Dodatky k Bartoovu Dialektickému slovníku moravskému

Kott, František Stepán
Dodatky k Bartošovu
Dialektickému slovniku
moravskému

ARCHIV

PRO

iEXIKOGEAriI A DIALEKTOLOGII.

VYDÁVÁ

III. TŘÍDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE EROTIŠKA JOSEEA
PRO VÉDY, SLOVESIíOST A UMĚNÍ.

ČÍSLO 8.

DODATKY

PODAVA

FRANTIŠEK !^T. KOTT.

v PRAZE.

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA
PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.

1910.

Publikace III. třídy České Akademie posud vydané.

o) Rozpravy:

roCník i.

Cis. I. Dr. Jan Kvíčala. Nové kritické a exegetické příspěvky k Vergiliově

Aeneidě K 3- —

„ 2. Adolf Patera. Jana Aniosa Komenského korrespondcnce „ S-CO

,, 3. /. Truhlář. Počátky liumanismu v Čechách „ — 80

,, 4. Robert yovák. Grammatická, lexikální a kritická poEorování u Velleja

Patcrkul.1 1-80

5. Dr. Jifi Polívka. Kronika o Bruncvikovi v ruské literatuře „ 2-80

ROCNÍK II.

Cis. 1. Dr. V. E. Mourek. Syntaxis složených vět v gotštině „ 6-10

ROCNÍK III.
„ 1. Dr. Jan Kvíčala. Bádání v oboru skladby jazykův indoevropskvch.

Část I. . .■ : 4-80

„ 2. Robert Novák. Mluvnicko-kritická studia k I.iviovi „ 4 —

„ 3. Vavřinec Josef Duiek. Hláskosloví nářečí jihočesk\'-ch. I. Část: Con-

sonantismus , 1 —

„ 4. Josef Truhlář. Humanismus a humanisté v Cechách za krále Vladi-
slava II 3-20

ROCNÍK IV.

Cis. 1. Ferdinand Menčik. Příspěvky k dějinám českého divadla ,, 2-00

roCník v.

Cis. 1. Dr. Jan Kvíčala. Kritické a exegetické příspěvky k PlatonoW-ni roz-
mluvám. I. Faidros, Gorgias „ 7- —

ROCNÍK VI.

Cis. 1. Josef Zahradník. O skladbě veršů v Iliadě a Odyssei 2-89

„ 2. Vavřinec Josef Dušek. Hláskosloví nářečí jihočeských. II. Cásl: Voka-

lismus ._ , I • —

„ 3. Dr. Jan Kvíčala. Kritické a exegetické příspěvky k Platonovým roz-
mluvám. II. Protagoras. Symposion „ 0-40

,, 4. Ignác Hošek. O poměru jazyka písni návoduicli k místnímu nářečí.. „ — -40

ROCNÍK VII.

Cis. 1. Jan. Loriš. Rozbor podřečí Hornoostravského ve Slezsku „ l-óO

ROCNÍK VIII.

Cis. 1. Ignác Hošek. Nářečí českomoravské. Díl I. Podřečí polcnské „ 2-CO

ROCNÍK IX.

Cis. 1. Vavř. Jos. Dušek. Kmenosloví nářečí jiliočcských „ 1-50

„ 20. Václav Vandrák. Studie z oboru církcvněslovanského písemnictví .... ,, 3-20
,, 21. Ignác Hošek. Nářečí českomoravské. Díl druhý: Podřečí polnické. I.

1. Mluvnický nástin , 2-70

„ 22. Ignác Hošek. Nářečí českomoravské. Díl druhv: Podřečí polnické.

I. 2. Ukázky podřečí .' ■ 2-70

,, 23. Jan Máchal. Staročeské skladby dramatické původu liturgického 4- —

,, 24. Vavřinec Jos. Dušek. li\Ás}<.os]ovi nářečí jihočeslf5'ch. III. část: O změ-
nách slabičných a o kvantitě „ 1 -40

„ 25, Jan Kvíčala. Příspěvky k dějinám lyrického a tragického básnictví

řeckého , lí-óO

., 2fi. Aítt. Kašík. Popis a rozbor náicčí středobečevského „ 3-20

,, 27. St. Sonček. Studie Štílenské , — 80

., 28. Hymek Vysoký. Praxitclcs , 2.40

,, 2!). Ani. Frinta. Novočeská výslovnost 4-PO

., 30. Václav Tille. České pohádky do roku 1848 „ 2-70

,, 31. Arnošt Kraus. Pražské ča,sopisy 1770 — 1774 a české probuzení „ 1-50

,. 32. Josef Hanuš. Mik. Adaukt Vořgt, český buditel a historik ., 1-60

6) Mimo Rozpravy:

Dr. ('. E. Mourek: Kronika Dalimilova K 2-8i)

Dr. V. Vondrák. Glagolita Clozův 6" —

Jan Urban .htrnik. Dvě verse starofranoouzské legendy o sv. Kateřině Alexandrinské. „ lO* —

Dr. Vádnv Vunrlrák. Frisinskó památky 3-(i0

Dr. J. Ilannš. Život a spisy Václava Í5olcniíra Nebeského „ 1"20

Adolf Petr Zálurecki'/. Slovenská přísloví, pořekadla a úsloví. 6'.80

Frant. Bartoš. Národní písně moravské nově nasbírané. (Díl I.) „ 7"30

Frant. Ijrirtok Národní písně moravské nově nasbírané. (Díl II.) „ 14'80

i

ARCHIV

PRO

LEXIKOGRAFIl A DIALEKTOLOGII.

VYDÁVÁ

III. TŘÍDA České akademie císaře Františka iosefa

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.

ČÍSLO 8

DODATKY K BARTOŠOVU DIALEKTICKÉMU SLOVNÍKU MORAVSKÉMU.

v PRAZE.

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ.

1910

DODATKY

K BARTOŠOVU DIALEKTICKÉMU

SLOVNÍKU MORAVSKÉMU.

FRANTIŠEK ŠT. KOTT.

v PRAZE.

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ.

1910.

,! i M>i/...JJ .

Tl5kem.XÍ.0'4SÁI •<VÍEŠNP.RA V PRAZi:, U.iihllskate
Ccské Akademie cis. Františka Josefa pro ví-dy, slovesnosl
a uminf, knihtiskaře c. k.. fesk* vys. SkoIy technické.

PŘEDMLUVA.

Fr. Bartoš napsal na konci úvodu do svého Dialektického slovníku
moravského: „Slovník tento, ač je dosti hojný a pracováno o něm kolik
let, přece není úplný a úplným vůbec ani býti nemůže. Na jména živo-
čistva, rosthnstva, rozličného nářadí a náčiní a p. lze se ovšem doptati,
ale jiná slova třeba z hovoru zachjTovaM, jak se v něm náhodou objeví.
A leckterého slova jednotlivý sběratel nepostřehne třebas nikdy. Ovšem
úplnějším mohl býti, kdybych ještě několik let sbíral. Ale na to jsem já
bohužel už stár a zdraví nejistého. Když bude jednou pospolu v jedné
knize, co posud bylo sebráno, nebude nesnadno Slovník ten i dále do-
plňovati a rozhojňovali."

Já jsem nikdy na jeho doplnění nepomýšlel. Ale stalo se ío přece
— náhodou. Piln}'' spisovatel a farář v Lobodicích u Tovačova na Moravě,
pan Jan Vyhlídal, vydal r. 1908. ve prospěch Matice moravské
,,M a 1 ů v k y z Han é" a poslal výtisk také mně. Přečetl jsem tuto
knihu. Hned poiom čelí jsem ,, Popis a rozbor nářečí středobečevského",
jejž vydal Dr. Ant. Kašík v Praze r. 1908.

Z obou knih vybral jsem moravská slova, sro\-nal je s Bartošovým
Slovníkem a shledal, že mnohá z nich v Bartošově Slovníku zaznamenána
nejsou. Odevzdal jsem je panu prof. Jar. Vlčkovi, redaktoru Filo-
logických listů, a ten je dal otisknouti v roč. 1909. na str. 2G1.— 2GG. a
364.— 308.

Oběma nahoře jmenovaným pánům poslal jsem po výtisku. Pan

Vyhlídal odpovídaje poznamenal: škoda, že neměl jste mé Obrázky

z mého hanáckého alba, které vyšly v polit, listu N a š i n c i (v jeho feuille-
onech), v nichž jest uložena celá řada nových slov a úsloví, jež na Hané
jsem nasbíral." Zároveň mi poslal deset čísel Našince, vydávaného čtyři-
krát tvdně v Olomouci. Zjednal jsem si ještě čtyřicet čísel ze čtyř posled-
ních ročníků. Prvních deset obrázků jsem nedostal, těch v administraci
již neměh. Přečetl jsem je a zpozoroval, že i v nich jest skutečně dosti
slov, jež do Bartošova Slovníku zařaděna nebyla.

To mne přijmělo k dalšímu sbírání slov moravských v Bartošově
Slovníku nezaznamenanvch (vz seznam pramenů), a tak vznikla tato
sbírka slov k doplnění jeho Slovníku. Tu jsem rozmnožil slovy v mém
Slovníku uloženými. Ale vybral jsem jen něco slov z krátkých článků
z části Slovníku; celého jsem opět přečísti nemohl pro jeho rozsáhlosť
(10.198 stran), pro svůj špatný zrak a i stáří. Nevybral jsem vůbec slov
z prvních dvou dílů (23()() str.) a ze tří Příspěvků (1732 str.).

z některých pramenu zde uvedených vybíral již Bartoš, nebo snad
také některý jeho pomocník. Vz jeho přcdmhivu. Z těch mám jen paběrky.

Slova jsou z pravidla zaznamenána tak, jak jsou v pramenech, z nichž
bylo čerpáno, otištěna, anebo jak mi byla do mého Ces.-něm. slovníku
oď moravských přispěvatelů zaslána. Sr. v pramenech: Kt. Jsou tu moravská
slova dialektická, dialektická hláskami jazyka spisovného poněkud pozmě-
něná, několik slov spisovných (střídník = professor, spořiště, lid říká
šporhelt) a konečně snad i některá slova jednotlivců (uzenkovat).

Slova významem a tvarem k sobě patřící mohla býti zařaděna k jed-
nomu heslu (zbudovat, sbudovat; vaskosť, vazkosť; věščica, věštka; ve-
líčko, viléčka; zaščerkat, zaštěrkat), ale já jsem je z pravidla od sebe od-
děloval a kladl každé na své místo dle alfabety za příčinou snazšího vy-
hledání slov, odkazuje často při oddělených slovích od jednoho k dru-
hému. Tak to dělal také Bartoš. Nemá na př. ščóplé, ščúplý = štíhlý,
hubený pod jedním heslem, nýbrž odděleně ščóplé za zčiv a ščúplý za
zčulingat a to beze všeho odkazování od jednoho slova k slovu druhému.

Infinitiv na Valašsku a Slovácku končí se na ť (vinúť), na Hané
místy na ť (vinóť, na Přerovsku), místy na t (vinót, na Prostějovsku), na
Lašsku na ť (Č), vinuč, v nářečí českém (na západní Moravě) na t. Ne-
věda často, odkud mnohé slovo jest vzato, uvedl j sem všecky infinitivy
s t, abych se vyhnul nesrovnalostem.

Na Moravě hlavně na Moravě západní užívá lid mnoho slov pu\-odu
německého, z těch byl zařaděn jen počet velmi nepatrný.

Při korrektuře pomocní mi byli pp. Jan Vyhlídal, To m.
Glos, prof. c. k. Ústavu ku vzdělání učitelů v Brně, a J i ř í Malován ý,
prof. c. k. Ces. vyšších reálních škol v Kroměříži (počínaje od: pokač;
mimo to prohlédl prvních šest vývěsných archů), začež jim činím upřímné
díky.

V Praze, dne 2. dubna 1910.

Fr. Kotí.

Prameny.

A u t r. — Frant Autrata. Moravská slova z nářečí křižanovského na za-
padni Moravě v ..Národě a škole". Roč. XXIII. str. 129. — 131.

Bys. — Bys. = Hanácké legendy. Napsal Otak. Bystřina (dr. Ferd.
Dostál). V Nov. Jičině. 1904. — F i g. = Hanácké figurky. 3. vyd. V Brně. 1909. -
Ves. = Na vsi. V Třebiči. 1889.

Č e s. 1. — Český lid. Nářeči z Cisařova (mezi Přerovem a Olom.). Naps.
Jiří Malovaný. — Ze života slezskvcli děti. Nap. Jan Vyhlídal. — Valašské názvo-
sloví z lesního hospodářství a salašnictví na Rožnovsku. Sebral Aug. Koudelka.

Fix. — Slova z okolí frenštátského. Scbr. Jiří Felix, odb. učitel ve Fren-
štátě. Cedulky.

F o 1 p. — F o 1 p. a. = Příspěvky k mluvě lidu slováckého na moravském
Podluží. Podává dr. J. Folprecht. Ve výroční zprávě c. k. České reálky v Plzni
na rok 1906.. str. 3.-28. a na rok 1907., str. 29.-56. — F o 1 p. b. = Slovník k po-
jednání o mluvě lidu slováckého na mor. Podluží. Ve výroční zprávě tamtéž na
r. 1907. — 1908. V Plzni 1908.

G 1. — Tom. Glos. Vz Předmluvu.

H 1 a v n. — Na kraji Hané. Napsal Alois Hlavnička. V Olomouci 1905.

Hoch. — Hanácké obrázky. Nakreslil Jan Hoch. V Olomouci 1903.

Hořen. — Slovácké obrázky. Napsal Frant. Horenský. V Telči 1894. —
Nov. = Nové obrázky ze Slovácka. V Telči 1899.

Hrb. — D ě d. = Na dědině. Nakr. Jan Herben. V Praze. — Dt. = Slovácké
děti. V Praze 1890. —Obr. = Moravské obrázky. V Praze 1890.

K a 1 d. — Ogaři. Obrázky z mor. Valašska. Napsal Jos. Kalda. V Praze
1905.

K Idu. — Otcíiv hřích. Napsal Emil Kaldunov. V Opavě.

Kaš. — Popis a rozbor nářečí středobečevského. Podává dr. Ant. Kašík.

V Praze 1908.

K o 1 k. — Doplňkv k Bartošovu Dialektickému slovníku moravskému. Vydal
Edmund Kolkop ve výroční zprávě Vyšší reálky v Jevíčku; I. za školní rok 1905.
až 1906., II. za školní rok 1906. — 1907. Slova jsou sebrána na panství stříleckém
v obcích Střílkách, Zastřízli, Četechovicích a Roštině a z části také na Jevíčsku.

K ř. — H a n. = Na té naší Hané. Napsal Karel Křen (Zgoda). V Brně 1889.
— P ř. == Tři hanácké příhody. V Olomouci. — Str. = Strýčkové z Moravy. V Olo-
mouci. — Koz. = Strýčkovy rozumy. Hanácké črty. 3 díly. V Olomouci. —

Krm. — D o 1. = Bratří Doliňáci. Povídka z dějin mor. Valašska. Napsal
Čeněk Kramoliš. V Opavě. — Obr. = Obrázky z Valašska. Ve Vel. Meziříčí. —

V c n k. = Z našeho venkova. Ve Vyškově. 1903.

K t. — Kottův Slovník. Díl III. — VII. incl. V něm jsou prameny a více
dokladů. Vz Předmluvu.

List. fil. — Listy filologické. 1909. str. 312.-313.

Mal. — Jiří Malovaný. Vz nahoře: Čcs. 1. a Předmluvu.

Mršt. — Ves. = Rok na vsi. Naps. AI. Mrštík. — D u š. = Dobré duše.
2. vvd. V Praze.

N á r. vest. • — Národopisný véstník. V. 19 — 20.

N a š. — Časopis ,, Našinec" vydávaný v Olomouci. Z jeho feuill. vyčerpány:
^.Obrázky z mého hanáckého alba." Píše Jan Vyhlídal. Roč. XLII. — XLV.

O n d r. — Veselé kousky Ondráše z Janovic. 2. vyd. V Brně.

P r e i s. — Nové obrázky a črty Gabr. Preissové. V Praze a Opavě. 1893.

P ř i k. — Hanácky pěsničke. Napsal dr. Ondř. Přikryl. V Brně 1900. —
Nov. = Nové han. pěsničke. V Brně. 1902.

Rud. — Ze slezských dědin. Od J. Rudy. V Brně.

Slám. — L y s. = Pán Lysé Hory. Seps. dr. Fr. Sláma. V Opavě 1891. —
PÍ. = Pletky. V Olomouci 1890.'

S p č. — Samo tihó. Hanácké črtv a obrazy. Seps. Jan Spáčil. V Olom.
1904.

Vyhl. — Alb. = Obrázky z mého hanáckého alba. Vyd. Jan Vyhlídal.
V|j01om. 1908. — C e d. = Slova a fráse na cedulkách. — D. = Hanácké děti. V Brně
1909. —Děd. = Z hanáckých dědin a měst. 2 díly. V Olom. 1902. — J a i". =
Pod jařmem. V Těšíně. 1905."— K r. = Kresby ze Slezska. Y Brně. — M a 1. — .Ma-
lůvky z Hané. V Kroměř. 1908. — Prus. = Čechové v pruském Slezsku. V Praze
1899. — R. = Rok na Hané. V Praze 1903. —Slz. = Naše Slezsko. V Praze 1903.
— V y s. = Příhody z Vysoudilova. V Brně. — Vz N a š., nahoře Čes. 1. a Předmluvu.

Z áh r. — Záhorská kronika. Vyd. dr. Fr. Přikryl. Roč. III., IV., V. V Týně
li Lipníka.

adestaci = attest, vysvědčení (o
chudí ilx-). Bys. Ves. 53.

ahežka = čejka obecná. Kt. V.

aji také = ani. Néni jich tam aji
pět. Kolk. I. 7.

akra = sakra. A., to je pěkné. Již.
Mor. Kt. V.

aksamitka = beranice ze zeleného
aksamitu lemovaná vvdřinou. Krm.
Obr. (3.5.

albo = anebo. Ostrv. Kt. V.

alleluja. První žena alleluja, druhá
žena vichtoria (viktoria), ale třetí
žena pro Boha otěké Kř. Roz. 70.

alovanti. Nepočká to? Ni, a. do
Trubkovic (hybaj)! Naš. XLI. U4.
1. b., Vvhl. Alb. 59.

ancejáš. A. jeden ancejovité! Naš.
XLIV. 148. 1. d. Vz anciáš. Bart. —

ancibér mírnější než anciáš. Kolk.
I. 8.

anča = zlatka papírová. Bys. 12().,
127.

anděl. To je a. se zlomeným kří-
dlem = kdo má levé rameno nižší.
Fl.x.

anděliše = bačkory, pletené pa-
puče, v nichž se chodí po andělsku,
t. j. ti(-h()učkn. v Bzimce. Kt. V.

Andrýs, Andrýsek, Andryáš = On-
dřej. Kt. V.

ani = jako. Já sem hnal ani větr.
Kldu 82.

antonobil = automobil. Naš.
XLllI. 131. 2. d.

antoryja = nějaká květina. V Pod-
luží. Kt. V.

apoštol = podpěra. Zahrádka je
podpíraná apoštolama. Folp. a. 51.
b., b. :i.

archymíř. Arch\míři mu daňku
vyzvihh. Vyhl. Děd. II. 71. a j.

armazgat se = někam dlouhou,
obtížnou cestou za deštivého počasí
jíti. r :\lístka. Kt. V.

armecek = darebák. U Místka;
Kt. V.

armecí = noční všeobecná pro-
hlídka (policejní). Val. Kt. VII.
1187 Vz Ječmínek.

askronom = astronom. Bvs. Fig.
19.

assenda = odvod k vojsku. Bys.
10!)., Vyhl. Děd. I. 7.

astrikán = astrachánská kůže.
Bys. 159.

astrikánka, druh čepice. Vyhl.
Děd. II. L72.

azór, azorák = krátký zimní lo-
denový kabát, hazór, hazorák. Kolk.
I. 8. — Talijánke strčit do kapse
v azóro. Spč. 70.

B.

bá, nobá značí pohrdám. Nobá,
to je cosi! Kaš. 89.

baba. Kozel jest nahoře pokryt

Šubou, čubou, babou = snopkem ob-
ráceným řiťovím \zhůru, aby kryl
kozel, kozelek. Vyhl. Prus. 57.

1

babka = žsna. Ukmpili mu babku.
Slám. Lys. 89. — B. = list jitrocele
většího. Fix.

babkář = piítel bab. žen. Slám.
P. 7:;.

babócat se lesem = choditi, aby
ho nikdo neviděl. Vyhl. Ced.

bábovice = pekáč na bucht \'. Kt.
V. !»:is.

babračka= babranice, mazanice.
Kt. V. 928. — B. = namáhavá,
zdlouhavá práce. Fl.\.

babrák, nadávka zedníkům. Kolk.
II. .'.5.

babravý = piplavý. B. robota,
oračka. Ostrv. Kt. V.

babrovat = usilovně prohledávati
zvláště kapsy. Kaš. 89.

babsko = babv (pohrdlivě). Kaš.
bi.

babúcat, babúňat = himotně hle-
dati. Kdlk. I. 8.

babuchna = stařenka. Kt. v.

babula také = bledě červená kráva
s bilvnii skvrnami. Fix.

babuša ^ hloupá ženská. Kolk.
I. s.

babušistý. Sr. babuša. Kaš. 55.

bácanec = rána do zad. buchta.
Kolk. I. 8.

bacat do čeho = stříleti. Spč. 19.
Bác ňó (flinto = odhodil ji). V\hl.
D. 144.

bacula, bacola = tlustv člověk.
Kt. V,

baculatý fagan = tlustý. Hor. 288.

baček = vepř, Kolk. i. 8., tlustý
člo\-ěk. G].

bačkatý. B. postava. Hor. Nov.
11'."..

badkat ^ naváděti. Kt. V.

badOCh ^ tlustý člověk s vclkvm
bri. lirm. Treb. Kt. V.

badúrat se komu = zdáti se. Val.
Kt. vil. 1189.

bagančár, baganč = rozbitá bota.

Knlk. 1. «.

bagaria = kůže; tlustý řemen. K(.
V.

bago = žvanec z tabáku. Olom.,
Slez. Kt. V.

bagožovat, bagovat = tabák žvý-
kati. V\lil. Slz. 152.

báha ^ bažení. Suš., Kt. V.

bahněnce = bahňátka. kočičkv.
Bart., Kt. V.

bahník = bahnitý rybník. Kt. V.

bahnút =- bažiti." Ostr. Kt. V.

bacharyja, bacheryja = abatvše,
Kolk. II.. '55.; koialka. Kt.V. Také =
čaj s rumem. Cil.

bachor, bachráč - tlustý člověk.

F<ili>. b. .'i. a.. Kaš. 151.

báchorec = báchor, Vvhl.; jedlík.
Fix.

báchořlna ---= nafouklé pečivo.
Kdlk. 1. 8.

bachráč = tlustý člověk. Kaš.
151. Vz bachor.

bachratý = tlustý. Folp. b. 3. a.

bachrňa = druh bílého pečiva.
Autr. 129.

baják = bajač. mluvka, žváč. Kt.
V.

bajat = vxkládati, vymýšleti po-
hádk\ . \'yh'l. Prus. 61.

bajdačka = žvast. Ostrv. Kt. V.

bajdák = bajač, mluvka, žváč.
PHb Kt. V. Vz baják.

bajdat =- zváti, tlachati. Kt. V.

bákat = mnoho mluvit o planých
věcech. Autr. 129.

bachroň = bachráč. Olom. Kt. V.

bakeša = bílá ovce. Kaš. 89.

bakešlstý. Vz Bakeša. Kaš. 55.

bál slaviti. Když později vínky,
nebo jak se nyní někde praví, bál
slaví, tu se napeče vdolečků, vrtanců
i cukroví, co duše ráčí. Vvhl. Mal.
i;is.

batamuťa -- pomatenec. Kolk. I.
s.

batamutJt také lháti, klamati. Kt.
\'.

baláňat = žvatlati. Val. Kt. VII.

1IS'.I.

balata - \eliké oči hl. u do])\'tka.
Autr. 129.

balcnút ^ do lobetu udeřiti. Míst.
Kt. \'

balda, balta nástroj na tlučení
máku. Folp. b. :i. a.

báleš, vz beleš.

baletívat s kým = tancovati. Bvs.
Fík. !'''•••

baligat = dělati klepy. Kt. V.

bálOha =- baliga. Bart. D. 198.,
la. V.

balounek. Pouštěti balounky (dý-
mu /. (Ivr.iky). Hlav. Kr. 15Ó.

bálovnlca = účastnice bálu. Mršt.
Ves. III. .S2.

bálovník = kdn se súčastní bálu.
Bys. Fií,'. -ISÚ.

barúchat = másti, plésti, Kaš. S!).,
hloupě mluviti. Kolk. I. 8.

baňa. A io bude b. (trefa). Spč. 50.

baňák =^ hrnec na mléko. Autr.
129.

báňar = zřízenec kostelní, který
v kostele mezi výrostky udržoval po-
řádek. Folp. b. .'5. b.

bančit = toulat se. Kt. VII. 1190.

baňdoch = břicho. Kaš. 89., Kt.
V. 941.

bandorec = břicho. Kt. V.

bandur = břicho. Kt. V.

bandurový notář = pokoutní j)í-
■sař. Fl.\.

baně = baňaté kalhotv hanácké.
Přik. Nov. 109.

baran = veliký kus bláta nebo
namrzlého sněhu; hlupák. Kolk.
I. 9.

barankář = obchodník s ovcemi.
Val. Kt. VII. 1190.

bařena = rašelina. Vvhl. Děd. I.
35.

barchubal' ^- beleš, osuch, nehezký
pagáčck. Kolk. I. 9.

barnoša = kráva podpálená. Kt.
V.

barnula - barnoša. Kt. V.

baroche, baroške také = plodv jeh-
ličnatvch stromů. V^-hl. Mal." 105.

bařovka = bařinná voda. Kt. V.

barušky = kočičky na jívě. Na
Kijetsku. Vyhl. Mal. 105.

baruša = stonožka, Kolk. I. 9.
U Bart. baruška.

barvotečka = barvútka. Nemá
b-čkv na sobě (je bledý). Olom.
Kt. V. 9S9.

basomský. B. práce milionská.
Hor. Nov. :iO.

basrman = hastrman. Vyhl. Kr.
46. a j.

baštón, baštún= úder, veliká rána,
štulec. Folp. b. 3. b.

bat ~ k\j. Ab\' sebú vzal bat.
Kldu. .H5. '

bátoš = kabela. Vytahoval z bá-
toša výslužku. Hoch. 92., Bvs. Fig.
9(i.

baťula = hlupák. Kt. V.

bazická = jehně. V Podluží. Kt.
Vil. lllil.

bázla - tetka. Hlav. Kr. 151.

bažgravý = blátivý. Kt. V.

bažica = mlsná ovce. Krm. Dol.
15., Kt. V. 956.

bažulácký. B. nohv = krátké. Kt.
V.

beberuše. breberuše = vši, hvd.
Kt. \'.

b8Č = bečení, pláč. Dá se do beču.
F'(il]i. a. 45. b.

bečátko = bečička. Kt. V.

bědačina = bídný stav; bídný člo-
\ck. I-^nlp. b. 3. b.

beďar = nadávka. Fix.

běda réta. Ale, ale běda réta!
Krm. Obr. 33. Vz réta.

bedefija = tlustá ženská. Kolk.

I. '.K

bsdnice, zdrobn. bedna. Hor. Nov.
34.

bšhúcky = běžně. Kt. V.

b3ChnÚt = hoditi. A bechnul s tým
na zem. Vyhl. Kr. 49.

bejchnút= spadnouti. Synek bej ch
do toho plesa. Vyhl. Kr. 47.

bejkovat = boj-kotovat. Kolk.

II. 3.-).

békovice = býkovec, ohon z býka
usušonv. Bys. 92.

békovňa = býkovna, chlév pro
obecného býka, do něhož zavírali
také provinilce. Vyhl. Mal. 128.,
Vvhl. Děd. II. 31.; Bvs. L59.

Bela - jméno psí. Vyhl. Mal. 128.

beTabÚch = ozembuch, potře-
štěnec. Kolk. I. '.».

beleš, báleš, béleška = vdolek.
Folp. b. 3. b., List. m. 1909. 312.,
Kt. V. 9í;3.

bělica = ovce všecka bílá. Krm.
Dol. 15.

belinka = troška, špetka. Krm.
Obr. 114. Sr. Bart. belina. Též jméno
psí. GI.

bělkařka= prodavačka bělek (hou-

1*

sek). Bělkatka tam ide každý deň.
Folp. a. 51. b.
bělohřibec, bělohřivec = kdo má

svétlé vlasy. Vyhl. D. 57.

bělohřibý, bělohřívý = běknlas^-.
Kolk. II. 'Mi. ^'z tam: hřiba.

běloperý holub. Kt. V.

Běluša = jméno krav. V\-hl. Mal.
]-'7.

beTuŠkat = spáti, také při kolé-
bání. Kolk. I. 9.

bělušky, druh jablek. Kt. V.

bsneš = zvláštní druh buchty,
jinde = koláč. Vvhl. Děd. I. 10. Vz
V. díl Slovníku. "

beranec. Vem mňa na beranca =
na záda. Krm. Obr. 1-tl.

beránkovec = kožich. Preiss. G.

běrba = brání, vinobraní. Kt.
VII. 1194. Vz bírka.

běsovník = běsník. Kt. V.

beti. ^Ii' mlači (mladší) zme jož
z jim-ho beti (bytí). Spč. 65.

bévání = byt, obydlí. Bys. 72.,
Naš. XLIII. 98., 1. c.

bévat = bydleti. Bévám za dě-
dino. B\s. 114.

bezdomovec = kdo nemá domova.
Ivrm, Wnk. 57.

bezkyd = vrchol hory neporostlv.
Fix.

beznaboh = neznaboh. Kolk. I. 9.

bezperacký, bezperačný = nezpů-
sobný, d<)\ádivý. Kt. V.

bibulka = mladá husa. Kald. 4.

bicí \-áha = \-áha u hodin řídící
odbíjení hodin, druhá je dócí (jdoucí)
váha. Bys. Fig. 297.

bičúvka = bičové (zpropitné ko-
čímu). Kt. V.

bída (suchá duše) = ryba. je jako
slánka, pleskatá, na modu (způsob)
šaráně. Vyhl. Mal. 12C. — B. =
koutnice (skříň). Záhr. V. 13.

blgan = surovec, nelida. Kolk.
I. 9.

bigiarka = žena žehlící karkulk\-
na dřevěné lidské hlavě. Vyhl. Prus.
71.

biják = práč, rváč. Vyhl. Alb. 8.,
]I..r. .'-}().

bijatyka = bitka. Kt. V.

bílek = věznice. Do bilka někoho
zavříti. Vyhl. Děd. I. 91.

bily. Zavalovat bily v očích =
hledět tak zamilovaně, že zornice
pod víčky zmizí. B3-s. Fig. 174. Sr.
Bílé = bělmo.

bínkat = hráti o knoflíky nebo
o grejcary. Kolk. I. 10.

birČistý. B. vlna = krátká a hustá.
Kt. V.

birda = křikloun; buřič. Kt. V.

bírka. vz běrka. Kt. VII. 1194.

biřmůvka = biřmování. Kt. v.

bisaga = chlap. Kt. V.

biza = hloupě se smějící děvče.
Kolk. I. 10.

bizán = zarputilec. Kolk. I. 10.

blacga = měkká věc. Kt. V.

blaptačka = tlach. Kt. V.

blaptala = žvanil. Kt. V.

blatnice = chalupa z bláta udě-
laná. Kt. V.

blavkat = hleděti, čuměti. Kt.
Vil. 1197.

blavonit = tlachati; b. se = silně
se siii;iti. Folp. a. 27. b.. V}hl. Ced.

blavúňat = blavkati, ' štěkati.
Folp. a. 9. a.

blázgatsa = choditi blátem. Folp.
b. 4. b.

blazina = peřina. Kt. VII. 1197.

bláznivý = snadno se plašící.
Blázni\é koně. Kaš. 90., 110.

bledina = bledé děvče. Ta nadutá
blcdina' Preiss. 4.3.

bleďochy = druh brambor. Kaš.
1 :!.").

bleptačka, bleptanice = žvast.
Kt. V.

bleška ^ knoflík bez ouška.
Piik. Nn\-. lOii.

bléžet = ubližovati. Ale bléžet si
také nedá. Kř. Rez. II. 199. Vz
neblížiti.

bifkat = nadávati. Kt. V.

blchtat ^^ bublajíc se vařiti. Kaše
brchce. Kolk. 1. 10.

blim = blin. Přik. Nov. 109.

blinkat = zvoniti. B. při pozdvi-
hování, na mračna. Hrb. Děd. 50.,
129.

bltzna uiodřina. Kt. V.

blomat — toulati se. Kt. V.

brombé(í)lat = houpati, klátiti
hla\ni' iidhania. Kolk. I. 10.

bloncat se také = házeti se. Bvs.
Fig. 22(t.

blonďák =světlovlas_ý člověk. Bvs.
Fig. 130.

bTptat = rozvářeti. Kolk. I. 10.

blud = bloud. Kt. V.

bluncat se = toulati se. Kt. V.

bluňka = bobule na bramboře. Kt.
VII. llítí).

blunkat se = objevovati, potulo-
vati se. Tu se blunkají cigáni. Hrb.
Děd. 1^14. Vz v Bart. bluncat se.

bluščít se = svítiti, lesknouti se.
Ten sr blušcí. Krm. Obr. 75., 79.

bluškvor = puškvorec. Fix.

blVa, bivoň = hlupec; surovec.
KoLk. 1. 10.

bivačka = špatné jídlo. Kt. VII.

II '.•'.).

bivoňský = sprostý, neotesaný,
surový. Kt. V.

bobáky (papučky) = malé koláčky
nadité mákem, upečené a pomazané
medem. \'\hl. Slz. 12.

bobčák = tlachal. Kt. V.

bobčit. Něbobč darebninu = ne-
mluv marně. Fix.

bobek = malý, nadut v člověk;
malé dítě. Kt. V.

bobinec = bobek (trus kozí, ovčí).
Kt. V.

bobovnisko = bobiště. Kt. V.

bobřlnec = ovčí trus. Fix.

bobrovisko = místo bahnité. Kt.

v.

boč = neboť. Vz Kt. V.

bOČina = vedlejší údolí. Vz Kt. V.

boční = vedlejší. Má přes štere
■sta bočních dlohu. Naš. XLV. 105.
1. b.

bOČnice = boční kapsa (u vesty).
Hor. I-')., Krm. Dol. 44. Též = boční
deska u vozu. Han. Gl.

bodidlO = bodec. Kt. VII. 1199.

bodli = jehličí. Kt. VII. 1199.

bódnice = široká plachta, kterou
oddělili šestinedělku od ostatní svět-
nice. Piik. Nov. 109.

bogdál = čáp. Bys. Fig. 259.

bogdalec = naháček, ocún. Škodí
dobvtku. Vvhl. Mal. 10(i.

bohoň = božec (zaříkávač). Krm.
Dol. 5ii.

bohušky = bůžky. Tam měli
takové bohušky. Vyhl. Děd. I. 74.

boj — jméno psí. V\-hl. Mal. 128.

bojazllvec = bázlívec. Kt. v.

bojazný = bázlivý. Kt. V.

bójka -^ bázlívec. Folp. a. 29. a.,
b. 4. a.

bok. Cesta ide bok dědiny (mimo
dědinu). Kaš. 82.

bokan = ohníček na poli. Kolk.
II. ••'.5,

bolestný deň = velký pátek.

Piik. (i;!.

boleznice = rodička. Sušil. II. 49.

boiíčka = bolák, bolesť. ^Modrá
boheka. Vvhl. Prus. 74., Kt. VII.
1199.

bolont = mluvka. Fix.

bombelačka = bombel. Kt. V.

bombélat = pomalu jíti. houpati
se. Filip. b. 4. a. Sr. bombél.

borcuch = malý' bochníček. Kt. V.

borgeň = burda, cukrová řepa.
Bvs. Fi.íí. 297.

bóřka (bouřka) = zbytek nádivk\'
do jelit, na kterou se již nedostalo
střev. Vyhl. Ced.

bOSOrka také = žena, která dlouho
do noci vysedává. Folp. b. 4. a. Sr.
bosorák.

bosý. Bosá kůže = bez obuvi.
Hoch. 100.

botina, botovina = kůže na boty.
Kt. v.

boucka, bucka, pucka = míč. Kt.
V.

bouda, bóda. búda = baldachýn
nad postelí. Naš. XLII. 154. 1. a.

bouračka = bourání. Kt. V.

bouřit = tlouci na dvéře. Vstávej,
kdosi k nám bouří. Kř. Roz. II. 27.

božčejší = svátečnější. Oblékl se
do ne j božce jších šatťi. Naš. XLIV.
105. 1. c. Sr. nébožčejší.

bože = bos "je, bo jsi je, nebo jsi.
Bart. Dt. 23G.. Kt. VII. 1201.

boží chlebíček = námel, paličko-
více nacho\-á. Vz Kolk. I. 10.

božirovat, bužirovat = utráceti.
Kř. Roz. III. 20.

božný = zbožný, nábožný. Vz Kt.

^^

božovat = bědovati. Kř. Roz. III.
13">.

brabaška = mravenec. Bylo jich
tam jako b-šek (mnoho). Mršt. Ves.
II. 40-2.

brablenisko = mraveniště. Kolk.
I. 10.. Autr. 129.

brablenčit = býti pilen jako mra-
venec. Bys. Fig. 249.

brakúvka = v\brakovaná ovce.
Kolk. I. 10.,

brambor = mramor. Vvhl. Děd.
I. (i2.

bramborat se = téci; ubírati se.
Kt. VII. 1202.

brambořit koho = klamati. Kolk.
I. 10.

bramborový = mramorový. Bram-
b<>ni\v stul. Bys. Fig. 190.

bramorka = mramorová osélka.
Slez. Kt. VII. 1202.

břaňk, břiňk = zvuk kovu. Kosa
má dobrý biaňk. Kaš. 90., Kt. V.

brášek, zdrobn. brach. Kt. VII.
12():í.

brblat také = tlachati. Eh ne-
brbléte. Mršt. Ves. VIII. -.M.

brblavý. B. žena = breptavá, žva-
nilka. Kt. V.

brblena = brblavá žena. Kt. V.

brboncení = brebentění, brblání.
Bvs. Fig. 252.

brcat = nohy při chvizi nadzdvi-
}i()\ati. Kt. V."

brcavý = kdo brcá. Kt. v.

brčák = člověk reptavv. Kolk.
1. II.

brčit se = plašiti se; náhle se roz-
hněvali. Kolk. I. 11.

brčka — nohy. Natáhnout brčka
= zemříti. Kolk. I. 11.

brdečka = noh v. Polámat konui
brdečka. Kolk. I. 11.

brdol, brdolec = pole na stráni.
Kolk. li. .1.-).

bře' - bich. Ukázal rokó (rukou)
na bie. Kř. Roz. 4.

břečka = lízačka, rozvařené švest-
ky. Kolk. I. 11.

bředisko = rheumatisnms. Kaš.
90.

bředitse= dostávatibřed.psotník;
zapomínati se zlostí. Kolk. I. 11.

břenk = zvuk. Dež se řekne Ho-
lomóc. má to jakése břenk. Spě. 70.

břest = buk. Káceli jsme břest.
Bys. 11 .i.

brevanč = nepořádně, nerozumně.
Nechod tak b. Kolk. I. 11.

březák = březovv prut. ošvihel',
hatina. Kolk. I., 11., Fix.

březatý = košatý. Kt. V.

březúfka = voda z břízv. Ki^lk.
I. 11.

březula = červená kráwi s bí-
lými skvrnami. Fix.

brhér = chasník naproti dítěti.
Kolk. I. 11.

břídák, nadávka. Vyhl. Prus. 5.5.

břídit se = prudkvm smíchem si
škoditi. Autr. 129.

břilastý = břílovitý. Kt. V.

břilkovitý. B. země. Vz břilka.
Kt. V.

břím =^ modřín. Kolk. I. 11.

břimúfka = houba rostoucí pod
břimcm, podobná klouzku. Vz
Kolk. I. 11.

bříňat = řinčeti. To si mosel člo-
věk zandat uši. jak to bříňalo. Kald.
29.

břinět = strašiti. Tam dvcky bři-
nělo. Kaš. 147.

břink. Do kupu nebylo chuti a
brinku. Hlav. Kr. 97. Vz. břaňk.

břinkáč = druh knoflíku. Hrb.
Dt. ;í:;.

břínkačka = špatná muzika. :\Iršt.
Ves. I. 4(J.

břisk = vřesk. křik. Na ten břisk
přiběhla divoženka. Vyhl.D. II. Hil.
Sr, břiskat, vřískat.

břístek = břest. Bvs. 102.

břít = holiti (bradu). Kt. V.

brkat o štěrk = kk)pvtati. Mršt.
Ves. I. 44.

břknút = utéci. Břk dómu! Kaš.
147. B. klopýtnouti. Autr. 129.

brlinový strop = z brlin. Kt. V.
Vz hrlm.i.

brlomtit = nejasně mlu\iti. Cosi b.
B\>. liK. li:5. Sr. Bart. brlomtat.

brložit = ležeti (opovržlivě). Vz
Kt. V.

brmba, bumba = \ada v dětské

inluw. Kolk. I. 11.

brmbat = bumbati, píti v dětské
nilmě. Kolk. I. 11.

brnčák, bunčák = čmelák; kámen,
který prudce hozen jsa s kopce dolíi
brnčí. Kolk. I. 11.

brnčál = hovnivál. Kt. V.

brnkáč = rolnička. Korba v štěr-
iháni laděných brnkáčú jen letěla.
Mršt. Ves. "lII. 47.

brnkat = drnčeti, se třásti. Okna
a dveře brnkajóodhloko. Vvhl. Děd.
II. 22.

brnoživý = šukavý. Vz Kt. V.

břo' = břicho. Déte si na břo' pe-
reno (peřinu). Kř. Roz. 65., 8-5. a j.

brodidlo v obci = louže, jezírko,
r\bníček. Hrb. Obr. 14.

brodisko = místo, kde se koně
br.idi. hiža. Kolk. I. 11.

břochal = břicháč. Naš. XLIV.
(>. 1. b.

brouhat se = broditi se. Děti za
tm\' bri)uhaK' se do školv. Mršt.
V.š. 11. 4."^;?. "U Bart. brouchat.

bronč = brvnda, patokv. Kolk.
I. 11.

brončovat = brvndati. Kolk. I.
1].

brožit = znamenati, bedeuten.
\'z Kt. V.

brsatse = brchati se. Kt. V.

bručál = hovnivál. Kt. V.

břudný = špinavý, vz břud.
Kt. V.

břuchňák = břicháč. Kt. V.

brumta = bručoun. Kt. V.

brumtat = bručeti, mumlati. Kt.
V.

brunclák = hrnec dobrý na sádlo.
V\hl. ťed.

brusák = brousek. Kaš. 90.

břuša =^ břicho. Kt. V.

brúzgat sa = brouzdati se. Folp.
b. 4. a., a. 13. a.

brydovat = ustavičně mhuiti.
Kt. V.

brydnúc = broditi se. Ostrav. Kt.
Vil. 12()(i.

brýle = brykule. okolky; naděje,
laskomin\-. Dělal mu brýíe. Kolk.
I. 11.

brynzar ^ kdo dělá brynzu. Us.
brzgnút = brzditi. Vz Kt. V.
brznik = brzák, chroust. Kt.
\'ll. 120.;.

bubáček, bubák = veš v dětské
řeči. Kolk. I. 11.

bubny = kalhoty nafouknuté,
plundry. Kldn. 110.

bubotat = často bubati. Folp. a.
27. h.

bucat, bucinkat, bucuškat =^ leh-
nouti, spinkati, hajati líolk. I. 11.,
Kt. V. — bucnút = udeřiti. Kt. V.

bUČalka =-- kráva pořád bučící.

Hla\

i:,

1:íí;.

bučavý = mnoho bučící. Bukavá
kráva. Hlav. Kr. 140.

budulínek = jméno psí. V\hl.

Mal. I2S.

bufik, bufina = jméno psí. Vvhl.
Mal. 128.

bugál = džbán, z něhož se pilo
při obecních pilkách, desátkový
džbán. V3'hl. Ced.

Bůh. Dáti komu pána Boha ==
dáti mu křesťanské pozdravení.
Vvhl. Prus. 48.

buchtař = kdo rád jí buchty;
vojín .'i. nebo 54. pluku ležícího
v Olomouci nebo v Kroměříži. Vvhl.
Mal. 1;í8.

buchtička = černobílá, kožešinová
lemovka okolo kožichu. Ivt. VII.,
1207.. Hrb. Obr. 79.

bujačinec = chlév pro býka. Kt.
\11. 12U7.

bujai! = buiný člověk. Mršt. Ves.
1. .■;."):í

bujit =^ tučným činiti. Kt. V.

bukovinka = jméno krav. Vvhl.
Mal. 127.

bukša = otvor pro osu do kola,
něm. Biichse. Folp. b. 4. a. Železná
roura ve hlavě kola, do níž vstrčena
jest náprava. Kt. V.

bulat = káceti stromv. Bulat co
s kým. Kldu. 4.

bulatý = tlustý. Kt. V.

buiíje, bulja = pítka, nevázaná
veselosť (noční) ; hromada, shromáž-
dění, veselá společnost. Bvs. Fig.
132 a j., Spč. 99. Sr. v Bart. bula.

bumbela = hlupák. Kt. V.

bumbík = knoflík. Bumbíkybrus-
lek zapnouti. Vyhl. Prus. 68. —
B. = nějaké cukroví? Dal dva krej-
carv na bumbíkv. V3hl. Jař. 18.,
Ces'. 1. IX. 147.'

bumbilák = kulaté ovoce z kob-
zoli. Vz Kt. V.

bumbílat = kolíbati, houpati.
Vz Kt. V.

bumbotat = brblati. Kt. v.

bunclák. B-kj- = kamenné ná-
dob\-. Kklu. llY).

bunčák, vz bmčák.

bunček = kdo často pláče, vřeští.
Kt. V.

bunčet = bručeti, ňuhňati. Kt. V.

bundačka = loudavá práce. Vz
Kt. \'.

bundáš = sprosťák. Kt. V.

bundat se = toulati se. Kt. V.

buně = červené hanácké kalhot}-.
Kolk. I. 11.

buněk = žalář. Laš. Kt. VII.
1207.

bungOŠa = jméno krav. V\hl.
Mal. 127.

buntek =
V\hl. Prus.

buntovat.

buráci. \'al.

buntýř

boční rozparek u galat.
()8.

Cosi mi v břiše
Kt. VII. 1207.
rebellant. Vyhl.
bunžírovat = bužírovati.
11. ;!:..

burák = malv a hrubv
r\b\-. Vyhl. Mak 124.

buran = silné, nepokojné dítě.
Kt. V.

burčák = zimní sukně. Kt. V.
burda cukrová řepa. Bys. 159.
burdina, burgin = řepa. Vaří se

b-je =

Kr. 32.

Knlk.

sak na

proti kašli. Semeno jest proti os3-pám
dětskému. Vyhl. Mal. lOG.

burdiSkO = pole, kde roste burda,
cukrovka. Kt. V.

burdový = cukrovky, burdy se
'. ýkajicí. Kt. y.

buřík = silný, zavalitv hoch. Kt.
VIL 1207. Sr. u Bart. burek.

buřivoj = silný, zavalitý- výrostek.
Kolk. II. 35.

burtrík = komůrka na harampátí,
curdik, surdík. Kolk. I. 12.

buznice = obec. věznice. Kldu. 78.

bužirovat = hýřiti, lumpačiti.
Bys. 11.-).

býčacko = býček. Hořen. 248.

býčura = veliký, silný býk. Kt. V.

býk, bík = druh"^ kulovatvch
švestek. Kolk. I. 12.

býkárna = békovňa. Folp. a. 15.
a.. 2S. a.

bykovat sa = hra tyčemi na tlustší
straně železem obtěžkanvmi, leh-
kým pohybem se odrážejí od země.
Folp. b. 4. a.

býti. Ja s vámi nesu (já s vámi
nehraji). Naš. XLIII. 128. 1. b.

bytování = b\t, obydlí. Kt. V.

bytovisko = bydhšťě. Kt. v.

býváni, vz bévání. Hořen Nov. (Uj.

bzdina = skoro nic. Dostal tam
bzdinu. Autr. 129.

bzdinec = nic. Kolk. I. 12. Do-
staneš h.

bzďOCh = člověk snudutý, prdoch.
V\hl. Ced. — B. = zajíc (Uhřice).
Knlk. I. 12.

bzenčanka = žena ze Bzence: ho-
kvuárka. z.linářka. Kt. VII. 1208.

c.

caba plichta při hře o knoflikv. cacorka také — vemeno. Kt. \11.

Kolk. I. 12. " 1209.

Cábala = kdo cábá, kolébavě caflikovat koho, se s kým = vaditi

chodí. Kt. VII. 1209. se. Folp. 1). 4. a.

cabit se ^ upejpati se. Vz Kt. V. cagoň = větší děcko, které b\- se

cabka dřevěná brzda pod kolo. rádo ještě pěstovalo; nezvedené děc-

Kolk, 11. 35. ko. Kt. V.

cagor = výrostek silný, zdravý.
Ivolk. I. 12.

cahón (čahoun) = ulička mezi
■dvěma staveními. Vyhl- Ced.

cahousy = končina polností. Kt.
V.

cajkat =- jíti (o dětech). Kt. V.

cakrovitý. To je cakrovitv na tem
světě. Naš. XLIV. 13. 1. c.

caláň = dospělv hoch. Val. Kt.
VII. 1209. Vz u Bart. caloň.

cambrlat = klinkati, zvoniti. Ho-
řen. Nov. 42.

camfór, camfórek = utrženv kus
látky. Autr. 12'.i.

candra =- utrhaná ženská. Kolk.

I. 12.

Cangat = loudavě choditi. Kolk.

II. :!.-..

cangie = zoubk\' u obojku. Fulp.
b. 4. a.

canit = tlachati, žvaniti. Kt. V.

cap = stiáp, ženská nepořádně
ustrojená. Kolk. I. 12.

cáp = ovce s dlouhou vlnou;
lenoch. Kolk. I. 12.

cápat se na koho = utrhovati se,
sápati se. Kt. V.

capavý = kdo chodí pěšky. Te
capavé pěšáko (infanteristo) ! Hlav.
Kr. 127.

čapka husí = samorostlík (rost-
lina) ; čapka kočeči = dvoudomá
protěž. Vyhl. Mal. 107.. 108. C.
kočičí = noha. Naš. XLIII. 2. b.

caplovat. Pes se caploval (škubal)
a v\-trlil čepek. Vyhl. D. 138.

capnút = udeřiti; zahoditi. Vz
Kt. V.

Cápovica = ovce s dlouhou vlnou,
cáp.

capúr, capúrek, capórek = malý
cap; malv, slabý člověk. Folp. a.
28. a., b." 4. b. '

Caputky = nožičky (v dětské řeči).
Kolk. I. 12.

Cára = ženská nepořádná. Co dělá
cárá? Šije a pára. Kolk. I. 12.

casin = nespořádanec. x\utr. 12íl.

cátka = nádoba na mléko. Kt. V.

cebik - pláč. Kt. V.

ceboike, cibulky = druh hrušek
podoby cibulové. Vyhl- Ced.

cebonit se = brečeti, šklebiti se.
Kt. y.

cebulastý = cibulovitý. Kt. V.

Cecan = výtok od vodovodu.
Bys. Fig. 178. C. = sifon (u so-
dovky). Spč. 02.

cecór. Krev hnala se cecórem
(proudem) z nosu. Bys. 113. Je
mně teplo, že cecórem pot ze mně
teče. Vyhl. Ced.

cedílko = cíp košile dítěti vzadu
z gati v\'čuhující. Kolk. I. 12., Naš.
XLIII.' 143. 1. d.

cedzok = cezák. Laš. Kt. VII.
12()'.i.

cegánsky tvarňžke = slez obecný.
V\hl. -Alal. 106.

Céchůvka = sekyrka, kterou se
stromy cechují. Vyhl. Mal. !)7.

cekr — ? Skoláci kladou knížky
do kabel\-, do pošv^■, do cekru.
Slez. Ce;-,.' 1. IX. 148.'

celučký, celunký = celý, celičký.
Kt. V.

cembala = člověk loudavé chůze.
Ze jož deš, te cembalo. Vvhl. D. lo5.,
Ced.

cepař = kdo bojuje cepy, Slám.
Lys. 230; kdo cepy dělá; kdo píše
cepovým slohem. Vz Kt. V.

Cépek = cípek. Vyhl. Slez. 52.

čepíc = násada cepu. Folp. a.
29. b., b. 4. b. Sr. cep.

cepovat koho = por.ilouvati. Kolk.
I. 12.

cepovica = hůl cepu. Kř. Roz.
111. 221.

cernovat = čistiti. Folp. b. 4. b.

cerovat = míti úbytě. Kolk. I. 12.
Něm. zehren.

cet. Bvl cet = potichu. Kolk. II.
35.

cezák = cizák. Bys. 101.

cezan = stav na potocích, po kte-
rém voda do podstavených nádob
stéká. Vz Kt. V.

Cibulňačky, druh hrušek. Vz Kt. V.

Cibunka = lichotné jméno husí.
Vz Kt. V.

Cicatý = ceckatý, velkých cecú.
C. kráva. Kt. V. "

Cicek = bradavice na prsu, ve-

10

meni. — Kozí cickv = druh hrušek.
Kaš. 90.

Cickat = ssáti: usilovně žádati,
louditi. Všecko bv na tobě vvcickal.
Kaš. 90.

CiCOnit Sa = plakati (o dětech).
Kaš. '.»().

CiCÚrek = tenký proud vody,
kterv se na konci v kapkv rozděluje.
Val."Kt. VII. 1209.

Cicvárové semeno = cizrna. Fix.

cifka, cívka = dalekohled. Vvhl.
Alb. 7.. Mal. 122., Vyhl. Děd. I." 17.
— C. =- žengle. Kt.VlI. 1212.

Cigamiga = cikán. Kolk. I. 12.

cigánstvo = lež. To je cigánstvo.
Slám. L\s. 2.")!).

cigány = modravé brambor\';
druli jablek. Vz Kt. V.

cigáry = orobinec (rostlina). V\hl.

Mal. lo;;.

Cigóra. Hra na cigóru. Vz V\-hl.
1). 111.

cimbuřáky = peníze. Fl.\.

ciment. Pivo netočili do cimentu,
nýbrž jen do plecháčů. Hoch. íiO. Dle
Bart. = plecháč, ale zde jest to ná-
doba jiná. Dle Piik. = plecháč,
mazák.

Cingat = toulati se. Kolk. I. 1:5.

cingiTa = vysoký výrostek, ne-
mdtiira; tulák. Kolk. I. l.'i.

cigietat, cinglet komu = zvoniti

umíráékcni. Kt. V.

CÍpák = neobrovnaný kožich, po-
něvadž cípy (noh\' od kozí) nebyly
odřezánw V\hl. Prus. (59.

cirifáť = okolky. Kolk. I. 1:5.

Ciryna = jméno krav. Vvhl. Mal.
127.

Citerák ^ nějaká b\]ina, jíž se
léčí kráv\'. nemohou-li žádné potravy
požívati! Vz Vyhl. Mal. 129.

cívka vz (ífka.

cklo sklo. la. \\

cinorka, crnerka, cmor = cmer,
kal /, ri)Z])ušlénéli.'i máslo. Kolk. I.
13. Pekáčkv s oškvark\' n. cmorcm.
Hrb. Obr. 290.

cmrdola = člověk nevýřečný,
k iii(cmii. R\s. Fig. 2(')'i., 297.

CÓfnót, CÚfnÚt Nésó-le tam, hř
na ně, só-le tam, cófnem (o Haná-

cích povolných a měkkvch). Hlav.
Kr. 171. '

COhnit = tahati, bíti. Folp. b. 4. b.

COChat = zdlouhajíti. Folp.b. I.b.

CÓClina = ušpiněná, ucouraná
ženská. VVhl. Ceď. Vz Cuchna.

COkrena = cukrvna, rábka. Vvhl.
R. (59.

cokrenový. C. polévka = z cu-
kr\ně či z rábky. Vyhl. R. 68.

Coránek. Kotvlek s coránkem
(s truliirkou). Vyhl. Děd. I. 38.

Cpelit = šťouchati. Kaš. 90. Vz.
v Bart. špelit.

crbkat = kapat i. Kt. V.

crbonit = kapati. Kt. V.

crgonitco = pielévati. Kolk. 1. 1:5.

Crháček = Cyrill. V\hl. D. 49.

crkalka = kráva, která jen crká,
málo dojí. Kt. V.

ctižádba = ctižádosť. Kt. V.

cuďák = déšť. Kt. V.

CÚhat koho = bíti. Kolk. I. i:5.,
Kt. \'. Nvcúb.al mu řemenem. Vyhl.
Ced.

CUCllánek = pohozené drobty
jídla. Vz Kt. V.

cuchna = ženská nchospodáiská.
Kcilk. I. 1:5., Folp. a. 28. a. V Bart.
cuchaňa. Sr. cucha.

CUChtat = muchlati. Kaš. 90.

cukrárna = cukrovar. Cvikla se
pnxhiw do cukrárny. Vyhl. Prus. ")8.

cukrovar = cukrái-. Kolk. I. 1:5.

cukrovářka = cukrářka. Kolk. 1.
i;5.

cukrovky, druh sladkých hrušek.

V\lll. Crd.

CUlíČek --- hubička u hrnce. Folp.
b. 4. b. Vz cupléček.

CUmel = opilec. Kcrámátakovvho
comla. Naš. XLlll. 1:55. ]. c. '

CUmpola, nadávka. Vyhl. Prus. .")5.

CUndat se = sem tam choditi
zvi. za deště. Kt. V.

Cundr = dohazovač. B\s. KiO.

cundra - Bart. cunda.

cundrat sa == choditi po rose,.
\' d(>ti. Za( imdraný. Kaš. 90.

cundrovat = dohazovati. Bvs.
102.

cupan --- cop. lelík. Kt. V.

cůpek tanec. Kt. v.

cupléček, cupliček = n nádob w-
ční\-ající cásť, jíž kapalina se vylévá.
Vvhl. Ced. Sr. culíček, hubička.

CUplík = culík, hubička u nádobv.
Ivilk. I. 1:5.

CÚrat sa = přecházeti z místa na
niisli.i; ciindrat sa. Kaš. !)0. Sr. cou-
rati.

curdík, surdík, vz burtlík.

curúček = crkot. Voda teče
c-Ckein. Kt. V.

cvachat = namáhavé pospíchati.
Ki)lk. I. i;i.

čvachtá = náhlé ukončení jednání.
Knlk. I. 1:}.

cvek = kousek hladkého dřeva,

jímž vážou ze špagátu rybářské sítě.
Vyhl. Mal. 124. — c.' v Brně ==
buřt (cervelát). Vyhl. Ced.

Cverhok = nástroj podobný dlátu,
opatřenv dlouhvm topňrkcm, Ifi až
18 palců dlouhý a tři čt\-rti palce
široký, [im se kope jako motvkou a
d]ab(ni \roky. Vyhl. Mal. 102.

CVikla = cukrovka. Vyhl. Prus.
■")7. Na Kyjovsku = řepa pro do-
bytek, listnatá, s velkými červený-
mi kořeny. Vyhl. Ced.

CviklOVý = ze cviklv. C. salát.
Kt. V.

CVOkaně =-^^ druli hmšek. Kt. V.

Cyroš = Cyril. Kt. V.

Č.

čabatáčka = děvčátko. Kolk. I.

I-'!. \/. násl.

Čabalák = strašák z hadru uro-
bený na zajíce; malý chlapec; hlu-
pák; trpaslík. Kolk. I. 13. Vz gryc.

čaban = ovčák. Kt. V.

čabařit se ^ broditi se. Kt. VII.

I2U.

Čabrat sa = rousati se ve vodě.
Ivaš. '••<>. U Bart. = pomalu jíti.

čačavka = kočka. Kt. V.

Čadný = čadivý. Kt. V.

Čága jménokoní. Vyhl. Mal. 127.

Čagan = člověk vvsokv, čahoun.
Kdlk. 1. 1:?. " '

čagarovat = utíkati. A gde tý
hus\- čagarujů? Kaš. 138. C. = na
ulici vykládati. Kt. V.

Čagle = dlouhé nohy. Kaš. 90.

čáhnút po čem = uhoditi. Kt.
VII. 1215.

Čachat = jechat. jíti. Val. Kt.
\1I. 1215.

Čaja = čaj; cikánka; nadávka.
V/. Kolk. I. U.

Čaláinat = počínat choditi. Kolk.
I. II.

Čamajda = čuhajda, nepočestná
osoba. Olc.m. Kt. V.

Čamamura, nadávka: Ty čama-
muro! Spč. !)2. Vz čamura, čára-
ní ur a.

Čamara = šňůra. Kabát čama-
raim obšitv. Hrb. Obr. 82.

Čambrlat = ve vodě se máchati.
Kt. V.

ČamčOVina = nezdravé jídlo. Kt.
V.

Čámnút = plnou hrstí sáhnouti.
Kt. V.

Čam pálena = děvče, které se
čampá. Ivt. V.

Čampnút = stoupnouti. Vz Kt. V.

Čatnpulka. Hra na č-ku = na se-
dačku. Fix.

Čamura = nadávka. Ale ta ča-
mura farská (o hospodyni). Naš.
XLIII. 110. 1. c. Sr. čamamura.

Čančarat = mokvati. Vz Kt. V.

Čangál = v\táhlv člověk. Kolk.
II. :\r>.

Čangály ^- dlouhé, neohrabané
noh\-. Kt. V.

Čapáč = čapatý člověk. Kt. V.

Čapačka = ťápačka. roziídlé bláto
na cestách po dešti. Kt. VII. 8[)9.,
Kt. V.

Čapák = silný zavalitý člověk.
Kolk. I. 14.

Čapat = srážeti (jablka). Kt. V.

Čápi capa = šípatka (rostlina).
Naš. XLIII. 43. 2. d.

Čapjačky = v dřepu. Kolk. I. 14.

Čapka — pták podobný volavce,

12

je šedý a má dlouhý chřtán. Vvhl.
Mal. 118.

Čapky jíti = čapkavě. Kt. V.

Čapla ^ volavka. Kt. V.

Čaplavě choditi = sehnutě. Ivt. V.

Čaplavý. C. chod. Vz čapkavě.
Kt. V.

Čaplenka = slepice, která si čapne
a dá se chvtiti. Vyhl. Ced.

Čapnouti. Tak to čaplo = sedlo,
dopadlo. Vyhl. Děd. I. 95.

Čaproky = třapce, kvastle hed-
vábné nebo z iiné látkv. Vyhl. Slz.
192. V Bart. čaprák.

Čapuša = malá, tlustá ženská.
V\-hl. Ced. Sr. v Bart. čaptuška.

Čarabór = veliký klobouk hlavně
ženský. Kolk. I. i 4.

Čaratnura = nadávka. Hlav. Kr.
139. Sr. čamamura.

Čára atky = zadek saní. Kolk. I.
14.

čarovnice = čarodějnice. Slám.
PÍ. TU.

Čásnút koho = uhoditi. Kolk. I.
14.. Fix.

Čé = čaj. Ešče jeden čé. Bys. 105.,
Bys. Fig. 176.

ČeČOVJanka = sláma z čočky. Kt.
V.

čečovnice čočka. Kt. V.

ČeČOvniskO = pole, kde roste
čočka. Kt. V.

Čečuvkový. C. polévka. Vvhl. Děd.
I. ;'..-..

Čéhaná — čumenda, čuměná, ci-
věn;!. Jiti nu čéhanó. Hoch. 4l.

Čecher = ostrý hřeben hory po-
rostlý lesem. Val". Kt. VII. 1217.

Čechy = jméno bramboru podlou-
hlých, žlutých s četnými ok\'. Kolk
I.lt.

Čelo trok = čásť ta, která jest mez
dvěma uchy do šířk\' jich. V\'hl
Mal. 102.

Čemera = neplecha; ničemná věc
snu-. \šilijaká. Cemera v struze
Bys. Fig. 258. Jak dež člověk ve
táhne v sako čemero o nás v řiče
Spč. 100. Než tá čemera ,,rcgula de
tri" podchetne. Bys. 40. Bylo tam
studentvi jako čemery (mnoho).
Vyhl. Alb. 45.

čempelák = kudla. Kt. V.

cena = strach. A měla sem ceno,
abe to naši nepoznale. Spč. 30.

Čep v hrdle = čípek. Záhr. III. 18.

Čepáček = hhněná hračka. Hrb.
Dt. 99. Vz. čepák.

Čepce = orlíček (rosthna). Vj-hl.
Mal. lOfi.

Čepík = čípek v krku. Kt. V.

Čepit také = biti. Kt. V.

Čepkový. C. mléko = z krajáče
dírkou nade dnem učiněnou vypu-
štěné tak, že v krajáči jen smetana
zůstane. Kt. V.

Čepunka = hlava; střep. Vz Kt.
V.

čeřeňovice = dvě ohnuté hulkj-
čeřenu křížem přes sebe položené.
Vyhl. Mal. 125.

Čerepaňa = veliká, neforemná
hlava. Kt. V.

Černoch = jméno kraví. Vyhl.
Mal. 127.

černučičký. Cemučičké peří =
jtMimé. k\'pré a sytě černé. Folp.

a. 27. a. '

Černula = kráva černé bar\-y.
Kaš. 53.

Černý = černé maliny = ostru-
žinw Fl.\.

Čertí ocet = potměchuť (rostlina);
čerti pivo a čertovo peří = kaprad
samec. Vvhl. Mal. lOG.

Čertucha^= čertice. Kt. VII. 1218.

Čertův. Čertovo peří. Kolk. I. 14.
Vz rcvti. ('. hruška = šípek. Fix.

červanec = čert. Kolk. I. 14.

Červavý. Cervavé dřevo. Datel
hledá \ červavém dřevě červ\'. V\-hl.
I\lal. 119.

červeničky druh limšek. Ki>lk.
11. .(.■..

červenka modrák habrový, bo-
Ictus ( ,il(ii)us, houba. V\hl. Mal. 114..

červenkavý = do červena. Kaš?
51.. 52.

Česák ^ hřbílko. Folp. b. 5. a.

češárna kde se češe. Kt. V.

česnačka, česnečka = česneková

pnlr\ka. Kt. V.

Česnút, rozčesnút = zlomiti, roz-
štij)Ui)Uli (pouze o větvích). Folp.

b. 5. a.

13

Číbit = plakati. Kolk. II. 35.
čičarodziny = borůvkj'. Kt. V.
čičena, čičenka = kočka (v dětské

řeči). Kt. y.

Čičkat, Ščičkat = za vlasy kudliti.
Kt. V.

ČiČO = kťiň s bosými nohami. Kt.
V.

ČiČÚr = malý vodopád v potoku.
Kolk. I. 14.

Čipka = tkanice. Vyhl. Prus. 69.
Č., Čipulka = lichotné jméno slepic.
Kt. V.

Čiřinčet. Koroptev čiřinčí. Mršt.
Ves. V. 112.

Čiřinčivý. Koroptve č-vým skří-
pěním zapadlv do turčí za loukou.
Mršt. Ves. I. "78.

čiřinkat = šviřinkati. Kt. V.

čísnut koho = udeřiti, tlačiti.
Vz Kt. V.

Čistá = obvčejná kořalka. Půlčík
čistý. Autr. Í29.

Čistec = vodka na oči, nic. Kolk.

I. l.^í.

Člupek = cesta do kopce. Kolk.

II. 35. — V jizbě vystupovalo se na
pec člupkem. Vyhl. IMal. 23.

Čmaňďa = levá ruka, krchňa,
gallxuia. Kolk. I. 15.

Čmaňďák = kdo užívá čmaňdy,
lev.ik. krchňák. Kolk. I. 15., 30.

čmaryganec. Folp. a. 2G. a. Sr.
u Bart. čmarygat.

Čmert = čert. Folp. a. 16. b.

Čmokat = dýmati, kouřiti. Cmo-
kal z krátké dýmkv. Mršt. Ves. I.
140.

Čmrňa = kořalka. Bys. Fig. 298.

Čmurkat po někom očima = mžou-
rati. Heren. 126.

Čňocllák = nos. Kolk. I. 14.

ČOČet == čučeti, čuměti. Bys. Fig.
IIS. Vz čučet.

ČOgaveC = lezec. Val. Kt. VII.
1222. Sr. u Bart. čahoun.

Čopka = nějaké zvíře. Na Hané.
Kt. VII. 1222.

Čoprný = čiperný. Bel to čoprné
párek. Bys. Fig. 256. Kt. VII. 1223.
čubrný.

ČOŠňit, ŠUŠnit = tropiti, dělati. Zas
tam cose čošníte. Kř. Roz. 93.

Čpěla = včela. Kt. V.

Čtnút = čísti. Kald. 28.

Čtnutý = čtený. Folp. a. 37. b.

Čtverák = tatar ze čtyř vrbových
prutťi. Vyhl. R. 46.

Čtverka = čtyrák (peníz). Preis.
:]()., Hrb. Dt. 155.

Čtvernice. Mlátiti ve čtvernici (ve
čtyřech). Vyhl. D. 72.

čtvrteň, čtvrtňa = asi 214 měřice,
dvě čtvrtně = hektar. Vvhl. Prus.
59., Bys. Fig. 12.

Čtvrtka = ovce, která dá na jednO'
dojení V4 žejdlíku mléka. Krm.
Dol. 12.

Čtvrtlán <> CO měřicích výsevku.
Hrb. Obr. 14.

Čtvrtňa, vz čtvrteň.

Čtvrtňák = míra nápoje. C. ležáku.
Kř. Han. 29.

Čtvrtník = menší sedlák v obci,
\lastník čtvrlánu. Hořen. Nov. 51.,
Vyhl. Děd. I. 97.

Čtyřka = čtyrkrejcar. Fix.

Čuba. Čuba na kozelku. Vz baba.

čubana = paščeka. Kt. V.

čubek = ptačí chochol. Kt. V.

Čubnút = švihnouti, šibnouti.
Obrátile, čuble do koní a odjíždžele
pryč. Hoch. 90.

ČUČa = pes (v dětské řeči) ; čučák,
kdo pořád na jednom místě sedí.
Kt. V.

Čučák = místo, kde se čučí. Kolk.
I. 15. Vz ČUČa.

Čučet, ČOČet = dřepěti, seděti.
I\Iusels čcčet doma. Co tam tak čočí,
přesil vlk. Naš. XLII. 27. 2. b.,
146. 1. b.

ČUČidlO = zamlklá, nedůvěřivá
ženská. Kt. V.

ČUČka = temná skvrna na tváři,
podobná čočce. Kolk. I. 15.

Čudat se = vaditi se. Kt. V.

Čullácky. Několik obcí na Hané
mlu\í čuháckv. Hoch. 5. Vz čuhák.

Čullák = Slovák. Kolk. II. 35.

Čuliat. Ten (prstýnek) čuhá (krás-
ně hledí, je krásný)". Mršt. Ves. VIII.
9. __

Čuhena = Slovenka. Kolk. II. 35.

Čuchán = nos. Kt. V.

14

ČUChtra = loudavá ženská, práce.

Knlk. I. 15.

ČUÍk = bvstré děvče. Kt. VII.
1224.

Čujnosf = pozorlivosť. čitelnost.
Kt. V.

Čulek = penis, mnžskv plodící úd.
Kt. V.

Čun = člun. Kaš. 107.

Čuňa = veliká huba, veliký nos;
řiť; čumič. Vz Kt. V.

Čunda = ženský stydký úd; na-
dávka ženským; káva br\'nda. Vz
Kt. V.

Čundr = klouzačka. Kt. V.

čundra = led; čunar. Kt. V.

Čundrat = klouzati se na ledě;
broditi se \- rose, v blátě, ve vodě.
Kt. V.

Čuňka = lichotné jniéno prasete;
murče. Kt. V.

Čupryna = jméno psí. Vyhl. Mal.
128. C. = dlouhé vlasv v tvle, frkv,
gracka. V\hl. Děd. ÍI. 158.

čurčet

crčeti. Voda čurčí. Kaš.

90.

Čurda = nadávka ženské. Fix.

Čúřit se = ščůřit se, šklebiti se.
Folp. b. 5. a., Kt. V.

Čurný = čilý, bystrý, ostrý. Kt. V.

Čurúček = proud voďv, krve.
Kolk. II. :}5.

Čuryna = ženský stydký úd;
poscané děvče. Kt. V.

Čutera = čutora. Kolk. I. 15.

Čvachat = koupati se hlučně.
Cvachá; č\-achoce mi v botách, říká,
kdo má v nich vodu, která tam
mlaská. Kolk. I. 15.

čvaňhara = žvanil. Kolk. I. 15.

Čvaňhat = mnoho žvaniti. Kolk.
1. 15.

D.

dacan = sprosíák, surovec. Naš.
XLIIl. 101. 1. d. — D. = velký,
hlíjupý člověk. Folp. b. 5. a.

ďách. íe teho na dáche (mnoho).
B\s. Fig. I;5S.

ďáchantský = zpropadený, čer-
tovskv. D. proslov. Bys. Fig. 242.
Vz Bart. clách, dachant, Kt. V.

ďachman = čert. Ďachman mně
to napískal. Kř. Př. 36. Sr. v Bart.
dachant.

dajdonoh (daj do noh) = bázlivec.
Val. Kl. VIL 1224.

dáleba = dálava, z dálebv střílet.
Spč. I!i. Vz násl.

dáliba = dáleba, vzdálenost. Kolk.
II. :;íí.

daňhel -- hlava cikánské rodiny,
vajda. Kř. Han. 87. — D. = starý
chlap neslušný. Kolk. I. 15.

danihelka = daněk. Folp. a. 44. b.,
b. 5. a.

darebnica = maličkost. Kolk. I.

15.

darebník. Kt. V.

daremek. Podarcmky, podaremku
= nadarmo. Kaš. !)1.

darka = darování. Kt. VI.

darmodajka = lehká ženská. Fix.

darmovis = kožený střapec na
parádu při kalhotách. Bys. Fig. ()2.

darmový. Darmová právní pomoc
= za darmo opatřená. Bys. 77.

darmožhráč = pán. Kolk. I. 15.

dáseň také = přehrádka v mako-
vici. Kt. VII. 1225.

tfáskovat komu = dasu nadávati.
Kt. \I.

daty = danv. Kaš. G6.

dědák - praděd. Val. Kt. VII.
122(i.

dědina. .\a d-ně - na návsi. Hrb.
Obr. .•5]íi.

dědiňák, dědinčák = vesničan.
Kt. \I,

dědinský úřad (dědinv). Vvhl. Kr.
IC.

děfčacko, děvčacko ^ nehezké
děvc-. vr\kr dc\iV. Kaš. .52.

déchadlo, inhalatorium. NaŠ.
XLIIl. KHi, I. :i,

dejpozornaníc člověk budiž k ni-
čemu Kt. ví.

dělat se - p_\-šniti se. Kolk. I. l(i.

deregramácky ^ delikátně. Koik.
1. H).
dělní (len = \šcdní. Folp. b. 5. b.

dělnická - denní práce. Chodit'
po d-rce. Ivt. VI.

demfeník z něm. Denkpfennig.
Voják dostal demfeník (metál, mo-
sazný křížek). Hlav. Kr. íilj. Sr. der-
fenyk.

demfule = papuče, bačkory. Kt.
VI.

demsrada, densrada, densrady =

chlapec s piickuu (míčem) pí i liře
hochů. Vyhl. D. 10.3.

deňa = dýně, tykev. Dává se do
zelí a jadérka děti rádv loupají.
Vyhl. Mal. lOíi.

deorgeňa = gerorgína, Jiřinka
(rostl.). Vvhl. Mal. 133.

dept =" dupot. Kt. VI.

dereša = dereš. Kt. VI.

derfenyk = demfeník. Bvs. Fig.
2l'7.

desátek = deset občanu při obec-
ních hromadách a pití za jedním
stolem sedících. Vyhl. R. í)2., Bys.
Fig. 60. — D. = vor o desíti klá-
dách; balík o 10 kožich. Kt. VI.

desaternlce = při čem účinkuje
10 osob. Kt. VI.

desátnictvo = deset portášťi. Krm.
Dol. 211.

deslna = deset (zlatých). Desinu
(ať dá) na haldamáš. Mršt. Ves. V.
69.

desítka = desítíhaléř. Sr. dva-
cítka. Kt. V.

deščičky -= malé luskv hrachové.
Kolk. 1, lii.

deštit. Račiž deštěm s nebe na
nás d. Kt. VII. 1228.

dětelina = jetel. Kt. VI.

děvčacko, vz děfčacko. D. =
děvčátko. Kaš. 51., Kt. V.

děvčenský = děvčeti příslušný.
Folp. b. .j. b.

devina = devítka. Folp. a. 28 b.

dež - když. Kt. VI.

diamit = dynamit. Kolk. I. 18.

dible, vz dyble.

didušky =" kachny. Kolk. 1. IG.

divadelník = herec. Fbc.

diviš di\(>ch. Diviše dělat.

Spč. 37., Kolk. I. l(i.

divočenec = divoch. Hoch. 134.

divočina = zpustlá pole; divoké
dě\čc. Fdlp. b. 5. b.

divočit se = zlobiti se. Kř. Roz. 85.

divosil = devětsil. Kolk. I. 16.

divotvorný = podivný. Kt. VII.
I2;i(».

dlábit = tisknouti, tlačiti, dusiti
(píti). To ho hned dusí. na prsách
dlábí. Kaš. 121. On tu šedó (ko-
řalku) zatrápeně dlábíl. Vyhl. Ced.

dládžgat = tlačiti. Folp." a. II. a.

dlamsit ^ čuchati. Kaš. 91.

dlapít - dřepěti. Hrb. Dt. 35.

didlat = drdlat. Kaš. 56.

dlesek = dlask (pták). Ten má
klosté (tlustý) zobák a peří strakatý
a velikosti je jak šest neděl starý
koře. Vyhl. Mal. 119.

dlidluška = lichotné jméno kach-
ní. Kt. VI.

dlo' = dluh. Nemá žádné dlo. Kř.
Roz. II. 194.

dlóháček = dlouhý nuž. Škrkle
mě dlóháčkem. Naš. XLII. 33. 1. a.
— D. = druh vdolkú. Vvhl. Mal.
141. Vz dlúháček (Bart.)."

dlopa -= kopka sena. Kt. VI.

dloužec = dlouhý provaz? Sokola
dloužceiii uvázati. Kldu. 156.

diúhajzný = velmi dlouhý. O.
sklep. Hrb. Děk. 29.

diúhatánský = velmi dlouhý. Kaš.
51.

dlúžajzný = velmi dlouhý. Folp.
a. 27. a.

dmuchat = kouřiti. Kt. VI.

dneshák = dnes. Kt. VII. 1231.

dnový = denní. Vz Kt. VI.

ďobat. Dobalo ho to \' m\-sli
(vrtalo mu to). Hlav. Kr. 140.

dobžňák = duběňák. kožich du-
bo\é liar\'\-. Bys. Fig. 257. V Bart.
dube hák.

doblkat = přestati blkati; blkem
se dostati. Vz Kt. VI.

dobřit koho = udobřovati. Slám.
L\'s. II."). Nehněvej se, dobřil ji
stryk. Rud. 11.

dobruch = dobrák. Kt. VI.

dobřunký = velmi dobrý. Kt. VI.

16

dÓCÍ váha. Bys. Fig. 297. Vz bicí.

dočkat. Dé mně jablek. Nedám.
Počké, sak já tě dočkám (až ty po
mně budeš chtíti, nedám ti). Vyhl.
Ced.

dOČOŠkat = doklusati. Vz Kt.VI.

doderek = doderná. Kolk. I. 16.

dodnět = duněti. Zem dodní. Spě.
20.. Bys. Fig. 298.

dodobřovat. Stryk dodobíoval ro-
bu (ženu). Rud. 11. Sr. dobřit.

dodránek = doderek. Kolk. I.

l(i.

dodrhnutá = doderek, dodraná.
Kolk. I. 1tí.

dohoví = kdož ho ví, kdož ví.
Kaš. 82.

dOCh = duch. Doch bvl z těla
pryč. V\hl. Mal. 87.

dochořádný pastýř (duchovní). Vj--
hl. Děd. I. 49. a j.

dojka = ovce, která dá na jedno
dojení žejdlík mléka. Krm. Dol. 12.
dokument. A to poznáte doku-
ment (důkladně, zevrubně, z grun-
tu); To sem mu dokument rozpo-
věděl. Spě. 47. 77. Stařenka vyklá-
daly celý dokument (příčinu) toho
strašení." Vyhl. D. 140.
dokěj = dokud . Kt. VI.
dokramolit se = dolézti. Kt. VI.
dokrát se čeho = dokrájeti. Kt.
VI.
dokrpačit = doživořiti. Kt. VI.
dokrulikat = dorachati; svině
d-la. Kt. VI.

dokucat se = dokulhati se. Vz
Kt. VI.
dokutat = domésti Vz Kt. VI.
dokvačit = domačkati. Kt. VI.
dolar = kdo doluje. Kt. VI.
dolek = spodek (karet). Hořen.
29(1.

dolistý = plnv dolin a kotlin. Kt.
VI.

dolka = obyvatelka dolinv. Kt.
VI.

domatičkovat = dorasovat. Tak
ho d-val. že ležel ve scáko (kaluži
krve). Vj-hl. Ced.

domátřovat = dotýrati, trápiti.
Folp. b. 5. b. Xém. martern.

doměrek = dolevek. Spodní pivo
na d. Kt. VI.

domnožit. Z tych třech (brambor)
zme sa domnožili s pět hektolitrů.
Kaš. 1:57.

domrzák = nadávka tomu. kdo
domrzá, zlobí. Strážn. na Mor.
List. fil. 1909. .313.

domrzat se s kým = míti s ním
mrzutost, obtíže. Kolk.I.lG.-, Kt.VI.

donocovat = až do noci se zdržeti.
Kt. VI.

dookapadení = maličkost, co za
nehet vleze. Kolk. I. 16.

dOOnauČít = dotentotíti. nějak do-
končiti. Kt. VI.

dopantat se = dopotáceti se. Kt.
VI.

doparka = doražení. Kolk. I. 17.

doplahnút se kam = dolézti. Laš.
Kt. VII. 1234.

doposel' = doposud. Kt. VI.

dopuštálek = svobodný chasník,
kterv se dopustil (pannu zmrhal).
Kt.VI.

dOpUŠfalka = závitka. Kt. VI.

dopytovat se po kom = doptá-
vati se. Slám. Lys. 195.

dorachotit se někam = dožebra-
čiti. Bys.Fig. 259.

dorachovat = dopočítati. Kt. VI.

doraňaný = ranami posetý. Kt.
VI.

dorobek = co dorobeno. Kt. VI.

doručka = doručení. Kt. VII.
1234.

doslech = zpráva. Já mám dobré
doslechv. Vyhl. Ced.

dosnažit = dočistiti. Kt. VI.

dostajný = co lze dostati, kou-
piti. Kt. VI.

dostarčit = dostačiti. Kt. VI.

dostárlý člověk. Kt. VI.

dostražít vyslíditi. Kt. VI.

dostukat -^' dosténati. Kt. VI.

došastat = prach n. sníh docela"
setřásti. — D. něco do příkopy.
Ostrav. Kt. VI.

dóška = slavnost o malých ho-
d((!:, na které se mnoho doušků
učinilo (mnoho pilo). Vz Vyhl. R.
61. Pivo teklo jako o bévaléch dó-
škách. Vyhl. Alb. 14. — D. = vy-

17

cházka za příčinou udržování veš-
kerých hranečníků obecních i sou-
sedních dědin. Vz Vyhl. Děd. I. 99.
Vz u Bart. douška.

dOŠmigat = došlehati. Kt. VI.

došprhonit se = namáhavě dojíti.
Kt. VI.

došprtat se = namáhavě dojíti.
Kt. \1.

doštragat = dostrkati. Kt. VI.
D. s" = namáhavě dojíti.

došturnút = dostrčiti. Kt. VI.

dotek = dudek (pták). D. je
krásné modravé a drdolko má na
hlavě a decke volá hot — hot! Až
on křečí, směle muže sedlák na pole
jíti. Vvhl. Mal. 119.

dOteV = dotud. Vz Kt. VI.

dotínky = poslední chrastí k do-
tínání na rubištích. Kt. V.

dotlévat. Temu dotlévá = je s ním
zle, je v úzkých. Kaš. 91.

dOtok = přítok do mlýna. Kt. VI.

dotorovat koho = dostopovati.
Kt. VI.

dotrckat se = dobelhati se. Folp.
b. .".. h.

dotrmanit = zcela promarniti. Kt.
VI.

dotrtonit kam = dotroliti se. Kt.
VI.

dotrút = dotráviti. Kt. VI.

doťupat = doroubiti. Kt. VI.

dotutat = dopiti. Kt. VI.

doucina = kdo pořád šuká, chodí
a nic nedělá. Kt. VI.

douňkat = unkavé domluviti.
Kt. VI.

doutnavý oheň. Vz Kt. VI.

dOVÍCO = kdo ví co, leccos, roz-
dílné věci. Vyhl. Mal. 146. Ale jej-
dánkv. to je dovíčeho (mnoho roz-
Hčnvčh věcí). Naš. XLIV. 105.
1. d.

dOVÍjaký. Tak sméšlijó o těch doví-
jakéch cestách. Bvs. Fig. 2C0.

dovltat - dovláti. Vz Kt. VI.

dozobtúlat = zlíbati. Kt. VII.
12:35.

dozrnat = úplná zrna dostati. Kt.
VI.

dozunět = dozvučeti. Kt. VI.
dožabrat se kam = dobelhati se.

D-bral se k kuti, k mezírce. Mršt.
Ves. II. 507., 520.

dožbrundat se kam = brodem se
dostati, la. VI.

dožďárat se k něčemu = dopíditi
se Cehii. Folp. b. 5. b.

doždurchat = dozúgat, do zad
tlouci: strkaje pobízeti. Kolk. I. 17.

dožera = jídlo. A bylo po dožeře
a dožatá bvla odpravena. Vyhl. R.
92.

dožerný = dozírající, nemilý, mr-
zutý. Kt. VI.

dožgat = dopíchati, dostrčiti. Vz
Kt. VI.

dožhraný = dopálený, rozzlobený.
Kaš. S7.

dožité = dožatá. Vyhl. R. 89.

dožločit koho = dohněvati. Vz
Kř. Koz. II. 19., 38., 17.

dožúvat se = domlouvati, doha-
do\;iti, h;idati, dozírati se, usilovně
něčeho se domáhati. Kt. VI.

dračit = o překot pracovati. KoUc.
II. ;5(i.

dračka = draní peří. Přik. 63.

dragún = spona vzadu na bundě,
náplasti. Kolk. I. 17.

drahně. Hned ti bude drahnějš
= veseleji. Vyhl. 57.

drahnit se = jasniti, rozednívati
se; uzdra\-ovati se. Kt. VI.

drahovaný. D. cesta = upravená
chůzí, jízdou. Bys. 7.

drahovati =-= dráhu dělati. Drá-
hová! sem krvjó sníh. Bys. 116.

drachtit komu co = rozmlouvati,
srážeti koho z čeho. E (i) kamarádi
mně to drachtile. Naš. XLIV. 79.
1. d.

dramčat = srážeti? D. jablka.
Horcn. .'>21.

drancula = ženská, která mnoho
roztrhá. V\hl. Ced.

drandžit. drandžat = usilovně pro-
siti. Folp. b. 6. a.

drant = otrhanec; člověk pracu-
jící v pálenici, v palírně. Kolk. I.
17. D. = dříč. Kt. VI.

drapáčky = druh bramborů bí-
lých. Kolk. I. 17.

drapák = hrubý, silný člověk,

2

18

práč. Kaš. 91., 141. — D. = silná,
mozolná ruka. Kolk. II. 36.

drápara, drápel'a = kdo se na těle
poťád drápe. Kolk. I. 17., Kt. VI.

drápek. Drápky kočičí = protěž.
Fix.

drápel' = To je drápel = lůza,
banda. Vyhl. Ced.

drápanec = drápnutí. Folp. a.
2(5. a.

drápežník = loupežník. Kt. VI.

drapulienka = dračka peří. Kt.
VII. iii.í;;,

drátovat koho = silně naň dolé-
hati, bíti ho. Kolk. I. 17., Kt. VI.

dražit = dráždit. Folp. a. IG. a.

dráždit oč = státi oč, dychtiti po
cim. Kt. \'I.

drba, drbka. ^lá d-ku = opici
(opilý). Ivt. VI.

drbačka = špatná hudba. Kt.

VII. I2;}(i .

drbala = rýpal. Kt. VI.

drcnouti. Drcl prsty do očí (strčil),
jako bv chtěl slzv potlačiti. Vvhl.
Mal. IG.

drdat = hledati. Kolk. I. 17.

drdiaňa. Folp. a. 28. a. Sr. drdle-
na. drdla (Bart.). Kt. VI.

drdlavý = bručivý. D. žena. Fix.

drdy. je "ž u drdy = pr\-č. Kolk.
li. .•!(■).

dremlit = trhati, dupati. D. no-
hama. Kt. VII. 12:i().

dření ^■ nohách = bolesti rheuma-
tické. — D. = metelice, vánice sně-
hová, dřenica. Kaš. 91.

dřenica, vz Dření. Kaš. 91. U Bart.
= také prkno na krytí stropu.

drepetit. dreptit = Vvchle běžeti.
lOilk. I. 17. Jak to "kotě dreptí!
V\-hl. Ced.

dreponit n-hama = přešlapovati.
Kt. \-I.

dreptavý = deptavý Kt. VI.

dřevořez = místo, kde se dřevo
řeže. Kt. VII. ]2:i7.

drgáč ^ trkavý vuI. Kolk. I. 17.

drgancovat = bíti, rýpati. Dyť
to nedrgancuj pěsfú, vezmi hůlku
a řež. Vzdrganec. Český lid. XVIII.
8().

drgat = trkati. Kolk. I. 17.

drhačka = nějaká čásť obleku.
Kt. VII. 12:37.

drhat = chovati, hýčkati. D.
dítě. Kt. VII. 1237.

drhlena = žena len drhnoucí;
drhkn. Kt. VI.

drchat = třásti. Kolk. I. 17. —
d. se s platem = vycházeti, nedělati
dluhů. Na Hané. Kt. VII. 1237.

drchmat, drsmat se = škrábati se
v hlavě. Kolk. II. 3G.

drcliula = ženská rozcuchaná. Kt.
VII. 12;!7.

dríčný. drýčný = hezky urostlý,
šikovný, čiperný. Drýčný jak kře-
pelka (čiperný). Folp. b. G. a., Vvhl.
D. .")8.

dřík = ras. Ať si je třeba dřík.
V\hl. Jař. 34. Cf. Bart. dříč.

dřímotiny = dřímota. Hořen. Nov^

Ls;;.

dřinka = y\hublý člověk, hlavně
ženská. Kolk. I. 17.

dříst = trus drůbeže. Dříst\- lep-
ty = planá řeč. Fix.

dřístat = míti průjem. Krá\a
z toho dříšče. Vyhl. Ced., Kaš. r2G.
Nedřistaj — nemluv marně. Fix.

dříStuFa = žena. která vše vy-
klr\-eti. V\hl. Ced.

dřít. v zimě to tady dře = jsou
vánice. Kaš. 131. Snihem dře do
očí. Cesty sú zadřené = zaváté.
Kaš. 91. " lU^i

drkonit = drkotati. Zimou se
drkdnil. \yhl. Kr. 34.

drkotalká = mluvka. Kt. VI.

drkotat. Nožky jí už drkotají
(k tanci). Hořen. "30.

drkotka. S'bral\- ho drkotky =
byl uiknut. \'yM. Prus. 79. Už mne
drkotka chytila (drkotání, chvění
údu, třesení). Klda. 82. V Bart-
drkotina.

drncat šťouchati? Ty děvčiska ■
mě škulialc a drncale, celc) mě do-
drn. ale. Mršt. Ves. IX. 44.

drncavý. Kobyla dala se do drn-
cavělin klusu. Mršt. Ves. I. 28G.

drncovat = rachotiti. Vůz drn-
cuj.-. .\utr. 129.

drnkat -^ nohama potřásati. Kolk.
1. J7.

U)

drnovat. Ješče drnnjein u regu-
laci (drnem obkládáme břehy). Vyhl.
Ced.

drobiasko, drobisko, drobjask,
drobjazda, drobňazg, drobňask =
něco drobného, nepatrná věc, dro-
botina, drobné malé děti; domácí
ptactvo. Folp. a. 29. b., 11. a., Kaš.
55., Vvhl. Ced., Vvhl. R. 73., Bvs.
Fig. 298., Kř. Han. -.VM. V Bart.
droBazg, drobňazg.

drobit nohama = netrpělivě pře-
šlapovat. Kt. VII. 1237.

drobkOVica = polévka drobená.
Kt. \'l.

drobňačky = malé třešně, ptáčky,
Kolk. 1. 17.; hrušky. Kt. VI.

drobný. Drobnéch sme mele (dost
vší). Bys. Fig. 31.

drobušký, drobúnečký, drobušin-
ký, drobulínký, drobný Kaš. si.

dropkat = běžeti (o dětech), Kolk.
I. 17.

drožka = vystrojené právo (o
ostatcích). Vvhl. R. 27.

drščít se = sraziti se (o mléce).
Iv.lk. 1. 17.

drščky. Přinesl dom d. = zmoklé
šaty. Kt. VII. 1238.

drškoň = břicháč. Kt. VII. 1238.

drtílek = chodící drobnvm kro-
kem. Kt. VI.

drtbia, ata, n. = šelma. Kt. VI.

druhý = předešlý. Dostal si dru-
hý týden pět korun. Kaš. 91.

drusák = jeden z rodičťi ženatých
(vdaných) dětí. Kt. VI.

družka = jméno kravské. Kt. VI.

drvárka = dřevník, dřevárna.
Hoch. 107.

drýčnost v řeči. Hlav. Kr. 86. Vz
Dříčný.

drýčný, vz Dříčný.

drychmat = podřimovati, spáti.
F( Ip. b. I). a.

drzačit se = stávati se drzým. Kt.
Vil. 12.1S.

držčkovice = dršťkovice, dršťková
polévka. Vvhl. Děd. II. 208., Vyhl.
R. G2.

držkužka = lakomec. Vyhl. Ced.

držna = rostlina, má široké, po-

dlouhlé listv a jest užitečná do-
bytku. V>hí. Mal. 107.

držnoží = trnož. Kt. VI.

ďubat, ďubnút = šťouchnouti, ne-
šetrně se dotknouti. A dubl jednoho
pána. Vyhl. Děd. I. 80.

dubčit = tělesně obcovati. Kt.
VII. 1239.

ďubkovat = dubky dělati. Kt. VI.

dubňák = dubeňák. Kt. VI.

ďučka = skvrna. Kolk. I. 17.
Dučka povidlí seděla mu na nose.
Mršt. Ves. VI. 75. Ve škole dučka
seděla vedle dučky (děti pozname-
nané na čele popelcem). Mršt. Ves.
IV. 22.

dudlavě = mrzutě, bruče. Du-
dlavě prohodil. Hořen. Nov. 75.

dudlina = díra do dudlavého (du-
tého) stromu, kde ptáci hnízdí. Kt.
VI.

dudnět = duněti. Tančili, až ho-
spoda dudněla. Hlav. Kr. 29.

dudnit = jíti dudnivým (duni-
vým) krokem. Kt. VI.

dudunár = dudák, gajdoš. Kt.
VI.

ducha = duše. Na mú duchu!
Kolk. I. 17.

ďuka také = terč. Hrb. Dt. 35.

Dula = jméno kraví. Vvhl. Jlal.
128.

Dulina = jméno kraví. Vvhl. Mal.
12.

duna = duše. Na mou dunu!
Krm. Obr. -11.

dunaj = veliká řeka vůbec. Folp.
b. 6. a.

dundat = duhti, neomaleně píti.
Kaš. 91.

dupla = plechový knoflík ze dvou
kusů. Folp. b. i), a.

ďupsko = dupka, řiť. Kt. VI.

durda = durdič, durdící se. Kt.
VI.

durkat = drcati; hučeti. Kt. VI.

durych. Do durychu co dělati =
o překdt. Kolk. I. 17.

dusírky = druh hrušek. Vyhl.
Prus. 55.

dusit se = dušovati se Kolk.
I. is.

dušovat = cpáti. Kolk. I. 18.

20

důstojící = obezřetný, vážný.
Debech nebel tak důstojící. Kř.
Roz. 134.

duše. Suchá duše-rvba. Vz Bida.

dušovaný. Na mú dušovánu dušu,
to bude dobrá (věc). Kaš. 80.

dútný = dutv. vvhnilv. D. vibw
Kaš. 91.

duznět = duněti. Folp. b. 6. a.

duznit = bíti do zad. Kolk. I.
18.

dvacítka, dvacátka = dvaceti-
haléi. Hoch. 1:í:3., Kř. Roz. 11. 12.;
dvacátek (20 snopů). Kt. VI.

dvanácterák = tatar z 12 vrbo-
vých prutu. Vyhl. R. 46.

dvojáč = hrnec se dvěma uchy;
větev se dvěma vvstřelkv; jelen;
uherský vůl. Kt. VII. 1241.

dvojáček = dva hmk^- spojené.
Kolk. I. 18. Vz předcház.

dvojka = dva zlaté. Kolk. I. 18.
■ — D. = druh horší mouk}'. Vvhl. R.
87.

dvojnáček = dvojáček. Folp. b.
6. a.

dvójno. Chodí na dvojno = na
dvakrát. Folp. b. 6. a.

dvořanstvo = čeled dvoru. V\-hI.
R. .s!».

dvorství = dvůr. Vyžeml s ní
dvorství. Hlav. Kr. 130.

dvúgroška = čtyrák Kt. VII.
1242.

dyba = zácpa nosu zvi. při rvmě.
Ces. lid. VI. 58(i.

dybat = při rvmě nejasně mlu-
viti. Ces. lid. VL 586.

dyble, dible = dřevěné hřebíky
spojující d\ě dřeva. Kolk. I. 18.

dýchavice, nemoc. Kt. VI.

dýchavičet = dvchavičněti. Kt.
VI.

dýmit = kouřiti. Bys. 84.

dýmnut = udeřiti. Folp. b. 6. a.

dyňáčí = nať z dvně. Kt. VI.

dysik - kdysi. Val Kt. VI.

džágat, džágnút = bodnouti.
Chytil vidle a džag. Folp. a. 56. a. Vz
násl. džgat.

džbrna = tůně, zhlaň. Kt. VII.
1242.

džgat = džágat. Džgal sem ho
násadko. Vyhl. Děd. II. 51.

džgotek = zdrobnělé džgol. Folp.
a. 24. b. D. snad držkužka. V\"h
Ced.

džigat, džignút = bodnouti, pích-
nouti. Džigl se sám žedlem (žihad-
lem). Bys. Fig. 65. Džige špornama
koně. lí). 30. Džig s ňém (zajícem)
do kotlá (hodil). Kř. Roz. III.
286. Ledňáček (pták) džigne sebou
do vody a již má rybku. Naš. XLII.
79. 1. "d.

ebereša = jméno koní. V\hl. Mal.
127.

egnach = jméno koní. Vvhl. Mal.
127.

ehe = ovšem. Fix. — eheboj =^
ano. Fix.

eja = ano. Kt. VI.

eldorádí = brouci (kolorádo). Bys.
160.

elfryda = jméno kt)ní. V\hl. ]\Ial.
127.
eno = inu. Kt. VÍ.

erika = jméno kuní. Vvhl. Mal.
127.
esFívá = jestli. Kolk. 1. 18.
ešče = ještě . Kt. VI.

F.

fabiánský. Dnes je tam íabián- Fabiš

ská zima. Kř. Str. 6., Kt. VI. I. 18.

Fabián; hlupák. Kolk.

21

facák = veliký knoflík. Kolk. I.
19.

facal = facalík. Kt. VI.

fácit, fácnút = dáti íacku. Folp.
b. (i. b.

fafara = v3'Soká, suchá ženská.
Kt. VI.

fafarňa = tlustá tvář. Kt. VI.

fagát = druh velikvch bobů. Kt.
VII. 1:24.-).

fagola = íerula. Dostal íagoló.
Vyhl. Děd. I. 124.

"faj = vehká fajfka, dvmka. Kt.
VI.

fajačka = malá fajfka, dýmka.
Kt. VI.

fajbl, falbl = žlutavý kůň, Falb.
Bvs. Fig. i'íi8.

'faječke = kozí list (rostl.). V\hl.
Mal. 107.

fajerfikét = velocipéd. Spč. 37.

fajferkula = malá žena. Kt. VI.

fajkář == zhotovovatel dýmek.
Kt. VII. 1245.

fajkový = fajfkový. Naš. XLIII.
110. 1. a.

falka = hromada. A celá ta falka
hrnula se k Choděrovi. Spč. 111.

famfulenca = influence. Bys. 107-

familejant = familiant, chalup-
ník, pudsedník, menší rolník. Bj'S.
Fig. 1118.

famrnoch = famfrnoch. Spč. 8G.

fána = fangle, prapor. Krm. Obr.
42..VvhI. Děd. II. 14.,Fbť:.

fanfrňochy, Jen f. na sebe věšela.
Mršt. Dus. i>. '

fantovat, z něm. pfánden, zaba-
viti. Exekutor fantuje. Mršt. Ves.
II. 404.

fasrala = nemotora. Fix.

fastrky = prozatímní stehy. Kolk.
I. I'.».

fatura. Xa f-ru = na dluh Fbc.

fazulnica = fazulová polévka.
Folp. a. L'S b.

fazulnisko = fazulí nať. Folp. a
28. b.

fčilsko = nynějšek. Býl tam až
do fčíTška. Kaš. 114. Sr. včil.

fedrovat. Mlékem se celý deň fe-
drujú = ubudou o mléce celý den.
Kaš í)l.

féfnót = utéci, vraziti. Pod žudr
tož f. pátrá. Spč. 15(>.

fegera = megéra, nadávka. Kolk.
I. 19.

fejkO = fako, kiu~i žlutavý. Kt.
VI.

fejr. Dělati íejrv = milosti. Kt.
VI.

fel = šikovatel. Krm. Dol. 29.

femfera = brk z pera. Kolk. II.
3G.

Ferdýn = Ferdinand. Kt. VI.

ferka. pl. ferci = ferina. Hoch.
62.

fěrovat se = ubírati se, jíti. Kt.
vil. 124().

ferula = dřevěná klapačka. Vz
kopař.

fetoň = fenik, haléř, vůbec
malý peníz. Fetoňa na darebnici
nevehodím. Bys. 109. V kuti néni
ani fetona. Spč. 78. Z pretenci ne-
viděl sem ani fetoňa. Bys. 112.

ficle = krajkv zvláštního druhu.
Folp. b. 6. b., "Kt. VI.

fičat = fičeti, letěti. A už fi-
čali po saních dolů žlebem. Kald.
16.

fíéek = krejcar. Nedostal ani
fíčku. Kt. VII. 1247.

fidrpuš = vysoká kvtka z umě-
lého kvítí. Kř." Roz. 92.

fifák = nos, Kolk. I. 19.; kdo no-
sem mluví. Kt. VI.

fifarka = stvol dutý. Kolk. I. 19.

fifat = hýřiti. Kolk. I. 19.

figa = fík. Figy dělati = palec
mezi ukazovátek a prostřední prst
položiti a ukázati; Dostati figu =
nic. Kt. VI.

fígl = šibalství. Vypravoval mu
figl ze svého života. Slám. Lys. 323,

fiják. Folp. a. 29. a.

fijón = člověk parádivý. To je
f.! Vvhl. Ced.

fikanec = fikaný člověk Vyhl.
Děd. I. 132. Sr. fikant. — F. =
fiknutí, uhození. Folp a. 26. a.,
Vyhl. Ced.

fikant = fikaný, prohnaný člo-
věk. Kaš. 92. Sr. fikanec.

fikat co kam = hoditi. Fik tam
tjxh polen. Kaš 115. Fik sebou na-

22

zpátek (iskočiv). Hořen. Nov. 121. folk = volnosť, svoboda. Kř. Roz.

— fiknout koho = švihnouti; oši- II. I!t7. a j.

diti. Fix. folňa = past' na králíky. Folp.

fikot = fičení: shon, spěch, po- b. (i. b.

plach. Kt. VI. forberečník = chudší sedlák; ie-

fikotat se = chechtati se. Kt. VI. meslník atd.

fikúfka = druh hrušek. Kolk. I.

lil.

flličipé, filipice = velocipéd. Folp.
b, (;. b.

finda = grešle. Kt. VI.

findra = finda. Nemá ani findr\-.
Kolk. I. 19.

finta. Nemají doma ani finty (ani
krejcaru). Ces. lid. XVIII 8G.

flagáč = námořnická čepice. Spč.
16.

flágat, flágnút = fláknouti, ude-
řiti, bíti. F. koho. Kolk. I. 19.,
Kaš. 92., Folp. b. 6. b., Kt. VII.
1247.

flandra = poběhlice; žena ne-
čistá. Folp. b. 6. b.

flanérka = hanácká kazajka. Bvs.
Fig. 244.

flangirovat = toulati se. Kolk. I.
I 'i.

flekačka = plácačka. Folp. b.
(;. h.. a. 20. a. Sr. u Bart. flekáč.

flingnút. flinknút koho = udeřiti.
Folp. b. í). b.

flOČák = poduška z fločků, z chlu-
pii soukenných. Val. Kt. VII. 1247.

flóra = jméno krav a psu. V\-hl.
Mal. 128.

fhichtrovat = klíti. Spč. 102.

f lumpa - ílundra, zabláccnv. Kt.
VIL 1247.

fňágat = fňukati, kvákati. Kolk.
I. 20.

fňukov hospoda v Cuniínč.

Vyhl. i)cd. 11. 218.

fočet = fučeti, chrápati. Celo noc
fočel. Kř. Roz. 48.

fofrovat = dmýchati. Fofrujc
nad nliněui klobúkem. Kald. II.

fókanice - vichr. B\-s. 3-

fóknót. Popleskal jsem ju (ko-
bylu) a íók na nu (skočil). Vvhl.
Děd. II. 50.

fokoš = hul se sekerkou. Kt. VI.

ÍOlgun ^ volnost. Vyhl. Kr. 40.

= utíkati. Kolk. I. 20.
jméno psí. Vyhl. Mal.

formanka = potah. Kde vezmo
formanko? Vyhl. Alb. IC

formička = vzorek. V\hl. Prus.
70.

fórovat

fortáš =

12S.

fósač = sumec ryba. Velké fo-
sač je sumec s hrubou hlavou. Vvhl.
Mal. 120.

fósal = vousáč. Bys. 71. U Bart.
fjsala.

frajkoza = nepožaté ooilí, které
zůstalo na poli. Kolk. II. 36.

francia = llanerka. V\-hl. Prus.
69.

frangl = r\ba dlouhá se žlutými
pásk\ na dlouho. Vyhl. Mal. i 26.

frča = smečka udělaná vzadu
na zástěře z pentlí širokých. Hrb.
Obr. 29.

frčet = frče letěti. A už po ve-
verce frčel kamének. Mršt. Ves. I.
■20').

fresuňk = kormoucení. Kldu.
14 1.

frgót = trubka z vrbové kur\'.
C's. lid. X. 31.

friško = rychle. Folp. b. 6. b.

frišlátko = ssele. Bys. 123.

frkač -^ vlček (hra). Fix.

frňa = facka, políček. Kt. VI.;
n(>do\-tipa. Fix.

frňala = nadávka. Navlíct se jak
nčj.iké 1. Mršt. Ves. I. 388.

frňat ^ frčeti, chrápati. Kt. VI.

frižuTka = brezulka. Kolk. I. 20.

frk. Udělal Irk = uletěl. Kolk.
I. 20. - F. = blázen. Kolk. I. 20.

frnda také = černý sk'eněný
knoflík. h"olp. b. 6. b.

frně = děcko. V.\hl. Vys. 84.

frngačka = prak s gumovými
])ramrukv. Kolk. I. 20.

frngat co kaui = házeti. Hrb.
i)t. 2."..

23

frnknout = hoditi. Frnk klo-
boukem k Pařovicim. Horcn.

frt. Frtcra běžet = honem. Hlav.
Kr. 14'.>.

fryc = imúno koní. V\'hl. Mal.
127.

fryda = jméno koní. Vyhl. Mal.
127; f. = hranice, mez. V Podluž.
Kt. VII. 1249.

fryjara = bujnost". Vj-hl. Ced.

fláček = čtverko vá sklenička
s hrdlem. Spč. 21., Kt. VII. 124!).

ftačena = ptactvo. Bys. Fig. 193.,
251., 29S.

ftačí chlib = námel v žitných
klasech, secale cornutum. Píik. Nov.
109.

fták = bažant. Vyhl. Mal. 99. —
Pojedeme a Dude po ftákách (po
řečech, po všem). Kř. Roz. II. 25.
Rozpo vězte to v Hlase a je po ftá-
kách. Spč. 53. — F. = kujón. To
byl jeden fták. Vyhl. Děd. I. 7.

fučák = ohníček na poli. Kolk. II.
3(1.

fuček = větroplach. Kt. VII.
1249.

fuchs, fuchsa = jméno koní. Vvhl.
Mak 127.

fujanica = sněhová vánice. Kaš.
92. Vz nfisl.

fujavice = íujanice. Naš. XLIV.
6. 1. a.

fuk také = díra. Dělat do zdi
fuky. Hrb. Dt. 141.

fukač = lepenkový praporek kosu-
šování osnovy. Fix.

fukarovat = vějířem ovívati. Bys.
Fig. I 12.

fuksa, fuksice = fuchsa. Hořen.
Nov. 2í)., 127.

fuksovat koho = t vrat i. Vyhl.
Děd. 1. '.!.

fundacija = fundace. Kt. VI.

funták = druh jablek. Kt. VII.
1249.

funzoi = podešev, z něm. Pfund-
sohle. Kt. VI.

furyja = valašská píšfala. Krm.
Dol. 14. — ■ F. = íuriantství. Dělá
fur\'iu. Gl.

fusák. Trpí-li kdo fusákem, hou-
serem, bolením v kříži. Vvhl. Prtis.
74. V Bart. fušek.

gabač = tyčka, na níž vějička
s lepem jest připevněna. Kt. VI.

gabat = děditi, neočekávaně ob-
držeti. Kolk. I. 20.

gábera = otevřhuba. Kt. VI.

gabrňa = levá ruka. Folp. a. 27.
b., Folp. b. 7. a.

gabrňák = levák, krchňák. Folp.
a. 27. b.. Folp. b. 7 b.

gačmala = neobratný člověk.
Ces. lid. IX. 143.

gadžganica = tlačenice; nechut-
né umačkané jídlo. Kolk. I. 20.

gadžgat = mačkati, tlačiti. Kolk.

I. 21.

gágořisko = gágor. Kt. VI.
gágrie nést = vzíti dítě pod paždí
a nésti je, nésti je kácerkem. Ivolk.

II. 3t).

gajdoň = uplakanec; člověk ne-
pořádně ustrojený. Kolk. I. 21.

gajdovat = bečeti, plakati. Kolk.
I. 21.

gajdy = pláč. Kolk. I. 21.

gala, pl., n. = oči. Kt. VI.

galaciska ^ kalhotiska. Kt. VI.

galánka = milá. Kt. VI.

galaty = kalhotv. Kapsv u galat.
Vyhl. Jař. 55., Prus. 68. "

galbačka = levačka, krchňačka.
Kt. VI.

galbaňa = galbačka. Kt. VI.

galeta == nádoba k dojení ovec.
Fl.\.

galgánský = darebácký. Kt. VI.

galgánstvo = darebáctvo. Kt. VI.

galiba, galiga = nepříjemnost',
vada. Kolk. I. 21.

galky = měchy varhan. Kt. VI.

24

galonka = límec okolo sukně.
Kt. VI.

gaiuška = halečka, knedlík. Kt.
VI.

galvák = levák, galváč. Kt.
Kt. VI.

gaivaňa = levá ruka. Kt. VI.

gambáč. gambál = kdo má ve-
likou hubu. Kt. VI.

gambačka, gambuTa = žena, kte-
rá má gambu, širobou tvář; ženská
hubatá. vadivá. Kt. VI.

gambatý = pj-skatý, veliké tvá-
ře. Kt. Vl.

gambera = hlupák. Kt. VI.

gamnět = dřepěti. Kolk. II. 36.

gaňa = kaňka. G. na papíře.
Mršt. Ves. IV. 48.

gančáry = škarbaly. Kt. VI.

ganef = spustlík. Kolk. II. 36.

gánit = hloupě hleděti. Kt. VI.

gařamba = veliký, silný výrostek.
Kolk. I. 21.

gařana = garamba. Kolk. I. 21.

garbíř = jirchář, z něm. Gárber.
VI.

gardit = haněti. Kt. VI.

gargoň = hrtán. Kt. VI.

gargulena, na Hané gargufa, na
Sloven, karkulena = čepeček na
ženské vlasj- upletené a svinuté.
Vyhl. Děd. II. 184. Vz u Bart. gar-
gula. Za věnek zelený bílá gargu-
lena (při čepeni nevěst\-). Vyhl.
Slz. 102.

gás = petrolej. Kt. VI.

gafňák = šňůrka k vázání kalhot.
Folp. a. 28. b., b. 7. a., Kt. VI.

gaťový, Hosen-. — G. pivo = pa-
toky. Kt. VI.

gafula = neohrabaný člověk. Kt.
VI.

gavalec = gaval, velikv kus. G.
rhkba. Kt. VI.

gavalír = kavalír, elegán. Kolk.
II. :')(i. Tv si gavalír, co do gatí na-
vahl. Krm. Obr. 46.

gavenda = kavent, ručitel. Kolk.
I. 21.

gazděna, gazdina = hospodyně.
Kt. VI.

gdenekerý = málokterý. Folp. a.
40. b., b. 7. a

gebeňa = kotrba (nlava). Kolk.
I. 21.

gebnút = hynouti, zhebnouti.
K.ilk. I. 21.

geboň = plačtivé dítě. Kt. VI.

gécat = politi se jídlem, kecat.
Kolk. I. 21.

gečmat = neobratně cpáti. Kolk.
I. 21.

gede = kajdy. Natahoval skoro
již gede (plakal). Spč. 89.

gegOtat = koktati. Kt. VI.

gegotavý = koktavý. Kt. VI.

gegzit se = rozpustile se cho-
vati. Kt. VI.

gegzulka = zezulka. Kt. VI.

géchnút = udeřiti. Krm. Obr. 40.

gemba = gamba, ústa. Kolk. I.
21., Kaš. 92.

gembál = kdo má velké gemby.
Kaš. 53.

gengiavý = viklavý, klátivý. Folp.
a. 30. a. Sr. v Bart. gengela.

geveše = ovesné koláče posypané
semenem konopným. Kt. VI.

gibas = nemotora. Kt. VI.

gibza = něco špatného, chatrného.
Kt. VI.

giCkat, kíckat = skákati po jedné
noze v husím řádku. Hrb. Ot. 107.

gigiat, gigiotat = viklati, klátiti.
Folp. a. 16. a., 40. a. Zima mnú gi-
gloce = mele, drobí mne. Krm.
Obr. 21.

gigula = čupel, vrch horv. Kt.
VI.

gich = hlas, který slyšeti, když
něco rychle se vylije. Kt. VI.

gichanica = líjavec. Kt. VI.

gichat = velkým proudem vj'-
liti: silně pršeti. Kt. VI.

gír kozí pysk (rostl.). Kt. VI.

glabánek = čepice podobná če-
pici dústojnické. Kt. VI.

glábít = škrtiti. Kt. VI.

glac, zhrubělé glacek, klacek. Folp.
a. 26. a, 6. 7. a.

glacnút = plácnouti, udeřiti. Kt.
VI.

gláča :^ ruka (hrubě). Kolk. I. 21.

graga = míchanina, zmata (špat-
né jídlo, Bys. 80, nechutná omáčka;

25

hustá polévka). Kolk. I. 21. Jelítka
naditá jakousi glagou. Bys. 81.

glejovatý = klihovatý. G. maso.
Kt. VI.

glejta = glet. Kt. VI.

glfnút = šťouchnouti. Glfnút ča-
ganem do sněhu. Bys. Gfi.

gťgáň = kdo se při jídle dáví. Folp.
b. 7. a. Sr. glgrit.

glganec = knedhk nebo kus ně-
čeho v polévce. Kolk. I. 21.

grgancový. GIgancová polévka,
.""i". gígancc. Kolk. I. 21.

glgat = hltavě jísti nebo píti; dá-
viti se při jídle; sháněti se po čem.
Kolk. I. 21., Folp. b. 7. a. Vodu g.
Hrb. Děd. 105. Gígal kořalku z flaš-
ky. Hlav. Kr. 159. Srv. v Bart. gig.
Povídal, až tak gigal létosťó (vzlv-
kal). Spě. 90. - Kt. VI.

gl'0gan = veliký výrostek. Kolk.
I. 21.

glogovky = druh hrušek. Hořen.
8. a i.

giOZOVat = glossovati, klevetiti,
pomlouvati. Kt. VI.

glOZík = starý mládenec. Fix.

glVák = noha. Zdvíhá gfváky =
vzhůru nohv (o lenochu). Vz Kolk.
I. :?0.

glVanec = rána zobákem; rána,
udeiení vůbec. Kt. VI.

glvat = klvati, šťouchati. Kolk.
I. 21 . GlVal čaganem do sněhu. Bys.

gojdoš = tesařík brouk. Kt. VI.

golozňa = hlava (opovržlivě).
Fdlp. a. U). b., b. 7. a.

gombílat = kolébati. Kt. VI.

gombovaný = gombv zdobený.
Kt. VI.

gomolý = bezrohý. Kt. VI.

gongol. gongola = halama. Kt.
VI.

goralka - hostina pořádaná pří-
buzným a známým po úvodě šesti-
nedělky. Vvhl. Děd. I. llC, II.
1(;3.

gorič = škaredv klobouk. Kolk.
1. 21.

grace = nefoiemné ruce. Kt. VI.

gracisko = neforemná ruka. Kt.
VI.

grackář= kdo nosí grack\- (dlou-
hé vlas\- v týle). Kt. VI.

gracóna = celá příprava ke kor-
dulce. G. pozlacená. Vvhl. Děd. II.
139.

grajdat se = šmatlati se. Kolk.
I. 21., Kt. VI.

grajdavý = šmatlavý. Kt. VI.

grajdoň = šmatloun. Kt. VI.

gramatika = kořalka. Kolk. I.
21.

gramboň = nešika. Folp. a. 28. b.

gramel, gramláň = gramlovec,
nešika, nemotora. Kt. VI.

gramolka = kamenná kulička.
Folp. b. 7. b.

gřandat = mnoho mluviti, křan-
dati. Fl.x.

grbnút = hynouti. Kolk. I. 21.

grcačka, grcanina = dávení; vy-
dávenina. Kt. VI.

greftovat = krechty opatřiti. Kt.
VI.

grejdit = rejditi, toulati se. Kolk.
I. 21.

greligár = klerikál. Kř. Roz. 276.

grgiat = kloktati. Kt. VI.

grgnút = grbniit. Kolk. I. 21.

gric = čabalák, hajdalák, hastroš.
Přik. Nov. 109. Chtěl sem si kópit
límečke, ale žena nedala, že pré chce
dělat grica. Spč. 147. Sr. gryc.

grjcír = krejcar. Folp. a. 5. b.

grňák = hlupák, nemotora. Kt.
VI.

grňavý. Ruce mám celý grňavý
od práce (chromé). Mršt. Duš. 54.

grnec = želízko nože, čepel. Vyhl.
Ded. I. 136. Vz násl.

grňka = želízko od nože kapes-
ního. Bys. 103. Nebyla to kudla,
nýbrž jen grňka. Hořen. 105. Na
křiváku, na grňce je něco vyřeza-
ného, číslo atd. Vyhl. D. 106. Sr.
klatek, holác, grnec, grňa. Kt. VI.

grňor, grňúTek = pahýl hlavně
useknuté ruky. Kolk. I. 21.

grnovatět = trnouti. Kolk. I.
21.

grobit se = zprotivovati se, zlo-
biti se. G. se komu = protiviti se.
Kř. Roz. 22., 76.

26

gróbský = hrubv (grob). Folp. b.
7. b.

groň = lesní stráň. Soused z blíz-
kých groňů; To se stalo na groňu
u Juráše. Slám. Lys. 72., 149. Vz
u Bart. grúň.

gróška, gróžka = kroužek. Na-
picd si břinkali gróškó na hák (há-
zeli). Hoch. 59-

grota v kostele = zábradlí. Ces.
]. IX. 142.

gruch = hrách. Bys. Fig. 81.

gruntecky, vz ízbecky.

gruntovnica = gruntovní kniha.
Mršt. Ves. I. ').

gryc = hajdalák, čabalák. ha-
stroš. Bvs. Fig. 25.5. Sr. gric.

gryf = tónina. Kt. VIL 1252.

gryndy, grynty = slinv. Kolk
b. 22.

gryntálka = slinták. Kt. VI.

gryntat = grvndati, shntati. Kt.
VI.

gsére = okolky, v tem modlení

ráno velkv ksére nenadělá. Naš.
XLV. 1. :í. a.

guberna = gubernium. Kř. Roz.
III. .?.

gUgra, vz násl. kugla.

guTáŠOvat = jísti guláš. Bvs. Fig.
120.

guTe, vz násl. guliváry.

gurija = hromada. Kolk. I. 22.

guliváry = švestkové knedlíky,
jinak gule. Folp. b. 7. b.

guTovatý = kulovatý. Folp. b. 7. b.

guňa = houně, Slám. Lvs. 104.,
plášť. Slám. PÍ. 69.

guňka = malá houně (guňa);
lajblík, kabátek, živůtek. Kt. VI.

guráš, guráž. Za vratama je
dobie mět giuáž. Kř. Roz. III. 202.

gVŮlivá = k vuh. Kt. VII. 1252.

gymba = gamba. Kt. VI.

gyzdactvo = gyzd. Kt. VI. (giz-
dactvo).

gyzdání = zmatek. Fix.

H.

habaldník = hlavní trafikant.
B\s. '.17.

habáňový. Habáňová čepice. Krm.
Obr. S4. Vz habáň (Bart.).

habánský kus = veliký. Kt. VI.

habat také: získati, přivlastňovati
si. Kt. VI.

habateša = žena, co hobó uriičla
mlrt jako Šléfíř. Vvhl. R. 89.

habrlohy -- šatv. Kt. VI.

habrňuvka, havrnuvka = havír-
nuvka. důlní díeva. Las. Kt. VII.
1252.

hacka -^ šátek. Rud. .'50.

háčky - háb\-. Šaty. Kaš. 110.

hačinkat, hačunkat = hačati, se-
děti (v dětské ieči). Kolk. I. 22.,
Folp. a. 27. a.

hačkovica = příze, plátno, plach-
ta z liarck. Kt. VI.

hádavý. Hádavé pivo (které při-
vádí li<li do hádek). Ondr. 24

hádijence

124.

hadlivý = vadivv.
VI.

hadmo lézti
Dol. 40.

hadragaťa = otrhanec. Kolk. I.

H. řeč. Kt.
po břichu. Krm.

hadrlák ^ otrhanec. Kt. VI.

hadropletnica, nadávka. Vyhl.Ced.

hadula = ocún. Folp. a. 28. a.

hadůvky = houby čemavé, mající
klobouček široký a střapatv, Naš.
XLIII. 49. :5. a. (nejedlé houbv).
V\hl. Mal 100.

hafák = pes (v dětské řeči). Kolk.
I, 22.

haferniček --= linduška vodní. Fix.

haferník == borůvka, borůvčí.
Kt. VI,

hafrfaňa kdo mluvě prská. Kt.
VI.

hagnoska z lat. agnus = peníz
audience. Bvs. Fig. s obrazem s\atvch na zavěšení. Bys.
Fig. 298.

hachlovat také = jísti, žvýkati.
Kt, VI.

hajba -- hájení. Kt. VI.

hajda pryč. Kolk. I. 22.

hajdaláček, vz hajdalák.

hajduper = hajduk. Kolk. I. 22.

hajdušský. Něco hajdušského v tom
b\lo. Kkla.

hajflík = oddělení v ovčinci.
Kolk. I. 22.

hájík = hajnv. Kt. VI.

hájnica = louka u háje. Kaš. 92.

hajsačka = klouzačka. Vyhl. Ced.

hajsat ~ běhati, toulati se; klou-
zati se. Vyhl. Ced., D. 48.

hajsón = tulák. Spč. 40.

hajtrta —^ k-hká ženská; i-ozpu-
stilý chasnik. Kt. VI.

hajtry = rozsochy na sušení sena.
Kolk. I. 22.

hajtydlum = děvče živé. nepo-
sedné. di\'né ustrojené. Kolk. II.
.3fi.

hajzlúvka = druh hrušek. FLx.

hake mike = sem tam. Dež sem
meze němá chodil hake mike. Kř.
Roz. III. 28G.

hal, hal! Tak se odhání husa. Kt.
VI.

halačka = spánek (v dětské řeči).
Kt. \'\.

halafaňa = veliká a hloupá žen-
ská; klevetnice, štěkna. Kt. VI.

halapatúra = nevážný, lehký člo-
věk. Kt. VI.

halastra = chátra. Kt. VI.

halbošit. A jeden přes druhého
halboší na pána cosi (klábosí). Klda.
84.

halda = vyrostlé dévčisko. Gl.
Ced.

haldamáš také = zpropitné. Kt.
VI.

haldisko = nehezká halda; ne-
počestné robsko. Kt. VI.

halečkový = knedlíkový. H. voda.
těsto. Kt. VI.

halenisko = stará halena. Hořen.
270.

hallna = nadávka. Kt. VI.

hálkat = hajati. Kt. VI.

halunkat = hajati, spáti (v dět-
ské řeči). Folp. a. 27. a.

haluščí = zdrobnělé haluzí. Kaš.

haluška = kolébka (v dětské ře-
či). Val. Kt. VII. 1254.

haluzek = chlapec, ogar. Bys.
ICiO.

hamarasit se = hádati se Kt. VI.
hampalíř = tlučhuba. Kolk. I.

hamral =^ velký jedlík. Fix.

hamúr = humor, veselá nálada.
Klik. I. 22.

hanácký Jerusalem = Prostějo\'.
Naš. XLIli. 106. 1. a.

hanačka = hanácká husa. Hrb.
Ohr. 2'».1.

hanák = štětka na t\-čce. Kolk.

I. 22.

haňbolecký = hanebný. Bys. Fig.
14íi.

haňbollna = nestyda, necuda. Kt.
VI.

haňbula. H. haňbulecká = ne-
styda. V>hl. R. 8:5.

hanča = jméno koní. V\hl. !\Ial.
127.

handrbulec = tulák, světák. Kt.
VI.

handrlačisko = hadrník, nadáv-
ka. Hořen. íl-").

handrlačit = hadrv sbírati. Kt.
VI.

haneza = anýz. Kt. VI.

hanzl = býk; valach. Kt. VI.

harcalúch. harcapalúch = ne-
pěkné ]ieči\-o. Kolk. I. 22.

harcuškat = harcat s umílením.
Kolk. I. 22.

harmárka -^ dubňák (kožich).
Vyhl. Děd. II. 183.

hařpla = závora složená z ouška,
babky a roubíku n. zámku visu-
tého." Kolk I. 22.

hartat = hladiti po tváři, po vla-
sech. Kaš. 92. U Bart. = spinkati.

harvánky = foukací harmonika.
Kolk. I. 22.

hasafírek = ttilák; ztřeštěnec.
Kt. VI.

hastrmanův. Hastrmanovy vla-
s\- = plavuň. Kolk. I. 22.

hatina = březový prut. Kolk. I.

II. Sr. brezák.

28

hatlák = špatný písař. Kt. VI.
hatlapa = nadávka. Vvhl. Prus.
55.. Ces. ]id. IX. U3.

3(1.

hatleperie

borůvkv. Kolk. II.

hátový. H. voda = na sv. Hátu
svěcená. Vz Kt. VII. 1255.

haváč = knmhár. Kt. VI.

havák také = veliký železniční
vuz. Kt. VII. 1255.

havrdla = vřed, boule. Autr.

lL'ít.

hazor, hazorák, vz azór.

hazuka, vz hazucha. Folp. b. 7. b.

hde = kam. Žena volá, že hde
so (jsem). Kř. Roz. III. 51.

hdese = někam. Věděli by, že
hdťsr dem. Hoch. 122.

hebaj = sem. Kt. VI.

hébavý tanec. V^-hl. Děd. I. 109.

hebno ^ rvchle. Hebno praco-
vat. Vvhl. Děď. II. 29., D. 142., 154.

hečet = zpívati, popěvovati. Kt.
VI.

hečkat == hejčkati. Kt. VI.

hedvábnica = hedvábná sukně.
Folp. a. 24. b., b. 8. a.

hef = tam. Zalezl hef někdo pod
lůžko. Slám. Lys. 118.

hegnút = couvnouti (s voly).
Foljx b. 8. a.

hejnice = pastviska oddělená pro
k(jně a krávv. Záhr. V. II.

hejrat = hýřiti. Kt. VI.

hejslovan. Tak nazývají na Mor.
rcncí^áti upřinmého Čecha. Kt. VI.

heliša = oheň. Chlapci na podzim
z bramborové natě dělajó helišu.
Vvhl. Ced.

herštýn = něco vysokéh(j. Kolk.
1. li.!.

henčit, henkati Imupati. Kt.
VIL 125(i.

héné = hajný, Hoch. 58., heny.
Pro svůj les máme hénýho. Vyhl.
Mal. 99.

henkaj, hen = tam. Krm. Obr.
1.3. Do léta je ešče h. (daleko). Krm.
Obr. 41.

heny, \z héné.

hepáň v\s()ký člověk. Kt. VI.

hepýcnút = vyskočiti. Kt. VI.

héra = jméno kraví. Vvhl. IMal.
128.

herdek = zlý. Je to herdek baba.
K.ilk. I. 23.

herzog = šálená vacha, prohlí-
žení domů za noci v celém okrese.
Vyhl. Kr. 30.

hevaj = zouvák; kamenný žlab
u studny n. u zřídla. Kt. VI.

hindzía = hříbě. Folp. b. 8. a.
— handzl = kůň.

hisor = bláznivý, přemrštěný,
divně oblečený člověk. Bvs. Fig.
259.. 298.

hiščerák = krtonožka. Kt. VI.

hjokat, pjokat, vjokat, híokat =
křičeti Iljo. Kolk. 1. 2.3.. Kt. VIL
1257.

hlad. Póla ležá hladem = ladem.
Folp. b. 8. a.

hladit sa. Už zas sa to hladí =
obloha se jasní. Kaš. 139.

hlamozina = pozemek vysoko
položcnv. Ivolk. II. 36.

hlamozít se = pracovati na hla-
iniizinc. Kcilk. II. 36.

hlásenství = služba hlásného.
Vyhl. Děd. I. 96.

hiáskat = laskati. Tam se s ním
hláska. Klda. 58. Žena hláska slo-
vem vlka (psa, chlácholí). Klda. 58.

Hlásné = ponocný. Přik. Nov. 109.

hlaváč, hlaváček = hlavaté pod-
\ržťučc di\'oženky. Vyhl. D. 159.

hlavala = vůl s velikou hlavou.
Kt. VI,

hlavistý --^ hlavatý. Kt. VI.

hlavitě = dobře. Kt. VI.

hlazkat = hladiti. Kt. VI.

hld = hvd. vše takové jako: hadi,
bl<cli\-. švábi. Vyhl. Kr. 43.

hlena =^ hlína. Pod hleno nás
provedla = do hrobu. Naš. XLII.
149. 1. c,

hlésta, hlísta = žížala; tasemnice.
Vvhl. Alb. 38., Naš. XLII. 149. 1.
c. B\i poslán pro hlistv (dešťovkv).
Kald. 20., Kř. Roz. li. 229.

hléstník = erythraea ccntaurea
(msti.), užívá se proti hlístám. Naš.
Xl.lll. K;. 2. a.

hlodavec = lačný statku, lako-
mec. V\hl. Ced.

29

hlomoza = nezralé o\'occ. Autr.
12ÍI. r Bart. hlomozina.

hlópiš = hlupák. Vvhl. R. «!.,
111. .■)!.

hltoň liltoun, kdo hltá. Kaš.

53.

hlúb = hlupák; košťál. Kt. VI.

hluchota = hluchá ženská osoba,
hhulmn. Folp. b. 8. a.

htupnice = blázinec. V\hl. Prus.
02.

htupota ^ lilouposť; hloupá oso-
ba. Kr. Roz. III. 78., Folp. a. 29. a.

htupotina = hloupé jednání, hlou-
pý čin, kousek. Kaš. 55.

htúpotínky = hlupotv. Hořen.
2:;:).

hlúpý. Vdá se, až přijde hlúpý,
co kúpi. Uh. Brod. Vyhl. Ced.

hiuza = nečas, nesnáz. B\-s. ■!., 62.

hlyboček = úval. Kaš. 92.

hmúřit = žmúřit oči, hmouřiti.
Fi)I[i. b. 8. a.

hňapit, hňapnút = udeřiti. Kt.

VII. 1259.

hnatý = hnaný. Kaš. 6(3.

hnetka ~ druh škubánku. V^-hl.
Doil. 1. -t().

hnidavec = vřes. Kolk. I. 23.

hnivala = lenoch, nehvba. Kolk.
II. ;i(i.

hnojísko = hnojiště. Vyhl. Ced.

hnojnicový vůz. Hořen. 125.

hnotky =- dlouhé žíl\- v listech.
Vyhl. Slz. .Jl.

hňupat = nikuiti jako tele, vul =
hloupé. Kolk. I. 23.

hnut = vehký kus dřeva, veliká
haluz. Kt. VI. ■

hobizňa = huba (pohrdlivě). Kolk.

1. 2.-'..

hodlivý = patřičný. Ve vašem
domě je \-še hodlivé. Vvhl. Jař.
102.

hodnot. Co temu hódnete = co
troufáte? Autr. 130.

hodovo kvítí, kvete o sv. Václave
bílvm kvítkem. Naš. XLIII. 46.

2. a.

hodřňat = silně kolíbati. Kt. VI.
hodule také = lehká ženská. Kt.
VI.

hoferský. H. sépka. Vyhl. Děd. I.

97. H. hodv = slavnosť senoseče.
Kt. VII. 1260.

hófit. Dež ti se k sobě hófijó (shro-
mažilují, spojují). Vyhl. Alb. 14.
Všeci kolem něho se hófijó. V\hl.
Vys. 82.

hoflanec = pohlavek. Hrb. Děd.
186.

hogřnat = třením o zem hřmot
působiti; kolébati. Vz Kt. VI.

hojgačka, homjačka = houpání

děti na noze. \'yhl. 1). 10.

hojkat = houpati, hýbati. Mhko
se jožv látkách nehojká, je tedy ve-
statý. Vyhl. Mal. 145.

hojný. To je taková hojná Běta
= ženská, která má všeho dost a
ničeho nešetří. Uh. Brod. V\-hl. Ced.

hójšačka = houpačka. Kuš. 92.

hójšat sa = houpati se. Kaš. 92.

hoíác = strana křiváku (čepele),
na níž není nic vyraženo; hráč stra-
n\' určené hozením holáce. Vvhl. D.
106. Sr. gnika.

holár = bez, z něm. Holler.
Strážn. na Mor. Listv filol. 1909.
313.

holec = neženatý člověk. Kt. VI.

holenek = mladý člověk proti
staršímu, holeček. Holenku, to já
pamatuju aji Napúleóna. Vyhl. Ced.

holinka = zelená třešně. Kolk. I.
2.3.

holíš = holohlávek (dítě). Kt. VI.

holive odstranit = topolv- Mršt.
Ves. II. 441,

holomrazíska = zmrzlá ozim, na
níž pásali prasata. V\-hl. Ced..

hOlotík = sedlák. Kt.VI.

homjačka, vz hojgačka.

homkat = houpati. Žlova má
hnízdečko na leko uvázaný a to se
jí homká. Vvhl. Mal. 121." Sr. hoj-
kat.

hompačka = kolébač. Kolk. II.
36.

honák = pasák ovcí; honící pes.
Kt. VI.

honem. Honem imrřel. Pomalý
živ; S pánem honem, se sedlákem
pomaly. Hlav. Kr. 26.

hongačka = houpačka, hom-
pačka. Kolk. I. 23.

30

holotat = viklati. Kt. VII. 1261.
za: lii)k'sná.

holumek = hlídač dříví. Laš. Kt.
VII. 12<)l.

hoňavec =^ honící pes. Kt. VII.
12íi2.

hongat se = houpati se. Kolk. I.
23. H. také = viklati. Byt se plot
honRá. Hrb. Děd. 43.

hoňkyny = mostiny, oblé trámce,
jiirriž se dláždí cesty na místech
močálovitých. Kaš. 92.

honsa = jméno koní. Vvhl. Mal.
127.

hontěný plot = hontovv. Záhr.
V. 10.

hopan = vrták (tanec), Hořen.
334., děcko skotačivé. Kolk. II. 3(5.

hopiznat = v^'skakovati, tančiti.
Kolk. I. 23.

hořákat = hořekovati. Kolk. I.
24.

hořčina = horký nápoj. Folp. a.
28 b.

horek = svršek (v kartách). Ho-
řen. 2!)9.

hořit si = naříkati si, žalovati.
Pan Hrabetz si hořil; V hospodě si
hořil. V\l)l. Zař. 90., Alb. 8.

hořkavý = zdrobnělé hořkv, na-
hořklv. Kaš. 51., 52.

hóse = house. V5^hl. Děd. II. 199.

hóser. Na hósera žnouti = úzké
pole na dlóho žnout. Vyhl. R. 90.
Vz ocas.

hOSÍ čápka = saraorostlík (rostl.).
Naš. XLIII. 46. 2. b.

hÓSka = housenka. Kt. VI.

hospodárka = hospodářství. Vést
h(iS|)ii<l;Lrku. Kldu. 1 12.

hóštěnka = houština. Naš. XLII.
«1. i. b.

hotař = rostlina. Hotař je vy-
soký, má malá kvítečka v chomáčku,
podlouhlé lístečky. Roste nejvíce
v prosu, přerůstá je, že stojí nad ním
jako hotař. Vvhl. Mal. 107.

hotaříček, rJstl. Hrb. Dt. 89.

hotařít =^ hotařem býti. Kt. VI.

hotárna ^ hotařův byt. Kt. VI.

hOUfit. Pacientky houfily se k ran-
nímu snénm. Naš. Xl.III. lOI. 1. b.
Vz hófit.

houlat = dávati dobvtku mnoho
žrádla. Kt. VI.

housenka = chlupatá zelená šňůr-
ka u mužského klobouku. V\hl.
Děd. II. 170.

hOUVězit se = točiti, kroutiti se.
Kt. VII. 1263.

hozílek = uzílek. uzlíček. Naš.
XLIII. 53. 3. a., Vvhl. Alb. 6í).

hrábek. Prsty tuhnou zimou v
hrábk^•. Mršt. Ves. II. 393.

hrabíca = kosisko, kosa s hrá-
běmi. Bys. Fig. 298.

hrabisko = hrábě. V\hl. Prus.

57.

hračet = brčeti. Kt. VI.

hřada také = posada. Kt. VIL
12(i4.

hradčica = hradská cesta. Bvs.
Kil.

hranáč = druh jablek. Folp. b.
S. b.

hranečnik = tlustý zavaUtý člo-
věk. Kolk. I. 24.

hránka dříví = hranice. Kaš. 115.,
Í2'J.

hrap — habr. Kaš. 141.

hratevník = besedník. v jizbách
se scházeli hratevníci. Vyhl. Mal.
22. Sr. hratva = beseda, tácky.

hrbatit se = hrbiti se. Hrbatil se
jak kocúr (dělal pokorného). Před
liřadem hrbatijó záda. Kř. Roz. 88.,
312., 85.

hrách. Smlúvali se, že spolem
SN-ijú hrách (utekou). Klda. 59.

hřbetovina = páteř z bravka.
\'\hl. Slz. .■)S.

hrbÓC, hrbÚC. Fasuňk se nahne a
IuIkic li./im \- piíkiípě. Bys. Ul.

hrbócala, hrbócela ^ hrčala, mluv-
ka. Kt. VIL 1265.

hrbócat = hřmotiti. Folp. a. 27.^
b.. 1). s. b. Sr. hrbúcat.

hrbócení. Zaslechl jsem akýsihrbó-
cciii ;i kvičení v' marštale. Naš.
XLIV. 71. L a. Sr. hrbócat.

hrbOUCet. Když umí drobet hr-
boucct (německy mluviti). Hlavn.
Kr. s.'... 172.

hrbulÚC Idělati h. — upadnouti
(o dětech). Kolk. I. 24.

31

hrcáč, hrcák, hrcan, hrcala = kdo

hrcá, kašle. Tvt. \'l.

hrcán, hucán = kk^bouk. Kolk.

I. 2-í.

hrcat = chrkati, kašlati. Kt. VI.

hrčák = kus hrčatcho dřeva; ma-
Iv hrapatv člověk; křikloun. Vz Kt
VI.

hrčatý = sukovitý. H. dřevo. Kt.
VI.

hrčit. Sypou vám letos zemáky?
Ale kde, letos tak nehrčijó. Vvhl.
Ced.

hrčka = boule. Krm. Obr. 9.

hrdelnica = těžká práce. Vvhl.
Ced.

hřebec. Halena s hřebcema (s ple-
chovými knofhky). Vvhl. Ced.

hřébek = hříbek, nováček na uni-
versitu vstupující. Bys. Fig. 136.

hřebíček = hvozdíček (rostl.). Vv-
hl. .^lal. 107.

hřebička = zahradní vonička.
Vvhl. :\Ial. 107.

hřezkO = hřisko, kuželník. Přik.
Nov. 110.

hřib. Vlasy nečesané do hřibu,
přistřižené na hřib. Mršt. Ves. I.
129.. VIII. 10.

hřiba = hříva, vlasy. Kaš. 22.,
Kolk. II. 36.

hřlskO = hřiště. Bys. 102.

hrkáč = druh jablek; klepačka,
hrkačka. Kolk. I. 24. Sr. hrkláč.

hrkačka = klepáč, klepačka. Hr-
kačkú se hrká (místo zvonění o vel-
ký pátek). Vz Vyhl. R. 39.

hrkavice = rostlina. H. má na
stopce mnoho žlutých květů, které,
kdvž odkvetou, hrkají. Vvhl. Mal.
107.

hrkláč = druh jablek. Folp. b.
8. b. Sr. hrkáč. — H. = klapačka.
Přik. 63.

hrknút = udeřiti. Folp. b. 8. b.

hrkotka = dřevěná n. plechová
rolnička s držadlem (hračka). Val.
Kt. VII. 1266.

hrkula = ženská, která se vším
hned vyhrkne. Hlav. Kr. 87.

hrkutání = vrkání. H. holuba. Kt.
VIL i^ílil.

hřmít ^ hřmotiti. Cekali, ešli to
zas začn'' hřmít. Mršt. Ves. V. 7.

hrncovat. Čelem po tabulce h. =
jezditi, trest při hře na Meluzínu.
Vz Vyhl. D. 111.

hrobařky = vši, které člověk do-
stává před smrtí. Kolk. I. 24.

hroby. Hrobá dívka = starší
služka. Vvlil. Děd. I. 46.

hromadinky, druh hub. Vz Kt.

VI.

hromadiskO = hromada kamení.
Vvhl. Kr. 11.

hromotřesk, hromostřesk = hro-
mová zelina. Naš. XLIII. 46. 2. a.

hromúcený = velmi hromský.
Kaš. 51.

hromúcí. Hrome h.! Kt. VI.

hroták = veliký klobouk. Vyhl.
Děd. II. 119.

hrotek také = špinavý klobouk.
Kt. VIL 1267.

hrouchání = práskání. H-ním
biče rozseká\"al \-zduch. Mršt. Ves.
III. i;;r,.

hrouchat. Jak to praskalo a hrou-
chalo (ze střel). Mršt. Ves. VIL 5.
V síni něco hrouchlo, jako když z ka-
nónu vystřelí. Ib. V. 6.

hrózek = hrouzek, rvba strakatá.
Bvs. Fig. 298., Naš." XLII. 84.
1." c.

hroznový. Hroznová květina proti
souchotinám. Naš. XLIII. 46. 2. b.

hrske = hezky. Straka má ocas
hrske dlóhé. Naš. XLII. 80. 1. c.
Vz hrzke.

hrubchTed = dalekohled. Kaš. 92.

hrubousedlý sedlák = starousedlý.
Bys. Fig. 1l'0, Sr. malousedlý.

hrudy, hrudky = místa, která
\-oda nezatápí. Hrb. Obr. 62.

hrušák = vdolek n. koláč hruš-
kami mazaný-. Kt. VI.

hruškovica = voda z vařených
suchých hrušek. Kolk. I. 24.

hruštička = lesní tráva. Kt. VIL
1267. Sr. hruštice.

hrzke = hrske. H. daleko chodit.
V\hl. Děd. II. 28. i

hu. Tož, ogaři, hu! Hu značí běh
=^ běžme! Kald. 27.

hubaček = hubička. Kt. VI.

32

hubačka = houbová polévka. Kt.

hubča = hubička. Kas. 51.
hubí = hloubí. Kaš. 18
hubičková = mor. tanec. Kt. Vil.

^hubjénka = vrkoč z hedvábí n.
harasu kolem hlavy nošeny. Kt. V 11.

12(17. „ __

hubka na plané ruži. na sípku —
takovv vlasatý brunátný uzel (způ-
sobený vosou). Vyhl. Mal. 150.

hublátkO = kružidlo na zeli. Kt.
VII. 12(17. .

hubný = houbový. H. macKa.
Mršt. Vťs. II. 'Ml.
hUCán, vz hrcán.
hučný = hlučný. Hucna cesta
(silné navštěvovaná). Kaš. U-5. Vz
hučnice. .

hudlat - pohybovati Kt. VI.
hudlikat = hudlati. Kt- VI.
huja = veliký hujec. Kt. VI.
hújat také = dováděti bvti roz-
pustilým, bíti se. Hrb. Ded. 286.
hujec = prasečí žaludek naditý
masem na drobno usekaným, Press-
wurst- vzdorovité dítě. Kolk. 1. 24.
— Kt. VI. . , ^

hukáč = pták veliký jako stra-
ka, jenom že je šedý. Ma d ouhy
krk a dlouhý zobák. Hlasem huká.
Vvhl. Mal. 118. , M _-

hůrečka = uhčka, hůlečka —
hvilka. Bvs. U2. , j . ,r , ,

hulik, hulék = cahon (zde). Vyhl.

' hultaj = hulvát. Rud. .'50., Kt. VI.
hulvor = dymnivka duta; spro-
sták. 1'lx.

humkat = houpati. Kt v .
hun hon. Přes nevelký hun\-.
Vvhl. Slz. 278.
'huncovat = homti; tlouci. Kt v i.
huňka, zdrobn. huna. Kt- vi.
hunkat =-- houpat. Kt. VI. ^
huňky = papuče z valašské hune.

hup = P^i jmeno. Kt. V i.
hupek. Uo hupku = honem. Ki.

VI.

hupkavý. Hupkavá mysl (nestálá)

Hlav. Kr. 100.

hurdačka = iídká kaše z mouky
a z durdéného mléka. Kt. VI.

hurdikat = hurdati. Kt. VI. ^

hurdyburdy (o rychleni mluvem
se říká; krocan dělá h.) Kt. VI.

husacina = husí pečínka. Kolk.

' húsacko = odrostlejší house. Kt.

VI.

husák = sršeň. Kolk. I. 24.
husar = jméno koní. V\hl. Mal.

husárek = čepice. Kldu. 114.
húsena = housenka. Strazn. na
:^Ior. List. filol. 1909. 313.
húser také puchr. Kt. VI.
húsinica = housenka. Kt. VI.
huškač = houpati se. Laš. Kt.
VII. 12(10.
husovat = vábiti. Kt. VI.
hustina také = ústí. ustma. Ivt.

hušačka = houpačka. Kt. VI.
hÚŠČi = houští. Folp. a. .52. b.
hut = hlt. Vvhl. Slz. 254.
hutař = pohií hlídač. Mršt. Ves.

I. I."!'! a j. - -, '

hutný = tlustý, pevný, sUny
(o látce). Kaš. 92. U Bart. = hotař.

húzeň. Na nohou měli húzne a
botw Horrn. 1''7.

hužvanec, hužvan - umackane
jídlo. Kolk. I. 2.5. . -,. „

hužvit - nelibě mačkati. Kolk.

' hvězdica = kopretina. V\'hl. Mal.

íivozdíček = hřebíček (rostl.). Vy-
hl Mal. 107. Sr. hvozdík.

hybko - rxchle. Vyhl. Děd. 1 1.

.")2

hybOČina - hlubma. Kaš. 92.
hydánek = kurník. Kt. vii.

127(1. Si- h\d. ,■".

hyhotat se = hlasitě se smati,
řehtUi se. Kt. VI.

hylázgat = vezpust knčeti. Kt.

VI. , , .-

hynčet řičeti. Kobyla hynci.

Kt. \ 1
hyntečka = šiiúrka, pentle. Kt.

VI.

33

hyté, nesklonné = chůvka, pkich-
ta. ve které se děti nosí. Kt. VI.

hytena = hyté. Kt. VI.
hyža také = ohyzda. Kt. VI.

Ch.

Chabanjna = suché, špatné maso.
Kt. VI.
chabastit = rhabiti. Kt. VI.
chabaščí, chábí = Hst^• zelí n.

kajnistw Kclk. I. •2'k

chabaščica, chabaščovica, chábo
vica = bramb()ro\-á polévka, v níž
se vařilo několik listů zelí n. ka-
pusty. Kolk. I. 25.

Chabičí = roští, klestí. Kolk. I.
LT). I' Bart. chabí.

ChabOŠČ = křoví, chabaščí; tráva
ve stojatých vodách v chumáčích
rostoucí. Kt. VI.

Chabovica, yz chabaščica.

Chabovina = haluz s Ústím. Vyhl.
Děd. I. 3(5. Chabovinó moche schá-
nčle. Ib. I. 14. U Bart. chabina.

Chabý = háby. Kt. VI.

Chachar = člověk rodu selského
nechť je poctivec nebo chachar
(otrajia. dareba). Slám. Lvs. 3.

Chachotat. Kačer ch-tal. Hrb. Obr.
188.

Chachýňat = jíti dlouhými kroky.
Viděla ji. jídv chachýňala domů
s m(it\kú. Krm. Obr. 14.

chajda na tři facky = chalupa
na shoření, zbořisko. Bjj^s. Fig. 298.

Chajdatupka = špatná chalupa,
liarabiua. Kolk. I. 25.

Chalda = poběhlice. Kt VII.
1271.

Chalivý = churavv. Ch. na nohv.
Kt. VI.

Chalkat = utišovati. Ch. dítě. Kt.
VI.

Chaloň také = vehký chlap. V^■hl.
Ced.

Chalópči = výměnkáři. Vj-hl. Mal.
77. Sr. chaloupský.

Chaloupský = výměnkář. V\hl.
Mal. 22. Vz chalópči.

Chamala = chamač, kdo chtivě
něco l)ére, chamá. Kt. VI.

Chamčí = roští, klestí, křoví.
Vyhl. Děd. I. 12. Vz chamščí.

chamlavě jísti (bez zubů). Kt.
VI.
chamstat = hltavě jísti. Kolk. I.

25.

chamščí = chamčí. Kolk. I. 25.

Chasňacko = špatný chasník. Kt.
VI.

Chasoň = chasník. Kt. VI.

chatrný = churavý. Naše matička
só chatrná. V\-hl. Ced.

Chaupa = chalupa. Kaš. 18.

Chebonit se = mnoho se smáti.
Kolk. I. 2.-,.

chechrla, chechrňa = pepříce,
luštěnina. Kt. VI.

Chlchikání = smích. Mršt. Ves. I.
220.

chládky = chladnv. Kt. VII.
1272.

Chlachiat se = \ehni se smáti.
Kt. VI.

chlachula = ženský smíšek. Kt.
VI.

Chlama = huba, ústa. Folp. b.
8. b.

Chlámat = neslušně, hltavě jísti;
ch. se = mnoho, neslušně se smáti.
Kolk. I. 25., Folp. b. 8. b. Vz cham-
stat.

Chlamotat se = velmi se smáti.
Kt. VI.

Chlampor = stará, rozmoklá hou-
ba. Kt. VI.

ChramuFa = ženská, která se mno-
ho směje. Kolk. I. 25.

Chtapčacko = chlapisko, špatný
chlap. Kt. VI.

Chtapčena = děvče, které chodí
za hoch\'. Kt. VI.

chlapčenský = chlapcům pří-
slušnV'. Folp. b. 9. a.

chtapčesko, chtapčisko = veliký
chlap. Kř. Roz. íJti.

Chlaplat = chlapat. Kt. VI.

chlápnoucí = ubývající. Schláp-
noucí zimou, přibývajícím dnem
Mršt. Ves. IV. 18.

3

;i4

chlapnút = udeřiti. Kt. VI.
Chlapoš = chlapík. To je chlapoš!
Kř. Roz. 101., Naš. XLIV. 10(5.
1. b.

Chlapýcnút = upadnouti; ude-
řiti. Kt. VI.
chlastara = pijan. Kt. VI.
ChTastnút = ulcousnouti (o koni).
Kaš. 9.'3. Koně chlastali hubama.
Kaš. 109. — -Viděl, jak žába chlast-
la s nebe (spadla). Vvhl. Děd. I. 143.
U Bart. = hoditi. "
Chlašný = tělem sešlý. Kt. VI.
chréb. Chleba jest = čarovati.
Kolk. I. 25.

chlebovník, chlebovňák = pod-
plamenice (také režňák, chlebový
vdolek, várpoky). Kolk. I. 25. Ch.
= koláč z chlebového těsta. Záhr.
IV. 21.
Chremtoň = hltavec. Kolk. I. 25.
Chlomáznút = dáti pohlavek.
Val. Kt. VII. 1272.

chlopeň, chlopňák = klobouk.
Folp. b. !). b.

Chrópit koho po kříži, komu (koni)
na prsa = plácati; Tu je roka (ru-
ka), chlopněte. Hořen. 128., 130.,
131.

Chlopkat = chlópit. Ch. koho po
krku, komu po rameně. Hořen. 123.,
208.

Chlópnutí. Napřáhl mu ruku k
chlópnutí (k plácnutí, k uza\ření
koupě). Hořen. 131.

ChlOStat. Sníh chlostá = silně
padá. V\hl. Ced.

chlpanec = velký hlt. Kolk. I.
25.

chlup = jméno psí. Vyhl. Mal-
128. ■ — Ch. = nadávka rozpustil-
cům. Folp. b. 9. a.

Chlupatlca = druh tenké trávy,
které sekáči nemají rádi. Vvhl. Mal.
108.

Chlustačka = chlustavá (blátivá
cesta. Kt. V I.

Chrustnút = spadnouti. Kaš. 93.
U Bart. --= vodou stříknouti.

Chmacnút = chvtiti. Chmacni
ten .slópek. Mršt. Ves. I. 205.

Chmár -= oblak. Nikde chniáni
na obloze. Mršt. Ves. Vlil. 30.

chmatačka = úchvtka. Folp. b.

9. a,
Chmaták = zloděj. Folp. b. 9. a..
chmatarna. Folp. a. 5. a., 28. a.
ohmatat = chvtati; hmatati. Folp.
b. 9. a.

Chmatit = chvtiti. Ch. nemohli
nikt)ho. Mršt. Ves'. II. 529.

Chmelíní = divoký chmel. Naš.
XLlIl. 40. 2. b.

chmétnót se = namanouti se,
mihne niti se. Autr. 130.

Chmúllt se = kaboniti se. Kaš.
93.

Chmurat = cmurat, sazemi ma-
zati. Kt. VI.

Chňápy = nohy. Kolk. I. 25.
ChOČi = chudší. Ten kostelíček je
ešče choči než ta skréš, v niž na
svět přišil sen (svn) boží. Naš.
XLIII. 101. 1. d. "

choďová = coufavá, mor. tanec.
Kt. VII. 1273.

chody = chudý. Choda kasa =
farní ústav chudobinský. Vyhl. Ced.
Chochmy = chytrost' zvláště ob-
chodní. KoLk. I. 25. Ten (pes) má
chochme, ani se nepté. Kř. Roz.
II. 52.

ChOChOláČ = policajt (má chochol
na, kJnbíMiku). Bys. Fig. 154.

Chocholúší = chochol. Kt. VIL
1273.

Chochúlka = vehké, podlouhlé
jablkn. Kt. VI.

Chojínový = chvojínový. Ch. les.
Kt. Vt.
ChOlánek = selský klobouk. Kt.

\1.

Choldúnisko = choldún. hostec.
Kt. VI.

Chomolec na chytání raku. Ch. je
na způsob rybářského měchu (py-
tle), ale krafší. Vyhl. Mal. 125.

Chomolit se = padati, sypati se.
Bela tura, jak dež se nčvic snih cho-
moH. V\hl. Děd. II. 28.

Chomútář = kdo dělá chomouty.
Hiiivu. I2(i.

chorjakie = rochetka. Ces. 1. IX.

VI.

choroň = churavý člověk. Kt.

Chorumble = korouhev. Vvhl.
Prus. ;'>(;.

Chořulký = velmi černý. Ch.
chléb. Kt. VI.

chofaž, chotož = choť. Kt. VI.

Chramostika = veliký koláč s třeš-
uěuii. Knlk. I. 25.

chramoždit = dělati šutr. Kt. VI.

chrastoň, chrastavá = žába, ro-
pucha. Kt. VI., Fix.

chrašč = chiástal. Fix.

ChrbFat = proti\nč kašlati. Kolk.
I. -2r>.

Chrčat = těžko dýchati, chrčeti.
Kaš. íi.S.

chrchel = mužskv úd plodicí. Kt.
VII. 1274.

Chrchloň = kdo mnoho chrchlá,
kašle. Folp. a. 28. b.

chrkat = kašlati. Kaš. 93.

Chrobáctvo = brouci, červi. Bys.
Fig. 2'.l!t.

chrobavý = červivý- Ch. ořech.
Kt. VI.

Chromačka. Kráva má ch-čku či
mušec.\'ai. Kt.VII. 1275. Vz mušec.

Chromský = hromský. Vy chrom-
ské duše! Slám. Lys. 224.

Chrostek = zelí nevyrostla do láh-
vek. Kt. VI.

Chrostot = chrastot. Ch. zámku
ze spaní je ne vyrušil. Slám. Lys.
21S.

Chrptat = mazati, poskvrňovati.
Kt. VI.

Chrtit - skrbliti. Kolk. I. 25.

Chrtósit, ChrtÚSit. Musí se na ten
grécar ch. =jej škrtiti, zbytečně ne-
vydávati. Bys. 109., Bart.

ChrúmaFa = kdo chrúmá, kuUiá.
Kt. VI.

chrúmat = kulhati. Folp. b. 9. a.
Autr. i:iO.

Chrumpla = nepořádná, nečistá
ženská. Folp. b. 9. a.

Chtička vdavek. Přik. 29.

chubolit se, chublit, chublat se =

sněžiti: mračiti se. Kt. VI.

chudáctvo = chudý lid. Kt. VI.
Chuduňa = žebrákovice. Val. Kt.

VII. 1275.

chumáč = spolek. Dostati jídlo
do chumáča = do jedné nádob\-.
Kolk. 1. 25.

Chumelík = oškhvec. Fix.

chumchálek = sprostý chlap
z ci/i dědiny. Kt. VI.

Chumtara = kdo pořád chumtá.
Kt. VI.

Chumtanice = chumelenice. Ta-
ková to byla ch. včel. Mršt. Ves.

VIII. 98. ■

Chumtat se. Lid jak černý mrak
chumtal se (chumelil se) na různo;
Tam se kluci najednou chumtají.
Mršt. Ves. IX. 74., VI., 18.

Chutit si = pochutnávat si. Folp.
b. 9. a.

chválit. Xa persóno ho nechválím,
ale na dobroto. Nas. XLIV. 135.
1. a.

Chvástala = chvástal. Kt. VI.

Chvistat také = něčím tlouci. Kt.
VI.

Chvištět = téci. Voda chviščí
z dúvkv. Kt. VI.

Chvostallk = chvostačka. Kt. VI.

chyba. Na chybu mu (vepři) há-
dám 70 mázů sádla. Kř. JPř. 38.

Chychotat se = chechtati se. Kt.
VI.

chýle = šikmo. Stojí to ch. Kt.
VI.

Chýlek = slabý člověk. Fbc.

chýra = chýr, pověsť. Vane jí
chýra \-olnosti. Bys. Ves. 81.

Chytačka = pasť na mouchy. Naš.
XLIII. 126. 1. b.

Chytilka, druh jablka. Kt. VI.

Chytlavý. Madarčina je chytla-
vější než němčina (dříve se jí člověk
přiučí). Vyhl. Ced.

Chytroňka = zchytralá ženská.
Kt. VII. 1276.

chytrý. Ch. jak Šalamónove gatě.
V\hl. Mal. 93.

i.

lbrcÓI= hbrcoul. Vyhl. Děd. 1. 137. ikavec

icek = šelma. Kt". VI. I. 26.

= d\-chtivý člověk. Kolk.

3*

36

indián = krocan. FLx.

inevenzito = universita. Spč. 95.

infulenca = influenca. Kř. Str.
42.

Ingliša = CTikrovinka. Ces. 1. VI.
17(i.

irsungent = insurgent. Kr. Han.
123.

iŠČ = jíti. Kt. VI.

iščerka = ještěrka. Kaš. 14., Kolk.
I. 2(i.

išl(rument = instrument. Bvs.
Fig. llíi.

iva = jíva. Naš. XLIII. 4G.
2. b.

iver = tříska. Kt. VI.

ivero = iver. Kt. VI.

iVOrel(, zdrobn. iver. Kt. VI.

izba, izbétka = jizba. Folp. b. 9.
b.. Kt. VI.

izbecltý, izbovský (gruntecký) =
majitel gruntu naproti výměnkáři.
Vyhl. Mal. 77. ■ — izbecká liospo-
dyně = selka. Ib. 22.

izbisko = veliká nebo špatná
jizba. Kt. VI.

J.

jabach = nadávka židu. Folp.
b. 9. b.

jablíčko. Pouštěla jablíčka (líce
se jí nadiiuvala). Hlav. Kr. 116.

jabióško = brambor. Naš. XLIV.
1.35. 1. d. Sr. v Bart. jabko.

jabúnečka = jabloň. Kt. VI.

jadan = potakač. Kt. VII. 1279.

jáhly = kaše z pohank}-. Kaš. 93.

jahodičky = brusinky. Fix.

jajko, jajO = vejce. Kt. VII.
1279.

jakkerak. Má j. = jest bohatý.
Kolk. I. 215.

jakseživ = jakživ, nikd}-. Neviděl
sem to j. = nikd}'. Kolk. II. 36.

jakýsi. Ešče je tam jakési seno
(něco sena). Kaš. 82.

jalec = bělice. Fix.

jalOVČák = mladý bvk pro jalo-
vice. Kt. VII. 1280.

jalOVČiskO = jalovice. Krm. Obr.
97.

jalovčunka = jalovcovka. Kt. VI.

jalovec = jalové ovce. Pásl jalo-
vec. Vyhl. Kr. 12.

jancipoš = janciáš. Kt. VI.

jančary = staré, rozbité boty.
Kolk. I. 26.

jančit se = veseliti, blázniti se.
Kolk. II. 36.

janské kvítí = kopretina. Fbc.

janu = věru, inu. Hořen. Nov.
29. a j.

jara = výkroj ek, do něhož se
dává dno bečky. Kt. VI.

jařabatit se = modrati se. Hořen.
08.

jařabatý, jařambitý = strakatv.
Vyhl. Slz. 279., Ces. 1. X. 30.

jardat = čechrati. Kaš. 93.
U Bart. = třásti.

járek = ryba. Hrb. Dt. 45.

jarmaří = nemotorná dubová
truhla. Kldu. 108.

Jaroš = jméno koní. V^■hl. Mal.
127.

jásat =^ ničiti oděv. Kaš. 93.

jasenovisko = čásť lesa jasany
porostlá; klestí jasanové. Folp. a.
29. a., b. 9. b.

javůrek = jméno koní. Vyhl. Mal.
127.

jaza = zlá žena. Fix.

jazýčky = listy jitrocelů kopina-
tého. Fix.

ječmeňky = hrušky s ječmenem
zrající. Fulp. b. 9. b.

Ječmínek. Hledati Ječmínka také
= pořádati v obcích všeobecnou"
prohlídku policejní. Bys. Fig. 206.

jeden. Uměla všecko jedna dvě
= hned. Naš. XLIV. 148. 2. a. Só
t}' koťata jak jednu = velice si po-
dobná. Vyhl. Ced.

jednokoňky = sáně o jednom koni.
Nár. list v. 1909. č. 102. pHl.

jednoška = druh ručnice. Krm.

37

Dol. 16. — J. = papírová zlatka.
B3's. Iíi2.

jedovat koho = zlobiti. Preis. 3.,
Folp. b. 9. b.

jedovina = jedovatina. Kt. VI.

jedzivo = jídlo. Folp. a. 29. a.,
b. 9. b.

jééédanenke. jéééjdanenkova =
jéééjda. V\hl. R. šo., Hl. 51. Vz
jéjda.

jehlit se = zlobiti se. Kaš. 93.

jehňata = pletené bačkory. Kolk.
I. 26.

jehníče = slabé, špatné jehně.
Kaš. r)2.

jéjda, jéjdany. jéjdanenky, jéjda-
nočky ^-- vvknk buk-áti. Fulp. a.
27. a.

jejdamane! údiv. Koik. II. :w. Vz

jéjda.

jeťanec, 1'ejanec = lí\anec. Kolk.

I. 2(i.

jelektrický = elektrický. J. ma-
šina. Kř. Koz. II. 207., V\hl. Děd. II.
236.

jeletrika = elektrika. Kř. Roz. 11.
207.

jemelO = malý živý hoch. Kolk.
I. -IVk

jenestr = žanovec, rostl. Kolk.

I.

jeny = jenom. Slám. Lvs. 94.,
97.

jesení = osení. Kt. VII. 1283.

jestřabit se = zdvíhati se. Vlasy
se mil j-bí. Kt. VI.

jetel = datel (pták). Je černavý,
má bílé diipkj' po křídlech. Vyhl.
Mal. 117.

jetelinka = mor. tanec. Kt. VII.
12s:i.

jezekoce = exekuce. Bvs. Fig.
85., Spé. U3., Kr. Roz. III. 277.

jezeráček = velká bělíce s červe-
nýma očima. Vyhl. Mal. 126.

ježina = ryba menší než ježek
(r\ba). podobná kapru, ale bílá.
Vyhl. Mal. 126.

jezírko = vesnický r^^bník, kníže.
Kt. VII. 1283., Hrb. Obr. U.

ježdžat =^ jezditi. Folp. a. 15. b.

ježek = ryba. Vyhl. IMal. 126. Vz
ježina.

ježlšenky = označení podivení.
Kt. Vil. 1283.

jícný = kdo má vždy chuť k jídlu.
Autr. 130.

jičínská = běhavka. Fix.

jikra žabí = stehénka. Vz Vyhl.
Jař. 43. Vz v Bart. ikro.
jikřák = jikrnáč. Kt. VI.
jikro = ikro, lýtko. Kt. VI.

jindové = jindy. Vyhl. R. 85.,
Hl. 58. E (i) j. sem pískával na kla-
rinét. Naš. XLIV. 80. I. b.

jirdi = svatební mládenci na ko-
ních. V lipenském Záhoří. Kt. VII.
1284.

jircliovice = kalhot v. Kt. VII.
1284.

jitřina = jitro. Měl 35 košil
(brambor) z jitřiny. Rud. 25.

jizbový. Jizbová pec (kamenná;
jiná je pec chlebová). Naš. XLII.
62. 1. a.

jíž = ježek. Kt. VI.

jižďola = tulačka. Kolk. II. 36.

jogáf = mouka ve vodě vařená,
jídlo. Kolk. I. 27.

jocll = já jsem. Kt. VI.

jOCiiař = kravař, obchodník s ho-
vězím dobytkem. Kt. VI.

jej, jo jda = ejhle. Kt. VI.

juhás = švihák, mladík kolem
20 let. Kolk. I. 27.

juhat = mařiti; vesele žíti. Kt.
VI.

junec také = mladý zajíc. Kt.
VII. 1285.

juřék = jiřička (pták). Juřéci
hnízdí v břehách. V\hl. Mal. 118.,
Kt. VII. 1285.

juterkO = má dva vrtle (věrtele).
Vyhl. Prus. 59.

jutiform = nějaká látka. Stříhal
j. Mršt. Ves. I. 135.

jyny, yne = jen, jenom. Vyhl.
Slz. 129.

38

K.

kabaňa = delší kabát. Krm. Obr.
143.

kabiš= pevný, dobrý kabát. Kolk.
I. 27.

kaboš = dětský kabát. Folp. a.
29. b. Sr. kabošek, kabiš. Kt. VI.

kabrňák = chLapík. Naš. XLII.
101. I. h.

kacáb, \z cípák.

kacabajka také = vězení. Fbc.

kačenec = obecní vězení. Mršt.
Ves. I, 1!)2.

kačenke = šalamounek (rostl.) .
Vyhl. Mal. 108.

káčerek. Vést koho káčerkem =
pod paždí. Kolk. I. 27.

kačinec = šáchor. Folp. b. 9. b.

kačohél = nadávka hloupému
děvčeti. Folp. b. 9. b.

kada = modrá skalice. Kt. VI.

kaděra = potměšilec. Kolk. I.
27.

kadet = malý tlustý člověk. Val.
Kt. VI.

kachník = káčer. Kt. VI.

kajkerý = kdekterý. Kt. VI.

kajsi = kdesi. Kt. VÍ.

kakáč = noční hrnec dětský. Mršt.
Ves. I. 78.

kakra to tak! Kř. Roz. II. 79.

kalabizňovat o kom = hloupě
mluviti. Krm. Obr. .52. U Bart.
Kalabisf)\'at. ..

kaíama = nehoda. Kolk. I. 27.

kaleni -= kalina (keř). Vyhl. Mal.
1 08.

kaliga = churavec. Vz násl. Dcž
bel ten tatík nějaké kaliga, tož le-
grauur<i\a]. Vyhl. Alb. 8!;.

kaligovat = stonati. Ivaligoval
sem tenkrát právě tako včel. Naš.
XI.ll. H!». 1. d.

kalíškovat s kým = kalíšky i)íti.
Bys. 1 ()(■).

kaiňočka = kalná voda. Kt. VI.

kameňák = kamenný hrnec. Kolk.

kamení — břidlice na krytí střech.
Přik. (■.:;.

kamenica - druh hrušek. V\hl.
Ced.

kamiš = psací kamének. Kt. VI.

kamlotky = plátenice. Vyhl. Prus.
73.

kampányja = kampaň v cukro-
varu. Bys. 114.

kamrhol = vlněná niť barevná
jako hedbáv. Vyhl. Děd. 11. 176.

kana = kaňka; káně. Kolk. I.
27.

kaňchat = konejšiti. Kolk. I. 27.

kanit = plakati. Kolk. II. 36.

kaňÓřek= špatně wkleštěný vepř.
V\hl. Ced.

kanótka, kanútka = chvilka. Po-
shovte kanótko. Naš. XLIV. 15. 1.
Přesil (přišel) sem kanótko pozdéš.
Vyhl. Děd. I. 18.

kapaňa = druh ^•elkých sladkých
hrušek. Kt. VI.

kapindra = malá chvilka. Kt.
VI.

kapitolník = poddaný kapitoly
(olnuuirké). Vz V\hl. Děd. II. 91.,
desátek.

kapútek = oděv. Kt. VI.

karbona = truhlík na hašené
\-;i[)ni). Ivt. VI.

karbovat = řádně domlouvati.
Kolk. I. 27.

kardinálka = druh panenských
jablek. V\hl. Ced. — K. = druh vy-
šívání. V\ší\ati kardinálku a ci-
bulku. Naš. XLII. 118. 1. c.

kareta = korba. Kt. VII. 1289.

karetovat - utíkati. Val. Kt. VI.

kargán, karkán = česaná příze.
Kclk. 1. 27.

karhan= výrostek (hrubého zrna).
.\iitr. 1:í().

karkule b>la odznakem vdaných
žen. Sr. Za věnek zelený bílá karku-
jina. \'\li]. Prus. 71.

karmazinka = rostl. Hrb. Dt. 44?

karpátka - kalíšek gořaiky. Kar-
pat ku někomu darovati. Bys. I."}").

kartiska = kart\- (pohrdlivě).
Kartička hráti. Hořen. 22ó.

karuka = vozík (středolat. car-
ru(a). Kaš. 9:5., Kt. VII. 1289.

karupa = kůra stromu. Ces. 1.
X. (i5.

39

karvač = karabáč. Laš. Kt. VI.

karvačovat = karabáčovati. Laš.
Kt. VI.

kasák =-- dáma v kuželkách. Kolk.
II. :i6.

kasaňa = nepořádně ustrojená
ženská. Kolk. I. 27.

kastofáry = noh\- (npdvržlivě).
Kolk. I. 28.

kastor, kastrol = starý klobouk.
Fcl)). h. 10. a.

kasička = chebzovv květ. Kt.
VII. 1:^89.

kášivo = kašové jídlo. Kaš. 53.

kaštan, kaštánek = jméno psí.
Vvhl. .Mal. 128.

katakata = zdvojený tvar slova
kata. Kaš. 83. Vz kata.

katr. Tratím se jak katr (hubnu).
Ki. Roz, ]0-t.

katrel = kartel. Majó mezi sebó
katrel. Vyhl. AlD. 10.

kava = kavka. Kř. Roz. 78.

kavalec = kus. K. chleba. Kt. VI.

kavoň = vůbec krkavec. havran,
\'rána, kavka, snad i straka. Hlav.
Kr. 19., Vvhl. Mal. 117., Přik. Nov.
110., Naš.XLII. 79. 1. c. Sr. vBart.
kavák.

kazamirák = soukenník; obchod-
ník se suknem. Kolk. I. 28.

kazistrava = kazisvět. Folp. a.
23. h.

kdesičko = zdrobnělé kdesi. Kt.
V' I.

keby = kdyby. Keby nebylo nás.
Slám. Lys. 166.

keckat = kecati. Kt. VI.

Kedáci = obyvatelé Podluží na
Mor. Kt. VI.

kedácký. Po kedácku mUniti.
Bys. Fig. 148. Vz předcház.

kedan = nadávka. Stojí tu jak
kedan. Kolk. I. 28.

kedlub = brukev. Fix.

kedy. Išla už kedy (dávno) ; až
kedy (hddné pozdě). Folp. a. 42. b

kéchnót = kýchnouti; utéci. Bys.
Fig. 299. A kéchle (utekli) do To-
recka. Vvhl. Děd. II. 20.

keláň = kel, veliký zub. Kolk. II.

36.

keles

kjiys. Každé měl za ke-

lescm mirko kulek. Bys. Fig. 30.,
fil.

kelíček = pohárek. Fbc.

keťko = kolik. Kelko máš let?
Rud. ň.

kepeta = kyselé nechutné jídlo.
Kolk. I. 28.

kepsko = bídně, špatně. Kt. VI.

kepstvo = zlé řeči a činv. Folp.
a. 29. a, b. 10. a.

kerhát = rostlina, má široké listy
zoubkované a kvete jako kmín.
Vyhl. Mal. 108.

kérovat koho = vypláceti nále-
žitě, proháněti. Kaš. 93.

kesat, kysat = spáti. Vyhl. R. 84.,
Hl. 57. Jdi už k. (o dětech). Gl.

késio = kyselo. Kolk. I. 28.

késtka = kytka. Klásky obilní
sbírají děti do késtek a hrstí. Vyhl.
Mal. 105. Késtkami (kvítím) po nás
házeh. B3-S. Fig. 102.

kéška, kýška = kvselé, ssedlé
mléko. Kt. VI.

ketka = kytka květin; kytka
masa (kýtka). Kř. Roz. 42.

kflt = kvit, kořalka. Chytil se
A- něm kfit. Bvs. Fig. 275.

kfret = nedostatek. Kolk. I. 28.

kfretovat se = bídačiti se. Kolk.
I. 28.

kickat, vz gickat.

kiča, kička = svazek ku př.
klasů. Kt. VI.

kilo. Potom si vhodíme do kila
(do farbka, barvičkv). Kř. Roz. II.
52.

kilometr = geometr. Kř. Roz. 22.,
Mršt. Ves. I. 87.

kjecek = chřástal. Vyhl. Slz. 265.

kíacmanda = neotesaný chlap.
Kt. VI. U Bart. klacmuda.

k''ača = kobyla, herka. Kaš. 93.
Sedlák pláče, že mu zdechly obě
klače. Vyhl. Kr. 67. — Kt. VI. —
K. = noha (opovržlivě). Kt. VI.

klačet = tlačiti. Pořád klačel na
to. Naš. XLIV. 135. 1. c.

kláda = kmen stromu (místy).
Naš. XLIII. 43. 2. b.

klaga = svřiště z telecího ža-
ludku. Fix.

klamočnica = klevetnice. Spč. 89.

40

klamozit = klamati, klábositi.
Laš. Kt. VI.

klámpa = mnohoniluvný člověk,
lila\ně žena. Folp. a. 10. Id., b. 10.
a. Klámpa rozklampaná. Folp. a.
56. b.

klampač = poklopec u valaš.
kalJK.t. Kt. VII. 1291.

klanica = zdlouhavec. Kt. VI.

klanika = klika u dveří. Laš. Kt.
VI.

klapáč, \ z hrkačka.

klapanisko = starý klapák. Val.
Kt. VI.

klapat = hloupě mluviti. Folp. b.
10. a.

klapinec, Klapoš také = kraví
hnůj. Folp. b. 10. a.

klapitura = klavír. Tem spěvá-
kóm kdose štechoval (doprovázel)
na klapiture. Spě. 128.

klasít se = klaset, metati se.
klasy dostávati. Kt. VI.

klasnovač = nástroj, kterým se
klas\- jeCmene vousů zbavují. Vyhl.
R. '28., Děd. I. 125.

k látek = špalíček. Fix.

klatka = rukověť. Klatka od
knv])u. Hořen. tíl.

klcat, glcat = klímati. Kt. VI.

klebešit =- klevetiti. V\hl. Ced.,
Kldu. 71.

kTebeta = kleveta; řetěz z pestrého
pa])íru. Kolk. I. 28.

klebetník = Opavskv týdenník.
Vyhl. jar. 7.

klebety = vvdumkv z vajec.
Vyhl. R. -M;.

klehot = křik. Jeho hlas se ozý-
val jako k. orlí. Mršt. Ves. II. 422.

klechta = žvanilka. Kt. VII. 1292.
— K. = brvnda. Fix.

klejek = zárodek, kel. Kt. VI.

klepáč = malý mlvn. B\s. Fig.
21(1.

klimentka = druh jablek. Kt.
Vil. 1292.

klišče = kleště. Přik. Nov. 110.

klíště = važidlo u pump\-. V\hl.
Ced.

klít, krůt =^ klíčiti. Kt. VI.

krobizór =^ \-eliký klobouk; vt'l-

ká nejedlá houba. Kolk. I. 28. Sr.
čarabór.

klÓCt = tlouci. A jindová kloče
se pozdě dom (tluče se, chodí). Naš.
XLV. 1. 2. d.

kločnlca = špičák (motvka). Kt.
VI.

klofec ^= pohček. Kolk. II. 36.

kTóhaČka = klouzačka. Kolk. I.
28.

klóhota = přeháňka (o počasí).
Vvhl. Ced.

k lechtat = vařiti. Val. Kt. VI.

klopot = lidová hra. Hrávalo se
na žida, klopota a mlcnek. Naš.
XLIV. 60. 1. d.

klepotat = bouchati. Tak to klo-
poce, jag to ide. Folp. b. 10. b.

klóstnót = tloustnouti. To se im
to klóstne! Bvs. Fig. 261.

klesty = tíustý. Vyhl. Mal. 39.
Leze jim klosté do malých (mají
bídu). Kř. Roz. 74.

klouda = kloudnv, řádnv člo-
věk. Kt. VI.

klovan = zobák (vvra). Mršt.
Ves. I. 213.

kTevanec = klovnutí. Kldu. 157.

klub = kyčel. Kt. VI.

klubce, n. = míč. Kt. VI.

k lucka = čásť dud; klika. Kt.
VII. 1293.

klučovlna, kučovina = motvka
na kučo\áui. Folp. b. II. a.

kTuka = hůlka z kořene vyře-
zaná \- podobě hada a na ní b3'la
přivázána cedule, kterou se obecní
prohlášky oznamovaly. Vyhl. Prus.
59. — • K.= dlouhá tyč s železným
hákem na lámání roždí. Kt. VII.
12 '.13.

klukO = vůl s rohy v kliku za-
krouccnvmi. Kt. VI.

kTuntat niti = modrchati. Kolk.
I. 2S.

klupačka — prkn<<, na něž se klu-
palo na vojákv, ab)- se sešli, když
leželi v obcích. V>-hl. Ced. Vytáhl
ze země hul od klupačke s víškem.
Hnrh. !)7.

klupaňa ^ jméno kraví Kt. VI.

klušky halušky vařené z ječné
miHikw V\-hl. Prus. 54.

41

kluzký = knedlíky sr slívdvou
omáOkdu. FL\.

klvanec = klvec, klofec, štvilec.
Kt. VI.

klyk, lyk = kel. Laš. Kt. VI.

klzačka, klzanka = klouzačka.
Kolk. 1. li.s., Kt. VI.

klzat = klouzat. Kt. VI.

klzně = udidlo. Kt. VI.

kmásnút = hoditi, udeřiti. Kmás
po ni (krtici). Kald. 19.

kmiňák = nůž s dlouhou grňkou,
který se nezavírá, hla\'ně na okra-
jování cukrovky. Bys. Fig. 2.59.;
rohlík s kmínem. Spč. 42.

kmínkula = kmínovka. Kt. VI.

kmocha = kmotra. Kt. VI.

kmocháček = kmotííček. Kt.VI.

kňacarovský kvják = obrovskv.
Folp. b. 10. b.

kňavatka = motvčka. Kt. VII.
1294.

kneblík = knoflík z kůže. Kneb-
lík}' zapínali cípákv, Vvhl. Prus.
69.

knefl = knoflík. Vyhl. Prus. (i4.

knofle = knedle. Folp. b. 10. b.

knofličke = prvskvřník asijskv.
Vyhl. :\Ial. 108.

kňuřit = kfiučeti. Kt. VI.

kobálat = víileti. Folp. a. 19. b.,
b. 10. b.

kobela = polní kolébka. Kt. VI.

koberci na, kolerčica == chabaš-

čica. Knlk. I. 2-"). a.

kObero také = břicháč, kobcráč,
koberák. Kt. VI.

kobhón = zakřivená mot\ka k lá-
mání kamene. Vyhl. Ced. Trpělka
(pták) má drdolko jak kobhón. Vy-
hl. Mal. 121.

kobyla = stoh obilí se střechou.
Kolk. II. 37.

kobzinka = bezovv květ. Kt. VII.
1294.

kobzolačný = z kobzolí. K. šlich-
ta. Kt. VI.

kobzolaný = bramborovv. K.
plackv. Kt. VI.

kóci = kauce. Ces. 1. VI. 585.,
Mršt. Ves. I. 137.

kocical = přeslička. Fbc.

kocúřit se = zlobiti se. Vyhl.
Ced.
kocúrovat = spáti. Kolk. I. 28.
kočena = kočka. Kt. VI.
kočičář = pěstitel koček. Kolk.

I. 28.

kočičí stříbro = rtuť. Folp. b.

10. b.

kočičinec = kočičí lejno. Ces. 1.
VI. 582.

kočidlo = zrcadlo. Fix.

kočka = předeno ba\-ln\-. Kolk.

II. ;í7.

kOČUda = kus drnu, Folp. b. 10.
b.; malá kočka. Folp. a. 25. a.

kódelní. l\Iěch plachtu káře a oba
só k(Klclní (z koudele). Vvhl. Děd.

11. lliO.

kodlužka = cukroví. Vvhl. Kr.
90.

kohótek = vlčí mák, papaver
rhoeas. Vvhl. Mal. 108.. Kř. Roz. II.
138.

kohút = di\-oký tetřev. Fix.

kohynčať houpati. Folp. b. lO.b.

kohynčka, kohynčačka = hou-
pačka. Folp. b. 10. 1).

kocharyna = favuí ku( hařka. Kt.
VI.

kochat se také = čistiti se. Val.
Kt. VII. 12'.i5.

Kojetín nám vehořel = máme ne-
dostatek chleba. Kř. Roz. 73.

kokeš = květ mačce. Hrb. Dt.
90.

kokohrtí =- vlčí mák. Val. Kt.VI.

kokorunka = slunéčko brouk.
Folp. b. 10. b.

kokotit se = zlobiti se. Kt. VI.

kolajka = kolej. Kt. VI.

kolářský. Kolářská voda = octan
hlinitý. Kolk. I. 28.

kolasa = kotrmelec na rukou.
Bys. Fig. 299.

kolátit = klátiti a p. A čagánkem
v ruce sem si kolátil jak probošt.
Spč. 70. V Bart. kolatať.

kolcař = kdo jezdí na kolci, ko-
lesník. Kt. VI.

kOlCO = kolečko; rozházená kopa
sena. Kt. VI.

koTé. Žádný ho nechytil, dyby
koIé přišlo (sebe více jich). Kaš 82.

42

kolebina = úžlabina. Pásti husy
v k-ne. Hrb. Dt. 150.

koleda = výklad. Mluví bez dlou-
hých koled. Hlav. Kr. 86. Nebylji
nekonečná koleda (mluvka). Ib. 87.

kolej rázy = kolikrát. Bys. Ves.
.53.

kOl'ek=kulati' dřívko. Naš.XLIIL
43. 2. b.; strakatá ryba, má na
hřbetě prháč. Naš. XLII. 84. d.

kolensky někoho prositi = na
kolenou. Bvs. 11.

kolík = sirka. Kt. VII. 1296.

kolikátý = kolikerý. Dělal koU-
kátou práci. Kolk. lí. 37.

kolistý = kulatý. Kt. VI.

kOlkarňa = kuželna. Folp. a. 15.
a.. 20. a.

kolohřivec = kos turecký. Fix.

kolomastyje. Vše šlo, jak debe to
bélo na kolomastyji. Spě. 146.
V Bart. kolomastryka.

kolomastykový míč = gummový.
Vvhl. Ced.

"kOlot = kolotání. Cím dál, tím
více kolotu a vrav^•. Hořen. Nov.
143.

kOlŠkřiducí = konstituce. Kaš.
144.

kolytat = hvbati, třásti. Laš. Kt.
VI.

komárek = hanácký tanec. Bys.

Fig. 12.

koméda = komedie. Folp. b.

10. 1).

komenda = poručení, moc. Kolk.

11. .17.

komendant = komediant. Folp.
b. 10. b.

komlnář. Pcci\ál vymetal kamna,
ostatrk\\-metalkominár. Naš.XLlI.

62. 1. 1>.

kominářky = šišk\- mastné, po-
vidl\- pomazané. Kt. VI.

kompa = vor na převážení přes
hkn. Fi.lp. b. 10. b.

komva = konva. Folp. a. 27. b.

koňák =- kdo jezdí s koňmi.
K.ilk. I. 2í).

konáristý -- konáritý. Kt. VI.

koňas ^ v\soký kuň. Folp. a.
20. a.

koncistoría = konsistoř. Kolk. I.

29.

končinisko = jetelmsko. Kt. VI.

kondrábek = popenec. Vyhl. Slz,
40.

kOndřiskO = kordisko. Kondri-
sk<i se mu po boku plaňce. Bys. 16.

koníčky = šalamounek (rostl.).
Vvlil. :^lal. 108.

koníček polní = kobylka. Fix.

konidrotek = konitrud. Kt. VI.

konihlava = sídlo vodní; báječná
bytost, bére déti. Kolk. I. 29.

konímalta, konimarta =niáta von-
ná. Kolk. I. 29.

koninec = druh jablek. Kt. VI.^

koniskO = špatnv n. veliký kůň.
Kaš. 52.

koníšat = konejšiti. Kolk. I. 2(.

konopák = kdo konopč má n.
prodává; konopný provaz. Kt. VII.
1298.

konopásek = nadávka. Kolk. II.
37.

konopnisko = konopní nať; pole,
na němž rostlv konopě. Folp. a.
28. b.. b. 10. i).

koňsko = veliký kůň. Kt. VII.
1298.

kontremacirovat koho = kontu-
macin)\at. Bys. Fig. 202.

kopáč = vinař. Kt. VII. 1298.

kopalina = co se vykope. Laš.
Kt. VI.

kopalna = důl. Rud. 48.

kopaničný = z kopanic; ktjpani-
čáruiu náležející. Kt. VI.

kopař dával na zadní část' těla
nebo na záda rány dřevěnou kla-
pačkou (ferulí) nastrojenou mašlemi.
Vz V^•hl. R. 22.

kopčí = keř. Vyhl. Mal. 104. Sr.

k(i])ei-.

kopec =- kopčí. Do této třídy
patří kře či kopce, kopčí. Vyhl. Mal.-
101.

kopencář = rozkopávač Iwpen-
cuv a vybérač mravenčích vajíček.
Kt. VI.

kopinec také = kopec. Kt. VI.

kopisko = kopiste. Kt. VI.

kópja = k(nipě. Byl rád, že se
nui taková kópja trefila. Spč. 81.

43

koprda = rána (udeření) ce-
chu vkou na zadní čásť těla prváka
(vz prvák) při přijímání do spole-
čenstva. Vvhl. Mal. 99.

koprdelec = kotrmelec, Kt. VI.;
čmárání pt>dobné kotrmelci, přeme-
tu. Vyhl. Ced. Udělal na kofru kry-
dó takové koprdelec. Vyhl. Děd.

I. fiO.

koprek = kopr. Kt. VI.
koprtnút = kobrtnouti. Laš. Kt.
VI.
korám ustýrovat koho = přísně

držeti. Kt. \l.

kořátka = kozí brada, clavaria
flav.i, rošt. Naš. XLIII. 49. 3. a.

korbáfovat, korbétovat = uvnitř
VNStrulinvati, Kolk. I. 29.

korčák = velký slaměný klobouk.
Fix.

kořeni. Otevřel dveře do kořeni
(dokuřán). Hoch. 64., 10:!.

kořen ůvka, kořenačka = druh

hrušek. Ki. \'l.

korhel také = špatný člověk.
B\-s. II.

kořlák = kuřák. Vyhl. Děd. 10:5.

kornůvka = režná kořalka. V\-hl.
Pru>. :>i.. Jar. 101.

koróbvja. koróbja = korouhev.
V\lii. R. 89.

koróse = rozcuchané dlouhé vla-
sy. Autr. i:W.

korubica = korouhev. Kaš. 93.
U Bari. kniuba.

kortyzovatse = rozval;,vatise. Gl.

korula = žabina, houba nejedlá.
Kdlk. II. 37.

korybut = wdřiduch. Fbc.

kos = kus; dělo. Kř. Str. 61. Ten
dělá kosy. V\hL Ced. Vz kus.

kosán = kus. Kosán papíru. Vyhl.
Mal. 19.

kosař =^ kdi) bojuje kosou. Slám.
L\s. L'30.

kOSárek = srp; kosírek. Kt. VI.

Košíř = vrch na Hané. Kř. Roz.

II. :m.

kOŠlat = kolibavě choditi. Kt.
VI.

kOŠlavý = batoli\-ý. kolíbavý.
K. kráva, která má kloub\- v\ -
strčené dolů Kt. VI.

kosmáč = zakrslý lesní stromek.
Kolk. 11. 37.

kosn = skříň na šaty ženské. Val.
Kt. VII. i:300. UBart. kosňa. Zněm.
Kasten.

kOSOVec = kos (pták). Val. Kt.
VI.

košáček = pták podobný sé-
korce. Vyhl. Mal. 117. — K. =
chrastavec polní (rostl.). Vyhl. Mal.
108.

kOŠék = košík. Na ten košék s pe-
nězama zapomněl. Kř. Str. 59.

kOŠer. Zatím mu košer nesedl
(ne pr dařilo se mu). Vyhl. Eěd. I. 8

košulča = chatrná košilka. Kaš.
51.. ry2.

kot také = vyduté místo. Folp.
li. 11. a.

koťacko = nehezké kotě. Folp
a. 8. b. — k. = kotě (vědérko).
Hořen. Nov. 13.

kofanky = vrbí květ. Laš. Kt.
VI.

kote (kot}-) = maso končetin
zvířecích. Bys. Fig. 299.

kotě, koťacko = vědérko. Hořen.
Nov. 13.. Tkáč, Václavek.

kotel = kamnovec. Naš. XLII.
62. 1. a.

kotit se také = káceti se. Skotil se.
Folp. b. 11. a.

kotré = malý člověk. Kolk. II.
'M.

kotrčák = neúhledný rozsocháč.
Kt. VI.

kotúč = tlustá ženská. Folp. b.
11. a.

kotul'a = kotrba, hlava. Kolk. I.
29.

koudelnica kudel nica ^^ druh hru-
šek. Vz Kt. VI.

koupelka. kúpelka = koupel. Ta-
ková k. je dobrá věc. Kř. Př. 36.

kouřená, kúřená = sv. mše s oku-
řováním oltáře. Též odpočinek pro
muže na poutích, abj- si mohli za-
k uřiti. Vyhl. Ced.

koutecký, kútecký = kdo bydlí

v koutě. Kt. \l.
koutkavec, kútkavec = kdo má

ústní koutk\- bola\é. Kt. VI.

44

koutnica, kútnica. Vz kútnica

u Bart.

koval také = mor. tanec. Kt. VII.
1301.

kovalica = kováika. Kt. VII.
1301.

kovář = houba, bok^tus luridus.
V3'hl. Mal. 114.

kověr = kaluže. Kt. VI.

koza = opička (po pití), Vyhl.
Jař. 101.; věznice. Slám. Lys. '39.;
řada dělníků řepu okopávajících.
Spě. 7G.

kozačít = tancovati tanec ko-
záků. Slám. Lys. 51.

kozák také = mor. tanec; dešt-
ník. Kt. VII. 1301.

koze = neštovice. Folp. b. 11. a.

kozečke = květ kozečkovv (be-
zový); bezinkv. Bys. lC2.,"Piik.
Nov. 110.

kozečkový květ. vz kozečke.

kozel = čert. Kolk. I. 29. — K.
kozelek = na poli hromada z devíti
snopků, jež nahoře provizlem (po-
vříslem) jsou svázány, bj' nezamo-
kaly a vítr jich nerozházel. Vyhl.
Prus. 57. — K. = hromada cihel.
Vepálím si k. tihcl. Vyhl. Ced.

kozelek, vz kozel.

kozičkový květ. Kř. Př. 37. Vz
kozcčk()\-v.

kozina. Hra na Kozinu. Vz Vyhl.
D. 10(i.

kozomyška = chroust. Kt. VI.

kozulenka = kozička. Vvhl. Prus.
66.

koženka = koženáč, jablko. Kolk.
I. 2'.i.

kožóšek = pták malý. K. je ta-
kový plesnivý pták maličký, ocas
má dlóhé. Zpívá crr — crr — crr.
Hnízdečko ma kulatj^ zavřeny, je-
nom dórkó do něho leze. Vyhl. Mal.
121.

kOŽUCh = koženáč (jablko). Kt.
VI.

kožušanka = zakyslé jablko. Val.
Kt. VI.

kraboňa = ovce, která má kra-
batdu ku/i na krku. Krm. Dol. 14.

krabovačky ^= vys<jké boty s kra-
by, shrnovačky. Kolk. II. 37.

kraČO = kratčeji. Tu Hanu vezmi
na kračo! Kaš. 104.

krajačky = jakési plíšky přidě-
lané k létkovicím, abv to břinkalo.
Vyhl. Děd. II. 120.

krajanky = sušené ovoce. Sv.
Mikuláš nakládal křížalkv, krajan-
ky atd. Vyhl. R. 6.

krajltý. Včelv dělají dílo k-té (na-
příč klátem). Kt. VI.

králík = ostrý záhlavek dlaní na
krk trestaného. Bj^s. Fig. 162.

krampus = panák ze švestek (na
vánočním stromku). Kt. VII. 1302.

křapák = veliký ořech; puklý
zvon n. hrnec; starv nůž; stará
bota. Kt. VI.

křapal -= veliký hřib. Val. Kt. VI.

křapaná o\ce s křapákem (zvon-
cem). Kt. VI.

křápe (křápv) = noh\- (opo-
vržlivě). Autr. 130.

křapět také = seděti, čapěti. Val.
Kt. VI.

krásíkuň, vz ščudlek.

krát = krájeti. Kt. VI., VII.
130:',,

kratina = krátká dýmka. Bys. 108.

krátý = krájený. Kaš. 66.

kravěnka = houba. Kt. VI.

kravňák = obecnv pastýř. Folp.
a. L's. b.. 11. a.

krbačít se - skrbliti. Kt. VI.

krbel -^ toul sekáčů, krbík. Kt.
vil. 1303.

krč = pařez stromu v zemi. \' krčo
jiluli zlomiti. Kř. Roz. ()4.

krčál také = nať. Tam se zelenaly
tcd krčály zemáků. Mršt. Ves. V. 46.

krčí také = suky. Val. Kt. VI.

krčit = mačkati; pokrčit = po-
mačkati. Folp. b. 11. a.

kré = kraj. Bys. ()9., Hla\n. Kr.
19., Spč. 42., Přik. 18.

křédlet se = zdráhati se. Chvilko
se sti(lla\ě křédlel, ale přece sedl.
Spč. 2 1.

křehák, křeháč = placka, vdolek.
Kt. VI.

křehota. Křehoty nasmažen'5 (jí-
dlo). V\^hl. Děd. I". 47. Sr. v Bart.
křehotiny.

45

křemínek = kiesadlo. V\-hl. Děd.
II. I7ti.

kréni = krajní. Tadv ta krčni
(kráva). Kř. Roz. III. 2S7.. Spě.
7íi.

křepelka = hračka zhotovená
z ()iiTli(i\-é skořápky. Vz Kolk. I. 29.

křepenky = rostl. Hrb. Dt. 48.

křepinky = drobné krajkx-. Kolk.
I. .-io.

krhel, krhla = veliká sklenice.
K. vína. Kř. Roz. 101., II. 1!)8.,
207., III. 277.

krchňa = levá ruka, čmaňda,
krchaňa. Kolk. I. 30.

krkláč = druh jablek. Kt. VI.

krchňačka = krchňa. Kald. 23.,
Kt. VI.

křibatý = trsnatý. Kt. VI.

křJčák = křikloun. Kt. Ví.

křídlíce = poklička. Kt. VI.

kríf, krív = krev. Kolk. I. 30.

křikava = křiklavá, kievetivá
žena. Kt. VII. 1304.

křiváček = křivák. kudla. Folp.
b. 11. a.

křivazňa = chromec. Kt. VII.
1304.

křivohuba = kdo má křivou hu-
bu. Slám. Lys. 97.

křívošpár =^ kři^•onohý, šmat-
lavý člověk; křivá noha. Kolk. I. 30.

křivý. Jíti na křivv schody =
na kanci íář. Vyhl. Děd. II. 118.

krkal = kdo má dlouhý krk.
Folp. a. 2(i. a.

krkat. Muzikanti krkají jak žabe
(o špatné muzice). Mršt. Ves. I.
118.

kroheň = rendlík. Val. Kt. VI.

krochta = zákristie. Koř. Roz.
3."i:i.

kromflék = knoflík (s ouškem).
Prik. Nov. 110., Hoch. 114., Vyhl.
Děd. I. 134. Kromfléke u košele
při rukávech sú jak šofana. Bys.
Fig. 86. K. od vestě; od toho nepo-
postím ani k. Kř. Roz. 104., II. 201.
David b\l proti Goliáši jako krom-
flék. Kř! Str. 53.

krompáč = topor, kupDión, Kolk.
I. 30., nosatec. FLx.
kropíčístý. K. huba (ovcí) = čer-

venými krapkami poprskaná. Val.
Kt.^VI.

kropkovatý = kropenatý. Laš.
Kt. \1.

krošenka = dřevěné nosidlo, kte-
ré se věší na záda a k němuž pro-
vazem připevňuje se nůše. Krm.
Obr. S., Krm. Dol. 48. Sr. krosna
(Bart.).

krovy = nohj-. Kdo raděj zvihá
(zdvíhá) krovy neš bi šél pomoct,
je lenoch. Kolk. I. 30.

króža = kroužek. Na Hané. Kt.
Vil. i:í05.

krpa, vz holác.

krstění = křest; křtinv (hostina).
Kt. \'l.

kršlit = nízkou kleč vytínati.
Ces. 1. X. 16.5.

krtař z pastóške. Mršt. Ves. III.
80.

krucinál m. kmcifk. Hrb. Dt. 38.

kruhanec = solný kámen. Je to
slané jak k. Kolk. 1.31.

kruchta. Hodil dva rýnské na
kruchtu (muzikantům). Mršt. Ves.
III. 103.

krulkat = píti. Kt. VII. 1306.

(val.).

krumblík = kroužek na uvazo-
\'ání koné. Folp. b. 11. a.

krumpanina = nechutné jídlo.
Kolk. I. 31.

krupica. Rozbít něco na krupicu
= na prach, na padrť. Kolk. I. 31.
Sr. papica. — K. = hlupák. Fbc.

křupkavý = křupky. Kt. VI.

křupy = veliké a tvrdé třešně.
Kt. VI.

křupýCh = druh trávv. Hrb. Dt.
45.

křustky = trucle (jahody). Val.
Kt. VII. 1306.

krušat= zuby rozhryzati. Kt. VI.

krůt = místo, kde se cesta kroutí,
zatáčí. Kt. VII. 1306.

kruťanec = něco zkrouceného.
Folp. a. 28. b., b. 11. a.

krutohlavý = tvrdohlavý. Kt. VI.

krvavničky, krvavnilky = druh

hrušek. Vyhl. Prus. 55., Ced.

krvavý = úhlavní. K. nepřítel.
Kaš. 93.

46

krvožížník = lakomec, závistník.
Kolk. II. 37.

krystalek = knoflík z barevného
skla zasazený v žlutém plechu.
Vvhl. Děd. li. 173.
'krzúkat = vrzati. Val. Kt: VI.

kšeca = kštice. Bys. Fig. 258.
kšeca = kštice. Neschází jí (děvečce)
nic, jak na čele kšeca; Koně mají
zrovna takové kšece. Kř. Roz. 44.,
75., 44. K. = vlasy vůbec. Přik. 47.

kuba = čert. v tom hřibu vězí
k. Záhr. V. 13.

kubaňa také = džbán uprostřed
baňatý s úzkým hrdlem. Václavek.

kubíček = kuře, skřítek. Kt. VII.
13(J7.

kubík. Jde mu to od k-ka = od
ruky, rychle. Kt. VI.

kubínek = špírek, rarášek. Krm-
Obr. lít.

kubovka = kuba doutník. Bys.
10(3., Naš. XLIV. 15. 1.

kuča. Svaliti se do kuče (na hro-
madu) . Kald. 16.

kUČat = rváti, tahati, škubati.
Kt. VI.

kučky — chumáč vlasů. Kaš. 18.
Sr. kuča.

kučníř = kožešník. Vvhl. Prus.
09.

kuČOVina = motyka na kučování.
Knlk 1. 31. Sr. klučovina.

kučovnica = silná motyka na
vykopávání kořenů. Ces. 1. X. 05.

kúdeťňák = kúdelní hrnec = hh-
něný hrnec bez glasury. Kolk. I.
31.

kudil = len, koudel. Vvhl. Kr.
35.

kudlácet - kudliti. Kt. VI.

kudlaný = kudlatý. Laš. Kt. VI.

* kudlit koho za uši = tahati. Ho-
řen í)í).

kudollska = místo v obilí, kde
se kdo kudolil (válel, ku př. zajíc).
Kt. VI.

kudrna = ženská rozchlupacená,
nepořádná. Kolk. I. 31.

kudrnoha, kudrnožka -= kdo má
chronu'- noliy. Laš. Kt. VI.

kufirek = kufřík. Bys. Fig. 155.

kugla, gugla = bábovka. Folp.
b. 11. a.

kuják = koník, stoUce třínohá
s babkou, na níž se kosv naklepá-
vají. Kt. VI.

kujátko = kuják. Kt. VI.

kukalka = kukačka. Kt. VI.

kukaňa = hlava, tlama, pašča,
tarča. A jak vestrčí (žába) kukaňu.
Bys. Fig. 20.

kukarňa = žalář Folp. b. II. a.

kuke, vz kuky.

kukia také = druh housk\-. der
Wecken. Kt. VI.

kukólet = kouleti. Autr. 130.

kukrháke = druh rohhků. To só
takov\- kukrháke. roháke, jak ko-
tvica o šífo. Vvhl. Děd. II. 10.

kukuč také = velkooké děvče.
Hledí jako kukuč (s V3'valenýma
očima); kukačka. Folp. a. 29. b.,
b. 11. a.

kukučka = zběhovec plazivý (aju-
ga reptans). Val. Brt. Slov., Kt. VI.

kukučky = bubUny. K. vyjdu
z vodv, dvš sa do ní hodí kameň.
Kaš. 93.

kuky, kuke = flašinet. Spč. 85.

kuláč = hladký, zploštělý bram-
bor. Fix. Sr. tvarůžky.

kulatina = věc kulatá. Věž to k.
Slám. Lys. 203.

kulifant = vnadildo. Připravuje
se z jedovatých bobulí, zmíchaných
s tvarohem. Hází se do vody, aby
rvby se omámilv. Vyhl. Ced., Spč.
82.

kuiínek = malý kousek, kouští-
ček. Folp. a. 25. a.

kulka -^ kořen plavíme. Kt. VII.
i:!07.

kulmno = oblé žehzko s dřevě-
nou rukojetí. Rozpalovalo se v ohni
a jím se žehlil obojek (žen) na trub-
ky. Vvhl. Děd. II. 185.

kulnica ^^ kůlna; kuželník. Bys.
102.

kumnút = škubnouti. Kt. VII.
i:'.os.

kumpetování = sčítání. K. peněz.
Mršt. Ves. I. 137.

kuna s vrubem = člověk nestálý.
Knlk. 1. 31.

47

kunada = dožíravé, neukojitelné
díti\ Kt. VI.

kunák = kožich kunou podšitjK
Kt. VI.

kunčina = jetel. Kt. VI.

kunčistý = končitý, špičatý. Kt.
\I.

kunderavět = kudrnatěti. Kt. VI.

kundrásek = oponka (rostl.). Kt.
Vl.

kundrfale = trhan*^ kusy bram-
bor ulineten\''ch, s moukou vařených.
Autr. 130.

kundruska = pažitka. Val. Kt.
VI.

kuničinisko = jeteliště. Kt. VI.

kupcula = kupcová. Kt. VII.
i;i08.

kupelačka = vana. Laš. Kt. VI.

kupina = oblouk, který činí míč
palestrou dobře vihozenv. Folp. b.
11. b.

kuprhón, \/. krompáč.

kuprák, kupřok = měděný peníz.
Kř. Han. ;U;5.. Vyhl. Kr. 3.5.

kuprový. Kuprové peníze, Kupfer-
geld. V\hl. Děd. II. 70.

kuřackO = špatné kuře. Kaš. 52.,
Kt. VI.

kuřáčka = ptačinec. Folp. b.
11. b.

kuřák = drůbežník, kuřenčář. Fix.

kurandy = zatj-kač. Kolk. I. 31.

kuřič = kurčoch, nepodařený
kohout. Val. Kt. VI.

kuřinec = cukro\'é pečivo; ku-
řivo. Kolk. I. 31. — k. = doutník
(žertem). Kt. VI.

kurjačky = kuřátka (houb\'). Kt.
VI.

kurnotý = rohatý. Kt. VI.

kus = kláda. Letí do lesa pro
kuse. Kaš. 140. — K. = vor. Kaš.
94.

kusanec = veliký kus. Kt. VI.

kusísko = veliký kus. Hořen. 7.

kúskový. Kúsková polévka. Kolk.
I. 32. Sr. gigance.

kušisko = kousek. K. Uher ná-
leželo Turku. Kldu. 32.

kůtek také = ohniště. Val. Kt.
VI.

kutí = kování, Hlav. Kr. 61.;

náčiní, jímž sekáči kosv ostří. Kt.
VI.

kutící pouto, spěnačka (na koné,
když se pasou). Kt. VI.

kutíš = psí jméno. Folp. a. 2!). b.

kutit nač = hubovati. Sousedé
kutili na daňku a vrchnost. Kř.
Roz. 221., 304., Kt. VIL 1309.

kútkavý. Vz kútkavec. Hrb. Drd.
175.

kutno. Včely dělají dílo k. (kutné
dílo. jde do rohu). Kt. VI.

kutolisko = dlacholisko, ušlapané
místo \' obilí. Kolk. I. 32.

kutraband = pokuta. V\-hl. Kr.

29.

kutý = okovaný. Bys. 1(32.

kuznaný = krátko držený. Kt.
VI.

kuža nabij aná = šelma, čtverák.
Přik. Nov. 110. — Je kůža kost =
hubený. Autr. 130.

kůžkář = kdo kupuje kůže (žid).
Vyhl. :\lal. (i8.

kvačénka = uplakané dítě. Kaš.
30.

kvačka = turín. Fix.

kvadropa = garderoba. Kolk. II.
37.

kvaka také = čagan se zobákem
massivním. Kt. VI.

kvaretka = čtvrť žejdlíku. Rud.
7. K. kořalky. Spč., 21., Kt. VI.

kvářít = trápiti; unavovati. Kolk.
I. 32.

kvasný také = kvasem zadělaný.
Kt. VI.

kvatolisko, kvatoUště = kus obilí
zcuchaného (válením se v něm). Kt.
VI.

kvavít = krvaviti, krví mazati,
Laš. Kt. VI.

kvavý = krvavý. Laš. Kt. VI.

květance = květiny. Tam rostó
inači květance. Spč. 72. Na stopňo
bele rozestaveny cezozemsky kvě-
tance. Spč. 121.

kvička, kvičák = plaček, kdo po-
řád kovičí. Kt. Ví.

kviCht = čaj. Mršt. Ves. I. 225.

kvit = kořalka; líh. Slám. PÍ. 112.,
Rud. 34., Mršt. Ves. VI. 46., IV.

48

9.). Zaleje se to kvitem. Naš. XLIV.

kvočka = kvočna. ICoIk. I. 32.

kVOk = několik vajec v bieznkx^
barvených nebo jinak ozdobených,
která se dávala od děvčat galánúm
\' pondělí vehkonoční. Vyhk R. 47.

kýchat. Pomýšlí, jak kýchnut
z dozoru ženv (dostati se, utéci).
Bys. Fig. 22.'

kychlat = míchati. Vše dohro-
mad\- zkvchlat. Kt. VII. 1310.

kyják = kyj. Folp. b. 11. b.

kykrháky = druh pečiva na ha-
nárk('m kulaci. Kí". Roz. III. 217.

kylec = kel. Laš. Kt. VI.

kýmat se na berlách (belhati se).
Kt. \11. 1310.

kynik = člověk ncdbalv, ne-
stoudnv. Kt. VI.

kysanec v očích. Kt. VII. l3io.

kysaný. K\-sané šiškv — k\nuté
knedlikv. HÍavn. Kr. "l3.

kyselučný = hodně kyseIý.Kaš.51.

kyselý = plíčky na kyselo. Dal
si k. přistrojiti. .AÍršt. Ves. I. 76. Vz
kyselo.

kyša = nechutná kýška. Kt. VI.

kysat = vvsmí\-atí se. Kt. VI.

kývala = kýval. Kt. VI.

kývat = k(ilébavě jíti. Kt. VII.
1311.

labovat = píti. V hospodě dlúho
1. Krm. Obr. (>!».

labrdón. Již je v 1-ně = v léčce,
chy<in. Kt. VI. Vz laprdón.

Tabrovat = něčím hřmotiti. Kolk.
I. -.VÍ.

iabUŠa = jméno kra^•í. Val. Kt.
VI.

ládovat se nač = chystati, těšiti
se. Kt. VII. 1311.

fadžba = nástroj, harapant, zgarb.
Kolk. I. 32.

fagraholt. Eagraholti lagramenščí!
Bys. Fii,'. 281.

lagrament. Vy lagramenti! Kř. Př.
47.

lahčina = lehká věc; slabé pivo.
Fol]i. a. 2S. b., b. 11. b. Vz násled.

lahČOVina také: lehké pivo. Folp.
a. 2'.t. a. Sr. lahčina.

lahvice mléka = splesklý soudek.
Hlavn. Kr. 11.

lách = lák, mořidlo. Dali to do
lácho. Kr. Roz. 83.

lachvarija = brynda, lankvara.
Kt. VI.

laja, lajka = ovce černá, jennm
krniMk (Krasu bílý. Kt. VI.

lajdačina. Lehké lajdačině maje-
tek prodati. Hlavn. Kr. 93.

lajer = kok.vrátck. Fk.

rajská = příklop kapsy. Kolk. I. 32.

lajta = lejta, léta, sud na \ození
vody. Folp. b. 11. b.

lajtmont = lajtnant. Vvhl. Děd.

I. 7.

lajtnant = dolnobečvanskv fojt.
Vz Krm. Dol. 2Í).

lajtrovat = tcmlati se. Val. Kt.
VI.

tak = laka, kaluž. Kt. VII. 1311.

lakotit = učit mlsati. Val. Kt. VI.

laksprda ^- druhá meta při hře
míčem. Fix.

lalé = výraz podivu. Autr. 1.30.

laika = panna k hraní. Vvhl. Slz.
43.

lalOČat = prozpěvovati. Val. Kt.
VI.

lámanka. Dělati lámanku = zády
k sdbe se ptista\iti, lokt}' zakles-
nouti a navzájem se zdvíhati. Kald.
12.

lambotka = jméno krav. Vyhl.
Mal. 128.

laminoha -^ pokoutní lékař, který"
po lékaři lámal znova nohu, že prý
b\la špatně napravena. Bvs. 103.,
Ňaš. XLIV. C. 1. a.

lancovat = lomcovati, trhali. A tož
teina d\třma lancoval. V3hl. Děd.

II. r.3.

iancvoší — pohraniční stráž fi-
nanční. FL\.

49

landa = tulačka. Kt. VI.

lanďák = tulák. Kt. VI.

Tandat se = potulo\ ati se, zdlou-
ha choditi. Kolk. I. 32.

landřík = landák. Fix.

lanfešt, lamfešt = desky v mlýn-
ské strouze, pu nichž voda běží, ko-
nec mlýnské strouhy, vantroky. Bě-
žel nal. Vyhl. Děd. I. 1.38.

lániska, pl., n. = úlehle, pláň.
past\-iště na s\'ahu. Kt. VI.

Tankvara = kořalka. Kř. Poz.
76. — L. = člověk churavý. U Uh.
Brodu. Vyhl. Ced., Gl.

lankvařit = churavěti, živořiti.
Kolk. 1. 32.

rantucha = tulák. Kolk. I. 32.

Tantuchovat = loudati, toulati
se. Kolk. I. 32.

lanžhotské hodiny = křivák. Vz
Hrb. Obr. 73.

iapačka = lapání, chytání mla-
díků na vojnu. Hlavn. Kr. 63.

lapák = žalář; lapák na mouchy.
Folp. b. 11. b.

Tapanec = nehyba, Te si tam se-
dijó jak lapanci. Naš. XLV. 1. 3. b.
— L. = lejno. Kt. VI.

lapotat. Dokud jaké ovoce, po-
řád zadek lapoce (z řiti mu teče).
V\-hl. D. 98., Vyhl. Ced.

laprdón = brynda. Už je v la-
prdóně = nemůže z místa, je v úz-
kých. Kolk. II. 37. Vz labrdón. —
L. = lehká jupka. Kt. VI.

laptačka = bláto na cestě; tlach.
Laš. Kt. VI.

laptat = v blátě se broditi; tla-
chati. Laš. Kt. VI.

lapuša = tlachna; věc daremná.
Kt. VI.

laputa = žvanil, tlachal. Laš. Kt.
VI.

laškovat také = prohledávati. Kt.
VI.

lafák = hřebík na přibíjení lati,
latovník. Krm. Dol. 98.

látat také = bíti. Kt. VI.

latatý = plný lat. Laš. Kt. VI.

látečník = dřevěný sloup, do
něhož nahoře vráželi kolk\-, aby se
na nich mohly sušiti látk\' t. j. velké
hliněné hrnce na mléko. Vyhl. Ced.

tava

veliká hromada. Kolk. I.

32.

lávičář = dítě žence sedící o do-
žaté u lavice. Vyhl. R. 87. Vz la-
vice.

lávkař = kdo dělá lávky. Kt. VI.

lazlkovat = sháněti, sbírati co.
Kolk. I. 32.

Iáža = pozlátko. Vyhl. Děd. 1 1.138.

Tebáň = hlavolvsec. Kolk. I. 33.
Vz násl.

lebaňa = hlava. Kt. VI.

lebavec = hlupák. Kt. VI.

leboň = holomek (kluk). Kolk.

I. 33.

lecihde = leckde. Kt. VI.

lecikaj = leckde. Kt. VI.

lecký = lidský. Lecká řeč. Vvhl.
Alb. 38., Naš. 'XLII. 149. 1." d.
Lecká voda (moč). Naš. XLFV.
39. 1. Sr. led = lid.

léční. Grunt čistý (nezadlužený)
jak léční boty (s tvrdými holin-
kami vyleštěnými). Naš. XLIII.
53. 2. b., Vyhl. Alb. 52.

léčit = bíliti. Kř. Roz. II. 57.

léčka = bílení. Přik. 63.

led = lid. Naš. XLIV. 39. 1. aj.

ledachlap = ledajakýs chlap. Ne-
meslete, že sem já tak jenom 1. Kř.
Roz. II. 25.

ledajačina = ledačina. Vvhl. Vys.
10.

Tedúcí = ledový (sesilněné). L'.
let (led). Kaš. 51."

lefký = nedbalý, nepořádný. Kolk.

II. 37.

legát, legátko = stohčka, židle.
Hořen. 346., Vvhl. Mal. 136., Kt.
VI.

legramirovat = reklamovati. Vyhl.
Alb. 86.

legurace, regurace, regurací = re-
gulace. Bvs. Fig. 29;!. L. rek. Naš.
XLIII. 98. 1. a.

lehá = líha. Dáti bečky (piva) na
lehe. Vyhl. R. 65.

lehčinka = lehká, špatná látka.
Vz Kt. VI.

lehovisko = lože, pelech, ložiště.
Laš. Kt. VI.

lechovat = vyorávat lechy (líhy).
Kt. VII. 1313.

4

50

Tejanec, vz jelanec.

lejárka = reálka. Spč. 43.

lejík = trj^chtéř, nálevka. Kt.
VI., Fix.

lejtníce = punčocha bez cho
didhi. la. VI.

lekievý = lekavý. Las. Kt. VI.

lekvarník = prodavač povidel.
Folp. a. 28. b.

leleň = jelen. Folp. a. 15. a.

leloja = lilie. Přik. Nov. 110.
Děvče i;ik 1. Kř. Roz. .36.

lelona = kráva plavá do bledá.
Kt. VI.

lemb = dobré časy. Byli sme
jak v Icnibo. Vyhl. Ced., FLx.

leňúhat = lenošiti. Val. Kt. VII.
131.!.

Tepačka = lehká kosa. Kolk. I.
33.

lepaná = rámus. Kt. VII. 1313.

lepák --- lepačka, plácačka na
mouchy. Kt. VI.

lepančit = lepancovat. Hrb. Děd.
50.

lepař také = dělník obuvnický.
Kt. Vil. 1313.

lepcovat koho = pohlavkovati.
Kt. VI.

lepen = lepanec, pohlavek. Folp.

a. 28. b., b. 11. b.

lepfca = svízel (rostl.). Kolk. I.
33.

lepíní = leknín. Folp. a. 28 b.,

b. 11. b.

lepit koho = udeřiti. Hořen. 297.

lepna = jíl. Kolk. II. 37.

lepúšek. Fčrtúšky úzké jako le-
púšky. Hořen. Nov. 138.

lésčák = lískový prut. Kt. VI.

les! = jestli. Vyhl. R. 67.

lesí = lesina. Kt. VI.

iesiž = jestliže. Kt. VI.

ieska = skvrna, znamení. Přik.
63.

léskovec = lískový oříšek. Ho-
řen. Nov. 204.

lesňák = kdo chodí do lesa na
dříví. Mrst. Ves. I. 202.

lesovina — půda, kde býval les,
novina. Kt. VI.

léstí. Do na lésti = na listí ří-
pové. Vjhl. Ced. Vz lepáni.

lešČák, vz liščák.

leščit se = lesknout se. Klobók,
co se již z daleka leščí jak na vodě
olé'. Kř. Roz. 73.

lešta = prkénko se zářezem, na
něž obrazv na stěně visící se staví.
Kt. VI.

léta = veliká, podlouhlá bečka
na vyvážení hnojůvkv. Naš. XLIV.
71. í. c. Vz lajta, lejta. Je tlustá
jakol. Autr. 130.

Tetět. Na to on neletí = není mu
to vzácné. Kaš. 94. Málo mu letí
na den (připadá). Kaš. 72.

lethar = poslední snop s pole
domu \-ezený. Kolk. I. 33.

letina = litina. Kaš. 94.

letirovat se = mírniti se. Leti-
rujte se troško. Naš. XLIV. 105.
1. a. — koho = mírniti, poučovati,
napomínati. Abv ho pořád nehdo
letiroval. Y\\ň. R. 83., Hl. 55.
Kdyby ho žena byla letirovala,
nebyl by přišel o místo. Vyhl. Ced.

letko =: litkup. Vráně na ňo pijó
letko. Naš. XLIV. 102. 1. a.

létkovice = botj- se širokvmi
lýtky. Vyhl. Děd. II. 120., 177.

letvinka = ratolest. Val. Kt. VL

levják = levičák. Fbc.

levko — lehko. Vám se to levko
řekne. Kř. Roz. III. 276.

levňéší. Ta řeč je 1. než naša
(snazší k naučení). Vyhl. Děd. I.
14.

levoručka = krchňák. Kt. VI.

lézačka = jícha z rozvařených
švestek. Vyhl. Ced. Ostatně vz lí-
začka.

ležmém. Byl v tom (pití) ležmém
= pořád ])il. Bys. Fig. 74. U Bart.
ležmo.

líccň -= situace. Kt. VIL 1315.

tičák = pruh na zdi po dešti.
Kolk. 1. 33.

líčit = počítati. B3do jich sedym,
dobře sem jich líčil. Klda. 82. —
L. = léčiti. L. se na slanéch vodách.
Bvs. Fír. 257.

lídomorka = kořalka. Laš. Kt.
VI.

51

lidovec = příslušník lidové stranj'.
Bys. !I7.

liduša = zvědavé děvče. Kolk. I.
3:5.

liduška = hra o poutích s obrázky
a kostkou opatřenou týmiž obrázky.
Vyhl. R. 60. — L. také = šamrha,
vlček, jímž se točí. Kt. VII. 1315.

lícha. Každé navážel svó licho
silnice = kus, který mu byl určen
buď losem anebo jinak od obce.
Vyhl. Ced.

lichevni = lichv. Folp. a. 30. a.,
b. 11. 1).

lichmajstr = rytmistr. Folp. a.
12.. l.K b.

lichota = lehké, špatné zboží.
Kolk. II. 37.

lilUŠa = jméno krav. Vyhl. Mal.
128.

linda = jméno koní. Vvh]. Mal.
127.

Ilpančit koho = pohlavkovati. Kt.
VII. 13iG.

lisk = také políček. Kt. VI.

liščák, leščák = žlutý ženský ko-
žich liščinou olemovaný. Vyhl. Děd.
II. 191.; černá sukně vyleštěná;
kdo chodí na lišky. Kt. VI.

liščit koho = lískati, bíti. Folp.
b. 11., b., Hořen. 133., Kt. VI.

litalena = běhna. To je taková
1. Xaš. XLV. 1. 2. d.

líti koho = klamati, nabírati si.
Bys. Fig. 192.

lítóš = druh pečiva. L-še se lily,
odtud název (= lívance). Vj-hl. Mal.
142.

livenda = levandule. FLx.

líza = jméno krav. Vvhl. Mal.
128.

lízán ka = lízačka, čerstvá po-
vidla. Kt. VI.

ližky = lžíce. Vyhl. Slez. 126.

lób řečice = loubek. Vyhl. R. 27.
■ — L. = košťál zelný. Kolk. II. 37.

lóbek = nádoba na mouku n.
otruby. Kt. VI.

lóčatý. Lóčaté kolo — v němž
špice tvoří co možná vvpouklý úhel.
■Kolk. II. 37.

loh. Ječmen a oves váže se do
luhu = do po kladin t. j. náručí obilí

obvazuje se skrutkem nahoře a za
ráz se postaví. Vvhl. Prus. 57., Kr.
88.

lOháň = druh jablek. Kt. VI.

lochy = trámy pod podlahou.
FL\.

lojdáň = kdo má lojd}' v očích,
lojdavv. Kt. VI.

loje = oje. Kt. VI.

lokýš, lokýšek = nudle, lokeš.
Kt. VI.

lólat = hulákati po vsi. Kolk.
II. 37.

lomná = horská dravá b\-střina.
Fix.

Tomprda = slaboch. Kolk. I. 33.

ÍOngaČ = dlouhé bidlo. Kolk. I.
33.

longO = longa, podélná tyč u vozu.
Folp. b. 11. b.

lopače, ete, n. = ptáče, které do-
stává stonky, lopačá se. Vz Kt. VI.

lópání = loupání. Jdu na 1. =
na listí řípové. Vjhl. Ced. Vz léstí.

lópít = loupiti. Nenechá od
Brandeborka Palestino lópit. Naš.
XLIII. 53. 2. a.

lopón = lopún. Hlavn. Kr. 9..
Naš. XLIII. 16. 2. c.

lopuch = podbíl. Kaš. 55.

lórka = rourka, otvor. Vvhl. Děd.
I. 38.

lorýř = razič mincí. Vz násl.

lorýřův. Groš bílý, jako by vyšel
z ruky lorýřovy. Kldu. 70.

lozbrka = rosolka. Bys. 82., Naš.
XLII. 1.54. 2. a.

ložnica = krtičník (rostl.). L.
přikládá se na bolačkv. V\-hl. Mal.
109.

lÓŽOVlna = obsah lóže, louže. Naš.
XLIV. 148. 2. a.

lubeček = větší bylina s velikými
květy do hnědá, velmi smrdí. Dobrá
od jedu a housera. Naš. XLIII.
46. 2. c.

iuca = jméno koní. Vvhl. Mal.
127.

lucerka = vojtěška. Naš. XLIII.
46. 2. c.

lučena, lučenka = louka. Kt. VI.

lUČniSkO od vozu. Hrb. Děd. 49.

ludačit = ludařiti. Kt. VI.

52

lÚChat se = trmáceti se. Val. Kt.
VI.

luks = jméno psí. Vyhl. Mal. 128.

lukše = nudle. Máš lukšu na
bradě = okolo vás lítá vrána (máma
slehne a dostane lukše). Vyhl. Mal.
14.3.

lukšový = nudlový. L. polévka.
Kt. VII. 1318.

lulat také = pomalu téci. Lrdá
to. Folp. b. 12. a.

lumík = polní myš. Kt. VI.

lumpaňa = ženská opilá a mar-
nivá. Kolk. I. 34.

lumraj = křik. Kolk. I. 34.

lundat = kluntat (niti). Kolk. I.
34.

lundavý = toulavý. Kt. VI.

lungat se = okouněti. Val. Kt.
VI.

lunták, lunt = poběhlík. Krm.
Venk. 50. B\l to nějaký lunt. Hrb.
Děd. 98, Mršt. Duš. 7.

lunzoch, lunsoch = souchotiny,
z něm. Lungensucht. Bys. Fig. 139.,
Vyhl. Prus. 75., Naš. XLIV. 39. 1.

lupat koho = bíti. Hořen. 113.

lupek = lupen, list, vrstva. Dva
lupky na podpatku boty. Kt. VII.
1318.

luskač == kin'ářík (brouk). Fbc.

luskat. Potom luskal druhý = od-
hazoval grňkou křiváku svého krej-
cary z kolečka. Vjhl. D. 107. Luskal

grejcar^■ křivákem za kolo. Vyhl.
Děd. ť. 137.

lútný = čistý. To je lútné. Kaš.
94.

futr = samv, z lauter. Kořalka
futr voda. Kolk. I. 34.

túzník, núzník = člověk samo-
statný. Kolk. I. 34.

lúznit = louditi. K'lk. I. 34.

tuža = louže. Bys. Fig. 287. — t.
= nádržka na vodu, do níž stékala
\'oda dešťová a hnojiuka z celé dě-
diny. Bys. 70.

lví tlama, vz tlama.

lyčný = Ivkovitý. Kt. VI.

lyk = keh Laš. Kt. VI.

lykadlo = provaz, který svateb-
čanům přes cestu napínali. Krm.
Venk. 77.

lysa = náčiní na chytání ryb na
způsob koše; je z proutí a má malé
hrdlo, vrš. V\hl. Mal. 125.

lysec = lysohlavec. Slám. Lys.
94.

lyska=jméno krav. Vyhl. Mal. 128.
• — L. = znamení na stromě učiněné
sekyrkou. Vyhl. Mal. 97.

lySOhlava = lysohlavec. Ondr.
19., Slám. Lys. 20.
lysoun = lysohlavec. Kt. VI.
lysula = lysa, ly.sena. Kt. VI.
lýta = lejta, vodní sud. Kt. VI.
Iživák =^ lhář. Kaš. 54.

M.

máča = bláto. Kolk. I. 34.

máčkař =-- kdo jí rád máčky.
Vyhl. 1). 52., Kt. VI.

madragony = šišky, knedhky.
Val. Kt. VI.

magarónke, to pré só šeške na-
dívaný trnkami anebo taške nadí-
vaný tvarohem a kropicó. Vyhl.
Mak 140.

machabej = opilý, nesvůj. Kolk.
I. 34.

machák = havák (sbudk(ni). Kt.
VII. i;uy.

machle = pletichy. Kt. VI.

machomét =^ pitomec. Na starý
léta je čl()^•ěk všecek m. Vyhl. R.
83., Hl. 35.

machůvka, makůvka nevěstka.
Kaš. '.ti.. Vylil. Crd.

majdalenka = svižné děvče. Kt,-
VI. — M-ky = druh hrušek zrají-
cích kolem sv. Marie Maj dáleny,
Vyhl. Ced.; žluté kulovaté bram-
bor \'. Kt. VI.

májíček = pampeliška. Fbc.

majkesa == jméno krav. Vyhl.-
Mal. 128.

májovník = maíinka. Kt. VI.

53

mák. Nedrob mako = nemluv
hloupot\-. Kř. Roz. 91.

makúfka = dmh hiušt-k; odvar
z makovic, Kolk. I. 34.. Hrb. Obr.
26G.; vlčí mák. Fbc.

makyt, makyta = rokyt ka, \rba
ušatá. Kt. VI.

makytí = plot z vrbového proutí
mezi koly napleteného. Záhr. IV. 7.

maldřík = druh mčího svra.
Kldu. 109.

malena = boule, znamení ohně
na tváři. Kolk. I. 34.

malenek = prst malík. Kt. VI.

malina = tmavočervená kráva.
Fix.

maliňák = malinová medovina.
Laš. Kt. VI.

malinkosť = mahčkosť. Kolk. II.
37.

malónek = hezký červený člo-
věk. Kolk. I. 34. Sr. melounek.

malošenký = maUčký. Kt. VI.

malousedlý. ]\I-dlí = chalupníci
ad<imkái'i. Bys. Fig. 121. Sr. hrubo-
usedlý.

malovna = pomlázka, kraslice.
Kt. VI.

malučký, malunečký. malulenký,

malunenečký, zdrobnOle malv. Kaš.
51.

maluša = jméno malé krávv. Kt.
VI.

malušátko = nemluvně. Folp. a.
25. b.

malúšek ^ mališek. Folp. a. 25. b.

malušenký, malušinký, malušu-

Čký - mahčký. Kt. VI.

malůvka = malovka. Kt. VI. M.
vajec. Mršt. Vcs. VI. 11.

malý. Snědli ^• hospodě jen něco
malého (k snídání něco od masa,
plíčky a p.). Spě. 46., Kř. Roz. 85.

mamčet = ňamčet, mňankat;
fňukati. Kolk. I. 34.

mamictvo = strašidlo, vz perso-
nifikace liludiček. Kolk. I. 34.

mamlat = mazati. Folp. a. 40. a.

mamonec = lakomec. Naš. XLIV.
135. 1. b.

mamonit = mámiti. Kt. VI.
mamrala = opilec nesrozumitelně
mlu\ící. Laš. Kt. \'I.

mana = kočka (v dětské řeči);
kozí jméno. Kt. VI.

máňa = omáčka. Kolk. I. 35.

Maňáci = přezdívka Frenštát ča-
nňm od Rožnovských. Fix.

maňačky = z paměti, z nenadání.
Kolk. I. 35.

mancour = kocour. Kt. VI.

maňďakovat (o řeči). Tam při
Hoclavicich maňdakují. Kaš. 138.

mantfál = mandák. Kt. VIL
1320,

maňděnka = kočka. Kolk. I. 35.

mangotenke = stakraholte! Bo-
žíčku! Naš. XLIV. 102. 1. a.

manžárovat = jísti. Spč. 63.

mařák. Vynášení Mařeny (smrti);
hoši vynášeli Mařáka. Vz Vvhl. R.
31,

margétka ^ druh hrušek, jablek.
Val, Kt. VI,

marhavý = nemocný; mživý (o
čase), Kolk, I, 35,

marhulOVý = meruňkový, Kt. VI.

maří léstí. tanacetum vulgare,
rostl. Naš. XLIIL. 4(j. 2. a.

Marie. Panna Marija v trňó =
orliček (rostl.). Vyhl. Mal. 110.

markota, markotnosf = těžko-
myslnosť, churavosť. Laš. Kt. VI.

markotný = churavý, nemocný.
B\s. Fig. 38.

marnit = mařiti. Folp. b. 12. a.

marsovský. Jak m. hodiny = ne-
stálý. Kt. VI.

maro = móra, můra. Kaš. 27.

marodnosť. Dobytče bélo náchyl-
né k marodnosti. Naš. XLIV. 99.
2. d.

masařina = daň z řeznictví. Kt.
VI.

masařit = řezničit. Kt. VI.

máseiňák = máselník (houba).
Folp. a. 2S. b.

máselnička také = peroutka; máj-
ka (brouk). Kolk. I. 35.

masivy = masitý. Kt. VI.

maslák = člověk neohrabaný,
Laš. Kt. VI.; maslák = durman.
Hrb. Dt. 92.

máslák = hrnec na máslo. Laš.
Kt. VI.

54

máslový květ = blatouch (rostl.).
Vvhl. :\Ial. 109.

máslunka = podmáslí. Laš. Kt.
VI.

masné = sádlo. Folp. b. 12. a.

mastit = mazati. Nohy něčím m.
Naš. XLIV. 39. 1.

mastiflinta = nešika, hlupák. Kt.
VI.

masúr, masúrek = prase, pra-
sátko. Laš. Kt. VI.

maša, vz k\-ča.

mašamotka = modistka. Kolk.
II. .17.

maščenka = omáčka ze sladkého
mléka moukou zahrkaného. Val.
Kt. VI.

mašiča = mašík, vepřík. Kaš. 51.,
Kt. VI.

mašinka = sirka, zápalka; strojek
v jx-trolojové lampě. Kolk. I. 35.

maštalka = druh hrušek. Val. Kt.
VI.

mať = míti. Až jich budeme mať.
Slám. Lys. 227.

maťas ^ hlupák. Kt. VI.

mátat. Co nás mace (napadá). Laš.
Kt. VI.

matěj = pomatenec. Kolk. I. 35.

mateřinka = mateří douška. V}'-
hl. Slz. (>7. Vz Bart. mateřanka.

matěrovský. Matěrovská gorale!
Hořen. 252. Sr. matěra.

matičenka = matinka. Vvhl. R.
73.. Hb. 42.

matička = kmotra. Fix.

matka také = námel. Fix.

matkový. Matková zelina ukládá
zbouícncni matku, kvete modře.
Naš. XLIII. 4(3. 2. a.

matlafós = nešika, nemehlo. Bys.
(11.

matoň = kdo mate. Kt. VI.

matrta = hloupá ženská. Val. Kt.
VI.

matynka = otýpka zmrvené slá-
mv. Prik. Nov. Í10.

maz = ovoce zsekané a s různým
kořením smíšené. 10. stol. Kldu.
122. — M. = cák, pruh na zdi po
dešti. Knlk. I. .".5.

mázdro, mázdirko = věc nepa-
trná. Kt. VI.

mazgat = mazati. Kt. VI.

mazlatý = mazavý. M. sýr. Kt.
VI.

maznavý ma/.livv. Kt. Yl.

máznula, mazlena, mazlenko =
mazhk. Kt. VI.

mažárek = moždíř. Folp. b. 12. b.

mažárky = vvsoké botv. Folp.

b. 12. a. " '
mečistý = na způsob meče. Kt.

VI.

medař = včelař. Fix.

mědlit si oči = tříti. Autr. 130.

medomét. Tým se med ze súša
vystřikuje. Kaš. 94., Kt. VI.

medunica = hluchavka (rostl.).
Folp. b. 12. a.

medýlko = nějaké cukroví. Naš.
XLIV. 15. 1.

megot = lesk. Kt. VI.

megotat se = třpytiti se. Jak se to
megoce. Vyhl. Vys. 72. Zlatem se
m. Kř. Roz. 44. Na roce (ruce) se
im megotal prstýnek. Bys. Fig. 99.

megotavý = lesklý. ívt. VI.

měchové = pxtlové. plat za mletí.
Laš. Kt. VI.

měchovina = měchové (p\-tlové)
plátno. Kt. VI.

méchůvka = měchula, plachta
na tráxii. Laš. Kt. VI.

mekotat se = megotati se.

melánka = jméno psí. V\hl. Mal.
I2.S.

melér = křik. Kolk. I. 35.

měníce. Taková čapka stála čtyry
rýnské měniče t. j. 27 českých (če-
ský = 6 kr.). Vyhl. Prus. «8.

mentlík, vz v Bart. mentík.

menurka - řimbaba obec; slu-
uiokn hrdiik. Slez. Kt. VI.

merkovat = vyšívati monogramm ;
pamatovati si, Kolk. 1. 35; utíkati
Kt. VI.

mesiónky — modlitební kniha,
misionáiská, složená od misionářů.
V}hl. Alb. ()4. Kabela, v níž čtyry
buchty, maso a mesiónky; Hned
wtáhl mesiónkv, našel v nich zrca-
dlo zpovědní. Naš. XLIII. 53. 2.

c. a d.

meslo =^ díl. M. trávv, stlaní.
Vyhl. .Mal. 1 00.

55

mést = rvchle jíti. Metla bvstrým
krokem dál. Hoch. ll!t. Metla k "vi-
nohradu. Hořen. 10.

ItieŠi = myší. M. óško. Když ze
člověka střevo vjxhází, tož má se
na ně položiti meši óško. Naš.
XLIII. 46. 2. c.

metal = laskominy. Abyste me-
tale zahnali. Vvhl. Slz. 92. Dostaneš
metal = vxmetou, vvženou tě.
U Uh. Hrad! Kt. VI.

metál = medajle. Kolk. I. 35.

metel = mela. To bv b\-la metel.
Ki-. Riz. II. 1ÍÍ2.. 153. '

métit = pilně hledati. Kolk. I.
35.

metlaňa = nějaká rostl. Kaš. 132.

metlařka = žena prodávající me-
tl\-. košte. Vvhl. Děd. II. 158.

métník = strom ustanovenv na
\-ymýtění. Vyhl. Mal. 98.

meiyja = kaše prosná moukou
zasypaiiá a mastná na rozdíl od
net\-je, kaše prosné s povidh'. Kt.
VI.'. Hrb, Obz. 292.

mezevá = mezi. Bys. 37.

mjcák = králík. Kald. 5.

mlclna = jméno psí. Vvhl. Mal.

120,

micka = jméno koní. V\hl. 'SLú.
127.

mičuda = hlupák. Olom. Kt. VI.

mignót = seknouti. Šabb koho
m, Kr, Roz. II. 3.

migzovat = mazati (mastí). Kt.
VII. 1324.

michalůvka = druh hrušek. Kt.
VI.

mikat se = trhati .sebou; koho m.
= lultihovati. Folp. b. 12. b, — ■

mikotat, migotat. mekotat sa =

leskuiuti. třpytiti se. Folp. b. 12. b.

mikeš = tanec. Hořen 334.

míknút koho = šoustnouti, ude-
řiti. :\Iršt. Ves. I. 20.

miksa, nadávka.Takové m. ! U Uh.
Brodu. Gl.

miloš = jméno psí. V\hl. ilal,
12S.

milovanÚCi. Na mú m. duši. Kald.
7., 2().

mimova =- mimo. Kt. VII. 1325.

míňat sa = tratiti se, mizeti.
Fiilji, li. 12. b. Sr. minouti.

mincírňa = mincovna. Kř. Roz.
111. 288.

minutý -= minulý, M. týden. Kaš.
()()., <S7.

mírný = trefný. Má mířnó roko.
Kř. Roz. III. 331.

miserka = hra v karty. Fix.

mísťátkO = malá usedlost. Kaš.
94., 130.

místo = statek. Kaš. 94., 110.

mistrný = nespokojený, mrzutv
\- arnidci. Kolk. II. 37.

mišačka = žena něco míchající;
vařečka. Laš. Kt. VI.

míšat co = hloupě mluviti. Kolk.
I. 35.

míšenka = druh jablek. Kt. VI.

misí - nižší. Folp. a, 11. b.

míšpulance = zmatek. Hať z teho
néui m. Mršt. Ves. I. 4.

miť = niť. Folp. a. 15. a., 35. a.,
Hrl), I)t. 30.

mjadlovat = mědliti. Laš. Kt.
VI.

mjadžganina = mačkanína. Kt.
VI.

mjadžgat, mňadžgat, mňačkat =
= mačkati, Folp, b, 12. b,, Fulp. a.
4. b.. 11. a., Kaš. 23.

mjakýč, mňakýč = bahenní tráva.
Folp. b. 12. b.

mjantat = splésti, smísiti. Laš.
Kt, \'l, Sr. mjatat.

mjatat. Nemjať = nemluv ne-
sm\-sl, Kald, 8,

mjatenka = zdrchaná sláma.
Kald. .s.

mjázdro. Člověk taják m. =
měkký, choulostivý. Val. Kt. VIL
132(). Vz \i Bart. mázdro.

mjégnút = praštiti. Val. Kt.
VIL 132(i.

mlacka = mlatečka; mlácení. Slez.
Kt. VI.

mládek = mládenec o svatbě.
Kt. VI,

mladit se = v\-jasňovati se. Kolk.
II. :;7,

mlásknót koho čaganem = ude-
řiti. Mil. Děd. II. 235.

66

mlatcula = mlacka, mlatečka.
Kt. VII. i:i2(i.

mlatiluža = ? Kaš. 55.

mlátovnica = kořalka z mláta.
U Uh. Hrad. Kt. VI. Na Kyjovsku:
mlátovica. Gl.

mlatyvka = mlat. Bys. Fig. 1U9.

mtázgat, mtázgnút = udcíiti;
hoditi, mrštiti. Folp. b. 12. b;
i\I}ázg s ílašú do škarpy. Folp. a. 5G. i.

mlčavý. Mlčavá voda, kterou se
\' potoce mnývají na veliký pátek
(kdo tam šel, ten po cestě mlčel).
^■\hl. R. 3ÍI.

míhat. Zpr\u míhalo (b\la mhla).
Hořen. Nov. l:i5.

mlíčák = žlutý rak (má slabší
kiižkn než čtrnv). Vyhl. Mal. 125.

miíčárňa = mlékárna. Kř. Roz.
II. ]!I2.

mlíčen = heřmánek. Aiitr. 130.

mls. To by] mls! Kř. Roz. II. 8.
V Bart. mlsá.

mísit. Roubal misii sousedy (na-
vnazoval. dělal jim laskominy). Kř.
Roz. II. 70.

mlsníca = v hospodě jizba pro
\vbnr. Hrb. Obr. 5(5.

mlžný diadem. Hořen. 55.

mňaček = kdo mňacM (mňouká).
Kt. VI.

mňačet = mňoukati. Kočka mňa-
Či. La^. Kt. VI.

mňačkat, \z mjadžgat.

mňaga - = hmota bczt varná; člo-
\ťk slabv. umdlrnv. Sú jak mňaga.
Kolk. I. -.W.

mňakýš, vz juiakvš.

mňančat, ňamčat = mňoukati.

Kaš. '.M. Sr. ňainčal.

mňankot - mňoukání, [iž. Mor.
i;t. \1.

mňočák ^ kán zpí\a\'ě mlu\'í.
Vyhl. Děd. II. 218. Mňcčáci =
Pěnčiňané na Mor. pro svou zpí-
vavou výslovnost'. Vyhl. D. 52.

močidlový. M. voda (z močidla).
Kt. \1.

močkař = Místcčan. Vz Kt. VI.

móčníca = jídlo. Oškrábou se
zemáky, rozvaří se, vsype se do
nich po troše mouky a omastí má-

slem a třeba mákem se posypou.
V3hl. Ced. Sr. škubánky.

močovíca = močůvka, hnojůvka.
Folp. b. 12. b.

móda = způsob. Ježek (ryba) je
na módu kapra. Vyhl. Mal. 12(j. a j.

modál = stížený průtrží. Vvhl.
D. 57.

módelný = urostlý, vzhledný (o
těh). Autr. 130.

modlenka = klekátko, laš. Kt.
VI.

modrák také = modrá sukně,
modraCka. Kt. VII. 1327.

modránek = brčál. V\hl. Mal.

lOí).

modrónký = hodně nvidrý. M.
pínčko. \'\hl. Mal. 120.

modřulinký = krásně m idrý. ale
malý. Folp. a. 27. a.

mogila, nadávka. Čertova m.!
U l^h. P>r.)du. Gl.

mochárek = malý pták, troško
věcí než králík (střízlík), má čer-
vený volátko. Vyhl. Mal. 120.

mochejrka = sukně z polovičního
hedvábí. Kldu. 120.

mochovlra = umchomúrka. Vvhl.
Mal. 114.

mokeš, nadávka. U Uh. Brodu.
Gl.

mokř = mokřina. Kt. VI.

mokřovlna = \-lhký pozemek.
Autr. 130.

mokroš = opilec. Kt. VI.

molitor = piják. Fix.

moňa — muňa. Nebed němé jak
moiui. Vyhl. Mal. i)3.

mora = kořalka. Na Vsacku. Kt.
VI.

morava \elká i'eka \ubec.

Kolk. I. .'Wl.

mořčina. Smrdí to (žralok) moř-
činou (mořem, mořským zápachem).
Naš. XLIV. 105. 1. "d.

mordek (klení)! Hořen. !I7.

mordiácký = mordský. ;\I. jídlo,
chlapík. Olom. Kt. VI."

morkáč -^ druh ženského šátku.
Vyhi. i)(d. II. !!>2.

moróset se. Polád sme se v té
iepě morósele (namáhavě pracovali.

57

unavovali). Naš. XLIII. 14. 2. a.,
63. 1. a.

morotný = mrzutý. Bel sem
haíibó celé morotné. Spč. 92.

moščák = mošt, ovocné víno.
Kaš .IKi.

mošec = kuří noha (rostl.). — M.,
svinstvo na roli. Vyhl. Mal. 109.

moška = kakost luční (rostl.).
V\lil. Mal. 109.

mot, motek = svazek. M. příze.
Laš. Kt. VI.

motač. Udělal si motač = za-
balil se do přikrývky. Kolk. I. 3(5.

motačka = motání. Folp. b. 12. b.

moťcha = obluda? Kolk. I. 36.

motil = větroplach. Kolk. I. 3(i.

motora ironíckx- = nemotora.
Laš. Kt. VI.

motovidlatý. T\- moto\-idlo m-té
(nadávka)! Slez. Kt. VI.

motrpél = motýl. Kolk. II. 37.

mouzdry = dětská vyrážka. Kt.

\l. LltoNcl.

može = možné, možno, přisvěd-
čuje = ano, dobrá, budiž. Vz Kt.
VI.

možně. A m. kráčel dál (silnvm
krokem). Kř. Roz. II. 2(5.

mrandžat, vrandžat = nnančet,

mňoukati. Folp. b. 12. b.

mraščik = kdo rád pláče. Kt. VII.
I.Í2.S. F Bart. mraščák.

mraŠČit = brečeti. Vz Kt. VI.

mrazitý = mrazivý. M. noc. Naš.
XLIV. 12(;. I. a.

mrcús, mrcúsek --- krátký ple-

tenec. Kaš. ").").

mrcósek = pahýlek. Zostal mi
z palca m. B\s. 117.

mrčavý = dudlavý. Autr. 130.

mrdolit = vrtěti se? Někdo mrdolí
a nic (n provede). Mršt. Ves. VI. 39.

mrdnosť= mrštnost. Folp. b. 12. b.

mrdný = mrštný. Folp. b. 12. b.

mrdús, mrdúsek také ocas. Folp.

a. 22. b., b. 12. b.

mřeža = vyšívání žlutým hed-
\-ábím uprostřed šátku. Kt. VI.

mrgola = pi-evzdí\'ka. Mršt. Ves.
1. 2(i2.

mrholica, mrhůlka ihnl)ný déšť.
Kt. VI.

mrkús, mrkvús = mrk( v divoká;
člověk starší hubený. Kolk. I. 30.
mrlák, nadávka. Takové m.!
U Uh. Brodu. Gl.

'mrmola, mrmula = mrmlá, niuua.
Kt. VI. Již. Mor.

mrňavý = k ničemu. Mrňavá
práce. Kolk. I. 3(i.

mrnit sa. Kočka sa mrní. Folp. b.
J2. b.

mrÓSkat = sténat (o dětech).
Autr. 130.

mrskačka také = mrskot, mrskut,
šlahackii. Vz Vyhl. Děd. I. 129.

mrskutník = kdo mrská, koná
mrskut . Vyhl. R. 47.

mrštinka. Na mužské košili bylo
vyšito srdce, na krku m. Vyhl. Děd.
II. 134. a ]. Vz u Bart. mrščinka.

mrtvý. Mrtvé knížky = knížky
od pojištění na vystrojení pohřbu.
Kaš. 94. — M. list. = úmrtní.
Vyhl. Ced.

mrva = pomr\-ená, zcuchaná slá-
ma. Kaš. 94. U Bart. = podrob-
nost věci; zchátralý. neh\'bný člo-
věk. — mrvu, mrvku, mrvinku,
mrvónku = trochu. Autr. 130.

mrvenka = otep mrvy; hlupák,
pomatenec. Kolk. I. 36.

mrz = rozmrzelosť. Z mrzu dal
se na vojnu. Kldu. 119. a j.

mrzat = mrznouti. Kt. VII. 1329.

mrzena = hnis. Kolk. I. 36.

mrzet se = zlobiti se. Nechtějí
se s ním mrzet. Vyhl. Jař. 96.

mrzučka = uu-zutosť. Kolk. I.
3(-.

muckat = líbati. Kolk. I. 36.

muchač = červenka (pták). Fix.

mucháň = dobytek, když se mu-
chá (shání mouchy.) Kt. VI.

muchárek také = nádoba na chy-
tání nuit h, Kolk. I. 36.

muldňa = louže. Tad)-k je m.
Mršt. Ves. I. 377.

mulka = mul. Vyhl. Děd. II. 27.

multaj = darebák. Kt. VI.

munací = věci staré. kráui\-.
Tr.-.dcl. Olom. Kt. VI.

muňka = slepičí čmelik. Kolk. I.
36. — muňky = bradavičky, které
mívají ovce pod krkem. Kaš. 94.

68

U Bart. = angrešt; štěnice; boltce
ušní.

murdiják = rváč. Hrb. Děd. 152.

muřín také: rorejs. Piíb. Kt. VI.;
modrý zemák. Fix.

muróci. Můra (můra) muróci. Naš.
XLIII. ti.S. 2. b.

muroň = zedník. Kt. VI. Místek.

muška = včela. Kolk. II. 37.

muzikant = obilí, které při se-
čení nebylo kosou zasaženo. Kolk.
II. 37.. Kt. VI.

murysat = černiti, mazati, špiniti.
Laš. Kt. VI.

mušec = bolák na kravích nohách,
jenž povstává z mokra a prachu.
Val. Kt. VI.

múzdry, vz mouzdry.

muziganěc = tesatík, brouk. Kt.
VI.

muzikovat = plakati. Kolk. I. 3G.

mužíček = rozchodník. Fix.

muži kat = mžikati, hráti na
mžika. Kt. VI.

mužíni = šišky (knedlíky) povidly
mazané a omaštěné. Kt. VI.

mužský. M. láska = jehlice (rostl.)
Naš. XLIII. 4C. 2. d.

mynářka = mufika. Kt. VII.

l.'i.">0.

mydlák = vápnitý slin. Fix.

mýno = jméno. Laš . Kt. VI.

myryša = kráva mnrovaná. um-
řena. Kt. VI.

mýto = plat. Vyhl. Slz. (if).

mžikal, mžikala = kdo často mži-
ká. Kt. VI.

mžórání =- hryzení. Kř. Roz. 11.

mžukat. Hledím, tak sa mi uižuká.
Folp. a. 44. a.

N.

nababrat co kam = namazati. Kt.
VI.

nabahnit se = zachtíti se něčeho.
Kolk. II. :58.

nabachtaný = hodně najedený.
Kt. Vl.

nabajdat čeho = napovídati. Laš.
Kt. \I.

nabaňdit = nastrojiti. Kolk. 1.
37.

nabeblositčeho = naplkati. Brušp.
Kt. \1.

naberanit se komu čeho = nav}--
svétlovali. Kt. VI.

náběry = místo, kde jsou sukně
opásány; záhyby opásáním povsta-
lé. Folp. b. Í3. a.

nabídavý — rád nabízející. Kt.
VI.

nabíjený, šelma nabíjená. Bys.
122.

nabobkovat, nabobčit komu =

nabiti. Bohuši. Kt. VI., Vil. 133L
nabřinkat komu = nafackovati.

Vyhl. Ced.

nabrydlý = nabobtnalý. Kt. VI.
nabrydnút -^ nabobtěti. Laš. Kt.

VL

nabucat komu = do zad natlouci.
KMJk. 11. 38.

nábyvce = kupec. Kt. VI.

nabzdurovat se = navzdorovati
se. Laš. Kt. VI.

nacamrat se = opití se. Vvhl.

Jar. ;!4.

nacembat komu co = wplatíti.
Kř. Rnz. 11. 21. Vz cembat.

načaborený = nadutý. N. žena.
B\s. Ven. ."Hil.

načabúrat = neladně naskládati.
Kolk. 1. 37.

načapět se = naseděti se. Kt. VI.

načganý = nacpaný. Krm. Obi.
141. Sr. nadžganý.

načgat = nacpati. Kt. VI.

načlapat = našlapati, naložiti.
Z.lí (lu bečke n. Vyhl. Děd. I. 34.-

nádatek = nadávek. Laš. Kt. VI.

nádba. Mám néco v nádbě (na
])éči). Kaš. 8").

naddivný. N. jméno. Krm. Obr.
.34.

nádenka robota na panském

poli, nádeničina. Kolk. I. .37. Kt.
VI.

59

nadívaňák = vdnlek sýrem (tva-
rohem) naditý. Hrb. Obr. 1290.

nádivka = pečená kaše nadívaná
skininaini (<> svatodušní neděli). Vy-
hl. R. r,{).

nádkap = nápad. Kolk. I. 37.

nádkapní = chytrý; nápadný,
podixnv. Kolk. I. .37.

nadkapnút --= napadnouti, na mysl
piljiti. Kolk. I. 37.

nadkrátit si = nadejíti si. Šli
píjlui cestou, aby si nadkrátili.
Hořen. J 72.

nádmět = nádmétek n Bart. Gl.

nádnica = denní mzda. Kt. VII.
13.32.

nádpad = nápad. Vvhl. Alb. i).

nadpiátovat, nadplátat = do cesty
postaviti se komu, Kolk. I. 37.; zne-
nadání se objeviti. Ok)m. Kt. VI.

nadrchmaný = drobet churavý.
Kt. VII. 1332.

nadúč = nadutec, nadutý člo-
věk. Folp. a. 29. b., b. 13. a."

nadujhuba = nadutec. U Slav-
kovic. Kt. VI.

naduněný = nadurděný. Stála
naduněnú dál. Hořen. Nov. 179.

nadvadit komu nohu = nasta-
viti. Folp. b. 13. a. NaKj-jovsku:
podvadit. Gl.

nadvazovat dětem punčochy =
staré pí iiiktávat. Kř. Roz. 129.

nádvrh = návrh. V\hi. Alb. 24.,
70.

nadvrhnót = navrhnouti. V\hl.
Alb. 2."..

nadžganý = nacpaný. Bude tam
ludst\-a uadžíjaného. Krm. Obr. 41.

naflancovat = nastrčiti. Kolk.
I. 37.

nafókanec = nadutec. V\hl. Alb.
1(1.

nafotrovat se = hodně se najísti.
Kř. Ro/,. 40.

nafrnděný = wstrojený. Kř. Roz.

II. (11.

nafrndit dceru = nastrojiti, vy-
paráditi. Kí-. Roz. III. 318.

ňágrat = protivně žádati íuuka-
vým hlasem. Kolk. I. 37.

naháč, nahá!, naháček, nahálek

= colchium autumnale, roí;tl. V\-hl.
Mal. 110.

naliamrazii se = nadříti se, na-
pracoNati se. Kaš. 123.

náhlavek. Kožený n. u cepu a
cepové hole. Záhr. V. 10.

nahfechnlt se = namozoliti se.

Kt. VI.

nahňácat pirohň = mnoho jich
udělati. Hrb. Děd. 286.

nahnat. Že ta matka (včelí) se na-
h(nií (opl(jdní) tyma trúdami (trub-
ci). Kaš. 134.

náholeň, náholeňka = punčocha

bez .hodidla. Kt. VI.

nahonem = rychle. Vhodil na
sebe n. kabát, Naš. XLII. 27. 2. a.

nahozenina okolo okna = ob-
mítka. Naš. XLII I. 14. 1. a.

nahúlat = dobytku najednou
mnoho žrádla dáti. Kt. VI.

nachalkat se koho = nakonejšiti.
Laš. Kt. VI.

nachlápat se čeho = nachlemtati.
Kt. \I.

nachlípený = opilý. U Uh. Brodu.
Gl.

nachmátnút se = připlésti se

k uěčcnui. Folp. b. 13. a.

nachUChnút = nadchnouti. Kt.
VI.

náizbť = půda chalupy. Laš. Kt.
VI.

najardaný = načechraný. Kaš. 93.
Sr. jardat.

najdek, najdOŠ = nalezené dítě.
Laš. Kt. VI.

najednúcky = najednou. Hořen.
Nov. '.K.

najehiený = nazk)bený, podráž-
děný. Kaš. 93. Sr. jehlit se.

najitý = našly. Podal mi najité
klobóček. Vvhl. "Děd. I. rťd.

nakachrat se = notně se najísti.
Fix.

nakapčit se = zpíti se kořalkou.
Autr. 130.

naklutý = naklovaný. Kt. VI.

nakmásat komu = vybiti. Kt.
VI. v Podluží.

nakeí = nakdy. Laš. Kt. VIL
1332.

60

nakolomazít koho = kolomazí
potříti, umazati. Hořen. :i88.

nakrbačit se = naskrbětise. Olom.
Kt. VI.

nakyselený = nahněvaný. Je na
mne n. Vyhl. Ced.

nákyselný = nakyslý. N. máčka.
Hla\7i. Kr. 13.

nalaptat se čeho = nažvaniti. Laš.
Kt. VI.

nalechnit se = nahlechnit se.
Val. Kt. VI.

nálepka = náspí. Vyhl. Prus. 55.
^' Bart. nálepek.

nalístknutý. Šátky n-té na hla-
vách (posazené). Vyhl. Děd. II. 95.

naiochat se = napiti se; namočiti
se. Kt. VI.

nalupaný = napilý. Rud. 8.

namakotit co = splésti, špatně
vyvésti. Val. Kt. VI.

namarastit = pomazati. Kt. VI.

Ulum.

namařenit = v\íintiti. U Místka.
Kt. VI.

namatat = nahmatati. Abe chet-
la za ňadra a co tam namatá. Naš.
XLIII. (i:;. 1. d.

ňamčat = mňoukati. Kaš. !>4. Sr.
mňančat.

namigat = naváděti, štváti. Bvs.
Ki.-i.

namíňatsi = v\mvšletisi. Kolk. I.

37.

namíšat co komu = namlou\-ati.

Kolk. I. ;;:.

namjadžgat = pomazati. Laš. Kt.
VI.

namladit = navnaditi. Víno jiui
nani ladili I jazyk. Kř. Roz. 52.

namnělý = domýšhvv. Kt. Vil.
1333.

namoč = pix-s moc. Namoč si ťa
ncvrnru. Krm. Obr. 12.

namohly = opuchlv, oteklý. Kolk.
II. :í.s.

namraštit se =- navřeštěti se.

Slez. Kt. \'I.

namrholit se -^ dosti nuholiii.
Laš. Kt. VI.

ňaňčit = mňoukati. Kočka ňaňčí.
Kt. VI.

nandúšek = nalezenec. Kolk. I.
37.

nanlčhodný = nehodný. Člověk
n. Slám. Lys. 34.

naništlt = dosti zničiti. Slez. Kt.
VI.

naobírat komu čeho = natlouci'
v\biti. Kolk. I. 37.

naokočlňat se = naokouněti se.
Uh. Hrad. Kt. VI.

naondlt komu = nabiti. Kt. VI.
V Podluží.

nápaditý = nápadný. To je n.
věc. Mršt. Ves. III. 5<J. "(35.) — N. =
vtipný. Naš. XLIII. 63. 1. b.

nápak = náhoda. N-kem přijíti.
Kt. VI.

napálený také = nahněvaný. Fix.

napantat čeho = namhiviti, na-
žvaniti. Kt. VI.

napaprat co kam = vmazati. Kt.
VI.

napařený ^ opilý. Vyhl. Alb. 79.

napásačka = pasení (husí). N. již
přestala. Hrb. Dt. 142.

napažit. Konec klády n. = na-
seknouti sekerou, ab\" se do ní klín\'
mohl\- zaraziti. V\-hl. Mal. 102.

napjačft = napnouti se. Val. Vz
Kt. VI.

naplantat. Naplantalo se mu to
pod nohe (zapletlo). Spč. 77. To se
mně teho v roce n-lo = nasnilo.
V>hl. Ced.

naplkotat čeho = natlachati. Bys.

napocat komu = nabiti. V\hl.
R. 7.

napokat se = najísti se. Spc. I5u.

napomykat se čeho = napostrko-
vatl. Kt. \ I.

napopřík. l'činil mu to n. (prc ti
něnm) Laš. Kt. VI.

napoprvní = po prvé. Fi Ip. b.
13. b.

naposkoce ^ při ruc. Kolk. I.

3/

izdější dobu.

napotem na později

lv,i>. :ii;.

napravený = wšňořenv. .\utr.
i;;u.

napředáctví. Naš. XLIV, I2ii. 1

61

napředačka = žena jiné předchá- nastrmélet = naříditi a p. To si

zejici. Xas. XLIV. 12(). 1. c. mosiš j.ik se patří n. te pazóre

napředbižky. Kaš. 85. Ik hráni na klavíru); Je těžko hned

napříkořesf eo komu dělati = na si n. prste k psaní. £pč. 35., 9(5. Jož

příkoří. Kolk. I. ."57. byste mohl n. pazóre na te klapi-

naprotivní sv. Florián = napro- ture. Kř. Roz. 77.

tější. Hoch. 101. nástroj koňský = postroj. Vyhl.

napružít = natáhnouti, napnouti. Děd. II. (>4.

l^^t- ^ I- našarpat se s čím = natahati, na-

napšklý = nasáklý; mrzutý. Kolk. hrdliti se Slez Kt VI
I. ;;7.

napúcat = nacpati. Kt. VII.
i;i;!t.

narábět = neobratně s něčím na-
kládati. Kolk. I. 37.

náradši = nej radši. Tebe mám
n. Kt. VI.

naříčet = naiíkati. Kt. VII. 1334.

nařknót = napověděti. Novině
něco nařknó a . . . Kř. Roz. 22.

nařnút == naříznouti. Laš. Kt.
VI.

národní = veliký. N. šiška. Kolk.
I. ;;7.

narostený = narostlý. Folp. a.
37. b.

nártovat = nárt\- přišívati. Bot v
n. Kt. VI.

narubat komu = natlouci. Vvhl.
Ced.

náruční. T3-'s volek, ale n. =
velmi hloupý. Kolk. I. 38.

narŮStnulý = narůstlý. Folp. a.
37. b.

nasatonit se = napracovati se,
unaviti se prací. Spě. 55.

nasésat, nasísat = nahlížeti ně-
kam Folp. b. 13. b. N. kam. Kř.
Roz. II. 213. Puč mi to, ať také
nasésnu do těch lože. Bys. Fig. 145
Vz nasýsat.

nasmudit = nakouřiti. Jizbu chvo-
jím n. Kt. VI.

nasnopaný = napilý. N. jak snop,
Naš. XLIV. 135. 1. c.

nastarč't = nastačiti. Laš. Kt.
VI.

nástěnka = jesle k stěně přista-
vená. Kolk. I. 38.

nastibat = na-, zastrčiti, nacpati.
Vz Kt. VI.

nastraholnit = načechrati. Kaš.
94.

naščákat co kam = nakropiti. Uh.
Hrad. Kt. VI.

naščiřit se komu = nasmáti se.
Laš. Kt. VI.

náščiva = návštěva. Folp. a. 6. b..
11 b.

našč'vená -= návštěva. Kolk. II.
38.

naŠJLat = nabiti komu. Laš. Kt.
VI

našinský = náš. Folp. b. 21. b
u vašinský.

našmátrat = nahmatati. V\-hl.
R. 2(1.. Kř. Roz. 25.

našský = náš. Kt. VII 1335.

natahovačky = punčochw Val.
Kt. VI.

ňaténka = otep zcuchané slámw
Kaš. !t4.

nátěstek = kvasák. Na Hané.
Kt. VI.

nátchovice, mentha aquat. (rostl.).
N. léčí nátchu. Vyhl. Mal. 110.

natož = tož, tedv, nuže. Kř.
Roz. II. 45., 47. a j.'

natřísání rukama = tleskání. Spč.
9Í».

nátržník, rostl. N. na ránv. Naš.
XLIIl. 4(i. 2. d.

náturist = samouk. Kolk. II. 38.

natúrnút = nahlédnouti někam.
Kolk. II. 38.

náturný Náturné člověk = zpur-
ný, drsný, hrubý. Bys. Fig. 299.

natutat se = napiti se (v dětské
řeči). Laš. Kt. VI.

naučit se nač = zvyknouti ně-
čemu. Folp. b. 13. b.

naužínka = užínka, naužínané
vršk\- obilí. Slez. Kt. VI.

navalenosť = o])ilosť. Hlavn. Kr.

124.

62

navalený = opilý. Je n. Naš.
XLR'. (iO. 1. Sr. v Bart.: navalit se.

navazovat masy = píti z cimentů
plecho\\ch pivo jeden po druhém,
abv se tah nepf-etrhl. nýbrž nava-
zoval. V\hl. Děd. II., 225.

návdanek, název pole. Piik. Nov.

111.

návěc = větším dílem. Val. Kt.
VII. 1335.

návesníček = husí mochna (rostl.) .
Vyhl. Mal. 110.

navjekjamen = na věkv amen.
Vyhl. R, 73., Hl. 42.

navlápat komu = natlouci. Kř.
Roz. 111. 21.

navlečenosť = nalíčenosť. Chytrá
n. Hnrtn. 4!i.

navrcaný. N. muka = na žernově
na\"rtěná. Kt. VI.

navrtit = natrousiti. To ogaři na-
\Ttili. Kaš. 120.

navyčierat = pouhvm odtokem
naliti. Ivt. VI.

nazachořat = nadrchati. Ru-
ká\rc n. Kt. VI.

nazapříkat se čemu = naprotiviti
se. Val. Kt. VII. 1335.

nazbývat se s kvm oč = hádati se.
Laš. Kt. VI.

nazmrzaný = nazmrzlv. Piinda
z lesa n. Vyhl. R. 67.

naznat = uznati. Naznali, že
může sám to obstarávat. Mršt. Ves.
I. 23.

nazobnút = nazíbnouti. Nohv mi
n-lv. Laš. Kt. VI.

nazpěvavý hlas. Hořen. Nov. 125.

nazuchtat ki miu mezi plece = na-
tliiuci. Laš. Kt. VI.

nažachořit co = nadrchati. Ru-
ká\\- u. Hrb. Obr. 82.

nažbruňat, nažbrundat = naka-
pati, namiikiiti. Kt. VI.

nažganý také = opilv. Slez. Kt.
VI.

nažhratý = napitý. Kaš. 32.

nažít se = obléci se do čeho.

Knjk. I. 3S.

neblížiti komu = neubližovati.
Ki. R.iz. 21:3. Sr. bléžek.

neboračka = nebožačka. Slám.
Lys. 33.

nébOŠČéŠÍ. Mám n. botě (na nej-

božčejši. největší svátkv). Naš.
XLIII. 98. 1. d. Sr. božčejší.

nebOŽatO = nebožátko. Folp. a.
25. li., 2!t. a.

nebrntat. Ta di (jdi), nebrncé =
nebnič. Vyhl. R. 72., Hl. -10.

necvicky = necičky. Kolk. I. 38.

nečujný = neslvšitelnv. N. řeč.
Laš. Kt. VI.

nedál = nejdále. Bys. Fig. 289.,
Ki . Roz. 90. Vz névéš.

nedanec. Slíbenec je nedancův
bratr. Kolk. I. 38.

nedáti se. Bylo nedé se = zle,
bylo nutno se bránit. Bys. Fig. 299.
Óslyša to tatíček, bude n.; Jak
bude nedé se, vlomím špernálem
kaso a zdrhno (uteku). Spč. 14:5.,
HO.

neděla, nedělka = \ neděli naro-
zená. Kt. \'l.

nedobřenec = nedobrý člověk.
V\hl. Mal. 20., Kt. VII." 1336. U
Bart. nedobtec.

nedobřina = neposeda. U Brušp.
Kt. VI.

nedokrojek = poslední zbytek
bochníku chleba, spodník. Kolk. I.
38.

nedolužísko = neduh. Val. Kt.
VI.

nedolužný. impotens. Kt. VII.
l.")3(l.

nedoslužný = na smyslech n. tě-
lesirě nevyvinut}'. Val. Kt. VII.
]33(;.

nedožranec = žrout. Mršt. Duš.

Kť.t.

nedorodek = nedochůdče. Laš.
Kt. VI.

nedvědek, nedvídek = krtonožka.
Kt. VI.

neforeba = neobratný člověk; ne-.
zpusii])a. Kolk. I. 38.

nehoda = nehodný člověk. Fix.

nechrašč, nechrášč = Černobýl
(rostl,). Loj]). 1). 13. b.

nechsik = nechťsi, afsi. Hořen.
240.

někde = někam. Běžte někde do
hdsixKle. Vyhl. Děd. II. 7.

63

nekerý. Daj mu nekerú hrušku

(nčknlik hrušek). Kaš. 82.

nekřupa ■--- hrubý chlap. Kt. VII.
]:>.■'.(;.

nekyšpárek = rostl Hrb. Dt. 25.

nelucha = ženská nečistotná,
špina\-á. V\hL Ced.

němduda - minhiva. U Místka.
Kl. VI.

nemoresa = nezpůsobný člověk.
Kt. \\.

nemožný = slabý, churavý. Je
velice nemožná. Kaš. 124. Nemožná
stařena. Mršt. Ves. I. 73.

nemravnit = nemravně se -ho-
vati. Vvhl. Děd. I. 40.

nemrňas = nerad. Vy čučku n.?
Kolk. I. :;.s.

nenadátka = nenadání, z nena-
dátkv. Folp. b. 13. b.

nenadžganec = nedojeda, nena-
s\ta. n'-'uažhranec. Folp. a. 2(5. a.,
tí. 13. b.

neodsépný = zdlouhavý. To je
neodsépná práce. Vj-hl. Ced.

neodvařený = nezpůsobný, hru-
bý. I' Ol.nu. Kt. VI.

neochmárovat se s čím = nedě-
lati mnoho ca\'iků. Na Hané. Kt.
VI.

neopíchanosť = nev\-cválanosť.
Olnm. Kt. VI.

neplecha = hmyz. Vz Kt. VI.

nepodař = nezvedenec. Kolk. I.

3S.

nepodara, nepodarek = nepoda-
řená věr. Kt. \'l.

nepoddanec = neposlušné dítě.
Vvhl. R. 7.

nepohyba = nemotora. Kt. VI.

neřest' = veliké bláto. Kolk. I.
3.S.

nesčisný = nesčíslný; nešťastný.
Kolk. I. 38.

nesnica = slepice, která hodně
snáší. Kolk. I. 38.

nespíeja = koho se nelze zbaviti.
Kolk. I. 38.

nespřejný = nepřející. N. člověk.
Hořen. -"id.

nespřižný = kdo s jinými nev}'-
chází. V\hl. Ced.

nesrsta = nemírný v jídle, nena-

s\-ta; neomalenec, svárlivec (zřídka).
Bys. Fig. 299.

nesrstný lid = nemilosrdný. Hrb-
Obr. 2C7.

nestera. Jí bez nestery (bez mír}^,
nemírně). Kolk. I. 38.

neščápeně = zatrápeně, velice,
tuze. Přik. 63. Je mu to n. proti
srsti. Spč. 35. Práco omel n. (velmi
dobře). Hoch. 93. Musíš mět n.
špatné oči. B3's. 1-57.

neščápenec = rozpustílec. Rač
bi' tako\\- n-nce mněle pochetat.
Vvhl. R. '81., Hl. 52.

nešmačný = nechutný. Folp. b.

13. b. (za neščápenec).
nešpudrný = nepořádný, neči-

stotný. T\' nešpudrná nešpudrnica!
U Uh. Brod. Gl.

nešvára = zlcmvslné dítě. Kolk.
II. 38.

nět = míti m. mnět. Kolk. I.
39.

neteja = netj^je, prosná n. kuku-
řičná kaše trnkami popluskaná.
Bys. I(i3.

netopýr = růže z pentlí u rožků
na hlavě. Hrb. Obr. 83.

nětřa = netřeba. Rud. 9.

neukárný = koho nelze ukárati,
nepatrný. Laš. Kt. VI.

neúročný. To žito mělo klasy nc-
úročné (\eliké, plné). Vyhl. Ced.

nevědúcky = nevědomě. Kt. VI.

névéš. To's bel na pece névéš
(nej\'ýše) a za humnama nedál. Kř.
Roz. 110.

nevlezlo = nemehlo. Kolk. I. 39.

nevycválanosť = surovosť. N-sti
někoho odnaučiti. Vvhl. D. 25., Naš.
XLIII. 143. 1. a. Vz násl.

nevycválaný = špatně vychovaný,
ne-\-zděkiuý. surový. Bys. Fig. 299.

nevymorísaný = nevjcválaný,
špatných mravů. Kolk. I. 39.

nezapomínka = pomněnka. Vyhl.
Mal. 11(1.

nezbedstvo tropiti. Vvhl. Děd. I.
48.

nezhledný = nečistý. Folp. b.

14. a.

64

nezvětřelý = nezkušený. Byla
tohd nezvětielá. Kldu. 79.

Něžka = Anežka. Vyhl. Slz. 131.

nežlevá = nežli. Vvhl. R. 72..
Hl. 41.

nic = vodička na oči, čistec. Kolk.
I. 39.

nicalka = ovce, která nedává na
jedno dojení ani V4 žejdlíku mléka,
ovcálka. Krm. Dol. 12,

nigdál = nikdo. Až na sv. N-la.
(nikd\-) V již. Mor. Kt. VI.

nigde = nikam. N. nepujdem.
Krm. Obr. 42.

nikde = nikam. N. nepodo. Mršt.
Ves. III. 122.

niščit =i= ničiti. Laš. Kt. VI.

niva = rovná půda. FLx.

nobá, vz bá (zde).

nobáže, nobáť = ovšem. Naš.
XLIV. 79. 2. a.

noceska = noc. Bys. 126.

nodznoci = noc z noci. Kaš. 84.

nohál = dlcuhonohv člověk. Folp.
a. 2C. a., Kaš. 53.

nole = nohle, ano hle. Bvla's
tam? N. byla. Kt. VI.

nolepa = pec. Vyhl. Slz. 272.

norák = krocan. Fix.

norka = krůta. Fix.

nos psí, vz popravky.

nosačka = podlouhlý košík. Krm.
Obr. .".'.»., ()3.

nosái také = holub s velikým

zobákem; špičák na lámání kamene.
Kt. VI.

nosastý = nosatý. Laš. Kt. VI.

nosící klobouk. Vvhl. Děd. II.

nosíní = osení. Laš. Kt. VII.
1339.

nosítelný. Budeš míti nositelnou
slepici (která mnoho vajec ponese).
Naš. XLIII. 81. 1. d.

noska = ryba podobná podóstvě,
jenom že má velký frňák. Vvhl.
Mal. 126.

nota. Pii mlácení notu držeti.
Hořen. Nov. 33.

ňoura, ňourala = kdo se v něčem
hourá. Kt. \l.

ňourat se \' čem = šťárati, něco
s nechutí dělati. Kt. VI.

novokněz = kněz právě v\svě-
cený. Ki. R.iz. II. 140.

novokněžský. N. požehnání. Kř.
Rdz. II. 145.

nožata = nehezké nohv. Kaš. 51.,
52.

nožéce = nůžky. Přik. Nov. 111.

ňurčet = vrněti. Pes, kočka, dítě
nurká. U Místka. Kt. VI.

ňutr = obojetník. Kolk. II. 38.

nyna = jméno koní. Vyhl. Mal.
127,

nyňátko = dítě Kt. VI.

nynčkont = nyní. Naš. XLIV.

.SO. 1. ;i.

O.

Obaiášit — silnou hdlí bíti; omrá-
čiti. Laš. Kt. VII.

obálka. Nevěstu splésti na obálku,
zavinouti jí vlasv do kruhu. Vz
V\-hl. Prus. 73.

obárnica, obarovíca = ovarová

polé\ka. Folp. l>. 14. a.

obcajtrovat, obcajtrykovat = obě-
hati celé město. U Místka. Kt. VIL

Obcelít = celým, nepijrušeným,
na živu zůstati. Val. Kt. VIL

Obdolat = vjTTioci, vysouditi. Val.
Kt. VIL

obecníca = obecní hcspoda; o.
studna. Lékař prohlédl o-ci. Mršt.
Ves. VIII. 48.

ObČUClinÚt. Seno občuchlo = pro-
větralo. Fix..

Obděděný chlapec. Vvhl. Děd. L-
137,

Obečéně = obyčejně. Kř. Roz.22.

obečéný = obyčejný. O. světlo.
Vvhl. ^■vs. 117.

obědový. O. koš, ve kterém se
a..-,inlH.l. Vyhl. Děd. I. 117., R. 1tí.

obejít. lá prc jsem chtěl mu (psu)
obejit. Vyhl. ]). 148. Každý trosku

65

(vypije), ať se na vás na všecky
ubejde (d(istane). Kř. Roz. II. 175.

Obelúchaný = šatem zabalený.
Val. Kt. VII.

Obelživý = ošemetnv. Laš. Kt.
VII.

Oběšelka = název části řeky
lílatnice u Uhřičic. Vyhl. Ced.

Obezdřít = obezříti; se = obrá-
titi se. Laš. Kt. VII.

obhlídaný = zkušený. O. soused.
V\hl. DOd. I. 100.

obchybat cu íím = nbházťti.
Las. Kt. VIL

obíhavě host\- přijímati (neklidně).
Hnriqi. .-idO.

obíraný = vybíravý. O. kráva
(mlsná). Kaš. 140.

Objícný = žravý. Hlavn. Kr. 122.,
Kt. VII. Pravil, že sem o. Vyhl.
Pnis. 40. Sr. v Bart. objezný.

Obkrof = obkrojiti. Laš. Kt. VIL

Obkrtek = nepodařené pečivo.
Laš. Kt. VIL

Oblazít = oblézti. Laš. Kt. VIL

obTedanec = jídlo po někom zb\lé.
Kdlk. I. :!!».

Oblefaní = wbledlv, vetchý. O.
kabát. Kolk. I.' 39.

Oblézat ~ slíditi. Folp. b. 14. a.

oblezlý = ošumělý (šat) ; holo-
hlavý. Autr. 130.

Oblíčka = podléščky, hanácké
punčochy. Kolk. II. 38.

Oblízce. Pomodlil se doma nebo
někde o. (nablízku). Hlavn. Kr. 72.

Obludnica = klamatelka. Laš. Kt.
VIL

Oblyskovat se = lesknouti se.
Folp. b. 14. a,.

Oborek = hrnec, kterých tolik do
V4 měřice se vešlo, kolik toho roku
oborkťi svpati b\'lo ustanoveno. Vy-
hl. Děd. "I. 97. ■

obosorovat = očarovati. Kt. VIL

obrat. |cst již na obrat ách = na
luizmě. Ú Kroměř. Kt. VIL 1341.

obrať se = odvážiti se. Ten jeden
st' tu uhrál, že mu (koni) pohlédne
dn hub\'. Kaš. 105.

ObražIJvý = nedůtklivý. Kt. VIL

Obrblaný = mumlavý, bručívý.
O. žena. Kř. Roz. III. 293.

obříslO. Potřebuji na obřísla do
stoléka = musím brzo žito mlá-
titi, abych měl chlebíček. Kř. Roz.
I. (i3.

Obříslový poviják. Přik. 53.

Obrusař = kdo ďMá obrus\-. Laš.
Kt. VIL

obrusařský = týkající se ohni-
saře. Kt. Laš. VIÍ.

Obstárče = co je starší, než se zdá.
Ivilk. I. 39.

Obstarčí = obstárlý. U Olom. Kt.
VIL

Obstojičný = obstojný. Naš. XLV.
157 . 2. a.

obstrkance, pl. = jídlo z pohan-
čené mi)uk\- a z mléka. Val. Kt.
VIL

Obšat = oděv. Obšat stojí peníze.
Kř. Roz. I. 146., Kř. Roz. II. 3.
Sr. obsata.

obŠUSta = úlisný pochlrbnik. Ivt.
VIL

Obtoužný = přísný. Kt. VIL

Obudit se = \zpamatovati se.
B\s. Ves. 27.

ObUCh = obušek. Folp. b. 14. a.,
Kt. VIL

obutí = (ibuv. F"('lp. a. 27. b., b.
14. a.

obyteček = obydlí. Kldu. 105.

ocabořit se = obořiti se na koho.
Vvhl. Ccd.

ocapkaný, ofapkaný = kdo po-
malu cupká a je od bláta umazaný.
Vyhl. Ced. Ja takové ocapkané ťa-
pósek ani ho nezastane. Naš. XLV.
1. 2. d.

OCápnÓt se na koho = osopiti se.
V\hl. Ct^d.

ocas. Žnouti na ocase = na konci,
poslední na poli. Vz hóser.

ocasáč = hadinec (rostl.). Vvhl.
.M,il. 110.

OCasískO = veliký a nehezký ocas.
Kt. VIL

ocasnatý = cípatý. Vz ocasatý.

ocelit. Doma neocelí = nepobude.
Kt. VIL 1342.

OCOCávat = okusovat, užírat, vy-
ssávat. O. ozeminy. Bys. Fig. 258-

OCOChat = ucuchati, otrhati. Hábe
(šat3'). o. Naš. XLIV. 102. 1. b.

6

cc

ocondaný = ucundanv, ucouranv.
Vyhl. Ccd.

OCU pávat. Ocupával prímrazky
s pudkuvek = cupáním oklepával.
Bys. 8(i.

OCÚCh = koláč z nekysaného mlé-
ka. Krm. Obr. 6().

OČadlina = nějaká poskvrna na
t\áii od slunce. Vyhl. Mal. 4().

očáchnút koho = ošiditi. Kt. VII.

OČanČít = oklamati, ošiditi. Kolk.
1. :iíi.

OČeska = oči. Bodete očeska ve-
valiivat. Vyhl. Alb. 5.

očidovat se = střídati se. Kt. VII.

OČmelit = trochu okoupati. Kolk-
I. -MK

OČUbit, OČUVit = při hře ošiditi,
r St. Jič. Kt. VIL

odarenka = kořalka. Kt. VII.

Odbíraniira = hnis z odběračk\-.
Kt. VII.

Odbírat = podbírati se. Noha mu
odbírala. Vyhl. Kr. 21. Když v hla\ě
odbírá. Vyhl. Prus. 74. — Zpovědník
odebral generální zpověd. V3'hl. Ced.

Odbrknót komu = odseknouti.
NaS. XLV. 1. 2. c.

Ódělek = dobvtck. Má pěkné ó.
Autr. 130.

odepřít závoru = odstrčiti. Naš.
XLIII. 27. 2. c.

Oderet = udeřiti. Vvhl. Děd. I.
47.

Oderka = dřevěná dýmka zvlášt-
ního druhu, podlouhlá, dole s čer-
ným kostěným \-vlévákem. Bvs.
Fig. 2!i'.i.

Odfiágnút = odtrhnouti. Zámek

0. Kt. VII.

Odfieknót kcjho = odbyti. Kolk.

1. 19.

OdfrknÓt = odskočiti; odpliv-
nouti. Ale ona pré si mcjžné odfrkla
a řekla. Spč. 87.

Odfuknót komu = odpověděti.
Ondr. 20.

Odhazek = úlomek kamene při
tesání. Kaš. 04.

odchodtý, odchodlejší = lepší. Ten
kabát je odchodlejší. Kolk. I. 40.

odchybat = odklízeti. Laš. Kt.
VII.

OdChybek = věc odklizená, od-
hozena. Laš. Kt. VIL

odít se s čím = pochovati (na ru-
kou). O. se s děckem; koho = ošiditi.
Kolk. I. 39.

Odívačka = vlňák (šátek). V\-hl.
Kr. 3S.

Odivák = veliký šátek na hlavu.
Kolk. I. -M).

OdkorkOVý. O. polévka (zasma-
žená). Slez. Kt. VIL

Odkorý také = necitelný. Kt. VIL

Odkvářlt se odkud = odejíti. Val.
Kt. VIL

odlachmat = utlačiti, udusiti. Div
zme to samo radosťó neodlachmale.
Spč. 91.

Odleženlna = proleženina. Jelení
luj na o-ny. Naš. XLV. 108. 1. c.

odlivák. Kostěný o. dýmky, z ně-
hož se močka odlévá. Kt. VIL,
Hlavu. Kr. 150. Sr. oderka.

Odmarastlt co = wchle ukončiti.
Olom. Kt. VIL

odobrÓChat koho = udobřiti. V\-hl.
Ced.

odpísnice, odpiska = recepis. Kt.
Vil.

Odplekat = odkojiti, odstaviti.
Val. Kt. VIL

Odprahnút kaši z hrnce = vv-
klopiti. Kolk. II. 38.

odprávat = táti. Val. Kt. VIL

Odpravit komu = odpověděti. Naš.
XLIV. 108. 1. b. — se = svléci se.
Vyhl. Děd. 11. 47.

odprtnút = odhoditi. Slez. Kt.
Vil.

Odprút = oddělati, odříznouti. O.
knoflík. Laš. Kt. VIL

Odpruzovat se = stále více se roz-
šiřovati (o bolačce). Kolk. I. 40. .

odpust = posvícení. Vyhl. Prus.
40. U Bart. = pouť.

OdputkOVat koně =^ svázání spro-
stiti. Kolk. 1. -40.

Cdraba = otrhanec. Kolk. I. U).

Odrábat také = oddčlávati dluh.
Laš. Kt. VIL

Odračet kd\ kde. Už o -li na \ěži

(-.7

(týden pašijový = odrachotili). Val.
Kt. VII.

odrachmeT = otužilý chlapec.
Kaš. 9.">. U Bart. = trhan.

Odrbanec = ojebanec. Kt. VII.

Odřezanec = kdo byl odřezán,
když sr věšel. Kolk. I. 40.

Odřezek také = silnv hoch. Folp.
b. 14. b.

Odřhat turkyň = vyšustati, zba-
\'iti kukuřičné klas\- obalu. Folp.
b. 14. b.

Odřínat = odřezovati. Laš. Kt,
\1I.

Odrn. Běží jak s odrneni = lA-ehlc
r Olom. Kt. VII.

Odrobečka = odrobinka. Folp. a.
25. a.

Odrobinky. Máslové o. dělají se
při stloukání másla. Vyhl. Mal. 14<i.

odslonít = ustoupiti. Fix.

Odsluň = hromádka sena. Fix.

odstavit. Třináct synku bylo od-
staveno k vojsku (odvedeno). Vyhl.
Ced.

odstěnek, odstěnka = prostor,
trám (prkno) od stěn\' položený. Kt.
VII.

odstřelit koho = odbyti. Tak nura
zle odstřelil. Folp. b. U. b.

OdŠČignÚt = u suku ulonuti. Kolk.
1. 40.

OdŠmatlat se za kým = odbelhati
se. Mršt. Ves. III. "22.

Odšpelit = odstrčiti. Kt. Vil.

odtáto = odtud. Kt. VII. l:U4.

Odterígat se = odstěhovati se.
Val. Kt. VII.

Odtrpět = pykati. Několik \-oliču
odtrpovalo svou statečnosť v koutě.
Vyhl. Jař. 33.

OdlJČitse= odvyknouti, si. Folp. b.
14. b.

OdulIČní dvéře. Hořen. l(i:5.

Odúvat = nadouvati. To krávu
odiná. Kaš. OT).

Odužit. Když na Hromnice odužé
(odjuží, odjuhne, obleví). Záhr. V.
12.

Odvažek = kus. Dali jí o. putr\-
(másla). Vyhl. Mal. Ud.

Odvedenec = na vojnu odvedený.
Mršt. Ves. 1. 21.

Odvyk. Odv\kem se mu kus změ-
nil. Naš. XLÍII. 101. ]. a.

Odzemek = tanec, Bys. Ves. 42.;
rána míčem, odraženým od země.
Kolk. II. 38.

odzíbnút = omrznoutí. Nár. vest.
V. 20.

ofifa = lump, opilec. Na Hané.
Kt. VII.

ofňukaný = uplakaný. Kt. VII.

ofóknót = ufouknoutí, utéci. B\-s.
Fig. (i.-|., Naš.^XLII. 27. 2. d.

Ofúkat se. Sak vy se ofúkáte (si
přivvkn.l.'). Hrb. Ďěd. 262.

Ogabanec = kdo je ogabaný. Již.
Mor. Kt. VII.

Ogabaný = obraný, oloupený.
Již. Mor. Kt. VIL

Ogabat = obrati, oloupiti. [iž.
Mor. Kt. VII.

Ogařisko = nehezký oíjar. Kaš.
.")2.

Ogarský. O. obec (ogarů). Kald.

Ogemlaný = ohlodaný, ožvýkaný.
Slez. Kí. VII.

Ogňábený = ohnětený, o. nohy,
Kt. VII.

Ogombíkovaný = kn<iflik\ opa-
třený. Kt. VII.

Ogón = ryba. Ogón je strakaté
a má pcháče. — Ogon = kanuiák
je jiný druh. Vyhl. Mal. 12<).

ogrmanec = vůl, beran. Kt. VII.

Ogryňat se = okouněti. I aš. Kt.
VII.

OgÚlaný =^ okoulený. Kt. VII.

Oháň = veliký člověk, čagan.
Kolk. I. 40.

Ohavina = ohava. Na již. Mor.
Kt. VII.

Ohejda = ochejda. Vyhl. Ced.

oheň = fialová skvrna na tváři.
Kolk. II. 3S.

Ohenót = zhynouti. Kráva mu
ohenola. Hoch. r)4.

Ohéravý = ospalý. Ráno je o.
Vyhl. Ced.

Ohiídnót = spatřiti. Toho sem
tam neohlídl. Naš. XLII. 53. 1. b.

Ohlobeň studn\' = roubení. Kald.
ili.

5*

68

ohiodek

staré koště. Kolk. I.

40.

Ohtúpat = oklamati, ošiditi. Kolk.
1. 41.

Ohnat také = očistiti. Val. Kt.VII.

Ohnivák = světlonoš. Fix.

ohnivko = ohni\-o. článek řetězu.
Folp. b. 14. b.

Chodit, Uhudit = nuditi. Maso o.
Vyhl. Děd. I. :J4.

Ohókaný = okiičený, přihlouplý
od toho. že se nafi pořád křičí. Autr.
130.

Ohókat koho = okřičeti. Autr.
130.

ohrančni příbuzní = na blízku
obeeních hranic v některé dědině
bydHci.Vvhl. Mal. 81.

Ohranělý. O. trnky = ztrouchni-
vělé švestkové stromy. Kaš. 95.

Ohrdlí = nášijek. kruh n. řetěz
(ikdlo krku. Kt. VII.

ohřebélkový. O. vyšívání. Kt. VII.

Ohrúžat se = hroziti se. Kolk. I.
41.

Ohýbárna = továrna na nábvtek
z ohýbaného dříví. Kt. VII. 1345.

Ohybok, ohynka = drátěná oheb-
ná čásť trestkv mezi kryzcem a
t rest kou. Kt.VII. 1345.

Ohýraf čeho = něčeho nedbáti,
nevážili. Kt. VII. 1345.

ochab = kouzelnv proutek. Laš.
Kt. VII. 1345.

OChachuta = \eliká ženská zvlá-
ště dětinská. Kolk. I. 41.

OChalgat koho = uchlácholiti.
Bys. FiK'. Kil.

OChechÚňat koit'ni koho = ob-
skakovati. lichotiti. Kam. Obr. 117.

OChejda = žluva (pták). O. když
zpívá, pršívá. Vyhl. Mal. 117.

OChlamovat -- objímati, líbati.
Val. lú. Vil.

OChlódit = oklamati, ošiditi. Chtě-
la pré ich tam o. jakási Tm-keňa.
Vyhl. R. 83., Hl. 54. Sr. ochlúdit.

'^OChlom = pohlavek. Val. Kt. VII.
1345.

OChrumělý = ochromnělý. Laš.
Kt, VII.

Oitý = ušlý, A on bel ož celé oitě.
Hoch. 05.

ojebanec = odrbanec, Kt. VII.

ojipký ^ nekřehký. Kolk. I. 41,

Ojtec = otec. V3'hi. Slz. 334.

Okačistý = kolem očí černý. O.
ovce. Kt. VIL 1345. U Bart,' oka-
jistv.

Okápale = lenivě, váhavě. O.
choditi. Již. Mor. Kt. VII.

OkápaleC = kdo okápale chodí.
Již. Mor. Kt, VIL

OkápalOSť = ochablosť. }iž. ]\Ior.
Kit. VII.

okapaly = lenivý, ijchablý. Kt.
Vil.

Okatit oči = oči v\-valovati. Val.
Kl. \\\.

OkéŠkO = malé okno. Kt. VII.
1;í4(). Val. Kt. VII.

Oktábat = posekati, pokositi. Val.
Kt. VIL

Oklápat = oklábat. Val. Kt. VIL

Oklépka = otépka; oklepávání
klasu. Folp. b. 14. b. Sr. oklepina.

OklÓČek = chlapec n, děvče často
bité i nevinně, obvč. sirotek, Vvhl,
Ced.

Okiod = úklid, čištění. Plik. (i4.

Oklóhnót = uklouznouti. Oklóhla
tam kráva. Vyhl. Alb. 24.

Oktúk = odstrčený člověk. Kolk.
I. 41.

okOCiňat se = okouněti. M Uh.
Hrad. Kt. VII.

OkOČiStý. O. ovce = kolem očí
černá. Val. Kt. VIL Sr. okačistý.

Okřesiny = odpadky při okřeso-
váni kamene. Kt. Vil.

OkresňOVá. Paní o. (choť okres-
nilio soudce). Kř. Han. 8.

Okřestit komu co: dítě = pokřtíti.
P(>kiH'stijó nám to malútké. Naš.
XLI. 144. 1. d. -- Vyhl. Alb. (10.

Okróžet = okrajovati. Až se bode
řepa o. Spč. 77.

Okrúhlik = zatáčka cest\-. Kolk.
I. 11.

Okrům ^ kromě. Laš. Kt. VIL

okrúšat se ^ drobiti se. Laš. Kt.
Vil.

Okružka =^ okruží. U Místka. Kt.
Vil.

Okúňat = pátravě hlideli. něco
zpytovali. Kolk. I. 11.

69

Okvitnút = okvésti. Las. Kt. VII.
Ól = úl. Kt. VII. i;34().
Olé = olej. Z niakd potáhno olé.
Ki. Roz. II. 207. a j.
olečka = ulirka. Vvhl. D. iiii.

Oltárna = zdi\-(>, stul nltáiní. Kt.
VII

omalit = méně dojiti. Krávy nám
(imalujó. Vyhl. Ced.

omasta = surovec. Kulk. 1. 4 1.

omegotat se = mihotati se. Kolk.
1. II.

omestovaný. O-né chvílccky ně-
komu nedáti. Na Kopán. Kt. VII.

ometat něco = hltavě jísti. Kt.
VII.

omezek = okraj meze. příkopu.
Kt. VII.

omezit ct) komu = zevrubně vy-
ložiti, nač připraviti. Kolk. I. 41.

omigat koho = ošiditi. Jož kolek
jich ho omigalo. Spě. 107. Jož mě
ten zlé duch omigal (omámil). Spě.
SO.

omílač = kdo cizí věci omílá. Oli ni. Kt. VII.

Ondra = sopel; cnfem. čert. Kolk.
I. 41.

ondrvever. Hráti na o-vra = na
schovávannu. U Olom. Kt. VIL

oneskořít se = opozditi se. Folp.

h. 14. b.

onyca = jméno krav. Vvhl. Mal.
I2S.

OObíraČka = obíračka. Folp. a,
21. a.

opackovat = zakopnouti, klopýt-
nouti, putknouti se. Bys. Fig. 2Ó().
O kámen o. Bys. 39. Jásemo-val a
padl. Hlavn. Kr. 7.

opačat co = naopak dělati. Kl.
VII.

opadaný = popukanv.^s O. ruce.
Kt. VII. ■ ' ;. :;

Opadek = padanka. Kaš. !)5.

opachtovaný = upachtěný. Vyhl.
l>. iiii. -■' .::jí^--

opajtašit š = oklamati, ošiditi.
Ostrav. Kt.' VIL

Opajzovat = dohola ostiíhati.

klevetník. Laš. Kt. \'II.

óminek, úminek = úmysl. Tu
sem měl \- óminko. Kř. Roz. I.
138.

omknót = komu. Tentokrát tě
omklo (sklaplo ti, nepodařilo se).
Spč. S2.

omládl = obilí po žních v\Tostlé.
Kolk. I. 41.

omňátnút = list\- \- knize obrátiti.
Kolk. I. 41.

Ómor = úmor. Je nemocný na
ó. Kt. VIL

omorčéna = umrlčína. Ces. 1. VI.
.")S7.

omorósený = una\-ený. Dež muj
prešil (přišel) u-né od práce. Naš.
XLIV. (iO.

omžiknút se někde = zdržeti se.
Kt. VII.

onačit = měniti. Jméno o. Hlavn.
Kr. 158. Také = dělati; kaziti. Kt.
VIL

onakvě = mírně, slušně. Val. Kt.
VII. l:i4ii.

onde co = málo co, skoro nic.
Autr. 1:50.

opálkovat = na opálce čistiti. Kt.
Vil.

opantaný = ovinutý. O. žena =
těhotná. Val. Kt. VI 1.

apantat = otočiti, ovinouti. Val.
Kt. VIL

opařeliskO = bahnitá voda neza-
mrzající. l.aš. Kt. VIL Vz opa-
řisko.

Opeřený = pobitý; ozdobenv. Vz
Kt. VII.

opěscený = opěstěný, krotký. Vz
Kt. VII.

opestovat = dotěrně někomu na
práci se dívati a kolem něho běhati.
Kolk. I. 4L

opih = tlustá hůl na jednom
konci okovaná na tlučení máku. Kt.
VIL

opiCháČ = tlouk ve stoupě; účast-
ník. Cím více o-čů, tím více krup.
Kolk. I. 41.

opisovat sa = jmenovati se. Ten
so opisoval Pavel. Kaš. !)5., 144.
U Bart. o. se někde = bydleti.

cpláchnút si co s kým (hanbu) =
utržiti; koho = oklamati. Kt. VIL

70

opTantat = zavinouti. Kolk. I.

42. 1!^' :;.V! lú

oplečí = čásť ženské košile od
pasu nahoru do půl prsů. V\hl. Děd.
II. 188.

oplést se čím = namáhati se, trmá-
ceti se. Kt. VII.

opleščít koho = udeřiti. Kt. VII.
1347.

opletač = kdo se oplétá, překáží
pri práci. Kaš. 29.

oplichtit koho oč = ošiditi, při-
praviti. O. o grunt. Hrb. Děd. 172.

oplkaný člověk = tlučhuba. Oba
dvá ste u-ní jako kohótí zadek.
Vyhl. :\Ial. 27.

opnice = blána, která obepíná
lM>ty ptáku. Kt. VII.

opole. V opoli (v půli) \epadám
ščóplé jak slečinka. Kř. Roz. II i.
■21- 1 .

opcíO, opoíy = uapoh-. Folp. b.
14. b.

oponka, opuňka = popener (rostl.)
Vyhl. Ma!. 110.

opřástka ^ povlcka (rosU.). V\-hl.
Mal. I I o.

opráška = oprašo\ání. Kt. Vil.

oprata = oprať; ničema. Vz Kt.
VII.

oprátka — odměřený kousek ksa
k \'ysekání prudaný. Kt. VII.

oprátka = povázka v jeteli. Kt.
VII.

opratový = opratuí. O. kůň. Kt.
VII.

opravděnske -= opra\du. Ki. Roz.
11. 7;;.

opravdověnský. V\]il. R. 25., Naš.
XLIV. 4-^. ].

oprčený. O. koza. Vz oprčiti. Kt.
Vil.

oprčit se = obřezeti. Kt. VII .

oprděný = nepovšimnutý. U Olo
mouce. Kt. VII.

Oprndovat = stále okolo někoho
se plésti. Autr. 130.

oprný = obratný, r\chlý. Kolk.
II. 38.

opršalka = věc opršelá, opadaná.
Kt. VIL

opršek = opršalka. O. ovoce,
květu. Kt. VII.

opsulý, opšulý = pokažený, špat-
ný. Kt. VII.

optaj = otázka. Kt. VII.

opuštiika = obecní vezení. l'h.
Hrad. Kt. VII.

Ořasnút = užasnouti, leknouti se.
V'\-hl. Ced., Kt. VII. Bela vám to
tam pančava, že se člověk mosel o.
Spč. 102.

oremus. Dělá mi o-sj- = cavikw
r Místka. Kt. VII.

Ořešinka, též hrášek = hrachor.
Má v zemi ořechj', jež děti jedí.
Shání píh\' s obličeje. V\-hl. Mal.
110.

orgyně = georgina (rostl.). Kt.
Vil

orlíčkový. O. bobv = strakaté.
Kt. Vil.

Óročitý = výroční. O. s\-átek.
Bys. S2.

Ořóklý = sprasný. O. svině. V\hl.
Děd. I. !t2.

Ořótit = osvpati se. Ces. 1. VI.

OSázka = bičiště. Laš. Kt. Vil.

Osek = jméno psí. Kt. VII.

OSeleČek = ouško. Užovka má
dvc nsrlcčky. Vyhl. Kr. 42.

OSChapnÚtse = vzchopiti se. Kolk.
T. 42.

osívaný také = proti-elý. O. šel-
ma. Kt. VII.

OSkeruŠe také = ženská slabá,
Imbiuá. U St. Jič. Kt. VII.

OSkomízat se= upejpati se, okol-
k\- dělati. Val. Kt. VII.

OSláknÚt. .\le včil jaksi oslákl
(hoch), seslábl, povolil (v učení).
Kaš. 95. 110.

OSlezOVat. Oslezuje = hledá, kde
b\' Cd dobrého snědl. Folp. b. 15. a.

OSliz - paběrk\-. Kt. VII.

oslovit se = vyjádřiti se. V\hl.
Ced.

OSlÚcený. Osle o . ! (nadávka).
Kt. VII.

OSmerák tatar z osnů \rbo-

výi h ])iiilu. Vyhl. R. 4().

osmeřice. Mláccní v o-ci. Vvhl.
D. 73.

osminka kořalkv (míra). Bys. Fig.
23.

osoba také = bosorka. Folp. b.
1."). a.

osotoněný = unavený. Spč. 45.
OStatnJca = ženská, která oslavuje
ostatk\. Vvhl. R. 26. Vz násl.

OStatník = slavitel ostatků, po-
sk'dnich dnů masopustních. VyhL
R, 25.

OStatníkrát = naposled\-. Laš.
Kt. Vil.

Óstava --- budova. Celá ó. byla
obclinaua zábradlím. Bys. 65. Ósta-
va pyšná, kamením pokrytá. Ib. 70..
Spč. 5(».

OStenČica = poduška z ostcnek,
papěrck. Vyhl. R. 85., Přik. 64.
Vz ostenčina.

OStenčína = ostenčica. Vj^hl. Ced.

osten ka = stopka peří. V\hl. Ced.

OStránka. Na humně se stranuje
a o-k\' se pak rozestrou na sázku.
Kt. VIT.

ostřapený — na čem se nadělalo
stiapu, třepení. Kt. VII. Na již.
Mor.

OStřapiť se. Napila se morka vína.
až sr ji lit ostřapila (dostala průjem,
výkal\- zůstaly na peří u řiti jako
střapce). Vyhl. R. 16.. Ced.

ostřebaný = opilý. Kt. VII.

OStrlíz. Dóndite na o. (zve se při
\areni lekfaru; přijdte sníst, co
v hrnci zbude. Folp. b. 15. a.

ostrlízovat = paběrko\at. Kt.
VII.

ostružina = (jstružinník. malin-
ník. Kl. Vil.

ostrý. Ta měla tuze ostrý srp =
zdlouha žala. opozdovala se. V\'hl.
R. 90.

ostýchala = ostýchavec. Kt. VII.

OSUCh, osušek = suché místo.
Kaš. 28.

osyčňák = druh hřibů. Kt. Vil.

OŠČáda = člověk ostvchavv. B\-s.
16:;.

OŠČákat = postříkati. Na již. Mor.
Kt. VII.

oščebraný, oščíbraný = uštípanv.

ohlodaný, nbežraný. Kt. VII.

OŠČeknÚi se = rozčesnouti se.
roztrhnouti se. Kt. VII.

OŠČéřít, OŠČOřit. O. zub\ = vy-
ceniti. Kolk. 1. 42., Hořen. 19. —
se na koho = usmáti se. Kř. Roz
II. 195., Naš. XLIV. 71. 1. a., Hoch.
20. Nechco se zlobit, že se i na mě
oíčořcla. Vvhl. Děd. II. 21.

OŠČÍ = bodláčí. Laš. Kt. Vil.

OŠČUdlat = ostříhati. Kdo lví jeho
hřívu o. znali nůžkami. Mršt. Ves.
IX. 79.

ošemetný = krotkv. O. ftáček.
\'\hl. Ced.

OŠeska = ^•eliké uši, ušiska. O.
mu utrhám. Vyhl. Alb. 13.

OŠÍda = nevýhoda, ztráta; zá-
smažka. Kolk. I. 42.

OŠÍŠkat = ostříhati. V Podluží. Kt.
Vil.

OŠkéřat se = ušklibatise. Kaš. 95.
U Bart. o. sa práce = vyhýbati
se jí.

OŠklubaný = otrhanv, oškubaný.
Fix.

OŠkňÚřený = obrečený, nevrlý.
Val. Kt. Vil.

Oškoludit = ošiditi. Val. Kt. VII.
i:!4!).

OŠkoruŠa = drobná, suchá ženská.
Knlk. 1. 42.

OŠkrba = záchod. Fix.

OŠkrkaný = škrkáním otřeny. O.
sirky. Kt. VII.

OŠkvarkOvý. O. kaše (s oškvarkv).
Kt. VII.

OŠkvračit = upéci. Ať jo (jitrnici)
(iškvračí děťom. Koř. Roz. II. 207.

OŠkvrklý = opálený. Val. Kt. VII.

oškvrlený = sešúlaný, stočený.
Val. Kt. Vil.

oškvrnút = opáliti. Val. Kt. VII.

OŠmek = hoch, který \šude pře-
káží. Folp. b. 15. a. Sr. smekat =
obskakovati.

OŠÓStnÓt se někam = vetříti. Bys.
Fig. 256. Rád se o pány ošóstl
(rád s nimi obcoval). Naš. XLIV.
K. 1.

OŠfada = uskrovnění se. Kt. VII.
1:549.

OŠfádat se = uskrovniti se. Kt.
\'ll. l:Uít.

OŠťádavý = ostýchavý; nemo-
torný. Kt. VIL.

72

OŠtarný chlap = nepříjemný, pro-
tivný. Hořen. 11 (i. Sr. u Bart.
ošterný.

OŠtípek. Tam mají br\iuu a uštíp-
kv (sýr). Ondr. 42.. Slám. Lys. 290.

OŠtrlejZ atd., vz ostrlíz.

OŠurganý = otrhaný. I' Místka.
Kt. VII.

OŠva = otrhaná stvora; nadávka
ženské. U Místka. Kt. VII.

OŠVihnÓt si kos masečka (uříz-
nouti). B\s. Fig. 24.

Ot = o"tec. Vz Kt. II. 4:57. a sr.
praotný.

Otacmat = opantat, otočití. Val.
Kt. VII.

Otáď = proto. Šak o. to povídám.
Kř. Roz. lí. 70.

oťapat = sraziti. Hrušky se stro-
mu. Las. Kt. VII.

Oťápek = děvče odstrkované.
Vyhl. Ced. Hledáte n"jak\-ho teho
oťápka? Naš. XLI. l'. 2. c. Sr.
o ťapá.

oťapkanec. .\ to \ám se ten o.
postavil jak ski^eček. Naš. XLI. 1.
2. c.

Oťáplý = v\-padající jako zmoklá
slepice. U Třebíče. Kt. VII.

Otato = odtud. Folp. a. IH. a.

Otěkat = utíkati. Přik. 64.

Otevřdíra, nadávka. Vyhl. Děd.
II. 2:i.-».

Otikáček = kabát. Bys. Fig. 187.

otípanec, utípanec = kdo vše poví,
slej)ii'i iiť. Kolk. I. 42.

Otížit se = přetížiti se. Ono se to
otíží, když to nese pořád sám. V\h].
Ced.

OtOhlý = ztiihlv. Tin bel tak\- o.
Spě. 149.

otřep = otřepání. Kl. VII.

Otřípat se z vody = vodu se sebe
setřásti. Hořen. Ňov. 197.

Otrúcený = zmatenv: zahubený.
Val. Kt. VII.

Otvrdlý = otužilý. Kolk. I. 42.
Clovčk o. v práci. Kř. Roz. II. 97.

OUděS, úděs — vied zakalený. Kt.
VII. 1.349.

OVCálka = ovce, která nedá na
jedno dojení ani Ví žejdlíku mléka,
nicalka. Krm. Dol 24.

ovčák také = nějakv tan(M\ Kt.
VII.

ovčárek = ovčácký pes. Kt. VIL

ovčí jetelenka = ietcl plazivv.
Naš. XLI 1 1. 46. 2. d.

oves. Spasený o., vz popravky.

ovesňunka = druh hrušek, oves-
nice; o\(.'sná mouka. Laš. Kt. VIL

ÓVOd = úvod nedělky: odpolední
s\'ačina po úvodě nedělkw Naš.
XLI I. 1.34. 2. c.

ÓVOdnica = žena, která jde na
úvod: vyšívaná plachta; svíce, již
dostává žena jdoucí na úvod. V\h],
Ced.

OVSice = ovsiha. Klidil víc ovsice
než ječmene. Mršt. Ves. IX. 80.

ovsiha = obilní plevel. Bvs. II..
Hrl>. Děd. 14.

OVŮCkO = ovoce. Hořen. 11.. Kt.
VIL

Ozaj = hrubý chlap. Kolk. 1. 42.

ožera = osoba (pohrdlivě o dí-
těti, o ženské). U Místka. Kt. VIL

OZimovat se = stávati se chladno.
Ozimuje se. Folp. b. 15. a

ozimový = ozimý. Kt. VIL

ozmek = ozembuch. Kolk. I. 42.

oznět = ohněm narudnouti. Ka-
bát mu u kamen na zádecli ozněl.
Na již. Mor. Kt. VIL

OZOra = strašidlo; euíem. po-
tvora, Kolk. I. 42.

Ozúbečky = zoubk\- na obojku.
F(.lp. 1). 15. a.

OŽdara nesnáz; obtížný člověk.
Folp. b. 15. a.

OŽdarovat se s čím = dlouho se za-
bv\ati; o. se ^ piekážeti. Folp. b.
1.'.. a.

ožetkovat = užívati. Jenom dež
on ožetkoje. Naš. XLIII. 1.35. 1. d.

OŽgeřit se = ušklíbnouti se. Kolk .
1. 42. Sr. oščóřet se.

OŽgrňa = lakomec. Folp. a. 15. a.

OŽhralČiskO = ožralec. Folp. a.
26. a.

ožižlavit = žižlavým. žhavým
učiniti. Na již. Mor. Kt. VIL

ožvachtat se = opiti se. Val. Kt.

VIL i;35().

73

P.

pablýňat se ^ toulati se. Val Kt.

\I1.

pabócet se = choditi, potloukati
se. Pabócal sem se pn staveno. B\s.
115., 127. Celed se paboucela pt)
humnech. Bys. Fig. 52. Vz u Bart.
pabúcat se.

pabúňat. Vkosnech p. = starati.
Hrb. Děd. 185.

pacalka = máslo rukama uples-
kané; p. z těsta = pagáč. Slez. Kt.
VII.

pácat, pácnoutí = bácnouti, pad-
nouti. Bác do \-od\". Folp. b. 15. a.
Pácli si na ruku (plácli na znamení
souhlasu, ujednání). V\hl. Alb. 2!).

pacgýňat = klopýtati v běhu.
Val. Kt. VII.

packavý krok = klopvta\-v. Vh.
Hrad. Kt. VII.

páček = malý člověk. Kaš. 95.

pačískový. P. košile = z pačísk\-.
Kt. VII.

páčit = vzpomínati si. Kaš. 95.
U Bart. = kaziti; odhadovati.

padělek = robota. Dělat na pa-
dělko. Spč. 66.

paděra = velká, t\Tdá hlava;
tvrdohlavec, svéhla\-ec. Kolk. II.

padesátiny = abrahámoviny. P.
sla\iti. Kt. VII.

padesátý = palisády. dřevěná ko-
lová hradba. Bys. FÍ!j. 3().

padlý. Na ostatních koních bel
nástroj padléší (špatnější). V\hl.
Děd. I. 64.

padolovitý = stržovitv. Las. Kt.
VII.

pafunec = ? Dělali takovv p.
U Vh. Brodu. Gl.

pagáš, pagáža, pagáša = ničema,
zlý člověk; někd}': čtverák. Kolk. II.
38.

pahnústek = pámbíčkův chlebí-
ček, rostl. Folp. b. 15. b. — P-stky
= druh trávy. Hrb. Dt. 45. Vz
v Bart. pahnoztky.

pacholek. Nenarostla sem ke kol-

ku, ale k pacholku (musím se bavit
s muži). Kř. Roz. II. 163.

pacholenec = pachole. V Podluží.
Ki. \'ll.

pachutka = pochoutka. Laš. Kt.
Vil.

pajat = rukou po tváii hladiti.
Kt. VII.

pajeditse = v\chloubati se. Kolk.
11. 3,s.

pajer, pajar, pajíř = zhotovovatel

paji. Kt. VII.

pajtat = kořistiti, krásti. Kt. VII.
pajtlt = otvírati, kuchati. P. za-
jíce, r\b\-. U Uh. Brodu. G,l

pajtrnožka ^^ šmatloň. Vyhl. D.
57.
pakostět = trnouti. Kt. VIL
pakt = smlouva. Kt. VIL
paktovat = smlouvati. Kt. VIL
paladovatse = okouněti. Kt. VIL

palametr = barometr. Kolk. II.
.'is.

palaš = vinopal. Slez. Kt. VIL

palastit = šramotit, křičeti. Kt.
\II.

palecovitý. Te paleco palecovitá,
kde se's palecoval (toulal) celé deň?
Naš. XLIV. 148. 1. d.

pálený. P. kráva = připálená,
připahstá, Kt. VIL

palička = hůl. Preis. 8(i. P.
u péra = násadka. Hrb. Dt. 166.

paiírna = kořalna; vinopalna.
Hrb. Děd. 100.

pálit se = červenati se. Nic se
nepal. Kř. Roz. II. 7.

pálka máku = makovice. Přik.
64. — P. = hlava. Pálku komu roz-
biti. Bys. Fig. 154.

palma = ratolest jívová. Chodit
s palmami. Vz V_\-hl. R. 3ít. Záhorská
p. = vrba. Záhr. V. 10.

paloňa = mamlas. Fix.

palOZÓr = slunečník. Vyhl. Alb. 7.

paluda, palunda = tulák. Na již.
Mor. Kt. VIL

pamatat = pamatovati. Rud. 5.

památeční = pamětlivý. Te se
našéch otců p. křiv. Přik. 57.

74

památečník, pamětník, calamintha
aciíms.. msti. Vvhl. .Mal. iJd.

pamela = neštěstí. Val. Kt. VII.

paměntat nač = pamatovati. Na
mě nepaměntáte. Slám. Lys. 222.

pamprlica = pampeliška. Hrb.
Dt. (il.

panáček = kněz (kaplan). Debc
ntbtlu Hanaček, bel be ze mně p.
Kř. Roz. II. 21. — P. = sluníčko
(broukV, ploštice bezkiídlá. Kt. VII.

panák = černicha {rostl. ). V\-hl.
Mal. 110.

paňák = sklenička, do níž se
vejde za krejcar kořalkv. Kt. VIL

panČava také = škaredé místu;
zmatek, nepořádek. Kolk. II. .'5S.,
Bys. Fig. 300. Bela vám to tam p.,
že se člověk mosel ořasnót. Spč.
102.

panenka v trní = čeměřice (rostl.).
Vyhl. Mal. 110. Panenke Marijé ko-
línka, convallaria majalis, rostl.
Naš. XLIII. 46. 2. d. — P. pro-
vazů = kotouč. Prcis. 25.

paní stehna = druh hrušek po-
dlouhlvch. Vyhl. Ced. — P. v trňó
=; černucha zahradní. Naš. XLIII.
46. 2. d.

panket = zvláštní, dobré jídlo. Vz
Kt. VIL

panna Maria \- trňó = orlíček
(rostl.); panny Marije slzičkv, di-
anthus (rostl.)". Naš. XLIII. 46. 2.
a., 49. 2. a.

panščák = kdo na panském ])ra-
cuje, panský čeledín. Kolk. 11. 'MK
Vz násl.

panščár, panščor = robotník. Kt.
VIL i;ir.2.

panščarka = dělnice na panské
jirári. Vyhl. Prus. ."»ii.

panštěrka, panščerka = děvče
chodící na panskou práci. Rud. 38.

pantažlrovat = roztrhávati, roz-
sekávati. Ces. 1. VI. 584.

pantu == puškvorec. UOlom. Kt.
\'IL

panuie = druh hrušek. Vsack. Kl.
VIL

paohlavec, palohlavec = pulec.
U Lipníka. Kt. VIL

papežit se = papeíiti so. snažiti
se někam se dostati, vylézti ku př.
na strom. Vyhl. Ced.

papica = kaše. Kolk. II. ."íí).
Rozbit něco na papicu = na padrť.
V/, krupica. Kolk. I. 31.

papit se = pyšniti se. Rud. 40.

papla = topol z něm. Pappel.
Strážn. List. íilol. 1909. 3L3.

paplucha = člověk nehodný. Fix.

paprání = kapradí. Folp. b. 15. b.

paprč = pazour; neohrabané
prst\-; ruka. Kt. VIL

paprikáš = brambory na paprice.
Folp. b. 15. b.

paprstek = brdo (u tkadlcú). Laš.
Kt. VIL

paprstkář = zhoto\ovatel ]3a-
prstku. Laš. Kt. VIL

papučák = kdo v papučích chodí ;
holub n. slepice rousnatá. Kt.VIl.

papulatý = tlutsý. Vyhl. Ced.

papulka = ústa; dětský obličej
tlustý; dětské jídlo. Folp. a. 25. a.

pára = parní lázeň. Bel v páie.
Kr. Rnz. II. 212., I. 19.

páračka = hříčka; filií^rauské zbo-
ží. Kt. VIL

parádit se = naříkati. Cím více se
parádila. Hlavn. Kr. 64.

paramítka = ostrévka, tyč na
sušení sena. jetele. Kaš. 143.

pardija kuťa lelky! Hořen. 179.

parélna = palíma. Hoch 116.

paretka, zdrobn. parta. Vz Kt.
VIL

pařezúvky = houby, rostoucí na
pařezích. Kolk. II. 39.

pargái = bílé plátno, kostkami
nebo jinou ozdobou opatřené, pergál.
Vvhl. něd. II. 120.

pargán, parchán =^ plot z desek.
Hrb. Dt. 22., Vyhl. Prus. 37. Vz
v Bart. parkán.

parchot = převzdí\ka židínn ~
u Vsetína. Kt. VIL

párke hosí = pár, dvě. Vvhl. Alb.
17.

parlamirovat = parlamentieren.
Vyhl. Děd. I. 33.

parobka = paruka. Ces. LVI. 585.

parohlavec = pulec (vodní). Vyhl.

Mal.

Kt. VIL, Naš. XLTI.

75

84. ]. b. — P. = tvrdohlavcv. Knlk.

II. ;w.

parom = hrom. P. tu spral. Fi)lp.
h. II. 1.-.. b.

partese ^ knihw papír\-, školní
poticbv. Kolk. lí. :)!».

parůbek, paróbek = nb; h.uii

šelma. Folp. b. ]">. b.

paruňkový. P. svíčka. Kldu. 117.

paryta = statná žena; stará pan-
na; nemehlo. Kt. VII.

parýzky = mnžská i ženská pérka
(na no]i\-). FI.\.

pasčekář, \y. paščekái".

pasečanka = druh hnišek. Kt.
VII.

paskřevec, paskřívec. Ten malý

p. ; ("o pak je to tam /.a paskřevce
v tom kótě. Spě. 101.. 1<I(). Vz pa-
skřiwe v Bart.

pasoněk = pastviště. Vyhl. Děd.
II. 3"). Pásle koně na pasoňkách.
Vyhl. D. 147. Trpělka se zdržuje na
meze nebo pasoňko nebo na dědině.
Vyhl. Mal. 121. Vz pasuňk.

pastorek = přírostek u stromu
(silnějšího). Ces. 1. X. (i-").

pastrka = pliska, konipásek. Kt.
VII. Laš.

pastrky = kravská nemoe. Z krá-
vy vyehází jako hlava telecí a zase
se ztrácí. Vyhl. Ced.

pastucha. Nadávka hrubému ho-
chu. Kolk. II. 39.

pasuňk = pasoněk. Kolk. II. .}!).

pašča = tlama. Jak žába rozdírá
paščo. Bvs. Fig. 258. Sr. paščeka.

paščečka = květel (rostl.). V\-hl.
Mal. 110.

paščeka také = piják, žrout. Kt.
VII.

pasčekář = tlachal, žvanil. Kt.
VIL

paščekářka = tlachalka. Laš. Kt.
VIL

páska. Chvtat rvbv do pášk\-.
Hrb. Dt. 46."

paškřivec = usmrkanee; šelma.
To je p. Kaš. 95., 128.

patáček = malá, kulatá, kovová
ozdoba, bůstka. Vyhl. Ced., Kt.
VII. ]3-")3. Kovový p. na dýnku

kirkulky. Vyhl. Prus. 69. — P. =
cukrovv pokroutek. Kt. VIL

patáékovaný. Čepec zlatem i per-
lami p-nv. Kldu. 98. Vz. patáček.

paták = grešle. Bys. Fig. 232.

paťala = člověk ani do práce
ani do ničeho, který má na vše dost
času. Folp. a. 28. a., Vyhl. Ced.

patentál = výslužné in\-alidu.
Kolk. II. 39.

paterák = tatar z pěti prutu. Kt.

VIL I :!.■.;;.

pateřisko = místo, kde .-e len pa-
tírá, ])otírá. Kt. VIL

paterka = mnohobarevná pentle.
Kt. VIL 1353.

paternica. Mláceni v paternici
(v pěti). V\-hl. I). 73.

pafchat se = namáha\-ě choditi.
Kolk. II. 39.

patirat = hubou mlátiti, tlachati.
Val. Kt. VIL

patlat se = broditi se. Děti pa-
tlal\- se sněhem do školy. Mršt. Ves.
IV.' 11.

patlavý = piplavv: žvavv. Kt.
VIL

patlucha = tulák. Kaš. 95.

paťoch = nadávka. Kt. VII.

patrola. Stojí na p-le. (mezi dveřmi
vyzvídaje). Val Kt. VIL

patyk chleba = \-elikv kus. Laš.
Kt. VIL ^

pavel. Šátek ženský, vázaný na
pavla t.j.navrkoč. Vyhl. Děď. II.
192.

pavrchlí = výšina, malý kopec.
Val. Kt, VIL

pazer = hlupec. Kt. vil. U Uh.
Hrad.

pavlávky = druh švestek. Hrb.
Obr. 266.

pazórky = čičorečka (rostl.). Naš.
XLIII. 49. 2. a.

pčkat = kýchati. Kaš. 95.

pecen také = dmh hrušek. Kt.
VIL

peclsko = špatná pec. Hrb. Děd.
128.

pecivál = vymetač kamen; ko-
minář vymetal ostatek. Vyhl. Mal.
23.

76

peCÓCh = pecivál. Bys. Fig. ru.
V Bart. pecúch.

pecovina= materiál z rozbořených
kamen (pece). Já sem tu pecovimi
všecku v^-vezl na rolu. Kaš. 1:33.

pečák = pečený brambor. Pečákv
bral z ohně a jedl. Kaš. 102.

pecka = malé, tlusté děvče:
děvče ^•ětší je bečka. Val. Kt. VII.

pediéček = zdrobn. nebozez. Vrta-
le pré ste pedléčkem dórke do beček.
Bys. Fig. 27., 300. Vz násl.

pedlék = nebozez. Vyhl. Děd. 11.
22. Vz pediéček.

pedoun = podklad pod chomout.
Kolk. 11. 3;i.

peduška = poduška. Kolk. 11.
39.

pegáč = koláč z ječmenné mou-
kv; žalovný p. = kdo pořád žaluje.
Kolk. 11. 39.

pegár, agaricus campestris. hmiba.
Vyhl. .^lal' 100., 114.

pégne, pégny = cukroví. Z něm.
Bogen (obloučk\-) ; samé p. Spč. 79.

pěch. Pechem ít = pěškw U Kar-
lovic. Kt. VII.

pěchor. Jít pěchorem, pěchorem
= pěšk\'. Bys. Fig. 27.

pekáček = plačka. Hrb. Obr.
29(1. Xz v Bart.: pekáč.

pekanec = něco rozplesklého.
Kolk. 11. 39.

pekarČOk = pekařská pec na
chléb. Laš. Kt. VII.

pekélkO = schod v peci. Položil
niihy na p. Krm. Obr. ]4().

pekerúcí = kdj-si. Val. Kt. VII.

13.J3.

peklíř = štváč lidí. Na Hané. Kl.
Vil.

pěkza, pěgza = piha. Laš. Kt.
VII.

peleŠStví = smilství. Val. Kt. Vil.

pelyněk = místo, kde se něco
ukládá, ku př. ovoce, ab\- se uleželo.
Kt. VII.

pemperle = rostl. P. má cibu-
lečk\- \- zemi. Vyhl. Mal. 110.

peněžitý. P. práce (výnosná). Kaš.
80.

penížka kvete bíle, dobytek jí ne-
žere. Naš. XLIII. 49. 2.' a.

pěnka ■= hedvábný papír. Kolk.
11. .19.
peňka = koutek v jizbě. Val. Kt.

Vil. i;;.-)4.

pentlik = opentlenv lolík. Vylú.
pepříce, vz chechrla (luštěnina).
Drd. II. 184.

pepřovnička, pepřůvka = pe-

pienka, Kt. \'I1.: pepřůvka také =
druh kořalky. Kř. Roz. 40.

péř, pýř kroti zbouřenou matku,

kašel, zapuzuje vodnatelnosť. Naš.
XLIII. 49. a.

pergamínka, pergamína = druh
hrušek. Kt. \'1I.

peřinka na oltáři = polštář. Vvhl.

Ced.

pérko také = vonička. Hrb. Obr.
3S. \'z v Bart. péro.

perlina = perlička (pták). Vvhl.
Mal. 11(5.

pěrna, druh trpkvch hrušek. Kolk.
II. 39.

péro = kraj necek. Kraje trok,
z^■ané péra. V}-hl. Mal. 102.

peřonlt se = vypínati se. Vsacko.
Kt. \I1.

peroutka klasů = kytička. Kt.
VIL 13.-)4.

perše = peršaviny. Kt. VIL

peské (pysky) = huba (zhruběle).
Autr. 131."

peskatý (p\-skatý) = hubatý. Že
se (jsi) pcskatá. Naš. XLII. 27. 2. c.

péstovačka = chůvka, ve které
děti tinsi. Laš. Kt. VIL

pěšák = vdolek bez mazání. Hrb.
Obr. 290.

peška = druh jablek. Kt. VIL

pěták také = nuž za 5 kr. Val. Kt.
\-ll. i:!.-)4.

pětakomrdesát znamená číslo ne-
určité. Bylo jich tam p. (mnoho). _
Folp. b. 16. a.

petinka = pětník, desítihaléř.
V\hl. Děd. I. 135.

petrola, petrolina, petrolín = pe-

trnlcj. Kt. \'ll.

petrovec = obecní šatlava. Vsa-
dili ]\(< dn petrovec. Bys. Fig. 270.

petruška = petrolej. Kolk. 11. 39.

petružel žertovně = zástřcšek

77

dlouhých vlasu Hanáku ^• týk-.
Vyhl."Alb. 52.

phavky = druh hrušek. Hrb.
Obr. 2»i(i.

pchálí = bodláčí. Na Hané. Kt.
VII.

pchání. Zemlela ho zima a dostal
p. = zapálení plic. Hlavu. Kr. 124.

pchláčí = bodláčí. Val. Kt. VII.
i:55.J.

piadlO = \-\'šívací rám. Slez. Kt.
VII.

pija = piha. Kolk. II. .'}9.

pijovatý = pihovatv. Kolk. II.
39.

pikř = udeření, rána. Val. Kt.
VII. i:«.j.

pilník = pilný student. Bvs. Fig.
132.

pílovný = pilný, pi-ičinlivý. U
Místka. Kt. VIL, Fix.

pinka = plechová nádoba, do
které se dával hostiii.skému poplatek
za užívání karet a kuželek. B\s.
164.

píozga = pěnice. Slez. Kt. VII.

piovárka = druh hrušek. Kt. VII.

pípla = nešika. Kolk. II. Mít..
Mršt. Ves. I. 2(53.

pirámky = duběnky. Kt. VIL,

piriál = billard. Bys. Fig. LIO.

pírka, pl. n.. = mašle vačka.
I" Olnm. Kt. VIL

plrník = pouzdro na péra a ná-
sadk}', pérák. Autr. 131.

pisané = ntipsané. Vyhl. Slz. 277.

pískač hliněný = druh píšťah'.
U Místka. Kt. VIL

pískavka = malá di\-oká kačena.
Vyhl. -Mal. 118.

pisknatět = dostávati pisk\-, ston-
ky. Kt. VIL

piskoř = r\-ba kratší než iihoř.
Vyhl. :\Ial. 12().

písmař = obecní písař. Kt. VIL

písník = vysoký břeh. kde se pí-
sek dobývá. Hrb. Dt. 41., Děd.
123.

pistula = kapačkíi" (nemoc). Uh.
Hrad. Kt. VIL

pístvat = krájeti tupým nožem,
pižlati. Folp. b. l(j. a.

piščaika = sklenice s dlouhým

hrdlem. Měli litku, ale enem po
piščalce. Kaš. 113.

piŠČOk = píšťala bez dírek. Kt.
VIL

pista = jméno koní. V\hl. 'SLd.

IL'7.

píšták = píšťala. Laš. Kt. \'II.

piterka za dobv dřívější = ras.
U Vsetína. Kt. VIL

pítka = vlažná \'oda s moukou
dob\'tku; ženský st\"dký úd. Yíú.
Kt.VII.

pitkat s kým = tělesně obco\"ati.
Las. Kt.VII.

pitulník = ubožák. Fix.

pitvat se \' čem = hrabati. Laš.
Kt. VIL

pitvora -= \-ikla\-ý nuž. Val. Kt.
VIL

pivák = kdo pivo rozváží; kdo
pije mnoho pi\"a. jiijan. Hoch. 128..
Naš. XLIV. 14. 1.

pizda = kdo se \- jidle piplá. Kolk
11. 3;>.

pizdit, pizdnút koho = strčiti,
udeřiti. Pizdl ho do ramene. Rud.
22. — se = piplati se. Kolk. II. 39.
V/, y Bart. piznút.

pizďurka = nepatrná věc. U Míst-
ka. Kt. VIL

pjadélko = něco malého (kabát,
sukně). \'al. Kt. VIL

pjadlit se kam = zdlouha lézti.
Laš. Kt. \1I.

pjagat ^ mačkati, mísiti, špiniti.
Kt. \-ll.

pjantala, plantala = nešika. Kt.
\' 1 1 .

pjantat = modrchati. Laš. Kt.
Vil.

pjéček, pječek = dlouhý semel
(špaček). Kt. VIL

pjokat, \-z hjokat.

placek = rozházená kopa sena.
Kt. VIL

plackář = kdo dělá plack\-. V\h\.
1). .13.

placÚCh = placek (veliký koláč),
lúm. Venk. 63., Kt. VII.'

plačka = slza. U Místka. Kt. VIL
Též žena často plačící. Vyhl. Ced.

plavajzníček, plevajzníček = sý-
kora. Folp. b. Ki. a,, Kt. VIL

7S

planíčkář = pěstovatel (planého)
ovoce. Hrb. Obr. 16.

planina = věc bez chuti. Folp. a.
28. b. ; planá řeč. Nežvachté planin.
Vyhl. Alb. 5.

plaňk = plot prktnnv. Kolk. II.
31t., Vyhl. Alb. 2:i.

plantaia = tlachal; tulák. Kt-
VII.

plantat = těkati, toulati se. Po
pólu se p. Kř. Roz. III. 292. Kon-
dřisko se mu po boku plaňce (hází).
Bys. K;.

planuška = trnka; planá hruška.
Kt. VII.

ptaný vul = kapucínek; p. ščúr =
krtonožka. Folp. b. 16. a.

plaskanec = dnih koláče. Kt.
VII.

plaskatina = rovina. Laš. Kt VII.

plaskatý = ploský. Kt. VII.

pláštjna = trám pod podlahu ne-
bo kolejnice. Kt. VII.

plátenice, vz kamlotky.

ptaviskO = splav. Kd\-ž přišel
k pkivisku. Hcch. í)5.

plavula, plavuša = jméno kra\ í.
Kt. VII.

plazák = kdo nékani nahlédá.
Kt. VII.

plaznút = plácnout. Ten mě blá-
tem do zadku silně plaznul. Vvhl. Kr.
17.

plcák = malý bič. Val. Kt. VII.

plcat = malým bičem rochati.
Val. Kt. VII.

plebaň = fara. Kt. VII.

plechár = plechový hrnec. Vvhl.
Ced.

pleják = koš. Kolk. II. :)'.».

plekocera --= kojná. Kt. VII.

plenit = plehnit. njzmnožovati,
Val. Kt. VII.

pleska = konipásek. Přik. No\-.
lll.,V.\hl. Mal. llí). — P.= rostl,
v bahné rostoucí. Vyhl. Děd. II. 2íí7

pleskanice -^ pleskání, tlacháni.
P. - Irrminkovi. Naš. XLIV. 14. 1.

pleskotáni = pleskání. Kt. VII.

plesnivec - starý člověk. Kdlk.
II. :{!).

pléščka — lať, kůl z plotu. Abi'

ho přetáhle pléščkó. B\s. Fig. 1)5.,
279., .300., Kř. Roz. líl. 258.

pletačka = žena vvplétající židle.
Kolk. II. 39.

pleteňák = pletenv vuz. f;b-uněk.
Bys. Fig. 300. 197. "

plétký = nízkv. Střech\ s<3 tam
plétk\-. Vyhl. Děd. I. 6."). R \-oda =
malinká. Vyhl. Ced.

pletucha = pleticha, žváč. Kt.
\'1I.

pletýnka = skládanka; kdo mno-
ho věcí splete. Ki Ik. II. 39.

plezmero = hloupé děvče. Val.
Kt. VII.

plisej. Kacabajkas plisejem (krej-
zlíkem). . Vyhl. Prus. 73.

plískva -^ pliska. U Opav. Kt.
\'ll.

plistrhóz = seminář kněžský,
z Priesterhaus. Kř. Roz. 22. a j.

piitký = mělký. Folp. b. 16. a.

piivný. P. zrno = které mnoho
s\pe. Kt. VIL

pikán = tlachal. Vyhl. Vys. 85.

plkanice = tlach, povídání. Naš.
XLIV. 14. 1., Mršt. Ves. V. 8. Kt.
VIL, Kř. Roz. 11. 73., III. 325.
Celé deň promarnit plkanicó. Kř.
R<iz. 67. Sr. plkačka.

plkavý. P. kaše (když se kaše vaří,
])lká. na j^uvrchu se objevují jako
)ir\^kvp' a Iv plkají). Vyhl. D. 67.

plkotalena - plkna. Xa Hané.
Kt. VIL

plky = kalhot \-. Kožené j). Bvs.
Fig. (i2., 2.J9.

plo', = ploh, pluh. Kř. Roz. 22..
64., Spč. 112.

plocárek, zdrobn. plocar = ná-
doba /. pálené hiín\- s hrdlem na
vodu. Přik. Nov. I í L

plóčkař = člověk na jilíce nc-
niocný. Vyhl. Ced.

plócový ^- ])líčkovv. P. máčkíK-
V\hl. R. 6.-).. Vvhl. Děd. I. 95.

plonkovnl lichv, nadměmv.

K-.lk. 11. .39.

plOŠČka = tenká, pleskatá skle-
nice. Kolk. II. 3íi. Též štěnice.
Vvhl. Ced.

plotůvka ^ menší kul v ])lotě.
\etši; okolník. Laš. K). \'1I.

"!)

plťnatý =- tělr.atý. Kt. VII.

pluháctvo = plazi. Val. Kt. VII.

pluhota = pluha, ď stivé počasí.
L' Slavk.iva. Kt. VII.

plumpovač = pumpovati. Kt. VII.

plusknót = udeřiti, rozbiti tak,
že to udělá plusk. Hospodyň pluskla
■vece do polívky. V\'hl. Ced.

pluskota, pluskačka = plískanice.

Laš. Kt. VII.

plUŠ = krátký a \^olnv kabátek
ženský. Kt. VI I.

plÚŠČít koho = udeřiti po koju
čím. Fix.

plušf. Já bvl mokrý jako p. Kald.
17.

plut = plvati. Mohli sme do moře
oknem plut. Vyhl. Děd. I. 74.

piuvák, pluják = plivátko. Laš.
Kt. VII.

pluvanec = pli\'anec, co b\-lo \\--
plivnuto. Laš. Kt. VIL

plývat také = plévati. P. len. Xiú.
Kt. VII.

piza = druh pískovce. Val. Kt.
VII.

pobabrat co = umazati; porýpati
se v čem. Kt. VII.

pobělší = hezkj^ bílý. Folp. a. 4-").
b.

pobílý = ne zcela bílý. Folp. a.
4.-.. b.

pobluda = kdo snadno bloudí;
jiné rád mámí. Kt. VIL

pobříjit = umazati. Slez. Kt. VII.

pobúcat, pabúcat sa = potloukat!
se. Val. Kt. VIL i:^58.

pobúchaný = hloupý. Val. Kt.
VIL

pobukávat = bučeti. Hlavn. Kr.
\:W.

pobukávka = kráva, která po-
bukává. Hla\n. Kr. 130.

pocapkat = poklepati. P. rukou.
Kt. VII.

pocikálka, potxkálka. rostl. \'z
Kt. VII.

pocka, póček, potka, pucka = míe

Vyhl. 1). 59., 104.

poclámka = poslamka, prostě-
radlo. \'\-hl. R. ()8.

pocmrdovat = pochlebo\-ati. V\-hl.
Ced.

počabat koho = potlcuci. Val. Kt.
VIL 1358.

počabrat = umokthi. P. podlahu,
lú. Vil. 1:í58.

počachat se = pocákati, pobryn-
dati se. Daj pozúr, až (ať) se něpo-
čacháš. Kldu. 68.

počálka = pučálka. Na plech dá
se rozmočenV' hrách, dá se péci
v troubě, potom se opepří, pomásti,
pocukruje a osolí. Vz Vyhl. R. 28.

pOČálník = smyšlená nádoba na
přípravu pučálk\'. Vz V\hl. R. 28.,
Děd I. 125.

počastná = počastování. Přijíti
k vuli počastné. Vyhl. Jař. 102.

póček, vz pocka. — P. = roz-
pustilé děvče, které je rádo mezi
chlapci. Autr. 130.

póčena, póčina -— pavučina. Bvs.
.110., Přik. Nov. 111.. Kt. VIL, Ces.
1. VI. 585.

počesák = liják. Kolk. II. 3!i.

póčka = půjčka. Kaš. 30.

poČOČet na koho = postí váti.
Hoch. 23.

pOČu!l)iÍt = popLihnati. P. koně.
Vyhl. D. 134.

pOČÚvat = čut. poslouchati. Folp.
b. Hi. a.

podara = podařený člověk. Laš.
Kt. VIL

podaremek, vz daremek.

podaremke, podaremně = marně.

P. několio někam \-olati. Hcirtn.
Nov. 112.. Folp. a. 4'.). b.. b. l(i. a.,
Hvs. \U.

podbílí = tussilago farfara, rostl.,
proti kašli. Naš. XLIII. 49. 2. a.

podbíračka rány. Záhr. III. 17.

podbírat koho = podpicho\-ati.
Hlavu. Kr. 125.

podbrušec = výrostek pod bři-
chem husí (na podzim). Kolk. II.
39.

poddOStatek = dostatek. Všeck\--
Jio jídla je p. Naš. XLV. 1. 2. c."

podělat komu = učarovati. Kolk.
I. 4(1. Ešle ste nám podělale. Vvhl.
1). 157.

podešev stodoh- = spodek. Záhr.
\'. 1(1.

80

podešvovat botv = podrážeti.
Slez. Kt. VII.

podfukem = tajně, úskcčně. Kt.
VII.

podhánět na koho = štváti, po-
pichovati. Val. Kt. VII. l:?58.

podhoděnec = podvržené dítě.
Kt. VII.

podhrozit se = pohroužiti se. Kolk.
II. 39.

podílný. Podílně dřevo = které
se měkko dělá. Vyhl. Mal. 103.

podklad = lem na spodní části
sukně: vejce v hnízdě, v kukani,
pokladek. Kaš, ."jO.

podkmasák = dohlížitel nad ho-
chy v k. .stele. Hrb. Dt. 87. Sr.
kmásat.

podkolní = prostranství v kolni
na hospodářské nářadí. Záhr. V.

podkovičky = pečivo podoby pod-
kov. Folp. b. i (i. a.

podkOVňáky ^^ druh vdolkú. V\--
hl. Mal. 141.

podkOŽnica ^ pndknžní hlísta.
Kt. VII. l3.-)!t,

podkrmáší slavilo se v neděli po
krmáši. \'yhl. Slz. 54.

podkrÚCky = ozdoby z vlasu nad
čelem vkusně upraveně jako obruba,
\ičes k největším slavnnstem. Folp.
b. I (i. b

podkurášený ^ poduapilv. V\hl.
Kr. 2(i.

podlábít. [ednoho velice podlábil.
Kaš. 147. Sr. dlábit.

podlasmat, podlachmat pntla
čiti. r oi.iui. Ki. \ii,
(^podléčky, podlejšky, podléštky =

plátěné nohavice, zakrývající nad
lýtkami čásť nohou mezi kolenama
a plkama. Přivazovaly se nad kole-
nama na šňůrky. Bys. 58. Plátěné
punčochy pod kolen\- bez šlapek,
které se nahoře zavazovaly pod ko-
ženice a dole volně u šlépějí neza-
vázané bloncaly.. Bvs. Fig. l22!t.,
62. — Vjhl. Děd. IL 177., K. 53.
Sr. viléčka.

podlesňáky =^ druh vdolku. Pe-
kou se na zelných listech. V\hl. Mal.
141.

podlínka = podlá věc. Laš. Kt.
VII.

podlistník, podlesník (Gl.) = koláč
pečený na zelném listě. Fix.

podllvá = podle. Chodil p. numer.
Vyhl. Alb. 11.

podlúžčí = místo pod lůžkem.
Kolk. II. 30.

podmaškrtít sa nač =. dostati
chuť. Kt. Vil.

pcdmnětat = podmítati. Ces. 1. VI.
7i;.

podnosky = zbytky nápoje. Do])i-
je-li mládenec p., dostane vdovu a
děvče vdovce. Vyhl. ■Mal. 43.

podobati se = líbiti se. Dy já se
nepodobám potěšení mému. Vyhl.
Prus. (33. Žádné botv se mu nepodo-
bah-. Kr. Rnz. II." I 71.

podochlet, poduchljt ^ podusiti.
V\-hl. Ced. Podochlela je na lužkn.
V\hl. Děd. II. 3(3.

podokní. Doléhal hlas /, p. \\\ú.
1). 1:í3.

podolek \inohradu = spodní čásť.
Hořen. 11.

podOSÍCi. .\ ta krajina svoje jméno
.Mdrawi' podosáhla (obdržela), po-
něvadž . . . V>hl. Děd. II. 57.

podóstva = podoustev (r\ba ka-
provitá), Vyhl. Mal. 12(i.

podpat = veškv, moudv, svrab
nie/i prstv. Kt. VII. 135ít".

podplanek = podplamenice. Laš.
];t. \I1.

podpolíš, podpolka, podpoliška,

podpuliš, podpoleš křepelka. Kolk.

11. ;i!t.. Kt. ^M1.

podrahněný = posilněný. Káno
se proi)()dil pěkně p. Spč, 49, Cesta
saněmi p-ná. Vz Drahovaný. Bys.
57.

podrahnit =^ posilniti ^e. uklidniti
se. Aby se muzikanti podrahnili.
Bvs. !)5. Trochu sme .se podrahnili.
Hlavn. Kr. 10,

podrcávat ^ potřásati? Podrcá-
\ajii tělem \'\'drpkala si' ven. Mršt,
Ves. Vlil. ()8.

podrdOSit = potřásti. Val. Kt. v 1 1.
I35!).

podřekadlo — pořekadlo. Kaš. 4().

81

podrostek — hoch vvšlý ze skolw
Ccs. 1. IX. J47.

podssdiovka = houba. Kt. VIT.

podsazer.ý. Koupili sme ten gruul
a to :.nif nevčděli, že tam má Nácek
podsazenou chalupu (v gruntovní
knize zapsanou). Vyhl. Ced.

podsedek, podsedník = malý ml-

uik. Tc Ip. b. I li. 1). Vz násl.

podscdkář = kdo má podsedek
(ži\-ni >ť piidsedka). Preis. 9. Sr.
předchá/.rjící.

pOdsednický svn (podsedníkúv).
Kt. \\\.

podsedničí dum (podsedníkúv). Kt
VI 1.

podsedník = podsedek (má asi
•2r, měiir polí). Kt. VII.

podseníčko = náspa u domu.
U Vs.tiua. Kt. VII.

podsireknút sa. Zed se podsmekla
= povalila se, povolila. Folp. b.
l(i. b.

pcdstárlý = hodně starv. Las.
Kt. VII.

podtěnek =^ kurník. Vždyť ještě
ani sltpice nevylezly z podtěnku.
Slám. Lvs. lis."

podstínek. Vstoupila na podstí-
nek (v chalupě) = záhrobeň. Slám.
Lys. 198.

podudáš = dudlaňa, bába. která
mnoho dudla. Kolk. II. 39.

podudlat = pobručeti, pohubo-
vati. Kř. Roz. 247.

podústva = podoustev. V Podluží.
Kt. VII.

podvaďovat. Sedl si a podva-
doval koňům nohy (kladl jim pře-
kážku v cestu). Hořen. Nov. 52.
Někomu nohy podvadit = podra-
ziti. Hrb. Dť. 36.

podval = vynechané místo pii
orání, brázda špatně (křivě) na-
oraná, že hlína nepokrývá nezoranou
ornici; sochor na vyvalování klad
na vůz. Kolk. II. 39., Vyhl. Ced.

podvazadla = pentle pod rame-
nem podvázané. Hrb. Obr. 28.

podvrženče = podvržené dítě.
Hlavaté p. divé ženy. Vyhl. D. 159.,
Naš. XLII. 154. 1. a. U Bart. pod-
vržeňa.

podýchat. Musím zóstat stát, až
podvsu (naberu ducha). Kaš. 87.
podzemek = pozemek. Kaš. 46.
podzemní = pozemní. Kš. 46.

podzv:°<!a = zvůle. Enem dyž dnes
má pii(l/\-nlu. Kaš. 126.

pcdžeberný. Ti menší (chudší)
bele jož načesto podžeberni. Kř.
Roz. 101. P. led (lid) = chudý.
Hoch. 32.

pofňurý = potměšilý. Val. Kt.
VII. 136,í.

pofrfnít se \- jídle = ])rdloubati.

Spé. 27.

pogigovat = namáhavě pohlco-
vati. S\ítile se nám oči a. pogigovale
snrc ohryzkami. Spě. 45.

pogítábit = pomačkati. Jahody se
moc p-l\ . U Uh. Brodu. GI.

pogrcat = podáviti. Dítě p-lo si
k( Milku. Laš. Kt. VII.

pogyzdít koho = pohaněti. Tebja
já neni'chám p. Krm. Obr. 47.

pohamarasít se = po vaditi se.
Slez. Kt. VII.

pohančenka = pohančená kaše.
Val. K{. VII.

poharuznít se s kým = pohádati
se. \'al. Kt. VII. J360.

pohlavkový. P. čapka. Vyhl. Prus.
(17.

pohledný. P. ovoce = krásné na
pohled. V\hl. Ced.

pohlupavý = přihlouplý. P. hlava.
Rud. 16.

pohoda ^ chvíle, počasí. Kt. VII.

pohoršenec = kdo pohoršuje.
Strážu. na Mor. List. fil. 1909. 313.

pohoršlívý = kdo činí pohoršení.
P. děvčica je ta Maryša. Strážn. na
Mor. List. fil. 1909. 313.

pohrádka = skříň na knihy;
ohrazené místo v jizbách pro ovce,
kozy, prasata. Kt. VII.

pohrbúcet co = vikláním zmásti.
Olom. Kt. VIL

pohřejbat = okousali, ohrýzti.
Olom. Kt. VIL

pohubit také = rozladiti. P. kolo-
vrátek. Kt. VIL

pohůdný = příhodný; dosti ve-
liký. Val. Kt. VIL

6

82

pOhunčeskO = špatný pthůnek.
Hcch. 11.

póhý = pouhý- Ten je teprv póhý
\( likv cdpúrce víry. Vyhl. Ced.

poch = puch. Ňaš. XLII. 33.
I. r.

pochablaný = pomačkaný. P.
šatv. Kt. VII.

pochelný, pochylý, pochelý = něco
nedokonalého, nevyspělého. Pochylé
zvíře. Vyhl. Alb. -21. Pochelá ruka
(chorá). Vyhl. Mal. 83. — P. =
neschopný k manželství, impotens
in matrimonio. Vyhl. Ced.

pOChlópat = za vlasy potahali.
Néni škoda, dež ho to časem trocho
pochlópá (kd^-ž ho něco zlého potká).
Hoch. ]:i().

pochňora = nadávka. Pochňore je-
den! Naš. XLIV. 148. 2. a.

pochramúzgat = zmrzačiti. Kt.
VII.

pochrumávat, pochrumovat = po-
kulhávati. Již. Mor. Kt. VII.

pochtít. Vše p. Kř. Roz. 30. Sr.
v Bart. pochťévat.
pochybený = hloupý. Kt. VII.
pochudlý = poněkud suchv. Val.
Kt. \11. 1360.

pojedek. Po zdavkách dostala ne-
jak\ pojedke. Vyhl. Děd. II. 141.
pojest = pojísti, poněkud se na-
jísti. Folp. b, l(). b.

pojindy = jindy. Val. Kt. VII.
pók = čert. Vzal ho pók! Kolk.
II. 40. Se sv. Mikulášem chodíval
pók (měl dlouhou hanáckou košili
a v ruce šidlo, jímž píchal dívky a j.)
Vz Vvhl. R. ti. — P. = pa\ouk. Ki'.
Roz." III. 258., 295.

pokač = pukač, bouchačka. Bys.
Fig. 61.

pokalíčený = zohavený, poraněný.
D\u zle byli p-ni. Kldu. 8*i.

pókavka = bouchačka. Zdali p.
bouchne. Hoch. 100. Sér (sýr) tohé
jak p. Spč. 14!t.

pokeT = pokud. Krm. Obr. 39.
pokladek = podkladek, vejce da-
né pod slepici. Kolk. II. 40.

poklebit koho = pomluviti. Kt.
VII.
poklena -= puklina. Klíčové dór-

kó lebo nějako po kleno do jizbě se
vkrást. V>hl. Mal. 89.

poklóct = potlouci. P. co na prá-
šek. Ki. Han. 284.

pokmásat = poškubati, potahali.
Kt. VII.

poknót = zastřeliti. P. zajíce.
Přik. Nov. 111. — P. Nechat koho
p. = propadnouti (při zkoušce). Bvs.
Fig. 251.

pokřísit se jídlem = sebrati se,
zotaviti se. Kř. Roz. III. 245.
pokrop = kropáč. Laš. Kt. VII.
pokryjemku=skrvtě. tajné. Kldu.
4.. Kt. VII.

pokudlatit = rozkudliti. pocu-
chati. P. někomu hlavu. Kt. VII.
Slez.

pokutíolený = poválený. P. obilí.
Kt. YU.

pokUŠlivý = pokoušející, svádivý.
Kt. VII. Již. Mor.

pokynožit = zničiti. Val. Kt. VII.
1361.

póla = jméno koní. Vyhl. Mal.
127.

polán, polanka = pole v lese,
planina. V\-hl. Slez. 124.

polapat = pomazati; p. se = po-
dělati se. Kt. VII.

polapět si = poseděti si. Vyhl.
Ced., Kř. Roz. I. 137. Polapte (po-
seďte) a já so hned tade. Kř. Roz. II.
1!)6. Polapěla doma za pecó. Vvhl.
R. 72., Hl. 40.

polách. Převzdivka. V Stařecho-
vicich só poláši a hastrmani. Vyhl.
Děd. II. 217. Na Hané místo Polák.
Mal.

polazitěj - namáhavěji. Val. Kt.
Vil.

polé, poléka. mentha aquat. Sr.
polaj ka u Bart. Utišuje bolení, ule-
vuje nemocným dětem. Vyhl. Mak
111.

poíedůvka = náledí. Kaš. 54.
Sr. ]ioIi(lo\'ica.

polehúčky = polehku, pomalu.
Kaš. 85.

polének = polínek = polýnek,
peljTiék. Folp. a. 6. a., Naš. XLIII.
49. 2. a.

83

poletný = smutný. Vypadá p.
Fix.

z polévka = polehouřku, zvolna.
Z ]). kóiil. Spč. 64.

poijenec. P-ce = dvě bidla pod
tráni\ v jizbě. Kt. VII.

poíňák = piilní zajíc (proti krá-
líkovi). Autr. i:}l.

polní kohótek = hlaváček letní.
Naš. XLIII. 49. 2. a.; p. cebula =
modřencc chocholatý. Naš. XLIII.
49. 2. a.

polnička = polní řepa, vodnice.
Hrb. Obr. 290.

polóbnót = políbiti. P. koho svó
hobó. Ki. Roz. II. 5. Roko chtěle
raně p. Kř. Př. 9.

potochat = napiti se. Val. Kt. VII.
\:W\.

polom = veliká vichřice, orkán;
velký křik. Kolk. II. 40. Sr. lom =
křik, sváda. V Bart.

poltograf = fotograf. Kolk. II.
40., Kř. Roz. 91.

poltyrňa = jméno studny. Hrb.
Děd. i.SL'.

polunkat = počkati (v dětské
řeči). Filip. a. 27. a.

pomachlat = pomásti. Kt. VIL

pomakovat = pomazati, mákem
posypali Hořen. 353.

pomakulovat = pomazati. Knihu
celou psaním pomakulovat. Kldu.
142.

pomaíúčky = pomalu. Kaš. 85.

pamaránit = pošlapati, potlouci.
Na Hané. Kt. VIL

poméně. Chvilku jeli p. = zdlou-
havěji. Hořen. 180.

pomladší = trochu mladší. V Pod-
luží. Kt. VIL

pomňágat = pokrčiti, pomačkati,
potlouci. P. háby. Krm. Obr. 64.,
Kt. VIL

pomňatený = pomatený; pošla-
paný. P. pole. Kt. VIL

pomotaný = pomatený. Byl sem
od toho celý p. Kldu. 84.

pomrvený = pocuchaný. P. sláma.
Kaš. 94. Sr. mrvit.

pomrzeti se = pohněvati se s kým
oč = rozmrzeti, pohádati se. Naš.
XLIV. 60. 1., Hořen. Nov. 178.

pomuckat. Plášť jeho pomuckal.
B\'s. •"(."). Sr. muckati.

pomýlený květ = nepořádná čmý-
ra. Val. Kt. VIL

ponad = nad. Kt. VIL

ponashúžvjaný = houževnatě

uspirenv. Val. Ivt. VIL 1362.

pondělí jest nesklonné; je-h třeba
tvaru sklonného, užívá se substan-
tiva pondělek. Kaš. 59.

ponemocněti = trochu churavěti.
Hořen. Nov. 183.

poneščestit. Ta již dvakrát p-la
(měla d\'é ur manželské děti). V\'hl.
Ced.

poňouhat se po kom = něčí slova
pošklebnč opakovati. Kt. VIL

ponŮCka = ponocování. Autr. 131.

poňura = muňa, nemluva; slídíc;
přebraná, zbjdá věc. Kt. VIL

ponyka = jméno koní. Vyhl. Mal.
127.

poobřínat = poobřezávati. Laš.
Kt. Vil.

popadaný. P. ruce = popraskané,
rozpukané. Kolk. II. 40.

popodzeď = předložka. Folp. a.
50. b.

popelák = popelavv holub. Kt.
VIL

popelnice, popelíce, popílka, po

peluška = plachta na vyváření
prádla v pajchovni. Kt. VIL

popenec = puchýřek. Přik. Nov.
lil.

popežník = hrnec na vyslání
mléka. Kolk. II. 40.

poplantat co = poplésti, zmotati.
Kř. Roz. II. 21., I. 3. Sr. plantat.

poplekat = napojiti. P. dítě. Kt.
Vil.

poplkatí si s kým = pohovořiti.
Kř. Roz. II. 197;, I. 120. = kOho.
= pomluviti. Kt. VIL Sr. plkat.

popTuskaný = potřený. Neteja
trnkami p-ná. Bys. 163.

popokovat = pokuřovati. Hrb.
Obr. 72.

popravek = milé jídlo. Kt. VIL
U Val. Klob.

Popravit = právo vykonati. Pa-
chcjlek, který ukradl hospodáři obilí,
odsouzen byl choditi s ukradeným

6*

84

obilím po dědině, to bvla poprava.
V\hl. Ced.

poprčit. To se mu koza za 20 krej-
carů poprči (bude se běhati). Jlršt.
Ves. IX. 11.

popředňák = kdo jde před kým.
Hoch. :!l.

popříčný = hašteřivv. Vah Kt.
VII.

popřízněný. Býti s někým p. =
příbuzný. Vj-hh Děd. II. 16.

popsat = napsati. Popsal tři
křížk}'- (podepsal se třemi křížk}).
Folp. b. 16. b.

poptaj. Došel tam za poptajem
(aby se poptal). Preis 16.

popýskat = potřísniti, pokáleti.
Kt. VII.

pořadem, slovo značící dychti-
vosť. P. ho chcel (chtěl) tam hodit.
Folp. a. 21. a.

pořádka. Chodit na oběd z p-k\-
= dům od domu. Hrb. Dt. 139. '

poradný. Nepořádný člověk (kte-
rý si nedá raditi). Kt. VIL

porachovat co = spočítati. Kt.
VIL. Vvhl. Slz. 110.

pořachuněk = účet. Kt. VIL

porce = masité snídaní. Naš.
XLIV. 60. 1. c.

pořezný. Pohanka je pořezná věc
= dobře se seče. Kaš. 133.

poříkat = pomodliti se. Vj-hl. Kr.
42. P. komu co = přečísti. Hořen.
285., Kt. VIL

pořknút = nařknouti. Folp. a.
lít. 1).. 1). Ki. b.

pořondžit s kvm = promluviti.
U Frýdka. Kt. VIL

porovnávka = čára na stěnách
u země černá n. modrá stěnu urov-
návající. U Uh. Hrad. Kt. VIL

porozcházený. = rozešlý. Je to
všechno p-né. Hořen. 160.

poroziézaný. Chlapčiska kdesi p-ní.
Hořen. 300.

portáš, co nyní četník. Ondr. 5.

portášovský. P. odění, Slám. L3S.

porubisko = paseka. Fix.
porvat se = sebrati se. Já se po-
rvu a vjlezu z húšťa. Kldu. 83.
posag == věno. Nár. věst. V. 20.

pOSCánka = rostl. P. pomáhá od
úphn-ice. Vyhl. Mal. 111.

posel = posud. Krm. Obr. 78.

posez = posezení; sedadlo. Bys.
Fig. 262.

poschopec = b\'t po ruce, poho-
tové. Kdlk. II. 46.

posjeta = posvěta, dračka k sví-
cení. s\vtidlo. Kt. VIL

poskoček = malý rozdíl. Tam už
jakýsi p. bude. Kaš. 96.

poskOČka = poskok. Syn hned
byl na pt)skočce. Vj-hl. I). 146.

poslužník, assistent. P. kněze.
Mršt. Ves. II. 921.

posmrk = kdo pořád posmrkuje,
potahuj^'. Kt. VIL

posnica, postnica = první jarní
kopačka na vinohradech. Kt. VIL

postarší = drobet starší. Naš.
XLIII. 101. 1. a.. XLV. 1. 1. a.

postatína, pustatina -^ pustina,
pustota. Je tam samá p. Bys. Fig.
274., 25.

postel také = stelivo dobvtku.
Slez. Kt. VIL

postit = pustiti. Do keré (hospo-
dy) mám se postit? Naš. XLIII. 99.
1. d. Vz posoch.

postřel = rostl. Jeho koření je
dobré na rány. Naš. XLIII. 49. 2.
a. — P. = nemoc, při níž v\'lézají
z údů kosti, klubka a hnůj. Vz Vyhl.
Prus. 75.

postružeň = pečivo ze všech
druhu mouky a obilí, zb^-tků od
štědrého večera atd. dává se v práš-
ku kra\ám. Vz Kt. VIL

posudek = hromada celé obce.
Vyhl. Kr. 17.

posvajbovat = svatbu slaviti.

Hocli. II.

posvátečně se přistrojiti. V3'hl.
Kr. '.)(».

posvěrka = kos pták. Kt. VJI.

posypkaný = posj^paný. P. koláče.
Vylil. ťcd.

pošášat se čím = pochlubiti se.
Kt. VIL

poščaj = půjčka. Val. Kt. VIL
1361.

poščáknút = postříknouti. Na
Hané. Kt. VIL

85

poščastíkovat = popřáti. Kt. VII.

poščat komu co = půjčiti. Vj^hl.
Prus. ')'.]. Sr. póščit.

poščepovat = dělati si úštipky.
Pořád po mně poščepovaL Vvhk
R. 85., Hl. 58.

póščit komu co = půjčiti. Krm.
Obr. :V.\.

póščka =-■ půjčka. .Slez. Kt. VII.

pošem, na! volání na krávu. Kt.
Vil.

pošetrně = pozorně. Jen p. od-
povídati. Hlavn. Kr. 68.

pošibat koně = pošlehati. Horcn.
11 (i.

pošibraný = umazaný. FLx.

póška = poušť. Kř. Roz. II. 5.

poškrabek = placka z posledního
těsta: piisl'.dní dítě. Folp. b. 17. a.

pošmajdkář = ramenkář. Fix.

pošmigat = pořezati. Kt. VIL

poŠOŠkat komu co ■— pošeptati.
Přik. ()4. P. komu co do ocha. B3'S.
Fig. LMi:!.

pošplechnót koho čím: blátem =
postříknouti. V3'hl. Mal. II. 13.

pošták = listonoš. Bj^s. Fig. 173.

poštarovat. A potem po jinéch p.
= dobírati si. Vyhl. R. 85., Hl. 58.

póť = pouť. Kř. Roz. II. 24. Póť,
duchovní výlet; Já chco jít na p.
na Velehrad. Naš. XLIII. 53. 2. b.

potáč. Vz u Bart. potáček. Ten má
pysky jak potáč. U Uh. Brodu. Gl.

potáče = druh hrušek. V3-hl.
Prus. 55.

potadO = potud. Val. Kt. VII.

potahák = potěh. Kt. VII.

potec = poutec, cestička ve vla-
sech česáním povstalá. B\'s. Fig.

potemák, potomák = potom.
V Podluží. Kt. VII.

potěrka = mědlice. Má hobo (hu-
bu) jak potěrko (je řečná). Kř. Roz.
III. :ííi5., I. l.U.

potichúčky, potichóčky = poti-
chu. Kaš. 85. Potichóčké děvče =
tiché. Naš. XLV. 148. 1. c.

potka = pocka, míč. V\-hl. D.
104.

potmělót == tajný (policista). Spč.

112., 110. — P. = člověk neupřím-
ný, úlisnv. Vj-hl. Ccd.

potpoliš = křepelka. Přik. 64. Vz
podpciliš.

potřečka == čerstvě tlučené má-
slo ještě nepřepuštěné. Bys. Fig.
300., Přik. Nov. 111., Vyhl. Alb.
87. Podarovala jí pár kósku po-
třcčke. Vyhl. Mal. 82. Sr. putra.

potrefit = rozuměti, dovésti. Tro-
chu uhersky sem potrefil. Kldu. 83.

potřepat komu co = roztlouci.

poťulilý = potreštěný. Vyhl. Ced.

potvora = kořalka. Kř. Roz. I.
76.

poušťák = býk. Vyhl. Alb. .30.

poutivosť = chtivost poutí. Hlavn.
Kr. 73.

povětří = bouře. Na sv. Annu
bývá p. L'h. Brod. Gl.

povětší = trochu větší. Na Hané.
Kt. VII.

povídanka = pověst. U Uh. Hrad.
Kt. \'1I.

povídat. Rád si něco povídá (my-
slí). Hlavn. Kr. 17.

povika = ko kotíce (rostl.). Vyhl.
Mal. 111.

povšedně oděný. Hořen. Nov. 139.

póz = pavuza. Měl šablo jako
póz. Kř. Str. 53.

pozabudnút = poněkud zapome-
nouti. Kt. VII.

pozadňový = zadní. P. oves. Kt.
VII.

pozaňadra, pl., n. = záňadří.
Ostrv. Kt. VIL

pozdálka = vzdálenost. Kolk. II.
40.

pozďéš = později. P. vybíral od
děvčat (na muziku). Naš. XLII. 101.
1. b.

pozdopájet = dopíjeti. On po-
zdopájel z těch čtvrtek, co v nich
zostalo. Hoch. 129.

pozdravení = čelo klobouku. Má
klobouk p-ním na bok, dozadu
(má-li jej chybně na hlavě). Hrb.
Obr, 8!».

pozdvihováček, pozdvihovák =
zvon, jímž se zvoní při pozdviho-
vání, Vjiil. Ced.

86

pozétřko = pozejtří. Bvs. Fig.
139.

pOZgáňat komu co = pokrásti.
Hořen. 10.

pozirzlý = n.arezavělý. Autr. 131.

pozlátka = pozlátko; kokotice.
Laš. Kt. VII.

pozlevÓnka=pozvolna, pozlehoun-
k:i. Bvs. Fig. 250.

poznaný = setlelý. Kt. VIL

pozobhánět = oběhati. Laš. Kt.
VIL

pozpózet = proslíditi, proštarati.
Kluci pozpozijó celé dům. Vvhl. R.
26.

pozukrademky = tajně. Kaš. 9(i.

pozvolit -= svoliti. Nepozvoluj sa
k temu. Kaš. 96.

pozvykládat = ponenáhlu \-yklá-
dati. Kaš. 56.

pozvynadávat. Vz Kaš. 56.

pozvypijat = vše vypiti. Kt. \'II.
1365.

pozvysypati = znenáhla v3-sypati.
P. hrušky. Hořen. 14.

pozvýška. Házeti do p-ky; kamé-
nek \ylétne do p-ky. Kald. 4., 9.

poževa = strava. Na Hané. Kt.
VIL

požúřit sa = pohněvati se. Folp.
b. 17. a.

požvančit = ohrýzti. Slez. Kt. VIL

přa. Udělal to na svou přu =
o s\é ujmě. U St. Jičína. Kt. VIL

pracovitý = pracovní. Pracovité
h()din\- sii n\ní umenšené. Kaš. 128.

prádílko. juž chystá malé p. (pro
nemluvně, jež se mý naroditi). Vyhl.
Ced.

prádlo = lávka na potoku pro
praní pniula. Přik. Nov. 112.

prachél = nadávka židům. A p.
se neukazovali. Vyhl. Alb. 1 17. Tip.
umijó našo řeč; Obilné obchod mají
v rokách vaše p. Naš. XLIII. 99.
1. b., XLIV. 13. 1. a.

práchno = troud. Kldu. 78.

prachůvka = houba. Kaš. 54.
U Kart. íítice na vyšívání prachu.

přajníček = vratička obecná.
Fix,

prakáč = vehký bič sukovitý. Val.
Kt. VIL

prančovat = kaziti, míchati. P.
pivo. Bys. Fig. 252.

prasacko = prasátko. Kaš 5L

prasčák = špatná postel; barák.
Kolk. I. II. Pohovka pletená z proutí.
Gl.

prasečnik, vz teletník. Na již.
Mor. Kt. VIL

práskaný. Ten vám byl p. = pove-
dený, prcihnaný. Hrb. Děd. 181

prasknót = propadnouti. Nechal
mne (proí.) p. Bys. Fig. 189.

prašča = špatné prasátko. Kaš.
51.. 52

praščisko = prase. Folp. a. 26. a.

praška = druh hrušek. Hoch.
121. Sr. pražka.

prát. Zena se tento měsíc již prala
(měla čmýru). Vyxil. Ced.

práfňa, pl., n. = komplex polí;
-nad = pole. Folp. a. 33. b.. b.
17, a.

pravdÓCi. Pravda p. Vyhl. Mal.
85.

pravik — pravý hřib. Uh. Brod.
CA.

prázdný. Jak jsou prázdné dni =
jak ne ni světla měsíčního. Vyhl.
Prus. 5,^.

praženky = šišky z režné mouky
pied palem na rendlíku pražené a
vřelou vodou podlité. Val. Kt VIL
1366.

pražit = péci. P. králíka. Hnren.
271.

pražka = hruškový strom. Bys.
164.; pražky = druh hrušek, červe-
ničky. Kolk. II. 40.

prča = blázen. Udělal si z něho
prru. Kolk. II. 40.

prd. Uostal od cestv prd a dva
ořerliv. Uh. Brod. Gl'.

prdelanka = jitrnico\-á polévka.
F1.X.

prdelovat = pořád na prdeli se-
děti. K(. VIL 13G6.

prdiít = páliti (o kopřivě). Folp.
b. 17. a. Vz prlit.

prdOlit = tlachati. Neprdol a
lehni. Naš. XLII. 27. 2. d. — Dívka
])rd(ili!a se s krajánkem, až měla
dítě. Vvhl. Děd. I. 141.

87

prďulka =- malý šátek n. cokoli
malého. \-al. Kt.VII.

přebabóňat = přehledati. Na mor.
Slov, Kt. VII.

přebije = školní věci. Folp. a.
44. a., h. 17. a.

přebírat. Voda ve sklenici přebírá
= přibý\-á jí. V3'hl. Prus. 2d.

přeciv = proti. Poslali nás p.
chlapcům. Slám. Lys. 105.

přecmrdnót co k čemu = přidati.
Bys. Fig. 2")."). Jeden vekládá, druzí
mo sem tam něco přecmrdnó. Kř.
Ruz. (i(i. Přicmrdnót.

přecutít se = probuditi se. \'\-lil.
Prus. (12.

preč = hodně. Napil se preč.
Folp. b. 17. a.

preČO = proč. P. nepřišel s vámi?
Slám. L\'s. 227.

přédanek = přídavek. Naš. XLIV.
3;». ]., Vvhl. Děd. II. 130.

předběhcert = nezbeda. Kolk. II,
4(1.

předek laké = péro za klobou-
kem; íabory za kloboukem na zna-
mení přednosti. Folp. a. 29. a., b.
17. a,

přehákat co = obtížně přečísti.
Bys. Fig. 1:5:3.

předhůří = prostora nad síní a
kuch\ní. Val. Kt. VII. 1366.

přehébka = násadka biče, bičiště.
Vz přehybák. Dostal od pacholka
přehébkou, až vvskakoval. Vvhl.
Děd. I. 102.

přehrkávat vápno = přehazovati.
Hlavn. Kr. lóC.

přehúšel = přehršlí. Folp. b. 17. a.

přehybí na voze = přehbí. Kt.
Vil.

přechybat = přehoditi. Laš. Kt.
Vil.

přeitý. Ta japka nejsú ešče přeité
= piTsušené. Kaš. 120.

přejdený = přešlv. Obilí rudou
p. Kt. VII.

přejitý zlvm větrem = raněnv
mrtvicí. Kolk. II. 40.

prekáda = brigáda (vojska). Bys.
Fig. 27.

prekadér = brigadíer (u vojska).
Vjhl. Děd. II. 1tí.

přékladník = místnost' pro pa-
cholka a sečku. Vvhl. Máj. 127.,
Hoch 47. a j. Moje stará sedí na va-
šem p. Kř. Roz. III. 246.

překrápat = přeprchávati. Kaš.
96.

přemavina = ])oplatek z pře-
mávky. Kt. VII.

přemenko = přezdívka. Vyhl.
Prus. 67.

přemyskovač = posměváček pták.
Kt. Vil,

přemyskovat = po někom slova
posměšnt' opakovati. Kt. VII.

přénček mouky = trochu. V\hl.
Děd. I. '.)2.

přepařit = přestrašiti; napáliti.
Val. Kt. VII. 13í;7.

přepatnáctit se = ukvapiti se,
Folp. h, 17, a.; promrhati; pochj^-
biti, zmvlitise; se = přejísti se. Kt.
VII. Laš.

přepočút = vyslechnouti. Val. Kt.
VII,

přepotnat = propotiti. P. košilu.
Laš. Kt, VII.

přeprdant = přeprdací (přesýpací)
pytel; ramenář. Kt. Vil. U Šlav-
kovic,

přerachovat = přepočítati. Kt.

Vil. Frvd

přeroztodrahý = velmi nhlv. Vvhl.
R. 77.. Hl. 47.

přesdisko, přezdisko =- převzdívka.

Hoch, •')7,

preshúz = lisovna (vína). Hrb.
Dt. 22. a j.

přeslyšet také = dověděti se. Val.
Kt. Vil. 1.567.

přesmrdovat, prosmrdovat se =
procházeti se, provětrávat se. Kt.
VIL

přesmykač také = sedmihlásek.
Kt. VIL

přestat nač = přistoupiti. Na to
já nepřestáném. Slám. PÍ. 46.

přešibřinkovat = šukati. Val. Kt.
VIL

přeškéřat se = posmíxat se. Kt.
VIL

přeškobrtnút koho = převrhnouti.
Kald. 2;J.

88

pře^otořet se kam = přijíti, při-
hoditi se. Nevím, jak se tam přešo-
tořel do té parélně. Hoch. 129.

přéšť, prýšť, pryšč (Mal.). = pry-
šec chvojka (rostl.). Vyhl. Mal. 111.

přeštechovat. Ba jo (ItaUi) pře-
štechoje (předčí) v pivě a cokro.
Naš. XLIV. 148. 1. a.

přeŠUStnút přes plot = přehoditi.
Kt. VII.

přetělópit se = přijíti, připojiti se,
přihoditi se. K tomu se přetělópí
matka. Kř. Roz. III. 286. V té se ke
mně přetělópí ten chlap. Kř. Roz. I.
131.

pretence = dědičný podíl, věno;
peníze, jmění vůbec. Bys. 109., Bys.
Fig. 173.

přetrtat = přihopkovati, Přik.

Nov. JI:'.

převalenka = kdo se z místa na
místo převaluje. Folp. a. 28. a.

previlé = privilej. Naš. XLIV.
ti. 1. c.

převrhnut se. Děti se mu převrhli
na cigánj- (stah se). Folp. b. 17. a.

přežívat co = do ukončení toho
zívati. Mršt. Ves. I. 9.

přezivko = jméno, přezvisko.
Rud. ;■).

přezvisko = převzdívka. Krm. Obr.
49.

přezývat komu = převzdívati.
Slám. PÍ. 68.

přežgárat = prošťouchati. Vojsko
přežgáralo píchami fšccko. Kaš. 113.

přežút. Přežúvat někdy = pře-
mýšleti; p. se = hádati se. Val. Kt.
VII.

přibrzglý, přivrzlý (val.) = při-
vřený; při krádeži polapený. Kt.
VII.'

přicapkati se kam = přibatoliti
se. Dítě přicapkalo se k stařence.
Kř. Han. 281.

přicvankat se = pomalu, nesměle
přijíti. Val. Kt. VII.

přič = přehrada. Ta p. bude pět
metni. Kaš. 13.5.

přičapnut. Stehlík přičapl k ha-
louzce (sedl na ni). Kř. Han. 340.

Přičapla při tom pokorně (přisedla).
Kř. Roz. 189. — Kř. Han. 10. Tereza
šoustla nohou a přičapla. Kř. Roz.
III. 104. Kupec honem přičapl
(dvéře = přirazil). Kř. Roz. III.
109.

příčeny = příčina (násl.). Hlavó
na naše příčené se položele. Bj^s.
154.

příčiny = příční meze, hranice,
pole samo. Dubanské příčiny. Bys.
Fig. 94. Vz předch. příčeny.

přičinit si co = vzíti. Ces. 1. IX.
147.

přičurlý = nakyslý. Kt. VII.

příhrazda ve vagóně (coupé). Spč.
42.

přije'ý. Starý zeman b\-I akorát
p. z Hranic. Záhr. IV. 7.

přiklupovat si. Mistr ve společ-
nosti si přiklupuje a mudruje i do
půlnoci. Vyhl. Prus. 54.

přikotit sa = zdlouhavě přijíti,
zdlouhavě se do něčeho pustiti. Kaš.
96.

přilebedit se = přijíti. Bvs. Fig.
230.

přilehnut koho. Kůň mě přilehl
(padl na mne). Vyhl. Děd. II. 51.

příiuček, přílučka = přídavek.
Val. Kt. VII.

prim, primi. Dostal na výstavě
prim (vyznamenání). Vyhl. AId. 25.
Zaslouží primi (uznání, pochvalu).
Kř. Roz. II. 63.

primaska == žena starostova. Val.
Kt. VII.

přimetat = přisněžovati. Val. Kt.
VII.

primiciant = kněz sloužící po prvé
mši. Vvhl. R. 85.

přimodrastý = přimodralv. P.
kaliál. \'\hl. Kr. 33.

přimusit = přinutiti. Dobré b^-dlo
jí k tomu piiinusilo. Naš. 1909., č.
87.

príncipía = slabikář. Kiipí mu
prinťi|)iu. Kř. Roz. 233.

princka = jméno kraví. Vyhl.
Mak 1L'S.

přiňuchat k čemu = přičichnouti.
Ko7n. Obr. (11.

89

připač = cesta šikmá, kde je jedna
kolej vyšší než druhá. Kolk. II. 40.

případek = přídavek, zdroj příjmu.
Tam b\l\' připatky. Kaš. 110.

přípečky = ovoce v peci ještě ne-
dosušené. Kt. ^^II.

připít komu = slinu do piva mu
pustiti (nehezká pomsta). Val. Kt.
VII. UCÚ.

připlekat = plekáním (napájením
telete) pi-ieh<'\ati. Val. Kt. VII.

připonatrefit se komu = přihoditi
se k něnui. Kald. 13.

přípřežka = nářitek. Na dlouhém
dni tam přípřežku trávy nasbírala.
Vjhl. Prus. 40. Sr. v Bart. přípřež.

připřít koho kolenem = přidržeti.
Kald. 2:1.

přísivek = příplatek novoman-
želům, dokud rodiče sami ještě sta-
tek drželi. Vz Vyhl. Děd. II. 117.

přísnota = přísnost. Toto só mně
přísnotě! Naš. XLIII. 98. 1. c.

přísný. Místo slova toho užívají
na Mor. ostrý. Kt. VIL 1369.

přisúšat. Kráva přisúšá = méně
dojí. Krm. Obr. 97.

přiščúřený. P. ústa = usmívající
se. .Mr>t. Ves. I. 159.

přiščúřit se = usmáti se. Honza
se p-iil. Mršt. Ves. I. KU.

příškara = příšera. Kolk. II. 40.

přiškrhikovat = r s přídechem
liter\- h \'\slo\-ovati, rhákovat. Slez.
Kt. VII.

přiškvrnút = ožehnouti. Listí mra-
zem p-lu. Kt. VIL

přiťapat se = přiťapkat se, Hrb.
Děd. 14(i.

přltělópít se k někomu. Kř. Roz.
11. 7(i. Vz pi-etělópit se.

přiťouchnút = ? Při tom p-ihl
svou tvař. Mršt. Ves. I. 266.

přízlevý = přízlivý, přející, pře-
jičnv. A iin bel přizíevé. Spě. 85.

přlžbrňat = přiliti, přibryndati.
Kt. VIL

prkota = plkota, mluvka. Val.
Kt. VIL

prkotina = prk, prčina, zápach.
Kt. \11.

prnaa, m. a f. = nadávka. Již.
Mor. Kt. VIL

problbotat = vytlachati. Ona vše-
cko prolilboce. Mršt. Ves. VI. 44.

problknút = proklouznouti. Kyč-
krle lui probiklo mezi prsty. Kald. 8.

pročseptáš = jméno psí. V\hl.
Mal. 12S.

prodrahnit se = probrati se z dří-
mot \', ze slabosti. Cestovatel se pro-
drahnil a dojel. Naš. XLIII. 98.
I. b. Vepil sem sklínko vína a tém
si-m se prodrahnil. Vyhl. Ced.

profífat grunt = prohýřiti. Kolk.
I. 19.
prohaldamašovat co = propti.

:\Iršl. \'rs. \'. iVI.

prohršlé, přehršlí = ruka zavřená
na polovici. Vyld. Ced. Holub ten
má vole jako p. Hořen. Nov. •'^6.

prohýbaci = hořejší čásť dýmky,
násadka k troubeli z drátu opletená
šňůrkou, což se prohýbá. Bys. Fig.
229., 300.

proitý = prošlý. P. ulice. Bys.
Fig. 1(1.5.

projití. Jaká je řepa? Je to na p.
Vyhl. Ced. Pivo bylo na p-tí (pro-
šlo, nebylo špatné). Val. Kt. VIL
1370.

prokouchaný = rozedraný. Kt.
VIL

prokouchat = rozedrati. Kt. VIL

proláčina = kotlina, údolí. Kaš.
96.

proléhat, sproléliat = znásilniti.
Ženu p. Kaš. '.Ki. I' Bart. = tělesně
obeo\-ati.

proměnění = sňatek. Jak vám
složí (slouží) druhv p-í? Kř. Roz.
129.

promouzovat = prohledávati. Na
Hané. Kt. VIL

promřitý = promrzlý. Kt. VIL

pronásledek = následek. Vyhl.
Děd. 1. 138.

proňúrat = prohledali. Všecky
truhly sem proňúral. Kald. 27.

proožitkovat = proužit kovati co.
Naš. XLIII. 2. a.

propaňákovat statek = propiti.
Kt. \1I. I:;71.

propchnót = propíchnouti. Břoch
(někomu) p. Naš. XLIV. 80. 1. c.

90

propíchnót něco = prozraditi.
Bvs. Fig. r57. Až íe to propíchlo.
Ib. KU.

prorukovat co = pozb\-ti ručením.
U Kojetína. Kt. Vil.

prosakrovaný. P. ludé = ludé ve-
lice mrcha, velice špatní. Folp. b.
17. a.

prorcat co = propiti. Ten marné
(nepatrné) človíček proscal gront.
Vyhl. fed.

prosčeradlo = bílá plachetka, žen-
ský oděv, prostěradlo. Kt. VII.

proslenka = něco pro sliny, obyč.
ovoce. Při předení. Kt. Vil.

prosÓŠet se před kým = pro.sušo-
vati se, p\šně si vvkračovati, tančiti.
Bys. 4!1.

prostředňák = brambor prostřed-
ně velikv. Slez. Kt. VIL

prošák = prosík. Dal se do pro-
šáka. V\hl. Mal. 36.

proščépnotí = proštípnutí. Deť só
na p. (tcnkv, hubený). Naš. XLIII.
128. 1. d. "

prošparat = šparákem propích-
nouti; prošťárati. Kt. VII.

prošpléchnót několik slov (prolio-
diti;. \'yhl. Ced.

protivka = protivná strana. Snáší
se mu do p-ky bílá paní. Vvhl. R.
83., Hl. 54. — "Nemlov do p-ke (pro-
tivně). Naš. XLII. 27. 2. c. Tož hla-
sojo do p-ke (proti). Vj-hl. Alb. 10.

provazisko = špatný provaz. Krm.
Obr. íi.s.

provést si s čím = honositi, \-y-
chloubali sr. Kt. VII.

prozbogárat -= jirohledati. P. celý
les. Krm. Obr. 125.

prožtfuchnút se. Potom p-chlo se,
kdo to b\-l : stalo se známým. Mršt.
Ves, I. lil.

prpiat se s čím = mazati se. Kt.
VII.

prstečke, zdrobn. prstkw Vz toto.
Spč. 7!i.

prstek - pečivo, mající podobu
roztaženýcli prstů. Mal. Vdolky,
prstky, milostky, zemijáky. Vvhl.
Děd. II. 160., R. 92., Mal. 141.'

prstňák = kozí brada (houba).
Kt. VII.

prštět = pršeti, padati. Slez. Kt.
VII.

prštit= prsknouti, hoditi. Kt. VII.
Vz \- Bart. prščit.

pružunka = pražanka, druh hru-
šek. Kt. \'II.

prvňák, prvák = kdo jest po prvé
přijat do společnosti, do obce jako
nový soused. Vvhl. Děd.. I. 100.,
MaL 99.

prvňúska, prvňáska = prvotelka.
Kaš. ;•(>.. UO., Kl. VII.

prvšek = počátek. Slez. Kt. VII.

prysk také = pramen. Val. Kt.
VII.

psanář = listonoš. Na již. Mor.
Kt. VII.

psena = psina, zimníce. Dostal
z koupání pseno. Kř Př. 36. Dočopat
se psene. Vyhl Děd. I. 12. — Psene
= psenke = spadlé, nedozralé ovoce
Vyhl. Mal. 105. Vařet šlivovico z pše-
nek, co napadají. Vyhl. Děd. I. 38.
^lajó panáíke jak psene. Naš. XLIII.
110. 1. d.

psí lud = čejka. Folp. d. 17. a. —
P. fijalka, viola canira; p. jazéček
= jitrocel kopinnatý; p. ocas = di-
vizna velkokvětá; p. trn = hloh;
p. třešně = lulek, rulík; p. řápka
= beta. Naš. XLIII 49. 2. b. P.
oděv = dětské šat\" z jednoho kusu.
Hrb. Dt. 18.

psírka = tráva metličnatá. Slez.
Kt. VII.

psovať = psí život, bídnv. Kt.
VIL

pSOVka, psuvka = nezrostlé obilí.
Slez. Kt, Vil.

psujboh = zloboh. Kldu. 19.

pšajucha = člověk ošklivv, dare-
bák. Kt. VIL

pšiškara příšera. Kolk. II. 40.

pšknút. Je ticho, ani nikdo ne-
pškne (nešpetne). Uh. Brod. Gl. -

pšonc = zajíc. Folp. b. 17. a.

Pšovan! = české krajinské listy.
B\>. Fig. 133.

pšunda = pobuda, tulák. Kt. VIL

pšundat se ^ toulati, jiovalovati
se. Kt. VIL

pták, vz fták.

pů = pfil. Hořen. 131.

91

pučálka je kočičí sdávání (hrách
a kroup\' spoki vařené). V\hl. R.
29.

puček = slížek medem pomazaný
a mákem posypaný; prasecí žakidek;
hoch, který se mnoho mezi děviaty
pohybuje. Kt. VII.

puči, n = poupata, pupence. Kt.
VII. Ostrv.

púčina = pavučina P-ny ve svět-
nici plápolají. Hrb. Děd. 148.

pučit se = pvšniti se. Kolk. II.
40.

pučivka= půjčení, půjčka. Pámbu
zaplať za pučivko (za půjčení vozu).
Naš. XLIV. 71. 1. a.

pučky = halečkv (jídlo). V\]il
Kr. 4!).

pudelko = pouzdro. Fix.

Pudlena = jméno koní. Záhr. V.
10.

půdňa = pul dne. Hořen. 40.

pudpudákat = kotkodákati. Kt.
VII.

puch. Neměli o tom ani puclui
(zdání). Vvhl. Vys. 40.

puchéřina = měchýř (na tabák)
Kaš. 55., Kt. VIL

puk = pupen. Kolk. II. 40.

púk = pavouk. Kt. VII., Hrb.
Dt. 89.

pukač = švestkový knedlík. Kolk.
II. 40.

pukaňa = veš (v dětské řeči).
Val. Kt. VIL

pukanec. P-ce = malé, kulaté,
štědrovečerní pečivo s mákem. Folp.
a. 28. b., b. 17. b. Vz v Bart. pu-
kance.

pukatnice = širokv rukáv. Las.
Kt. VIL 1373

pukatý špensr, jehož rukávy jsou
hodně vatou vycpané a na rameně
vyvvšenx'. Vvhl. Prus. 73.

púkéta = 'kytice. Val. Kt. VIL

půlčík piva (míra). Vyhl. Zař. 60.
P, k..rulky (Vs litru). Autr. 131.

pulgýr, rostl. Hrb. Dt. 44.

pulhok — půlhák, dníh ručnice.
Kár. vést. V. 20.

pulCher = nadutec. Fix.

pulír = ožralec, darebák. LI Míst-
ka. Kt. VIL

půlka ječmeňa (míra). Hoch. 14.
— P. = ovce, která dá na jedno
dojení půl žejdlíka mléka. Krm.
Dol. 12.

púllán (1 12(1 měřicích výsevku.
Hrb. Obr. 14.

půlník = půl stavu tkadlcovského;
pulkn^jcar. Kt. VIL

půlnovák = půl nového krejcaru.
Val. Kt. VIL 1373.

půlpostní trh. Hoch. !»., Kř. Str.
21.

pumpa = pampeliška. Kolk. II. 40.

pumprijca = pampeliška. Kt. VIL

pumprtovat = obskakovati, něm.
]>um[)ern, Kaš. 96.

punida = nešika. Fix.

puntík = jméno koní. V\-hl. Mal.
127.

pupáky = šveskové knedlíky.
Kald 20.

pupanec. Hra míčem na p-nce. Kt.
VIL

pupava = pampeliška. Kt. VIL
1373.

pupek = žaludek. P. kohoutí roz-
krájeti. Kt. VIL 1373.

pupina = karkule. Kvítkovaná
p. na hlavě. Preis. 18. Vz II. příspě-
vek k Slovníku 266. a v Bart. pu-
pinka.

puť = plť, vor. Kaš. 94., 129.

putifarka = nadávka špatným
ženám.

putlra = přezka ze šňůrek. Kt.
VIL 1373.

putrový = máslovv. P. jablka (na-
kyslá). Kt. VIL

půza '-^ pavuza. Hrb. Obr. 71. Kt.
VIL

puzan = psí jméno. Kt. VIL

pýř, vz péř.

pyskač = kdo p\-ská, hubuje.
U Místka. Kt. VIL "

pýskala = kdo se v jídle pýská.
Kt. VIL U St. Jičína.

pyskoň = pyskáč. Kt. VIL 1373.

pyskový. P. polévka (plísnění, hu-
bováni). Kt. VIL

pyŠČiskO = nehezký pysk. Folp.
a. 26. a.

pyty = pvtačka, sdávanka. Na
pyty choditi." Slez. Kt. VIL

92

R. Ř.

rabíř = roubíř. V\'hl. Kr. 31.
rabOŠa = vrub. Moc tam pil na
raboše. Spč. 105., Hoch. 39. Sr.
u Bart. rabuša.

rabulínek. Néco strčím stranou
pro svůj reservní fond do rabulínka
(do hry v karty, kde se rabuje) a
ostatní dám do záložny. Kř. Př. 16.
Sr. Kř. Str. 22.

rabůvka = lov. Vyhl. Slz. 29.
rác = strana kíiváku (čepele), na
níž jest něco vyraženo; hráč strany
určené hozením ráče Vyhl. D. 10(5.
řač = rač, raději. Bys. 105.
račice = mochna jarní (rostl.). Kt.
VII. .5-49.

račinec = račí zbvtkv. Laš. Kt.
vil. -A'.).

račisko = ratistě, žerd u senných
vidrl Kt. VII. 549.

ráčna = oblouk na kružnv nebo-
zez. Kt. VII. 550.

radášek = rarášek. Folp. a. 12. a.

řádkovat = v řádky rozděliti. R.

záhon, peníze. Kt. III. Řepa jož

řádkoje ^- schází v řádkách. Vyhl.

Ced.

radličkovat -- malými radlickami
kypřiti pudu naoranou na jaře. Vyhl.
Ced.

radlický =-- liospodářské nářadí,
maiící někohk menších 8 — 12 rad-
liček, jimiž se na jaře pole kypří.
Vyhl. Ced.

radostník také = láhev kořalky;
nanjzcné dítě. Kt. VII. 550.; hostina
na počesť narozeného dítěte. Zálir.
III. 39.

radýrovat koiio = obtěžovati.
Pořád mě radvnije. Mršt. Ves. II.
441.

rafičit = rafikou psáti Kt. VIL
554.

rafika také = trafika. V Podluží.
Kt. VII. 554.

rachlena =^ hranatá, drsná ženská.
Autr. 131.

rajcnót = udeřiti, šťouchnouti.
Rajcl sedláka čaganem. Vj-hl. R.
86. R koho holí; rajcl bičem do

hos (hus). Vyhl. Děd. I. 103., II,
34.

rajda = běhna; člověk rajdavý.
Kt, VII. 554.

rajta = řičíce, řešeto. Folp. h.
17. b.

rakatár, Raketenchor. Vvhl. ,Děa.
I. 32.

řáknút = udeřiti. Scel mu žebrat
kosířek a on řák ho. Folp. a. 42. a.

rákos také = veliká hromada
ovec. Val. Kt. VII. 555.

rakouský = městský. R. móda.
Val. Kt. VIL 555.

rakůvka račí = račí oko. R. je
vzácná věc do oka. Naš. XLIl. 84.
1. b., Kt. VIL 556.

rampouch také — díra do sklepa
Kt. \'1I. .>57.

randalista = kdo dělá randaly.
Bys. Fig. 17.

randléček = kakost lu'"ní; stračka
(rostl.). Vyhl. Mal. 111., Kt. VIL
557.

ranovat= přivstati si. Ostrav. Kt.

III.

ranyšl = rýnský (zlatý). Kt VIL
553.

rápka, beta (rostl.). Naš. XLIII.
49. 2. b.

rapoták -= tragač. Kt. VIL 559.
rapuchnatý. R. žába (ropuch aK
Kt. VIL 560.

rapunza. Salát z r-zv, z rapuncky.
Vyhl. Ced.

rapnatý — raívuv. chrastavý.
Zlín. Kt. 111.

rarášek -== hračka. Folp. b. 17. b.
rasochovat se ^ vidličkovat se.
Kt. VIL .560.

Raška = jméno koní. Záhr. V.
I(t. Sr. ražný ^ rychlý.

rašma - otrhaná ženská. Kt.
III,
rašple = stará baba. Kt. III.
raterňa = laterna. Oči mu sví-
tilc lak r. Kř. Roz. 3.

ráz. Moc rázů = častokrát; ráz
po rázu = jednotlivě. Kaš. 27.

Razal = Lazar. Kř. Roz. III.
244.. Naš. XLIL 149. 1. c.

93

razet, razit = čpíti. Z dorc razel
smrad. Naš. XLII. 33. 1. c.

razit = rychle téci. Voda razí tam
velice. Folp. b. 17. b.

řazlavička = vroubkcnaná pentle;
druh trávy. Hrb. Obr. 21., Dt. 45.

ražno = rychle, prudce. Folp.
b. 17. b. Zhiiro, r. na nč. Přik. 37.
Kt. VII. 562.

řbetoň (hřbetoví) = širokoplecí
člověk. Fix.

řbuchan = máčka, rostl. Kt. III.

rebeloce = revoluce. Bys. Fig.
107. Sr. rebulica.

rebent = mluvení. To je r. jako
v židovské škole. Kř. Str. 35. Jít
krokem bez rebento. Spě. 158.VBart.
rebont.

reberija = rebellie. Kř. Roz. I.
90.

rebí očko (rybí) = pomněnka.
Naš. XLII I. 49. 2. b.

rebnikářlca (pták) je bílá a má
černou hla\u, lítá nad vodou a křičí
ká — ká — • ká, racek. Naš. XLII.
81. 1. a.

rebontat = reptati. Folp. b. 17. b.

rebulica. Naš. XLII. 27. 2. c. Sr.
rebeloce.

recepis = recept. Dobré r. proti
mlčení. Naš. XLII. 27. 2. d.

rečet = téci. Voda řečí po dvoře
Kt. VII. 565.

réd. Pod do rédu (do kola, k tanci).
Naš. XLII. 101. 1. c. — Kř. Roz.
III. 318.

ředekva = ředkev. Kt. III.

redigovat = říditi. Francek redi-
goval sáně. Kald. 16.

redik = stěhování-se. Kt. VII
566.

ředil = ředidlo. Slez. a mor. Kt.
VII.

regina při hanácké svatbě, oby-
čejné kolo k poslednímu vozu tak
přivázané, aby se vodorovně točilo,
a na něm je žid a židovka a při
každém pohybu žid se židovce
uklání. Kř. Roz. III. 216. Vz Bart.

reglamací = reklamace. Mršt.
Ves. VIII. 89.

regúř = smělé děvče. Folp. b.
17. b.

řehat se = říhati. Řehá se mně.
Naš. XLII. 149. 1. c.

řehonit se = smáti se. Hoch. 76.
Vz Bart. řehnit se.

řehotá také = kdo se řehotá. Kt.
111.

rechlikový = rannv. R. hrách.
Přik. N.iv. 112.

rechtor = rektor. Kt. III.

rejčena, rejka, rejkuša = bledo-
červená kráva. Kt. VIL 568.

rek = jméno psí. Vj-hl. Mal. 128.
— • R. = správce, vládce. Kolk. II.
40.

rekuř = rekurs. Podati r. Mršt.
Ves. I. 4.

rekvalicent = rekonvalescenl.
Vvhl. Děd. I. 25.

réT, réla = rýč. Kt. VIL 1375.

řemeňák = řemenný bič. Na
Hané. Kt. VIL .570.

remonta, remunda= nadávka žen-
ským; cárá, trdlo. Kt. III.

rena, rýna, renka, z něm. Rinne.
Peníze mo tečó jako z rene po diš^o.
Vyhl. Alb. 18. Vhodme je do kalože
pod renó. Hoch. 12-5. Vz rýna.

renčák = rýnský, zlatý, rynš^ák.
Kt. 111.

rendlíček = orlíček. Fbc.

répačka (rýpačka) = menší práce
nenamihavá. Vyhl. Ced.

řepčunda = jídlo z řepy; pole na
řepu. Kt, III.

repeta = shon, túra, námaha.
Bys. Fig. 238.

řepnačka = vlak vozící řepu. Kt.
VIL 571.

řepník = místnost', kde se ukládá
řepa. Kř. Roz. 118.

řepnisko = řepní nať, pole. Folp.
a. 28. b., Kt. III.

res = rys. Vž su jak res. Bvs.
116.

réš = raději. Kolk. II. 40.

řešetlina = rašelina. Kt. III.

řešeto také = včelařská kukla.
Ostrav. Kt. III.

rešpek = perspektiv. Bys. Fig.
27.

reštarajica = restaurace. Vyhl.
Zař. 43.

94

reštovník = kdo je v restu, neza-
platil celé daně. Vyhl. Kr. 19.

řetězit = dáli do řetězů. Ostrav.
Kt. III.

revaj = řvoun, dítě revající, pla-
čící. Kt. VII. 574.

révení = štěpení, očkování. Slez.
Kt. VII. 574.

řez také = ostrost. Ten nuž má
dobrý řez; v3'^prask, bití; piliny,
drtiny. Kt. III.

řezal = báječný pták, z kterého
prý mají Podlužáci kosírkj*. Kt.
VII. 575.

řez'ny = piliny. V řezinách hrál
si malý hošík. Kť. Han. 300.

rezko = rychle. Slez. Kt. VII.
575.

rezý = rezavý. Velké, rezé kocór.
Vyhl, D. 144.

režma = reuma. Kř. Roz. II. 40.,
III. ;317. Dež mně vleze režma do
noh. Kř. Str. 53. — R. = dna včel.
Naš. XLIV. 39. 1.

řezňačky = druh hrušek. Kt. VII.
576.

režňák = placka z režné mouk\-.
Olom. Kt. III.

řeznice =^ jílek (rostl.). Vvhl. Mal.

111.

režňunka, režňanka = režná kaše.
Ostniv. Kt. 111.

režónske = furiantsky. Dal sem
íi klobók r. k pravvmo ucho. Kř.
Roz. II. 55.

rhákovat = přiškrhákovat. Kt.
VII. ."íTO.

řičák, řičan = dítě muDho křičící.
Olom. Kt. III.

řidina také = řídké pivo n. víno.
Folp. b. 17. b.

řídký. Já jsem v takové deštníky
řídká = sem tlustá, málo mi pro-
spívají. Val. Kt. VIL 578.

řidný = řídící. Kt. III.

Řím. Cesta do Říma = mléčná
dráha. Hrb. Dt. 58.

řinknút = uhoditi. Pravičkú řiuk
ho mezi oči. Kald. 23.

řipnút = uhoditi, udeřiti. R. ně-
čím o zem. Kt. VII. 579.

řísek = šátek. Kt. VII. 579.

řísnosť = řásnosť. volnost. Kt.
III.

řísný = řásný, volný. Kt. III

řitaia = kdo má širokou řiť. Kt
VII. 580.

řitky kuří = bradavice. Vvhl.
Mal. 47.

řitnice =- jelito. Fbc.

robař = miloxník rob, žen. Kt.
VIL .581.

robizňa = dělnice. Folp. a. 28. a.
Sr. roba.

robka = služka. Stará r. Naš.
XLIII. 99. 1. a.

robkat = pomalu robiti. Kt. VIL
581 .

róblék, róblík = roubík. Vyhl.
Děd. I. 134.

róblík = nezralá švestka. Autr.
i:U. — Sr. róblék.

róblovat = rohlíkem vázati (obilí).
Naš. XLIV. 71. 1. d.

róbnót koho kamenem = uhoditi.
Vyhl. Mal. 85.

robOtOVitý = pracovitý. R. lid.
Kt. VIL 581.

rohál = třírohv klobouk. Vyhl.
Děd. II. 120.

roháň = vůl s velikvmi rohy,
rohál. Kt. VIL 583.

rohél = rohlík. Folp. a. 24. b.

rohlata, slovo v dětských rýmo-
\ackách; snad místo rolata (role).
Vyhl. Ced.

rohlék = rorejs, je na módo (způ-
sob) vlaštovky. Naš. XLII. 79. 1. d.
U Rart. rohlík.

róhnót co kam = hoditi. Spč.
()3. R. párkc (uzenky) do vody.

rohel — co má podobu rohu.
Chrust má r-ly. Kt. III.

roholec = vějíce. Ostrav. Kt.
III.

rohula = kverlačka, Kt. VII.
.585.

rohulan = rohatý vůl. Kt. VIL
585.

rochál = veliký koláč (vdolek)
z čc"rné mouky mazaný povidly n.
hruškami. Kt.' VIL 585.

róchanec = róchnutí, bouchnutí.
Kt. VIL 585.

95

rojař = kdo hlídá roje. Kt. VII.
585.
rojovnice, rojnice = nádoba, do

které se chytají roje. Kt. VII. 585.

rok. Hdo se do dvacátýho roko
nic nenaoči, do třicátýho ničem
néni a do šterecátého nic nemá, co
jepochlapo? Kř. Roz. 84.

rokytno = močál. Kt. VII. 587.

rompóche, ropóche = kadlátky

dlubatkauii nakažené. V\'hl. Mal.
105.

řonditse = vysmí\-ati se. Kt. VII.
ISTii.

ront. Hlésta dělá ve mně ront
(rámus, zmítá se). Naš. XLII. 14!».
1. c.

rontit = runtit, dělati rámus. R.
na koho = naléhati. Spč. (i8., B\s.
Fiií. lí-j.. 250.

roskoruška = druh konopí neroz-
kvitlého. Vz Vvhl. Děd. II. 21(i.

rosňáček = rosnice. Přer. Kt.
111.

rosňák = holub rousňák. Kt. VII.
5(S,S.

rosný. R. tráx-a za rosy žatá.
Kclk. II, 40.

rosovník dlholistý, rostl, ovcím
velmi škodná. Kt. Vil. 589.

rostený, rostlý věneček (z čer-
stvého kvítí). Vvhl. Prus. 45., Hrb.
Obr. 2.S.

roste = nastojte. Běda na rosto!
Zlín. Kt. III.

roščikat. Tak roščigaly se ty stro-
mv (rozlámah' se velikou úrodou).
Kaš. 120.

roškula, rozkula = kráva s čer-
nvmi rohv a bílými konci. Kt. VIL
589.

rošt = sloup uprostřed hospody,
podpírající trám\-. Vvhl. Děd. II.
Uil.

rota = rúta, fumaria offic. Naš.
XLIII. 49. 2. b.

rotyka. Rotyku dělati = vzpou-
zeti sr. rotiti se. Folp. b. 18. a.

roubovat = roublem vázati. Olom.
Kt. III.

rouchat, rouchnout = udeřiti,
bouchati. Kt. III.

řoukat, řúkat se - houkati se
(o svini). Kt. III.

rovášík = rováš. Kt. VII. 592.

rovenek = rovina. Vyhl. Slz. 386.

rovník = vrstevník. U Bart. rov-
luik. u |ungm. jen společník. Strážn.
na M-ir. List. fil. 1909. 313.

rozbabulovat se = šátek s hlaw

sníti. ICt. \'ll. 1370.

rozbácaný = rozjedlý, břichatý.
Ti) ]r r-n;i roba. Vyhl. Ced.

rozbácat se = rozežrati se, mnoho
jísti. Kt. VIL 595.

rozbalit také = rozvaliti. Chalupu
r. O.trav. Kt. III.

rozbarúchaný = rozkmotřený. Sú
spolem cosi r-ní. Folp. a. 47. b.

rozbéchaný = rozbácanv. Kt.

VII. 595.

rozblinkat se. S věže r-kal se umí-
ráček (nizklinkal se). Mršt. Ves.

VIII. 34.

rozblptaný = na měkko rozva-
řený. V\hl. Ced. R. brambory. Kolk.
I. 10. Sr. blptat. U Bart. rozbíhaný.

rozbrblaný = rozbručený. R. ko-
stelník. Mršt. Ves. VI. 13.

rozbrchat co= rozšťárati, v ne-
pořádek uvésti. Kt. VIL 596.

rozcarpat = rozchvtati. Kt. VIL
597.

rozcejpaný = vyšplíchaný. R.
voda. Mršt. Ves. I. 377.

rozčepec, rozščepec. Mám jenom
tři r(.)zčepce (děvčata). Vyhl. Ced.

rozčesák = hřeben na rozčesá-
\-ání \hisu. Hořen. 297.

rozčesnutý. R. kráva (která má
některé kosti zadní \-\-mknuté. V\'hl.
Ced.

rozčiknút, rozčignút sa = rozščig-
nút, rozčísnouti, roztrhnouti se.
Krm. Obr. 99., Kt. VIL 597.

rozčipka, rozščipka. Só tam samé
rozčipke = samé ženské pokolení.
Spč. 15. Sr. rozčepec.

rozčísnút. Světlo rozčíslo stmělý
obzor jeho ducha (roztrhlo). Kldu.
93. Sr. u Bart. rozčesnút.

rozčitadlo = říkadlo. Kt. VIL
.597.

rozčurchat, rozčuchrat = roz-
čechrati. Ostrav. Kt. III.

96

rozdává = křiklo un. Kt. III.

rozťavený = rozdává; ctevřenv.
Kt. III.

rozdepsit = rozdeptati. L;iš. Kt.
VII. 5í)8.

rozdrapa = neustrojená ženská.

Kt. \'\i. rúm.

rozdudec = bažanka (rostl.). Je
proti nizdutí krav. V\-hl. Mal. iTl.

rozdúchat = rozdmvchat. R.
oheíi. Kt. III.

rozehnutý. R. haluze. Hrren. IJ.

rozeřríót = rozříznouti. Ostra\-.
Kt. III.

rozesmátý. B\-l r. jako v hod\-.
Hrb. Ded. liGO."

rozepchat = rozpíchati. Ostrav.
Kt. III.

rozešlý. Kráva na zadek r-šlá =
šantaAá. slabá, nemůže chodit. Kt.
VII. (U)!.

rozežranec = žrout. Vvhl. Alb.
76.

rozfíkaný --= rozházený. Fbc.

rozfrajmářit statek = promarniti.
Uh. Brod. Gl.

rozfrentačit. Dražbou něco r. =
rozpnclati. Hlavn. Kr. 9.3.

rozfrfnit = rozpiplati. Kt. VII.

GOL'.

rozgábit, rozgébit = do kořán
<)t(\-riti. Kt. VIL G02.

rozgajdaný gajdoň. Vz gajdoň.

rozglábaný = roztrhanv. R. noha-
vice. Hrb. Děd. 39.

rozglábený = dokořán otevřenv.
Kt. III.

rozglajdat = v3'-šmatlati. Olom.
Kt. III.

rozhádat se = do hádkv se do-
stati. Kt. III.

rozhomkat ^ rozhoupati. R. zvon.
Vyhl. Děd. II. 23. Sr. homkat.

rozhon. V prostindku lodi jist r..
na nrmž se muže lávka umístiti.
Vvhl. :\IaI. 124.

rozhongat koho ^ rozhoupati,
rozknlť-bati. Bys. Fig. 2 1 (i.

rozhonky = hody, které si udělá
néknlik karamádii v některé cha-
lupě. Na Hané: rozlezlá. Kt.VII.
003.

rozhorat = státi se melancho-
lickým. Ostr. Kt. III.

rozhrbócet = p<Sramctiti. Ta-
ko\é hanácké pcetn be rozhrbócel
celo Prahu. Kř. Rez. III. 1 1.

rozhřebat = rozhrabati. Ostr. Kt.
III.

rozhrna == marnotratník. Kt. III.

rozhunkat = rezhnupati. Kt. VII.

1)04.

rozchlachunit se nad čím = roze-
smáti se. Ostr. Kt. III.

rozchlaštit = roztlouei. Ostrv. Kt.
111.

rozchlópaný = neučesaný. Vjhl.
Ced. \'/, \ Bart. rozchlupaný.

rozchluštit se. A voda se rozchlu-
štila =^ rdzstříkla. V^-hl. Kr. 47.

rozchňápaný = rozbitý. Vidijó,
jak všecke hrnce s mlíkim ležijó
r-ny na zimi. V^^hl. D. 154.

rozchříbit se = jako keř vzrůsti,
se n zle/iti. Ostrv.' Kt. III.

rozchutěný. Byli velice r-ni a ne-
chtěli (lit domů). Horcn. 197.

rozchybat = rozházeti. Seno po
lúce. Ostr\-. Kt. III.

Rozinka, vz vachetkový.

rozjairit se = dostati jámu, ote-
vřít se. Ostr. Kt. III.

rozjapat = rozebrati. Ostr. Kt.
III.

rozjavit = otevříti. R. hubu. Kt.
III.

rozjedlý také == bujný. Kt. III.

rozjeřabacený = rozcuchaný. R.

vlasw Spě. 100.

rozkatěný = rozzlobený. Byla
všecka r-ná. Krm. Obr. 25.

rozklábený = otevřený, odhalenv.
Kt. \II. (i(»5.

rozklábít = oteviíti, odhaliti. Kt.
Vil. •lt)5.

rozklasit se = dostati klasy. Žito
.se r-l.i. ()>tr. Kt. III.

rozklátit co \ařechou = rozmí-
chati. Ostr. Kt. III.

rozkieštit = rozestříti, nastaviti
(aby st' něco chytlo). Ostrv. Kt. III.

rozkmásaný = roztrhaný. Chcdit
r. B\s. ^'l s. 5;'>.

rozkombélat = rozhoupati. R.
z\dn. Kakl. 30.

97

rozkonářit se = rozvětviti se. Kt.

\'I1. litXi.

rozkorósaný = kdo má dlouhé,
rozcuchané \la-^y. Autr. 130.

rozkoš = hranice dvou luk. Oítrv.
Kt. III.

rozkosat = rozplésti. R. vlas v.
O.^trv. Kt. III.

rozkosiat = rozšmatati. R. botv.
Ostrv. Kt. III.

rozkořípanec = rozcuchanec. Hrb.
Dt. isit.

rozkořipaný = rozcuchaný. R.
kluk: měl vlasv r-né jak mandel.
Hrb. Dt. 24., Ďěd. 98.

rozkrát = rozkrojiti. Las. Kt.
VII. f,(i7.

rozkřJbit se = rozmnožiti se, ob-
nožiti -!■. Kt. VII. (307.

rozkutat = rozrvti. Folp. b.
IS. a.

rozkypat = rozkapati. R. omáčku
po stiile. Ostrv. Kt. III.

rozkyslý = rozespalv. Kt. VII.
(iOS.

rozlezlá, \z rozhonk\-.

roziúčený. My jsme už r-ní = už
sme se rozloučili. Hořen. 165.

rozlúchaný = rozmočenv. R. bota.
Kt. VII. (idf.

rozmarasít, vz marasit. Slez. Kt.
111.

rozmarastit = rozbiti. Kt. VIL

<51il.

rozmarýn. Za stará splétaly jsme
se v rozmar\m (mnoho praménků
na hlavě) a děti v zahrádku (tři le-
líkv otočily se kolem hlavv). V\hl.
Ced.

rozmarynka = jméno krav. Vvhl.
Mal. 1-2S.

rozmisat, rozmíšat = rozmíchati.
Folp. b. 18. a.

rozmňáganý = rozmačkám'-. Kt.
VIL (ill.

rozmňágat= rozmačkati. Kt. VIL
tíll.

rozmrvený = neučesaný. Hrb.
Dt. Kil).

rozmrvit. Ať to všecko nerozmrví
(mandele nerozcuchá). Vyhl. D. 154.
Vz mrviti.

rozombrada = rozumec. Hlavn.
Kv. '2'>. \ liart, rozumbrada.

rozpačitý = kdo mnoho mudruje.
Kt. 111.

rozpalundovat = odpalundovat.
Kt. VIL (ii.;.

rozpchat = rozpíchati. Slámo r.
Hoch. !i(i.

rozpitý sedlák. Slám. Lys. 108.

rozplantat = rozbaliti, rozmotati.
Šatku r. Spě. 149.

rozplazený. Chodí tací r-ní. Vyhl.
Prus. <i7. \'z v Bart. rozplazit.

rozplesknút. Deska pádem všecky
rozpleskla = rozmačkala. Vyhl. D.
43.

rozplpat se = rozvařiti se. .§iškv
se r-h-. i;t. III.

rozpostírka = podestlaná sláma.
Ostr. Kt. III.

rozpoutivý člověk = náruživý
})outník. Hlavn. Kr. 74.

rozprcanec, rozprckanec = kdo

pořád prcka, prcá, prdí. Kt. VII.
61().

rozprckaný, vz prckati, prcati.
I\Iá r-uou mandu. Kt. VIL (516.

rozpřež = spor. To je r. mezi ni-
ma. Kaš. 96., 113.

rozproutitse = proutí dostati. Kt.
III.

rozpružlt = roztáhnouti. Ostr. Kt.
III.

rozpučit = roztrhnouti. Silným
táhnutím bvl rozpučen ohavně. V\hl.
Děd. II. ()'7.

rozrácovat se = rozděliti se. Ně-
kolik chlapcii se rozrácuje. Vhl. D.
106. Vz rác.

rozrachovat = rozpočítati. Ostr.
Kt. III.

rozranit se = rozedníti se. Kt.
III.

rozřeknút se = rozpovídati se.
Kaš. 9(5.

rozřezanina. Vyhl. Prus. 75.

rozříšít = rozšířiti. Ostrv. Kt.
III.

rozrouchat se = wkynouti. Kt.
III.

rozruchat = roztlouci. Ostrv. Kt.
III.

7

98

rozrutit, vz rozrúcat, sbořiti. Kt.
VII. (il8.

rozrýmovat se. Jakmile se děti
rozrýmiijí (počncm dělati rýmy, rý-
movati). Vyhl. D. 77.

rozšk rabovat se = rozkíikovati
se. Fix.

rozskřípat také = rozdrtiti. R.
něco mezi prsty. Kt. VII. (318.

rozsocháč = něco rozdrchaného.
Vz Kt. III.

rozsochatý také = rozdrchaný,
načechraný. R. hlava. Kt. III.

rozstřapatěný = střapatý, roz-
cuchaný, neučesaný. Kt. VII.

rozŠObOlit = rozetříti. Na Hané.
Kt. VII.

rozšprntat = bryndaje pokaziti.
Smetanu r. Kt. III.

rozšprtat = rozhrabati. Kt. III.

rozštěrec = skřipec. Kt. VII.

roztáčka. Tam bylo roztáčky =
(mnoho práce) ! Uh. Brod. Gl.

roztentovat = roztahati, promar-
niti. Ivt. III.

roztočilka = devaterník, rostl.
Kt, 111.

roztomanitý = velmi rozmanitý.
Kaš. -").").

roztonejmilejší.R.Mando!Kt.IlI.

roztopěkně prosit = přepěkně.
Krm. Obr. (J2.

roziopit = roztaviti. Folp. b. 18. a.

roztopodivný. Bys. Fig. 105.

roztopýřit. Vz pýřiti. Kt. VII.

roztřapkat = roztřepati. Olom.
Kt. 111.

roztřásnit dřevo na konci = roz-
ítíi)ali. roztiepiti. Vyhl. Děd. I. :$4.

roztřepenec = člověk neučesaný.
Olcm. Kt. III.

roztřísnót se = roztrhnouti. Krá-
va se mu roztřísla. Vj-hl. Alb. 25.
Cf. rozčísnút.

rozum = paměť. Na starost' vše-
cinko tlačí se do rozomo. Naš. XLIV.
102. 1. a.

rozvalenec = povalovač. Kt. VII.

rozvalený = rozbitý. Vojto! váš
Josef má r-ný čelo. Vyhl. Ced.

rozvelec = rozpustilec. Vyhl. D.
57.

rozveiý = rozpustilý. V\hl. Děd.
II. 22:5.

rozverbuvat — rozděliti. R. své
jmění. Mršt. Ves. IX. 24.

rozverně = vesele, rozpustile.
Děti r. na líižko se chystalv. Mršt.
Ves. rV. 78.

rozvernosf = bujnost, rozmaři-
lost. Bys. !t.'5. Tance prudké tančily
se málokdy a za pozdní rozvernosti.
Hlavn. Kř. 29. Vz v Bart., Kt. líl
rozvera.

rozverovat. Kd^■ž hoši rozverují
(se vztekají a p.).'Hrb. Dt. 1.58.

rozviřenec = rozpustilec. Kt. III.

rozvířit se = rozpustilým se státi.
Kt. III.

rozvitřit koho = pobouřiti, roz-
čiliti. Vvhl. Děd. II. 224.

rozvršit = rozhodnouti, v\svět-
liti. Oslr. Kt. III.

rozvrtat =- roz.smýkati, zničiti
Kt. III.

rozvydat = roz vdáti. Dcer\- na
grunty r. Ostr. Kt. III.

rozvýš. Na r. hučeti, zpívati =
silně. Folp. b. 18. a.

rozzíblý = rozmrzlý. R. země.
Kaš. !m;.

rozzibnút = rozmrznouti. Na tři
cóle r. Kaš. 96.

rozžbrundat = rozbryndati. Kt.
III.

rozžik. A b\'lo již narozžiky (stmí
\-alo se). Kielu. 86.

rozžvachtat se = rozpovídati se.
Kt. III.

roždžina = roští. Folp. a. 28. b.

rožek =-- rohlík (brambor). Krm.
Obr III.

rožežliraný = rozpustilý. R. kluk.
Vjhl. D. 156.

roženec také = roh (kozy atd.í.
Chytit kozu za r. Kt. Vil."

rožének u kosy = dřevěný prut.
Kaš. 96. U Bart. r-ky = ďře\ěné
vidle senné.

rožíhačka m. rozžíhačka = sirka.
Kt. VII.

rožka =- zvi. sváteční čepec dívek.
V Podluží. Kt. VII.

róžkovaný = rohovíte zdělaný.
Kt. VII. 1.577.

99

rubačství = porážení a kácení
dříví. Kt. VII.

rubanisko = paseka. Folp. a. 29.
a. Si", mbiskt).

rubínka — roubení? Srnrtonoško,
kdes tak dlouho byla? U studánky,
u rubínkv ruce sem si myla. Jurs.
Cit. II. 27. (Gl.).

rubiskO = místo v lese, kde se
právě stromy porážejí. Folp. a. 28. b.
Viz rubanisko.

rúbl = roubík; roup; puchr. Kolk.
II. Hi.

ručata = nehezké ruce. Kaš. 51.,
52.

rufiácký člověk = práč. Ostrav.
Kt. III.

ruchat = ničit; práskati. Ostrav.
Kt. III.

rukovidlO = rukojeť u lávek přes
putnk. Vyhl. Ced.

rula také = trouba, hlupák. Kt.
VII.

rumigat = přežívati (o krávě);
při jídle mnoho žvvkati, žráti. Kt.
VII.

rumka -^ sklenička na rum, Kt.
VII.

rumovisko = rumiště. Vvhl. Kr.
17.

rumplíček, rumpík = sklenka.
Vezunkl (vj-pil) i~umplík kořalky.
Vyhl. Alb. 48. Dé (dej) mně ješče
rumplíček slihovice (slivovice). Naš.
XLIV. 47. 1. Vz násl. stupeček.

runt = rámus, křik, hlomoz.
Vyhl. R. 72., Hl. 40. To byl r. na
dědině. Vyhl. Ced.

řup = sedlák (opovržlivě). Autr.
131. Ten ředitel ie takový ňip.
U Brna. Gl.

rúpy = puchry. Slez. Kt. III.

rus. Potom pojídali každý rusá.
Mršt. Ves. II. 477. Sr. rusel (ryba)
u Bart.

rušanina = oranina. Slez. Kt.
VII.

rúšat boty = chůzí po mokru ka-
ziti. Kaš. i)G.

ruŠCC = krušec (soli). Olom., Kt.
111.

rušňák, rušňář = kdo řídí rušen,
lokom(iti\u. Kt. VII.

růža, růžená = jméno krav. Vyhl.
Mal. 128.

růžencula = nevěstka. Slez. Kt.
III.

rybář modrý = ledňáček, r. černý
= skorec vodní. Fbc.

rybina také = rybí maso. Folp. a.
2S. b.

rybinka = druh hrušek. Kt. VII.

rybůvky = druh hrušek. Vyhl.
Prus. 55.

rycipán = čert. Přijel k ní r.,
z pekla rodem jeden pán. Vyhl.
Prus. 65.

ryčnost' = dryčnosť, rychlosť,
hbitdsť. Kt. III.

ryčný = drvený, čerstvý, rychlý,
hbitý. Kt. in.

rýhatse = dostávati rýh\',pukati.
Kt. III.

ryjojda = jméno koní. V\-hl. Mal.
127.

rylka = rulka, žlábek. Kt. III.
21 (i.

rýna = žlab pod střechou. Fix.
V/, rena.

rýnskula, rýnskůvka = papírový

zlatý. Ostrv. Kt. III.

rypáček. Kordulka byla vzadu
v r-čky nabírána. Kt. III.

rypák = kdo se v něčem (v jídle)
rýpá. Folp. a. 29. a., b., 18. a.

rýv. Chci dva funty (masa), ale
od rývu (od ocasu?). Hrb. Děd. 287.

ryzák = druh vína. Mršt. Ves. I.

;n:;.

ryžovatý = rvžatý, co má ostré
hrany. Ostrv. Kt. III.

ržica = druh trávy. Opav. Kt.
III.

s.

sactví = dohled při zabíjení do- sádlit se = sedati, posazovati se.
b}tka. Vyhl. Ced. Viděla, jak se vedle vás sádlím. Kř.

100

Str. 17. Hosté sádlili se za stůl. Rá-
čijó odpustit, že k nim se sádlíme.
Naš. XLIV. 14. 1., XLIII. 100. 1.
c. Hcch, 77.

saduvka = sodovka. Spč. t)2.

safraholský Hanák. V\hl. D. 11.5.

sak = černý ženskj'^ pás. Kt. VII.
— Ani tak, ani sak = ani tak. ani
jinak. Kt. III.

sakolent. To só ti s-ti! Bvs. Fig.
250.

sakovina. Drží to jako s. (pevně).
Olom. Kt. III.

sakrhoris! Výraz údivu. Bvs. Fig.
2«.

sakrovec = kdo pořád sakruje.
Budeme mět pokoj od tebe, tv sa-
krovče? Vyhl. D. 141.

sakry. Ůž je f sakry = zmizel.
Kaš. 44. Set sakril do něho bije. Kaš.
83.

sakS = druh holubíi. psa (Gl.). Kt.
VII.

sálacko =: poodrostlé ssele. Kt.
VII.

salajna = místnost, kde v\Tábějí
salajku. Kt. VII.

salašnický. S. náčiní. Kt. VII.

salašnik = vlastník salaše. Krm.
D..1. 11.

sámek. Budeme jísti brambor\' se
sámkem (samy). Na Vsacku. Kt.
VIL

sameček = malá, úhledná osmin-
kiA á nádoba ze skla s úzkým hrdél-
kem. Mršt. Duš. 103. (48. ,71., 102).
Napil se ze s-čka. Ib. 45.

samoleze = lejno. Fl.\.

samopalka. Puška s. Slám. Lvs.
9-J.

samorodý. S. víno = samotok.
Kt. III.

samson. Hledí jako s. (škaredě);
\'eliký červený brambor (nekazí se).
Kt. VII.

samšík = spodní sukně. Kolk. II.
40.

sáňka = cesta ujezdéná saněmi.
Kl. VII.

sanutka = ryba. Hrb. Dt. 45.

sasnovaí se s kým = tahati se. Kt.
VII. Sr. casnovat.

satonit K-'-li', = tvrati, dusiti.

Vyhl. Děd. I. 143., Vyhl. Ced. Pře-
letěla (čaroděinice) do Uher a sato-
nila \v\ Vyhk D. 158.

savič = rvba. Hrb. Dt. 45.

sázenice. Panská s. (na rvbví =
rybník. Kldu. 122.

sazený = oddanv čemu: plnoli'tv.
Kolk. II. 40.

sbahnót si, zbahnót si, vz bahnút.
Olom. Kt. Vil.

Sbiiiovat = rvchle snášeti. Olom.
Kt. III.

sbilko, zbilko = stéblo. Žeto po-
klókle (kroup\), že zostale jenom
sbilka. V\-hl. Alb. 85.

sbíračka, odbiračka = vřed. Kt.
III.

Sbíranina = sebrané věci. Vyhl.
Kr. 24. — S. = podbíranina. Kt.
VII.

sbiřrrovat, zbiřmovat ki ho = zbíti.
Kt. III.

sblafnóí, zblafnót =-- shltnouti.
hltavě snísti. Kukačka to sblaíne
jako nic. Naš. XLII. SO. 1. c.

sbrčený, zbrčený = zbrklý. IMluvíš,

jak sbrCené š\"( o. V\'hl. D. 58.

sbrnčit, zbrnčít koho = pomásti,

zbrklvm učiniti. Kt. VII.

sbudovat, zbudovat = nastřádati.
Kt. III.

SCák = pramének krve, kaluž
kr\-e. Vyhl. Ced. Vz domatičkovat.

scaleria = netýkavka (rostl.).
V\hl. Mal. 112. — S. = kořalka.
Kt. VII.

seance ~ poscané pleny. Kl. 111.

scanda = kdo se postává. Kt.
VII.

scanik = dul u hnoje, kam scanky
z chléva a dešťová voda stékají. Na
Hané. Kt. VII.

SCankář = soukenník (že uží\'á
k ii-meslu moči). Kt. III. ■

scechtovat co = tíži jeho v ruce

odhadovati. Slez. Kt. VII.

scikánit = ošiditi. Kt. III.

sczirý -' čirý. Nár. vest. V. 10.

ŠČirky =- stěrky. Kt. VIL

scochaný = scuchaný, týraný.
Bel sem tehda hléstó tak sccchané.
Naš. XLII. 2. a.

SCOle, pl. = moč. Ostr.v Kl. III.

101

SČapkat = trochu smetany na
máslo stlouci; je-li jí mnoho, říká se;
stloukati. Val. Kt. VII.

sčerbák = bodlák. Vvhl. Mal.
112.

SČeřiČky = druh jabUk. Hrb. Obr.
265.

SČet = sčítání. Kt. III.

SČiČka = třapec. Kt. VII. 1380.

SČihle = rybka. Ces. 1. VI. 583.

SČikat větve = olamovati. Ces. 1.
X. (i.-).

SČípalka = křížala. Val. Kt. VII.
i;)S().

SČOChnÚt se = sčuchnouti, sejíti
se. A dež -me se tak sčochle. Kř.
Roz. II. 207. Sčochnem se ve vi-
nárně. Spč. i4.

sčúplý = vyzáblý. Kt. III.

Sdáti = zpět dáti. S. z rvnského.
Opav. Kt. III.

Sdivěle, Zdivěle = udiveně. S. něco
p()\idati. Kt. III.

sečkárna = řezárna. Kt. III.

sečkovat — sečku řezati. Kt. VII.

sedačka = hokvnářka. Opav. Kt.
III.

sedačky se klouzat (sedě). Mršt
Ves. II. 3!»4.

seďák = druh knoflíků. Hoch.
20!».

sedánka = sedadlo. Kt. III.

sedlý = chtivý. Néso na pi^•o
sedle. Kř. Roz. II. 206.

sedmák = tatar ze sedmi vrbo-
vvťh prutu. Vyhl. R. 46.

sedmeřice = mlácení v sedmi.
Vvhl. !). 173.

sed':riihlásek. Na Mor. také; deva-
terník, pn smýkač, vyščeřák. Kt.
VII.

sedmikročka = tanec. Hořen.
334.

sejatek = sňatek. Kt. VII.

sejatý = sňatý. Slez. Kt. VII.

sejdený, sejitý = sešlý. Kt. III.

sejitá == schůze; místo schůze.
Večer byla sejitá. Vyhl. Děd. I. 95.
Zétra se bude prodávat otava, se-
jitá jak obyčejně. Vyhl. Ced.

šejka = kráva sivá. Kt. VII.

sejko = hnduška (pták). Kt. VII.

sek = mýtina. Kolk. II. 40.

sekáčky = dobrv. To je s. pivo,
Kt. III.

sekavec = čík (r\'ba), piskoř. Folp.
b. I.s. a., Vyhl. Mal. 126.

sekera. l'dělal tam sekero = dluh.
Spě. 107.

sekeráš = kyrysař. Kt. VII.

sekernice = hrubá ženská. Kt.
VII.

seknutý = napilv. Pitím s. Naš.
XLII. 27. 2. c.

sekotat = cvakati, skřípěli (zubv).
Kt. III.

selo, selce = pole, statek. Kt.
III.

selungat se = toulati se. Val. Kt.
VII. I3S().

semelo = semel, semela, špaček
(hrací). Kt. VIL Z lat. semel. bis.
Mal.

sesniši = semýško. Kt. VII.

sem kaj = sem. Kt. VII.

SenČeSkO = synek. Vyhl. Mal. 16.

senega = jméno krav. Vyhl. Mal.
128.

Séparcha = míšek. Násep do sé-
parch.' kafra. Naš. XLIV. 39. 1.

sepsút = popsout. pokaziti. S.
kůže. Vvhl. Kr. 68.

sera

síra. Naš. XLV. 157

Serečník = schránka na sirky (zá-
palky). Vyhl. Ced. Vz sirečníl<.

Serkovňa = továrna na zápalky.
Vyhl. (\d.

serovátečný. S. polévka. Vyhl.
Děd. I. 45.

sesáňkovat se =^ na sáňkách se
\U7A{\. Kt. III.

Sésat, Sésnót = nahlížeti, nahléd-
nouti. Sésno na dvůr. Hoch. 83.
Stará ta bode sésat. že ... ; Do
(jdu) dom, sésno na nebe; Já vám
do teho sésno; Sésnót do novin; Je-
nom do teho sésnete. Kř. Roz. I.
14., 26., 82., 90., 116. Sésno tam
a viza, že. Kř. Roz. III. 319. Sr.
sýsnút, nasýsati, nasésmit.

sesésti se = sesednouti se. Laš.
Kt. VII.

sestrnožit = slátati. Kabát s.
Slez. Kt. VII.

seškrábat se = zdvihnouti se.
Příb. Kt. III.

102

seškrknót se s kým (se sósedem)
= piihádati se. Vyhl. Mal. 87.

seškvrčkovatět = stáhnouti se.
Niť, kd\"ž se piekroutí, s-tí. Zlinsk}\
Kt. VII.

sešmarovat = zorati. Val. Kt.
VII.

seŠUŠkat se s kým = smluviti se.
Slez. Kt. VII.

sešu vířený = zkřivený. Kt. III.

setmívka. B\lo na setmí vce (již
se stmí\'alo.) Kldu. 86.

sezdaný s kým, s čím: s fajó. Kř.
Ru/. .")(). Sr. sezdat.

sezúkat koho = vyzoukatí mu.
Kt. V 11.

sežibrovat = snísti. Kt. III.

sežit se éeho = dožiti se. Ab5'ste
se toho ^C7Á\\. Vyhl. Prus. 57.

Sfukarovat obilí = vyčistiti (mlýn-
kem). Kt. VII.

sgabat, shabat co = pobrati. Kt.
III.

Sgarby = svršky, majetek. Kt.
III.

Shabrovat == nemotorně spad-
nouti. Kt. III.

sházka = obilí z perný na humno
složené (asi 30 snopů na tři posady).
Opav. Kt. III.

shazovat co komu = vyčítati. Jak
mu shazovali, že ten óřad přijal.
Vyhl. Děd. I. 68. Také = srazovati
koho z něčeho. Vyhl. Ced.

Shiavec, vz zhlavcc. Naš. XLIII.
128. 1. d.

Shiídoň = kdo shlídá, škaredě
hledí. Kt. III.

Shlodek = zakrsalý člověk. Kt.
VII.

Shniloš = lenoch. Vyhl. Kr. 88.

Shnilý, zhnílý =- lenivý. Ten má
na nindliní zlmiló nemoc (nerad se
modlí). Xaš. XLIV. 148. 1. b.

Shodnót se komu nač = hoditi se.
Přece se mu truhla na něco shodla.
Vyhl. Alb. :$.5.

Shólit. Chtěl si krávy shófit (shou-
fit. dohromady sehnati). Vyhl. 1).
Hi.j.

shonek = vývějkx . ple\ný prach.
Kt. 111.

Shorcovat = shroutiti se po něčem
hrbolatém. Val. Kt. VII. 1381.

shořeniště. Slám. Lys. 275.

shranělý, shranéný = setlelý. zvě-
tralý. Kt. VII.

Shrbaceně na kole sedět (přihrble).
Kř. Roz. II. 75.

shumplovat co = nedbalostí zka-
ziti. Kt. 111.

SChamlat = hltavě snísti. Kt. III.

schapnosť = žravosť. Kt. III.

SChapný = žravý. Kt. III.

scházení. O pohřbích zvoní se na
s. (zvoní se prepus). Vyhl. Ced.

schlámat = schamlat. Kt. III.

schlopit = sklopiti. Kt. III.

SChluba také = vychloubač. Hrb.
Dt. 42.

schod = žebřík k půdě (má prkna
místo špruslí). Kt. VII. 1381.

schopit co = pochopiti. Autr. 31.

SChOvaj = uschování. Dal to do
s-ja. Kt. VII.

schráněný. Ještě bvla s-ná (v ne-
dělích). Kt. VII.

SChrunutí = sklesnutí, v náhlém
s. těla. Mršt. Duš. 108.

SÍbelní = sídelní. S. město. V\hl.
Děd. I. 103.

Siberija = Sibiř. Kolk. II. 40.

Sihiovatina = mokřina. Laš. Kt.
VII.

sihiovitý = plný sihel. Kt. VII.

sikavka = stříkačka. Laš. Kt.
VII.

Sikorka = ovce, mající kolem očí
červenavé pruhy na způsob křídel.
Kt. Vil.

SiliskO =^ veliká síla. Ale s. měl
vám hrozné. Kald. 30.

Silno = silně. Cosi mu plesklo
přes tvář tak silno. Kř. Roz. II.
3:;2.

silnoch, silnuch silný člověk.
Kt. III.

Silva -- imeno koni. Vyhl. Mal.
127.

sípěna = ženská osipělá, ochrap-
tělá. Kt. VII.

Siploň -^- kdo sípá. siplivý. Kt.
Vil.

sírba = nějaký strom. Vj-hl. Mal.

100.

103

Sirečnik = nádoba na sirky. Bys.
Fig 92. V Bart. sirečnica. Sr. se-
rečník.

Sirka = druh jablck. Kt. VII.

Sirobně. B\lo mu tak s. \- duši.
Prois 10.

Sirokúvka = jablku veliké, čer-
vena, sladké. Kt. VII.

Sírvótka = sirotek, naháč. Kt.
VII.

Sisa = koniklec. Kt. VII.

Sivaé = trhati kvítí. U Opavy.
Kt. VII. i:'.81.

Sivjolka, Sivjunka = syrovátka.
Ostrv. Kt. III.

Sivoš = sivoň. Kt. VII.

Sivula = sivá kráva, Kaš. 53.,
Kt. VIL; hruška. Kt. VII.

Sjem = sněm. Kř. Roz. II. 27.

skaČTio ^ skočmo. Kt. VII.

Skapalína = zdechlina. Hořen.
21S.

Skaplina = co je na skapání,
herka. Kt. III.

Skarby = zgarby, staré předměty
\' dnmácnosti. Vyhl. Ced.

skarpat = sešiti. Míst. Kt. III.

Sképra (z k\pra) = svižně, pyšně.
Morák chodí sképra jak panna.
Vyhl. Mal. 122.

sklad = prostředek pole, kde
brázdy na sebe se naházejí, skládají.
Na skladě neroste tak obilí jak
jinde. Vj-hl. Ced,

Sklap " = sldop, díra. Kt. III.

sklapnut = nakloniti se. Květina
sklapla na lť\-ou stranu. Kt. VII.

sklenářský. S. hůl = rovná, v}--
soká hul, dole okutá. Bys. Fig. 301.

sklenky = druh jablck. Vyhl.
Prus. .")."(.

Sklokočatěný = schoulený. Autr.
i;ii.

sklonit děvče = zmrhati. Kt. VII.
13ř<2.

Skiznút =-- sklouznouti. Ces. 1. VI.
.■)<s.j., Kt. III.

skočec = netykavka (rostl.). Vyhl.
Mal. 112.

skoček = samec (býk, hřebec).
Kt. III.

skokan = žába. Vyhl. Děd. I. 10.;
žába zelená, rosnička. Kt. VII.

skokýcat = skákati. Kaš. 34.

skolek, skolec = zbytek štípy,
z níž se dělaly posvětv, Kt. VIL;
kul, obušek. Kt. III. "

Skómačka = zkouška. Bys. Fig.
2.') 1 .

skopnútřepu = prohloupiti. Kald.
:i.

skorúcno ráno = časně z rána.
Krm. Obr. 130.

skorší = dřívější. Kt. III.

skosňák = kosná pažina. Laš. Kt.
Vil.

skotit, vz kotit.

skovalka. Ty hrušky nejsou na
s-ku = na uschování, nedají se
držeti. Vj-hl. Ced.

Skrajky, vršky = skrojené vrchy
řípw cukrovky. Chodí se na pan-
skou na s. V\-hl. Ced.

skrápat = schroustati. Jablka s.
Kt. VIL

Skřečet. Kúra skřečí na vejcích
(sedí) ; \- nečas někde seděti. Kt. VIL
sápati se. Kt. III.

skřečka = kvočna.
skředylka = puklička. Přik. Nov.
112.
Skřekoň = ktikloun. Fix., Kt.

III.

Skřenec = ztrouchni\'ělé dřevo.
Klik. II. 40.

skřepnút = scípnouti. Kt. III.

Skřipkář = štoural. Fix.

skřítek, na Těšínsku: skřotek.
Vyhl. Slz. 211).

skřívat = bdíti Že pro ně do noci
s. urliude. Mršt. Ves. L, 376.

skrovat = skrojiti. Ostrv. Kt. III.

skrovek = skrojek chleba. Ostrv.
Kt. III.

skrslý ^ malý. F'olp. b. 18. b.

Skrsnút = zakrněti. Folp. b. 18. b.

Skršek. O Troubkách (na Mor.) ří-
kaji: Henka okřénka na skršku.
V\hl. I). 5:5. Význam slova neznámý.
V\hl. Ced. ■

Skručelý = skrčený. Kt. VIL

Skřup. Má na mne s. (zkřesáno).
Kt. III.

skrut = polovice předena. Ostrav.
Kt. III. Vz skrutek.

skrutek bavlny = přadeno. Fbc.

KU

Skuhrák = skuhral, lakomec, Kt,
VIL

Skun = skon. Vzala s, (zemřela),
Kt. VII.

skupina = sloupek. Sčítal peníze
do skupinek. Mršt. Ves. I. 137.

Skuřaný = kožený. Kt. VII.

Skurka, Skura = kůže. V\ hl. Prus,

skůry = hudební nástroj, skiipkv?
Vyhl, Ced,

Skvičeřet se. Jak se skvičeřelo (na-
stal vcň. n, Vvhl. D, 1 •">:>.

skvrařenina, skvařenina = mícha-
ná vejce. Kt. VIL, Folp. a. 12. a.
Vz škvařenica.

Skýlka = skvvka. Kt. \'II.

skypka, skybka = skwa. Enem
po sk\-pce dostali okošt(<vat. Kaš.
Uii,

slabina také = slabý nápoj, Folp,
« 2.S, b,

Slabotina = slaboch, Kt, VIL

Sfabotka =- slaboch. Slez, Kt. VIL

Slaďák = sladovnický chasník.
Hoch. 7C.., Vyhl. Ced.

Sládek = jméno koni. V\-hl, .Mal,
127.

sladina, sladizna = sladkost, S.

iepy. Kt. III.

siadinka = sladká koialka, likér.
Bys. 1(;4.

Sladkovina -== sladina. Las. Kt.
VIL

sladký. Sladká záda = halena,
jejíž zadní díl b\-l z jednoho kusu
bez švu. Vyhl. Uěd. IL, 1. 81. —
S. žílv = prutv ze sladkého di-í\í,
lékoříce. Vyhl. R. 1(5.

slaměnka -= <šatka. Fol]). b. is. h.

Slamsko špatná sláma. Ostrv.
Kt. lil.

SlaniSkO ^ místo, kde se v zimě
zvěii syj)c; liz. lízání. Kt. 111.

slátat. Nimnhu se s. na niěiicu
žita (zm-ci). Zlinsky. Kt. VIL

Slatkavý (sladkavý) "= piisládlý.
Kaš. .Jl.. 5,2.

slečet kťjho = prosbami obtěžo-
vati. Kt. VIL — na koho = číhati.
A Torci slečele na nás za každó
hrodó; Panské dráb poiád na něm
slečel. Spě. 20., 66.

Slénovica = země jílová. Kt. VIL
i:iS"..

Slepačit sa = jíti po tmě. Folp. a.
27. b.. b. 18. b.

Slepačky = se zavázanýma očima.
Folp. h, 18. b.

Slepárna = ústav pro slepce. Kt.
VIL

Slepičák = koš, \- němž kvočnj'
sedávali. Ced.

Slepička = slepek na chlebě. Kt.
111.

Slepoň = slepoun. slepec. Kaš.
.•54.

Slezena = lenoch. Fix.

Sléznót = slíznouti, dostati. Jednu
(ránu) sem slezl. Bys. lil.

Slimák =- slivoň (nadávka). Kt.
III.

Slimatit se = stávati se kluzkým.
Opav. Kt. III.

Slinovačka = slínovitá půda, slí-
novice. Kaš. l.'5í).

slínovina = slin. Kt. II I.

Slipečka = koroptev. Spč. 76.

slivňák ~ slívový (švestkový) sad.
Kt. \11,

Slívotínek ^ jméno polní trati,
Vyhl. Ced. Na vxkrmení prasete (ku
sýpce) měl pastýř X^ měřice pole na
obecním slivotínku. V\"hl. R. ii4.
U Bart. trať.

Slobodňák = svobodný chasník.
Hrb. Obr. 80.

Slopák = piják. Folp. a. 29. a.

sloťácko = slota. Hořen. 248.

Slotácký = darebácký. Kt. VIL

Slotit. Dnes tam slotí (padá déšť
se sněhem). Kt. VIL

Sloužit. Tomu fojt sloužil = stál
za kmotra. Vyhl. Kr. 18.

slovena -^ jméno krav. V\iil. Mal.
I2.S.

Slovenky = těžké boty. Hrb. Dě_d.
•"i.'"). - S. ovce ze Slovenska. Fix.

Slovingři = Slováci. Bvs. Fig.

I4.S.

slovo = ])řípitek. Včel si podá-
\;uuc slova. Spč. 97. a j.

Slp sloup. Kald. 21.

Slučka také = teneto. Kt. VIL

Slunečko brouk na Mor. ještě: ba-

105

bulinka, liošák, klešč, škvor, škvo-
rek, vidličkář. Kt. VII.

Slupit se = rychle a kradmo ode-
jíti. Kt. VII.

služebníček = pHttilnv beránek.
Kt. VII.

slyšet. Na jaký mino (jméno) sle-
šíte (jak se jmenujete)? Kř. Roz. 23.

slza pána Ježíše (rostl.) kvete čer-
veně; s. pannv Marie zakvitá bílvm
květem. Naš." XLIII. 49. 2. b. "

smadlt, smedit = žízniti. Kt. III.

smanžárovat co = snísti. Vvhl.
Děd. I. c.r,.

smáti se. Naši páni smějó se ze
všeckyho; A z vire (víry) se smějó.
Naš. "XLIII. 101. 1. b.; XLII. 33.
1. c.

smaženec = smažené jídlo. V\-hl.
Mal. 142.

smekat. ^' tť^ bolačce mně smeká
(trhal. Vvhl. Ced.

sméknót co = sebrati. Bys. 127.
— Smekli sme sebó do Assisi =
rychle odešli. \'yhl. Děd. I. 6:'.. Vz
smýknouti.

smetat, smetat také = utíkati.
Kt. 111.

smetjna = zuna. Kaš. 54.

smiř, smiř = smíření. Jíti v s.
U Kojetína. Kt. VII.

smižlna = švihel. Kt. VII.

smňágat = smačkati. Strážn. Kt.
III.

smolák = člověk neobratný. Folp.
b. IS, b.

smoligat se = vrtěti, hnízditi se.
Folp. a. •")!. b.

smoligaťa = nešika, neobrata.
Folp. a. .JO. b.

smolipysk = smoligaťa. Folp. a.
30. b., b. IS. b.

smotlacha, smotlaka = nečisté

obilí. Kaš. '.»()., Bart.; nest\'da, opi-
lec. Kt. III.

smraďatka =^^ sírová lázeň, smra-
dávka u Buchlovic. Gl., Kt. III.

smradidlo = smradlavá věc; smra-
dák. Kt. \'II.

smradlena. Di ode mne, s-no roz-
koťípana. Hrb. Obr. 217.

smrček = houba. Kt. VII.

smrděnkář = kdo nosí smrděnky,
grackář. Kt. VII.

smrdí = bezkolenec (rostl.). Z ně-
ho se dělají smrděnk\- na vití obilí.
Vyhl. Mal. 112.

smrdlák =^ smradák. Kt. VII.

smrdipráca = komu smrdí práce,
lenoch. Fnlp. a. 30. b., b. 18. b.

smrdirobota = komu robota (prá-
ce) smrdí, lenoch, ^'z smrdipráca.

smrk. Na smrku = v podvečer.
Kolk. II. 40. Dělá od svitu clo
snu-ku. Uh. Brod. Gl.

smrkala = kdo pořád posmrkuje.
Kt. VII.

smrkota = smrkáč (Bart.). Hrb.
Dt. 37.

smrktavosf = ozhřivka. Kt. III.

smrktavý = ozhřivý. Kt. III.

smrštěk = bičík; bičiště. Objevil
se smrštkem v ruce. Hrb. Dt. 187.
— S. = ratolest. Kt. III.

smrťák, vz Mařák.

smutit = bvti smutným. Slám.
L\'s. .">(i.

smutnit se. Hořen. 172.

smyčkař= pytlák, lícející oka na
zvěř. Kaš. !)(i.

SmýknÚt. Ze mohl sebou s. do
hospody (rychle odejíti, uplách-
nouti. "Waš. XLII. 27. 2. a. Sr.
sméknót.

snahota = snaha, čistota. Slez.
Kt. 111.

snahula = osoba n. věc, která
snaží (cistí). Slez. Kt. VIL

snesený = nóbl. Autr. 131.

sní' = sníh. Hledíš na nás jak
mladé zajíc na nové sní'. Kř. Roz.
129.

snídaňový. S. \-dolky, rozkrájené
na klínk\- a čtvrtky, posypané per-
níkem a cukrem, pečené z nejlepší
mouk\-. V>-hl. Mal. 141.

snope! = sopel. Kt. III.

snoplák sopláň = nadávka, ne-
čistotnv, vismrkuný kluk. Vyhl.
Prus. 5.")., Fix.

snožit = čistiti. Ostrav. Kt. III.

snožný = čistý. Ostrav. Kt. III.

soběchleb = lakomec. Nebodem
me s-bi. Spč. 164.

106

socán = socialista. Naš. XLIII.
53. 2. b. a j.

SOCánský = socialistický. S. lest
(list). Naš. XLIII. 100. "l. a.

soci, SÓdci = soudce. Pan soci.
Hoch. 17. a j. Mršt., Ves. I. 172.

sochy = suchý. Sochá Běta, capsela
bursa pastoris. Naš. XLIII. 49. 2. c.
Vz v Bart. suchý.

sok = uzel. Vyhl. Děd. II. 138.

sokol = nosatcc, krytorypec bě-
loskvrnný, škůdce máku. centorhyn-
chus maculatus. Prik. tí-i. Vz Bvs.
Fig. .301.

Sokolena = nižinka v lobodském
lese. \A-hl. Ced.

SOkoJka = čepice Sokolů. Bys.
Fig. 2.s().

SOkolOVka = trubka Sokolů. Bys.
Fig. 280.

SÓkrvica,SÚkrvÍca= krev s hnisem.
Vyhl. Ced.

solnička. Česat se na s-čku = vy-
střihnouti si vlasy nad čelem, kdežto
jinde zůstávají dlouhé. Hrb. Obr.
30.

SOmíC = sumec. Folp. b. IS. b.

somtlvý, SOptivý dech = těžký,
horečný. Bys. Fig. .301.

SOpík = druh tenat na koroptve.
Kt. 111.

SOplivec = ryba. Hrb. Dt. 45.

soplavka = rýma. Val. Kt. VII.

sosnínka ^ hduba. Slez. Kt.VII.

SOtůrka, sotůrek = kožená kabela.
Kt. VII. Sr. sotor.

SOtŮrkář = kdo dělá sotorv. Hrb.
Děd. 2(H.

SOtŮrkářství dělání sotorn. Hrb.
Děd. 21; I .

soubydlik ^ simbvdlící. Bvs. Fig.
J2.S. :i, j.

soudno. Na návsi bvlo až s. =
velmi živo. Mršt. Ves.'VI. 11.

SOVistý = sově jjodobný. Val. Kt.
Vil.

Spačovitý kun — jankovitý. Sr.
špařovitý.

Spadalka = padanka. Slez. Kt.
VII.

spalý = ospalý. U Přer. Kt. III.

spanda = špačka. Kt. III.

spára = země rozrytá. Bys. Fig.
252.

spárat = prohledati. Kt. III.

spařeilsko = pelech, prázdné mí-
sto na úrodném poli. Ostrav. Kt.
III.

spařily = co se spařilo, spařený.
Kt. VII. 1383.

sparobčit = zkaziti, zničiti; dělati
něco, co dělá parobek, vyvésti hlou-
pý kousek. Olom. Kt. 11 1., Mal.

spěšný. S. sůl = loudavec. Kolk.
II. 40.

SpiChat = pospíchati. V\-hI. Alb.
78. S. dom. Hoch. l(i. 126.

spiknut si = smysliti si. Kolk. II.
40.

Spilunkat = spinkati (v dětské
řeči). Folp. a. 27. a.

spin = stvol péra; nedošlé péro.
Slez. Kt. VIL

spiplat co = zkaziti. Kt. III.
5Í);». a.

spísknutý s kým = srozuměný.
Hlavu. Kr. 141."

spisek, spížek --ýru. Kt. III.

spiznút, spéznút co = ukrásti.
Kolk. II. 40.

spíže = druh jablek. Hrb. Obr.
2()6.

spláknút někde hanbu = utržiti.
Preis. 77. Sr. spláchnut.

splantaný = pomatený. Mám lila-
vu tv\ú splantanú. Kaš. lOU.

splasat šaty = scuchati, roztrhati,
zkaziti. Kt. VIL, Vyhl. Ced.

splejný. Člověk nesplejný = jehož
se ni lze zbaviti. Kt. VIL

splést se čeho = zbaviti se. Bys.
Fig. 2.>s.

splknót si s kým = promluviti,
poh<i\oťiti. Kř. Roz. I. 8(). Tam si
až do večera spikla. Vyhl. Mal. 24.

Spodbíjat = ze spodu pobíjeti.
Ostrv. Kl. III.

spodlit se == podlým se stávati.
Osliv. Kt. lil.

spodňák, vz samšik. Kolk. 11. 40.

spodnice = op;tsek ženské košile.
V\lil. Drd. 11. I8;i.; spodní prkna
na \iiz(. Kt. III.

spodniček rubáč. Folj). b. 18. b.

107

spodník = nedokrojek chleba,
Kolk. II. 40.

spokat co = spukat, sestříleti.
Spč. l!t.

společně = dvojče. Bys. Fig. 73.

spolina také = ječmen setý s po-
hankou. Val. Kt. líl.

spolka = kaše z hrachu a krup.
svatba. Olom. Kt. III.

spořiště = sporák. U s. zjevil se
mu notušcný obraz. Mršt. Ves. II.
450.

sporo =^ vvdatnč. Nár. vést. V.

spožitkovat co = snísti.

spřaha = spřežení dvou sousedů,
z nichž každý má jednoho koně.
Kolk. II. 40. Sr. spřehat se, v Bart.
spřeha.

spravedlivý. Václavka — ■ to né-
sprav(dli\ciši hoba (houba). Vyhl.
Ced.

spravený. S. žena, děva = sprásk-
nutá, těhotná; s. zač = přestrojený.
Kt. 111.

spravovat se = přetvařovati se.
Val. Kt. VII. 1385.

Spřéhat se = dávati společně
k povozu po jednom koni. Vyhl.
Prus. (il. Vz spřaha.

sprohnat = prutem whnati. Kolk.
40.

sprúčený = uvírv, na slunci zbor-
cený. Val. Kt. 1 1 i.

sprysk také = stupňovitě za-
mrzla kalužina. Val. Kt. VII.

spusť, vz X Bart. spúšč.

spÚŠČka = kolnička. Folp. b. 1!».
a.

sputnat koně = spoutati na past-
vě. Hrb. Dt. 54. U Bart. sputovat.

spúzet co v trúbě = hledati, slí-
diti. Bys. Fig. 254. Vz u Bart.
spouzet.

srala = člověk slabý, bázlivý.
Vyhl. D. 57. Sr. sraligaťa.

sralky = druh švestek, prcalky.
Kt. III.

sranec = lejno; srata. Kt. VII.

sraní. .Má dlouhé s. = krátké pá-
sání. Vyhl. Ced.

srdeň také = tlouk do hmoždíře.
Kt. VII.

srnatý = srdnatý. Vyhl. .Mal. 120.

srnčí rožek (houba). Naš. XLIII.
49. :!. a.

srombek = saně. Rud. 26.

srotat = podojiti. Kt. III.

srový = surový. Laš. Kt. VII.

sršč - žíně. Laš. Kt. VII. 1385.

sršnívý = sršlavý, sršavý. S.
sršfii. Kt. VII.

státek = stav. splav. Budu ta-
kové stáfky dělat. Kaš. 135. Sr.
stávek.

stafryš, \'ýraz podivu. Hořen. 7.

stahlůvka = provazová oprať na
chomnutě. Kt. VII.

Stakrahoví = stakra ho ví. Kald.
27. .Asi jako: čert ho ví. Mal.

Stamocát = odtamtud. Kaš. 40.

stánek na rukávcích vyšitý. Hrb.
Obr. 85.

StánlskO také = stavidlo. Folp. b.
1!). a.

stanutý = vstalv, kdo vstal. Val.
Kt. VII.

sfapat = srážeti. S. se stromu.
Fix.

starat se. Slepice už se stará (= už
zpívá, kvače, už ponese). Vyhl.
Ced.

starka = babička, stařenka. Slám.
PÍ. 8(1., Ondr. 19.

starost = stáří. Tak to potem na
starosť zavádzá (ve stáří překáží).
Kaš. 96.

Staroste = starostova rodina. Kaš.
110. S. né (mně) dali jalůfku stelnú.
Kaš. 74.

starucha = stará žena. Kt. III.

starušky = hodně starý. Ostr.
Kt. III .

starý. S. táta = dědeček; s. máme
= babička. U starých = u dě-
dečka a babičky. Folp. b. 19. a.

státník = kdo nosí baldachýn.
Vyhl. Slz. 51.

stavák = druh holubů. Slám. PÍ.
76.

Stavják, stavák kuželek = kluk
je postavující. Bys. 102. — S. =
holub. Kt. VII.

stávka také = odvod. Vvhl. Ced.

stavuňk = stání. Vv nemáte se

108

mnó žádné s. Kř. Roz. III. ol8.
— Folp. a. 28. b.

Stejnak = stejně. Nemělv se s. do-
bře. Vyhl. D. 132., Děd. ÍI. 229.

Sténaký. Pomeranče nésó sténakv
= stejné. Vyhl. Děd. I. 12.

Steřelý = setlelv. S. sláma. Naš.
XLIV. 106. 1. d.; Kt. III.

Steřet = ztrouchnivěti. Přik. Nov.
112.

stery = otrusk\-. Senné s. Naš.
XLIV. .S!». 1. d. Sr. v Bart. stěřiny.

Stesovat krejcary nožem za kolo
= strkati, z něm. stossen. Vvhl.
Děd. I. 137.

stihač se = pospíchati. Laš. Kt.
VII. 13cS(i.

stírka = polévka, do které se ro-
zestírá těsto z vajec a mouky; strou-
hané těsto, které se do mléka zava-
řuje. Ostr. Kt. III.

stiskala =- kiknmec. Kt. III.

stjskavý, stisklavý= lakomý. Ostr.
Kt. III.

štít se == opiti se. Kt. VII.

stíž, stížka = břímě. Kt. VIL

Stláčat co na koho = jemu přidě-
lovati. Kt. III.

Stlámat co = snísti. Vše bv stlá-
mal. Kt. III.

stIÚŠČa = ztloustl. S. rukv. Kt.
VIL

stsnívka = stmívání. Kt. III.

Stoďábel, nadávka. V\hl. Prus.
55.

stoďábelný chlap. Rud. Id. Vz
přcdcliáz.

StOdňák. Hrabci bó stodňári íkteří
hnízdi \e studnách). Vyhl. Mak 122.

Stojačky = stoje. Kaš. 65 S. se
klou/.at. -Mršt. Ves. II. 391.

stolárna truhlářská dílna. Kt.
VIL

stolice také = hrubá ovce s v\ -
sokvini nohami. Kt. VIL

stolník = posluhovač při sloje.
Kald. 116., 121.

stonce, ete = ptáče. Kt. III.

stončit se = dostávati stonky.
Kt. 111.

stonek ^ čtyři snopky (pohanky
n. konopí), postavené \-edle y.oe
klasy vzhůru. Kt. VIL

stonkúvka = houba. Kt. VIL
stop = vstup. V nebe s. Spč. 163.
stopa = stoupa. Tlustý jak s. (na
tlučeni máku). Vvhl. D. 59., Naš.
XLlIl. 111. 1. b.

stopena = ostenčice. peřina z oste-
nek. Vvhl. R. 85.

stopka = kalíšek, sklenka. S.
fcfnnincke. Spč. 55.

stotně = stonásobně. Kt. VIL

stotý = stý. Folp. b. 19. a.

stovka = revír, ^'\•hl. Kr. 16.,
Slz. ]1»1.

strakatina = druh křížkového
vyšívání. Kt. VIL 1386.

stránek = snop omlácený dříve
než se rozváže a k opětnému mlácení
rozestře. Zlín. Kt. III.

Střap = kučeravé dítě; převzdí\ka
děvčeti; neustrojená ženská: člověk
rozcuchanvch vlasu; střapec. Kt. III

střapec také = hrozen; rozcu-
chané dítě: nedodělaný konec osno-
v\- u tkadlcu. ku kterému se nová
osno\"a přivazuje. Kt. III.

střást se čeho = zbaviti se. Horcn.
Nov. 62.

Strašíduša = strašpvtel, bázlivec.
Kt. VIL

Strážínek = druh jablek. Kt. VIL

Strból = holé stéblo, prut bez listí,
pahýl. Autr. 131. Strboulí, strbélí
= něco suchého. Dovezli z lesa s.
Naklidili z pole s. (košťály); žertem
= neholeny vous. Kt. I II.

Střebačka = nápoj pro dob\tok.
Krm. Olir. 99. Cí. střcbaňa.

střebaňa = nápoj kravám. Kaš.
51. Sr. slřt'bačka.

střebat také = píti. Fix.

StřebeČák = klobouk se střechou
])uu(ku(I nahoru ohnutou. Vyhl.
I )(■(]. 11. 170.

Střebkat — znenáhla střebati. Kaš.
56.

Střebnút si s kým polévky = po-
jisti. 11(11(11.355. Vz v Bart. střebat.

Stréček (ženáčck) = širokv muž-
ský klobouk. Vyhl. Děd. II. 171.

střecháč, střecháček = klobouk.
Široký s. vcrbiřu. Kldu. 28., Kt.
III

lOň

střejík, střevík = střevíc. \MiI.
Pni v 7:;.

střejvě = střevíce. Kt. VII.

Střelovský. Střela s-ská dt) toho!
Kt. III.

střep =^ druh jablka; déčko ne-
pokojné. \'aL Kt. VII.

Střepařka = sběratelka střepu
skk. Kt. VII.

střepat se čeho = zba\iti se. Rád
bjxh se ho střepal. Kř. Str. 3.

Střepnút se = zdvihnouti se, po-
\-stati. Takv vítr se střepnul. Vyhl.
Kr. ■:>■>.

střetnutá. Došel k němu na s-tou.
Hořen. 70.

Stříbrňák také = druh holubů.
Kt. VII.

stříbrníce = stříbrník, mochna
stříbrná. Kt. VII.

Střídník = professor. Bvs. Fig.
i:>-2. a j.

střihá = stryga (nadávka). Slez.
Kt. VII.

stříhnut = čekati, stříci, dávati
pozor. Meslíš, že pořád střihne na
hoíerské grécar? Vyhl. Alb. 75. Kdo
pak po tmě bude stříhnót! V\'hl.
Vys. 76.

Střípat pazdeří = ženské předoucí
do kolenou štípati. Slez. Kt. VII.

Stříst se čeho = zbaviti se, Vyhl,
Déd. II. 221. Meslela, že jož se ho
na decke střísla. Vyhl. D, 135,

Střízbý = střízlivv, V\-hl. Mal,
3Í),

StrmíSkOVý. S, řepa = vodnice.
Přik. X. v. 112.

Strmištěna = strmisková jetelina.
Kt. VII. U Bart. strmiščica.

strnad = nůž s dřevěnou střen-
kou. Kolk. II. 40.

Stróček = stroužek, cibulka česne-
kového plodu, pazourek, B}'s. Fig,
301,

strojit = okrášliti. Pře (při) svaj-
bě s, kvítím oltář. Naš. XLIV. 102.
]. c.

stróčí = hrách, vikev, boby. Vyhl.
Mal. 104.

Strok = struk, lusk. Zdravý jako
strok. Vyhl. V3^s. 69. S. (struk).

Strožene = stružinv. Naš. XLIII.
19. 2. c.

strpnút = strnouti, zbrněti. Zuby
mu strpl\-. Kt. III. .

Strúhat. Odepňa řemen, začal ho
(kluka) s. (= přetahovat, bíti),
Kald. 22.

Strup také = vychloubač. Laš.
Kt. VII.

Strúpek = kožíšek, obal plodu.
Folp. b. 19. a.

Strupít se = vychloubati se. Laš.
Kt. VII.

stržný kořen = rozrazil lékařský.
Fix.

Studeňat =-- chladiti. Folp. b. 19. a.

studeno. Kouřiti na s. (bez ho-
ření tabáku). Kř. Roz. 126.

Stukal, Stukala = vzd\'chal, Opav,
Kt. III.

Stukatí = \zdychati. Stukáme
pod břemenem. V\-hl. Kr, 96., Kt,
III.

Stuodtel, Stuodsaď -= odtud. Opav.
Kt. III.

stup, Sltúp také = sloup, veřeje
ve stodole. V Podluží. Kt. VII.

Stupčák = zavalitý člověk. Opav,
Kt. III.

Stupeček. zdrobn. stupek, stupka
= sklenička. S. piva. Vyhl. Vys, 22.
V\-pili tři stupečk\' slivovice, Naš.
XLII, 27, 2, c. Naléval stupky sli-
vovice ; Vvklopili (v}'pili) po stupičce
slivovice," Mršt. Ves, I, 329., VIII,
30, Sr. nimplíček.

stupka na tlučení máku. Vvhl,
Slz, 64, — S. od šavle, Vyhl, R,'23,
— S. = sklenička, štamprle, Kt,
III, Déme si nalit každé stupku!
Vyhl, Děd, II, 48, Sr. stupeček,

stužka = přístrojek, kter\'-m se
rozpuštěný vosk nanáší na vejce
(kraslice)," Kt. VII, 1387,

stvrdnút, ztvrdnut také = zemříti.
Již stvrdí, Drahan. Kt, III,

Styknút také = spadnouti, S, do
vody, Kt. III,

suchar = suchá větev, strom;
vřed, vz suchan, Kt, III,

SUChoprd = člověk bledý, hubený,
Kt. VII.

sukarka = snovačka. Fix,

110

šukat se = běhati se. Suka se
šuká; běhnou býti. Kt. III.

Sukénka = soukenný, kozí pod-
šitý stievíc. Val. Kt. VII.

sukovat = uzliti. Olom. Kt. III.

súkrvica vz sókrvica.

SUlena = jméno krav. Val. Kt.
VII.

sulka = jméno koní. V\hl. Mal.
127.

SUltánek = jméno psí. V\hl. Mal.
12,s.

SÚporný = nesnášelivý. Kt. III.

supravita = superarbitrace vo-
jenská. Bys. 165.

supuriivě = urputně. Val. Kt.
VII.

surdík, vz burtlík.

surmit, vz v Bart. surmovat.

surový také = S3'chravý. Kt. VII.

suržičný chléb = ze suržice. Kt.
III.

SÚŠ = plástev. Ternu se říká dělo
lebo SÚŠ. Kaš. 131. — S., suška =
suchý strom. Kaš. 53.

sušeny = sušené ovoce. B\s. Fig.
301.

SÚviS = souvislost. To nemá s-su.
Kt. VII.

SUŽa = sužovatel. Kt. VIL

SVábola = svévole. Vvlil. Děd. I.
31.

svábolný = svévolný, rozpustilý.
S. jak anrcáš. Vvhl. D. 59., Mal. 85.

sváděč krup = zaklínač mračen.
Kt. VII. ]3,S7.

svalná. Piváci, kteří dováželi pivo.
dostávali od vědra od hospodského
dva krejcary s valné; Aby někdo
nevyvrátil vůz, hrozili mu: Budeš
platit svalnou. Vyhl. Ced.

svalníček = ostrý rozchodník
(rostl.). Vj-hl. Mal. 112. Sr. svalník.

svata 1. starý = starosvat; 2.
stará = žena, která při svatbě za-
stupuje matku. Kt. III.

Svatbár = svatebník. Kt. VII.

svatbit. My sme se dobře svatbili
(na svatbě dobře se měli). Hořen.
Nov. 166.

svatoste! = ratolesti a květiny
sypané na cestu před průvodem.
Kt. VII.

SVávolný = svévolný. Kt. III.
Vz '^vábolnv.

svázka = příční trám na střeše
(svázati). Folp. b. 19. a.

svěceník = koláč, v němž jest
zapečeno uzené nebo telecí maso.

Vyhl. Slz. 47.

SVětivo = to, co se má světiti nebo
ro je již posvěceno. Vyhl. Ced.

SVětlíČek = svatojanská muška.
Kt. VII.

světlík = bludné světélko. Kt.
III.

světlojaníček = svatojanská muš-
ka. Kt. VII.

SVÍca. Sej íti se na svícu = na slav-
nostní večeři v předvečer svatby.
Hrb. Obr. 40.

sviní veška. Vz v Bart. svinský.

svlnikožka = sviňka. Kt. III.

svinina = svinstvo. Kt. VII.

svinský. Má svinské poledňo (děv-
če) = má vlasy na čele přistřižené.
Ces. 1. IX. 148.

svoboda = svobodná mládež.
Vyhl. Slz. 33.

SVOdnica = svňdnice. Uh. Brod.
Gl.

svojnosť = samostatnost, neod-
visliisť. Val. Kt. VII. 1388.

svořének, svořínek, zdrobn. svo-
řeň. Kaš. 50. Sr. v Bart. svořeň.

svorky = řeménky na stahování
cepu. \"yhl. Ced.

svrablavý také = škrablavý, drs-
ný. Kt. 111.

svrsknútkoho= stisknouti. Usmál
se, svrskl a objal do náručí. Hořen.
Nov. 15.

Šwi^to = svátek. Nár. vest. V.
]!t.

sykotat, vz syčeti. Kt. VII.

symfonie = hudba pro poslech.
Bys. Fig. 165.

synčisko, synčesko = synek. Naš.
XLIll. I2.S. J. c.

synek = pohůmk. Vvhl. Prus.
55.

sypaná = mzda v sypaném obilí
pastýřům, ponocným. Bys. Fig. 301.

Sýpka (sépka) tichá (trvala dva
dni), zpívaná (čtyři dni, někdy celý

111

týden), hoferská. Vvhl. R. 64., vz
Vyhl. Děd. I. 96.

syř = tvaroh; starý syr = sýr.
Folp. b. 19. b. S. hořký = uležený
sýr. Vyhl. Ced.

syrkovňa = sirkárna. Kaš. 54.

sýrňa = psíma. Je tu zima jako
v sýrni. Kaš. 96.

syrnačka = polévka vařená z mlé-
ka a kdusku sýra. Vyhl. Ced.

syrňák = vdoleksýrem(tvarohem)
pomazaný. Hrb. Obr. 290.

syrovo = sychravo. Fix.

sytěnký zdrobnělé: sytý. Kt. VII.

Sýtko = čásf dud. Kt. VII.

Š.

Šabala = obecní vězení. Dát ně-
koho do šabale. Kř. Roz. I. 22., II.
13. Sr. u Bart. šabalka.

Šable, Šabla = iris germ. (rostl.).
Vyhl. Mal. 112.

Šablistý. Š. nohv (jako šavle).
Ostrv. Kt. III.

Šádoňk = počastná po dodělané,
po utopení Mai"en\'. Vvhl. R. 69.,
Děd. II. 200.

ŠáchOlit = chlácholiti. Olom. Kt.
III.
šajňák, vz šaňák.

Šakandr = Alexandr. Vyhl. Děd.
I. 7.

ŠakvíŠ = jméno psí. Vvhl. Mal.
128., Přik. Nov. 112.

salašnictví. Dokud s. kvetlo. V\-hl.
Kr. 1(1.

Šalavija = zmatek. Opav. Kt.
III.

Šaibíř = podvodník, šarlatán.
Nár. \'r^t. V. 20.

Šaliplachta = člověk potrhlý. Kt.

Šalvijový. Š. voda. Naš. XLIII.
29. 1. d.

Šám = nápoj míchaný z Vs líhu
a 2/3 vody. Val. Kt. VIL

šamflekovat = hubovati. Místk.
Kt. III.

Šamitat = šantati; pohybovati.
Š. ocasem. Kt. III.

šamotat se s kým = práti se. Kt.
III.

Šaňák, šajňák = starý peníz,
z něm. Scheingeld. Folp. b. 19. b.

Šandár = žandarm. Folp. b. 19.
b., V3hl. Alb. 13.

Šanosta = člověk šetrný. U Bzen-
ce. Kt. VIL

Šantat po městě = toulati se.
Ostrv. Kt. III.

Šantročit = klamati; marniti. Kt.
III. Nešantročte s tém senem, ať
na jaro neschází (neplýtvejte). Vyhl.
Ced.

Sára = díra. Bys. Fig. 302.

Šarani nebo pleskáči = druh rvb.
Vvhl. Mal. 12(;.

"šarvát = hluk. Kt. III.

Šašír = starý klobouk. Folp. b.
19. b.

Šaška = ščička, třapec. Val. Kt.
VII.

Sašovi = šáší. Vyhl. Prus. 26.

Šašula = přihlouplý parádník.
Vyhl. Ced.

šatnavý = šatnatý. Kt. VIL

ŠČáb = šťovík. Kyselý jak ščáb.
Kaš. 96.

ŠČahlatka, ryba. Hrb. Dt. 45.

ŠČahýl = veliký kus. Za gavalem
chleba a ščahýlem tvarohu u huby
se mu jen zapráší (sní jej jak nic).
Hla\n. Kr. 122.

ŠČáchat, ŠČákat. Enem kréfščá-
chala (se řinula). Kaš. 145. — Š. =
šplouchati vodou. Kaš. 96.

ŠČakel = ščagel u Bart. Pro tro-
chu shniléch ščaklů. Mršt. Ves. 187.,
346.

Ščakýlek, zdrobn. ščakel. Jeho
hnáty (nohy) byly složeny jen z ně-
kolika ščakýlků; Dvěma ščakýlky
bil do střepu a křičel. Mršt. Ves.
VIII. 35., IX. 9.

ŠČáknÚt. Sčáknul ně do očí písku
(hodil). Kaš. 144. Vz v Bart. ščágat.

112

ŠČápat = ubiti, uplácati (o dešti).
Val. Kt. VII.

ŠČáv = šťovík. Kt. III. \z u Bart.
ščáva.

ŠČava = Velbloud. Kř. Roz. III.
."524. \'7, v Bart. čava.

ŠČavík = šťovík. Hoch. 112.

ščavlík = šťovík. Kolk. II. 41.

Ščavútka = šťáva. V tom ovoci
není ani š-ky. V již. Mor. Kt. VII.

ŠČebla = ščebel, šprusel. Kt. VIL,
III.

ščedrovky = jídla, jež v štědrý
den bý\aji na stole. V\'hl. Slz. 13.
Vz v Bart. ščedrovica.

ŠČekat = ščikat, trhati, uštipo-
vati. Š. petroželi. Naš. XLIV. 148. 1.
d. — • S. = štěkat. Ščeká p3'skem
(mele hubou) jako žába. Slez. Kt.
VII.

ŠČépat. Snad řekne svět: Jim
z plnyho se ščépá (čepuje?) Spě. 164.

ŠČepel = špr\sl u žebříku. Val.
Kt. VII.

ŠČepka = druh hrušek. Kt. VII.

ŠČepta. Je to ščepta = špetka.
Spč. 163.

Ščepúvka = znamení po očkování.
V.\-hl. Ced.

ŠČerat se. Ořech v se už sčerají
(slupkv pukají)). Kt. III.

ŠČerbok na lukách. Vvhl. Kr. 35.
Sr. ščerbák \- Bart.

ŠČerbuŠa = druh trá\-y. Š. tráva
jako polýnek, léčí prašivinu. Vj'hl.
Mal. 112. j

áčerčet = ščerkat. Kt. VIT.

Ščerchadlo = hrkávka. Kt. VII.

Ščerkat = řinčeti. Řetěz ščcrká.
Slez. Kt. III.

ŠČica = kštice; chumáč ovoce.
Loni tu jedna ščica vedře druhej
visela. Kaš. 134.

ŠČikavý = štěpný. Kaš. 97.

ščlny = scanky, moč. Kt. VIL

ŠČíplavý = štiplavý. S. Iďen. Mám
š-vo \^ krku (kdvž je zánět). Kt.
VIL

ŠČiříČit se = smáti se. Kt. III.

Ščirost' ■-= upřímnost. Laš. Kt.
VIL

ščiv koňský, rumex aquat. (rostl.)
V3'hl. Mal. 112.

ŠČOdlit. Ať si jinde kločkó ščodlí
(kliknu u dveří poh\"bujc. V\'hl.
Ced.), Spč. 156.

ŠČOka. Nepij a nejez tolik a bodeš
jaks. (štika = štíhlv). Kř. Roz. III.
243.. I. 126.

ŠČOkavka = škvtavka. Naš. XLIII.
143. 2. d.

ŠČÓr = brouk, hmyz, Bys. Fig.
ISO; krtonožka. Laš.

ŠČÓrat = šťourati. Prsty (instr.)
v kapsách sčórá. Mršt. Ves. VI. 78.

ŠČÓřenka = kůrka chleba roz-
praskaná. Kolk. II. 41.

ŠČOřet se = šklebiti, smáti se. Já
sem se pod kužó ščořel. Kř. Roz. 4.
Při tem se ščořel. Naš. XLIV. 80.
1. a., XLIII. 100. 1. c. — Spč. 69.,
Bys. Fig. 34.

Ščouplý, Ščuplý = tenký, hubený,
štíhlý. Bys. 104.

ŠČrbatý = ščrbavv, prázdnv, hlu-
chý (o obilí). Val. Kt. VIL"

Skrček = skrček; polní vrabec
Kt. III.

ŠČudleČiSkO = jetelištč. Opav.
Kt. lil.

ŠČUdlek či krásikuň = jetel. Vyhl.
Prus. 'u .

ŠČudlina = ščudlek. jetel. Vyhl.
Prus. .'iS.

Ščudlovat. Š-la sem klučkó (pohy-
bovala klikou), ale žádné neotevřel.
\'ylil. Od.

ščudlovina = ščudlek. Laš. Kt.
VIL

ŠČÚhla = nějaká rvbka. Folp. b.
l!i. b.

ŠČukavka = škytavka. Kl. III.

Ščuklík = kdo má škytavku. Kt.
111.

Ščuplý, vz ščouplv.

ŠČurat = pukati, vysýchati. Ten
chléb ščurá. Kt. III.

ŠČurek = zdrobnělé ščur. U Míst- -
ka. S. s fúsama = krtonožka. Kt.
VIL

Ščuřík = smíšek; posměváček.
Kt. 111.

Ščurkovíca -= štěrkoviště. Taková
š., to mo.-,í j)ořád hnoit. Kaš. 139.

ŠČÚt = štváti. Psa na kočku š.
Ostrv. Kt. III.

113

Šebestky - mraN-cnci. T\- červené
š. K.il<l. I'.i,

šedívinka, šedůvka =^ dmh hru-
šek. Kt. Vil.

Šedný = šidný. khimavý. Ten
kopec je š. (zdá se bvti nízký, ale
není). Kt. VII.

Šejda = kulhavec. Kt. VII.

Šelemský. Šehna šelemská. V\'hl.
Děd. 11. I(i4.

Šemina =^ jménu koní. \'\hl. ^lal.
1:.'7.

šemřit sa = kmitati se. Kt.VII.

Šepelit = drobně posypati. Kaš.
97. r Bart. = šeptat.

Šepleta, šoplota = maličkost'. Kolk.
11. II.

Šerha = strážník věznice. Bvs.
Fis. ■■'"-■

šerhovna také = rasovna. Ostr\-.
Kt. lil.

Šerhovný = doiilížitel v šerhovně.
Krm. Dol. IL").

Šestá = drulí velikvch bobn.Kt.
VII.

Šestkový. Š. voda = málo vody.
tak že mhnáři berou od mletí
o šestku více. Vyhl. Děd. II. 208.

Šešetka = chudobka (květina).
\al. Kt. Vil.

Šetaňa = drobná, planá tráva.
Tu krá\\- hrubě nežeru. Kaš. í)7.

ševčena = ševcová. Kt. VIL

Ševčírna = ševcovna. Kt. VII.

Šéza (chaise) = kočár. Vvhl. I).
I :!.-).. Kr. Roz. II. 138.

Šibinka. Dva pruty na krok od
sebe do země zapíchnuté nebo cha-
běnv na koncích vidličkovité, do
vidlic položí se na přič tietí prut a to
jest š. Hrb. Dt. :3-í. Sr. Šibenice.

Šibký = hbitý. Fix.

šibřinky = šibenice (hra). Mor.
Slov. Kt. VII. Sr. šibinka.

Šié = síti. Kt. VII.

Šidlavý = nejistý, nestálý. To
počasí je dnes šidlavé. Vyhl. Ced.
Řepa šidlavá jak žid. Kř. Roz. III.
27().

Šífla také = putna. Val. Kt. VII.

Šijan = šicí stroj. Slez. Kt. III.

Šiká = šikmo. Namalovars to

trochu šiká. Folp. b. 19. b. — Š. =
šiko\ný člověk. Kt. III.

Šiksla =^ nevěstka. Dělá šikslu
\- mc-tě. Vyhl. Ced.

Šilion = věnec z dělaných květin
na p.'ntlení nevěsty. Kt. Vil. 1389.

Šimečka = druh žemničk\- (dým-
ky). Kt. VII.

Šiml = mor. tanec. Kt. Vil.

šimlena = omáčka z povidel
a mléka. Opav. Kt. III., Vyhl. Ced.

Šimlíček = bílý. skleněný kno-
flík. Folp. b. 19. "b.

šimlohřebec. Vyhl. Děd. II. 21.

šimrá = nimra. Kt. VII.

Šinákle = staré botv. Kolk. II.
41.

ŠinkhÓZ = hospoda, z němec.
Schenkhaus. Vvhl. Děd. I. 93., R.
22., <)•■).

Šípaný. Dobrý kťui má krátké ší-
pané uši. Naš.'XLIII. 81. 1. c.

Šípek. Je jakšépek (zdravý). Naš.
XLIV. 148. 1. b.

Šípínka také = slovo dětem li-
du itué. Ty má š-ko! Kt. Vil.

Šíplat o čem = míchati. Kt. III.

Šírá = koňskv postroj, kšíry. Nár.
vest. V. 20. "

Šíraj = vůl se širokými dlouhými
rohy (uherský). Kt, VII.

Šíránka = dole širší kučovina. Kt.
VII.

Sirky = řeménky u chomoutu, na
něž navlékají se přask\-. V\hl. Děd,
11. 122.

Šířú = zšíří, šířa, Kt, VII.

ŠíruČÍSkO = špatný klobouk. Folp,
a, 2(). a, Sr. širúch,

Šiškovíce = polévka ze šišek
(knidliku). Hrb, Obr. 289.

Šišma = pípla. Kolk. II. 41.

šišmat se = piplat se. Kolk. 11. 41,

Šišvoří = šišvorec, puškvorec.
V\]il. Mal. 112.

šitek, šetek = všecek, Kt, VII,

ŠiVO šití, ]\Iá moc šiva, Kt. VII.

Škabrat co na kom = žebroniti,
škemrati, Kt. \'II,

Škadrbaňa = nadávka ženským.
Stará š, Kt. VII,

Škalbinka = štěrbina, skulina.
Kaš. 111. Vz škalbina.

8

114

Škampa = vydlabané místo, do
něhož se zasazují krokve. Kt. VII.

škamrala = škamrač. Kt. VII.
j:i.s;).

Škára. Děvčata nachystají koláčů,
na\;uí čaje*a kávy a chlapci dají
nápoj (o ostatcích) a to slově tahati
škáre. \y. V\hl. R. 28.

Škarbaličky = stará obuv. Vozím
š. za jehličk\" po světě. Naš. XLII.
101. 1. c. Sr. škarbal.

Škárka = škartka. Kolk. II. 41. —
S.' = r(>7.i'draná podešev. Kt. VIL

škarnétka. Folp. a. 29. a. Vz. škar-
ni( a.

ŠkařÓpka = skořápka. Autr. 1:50..
Vvhl. Děd. II. 19(5., R. 32.

Škarpa = stráň travou porostlá.
Na Hané. Kt. III.

Škařupník. Chalupníci — škařup-
ni.i. \\h\. Děd. II. 157.

Škatule také = ženský stydkv
úd. Kt. VII.

škemroň = škemral. Kt. VIL

Škíáb = škleb, posměch, smích.
Val. Kt. VIL

Šklebáň = kdo se šklebí. Kt. ITL

Šklébik = malá, plechová lam-
pička. Krm. Obr. 143.

Šklíba = škleb, ušklíbání, brekot,
pláč. Piik. Nov. 112. — Š. = čumen-
da. Děti běhají na Šklíby. Vvhl. Mal.
131.

šklibka, Šklíbky = paběrkv darů
sv. Mikuláše. Vz V\hl. R. (i'. — Š.
šklebení -.se. Kt. VIL

škloban, škluban =^ kluk, který

trlui moc šat, otrhaner. Fl.\., Vvhl.
Mal. 20.

Škňóřít, Škňúřít = ušklíbati se;
mrkati (i> s\ětle). Tad}' se vám to
škňóří, jak by se tomu nechtělo. Kř.
Roz. ss.

škobránek = skřivánek. Kt.VII

škobrnjt se. V trní se žába Škobrní.
N\lil. 1). '.II.

škobrtanec = kotrmelec. Olom.
Kt. lil.

škobrtnút = hoditi, mrštiti. Po-
zdvihňa si ho, škobrtnul ním na po-
hrádku. Kald. 23.

škobrúnek = skřivánek. Ostr. Kt.
III.

Škodrlinka = kudrlinka. Kt. VIL

Škohrňat = hlodati. M\-š tam

š-ní. — ■ S. se = nohami šoupati. Po

kostele se š-ňal. L' Bzence. Kt. III.

Školák = školník. Laš. Kt. VIL

Škop = skopec. Opav. Kt. III.

Škopovina = skopovina. Kt. III.

škopový = skopový. Kt. III.

škrabačka = staré koště; ohlo-
dek; Kolk. II. 41.; sirka; špatná
hudba. Kt. VIL

Škrabánek = poslední těsto na
vdolek, Kolk. II. 41.; koláč z po-
sledního těsta. Autr. 131.

Škrabek = oškrabk\-; škraloup.
Kt. III.

Škrábky = stará obuv. švec látal
rozbité š. Mršt. Ves. VIII. 33.

Škrablačka = škrablisko. Na Ha-
né. Kt. VIL

škrabljna = skoula. Kt. VIL

škrabot = šramot, lomoz. Se
škrabotem si zase sedají. Kald. 24.

Škrabotník = s\árlivec, rýpal.
Přer. Kt. III.

škradlít se s čím = piplat se.
Opav. Kt. 111.

škramoša, škramuša též == ná-

hubek p>!. \'yhl. Ced.

Škrampa = ženská, která se v bo-
tách škrampá. Kt. VIL

Škrampala = kdo se škrampe.
glajdá. Kt. VIL

Škrcnút ^-- škrknouti. í^. hoblí-
kem. Slez. Kt. VIL

Škřekot = křik. Jen kd\ž neslyšel
už zběsilý š. jejího hrtánu. Mršt.
Ves. VIII. 36.

Škrhla = mladé prase. Kt. III.

Škřída = křída. Val. Kt. VIL

Škřich =^ truhla na obilí. Nosil
ječmen do komorx' do škřicha. Ho-

řen

'^.f.

škrjatek skřítek. Kt. VIL -

Škrkačka =^ špatná muzika. Mršt.
Ves. I. 4(5.

Škrknút. Škrkl sebú důle s hůry
= skočil. Kald. 17. Skrk na nohv
(skočil). Hlavu. Kr. 128. _ Š. =
říznouti, škrábnouti. Škrkl mě dló-
háčkem. Naš. XLII. 33. 1. a.

Škrla škrhla. Val. Kt. VIL

115

škrobáctvo = škinbáci. \'\lil. M,il.

škrobánek = skřivánek. Kt. III.

Škroble = prohnutý tupý nuž na
(ibon kdnrírh sť strcnkan^i. Ostr. Kt.
III.

škrobnút = šlohnuuti. Kt. VII.

ŠkrončJt = brečeti, plakati. Kt.
III.

Škronta = nemotora. obu\-í himo-
tírí. Kt. \-lI.

škrontat, škrutatse = obuvi himo-
iiti. Kt. \n.

Škroptat = šoustati nohou po
zenu. Kt. VII.

Škrošna = skříň kuřenčáiai; žen-
ská, která nosi mnoho sukní (tlustá),
n. která lenošně posedává. Kt. III.

Škrpat = šoupati nohama, těžce
jíti. ňkrpe se péške před volama.
Vyhl. Ded. I. .'^.5. Vz násl. škruntat.

Škrt rozpustilv kluk. Xa Hané.
Kt. \-II.

Škrufle. Má š. na krku, scrophti-
losus. \'\iil. Ced.

Škruntat = vléci noh\- při chůzi.
Kolk. II. 41.

Škrunty = staré botv. Kolk. II.
41.

Škrúpat = rozkusovati. Tvrdv
chleb /.ub\ š. Kt. III.

škrúpkovaný = pruhovanv. Kt.
VII.

Škruta = kra po vodě plovoucí.
Po škrutách jezditi. Bys. 138. Vz
v Bart. škrut.

Škrutat, vz škrontat.

škrybačka = sirka. Kt. VII.

škrybat = škrábati: špatně psáti.
Kt. VIL

Škrypta = písmo, ruka. ]\Iá pěknou
škryptu. Kt. VII.

Škubačka = dráni peří. Kt. III.

Škubánek = otrhanec. Kt. VII.

Škubent --= student (posměšně).
Folp. b. 20. ,1.

škučiny, škutiny = chlupy. Vyhl.
Ced. Sedym chlopů obrostlých dlii-
hými škučinoma sedělo v kolečku.
Kldu. S2.

Škudlit, vz kudliti. Folp. b. 20. a.

Škuhnút = sklouznouti. Noha mi
uškuhhi. Kaš. 97. I' Bart. šklhnút.

škulibanda ^ neplecha, nezdoba.
Kt. VII.

Škut = zarputilec. Kt. III.

Škutař = kdo skutí, vzdoruje,
n<'vrli. Kt. VII.

Škutínář = kdo skupuje škutinv.
Ki. VII.

Škvařeníca = vaječína. V\hl. R.
411.

Škvařit také = skrbiti. Olom. Kt.
111-

Škvarka = vaječnik se škvarkami.
Hrb. Obr. 287. >U Bart. škvaienina.

Škvíra -- trhlina. Skalní š. Slám.
L\s. 2ií;í.

Škvířit také = skrbiti; š. se =
ot\-írati se. Kt. III.

škvračet, škvražit se = škvařiti se.

Jeleta šk\račela se v sádle. Spč.
49. — Folp. b. 20. a.

Škvrak -^^ šk\-račení; nadávka. Na
již. Mor. Kt. VII.

Škvrček = překrouccná věc (niť).
Zlmsk\-. Kt. VII.

Škvrlíkat = vrzati, zkřípati. Na
housle š. již. Mor. Kt. VII.

Škyra = hhiboko vyrytá čára,
ostré škrábnutí. Autr. 1.'51.

Šlahačka = přístroj, jímž šlehá
se z vaječnvch bílku sníh; mrskut.
Vvhl. Ted. "

Šlahnót sebó do hospodě, k Brnu
= rvchle (jdejíti, se v\-praviti. Spč.
41., Bvs. Fig. 302., Kř.Roz. II. 212.,
Naš. XLIV. 135. 1. d.

Šlahora = vysokv člověk; š\-ihák.
B\s. Fig. 302.

Šlajfka = kravata. Bys. Fig. 161.

Šlak. L'ž je v šlaky = pvyč, utekl.
Hořen. 325.

Šlakovec = punčocha bez cho-
didla. Kt. VII.

Šlakový. Ta tam do š-vej chvíle
(dlouhn). Kt. VII.

šlamastyka = nesnáz, tíseň, po-
tíž; michanice. Bvs. Fig. 302.

Šlapka = pantofl. Kt. VII.

Šlefta = sled, ploský kámen. Val.
Kt. VIL

Šlechétka, /.drobn. šlechta. Kald.
9. W. nasl.

Šlechta také = plochá deska.
Kald. 9.

8*

llfi

Šlejdrovat == ristiti střeva (uvnitř).
Val. Kt. VII.

Šlépeček = košilka, dětská .suk-
nička. Kaš. Íi7., 112. Vz násl.

Slépek = šlépeček. Tož ho to
chytlo (stroj) za slépek a hned mu
to utrhlo hlavu. Kaš. 124.

Šlichta = omáčka. Kolk. II. •11.

Šlochán. Fnlp. a. 31. b., b. 32. a.

Šlohanec. Rudv š. ohne vysoko
mrskal oblohu. Mršt. Duš. 100.

Šlundrat = tahati. Satv v blátě
š. Kt. VII.

Šmaja = nepořádná ženská (Opav.);
kořalka. Kt. III.

Šmajda = kdo šmajdá. Hrb. Dt.
37. — Š. = levá ruka, Vyhl. Ced.
Vz násl.

Šmajdák = kdo pracuje levou
rukiiii (šuaajdou), krchňák. Vvhl.
Ted.

Šmak = chuť. Nár. vest. V. 20.

Šmanda = levá ruka. Jenom
šmandó se ohnal. Hoch. ÍIH. Vzal
nůž do pra\'é (ruk_\) a vidlcčko do
šmande . Spč. 148.

šmar holena = baba. Kt. VII.

Šmarnút = udeiiti. bouchnouti.
SKz. Kt. III.

Šmarulistý = pruhovitv. Val. Kt.
VII.

Šmarýcnút = udeřiti holí. bičem
bíti. Kt. VII.

Šmatat = hmatati. Folp. a. 17. a.

Šmejdit také = úskočně jednati.
Kt. III.

Šmékat = smýkati. Folp. b. 20. a.

šmelce = černé čepce. U Vsetína.
Kt. III.

Šmérat ~ čmejrali. Klasem pod
nosem. Vylil. Ced.

Šmestka = oprask, šugar; zvířecí
chvost. Kt. VII.

Šmlhák tanec. Kt. VII.

šmikurenda = nevěstka. Kt. VII.

šmitat = iezati. Kt. III.

Šmotlacha = šmodrcha, lumo-
tora. Kt. VII.

Šmotrcat ^ drcati. Vůz šmotrcá.
Kt. III.

šmúrař = kdo šmurá (špatně
píše). Kt. VII.

šmúrat = mazati. Kaš. 97.

ŠnÓlaČka = blátivé počasí v zimě.
Lepší je zima jak š. Vyhl. Ced.

Šnoika = přeska. z něm. Schnalle.
V\hl. Prus. (iS.

Šňopák = tlama. A leška (liška)
otře si šňopák (neuloví ničeho).
Vyhl. Mal. 121.

Šnorchař = propuštěný voják,
který všelijak někde se živil a loupil.
Kldu. 45. Schnorchar. Jrsk.

Šňořit také = ošklíbati se. Kt.
III.

Šňupák = šňupavý tabák. Fix.

šňupalena, šňupaná = slidička.
Kt. VII.

Šobástnút čím })o kom = hoditi.
\'al. ?>Ial,

Šofan, ŠOfánek = sběračka. Sr.
Schaufel. Smetanu šofánkem se-
brati. Vyhl. Mal. 14."). Kromfléke
(knoflík\-) n košole jak šofane. Bys.
Fig. 86."

ŠOfka = plechová lopata. Kolk.
II. 41.

ŠÓkala = kdo se šóká. šuká, nemá
se k práci. Kt. VII. 1390.

ŠÓkavě něco vykládati = zdlou-
havě. Hoch. 63.

ŠOlek, sulek = obvazek. Od tý
doby (po úrazu) nosijó na malíčku
Šolek. Bys. Fig. 259.

ŠOmpleca = výplata, bití, bitka,
hádka, rvačka. "Vj-hl. Děd. I. 37.
Vz Sumplica. V hospodě strhla se
\-eliká š. \'yhl. Ced.

Šopa = scnník, kůlna, z něm.
Schoppen. Folp. b. 20. b., Kt. V.
Také zvláštní účes ženských hlav.
Vyhl. Ced.

šopáke, šopáčke - lehká cihuv,

obyč. sdukeimá. \'yhl. Ced.

šoplék, šoplátko šuplík. Xyhl.
Ced.

Šoprstat sa = obskakovati. Kaš.
97. r Bart. šuplstat se. Rukávy kol
ruk se jim šoplstalv (volně se otví-
ral\-).

Šoroga = nezdara. Ty š-go šoro-
govská! Kt. VII. 1390.

Sosák = íald kožichu vzadu. Vyhl.
Děd. II. 121.

ŠOSej - silnice (chaussée). Vylil.
Prus. 48.

117

ŠÓStaČka tuikvň = zdrlun-ání
klasu. Mršt. Ves." I. 55.

ŠOSteČka ^ náběr. Brusk^ky b\l\-
\-z;ulii opat leny šostcčkanii. V\-hl.
Prus. (iS. ' ^

ŠOŠeň = stuhlý sopel v nose. — Š. =
usmrkaný klučina. Bel tam takové
ŠOŠeň. Spč. 150. Ty šošňo^ tož te tak?
Kř. Roz. 53., IL 35. Š. = malá
dí\-ka. A na teho šošňa jaké spoleh-
nutí. Naš. XLIV. 10tí. 1. c. ~Š. =
oharek na svíčce. Přik. Nov. 112.

šošněla, šošnila = hm\z? So plné
braDlencu, a taková šošněla koše
hui-, jak co. Kř. Roz. III. 259. — Š.
nadávka, dareba, otrapa. Vy šoš-
nilo! Ib. 325. Tam každý šošnila
mluví německ}'. Kř. Roz. 14. Leda-
jaké šošnila složí za pacholka. Ib.
49. Každé šošnila vehráží hned
advokátem. Ib. 7tí. Sr. násl.

ŠOŠnit se = zdržovati se, meškati.
Šošnite se tam chvilko. Hoch. 70.
Š. se s čím = zdlouhavě pracovati,
párati se s čím. Kt. VII.

ŠOŠnivý = ušpiněný, ušušněný;
nepatrný, mizernv. S. bagón. Bvs.
Fig. 25.", 302.

Šotořít se — vrtěti se. Ta hosa
šotoří se pořňd na těch vécach.
\'vhl. Ced.

Šotyška = tanec. Vyhl. Mal. 139.

Soukala = zdlouhavv, váhavv
člověk. Olom. Kt. III. '

ŠOUkavosť = zdlouhavost, váha-
vosť. Olom. Kt. III.

ŠOUkavý = zdlouhaxv, váhavv.
Kt. III.

ŠOUlit = jemně třiti, natírati. S.
koho palcem. Vyhl. D. 8.

Šoustí = listí. Turkyňové š. Mršt.
Ves, II. 413.

Špacírpolka =^^ tanec Kř. Roz.
li'.')., Kř. Han. 172.

ŠpaČOVitý kuíi = jankovitý (spá-
čitise). Kaš. 97. Asi chybně místo:
spáčovitý.

Špajdlík = špajdl, špejl. Nařezati
špajdliku. Preis. 12.

Špak vodní = skorec vodní. Fix.
Špáračky = dětské hračkv dře-
.ěne. Kt. VII.
šparúsnit = špárati. Kt. VII.

šparzeta, šparzetka = vičenec sctv
(rostl.). Vyhl. Mal. 112.

Špatlna = špatná věc. Kt. III.

ŠpejChat = strkati, šťouchati, Kt.
VIL

špenka, špenek = stonek, ostenek.
Kt. III. U Přerova špeněk = ostře
zakončená krátká větev, zbyte'c
tenkého stromku uřezaného nad
samou zemí. Vrazil si špeněk do
nohe. !\lal.

Špenzerek. vz špenzr. Vyhl. Prus.
(i:;.

Špera = překážka. Bys. Fig. 17S.

Špernál = silný, dlouhý hřebík.
Velomím špernálem kaso. Spč. 140.

spica = kostěná násadka u trou-
bcle. \yhl. Ced.

Špičák také = dnih holubů. Kt.
Vil.

Špldlatít = špičatiti. Kt. III.

Špidloň = člověk špidlatv, suchv
Kt. VII.

Špihlák = kdo rád špihlá. Kt. III.

Špich = druh čepice. Vz Kt. III.

Špíchat = strkati. Na již. Mor.
Kt. VII.

ŠpiChél. Pobíhal tam jakési chas-
ník s černéma lósama do špichéla.
Spč. 98. — Š. Šatke (servíty) sto-
čeny v takový roztopodivny spi-
chéle. Spč. 147.

Špíndračit ^ rvpati se v něčem.
Val. Kt. VII.

Špírečky = uškračená slanina. Val.
Kt. VII.

Špírek = rarášek. kubínek. Vz
Krm. Obr. 19.

Špišek = osm kop tvarůžku. Vvhl.
Mal. .-.l'.

Šplterácký = bídný. To je š. život.
Šmvd (Slo\-ník).

špiteračit se ==^ nuzovati se. Kt.
III.

Špiterák = špitera, bídák, nuzák.
Šmýd (Slovník). Me sme Hanáce,
všeci všode cezozemci só jen š-c?.
Naš. XLIII. 53. 2. a. Sr. špitera
= malý. slabý člověk, bícTák.

Šplahat = šplhati. U Brušp. Kt.
VII.

Špléchnót komu co = pověděti.
Vvhl. Děd. II. 224.

118

Šplechotat = smáti se. Kdo se
tomu neiehoce, nešplechoce, ten to
chce. Vyhl. D. 79. Vz v B;irt. šplech-
tat se.

ŠplOChtat = šplúchat. V jeho
útrobách Š-I3' už poslední zbytky
nápoje. Mršt. Duš., 39.

ŠpIÚhota = plískanice, stálý déšť.
Kt. VII.

Špodiant == dělník pracující v cu-
kro^•aru při spodiu. Bys. 114.

Špoňka. Ta ženská má sokně samé
špoňke (ublácené. ucourané). \'vhl.
Ced.

Šprček. Tam houfec hráčů šprtá
šprčka. :\Iršt. Ves. V. 101.

Šprlený. S. zahrada = obehnaná
plotem z latí. Hrb. Obr. 1-1., 66.
U Bart šprlový.

Šprták = nadávka. Ty šprtáku,
kolohnáte, otevidíro! Vvhl. Děd. II.
235.

Šprtálka = knoflík s dírkou upro-
střed, čamrha. Kaš. !t7. Běhá jako
Š. Kt. III.

Šprtka = sivá křivonoska. Kt. III.

špruček = žert. Kolk. II. 41.

ŠprÚČit sa = prohnouti se. Kaš.
4Í).

Špuléř = kolovrat. Fix.

Špuňka = troška, kapinka. Autr.
131.

Špurtovat ke druhé státní zkoušce
= se dříti, studovati. Bys. Fig. 170.

Šráčky též = lis na tužení tva-
rolui; kšandy, na nichž visí ženská
spodnička. Vyhl. Ced.

Šrajdat se = kulhati. j)ajdati. Kt.
III.

Šrajdavý =^ kulhavv, pajdavv.
Kt. lil.

šrákavec, šrajdoň = člověk šrá-
kavv. \'/ násl. šrákavý.

Šrákavý = člověk špatné chůze,
který dělá dlouhé kroky a při tom
hlavu nachyluje. Vyhl. Ced.

Šréga. De to šrégó (na kři\-o).
Vvlil. Ced.

^ ŠromotJt = křičeti. Kolk. 11. 41.
Žena doma šromotila. Vvhl. Vvs.
19.

Šrotovat = rychle m]u\-iti. Kolk.
11. 11.

šrúfečka = dýmka. Kt. VII.

šrúfek = matice šroubová i šroub.
Fnlp. b. 20. a.

Šrumpla = nepořádná ženská,
Schrumbel. Folp. b. 20. a.

Šrůtka svalná = zpropitné pivá-
knm za dovoz piva. Gl., Vyhl. Ced.

Šrůtky = červené hanácké kal-
hoty. Kř. Han. 66.

Šfab zaječí = šťovík; šťab kob\ií
= merlík. Fix., Kt. III. Vz ščab.'

Štáfek = kousek (pole). Tam má
š. Naš. XLIV. 6. 1. d. Až shltneš
pár štáfkň sladkvho úřadování. V\'-
hl. Vvs. '.);',.

Štafetářka = klepna. Kt. VII.

šťaklík = klacík. Kald. II. Zdrbn.
šťakcl.

Štakýl = ščakvl. Mršt. Ves. I.
.■iii7.

Šťarák, vz ^• Bart. šparák.

Staral. Nedožiré, ty šťárale! Naš.
XLIV. (i. 1. d. Vz v Bart. starala.

Starat = drážditi, popicho\-ati.
Bys. Fig. 302.

Stéble, ete = malá r\bka. Laš.
Kt. Vil.

Štčbračky = střevíce doma nošené.
Val. Vek.

štěbrat ští])ati. Kt. 111.

Štechovat, Štychovat koum = do-
provázeti. Tem zpěvákóm kdose šte-
choval na klapiture (klavíru). Spč.
128. — se s kým oč = sázeti se. Bys.
Fig. 261.

Štěkýňat = vehce křičeti, vaditi
se. Val. Kt. Vil.

Štěpák = hranatá, kamenná láhev
na vodu. Strážň. na Mor. List. fil.
lltod. :',]■:>. Sr. u Bart. ěepák.

štépán = křížala. Vvhl. R. 6S.,
69.

ŠtČpánOVý = křížalovv. Š. po-
lévka. \'v!il. R. GS., 69. Vz Štěpán.

Štěpúvka = štěpovnná neštovice. -
Na il.iur. Kt. VIL

štěrchání. Korba v řehotu a š.
sladěnvch brnkáču jen letěla. MrSt.
Ves. III. 47.

Štěrkat ^ cinkati, chřestiti. Od
zinn /iiliv štěrkají. — Š. = ž\-ástati.
Opav. Kt. III.

ŠtJČkat kdho = štípati. Hořen. 99.

119

Štift = nemocnice. Bys. Fig. ll»l.

štikaný = vroubkovaný. Kt. III.

Štípa ^ lii^i^'- Zapal novů Štípu.
Kldu. 14. — Š. = pt)leno. Ale štíp-
nutou (ukradenou) štípu ])iece ne-
pustil. Mršt. Ves. V. .-Ji.

Štípit = očkovati. Fix.

Štípka = oštěp. Kt. VII. Také
= krížalka; škvor, uchavec. Kt.
III.

Štíplavina ^ štípla\á chuť. Slez.
Kt. VII. .

ŠtiřikOtat. Hejno vlaštovic štiři-
knial.. Kald. 42.

Štířit se = šklebiti se. Hlavu (za-
bitého) dal do okna, aby zub}' její
štířily se do světa. Vyhl. D. 134.

Stírka = pokrm. Vejce se vlije do
mouky, rozetře se a míchanina vlije
se do vodw pak se omastí. \'\hl.
Slz. :U.

Štítrovo = štitroba, lačný žaludek.
Píti pi\o na š-vo. Kt. III.

Štív — šťovík. Kald. (í. Vz šči\-.

Štoček. Ské)pila celé š. plátna
(asi -.'r. loket^.. \'yhl. Ced.

Štofka = vlněná sukně. Hrb.
Obr. 2S.

Šťouplý = hubeny v obličeji.
Olom. Kt. III. Vz ščouplý.

Štráčky = šrák\- pod kor\to. pod
necky. Kt. VII. "

Štrafícír ve dvoře (nejvj-šší dělník
jako: poklíisnv, dráb). Hlavn. Kr.
G.").

štrachajdla. Magorón\- pos\-pánv
štrachajdló. Naš. XLIII. 143. 1. a.

Štrachanda = toulka, zálety. Vyhl.
Ced.

Štráche = divw zázrak\-. To só š. !
Bys. Fig. .-502.

Štramák = člověk parádí vý, \'y-
chlmib i\v. ^^■hl. Ced.

štramberský. 5. ucho = kornou-
to\ ily pt-rnik. Fix. Š. trouba (kulatá
věž) .

Stránek = provaz, z něm. Strang.
Folp. b. 20. b.

Štrcanec = drcanec. Olom. Kt.III.

Štréctiaf = viéci, dotvkati se,
z ném. streichen. Stréchal ohlávkami
po niM\ \'\hl. D. 15(1.

Střechový, z něm. Streich. — Š.

basa dievěná. š. muzika. Naš. XLII.
101. 1. a.

štrempei = štempl. Naš. XLII.
101. I. b.

Štrocílka = podlouhlý pečínek
chleba z posledního těsta, místy tru-
cilka. Piidám štrocilko chleba. Vvhl.
Alb. 70.

Štros = hlupák. Regál.

štrych = žert. Vyhl. Dřd. II.
224. Nedělám štrychu, do opravde
to meslím. Vyhl. Alb. 69.

Štrymák = jméno volské. Kt. VII.

Štrymula = jméno kravské. Kt.
VII.

Študiečísko = jeteliště. Opav. Kt.
III. Vz ščudlek.

študlek, študlovína = jettl. Opav.

Příh. Kt. 111. Vz ščudlek, ščudlo-
\\x\\x.

Študýrka = studování, učení.
R\id. l(i.

Štuchat se s čím = lopotně něco
pracovati. Na Hané. Kt. \'II.

Šfukat, štuknút Šk\tati. Mršt.
Duš. Sit.

Šťukía = mrzout, člověk nuuula-
vý. Olom. Kt. III.

Šťuklat = hubovati. Olom. Kt.
III.

Šfuklína = žena mumlawá. mrzu-
tá. Olom, Kt. III.

Štukýcat = skytati. Kt. \\\. Vz
ščukat.

Stupka = slina? Utřela si stupku
na rtech a začala (mluviti). Mršt.
Ves. VI. 91.

Šťúr = mlok zcnmi; krtonožka.
Hlx.

Šťúřít se = štíiiti, smáti se. FLx.

Štverka = čt\Ták (měděnv peníz).
Hoch. i:i3.: čt\-řvěderní sud. Val.
Kt. VII.

Štvrť -= čtvrtina gruntu. Prik. ii4.

Štvrťák. Dal si nalit š. koialkw
Kaš. S(l.

Štvrtníca pi^■a = asi vědro. Bys.
Fig. 2(il.

Štvrtník = méně než sedlák a více
než chalupník, vlastník štvrti, Bys.
Fii,'. co., čtvrtlánu. Piúk. Nov. llo.

štyblata -= bot\-. Kaš. 119.

120

Štychar = rve. z nOm. stiťhcn.
Folp. b, :10. h.'

Štychavka = motyka. Folp. b. -20.
b. \'z picdcház.

Štychovat se = dopalovati se,
v pi. < i s( předbíhati. Hlavn. Kt.
Kt. !L'f; , Vyhl. Ced. Vz štechovat.

Štychpán = mrtvá kost' u koně.
Kolk. II. 41.

po štyřnu (po čtvi^ech) lezu z lesa.
Kldu. (S;!.

Šuba na horelkii. \'z baba.

Šubačka = šlehání, šlehačka, šla-
hačka. Kt. III.

Šubat =-šibati Kt. III.

Šubíř = retka (hřeben). Kt. VII.

Šublikat = šoustati po něčem,
nohama po podlaze. Máma m^'dlí a
a já také šublikal. Vyhl. R. 8().

Šubra = nečistá ženská. Folp. b.
•20. b.

Šubrat se = mazati se. Folp. b.
■20. b.

Suda = kdo rád sudí (šidí). Kt.
III.

ŠudliČ = kdo šudlí. Kt. VII.

Šudlit = věchtem n. hadrem
drhnouti. U Bzence. Kt. VII.

ŠUfan = žufan, naběračka na po-
IVku. Vz Kt. TIL

ŠUgár = kytka dlouhvrh vlasu
na biř. (á. \''ll.

ŠUChnÚt komu co = pošeptati.
Krm. Obr. 112.

ŠUChotat = pomalu jíti. Nár. vest.
\\ -20.

ŠUChtit se = šukati, kutiti. Kt.
VII.

Šukaňa = ovce pozadu chodící.
Kt. Vil.

Šulačka = děvče, které šoulá t. j.
soukennick\' lok\- ku přízi spojuje.
Slez. Kt. íll.

Šulaja ^ sprostá kořalka. Folp.
b. •-'<». b.

šulanec, žulanec ^ něco uhněte-
néhíj. Folp. 1). 20. b.

Šulec = velikv kus něčeho ošoula-
ného. Kt. VII.'

Sulek také — pouzdro. Š. na brejK'.
Drahan. Kt. III.

šufrňácký, vz šullrňák. Cil.

Šulfrňák oknsní školní do-

zorce. \'y\ú. \'ys. :]2. — Š. = přívrže-
nec šulírajnu. \A'lil. Ced.

Šuligán = prohnaný člověk. Fl.\.

Šulineček = malíček (prst). Vvhl.
1). '.'.

šumajzl = pečený hrách s jcč-
nvmi kroupami. Val. Kt. VII.

Šumberka = druh hrušek. Kt.
VII.

Šumotat = šuměti. Křidélky š.
a poleto\'ati. B\'s. '■2;5.

Šumplica = hádka, svár, taha-
nice. Při muzice strhla se š. Naš.
XLII. 101. Ib. Vz šomplica.

Šundát = převzdívka škole. Folp.
h. 2iK h.

Šup. Nemluv mi pořád do šupu =-
neskákej mi do řeči. Kř. Roz. I. l-")9.
II. 125.

Šupák = kdo vodí tuláky Supem,
postrkem. Vyhl. Ced.

Šupat po násype = zdlouhavě,
opatrně jíti. Hořen 237. Chlapčisko
šupě do humna na erteple. Ib. 25!). Vz
šupkat. — Š. = mnoho a rychle jísti;
seděti. Pěkně šupej = secí. Kt. III.

Šupka z vajec = skořápka. Záhr.
V. II.

Šupotat. Po klouzačce měkce šu-
potají dí\-či bačkorkv. Mršt. Ves.
II. 402.

Šurga = klisna. Fix.

Šuro. Žido\-ka je šuro = šurá. šil-
havá. Vyhl. Kr. 72., Slz. 2(;i. Š. =
křivo. Fl.x.

ŠUStaČka = odrhováni listu tur-
kyii. Kt. VII. Vz šóstačka.

ŠUStat. Jeden chlapec u zdi po-
skakoval či Šustal (jiii hře chlaiiru).
Vvhl. D. 105.

Šůstka = šesták. Slám. 1*1. 74.

šuška = šuškání. Kt. VII.

ŠUŠlit s kvm == šeptati. Ostr. Kt.
III.
Šušmala — umazanec. Kt. 11 F
ŠUŠnívý = umazaný, nečistv. i\.t.
111,

Šutka. Už je jak šntkv — o])ilv.
Kt. VIL

ŠutO -^ prázdno. Má \- jizbě š.
Val. Kt. VIL

Šuvířítý šikmý. Slez. Kt. 111.
Šuvirý = šikmý. Opav. Kt. 111.

121

Švadlena — kdza pěkné strakatá.
Kt. \I1.

Švadronit mluviti cizím jazy-
kem, /vl. nřmecky. Vyhl. Ced.

švadyrovat = běžeti, zvi. o dětech,
lezou-li iNťlile čtvern()žk\'. Val. Kt.
VII.

Švagrina = švagrová. Preis. !»4.

Švách -^ puklina. Š. na puli <icl
horka. Val. Kt. VII.

Švajdák = kde šmatlá. Kolk. II.
41.

Švalek = mužskv pilodící úd;
ž\-anfc. Kt. VII.

švalenec = švalek. Kt. VII.

švancar = sekera bradatioc, švan-
cara. Nár. vest. V. 20.

Švanďák = kos. chlapík. Vz Kt.
III.

švandlavý =? Folp. a. :w. a.

Švandrkat = žvaniti. Sušil. Pis.
697.

švandrošit = žvaniti. Zlín. Kt. 1 1 1.

Švápat = uiezávati, uorávat. Kt.
VII.

švárnit se = lichotiti se. U St.
Jič. Kt. VII.

Švátět = váleti, \-rtiti. U Místka.
Kt. III.

Švatřc ^ \elkv krajíc, vz vatrc.
Fo!p. b. 21 b.

Švecírský = ševcovskv. Opav.
Kt. 111.

švercisko = šverc. Val. Kt. VII.

švercovat ^ pašerovat, schwár-
zen. Laš., val. Kt. VII.

švercování = pašerování. V\-hl.
Kr. i'S.

Švidravý = šilhavv. S. figlář. Mršt.
Ves. IV. 33.

ŠVÍdrhoň = švidroň, šilhavec.
Vyhl. D. r)T.

Švidroň = švirgoň.

Švihavý let ptačí. Hlavn. Kr. 3.").

Švihlat = šviiinkat. I vrabci
o něm Švihlali. Mršt. Ves. I. 5t).

Švink = zběhlost", zručnosť. Nemá
toho švinku, abv to vvkonal. Ostr.
Kt. III.

švirgáň, švirgáč = šilhán. Folp.

a. l'S. a.. Kt. VII.

Švirgaňa = švirgáň. Folp. a. 28.
a.. Kt. VII.

ŠVÍrgavý = šilha\v. Na již. Mor.
Kt. VII.

Švirgoň = švidroň, švirgáň. Folp.

b. 2S. b.

Šviřink (citosL). Švihni prutem,
udělá to š. Folp. a. 56. a.

Švondra = cúra, šlundra. Kt. III.

Švrčina = smrčina; co jest smrko-
věho (deskv atd.). Kt. III.

Švrčkovity = smrkovitý. Kt. III.

Švrgiačka = kvedlačka. Slez. Kt.
\11.

švrkat = cvrkati. Kt. III.

švrkový = smrkovv. Slez. Kt.
III.

švrlukat = švrlikati. Kt. VII.

Švorverk = beran (stroj). Tým
švorverkem tlučú na kůh'. Kaš.

Švrkový = smrkovv. V\hl. Slz.
227. Vz v Bart. švrk."

Švrlák = vařečka. Fix.

Švrůbek. Š-ky ovoce nezrostlé. To
sou jenom samé š. (jablka, hruškv).
Kt. III.

Švýcar také = šafář. Kt. III.

Švýhat = kulhati; šmatlati. Kt.
Vil.

švýhavý = kulhavý. Kt. VII.

T., Ť.

tabáková = přestávka při pou- tacle ^ kraj ky u šatky, Tatze. Folp.

tich, kdy mužové mohou si zakou- b.20. b. Okraj rukávu vyšívaný nebo

řiti. V\-hl. ťed. krajkami ozdobený. Hrb. Obr. 28.

tackat = obníčkovat; ječmen, táčky. Rukávce ženské šité na

pohanku, oves do tácek vázati. Val. táčkv (natáhnuté z jednoho plátna).

Kt. VII. Vvhí. Děd. II. 185.

122

taframente taframenské! V\-hl.
Děd. II. .'d.

táhá = tahání, tah. Ten kun je
dobrý do táh\-, do tažby. U Olom.
Kt. "IV.

tahón = sm^Ťka, poutko. Botě
só hotovy, ale ešče chebí kůže na
tahóne. Ňaš. XLII. 14(). 1. b.

tahtovat = potěžkávati. U Opavw
Kt. VII.

tajemstvený = tajemný. Kt. VII.

taklek = takhle. Za staréch času
bévalo t. Vyhl. Děd. I. 1(50.

takový. Takov\"ch peněz sem ešče
v ruce neměl = tolik. Kaš. 82.

tál = věno, z něm. Tlieil. Folp.
b. 20. b.

ťalamba = dundala, člověk ne-
olirabaný. U Opav. Kt. IV.

talijánský. Talijánská. talijánka
= viržinka. Piik. Nov. ll.H.. Spč.
16.

talíř = kopretina (rostl). V\-hI.
Ma!. 112.

tamocel'. Z t. = z tam odtud. Val.
Kt. VII.

tanečnice = taneční místnosť.
Naš. XLII. 101. 1. b.

tanu = inu, ovšem. Vz Kt. VII.

tanuškat = tančiti (v dětské řeči).
Kt. VII.

ťápala = člověk pomalu chodící.
Tolp. a. 28. a., Vyhl. Ced., Kt. IV.

ťapaňa = nešikovné dě\x'e. Kolk.
11. 41.

ťápanee = něco rozťápnutého,
ku pr. kra\-inec. Kt. VII.

ťápanlca = ťápačka. Kt. VII.

tárat také = tlíti. Val. Kt. VII.

tarča = huba, ústa. A začne na-
dirat tarčo. Spč. 100. Vz vlápnót, ku-
kaná. = T. — ■ místo prázdné. Tam
sú tarče, Hrb. Děd. 14.

tarkavět = kaziti se, černati, ku př.
n Immiborách. Val. Kt. VII. i;i91.

tartas = křik. To tam byl t. Mršt.
Ves. IV. 10.

tasit se k někomu = míti se k ně-
mu. Kt. \'II.

taške, tašky ^ hanácké jídl). Nu-
dlové vyválené těsto se pcsypalo
krupicí, s\-inulo. pokrájelo na čtvr-

tečkx' (tašk\). \ivařilo a potom
omastilo. Vyhl. Ced., Mal. 112.

táta. Starý t. = děd. V Podluží.
Kt. VII.

tatarský = obrovský. Kt. VIL

tatěk, ťatulek, tatěnko ^ otec,
tatík. Naš. XLII. 02. I. d.. Krm.
Dol. l!i.

tatíček = otec; hospodái": stařec.
Val. Kt. VIL

tažba = tahání. Do tažbe só jako
ohni (koně). Vyhl. .Alb. 78. Vz Táhá.

teatrnica = herečka. Spč. 88.

tehdová, tehdové = tehdy. T. iekl.
Kř. Koz. -V. Spč, li).. Vvhl. Děd.
I. 7.

těla = tele. Vyhl. Kř. 48.

tele = tolik. Abyste měl tele ko-
peček, vele (kolik) \- tým věnečku
zrneček. Vyhl. Prus. .")7.

tělistý = tělnatý. Laš. Kt. VIL

telit. Když Nejezchleba předčasně
telil = kd\ž se mu kráva předčasně
telila. \'\-hl. Ced.

tenčica také = tenká tesačka te-
sařská. U Strážn. Kt. IV.

tentodňový = všední. Fix.

tentotit, tentovat jest přílepek. kde
člověk neví, kterého slova by nej-
lépe někde užil. Musíme to nějak
t., aby ten chlapec prošel. Obecný
lid užívá někd\' tohoto slova eufe-
misticky m.: scáti atd. Byl jsem t.
On ji tentoval (tělesně s ní obcoval).
Kt. VIL

teplík =^ teplý pramen. Ostrv. Kt.
IV.

terazný = nynější. Kt. VIL

terentit - hubovati (mad.). Mršt.
Ves. lil. 80.

těrchavý = těžký, obtížný. Folp.
b. 20. a., Mršt. Ves. V. 14. Sr.
těrcha = tíže.

teskeň = tesknice, toulia ]h>
vlasti, \-.il. Kt. IV.

tesknoba =^ tesknota, tesknosť.
Honn. 147.

tešínka = červený brambor. Mí-
stek. Kt. IV.

tíhoba - tíž, obtíž. Kaš. 54.

tlmnavý = drobet tmavý. Ostrv.
Kt. IV.

123

tisarka, Čisarka = císařská silnice; topTák = duplák, dvuulitr. Dát

druh hruí-ck. Slez. Kt. IV. knnui t. piva do roke (ruky). Naš.

tisat = tlačiti, dotýkati se. Tisáli XLIV. 105. 1. b.

(mlž) róžkami do hlavj'. Krm. Obr.
126. Sr. tisnút.

tístko = kvásek. Kt. IV. U Pře-
rova = kus těsta vyváleného na
luidlr. Zdrobnělé od ,, těsto". Mal.

tížet = těžiti z něčeho; t. si =
shledávati těžkým. Mal., Ces. 1. VI.
7<i.

topolina = topolí, topolčina. Laš.
Kt. VII.

tořánek = nátržník, erigeron acre,
čarodějná květina. Přik. Nov. 113.

torka = trnka. Vyhl. Slz. 27().

torkeň = kukuřice. Vvhl. Mal.
112. Vz v Bart. turkvň.

totat = troubiti. Přik. Nov. 113.

tlámat = žvýkati, jísti. Kt. IV. Pastéř totá a te (ty) ležíš natáhnotá.
tlapat = mnoho jísti; tlampati. Naš. XLIII. 143. 1. c.

la. IV

tleskala = tlachal. Kt. IV.

tlolka = tlelka, ztvřelé di-evo.
Ostrv. Kt. IV.

tlOUŠf =; množst^•í. T. ovec. Val.
Kt. VIT.

tlukat se = potloukat! se; Kt.
IV.

totě =- toto! Val. Kt. VII.

toťka = zde; nedávno. Na Hané.
Kt. \'II.

totkaj = tu. zde. Hořen. (>.. Kt.
VII.

toufar. ÍÓfar --- dílo hrnčířské.
Kt. 1\'. '

toufarový, tófarový. T. talíř, mísa.

tlustý Jan = bažanka (rostl.). Má Kt. IV. Vz toufar.
tlusté listv. Dobvtek jím se nena- touiačka = toulání. Kt. VII.

dýmá. Naš. XLfl. 49. 2. c. tovarych = práce na panském.

tmok = báječný had se zlatou Folp. h. 21. a.
korunkou, který, kam se plazí, vše tózinke = tuze. T. dobře s někvm

pálí. Hledí zabočené jako t. (smok se pořádat (srovnávat). Hlavn. Kr.

= škaredě). Laš. Kt. VII.

tocmož = sedům acre (rostl.).
Vyhl. Mal. 112.

točení = závrať. Tož dyš to ta-
kové t. na mňa ide. Kaš. 97., 109.

ÍÓfar = jemná hlína, z níž se dě-
lal\- talíře, skleničk\-. Vyhl. Ced.

tófarový. T. talíře, skleníčkx-. V\-hl.
Ced.. Nar. vést. V. 20.

tojiz = totiž. Kt. VII.

toíačet se s kvm: s chaso = tou-
lati se. Vvhl. Ďěd. I. 85.

tollňunký = maličký. Krm. Venk.

toiiž = tolik. Dostal t. vajec. Mršt.
Ves. VI. 12.

tma = příslovce původu sub-
stantivního, kompar. tmější. Sr.
Kaš. 53.

Tomala = Tomáš (opovržlivě).
Xa )i/. Mn-. Kt. IV.

toňavý = stinný. Kt. VII.

top = topení. Má mu dávat t. do
xýměnku. Slez. Kt. IV.

topená. Na topenou tam nepojede
(se uti)pit). Slám. PÍ. 102.

112.

tr'= trh. V tr' chodit. Spč. 49. Jel
na tr. Naš. XLIV. 108. 1. b.

tračit ^ zatáhnouti (cestu). Kt.
VII.

trafsko, travsko = špatná tráva.
Kaš. 52.

tragačkář = kdo dělá tragače. Kt.
Vil.

tragačník = kdo jezdí s tragačem.
Hrb. Obr. 2tí(j.

tragár = podreštovník ve stropu.
Kt. IV.

tragat se > čím = tahati se; t. se
do noci = toulati se. Kt. IV.

trampolampolka = tanec. Vyhl.
Děd. II. 233.

trantýrovat. ^luž musí t. (tančiti,
skákati), jak ona zapíská. Mršt. Ves.
\'l. 19. - T. = vrávorati. Kolk. II.
41.

trápeni = kořalka. Folp. b. 21. a.

třasavka = bahno. Kt. IV.

třaslavica = třeslička.

travsko = plevel v obilí. Kt. VIL

V/, traísko.

124

trc - strk. rána, prd. Kt. IV.

trcat = drobným krokem běhati;
]M-děti. Kt. IV.

trcek. Běžet trčkem = klusem,
klusati; stiízlík pták. Kt. IV.

trcna = stará ženská, stará kráva.
Kojet. Kt. IV.

trčák = místo, kde kdo trčí. Trčí
tam jak na trčáku. Kolk. I. 15. Sr.
čučák.

trčka = trkání. Kt. VII.

trdlavý krok = hopkující. Ostr\-.
Kt. IV.

trdlena = ženská, která ráda se-
lkou trdluje. ráda tancuje. Kt. IV.

trdlit, trdlovat, trotteln; se =
strkaje se nemotorně tančiti. Ostrv.
Kt. IV.; s něčím nemotorně se na-
máhat. Mal.

trefa. Měla tref moc = nabídek
k sňatku. Kaš. 110. — T. = příle-
žitosť. Neměl sem trefu k vám při-
jít. Kt. VIL

trefovat se = líbiti se. Jím naše
řeč netrefovala. Vyhl. Děd. I. 22.

trenter = keser. Přišel jak s tren-
terem = hned. Kolk. II. 41.

třepilata = opatrnv na krejcar.
Vvhl. I). -V.l.

třeskoň kdo mnoho třeská.

žvástá. Kt. \'II.

třeskÚCÍ zimnice (třcse-li nemoc-
nvm). Krm. Dol. .58.

treskutka = planá trnka. V\hl.
Slz. 1.").

třeslička, třaslavica = piislieka.
Naš. XLIll. 11). 2. c.

treščet = třeskati, praskati. Lávka
pod námi tresčí. Slz. Kt. IV.

třeť = třetina. Kt. VIL

třeťorocký = třírokv. Val. Kt.
VIL

tréuch = trojuška, ruská čepice
s třemi udiy (klapkami). Kt. \'II.

trháček ^^ šňůrka, na niž byla
ženská košile, sahající nad pasem
jen pod prsa, uvázána; košile sama
slula trhačena. Vyhl. Uěd. II. [85.
■ — T-Čky jjřipínají se do čtyř cípu
trá\nice. ab\- se mohla za\ázati.

Vvlll. Ced.

trhačena, \z předcház. trháček.

trhačka = trhák, tráka. tráčka.
cíp u ))lachty. Kt. VIL

trhavý také= nepokoj nv. U Oiom.
Kt. ]\'.

trhlavý ^ trhlv. tržnv. Slez. Kt.
IV.

třicolka = deska na tři pale ■
tlustá. \'\hl. Ced.

tříčtvrtka = ovce, která dává na
jedno dojení ^ žejdlíku mléka.
Krm. Dol. 12.

třímat se čeho = držeti se. Více se
třímal kalendára. Hlavn. Kr. 15.5.

tříšť = led roztříštěný. T. pluje
po ;\Ioravě. Vyhl. Ced.

třítka = (ipleta, oštěra, mrzutost.
Val. Kt. VIL 13!) 4.

třitý = třený. Kaš. (iii.

trkáč = roh. T. kozilka. :Mršt.
Ves. Vili. .S4.

trklíca = kořalka. Na již. Mor. Kt.
VIL

trmanJt = promrhávati. T. statek.
Otrv, Kt. IV.

trmázgat sa

trmáceti se. Kaš.

í)7.

trnčený = mazanv trnkami (po-
vidl\). r. vdolek. V\hl. :\Ial. í).

trnČOVÍ = trnkové, švestkové stro-
m\ . Zahrada vxsázená t-\ím. Kt.
IV.

trnkOVlca = povidla ve sladkém
mléce syrovém rozředěná. Kt. IV.

trnka. \' trnke (trnky) rok, ve
kterém se urodilo mnoho trnek, což
bývá zřídka. Odtud: Neviděl sem
ho jak v t. rok (dávno). Kt. VIL.
1\'. iss.

tróbeía hlupák. Kr. Koz. 11.
:i., Kt, \'1L \M>4.

tróbka. Tróbku koudele, mouky,
mastixého dostávala chudá nevěsta
od selek. Vyhl. Děd. II. VM).

tród - práehni\'é dřewi. V\hl..
Ced.

trocha. Dal sem mu trochu večeie,
nocleh a tro(-hu teho snídani. V\'hl.
Ced.

trojačke druh hu(li<t, V\]il.

Mal. 112.

trojčák = trojit v lístek vxšívanv.
N.tš. XLII. \]X. j, c.

125

trojice, rostl. K\-ět trojice vyhání
pot. \'\lil. xMal. 112.

trojická = trojramcimý svíícn
\'('lik' noční. V\hl. Ced.

trojka =^ mouka snědší, horší.
Vvlil. R. S7.

trokař --^- kdt) dělá trok\- (necky).
VVhl. -Mal. 1<»1.

trokařstvi ítnuslo trokařň.

V\hl. Mal. 101.

troskavec, truskavcc, polygonům

avuulare (rostl.). Je proti krvetoku.
Vvhl. Mal. 112.

trout = škodlivý hmyz na zelných
hlávkách. Kt. IV.

trpák {])ták). Trpáci talvé na jaře
dědinu opouštějí a volají trotrotro.
Vyhl. Mal. 11 (i.

trpil = chocliolouš samec; trpilka,
jeho samice. Kt. VII.

trpkatý = trpkavý. Kt. VII.

trpkavý = natrpklý. Kaš. 51., 52.

trpiivivosť = trpělivost'. Bys. 1()5.

trt. Ani trt, ani trteček = docela
nic. Folp. a. 5(). a.; b. 21. a.

třtinka = španělský rákos. Fix.

trtoň ^ hlupák. Folp. b. 21. a.

trtuša, trtulena = klevetnice. Ne-
bajej jako nějaká t. Vvhl. Jař. 100.
Vz v "Bart. trtula.

trubika = jméno krav. Kt. VII.

trúbský. T\- tnibo trúbská (na-
dávka)!

trubství, trubstvo = hloupost. Kt.
VII.

trucel = truskavec (jahoda). Val.
Kt. IV.

trud = včelí trubec. Kaš. 97. D}'š
si trudy zasadá. Kaš. 134-. U Bart.
trut. — T. = puchr. Kald. 7.

trúchlina = zetlenina. Kt. VII.

trumbón = hudební nástroj. Naš.
XI, II. 101. 1. a.

trumpeta. To je takové t. = piják.
V\hl. C-d.

trunda = trumbela. Kt. IV.

trupan = nemotorná buchta. Na-
pekla t-nu. Kt. VII.

trus — šedé péro kudrnaté na levé
straně klobouku. Vyhl. Děd. II.
11!».

trutina = jed. Fix., Kt. IV. —
T. - zlé dítě. Kt. VII.

truxa - hlupák. Kt. VII.

tryna --= zlá ženská hašteřivá.
V\hl. Ced.

tržitba = tržení (peněz). Kt. VII.

tržný = kvapný. T. pasák. Hořen.
2(56., 321.

tučka = dřevěný hmoždíř na mák.
Jihovýcli. Mor. Kt. VII.

tučný muž = rozchodník velký,
(rostl.) Naš. XLIII. 49. 2. d.

tudkaj = zde. T. pan hučitel može
říci. Mršt. Ves. II. 535.

tuhý. Tuhá děvčina = tělnatá,
silná. V\hl. Ced.

tubačka = druh sluk\-. Vz Kt.
IV.

fukačka = hra o knoflíky, o krej-
car\-, ťukání knoflíky, krejcary do
zdi'. Hrb. Dt. .33.

ťukotat = ťukati. Kt. VII.

túfarňa = továrna na hrnčířské
zboží. Kt. VI. Vz tófar.

túfarnický = hrnčířský. Kt. IV.

túfarový, vz toufarový.

ťuhýk také = hlupák. I" Olom.
Kt. IV.

tukr = koštéř. Folp. b. 21. a.

tulák = hlupák. Kt. VII.

tulala = tulačka. Noční t. Hlavn.
Kr. 100.

ťulala = ťululuni, hlupák. Folp.
b. 21. a., Kt. IV.

ťulapa = hlupák. Folp. b. 21. a.,
Kt. IV.

tuličky = měsíček, calendula off.,
rostl. Slez. Kt. IV.

tulipán = kosníkovité šňůrečko-
vání na zadní straně korduly muž-
ské. Kt. VII. 1394.

tulpa, ťulpas = hlupák. Kt. IV.

tum -- dóm, kostel. Brněnský
tum. Spč. 122., Bys. Kio. Na tumě
byli mladí ze semináře. Kř. Roz.
li. 201.

tumrle = kolotoč. Kolk. II. 41.

tuna = tam. Škoda, že s nimi ne-
byl tuna Pražma. Slám. Lys. 231.

tuotel' = odtud. Podme t. Laš.
Kt. VII.

fupat také = seděti (o dětech).
Kt. IV.

tuplák = dvoulitr. Bys. 165.

126

tuplúfka = dvojité podešvy, pod-
rážky. Bys. 165.

ťupnút = zaklepati. U Místka.
Kt. IV.

turčí = turčání (u Bart.) ? Vz
čiiinčivý.

turčiny = karafiát\-. V\-hl. Mal.
11:5.

turečizňa = turecká země. Kaš.
5.")., Kt, Vil. 1394. V Bart. tur-
čizna.

turkyňáč, jídlo z turkvň. Bvs.
Ven. <iG.

turiíkat = pískati. Slez. Kt. IV.

tuta také = člověk dobrv, dobrák.
Kt. IV.

tutaj = zde. Ostrv. Kt. IV.

tutání. Táhlé t. zbojnického rohu.
Hlavn. Kr. 35.

tutat = piti (o dětech). Kt. IV.

tutěna, tutěnka = slabá, dobrá
ženská. Kt. VII.

tutička. Máme chlíveček, ten chlí-
veček je plný červených tutiček,
když mezi né černý kohout vletí,
všeck\- je vvžene (pec. uhlí. po-
hřeblo). Kt VII.

tufka = lichotné jméno slepic, vz
tuta. Kt. VII.

tvaro' = tvaroh. Kř. Roz. I. 74.,
II. .5,s.

tvaroh = sýr. Na Val., na Hané
Kt. VII.

tvarůžke, vz cigánský. — T. =
hladké, zploštělé brambory, kuláče.
Fix.; plod slezu, s^'lačce; druh hru-
šek. Kt. IV.

tvořidlo formička na svr. V\hl.
Ccd.

tvrdníček = mochna stříbrná,
rostl. V\hl. Mal. J13.

tvrzení = motouz na zavazo\'ání
břemen na zádech. Dívk}- s trávni-
cemi a tvrzením spěchají na trávu.
Bys. l:ií). Úzká a dl;iuhá páska z mo-
touzů. ^lal.

tvrzoba = tvrdost'. Val. Kt. VII.

týcnút = drcnouti, dubnouti.
Slez. Kt. IV.

tyčeti = trčeti, vězeti. Sléz. Kt.
IV.

tyčka = drobné, kulaté, sladké ja-
blko. Val. Kt. VII.

tydlikat na píščelku. Nár. Vést.
V, 20.

tygr = jméno psí. Vvhl. Mal. 128.

týkový = tyčkový. 'Kt. IV.

tykva, tykvica = druh hrušek. Kt.
VII.

týlí = týlec u nože. Ces. 1. X. 31.

tylkO = toliko. Nár. vest. V. 20.

týloň = kdo má široké týlo. Kt.
IV.

tynkat = cinkat. Slez. Kt. Vil.

tynky = cinkv. T. dělá kovář na
kovadhně. Slez. Kt. VII. Sr. tynkat.

tyntych = dírkované plátno, látka
na zá\'oje; závoj (diinnes Tuch).
Bys. Fig. 302.

tyračka = t\-rajka. Kt. IV.

tyras = jméno psí. V\-hl. Mal.
12Š.

tyrolka = jméno krav. V\hl. Mal.
128.

tytlat = špiniti, mazati. Slez. Kt.
IV.

tytlék = puntík. Máš pravdu na
tytlék. Vvhl. Mal. 93.

tytuň, tutoň, z tur. = kuřlavv ta-
bák. Kt. IV.

u.

ubabrat = ukáleti. Kt. IV. ubezhóněný klidný. E>U já

ubácat = ubiti. U Olíjm. Kt. IV. možu mět clivilku u-nú? Vh. Brod.

Ubazgrat = umazati. Opav. Kt. Gl.

IV. ubezhónjt se ^ uklidniti se. Sko-

Ubečenec = fňuče (dítě). Opav. ro-li si u-niš? l'h. Brod. GI.

Kt. IV. Ublbaný. Ublbanéšiškv(knedlíkv).

úběl také = smetana. Kt. IV. Kt. IV. Vz ublbat.

127

Ublbat se = převaiiti sť, dokud
Vilda klokočem vře, děhijíc bl bl bl.
Kt. IV.

ublinkaný také = kdo očima
blinká. in/.ourá, ospale hledí. Kt.
IV.

ublížený. Má v sobě u-né (od
práce natážky). Kt. VII.

Ubožit koho také = učiniti ne-
šťastnvm. Folp. b. 21. a.

Ubrknút = odletěti. Chrust chtěl
u. Kald. 2H.

ubřuňkaný = nevrlv (o dětech).
U Oloin. Kt. IV.

ubrus = látka lněná bílá s bílými
vetkauvmi květy. Vyhl. Slez. Í95.

Ubúřenec = bručoun. Slez. Kt.
Vil.

ucancaný = poslintaný, umo-
kiený. I' Uh. Hrad. Kt. IV.

UCancat = poslintati, pomokřiti.
U l'h. Hrad. Kt. IV.

ucandat, učvandat se = ucourati

se. Kt. IV.

UCapaný = blátem posti-íkauv.
Kt. IV.

UCapat se = blátem se postříkati.
Kt. IV.

ucapkaný = drobnou chůzí una-
vený. Na již. Mor. Kt. VII.

ucapkat se = drobnou chůzí se
unaviti. Na již. Mor. Kt. VII

ucasnút, ucasnovat se
se. Kt. IV.

ucebený = ubřečený. U. dítě.
Zlínský. Kt. IV.

ucmurat = umazati. Laš. Kt.
VII.

ucný = kdo rád hostí. Autr. ].'>1.

ucrkaný. U. kalhot\- = poscané.
Ostr\-. Kt. IV.

UCrkat komu co = odliti crčkem.
Kt. IV.

úcta = čepeni nevěsty; hostina
při čepeni. Kt. VIL

uctivost také = hostina. U Brušp.
Kt. IV.

UCumplat = ucourati, utahati.
U. šaty v blátě. Kt. VII.

UCuňdrat = ušpiniti, utahati. Kt.
IV.

UCVachat se = unaviti, utrmáceti
se. Olum. Kt. IV.

učačňaný =^ hodně ušplíchanv.
U. Iiousnta. Kt. VII.

učáknút, uščáknút = ucvrknouti.
Na, \ýih. Mor. Kt. IV.
učantat, ušantat = ušoustati.

Ostvv. Kt. IV.

UČapnút= usednouti. Kúra učapla.
Ostrv. Kt. IV.

UČapotaný = uhrou/.danv od blá-
t,i. rh. Brod. Gl.

účastlivý = účastný. Kt. VII.

UČbOVý — co se týče učbv, učení.
Kt. Vil.

UČiřOVat se = uščuřovat se, usmí-
vati se. Hrb. Dt. 50.

UČmýrat = pomazati. Kt. VII.

účtař = účetník. Kt. IV.

UČUČat se = utišiti se. Folp. a.
■")(). a. Sr. učučit se. Folp. b. 21. a.

učúhat = učíhati. Ostrv. Kt. IV.

učujný = kdo všecko učuje, kde
se co hne. Ostrv. Kt. IV.

UČundrat = klouzáním led uhla-
diti. (Ktrv. Kt. IV.

učváchaný = umáchaný. Kt. IV.

učvandat = ucandati. Kt. IV.

uďam = silák, obr. Přik. Nov.
11;í., Mal. Silný, zavalitý a často
i nečistv němot. a-a. Deš to děfčesko
je takové adam ušpiněné. Mal.

udánievý = domnělý. Bys. 152.

udělaný také = umďlený, nadě-
unaviti lanv (Přer.). Olom. Kt. IV.

udíravý = kdo udírá, co komu
muže. U. žid. Kt. IV.

Udiachmaný = ušlapaný. V za-
hradě je \-še u-né. Kt. IV.

udlachmlt = zabiti. Laš. Kt. VIL

udobytelný = dobvtelnv. Darv
n. Kt. Vil.

udočkavý = trpělivý. Kt. VIL

udrahnút, udražet = státi se

dra/.Sím. Kt. VIL

udrchat koho za vlasy = kudliti.
Kt. VIL

udřímanec = udřímanv. Již. Mor.
Kt. VIL

udřímaný = ospalý. Kt. IV.

Udrpnút = udrobiti. Slez. Kt. IV.

uduckaný = pevně udupaný, za-
tlučený. Kt. IV.

Uduckat = pevně udupati, za-
tlouci. Kt. IV.

128

ududat se = zašmourati se (ve
tváii. O dětech). Kt. IV.

ududlaný = mrzutý. Chodí celý
u-nv. Kt. IV., Vvhl. "Ced.

udundat se = opiti se. Folp. a. 50.
a., b. 21. a.

Udušlivý = dušný. Slez. Kt. IV.

udůvěřit koho = ubezpečiti. Kt.
IV.

udžgat = ucpati. Kt. IV.

Udžgún = nedosyta. Kt. IV.

uflinkat koho = zpohla\-kovati.
Kt. IV.

ufňákaný = uplakaný. U. dítě
(kttré pořád fnáká). Kt. IV.

ufrfianec = usmrkanec. Hořen.
]1<».

ufujat = piiváti. Vítr ufujal zá-
věje. Ostr. Kt. IV.

Ugabit = umámiti. Kt. IV.

Ugajdat = unaviti, utýrati. Pii
žernách se ugajdal. Ostr. Kt. IV.

uganěný = žvanil. Slez. Kt. VII.

Ugazdovat si co = uhospodařiti.
Kt. IV.

Ugizdit == umazati. Kt. IV.

Uglurat = umíchati. Kt. IV.

Ugňávit = rozmačkati. U Místka.
Kt. IV.

Ugotovat = uhotoviti. vvstrojiti.
V\-h]. Slez. !2!i.

ugrcat, ukrcat - i)li\ati. Ostr.
Kt. IV.

ugryndanec = uslmtanec. Kt. IV.

ugryndaný = uslintaný. Kt. IV.

ugryndat se = uslintati se. Kt.
IV.

Uh = luh. Kaš. IH.

Uhálat koho = uspati. Uh. Hrad.
Kt. IV.

uhánět se oč = ucházeti se. Kt.
Vil.

Uharka, nharek = okurka. Kt. IV.

uharkový = okurkový. Kt. IV.

uhatlat = namazati, naškrábati.
Uhatlanú písmo = hatlanina. Ostr.
Kt. IV.

Uhlobít = zaraziti. Kul v zemi ta-
rani in u. Kt. IV.

uhnalec = dítě nemanželské. Kt.
IV.

uhorčit = zahříti. Topením co u.
Kt. IV.

uhospodovat koho kde = v hospodo
ubvtnvati. Uh. Hrad. Kt. IV.

uhostinný = pohostinný. Kt. IV.

uhřasnút = ustrnouti. Kt. VII.

uhrdlaČH = utrmáceti. U. koho
jnací. Kt. IV.

uhřejbat = uhrvzti. Olom. Kt.
IV.

Uhřešenec = kdo mnoho hřeší,
kleje. Kt. \U.

uhrknút = úprkem padnouti, od-,
\-ypadnouti. Hrách uhrkl z hrnce,
jak ním trkl. Kt. IV.

uhřot = uhiíti. Ostr. Kt. IV.

uhúkat koho = ohlušiti, hlukem,
domluvami překonati. Kt. IV.

uhunkat koho = uhoupati. Ditě
na n:kou u. Kt. IV.

uhuškat ^ uhunkat. Ostr. Kt.
IV.

uchajat, uchajkat= hladěnímupo-
k.ijiti. Dítě u. Ostr. Kt. IV.

UChalkat ^ uchajat. Kt. IV.

UCháň, nadávka. Hořen. 105.

UChaňkat = uchalkat. Kt. IV.

UChlachumit se = usmáti, na-
smáti se. Ostr. Kt. rV.

UChlápat= zmenšovati se, ustávati
(o ohni, zlosti). Autr. 131.

UChlaŠtit koho = udeřiti. U. koho
za ucho. Kt. IV.

UChlebjat komu = lichotiti. Ostr.
Kt. IV.

úchlebný = chlubný. Kt. IV.

ucho u uicek, opak péra, konec
necek (trok). Trokv mají čtjTy
ucha. Vvhl. Mal. 102". — U. babí =
jitrocel. 'Kt. VII.

uchrčený ^ dvchavičný. Slez. Kt.
IW

uchrtúsit = urdousiti. Kt. IV.

UChrustnÚt -- ukousnouti. Ostr.
Kt. IV.

UChuchlat ^ špatně u])raviti, uva-
řiti. Oldui. Kl. IV.

UChybat naházeti. Kameni na
Iniiniiuiii u. Ostr. Kt. IV.

Úchylný = povolný. Ostr. Kl. IV.

UChýtat se oč = předstihovati se
\- ch\t;ini. I-^iIp. b. 21. b.

úchytka, uchytačka. Fnlp b 21
b. V/, uchytat se.

129

ujajkat se = nakvíliti se, jaj! jaj!
volati. Ostr. Kt. IV.

UJCO = vijec, matčin bratr. U mor.
Březové. Kt. VIL

Uječek = strýc, ujco. Folp. b. 21.
a. Sr. ujec, ujek.

ujek = ujec. Ostr. Kt. IV.
Ujek = hřmot. Uh. Hrad. Kt. IV.
ujetý. Edem že je za sestru ujetý
= že za ní ujel. Kaš. 87.

UJÍCÍ. Je to u. = uchází to, není
to právě špatné. Autr. 131.

ujitý = cestou utrmácený; ušla-
paný. U. chodník. Kt. IV.
ÚÍca = louka. Kaš. 18.
ukapaný = ušpiněný. Val. Kt.
Vil.

ukáznit koho = do kázně dáti.
Kt. IV.

Úkladka = ukládání, tr. šatů. Kt.
Vil.

Uklápat se = ulopotití se. Prací
se u. Opav. Kt. IV.

UklÓt = uklnouti. Ostr. Kt. IV.
úkludný = pokoj milující; čistý.
Ostr. Kt. IV.

Ukízat, Uklznút = ukloaznouti.
Ostr. Kt. IV.

Úkno = polní česnek. Na jiho-
vých. Mor. Kt. VII.

ÚkOlnik také = sloupec, k němuž
se branka n. vrata přivírají a petlicí
zastrkují. Slez. Kt. IV.

ukoprtnút = zakopnouti a upad-
nouti, r. na zem. Kt. IV.

úkosinový = koso ustřižený, cvik-
lovv. r. fěrtoch. Slez. Kt. VII.

ukOSlat = utříti. U. si co: kalhoty
(nohou do nohy tluče n. je dlouhé
po zemi smvkaje), ušoustati, ušla-
pati). Ostrav. Kt. IV.

úkradkem stoupat = krada se.
Slám. L\s. 93.

Ukrňáiek = ukrnělv člověk. Kt.
Vil.

ukrnět = uhniti. Všeckv listv na
zeli u-lv. Ostr. Kt. IV.

ukundaný = šoukavý, soukala,
kdo nemůže s ničím býti hotov.
Slez. Kt, IV.

ukurvenec = z kurvy sjn. Kt.
VII.

ukurvit si ve světě dítě. Kt. VII.

Ukutat = stranou smésti. U. co
na lunmadu. Ostr. — se = chůzí n.
prací se unaviti. Olom. Kt. IV.

ukypaný = kvpěním znečištěný.
Slez. Kt. IV.

ukypat = wtékati. Kaša uk\-puje
z iiiísv. Ostr."Kt. rV.

ukysaný také = rozespalv. Kt.
IV.

ulaptat se = podělati se. Kráva

se u-hi, má běhavku. Ostr. Kt. IV.

Uléliat na koho = doléhati. Kt.

VII. — Mvsiíš, že mne matka na sněhu

ulehla (porodila)? Val. Kt. VIL

uličit = vypočísti. Až do sta u.
Ostr. Kt. IV.

ulička = malá ulice; prostora mezi
kamny a zdí. Krm. Obr. 142.

uliskat koho = lískovkou vybiti.
Ostr. Kt. IV.

Uliša = Julie. Na již. Mor. Kt.
IV.

ulizovat se = usmívati se. Folp.
b. 21. h.

ulojdaný = kdo má plno lojdů.
Kt. 1\'. Sr. lojdaný.

uloknút = slehnouti se. Zem ulok-
la. Ustr. Kt. IV.

Úložka = úloha; věc uložená. Kt.
Vil.

ulykat se čeho = dosti se toho na-
ptilykati. Kt. IV.

umáchat koho čím = ubiti. Ostr.
Kt. IV.

umalit. Ona dětem neumalí (ne-
promine). Kt. VIL 1.39.5.

umamrat = dosti bědákati. Kt.
IV.

umaňkat co = mokrýma rukama
lepkým učiniti. Kt. IV.

umazgat co = tlače namazati.
Máslo na chlebě nožem u. Máslo ja-
zvkem s chleba u. (slízati). Ostr.
Kt. IV.

umětok = uměták, koště. Ostr.
Kt. IV.

umícat = celého zulíbati. Na již.
Mor. Kt. IV.

umígat, umíhat = míháním do-

síci; uletěti, zmizeti. Ostr. Kt. IV.

umínit, uménit (Přer.). Krávy u-

mínilv = dávají méně mléka. Naš.

XLIV. 99. 1. d.

9

130

umítat = namítati. Oklame tě!
Umítal Janošík. Slám. Lys. 35.

Úmlatek = trochu umláceného
obilí. Kt. VII.

umlzat = ulízati. Kt. IV.

umňačit se = dosti se nabědo-
vati. Ostr. Kt. IV.

umorýsaný = umouněný. Kt. VII.

umřitý = umrlv. Kaš. 87.

umrlárna, umríčín = kostnice.
Kt. VIL. IV.

úmrtnice = úmrtní list. Kt. VII.

umurýsat = ušpiniti. U Místka.
Kt. IX.

umývačka =~ umývání. Kt. IV.

umžiganý, umžikaný = udřímaný,
ospalý. Laš., Kt. VII.

uodřínat co čím = sříznouti, od-
říznouti. Ostr. Kt. rV.

uosmrdat se okolo čeho = obska-
k()\-ati. (.)str. Kt. IV.

upackat = špatně udělati; plos-
kým ])r('dmětem uplácati. Kt. IV.

upadat = stárnouti. Olom. Kt.
IV.

úpadmo si nohu zlámal = pádem.
Uh. Hrad. Kt. IV.

upaplat = upiplati. Na již. Mor.
Kt. IV.

upaskudit = škodu udělati. Kt.
IV.

upaščekovat koho = uhubovati.
Ostr. Kt. IV.

upiznút koho = udeřiti. U. koho
po hlavě pěsťií. Kt. IV.

upizgřený = uslintaný, ušmou-
raný. Kt. IV.

Úplazka = rovina, nížina při
úplazu. Kl. VII.

upleskaný koláč = v ruce uválený.
Krm. Obr. 6().

upliskýřit se = dostati pliskýře.
Nnhw s. n-la. Ostr. Kt. IV.

uplkaný = povídavý, tlachavý.
U. Káča. Vyhl. D. 59. — U. plkoš.
Kt. IV.

uplohnút se = vylíhnouti se. Pod
strupem se mu vši u-hlv. Ostr. Kt.
IV.

uplukat = umyti. Voda břehy
u])lu.c. Ostr. Kt.

f uplút = odplivnouti. Uplúvá krev.
Ostr. Kt. IV.

upodobat se komu = zalíbiti se.
To děvče se mi u-lo. Ostr. Kt. IV.

upostarčit = stačiti. On neu-čí za
mnú kiisit. Ostr. Kt. IV.

upovířit se komu kde = dříve se
t)bje\iti, dříve někam přijíti, přede-
jíti koho. Hořen. 103.

uprcat = podělati, posrati. U. si
kalhnty. Kt. IV.

uprděný. Co mu tcho Jánka vzali
na vojnu, chodí jako u. (není nic po
něm). Vyhl. Ced.

uprdlit se = spáliti se. Folp. b.
17. a. Sr. prdlit.

upřídit se = nadbíhati. Hodiny
se o 5 minut u-ly. Ostr. Kt. IV.

upřít se čeho. Nevěděl, proč se ho
u-la (nechtěla o něm nic slyšeti).
Kldu. 141. (41?)

uprlený = kopřivami upálenv.
Jihových. Mor. Kt. VII.

uprsknút = utéci. Kt. VII.

uprtnút = zah\-nouti. Ten kůň
mu už u-tnul. Slez. Kt. IV.

upščkat se = kýchnouti. Ostr.
Kt. I\-,

upucat, upuckat = zulíbati (v dět-
ské i-cči). Kt. IV.

upučit se = otlouci se (o píšťale) ;
U. se = otlačiti; nasmáti se. Ostr.
K. IV.

upuchřit = zpuchřelým učiniti.
Voda dřevo u-chří. Ostr. Kt. IV.

upupkat se = rašiti. Stromy se
u-ly. 0>tr. Kt. IV.

upychlat se nad čím = zarado-
vati se. U Uh. Hrad. Kt. IV.

upyskat = umouniti; koho =
vyhubovati. Ostr. a Opav. Kt. IV.

Úřade = obecní výbor. Folp. b.
■2\. h.

uřaslý = užaslý. Kaš. 41.

uřasnót = užasnouti, leknouti se.
Kaš. 41.. Vyhl. Ced., Kt. IV. Olom.

uráznit -- >irychliti. Kt. IV.

urcukovat = naléhati s křikem.
Autr. l.il.

určivý také = kdo rád mluví. Uh.
Ilr.ui. Kt. IV.

uřécl = uřeknouti, uřknouti.
Ostr. Kt. IV.

uremtat = okousati. Zajíc omlaď
u-tal. Kt. IV.

131

Úřezek také = silné, tlusté dítě.
Mají takového úřezka. Uh. Brod.
Gb.

urmín = silný člověk. U Místka.
Kt. IV.

uřnút = uříznouti. Uini dubka
a ini dobře. Vvhl. Prus. 67., Kt.
IV.

Úročnica, anthyllis vulneraria,
rostl. O. pomáhá od úroků dob\t-
čích. Kt. VII.

úrosek, órosek ■=--- malv déšť. Vyhl.
C«l.

uruntovat vuz na špatné cestě =
rozbiti; kohO = hřmotně zbuditi.
Ostr. Kt. IV.

. urvaný také = kdo má průtrž.
Ostr. Kt. IV.

urvavý = hádky milcvnv. Ostr.
Kt. IV.

urypa = špinavý člověk. Folp.
b. 21. b.

urýpaný = špinavý. Folp. b.
21. b.

uryžovat = uhraniti. Ostr. ,Kt.
I\'.

urzat = řehtati. Kůň urzá. Ostr.
— U. = urezavěti. Ostr. Kt. IV.

USáČit se = napršeti. Už se dost
usácil.i. Ostr. Kt. IV.

USádlit se = usaditi se, uvelebiti
se. Kdy pak se přece u-dlíš? U-dlil
se na haleně. Hořen. 40. Vz sádlit
se. — Kt. IV.

USáknÚt = uschnouti. Prádlo
u-klo. Kt. IV.

USbirat = nasbírati. Di (jdi) u.
hrušfk. Kaš. 88.

Úscestí = začátek druhé cesty.
Kt. IV.

I* Úsečný také = štípavý, kousavý.
Kt. IV.

uschránit si = ušetřiti si. Folp.
b. -n. b.

Úskobit se = šetřiti, skrbliti. Uh.
Hrad. Kt. IV.

USkominy = laskominy. Slez. Kt.
Vil.

USOtat -^ unaviti. Laš. Kt. VII.

USkřítanec = dítě uskřítané, za-
piplaué. umazané. Kt. IV. Vz násl.

USkřítaný = uslintaný, ušmou-
raný, zamazaný. Kt. IV.

USkýpat = přetéci. Mléko u-Io.
Ostr. Kt. rV.

USmuhat. Cerwnými čarami něco
u. (natříti). Kt. IV.

usmušit se = smutným se státi.
Kt. IV.

uspaný. B\la uspaná (spala). Ho-
rou. 211.

usraný. !v vulixá u-ném (usraným)
pár grécarom mě žaloval. Vvhl.
Ced.

ustátý = unavený. Hořen. 268.

UStibat co kam = vstrčiti. Ostrv.
Kt. IV.

UStrabít se = občerstviti se. Kt.
W .

ustřapkat = ušoustati, odříti. U.
kaliu .t\-. Olom. Kt. IV.

ustřihnót si na koho = seděti na
něm, pronásledovati ho; též pevně
si umíniti, že něco vykoná. Vyhl.
Ced.

USÚt = usypati. Kt. IV.

UŠáČek = hrnec s uchy. Autr. 131.

ušamotat se čím = unaviti se. U.
se h.lzrnim snopů. Ostr. Kt. IV.

UŠantat = šantavou chůzí roz-
trhati. U. kalhoty. Ostr. Kt. IV.
Vz učantat.

UŠČáknÚt = nevrknouti. Mal.

UŠČIbraný = umazaný. Fix.

UŠČibřit =--= ulomiti. Kt. VII.

UŠČikat = ulomiti. U. co odkud.
Ostr. Kt. IV.

UŠČiřit se = usmáti se. Ostr. Kt.
IV.

UŠČrbený = ulomený, porouchaný.
U. hrnec. Val. Kt. IV.

UŠípat = ušpiniti, ukáleti. Kt. IV.

UŠkamrat = mumlati, svou ne-
voli na jevo dávati. Ostr. Kt. IV.

UŠklilinÚt = uklouznouti. Ušklí-
bla se ji niiha. Vyhl. Kr. 48.

UŠkňÚřit se na koho = zamračiti
se. la. IV.

uškrkat = škrkáním způsobiti.
U. oheň. Ostr. Kt. IV.

UŠkrpat = ustrouhati, ošoustati,
roztrhati (šoupaje nohama). U. po-
dcšvu. Ostr. Kt. IV.

uškúbavě = úštipně. Kt. VII.

UŠkuhnút = ušklíbnut. Noha mi
uškuhla. Kaš. 97. Sr. škuhnút.

9*

132

UŠlamtat = umazat. U. šat, se
v bláté. Ostr. Kt. IV.

ušlundrat = uslamtat
v blátě. Kt. IV.

ušmúraný = umazaný. Kaš. 97.

ušmúrat = umazati, ušpiniti. Kt.
IV.

ušnice = náušnice. Kt. VII. 1395.

ušoplstaný = odřený- U. šaty.
V>-hl. Crd.

UŠpajdat = wšmatlati. Slez. Kt.
VII.

ÚŠtěrb = uštěi-bení. zmenšení. Kt.
VII.

UŠtiplivý = štiplavý. U. slovo.
Kt, IV.

UŠtÚrat = okorati, vyschnouti.
Ok.m. Kt. IV.

ušubrat = ušpiniti. Kt. IV.

UŠÚIaný = uválen}'^, uhnětený.
Děcka jako z tvarohu u-né. Kald. 21.

UŠÚIat. Vz ušúlaný, šúlat.

UŠÚStnÚt = udeřiti. Folp. a. 50. a.

UŠUŠněný = šošnivý, ušpiněný.
Bys. Fig. 302.

ušllšnit= umazati, ušpiniti. Olom.
Kt R-.

utřesknút = třeskem se zlomiti.
Když suchý kolek zlomíš, utřeskne.
U. se OstV. Kt. IV.

Utrhlivý = náhlý. Ostr. Kt. IV.

utřiďupský = patolízalský. Kaš.
55. Sr. u Bart. utřidupa = dotěrný
patolízal.

utřinos = kluk. Kaš. 55.

utrmanit = utratiti. Peníze v ho-
spodě u. Kt. IV.

Utrošit = utrmanit. Peníze v ho-
spodě u. Ostr. Kt. IV.

uťupat = na drobno rozštípati.
Ostr. Kt. IV.

Ututat = upiti (v dětské řeči).
Ostr. Kt. IV.

utyknút = uváznouti. U. s vozem
v blátě. Slez. Kt. VII.

Utyřelý = uhnilý. U. dřevo. Kt.
IV.

Utyřeti = uhniti. To dřevo u-lo.
Kt. IV.

uvarat = odstraniti, odděliti. Slez.
Kt. IV.

UVÍro = vydlabaný. v\hloubený
žlab. Val. Kt. IV.

Úvod (óvod) na Hané také = od-

UŠvácit = ukrojiti. Ušvácil si polední svačina po úvodě ženy po-
" skytínaná. Vyhl. Mal. 10.

uvrsknút = ušetřiti. V. peníze.
U Kojetína. Kt. VII.

uzdát si = usmysliti si. Folp. b.
21. b.

uzenkovat = jísti uzené maso,
uzenky. B.\s. Fig. 120.

uzgřivec = lakomec. U Místka.
Kt. IV.

úzký = šfiurky. Val. Kt. IV.

UZnamýkaný = utahaný, una-
vený. Už su celá u-ná jak měch.
l'h.' l^.rnd. Gl.

uzukat se čím = utrmáceti. Kt.
IV.

UŽbrundat =- ulu\ndati. ]\IIěko,
s vodou u. V Uh. Hrad. Kt. IV.

UŽďgat, UŽgat se = utrmáceti se,
U. se (ím. ()>lr. Kt. IV.

uždibovat = utrhovati. U. trávu
u s;iini' /cmě. Krm. Obr. 103.

uždurkat = otrkati, otloukati.
Na trhu se člověk nejvíce uždurcc.
Ostr. Kt. IV.

kra)n- ciiicba. Kald. 17.

ušvondrat = ušlundrati, učva-
chati. Kt. IV.

UŠvrknÚt = uírnknouti, odletěti.
Pták nám z klece ušvrkl. Ostr. Kt.
IV.

utanút se = skrýti se. U Místka.
Kt. IV.

utarčený = ukvičený. Olom. Kt.
IV.

utečený. Tag už byla od něho
jedenkrát utečená (od muže utekla).
Kaš. S7.

UtekaČka =j(^ utíkání. Folp. b.
21. b.

Uteřený = utvřelý. Na Hané. Kt.
IV.

Utlaskat = upicskat. U. něco lo-
patou. — se o čem = nahovořiti se.
Ostr. Kt. IV.

Utrckat se = trckem se uběhati.
Kt. IV.

Utrefený. Nápěv písně byl utre-
íený (hodil se). Hlavn.. Kr. 30.

133

UŽgat, UŽgnÚt = ustrčiti, upích-
nouti. V. do ohně, se do oka. Kt.IV.

užíčník = Ižičník. Vylil. Mal. 23.

užitný = užitečný. Abv bvl do-
bytek užitný. Vvhl." R. 46.

užka == ižiřka. Val. Kt. IV.

užmálat = užmoliti. Kt. IV.

užmuchlaný. U. čepice. Mršt. Ves.

I. 2(i{;.

užuchlaný = povídavý, žvastavý.
Olom. K(. IV.

UŽÚIat = uhnísti. Folp. b. 20. b.
Sr. šnlat.

užvachlat = užmoliti. Papír
v prstech, prst}' u. Kt. IV.

UŽvachtat také = žvatlati, hovo-
řiti. U. se s kým. Kt. IV.

V.

Václavův. Václavovo kvílí kvete
bílým květem kolem sv. Václava.
Naš. XLIII. 49. 2. d.

vadovatý = váhavý, zdlouhavý.
U Místka. Kt. VII.

vaďura = kdo pořád hubuje, se
vadí. Kt. IV.

vagala = člověk tlustý a neohra-
baný. Kt. VIL

vajčář = sběratel, kupec vajec.
Vz Kř. Roz. II. 220.

vajčena == bílá omáčka smeta-
nová, do níž se dávají vejce na tvrdo
uvařená a na čtvrtkv rozřezaná.
Slez. fvt. IV.

vajčóch = člověk príitrží stížený
(nadávka). Vyhl. Ced.

vajděna = nepořádná ženská.
Kaš. 98.

vajkO = vajíčko. Kt. IV.

vakula = kdo dělá vakv, brašnář.
Kt. IV.

valáčový. V. deščka na válení
prádla. Kt. VII.

valachovat obilí = na valachu či-
stiti. Na již. Mor. Kt. IV.

valák = kdo válí, po poli válcem
jezdí. Slez. Kt. IV.

válanisko = pelech, kde se kdo
válel. Kt. VII.

valaška také = druh hrušek. Kt.
Vil.

válat = válcem váleti; v. se =
váleti se; špiniti se; zaháleti. Kt. IV.

válec také = povalovač. Kt. IV.

válenka. Pálenka je v. (opíjí). Kt.
IV.

Valentin = důchod. Táhne v-na
ze zemských peněz. Bvs. Fig. 116.,
261.J

kopčiti. Laš. Kt. IV.
lenoch. U Uh. Hrad.

valkovat
valnoha =

Kt. IV.

valnút = baciti, uhoditi. Valnul
ju dli hhuy. Slez. Kt. IV.

valný. V. kosa t. j. bez hrabice.
Sekl ječmen valnó koso. Vyhl. Ced.

vandlík = druh jablck. Kt. VII.

vandreál = druh vdolků, dávaný
svatebním hostům na konci hostiny
na rozrhodnou. Vyhl. Děd. II. 13.").

vandruše, pl. == vši. Kt. IV.

vantroky také = prohlubeniny na
cestách k odvádění vody zvi. pod
ko]i(i. V\-hl. Ced.

vantuch = veliký, široký pytel;
veliké břicho ; břicháč. Ostr. u Místka.
Kt. IV.

varačky = švestkv (kulovačkv).
Val. Kt. VII.

varaja = vařecha. Na jihových.
Mor, Kt. VII.

vařašník = náčiní, do kterého se
zastrkují vařečky. Kt. VIL

vařeka = kdo se v kuchyni často
a zb\tečně plete n. dítě, které se
dorostlým plete do řeči. Olom. Kt.
IV.

vargošit = křičeti, řváti. V Opav.
Kt. IV.

varhan ky = valašské papuče (na-
bírané). Krm. Dol. 97.

várpoky. vz chlebovník.

vařtat = tkadlcovský stav. Robit
za \ařtatem. Oslr. Kt. IV.

varyš = tovaryš. Val. Kt. VIL

vaskosť = vlhkost. Kt. IV. Vz
vazkosť.

vaský = vlhký, mokrý. V tomto
domě je vasko. Kt. IV. Vz vazký.

134

vaščina = močálovitá půda. Kaš.
131.

vašinský = váš. Folp. b. 21. b.,
Kt. IV.

vata také = ohniště v zemi. Kt.
TV.

vatře, švatřc také = velikv krajíc.
Folp. b. 21. b.

vavřenka = druh hrušek. Kt. VIL

vavřinilky = druh hrušek. Vyhl.
Prus. ").").

vazkavý = drobet vlhký. Kt. VII.

vazkost = vlhkosť. Kt. IV. Vz
vaskosť.

vazký = vlhký, mokrý. Kt. IV.
Vz \-aský.

vazné = vázané (dar k svátku).
Autr. 131.

vaznice = houžev. Kt. VII.

Vazová = reka Morava u Lobo-
dic. Vyhl. Mal. 116., Ced.

vazovitý. V. dřevo = které se
špatně štípe. Ces. lid. X. 05.

važisko = dřevo při voze, na
němž jsou brdeěka vah zavěšena.
Kt. IV.

Vbabrat = vmazati. Maltu ru-
kama dli okna v. Ostr. Kt. IV.

Vbídnút se = nabídnouti se. V.
se komu nač (na pomoc), do čeho
(do služby). Kt. IV.

Vbiinknút = vraziti. V. klínek
dli deskw k\'iem do okna. Ostr. Kt.
IV.

Vblknút = všlehnouti. Ohefí vblk-
nul do okna. Ostr. Kt. IV.

VCrknÚt = vkapnouti. Vcrklo mu
trochu do kalhot; Vcrknul mi dvě
kapky do léku. Ostr. Kt. IV.

VČUCi = nenadále. V. tam přišel.
Ostr. ICt. rV. Sr. u Bart. vťuci.

VČeléŠek = nynějšek. Bys. 112.,
V>]il. Děd. I. 2C". v Bart.: včilcjšck.

VČeléší = nynější. Spč. 25., Vyhl.
Děd. 1. 7. Moje v. žena. Bj-s. Í0!).

VČelín také = vůbec malá pozem-
nosť, zahrada, chalupnická polnost".
U Val. Mez. Kt. IV.

včileky = nyní. Ondr. 25.

včilkaj = včil, nyní. Kt. IV.

VČilko = nynějšek. Kt. VII.

Vdatá = vdaná. Kt. IV.

vdOlkař = kdo rád jí vdolkv.
Vyhl. Mal. 138.

Vdovčisko = vdova. Naš. XLIV.
13.->. 1, d.

vdovec také = krajíc chleba bez
kňrkw samá střídka. Ostr. Kt. IV.

vébarka = námitka, podmínka.
Kolk. II. 41.

věckrát = vícekrát. Na již. Mor.
Kt. VII.

večeří řádka = mateří douška.
Vyhl. Mal. 113.

večgat = vecpati, v Podluží. Kt.
VII.

věčko = víko; klec na ch\tání
ptáku. Ostr. Vz Kt. IV.

vědák = domácí skřítek, jenž do-
mácí lidi poučuje. Kř. Han. 75.

vedek = vetech, poslední čtvrť
měsíce. Kt. VII.

veděf = poznati. Nedala sa mu
v. Kaš. 98.

vědrový = vědenií. V. bečka.
Slez. i;t. IV.

védunek = vydumek. Autr. 131.

veflágat do sebe = vecpati. Kt.
VII.

vefujat = ve foukat. V. sněhu na
hůru. Kt. VII.

věchněj = více, lépe. Kt. VII.

véchopeň = osolený, kmínem po-
sypaný vdolek ze zbylého chlebo-
vého těsta. Vz chlebovník. Kt. IV.

věchtě = druh pečiva o ostatcích.
Vyhl. Mal. 142.

věj, věja, věje = chumelice. Ostr.
Kt. IV.

věk. Zlomený věk = zlomená
svíce, která nošena bývá při pohřbu
děvčat a hochů. Vyhl. D. 96.

veka, z něm. Wecken = houska,
kruhovka; menší podlouhlý chléb.
Kt. rV. V koši měl veky a rohlíkv_
Kř. Roz. II. 45. a j.

vekše, pl. = klouby na ženském
kožichu vyšívané. Val. Kt. IV.

vela --"kolik. Vz tele (tolik). —
V. = hojnost'. To je vela dříví. Máme
vela šiti. V>hl. Ced.

velebné = velebný pán, farář. Kř.
Roz. I. 45.

135

veličanský, veličaný, veličanzný =

velmi veliký. Kaš. 51., V\-hl. D.
14(),. Kt. IV., VII.

velíčko = plátěný oděv od kolen
po kotníky asi třetinou z bot vyční-
vající. Na Hané. Kt. IV. Sr. vi-
léčka.

velník = druh jablek. Kt. VIL

velOCipák = vclocipedista. Kt.
VII.

véměna = vvměnek sedláků.
V\hl. -Mal. 77.

vemeno také = klínek v rozkroku
na tiáslavicích slováckvch. Na již.
Mor. Kt. IV.

věn = věno. Otrácet děckám věn.
Naš. XLIII. 27. 2. d.

vénešnosť = chlubnosť. Hanácká
v. Vyhl. Mal. 71.

ventrča = kráva hubená, kosti jí
trčí ven. Kt. VII. 1396.

vépřaha. Nádenice sošijó seno na
jedno vépřaho; pase na jedno v-ho
(nejdou o polednách domů). Vyhl.
Ced. Abe to bélo na jedno vépřaho
(zapražení). Kř. Roz. 77.

vepřák = vepřovice. Dům sta-
věný z vcpřáků. Kt. IV.

vér = výr. Chodili tam jenom po
věrách (zevlovat). Hoch. 07.

véřek = výmluvnost". V. máte.
Kř. Roz. 136. V. mám jak dochtor.
Kř. Roz. II. 200. A co ve nemáte
žádné v.? Kř. Roz. III. 208.

veřéno = veřejně. Bodó to dělat
v.? Kř. Roz. 50. Něco v. vykládat.
Ib. 13:;.

verkl, vergl = flašinet, kolovrátek.
Bys. '.12., Fix., Kolk. II. 41.

verleba = velryba. Bys. Fig. 33.

veřnút = vříznouti. Své jméno do
stromu. Ostr. Kt. IV.

verýn = jméno psí. Kt. VII.

verýna = jméno len\-. Kt. VII.

veselka, veselá, vesulka = jméno

kraví. Kt. VII.

Věšatky = druh hrušek. Kt. IV.

véšplechce. Nech vešplechcí (vý-
kladu). Vyhl. Vys. 77.

věštak = divý muž. Kt. VII.

věštka = divá žena. Věšťky kradly
šestinedělkám děti. Záhr. III. 39.
Vz věšěica.

vetkosť = vetchost. Na Zlínsku.
Kt. IV.

vetký = vetchý. Na Zlínsku. Kt"
IV.

větr (vítr) = jméno psí. V\-hl.
Mal. 128.

větravý = větrní. V. déšť = déšť
s větrem. Ostr. Kt. IV.

větřisko = nepohoda, silný vítr.
Dnes je tam škaredé v. Kt. IV.

veverka = ovce s dlouhým oca-
sem. Kt. VII.

vévodek, vz v Bart. vývodek.

vevřít, vz vy vřít.

vezená. Děkuji vám za vezeno
(ze jste mne svezl). Heren. 185.

Vgichnút = vstříknouti, vlíti se.
Voda vgichla rázem do zahrady.
Ostr. Kt. IV.

vhúňat = vháněti. Ostr. Kt. IV.

více = vejce. Folp. a. 5. b.

vlčák = oves s vikou. ]\llátit v.
Kaš. 122.

Vidlečke = jmclí frostl.). V^•hl.
Mal, 113.

vidlica = koza s růžkv jako vid-
lice. Kt. VII.

vldllsko = násada u vidli; špatné
vidle. Slez. Kt. IV.

Vidňák = druh jablek. Kt. VIL;
= splašený, divoký.

Vídrhón = doděrky. Folp. b. 21. b.

Vidrmach = ? Ti v-ši křečele ja-
ko ... ; mladočeskj> v. Spě. 100.,
112.

vích = plodící úd mužský. Kt.
VIL

VÍChor. V-ry dělat = chlubiti se.
U Litovle. — V. = střeštěnec. Olom.
Kt. IV.

VÍChořit se = dělati rámus, bou-
řiti se. Olom. Kt. IV.

VÍChOVá = zpropitné tesařům a
zedníkům za to, že na novostavbě
víchu postavili. Kt. VIL

Vichtóra = strojna. U St. Jič.
Kt. \'II.

viléčka, pl., n. = úzká, plátěná
pokrývka lýtek, jdoucí až ke kot-
níkům, poďléšky. Vyhl. Děd. II.
177. Sr. velíčko.

vilije, Vigille = štědrý den. Vyhl.
Prus. 29.

136

VílÓŠek = Vilém. Vyhl. Ccd.
vincetle = větrové pokroutky,
z nt-m. \A'indzeltel. Preis. 13.

Vincíř, Vincéř — druh síti na rvbv.
Kt. VIL

vínek. Vínky (slavnost) se konaly
tictí den po porodu; pečivo pečené
ke křtu. Naš. XLII. 154. 1. d. a 1.
a. Babka jim navázala do šátku
pečiva či vínků (vdolečků, \rtanců
atd.), Vvhl. D. 95.

vinohradky = druh hrušek. Kt. IV.

vínoví = vínové klestí. Vínovím
topiti. Preis. 13.

Virgule = druh hrušek podoby
džbánkové. Vyhl. Ced.

VÍrka = úvěr. Bráti u kupce na
vírku. Na Hané. Kt. IV.

VÍrník = kohoutek na střeše, kte-
rv se točí, věje-li vítr, větrník. Ostr.
Kt. IV.

visačky, vísahy = druh hrušek.
Val. Kt. IV.

višňovka = višňová hůlka. Kt.
IV.

vítr. Přejde tě zlý v. (raní tě
mrtvice). Kř. Roz. 100.

vítřit se. Hlísta se mi vítří. Naš.
XLII. 15S. 1. 2. a 2. a. -- V. se =
blázniti se; o bolesti = dále se šířiti.
Kolk. II. 41.

VÍvka také = všecko obilí vívkou
pojednou vyčištěné. Opav. Kt. IV.

Vizgotat = hučeti, pískati. Na
Hané. Kt. IV.

VÍznút = udeřiti. U Zábř. Kt. IV.

Vjokat, vz hjokat.

vkocliat se do čeho = zamilovati
se. SI,/. Kt. IV.

vkrušit = nadrobiti. V. chléb do
polévky. Ostr. Kt. IV.

vláčet se. Sotva se vláčijó ze sla-
bvho kusto (kustu, stravy). Naš.
XLIII. 110. 1. d.

Vlahký = vlažný. V lese je vzduch
v. Ostr. Kt. IV. '

vlak také = každá příležitost
k pohoštění zdarma. Bys. Fig. 130.

Vlapan = kdo pořád sedí. Olom.
Kt. IV.

Vlápat, Vlápnút. Dlaňama v. =
Meškat. Spe. 12:;. Já bech nérač bel

každýho vlápl po tarče (udeřil) . Spč.
90. Na někoho něco vlápnút (strčiti,
svésti). Spč. 145. Sníh vlápe (pa-
dají ho velké chomáče); Nevlápé =
nemhn- darebných řečí. Kt. VIL

Vlasec = tenký červíček. Kt. VIL

vlaská = lasička. Kolk. II. 41.

Vlášení, vlásení = jemné kořínky
siniUTJ\-é. Vyhl. Ced.

vlášený = žíněný. Kt. IV.

vláŠí = žíně. Na již. Mor. Kt. IV.

Vlažňavý = trochu vlažný. Kt.
VIL

Vlčně = prase, které se ulihlo
14 dní před vánocemi. Vyhl. Ced.
Sr. v Bart.: vlčuáci.

vlezlý = dotěrný. Kolk. 11. 41.
U Bart . : vlezný.

vlezný. Vlezná zima = sychravá.
L'. Brod. Gl. Sr. předcház.

Viňák = beran. Val. Kt. VIL

Vlnistý = mnoho vlny na sobě
majíci. V. ovce. Ostr. Kt. LV.

vločka = vlněná příze k vvšívání.
Nár. Vest. V. 19.

vítat = sem tam se pohybovati.
Voda balvan\- vitá, vlče. Ostr. Kt.
IV.

Vltavy = vlnivý. Když je po vod
(povodeň), voda je vltavá. Ostr. Kt.
IV.

vmístit co kam = vřaditi. Ostr.
Kt. IV.

vmutit co čím kam = roztlouci,
vpraviti. Muťokem vmutila řepu
do kobzolí pro prasata: Vmutí \-še-
ckodosebe. Ostr. Kt. IV.

vňutr = kanec, valach, volek
o jednom varleti (špatně v\-řezaný).
Slez. Kt. VIL U Bart. íňutr.

vobšosta = vobleza, kdo pořád
k něki imu se lísá, bj- něco dostal. Kt.
VIL

VOCáska = plevel v ovse (má
zrnko s ocáskem). Kt. VIL

voda. Só p(id vodo (napiti). Naš.
XLIV. 99. 2. b.

vodák také = nádržka na vodu.
Kt. IV.

vodenka = sněť. Kt. VIL

voděnkový = vodový. Voděnková
pnlivka. Olom. Kt. IV.

137

vodička = tanečnice, poněvadž
se při tanci s tanečníkem vodila.
Bvs. U-2.. Přik. 64.

vodňačka = vodnice. Fix.

VOdnitse = rozvodňovati se. Folp.
b. 22. a.

VOha (voo vuo) = stůj! Velení
volum. Kt. VII.

vohókaný = otrlý. V. děcko. Kt.
VII.

VOhřébat. Neměla jí (krupice) dosť,
vohiébala kosť (ohryzovala) . Vvhl.
D. 4.').

VOChtr = hlídač (železniční), zněm.
Wáchter. Spč. 57.

VOChtrovňa = obydlí vochtrovo.
Spč. •')7.

VOJanka = místnost, kde přebývá
voják. Vyhl. Mal. 127. — V.' =
lehká ženská. Vyhl. Ced.

VOJenka = smělá ovce. Krm. Dol.
1."). — ^ V. = menší konírna pro vo-
janské koně v selském statku. Na
Hané. Kt. VII. 1397.

VOkrŠel = rozházená kopka sena.
Kt. VII.

VOláČ = volatý h^;lub. Vyhl. Ced.

VOlavět = dostávati vole. Laš.
Kt. VII.

VOlavý = volatý. V. krk. Ostr. Kt.
rV. — v. vábivý. Trónik se schovává
na volavo (abv volal jiné peníze).
Kolk. I. 110. "

VOldat = hmatati, dloubati v ně-
čem, vohledat. V. slepice (ohmatá-
vat, mají-li vejce). Kt. VII.

vole krčí, rostl. Kt. VII.

volový. V. oči = blatouch. Fix.

voňavý chebz, svringa vulgaris.
Naš. XLIII. 49. 2. d. V. chrobák =
tesařík pižmový. Fix. — ■ Dnes je
voňavá zima (silná). Kyjov. Gl.

VOnica = kytka, jakou chasa no-
sívá za kloboukem. Kt. IV.

vopava = pupava. Kt. VII.

voperďopa = nesmělý člověk. Kt.
VII.

VOrek = pytel. Vzal v. kobzolí na
pleca. — V. = cumel z papkv pro
děti. U Místka. Kt. IV.

VOŠléŠka = mazanice, kluzká pů-
da, když rozmrzá, vosléčka. Kt. VII.

VOzaČka = klouzačka. Na Hané.
Kt. VII.

VOZiskO = uvozené, ujezděné mí-
sto. Kt. IV.

VOzniydlO= dítě, které jako mýdlo
z rukou chův v na zem sjíždí. Olom.
Kt. IV.

vpažit = vstrčiti, zatnouti. Nůž
dn lilnubku zelí v. Kt. IV.

vplprat = vtabrat. Rukama mal-
tu d(i okna v. Ostr. Kt. IV.

vplantat se = vplésti se. Ale to se
vplancó hoše do stáda. Bys. Fig.
2.5., Kt. IV.

vpluštlt = vstřiknouti, vmésti.
Vildu někomu do očí v. Ostr. Kt.
IV.

vprdat se do čeho = míchati se.
Val. Kt. IV.

vprštit = \'prsknouti. Na záhon,
do země několik zrnek v. Kt. IV.

vr' = vrh. Naberte až po vr'. Kř.
Roz. II. 198.

vrak = brak, druh. Val. Kt. VII.

vrákat = žebronití. Na Hané. Kt.
VII.

vrandžat, vz mrandžat.

vranuša = jméno kraví. Kt. IV.

vraný = nějaké moučné jídlo. Vi-
děl polévku, vranv a vdolkv. Hořen.
Nov. 191.

vrap = záhyb; úkryt, záloha.
Každá má něker^^ho (milýho) někde
ve vrapě. Vyhl. R. 78.

vrapčírky, vrabčírky = druh drob-
ných třešni pro \Tabce. Mal., Vyhl.
Prus. -■>.■).

vrátečka také = vratič, rostl.
Val. Kt. IV.

vrática = vrate ň. Má záda jak
v. (široká). Spč. 81.

vrátka (šlic) v rozparku u ha-
náckých červeníc (kožených kalhot).
V\-hť. Ced.

vrazet komu co = píchnouti, pro-
zraditi, pověděti. Dež sem im to
vrazel. Bys. Fig. 260., 302.

vrazidlo = závora ve strouze, aby
se voda zadržovala. Ostr. Kt. IV.

vrba. Zalévat vrbu = mnoho píti,
vvpiti piva putynku. Vyhl. Mal. 39.

vrbálka (frbálka) = vrbová pí-
šťala. Slez. Kt. VII.

138

vrbelečka = vrbálka. Kt. IV.

vředový. V. nemoc = padoucnice.
V>-hl. Pius. 29.

vřelství = nadšení. Bys. Fig. 181.

vřesk = vřes. Val. Kt. VII.

vřetenice = slepýš. Fix.

vrchovatý. Dež te divke só včel
v-tv (mají velkou mzdu). Naš. XLV.
1. 2. d.

vrchy = osekané haluze stromu.
Dnes se prodávají vrch^•. V3-hl. Mal.
10.5.

vříteň = samec vřítenice. Kt. VII.

vřivý také = vařivý. Náš hrách
jevřivý. Kt. IV.

vrndžat = bzučeti. Folp. b. 22. a.

vrskat = házeti. Hrud\- za sebou
v. Ostr. Kt. IV.

vrš = horní část svahu. Kaš. 53.

vršek = vrchní mléko. Vyhl. Ced.

vršky, vz skrajky.

vršúvky = druh sladkVxh jablek.
Na Vsacku. Kt. IV.

vrtanec = moučné jídlo podobné
vdolkum. Vvhl. Mal. 8., 111.

vrtec = vrták. Kt. VII.

vrtět = vrtochy činiti. Sa ně to

navrtělo. Kaš. 98.

vrtík = vrtoch. Oloni. Kt. IV.
Ten má vrtike = vrtění, je nepo-
seda. Přer. Mal.

vrtiříť, vrtiřitka = kdo vždy řití
vrtí. neposeda. Ostr. Kt. IV.

vrtech také = vrták, vrtohlavec.
Kt. VII.

vřud = padoucnice. Ces. lid. VIII.
;5(J8.

vřundít se =^ \ mluviti se. Vřundil
se luizi ne. Ostr. Kt. IV.

vrznót sebou do hospodě = rychle
odejíti, vj7tratiti se. Naš. XLII.

27. 2.

vrzúgat, vrzúkat = vrzati. Boty
mu vrzúkají. Kt. IV.

vrzúkalka = rostl. Hrb. Dt. 90.

vrzula = nepořádná ženská. Slez.
Kt. IV.

vrženina = vyrážka na obličeji,
osypanina po větší části těla, Kt.
rV., bolák, vřed. Folp. b. 22. a. a

28. b.

VSacký adj. od: Vsetín. Kt. VII.

VSOSat = vssáti. U Uh. Hrad. Kt.
IV.

VŠahdě = všude. U Rožn. Kt.
VII.

vsaj, vsaje = všude. Laš. Kt. VII.

VŠakviŠ = jméno psí. Kt. VIL

VŠeckospolem = sladké mléko smí-
chané se smetanou. Slez. Vyhl. Ced.

VŠeliChuťa = kdo má všelijaké
chuti, choutky. Kt. VII.

VŠevál = všivák. Meslí, že me sme
její vševáli. Bys. Fig. 103.

VŠevota = všivota. Ale táhni, vše-
votd! Vyhl. D. 147.

VŠinec = vší trus. V hlavě má
samé všince; Dostaneš v. = nic.
Ostr. Kt. IV.

všiv, VŠiva = všivec. Ty všivo!
Hořen. '.)'J. Tv všivé všivý! Na již.
Mor. Kt. IV."

VŠivál = všivák. Kt. IV.

VŠivárňa = hlava. Folp. b. 22. a.

všivec = všivák. V\hl. Ced.

VŠivina = nemoc způsobená všemi.
Kt. IV.

VŠivoň = všivák. Kt. IV.

VŠulat se kam = tiše přijíti; co
kam (do čeho) = zabaliti. Kt. IV.

všuškat co komu = pošeptati. Kt.
IV.

Vtáčky = lvi tlama, rostl. V Pod-
luží. Kt. VII.

vták holv = netopýr. Jihových.
Mnr. Kt. VII.

vťalúpit sa = vetříti se. Kaš. 98.

vtentotit, vtentovat. Tak mu hla-
vu vtentovalo do země (vstrčilo).
Kaš. 115. Kt. IV. Vz tentit.

vtírka = vtírání. Kt. VII.

vfll|jat =^ \-rážeti. K(ilk\' do země
v. Kt. IV.

Vtupit = vtípiti. Folp. a. 9. b.

vůlívá. K. v ^ k Vlili. Kt. IV.

vúterní = úterní. Kt. IV.

vybabrat = vymazati. Všecku
barvu v\babral na jednu stěnu.
Ostr. KL IV.

vybáňat = vykouřiti. Kt. VII.

vybantovat = vyhledati, v. ně-
kciiiiM ]>rní/,c z kapes. Kt. IV.

vybaranit = vyzvěděti. Z toho
nic nc\\baraníš. Kt. IV.

139

vybáravosť = v\-bíravosť. Olom.
Kt. I\-.

vybáravý = v\bíravv. Olom. Kt.
IV.

výbarka, \z vébarka.

vybarovat = vx-mýšlcti si. Kolk.
II. 41.

vyběhnót. Já sázím zemňáky kon-
cem dubna, ty brzo cisty bez trávy
vyběhnó (sejdou). Vyhl. Ced.

výběrčí = kdo něco vybírá, na př.
daň; tež posměšně o žebrákovi (že
vybírá vši). Vyhl. Ced.

vybíjanec = nedobrý hoch. Ces.
lid. IX. U7.

vybíraný. Ten je v. = chvtrý. Kt.
VII.

vyblinkai = wbiti. V. komu po
hlavě. /.(■ t<i blinká. Ostr. Kt.

vyblýštka. Chodit na v. = na ču-
mendii. Laš. Kt. VIL

vybobčit = vyklevetiti. U Brušp.
Kt. W.

výbora = člověk ch\-trv. rozumný.
Pi-cr. Kt. IV.

výborilík = clen výboru. V\hl.
Alb. r>.

vybrchat se ze sněhu = v\-hra-
bati se. Ivald. IG.

vybřiskování = vykřikování. Za-
kažte tetce to vebřeskování. V\hl.
D. UP.

vybrsai se = vyléčiti se. Z rány
se brzy v-sal. Hrb. Dt. .S8. U Bart.
vvbřesat se.

výbuch = zřidlo v poli. Byly tam
vvbuilu'. Kaš. 121.

vybuchancovat koho = dáti mu
d<i zad několik buchancii. Kt. IV.

vybýt si ncco = odp\-kati. Folp. a.
50. a., b. 22. a.

výbytek. Krmí prase na v. = na
prodej. Vyhl. Ced.

vycajdat bot v. Vz cajdat. Na
Haně. Kt. VII."

vycecíkat = vyssáti. Až všecko
od něho \vcecíká. pak ho nechá.
Vyhl. Ced.'

vyceckat = wpátrati. najíti.
U Kojet. Kt. IV."

vyceconitse = wplakatise. Olom.
Kt. IV.

vycelit. Aspoň na vojně vycelí
(stane se statečným). Spč. 1-1.

vycembat = vyplatiti. Vyhl. Alb.
(j. Za troško tepla veccmbal sem 2.5
grécarů. Naš. XLIII. 100. 1. d. Vz
cembat.

vycickat, vz cickat.

vycídit, vecódít = vypiti. V.
vědro piva do poslední kapka. Bj^s.
Fig. 60., 255, — V. studnu = vy-
čistiti. Vyhl. Kr. 74.

vycrbat se = vvscati se. V\hl.
Ced.

vycúhat kianu = notně v\biti.
Kt. l\.

vycuchtovat komu = wbiti. Val.
Kt. IV.

vyčahýňat někam = vvlézti. Krm.
Obr. 12(i. UBart.vyčahat.

vyčapět = wseděti. Celý den by
tam v-pěl. Kt." IV.

vyčastit koho = živiti, v. děvečku.
Autr. 1:í].

vyČelit klád\' = na konci přise-
kati. Kt. VIL

vyčepit komu = vybiti. Olom. Kt.
IV.

vyčidit se = wstřídati se. Kt.
VIL

vyČOChtat = vydělati. Co v tědňo
v\"čnchie. Kř. Roz. 76.

vydařenec = výdara, ^•ydařený
člo\'ěk. Slez., na Hané. Kt. IV.

vydéchnót, vedéchnót. Jož só krá-
vě onaveny, mosim jim troško v. =
popřáti chvíle, aby si oddechlj'. Vyhl.
Ced. Vydvchat se = odpočinouti si.
Folp. b. 22. a.

vydělat = vyndati. Ovoce z klo-
bouku v. Hořen. 118.

vydělit = delinu položiti, dáti
dře\-ěnou podlahu. Ostr. Kt. IV.

vydívčit si co = vysloužiti. Na
již. Mor. Kt. IV.

vydlit = vydělit. Laš. Kt. VIL

vydrabat do stráně důru = vy-
drápati, \-yškrábati. Kald. 26.

vydrahnit se = vyjasniti se. Olom.
Kt. IV.

vydrány = kdo má sedrané šaty.
Val. Kt. VIL

vydrat komu = V3'tIouci. Hořen.
32:5.

140

vydrca = člověk z obce vyhnaný.
Kolk. II. 41.

vydrcat = vyrazit. Vydřel mu
z ruky chléb; V-cal ho péstí z jizby
za dvéře; V. se z nemoci. Ostr.,
Olcm. Kt. IV.

vydrchat. T\- děti všecky vy-
dře hal = jakž takž vyživil. V\hl.
Ced.

vydrchmat se = vyspati se. Ne-
může se v. Kt. IV., Vyhl. Ced.

vydřipole = wžerpole. Kt. VII.
U Bart. vyzdřipolo.

vydrpkat se = vybelhati se. Vz
podrncat.

vydrychmaný = vyspalý. Kt. VII.

vydrždíra = nevěstka. Kt. VIL

vydržet. Já ti povím, že vydržíš

{budřš bit). Vyhl. D. 14(5. a j. často.

vyduckat = kopaje vydlabati.
V. důlek. Kt. IV.

vydvářat = vyváděti. Laš. Kt.
VII.

vydychat se, vz vydéchnót.

vydžgávat, vydžgat = wcpati.
V. měch senem; vyraziti. V. komu
oko. Kt. IV.

vyfiklý = vystrojený, vyfintěný.
Kt. IV.

vyfiknút se = vystrojiti, vypa-
ráditi se. V\fik] se jako ministr.
Bys. Fi,£í. 29.5.

vyfištronit co = v\mudroyat.
Fl.x.

vyfrkitout, vefrknót tii stopke
íefrmincke (vypiti). Spč. 44., 55.
V. na ránu (najednou) osminu. Bys.
Fig. 27.

vyfrnděný = vyfintěný. Ki. R )z.
III. 23.S.

vyfrndit — vyfintiti, vyšperkovati
se k < I luu: k muzice. Kt. IV.

vyfufňat = wňuhnati. Ostr. Kt.
IV.

vygabat co = wdělati, v\-získati.
Kt. IV.

vygagotit = vykoktati; se =
s dostatek hovořiti. Kt. IV.
►• vygichat. Oheň, voda na nás vy-
gichhi (vyrazila). Ostr. Kt. IV.

vygmentit = vynadati. U Brušp.
Kt. IV.

vygygiat, han. vygeglat = vy-

viklat. i;t. IV.

vyháněk = haluz, která ze stromu
vyhnala. \lk. U Uh. Hrad. Kt. IV.

vyharvasit se = whlomozit se.
Kt. IV.

vyhatlat = vypsati, vymazati.
Děti křídu na tabuli v-ly. Kt. IV.

vyhladěný = \-\-hladovělý. Kt.
Vil.

výhlav je pil' (půl) ptáka a pu'
hada. Vz Kald. 14.

vyhnálOV. Bydlili naV-vě (na konci
dědin>). Hlavn. Kr. 59.

vyhňápat se kde : na chodníku (vy-
neřáditi se). Na Zlínsku. Kt. IV.

vyhnatý = vyhnaný. V. pes. Ho-
řen. Nov. 19.").

vyhodit. V pátek (kráva) v\-hodila
tela. Vh. Brod. Gl.

vyholdat = VNJezdití. zpotřebo-
vati. v\žiti. Kt.'VII.

vyhoidovat = wžebratí. Kolk.
II. 41.

výhončí = svačina, dávaná čele-
dínům tu neděli po prvním máji (za
pr\ní vyhnání koní na pastvu).
Vyhl. R.' 49.

výhončivý, výhončlivý = kdo vy-
hání z masa, hubne-. V. kůň, vůl. — •
V. = chlipný. Kt. IV.

výhonek na penězích dostávali
pastýři za v\hánění dobytka. Vyhl.
L). 11. 94.

vyhrácat někomu = vypráskati,
vybiti. Na již. Mor. Kt. "IV.

vyhránka = vyhrání. Hoch. 59.
U Bart. \yhránek. Hrál \- karty
vžd\ s v-kou. Bys. 101.

vyhrbat = vj-hrabat. V. co ru-
kama. Ostr. Kt. IV.

vyhřejbat = vykousati, y\hra-
bati. Olom. Kt. IV.

vyhřňák = nástroj, jímž lze vy-
hiiiali, něco vyhrnouti. Na již. Mor.
Kt. IV.

vyhrúžat = omočiti. V. boty.
Val. Kt. IV. *;

vyhúcaný ^ vjjezdčný. V. cesta,

knlo. Kt. \'II.

vyhudlat kul = vv\-iklati. Laš.
Kt. VIL

141

vyhulit = vyjasniti. Už se to tam

V-luir. Kt. IV.

vyhynutý = vyhynulý. Kt. VIL

vycháchrat = nuzně vychovati,
v\krniiti. V. prase. U Místka. Kt.
IV.

vychlapat = vypiti. Fix.

vychlopat komu = vybiti. Kt. IV.

výchlub = kdo se rád vvchloubá.
Kt. Vil.

vychrá^rat sa= uzdraviti se. Folp.

b. -I-l. a.

vychránit = vyčistiti, vykliditi;
se = \-yprázdniti se, vychňápati se,
vyneiáďiti se. Kt. IV.

výchvala = wchloubač. Ostr. Kt.
IV.

vyjačit co = vykřičet co. V. na
koho = pokřikovati. Ostr. Kt. IV.

vyjdený = vyšlý. Slunce je už
v-ne. Kt. VII.

vyjechat = vyjeti. V. do kopečka
s íurum. Vyhl. Prus. 66.

vyjestřábený = rozcuchaný. V.
vlas\-. O.-tr. Kt. IV.

vyjezený = vykrmený. Má v-nou
papulu. Kt. IV.

vyjížďák = místo, kudy se s vozy
vyjížilí. Vyhl. Ced.

vykačenit co = vyklevetiti. U
Místka. Kt. IV.

vykachrat = zvraceti. FLx.

vykaňdat = v\klevetiti. Ostr. Kt.

vyklačit = vytlačiti. Zena (můra)
\-\-k]aťí ze sebe vnitřnosti. Naš.
XLIII. 63. 1. b. Veklač si ho (viiz)
sám. Naš. XLIV. 71. 1. a.

výkladní trh na zboží, na rozdíl
od trhu tlibytčího. Vyhl. Ced.

vyklasit se = dostati ivlasy. Kt.^IV.

vyklechtaný = vyšoustaný. Ta
ponip,! ji' rclá v-ná. Vyhl. Ced.

vykocmat se = vypraviti se (na
cestu). \al. Kt. VII.

vykohrtit = wkohátiti (vyliti).
Val. Kt. IV.

vykolácat = kolácaje vytáhnouti.
Kt. 1\-.

vykómat == v\-zkoumati. Prikr.
Nov. li;;.

vykosmat = nahoru sčesati. Vlasy
na vrch v. Ostr. Kt. IV.

vykotúlit se = vykuliti se; vy-
líluinuti se. Folp. b. '22. a.

vykrbitse = zotaviti se pn nt'nioci.
Val. Kl. Vil.

vykřét, vykřát, vykřít = okřáti.
Kaš. '.IS. \'. z netuoci. Hoch. ~'A.

vykrhat se = v\kašlati se. V. se
z čeho. Slez. Kt. IV.

vykříbít = dostati listy, větve.
Zelí už se v-lo. Ostr. Kt." IV.

vykrpačít co komu = wdati. Val.
Kt. IV.

vykrútit se = vytančiti se, Val.
Kt. \ 11.. w mluviti se z něčeho.
Vyhl. Ced.

vykudlit = vytahati za vlasy.
Kolk. 1. 31., Kt." IV.

vykylnút komu = vvklnút, vy-
plísniti. \a\. Kt. VII.

vykynožit = zahubiti, zničiti. Kt.
VII.

vykypat = vchoditi. Ostr. Kt. IV.

vylajdat co = vyklevetiti. Ostr.
Kt. IV.

vylapět se kde = vyseděti. Na již.
Mor. Kt. \1I.

vylaptat co komu = vyklevetiti.
Ostr. Kt. IV.

vylebenit komu = vypohlavko-
vati. Ostr. Kt. IV.

vylehovat = vyspávati. Dlúho
v-val jako nějaké sodní rada. Naš.
XLIII. 101. 1. b.

výlenky = druh jablek. Kt. IV.

vylepancovat = v\-pohla\-kovati
Vvhl. Ced.

vylépat komu = v\-biti. Hořen.
117.

vyleptat = také vyklevetiti. Ostr.
Kt. IV.

výlet také = vikýř. Folp. b. 22. b.

vylévaný = odpočinutý. Vvhl.
Ced.

Výlimky = druh jablek. Kt. IV.

vyllskat komu = \-\biti. Hořen.
Nov. ISl.

vylížďúra, vyližďupa = člověk,
který by pro zisk druhému ďúru
v\lízal a mu lichotí. Kaš. 55., Vvhl.,
C'ed.

výloh =^ celý kus utuženého tva-
rohu vyndaný z míšku. Vyhl. Ced.
U Bart. výluh.

142

vylOChat = vylokati. Kt. rV.

vyložit. Počké, až si v-žím koně
z pluhu = vvndám váh\" a odjedu.
Vyhl. C'^d

výlupek = co se vjdouplo. Vvhl.
Mal. 11 '2.

vyluščit = vvlouskati. St. Jič.
Kt. VII.

vyižavno místo \'lžavno = vlhko.
Kt. \-II.

vymáchaný = wpranv. V. prádlo.
Kldu. 44.

vymajdat co = vyvésti. Olom. Kt.

l\.

vymalovat komu záda = vybiti.
Kt. \l\.

vymarkotnět = probrati se z trud-
numvslncsti. Ostr. Kt. IV.

vymasta = drbaný člověk. Laš.
Kt. VII.

výměnica = vvměnkářka. Kř.
Roz. III. 110., Bys. Fig. 196.

výměnícký = výměnkáíský. V.
prá\-o. Bys. Fig. líKi.

výmin = poplatek. Toš potem
ostalo beze všech výminťi. Kaš.
128.

výminčorka = \'vměnkářka. V\'hl.
Kr. 4'.i.

výmínek, výměnek = kopeček, do
něhož se sází zelí, mrkev atd. Laš.
Kt. VII.

výmínka = výměnek. Krm. Oor.
55.

vymknót. Jak sem vemkla paty,
jož . . . (v\-táhla, vvšla ven). Naš.
XLI. 1. .-í.b.

výmladek = výstřelek, výrostek,
co \idlr stromu z kořene vyrostlo.
Kt. IV.

vymlzat = vyssáti. Kt. IV.

vymňadlít = v\Tiiědliti, po druhé
lámati. V. konopě, len. Kt. IV.

vymňágat = vymačkati. Kt. IV.

vymoklý = wžilý, bledý. Kt.
Vil.

vymoresnit, vymoresovat = na-
učiti lepším mravům, způsobům. Kt.
VII., IV.

vymouzovat =^ nalézti, co byk)
sch()\-áuij a po čem nám nic nebylo.
Na Hané. Kt. VII. Han. vemózovat.

vymřetý = vjmřelý. Kt. VII.

vymrholit se = přestati mhlíti,
slabě pršeti. Už se v-Io, bude zase
pěkný čas. Kt. IV.

vymrznutý = vvmrzlý. Kt. VII.

vymykat se = vymlouvati se.
Kdo se v-ká. ten se přimyká (obvi-
ňuje). Opav. Kt. IV.

vymyt co za koho = zaplatiti.
NaHané. Kt. VII.

vynadbíhat se koho = dost vstříc

mu jMicházeti. Laš. Kt. VII.

vyňátřít co = vvšetřiti. Folp. a.
4. b.

výnešnica = žena. která se vynáší,
chlubí. Kř. Han. 76.

výnešný (vénošný).: Ten kruj
(kraj) néni tak vénešné jak béval
náš. Spč. 96.

vyníčit = zničiti. Ryb3' z řeky ne-
čistou vodou v. Kt. IV.

výnosnost jednoho nad druhého
= vynášení. Hlavn. Kř. 162.

vyobřínat = požínati. Vršky ovsa
v., abv nezbujněl. Ostr. Kt. IV.

vyoďít koho = svléci. Val. Kt.
VII.

vyoflancovat k<>mu = nafackovat
mu. Kt. IV.

vyoškrdít = oškrdem vykřesati.
V. mlýnský kámen. Kt. IV.

vyožlhat komu = vybiti. Zlinskv.
Kt. IV.

vypabúňat co = vyslíditi. Kt. IV.

vypadlovat se = \ \pínati se. Kt.
VII.

vypadnut = utéci. Oba sme y\-
padli do pole. Vyhl. Kr. 40.

vypálenec = wpálený, prohnaný.
St. Jič. Kt. VIÍ.

vyparádit = vyvésti, špatně udě-
lati (iron.). Tv's"to v-dil! Folp. b.
22. b.

vypaščekovat koho = v\hubo-

vati. Oslr. Kl. IV.

vypatkovat = vyhladiti, v\leštitu
Val. K\. IV.

vypejznút co = ukrásti. Olom.
Kt. IV. Han. vepéznót.

vypísknut = vyraziti, vyřinouti
se. Krev z ránv vj'piskujc. Ostr.
Kt. IV.

vypjantat = vymotati, vyplésti.
Niť z osnovy v. Kt. IV.

143

Vyplahnútse = vylézti, v\líhn(mti
se. Kuji' se v-lo. Las. Kt. VII.
vyplantat, vz wpjantat. Bys. Fig.

Ls.s.

vyplatit jídlu = snísti málo n.
mnoho. Kt. VII.-Tenmu v\-platilc=;
nadal. Vyhl. Ced.

vyplavět = zblednouti. Ta barva
v-la. Las. Kt. VIL

vypleščit = vyvaliti. Kt. VIL

vyplut. Nalice se, div be došo ne-
vyplní (n';vypustil). Bys. Fig. 25.

vyplukat = vvpláchati. Prádlo
na p:)tnrť v. Ostr. Kt. IV.

vypluskat = vypleskati; blátivým
učiniti. Déšť cestvT v-kal. — SC =
vypršeti se. Ostr. Kt. IV.

vypobízat = po delším pobízení
někoho k něčemu pohnouti. Kaš.
87., S8,

vypočet. V-čel na něho zadnice =
vystrčil, vypučil. V3'hl. Ced.

vypočítávka = vypočítávání, vy-
loso\-áni přede hrovi. než děti počnou
hráti. Kt. IV.

vypodlužčit koho = z podlúžčí
v\táhnouti (z místa pod lůžkem).
Kolk. II. 39.

vypotřebovat se, odpraviti se =
s ženskovi tělesně poobcovati. Vyh.
Ced.

vypožčat si co = vypůjčiti. Krm.
Obr. (Ui.

výpřaha = vépíaha.

vypráchnivěti = státi se prách-
nivym. Vrba v-ví a zůstane dudla-
vou. Ostr. Kt. IV.

vyprakovat komu po hřbetě =
vybiti. Kt. IV.

Výprašek = mouka při mletí vy-
prášená. Kt. VIL

vyprcat se = vybzdíti se. Kt. IV.

vyprdolit co = vyplkati, vykle-
vetiti. Kdo všecko v-lí. Naš. XLIII.
143. 2. b., Olom. Kt. IV.

vyprtat = vyšprtati. V^-prtlo mu
to z rukv (vj-padlo). Slez. Kt. IV.

vyprúčít = vypučiti, nadmouti se.
Kt, VIL

vypsút = odstraniti, vyhubiti.
Všecky stromky ze zahrad\' v. Ostr.
Kt. IV.

vypsykat = vysyčeti. Kočku zpoza
peca \-. Kt. IV.

vypščknút = v\-kvchnouti. Ostr.
Kt. IV.

vyptat co = vvžebrati. V\hl. D.
121.. Záhr. III. 2L

výpuček = malý růžek. Kt. VIL

vypukací = trest. Kolk. II. -11.

vypupencovat = pupenci vyšiti.
Slez. Kt. VIL

výpustek = pusté místo za vsí.
Kald. 2:!. U Bart. výpust.

výpušček = místo na látce, kde
b.ir\a pustila. Slez. Kt. IV.

vyradikovat se = wstěhovati se.
Kt. IV.

výřadný = hašteřivý, svárlivý.
Slez. la. IV.

vyrachovat= vypočítati. Ostr. Kt.
IV.

vyretovat koho = vyhnati. Kt.
VIL

vyřnút co = vyříznouti; komu =
y\biti. Kt. rV. "

výročiíý = výroční. V. svátek.
Val. Kt. VIL

vyřóchat komu = v\biti. K\'jov.
Gl.

vyrubanisko = paseka. Laš. Kt.
VIL

vyrubat koho = v\práskati. Kaš.
í>8.

výrubek. V-bky= vyrubané třísky
ze dře\a, z něhož dělají se loukotě.
Kt. \\.

vyruchat = vybouchnouti. Jak to
v-chlo z toho moždířa. Ostr. Kt.
IV.

vyřváňat = vytlachati. Folp. a.
27. b.. :i'.t. b.

vyrybářit = vyvésti. To sem to
zas verebářil. Bys. 52.

výsadky = druh podlouhlých hru-
šek. Kt. IV.

vyšaholit. Až se v-lí z mlhv (vy-
prší). Kt. IV.

vyscaný. V. moč. Kt. IV. Sr. scáti.

vyščákat = vystříkati, vyházeti.
Lopatou vodu ze člunu v. Kt. IV.

výsedek = sedadlo před domem.
Ostr. Kt. IV.

vysednut na koht) = pustiti se
do něho. Val. Kt. VIL

144

vyseza, vysezavý = člověk hu-
bený. \'\'hl. Ccd.

vystsat = vykukovati, vyhlížeti.
Z dii\- v. Kt. IV. Sr. nasésat, sésat.

výskavý = kdo rád vvská. Kt.
IV.

Výskoček = červená n. více-
bare\ná růže pentlí přišitá u před-
ního záhybku klobouku. V\hl. Děd.
II. 171.^

vyskočilka = jarní vika (rostl.).
Vyhl. Mal. 113.

vyslopat = slopaje vypiti. Vy-
slopnút víno. Mršt. Duš. 88. Krávy
všeckv pomvje ze škopku v-lv. Kt.
IV.

výslužek také = vdolek n. buchta
dávaná čeledi o vánocích ze služby
vystupující. Vyhl. Děd. II. 125.

vyslúžený = vysloužilý. Kt. IV.

výsiužiny = výslužné. Kt. VIL

vyslúžit = posloužiti. Kaš. 98.
U Bart. = na službě pobyti.

vysmadnút = dostati žízeň; pře-
stat žízniti. Slanečkem vysmadneš.
Kt. IV.

Výsměvnosť = wsmívačnosť.
Hlavu, Kr. Ktí.

vysmochlit se. Už se v-lo = pře-
stal padati sníh s deštěm. Ostr. Kt.
IV.

vysmolít. Pudeš se mnó? Vesmo-
lím se tř (ti) = nepůjdu. V}'hl. Ced.

vysmradit = smradem vypuditi.
Div to celo fáru nevysmradilo. Spč.
82.

vysnažení = vyčištění. Na v. ža-
ludku var trnkový květ. Vyhl. Prus.
74.

vysnažit koho = vyčistiti. Vvhl.
Kr. l.H.

vystárlý = sestárnuvší. Ostr. Kt.
1\'.

vystibat = wbíti. Val., Las. Kt.
Vil.

vystibit = vytýčiti, vystrčiti. Ko-
rouhev na střechu v. Ostr. Kt. IV.

vystrabočit koho = v\'hojiti. Kt.

rv.

vystřapit = roztřepiti. V. něco
rukou. Kt. IV.

vytřípat = vytřásati. Děti je (no-

vinv) v-lv zároveň s vodou na prahu
síně. Mršt. Ves. II. 461.

výstruh = bití; zadek, řiť. Na v.
by mu patřilo. Val. Kt. VIL

vystukat (se) = vyškytati, vy-
vzdychati; pozdraviti se. Ostr. Kt.
IV. Sr. ščukat.

vysvadčit = k svačině snísti. Vše
sme už \-li. Kt. IV.

vyščagnót = vyběhnouti, vytrysk-
nouti. Voda jí z huby v-gla, když
sme ji vytáhli z potoka. V^^hl. Ced.

vyščákat = vycákat. Vodu naň
v-ki. V Vh. Hraď. Kt. IV.

vyščigutat se = wškvtati se.
Ostr. Kt. IV.

vyščiknút = wštípnouti. Růži
z keře ^■. Ostr. Kt. IV.

vyščířit = vyšklebiti. Pes zuby
na mě v-řil. — se = wsmáti se.
Ostr. Kt. IV., Naš. XtlV. 148.

1. a.

vyščubraný = wschlv. V. chléb.
Zlmsky. \'al. Kt. IV.

vyŠČÚvat = vyslíditi. Ona všecko
vyščuje. Ostr. Kt. IV.

výšib = vyšibání. Výšibem vy-
pr()\()dili ho z domu. Kt. IV.

vyšíplat = vykroutiti, vytřásti.
Co odkud v.; špatně udělati. Kt.
IV.

vyškerák = pták, který dovede
pci každém ptáku se vyškérat (po-
smívati). Kald. 14.

vyšklebač = kdo se vyšklebuje.
Kt. Vil.

vyšklobnót = vyškubnouti. Ale
naji'dn<>jieh (střev) ze sebe vcšklobne
a začne plakat. Naš. XLIII. ii-i.

2. b.

vyškoblit = škoblou vyškrábati.
Kt. I\'.

vyškroučit = vyprositi, vyžebrati
pláčem. Kt. IV.

vyškřupat = škrupavě snísti.
Ostr. Kt. IV.

vyškrybat = v\rýpati, vyškrá-
bati. .\'<>že]u své jméno do dřeva v.
Ostr. Kt. IV.

vyšlamtat = šlamtaje vytrhati.
Dlůhé Šat\' v. — Dost po ulici se v. =
potlouká ti. Kt. IV.

145

vyšlundrat = vystí-íkati. Yoáu
z vany w \'. se po dědině = dosti
se natoulati. Kt. IV.

vyšmátrat. Veámátral sem \' kapse
keróse šestku (v\'táhl po delším hle-
dánii. Vvhl. Ceď.

vyšňopat = vyčichati, vyslíditi.
Tade nic nevyšňope. Kř. Štr. 57.
Všecko to musel člověk v. Vyhl. R.
86. V Bart. vyŠňupat.

vyŠOŠkaný. Ťen má te kety (kýty)
v-ny ^-= hubené. Vyhl. Ced.

vyšpalkovat = wšpejliti. Zajíce v.
Ostr. Kt. IV.

vyšpelit = vystrčiti. Z domu ně-
koho v. Kt. IV.

vyšpíčkovat = vyhubovati, vy-
dráždit. dobírati si koho jízlivými
vtipv. Mal, Kt. IV.

vyšplechtat. Ten Martin vešplechce
(poví) kdekeró hlóposť. Ten v ho-
spodě při pivě všecko v\"šplechce.
Vyhl. Ced.

vyšťákat = vycákati. U Strážn.
Kt. IV.

výstelek = vyloupané oříšky (vy-
lupkvl. Kt. IV'.

vyštířit se, vz štítiti. Naš. XLIII.
III. 1. a. Svět se nám vyštiřuje (vy-
smívá). \'yhl. Vys. 34. "

vyštragat = vyštrachat. V-li se
z izbv. Zlin. Kt. IV.

vyštuřit, vyšturat, vyšturkat =
vystrčiti. V. někoho za dveie. Ostr.
Kt. IV.

vyšuiat = vyhněsti. V. těsto. Ostr.
Kt. IV.

vyšupit co = šupiny z něčeho od-
straniti, vyloupati. V. ořechy. — se
= šupiny, kůži tratiti. Ostr. Kt.
IV.

vyšustnút. V-stl ven = upláchl,
utekl. Kt. IV.

vyšuškat = vyšeptati. Kt. IV.

vyšuvěřit = zbortiti se. Desky na
slunci \-yšuvěi'ó. Ostr. Kt. IV.

vyšvácat koho = vypráskati, vy-
biti. Iloren. 208., Kt' IV.

vyšvandrykat se s k\Tn = poho-
vořiti. Kt. IV.

vyšvehlat = vyviklati. Kt. IV.

vyšvrknúf = vzhůru vjíetěti. Ka-
meň z ruk\- v-kl. Ostr. Kt. IV.

vyšvrlat = vykverlati. Mléko v.
Ostr. Kt. IV.

vytáhliš = člověk vytáhlý, hu-
bený a \-\-soký. Vyhl. Jař. 6.

vytarčít se = vyplakati, vyrvati
se. Olom. Kt. IV."

výtažný = pohodný, ras. Kt. IV.
Kolk. II. 41.

vytělópit se = objeviti, přikrásti,
připlížiti se. Přikr. Nov. 113. Dež to
řekla, vetělópil se tam Francek. Bys.
Fig. 255.

vyterigat koho = odstěhovati.
Kt. IV.

výtěrka = hadr k vytírání; snop
po druhé mlácený. Ostr. Kt. IV.

výtřas = vychloubač. Kt. IV.

vytrdlovat. Ťo tele krávu vytrdlu-
je (vyssaje), že bude jak brk. Vyhl.
Ced.'

vytřímat = vydržeti. U muziky
až do konce v. Slez. Kt. IV.

vytřípat co komu = \-y týkati;
\\-třásati. Pes v-pal blechy. Kt.
IV.

vytržkat = odděliti, vybrati. Val.
Kt. IV.

vytrút = vytráviti, otráviti. Fa-
brik\' všecky ryby z řek vytruly.
Ostr. Kt. IV.

vytulikat = vypískati. Pěsničku
na píščalce v. Ostr. Kt. IV.

vylupat = vybiti; vysekati. Se-
k\rkou v lese cliamruzí v. Ostr. Kt.
IV.

vytutat = vypiti (o dětech). Také:
On cvlý grunt v-tal (propil). Kt. IV.

výtvara = člověk vybíravý. Kt.
VII.

vytvárat. On si bude v. (vybírati;
vymýšleti). Kaš. 133.

vytýřet = zpráchnivěti. Kt. FV.

výuček, výučka = vyučená. Kt.
IV.

vý válek = vejce z hnízda vy-
valené, vyhozené. Kt. VII.

vyvdákat co = vyprositi. Kt. IV.
Ten be vevdákal na jalové krávě
tele. Vyhl. Ced.

vyveíebiti se z vozu = vystoupiti.
Kř. Rnz. II. 27.

vyvěřit si = vypůjčiti si. Mosím
vevěřit u žida. Naš. XLIII. 148. l.c.

10

146

vyvesnat se. Jak se v březnu vy-
vesná (nastane jaro). Ostr. Kt. IV.

vyvrázgat, vyvraždit = naléhavě
vyprosili. Na Hané. Kt. VIL 1022.

vyvrbit. Najedno vevrbil se jak
Ječmínek (objevil se). Vyhl. Ced.

vy vřít se. Ale ten kůň decke se jim
vevřél (vyběhl, utekl). Vj-hl. D. 151.
Našel zábarku vevřít se do hospody.
Vyhl. R. 72. Veviel se z jeho klepet
= násilně z jeho rukou se dostal.
Vyhl. Ced.

vyvrtit koho v tanci. Kt. VII.

vývŮZ, gt. vývozu = úvoz. Opav.
Kt. IV.

vyzahálený = vylenošený. .Kt.
IV.

vyznat = zkusiti, žádný neuvěří,
co musí sedlák v. Nár. vest. V. 19.

vyzpúzat co = zpúzením se do-
pátrati. Kt. IV.

vyzrátý = vyzrálý. V. ovoce. Kt.
IV.

vyzubovat komu = vybiti. Laš.
Kt. Vil.

vyzubírat = vybrati. Ubírala po
kapce, až všecko vyzubírala. Ostr.
Kt. IV.

vyzubrovat komu = vybiti. Slez.
Kt. IV.

vyzuchtat komu hřbet = pěstmi
nabiti. 0>tr. Kt. IV.

vyzunknut = v\piti. Vezunkl to

na ji-dnó. \'yhl. Ced.

vyzuščikat = zcela uštípati. Vše-
cky navadlé listy se zelí v-la. Ostr.
Kt. IV.

vyzúvač = zouvák. Folp. a. 29. b.

vyzváňkat = vyzváněti. Na ko-
stele baňka, ta krásně vyzváňká.
Vyhl. R. 23.

vyždat = vyžádati. V. co od koho.
Kt. IV.

vyžducaný = robotou, prací utr-
mácenv, \ yhoněný. Slez. Kt. IV.

vyždurkat koho = vystrčiti. V.
z hospody. Ostr. Kt. IV.

vyžgarnút = wštárati. Slez. Kt.
IV.

vyžgat = V3'hnati, vyhoditi. Holí
psa z jizby v. Kt. IV.

vyžgrundat se kam = vylézti. Kt.
VII.

vyžranec = tlustý člověk. U Míst-
ka. Kt. IV.

vyžvachlat co = vj^klevetiti. Kt.
VII.

vzadky = vzadu. Jíti v. Slez. Kt.
IV.

vzatek = výdělek, mzda. Šije za
vzatek. Vyhl. Ced.

vzdálava = dálka, vzdálenost.
Kt. IV.

vzdélka = zdélka. U Uh. Hrad.
Kt. IV.

vzdoba = ozdoba. Kt. IV.

vzdůra = vzdor. Na vzdůrv mu
dělá. Opav., val. Kt. IV.

vzdurák = člověk vzdorný. Slez.
Kt. IV.

VZÍtý = vzatý. Člověk před sebe
vzítý = pyšný. Zhn. Kt. IV.

vzkludit se = ubvtovati se. Ostr.
Kt. IV.

vzpřikat se = vzpírati se. Kald.

vzpružina = pružný prut. Vezmi
v-nu a řež ho hlava nehlava. Vj^hl.
Ced.

vztyrčit = strčiti. Vyhl. Slz. 225.

vzúbek, rostl. Kt. IV.
vžblunkat = do něčeho padati.

Vžbhmkl st- břehu do vody. — V. =
vhoditi. Vžbhmkal všeckv kameně
do vodv. Ostr. Kt. IV.

Z.

zababit = zaplésti vlas3- v ba-
bince t. j. okolo hlavj' zavinouti. Vz
Kt. V.

zababování = čepeni nevěsty. Kt.
V/I.

zababuchat, zababušit = zabaliti.
Z. lilavu d.) šatky. Ostr. Kt. V.

zababušený = "zahalený. Z. žena.
Krm. Onr. 122.

zabahnút = zabažiti. Z. se komu

147

Čeho. Kt. V. Jak starým lidem ně-
čeho se zabahne (se jim zachce).
Kaš. 110.

zabantovat se = po hospodách
se toul.iti. Slez. Kt. V.

zabaranit do čeho = vraziti, str-
čiti. Že já do toho potmě z-ním.
Vyhl. Ceď. — se do čeho = zamilo-
vati se. Píik. Nov. 11:?.

zabasovat = zakleti; zatopiti. Kt.
VII.

zabavit se někde = zdržeti se.
H<;ch. ■2(\.

zabažený = vymýšlivý. Holešov.
Kt. \'.

zabirat si co. Tuze si to zabíral
(v\'čítal), že jim dal pohoršení. Kř.
Sťr. 44.

zablaptat se někde = rozhovořiti
se. Žrnské se tam z-ly. Kt. V.

zabikat, zabllcnút = vzplanout

(o ohni). Na střeše zablklo a už byla
celá střecha v ohni. Ostr. Kt. V.

zablinkat = zazvoniti. Zvonkem
z. Hrb. Dt. 83. Jak zablinkám, ote-
vři. Ostr. Kt. V. Vz blinkat.

zabluňkat = počíti bluňkati. — ■
se =-= zablouditi. Kt. V.

zabobčet = zakrněti. Vyhl. Slz.

;3]s.

zabobrovat. V řeči byl opatrný,
abv někde nezabobroval (nena-
razil). Hlavu. Kr. 80.

zabohovanec = tvrdohlavec. Kt.
Vil.

zábonek = pověra. Val. Kt. VIL

zabořit na dveře, na okno = za-
klepati, zatlouci. Hořen. Nov. 132.,
Naš. XLI. 144. 1. b.

zabožovat = zanaříkati. Kř. Roz.
III. 21.

zábradka = zářez, vrub do cepu.
Zlin. Kt. V.

zabřančet = zabřinčeti. Na již.
Mor. Kt. V.

zabrat. Tag ňa zabrali ráz dál =
sebrali, \-zali s sebou. Kaš. 105.

zabrblat = zamumlati. U dveří
zabrblal žebrák. Mršt. Ves. IX. 37.

zabrčkovat = zapotáceti se. Folp.
b. 22. b.

zábřech = zaštěknutí. Kt. v.

zabřechat = zaštěkati. Pes z-chal.
Kt. v,

zabřidit = umazati; nechutným
učinili. Ostr. Kt. V.

zabrkat, zabrknút co = odhoditi.
— čím. Holub křídly z-kal. Hořen.
Nov. 38. — • se komu = zaříhnouti.
Kt. V. — Vz brkat.

zabrúskat = zabrouzdati. Kt.
V.

zabuchotat = zatlouci, zabušiti.
Srdci' nui z-lo. Hořen. 64.

zabuknút = zabučeti. Hořen. Kr.
141,

zabundat = do teplého šatu za-
baliti, Olom. Kt. V.

zaburcnút = zarachotiti, zakru-
četi. Z-clo mu v břiše. Ostr. Kt. V.

zabušit se = zamilovati se. Val.
Kt. VII.

zabzdít co: jizbu = smradem na-
plniti, Kt. V.

zacancat = zacandati, umokřiti.
Kt. \'.

zacancovat = zatancovati. Kt.
VII.

zacar^aný = zablácený. Kt. v.

zacásnút = silně něčím trhnouti.
Z. za zvonek u dveří. • — se na koho
= utrhnouti se. Kt. V.

zacelina, zacelinka = jetelina.
Na jihovvch. Mor. Kt. V., VII.

zácestek = pole za cestou. Kt. V.
Kd\ž pole rozdělí se cestou na dva
dily, menší sluje z. Vyhl. Ced.

zacingletat komu = umíráčkem
zazvoniti, U Uh. Hrad. Kt. V.

zacmurat = zamazati. Z. se čím
kde. Ostr. Kt. V.

zacudit = zašpiniti. Val. Kt. V.

zacundrat = zašpiniti. Chůzí v de-
šti, v rose. Kaš. fO., Kt. V.

zacúranec = kdo se ucoural. Kt. v.

začabrňat ^ zastříkati. Z. co čím:
blátem. Kt. V.

začáciinút koho = zašlápnouti.
Olom, Kt, V.

začarušit = zastaviti, zahraditi.
Nechceš-li. abv tam chodili, třa to
z. Slez. Kt. V.

začepený. Je tam z-ná bída (zatlu-
čená, nedá se snadno odstraniti).
V^hl. Ced.

10*

148

začučet se někde = dlouho se
zdržeti. Kt. V.

začuchrat = zachytiti, zatahati.
Z. koho za vlasy. Ostr. Kt. V.

zadlabOŽdit koho = zabiti, zchrou-
mati. Ostr. Kt. V.

zaďobat = udobati, uštípati.
Kvočka zadobla kuřátko. Kt. V.

zadřený. Z. cesta = sněhem za-
vátá. Kaš. 91. Sr. dřít.

zadrgnút = zadrcnouti. Z. koho,
do nčknhf). Na již. Mor. Kt. V.

zadrhnut se = zaraziti se. Kldu.
140.

zadřímalý. zadřimaný = ospalý.
Ostr. Kt. V.

zadřístat = podělati, pokáleti. Z.
peřinu. — se kde = do povídání se
pustiti. Kt. V.

zadrnkat. Paličkami na buben z.
Hořen. 2;).5.

zadrobit si. Ten si z-bil (nadrobil)
žaluj r hi) (nadělal si útrat). Vvhl.
Cěd.

zádruha = spojení pokrevenců,
kteří majíce společně zvolenou hlavu
společné hospodaří jměním rodin-
ným. Krm. Dol. 94.

zaduckat = zapěchovati. Kt. V.

zadudat se = ve tváři se zamazati,
zašmnnrati. Kt. V.

zadudlat. Uštěpačně z. = bručivě
odp'i\rdrti. Hořen. Nov. 67.

zadudnět = zaduněti, kam: Za
humno k sousedovi (bosýma no-
hama doběhnouti). Ostr. Kt. V.

zaďúpat = zašpiniti, zablátiti. Z.
podlahu. Kt. V.

zaduřený = zadurděný. Slez. Kt.
Vil.

zádvorník = kdo za dvorem bvdlí.
Kt. V.

zaflekaný gront = zadlužený.
Spč. .'51.

zaforovat co kam = dopra\'iti.
Ostr. Kt. V.

zafrčet. Něco kolem nás zafrčelo.
Horcn 'M. Z-číš s námi na vlak (mou-
cha). Naš. XLIII. 120. 1. c. Vz
frčet.

zafrkat. A z-la do špinavé ha-
dérky (vysrarkla se) . Mršt. Duš. 55.

zafrnět. Třikrát nosem z-la: mh.
mh, mh. Vyhl. Děd. II. ;35., D. 143.
Vz frnět. r.j

zafrumpnút někam = odběh-
nouti, zaskočiti. U Opav. Kt. V.

zafujat = zaváti. Vítr sněhem
přikop z-jal. Ostr. Kt. V.

zagabnút do čeho = chtivě po
něčem sáhnouti. Kt. V.

zaglánit = zaplaviti. Z. louku.
Val. Kt. V.

zagúlaný = zaválený. Folp. b.
22. b.

zagygiat = zaviklati čim. Na již.
Mor. Kt. V.

zagychat = zaliti. Zag\chla ho
krev. Kt. VII.

zahákaný = zadlužený. Na Hané.
Kt. V.

zahamražit = usilovně vydělati.
Val. Kt. VII.

zaháralý = zahořelý. U Uh. Hrad.
Kt. VII.

záhaťa, pl., n. = zatarasené past-
visko, v němž bývala studna. Vyhl.
Ced.

zahlúpět = něco hloupého pro-
vésti. Folp. b. 22. b.

záhonkář = podsedník. Kt. VII.

záhoří. Slunéčko vylézající ze z.
Naš. XLlll. 55. 2. c".

zahrádka = účes. Vz rozmarýn.

zahradní ječmen = lesknice pru-
hovaná. Naš. XLIII. 49. 2. d.

zahradník = kdo má méně polí
než sedlák, jeho grunt má 10 — 20
juterek. Vyhl. Prus. 58.

zahrcnút == zaprdnouti. — Za-
hni (]o trúby (zatroubil). Kt. V.

zahřešit = zalhati; zaklíti. Naš.
XLlll. 9š. L a.

zahrňačka. zahrřiák = náčiní k za-

hrno\ání. Kt. V.

zahrůzlý — zaboicný. Vuz v blátě
z. Kt. VIL

zahubačitsi = zahubovali. Hlavn.
Kr. 119.

zahúcat = zatroubiti. Pastýř za-
húr-l. Kt. V.

zahudlat = zaviklati. Z. kůlem.
Ostr. Kt. V.

zahulat -^ zakolíbati. U Místka.
Kt. V.

149

zahutnenči = zahumcní. Vvhl.
Cvá.

zahunkat = zakolíbati. U Uh.
Hrad. Kt. V.

zahurdat = zahrbolcovati. Slez.
Kt. V. Vz hiirdat.

zahurtat = zatřásti. Z. stolkem.
Ostr. Kt. V.

zahÚSkat koho kde = pokolébati.
Ostr. Kt. V.

záhuščka = zaklechtaná mouka
\' mléce. Gl.

záhybek. Střecha klobouku muž-
ského byla ze čtyř stran červenyTni
šňůrkami nebo mašličkami k vrchu
volné přišitá, čemuž říkají záhvbkj'.
Vvhl. Déd. II. 171. Z. = pentle,
splývající s klobouku až k obrubě.
Ib." lift.

zahyhotat se = zasmáti se hlasitě
(hy. liw hy). Na již Mor. Kt. V.

zahylásat na koho = zavolati. Kt.
V.

zachlachtat se. Kt. V. Vz chlach-
tati se.

zachlachúnit se = hlasitě se za-
smáti, z. se nad čím. Ostr. Kt. V.

zachlemtat se. Mršt. Ves. III. 73.

Sr. clilcmtat.

zachloščit prase = zabiti. Kt. VIL

zachlupacený = celý chlupy po-
set v, když kožich pouští. Vvhl. Ced.

zachrtúsit = zadusiti. Kt. V.

zajančet = zaječeti, zaduněti.
Bouchnul dveřmi, až v síni zajan-
čelo. Kldu. 35. Jak zpívali, tak v ko-
stele z-lo. Slez. Kt. V.

zajatý nemocí = sklíčený. Kaš.
fts.

zajičák = rukávník ze zaječí kůže.
Kt, V.

zajičář = kdo zajíce prodává, zvě-
řinář; pytlák. Kt. V.

zajonc = zajíc. Slám. PÍ. 111.

zajičí (zaječí) jetelenka roste v lese
a má tri drobňoučké lístky; z. skok
= plavuň obecná; z. patáčky =
malva; z. zelí = šťavel. Naš. XLIII.
49. 2. d.

zakabelit se = zamračiti se. Z-lo
se (]<■ tmu jako v kabeli). Kt. V.

zákala = voda, v níž se kalí
žhavé železo. Kt. VII.

zákamí = zákamní. Ze z. vylítl
kocúr. Mršt. Ves. I. 130.

zakasit koho = usmrtiti, zabiti.
U Uh. Hrad. Kt. V.

zakázka = sázka. Sekáči jako
o z-ku sikli. U Uh. Br. Kt. V.

základa oč = sázka. Běží jako
o z-du. Zlin. Kt. V.

zaklíčení. Z. krku = prým. Kt. V.

zaklusnút = sklesnouti. Val. Kt.
VII.

zakmásat = zacásati, zatáhnouti.
Z. koho za sukni. Kt. V.

zákolet = okolkovati. Nebudem
s tebó z. (zákoliti). Mal.

zakombéiat = zakolíbati. Kt. V.

zákop = příkop. Kald. 21.

zákOfa = vyházený příkop, aby
cizí nemohl jeti loukou, polem, kde
není cesta. Vyhl. Ced.

zakopčit = okopati. Z. bramborv.
Kt. V.

zakopni (zákupní) rechta = ve
které decke rod po rodě béval na
domě rechtář, dež měl sena. Vvhl.
Děd. II. 20.

zákorace = orace, okolkv. Ten
dělá z. Olcm. Kt. V. Dle Mal.": záko-
laci. Sr. zákolet.

zakosatit = na způsob kosy
ohnouti. \it. V.

zakoslat = koslavým krokem při-
jíti. Z. k sousedu. Ostr. ■ — si CO = na
kotnících zamazati. Z. si kalhoty.
Ostr. Kt. V.

zakotúlat. Záporečku z. = závoru
zapřít, zastrčiti. Kt. VII.

zakřáplý = chraplavv. Slez. Kt.
V.

zakrát = zakrájeti. Z. něco do
polívky. Slez. Kt. V.

zakravlncovat co = kravincem za-
mazati. Kt. IV.

zakřovit se = na způsob křoví
vzrůsti. Obilí se z-lo. Kt. V.

zakrzat = zavrzat. Dvéře z-ly.
Slez. Kt. V.

zakudolený = zaválený. Od sněhu
z. Kt. VII.

zakudollt se = zaváleti se. Ve
sněhu se z. Kt. VII.

zakúsnút co čím: smrtí = životem
zaplatiti. U Kroměř. Kt. VII. 1399.

150

zakutaný = zahrabaný, zapadlý.
Ve snihu z-ný člověk. Mršt. Ves.
III. 6.1

zakutily = tvrdohlavý, zarputilý.
Kt. V.

zakvašený = kvselv. Z. okurkv.
Kt. v.

zakvokotat = zakvokati. Kt. VII.

zakynožit = zkaziti. Val. Kt. VIL

zakysanec = kdo má zak3-sané,
bolavé iiči. Kt. V.

zalajdati se kam = zatoulati se.
Kt. V.

zaiapotat se s kým = pustiti se
s nim do po\ídání a zapomnět na
vše ostatní. Z-la sem se s Mařeno a
zapomněla sem načisto na vaření.
Mal.

zalaptat = pokakati. Krávy celou
ulici z-ly. Ostr. — se S kým = pu-
stiti se do žvastu. Kt. V.

zalefit koho = zabiti. Val. Kt. V.

zarehnút = onemocněti. Na dobře
z. Kaš. 98., 107. U Bart. = leže
koho zadusiti.

zálesák = bydlící za lesem. Vyhl.
Děd. II. 1(52.

zalezený = zalezlý. Kt. VII.

zalícený = zamazaný. Hořen. 289.
29S.

zálička. Pili záličku = popíjeli za
peníze, jež dostali při zalikování
svatby. Vyhl. Ced.

zalihovát. Náš kré' (kraj) jož sem
zaliliojc (sem sahá). Spč. 42.

zalikovat = zatáhnouti svateb-
čan}' šňůrou taženou přes cestu. Bvs.
Fig. 302.

zalirýkat knmu = zazpívati. Laš.
Kt. VII.

zaliskat = házeti, odtloukati. Da-
leko míč zaliskl (liskačkou odrazil).
Kt. V.

zálivka = šťáva zalíváním na
peéini utvořená. Kt. V.

zalojdaný = loj davy, kdo má
lojdv v očích. Kt. V.

zaloknút se = slehnouti se. Zem
se z-kla. Ostr. Kt. V.

zálosek = záosek, lonek, hřebík
do osy, aby kolo s vozu nepadalo.
Kt. V.

zalouchat = zamáčeti, mokřiti.
Val. Kt. VII.

zalublt si co = za lub schovati;
zaviniti. Kt. V.

záluda = uskok. Kaš. 98.

zalundat se někam = zatoulati se.
Na již. Mor. Kt. V.

zalupovat očima = zamrkovati,
Hrb. Dt. 154.; zlostně na někoho
se dívati. Mal.

zamahnút se = zachtíti se, za-
líbiti se komu. Udělal, jak se mu
z-hl(). Val. Kt. V. Sr. Zatjáhnút se.

zamamrat = zabručeti, zamum-
lati. Kt. V.

zamaskat = namastiti. Kt. v.

zamatlaný = zamazaný. Hoch.
33., JUtl.

zamiagnút = zamáčknouti. Za-
mia^nul sem díla iak škrobáka.
Kald. 178.

zamikotat = zatřepati. Až se mu
kosirck zamikotal. Hořen. 335.

zamjančet = zamňoukati. Kočka
z-la. Ostr. Kt. V.

zamjantat = zadrchati. z. niti.
Ostr. Kt. V.

zamlaščit, zamlazgnút = zabiti,
udeřili. Kt. V., Folp. b. 22. b.

zamňágat = zašpiniti, zablátiti,
zmačkati. Na Strážn., u Příb. Kt.
V., VII.

zamolasit = zabiti. Uh. Brod.
Gl.

zamořit = bolesti míti v břiše.
Mne za celý čas nezamoří. Olom. Kt.
V.

zamrazit = ošiditi. Z. žida. Vvhl.
Kr. 72.

zamrholit = počít drobně pršeti.
Kt. \'

zamřít = omdleti. Laš. Kt. VIL

zamrklý zasmušilý. Vyhl. Ced.

zamrlanec = malé, zakrnělé zvíře.
Val. Kt. V.

zamrmlat = zamumlati. Mršt.
Ves. IV. 17.

zamrnět. Z peiinek z-lo ve tmě
cosi jako ditě. Mršt. Duš. 66. Vz
mrněti.

zamrvit — pumrviti, pohnojíti. —
se. Pojednou se pod mostem něco
zamrvilo (pohnulo). Mršt. Ves. VIII,

151

27. U dna (skleniro) se něco z-lo,
co na jaz\'ku ihutnalo jako otrava.
Ib. Vil. 109. -- se kam = zahra-
bati se. Pes do s]ám\- se zamrvil.
Kt. V.

zamurovat = zazdíti. Kt. V.

zamušit = poskvrnit, zamazati
(o mouchách). Olom. Kt. V.

7amýtit někam = zatoulati se,
jíti nrkíun, kam jíti nemáme nebo
kde jsme nedávno bvli. Na Hané.
Kt. VII.

zanamúdušat se = říkati na mú
dušu, zadušovati se. Slez. Kt. V.

zandák = nástroj, jímž se zátk\'
do láh\í zarážejí. Kt. V.

zandavka = průtržník (rostl.).
Vvhl. :\lal. 113.

zande, rostl. Vyhl. Déd. II. 207.

zándlet = zemdlíti, omdlíti.
Zándlel od samej víině. Folp. a.
49. b.

zanevážet = zanevříti. Z. na
dorhtnry. Kř. Roz. Vil. .320.

zanevřela, zanevřelec = zane-
vřelý. Kt. V.

zánktý = zamldý, zamčený. Folp.
a. 20. b., a. 49. b.

zanknút = zamknouti, zatknouti.
Folp. b. 22. b.

zanořený = zanesený, ucpaný. Z.
kanál. Kaš. 98.

zaobléci koho = ošatiti. Val. Kt. V.

zaodaný = podnapilý. Kt. V.

zaonačený = opravený, zavedený.
Z. řrnvslíj. — • Také = zablácený,
špinavý, škaredý. Vsetín. Kt. V.

zaondit si co = zasaditi. V Podluží.
Kt. VII.

zaopášat = zavázati, zaplésti. Z.
si stic\'íci'. Kt. V.

zapabúcat = zarachotiti, v síni
něco z-lo. U Bzence. Kt. V.

zapackat se = zmásti, splésti se,
klopýtnouti. Při té modlitbě sem se
z-kaí. Vvhl. Děd. I. 58.

zapadlý = pokrytý. Sněhem z.
Kt. V.

zápalista = biják. Kolk. II. 41.

zápalitý = popudlivý. Olom.,
Ostr. Kt. V.

zapálkovatsi = pálkou (palestrou)
míč ddlKiznvati. Kald. 31.

zápalovitosť = popudlivosť. Olom.
Kt. V.

zápalOVitý = popudlivý. Ok)m.
Kt. V., hněvivý. Kolk. II. 41.

zapamatalý = roztržitý. Ostr.
Kt. v.

zapantat = zamotati, z. se v řeči.
Kt. v.

záparňa = místo pro apparáty
v lihovarech. Je tam jak v z-ně (hor-
ko). Val. Kt.^V.

zapaščekovat = paščeku (hubu,
ústa) oti'\říti, počít křičeti. Ostr. Kt.
V.

zapatlaný = umazaný. Hubička
z-ná od trnek. Mršt. Ves. IX. 85.

zapažitit = pažitem opatřiti. Kt.
Vil.

zapeč = místo, kam slunce mnoho
svítí (peče). Zahrada v zápeci. Kt.
V.

zapelentovat = zavrávorati. Kolk.
II. 41.

zapestvit si, vz pestvit. Kt. VII.

zapchat, zapchnút = zapíchnouti.
Cítil, že ho zapchlo v noze. Záhr.
IV. 20.

zapinkat = zazpívati, Přikr. 5G.
. zapískat (zapyskat) = zanečistiti.
— kohocim. Kt. V.

zapitý = s dostatek napitý. Bys.
Fig. 302. Ve svátek po obědě dává
se na zapitu pivo lebo víno. V\hl.
Ced.

zapízgřít = ubryndati, uslintati,
ušušniti. Kt. V.

zapjantat = zamodrchatí, zaplésti.
Niti se z-ly. Ostr. Kt. V. Pz zaplantat.

zapláknút = zaplakati. Ani ne-
zaj)l:iknc. Val. Kt. Vil.

zaplantat = zaplésti, zamodrchatí,
zamotati. Někoho do něčeho z. Bys.
104., Spě. 46., 105. Kůň se z-tal. Kaš.
110. Z. se se ženskou. Kt. V.

zaplhněný = plhem, pýřím za-
rostlý. Kt. VIL Vz zapýřený.

zapihnit, vz předcházející a plhnit.

zaplkat co = pomazati, potřísniti.
■ — ■ se = dáti se do řeči, zamluviti se.
Kt. V. Vz plkat.

152

zapípaný = rozplpaný. Na již.
Mor. Kt. V.

zaplUhavit co = pokáleti. Ostr.
Kt. V.

zaplukat = zaplakati, zaplách-
nouti. Z. něco ve vodě. Ostr. Kt. V.

zapluštit = zapleštiti. Někoho
jako psa z. Kt. V.

zapluf = zapliti, zaplivati. Kt. V.

zaplutý = zaplitý, zaplvaný- Na
již. Mor. Kt. V.

zapomoci si = poněkud si pomoci.
Kd\ž si s pomocí boží zapomohl. Kř.
Pí-.". •'..'3.

zaposel' = zaposud, zapotud. Ostr.
Kt. V.

zapravený vůz = vypravený,
vším opatřený. Kaš. 116.

zápražka, jinde zásmažka. Vvhl.
Ced.

zapřepelit = zazpívati jako kře-
pelka. Ostr. Kt. V.

zapřít dvéře = zastrčiti, zamknou-
ti. V\hl. Ced.

zapřitý = zavřený, zamknutý, za-
strčený. Z. dvéře. Vyhl. Děd. 11. 52.
U Přer. jen = zavřený zástrčkou.
Mal.

zaprostit = zamířiti. Z-stil přímo
do lesa. Ostr. Kt. V.

zaprpianý = zamazaný. Kt. VIL

záprška = malá prška (déšť).
Ostr. K\. V.

záprtek také = ten, kdo poslední
žene na pastvu. Kald. 17. Též =
nehezká ženská. Uh. Brod. Gl.

záprtkový = ze smradlavého vej-
ce. Z. snuad. Kt. VII.

zapsút = zkaziti. Ostr. Kt. V.

zapýřený = pýrcm zarostlv. Kt-
VII.

zaráčet = zarachotiti. Kočáry
z-ly. Kt. VII.

zárada = porada. Kt. V.

zařadit = poraditi. Z. komu, si
s čím. Kt. V.

zařáchnút = zapráskati. Kt. VII.

zarajtlikovat = rajtlíkem zatáh-
nouti. Kt. VII. Sr. rajtlík.

zarano = jako na jeden výstřel,
na jednu ránu, rychle. Z. zakřesati.
Vyhl. Děd. II. 2!)., Mal.

zařapět = zarachotiti. Viiz na
skále z-pěl, jakbv se zlámal. Ostr.
Kt. V.

zaraz = hned. z. tu bvl. Ostr.
Kt. V.

zarazit = zastaviti. Z. hodinky
(v zastáváme). Bys. Fig. 160.

zaretovat na právo = zamířiti.
Kt. VII.

zářezka = zařezání. Kt. VII.

záři = září (nesklonné). Vz Kaš.
59.

zaříkový = bvdlící za říkou (ře-
kou). Kald. li.'

zařnúi = zaříznouti. Z. se do
kůže. Ostr. Kt. V.

zárobnica = kniha, do níž se za-
pisuje zároba (mzda). Kt. V.

zarontit co = přehazováním za-
házeti. Kt. VII.

zarostený = zarostlv. Z. brada.
Kt. V.

zárostí = místo za roštem, nad
roštem. Mal. Sr. rošt. Vj-hledá si ze
z. modlící knížky. Hořen. 267.

zarovno. Išel z. silnicú (podle sil-
nice). Folp. a. 48. a.

zárub = křoví, mlází. Kaš. 98.,
110. U Bart. = rozhraní dvou lesů.
— Z. = násek, vrub. Uo větví zá-
rubv vřczati na vějíce.

záručník = rukojmě. Slez. Kt.
V.

záruda = zarudnutí. Kt. VII.

zarúděný = nečistotou, blátem
zai panv. Zlin. Kt. VII.

zarúdít = nečistotou, blátem za-
cpati. Kt. VII.

zařundit se s kým = dáti se do
rozmluvy. Ostr. Kt. V.

zaruntovat = zatlouci nač. Folp.
b. 2:5. a.

zaruždit se = zbrchati, zacinibit
SI'. ()>ti\ Ivt. V.

zarytinec = člověk, který má -
zpuniv. zarxtý vzhled. Slez. Kt. V.

zarzat = rezavěti; zařehtati. Kt.
V.

zarzavý = zerzavý, rezavv. Slez.,
Ostr. Kt. V.

zasačít ^ na])ršeti. Ostr. Kt. V.

zascanec ^ kdo močí do postele.
Z-nCe zascaný! Kt. V.

153

zasakřit, zasakrovat. Tak som

z-kiila jak starý chlap. Vyhl. D. Ul.

záscěra = zástěra. Hrozenkov.
Kt. V.

zasedavka = druh hrušek. Kt.
VII

zásevo = zasetí. Slez. Kt. V.

zaskořit se = přijíti příliš brzo.
Ostr. Kt. V.

zaskřečený. Z. vejce = nasazené.
Kt. V.

zaskřítat se = zašmourati, uma-
zati se. Z. se ve tváři (o dětech).
Kt. V.

zaskumlit = zabědovati. zakňu-
četi. Ostr. Kt. V.

zasky = zase. Jak to zasky ple-
tete? Hoch. 64. V Bart. zaské, zas-
kék. zasék.

zaskýpaný = zaspalý. Je ještě
celý z. Ostr. Kt. V.

zásluní = místo za sluncem, kam
slunce nesvítí. Kt. V.

zásmažkový. Z. polévka, mouka
(na zasmažení). Kt. V.

zasmýčit = zavléci, zatáhnouti.
Tebe z-li k oltářů ku slubu jako ně-
mu tvář. Kldu. 54. — V\-hl. Prus.
36.

zasraný také = zadlužený. Kt. V.

zastařenina = zastaralá věc. Kt.

vil.

zástava pM hře = ohrada. Vvhl.
D. 10(1,

zastíní = zátiní (tín = stín), zá-
koutí. U Kojet. Kt. VIL

zastmívka = večerní šero. Přijíti
k někmiui na z-ku. Ostr. Kt. V.

zastópnót = zatáhnouti se. Nalé
do bečke vodv, ať zastópne, je roze-
schlá. Vvhl. Ced. U Přer. Z. se.
Bečka se z-pla. Mal.

zastrabOŠČit co = zadělati, při-
kryti. Kt. VII. U Přer. zastrabočet.
Mal.

zastřapalec = zastřapanv, kdo má
střapaté vlasy. U Uh. Hrad. Kt. V.

zastřečkovat = zaběhnouti (o krá-
vách). Kt. VIL

zástřešek = rovný okraj u střech}-
doškové. Bys. Fig. 302. — • Z. =
dlouhé vlasy v týle Hanákii. V\hl.
Alb. 52., Bys. 26., Bys. Fig. 229.

zásun = zasunutí; šoupka, Rie-
gel. Kt. VIL

zásyt = zasycení. Slez. Kt. V.

zásytný = sytící. Kt. VIL

zašamotat = sem tam zašvihati.
Z. metlou. Ostr. Kt. V.

zašarpnút, zašarpat = počít trhati,
tahati. Z. kt)ho za šaty. Ostr. Kt. V.

zaščerkat = zarachotiti, z. ořechy
v míšku, penězi v kapse. Ostr. Kt.
V.

zaščígotat = zaškvtati. Ostr. Kt.
V.

zaščikat = uštípnouti. Kvítko
nehtx- z. Ostr. Kt. V.

zasčóřet se = usmáti se. Kř. Roz.
II. 207.

zaškňúřít se = zaškeřit se, ušklíb-
nouti se. Cikán se z-řil. Krm. Venk.
50., 58.

zaškořupit = zaškořepit, sko-
řápkou potáhnouti. Rendlík se z-pí
(nemytý). Ostr. Kt. V.

zaškrkat = škrk udělati. Sirkou
na stěně z. Kt. V.

zaškvařít, zaškvařovat = dorážeti,

zlobiti, dělati mrzutosti, zatopiti
komu. Vvhl. Jař. 18. Zas zaškva-
řuješ? Naš. XLII. 27. 2. b.

zašlundrat = zamokřiti. Šaty
v rose, ve vodě z. Kt. V.

zašmigat = zašvihati. Komáry
bičem z. Ostr. Kt. V.

zašmúrat = zamazati, pomazati.
Papír tužkou z. Kt. V.

zaŠOŠOtat = zašeptati. Přik. Nov.

113-

zašpihlat. Nůž do chleba z. Kt. V.
Vz špihlati.

zašprtat = zahrabati. Kúra z-la,
zrnéčko vj'šprtala. — ■ kam. Stařenka
z-la k súsedce (mrštně došla). Kam
až to z-tlo (se dostalo)! Kt. V.

zaštabarcovat = zabouřiti, za-
boucliati. Xa dveře z. Ostr. Kt. V.

zašťákat = zacákati. Něco vodou
z. U Strážn. Kt. V. U Stráž.: za-
ščákat. Mal.

zaštěrkat = zarachotiti. Penězi
v kapse z. Kt. V. Sr. zaščerkat.

zaštípený = zchytralý. Val. Kt.
VIL

154

zaštrachat = zandati tak, že to
nelze najíti. = se kam — zajíti. Kt.
V.

zaštuřit = strčiti. Z. koho kam
čím. Ostr. Kt. V.

zašubraný = blátem nmazaný.
Fcilp. b. 20. b.

zašubrat = blátem umazati. Kt.

y.

zašudlit = rozmazati, rozetříti,
dobře neutříti. Z. stůl. U Bzence.
Kt. V.

zaŠUChtat sa = pozdržeti se. Kt.

vil.

zašúlat = zahněsti. Slívy do těsta
z. Kt. V.

zaŠUStat = vhoditi; zamésti. Z.
prach do vody. Podlahu pilinami z.
Ostr. Kt. V.

zašušnít = zamazati, pokáleti. Kt.
V.

zašvacat = šlehnouti. Z. koho
prutem. Hrb. Dt. 22.

zatakat = potakat, přisvědčiti.
Kt. V.

zaťápat = zašpiniti chůzí, zašla-
pati. Umvtou podlahu botami z. Kt.
V.

zaťapkat = zatleskati. Z. ručič-
kami (o dětech). Z. někoho na ra-
meno = poťapkati. Kt. V.

zataženo. Je tam z. = zamračeno.
Vylil. ("ed.

zátažný. Koně byly z-né = dobří
tahouni. Kaš. 98., 105.

zatel' = dotud, zatím. Kt. V., VII.

zatentotit, vz tentotit.

zatípat = zacpati. Slez. Kt. VII.

zátišina = místo od větru chrá-
něné, zátiší. Kt. V.

zátočí = zátočina. Přik. Nov. 11.'$.

zaťochmat = zadusiti. Slípka koře
z-la. V\hl. Ced. Zaťuchmat. Mal.

za tolej = za tolik. Kldu. 4.,
V\]il. (ed.

zátoní = záseka v lese. Uh. Hrad.
Kt. V.

zatracenucený = velmi zatracený.
Kaš. ;"» 1 .

zatragat co kam = zatáhnouti. —
se kam =^ zatoulati se. Kt. V.

zatrávnět = travou zarůsti. Kt.
VII.

zatrckat se kam = trckem, trc-
kavým krokem zajíti. Kt. V.

zatřímat = zadržeti. — koho čím.
Slez. ];t. V.

zatrlikat = zatrilko\ati. Z. na
píščalce. Ostr. Kt. V.

zatróset = zatrousíti. Zatrósel na
hůře v seně a kohót zazpíval na
střeše (v\-š]ehl oheň). Vyhl. Ced.

zatruchlený stryk. Rud. 13.

zatrut = zatráviti (stráviti) ; otrá-
viti. Ostr. Kt. V.

zátylní = za týlem jsoucí. Z.
kosť, Kt. VII.

zatytiat = zamazati, zašmourati.
Slez. Kt. V.

zaujat se zač = ujatí se. Kaš. 98.

zautra = za jitra, zítra. Slez. Kt.
V.

zautrakat = z jitra, z rána po-
jísti, snídati. Slez. Kt. V.

zavádzat, zavázet komu = vaditi,
překážeti. Folp. b. 23. a. Nebudu
vám tu zavázet. Vyhl. R. 72. U Bart.
zavázat.

zavalašit si = zahráti si v karty.
Vyhl. Ced.

závarek = závar, závara. Ostr.
Kt. V.

zavaŽJtý = zavalitý. Kt. VII.

zavazklý = zavlhlý. Z. obilí. Kt.
V.

zavazknút = zavlhnouti. Ve sklepě
to z-klo. Kt. V.

zavčil, zavčilka = pro n\'nějšek,
njnií. Kt. V.

závdanka = závdanek. Kt. V.

zavdat =-- připiti. Utři, bratře, utři
bradu, zavdé svému karamadu. Naš.
XLII. 101. 2. a.

zavde = často. Na Hané. Kt. V.
Sr. zavdy. za vždy. Mal.

zavelbJt si = zalíbiti si co. Ostr.
Kt. V. -

za velo ~~ za nuioho. To nestojí
za velo. Ostr. Kt. V.

zaverbovat si = dáti se do pití.

Třikr;it dn Kika si z-val. V\'hl. Alb.
39.

závěrka = řetěz k zavírání vozu.
Vyhl. Děd. II. 218. — Z. = vypro-
vodění hostě z domu. Kt. VII.

165

zavěřovat se = zadušovat se.
Vyhl. ('('1,1. Vz v Bart. zavěřit se.

zavěrušený = uschovaný tak, že
to nclzr najíti, založený. Kt. V.

zavést. Budcš-li ke mnč, zavedu
ti pár měiic pole (dám zapsati do
gruntovní knihj'). V3'hl. Ced.

zavětat = zavětiti, učiniti závěť.
Kt. V.

zavíchovat co = víchy opatřiti.
Z. stromy. Kt. VII.

zavíjačka = čepeni nevěsty. Kt.
VII.

zavíjaná = vkládání čepce ne-
věstě. Kaš. 98.

zavjnšovaný. Sedí jako z-né (za-
kletý). Z. princezna. Vyhl. Ced.

zavjazbit = vazbou přikryti. Z.
stavení. Ostr. Kt. V.

zavjoznút = zaváznnuti, uváz-
nouti. Do bláta z. Ostr. Kt. V.

závlačka = závora. Rukou od-
dělal z-cku u dveří. Záhr. IV. 7.

zavlážka = zavlažení. — Z. žem-
lová — teplé, právě nadojené mléko
s \'ánoekou. Kt. V.

závodák = b\'dlící za vodou.
Vyhl. Děd. II. 162., Kt. V.

zavoščít = voskem zandati, po-
táhnouti, zavoskovati. Kt. V.

zavsze = vždy. Nár. vest. V. 20.

zavšiný = zavšivělý. Z. košile.
Ostr. Kt. V.

zavšit se = zavšivěti, dostati vši.
Ostr. Kt. V.

zažabit = zachladiti. Z. si nohy.
Ostr. Kt. V.

zazávětat = zazávětiti, poslední
vůlí otlkuzati. Z. komu 100 zl. Kt. V.

zazdíti na koho jak = narážeti.
Zazdivat na někoho slovy uščepač-
nými. Ostr. Kt. V.

zazditý = zazděný. Vyhl. R. 83.

zazdřít = zazříti. Ostr. Kt. V.

zazobat se = zásobiti se něčím.
Kt. V.

zazvonit se = zamazati se. Las.
Kt. V.

zazvracet se = pobliti se. Na již.
Mor. Kt. V.

zaždúřit se na koho = rozdurditi
se. Hořen. 93.

zažgřindanec, zažgřindaný =^

ubrxiKUinv. Foip. a. .5(1. b.. 12. a.

zažínačka = žnečka, která začíná
obilí žnouti. Kt. V.

zažrat se = nadouti se. Kráva se
z-la. Kt. VII. Sr. napučit.

zažuítit = zažlutiti. Ostr. Kt. V.

zažút ----- rozžvýkati. Kt. V.

zažvachlat = pokrčiti. Z. šaty.
Kt. VII.

zbablat = zamotat. Tes to zbablal.
Všecko zbablal; Ted ste to zbablali.
Mršt. Ves. I. 51., 127., :579., III.
107. Tu píseň sám zbablal (pracně
zmodrchal). Ib. I. 104.

Zbabovatět -- státi se babou. Slám.
Lys. (;t.

zbahnót si, vz sbahnót.

zbachlat = v nepořádek uvésti.
Kt. VII.

zbajásat = splésti. Kt. VII.

zbaňkat koho = oklamati. Z. led
(lid). Spě. 110., 119.

zbažgrat = znečistiti. Z. co čím.
Kt. V.

zbelkO = malé zblo. Ani zbelka
tam néni. Slez. Kt. V.

zber ^ záhyb, fald, vráska. Kt. V.

zbestvit se = zdivočeti. Kt. V.

zběžísvět = tulák. Slez. Kt. V.

zbíračka = hnisavá bolačka. Vvhl.
Ced.

zbírat se = ženiti, vdávati se.
Dyž zme se zbírali. Kaš. 98., 123.

zbiřmovat, vz sbiřmovat.

zblafnót, vz sblafnót.

zbleptat co = vvm\'sliti, vvbájiti.
Kt. V.

zblinkat = sraziti. Z. kyjem hla-
vičky makové. Kt. V.

zblo = stéblo. Mák do zbla po-
žhraný od červů (úplně). B3's.
Fig. 278.

zbobošit koho = polekati. Již.
Mor. Kt. VII.

zbogárat = shledati, z. háb v.
Krm. Obr. 40., 142.

zbohy. Na tv zbohy přišel = na
štěstí. Uh. Brod. Gl.

zbóchnotý. Lojska je zbóchnotá =
zbouchnutá = těhotná. Vyhl. Ced.

zbojnický život. Ondr. 20, 142.

zbojnická = mor. tanec. Kt. VII.

156

zbojničit v lesích = dělati zboj-
níka. Slám. Lys. 17().

zboníl( = zbojník. Folp. a. 9. a.

zbor = barák, zbořeniště. Kt.
VIL. Vvhl. Ced.

zbráborat se = zvednouti se po
pádu. Kolk. II. 41.

zbřáňat = řinčeti. Val. Kt. VIL

zbrčený, vz sbrčený.

zbrčit se = ztřeštiti se. Mršt. Ves.
I. 320.

Zbřidovatět = polekati se. Kt. VIL

zbrnčlt, vz sbrnčit.

zbroj = kovářské náčiní. Laš. Kt.
VIL

zbudovat, vz sbudovat.
v. Cf. skarby.

zbuchat co na koho = nějakou po-
věst si vymysliti. Ostr. Kt. V.

zbuj = bujnost, nevázaná ve-
selost. Jaká to veselost, jaký- zbuj.
B3's. 40. — Z. = zbojník. Kt. V.

Zbujce = zbůjník. Kldu. 87.

zblilat = sbořiti. Chalupa se z-la.
Ostr., u Místka. Kt. V. Vz zbuliti.

zbulit = svaliti, sbořiti. Chalupa
se z-la. Vz zbulati. Větr zbulil komín
se střechy. Ostr. Kt. V.

Zbuníl( = zbojník. B3'S. Fig. 32.

zburdachovat = na burdachu vy-
cedit. Z. obilí. Ostr. Kt. V.

zbúzet = pobízeti, z. známé.
Hořen. 339.

zbychnút do čeho = strčiti. Kt.
VIL

zbytelc. M\- zmc nedělali žádných
zbytku (zbytečných v}''loh). Kaš. 98.

zbytý, jak koho urazíš, odproš ho
a je zb\to (odbyto) . Ostr. Kt. V.

ZCÍplena = zcíplina. Vvhl. Děd.
I. 2:..

zcíploň = kdo pořád scípá. stůně.
Kt. V.

ZČurchat koho = zakrákati. Ostr.
Kt. V.

Zďačkat co = zmačkati, stlačiti.
Bvs. Fig. 191.

zdaj = zdání. Kt. V.

zdánka = zdání. Kt. V.

zdávaňový = na zdavky, svatební.
Z. sat\. Val. Kt. VIL

zdědínačet = přijmouti zvyky dě-
diny. Kt. V.

Zděhnót se = sběhnouti se. Ne-
věděl, co se zděhlo. Spč. 86.

zdech = vzdech. O tři zdechy =
o všecko pryč. Přik. Nov. 111. V té
jizbě šlo o tři zdech\' (b\lotam těsno).
Spě. 117.

zdechláň = hubenáč, sešlý kůň.
Kupil z-ňa. Olom. Kt. V. Vz násl.

zdechlina = sešlý kůň. Val. Kt.
VIL

zdechloň = zdechláň, churavec.
Kaš. 53.

zdechloš = zdechloň. Slez. Kt. V.

zdepsit = pošlapati, zdeptati.
Trá\u nohama z. Ostr. Kt. V.

zděrák = útěk. Pustil se do zdě-
ráka. Val. Kt. VIL

zděrba také = nuzák. Fix.

zděrigat = utíkati. Kald. 17.
\] Bart. zděrygat.

zděrky = nuky. Fbc.

zděrstvo = vydírání. Ostr. Kt. V.

zdílka m. zdýlka= délka. Hned si
vcmtc zdílko na rakev. Vvhl. Alb. 32.

zdivočelý povoz = rvchle jedoucí.
Naš. XLll. 127. 1. d."

zdochýňat = v\-pouštěti ducha.
Folp. b. 23. a.

Zdoty = odtud, od té dobv. Val.
Kt. VIL

zdrapa = propast, rokle. Kaš. 98.
L' Bart. zdrap. = neúrodné pole.

Zdrapák. Dal do zdrapáku =
utekl. Val. Kt. V.

zdrapek = stará, sešlá věc; za-
krslý ch.Yvk. Vz Zdrap. Kt. V.

zdraplavět = draplavým se státi.
Kůže z-ví. Kt. VIL

zdrát = zráti. Ostr. Kt. V.

zdravínek = ambrožka, odon-
tites. Val. Kt. V.

zdřepěný ^ ztrnulý. Tam z. čekal.
:\Iršt. Duš. 129.

zdrhá = tvrdá věc. Maso tvrdé
jako z. — Z. = ničema. Kt. V. ~

zdrhnót = utéci. Chlapec z práce
zdrJil. Hoch. TjS. Popadl ušité bot
a zdrhl s ňém. V\hl. D. 151. Na
okamžik se zdrhl (zarazil). Kldu.
103. Mlíko se mi zdrhlo, zdrštilo =
srazilo, \^•hl. Ced. Vz zdrščit.

zdřidelnik = kaluže na lukách neb
i potoky, které nezamrzají, protože

157

jejich voda teče ze zřídel. Ostr. Kt.
V.

zdřídlo = zřídlo. Ostr. Kt. V.

zdrščit se = sraziti se. Mléko se
zdršrild. Kulk. I. 17. Vz zdrhnut.

zdrúzgajÚCÍ zimnica = větší stu-
peň zimnice, láme-li člověka. Krm.
Dol. 58. Sr. v Bart. zdrúzgat.

zdrúzganý = zdrcený. Pole krupo-
bitím z-né. Kt. V.

zdrýpat = zdrápati. Pupenec z ha-
luzk\- /.. Ostr. Kt. V.

zdumlit = zdupati. U Místka. Kt.
V.

zďuravět = dostati dír^•. Svr z-věl.
Ostr. Kt. V.

zdurdit se = sraziti se. Mléko se
z-lo. Fix.

zďurkovatět = ztluravět. Měkké
dřevo brzo z-tí. Ostr. Kt. V.

zdušisko = bahnisko. Las. Kt.
Vil.

zdvižitý = zdvíhací. Z. most.
Kldu. -21.

zdyblat = sem tam něčím hvbati.
Nohama z. Ostr. Kt. V.

zdycha = kdo pořád vzdychá. Kt.
Vil.

zdychat= hynouti, cepeněti. Ptáč-
ko\'é od toho zdychajú. Kald. '21.

zdymnút = utéci. Kaš. 98.

zedzený = snědený. V Podluží.
Kt. V.

Zefa = Josefa. Slez. Kt. V.

zejdení = sejití, schůze. Val. Kt.
V.

zela, pl.. n. Letos sú pěkné zela.
Na již .Mor. Kt. V.

zelenavý, zelenkavý = nazelenalý.
Folp. a. 2(i. b., Kaš. 5L, 52.

zelenkavý = nazelenalý. Vvhl.
Ced.

zelenky = druh hrušek. Kt. V.

zelený. Z. pěsnička = dvojsmy-
slná. Vyhl. R. 86. Te (ty) zelené
ítáko = zelený datle, spekulante,
chytráku. Vyhl. Mal. 119.

zelík. Je tlustv jako zelík. Slez.
Kt. VIL'

zelníček = zelný vdolek (naditý
zelím). Kt. V.

žemel = semel, špaček (ve hře).
Hrál na žemla. Vyhl. R. 36.

zemňactvo. Letos vám bylo z-tva
hrozného (mnoho zemíiákú, bram-
borů). Kaš. 53., 83.

zemňačisko = brambořiště. Kt.
VIL ll(ti».

zemňák = brambor. Kt. V.

zemňákovica = bramborová po-
lévka. Val. Kt. VIL

zemsky = bramborw V\hl. Děd.
I. 4.-..

zemzet = připražit kabát. Pře-
tlačel se na kamna a zemzel. U Bo-
huši. Kt. V.

zengat = cinkati, bučeti. Zengá
mi \- hla\-č. Kt. V.

zeňst = sejíti. To se može na něco
s. (se hoditi). Ostr. Kt. V.

zeřnút koho = wřezati mu, vv-
biti ho. Vyhl. Slz. 162.

zerzaňa, íem. k zrzan, zrzoun.
Folp. a. 28. a.

zerzavina = rezina, rez; skvrna
od rczu. Slez., na již. Mor. Kt. V.

zepsút. Chtěl to z. Hrb. Děd. 44.
Sr. psňt.

zeskvrčkovat se, když se na niti
dclaji >kvrck\-. Vz Kť. VIL

zestřaplt = rozstřepiti se. Kalhoty
u nohv se z-ly. Ostr. Kt. V.

zešarpat = strhati; ovoce se stro-
mů z. Ostr. Kt. V.

zeščerbatět. Obilí z-lo. Laš. Kt.
VIL Sr. ščerbatý.

zeščlgnót se = zvrátiti se. Moja
panolia se jaksi zeščigla. Bys. 113.

zešklíhnút = sklouznouti.

zeškrobat koho = promluviti mu
do duše. rix.

zežabený = omrzlý. Z. nohy. Ostr.
Kt. \'. Vz násl.

zežabit si co = nohy. Ostr. Kt. V.
Vz zežabený.

zezolka, orchis, rostl. Vvhl. Mal.
11.1.

zezulena = kokotice, plevel jetel
mořící, povázka. Kt. V.

zfryška = rvchle. Z. si sednut.
Kald. 27.

zfufcíkovat = pokaziti. Kolk. II.
41.

zgajdat = pokaziti. Z. práci. Ostr.
Kt. V.

158

zgambatět = dostati velikou gam-
bii. v tváii ztloiistnouti. Kt. V.

zgame, f. = kaše na způsob šku-
báukň. U Frenšt. Kt. V

Zgarda = hanba. Nedělej rodičům
takové zgardy. Slez., u Místka. Kt.
V. Cf. skarby a vz násl.

zgardit = povrhnouti, pohaněti.
— koho. Slez. Kt. V.

Zgibnút = ukrásti. Ostr. Kt. V.

zgichat = vyliti, vychlustnouti.
Z. vedu. Ostr. "Kt. V.

zgrapa = sluj, skrýše, Kaš. 98.;
pusté, skalnaté místo, roklinaté strá-
ně. Val. Kt. V.

zgrblena = skrblík. Folp. a. 28. a.
Sr. zgrbla.

zgrbnút = zhynouti. Kolk. I. 21.

zgrňat = žgrňat.

Zgróbit se = znechutiti, zproti-
viti se. Kř. Roz. 100. Zgróbilo se
mně to v žalódko. Ib. 4. Jenom co
by se krávě nezgróbile a aby nedě-
lale stávko. Ib. II. 192.

Zgryfovat býka = podrážditi, aby
byl schopen ku skoku na krávu.
Vyhl. Ced.

zgrýňat = prohledávati. Kaš. 98.
V Bart. zpúzet.

Zgrýpat = velice utíkati. Val. Kt.
V.

zgublena = lakomá ženská. Val.
Kt. V.

zgúlit se = svaliti se. Folp. b.
2:;. a.

Zgumnút = rychle snísti. U Míst-
ka. Kt. V.

Zháčkovat se. Ječmen se z-val.
Kyjiix'. Gl.

Zhádat = uhodnouti. Dobře zbá-
dal, že bude búřka. Kt. V., VII.

zhartování. Pít na z. = na utvrze-
ní. Z něm. Vyhl. Jař. 101.

zhéiet = zhj-nouti. Nezhélele sme.
V\hl. Alb. 10.

zhlodek = ohlodck, ohrw.ek, špat-
ný zl)vtek. U Dalečína. Kt. V.

zhňápat = snísti (hrubé). Kt. VII.

zhnilec, zhniloch, zhnilák, zhni-
lon = liin" li, Kt. V., Hořen. ■'>^)^).,
Krm. Obr. 23.

zhnilína = líný kůň. Vyhl. Děd.
II. 51.

Zhnilka = hniUčka. Slez. Kt. V.

zhnilosť = lenost. Fix.

zhnilOŠit = zlenošiti. Hořen. 3.55.

zhnitý = zhnilý. Kaš. 87.

zhoděný = zrušený. Z. svátek.
Kt. VII.

zhodit. Zhodil sem kósek ječmeňa,
sena = zkosil jsem. Vyhl. Ced.

Zhok = shluk. Okolo nás nastal
zhok. Spě. 92.

zhořák = pečený brambor. Val.
Kt. VII.

zhřňat. Folp. a. 51. a.

zhrumit = zhromit na koho, za-
hřmíti, silné zkřiknuuti jako hrom.
Ostr. Kt. V.

Zhrútit = sřítití, sbořiti. Val. Kt.
V.

zhrúzbit se = zhroziti se. Ostr.,
Val. Kt. V.

zhrúzit se = zhroziti se. Ostr. Kt.
V.

zhryzky = zbytky píce. Vyhl.
Slz. -M).

Zhúba = zhouba. Mor. a slez.
Kt. V.

Zhůru. Na z. plakala (velmi). Val.
Kt. VII.

zhýbka = zhlýbka. Kaš. 19.

Zhyciovat koho = unaviti, utý-
rati koně silnou robotou, při orání
z. Ostr. Kt. V.

zchamět = státi se chámem,
r Místka. Kt. V.

zchandobený = utrmácený. Slez.
Kt. V.

ZChandobit koho = utrmáceti.
Slez. Kt. V.

zchřápnút = ochraptěti. Od mno-
ho nilu\-ení z. Ostr. Kt. V.

ZChřibít se = vyrůsti v keř. Jcte-
liua pn dešti se z-la. Ostr. Kt. V.

ZChybat = svrci. Skálu z pole na
mezu z. Ostr. Kt. V.

zibák = tupý nůž. Val. Kt. Vil?

zibnút = pojíti, zcepenčti (o zví-
rativh). Kaš. 99.

zimňák = druh bramborů. Ostr.
Kt. V.

zimno. Dnes je z. = chladno. Rud.
21.

zimnÚCÍ zimuica (je-li nemocnému
zima). Krm. Dol. 58.

150

zimota = zima. Ucítil zimotu. zkosený. Teho so dobře z. Naš.

Pnis. ;;. XLIV. (iO. 1.

zimřít se = ozimovati se, stávati zkrabatět = státi se krábatým.

se cliladnvm. Vz násl. Led na rybníku z-těl. Mršt. Ves. II.

zimřivý = stávající se chkidným. é-^o.

Folji. a. 30. a. zkrabit se = scvrknouti se. Kůže

Zingle = truhki na mouku. Kald. se z-Ia. Ostr. Kt. V.

22. U Bart. žigla. zkrnobělý = zakrnělv. Val. Kt.

zinkání = hučení. Po pléziro měl yil.

sem z. v hlavě. Vyhl. Děd. I. 24. zkrnobět = zakrněti. Val. Kt. VII.

zinknút se = udenti se. Zmknul zkrpačit se = utýrati se. Kt. V.

si sa do rýža (do hrany). Krm. Obr. zkřupět = křupkým se stávati.

9. Z. koho čím: sklenku. Ib. 46., siez. Kt. VII.

^>l'!- ^''^l- ... . , ,. zkúmačka = zkouška. Bys. Fig.

Zítra. Foz je dnes jak z. (zena jgy °

slehne co nevidět). Vyhl Ced. %kušelý = zkušený. Z. čeho. Kt.

Zjapat = polapiti. Pes zjapal y

všecky kúsky, co sem hodil. Ostr. '^^^p^j _ vj-kvpěti. Z. z hrnce.

Kt. V. gl^j, j^^ y

zjárkovat, vz zjárčit. Kt. VII. jlajdat také = vymysliti. Z. co

zjatrit CO = zpozorovat, tusiti. ^a koho. Ostr. Kt. V.

1(1 museli z., co se stalo. Hrb. Ded. ,,. . .... v, , •

2(39 zlatenica, zlatenka = zloutemce.

22 y- • P ■ .y • s- zlátko = špatné zlato. To není

Zjatý nemocí = sklíčený. Z. vůz "^^ ^"^ J^ J^^om z. Kt. V. Sr. po-

= rozvorami stažený. Kt. VII. ,?',.., ,. ., ^r i , ht ,

zjedzený = snědený. Slez. Kt. zlatoleci = sahx, rostl. Vyhl. Mal.

yjj -^ li;;, hr. zlatolici.

zjehličený. Z. kráva = která má zlaťura = kdo špatně zlatí. Kt.

jehlicu (nemoc). Kt. VIL V.

zjinovatět. Kožichy z-tí. Hořen. ziatý- Zlatá vězda = rozchodník

2(ii.i, " ostrý; z. dýšč = čilimník odvislý.

zkaličit = zmrzačiti. Slez. Kt. V. Naš! XLIII. 49. 2. d.

zkapnót z něčeho = zahyTiouti. zlebavět = ošuměti. Kabát už

Naš. XLIII. 126. 1. d. celý z-věl. Kt. V.

zkelkověk = odkudkoli. Přišli zleliknút = státi se lehkomysl-

ludě z. z Moravv. Ostr. Kt. V. ným. Kt. V.

zkéščet se =zkýštět, proměniti se zlépat = zbíti, stlouci. Z. koho

v kýšku. Na Hané. Kt. V. Mlíko se pěstí, po hlavě. Kt. V.

zkéščelo, M:\\. zléskovat koho = leskovým pru-

zklasnovat koho. Zima ho z-la. tem zbíti. Kt. V.

Uh. Brod. Gl. zliknút = leknouti. Ryby zlikly.

Zklótinót = zklouznouti. Zklóhne Hrb. Děd. 18.5.

jí noha. Naš. XLII. 127. 1. b. Zklóhl zlinýrovat koho = spráskati. Kř.

na ledě. Roz. 53.

zklóstnót = stloustnouti. Kř. Roz. zlobidlo = kdo zlobí i kdo se zlobí.

i:;2. Kt. V.

zkolenčit = zchroměti. Slez. Kt. zlobivec = kdo mnoho n. často

V. zlobí n. se zlobí. Naš. XLIV. 135.

zkopnět, zkopnat — roztátí, zjih- 1. c.

nouti. Až sněh zkopná. Ostr. Zkop- zlOboň zloboňské! Naš. XLIV.

něln (sníh zmizel). Kt. V. 13-5. 1. a.

I

160

zločit se = žlučit se, zlobiti se.
Proč se hned zločíte? Kř. Roz. II.
24.

zloděj = planý výhon stromu,
vlk. \"\hl. Mal. 105.

Zlomec = kus. Z. chleba. Spč. 63.

zlomit. Zlomila si koleno (ze dvou
má čt\"ii. dostala se do kouta). Val.
Kt. VII. 14U0.

zlykavec = kdo poiád zh-ká,
vzlyká. Kt. V.

zmandrčený = zmatený. Kt. V.

zmarasit = umazati, pošpiniti.
Kt. V.'

zmařit koho = zmámit, usmrtiti.

zmastit něco = pokaziti. Vvhl.
Ced.

zmateřeiý = kdo matkv pozbj-I.
z. vrelv. Kt. V.

zmateřet = matky pozbyti, vy-
miiti. Letos nám troje včelv z-řeh-.
Kt. V.

zmatičkovat koho, se = opiti.
U Nezamyslic. Kt. V.

změnit se = oženiti se. Přik. Nov.
113.

zmést se = zmýliti se .Kaš. 42.

zmeták = poberta. Fix.

zmije = rychlý člověk. Val. Kt.
VII.

zmístit se = vejíti se. Cím hlubší
je nádoba, tím více do ní se zmístí
(vměstí). Ostr. Kt. V.

zmjantat co = zcuchati. Rozum
zmjantaný = zmatený. Kt. V.

zmlaskat = sežvvkati, slízati.
Máslo s chleba z. Ostr. Kt. V.

zmňást = smásti. Ty to všecko
zmnatí-š. Kt. V.

zmočárnět = v močár se promě-
niti, la. vil.

zmodrchalý = zcuchanv; opilý.
Kt. \-.

zmolek = cumel. Kt. V. U Přer.
žm')lrk. Mal.

zmoželec = veliký pán, potentát.
Vyhl. Děd. II. 18.

zmrášfat se = hubu křiviti, ušklí-
bati se. Val. Kt. V.

zmrk = soumrak. Už zme tak šli
hezky v zmrk. Kaš. !)!)., 115.

zmršček také = prut. Kolik

zmrščkii o děti ošlehal. Hrb. Děd.
13.

zmrvený. Z. wsvědčeni (špatné).
Mršt. Ves. I. 27! Vz násl.

zmrvit = zdrobiti ; zbíti ; zmačkati ;
zmodrchati; pokaziti; pohnojiti,
zkvu-viti. Z. niti, slámu. dí\^ku. pole
hniijem atd. Kt. V.

zmrzat. Kop (kup) si kožóšek, ať
nezmrzáš. Hoch. 8.

zmrzet se. Až se ti (komáre) zmrzí,
odletím sám. Ki'. Př. 36.

zmrzlák = zmrzlík, zmrzlec. Kt.
VII.

zmrzlík, zmrzloň, zmrzlík = člo-
věk zimomiivý. Folp. a. 2>^. b.

zmrzlinec = zmrzlý kousek bláta,
zmrzlá hrouda a p. Kt. V.

zmrzlinky = zmrzlé ovoce. Pře-
rov. Ivt. v.

zmrzloň, vz zmrzlík.

zmudit = zmařiti. Z. čas — se =
zdrželi, se, váhati. Opav. Kt. V.

zmútit smetanu = stlouci na
máslo. Kt. VII.

zmydlit = vymydliti; pokaziti;
zbíti. Z. prádlo. Ten to zmxdlil =
pokazil. Z. kluka = zbíti. Kt. V.

zmyjky = pomyje. Ostr. Kt. V.

zmyvek = spěrck mýdla. Kt. V.

znajprvšku = z počátku. Kt. V.

znať = popřední lidé, notabilita.
Kt. VII.

zňátřit = vyšetřiti. Folp. b. 23. a.

znebojan = kdo se nebojí. Kt. V.
Je z Nrhíijan. Mal.

znedolivky = náhle, aniž se nadál.
U N(zauiy>lic. Kt. V.

znevážný = špatný. Z. skutek.
Ostr. Kt. V.

Z novoti = zno\-a. Olom. Kt. V.
Vz Novot.

zňuch = co by oňuchal, očuchal,
máld. Donesla toho z. Val. Kt. VII.-"
Mal. navrhuje: Donesla tolio s ňuch
(s ňuchnuti. čichmití).

zobánky = třešně ptactvem ozo-
baur. i;i. V.

ZObaru Imuem, ledab\]o. Z.

něco drlati. Val. Kt. V.

zobat. Zobars s vranami (o umou-
nčném). Kt. V.

161

zobavý = kdo rád zobákem zobe.
Slez. Kt. V.

ZObí = zob pro slepice. Laš. Kt.V.

ZObík= zubík, zoubek. Naš. XLIV.
14S. 1. d. Sr. veščíret.

zoborožec = brouk. Kt. V.

zobříňat = zcela odříznouti. Ha-
luz se stromku nožem z. Ostr. Kt.
V.

zoflancovat = v^-oflancovat. Na
ji/.. Mor. Kt. V.

zól = sál. Bys. 89., 92. — Z. =
bota. Prohlížel své zóle. Bvs. Fig.
lf)l.

ZÓlek = malý zól, sál. V\-hl. Déd.
1. 77.

zomacat = zomakati. Někoho ky-
jem po hibetě z. Ostr. Kt. V.

ZÓndít = unaviti. Folp. a. 20. b.

zónditý = unavený. Folp. b. 23. b.

zopasek = pot\-čka. Vyhl. Kr. 39.

zopravdu, zopravdy = opravdu.

Slez. Kt. V.

zorky = tajné ohledání, výzvědy.
Poslal ho na zorkv (ozork\-). Val. Kt.
V.

ZOŠkrdovat = oškrdem zki:esati.
Z. mlvnskv kámen. Kt. V.

zotvšúť = odevšad. Je vidět zot-
všúť. Kaš. 129.

ZOV = zvaní, pozAání. Kt. VII.

ZÓŽel ^ žóžel. Kt. VII.

zpacholčet. Mužom, keři mají česť
v tčle. nelze z. Spě. 103.

zpachtit koho prací = unaviti,
utrmáceti. Kt. V.

zpajznút co komu = ukrásti. Kt.
V.

zpantat co = splésti. Kt. V.

zpapat co = snísti. Kočička mně
všecko zpapala (říká se mrňavému
děcku). Val. Kt. VII.

zpaprčit se = zblázniti se do ně-
čeho (do tance). Val. Kt. VII.

zpastušit = zkaziti. Kt. VII.

zpazděrkovat = běžeti, utíkati.
Val. Kt. V.

zperšavět = státi se pihovitvm.
Kt. V.

zpéznót komu co = zpajznút.
Spč. 7tí.. Kt. VII.

zpiciat = zpižlati, zpicat. Krejčí
mu zpiclal kabát (špatně ušil). Kt. V.

zpírka = rozepře. Kt. V.

zjanťit = zmotati, zdrchati. Ostr.
Kt. V.

zplaz = dno pod plechcni (radlicí)
u pluhu. Kt. V.

zplodistvit = plodistvvm učiniti.
Kt. V.

zplstit. Vlasv se jí zplstil\- = sle-
pily (od mýdla). U. Brod.' Gl.

zplukat = zplakati. Voda úrodu
z-la. ()>tr. Kt. V.

zpodmítat = strniště zorati; vše
puch lát it i. Kt. v.

zpometalka = kráva, která zpo-
metala. Kt. VII.

zpomezi = ze středu ven. Někoho
z. sebr vydružiti. Vz Kt. V.

zpopácat = popadnouti. Z. koho
v hospodc. Vz Kt. V.

zpodpodhlavy (hromadění před-
ložek). Folj). a. 50. b.

zpopodstola (hromadění předlo-
žek). Folp. a. 50. b.

zpopodušky (hromadění předlo-
žek). Folp, a. 50. b.

zposocha ho postit (pustit) nechtěl
(bez obdarování). Vyhl. r'ěd. II. 37.

zpovykaný = zhvčkanv, rozmaz-
lenv. Z. dité. Bys. "98.

zpoza bucka, vz zpozalesa. Z. po

kom poíilédnouti (posupně, jako zboj-
ník skrvtý za bukem). Kald. 24.

zpozalesa (hromadění předložek).
Fdlp. a. 'M. b.

zpózet = toulati se. Sami po cizo-
zemsko zpózijó. Bys. Fig. 200. — •
Z. = hledati něco, jezditi ze zábavy.
Vz zpúzet.

zprstvený, zplstvenv = slepenv.
Z. vlasy. Val. Kt. V.Vz prstv^t. '

způsobný = sličnv, hezkv. V Pod-
luží, Kt. VIL

zřadlit se = zrcadliti se. Ve vodě
se /.. Kt. V.

zradlivo = nebezpečno. Kt. VII.

zradliyý = nebezpečný, zrádný.
Časy sú zlé a zradlivé. Kldu. 84.
Růže je z-vá nemoc. V\hl. Prus. 74.,
57., Jař. 101.

zřádlo = zrcadlo. Ostr. Kt. V.

zravičký = zdravíčky, ' hodně
zdra\ý. Ostr. Kt. V.

11

162

zraza = rez. Z. peňáze pohrvze.
V Bezkyd. Kt. V.
W zražma = rychle, prudce. Uh.
Brod. Gl.

zříkat. Něco z paměti z. (povídati).
Ostr. Kt. V.

zřítenica = slepj^š. Kt. V. U Bart.
\-iitcnica.

zrobařit se = státi se robařem,
milc)\Tiikem rob (žen). Kt. V.

zróchat koho = zbíti. Hořen. 111.

zrubat = zbíti. Folp. b. 23. b.

zruntovat koho = hřmotem vzbu-
diti. Ostr. Kt. V.

zrušat = vzbuditi. Z. koho: spí-
cího. — se = zkvnouti. Ať se těsto
zrušá. Ostr. Kt. V.

ztadyocát = odtud. Krm. Obr.
87.

zťapat = sraziti. Hrušky se stro-
mu kviem z. Ostr. Kt. V.

zťapčit = snísti. Val. Kt. VII.

ztenknút = tenkým se steíti, zhu-
beněti. Kt. VII.

ztéřelosf, stýřelosf = zetlelosť,
zpuchii'losf. Kt. V.

ztéřelý, ztýřelý = zetlelý, zpuch-
i-elý. Kt. V."

ztěžklý. Noh\' pivem ztěžklé. Vyhl.
Alb. .-.I'.

ztichavě = zticha. Kt. v.

ztraceniště = zákoutí, ústraní.
Kt. V.

ztratit se = uplynouti. Hodina
brzo se ztratí. Kaš. 99.

ztrnčit se = zturčit se, poblázniti
se, zfanfrněti se. Val. Kt. V., VII.

ztrút = ztráviti. Dobrý žaludek
všecko struje. Ostr. Kt. V.

zťupat = drobně sesekati. Ha-
luze do otépek z. Ostr. Kt. V.

ztúřat se = zblázniti se. Div se
ncztúřal. Na vých. Mor. Kt. V.

ztýřelý, vz ztéielv.

zuban = zobák. "Vyhl. Mal. 119.

zubánek = malv zuban, zobáček.
Ka-. XLII. 8J. ť. d.

ZUbáni = dostáváni, nalévání- se
zubu. Kt. V.

zubíř = čásť stavu tkadlcovského,
hrabec. Kt. VIL

ZUČit se čemu = zv\knouti. Folp.
a. 50. a., b. 2:3. b.

zuchvalec --
zuchvalosf
zuchvalý =

= drzoun. Ostr. Kt. V.
= drzost. Kt. V.
drzv. Slez., Ostr. Kt.

V.

zupař = \oiín. který slouží déle,
než musí. Krm. Venk. 1-il. Slouží
Jakob}' za zupu (polévku, Suppe)
= za malv plat. Vyhl. Ced., Mal.

zurdit se místo: zdurdit se = sra-
ziti se. Mléko se rádo zurdí, kdvž
je teplo. Ostr. Kt. V.

zurykat = zpět jíti. Hned z IJlier
zurxkal. Vyhl. Kr. 33. Z něm. zu-
riick. Mal."

ZÚt = zouti, svléci. Z. gatě. Kř.
Roz. 108.

ZÚvaČka = zouvání, svlékání. Kt.
Vil.

zůzka = špička na přední části
kordulky nahoru jdoucí. Kt. VII.

zváďat = sváděti, přemlouvati.
Folp. b. 23. b.

zval = silné dítě. Má takového
zvala. Uh. Brod. Gl.

zvaíení = kácení. Už není tady
hory na z. Kaš. 140.

zváti. Z\'álo mu to chmel = přišel
o \vdtUk Zvěl hrách = ;itekl. Kt.
VI í. I!

zvěča = zvětša, svrchu, jen trochu.
Ošústej mi kabát, ale jen tak z. Kt.
V.

zvěde (zvědy). Má z.= je zvědavý,
dotěrný. Bys. Fig. 302.

zvedený na nic = unavený, ztrýz-
něnv; zpitý. Folp. b. 23. b.

zvelba = zvelebení. Dá něco na
zvclbu dědiny. Spč. 11. — Z. =
slavnost. Dnes je ve Slavkově z.
Spč. 9(5.

zvemnót = ztloustnout i. Z tebe
bech zveml. Bys. Fig. 2iU.. 302.
Stelná kráva zvemne. Bys. Fig. 302.
Z mája nezvemne, ale podzim to je
grunt. Sjíč. 10.

ZVěřiňák = komora na zvěřinu.
Kt. Vil.

zvetit se = sebrati se. I m\- zve-
tíuic se k nějaké ovaci. Spc. II.

zvětřelý ^- zkušený. Byla toho
z-lá. Kldu. 79.

zvichořilý = v\-bmTovaný, roz-
zlolxnv. Olom. Kt. V.

163

zvířený = plachý, divoký. Do
světa z-ná. Kt. V.

zvířeti = zvířecí. Z. kalhoty. Slez.
a mor. Kt. V.

zvířit se = zblázniti se, zdivočeti.
Val. Kt. VII.

zvitřený = vzbouřený. Hlésta je
z-ná. V\hl. Alb. 37.

zvitřet = vzbouřiti se. Bys. 120.
Hlésta se ve mnézvitřela. Naš. XLII.
149. I. o.

zvláštit. Já se z. s vařením s němá
nechcu (zvláště vařiti, extrátovat).
Vyhl. Ccd.

zvodnět = rozvodniti se. Tak se
tam z-lo. že . . . Vyhl. Děd. II. II.

ZVOdnica = příkop. Folp. a. 28. b.

ZVOhnÓt. O zídke se Lenorka
zvohla (shýbla)); Jak tak zvohnutá
kopala. Vyhl. D. 142.

zvolávká = ohláška (k ženitbě).
Slez. Kt. V.

ZVOňaČ = zvonic, kdo zvonívá.

Slez. Kt. V.

zvončálc = zvoňač. Kt. VII.
zvonec = pták podobný strnadu.
V\hl. Mal. 117.

zvonečkový. Z. myš. Ondr. 26.
Vz násl. zxonivý.

zvonivý. Z. myš (která má na krku
po\-ěšený zvonek). Ondr. 26.

zvonky = orlíckv (rostl.). Vvhl.
Mal. 11:í.

zvořeň = svor. Zlínsky. Kt. V.

zvornica = kotel visící na kluče,
\-e kterém se vaří žinčica. Kt. V.

zvrapovat = faldovati. Kt. VII.

zvrbit = ? Folp. a. 12. a. Tv's
to z\rbil = ty's tomu dal! Gl.

zvrhnót = zrušiti. Zahrádku sem
zvrhla na tom místě a zařídila jinde.
Vyhl. Ced.

zvrsknút se. Maso se zvrsklo. Ces.
1. VI. .-i.sT.

zvrt = zvrtnutí. Kt. VII.

zvrtat sa = obraceti se. Kaš. 99.

zvrznút komu co (boty) = špatně
zhotoviti. Mršt. Ves. 1." 42.

ZVUSÍt = poštvati. Kolk. II. 41,

zvyčejový = zvyčajný = oby-
čejný. Ostr. Kt. V.

zvyklec = zvyklý. Kt. VII.

zvylekat se = polekati se. To sem
se zv\-lekal! Kldu. 82.

2.

žába = kravská nemoc, Krm.
Obr. 10.^.; druh velikého bobu; sla-
boch. Kt. VII.

žabárňa = místo hodící se žabám.
Je tam zima jako na žabárně. Val.
Kt. V.

zabečet = zpuchrovatěti. Kt.VII.

žaběna = žabinec. Naš. XLII I.
49. 2. d.

Žabí víno = rozrazil potoční. Naš.
XLIII. 49. 2. d.

žabina = vrbina penízková. Naš.
XLIII. 49. 2. d.

Žabiry = houby prašivé. Folp.
b. 2:'). b. Sr. žába.

zabit se = zlobiti se, nafukovat
se. Baba by se zabila. Kaš. 120.

zabořit se = zabit se. Uh. Brod.
Gl.

Žabská = žertovný tanec, který
tanči jen mužští. Bys. 166.

žabsko, žabisko = škaredá žába
Kald. 11., Kt. V.

žadonič = škemrač. Kt. V.

Žacilla = hachle, vochle. Val. Kt.
V.

žalfija = šalvěj. Kt. v.

Žalod, žalud = žaludek. Žalod bel
plné piva. Vyhl. Alb. 38. Ta voda
večistí (vvčistí) žalud. Naš. XLIII.
99. 1. d."

žaludka = žaludová karta. Kt.
VII.

žarno = ruční mlýn. Opav. Kt. V.

žaróch = caltha pal. (rostl.).
Vyhl. Mal. 114.

Žber = bytosť veliká, koudelí vy-
cpaná. Ž. chodil za týden po sv. Mi-
kuláši, vybíral neposlušným dě-
tem vnitřnosti a naplňoval jim
břicha koudelí. Vz Vyhl. R. 7., Děd.
II. 196.

11*

164

žbTáchat = šplouchati. Kaš. 99.

žbláňat ve vodě = žbláchat. Ky-
jo\-. GI.

Žblemptat = pleskati. Šaty ženské
žblemptají po nohách, kdj-ž jsou
mokré. Kt. V.

žblóchat, žblúchat = dělati žbluch.
Jazvkemžblóchaltam (v tom). V\-hl.
Děd. I. :?8.

žbluk = žblukání, žbluňkání. Kt.
VII.

žbluna, žbluňká, žblunečka = bu-
blina. Prší, až se dělají na vodě
žbluny. Kt. V.

žbluňa = ožralec. Kt. V.

Žblundra, žbtura = br\-nda, špatný
nápoj. (Mom. Kt. V., Kaš. 99.

žbtúrat se v čem = přebírati se
v nápnji, v tekutině. Kaš. 99. ■

Zbraně = místo, kde stéká voda
na mlvn. Folp. b. 23. b.

Žbrndat = žbřnati, žbryndati.
pielévati. Ž. vodu. Na Hané. Kt.
V.

Žbruňa = prohlubeň v potoce.
Kolk. II. 42.

Žbrunda = špatná káva, špatné
pivo, brynda. Kt. V.

žbrundat = cmírati, šplíchati,
br\-ndati; se = br\-ndati, broditi
se.' Kt. V.

Žbrynda = žbrunda. Na Hané.
Kt. V.

ždarchan = velikv kus. Kolk. II.
42.

ždarmit = žďarat. U St. Jič. Kt.
VII.

Ždrcat koho = vybiti. Kt. V.

ždrngnút koho = strčiti. Kt. V.

Žducat = trkati. Kráva žducá.
Beran žduc (duc)! Kt. V.
ždúranec = štouchnutí. Folp. a.

20. a.
ždúrat, žduchat = šťourati. Kaš.

ždurchat = strkati, šťouchati.
2durcliajó pořád do děvčat. Naš.
XLIV. 48. 1. b. Já ždurchl rukou.
V\hl. D. 148.

žduřit — drknouti. 2. do koho.
Kt. V. — se = také = durditi se.
Hořen. 260.

Ždurkat = strkati, šťouchati. Z.
koho kyjem. Kt. V.

žebírko, žebérko = dvmka. Bafal
ze žebírka. Naš. XLIV. ;59, 1. Yz
žebro.

Žebř = hrant. Dělal volům žebř.
Hořen. 204. Mal. vykládá = po-
dlouhlý žebřík, za nějž se dobytku
zakládá jetel, seno.

žebračina = žebráctvo. Kt. V.

žebračisko = bídný žebrák. Bvs.
144.

Žebrácká. Ceká tě kostelní ž. =
podpora z kostelního fondu chudin-
ského. Vyhl. Ced. — Ž. = žudr.
Hrb. Obr. 22.

žebrák = mrzák; pruh na stěně
po bílení zůstalý, kocour. Kt. VII.

žebří = žebřinový vůz. Naš.
XLIV. 71. 1. a. Sr. svážka. Z. =
dvě žebřiny na vůz. Dé vůz do žebří.
Jel v žebřó = na voze s žebřinami.

Žebro = krátký troubel valašské
dýmky. Fix.

Žečka = lžička. Na Hané. Kt. V.,
Kř. Str. 4G., Kř. Ro2. 91.

žed = žid. Kt. V.

Žedák, boletus prachvpus, houba.
Vyhl. Mal. 114.

Žedléčke = druli hmšck. Hoch.
121.

ŽédlO = žihadlo. Přikr. Nov. 114.,
Kt. VII. — Ž. = zřídlo. Voda teče
ze žédla. Vyhl. Ced.

ŽedOVSký = židovský. 2. erteple =
zemská jablka, sázejí se pro ba-
žantv. Naš. XLIII. 49. 3. a.

žehnačka = kropcnka. Pokropil
se u dveří ze žchnačky svěccnoti vo-
dou. Kř. Roz. II. áO. U Přer. žehná-
čck. Mal.

Železňák = železniční dělník. Kt.
VIL lini.

želvice = manželova sestra. V Bez- .
kvd. i:t. v.

ženáček = široký klobouk. Vz

stréčck.

žénání = požínání bujného obilí.
Na Hané. Kt. V.

ženář, ženař = milovník žen. —

Ž. = hloupý jako ženská. U Kojet.
Kt. V.

IGó

žencula, ženčica = žnečka. Ostr.
Kt. V., Vil.

ženit se = namlouvati si. To bylo
tehda, ked sem se počal ž. Folp. b.
2.3. b.

žensko = ženská. V\hl. Kr. 33,

žerav = studna srubem ohrazená,
dfskami obitá (v pálenici). Vahou
se čerpala voda. Kt. V.

Ževé (živý) . 2. plot = který tvoří
rostoucí (živé) keře a poněvadž jej
tvořívá nejčastéji kustovnice, proto
živý plot také = kustovnice (rostl.).
NaŠ. XLIII. 49. 3. a., Mal.

žežulka = vstavač (rostl.). Fix.

žgrandžala = nesrozumitelně, no-
šeni ]ulu\íoí. Kt. VII.

žgrandžat = nesrozumitelně, no-
sem mluviti. St. Jič. Kt. VIL, Mal.

žgřindat, žgryndat = brvndati.
Folp. b. 23. b.

Žgrla = žgriák. skoupý člověk.
Kt. \'1I.

Žgriit = šetřiti, skrbliti. Gl.

žgrňat, zgrňat = lakotiti, skrb-
liti. Ft)lp. b. 1.5. a.

žgrut= veliká hrouda: hltavě jísti.
Kolk. II. 42.

žgrynty = sliny. Vz gr\-ndy.

Žhrant = žleb. Kaš 9;i. Voda stála
ve žhrantoch. Kaš. 124.

Žhrút = žrout. Kt. V.

žibř = žebřík. U Místka. Kt. V.

Žibrovat = s chutí pojídati. Kolk.
II. 22., Kaš. 99., Kt. V. —se v čem:
v jídle (porypovat). U Bart. ž. se =
káceti se s vrchu; klátivě jíti jako
žibro na fukare s boku na bok. Vz
Kt, V.

žičijvosť = přízeň. Ostr. Kt. V.

žičlivý = přejný. 2. komu. Kt. V.

žid = houba kovář. Kolk. II. 42.

židelnatý. 2. země = ze které se
prýšti židl.K Val. Kt. VII.

Židelný. 2. voda = pramenitá.
Kaš. 91).

židlík = žejdlík. Ostr. Kt. V.

Židovna = židovská kořalna. Ba-
viti se \- židovně. Vyhl. Alb. 48.

Židovská = mor. tanec. Kt. VII.

žigotat = sem tam švihati. Roz-
ženou štípou někomu před očima
ž. Ostr. Kt. V.

žiiiavka = žahavka menší (rostl.).
Vyhl. Mal. 114.

Žíla = šlehačka z vrbového proutí,
mrskačka velikonoční. Vz šlehačka.
Kt. V. — tjstroj plodící u zvírat;
uschlé říká se: býkovec; kořen z le-
kořice. Vyhl. Ced.

Žilnica = horká nemoc, tyfus.
Kt. V.

Žilný. 2. koření = mochna stří-
brná (rostl). Vyhl. Mal. 114.

žinčičář — kdo dělá žinčici. Fl.v.

žingora, žingorka = tenká, hu-
bená, slabá ženská. Ona je taková
ž. proti němu. Kaš. 151. Sr. žingor,
žingura.

žínka = žénání. Kt. V.

žiškat = mrkati (očima) . — Ž. =
slabě hořeti, doutnati. Sláma žišká.
Val. Kt. V. Sr. u Bart. žižkat.

živ; tož jak živo = no ovšem. Kaš.
99.

živáček = živý tvor. 2ádný ž. se
neozval. Vyhl. Alb. 49. Nebylo do-
ma ani ž-čka (ani živé duše). Kt. V.

žížala = zlatohlávek (brouk).
Fl.x.

žížlavý = žířlavý. Kaš. 46.

žižie =^ tenké, stihlé dítě, Kt. VII.

Žlátenica = žloutenice. Zahr. III.
8.. Kt. V.

Žlebodolina = dolina ve žlebě.
Hořen. •">.

žlotice = žluté kalhoty (kožené).
Vyhl. Děd. I. 134.

Žlótkavý = nažloutlý. 2. šátek.
Vyhl. Ced.

Žluťák = kdo nosí žlotice. Vyhl.
Děd. 11. 175.

žiútenica = žloutenice. Kt. V.

žlutěnice = žlotice. Kt. V.

Žlutinky = druh hrušek. V\-hl.
Prus. 55.

Žlutka = žlutá pšenice. Kolk. II.
42.

Žluva. Ten kiiň má žluvu (nějaký
otok\. ^^•hl. Mal. 129.

žmaciitat = mačkati, žmoliti. 2.
šat. Kt. V.

žmlkat = mžikati (ve hie na
schri\-ávanou). Kolk. II. 42.

žmolíkat = žvýkati. Olom. Kt. V.

žmuť = lotrovina. Kt. VIL

166

Žnivný = žnivový. 2. čas. Slez.
Kt. Y.

žňovský. Ž. jablko, žňůvka, zralé
ve žně. Kt. V.

Žofan, vz žufan.

ŽOChla, žuchla = mluvka, žvanil.
Kt. V. Vvhl. Ced.

ŽOChlat = plácati, žvaniti. Tož co
žochleš? Vyhl. Děd. II. 237.

ŽOChovina = hrubé plátno na
žochv (pvtle). Kt. V.

žolina = jméno psí. Vvhl. Mal. 128.

ŽÓŽel = drobné zvířectvo: červi
chrobáci; špína, nečistota, neřád.
Bys. Fig. 303. Vlci vyli, medvědi
rvali a jiná ještě žóžel se ozývala.
Vyhl. D. 139. U Bart. žúžel.

žrádlo = pití. Zas ho to ž. drží
(zase už pije). Vyhl. Ced.

Žráni = žiení. Ž. ve střevích. Kt.
V.

ŽUderský. Ž. Vrtělka = která měla
u chalup\' žudr. Vyhl. R. 23.

Žudr také = ulička mezi zahra-
dami. Hrb. Obr. l.ó.

Žufan, žofan, žufánek, žofánek =
sběračka, opěnovačka. Spč. 162.,
Kt. V., Folp. b. 23. b., List. fil.
]!t09. 312. Sr. šufan.

ŽÚChat také = žvýkati. Kt. V.

ŽÚIat = šúlati, žvýkati. Kt. V.,
Folp. b. 20. b.

Žulanec, vz šulanec.

Žulanec = šulanec. Folp. b. 20. b.

žulf =- žluč. Kt. V.

Žultačka = druh jablck. Kt. VII.

Žuitavý = přižloutlý. Kt. V.

ŽUltek, ŽultkO = žloutek. V3hl.
Slz. 22(;.. Kt. V.

Žuiťový = žlučový. Ostr. Kt. V.

Zuna = žluna. Kaš. 18.

Žunó = žnouti. Vyhl. Slz. 174.

žungolka = ? Krkavec hledal si
ž-lky. Hrb. Dt. 65.

Župa — kožich s vlčinami. Kt.
VII.

Župon — župan, spodní šat. Nár.
vest. V. 19.

ŽÚr = pole poorané. V\hl. Slz.
288.

žurek = jídlo z nátěstku, vody,
mastnoty a vajec. Vyhl. Slz. 34.

ŽÚřit z mžúřit = nejasně svítiti.
Lampa žúří. Kaš. 48.

Žutaně = žluté hrušky (malé). Kt.
V. Sr. žluťaňa. Mal.

ŽÚtat = žloutnouti. Mňať (nať)
už žútá. Kt. V.

Zutý = žlutý. Na jihovvch. Mor.
Kt. V.

žvačka = tlampačka; žvast. Kt.
V.

žvádolit = zváti, tlachati. Kt. V.

žvaholit = šveholiti. Kt. V.

žvachanec = žvanec. Kt. V.

Žvachlat = pleskatí, žvaniti; mač-
kati, žmuliti. Kt. V. Žvachle jako
kráva do vody = mluví nesmvsly,
hloupě. Uh. Brod. Gl.

žvachol, žvacholec = žvanec. Kt.
V.

žvacholec = zmačkaná věc, chun-
del. Vvhl. Ced.. Fix.

žvachta, žvachtala = žváč, tlam-
pač, ž\-anil. Kt. V., Folp. a. 28. a.,
Naš. XLIII. 53. 2. b., Vyhl. Ced.

Žvachtat = tlachati, žvaniti. Ne-
žvachtej. Naš. XLIII. 53. 2. b., Kt.
V.

Žvachula = žvachta; ž. = žvat-
lalka. Kt. V.

žvalek. Krájíme-lí teplý chléb no-
žem tupým, dělají se žvalky
(švalkv). Na Hané. Kt. V.

žvalkovat. Teplý chléb tupým no-
žem krájený žvalkuje se. Kt. V. Vz
žvalek. pižlati.

žvampat = žvaniti. "Kt. VII.

žvandlavý = žvanivý. Folp. a. 28.
a.

Žvanec = sousto. Tři dni asi sem
žvanic \' hubě neměl. Naš. XLIII.
5;). 2. d.

Žvanica = tlach, žvast. To není
pravda, to jsou samé ž. Kt. V.

žvantat žv.itlati. Kt. V.

žvéchat, žvýchat = žvýkati. Bys.

Fifí. 3(K(.

žvékanec = co jest sežvvkáno,
žvanec. Kt. VII. 1401.

Žvychel = žvýchanec, žvácha-
ni c, ž\;incc. Kráva žrala plnou hu-
bnu, vždvcky takový žvychel \zala
do huby." Šd., Kt. V.

opravy a dodatky.

36 ř.
36 r.
46 r.
5a r.
5a ř.

r.

r.

r.

r.

ř.

ř.

ř.

ř.

ř.

ř.

ř.

ř.

r.

ř.

ř.

i.

i.

i.

i.

ť.

ř.

ř.

i.

i.

r.

ř.

8 zd.

56

6a

7a

76

9a
12a
126
14a
17a
19a
19a
196
21a
216
246
256
266
28a
286
296
296

31a

31a

31a

33a

33a

33a ř.

336

34a

35a

35a

37a

376

386

386

396

396

zd.

sh.
zd.

23 sh.

21 ,,

2 .,
20 zd.
17

5
5

3 ,,
5 ,,

22 sh.

10 ,.

12 ,,
1 sh.

15 ,,

11 zd.
9 sh.

5 zd.

6 sh.

7 ,,

25 ,,

13 sh.
19 sh.

16 zd.
3 „

14 sh.
5 sh.

12 ,.
9 zd

23 sh
12 .,

26 ,,
3
1 zd

békovica

žíla

blómat

bočnica

bódnica

bože

brakuvka

voda

biihja

střap

čarapatky

cena = námaha

dáchant

nňkavě

drobjazga

držčkovica

dusit

íčilšek

fetoňa

géde

gramloň

gsére

kde

převedla

hogrňat

pomaly

dřeva

hranatý

hřesko

chábí

shánéle

chalda,

místo békovica
ohon
,, bio mat
bočniee
bódnice
,, bože
,, brakuvka
, , vada
,, bulije
, , střáp

cara atky
práce

místo dachant
nnkavě
,, drobjazda
,, držčkovice
,, dusit (polož za: duše)

fčilsko
,, fetona
,, gede

gramboň
,, ksére
,, kam
,, převedla
„ hogřnat
pomalý
,. dřeva
hrapatý
hřezko
misto chabí

scháněle
u Přerova halda. Mal.

S chlápnoucí
chleba jest. Umí
choťož
chrblat

jezekoce, u Přcr.
kamnová
kaňórek

karbona, u Přer.
kelíšek

místo Schlápnoucí
víc než chleba jest,
,, chotož
chrblat
egzekuci. ^lal.

kamenná
kaňóřck
karboviia
místo kelíček

umí čarovat. Mal.

. klamočnica, u Přer. klomočnica. Mal.

406 ř. 21 sh. klostý. Lezó jim klosty (střeva) do tenkéch. Mal.

406 ř. 19 zd. kluka u Přer. také = t^x s hákem na vytahování puténky

s vodou ze studně. Mal.

42a ř. 8 sh. koIék místo kolek

43fl ř. 17 sh. korbelovat. K.' vodní řepu k jídlu. Mal.

45a ř. 8 zd. Só jak šofane místo sů jak šofana

466 ř. 12 zd. U Přer. kulm. gulm. Mal.

47fl ř. 8 sh. kunděravět místo kunderavět

48ťj ř. 21 ,, labrovat. u Přer. rablovat, rabločet. Mal.

506 ř. 25 ,, letka místo letko. Pili letku. Mal.

506 ř. 8 zd. ličák místo ličák

51 n ř. 23 sh. lepancovat, lepančit místo lípančit

526 ř. 17 sh. lykadlo, lépe líkadlo. Sr. zalíknoutí

536 ř. 14 sh. mangotenke. U Přer. Jezus mangotke, Jezusmanke. Mal.

546 ř. 18 sh. medýlko (mydélko) = cukroví v podobě obdélníku jako malé-

mýdlo. ]Mal.

57rt ř. 3 ,. morótný místo morotný

60a ř. 10 zd. na moc ,, namoč

61a ř. 10 ,, nasnopaný. u Přer. naslopaný. Mal.

64a ř. 19 ,, norák, jinde: morák

65a ř. 8 ,, obrať místo: obrat. Jest jíž na obraťách. Mal.

656 ř. 3 sh. doplň: abych utržil peníze. Mal.

656 ř. 11 sh. přidej: V Přer. =: poněkud starší tele, ssele. Mal.

66a ř. 8 sh. očadlina := kůže sluncem osmahlá. Mal.

666 ř. 20 zd. Za kaši polož: poklopením odvlhlou z hrnce atd.

67a ř. 3 sh. odrachmel = otrhaný člověk, hoch, na němž šaty hoří. Mal.

67a ř. 23 sh. synku místo synku

68a ř. 2 zd. oitv = ujitý atd.

686 ř. 26 sh. Sr.' oklók. "U Přer. Mal.

686 ř. 27 ,, oklod místo okiod

686 ř. 13 zd. okřestijó m. pokrcstijó

69a ř. 6 sh. oltárfia m. oltárna

69a ř. 14 zd. ómorčena m. omorčena

69« ř. 11 zd. o — né m. u- — né

696 ř. 1 sh. eufem. místo cufem.

696 ř. 6 zd. přidej: Také = člověk, který koná jakékoli nepříliš závažné
práce

696 ř. 3 zd. U Přer. také = dopisem slibovati. Odpisuje se, že k nám při-
jede. Mal.

70a ř. 19 sh. opole. U Přer. vopulě, vpolé. napolč = v polovici. ^lal.

70a ř. 8 zd. U Přer. opendovat. Mal.

706 ř. 6 sh. ořasnót m. ořasnút

706 ř. 15 zd. hoch = místo hoch,

716 ř. 7 zd. Přidej: Enem se u nás ošóstl a hned běžel pryč (krátce pobyl).
Mal.

72a ř. 1 sh. vlož před ostárnv: oštařet se s kým = obtěžovali (se s děckama).

Mal.

72a ř. 3 sh. O. dítě, které pořád křičí, pláče. Mal.

726 ř. 7 sh. ovesňanka m. ovesftunka

726 ř. 24 sh. U Přer. ozora = něco mahčkého, malý, nepatrný, ošklivý člo-
věk. Mal.

736 ř. 12 zd. U Přer. polka. Špendlíková p. Mal.

736 ř. 18 sh. vlož: pakostit = provésti nějaké čtveráctví, darebáctví. Co's to-
tam zas pakostil, kluku! Mal.

736 ř. 15 sh. Gl. místo G, 1

736 ř. 17 zd. palirňa ,, palírna

74a ř. 9 sh. Hanáček místo Hanaček

746 ř. 19 zd. parelňa místo parelna

76a ř. 28 sh. pěchór místo pěchor

76a ř. 10 sh. zdrobn. podlék místo zdrobn. nebozez

76a ř. 24 zd. placka ,, plačka

766 ř. 8 zd. pětínka m. petinka

78a r. 3 sh. chuti, ,, chuti

78a ř. 24 ,, plátenica ,, plátenice

78a ř. 18 zd. róchati ,, rochati

78a ř. 6 ,, pleskanica ,, plcskanice

786 ř.

10 sh.

plefucha m. plctucha

786 ř.

11 zd.

plóckar místo plóčkař

796 i.

10 zd.

podbřušcc ni. podbnišec

81a Ť.

3 sh.

vlož: podsadit = dáti jako hypotéku. Vz podsa

81a ř.

25 zd.

podstinek polož, picd: podtěňejc

836 ř.

27 sh.

hromadění předložek místo předložka

836 ř.

31 sh.

popelnica. popclica misto popelnice, popelice

84a ř.

28 sh.

porachuněk m. pořachunřk

846 ř.

6 sh.

j)oschopec. Na p — cu být = být po atd. Mal.

856 ř.

5 sh.

"přidej : pu trička

86a r.

12 zd.

prachéli m. p.

87a ř.

23 sh.

předběhčert m. predběhcert

87a ř.

10 zd.

Ty japka m. ta japka

88a ř.

3 zh.

prýšč m. pry.šč

886 ř.

7 sh.

příčené = příčiny m. příčeny = příčina

886 ř.

12 sh.

přičene m. příčeny

89a í.

4 sh.

případlíy m. přípatky

90a ř.

9 sh.

marné m. marné

92a ř.

15 zd.

dítě, misto dítě.

926 ř

10 sh.

kosírek m. kosířck

936 ř.

20 zd.

repčunka m. repčunda

95a ř.

8 sh.

vlož: řókat se. Svině se řóká = chce ku kanci.

95a ř.

3 zd.

roublovat, róblovat m. roubovat

96a ř.

2 sh.

rozdávený m. rozdávený

96a ř.

13 sh.

rozernúc m. rozeřnót

966 ř.

28 sh.

Rozinka vachetkova =: hloupá ženská. Mal.

966 ř.

12 zd.

Přidej: U Přer. rozglábit. Mal.

97a ř.

10 sh.

rozšmatlati místo rozšmatati

976 ř.

2 „

Bart. ., Bart,

1036 ř.

24 sh.

seděti místo seděti.

1056 ř.

21 .,

se s smrštkem ,, se smrštkem

107a ř.

8 ,,

krup, ,, krup.

I07a r.

4 zd.

— ,, =

1076 ř.

10 sh.

stav, ,, stav.

1076 ř.

12 zd.

máma , , máme

109a ř.

8 sh.

střepů, ,, střepů

109a ř.

25 zd.

střihnót ,, stříhnót

1106 ř.

20 ,.

stahování ,, stahován

1106 ř.

15 „

svrskl ji ,, svrskl

1126 r.

3 sh.

přidej ; vz ščudlovat

1126 ř.

20 zd.

přidej : vz ščodlit

1126 ř.

24 sh.

ščrček místo skrček

116a ř.

9 sh.

šlocháň m. šlochán a polož za: šlohanec.

1196 ř.

12 zd.

peníz, místo peníz.

120a ř.

12 zh.

kozelku ,, horelku

122a ř.

26 zd.

tanečníca ,, tanečnice

123a ř.

3 sh

. Tisá-li ,, Tisáli

1236 ř.

24 zd.

na tr' ,, na tr

124a ř.

17 sh.

tančiti, ,, tančiti.

126a ř.

5 „

turčání, turkyň u Bart. misto turčání (u Bart.)?

126a ř.

19 sh.

Přidej: vz totat.

126a ř.

19 zd.

vlož; tutoň, vz tytuň.

Mal

Dr. Maxmilián Křepinxki). O poniĎni předlohy Hartmannova Gregoria k staro francouz-
ským legendám o sv. ŘehoH K 2'20

Ant. Truhlář. Rukověf k píscinnictvi humanistickému, zvláště básnickému v Cechách

a na .Moravě ve století XVI. (Svazek I.) „ 3' —

Josef Truhlář. Kiitalofí čcskýcli rukopisů c. k. veřejné a universitní knihovny pražské „ "i-SO

Fr. Oroh. Topografie starých Athén. Část I „ 2'10

c) Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. (Spisy nejdávněj.ši až do začátku XV. stol.)

Číslo 1. Martin flollala. ]iose(lní řeči Tomáše ze Štítného K 2-40

2. Adolf Patera. Žaltář l'oděbradský 4-60

„ 3. Dr. .Jufitin V. Pni.iek. iMarUa Pavlova z Benátek Million 4-20

„ 4. František Černý. Evangeliář Olomoucký 3-.50

^^ 5. .4dolf Patera. O sv. Jeronj'movi knihy troje 2-30

„ 6. Jan Loriš. .Sborník hraběte Baworowského , 5-60

„ 7. .-ídolf Patera. Cleníe zimnieho času „ 2-32

,, 8. Emil Smetánka. Staročeské životy sv. otců , 17 —

d) Sbírka pramenů. Skupina I. Řada II. (Spisy od dob M. Jana Husi až po r. 1620.)

■Číslo 1.
o

4.

„ 6.

., 7.
„ «•

e) Sbírka

•Číslo 1.
o

rr —•

„ ■*■

.. 5.
„ fi.

,. 7.

,, s.

0.
„ 10.

„ 11

„ 12.

„ 13.

„ H.

l.í.

Dr. Jufit. I'. Prúřiik. .M. Kabátníka cesta z Cech do Jerusalema a Kaira roku

1491-1402

Dr. Jan V. Novák. Staročeská Gesta Romanorum

Ani. TruJdář. Jana Allana Ezopovy fabule a Brantovy rozprávky. . . .
Ferdinand Strejček. Jana Hasištejnského z Lobkovic putováni I^ svatému

hrobu

Dr. Ceník Zibrt. Staročeský Lucidář. Text rukopisu Fiiratenberského a prvo-
tisku z roku 1498

Dr. Čeněk Zibrt. Frantova práva

Mil. Sloboda. .Mistra Jakoubka ze Stříbra překlad Viklefova Dialogu. .
Čeněk ZU>rt. Markolt a Nevím v literatuře staročeské

K --80

„ 4-eo

„ 5-50

.. 1-60

1 —
2 —
4-30
4-40

čně.)
4-4U

5-SO

pramenů. Skupina II. (Obsahuje literární korrespondence a pramen}' cizojazy

Josef Truhlář. Listář Bohuslava Hasišteínského z Lobkovic K

Adolf Patera. Vzájemné dopisy Josefa Dobrovského a Fortunata Duricha

z let 1778—1800 „

Josef Truhlář. Dva listáře humanistické. I. Dra. Kačka- Doubravskeho. il. M.

Václava l'íseckélio. S doplňkem listáře Jana Šlechty ze Všehrd , 2 —

Dr. V. J. Nováček. Františka Palackého korrespondence a zápisky. I. Auto-
biografie a zápisky (\<i r. ISl!." „ 2-80

Dr. V. J. Nováček. Františka Palackého korrespondence a zápisky. II. Kor-
respondence z let 1812— 1826 „ 3-10

Václav Olnk. Slavik. Karla .Aloisa V^inařického korrespondence a spisy pa-
mětní. 1. Korrespondence od roku 1820 — 1833 „ 4 —

br. Josef Karásek. KoUárova dobrozdání a nástin životopisný z roku 1849. „ 1-80

VI. Franccv. Korrespondence Josefa Dobrovského. Díl II „ 4 —

Adolf Patera. Korrespondence .Josefa Dobrovského. Díl III ,, 3-30

František Bili/ Korrjsp-ndcnce a zápisky Prant. Lidislava Celakovského.

I. Sc-Š. I. K'2-20. — Seš. 2. K 2-20. — Seš. 3 , 1-80

J . V ■ Novák a V. Flajšhans. Daniele Sinapiuse Ncoforum Latinoslovenicum. „ 1'60
Dr. Richard Schmertosch v. Riesenthal. loannis Cocini a Cocineto opus-

cula I. Isagoge ad třes scrmones Ciceronis de oratoře ,, — '^G

Václav Olak. Slavík. Karla Aloisa Vinařického Korrespondence a spisy

pamětní, II. Korespondence od roku 1833 — 1849. Seš. 1 ,, 4 —

František Bílý. Korrespondenca a zápisky Frant. Ladislava Celakovského.

II. Seš. 1 ; „ 4-20

Ferd. S!rej6?k. Vojtěcha Nejedlého Boliyně, báseň v osmi zpěvích . . . ,, 2'80

/) Sbírka pramenů. Skupina III. (Obsaiiuje práce bibliografické v jakémkoli jazyku sepsané

od nejstarších časů až po doby přítomné.)

Číslo 1. ceník Zibrt. Bibliografický přehled českých národních písní K 5'SO

2. Dr. V. Flajšhans. Knihy české v knihovnách švédských a ruských. . . . „ 1-20

3. Dr. V. Flajšhans. Literární činnost M. Jana Husi 2-50

4. Dr. Zdeněk V. Tobolka. Česká bibliografie. Svazek I. Za rok 1902 4-20

5. Dr. Zdenek V. Tobolka. Česká bibliografie. Svazek IL Za rok 1903 ."J-SO

(i. Dr. Zdeněk V. Tobolka. Česká bibliografie. Svazek III. Za rok 1904. . . „ 5 —

7. Dr. Z'levék V. Tobo'k'i. Český slovník bibliografiolíý. Díl I „ 2-60

r/) Archiv pro lexikografii a dialektologii.
•Cislo 1. František $t. Kott. I'řispě\ky k česko-německému slovníku zvláště gramma-

ticko-fra.seologiclíéniu K 11-60

číslo 2. Dr. V. Flajihans. Podrobný seznatu slov rukopisu Králodvorského. . . . K l-M

František Si. KoU. Druhý příspěvek k česko-německérau slovníku G-20

František St. Koti. Třetí příspěvek k česko-německému slovníku zvláété

grammaticko-fraseologickému ., 13-70

Dr. Isidor Theod. Zahradnik. Slovník latinsko-německo-český pro Ladi-
slava Pohrobka • „ 2-20

„ 6. Frant. Bartoš. Dialektický slovník moravský. I. Část 1. K 5-50. — Část 2. „ 5-80

„ 7 Jan František Hruška. UialokticUý slovník chodský 3-10

h) Spisy J. Am. Komenského,
číslo 1. Dr. Jan Ktxičala. Korrespondence Jaiia Araosa Komenského. (Listy Ko-
menského a vrstevníků jeho.) Nová sbírka. — Sv. I. K 3 — . Sv. U. K 3-I
,, '2. Dr. Jan V. Novák a Adolf Patera. J. A. Komenského Theatrum universítatis

renini !•

„ 3. Dr. Jo/>. MiiUer. J. A. Koiuen.skOho na spis ])roti Jednotě Bratrské od Sani.
ílartinía z Dražova sepsaný Olilášení. l'ripojen spis Samuele Martinia

z Dražova Třicet pět důvodův „ 3-

„ 4. ./(Jíl V. Novák. Jana Amo^a Komenského: Moudrost starých Cechů, za

zrcadlo vystavená potomkům „ 1'7C|

'i. Dr Jan Kiuíala. Korrespondence Jana Amosa Komenského. Listy Komen-
ského a vrstevníku jeho. Svazek I[I , 5-

„ ii. Dr. Josef Th. Miiller. Jana Felina Rozebráni obrany Sam. Martinia. — Jana

Amosa Komenského Cesta pokoje. — Induciae Martínianae , 3-80

i) Bibliotéka klassiků řeckých a římských :
Číslo I . Q. Curtius Rufus O činech Alexandra Velikého, krále macedonského. Pře-
ložil Frant. Si. Kntt K 4-80Í

,, 2. Aristotelova Ústava Athénská. Přeložil Jcp/ Pražák 2 —

„ 3. Herondovy Mimíambj'. Přeložil Jan Lad. Copek ,, 1-20'

„ 4. P. Ovidia Nasona Fasti. Přeložil Ani. Škoda 5''40^

,, 5. Horaerova Odysseia. Přeložil .dnřonín 5fa)(ia. Díl první. Vydáni II 2--

„ 6. G. SuetoníaTranquilla Životopisy XII cí.sařů římských. Přeložil O. iTuéeZA-a. . 4
„ 7. Gaja Velleja Paterkula Dějiny římské až ku konsulátu M. Vinícia. Přeložil

Frant. St. Kolt 2--

„ 8. T. Maocia Plauta Mostellaria. Přeložil ./an Lfl^i. íapei ,, 1-801

„ 9. Homerova Ilia.s. Přelo'žil Anlfmin Skoda. Díl 1 1-80

„ 10. Xenofontovy Drobné spisy. Přeložil Dr. Karel MiiUer „ 3-401

„ 11. M. Juniana justina Výtah z dějin filippskvch Pompeja Troga. Přeložil fran-

tišek St. Kolt " 3-80

„ 12. Horaerova Ilia,s. Díl II. l^řeložil Antonín -ÍA-oí/íj ,. 2-50

„ 13. Thukydidovy I ějiny války Peloponneské. Díl I. Přeložil Jan Konůpek. . „ 2-

„ 14. T. Maccia Plauta komoedie „Pseudohi.i". Pieložil Jan L. čapek 1 ■íiOl

„ I.'). Thukydidovy Dějiny války Peloponneské. ( Díl II.) Přeložil Jan Koniptk. ,, l-50l

,, 16. Homerova Odysseia. Díl II. Pivložil Ani. Skodn ,, l-5rtj

„ 17. Thukydidovy Dějiny války Peloponneské. Dii III. Přeložil Jan Konúpek. ,, TSOl

IH. Jezdci. Komoedie Aristofanova. Přeložil .imj. Krcjéi 1'io^

Číslo 1. — 4. této Bibliotéky vyšlo nákladem Aloisa Wiesnera.

ruktm AloUa Wit>neri * Pratc. kiiihtiikafe Ccihi Ak«d«mi« cisařt Franttika Joief*
pr« v(dy. alovptnott a amfn{ a c. k. Ceik^ vysoké Školy technické v Praie.

PLEASE DO NOT REMOVE
CARDS OR SLIPS FROM THIS POCKET

UNIVERSITY OF TORONTO LIBRARY

ťG Kott, František Stepán

^708 Dodatky k Bartošovu

B352 Dialektickému slovniku
moravskému