 > 

místo sluhy > » 400 » a služebním šatem. 

Při tom sluší podotknouti, že zároveň ustanoveno bylo, aby se v.^emi úřed- 
níky, kteří u tohoto podniku zaměstnáni budou, sepsána byla smlouva, dle které 
zaručovala by se jim veškerá práva, která mají ostatní obecní úředníci a v pří- 
padě, že by pojišťovna zanikla, aby brala obec na sebe povinnost zaopatřiti je 
přiměřeným způsobem ve službách obecních. Konečně rada městská dne 23. hsto- 
padu 1869 rozšířila po návrhu měst. radního Adolfa Schwaba počet úřednictva 
o jednoho výpomocného pokladníka s denním platem 2 zl. r. m. 

V příčině osobních přídavků bylo radou městskou dne 20. listopadu 1868 
ustanoveno, aby městským úředníkům, kteří jsou v příkaznosti, jsou-li jmenováni 
pro pojišťovnu s platem menším, povolen byl osobní přídavek 100 zl. 

Co se týče výslužného, platily pro úředníky tytéž normy jako pro úředníky 
obecní a mai^^istrátní, ovšem nezavdali-li příčiny ku propuštění, ježto v tom pří- 
padě byla oprávněna rada městská zachovati se dle smluv; pro komisaře byla 
v platnosti smlouva, již schválil sbor obecních starších dne 17. prosince 1868, 
která praví, že stane-li se komisař k službě neschopným nebo zemře-li, má vy- 
pláceti se jemu nebo jeho pozůstalým 10"/o provise z každé prémie, již byl pro 
pojišťovnu získal, pokud pojištění trvá. 



*i Prvními jmenováni byli dne 12. února 1866: na Kr. Vyšehradě purkmistr Tomáš 
Franc, na Smíchove měst. radní Josef Vamberský, v Karlině měšťan Jan Růžička. 



Pražská pojišťovna městská. 239 

S) Věci osobní. 

Pn'ým ředitelem pojišťovny byl jmenován radou méitskou dne 9. prosince 
1864 aHjunkt méstské účtárny Jan Fr. Zelenka.*) Potom ve schůzi dne 13. pro- 
since 1864 obsadila rada městská další místa, jmenujíc účetním Antonína Svo- 
bodu, jenž byl od r. 1856 do r. 1864 předním úředníkem první Rakouské pojišť. 
společnosti a oficiálem Jana Rysa. Za kancelářského sluhu ustanovila rada měst- 
ská dne 29. prosince 1864 Jana Schweiga. Poněvadž však nové jmenovaný oficiál 
Jan Rys byl zároveň c. k. setníkem na odpočinku, kteréžto důstojenství nepři- 
pouštělo jiného definitivního postavení, vzdal se již dne 30. prosince 1864 úřadu 
oíiciála, byv ponechán při ústavu jako síla výpomocná s denním platem 1 zl. 37 kr., 
v kterémžto postavení setrval až do r. 1866, kdy zřízena byla v červnu obecní 
stráž pro veřejnou bezpečnost a jemu svěřeno zntímní její velitelství. Na místě jeho 
byl jmenován oficiálem dne 3. října 1866 Jan Rabas, pokladník paroplavební 
společnosti Pražské, který byv později ustanoven jako účetní a pokladník, setrval 
při ústavu až do smrti dne 14. dubna 1868. Místo to zůstalo více než rok 
uprázdněno a bylo provisorně zastáváno praktikantem Janem Růžičkou, jenž byl 
před tím úředníkem » První Rakouské pojišť. společnosti . Byv ve schůzi rady 
městské dne 6. listopadu 1866 přijat jako bezplatný praktikant a prokázav 
k místu tomu dokonalou znalost, byl jmenován dne 23. listopadu 1868 oficiálem. 
Kromě těchto byli dne 21. dubna 1865 přijati jako komisaři Vilém (loppold 
z Lobsdorfu a Jiří Kro páč. 

O činnosti ředitele Jana Zelenky sice pronášeny byly pochvalné posudky, ale 
zároveň bylo litováno, že viděl hlavní prospěch ústavu v byrokratickém zařízení jeho, 
což mohlo ústav, který spoléhá v důvěru obecenstva a má mu býti pokud možná 
přístupný, proměniti v instituci těžkopádnou. Za tou příčinou setrval v úřadě 
pouze do r. 1866, kdy usnesla se rada městská dne 16. října t. r., aby byl dán 
opět do příkaznosti. Poněvadž však usnesení ioU) příčilo se dřívějšímu usnesení, 
ustanovila rada městská dne 23. října 1866, aby byla mu dána čtvrtletní výpověď, 
počínajíc 1. listopadem 1866, a teprve po uplynutí jejím aby mohl opět nastoupiti 
v příkaznost. Další řízení podniku svěřeno bylo zatímně účetnímu, resp. kontrolorovi 
tohoto ústavu Antonínu Svobodovi a zároveň zvýšeno mu služné na 
1200 zl. Později roku 1867 ve smyslu usnesení rady městské dne 25. června 
1867 bylo zvýšeno mu opět služné na 1600 zl. ič. 533 praes.). Když pak v době té 
zatímní ředitel činností dokázal, že k úřadu tomu jest schopný, ovládaje potřebné 
znalosti a zkušenosti odborné, ustanoven byl sborem obecních starších dne 17. 
prosince 1868 v úřadě definitivně. 

Poněvadž pak téhož roku obecní stráž na základě císařského rozkazu 
ze dne 11. října 1868 činnost jako sbor veřejné bezpečnosti zastavila, pozbyl 
tím místa i její velitel, Jan Rys, kterýž opět byl radou městskou dne 1. ledna 
r. 1869 přikázán jako výpomocná síla pojišťovně mě>tské. 

Mimo něho byl dne 11. června 1869 přijat jako třetí komisař Antonín 
Ullrich, lesní úředník kníž. Auersper^a a když dne 20. listopadu 1869 resi- 



*) Jan Zelenka vykonav dne 11. března ls:iS jakožto j)iaktikant při c. k. české státní 
účtárně služební přísahu, sloužil při témž úřadě až ilo 'Jh. le<lna ISóo, kdy stal se c. k. 
berním II. tř v Jablonci, na kterémž miste setrval až do 'J(\ řijna 1852. Putom opět vstou- 
pil jako účetní oíiciál do služeb státní účtárny. Dekretem rady méstské ze <lne '2[\. pro- 
since 1857 jmenován byl adjunktem pri méstské úctárné se služným lOOO zl., jež bylo i)i>zdéji 
zvýšeno na llOí) zl. V j>ostaveni tom setrval až do I. listop. 1S63, ve které dobé provedeno 
znovuzřízeni účtárny méstské. Neobdržev při or)^r;misaci té žádného místa, stal se ve smyslu 
ČI. 6., 7. a 8. minister. nařízení ze dne V.\. prosince 184') č. 47 ř. z. úředníkem v příkaz- 
nosti, nabyv tím nároku na t. zv. výhodný rok. Usnesením sboru obecních starších ze ilne 
28. října 1864 byl f)rodloužen tento výhodný rok až do konce roku 1866. Mezitím jmenován 
bvl ředitcUrm poji.sťovny. 



240 Správa obecní v letech 1860—1870. 

gnoval na místo komisař Vilém Goppold z Lobsdorfu, byl jmenován radou měst- 
skou dne 28. ledna 1870 komisařem František Starý, jednatel obecní 
plynárny. 

3) Správní záležitosti. 

Mčlo-li úřednictvo mčstské pojišťovny postupovati u výkonech v úřadě 
pospolitě, bylo potřeba, aby ustanoven byl návod, dle něhož mělo se říditi. Z té 
příčiny vypracován ředitelem kanceláře Janem Zelenkou jednací řád pro úřa- 
dovnu, jejž rada městská dne 25. července 1865 schválila. Nebude úplně bez 
významu, uveřejníme-li jej v plném znění, neboť učiní si čtenář aspoň správný 
obraz o celém postupu vnitřních včcí pojišťovny. 

Jednací řád zněl: 

§1. 

Kancelář pojišťovny mčstské v Praze před škodami z ohne pocházejícími jest podle 
§ 4. stanov přímo k tomu ustanovena, aby ku pomoci byla radč městské ve \^'konávání 
práva radé samé píislušncho, totiž vésti správu obecního ústavu tohoto. 

V obor působení jejího tedy náleží, aby obstarávala věci veškeré, ježto se pojišťovny 
týkají, zakládajíce se buď na statutech ústavu tohoto anebo na zvláštních usneseních rady 
městské. 

§ 2. 

Práce, ježto dle stanov kanceláři náležejí, jsou tj^to: 
1. Přijímati opovčdi pojišťovací (§ 11. st.). 




veci 

opovědí pojišťovacích, zdčlávati pojišťovací listinv a pojištění učinčná do knih zapisovati 
(§ 14. st.). ^ 

4. Přijímati a zapisovati výpovědi, když nekdo ze svazku pojišťovacího chce vy- 
stoupiti. (§ 17. st.). 

5. Přijímati opovědí a s nimi dle stanov nakládati, když se na věci pojištěné učiní 
zmčny (§ 20. st.). 

6. Zkoušeti učiněná pojištční, totiž ohledávati včci pojištěné a srovnávati je se 
sumou pojišťovací kdvkoli, v každém však případu po upl vnutí desíti let v jistém pořadu 
po sobe (§ 22. st.). 

7. Vybírati a účtovati řádné roční příspěvky (pojistné) a podle potřeby také pří- 
spěvky mimořádné (í^íí. 30. a 31. st.). 

8. Před se bráti a říditi komise, když o to jde, aby se vyměřila náhrada za škodu 
z ohně vzešlou (g 36. st.). 

9. Vypláceti sumy náhradní za škody ohněm způsobené (§§. 38. 39. st.). 

10. Dělati roční účty o tom, kterak se nakládá se jměním ústavu i jak jest veliké a 
prokazovati čisté přcbvtky pojistného ,§ 40. st.). 

11. Účtovati záložní fond pojišťovny městské zvláštními knihami účtovními (§ 41. st.). 

íí 3 

Práce ústavu tohoto, ježto se zakládají na zvláštních usneseních rady městské, 
předpisují se pokaždé zvláště svými příslušnými rozkazy. 

§ 4. 

Kterak práce vnitř v kanceláři se vede a koná, k tomu dohlížejí dva dozorcové, 
jež rada městská ze .středu svého volí. Tito dozorcové mají také právo, zastupovati 
radu městskou v příj):idech takových, kdež dle § 5. stanov ustanovovati se má prémie 
neb pojistné mimo třídu ve stanovách vyměřenou. Mohou však také v příčině posléze 
dotčené řediteli kanceláře pojišťovny městské na takové sazby dáti napřed obecné instrukce 
neb naučeni. Instrukce na sazby mimořádné dodají si řediteli kanceláře protokolem po- 
dacím ústavu tohoto. 

Kancelář jest ve si>ojení s radou městskou prostřednictvím jednoho z dozorcův 
ústavu toho, jehož rada městská zvoliti sobě může za referenta. Dělati písemné referáty 



Pražská pojišťovna mčstská. )Hi 

i příslušná k tomu vyřízení náleží na ředitele kanceláře. Za tou příčinou musí úředník, 
jenž v radč městské vede protokol, učinéné usnesení na archu referátním napsati a pod 
tím jméno své podepsati a ten spis potom do kanceláře pojišťovny městské dodati. 

O takových usneseních rady městské, ježto se nezakládají na žádném písemném 
referátu, mají se kanceláři pojišťovny městské dáti výpisy z protokolu té které její schůze. 

Návrhy k takovým písemným vyřízením, ježto vycházejí jménem ústavu samého, 
musejí prvé, než na čisto budou přepsány, purkmistrovi ke schválení předloženy býti. 

§6. 

Kancelář zastupuje zevně pojišťovnu městskou způsobem v § 15. stanov oznámeným, 
Je-li purkmistr neb jeho náměstek jinak zaměstnán, podpisuje se místo rady městsky 

vždy jeden z dozorců pojišťovny. Na místě ředitele kanceláře úřaduje v čas potřeby účtov- 

ník pojišťovny městské. 

§7- 

Povinnosti ředitele kanceláře záležejí v tom, aby sám bezprostředně řídil kancelář 
i véci hospodářské ústavu tohoto, i aby uváděl ve skutečnost, na čem rada městská se 
usnesla á co dozorcové ustanovili. 

Ředitel kanceláře také povinen jest bez ustání o to pečovati, aby záležitosti poji- 
šťovny rychle a řádně se vyřizovaly, pak konečné vyměřovati pojistné v mezích sazby, 
jakož buď stanovami anebo zvláštními instrukcemi ustanovena jest, i říditi vypočítávání po- 
jistného, se vší bedlivostí dohlížeti k vedení knih, ke správě pokladny i k tomu, kterak 
se chovají ti, kdo ve vnitřní neb i zevnější službě pojišťovny městské jsou ustanovení, 
peníze v pokladně znenadání skontrolovati a vůbec nařizovati vše, čeho viděti se budo 
potřeba k řádnému věci vedení. 

Zvláště pak povinen jest o to se přičiňovati, aby pojišťovna městská ve všem zpft'^ 
sobu prospívala a sám o to pečovati, aby prostředky k tomu příhodné se provedly, 
anebo, když toho třeba, způsobiti, aby rada městská v tom byla nápomocna; přihodi-li 
se jaký požár, podle přcdpisův a se vší opatrností jej vyšetřovati, též nařizovati, aby 
s pojišťovnami zpětně pojišťujícími dle učiněných smluv řádné účty se dělaly, i k tomu 
dohlížeti a také, když účtovnik své účetní práce udělá, je potom revidovati. Z úředních 
výkonů svých zavázán jest ředitel kanceláře přímo radě městské. 

§8. 

Příjmy a výdaje pojišťovny městské účtují se dle soustavy kupeckého složeného 
účetnictví. 

Vésti se mají: 

1. jakožto knihy příruční: 

a) denních přicházejících pojištění; 

b) kniha pokladní. 

2. k zapisování přicházejících pojištění knihy nedoplatků; 

3. k zapisování veškerého se jměním nakládání kniha hlavní. 
Krom vedeni kněh obstarává účtárna městské pojišťovny věci tyto: 

1. vyměřuje pojistné k zapsání jeho do knížky platební, kteráž zastupuje místo listin 
pojistných a vydává tyto knížky; 

2. dělá roční účty o jmění pojišťovny městské a kterak se s ním nakládá; 

3. vede inventář neb popis jmění movitého (svrškův a nábytku) pojišťovny městské; 

4. upravuje veškeré účty, ježto se vztahují k vydání toho úsiavu a konečně: 

5. vede také protokol podací pro vnitřní službu kancelářskou a knihu záznamní 
pro přicházející opovědí. Obé toto svěřeno jest jednomu z nižších úředníkův, aby to vedl 
pod svou odpovědnos:í, kterýžto úředník zároveň také musí obstarávati spisovnu. 

§9. 

Sama práce pokladní svěřena jest účetníkoví a jednomu úředníkovi pojišťovny měst- 
ské tak a na ten způsob, aby účtovník peníze přijímal a vyplácel, a úředník k tomu 
ustanovený, aby vedl knihu pokladní a měl kontrolu i druhý klíč od pokladny. Při tom 
jest pravidlem, že všecky příjmy pojišťovny zakládati se musejí buď na řádně provede- 
ných návrzích pojišťovacích, anebo na zvláštních rozkazech ředitelstva kanceláře 
k přijmutí peněz a že, vyjímajíc stálé, jednou na vždy vykázané platy, bez kvitance, a 
když ředitel kanceláře toho nepotvrdí, nic z pokladny ústavu toho vvpláceti se nesmí. 

Co se pak dotýče výdajů kancelářských, musí krom toho účtovník ty účty napřed 
upraviti a ředitel kanceláře je svým coram opatřiti, a potom je jeden z dozorcův ústavu 
toho podá k vyplacení. 

Z řádného vedení knih i účtování, jakož i z toho, kterak se s penězi pokladními 
nakládá, odpovídati musí účtovník přímo radě městské. 

16 



242 Správa obecní v letech 1860—1870. 

§ 10. 

Účty pokladní musejí se formálnč koncovati dne 15. a dne posledního každého 
měsíce. Tyto závěrky musí ředitel kanceláře zkoušeti a při tom u přítomnosti jednoho 
z dozorcův a po případě, uzná-li toho dozorce potřebu, za přítomnosti úředníka městské 
účtárny se přesvědčiti, zda-li pokladní peníze tu jsou a zda-li listiny na příjem a na vy- 
dání v dobrém pořádku v pokladně jsou uloženy. 

§ 11. 

Roční účet o příjmech a vydáních pojišťovny městské musí se podávati 60 dnů po 
skončení roku radě městské, kteréžto přísluší, aby jej zkoušela a schválila. (§ 40. st.). 

§ 12. 

Hodiny, ve kterých pokladna městské pojišťovny bude otevřena, ustanovují se vše- 
dního dne od 9. do 1., v neděli pak a ve svátek od 9. do 11. před polednem. Hodiny 
odpoledni všedního dne jsou určeny k obstarávání služby zevnější v pojišťovně. Ředitel 
kanceláře má však naříditi, aby i v hodinách odpoledních pokaždé někdo z úředníků 
pojišťovny byl v kanceláři, aby přijímal pojišťovací opovědí a dával všeliká vysvětlení. 

§ 13. 

Komisaři (jednatelově neb agenti) pojišťovny městské dostávají rozkazy své přímo od 
ředitele kanceláře a jsou povinni, aspoň každého druhého dne dávati zprávu, kterak svůj 
rozkaz vykonali. Když se více práce nahromadí, povinni jsou podle uznání ředitele kance- 
láře, každý podle svých schopností a podle potřeby pomáhati také ve vlastní službě 
kancelářské. 

§ 14. 

Kdo ve službě městské pojišťovny jsou ustanoveni, mají se chovati jeden ke druhému 
i ke stranám vždy zdvořile a slušně. Nemůže-li kdo do kanceláře přijíti, musí to bez 
prodlení oznámiti neb dáti oznámiti řediteli kanceláře, jenž povinen jest o to pečovati, 
aby pro nepřítomnost některého úředníka úřadování nevázlo. 

Dovolení může ředitel kanceláře s touž opatrností dávati na 3 dni. Dovolenou na 
delší čas, aneb dovolenou řediteli kanceláře povolovati, jakož i věci disciplinární, totiž 
takové, ježto se kázně týkají, říditi přísluší výhradně předsedovi rady městské. 

§ 15. 

Co se dotýče správy fondu záložního pojišťovny městské a jeho účtování, ustanoví 
rada městská, jakmile toho bude třeba, sama obšírnější toho způsob. 

Též co se dotýče úředníkův i jiných osob při pojišťovně městské ustanovených, 
aby na čas nebo navždy mohli na odpočinek dáni býti, vezme se ta věc svým časem 
v uvážení a v rozhodnutí, jakmile trvání ústavu bude pojištěno. 

Když pak nastane, čeho se v obou těch příčinách napřed vyhledává, mS ředitel 
kanceláře příhodné návrhy k jednomu i ke druhému podati radě městské. 

V^ Praze, dne 25. července 1865. 

Jan Fr. Zelenka v. r. 

ředitel kanceláře. 

d) Výsledky činnosti. 

Pražská městská pojišťovna založená se zárukou obce kr. hl. města Prahy 
a řízena vždy vzornou správou a poctivým úřednictvem pokračovala sice pozvolna 
ve vývoji, avšak jistě a pevně, ncpustivši se nikdy do rozsáhlého a odvážného 
obchodu, nýbrž hledíc vždy řádným systémem zabezpečiti si prospěch trvání 
ústavu. 

Pracovala sice v prvých dvou letech se ztrátou, a to r. 1865 v obnosu 
423 zl. 9 kr. a roku pak následujícího v obnosu 1623 zL 74 kr., ale zmíněné 
ztráty povstaly zhoubnými požáry mlýnův a tím velikými Škodami " požárními, 
které byla pojišťovna nucena hraditi ze svých příjmů. Po těchto dvou letech, 
jak z připojených přehledných výkazů vidno, nevyskytují se již podobné schodky, 
a bylo lze nadíti se, že nadejde obrat k lepšímu, jak se později také stalo. Tolik 



Pražská pojišťovna městská. 



24o 



1 

však bylo hned na počátku jasno, že založením Pražské městské pojišťovny do- 
stalo se kr. hl. městu Praze ústavu pojišťovacího s plnou zárukou správného 
odškodňování pod řádným dozorem občanstva. 











1 


. Stav pojištění: 












Pojištěno bylo v rak. měně. | 


s 


1 domů 


1 

1 


movitých věcí 


tné 


'věcí movitých i nemovitýchj 


o 


1 

1 ».!».- 


v hod- 
notě 


za pojis 


tné 
|kr. 


poStem 


v hod- 
notě 


za pojis 


1 

1 

1 poitem 


v hod- 
notě 


1 

za pojistné 


„^ 1 pvbioin 


zl. 


zl. 


kr. 


zl. i kr.} 


1865 1 1.495 


12,279.290 


9.309 


11 
77 i 1.167 


7,877.290 


5 943 


17 


2.662 


i 

20,156 580 15.252 ' 94 

1 


1866 ' 1.829 


15,005.540 


13.347 


37 ji 1.533 


10,023.370 


8.395 


66 


3.362 


25,028,910 21.743 j 03 


1867 ' 2.183 


17,575.960 


13.562 


87 

1 


1.858 


12,011.400 


10.184 


07 


4.041 


29,587 360 23.746 , 94 

i 


1868 li 2.406 


19,358.260 


15.881 


30 i[ 2 128 


13,797.020 


12.989 


49 


4.534 


33,155.280. 28.870 


79 


1869!; 2.561 

,1 


21,141.850 


17.143 


70 ' 2.239 

,1 


14,349 450 


13.551 


— 


4.800 35,491.310* 30.694 

1 


70 


1870 


1 2.596 

i 


22,341.850 


17.792 


13 1 

1 
1 


2.402 


15,453.815 


14.006 


97 


4.998 37,795.665 31.799 


10 



2. Příjmy. 



Příjem 



9 

O 
0< 



z pojist- 
ného 



zl. 



kr. 



z poplatků 



na náhradách 



na provisi 



ze zajištěni 



z úroků 



zl. i kr. zl. kr. 



zl. 



kr zl. ' kr. 



různé 
příjmy 



zl. kr. 



celkem 



zl. kr. 



1865 
1866 
1867 
1868 
1869 
1870 



15.252 


94 


6.350 


21.743 


03 


1.776 


23.746 


94 


1.596 


28.870 


79 


1.464 


30.694 


70 


1.105 


31.799 


10 


691 



76 
01 
40 
71 
08 
90 



43.176 
939 

5.491 
950 

1.164 
392 



47 
30 
52 
50 
27 
88 



1.525 ! 26 I, 

1 !; 

2 174 1 30 I, 

1.397 20 I 

I 

1.451 I 95 i 
1.601 I 64 ;l 

i i' 

1.664 1 11 I 



33 


20 


— 


— 


57 


10 


— 


— 


372 


75 


292 


71 


694 


20 


23 


31 


755 


77 


— 


— 


877 


21 


— 


— 



66.338 I 63 
26.689 ' 74 
32 897 • 52 
33.455 j 46 
35.321 j 46 
35.695 20 



3. Výdaje. 













Vydán 


1 








1 


3 
o 


služné, výsluiné 


provise 


náklady správní 


zajištění 


náhrady 


celkem 1 


zl. 


kr. 


zl. 


kr. 


zl. 1 kr. 


zl. 


kr. 


zl. 


kr. 


zl. 


kr. 


1865 


4.891 


79 


4 


75 


3.435 


77 


15.252 


94 


43.176 


47 


66.761 


72 


1866 


4.332 


34 


618 


17 


680 


64 


21.743 


03 


939 


30 


28.313 


48 


1867 
1868 


3.250 


— 


902 


35 


346 


14 


13.469 


66 


10.983 


06 


28.951 


21 


3.300 


— 


950 


95 


969 


91 


14.695 


11 


2.007 


68 


21.923 65 1 


1869 


4.069 


63 


1.645 


99 


938 


77 


15.552 


90 


2.389 


86 


24.597 


15 


1870 


3.703 


— 


1.337 


44 


738 


39 


16.014 


66 


826 


18 


22.619 


67 



244 



Správa obecní v letech 1860—1870. 





4. V 


ýtéžek a stav reservních fondů. 








Vý 


t é ž e k 






Z Qstého výtěžku 
odevzdáno 


Stav jmční 
reservního 
koncem 
roku 1 


Rok 


2 Činnosti ústavu 
plynoucí 


úroiqf z kapitálu 
fondu reservního 


celkem 


i 


reservnímu 
fondu 


zl. 


kr. 


zl. 


kr. 


zl. 


kr. 

i 


zl. 


kr. 

1 


zl. 


kr.| 


1865* 
1866* 
1867 




— 






— 


1 


— 






1 
! 

1 
1 


3.946 


31 






3.946 


31 


1.899 


48 


1.899 


48 1 


1868 


11.531 


81 


78 


08 


11.609 


89 


11.609 


89 


13 509 


37 


1869 


10.724 


31 


682 


92 


11.407 


23 


11.398 


19 


24.907 


56! 


1870 


13.075 


53 


1.257 


89 


14.333 


42 

1 


14.254 


34 

1 


39.161 

1 


92 



h) Požáry. 

Nebude snad bez zajímavosti, zmíníme-li se o některých požárech, jež tou 
dobou v Praze vypukly a měly vážné následky pro zmíněný podnik. 

Prv^á náhrada za škodu obnosem 1900 zl. bylá vyplacena Barboře Krugové, 
které dne 10. března 1865 ve 12 hodin v poledne vyhořel v domě čís. pop. 408/1. 
košikářský závod ve sklepních místnostech. 

Nedlouho potom dne 14. srpna 1865 stihla Pražskou pojišťovnu městskou 
citelnější pohroma, když v 9 hodin večer vznikl oheň ve mlýně Trinkmocově 
v čís. pop. 1297-11. na t. z v. > Loďkách*. Požár zachvátil celou řadu sousedních 
mlýnů čís. pop. 1295, 1296, 1298, 1299, 1300 a 1301 - U. a zničil veškeré v nich 
se nalézaj cí zásoby. Pojišťovna byla povinna vyplatiti na náhradách 40.992*47 zl.; 
celkem v prvém roku činnosti vyplatila za škody způsobené ohněm 43.176*47 zl. 

Následky posléze zmíněného požáru byly dosti citelné přes to, že byly náhrady 
hojně a k úplné spokojenosti pohořelých vyplaceny,**) neboť vzniklé ztráty otřásly 
důvěrou obecenstva a tím ochablo pro prvý čas přistupováni nových pojištěnců. 

Z dalších větších požárů sluší uvésti: 
Roku 1866: Požár v Staroměstské vodárně č. p. 200-1. 

» 1867: Požár Bubeníčkovy ohrady v č. p. 268-11. na hořejším Novém méstě, 
v místech nynějšího domu č. p. 1618-11. v Náplavní ulici a požár 
v domě č. p. 183-1. v Karlově ulici. 
» 1868: Požáry v domech: na Novém městě čís. pop. 15 v Lazarské ulici, 
v č. p. 316 na Karlovu náměstí; pak na Malé straně v č. p. 250 
v Nerudově ulici a v č. p. 506 na Sovích mlýnech. 
» 1869: Požáry v domech: na Starém městě v č. p. 289 v ulici Karoliny 
Světlé, v č. p. 569 v Celetné ulici, v č. p. 621 v Masné ulici 
v č. p. 854 v Kozí ulici; na Novém Městě v č. p. 1234 v Novo- 
mlýnské uličce, v č. p. 1306-IÍ. na Václavském náměstí; konečné 
v Josefově v č. p. 155 v Dušní ulici. 
» 1870: Dne 25. ledna požár v domě č. p. 291-1. v Bartolomějské ulici. 



*) V tomto roce pracovala pojišťovna se ztrátou, r. 1865 v obnosu 423 zl. 09 kr. 
a r. 1866 částkou 1623 zl. 74 kr. 

**) S pýchou lze konstatovati, že byla pouze v jediném případu do dnešního dne ná- 
hrada škody soudné vyřízena mezi pojišťovnou a pojištěncem; s druhé strany však dostalo 
městské pojišťovně po čas jejího trvaní, tudíž během 38 let, za přesné a rychlé vyřizováni 
likvidací škod často beze všeho popudu veřejného poděkování. 



Pražská pojišfovna městská. 245 

Viděti z toho, kterak v těchto letech pro nedostatečná zařízení hasičská 
velmi často záhubné požáry ničily majetek občanstva. 



J) Daně a poplatky. 

Vzájemné pojišťovací společnosti byly v dobách pr\ých Ui^etřeny všelikých 
daní. Veškeré knihy, tiskopisy a kvitance náhrad Škod byly na základě kolko- 
vého patentu ze dne 9. března 1850 prosty kolků. Státní pokladně odváděl se 
pouze kolkový poplatek dle stupnice druhé z úhrnné zapravené prémie na 
základě kolkového zákona ze dne 13. prosince 1862 č. 86 ř. z. 



O) Různá menší opatření. 

1) Účastníkům městské pojišťovny měla býti dána možnost, své usedlosti při 
ústavu tomto pojištěné nějakým způsobem označiti, aby bylo zevně poznati, že 
budova jich jest pojištěna. Za tím účelem usnesla se rada městská ve schůzi 
dne 13. ledna 1865 po návrhu městského radního Bedřicha Hancke, aby 
zjednáno bylo 600 .<títkův assekuračních s městským znakem a. vhodným nápisem 
a účastníkům poskytnuta byla možnost za náhradu nákladu je zakoupiti. Cena 
štítku zpr\u ustanovena na 86 kr., později pak usnesením ze dne 7. února 
1868 byla snížena na 50 kr. 

2) Ve schůzi rady městské dne 4. srpna 1865 bylo usneseno, aby jako 
zástupce předsedy účastnil se komisí, které se konají za příčinou zařazení objektů 
do příslušných tříd, pouze v nejnutnějších případech některý odborné zkušený 
městský radní, a v případě že byl zaneprázdněn, teprve ředitel pojišťovny. 

3) Dne 27. října 1865 bylo usneseno dáti kanceláře městské pojišťovny osvět- 
lovati plynem. 

4) Dne 22. prosince 1865 bylo usneseno, aby se Pražské mlýny z pojišťování 
nevylučovaly, nýbrž aby se od r. 1866 rozdělily ve tři třídy: 1. tř. S^/^^yy 2. tř. 

10*V a ^ tř l^^o/ 
^^ /oí)» a o ir. L- /„„. 

5) Ve schůzi rady městské dne 1. května 1866 bylo usneseno, aby městský 
stavební úřad vypracoval plán města Prahy a předměstí na útraty pojišťovny a 
této nařízeno, aby sestavila seznam v.Ňech budov, ve kterých se nalézá úhrnné 
risiko přes 20.000 zl. r. m. 

6) Ve schůzi rady městské dne 26. února 1867 bylo usneseno po návrhu měst- 
ského radního Aloisa Volta, aby byl dodán hasičům pražským podrobný seznam 
všech domů pojištěných u Pražské městsko pojišťovny a vznikne-li v některém 
z nich požár, aby při něm hasiči setrvali na stráži až do příchodu komise, již 
měsťiká pojišťovna za příčinou vyšetření vzešlé škody vyšle. Dále usnesla se rada 
městská dne 17. ledna 1868, aby velitel hasičův oznamoval každý vzniklý požár 
bezprostředně měst. hospodářskému úřadu a řediteli Pražské městské pojišťovny. 

7) Ve schůzi dne 7. února 1868 usnesla se rada městská, aby rcservní 
fond pojišťovny byl sice účtován v hlavní knize Pražské městské poji>ťovny, ale 
neukládán do Česlcé spořitelny, nýbrž do hlavní městské pokladny na 5® „ úrok. 

8) Ve schůzi rady městské dne 5. června 1868 bylo usneseno, aby vklady a 
veškeré peníze městské pojišťovny dosud ve spořitelních knížkách uložené pro- 
půjčeny byly hl. městské pokladně, ale v knihách účetních aby otevřen byl pro 
ně zvláštní účet. Ustanovení toto bylo ve schůzi městské rady dne 9. června 1868 
po návrhu Dra Jak. Škardy v ten smysl pozměněno, že pokladna měst. pojišťovny 
může si ponechati vždy aspori 20U0 zl. pro běžná vydání. 



246 Správa obecní v letech 1860—1870. 

2. Pražská obecní plynárna.*) 

a) Osvětlování města plynárnou Karlínskou. 

Mezi soukromými podniky, které obec Pražská má ve své správě, zaujímá 
obecní plynárna nejpřednější místo. Žádný podnik neměl takového úspěchu 
a neosvědčil prospěšnosti nejen pro důchody obecní, nýbrž i pro nejširší vrstvy 
obecenstv-a Pražského měrou větší, než tento závod. 

Až do roku 1847 osvětlovala Praha veškeré Pražské ulice a náměstí olejem 
a ačkoliv již od r. 1828 docházely z ciziny zejména z Londýna, Paříže, Norim- 
berka a Drážďan obec Pražskou, resp. magistrát Pražský, různé nabídky od spo- 
lečností zamýšlejících v Praze zavésti osvětlování plynem, odhodlala se obec 
Pražská, resp. magistrát Pražský, teprve dne 27. prosince 1844 učiniti smlouvu 
^Vratislavskou společností pro osvětlování plynem, zastoupenou 
Josefem Zimmermannem, setníkem král. pruské armády, jež schválena byla dne 
8. ledna 1845 c. k. Českým zemským guberniem. 

Smlouvou touto uděleno bylo Vratislavské společnosti plynárenské na dvacet 
let nepřetržitě po sobe jdoucích ode dne, kdy hořeti bude nejméně dvě stě 
plamenů plynových, výhradní právo osvětlovati plynem živější ulice Pražské. 
K těmto výslovně byly počítány: 

a) na Starém městě: Staroměstské náměstí. Malé náměstí. Platnéřská 
ulice, • Mikulášský plácek a Mikulášská ul. (nyní Mikulášská ul.), Kaprová ul., 
Žatecká ul., Valentinská ul., Valentinský plácek (nyní Veleslavínova ul.), Křižov- 
nická ul., Granátová ul. (nyní část Křižovnické ul.), M rianské nám., Mariánská 
ulice (nyní část Husovy tř.), Linhartské nám., Jesuitská ul. (nyní Karlova ul.), 
Seminářská ul., Mostecký plácek (nyní Křižovnické nám.), Novotného lávky. 
Anenská ul., Anenský plácek (část Anenské ul.). Zlatá ul. (nyní Náprstkova ul.). 
Liliová ul„ Řetězová ul., Dominikánská ul. (nyní Husova tř.), Jalovcová ul.. Bet- 
lémské nám. a ul.. Stará Poštovská ul. (nyní ul. Karoliny Světlé), Poštovský 
plácek (nyní Boršov), Konviktská ul.. Štěpánský plácek (část ul. Karoliny Světlé), 
Bartolomějská ul., Přívozní ul. (nyní Divadelní ul.), na Perštýné, Nábřeží, Míčová 
ulice (nyní Vejvodova ul.). Skořepka, Martinská ul.. Uhelný trh, Zelený trh (nyní 
Havelská ul.). Perlová ul.. Rytířská ul., na Můstku, Provaznická ul.. Havířská ul., 
Královská tř. (nyní Ovocný trh), Havelská ulic. (Bezejm. ul.), v Kotcích, Sirková 
ulice (nyní Melantrichova ul.), Michalská ul.. Kožní ulč., Železná ul., Kamzíkova 
ulice, Celetná ul., Templová ulč., Jakubská ul., Štupartská ul., Týn, Týnská ul. 
a ulč.. Kralodvorská ul.. Rybní ul., Řeznická ul. (nyní část Rybní ul.), Rybní trh 
(nyní Masná ul.). Solní ul. (nyní část Konviktské ul.), Jilská ul., Jilský plácek řnyní 
část Jilské ul.), Benediktská ul., U porážky (nyní Hradební ul.). 

h) na Novém městě: Koňský trh (nyní Václavské nám.). Mariánská ul., 
Bredovská ul., Jindřišská ul., z jedné strany Senovážné nám. (nyní Havlíčkovo 
nám.), Senovážná ul.. Dlážděná ul., Jezdecká ul. (nyní Havlíčkova ul.), na Flo- 
renci, Šillinkova ul. (nyní část ulice na Poříčí), Josefské nám., Kolovratova tř. 
(nyní na Příkopě), Nekázanka, Panská ul.. Ovocná ul., P. Marie Sněžné plácek, 
(nyní Jungmannovo náměstí), Vodičkova ul.. Široká ul. (nyní Jungmannova tř.), 
Židovská zahrada (nyní Vladislavova ul.), Charvátova ulč., Spálená ulice. Nové 
aleje (nyní Ferdinandova tř.). Uršulinská ml., U porážky (část Lazarské ul.). 

c) na Malé straně: Karlův most, Mostecká ul. (nyní Ul. k mostu), Josef- 
ská ul., u Radnice (nyní část Josefské ul.), Tomášská ul., Valdštýnské nám., 



♦) Jako pramenů bylo užito: C. F. A. Jahn: Die Gemcinde-Gasanstalt der kónig- 
lichen Hauptstadt Prag, Prag 1864; Frant. Fáček: Spor obec Pražské s plynárnou 
Karlínskou v Právníku VIII. (1869), str. 62 a si. Die Streitfrage Ober die Bentltzung der 
Prager Gassen^rilndc durch die Karolinenthaler Gasanstalt, Piag 1869; Jos. Krost: Vý- 
stavní katalog pražských obecních plynáren, v Praze 1891. 



Pražská obecní plynárna. 217 



Farní plácek (nyni Sněmovní ul.), Farní ulč. a Sklenárská ul. (nyní Thonovská ni\, 
Malostranské nám., Vlaský plácek • později Stě()ánské nám., nyní Malostr. nám. 
před voj. velit), Ostruhová ul. až k Úvozu a k Radnickým schodům (nyní Neru- 
dova ul.), Oblouk vedoucí z Malostranského náměstí na Tržiště, Novotržní ul. 
(nyní Trži.^tě), Prokopská ul., Lázeňská ul., Maltezské náměstí. Dominikánská ul. 
(nyní Harantova a Novodvorská ul.), Újezd až ku bráně, Chotkova ul. 

Vyňaty byly ze smlou\'y: Část Starého města mezi Dlouhou třídou a Vltavou, 
Josefov, část dolejšího Nového města mezi Poříčí a Vltavou, okres Svatovojtěšský 
mezi Spálenou ulici, Ferdinandovou třídou a Vltavou; hořejší část Nového města 
od ulice Lazarské k Vyšehradu a Žitné bráně; pobřeží Malé strany s ulicí Lu- 
žickou, ostrovem Kampou a celé Král. Hradčany. V těchto částech měl plyn 
zaveden býti později, prozatím zůstalo v nich při osvětlování olejem. 

Vzdálenost veřejných svítilen byla smlouvou ustanovena na 80 až 120 vid. 
stop (25 až 38 w), velikost veřejných plamenů na 2 vid. palce (52 mm) šířky 
a 1 vid. palec (26 mm) zdéli. Svítiplyn měl hořeti jasně a býti jakosti zcela 
dobré, aniž však vlastnost jeho byla zevrubně ve smlouvě wmezena Svítilny měly 
býti tak zařízeny, aby mohlo býti jich užito v případě potřeby k osvětlování 
olejem * I Že v době, kdy o smlouvě se vyjednávalo, nedůvěřovalo se ješlě valně 
světlu plynovému lze viděti z pátého odstavce její, v němž se výslovně společnosti 
Vratislavské ukládalo, aby vrchní dozor nad stavbou plynárny a celým podnikem 
svěřen byl drážďanskému mechaniku R. Blochmannovi. Tento byl zavedl nejprAé 
plynové světlo ve svém závodě a zřídil uliční svítilnu plynovou před svým 
domem, což vzbudilo pozornost širšího obecenstva toa měrou, že bylo mu svěřeno 
vypracování plánu na postavení plynárny pro osvětlování živější části Drážďan. 
Úkol jemu se zdařil a plynárna drážďanská byla už r. 1828 otevřena. Okolnost 
ta byla asi důvodem, že obec Pražská rozhodla siěřiti stavební dozor do- 
tčenému mechaniku, majíc k němu nejvíce důvěry. 

Po uplynuti smluvní doby 20 let vyhradily si obě strany právo prodloužiti 
smlouvu za týchž podmínek neb obnoviti za podmínek změněných. Nedojde-li 
k takovému prodloužení neb obnovení smlouvy, neb neužije-li obec Pražská 
práva k vykoupení celého plynárenského podniku za cenu soudním odhadem 
zjištěnou,**! zůstane společnost na dále vlastníkem podniku, ale právo společnosti 
přestane býti \*ýhradní a nastane volná soutěž, ovšem že nesmi pak plynové 
potrubí uliční společnosti náležející překážeti podniku příštímu. Jednání o pro- 
dloužení neb obnovení plynárny nebo výkupu musí však počíti rok před vy- 
pršením 201eté smluvní doby. 

Vratislavská společnost byla povinna během prvního roku po podepsání 
smlouvy počíti se stavbou a během tří roků ji dostavěti. Podmínce této také 
zmíněná společnost skutečně dostála. Plynárna byla vystavěna v Karlině na po- 
zemcích býv. usedlostí »Závračí< a >Sedanka< čp. 18. n. (28. st) a čp. 35. a zvána 
všeobecně — plynárnou Karlínskou. 

Společnost měla pak zříditi potrubí, svítilny, plynové stojany a p., jež ^ e- 
směs zůstati měly jejím vlastnictvím; se soukromými konsument}' mohla ujedná- 
vati zvláštní smlouvy. 



* ; R. 1862 hořelo ještě v Praze 345 půlnočních svítilen, 108 celonočních, 7 věžních, 
3 na kasámech hasičských a 5 na Vltavských jezech, celkem 596 olejových svítilen. 
Osvětlování toto bylo r. 1855 pronajato obchodníku Zik. Aichlerovi prvotné na tři roky, 
pak na čtyři roky. Lhůta smlouvy vypršela ix^čátkem října 1862. Ve schůzi sboru star- 
ších obecních dne 25. září 1862 přijat lni návrh rady městské, aby Zikmundu Aichlerovi 
byla lhůta nájemní prodloužena na další 3 roky za d(^savadních podmínek. Mzda lampářská 
byla původně za svítilnu 1 kr.. později 2 krejcary. 

**} Právo obce Pražské k zakouj>ení Karlínské plynárny za odhadní cenu bylo prae- 
notováno vvnosem c. k. okresního soudu Karlínského ze ane 20. září 1855 č. 1117. 



248 Správa obecní v letech 1860—1870. 

Když dne 15. fcáří 1847 svítilo v Praze prvých 200 plynových plamenů 
veřejných, počala tímto dnem dvacetiletá doba smluvní. Nejprve zavedeno bylo 
plynové osvětlení od Poříčské brány Poříčí, ulicí Celetnou, přes Staroměstské 
namésti k mostu Karlovu, pak po nábřeží Ferdinandovou třídou,*) Ovocnou ulicí 
k Václavskému náměstí,**) Příkopem***) zpét k Poříčské brané. 

Co se týče ceny, uvolila se obec Pražská platiti společnosti Vratislavské 
ročně: 

za 1 plamen půlnoční, svítící denně mimo noci měsíčné do 12. hodiny 
v noci 21 zl. 58 kr. konv. m. = 23065 zl. r. m.; 

za 1 plamen celonoční, svítící za nocí tmavých až do rána 41 zl. 12*6 kr. 
konv. m. = 42*27 zl. r. m.; 

za mimořádné osvětiení 0*9121 kr. konv. m. = 1*596 kr. r. m. za každý 
plamen