Skip to main content

Full text of "Dodatky k Bartoovu Dialektickému slovníku moravskému"

See other formats


Kott, František Stepán 
Dodatky k Bartošovu 
Dialektickému slovniku 
moravskému 



ARCHIV 



PRO 

iEXIKOGEAriI A DIALEKTOLOGII. 

VYDÁVÁ 

III. TŘÍDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE EROTIŠKA JOSEEA 
PRO VÉDY, SLOVESIíOST A UMĚNÍ. 

ČÍSLO 8. 



DODATKY 




PODAVA 



FRANTIŠEK !^T. KOTT. 



v PRAZE. 

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 
PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 

1910. 



Publikace III. třídy České Akademie posud vydané. 

o) Rozpravy: 

roCník i. 

Cis. I. Dr. Jan Kvíčala. Nové kritické a exegetické příspěvky k Vergiliově 

Aeneidě K 3- — 

„ 2. Adolf Patera. Jana Aniosa Komenského korrespondcnce „ S-CO 

,, 3. /. Truhlář. Počátky liumanismu v Čechách „ — 80 

,, 4. Robert yovák. Grammatická, lexikální a kritická poEorování u Velleja 

Patcrkul.1 1-80 

5. Dr. Jifi Polívka. Kronika o Bruncvikovi v ruské literatuře „ 2-80 

ROCNÍK II. 

Cis. 1. Dr. V. E. Mourek. Syntaxis složených vět v gotštině „ 6-10 

ROCNÍK III. 
„ 1. Dr. Jan Kvíčala. Bádání v oboru skladby jazykův indoevropskvch. 

Část I. . .■ : 4-80 

„ 2. Robert Novák. Mluvnicko-kritická studia k I.iviovi „ 4 — 

„ 3. Vavřinec Josef Duiek. Hláskosloví nářečí jihočesk\'-ch. I. Část: Con- 

sonantismus , 1 — 

„ 4. Josef Truhlář. Humanismus a humanisté v Cechách za krále Vladi- 
slava II 3-20 

ROCNÍK IV. 

Cis. 1. Ferdinand Menčik. Příspěvky k dějinám českého divadla ,, 2-00 

roCník v. 

Cis. 1. Dr. Jan Kvíčala. Kritické a exegetické příspěvky k PlatonoW-ni roz- 
mluvám. I. Faidros, Gorgias „ 7- — 

ROCNÍK VI. 

Cis. 1. Josef Zahradník. O skladbě veršů v Iliadě a Odyssei 2-89 

„ 2. Vavřinec Josef Dušek. Hláskosloví nářečí jihočeských. II. Cásl: Voka- 

lismus ._ , I • — 

„ 3. Dr. Jan Kvíčala. Kritické a exegetické příspěvky k Platonovým roz- 
mluvám. II. Protagoras. Symposion „ 0-40 

,, 4. Ignác Hošek. O poměru jazyka písni návoduicli k místnímu nářečí.. „ — -40 

ROCNÍK VII. 

Cis. 1. Jan. Loriš. Rozbor podřečí Hornoostravského ve Slezsku „ l-óO 

ROCNÍK VIII. 

Cis. 1. Ignác Hošek. Nářečí českomoravské. Díl I. Podřečí polcnské „ 2-CO 

ROCNÍK IX. 

Cis. 1. Vavř. Jos. Dušek. Kmenosloví nářečí jiliočcských „ 1-50 

„ 20. Václav Vandrák. Studie z oboru církcvněslovanského písemnictví .... ,, 3-20 
,, 21. Ignác Hošek. Nářečí českomoravské. Díl druhý: Podřečí polnické. I. 

1. Mluvnický nástin , 2-70 

„ 22. Ignác Hošek. Nářečí českomoravské. Díl druhv: Podřečí polnické. 

I. 2. Ukázky podřečí .' ■ 2-70 

,, 23. Jan Máchal. Staročeské skladby dramatické původu liturgického 4- — 

,, 24. Vavřinec Jos. Dušek. li\Ás}<.os]ovi nářečí jihočeslf5'ch. III. část: O změ- 
nách slabičných a o kvantitě „ 1 -40 

„ 25, Jan Kvíčala. Příspěvky k dějinám lyrického a tragického básnictví 

řeckého , lí-óO 

., 2fi. Aítt. Kašík. Popis a rozbor náicčí středobečevského „ 3-20 

,, 27. St. Sonček. Studie Štílenské , — 80 

., 28. Hymek Vysoký. Praxitclcs , 2.40 

,, 2!). Ani. Frinta. Novočeská výslovnost 4-PO 

., 30. Václav Tille. České pohádky do roku 1848 „ 2-70 

,, 31. Arnošt Kraus. Pražské ča,sopisy 1770 — 1774 a české probuzení „ 1-50 

,. 32. Josef Hanuš. Mik. Adaukt Vořgt, český buditel a historik ., 1-60 

6) Mimo Rozpravy: 

Dr. ('. E. Mourek: Kronika Dalimilova K 2-8i) 

Dr. V. Vondrák. Glagolita Clozův 6" — 

Jan Urban .htrnik. Dvě verse starofranoouzské legendy o sv. Kateřině Alexandrinské. „ lO* — 

Dr. Vádnv Vunrlrák. Frisinskó památky 3-(i0 

Dr. J. Ilannš. Život a spisy Václava Í5olcniíra Nebeského „ 1"20 

Adolf Petr Zálurecki'/. Slovenská přísloví, pořekadla a úsloví. 6'.80 

Frant. Bartoš. Národní písně moravské nově nasbírané. (Díl I.) „ 7"30 

Frant. Ijrirtok Národní písně moravské nově nasbírané. (Díl II.) „ 14'80 



i 



ARCHIV 



PRO 



LEXIKOGRAFIl A DIALEKTOLOGII. 

VYDÁVÁ 

III. TŘÍDA České akademie císaře Františka iosefa 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 



ČÍSLO 8 



DODATKY K BARTOŠOVU DIALEKTICKÉMU SLOVNÍKU MORAVSKÉMU. 



v PRAZE. 

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ. 

1910 



DODATKY 

K BARTOŠOVU DIALEKTICKÉMU 

SLOVNÍKU MORAVSKÉMU. 



FRANTIŠEK ŠT. KOTT. 



v PRAZE. 

NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ. 

1910. 






,! i M>i/...JJ . 

Tl5kem.XÍ.0'4SÁI •<VÍEŠNP.RA V PRAZi:, U.iihllskate 
Ccské Akademie cis. Františka Josefa pro ví-dy, slovesnosl 
a uminf, knihtiskaře c. k.. fesk* vys. SkoIy technické. 



PŘEDMLUVA. 

Fr. Bartoš napsal na konci úvodu do svého Dialektického slovníku 
moravského: „Slovník tento, ač je dosti hojný a pracováno o něm kolik 
let, přece není úplný a úplným vůbec ani býti nemůže. Na jména živo- 
čistva, rosthnstva, rozličného nářadí a náčiní a p. lze se ovšem doptati, 
ale jiná slova třeba z hovoru zachjTovaM, jak se v něm náhodou objeví. 
A leckterého slova jednotlivý sběratel nepostřehne třebas nikdy. Ovšem 
úplnějším mohl býti, kdybych ještě několik let sbíral. Ale na to jsem já 
bohužel už stár a zdraví nejistého. Když bude jednou pospolu v jedné 
knize, co posud bylo sebráno, nebude nesnadno Slovník ten i dále do- 
plňovati a rozhojňovali." 

Já jsem nikdy na jeho doplnění nepomýšlel. Ale stalo se ío přece 
— náhodou. Piln}'' spisovatel a farář v Lobodicích u Tovačova na Moravě, 
pan Jan Vyhlídal, vydal r. 1908. ve prospěch Matice moravské 
,,M a 1 ů v k y z Han é" a poslal výtisk také mně. Přečetl jsem tuto 
knihu. Hned poiom čelí jsem ,, Popis a rozbor nářečí středobečevského", 
jejž vydal Dr. Ant. Kašík v Praze r. 1908. 

Z obou knih vybral jsem moravská slova, sro\-nal je s Bartošovým 
Slovníkem a shledal, že mnohá z nich v Bartošově Slovníku zaznamenána 
nejsou. Odevzdal jsem je panu prof. Jar. Vlčkovi, redaktoru Filo- 
logických listů, a ten je dal otisknouti v roč. 1909. na str. 2G1.— 2GG. a 
364.— 308. 

Oběma nahoře jmenovaným pánům poslal jsem po výtisku. Pan 

Vyhlídal odpovídaje poznamenal: škoda, že neměl jste mé Obrázky 

z mého hanáckého alba, které vyšly v polit, listu N a š i n c i (v jeho feuille- 
onech), v nichž jest uložena celá řada nových slov a úsloví, jež na Hané 
jsem nasbíral." Zároveň mi poslal deset čísel Našince, vydávaného čtyři- 
krát tvdně v Olomouci. Zjednal jsem si ještě čtyřicet čísel ze čtyř posled- 
ních ročníků. Prvních deset obrázků jsem nedostal, těch v administraci 
již neměh. Přečetl jsem je a zpozoroval, že i v nich jest skutečně dosti 
slov, jež do Bartošova Slovníku zařaděna nebyla. 

To mne přijmělo k dalšímu sbírání slov moravských v Bartošově 
Slovníku nezaznamenanvch (vz seznam pramenů), a tak vznikla tato 
sbírka slov k doplnění jeho Slovníku. Tu jsem rozmnožil slovy v mém 
Slovníku uloženými. Ale vybral jsem jen něco slov z krátkých článků 
z části Slovníku; celého jsem opět přečísti nemohl pro jeho rozsáhlosť 
(10.198 stran), pro svůj špatný zrak a i stáří. Nevybral jsem vůbec slov 
z prvních dvou dílů (23()() str.) a ze tří Příspěvků (1732 str.). 



z některých pramenu zde uvedených vybíral již Bartoš, nebo snad 
také některý jeho pomocník. Vz jeho přcdmhivu. Z těch mám jen paběrky. 

Slova jsou z pravidla zaznamenána tak, jak jsou v pramenech, z nichž 
bylo čerpáno, otištěna, anebo jak mi byla do mého Ces.-něm. slovníku 
oď moravských přispěvatelů zaslána. Sr. v pramenech: Kt. Jsou tu moravská 
slova dialektická, dialektická hláskami jazyka spisovného poněkud pozmě- 
něná, několik slov spisovných (střídník = professor, spořiště, lid říká 
šporhelt) a konečně snad i některá slova jednotlivců (uzenkovat). 

Slova významem a tvarem k sobě patřící mohla býti zařaděna k jed- 
nomu heslu (zbudovat, sbudovat; vaskosť, vazkosť; věščica, věštka; ve- 
líčko, viléčka; zaščerkat, zaštěrkat), ale já jsem je z pravidla od sebe od- 
děloval a kladl každé na své místo dle alfabety za příčinou snazšího vy- 
hledání slov, odkazuje často při oddělených slovích od jednoho k dru- 
hému. Tak to dělal také Bartoš. Nemá na př. ščóplé, ščúplý = štíhlý, 
hubený pod jedním heslem, nýbrž odděleně ščóplé za zčiv a ščúplý za 
zčulingat a to beze všeho odkazování od jednoho slova k slovu druhému. 

Infinitiv na Valašsku a Slovácku končí se na ť (vinúť), na Hané 
místy na ť (vinóť, na Přerovsku), místy na t (vinót, na Prostějovsku), na 
Lašsku na ť (Č), vinuč, v nářečí českém (na západní Moravě) na t. Ne- 
věda často, odkud mnohé slovo jest vzato, uvedl j sem všecky infinitivy 
s t, abych se vyhnul nesrovnalostem. 

Na Moravě hlavně na Moravě západní užívá lid mnoho slov pu\-odu 
německého, z těch byl zařaděn jen počet velmi nepatrný. 

Při korrektuře pomocní mi byli pp. Jan Vyhlídal, To m. 
Glos, prof. c. k. Ústavu ku vzdělání učitelů v Brně, a J i ř í Malován ý, 
prof. c. k. Ces. vyšších reálních škol v Kroměříži (počínaje od: pokač; 
mimo to prohlédl prvních šest vývěsných archů), začež jim činím upřímné 
díky. 

V Praze, dne 2. dubna 1910. 

Fr. Kotí. 



Prameny. 

A u t r. — Frant Autrata. Moravská slova z nářečí křižanovského na za- 
padni Moravě v ..Národě a škole". Roč. XXIII. str. 129. — 131. 

Bys. — Bys. = Hanácké legendy. Napsal Otak. Bystřina (dr. Ferd. 
Dostál). V Nov. Jičině. 1904. — F i g. = Hanácké figurky. 3. vyd. V Brně. 1909. - 
Ves. = Na vsi. V Třebiči. 1889. 

Č e s. 1. — Český lid. Nářeči z Cisařova (mezi Přerovem a Olom.). Naps. 
Jiří Malovaný. — Ze života slezskvcli děti. Nap. Jan Vyhlídal. — Valašské názvo- 
sloví z lesního hospodářství a salašnictví na Rožnovsku. Sebral Aug. Koudelka. 

Fix. — Slova z okolí frenštátského. Scbr. Jiří Felix, odb. učitel ve Fren- 
štátě. Cedulky. 

F o 1 p. — F o 1 p. a. = Příspěvky k mluvě lidu slováckého na moravském 
Podluží. Podává dr. J. Folprecht. Ve výroční zprávě c. k. České reálky v Plzni 
na rok 1906.. str. 3.-28. a na rok 1907., str. 29.-56. — F o 1 p. b. = Slovník k po- 
jednání o mluvě lidu slováckého na mor. Podluží. Ve výroční zprávě tamtéž na 
r. 1907. — 1908. V Plzni 1908. 

G 1. — Tom. Glos. Vz Předmluvu. 

H 1 a v n. — Na kraji Hané. Napsal Alois Hlavnička. V Olomouci 1905. 

Hoch. — Hanácké obrázky. Nakreslil Jan Hoch. V Olomouci 1903. 

Hořen. — Slovácké obrázky. Napsal Frant. Horenský. V Telči 1894. — 
Nov. = Nové obrázky ze Slovácka. V Telči 1899. 

Hrb. — D ě d. = Na dědině. Nakr. Jan Herben. V Praze. — Dt. = Slovácké 
děti. V Praze 1890. —Obr. = Moravské obrázky. V Praze 1890. 

K a 1 d. — Ogaři. Obrázky z mor. Valašska. Napsal Jos. Kalda. V Praze 
1905. 

K Idu. — Otcíiv hřích. Napsal Emil Kaldunov. V Opavě. 

Kaš. — Popis a rozbor nářečí středobečevského. Podává dr. Ant. Kašík. 

V Praze 1908. 

K o 1 k. — Doplňkv k Bartošovu Dialektickému slovníku moravskému. Vydal 
Edmund Kolkop ve výroční zprávě Vyšší reálky v Jevíčku; I. za školní rok 1905. 
až 1906., II. za školní rok 1906. — 1907. Slova jsou sebrána na panství stříleckém 
v obcích Střílkách, Zastřízli, Četechovicích a Roštině a z části také na Jevíčsku. 

K ř. — H a n. = Na té naší Hané. Napsal Karel Křen (Zgoda). V Brně 1889. 
— P ř. == Tři hanácké příhody. V Olomouci. — Str. = Strýčkové z Moravy. V Olo- 
mouci. — Koz. = Strýčkovy rozumy. Hanácké črty. 3 díly. V Olomouci. — 

Krm. — D o 1. = Bratří Doliňáci. Povídka z dějin mor. Valašska. Napsal 
Čeněk Kramoliš. V Opavě. — Obr. = Obrázky z Valašska. Ve Vel. Meziříčí. — 

V c n k. = Z našeho venkova. Ve Vyškově. 1903. 

K t. — Kottův Slovník. Díl III. — VII. incl. V něm jsou prameny a více 
dokladů. Vz Předmluvu. 

List. fil. — Listy filologické. 1909. str. 312.-313. 

Mal. — Jiří Malovaný. Vz nahoře: Čcs. 1. a Předmluvu. 

Mršt. — Ves. = Rok na vsi. Naps. AI. Mrštík. — D u š. = Dobré duše. 
2. vvd. V Praze. 



N á r. vest. • — Národopisný véstník. V. 19 — 20. 

N a š. — Časopis ,, Našinec" vydávaný v Olomouci. Z jeho feuill. vyčerpány: 
^.Obrázky z mého hanáckého alba." Píše Jan Vyhlídal. Roč. XLII. — XLV. 

O n d r. — Veselé kousky Ondráše z Janovic. 2. vyd. V Brně. 

P r e i s. — Nové obrázky a črty Gabr. Preissové. V Praze a Opavě. 1893. 

P ř i k. — Hanácky pěsničke. Napsal dr. Ondř. Přikryl. V Brně 1900. — 
Nov. = Nové han. pěsničke. V Brně. 1902. 

Rud. — Ze slezských dědin. Od J. Rudy. V Brně. 

Slám. — L y s. = Pán Lysé Hory. Seps. dr. Fr. Sláma. V Opavě 1891. — 
PÍ. = Pletky. V Olomouci 1890.' 

S p č. — Samo tihó. Hanácké črtv a obrazy. Seps. Jan Spáčil. V Olom. 
1904. 

Vyhl. — Alb. = Obrázky z mého hanáckého alba. Vyd. Jan Vyhlídal. 
V|j01om. 1908. — C e d. = Slova a fráse na cedulkách. — D. = Hanácké děti. V Brně 
1909. —Děd. = Z hanáckých dědin a měst. 2 díly. V Olom. 1902. — J a i". = 
Pod jařmem. V Těšíně. 1905."— K r. = Kresby ze Slezska. Y Brně. — M a 1. — .Ma- 
lůvky z Hané. V Kroměř. 1908. — Prus. = Čechové v pruském Slezsku. V Praze 
1899. — R. = Rok na Hané. V Praze 1903. —Slz. = Naše Slezsko. V Praze 1903. 
— V y s. = Příhody z Vysoudilova. V Brně. — Vz N a š., nahoře Čes. 1. a Předmluvu. 

Z áh r. — Záhorská kronika. Vyd. dr. Fr. Přikryl. Roč. III., IV., V. V Týně 
li Lipníka. 



adestaci = attest, vysvědčení (o 
chudí ilx-). Bys. Ves. 53. 

ahežka = čejka obecná. Kt. V. 

aji také = ani. Néni jich tam aji 
pět. Kolk. I. 7. 

akra = sakra. A., to je pěkné. Již. 
Mor. Kt. V. 

aksamitka = beranice ze zeleného 
aksamitu lemovaná vvdřinou. Krm. 
Obr. (3.5. 

albo = anebo. Ostrv. Kt. V. 

alleluja. První žena alleluja, druhá 
žena vichtoria (viktoria), ale třetí 
žena pro Boha otěké Kř. Roz. 70. 

alovanti. Nepočká to? Ni, a. do 
Trubkovic (hybaj)! Naš. XLI. U4. 
1. b., Vvhl. Alb. 59. 

ancejáš. A. jeden ancejovité! Naš. 
XLIV. 148. 1. d. Vz anciáš. Bart. — 

ancibér mírnější než anciáš. Kolk. 
I. 8. 

anča = zlatka papírová. Bys. 12()., 
127. 

anděl. To je a. se zlomeným kří- 
dlem = kdo má levé rameno nižší. 
Fl.x. 

anděliše = bačkory, pletené pa- 
puče, v nichž se chodí po andělsku, 
t. j. ti(-h()učkn. v Bzimce. Kt. V. 

Andrýs, Andrýsek, Andryáš = On- 
dřej. Kt. V. 



ani = jako. Já sem hnal ani větr. 
Kldu 82. 

antonobil = automobil. Naš. 
XLllI. 131. 2. d. 

antoryja = nějaká květina. V Pod- 
luží. Kt. V. 

apoštol = podpěra. Zahrádka je 
podpíraná apoštolama. Folp. a. 51. 
b., b. :i. 

archymíř. Arch\míři mu daňku 
vyzvihh. Vyhl. Děd. II. 71. a j. 

armazgat se = někam dlouhou, 
obtížnou cestou za deštivého počasí 
jíti. r :\lístka. Kt. V. 

armecek = darebák. U Místka; 
Kt. V. 

armecí = noční všeobecná pro- 
hlídka (policejní). Val. Kt. VII. 
1187 Vz Ječmínek. 

askronom = astronom. Bvs. Fig. 
19. 

assenda = odvod k vojsku. Bys. 
10!)., Vyhl. Děd. I. 7. 

astrikán = astrachánská kůže. 
Bys. 159. 

astrikánka, druh čepice. Vyhl. 
Děd. II. L72. 

azór, azorák = krátký zimní lo- 
denový kabát, hazór, hazorák. Kolk. 
I. 8. — Talijánke strčit do kapse 
v azóro. Spč. 70. 



B. 



bá, nobá značí pohrdám. Nobá, 
to je cosi! Kaš. 89. 

baba. Kozel jest nahoře pokryt 



Šubou, čubou, babou = snopkem ob- 
ráceným řiťovím \zhůru, aby kryl 
kozel, kozelek. Vyhl. Prus. 57. 

1 



babka = žsna. Ukmpili mu babku. 
Slám. Lys. 89. — B. = list jitrocele 
většího. Fix. 

babkář = piítel bab. žen. Slám. 
P. 7:;. 

babócat se lesem = choditi, aby 
ho nikdo neviděl. Vyhl. Ced. 

bábovice = pekáč na bucht \'. Kt. 
V. !»:is. 

babračka= babranice, mazanice. 
Kt. V. 928. — B. = namáhavá, 
zdlouhavá práce. Fl.\. 

babrák, nadávka zedníkům. Kolk. 
II. .'.5. 

babravý = piplavý. B. robota, 
oračka. Ostrv. Kt. V. 

babrovat = usilovně prohledávati 
zvláště kapsy. Kaš. 89. 

babsko = babv (pohrdlivě). Kaš. 
bi. 

babúcat, babúňat = himotně hle- 
dati. Kdlk. I. 8. 

babuchna = stařenka. Kt. v. 

babula také = bledě červená kráva 
s bilvnii skvrnami. Fix. 

babuša ^ hloupá ženská. Kolk. 
I. s. 

babušistý. Sr. babuša. Kaš. 55. 

bácanec = rána do zad. buchta. 
Kolk. I. 8. 

bacat do čeho = stříleti. Spč. 19. 
Bác ňó (flinto = odhodil ji). V\hl. 
D. 144. 

bacula, bacola = tlustv člověk. 
Kt. V, 

baculatý fagan = tlustý. Hor. 288. 

baček = vepř, Kolk. i. 8., tlustý 
člo\-ěk. G]. 

bačkatý. B. postava. Hor. Nov. 
11'.".. 

badkat ^ naváděti. Kt. V. 

badOCh ^ tlustý člověk s vclkvm 
bri. lirm. Treb. Kt. V. 

badúrat se komu = zdáti se. Val. 
Kt. vil. 1189. 

bagančár, baganč = rozbitá bota. 

Knlk. 1. «. 

bagaria = kůže; tlustý řemen. K(. 
V. 

bago = žvanec z tabáku. Olom., 
Slez. Kt. V. 

bagožovat, bagovat = tabák žvý- 
kati. V\lil. Slz. 152. 



báha ^ bažení. Suš., Kt. V. 

bahněnce = bahňátka. kočičkv. 
Bart., Kt. V. 

bahník = bahnitý rybník. Kt. V. 

bahnút =- bažiti." Ostr. Kt. V. 

bacharyja, bacheryja = abatvše, 
Kolk. II.. '55.; koialka. Kt.V. Také = 
čaj s rumem. Cil. 

bachor, bachráč - tlustý člověk. 

F<ili>. b. .'i. a.. Kaš. 151. 

báchorec = báchor, Vvhl.; jedlík. 
Fix. 

báchořlna ---= nafouklé pečivo. 
Kdlk. 1. 8. 

bachráč = tlustý člověk. Kaš. 
151. Vz bachor. 

bachratý = tlustý. Folp. b. 3. a. 

bachrňa = druh bílého pečiva. 
Autr. 129. 

baják = bajač. mluvka, žváč. Kt. 
V. 

bajat = vxkládati, vymýšleti po- 
hádk\ . \'yh'l. Prus. 61. 

bajdačka = žvast. Ostrv. Kt. V. 

bajdák = bajač, mluvka, žváč. 
PHb Kt. V. Vz baják. 

bajdat =- zváti, tlachati. Kt. V. 

bákat = mnoho mluvit o planých 
věcech. Autr. 129. 

bachroň = bachráč. Olom. Kt. V. 

bakeša = bílá ovce. Kaš. 89. 

bakešlstý. Vz Bakeša. Kaš. 55. 

bál slaviti. Když později vínky, 
nebo jak se nyní někde praví, bál 
slaví, tu se napeče vdolečků, vrtanců 
i cukroví, co duše ráčí. Vvhl. Mal. 
i;is. 

batamuťa -- pomatenec. Kolk. I. 
s. 

batamutJt také lháti, klamati. Kt. 
\'. 

baláňat = žvatlati. Val. Kt. VII. 

1IS'.I. 

balata - \eliké oči hl. u do])\'tka. 
Autr. 129. 

balcnút ^ do lobetu udeřiti. Míst. 
Kt. \' 

balda, balta nástroj na tlučení 
máku. Folp. b. :i. a. 

báleš, vz beleš. 

baletívat s kým = tancovati. Bvs. 
Fík. !'''••• 

baligat = dělati klepy. Kt. V. 



bálOha =- baliga. Bart. D. 198., 
la. V. 

balounek. Pouštěti balounky (dý- 
mu /. (Ivr.iky). Hlav. Kr. 15Ó. 

bálovnlca = účastnice bálu. Mršt. 
Ves. III. .S2. 

bálovník = kdn se súčastní bálu. 
Bys. Fií,'. -ISÚ. 

barúchat = másti, plésti, Kaš. S!)., 
hloupě mluviti. Kolk. I. 8. 

baňa. A io bude b. (trefa). Spč. 50. 

baňák =^ hrnec na mléko. Autr. 
129. 

báňar = zřízenec kostelní, který 
v kostele mezi výrostky udržoval po- 
řádek. Folp. b. .'5. b. 

bančit = toulat se. Kt. VII. 1190. 

baňdoch = břicho. Kaš. 89., Kt. 
V. 941. 

bandorec = břicho. Kt. V. 

bandur = břicho. Kt. V. 

bandurový notář = pokoutní j)í- 
■sař. Fl.\. 

baně = baňaté kalhotv hanácké. 
Přik. Nov. 109. 

baran = veliký kus bláta nebo 
namrzlého sněhu; hlupák. Kolk. 
I. 9. 

barankář = obchodník s ovcemi. 
Val. Kt. VII. 1190. 

bařena = rašelina. Vvhl. Děd. I. 
35. 

barchubal' ^- beleš, osuch, nehezký 
pagáčck. Kolk. I. 9. 

barnoša = kráva podpálená. Kt. 
V. 

barnula - barnoša. Kt. V. 

baroche, baroške také = plodv jeh- 
ličnatvch stromů. V^-hl. Mal." 105. 

bařovka = bařinná voda. Kt. V. 

barušky = kočičky na jívě. Na 
Kijetsku. Vyhl. Mal. 105. 

baruša = stonožka, Kolk. I. 9. 
U Bart. baruška. 

barvotečka = barvútka. Nemá 
b-čkv na sobě (je bledý). Olom. 
Kt. V. 9S9. 

basomský. B. práce milionská. 
Hor. Nov. :iO. 

basrman = hastrman. Vyhl. Kr. 
46. a j. 

baštón, baštún= úder, veliká rána, 
štulec. Folp. b. 3. b. 



bat ~ k\j. Ab\' sebú vzal bat. 
Kldu. .H5. ' 

bátoš = kabela. Vytahoval z bá- 
toša výslužku. Hoch. 92., Bvs. Fig. 
9(i. 

baťula = hlupák. Kt. V. 

bazická = jehně. V Podluží. Kt. 
Vil. lllil. 

bázla - tetka. Hlav. Kr. 151. 

bažgravý = blátivý. Kt. V. 

bažica = mlsná ovce. Krm. Dol. 
15., Kt. V. 956. 

bažulácký. B. nohv = krátké. Kt. 
V. 

beberuše. breberuše = vši, hvd. 
Kt. \'. 

b8Č = bečení, pláč. Dá se do beču. 
F'(il]i. a. 45. b. 

bečátko = bečička. Kt. V. 

bědačina = bídný stav; bídný člo- 
\ck. I-^nlp. b. 3. b. 

beďar = nadávka. Fix. 

běda réta. Ale, ale běda réta! 
Krm. Obr. 33. Vz réta. 

bedefija = tlustá ženská. Kolk. 

I. '.K 

bsdnice, zdrobn. bedna. Hor. Nov. 
34. 

bšhúcky = běžně. Kt. V. 

b3ChnÚt = hoditi. A bechnul s tým 
na zem. Vyhl. Kr. 49. 

bejchnút= spadnouti. Synek bej ch 
do toho plesa. Vyhl. Kr. 47. 

bejkovat = boj-kotovat. Kolk. 

II. 3.-). 

békovice = býkovec, ohon z býka 
usušonv. Bys. 92. 

békovňa = býkovna, chlév pro 
obecného býka, do něhož zavírali 
také provinilce. Vyhl. Mal. 128., 
Vvhl. Děd. II. 31.; Bvs. L59. 

Bela - jméno psí. Vyhl. Mal. 128. 

beTabÚch = ozembuch, potře- 
štěnec. Kolk. I. '.». 

beleš, báleš, béleška = vdolek. 
Folp. b. 3. b., List. m. 1909. 312., 
Kt. V. 9í;3. 

bělica = ovce všecka bílá. Krm. 
Dol. 15. 

belinka = troška, špetka. Krm. 
Obr. 114. Sr. Bart. belina. Též jméno 
psí. GI. 

bělkařka= prodavačka bělek (hou- 

1* 



sek). Bělkatka tam ide každý deň. 
Folp. a. 51. b. 
bělohřibec, bělohřivec = kdo má 

svétlé vlasy. Vyhl. D. 57. 

bělohřibý, bělohřívý = běknlas^-. 
Kolk. II. 'Mi. ^'z tam: hřiba. 

běloperý holub. Kt. V. 

Běluša = jméno krav. V\-hl. Mal. 
]-'7. 

beTuŠkat = spáti, také při kolé- 
bání. Kolk. I. 9. 

bělušky, druh jablek. Kt. V. 

bsneš = zvláštní druh buchty, 
jinde = koláč. Vvhl. Děd. I. 10. Vz 
V. díl Slovníku. " 

beranec. Vem mňa na beranca = 
na záda. Krm. Obr. 1-tl. 

beránkovec = kožich. Preiss. G. 

běrba = brání, vinobraní. Kt. 
VII. 1194. Vz bírka. 

běsovník = běsník. Kt. V. 

beti. ^Ii' mlači (mladší) zme jož 
z jim-ho beti (bytí). Spč. 65. 

bévání = byt, obydlí. Bys. 72., 
Naš. XLIII. 98., 1. c. 

bévat = bydleti. Bévám za dě- 
dino. B\s. 114. 

bezdomovec = kdo nemá domova. 
Ivrm, Wnk. 57. 

bezkyd = vrchol hory neporostlv. 
Fix. 

beznaboh = neznaboh. Kolk. I. 9. 

bezperacký, bezperačný = nezpů- 
sobný, d<)\ádivý. Kt. V. 

bibulka = mladá husa. Kald. 4. 

bicí \-áha = \-áha u hodin řídící 
odbíjení hodin, druhá je dócí (jdoucí) 
váha. Bys. Fig. 297. 

bičúvka = bičové (zpropitné ko- 
čímu). Kt. V. 

bída (suchá duše) = ryba. je jako 
slánka, pleskatá, na modu (způsob) 
šaráně. Vyhl. Mal. 12C. — B. = 
koutnice (skříň). Záhr. V. 13. 

blgan = surovec, nelida. Kolk. 
I. 9. 

bigiarka = žena žehlící karkulk\- 
na dřevěné lidské hlavě. Vyhl. Prus. 
71. 

biják = práč, rváč. Vyhl. Alb. 8., 
]I..r. .'-}(). 

bijatyka = bitka. Kt. V. 



bílek = věznice. Do bilka někoho 
zavříti. Vyhl. Děd. I. 91. 

bily. Zavalovat bily v očích = 
hledět tak zamilovaně, že zornice 
pod víčky zmizí. B3-s. Fig. 174. Sr. 
Bílé = bělmo. 

bínkat = hráti o knoflíky nebo 
o grejcary. Kolk. I. 10. 

birČistý. B. vlna = krátká a hustá. 
Kt. V. 

birda = křikloun; buřič. Kt. V. 

bírka. vz běrka. Kt. VII. 1194. 

biřmůvka = biřmování. Kt. v. 

bisaga = chlap. Kt. V. 

biza = hloupě se smějící děvče. 
Kolk. I. 10. 

bizán = zarputilec. Kolk. I. 10. 

blacga = měkká věc. Kt. V. 

blaptačka = tlach. Kt. V. 

blaptala = žvanil. Kt. V. 

blatnice = chalupa z bláta udě- 
laná. Kt. V. 

blavkat = hleděti, čuměti. Kt. 
Vil. 1197. 

blavonit = tlachati; b. se = silně 
se siii;iti. Folp. a. 27. b.. V}hl. Ced. 

blavúňat = blavkati, ' štěkati. 
Folp. a. 9. a. 

blázgatsa = choditi blátem. Folp. 
b. 4. b. 

blazina = peřina. Kt. VII. 1197. 

bláznivý = snadno se plašící. 
Blázni\é koně. Kaš. 90., 110. 

bledina = bledé děvče. Ta nadutá 
blcdina' Preiss. 4.3. 

bleďochy = druh brambor. Kaš. 
1 :!."). 

bleptačka, bleptanice = žvast. 
Kt. V. 

bleška ^ knoflík bez ouška. 
Piik. Nn\-. lOii. 

bléžet = ubližovati. Ale bléžet si 
také nedá. Kř. Rez. II. 199. Vz 
neblížiti. 

bifkat = nadávati. Kt. V. 

blchtat ^^ bublajíc se vařiti. Kaše 
brchce. Kolk. 1. 10. 

blim = blin. Přik. Nov. 109. 

blinkat = zvoniti. B. při pozdvi- 
hování, na mračna. Hrb. Děd. 50., 
129. 

bltzna uiodřina. Kt. V. 

blomat — toulati se. Kt. V. 



brombé(í)lat = houpati, klátiti 
hla\ni' iidhania. Kolk. I. 10. 

bloncat se také = házeti se. Bvs. 
Fig. 22(t. 

blonďák =světlovlas_ý člověk. Bvs. 
Fig. 130. 

bTptat = rozvářeti. Kolk. I. 10. 

blud = bloud. Kt. V. 

bluncat se = toulati se. Kt. V. 

bluňka = bobule na bramboře. Kt. 
VII. llítí). 

blunkat se = objevovati, potulo- 
vati se. Tu se blunkají cigáni. Hrb. 
Děd. 1^14. Vz v Bart. bluncat se. 

bluščít se = svítiti, lesknouti se. 
Ten sr blušcí. Krm. Obr. 75., 79. 

bluškvor = puškvorec. Fix. 

blVa, bivoň = hlupec; surovec. 
KoLk. 1. 10. 

bivačka = špatné jídlo. Kt. VII. 

II '.•'.). 

bivoňský = sprostý, neotesaný, 
surový. Kt. V. 

bobáky (papučky) = malé koláčky 
nadité mákem, upečené a pomazané 
medem. \'\hl. Slz. 12. 

bobčák = tlachal. Kt. V. 

bobčit. Něbobč darebninu = ne- 
mluv marně. Fix. 

bobek = malý, nadut v člověk; 
malé dítě. Kt. V. 

bobinec = bobek (trus kozí, ovčí). 
Kt. V. 

bobovnisko = bobiště. Kt. V. 

bobřlnec = ovčí trus. Fix. 

bobrovisko = místo bahnité. Kt. 

v. 

boč = neboť. Vz Kt. V. 

bOČina = vedlejší údolí. Vz Kt. V. 

boční = vedlejší. Má přes štere 
■sta bočních dlohu. Naš. XLV. 105. 
1. b. 

bOČnice = boční kapsa (u vesty). 
Hor. I-')., Krm. Dol. 44. Též = boční 
deska u vozu. Han. Gl. 

bodidlO = bodec. Kt. VII. 1199. 

bodli = jehličí. Kt. VII. 1199. 

bódnice = široká plachta, kterou 
oddělili šestinedělku od ostatní svět- 
nice. Piik. Nov. 109. 

bogdál = čáp. Bys. Fig. 259. 

bogdalec = naháček, ocún. Škodí 
dobvtku. Vvhl. Mal. 10(i. 



bohoň = božec (zaříkávač). Krm. 
Dol. 5ii. 

bohušky = bůžky. Tam měli 
takové bohušky. Vyhl. Děd. I. 74. 

boj — jméno psí. V\-hl. Mal. 128. 

bojazllvec = bázlívec. Kt. v. 

bojazný = bázlivý. Kt. V. 

bójka -^ bázlívec. Folp. a. 29. a., 
b. 4. a. 

bok. Cesta ide bok dědiny (mimo 
dědinu). Kaš. 82. 

bokan = ohníček na poli. Kolk. 
II. ••'.5, 

bolestný deň = velký pátek. 

Piik. (i;!. 

boleznice = rodička. Sušil. II. 49. 

boiíčka = bolák, bolesť. ^Modrá 
boheka. Vvhl. Prus. 74., Kt. VII. 
1199. 

bolont = mluvka. Fix. 

bombelačka = bombel. Kt. V. 

bombélat = pomalu jíti. houpati 
se. Filip. b. 4. a. Sr. bombél. 

borcuch = malý' bochníček. Kt. V. 

borgeň = burda, cukrová řepa. 
Bvs. Fi.íí. 297. 

bóřka (bouřka) = zbytek nádivk\' 
do jelit, na kterou se již nedostalo 
střev. Vyhl. Ced. 

bOSOrka také = žena, která dlouho 
do noci vysedává. Folp. b. 4. a. Sr. 
bosorák. 

bosý. Bosá kůže = bez obuvi. 
Hoch. 100. 

botina, botovina = kůže na boty. 
Kt. v. 

boucka, bucka, pucka = míč. Kt. 
V. 

bouda, bóda. búda = baldachýn 
nad postelí. Naš. XLII. 154. 1. a. 

bouračka = bourání. Kt. V. 

bouřit = tlouci na dvéře. Vstávej, 
kdosi k nám bouří. Kř. Roz. II. 27. 

božčejší = svátečnější. Oblékl se 
do ne j božce jších šatťi. Naš. XLIV. 
105. 1. c. Sr. nébožčejší. 

bože = bos "je, bo jsi je, nebo jsi. 
Bart. Dt. 23G.. Kt. VII. 1201. 

boží chlebíček = námel, paličko- 
více nacho\-á. Vz Kolk. I. 10. 

božirovat, bužirovat = utráceti. 
Kř. Roz. III. 20. 



božný = zbožný, nábožný. Vz Kt. 

^^ 

božovat = bědovati. Kř. Roz. III. 
13">. 

brabaška = mravenec. Bylo jich 
tam jako b-šek (mnoho). Mršt. Ves. 
II. 40-2. 

brablenisko = mraveniště. Kolk. 
I. 10.. Autr. 129. 

brablenčit = býti pilen jako mra- 
venec. Bys. Fig. 249. 

brakúvka = v\brakovaná ovce. 
Kolk. I. 10., 

brambor = mramor. Vvhl. Děd. 
I. (i2. 

bramborat se = téci; ubírati se. 
Kt. VII. 1202. 

brambořit koho = klamati. Kolk. 
I. 10. 

bramborový = mramorový. Bram- 
b<>ni\v stul. Bys. Fig. 190. 

bramorka = mramorová osélka. 
Slez. Kt. VII. 1202. 

břaňk, břiňk = zvuk kovu. Kosa 
má dobrý biaňk. Kaš. 90., Kt. V. 

brášek, zdrobn. brach. Kt. VII. 
12():í. 

brblat také = tlachati. Eh ne- 
brbléte. Mršt. Ves. VIII. -.M. 

brblavý. B. žena = breptavá, žva- 
nilka. Kt. V. 

brblena = brblavá žena. Kt. V. 

brboncení = brebentění, brblání. 
Bvs. Fig. 252. 

brcat = nohy při chvizi nadzdvi- 
}i()\ati. Kt. V." 

brcavý = kdo brcá. Kt. v. 

brčák = člověk reptavv. Kolk. 
1. II. 

brčit se = plašiti se; náhle se roz- 
hněvali. Kolk. I. 11. 

brčka — nohy. Natáhnout brčka 
= zemříti. Kolk. I. 11. 

brdečka = noh v. Polámat konui 
brdečka. Kolk. I. 11. 

brdol, brdolec = pole na stráni. 
Kolk. li. .1.-). 

bře' - bich. Ukázal rokó (rukou) 
na bie. Kř. Roz. 4. 

břečka = lízačka, rozvařené švest- 
ky. Kolk. I. 11. 

bředisko = rheumatisnms. Kaš. 
90. 



bředitse= dostávatibřed.psotník; 
zapomínati se zlostí. Kolk. I. 11. 

břenk = zvuk. Dež se řekne Ho- 
lomóc. má to jakése břenk. Spě. 70. 

břest = buk. Káceli jsme břest. 
Bys. 11 .i. 

brevanč = nepořádně, nerozumně. 
Nechod tak b. Kolk. I. 11. 

březák = březovv prut. ošvihel', 
hatina. Kolk. I., 11., Fix. 

březatý = košatý. Kt. V. 

březúfka = voda z břízv. Ki^lk. 
I. 11. 

březula = červená kráwi s bí- 
lými skvrnami. Fix. 

brhér = chasník naproti dítěti. 
Kolk. I. 11. 

břídák, nadávka. Vyhl. Prus. 5.5. 

břídit se = prudkvm smíchem si 
škoditi. Autr. 129. 

břilastý = břílovitý. Kt. V. 

břilkovitý. B. země. Vz břilka. 
Kt. V. 

břím =^ modřín. Kolk. I. 11. 

břimúfka = houba rostoucí pod 
břimcm, podobná klouzku. Vz 
Kolk. I. 11. 

bříňat = řinčeti. To si mosel člo- 
věk zandat uši. jak to bříňalo. Kald. 
29. 

břinět = strašiti. Tam dvcky bři- 
nělo. Kaš. 147. 

břink. Do kupu nebylo chuti a 
brinku. Hlav. Kr. 97. Vz. břaňk. 

břinkáč = druh knoflíku. Hrb. 
Dt. ;í:;. 

břínkačka = špatná muzika. :\Iršt. 
Ves. I. 4(J. 

břisk = vřesk. křik. Na ten břisk 
přiběhla divoženka. Vyhl.D. II. Hil. 
Sr, břiskat, vřískat. 

břístek = břest. Bvs. 102. 

břít = holiti (bradu). Kt. V. 

brkat o štěrk = kk)pvtati. Mršt. 
Ves. I. 44. 

břknút = utéci. Břk dómu! Kaš. 
147. B. klopýtnouti. Autr. 129. 

brlinový strop = z brlin. Kt. V. 
Vz hrlm.i. 

brlomtit = nejasně mlu\iti. Cosi b. 
B\>. liK. li:5. Sr. Bart. brlomtat. 

brložit = ležeti (opovržlivě). Vz 
Kt. V. 



brmba, bumba = \ada v dětské 

inluw. Kolk. I. 11. 

brmbat = bumbati, píti v dětské 
nilmě. Kolk. I. 11. 

brnčák, bunčák = čmelák; kámen, 
který prudce hozen jsa s kopce dolíi 
brnčí. Kolk. I. 11. 

brnčál = hovnivál. Kt. V. 

brnkáč = rolnička. Korba v štěr- 
iháni laděných brnkáčú jen letěla. 
Mršt. Ves. "lII. 47. 

brnkat = drnčeti, se třásti. Okna 
a dveře brnkajóodhloko. Vvhl. Děd. 
II. 22. 

brnoživý = šukavý. Vz Kt. V. 

břo' = břicho. Déte si na břo' pe- 
reno (peřinu). Kř. Roz. 65., 8-5. a j. 

brodidlo v obci = louže, jezírko, 
r\bníček. Hrb. Obr. 14. 

brodisko = místo, kde se koně 
br.idi. hiža. Kolk. I. 11. 

břochal = břicháč. Naš. XLIV. 
(>. 1. b. 

brouhat se = broditi se. Děti za 
tm\' bri)uhaK' se do školv. Mršt. 
V.š. 11. 4."^;?. "U Bart. brouchat. 

bronč = brvnda, patokv. Kolk. 
I. 11. 

brončovat = brvndati. Kolk. I. 
1]. 

brožit = znamenati, bedeuten. 
\'z Kt. V. 

brsatse = brchati se. Kt. V. 

bručál = hovnivál. Kt. V. 

břudný = špinavý, vz břud. 
Kt. V. 

břuchňák = břicháč. Kt. V. 

brumta = bručoun. Kt. V. 

brumtat = bručeti, mumlati. Kt. 
V. 

brunclák = hrnec dobrý na sádlo. 
V\hl. ťed. 

brusák = brousek. Kaš. 90. 

břuša =^ břicho. Kt. V. 

brúzgat sa = brouzdati se. Folp. 
b. 4. a., a. 13. a. 

brydovat = ustavičně mhuiti. 
Kt. V. 

brydnúc = broditi se. Ostrav. Kt. 
Vil. 12()(i. 

brýle = brykule. okolky; naděje, 
laskomin\-. Dělal mu brýíe. Kolk. 
I. 11. 



brynzar ^ kdo dělá brynzu. Us. 
brzgnút = brzditi. Vz Kt. V. 
brznik = brzák, chroust. Kt. 
\'ll. 120.;. 

bubáček, bubák = veš v dětské 
řeči. Kolk. I. 11. 

bubny = kalhoty nafouknuté, 
plundry. Kldn. 110. 

bubotat = často bubati. Folp. a. 
27. h. 

bucat, bucinkat, bucuškat =^ leh- 
nouti, spinkati, hajati líolk. I. 11., 
Kt. V. — bucnút = udeřiti. Kt. V. 

bUČalka =-- kráva pořád bučící. 



Hla\ 



i:, 



1:íí;. 



bučavý = mnoho bučící. Bukavá 
kráva. Hlav. Kr. 140. 

budulínek = jméno psí. V\hl. 

Mal. I2S. 

bufik, bufina = jméno psí. Vvhl. 
Mal. 128. 

bugál = džbán, z něhož se pilo 
při obecních pilkách, desátkový 
džbán. V3'hl. Ced. 

Bůh. Dáti komu pána Boha == 
dáti mu křesťanské pozdravení. 
Vvhl. Prus. 48. 

buchtař = kdo rád jí buchty; 
vojín .'i. nebo 54. pluku ležícího 
v Olomouci nebo v Kroměříži. Vvhl. 
Mal. 1;í8. 

buchtička = černobílá, kožešinová 
lemovka okolo kožichu. Ivt. VII., 
1207.. Hrb. Obr. 79. 

bujačinec = chlév pro býka. Kt. 
\11. 12U7. 

bujai! = buiný člověk. Mršt. Ves. 
1. .■;."):í 

bujit =^ tučným činiti. Kt. V. 

bukovinka = jméno krav. Vvhl. 
Mal. 127. 

bukša = otvor pro osu do kola, 
něm. Biichse. Folp. b. 4. a. Železná 
roura ve hlavě kola, do níž vstrčena 
jest náprava. Kt. V. 

bulat = káceti stromv. Bulat co 
s kým. Kldu. 4. 

bulatý = tlustý. Kt. V. 

buiíje, bulja = pítka, nevázaná 
veselosť (noční) ; hromada, shromáž- 
dění, veselá společnost. Bvs. Fig. 
132 a j., Spč. 99. Sr. v Bart. bula. 

bumbela = hlupák. Kt. V. 



bumbík = knoflík. Bumbíkybrus- 
lek zapnouti. Vyhl. Prus. 68. — 
B. = nějaké cukroví? Dal dva krej- 
carv na bumbíkv. V3hl. Jař. 18., 
Ces'. 1. IX. 147.' 

bumbilák = kulaté ovoce z kob- 
zoli. Vz Kt. V. 

bumbílat = kolíbati, houpati. 
Vz Kt. V. 

bumbotat = brblati. Kt. v. 

bunclák. B-kj- = kamenné ná- 
dob\-. Kklu. llY). 

bunčák, vz bmčák. 

bunček = kdo často pláče, vřeští. 
Kt. V. 

bunčet = bručeti, ňuhňati. Kt. V. 

bundačka = loudavá práce. Vz 
Kt. \'. 

bundáš = sprosťák. Kt. V. 

bundat se = toulati se. Kt. V. 

buně = červené hanácké kalhot}-. 
Kolk. I. 11. 

buněk = žalář. Laš. Kt. VII. 
1207. 

bungOŠa = jméno krav. V\hl. 
Mal. 127. 

buntek = 
V\hl. Prus. 

buntovat. 

buráci. \'al. 

buntýř 



boční rozparek u galat. 
()8. 

Cosi mi v břiše 
Kt. VII. 1207. 
rebellant. Vyhl. 
bunžírovat = bužírovati. 
11. ;!:.. 

burák = malv a hrubv 
r\b\-. Vyhl. Mak 124. 

buran = silné, nepokojné dítě. 
Kt. V. 

burčák = zimní sukně. Kt. V. 
burda cukrová řepa. Bys. 159. 
burdina, burgin = řepa. Vaří se 



b-je = 

Kr. 32. 

Knlk. 

sak na 



proti kašli. Semeno jest proti os3-pám 
dětskému. Vyhl. Mal. lOG. 

burdiSkO = pole, kde roste burda, 
cukrovka. Kt. V. 

burdový = cukrovky, burdy se 
'. ýkajicí. Kt. y. 

buřík = silný, zavalitv hoch. Kt. 
VIL 1207. Sr. u Bart. burek. 

buřivoj = silný, zavalitý- výrostek. 
Kolk. II. 35. 

burtrík = komůrka na harampátí, 
curdik, surdík. Kolk. I. 12. 

buznice = obec. věznice. Kldu. 78. 

bužirovat = hýřiti, lumpačiti. 
Bys. 11.-). 

býčacko = býček. Hořen. 248. 

býčura = veliký, silný býk. Kt. V. 

býk, bík = druh"^ kulovatvch 
švestek. Kolk. I. 12. 

býkárna = békovňa. Folp. a. 15. 
a.. 2S. a. 

bykovat sa = hra tyčemi na tlustší 
straně železem obtěžkanvmi, leh- 
kým pohybem se odrážejí od země. 
Folp. b. 4. a. 

býti. Ja s vámi nesu (já s vámi 
nehraji). Naš. XLIII. 128. 1. b. 

bytování = b\t, obydlí. Kt. V. 

bytovisko = bydhšťě. Kt. v. 

býváni, vz bévání. Hořen Nov. (Uj. 

bzdina = skoro nic. Dostal tam 
bzdinu. Autr. 129. 

bzdinec = nic. Kolk. I. 12. Do- 
staneš h. 

bzďOCh = člověk snudutý, prdoch. 
V\hl. Ced. — B. = zajíc (Uhřice). 
Knlk. I. 12. 

bzenčanka = žena ze Bzence: ho- 
kvuárka. z.linářka. Kt. VII. 1208. 



c. 



caba plichta při hře o knoflikv. cacorka také — vemeno. Kt. \11. 

Kolk. I. 12. " 1209. 

Cábala = kdo cábá, kolébavě caflikovat koho, se s kým = vaditi 

chodí. Kt. VII. 1209. se. Folp. 1). 4. a. 

cabit se ^ upejpati se. Vz Kt. V. cagoň = větší děcko, které b\- se 

cabka dřevěná brzda pod kolo. rádo ještě pěstovalo; nezvedené děc- 

Kolk, 11. 35. ko. Kt. V. 



cagor = výrostek silný, zdravý. 
Ivolk. I. 12. 

cahón (čahoun) = ulička mezi 
■dvěma staveními. Vyhl- Ced. 

cahousy = končina polností. Kt. 
V. 

cajkat =- jíti (o dětech). Kt. V. 

cakrovitý. To je cakrovitv na tem 
světě. Naš. XLIV. 13. 1. c. 

caláň = dospělv hoch. Val. Kt. 
VII. 1209. Vz u Bart. caloň. 

cambrlat = klinkati, zvoniti. Ho- 
řen. Nov. 42. 

camfór, camfórek = utrženv kus 
látky. Autr. 12'.i. 

candra =- utrhaná ženská. Kolk. 

I. 12. 

Cangat = loudavě choditi. Kolk. 

II. :!.-.. 

cangie = zoubk\' u obojku. Fulp. 
b. 4. a. 

canit = tlachati, žvaniti. Kt. V. 

cap = stiáp, ženská nepořádně 
ustrojená. Kolk. I. 12. 

cáp = ovce s dlouhou vlnou; 
lenoch. Kolk. I. 12. 

cápat se na koho = utrhovati se, 
sápati se. Kt. V. 

capavý = kdo chodí pěšky. Te 
capavé pěšáko (infanteristo) ! Hlav. 
Kr. 127. 

čapka husí = samorostlík (rost- 
lina) ; čapka kočeči = dvoudomá 
protěž. Vyhl. Mal. 107.. 108. C. 
kočičí = noha. Naš. XLIII. 2. b. 

caplovat. Pes se caploval (škubal) 
a v\-trlil čepek. Vyhl. D. 138. 

capnút = udeřiti; zahoditi. Vz 
Kt. V. 

Cápovica = ovce s dlouhou vlnou, 
cáp. 

capúr, capúrek, capórek = malý 
cap; malv, slabý člověk. Folp. a. 
28. a., b." 4. b. ' 

Caputky = nožičky (v dětské řeči). 
Kolk. I. 12. 

Cára = ženská nepořádná. Co dělá 
cárá? Šije a pára. Kolk. I. 12. 

casin = nespořádanec. x\utr. 12íl. 

cátka = nádoba na mléko. Kt. V. 

cebik - pláč. Kt. V. 

ceboike, cibulky = druh hrušek 
podoby cibulové. Vyhl- Ced. 



cebonit se = brečeti, šklebiti se. 
Kt. y. 

cebulastý = cibulovitý. Kt. V. 

Cecan = výtok od vodovodu. 
Bys. Fig. 178. C. = sifon (u so- 
dovky). Spč. 02. 

cecór. Krev hnala se cecórem 
(proudem) z nosu. Bys. 113. Je 
mně teplo, že cecórem pot ze mně 
teče. Vyhl. Ced. 

cedílko = cíp košile dítěti vzadu 
z gati v\'čuhující. Kolk. I. 12., Naš. 
XLIII.' 143. 1. d. 

cedzok = cezák. Laš. Kt. VII. 
12()'.i. 

cegánsky tvarňžke = slez obecný. 
V\hl. -Alal. 106. 

Céchůvka = sekyrka, kterou se 
stromy cechují. Vyhl. Mal. !)7. 

cekr — ? Skoláci kladou knížky 
do kabel\-, do pošv^■, do cekru. 
Slez. Ce;-,.' 1. IX. 148.' 

celučký, celunký = celý, celičký. 
Kt. V. 

cembala = člověk loudavé chůze. 
Ze jož deš, te cembalo. Vvhl. D. lo5., 
Ced. 

cepař = kdo bojuje cepy, Slám. 
Lys. 230; kdo cepy dělá; kdo píše 
cepovým slohem. Vz Kt. V. 

Cépek = cípek. Vyhl. Slez. 52. 

čepíc = násada cepu. Folp. a. 
29. b., b. 4. b. Sr. cep. 

cepovat koho = por.ilouvati. Kolk. 
I. 12. 

cepovica = hůl cepu. Kř. Roz. 
111. 221. 

cernovat = čistiti. Folp. b. 4. b. 

cerovat = míti úbytě. Kolk. I. 12. 
Něm. zehren. 

cet. Bvl cet = potichu. Kolk. II. 
35. 

cezák = cizák. Bys. 101. 

cezan = stav na potocích, po kte- 
rém voda do podstavených nádob 
stéká. Vz Kt. V. 

Cibulňačky, druh hrušek. Vz Kt. V. 

Cibunka = lichotné jméno husí. 
Vz Kt. V. 

Cicatý = ceckatý, velkých cecú. 
C. kráva. Kt. V. " 

Cicek = bradavice na prsu, ve- 



10 



meni. — Kozí cickv = druh hrušek. 
Kaš. 90. 

Cickat = ssáti: usilovně žádati, 
louditi. Všecko bv na tobě vvcickal. 
Kaš. 90. 

CiCOnit Sa = plakati (o dětech). 
Kaš. '.»(). 

CiCÚrek = tenký proud vody, 
kterv se na konci v kapkv rozděluje. 
Val."Kt. VII. 1209. 

Cicvárové semeno = cizrna. Fix. 

cifka, cívka = dalekohled. Vvhl. 
Alb. 7.. Mal. 122., Vyhl. Děd. I." 17. 
— C. =- žengle. Kt.VlI. 1212. 

Cigamiga = cikán. Kolk. I. 12. 

cigánstvo = lež. To je cigánstvo. 
Slám. L\s. 2.")!). 

cigány = modravé brambor\'; 
druli jablek. Vz Kt. V. 

cigáry = orobinec (rostlina). V\hl. 

Mal. lo;;. 

Cigóra. Hra na cigóru. Vz V\-hl. 
1). 111. 

cimbuřáky = peníze. Fl.\. 

ciment. Pivo netočili do cimentu, 
nýbrž jen do plecháčů. Hoch. íiO. Dle 
Bart. = plecháč, ale zde jest to ná- 
doba jiná. Dle Piik. = plecháč, 
mazák. 

Cingat = toulati se. Kolk. I. 1:5. 

cingiTa = vysoký výrostek, ne- 
mdtiira; tulák. Kolk. I. l.'i. 

cigietat, cinglet komu = zvoniti 

umíráékcni. Kt. V. 

CÍpák = neobrovnaný kožich, po- 
něvadž cípy (noh\' od kozí) nebyly 
odřezánw V\hl. Prus. (59. 

cirifáť = okolky. Kolk. I. 1:5. 

Ciryna = jméno krav. Vvhl. Mal. 
127. 

Citerák ^ nějaká b\]ina, jíž se 
léčí kráv\'. nemohou-li žádné potravy 
požívati! Vz Vyhl. Mal. 129. 

cívka vz (ífka. 

cklo sklo. la. \\ 

cinorka, crnerka, cmor = cmer, 
kal /, ri)Z])ušlénéli.'i máslo. Kolk. I. 
13. Pekáčkv s oškvark\' n. cmorcm. 
Hrb. Obr. 290. 

cmrdola = člověk nevýřečný, 
k iii(cmii. R\s. Fig. 2(')'i., 297. 

CÓfnót, CÚfnÚt Nésó-le tam, hř 
na ně, só-le tam, cófnem (o Haná- 



cích povolných a měkkvch). Hlav. 
Kr. 171. ' 

COhnit = tahati, bíti. Folp. b. 4. b. 

COChat = zdlouhajíti. Folp.b. I.b. 

CÓClina = ušpiněná, ucouraná 
ženská. VVhl. Ceď. Vz Cuchna. 

COkrena = cukrvna, rábka. Vvhl. 
R. (59. 

cokrenový. C. polévka = z cu- 
kr\ně či z rábky. Vyhl. R. 68. 

Coránek. Kotvlek s coránkem 
(s truliirkou). Vyhl. Děd. I. 38. 

Cpelit = šťouchati. Kaš. 90. Vz. 
v Bart. špelit. 

crbkat = kapat i. Kt. V. 

crbonit = kapati. Kt. V. 

crgonitco = pielévati. Kolk. 1. 1:5. 

Crháček = Cyrill. V\hl. D. 49. 

crkalka = kráva, která jen crká, 
málo dojí. Kt. V. 

ctižádba = ctižádosť. Kt. V. 

cuďák = déšť. Kt. V. 

CÚhat koho = bíti. Kolk. I. i:5., 
Kt. \'. Nvcúb.al mu řemenem. Vyhl. 
Ced. 

CUCllánek = pohozené drobty 
jídla. Vz Kt. V. 

cuchna = ženská nchospodáiská. 
Kcilk. I. 1:5., Folp. a. 28. a. V Bart. 
cuchaňa. Sr. cucha. 

CUChtat = muchlati. Kaš. 90. 

cukrárna = cukrovar. Cvikla se 
pnxhiw do cukrárny. Vyhl. Prus. ")8. 

cukrovar = cukrái-. Kolk. I. 1:5. 

cukrovářka = cukrářka. Kolk. 1. 
i;5. 

cukrovky, druh sladkých hrušek. 

V\lll. Crd. 

CUlíČek --- hubička u hrnce. Folp. 
b. 4. b. Vz cupléček. 

CUmel = opilec. Kcrámátakovvho 
comla. Naš. XLlll. 1:55. ]. c. ' 

CUmpola, nadávka. Vyhl. Prus. .")5. 

CUndat se = sem tam choditi 
zvi. za deště. Kt. V. 

Cundr = dohazovač. B\s. KiO. 

cundra - Bart. cunda. 

cundrat sa == choditi po rose,. 
\' d(>ti. Za( imdraný. Kaš. 90. 

cundrovat = dohazovati. Bvs. 
102. 

cupan --- cop. lelík. Kt. V. 

cůpek tanec. Kt. v. 



cupléček, cupliček = n nádob w- 
ční\-ající cásť, jíž kapalina se vylévá. 
Vvhl. Ced. Sr. culíček, hubička. 

CUplík = culík, hubička u nádobv. 
Ivilk. I. 1:5. 

CÚrat sa = přecházeti z místa na 
niisli.i; ciindrat sa. Kaš. !)0. Sr. cou- 
rati. 

curdík, surdík, vz burtlík. 

curúček = crkot. Voda teče 
c-Ckein. Kt. V. 

cvachat = namáhavé pospíchati. 
Ki)lk. I. i;i. 

čvachtá = náhlé ukončení jednání. 
Knlk. I. 1:}. 

cvek = kousek hladkého dřeva, 



jímž vážou ze špagátu rybářské sítě. 
Vyhl. Mal. 124. — c.' v Brně == 
buřt (cervelát). Vyhl. Ced. 

Cverhok = nástroj podobný dlátu, 
opatřenv dlouhvm topňrkcm, Ifi až 
18 palců dlouhý a tři čt\-rti palce 
široký, [im se kope jako motvkou a 
d]ab(ni \roky. Vyhl. Mal. 102. 

CVikla = cukrovka. Vyhl. Prus. 
■")7. Na Kyjovsku = řepa pro do- 
bytek, listnatá, s velkými červený- 
mi kořeny. Vyhl. Ced. 

CviklOVý = ze cviklv. C. salát. 
Kt. V. 

CVOkaně =-^^ druli hmšek. Kt. V. 

Cyroš = Cyril. Kt. V. 



Č. 



čabatáčka = děvčátko. Kolk. I. 

I-'!. \/. násl. 

Čabalák = strašák z hadru uro- 
bený na zajíce; malý chlapec; hlu- 
pák; trpaslík. Kolk. I. 13. Vz gryc. 

čaban = ovčák. Kt. V. 

čabařit se ^ broditi se. Kt. VII. 

I2U. 

Čabrat sa = rousati se ve vodě. 
Ivaš. '••<>. U Bart. = pomalu jíti. 

čačavka = kočka. Kt. V. 

Čadný = čadivý. Kt. V. 

Čága jménokoní. Vyhl. Mal. 127. 

Čagan = člověk vvsokv, čahoun. 
Kdlk. 1. 1:?. " ' 

čagarovat = utíkati. A gde tý 
hus\- čagarujů? Kaš. 138. C. = na 
ulici vykládati. Kt. V. 

Čagle = dlouhé nohy. Kaš. 90. 

čáhnút po čem = uhoditi. Kt. 
VII. 1215. 

Čachat = jechat. jíti. Val. Kt. 
\1I. 1215. 

Čaja = čaj; cikánka; nadávka. 
V/. Kolk. I. U. 

Čaláinat = počínat choditi. Kolk. 
I. II. 

Čamajda = čuhajda, nepočestná 
osoba. Olc.m. Kt. V. 

Čamamura, nadávka: Ty čama- 
muro! Spč. !)2. Vz čamura, čára- 
ní ur a. 



Čamara = šňůra. Kabát čama- 
raim obšitv. Hrb. Obr. 82. 

Čambrlat = ve vodě se máchati. 
Kt. V. 

ČamčOVina = nezdravé jídlo. Kt. 
V. 

Čámnút = plnou hrstí sáhnouti. 
Kt. V. 

Čam pálena = děvče, které se 
čampá. Ivt. V. 

Čampnút = stoupnouti. Vz Kt. V. 

Čatnpulka. Hra na č-ku = na se- 
dačku. Fix. 

Čamura = nadávka. Ale ta ča- 
mura farská (o hospodyni). Naš. 
XLIII. 110. 1. c. Sr. čamamura. 

Čančarat = mokvati. Vz Kt. V. 

Čangál = v\táhlv člověk. Kolk. 
II. :\r>. 

Čangály ^- dlouhé, neohrabané 
noh\-. Kt. V. 

Čapáč = čapatý člověk. Kt. V. 

Čapačka = ťápačka. roziídlé bláto 
na cestách po dešti. Kt. VII. 8[)9., 
Kt. V. 

Čapák = silný zavalitý člověk. 
Kolk. I. 14. 

Čapat = srážeti (jablka). Kt. V. 

Čápi capa = šípatka (rostlina). 
Naš. XLIII. 43. 2. d. 

Čapjačky = v dřepu. Kolk. I. 14. 

Čapka — pták podobný volavce, 



12 



je šedý a má dlouhý chřtán. Vvhl. 
Mal. 118. 

Čapky jíti = čapkavě. Kt. V. 

Čapla ^ volavka. Kt. V. 

Čaplavě choditi = sehnutě. Ivt. V. 

Čaplavý. C. chod. Vz čapkavě. 
Kt. V. 

Čaplenka = slepice, která si čapne 
a dá se chvtiti. Vyhl. Ced. 

Čapnouti. Tak to čaplo = sedlo, 
dopadlo. Vyhl. Děd. I. 95. 

Čaproky = třapce, kvastle hed- 
vábné nebo z iiné látkv. Vyhl. Slz. 
192. V Bart. čaprák. 

Čapuša = malá, tlustá ženská. 
V\-hl. Ced. Sr. v Bart. čaptuška. 

Čarabór = veliký klobouk hlavně 
ženský. Kolk. I. i 4. 

Čaratnura = nadávka. Hlav. Kr. 
139. Sr. čamamura. 

Čára atky = zadek saní. Kolk. I. 
14. 

čarovnice = čarodějnice. Slám. 
PÍ. TU. 

Čásnút koho = uhoditi. Kolk. I. 
14.. Fix. 

Čé = čaj. Ešče jeden čé. Bys. 105., 
Bys. Fig. 176. 

ČeČOVJanka = sláma z čočky. Kt. 
V. 

čečovnice čočka. Kt. V. 

ČeČOvniskO = pole, kde roste 
čočka. Kt. V. 

Čečuvkový. C. polévka. Vvhl. Děd. 
I. ;'..-.. 

Čéhaná — čumenda, čuměná, ci- 
věn;!. Jiti nu čéhanó. Hoch. 4l. 

Čecher = ostrý hřeben hory po- 
rostlý lesem. Val". Kt. VII. 1217. 

Čechy = jméno bramboru podlou- 
hlých, žlutých s četnými ok\'. Kolk 
I.lt. 

Čelo trok = čásť ta, která jest mez 
dvěma uchy do šířk\' jich. V\'hl 
Mal. 102. 

Čemera = neplecha; ničemná věc 
snu-. \šilijaká. Cemera v struze 
Bys. Fig. 258. Jak dež člověk ve 
táhne v sako čemero o nás v řiče 
Spč. 100. Než tá čemera ,,rcgula de 
tri" podchetne. Bys. 40. Bylo tam 
studentvi jako čemery (mnoho). 
Vyhl. Alb. 45. 



čempelák = kudla. Kt. V. 

cena = strach. A měla sem ceno, 
abe to naši nepoznale. Spč. 30. 

Čep v hrdle = čípek. Záhr. III. 18. 

Čepáček = hhněná hračka. Hrb. 
Dt. 99. Vz. čepák. 

Čepce = orlíček (rosthna). Vj-hl. 
Mal. lOfi. 

Čepík = čípek v krku. Kt. V. 

Čepit také = biti. Kt. V. 

Čepkový. C. mléko = z krajáče 
dírkou nade dnem učiněnou vypu- 
štěné tak, že v krajáči jen smetana 
zůstane. Kt. V. 

Čepunka = hlava; střep. Vz Kt. 
V. 

čeřeňovice = dvě ohnuté hulkj- 
čeřenu křížem přes sebe položené. 
Vyhl. Mal. 125. 

Čerepaňa = veliká, neforemná 
hlava. Kt. V. 

Černoch = jméno kraví. Vyhl. 
Mal. 127. 

černučičký. Cemučičké peří = 
jtMimé. k\'pré a sytě černé. Folp. 

a. 27. a. ' 

Černula = kráva černé bar\-y. 
Kaš. 53. 

Černý = černé maliny = ostru- 
žinw Fl.\. 

Čertí ocet = potměchuť (rostlina); 
čerti pivo a čertovo peří = kaprad 
samec. Vvhl. Mal. lOG. 

Čertucha^= čertice. Kt. VII. 1218. 

Čertův. Čertovo peří. Kolk. I. 14. 
Vz rcvti. ('. hruška = šípek. Fix. 

červanec = čert. Kolk. I. 14. 

Červavý. Cervavé dřevo. Datel 
hledá \ červavém dřevě červ\'. V\-hl. 
I\lal. 119. 

červeničky druh limšek. Ki>lk. 
11. .(.■.. 

červenka modrák habrový, bo- 
Ictus ( ,il(ii)us, houba. V\hl. Mal. 114.. 

červenkavý = do červena. Kaš? 
51.. 52. 

Česák ^ hřbílko. Folp. b. 5. a. 

češárna kde se češe. Kt. V. 

česnačka, česnečka = česneková 

pnlr\ka. Kt. V. 

Česnút, rozčesnút = zlomiti, roz- 
štij)Ui)Uli (pouze o větvích). Folp. 

b. 5. a. 



13 



Číbit = plakati. Kolk. II. 35. 
čičarodziny = borůvkj'. Kt. V. 
čičena, čičenka = kočka (v dětské 

řeči). Kt. y. 

Čičkat, Ščičkat = za vlasy kudliti. 
Kt. V. 

ČiČO = kťiň s bosými nohami. Kt. 
V. 

ČiČÚr = malý vodopád v potoku. 
Kolk. I. 14. 

Čipka = tkanice. Vyhl. Prus. 69. 
Č., Čipulka = lichotné jméno slepic. 
Kt. V. 

Čiřinčet. Koroptev čiřinčí. Mršt. 
Ves. V. 112. 

Čiřinčivý. Koroptve č-vým skří- 
pěním zapadlv do turčí za loukou. 
Mršt. Ves. I. "78. 

čiřinkat = šviřinkati. Kt. V. 

čísnut koho = udeřiti, tlačiti. 
Vz Kt. V. 

Čistá = obvčejná kořalka. Půlčík 
čistý. Autr. Í29. 

Čistec = vodka na oči, nic. Kolk. 

I. l.^í. 

Člupek = cesta do kopce. Kolk. 

II. 35. — V jizbě vystupovalo se na 
pec člupkem. Vyhl. IMal. 23. 

Čmaňďa = levá ruka, krchňa, 
gallxuia. Kolk. I. 15. 

Čmaňďák = kdo užívá čmaňdy, 
lev.ik. krchňák. Kolk. I. 15., 30. 

čmaryganec. Folp. a. 2G. a. Sr. 
u Bart. čmarygat. 

Čmert = čert. Folp. a. 16. b. 

Čmokat = dýmati, kouřiti. Cmo- 
kal z krátké dýmkv. Mršt. Ves. I. 
140. 

Čmrňa = kořalka. Bys. Fig. 298. 

Čmurkat po někom očima = mžou- 
rati. Heren. 126. 

Čňocllák = nos. Kolk. I. 14. 

ČOČet == čučeti, čuměti. Bys. Fig. 
IIS. Vz čučet. 

ČOgaveC = lezec. Val. Kt. VII. 
1222. Sr. u Bart. čahoun. 

Čopka = nějaké zvíře. Na Hané. 
Kt. VII. 1222. 

Čoprný = čiperný. Bel to čoprné 
párek. Bys. Fig. 256. Kt. VII. 1223. 
čubrný. 

ČOŠňit, ŠUŠnit = tropiti, dělati. Zas 
tam cose čošníte. Kř. Roz. 93. 



Čpěla = včela. Kt. V. 

Čtnút = čísti. Kald. 28. 

Čtnutý = čtený. Folp. a. 37. b. 

Čtverák = tatar ze čtyř vrbových 
prutťi. Vyhl. R. 46. 

Čtverka = čtyrák (peníz). Preis. 
:]()., Hrb. Dt. 155. 

Čtvernice. Mlátiti ve čtvernici (ve 
čtyřech). Vyhl. D. 72. 

čtvrteň, čtvrtňa = asi 214 měřice, 
dvě čtvrtně = hektar. Vvhl. Prus. 
59., Bys. Fig. 12. 

Čtvrtka = ovce, která dá na jednO' 
dojení V4 žejdlíku mléka. Krm. 
Dol. 12. 

Čtvrtlán <> CO měřicích výsevku. 
Hrb. Obr. 14. 

Čtvrtňa, vz čtvrteň. 

Čtvrtňák = míra nápoje. C. ležáku. 
Kř. Han. 29. 

Čtvrtník = menší sedlák v obci, 
\lastník čtvrlánu. Hořen. Nov. 51., 
Vyhl. Děd. I. 97. 

Čtyřka = čtyrkrejcar. Fix. 

Čuba. Čuba na kozelku. Vz baba. 

čubana = paščeka. Kt. V. 

čubek = ptačí chochol. Kt. V. 

Čubnút = švihnouti, šibnouti. 
Obrátile, čuble do koní a odjíždžele 
pryč. Hoch. 90. 

ČUČa = pes (v dětské řeči) ; čučák, 
kdo pořád na jednom místě sedí. 
Kt. V. 

Čučák = místo, kde se čučí. Kolk. 
I. 15. Vz ČUČa. 

Čučet, ČOČet = dřepěti, seděti. 
I\Iusels čcčet doma. Co tam tak čočí, 
přesil vlk. Naš. XLII. 27. 2. b., 
146. 1. b. 

ČUČidlO = zamlklá, nedůvěřivá 
ženská. Kt. V. 

ČUČka = temná skvrna na tváři, 
podobná čočce. Kolk. I. 15. 

Čudat se = vaditi se. Kt. V. 

Čullácky. Několik obcí na Hané 
mlu\í čuháckv. Hoch. 5. Vz čuhák. 

Čullák = Slovák. Kolk. II. 35. 

Čuliat. Ten (prstýnek) čuhá (krás- 
ně hledí, je krásný)". Mršt. Ves. VIII. 
9. __ 

Čuhena = Slovenka. Kolk. II. 35. 

Čuchán = nos. Kt. V. 



14 



ČUChtra = loudavá ženská, práce. 

Knlk. I. 15. 

ČUÍk = bvstré děvče. Kt. VII. 
1224. 

Čujnosf = pozorlivosť. čitelnost. 
Kt. V. 

Čulek = penis, mnžskv plodící úd. 
Kt. V. 

Čun = člun. Kaš. 107. 

Čuňa = veliká huba, veliký nos; 
řiť; čumič. Vz Kt. V. 

Čunda = ženský stydký úd; na- 
dávka ženským; káva br\'nda. Vz 
Kt. V. 

Čundr = klouzačka. Kt. V. 

čundra = led; čunar. Kt. V. 

Čundrat = klouzati se na ledě; 
broditi se \- rose, v blátě, ve vodě. 
Kt. V. 

Čuňka = lichotné jniéno prasete; 
murče. Kt. V. 



Čupryna = jméno psí. Vyhl. Mal. 
128. C. = dlouhé vlasv v tvle, frkv, 
gracka. V\hl. Děd. ÍI. 158. 



čurčet 



crčeti. Voda čurčí. Kaš. 



90. 



Čurda = nadávka ženské. Fix. 

Čúřit se = ščůřit se, šklebiti se. 
Folp. b. 5. a., Kt. V. 

Čurný = čilý, bystrý, ostrý. Kt. V. 

Čurúček = proud voďv, krve. 
Kolk. II. :}5. 

Čuryna = ženský stydký úd; 
poscané děvče. Kt. V. 

Čutera = čutora. Kolk. I. 15. 

Čvachat = koupati se hlučně. 
Cvachá; č\-achoce mi v botách, říká, 
kdo má v nich vodu, která tam 
mlaská. Kolk. I. 15. 

čvaňhara = žvanil. Kolk. I. 15. 

Čvaňhat = mnoho žvaniti. Kolk. 
1. 15. 



D. 



dacan = sprosíák, surovec. Naš. 
XLIIl. 101. 1. d. — D. = velký, 
hlíjupý člověk. Folp. b. 5. a. 

ďách. íe teho na dáche (mnoho). 
B\s. Fig. I;5S. 

ďáchantský = zpropadený, čer- 
tovskv. D. proslov. Bys. Fig. 242. 
Vz Bart. clách, dachant, Kt. V. 

ďachman = čert. Ďachman mně 
to napískal. Kř. Př. 36. Sr. v Bart. 
dachant. 

dajdonoh (daj do noh) = bázlivec. 
Val. Kl. VIL 1224. 

dáleba = dálava, z dálebv střílet. 
Spč. I!i. Vz násl. 

dáliba = dáleba, vzdálenost. Kolk. 
II. :;íí. 

daňhel -- hlava cikánské rodiny, 
vajda. Kř. Han. 87. — D. = starý 
chlap neslušný. Kolk. I. 15. 

danihelka = daněk. Folp. a. 44. b., 
b. 5. a. 

darebnica = maličkost. Kolk. I. 

15. 

darebník. Kt. V. 

daremek. Podarcmky, podaremku 
= nadarmo. Kaš. !)1. 



darka = darování. Kt. VI. 

darmodajka = lehká ženská. Fix. 

darmovis = kožený střapec na 
parádu při kalhotách. Bys. Fig. ()2. 

darmový. Darmová právní pomoc 
= za darmo opatřená. Bys. 77. 

darmožhráč = pán. Kolk. I. 15. 

dáseň také = přehrádka v mako- 
vici. Kt. VII. 1225. 

tfáskovat komu = dasu nadávati. 
Kt. \I. 

daty = danv. Kaš. G6. 

dědák - praděd. Val. Kt. VII. 
122(i. 

dědina. .\a d-ně - na návsi. Hrb. 
Obr. .•5]íi. 

dědiňák, dědinčák = vesničan. 
Kt. \I, 

dědinský úřad (dědinv). Vvhl. Kr. 
IC. 

děfčacko, děvčacko ^ nehezké 
děvc-. vr\kr dc\iV. Kaš. .52. 

déchadlo, inhalatorium. NaŠ. 
XLIIl. KHi, I. :i, 

dejpozornaníc člověk budiž k ni- 
čemu Kt. ví. 

dělat se - p_\-šniti se. Kolk. I. l(i. 



deregramácky ^ delikátně. Koik. 
1. H). 
dělní (len = \šcdní. Folp. b. 5. b. 

dělnická - denní práce. Chodit' 
po d-rce. Ivt. VI. 

demfeník z něm. Denkpfennig. 
Voják dostal demfeník (metál, mo- 
sazný křížek). Hlav. Kr. íilj. Sr. der- 
fenyk. 

demfule = papuče, bačkory. Kt. 
VI. 

demsrada, densrada, densrady = 

chlapec s piickuu (míčem) pí i liře 
hochů. Vyhl. D. 10.3. 

deňa = dýně, tykev. Dává se do 
zelí a jadérka děti rádv loupají. 
Vyhl. Mal. lOíi. 

deorgeňa = gerorgína, Jiřinka 
(rostl.). Vvhl. Mal. 133. 

dept =" dupot. Kt. VI. 

dereša = dereš. Kt. VI. 

derfenyk = demfeník. Bvs. Fig. 
2l'7. 

desátek = deset občanu při obec- 
ních hromadách a pití za jedním 
stolem sedících. Vyhl. R. í)2., Bys. 
Fig. 60. — D. = vor o desíti klá- 
dách; balík o 10 kožich. Kt. VI. 

desaternlce = při čem účinkuje 
10 osob. Kt. VI. 

desátnictvo = deset portášťi. Krm. 
Dol. 211. 

deslna = deset (zlatých). Desinu 
(ať dá) na haldamáš. Mršt. Ves. V. 
69. 

desítka = desítíhaléř. Sr. dva- 
cítka. Kt. V. 

deščičky -= malé luskv hrachové. 
Kolk. 1, lii. 

deštit. Račiž deštěm s nebe na 
nás d. Kt. VII. 1228. 

dětelina = jetel. Kt. VI. 

děvčacko, vz děfčacko. D. = 
děvčátko. Kaš. 51., Kt. V. 

děvčenský = děvčeti příslušný. 
Folp. b. .j. b. 

devina = devítka. Folp. a. 28 b. 

dež - když. Kt. VI. 

diamit = dynamit. Kolk. I. 18. 

dible, vz dyble. 

didušky =" kachny. Kolk. 1. IG. 

divadelník = herec. Fbc. 



diviš di\(>ch. Diviše dělat. 

Spč. 37., Kolk. I. l(i. 

divočenec = divoch. Hoch. 134. 

divočina = zpustlá pole; divoké 
dě\čc. Fdlp. b. 5. b. 

divočit se = zlobiti se. Kř. Roz. 85. 

divosil = devětsil. Kolk. I. 16. 

divotvorný = podivný. Kt. VII. 
I2;i(». 

dlábit = tisknouti, tlačiti, dusiti 
(píti). To ho hned dusí. na prsách 
dlábí. Kaš. 121. On tu šedó (ko- 
řalku) zatrápeně dlábíl. Vyhl. Ced. 

dládžgat = tlačiti. Folp." a. II. a. 

dlamsit ^ čuchati. Kaš. 91. 

dlapít - dřepěti. Hrb. Dt. 35. 

didlat = drdlat. Kaš. 56. 

dlesek = dlask (pták). Ten má 
klosté (tlustý) zobák a peří strakatý 
a velikosti je jak šest neděl starý 
koře. Vyhl. Mal. 119. 

dlidluška = lichotné jméno kach- 
ní. Kt. VI. 

dlo' = dluh. Nemá žádné dlo. Kř. 
Roz. II. 194. 

dlóháček = dlouhý nuž. Škrkle 
mě dlóháčkem. Naš. XLII. 33. 1. a. 
— D. = druh vdolkú. Vvhl. Mal. 
141. Vz dlúháček (Bart.)." 

dlopa -= kopka sena. Kt. VI. 

dloužec = dlouhý provaz? Sokola 
dloužceiii uvázati. Kldu. 156. 

diúhajzný = velmi dlouhý. O. 
sklep. Hrb. Děk. 29. 

diúhatánský = velmi dlouhý. Kaš. 
51. 

dlúžajzný = velmi dlouhý. Folp. 
a. 27. a. 

dmuchat = kouřiti. Kt. VI. 

dneshák = dnes. Kt. VII. 1231. 

dnový = denní. Vz Kt. VI. 

ďobat. Dobalo ho to \' m\-sli 
(vrtalo mu to). Hlav. Kr. 140. 

dobžňák = duběňák. kožich du- 
bo\é liar\'\-. Bys. Fig. 257. V Bart. 
dube hák. 

doblkat = přestati blkati; blkem 
se dostati. Vz Kt. VI. 

dobřit koho = udobřovati. Slám. 
L\'s. II."). Nehněvej se, dobřil ji 
stryk. Rud. 11. 

dobruch = dobrák. Kt. VI. 

dobřunký = velmi dobrý. Kt. VI. 



16 



dÓCÍ váha. Bys. Fig. 297. Vz bicí. 

dočkat. Dé mně jablek. Nedám. 
Počké, sak já tě dočkám (až ty po 
mně budeš chtíti, nedám ti). Vyhl. 
Ced. 

dOČOŠkat = doklusati. Vz Kt.VI. 

doderek = doderná. Kolk. I. 16. 

dodnět = duněti. Zem dodní. Spě. 
20.. Bys. Fig. 298. 

dodobřovat. Stryk dodobíoval ro- 
bu (ženu). Rud. 11. Sr. dobřit. 

dodránek = doderek. Kolk. I. 

l(i. 

dodrhnutá = doderek, dodraná. 
Kolk. I. 1tí. 

dohoví = kdož ho ví, kdož ví. 
Kaš. 82. 

dOCh = duch. Doch bvl z těla 
pryč. V\hl. Mal. 87. 

dochořádný pastýř (duchovní). Vj-- 
hl. Děd. I. 49. a j. 

dojka = ovce, která dá na jedno 
dojení žejdlík mléka. Krm. Dol. 12. 
dokument. A to poznáte doku- 
ment (důkladně, zevrubně, z grun- 
tu); To sem mu dokument rozpo- 
věděl. Spě. 47. 77. Stařenka vyklá- 
daly celý dokument (příčinu) toho 
strašení." Vyhl. D. 140. 
dokěj = dokud . Kt. VI. 
dokramolit se = dolézti. Kt. VI. 
dokrát se čeho = dokrájeti. Kt. 
VI. 
dokrpačit = doživořiti. Kt. VI. 
dokrulikat = dorachati; svině 
d-la. Kt. VI. 

dokucat se = dokulhati se. Vz 
Kt. VI. 
dokutat = domésti Vz Kt. VI. 
dokvačit = domačkati. Kt. VI. 
dolar = kdo doluje. Kt. VI. 
dolek = spodek (karet). Hořen. 
29(1. 

dolistý = plnv dolin a kotlin. Kt. 
VI. 

dolka = obyvatelka dolinv. Kt. 
VI. 

domatičkovat = dorasovat. Tak 
ho d-val. že ležel ve scáko (kaluži 
krve). Vj-hl. Ced. 

domátřovat = dotýrati, trápiti. 
Folp. b. 5. b. Xém. martern. 



doměrek = dolevek. Spodní pivo 
na d. Kt. VI. 

domnožit. Z tych třech (brambor) 
zme sa domnožili s pět hektolitrů. 
Kaš. 1:57. 

domrzák = nadávka tomu. kdo 
domrzá, zlobí. Strážn. na Mor. 
List. fil. 1909. .313. 

domrzat se s kým = míti s ním 
mrzutost, obtíže. Kolk.I.lG.-, Kt.VI. 

donocovat = až do noci se zdržeti. 
Kt. VI. 

dookapadení = maličkost, co za 
nehet vleze. Kolk. I. 16. 

dOOnauČít = dotentotíti. nějak do- 
končiti. Kt. VI. 

dopantat se = dopotáceti se. Kt. 
VI. 

doparka = doražení. Kolk. I. 17. 

doplahnút se kam = dolézti. Laš. 
Kt. VII. 1234. 

doposel' = doposud. Kt. VI. 

dopuštálek = svobodný chasník, 
kterv se dopustil (pannu zmrhal). 
Kt.VI. 

dOpUŠfalka = závitka. Kt. VI. 

dopytovat se po kom = doptá- 
vati se. Slám. Lys. 195. 

dorachotit se někam = dožebra- 
čiti. Bys.Fig. 259. 

dorachovat = dopočítati. Kt. VI. 

doraňaný = ranami posetý. Kt. 
VI. 

dorobek = co dorobeno. Kt. VI. 

doručka = doručení. Kt. VII. 
1234. 

doslech = zpráva. Já mám dobré 
doslechv. Vyhl. Ced. 

dosnažit = dočistiti. Kt. VI. 

dostajný = co lze dostati, kou- 
piti. Kt. VI. 

dostarčit = dostačiti. Kt. VI. 

dostárlý člověk. Kt. VI. 

dostražít vyslíditi. Kt. VI. 

dostukat -^' dosténati. Kt. VI. 

došastat = prach n. sníh docela" 
setřásti. — D. něco do příkopy. 
Ostrav. Kt. VI. 

dóška = slavnost o malých ho- 
d((!:, na které se mnoho doušků 
učinilo (mnoho pilo). Vz Vyhl. R. 
61. Pivo teklo jako o bévaléch dó- 
škách. Vyhl. Alb. 14. — D. = vy- 



17 



cházka za příčinou udržování veš- 
kerých hranečníků obecních i sou- 
sedních dědin. Vz Vyhl. Děd. I. 99. 
Vz u Bart. douška. 

dOŠmigat = došlehati. Kt. VI. 

došprhonit se = namáhavě dojíti. 
Kt. VI. 

došprtat se = namáhavě dojíti. 
Kt. \1. 

doštragat = dostrkati. Kt. VI. 
D. s" = namáhavě dojíti. 

došturnút = dostrčiti. Kt. VI. 

dotek = dudek (pták). D. je 
krásné modravé a drdolko má na 
hlavě a decke volá hot — hot! Až 
on křečí, směle muže sedlák na pole 
jíti. Vvhl. Mal. 119. 

dOteV = dotud. Vz Kt. VI. 

dotínky = poslední chrastí k do- 
tínání na rubištích. Kt. V. 

dotlévat. Temu dotlévá = je s ním 
zle, je v úzkých. Kaš. 91. 

dOtok = přítok do mlýna. Kt. VI. 

dotorovat koho = dostopovati. 
Kt. VI. 

dotrckat se = dobelhati se. Folp. 
b. .".. h. 

dotrmanit = zcela promarniti. Kt. 
VI. 

dotrtonit kam = dotroliti se. Kt. 
VI. 

dotrút = dotráviti. Kt. VI. 

doťupat = doroubiti. Kt. VI. 

dotutat = dopiti. Kt. VI. 

doucina = kdo pořád šuká, chodí 
a nic nedělá. Kt. VI. 

douňkat = unkavé domluviti. 
Kt. VI. 

doutnavý oheň. Vz Kt. VI. 

dOVÍCO = kdo ví co, leccos, roz- 
dílné věci. Vyhl. Mal. 146. Ale jej- 
dánkv. to je dovíčeho (mnoho roz- 
Hčnvčh věcí). Naš. XLIV. 105. 
1. d. 

dOVÍjaký. Tak sméšlijó o těch doví- 
jakéch cestách. Bvs. Fig. 2C0. 

dovltat - dovláti. Vz Kt. VI. 

dozobtúlat = zlíbati. Kt. VII. 
12:35. 

dozrnat = úplná zrna dostati. Kt. 
VI. 

dozunět = dozvučeti. Kt. VI. 
dožabrat se kam = dobelhati se. 



D-bral se k kuti, k mezírce. Mršt. 
Ves. II. 507., 520. 

dožbrundat se kam = brodem se 
dostati, la. VI. 

dožďárat se k něčemu = dopíditi 
se Cehii. Folp. b. 5. b. 

doždurchat = dozúgat, do zad 
tlouci: strkaje pobízeti. Kolk. I. 17. 

dožera = jídlo. A bylo po dožeře 
a dožatá bvla odpravena. Vyhl. R. 
92. 

dožerný = dozírající, nemilý, mr- 
zutý. Kt. VI. 

dožgat = dopíchati, dostrčiti. Vz 
Kt. VI. 

dožhraný = dopálený, rozzlobený. 
Kaš. S7. 

dožité = dožatá. Vyhl. R. 89. 

dožločit koho = dohněvati. Vz 
Kř. Koz. II. 19., 38., 17. 

dožúvat se = domlouvati, doha- 
do\;iti, h;idati, dozírati se, usilovně 
něčeho se domáhati. Kt. VI. 

dračit = o překot pracovati. KoUc. 
II. ;5(i. 

dračka = draní peří. Přik. 63. 

dragún = spona vzadu na bundě, 
náplasti. Kolk. I. 17. 

drahně. Hned ti bude drahnějš 
= veseleji. Vyhl. 57. 

drahnit se = jasniti, rozednívati 
se; uzdra\-ovati se. Kt. VI. 

drahovaný. D. cesta = upravená 
chůzí, jízdou. Bys. 7. 

drahovati =-= dráhu dělati. Drá- 
hová! sem krvjó sníh. Bys. 116. 

drachtit komu co = rozmlouvati, 
srážeti koho z čeho. E (i) kamarádi 
mně to drachtile. Naš. XLIV. 79. 
1. d. 

dramčat = srážeti? D. jablka. 
Horcn. .'>21. 

drancula = ženská, která mnoho 
roztrhá. V\hl. Ced. 

drandžit. drandžat = usilovně pro- 
siti. Folp. b. 6. a. 

drant = otrhanec; člověk pracu- 
jící v pálenici, v palírně. Kolk. I. 
17. D. = dříč. Kt. VI. 

drapáčky = druh bramborů bí- 
lých. Kolk. I. 17. 

drapák = hrubý, silný člověk, 

2 



18 



práč. Kaš. 91., 141. — D. = silná, 
mozolná ruka. Kolk. II. 36. 

drápara, drápel'a = kdo se na těle 
poťád drápe. Kolk. I. 17., Kt. VI. 

drápek. Drápky kočičí = protěž. 
Fix. 

drápel' = To je drápel = lůza, 
banda. Vyhl. Ced. 

drápanec = drápnutí. Folp. a. 
2(5. a. 

drápežník = loupežník. Kt. VI. 

drapulienka = dračka peří. Kt. 
VII. iii.í;;, 

drátovat koho = silně naň dolé- 
hati, bíti ho. Kolk. I. 17., Kt. VI. 

dražit = dráždit. Folp. a. IG. a. 

dráždit oč = státi oč, dychtiti po 
cim. Kt. \'I. 

drba, drbka. ^lá d-ku = opici 
(opilý). Ivt. VI. 

drbačka = špatná hudba. Kt. 

VII. I2;}(i . 

drbala = rýpal. Kt. VI. 

drcnouti. Drcl prsty do očí (strčil), 
jako bv chtěl slzv potlačiti. Vvhl. 
Mal. IG. 

drdat = hledati. Kolk. I. 17. 

drdiaňa. Folp. a. 28. a. Sr. drdle- 
na. drdla (Bart.). Kt. VI. 

drdlavý = bručivý. D. žena. Fix. 

drdy. je "ž u drdy = pr\-č. Kolk. 
li. .•!(■). 

dremlit = trhati, dupati. D. no- 
hama. Kt. VII. 12:i(). 

dření ^■ nohách = bolesti rheuma- 
tické. — D. = metelice, vánice sně- 
hová, dřenica. Kaš. 91. 

dřenica, vz Dření. Kaš. 91. U Bart. 
= také prkno na krytí stropu. 

drepetit. dreptit = Vvchle běžeti. 
lOilk. I. 17. Jak to "kotě dreptí! 
V\-hl. Ced. 

dreponit n-hama = přešlapovati. 
Kt. \-I. 

dreptavý = deptavý Kt. VI. 

dřevořez = místo, kde se dřevo 
řeže. Kt. VII. ]2:i7. 

drgáč ^ trkavý vuI. Kolk. I. 17. 

drgancovat = bíti, rýpati. Dyť 
to nedrgancuj pěsfú, vezmi hůlku 
a řež. Vzdrganec. Český lid. XVIII. 
8(). 

drgat = trkati. Kolk. I. 17. 



drhačka = nějaká čásť obleku. 
Kt. VII. 12:37. 

drhat = chovati, hýčkati. D. 
dítě. Kt. VII. 1237. 

drhlena = žena len drhnoucí; 
drhkn. Kt. VI. 

drchat = třásti. Kolk. I. 17. — 
d. se s platem = vycházeti, nedělati 
dluhů. Na Hané. Kt. VII. 1237. 

drchmat, drsmat se = škrábati se 
v hlavě. Kolk. II. 3G. 

drcliula = ženská rozcuchaná. Kt. 
VII. 12;!7. 

dríčný. drýčný = hezky urostlý, 
šikovný, čiperný. Drýčný jak kře- 
pelka (čiperný). Folp. b. G. a., Vvhl. 
D. .")8. 

dřík = ras. Ať si je třeba dřík. 
V\hl. Jař. 34. Cf. Bart. dříč. 

dřímotiny = dřímota. Hořen. Nov^ 

Ls;;. 

dřinka = y\hublý člověk, hlavně 
ženská. Kolk. I. 17. 

dříst = trus drůbeže. Dříst\- lep- 
ty = planá řeč. Fix. 

dřístat = míti průjem. Krá\a 
z toho dříšče. Vyhl. Ced., Kaš. r2G. 
Nedřistaj — nemluv marně. Fix. 

dříStuFa = žena. která vše vy- 
klr\-eti. V\hl. Ced. 

dřít. v zimě to tady dře = jsou 
vánice. Kaš. 131. Snihem dře do 
očí. Cesty sú zadřené = zaváté. 
Kaš. 91. " lU^i 

drkonit = drkotati. Zimou se 
drkdnil. \yhl. Kr. 34. 

drkotalká = mluvka. Kt. VI. 

drkotat. Nožky jí už drkotají 
(k tanci). Hořen. "30. 

drkotka. S'bral\- ho drkotky = 
byl uiknut. \'yM. Prus. 79. Už mne 
drkotka chytila (drkotání, chvění 
údu, třesení). Klda. 82. V Bart- 
drkotina. 

drncat šťouchati? Ty děvčiska ■ 
mě škulialc a drncale, celc) mě do- 
drn. ale. Mršt. Ves. IX. 44. 

drncavý. Kobyla dala se do drn- 
cavělin klusu. Mršt. Ves. I. 28G. 

drncovat = rachotiti. Vůz drn- 
cuj.-. .\utr. 129. 

drnkat -^ nohama potřásati. Kolk. 
1. J7. 



U) 



drnovat. Ješče drnnjein u regu- 
laci (drnem obkládáme břehy). Vyhl. 
Ced. 

drobiasko, drobisko, drobjask, 
drobjazda, drobňazg, drobňask = 
něco drobného, nepatrná věc, dro- 
botina, drobné malé děti; domácí 
ptactvo. Folp. a. 29. b., 11. a., Kaš. 
55., Vvhl. Ced., Vvhl. R. 73., Bvs. 
Fig. 298., Kř. Han. -.VM. V Bart. 
droBazg, drobňazg. 

drobit nohama = netrpělivě pře- 
šlapovat. Kt. VII. 1237. 

drobkOVica = polévka drobená. 
Kt. \'l. 

drobňačky = malé třešně, ptáčky, 
Kolk. 1. 17.; hrušky. Kt. VI. 

drobný. Drobnéch sme mele (dost 
vší). Bys. Fig. 31. 

drobušký, drobúnečký, drobušin- 
ký, drobulínký, drobný Kaš. si. 

dropkat = běžeti (o dětech), Kolk. 
I. 17. 

drožka = vystrojené právo (o 
ostatcích). Vvhl. R. 27. 

drščít se = sraziti se (o mléce). 
Iv.lk. 1. 17. 

drščky. Přinesl dom d. = zmoklé 
šaty. Kt. VII. 1238. 

drškoň = břicháč. Kt. VII. 1238. 

drtílek = chodící drobnvm kro- 
kem. Kt. VI. 

drtbia, ata, n. = šelma. Kt. VI. 

druhý = předešlý. Dostal si dru- 
hý týden pět korun. Kaš. 91. 

drusák = jeden z rodičťi ženatých 
(vdaných) dětí. Kt. VI. 

družka = jméno kravské. Kt. VI. 

drvárka = dřevník, dřevárna. 
Hoch. 107. 

drýčnost v řeči. Hlav. Kr. 86. Vz 
Dříčný. 

drýčný, vz Dříčný. 

drychmat = podřimovati, spáti. 
F( Ip. b. I). a. 

drzačit se = stávati se drzým. Kt. 
Vil. 12.1S. 

držčkovice = dršťkovice, dršťková 
polévka. Vvhl. Děd. II. 208., Vyhl. 
R. G2. 

držkužka = lakomec. Vyhl. Ced. 

držna = rostlina, má široké, po- 



dlouhlé listv a jest užitečná do- 
bytku. V>hí. Mal. 107. 

držnoží = trnož. Kt. VI. 

ďubat, ďubnút = šťouchnouti, ne- 
šetrně se dotknouti. A dubl jednoho 
pána. Vyhl. Děd. I. 80. 

dubčit = tělesně obcovati. Kt. 
VII. 1239. 

ďubkovat = dubky dělati. Kt. VI. 

dubňák = dubeňák. Kt. VI. 

ďučka = skvrna. Kolk. I. 17. 
Dučka povidlí seděla mu na nose. 
Mršt. Ves. VI. 75. Ve škole dučka 
seděla vedle dučky (děti pozname- 
nané na čele popelcem). Mršt. Ves. 
IV. 22. 

dudlavě = mrzutě, bruče. Du- 
dlavě prohodil. Hořen. Nov. 75. 

dudlina = díra do dudlavého (du- 
tého) stromu, kde ptáci hnízdí. Kt. 
VI. 

dudnět = duněti. Tančili, až ho- 
spoda dudněla. Hlav. Kr. 29. 

dudnit = jíti dudnivým (duni- 
vým) krokem. Kt. VI. 

dudunár = dudák, gajdoš. Kt. 
VI. 

ducha = duše. Na mú duchu! 
Kolk. I. 17. 

ďuka také = terč. Hrb. Dt. 35. 

Dula = jméno kraví. Vvhl. Jlal. 
128. 

Dulina = jméno kraví. Vvhl. Mal. 
12. 

duna = duše. Na mou dunu! 
Krm. Obr. -11. 

dunaj = veliká řeka vůbec. Folp. 
b. 6. a. 

dundat = duhti, neomaleně píti. 
Kaš. 91. 

dupla = plechový knoflík ze dvou 
kusů. Folp. b. i), a. 

ďupsko = dupka, řiť. Kt. VI. 

durda = durdič, durdící se. Kt. 
VI. 

durkat = drcati; hučeti. Kt. VI. 

durych. Do durychu co dělati = 
o překdt. Kolk. I. 17. 

dusírky = druh hrušek. Vyhl. 
Prus. 55. 

dusit se = dušovati se Kolk. 
I. is. 

dušovat = cpáti. Kolk. I. 18. 



20 



důstojící = obezřetný, vážný. 
Debech nebel tak důstojící. Kř. 
Roz. 134. 

duše. Suchá duše-rvba. Vz Bida. 

dušovaný. Na mú dušovánu dušu, 
to bude dobrá (věc). Kaš. 80. 

dútný = dutv. vvhnilv. D. vibw 
Kaš. 91. 

duznět = duněti. Folp. b. 6. a. 

duznit = bíti do zad. Kolk. I. 
18. 

dvacítka, dvacátka = dvaceti- 
haléi. Hoch. 1:í:3., Kř. Roz. 11. 12.; 
dvacátek (20 snopů). Kt. VI. 

dvanácterák = tatar z 12 vrbo- 
vých prutu. Vyhl. R. 46. 

dvojáč = hrnec se dvěma uchy; 
větev se dvěma vvstřelkv; jelen; 
uherský vůl. Kt. VII. 1241. 

dvojáček = dva hmk^- spojené. 
Kolk. I. 18. Vz předcház. 

dvojka = dva zlaté. Kolk. I. 18. 
■ — D. = druh horší mouk}'. Vvhl. R. 
87. 

dvojnáček = dvojáček. Folp. b. 
6. a. 

dvójno. Chodí na dvojno = na 
dvakrát. Folp. b. 6. a. 

dvořanstvo = čeled dvoru. V\-hI. 
R. .s!». 

dvorství = dvůr. Vyžeml s ní 
dvorství. Hlav. Kr. 130. 



dvúgroška = čtyrák Kt. VII. 
1242. 

dyba = zácpa nosu zvi. při rvmě. 
Ces. lid. VI. 58(i. 

dybat = při rvmě nejasně mlu- 
viti. Ces. lid. VL 586. 

dyble, dible = dřevěné hřebíky 
spojující d\ě dřeva. Kolk. I. 18. 

dýchavice, nemoc. Kt. VI. 

dýchavičet = dvchavičněti. Kt. 
VI. 

dýmit = kouřiti. Bys. 84. 

dýmnut = udeřiti. Folp. b. 6. a. 

dyňáčí = nať z dvně. Kt. VI. 

dysik - kdysi. Val Kt. VI. 

džágat, džágnút = bodnouti. 
Chytil vidle a džag. Folp. a. 56. a. Vz 
násl. džgat. 

džbrna = tůně, zhlaň. Kt. VII. 
1242. 

džgat = džágat. Džgal sem ho 
násadko. Vyhl. Děd. II. 51. 

džgotek = zdrobnělé džgol. Folp. 
a. 24. b. D. snad držkužka. V\"h 
Ced. 

džigat, džignút = bodnouti, pích- 
nouti. Džigl se sám žedlem (žihad- 
lem). Bys. Fig. 65. Džige špornama 
koně. lí). 30. Džig s ňém (zajícem) 
do kotlá (hodil). Kř. Roz. III. 
286. Ledňáček (pták) džigne sebou 
do vody a již má rybku. Naš. XLII. 
79. 1. "d. 



ebereša = jméno koní. V\hl. Mal. 
127. 

egnach = jméno koní. Vvhl. Mal. 
127. 

ehe = ovšem. Fix. — eheboj =^ 
ano. Fix. 

eja = ano. Kt. VI. 

eldorádí = brouci (kolorádo). Bys. 
160. 



elfryda = jméno kt)ní. V\hl. ]\Ial. 
127. 
eno = inu. Kt. VÍ. 

erika = jméno kuní. Vvhl. Mal. 
127. 
esFívá = jestli. Kolk. 1. 18. 
ešče = ještě . Kt. VI. 



F. 



fabiánský. Dnes je tam íabián- Fabiš 

ská zima. Kř. Str. 6., Kt. VI. I. 18. 



Fabián; hlupák. Kolk. 



21 



facák = veliký knoflík. Kolk. I. 
19. 

facal = facalík. Kt. VI. 

fácit, fácnút = dáti íacku. Folp. 
b. (i. b. 

fafara = v3'Soká, suchá ženská. 
Kt. VI. 

fafarňa = tlustá tvář. Kt. VI. 

fagát = druh velikvch bobů. Kt. 
VII. 1:24.-). 

fagola = íerula. Dostal íagoló. 
Vyhl. Děd. I. 124. 

"faj = vehká fajfka, dvmka. Kt. 
VI. 

fajačka = malá fajfka, dýmka. 
Kt. VI. 

fajbl, falbl = žlutavý kůň, Falb. 
Bvs. Fig. i'íi8. 

'faječke = kozí list (rostl.). V\hl. 
Mal. 107. 

fajerfikét = velocipéd. Spč. 37. 

fajferkula = malá žena. Kt. VI. 

fajkář == zhotovovatel dýmek. 
Kt. VII. 1245. 

fajkový = fajfkový. Naš. XLIII. 
110. 1. a. 

falka = hromada. A celá ta falka 
hrnula se k Choděrovi. Spč. 111. 

famfulenca = influence. Bys. 107- 

familejant = familiant, chalup- 
ník, pudsedník, menší rolník. Bj'S. 
Fig. 1118. 

famrnoch = famfrnoch. Spč. 8G. 

fána = fangle, prapor. Krm. Obr. 
42..VvhI. Děd. II. 14.,Fbť:. 

fanfrňochy, Jen f. na sebe věšela. 
Mršt. Dus. i>. ' 

fantovat, z něm. pfánden, zaba- 
viti. Exekutor fantuje. Mršt. Ves. 
II. 404. 

fasrala = nemotora. Fix. 

fastrky = prozatímní stehy. Kolk. 
I. I'.». 

fatura. Xa f-ru = na dluh Fbc. 

fazulnica = fazulová polévka. 
Folp. a. L'S b. 

fazulnisko = fazulí nať. Folp. a 
28. b. 

fčilsko = nynějšek. Býl tam až 
do fčíTška. Kaš. 114. Sr. včil. 

fedrovat. Mlékem se celý deň fe- 
drujú = ubudou o mléce celý den. 
Kaš í)l. 



féfnót = utéci, vraziti. Pod žudr 
tož f. pátrá. Spč. 15(>. 

fegera = megéra, nadávka. Kolk. 
I. 19. 

fejkO = fako, kiu~i žlutavý. Kt. 
VI. 

fejr. Dělati íejrv = milosti. Kt. 
VI. 

fel = šikovatel. Krm. Dol. 29. 

femfera = brk z pera. Kolk. II. 
3G. 

Ferdýn = Ferdinand. Kt. VI. 

ferka. pl. ferci = ferina. Hoch. 
62. 

fěrovat se = ubírati se, jíti. Kt. 
vil. 124(). 

ferula = dřevěná klapačka. Vz 
kopař. 

fetoň = fenik, haléř, vůbec 
malý peníz. Fetoňa na darebnici 
nevehodím. Bys. 109. V kuti néni 
ani fetona. Spč. 78. Z pretenci ne- 
viděl sem ani fetoňa. Bys. 112. 

ficle = krajkv zvláštního druhu. 
Folp. b. 6. b., "Kt. VI. 

fičat = fičeti, letěti. A už fi- 
čali po saních dolů žlebem. Kald. 
16. 

fíéek = krejcar. Nedostal ani 
fíčku. Kt. VII. 1247. 

fidrpuš = vysoká kvtka z umě- 
lého kvítí. Kř." Roz. 92. 

fifák = nos, Kolk. I. 19.; kdo no- 
sem mluví. Kt. VI. 

fifarka = stvol dutý. Kolk. I. 19. 

fifat = hýřiti. Kolk. I. 19. 

figa = fík. Figy dělati = palec 
mezi ukazovátek a prostřední prst 
položiti a ukázati; Dostati figu = 
nic. Kt. VI. 

fígl = šibalství. Vypravoval mu 
figl ze svého života. Slám. Lys. 323, 

fiják. Folp. a. 29. a. 

fijón = člověk parádivý. To je 
f.! Vvhl. Ced. 

fikanec = fikaný člověk Vyhl. 
Děd. I. 132. Sr. fikant. — F. = 
fiknutí, uhození. Folp a. 26. a., 
Vyhl. Ced. 

fikant = fikaný, prohnaný člo- 
věk. Kaš. 92. Sr. fikanec. 

fikat co kam = hoditi. Fik tam 
tjxh polen. Kaš 115. Fik sebou na- 



22 



zpátek (iskočiv). Hořen. Nov. 121. folk = volnosť, svoboda. Kř. Roz. 

— fiknout koho = švihnouti; oši- II. I!t7. a j. 

diti. Fix. folňa = past' na králíky. Folp. 

fikot = fičení: shon, spěch, po- b. (i. b. 

plach. Kt. VI. forberečník = chudší sedlák; ie- 

fikotat se = chechtati se. Kt. VI. meslník atd. 

fikúfka = druh hrušek. Kolk. I. 



lil. 

flličipé, filipice = velocipéd. Folp. 
b, (;. b. 

finda = grešle. Kt. VI. 

findra = finda. Nemá ani findr\-. 
Kolk. I. 19. 

finta. Nemají doma ani finty (ani 
krejcaru). Ces. lid. XVIII 8G. 

flagáč = námořnická čepice. Spč. 
16. 

flágat, flágnút = fláknouti, ude- 
řiti, bíti. F. koho. Kolk. I. 19., 
Kaš. 92., Folp. b. 6. b., Kt. VII. 
1247. 

flandra = poběhlice; žena ne- 
čistá. Folp. b. 6. b. 

flanérka = hanácká kazajka. Bvs. 
Fig. 244. 

flangirovat = toulati se. Kolk. I. 
I 'i. 

flekačka = plácačka. Folp. b. 
(;. h.. a. 20. a. Sr. u Bart. flekáč. 

flingnút. flinknút koho = udeřiti. 
Folp. b. í). b. 

flOČák = poduška z fločků, z chlu- 
pii soukenných. Val. Kt. VII. 1247. 

flóra = jméno krav a psu. V\-hl. 
Mal. 128. 

fhichtrovat = klíti. Spč. 102. 

f lumpa - ílundra, zabláccnv. Kt. 
VIL 1247. 

fňágat = fňukati, kvákati. Kolk. 
I. 20. 

fňukov hospoda v Cuniínč. 

Vyhl. i)cd. 11. 218. 

fočet = fučeti, chrápati. Celo noc 
fočel. Kř. Roz. 48. 

fofrovat = dmýchati. Fofrujc 
nad nliněui klobúkem. Kald. II. 

fókanice - vichr. B\-s. 3- 

fóknót. Popleskal jsem ju (ko- 
bylu) a íók na nu (skočil). Vvhl. 
Děd. II. 50. 

fokoš = hul se sekerkou. Kt. VI. 

ÍOlgun ^ volnost. Vyhl. Kr. 40. 



= utíkati. Kolk. I. 20. 
jméno psí. Vyhl. Mal. 



formanka = potah. Kde vezmo 
formanko? Vyhl. Alb. IC 

formička = vzorek. V\hl. Prus. 
70. 

fórovat 

fortáš = 

12S. 

fósač = sumec ryba. Velké fo- 
sač je sumec s hrubou hlavou. Vvhl. 
Mal. 120. 

fósal = vousáč. Bys. 71. U Bart. 
fjsala. 

frajkoza = nepožaté ooilí, které 
zůstalo na poli. Kolk. II. 36. 

francia = llanerka. V\-hl. Prus. 
69. 

frangl = r\ba dlouhá se žlutými 
pásk\ na dlouho. Vyhl. Mal. i 26. 

frča = smečka udělaná vzadu 
na zástěře z pentlí širokých. Hrb. 
Obr. 29. 

frčet = frče letěti. A už po ve- 
verce frčel kamének. Mršt. Ves. I. 
■20'). 

fresuňk = kormoucení. Kldu. 
14 1. 

frgót = trubka z vrbové kur\'. 
C's. lid. X. 31. 

friško = rychle. Folp. b. 6. b. 

frišlátko = ssele. Bys. 123. 

frkač -^ vlček (hra). Fix. 

frňa = facka, políček. Kt. VI.; 
n(>do\-tipa. Fix. 

frňala = nadávka. Navlíct se jak 
nčj.iké 1. Mršt. Ves. I. 388. 

frňat ^ frčeti, chrápati. Kt. VI. 

frižuTka = brezulka. Kolk. I. 20. 

frk. Udělal Irk = uletěl. Kolk. 
I. 20. - F. = blázen. Kolk. I. 20. 

frnda také = černý sk'eněný 
knoflík. h"olp. b. 6. b. 

frně = děcko. V.\hl. Vys. 84. 

frngačka = prak s gumovými 
])ramrukv. Kolk. I. 20. 

frngat co kaui = házeti. Hrb. 
i)t. 2.".. 



23 



frnknout = hoditi. Frnk klo- 
boukem k Pařovicim. Horcn. 

frt. Frtcra běžet = honem. Hlav. 
Kr. 14'.>. 

fryc = imúno koní. V\'hl. Mal. 
127. 

fryda = jméno koní. Vyhl. Mal. 
127; f. = hranice, mez. V Podluž. 
Kt. VII. 1249. 

fryjara = bujnost". Vj-hl. Ced. 

fláček = čtverko vá sklenička 
s hrdlem. Spč. 21., Kt. VII. 124!). 

ftačena = ptactvo. Bys. Fig. 193., 
251., 29S. 

ftačí chlib = námel v žitných 
klasech, secale cornutum. Píik. Nov. 
109. 

fták = bažant. Vyhl. Mal. 99. — 
Pojedeme a Dude po ftákách (po 
řečech, po všem). Kř. Roz. II. 25. 
Rozpo vězte to v Hlase a je po ftá- 
kách. Spč. 53. — F. = kujón. To 
byl jeden fták. Vyhl. Děd. I. 7. 

fučák = ohníček na poli. Kolk. II. 
3(1. 

fuček = větroplach. Kt. VII. 
1249. 



fuchs, fuchsa = jméno koní. Vvhl. 
Mak 127. 

fujanica = sněhová vánice. Kaš. 
92. Vz nfisl. 

fujavice = íujanice. Naš. XLIV. 
6. 1. a. 

fuk také = díra. Dělat do zdi 
fuky. Hrb. Dt. 141. 

fukač = lepenkový praporek kosu- 
šování osnovy. Fix. 

fukarovat = vějířem ovívati. Bys. 
Fig. I 12. 

fuksa, fuksice = fuchsa. Hořen. 
Nov. 2í)., 127. 

fuksovat koho = t vrat i. Vyhl. 
Děd. 1. '.!. 

fundacija = fundace. Kt. VI. 

funták = druh jablek. Kt. VII. 
1249. 

funzoi = podešev, z něm. Pfund- 
sohle. Kt. VI. 

furyja = valašská píšfala. Krm. 
Dol. 14. — ■ F. = íuriantství. Dělá 
fur\'iu. Gl. 

fusák. Trpí-li kdo fusákem, hou- 
serem, bolením v kříži. Vvhl. Prtis. 
74. V Bart. fušek. 



gabač = tyčka, na níž vějička 
s lepem jest připevněna. Kt. VI. 

gabat = děditi, neočekávaně ob- 
držeti. Kolk. I. 20. 

gábera = otevřhuba. Kt. VI. 

gabrňa = levá ruka. Folp. a. 27. 
b., Folp. b. 7. a. 

gabrňák = levák, krchňák. Folp. 
a. 27. b.. Folp. b. 7 b. 

gačmala = neobratný člověk. 
Ces. lid. IX. 143. 

gadžganica = tlačenice; nechut- 
né umačkané jídlo. Kolk. I. 20. 

gadžgat = mačkati, tlačiti. Kolk. 

I. 21. 

gágořisko = gágor. Kt. VI. 
gágrie nést = vzíti dítě pod paždí 
a nésti je, nésti je kácerkem. Ivolk. 

II. 3t). 



gajdoň = uplakanec; člověk ne- 
pořádně ustrojený. Kolk. I. 21. 

gajdovat = bečeti, plakati. Kolk. 
I. 21. 

gajdy = pláč. Kolk. I. 21. 

gala, pl., n. = oči. Kt. VI. 

galaciska ^ kalhotiska. Kt. VI. 

galánka = milá. Kt. VI. 

galaty = kalhotv. Kapsv u galat. 
Vyhl. Jař. 55., Prus. 68. " 

galbačka = levačka, krchňačka. 
Kt. VI. 

galbaňa = galbačka. Kt. VI. 

galeta == nádoba k dojení ovec. 
Fl.\. 

galgánský = darebácký. Kt. VI. 

galgánstvo = darebáctvo. Kt. VI. 

galiba, galiga = nepříjemnost', 
vada. Kolk. I. 21. 

galky = měchy varhan. Kt. VI. 



24 



galonka = límec okolo sukně. 
Kt. VI. 

gaiuška = halečka, knedlík. Kt. 
VI. 

galvák = levák, galváč. Kt. 
Kt. VI. 

gaivaňa = levá ruka. Kt. VI. 

gambáč. gambál = kdo má ve- 
likou hubu. Kt. VI. 

gambačka, gambuTa = žena, kte- 
rá má gambu, širobou tvář; ženská 
hubatá. vadivá. Kt. VI. 

gambatý = pj-skatý, veliké tvá- 
ře. Kt. Vl. 

gambera = hlupák. Kt. VI. 

gamnět = dřepěti. Kolk. II. 36. 

gaňa = kaňka. G. na papíře. 
Mršt. Ves. IV. 48. 

gančáry = škarbaly. Kt. VI. 

ganef = spustlík. Kolk. II. 36. 

gánit = hloupě hleděti. Kt. VI. 

gařamba = veliký, silný výrostek. 
Kolk. I. 21. 

gařana = garamba. Kolk. I. 21. 

garbíř = jirchář, z něm. Gárber. 
VI. 

gardit = haněti. Kt. VI. 

gargoň = hrtán. Kt. VI. 

gargulena, na Hané gargufa, na 
Sloven, karkulena = čepeček na 
ženské vlasj- upletené a svinuté. 
Vyhl. Děd. II. 184. Vz u Bart. gar- 
gula. Za věnek zelený bílá gargu- 
lena (při čepeni nevěst\-). Vyhl. 
Slz. 102. 

gás = petrolej. Kt. VI. 

gafňák = šňůrka k vázání kalhot. 
Folp. a. 28. b., b. 7. a., Kt. VI. 

gaťový, Hosen-. — G. pivo = pa- 
toky. Kt. VI. 

gafula = neohrabaný člověk. Kt. 
VI. 

gavalec = gaval, velikv kus. G. 
rhkba. Kt. VI. 

gavalír = kavalír, elegán. Kolk. 
II. :')(i. Tv si gavalír, co do gatí na- 
vahl. Krm. Obr. 46. 

gavenda = kavent, ručitel. Kolk. 
I. 21. 

gazděna, gazdina = hospodyně. 
Kt. VI. 

gdenekerý = málokterý. Folp. a. 
40. b., b. 7. a 



gebeňa = kotrba (nlava). Kolk. 
I. 21. 

gebnút = hynouti, zhebnouti. 
K.ilk. I. 21. 

geboň = plačtivé dítě. Kt. VI. 

gécat = politi se jídlem, kecat. 
Kolk. I. 21. 

gečmat = neobratně cpáti. Kolk. 
I. 21. 

gede = kajdy. Natahoval skoro 
již gede (plakal). Spč. 89. 

gegOtat = koktati. Kt. VI. 

gegotavý = koktavý. Kt. VI. 

gegzit se = rozpustile se cho- 
vati. Kt. VI. 

gegzulka = zezulka. Kt. VI. 

géchnút = udeřiti. Krm. Obr. 40. 

gemba = gamba, ústa. Kolk. I. 
21., Kaš. 92. 

gembál = kdo má velké gemby. 
Kaš. 53. 

gengiavý = viklavý, klátivý. Folp. 
a. 30. a. Sr. v Bart. gengela. 

geveše = ovesné koláče posypané 
semenem konopným. Kt. VI. 

gibas = nemotora. Kt. VI. 

gibza = něco špatného, chatrného. 
Kt. VI. 

giCkat, kíckat = skákati po jedné 
noze v husím řádku. Hrb. Ot. 107. 

gigiat, gigiotat = viklati, klátiti. 
Folp. a. 16. a., 40. a. Zima mnú gi- 
gloce = mele, drobí mne. Krm. 
Obr. 21. 

gigula = čupel, vrch horv. Kt. 
VI. 

gich = hlas, který slyšeti, když 
něco rychle se vylije. Kt. VI. 

gichanica = líjavec. Kt. VI. 

gichat = velkým proudem vj'- 
liti: silně pršeti. Kt. VI. 

gír kozí pysk (rostl.). Kt. VI. 

glabánek = čepice podobná če- 
pici dústojnické. Kt. VI. 

glábít = škrtiti. Kt. VI. 

glac, zhrubělé glacek, klacek. Folp. 
a. 26. a, 6. 7. a. 

glacnút = plácnouti, udeřiti. Kt. 
VI. 

gláča :^ ruka (hrubě). Kolk. I. 21. 

graga = míchanina, zmata (špat- 
né jídlo, Bys. 80, nechutná omáčka; 



25 



hustá polévka). Kolk. I. 21. Jelítka 
naditá jakousi glagou. Bys. 81. 

glejovatý = klihovatý. G. maso. 
Kt. VI. 

glejta = glet. Kt. VI. 

glfnút = šťouchnouti. Glfnút ča- 
ganem do sněhu. Bys. Gfi. 

gťgáň = kdo se při jídle dáví. Folp. 
b. 7. a. Sr. glgrit. 

glganec = knedhk nebo kus ně- 
čeho v polévce. Kolk. I. 21. 

grgancový. GIgancová polévka, 
.""i". gígancc. Kolk. I. 21. 

glgat = hltavě jísti nebo píti; dá- 
viti se při jídle; sháněti se po čem. 
Kolk. I. 21., Folp. b. 7. a. Vodu g. 
Hrb. Děd. 105. Gígal kořalku z flaš- 
ky. Hlav. Kr. 159. Srv. v Bart. gig. 
Povídal, až tak gigal létosťó (vzlv- 
kal). Spě. 90. - Kt. VI. 

gl'0gan = veliký výrostek. Kolk. 
I. 21. 

glogovky = druh hrušek. Hořen. 
8. a i. 

giOZOVat = glossovati, klevetiti, 
pomlouvati. Kt. VI. 

glOZík = starý mládenec. Fix. 

glVák = noha. Zdvíhá gfváky = 
vzhůru nohv (o lenochu). Vz Kolk. 
I. :?0. 

glVanec = rána zobákem; rána, 
udeiení vůbec. Kt. VI. 

glvat = klvati, šťouchati. Kolk. 
I. 21 . GlVal čaganem do sněhu. Bys. 

gojdoš = tesařík brouk. Kt. VI. 

golozňa = hlava (opovržlivě). 
Fdlp. a. U). b., b. 7. a. 

gombílat = kolébati. Kt. VI. 

gombovaný = gombv zdobený. 
Kt. VI. 

gomolý = bezrohý. Kt. VI. 

gongol. gongola = halama. Kt. 
VI. 

goralka - hostina pořádaná pří- 
buzným a známým po úvodě šesti- 
nedělky. Vvhl. Děd. I. llC, II. 
1(;3. 

gorič = škaredv klobouk. Kolk. 
1. 21. 

grace = nefoiemné ruce. Kt. VI. 

gracisko = neforemná ruka. Kt. 
VI. 



grackář= kdo nosí grack\- (dlou- 
hé vlas\- v týle). Kt. VI. 

gracóna = celá příprava ke kor- 
dulce. G. pozlacená. Vvhl. Děd. II. 
139. 

grajdat se = šmatlati se. Kolk. 
I. 21., Kt. VI. 

grajdavý = šmatlavý. Kt. VI. 

grajdoň = šmatloun. Kt. VI. 

gramatika = kořalka. Kolk. I. 
21. 

gramboň = nešika. Folp. a. 28. b. 

gramel, gramláň = gramlovec, 
nešika, nemotora. Kt. VI. 

gramolka = kamenná kulička. 
Folp. b. 7. b. 

gřandat = mnoho mluviti, křan- 
dati. Fl.x. 

grbnút = hynouti. Kolk. I. 21. 

grcačka, grcanina = dávení; vy- 
dávenina. Kt. VI. 

greftovat = krechty opatřiti. Kt. 
VI. 

grejdit = rejditi, toulati se. Kolk. 
I. 21. 

greligár = klerikál. Kř. Roz. 276. 

grgiat = kloktati. Kt. VI. 

grgnút = grbniit. Kolk. I. 21. 

gric = čabalák, hajdalák, hastroš. 
Přik. Nov. 109. Chtěl sem si kópit 
límečke, ale žena nedala, že pré chce 
dělat grica. Spč. 147. Sr. gryc. 

grjcír = krejcar. Folp. a. 5. b. 

grňák = hlupák, nemotora. Kt. 
VI. 

grňavý. Ruce mám celý grňavý 
od práce (chromé). Mršt. Duš. 54. 

grnec = želízko nože, čepel. Vyhl. 
Ded. I. 136. Vz násl. 

grňka = želízko od nože kapes- 
ního. Bys. 103. Nebyla to kudla, 
nýbrž jen grňka. Hořen. 105. Na 
křiváku, na grňce je něco vyřeza- 
ného, číslo atd. Vyhl. D. 106. Sr. 
klatek, holác, grnec, grňa. Kt. VI. 

grňor, grňúTek = pahýl hlavně 
useknuté ruky. Kolk. I. 21. 

grnovatět = trnouti. Kolk. I. 
21. 

grobit se = zprotivovati se, zlo- 
biti se. G. se komu = protiviti se. 
Kř. Roz. 22., 76. 



26 



gróbský = hrubv (grob). Folp. b. 
7. b. 

groň = lesní stráň. Soused z blíz- 
kých groňů; To se stalo na groňu 
u Juráše. Slám. Lys. 72., 149. Vz 
u Bart. grúň. 

gróška, gróžka = kroužek. Na- 
picd si břinkali gróškó na hák (há- 
zeli). Hoch. 59- 

grota v kostele = zábradlí. Ces. 
]. IX. 142. 

gruch = hrách. Bys. Fig. 81. 

gruntecky, vz ízbecky. 

gruntovnica = gruntovní kniha. 
Mršt. Ves. I. '). 

gryc = hajdalák, čabalák. ha- 
stroš. Bvs. Fig. 25.5. Sr. gric. 

gryf = tónina. Kt. VIL 1252. 

gryndy, grynty = slinv. Kolk 
b. 22. 

gryntálka = slinták. Kt. VI. 

gryntat = grvndati, shntati. Kt. 
VI. 

gsére = okolky, v tem modlení 



ráno velkv ksére nenadělá. Naš. 
XLV. 1. :í. a. 

guberna = gubernium. Kř. Roz. 
III. .?. 

gUgra, vz násl. kugla. 

guTáŠOvat = jísti guláš. Bvs. Fig. 
120. 

guTe, vz násl. guliváry. 

gurija = hromada. Kolk. I. 22. 

guliváry = švestkové knedlíky, 
jinak gule. Folp. b. 7. b. 

guTovatý = kulovatý. Folp. b. 7. b. 

guňa = houně, Slám. Lvs. 104., 
plášť. Slám. PÍ. 69. 

guňka = malá houně (guňa); 
lajblík, kabátek, živůtek. Kt. VI. 

guráš, guráž. Za vratama je 
dobie mět giuáž. Kř. Roz. III. 202. 

gVŮlivá = k vuh. Kt. VII. 1252. 

gymba = gamba. Kt. VI. 

gyzdactvo = gyzd. Kt. VI. (giz- 
dactvo). 

gyzdání = zmatek. Fix. 



H. 



habaldník = hlavní trafikant. 
B\s. '.17. 

habáňový. Habáňová čepice. Krm. 
Obr. S4. Vz habáň (Bart.). 

habánský kus = veliký. Kt. VI. 

habat také: získati, přivlastňovati 
si. Kt. VI. 

habateša = žena, co hobó uriičla 
mlrt jako Šléfíř. Vvhl. R. 89. 

habrlohy -- šatv. Kt. VI. 

habrňuvka, havrnuvka = havír- 
nuvka. důlní díeva. Las. Kt. VII. 
1252. 

hacka -^ šátek. Rud. .'50. 

háčky - háb\-. Šaty. Kaš. 110. 

hačinkat, hačunkat = hačati, se- 
děti (v dětské ieči). Kolk. I. 22., 
Folp. a. 27. a. 

hačkovica = příze, plátno, plach- 
ta z liarck. Kt. VI. 

hádavý. Hádavé pivo (které při- 
vádí li<li do hádek). Ondr. 24 

hádijence 

124. 



hadlivý = vadivv. 
VI. 

hadmo lézti 
Dol. 40. 

hadragaťa = otrhanec. Kolk. I. 



H. řeč. Kt. 
po břichu. Krm. 



hadrlák ^ otrhanec. Kt. VI. 

hadropletnica, nadávka. Vyhl.Ced. 

hadula = ocún. Folp. a. 28. a. 

hadůvky = houby čemavé, mající 
klobouček široký a střapatv, Naš. 
XLIII. 49. :5. a. (nejedlé houbv). 
V\hl. Mal 100. 

hafák = pes (v dětské řeči). Kolk. 
I, 22. 

haferniček --= linduška vodní. Fix. 

haferník == borůvka, borůvčí. 
Kt. VI, 

hafrfaňa kdo mluvě prská. Kt. 
VI. 



hagnoska z lat. agnus = peníz 
audience. Bvs. Fig. s obrazem s\atvch na zavěšení. Bys. 
Fig. 298. 



hachlovat také = jísti, žvýkati. 
Kt, VI. 

hajba -- hájení. Kt. VI. 

hajda pryč. Kolk. I. 22. 

hajdaláček, vz hajdalák. 

hajduper = hajduk. Kolk. I. 22. 

hajdušský. Něco hajdušského v tom 
b\lo. Kkla. 

hajflík = oddělení v ovčinci. 
Kolk. I. 22. 

hájík = hajnv. Kt. VI. 

hájnica = louka u háje. Kaš. 92. 

hajsačka = klouzačka. Vyhl. Ced. 

hajsat ~ běhati, toulati se; klou- 
zati se. Vyhl. Ced., D. 48. 

hajsón = tulák. Spč. 40. 

hajtrta —^ k-hká ženská; i-ozpu- 
stilý chasnik. Kt. VI. 

hajtry = rozsochy na sušení sena. 
Kolk. I. 22. 

hajtydlum = děvče živé. nepo- 
sedné. di\'né ustrojené. Kolk. II. 
.3fi. 

hajzlúvka = druh hrušek. FLx. 

hake mike = sem tam. Dež sem 
meze němá chodil hake mike. Kř. 
Roz. III. 28G. 

hal, hal! Tak se odhání husa. Kt. 
VI. 

halačka = spánek (v dětské řeči). 
Kt. \'\. 

halafaňa = veliká a hloupá žen- 
ská; klevetnice, štěkna. Kt. VI. 

halapatúra = nevážný, lehký člo- 
věk. Kt. VI. 

halastra = chátra. Kt. VI. 

halbošit. A jeden přes druhého 
halboší na pána cosi (klábosí). Klda. 
84. 

halda = vyrostlé dévčisko. Gl. 
Ced. 

haldamáš také = zpropitné. Kt. 
VI. 

haldisko = nehezká halda; ne- 
počestné robsko. Kt. VI. 

halečkový = knedlíkový. H. voda. 
těsto. Kt. VI. 

halenisko = stará halena. Hořen. 
270. 

hallna = nadávka. Kt. VI. 

hálkat = hajati. Kt. VI. 

halunkat = hajati, spáti (v dět- 
ské řeči). Folp. a. 27. a. 



haluščí = zdrobnělé haluzí. Kaš. 

haluška = kolébka (v dětské ře- 
či). Val. Kt. VII. 1254. 

haluzek = chlapec, ogar. Bys. 
ICiO. 

hamarasit se = hádati se Kt. VI. 
hampalíř = tlučhuba. Kolk. I. 

hamral =^ velký jedlík. Fix. 

hamúr = humor, veselá nálada. 
Klik. I. 22. 

hanácký Jerusalem = Prostějo\'. 
Naš. XLIli. 106. 1. a. 

hanačka = hanácká husa. Hrb. 
Ohr. 2'».1. 

hanák = štětka na t\-čce. Kolk. 

I. 22. 

haňbolecký = hanebný. Bys. Fig. 
14íi. 

haňbollna = nestyda, necuda. Kt. 
VI. 

haňbula. H. haňbulecká = ne- 
styda. V>hl. R. 8:5. 

hanča = jméno koní. V\hl. !\Ial. 
127. 

handrbulec = tulák, světák. Kt. 
VI. 

handrlačisko = hadrník, nadáv- 
ka. Hořen. íl-"). 

handrlačit = hadrv sbírati. Kt. 
VI. 

haneza = anýz. Kt. VI. 

hanzl = býk; valach. Kt. VI. 

harcalúch. harcapalúch = ne- 
pěkné ]ieči\-o. Kolk. I. 22. 

harcuškat = harcat s umílením. 
Kolk. I. 22. 

harmárka -^ dubňák (kožich). 
Vyhl. Děd. II. 183. 

hařpla = závora složená z ouška, 
babky a roubíku n. zámku visu- 
tého." Kolk I. 22. 

hartat = hladiti po tváři, po vla- 
sech. Kaš. 92. U Bart. = spinkati. 

harvánky = foukací harmonika. 
Kolk. I. 22. 

hasafírek = ttilák; ztřeštěnec. 
Kt. VI. 

hastrmanův. Hastrmanovy vla- 
s\- = plavuň. Kolk. I. 22. 

hatina = březový prut. Kolk. I. 

II. Sr. brezák. 



28 



hatlák = špatný písař. Kt. VI. 
hatlapa = nadávka. Vvhl. Prus. 
55.. Ces. ]id. IX. U3. 



3(1. 



hatleperie 



borůvkv. Kolk. II. 



hátový. H. voda = na sv. Hátu 
svěcená. Vz Kt. VII. 1255. 

haváč = knmhár. Kt. VI. 

havák také = veliký železniční 
vuz. Kt. VII. 1255. 

havrdla = vřed, boule. Autr. 

lL'ít. 

hazor, hazorák, vz azór. 

hazuka, vz hazucha. Folp. b. 7. b. 

hde = kam. Žena volá, že hde 
so (jsem). Kř. Roz. III. 51. 

hdese = někam. Věděli by, že 
hdťsr dem. Hoch. 122. 

hebaj = sem. Kt. VI. 

hébavý tanec. V^-hl. Děd. I. 109. 

hebno ^ rvchle. Hebno praco- 
vat. Vvhl. Děď. II. 29., D. 142., 154. 

hečet = zpívati, popěvovati. Kt. 
VI. 

hečkat == hejčkati. Kt. VI. 

hedvábnica = hedvábná sukně. 
Folp. a. 24. b., b. 8. a. 

hef = tam. Zalezl hef někdo pod 
lůžko. Slám. Lys. 118. 

hegnút = couvnouti (s voly). 
Foljx b. 8. a. 

hejnice = pastviska oddělená pro 
k(jně a krávv. Záhr. V. II. 

hejrat = hýřiti. Kt. VI. 

hejslovan. Tak nazývají na Mor. 
rcncí^áti upřinmého Čecha. Kt. VI. 

heliša = oheň. Chlapci na podzim 
z bramborové natě dělajó helišu. 
Vvhl. Ced. 

herštýn = něco vysokéh(j. Kolk. 
1. li.!. 

henčit, henkati Imupati. Kt. 
VIL 125(i. 

héné = hajný, Hoch. 58., heny. 
Pro svůj les máme hénýho. Vyhl. 
Mal. 99. 

henkaj, hen = tam. Krm. Obr. 
1.3. Do léta je ešče h. (daleko). Krm. 
Obr. 41. 

heny, \z héné. 

hepáň v\s()ký člověk. Kt. VI. 

hepýcnút = vyskočiti. Kt. VI. 



héra = jméno kraví. Vvhl. IMal. 
128. 

herdek = zlý. Je to herdek baba. 
K.ilk. I. 23. 

herzog = šálená vacha, prohlí- 
žení domů za noci v celém okrese. 
Vyhl. Kr. 30. 

hevaj = zouvák; kamenný žlab 
u studny n. u zřídla. Kt. VI. 

hindzía = hříbě. Folp. b. 8. a. 
— handzl = kůň. 

hisor = bláznivý, přemrštěný, 
divně oblečený člověk. Bvs. Fig. 
259.. 298. 

hiščerák = krtonožka. Kt. VI. 

hjokat, pjokat, vjokat, híokat = 
křičeti Iljo. Kolk. 1. 2.3.. Kt. VIL 
1257. 

hlad. Póla ležá hladem = ladem. 
Folp. b. 8. a. 

hladit sa. Už zas sa to hladí = 
obloha se jasní. Kaš. 139. 

hlamozina = pozemek vysoko 
položcnv. Ivolk. II. 36. 

hlamozít se = pracovati na hla- 
iniizinc. Kcilk. II. 36. 

hlásenství = služba hlásného. 
Vyhl. Děd. I. 96. 

hiáskat = laskati. Tam se s ním 
hláska. Klda. 58. Žena hláska slo- 
vem vlka (psa, chlácholí). Klda. 58. 

Hlásné = ponocný. Přik. Nov. 109. 

hlaváč, hlaváček = hlavaté pod- 
\ržťučc di\'oženky. Vyhl. D. 159. 

hlavala = vůl s velikou hlavou. 
Kt. VI, 

hlavistý --^ hlavatý. Kt. VI. 

hlavitě = dobře. Kt. VI. 

hlazkat = hladiti. Kt. VI. 

hld = hvd. vše takové jako: hadi, 
bl<cli\-. švábi. Vyhl. Kr. 43. 

hlena =^ hlína. Pod hleno nás 
provedla = do hrobu. Naš. XLII. 
149. 1. c, 

hlésta, hlísta = žížala; tasemnice. 
Vvhl. Alb. 38., Naš. XLII. 149. 1. 
c. B\i poslán pro hlistv (dešťovkv). 
Kald. 20., Kř. Roz. li. 229. 

hléstník = erythraea ccntaurea 
(msti.), užívá se proti hlístám. Naš. 
Xl.lll. K;. 2. a. 

hlodavec = lačný statku, lako- 
mec. V\hl. Ced. 



29 



hlomoza = nezralé o\'occ. Autr. 
12ÍI. r Bart. hlomozina. 

hlópiš = hlupák. Vvhl. R. «!., 
111. .■)!. 

hltoň liltoun, kdo hltá. Kaš. 

53. 

hlúb = hlupák; košťál. Kt. VI. 

hluchota = hluchá ženská osoba, 
hhulmn. Folp. b. 8. a. 

htupnice = blázinec. V\hl. Prus. 
02. 

htupota ^ lilouposť; hloupá oso- 
ba. Kr. Roz. III. 78., Folp. a. 29. a. 

htupotina = hloupé jednání, hlou- 
pý čin, kousek. Kaš. 55. 

htúpotínky = hlupotv. Hořen. 
2:;:). 

hlúpý. Vdá se, až přijde hlúpý, 
co kúpi. Uh. Brod. Vyhl. Ced. 

hiuza = nečas, nesnáz. B\-s. ■!., 62. 

hlyboček = úval. Kaš. 92. 

hmúřit = žmúřit oči, hmouřiti. 
Fi)I[i. b. 8. a. 

hňapit, hňapnút = udeřiti. Kt. 

VII. 1259. 

hnatý = hnaný. Kaš. 6(3. 

hnetka ~ druh škubánku. V^-hl. 
Doil. 1. -t(). 

hnidavec = vřes. Kolk. I. 23. 

hnivala = lenoch, nehvba. Kolk. 
II. ;i(i. 

hnojísko = hnojiště. Vyhl. Ced. 

hnojnicový vůz. Hořen. 125. 

hnotky =- dlouhé žíl\- v listech. 
Vyhl. Slz. .Jl. 

hňupat = nikuiti jako tele, vul = 
hloupé. Kolk. I. 23. 

hnut = vehký kus dřeva, veliká 
haluz. Kt. VI. ■ 

hobizňa = huba (pohrdlivě). Kolk. 

1. 2.-'.. 

hodlivý = patřičný. Ve vašem 
domě je \-še hodlivé. Vvhl. Jař. 
102. 

hodnot. Co temu hódnete = co 
troufáte? Autr. 130. 

hodovo kvítí, kvete o sv. Václave 
bílvm kvítkem. Naš. XLIII. 46. 

2. a. 

hodřňat = silně kolíbati. Kt. VI. 
hodule také = lehká ženská. Kt. 
VI. 

hoferský. H. sépka. Vyhl. Děd. I. 



97. H. hodv = slavnosť senoseče. 
Kt. VII. 1260. 

hófit. Dež ti se k sobě hófijó (shro- 
mažilují, spojují). Vyhl. Alb. 14. 
Všeci kolem něho se hófijó. V\hl. 
Vys. 82. 

hoflanec = pohlavek. Hrb. Děd. 
186. 

hogřnat = třením o zem hřmot 
působiti; kolébati. Vz Kt. VI. 

hojgačka, homjačka = houpání 

děti na noze. \'yhl. 1). 10. 

hojkat = houpati, hýbati. Mhko 
se jožv látkách nehojká, je tedy ve- 
statý. Vyhl. Mal. 145. 

hojný. To je taková hojná Běta 
= ženská, která má všeho dost a 
ničeho nešetří. Uh. Brod. V\-hl. Ced. 

hójšačka = houpačka. Kuš. 92. 

hójšat sa = houpati se. Kaš. 92. 

hoíác = strana křiváku (čepele), 
na níž není nic vyraženo; hráč stra- 
n\' určené hozením holáce. Vvhl. D. 
106. Sr. gnika. 

holár = bez, z něm. Holler. 
Strážn. na Mor. Listv filol. 1909. 
313. 

holec = neženatý člověk. Kt. VI. 

holenek = mladý člověk proti 
staršímu, holeček. Holenku, to já 
pamatuju aji Napúleóna. Vyhl. Ced. 

holinka = zelená třešně. Kolk. I. 
2.3. 

holíš = holohlávek (dítě). Kt. VI. 

holive odstranit = topolv- Mršt. 
Ves. II. 441, 

holomrazíska = zmrzlá ozim, na 
níž pásali prasata. V\-hl. Ced.. 

hOlotík = sedlák. Kt.VI. 

homjačka, vz hojgačka. 

homkat = houpati. Žlova má 
hnízdečko na leko uvázaný a to se 
jí homká. Vvhl. Mal. 121." Sr. hoj- 
kat. 

hompačka = kolébač. Kolk. II. 
36. 

honák = pasák ovcí; honící pes. 
Kt. VI. 

honem. Honem imrřel. Pomalý 
živ; S pánem honem, se sedlákem 
pomaly. Hlav. Kr. 26. 

hongačka = houpačka, hom- 
pačka. Kolk. I. 23. 



30 



holotat = viklati. Kt. VII. 1261. 
za: lii)k'sná. 

holumek = hlídač dříví. Laš. Kt. 
VII. 12<)l. 

hoňavec =^ honící pes. Kt. VII. 
12íi2. 

hongat se = houpati se. Kolk. I. 
23. H. také = viklati. Byt se plot 
honRá. Hrb. Děd. 43. 

hoňkyny = mostiny, oblé trámce, 
jiirriž se dláždí cesty na místech 
močálovitých. Kaš. 92. 

honsa = jméno koní. Vvhl. Mal. 
127. 

hontěný plot = hontovv. Záhr. 
V. 10. 

hopan = vrták (tanec), Hořen. 
334., děcko skotačivé. Kolk. II. 3(5. 

hopiznat = v^'skakovati, tančiti. 
Kolk. I. 23. 

hořákat = hořekovati. Kolk. I. 
24. 

hořčina = horký nápoj. Folp. a. 
28 b. 

horek = svršek (v kartách). Ho- 
řen. 2!)9. 

hořit si = naříkati si, žalovati. 
Pan Hrabetz si hořil; V hospodě si 
hořil. V\l)l. Zař. 90., Alb. 8. 

hořkavý = zdrobnělé hořkv, na- 
hořklv. Kaš. 51., 52. 

hóse = house. V5^hl. Děd. II. 199. 

hóser. Na hósera žnouti = úzké 
pole na dlóho žnout. Vyhl. R. 90. 
Vz ocas. 

hOSÍ čápka = saraorostlík (rostl.). 
Naš. XLIII. 46. 2. b. 

hÓSka = housenka. Kt. VI. 

hospodárka = hospodářství. Vést 
h(iS|)ii<l;Lrku. Kldu. 1 12. 

hóštěnka = houština. Naš. XLII. 
«1. i. b. 

hotař = rostlina. Hotař je vy- 
soký, má malá kvítečka v chomáčku, 
podlouhlé lístečky. Roste nejvíce 
v prosu, přerůstá je, že stojí nad ním 
jako hotař. Vvhl. Mal. 107. 

hotaříček, rJstl. Hrb. Dt. 89. 

hotařít =^ hotařem býti. Kt. VI. 

hotárna ^ hotařův byt. Kt. VI. 

hOUfit. Pacientky houfily se k ran- 
nímu snénm. Naš. Xl.III. lOI. 1. b. 
Vz hófit. 



houlat = dávati dobvtku mnoho 
žrádla. Kt. VI. 

housenka = chlupatá zelená šňůr- 
ka u mužského klobouku. V\hl. 
Děd. II. 170. 

hOUVězit se = točiti, kroutiti se. 
Kt. VII. 1263. 

hozílek = uzílek. uzlíček. Naš. 
XLIII. 53. 3. a., Vvhl. Alb. 6í). 

hrábek. Prsty tuhnou zimou v 
hrábk^•. Mršt. Ves. II. 393. 

hrabíca = kosisko, kosa s hrá- 
běmi. Bys. Fig. 298. 

hrabisko = hrábě. V\hl. Prus. 

57. 

hračet = brčeti. Kt. VI. 

hřada také = posada. Kt. VIL 
12(i4. 

hradčica = hradská cesta. Bvs. 
Kil. 

hranáč = druh jablek. Folp. b. 
S. b. 

hranečnik = tlustý zavaUtý člo- 
věk. Kolk. I. 24. 

hránka dříví = hranice. Kaš. 115., 
Í2'J. 

hrap — habr. Kaš. 141. 

hratevník = besedník. v jizbách 
se scházeli hratevníci. Vyhl. Mal. 
22. Sr. hratva = beseda, tácky. 

hrbatit se = hrbiti se. Hrbatil se 
jak kocúr (dělal pokorného). Před 
liřadem hrbatijó záda. Kř. Roz. 88., 
312., 85. 

hrách. Smlúvali se, že spolem 
SN-ijú hrách (utekou). Klda. 59. 

hřbetovina = páteř z bravka. 
\'\hl. Slz. .■)S. 

hrbÓC, hrbÚC. Fasuňk se nahne a 
IuIkic li./im \- piíkiípě. Bys. Ul. 

hrbócala, hrbócela ^ hrčala, mluv- 
ka. Kt. VIL 1265. 

hrbócat = hřmotiti. Folp. a. 27.^ 
b.. 1). s. b. Sr. hrbúcat. 

hrbócení. Zaslechl jsem akýsihrbó- 
cciii ;i kvičení v' marštale. Naš. 
XLIV. 71. L a. Sr. hrbócat. 

hrbOUCet. Když umí drobet hr- 
boucct (německy mluviti). Hlavn. 
Kr. s.'... 172. 

hrbulÚC Idělati h. — upadnouti 
(o dětech). Kolk. I. 24. 



31 



hrcáč, hrcák, hrcan, hrcala = kdo 

hrcá, kašle. Tvt. \'l. 

hrcán, hucán = kk^bouk. Kolk. 

I. 2-í. 

hrcat = chrkati, kašlati. Kt. VI. 

hrčák = kus hrčatcho dřeva; ma- 
Iv hrapatv člověk; křikloun. Vz Kt 
VI. 

hrčatý = sukovitý. H. dřevo. Kt. 
VI. 

hrčit. Sypou vám letos zemáky? 
Ale kde, letos tak nehrčijó. Vvhl. 
Ced. 

hrčka = boule. Krm. Obr. 9. 

hrdelnica = těžká práce. Vvhl. 
Ced. 

hřebec. Halena s hřebcema (s ple- 
chovými knofhky). Vvhl. Ced. 

hřébek = hříbek, nováček na uni- 
versitu vstupující. Bys. Fig. 136. 

hřebíček = hvozdíček (rostl.). Vv- 
hl. .^lal. 107. 

hřebička = zahradní vonička. 
Vvhl. :\Ial. 107. 

hřezkO = hřisko, kuželník. Přik. 
Nov. 110. 

hřib. Vlasy nečesané do hřibu, 
přistřižené na hřib. Mršt. Ves. I. 
129.. VIII. 10. 

hřiba = hříva, vlasy. Kaš. 22., 
Kolk. II. 36. 

hřlskO = hřiště. Bys. 102. 

hrkáč = druh jablek; klepačka, 
hrkačka. Kolk. I. 24. Sr. hrkláč. 

hrkačka = klepáč, klepačka. Hr- 
kačkú se hrká (místo zvonění o vel- 
ký pátek). Vz Vyhl. R. 39. 

hrkavice = rostlina. H. má na 
stopce mnoho žlutých květů, které, 
kdvž odkvetou, hrkají. Vvhl. Mal. 
107. 

hrkláč = druh jablek. Folp. b. 
8. b. Sr. hrkáč. — H. = klapačka. 
Přik. 63. 

hrknút = udeřiti. Folp. b. 8. b. 

hrkotka = dřevěná n. plechová 
rolnička s držadlem (hračka). Val. 
Kt. VII. 1266. 

hrkula = ženská, která se vším 
hned vyhrkne. Hlav. Kr. 87. 

hrkutání = vrkání. H. holuba. Kt. 
VIL i^ílil. 



hřmít ^ hřmotiti. Cekali, ešli to 
zas začn'' hřmít. Mršt. Ves. V. 7. 

hrncovat. Čelem po tabulce h. = 
jezditi, trest při hře na Meluzínu. 
Vz Vyhl. D. 111. 

hrobařky = vši, které člověk do- 
stává před smrtí. Kolk. I. 24. 

hroby. Hrobá dívka = starší 
služka. Vvlil. Děd. I. 46. 

hromadinky, druh hub. Vz Kt. 

VI. 

hromadiskO = hromada kamení. 
Vvhl. Kr. 11. 

hromotřesk, hromostřesk = hro- 
mová zelina. Naš. XLIII. 46. 2. a. 

hromúcený = velmi hromský. 
Kaš. 51. 

hromúcí. Hrome h.! Kt. VI. 

hroták = veliký klobouk. Vyhl. 
Děd. II. 119. 

hrotek také = špinavý klobouk. 
Kt. VIL 1267. 

hrouchání = práskání. H-ním 
biče rozseká\"al \-zduch. Mršt. Ves. 
III. i;;r,. 

hrouchat. Jak to praskalo a hrou- 
chalo (ze střel). Mršt. Ves. VIL 5. 
V síni něco hrouchlo, jako když z ka- 
nónu vystřelí. Ib. V. 6. 

hrózek = hrouzek, rvba strakatá. 
Bvs. Fig. 298., Naš." XLII. 84. 
1." c. 

hroznový. Hroznová květina proti 
souchotinám. Naš. XLIII. 46. 2. b. 

hrske = hezky. Straka má ocas 
hrske dlóhé. Naš. XLII. 80. 1. c. 
Vz hrzke. 

hrubchTed = dalekohled. Kaš. 92. 

hrubousedlý sedlák = starousedlý. 
Bys. Fig. 1l'0, Sr. malousedlý. 

hrudy, hrudky = místa, která 
\-oda nezatápí. Hrb. Obr. 62. 

hrušák = vdolek n. koláč hruš- 
kami mazaný-. Kt. VI. 

hruškovica = voda z vařených 
suchých hrušek. Kolk. I. 24. 

hruštička = lesní tráva. Kt. VIL 
1267. Sr. hruštice. 

hrzke = hrske. H. daleko chodit. 
V\hl. Děd. II. 28. i 

hu. Tož, ogaři, hu! Hu značí běh 
=^ běžme! Kald. 27. 

hubaček = hubička. Kt. VI. 



32 



hubačka = houbová polévka. Kt. 

hubča = hubička. Kas. 51. 
hubí = hloubí. Kaš. 18 
hubičková = mor. tanec. Kt. Vil. 

^hubjénka = vrkoč z hedvábí n. 
harasu kolem hlavy nošeny. Kt. V 11. 

12(17. „ __ 

hubka na plané ruži. na sípku — 
takovv vlasatý brunátný uzel (způ- 
sobený vosou). Vyhl. Mal. 150. 

hublátkO = kružidlo na zeli. Kt. 
VII. 12(17. . 

hubný = houbový. H. macKa. 
Mršt. Vťs. II. 'Ml. 
hUCán, vz hrcán. 
hučný = hlučný. Hucna cesta 
(silné navštěvovaná). Kaš. U-5. Vz 
hučnice. . 

hudlat - pohybovati Kt. VI. 
hudlikat = hudlati. Kt- VI. 
huja = veliký hujec. Kt. VI. 
hújat také = dováděti bvti roz- 
pustilým, bíti se. Hrb. Ded. 286. 
hujec = prasečí žaludek naditý 
masem na drobno usekaným, Press- 
wurst- vzdorovité dítě. Kolk. 1. 24. 
— Kt. VI. . , ^ 

hukáč = pták veliký jako stra- 
ka, jenom že je šedý. Ma d ouhy 
krk a dlouhý zobák. Hlasem huká. 
Vvhl. Mal. 118. , M _- 

hůrečka = uhčka, hůlečka — 
hvilka. Bvs. U2. , j . ,r , , 

hulik, hulék = cahon (zde). Vyhl. 

' hultaj = hulvát. Rud. .'50., Kt. VI. 
hulvor = dymnivka duta; spro- 
sták. 1'lx. 

humkat = houpati. Kt v . 
hun hon. Přes nevelký hun\-. 
Vvhl. Slz. 278. 
'huncovat = homti; tlouci. Kt v i. 
huňka, zdrobn. huna. Kt- vi. 
hunkat =-- houpat. Kt. VI. ^ 
huňky = papuče z valašské hune. 

hup = P^i jmeno. Kt. V i. 
hupek. Uo hupku = honem. Ki. 

VI. 

hupkavý. Hupkavá mysl (nestálá) 

Hlav. Kr. 100. 



hurdačka = iídká kaše z mouky 
a z durdéného mléka. Kt. VI. 

hurdikat = hurdati. Kt. VI. ^ 

hurdyburdy (o rychleni mluvem 
se říká; krocan dělá h.) Kt. VI. 

husacina = husí pečínka. Kolk. 

' húsacko = odrostlejší house. Kt. 

VI. 

husák = sršeň. Kolk. I. 24. 
husar = jméno koní. V\hl. Mal. 



husárek = čepice. Kldu. 114. 
húsena = housenka. Strazn. na 
:^Ior. List. filol. 1909. 313. 
húser také puchr. Kt. VI. 
húsinica = housenka. Kt. VI. 
huškač = houpati se. Laš. Kt. 
VII. 12(10. 
husovat = vábiti. Kt. VI. 
hustina také = ústí. ustma. Ivt. 

hušačka = houpačka. Kt. VI. 
hÚŠČi = houští. Folp. a. .52. b. 
hut = hlt. Vvhl. Slz. 254. 
hutař = pohií hlídač. Mršt. Ves. 

I. I."!'! a j. - -, ' 

hutný = tlustý, pevný, sUny 
(o látce). Kaš. 92. U Bart. = hotař. 

húzeň. Na nohou měli húzne a 
botw Horrn. 1''7. 

hužvanec, hužvan - umackane 
jídlo. Kolk. I. 2.5. . -,. „ 

hužvit - nelibě mačkati. Kolk. 

' hvězdica = kopretina. V\'hl. Mal. 

íivozdíček = hřebíček (rostl.). Vy- 
hl Mal. 107. Sr. hvozdík. 

hybko - rxchle. Vyhl. Děd. 1 1. 

.")2 

hybOČina - hlubma. Kaš. 92. 
hydánek = kurník. Kt. vii. 

127(1. Si- h\d. ,■". 

hyhotat se = hlasitě se smati, 
řehtUi se. Kt. VI. 

hylázgat = vezpust knčeti. Kt. 

VI. , , .- 

hynčet řičeti. Kobyla hynci. 

Kt. \ 1 
hyntečka = šiiúrka, pentle. Kt. 

VI. 



33 



hyté, nesklonné = chůvka, pkich- 
ta. ve které se děti nosí. Kt. VI. 



hytena = hyté. Kt. VI. 
hyža také = ohyzda. Kt. VI. 



Ch. 



Chabanjna = suché, špatné maso. 
Kt. VI. 
chabastit = rhabiti. Kt. VI. 
chabaščí, chábí = Hst^• zelí n. 

kajnistw Kclk. I. •2'k 

chabaščica, chabaščovica, chábo 
vica = bramb()ro\-á polévka, v níž 
se vařilo několik listů zelí n. ka- 
pusty. Kolk. I. 25. 

Chabičí = roští, klestí. Kolk. I. 
LT). I' Bart. chabí. 

ChabOŠČ = křoví, chabaščí; tráva 
ve stojatých vodách v chumáčích 
rostoucí. Kt. VI. 

Chabovica, yz chabaščica. 

Chabovina = haluz s Ústím. Vyhl. 
Děd. I. 3(5. Chabovinó moche schá- 
nčle. Ib. I. 14. U Bart. chabina. 

Chabý = háby. Kt. VI. 

Chachar = člověk rodu selského 
nechť je poctivec nebo chachar 
(otrajia. dareba). Slám. Lvs. 3. 

Chachotat. Kačer ch-tal. Hrb. Obr. 
188. 

Chachýňat = jíti dlouhými kroky. 
Viděla ji. jídv chachýňala domů 
s m(it\kú. Krm. Obr. 14. 

chajda na tři facky = chalupa 
na shoření, zbořisko. Bjj^s. Fig. 298. 

Chajdatupka = špatná chalupa, 
liarabiua. Kolk. I. 25. 

Chalda = poběhlice. Kt VII. 
1271. 

Chalivý = churavv. Ch. na nohv. 
Kt. VI. 

Chalkat = utišovati. Ch. dítě. Kt. 
VI. 

Chaloň také = vehký chlap. V^■hl. 
Ced. 

Chalópči = výměnkáři. Vj-hl. Mal. 
77. Sr. chaloupský. 

Chaloupský = výměnkář. V\hl. 
Mal. 22. Vz chalópči. 

Chamala = chamač, kdo chtivě 
něco l)ére, chamá. Kt. VI. 

Chamčí = roští, klestí, křoví. 
Vyhl. Děd. I. 12. Vz chamščí. 



chamlavě jísti (bez zubů). Kt. 
VI. 
chamstat = hltavě jísti. Kolk. I. 

25. 

chamščí = chamčí. Kolk. I. 25. 

Chasňacko = špatný chasník. Kt. 
VI. 

Chasoň = chasník. Kt. VI. 

chatrný = churavý. Naše matička 
só chatrná. V\-hl. Ced. 

Chaupa = chalupa. Kaš. 18. 

Chebonit se = mnoho se smáti. 
Kolk. I. 2.-,. 

chechrla, chechrňa = pepříce, 
luštěnina. Kt. VI. 

Chlchikání = smích. Mršt. Ves. I. 
220. 

chládky = chladnv. Kt. VII. 
1272. 

Chlachiat se = \ehni se smáti. 
Kt. VI. 

chlachula = ženský smíšek. Kt. 
VI. 

Chlama = huba, ústa. Folp. b. 
8. b. 

Chlámat = neslušně, hltavě jísti; 
ch. se = mnoho, neslušně se smáti. 
Kolk. I. 25., Folp. b. 8. b. Vz cham- 
stat. 

Chlamotat se = velmi se smáti. 
Kt. VI. 

Chlampor = stará, rozmoklá hou- 
ba. Kt. VI. 

ChramuFa = ženská, která se mno- 
ho směje. Kolk. I. 25. 

Chtapčacko = chlapisko, špatný 
chlap. Kt. VI. 

Chtapčena = děvče, které chodí 
za hoch\'. Kt. VI. 

chlapčenský = chlapcům pří- 
slušnV'. Folp. b. 9. a. 

chtapčesko, chtapčisko = veliký 
chlap. Kř. Roz. íJti. 

Chlaplat = chlapat. Kt. VI. 

chlápnoucí = ubývající. Schláp- 
noucí zimou, přibývajícím dnem 
Mršt. Ves. IV. 18. 

3 



;i4 



chlapnút = udeřiti. Kt. VI. 
Chlapoš = chlapík. To je chlapoš! 
Kř. Roz. 101., Naš. XLIV. 10(5. 
1. b. 

Chlapýcnút = upadnouti; ude- 
řiti. Kt. VI. 
chlastara = pijan. Kt. VI. 
ChTastnút = ulcousnouti (o koni). 
Kaš. 9.'3. Koně chlastali hubama. 
Kaš. 109. — -Viděl, jak žába chlast- 
la s nebe (spadla). Vvhl. Děd. I. 143. 
U Bart. = hoditi. " 
Chlašný = tělem sešlý. Kt. VI. 
chréb. Chleba jest = čarovati. 
Kolk. I. 25. 

chlebovník, chlebovňák = pod- 
plamenice (také režňák, chlebový 
vdolek, várpoky). Kolk. I. 25. Ch. 
= koláč z chlebového těsta. Záhr. 
IV. 21. 
Chremtoň = hltavec. Kolk. I. 25. 
Chlomáznút = dáti pohlavek. 
Val. Kt. VII. 1272. 

chlopeň, chlopňák = klobouk. 
Folp. b. !). b. 

Chrópit koho po kříži, komu (koni) 
na prsa = plácati; Tu je roka (ru- 
ka), chlopněte. Hořen. 128., 130., 
131. 

Chlopkat = chlópit. Ch. koho po 
krku, komu po rameně. Hořen. 123., 
208. 

Chlópnutí. Napřáhl mu ruku k 
chlópnutí (k plácnutí, k uza\ření 
koupě). Hořen. 131. 

ChlOStat. Sníh chlostá = silně 
padá. V\hl. Ced. 

chlpanec = velký hlt. Kolk. I. 
25. 

chlup = jméno psí. Vyhl. Mal- 
128. ■ — Ch. = nadávka rozpustil- 
cům. Folp. b. 9. a. 

Chlupatlca = druh tenké trávy, 
které sekáči nemají rádi. Vvhl. Mal. 
108. 

Chlustačka = chlustavá (blátivá 
cesta. Kt. V I. 

Chrustnút = spadnouti. Kaš. 93. 
U Bart. --= vodou stříknouti. 

Chmacnút = chvtiti. Chmacni 
ten .slópek. Mršt. Ves. I. 205. 

Chmár -= oblak. Nikde chniáni 
na obloze. Mršt. Ves. Vlil. 30. 



chmatačka = úchvtka. Folp. b. 

9. a, 
Chmaták = zloděj. Folp. b. 9. a.. 
chmatarna. Folp. a. 5. a., 28. a. 
ohmatat = chvtati; hmatati. Folp. 
b. 9. a. 

Chmatit = chvtiti. Ch. nemohli 
nikt)ho. Mršt. Ves'. II. 529. 

Chmelíní = divoký chmel. Naš. 
XLlIl. 40. 2. b. 

chmétnót se = namanouti se, 
mihne niti se. Autr. 130. 

Chmúllt se = kaboniti se. Kaš. 
93. 

Chmurat = cmurat, sazemi ma- 
zati. Kt. VI. 

Chňápy = nohy. Kolk. I. 25. 
ChOČi = chudší. Ten kostelíček je 
ešče choči než ta skréš, v niž na 
svět přišil sen (svn) boží. Naš. 
XLIII. 101. 1. d. " 

choďová = coufavá, mor. tanec. 
Kt. VII. 1273. 

chody = chudý. Choda kasa = 
farní ústav chudobinský. Vyhl. Ced. 
Chochmy = chytrost' zvláště ob- 
chodní. KoLk. I. 25. Ten (pes) má 
chochme, ani se nepté. Kř. Roz. 
II. 52. 

ChOChOláČ = policajt (má chochol 
na, kJnbíMiku). Bys. Fig. 154. 

Chocholúší = chochol. Kt. VIL 
1273. 

Chochúlka = vehké, podlouhlé 
jablkn. Kt. VI. 

Chojínový = chvojínový. Ch. les. 
Kt. Vt. 
ChOlánek = selský klobouk. Kt. 

\1. 

Choldúnisko = choldún. hostec. 
Kt. VI. 

Chomolec na chytání raku. Ch. je 
na způsob rybářského měchu (py- 
tle), ale krafší. Vyhl. Mal. 125. 

Chomolit se = padati, sypati se. 
Bela tura, jak dež se nčvic snih cho- 
moH. V\hl. Děd. II. 28. 

Chomútář = kdo dělá chomouty. 
Hiiivu. I2(i. 

chorjakie = rochetka. Ces. 1. IX. 



VI. 



choroň = churavý člověk. Kt. 



Chorumble = korouhev. Vvhl. 
Prus. ;'>(;. 

Chořulký = velmi černý. Ch. 
chléb. Kt. VI. 

chofaž, chotož = choť. Kt. VI. 

Chramostika = veliký koláč s třeš- 
uěuii. Knlk. I. 25. 

chramoždit = dělati šutr. Kt. VI. 

chrastoň, chrastavá = žába, ro- 
pucha. Kt. VI., Fix. 

chrašč = chiástal. Fix. 

ChrbFat = proti\nč kašlati. Kolk. 
I. -2r>. 

Chrčat = těžko dýchati, chrčeti. 
Kaš. íi.S. 

chrchel = mužskv úd plodicí. Kt. 
VII. 1274. 

Chrchloň = kdo mnoho chrchlá, 
kašle. Folp. a. 28. b. 

chrkat = kašlati. Kaš. 93. 

Chrobáctvo = brouci, červi. Bys. 
Fig. 2'.l!t. 

chrobavý = červivý- Ch. ořech. 
Kt. VI. 

Chromačka. Kráva má ch-čku či 
mušec.\'ai. Kt.VII. 1275. Vz mušec. 

Chromský = hromský. Vy chrom- 
ské duše! Slám. Lys. 224. 

Chrostek = zelí nevyrostla do láh- 
vek. Kt. VI. 

Chrostot = chrastot. Ch. zámku 
ze spaní je ne vyrušil. Slám. Lys. 
21S. 

Chrptat = mazati, poskvrňovati. 
Kt. VI. 

Chrtit - skrbliti. Kolk. I. 25. 

Chrtósit, ChrtÚSit. Musí se na ten 
grécar ch. =jej škrtiti, zbytečně ne- 
vydávati. Bys. 109., Bart. 

ChrúmaFa = kdo chrúmá, kuUiá. 
Kt. VI. 

chrúmat = kulhati. Folp. b. 9. a. 
Autr. i:iO. 

Chrumpla = nepořádná, nečistá 
ženská. Folp. b. 9. a. 

Chtička vdavek. Přik. 29. 

chubolit se, chublit, chublat se = 

sněžiti: mračiti se. Kt. VI. 



chudáctvo = chudý lid. Kt. VI. 
Chuduňa = žebrákovice. Val. Kt. 

VII. 1275. 

chumáč = spolek. Dostati jídlo 
do chumáča = do jedné nádob\-. 
Kolk. 1. 25. 

Chumelík = oškhvec. Fix. 

chumchálek = sprostý chlap 
z ci/i dědiny. Kt. VI. 

Chumtara = kdo pořád chumtá. 
Kt. VI. 

Chumtanice = chumelenice. Ta- 
ková to byla ch. včel. Mršt. Ves. 

VIII. 98. ■ 

Chumtat se. Lid jak černý mrak 
chumtal se (chumelil se) na různo; 
Tam se kluci najednou chumtají. 
Mršt. Ves. IX. 74., VI., 18. 

Chutit si = pochutnávat si. Folp. 
b. 9. a. 

chválit. Xa persóno ho nechválím, 
ale na dobroto. Nas. XLIV. 135. 
1. a. 

Chvástala = chvástal. Kt. VI. 

Chvistat také = něčím tlouci. Kt. 
VI. 

Chvištět = téci. Voda chviščí 
z dúvkv. Kt. VI. 

Chvostallk = chvostačka. Kt. VI. 

chyba. Na chybu mu (vepři) há- 
dám 70 mázů sádla. Kř. JPř. 38. 

Chychotat se = chechtati se. Kt. 
VI. 

chýle = šikmo. Stojí to ch. Kt. 
VI. 

Chýlek = slabý člověk. Fbc. 

chýra = chýr, pověsť. Vane jí 
chýra \-olnosti. Bys. Ves. 81. 

Chytačka = pasť na mouchy. Naš. 
XLIII. 126. 1. b. 

Chytilka, druh jablka. Kt. VI. 

Chytlavý. Madarčina je chytla- 
vější než němčina (dříve se jí člověk 
přiučí). Vyhl. Ced. 

Chytroňka = zchytralá ženská. 
Kt. VII. 1276. 

chytrý. Ch. jak Šalamónove gatě. 
V\hl. Mal. 93. 



i. 

lbrcÓI= hbrcoul. Vyhl. Děd. 1. 137. ikavec 

icek = šelma. Kt". VI. I. 26. 



= d\-chtivý člověk. Kolk. 



3* 



36 



indián = krocan. FLx. 

inevenzito = universita. Spč. 95. 

infulenca = influenca. Kř. Str. 
42. 

Ingliša = CTikrovinka. Ces. 1. VI. 
17(i. 

irsungent = insurgent. Kr. Han. 
123. 

iŠČ = jíti. Kt. VI. 

iščerka = ještěrka. Kaš. 14., Kolk. 
I. 2(i. 

išl(rument = instrument. Bvs. 
Fig. llíi. 



iva = jíva. Naš. XLIII. 4G. 
2. b. 

iver = tříska. Kt. VI. 

ivero = iver. Kt. VI. 

iVOrel(, zdrobn. iver. Kt. VI. 

izba, izbétka = jizba. Folp. b. 9. 
b.. Kt. VI. 

izbecltý, izbovský (gruntecký) = 
majitel gruntu naproti výměnkáři. 
Vyhl. Mal. 77. ■ — izbecká liospo- 
dyně = selka. Ib. 22. 

izbisko = veliká nebo špatná 
jizba. Kt. VI. 



J. 



jabach = nadávka židu. Folp. 
b. 9. b. 

jablíčko. Pouštěla jablíčka (líce 
se jí nadiiuvala). Hlav. Kr. 116. 

jabióško = brambor. Naš. XLIV. 
1.35. 1. d. Sr. v Bart. jabko. 

jabúnečka = jabloň. Kt. VI. 

jadan = potakač. Kt. VII. 1279. 

jáhly = kaše z pohank}-. Kaš. 93. 

jahodičky = brusinky. Fix. 

jajko, jajO = vejce. Kt. VII. 
1279. 

jakkerak. Má j. = jest bohatý. 
Kolk. I. 215. 

jakseživ = jakživ, nikd}-. Neviděl 
sem to j. = nikd}'. Kolk. II. 36. 

jakýsi. Ešče je tam jakési seno 
(něco sena). Kaš. 82. 

jalec = bělice. Fix. 

jalOVČák = mladý bvk pro jalo- 
vice. Kt. VII. 1280. 

jalOVČiskO = jalovice. Krm. Obr. 
97. 

jalovčunka = jalovcovka. Kt. VI. 

jalovec = jalové ovce. Pásl jalo- 
vec. Vyhl. Kr. 12. 

jancipoš = janciáš. Kt. VI. 

jančary = staré, rozbité boty. 
Kolk. I. 26. 

jančit se = veseliti, blázniti se. 
Kolk. II. 36. 

janské kvítí = kopretina. Fbc. 

janu = věru, inu. Hořen. Nov. 
29. a j. 



jara = výkroj ek, do něhož se 
dává dno bečky. Kt. VI. 

jařabatit se = modrati se. Hořen. 
08. 

jařabatý, jařambitý = strakatv. 
Vyhl. Slz. 279., Ces. 1. X. 30. 

jardat = čechrati. Kaš. 93. 
U Bart. = třásti. 

járek = ryba. Hrb. Dt. 45. 

jarmaří = nemotorná dubová 
truhla. Kldu. 108. 

Jaroš = jméno koní. V^■hl. Mal. 
127. 

jásat =^ ničiti oděv. Kaš. 93. 

jasenovisko = čásť lesa jasany 
porostlá; klestí jasanové. Folp. a. 
29. a., b. 9. b. 

javůrek = jméno koní. Vyhl. Mal. 
127. 

jaza = zlá žena. Fix. 

jazýčky = listy jitrocelů kopina- 
tého. Fix. 

ječmeňky = hrušky s ječmenem 
zrající. Fulp. b. 9. b. 

Ječmínek. Hledati Ječmínka také 
= pořádati v obcích všeobecnou" 
prohlídku policejní. Bys. Fig. 206. 

jeden. Uměla všecko jedna dvě 
= hned. Naš. XLIV. 148. 2. a. Só 
t}' koťata jak jednu = velice si po- 
dobná. Vyhl. Ced. 

jednokoňky = sáně o jednom koni. 
Nár. list v. 1909. č. 102. pHl. 

jednoška = druh ručnice. Krm. 



37 



Dol. 16. — J. = papírová zlatka. 
B3's. Iíi2. 

jedovat koho = zlobiti. Preis. 3., 
Folp. b. 9. b. 

jedovina = jedovatina. Kt. VI. 

jedzivo = jídlo. Folp. a. 29. a., 
b. 9. b. 

jééédanenke. jéééjdanenkova = 
jéééjda. V\hl. R. šo., Hl. 51. Vz 
jéjda. 

jehlit se = zlobiti se. Kaš. 93. 

jehňata = pletené bačkory. Kolk. 
I. 26. 

jehníče = slabé, špatné jehně. 
Kaš. r)2. 

jéjda, jéjdany. jéjdanenky, jéjda- 
nočky ^-- vvknk buk-áti. Fulp. a. 
27. a. 

jejdamane! údiv. Koik. II. :w. Vz 

jéjda. 

jeťanec, 1'ejanec = lí\anec. Kolk. 

I. 2(i. 

jelektrický = elektrický. J. ma- 
šina. Kř. Koz. II. 207., V\hl. Děd. II. 
236. 

jeletrika = elektrika. Kř. Roz. 11. 
207. 

jemelO = malý živý hoch. Kolk. 
I. -IVk 

jenestr = žanovec, rostl. Kolk. 



I. 



jeny = jenom. Slám. Lvs. 94., 
97. 

jesení = osení. Kt. VII. 1283. 

jestřabit se = zdvíhati se. Vlasy 
se mil j-bí. Kt. VI. 

jetel = datel (pták). Je černavý, 
má bílé diipkj' po křídlech. Vyhl. 
Mal. 117. 

jetelinka = mor. tanec. Kt. VII. 
12s:i. 

jezekoce = exekuce. Bvs. Fig. 
85., Spé. U3., Kr. Roz. III. 277. 

jezeráček = velká bělíce s červe- 
nýma očima. Vyhl. Mal. 126. 

ježina = ryba menší než ježek 
(r\ba). podobná kapru, ale bílá. 
Vyhl. Mal. 126. 

jezírko = vesnický r^^bník, kníže. 
Kt. VII. 1283., Hrb. Obr. U. 



ježdžat =^ jezditi. Folp. a. 15. b. 

ježek = ryba. Vyhl. IMal. 126. Vz 
ježina. 

ježlšenky = označení podivení. 
Kt. Vil. 1283. 

jícný = kdo má vždy chuť k jídlu. 
Autr. 130. 

jičínská = běhavka. Fix. 

jikra žabí = stehénka. Vz Vyhl. 
Jař. 43. Vz v Bart. ikro. 
jikřák = jikrnáč. Kt. VI. 
jikro = ikro, lýtko. Kt. VI. 

jindové = jindy. Vyhl. R. 85., 
Hl. 58. E (i) j. sem pískával na kla- 
rinét. Naš. XLIV. 80. I. b. 

jirdi = svatební mládenci na ko- 
ních. V lipenském Záhoří. Kt. VII. 
1284. 

jircliovice = kalhot v. Kt. VII. 
1284. 

jitřina = jitro. Měl 35 košil 
(brambor) z jitřiny. Rud. 25. 

jizbový. Jizbová pec (kamenná; 
jiná je pec chlebová). Naš. XLII. 
62. 1. a. 

jíž = ježek. Kt. VI. 

jižďola = tulačka. Kolk. II. 36. 

jogáf = mouka ve vodě vařená, 
jídlo. Kolk. I. 27. 

jocll = já jsem. Kt. VI. 

jOCiiař = kravař, obchodník s ho- 
vězím dobytkem. Kt. VI. 

jej, jo jda = ejhle. Kt. VI. 

juhás = švihák, mladík kolem 
20 let. Kolk. I. 27. 

juhat = mařiti; vesele žíti. Kt. 
VI. 

junec také = mladý zajíc. Kt. 
VII. 1285. 

juřék = jiřička (pták). Juřéci 
hnízdí v břehách. V\hl. Mal. 118., 
Kt. VII. 1285. 

juterkO = má dva vrtle (věrtele). 
Vyhl. Prus. 59. 

jutiform = nějaká látka. Stříhal 
j. Mršt. Ves. I. 135. 

jyny, yne = jen, jenom. Vyhl. 
Slz. 129. 



38 



K. 



kabaňa = delší kabát. Krm. Obr. 
143. 

kabiš= pevný, dobrý kabát. Kolk. 
I. 27. 

kaboš = dětský kabát. Folp. a. 
29. b. Sr. kabošek, kabiš. Kt. VI. 

kabrňák = chLapík. Naš. XLII. 
101. I. h. 

kacáb, \z cípák. 

kacabajka také = vězení. Fbc. 

kačenec = obecní vězení. Mršt. 
Ves. I, 1!)2. 

kačenke = šalamounek (rostl.) . 
Vyhl. Mal. 108. 

káčerek. Vést koho káčerkem = 
pod paždí. Kolk. I. 27. 

kačinec = šáchor. Folp. b. 9. b. 

kačohél = nadávka hloupému 
děvčeti. Folp. b. 9. b. 

kada = modrá skalice. Kt. VI. 

kaděra = potměšilec. Kolk. I. 
27. 

kadet = malý tlustý člověk. Val. 
Kt. VI. 

kachník = káčer. Kt. VI. 

kajkerý = kdekterý. Kt. VI. 

kajsi = kdesi. Kt. VÍ. 

kakáč = noční hrnec dětský. Mršt. 
Ves. I. 78. 

kakra to tak! Kř. Roz. II. 79. 

kalabizňovat o kom = hloupě 
mluviti. Krm. Obr. .52. U Bart. 
Kalabisf)\'at. .. 

kaíama = nehoda. Kolk. I. 27. 

kaleni -= kalina (keř). Vyhl. Mal. 
1 08. 

kaliga = churavec. Vz násl. Dcž 
bel ten tatík nějaké kaliga, tož le- 
grauur<i\a]. Vyhl. Alb. 8!;. 

kaligovat = stonati. Ivaligoval 
sem tenkrát právě tako včel. Naš. 
XI.ll. H!». 1. d. 

kalíškovat s kým = kalíšky i)íti. 
Bys. 1 ()(■). 

kaiňočka = kalná voda. Kt. VI. 

kameňák = kamenný hrnec. Kolk. 

kamení — břidlice na krytí střech. 
Přik. (■.:;. 

kamenica - druh hrušek. V\hl. 
Ced. 



kamiš = psací kamének. Kt. VI. 

kamlotky = plátenice. Vyhl. Prus. 
73. 

kampányja = kampaň v cukro- 
varu. Bys. 114. 

kamrhol = vlněná niť barevná 
jako hedbáv. Vyhl. Děd. 11. 176. 

kana = kaňka; káně. Kolk. I. 
27. 

kaňchat = konejšiti. Kolk. I. 27. 

kanit = plakati. Kolk. II. 36. 

kaňÓřek= špatně wkleštěný vepř. 
V\hl. Ced. 

kanótka, kanútka = chvilka. Po- 
shovte kanótko. Naš. XLIV. 15. 1. 
Přesil (přišel) sem kanótko pozdéš. 
Vyhl. Děd. I. 18. 

kapaňa = druh ^•elkých sladkých 
hrušek. Kt. VI. 

kapindra = malá chvilka. Kt. 
VI. 

kapitolník = poddaný kapitoly 
(olnuuirké). Vz V\hl. Děd. II. 91., 
desátek. 

kapútek = oděv. Kt. VI. 

karbona = truhlík na hašené 
\-;i[)ni). Ivt. VI. 

karbovat = řádně domlouvati. 
Kolk. I. 27. 

kardinálka = druh panenských 
jablek. V\hl. Ced. — K. = druh vy- 
šívání. V\ší\ati kardinálku a ci- 
bulku. Naš. XLII. 118. 1. c. 

kareta = korba. Kt. VII. 1289. 

karetovat - utíkati. Val. Kt. VI. 

kargán, karkán = česaná příze. 
Kclk. 1. 27. 

karhan= výrostek (hrubého zrna). 
.\iitr. 1:í(). 

karkule b>la odznakem vdaných 
žen. Sr. Za věnek zelený bílá karku- 
jina. \'\li]. Prus. 71. 

karmazinka = rostl. Hrb. Dt. 44? 

karpátka - kalíšek gořaiky. Kar- 
pat ku někomu darovati. Bys. I."}"). 

kartiska = kart\- (pohrdlivě). 
Kartička hráti. Hořen. 22ó. 

karuka = vozík (středolat. car- 
ru(a). Kaš. 9:5., Kt. VII. 1289. 

karupa = kůra stromu. Ces. 1. 
X. (i5. 



39 



karvač = karabáč. Laš. Kt. VI. 

karvačovat = karabáčovati. Laš. 
Kt. VI. 

kasák =-- dáma v kuželkách. Kolk. 
II. :i6. 

kasaňa = nepořádně ustrojená 
ženská. Kolk. I. 27. 

kastofáry = noh\- (npdvržlivě). 
Kolk. I. 28. 

kastor, kastrol = starý klobouk. 
Fcl)). h. 10. a. 

kasička = chebzovv květ. Kt. 
VII. 1:^89. 

kášivo = kašové jídlo. Kaš. 53. 

kaštan, kaštánek = jméno psí. 
Vvhl. .Mal. 128. 

katakata = zdvojený tvar slova 
kata. Kaš. 83. Vz kata. 

katr. Tratím se jak katr (hubnu). 
Ki. Roz, ]0-t. 

katrel = kartel. Majó mezi sebó 
katrel. Vyhl. AlD. 10. 

kava = kavka. Kř. Roz. 78. 

kavalec = kus. K. chleba. Kt. VI. 

kavoň = vůbec krkavec. havran, 
\'rána, kavka, snad i straka. Hlav. 
Kr. 19., Vvhl. Mal. 117., Přik. Nov. 
110., Naš.XLII. 79. 1. c. Sr. vBart. 
kavák. 

kazamirák = soukenník; obchod- 
ník se suknem. Kolk. I. 28. 

kazistrava = kazisvět. Folp. a. 
23. h. 

kdesičko = zdrobnělé kdesi. Kt. 
V' I. 

keby = kdyby. Keby nebylo nás. 
Slám. Lys. 166. 

keckat = kecati. Kt. VI. 

Kedáci = obyvatelé Podluží na 
Mor. Kt. VI. 

kedácký. Po kedácku mUniti. 
Bys. Fig. 148. Vz předcház. 

kedan = nadávka. Stojí tu jak 
kedan. Kolk. I. 28. 

kedlub = brukev. Fix. 

kedy. Išla už kedy (dávno) ; až 
kedy (hddné pozdě). Folp. a. 42. b 

kéchnót = kýchnouti; utéci. Bys. 
Fig. 299. A kéchle (utekli) do To- 
recka. Vvhl. Děd. II. 20. 

keláň = kel, veliký zub. Kolk. II. 



36. 



keles 



kjiys. Každé měl za ke- 



lescm mirko kulek. Bys. Fig. 30., 
fil. 

kelíček = pohárek. Fbc. 

keťko = kolik. Kelko máš let? 
Rud. ň. 

kepeta = kyselé nechutné jídlo. 
Kolk. I. 28. 

kepsko = bídně, špatně. Kt. VI. 

kepstvo = zlé řeči a činv. Folp. 
a. 29. a, b. 10. a. 

kerhát = rostlina, má široké listy 
zoubkované a kvete jako kmín. 
Vyhl. Mal. 108. 

kérovat koho = vypláceti nále- 
žitě, proháněti. Kaš. 93. 

kesat, kysat = spáti. Vyhl. R. 84., 
Hl. 57. Jdi už k. (o dětech). Gl. 

késio = kyselo. Kolk. I. 28. 

késtka = kytka. Klásky obilní 
sbírají děti do késtek a hrstí. Vyhl. 
Mal. 105. Késtkami (kvítím) po nás 
házeh. B3-S. Fig. 102. 

kéška, kýška = kvselé, ssedlé 
mléko. Kt. VI. 

ketka = kytka květin; kytka 
masa (kýtka). Kř. Roz. 42. 

kflt = kvit, kořalka. Chytil se 
A- něm kfit. Bvs. Fig. 275. 

kfret = nedostatek. Kolk. I. 28. 

kfretovat se = bídačiti se. Kolk. 
I. 28. 

kickat, vz gickat. 

kiča, kička = svazek ku př. 
klasů. Kt. VI. 

kilo. Potom si vhodíme do kila 
(do farbka, barvičkv). Kř. Roz. II. 
52. 

kilometr = geometr. Kř. Roz. 22., 
Mršt. Ves. I. 87. 

kjecek = chřástal. Vyhl. Slz. 265. 

kíacmanda = neotesaný chlap. 
Kt. VI. U Bart. klacmuda. 

k''ača = kobyla, herka. Kaš. 93. 
Sedlák pláče, že mu zdechly obě 
klače. Vyhl. Kr. 67. — Kt. VI. — 
K. = noha (opovržlivě). Kt. VI. 

klačet = tlačiti. Pořád klačel na 
to. Naš. XLIV. 135. 1. c. 

kláda = kmen stromu (místy). 
Naš. XLIII. 43. 2. b. 

klaga = svřiště z telecího ža- 
ludku. Fix. 

klamočnica = klevetnice. Spč. 89. 



40 



klamozit = klamati, klábositi. 
Laš. Kt. VI. 

klámpa = mnohoniluvný člověk, 
lila\ně žena. Folp. a. 10. Id., b. 10. 
a. Klámpa rozklampaná. Folp. a. 
56. b. 

klampač = poklopec u valaš. 
kalJK.t. Kt. VII. 1291. 

klanica = zdlouhavec. Kt. VI. 

klanika = klika u dveří. Laš. Kt. 
VI. 

klapáč, \ z hrkačka. 

klapanisko = starý klapák. Val. 
Kt. VI. 

klapat = hloupě mluviti. Folp. b. 
10. a. 

klapinec, Klapoš také = kraví 
hnůj. Folp. b. 10. a. 

klapitura = klavír. Tem spěvá- 
kóm kdose štechoval (doprovázel) 
na klapiture. Spě. 128. 

klasít se = klaset, metati se. 
klasy dostávati. Kt. VI. 

klasnovač = nástroj, kterým se 
klas\- jeCmene vousů zbavují. Vyhl. 
R. '28., Děd. I. 125. 

k látek = špalíček. Fix. 

klatka = rukověť. Klatka od 
knv])u. Hořen. tíl. 

klcat, glcat = klímati. Kt. VI. 

klebešit =- klevetiti. V\hl. Ced., 
Kldu. 71. 

kTebeta = kleveta; řetěz z pestrého 
pa])íru. Kolk. I. 28. 

klebetník = Opavskv týdenník. 
Vyhl. jar. 7. 

klebety = vvdumkv z vajec. 
Vyhl. R. -M;. 

klehot = křik. Jeho hlas se ozý- 
val jako k. orlí. Mršt. Ves. II. 422. 

klechta = žvanilka. Kt. VII. 1292. 
— K. = brvnda. Fix. 

klejek = zárodek, kel. Kt. VI. 

klepáč = malý mlvn. B\s. Fig. 
21(1. 

klimentka = druh jablek. Kt. 
Vil. 1292. 

klišče = kleště. Přik. Nov. 110. 

klíště = važidlo u pump\-. V\hl. 
Ced. 

klít, krůt =^ klíčiti. Kt. VI. 

krobizór =^ \-eliký klobouk; vt'l- 



ká nejedlá houba. Kolk. I. 28. Sr. 
čarabór. 

klÓCt = tlouci. A jindová kloče 
se pozdě dom (tluče se, chodí). Naš. 
XLV. 1. 2. d. 

kločnlca = špičák (motvka). Kt. 
VI. 

klofec ^= pohček. Kolk. II. 36. 

kTóhaČka = klouzačka. Kolk. I. 
28. 

klóhota = přeháňka (o počasí). 
Vvhl. Ced. 

k lechtat = vařiti. Val. Kt. VI. 

klopot = lidová hra. Hrávalo se 
na žida, klopota a mlcnek. Naš. 
XLIV. 60. 1. d. 

klepotat = bouchati. Tak to klo- 
poce, jag to ide. Folp. b. 10. b. 

klóstnót = tloustnouti. To se im 
to klóstne! Bvs. Fig. 261. 

klesty = tíustý. Vyhl. Mal. 39. 
Leze jim klosté do malých (mají 
bídu). Kř. Roz. 74. 

klouda = kloudnv, řádnv člo- 
věk. Kt. VI. 

klovan = zobák (vvra). Mršt. 
Ves. I. 213. 

kTevanec = klovnutí. Kldu. 157. 

klub = kyčel. Kt. VI. 

klubce, n. = míč. Kt. VI. 

k lucka = čásť dud; klika. Kt. 
VII. 1293. 

klučovlna, kučovina = motvka 
na kučo\áui. Folp. b. II. a. 

kTuka = hůlka z kořene vyře- 
zaná \- podobě hada a na ní b3'la 
přivázána cedule, kterou se obecní 
prohlášky oznamovaly. Vyhl. Prus. 
59. — • K.= dlouhá tyč s železným 
hákem na lámání roždí. Kt. VII. 
12 '.13. 

klukO = vůl s rohy v kliku za- 
krouccnvmi. Kt. VI. 

kTuntat niti = modrchati. Kolk. 
I. 2S. 

klupačka — prkn<<, na něž se klu- 
palo na vojákv, ab)- se sešli, když 
leželi v obcích. V>-hl. Ced. Vytáhl 
ze země hul od klupačke s víškem. 
Hnrh. !)7. 

klupaňa ^ jméno kraví Kt. VI. 

klušky halušky vařené z ječné 
miHikw V\-hl. Prus. 54. 



41 



kluzký = knedlíky sr slívdvou 
omáOkdu. FL\. 

klvanec = klvec, klofec, štvilec. 
Kt. VI. 

klyk, lyk = kel. Laš. Kt. VI. 

klzačka, klzanka = klouzačka. 
Kolk. 1. li.s., Kt. VI. 

klzat = klouzat. Kt. VI. 

klzně = udidlo. Kt. VI. 

kmásnút = hoditi, udeřiti. Kmás 
po ni (krtici). Kald. 19. 

kmiňák = nůž s dlouhou grňkou, 
který se nezavírá, hla\'ně na okra- 
jování cukrovky. Bys. Fig. 2.59.; 
rohlík s kmínem. Spč. 42. 

kmínkula = kmínovka. Kt. VI. 

kmocha = kmotra. Kt. VI. 

kmocháček = kmotííček. Kt.VI. 

kňacarovský kvják = obrovskv. 
Folp. b. 10. b. 

kňavatka = motvčka. Kt. VII. 
1294. 

kneblík = knoflík z kůže. Kneb- 
lík}' zapínali cípákv, Vvhl. Prus. 
69. 

knefl = knoflík. Vyhl. Prus. (i4. 

knofle = knedle. Folp. b. 10. b. 

knofličke = prvskvřník asijskv. 
Vyhl. :\Ial. 108. 

kňuřit = kfiučeti. Kt. VI. 

kobálat = víileti. Folp. a. 19. b., 
b. 10. b. 

kobela = polní kolébka. Kt. VI. 

koberci na, kolerčica == chabaš- 

čica. Knlk. I. 2-"). a. 

kObero také = břicháč, kobcráč, 
koberák. Kt. VI. 

kobhón = zakřivená mot\ka k lá- 
mání kamene. Vyhl. Ced. Trpělka 
(pták) má drdolko jak kobhón. Vy- 
hl. Mal. 121. 

kobyla = stoh obilí se střechou. 
Kolk. II. 37. 

kobzinka = bezovv květ. Kt. VII. 
1294. 

kobzolačný = z kobzolí. K. šlich- 
ta. Kt. VI. 

kobzolaný = bramborovv. K. 
plackv. Kt. VI. 

kóci = kauce. Ces. 1. VI. 585., 
Mršt. Ves. I. 137. 

kocical = přeslička. Fbc. 



kocúřit se = zlobiti se. Vyhl. 
Ced. 
kocúrovat = spáti. Kolk. I. 28. 
kočena = kočka. Kt. VI. 
kočičář = pěstitel koček. Kolk. 

I. 28. 

kočičí stříbro = rtuť. Folp. b. 

10. b. 

kočičinec = kočičí lejno. Ces. 1. 
VI. 582. 

kočidlo = zrcadlo. Fix. 

kočka = předeno ba\-ln\-. Kolk. 

II. ;í7. 

kOČUda = kus drnu, Folp. b. 10. 
b.; malá kočka. Folp. a. 25. a. 

kódelní. l\Iěch plachtu káře a oba 
só k(Klclní (z koudele). Vvhl. Děd. 

11. lliO. 

kodlužka = cukroví. Vvhl. Kr. 
90. 

kohótek = vlčí mák, papaver 
rhoeas. Vvhl. Mal. 108.. Kř. Roz. II. 
138. 

kohút = di\-oký tetřev. Fix. 

kohynčať houpati. Folp. b. lO.b. 

kohynčka, kohynčačka = hou- 
pačka. Folp. b. 10. 1). 

kocharyna = favuí ku( hařka. Kt. 
VI. 

kochat se také = čistiti se. Val. 
Kt. VII. 12'.i5. 

Kojetín nám vehořel = máme ne- 
dostatek chleba. Kř. Roz. 73. 

kokeš = květ mačce. Hrb. Dt. 
90. 

kokohrtí =- vlčí mák. Val. Kt.VI. 

kokorunka = slunéčko brouk. 
Folp. b. 10. b. 

kokotit se = zlobiti se. Kt. VI. 

kolajka = kolej. Kt. VI. 

kolářský. Kolářská voda = octan 
hlinitý. Kolk. I. 28. 

kolasa = kotrmelec na rukou. 
Bys. Fig. 299. 

kolátit = klátiti a p. A čagánkem 
v ruce sem si kolátil jak probošt. 
Spč. 70. V Bart. kolatať. 

kolcař = kdo jezdí na kolci, ko- 
lesník. Kt. VI. 

kOlCO = kolečko; rozházená kopa 
sena. Kt. VI. 

koTé. Žádný ho nechytil, dyby 
koIé přišlo (sebe více jich). Kaš 82. 



42 



kolebina = úžlabina. Pásti husy 
v k-ne. Hrb. Dt. 150. 

koleda = výklad. Mluví bez dlou- 
hých koled. Hlav. Kr. 86. Nebylji 
nekonečná koleda (mluvka). Ib. 87. 

kolej rázy = kolikrát. Bys. Ves. 
.53. 

kOl'ek=kulati' dřívko. Naš.XLIIL 
43. 2. b.; strakatá ryba, má na 
hřbetě prháč. Naš. XLII. 84. d. 

kolensky někoho prositi = na 
kolenou. Bvs. 11. 

kolík = sirka. Kt. VII. 1296. 

kolikátý = kolikerý. Dělal koU- 
kátou práci. Kolk. lí. 37. 

kolistý = kulatý. Kt. VI. 

kOlkarňa = kuželna. Folp. a. 15. 
a.. 20. a. 

kolohřivec = kos turecký. Fix. 

kolomastyje. Vše šlo, jak debe to 
bélo na kolomastyji. Spě. 146. 
V Bart. kolomastryka. 

kolomastykový míč = gummový. 
Vvhl. Ced. 

"kOlot = kolotání. Cím dál, tím 
více kolotu a vrav^•. Hořen. Nov. 
143. 

kOlŠkřiducí = konstituce. Kaš. 
144. 

kolytat = hvbati, třásti. Laš. Kt. 
VI. 

komárek = hanácký tanec. Bys. 

Fig. 12. 

koméda = komedie. Folp. b. 

10. 1). 

komenda = poručení, moc. Kolk. 

11. .17. 

komendant = komediant. Folp. 
b. 10. b. 

komlnář. Pcci\ál vymetal kamna, 
ostatrk\\-metalkominár. Naš.XLlI. 

62. 1. 1>. 

kominářky = šišk\- mastné, po- 
vidl\- pomazané. Kt. VI. 

kompa = vor na převážení přes 
hkn. Fi.lp. b. 10. b. 

komva = konva. Folp. a. 27. b. 

koňák =- kdo jezdí s koňmi. 
K.ilk. I. 2í). 

konáristý -- konáritý. Kt. VI. 

koňas ^ v\soký kuň. Folp. a. 
20. a. 



koncistoría = konsistoř. Kolk. I. 

29. 

končinisko = jetelmsko. Kt. VI. 

kondrábek = popenec. Vyhl. Slz, 
40. 

kOndřiskO = kordisko. Kondri- 
sk<i se mu po boku plaňce. Bys. 16. 

koníčky = šalamounek (rostl.). 
Vvlil. :^lal. 108. 

koníček polní = kobylka. Fix. 

konidrotek = konitrud. Kt. VI. 

konihlava = sídlo vodní; báječná 
bytost, bére déti. Kolk. I. 29. 

konímalta, konimarta =niáta von- 
ná. Kolk. I. 29. 

koninec = druh jablek. Kt. VI.^ 

koniskO = špatnv n. veliký kůň. 
Kaš. 52. 

koníšat = konejšiti. Kolk. I. 2(. 

konopák = kdo konopč má n. 
prodává; konopný provaz. Kt. VII. 
1298. 

konopásek = nadávka. Kolk. II. 
37. 

konopnisko = konopní nať; pole, 
na němž rostlv konopě. Folp. a. 
28. b.. b. 10. i). 

koňsko = veliký kůň. Kt. VII. 
1298. 

kontremacirovat koho = kontu- 
macin)\at. Bys. Fig. 202. 

kopáč = vinař. Kt. VII. 1298. 

kopalina = co se vykope. Laš. 
Kt. VI. 

kopalna = důl. Rud. 48. 

kopaničný = z kopanic; ktjpani- 
čáruiu náležející. Kt. VI. 

kopař dával na zadní část' těla 
nebo na záda rány dřevěnou kla- 
pačkou (ferulí) nastrojenou mašlemi. 
Vz V^•hl. R. 22. 

kopčí = keř. Vyhl. Mal. 104. Sr. 

k(i])ei-. 

kopec =- kopčí. Do této třídy 
patří kře či kopce, kopčí. Vyhl. Mal.- 
101. 

kopencář = rozkopávač Iwpen- 
cuv a vybérač mravenčích vajíček. 
Kt. VI. 

kopinec také = kopec. Kt. VI. 

kopisko = kopiste. Kt. VI. 

kópja = k(nipě. Byl rád, že se 
nui taková kópja trefila. Spč. 81. 



43 



koprda = rána (udeření) ce- 
chu vkou na zadní čásť těla prváka 
(vz prvák) při přijímání do spole- 
čenstva. Vvhl. Mal. 99. 

koprdelec = kotrmelec, Kt. VI.; 
čmárání pt>dobné kotrmelci, přeme- 
tu. Vyhl. Ced. Udělal na kofru kry- 
dó takové koprdelec. Vyhl. Děd. 

I. fiO. 

koprek = kopr. Kt. VI. 
koprtnút = kobrtnouti. Laš. Kt. 
VI. 
korám ustýrovat koho = přísně 

držeti. Kt. \l. 

kořátka = kozí brada, clavaria 
flav.i, rošt. Naš. XLIII. 49. 3. a. 

korbáfovat, korbétovat = uvnitř 
VNStrulinvati, Kolk. I. 29. 

korčák = velký slaměný klobouk. 
Fix. 

kořeni. Otevřel dveře do kořeni 
(dokuřán). Hoch. 64., 10:!. 

kořen ůvka, kořenačka = druh 

hrušek. Ki. \'l. 

korhel také = špatný člověk. 
B\-s. II. 

kořlák = kuřák. Vyhl. Děd. 10:5. 

kornůvka = režná kořalka. V\-hl. 
Pru>. :>i.. Jar. 101. 

koróbvja. koróbja = korouhev. 
V\lii. R. 89. 

koróse = rozcuchané dlouhé vla- 
sy. Autr. i:W. 

korubica = korouhev. Kaš. 93. 
U Bari. kniuba. 

kortyzovatse = rozval;,vatise. Gl. 

korula = žabina, houba nejedlá. 
Kdlk. II. 37. 

korybut = wdřiduch. Fbc. 

kos = kus; dělo. Kř. Str. 61. Ten 
dělá kosy. V\hL Ced. Vz kus. 

kosán = kus. Kosán papíru. Vyhl. 
Mal. 19. 

kosař =^ kdi) bojuje kosou. Slám. 
L\s. L'30. 

kOSárek = srp; kosírek. Kt. VI. 

Košíř = vrch na Hané. Kř. Roz. 

II. :m. 

kOŠlat = kolibavě choditi. Kt. 
VI. 

kOŠlavý = batoli\-ý. kolíbavý. 
K. kráva, která má kloub\- v\ - 
strčené dolů Kt. VI. 



kosmáč = zakrslý lesní stromek. 
Kolk. 11. 37. 

kosn = skříň na šaty ženské. Val. 
Kt. VII. i:300. UBart. kosňa. Zněm. 
Kasten. 

kOSOVec = kos (pták). Val. Kt. 
VI. 

košáček = pták podobný sé- 
korce. Vyhl. Mal. 117. — K. = 
chrastavec polní (rostl.). Vyhl. Mal. 
108. 

kOŠék = košík. Na ten košék s pe- 
nězama zapomněl. Kř. Str. 59. 

kOŠer. Zatím mu košer nesedl 
(ne pr dařilo se mu). Vyhl. Eěd. I. 8 

košulča = chatrná košilka. Kaš. 
51.. ry2. 

kot také = vyduté místo. Folp. 
li. 11. a. 

koťacko = nehezké kotě. Folp 
a. 8. b. — k. = kotě (vědérko). 
Hořen. Nov. 13. 

kofanky = vrbí květ. Laš. Kt. 
VI. 

kote (kot}-) = maso končetin 
zvířecích. Bys. Fig. 299. 

kotě, koťacko = vědérko. Hořen. 
Nov. 13.. Tkáč, Václavek. 

kotel = kamnovec. Naš. XLII. 
62. 1. a. 

kotit se také = káceti se. Skotil se. 
Folp. b. 11. a. 

kotré = malý člověk. Kolk. II. 
'M. 

kotrčák = neúhledný rozsocháč. 
Kt. VI. 

kotúč = tlustá ženská. Folp. b. 
11. a. 

kotul'a = kotrba, hlava. Kolk. I. 
29. 

koudelnica kudel nica ^^ druh hru- 
šek. Vz Kt. VI. 

koupelka. kúpelka = koupel. Ta- 
ková k. je dobrá věc. Kř. Př. 36. 

kouřená, kúřená = sv. mše s oku- 
řováním oltáře. Též odpočinek pro 
muže na poutích, abj- si mohli za- 
k uřiti. Vyhl. Ced. 

koutecký, kútecký = kdo bydlí 

v koutě. Kt. \l. 
koutkavec, kútkavec = kdo má 

ústní koutk\- bola\é. Kt. VI. 



44 



koutnica, kútnica. Vz kútnica 

u Bart. 

koval také = mor. tanec. Kt. VII. 
1301. 

kovalica = kováika. Kt. VII. 
1301. 

kovář = houba, bok^tus luridus. 
V3'hl. Mal. 114. 

kověr = kaluže. Kt. VI. 

koza = opička (po pití), Vyhl. 
Jař. 101.; věznice. Slám. Lys. '39.; 
řada dělníků řepu okopávajících. 
Spě. 7G. 

kozačít = tancovati tanec ko- 
záků. Slám. Lys. 51. 

kozák také = mor. tanec; dešt- 
ník. Kt. VII. 1301. 

koze = neštovice. Folp. b. 11. a. 

kozečke = květ kozečkovv (be- 
zový); bezinkv. Bys. lC2.,"Piik. 
Nov. 110. 

kozečkový květ. vz kozečke. 

kozel = čert. Kolk. I. 29. — K. 
kozelek = na poli hromada z devíti 
snopků, jež nahoře provizlem (po- 
vříslem) jsou svázány, bj' nezamo- 
kaly a vítr jich nerozházel. Vyhl. 
Prus. 57. — K. = hromada cihel. 
Vepálím si k. tihcl. Vyhl. Ced. 

kozelek, vz kozel. 

kozičkový květ. Kř. Př. 37. Vz 
kozcčk()\-v. 

kozina. Hra na Kozinu. Vz Vyhl. 
D. 10(i. 

kozomyška = chroust. Kt. VI. 

kozulenka = kozička. Vvhl. Prus. 
66. 

koženka = koženáč, jablko. Kolk. 
I. 2'.i. 

kožóšek = pták malý. K. je ta- 
kový plesnivý pták maličký, ocas 
má dlóhé. Zpívá crr — crr — crr. 
Hnízdečko ma kulatj^ zavřeny, je- 
nom dórkó do něho leze. Vyhl. Mal. 
121. 

kOŽUCh = koženáč (jablko). Kt. 
VI. 

kožušanka = zakyslé jablko. Val. 
Kt. VI. 

kraboňa = ovce, která má kra- 
batdu ku/i na krku. Krm. Dol. 14. 

krabovačky ^= vys<jké boty s kra- 
by, shrnovačky. Kolk. II. 37. 



kraČO = kratčeji. Tu Hanu vezmi 
na kračo! Kaš. 104. 

krajačky = jakési plíšky přidě- 
lané k létkovicím, abv to břinkalo. 
Vyhl. Děd. II. 120. 

krajanky = sušené ovoce. Sv. 
Mikuláš nakládal křížalkv, krajan- 
ky atd. Vyhl. R. 6. 

krajltý. Včelv dělají dílo k-té (na- 
příč klátem). Kt. VI. 

králík = ostrý záhlavek dlaní na 
krk trestaného. Bj^s. Fig. 162. 

krampus = panák ze švestek (na 
vánočním stromku). Kt. VII. 1302. 

křapák = veliký ořech; puklý 
zvon n. hrnec; starv nůž; stará 
bota. Kt. VI. 

křapal -= veliký hřib. Val. Kt. VI. 

křapaná o\ce s křapákem (zvon- 
cem). Kt. VI. 

křápe (křápv) = noh\- (opo- 
vržlivě). Autr. 130. 

křapět také = seděti, čapěti. Val. 
Kt. VI. 

krásíkuň, vz ščudlek. 

krát = krájeti. Kt. VI., VII. 
130:',, 

kratina = krátká dýmka. Bys. 108. 

krátý = krájený. Kaš. 66. 

kravěnka = houba. Kt. VI. 

kravňák = obecnv pastýř. Folp. 
a. L's. b.. 11. a. 

krbačít se - skrbliti. Kt. VI. 

krbel -^ toul sekáčů, krbík. Kt. 
vil. 1303. 

krč = pařez stromu v zemi. \' krčo 
jiluli zlomiti. Kř. Roz. ()4. 

krčál také = nať. Tam se zelenaly 
tcd krčály zemáků. Mršt. Ves. V. 46. 

krčí také = suky. Val. Kt. VI. 

krčit = mačkati; pokrčit = po- 
mačkati. Folp. b. 11. a. 

kré = kraj. Bys. ()9., Hla\n. Kr. 
19., Spč. 42., Přik. 18. 

křédlet se = zdráhati se. Chvilko 
se sti(lla\ě křédlel, ale přece sedl. 
Spč. 2 1. 

křehák, křeháč = placka, vdolek. 
Kt. VI. 

křehota. Křehoty nasmažen'5 (jí- 
dlo). V\^hl. Děd. I". 47. Sr. v Bart. 
křehotiny. 



45 



křemínek = kiesadlo. V\-hl. Děd. 
II. I7ti. 

kréni = krajní. Tadv ta krčni 
(kráva). Kř. Roz. III. 2S7.. Spě. 
7íi. 

křepelka = hračka zhotovená 
z ()iiTli(i\-é skořápky. Vz Kolk. I. 29. 

křepenky = rostl. Hrb. Dt. 48. 

křepinky = drobné krajkx-. Kolk. 
I. .-io. 

krhel, krhla = veliká sklenice. 
K. vína. Kř. Roz. 101., II. 1!)8., 
207., III. 277. 

krchňa = levá ruka, čmaňda, 
krchaňa. Kolk. I. 30. 

krkláč = druh jablek. Kt. VI. 

krchňačka = krchňa. Kald. 23., 
Kt. VI. 

křibatý = trsnatý. Kt. VI. 

křJčák = křikloun. Kt. Ví. 

křídlíce = poklička. Kt. VI. 

kríf, krív = krev. Kolk. I. 30. 

křikava = křiklavá, kievetivá 
žena. Kt. VII. 1304. 

křiváček = křivák. kudla. Folp. 
b. 11. a. 

křivazňa = chromec. Kt. VII. 
1304. 

křivohuba = kdo má křivou hu- 
bu. Slám. Lys. 97. 

křívošpár =^ kři^•onohý, šmat- 
lavý člověk; křivá noha. Kolk. I. 30. 

křivý. Jíti na křivv schody = 
na kanci íář. Vyhl. Děd. II. 118. 

krkal = kdo má dlouhý krk. 
Folp. a. 2(i. a. 

krkat. Muzikanti krkají jak žabe 
(o špatné muzice). Mršt. Ves. I. 
118. 

kroheň = rendlík. Val. Kt. VI. 

krochta = zákristie. Koř. Roz. 
3."i:i. 

kromflék = knoflík (s ouškem). 
Prik. Nov. 110., Hoch. 114., Vyhl. 
Děd. I. 134. Kromfléke u košele 
při rukávech sú jak šofana. Bys. 
Fig. 86. K. od vestě; od toho nepo- 
postím ani k. Kř. Roz. 104., II. 201. 
David b\l proti Goliáši jako krom- 
flék. Kř! Str. 53. 

krompáč = topor, kupDión, Kolk. 
I. 30., nosatec. FLx. 
kropíčístý. K. huba (ovcí) = čer- 



venými krapkami poprskaná. Val. 
Kt.^VI. 

kropkovatý = kropenatý. Laš. 
Kt. \1. 

krošenka = dřevěné nosidlo, kte- 
ré se věší na záda a k němuž pro- 
vazem připevňuje se nůše. Krm. 
Obr. S., Krm. Dol. 48. Sr. krosna 
(Bart.). 

krovy = nohj-. Kdo raděj zvihá 
(zdvíhá) krovy neš bi šél pomoct, 
je lenoch. Kolk. I. 30. 

króža = kroužek. Na Hané. Kt. 
Vil. i:í05. 

krpa, vz holác. 

krstění = křest; křtinv (hostina). 
Kt. \'l. 

kršlit = nízkou kleč vytínati. 
Ces. 1. X. 16.5. 

krtař z pastóške. Mršt. Ves. III. 
80. 

krucinál m. kmcifk. Hrb. Dt. 38. 

kruhanec = solný kámen. Je to 
slané jak k. Kolk. 1.31. 

kruchta. Hodil dva rýnské na 
kruchtu (muzikantům). Mršt. Ves. 
III. 103. 

krulkat = píti. Kt. VII. 1306. 

(val.). 

krumblík = kroužek na uvazo- 
\'ání koné. Folp. b. 11. a. 

krumpanina = nechutné jídlo. 
Kolk. I. 31. 

krupica. Rozbít něco na krupicu 
= na prach, na padrť. Kolk. I. 31. 
Sr. papica. — K. = hlupák. Fbc. 

křupkavý = křupky. Kt. VI. 

křupy = veliké a tvrdé třešně. 
Kt. VI. 

křupýCh = druh trávv. Hrb. Dt. 
45. 

křustky = trucle (jahody). Val. 
Kt. VII. 1306. 

krušat= zuby rozhryzati. Kt. VI. 

krůt = místo, kde se cesta kroutí, 
zatáčí. Kt. VII. 1306. 

kruťanec = něco zkrouceného. 
Folp. a. 28. b., b. 11. a. 

krutohlavý = tvrdohlavý. Kt. VI. 

krvavničky, krvavnilky = druh 

hrušek. Vyhl. Prus. 55., Ced. 

krvavý = úhlavní. K. nepřítel. 
Kaš. 93. 



46 



krvožížník = lakomec, závistník. 
Kolk. II. 37. 

krystalek = knoflík z barevného 
skla zasazený v žlutém plechu. 
Vvhl. Děd. li. 173. 
'krzúkat = vrzati. Val. Kt: VI. 

kšeca = kštice. Bys. Fig. 258. 
kšeca = kštice. Neschází jí (děvečce) 
nic, jak na čele kšeca; Koně mají 
zrovna takové kšece. Kř. Roz. 44., 
75., 44. K. = vlasy vůbec. Přik. 47. 

kuba = čert. v tom hřibu vězí 
k. Záhr. V. 13. 

kubaňa také = džbán uprostřed 
baňatý s úzkým hrdlem. Václavek. 

kubíček = kuře, skřítek. Kt. VII. 
13(J7. 

kubík. Jde mu to od k-ka = od 
ruky, rychle. Kt. VI. 

kubínek = špírek, rarášek. Krm- 
Obr. lít. 

kubovka = kuba doutník. Bys. 
10(3., Naš. XLIV. 15. 1. 

kuča. Svaliti se do kuče (na hro- 
madu) . Kald. 16. 

kUČat = rváti, tahati, škubati. 
Kt. VI. 

kučky — chumáč vlasů. Kaš. 18. 
Sr. kuča. 

kučníř = kožešník. Vvhl. Prus. 
09. 

kuČOVina = motyka na kučování. 
Knlk 1. 31. Sr. klučovina. 

kučovnica = silná motyka na 
vykopávání kořenů. Ces. 1. X. 05. 

kúdeťňák = kúdelní hrnec = hh- 
něný hrnec bez glasury. Kolk. I. 
31. 

kudil = len, koudel. Vvhl. Kr. 
35. 

kudlácet - kudliti. Kt. VI. 

kudlaný = kudlatý. Laš. Kt. VI. 

* kudlit koho za uši = tahati. Ho- 
řen í)í). 

kudollska = místo v obilí, kde 
se kdo kudolil (válel, ku př. zajíc). 
Kt. VI. 

kudrna = ženská rozchlupacená, 
nepořádná. Kolk. I. 31. 

kudrnoha, kudrnožka -= kdo má 
chronu'- noliy. Laš. Kt. VI. 

kufirek = kufřík. Bys. Fig. 155. 



kugla, gugla = bábovka. Folp. 
b. 11. a. 

kuják = koník, stoUce třínohá 
s babkou, na níž se kosv naklepá- 
vají. Kt. VI. 

kujátko = kuják. Kt. VI. 

kukalka = kukačka. Kt. VI. 

kukaňa = hlava, tlama, pašča, 
tarča. A jak vestrčí (žába) kukaňu. 
Bys. Fig. 20. 

kukarňa = žalář Folp. b. II. a. 

kuke, vz kuky. 

kukia také = druh housk\-. der 
Wecken. Kt. VI. 

kukólet = kouleti. Autr. 130. 

kukrháke = druh rohhků. To só 
takov\- kukrháke. roháke, jak ko- 
tvica o šífo. Vvhl. Děd. II. 10. 

kukuč také = velkooké děvče. 
Hledí jako kukuč (s V3'valenýma 
očima); kukačka. Folp. a. 29. b., 
b. 11. a. 

kukučka = zběhovec plazivý (aju- 
ga reptans). Val. Brt. Slov., Kt. VI. 

kukučky = bubUny. K. vyjdu 
z vodv, dvš sa do ní hodí kameň. 
Kaš. 93. 

kuky, kuke = flašinet. Spč. 85. 

kuláč = hladký, zploštělý bram- 
bor. Fix. Sr. tvarůžky. 

kulatina = věc kulatá. Věž to k. 
Slám. Lys. 203. 

kulifant = vnadildo. Připravuje 
se z jedovatých bobulí, zmíchaných 
s tvarohem. Hází se do vody, aby 
rvby se omámilv. Vyhl. Ced., Spč. 
82. 

kuiínek = malý kousek, kouští- 
ček. Folp. a. 25. a. 

kulka -^ kořen plavíme. Kt. VII. 
i:!07. 

kulmno = oblé žehzko s dřevě- 
nou rukojetí. Rozpalovalo se v ohni 
a jím se žehlil obojek (žen) na trub- 
ky. Vvhl. Děd. II. 185. 

kulnica ^^ kůlna; kuželník. Bys. 
102. 

kumnút = škubnouti. Kt. VII. 
i:'.os. 

kumpetování = sčítání. K. peněz. 
Mršt. Ves. I. 137. 

kuna s vrubem = člověk nestálý. 
Knlk. 1. 31. 



47 



kunada = dožíravé, neukojitelné 
díti\ Kt. VI. 

kunák = kožich kunou podšitjK 
Kt. VI. 

kunčina = jetel. Kt. VI. 

kunčistý = končitý, špičatý. Kt. 
\I. 

kunderavět = kudrnatěti. Kt. VI. 

kundrásek = oponka (rostl.). Kt. 
Vl. 

kundrfale = trhan*^ kusy bram- 
bor ulineten\''ch, s moukou vařených. 
Autr. 130. 

kundruska = pažitka. Val. Kt. 
VI. 

kuničinisko = jeteliště. Kt. VI. 

kupcula = kupcová. Kt. VII. 
i;i08. 

kupelačka = vana. Laš. Kt. VI. 

kupina = oblouk, který činí míč 
palestrou dobře vihozenv. Folp. b. 
11. b. 

kuprhón, \/. krompáč. 

kuprák, kupřok = měděný peníz. 
Kř. Han. ;U;5.. Vyhl. Kr. 3.5. 

kuprový. Kuprové peníze, Kupfer- 
geld. V\hl. Děd. II. 70. 

kuřackO = špatné kuře. Kaš. 52., 
Kt. VI. 

kuřáčka = ptačinec. Folp. b. 
11. b. 

kuřák = drůbežník, kuřenčář. Fix. 

kurandy = zatj-kač. Kolk. I. 31. 

kuřič = kurčoch, nepodařený 
kohout. Val. Kt. VI. 

kuřinec = cukro\'é pečivo; ku- 
řivo. Kolk. I. 31. — k. = doutník 
(žertem). Kt. VI. 

kurjačky = kuřátka (houb\'). Kt. 
VI. 

kurnotý = rohatý. Kt. VI. 

kus = kláda. Letí do lesa pro 
kuse. Kaš. 140. — K. = vor. Kaš. 
94. 

kusanec = veliký kus. Kt. VI. 

kusísko = veliký kus. Hořen. 7. 

kúskový. Kúsková polévka. Kolk. 
I. 32. Sr. gigance. 

kušisko = kousek. K. Uher ná- 
leželo Turku. Kldu. 32. 

kůtek také = ohniště. Val. Kt. 
VI. 

kutí = kování, Hlav. Kr. 61.; 



náčiní, jímž sekáči kosv ostří. Kt. 
VI. 

kutící pouto, spěnačka (na koné, 
když se pasou). Kt. VI. 

kutíš = psí jméno. Folp. a. 2!). b. 

kutit nač = hubovati. Sousedé 
kutili na daňku a vrchnost. Kř. 
Roz. 221., 304., Kt. VIL 1309. 

kútkavý. Vz kútkavec. Hrb. Drd. 
175. 

kutno. Včely dělají dílo k. (kutné 
dílo. jde do rohu). Kt. VI. 

kutolisko = dlacholisko, ušlapané 
místo \' obilí. Kolk. I. 32. 

kutraband = pokuta. V\-hl. Kr. 

29. 

kutý = okovaný. Bys. 1(32. 

kuznaný = krátko držený. Kt. 
VI. 

kuža nabij aná = šelma, čtverák. 
Přik. Nov. 110. — Je kůža kost = 
hubený. Autr. 130. 

kůžkář = kdo kupuje kůže (žid). 
Vyhl. :\lal. (i8. 

kvačénka = uplakané dítě. Kaš. 
30. 

kvačka = turín. Fix. 

kvadropa = garderoba. Kolk. II. 
37. 

kvaka také = čagan se zobákem 
massivním. Kt. VI. 

kvaretka = čtvrť žejdlíku. Rud. 
7. K. kořalky. Spč., 21., Kt. VI. 

kvářít = trápiti; unavovati. Kolk. 
I. 32. 

kvasný také = kvasem zadělaný. 
Kt. VI. 

kvatolisko, kvatoUště = kus obilí 
zcuchaného (válením se v něm). Kt. 
VI. 

kvavít = krvaviti, krví mazati, 
Laš. Kt. VI. 

kvavý = krvavý. Laš. Kt. VI. 

květance = květiny. Tam rostó 
inači květance. Spč. 72. Na stopňo 
bele rozestaveny cezozemsky kvě- 
tance. Spč. 121. 

kvička, kvičák = plaček, kdo po- 
řád kovičí. Kt. Ví. 

kviCht = čaj. Mršt. Ves. I. 225. 

kvit = kořalka; líh. Slám. PÍ. 112., 
Rud. 34., Mršt. Ves. VI. 46., IV. 



48 



9.). Zaleje se to kvitem. Naš. XLIV. 

kvočka = kvočna. ICoIk. I. 32. 

kVOk = několik vajec v bieznkx^ 
barvených nebo jinak ozdobených, 
která se dávala od děvčat galánúm 
\' pondělí vehkonoční. Vyhk R. 47. 

kýchat. Pomýšlí, jak kýchnut 
z dozoru ženv (dostati se, utéci). 
Bys. Fig. 22.' 

kychlat = míchati. Vše dohro- 
mad\- zkvchlat. Kt. VII. 1310. 

kyják = kyj. Folp. b. 11. b. 

kykrháky = druh pečiva na ha- 
nárk('m kulaci. Kí". Roz. III. 217. 

kylec = kel. Laš. Kt. VI. 



kýmat se na berlách (belhati se). 
Kt. \11. 1310. 

kynik = člověk ncdbalv, ne- 
stoudnv. Kt. VI. 

kysanec v očích. Kt. VII. l3io. 

kysaný. K\-sané šiškv — k\nuté 
knedlikv. HÍavn. Kr. "l3. 

kyselučný = hodně kyseIý.Kaš.51. 

kyselý = plíčky na kyselo. Dal 
si k. přistrojiti. .AÍršt. Ves. I. 76. Vz 
kyselo. 

kyša = nechutná kýška. Kt. VI. 

kysat = vvsmí\-atí se. Kt. VI. 

kývala = kýval. Kt. VI. 

kývat = k(ilébavě jíti. Kt. VII. 
1311. 



labovat = píti. V hospodě dlúho 
1. Krm. Obr. (>!». 

labrdón. Již je v 1-ně = v léčce, 
chy<in. Kt. VI. Vz laprdón. 

Tabrovat = něčím hřmotiti. Kolk. 
I. -.VÍ. 

iabUŠa = jméno kra^•í. Val. Kt. 
VI. 

ládovat se nač = chystati, těšiti 
se. Kt. VII. 1311. 

fadžba = nástroj, harapant, zgarb. 
Kolk. I. 32. 

fagraholt. Eagraholti lagramenščí! 
Bys. Fii,'. 281. 

lagrament. Vy lagramenti! Kř. Př. 
47. 

lahčina = lehká věc; slabé pivo. 
Fol]i. a. 2S. b., b. 11. b. Vz násled. 

lahČOVina také: lehké pivo. Folp. 
a. 2'.t. a. Sr. lahčina. 

lahvice mléka = splesklý soudek. 
Hlavn. Kr. 11. 

lách = lák, mořidlo. Dali to do 
lácho. Kr. Roz. 83. 

lachvarija = brynda, lankvara. 
Kt. VI. 

laja, lajka = ovce černá, jennm 
krniMk (Krasu bílý. Kt. VI. 

lajdačina. Lehké lajdačině maje- 
tek prodati. Hlavn. Kr. 93. 

lajer = kok.vrátck. Fk. 

rajská = příklop kapsy. Kolk. I. 32. 



lajta = lejta, léta, sud na \ození 
vody. Folp. b. 11. b. 

lajtmont = lajtnant. Vvhl. Děd. 

I. 7. 

lajtnant = dolnobečvanskv fojt. 
Vz Krm. Dol. 2Í). 

lajtrovat = tcmlati se. Val. Kt. 
VI. 

tak = laka, kaluž. Kt. VII. 1311. 

lakotit = učit mlsati. Val. Kt. VI. 

laksprda ^- druhá meta při hře 
míčem. Fix. 

lalé = výraz podivu. Autr. 1.30. 

laika = panna k hraní. Vvhl. Slz. 
43. 

lalOČat = prozpěvovati. Val. Kt. 
VI. 

lámanka. Dělati lámanku = zády 
k sdbe se ptista\iti, lokt}' zakles- 
nouti a navzájem se zdvíhati. Kald. 
12. 

lambotka = jméno krav. Vyhl. 
Mal. 128. 

laminoha -^ pokoutní lékař, který" 
po lékaři lámal znova nohu, že prý 
b\la špatně napravena. Bvs. 103., 
Ňaš. XLIV. C. 1. a. 

lancovat = lomcovati, trhali. A tož 
teina d\třma lancoval. V3hl. Děd. 

II. r.3. 

iancvoší — pohraniční stráž fi- 
nanční. FL\. 



49 



landa = tulačka. Kt. VI. 

lanďák = tulák. Kt. VI. 

Tandat se = potulo\ ati se, zdlou- 
ha choditi. Kolk. I. 32. 

landřík = landák. Fix. 

lanfešt, lamfešt = desky v mlýn- 
ské strouze, pu nichž voda běží, ko- 
nec mlýnské strouhy, vantroky. Bě- 
žel nal. Vyhl. Děd. I. 1.38. 

lániska, pl., n. = úlehle, pláň. 
past\-iště na s\'ahu. Kt. VI. 

Tankvara = kořalka. Kř. Poz. 
76. — L. = člověk churavý. U Uh. 
Brodu. Vyhl. Ced., Gl. 

lankvařit = churavěti, živořiti. 
Kolk. 1. 32. 

rantucha = tulák. Kolk. I. 32. 

Tantuchovat = loudati, toulati 
se. Kolk. I. 32. 

lanžhotské hodiny = křivák. Vz 
Hrb. Obr. 73. 

iapačka = lapání, chytání mla- 
díků na vojnu. Hlavn. Kr. 63. 

lapák = žalář; lapák na mouchy. 
Folp. b. 11. b. 

Tapanec = nehyba, Te si tam se- 
dijó jak lapanci. Naš. XLV. 1. 3. b. 
— L. = lejno. Kt. VI. 

lapotat. Dokud jaké ovoce, po- 
řád zadek lapoce (z řiti mu teče). 
V\-hl. D. 98., Vyhl. Ced. 

laprdón = brynda. Už je v la- 
prdóně = nemůže z místa, je v úz- 
kých. Kolk. II. 37. Vz labrdón. — 
L. = lehká jupka. Kt. VI. 

laptačka = bláto na cestě; tlach. 
Laš. Kt. VI. 

laptat = v blátě se broditi; tla- 
chati. Laš. Kt. VI. 

lapuša = tlachna; věc daremná. 
Kt. VI. 

laputa = žvanil, tlachal. Laš. Kt. 
VI. 

laškovat také = prohledávati. Kt. 
VI. 

lafák = hřebík na přibíjení lati, 
latovník. Krm. Dol. 98. 

látat také = bíti. Kt. VI. 

latatý = plný lat. Laš. Kt. VI. 

látečník = dřevěný sloup, do 
něhož nahoře vráželi kolk\-, aby se 
na nich mohly sušiti látk\' t. j. velké 
hliněné hrnce na mléko. Vyhl. Ced. 



tava 



veliká hromada. Kolk. I. 



32. 

lávičář = dítě žence sedící o do- 
žaté u lavice. Vyhl. R. 87. Vz la- 
vice. 

lávkař = kdo dělá lávky. Kt. VI. 

lazlkovat = sháněti, sbírati co. 
Kolk. I. 32. 

Iáža = pozlátko. Vyhl. Děd. 1 1.138. 

Tebáň = hlavolvsec. Kolk. I. 33. 
Vz násl. 

lebaňa = hlava. Kt. VI. 

lebavec = hlupák. Kt. VI. 

leboň = holomek (kluk). Kolk. 

I. 33. 

lecihde = leckde. Kt. VI. 

lecikaj = leckde. Kt. VI. 

lecký = lidský. Lecká řeč. Vvhl. 
Alb. 38., Naš. 'XLII. 149. 1." d. 
Lecká voda (moč). Naš. XLFV. 
39. 1. Sr. led = lid. 

léční. Grunt čistý (nezadlužený) 
jak léční boty (s tvrdými holin- 
kami vyleštěnými). Naš. XLIII. 
53. 2. b., Vyhl. Alb. 52. 

léčit = bíliti. Kř. Roz. II. 57. 

léčka = bílení. Přik. 63. 

led = lid. Naš. XLIV. 39. 1. aj. 

ledachlap = ledajakýs chlap. Ne- 
meslete, že sem já tak jenom 1. Kř. 
Roz. II. 25. 

ledajačina = ledačina. Vvhl. Vys. 
10. 

Tedúcí = ledový (sesilněné). L'. 
let (led). Kaš. 51." 

lefký = nedbalý, nepořádný. Kolk. 

II. 37. 

legát, legátko = stohčka, židle. 
Hořen. 346., Vvhl. Mal. 136., Kt. 
VI. 

legramirovat = reklamovati. Vyhl. 
Alb. 86. 

legurace, regurace, regurací = re- 
gulace. Bvs. Fig. 29;!. L. rek. Naš. 
XLIII. 98. 1. a. 

lehá = líha. Dáti bečky (piva) na 
lehe. Vyhl. R. 65. 

lehčinka = lehká, špatná látka. 
Vz Kt. VI. 

lehovisko = lože, pelech, ložiště. 
Laš. Kt. VI. 

lechovat = vyorávat lechy (líhy). 
Kt. VII. 1313. 

4 



50 



Tejanec, vz jelanec. 

lejárka = reálka. Spč. 43. 

lejík = trj^chtéř, nálevka. Kt. 
VI., Fix. 

lejtníce = punčocha bez cho 
didhi. la. VI. 

lekievý = lekavý. Las. Kt. VI. 

lekvarník = prodavač povidel. 
Folp. a. 28. b. 

leleň = jelen. Folp. a. 15. a. 

leloja = lilie. Přik. Nov. 110. 
Děvče i;ik 1. Kř. Roz. .36. 

lelona = kráva plavá do bledá. 
Kt. VI. 

lemb = dobré časy. Byli sme 
jak v Icnibo. Vyhl. Ced., FLx. 

leňúhat = lenošiti. Val. Kt. VII. 
131.!. 

Tepačka = lehká kosa. Kolk. I. 
33. 

lepaná = rámus. Kt. VII. 1313. 

lepák --- lepačka, plácačka na 
mouchy. Kt. VI. 

lepančit = lepancovat. Hrb. Děd. 
50. 

lepař také = dělník obuvnický. 
Kt. Vil. 1313. 

lepcovat koho = pohlavkovati. 
Kt. VI. 

lepen = lepanec, pohlavek. Folp. 

a. 28. b., b. 11. b. 

lepfca = svízel (rostl.). Kolk. I. 
33. 

lepíní = leknín. Folp. a. 28 b., 

b. 11. b. 

lepit koho = udeřiti. Hořen. 297. 

lepna = jíl. Kolk. II. 37. 

lepúšek. Fčrtúšky úzké jako le- 
púšky. Hořen. Nov. 138. 

lésčák = lískový prut. Kt. VI. 

les! = jestli. Vyhl. R. 67. 

lesí = lesina. Kt. VI. 

iesiž = jestliže. Kt. VI. 

ieska = skvrna, znamení. Přik. 
63. 

léskovec = lískový oříšek. Ho- 
řen. Nov. 204. 

lesňák = kdo chodí do lesa na 
dříví. Mrst. Ves. I. 202. 

lesovina — půda, kde býval les, 
novina. Kt. VI. 

léstí. Do na lésti = na listí ří- 
pové. Vjhl. Ced. Vz lepáni. 



lešČák, vz liščák. 

leščit se = lesknout se. Klobók, 
co se již z daleka leščí jak na vodě 
olé'. Kř. Roz. 73. 

lešta = prkénko se zářezem, na 
něž obrazv na stěně visící se staví. 
Kt. VI. 

léta = veliká, podlouhlá bečka 
na vyvážení hnojůvkv. Naš. XLIV. 
71. í. c. Vz lajta, lejta. Je tlustá 
jakol. Autr. 130. 

Tetět. Na to on neletí = není mu 
to vzácné. Kaš. 94. Málo mu letí 
na den (připadá). Kaš. 72. 

lethar = poslední snop s pole 
domu \-ezený. Kolk. I. 33. 

letina = litina. Kaš. 94. 

letirovat se = mírniti se. Leti- 
rujte se troško. Naš. XLIV. 105. 
1. a. — koho = mírniti, poučovati, 
napomínati. Abv ho pořád nehdo 
letiroval. Y\\ň. R. 83., Hl. 55. 
Kdyby ho žena byla letirovala, 
nebyl by přišel o místo. Vyhl. Ced. 

letko =: litkup. Vráně na ňo pijó 
letko. Naš. XLIV. 102. 1. a. 

létkovice = botj- se širokvmi 
lýtky. Vyhl. Děd. II. 120., 177. 

letvinka = ratolest. Val. Kt. VL 

levják = levičák. Fbc. 

levko — lehko. Vám se to levko 
řekne. Kř. Roz. III. 276. 

levňéší. Ta řeč je 1. než naša 
(snazší k naučení). Vyhl. Děd. I. 
14. 

levoručka = krchňák. Kt. VI. 

lézačka = jícha z rozvařených 
švestek. Vyhl. Ced. Ostatně vz lí- 
začka. 

ležmém. Byl v tom (pití) ležmém 
= pořád ])il. Bys. Fig. 74. U Bart. 
ležmo. 

líccň -= situace. Kt. VIL 1315. 

tičák = pruh na zdi po dešti. 
Kolk. 1. 33. 

líčit = počítati. B3do jich sedym, 
dobře sem jich líčil. Klda. 82. — 
L. = léčiti. L. se na slanéch vodách. 
Bvs. Fír. 257. 

lídomorka = kořalka. Laš. Kt. 
VI. 



51 



lidovec = příslušník lidové stranj'. 
Bys. !I7. 

liduša = zvědavé děvče. Kolk. I. 
3:5. 

liduška = hra o poutích s obrázky 
a kostkou opatřenou týmiž obrázky. 
Vyhl. R. 60. — L. také = šamrha, 
vlček, jímž se točí. Kt. VII. 1315. 

lícha. Každé navážel svó licho 
silnice = kus, který mu byl určen 
buď losem anebo jinak od obce. 
Vyhl. Ced. 

lichevni = lichv. Folp. a. 30. a., 
b. 11. 1). 

lichmajstr = rytmistr. Folp. a. 
12.. l.K b. 

lichota = lehké, špatné zboží. 
Kolk. II. 37. 

lilUŠa = jméno krav. Vyhl. Mal. 
128. 

linda = jméno koní. Vvh]. Mal. 
127. 

Ilpančit koho = pohlavkovati. Kt. 
VII. 13iG. 

lisk = také políček. Kt. VI. 

liščák, leščák = žlutý ženský ko- 
žich liščinou olemovaný. Vyhl. Děd. 
II. 191.; černá sukně vyleštěná; 
kdo chodí na lišky. Kt. VI. 

liščit koho = lískati, bíti. Folp. 
b. 11., b., Hořen. 133., Kt. VI. 

litalena = běhna. To je taková 
1. Xaš. XLV. 1. 2. d. 

líti koho = klamati, nabírati si. 
Bys. Fig. 192. 

lítóš = druh pečiva. L-še se lily, 
odtud název (= lívance). Vj-hl. Mal. 
142. 

livenda = levandule. FLx. 

líza = jméno krav. Vvhl. Mal. 
128. 

lízán ka = lízačka, čerstvá po- 
vidla. Kt. VI. 

ližky = lžíce. Vyhl. Slez. 126. 

lób řečice = loubek. Vyhl. R. 27. 
■ — L. = košťál zelný. Kolk. II. 37. 

lóbek = nádoba na mouku n. 
otruby. Kt. VI. 

lóčatý. Lóčaté kolo — v němž 
špice tvoří co možná vvpouklý úhel. 
■Kolk. II. 37. 

loh. Ječmen a oves váže se do 
luhu = do po kladin t. j. náručí obilí 



obvazuje se skrutkem nahoře a za 
ráz se postaví. Vvhl. Prus. 57., Kr. 
88. 

lOháň = druh jablek. Kt. VI. 

lochy = trámy pod podlahou. 
FL\. 

lojdáň = kdo má lojd}' v očích, 
lojdavv. Kt. VI. 

loje = oje. Kt. VI. 

lokýš, lokýšek = nudle, lokeš. 
Kt. VI. 

lólat = hulákati po vsi. Kolk. 
II. 37. 

lomná = horská dravá b\-střina. 
Fix. 

Tomprda = slaboch. Kolk. I. 33. 

ÍOngaČ = dlouhé bidlo. Kolk. I. 
33. 

longO = longa, podélná tyč u vozu. 
Folp. b. 11. b. 

lopače, ete, n. = ptáče, které do- 
stává stonky, lopačá se. Vz Kt. VI. 

lópání = loupání. Jdu na 1. = 
na listí řípové. Vjhl. Ced. Vz léstí. 

lópít = loupiti. Nenechá od 
Brandeborka Palestino lópit. Naš. 
XLIII. 53. 2. a. 

lopón = lopún. Hlavn. Kr. 9.. 
Naš. XLIII. 16. 2. c. 

lopuch = podbíl. Kaš. 55. 

lórka = rourka, otvor. Vvhl. Děd. 
I. 38. 

lorýř = razič mincí. Vz násl. 

lorýřův. Groš bílý, jako by vyšel 
z ruky lorýřovy. Kldu. 70. 

lozbrka = rosolka. Bys. 82., Naš. 
XLII. 1.54. 2. a. 

ložnica = krtičník (rostl.). L. 
přikládá se na bolačkv. V\-hl. Mal. 
109. 

lÓŽOVlna = obsah lóže, louže. Naš. 
XLIV. 148. 2. a. 

lubeček = větší bylina s velikými 
květy do hnědá, velmi smrdí. Dobrá 
od jedu a housera. Naš. XLIII. 
46. 2. c. 

iuca = jméno koní. Vvhl. Mal. 
127. 

lucerka = vojtěška. Naš. XLIII. 
46. 2. c. 

lučena, lučenka = louka. Kt. VI. 

lUČniSkO od vozu. Hrb. Děd. 49. 

ludačit = ludařiti. Kt. VI. 



52 



lÚChat se = trmáceti se. Val. Kt. 
VI. 

luks = jméno psí. Vyhl. Mal. 128. 

lukše = nudle. Máš lukšu na 
bradě = okolo vás lítá vrána (máma 
slehne a dostane lukše). Vyhl. Mal. 
14.3. 

lukšový = nudlový. L. polévka. 
Kt. VII. 1318. 

lulat také = pomalu téci. Lrdá 
to. Folp. b. 12. a. 

lumík = polní myš. Kt. VI. 

lumpaňa = ženská opilá a mar- 
nivá. Kolk. I. 34. 

lumraj = křik. Kolk. I. 34. 

lundat = kluntat (niti). Kolk. I. 
34. 

lundavý = toulavý. Kt. VI. 

lungat se = okouněti. Val. Kt. 
VI. 

lunták, lunt = poběhlík. Krm. 
Venk. 50. B\l to nějaký lunt. Hrb. 
Děd. 98, Mršt. Duš. 7. 

lunzoch, lunsoch = souchotiny, 
z něm. Lungensucht. Bys. Fig. 139., 
Vyhl. Prus. 75., Naš. XLIV. 39. 1. 

lupat koho = bíti. Hořen. 113. 

lupek = lupen, list, vrstva. Dva 
lupky na podpatku boty. Kt. VII. 
1318. 

luskač == kin'ářík (brouk). Fbc. 

luskat. Potom luskal druhý = od- 
hazoval grňkou křiváku svého krej- 
cary z kolečka. Vjhl. D. 107. Luskal 



grejcar^■ křivákem za kolo. Vyhl. 
Děd. ť. 137. 

lútný = čistý. To je lútné. Kaš. 
94. 

futr = samv, z lauter. Kořalka 
futr voda. Kolk. I. 34. 

túzník, núzník = člověk samo- 
statný. Kolk. I. 34. 

lúznit = louditi. K'lk. I. 34. 

tuža = louže. Bys. Fig. 287. — t. 
= nádržka na vodu, do níž stékala 
\'oda dešťová a hnojiuka z celé dě- 
diny. Bys. 70. 

lví tlama, vz tlama. 

lyčný = Ivkovitý. Kt. VI. 

lyk = keh Laš. Kt. VI. 

lykadlo = provaz, který svateb- 
čanům přes cestu napínali. Krm. 
Venk. 77. 

lysa = náčiní na chytání ryb na 
způsob koše; je z proutí a má malé 
hrdlo, vrš. V\hl. Mal. 125. 

lysec = lysohlavec. Slám. Lys. 
94. 

lyska=jméno krav. Vyhl. Mal. 128. 
• — L. = znamení na stromě učiněné 
sekyrkou. Vyhl. Mal. 97. 

lySOhlava = lysohlavec. Ondr. 
19., Slám. Lys. 20. 
lysoun = lysohlavec. Kt. VI. 
lysula = lysa, ly.sena. Kt. VI. 
lýta = lejta, vodní sud. Kt. VI. 
Iživák =^ lhář. Kaš. 54. 



M. 



máča = bláto. Kolk. I. 34. 

máčkař =-- kdo jí rád máčky. 
Vyhl. 1). 52., Kt. VI. 

madragony = šišky, knedhky. 
Val. Kt. VI. 

magarónke, to pré só šeške na- 
dívaný trnkami anebo taške nadí- 
vaný tvarohem a kropicó. Vyhl. 
Mak 140. 

machabej = opilý, nesvůj. Kolk. 
I. 34. 

machák = havák (sbudk(ni). Kt. 
VII. i;uy. 

machle = pletichy. Kt. VI. 



machomét =^ pitomec. Na starý 
léta je čl()^•ěk všecek m. Vyhl. R. 
83., Hl. 35. 

machůvka, makůvka nevěstka. 
Kaš. '.ti.. Vylil. Crd. 

majdalenka = svižné děvče. Kt,- 
VI. — M-ky = druh hrušek zrají- 
cích kolem sv. Marie Maj dáleny, 
Vyhl. Ced.; žluté kulovaté bram- 
bor \'. Kt. VI. 

májíček = pampeliška. Fbc. 

majkesa == jméno krav. Vyhl.- 
Mal. 128. 

májovník = maíinka. Kt. VI. 



53 



mák. Nedrob mako = nemluv 
hloupot\-. Kř. Roz. 91. 

makúfka = dmh hiušt-k; odvar 
z makovic, Kolk. I. 34.. Hrb. Obr. 
26G.; vlčí mák. Fbc. 

makyt, makyta = rokyt ka, \rba 
ušatá. Kt. VI. 

makytí = plot z vrbového proutí 
mezi koly napleteného. Záhr. IV. 7. 

maldřík = druh mčího svra. 
Kldu. 109. 

malena = boule, znamení ohně 
na tváři. Kolk. I. 34. 

malenek = prst malík. Kt. VI. 

malina = tmavočervená kráva. 
Fix. 

maliňák = malinová medovina. 
Laš. Kt. VI. 

malinkosť = mahčkosť. Kolk. II. 
37. 

malónek = hezký červený člo- 
věk. Kolk. I. 34. Sr. melounek. 

malošenký = maUčký. Kt. VI. 

malousedlý. ]\I-dlí = chalupníci 
ad<imkái'i. Bys. Fig. 121. Sr. hrubo- 
usedlý. 

malovna = pomlázka, kraslice. 
Kt. VI. 

malučký, malunečký. malulenký, 

malunenečký, zdrobnOle malv. Kaš. 
51. 

maluša = jméno malé krávv. Kt. 
VI. 

malušátko = nemluvně. Folp. a. 
25. b. 

malúšek ^ mališek. Folp. a. 25. b. 

malušenký, malušinký, malušu- 

Čký - mahčký. Kt. VI. 

malůvka = malovka. Kt. VI. M. 
vajec. Mršt. Vcs. VI. 11. 

malý. Snědli ^• hospodě jen něco 
malého (k snídání něco od masa, 
plíčky a p.). Spě. 46., Kř. Roz. 85. 

mamčet = ňamčet, mňankat; 
fňukati. Kolk. I. 34. 

mamictvo = strašidlo, vz perso- 
nifikace liludiček. Kolk. I. 34. 

mamlat = mazati. Folp. a. 40. a. 

mamonec = lakomec. Naš. XLIV. 
135. 1. b. 

mamonit = mámiti. Kt. VI. 
mamrala = opilec nesrozumitelně 
mlu\ící. Laš. Kt. \'I. 



mana = kočka (v dětské řeči); 
kozí jméno. Kt. VI. 

máňa = omáčka. Kolk. I. 35. 

Maňáci = přezdívka Frenštát ča- 
nňm od Rožnovských. Fix. 

maňačky = z paměti, z nenadání. 
Kolk. I. 35. 

mancour = kocour. Kt. VI. 

maňďakovat (o řeči). Tam při 
Hoclavicich maňdakují. Kaš. 138. 

mantfál = mandák. Kt. VIL 
1320, 

maňděnka = kočka. Kolk. I. 35. 

mangotenke = stakraholte! Bo- 
žíčku! Naš. XLIV. 102. 1. a. 

manžárovat = jísti. Spč. 63. 

mařák. Vynášení Mařeny (smrti); 
hoši vynášeli Mařáka. Vz Vvhl. R. 
31, 

margétka ^ druh hrušek, jablek. 
Val, Kt. VI, 

marhavý = nemocný; mživý (o 
čase), Kolk, I, 35, 

marhulOVý = meruňkový, Kt. VI. 

maří léstí. tanacetum vulgare, 
rostl. Naš. XLIIL. 4(j. 2. a. 

Marie. Panna Marija v trňó = 
orliček (rostl.). Vyhl. Mal. 110. 

markota, markotnosf = těžko- 
myslnosť, churavosť. Laš. Kt. VI. 

markotný = churavý, nemocný. 
B\s. Fig. 38. 

marnit = mařiti. Folp. b. 12. a. 

marsovský. Jak m. hodiny = ne- 
stálý. Kt. VI. 

maro = móra, můra. Kaš. 27. 

marodnosť. Dobytče bélo náchyl- 
né k marodnosti. Naš. XLIV. 99. 
2. d. 

masařina = daň z řeznictví. Kt. 
VI. 

masařit = řezničit. Kt. VI. 

máseiňák = máselník (houba). 
Folp. a. 2S. b. 

máselnička také = peroutka; máj- 
ka (brouk). Kolk. I. 35. 

masivy = masitý. Kt. VI. 

maslák = člověk neohrabaný, 
Laš. Kt. VI.; maslák = durman. 
Hrb. Dt. 92. 

máslák = hrnec na máslo. Laš. 
Kt. VI. 



54 



máslový květ = blatouch (rostl.). 
Vvhl. :\Ial. 109. 

máslunka = podmáslí. Laš. Kt. 
VI. 

masné = sádlo. Folp. b. 12. a. 

mastit = mazati. Nohy něčím m. 
Naš. XLIV. 39. 1. 

mastiflinta = nešika, hlupák. Kt. 
VI. 

masúr, masúrek = prase, pra- 
sátko. Laš. Kt. VI. 

maša, vz k\-ča. 

mašamotka = modistka. Kolk. 
II. .17. 

maščenka = omáčka ze sladkého 
mléka moukou zahrkaného. Val. 
Kt. VI. 

mašiča = mašík, vepřík. Kaš. 51., 
Kt. VI. 

mašinka = sirka, zápalka; strojek 
v jx-trolojové lampě. Kolk. I. 35. 

maštalka = druh hrušek. Val. Kt. 
VI. 

mať = míti. Až jich budeme mať. 
Slám. Lys. 227. 

maťas ^ hlupák. Kt. VI. 

mátat. Co nás mace (napadá). Laš. 
Kt. VI. 

matěj = pomatenec. Kolk. I. 35. 

mateřinka = mateří douška. V}'- 
hl. Slz. (>7. Vz Bart. mateřanka. 

matěrovský. Matěrovská gorale! 
Hořen. 252. Sr. matěra. 

matičenka = matinka. Vvhl. R. 
73.. Hb. 42. 

matička = kmotra. Fix. 

matka také = námel. Fix. 

matkový. Matková zelina ukládá 
zbouícncni matku, kvete modře. 
Naš. XLIII. 4(3. 2. a. 

matlafós = nešika, nemehlo. Bys. 
(11. 

matoň = kdo mate. Kt. VI. 

matrta = hloupá ženská. Val. Kt. 
VI. 

matynka = otýpka zmrvené slá- 
mv. Prik. Nov. Í10. 

maz = ovoce zsekané a s různým 
kořením smíšené. 10. stol. Kldu. 
122. — M. = cák, pruh na zdi po 
dešti. Knlk. I. .".5. 

mázdro, mázdirko = věc nepa- 
trná. Kt. VI. 



mazgat = mazati. Kt. VI. 

mazlatý = mazavý. M. sýr. Kt. 
VI. 

maznavý ma/.livv. Kt. Yl. 

máznula, mazlena, mazlenko = 
mazhk. Kt. VI. 

mažárek = moždíř. Folp. b. 12. b. 

mažárky = vvsoké botv. Folp. 

b. 12. a. " ' 
mečistý = na způsob meče. Kt. 

VI. 

medař = včelař. Fix. 

mědlit si oči = tříti. Autr. 130. 

medomét. Tým se med ze súša 
vystřikuje. Kaš. 94., Kt. VI. 

medunica = hluchavka (rostl.). 
Folp. b. 12. a. 

medýlko = nějaké cukroví. Naš. 
XLIV. 15. 1. 

megot = lesk. Kt. VI. 

megotat se = třpytiti se. Jak se to 
megoce. Vyhl. Vys. 72. Zlatem se 
m. Kř. Roz. 44. Na roce (ruce) se 
im megotal prstýnek. Bys. Fig. 99. 

megotavý = lesklý. ívt. VI. 

měchové = pxtlové. plat za mletí. 
Laš. Kt. VI. 

měchovina = měchové (p\-tlové) 
plátno. Kt. VI. 

méchůvka = měchula, plachta 
na tráxii. Laš. Kt. VI. 

mekotat se = megotati se. 

melánka = jméno psí. V\hl. Mal. 
I2.S. 

melér = křik. Kolk. I. 35. 

měníce. Taková čapka stála čtyry 
rýnské měniče t. j. 27 českých (če- 
ský = 6 kr.). Vyhl. Prus. «8. 

mentlík, vz v Bart. mentík. 

menurka - řimbaba obec; slu- 
uiokn hrdiik. Slez. Kt. VI. 

merkovat = vyšívati monogramm ; 
pamatovati si, Kolk. 1. 35; utíkati 
Kt. VI. 

mesiónky — modlitební kniha, 
misionáiská, složená od misionářů. 
V}hl. Alb. ()4. Kabela, v níž čtyry 
buchty, maso a mesiónky; Hned 
wtáhl mesiónkv, našel v nich zrca- 
dlo zpovědní. Naš. XLIII. 53. 2. 

c. a d. 

meslo =^ díl. M. trávv, stlaní. 
Vyhl. .Mal. 1 00. 



55 



mést = rvchle jíti. Metla bvstrým 
krokem dál. Hoch. ll!t. Metla k "vi- 
nohradu. Hořen. 10. 

ItieŠi = myší. M. óško. Když ze 
člověka střevo vjxhází, tož má se 
na ně položiti meši óško. Naš. 
XLIII. 46. 2. c. 

metal = laskominy. Abyste me- 
tale zahnali. Vvhl. Slz. 92. Dostaneš 
metal = vxmetou, vvženou tě. 
U Uh. Hrad! Kt. VI. 

metál = medajle. Kolk. I. 35. 

metel = mela. To bv b\-la metel. 
Ki-. Riz. II. 1ÍÍ2.. 153. ' 

métit = pilně hledati. Kolk. I. 
35. 

metlaňa = nějaká rostl. Kaš. 132. 

metlařka = žena prodávající me- 
tl\-. košte. Vvhl. Děd. II. 158. 

métník = strom ustanovenv na 
\-ymýtění. Vyhl. Mal. 98. 

meiyja = kaše prosná moukou 
zasypaiiá a mastná na rozdíl od 
net\-je, kaše prosné s povidh'. Kt. 
VI.'. Hrb, Obz. 292. 

mezevá = mezi. Bys. 37. 

mjcák = králík. Kald. 5. 

mlclna = jméno psí. Vvhl. Mal. 

120, 

micka = jméno koní. V\hl. 'SLú. 
127. 

mičuda = hlupák. Olom. Kt. VI. 

mignót = seknouti. Šabb koho 
m, Kr, Roz. II. 3. 

migzovat = mazati (mastí). Kt. 
VII. 1324. 

michalůvka = druh hrušek. Kt. 
VI. 

mikat se = trhati .sebou; koho m. 
= lultihovati. Folp. b. 12. b, — ■ 

mikotat, migotat. mekotat sa = 

leskuiuti. třpytiti se. Folp. b. 12. b. 

mikeš = tanec. Hořen 334. 

míknút koho = šoustnouti, ude- 
řiti. :\Iršt. Ves. I. 20. 

miksa, nadávka.Takové m. ! U Uh. 
Brodu. Gl. 

miloš = jméno psí. V\hl. ilal, 
12S. 

milovanÚCi. Na mú m. duši. Kald. 
7., 2(). 

mimova =- mimo. Kt. VII. 1325. 



míňat sa = tratiti se, mizeti. 
Fiilji, li. 12. b. Sr. minouti. 

mincírňa = mincovna. Kř. Roz. 
111. 288. 

minutý -= minulý, M. týden. Kaš. 
()()., <S7. 

mírný = trefný. Má mířnó roko. 
Kř. Roz. III. 331. 

miserka = hra v karty. Fix. 

mísťátkO = malá usedlost. Kaš. 
94., 130. 

místo = statek. Kaš. 94., 110. 

mistrný = nespokojený, mrzutv 
\- arnidci. Kolk. II. 37. 

mišačka = žena něco míchající; 
vařečka. Laš. Kt. VI. 

míšat co = hloupě mluviti. Kolk. 
I. 35. 

míšenka = druh jablek. Kt. VI. 

misí - nižší. Folp. a, 11. b. 

míšpulance = zmatek. Hať z teho 
néui m. Mršt. Ves. I. 4. 

miť = niť. Folp. a. 15. a., 35. a., 
Hrl), I)t. 30. 

mjadlovat = mědliti. Laš. Kt. 
VI. 

mjadžganina = mačkanína. Kt. 
VI. 

mjadžgat, mňadžgat, mňačkat = 
= mačkati, Folp, b, 12. b,, Fulp. a. 
4. b.. 11. a., Kaš. 23. 

mjakýč, mňakýč = bahenní tráva. 
Folp. b. 12. b. 

mjantat = splésti, smísiti. Laš. 
Kt, \'l, Sr. mjatat. 

mjatat. Nemjať = nemluv ne- 
sm\-sl, Kald, 8, 

mjatenka = zdrchaná sláma. 
Kald. .s. 

mjázdro. Člověk taják m. = 
měkký, choulostivý. Val. Kt. VIL 
132(). Vz \i Bart. mázdro. 

mjégnút = praštiti. Val. Kt. 
VIL 132(i. 

mlacka = mlatečka; mlácení. Slez. 
Kt. VI. 

mládek = mládenec o svatbě. 
Kt. VI, 

mladit se = v\-jasňovati se. Kolk. 
II. :;7, 

mlásknót koho čaganem = ude- 
řiti. Mil. Děd. II. 235. 



66 



mlatcula = mlacka, mlatečka. 
Kt. VII. i:i2(i. 

mlatiluža = ? Kaš. 55. 

mlátovnica = kořalka z mláta. 
U Uh. Hrad. Kt. VI. Na Kyjovsku: 
mlátovica. Gl. 

mlatyvka = mlat. Bys. Fig. 1U9. 

mtázgat, mtázgnút = udcíiti; 
hoditi, mrštiti. Folp. b. 12. b; 
i\I}ázg s ílašú do škarpy. Folp. a. 5G. i. 

mlčavý. Mlčavá voda, kterou se 
\' potoce mnývají na veliký pátek 
(kdo tam šel, ten po cestě mlčel). 
^■\hl. R. 3ÍI. 

míhat. Zpr\u míhalo (b\la mhla). 
Hořen. Nov. l:i5. 

mlíčák = žlutý rak (má slabší 
kiižkn než čtrnv). Vyhl. Mal. 125. 

miíčárňa = mlékárna. Kř. Roz. 
II. ]!I2. 

mlíčen = heřmánek. Aiitr. 130. 

mls. To by] mls! Kř. Roz. II. 8. 
V Bart. mlsá. 

mísit. Roubal misii sousedy (na- 
vnazoval. dělal jim laskominy). Kř. 
Roz. II. 70. 

mlsníca = v hospodě jizba pro 
\vbnr. Hrb. Obr. 5(5. 

mlžný diadem. Hořen. 55. 

mňaček = kdo mňacM (mňouká). 
Kt. VI. 

mňačet = mňoukati. Kočka mňa- 
Či. La^. Kt. VI. 

mňačkat, \z mjadžgat. 

mňaga - = hmota bczt varná; člo- 
\ťk slabv. umdlrnv. Sú jak mňaga. 
Kolk. I. -.W. 

mňakýš, vz juiakvš. 

mňančat, ňamčat = mňoukati. 

Kaš. '.M. Sr. ňainčal. 

mňankot - mňoukání, [iž. Mor. 
i;t. \1. 

mňočák ^ kán zpí\a\'ě mlu\'í. 
Vyhl. Děd. II. 218. Mňcčáci = 
Pěnčiňané na Mor. pro svou zpí- 
vavou výslovnost'. Vyhl. D. 52. 

močidlový. M. voda (z močidla). 
Kt. \1. 

močkař = Místcčan. Vz Kt. VI. 

móčníca = jídlo. Oškrábou se 
zemáky, rozvaří se, vsype se do 
nich po troše mouky a omastí má- 



slem a třeba mákem se posypou. 
V3hl. Ced. Sr. škubánky. 

močovíca = močůvka, hnojůvka. 
Folp. b. 12. b. 

móda = způsob. Ježek (ryba) je 
na módu kapra. Vyhl. Mal. 12(j. a j. 

modál = stížený průtrží. Vvhl. 
D. 57. 

módelný = urostlý, vzhledný (o 
těh). Autr. 130. 

modlenka = klekátko, laš. Kt. 
VI. 

modrák také = modrá sukně, 
modraCka. Kt. VII. 1327. 

modránek = brčál. V\hl. Mal. 

lOí). 

modrónký = hodně nvidrý. M. 
pínčko. \'\hl. Mal. 120. 

modřulinký = krásně m idrý. ale 
malý. Folp. a. 27. a. 

mogila, nadávka. Čertova m.! 
U l^h. P>r.)du. Gl. 

mochárek = malý pták, troško 
věcí než králík (střízlík), má čer- 
vený volátko. Vyhl. Mal. 120. 

mochejrka = sukně z polovičního 
hedvábí. Kldu. 120. 

mochovlra = umchomúrka. Vvhl. 
Mal. 114. 

mokeš, nadávka. U Uh. Brodu. 
Gl. 

mokř = mokřina. Kt. VI. 

mokřovlna = \-lhký pozemek. 
Autr. 130. 

mokroš = opilec. Kt. VI. 

molitor = piják. Fix. 

moňa — muňa. Nebed němé jak 
moiui. Vyhl. Mal. i)3. 

mora = kořalka. Na Vsacku. Kt. 
VI. 

morava \elká i'eka \ubec. 

Kolk. I. .'Wl. 

mořčina. Smrdí to (žralok) moř- 
činou (mořem, mořským zápachem). 
Naš. XLIV. 105. 1. "d. 

mordek (klení)! Hořen. !I7. 

mordiácký = mordský. ;\I. jídlo, 
chlapík. Olom. Kt. VI." 

morkáč -^ druh ženského šátku. 
Vyhi. i)(d. II. !!>2. 

moróset se. Polád sme se v té 
iepě morósele (namáhavě pracovali. 



57 



unavovali). Naš. XLIII. 14. 2. a., 
63. 1. a. 

morotný = mrzutý. Bel sem 
haíibó celé morotné. Spč. 92. 

moščák = mošt, ovocné víno. 
Kaš .IKi. 

mošec = kuří noha (rostl.). — M., 
svinstvo na roli. Vyhl. Mal. 109. 

moška = kakost luční (rostl.). 
V\lil. Mal. 109. 

mot, motek = svazek. M. příze. 
Laš. Kt. VI. 

motač. Udělal si motač = za- 
balil se do přikrývky. Kolk. I. 3(5. 

motačka = motání. Folp. b. 12. b. 

moťcha = obluda? Kolk. I. 36. 

motil = větroplach. Kolk. I. 3(i. 

motora ironíckx- = nemotora. 
Laš. Kt. VI. 

motovidlatý. T\- moto\-idlo m-té 
(nadávka)! Slez. Kt. VI. 

motrpél = motýl. Kolk. II. 37. 

mouzdry = dětská vyrážka. Kt. 

\l. LltoNcl. 

može = možné, možno, přisvěd- 
čuje = ano, dobrá, budiž. Vz Kt. 
VI. 

možně. A m. kráčel dál (silnvm 
krokem). Kř. Roz. II. 2(5. 

mrandžat, vrandžat = nnančet, 

mňoukati. Folp. b. 12. b. 

mraščik = kdo rád pláče. Kt. VII. 
I.Í2.S. F Bart. mraščák. 

mraŠČit = brečeti. Vz Kt. VI. 

mrazitý = mrazivý. M. noc. Naš. 
XLIV. 12(;. I. a. 

mrcús, mrcúsek --- krátký ple- 

tenec. Kaš. ")."). 

mrcósek = pahýlek. Zostal mi 
z palca m. B\s. 117. 

mrčavý = dudlavý. Autr. 130. 

mrdolit = vrtěti se? Někdo mrdolí 
a nic (n provede). Mršt. Ves. VI. 39. 

mrdnosť= mrštnost. Folp. b. 12. b. 

mrdný = mrštný. Folp. b. 12. b. 

mrdús, mrdúsek také ocas. Folp. 

a. 22. b., b. 12. b. 

mřeža = vyšívání žlutým hed- 
\-ábím uprostřed šátku. Kt. VI. 

mrgola = pi-evzdí\'ka. Mršt. Ves. 
1. 2(i2. 

mrholica, mrhůlka ihnl)ný déšť. 
Kt. VI. 



mrkús, mrkvús = mrk( v divoká; 
člověk starší hubený. Kolk. I. 30. 
mrlák, nadávka. Takové m.! 
U Uh. Brodu. Gl. 

'mrmola, mrmula = mrmlá, niuua. 
Kt. VI. Již. Mor. 

mrňavý = k ničemu. Mrňavá 
práce. Kolk. I. 3(i. 

mrnit sa. Kočka sa mrní. Folp. b. 
J2. b. 

mrÓSkat = sténat (o dětech). 
Autr. 130. 

mrskačka také = mrskot, mrskut, 
šlahackii. Vz Vyhl. Děd. I. 129. 

mrskutník = kdo mrská, koná 
mrskut . Vyhl. R. 47. 

mrštinka. Na mužské košili bylo 
vyšito srdce, na krku m. Vyhl. Děd. 
II. 134. a ]. Vz u Bart. mrščinka. 

mrtvý. Mrtvé knížky = knížky 
od pojištění na vystrojení pohřbu. 
Kaš. 94. — M. list. = úmrtní. 
Vyhl. Ced. 

mrva = pomr\-ená, zcuchaná slá- 
ma. Kaš. 94. U Bart. = podrob- 
nost věci; zchátralý. neh\'bný člo- 
věk. — mrvu, mrvku, mrvinku, 
mrvónku = trochu. Autr. 130. 

mrvenka = otep mrvy; hlupák, 
pomatenec. Kolk. I. 36. 

mrz = rozmrzelosť. Z mrzu dal 
se na vojnu. Kldu. 119. a j. 

mrzat = mrznouti. Kt. VII. 1329. 

mrzena = hnis. Kolk. I. 36. 

mrzet se = zlobiti se. Nechtějí 
se s ním mrzet. Vyhl. Jař. 96. 

mrzučka = uu-zutosť. Kolk. I. 
3(-. 

muckat = líbati. Kolk. I. 36. 

muchač = červenka (pták). Fix. 

mucháň = dobytek, když se mu- 
chá (shání mouchy.) Kt. VI. 

muchárek také = nádoba na chy- 
tání nuit h, Kolk. I. 36. 

muldňa = louže. Tad)-k je m. 
Mršt. Ves. I. 377. 

mulka = mul. Vyhl. Děd. II. 27. 

multaj = darebák. Kt. VI. 

munací = věci staré. kráui\-. 
Tr.-.dcl. Olom. Kt. VI. 

muňka = slepičí čmelik. Kolk. I. 
36. — muňky = bradavičky, které 
mívají ovce pod krkem. Kaš. 94. 



68 



U Bart. = angrešt; štěnice; boltce 
ušní. 

murdiják = rváč. Hrb. Děd. 152. 

muřín také: rorejs. Piíb. Kt. VI.; 
modrý zemák. Fix. 

muróci. Můra (můra) muróci. Naš. 
XLIII. ti.S. 2. b. 

muroň = zedník. Kt. VI. Místek. 

muška = včela. Kolk. II. 37. 

muzikant = obilí, které při se- 
čení nebylo kosou zasaženo. Kolk. 
II. 37.. Kt. VI. 

murysat = černiti, mazati, špiniti. 
Laš. Kt. VI. 

mušec = bolák na kravích nohách, 
jenž povstává z mokra a prachu. 
Val. Kt. VI. 

múzdry, vz mouzdry. 

muziganěc = tesatík, brouk. Kt. 
VI. 



muzikovat = plakati. Kolk. I. 3G. 

mužíček = rozchodník. Fix. 

muži kat = mžikati, hráti na 
mžika. Kt. VI. 

mužíni = šišky (knedlíky) povidly 
mazané a omaštěné. Kt. VI. 

mužský. M. láska = jehlice (rostl.) 
Naš. XLIII. 4C. 2. d. 

mynářka = mufika. Kt. VII. 

l.'i.">0. 

mydlák = vápnitý slin. Fix. 

mýno = jméno. Laš . Kt. VI. 

myryša = kráva mnrovaná. um- 
řena. Kt. VI. 

mýto = plat. Vyhl. Slz. (if). 

mžikal, mžikala = kdo často mži- 
ká. Kt. VI. 

mžórání =- hryzení. Kř. Roz. 11. 

mžukat. Hledím, tak sa mi uižuká. 
Folp. a. 44. a. 



N. 



nababrat co kam = namazati. Kt. 
VI. 

nabahnit se = zachtíti se něčeho. 
Kolk. II. :58. 

nabachtaný = hodně najedený. 
Kt. Vl. 

nabajdat čeho = napovídati. Laš. 
Kt. \I. 

nabaňdit = nastrojiti. Kolk. 1. 
37. 

nabeblositčeho = naplkati. Brušp. 
Kt. \1. 

naberanit se komu čeho = nav}-- 
svétlovali. Kt. VI. 

náběry = místo, kde jsou sukně 
opásány; záhyby opásáním povsta- 
lé. Folp. b. Í3. a. 

nabídavý — rád nabízející. Kt. 
VI. 

nabíjený, šelma nabíjená. Bys. 
122. 

nabobkovat, nabobčit komu = 

nabiti. Bohuši. Kt. VI., Vil. 133L 
nabřinkat komu = nafackovati. 

Vyhl. Ced. 

nabrydlý = nabobtnalý. Kt. VI. 
nabrydnút -^ nabobtěti. Laš. Kt. 

VL 



nabucat komu = do zad natlouci. 
KMJk. 11. 38. 

nábyvce = kupec. Kt. VI. 

nabzdurovat se = navzdorovati 
se. Laš. Kt. VI. 

nacamrat se = opití se. Vvhl. 

Jar. ;!4. 

nacembat komu co = wplatíti. 
Kř. Rnz. 11. 21. Vz cembat. 

načaborený = nadutý. N. žena. 
B\s. Ven. ."Hil. 

načabúrat = neladně naskládati. 
Kolk. 1. 37. 

načapět se = naseděti se. Kt. VI. 

načganý = nacpaný. Krm. Obi. 
141. Sr. nadžganý. 

načgat = nacpati. Kt. VI. 

načlapat = našlapati, naložiti. 
Z.lí (lu bečke n. Vyhl. Děd. I. 34.- 

nádatek = nadávek. Laš. Kt. VI. 

nádba. Mám néco v nádbě (na 
])éči). Kaš. 8"). 

naddivný. N. jméno. Krm. Obr. 
.34. 

nádenka robota na panském 

poli, nádeničina. Kolk. I. .37. Kt. 
VI. 



59 



nadívaňák = vdnlek sýrem (tva- 
rohem) naditý. Hrb. Obr. 1290. 

nádivka = pečená kaše nadívaná 
skininaini (<> svatodušní neděli). Vy- 
hl. R. r,{). 

nádkap = nápad. Kolk. I. 37. 

nádkapní = chytrý; nápadný, 
podixnv. Kolk. I. .37. 

nadkapnút --= napadnouti, na mysl 
piljiti. Kolk. I. 37. 

nadkrátit si = nadejíti si. Šli 
píjlui cestou, aby si nadkrátili. 
Hořen. J 72. 

nádmět = nádmétek n Bart. Gl. 

nádnica = denní mzda. Kt. VII. 
13.32. 

nádpad = nápad. Vvhl. Alb. i). 

nadpiátovat, nadplátat = do cesty 
postaviti se komu, Kolk. I. 37.; zne- 
nadání se objeviti. Ok)m. Kt. VI. 

nadrchmaný = drobet churavý. 
Kt. VII. 1332. 

nadúč = nadutec, nadutý člo- 
věk. Folp. a. 29. b., b. 13. a." 

nadujhuba = nadutec. U Slav- 
kovic. Kt. VI. 

naduněný = nadurděný. Stála 
naduněnú dál. Hořen. Nov. 179. 

nadvadit komu nohu = nasta- 
viti. Folp. b. 13. a. NaKj-jovsku: 
podvadit. Gl. 

nadvazovat dětem punčochy = 
staré pí iiiktávat. Kř. Roz. 129. 

nádvrh = návrh. V\hi. Alb. 24., 
70. 

nadvrhnót = navrhnouti. V\hl. 
Alb. 2.".. 

nadžganý = nacpaný. Bude tam 
ludst\-a uadžíjaného. Krm. Obr. 41. 

naflancovat = nastrčiti. Kolk. 
I. 37. 

nafókanec = nadutec. V\hl. Alb. 
1(1. 

nafotrovat se = hodně se najísti. 
Kř. Ro/,. 40. 

nafrnděný = wstrojený. Kř. Roz. 

II. (11. 

nafrndit dceru = nastrojiti, vy- 
paráditi. Kí-. Roz. III. 318. 

ňágrat = protivně žádati íuuka- 
vým hlasem. Kolk. I. 37. 

naháč, nahá!, naháček, nahálek 



= colchium autumnale, roí;tl. V\-hl. 
Mal. 110. 

naliamrazii se = nadříti se, na- 
pracoNati se. Kaš. 123. 

náhlavek. Kožený n. u cepu a 
cepové hole. Záhr. V. 10. 

nahfechnlt se = namozoliti se. 

Kt. VI. 

nahňácat pirohň = mnoho jich 
udělati. Hrb. Děd. 286. 

nahnat. Že ta matka (včelí) se na- 
h(nií (opl(jdní) tyma trúdami (trub- 
ci). Kaš. 134. 

náholeň, náholeňka = punčocha 

bez .hodidla. Kt. VI. 

nahonem = rychle. Vhodil na 
sebe n. kabát, Naš. XLII. 27. 2. a. 

nahozenina okolo okna = ob- 
mítka. Naš. XLII I. 14. 1. a. 

nahúlat = dobytku najednou 
mnoho žrádla dáti. Kt. VI. 

nachalkat se koho = nakonejšiti. 
Laš. Kt. VI. 

nachlápat se čeho = nachlemtati. 
Kt. \I. 

nachlípený = opilý. U Uh. Brodu. 
Gl. 

nachmátnút se = připlésti se 

k uěčcnui. Folp. b. 13. a. 

nachUChnút = nadchnouti. Kt. 
VI. 

náizbť = půda chalupy. Laš. Kt. 
VI. 

najardaný = načechraný. Kaš. 93. 
Sr. jardat. 

najdek, najdOŠ = nalezené dítě. 
Laš. Kt. VI. 

najednúcky = najednou. Hořen. 
Nov. '.K. 

najehiený = nazk)bený, podráž- 
děný. Kaš. 93. Sr. jehlit se. 

najitý = našly. Podal mi najité 
klobóček. Vvhl. "Děd. I. rťd. 

nakachrat se = notně se najísti. 
Fix. 

nakapčit se = zpíti se kořalkou. 
Autr. 130. 

naklutý = naklovaný. Kt. VI. 

nakmásat komu = vybiti. Kt. 
VI. v Podluží. 

nakeí = nakdy. Laš. Kt. VIL 
1332. 



60 



nakolomazít koho = kolomazí 
potříti, umazati. Hořen. :i88. 

nakrbačit se = naskrbětise. Olom. 
Kt. VI. 

nakyselený = nahněvaný. Je na 
mne n. Vyhl. Ced. 

nákyselný = nakyslý. N. máčka. 
Hla\7i. Kr. 13. 

nalaptat se čeho = nažvaniti. Laš. 
Kt. VI. 

nalechnit se = nahlechnit se. 
Val. Kt. VI. 

nálepka = náspí. Vyhl. Prus. 55. 
^' Bart. nálepek. 

nalístknutý. Šátky n-té na hla- 
vách (posazené). Vyhl. Děd. II. 95. 

naiochat se = napiti se; namočiti 
se. Kt. VI. 

nalupaný = napilý. Rud. 8. 

namakotit co = splésti, špatně 
vyvésti. Val. Kt. VI. 

namarastit = pomazati. Kt. VI. 

Ulum. 

namařenit = v\íintiti. U Místka. 
Kt. VI. 

namatat = nahmatati. Abe chet- 
la za ňadra a co tam namatá. Naš. 
XLIII. (i:;. 1. d. 

ňamčat = mňoukati. Kaš. !>4. Sr. 
mňančat. 

namigat = naváděti, štváti. Bvs. 
Ki.-i. 

namíňatsi = v\mvšletisi. Kolk. I. 

37. 

namíšat co komu = namlou\-ati. 

Kolk. I. ;;:. 

namjadžgat = pomazati. Laš. Kt. 
VI. 

namladit = navnaditi. Víno jiui 
nani ladili I jazyk. Kř. Roz. 52. 

namnělý = domýšhvv. Kt. Vil. 
1333. 

namoč = pix-s moc. Namoč si ťa 
ncvrnru. Krm. Obr. 12. 

namohly = opuchlv, oteklý. Kolk. 
II. :í.s. 

namraštit se =- navřeštěti se. 

Slez. Kt. \'I. 

namrholit se -^ dosti nuholiii. 
Laš. Kt. VI. 

ňaňčit = mňoukati. Kočka ňaňčí. 
Kt. VI. 



nandúšek = nalezenec. Kolk. I. 
37. 

nanlčhodný = nehodný. Člověk 
n. Slám. Lys. 34. 

naništlt = dosti zničiti. Slez. Kt. 
VI. 

naobírat komu čeho = natlouci' 
v\biti. Kolk. I. 37. 

naokočlňat se = naokouněti se. 
Uh. Hrad. Kt. VI. 

naondlt komu = nabiti. Kt. VI. 
V Podluží. 

nápaditý = nápadný. To je n. 
věc. Mršt. Ves. III. 5<J. "(35.) — N. = 
vtipný. Naš. XLIII. 63. 1. b. 

nápak = náhoda. N-kem přijíti. 
Kt. VI. 

napálený také = nahněvaný. Fix. 

napantat čeho = namhiviti, na- 
žvaniti. Kt. VI. 

napaprat co kam = vmazati. Kt. 
VI. 

napařený ^ opilý. Vyhl. Alb. 79. 

napásačka = pasení (husí). N. již 
přestala. Hrb. Dt. 142. 

napažit. Konec klády n. = na- 
seknouti sekerou, ab\" se do ní klín\' 
mohl\- zaraziti. V\-hl. Mal. 102. 

napjačft = napnouti se. Val. Vz 
Kt. VI. 

naplantat. Naplantalo se mu to 
pod nohe (zapletlo). Spč. 77. To se 
mně teho v roce n-lo = nasnilo. 
V>hl. Ced. 

naplkotat čeho = natlachati. Bys. 

napocat komu = nabiti. V\hl. 
R. 7. 

napokat se = najísti se. Spc. I5u. 

napomykat se čeho = napostrko- 
vatl. Kt. \ I. 

napopřík. l'činil mu to n. (prc ti 
něnm) Laš. Kt. VI. 

napoprvní = po prvé. Fi Ip. b. 
13. b. 

naposkoce ^ při ruc. Kolk. I. 



3/ 



izdější dobu. 



napotem na později 

lv,i>. :ii;. 

napravený = wšňořenv. .\utr. 
i;;u. 

napředáctví. Naš. XLIV, I2ii. 1 



61 



napředačka = žena jiné předchá- nastrmélet = naříditi a p. To si 

zejici. Xas. XLIV. 12(). 1. c. mosiš j.ik se patří n. te pazóre 

napředbižky. Kaš. 85. Ik hráni na klavíru); Je těžko hned 

napříkořesf eo komu dělati = na si n. prste k psaní. £pč. 35., 9(5. Jož 

příkoří. Kolk. I. ."57. byste mohl n. pazóre na te klapi- 

naprotivní sv. Florián = napro- ture. Kř. Roz. 77. 

tější. Hoch. 101. nástroj koňský = postroj. Vyhl. 

napružít = natáhnouti, napnouti. Děd. II. (>4. 

l^^t- ^ I- našarpat se s čím = natahati, na- 

napšklý = nasáklý; mrzutý. Kolk. hrdliti se Slez Kt VI 
I. ;;7. 



napúcat = nacpati. Kt. VII. 
i;i;!t. 

narábět = neobratně s něčím na- 
kládati. Kolk. I. 37. 

náradši = nej radši. Tebe mám 
n. Kt. VI. 

naříčet = naiíkati. Kt. VII. 1334. 

nařknót = napověděti. Novině 
něco nařknó a . . . Kř. Roz. 22. 

nařnút == naříznouti. Laš. Kt. 
VI. 

národní = veliký. N. šiška. Kolk. 
I. ;;7. 

narostený = narostlý. Folp. a. 
37. b. 

nártovat = nárt\- přišívati. Bot v 
n. Kt. VI. 

narubat komu = natlouci. Vvhl. 
Ced. 

náruční. T3-'s volek, ale n. = 
velmi hloupý. Kolk. I. 38. 

narŮStnulý = narůstlý. Folp. a. 
37. b. 

nasatonit se = napracovati se, 
unaviti se prací. Spě. 55. 

nasésat, nasísat = nahlížeti ně- 
kam Folp. b. 13. b. N. kam. Kř. 
Roz. II. 213. Puč mi to, ať také 
nasésnu do těch lože. Bys. Fig. 145 
Vz nasýsat. 

nasmudit = nakouřiti. Jizbu chvo- 
jím n. Kt. VI. 

nasnopaný = napilý. N. jak snop, 
Naš. XLIV. 135. 1. c. 

nastarč't = nastačiti. Laš. Kt. 
VI. 

nástěnka = jesle k stěně přista- 
vená. Kolk. I. 38. 

nastibat = na-, zastrčiti, nacpati. 
Vz Kt. VI. 

nastraholnit = načechrati. Kaš. 
94. 



naščákat co kam = nakropiti. Uh. 
Hrad. Kt. VI. 

naščiřit se komu = nasmáti se. 
Laš. Kt. VI. 

náščiva = návštěva. Folp. a. 6. b.. 
11 b. 

našč'vená -= návštěva. Kolk. II. 
38. 

naŠJLat = nabiti komu. Laš. Kt. 
VI 

našinský = náš. Folp. b. 21. b 
u vašinský. 

našmátrat = nahmatati. V\-hl. 
R. 2(1.. Kř. Roz. 25. 

našský = náš. Kt. VII 1335. 

natahovačky = punčochw Val. 
Kt. VI. 

ňaténka = otep zcuchané slámw 
Kaš. !t4. 

nátěstek = kvasák. Na Hané. 
Kt. VI. 

nátchovice, mentha aquat. (rostl.). 
N. léčí nátchu. Vyhl. Mal. 110. 

natož = tož, tedv, nuže. Kř. 
Roz. II. 45., 47. a j.' 

natřísání rukama = tleskání. Spč. 
9Í». 

nátržník, rostl. N. na ránv. Naš. 
XLIIl. 4(i. 2. d. 

náturist = samouk. Kolk. II. 38. 

natúrnút = nahlédnouti někam. 
Kolk. II. 38. 

náturný Náturné člověk = zpur- 
ný, drsný, hrubý. Bys. Fig. 299. 

natutat se = napiti se (v dětské 
řeči). Laš. Kt. VI. 

naučit se nač = zvyknouti ně- 
čemu. Folp. b. 13. b. 

naužínka = užínka, naužínané 
vršk\- obilí. Slez. Kt. VI. 

navalenosť = o])ilosť. Hlavn. Kr. 

124. 



62 



navalený = opilý. Je n. Naš. 
XLR'. (iO. 1. Sr. v Bart.: navalit se. 

navazovat masy = píti z cimentů 
plecho\\ch pivo jeden po druhém, 
abv se tah nepf-etrhl. nýbrž nava- 
zoval. V\hl. Děd. II., 225. 

návdanek, název pole. Piik. Nov. 

111. 

návěc = větším dílem. Val. Kt. 
VII. 1335. 

návesníček = husí mochna (rostl.) . 
Vyhl. Mal. 110. 

navjekjamen = na věkv amen. 
Vyhl. R, 73., Hl. 42. 

navlápat komu = natlouci. Kř. 
Roz. 111. 21. 

navlečenosť = nalíčenosť. Chytrá 
n. Hnrtn. 4!i. 

navrcaný. N. muka = na žernově 
na\"rtěná. Kt. VI. 

navrtit = natrousiti. To ogaři na- 
\Ttili. Kaš. 120. 

navyčierat = pouhvm odtokem 
naliti. Ivt. VI. 

nazachořat = nadrchati. Ru- 
ká\rc n. Kt. VI. 

nazapříkat se čemu = naprotiviti 
se. Val. Kt. VII. 1335. 

nazbývat se s kvm oč = hádati se. 
Laš. Kt. VI. 

nazmrzaný = nazmrzlv. Piinda 
z lesa n. Vyhl. R. 67. 

naznat = uznati. Naznali, že 
může sám to obstarávat. Mršt. Ves. 
I. 23. 

nazobnút = nazíbnouti. Nohv mi 
n-lv. Laš. Kt. VI. 

nazpěvavý hlas. Hořen. Nov. 125. 

nazuchtat ki miu mezi plece = na- 
tliiuci. Laš. Kt. VI. 

nažachořit co = nadrchati. Ru- 
ká\\- u. Hrb. Obr. 82. 

nažbruňat, nažbrundat = naka- 
pati, namiikiiti. Kt. VI. 

nažganý také = opilv. Slez. Kt. 
VI. 

nažhratý = napitý. Kaš. 32. 

nažít se = obléci se do čeho. 

Knjk. I. 3S. 

neblížiti komu = neubližovati. 
Ki. R.iz. 21:3. Sr. bléžek. 

neboračka = nebožačka. Slám. 
Lys. 33. 



nébOŠČéŠÍ. Mám n. botě (na nej- 

božčejši. největší svátkv). Naš. 
XLIII. 98. 1. d. Sr. božčejší. 

nebOŽatO = nebožátko. Folp. a. 
25. li., 2!t. a. 

nebrntat. Ta di (jdi), nebrncé = 
nebnič. Vyhl. R. 72., Hl. -10. 

necvicky = necičky. Kolk. I. 38. 

nečujný = neslvšitelnv. N. řeč. 
Laš. Kt. VI. 

nedál = nejdále. Bys. Fig. 289., 
Ki . Roz. 90. Vz névéš. 

nedanec. Slíbenec je nedancův 
bratr. Kolk. I. 38. 

nedáti se. Bylo nedé se = zle, 
bylo nutno se bránit. Bys. Fig. 299. 
Óslyša to tatíček, bude n.; Jak 
bude nedé se, vlomím špernálem 
kaso a zdrhno (uteku). Spč. 14:5., 
HO. 

neděla, nedělka = \ neděli naro- 
zená. Kt. \'l. 

nedobřenec = nedobrý člověk. 
V\hl. Mal. 20., Kt. VII." 1336. U 
Bart. nedobtec. 

nedobřina = neposeda. U Brušp. 
Kt. VI. 

nedokrojek = poslední zbytek 
bochníku chleba, spodník. Kolk. I. 
38. 

nedolužísko = neduh. Val. Kt. 
VI. 

nedolužný. impotens. Kt. VII. 
l.")3(l. 

nedoslužný = na smyslech n. tě- 
lesirě nevyvinut}'. Val. Kt. VII. 
]33(;. 

nedožranec = žrout. Mršt. Duš. 

Kť.t. 

nedorodek = nedochůdče. Laš. 
Kt. VI. 

nedvědek, nedvídek = krtonožka. 
Kt. VI. 

neforeba = neobratný člověk; ne-. 
zpusii])a. Kolk. I. 38. 

nehoda = nehodný člověk. Fix. 

nechrašč, nechrášč = Černobýl 
(rostl,). Loj]). 1). 13. b. 

nechsik = nechťsi, afsi. Hořen. 
240. 

někde = někam. Běžte někde do 
hdsixKle. Vyhl. Děd. II. 7. 



63 



nekerý. Daj mu nekerú hrušku 

(nčknlik hrušek). Kaš. 82. 

nekřupa ■--- hrubý chlap. Kt. VII. 
]:>.■'.(;. 

nekyšpárek = rostl Hrb. Dt. 25. 

nelucha = ženská nečistotná, 
špina\-á. V\hL Ced. 

němduda - minhiva. U Místka. 
Kl. VI. 

nemoresa = nezpůsobný člověk. 
Kt. \\. 

nemožný = slabý, churavý. Je 
velice nemožná. Kaš. 124. Nemožná 
stařena. Mršt. Ves. I. 73. 

nemravnit = nemravně se -ho- 
vati. Vvhl. Děd. I. 40. 

nemrňas = nerad. Vy čučku n.? 
Kolk. I. :;.s. 

nenadátka = nenadání, z nena- 
dátkv. Folp. b. 13. b. 

nenadžganec = nedojeda, nena- 
s\ta. n'-'uažhranec. Folp. a. 2(5. a., 
tí. 13. b. 

neodsépný = zdlouhavý. To je 
neodsépná práce. Vj-hl. Ced. 

neodvařený = nezpůsobný, hru- 
bý. I' Ol.nu. Kt. VI. 

neochmárovat se s čím = nedě- 
lati mnoho ca\'iků. Na Hané. Kt. 
VI. 

neopíchanosť = nev\-cválanosť. 
Olnm. Kt. VI. 

neplecha = hmyz. Vz Kt. VI. 

nepodař = nezvedenec. Kolk. I. 

3S. 

nepodara, nepodarek = nepoda- 
řená věr. Kt. \'l. 

nepoddanec = neposlušné dítě. 
Vvhl. R. 7. 

nepohyba = nemotora. Kt. VI. 

neřest' = veliké bláto. Kolk. I. 
3.S. 

nesčisný = nesčíslný; nešťastný. 
Kolk. I. 38. 

nesnica = slepice, která hodně 
snáší. Kolk. I. 38. 

nespíeja = koho se nelze zbaviti. 
Kolk. I. 38. 

nespřejný = nepřející. N. člověk. 
Hořen. -"id. 

nespřižný = kdo s jinými nev}'- 
chází. V\hl. Ced. 



nesrsta = nemírný v jídle, nena- 

s\-ta; neomalenec, svárlivec (zřídka). 
Bys. Fig. 299. 

nesrstný lid = nemilosrdný. Hrb- 
Obr. 2C7. 

nestera. Jí bez nestery (bez mír}^, 
nemírně). Kolk. I. 38. 

neščápeně = zatrápeně, velice, 
tuze. Přik. 63. Je mu to n. proti 
srsti. Spč. 35. Práco omel n. (velmi 
dobře). Hoch. 93. Musíš mět n. 
špatné oči. B3's. 1-57. 

neščápenec = rozpustílec. Rač 
bi' tako\\- n-nce mněle pochetat. 
Vvhl. R. '81., Hl. 52. 

nešmačný = nechutný. Folp. b. 

13. b. (za neščápenec). 
nešpudrný = nepořádný, neči- 

stotný. T\' nešpudrná nešpudrnica! 
U Uh. Brod. Gl. 

nešvára = zlcmvslné dítě. Kolk. 
II. 38. 

nět = míti m. mnět. Kolk. I. 
39. 

neteja = netj^je, prosná n. kuku- 
řičná kaše trnkami popluskaná. 
Bys. I(i3. 

netopýr = růže z pentlí u rožků 
na hlavě. Hrb. Obr. 83. 

nětřa = netřeba. Rud. 9. 

neukárný = koho nelze ukárati, 
nepatrný. Laš. Kt. VI. 

neúročný. To žito mělo klasy nc- 
úročné (\eliké, plné). Vyhl. Ced. 

nevědúcky = nevědomě. Kt. VI. 

névéš. To's bel na pece névéš 
(nej\'ýše) a za humnama nedál. Kř. 
Roz. 110. 

nevlezlo = nemehlo. Kolk. I. 39. 

nevycválanosť = surovosť. N-sti 
někoho odnaučiti. Vvhl. D. 25., Naš. 
XLIII. 143. 1. a. Vz násl. 

nevycválaný = špatně vychovaný, 
ne-\-zděkiuý. surový. Bys. Fig. 299. 

nevymorísaný = nevjcválaný, 
špatných mravů. Kolk. I. 39. 

nezapomínka = pomněnka. Vyhl. 
Mal. 11(1. 

nezbedstvo tropiti. Vvhl. Děd. I. 
48. 

nezhledný = nečistý. Folp. b. 

14. a. 



64 



nezvětřelý = nezkušený. Byla 
tohd nezvětielá. Kldu. 79. 

Něžka = Anežka. Vyhl. Slz. 131. 

nežlevá = nežli. Vvhl. R. 72.. 
Hl. 41. 

nic = vodička na oči, čistec. Kolk. 
I. 39. 

nicalka = ovce, která nedává na 
jedno dojení ani V4 žejdlíku mléka, 
ovcálka. Krm. Dol. 12, 

nigdál = nikdo. Až na sv. N-la. 
(nikd\-) V již. Mor. Kt. VI. 

nigde = nikam. N. nepujdem. 
Krm. Obr. 42. 

nikde = nikam. N. nepodo. Mršt. 
Ves. III. 122. 

niščit =i= ničiti. Laš. Kt. VI. 

niva = rovná půda. FLx. 

nobá, vz bá (zde). 

nobáže, nobáť = ovšem. Naš. 
XLIV. 79. 2. a. 

noceska = noc. Bys. 126. 

nodznoci = noc z noci. Kaš. 84. 

nohál = dlcuhonohv člověk. Folp. 
a. 2C. a., Kaš. 53. 

nole = nohle, ano hle. Bvla's 
tam? N. byla. Kt. VI. 

nolepa = pec. Vyhl. Slz. 272. 

norák = krocan. Fix. 

norka = krůta. Fix. 

nos psí, vz popravky. 

nosačka = podlouhlý košík. Krm. 
Obr. .".'.»., ()3. 

nosái také = holub s velikým 



zobákem; špičák na lámání kamene. 
Kt. VI. 

nosastý = nosatý. Laš. Kt. VI. 

nosící klobouk. Vvhl. Děd. II. 

nosíní = osení. Laš. Kt. VII. 
1339. 

nosítelný. Budeš míti nositelnou 
slepici (která mnoho vajec ponese). 
Naš. XLIII. 81. 1. d. 

noska = ryba podobná podóstvě, 
jenom že má velký frňák. Vvhl. 
Mal. 126. 

nota. Pii mlácení notu držeti. 
Hořen. Nov. 33. 

ňoura, ňourala = kdo se v něčem 
hourá. Kt. \l. 

ňourat se \' čem = šťárati, něco 
s nechutí dělati. Kt. VI. 

novokněz = kněz právě v\svě- 
cený. Ki. R.iz. II. 140. 

novokněžský. N. požehnání. Kř. 
Rdz. II. 145. 

nožata = nehezké nohv. Kaš. 51., 
52. 

nožéce = nůžky. Přik. Nov. 111. 

ňurčet = vrněti. Pes, kočka, dítě 
nurká. U Místka. Kt. VI. 

ňutr = obojetník. Kolk. II. 38. 

nyna = jméno koní. Vyhl. Mal. 
127, 

nyňátko = dítě Kt. VI. 

nynčkont = nyní. Naš. XLIV. 

.SO. 1. ;i. 



O. 



Obaiášit — silnou hdlí bíti; omrá- 
čiti. Laš. Kt. VII. 

obálka. Nevěstu splésti na obálku, 
zavinouti jí vlasv do kruhu. Vz 
V\-hl. Prus. 73. 

obárnica, obarovíca = ovarová 

polé\ka. Folp. l>. 14. a. 

obcajtrovat, obcajtrykovat = obě- 
hati celé město. U Místka. Kt. VIL 

Obcelít = celým, nepijrušeným, 
na živu zůstati. Val. Kt. VIL 

Obdolat = vjTTioci, vysouditi. Val. 
Kt. VIL 



obecníca = obecní hcspoda; o. 
studna. Lékař prohlédl o-ci. Mršt. 
Ves. VIII. 48. 

ObČUClinÚt. Seno občuchlo = pro- 
větralo. Fix.. 

Obděděný chlapec. Vvhl. Děd. L- 
137, 

Obečéně = obyčejně. Kř. Roz.22. 

obečéný = obyčejný. O. světlo. 
Vvhl. ^■vs. 117. 

obědový. O. koš, ve kterém se 
a..-,inlH.l. Vyhl. Děd. I. 117., R. 1tí. 

obejít. lá prc jsem chtěl mu (psu) 
obejit. Vyhl. ]). 148. Každý trosku 



65 



(vypije), ať se na vás na všecky 
ubejde (d(istane). Kř. Roz. II. 175. 

Obelúchaný = šatem zabalený. 
Val. Kt. VII. 

Obelživý = ošemetnv. Laš. Kt. 
VII. 

Oběšelka = název části řeky 
lílatnice u Uhřičic. Vyhl. Ced. 

Obezdřít = obezříti; se = obrá- 
titi se. Laš. Kt. VII. 

obhlídaný = zkušený. O. soused. 
V\hl. DOd. I. 100. 

obchybat cu íím = nbházťti. 
Las. Kt. VIL 

obíhavě host\- přijímati (neklidně). 
Hnriqi. .-idO. 

obíraný = vybíravý. O. kráva 
(mlsná). Kaš. 140. 

Objícný = žravý. Hlavn. Kr. 122., 
Kt. VII. Pravil, že sem o. Vyhl. 
Pnis. 40. Sr. v Bart. objezný. 

Obkrof = obkrojiti. Laš. Kt. VIL 

Obkrtek = nepodařené pečivo. 
Laš. Kt. VIL 

Oblazít = oblézti. Laš. Kt. VIL 

obTedanec = jídlo po někom zb\lé. 
Kdlk. I. :!!». 

Oblefaní = wbledlv, vetchý. O. 
kabát. Kolk. I.' 39. 

Oblézat ~ slíditi. Folp. b. 14. a. 

oblezlý = ošumělý (šat) ; holo- 
hlavý. Autr. 130. 

Oblíčka = podléščky, hanácké 
punčochy. Kolk. II. 38. 

Oblízce. Pomodlil se doma nebo 
někde o. (nablízku). Hlavn. Kr. 72. 

Obludnica = klamatelka. Laš. Kt. 
VIL 

Oblyskovat se = lesknouti se. 
Folp. b. 14. a,. 

Oborek = hrnec, kterých tolik do 
V4 měřice se vešlo, kolik toho roku 
oborkťi svpati b\'lo ustanoveno. Vy- 
hl. Děd. "I. 97. ■ 

obosorovat = očarovati. Kt. VIL 

obrat. |cst již na obrat ách = na 
luizmě. Ú Kroměř. Kt. VIL 1341. 

obrať se = odvážiti se. Ten jeden 
st' tu uhrál, že mu (koni) pohlédne 
dn hub\'. Kaš. 105. 

ObražIJvý = nedůtklivý. Kt. VIL 

Obrblaný = mumlavý, bručívý. 
O. žena. Kř. Roz. III. 293. 



obříslO. Potřebuji na obřísla do 
stoléka = musím brzo žito mlá- 
titi, abych měl chlebíček. Kř. Roz. 
I. (i3. 

Obříslový poviják. Přik. 53. 

Obrusař = kdo ďMá obrus\-. Laš. 
Kt. VIL 

obrusařský = týkající se ohni- 
saře. Kt. Laš. VIÍ. 

Obstárče = co je starší, než se zdá. 
Ivilk. I. 39. 

Obstarčí = obstárlý. U Olom. Kt. 
VIL 

Obstojičný = obstojný. Naš. XLV. 
157 . 2. a. 

obstrkance, pl. = jídlo z pohan- 
čené mi)uk\- a z mléka. Val. Kt. 
VIL 

Obšat = oděv. Obšat stojí peníze. 
Kř. Roz. I. 146., Kř. Roz. II. 3. 
Sr. obsata. 

obŠUSta = úlisný pochlrbnik. Ivt. 
VIL 

Obtoužný = přísný. Kt. VIL 

Obudit se = \zpamatovati se. 
B\s. Ves. 27. 

ObUCh = obušek. Folp. b. 14. a., 
Kt. VIL 

obutí = (ibuv. F"('lp. a. 27. b., b. 
14. a. 

obyteček = obydlí. Kldu. 105. 

ocabořit se = obořiti se na koho. 
Vvhl. Ccd. 

ocapkaný, ofapkaný = kdo po- 
malu cupká a je od bláta umazaný. 
Vyhl. Ced. Ja takové ocapkané ťa- 
pósek ani ho nezastane. Naš. XLV. 
1. 2. d. 

OCápnÓt se na koho = osopiti se. 
V\hl. Ct^d. 

ocas. Žnouti na ocase = na konci, 
poslední na poli. Vz hóser. 

ocasáč = hadinec (rostl.). Vvhl. 
.M,il. 110. 

OCasískO = veliký a nehezký ocas. 
Kt. VIL 

ocasnatý = cípatý. Vz ocasatý. 

ocelit. Doma neocelí = nepobude. 
Kt. VIL 1342. 

OCOCávat = okusovat, užírat, vy- 
ssávat. O. ozeminy. Bys. Fig. 258- 

OCOChat = ucuchati, otrhati. Hábe 
(šat3'). o. Naš. XLIV. 102. 1. b. 

6 



cc 



ocondaný = ucundanv, ucouranv. 
Vyhl. Ccd. 

OCU pávat. Ocupával prímrazky 
s pudkuvek = cupáním oklepával. 
Bys. 8(i. 

OCÚCh = koláč z nekysaného mlé- 
ka. Krm. Obr. 6(). 

OČadlina = nějaká poskvrna na 
t\áii od slunce. Vyhl. Mal. 4(). 

očáchnút koho = ošiditi. Kt. VII. 

OČanČít = oklamati, ošiditi. Kolk. 
1. :iíi. 

OČeska = oči. Bodete očeska ve- 
valiivat. Vyhl. Alb. 5. 

očidovat se = střídati se. Kt. VII. 

OČmelit = trochu okoupati. Kolk- 
I. -MK 

OČUbit, OČUVit = při hře ošiditi, 
r St. Jič. Kt. VIL 

odarenka = kořalka. Kt. VII. 

Odbíraniira = hnis z odběračk\-. 
Kt. VII. 

Odbírat = podbírati se. Noha mu 
odbírala. Vyhl. Kr. 21. Když v hla\ě 
odbírá. Vyhl. Prus. 74. — Zpovědník 
odebral generální zpověd. V3'hl. Ced. 

Odbrknót komu = odseknouti. 
NaS. XLV. 1. 2. c. 

Ódělek = dobvtck. Má pěkné ó. 
Autr. 130. 

odepřít závoru = odstrčiti. Naš. 
XLIII. 27. 2. c. 

Oderet = udeřiti. Vvhl. Děd. I. 
47. 

Oderka = dřevěná dýmka zvlášt- 
ního druhu, podlouhlá, dole s čer- 
ným kostěným \-vlévákem. Bvs. 
Fig. 2!i'.i. 

Odfiágnút = odtrhnouti. Zámek 

0. Kt. VII. 

Odfieknót kcjho = odbyti. Kolk. 

1. 19. 

OdfrknÓt = odskočiti; odpliv- 
nouti. Ale ona pré si mcjžné odfrkla 
a řekla. Spč. 87. 

Odfuknót komu = odpověděti. 
Ondr. 20. 

Odhazek = úlomek kamene při 
tesání. Kaš. 04. 

odchodtý, odchodlejší = lepší. Ten 
kabát je odchodlejší. Kolk. I. 40. 



odchybat = odklízeti. Laš. Kt. 
VII. 

OdChybek = věc odklizená, od- 
hozena. Laš. Kt. VIL 

odít se s čím = pochovati (na ru- 
kou). O. se s děckem; koho = ošiditi. 
Kolk. I. 39. 

Odívačka = vlňák (šátek). V\-hl. 
Kr. 3S. 

Odivák = veliký šátek na hlavu. 
Kolk. I. -M). 

OdkorkOVý. O. polévka (zasma- 
žená). Slez. Kt. VIL 

Odkorý také = necitelný. Kt. VIL 

Odkvářlt se odkud = odejíti. Val. 
Kt. VIL 

odlachmat = utlačiti, udusiti. Div 
zme to samo radosťó neodlachmale. 
Spč. 91. 

Odleženlna = proleženina. Jelení 
luj na o-ny. Naš. XLV. 108. 1. c. 

odlivák. Kostěný o. dýmky, z ně- 
hož se močka odlévá. Kt. VIL, 
Hlavu. Kr. 150. Sr. oderka. 

Odmarastlt co = wchle ukončiti. 
Olom. Kt. VIL 

odobrÓChat koho = udobřiti. V\-hl. 
Ced. 

odpísnice, odpiska = recepis. Kt. 
Vil. 

Odplekat = odkojiti, odstaviti. 
Val. Kt. VIL 

Odprahnút kaši z hrnce = vv- 
klopiti. Kolk. II. 38. 

odprávat = táti. Val. Kt. VIL 

Odpravit komu = odpověděti. Naš. 
XLIV. 108. 1. b. — se = svléci se. 
Vyhl. Děd. 11. 47. 

odprtnút = odhoditi. Slez. Kt. 
Vil. 

Odprút = oddělati, odříznouti. O. 
knoflík. Laš. Kt. VIL 

Odpruzovat se = stále více se roz- 
šiřovati (o bolačce). Kolk. I. 40. . 

odpust = posvícení. Vyhl. Prus. 
40. U Bart. = pouť. 

OdputkOVat koně =^ svázání spro- 
stiti. Kolk. 1. -40. 

Cdraba = otrhanec. Kolk. I. U). 

Odrábat také = oddčlávati dluh. 
Laš. Kt. VIL 

Odračet kd\ kde. Už o -li na \ěži 



(-.7 



(týden pašijový = odrachotili). Val. 
Kt. VII. 

odrachmeT = otužilý chlapec. 
Kaš. 9.">. U Bart. = trhan. 

Odrbanec = ojebanec. Kt. VII. 

Odřezanec = kdo byl odřezán, 
když sr věšel. Kolk. I. 40. 

Odřezek také = silnv hoch. Folp. 
b. 14. b. 

Odřhat turkyň = vyšustati, zba- 
\'iti kukuřičné klas\- obalu. Folp. 
b. 14. b. 

Odřínat = odřezovati. Laš. Kt, 
\1I. 

Odrn. Běží jak s odrneni = lA-ehlc 
r Olom. Kt. VII. 

Odrobečka = odrobinka. Folp. a. 
25. a. 

Odrobinky. Máslové o. dělají se 
při stloukání másla. Vyhl. Mal. 14<i. 

odslonít = ustoupiti. Fix. 

Odsluň = hromádka sena. Fix. 

odstavit. Třináct synku bylo od- 
staveno k vojsku (odvedeno). Vyhl. 
Ced. 

odstěnek, odstěnka = prostor, 
trám (prkno) od stěn\' položený. Kt. 
VII. 

odstřelit koho = odbyti. Tak nura 
zle odstřelil. Folp. b. U. b. 

OdŠČignÚt = u suku ulonuti. Kolk. 
1. 40. 

OdŠmatlat se za kým = odbelhati 
se. Mršt. Ves. III. "22. 

Odšpelit = odstrčiti. Kt. Vil. 

odtáto = odtud. Kt. VII. l:U4. 

Odterígat se = odstěhovati se. 
Val. Kt. VII. 

Odtrpět = pykati. Několik \-oliču 
odtrpovalo svou statečnosť v koutě. 
Vyhl. Jař. 33. 

OdlJČitse= odvyknouti, si. Folp. b. 
14. b. 

OdulIČní dvéře. Hořen. l(i:5. 

Odúvat = nadouvati. To krávu 
odiná. Kaš. OT). 

Odužit. Když na Hromnice odužé 
(odjuží, odjuhne, obleví). Záhr. V. 
12. 

Odvažek = kus. Dali jí o. putr\- 
(másla). Vyhl. Mal. Ud. 

Odvedenec = na vojnu odvedený. 
Mršt. Ves. 1. 21. 



Odvyk. Odv\kem se mu kus změ- 
nil. Naš. XLÍII. 101. ]. a. 

Odzemek = tanec, Bys. Ves. 42.; 
rána míčem, odraženým od země. 
Kolk. II. 38. 

odzíbnút = omrznoutí. Nár. vest. 
V. 20. 

ofifa = lump, opilec. Na Hané. 
Kt. VII. 

ofňukaný = uplakaný. Kt. VII. 

ofóknót = ufouknoutí, utéci. B\-s. 
Fig. (i.-|., Naš.^XLII. 27. 2. d. 

Ofúkat se. Sak vy se ofúkáte (si 
přivvkn.l.'). Hrb. Ďěd. 262. 

Ogabanec = kdo je ogabaný. Již. 
Mor. Kt. VII. 

Ogabaný = obraný, oloupený. 
Již. Mor. Kt. VIL 

Ogabat = obrati, oloupiti. [iž. 
Mor. Kt. VII. 

Ogařisko = nehezký oíjar. Kaš. 
.")2. 

Ogarský. O. obec (ogarů). Kald. 

Ogemlaný = ohlodaný, ožvýkaný. 
Slez. Kí. VII. 

Ogňábený = ohnětený, o. nohy, 
Kt. VII. 

Ogombíkovaný = kn<iflik\ opa- 
třený. Kt. VII. 

Ogón = ryba. Ogón je strakaté 
a má pcháče. — Ogon = kanuiák 
je jiný druh. Vyhl. Mal. 12<). 

ogrmanec = vůl, beran. Kt. VII. 

Ogryňat se = okouněti. I aš. Kt. 
VII. 

OgÚlaný =^ okoulený. Kt. VII. 

Oháň = veliký člověk, čagan. 
Kolk. I. 40. 

Ohavina = ohava. Na již. Mor. 
Kt. VII. 

Ohejda = ochejda. Vyhl. Ced. 

oheň = fialová skvrna na tváři. 
Kolk. II. 3S. 

Ohenót = zhynouti. Kráva mu 
ohenola. Hoch. r)4. 

Ohéravý = ospalý. Ráno je o. 
Vyhl. Ced. 

Ohiídnót = spatřiti. Toho sem 
tam neohlídl. Naš. XLII. 53. 1. b. 

Ohlobeň studn\' = roubení. Kald. 
ili. 

5* 



68 



ohiodek 



staré koště. Kolk. I. 



40. 



Ohtúpat = oklamati, ošiditi. Kolk. 
1. 41. 

Ohnat také = očistiti. Val. Kt.VII. 

Ohnivák = světlonoš. Fix. 

ohnivko = ohni\-o. článek řetězu. 
Folp. b. 14. b. 

Chodit, Uhudit = nuditi. Maso o. 
Vyhl. Děd. I. :J4. 

Ohókaný = okiičený, přihlouplý 
od toho. že se nafi pořád křičí. Autr. 
130. 

Ohókat koho = okřičeti. Autr. 
130. 

ohrančni příbuzní = na blízku 
obeeních hranic v některé dědině 
bydHci.Vvhl. Mal. 81. 

Ohranělý. O. trnky = ztrouchni- 
vělé švestkové stromy. Kaš. 95. 

Ohrdlí = nášijek. kruh n. řetěz 
(ikdlo krku. Kt. VII. 

ohřebélkový. O. vyšívání. Kt. VII. 

Ohrúžat se = hroziti se. Kolk. I. 
41. 

Ohýbárna = továrna na nábvtek 
z ohýbaného dříví. Kt. VII. 1345. 

Ohybok, ohynka = drátěná oheb- 
ná čásť trestkv mezi kryzcem a 
t rest kou. Kt.VII. 1345. 

Ohýraf čeho = něčeho nedbáti, 
nevážili. Kt. VII. 1345. 

ochab = kouzelnv proutek. Laš. 
Kt. VII. 1345. 

OChachuta = \eliká ženská zvlá- 
ště dětinská. Kolk. I. 41. 

OChalgat koho = uchlácholiti. 
Bys. FiK'. Kil. 

OChechÚňat koit'ni koho = ob- 
skakovati. lichotiti. Kam. Obr. 117. 

OChejda = žluva (pták). O. když 
zpívá, pršívá. Vyhl. Mal. 117. 

OChlamovat -- objímati, líbati. 
Val. lú. Vil. 

OChlódit = oklamati, ošiditi. Chtě- 
la pré ich tam o. jakási Tm-keňa. 
Vyhl. R. 83., Hl. 54. Sr. ochlúdit. 

'^OChlom = pohlavek. Val. Kt. VII. 
1345. 

OChrumělý = ochromnělý. Laš. 
Kt, VII. 

Oitý = ušlý, A on bel ož celé oitě. 
Hoch. 05. 



ojebanec = odrbanec, Kt. VII. 

ojipký ^ nekřehký. Kolk. I. 41, 

Ojtec = otec. V3'hi. Slz. 334. 

Okačistý = kolem očí černý. O. 
ovce. Kt. VIL 1345. U Bart,' oka- 
jistv. 

Okápale = lenivě, váhavě. O. 
choditi. Již. Mor. Kt. VII. 

OkápaleC = kdo okápale chodí. 
Již. Mor. Kt, VIL 

OkápalOSť = ochablosť. }iž. ]\Ior. 
Kit. VII. 

okapaly = lenivý, ijchablý. Kt. 
Vil. 

Okatit oči = oči v\-valovati. Val. 
Kl. \\\. 

OkéŠkO = malé okno. Kt. VII. 
1;í4(). Val. Kt. VII. 

Oktábat = posekati, pokositi. Val. 
Kt. VIL 

Oklápat = oklábat. Val. Kt. VIL 

Oklépka = otépka; oklepávání 
klasu. Folp. b. 14. b. Sr. oklepina. 

OklÓČek = chlapec n, děvče často 
bité i nevinně, obvč. sirotek, Vvhl, 
Ced. 

Okiod = úklid, čištění. Plik. (i4. 

Oklóhnót = uklouznouti. Oklóhla 
tam kráva. Vyhl. Alb. 24. 

Oktúk = odstrčený člověk. Kolk. 
I. 41. 

okOCiňat se = okouněti. M Uh. 
Hrad. Kt. VII. 

OkOČiStý. O. ovce = kolem očí 
černá. Val. Kt. VIL Sr. okačistý. 

Okřesiny = odpadky při okřeso- 
váni kamene. Kt. Vil. 

OkresňOVá. Paní o. (choť okres- 
nilio soudce). Kř. Han. 8. 

Okřestit komu co: dítě = pokřtíti. 
P(>kiH'stijó nám to malútké. Naš. 
XLI. 144. 1. d. -- Vyhl. Alb. (10. 

Okróžet = okrajovati. Až se bode 
řepa o. Spč. 77. 

Okrúhlik = zatáčka cest\-. Kolk. 
I. 11. 

Okrům ^ kromě. Laš. Kt. VIL 

okrúšat se ^ drobiti se. Laš. Kt. 
Vil. 

Okružka =^ okruží. U Místka. Kt. 
Vil. 

Okúňat = pátravě hlideli. něco 
zpytovali. Kolk. I. 11. 



69 



Okvitnút = okvésti. Las. Kt. VII. 
Ól = úl. Kt. VII. i;34(). 
Olé = olej. Z niakd potáhno olé. 
Ki. Roz. II. 207. a j. 
olečka = ulirka. Vvhl. D. iiii. 

Oltárna = zdi\-(>, stul nltáiní. Kt. 
VII 

omalit = méně dojiti. Krávy nám 
(imalujó. Vyhl. Ced. 

omasta = surovec. Kulk. 1. 4 1. 

omegotat se = mihotati se. Kolk. 
1. II. 

omestovaný. O-né chvílccky ně- 
komu nedáti. Na Kopán. Kt. VII. 

ometat něco = hltavě jísti. Kt. 
VII. 

omezek = okraj meze. příkopu. 
Kt. VII. 

omezit ct) komu = zevrubně vy- 
ložiti, nač připraviti. Kolk. I. 41. 

omigat koho = ošiditi. Jož kolek 
jich ho omigalo. Spě. 107. Jož mě 
ten zlé duch omigal (omámil). Spě. 
SO. 



omílač = kdo cizí věci omílá. Oli ni. Kt. VII. 



Ondra = sopel; cnfem. čert. Kolk. 
I. 41. 

ondrvever. Hráti na o-vra = na 
schovávannu. U Olom. Kt. VIL 

oneskořít se = opozditi se. Folp. 

h. 14. b. 

onyca = jméno krav. Vvhl. Mal. 
I2S. 

OObíraČka = obíračka. Folp. a, 
21. a. 

opackovat = zakopnouti, klopýt- 
nouti, putknouti se. Bys. Fig. 2Ó(). 
O kámen o. Bys. 39. Jásemo-val a 
padl. Hlavn. Kr. 7. 

opačat co = naopak dělati. Kl. 
VII. 

opadaný = popukanv.^s O. ruce. 
Kt. VII. ■ ' ;. :; 

Opadek = padanka. Kaš. !)5. 

opachtovaný = upachtěný. Vyhl. 
l>. iiii. -■' .::jí^-- 

opajtašit š = oklamati, ošiditi. 
Ostrav. Kt.' VIL 

Opajzovat = dohola ostiíhati. 



klevetník. Laš. Kt. \'II. 

óminek, úminek = úmysl. Tu 
sem měl \- óminko. Kř. Roz. I. 
138. 

omknót = komu. Tentokrát tě 
omklo (sklaplo ti, nepodařilo se). 
Spč. S2. 

omládl = obilí po žních v\Tostlé. 
Kolk. I. 41. 

omňátnút = list\- \- knize obrátiti. 
Kolk. I. 41. 

Ómor = úmor. Je nemocný na 
ó. Kt. VIL 

omorčéna = umrlčína. Ces. 1. VI. 
.")S7. 

omorósený = una\-ený. Dež muj 
prešil (přišel) u-né od práce. Naš. 
XLIV. (iO. 

omžiknút se někde = zdržeti se. 
Kt. VII. 

onačit = měniti. Jméno o. Hlavn. 
Kr. 158. Také = dělati; kaziti. Kt. 
VIL 

onakvě = mírně, slušně. Val. Kt. 
VII. l:i4ii. 

onde co = málo co, skoro nic. 
Autr. 1:50. 



opálkovat = na opálce čistiti. Kt. 
Vil. 

opantaný = ovinutý. O. žena = 
těhotná. Val. Kt. VI 1. 

apantat = otočiti, ovinouti. Val. 
Kt. VIL 

opařeliskO = bahnitá voda neza- 
mrzající. l.aš. Kt. VIL Vz opa- 
řisko. 

Opeřený = pobitý; ozdobenv. Vz 
Kt. VII. 

opěscený = opěstěný, krotký. Vz 
Kt. VII. 

opestovat = dotěrně někomu na 
práci se dívati a kolem něho běhati. 
Kolk. I. 4L 

opih = tlustá hůl na jednom 
konci okovaná na tlučení máku. Kt. 
VIL 

opiCháČ = tlouk ve stoupě; účast- 
ník. Cím více o-čů, tím více krup. 
Kolk. I. 41. 

opisovat sa = jmenovati se. Ten 
so opisoval Pavel. Kaš. !)5., 144. 
U Bart. o. se někde = bydleti. 

cpláchnút si co s kým (hanbu) = 
utržiti; koho = oklamati. Kt. VIL 



70 



opTantat = zavinouti. Kolk. I. 

42. 1!^' :;.V! lú 

oplečí = čásť ženské košile od 
pasu nahoru do půl prsů. V\hl. Děd. 
II. 188. 

oplést se čím = namáhati se, trmá- 
ceti se. Kt. VII. 

opleščít koho = udeřiti. Kt. VII. 
1347. 

opletač = kdo se oplétá, překáží 
pri práci. Kaš. 29. 

oplichtit koho oč = ošiditi, při- 
praviti. O. o grunt. Hrb. Děd. 172. 

oplkaný člověk = tlučhuba. Oba 
dvá ste u-ní jako kohótí zadek. 
Vyhl. :\Ial. 27. 

opnice = blána, která obepíná 
lM>ty ptáku. Kt. VII. 

opole. V opoli (v půli) \epadám 
ščóplé jak slečinka. Kř. Roz. II i. 
■21- 1 . 

opcíO, opoíy = uapoh-. Folp. b. 
14. b. 

oponka, opuňka = popener (rostl.) 
Vyhl. Ma!. 110. 

opřástka ^ povlcka (rosU.). V\-hl. 
Mal. I I o. 

opráška = oprašo\ání. Kt. Vil. 

oprata = oprať; ničema. Vz Kt. 
VII. 

oprátka — odměřený kousek ksa 
k \'ysekání prudaný. Kt. VII. 

oprátka = povázka v jeteli. Kt. 
VII. 

opratový = opratuí. O. kůň. Kt. 
VII. 

opravděnske -= opra\du. Ki. Roz. 
11. 7;;. 

opravdověnský. V\]il. R. 25., Naš. 
XLIV. 4-^. ]. 

oprčený. O. koza. Vz oprčiti. Kt. 
Vil. 

oprčit se = obřezeti. Kt. VII . 

oprděný = nepovšimnutý. U Olo 
mouce. Kt. VII. 

Oprndovat = stále okolo někoho 
se plésti. Autr. 130. 

oprný = obratný, r\chlý. Kolk. 
II. 38. 

opršalka = věc opršelá, opadaná. 
Kt. VIL 

opršek = opršalka. O. ovoce, 
květu. Kt. VII. 



opsulý, opšulý = pokažený, špat- 
ný. Kt. VII. 

optaj = otázka. Kt. VII. 

opuštiika = obecní vezení. l'h. 
Hrad. Kt. VII. 

Ořasnút = užasnouti, leknouti se. 
V'\-hl. Ced., Kt. VII. Bela vám to 
tam pančava, že se člověk mosel o. 
Spč. 102. 

oremus. Dělá mi o-sj- = cavikw 
r Místka. Kt. VII. 

Ořešinka, též hrášek = hrachor. 
Má v zemi ořechj', jež děti jedí. 
Shání píh\' s obličeje. V\-hl. Mal. 
110. 

orgyně = georgina (rostl.). Kt. 
Vil 

orlíčkový. O. bobv = strakaté. 
Kt. Vil. 

Óročitý = výroční. O. s\-átek. 
Bys. S2. 

Ořóklý = sprasný. O. svině. V\hl. 
Děd. I. !t2. 

Ořótit = osvpati se. Ces. 1. VI. 

OSázka = bičiště. Laš. Kt. Vil. 

Osek = jméno psí. Kt. VII. 

OSeleČek = ouško. Užovka má 
dvc nsrlcčky. Vyhl. Kr. 42. 

OSChapnÚtse = vzchopiti se. Kolk. 
T. 42. 

osívaný také = proti-elý. O. šel- 
ma. Kt. VII. 

OSkeruŠe také = ženská slabá, 
Imbiuá. U St. Jič. Kt. VII. 

OSkomízat se= upejpati se, okol- 
k\- dělati. Val. Kt. VII. 

OSláknÚt. .\le včil jaksi oslákl 
(hoch), seslábl, povolil (v učení). 
Kaš. 95. 110. 

OSlezOVat. Oslezuje = hledá, kde 
b\' Cd dobrého snědl. Folp. b. 15. a. 

OSliz - paběrk\-. Kt. VII. 

oslovit se = vyjádřiti se. V\hl. 
Ced. 

OSlÚcený. Osle o . ! (nadávka). 
Kt. VII. 

OSmerák tatar z osnů \rbo- 

výi h ])iiilu. Vyhl. R. 4(). 

osmeřice. Mláccní v o-ci. Vvhl. 
D. 73. 

osminka kořalkv (míra). Bys. Fig. 
23. 



osoba také = bosorka. Folp. b. 
1."). a. 

osotoněný = unavený. Spč. 45. 
OStatnJca = ženská, která oslavuje 
ostatk\. Vvhl. R. 26. Vz násl. 

OStatník = slavitel ostatků, po- 
sk'dnich dnů masopustních. VyhL 
R, 25. 

OStatníkrát = naposled\-. Laš. 
Kt. Vil. 

Óstava --- budova. Celá ó. byla 
obclinaua zábradlím. Bys. 65. Ósta- 
va pyšná, kamením pokrytá. Ib. 70.. 
Spč. 5(». 

OStenČica = poduška z ostcnek, 
papěrck. Vyhl. R. 85., Přik. 64. 
Vz ostenčina. 

OStenčína = ostenčica. Vj^hl. Ced. 

osten ka = stopka peří. V\hl. Ced. 

OStránka. Na humně se stranuje 
a o-k\' se pak rozestrou na sázku. 
Kt. VIT. 

ostřapený — na čem se nadělalo 
stiapu, třepení. Kt. VII. Na již. 
Mor. 

OStřapiť se. Napila se morka vína. 
až sr ji lit ostřapila (dostala průjem, 
výkal\- zůstaly na peří u řiti jako 
střapce). Vyhl. R. 16.. Ced. 

ostřebaný = opilý. Kt. VII. 

OStrlíz. Dóndite na o. (zve se při 
\areni lekfaru; přijdte sníst, co 
v hrnci zbude. Folp. b. 15. a. 

ostrlízovat = paběrko\at. Kt. 
VII. 

ostružina = (jstružinník. malin- 
ník. Kl. Vil. 

ostrý. Ta měla tuze ostrý srp = 
zdlouha žala. opozdovala se. V\'hl. 
R. 90. 

ostýchala = ostýchavec. Kt. VII. 

OSUCh, osušek = suché místo. 
Kaš. 28. 

osyčňák = druh hřibů. Kt. Vil. 

OŠČáda = člověk ostvchavv. B\-s. 
16:;. 

OŠČákat = postříkati. Na již. Mor. 
Kt. VII. 

oščebraný, oščíbraný = uštípanv. 

ohlodaný, nbežraný. Kt. VII. 

OŠČeknÚi se = rozčesnouti se. 
roztrhnouti se. Kt. VII. 



OŠČéřít, OŠČOřit. O. zub\ = vy- 
ceniti. Kolk. 1. 42., Hořen. 19. — 
se na koho = usmáti se. Kř. Roz 
II. 195., Naš. XLIV. 71. 1. a., Hoch. 
20. Nechco se zlobit, že se i na mě 
oíčořcla. Vvhl. Děd. II. 21. 

OŠČÍ = bodláčí. Laš. Kt. Vil. 

OŠČUdlat = ostříhati. Kdo lví jeho 
hřívu o. znali nůžkami. Mršt. Ves. 
IX. 79. 

ošemetný = krotkv. O. ftáček. 
\'\hl. Ced. 

OŠeska = ^•eliké uši, ušiska. O. 
mu utrhám. Vyhl. Alb. 13. 

OŠÍda = nevýhoda, ztráta; zá- 
smažka. Kolk. I. 42. 

OŠÍŠkat = ostříhati. V Podluží. Kt. 
Vil. 

OŠkéřat se = ušklibatise. Kaš. 95. 
U Bart. o. sa práce = vyhýbati 
se jí. 

OŠklubaný = otrhanv, oškubaný. 
Fix. 

OŠkňÚřený = obrečený, nevrlý. 
Val. Kt. Vil. 

Oškoludit = ošiditi. Val. Kt. VII. 
i:!4!). 

OŠkoruŠa = drobná, suchá ženská. 
Knlk. 1. 42. 

OŠkrba = záchod. Fix. 

OŠkrkaný = škrkáním otřeny. O. 
sirky. Kt. VII. 

OŠkvarkOvý. O. kaše (s oškvarkv). 
Kt. VII. 

OŠkvračit = upéci. Ať jo (jitrnici) 
(iškvračí děťom. Koř. Roz. II. 207. 

OŠkvrklý = opálený. Val. Kt. VII. 

oškvrlený = sešúlaný, stočený. 
Val. Kt. Vil. 

oškvrnút = opáliti. Val. Kt. VII. 

OŠmek = hoch, který \šude pře- 
káží. Folp. b. 15. a. Sr. smekat = 
obskakovati. 

OŠÓStnÓt se někam = vetříti. Bys. 
Fig. 256. Rád se o pány ošóstl 
(rád s nimi obcoval). Naš. XLIV. 
K. 1. 

OŠfada = uskrovnění se. Kt. VII. 
1:549. 

OŠfádat se = uskrovniti se. Kt. 
\'ll. l:Uít. 

OŠťádavý = ostýchavý; nemo- 
torný. Kt. VIL. 



72 



OŠtarný chlap = nepříjemný, pro- 
tivný. Hořen. 11 (i. Sr. u Bart. 
ošterný. 

OŠtípek. Tam mají br\iuu a uštíp- 
kv (sýr). Ondr. 42.. Slám. Lys. 290. 

OŠtrlejZ atd., vz ostrlíz. 

OŠurganý = otrhaný. I' Místka. 
Kt. VII. 

OŠva = otrhaná stvora; nadávka 
ženské. U Místka. Kt. VII. 

OŠVihnÓt si kos masečka (uříz- 
nouti). B\s. Fig. 24. 

Ot = o"tec. Vz Kt. II. 4:57. a sr. 
praotný. 

Otacmat = opantat, otočití. Val. 
Kt. VII. 

Otáď = proto. Šak o. to povídám. 
Kř. Roz. lí. 70. 

oťapat = sraziti. Hrušky se stro- 
mu. Las. Kt. VII. 

Oťápek = děvče odstrkované. 
Vyhl. Ced. Hledáte n"jak\-ho teho 
oťápka? Naš. XLI. l'. 2. c. Sr. 
o ťapá. 

oťapkanec. .\ to \ám se ten o. 
postavil jak ski^eček. Naš. XLI. 1. 
2. c. 

Oťáplý = v\-padající jako zmoklá 
slepice. U Třebíče. Kt. VII. 

Otato = odtud. Folp. a. IH. a. 

Otěkat = utíkati. Přik. 64. 

Otevřdíra, nadávka. Vyhl. Děd. 
II. 2:i.-». 

Otikáček = kabát. Bys. Fig. 187. 

otípanec, utípanec = kdo vše poví, 
slej)ii'i iiť. Kolk. I. 42. 

Otížit se = přetížiti se. Ono se to 
otíží, když to nese pořád sám. V\h]. 
Ced. 

OtOhlý = ztiihlv. Tin bel tak\- o. 
Spě. 149. 

otřep = otřepání. Kl. VII. 

Otřípat se z vody = vodu se sebe 
setřásti. Hořen. Ňov. 197. 

Otrúcený = zmatenv: zahubený. 
Val. Kt. VII. 

Otvrdlý = otužilý. Kolk. I. 42. 
Clovčk o. v práci. Kř. Roz. II. 97. 

OUděS, úděs — vied zakalený. Kt. 
VII. 1.349. 

OVCálka = ovce, která nedá na 
jedno dojení ani Ví žejdlíku mléka, 
nicalka. Krm. Dol 24. 



ovčák také = nějakv tan(M\ Kt. 
VII. 

ovčárek = ovčácký pes. Kt. VIL 

ovčí jetelenka = ietcl plazivv. 
Naš. XLI 1 1. 46. 2. d. 

oves. Spasený o., vz popravky. 

ovesňunka = druh hrušek, oves- 
nice; o\(.'sná mouka. Laš. Kt. VIL 

ÓVOd = úvod nedělky: odpolední 
s\'ačina po úvodě nedělkw Naš. 
XLI I. 1.34. 2. c. 

ÓVOdnica = žena, která jde na 
úvod: vyšívaná plachta; svíce, již 
dostává žena jdoucí na úvod. V\h], 
Ced. 

OVSice = ovsiha. Klidil víc ovsice 
než ječmene. Mršt. Ves. IX. 80. 

ovsiha = obilní plevel. Bvs. II.. 
Hrl>. Děd. 14. 

OVŮCkO = ovoce. Hořen. 11.. Kt. 
VIL 

Ozaj = hrubý chlap. Kolk. 1. 42. 

ožera = osoba (pohrdlivě o dí- 
těti, o ženské). U Místka. Kt. VIL 

OZimovat se = stávati se chladno. 
Ozimuje se. Folp. b. 15. a 

ozimový = ozimý. Kt. VIL 

ozmek = ozembuch. Kolk. I. 42. 

oznět = ohněm narudnouti. Ka- 
bát mu u kamen na zádecli ozněl. 
Na již. Mor. Kt. VIL 

OZOra = strašidlo; euíem. po- 
tvora, Kolk. I. 42. 

Ozúbečky = zoubk\- na obojku. 
F(.lp. 1). 15. a. 

OŽdara nesnáz; obtížný člověk. 
Folp. b. 15. a. 

OŽdarovat se s čím = dlouho se za- 
bv\ati; o. se ^ piekážeti. Folp. b. 
1.'.. a. 

ožetkovat = užívati. Jenom dež 
on ožetkoje. Naš. XLIII. 1.35. 1. d. 

OŽgeřit se = ušklíbnouti se. Kolk . 
1. 42. Sr. oščóřet se. 

OŽgrňa = lakomec. Folp. a. 15. a. 

OŽhralČiskO = ožralec. Folp. a. 
26. a. 

ožižlavit = žižlavým. žhavým 
učiniti. Na již. Mor. Kt. VIL 

ožvachtat se = opiti se. Val. Kt. 

VIL i;35(). 



73 



P. 



pablýňat se ^ toulati se. Val Kt. 

\I1. 

pabócet se = choditi, potloukati 
se. Pabócal sem se pn staveno. B\s. 
115., 127. Celed se paboucela pt) 
humnech. Bys. Fig. 52. Vz u Bart. 
pabúcat se. 

pabúňat. Vkosnech p. = starati. 
Hrb. Děd. 185. 

pacalka = máslo rukama uples- 
kané; p. z těsta = pagáč. Slez. Kt. 
VII. 

pácat, pácnoutí = bácnouti, pad- 
nouti. Bác do \-od\". Folp. b. 15. a. 
Pácli si na ruku (plácli na znamení 
souhlasu, ujednání). V\hl. Alb. 2!). 

pacgýňat = klopýtati v běhu. 
Val. Kt. VII. 

packavý krok = klopvta\-v. Vh. 
Hrad. Kt. VII. 

páček = malý člověk. Kaš. 95. 

pačískový. P. košile = z pačísk\-. 
Kt. VII. 

páčit = vzpomínati si. Kaš. 95. 
U Bart. = kaziti; odhadovati. 

padělek = robota. Dělat na pa- 
dělko. Spč. 66. 

paděra = velká, t\Tdá hlava; 
tvrdohlavec, svéhla\-ec. Kolk. II. 

padesátiny = abrahámoviny. P. 
sla\iti. Kt. VII. 

padesátý = palisády. dřevěná ko- 
lová hradba. Bys. FÍ!j. 3(). 

padlý. Na ostatních koních bel 
nástroj padléší (špatnější). V\hl. 
Děd. I. 64. 

padolovitý = stržovitv. Las. Kt. 
VII. 

pafunec = ? Dělali takovv p. 
U Vh. Brodu. Gl. 

pagáš, pagáža, pagáša = ničema, 
zlý člověk; někd}': čtverák. Kolk. II. 
38. 

pahnústek = pámbíčkův chlebí- 
ček, rostl. Folp. b. 15. b. — P-stky 
= druh trávy. Hrb. Dt. 45. Vz 
v Bart. pahnoztky. 

pacholek. Nenarostla sem ke kol- 



ku, ale k pacholku (musím se bavit 
s muži). Kř. Roz. II. 163. 

pacholenec = pachole. V Podluží. 
Ki. \'ll. 

pachutka = pochoutka. Laš. Kt. 
Vil. 

pajat = rukou po tváii hladiti. 
Kt. VII. 

pajeditse = v\chloubati se. Kolk. 
11. 3,s. 

pajer, pajar, pajíř = zhotovovatel 

paji. Kt. VII. 

pajtat = kořistiti, krásti. Kt. VII. 
pajtlt = otvírati, kuchati. P. za- 
jíce, r\b\-. U Uh. Brodu. G,l 

pajtrnožka ^^ šmatloň. Vyhl. D. 
57. 
pakostět = trnouti. Kt. VIL 
pakt = smlouva. Kt. VIL 
paktovat = smlouvati. Kt. VIL 
paladovatse = okouněti. Kt. VIL 

palametr = barometr. Kolk. II. 
.'is. 

palaš = vinopal. Slez. Kt. VIL 

palastit = šramotit, křičeti. Kt. 
\II. 

palecovitý. Te paleco palecovitá, 
kde se's palecoval (toulal) celé deň? 
Naš. XLIV. 148. 1. d. 

pálený. P. kráva = připálená, 
připahstá, Kt. VIL 

palička = hůl. Preis. 8(i. P. 
u péra = násadka. Hrb. Dt. 166. 

paiírna = kořalna; vinopalna. 
Hrb. Děd. 100. 

pálit se = červenati se. Nic se 
nepal. Kř. Roz. II. 7. 

pálka máku = makovice. Přik. 
64. — P. = hlava. Pálku komu roz- 
biti. Bys. Fig. 154. 

palma = ratolest jívová. Chodit 
s palmami. Vz V_\-hl. R. 3ít. Záhorská 
p. = vrba. Záhr. V. 10. 

paloňa = mamlas. Fix. 

palOZÓr = slunečník. Vyhl. Alb. 7. 

paluda, palunda = tulák. Na již. 
Mor. Kt. VIL 

pamatat = pamatovati. Rud. 5. 

památeční = pamětlivý. Te se 
našéch otců p. křiv. Přik. 57. 



74 



památečník, pamětník, calamintha 
aciíms.. msti. Vvhl. .Mal. iJd. 

pamela = neštěstí. Val. Kt. VII. 

paměntat nač = pamatovati. Na 
mě nepaměntáte. Slám. Lys. 222. 

pamprlica = pampeliška. Hrb. 
Dt. (il. 

panáček = kněz (kaplan). Debc 
ntbtlu Hanaček, bel be ze mně p. 
Kř. Roz. II. 21. — P. = sluníčko 
(broukV, ploštice bezkiídlá. Kt. VII. 

panák = černicha {rostl. ). V\-hl. 
Mal. 110. 

paňák = sklenička, do níž se 
vejde za krejcar kořalkv. Kt. VIL 

panČava také = škaredé místu; 
zmatek, nepořádek. Kolk. II. .'5S., 
Bys. Fig. 300. Bela vám to tam p., 
že se člověk mosel ořasnót. Spč. 
102. 

panenka v trní = čeměřice (rostl.). 
Vyhl. Mal. 110. Panenke Marijé ko- 
línka, convallaria majalis, rostl. 
Naš. XLIII. 46. 2. d. — P. pro- 
vazů = kotouč. Prcis. 25. 

paní stehna = druh hrušek po- 
dlouhlvch. Vyhl. Ced. — P. v trňó 
=; černucha zahradní. Naš. XLIII. 
46. 2. d. 

panket = zvláštní, dobré jídlo. Vz 
Kt. VIL 

panna Maria \- trňó = orlíček 
(rostl.); panny Marije slzičkv, di- 
anthus (rostl.)". Naš. XLIII. 46. 2. 
a., 49. 2. a. 

panščák = kdo na panském ])ra- 
cuje, panský čeledín. Kolk. 11. 'MK 
Vz násl. 

panščár, panščor = robotník. Kt. 
VIL i;ir.2. 

panščarka = dělnice na panské 
jirári. Vyhl. Prus. ."»ii. 

panštěrka, panščerka = děvče 
chodící na panskou práci. Rud. 38. 

pantažlrovat = roztrhávati, roz- 
sekávati. Ces. 1. VI. 584. 

pantu == puškvorec. UOlom. Kt. 
\'IL 

panuie = druh hrušek. Vsack. Kl. 
VIL 

paohlavec, palohlavec = pulec. 
U Lipníka. Kt. VIL 



papežit se = papeíiti so. snažiti 
se někam se dostati, vylézti ku př. 
na strom. Vyhl. Ced. 

papica = kaše. Kolk. II. ."íí). 
Rozbit něco na papicu = na padrť. 
V/, krupica. Kolk. I. 31. 

papit se = pyšniti se. Rud. 40. 

papla = topol z něm. Pappel. 
Strážn. List. íilol. 1909. 3L3. 

paplucha = člověk nehodný. Fix. 

paprání = kapradí. Folp. b. 15. b. 

paprč = pazour; neohrabané 
prst\-; ruka. Kt. VIL 

paprikáš = brambory na paprice. 
Folp. b. 15. b. 

paprstek = brdo (u tkadlcú). Laš. 
Kt. VIL 

paprstkář = zhoto\ovatel ]3a- 
prstku. Laš. Kt. VIL 

papučák = kdo v papučích chodí ; 
holub n. slepice rousnatá. Kt.VIl. 

papulatý = tlutsý. Vyhl. Ced. 

papulka = ústa; dětský obličej 
tlustý; dětské jídlo. Folp. a. 25. a. 

pára = parní lázeň. Bel v páie. 
Kr. Rnz. II. 212., I. 19. 

páračka = hříčka; filií^rauské zbo- 
ží. Kt. VIL 

parádit se = naříkati. Cím více se 
parádila. Hlavn. Kr. 64. 

paramítka = ostrévka, tyč na 
sušení sena. jetele. Kaš. 143. 

pardija kuťa lelky! Hořen. 179. 

parélna = palíma. Hoch 116. 

paretka, zdrobn. parta. Vz Kt. 
VIL 

pařezúvky = houby, rostoucí na 
pařezích. Kolk. II. 39. 

pargái = bílé plátno, kostkami 
nebo jinou ozdobou opatřené, pergál. 
Vvhl. něd. II. 120. 

pargán, parchán =^ plot z desek. 
Hrb. Dt. 22., Vyhl. Prus. 37. Vz 
v Bart. parkán. 

parchot = převzdí\ka židínn ~ 
u Vsetína. Kt. VIL 

párke hosí = pár, dvě. Vvhl. Alb. 
17. 

parlamirovat = parlamentieren. 
Vyhl. Děd. I. 33. 

parobka = paruka. Ces. LVI. 585. 

parohlavec = pulec (vodní). Vyhl. 



Mal. 



Kt. VIL, Naš. XLTI. 



75 



84. ]. b. — P. = tvrdohlavcv. Knlk. 

II. ;w. 

parom = hrom. P. tu spral. Fi)lp. 
h. II. 1.-.. b. 

partese ^ knihw papír\-, školní 
poticbv. Kolk. lí. :)!». 

parůbek, paróbek = nb; h.uii 

šelma. Folp. b. ]">. b. 

paruňkový. P. svíčka. Kldu. 117. 

paryta = statná žena; stará pan- 
na; nemehlo. Kt. VII. 

parýzky = mnžská i ženská pérka 
(na no]i\-). FI.\. 

pasčekář, \y. paščekái". 

pasečanka = druh hnišek. Kt. 
VII. 

paskřevec, paskřívec. Ten malý 

p. ; ("o pak je to tam /.a paskřevce 
v tom kótě. Spě. 101.. 1<I(). Vz pa- 
skřiwe v Bart. 

pasoněk = pastviště. Vyhl. Děd. 
II. 3"). Pásle koně na pasoňkách. 
Vyhl. D. 147. Trpělka se zdržuje na 
meze nebo pasoňko nebo na dědině. 
Vyhl. Mal. 121. Vz pasuňk. 

pastorek = přírostek u stromu 
(silnějšího). Ces. 1. X. (i-"). 

pastrka = pliska, konipásek. Kt. 
VII. Laš. 

pastrky = kravská nemoe. Z krá- 
vy vyehází jako hlava telecí a zase 
se ztrácí. Vyhl. Ced. 

pastucha. Nadávka hrubému ho- 
chu. Kolk. II. 39. 

pasuňk = pasoněk. Kolk. II. .}!). 

pašča = tlama. Jak žába rozdírá 
paščo. Bvs. Fig. 258. Sr. paščeka. 

paščečka = květel (rostl.). V\-hl. 
Mal. 110. 

paščeka také = piják, žrout. Kt. 
VII. 

pasčekář = tlachal, žvanil. Kt. 
VIL 

paščekářka = tlachalka. Laš. Kt. 
VIL 

páska. Chvtat rvbv do pášk\-. 
Hrb. Dt. 46." 

paškřivec = usmrkanee; šelma. 
To je p. Kaš. 95., 128. 

patáček = malá, kulatá, kovová 
ozdoba, bůstka. Vyhl. Ced., Kt. 
VII. ]3-")3. Kovový p. na dýnku 



kirkulky. Vyhl. Prus. 69. — P. = 
cukrovv pokroutek. Kt. VIL 

patáékovaný. Čepec zlatem i per- 
lami p-nv. Kldu. 98. Vz. patáček. 

paták = grešle. Bys. Fig. 232. 

paťala = člověk ani do práce 
ani do ničeho, který má na vše dost 
času. Folp. a. 28. a., Vyhl. Ced. 

patentál = výslužné in\-alidu. 
Kolk. II. 39. 

paterák = tatar z pěti prutu. Kt. 

VIL I :!.■.;;. 

pateřisko = místo, kde .-e len pa- 
tírá, ])otírá. Kt. VIL 

paterka = mnohobarevná pentle. 
Kt. VIL 1353. 

paternica. Mláceni v paternici 
(v pěti). V\-hl. I). 73. 

pafchat se = namáha\-ě choditi. 
Kolk. II. 39. 

patirat = hubou mlátiti, tlachati. 
Val. Kt. VIL 

patlat se = broditi se. Děti pa- 
tlal\- se sněhem do školy. Mršt. Ves. 
IV.' 11. 

patlavý = piplavv: žvavv. Kt. 
VIL 

patlucha = tulák. Kaš. 95. 

paťoch = nadávka. Kt. VII. 

patrola. Stojí na p-le. (mezi dveřmi 
vyzvídaje). Val Kt. VIL 

patyk chleba = \-elikv kus. Laš. 
Kt. VIL ^ 

pavel. Šátek ženský, vázaný na 
pavla t.j.navrkoč. Vyhl. Děď. II. 
192. 

pavrchlí = výšina, malý kopec. 
Val. Kt, VIL 

pazer = hlupec. Kt. vil. U Uh. 
Hrad. 

pavlávky = druh švestek. Hrb. 
Obr. 266. 

pazórky = čičorečka (rostl.). Naš. 
XLIII. 49. 2. a. 

pčkat = kýchati. Kaš. 95. 

pecen také = dmh hrušek. Kt. 
VIL 

peclsko = špatná pec. Hrb. Děd. 
128. 

pecivál = vymetač kamen; ko- 
minář vymetal ostatek. Vyhl. Mal. 
23. 



76 



peCÓCh = pecivál. Bys. Fig. ru. 
V Bart. pecúch. 

pecovina= materiál z rozbořených 
kamen (pece). Já sem tu pecovimi 
všecku v^-vezl na rolu. Kaš. 1:33. 

pečák = pečený brambor. Pečákv 
bral z ohně a jedl. Kaš. 102. 

pecka = malé, tlusté děvče: 
děvče ^•ětší je bečka. Val. Kt. VII. 

pediéček = zdrobn. nebozez. Vrta- 
le pré ste pedléčkem dórke do beček. 
Bys. Fig. 27., 300. Vz násl. 

pedlék = nebozez. Vyhl. Děd. 11. 
22. Vz pediéček. 

pedoun = podklad pod chomout. 
Kolk. 11. 3;i. 

peduška = poduška. Kolk. 11. 
39. 

pegáč = koláč z ječmenné mou- 
kv; žalovný p. = kdo pořád žaluje. 
Kolk. 11. 39. 

pegár, agaricus campestris. hmiba. 
Vyhl. .^lal' 100., 114. 

pégne, pégny = cukroví. Z něm. 
Bogen (obloučk\-) ; samé p. Spč. 79. 

pěch. Pechem ít = pěškw U Kar- 
lovic. Kt. VII. 

pěchor. Jít pěchorem, pěchorem 
= pěšk\'. Bys. Fig. 27. 

pekáček = plačka. Hrb. Obr. 
29(1. Xz v Bart.: pekáč. 

pekanec = něco rozplesklého. 
Kolk. 11. 39. 

pekarČOk = pekařská pec na 
chléb. Laš. Kt. VII. 

pekélkO = schod v peci. Položil 
niihy na p. Krm. Obr. ]4(). 

pekerúcí = kdj-si. Val. Kt. VII. 

13.J3. 

peklíř = štváč lidí. Na Hané. Kl. 
Vil. 

pěkza, pěgza = piha. Laš. Kt. 
VII. 

peleŠStví = smilství. Val. Kt. Vil. 

pelyněk = místo, kde se něco 
ukládá, ku př. ovoce, ab\- se uleželo. 
Kt. VII. 

pemperle = rostl. P. má cibu- 
lečk\- \- zemi. Vyhl. Mal. 110. 

peněžitý. P. práce (výnosná). Kaš. 
80. 

penížka kvete bíle, dobytek jí ne- 
žere. Naš. XLIII. 49. 2.' a. 



pěnka ■= hedvábný papír. Kolk. 
11. .19. 
peňka = koutek v jizbě. Val. Kt. 

Vil. i;;.-)4. 

pentlik = opentlenv lolík. Vylú. 
pepříce, vz chechrla (luštěnina). 
Drd. II. 184. 

pepřovnička, pepřůvka = pe- 

pienka, Kt. \'I1.: pepřůvka také = 
druh kořalky. Kř. Roz. 40. 

péř, pýř kroti zbouřenou matku, 

kašel, zapuzuje vodnatelnosť. Naš. 
XLIII. 49. a. 

pergamínka, pergamína = druh 
hrušek. Kt. \'1I. 

peřinka na oltáři = polštář. Vvhl. 

Ced. 

pérko také = vonička. Hrb. Obr. 
3S. \'z v Bart. péro. 

perlina = perlička (pták). Vvhl. 
Mal. 11(5. 

pěrna, druh trpkvch hrušek. Kolk. 
II. 39. 

péro = kraj necek. Kraje trok, 
z^■ané péra. V}-hl. Mal. 102. 

peřonlt se = vypínati se. Vsacko. 
Kt. \I1. 

peroutka klasů = kytička. Kt. 
VIL 13.-)4. 

perše = peršaviny. Kt. VIL 

peské (pysky) = huba (zhruběle). 
Autr. 131." 

peskatý (p\-skatý) = hubatý. Že 
se (jsi) pcskatá. Naš. XLII. 27. 2. c. 

péstovačka = chůvka, ve které 
děti tinsi. Laš. Kt. VIL 

pěšák = vdolek bez mazání. Hrb. 
Obr. 290. 

peška = druh jablek. Kt. VIL 

pěták také = nuž za 5 kr. Val. Kt. 
\-ll. i:!.-)4. 

pětakomrdesát znamená číslo ne- 
určité. Bylo jich tam p. (mnoho). _ 
Folp. b. 16. a. 

petinka = pětník, desítihaléř. 
V\hl. Děd. I. 135. 

petrola, petrolina, petrolín = pe- 

trnlcj. Kt. \'ll. 

petrovec = obecní šatlava. Vsa- 
dili ]\(< dn petrovec. Bys. Fig. 270. 

petruška = petrolej. Kolk. 11. 39. 

petružel žertovně = zástřcšek 



77 



dlouhých vlasu Hanáku ^• týk-. 
Vyhl."Alb. 52. 

phavky = druh hrušek. Hrb. 
Obr. 2»i(i. 

pchálí = bodláčí. Na Hané. Kt. 
VII. 

pchání. Zemlela ho zima a dostal 
p. = zapálení plic. Hlavu. Kr. 124. 

pchláčí = bodláčí. Val. Kt. VII. 
i:55.J. 

piadlO = \-\'šívací rám. Slez. Kt. 
VII. 

pija = piha. Kolk. II. .'}9. 

pijovatý = pihovatv. Kolk. II. 
39. 

pikř = udeření, rána. Val. Kt. 
VII. i:«.j. 

pilník = pilný student. Bvs. Fig. 
132. 

pílovný = pilný, pi-ičinlivý. U 
Místka. Kt. VIL, Fix. 

pinka = plechová nádoba, do 
které se dával hostiii.skému poplatek 
za užívání karet a kuželek. B\s. 
164. 

píozga = pěnice. Slez. Kt. VII. 

piovárka = druh hrušek. Kt. VII. 

pípla = nešika. Kolk. II. Mít.. 
Mršt. Ves. I. 2(53. 

pirámky = duběnky. Kt. VIL, 

piriál = billard. Bys. Fig. LIO. 

pírka, pl. n.. = mašle vačka. 
I" Olnm. Kt. VIL 

plrník = pouzdro na péra a ná- 
sadk}', pérák. Autr. 131. 

pisané = ntipsané. Vyhl. Slz. 277. 

pískač hliněný = druh píšťah'. 
U Místka. Kt. VIL 

pískavka = malá di\-oká kačena. 
Vyhl. -Mal. 118. 

pisknatět = dostávati pisk\-, ston- 
ky. Kt. VIL 

piskoř = r\-ba kratší než iihoř. 
Vyhl. :\Ial. 12(). 

písmař = obecní písař. Kt. VIL 

písník = vysoký břeh. kde se pí- 
sek dobývá. Hrb. Dt. 41., Děd. 
123. 

pistula = kapačkíi" (nemoc). Uh. 
Hrad. Kt. VIL 

pístvat = krájeti tupým nožem, 
pižlati. Folp. b. l(j. a. 

piščaika = sklenice s dlouhým 



hrdlem. Měli litku, ale enem po 
piščalce. Kaš. 113. 

piŠČOk = píšťala bez dírek. Kt. 
VIL 

pista = jméno koní. V\hl. 'SLd. 

IL'7. 

píšták = píšťala. Laš. Kt. \'II. 

piterka za dobv dřívější = ras. 
U Vsetína. Kt. VIL 

pítka = vlažná \'oda s moukou 
dob\'tku; ženský st\"dký úd. Yíú. 
Kt.VII. 

pitkat s kým = tělesně obco\"ati. 
Las. Kt.VII. 

pitulník = ubožák. Fix. 

pitvat se \' čem = hrabati. Laš. 
Kt. VIL 

pitvora -= \-ikla\-ý nuž. Val. Kt. 
VIL 

pivák = kdo pivo rozváží; kdo 
pije mnoho pi\"a. jiijan. Hoch. 128.. 
Naš. XLIV. 14. 1. 

pizda = kdo se \- jidle piplá. Kolk 
11. 3;>. 

pizdit, pizdnút koho = strčiti, 
udeřiti. Pizdl ho do ramene. Rud. 
22. — se = piplati se. Kolk. II. 39. 
V/, y Bart. piznút. 

pizďurka = nepatrná věc. U Míst- 
ka. Kt. VIL 

pjadélko = něco malého (kabát, 
sukně). \'al. Kt. VIL 

pjadlit se kam = zdlouha lézti. 
Laš. Kt. \1I. 

pjagat ^ mačkati, mísiti, špiniti. 
Kt. \-ll. 

pjantala, plantala = nešika. Kt. 
\' 1 1 . 

pjantat = modrchati. Laš. Kt. 
Vil. 

pjéček, pječek = dlouhý semel 
(špaček). Kt. VIL 

pjokat, \-z hjokat. 

placek = rozházená kopa sena. 
Kt. VIL 

plackář = kdo dělá plack\-. V\h\. 
1). .13. 

placÚCh = placek (veliký koláč), 
lúm. Venk. 63., Kt. VII.' 

plačka = slza. U Místka. Kt. VIL 
Též žena často plačící. Vyhl. Ced. 

plavajzníček, plevajzníček = sý- 
kora. Folp. b. Ki. a,, Kt. VIL 



7S 



planíčkář = pěstovatel (planého) 
ovoce. Hrb. Obr. 16. 

planina = věc bez chuti. Folp. a. 
28. b. ; planá řeč. Nežvachté planin. 
Vyhl. Alb. 5. 

plaňk = plot prktnnv. Kolk. II. 
31t., Vyhl. Alb. 2:i. 

plantaia = tlachal; tulák. Kt- 
VII. 

plantat = těkati, toulati se. Po 
pólu se p. Kř. Roz. III. 292. Kon- 
dřisko se mu po boku plaňce (hází). 
Bys. K;. 

planuška = trnka; planá hruška. 
Kt. VII. 

ptaný vul = kapucínek; p. ščúr = 
krtonožka. Folp. b. 16. a. 

plaskanec = dnih koláče. Kt. 
VII. 

plaskatina = rovina. Laš. Kt VII. 

plaskatý = ploský. Kt. VII. 

pláštjna = trám pod podlahu ne- 
bo kolejnice. Kt. VII. 

plátenice, vz kamlotky. 

ptaviskO = splav. Kd\-ž přišel 
k pkivisku. Hcch. í)5. 

plavula, plavuša = jméno kra\ í. 
Kt. VII. 

plazák = kdo nékani nahlédá. 
Kt. VII. 

plaznút = plácnout. Ten mě blá- 
tem do zadku silně plaznul. Vvhl. Kr. 
17. 

plcák = malý bič. Val. Kt. VII. 

plcat = malým bičem rochati. 
Val. Kt. VII. 

plebaň = fara. Kt. VII. 

plechár = plechový hrnec. Vvhl. 
Ced. 

pleják = koš. Kolk. II. :)'.». 

plekocera --= kojná. Kt. VII. 

plenit = plehnit. njzmnožovati, 
Val. Kt. VII. 

pleska = konipásek. Přik. No\-. 
lll.,V.\hl. Mal. llí). — P.= rostl, 
v bahné rostoucí. Vyhl. Děd. II. 2íí7 

pleskanice -^ pleskání, tlacháni. 
P. - Irrminkovi. Naš. XLIV. 14. 1. 

pleskotáni = pleskání. Kt. VII. 

plesnivec - starý člověk. Kdlk. 
II. :{!). 

pléščka — lať, kůl z plotu. Abi' 



ho přetáhle pléščkó. B\s. Fig. 1)5., 
279., .300., Kř. Roz. líl. 258. 

pletačka = žena vvplétající židle. 
Kolk. II. 39. 

pleteňák = pletenv vuz. f;b-uněk. 
Bys. Fig. 300. 197. " 

plétký = nízkv. Střech\ s<3 tam 
plétk\-. Vyhl. Děd. I. 6."). R \-oda = 
malinká. Vyhl. Ced. 

pletucha = pleticha, žváč. Kt. 
\'1I. 

pletýnka = skládanka; kdo mno- 
ho věcí splete. Ki Ik. II. 39. 

plezmero = hloupé děvče. Val. 
Kt. VII. 

plisej. Kacabajkas plisejem (krej- 
zlíkem). . Vyhl. Prus. 73. 

plískva -^ pliska. U Opav. Kt. 
\'ll. 

plistrhóz = seminář kněžský, 
z Priesterhaus. Kř. Roz. 22. a j. 

piitký = mělký. Folp. b. 16. a. 

piivný. P. zrno = které mnoho 
s\pe. Kt. VIL 

pikán = tlachal. Vyhl. Vys. 85. 

plkanice = tlach, povídání. Naš. 
XLIV. 14. 1., Mršt. Ves. V. 8. Kt. 
VIL, Kř. Roz. 11. 73., III. 325. 
Celé deň promarnit plkanicó. Kř. 
R<iz. 67. Sr. plkačka. 

plkavý. P. kaše (když se kaše vaří, 
])lká. na j^uvrchu se objevují jako 
)ir\^kvp' a Iv plkají). Vyhl. D. 67. 

plkotalena - plkna. Xa Hané. 
Kt. VIL 

plky = kalhot \-. Kožené j). Bvs. 
Fig. (i2., 2.J9. 

plo', = ploh, pluh. Kř. Roz. 22.. 
64., Spč. 112. 

plocárek, zdrobn. plocar = ná- 
doba /. pálené hiín\- s hrdlem na 
vodu. Přik. Nov. I í L 

plóčkař = člověk na jilíce nc- 
niocný. Vyhl. Ced. 

plócový ^- ])líčkovv. P. máčkíK- 
V\hl. R. 6.-).. Vvhl. Děd. I. 95. 

plonkovnl lichv, nadměmv. 

K-.lk. 11. .39. 

plOŠČka = tenká, pleskatá skle- 
nice. Kolk. II. 3íi. Též štěnice. 
Vvhl. Ced. 

plotůvka ^ menší kul v ])lotě. 
\etši; okolník. Laš. K). \'1I. 



"!) 



plťnatý =- tělr.atý. Kt. VII. 

pluháctvo = plazi. Val. Kt. VII. 

pluhota = pluha, ď stivé počasí. 
L' Slavk.iva. Kt. VII. 

plumpovač = pumpovati. Kt. VII. 

plusknót = udeřiti, rozbiti tak, 
že to udělá plusk. Hospodyň pluskla 
■vece do polívky. V\'hl. Ced. 

pluskota, pluskačka = plískanice. 

Laš. Kt. VII. 

plUŠ = krátký a \^olnv kabátek 
ženský. Kt. VI I. 

plÚŠČít koho = udeřiti po koju 
čím. Fix. 

plušf. Já bvl mokrý jako p. Kald. 
17. 

plut = plvati. Mohli sme do moře 
oknem plut. Vyhl. Děd. I. 74. 

piuvák, pluják = plivátko. Laš. 
Kt. VII. 

pluvanec = pli\'anec, co b\-lo \\-- 
plivnuto. Laš. Kt. VIL 

plývat také = plévati. P. len. Xiú. 
Kt. VII. 

piza = druh pískovce. Val. Kt. 
VII. 

pobabrat co = umazati; porýpati 
se v čem. Kt. VII. 

pobělší = hezkj^ bílý. Folp. a. 4-"). 
b. 

pobílý = ne zcela bílý. Folp. a. 
4.-.. b. 

pobluda = kdo snadno bloudí; 
jiné rád mámí. Kt. VIL 

pobříjit = umazati. Slez. Kt. VII. 

pobúcat, pabúcat sa = potloukat! 
se. Val. Kt. VIL i:^58. 

pobúchaný = hloupý. Val. Kt. 
VIL 

pobukávat = bučeti. Hlavn. Kr. 
\:W. 

pobukávka = kráva, která po- 
bukává. Hla\n. Kr. 130. 

pocapkat = poklepati. P. rukou. 
Kt. VII. 

pocikálka, potxkálka. rostl. \'z 
Kt. VII. 

pocka, póček, potka, pucka = míe 

Vyhl. 1). 59., 104. 

poclámka = poslamka, prostě- 
radlo. \'\-hl. R. ()8. 

pocmrdovat = pochlebo\-ati. V\-hl. 
Ced. 



počabat koho = potlcuci. Val. Kt. 
VIL 1358. 

počabrat = umokthi. P. podlahu, 
lú. Vil. 1:í58. 

počachat se = pocákati, pobryn- 
dati se. Daj pozúr, až (ať) se něpo- 
čacháš. Kldu. 68. 

počálka = pučálka. Na plech dá 
se rozmočenV' hrách, dá se péci 
v troubě, potom se opepří, pomásti, 
pocukruje a osolí. Vz Vyhl. R. 28. 

pOČálník = smyšlená nádoba na 
přípravu pučálk\'. Vz V\hl. R. 28., 
Děd I. 125. 

počastná = počastování. Přijíti 
k vuli počastné. Vyhl. Jař. 102. 

póček, vz pocka. — P. = roz- 
pustilé děvče, které je rádo mezi 
chlapci. Autr. 130. 

póčena, póčina -— pavučina. Bvs. 
.110., Přik. Nov. 111.. Kt. VIL, Ces. 
1. VI. 585. 

počesák = liják. Kolk. II. 3!i. 

póčka = půjčka. Kaš. 30. 

poČOČet na koho = postí váti. 
Hoch. 23. 

pOČu!l)iÍt = popLihnati. P. koně. 
Vyhl. D. 134. 

pOČÚvat = čut. poslouchati. Folp. 
b. Hi. a. 

podara = podařený člověk. Laš. 
Kt. VIL 

podaremek, vz daremek. 

podaremke, podaremně = marně. 

P. několio někam \-olati. Hcirtn. 
Nov. 112.. Folp. a. 4'.). b.. b. l(i. a., 
Hvs. \U. 

podbílí = tussilago farfara, rostl., 
proti kašli. Naš. XLIII. 49. 2. a. 

podbíračka rány. Záhr. III. 17. 

podbírat koho = podpicho\-ati. 
Hlavu. Kr. 125. 

podbrušec = výrostek pod bři- 
chem husí (na podzim). Kolk. II. 
39. 

poddOStatek = dostatek. Všeck\-- 
Jio jídla je p. Naš. XLV. 1. 2. c." 

podělat komu = učarovati. Kolk. 
I. 4(1. Ešle ste nám podělale. Vvhl. 
1). 157. 

podešev stodoh- = spodek. Záhr. 
\'. 1(1. 



80 



podešvovat botv = podrážeti. 
Slez. Kt. VII. 

podfukem = tajně, úskcčně. Kt. 
VII. 

podhánět na koho = štváti, po- 
pichovati. Val. Kt. VII. l:?58. 

podhoděnec = podvržené dítě. 
Kt. VII. 

podhrozit se = pohroužiti se. Kolk. 
II. 39. 

podílný. Podílně dřevo = které 
se měkko dělá. Vyhl. Mal. 103. 

podklad = lem na spodní části 
sukně: vejce v hnízdě, v kukani, 
pokladek. Kaš, ."jO. 

podkmasák = dohlížitel nad ho- 
chy v k. .stele. Hrb. Dt. 87. Sr. 
kmásat. 

podkolní = prostranství v kolni 
na hospodářské nářadí. Záhr. V. 

podkovičky = pečivo podoby pod- 
kov. Folp. b. i (i. a. 

podkOVňáky ^^ druh vdolkú. V\-- 
hl. Mal. 141. 

podkOŽnica ^ pndknžní hlísta. 
Kt. VII. l3.-)!t, 

podkrmáší slavilo se v neděli po 
krmáši. \'yhl. Slz. 54. 

podkrÚCky = ozdoby z vlasu nad 
čelem vkusně upraveně jako obruba, 
\ičes k největším slavnnstem. Folp. 
b. I (i. b 

podkurášený ^ poduapilv. V\hl. 
Kr. 2(i. 

podlábít. [ednoho velice podlábil. 
Kaš. 147. Sr. dlábit. 

podlasmat, podlachmat pntla 
čiti. r oi.iui. Ki. \ii, 
(^podléčky, podlejšky, podléštky = 

plátěné nohavice, zakrývající nad 
lýtkami čásť nohou mezi kolenama 
a plkama. Přivazovaly se nad kole- 
nama na šňůrky. Bys. 58. Plátěné 
punčochy pod kolen\- bez šlapek, 
které se nahoře zavazovaly pod ko- 
ženice a dole volně u šlépějí neza- 
vázané bloncaly.. Bvs. Fig. l22!t., 
62. — Vjhl. Děd. IL 177., K. 53. 
Sr. viléčka. 

podlesňáky =^ druh vdolku. Pe- 
kou se na zelných listech. V\hl. Mal. 
141. 



podlínka = podlá věc. Laš. Kt. 
VII. 

podlistník, podlesník (Gl.) = koláč 
pečený na zelném listě. Fix. 

podllvá = podle. Chodil p. numer. 
Vyhl. Alb. 11. 

podlúžčí = místo pod lůžkem. 
Kolk. II. 30. 

podmaškrtít sa nač =. dostati 
chuť. Kt. Vil. 

pcdmnětat = podmítati. Ces. 1. VI. 
7i;. 

podnosky = zbytky nápoje. Do])i- 
je-li mládenec p., dostane vdovu a 
děvče vdovce. Vyhl. ■Mal. 43. 

podobati se = líbiti se. Dy já se 
nepodobám potěšení mému. Vyhl. 
Prus. (33. Žádné botv se mu nepodo- 
bah-. Kr. Rnz. II." I 71. 

podochlet, poduchljt ^ podusiti. 
V\-hl. Ced. Podochlela je na lužkn. 
V\hl. Děd. II. 3(3. 

podokní. Doléhal hlas /, p. \\\ú. 
1). 1:í3. 

podolek \inohradu = spodní čásť. 
Hořen. 11. 

podOSÍCi. .\ ta krajina svoje jméno 
.Mdrawi' podosáhla (obdržela), po- 
něvadž . . . V>hl. Děd. II. 57. 

podóstva = podoustev (r\ba ka- 
provitá), Vyhl. Mal. 12(i. 

podpat = veškv, moudv, svrab 
nie/i prstv. Kt. VII. 135ít". 

podplanek = podplamenice. Laš. 
];t. \I1. 

podpolíš, podpolka, podpoliška, 

podpuliš, podpoleš křepelka. Kolk. 

11. ;i!t.. Kt. ^M1. 

podrahněný = posilněný. Káno 
se proi)()dil pěkně p. Spč, 49, Cesta 
saněmi p-ná. Vz Drahovaný. Bys. 
57. 

podrahnit =^ posilniti ^e. uklidniti 
se. Aby se muzikanti podrahnili. 
Bvs. !)5. Trochu sme .se podrahnili. 
Hlavn. Kr. 10, 

podrcávat ^ potřásati? Podrcá- 
\ajii tělem \'\'drpkala si' ven. Mršt, 
Ves. Vlil. ()8. 

podrdOSit = potřásti. Val. Kt. v 1 1. 
I35!). 

podřekadlo — pořekadlo. Kaš. 4(). 



81 



podrostek — hoch vvšlý ze skolw 
Ccs. 1. IX. J47. 

podssdiovka = houba. Kt. VIT. 

podsazer.ý. Koupili sme ten gruul 
a to :.nif nevčděli, že tam má Nácek 
podsazenou chalupu (v gruntovní 
knize zapsanou). Vyhl. Ced. 

podsedek, podsedník = malý ml- 

uik. Tc Ip. b. I li. 1). Vz násl. 

podscdkář = kdo má podsedek 
(ži\-ni >ť piidsedka). Preis. 9. Sr. 
předchá/.rjící. 

pOdsednický svn (podsedníkúv). 
Kt. \\\. 

podsedničí dum (podsedníkúv). Kt 
VI 1. 

podsedník = podsedek (má asi 
•2r, měiir polí). Kt. VII. 

podseníčko = náspa u domu. 
U Vs.tiua. Kt. VII. 

podsireknút sa. Zed se podsmekla 
= povalila se, povolila. Folp. b. 
l(i. b. 

pcdstárlý = hodně starv. Las. 
Kt. VII. 

podtěnek =^ kurník. Vždyť ještě 
ani sltpice nevylezly z podtěnku. 
Slám. Lvs. lis." 

podstínek. Vstoupila na podstí- 
nek (v chalupě) = záhrobeň. Slám. 
Lys. 198. 

podudáš = dudlaňa, bába. která 
mnoho dudla. Kolk. II. 39. 

podudlat = pobručeti, pohubo- 
vati. Kř. Roz. 247. 

podústva = podoustev. V Podluží. 
Kt. VII. 

podvaďovat. Sedl si a podva- 
doval koňům nohy (kladl jim pře- 
kážku v cestu). Hořen. Nov. 52. 
Někomu nohy podvadit = podra- 
ziti. Hrb. Dť. 36. 

podval = vynechané místo pii 
orání, brázda špatně (křivě) na- 
oraná, že hlína nepokrývá nezoranou 
ornici; sochor na vyvalování klad 
na vůz. Kolk. II. 39., Vyhl. Ced. 

podvazadla = pentle pod rame- 
nem podvázané. Hrb. Obr. 28. 

podvrženče = podvržené dítě. 
Hlavaté p. divé ženy. Vyhl. D. 159., 
Naš. XLII. 154. 1. a. U Bart. pod- 
vržeňa. 



podýchat. Musím zóstat stát, až 
podvsu (naberu ducha). Kaš. 87. 
podzemek = pozemek. Kaš. 46. 
podzemní = pozemní. Kš. 46. 

podzv:°<!a = zvůle. Enem dyž dnes 
má pii(l/\-nlu. Kaš. 126. 

pcdžeberný. Ti menší (chudší) 
bele jož načesto podžeberni. Kř. 
Roz. 101. P. led (lid) = chudý. 
Hoch. 32. 

pofňurý = potměšilý. Val. Kt. 
VII. 136,í. 

pofrfnít se \- jídle = ])rdloubati. 

Spé. 27. 

pogigovat = namáhavě pohlco- 
vati. S\ítile se nám oči a. pogigovale 
snrc ohryzkami. Spě. 45. 

pogítábit = pomačkati. Jahody se 
moc p-l\ . U Uh. Brodu. GI. 

pogrcat = podáviti. Dítě p-lo si 
k( Milku. Laš. Kt. VII. 

pogyzdít koho = pohaněti. Tebja 
já neni'chám p. Krm. Obr. 47. 

pohamarasít se = po vaditi se. 
Slez. Kt. VII. 

pohančenka = pohančená kaše. 
Val. K{. VII. 

poharuznít se s kým = pohádati 
se. \'al. Kt. VII. J360. 

pohlavkový. P. čapka. Vyhl. Prus. 
(17. 

pohledný. P. ovoce = krásné na 
pohled. V\hl. Ced. 

pohlupavý = přihlouplý. P. hlava. 
Rud. 16. 

pohoda ^ chvíle, počasí. Kt. VII. 

pohoršenec = kdo pohoršuje. 
Strážu. na Mor. List. fil. 1909. 313. 

pohoršlívý = kdo činí pohoršení. 
P. děvčica je ta Maryša. Strážn. na 
Mor. List. fil. 1909. 313. 

pohrádka = skříň na knihy; 
ohrazené místo v jizbách pro ovce, 
kozy, prasata. Kt. VII. 

pohrbúcet co = vikláním zmásti. 
Olom. Kt. VIL 

pohřejbat = okousali, ohrýzti. 
Olom. Kt. VIL 

pohubit také = rozladiti. P. kolo- 
vrátek. Kt. VIL 

pohůdný = příhodný; dosti ve- 
liký. Val. Kt. VIL 

6 



82 



pOhunčeskO = špatný pthůnek. 
Hcch. 11. 

póhý = pouhý- Ten je teprv póhý 
\( likv cdpúrce víry. Vyhl. Ced. 

poch = puch. Ňaš. XLII. 33. 
I. r. 

pochablaný = pomačkaný. P. 
šatv. Kt. VII. 

pochelný, pochylý, pochelý = něco 
nedokonalého, nevyspělého. Pochylé 
zvíře. Vyhl. Alb. -21. Pochelá ruka 
(chorá). Vyhl. Mal. 83. — P. = 
neschopný k manželství, impotens 
in matrimonio. Vyhl. Ced. 

pOChlópat = za vlasy potahali. 
Néni škoda, dež ho to časem trocho 
pochlópá (kd^-ž ho něco zlého potká). 
Hoch. ]:i(). 

pochňora = nadávka. Pochňore je- 
den! Naš. XLIV. 148. 2. a. 

pochramúzgat = zmrzačiti. Kt. 
VII. 

pochrumávat, pochrumovat = po- 
kulhávati. Již. Mor. Kt. VII. 

pochtít. Vše p. Kř. Roz. 30. Sr. 
v Bart. pochťévat. 
pochybený = hloupý. Kt. VII. 
pochudlý = poněkud suchv. Val. 
Kt. \11. 1360. 

pojedek. Po zdavkách dostala ne- 
jak\ pojedke. Vyhl. Děd. II. 141. 
pojest = pojísti, poněkud se na- 
jísti. Folp. b, l(). b. 

pojindy = jindy. Val. Kt. VII. 
pók = čert. Vzal ho pók! Kolk. 
II. 40. Se sv. Mikulášem chodíval 
pók (měl dlouhou hanáckou košili 
a v ruce šidlo, jímž píchal dívky a j.) 
Vz Vvhl. R. ti. — P. = pa\ouk. Ki'. 
Roz." III. 258., 295. 

pokač = pukač, bouchačka. Bys. 
Fig. 61. 

pokalíčený = zohavený, poraněný. 
D\u zle byli p-ni. Kldu. 8*i. 

pókavka = bouchačka. Zdali p. 
bouchne. Hoch. 100. Sér (sýr) tohé 
jak p. Spč. 14!t. 

pokeT = pokud. Krm. Obr. 39. 
pokladek = podkladek, vejce da- 
né pod slepici. Kolk. II. 40. 

poklebit koho = pomluviti. Kt. 
VII. 
poklena -= puklina. Klíčové dór- 



kó lebo nějako po kleno do jizbě se 
vkrást. V>hl. Mal. 89. 

poklóct = potlouci. P. co na prá- 
šek. Ki. Han. 284. 

pokmásat = poškubati, potahali. 
Kt. VII. 

poknót = zastřeliti. P. zajíce. 
Přik. Nov. 111. — P. Nechat koho 
p. = propadnouti (při zkoušce). Bvs. 
Fig. 251. 

pokřísit se jídlem = sebrati se, 
zotaviti se. Kř. Roz. III. 245. 
pokrop = kropáč. Laš. Kt. VII. 
pokryjemku=skrvtě. tajné. Kldu. 
4.. Kt. VII. 

pokudlatit = rozkudliti. pocu- 
chati. P. někomu hlavu. Kt. VII. 
Slez. 

pokutíolený = poválený. P. obilí. 
Kt. YU. 

pokUŠlivý = pokoušející, svádivý. 
Kt. VII. Již. Mor. 

pokynožit = zničiti. Val. Kt. VII. 
1361. 

póla = jméno koní. Vyhl. Mal. 
127. 

polán, polanka = pole v lese, 
planina. V\-hl. Slez. 124. 

polapat = pomazati; p. se = po- 
dělati se. Kt. VII. 

polapět si = poseděti si. Vyhl. 
Ced., Kř. Roz. I. 137. Polapte (po- 
seďte) a já so hned tade. Kř. Roz. II. 
1!)6. Polapěla doma za pecó. Vvhl. 
R. 72., Hl. 40. 

polách. Převzdivka. V Stařecho- 
vicich só poláši a hastrmani. Vyhl. 
Děd. II. 217. Na Hané místo Polák. 
Mal. 

polazitěj - namáhavěji. Val. Kt. 
Vil. 

polé, poléka. mentha aquat. Sr. 
polaj ka u Bart. Utišuje bolení, ule- 
vuje nemocným dětem. Vyhl. Mak 
111. 

poíedůvka = náledí. Kaš. 54. 
Sr. ]ioIi(lo\'ica. 

polehúčky = polehku, pomalu. 
Kaš. 85. 

polének = polínek = polýnek, 
peljTiék. Folp. a. 6. a., Naš. XLIII. 
49. 2. a. 



83 



poletný = smutný. Vypadá p. 
Fix. 

z polévka = polehouřku, zvolna. 
Z ]). kóiil. Spč. 64. 

poijenec. P-ce = dvě bidla pod 
tráni\ v jizbě. Kt. VII. 

poíňák = piilní zajíc (proti krá- 
líkovi). Autr. i:}l. 

polní kohótek = hlaváček letní. 
Naš. XLIII. 49. 2. a.; p. cebula = 
modřencc chocholatý. Naš. XLIII. 
49. 2. a. 

polnička = polní řepa, vodnice. 
Hrb. Obr. 290. 

polóbnót = políbiti. P. koho svó 
hobó. Ki. Roz. II. 5. Roko chtěle 
raně p. Kř. Př. 9. 

potochat = napiti se. Val. Kt. VII. 
\:W\. 

polom = veliká vichřice, orkán; 
velký křik. Kolk. II. 40. Sr. lom = 
křik, sváda. V Bart. 

poltograf = fotograf. Kolk. II. 
40., Kř. Roz. 91. 

poltyrňa = jméno studny. Hrb. 
Děd. i.SL'. 

polunkat = počkati (v dětské 
řeči). Filip. a. 27. a. 

pomachlat = pomásti. Kt. VIL 

pomakovat = pomazati, mákem 
posypali Hořen. 353. 

pomakulovat = pomazati. Knihu 
celou psaním pomakulovat. Kldu. 
142. 

pomaíúčky = pomalu. Kaš. 85. 

pamaránit = pošlapati, potlouci. 
Na Hané. Kt. VIL 

poméně. Chvilku jeli p. = zdlou- 
havěji. Hořen. 180. 

pomladší = trochu mladší. V Pod- 
luží. Kt. VIL 

pomňágat = pokrčiti, pomačkati, 
potlouci. P. háby. Krm. Obr. 64., 
Kt. VIL 

pomňatený = pomatený; pošla- 
paný. P. pole. Kt. VIL 

pomotaný = pomatený. Byl sem 
od toho celý p. Kldu. 84. 

pomrvený = pocuchaný. P. sláma. 
Kaš. 94. Sr. mrvit. 

pomrzeti se = pohněvati se s kým 
oč = rozmrzeti, pohádati se. Naš. 
XLIV. 60. 1., Hořen. Nov. 178. 



pomuckat. Plášť jeho pomuckal. 
B\'s. •"(."). Sr. muckati. 

pomýlený květ = nepořádná čmý- 
ra. Val. Kt. VIL 

ponad = nad. Kt. VIL 

ponashúžvjaný = houževnatě 

uspirenv. Val. Ivt. VIL 1362. 

pondělí jest nesklonné; je-h třeba 
tvaru sklonného, užívá se substan- 
tiva pondělek. Kaš. 59. 

ponemocněti = trochu churavěti. 
Hořen. Nov. 183. 

poneščestit. Ta již dvakrát p-la 
(měla d\'é ur manželské děti). V\'hl. 
Ced. 

poňouhat se po kom = něčí slova 
pošklebnč opakovati. Kt. VIL 

ponŮCka = ponocování. Autr. 131. 

poňura = muňa, nemluva; slídíc; 
přebraná, zbjdá věc. Kt. VIL 

ponyka = jméno koní. Vyhl. Mal. 
127. 

poobřínat = poobřezávati. Laš. 
Kt. Vil. 

popadaný. P. ruce = popraskané, 
rozpukané. Kolk. II. 40. 

popodzeď = předložka. Folp. a. 
50. b. 

popelák = popelavv holub. Kt. 
VIL 

popelnice, popelíce, popílka, po 

peluška = plachta na vyváření 
prádla v pajchovni. Kt. VIL 

popenec = puchýřek. Přik. Nov. 
lil. 

popežník = hrnec na vyslání 
mléka. Kolk. II. 40. 

poplantat co = poplésti, zmotati. 
Kř. Roz. II. 21., I. 3. Sr. plantat. 

poplekat = napojiti. P. dítě. Kt. 
Vil. 

poplkatí si s kým = pohovořiti. 
Kř. Roz. II. 197;, I. 120. = kOho. 
= pomluviti. Kt. VIL Sr. plkat. 

popTuskaný = potřený. Neteja 
trnkami p-ná. Bys. 163. 

popokovat = pokuřovati. Hrb. 
Obr. 72. 

popravek = milé jídlo. Kt. VIL 
U Val. Klob. 

Popravit = právo vykonati. Pa- 
chcjlek, který ukradl hospodáři obilí, 
odsouzen byl choditi s ukradeným 

6* 



84 



obilím po dědině, to bvla poprava. 
V\hl. Ced. 

poprčit. To se mu koza za 20 krej- 
carů poprči (bude se běhati). Jlršt. 
Ves. IX. 11. 

popředňák = kdo jde před kým. 
Hoch. :!l. 

popříčný = hašteřivv. Vah Kt. 
VII. 

popřízněný. Býti s někým p. = 
příbuzný. Vj-hh Děd. II. 16. 

popsat = napsati. Popsal tři 
křížk}'- (podepsal se třemi křížk}). 
Folp. b. 16. b. 

poptaj. Došel tam za poptajem 
(aby se poptal). Preis 16. 

popýskat = potřísniti, pokáleti. 
Kt. VII. 

pořadem, slovo značící dychti- 
vosť. P. ho chcel (chtěl) tam hodit. 
Folp. a. 21. a. 

pořádka. Chodit na oběd z p-k\- 
= dům od domu. Hrb. Dt. 139. ' 

poradný. Nepořádný člověk (kte- 
rý si nedá raditi). Kt. VIL 

porachovat co = spočítati. Kt. 
VIL. Vvhl. Slz. 110. 

pořachuněk = účet. Kt. VIL 

porce = masité snídaní. Naš. 
XLIV. 60. 1. c. 

pořezný. Pohanka je pořezná věc 
= dobře se seče. Kaš. 133. 

poříkat = pomodliti se. Vj-hl. Kr. 
42. P. komu co = přečísti. Hořen. 
285., Kt. VIL 

pořknút = nařknouti. Folp. a. 
lít. 1).. 1). Ki. b. 

pořondžit s kvm = promluviti. 
U Frýdka. Kt. VIL 

porovnávka = čára na stěnách 
u země černá n. modrá stěnu urov- 
návající. U Uh. Hrad. Kt. VIL 

porozcházený. = rozešlý. Je to 
všechno p-né. Hořen. 160. 

poroziézaný. Chlapčiska kdesi p-ní. 
Hořen. 300. 

portáš, co nyní četník. Ondr. 5. 

portášovský. P. odění, Slám. L3S. 

porubisko = paseka. Fix. 
porvat se = sebrati se. Já se po- 
rvu a vjlezu z húšťa. Kldu. 83. 
posag == věno. Nár. věst. V. 20. 



pOSCánka = rostl. P. pomáhá od 
úphn-ice. Vyhl. Mal. 111. 

posel = posud. Krm. Obr. 78. 

posez = posezení; sedadlo. Bys. 
Fig. 262. 

poschopec = b\'t po ruce, poho- 
tové. Kdlk. II. 46. 

posjeta = posvěta, dračka k sví- 
cení. s\vtidlo. Kt. VIL 

poskoček = malý rozdíl. Tam už 
jakýsi p. bude. Kaš. 96. 

poskOČka = poskok. Syn hned 
byl na pt)skočce. Vj-hl. I). 146. 

poslužník, assistent. P. kněze. 
Mršt. Ves. II. 921. 

posmrk = kdo pořád posmrkuje, 
potahuj^'. Kt. VIL 

posnica, postnica = první jarní 
kopačka na vinohradech. Kt. VIL 

postarší = drobet starší. Naš. 
XLIII. 101. 1. a.. XLV. 1. 1. a. 

postatína, pustatina -^ pustina, 
pustota. Je tam samá p. Bys. Fig. 
274., 25. 

postel také = stelivo dobvtku. 
Slez. Kt. VIL 

postit = pustiti. Do keré (hospo- 
dy) mám se postit? Naš. XLIII. 99. 
1. d. Vz posoch. 

postřel = rostl. Jeho koření je 
dobré na rány. Naš. XLIII. 49. 2. 
a. — P. = nemoc, při níž v\'lézají 
z údů kosti, klubka a hnůj. Vz Vyhl. 
Prus. 75. 

postružeň = pečivo ze všech 
druhu mouky a obilí, zb^-tků od 
štědrého večera atd. dává se v práš- 
ku kra\ám. Vz Kt. VIL 

posudek = hromada celé obce. 
Vyhl. Kr. 17. 

posvajbovat = svatbu slaviti. 

Hocli. II. 

posvátečně se přistrojiti. V3'hl. 
Kr. '.)(». 

posvěrka = kos pták. Kt. VJI. 

posypkaný = posj^paný. P. koláče. 
Vylil. ťcd. 

pošášat se čím = pochlubiti se. 
Kt. VIL 

poščaj = půjčka. Val. Kt. VIL 
1361. 

poščáknút = postříknouti. Na 
Hané. Kt. VIL 



85 



poščastíkovat = popřáti. Kt. VII. 

poščat komu co = půjčiti. Vj^hl. 
Prus. ')'.]. Sr. póščit. 

poščepovat = dělati si úštipky. 
Pořád po mně poščepovaL Vvhk 
R. 85., Hl. 58. 

póščit komu co = půjčiti. Krm. 
Obr. :V.\. 

póščka =-■ půjčka. .Slez. Kt. VII. 

pošem, na! volání na krávu. Kt. 
Vil. 

pošetrně = pozorně. Jen p. od- 
povídati. Hlavn. Kr. 68. 

pošibat koně = pošlehati. Horcn. 
11 (i. 

pošibraný = umazaný. FLx. 

póška = poušť. Kř. Roz. II. 5. 

poškrabek = placka z posledního 
těsta: piisl'.dní dítě. Folp. b. 17. a. 

pošmajdkář = ramenkář. Fix. 

pošmigat = pořezati. Kt. VIL 

poŠOŠkat komu co ■— pošeptati. 
Přik. ()4. P. komu co do ocha. B3'S. 
Fig. LMi:!. 

pošplechnót koho čím: blátem = 
postříknouti. V3'hl. Mal. II. 13. 

pošták = listonoš. Bj^s. Fig. 173. 

poštarovat. A potem po jinéch p. 
= dobírati si. Vyhl. R. 85., Hl. 58. 

póť = pouť. Kř. Roz. II. 24. Póť, 
duchovní výlet; Já chco jít na p. 
na Velehrad. Naš. XLIII. 53. 2. b. 

potáč. Vz u Bart. potáček. Ten má 
pysky jak potáč. U Uh. Brodu. Gl. 

potáče = druh hrušek. V3-hl. 
Prus. 55. 

potadO = potud. Val. Kt. VII. 

potahák = potěh. Kt. VII. 

potec = poutec, cestička ve vla- 
sech česáním povstalá. B\'s. Fig. 

potemák, potomák = potom. 
V Podluží. Kt. VII. 

potěrka = mědlice. Má hobo (hu- 
bu) jak potěrko (je řečná). Kř. Roz. 
III. :ííi5., I. l.U. 

potichúčky, potichóčky = poti- 
chu. Kaš. 85. Potichóčké děvče = 
tiché. Naš. XLV. 148. 1. c. 

potka = pocka, míč. V\-hl. D. 
104. 

potmělót == tajný (policista). Spč. 



112., 110. — P. = člověk neupřím- 
ný, úlisnv. Vj-hl. Ccd. 

potpoliš = křepelka. Přik. 64. Vz 
podpciliš. 

potřečka == čerstvě tlučené má- 
slo ještě nepřepuštěné. Bys. Fig. 
300., Přik. Nov. 111., Vyhl. Alb. 
87. Podarovala jí pár kósku po- 
třcčke. Vyhl. Mal. 82. Sr. putra. 

potrefit = rozuměti, dovésti. Tro- 
chu uhersky sem potrefil. Kldu. 83. 

potřepat komu co = roztlouci. 

poťulilý = potreštěný. Vyhl. Ced. 

potvora = kořalka. Kř. Roz. I. 
76. 

poušťák = býk. Vyhl. Alb. .30. 

poutivosť = chtivost poutí. Hlavn. 
Kr. 73. 

povětří = bouře. Na sv. Annu 
bývá p. L'h. Brod. Gl. 

povětší = trochu větší. Na Hané. 
Kt. VII. 

povídanka = pověst. U Uh. Hrad. 
Kt. \'1I. 

povídat. Rád si něco povídá (my- 
slí). Hlavn. Kr. 17. 

povika = ko kotíce (rostl.). Vyhl. 
Mal. 111. 

povšedně oděný. Hořen. Nov. 139. 

póz = pavuza. Měl šablo jako 
póz. Kř. Str. 53. 

pozabudnút = poněkud zapome- 
nouti. Kt. VII. 

pozadňový = zadní. P. oves. Kt. 
VII. 

pozaňadra, pl., n. = záňadří. 
Ostrv. Kt. VIL 

pozdálka = vzdálenost. Kolk. II. 
40. 

pozďéš = později. P. vybíral od 
děvčat (na muziku). Naš. XLII. 101. 
1. b. 

pozdopájet = dopíjeti. On po- 
zdopájel z těch čtvrtek, co v nich 
zostalo. Hoch. 129. 

pozdravení = čelo klobouku. Má 
klobouk p-ním na bok, dozadu 
(má-li jej chybně na hlavě). Hrb. 
Obr, 8!». 

pozdvihováček, pozdvihovák = 
zvon, jímž se zvoní při pozdviho- 
vání, Vjiil. Ced. 



86 



pozétřko = pozejtří. Bvs. Fig. 
139. 

pOZgáňat komu co = pokrásti. 
Hořen. 10. 

pozirzlý = n.arezavělý. Autr. 131. 

pozlátka = pozlátko; kokotice. 
Laš. Kt. VII. 

pozlevÓnka=pozvolna, pozlehoun- 
k:i. Bvs. Fig. 250. 

poznaný = setlelý. Kt. VIL 

pozobhánět = oběhati. Laš. Kt. 
VIL 

pozpózet = proslíditi, proštarati. 
Kluci pozpozijó celé dům. Vvhl. R. 
26. 

pozukrademky = tajně. Kaš. 9(i. 

pozvolit -= svoliti. Nepozvoluj sa 
k temu. Kaš. 96. 

pozvykládat = ponenáhlu \-yklá- 
dati. Kaš. 56. 

pozvynadávat. Vz Kaš. 56. 

pozvypijat = vše vypiti. Kt. \'II. 
1365. 

pozvysypati = znenáhla v3-sypati. 
P. hrušky. Hořen. 14. 

pozvýška. Házeti do p-ky; kamé- 
nek \ylétne do p-ky. Kald. 4., 9. 

poževa = strava. Na Hané. Kt. 
VIL 

požúřit sa = pohněvati se. Folp. 
b. 17. a. 

požvančit = ohrýzti. Slez. Kt. VIL 

přa. Udělal to na svou přu = 
o s\é ujmě. U St. Jičína. Kt. VIL 

pracovitý = pracovní. Pracovité 
h()din\- sii n\ní umenšené. Kaš. 128. 

prádílko. juž chystá malé p. (pro 
nemluvně, jež se mý naroditi). Vyhl. 
Ced. 

prádlo = lávka na potoku pro 
praní pniula. Přik. Nov. 112. 

prachél = nadávka židům. A p. 
se neukazovali. Vyhl. Alb. 1 17. Tip. 
umijó našo řeč; Obilné obchod mají 
v rokách vaše p. Naš. XLIII. 99. 
1. b., XLIV. 13. 1. a. 

práchno = troud. Kldu. 78. 

prachůvka = houba. Kaš. 54. 
U Kart. íítice na vyšívání prachu. 

přajníček = vratička obecná. 
Fix, 

prakáč = vehký bič sukovitý. Val. 
Kt. VIL 



prančovat = kaziti, míchati. P. 
pivo. Bys. Fig. 252. 

prasacko = prasátko. Kaš 5L 

prasčák = špatná postel; barák. 
Kolk. I. II. Pohovka pletená z proutí. 
Gl. 

prasečnik, vz teletník. Na již. 
Mor. Kt. VIL 

práskaný. Ten vám byl p. = pove- 
dený, prcihnaný. Hrb. Děd. 181 

prasknót = propadnouti. Nechal 
mne (proí.) p. Bys. Fig. 189. 

prašča = špatné prasátko. Kaš. 
51.. 52 

praščisko = prase. Folp. a. 26. a. 

praška = druh hrušek. Hoch. 
121. Sr. pražka. 

prát. Zena se tento měsíc již prala 
(měla čmýru). Vyxil. Ced. 

práfňa, pl., n. = komplex polí; 
-nad = pole. Folp. a. 33. b.. b. 
17, a. 

pravdÓCi. Pravda p. Vyhl. Mal. 
85. 

pravik — pravý hřib. Uh. Brod. 
CA. 

prázdný. Jak jsou prázdné dni = 
jak ne ni světla měsíčního. Vyhl. 
Prus. 5,^. 

praženky = šišky z režné mouky 
pied palem na rendlíku pražené a 
vřelou vodou podlité. Val. Kt VIL 
1366. 

pražit = péci. P. králíka. Hnren. 
271. 

pražka = hruškový strom. Bys. 
164.; pražky = druh hrušek, červe- 
ničky. Kolk. II. 40. 

prča = blázen. Udělal si z něho 
prru. Kolk. II. 40. 

prd. Uostal od cestv prd a dva 
ořerliv. Uh. Brod. Gl'. 

prdelanka = jitrnico\-á polévka. 
F1.X. 

prdelovat = pořád na prdeli se- 
děti. K(. VIL 13G6. 

prdiít = páliti (o kopřivě). Folp. 
b. 17. a. Vz prlit. 

prdOlit = tlachati. Neprdol a 
lehni. Naš. XLII. 27. 2. d. — Dívka 
])rd(ili!a se s krajánkem, až měla 
dítě. Vvhl. Děd. I. 141. 



87 



prďulka =- malý šátek n. cokoli 
malého. \-al. Kt.VII. 

přebabóňat = přehledati. Na mor. 
Slov, Kt. VII. 

přebije = školní věci. Folp. a. 
44. a., h. 17. a. 

přebírat. Voda ve sklenici přebírá 
= přibý\-á jí. V3'hl. Prus. 2d. 

přeciv = proti. Poslali nás p. 
chlapcům. Slám. Lys. 105. 

přecmrdnót co k čemu = přidati. 
Bys. Fig. 2")."). Jeden vekládá, druzí 
mo sem tam něco přecmrdnó. Kř. 
Ruz. (i(i. Přicmrdnót. 

přecutít se = probuditi se. \'\-lil. 
Prus. (12. 

preč = hodně. Napil se preč. 
Folp. b. 17. a. 

preČO = proč. P. nepřišel s vámi? 
Slám. L\'s. 227. 

přédanek = přídavek. Naš. XLIV. 
3;». ]., Vvhl. Děd. II. 130. 

předběhcert = nezbeda. Kolk. II, 
4(1. 

předek laké = péro za klobou- 
kem; íabory za kloboukem na zna- 
mení přednosti. Folp. a. 29. a., b. 
17. a, 

přehákat co = obtížně přečísti. 
Bys. Fig. 1:5:3. 

předhůří = prostora nad síní a 
kuch\ní. Val. Kt. VII. 1366. 

přehébka = násadka biče, bičiště. 
Vz přehybák. Dostal od pacholka 
přehébkou, až vvskakoval. Vvhl. 
Děd. I. 102. 

přehrkávat vápno = přehazovati. 
Hlavn. Kr. lóC. 

přehúšel = přehršlí. Folp. b. 17. a. 

přehybí na voze = přehbí. Kt. 
Vil. 

přechybat = přehoditi. Laš. Kt. 
Vil. 

přeitý. Ta japka nejsú ešče přeité 
= piTsušené. Kaš. 120. 

přejdený = přešlv. Obilí rudou 
p. Kt. VII. 

přejitý zlvm větrem = raněnv 
mrtvicí. Kolk. II. 40. 

prekáda = brigáda (vojska). Bys. 
Fig. 27. 

prekadér = brigadíer (u vojska). 
Vjhl. Děd. II. 1tí. 



přékladník = místnost' pro pa- 
cholka a sečku. Vvhl. Máj. 127., 
Hoch 47. a j. Moje stará sedí na va- 
šem p. Kř. Roz. III. 246. 

překrápat = přeprchávati. Kaš. 
96. 

přemavina = ])oplatek z pře- 
mávky. Kt. VII. 

přemenko = přezdívka. Vyhl. 
Prus. 67. 

přemyskovač = posměváček pták. 
Kt. Vil, 

přemyskovat = po někom slova 
posměšnt' opakovati. Kt. VII. 

přénček mouky = trochu. V\hl. 
Děd. I. '.)2. 

přepařit = přestrašiti; napáliti. 
Val. Kt. VII. 13í;7. 

přepatnáctit se = ukvapiti se, 
Folp. h, 17, a.; promrhati; pochj^- 
biti, zmvlitise; se = přejísti se. Kt. 
VII. Laš. 

přepočút = vyslechnouti. Val. Kt. 
VII, 

přepotnat = propotiti. P. košilu. 
Laš. Kt, VII. 

přeprdant = přeprdací (přesýpací) 
pytel; ramenář. Kt. Vil. U Šlav- 
kovic, 

přerachovat = přepočítati. Kt. 

Vil. Frvd 

přeroztodrahý = velmi nhlv. Vvhl. 
R. 77.. Hl. 47. 

přesdisko, přezdisko =- převzdívka. 

Hoch, •')7, 

preshúz = lisovna (vína). Hrb. 
Dt. 22. a j. 

přeslyšet také = dověděti se. Val. 
Kt. Vil. 1.567. 

přesmrdovat, prosmrdovat se = 
procházeti se, provětrávat se. Kt. 
VIL 

přesmykač také = sedmihlásek. 
Kt. VIL 

přestat nač = přistoupiti. Na to 
já nepřestáném. Slám. PÍ. 46. 

přešibřinkovat = šukati. Val. Kt. 
VIL 

přeškéřat se = posmíxat se. Kt. 
VIL 

přeškobrtnút koho = převrhnouti. 
Kald. 2;J. 



88 



pře^otořet se kam = přijíti, při- 
hoditi se. Nevím, jak se tam přešo- 
tořel do té parélně. Hoch. 129. 

přéšť, prýšť, pryšč (Mal.). = pry- 
šec chvojka (rostl.). Vyhl. Mal. 111. 

přeštechovat. Ba jo (ItaUi) pře- 
štechoje (předčí) v pivě a cokro. 
Naš. XLIV. 148. 1. a. 

přeŠUStnút přes plot = přehoditi. 
Kt. VII. 

přetělópit se = přijíti, připojiti se, 
přihoditi se. K tomu se přetělópí 
matka. Kř. Roz. III. 286. V té se ke 
mně přetělópí ten chlap. Kř. Roz. I. 
131. 

pretence = dědičný podíl, věno; 
peníze, jmění vůbec. Bys. 109., Bys. 
Fig. 173. 

přetrtat = přihopkovati, Přik. 

Nov. JI:'. 

převalenka = kdo se z místa na 
místo převaluje. Folp. a. 28. a. 

previlé = privilej. Naš. XLIV. 
ti. 1. c. 

převrhnut se. Děti se mu převrhli 
na cigánj- (stah se). Folp. b. 17. a. 

přežívat co = do ukončení toho 
zívati. Mršt. Ves. I. 9. 

přezivko = jméno, přezvisko. 
Rud. ;■). 

přezvisko = převzdívka. Krm. Obr. 
49. 

přezývat komu = převzdívati. 
Slám. PÍ. 68. 

přežgárat = prošťouchati. Vojsko 
přežgáralo píchami fšccko. Kaš. 113. 

přežút. Přežúvat někdy = pře- 
mýšleti; p. se = hádati se. Val. Kt. 
VII. 

přibrzglý, přivrzlý (val.) = při- 
vřený; při krádeži polapený. Kt. 
VII.' 

přicapkati se kam = přibatoliti 
se. Dítě přicapkalo se k stařence. 
Kř. Han. 281. 

přicvankat se = pomalu, nesměle 
přijíti. Val. Kt. VII. 

přič = přehrada. Ta p. bude pět 
metni. Kaš. 13.5. 

přičapnut. Stehlík přičapl k ha- 
louzce (sedl na ni). Kř. Han. 340. 



Přičapla při tom pokorně (přisedla). 
Kř. Roz. 189. — Kř. Han. 10. Tereza 
šoustla nohou a přičapla. Kř. Roz. 
III. 104. Kupec honem přičapl 
(dvéře = přirazil). Kř. Roz. III. 
109. 

příčeny = příčina (násl.). Hlavó 
na naše příčené se položele. Bj^s. 
154. 

příčiny = příční meze, hranice, 
pole samo. Dubanské příčiny. Bys. 
Fig. 94. Vz předch. příčeny. 

přičinit si co = vzíti. Ces. 1. IX. 
147. 

přičurlý = nakyslý. Kt. VII. 

příhrazda ve vagóně (coupé). Spč. 
42. 

přije'ý. Starý zeman b\-I akorát 
p. z Hranic. Záhr. IV. 7. 

přiklupovat si. Mistr ve společ- 
nosti si přiklupuje a mudruje i do 
půlnoci. Vyhl. Prus. 54. 

přikotit sa = zdlouhavě přijíti, 
zdlouhavě se do něčeho pustiti. Kaš. 
96. 

přilebedit se = přijíti. Bvs. Fig. 
230. 

přilehnut koho. Kůň mě přilehl 
(padl na mne). Vyhl. Děd. II. 51. 

příiuček, přílučka = přídavek. 
Val. Kt. VII. 

prim, primi. Dostal na výstavě 
prim (vyznamenání). Vyhl. AId. 25. 
Zaslouží primi (uznání, pochvalu). 
Kř. Roz. II. 63. 

primaska == žena starostova. Val. 
Kt. VII. 

přimetat = přisněžovati. Val. Kt. 
VII. 

primiciant = kněz sloužící po prvé 
mši. Vvhl. R. 85. 

přimodrastý = přimodralv. P. 
kaliál. \'\hl. Kr. 33. 

přimusit = přinutiti. Dobré b^-dlo 
jí k tomu piiinusilo. Naš. 1909., č. 
87. 

príncipía = slabikář. Kiipí mu 
prinťi|)iu. Kř. Roz. 233. 

princka = jméno kraví. Vyhl. 
Mak 1L'S. 

přiňuchat k čemu = přičichnouti. 
Ko7n. Obr. (11. 



89 



připač = cesta šikmá, kde je jedna 
kolej vyšší než druhá. Kolk. II. 40. 

případek = přídavek, zdroj příjmu. 
Tam b\l\' připatky. Kaš. 110. 

přípečky = ovoce v peci ještě ne- 
dosušené. Kt. ^^II. 

připít komu = slinu do piva mu 
pustiti (nehezká pomsta). Val. Kt. 
VII. UCÚ. 

připlekat = plekáním (napájením 
telete) pi-ieh<'\ati. Val. Kt. VII. 

připonatrefit se komu = přihoditi 
se k něnui. Kald. 13. 

přípřežka = nářitek. Na dlouhém 
dni tam přípřežku trávy nasbírala. 
Vjhl. Prus. 40. Sr. v Bart. přípřež. 

připřít koho kolenem = přidržeti. 
Kald. 2:1. 

přísivek = příplatek novoman- 
želům, dokud rodiče sami ještě sta- 
tek drželi. Vz Vyhl. Děd. II. 117. 

přísnota = přísnost. Toto só mně 
přísnotě! Naš. XLIII. 98. 1. c. 

přísný. Místo slova toho užívají 
na Mor. ostrý. Kt. VIL 1369. 

přisúšat. Kráva přisúšá = méně 
dojí. Krm. Obr. 97. 

přiščúřený. P. ústa = usmívající 
se. .Mr>t. Ves. I. 159. 

přiščúřit se = usmáti se. Honza 
se p-iil. Mršt. Ves. I. KU. 

příškara = příšera. Kolk. II. 40. 

přiškrhikovat = r s přídechem 
liter\- h \'\slo\-ovati, rhákovat. Slez. 
Kt. VII. 

přiškvrnút = ožehnouti. Listí mra- 
zem p-lu. Kt. VIL 

přiťapat se = přiťapkat se, Hrb. 
Děd. 14(i. 

přltělópít se k někomu. Kř. Roz. 
11. 7(i. Vz pi-etělópit se. 

přiťouchnút = ? Při tom p-ihl 
svou tvař. Mršt. Ves. I. 266. 

přízlevý = přízlivý, přející, pře- 
jičnv. A iin bel přizíevé. Spě. 85. 

přlžbrňat = přiliti, přibryndati. 
Kt. VIL 

prkota = plkota, mluvka. Val. 
Kt. VIL 

prkotina = prk, prčina, zápach. 
Kt. \11. 

prnaa, m. a f. = nadávka. Již. 
Mor. Kt. VIL 



problbotat = vytlachati. Ona vše- 
cko prolilboce. Mršt. Ves. VI. 44. 

problknút = proklouznouti. Kyč- 
krle lui probiklo mezi prsty. Kald. 8. 

pročseptáš = jméno psí. V\hl. 
Mal. 12S. 

prodrahnit se = probrati se z dří- 
mot \', ze slabosti. Cestovatel se pro- 
drahnil a dojel. Naš. XLIII. 98. 
I. b. Vepil sem sklínko vína a tém 
si-m se prodrahnil. Vyhl. Ced. 

profífat grunt = prohýřiti. Kolk. 
I. 19. 
prohaldamašovat co = propti. 

:\Iršl. \'rs. \'. iVI. 

prohršlé, přehršlí = ruka zavřená 
na polovici. Vyld. Ced. Holub ten 
má vole jako p. Hořen. Nov. •'^6. 

prohýbaci = hořejší čásť dýmky, 
násadka k troubeli z drátu opletená 
šňůrkou, což se prohýbá. Bys. Fig. 
229., 300. 

proitý = prošlý. P. ulice. Bys. 
Fig. 1(1.5. 

projití. Jaká je řepa? Je to na p. 
Vyhl. Ced. Pivo bylo na p-tí (pro- 
šlo, nebylo špatné). Val. Kt. VIL 
1370. 

prokouchaný = rozedraný. Kt. 
VIL 

prokouchat = rozedrati. Kt. VIL 

proláčina = kotlina, údolí. Kaš. 
96. 

proléhat, sproléliat = znásilniti. 
Ženu p. Kaš. '.Ki. I' Bart. = tělesně 
obeo\-ati. 

proměnění = sňatek. Jak vám 
složí (slouží) druhv p-í? Kř. Roz. 
129. 

promouzovat = prohledávati. Na 
Hané. Kt. VIL 

promřitý = promrzlý. Kt. VIL 

pronásledek = následek. Vyhl. 
Děd. 1. 138. 

proňúrat = prohledali. Všecky 
truhly sem proňúral. Kald. 27. 

proožitkovat = proužit kovati co. 
Naš. XLIII. 2. a. 

propaňákovat statek = propiti. 
Kt. \1I. I:;71. 

propchnót = propíchnouti. Břoch 
(někomu) p. Naš. XLIV. 80. 1. c. 



90 



propíchnót něco = prozraditi. 
Bvs. Fig. r57. Až íe to propíchlo. 
Ib. KU. 

prorukovat co = pozb\-ti ručením. 
U Kojetína. Kt. Vil. 

prosakrovaný. P. ludé = ludé ve- 
lice mrcha, velice špatní. Folp. b. 
17. a. 

prorcat co = propiti. Ten marné 
(nepatrné) človíček proscal gront. 
Vyhl. fed. 

prosčeradlo = bílá plachetka, žen- 
ský oděv, prostěradlo. Kt. VII. 

proslenka = něco pro sliny, obyč. 
ovoce. Při předení. Kt. Vil. 

prosÓŠet se před kým = pro.sušo- 
vati se, p\šně si vvkračovati, tančiti. 
Bys. 4!1. 

prostředňák = brambor prostřed- 
ně velikv. Slez. Kt. VIL 

prošák = prosík. Dal se do pro- 
šáka. V\hl. Mal. 36. 

proščépnotí = proštípnutí. Deť só 
na p. (tcnkv, hubený). Naš. XLIII. 
128. 1. d. " 

prošparat = šparákem propích- 
nouti; prošťárati. Kt. VII. 

prošpléchnót několik slov (prolio- 
diti;. \'yhl. Ced. 

protivka = protivná strana. Snáší 
se mu do p-ky bílá paní. Vvhl. R. 
83., Hl. 54. — "Nemlov do p-ke (pro- 
tivně). Naš. XLII. 27. 2. c. Tož hla- 
sojo do p-ke (proti). Vj-hl. Alb. 10. 

provazisko = špatný provaz. Krm. 
Obr. íi.s. 

provést si s čím = honositi, \-y- 
chloubali sr. Kt. VII. 

prozbogárat -= jirohledati. P. celý 
les. Krm. Obr. 125. 

prožtfuchnút se. Potom p-chlo se, 
kdo to b\-l : stalo se známým. Mršt. 
Ves, I. lil. 

prpiat se s čím = mazati se. Kt. 
VII. 

prstečke, zdrobn. prstkw Vz toto. 
Spč. 7!i. 

prstek - pečivo, mající podobu 
roztaženýcli prstů. Mal. Vdolky, 
prstky, milostky, zemijáky. Vvhl. 
Děd. II. 160., R. 92., Mal. 141.' 

prstňák = kozí brada (houba). 
Kt. VII. 



prštět = pršeti, padati. Slez. Kt. 
VII. 

prštit= prsknouti, hoditi. Kt. VII. 
Vz \- Bart. prščit. 

pružunka = pražanka, druh hru- 
šek. Kt. \'II. 

prvňák, prvák = kdo jest po prvé 
přijat do společnosti, do obce jako 
nový soused. Vvhl. Děd.. I. 100., 
MaL 99. 

prvňúska, prvňáska = prvotelka. 
Kaš. ;•(>.. UO., Kl. VII. 

prvšek = počátek. Slez. Kt. VII. 

prysk také = pramen. Val. Kt. 
VII. 

psanář = listonoš. Na již. Mor. 
Kt. VII. 

psena = psina, zimníce. Dostal 
z koupání pseno. Kř Př. 36. Dočopat 
se psene. Vyhl Děd. I. 12. — Psene 
= psenke = spadlé, nedozralé ovoce 
Vyhl. Mal. 105. Vařet šlivovico z pše- 
nek, co napadají. Vyhl. Děd. I. 38. 
^lajó panáíke jak psene. Naš. XLIII. 
110. 1. d. 

psí lud = čejka. Folp. d. 17. a. — 
P. fijalka, viola canira; p. jazéček 
= jitrocel kopinnatý; p. ocas = di- 
vizna velkokvětá; p. trn = hloh; 
p. třešně = lulek, rulík; p. řápka 
= beta. Naš. XLIII 49. 2. b. P. 
oděv = dětské šat\" z jednoho kusu. 
Hrb. Dt. 18. 

psírka = tráva metličnatá. Slez. 
Kt. VII. 

psovať = psí život, bídnv. Kt. 
VIL 

pSOVka, psuvka = nezrostlé obilí. 
Slez. Kt, Vil. 

psujboh = zloboh. Kldu. 19. 

pšajucha = člověk ošklivv, dare- 
bák. Kt. VIL 

pšiškara příšera. Kolk. II. 40. 

pšknút. Je ticho, ani nikdo ne- 
pškne (nešpetne). Uh. Brod. Gl. - 

pšonc = zajíc. Folp. b. 17. a. 

Pšovan! = české krajinské listy. 
B\>. Fig. 133. 

pšunda = pobuda, tulák. Kt. VIL 

pšundat se ^ toulati, jiovalovati 
se. Kt. VIL 

pták, vz fták. 

pů = pfil. Hořen. 131. 



91 



pučálka je kočičí sdávání (hrách 
a kroup\' spoki vařené). V\hl. R. 
29. 

puček = slížek medem pomazaný 
a mákem posypaný; prasecí žakidek; 
hoch, který se mnoho mezi děviaty 
pohybuje. Kt. VII. 

puči, n = poupata, pupence. Kt. 
VII. Ostrv. 

púčina = pavučina P-ny ve svět- 
nici plápolají. Hrb. Děd. 148. 

pučit se = pvšniti se. Kolk. II. 
40. 

pučivka= půjčení, půjčka. Pámbu 
zaplať za pučivko (za půjčení vozu). 
Naš. XLIV. 71. 1. a. 

pučky = halečkv (jídlo). V\]il 
Kr. 4!). 

pudelko = pouzdro. Fix. 

Pudlena = jméno koní. Záhr. V. 
10. 

půdňa = pul dne. Hořen. 40. 

pudpudákat = kotkodákati. Kt. 
VII. 

puch. Neměli o tom ani puclui 
(zdání). Vvhl. Vys. 40. 

puchéřina = měchýř (na tabák) 
Kaš. 55., Kt. VIL 

puk = pupen. Kolk. II. 40. 

púk = pavouk. Kt. VII., Hrb. 
Dt. 89. 

pukač = švestkový knedlík. Kolk. 
II. 40. 

pukaňa = veš (v dětské řeči). 
Val. Kt. VIL 

pukanec. P-ce = malé, kulaté, 
štědrovečerní pečivo s mákem. Folp. 
a. 28. b., b. 17. b. Vz v Bart. pu- 
kance. 

pukatnice = širokv rukáv. Las. 
Kt. VIL 1373 

pukatý špensr, jehož rukávy jsou 
hodně vatou vycpané a na rameně 
vyvvšenx'. Vvhl. Prus. 73. 

púkéta = 'kytice. Val. Kt. VIL 

půlčík piva (míra). Vyhl. Zař. 60. 
P, k..rulky (Vs litru). Autr. 131. 

pulgýr, rostl. Hrb. Dt. 44. 

pulhok — půlhák, dníh ručnice. 
Kár. vést. V. 20. 

pulCher = nadutec. Fix. 

pulír = ožralec, darebák. LI Míst- 
ka. Kt. VIL 



půlka ječmeňa (míra). Hoch. 14. 
— P. = ovce, která dá na jedno 
dojení půl žejdlíka mléka. Krm. 
Dol. 12. 

púllán (1 12(1 měřicích výsevku. 
Hrb. Obr. 14. 

půlník = půl stavu tkadlcovského; 
pulkn^jcar. Kt. VIL 

půlnovák = půl nového krejcaru. 
Val. Kt. VIL 1373. 

půlpostní trh. Hoch. !»., Kř. Str. 
21. 

pumpa = pampeliška. Kolk. II. 40. 

pumprijca = pampeliška. Kt. VIL 

pumprtovat = obskakovati, něm. 
]>um[)ern, Kaš. 96. 

punida = nešika. Fix. 

puntík = jméno koní. V\-hl. Mal. 
127. 

pupáky = šveskové knedlíky. 
Kald 20. 

pupanec. Hra míčem na p-nce. Kt. 
VIL 

pupava = pampeliška. Kt. VIL 
1373. 

pupek = žaludek. P. kohoutí roz- 
krájeti. Kt. VIL 1373. 

pupina = karkule. Kvítkovaná 
p. na hlavě. Preis. 18. Vz II. příspě- 
vek k Slovníku 266. a v Bart. pu- 
pinka. 

puť = plť, vor. Kaš. 94., 129. 

putifarka = nadávka špatným 
ženám. 

putlra = přezka ze šňůrek. Kt. 
VIL 1373. 

putrový = máslovv. P. jablka (na- 
kyslá). Kt. VIL 

půza '-^ pavuza. Hrb. Obr. 71. Kt. 
VIL 

puzan = psí jméno. Kt. VIL 

pýř, vz péř. 

pyskač = kdo p\-ská, hubuje. 
U Místka. Kt. VIL " 

pýskala = kdo se v jídle pýská. 
Kt. VIL U St. Jičína. 

pyskoň = pyskáč. Kt. VIL 1373. 

pyskový. P. polévka (plísnění, hu- 
bováni). Kt. VIL 

pyŠČiskO = nehezký pysk. Folp. 
a. 26. a. 

pyty = pvtačka, sdávanka. Na 
pyty choditi." Slez. Kt. VIL 



92 



R. Ř. 



rabíř = roubíř. V\'hl. Kr. 31. 
rabOŠa = vrub. Moc tam pil na 
raboše. Spč. 105., Hoch. 39. Sr. 
u Bart. rabuša. 

rabulínek. Néco strčím stranou 
pro svůj reservní fond do rabulínka 
(do hry v karty, kde se rabuje) a 
ostatní dám do záložny. Kř. Př. 16. 
Sr. Kř. Str. 22. 

rabůvka = lov. Vyhl. Slz. 29. 
rác = strana kíiváku (čepele), na 
níž jest něco vyraženo; hráč strany 
určené hozením ráče Vyhl. D. 10(5. 
řač = rač, raději. Bys. 105. 
račice = mochna jarní (rostl.). Kt. 
VII. .5-49. 

račinec = račí zbvtkv. Laš. Kt. 
vil. -A'.). 

račisko = ratistě, žerd u senných 
vidrl Kt. VII. 549. 

ráčna = oblouk na kružnv nebo- 
zez. Kt. VII. 550. 

radášek = rarášek. Folp. a. 12. a. 

řádkovat = v řádky rozděliti. R. 

záhon, peníze. Kt. III. Řepa jož 

řádkoje ^- schází v řádkách. Vyhl. 

Ced. 

radličkovat -- malými radlickami 
kypřiti pudu naoranou na jaře. Vyhl. 
Ced. 

radlický =-- liospodářské nářadí, 
maiící někohk menších 8 — 12 rad- 
liček, jimiž se na jaře pole kypří. 
Vyhl. Ced. 

radostník také = láhev kořalky; 
nanjzcné dítě. Kt. VII. 550.; hostina 
na počesť narozeného dítěte. Zálir. 
III. 39. 

radýrovat koiio = obtěžovati. 
Pořád mě radvnije. Mršt. Ves. II. 
441. 

rafičit = rafikou psáti Kt. VIL 
554. 

rafika také = trafika. V Podluží. 
Kt. VII. 554. 

rachlena =^ hranatá, drsná ženská. 
Autr. 131. 

rajcnót = udeřiti, šťouchnouti. 
Rajcl sedláka čaganem. Vj-hl. R. 
86. R koho holí; rajcl bičem do 



hos (hus). Vyhl. Děd. I. 103., II, 
34. 

rajda = běhna; člověk rajdavý. 
Kt, VII. 554. 

rajta = řičíce, řešeto. Folp. h. 
17. b. 

rakatár, Raketenchor. Vvhl. ,Děa. 
I. 32. 

řáknút = udeřiti. Scel mu žebrat 
kosířek a on řák ho. Folp. a. 42. a. 

rákos také = veliká hromada 
ovec. Val. Kt. VII. 555. 

rakouský = městský. R. móda. 
Val. Kt. VIL 555. 

rakůvka račí = račí oko. R. je 
vzácná věc do oka. Naš. XLIl. 84. 
1. b., Kt. VIL 556. 

rampouch také — díra do sklepa 
Kt. \'1I. .>57. 

randalista = kdo dělá randaly. 
Bys. Fig. 17. 

randléček = kakost lu'"ní; stračka 
(rostl.). Vyhl. Mal. 111., Kt. VIL 
557. 

ranovat= přivstati si. Ostrav. Kt. 

III. 

ranyšl = rýnský (zlatý). Kt VIL 
553. 

rápka, beta (rostl.). Naš. XLIII. 
49. 2. b. 

rapoták -= tragač. Kt. VIL 559. 
rapuchnatý. R. žába (ropuch aK 
Kt. VIL 560. 

rapunza. Salát z r-zv, z rapuncky. 
Vyhl. Ced. 

rapnatý — raívuv. chrastavý. 
Zlín. Kt. 111. 

rarášek -== hračka. Folp. b. 17. b. 
rasochovat se ^ vidličkovat se. 
Kt. VIL .560. 

Raška = jméno koní. Záhr. V. 
I(t. Sr. ražný ^ rychlý. 

rašma - otrhaná ženská. Kt. 
III, 
rašple = stará baba. Kt. III. 
raterňa = laterna. Oči mu sví- 
tilc lak r. Kř. Roz. 3. 

ráz. Moc rázů = častokrát; ráz 
po rázu = jednotlivě. Kaš. 27. 

Razal = Lazar. Kř. Roz. III. 
244.. Naš. XLIL 149. 1. c. 



93 



razet, razit = čpíti. Z dorc razel 
smrad. Naš. XLII. 33. 1. c. 

razit = rychle téci. Voda razí tam 
velice. Folp. b. 17. b. 

řazlavička = vroubkcnaná pentle; 
druh trávy. Hrb. Obr. 21., Dt. 45. 

ražno = rychle, prudce. Folp. 
b. 17. b. Zhiiro, r. na nč. Přik. 37. 
Kt. VII. 562. 

řbetoň (hřbetoví) = širokoplecí 
člověk. Fix. 

řbuchan = máčka, rostl. Kt. III. 

rebeloce = revoluce. Bys. Fig. 
107. Sr. rebulica. 

rebent = mluvení. To je r. jako 
v židovské škole. Kř. Str. 35. Jít 
krokem bez rebento. Spě. 158.VBart. 
rebont. 

reberija = rebellie. Kř. Roz. I. 
90. 

rebí očko (rybí) = pomněnka. 
Naš. XLII I. 49. 2. b. 

rebnikářlca (pták) je bílá a má 
černou hla\u, lítá nad vodou a křičí 
ká — ká — • ká, racek. Naš. XLII. 
81. 1. a. 

rebontat = reptati. Folp. b. 17. b. 

rebulica. Naš. XLII. 27. 2. c. Sr. 
rebeloce. 

recepis = recept. Dobré r. proti 
mlčení. Naš. XLII. 27. 2. d. 

rečet = téci. Voda řečí po dvoře 
Kt. VII. 565. 

réd. Pod do rédu (do kola, k tanci). 
Naš. XLII. 101. 1. c. — Kř. Roz. 
III. 318. 

ředekva = ředkev. Kt. III. 

redigovat = říditi. Francek redi- 
goval sáně. Kald. 16. 

redik = stěhování-se. Kt. VII 
566. 

ředil = ředidlo. Slez. a mor. Kt. 
VII. 

regina při hanácké svatbě, oby- 
čejné kolo k poslednímu vozu tak 
přivázané, aby se vodorovně točilo, 
a na něm je žid a židovka a při 
každém pohybu žid se židovce 
uklání. Kř. Roz. III. 216. Vz Bart. 

reglamací = reklamace. Mršt. 
Ves. VIII. 89. 

regúř = smělé děvče. Folp. b. 
17. b. 



řehat se = říhati. Řehá se mně. 
Naš. XLII. 149. 1. c. 

řehonit se = smáti se. Hoch. 76. 
Vz Bart. řehnit se. 

řehotá také = kdo se řehotá. Kt. 
111. 

rechlikový = rannv. R. hrách. 
Přik. N.iv. 112. 

rechtor = rektor. Kt. III. 

rejčena, rejka, rejkuša = bledo- 
červená kráva. Kt. VIL 568. 

rek = jméno psí. Vj-hl. Mal. 128. 
— • R. = správce, vládce. Kolk. II. 
40. 

rekuř = rekurs. Podati r. Mršt. 
Ves. I. 4. 

rekvalicent = rekonvalescenl. 
Vvhl. Děd. I. 25. 

réT, réla = rýč. Kt. VIL 1375. 

řemeňák = řemenný bič. Na 
Hané. Kt. VIL .570. 

remonta, remunda= nadávka žen- 
ským; cárá, trdlo. Kt. III. 

rena, rýna, renka, z něm. Rinne. 
Peníze mo tečó jako z rene po diš^o. 
Vyhl. Alb. 18. Vhodme je do kalože 
pod renó. Hoch. 12-5. Vz rýna. 

renčák = rýnský, zlatý, rynš^ák. 
Kt. 111. 

rendlíček = orlíček. Fbc. 

répačka (rýpačka) = menší práce 
nenamihavá. Vyhl. Ced. 

řepčunda = jídlo z řepy; pole na 
řepu. Kt, III. 

repeta = shon, túra, námaha. 
Bys. Fig. 238. 

řepnačka = vlak vozící řepu. Kt. 
VIL 571. 

řepník = místnost', kde se ukládá 
řepa. Kř. Roz. 118. 

řepnisko = řepní nať, pole. Folp. 
a. 28. b., Kt. III. 

res = rys. Vž su jak res. Bvs. 
116. 

réš = raději. Kolk. II. 40. 

řešetlina = rašelina. Kt. III. 

řešeto také = včelařská kukla. 
Ostrav. Kt. III. 

rešpek = perspektiv. Bys. Fig. 
27. 

reštarajica = restaurace. Vyhl. 
Zař. 43. 



94 



reštovník = kdo je v restu, neza- 
platil celé daně. Vyhl. Kr. 19. 

řetězit = dáli do řetězů. Ostrav. 
Kt. III. 

revaj = řvoun, dítě revající, pla- 
čící. Kt. VII. 574. 

révení = štěpení, očkování. Slez. 
Kt. VII. 574. 

řez také = ostrost. Ten nuž má 
dobrý řez; v3'^prask, bití; piliny, 
drtiny. Kt. III. 

řezal = báječný pták, z kterého 
prý mají Podlužáci kosírkj*. Kt. 
VII. 575. 

řez'ny = piliny. V řezinách hrál 
si malý hošík. Kť. Han. 300. 

rezko = rychle. Slez. Kt. VII. 
575. 

rezý = rezavý. Velké, rezé kocór. 
Vyhl, D. 144. 

režma = reuma. Kř. Roz. II. 40., 
III. ;317. Dež mně vleze režma do 
noh. Kř. Str. 53. — R. = dna včel. 
Naš. XLIV. 39. 1. 

řezňačky = druh hrušek. Kt. VII. 
576. 

režňák = placka z režné mouk\-. 
Olom. Kt. III. 

řeznice =^ jílek (rostl.). Vvhl. Mal. 

111. 

režňunka, režňanka = režná kaše. 
Ostniv. Kt. 111. 

režónske = furiantsky. Dal sem 
íi klobók r. k pravvmo ucho. Kř. 
Roz. II. 55. 

rhákovat = přiškrhákovat. Kt. 
VII. ."íTO. 

řičák, řičan = dítě muDho křičící. 
Olom. Kt. III. 

řidina také = řídké pivo n. víno. 
Folp. b. 17. b. 

řídký. Já jsem v takové deštníky 
řídká = sem tlustá, málo mi pro- 
spívají. Val. Kt. VIL 578. 

řidný = řídící. Kt. III. 

Řím. Cesta do Říma = mléčná 
dráha. Hrb. Dt. 58. 

řinknút = uhoditi. Pravičkú řiuk 
ho mezi oči. Kald. 23. 

řipnút = uhoditi, udeřiti. R. ně- 
čím o zem. Kt. VII. 579. 

řísek = šátek. Kt. VII. 579. 



řísnosť = řásnosť. volnost. Kt. 
III. 

řísný = řásný, volný. Kt. III 

řitaia = kdo má širokou řiť. Kt 
VII. 580. 

řitky kuří = bradavice. Vvhl. 
Mal. 47. 

řitnice =- jelito. Fbc. 

robař = miloxník rob, žen. Kt. 
VIL .581. 

robizňa = dělnice. Folp. a. 28. a. 
Sr. roba. 

robka = služka. Stará r. Naš. 
XLIII. 99. 1. a. 

robkat = pomalu robiti. Kt. VIL 
581 . 

róblék, róblík = roubík. Vyhl. 
Děd. I. 134. 

róblík = nezralá švestka. Autr. 
i:U. — Sr. róblék. 

róblovat = rohlíkem vázati (obilí). 
Naš. XLIV. 71. 1. d. 

róbnót koho kamenem = uhoditi. 
Vyhl. Mal. 85. 

robOtOVitý = pracovitý. R. lid. 
Kt. VIL 581. 

rohál = třírohv klobouk. Vyhl. 
Děd. II. 120. 

roháň = vůl s velikvmi rohy, 
rohál. Kt. VIL 583. 

rohél = rohlík. Folp. a. 24. b. 

rohlata, slovo v dětských rýmo- 
\ackách; snad místo rolata (role). 
Vyhl. Ced. 

rohlék = rorejs, je na módo (způ- 
sob) vlaštovky. Naš. XLII. 79. 1. d. 
U Rart. rohlík. 

róhnót co kam = hoditi. Spč. 
()3. R. párkc (uzenky) do vody. 

rohel — co má podobu rohu. 
Chrust má r-ly. Kt. III. 

roholec = vějíce. Ostrav. Kt. 
III. 

rohula = kverlačka, Kt. VII. 
.585. 

rohulan = rohatý vůl. Kt. VIL 
585. 

rochál = veliký koláč (vdolek) 
z čc"rné mouky mazaný povidly n. 
hruškami. Kt.' VIL 585. 

róchanec = róchnutí, bouchnutí. 
Kt. VIL 585. 



95 



rojař = kdo hlídá roje. Kt. VII. 
585. 
rojovnice, rojnice = nádoba, do 

které se chytají roje. Kt. VII. 585. 

rok. Hdo se do dvacátýho roko 
nic nenaoči, do třicátýho ničem 
néni a do šterecátého nic nemá, co 
jepochlapo? Kř. Roz. 84. 

rokytno = močál. Kt. VII. 587. 

rompóche, ropóche = kadlátky 

dlubatkauii nakažené. V\'hl. Mal. 
105. 

řonditse = vysmí\-ati se. Kt. VII. 
ISTii. 

ront. Hlésta dělá ve mně ront 
(rámus, zmítá se). Naš. XLII. 14!». 
1. c. 

rontit = runtit, dělati rámus. R. 
na koho = naléhati. Spč. (i8., B\s. 
Fiií. lí-j.. 250. 

roskoruška = druh konopí neroz- 
kvitlého. Vz Vvhl. Děd. II. 21(i. 

rosňáček = rosnice. Přer. Kt. 
111. 

rosňák = holub rousňák. Kt. VII. 
5(S,S. 

rosný. R. tráx-a za rosy žatá. 
Kclk. II, 40. 

rosovník dlholistý, rostl, ovcím 
velmi škodná. Kt. Vil. 589. 

rostený, rostlý věneček (z čer- 
stvého kvítí). Vvhl. Prus. 45., Hrb. 
Obr. 2.S. 

roste = nastojte. Běda na rosto! 
Zlín. Kt. III. 

roščikat. Tak roščigaly se ty stro- 
mv (rozlámah' se velikou úrodou). 
Kaš. 120. 

roškula, rozkula = kráva s čer- 
nvmi rohv a bílými konci. Kt. VIL 
589. 

rošt = sloup uprostřed hospody, 
podpírající trám\-. Vvhl. Děd. II. 
Uil. 

rota = rúta, fumaria offic. Naš. 
XLIII. 49. 2. b. 

rotyka. Rotyku dělati = vzpou- 
zeti sr. rotiti se. Folp. b. 18. a. 

roubovat = roublem vázati. Olom. 
Kt. III. 

rouchat, rouchnout = udeřiti, 
bouchati. Kt. III. 



řoukat, řúkat se - houkati se 
(o svini). Kt. III. 

rovášík = rováš. Kt. VII. 592. 

rovenek = rovina. Vyhl. Slz. 386. 

rovník = vrstevník. U Bart. rov- 
luik. u |ungm. jen společník. Strážn. 
na M-ir. List. fil. 1909. 313. 

rozbabulovat se = šátek s hlaw 

sníti. ICt. \'ll. 1370. 

rozbácaný = rozjedlý, břichatý. 
Ti) ]r r-n;i roba. Vyhl. Ced. 

rozbácat se = rozežrati se, mnoho 
jísti. Kt. VIL 595. 

rozbalit také = rozvaliti. Chalupu 
r. O.trav. Kt. III. 

rozbarúchaný = rozkmotřený. Sú 
spolem cosi r-ní. Folp. a. 47. b. 

rozbéchaný = rozbácanv. Kt. 

VII. 595. 

rozblinkat se. S věže r-kal se umí- 
ráček (nizklinkal se). Mršt. Ves. 

VIII. 34. 

rozblptaný = na měkko rozva- 
řený. V\hl. Ced. R. brambory. Kolk. 
I. 10. Sr. blptat. U Bart. rozbíhaný. 

rozbrblaný = rozbručený. R. ko- 
stelník. Mršt. Ves. VI. 13. 

rozbrchat co= rozšťárati, v ne- 
pořádek uvésti. Kt. VIL 596. 

rozcarpat = rozchvtati. Kt. VIL 
597. 

rozcejpaný = vyšplíchaný. R. 
voda. Mršt. Ves. I. 377. 

rozčepec, rozščepec. Mám jenom 
tři r(.)zčepce (děvčata). Vyhl. Ced. 

rozčesák = hřeben na rozčesá- 
\-ání \hisu. Hořen. 297. 

rozčesnutý. R. kráva (která má 
některé kosti zadní \-\-mknuté. V\'hl. 
Ced. 

rozčiknút, rozčignút sa = rozščig- 
nút, rozčísnouti, roztrhnouti se. 
Krm. Obr. 99., Kt. VIL 597. 

rozčipka, rozščipka. Só tam samé 
rozčipke = samé ženské pokolení. 
Spč. 15. Sr. rozčepec. 

rozčísnút. Světlo rozčíslo stmělý 
obzor jeho ducha (roztrhlo). Kldu. 
93. Sr. u Bart. rozčesnút. 

rozčitadlo = říkadlo. Kt. VIL 
.597. 

rozčurchat, rozčuchrat = roz- 
čechrati. Ostrav. Kt. III. 



96 



rozdává = křiklo un. Kt. III. 

rozťavený = rozdává; ctevřenv. 
Kt. III. 

rozdepsit = rozdeptati. L;iš. Kt. 
VII. 5í)8. 

rozdrapa = neustrojená ženská. 

Kt. \'\i. rúm. 

rozdudec = bažanka (rostl.). Je 
proti nizdutí krav. V\-hl. Mal. iTl. 

rozdúchat = rozdmvchat. R. 
oheíi. Kt. III. 

rozehnutý. R. haluze. Hrren. IJ. 

rozeřríót = rozříznouti. Ostra\-. 
Kt. III. 

rozesmátý. B\-l r. jako v hod\-. 
Hrb. Ded. liGO." 

rozepchat = rozpíchati. Ostrav. 
Kt. III. 

rozešlý. Kráva na zadek r-šlá = 
šantaAá. slabá, nemůže chodit. Kt. 
VII. (U)!. 

rozežranec = žrout. Vvhl. Alb. 
76. 

rozfíkaný --= rozházený. Fbc. 

rozfrajmářit statek = promarniti. 
Uh. Brod. Gl. 

rozfrentačit. Dražbou něco r. = 
rozpnclati. Hlavn. Kr. 9.3. 

rozfrfnit = rozpiplati. Kt. VII. 

GOL'. 

rozgábit, rozgébit = do kořán 
<)t(\-riti. Kt. VIL G02. 

rozgajdaný gajdoň. Vz gajdoň. 

rozglábaný = roztrhanv. R. noha- 
vice. Hrb. Děd. 39. 

rozglábený = dokořán otevřenv. 
Kt. III. 

rozglajdat = v3'-šmatlati. Olom. 
Kt. III. 

rozhádat se = do hádkv se do- 
stati. Kt. III. 

rozhomkat ^ rozhoupati. R. zvon. 
Vyhl. Děd. II. 23. Sr. homkat. 

rozhon. V prostindku lodi jist r.. 
na nrmž se muže lávka umístiti. 
Vvhl. :\IaI. 124. 

rozhongat koho ^ rozhoupati, 
rozknlť-bati. Bys. Fig. 2 1 (i. 

rozhonky = hody, které si udělá 
néknlik karamádii v některé cha- 
lupě. Na Hané: rozlezlá. Kt.VII. 
003. 



rozhorat = státi se melancho- 
lickým. Ostr. Kt. III. 

rozhrbócet = p<Sramctiti. Ta- 
ko\é hanácké pcetn be rozhrbócel 
celo Prahu. Kř. Rez. III. 1 1. 

rozhřebat = rozhrabati. Ostr. Kt. 
III. 

rozhrna == marnotratník. Kt. III. 

rozhunkat = rezhnupati. Kt. VII. 

1)04. 

rozchlachunit se nad čím = roze- 
smáti se. Ostr. Kt. III. 

rozchlaštit = roztlouei. Ostrv. Kt. 
111. 

rozchlópaný = neučesaný. Vjhl. 
Ced. \'/, \ Bart. rozchlupaný. 

rozchluštit se. A voda se rozchlu- 
štila =^ rdzstříkla. V^-hl. Kr. 47. 

rozchňápaný = rozbitý. Vidijó, 
jak všecke hrnce s mlíkim ležijó 
r-ny na zimi. V^^hl. D. 154. 

rozchříbit se = jako keř vzrůsti, 
se n zle/iti. Ostrv.' Kt. III. 

rozchutěný. Byli velice r-ni a ne- 
chtěli (lit domů). Horcn. 197. 

rozchybat = rozházeti. Seno po 
lúce. Ostr\-. Kt. III. 

Rozinka, vz vachetkový. 

rozjairit se = dostati jámu, ote- 
vřít se. Ostr. Kt. III. 

rozjapat = rozebrati. Ostr. Kt. 
III. 

rozjavit = otevříti. R. hubu. Kt. 
III. 

rozjedlý také == bujný. Kt. III. 

rozjeřabacený = rozcuchaný. R. 

vlasw Spě. 100. 

rozkatěný = rozzlobený. Byla 
všecka r-ná. Krm. Obr. 25. 

rozklábený = otevřený, odhalenv. 
Kt. \II. (i(»5. 

rozklábít = oteviíti, odhaliti. Kt. 
Vil. •lt)5. 

rozklasit se = dostati klasy. Žito 
.se r-l.i. ()>tr. Kt. III. 

rozklátit co \ařechou = rozmí- 
chati. Ostr. Kt. III. 

rozkieštit = rozestříti, nastaviti 
(aby st' něco chytlo). Ostrv. Kt. III. 

rozkmásaný = roztrhaný. Chcdit 
r. B\s. ^'l s. 5;'>. 

rozkombélat = rozhoupati. R. 
z\dn. Kakl. 30. 



97 



rozkonářit se = rozvětviti se. Kt. 

\'I1. litXi. 

rozkorósaný = kdo má dlouhé, 
rozcuchané \la-^y. Autr. 130. 

rozkoš = hranice dvou luk. Oítrv. 
Kt. III. 

rozkosat = rozplésti. R. vlas v. 
O.^trv. Kt. III. 

rozkosiat = rozšmatati. R. botv. 
Ostrv. Kt. III. 

rozkořípanec = rozcuchanec. Hrb. 
Dt. isit. 

rozkořipaný = rozcuchaný. R. 
kluk: měl vlasv r-né jak mandel. 
Hrb. Dt. 24., Ďěd. 98. 

rozkrát = rozkrojiti. Las. Kt. 
VII. f,(i7. 

rozkřJbit se = rozmnožiti se, ob- 
nožiti -!■. Kt. VII. (307. 

rozkutat = rozrvti. Folp. b. 
IS. a. 

rozkypat = rozkapati. R. omáčku 
po stiile. Ostrv. Kt. III. 

rozkyslý = rozespalv. Kt. VII. 
(iOS. 

rozlezlá, \z rozhonk\-. 

roziúčený. My jsme už r-ní = už 
sme se rozloučili. Hořen. 165. 

rozlúchaný = rozmočenv. R. bota. 
Kt. VII. (idf. 

rozmarasít, vz marasit. Slez. Kt. 
111. 

rozmarastit = rozbiti. Kt. VIL 

<51il. 

rozmarýn. Za stará splétaly jsme 
se v rozmar\m (mnoho praménků 
na hlavě) a děti v zahrádku (tři le- 
líkv otočily se kolem hlavv). V\hl. 
Ced. 

rozmarynka = jméno krav. Vvhl. 
Mal. 1-2S. 

rozmisat, rozmíšat = rozmíchati. 
Folp. b. 18. a. 

rozmňáganý = rozmačkám'-. Kt. 
VIL (ill. 

rozmňágat= rozmačkati. Kt. VIL 
tíll. 

rozmrvený = neučesaný. Hrb. 
Dt. Kil). 

rozmrvit. Ať to všecko nerozmrví 
(mandele nerozcuchá). Vyhl. D. 154. 
Vz mrviti. 



rozombrada = rozumec. Hlavn. 
Kv. '2'>. \ liart, rozumbrada. 

rozpačitý = kdo mnoho mudruje. 
Kt. 111. 

rozpalundovat = odpalundovat. 
Kt. VIL (ii.;. 

rozpchat = rozpíchati. Slámo r. 
Hoch. !i(i. 

rozpitý sedlák. Slám. Lys. 108. 

rozplantat = rozbaliti, rozmotati. 
Šatku r. Spě. 149. 

rozplazený. Chodí tací r-ní. Vyhl. 
Prus. <i7. \'z v Bart. rozplazit. 

rozplesknút. Deska pádem všecky 
rozpleskla = rozmačkala. Vyhl. D. 
43. 

rozplpat se = rozvařiti se. .§iškv 
se r-h-. i;t. III. 

rozpostírka = podestlaná sláma. 
Ostr. Kt. III. 

rozpoutivý člověk = náruživý 
})outník. Hlavn. Kr. 74. 

rozprcanec, rozprckanec = kdo 

pořád prcka, prcá, prdí. Kt. VII. 
61(). 

rozprckaný, vz prckati, prcati. 
I\Iá r-uou mandu. Kt. VIL (516. 

rozpřež = spor. To je r. mezi ni- 
ma. Kaš. 96., 113. 

rozproutitse = proutí dostati. Kt. 
III. 

rozpružlt = roztáhnouti. Ostr. Kt. 
III. 

rozpučit = roztrhnouti. Silným 
táhnutím bvl rozpučen ohavně. V\hl. 
Děd. II. ()'7. 

rozrácovat se = rozděliti se. Ně- 
kolik chlapcii se rozrácuje. Vhl. D. 
106. Vz rác. 

rozrachovat = rozpočítati. Ostr. 
Kt. III. 

rozranit se = rozedníti se. Kt. 
III. 

rozřeknút se = rozpovídati se. 
Kaš. 9(5. 

rozřezanina. Vyhl. Prus. 75. 

rozříšít = rozšířiti. Ostrv. Kt. 
III. 

rozrouchat se = wkynouti. Kt. 
III. 

rozruchat = roztlouci. Ostrv. Kt. 
III. 

7 



98 



rozrutit, vz rozrúcat, sbořiti. Kt. 
VII. (il8. 

rozrýmovat se. Jakmile se děti 
rozrýmiijí (počncm dělati rýmy, rý- 
movati). Vyhl. D. 77. 

rozšk rabovat se = rozkíikovati 
se. Fix. 

rozskřípat také = rozdrtiti. R. 
něco mezi prsty. Kt. VII. (318. 

rozsocháč = něco rozdrchaného. 
Vz Kt. III. 

rozsochatý také = rozdrchaný, 
načechraný. R. hlava. Kt. III. 

rozstřapatěný = střapatý, roz- 
cuchaný, neučesaný. Kt. VII. 

rozŠObOlit = rozetříti. Na Hané. 
Kt. VII. 

rozšprntat = bryndaje pokaziti. 
Smetanu r. Kt. III. 

rozšprtat = rozhrabati. Kt. III. 

rozštěrec = skřipec. Kt. VII. 

roztáčka. Tam bylo roztáčky = 
(mnoho práce) ! Uh. Brod. Gl. 

roztentovat = roztahati, promar- 
niti. Ivt. III. 

roztočilka = devaterník, rostl. 
Kt, 111. 

roztomanitý = velmi rozmanitý. 
Kaš. -")."). 

roztonejmilejší.R.Mando!Kt.IlI. 

roztopěkně prosit = přepěkně. 
Krm. Obr. (J2. 

roziopit = roztaviti. Folp. b. 18. a. 

roztopodivný. Bys. Fig. 105. 

roztopýřit. Vz pýřiti. Kt. VII. 

roztřapkat = roztřepati. Olom. 
Kt. 111. 

roztřásnit dřevo na konci = roz- 
ítíi)ali. roztiepiti. Vyhl. Děd. I. :$4. 

roztřepenec = člověk neučesaný. 
Olcm. Kt. III. 

roztřísnót se = roztrhnouti. Krá- 
va se mu roztřísla. Vj-hl. Alb. 25. 
Cf. rozčísnút. 

rozum = paměť. Na starost' vše- 
cinko tlačí se do rozomo. Naš. XLIV. 
102. 1. a. 

rozvalenec = povalovač. Kt. VII. 

rozvalený = rozbitý. Vojto! váš 
Josef má r-ný čelo. Vyhl. Ced. 

rozvelec = rozpustilec. Vyhl. D. 
57. 



rozveiý = rozpustilý. V\hl. Děd. 
II. 22:5. 

rozverbuvat — rozděliti. R. své 
jmění. Mršt. Ves. IX. 24. 

rozverně = vesele, rozpustile. 
Děti r. na líižko se chystalv. Mršt. 
Ves. rV. 78. 

rozvernosf = bujnost, rozmaři- 
lost. Bys. !t.'5. Tance prudké tančily 
se málokdy a za pozdní rozvernosti. 
Hlavn. Kř. 29. Vz v Bart., Kt. líl 
rozvera. 

rozverovat. Kd^■ž hoši rozverují 
(se vztekají a p.).'Hrb. Dt. 1.58. 

rozviřenec = rozpustilec. Kt. III. 

rozvířit se = rozpustilým se státi. 
Kt. III. 

rozvitřit koho = pobouřiti, roz- 
čiliti. Vvhl. Děd. II. 224. 

rozvršit = rozhodnouti, v\svět- 
liti. Oslr. Kt. III. 

rozvrtat =- roz.smýkati, zničiti 
Kt. III. 

rozvydat = roz vdáti. Dcer\- na 
grunty r. Ostr. Kt. III. 

rozvýš. Na r. hučeti, zpívati = 
silně. Folp. b. 18. a. 

rozzíblý = rozmrzlý. R. země. 
Kaš. !m;. 

rozzibnút = rozmrznouti. Na tři 
cóle r. Kaš. 96. 

rozžbrundat = rozbryndati. Kt. 
III. 

rozžik. A b\'lo již narozžiky (stmí 
\-alo se). Kielu. 86. 

rozžvachtat se = rozpovídati se. 
Kt. III. 

roždžina = roští. Folp. a. 28. b. 

rožek =-- rohlík (brambor). Krm. 
Obr III. 

rožežliraný = rozpustilý. R. kluk. 
Vjhl. D. 156. 

roženec také = roh (kozy atd.í. 
Chytit kozu za r. Kt. Vil." 

rožének u kosy = dřevěný prut. 
Kaš. 96. U Bart. r-ky = ďře\ěné 
vidle senné. 

rožíhačka m. rozžíhačka = sirka. 
Kt. VII. 

rožka =- zvi. sváteční čepec dívek. 
V Podluží. Kt. VII. 

róžkovaný = rohovíte zdělaný. 
Kt. VII. 1.577. 



99 



rubačství = porážení a kácení 
dříví. Kt. VII. 

rubanisko = paseka. Folp. a. 29. 
a. Si", mbiskt). 

rubínka — roubení? Srnrtonoško, 
kdes tak dlouho byla? U studánky, 
u rubínkv ruce sem si myla. Jurs. 
Cit. II. 27. (Gl.). 

rubiskO = místo v lese, kde se 
právě stromy porážejí. Folp. a. 28. b. 
Viz rubanisko. 

rúbl = roubík; roup; puchr. Kolk. 
II. Hi. 

ručata = nehezké ruce. Kaš. 51., 
52. 

rufiácký člověk = práč. Ostrav. 
Kt. III. 

ruchat = ničit; práskati. Ostrav. 
Kt. III. 

rukovidlO = rukojeť u lávek přes 
putnk. Vyhl. Ced. 

rula také = trouba, hlupák. Kt. 
VII. 

rumigat = přežívati (o krávě); 
při jídle mnoho žvvkati, žráti. Kt. 
VII. 

rumka -^ sklenička na rum, Kt. 
VII. 

rumovisko = rumiště. Vvhl. Kr. 
17. 

rumplíček, rumpík = sklenka. 
Vezunkl (vj-pil) i~umplík kořalky. 
Vyhl. Alb. 48. Dé (dej) mně ješče 
rumplíček slihovice (slivovice). Naš. 
XLIV. 47. 1. Vz násl. stupeček. 

runt = rámus, křik, hlomoz. 
Vyhl. R. 72., Hl. 40. To byl r. na 
dědině. Vyhl. Ced. 

řup = sedlák (opovržlivě). Autr. 
131. Ten ředitel ie takový ňip. 
U Brna. Gl. 

rúpy = puchry. Slez. Kt. III. 

rus. Potom pojídali každý rusá. 
Mršt. Ves. II. 477. Sr. rusel (ryba) 
u Bart. 

rušanina = oranina. Slez. Kt. 
VII. 



rúšat boty = chůzí po mokru ka- 
ziti. Kaš. i)G. 

ruŠCC = krušec (soli). Olom., Kt. 
111. 

rušňák, rušňář = kdo řídí rušen, 
lokom(iti\u. Kt. VII. 

růža, růžená = jméno krav. Vyhl. 
Mal. 128. 

růžencula = nevěstka. Slez. Kt. 
III. 

rybář modrý = ledňáček, r. černý 
= skorec vodní. Fbc. 

rybina také = rybí maso. Folp. a. 
2S. b. 

rybinka = druh hrušek. Kt. VII. 

rybůvky = druh hrušek. Vyhl. 
Prus. 55. 

rycipán = čert. Přijel k ní r., 
z pekla rodem jeden pán. Vyhl. 
Prus. 65. 

ryčnost' = dryčnosť, rychlosť, 
hbitdsť. Kt. III. 

ryčný = drvený, čerstvý, rychlý, 
hbitý. Kt. in. 

rýhatse = dostávati rýh\',pukati. 
Kt. III. 

ryjojda = jméno koní. V\-hl. Mal. 
127. 

rylka = rulka, žlábek. Kt. III. 
21 (i. 

rýna = žlab pod střechou. Fix. 
V/, rena. 

rýnskula, rýnskůvka = papírový 

zlatý. Ostrv. Kt. III. 

rypáček. Kordulka byla vzadu 
v r-čky nabírána. Kt. III. 

rypák = kdo se v něčem (v jídle) 
rýpá. Folp. a. 29. a., b., 18. a. 

rýv. Chci dva funty (masa), ale 
od rývu (od ocasu?). Hrb. Děd. 287. 

ryzák = druh vína. Mršt. Ves. I. 

;n:;. 

ryžovatý = rvžatý, co má ostré 
hrany. Ostrv. Kt. III. 

ržica = druh trávy. Opav. Kt. 
III. 



s. 



sactví = dohled při zabíjení do- sádlit se = sedati, posazovati se. 
b}tka. Vyhl. Ced. Viděla, jak se vedle vás sádlím. Kř. 



100 



Str. 17. Hosté sádlili se za stůl. Rá- 
čijó odpustit, že k nim se sádlíme. 
Naš. XLIV. 14. 1., XLIII. 100. 1. 
c. Hcch, 77. 

saduvka = sodovka. Spč. t)2. 

safraholský Hanák. V\hl. D. 11.5. 

sak = černý ženskj'^ pás. Kt. VII. 
— Ani tak, ani sak = ani tak. ani 
jinak. Kt. III. 

sakolent. To só ti s-ti! Bvs. Fig. 
250. 

sakovina. Drží to jako s. (pevně). 
Olom. Kt. III. 

sakrhoris! Výraz údivu. Bvs. Fig. 
2«. 

sakrovec = kdo pořád sakruje. 
Budeme mět pokoj od tebe, tv sa- 
krovče? Vyhl. D. 141. 

sakry. Ůž je f sakry = zmizel. 
Kaš. 44. Set sakril do něho bije. Kaš. 
83. 

sakS = druh holubíi. psa (Gl.). Kt. 
VII. 

sálacko =: poodrostlé ssele. Kt. 
VII. 

salajna = místnost, kde v\Tábějí 
salajku. Kt. VII. 

salašnický. S. náčiní. Kt. VII. 

salašnik = vlastník salaše. Krm. 
D..1. 11. 

sámek. Budeme jísti brambor\' se 
sámkem (samy). Na Vsacku. Kt. 
VIL 

sameček = malá, úhledná osmin- 
kiA á nádoba ze skla s úzkým hrdél- 
kem. Mršt. Duš. 103. (48. ,71., 102). 
Napil se ze s-čka. Ib. 45. 

samoleze = lejno. Fl.\. 

samopalka. Puška s. Slám. Lvs. 
9-J. 

samorodý. S. víno = samotok. 
Kt. III. 

samson. Hledí jako s. (škaredě); 
\'eliký červený brambor (nekazí se). 
Kt. VII. 

samšík = spodní sukně. Kolk. II. 
40. 

sáňka = cesta ujezdéná saněmi. 
Kl. VII. 

sanutka = ryba. Hrb. Dt. 45. 

sasnovaí se s kým = tahati se. Kt. 
VII. Sr. casnovat. 

satonit K-'-li', = tvrati, dusiti. 



Vyhl. Děd. I. 143., Vyhl. Ced. Pře- 
letěla (čaroděinice) do Uher a sato- 
nila \v\ Vyhk D. 158. 

savič = rvba. Hrb. Dt. 45. 

sázenice. Panská s. (na rvbví = 
rybník. Kldu. 122. 

sazený = oddanv čemu: plnoli'tv. 
Kolk. II. 40. 

sbahnót si, zbahnót si, vz bahnút. 
Olom. Kt. Vil. 

Sbiiiovat = rvchle snášeti. Olom. 
Kt. III. 

sbilko, zbilko = stéblo. Žeto po- 
klókle (kroup\), že zostale jenom 
sbilka. V\-hl. Alb. 85. 

sbíračka, odbiračka = vřed. Kt. 
III. 

Sbíranina = sebrané věci. Vyhl. 
Kr. 24. — S. = podbíranina. Kt. 
VII. 

sbiřrrovat, zbiřmovat ki ho = zbíti. 
Kt. III. 

sblafnóí, zblafnót =-- shltnouti. 
hltavě snísti. Kukačka to sblaíne 
jako nic. Naš. XLII. SO. 1. c. 

sbrčený, zbrčený = zbrklý. IMluvíš, 

jak sbrCené š\"( o. V\'hl. D. 58. 

sbrnčit, zbrnčít koho = pomásti, 

zbrklvm učiniti. Kt. VII. 

sbudovat, zbudovat = nastřádati. 
Kt. III. 

SCák = pramének krve, kaluž 
kr\-e. Vyhl. Ced. Vz domatičkovat. 

scaleria = netýkavka (rostl.). 
V\hl. Mal. 112. — S. = kořalka. 
Kt. VII. 

seance ~ poscané pleny. Kl. 111. 

scanda = kdo se postává. Kt. 
VII. 

scanik = dul u hnoje, kam scanky 
z chléva a dešťová voda stékají. Na 
Hané. Kt. VII. 

SCankář = soukenník (že uží\'á 
k ii-meslu moči). Kt. III. ■ 

scechtovat co = tíži jeho v ruce 

odhadovati. Slez. Kt. VII. 

scikánit = ošiditi. Kt. III. 

sczirý -' čirý. Nár. vest. V. 10. 

ŠČirky =- stěrky. Kt. VIL 

scochaný = scuchaný, týraný. 
Bel sem tehda hléstó tak sccchané. 
Naš. XLII. 2. a. 

SCOle, pl. = moč. Ostr.v Kl. III. 



101 



SČapkat = trochu smetany na 
máslo stlouci; je-li jí mnoho, říká se; 
stloukati. Val. Kt. VII. 

sčerbák = bodlák. Vvhl. Mal. 
112. 

SČeřiČky = druh jabUk. Hrb. Obr. 
265. 

SČet = sčítání. Kt. III. 

SČiČka = třapec. Kt. VII. 1380. 

SČihle = rybka. Ces. 1. VI. 583. 

SČikat větve = olamovati. Ces. 1. 
X. (i.-). 

SČípalka = křížala. Val. Kt. VII. 
i;)S(). 

SČOChnÚt se = sčuchnouti, sejíti 
se. A dež -me se tak sčochle. Kř. 
Roz. II. 207. Sčochnem se ve vi- 
nárně. Spč. i4. 

sčúplý = vyzáblý. Kt. III. 

Sdáti = zpět dáti. S. z rvnského. 
Opav. Kt. III. 

Sdivěle, Zdivěle = udiveně. S. něco 
p()\idati. Kt. III. 

sečkárna = řezárna. Kt. III. 

sečkovat — sečku řezati. Kt. VII. 

sedačka = hokvnářka. Opav. Kt. 
III. 

sedačky se klouzat (sedě). Mršt 
Ves. II. 3!»4. 

seďák = druh knoflíků. Hoch. 
20!». 

sedánka = sedadlo. Kt. III. 

sedlý = chtivý. Néso na pi^•o 
sedle. Kř. Roz. II. 206. 

sedmák = tatar ze sedmi vrbo- 
vvťh prutu. Vyhl. R. 46. 

sedmeřice = mlácení v sedmi. 
Vvhl. !). 173. 

sed':riihlásek. Na Mor. také; deva- 
terník, pn smýkač, vyščeřák. Kt. 
VII. 

sedmikročka = tanec. Hořen. 
334. 

sejatek = sňatek. Kt. VII. 

sejatý = sňatý. Slez. Kt. VII. 

sejdený, sejitý = sešlý. Kt. III. 

sejitá == schůze; místo schůze. 
Večer byla sejitá. Vyhl. Děd. I. 95. 
Zétra se bude prodávat otava, se- 
jitá jak obyčejně. Vyhl. Ced. 

šejka = kráva sivá. Kt. VII. 

sejko = hnduška (pták). Kt. VII. 

sek = mýtina. Kolk. II. 40. 



sekáčky = dobrv. To je s. pivo, 
Kt. III. 

sekavec = čík (r\'ba), piskoř. Folp. 
b. I.s. a., Vyhl. Mal. 126. 

sekera. l'dělal tam sekero = dluh. 
Spě. 107. 

sekeráš = kyrysař. Kt. VII. 

sekernice = hrubá ženská. Kt. 
VII. 

seknutý = napilv. Pitím s. Naš. 
XLII. 27. 2. c. 

sekotat = cvakati, skřípěli (zubv). 
Kt. III. 

selo, selce = pole, statek. Kt. 
III. 

selungat se = toulati se. Val. Kt. 
VII. I3S(). 

semelo = semel, semela, špaček 
(hrací). Kt. VIL Z lat. semel. bis. 
Mal. 

sesniši = semýško. Kt. VII. 

sem kaj = sem. Kt. VII. 

SenČeSkO = synek. Vyhl. Mal. 16. 

senega = jméno krav. Vyhl. Mal. 
128. 

Séparcha = míšek. Násep do sé- 
parch.' kafra. Naš. XLIV. 39. 1. 

sepsút = popsout. pokaziti. S. 
kůže. Vvhl. Kr. 68. 



sera 



síra. Naš. XLV. 157 



Serečník = schránka na sirky (zá- 
palky). Vyhl. Ced. Vz sirečníl<. 

Serkovňa = továrna na zápalky. 
Vyhl. (\d. 

serovátečný. S. polévka. Vyhl. 
Děd. I. 45. 

sesáňkovat se =^ na sáňkách se 
\U7A{\. Kt. III. 

Sésat, Sésnót = nahlížeti, nahléd- 
nouti. Sésno na dvůr. Hoch. 83. 
Stará ta bode sésat. že ... ; Do 
(jdu) dom, sésno na nebe; Já vám 
do teho sésno; Sésnót do novin; Je- 
nom do teho sésnete. Kř. Roz. I. 
14., 26., 82., 90., 116. Sésno tam 
a viza, že. Kř. Roz. III. 319. Sr. 
sýsnút, nasýsati, nasésmit. 

sesésti se = sesednouti se. Laš. 
Kt. VII. 

sestrnožit = slátati. Kabát s. 
Slez. Kt. VII. 

seškrábat se = zdvihnouti se. 
Příb. Kt. III. 



102 



seškrknót se s kým (se sósedem) 
= piihádati se. Vyhl. Mal. 87. 

seškvrčkovatět = stáhnouti se. 
Niť, kd\"ž se piekroutí, s-tí. Zlinsk}\ 
Kt. VII. 

sešmarovat = zorati. Val. Kt. 
VII. 

seŠUŠkat se s kým = smluviti se. 
Slez. Kt. VII. 

sešu vířený = zkřivený. Kt. III. 

setmívka. B\lo na setmí vce (již 
se stmí\'alo.) Kldu. 86. 

sezdaný s kým, s čím: s fajó. Kř. 
Ru/. .")(). Sr. sezdat. 

sezúkat koho = vyzoukatí mu. 
Kt. V 11. 

sežibrovat = snísti. Kt. III. 

sežit se éeho = dožiti se. Ab5'ste 
se toho ^C7Á\\. Vyhl. Prus. 57. 

Sfukarovat obilí = vyčistiti (mlýn- 
kem). Kt. VII. 

sgabat, shabat co = pobrati. Kt. 
III. 

Sgarby = svršky, majetek. Kt. 
III. 

Shabrovat == nemotorně spad- 
nouti. Kt. III. 

sházka = obilí z perný na humno 
složené (asi 30 snopů na tři posady). 
Opav. Kt. III. 

shazovat co komu = vyčítati. Jak 
mu shazovali, že ten óřad přijal. 
Vyhl. Děd. I. 68. Také = srazovati 
koho z něčeho. Vyhl. Ced. 

Shiavec, vz zhlavcc. Naš. XLIII. 
128. 1. d. 

Shiídoň = kdo shlídá, škaredě 
hledí. Kt. III. 

Shlodek = zakrsalý člověk. Kt. 
VII. 

Shniloš = lenoch. Vyhl. Kr. 88. 

Shnilý, zhnílý =- lenivý. Ten má 
na nindliní zlmiló nemoc (nerad se 
modlí). Xaš. XLIV. 148. 1. b. 

Shodnót se komu nač = hoditi se. 
Přece se mu truhla na něco shodla. 
Vyhl. Alb. :$.5. 

Shólit. Chtěl si krávy shófit (shou- 
fit. dohromady sehnati). Vyhl. 1). 
Hi.j. 

shonek = vývějkx . ple\ný prach. 
Kt. 111. 



Shorcovat = shroutiti se po něčem 
hrbolatém. Val. Kt. VII. 1381. 

shořeniště. Slám. Lys. 275. 

shranělý, shranéný = setlelý. zvě- 
tralý. Kt. VII. 

Shrbaceně na kole sedět (přihrble). 
Kř. Roz. II. 75. 

shumplovat co = nedbalostí zka- 
ziti. Kt. 111. 

SChamlat = hltavě snísti. Kt. III. 

schapnosť = žravosť. Kt. III. 

SChapný = žravý. Kt. III. 

scházení. O pohřbích zvoní se na 
s. (zvoní se prepus). Vyhl. Ced. 

schlámat = schamlat. Kt. III. 

schlopit = sklopiti. Kt. III. 

SChluba také = vychloubač. Hrb. 
Dt. 42. 

schod = žebřík k půdě (má prkna 
místo špruslí). Kt. VII. 1381. 

schopit co = pochopiti. Autr. 31. 

SChOvaj = uschování. Dal to do 
s-ja. Kt. VII. 

schráněný. Ještě bvla s-ná (v ne- 
dělích). Kt. VII. 

SChrunutí = sklesnutí, v náhlém 
s. těla. Mršt. Duš. 108. 

SÍbelní = sídelní. S. město. V\hl. 
Děd. I. 103. 

Siberija = Sibiř. Kolk. II. 40. 

Sihiovatina = mokřina. Laš. Kt. 
VII. 

sihiovitý = plný sihel. Kt. VII. 

sikavka = stříkačka. Laš. Kt. 
VII. 

Sikorka = ovce, mající kolem očí 
červenavé pruhy na způsob křídel. 
Kt. Vil. 

SiliskO =^ veliká síla. Ale s. měl 
vám hrozné. Kald. 30. 

Silno = silně. Cosi mu plesklo 
přes tvář tak silno. Kř. Roz. II. 
3:;2. 

silnoch, silnuch silný člověk. 
Kt. III. 

Silva -- imeno koni. Vyhl. Mal. 
127. 

sípěna = ženská osipělá, ochrap- 
tělá. Kt. VII. 

Siploň -^- kdo sípá. siplivý. Kt. 
Vil. 

sírba = nějaký strom. Vj-hl. Mal. 

100. 



103 



Sirečnik = nádoba na sirky. Bys. 
Fig 92. V Bart. sirečnica. Sr. se- 
rečník. 

Sirka = druh jablck. Kt. VII. 

Sirobně. B\lo mu tak s. \- duši. 
Prois 10. 

Sirokúvka = jablku veliké, čer- 
vena, sladké. Kt. VII. 

Sírvótka = sirotek, naháč. Kt. 
VII. 

Sisa = koniklec. Kt. VII. 

Sivaé = trhati kvítí. U Opavy. 
Kt. VII. i:'.81. 

Sivjolka, Sivjunka = syrovátka. 
Ostrv. Kt. III. 

Sivoš = sivoň. Kt. VII. 

Sivula = sivá kráva, Kaš. 53., 
Kt. VIL; hruška. Kt. VII. 

Sjem = sněm. Kř. Roz. II. 27. 

skaČTio ^ skočmo. Kt. VII. 

Skapalína = zdechlina. Hořen. 
21S. 

Skaplina = co je na skapání, 
herka. Kt. III. 

Skarby = zgarby, staré předměty 
\' dnmácnosti. Vyhl. Ced. 

skarpat = sešiti. Míst. Kt. III. 

Sképra (z k\pra) = svižně, pyšně. 
Morák chodí sképra jak panna. 
Vyhl. Mal. 122. 

sklad = prostředek pole, kde 
brázdy na sebe se naházejí, skládají. 
Na skladě neroste tak obilí jak 
jinde. Vj-hl. Ced, 

Sklap " = sldop, díra. Kt. III. 

sklapnut = nakloniti se. Květina 
sklapla na lť\-ou stranu. Kt. VII. 

sklenářský. S. hůl = rovná, v}-- 
soká hul, dole okutá. Bys. Fig. 301. 

sklenky = druh jablck. Vyhl. 
Prus. .")."(. 

Sklokočatěný = schoulený. Autr. 
i;ii. 

sklonit děvče = zmrhati. Kt. VII. 
13ř<2. 

Skiznút =-- sklouznouti. Ces. 1. VI. 
.■)<s.j., Kt. III. 

skočec = netykavka (rostl.). Vyhl. 
Mal. 112. 

skoček = samec (býk, hřebec). 
Kt. III. 

skokan = žába. Vyhl. Děd. I. 10.; 
žába zelená, rosnička. Kt. VII. 



skokýcat = skákati. Kaš. 34. 

skolek, skolec = zbytek štípy, 
z níž se dělaly posvětv, Kt. VIL; 
kul, obušek. Kt. III. " 

Skómačka = zkouška. Bys. Fig. 
2.') 1 . 

skopnútřepu = prohloupiti. Kald. 
:i. 

skorúcno ráno = časně z rána. 
Krm. Obr. 130. 

skorší = dřívější. Kt. III. 

skosňák = kosná pažina. Laš. Kt. 
Vil. 

skotit, vz kotit. 

skovalka. Ty hrušky nejsou na 
s-ku = na uschování, nedají se 
držeti. Vj-hl. Ced. 

Skrajky, vršky = skrojené vrchy 
řípw cukrovky. Chodí se na pan- 
skou na s. V\-hl. Ced. 

skrápat = schroustati. Jablka s. 
Kt. VIL 

Skřečet. Kúra skřečí na vejcích 
(sedí) ; \- nečas někde seděti. Kt. VIL 
sápati se. Kt. III. 

skřečka = kvočna. 
skředylka = puklička. Přik. Nov. 
112. 
Skřekoň = ktikloun. Fix., Kt. 

III. 

Skřenec = ztrouchni\'ělé dřevo. 
Klik. II. 40. 

skřepnút = scípnouti. Kt. III. 

Skřipkář = štoural. Fix. 

skřítek, na Těšínsku: skřotek. 
Vyhl. Slz. 211). 

skřívat = bdíti Že pro ně do noci 
s. urliude. Mršt. Ves. L, 376. 

skrovat = skrojiti. Ostrv. Kt. III. 

skrovek = skrojek chleba. Ostrv. 
Kt. III. 

skrslý ^ malý. F'olp. b. 18. b. 

Skrsnút = zakrněti. Folp. b. 18. b. 

Skršek. O Troubkách (na Mor.) ří- 
kaji: Henka okřénka na skršku. 
V\hl. I). 5:5. Význam slova neznámý. 
V\hl. Ced. ■ 

Skručelý = skrčený. Kt. VIL 

Skřup. Má na mne s. (zkřesáno). 
Kt. III. 

skrut = polovice předena. Ostrav. 
Kt. III. Vz skrutek. 

skrutek bavlny = přadeno. Fbc. 



KU 



Skuhrák = skuhral, lakomec, Kt, 
VIL 

Skun = skon. Vzala s, (zemřela), 
Kt. VII. 

skupina = sloupek. Sčítal peníze 
do skupinek. Mršt. Ves. I. 137. 

Skuřaný = kožený. Kt. VII. 

Skurka, Skura = kůže. V\ hl. Prus, 

skůry = hudební nástroj, skiipkv? 
Vyhl, Ced, 

Skvičeřet se. Jak se skvičeřelo (na- 
stal vcň. n, Vvhl. D, 1 •">:>. 

skvrařenina, skvařenina = mícha- 
ná vejce. Kt. VIL, Folp. a. 12. a. 
Vz škvařenica. 

Skýlka = skvvka. Kt. \'II. 

skypka, skybka = skwa. Enem 
po sk\-pce dostali okošt(<vat. Kaš. 
Uii, 

slabina také = slabý nápoj, Folp, 
« 2.S, b, 

Slabotina = slaboch, Kt, VIL 

Sfabotka =- slaboch. Slez, Kt. VIL 

Slaďák = sladovnický chasník. 
Hoch. 7C.., Vyhl. Ced. 

Sládek = jméno koni. V\-hl, .Mal, 
127. 

sladina, sladizna = sladkost, S. 

iepy. Kt. III. 

siadinka = sladká koialka, likér. 
Bys. 1(;4. 

Sladkovina -== sladina. Las. Kt. 
VIL 

sladký. Sladká záda = halena, 
jejíž zadní díl b\-l z jednoho kusu 
bez švu. Vyhl. Uěd. IL, 1. 81. — 
S. žílv = prutv ze sladkého di-í\í, 
lékoříce. Vyhl. R. 1(5. 

slaměnka -= <šatka. Fol]). b. is. h. 

Slamsko špatná sláma. Ostrv. 
Kt. lil. 

SlaniSkO ^ místo, kde se v zimě 
zvěii syj)c; liz. lízání. Kt. 111. 

slátat. Nimnhu se s. na niěiicu 
žita (zm-ci). Zlinsky. Kt. VIL 

Slatkavý (sladkavý) "= piisládlý. 
Kaš. .Jl.. 5,2. 

slečet kťjho = prosbami obtěžo- 
vati. Kt. VIL — na koho = číhati. 
A Torci slečele na nás za každó 
hrodó; Panské dráb poiád na něm 
slečel. Spě. 20., 66. 



Slénovica = země jílová. Kt. VIL 
i:iS".. 

Slepačit sa = jíti po tmě. Folp. a. 
27. b.. b. 18. b. 

Slepačky = se zavázanýma očima. 
Folp. h, 18. b. 

Slepárna = ústav pro slepce. Kt. 
VIL 

Slepičák = koš, \- němž kvočnj' 
sedávali. Ced. 

Slepička = slepek na chlebě. Kt. 
111. 

Slepoň = slepoun. slepec. Kaš. 
.•54. 

Slezena = lenoch. Fix. 

Sléznót = slíznouti, dostati. Jednu 
(ránu) sem slezl. Bys. lil. 

Slimák =- slivoň (nadávka). Kt. 
III. 

Slimatit se = stávati se kluzkým. 
Opav. Kt. III. 

Slinovačka = slínovitá půda, slí- 
novice. Kaš. l.'5í). 

slínovina = slin. Kt. II I. 

Slipečka = koroptev. Spč. 76. 

slivňák ~ slívový (švestkový) sad. 
Kt. \11, 

Slívotínek ^ jméno polní trati, 
Vyhl. Ced. Na vxkrmení prasete (ku 
sýpce) měl pastýř X^ měřice pole na 
obecním slivotínku. V\"hl. R. ii4. 
U Bart. trať. 

Slobodňák = svobodný chasník. 
Hrb. Obr. 80. 

Slopák = piják. Folp. a. 29. a. 

sloťácko = slota. Hořen. 248. 

Slotácký = darebácký. Kt. VIL 

Slotit. Dnes tam slotí (padá déšť 
se sněhem). Kt. VIL 

Sloužit. Tomu fojt sloužil = stál 
za kmotra. Vyhl. Kr. 18. 

slovena -^ jméno krav. V\iil. Mal. 
I2.S. 

Slovenky = těžké boty. Hrb. Dě_d. 
•"i.'"). - S. ovce ze Slovenska. Fix. 

Slovingři = Slováci. Bvs. Fig. 

I4.S. 

slovo = ])řípitek. Včel si podá- 
\;uuc slova. Spč. 97. a j. 

Slp sloup. Kald. 21. 

Slučka také = teneto. Kt. VIL 

Slunečko brouk na Mor. ještě: ba- 



105 



bulinka, liošák, klešč, škvor, škvo- 
rek, vidličkář. Kt. VII. 

Slupit se = rychle a kradmo ode- 
jíti. Kt. VII. 

služebníček = pHttilnv beránek. 
Kt. VII. 

slyšet. Na jaký mino (jméno) sle- 
šíte (jak se jmenujete)? Kř. Roz. 23. 

slza pána Ježíše (rostl.) kvete čer- 
veně; s. pannv Marie zakvitá bílvm 
květem. Naš." XLIII. 49. 2. b. " 

smadlt, smedit = žízniti. Kt. III. 

smanžárovat co = snísti. Vvhl. 
Děd. I. c.r,. 

smáti se. Naši páni smějó se ze 
všeckyho; A z vire (víry) se smějó. 
Naš. "XLIII. 101. 1. b.; XLII. 33. 
1. c. 

smaženec = smažené jídlo. V\-hl. 
Mal. 142. 

smekat. ^' tť^ bolačce mně smeká 
(trhal. Vvhl. Ced. 

sméknót co = sebrati. Bys. 127. 
— Smekli sme sebó do Assisi = 
rychle odešli. \'yhl. Děd. I. 6:'.. Vz 
smýknouti. 

smetat, smetat také = utíkati. 
Kt. 111. 

smetjna = zuna. Kaš. 54. 

smiř, smiř = smíření. Jíti v s. 
U Kojetína. Kt. VII. 

smižlna = švihel. Kt. VII. 

smňágat = smačkati. Strážn. Kt. 
III. 

smolák = člověk neobratný. Folp. 
b. IS, b. 

smoligat se = vrtěti, hnízditi se. 
Folp. a. •")!. b. 

smoligaťa = nešika, neobrata. 
Folp. a. .JO. b. 

smolipysk = smoligaťa. Folp. a. 
30. b., b. IS. b. 

smotlacha, smotlaka = nečisté 

obilí. Kaš. '.»()., Bart.; nest\'da, opi- 
lec. Kt. III. 

smraďatka =^^ sírová lázeň, smra- 
dávka u Buchlovic. Gl., Kt. III. 

smradidlo = smradlavá věc; smra- 
dák. Kt. \'II. 

smradlena. Di ode mne, s-no roz- 
koťípana. Hrb. Obr. 217. 

smrček = houba. Kt. VII. 



smrděnkář = kdo nosí smrděnky, 
grackář. Kt. VII. 

smrdí = bezkolenec (rostl.). Z ně- 
ho se dělají smrděnk\- na vití obilí. 
Vyhl. Mal. 112. 

smrdlák =^ smradák. Kt. VII. 

smrdipráca = komu smrdí práce, 
lenoch. Fnlp. a. 30. b., b. 18. b. 

smrdirobota = komu robota (prá- 
ce) smrdí, lenoch, ^'z smrdipráca. 

smrk. Na smrku = v podvečer. 
Kolk. II. 40. Dělá od svitu clo 
snu-ku. Uh. Brod. Gl. 

smrkala = kdo pořád posmrkuje. 
Kt. VII. 

smrkota = smrkáč (Bart.). Hrb. 
Dt. 37. 

smrktavosf = ozhřivka. Kt. III. 

smrktavý = ozhřivý. Kt. III. 

smrštěk = bičík; bičiště. Objevil 
se smrštkem v ruce. Hrb. Dt. 187. 
— S. = ratolest. Kt. III. 

smrťák, vz Mařák. 

smutit = bvti smutným. Slám. 
L\'s. .">(i. 

smutnit se. Hořen. 172. 

smyčkař= pytlák, lícející oka na 
zvěř. Kaš. !)(i. 

SmýknÚt. Ze mohl sebou s. do 
hospody (rychle odejíti, uplách- 
nouti. "Waš. XLII. 27. 2. a. Sr. 
sméknót. 

snahota = snaha, čistota. Slez. 
Kt. 111. 

snahula = osoba n. věc, která 
snaží (cistí). Slez. Kt. VIL 

snesený = nóbl. Autr. 131. 

sní' = sníh. Hledíš na nás jak 
mladé zajíc na nové sní'. Kř. Roz. 
129. 

snídaňový. S. \-dolky, rozkrájené 
na klínk\- a čtvrtky, posypané per- 
níkem a cukrem, pečené z nejlepší 
mouk\-. V>-hl. Mal. 141. 

snope! = sopel. Kt. III. 

snoplák sopláň = nadávka, ne- 
čistotnv, vismrkuný kluk. Vyhl. 
Prus. 5.")., Fix. 

snožit = čistiti. Ostrav. Kt. III. 

snožný = čistý. Ostrav. Kt. III. 

soběchleb = lakomec. Nebodem 
me s-bi. Spč. 164. 



106 



socán = socialista. Naš. XLIII. 
53. 2. b. a j. 

SOCánský = socialistický. S. lest 
(list). Naš. XLIII. 100. "l. a. 

soci, SÓdci = soudce. Pan soci. 
Hoch. 17. a j. Mršt., Ves. I. 172. 

sochy = suchý. Sochá Běta, capsela 
bursa pastoris. Naš. XLIII. 49. 2. c. 
Vz v Bart. suchý. 

sok = uzel. Vyhl. Děd. II. 138. 

sokol = nosatcc, krytorypec bě- 
loskvrnný, škůdce máku. centorhyn- 
chus maculatus. Prik. tí-i. Vz Bvs. 
Fig. .301. 

Sokolena = nižinka v lobodském 
lese. \A-hl. Ced. 

SOkoJka = čepice Sokolů. Bys. 
Fig. 2.s(). 

SOkolOVka = trubka Sokolů. Bys. 
Fig. 280. 

SÓkrvica,SÚkrvÍca= krev s hnisem. 
Vyhl. Ced. 

solnička. Česat se na s-čku = vy- 
střihnouti si vlasy nad čelem, kdežto 
jinde zůstávají dlouhé. Hrb. Obr. 
30. 

SOmíC = sumec. Folp. b. IS. b. 

somtlvý, SOptivý dech = těžký, 
horečný. Bys. Fig. .301. 

SOpík = druh tenat na koroptve. 
Kt. 111. 

SOplivec = ryba. Hrb. Dt. 45. 

soplavka = rýma. Val. Kt. VII. 

sosnínka ^ hduba. Slez. Kt.VII. 

SOtůrka, sotůrek = kožená kabela. 
Kt. VII. Sr. sotor. 

SOtŮrkář = kdo dělá sotorv. Hrb. 
Děd. 2(H. 

SOtŮrkářství dělání sotorn. Hrb. 
Děd. 21; I . 

soubydlik ^ simbvdlící. Bvs. Fig. 
J2.S. :i, j. 

soudno. Na návsi bvlo až s. = 
velmi živo. Mršt. Ves.'VI. 11. 

SOVistý = sově jjodobný. Val. Kt. 
Vil. 

Spačovitý kun — jankovitý. Sr. 
špařovitý. 

Spadalka = padanka. Slez. Kt. 
VII. 

spalý = ospalý. U Přer. Kt. III. 

spanda = špačka. Kt. III. 



spára = země rozrytá. Bys. Fig. 
252. 

spárat = prohledati. Kt. III. 

spařeilsko = pelech, prázdné mí- 
sto na úrodném poli. Ostrav. Kt. 
III. 

spařily = co se spařilo, spařený. 
Kt. VII. 1383. 

sparobčit = zkaziti, zničiti; dělati 
něco, co dělá parobek, vyvésti hlou- 
pý kousek. Olom. Kt. 11 1., Mal. 

spěšný. S. sůl = loudavec. Kolk. 
II. 40. 

SpiChat = pospíchati. V\-hI. Alb. 
78. S. dom. Hoch. l(i. 126. 

spiknut si = smysliti si. Kolk. II. 
40. 

Spilunkat = spinkati (v dětské 
řeči). Folp. a. 27. a. 

spin = stvol péra; nedošlé péro. 
Slez. Kt. VIL 

spiplat co = zkaziti. Kt. III. 
5Í);». a. 

spísknutý s kým = srozuměný. 
Hlavu. Kr. 141." 

spisek, spížek --ýru. Kt. III. 

spiznút, spéznút co = ukrásti. 
Kolk. II. 40. 

spíže = druh jablek. Hrb. Obr. 
2()6. 

spláknút někde hanbu = utržiti. 
Preis. 77. Sr. spláchnut. 

splantaný = pomatený. Mám lila- 
vu tv\ú splantanú. Kaš. lOU. 

splasat šaty = scuchati, roztrhati, 
zkaziti. Kt. VIL, Vyhl. Ced. 

splejný. Člověk nesplejný = jehož 
se ni lze zbaviti. Kt. VIL 

splést se čeho = zbaviti se. Bys. 
Fig. 2.>s. 

splknót si s kým = promluviti, 
poh<i\oťiti. Kř. Roz. I. 8(). Tam si 
až do večera spikla. Vyhl. Mal. 24. 

Spodbíjat = ze spodu pobíjeti. 
Ostrv. Kl. III. 

spodlit se == podlým se stávati. 
Osliv. Kt. lil. 

spodňák, vz samšik. Kolk. 11. 40. 

spodnice = op;tsek ženské košile. 
V\lil. Drd. 11. I8;i.; spodní prkna 
na \iiz(. Kt. III. 

spodniček rubáč. Folj). b. 18. b. 



107 



spodník = nedokrojek chleba, 
Kolk. II. 40. 

spokat co = spukat, sestříleti. 
Spč. l!t. 

společně = dvojče. Bys. Fig. 73. 

spolina také = ječmen setý s po- 
hankou. Val. Kt. líl. 

spolka = kaše z hrachu a krup. 
svatba. Olom. Kt. III. 

spořiště = sporák. U s. zjevil se 
mu notušcný obraz. Mršt. Ves. II. 
450. 

sporo =^ vvdatnč. Nár. vést. V. 

spožitkovat co = snísti. 

spřaha = spřežení dvou sousedů, 
z nichž každý má jednoho koně. 
Kolk. II. 40. Sr. spřehat se, v Bart. 
spřeha. 

spravedlivý. Václavka — ■ to né- 
sprav(dli\ciši hoba (houba). Vyhl. 
Ced. 

spravený. S. žena, děva = sprásk- 
nutá, těhotná; s. zač = přestrojený. 
Kt. 111. 

spravovat se = přetvařovati se. 
Val. Kt. VII. 1385. 

Spřéhat se = dávati společně 
k povozu po jednom koni. Vyhl. 
Prus. (il. Vz spřaha. 

sprohnat = prutem whnati. Kolk. 
40. 

sprúčený = uvírv, na slunci zbor- 
cený. Val. Kt. 1 1 i. 

sprysk také = stupňovitě za- 
mrzla kalužina. Val. Kt. VII. 

spusť, vz X Bart. spúšč. 

spÚŠČka = kolnička. Folp. b. 1!». 
a. 

sputnat koně = spoutati na past- 
vě. Hrb. Dt. 54. U Bart. sputovat. 

spúzet co v trúbě = hledati, slí- 
diti. Bys. Fig. 254. Vz u Bart. 
spouzet. 

srala = člověk slabý, bázlivý. 
Vyhl. D. 57. Sr. sraligaťa. 

sralky = druh švestek, prcalky. 
Kt. III. 

sranec = lejno; srata. Kt. VII. 

sraní. .Má dlouhé s. = krátké pá- 
sání. Vyhl. Ced. 

srdeň také = tlouk do hmoždíře. 
Kt. VII. 



srnatý = srdnatý. Vyhl. .Mal. 120. 

srnčí rožek (houba). Naš. XLIII. 
49. :!. a. 

srombek = saně. Rud. 26. 

srotat = podojiti. Kt. III. 

srový = surový. Laš. Kt. VII. 

sršč - žíně. Laš. Kt. VII. 1385. 

sršnívý = sršlavý, sršavý. S. 
sršfii. Kt. VII. 

státek = stav. splav. Budu ta- 
kové stáfky dělat. Kaš. 135. Sr. 
stávek. 

stafryš, \'ýraz podivu. Hořen. 7. 

stahlůvka = provazová oprať na 
chomnutě. Kt. VII. 

Stakrahoví = stakra ho ví. Kald. 
27. .Asi jako: čert ho ví. Mal. 

Stamocát = odtamtud. Kaš. 40. 

stánek na rukávcích vyšitý. Hrb. 
Obr. 85. 

StánlskO také = stavidlo. Folp. b. 
1!). a. 

stanutý = vstalv, kdo vstal. Val. 
Kt. VII. 

sfapat = srážeti. S. se stromu. 
Fix. 

starat se. Slepice už se stará (= už 
zpívá, kvače, už ponese). Vyhl. 
Ced. 

starka = babička, stařenka. Slám. 
PÍ. 8(1., Ondr. 19. 

starost = stáří. Tak to potem na 
starosť zavádzá (ve stáří překáží). 
Kaš. 96. 

Staroste = starostova rodina. Kaš. 
110. S. né (mně) dali jalůfku stelnú. 
Kaš. 74. 

starucha = stará žena. Kt. III. 

starušky = hodně starý. Ostr. 
Kt. III . 

starý. S. táta = dědeček; s. máme 
= babička. U starých = u dě- 
dečka a babičky. Folp. b. 19. a. 

státník = kdo nosí baldachýn. 
Vyhl. Slz. 51. 

stavák = druh holubů. Slám. PÍ. 
76. 

Stavják, stavák kuželek = kluk 
je postavující. Bys. 102. — S. = 
holub. Kt. VII. 

stávka také = odvod. Vvhl. Ced. 

stavuňk = stání. Vv nemáte se 



108 



mnó žádné s. Kř. Roz. III. ol8. 
— Folp. a. 28. b. 

Stejnak = stejně. Nemělv se s. do- 
bře. Vyhl. D. 132., Děd. ÍI. 229. 

Sténaký. Pomeranče nésó sténakv 
= stejné. Vyhl. Děd. I. 12. 

Steřelý = setlelv. S. sláma. Naš. 
XLIV. 106. 1. d.; Kt. III. 

Steřet = ztrouchnivěti. Přik. Nov. 
112. 

stery = otrusk\-. Senné s. Naš. 
XLIV. .S!». 1. d. Sr. v Bart. stěřiny. 

Stesovat krejcary nožem za kolo 
= strkati, z něm. stossen. Vvhl. 
Děd. I. 137. 

stihač se = pospíchati. Laš. Kt. 
VII. 13cS(i. 

stírka = polévka, do které se ro- 
zestírá těsto z vajec a mouky; strou- 
hané těsto, které se do mléka zava- 
řuje. Ostr. Kt. III. 

stiskala =- kiknmec. Kt. III. 

stjskavý, stisklavý= lakomý. Ostr. 
Kt. III. 

štít se == opiti se. Kt. VII. 

stíž, stížka = břímě. Kt. VIL 

Stláčat co na koho = jemu přidě- 
lovati. Kt. III. 

Stlámat co = snísti. Vše bv stlá- 
mal. Kt. III. 

stIÚŠČa = ztloustl. S. rukv. Kt. 
VIL 

stsnívka = stmívání. Kt. III. 

Stoďábel, nadávka. V\hl. Prus. 
55. 

stoďábelný chlap. Rud. Id. Vz 
přcdcliáz. 

StOdňák. Hrabci bó stodňári íkteří 
hnízdi \e studnách). Vyhl. Mak 122. 

Stojačky = stoje. Kaš. 65 S. se 
klou/.at. -Mršt. Ves. II. 391. 

stolárna truhlářská dílna. Kt. 
VIL 

stolice také = hrubá ovce s v\ - 
sokvini nohami. Kt. VIL 

stolník = posluhovač při sloje. 
Kald. 116., 121. 

stonce, ete = ptáče. Kt. III. 

stončit se = dostávati stonky. 
Kt. 111. 

stonek ^ čtyři snopky (pohanky 
n. konopí), postavené \-edle y.oe 
klasy vzhůru. Kt. VIL 



stonkúvka = houba. Kt. VIL 
stop = vstup. V nebe s. Spč. 163. 
stopa = stoupa. Tlustý jak s. (na 
tlučeni máku). Vvhl. D. 59., Naš. 
XLlIl. 111. 1. b. 

stopena = ostenčice. peřina z oste- 
nek. Vvhl. R. 85. 

stopka = kalíšek, sklenka. S. 
fcfnnincke. Spč. 55. 

stotně = stonásobně. Kt. VIL 

stotý = stý. Folp. b. 19. a. 

stovka = revír, ^'\•hl. Kr. 16., 
Slz. ]1»1. 

strakatina = druh křížkového 
vyšívání. Kt. VIL 1386. 

stránek = snop omlácený dříve 
než se rozváže a k opětnému mlácení 
rozestře. Zlín. Kt. III. 

Střap = kučeravé dítě; převzdí\ka 
děvčeti; neustrojená ženská: člověk 
rozcuchanvch vlasu; střapec. Kt. III 

střapec také = hrozen; rozcu- 
chané dítě: nedodělaný konec osno- 
v\- u tkadlcu. ku kterému se nová 
osno\"a přivazuje. Kt. III. 

střást se čeho = zbaviti se. Horcn. 
Nov. 62. 

Strašíduša = strašpvtel, bázlivec. 
Kt. VIL 

Strážínek = druh jablek. Kt. VIL 

Strból = holé stéblo, prut bez listí, 
pahýl. Autr. 131. Strboulí, strbélí 
= něco suchého. Dovezli z lesa s. 
Naklidili z pole s. (košťály); žertem 
= neholeny vous. Kt. I II. 

Střebačka = nápoj pro dob\tok. 
Krm. Olir. 99. Cí. střcbaňa. 

střebaňa = nápoj kravám. Kaš. 
51. Sr. slřt'bačka. 

střebat také = píti. Fix. 

StřebeČák = klobouk se střechou 
])uu(ku(I nahoru ohnutou. Vyhl. 
I )(■(]. 11. 170. 

Střebkat — znenáhla střebati. Kaš. 
56. 

Střebnút si s kým polévky = po- 
jisti. 11(11(11.355. Vz v Bart. střebat. 

Stréček (ženáčck) = širokv muž- 
ský klobouk. Vyhl. Děd. II. 171. 

střecháč, střecháček = klobouk. 
Široký s. vcrbiřu. Kldu. 28., Kt. 
III 



lOň 



střejík, střevík = střevíc. \MiI. 
Pni v 7:;. 

střejvě = střevíce. Kt. VII. 

Střelovský. Střela s-ská dt) toho! 
Kt. III. 

střep =^ druh jablka; déčko ne- 
pokojné. \'aL Kt. VII. 

Střepařka = sběratelka střepu 
skk. Kt. VII. 

střepat se čeho = zba\iti se. Rád 
bjxh se ho střepal. Kř. Str. 3. 

Střepnút se = zdvihnouti se, po- 
\-stati. Takv vítr se střepnul. Vyhl. 
Kr. ■:>■>. 

střetnutá. Došel k němu na s-tou. 
Hořen. 70. 

Stříbrňák také = druh holubů. 
Kt. VII. 

stříbrníce = stříbrník, mochna 
stříbrná. Kt. VII. 

Střídník = professor. Bvs. Fig. 
i:>-2. a j. 

střihá = stryga (nadávka). Slez. 
Kt. VII. 

stříhnut = čekati, stříci, dávati 
pozor. Meslíš, že pořád střihne na 
hoíerské grécar? Vyhl. Alb. 75. Kdo 
pak po tmě bude stříhnót! V\'hl. 
Vys. 76. 

Střípat pazdeří = ženské předoucí 
do kolenou štípati. Slez. Kt. VII. 

Stříst se čeho = zbaviti se, Vyhl, 
Déd. II. 221. Meslela, že jož se ho 
na decke střísla. Vyhl. D, 135, 

Střízbý = střízlivv, V\-hl. Mal, 
3Í), 

StrmíSkOVý. S, řepa = vodnice. 
Přik. X. v. 112. 

Strmištěna = strmisková jetelina. 
Kt. VII. U Bart. strmiščica. 

strnad = nůž s dřevěnou střen- 
kou. Kolk. II. 40. 

Stróček = stroužek, cibulka česne- 
kového plodu, pazourek, B}'s. Fig, 
301, 

strojit = okrášliti. Pře (při) svaj- 
bě s, kvítím oltář. Naš. XLIV. 102. 
]. c. 

stróčí = hrách, vikev, boby. Vyhl. 
Mal. 104. 

Strok = struk, lusk. Zdravý jako 
strok. Vyhl. V3^s. 69. S. (struk). 



Strožene = stružinv. Naš. XLIII. 
19. 2. c. 

strpnút = strnouti, zbrněti. Zuby 
mu strpl\-. Kt. III. . 

Strúhat. Odepňa řemen, začal ho 
(kluka) s. (= přetahovat, bíti), 
Kald. 22. 

Strup také = vychloubač. Laš. 
Kt. VII. 

Strúpek = kožíšek, obal plodu. 
Folp. b. 19. a. 

Strupít se = vychloubati se. Laš. 
Kt. VII. 

stržný kořen = rozrazil lékařský. 
Fix. 

Studeňat =-- chladiti. Folp. b. 19. a. 

studeno. Kouřiti na s. (bez ho- 
ření tabáku). Kř. Roz. 126. 

Stukal, Stukala = vzd\'chal, Opav, 
Kt. III. 

Stukatí = \zdychati. Stukáme 
pod břemenem. V\-hl. Kr, 96., Kt, 
III. 

Stuodtel, Stuodsaď -= odtud. Opav. 
Kt. III. 

stup, Sltúp také = sloup, veřeje 
ve stodole. V Podluží. Kt. VII. 

Stupčák = zavalitý člověk. Opav, 
Kt. III. 

Stupeček. zdrobn. stupek, stupka 
= sklenička. S. piva. Vyhl. Vys, 22. 
V\-pili tři stupečk\' slivovice, Naš. 
XLII, 27, 2, c. Naléval stupky sli- 
vovice ; Vvklopili (v}'pili) po stupičce 
slivovice," Mršt. Ves, I, 329., VIII, 
30, Sr. nimplíček. 

stupka na tlučení máku. Vvhl, 
Slz, 64, — S. od šavle, Vyhl, R,'23, 
— S. = sklenička, štamprle, Kt, 
III, Déme si nalit každé stupku! 
Vyhl, Děd, II, 48, Sr. stupeček, 

stužka = přístrojek, kter\'-m se 
rozpuštěný vosk nanáší na vejce 
(kraslice)," Kt. VII, 1387, 

stvrdnút, ztvrdnut také = zemříti. 
Již stvrdí, Drahan. Kt, III, 

Styknút také = spadnouti, S, do 
vody, Kt. III, 

suchar = suchá větev, strom; 
vřed, vz suchan, Kt, III, 

SUChoprd = člověk bledý, hubený, 
Kt. VII. 

sukarka = snovačka. Fix, 



110 



šukat se = běhati se. Suka se 
šuká; běhnou býti. Kt. III. 

Sukénka = soukenný, kozí pod- 
šitý stievíc. Val. Kt. VII. 

sukovat = uzliti. Olom. Kt. III. 

súkrvica vz sókrvica. 

SUlena = jméno krav. Val. Kt. 
VII. 

sulka = jméno koní. V\hl. Mal. 
127. 

SUltánek = jméno psí. V\hl. Mal. 
12,s. 

SÚporný = nesnášelivý. Kt. III. 

supravita = superarbitrace vo- 
jenská. Bys. 165. 

supuriivě = urputně. Val. Kt. 
VII. 

surdík, vz burtlík. 

surmit, vz v Bart. surmovat. 

surový také = S3'chravý. Kt. VII. 

suržičný chléb = ze suržice. Kt. 
III. 

SÚŠ = plástev. Ternu se říká dělo 
lebo SÚŠ. Kaš. 131. — S., suška = 
suchý strom. Kaš. 53. 

sušeny = sušené ovoce. B\s. Fig. 
301. 

SÚviS = souvislost. To nemá s-su. 
Kt. VII. 

SUŽa = sužovatel. Kt. VIL 

SVábola = svévole. Vvlil. Děd. I. 
31. 

svábolný = svévolný, rozpustilý. 
S. jak anrcáš. Vvhl. D. 59., Mal. 85. 

sváděč krup = zaklínač mračen. 
Kt. VII. ]3,S7. 

svalná. Piváci, kteří dováželi pivo. 
dostávali od vědra od hospodského 
dva krejcary s valné; Aby někdo 
nevyvrátil vůz, hrozili mu: Budeš 
platit svalnou. Vyhl. Ced. 

svalníček = ostrý rozchodník 
(rostl.). Vj-hl. Mal. 112. Sr. svalník. 

svata 1. starý = starosvat; 2. 
stará = žena, která při svatbě za- 
stupuje matku. Kt. III. 

Svatbár = svatebník. Kt. VII. 

svatbit. My sme se dobře svatbili 
(na svatbě dobře se měli). Hořen. 
Nov. 166. 

svatoste! = ratolesti a květiny 
sypané na cestu před průvodem. 
Kt. VII. 



SVávolný = svévolný. Kt. III. 
Vz '^vábolnv. 

svázka = příční trám na střeše 
(svázati). Folp. b. 19. a. 

svěceník = koláč, v němž jest 
zapečeno uzené nebo telecí maso. 

Vyhl. Slz. 47. 

SVětivo = to, co se má světiti nebo 
ro je již posvěceno. Vyhl. Ced. 

SVětlíČek = svatojanská muška. 
Kt. VII. 

světlík = bludné světélko. Kt. 
III. 

světlojaníček = svatojanská muš- 
ka. Kt. VII. 

SVÍca. Sej íti se na svícu = na slav- 
nostní večeři v předvečer svatby. 
Hrb. Obr. 40. 

sviní veška. Vz v Bart. svinský. 

svlnikožka = sviňka. Kt. III. 

svinina = svinstvo. Kt. VII. 

svinský. Má svinské poledňo (děv- 
če) = má vlasy na čele přistřižené. 
Ces. 1. IX. 148. 

svoboda = svobodná mládež. 
Vyhl. Slz. 33. 

SVOdnica = svňdnice. Uh. Brod. 
Gl. 

svojnosť = samostatnost, neod- 
visliisť. Val. Kt. VII. 1388. 

svořének, svořínek, zdrobn. svo- 
řeň. Kaš. 50. Sr. v Bart. svořeň. 

svorky = řeménky na stahování 
cepu. \"yhl. Ced. 

svrablavý také = škrablavý, drs- 
ný. Kt. 111. 

svrsknútkoho= stisknouti. Usmál 
se, svrskl a objal do náručí. Hořen. 
Nov. 15. 

Šwi^to = svátek. Nár. vest. V. 
]!t. 

sykotat, vz syčeti. Kt. VII. 

symfonie = hudba pro poslech. 
Bys. Fig. 165. 

synčisko, synčesko = synek. Naš. 
XLIll. I2.S. J. c. 

synek = pohůmk. Vvhl. Prus. 
55. 

sypaná = mzda v sypaném obilí 
pastýřům, ponocným. Bys. Fig. 301. 

Sýpka (sépka) tichá (trvala dva 
dni), zpívaná (čtyři dni, někdy celý 



111 



týden), hoferská. Vvhl. R. 64., vz 
Vyhl. Děd. I. 96. 

syř = tvaroh; starý syr = sýr. 
Folp. b. 19. b. S. hořký = uležený 
sýr. Vyhl. Ced. 

syrkovňa = sirkárna. Kaš. 54. 

sýrňa = psíma. Je tu zima jako 
v sýrni. Kaš. 96. 



syrnačka = polévka vařená z mlé- 
ka a kdusku sýra. Vyhl. Ced. 

syrňák = vdoleksýrem(tvarohem) 
pomazaný. Hrb. Obr. 290. 

syrovo = sychravo. Fix. 

sytěnký zdrobnělé: sytý. Kt. VII. 

Sýtko = čásf dud. Kt. VII. 



Š. 



Šabala = obecní vězení. Dát ně- 
koho do šabale. Kř. Roz. I. 22., II. 
13. Sr. u Bart. šabalka. 

Šable, Šabla = iris germ. (rostl.). 
Vyhl. Mal. 112. 

Šablistý. Š. nohv (jako šavle). 
Ostrv. Kt. III. 

Šádoňk = počastná po dodělané, 
po utopení Mai"en\'. Vvhl. R. 69., 
Děd. II. 200. 

ŠáchOlit = chlácholiti. Olom. Kt. 
III. 
šajňák, vz šaňák. 

Šakandr = Alexandr. Vyhl. Děd. 
I. 7. 

ŠakvíŠ = jméno psí. Vvhl. Mal. 
128., Přik. Nov. 112. 

salašnictví. Dokud s. kvetlo. V\-hl. 
Kr. 1(1. 

Šalavija = zmatek. Opav. Kt. 
III. 

Šaibíř = podvodník, šarlatán. 
Nár. \'r^t. V. 20. 

Šaliplachta = člověk potrhlý. Kt. 

Šalvijový. Š. voda. Naš. XLIII. 
29. 1. d. 

Šám = nápoj míchaný z Vs líhu 
a 2/3 vody. Val. Kt. VIL 

šamflekovat = hubovati. Místk. 
Kt. III. 

Šamitat = šantati; pohybovati. 
Š. ocasem. Kt. III. 

šamotat se s kým = práti se. Kt. 
III. 

Šaňák, šajňák = starý peníz, 
z něm. Scheingeld. Folp. b. 19. b. 

Šandár = žandarm. Folp. b. 19. 
b., V3hl. Alb. 13. 



Šanosta = člověk šetrný. U Bzen- 
ce. Kt. VIL 

Šantat po městě = toulati se. 
Ostrv. Kt. III. 

Šantročit = klamati; marniti. Kt. 
III. Nešantročte s tém senem, ať 
na jaro neschází (neplýtvejte). Vyhl. 
Ced. 

Sára = díra. Bys. Fig. 302. 

Šarani nebo pleskáči = druh rvb. 
Vvhl. Mal. 12(;. 

"šarvát = hluk. Kt. III. 

Šašír = starý klobouk. Folp. b. 
19. b. 

Šaška = ščička, třapec. Val. Kt. 
VII. 

Sašovi = šáší. Vyhl. Prus. 26. 

Šašula = přihlouplý parádník. 
Vyhl. Ced. 

šatnavý = šatnatý. Kt. VIL 

ŠČáb = šťovík. Kyselý jak ščáb. 
Kaš. 96. 

ŠČahlatka, ryba. Hrb. Dt. 45. 

ŠČahýl = veliký kus. Za gavalem 
chleba a ščahýlem tvarohu u huby 
se mu jen zapráší (sní jej jak nic). 
Hla\n. Kr. 122. 

ŠČáchat, ŠČákat. Enem kréfščá- 
chala (se řinula). Kaš. 145. — Š. = 
šplouchati vodou. Kaš. 96. 

ŠČakel = ščagel u Bart. Pro tro- 
chu shniléch ščaklů. Mršt. Ves. 187., 
346. 

Ščakýlek, zdrobn. ščakel. Jeho 
hnáty (nohy) byly složeny jen z ně- 
kolika ščakýlků; Dvěma ščakýlky 
bil do střepu a křičel. Mršt. Ves. 
VIII. 35., IX. 9. 

ŠČáknÚt. Sčáknul ně do očí písku 
(hodil). Kaš. 144. Vz v Bart. ščágat. 



112 



ŠČápat = ubiti, uplácati (o dešti). 
Val. Kt. VII. 

ŠČáv = šťovík. Kt. III. \z u Bart. 
ščáva. 

ŠČava = Velbloud. Kř. Roz. III. 
."524. \'7, v Bart. čava. 

ŠČavík = šťovík. Hoch. 112. 

ščavlík = šťovík. Kolk. II. 41. 

Ščavútka = šťáva. V tom ovoci 
není ani š-ky. V již. Mor. Kt. VII. 

ŠČebla = ščebel, šprusel. Kt. VIL, 
III. 

ščedrovky = jídla, jež v štědrý 
den bý\aji na stole. V\'hl. Slz. 13. 
Vz v Bart. ščedrovica. 

ŠČekat = ščikat, trhati, uštipo- 
vati. Š. petroželi. Naš. XLIV. 148. 1. 
d. — • S. = štěkat. Ščeká p3'skem 
(mele hubou) jako žába. Slez. Kt. 
VII. 

ŠČépat. Snad řekne svět: Jim 
z plnyho se ščépá (čepuje?) Spě. 164. 

ŠČepel = špr\sl u žebříku. Val. 
Kt. VII. 

ŠČepka = druh hrušek. Kt. VII. 

ŠČepta. Je to ščepta = špetka. 
Spč. 163. 

Ščepúvka = znamení po očkování. 
V.\-hl. Ced. 

ŠČerat se. Ořech v se už sčerají 
(slupkv pukají)). Kt. III. 

ŠČerbok na lukách. Vvhl. Kr. 35. 
Sr. ščerbák \- Bart. 

ŠČerbuŠa = druh trá\-y. Š. tráva 
jako polýnek, léčí prašivinu. Vj'hl. 
Mal. 112. j 

áčerčet = ščerkat. Kt. VIT. 

Ščerchadlo = hrkávka. Kt. VII. 

Ščerkat = řinčeti. Řetěz ščcrká. 
Slez. Kt. III. 

ŠČica = kštice; chumáč ovoce. 
Loni tu jedna ščica vedře druhej 
visela. Kaš. 134. 

ŠČikavý = štěpný. Kaš. 97. 

ščlny = scanky, moč. Kt. VIL 

ŠČíplavý = štiplavý. S. Iďen. Mám 
š-vo \^ krku (kdvž je zánět). Kt. 
VIL 

ŠČiříČit se = smáti se. Kt. III. 

Ščirost' ■-= upřímnost. Laš. Kt. 
VIL 

ščiv koňský, rumex aquat. (rostl.) 
V3'hl. Mal. 112. 



ŠČOdlit. Ať si jinde kločkó ščodlí 
(kliknu u dveří poh\"bujc. V\'hl. 
Ced.), Spč. 156. 

ŠČOka. Nepij a nejez tolik a bodeš 
jaks. (štika = štíhlv). Kř. Roz. III. 
243.. I. 126. 

ŠČOkavka = škvtavka. Naš. XLIII. 
143. 2. d. 

ŠČÓr = brouk, hmyz, Bys. Fig. 
ISO; krtonožka. Laš. 

ŠČÓrat = šťourati. Prsty (instr.) 
v kapsách sčórá. Mršt. Ves. VI. 78. 

ŠČÓřenka = kůrka chleba roz- 
praskaná. Kolk. II. 41. 

ŠČOřet se = šklebiti, smáti se. Já 
sem se pod kužó ščořel. Kř. Roz. 4. 
Při tem se ščořel. Naš. XLIV. 80. 
1. a., XLIII. 100. 1. c. — Spč. 69., 
Bys. Fig. 34. 

Ščouplý, Ščuplý = tenký, hubený, 
štíhlý. Bys. 104. 

ŠČrbatý = ščrbavv, prázdnv, hlu- 
chý (o obilí). Val. Kt. VIL" 

Skrček = skrček; polní vrabec 
Kt. III. 

ŠČudleČiSkO = jetelištč. Opav. 
Kt. lil. 

ŠČUdlek či krásikuň = jetel. Vyhl. 
Prus. 'u . 

ŠČudlina = ščudlek. jetel. Vyhl. 
Prus. .'iS. 

Ščudlovat. Š-la sem klučkó (pohy- 
bovala klikou), ale žádné neotevřel. 
\'ylil. Od. 

ščudlovina = ščudlek. Laš. Kt. 
VIL 

ŠČÚhla = nějaká rvbka. Folp. b. 
l!i. b. 

ŠČukavka = škytavka. Kl. III. 

Ščuklík = kdo má škytavku. Kt. 
111. 

Ščuplý, vz ščouplv. 

ŠČurat = pukati, vysýchati. Ten 
chléb ščurá. Kt. III. 

ŠČurek = zdrobnělé ščur. U Míst- - 
ka. S. s fúsama = krtonožka. Kt. 
VIL 

Ščuřík = smíšek; posměváček. 
Kt. 111. 

Ščurkovíca -= štěrkoviště. Taková 
š., to mo.-,í j)ořád hnoit. Kaš. 139. 

ŠČÚt = štváti. Psa na kočku š. 
Ostrv. Kt. III. 



113 



Šebestky - mraN-cnci. T\- červené 
š. K.il<l. I'.i, 

šedívinka, šedůvka =^ dmh hru- 
šek. Kt. Vil. 

Šedný = šidný. khimavý. Ten 
kopec je š. (zdá se bvti nízký, ale 
není). Kt. VII. 

Šejda = kulhavec. Kt. VII. 

Šelemský. Šehna šelemská. V\'hl. 
Děd. 11. I(i4. 

Šemina =^ jménu koní. \'\hl. ^lal. 
1:.'7. 

šemřit sa = kmitati se. Kt.VII. 

Šepelit = drobně posypati. Kaš. 
97. r Bart. = šeptat. 

Šepleta, šoplota = maličkost'. Kolk. 
11. II. 

Šerha = strážník věznice. Bvs. 
Fis. ■■'"-■ 

šerhovna také = rasovna. Ostr\-. 
Kt. lil. 

Šerhovný = doiilížitel v šerhovně. 
Krm. Dol. IL"). 

Šestá = drulí velikvch bobn.Kt. 
VII. 

Šestkový. Š. voda = málo vody. 
tak že mhnáři berou od mletí 
o šestku více. Vyhl. Děd. II. 208. 

Šešetka = chudobka (květina). 
\al. Kt. Vil. 

Šetaňa = drobná, planá tráva. 
Tu krá\\- hrubě nežeru. Kaš. í)7. 

ševčena = ševcová. Kt. VIL 

Ševčírna = ševcovna. Kt. VII. 

Šéza (chaise) = kočár. Vvhl. I). 
I :!.-).. Kr. Roz. II. 138. 

Šibinka. Dva pruty na krok od 
sebe do země zapíchnuté nebo cha- 
běnv na koncích vidličkovité, do 
vidlic položí se na přič tietí prut a to 
jest š. Hrb. Dt. :3-í. Sr. Šibenice. 

Šibký = hbitý. Fix. 

šibřinky = šibenice (hra). Mor. 
Slov. Kt. VII. Sr. šibinka. 

Šié = síti. Kt. VII. 

Šidlavý = nejistý, nestálý. To 
počasí je dnes šidlavé. Vyhl. Ced. 
Řepa šidlavá jak žid. Kř. Roz. III. 
27(). 

Šífla také = putna. Val. Kt. VII. 

Šijan = šicí stroj. Slez. Kt. III. 

Šiká = šikmo. Namalovars to 



trochu šiká. Folp. b. 19. b. — Š. = 
šiko\ný člověk. Kt. III. 

Šiksla =^ nevěstka. Dělá šikslu 
\- mc-tě. Vyhl. Ced. 

Šilion = věnec z dělaných květin 
na p.'ntlení nevěsty. Kt. Vil. 1389. 

Šimečka = druh žemničk\- (dým- 
ky). Kt. VII. 

Šiml = mor. tanec. Kt. Vil. 

šimlena = omáčka z povidel 
a mléka. Opav. Kt. III., Vyhl. Ced. 

Šimlíček = bílý. skleněný kno- 
flík. Folp. b. 19. "b. 

šimlohřebec. Vyhl. Děd. II. 21. 

šimrá = nimra. Kt. VII. 

Šinákle = staré botv. Kolk. II. 
41. 

ŠinkhÓZ = hospoda, z němec. 
Schenkhaus. Vvhl. Děd. I. 93., R. 
22., <)•■). 

Šípaný. Dobrý kťui má krátké ší- 
pané uši. Naš.'XLIII. 81. 1. c. 

Šípek. Je jakšépek (zdravý). Naš. 
XLIV. 148. 1. b. 

Šípínka také = slovo dětem li- 
du itué. Ty má š-ko! Kt. Vil. 

Šíplat o čem = míchati. Kt. III. 

Šírá = koňskv postroj, kšíry. Nár. 
vest. V. 20. " 

Šíraj = vůl se širokými dlouhými 
rohy (uherský). Kt, VII. 

Šíránka = dole širší kučovina. Kt. 
VII. 

Sirky = řeménky u chomoutu, na 
něž navlékají se přask\-. V\hl. Děd, 
11. 122. 

Šířú = zšíří, šířa, Kt, VII. 

ŠíruČÍSkO = špatný klobouk. Folp, 
a, 2(). a, Sr. širúch, 

Šiškovíce = polévka ze šišek 
(knidliku). Hrb, Obr. 289. 

Šišma = pípla. Kolk. II. 41. 

šišmat se = piplat se. Kolk. 11. 41, 

Šišvoří = šišvorec, puškvorec. 
V\]il. Mal. 112. 

šitek, šetek = všecek, Kt, VII, 

ŠiVO šití, ]\Iá moc šiva, Kt. VII. 

Škabrat co na kom = žebroniti, 
škemrati, Kt. \'II, 

Škadrbaňa = nadávka ženským. 
Stará š, Kt. VII, 

Škalbinka = štěrbina, skulina. 
Kaš. 111. Vz škalbina. 

8 



114 



Škampa = vydlabané místo, do 
něhož se zasazují krokve. Kt. VII. 

škamrala = škamrač. Kt. VII. 
j:i.s;). 

Škára. Děvčata nachystají koláčů, 
na\;uí čaje*a kávy a chlapci dají 
nápoj (o ostatcích) a to slově tahati 
škáre. \y. V\hl. R. 28. 

Škarbaličky = stará obuv. Vozím 
š. za jehličk\" po světě. Naš. XLII. 
101. 1. c. Sr. škarbal. 

Škárka = škartka. Kolk. II. 41. — 
S.' = r(>7.i'draná podešev. Kt. VIL 

škarnétka. Folp. a. 29. a. Vz. škar- 
ni( a. 

ŠkařÓpka = skořápka. Autr. 1:50.. 
Vvhl. Děd. II. 19(5., R. 32. 

Škarpa = stráň travou porostlá. 
Na Hané. Kt. III. 

Škařupník. Chalupníci — škařup- 
ni.i. \\h\. Děd. II. 157. 

Škatule také = ženský stydkv 
úd. Kt. VII. 

škemroň = škemral. Kt. VIL 

Škíáb = škleb, posměch, smích. 
Val. Kt. VIL 

Šklebáň = kdo se šklebí. Kt. ITL 

Šklébik = malá, plechová lam- 
pička. Krm. Obr. 143. 

Šklíba = škleb, ušklíbání, brekot, 
pláč. Piik. Nov. 112. — Š. = čumen- 
da. Děti běhají na Šklíby. Vvhl. Mal. 
131. 

šklibka, Šklíbky = paběrkv darů 
sv. Mikuláše. Vz V\hl. R. (i'. — Š. 
šklebení -.se. Kt. VIL 

škloban, škluban =^ kluk, který 

trlui moc šat, otrhaner. Fl.\., Vvhl. 
Mal. 20. 

Škňóřít, Škňúřít = ušklíbati se; 
mrkati (i> s\ětle). Tad}' se vám to 
škňóří, jak by se tomu nechtělo. Kř. 
Roz. ss. 

škobránek = skřivánek. Kt.VII 

škobrnjt se. V trní se žába Škobrní. 
N\lil. 1). '.II. 

škobrtanec = kotrmelec. Olom. 
Kt. lil. 

škobrtnút = hoditi, mrštiti. Po- 
zdvihňa si ho, škobrtnul ním na po- 
hrádku. Kald. 23. 

škobrúnek = skřivánek. Ostr. Kt. 
III. 



Škodrlinka = kudrlinka. Kt. VIL 

Škohrňat = hlodati. M\-š tam 

š-ní. — ■ S. se = nohami šoupati. Po 

kostele se š-ňal. L' Bzence. Kt. III. 

Školák = školník. Laš. Kt. VIL 

Škop = skopec. Opav. Kt. III. 

Škopovina = skopovina. Kt. III. 

škopový = skopový. Kt. III. 

škrabačka = staré koště; ohlo- 
dek; Kolk. II. 41.; sirka; špatná 
hudba. Kt. VIL 

Škrabánek = poslední těsto na 
vdolek, Kolk. II. 41.; koláč z po- 
sledního těsta. Autr. 131. 

Škrabek = oškrabk\-; škraloup. 
Kt. III. 

Škrábky = stará obuv. švec látal 
rozbité š. Mršt. Ves. VIII. 33. 

Škrablačka = škrablisko. Na Ha- 
né. Kt. VIL 

škrabljna = skoula. Kt. VIL 

škrabot = šramot, lomoz. Se 
škrabotem si zase sedají. Kald. 24. 

Škrabotník = s\árlivec, rýpal. 
Přer. Kt. III. 

škradlít se s čím = piplat se. 
Opav. Kt. 111. 

škramoša, škramuša též == ná- 

hubek p>!. \'yhl. Ced. 

Škrampa = ženská, která se v bo- 
tách škrampá. Kt. VIL 

Škrampala = kdo se škrampe. 
glajdá. Kt. VIL 

Škrcnút ^-- škrknouti. í^. hoblí- 
kem. Slez. Kt. VIL 

Škřekot = křik. Jen kd\ž neslyšel 
už zběsilý š. jejího hrtánu. Mršt. 
Ves. VIII. 36. 

Škrhla = mladé prase. Kt. III. 

Škřída = křída. Val. Kt. VIL 

Škřich =^ truhla na obilí. Nosil 
ječmen do komorx' do škřicha. Ho- 



řen 



'^.f. 



škrjatek skřítek. Kt. VIL - 

Škrkačka =^ špatná muzika. Mršt. 
Ves. I. 4(5. 

Škrknút. Škrkl sebú důle s hůry 
= skočil. Kald. 17. Skrk na nohv 
(skočil). Hlavu. Kr. 128. _ Š. = 
říznouti, škrábnouti. Škrkl mě dló- 
háčkem. Naš. XLII. 33. 1. a. 

Škrla škrhla. Val. Kt. VIL 



115 



škrobáctvo = škinbáci. \'\lil. M,il. 

škrobánek = skřivánek. Kt. III. 

Škroble = prohnutý tupý nuž na 
(ibon kdnrírh sť strcnkan^i. Ostr. Kt. 
III. 

škrobnút = šlohnuuti. Kt. VII. 

ŠkrončJt = brečeti, plakati. Kt. 
III. 

Škronta = nemotora. obu\-í himo- 
tírí. Kt. \-lI. 

škrontat, škrutatse = obuvi himo- 
iiti. Kt. \n. 

Škroptat = šoustati nohou po 
zenu. Kt. VII. 

Škrošna = skříň kuřenčáiai; žen- 
ská, která nosi mnoho sukní (tlustá), 
n. která lenošně posedává. Kt. III. 

Škrpat = šoupati nohama, těžce 
jíti. ňkrpe se péške před volama. 
Vyhl. Ded. I. .'^.5. Vz násl. škruntat. 

Škrt rozpustilv kluk. Xa Hané. 
Kt. \-II. 

Škrufle. Má š. na krku, scrophti- 
losus. \'\iil. Ced. 

Škruntat = vléci noh\- při chůzi. 
Kolk. II. 41. 

Škrunty = staré botv. Kolk. II. 
41. 

Škrúpat = rozkusovati. Tvrdv 
chleb /.ub\ š. Kt. III. 

škrúpkovaný = pruhovanv. Kt. 
VII. 

Škruta = kra po vodě plovoucí. 
Po škrutách jezditi. Bys. 138. Vz 
v Bart. škrut. 

Škrutat, vz škrontat. 

škrybačka = sirka. Kt. VII. 

škrybat = škrábati: špatně psáti. 
Kt. VIL 

Škrypta = písmo, ruka. ]\Iá pěknou 
škryptu. Kt. VII. 

Škubačka = dráni peří. Kt. III. 

Škubánek = otrhanec. Kt. VII. 

Škubent --= student (posměšně). 
Folp. b. 20. ,1. 

škučiny, škutiny = chlupy. Vyhl. 
Ced. Sedym chlopů obrostlých dlii- 
hými škučinoma sedělo v kolečku. 
Kldu. S2. 

Škudlit, vz kudliti. Folp. b. 20. a. 

Škuhnút = sklouznouti. Noha mi 
uškuhhi. Kaš. 97. I' Bart. šklhnút. 



škulibanda ^ neplecha, nezdoba. 
Kt. VII. 

Škut = zarputilec. Kt. III. 

Škutař = kdo skutí, vzdoruje, 
n<'vrli. Kt. VII. 

Škutínář = kdo skupuje škutinv. 
Ki. VII. 

Škvařeníca = vaječína. V\hl. R. 
411. 

Škvařit také = skrbiti. Olom. Kt. 
111- 

Škvarka = vaječnik se škvarkami. 
Hrb. Obr. 287. >U Bart. škvaienina. 

Škvíra -- trhlina. Skalní š. Slám. 
L\s. 2ií;í. 

Škvířit také = skrbiti; š. se = 
ot\-írati se. Kt. III. 

škvračet, škvražit se = škvařiti se. 

Jeleta šk\račela se v sádle. Spč. 
49. — Folp. b. 20. a. 

Škvrak -^^ šk\-račení; nadávka. Na 
již. Mor. Kt. VII. 

Škvrček = překrouccná věc (niť). 
Zlmsk\-. Kt. VII. 

Škvrlíkat = vrzati, zkřípati. Na 
housle š. již. Mor. Kt. VII. 

Škyra = hhiboko vyrytá čára, 
ostré škrábnutí. Autr. 1.'51. 

Šlahačka = přístroj, jímž šlehá 
se z vaječnvch bílku sníh; mrskut. 
Vvhl. Ted. " 

Šlahnót sebó do hospodě, k Brnu 
= rvchle (jdejíti, se v\-praviti. Spč. 
41., Bvs. Fig. 302., Kř.Roz. II. 212., 
Naš. XLIV. 135. 1. d. 

Šlahora = vysokv člověk; š\-ihák. 
B\s. Fig. 302. 

Šlajfka = kravata. Bys. Fig. 161. 

Šlak. L'ž je v šlaky = pvyč, utekl. 
Hořen. 325. 

Šlakovec = punčocha bez cho- 
didla. Kt. VII. 

Šlakový. Ta tam do š-vej chvíle 
(dlouhn). Kt. VII. 

šlamastyka = nesnáz, tíseň, po- 
tíž; michanice. Bvs. Fig. 302. 

Šlapka = pantofl. Kt. VII. 

Šlefta = sled, ploský kámen. Val. 
Kt. VIL 

Šlechétka, /.drobn. šlechta. Kald. 
9. W. nasl. 

Šlechta také = plochá deska. 
Kald. 9. 

8* 



llfi 



Šlejdrovat == ristiti střeva (uvnitř). 
Val. Kt. VII. 

Šlépeček = košilka, dětská .suk- 
nička. Kaš. Íi7., 112. Vz násl. 

Slépek = šlépeček. Tož ho to 
chytlo (stroj) za slépek a hned mu 
to utrhlo hlavu. Kaš. 124. 

Šlichta = omáčka. Kolk. II. •11. 

Šlochán. Fnlp. a. 31. b., b. 32. a. 

Šlohanec. Rudv š. ohne vysoko 
mrskal oblohu. Mršt. Duš. 100. 

Šlundrat = tahati. Satv v blátě 
š. Kt. VII. 

Šmaja = nepořádná ženská (Opav.); 
kořalka. Kt. III. 

Šmajda = kdo šmajdá. Hrb. Dt. 
37. — Š. = levá ruka, Vyhl. Ced. 
Vz násl. 

Šmajdák = kdo pracuje levou 
rukiiii (šuaajdou), krchňák. Vvhl. 
Ted. 

Šmak = chuť. Nár. vest. V. 20. 

Šmanda = levá ruka. Jenom 
šmandó se ohnal. Hoch. ÍIH. Vzal 
nůž do pra\'é (ruk_\) a vidlcčko do 
šmande . Spč. 148. 

šmar holena = baba. Kt. VII. 

Šmarnút = udeiiti. bouchnouti. 
SKz. Kt. III. 

Šmarulistý = pruhovitv. Val. Kt. 
VII. 

Šmarýcnút = udeřiti holí. bičem 
bíti. Kt. VII. 

Šmatat = hmatati. Folp. a. 17. a. 

Šmejdit také = úskočně jednati. 
Kt. III. 

Šmékat = smýkati. Folp. b. 20. a. 

šmelce = černé čepce. U Vsetína. 
Kt. III. 

Šmérat ~ čmejrali. Klasem pod 
nosem. Vylil. Ced. 

Šmestka = oprask, šugar; zvířecí 
chvost. Kt. VII. 

Šmlhák tanec. Kt. VII. 

šmikurenda = nevěstka. Kt. VII. 

šmitat = iezati. Kt. III. 

Šmotlacha = šmodrcha, lumo- 
tora. Kt. VII. 

Šmotrcat ^ drcati. Vůz šmotrcá. 
Kt. III. 

šmúrař = kdo šmurá (špatně 
píše). Kt. VII. 

šmúrat = mazati. Kaš. 97. 



ŠnÓlaČka = blátivé počasí v zimě. 
Lepší je zima jak š. Vyhl. Ced. 

Šnoika = přeska. z něm. Schnalle. 
V\hl. Prus. (iS. 

Šňopák = tlama. A leška (liška) 
otře si šňopák (neuloví ničeho). 
Vyhl. Mal. 121. 

Šnorchař = propuštěný voják, 
který všelijak někde se živil a loupil. 
Kldu. 45. Schnorchar. Jrsk. 

Šňořit také = ošklíbati se. Kt. 
III. 

Šňupák = šňupavý tabák. Fix. 

šňupalena, šňupaná = slidička. 
Kt. VII. 

Šobástnút čím })o kom = hoditi. 
\'al. ?>Ial, 

Šofan, ŠOfánek = sběračka. Sr. 
Schaufel. Smetanu šofánkem se- 
brati. Vyhl. Mal. 14."). Kromfléke 
(knoflík\-) n košole jak šofane. Bys. 
Fig. 86." 

ŠOfka = plechová lopata. Kolk. 
II. 41. 

ŠÓkala = kdo se šóká. šuká, nemá 
se k práci. Kt. VII. 1390. 

ŠÓkavě něco vykládati = zdlou- 
havě. Hoch. 63. 

ŠOlek, sulek = obvazek. Od tý 
doby (po úrazu) nosijó na malíčku 
Šolek. Bys. Fig. 259. 

ŠOmpleca = výplata, bití, bitka, 
hádka, rvačka. "Vj-hl. Děd. I. 37. 
Vz Sumplica. V hospodě strhla se 
\-eliká š. \'yhl. Ced. 

Šopa = scnník, kůlna, z něm. 
Schoppen. Folp. b. 20. b., Kt. V. 
Také zvláštní účes ženských hlav. 
Vyhl. Ced. 

šopáke, šopáčke - lehká cihuv, 

obyč. sdukeimá. \'yhl. Ced. 

šoplék, šoplátko šuplík. Xyhl. 
Ced. 

Šoprstat sa = obskakovati. Kaš. 
97. r Bart. šuplstat se. Rukávy kol 
ruk se jim šoplstalv (volně se otví- 
ral\-). 

Šoroga = nezdara. Ty š-go šoro- 
govská! Kt. VII. 1390. 

Sosák = íald kožichu vzadu. Vyhl. 
Děd. II. 121. 

ŠOSej - silnice (chaussée). Vylil. 
Prus. 48. 



117 



ŠÓStaČka tuikvň = zdrlun-ání 
klasu. Mršt. Ves." I. 55. 

ŠOSteČka ^ náběr. Brusk^ky b\l\- 
\-z;ulii opat leny šostcčkanii. V\-hl. 
Prus. (iS. ' ^ 

ŠOŠeň = stuhlý sopel v nose. — Š. = 
usmrkaný klučina. Bel tam takové 
ŠOŠeň. Spč. 150. Ty šošňo^ tož te tak? 
Kř. Roz. 53., IL 35. Š. = malá 
dí\-ka. A na teho šošňa jaké spoleh- 
nutí. Naš. XLIV. 10tí. 1. c. ~Š. = 
oharek na svíčce. Přik. Nov. 112. 

šošněla, šošnila = hm\z? So plné 
braDlencu, a taková šošněla koše 
hui-, jak co. Kř. Roz. III. 259. — Š. 
nadávka, dareba, otrapa. Vy šoš- 
nilo! Ib. 325. Tam každý šošnila 
mluví německ}'. Kř. Roz. 14. Leda- 
jaké šošnila složí za pacholka. Ib. 
49. Každé šošnila vehráží hned 
advokátem. Ib. 7tí. Sr. násl. 

ŠOŠnit se = zdržovati se, meškati. 
Šošnite se tam chvilko. Hoch. 70. 
Š. se s čím = zdlouhavě pracovati, 
párati se s čím. Kt. VII. 

ŠOŠnivý = ušpiněný, ušušněný; 
nepatrný, mizernv. S. bagón. Bvs. 
Fig. 25.", 302. 

Šotořít se — vrtěti se. Ta hosa 
šotoří se pořňd na těch vécach. 
\'vhl. Ced. 

Šotyška = tanec. Vyhl. Mal. 139. 

Soukala = zdlouhavv, váhavv 
člověk. Olom. Kt. III. ' 

ŠOUkavosť = zdlouhavost, váha- 
vosť. Olom. Kt. III. 

ŠOUkavý = zdlouhaxv, váhavv. 
Kt. III. 

ŠOUlit = jemně třiti, natírati. S. 
koho palcem. Vyhl. D. 8. 

Šoustí = listí. Turkyňové š. Mršt. 
Ves, II. 413. 

Špacírpolka =^^ tanec Kř. Roz. 
li'.')., Kř. Han. 172. 

ŠpaČOVitý kuíi = jankovitý (spá- 
čitise). Kaš. 97. Asi chybně místo: 
spáčovitý. 

Špajdlík = špajdl, špejl. Nařezati 
špajdliku. Preis. 12. 

Špak vodní = skorec vodní. Fix. 
Špáračky = dětské hračkv dře- 
.ěne. Kt. VII. 
šparúsnit = špárati. Kt. VII. 



šparzeta, šparzetka = vičenec sctv 
(rostl.). Vyhl. Mal. 112. 

Špatlna = špatná věc. Kt. III. 

ŠpejChat = strkati, šťouchati, Kt. 
VIL 

špenka, špenek = stonek, ostenek. 
Kt. III. U Přerova špeněk = ostře 
zakončená krátká větev, zbyte'c 
tenkého stromku uřezaného nad 
samou zemí. Vrazil si špeněk do 
nohe. !\lal. 

Špenzerek. vz špenzr. Vyhl. Prus. 
(i:;. 

Špera = překážka. Bys. Fig. 17S. 

Špernál = silný, dlouhý hřebík. 
Velomím špernálem kaso. Spč. 140. 

spica = kostěná násadka u trou- 
bcle. \yhl. Ced. 

Špičák také = dnih holubů. Kt. 
Vil. 

Špldlatít = špičatiti. Kt. III. 

Špidloň = člověk špidlatv, suchv 
Kt. VII. 

Špihlák = kdo rád špihlá. Kt. III. 

Špich = druh čepice. Vz Kt. III. 

Špíchat = strkati. Na již. Mor. 
Kt. VII. 

ŠpiChél. Pobíhal tam jakési chas- 
ník s černéma lósama do špichéla. 
Spč. 98. — Š. Šatke (servíty) sto- 
čeny v takový roztopodivny spi- 
chéle. Spč. 147. 

Špíndračit ^ rvpati se v něčem. 
Val. Kt. VII. 

Špírečky = uškračená slanina. Val. 
Kt. VII. 

Špírek = rarášek. kubínek. Vz 
Krm. Obr. 19. 

Špišek = osm kop tvarůžku. Vvhl. 
Mal. .-.l'. 

Šplterácký = bídný. To je š. život. 
Šmvd (Slo\-ník). 

špiteračit se ==^ nuzovati se. Kt. 
III. 

Špiterák = špitera, bídák, nuzák. 
Šmýd (Slovník). Me sme Hanáce, 
všeci všode cezozemci só jen š-c?. 
Naš. XLIII. 53. 2. a. Sr. špitera 
= malý. slabý člověk, bícTák. 

Šplahat = šplhati. U Brušp. Kt. 
VII. 

Špléchnót komu co = pověděti. 
Vvhl. Děd. II. 224. 



118 



Šplechotat = smáti se. Kdo se 
tomu neiehoce, nešplechoce, ten to 
chce. Vyhl. D. 79. Vz v B;irt. šplech- 
tat se. 

ŠplOChtat = šplúchat. V jeho 
útrobách Š-I3' už poslední zbytky 
nápoje. Mršt. Duš., 39. 

ŠpIÚhota = plískanice, stálý déšť. 
Kt. VII. 

Špodiant == dělník pracující v cu- 
kro^•aru při spodiu. Bys. 114. 

Špoňka. Ta ženská má sokně samé 
špoňke (ublácené. ucourané). \'vhl. 
Ced. 

Šprček. Tam houfec hráčů šprtá 
šprčka. :\Iršt. Ves. V. 101. 

Šprlený. S. zahrada = obehnaná 
plotem z latí. Hrb. Obr. 1-1., 66. 
U Bart šprlový. 

Šprták = nadávka. Ty šprtáku, 
kolohnáte, otevidíro! Vvhl. Děd. II. 
235. 

Šprtálka = knoflík s dírkou upro- 
střed, čamrha. Kaš. !t7. Běhá jako 
Š. Kt. III. 

Šprtka = sivá křivonoska. Kt. III. 

špruček = žert. Kolk. II. 41. 

ŠprÚČit sa = prohnouti se. Kaš. 
4Í). 

Špuléř = kolovrat. Fix. 

Špuňka = troška, kapinka. Autr. 
131. 

Špurtovat ke druhé státní zkoušce 
= se dříti, studovati. Bys. Fig. 170. 

Šráčky též = lis na tužení tva- 
rolui; kšandy, na nichž visí ženská 
spodnička. Vyhl. Ced. 

Šrajdat se = kulhati. j)ajdati. Kt. 
III. 

Šrajdavý =^ kulhavv, pajdavv. 
Kt. lil. 

šrákavec, šrajdoň = člověk šrá- 
kavv. \'/ násl. šrákavý. 

Šrákavý = člověk špatné chůze, 
který dělá dlouhé kroky a při tom 
hlavu nachyluje. Vyhl. Ced. 

Šréga. De to šrégó (na kři\-o). 
Vvlil. Ced. 

^ ŠromotJt = křičeti. Kolk. 11. 41. 
Žena doma šromotila. Vvhl. Vvs. 
19. 

Šrotovat = rychle m]u\-iti. Kolk. 
11. 11. 



šrúfečka = dýmka. Kt. VII. 

šrúfek = matice šroubová i šroub. 
Fnlp. b. 20. a. 

Šrumpla = nepořádná ženská, 
Schrumbel. Folp. b. 20. a. 

Šrůtka svalná = zpropitné pivá- 
knm za dovoz piva. Gl., Vyhl. Ced. 

Šrůtky = červené hanácké kal- 
hoty. Kř. Han. 66. 

Šfab zaječí = šťovík; šťab kob\ií 
= merlík. Fix., Kt. III. Vz ščab.' 

Štáfek = kousek (pole). Tam má 
š. Naš. XLIV. 6. 1. d. Až shltneš 
pár štáfkň sladkvho úřadování. V\'- 
hl. Vvs. '.);',. 

Štafetářka = klepna. Kt. VII. 

šťaklík = klacík. Kald. II. Zdrbn. 
šťakcl. 

Štakýl = ščakvl. Mršt. Ves. I. 
.■iii7. 

Šťarák, vz ^• Bart. šparák. 

Staral. Nedožiré, ty šťárale! Naš. 
XLIV. (i. 1. d. Vz v Bart. starala. 

Starat = drážditi, popicho\-ati. 
Bys. Fig. 302. 

Stéble, ete = malá r\bka. Laš. 
Kt. Vil. 

Štčbračky = střevíce doma nošené. 
Val. Vek. 

štěbrat ští])ati. Kt. 111. 

Štechovat, Štychovat koum = do- 
provázeti. Tem zpěvákóm kdose šte- 
choval na klapiture (klavíru). Spč. 
128. — se s kým oč = sázeti se. Bys. 
Fig. 261. 

Štěkýňat = vehce křičeti, vaditi 
se. Val. Kt. Vil. 

Štěpák = hranatá, kamenná láhev 
na vodu. Strážň. na Mor. List. fil. 
lltod. :',]■:>. Sr. u Bart. ěepák. 

štépán = křížala. Vvhl. R. 6S., 
69. 

ŠtČpánOVý = křížalovv. Š. po- 
lévka. \'v!il. R. GS., 69. Vz Štěpán. 

Štěpúvka = štěpovnná neštovice. - 
Na il.iur. Kt. VIL 

štěrchání. Korba v řehotu a š. 
sladěnvch brnkáču jen letěla. MrSt. 
Ves. III. 47. 

Štěrkat ^ cinkati, chřestiti. Od 
zinn /iiliv štěrkají. — Š. = ž\-ástati. 
Opav. Kt. III. 

ŠtJČkat kdho = štípati. Hořen. 99. 



119 



Štift = nemocnice. Bys. Fig. ll»l. 

štikaný = vroubkovaný. Kt. III. 

Štípa ^ lii^i^'- Zapal novů Štípu. 
Kldu. 14. — Š. = pt)leno. Ale štíp- 
nutou (ukradenou) štípu ])iece ne- 
pustil. Mršt. Ves. V. .-Ji. 

Štípit = očkovati. Fix. 

Štípka = oštěp. Kt. VII. Také 
= krížalka; škvor, uchavec. Kt. 
III. 

Štíplavina ^ štípla\á chuť. Slez. 
Kt. VII. . 

ŠtiřikOtat. Hejno vlaštovic štiři- 
knial.. Kald. 42. 

Štířit se = šklebiti se. Hlavu (za- 
bitého) dal do okna, aby zub}' její 
štířily se do světa. Vyhl. D. 134. 

Stírka = pokrm. Vejce se vlije do 
mouky, rozetře se a míchanina vlije 
se do vodw pak se omastí. \'\hl. 
Slz. :U. 

Štítrovo = štitroba, lačný žaludek. 
Píti pi\o na š-vo. Kt. III. 

Štív — šťovík. Kald. (í. Vz šči\-. 

Štoček. Ské)pila celé š. plátna 
(asi -.'r. loket^.. \'yhl. Ced. 

Štofka = vlněná sukně. Hrb. 
Obr. 2S. 

Šťouplý = hubeny v obličeji. 
Olom. Kt. III. Vz ščouplý. 

Štráčky = šrák\- pod kor\to. pod 
necky. Kt. VII. " 

Štrafícír ve dvoře (nejvj-šší dělník 
jako: poklíisnv, dráb). Hlavn. Kr. 
G."). 

štrachajdla. Magorón\- pos\-pánv 
štrachajdló. Naš. XLIII. 143. 1. a. 

Štrachanda = toulka, zálety. Vyhl. 
Ced. 

Štráche = divw zázrak\-. To só š. ! 
Bys. Fig. .-502. 

Štramák = člověk parádí vý, \'y- 
chlmib i\v. ^^■hl. Ced. 

štramberský. 5. ucho = kornou- 
to\ ily pt-rnik. Fix. Š. trouba (kulatá 
věž) . 

Stránek = provaz, z něm. Strang. 
Folp. b. 20. b. 

Štrcanec = drcanec. Olom. Kt.III. 

Štréctiaf = viéci, dotvkati se, 
z ném. streichen. Stréchal ohlávkami 
po niM\ \'\hl. D. 15(1. 

Střechový, z něm. Streich. — Š. 



basa dievěná. š. muzika. Naš. XLII. 
101. 1. a. 

štrempei = štempl. Naš. XLII. 
101. I. b. 

Štrocílka = podlouhlý pečínek 
chleba z posledního těsta, místy tru- 
cilka. Piidám štrocilko chleba. Vvhl. 
Alb. 70. 

Štros = hlupák. Regál. 

štrych = žert. Vyhl. Dřd. II. 
224. Nedělám štrychu, do opravde 
to meslím. Vyhl. Alb. 69. 

Štrymák = jméno volské. Kt. VII. 

Štrymula = jméno kravské. Kt. 
VII. 

Študiečísko = jeteliště. Opav. Kt. 
III. Vz ščudlek. 

študlek, študlovína = jettl. Opav. 

Příh. Kt. 111. Vz ščudlek, ščudlo- 
\\x\\x. 

Študýrka = studování, učení. 
R\id. l(i. 

Štuchat se s čím = lopotně něco 
pracovati. Na Hané. Kt. \'II. 

Šfukat, štuknút Šk\tati. Mršt. 
Duš. Sit. 

Šťukía = mrzout, člověk nuuula- 
vý. Olom. Kt. III. 

Šťuklat = hubovati. Olom. Kt. 
III. 

Šfuklína = žena mumlawá. mrzu- 
tá. Olom, Kt. III. 

Štukýcat = skytati. Kt. \\\. Vz 
ščukat. 

Stupka = slina? Utřela si stupku 
na rtech a začala (mluviti). Mršt. 
Ves. VI. 91. 

Šťúr = mlok zcnmi; krtonožka. 
Hlx. 

Šťúřít se = štíiiti, smáti se. FLx. 

Štverka = čt\Ták (měděnv peníz). 
Hoch. i:i3.: čt\-řvěderní sud. Val. 
Kt. VII. 

Štvrť -= čtvrtina gruntu. Prik. ii4. 

Štvrťák. Dal si nalit š. koialkw 
Kaš. S(l. 

Štvrtníca pi^■a = asi vědro. Bys. 
Fig. 2(il. 

Štvrtník = méně než sedlák a více 
než chalupník, vlastník štvrti, Bys. 
Fii,'. co., čtvrtlánu. Piúk. Nov. llo. 

štyblata -= bot\-. Kaš. 119. 



120 



Štychar = rve. z nOm. stiťhcn. 
Folp. b, :10. h.' 

Štychavka = motyka. Folp. b. -20. 
b. \'z picdcház. 

Štychovat se = dopalovati se, 
v pi. < i s( předbíhati. Hlavn. Kt. 
Kt. !L'f; , Vyhl. Ced. Vz štechovat. 

Štychpán = mrtvá kost' u koně. 
Kolk. II. 41. 

po štyřnu (po čtvi^ech) lezu z lesa. 
Kldu. (S;!. 

Šuba na horelkii. \'z baba. 

Šubačka = šlehání, šlehačka, šla- 
hačka. Kt. III. 

Šubat =-šibati Kt. III. 

Šubíř = retka (hřeben). Kt. VII. 

Šublikat = šoustati po něčem, 
nohama po podlaze. Máma m^'dlí a 
a já také šublikal. Vyhl. R. 8(). 

Šubra = nečistá ženská. Folp. b. 
•20. b. 

Šubrat se = mazati se. Folp. b. 
■20. b. 

Suda = kdo rád sudí (šidí). Kt. 
III. 

ŠudliČ = kdo šudlí. Kt. VII. 

Šudlit = věchtem n. hadrem 
drhnouti. U Bzence. Kt. VII. 

ŠUfan = žufan, naběračka na po- 
IVku. Vz Kt. TIL 

ŠUgár = kytka dlouhvrh vlasu 
na biř. (á. \''ll. 

ŠUChnÚt komu co = pošeptati. 
Krm. Obr. 112. 

ŠUChotat = pomalu jíti. Nár. vest. 
\\ -20. 

ŠUChtit se = šukati, kutiti. Kt. 
VII. 

Šukaňa = ovce pozadu chodící. 
Kt. Vil. 

Šulačka = děvče, které šoulá t. j. 
soukennick\' lok\- ku přízi spojuje. 
Slez. Kt. íll. 

Šulaja ^ sprostá kořalka. Folp. 
b. •-'<». b. 

šulanec, žulanec ^ něco uhněte- 
néhíj. Folp. 1). 20. b. 

Šulec = velikv kus něčeho ošoula- 
ného. Kt. VII.' 

Sulek také — pouzdro. Š. na brejK'. 
Drahan. Kt. III. 

šufrňácký, vz šullrňák. Cil. 

Šulfrňák oknsní školní do- 



zorce. \'y\ú. \'ys. :]2. — Š. = přívrže- 
nec šulírajnu. \A'lil. Ced. 

Šuligán = prohnaný člověk. Fl.\. 

Šulineček = malíček (prst). Vvhl. 
1). '.'. 

šumajzl = pečený hrách s jcč- 
nvmi kroupami. Val. Kt. VII. 

Šumberka = druh hrušek. Kt. 
VII. 

Šumotat = šuměti. Křidélky š. 
a poleto\'ati. B\'s. '■2;5. 

Šumplica = hádka, svár, taha- 
nice. Při muzice strhla se š. Naš. 
XLII. 101. Ib. Vz šomplica. 

Šundát = převzdívka škole. Folp. 
h. 2iK h. 

Šup. Nemluv mi pořád do šupu =- 
neskákej mi do řeči. Kř. Roz. I. l-")9. 
II. 125. 

Šupák = kdo vodí tuláky Supem, 
postrkem. Vyhl. Ced. 

Šupat po násype = zdlouhavě, 
opatrně jíti. Hořen 237. Chlapčisko 
šupě do humna na erteple. Ib. 25!). Vz 
šupkat. — Š. = mnoho a rychle jísti; 
seděti. Pěkně šupej = secí. Kt. III. 

Šupka z vajec = skořápka. Záhr. 
V. II. 

Šupotat. Po klouzačce měkce šu- 
potají dí\-či bačkorkv. Mršt. Ves. 
II. 402. 

Šurga = klisna. Fix. 

Šuro. Žido\-ka je šuro = šurá. šil- 
havá. Vyhl. Kr. 72., Slz. 2(;i. Š. = 
křivo. Fl.x. 

ŠUStaČka = odrhováni listu tur- 
kyii. Kt. VII. Vz šóstačka. 

ŠUStat. Jeden chlapec u zdi po- 
skakoval či Šustal (jiii hře chlaiiru). 
Vvhl. D. 105. 

Šůstka = šesták. Slám. 1*1. 74. 

šuška = šuškání. Kt. VII. 

ŠUŠlit s kvm == šeptati. Ostr. Kt. 
III. 
Šušmala — umazanec. Kt. 11 F 
ŠUŠnívý = umazaný, nečistv. i\.t. 
111, 

Šutka. Už je jak šntkv — o])ilv. 
Kt. VIL 

ŠutO -^ prázdno. Má \- jizbě š. 
Val. Kt. VIL 

Šuvířítý šikmý. Slez. Kt. 111. 
Šuvirý = šikmý. Opav. Kt. 111. 



121 



Švadlena — kdza pěkné strakatá. 
Kt. \I1. 

Švadronit mluviti cizím jazy- 
kem, /vl. nřmecky. Vyhl. Ced. 

švadyrovat = běžeti, zvi. o dětech, 
lezou-li iNťlile čtvern()žk\'. Val. Kt. 
VII. 

Švagrina = švagrová. Preis. !»4. 

Švách -^ puklina. Š. na puli <icl 
horka. Val. Kt. VII. 

Švajdák = kde šmatlá. Kolk. II. 
41. 

Švalek = mužskv pilodící úd; 
ž\-anfc. Kt. VII. 

švalenec = švalek. Kt. VII. 

švancar = sekera bradatioc, švan- 
cara. Nár. vest. V. 20. 

Švanďák = kos. chlapík. Vz Kt. 
III. 

švandlavý =? Folp. a. :w. a. 

Švandrkat = žvaniti. Sušil. Pis. 
697. 

švandrošit = žvaniti. Zlín. Kt. 1 1 1. 

Švápat = uiezávati, uorávat. Kt. 
VII. 

švárnit se = lichotiti se. U St. 
Jič. Kt. VII. 

Švátět = váleti, \-rtiti. U Místka. 
Kt. III. 

Švatřc ^ \elkv krajíc, vz vatrc. 
Fo!p. b. 21 b. 

Švecírský = ševcovskv. Opav. 
Kt. 111. 

švercisko = šverc. Val. Kt. VII. 

švercovat ^ pašerovat, schwár- 
zen. Laš., val. Kt. VII. 

švercování = pašerování. V\-hl. 
Kr. i'S. 

Švidravý = šilhavv. S. figlář. Mršt. 
Ves. IV. 33. 

ŠVÍdrhoň = švidroň, šilhavec. 
Vyhl. D. r)T. 



Švidroň = švirgoň. 

Švihavý let ptačí. Hlavn. Kr. 3."). 

Švihlat = šviiinkat. I vrabci 
o něm Švihlali. Mršt. Ves. I. 5t). 

Švink = zběhlost", zručnosť. Nemá 
toho švinku, abv to vvkonal. Ostr. 
Kt. III. 

švirgáň, švirgáč = šilhán. Folp. 

a. l'S. a.. Kt. VII. 

Švirgaňa = švirgáň. Folp. a. 28. 
a.. Kt. VII. 

ŠVÍrgavý = šilha\v. Na již. Mor. 
Kt. VII. 

Švirgoň = švidroň, švirgáň. Folp. 

b. 2S. b. 

Šviřink (citosL). Švihni prutem, 
udělá to š. Folp. a. 56. a. 

Švondra = cúra, šlundra. Kt. III. 

Švrčina = smrčina; co jest smrko- 
věho (deskv atd.). Kt. III. 

Švrčkovity = smrkovitý. Kt. III. 

Švrgiačka = kvedlačka. Slez. Kt. 
\11. 

švrkat = cvrkati. Kt. III. 

švrkový = smrkovv. Slez. Kt. 
III. 

švrlukat = švrlikati. Kt. VII. 

Švorverk = beran (stroj). Tým 
švorverkem tlučú na kůh'. Kaš. 

Švrkový = smrkovv. V\hl. Slz. 
227. Vz v Bart. švrk." 

Švrlák = vařečka. Fix. 

Švrůbek. Š-ky ovoce nezrostlé. To 
sou jenom samé š. (jablka, hruškv). 
Kt. III. 

Švýcar také = šafář. Kt. III. 

Švýhat = kulhati; šmatlati. Kt. 
Vil. 

švýhavý = kulhavý. Kt. VII. 



T., Ť. 



tabáková = přestávka při pou- tacle ^ kraj ky u šatky, Tatze. Folp. 

tich, kdy mužové mohou si zakou- b.20. b. Okraj rukávu vyšívaný nebo 

řiti. V\-hl. ťed. krajkami ozdobený. Hrb. Obr. 28. 

tackat = obníčkovat; ječmen, táčky. Rukávce ženské šité na 

pohanku, oves do tácek vázati. Val. táčkv (natáhnuté z jednoho plátna). 

Kt. VII. Vvhí. Děd. II. 185. 



122 



taframente taframenské! V\-hl. 
Děd. II. .'d. 

táhá = tahání, tah. Ten kun je 
dobrý do táh\-, do tažby. U Olom. 
Kt. "IV. 

tahón = sm^Ťka, poutko. Botě 
só hotovy, ale ešče chebí kůže na 
tahóne. Ňaš. XLII. 14(). 1. b. 

tahtovat = potěžkávati. U Opavw 
Kt. VII. 

tajemstvený = tajemný. Kt. VII. 

taklek = takhle. Za staréch času 
bévalo t. Vyhl. Děd. I. 1(50. 

takový. Takov\"ch peněz sem ešče 
v ruce neměl = tolik. Kaš. 82. 

tál = věno, z něm. Tlieil. Folp. 
b. 20. b. 

ťalamba = dundala, člověk ne- 
olirabaný. U Opav. Kt. IV. 

talijánský. Talijánská. talijánka 
= viržinka. Piik. Nov. ll.H.. Spč. 
16. 

talíř = kopretina (rostl). V\-hI. 
Ma!. 112. 

tamocel'. Z t. = z tam odtud. Val. 
Kt. VII. 

tanečnice = taneční místnosť. 
Naš. XLII. 101. 1. b. 

tanu = inu, ovšem. Vz Kt. VII. 

tanuškat = tančiti (v dětské řeči). 
Kt. VII. 

ťápala = člověk pomalu chodící. 
Tolp. a. 28. a., Vyhl. Ced., Kt. IV. 

ťapaňa = nešikovné dě\x'e. Kolk. 
11. 41. 

ťápanee = něco rozťápnutého, 
ku pr. kra\-inec. Kt. VII. 

ťápanlca = ťápačka. Kt. VII. 

tárat také = tlíti. Val. Kt. VII. 

tarča = huba, ústa. A začne na- 
dirat tarčo. Spč. 100. Vz vlápnót, ku- 
kaná. = T. — ■ místo prázdné. Tam 
sú tarče, Hrb. Děd. 14. 

tarkavět = kaziti se, černati, ku př. 
n Immiborách. Val. Kt. VII. i;i91. 

tartas = křik. To tam byl t. Mršt. 
Ves. IV. 10. 

tasit se k někomu = míti se k ně- 
mu. Kt. \'II. 

taške, tašky ^ hanácké jídl). Nu- 
dlové vyválené těsto se pcsypalo 
krupicí, s\-inulo. pokrájelo na čtvr- 



tečkx' (tašk\). \ivařilo a potom 
omastilo. Vyhl. Ced., Mal. 112. 

táta. Starý t. = děd. V Podluží. 
Kt. VII. 

tatarský = obrovský. Kt. VIL 

tatěk, ťatulek, tatěnko ^ otec, 
tatík. Naš. XLII. 02. I. d.. Krm. 
Dol. l!i. 

tatíček = otec; hospodái": stařec. 
Val. Kt. VIL 

tažba = tahání. Do tažbe só jako 
ohni (koně). Vyhl. .Alb. 78. Vz Táhá. 

teatrnica = herečka. Spč. 88. 

tehdová, tehdové = tehdy. T. iekl. 
Kř. Koz. -V. Spč, li).. Vvhl. Děd. 
I. 7. 

těla = tele. Vyhl. Kř. 48. 

tele = tolik. Abyste měl tele ko- 
peček, vele (kolik) \- tým věnečku 
zrneček. Vyhl. Prus. .")7. 

tělistý = tělnatý. Laš. Kt. VIL 

telit. Když Nejezchleba předčasně 
telil = kd\ž se mu kráva předčasně 
telila. \'\-hl. Ced. 

tenčica také = tenká tesačka te- 
sařská. U Strážn. Kt. IV. 

tentodňový = všední. Fix. 

tentotit, tentovat jest přílepek. kde 
člověk neví, kterého slova by nej- 
lépe někde užil. Musíme to nějak 
t., aby ten chlapec prošel. Obecný 
lid užívá někd\' tohoto slova eufe- 
misticky m.: scáti atd. Byl jsem t. 
On ji tentoval (tělesně s ní obcoval). 
Kt. VIL 

teplík =^ teplý pramen. Ostrv. Kt. 
IV. 

terazný = nynější. Kt. VIL 

terentit - hubovati (mad.). Mršt. 
Ves. lil. 80. 

těrchavý = těžký, obtížný. Folp. 
b. 20. a., Mršt. Ves. V. 14. Sr. 
těrcha = tíže. 

teskeň = tesknice, toulia ]h> 
vlasti, \-.il. Kt. IV. 

tesknoba =^ tesknota, tesknosť. 
Honn. 147. 

tešínka = červený brambor. Mí- 
stek. Kt. IV. 

tíhoba - tíž, obtíž. Kaš. 54. 

tlmnavý = drobet tmavý. Ostrv. 
Kt. IV. 



123 



tisarka, Čisarka = císařská silnice; topTák = duplák, dvuulitr. Dát 

druh hruí-ck. Slez. Kt. IV. knnui t. piva do roke (ruky). Naš. 

tisat = tlačiti, dotýkati se. Tisáli XLIV. 105. 1. b. 



(mlž) róžkami do hlavj'. Krm. Obr. 
126. Sr. tisnút. 

tístko = kvásek. Kt. IV. U Pře- 
rova = kus těsta vyváleného na 
luidlr. Zdrobnělé od ,, těsto". Mal. 

tížet = těžiti z něčeho; t. si = 
shledávati těžkým. Mal., Ces. 1. VI. 
7<i. 



topolina = topolí, topolčina. Laš. 
Kt. VII. 

tořánek = nátržník, erigeron acre, 
čarodějná květina. Přik. Nov. 113. 

torka = trnka. Vyhl. Slz. 27(). 

torkeň = kukuřice. Vvhl. Mal. 
112. Vz v Bart. turkvň. 

totat = troubiti. Přik. Nov. 113. 



tlámat = žvýkati, jísti. Kt. IV. Pastéř totá a te (ty) ležíš natáhnotá. 
tlapat = mnoho jísti; tlampati. Naš. XLIII. 143. 1. c. 



la. IV 

tleskala = tlachal. Kt. IV. 

tlolka = tlelka, ztvřelé di-evo. 
Ostrv. Kt. IV. 

tlOUŠf =; množst^•í. T. ovec. Val. 
Kt. VIT. 

tlukat se = potloukat! se; Kt. 
IV. 



totě =- toto! Val. Kt. VII. 

toťka = zde; nedávno. Na Hané. 
Kt. \'II. 

totkaj = tu. zde. Hořen. (>.. Kt. 
VII. 

toufar. ÍÓfar --- dílo hrnčířské. 
Kt. 1\'. ' 

toufarový, tófarový. T. talíř, mísa. 



tlustý Jan = bažanka (rostl.). Má Kt. IV. Vz toufar. 
tlusté listv. Dobvtek jím se nena- touiačka = toulání. Kt. VII. 

dýmá. Naš. XLfl. 49. 2. c. tovarych = práce na panském. 

tmok = báječný had se zlatou Folp. h. 21. a. 
korunkou, který, kam se plazí, vše tózinke = tuze. T. dobře s někvm 

pálí. Hledí zabočené jako t. (smok se pořádat (srovnávat). Hlavn. Kr. 



= škaredě). Laš. Kt. VII. 

tocmož = sedům acre (rostl.). 
Vyhl. Mal. 112. 

točení = závrať. Tož dyš to ta- 
kové t. na mňa ide. Kaš. 97., 109. 

ÍÓfar = jemná hlína, z níž se dě- 
lal\- talíře, skleničk\-. Vyhl. Ced. 

tófarový. T. talíře, skleníčkx-. V\-hl. 
Ced.. Nar. vést. V. 20. 

tojiz = totiž. Kt. VII. 

toíačet se s kvm: s chaso = tou- 
lati se. Vvhl. Ďěd. I. 85. 

tollňunký = maličký. Krm. Venk. 

toiiž = tolik. Dostal t. vajec. Mršt. 
Ves. VI. 12. 

tma = příslovce původu sub- 
stantivního, kompar. tmější. Sr. 
Kaš. 53. 

Tomala = Tomáš (opovržlivě). 
Xa )i/. Mn-. Kt. IV. 

toňavý = stinný. Kt. VII. 

top = topení. Má mu dávat t. do 
xýměnku. Slez. Kt. IV. 

topená. Na topenou tam nepojede 
(se uti)pit). Slám. PÍ. 102. 



112. 

tr'= trh. V tr' chodit. Spč. 49. Jel 
na tr. Naš. XLIV. 108. 1. b. 

tračit ^ zatáhnouti (cestu). Kt. 
VII. 

trafsko, travsko = špatná tráva. 
Kaš. 52. 

tragačkář = kdo dělá tragače. Kt. 
Vil. 

tragačník = kdo jezdí s tragačem. 
Hrb. Obr. 2tí(j. 

tragár = podreštovník ve stropu. 
Kt. IV. 

tragat se > čím = tahati se; t. se 
do noci = toulati se. Kt. IV. 

trampolampolka = tanec. Vyhl. 
Děd. II. 233. 

trantýrovat. ^luž musí t. (tančiti, 
skákati), jak ona zapíská. Mršt. Ves. 
\'l. 19. - T. = vrávorati. Kolk. II. 
41. 

trápeni = kořalka. Folp. b. 21. a. 

třasavka = bahno. Kt. IV. 

třaslavica = třeslička. 

travsko = plevel v obilí. Kt. VIL 

V/, traísko. 



124 



trc - strk. rána, prd. Kt. IV. 

trcat = drobným krokem běhati; 
]M-děti. Kt. IV. 

trcek. Běžet trčkem = klusem, 
klusati; stiízlík pták. Kt. IV. 

trcna = stará ženská, stará kráva. 
Kojet. Kt. IV. 

trčák = místo, kde kdo trčí. Trčí 
tam jak na trčáku. Kolk. I. 15. Sr. 
čučák. 

trčka = trkání. Kt. VII. 

trdlavý krok = hopkující. Ostr\-. 
Kt. IV. 

trdlena = ženská, která ráda se- 
lkou trdluje. ráda tancuje. Kt. IV. 

trdlit, trdlovat, trotteln; se = 
strkaje se nemotorně tančiti. Ostrv. 
Kt. IV.; s něčím nemotorně se na- 
máhat. Mal. 

trefa. Měla tref moc = nabídek 
k sňatku. Kaš. 110. — T. = příle- 
žitosť. Neměl sem trefu k vám při- 
jít. Kt. VIL 

trefovat se = líbiti se. Jím naše 
řeč netrefovala. Vyhl. Děd. I. 22. 

trenter = keser. Přišel jak s tren- 
terem = hned. Kolk. II. 41. 

třepilata = opatrnv na krejcar. 
Vvhl. I). -V.l. 

třeskoň kdo mnoho třeská. 

žvástá. Kt. \'II. 

třeskÚCÍ zimnice (třcse-li nemoc- 
nvm). Krm. Dol. .58. 

treskutka = planá trnka. V\hl. 
Slz. 1."). 

třeslička, třaslavica = piislieka. 
Naš. XLIll. 11). 2. c. 

treščet = třeskati, praskati. Lávka 
pod námi tresčí. Slz. Kt. IV. 

třeť = třetina. Kt. VIL 

třeťorocký = třírokv. Val. Kt. 
VIL 

tréuch = trojuška, ruská čepice 
s třemi udiy (klapkami). Kt. \'II. 

trháček ^^ šňůrka, na niž byla 
ženská košile, sahající nad pasem 
jen pod prsa, uvázána; košile sama 
slula trhačena. Vyhl. Uěd. II. [85. 
■ — T-Čky jjřipínají se do čtyř cípu 
trá\nice. ab\- se mohla za\ázati. 

Vvlll. Ced. 

trhačena, \z předcház. trháček. 



trhačka = trhák, tráka. tráčka. 
cíp u ))lachty. Kt. VIL 

trhavý také= nepokoj nv. U Oiom. 
Kt. ]\'. 

trhlavý ^ trhlv. tržnv. Slez. Kt. 
IV. 

třicolka = deska na tři pale ■ 
tlustá. \'\hl. Ced. 

tříčtvrtka = ovce, která dává na 
jedno dojení ^ žejdlíku mléka. 
Krm. Dol. 12. 

třímat se čeho = držeti se. Více se 
třímal kalendára. Hlavn. Kr. 15.5. 

tříšť = led roztříštěný. T. pluje 
po ;\Ioravě. Vyhl. Ced. 

třítka = (ipleta, oštěra, mrzutost. 
Val. Kt. VIL 13!) 4. 

třitý = třený. Kaš. (iii. 

trkáč = roh. T. kozilka. :Mršt. 
Ves. Vili. .S4. 

trklíca = kořalka. Na již. Mor. Kt. 
VIL 

trmanJt = promrhávati. T. statek. 
Otrv, Kt. IV. 



trmázgat sa 



trmáceti se. Kaš. 



í)7. 

trnčený = mazanv trnkami (po- 
vidl\). r. vdolek. V\hl. :\Ial. í). 

trnČOVÍ = trnkové, švestkové stro- 
m\ . Zahrada vxsázená t-\ím. Kt. 
IV. 

trnkOVlca = povidla ve sladkém 
mléce syrovém rozředěná. Kt. IV. 

trnka. \' trnke (trnky) rok, ve 
kterém se urodilo mnoho trnek, což 
bývá zřídka. Odtud: Neviděl sem 
ho jak v t. rok (dávno). Kt. VIL. 
1\'. iss. 

tróbeía hlupák. Kr. Koz. 11. 
:i., Kt, \'1L \M>4. 

tróbka. Tróbku koudele, mouky, 
mastixého dostávala chudá nevěsta 
od selek. Vyhl. Děd. II. VM). 

tród - práehni\'é dřewi. V\hl.. 
Ced. 

trocha. Dal sem mu trochu večeie, 
nocleh a tro(-hu teho snídani. V\'hl. 
Ced. 

trojačke druh hu(li<t, V\]il. 

Mal. 112. 

trojčák = trojit v lístek vxšívanv. 
N.tš. XLII. \]X. j, c. 



125 



trojice, rostl. K\-ět trojice vyhání 
pot. \'\lil. xMal. 112. 

trojická = trojramcimý svíícn 
\'('lik' noční. V\hl. Ced. 

trojka =^ mouka snědší, horší. 
Vvlil. R. S7. 

trokař --^- kdt) dělá trok\- (necky). 
VVhl. -Mal. 1<»1. 

trokařstvi ítnuslo trokařň. 

V\hl. Mal. 101. 

troskavec, truskavcc, polygonům 

avuulare (rostl.). Je proti krvetoku. 
Vvhl. Mal. 112. 

trout = škodlivý hmyz na zelných 
hlávkách. Kt. IV. 

trpák {])ták). Trpáci talvé na jaře 
dědinu opouštějí a volají trotrotro. 
Vyhl. Mal. 11 (i. 

trpil = chocliolouš samec; trpilka, 
jeho samice. Kt. VII. 

trpkatý = trpkavý. Kt. VII. 

trpkavý = natrpklý. Kaš. 51., 52. 

trpiivivosť = trpělivost'. Bys. 1()5. 

trt. Ani trt, ani trteček = docela 
nic. Folp. a. 5(). a.; b. 21. a. 

třtinka = španělský rákos. Fix. 

trtoň ^ hlupák. Folp. b. 21. a. 

trtuša, trtulena = klevetnice. Ne- 
bajej jako nějaká t. Vvhl. Jař. 100. 
Vz v "Bart. trtula. 

trubika = jméno krav. Kt. VII. 

trúbský. T\- tnibo trúbská (na- 
dávka)! 

trubství, trubstvo = hloupost. Kt. 
VII. 

trucel = truskavec (jahoda). Val. 
Kt. IV. 

trud = včelí trubec. Kaš. 97. D}'š 
si trudy zasadá. Kaš. 134-. U Bart. 
trut. — T. = puchr. Kald. 7. 

trúchlina = zetlenina. Kt. VII. 

trumbón = hudební nástroj. Naš. 
XI, II. 101. 1. a. 

trumpeta. To je takové t. = piják. 
V\hl. C-d. 

trunda = trumbela. Kt. IV. 

trupan = nemotorná buchta. Na- 
pekla t-nu. Kt. VII. 

trus — šedé péro kudrnaté na levé 
straně klobouku. Vyhl. Děd. II. 
11!». 

trutina = jed. Fix., Kt. IV. — 
T. - zlé dítě. Kt. VII. 



truxa - hlupák. Kt. VII. 

tryna --= zlá ženská hašteřivá. 
V\hl. Ced. 

tržitba = tržení (peněz). Kt. VII. 

tržný = kvapný. T. pasák. Hořen. 
2(56., 321. 

tučka = dřevěný hmoždíř na mák. 
Jihovýcli. Mor. Kt. VII. 

tučný muž = rozchodník velký, 
(rostl.) Naš. XLIII. 49. 2. d. 

tudkaj = zde. T. pan hučitel može 
říci. Mršt. Ves. II. 535. 

tuhý. Tuhá děvčina = tělnatá, 
silná. V\hl. Ced. 

tubačka = druh sluk\-. Vz Kt. 
IV. 

fukačka = hra o knoflíky, o krej- 
car\-, ťukání knoflíky, krejcary do 
zdi'. Hrb. Dt. .33. 

ťukotat = ťukati. Kt. VII. 

túfarňa = továrna na hrnčířské 
zboží. Kt. VI. Vz tófar. 

túfarnický = hrnčířský. Kt. IV. 

túfarový, vz toufarový. 

ťuhýk také = hlupák. I" Olom. 
Kt. IV. 

tukr = koštéř. Folp. b. 21. a. 

tulák = hlupák. Kt. VII. 

tulala = tulačka. Noční t. Hlavn. 
Kr. 100. 

ťulala = ťululuni, hlupák. Folp. 
b. 21. a., Kt. IV. 

ťulapa = hlupák. Folp. b. 21. a., 
Kt. IV. 

tuličky = měsíček, calendula off., 
rostl. Slez. Kt. IV. 

tulipán = kosníkovité šňůrečko- 
vání na zadní straně korduly muž- 
ské. Kt. VII. 1394. 

tulpa, ťulpas = hlupák. Kt. IV. 

tum -- dóm, kostel. Brněnský 
tum. Spč. 122., Bys. Kio. Na tumě 
byli mladí ze semináře. Kř. Roz. 
li. 201. 

tumrle = kolotoč. Kolk. II. 41. 

tuna = tam. Škoda, že s nimi ne- 
byl tuna Pražma. Slám. Lys. 231. 

tuotel' = odtud. Podme t. Laš. 
Kt. VII. 

fupat také = seděti (o dětech). 
Kt. IV. 

tuplák = dvoulitr. Bys. 165. 



126 



tuplúfka = dvojité podešvy, pod- 
rážky. Bys. 165. 

ťupnút = zaklepati. U Místka. 
Kt. IV. 

turčí = turčání (u Bart.) ? Vz 
čiiinčivý. 

turčiny = karafiát\-. V\-hl. Mal. 
11:5. 

turečizňa = turecká země. Kaš. 
5.")., Kt, Vil. 1394. V Bart. tur- 
čizna. 

turkyňáč, jídlo z turkvň. Bvs. 
Ven. <iG. 

turiíkat = pískati. Slez. Kt. IV. 

tuta také = člověk dobrv, dobrák. 
Kt. IV. 

tutaj = zde. Ostrv. Kt. IV. 

tutání. Táhlé t. zbojnického rohu. 
Hlavn. Kr. 35. 

tutat = piti (o dětech). Kt. IV. 

tutěna, tutěnka = slabá, dobrá 
ženská. Kt. VII. 

tutička. Máme chlíveček, ten chlí- 
veček je plný červených tutiček, 
když mezi né černý kohout vletí, 
všeck\- je vvžene (pec. uhlí. po- 
hřeblo). Kt VII. 

tufka = lichotné jméno slepic, vz 
tuta. Kt. VII. 

tvaro' = tvaroh. Kř. Roz. I. 74., 
II. .5,s. 

tvaroh = sýr. Na Val., na Hané 
Kt. VII. 

tvarůžke, vz cigánský. — T. = 
hladké, zploštělé brambory, kuláče. 
Fix.; plod slezu, s^'lačce; druh hru- 
šek. Kt. IV. 

tvořidlo formička na svr. V\hl. 
Ccd. 

tvrdníček = mochna stříbrná, 
rostl. V\hl. Mal. J13. 



tvrzení = motouz na zavazo\'ání 
břemen na zádech. Dívk}- s trávni- 
cemi a tvrzením spěchají na trávu. 
Bys. l:ií). Úzká a dl;iuhá páska z mo- 
touzů. ^lal. 

tvrzoba = tvrdost'. Val. Kt. VII. 

týcnút = drcnouti, dubnouti. 
Slez. Kt. IV. 

tyčeti = trčeti, vězeti. Sléz. Kt. 
IV. 

tyčka = drobné, kulaté, sladké ja- 
blko. Val. Kt. VII. 

tydlikat na píščelku. Nár. Vést. 
V, 20. 

tygr = jméno psí. Vvhl. Mal. 128. 

týkový = tyčkový. 'Kt. IV. 

tykva, tykvica = druh hrušek. Kt. 
VII. 

týlí = týlec u nože. Ces. 1. X. 31. 

tylkO = toliko. Nár. vest. V. 20. 

týloň = kdo má široké týlo. Kt. 
IV. 

tynkat = cinkat. Slez. Kt. Vil. 

tynky = cinkv. T. dělá kovář na 
kovadhně. Slez. Kt. VII. Sr. tynkat. 

tyntych = dírkované plátno, látka 
na zá\'oje; závoj (diinnes Tuch). 
Bys. Fig. 302. 

tyračka = t\-rajka. Kt. IV. 

tyras = jméno psí. V\-hl. Mal. 
12Š. 

tyrolka = jméno krav. V\hl. Mal. 
128. 

tytlat = špiniti, mazati. Slez. Kt. 
IV. 

tytlék = puntík. Máš pravdu na 
tytlék. Vvhl. Mal. 93. 

tytuň, tutoň, z tur. = kuřlavv ta- 
bák. Kt. IV. 



u. 



ubabrat = ukáleti. Kt. IV. ubezhóněný klidný. E>U já 

ubácat = ubiti. U Olíjm. Kt. IV. možu mět clivilku u-nú? Vh. Brod. 

Ubazgrat = umazati. Opav. Kt. Gl. 

IV. ubezhónjt se ^ uklidniti se. Sko- 

Ubečenec = fňuče (dítě). Opav. ro-li si u-niš? l'h. Brod. GI. 

Kt. IV. Ublbaný. Ublbanéšiškv(knedlíkv). 

úběl také = smetana. Kt. IV. Kt. IV. Vz ublbat. 



127 



Ublbat se = převaiiti sť, dokud 
Vilda klokočem vře, děhijíc bl bl bl. 
Kt. IV. 

ublinkaný také = kdo očima 
blinká. in/.ourá, ospale hledí. Kt. 
IV. 

ublížený. Má v sobě u-né (od 
práce natážky). Kt. VII. 

Ubožit koho také = učiniti ne- 
šťastnvm. Folp. b. 21. a. 

Ubrknút = odletěti. Chrust chtěl 
u. Kald. 2H. 

ubřuňkaný = nevrlv (o dětech). 
U Oloin. Kt. IV. 

ubrus = látka lněná bílá s bílými 
vetkauvmi květy. Vyhl. Slez. Í95. 

Ubúřenec = bručoun. Slez. Kt. 
Vil. 

ucancaný = poslintaný, umo- 
kiený. I' Uh. Hrad. Kt. IV. 

UCancat = poslintati, pomokřiti. 
U l'h. Hrad. Kt. IV. 

ucandat, učvandat se = ucourati 

se. Kt. IV. 

UCapaný = blátem posti-íkauv. 
Kt. IV. 

UCapat se = blátem se postříkati. 
Kt. IV. 

ucapkaný = drobnou chůzí una- 
vený. Na již. Mor. Kt. VII. 

ucapkat se = drobnou chůzí se 
unaviti. Na již. Mor. Kt. VII 

ucasnút, ucasnovat se 
se. Kt. IV. 

ucebený = ubřečený. U. dítě. 
Zlínský. Kt. IV. 

ucmurat = umazati. Laš. Kt. 
VII. 

ucný = kdo rád hostí. Autr. ].'>1. 

ucrkaný. U. kalhot\- = poscané. 
Ostr\-. Kt. IV. 

UCrkat komu co = odliti crčkem. 
Kt. IV. 

úcta = čepeni nevěsty; hostina 
při čepeni. Kt. VIL 

uctivost také = hostina. U Brušp. 
Kt. IV. 

UCumplat = ucourati, utahati. 
U. šaty v blátě. Kt. VII. 

UCuňdrat = ušpiniti, utahati. Kt. 
IV. 

UCVachat se = unaviti, utrmáceti 
se. Olum. Kt. IV. 



učačňaný =^ hodně ušplíchanv. 
U. Iiousnta. Kt. VII. 

učáknút, uščáknút = ucvrknouti. 
Na, \ýih. Mor. Kt. IV. 
učantat, ušantat = ušoustati. 

Ostvv. Kt. IV. 

UČapnút= usednouti. Kúra učapla. 
Ostrv. Kt. IV. 

UČapotaný = uhrou/.danv od blá- 
t,i. rh. Brod. Gl. 

účastlivý = účastný. Kt. VII. 

UČbOVý — co se týče učbv, učení. 
Kt. Vil. 

UČiřOVat se = uščuřovat se, usmí- 
vati se. Hrb. Dt. 50. 

UČmýrat = pomazati. Kt. VII. 

účtař = účetník. Kt. IV. 

UČUČat se = utišiti se. Folp. a. 
■")(). a. Sr. učučit se. Folp. b. 21. a. 

učúhat = učíhati. Ostrv. Kt. IV. 

učujný = kdo všecko učuje, kde 
se co hne. Ostrv. Kt. IV. 

UČundrat = klouzáním led uhla- 
diti. (Ktrv. Kt. IV. 

učváchaný = umáchaný. Kt. IV. 

učvandat = ucandati. Kt. IV. 

uďam = silák, obr. Přik. Nov. 
11;í., Mal. Silný, zavalitý a často 
i nečistv němot. a-a. Deš to děfčesko 
je takové adam ušpiněné. Mal. 

udánievý = domnělý. Bys. 152. 

udělaný také = umďlený, nadě- 
unaviti lanv (Přer.). Olom. Kt. IV. 

udíravý = kdo udírá, co komu 
muže. U. žid. Kt. IV. 

Udiachmaný = ušlapaný. V za- 
hradě je \-še u-né. Kt. IV. 

udlachmlt = zabiti. Laš. Kt. VIL 

udobytelný = dobvtelnv. Darv 
n. Kt. Vil. 

udočkavý = trpělivý. Kt. VIL 

udrahnút, udražet = státi se 

dra/.Sím. Kt. VIL 

udrchat koho za vlasy = kudliti. 
Kt. VIL 

udřímanec = udřímanv. Již. Mor. 
Kt. VIL 

udřímaný = ospalý. Kt. IV. 

Udrpnút = udrobiti. Slez. Kt. IV. 

uduckaný = pevně udupaný, za- 
tlučený. Kt. IV. 

Uduckat = pevně udupati, za- 
tlouci. Kt. IV. 



128 



ududat se = zašmourati se (ve 
tváii. O dětech). Kt. IV. 

ududlaný = mrzutý. Chodí celý 
u-nv. Kt. IV., Vvhl. "Ced. 

udundat se = opiti se. Folp. a. 50. 
a., b. 21. a. 

Udušlivý = dušný. Slez. Kt. IV. 

udůvěřit koho = ubezpečiti. Kt. 
IV. 

udžgat = ucpati. Kt. IV. 

Udžgún = nedosyta. Kt. IV. 

uflinkat koho = zpohla\-kovati. 
Kt. IV. 

ufňákaný = uplakaný. U. dítě 
(kttré pořád fnáká). Kt. IV. 

ufrfianec = usmrkanec. Hořen. 
]1<». 

ufujat = piiváti. Vítr ufujal zá- 
věje. Ostr. Kt. IV. 

Ugabit = umámiti. Kt. IV. 

Ugajdat = unaviti, utýrati. Pii 
žernách se ugajdal. Ostr. Kt. IV. 

uganěný = žvanil. Slez. Kt. VII. 

Ugazdovat si co = uhospodařiti. 
Kt. IV. 

Ugizdit == umazati. Kt. IV. 

Uglurat = umíchati. Kt. IV. 

Ugňávit = rozmačkati. U Místka. 
Kt. IV. 

Ugotovat = uhotoviti. vvstrojiti. 
V\-h]. Slez. !2!i. 

ugrcat, ukrcat - i)li\ati. Ostr. 
Kt. IV. 

ugryndanec = uslmtanec. Kt. IV. 

ugryndaný = uslintaný. Kt. IV. 

ugryndat se = uslintati se. Kt. 
IV. 

Uh = luh. Kaš. IH. 

Uhálat koho = uspati. Uh. Hrad. 
Kt. IV. 

uhánět se oč = ucházeti se. Kt. 
Vil. 

Uharka, nharek = okurka. Kt. IV. 

uharkový = okurkový. Kt. IV. 

uhatlat = namazati, naškrábati. 
Uhatlanú písmo = hatlanina. Ostr. 
Kt. IV. 

Uhlobít = zaraziti. Kul v zemi ta- 
rani in u. Kt. IV. 

uhnalec = dítě nemanželské. Kt. 
IV. 

uhorčit = zahříti. Topením co u. 
Kt. IV. 



uhospodovat koho kde = v hospodo 
ubvtnvati. Uh. Hrad. Kt. IV. 

uhostinný = pohostinný. Kt. IV. 

uhřasnút = ustrnouti. Kt. VII. 

uhrdlaČH = utrmáceti. U. koho 
jnací. Kt. IV. 

uhřejbat = uhrvzti. Olom. Kt. 
IV. 

Uhřešenec = kdo mnoho hřeší, 
kleje. Kt. \U. 

uhrknút = úprkem padnouti, od-, 
\-ypadnouti. Hrách uhrkl z hrnce, 
jak ním trkl. Kt. IV. 

uhřot = uhiíti. Ostr. Kt. IV. 

uhúkat koho = ohlušiti, hlukem, 
domluvami překonati. Kt. IV. 

uhunkat koho = uhoupati. Ditě 
na n:kou u. Kt. IV. 

uhuškat ^ uhunkat. Ostr. Kt. 
IV. 

uchajat, uchajkat= hladěnímupo- 
k.ijiti. Dítě u. Ostr. Kt. IV. 

UChalkat ^ uchajat. Kt. IV. 

UCháň, nadávka. Hořen. 105. 

UChaňkat = uchalkat. Kt. IV. 

UChlachumit se = usmáti, na- 
smáti se. Ostr. Kt. rV. 

UChlápat= zmenšovati se, ustávati 
(o ohni, zlosti). Autr. 131. 

UChlaŠtit koho = udeřiti. U. koho 
za ucho. Kt. IV. 

UChlebjat komu = lichotiti. Ostr. 
Kt. IV. 

úchlebný = chlubný. Kt. IV. 

ucho u uicek, opak péra, konec 
necek (trok). Trokv mají čtjTy 
ucha. Vvhl. Mal. 102". — U. babí = 
jitrocel. 'Kt. VII. 

uchrčený ^ dvchavičný. Slez. Kt. 
IW 

uchrtúsit = urdousiti. Kt. IV. 

UChrustnÚt -- ukousnouti. Ostr. 
Kt. IV. 

UChuchlat ^ špatně u])raviti, uva- 
řiti. Oldui. Kl. IV. 

UChybat naházeti. Kameni na 
Iniiniiuiii u. Ostr. Kt. IV. 

Úchylný = povolný. Ostr. Kl. IV. 

UChýtat se oč = předstihovati se 
\- ch\t;ini. I-^iIp. b. 21. b. 

úchytka, uchytačka. Fnlp b 21 
b. V/, uchytat se. 



129 



ujajkat se = nakvíliti se, jaj! jaj! 
volati. Ostr. Kt. IV. 

UJCO = vijec, matčin bratr. U mor. 
Březové. Kt. VIL 

Uječek = strýc, ujco. Folp. b. 21. 
a. Sr. ujec, ujek. 

ujek = ujec. Ostr. Kt. IV. 
Ujek = hřmot. Uh. Hrad. Kt. IV. 
ujetý. Edem že je za sestru ujetý 
= že za ní ujel. Kaš. 87. 

UJÍCÍ. Je to u. = uchází to, není 
to právě špatné. Autr. 131. 

ujitý = cestou utrmácený; ušla- 
paný. U. chodník. Kt. IV. 
ÚÍca = louka. Kaš. 18. 
ukapaný = ušpiněný. Val. Kt. 
Vil. 

ukáznit koho = do kázně dáti. 
Kt. IV. 

Úkladka = ukládání, tr. šatů. Kt. 
Vil. 

Uklápat se = ulopotití se. Prací 
se u. Opav. Kt. IV. 

UklÓt = uklnouti. Ostr. Kt. IV. 
úkludný = pokoj milující; čistý. 
Ostr. Kt. IV. 

Ukízat, Uklznút = ukloaznouti. 
Ostr. Kt. IV. 

Úkno = polní česnek. Na jiho- 
vých. Mor. Kt. VII. 

ÚkOlnik také = sloupec, k němuž 
se branka n. vrata přivírají a petlicí 
zastrkují. Slez. Kt. IV. 

ukoprtnút = zakopnouti a upad- 
nouti, r. na zem. Kt. IV. 

úkosinový = koso ustřižený, cvik- 
lovv. r. fěrtoch. Slez. Kt. VII. 

ukOSlat = utříti. U. si co: kalhoty 
(nohou do nohy tluče n. je dlouhé 
po zemi smvkaje), ušoustati, ušla- 
pati). Ostrav. Kt. IV. 

úkradkem stoupat = krada se. 
Slám. L\s. 93. 

Ukrňáiek = ukrnělv člověk. Kt. 
Vil. 

ukrnět = uhniti. Všeckv listv na 
zeli u-lv. Ostr. Kt. IV. 

ukundaný = šoukavý, soukala, 
kdo nemůže s ničím býti hotov. 
Slez. Kt, IV. 

ukurvenec = z kurvy sjn. Kt. 
VII. 

ukurvit si ve světě dítě. Kt. VII. 



Ukutat = stranou smésti. U. co 
na lunmadu. Ostr. — se = chůzí n. 
prací se unaviti. Olom. Kt. IV. 

ukypaný = kvpěním znečištěný. 
Slez. Kt. IV. 

ukypat = wtékati. Kaša uk\-puje 
z iiiísv. Ostr."Kt. rV. 

ukysaný také = rozespalv. Kt. 
IV. 

ulaptat se = podělati se. Kráva 

se u-hi, má běhavku. Ostr. Kt. IV. 

Uléliat na koho = doléhati. Kt. 

VII. — Mvsiíš, že mne matka na sněhu 

ulehla (porodila)? Val. Kt. VIL 

uličit = vypočísti. Až do sta u. 
Ostr. Kt. IV. 

ulička = malá ulice; prostora mezi 
kamny a zdí. Krm. Obr. 142. 

uliskat koho = lískovkou vybiti. 
Ostr. Kt. IV. 

Uliša = Julie. Na již. Mor. Kt. 
IV. 

ulizovat se = usmívati se. Folp. 
b. 21. h. 

ulojdaný = kdo má plno lojdů. 
Kt. 1\'. Sr. lojdaný. 

uloknút = slehnouti se. Zem ulok- 
la. Ustr. Kt. IV. 

Úložka = úloha; věc uložená. Kt. 
Vil. 

ulykat se čeho = dosti se toho na- 
ptilykati. Kt. IV. 

umáchat koho čím = ubiti. Ostr. 
Kt. IV. 

umalit. Ona dětem neumalí (ne- 
promine). Kt. VIL 1.39.5. 

umamrat = dosti bědákati. Kt. 
IV. 

umaňkat co = mokrýma rukama 
lepkým učiniti. Kt. IV. 

umazgat co = tlače namazati. 
Máslo na chlebě nožem u. Máslo ja- 
zvkem s chleba u. (slízati). Ostr. 
Kt. IV. 

umětok = uměták, koště. Ostr. 
Kt. IV. 

umícat = celého zulíbati. Na již. 
Mor. Kt. IV. 

umígat, umíhat = míháním do- 

síci; uletěti, zmizeti. Ostr. Kt. IV. 

umínit, uménit (Přer.). Krávy u- 

mínilv = dávají méně mléka. Naš. 

XLIV. 99. 1. d. 

9 



130 



umítat = namítati. Oklame tě! 
Umítal Janošík. Slám. Lys. 35. 

Úmlatek = trochu umláceného 
obilí. Kt. VII. 

umlzat = ulízati. Kt. IV. 

umňačit se = dosti se nabědo- 
vati. Ostr. Kt. IV. 

umorýsaný = umouněný. Kt. VII. 

umřitý = umrlv. Kaš. 87. 

umrlárna, umríčín = kostnice. 
Kt. VIL. IV. 

úmrtnice = úmrtní list. Kt. VII. 

umurýsat = ušpiniti. U Místka. 
Kt. IX. 

umývačka =~ umývání. Kt. IV. 

umžiganý, umžikaný = udřímaný, 
ospalý. Laš., Kt. VII. 

uodřínat co čím = sříznouti, od- 
říznouti. Ostr. Kt. rV. 

uosmrdat se okolo čeho = obska- 
k()\-ati. (.)str. Kt. IV. 

upackat = špatně udělati; plos- 
kým ])r('dmětem uplácati. Kt. IV. 

upadat = stárnouti. Olom. Kt. 
IV. 

úpadmo si nohu zlámal = pádem. 
Uh. Hrad. Kt. IV. 

upaplat = upiplati. Na již. Mor. 
Kt. IV. 

upaskudit = škodu udělati. Kt. 
IV. 

upaščekovat koho = uhubovati. 
Ostr. Kt. IV. 

upiznút koho = udeřiti. U. koho 
po hlavě pěsťií. Kt. IV. 

upizgřený = uslintaný, ušmou- 
raný. Kt. IV. 

Úplazka = rovina, nížina při 
úplazu. Kl. VII. 

upleskaný koláč = v ruce uválený. 
Krm. Obr. 6(). 

upliskýřit se = dostati pliskýře. 
Nnhw s. n-la. Ostr. Kt. IV. 

uplkaný = povídavý, tlachavý. 
U. Káča. Vyhl. D. 59. — U. plkoš. 
Kt. IV. 

uplohnút se = vylíhnouti se. Pod 
strupem se mu vši u-hlv. Ostr. Kt. 
IV. 

uplukat = umyti. Voda břehy 
u])lu.c. Ostr. Kt. 

f uplút = odplivnouti. Uplúvá krev. 
Ostr. Kt. IV. 



upodobat se komu = zalíbiti se. 
To děvče se mi u-lo. Ostr. Kt. IV. 

upostarčit = stačiti. On neu-čí za 
mnú kiisit. Ostr. Kt. IV. 

upovířit se komu kde = dříve se 
t)bje\iti, dříve někam přijíti, přede- 
jíti koho. Hořen. 103. 

uprcat = podělati, posrati. U. si 
kalhnty. Kt. IV. 

uprděný. Co mu tcho Jánka vzali 
na vojnu, chodí jako u. (není nic po 
něm). Vyhl. Ced. 

uprdlit se = spáliti se. Folp. b. 
17. a. Sr. prdlit. 

upřídit se = nadbíhati. Hodiny 
se o 5 minut u-ly. Ostr. Kt. IV. 

upřít se čeho. Nevěděl, proč se ho 
u-la (nechtěla o něm nic slyšeti). 
Kldu. 141. (41?) 

uprlený = kopřivami upálenv. 
Jihových. Mor. Kt. VII. 

uprsknút = utéci. Kt. VII. 

uprtnút = zah\-nouti. Ten kůň 
mu už u-tnul. Slez. Kt. IV. 

upščkat se = kýchnouti. Ostr. 
Kt. I\-, 

upucat, upuckat = zulíbati (v dět- 
ské i-cči). Kt. IV. 

upučit se = otlouci se (o píšťale) ; 
U. se = otlačiti; nasmáti se. Ostr. 
K. IV. 

upuchřit = zpuchřelým učiniti. 
Voda dřevo u-chří. Ostr. Kt. IV. 

upupkat se = rašiti. Stromy se 
u-ly. 0>tr. Kt. IV. 

upychlat se nad čím = zarado- 
vati se. U Uh. Hrad. Kt. IV. 

upyskat = umouniti; koho = 
vyhubovati. Ostr. a Opav. Kt. IV. 

Úřade = obecní výbor. Folp. b. 
■2\. h. 

uřaslý = užaslý. Kaš. 41. 

uřasnót = užasnouti, leknouti se. 
Kaš. 41.. Vyhl. Ced., Kt. IV. Olom. 

uráznit -- >irychliti. Kt. IV. 

urcukovat = naléhati s křikem. 
Autr. l.il. 

určivý také = kdo rád mluví. Uh. 
Ilr.ui. Kt. IV. 

uřécl = uřeknouti, uřknouti. 
Ostr. Kt. IV. 

uremtat = okousati. Zajíc omlaď 
u-tal. Kt. IV. 



131 



Úřezek také = silné, tlusté dítě. 
Mají takového úřezka. Uh. Brod. 
Gb. 

urmín = silný člověk. U Místka. 
Kt. IV. 

uřnút = uříznouti. Uini dubka 
a ini dobře. Vvhl. Prus. 67., Kt. 
IV. 

Úročnica, anthyllis vulneraria, 
rostl. O. pomáhá od úroků dob\t- 
čích. Kt. VII. 

úrosek, órosek ■=--- malv déšť. Vyhl. 
C«l. 

uruntovat vuz na špatné cestě = 
rozbiti; kohO = hřmotně zbuditi. 
Ostr. Kt. IV. 

. urvaný také = kdo má průtrž. 
Ostr. Kt. IV. 

urvavý = hádky milcvnv. Ostr. 
Kt. IV. 

urypa = špinavý člověk. Folp. 
b. 21. b. 

urýpaný = špinavý. Folp. b. 
21. b. 

uryžovat = uhraniti. Ostr. ,Kt. 
I\'. 

urzat = řehtati. Kůň urzá. Ostr. 
— U. = urezavěti. Ostr. Kt. IV. 

USáČit se = napršeti. Už se dost 
usácil.i. Ostr. Kt. IV. 

USádlit se = usaditi se, uvelebiti 
se. Kdy pak se přece u-dlíš? U-dlil 
se na haleně. Hořen. 40. Vz sádlit 
se. — Kt. IV. 

USáknÚt = uschnouti. Prádlo 
u-klo. Kt. IV. 

USbirat = nasbírati. Di (jdi) u. 
hrušfk. Kaš. 88. 

Úscestí = začátek druhé cesty. 
Kt. IV. 

I* Úsečný také = štípavý, kousavý. 
Kt. IV. 

uschránit si = ušetřiti si. Folp. 
b. -n. b. 

Úskobit se = šetřiti, skrbliti. Uh. 
Hrad. Kt. IV. 

USkominy = laskominy. Slez. Kt. 
Vil. 

USOtat -^ unaviti. Laš. Kt. VII. 

USkřítanec = dítě uskřítané, za- 
piplaué. umazané. Kt. IV. Vz násl. 

USkřítaný = uslintaný, ušmou- 
raný, zamazaný. Kt. IV. 



USkýpat = přetéci. Mléko u-Io. 
Ostr. Kt. rV. 

USmuhat. Cerwnými čarami něco 
u. (natříti). Kt. IV. 

usmušit se = smutným se státi. 
Kt. IV. 

uspaný. B\la uspaná (spala). Ho- 
rou. 211. 

usraný. !v vulixá u-ném (usraným) 
pár grécarom mě žaloval. Vvhl. 
Ced. 

ustátý = unavený. Hořen. 268. 

UStibat co kam = vstrčiti. Ostrv. 
Kt. IV. 

UStrabít se = občerstviti se. Kt. 
W . 

ustřapkat = ušoustati, odříti. U. 
kaliu .t\-. Olom. Kt. IV. 

ustřihnót si na koho = seděti na 
něm, pronásledovati ho; též pevně 
si umíniti, že něco vykoná. Vyhl. 
Ced. 

USÚt = usypati. Kt. IV. 

UŠáČek = hrnec s uchy. Autr. 131. 

ušamotat se čím = unaviti se. U. 
se h.lzrnim snopů. Ostr. Kt. IV. 

UŠantat = šantavou chůzí roz- 
trhati. U. kalhoty. Ostr. Kt. IV. 
Vz učantat. 

UŠČáknÚt = nevrknouti. Mal. 

UŠČIbraný = umazaný. Fix. 

UŠČibřit =--= ulomiti. Kt. VII. 

UŠČikat = ulomiti. U. co odkud. 
Ostr. Kt. IV. 

UŠČiřit se = usmáti se. Ostr. Kt. 
IV. 

UŠČrbený = ulomený, porouchaný. 
U. hrnec. Val. Kt. IV. 

UŠípat = ušpiniti, ukáleti. Kt. IV. 

UŠkamrat = mumlati, svou ne- 
voli na jevo dávati. Ostr. Kt. IV. 

UŠklilinÚt = uklouznouti. Ušklí- 
bla se ji niiha. Vyhl. Kr. 48. 

UŠkňÚřit se na koho = zamračiti 
se. la. IV. 

uškrkat = škrkáním způsobiti. 
U. oheň. Ostr. Kt. IV. 

UŠkrpat = ustrouhati, ošoustati, 
roztrhati (šoupaje nohama). U. po- 
dcšvu. Ostr. Kt. IV. 

uškúbavě = úštipně. Kt. VII. 

UŠkuhnút = ušklíbnut. Noha mi 
uškuhla. Kaš. 97. Sr. škuhnút. 

9* 



132 



UŠlamtat = umazat. U. šat, se 
v bláté. Ostr. Kt. IV. 

ušlundrat = uslamtat 
v blátě. Kt. IV. 

ušmúraný = umazaný. Kaš. 97. 

ušmúrat = umazati, ušpiniti. Kt. 
IV. 

ušnice = náušnice. Kt. VII. 1395. 

ušoplstaný = odřený- U. šaty. 
V>-hl. Crd. 

UŠpajdat = wšmatlati. Slez. Kt. 
VII. 

ÚŠtěrb = uštěi-bení. zmenšení. Kt. 
VII. 

UŠtiplivý = štiplavý. U. slovo. 
Kt, IV. 

UŠtÚrat = okorati, vyschnouti. 
Ok.m. Kt. IV. 

ušubrat = ušpiniti. Kt. IV. 

UŠÚIaný = uválen}'^, uhnětený. 
Děcka jako z tvarohu u-né. Kald. 21. 

UŠÚIat. Vz ušúlaný, šúlat. 

UŠÚStnÚt = udeřiti. Folp. a. 50. a. 

UŠUŠněný = šošnivý, ušpiněný. 
Bys. Fig. 302. 

ušllšnit= umazati, ušpiniti. Olom. 
Kt R-. 



utřesknút = třeskem se zlomiti. 
Když suchý kolek zlomíš, utřeskne. 
U. se OstV. Kt. IV. 

Utrhlivý = náhlý. Ostr. Kt. IV. 

utřiďupský = patolízalský. Kaš. 
55. Sr. u Bart. utřidupa = dotěrný 
patolízal. 

utřinos = kluk. Kaš. 55. 

utrmanit = utratiti. Peníze v ho- 
spodě u. Kt. IV. 

Utrošit = utrmanit. Peníze v ho- 
spodě u. Ostr. Kt. IV. 

uťupat = na drobno rozštípati. 
Ostr. Kt. IV. 

Ututat = upiti (v dětské řeči). 
Ostr. Kt. IV. 

utyknút = uváznouti. U. s vozem 
v blátě. Slez. Kt. VII. 

Utyřelý = uhnilý. U. dřevo. Kt. 
IV. 

Utyřeti = uhniti. To dřevo u-lo. 
Kt. IV. 

uvarat = odstraniti, odděliti. Slez. 
Kt. IV. 

UVÍro = vydlabaný. v\hloubený 
žlab. Val. Kt. IV. 

Úvod (óvod) na Hané také = od- 



UŠvácit = ukrojiti. Ušvácil si polední svačina po úvodě ženy po- 
" skytínaná. Vyhl. Mal. 10. 

uvrsknút = ušetřiti. V. peníze. 
U Kojetína. Kt. VII. 

uzdát si = usmysliti si. Folp. b. 
21. b. 

uzenkovat = jísti uzené maso, 
uzenky. B.\s. Fig. 120. 

uzgřivec = lakomec. U Místka. 
Kt. IV. 

úzký = šfiurky. Val. Kt. IV. 

UZnamýkaný = utahaný, una- 
vený. Už su celá u-ná jak měch. 
l'h.' l^.rnd. Gl. 

uzukat se čím = utrmáceti. Kt. 
IV. 

UŽbrundat =- ulu\ndati. ]\IIěko, 
s vodou u. V Uh. Hrad. Kt. IV. 

UŽďgat, UŽgat se = utrmáceti se, 
U. se (ím. ()>lr. Kt. IV. 

uždibovat = utrhovati. U. trávu 
u s;iini' /cmě. Krm. Obr. 103. 

uždurkat = otrkati, otloukati. 
Na trhu se člověk nejvíce uždurcc. 
Ostr. Kt. IV. 



kra)n- ciiicba. Kald. 17. 

ušvondrat = ušlundrati, učva- 
chati. Kt. IV. 

UŠvrknÚt = uírnknouti, odletěti. 
Pták nám z klece ušvrkl. Ostr. Kt. 
IV. 

utanút se = skrýti se. U Místka. 
Kt. IV. 

utarčený = ukvičený. Olom. Kt. 
IV. 

utečený. Tag už byla od něho 
jedenkrát utečená (od muže utekla). 
Kaš. S7. 

UtekaČka =j(^ utíkání. Folp. b. 
21. b. 

Uteřený = utvřelý. Na Hané. Kt. 
IV. 

Utlaskat = upicskat. U. něco lo- 
patou. — se o čem = nahovořiti se. 
Ostr. Kt. IV. 

Utrckat se = trckem se uběhati. 
Kt. IV. 

Utrefený. Nápěv písně byl utre- 
íený (hodil se). Hlavn.. Kr. 30. 



133 



UŽgat, UŽgnÚt = ustrčiti, upích- 
nouti. V. do ohně, se do oka. Kt.IV. 

užíčník = Ižičník. Vylil. Mal. 23. 

užitný = užitečný. Abv bvl do- 
bytek užitný. Vvhl." R. 46. 

užka == ižiřka. Val. Kt. IV. 

užmálat = užmoliti. Kt. IV. 

užmuchlaný. U. čepice. Mršt. Ves. 

I. 2(i{;. 



užuchlaný = povídavý, žvastavý. 
Olom. K(. IV. 

UŽÚIat = uhnísti. Folp. b. 20. b. 
Sr. šnlat. 

užvachlat = užmoliti. Papír 
v prstech, prst}' u. Kt. IV. 

UŽvachtat také = žvatlati, hovo- 
řiti. U. se s kým. Kt. IV. 



V. 



Václavův. Václavovo kvílí kvete 
bílým květem kolem sv. Václava. 
Naš. XLIII. 49. 2. d. 

vadovatý = váhavý, zdlouhavý. 
U Místka. Kt. VII. 

vaďura = kdo pořád hubuje, se 
vadí. Kt. IV. 

vagala = člověk tlustý a neohra- 
baný. Kt. VIL 

vajčář = sběratel, kupec vajec. 
Vz Kř. Roz. II. 220. 

vajčena == bílá omáčka smeta- 
nová, do níž se dávají vejce na tvrdo 
uvařená a na čtvrtkv rozřezaná. 
Slez. fvt. IV. 

vajčóch = člověk príitrží stížený 
(nadávka). Vyhl. Ced. 

vajděna = nepořádná ženská. 
Kaš. 98. 

vajkO = vajíčko. Kt. IV. 

vakula = kdo dělá vakv, brašnář. 
Kt. IV. 

valáčový. V. deščka na válení 
prádla. Kt. VII. 

valachovat obilí = na valachu či- 
stiti. Na již. Mor. Kt. IV. 

valák = kdo válí, po poli válcem 
jezdí. Slez. Kt. IV. 

válanisko = pelech, kde se kdo 
válel. Kt. VII. 

valaška také = druh hrušek. Kt. 
Vil. 

válat = válcem váleti; v. se = 
váleti se; špiniti se; zaháleti. Kt. IV. 

válec také = povalovač. Kt. IV. 

válenka. Pálenka je v. (opíjí). Kt. 
IV. 

Valentin = důchod. Táhne v-na 
ze zemských peněz. Bvs. Fig. 116., 
261.J 



kopčiti. Laš. Kt. IV. 
lenoch. U Uh. Hrad. 



valkovat 
valnoha = 

Kt. IV. 

valnút = baciti, uhoditi. Valnul 
ju dli hhuy. Slez. Kt. IV. 

valný. V. kosa t. j. bez hrabice. 
Sekl ječmen valnó koso. Vyhl. Ced. 

vandlík = druh jablck. Kt. VII. 

vandreál = druh vdolků, dávaný 
svatebním hostům na konci hostiny 
na rozrhodnou. Vyhl. Děd. II. 13."). 

vandruše, pl. == vši. Kt. IV. 

vantroky také = prohlubeniny na 
cestách k odvádění vody zvi. pod 
ko]i(i. V\-hl. Ced. 

vantuch = veliký, široký pytel; 
veliké břicho ; břicháč. Ostr. u Místka. 
Kt. IV. 

varačky = švestkv (kulovačkv). 
Val. Kt. VII. 

varaja = vařecha. Na jihových. 
Mor, Kt. VII. 

vařašník = náčiní, do kterého se 
zastrkují vařečky. Kt. VIL 

vařeka = kdo se v kuchyni často 
a zb\tečně plete n. dítě, které se 
dorostlým plete do řeči. Olom. Kt. 
IV. 

vargošit = křičeti, řváti. V Opav. 
Kt. IV. 

varhan ky = valašské papuče (na- 
bírané). Krm. Dol. 97. 

várpoky. vz chlebovník. 

vařtat = tkadlcovský stav. Robit 
za \ařtatem. Oslr. Kt. IV. 

varyš = tovaryš. Val. Kt. VIL 

vaskosť = vlhkost. Kt. IV. Vz 
vazkosť. 

vaský = vlhký, mokrý. V tomto 
domě je vasko. Kt. IV. Vz vazký. 



134 



vaščina = močálovitá půda. Kaš. 
131. 

vašinský = váš. Folp. b. 21. b., 
Kt. IV. 

vata také = ohniště v zemi. Kt. 
TV. 

vatře, švatřc také = velikv krajíc. 
Folp. b. 21. b. 

vavřenka = druh hrušek. Kt. VIL 

vavřinilky = druh hrušek. Vyhl. 
Prus. ")."). 

vazkavý = drobet vlhký. Kt. VII. 

vazkost = vlhkosť. Kt. IV. Vz 
vaskosť. 

vazký = vlhký, mokrý. Kt. IV. 
Vz \-aský. 

vazné = vázané (dar k svátku). 
Autr. 131. 

vaznice = houžev. Kt. VII. 

Vazová = reka Morava u Lobo- 
dic. Vyhl. Mal. 116., Ced. 

vazovitý. V. dřevo = které se 
špatně štípe. Ces. lid. X. 05. 

važisko = dřevo při voze, na 
němž jsou brdeěka vah zavěšena. 
Kt. IV. 

Vbabrat = vmazati. Maltu ru- 
kama dli okna v. Ostr. Kt. IV. 

Vbídnút se = nabídnouti se. V. 
se komu nač (na pomoc), do čeho 
(do služby). Kt. IV. 

Vbiinknút = vraziti. V. klínek 
dli deskw k\'iem do okna. Ostr. Kt. 
IV. 

Vblknút = všlehnouti. Ohefí vblk- 
nul do okna. Ostr. Kt. IV. 

VCrknÚt = vkapnouti. Vcrklo mu 
trochu do kalhot; Vcrknul mi dvě 
kapky do léku. Ostr. Kt. IV. 

VČUCi = nenadále. V. tam přišel. 
Ostr. ICt. rV. Sr. u Bart. vťuci. 

VČeléŠek = nynějšek. Bys. 112., 
V>]il. Děd. I. 2C". v Bart.: včilcjšck. 

VČeléší = nynější. Spč. 25., Vyhl. 
Děd. 1. 7. Moje v. žena. Bj-s. Í0!). 

VČelín také = vůbec malá pozem- 
nosť, zahrada, chalupnická polnost". 
U Val. Mez. Kt. IV. 

včileky = nyní. Ondr. 25. 

včilkaj = včil, nyní. Kt. IV. 

VČilko = nynějšek. Kt. VII. 

Vdatá = vdaná. Kt. IV. 



vdOlkař = kdo rád jí vdolkv. 
Vyhl. Mal. 138. 

Vdovčisko = vdova. Naš. XLIV. 
13.->. 1, d. 

vdovec také = krajíc chleba bez 
kňrkw samá střídka. Ostr. Kt. IV. 

vébarka = námitka, podmínka. 
Kolk. II. 41. 

věckrát = vícekrát. Na již. Mor. 
Kt. VII. 

večeří řádka = mateří douška. 
Vyhl. Mal. 113. 

večgat = vecpati, v Podluží. Kt. 
VII. 

věčko = víko; klec na ch\tání 
ptáku. Ostr. Vz Kt. IV. 

vědák = domácí skřítek, jenž do- 
mácí lidi poučuje. Kř. Han. 75. 

vedek = vetech, poslední čtvrť 
měsíce. Kt. VII. 

veděf = poznati. Nedala sa mu 
v. Kaš. 98. 

vědrový = vědenií. V. bečka. 
Slez. i;t. IV. 

védunek = vydumek. Autr. 131. 

veflágat do sebe = vecpati. Kt. 
VII. 

vefujat = ve foukat. V. sněhu na 
hůru. Kt. VII. 

věchněj = více, lépe. Kt. VII. 

véchopeň = osolený, kmínem po- 
sypaný vdolek ze zbylého chlebo- 
vého těsta. Vz chlebovník. Kt. IV. 

věchtě = druh pečiva o ostatcích. 
Vyhl. Mal. 142. 

věj, věja, věje = chumelice. Ostr. 
Kt. IV. 

věk. Zlomený věk = zlomená 
svíce, která nošena bývá při pohřbu 
děvčat a hochů. Vyhl. D. 96. 

veka, z něm. Wecken = houska, 
kruhovka; menší podlouhlý chléb. 
Kt. rV. V koši měl veky a rohlíkv_ 
Kř. Roz. II. 45. a j. 

vekše, pl. = klouby na ženském 
kožichu vyšívané. Val. Kt. IV. 

vela --"kolik. Vz tele (tolik). — 
V. = hojnost'. To je vela dříví. Máme 
vela šiti. V>hl. Ced. 

velebné = velebný pán, farář. Kř. 
Roz. I. 45. 



135 



veličanský, veličaný, veličanzný = 

velmi veliký. Kaš. 51., V\-hl. D. 
14(),. Kt. IV., VII. 

velíčko = plátěný oděv od kolen 
po kotníky asi třetinou z bot vyční- 
vající. Na Hané. Kt. IV. Sr. vi- 
léčka. 

velník = druh jablek. Kt. VIL 

velOCipák = vclocipedista. Kt. 
VII. 

véměna = vvměnek sedláků. 
V\hl. -Mal. 77. 

vemeno také = klínek v rozkroku 
na tiáslavicích slováckvch. Na již. 
Mor. Kt. IV. 

věn = věno. Otrácet děckám věn. 
Naš. XLIII. 27. 2. d. 

vénešnosť = chlubnosť. Hanácká 
v. Vyhl. Mal. 71. 

ventrča = kráva hubená, kosti jí 
trčí ven. Kt. VII. 1396. 

vépřaha. Nádenice sošijó seno na 
jedno vépřaho; pase na jedno v-ho 
(nejdou o polednách domů). Vyhl. 
Ced. Abe to bélo na jedno vépřaho 
(zapražení). Kř. Roz. 77. 

vepřák = vepřovice. Dům sta- 
věný z vcpřáků. Kt. IV. 

vér = výr. Chodili tam jenom po 
věrách (zevlovat). Hoch. 07. 

véřek = výmluvnost". V. máte. 
Kř. Roz. 136. V. mám jak dochtor. 
Kř. Roz. II. 200. A co ve nemáte 
žádné v.? Kř. Roz. III. 208. 

veřéno = veřejně. Bodó to dělat 
v.? Kř. Roz. 50. Něco v. vykládat. 
Ib. 13:;. 

verkl, vergl = flašinet, kolovrátek. 
Bys. '.12., Fix., Kolk. II. 41. 

verleba = velryba. Bys. Fig. 33. 

veřnút = vříznouti. Své jméno do 
stromu. Ostr. Kt. IV. 

verýn = jméno psí. Kt. VII. 

verýna = jméno len\-. Kt. VII. 

veselka, veselá, vesulka = jméno 

kraví. Kt. VII. 

Věšatky = druh hrušek. Kt. IV. 

véšplechce. Nech vešplechcí (vý- 
kladu). Vyhl. Vys. 77. 

věštak = divý muž. Kt. VII. 

věštka = divá žena. Věšťky kradly 
šestinedělkám děti. Záhr. III. 39. 
Vz věšěica. 



vetkosť = vetchost. Na Zlínsku. 
Kt. IV. 

vetký = vetchý. Na Zlínsku. Kt" 
IV. 

větr (vítr) = jméno psí. V\-hl. 
Mal. 128. 

větravý = větrní. V. déšť = déšť 
s větrem. Ostr. Kt. IV. 

větřisko = nepohoda, silný vítr. 
Dnes je tam škaredé v. Kt. IV. 

veverka = ovce s dlouhým oca- 
sem. Kt. VII. 

vévodek, vz v Bart. vývodek. 

vevřít, vz vy vřít. 

vezená. Děkuji vám za vezeno 
(ze jste mne svezl). Heren. 185. 

Vgichnút = vstříknouti, vlíti se. 
Voda vgichla rázem do zahrady. 
Ostr. Kt. IV. 

vhúňat = vháněti. Ostr. Kt. IV. 

více = vejce. Folp. a. 5. b. 

vlčák = oves s vikou. ]\llátit v. 
Kaš. 122. 

Vidlečke = jmclí frostl.). V^•hl. 
Mal, 113. 

vidlica = koza s růžkv jako vid- 
lice. Kt. VII. 

vldllsko = násada u vidli; špatné 
vidle. Slez. Kt. IV. 

Vidňák = druh jablek. Kt. VIL; 
= splašený, divoký. 

Vídrhón = doděrky. Folp. b. 21. b. 

Vidrmach = ? Ti v-ši křečele ja- 
ko ... ; mladočeskj> v. Spě. 100., 
112. 

vích = plodící úd mužský. Kt. 
VIL 

VÍChor. V-ry dělat = chlubiti se. 
U Litovle. — V. = střeštěnec. Olom. 
Kt. IV. 

VÍChořit se = dělati rámus, bou- 
řiti se. Olom. Kt. IV. 

VÍChOVá = zpropitné tesařům a 
zedníkům za to, že na novostavbě 
víchu postavili. Kt. VIL 

Vichtóra = strojna. U St. Jič. 
Kt. \'II. 

viléčka, pl., n. = úzká, plátěná 
pokrývka lýtek, jdoucí až ke kot- 
níkům, poďléšky. Vyhl. Děd. II. 
177. Sr. velíčko. 

vilije, Vigille = štědrý den. Vyhl. 
Prus. 29. 



136 



VílÓŠek = Vilém. Vyhl. Ccd. 
vincetle = větrové pokroutky, 
z nt-m. \A'indzeltel. Preis. 13. 

Vincíř, Vincéř — druh síti na rvbv. 
Kt. VIL 

vínek. Vínky (slavnost) se konaly 
tictí den po porodu; pečivo pečené 
ke křtu. Naš. XLII. 154. 1. d. a 1. 
a. Babka jim navázala do šátku 
pečiva či vínků (vdolečků, \rtanců 
atd.), Vvhl. D. 95. 

vinohradky = druh hrušek. Kt. IV. 

vínoví = vínové klestí. Vínovím 
topiti. Preis. 13. 

Virgule = druh hrušek podoby 
džbánkové. Vyhl. Ced. 

VÍrka = úvěr. Bráti u kupce na 
vírku. Na Hané. Kt. IV. 

VÍrník = kohoutek na střeše, kte- 
rv se točí, věje-li vítr, větrník. Ostr. 
Kt. IV. 

visačky, vísahy = druh hrušek. 
Val. Kt. IV. 

višňovka = višňová hůlka. Kt. 
IV. 

vítr. Přejde tě zlý v. (raní tě 
mrtvice). Kř. Roz. 100. 

vítřit se. Hlísta se mi vítří. Naš. 
XLII. 15S. 1. 2. a 2. a. -- V. se = 
blázniti se; o bolesti = dále se šířiti. 
Kolk. II. 41. 

VÍvka také = všecko obilí vívkou 
pojednou vyčištěné. Opav. Kt. IV. 

Vizgotat = hučeti, pískati. Na 
Hané. Kt. IV. 

VÍznút = udeřiti. U Zábř. Kt. IV. 

Vjokat, vz hjokat. 

vkocliat se do čeho = zamilovati 
se. SI,/. Kt. IV. 

vkrušit = nadrobiti. V. chléb do 
polévky. Ostr. Kt. IV. 

vláčet se. Sotva se vláčijó ze sla- 
bvho kusto (kustu, stravy). Naš. 
XLIII. 110. 1. d. 

Vlahký = vlažný. V lese je vzduch 
v. Ostr. Kt. IV. ' 

vlak také = každá příležitost 
k pohoštění zdarma. Bys. Fig. 130. 

Vlapan = kdo pořád sedí. Olom. 
Kt. IV. 

Vlápat, Vlápnút. Dlaňama v. = 
Meškat. Spe. 12:;. Já bech nérač bel 



každýho vlápl po tarče (udeřil) . Spč. 
90. Na někoho něco vlápnút (strčiti, 
svésti). Spč. 145. Sníh vlápe (pa- 
dají ho velké chomáče); Nevlápé = 
nemhn- darebných řečí. Kt. VIL 

Vlasec = tenký červíček. Kt. VIL 

vlaská = lasička. Kolk. II. 41. 

Vlášení, vlásení = jemné kořínky 
siniUTJ\-é. Vyhl. Ced. 

vlášený = žíněný. Kt. IV. 

vláŠí = žíně. Na již. Mor. Kt. IV. 

Vlažňavý = trochu vlažný. Kt. 
VIL 

Vlčně = prase, které se ulihlo 
14 dní před vánocemi. Vyhl. Ced. 
Sr. v Bart.: vlčuáci. 

vlezlý = dotěrný. Kolk. 11. 41. 
U Bart . : vlezný. 

vlezný. Vlezná zima = sychravá. 
L'. Brod. Gl. Sr. předcház. 

Viňák = beran. Val. Kt. VIL 

Vlnistý = mnoho vlny na sobě 
majíci. V. ovce. Ostr. Kt. LV. 

vločka = vlněná příze k vvšívání. 
Nár. Vest. V. 19. 

vítat = sem tam se pohybovati. 
Voda balvan\- vitá, vlče. Ostr. Kt. 
IV. 

Vltavy = vlnivý. Když je po vod 
(povodeň), voda je vltavá. Ostr. Kt. 
IV. 

vmístit co kam = vřaditi. Ostr. 
Kt. IV. 

vmutit co čím kam = roztlouci, 
vpraviti. Muťokem vmutila řepu 
do kobzolí pro prasata: Vmutí \-še- 
ckodosebe. Ostr. Kt. IV. 

vňutr = kanec, valach, volek 
o jednom varleti (špatně v\-řezaný). 
Slez. Kt. VIL U Bart. íňutr. 

vobšosta = vobleza, kdo pořád 
k něki imu se lísá, bj- něco dostal. Kt. 
VIL 

VOCáska = plevel v ovse (má 
zrnko s ocáskem). Kt. VIL 

voda. Só p(id vodo (napiti). Naš. 
XLIV. 99. 2. b. 

vodák také = nádržka na vodu. 
Kt. IV. 

vodenka = sněť. Kt. VIL 

voděnkový = vodový. Voděnková 
pnlivka. Olom. Kt. IV. 



137 



vodička = tanečnice, poněvadž 
se při tanci s tanečníkem vodila. 
Bvs. U-2.. Přik. 64. 

vodňačka = vodnice. Fix. 

VOdnitse = rozvodňovati se. Folp. 
b. 22. a. 

VOha (voo vuo) = stůj! Velení 
volum. Kt. VII. 

vohókaný = otrlý. V. děcko. Kt. 
VII. 

VOhřébat. Neměla jí (krupice) dosť, 
vohiébala kosť (ohryzovala) . Vvhl. 
D. 4.'). 

VOChtr = hlídač (železniční), zněm. 
Wáchter. Spč. 57. 

VOChtrovňa = obydlí vochtrovo. 
Spč. •')7. 

VOJanka = místnost, kde přebývá 
voják. Vyhl. Mal. 127. — V.' = 
lehká ženská. Vyhl. Ced. 

VOJenka = smělá ovce. Krm. Dol. 
1."). — ^ V. = menší konírna pro vo- 
janské koně v selském statku. Na 
Hané. Kt. VII. 1397. 

VOkrŠel = rozházená kopka sena. 
Kt. VII. 

VOláČ = volatý h^;lub. Vyhl. Ced. 

VOlavět = dostávati vole. Laš. 
Kt. VII. 

VOlavý = volatý. V. krk. Ostr. Kt. 
rV. — v. vábivý. Trónik se schovává 
na volavo (abv volal jiné peníze). 
Kolk. I. 110. " 

VOldat = hmatati, dloubati v ně- 
čem, vohledat. V. slepice (ohmatá- 
vat, mají-li vejce). Kt. VII. 

vole krčí, rostl. Kt. VII. 

volový. V. oči = blatouch. Fix. 

voňavý chebz, svringa vulgaris. 
Naš. XLIII. 49. 2. d. V. chrobák = 
tesařík pižmový. Fix. — ■ Dnes je 
voňavá zima (silná). Kyjov. Gl. 

VOnica = kytka, jakou chasa no- 
sívá za kloboukem. Kt. IV. 

vopava = pupava. Kt. VII. 

voperďopa = nesmělý člověk. Kt. 
VII. 

VOrek = pytel. Vzal v. kobzolí na 
pleca. — V. = cumel z papkv pro 
děti. U Místka. Kt. IV. 

VOŠléŠka = mazanice, kluzká pů- 
da, když rozmrzá, vosléčka. Kt. VII. 



VOzaČka = klouzačka. Na Hané. 
Kt. VII. 

VOZiskO = uvozené, ujezděné mí- 
sto. Kt. IV. 

VOzniydlO= dítě, které jako mýdlo 
z rukou chův v na zem sjíždí. Olom. 
Kt. IV. 

vpažit = vstrčiti, zatnouti. Nůž 
dn lilnubku zelí v. Kt. IV. 

vplprat = vtabrat. Rukama mal- 
tu d(i okna v. Ostr. Kt. IV. 

vplantat se = vplésti se. Ale to se 
vplancó hoše do stáda. Bys. Fig. 
2.5., Kt. IV. 

vpluštlt = vstřiknouti, vmésti. 
Vildu někomu do očí v. Ostr. Kt. 
IV. 

vprdat se do čeho = míchati se. 
Val. Kt. IV. 

vprštit = \'prsknouti. Na záhon, 
do země několik zrnek v. Kt. IV. 

vr' = vrh. Naberte až po vr'. Kř. 
Roz. II. 198. 

vrak = brak, druh. Val. Kt. VII. 

vrákat = žebronití. Na Hané. Kt. 
VII. 

vrandžat, vz mrandžat. 

vranuša = jméno kraví. Kt. IV. 

vraný = nějaké moučné jídlo. Vi- 
děl polévku, vranv a vdolkv. Hořen. 
Nov. 191. 

vrap = záhyb; úkryt, záloha. 
Každá má něker^^ho (milýho) někde 
ve vrapě. Vyhl. R. 78. 

vrapčírky, vrabčírky = druh drob- 
ných třešni pro \Tabce. Mal., Vyhl. 
Prus. -■>.■). 

vrátečka také = vratič, rostl. 
Val. Kt. IV. 

vrática = vrate ň. Má záda jak 
v. (široká). Spč. 81. 

vrátka (šlic) v rozparku u ha- 
náckých červeníc (kožených kalhot). 
V\-hť. Ced. 

vrazet komu co = píchnouti, pro- 
zraditi, pověděti. Dež sem im to 
vrazel. Bys. Fig. 260., 302. 

vrazidlo = závora ve strouze, aby 
se voda zadržovala. Ostr. Kt. IV. 

vrba. Zalévat vrbu = mnoho píti, 
vvpiti piva putynku. Vyhl. Mal. 39. 

vrbálka (frbálka) = vrbová pí- 
šťala. Slez. Kt. VII. 



138 



vrbelečka = vrbálka. Kt. IV. 

vředový. V. nemoc = padoucnice. 
V>-hl. Pius. 29. 

vřelství = nadšení. Bys. Fig. 181. 

vřesk = vřes. Val. Kt. VII. 

vřetenice = slepýš. Fix. 

vrchovatý. Dež te divke só včel 
v-tv (mají velkou mzdu). Naš. XLV. 
1. 2. d. 

vrchy = osekané haluze stromu. 
Dnes se prodávají vrch^•. V3-hl. Mal. 
10.5. 

vříteň = samec vřítenice. Kt. VII. 

vřivý také = vařivý. Náš hrách 
jevřivý. Kt. IV. 

vrndžat = bzučeti. Folp. b. 22. a. 

vrskat = házeti. Hrud\- za sebou 
v. Ostr. Kt. IV. 

vrš = horní část svahu. Kaš. 53. 

vršek = vrchní mléko. Vyhl. Ced. 

vršky, vz skrajky. 

vršúvky = druh sladkVxh jablek. 
Na Vsacku. Kt. IV. 

vrtanec = moučné jídlo podobné 
vdolkum. Vvhl. Mal. 8., 111. 

vrtec = vrták. Kt. VII. 

vrtět = vrtochy činiti. Sa ně to 

navrtělo. Kaš. 98. 

vrtík = vrtoch. Oloni. Kt. IV. 
Ten má vrtike = vrtění, je nepo- 
seda. Přer. Mal. 

vrtiříť, vrtiřitka = kdo vždy řití 
vrtí. neposeda. Ostr. Kt. IV. 

vrtech také = vrták, vrtohlavec. 
Kt. VII. 

vřud = padoucnice. Ces. lid. VIII. 
;5(J8. 

vřundít se =^ \ mluviti se. Vřundil 
se luizi ne. Ostr. Kt. IV. 

vrznót sebou do hospodě = rychle 
odejíti, vj7tratiti se. Naš. XLII. 

27. 2. 

vrzúgat, vrzúkat = vrzati. Boty 
mu vrzúkají. Kt. IV. 

vrzúkalka = rostl. Hrb. Dt. 90. 

vrzula = nepořádná ženská. Slez. 
Kt. IV. 

vrženina = vyrážka na obličeji, 
osypanina po větší části těla, Kt. 
rV., bolák, vřed. Folp. b. 22. a. a 

28. b. 

VSacký adj. od: Vsetín. Kt. VII. 



VSOSat = vssáti. U Uh. Hrad. Kt. 
IV. 

VŠahdě = všude. U Rožn. Kt. 
VII. 

vsaj, vsaje = všude. Laš. Kt. VII. 

VŠakviŠ = jméno psí. Kt. VIL 

VŠeckospolem = sladké mléko smí- 
chané se smetanou. Slez. Vyhl. Ced. 

VŠeliChuťa = kdo má všelijaké 
chuti, choutky. Kt. VII. 

VŠevál = všivák. Meslí, že me sme 
její vševáli. Bys. Fig. 103. 

VŠevota = všivota. Ale táhni, vše- 
votd! Vyhl. D. 147. 

VŠinec = vší trus. V hlavě má 
samé všince; Dostaneš v. = nic. 
Ostr. Kt. IV. 

všiv, VŠiva = všivec. Ty všivo! 
Hořen. '.)'J. Tv všivé všivý! Na již. 
Mor. Kt. IV." 

VŠivál = všivák. Kt. IV. 

VŠivárňa = hlava. Folp. b. 22. a. 

všivec = všivák. V\hl. Ced. 

VŠivina = nemoc způsobená všemi. 
Kt. IV. 

VŠivoň = všivák. Kt. IV. 

VŠulat se kam = tiše přijíti; co 
kam (do čeho) = zabaliti. Kt. IV. 

všuškat co komu = pošeptati. Kt. 
IV. 

Vtáčky = lvi tlama, rostl. V Pod- 
luží. Kt. VII. 

vták holv = netopýr. Jihových. 
Mnr. Kt. VII. 

vťalúpit sa = vetříti se. Kaš. 98. 

vtentotit, vtentovat. Tak mu hla- 
vu vtentovalo do země (vstrčilo). 
Kaš. 115. Kt. IV. Vz tentit. 

vtírka = vtírání. Kt. VII. 

vfll|jat =^ \-rážeti. K(ilk\' do země 
v. Kt. IV. 

Vtupit = vtípiti. Folp. a. 9. b. 

vůlívá. K. v ^ k Vlili. Kt. IV. 

vúterní = úterní. Kt. IV. 

vybabrat = vymazati. Všecku 
barvu v\babral na jednu stěnu. 
Ostr. KL IV. 

vybáňat = vykouřiti. Kt. VII. 

vybantovat = vyhledati, v. ně- 
kciiiiM ]>rní/,c z kapes. Kt. IV. 

vybaranit = vyzvěděti. Z toho 
nic nc\\baraníš. Kt. IV. 



139 



vybáravosť = v\-bíravosť. Olom. 
Kt. I\-. 

vybáravý = v\bíravv. Olom. Kt. 
IV. 

výbarka, \z vébarka. 

vybarovat = vx-mýšlcti si. Kolk. 
II. 41. 

vyběhnót. Já sázím zemňáky kon- 
cem dubna, ty brzo cisty bez trávy 
vyběhnó (sejdou). Vyhl. Ced. 

výběrčí = kdo něco vybírá, na př. 
daň; tež posměšně o žebrákovi (že 
vybírá vši). Vyhl. Ced. 

vybíjanec = nedobrý hoch. Ces. 
lid. IX. U7. 

vybíraný. Ten je v. = chvtrý. Kt. 
VII. 

vyblinkai = wbiti. V. komu po 
hlavě. /.(■ t<i blinká. Ostr. Kt. 

vyblýštka. Chodit na v. = na ču- 
mendii. Laš. Kt. VIL 

vybobčit = vyklevetiti. U Brušp. 
Kt. W. 

výbora = člověk ch\-trv. rozumný. 
Pi-cr. Kt. IV. 

výborilík = clen výboru. V\hl. 
Alb. r>. 

vybrchat se ze sněhu = v\-hra- 
bati se. Ivald. IG. 

vybřiskování = vykřikování. Za- 
kažte tetce to vebřeskování. V\hl. 
D. UP. 

vybrsai se = vyléčiti se. Z rány 
se brzy v-sal. Hrb. Dt. .S8. U Bart. 
vvbřesat se. 

výbuch = zřidlo v poli. Byly tam 
vvbuilu'. Kaš. 121. 

vybuchancovat koho = dáti mu 
d<i zad několik buchancii. Kt. IV. 

vybýt si ncco = odp\-kati. Folp. a. 
50. a., b. 22. a. 

výbytek. Krmí prase na v. = na 
prodej. Vyhl. Ced. 

vycajdat bot v. Vz cajdat. Na 
Haně. Kt. VII." 

vycecíkat = vyssáti. Až všecko 
od něho \vcecíká. pak ho nechá. 
Vyhl. Ced.' 

vyceckat = wpátrati. najíti. 
U Kojet. Kt. IV." 

vyceconitse = wplakatise. Olom. 
Kt. IV. 



vycelit. Aspoň na vojně vycelí 
(stane se statečným). Spč. 1-1. 

vycembat = vyplatiti. Vyhl. Alb. 
(j. Za troško tepla veccmbal sem 2.5 
grécarů. Naš. XLIII. 100. 1. d. Vz 
cembat. 

vycickat, vz cickat. 

vycídit, vecódít = vypiti. V. 
vědro piva do poslední kapka. Bj^s. 
Fig. 60., 255, — V. studnu = vy- 
čistiti. Vyhl. Kr. 74. 

vycrbat se = vvscati se. V\hl. 
Ced. 

vycúhat kianu = notně v\biti. 
Kt. l\. 

vycuchtovat komu = wbiti. Val. 
Kt. IV. 

vyčahýňat někam = vvlézti. Krm. 
Obr. 12(i. UBart.vyčahat. 

vyčapět = wseděti. Celý den by 
tam v-pěl. Kt." IV. 

vyčastit koho = živiti, v. děvečku. 
Autr. 1:í]. 

vyČelit klád\' = na konci přise- 
kati. Kt. VIL 

vyčepit komu = vybiti. Olom. Kt. 
IV. 

vyčidit se = wstřídati se. Kt. 
VIL 

vyČOChtat = vydělati. Co v tědňo 
v\"čnchie. Kř. Roz. 76. 

vydařenec = výdara, ^•ydařený 
člo\'ěk. Slez., na Hané. Kt. IV. 

vydéchnót, vedéchnót. Jož só krá- 
vě onaveny, mosim jim troško v. = 
popřáti chvíle, aby si oddechlj'. Vyhl. 
Ced. Vydvchat se = odpočinouti si. 
Folp. b. 22. a. 

vydělat = vyndati. Ovoce z klo- 
bouku v. Hořen. 118. 

vydělit = delinu položiti, dáti 
dře\-ěnou podlahu. Ostr. Kt. IV. 

vydívčit si co = vysloužiti. Na 
již. Mor. Kt. IV. 

vydlit = vydělit. Laš. Kt. VIL 

vydrabat do stráně důru = vy- 
drápati, \-yškrábati. Kald. 26. 

vydrahnit se = vyjasniti se. Olom. 
Kt. IV. 

vydrány = kdo má sedrané šaty. 
Val. Kt. VIL 

vydrat komu = V3'tIouci. Hořen. 
32:5. 



140 



vydrca = člověk z obce vyhnaný. 
Kolk. II. 41. 

vydrcat = vyrazit. Vydřel mu 
z ruky chléb; V-cal ho péstí z jizby 
za dvéře; V. se z nemoci. Ostr., 
Olcm. Kt. IV. 

vydrchat. T\- děti všecky vy- 
dře hal = jakž takž vyživil. V\hl. 
Ced. 

vydrchmat se = vyspati se. Ne- 
může se v. Kt. IV., Vyhl. Ced. 

vydřipole = wžerpole. Kt. VII. 
U Bart. vyzdřipolo. 

vydrpkat se = vybelhati se. Vz 
podrncat. 

vydrychmaný = vyspalý. Kt. VII. 

vydrždíra = nevěstka. Kt. VIL 

vydržet. Já ti povím, že vydržíš 

{budřš bit). Vyhl. D. 14(5. a j. často. 

vyduckat = kopaje vydlabati. 
V. důlek. Kt. IV. 

vydvářat = vyváděti. Laš. Kt. 
VII. 

vydychat se, vz vydéchnót. 

vydžgávat, vydžgat = wcpati. 
V. měch senem; vyraziti. V. komu 
oko. Kt. IV. 

vyfiklý = vystrojený, vyfintěný. 
Kt. IV. 

vyfiknút se = vystrojiti, vypa- 
ráditi se. V\fik] se jako ministr. 
Bys. Fi,£í. 29.5. 

vyfištronit co = v\mudroyat. 
Fl.x. 

vyfrkitout, vefrknót tii stopke 
íefrmincke (vypiti). Spč. 44., 55. 
V. na ránu (najednou) osminu. Bys. 
Fig. 27. 

vyfrnděný = vyfintěný. Ki. R )z. 
III. 23.S. 

vyfrndit — vyfintiti, vyšperkovati 
se k < I luu: k muzice. Kt. IV. 

vyfufňat = wňuhnati. Ostr. Kt. 
IV. 

vygabat co = wdělati, v\-získati. 
Kt. IV. 

vygagotit = vykoktati; se = 
s dostatek hovořiti. Kt. IV. 
►• vygichat. Oheň, voda na nás vy- 
gichhi (vyrazila). Ostr. Kt. IV. 

vygmentit = vynadati. U Brušp. 
Kt. IV. 



vygygiat, han. vygeglat = vy- 

viklat. i;t. IV. 

vyháněk = haluz, která ze stromu 
vyhnala. \lk. U Uh. Hrad. Kt. IV. 

vyharvasit se = whlomozit se. 
Kt. IV. 

vyhatlat = vypsati, vymazati. 
Děti křídu na tabuli v-ly. Kt. IV. 

vyhladěný = \-\-hladovělý. Kt. 
Vil. 

výhlav je pil' (půl) ptáka a pu' 
hada. Vz Kald. 14. 

vyhnálOV. Bydlili naV-vě (na konci 
dědin>). Hlavn. Kr. 59. 

vyhňápat se kde : na chodníku (vy- 
neřáditi se). Na Zlínsku. Kt. IV. 

vyhnatý = vyhnaný. V. pes. Ho- 
řen. Nov. 19."). 

vyhodit. V pátek (kráva) v\-hodila 
tela. Vh. Brod. Gl. 

vyholdat = VNJezdití. zpotřebo- 
vati. v\žiti. Kt.'VII. 

vyhoidovat = wžebratí. Kolk. 
II. 41. 

výhončí = svačina, dávaná čele- 
dínům tu neděli po prvním máji (za 
pr\ní vyhnání koní na pastvu). 
Vyhl. R.' 49. 

výhončivý, výhončlivý = kdo vy- 
hání z masa, hubne-. V. kůň, vůl. — • 
V. = chlipný. Kt. IV. 

výhonek na penězích dostávali 
pastýři za v\hánění dobytka. Vyhl. 
L). 11. 94. 

vyhrácat někomu = vypráskati, 
vybiti. Na již. Mor. Kt. "IV. 

vyhránka = vyhrání. Hoch. 59. 
U Bart. \yhránek. Hrál \- karty 
vžd\ s v-kou. Bys. 101. 

vyhrbat = vj-hrabat. V. co ru- 
kama. Ostr. Kt. IV. 

vyhřejbat = vykousati, y\hra- 
bati. Olom. Kt. IV. 

vyhřňák = nástroj, jímž lze vy- 
hiiiali, něco vyhrnouti. Na již. Mor. 
Kt. IV. 

vyhrúžat = omočiti. V. boty. 
Val. Kt. IV. *; 

vyhúcaný ^ vjjezdčný. V. cesta, 

knlo. Kt. \'II. 

vyhudlat kul = vv\-iklati. Laš. 
Kt. VIL 



141 



vyhulit = vyjasniti. Už se to tam 

V-luir. Kt. IV. 

vyhynutý = vyhynulý. Kt. VIL 

vycháchrat = nuzně vychovati, 
v\krniiti. V. prase. U Místka. Kt. 
IV. 

vychlapat = vypiti. Fix. 

vychlopat komu = vybiti. Kt. IV. 

výchlub = kdo se rád vvchloubá. 
Kt. Vil. 

vychrá^rat sa= uzdraviti se. Folp. 

b. -I-l. a. 

vychránit = vyčistiti, vykliditi; 
se = \-yprázdniti se, vychňápati se, 
vyneiáďiti se. Kt. IV. 

výchvala = wchloubač. Ostr. Kt. 
IV. 

vyjačit co = vykřičet co. V. na 
koho = pokřikovati. Ostr. Kt. IV. 

vyjdený = vyšlý. Slunce je už 
v-ne. Kt. VII. 

vyjechat = vyjeti. V. do kopečka 
s íurum. Vyhl. Prus. 66. 

vyjestřábený = rozcuchaný. V. 
vlas\-. O.-tr. Kt. IV. 

vyjezený = vykrmený. Má v-nou 
papulu. Kt. IV. 

vyjížďák = místo, kudy se s vozy 
vyjížilí. Vyhl. Ced. 

vykačenit co = vyklevetiti. U 
Místka. Kt. IV. 

vykachrat = zvraceti. FLx. 

vykaňdat = v\klevetiti. Ostr. Kt. 

vyklačit = vytlačiti. Zena (můra) 
\-\-k]aťí ze sebe vnitřnosti. Naš. 
XLIII. 63. 1. b. Veklač si ho (viiz) 
sám. Naš. XLIV. 71. 1. a. 

výkladní trh na zboží, na rozdíl 
od trhu tlibytčího. Vyhl. Ced. 

vyklasit se = dostati ivlasy. Kt.^IV. 

vyklechtaný = vyšoustaný. Ta 
ponip,! ji' rclá v-ná. Vyhl. Ced. 

vykocmat se = vypraviti se (na 
cestu). \al. Kt. VII. 

vykohrtit = wkohátiti (vyliti). 
Val. Kt. IV. 

vykolácat = kolácaje vytáhnouti. 
Kt. 1\-. 

vykómat == v\-zkoumati. Prikr. 
Nov. li;;. 

vykosmat = nahoru sčesati. Vlasy 
na vrch v. Ostr. Kt. IV. 



vykotúlit se = vykuliti se; vy- 
líluinuti se. Folp. b. '22. a. 

vykrbitse = zotaviti se pn nt'nioci. 
Val. Kl. Vil. 

vykřét, vykřát, vykřít = okřáti. 
Kaš. '.IS. \'. z netuoci. Hoch. ~'A. 

vykrhat se = v\kašlati se. V. se 
z čeho. Slez. Kt. IV. 

vykříbít = dostati listy, větve. 
Zelí už se v-lo. Ostr. Kt." IV. 

vykrpačít co komu = wdati. Val. 
Kt. IV. 

vykrútit se = vytančiti se, Val. 
Kt. \ 11.. w mluviti se z něčeho. 
Vyhl. Ced. 

vykudlit = vytahati za vlasy. 
Kolk. 1. 31., Kt." IV. 

vykylnút komu = vvklnút, vy- 
plísniti. \a\. Kt. VII. 

vykynožit = zahubiti, zničiti. Kt. 
VII. 

vykypat = vchoditi. Ostr. Kt. IV. 

vylajdat co = vyklevetiti. Ostr. 
Kt. IV. 

vylapět se kde = vyseděti. Na již. 
Mor. Kt. \1I. 

vylaptat co komu = vyklevetiti. 
Ostr. Kt. IV. 

vylebenit komu = vypohlavko- 
vati. Ostr. Kt. IV. 

vylehovat = vyspávati. Dlúho 
v-val jako nějaké sodní rada. Naš. 
XLIII. 101. 1. b. 

výlenky = druh jablek. Kt. IV. 

vylepancovat = v\-pohla\-kovati 
Vvhl. Ced. 

vylépat komu = v\-biti. Hořen. 
117. 

vyleptat = také vyklevetiti. Ostr. 
Kt. IV. 

výlet také = vikýř. Folp. b. 22. b. 

vylévaný = odpočinutý. Vvhl. 
Ced. 

Výlimky = druh jablek. Kt. IV. 

vyllskat komu = \-\biti. Hořen. 
Nov. ISl. 

vylížďúra, vyližďupa = člověk, 
který by pro zisk druhému ďúru 
v\lízal a mu lichotí. Kaš. 55., Vvhl., 
C'ed. 

výloh =^ celý kus utuženého tva- 
rohu vyndaný z míšku. Vyhl. Ced. 
U Bart. výluh. 



142 



vylOChat = vylokati. Kt. rV. 

vyložit. Počké, až si v-žím koně 
z pluhu = vvndám váh\" a odjedu. 
Vyhl. C'^d 

výlupek = co se vjdouplo. Vvhl. 
Mal. 11 '2. 

vyluščit = vvlouskati. St. Jič. 
Kt. VII. 

vyižavno místo \'lžavno = vlhko. 
Kt. \-II. 

vymáchaný = wpranv. V. prádlo. 
Kldu. 44. 

vymajdat co = vyvésti. Olom. Kt. 

l\. 

vymalovat komu záda = vybiti. 
Kt. \l\. 

vymarkotnět = probrati se z trud- 
numvslncsti. Ostr. Kt. IV. 

vymasta = drbaný člověk. Laš. 
Kt. VII. 

výměnica = vvměnkářka. Kř. 
Roz. III. 110., Bys. Fig. 196. 

výměnícký = výměnkáíský. V. 
prá\-o. Bys. Fig. líKi. 

výmin = poplatek. Toš potem 
ostalo beze všech výminťi. Kaš. 
128. 

výminčorka = \'vměnkářka. V\'hl. 
Kr. 4'.i. 

výmínek, výměnek = kopeček, do 
něhož se sází zelí, mrkev atd. Laš. 
Kt. VII. 

výmínka = výměnek. Krm. Oor. 
55. 

vymknót. Jak sem vemkla paty, 
jož . . . (v\-táhla, vvšla ven). Naš. 
XLI. 1. .-í.b. 

výmladek = výstřelek, výrostek, 
co \idlr stromu z kořene vyrostlo. 
Kt. IV. 

vymlzat = vyssáti. Kt. IV. 

vymňadlít = v\Tiiědliti, po druhé 
lámati. V. konopě, len. Kt. IV. 

vymňágat = vymačkati. Kt. IV. 

vymoklý = wžilý, bledý. Kt. 
Vil. 

vymoresnit, vymoresovat = na- 
učiti lepším mravům, způsobům. Kt. 
VII., IV. 

vymouzovat =^ nalézti, co byk) 
sch()\-áuij a po čem nám nic nebylo. 
Na Hané. Kt. VII. Han. vemózovat. 

vymřetý = vjmřelý. Kt. VII. 



vymrholit se = přestati mhlíti, 
slabě pršeti. Už se v-Io, bude zase 
pěkný čas. Kt. IV. 

vymrznutý = vvmrzlý. Kt. VII. 

vymykat se = vymlouvati se. 
Kdo se v-ká. ten se přimyká (obvi- 
ňuje). Opav. Kt. IV. 

vymyt co za koho = zaplatiti. 
NaHané. Kt. VII. 

vynadbíhat se koho = dost vstříc 

mu jMicházeti. Laš. Kt. VII. 

vyňátřít co = vvšetřiti. Folp. a. 
4. b. 

výnešnica = žena. která se vynáší, 
chlubí. Kř. Han. 76. 

výnešný (vénošný).: Ten kruj 
(kraj) néni tak vénešné jak béval 
náš. Spč. 96. 

vyníčit = zničiti. Ryb3' z řeky ne- 
čistou vodou v. Kt. IV. 

výnosnost jednoho nad druhého 
= vynášení. Hlavn. Kř. 162. 

vyobřínat = požínati. Vršky ovsa 
v., abv nezbujněl. Ostr. Kt. IV. 

vyoďít koho = svléci. Val. Kt. 
VII. 

vyoflancovat k<>mu = nafackovat 
mu. Kt. IV. 

vyoškrdít = oškrdem vykřesati. 
V. mlýnský kámen. Kt. IV. 

vyožlhat komu = vybiti. Zlinskv. 
Kt. IV. 

vypabúňat co = vyslíditi. Kt. IV. 

vypadlovat se = \ \pínati se. Kt. 
VII. 

vypadnut = utéci. Oba sme y\- 
padli do pole. Vyhl. Kr. 40. 

vypálenec = wpálený, prohnaný. 
St. Jič. Kt. VIÍ. 

vyparádit = vyvésti, špatně udě- 
lati (iron.). Tv's"to v-dil! Folp. b. 
22. b. 

vypaščekovat koho = v\hubo- 

vati. Oslr. Kl. IV. 

vypatkovat = vyhladiti, v\leštitu 
Val. K\. IV. 

vypejznút co = ukrásti. Olom. 
Kt. IV. Han. vepéznót. 

vypísknut = vyraziti, vyřinouti 
se. Krev z ránv vj'piskujc. Ostr. 
Kt. IV. 

vypjantat = vymotati, vyplésti. 
Niť z osnovy v. Kt. IV. 



143 



Vyplahnútse = vylézti, v\líhn(mti 
se. Kuji' se v-lo. Las. Kt. VII. 
vyplantat, vz wpjantat. Bys. Fig. 

Ls.s. 

vyplatit jídlu = snísti málo n. 
mnoho. Kt. VII.-Tenmu v\-platilc=; 
nadal. Vyhl. Ced. 

vyplavět = zblednouti. Ta barva 
v-la. Las. Kt. VIL 

vypleščit = vyvaliti. Kt. VIL 

vyplut. Nalice se, div be došo ne- 
vyplní (n';vypustil). Bys. Fig. 25. 

vyplukat = vvpláchati. Prádlo 
na p:)tnrť v. Ostr. Kt. IV. 

vypluskat = vypleskati; blátivým 
učiniti. Déšť cestvT v-kal. — SC = 
vypršeti se. Ostr. Kt. IV. 

vypobízat = po delším pobízení 
někoho k něčemu pohnouti. Kaš. 
87., S8, 

vypočet. V-čel na něho zadnice = 
vystrčil, vypučil. V3'hl. Ced. 

vypočítávka = vypočítávání, vy- 
loso\-áni přede hrovi. než děti počnou 
hráti. Kt. IV. 

vypodlužčit koho = z podlúžčí 
v\táhnouti (z místa pod lůžkem). 
Kolk. II. 39. 

vypotřebovat se, odpraviti se = 
s ženskovi tělesně poobcovati. Vyh. 
Ced. 

vypožčat si co = vypůjčiti. Krm. 
Obr. (Ui. 

výpřaha = vépíaha. 

vypráchnivěti = státi se prách- 
nivym. Vrba v-ví a zůstane dudla- 
vou. Ostr. Kt. IV. 

vyprakovat komu po hřbetě = 
vybiti. Kt. IV. 

Výprašek = mouka při mletí vy- 
prášená. Kt. VIL 

vyprcat se = vybzdíti se. Kt. IV. 

vyprdolit co = vyplkati, vykle- 
vetiti. Kdo všecko v-lí. Naš. XLIII. 
143. 2. b., Olom. Kt. IV. 

vyprtat = vyšprtati. V^-prtlo mu 
to z rukv (vj-padlo). Slez. Kt. IV. 

vyprúčít = vypučiti, nadmouti se. 
Kt, VIL 

vypsút = odstraniti, vyhubiti. 
Všecky stromky ze zahrad\' v. Ostr. 
Kt. IV. 



vypsykat = vysyčeti. Kočku zpoza 
peca \-. Kt. IV. 

vypščknút = v\-kvchnouti. Ostr. 
Kt. IV. 

vyptat co = vvžebrati. V\hl. D. 
121.. Záhr. III. 2L 

výpuček = malý růžek. Kt. VIL 

vypukací = trest. Kolk. II. -11. 

vypupencovat = pupenci vyšiti. 
Slez. Kt. VIL 

výpustek = pusté místo za vsí. 
Kald. 2:!. U Bart. výpust. 

výpušček = místo na látce, kde 
b.ir\a pustila. Slez. Kt. IV. 

vyradikovat se = wstěhovati se. 
Kt. IV. 

výřadný = hašteřivý, svárlivý. 
Slez. la. IV. 

vyrachovat= vypočítati. Ostr. Kt. 
IV. 

vyretovat koho = vyhnati. Kt. 
VIL 

vyřnút co = vyříznouti; komu = 
y\biti. Kt. rV. " 

výročiíý = výroční. V. svátek. 
Val. Kt. VIL 

vyřóchat komu = v\biti. K\'jov. 
Gl. 

vyrubanisko = paseka. Laš. Kt. 
VIL 

vyrubat koho = v\práskati. Kaš. 
í>8. 

výrubek. V-bky= vyrubané třísky 
ze dře\a, z něhož dělají se loukotě. 
Kt. \\. 

vyruchat = vybouchnouti. Jak to 
v-chlo z toho moždířa. Ostr. Kt. 
IV. 

vyřváňat = vytlachati. Folp. a. 
27. b.. :i'.t. b. 

vyrybářit = vyvésti. To sem to 
zas verebářil. Bys. 52. 

výsadky = druh podlouhlých hru- 
šek. Kt. IV. 

vyšaholit. Až se v-lí z mlhv (vy- 
prší). Kt. IV. 

vyscaný. V. moč. Kt. IV. Sr. scáti. 

vyščákat = vystříkati, vyházeti. 
Lopatou vodu ze člunu v. Kt. IV. 

výsedek = sedadlo před domem. 
Ostr. Kt. IV. 

vysednut na koht) = pustiti se 
do něho. Val. Kt. VIL 



144 



vyseza, vysezavý = člověk hu- 
bený. \'\'hl. Ccd. 

vystsat = vykukovati, vyhlížeti. 
Z dii\- v. Kt. IV. Sr. nasésat, sésat. 

výskavý = kdo rád vvská. Kt. 
IV. 

Výskoček = červená n. více- 
bare\ná růže pentlí přišitá u před- 
ního záhybku klobouku. V\hl. Děd. 
II. 171.^ 

vyskočilka = jarní vika (rostl.). 
Vyhl. Mal. 113. 

vyslopat = slopaje vypiti. Vy- 
slopnút víno. Mršt. Duš. 88. Krávy 
všeckv pomvje ze škopku v-lv. Kt. 
IV. 

výslužek také = vdolek n. buchta 
dávaná čeledi o vánocích ze služby 
vystupující. Vyhl. Děd. II. 125. 

vyslúžený = vysloužilý. Kt. IV. 

výsiužiny = výslužné. Kt. VIL 

vyslúžit = posloužiti. Kaš. 98. 
U Bart. = na službě pobyti. 

vysmadnút = dostati žízeň; pře- 
stat žízniti. Slanečkem vysmadneš. 
Kt. IV. 

Výsměvnosť = wsmívačnosť. 
Hlavu, Kr. Ktí. 

vysmochlit se. Už se v-lo = pře- 
stal padati sníh s deštěm. Ostr. Kt. 
IV. 

vysmolít. Pudeš se mnó? Vesmo- 
lím se tř (ti) = nepůjdu. V}'hl. Ced. 

vysmradit = smradem vypuditi. 
Div to celo fáru nevysmradilo. Spč. 
82. 

vysnažení = vyčištění. Na v. ža- 
ludku var trnkový květ. Vyhl. Prus. 
74. 

vysnažit koho = vyčistiti. Vvhl. 
Kr. l.H. 

vystárlý = sestárnuvší. Ostr. Kt. 
1\'. 

vystibat = wbíti. Val., Las. Kt. 
Vil. 

vystibit = vytýčiti, vystrčiti. Ko- 
rouhev na střechu v. Ostr. Kt. IV. 

vystrabočit koho = v\'hojiti. Kt. 

rv. 

vystřapit = roztřepiti. V. něco 
rukou. Kt. IV. 

vytřípat = vytřásati. Děti je (no- 



vinv) v-lv zároveň s vodou na prahu 
síně. Mršt. Ves. II. 461. 

výstruh = bití; zadek, řiť. Na v. 
by mu patřilo. Val. Kt. VIL 

vystukat (se) = vyškytati, vy- 
vzdychati; pozdraviti se. Ostr. Kt. 
IV. Sr. ščukat. 

vysvadčit = k svačině snísti. Vše 
sme už \-li. Kt. IV. 

vyščagnót = vyběhnouti, vytrysk- 
nouti. Voda jí z huby v-gla, když 
sme ji vytáhli z potoka. V^^hl. Ced. 

vyščákat = vycákat. Vodu naň 
v-ki. V Vh. Hraď. Kt. IV. 

vyščigutat se = wškvtati se. 
Ostr. Kt. IV. 

vyščiknút = wštípnouti. Růži 
z keře ^■. Ostr. Kt. IV. 

vyščířit = vyšklebiti. Pes zuby 
na mě v-řil. — se = wsmáti se. 
Ostr. Kt. IV., Naš. XtlV. 148. 

1. a. 

vyščubraný = wschlv. V. chléb. 
Zlmsky. \'al. Kt. IV. 

vyŠČÚvat = vyslíditi. Ona všecko 
vyščuje. Ostr. Kt. IV. 

výšib = vyšibání. Výšibem vy- 
pr()\()dili ho z domu. Kt. IV. 

vyšíplat = vykroutiti, vytřásti. 
Co odkud v.; špatně udělati. Kt. 
IV. 

vyškerák = pták, který dovede 
pci každém ptáku se vyškérat (po- 
smívati). Kald. 14. 

vyšklebač = kdo se vyšklebuje. 
Kt. Vil. 

vyšklobnót = vyškubnouti. Ale 
naji'dn<>jieh (střev) ze sebe vcšklobne 
a začne plakat. Naš. XLIII. ii-i. 

2. b. 

vyškoblit = škoblou vyškrábati. 
Kt. I\'. 

vyškroučit = vyprositi, vyžebrati 
pláčem. Kt. IV. 

vyškřupat = škrupavě snísti. 
Ostr. Kt. IV. 

vyškrybat = v\rýpati, vyškrá- 
bati. .\'<>že]u své jméno do dřeva v. 
Ostr. Kt. IV. 

vyšlamtat = šlamtaje vytrhati. 
Dlůhé Šat\' v. — Dost po ulici se v. = 
potlouká ti. Kt. IV. 



145 



vyšlundrat = vystí-íkati. Yoáu 
z vany w \'. se po dědině = dosti 
se natoulati. Kt. IV. 

vyšmátrat. Veámátral sem \' kapse 
keróse šestku (v\'táhl po delším hle- 
dánii. Vvhl. Ceď. 

vyšňopat = vyčichati, vyslíditi. 
Tade nic nevyšňope. Kř. Štr. 57. 
Všecko to musel člověk v. Vyhl. R. 
86. V Bart. vyŠňupat. 

vyŠOŠkaný. Ťen má te kety (kýty) 
v-ny ^-= hubené. Vyhl. Ced. 

vyšpalkovat = wšpejliti. Zajíce v. 
Ostr. Kt. IV. 

vyšpelit = vystrčiti. Z domu ně- 
koho v. Kt. IV. 

vyšpíčkovat = vyhubovati, vy- 
dráždit. dobírati si koho jízlivými 
vtipv. Mal, Kt. IV. 

vyšplechtat. Ten Martin vešplechce 
(poví) kdekeró hlóposť. Ten v ho- 
spodě při pivě všecko v\"šplechce. 
Vyhl. Ced. 

vyšťákat = vycákati. U Strážn. 
Kt. IV. 

výstelek = vyloupané oříšky (vy- 
lupkvl. Kt. IV'. 

vyštířit se, vz štítiti. Naš. XLIII. 
III. 1. a. Svět se nám vyštiřuje (vy- 
smívá). \'yhl. Vys. 34. " 

vyštragat = vyštrachat. V-li se 
z izbv. Zlin. Kt. IV. 

vyštuřit, vyšturat, vyšturkat = 
vystrčiti. V. někoho za dveie. Ostr. 
Kt. IV. 

vyšuiat = vyhněsti. V. těsto. Ostr. 
Kt. IV. 

vyšupit co = šupiny z něčeho od- 
straniti, vyloupati. V. ořechy. — se 
= šupiny, kůži tratiti. Ostr. Kt. 
IV. 

vyšustnút. V-stl ven = upláchl, 
utekl. Kt. IV. 

vyšuškat = vyšeptati. Kt. IV. 

vyšuvěřit = zbortiti se. Desky na 
slunci \-yšuvěi'ó. Ostr. Kt. IV. 

vyšvácat koho = vypráskati, vy- 
biti. Iloren. 208., Kt' IV. 

vyšvandrykat se s k\Tn = poho- 
vořiti. Kt. IV. 

vyšvehlat = vyviklati. Kt. IV. 

vyšvrknúf = vzhůru vjíetěti. Ka- 
meň z ruk\- v-kl. Ostr. Kt. IV. 



vyšvrlat = vykverlati. Mléko v. 
Ostr. Kt. IV. 

vytáhliš = člověk vytáhlý, hu- 
bený a \-\-soký. Vyhl. Jař. 6. 

vytarčít se = vyplakati, vyrvati 
se. Olom. Kt. IV." 

výtažný = pohodný, ras. Kt. IV. 
Kolk. II. 41. 

vytělópit se = objeviti, přikrásti, 
připlížiti se. Přikr. Nov. 113. Dež to 
řekla, vetělópil se tam Francek. Bys. 
Fig. 255. 

vyterigat koho = odstěhovati. 
Kt. IV. 

výtěrka = hadr k vytírání; snop 
po druhé mlácený. Ostr. Kt. IV. 

výtřas = vychloubač. Kt. IV. 

vytrdlovat. Ťo tele krávu vytrdlu- 
je (vyssaje), že bude jak brk. Vyhl. 
Ced.' 

vytřímat = vydržeti. U muziky 
až do konce v. Slez. Kt. IV. 

vytřípat co komu = \-y týkati; 
\\-třásati. Pes v-pal blechy. Kt. 
IV. 

vytržkat = odděliti, vybrati. Val. 
Kt. IV. 

vytrút = vytráviti, otráviti. Fa- 
brik\' všecky ryby z řek vytruly. 
Ostr. Kt. IV. 

vytulikat = vypískati. Pěsničku 
na píščalce v. Ostr. Kt. IV. 

vylupat = vybiti; vysekati. Se- 
k\rkou v lese cliamruzí v. Ostr. Kt. 
IV. 

vytutat = vypiti (o dětech). Také: 
On cvlý grunt v-tal (propil). Kt. IV. 

výtvara = člověk vybíravý. Kt. 
VII. 

vytvárat. On si bude v. (vybírati; 
vymýšleti). Kaš. 133. 

vytýřet = zpráchnivěti. Kt. FV. 

výuček, výučka = vyučená. Kt. 
IV. 

vý válek = vejce z hnízda vy- 
valené, vyhozené. Kt. VII. 

vyvdákat co = vyprositi. Kt. IV. 
Ten be vevdákal na jalové krávě 
tele. Vyhl. Ced. 

vyveíebiti se z vozu = vystoupiti. 
Kř. Rnz. II. 27. 

vyvěřit si = vypůjčiti si. Mosím 
vevěřit u žida. Naš. XLIII. 148. l.c. 

10 



146 



vyvesnat se. Jak se v březnu vy- 
vesná (nastane jaro). Ostr. Kt. IV. 

vyvrázgat, vyvraždit = naléhavě 
vyprosili. Na Hané. Kt. VIL 1022. 

vyvrbit. Najedno vevrbil se jak 
Ječmínek (objevil se). Vyhl. Ced. 

vy vřít se. Ale ten kůň decke se jim 
vevřél (vyběhl, utekl). Vj-hl. D. 151. 
Našel zábarku vevřít se do hospody. 
Vyhl. R. 72. Veviel se z jeho klepet 
= násilně z jeho rukou se dostal. 
Vyhl. Ced. 

vyvrtit koho v tanci. Kt. VII. 

vývŮZ, gt. vývozu = úvoz. Opav. 
Kt. IV. 

vyzahálený = vylenošený. .Kt. 
IV. 

vyznat = zkusiti, žádný neuvěří, 
co musí sedlák v. Nár. vest. V. 19. 

vyzpúzat co = zpúzením se do- 
pátrati. Kt. IV. 

vyzrátý = vyzrálý. V. ovoce. Kt. 
IV. 

vyzubovat komu = vybiti. Laš. 
Kt. Vil. 

vyzubírat = vybrati. Ubírala po 
kapce, až všecko vyzubírala. Ostr. 
Kt. IV. 

vyzubrovat komu = vybiti. Slez. 
Kt. IV. 

vyzuchtat komu hřbet = pěstmi 
nabiti. 0>tr. Kt. IV. 

vyzunknut = v\piti. Vezunkl to 

na ji-dnó. \'yhl. Ced. 

vyzuščikat = zcela uštípati. Vše- 
cky navadlé listy se zelí v-la. Ostr. 
Kt. IV. 

vyzúvač = zouvák. Folp. a. 29. b. 

vyzváňkat = vyzváněti. Na ko- 
stele baňka, ta krásně vyzváňká. 
Vyhl. R. 23. 

vyždat = vyžádati. V. co od koho. 
Kt. IV. 



vyžducaný = robotou, prací utr- 
mácenv, \ yhoněný. Slez. Kt. IV. 

vyždurkat koho = vystrčiti. V. 
z hospody. Ostr. Kt. IV. 

vyžgarnút = wštárati. Slez. Kt. 
IV. 

vyžgat = V3'hnati, vyhoditi. Holí 
psa z jizby v. Kt. IV. 

vyžgrundat se kam = vylézti. Kt. 
VII. 

vyžranec = tlustý člověk. U Míst- 
ka. Kt. IV. 

vyžvachlat co = vj^klevetiti. Kt. 
VII. 

vzadky = vzadu. Jíti v. Slez. Kt. 
IV. 

vzatek = výdělek, mzda. Šije za 
vzatek. Vyhl. Ced. 

vzdálava = dálka, vzdálenost. 
Kt. IV. 

vzdélka = zdélka. U Uh. Hrad. 
Kt. IV. 

vzdoba = ozdoba. Kt. IV. 

vzdůra = vzdor. Na vzdůrv mu 
dělá. Opav., val. Kt. IV. 

vzdurák = člověk vzdorný. Slez. 
Kt. IV. 

VZÍtý = vzatý. Člověk před sebe 
vzítý = pyšný. Zhn. Kt. IV. 

vzkludit se = ubvtovati se. Ostr. 
Kt. IV. 

vzpřikat se = vzpírati se. Kald. 

vzpružina = pružný prut. Vezmi 
v-nu a řež ho hlava nehlava. Vj^hl. 
Ced. 

vztyrčit = strčiti. Vyhl. Slz. 225. 

vzúbek, rostl. Kt. IV. 
vžblunkat = do něčeho padati. 

Vžbhmkl st- břehu do vody. — V. = 
vhoditi. Vžbhmkal všeckv kameně 
do vodv. Ostr. Kt. IV. 



Z. 



zababit = zaplésti vlas3- v ba- 
bince t. j. okolo hlavj' zavinouti. Vz 
Kt. V. 

zababování = čepeni nevěsty. Kt. 
V/I. 



zababuchat, zababušit = zabaliti. 
Z. lilavu d.) šatky. Ostr. Kt. V. 

zababušený = "zahalený. Z. žena. 
Krm. Onr. 122. 

zabahnút = zabažiti. Z. se komu 



147 



Čeho. Kt. V. Jak starým lidem ně- 
čeho se zabahne (se jim zachce). 
Kaš. 110. 

zabantovat se = po hospodách 
se toul.iti. Slez. Kt. V. 

zabaranit do čeho = vraziti, str- 
čiti. Že já do toho potmě z-ním. 
Vyhl. Ceď. — se do čeho = zamilo- 
vati se. Píik. Nov. 11:?. 

zabasovat = zakleti; zatopiti. Kt. 
VII. 

zabavit se někde = zdržeti se. 
H<;ch. ■2(\. 

zabažený = vymýšlivý. Holešov. 
Kt. \'. 

zabirat si co. Tuze si to zabíral 
(v\'čítal), že jim dal pohoršení. Kř. 
Sťr. 44. 

zablaptat se někde = rozhovořiti 
se. Žrnské se tam z-ly. Kt. V. 

zabikat, zabllcnút = vzplanout 

(o ohni). Na střeše zablklo a už byla 
celá střecha v ohni. Ostr. Kt. V. 

zablinkat = zazvoniti. Zvonkem 
z. Hrb. Dt. 83. Jak zablinkám, ote- 
vři. Ostr. Kt. V. Vz blinkat. 

zabluňkat = počíti bluňkati. — ■ 
se =-= zablouditi. Kt. V. 

zabobčet = zakrněti. Vyhl. Slz. 

;3]s. 

zabobrovat. V řeči byl opatrný, 
abv někde nezabobroval (nena- 
razil). Hlavu. Kr. 80. 

zabohovanec = tvrdohlavec. Kt. 
Vil. 

zábonek = pověra. Val. Kt. VIL 

zabořit na dveře, na okno = za- 
klepati, zatlouci. Hořen. Nov. 132., 
Naš. XLI. 144. 1. b. 

zabožovat = zanaříkati. Kř. Roz. 
III. 21. 

zábradka = zářez, vrub do cepu. 
Zlin. Kt. V. 

zabřančet = zabřinčeti. Na již. 
Mor. Kt. V. 

zabrat. Tag ňa zabrali ráz dál = 
sebrali, \-zali s sebou. Kaš. 105. 

zabrblat = zamumlati. U dveří 
zabrblal žebrák. Mršt. Ves. IX. 37. 

zabrčkovat = zapotáceti se. Folp. 
b. 22. b. 

zábřech = zaštěknutí. Kt. v. 



zabřechat = zaštěkati. Pes z-chal. 
Kt. v, 

zabřidit = umazati; nechutným 
učinili. Ostr. Kt. V. 

zabrkat, zabrknút co = odhoditi. 
— čím. Holub křídly z-kal. Hořen. 
Nov. 38. — • se komu = zaříhnouti. 
Kt. V. — Vz brkat. 

zabrúskat = zabrouzdati. Kt. 
V. 

zabuchotat = zatlouci, zabušiti. 
Srdci' nui z-lo. Hořen. 64. 

zabuknút = zabučeti. Hořen. Kr. 
141, 

zabundat = do teplého šatu za- 
baliti, Olom. Kt. V. 

zaburcnút = zarachotiti, zakru- 
četi. Z-clo mu v břiše. Ostr. Kt. V. 

zabušit se = zamilovati se. Val. 
Kt. VII. 

zabzdít co: jizbu = smradem na- 
plniti, Kt. V. 

zacancat = zacandati, umokřiti. 
Kt. \'. 

zacancovat = zatancovati. Kt. 
VII. 

zacar^aný = zablácený. Kt. v. 

zacásnút = silně něčím trhnouti. 
Z. za zvonek u dveří. • — se na koho 
= utrhnouti se. Kt. V. 

zacelina, zacelinka = jetelina. 
Na jihovvch. Mor. Kt. V., VII. 

zácestek = pole za cestou. Kt. V. 
Kd\ž pole rozdělí se cestou na dva 
dily, menší sluje z. Vyhl. Ced. 

zacingletat komu = umíráčkem 
zazvoniti, U Uh. Hrad. Kt. V. 

zacmurat = zamazati. Z. se čím 
kde. Ostr. Kt. V. 

zacudit = zašpiniti. Val. Kt. V. 

zacundrat = zašpiniti. Chůzí v de- 
šti, v rose. Kaš. fO., Kt. V. 

zacúranec = kdo se ucoural. Kt. v. 

začabrňat ^ zastříkati. Z. co čím: 
blátem. Kt. V. 

začáciinút koho = zašlápnouti. 
Olom, Kt, V. 

začarušit = zastaviti, zahraditi. 
Nechceš-li. abv tam chodili, třa to 
z. Slez. Kt. V. 

začepený. Je tam z-ná bída (zatlu- 
čená, nedá se snadno odstraniti). 
V^hl. Ced. 

10* 



148 



začučet se někde = dlouho se 
zdržeti. Kt. V. 

začuchrat = zachytiti, zatahati. 
Z. koho za vlasy. Ostr. Kt. V. 

zadlabOŽdit koho = zabiti, zchrou- 
mati. Ostr. Kt. V. 

zaďobat = udobati, uštípati. 
Kvočka zadobla kuřátko. Kt. V. 

zadřený. Z. cesta = sněhem za- 
vátá. Kaš. 91. Sr. dřít. 

zadrgnút = zadrcnouti. Z. koho, 
do nčknhf). Na již. Mor. Kt. V. 

zadrhnut se = zaraziti se. Kldu. 
140. 

zadřímalý. zadřimaný = ospalý. 
Ostr. Kt. V. 

zadřístat = podělati, pokáleti. Z. 
peřinu. — se kde = do povídání se 
pustiti. Kt. V. 

zadrnkat. Paličkami na buben z. 
Hořen. 2;).5. 

zadrobit si. Ten si z-bil (nadrobil) 
žaluj r hi) (nadělal si útrat). Vvhl. 
Cěd. 

zádruha = spojení pokrevenců, 
kteří majíce společně zvolenou hlavu 
společné hospodaří jměním rodin- 
ným. Krm. Dol. 94. 

zaduckat = zapěchovati. Kt. V. 

zadudat se = ve tváři se zamazati, 
zašmnnrati. Kt. V. 

zadudlat. Uštěpačně z. = bručivě 
odp'i\rdrti. Hořen. Nov. 67. 

zadudnět = zaduněti, kam: Za 
humno k sousedovi (bosýma no- 
hama doběhnouti). Ostr. Kt. V. 

zaďúpat = zašpiniti, zablátiti. Z. 
podlahu. Kt. V. 

zaduřený = zadurděný. Slez. Kt. 
Vil. 

zádvorník = kdo za dvorem bvdlí. 
Kt. V. 

zaflekaný gront = zadlužený. 
Spč. .'51. 

zaforovat co kam = dopra\'iti. 
Ostr. Kt. V. 

zafrčet. Něco kolem nás zafrčelo. 
Horcn 'M. Z-číš s námi na vlak (mou- 
cha). Naš. XLIII. 120. 1. c. Vz 
frčet. 

zafrkat. A z-la do špinavé ha- 
dérky (vysrarkla se) . Mršt. Duš. 55. 



zafrnět. Třikrát nosem z-la: mh. 
mh, mh. Vyhl. Děd. II. ;35., D. 143. 
Vz frnět. r.j 

zafrumpnút někam = odběh- 
nouti, zaskočiti. U Opav. Kt. V. 

zafujat = zaváti. Vítr sněhem 
přikop z-jal. Ostr. Kt. V. 

zagabnút do čeho = chtivě po 
něčem sáhnouti. Kt. V. 

zaglánit = zaplaviti. Z. louku. 
Val. Kt. V. 

zagúlaný = zaválený. Folp. b. 
22. b. 

zagygiat = zaviklati čim. Na již. 
Mor. Kt. V. 

zagychat = zaliti. Zag\chla ho 
krev. Kt. VII. 

zahákaný = zadlužený. Na Hané. 
Kt. V. 

zahamražit = usilovně vydělati. 
Val. Kt. VII. 

zaháralý = zahořelý. U Uh. Hrad. 
Kt. VII. 

záhaťa, pl., n. = zatarasené past- 
visko, v němž bývala studna. Vyhl. 
Ced. 

zahlúpět = něco hloupého pro- 
vésti. Folp. b. 22. b. 

záhonkář = podsedník. Kt. VII. 

záhoří. Slunéčko vylézající ze z. 
Naš. XLlll. 55. 2. c". 

zahrádka = účes. Vz rozmarýn. 

zahradní ječmen = lesknice pru- 
hovaná. Naš. XLIII. 49. 2. d. 

zahradník = kdo má méně polí 
než sedlák, jeho grunt má 10 — 20 
juterek. Vyhl. Prus. 58. 

zahrcnút == zaprdnouti. — Za- 
hni (]o trúby (zatroubil). Kt. V. 

zahřešit = zalhati; zaklíti. Naš. 
XLlll. 9š. L a. 

zahrňačka. zahrřiák = náčiní k za- 

hrno\ání. Kt. V. 

zahrůzlý — zaboicný. Vuz v blátě 
z. Kt. VIL 

zahubačitsi = zahubovali. Hlavn. 
Kr. 119. 

zahúcat = zatroubiti. Pastýř za- 
húr-l. Kt. V. 

zahudlat = zaviklati. Z. kůlem. 
Ostr. Kt. V. 

zahulat -^ zakolíbati. U Místka. 
Kt. V. 



149 



zahutnenči = zahumcní. Vvhl. 
Cvá. 

zahunkat = zakolíbati. U Uh. 
Hrad. Kt. V. 

zahurdat = zahrbolcovati. Slez. 
Kt. V. Vz hiirdat. 

zahurtat = zatřásti. Z. stolkem. 
Ostr. Kt. V. 

zahÚSkat koho kde = pokolébati. 
Ostr. Kt. V. 

záhuščka = zaklechtaná mouka 
\' mléce. Gl. 

záhybek. Střecha klobouku muž- 
ského byla ze čtyř stran červenyTni 
šňůrkami nebo mašličkami k vrchu 
volné přišitá, čemuž říkají záhvbkj'. 
Vvhl. Déd. II. 171. Z. = pentle, 
splývající s klobouku až k obrubě. 
Ib." lift. 

zahyhotat se = zasmáti se hlasitě 
(hy. liw hy). Na již Mor. Kt. V. 

zahylásat na koho = zavolati. Kt. 
V. 

zachlachtat se. Kt. V. Vz chlach- 
tati se. 

zachlachúnit se = hlasitě se za- 
smáti, z. se nad čím. Ostr. Kt. V. 

zachlemtat se. Mršt. Ves. III. 73. 

Sr. clilcmtat. 

zachloščit prase = zabiti. Kt. VIL 

zachlupacený = celý chlupy po- 
set v, když kožich pouští. Vvhl. Ced. 

zachrtúsit = zadusiti. Kt. V. 

zajančet = zaječeti, zaduněti. 
Bouchnul dveřmi, až v síni zajan- 
čelo. Kldu. 35. Jak zpívali, tak v ko- 
stele z-lo. Slez. Kt. V. 

zajatý nemocí = sklíčený. Kaš. 
fts. 

zajičák = rukávník ze zaječí kůže. 
Kt, V. 

zajičář = kdo zajíce prodává, zvě- 
řinář; pytlák. Kt. V. 

zajonc = zajíc. Slám. PÍ. 111. 

zajičí (zaječí) jetelenka roste v lese 
a má tri drobňoučké lístky; z. skok 
= plavuň obecná; z. patáčky = 
malva; z. zelí = šťavel. Naš. XLIII. 
49. 2. d. 

zakabelit se = zamračiti se. Z-lo 
se (]<■ tmu jako v kabeli). Kt. V. 

zákala = voda, v níž se kalí 
žhavé železo. Kt. VII. 



zákamí = zákamní. Ze z. vylítl 
kocúr. Mršt. Ves. I. 130. 

zakasit koho = usmrtiti, zabiti. 
U Uh. Hrad. Kt. V. 

zakázka = sázka. Sekáči jako 
o z-ku sikli. U Uh. Br. Kt. V. 

základa oč = sázka. Běží jako 
o z-du. Zlin. Kt. V. 

zaklíčení. Z. krku = prým. Kt. V. 

zaklusnút = sklesnouti. Val. Kt. 
VII. 

zakmásat = zacásati, zatáhnouti. 
Z. koho za sukni. Kt. V. 

zákolet = okolkovati. Nebudem 
s tebó z. (zákoliti). Mal. 

zakombéiat = zakolíbati. Kt. V. 

zákop = příkop. Kald. 21. 

zákOfa = vyházený příkop, aby 
cizí nemohl jeti loukou, polem, kde 
není cesta. Vyhl. Ced. 

zakopčit = okopati. Z. bramborv. 
Kt. V. 

zakopni (zákupní) rechta = ve 
které decke rod po rodě béval na 
domě rechtář, dež měl sena. Vvhl. 
Děd. II. 20. 

zákorace = orace, okolkv. Ten 
dělá z. Olcm. Kt. V. Dle Mal.": záko- 
laci. Sr. zákolet. 

zakosatit = na způsob kosy 
ohnouti. \it. V. 

zakoslat = koslavým krokem při- 
jíti. Z. k sousedu. Ostr. ■ — si CO = na 
kotnících zamazati. Z. si kalhoty. 
Ostr. Kt. V. 

zakotúlat. Záporečku z. = závoru 
zapřít, zastrčiti. Kt. VII. 

zakřáplý = chraplavv. Slez. Kt. 
V. 

zakrát = zakrájeti. Z. něco do 
polívky. Slez. Kt. V. 

zakravlncovat co = kravincem za- 
mazati. Kt. IV. 

zakřovit se = na způsob křoví 
vzrůsti. Obilí se z-lo. Kt. V. 

zakrzat = zavrzat. Dvéře z-ly. 
Slez. Kt. V. 

zakudolený = zaválený. Od sněhu 
z. Kt. VII. 

zakudollt se = zaváleti se. Ve 
sněhu se z. Kt. VII. 

zakúsnút co čím: smrtí = životem 
zaplatiti. U Kroměř. Kt. VII. 1399. 



150 



zakutaný = zahrabaný, zapadlý. 
Ve snihu z-ný člověk. Mršt. Ves. 
III. 6.1 

zakutily = tvrdohlavý, zarputilý. 
Kt. V. 

zakvašený = kvselv. Z. okurkv. 
Kt. v. 

zakvokotat = zakvokati. Kt. VII. 

zakynožit = zkaziti. Val. Kt. VIL 

zakysanec = kdo má zak3-sané, 
bolavé iiči. Kt. V. 

zalajdati se kam = zatoulati se. 
Kt. V. 

zaiapotat se s kým = pustiti se 
s nim do po\ídání a zapomnět na 
vše ostatní. Z-la sem se s Mařeno a 
zapomněla sem načisto na vaření. 
Mal. 

zalaptat = pokakati. Krávy celou 
ulici z-ly. Ostr. — se S kým = pu- 
stiti se do žvastu. Kt. V. 

zalefit koho = zabiti. Val. Kt. V. 

zarehnút = onemocněti. Na dobře 
z. Kaš. 98., 107. U Bart. = leže 
koho zadusiti. 

zálesák = bydlící za lesem. Vyhl. 
Děd. II. 1(52. 

zalezený = zalezlý. Kt. VII. 

zalícený = zamazaný. Hořen. 289. 
29S. 

zálička. Pili záličku = popíjeli za 
peníze, jež dostali při zalikování 
svatby. Vyhl. Ced. 

zalihovát. Náš kré' (kraj) jož sem 
zaliliojc (sem sahá). Spč. 42. 

zalikovat = zatáhnouti svateb- 
čan}' šňůrou taženou přes cestu. Bvs. 
Fig. 302. 

zalirýkat knmu = zazpívati. Laš. 
Kt. VII. 

zaliskat = házeti, odtloukati. Da- 
leko míč zaliskl (liskačkou odrazil). 
Kt. V. 

zálivka = šťáva zalíváním na 
peéini utvořená. Kt. V. 

zalojdaný = loj davy, kdo má 
lojdv v očích. Kt. V. 

zaloknút se = slehnouti se. Zem 
se z-kla. Ostr. Kt. V. 

zálosek = záosek, lonek, hřebík 
do osy, aby kolo s vozu nepadalo. 
Kt. V. 



zalouchat = zamáčeti, mokřiti. 
Val. Kt. VII. 

zalublt si co = za lub schovati; 
zaviniti. Kt. V. 

záluda = uskok. Kaš. 98. 

zalundat se někam = zatoulati se. 
Na již. Mor. Kt. V. 

zalupovat očima = zamrkovati, 
Hrb. Dt. 154.; zlostně na někoho 
se dívati. Mal. 

zamahnút se = zachtíti se, za- 
líbiti se komu. Udělal, jak se mu 
z-hl(). Val. Kt. V. Sr. Zatjáhnút se. 

zamamrat = zabručeti, zamum- 
lati. Kt. V. 

zamaskat = namastiti. Kt. v. 

zamatlaný = zamazaný. Hoch. 
33., JUtl. 

zamiagnút = zamáčknouti. Za- 
mia^nul sem díla iak škrobáka. 
Kald. 178. 

zamikotat = zatřepati. Až se mu 
kosirck zamikotal. Hořen. 335. 

zamjančet = zamňoukati. Kočka 
z-la. Ostr. Kt. V. 

zamjantat = zadrchati. z. niti. 
Ostr. Kt. V. 

zamlaščit, zamlazgnút = zabiti, 
udeřili. Kt. V., Folp. b. 22. b. 

zamňágat = zašpiniti, zablátiti, 
zmačkati. Na Strážn., u Příb. Kt. 
V., VII. 

zamolasit = zabiti. Uh. Brod. 
Gl. 

zamořit = bolesti míti v břiše. 
Mne za celý čas nezamoří. Olom. Kt. 
V. 

zamrazit = ošiditi. Z. žida. Vvhl. 
Kr. 72. 

zamrholit = počít drobně pršeti. 
Kt. \' 

zamřít = omdleti. Laš. Kt. VIL 

zamrklý zasmušilý. Vyhl. Ced. 

zamrlanec = malé, zakrnělé zvíře. 
Val. Kt. V. 

zamrmlat = zamumlati. Mršt. 
Ves. IV. 17. 

zamrnět. Z peiinek z-lo ve tmě 
cosi jako ditě. Mršt. Duš. 66. Vz 
mrněti. 

zamrvit — pumrviti, pohnojíti. — 
se. Pojednou se pod mostem něco 
zamrvilo (pohnulo). Mršt. Ves. VIII, 



151 



27. U dna (skleniro) se něco z-lo, 
co na jaz\'ku ihutnalo jako otrava. 
Ib. Vil. 109. -- se kam = zahra- 
bati se. Pes do s]ám\- se zamrvil. 
Kt. V. 

zamurovat = zazdíti. Kt. V. 

zamušit = poskvrnit, zamazati 
(o mouchách). Olom. Kt. V. 

7amýtit někam = zatoulati se, 
jíti nrkíun, kam jíti nemáme nebo 
kde jsme nedávno bvli. Na Hané. 
Kt. VII. 

zanamúdušat se = říkati na mú 
dušu, zadušovati se. Slez. Kt. V. 

zandák = nástroj, jímž se zátk\' 
do láh\í zarážejí. Kt. V. 

zandavka = průtržník (rostl.). 
Vvhl. :\lal. 113. 

zande, rostl. Vyhl. Déd. II. 207. 

zándlet = zemdlíti, omdlíti. 
Zándlel od samej víině. Folp. a. 
49. b. 

zanevážet = zanevříti. Z. na 
dorhtnry. Kř. Roz. Vil. .320. 

zanevřela, zanevřelec = zane- 
vřelý. Kt. V. 

zánktý = zamldý, zamčený. Folp. 
a. 20. b., a. 49. b. 

zanknút = zamknouti, zatknouti. 
Folp. b. 22. b. 

zanořený = zanesený, ucpaný. Z. 
kanál. Kaš. 98. 

zaobléci koho = ošatiti. Val. Kt. V. 

zaodaný = podnapilý. Kt. V. 

zaonačený = opravený, zavedený. 
Z. řrnvslíj. — • Také = zablácený, 
špinavý, škaredý. Vsetín. Kt. V. 

zaondit si co = zasaditi. V Podluží. 
Kt. VII. 

zaopášat = zavázati, zaplésti. Z. 
si stic\'íci'. Kt. V. 

zapabúcat = zarachotiti, v síni 
něco z-lo. U Bzence. Kt. V. 

zapackat se = zmásti, splésti se, 
klopýtnouti. Při té modlitbě sem se 
z-kaí. Vvhl. Děd. I. 58. 

zapadlý = pokrytý. Sněhem z. 
Kt. V. 

zápalista = biják. Kolk. II. 41. 

zápalitý = popudlivý. Olom., 
Ostr. Kt. V. 



zapálkovatsi = pálkou (palestrou) 
míč ddlKiznvati. Kald. 31. 

zápalovitosť = popudlivosť. Olom. 
Kt. V. 

zápalOVitý = popudlivý. Ok)m. 
Kt. V., hněvivý. Kolk. II. 41. 

zapamatalý = roztržitý. Ostr. 
Kt. v. 

zapantat = zamotati, z. se v řeči. 
Kt. v. 

záparňa = místo pro apparáty 
v lihovarech. Je tam jak v z-ně (hor- 
ko). Val. Kt.^V. 

zapaščekovat = paščeku (hubu, 
ústa) oti'\říti, počít křičeti. Ostr. Kt. 
V. 

zapatlaný = umazaný. Hubička 
z-ná od trnek. Mršt. Ves. IX. 85. 

zapažitit = pažitem opatřiti. Kt. 
Vil. 

zapeč = místo, kam slunce mnoho 
svítí (peče). Zahrada v zápeci. Kt. 
V. 

zapelentovat = zavrávorati. Kolk. 
II. 41. 

zapestvit si, vz pestvit. Kt. VII. 

zapchat, zapchnút = zapíchnouti. 
Cítil, že ho zapchlo v noze. Záhr. 
IV. 20. 

zapinkat = zazpívati, Přikr. 5G. 
. zapískat (zapyskat) = zanečistiti. 
— kohocim. Kt. V. 

zapitý = s dostatek napitý. Bys. 
Fig. 302. Ve svátek po obědě dává 
se na zapitu pivo lebo víno. V\hl. 
Ced. 

zapízgřít = ubryndati, uslintati, 
ušušniti. Kt. V. 

zapjantat = zamodrchatí, zaplésti. 
Niti se z-ly. Ostr. Kt. V. Pz zaplantat. 

zapláknút = zaplakati. Ani ne- 
zaj)l:iknc. Val. Kt. Vil. 

zaplantat = zaplésti, zamodrchatí, 
zamotati. Někoho do něčeho z. Bys. 
104., Spě. 46., 105. Kůň se z-tal. Kaš. 
110. Z. se se ženskou. Kt. V. 

zaplhněný = plhem, pýřím za- 
rostlý. Kt. VIL Vz zapýřený. 

zapihnit, vz předcházející a plhnit. 

zaplkat co = pomazati, potřísniti. 
■ — ■ se = dáti se do řeči, zamluviti se. 
Kt. V. Vz plkat. 



152 



zapípaný = rozplpaný. Na již. 
Mor. Kt. V. 

zaplUhavit co = pokáleti. Ostr. 
Kt. V. 

zaplukat = zaplakati, zaplách- 
nouti. Z. něco ve vodě. Ostr. Kt. V. 

zapluštit = zapleštiti. Někoho 
jako psa z. Kt. V. 

zapluf = zapliti, zaplivati. Kt. V. 

zaplutý = zaplitý, zaplvaný- Na 
již. Mor. Kt. V. 

zapomoci si = poněkud si pomoci. 
Kd\ž si s pomocí boží zapomohl. Kř. 
Pí-.". •'..'3. 

zaposel' = zaposud, zapotud. Ostr. 
Kt. V. 

zapravený vůz = vypravený, 
vším opatřený. Kaš. 116. 

zápražka, jinde zásmažka. Vvhl. 
Ced. 

zapřepelit = zazpívati jako kře- 
pelka. Ostr. Kt. V. 

zapřít dvéře = zastrčiti, zamknou- 
ti. V\hl. Ced. 

zapřitý = zavřený, zamknutý, za- 
strčený. Z. dvéře. Vyhl. Děd. 11. 52. 
U Přer. jen = zavřený zástrčkou. 
Mal. 

zaprostit = zamířiti. Z-stil přímo 
do lesa. Ostr. Kt. V. 

zaprpianý = zamazaný. Kt. VIL 

záprška = malá prška (déšť). 
Ostr. K\. V. 

záprtek také = ten, kdo poslední 
žene na pastvu. Kald. 17. Též = 
nehezká ženská. Uh. Brod. Gl. 

záprtkový = ze smradlavého vej- 
ce. Z. snuad. Kt. VII. 

zapsút = zkaziti. Ostr. Kt. V. 

zapýřený = pýrcm zarostlv. Kt- 
VII. 

zaráčet = zarachotiti. Kočáry 
z-ly. Kt. VII. 

zárada = porada. Kt. V. 

zařadit = poraditi. Z. komu, si 
s čím. Kt. V. 

zařáchnút = zapráskati. Kt. VII. 

zarajtlikovat = rajtlíkem zatáh- 
nouti. Kt. VII. Sr. rajtlík. 

zarano = jako na jeden výstřel, 
na jednu ránu, rychle. Z. zakřesati. 
Vyhl. Děd. II. 2!)., Mal. 



zařapět = zarachotiti. Viiz na 
skále z-pěl, jakbv se zlámal. Ostr. 
Kt. V. 

zaraz = hned. z. tu bvl. Ostr. 
Kt. V. 

zarazit = zastaviti. Z. hodinky 
(v zastáváme). Bys. Fig. 160. 

zaretovat na právo = zamířiti. 
Kt. VII. 

zářezka = zařezání. Kt. VII. 

záři = září (nesklonné). Vz Kaš. 
59. 

zaříkový = bvdlící za říkou (ře- 
kou). Kald. li.' 

zařnúi = zaříznouti. Z. se do 
kůže. Ostr. Kt. V. 

zárobnica = kniha, do níž se za- 
pisuje zároba (mzda). Kt. V. 

zarontit co = přehazováním za- 
házeti. Kt. VII. 

zarostený = zarostlv. Z. brada. 
Kt. V. 

zárostí = místo za roštem, nad 
roštem. Mal. Sr. rošt. Vj-hledá si ze 
z. modlící knížky. Hořen. 267. 

zarovno. Išel z. silnicú (podle sil- 
nice). Folp. a. 48. a. 

zárub = křoví, mlází. Kaš. 98., 
110. U Bart. = rozhraní dvou lesů. 
— Z. = násek, vrub. Uo větví zá- 
rubv vřczati na vějíce. 

záručník = rukojmě. Slez. Kt. 
V. 

záruda = zarudnutí. Kt. VII. 

zarúděný = nečistotou, blátem 
zai panv. Zlin. Kt. VII. 

zarúdít = nečistotou, blátem za- 
cpati. Kt. VII. 

zařundit se s kým = dáti se do 
rozmluvy. Ostr. Kt. V. 

zaruntovat = zatlouci nač. Folp. 
b. 2:5. a. 

zaruždit se = zbrchati, zacinibit 
SI'. ()>ti\ Ivt. V. 

zarytinec = člověk, který má - 
zpuniv. zarxtý vzhled. Slez. Kt. V. 

zarzat = rezavěti; zařehtati. Kt. 
V. 

zarzavý = zerzavý, rezavv. Slez., 
Ostr. Kt. V. 

zasačít ^ na])ršeti. Ostr. Kt. V. 

zascanec ^ kdo močí do postele. 
Z-nCe zascaný! Kt. V. 



153 



zasakřit, zasakrovat. Tak som 

z-kiila jak starý chlap. Vyhl. D. Ul. 

záscěra = zástěra. Hrozenkov. 
Kt. V. 

zasedavka = druh hrušek. Kt. 
VII 

zásevo = zasetí. Slez. Kt. V. 

zaskořit se = přijíti příliš brzo. 
Ostr. Kt. V. 

zaskřečený. Z. vejce = nasazené. 
Kt. V. 

zaskřítat se = zašmourati, uma- 
zati se. Z. se ve tváři (o dětech). 
Kt. V. 

zaskumlit = zabědovati. zakňu- 
četi. Ostr. Kt. V. 

zasky = zase. Jak to zasky ple- 
tete? Hoch. 64. V Bart. zaské, zas- 
kék. zasék. 

zaskýpaný = zaspalý. Je ještě 
celý z. Ostr. Kt. V. 

zásluní = místo za sluncem, kam 
slunce nesvítí. Kt. V. 

zásmažkový. Z. polévka, mouka 
(na zasmažení). Kt. V. 

zasmýčit = zavléci, zatáhnouti. 
Tebe z-li k oltářů ku slubu jako ně- 
mu tvář. Kldu. 54. — V\-hl. Prus. 
36. 

zasraný také = zadlužený. Kt. V. 

zastařenina = zastaralá věc. Kt. 

vil. 

zástava pM hře = ohrada. Vvhl. 
D. 10(1, 

zastíní = zátiní (tín = stín), zá- 
koutí. U Kojet. Kt. VIL 

zastmívka = večerní šero. Přijíti 
k někmiui na z-ku. Ostr. Kt. V. 

zastópnót = zatáhnouti se. Nalé 
do bečke vodv, ať zastópne, je roze- 
schlá. Vvhl. Ced. U Přer. Z. se. 
Bečka se z-pla. Mal. 

zastrabOŠČit co = zadělati, při- 
kryti. Kt. VII. U Přer. zastrabočet. 
Mal. 

zastřapalec = zastřapanv, kdo má 
střapaté vlasy. U Uh. Hrad. Kt. V. 

zastřečkovat = zaběhnouti (o krá- 
vách). Kt. VIL 

zástřešek = rovný okraj u střech}- 
doškové. Bys. Fig. 302. — • Z. = 
dlouhé vlasy v týle Hanákii. V\hl. 
Alb. 52., Bys. 26., Bys. Fig. 229. 



zásun = zasunutí; šoupka, Rie- 
gel. Kt. VIL 

zásyt = zasycení. Slez. Kt. V. 

zásytný = sytící. Kt. VIL 

zašamotat = sem tam zašvihati. 
Z. metlou. Ostr. Kt. V. 

zašarpnút, zašarpat = počít trhati, 
tahati. Z. kt)ho za šaty. Ostr. Kt. V. 

zaščerkat = zarachotiti, z. ořechy 
v míšku, penězi v kapse. Ostr. Kt. 
V. 

zaščígotat = zaškvtati. Ostr. Kt. 
V. 

zaščikat = uštípnouti. Kvítko 
nehtx- z. Ostr. Kt. V. 

zasčóřet se = usmáti se. Kř. Roz. 
II. 207. 

zaškňúřít se = zaškeřit se, ušklíb- 
nouti se. Cikán se z-řil. Krm. Venk. 
50., 58. 

zaškořupit = zaškořepit, sko- 
řápkou potáhnouti. Rendlík se z-pí 
(nemytý). Ostr. Kt. V. 

zaškrkat = škrk udělati. Sirkou 
na stěně z. Kt. V. 

zaškvařít, zaškvařovat = dorážeti, 

zlobiti, dělati mrzutosti, zatopiti 
komu. Vvhl. Jař. 18. Zas zaškva- 
řuješ? Naš. XLII. 27. 2. b. 

zašlundrat = zamokřiti. Šaty 
v rose, ve vodě z. Kt. V. 

zašmigat = zašvihati. Komáry 
bičem z. Ostr. Kt. V. 

zašmúrat = zamazati, pomazati. 
Papír tužkou z. Kt. V. 

zaŠOŠOtat = zašeptati. Přik. Nov. 

113- 

zašpihlat. Nůž do chleba z. Kt. V. 
Vz špihlati. 

zašprtat = zahrabati. Kúra z-la, 
zrnéčko vj'šprtala. — ■ kam. Stařenka 
z-la k súsedce (mrštně došla). Kam 
až to z-tlo (se dostalo)! Kt. V. 

zaštabarcovat = zabouřiti, za- 
boucliati. Xa dveře z. Ostr. Kt. V. 

zašťákat = zacákati. Něco vodou 
z. U Strážn. Kt. V. U Stráž.: za- 
ščákat. Mal. 

zaštěrkat = zarachotiti. Penězi 
v kapse z. Kt. V. Sr. zaščerkat. 

zaštípený = zchytralý. Val. Kt. 
VIL 



154 



zaštrachat = zandati tak, že to 
nelze najíti. = se kam — zajíti. Kt. 
V. 

zaštuřit = strčiti. Z. koho kam 
čím. Ostr. Kt. V. 

zašubraný = blátem nmazaný. 
Fcilp. b. 20. b. 

zašubrat = blátem umazati. Kt. 

y. 

zašudlit = rozmazati, rozetříti, 
dobře neutříti. Z. stůl. U Bzence. 
Kt. V. 

zaŠUChtat sa = pozdržeti se. Kt. 

vil. 

zašúlat = zahněsti. Slívy do těsta 
z. Kt. V. 

zaŠUStat = vhoditi; zamésti. Z. 
prach do vody. Podlahu pilinami z. 
Ostr. Kt. V. 

zašušnít = zamazati, pokáleti. Kt. 
V. 

zašvacat = šlehnouti. Z. koho 
prutem. Hrb. Dt. 22. 

zatakat = potakat, přisvědčiti. 
Kt. V. 

zaťápat = zašpiniti chůzí, zašla- 
pati. Umvtou podlahu botami z. Kt. 
V. 

zaťapkat = zatleskati. Z. ručič- 
kami (o dětech). Z. někoho na ra- 
meno = poťapkati. Kt. V. 

zataženo. Je tam z. = zamračeno. 
Vylil. ("ed. 

zátažný. Koně byly z-né = dobří 
tahouni. Kaš. 98., 105. 

zatel' = dotud, zatím. Kt. V., VII. 

zatentotit, vz tentotit. 

zatípat = zacpati. Slez. Kt. VII. 

zátišina = místo od větru chrá- 
něné, zátiší. Kt. V. 

zátočí = zátočina. Přik. Nov. 11.'$. 

zaťochmat = zadusiti. Slípka koře 
z-la. V\hl. Ced. Zaťuchmat. Mal. 

za tolej = za tolik. Kldu. 4., 
V\]il. (ed. 

zátoní = záseka v lese. Uh. Hrad. 
Kt. V. 

zatracenucený = velmi zatracený. 
Kaš. ;"» 1 . 

zatragat co kam = zatáhnouti. — 
se kam =^ zatoulati se. Kt. V. 

zatrávnět = travou zarůsti. Kt. 
VII. 



zatrckat se kam = trckem, trc- 
kavým krokem zajíti. Kt. V. 

zatřímat = zadržeti. — koho čím. 
Slez. ];t. V. 

zatrlikat = zatrilko\ati. Z. na 
píščalce. Ostr. Kt. V. 

zatróset = zatrousíti. Zatrósel na 
hůře v seně a kohót zazpíval na 
střeše (v\-š]ehl oheň). Vyhl. Ced. 

zatruchlený stryk. Rud. 13. 

zatrut = zatráviti (stráviti) ; otrá- 
viti. Ostr. Kt. V. 

zátylní = za týlem jsoucí. Z. 
kosť, Kt. VII. 

zatytiat = zamazati, zašmourati. 
Slez. Kt. V. 

zaujat se zač = ujatí se. Kaš. 98. 

zautra = za jitra, zítra. Slez. Kt. 
V. 

zautrakat = z jitra, z rána po- 
jísti, snídati. Slez. Kt. V. 

zavádzat, zavázet komu = vaditi, 
překážeti. Folp. b. 23. a. Nebudu 
vám tu zavázet. Vyhl. R. 72. U Bart. 
zavázat. 

zavalašit si = zahráti si v karty. 
Vyhl. Ced. 

závarek = závar, závara. Ostr. 
Kt. V. 

zavaŽJtý = zavalitý. Kt. VII. 

zavazklý = zavlhlý. Z. obilí. Kt. 
V. 

zavazknút = zavlhnouti. Ve sklepě 
to z-klo. Kt. V. 

zavčil, zavčilka = pro n\'nějšek, 
njnií. Kt. V. 

závdanka = závdanek. Kt. V. 

zavdat =-- připiti. Utři, bratře, utři 
bradu, zavdé svému karamadu. Naš. 
XLII. 101. 2. a. 

zavde = často. Na Hané. Kt. V. 
Sr. zavdy. za vždy. Mal. 

zavelbJt si = zalíbiti si co. Ostr. 
Kt. V. - 

za velo ~~ za nuioho. To nestojí 
za velo. Ostr. Kt. V. 

zaverbovat si = dáti se do pití. 

Třikr;it dn Kika si z-val. V\'hl. Alb. 
39. 

závěrka = řetěz k zavírání vozu. 
Vyhl. Děd. II. 218. — Z. = vypro- 
vodění hostě z domu. Kt. VII. 



165 



zavěřovat se = zadušovat se. 
Vyhl. ('('1,1. Vz v Bart. zavěřit se. 

zavěrušený = uschovaný tak, že 
to nclzr najíti, založený. Kt. V. 

zavést. Budcš-li ke mnč, zavedu 
ti pár měiic pole (dám zapsati do 
gruntovní knihj'). V3'hl. Ced. 

zavětat = zavětiti, učiniti závěť. 
Kt. V. 

zavíchovat co = víchy opatřiti. 
Z. stromy. Kt. VII. 

zavíjačka = čepeni nevěsty. Kt. 
VII. 

zavíjaná = vkládání čepce ne- 
věstě. Kaš. 98. 

zavjnšovaný. Sedí jako z-né (za- 
kletý). Z. princezna. Vyhl. Ced. 

zavjazbit = vazbou přikryti. Z. 
stavení. Ostr. Kt. V. 

zavjoznút = zaváznnuti, uváz- 
nouti. Do bláta z. Ostr. Kt. V. 

závlačka = závora. Rukou od- 
dělal z-cku u dveří. Záhr. IV. 7. 

zavlážka = zavlažení. — Z. žem- 
lová — teplé, právě nadojené mléko 
s \'ánoekou. Kt. V. 

závodák = b\'dlící za vodou. 
Vyhl. Děd. II. 162., Kt. V. 

zavoščít = voskem zandati, po- 
táhnouti, zavoskovati. Kt. V. 

zavsze = vždy. Nár. vest. V. 20. 

zavšiný = zavšivělý. Z. košile. 
Ostr. Kt. V. 

zavšit se = zavšivěti, dostati vši. 
Ostr. Kt. V. 

zažabit = zachladiti. Z. si nohy. 
Ostr. Kt. V. 

zazávětat = zazávětiti, poslední 
vůlí otlkuzati. Z. komu 100 zl. Kt. V. 

zazdíti na koho jak = narážeti. 
Zazdivat na někoho slovy uščepač- 
nými. Ostr. Kt. V. 

zazditý = zazděný. Vyhl. R. 83. 

zazdřít = zazříti. Ostr. Kt. V. 

zazobat se = zásobiti se něčím. 
Kt. V. 

zazvonit se = zamazati se. Las. 
Kt. V. 

zazvracet se = pobliti se. Na již. 
Mor. Kt. V. 

zaždúřit se na koho = rozdurditi 
se. Hořen. 93. 



zažgřindanec, zažgřindaný =^ 

ubrxiKUinv. Foip. a. .5(1. b.. 12. a. 

zažínačka = žnečka, která začíná 
obilí žnouti. Kt. V. 

zažrat se = nadouti se. Kráva se 
z-la. Kt. VII. Sr. napučit. 

zažuítit = zažlutiti. Ostr. Kt. V. 

zažút ----- rozžvýkati. Kt. V. 

zažvachlat = pokrčiti. Z. šaty. 
Kt. VII. 

zbablat = zamotat. Tes to zbablal. 
Všecko zbablal; Ted ste to zbablali. 
Mršt. Ves. I. 51., 127., :579., III. 
107. Tu píseň sám zbablal (pracně 
zmodrchal). Ib. I. 104. 

Zbabovatět -- státi se babou. Slám. 
Lys. (;t. 

zbahnót si, vz sbahnót. 

zbachlat = v nepořádek uvésti. 
Kt. VII. 

zbajásat = splésti. Kt. VII. 

zbaňkat koho = oklamati. Z. led 
(lid). Spě. 110., 119. 

zbažgrat = znečistiti. Z. co čím. 
Kt. V. 

zbelkO = malé zblo. Ani zbelka 
tam néni. Slez. Kt. V. 

zber ^ záhyb, fald, vráska. Kt. V. 

zbestvit se = zdivočeti. Kt. V. 

zběžísvět = tulák. Slez. Kt. V. 

zbíračka = hnisavá bolačka. Vvhl. 
Ced. 

zbírat se = ženiti, vdávati se. 
Dyž zme se zbírali. Kaš. 98., 123. 

zbiřmovat, vz sbiřmovat. 

zblafnót, vz sblafnót. 

zbleptat co = vvm\'sliti, vvbájiti. 
Kt. V. 

zblinkat = sraziti. Z. kyjem hla- 
vičky makové. Kt. V. 

zblo = stéblo. Mák do zbla po- 
žhraný od červů (úplně). B3's. 
Fig. 278. 

zbobošit koho = polekati. Již. 
Mor. Kt. VII. 

zbogárat = shledati, z. háb v. 
Krm. Obr. 40., 142. 

zbohy. Na tv zbohy přišel = na 
štěstí. Uh. Brod. Gl. 

zbóchnotý. Lojska je zbóchnotá = 
zbouchnutá = těhotná. Vyhl. Ced. 

zbojnický život. Ondr. 20, 142. 

zbojnická = mor. tanec. Kt. VII. 



156 



zbojničit v lesích = dělati zboj- 
níka. Slám. Lys. 17(). 

zboníl( = zbojník. Folp. a. 9. a. 

zbor = barák, zbořeniště. Kt. 
VIL. Vvhl. Ced. 

zbráborat se = zvednouti se po 
pádu. Kolk. II. 41. 

zbřáňat = řinčeti. Val. Kt. VIL 

zbrčený, vz sbrčený. 

zbrčit se = ztřeštiti se. Mršt. Ves. 
I. 320. 

Zbřidovatět = polekati se. Kt. VIL 

zbrnčlt, vz sbrnčit. 

zbroj = kovářské náčiní. Laš. Kt. 
VIL 

zbudovat, vz sbudovat. 
v. Cf. skarby. 

zbuchat co na koho = nějakou po- 
věst si vymysliti. Ostr. Kt. V. 

zbuj = bujnost, nevázaná ve- 
selost. Jaká to veselost, jaký- zbuj. 
B3's. 40. — Z. = zbojník. Kt. V. 

Zbujce = zbůjník. Kldu. 87. 

zblilat = sbořiti. Chalupa se z-la. 
Ostr., u Místka. Kt. V. Vz zbuliti. 

zbulit = svaliti, sbořiti. Chalupa 
se z-la. Vz zbulati. Větr zbulil komín 
se střechy. Ostr. Kt. V. 

Zbuníl( = zbojník. B3'S. Fig. 32. 

zburdachovat = na burdachu vy- 
cedit. Z. obilí. Ostr. Kt. V. 

zbúzet = pobízeti, z. známé. 
Hořen. 339. 

zbychnút do čeho = strčiti. Kt. 
VIL 

zbytelc. M\- zmc nedělali žádných 
zbytku (zbytečných v}''loh). Kaš. 98. 

zbytý, jak koho urazíš, odproš ho 
a je zb\to (odbyto) . Ostr. Kt. V. 

ZCÍplena = zcíplina. Vvhl. Děd. 
I. 2:.. 

zcíploň = kdo pořád scípá. stůně. 
Kt. V. 

ZČurchat koho = zakrákati. Ostr. 
Kt. V. 

Zďačkat co = zmačkati, stlačiti. 
Bvs. Fig. 191. 

zdaj = zdání. Kt. V. 

zdánka = zdání. Kt. V. 

zdávaňový = na zdavky, svatební. 
Z. sat\. Val. Kt. VIL 

zdědínačet = přijmouti zvyky dě- 
diny. Kt. V. 



Zděhnót se = sběhnouti se. Ne- 
věděl, co se zděhlo. Spč. 86. 

zdech = vzdech. O tři zdechy = 
o všecko pryč. Přik. Nov. 111. V té 
jizbě šlo o tři zdech\' (b\lotam těsno). 
Spě. 117. 

zdechláň = hubenáč, sešlý kůň. 
Kupil z-ňa. Olom. Kt. V. Vz násl. 

zdechlina = sešlý kůň. Val. Kt. 
VIL 

zdechloň = zdechláň, churavec. 
Kaš. 53. 

zdechloš = zdechloň. Slez. Kt. V. 

zdepsit = pošlapati, zdeptati. 
Trá\u nohama z. Ostr. Kt. V. 

zděrák = útěk. Pustil se do zdě- 
ráka. Val. Kt. VIL 

zděrba také = nuzák. Fix. 

zděrigat = utíkati. Kald. 17. 
\] Bart. zděrygat. 

zděrky = nuky. Fbc. 

zděrstvo = vydírání. Ostr. Kt. V. 

zdílka m. zdýlka= délka. Hned si 
vcmtc zdílko na rakev. Vvhl. Alb. 32. 

zdivočelý povoz = rvchle jedoucí. 
Naš. XLll. 127. 1. d." 

zdochýňat = v\-pouštěti ducha. 
Folp. b. 23. a. 

Zdoty = odtud, od té dobv. Val. 
Kt. VIL 

zdrapa = propast, rokle. Kaš. 98. 
L' Bart. zdrap. = neúrodné pole. 

Zdrapák. Dal do zdrapáku = 
utekl. Val. Kt. V. 

zdrapek = stará, sešlá věc; za- 
krslý ch.Yvk. Vz Zdrap. Kt. V. 

zdraplavět = draplavým se státi. 
Kůže z-ví. Kt. VIL 

zdrát = zráti. Ostr. Kt. V. 

zdravínek = ambrožka, odon- 
tites. Val. Kt. V. 

zdřepěný ^ ztrnulý. Tam z. čekal. 
:\Iršt. Duš. 129. 

zdrhá = tvrdá věc. Maso tvrdé 
jako z. — Z. = ničema. Kt. V. ~ 

zdrhnót = utéci. Chlapec z práce 
zdrJil. Hoch. TjS. Popadl ušité bot 
a zdrhl s ňém. V\hl. D. 151. Na 
okamžik se zdrhl (zarazil). Kldu. 
103. Mlíko se mi zdrhlo, zdrštilo = 
srazilo, \^•hl. Ced. Vz zdrščit. 

zdřidelnik = kaluže na lukách neb 
i potoky, které nezamrzají, protože 



157 



jejich voda teče ze zřídel. Ostr. Kt. 
V. 

zdřídlo = zřídlo. Ostr. Kt. V. 

zdrščit se = sraziti se. Mléko se 
zdršrild. Kulk. I. 17. Vz zdrhnut. 

zdrúzgajÚCÍ zimnica = větší stu- 
peň zimnice, láme-li člověka. Krm. 
Dol. 58. Sr. v Bart. zdrúzgat. 

zdrúzganý = zdrcený. Pole krupo- 
bitím z-né. Kt. V. 

zdrýpat = zdrápati. Pupenec z ha- 
luzk\- /.. Ostr. Kt. V. 

zdumlit = zdupati. U Místka. Kt. 
V. 

zďuravět = dostati dír^•. Svr z-věl. 
Ostr. Kt. V. 

zdurdit se = sraziti se. Mléko se 
z-lo. Fix. 

zďurkovatět = ztluravět. Měkké 
dřevo brzo z-tí. Ostr. Kt. V. 

zdušisko = bahnisko. Las. Kt. 
Vil. 

zdvižitý = zdvíhací. Z. most. 
Kldu. -21. 

zdyblat = sem tam něčím hvbati. 
Nohama z. Ostr. Kt. V. 

zdycha = kdo pořád vzdychá. Kt. 
Vil. 

zdychat= hynouti, cepeněti. Ptáč- 
ko\'é od toho zdychajú. Kald. '21. 

zdymnút = utéci. Kaš. 98. 

zedzený = snědený. V Podluží. 
Kt. V. 

Zefa = Josefa. Slez. Kt. V. 

zejdení = sejití, schůze. Val. Kt. 
V. 

zela, pl.. n. Letos sú pěkné zela. 
Na již .Mor. Kt. V. 

zelenavý, zelenkavý = nazelenalý. 
Folp. a. 2(i. b., Kaš. 5L, 52. 

zelenkavý = nazelenalý. Vvhl. 
Ced. 

zelenky = druh hrušek. Kt. V. 

zelený. Z. pěsnička = dvojsmy- 
slná. Vyhl. R. 86. Te (ty) zelené 
ítáko = zelený datle, spekulante, 
chytráku. Vyhl. Mal. 119. 

zelík. Je tlustv jako zelík. Slez. 
Kt. VIL' 

zelníček = zelný vdolek (naditý 
zelím). Kt. V. 

žemel = semel, špaček (ve hře). 
Hrál na žemla. Vyhl. R. 36. 



zemňactvo. Letos vám bylo z-tva 
hrozného (mnoho zemíiákú, bram- 
borů). Kaš. 53., 83. 

zemňačisko = brambořiště. Kt. 
VIL ll(ti». 

zemňák = brambor. Kt. V. 

zemňákovica = bramborová po- 
lévka. Val. Kt. VIL 

zemsky = bramborw V\hl. Děd. 
I. 4.-.. 

zemzet = připražit kabát. Pře- 
tlačel se na kamna a zemzel. U Bo- 
huši. Kt. V. 

zengat = cinkati, bučeti. Zengá 
mi \- hla\-č. Kt. V. 

zeňst = sejíti. To se može na něco 
s. (se hoditi). Ostr. Kt. V. 

zeřnút koho = wřezati mu, vv- 
biti ho. Vyhl. Slz. 162. 

zerzaňa, íem. k zrzan, zrzoun. 
Folp. a. 28. a. 

zerzavina = rezina, rez; skvrna 
od rczu. Slez., na již. Mor. Kt. V. 

zepsút. Chtěl to z. Hrb. Děd. 44. 
Sr. psňt. 

zeskvrčkovat se, když se na niti 
dclaji >kvrck\-. Vz Kť. VIL 

zestřaplt = rozstřepiti se. Kalhoty 
u nohv se z-ly. Ostr. Kt. V. 

zešarpat = strhati; ovoce se stro- 
mů z. Ostr. Kt. V. 

zeščerbatět. Obilí z-lo. Laš. Kt. 
VIL Sr. ščerbatý. 

zeščlgnót se = zvrátiti se. Moja 
panolia se jaksi zeščigla. Bys. 113. 

zešklíhnút = sklouznouti. 

zeškrobat koho = promluviti mu 
do duše. rix. 

zežabený = omrzlý. Z. nohy. Ostr. 
Kt. \'. Vz násl. 

zežabit si co = nohy. Ostr. Kt. V. 
Vz zežabený. 

zezolka, orchis, rostl. Vvhl. Mal. 
11.1. 

zezulena = kokotice, plevel jetel 
mořící, povázka. Kt. V. 

zfryška = rvchle. Z. si sednut. 
Kald. 27. 

zfufcíkovat = pokaziti. Kolk. II. 
41. 

zgajdat = pokaziti. Z. práci. Ostr. 
Kt. V. 



158 



zgambatět = dostati velikou gam- 
bii. v tváii ztloiistnouti. Kt. V. 

zgame, f. = kaše na způsob šku- 
báukň. U Frenšt. Kt. V 

Zgarda = hanba. Nedělej rodičům 
takové zgardy. Slez., u Místka. Kt. 
V. Cf. skarby a vz násl. 

zgardit = povrhnouti, pohaněti. 
— koho. Slez. Kt. V. 

Zgibnút = ukrásti. Ostr. Kt. V. 

zgichat = vyliti, vychlustnouti. 
Z. vedu. Ostr. "Kt. V. 

zgrapa = sluj, skrýše, Kaš. 98.; 
pusté, skalnaté místo, roklinaté strá- 
ně. Val. Kt. V. 

zgrblena = skrblík. Folp. a. 28. a. 
Sr. zgrbla. 

zgrbnút = zhynouti. Kolk. I. 21. 

zgrňat = žgrňat. 

Zgróbit se = znechutiti, zproti- 
viti se. Kř. Roz. 100. Zgróbilo se 
mně to v žalódko. Ib. 4. Jenom co 
by se krávě nezgróbile a aby nedě- 
lale stávko. Ib. II. 192. 

Zgryfovat býka = podrážditi, aby 
byl schopen ku skoku na krávu. 
Vyhl. Ced. 

zgrýňat = prohledávati. Kaš. 98. 
V Bart. zpúzet. 

Zgrýpat = velice utíkati. Val. Kt. 
V. 

zgublena = lakomá ženská. Val. 
Kt. V. 

zgúlit se = svaliti se. Folp. b. 
2:;. a. 

Zgumnút = rychle snísti. U Míst- 
ka. Kt. V. 

Zháčkovat se. Ječmen se z-val. 
Kyjiix'. Gl. 

Zhádat = uhodnouti. Dobře zbá- 
dal, že bude búřka. Kt. V., VII. 

zhartování. Pít na z. = na utvrze- 
ní. Z něm. Vyhl. Jař. 101. 

zhéiet = zhj-nouti. Nezhélele sme. 
V\hl. Alb. 10. 

zhlodek = ohlodck, ohrw.ek, špat- 
ný zl)vtek. U Dalečína. Kt. V. 

zhňápat = snísti (hrubé). Kt. VII. 

zhnilec, zhniloch, zhnilák, zhni- 
lon = liin" li, Kt. V., Hořen. ■'>^)^)., 
Krm. Obr. 23. 

zhnilína = líný kůň. Vyhl. Děd. 
II. 51. 



Zhnilka = hniUčka. Slez. Kt. V. 

zhnilosť = lenost. Fix. 

zhnilOŠit = zlenošiti. Hořen. 3.55. 

zhnitý = zhnilý. Kaš. 87. 

zhoděný = zrušený. Z. svátek. 
Kt. VII. 

zhodit. Zhodil sem kósek ječmeňa, 
sena = zkosil jsem. Vyhl. Ced. 

Zhok = shluk. Okolo nás nastal 
zhok. Spě. 92. 

zhořák = pečený brambor. Val. 
Kt. VII. 

zhřňat. Folp. a. 51. a. 

zhrumit = zhromit na koho, za- 
hřmíti, silné zkřiknuuti jako hrom. 
Ostr. Kt. V. 

Zhrútit = sřítití, sbořiti. Val. Kt. 
V. 

zhrúzbit se = zhroziti se. Ostr., 
Val. Kt. V. 

zhrúzit se = zhroziti se. Ostr. Kt. 
V. 

zhryzky = zbytky píce. Vyhl. 
Slz. -M). 

Zhúba = zhouba. Mor. a slez. 
Kt. V. 

Zhůru. Na z. plakala (velmi). Val. 
Kt. VII. 

zhýbka = zhlýbka. Kaš. 19. 

Zhyciovat koho = unaviti, utý- 
rati koně silnou robotou, při orání 
z. Ostr. Kt. V. 

zchamět = státi se chámem, 
r Místka. Kt. V. 

zchandobený = utrmácený. Slez. 
Kt. V. 

ZChandobit koho = utrmáceti. 
Slez. Kt. V. 

zchřápnút = ochraptěti. Od mno- 
ho nilu\-ení z. Ostr. Kt. V. 

ZChřibít se = vyrůsti v keř. Jcte- 
liua pn dešti se z-la. Ostr. Kt. V. 

ZChybat = svrci. Skálu z pole na 
mezu z. Ostr. Kt. V. 

zibák = tupý nůž. Val. Kt. Vil? 

zibnút = pojíti, zcepenčti (o zví- 
rativh). Kaš. 99. 

zimňák = druh bramborů. Ostr. 
Kt. V. 

zimno. Dnes je z. = chladno. Rud. 
21. 

zimnÚCÍ zimuica (je-li nemocnému 
zima). Krm. Dol. 58. 



150 

zimota = zima. Ucítil zimotu. zkosený. Teho so dobře z. Naš. 

Pnis. ;;. XLIV. (iO. 1. 

zimřít se = ozimovati se, stávati zkrabatět = státi se krábatým. 

se cliladnvm. Vz násl. Led na rybníku z-těl. Mršt. Ves. II. 

zimřivý = stávající se chkidným. é-^o. 

Folji. a. 30. a. zkrabit se = scvrknouti se. Kůže 

Zingle = truhki na mouku. Kald. se z-Ia. Ostr. Kt. V. 

22. U Bart. žigla. zkrnobělý = zakrnělv. Val. Kt. 

zinkání = hučení. Po pléziro měl yil. 

sem z. v hlavě. Vyhl. Děd. I. 24. zkrnobět = zakrněti. Val. Kt. VII. 

zinknút se = udenti se. Zmknul zkrpačit se = utýrati se. Kt. V. 

si sa do rýža (do hrany). Krm. Obr. zkřupět = křupkým se stávati. 

9. Z. koho čím: sklenku. Ib. 46., siez. Kt. VII. 

^>l'!- ^''^l- ... . , ,. zkúmačka = zkouška. Bys. Fig. 

Zítra. Foz je dnes jak z. (zena jgy ° 

slehne co nevidět). Vyhl Ced. %kušelý = zkušený. Z. čeho. Kt. 

Zjapat = polapiti. Pes zjapal y 

všecky kúsky, co sem hodil. Ostr. '^^^p^j _ vj-kvpěti. Z. z hrnce. 

Kt. V. gl^j, j^^ y 

zjárkovat, vz zjárčit. Kt. VII. jlajdat také = vymysliti. Z. co 

zjatrit CO = zpozorovat, tusiti. ^a koho. Ostr. Kt. V. 

1(1 museli z., co se stalo. Hrb. Ded. ,,. . .... v, , • 

2(39 zlatenica, zlatenka = zloutemce. 

22 y- • P ■ .y • s- zlátko = špatné zlato. To není 

Zjatý nemocí = sklíčený. Z. vůz "^^ ^"^ J^ J^^om z. Kt. V. Sr. po- 

= rozvorami stažený. Kt. VII. ,?',.., ,. ., ^r i , ht , 

zjedzený = snědený. Slez. Kt. zlatoleci = sahx, rostl. Vyhl. Mal. 

yjj -^ li;;, hr. zlatolici. 

zjehličený. Z. kráva = která má zlaťura = kdo špatně zlatí. Kt. 

jehlicu (nemoc). Kt. VIL V. 

zjinovatět. Kožichy z-tí. Hořen. ziatý- Zlatá vězda = rozchodník 

2(ii.i, " ostrý; z. dýšč = čilimník odvislý. 

zkaličit = zmrzačiti. Slez. Kt. V. Naš! XLIII. 49. 2. d. 

zkapnót z něčeho = zahyTiouti. zlebavět = ošuměti. Kabát už 

Naš. XLIII. 126. 1. d. celý z-věl. Kt. V. 

zkelkověk = odkudkoli. Přišli zleliknút = státi se lehkomysl- 

ludě z. z Moravv. Ostr. Kt. V. ným. Kt. V. 

zkéščet se =zkýštět, proměniti se zlépat = zbíti, stlouci. Z. koho 

v kýšku. Na Hané. Kt. V. Mlíko se pěstí, po hlavě. Kt. V. 

zkéščelo, M:\\. zléskovat koho = leskovým pru- 

zklasnovat koho. Zima ho z-la. tem zbíti. Kt. V. 

Uh. Brod. Gl. zliknút = leknouti. Ryby zlikly. 

Zklótinót = zklouznouti. Zklóhne Hrb. Děd. 18.5. 

jí noha. Naš. XLII. 127. 1. b. Zklóhl zlinýrovat koho = spráskati. Kř. 

na ledě. Roz. 53. 

zklóstnót = stloustnouti. Kř. Roz. zlobidlo = kdo zlobí i kdo se zlobí. 

i:;2. Kt. V. 

zkolenčit = zchroměti. Slez. Kt. zlobivec = kdo mnoho n. často 

V. zlobí n. se zlobí. Naš. XLIV. 135. 

zkopnět, zkopnat — roztátí, zjih- 1. c. 

nouti. Až sněh zkopná. Ostr. Zkop- zlOboň zloboňské! Naš. XLIV. 

něln (sníh zmizel). Kt. V. 13-5. 1. a. 



I 



160 



zločit se = žlučit se, zlobiti se. 
Proč se hned zločíte? Kř. Roz. II. 
24. 

zloděj = planý výhon stromu, 
vlk. \"\hl. Mal. 105. 

Zlomec = kus. Z. chleba. Spč. 63. 

zlomit. Zlomila si koleno (ze dvou 
má čt\"ii. dostala se do kouta). Val. 
Kt. VII. 14U0. 

zlykavec = kdo poiád zh-ká, 
vzlyká. Kt. V. 

zmandrčený = zmatený. Kt. V. 

zmarasit = umazati, pošpiniti. 
Kt. V.' 

zmařit koho = zmámit, usmrtiti. 

zmastit něco = pokaziti. Vvhl. 
Ced. 

zmateřeiý = kdo matkv pozbj-I. 
z. vrelv. Kt. V. 

zmateřet = matky pozbyti, vy- 
miiti. Letos nám troje včelv z-řeh-. 
Kt. V. 

zmatičkovat koho, se = opiti. 
U Nezamyslic. Kt. V. 

změnit se = oženiti se. Přik. Nov. 
113. 

zmést se = zmýliti se .Kaš. 42. 

zmeták = poberta. Fix. 

zmije = rychlý člověk. Val. Kt. 
VII. 

zmístit se = vejíti se. Cím hlubší 
je nádoba, tím více do ní se zmístí 
(vměstí). Ostr. Kt. V. 

zmjantat co = zcuchati. Rozum 
zmjantaný = zmatený. Kt. V. 

zmlaskat = sežvvkati, slízati. 
Máslo s chleba z. Ostr. Kt. V. 

zmňást = smásti. Ty to všecko 
zmnatí-š. Kt. V. 

zmočárnět = v močár se promě- 
niti, la. vil. 

zmodrchalý = zcuchanv; opilý. 
Kt. \-. 

zmolek = cumel. Kt. V. U Přer. 
žm')lrk. Mal. 

zmoželec = veliký pán, potentát. 
Vyhl. Děd. II. 18. 

zmrášfat se = hubu křiviti, ušklí- 
bati se. Val. Kt. V. 

zmrk = soumrak. Už zme tak šli 
hezky v zmrk. Kaš. !)!)., 115. 

zmršček také = prut. Kolik 



zmrščkii o děti ošlehal. Hrb. Děd. 
13. 

zmrvený. Z. wsvědčeni (špatné). 
Mršt. Ves. I. 27! Vz násl. 

zmrvit = zdrobiti ; zbíti ; zmačkati ; 
zmodrchati; pokaziti; pohnojiti, 
zkvu-viti. Z. niti, slámu. dí\^ku. pole 
hniijem atd. Kt. V. 

zmrzat. Kop (kup) si kožóšek, ať 
nezmrzáš. Hoch. 8. 

zmrzet se. Až se ti (komáre) zmrzí, 
odletím sám. Ki'. Př. 36. 

zmrzlák = zmrzlík, zmrzlec. Kt. 
VII. 

zmrzlík, zmrzloň, zmrzlík = člo- 
věk zimomiivý. Folp. a. 2>^. b. 

zmrzlinec = zmrzlý kousek bláta, 
zmrzlá hrouda a p. Kt. V. 

zmrzlinky = zmrzlé ovoce. Pře- 
rov. Ivt. v. 

zmrzloň, vz zmrzlík. 

zmudit = zmařiti. Z. čas — se = 
zdrželi, se, váhati. Opav. Kt. V. 

zmútit smetanu = stlouci na 
máslo. Kt. VII. 

zmydlit = vymydliti; pokaziti; 
zbíti. Z. prádlo. Ten to zmxdlil = 
pokazil. Z. kluka = zbíti. Kt. V. 

zmyjky = pomyje. Ostr. Kt. V. 

zmyvek = spěrck mýdla. Kt. V. 

znajprvšku = z počátku. Kt. V. 

znať = popřední lidé, notabilita. 
Kt. VII. 

zňátřit = vyšetřiti. Folp. b. 23. a. 

znebojan = kdo se nebojí. Kt. V. 
Je z Nrhíijan. Mal. 

znedolivky = náhle, aniž se nadál. 
U N(zauiy>lic. Kt. V. 

znevážný = špatný. Z. skutek. 
Ostr. Kt. V. 

Z novoti = zno\-a. Olom. Kt. V. 
Vz Novot. 

zňuch = co by oňuchal, očuchal, 
máld. Donesla toho z. Val. Kt. VII.-" 
Mal. navrhuje: Donesla tolio s ňuch 
(s ňuchnuti. čichmití). 

zobánky = třešně ptactvem ozo- 
baur. i;i. V. 

ZObaru Imuem, ledab\]o. Z. 

něco drlati. Val. Kt. V. 

zobat. Zobars s vranami (o umou- 
nčném). Kt. V. 



161 



zobavý = kdo rád zobákem zobe. 
Slez. Kt. V. 

ZObí = zob pro slepice. Laš. Kt.V. 

ZObík= zubík, zoubek. Naš. XLIV. 
14S. 1. d. Sr. veščíret. 

zoborožec = brouk. Kt. V. 

zobříňat = zcela odříznouti. Ha- 
luz se stromku nožem z. Ostr. Kt. 
V. 

zoflancovat = v^-oflancovat. Na 
ji/.. Mor. Kt. V. 

zól = sál. Bys. 89., 92. — Z. = 
bota. Prohlížel své zóle. Bvs. Fig. 
lf)l. 

ZÓlek = malý zól, sál. V\-hl. Déd. 
1. 77. 

zomacat = zomakati. Někoho ky- 
jem po hibetě z. Ostr. Kt. V. 

ZÓndít = unaviti. Folp. a. 20. b. 

zónditý = unavený. Folp. b. 23. b. 

zopasek = pot\-čka. Vyhl. Kr. 39. 

zopravdu, zopravdy = opravdu. 

Slez. Kt. V. 

zorky = tajné ohledání, výzvědy. 
Poslal ho na zorkv (ozork\-). Val. Kt. 
V. 

ZOŠkrdovat = oškrdem zki:esati. 
Z. mlvnskv kámen. Kt. V. 

zotvšúť = odevšad. Je vidět zot- 
všúť. Kaš. 129. 

ZOV = zvaní, pozAání. Kt. VII. 

ZÓŽel ^ žóžel. Kt. VII. 

zpacholčet. Mužom, keři mají česť 
v tčle. nelze z. Spě. 103. 

zpachtit koho prací = unaviti, 
utrmáceti. Kt. V. 

zpajznút co komu = ukrásti. Kt. 
V. 

zpantat co = splésti. Kt. V. 

zpapat co = snísti. Kočička mně 
všecko zpapala (říká se mrňavému 
děcku). Val. Kt. VII. 

zpaprčit se = zblázniti se do ně- 
čeho (do tance). Val. Kt. VII. 

zpastušit = zkaziti. Kt. VII. 

zpazděrkovat = běžeti, utíkati. 
Val. Kt. V. 

zperšavět = státi se pihovitvm. 
Kt. V. 

zpéznót komu co = zpajznút. 
Spč. 7tí.. Kt. VII. 

zpiciat = zpižlati, zpicat. Krejčí 
mu zpiclal kabát (špatně ušil). Kt. V. 



zpírka = rozepře. Kt. V. 

zjanťit = zmotati, zdrchati. Ostr. 
Kt. V. 

zplaz = dno pod plechcni (radlicí) 
u pluhu. Kt. V. 

zplodistvit = plodistvvm učiniti. 
Kt. V. 

zplstit. Vlasv se jí zplstil\- = sle- 
pily (od mýdla). U. Brod.' Gl. 

zplukat = zplakati. Voda úrodu 
z-la. ()>tr. Kt. V. 

zpodmítat = strniště zorati; vše 
puch lát it i. Kt. v. 

zpometalka = kráva, která zpo- 
metala. Kt. VII. 

zpomezi = ze středu ven. Někoho 
z. sebr vydružiti. Vz Kt. V. 

zpopácat = popadnouti. Z. koho 
v hospodc. Vz Kt. V. 

zpodpodhlavy (hromadění před- 
ložek). Folj). a. 50. b. 

zpopodstola (hromadění předlo- 
žek). Folp. a. 50. b. 

zpopodušky (hromadění předlo- 
žek). Folp, a. 50. b. 

zposocha ho postit (pustit) nechtěl 
(bez obdarování). Vyhl. r'ěd. II. 37. 

zpovykaný = zhvčkanv, rozmaz- 
lenv. Z. dité. Bys. "98. 

zpoza bucka, vz zpozalesa. Z. po 

kom poíilédnouti (posupně, jako zboj- 
ník skrvtý za bukem). Kald. 24. 

zpozalesa (hromadění předložek). 
Fdlp. a. 'M. b. 

zpózet = toulati se. Sami po cizo- 
zemsko zpózijó. Bys. Fig. 200. — • 
Z. = hledati něco, jezditi ze zábavy. 
Vz zpúzet. 

zprstvený, zplstvenv = slepenv. 
Z. vlasy. Val. Kt. V.Vz prstv^t. ' 

způsobný = sličnv, hezkv. V Pod- 
luží, Kt. VIL 

zřadlit se = zrcadliti se. Ve vodě 
se /.. Kt. V. 

zradlivo = nebezpečno. Kt. VII. 

zradliyý = nebezpečný, zrádný. 
Časy sú zlé a zradlivé. Kldu. 84. 
Růže je z-vá nemoc. V\hl. Prus. 74., 
57., Jař. 101. 

zřádlo = zrcadlo. Ostr. Kt. V. 

zravičký = zdravíčky, ' hodně 
zdra\ý. Ostr. Kt. V. 

11 



162 



zraza = rez. Z. peňáze pohrvze. 
V Bezkyd. Kt. V. 
W zražma = rychle, prudce. Uh. 
Brod. Gl. 

zříkat. Něco z paměti z. (povídati). 
Ostr. Kt. V. 

zřítenica = slepj^š. Kt. V. U Bart. 
\-iitcnica. 

zrobařit se = státi se robařem, 
milc)\Tiikem rob (žen). Kt. V. 

zróchat koho = zbíti. Hořen. 111. 

zrubat = zbíti. Folp. b. 23. b. 

zruntovat koho = hřmotem vzbu- 
diti. Ostr. Kt. V. 

zrušat = vzbuditi. Z. koho: spí- 
cího. — se = zkvnouti. Ať se těsto 
zrušá. Ostr. Kt. V. 

ztadyocát = odtud. Krm. Obr. 
87. 

zťapat = sraziti. Hrušky se stro- 
mu kviem z. Ostr. Kt. V. 

zťapčit = snísti. Val. Kt. VII. 

ztenknút = tenkým se steíti, zhu- 
beněti. Kt. VII. 

ztéřelosf, stýřelosf = zetlelosť, 
zpuchii'losf. Kt. V. 

ztéřelý, ztýřelý = zetlelý, zpuch- 
i-elý. Kt. V." 

ztěžklý. Noh\' pivem ztěžklé. Vyhl. 
Alb. .-.I'. 

ztichavě = zticha. Kt. v. 

ztraceniště = zákoutí, ústraní. 
Kt. V. 

ztratit se = uplynouti. Hodina 
brzo se ztratí. Kaš. 99. 

ztrnčit se = zturčit se, poblázniti 
se, zfanfrněti se. Val. Kt. V., VII. 

ztrút = ztráviti. Dobrý žaludek 
všecko struje. Ostr. Kt. V. 

zťupat = drobně sesekati. Ha- 
luze do otépek z. Ostr. Kt. V. 

ztúřat se = zblázniti se. Div se 
ncztúřal. Na vých. Mor. Kt. V. 

ztýřelý, vz ztéielv. 

zuban = zobák. "Vyhl. Mal. 119. 

zubánek = malv zuban, zobáček. 
Ka-. XLII. 8J. ť. d. 

ZUbáni = dostáváni, nalévání- se 
zubu. Kt. V. 

zubíř = čásť stavu tkadlcovského, 
hrabec. Kt. VIL 

ZUČit se čemu = zv\knouti. Folp. 
a. 50. a., b. 2:3. b. 



zuchvalec -- 
zuchvalosf 
zuchvalý = 



= drzoun. Ostr. Kt. V. 
= drzost. Kt. V. 
drzv. Slez., Ostr. Kt. 



V. 

zupař = \oiín. který slouží déle, 
než musí. Krm. Venk. 1-il. Slouží 
Jakob}' za zupu (polévku, Suppe) 
= za malv plat. Vyhl. Ced., Mal. 

zurdit se místo: zdurdit se = sra- 
ziti se. Mléko se rádo zurdí, kdvž 
je teplo. Ostr. Kt. V. 

zurykat = zpět jíti. Hned z IJlier 
zurxkal. Vyhl. Kr. 33. Z něm. zu- 
riick. Mal." 

ZÚt = zouti, svléci. Z. gatě. Kř. 
Roz. 108. 

ZÚvaČka = zouvání, svlékání. Kt. 
Vil. 

zůzka = špička na přední části 
kordulky nahoru jdoucí. Kt. VII. 

zváďat = sváděti, přemlouvati. 
Folp. b. 23. b. 

zval = silné dítě. Má takového 
zvala. Uh. Brod. Gl. 

zvaíení = kácení. Už není tady 
hory na z. Kaš. 140. 

zváti. Z\'álo mu to chmel = přišel 
o \vdtUk Zvěl hrách = ;itekl. Kt. 
VI í. I! 

zvěča = zvětša, svrchu, jen trochu. 
Ošústej mi kabát, ale jen tak z. Kt. 
V. 

zvěde (zvědy). Má z.= je zvědavý, 
dotěrný. Bys. Fig. 302. 

zvedený na nic = unavený, ztrýz- 
něnv; zpitý. Folp. b. 23. b. 

zvelba = zvelebení. Dá něco na 
zvclbu dědiny. Spč. 11. — Z. = 
slavnost. Dnes je ve Slavkově z. 
Spč. 9(5. 

zvemnót = ztloustnout i. Z tebe 
bech zveml. Bys. Fig. 2iU.. 302. 
Stelná kráva zvemne. Bys. Fig. 302. 
Z mája nezvemne, ale podzim to je 
grunt. Sjíč. 10. 

ZVěřiňák = komora na zvěřinu. 
Kt. Vil. 

zvetit se = sebrati se. I m\- zve- 
tíuic se k nějaké ovaci. Spc. II. 

zvětřelý ^- zkušený. Byla toho 
z-lá. Kldu. 79. 

zvichořilý = v\-bmTovaný, roz- 
zlolxnv. Olom. Kt. V. 



163 



zvířený = plachý, divoký. Do 
světa z-ná. Kt. V. 

zvířeti = zvířecí. Z. kalhoty. Slez. 
a mor. Kt. V. 

zvířit se = zblázniti se, zdivočeti. 
Val. Kt. VII. 

zvitřený = vzbouřený. Hlésta je 
z-ná. V\hl. Alb. 37. 

zvitřet = vzbouřiti se. Bys. 120. 
Hlésta se ve mnézvitřela. Naš. XLII. 
149. I. o. 

zvláštit. Já se z. s vařením s němá 
nechcu (zvláště vařiti, extrátovat). 
Vyhl. Ccd. 

zvodnět = rozvodniti se. Tak se 
tam z-lo. že . . . Vyhl. Děd. II. II. 

ZVOdnica = příkop. Folp. a. 28. b. 

ZVOhnÓt. O zídke se Lenorka 
zvohla (shýbla)); Jak tak zvohnutá 
kopala. Vyhl. D. 142. 

zvolávká = ohláška (k ženitbě). 
Slez. Kt. V. 

ZVOňaČ = zvonic, kdo zvonívá. 

Slez. Kt. V. 

zvončálc = zvoňač. Kt. VII. 
zvonec = pták podobný strnadu. 
V\hl. Mal. 117. 



zvonečkový. Z. myš. Ondr. 26. 
Vz násl. zxonivý. 

zvonivý. Z. myš (která má na krku 
po\-ěšený zvonek). Ondr. 26. 

zvonky = orlíckv (rostl.). Vvhl. 
Mal. 11:í. 

zvořeň = svor. Zlínsky. Kt. V. 

zvornica = kotel visící na kluče, 
\-e kterém se vaří žinčica. Kt. V. 

zvrapovat = faldovati. Kt. VII. 

zvrbit = ? Folp. a. 12. a. Tv's 
to z\rbil = ty's tomu dal! Gl. 

zvrhnót = zrušiti. Zahrádku sem 
zvrhla na tom místě a zařídila jinde. 
Vyhl. Ced. 

zvrsknút se. Maso se zvrsklo. Ces. 
1. VI. .-i.sT. 

zvrt = zvrtnutí. Kt. VII. 

zvrtat sa = obraceti se. Kaš. 99. 

zvrznút komu co (boty) = špatně 
zhotoviti. Mršt. Ves. 1." 42. 

ZVUSÍt = poštvati. Kolk. II. 41, 

zvyčejový = zvyčajný = oby- 
čejný. Ostr. Kt. V. 

zvyklec = zvyklý. Kt. VII. 

zvylekat se = polekati se. To sem 
se zv\-lekal! Kldu. 82. 



2. 



žába = kravská nemoc, Krm. 
Obr. 10.^.; druh velikého bobu; sla- 
boch. Kt. VII. 

žabárňa = místo hodící se žabám. 
Je tam zima jako na žabárně. Val. 
Kt. V. 

zabečet = zpuchrovatěti. Kt.VII. 

žaběna = žabinec. Naš. XLII I. 
49. 2. d. 

Žabí víno = rozrazil potoční. Naš. 
XLIII. 49. 2. d. 

žabina = vrbina penízková. Naš. 
XLIII. 49. 2. d. 

Žabiry = houby prašivé. Folp. 
b. 2:'). b. Sr. žába. 

zabit se = zlobiti se, nafukovat 
se. Baba by se zabila. Kaš. 120. 

zabořit se = zabit se. Uh. Brod. 
Gl. 

Žabská = žertovný tanec, který 
tanči jen mužští. Bys. 166. 



žabsko, žabisko = škaredá žába 
Kald. 11., Kt. V. 

žadonič = škemrač. Kt. V. 

Žacilla = hachle, vochle. Val. Kt. 
V. 

žalfija = šalvěj. Kt. v. 

Žalod, žalud = žaludek. Žalod bel 
plné piva. Vyhl. Alb. 38. Ta voda 
večistí (vvčistí) žalud. Naš. XLIII. 
99. 1. d." 

žaludka = žaludová karta. Kt. 
VII. 

žarno = ruční mlýn. Opav. Kt. V. 

žaróch = caltha pal. (rostl.). 
Vyhl. Mal. 114. 

Žber = bytosť veliká, koudelí vy- 
cpaná. Ž. chodil za týden po sv. Mi- 
kuláši, vybíral neposlušným dě- 
tem vnitřnosti a naplňoval jim 
břicha koudelí. Vz Vyhl. R. 7., Děd. 
II. 196. 

11* 



164 



žbTáchat = šplouchati. Kaš. 99. 

žbláňat ve vodě = žbláchat. Ky- 
jo\-. GI. 

Žblemptat = pleskati. Šaty ženské 
žblemptají po nohách, kdj-ž jsou 
mokré. Kt. V. 

žblóchat, žblúchat = dělati žbluch. 
Jazvkemžblóchaltam (v tom). V\-hl. 
Děd. I. :?8. 

žbluk = žblukání, žbluňkání. Kt. 
VII. 

žbluna, žbluňká, žblunečka = bu- 
blina. Prší, až se dělají na vodě 
žbluny. Kt. V. 

žbluňa = ožralec. Kt. V. 

Žblundra, žbtura = br\-nda, špatný 
nápoj. (Mom. Kt. V., Kaš. 99. 

žbtúrat se v čem = přebírati se 
v nápnji, v tekutině. Kaš. 99. ■ 

Zbraně = místo, kde stéká voda 
na mlvn. Folp. b. 23. b. 

Žbrndat = žbřnati, žbryndati. 
pielévati. Ž. vodu. Na Hané. Kt. 
V. 

Žbruňa = prohlubeň v potoce. 
Kolk. II. 42. 

Žbrunda = špatná káva, špatné 
pivo, brynda. Kt. V. 

žbrundat = cmírati, šplíchati, 
br\-ndati; se = br\-ndati, broditi 
se.' Kt. V. 

Žbrynda = žbrunda. Na Hané. 
Kt. V. 

ždarchan = velikv kus. Kolk. II. 
42. 

ždarmit = žďarat. U St. Jič. Kt. 
VII. 

Ždrcat koho = vybiti. Kt. V. 

ždrngnút koho = strčiti. Kt. V. 

Žducat = trkati. Kráva žducá. 
Beran žduc (duc)! Kt. V. 
ždúranec = štouchnutí. Folp. a. 

20. a. 
ždúrat, žduchat = šťourati. Kaš. 

ždurchat = strkati, šťouchati. 
2durcliajó pořád do děvčat. Naš. 
XLIV. 48. 1. b. Já ždurchl rukou. 
V\hl. D. 148. 

žduřit — drknouti. 2. do koho. 
Kt. V. — se = také = durditi se. 
Hořen. 260. 



Ždurkat = strkati, šťouchati. Z. 
koho kyjem. Kt. V. 

žebírko, žebérko = dvmka. Bafal 
ze žebírka. Naš. XLIV. ;59, 1. Yz 
žebro. 

Žebř = hrant. Dělal volům žebř. 
Hořen. 204. Mal. vykládá = po- 
dlouhlý žebřík, za nějž se dobytku 
zakládá jetel, seno. 

žebračina = žebráctvo. Kt. V. 

žebračisko = bídný žebrák. Bvs. 
144. 

Žebrácká. Ceká tě kostelní ž. = 
podpora z kostelního fondu chudin- 
ského. Vyhl. Ced. — Ž. = žudr. 
Hrb. Obr. 22. 

žebrák = mrzák; pruh na stěně 
po bílení zůstalý, kocour. Kt. VII. 

žebří = žebřinový vůz. Naš. 
XLIV. 71. 1. a. Sr. svážka. Z. = 
dvě žebřiny na vůz. Dé vůz do žebří. 
Jel v žebřó = na voze s žebřinami. 

Žebro = krátký troubel valašské 
dýmky. Fix. 

Žečka = lžička. Na Hané. Kt. V., 
Kř. Str. 4G., Kř. Ro2. 91. 

žed = žid. Kt. V. 

Žedák, boletus prachvpus, houba. 
Vyhl. Mal. 114. 

Žedléčke = druli hmšck. Hoch. 
121. 

ŽédlO = žihadlo. Přikr. Nov. 114., 
Kt. VII. — Ž. = zřídlo. Voda teče 
ze žédla. Vyhl. Ced. 

ŽedOVSký = židovský. 2. erteple = 
zemská jablka, sázejí se pro ba- 
žantv. Naš. XLIII. 49. 3. a. 

žehnačka = kropcnka. Pokropil 
se u dveří ze žchnačky svěccnoti vo- 
dou. Kř. Roz. II. áO. U Přer. žehná- 
čck. Mal. 

Železňák = železniční dělník. Kt. 
VIL lini. 

želvice = manželova sestra. V Bez- . 
kvd. i:t. v. 

ženáček = široký klobouk. Vz 

stréčck. 

žénání = požínání bujného obilí. 
Na Hané. Kt. V. 

ženář, ženař = milovník žen. — 

Ž. = hloupý jako ženská. U Kojet. 
Kt. V. 



IGó 



žencula, ženčica = žnečka. Ostr. 
Kt. V., Vil. 

ženit se = namlouvati si. To bylo 
tehda, ked sem se počal ž. Folp. b. 
2.3. b. 

žensko = ženská. V\hl. Kr. 33, 

žerav = studna srubem ohrazená, 
dfskami obitá (v pálenici). Vahou 
se čerpala voda. Kt. V. 

Ževé (živý) . 2. plot = který tvoří 
rostoucí (živé) keře a poněvadž jej 
tvořívá nejčastéji kustovnice, proto 
živý plot také = kustovnice (rostl.). 
NaŠ. XLIII. 49. 3. a., Mal. 

žežulka = vstavač (rostl.). Fix. 

žgrandžala = nesrozumitelně, no- 
šeni ]ulu\íoí. Kt. VII. 

žgrandžat = nesrozumitelně, no- 
sem mluviti. St. Jič. Kt. VIL, Mal. 

žgřindat, žgryndat = brvndati. 
Folp. b. 23. b. 

Žgrla = žgriák. skoupý člověk. 
Kt. \'1I. 

Žgriit = šetřiti, skrbliti. Gl. 

žgrňat, zgrňat = lakotiti, skrb- 
liti. Ft)lp. b. 1.5. a. 

žgrut= veliká hrouda: hltavě jísti. 
Kolk. II. 42. 

žgrynty = sliny. Vz gr\-ndy. 

Žhrant = žleb. Kaš 9;i. Voda stála 
ve žhrantoch. Kaš. 124. 

Žhrút = žrout. Kt. V. 

žibř = žebřík. U Místka. Kt. V. 

Žibrovat = s chutí pojídati. Kolk. 
II. 22., Kaš. 99., Kt. V. —se v čem: 
v jídle (porypovat). U Bart. ž. se = 
káceti se s vrchu; klátivě jíti jako 
žibro na fukare s boku na bok. Vz 
Kt, V. 

žičijvosť = přízeň. Ostr. Kt. V. 

žičlivý = přejný. 2. komu. Kt. V. 

žid = houba kovář. Kolk. II. 42. 

židelnatý. 2. země = ze které se 
prýšti židl.K Val. Kt. VII. 

Židelný. 2. voda = pramenitá. 
Kaš. 91). 

židlík = žejdlík. Ostr. Kt. V. 

Židovna = židovská kořalna. Ba- 
viti se \- židovně. Vyhl. Alb. 48. 

Židovská = mor. tanec. Kt. VII. 

žigotat = sem tam švihati. Roz- 
ženou štípou někomu před očima 
ž. Ostr. Kt. V. 



žiiiavka = žahavka menší (rostl.). 
Vyhl. Mal. 114. 

Žíla = šlehačka z vrbového proutí, 
mrskačka velikonoční. Vz šlehačka. 
Kt. V. — tjstroj plodící u zvírat; 
uschlé říká se: býkovec; kořen z le- 
kořice. Vyhl. Ced. 

Žilnica = horká nemoc, tyfus. 
Kt. V. 

Žilný. 2. koření = mochna stří- 
brná (rostl). Vyhl. Mal. 114. 

žinčičář — kdo dělá žinčici. Fl.v. 

žingora, žingorka = tenká, hu- 
bená, slabá ženská. Ona je taková 
ž. proti němu. Kaš. 151. Sr. žingor, 
žingura. 

žínka = žénání. Kt. V. 

žiškat = mrkati (očima) . — Ž. = 
slabě hořeti, doutnati. Sláma žišká. 
Val. Kt. V. Sr. u Bart. žižkat. 

živ; tož jak živo = no ovšem. Kaš. 
99. 

živáček = živý tvor. 2ádný ž. se 
neozval. Vyhl. Alb. 49. Nebylo do- 
ma ani ž-čka (ani živé duše). Kt. V. 

žížala = zlatohlávek (brouk). 
Fl.x. 

žížlavý = žířlavý. Kaš. 46. 

žižie =^ tenké, stihlé dítě, Kt. VII. 

Žlátenica = žloutenice. Zahr. III. 
8.. Kt. V. 

Žlebodolina = dolina ve žlebě. 
Hořen. •">. 

žlotice = žluté kalhoty (kožené). 
Vyhl. Děd. I. 134. 

Žlótkavý = nažloutlý. 2. šátek. 
Vyhl. Ced. 

Žluťák = kdo nosí žlotice. Vyhl. 
Děd. 11. 175. 

žiútenica = žloutenice. Kt. V. 

žlutěnice = žlotice. Kt. V. 

Žlutinky = druh hrušek. V\-hl. 
Prus. 55. 

Žlutka = žlutá pšenice. Kolk. II. 
42. 

Žluva. Ten kiiň má žluvu (nějaký 
otok\. ^^•hl. Mal. 129. 

žmaciitat = mačkati, žmoliti. 2. 
šat. Kt. V. 

žmlkat = mžikati (ve hie na 
schri\-ávanou). Kolk. II. 42. 

žmolíkat = žvýkati. Olom. Kt. V. 

žmuť = lotrovina. Kt. VIL 



166 



Žnivný = žnivový. 2. čas. Slez. 
Kt. Y. 

žňovský. Ž. jablko, žňůvka, zralé 
ve žně. Kt. V. 

Žofan, vz žufan. 

ŽOChla, žuchla = mluvka, žvanil. 
Kt. V. Vvhl. Ced. 

ŽOChlat = plácati, žvaniti. Tož co 
žochleš? Vyhl. Děd. II. 237. 

ŽOChovina = hrubé plátno na 
žochv (pvtle). Kt. V. 

žolina = jméno psí. Vvhl. Mal. 128. 

ŽÓŽel = drobné zvířectvo: červi 
chrobáci; špína, nečistota, neřád. 
Bys. Fig. 303. Vlci vyli, medvědi 
rvali a jiná ještě žóžel se ozývala. 
Vyhl. D. 139. U Bart. žúžel. 

žrádlo = pití. Zas ho to ž. drží 
(zase už pije). Vyhl. Ced. 

Žráni = žiení. Ž. ve střevích. Kt. 
V. 

ŽUderský. Ž. Vrtělka = která měla 
u chalup\' žudr. Vyhl. R. 23. 

Žudr také = ulička mezi zahra- 
dami. Hrb. Obr. l.ó. 

Žufan, žofan, žufánek, žofánek = 
sběračka, opěnovačka. Spč. 162., 
Kt. V., Folp. b. 23. b., List. fil. 
]!t09. 312. Sr. šufan. 

ŽÚChat také = žvýkati. Kt. V. 

ŽÚIat = šúlati, žvýkati. Kt. V., 
Folp. b. 20. b. 

Žulanec, vz šulanec. 

Žulanec = šulanec. Folp. b. 20. b. 

žulf =- žluč. Kt. V. 

Žultačka = druh jablck. Kt. VII. 

Žuitavý = přižloutlý. Kt. V. 

ŽUltek, ŽultkO = žloutek. V3hl. 
Slz. 22(;.. Kt. V. 

Žuiťový = žlučový. Ostr. Kt. V. 

Zuna = žluna. Kaš. 18. 

Žunó = žnouti. Vyhl. Slz. 174. 

žungolka = ? Krkavec hledal si 
ž-lky. Hrb. Dt. 65. 

Župa — kožich s vlčinami. Kt. 
VII. 

Župon — župan, spodní šat. Nár. 
vest. V. 19. 

ŽÚr = pole poorané. V\hl. Slz. 
288. 

žurek = jídlo z nátěstku, vody, 
mastnoty a vajec. Vyhl. Slz. 34. 



ŽÚřit z mžúřit = nejasně svítiti. 
Lampa žúří. Kaš. 48. 

Žutaně = žluté hrušky (malé). Kt. 
V. Sr. žluťaňa. Mal. 

ŽÚtat = žloutnouti. Mňať (nať) 
už žútá. Kt. V. 

Zutý = žlutý. Na jihovvch. Mor. 
Kt. V. 

žvačka = tlampačka; žvast. Kt. 
V. 

žvádolit = zváti, tlachati. Kt. V. 

žvaholit = šveholiti. Kt. V. 

žvachanec = žvanec. Kt. V. 

Žvachlat = pleskatí, žvaniti; mač- 
kati, žmuliti. Kt. V. Žvachle jako 
kráva do vody = mluví nesmvsly, 
hloupě. Uh. Brod. Gl. 

žvachol, žvacholec = žvanec. Kt. 
V. 

žvacholec = zmačkaná věc, chun- 
del. Vvhl. Ced.. Fix. 

žvachta, žvachtala = žváč, tlam- 
pač, ž\-anil. Kt. V., Folp. a. 28. a., 
Naš. XLIII. 53. 2. b., Vyhl. Ced. 

Žvachtat = tlachati, žvaniti. Ne- 
žvachtej. Naš. XLIII. 53. 2. b., Kt. 
V. 

Žvachula = žvachta; ž. = žvat- 
lalka. Kt. V. 

žvalek. Krájíme-lí teplý chléb no- 
žem tupým, dělají se žvalky 
(švalkv). Na Hané. Kt. V. 

žvalkovat. Teplý chléb tupým no- 
žem krájený žvalkuje se. Kt. V. Vz 
žvalek. pižlati. 

žvampat = žvaniti. "Kt. VII. 

žvandlavý = žvanivý. Folp. a. 28. 
a. 

Žvanec = sousto. Tři dni asi sem 
žvanic \' hubě neměl. Naš. XLIII. 
5;). 2. d. 

Žvanica = tlach, žvast. To není 
pravda, to jsou samé ž. Kt. V. 

žvantat žv.itlati. Kt. V. 

žvéchat, žvýchat = žvýkati. Bys. 

Fifí. 3(K(. 

žvékanec = co jest sežvvkáno, 
žvanec. Kt. VII. 1401. 

Žvychel = žvýchanec, žvácha- 
ni c, ž\;incc. Kráva žrala plnou hu- 
bnu, vždvcky takový žvychel \zala 
do huby." Šd., Kt. V. 



opravy a dodatky. 



36 ř. 
36 r. 
46 r. 
5a r. 
5a ř. 

r. 

r. 

r. 

r. 

ř. 

ř. 

ř. 

ř. 

ř. 

ř. 

ř. 

ř. 

r. 

ř. 

ř. 

i. 

i. 

i. 

i. 

ť. 

ř. 

ř. 

i. 

i. 

r. 

ř. 



8 zd. 



56 

6a 

7a 

76 

9a 
12a 
126 
14a 
17a 
19a 
19a 
196 
21a 
216 
246 
256 
266 
28a 
286 
296 
296 

31a 

31a 

31a 

33a 

33a 

33a ř. 

336 

34a 

35a 

35a 

37a 

376 

386 

386 

396 

396 



zd. 



sh. 
zd. 



23 sh. 

21 ,, 

2 ., 
20 zd. 
17 

5 
5 

3 ,, 
5 ,, 

22 sh. 

10 ,. 

12 ,, 
1 sh. 

15 ,, 

11 zd. 
9 sh. 

5 zd. 

6 sh. 

7 ,, 

25 ,, 

13 sh. 
19 sh. 

16 zd. 
3 „ 

14 sh. 
5 sh. 

12 ,. 
9 zd 

23 sh 
12 ., 

26 ,, 
3 
1 zd 



békovica 

žíla 

blómat 

bočnica 

bódnica 

bože 

brakuvka 

voda 

biihja 

střap 

čarapatky 

cena = námaha 

dáchant 

nňkavě 

drobjazga 

držčkovica 

dusit 

íčilšek 

fetoňa 

géde 

gramloň 

gsére 

kde 

převedla 

hogrňat 

pomaly 

dřeva 

hranatý 

hřesko 

chábí 

shánéle 

chalda, 



místo békovica 
ohon 
,, bio mat 
bočniee 
bódnice 
,, bože 
,, brakuvka 
, , vada 
,, bulije 
, , střáp 

cara atky 
práce 

místo dachant 
nnkavě 
,, drobjazda 
,, držčkovice 
,, dusit (polož za: duše) 

fčilsko 
,, fetona 
,, gede 

gramboň 
,, ksére 
,, kam 
,, převedla 
„ hogřnat 
pomalý 
,. dřeva 
hrapatý 
hřezko 
misto chabí 

scháněle 
u Přerova halda. Mal. 



S chlápnoucí 
chleba jest. Umí 
choťož 
chrblat 

jezekoce, u Přcr. 
kamnová 
kaňórek 

karbona, u Přer. 
kelíšek 



místo Schlápnoucí 
víc než chleba jest, 
,, chotož 
chrblat 
egzekuci. ^lal. 

kamenná 
kaňóřck 
karboviia 
místo kelíček 



umí čarovat. Mal. 



. klamočnica, u Přer. klomočnica. Mal. 



406 ř. 21 sh. klostý. Lezó jim klosty (střeva) do tenkéch. Mal. 

406 ř. 19 zd. kluka u Přer. také = t^x s hákem na vytahování puténky 

s vodou ze studně. Mal. 

42a ř. 8 sh. koIék místo kolek 

43fl ř. 17 sh. korbelovat. K.' vodní řepu k jídlu. Mal. 

45a ř. 8 zd. Só jak šofane místo sů jak šofana 

466 ř. 12 zd. U Přer. kulm. gulm. Mal. 

47fl ř. 8 sh. kunděravět místo kunderavět 

48ťj ř. 21 ,, labrovat. u Přer. rablovat, rabločet. Mal. 

506 ř. 25 ,, letka místo letko. Pili letku. Mal. 

506 ř. 8 zd. ličák místo ličák 

51 n ř. 23 sh. lepancovat, lepančit místo lípančit 

526 ř. 17 sh. lykadlo, lépe líkadlo. Sr. zalíknoutí 

536 ř. 14 sh. mangotenke. U Přer. Jezus mangotke, Jezusmanke. Mal. 

546 ř. 18 sh. medýlko (mydélko) = cukroví v podobě obdélníku jako malé- 

mýdlo. ]Mal. 

57rt ř. 3 ,. morótný místo morotný 

60a ř. 10 zd. na moc ,, namoč 

61a ř. 10 ,, nasnopaný. u Přer. naslopaný. Mal. 

64a ř. 19 ,, norák, jinde: morák 

65a ř. 8 ,, obrať místo: obrat. Jest jíž na obraťách. Mal. 

656 ř. 3 sh. doplň: abych utržil peníze. Mal. 

656 ř. 11 sh. přidej: V Přer. =: poněkud starší tele, ssele. Mal. 

66a ř. 8 sh. očadlina := kůže sluncem osmahlá. Mal. 

666 ř. 20 zd. Za kaši polož: poklopením odvlhlou z hrnce atd. 

67a ř. 3 sh. odrachmel = otrhaný člověk, hoch, na němž šaty hoří. Mal. 

67a ř. 23 sh. synku místo synku 

68a ř. 2 zd. oitv = ujitý atd. 

686 ř. 26 sh. Sr.' oklók. "U Přer. Mal. 

686 ř. 27 ,, oklod místo okiod 

686 ř. 13 zd. okřestijó m. pokrcstijó 

69a ř. 6 sh. oltárfia m. oltárna 

69a ř. 14 zd. ómorčena m. omorčena 

69« ř. 11 zd. o — né m. u- — né 

696 ř. 1 sh. eufem. místo cufem. 

696 ř. 6 zd. přidej: Také = člověk, který koná jakékoli nepříliš závažné 
práce 

696 ř. 3 zd. U Přer. také = dopisem slibovati. Odpisuje se, že k nám při- 
jede. Mal. 

70a ř. 19 sh. opole. U Přer. vopulě, vpolé. napolč = v polovici. ^lal. 

70a ř. 8 zd. U Přer. opendovat. Mal. 

706 ř. 6 sh. ořasnót m. ořasnút 

706 ř. 15 zd. hoch = místo hoch, 

716 ř. 7 zd. Přidej: Enem se u nás ošóstl a hned běžel pryč (krátce pobyl). 
Mal. 

72a ř. 1 sh. vlož před ostárnv: oštařet se s kým = obtěžovali (se s děckama). 

Mal. 

72a ř. 3 sh. O. dítě, které pořád křičí, pláče. Mal. 

726 ř. 7 sh. ovesňanka m. ovesftunka 

726 ř. 24 sh. U Přer. ozora = něco mahčkého, malý, nepatrný, ošklivý člo- 
věk. Mal. 

736 ř. 12 zd. U Přer. polka. Špendlíková p. Mal. 

736 ř. 18 sh. vlož: pakostit = provésti nějaké čtveráctví, darebáctví. Co's to- 
tam zas pakostil, kluku! Mal. 

736 ř. 15 sh. Gl. místo G, 1 

736 ř. 17 zd. palirňa ,, palírna 

74a ř. 9 sh. Hanáček místo Hanaček 

746 ř. 19 zd. parelňa místo parelna 

76a ř. 28 sh. pěchór místo pěchor 

76a ř. 10 sh. zdrobn. podlék místo zdrobn. nebozez 

76a ř. 24 zd. placka ,, plačka 

766 ř. 8 zd. pětínka m. petinka 

78a r. 3 sh. chuti, ,, chuti 

78a ř. 24 ,, plátenica ,, plátenice 

78a ř. 18 zd. róchati ,, rochati 

78a ř. 6 ,, pleskanica ,, plcskanice 



786 ř. 


10 sh. 


plefucha m. plctucha 


786 ř. 


11 zd. 


plóckar místo plóčkař 


796 i. 


10 zd. 


podbřušcc ni. podbnišec 


81a Ť. 


3 sh. 


vlož: podsadit = dáti jako hypotéku. Vz podsa 


81a ř. 


25 zd. 


podstinek polož, picd: podtěňejc 


836 ř. 


27 sh. 


hromadění předložek místo předložka 


836 ř. 


31 sh. 


popelnica. popclica misto popelnice, popelice 


84a ř. 


28 sh. 


porachuněk m. pořachunřk 


846 ř. 


6 sh. 


j)oschopec. Na p — cu být = být po atd. Mal. 


856 ř. 


5 sh. 


"přidej : pu trička 


86a r. 


12 zd. 


prachéli m. p. 


87a ř. 


23 sh. 


předběhčert m. predběhcert 


87a ř. 


10 zd. 


Ty japka m. ta japka 


88a ř. 


3 zh. 


prýšč m. pry.šč 


886 ř. 


7 sh. 


příčené = příčiny m. příčeny = příčina 


886 ř. 


12 sh. 


přičene m. příčeny 


89a í. 


4 sh. 


případlíy m. přípatky 


90a ř. 


9 sh. 


marné m. marné 


92a ř. 


15 zd. 


dítě, misto dítě. 


926 ř 


10 sh. 


kosírek m. kosířck 


936 ř. 


20 zd. 


repčunka m. repčunda 


95a ř. 


8 sh. 


vlož: řókat se. Svině se řóká = chce ku kanci. 


95a ř. 


3 zd. 


roublovat, róblovat m. roubovat 


96a ř. 


2 sh. 


rozdávený m. rozdávený 


96a ř. 


13 sh. 


rozernúc m. rozeřnót 


966 ř. 


28 sh. 


Rozinka vachetkova =: hloupá ženská. Mal. 


966 ř. 


12 zd. 


Přidej: U Přer. rozglábit. Mal. 


97a ř. 


10 sh. 


rozšmatlati místo rozšmatati 


976 ř. 


2 „ 


Bart. ., Bart, 


1036 ř. 


24 sh. 


seděti místo seděti. 


1056 ř. 


21 ., 


se s smrštkem ,, se smrštkem 


107a ř. 


8 ,, 


krup, ,, krup. 


I07a r. 


4 zd. 


— ,, = 


1076 ř. 


10 sh. 


stav, ,, stav. 


1076 ř. 


12 zd. 


máma , , máme 


109a ř. 


8 sh. 


střepů, ,, střepů 


109a ř. 


25 zd. 


střihnót ,, stříhnót 


1106 ř. 


20 ,. 


stahování ,, stahován 


1106 ř. 


15 „ 


svrskl ji ,, svrskl 


1126 r. 


3 sh. 


přidej ; vz ščudlovat 


1126 ř. 


20 zd. 


přidej : vz ščodlit 


1126 ř. 


24 sh. 


ščrček místo skrček 


116a ř. 


9 sh. 


šlocháň m. šlochán a polož za: šlohanec. 


1196 ř. 


12 zd. 


peníz, místo peníz. 


120a ř. 


12 zh. 


kozelku ,, horelku 


122a ř. 


26 zd. 


tanečníca ,, tanečnice 


123a ř. 


3 sh 


. Tisá-li ,, Tisáli 


1236 ř. 


24 zd. 


na tr' ,, na tr 


124a ř. 


17 sh. 


tančiti, ,, tančiti. 


126a ř. 


5 „ 


turčání, turkyň u Bart. misto turčání (u Bart.)? 


126a ř. 


19 sh. 


Přidej: vz totat. 


126a ř. 


19 zd. 


vlož; tutoň, vz tytuň. 



Mal 



Dr. Maxmilián Křepinxki). O poniĎni předlohy Hartmannova Gregoria k staro francouz- 
ským legendám o sv. ŘehoH K 2'20 

Ant. Truhlář. Rukověf k píscinnictvi humanistickému, zvláště básnickému v Cechách 

a na .Moravě ve století XVI. (Svazek I.) „ 3' — 

Josef Truhlář. Kiitalofí čcskýcli rukopisů c. k. veřejné a universitní knihovny pražské „ "i-SO 

Fr. Oroh. Topografie starých Athén. Část I „ 2'10 

c) Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. (Spisy nejdávněj.ši až do začátku XV. stol.) 

Číslo 1. Martin flollala. ]iose(lní řeči Tomáše ze Štítného K 2-40 

2. Adolf Patera. Žaltář l'oděbradský 4-60 

„ 3. Dr. .Jufitin V. Pni.iek. iMarUa Pavlova z Benátek Million 4-20 

„ 4. František Černý. Evangeliář Olomoucký 3-.50 

^^ 5. .4dolf Patera. O sv. Jeronj'movi knihy troje 2-30 

„ 6. Jan Loriš. .Sborník hraběte Baworowského , 5-60 

„ 7. .-ídolf Patera. Cleníe zimnieho času „ 2-32 

,, 8. Emil Smetánka. Staročeské životy sv. otců , 17 — 

d) Sbírka pramenů. Skupina I. Řada II. (Spisy od dob M. Jana Husi až po r. 1620.) 



■Číslo 1. 
o 

4. 



„ 6. 

., 7. 
„ «• 

e) Sbírka 

•Číslo 1. 
o 

rr —• 

„ ■*■ 

.. 5. 
„ fi. 

,. 7. 

,, s. 

0. 
„ 10. 

„ 11 

„ 12. 

„ 13. 

„ H. 

l.í. 



Dr. Jufit. I'. Prúřiik. .M. Kabátníka cesta z Cech do Jerusalema a Kaira roku 

1491-1402 

Dr. Jan V. Novák. Staročeská Gesta Romanorum 

Ani. TruJdář. Jana Allana Ezopovy fabule a Brantovy rozprávky. . . . 
Ferdinand Strejček. Jana Hasištejnského z Lobkovic putováni I^ svatému 

hrobu 

Dr. Ceník Zibrt. Staročeský Lucidář. Text rukopisu Fiiratenberského a prvo- 
tisku z roku 1498 

Dr. Čeněk Zibrt. Frantova práva 

Mil. Sloboda. .Mistra Jakoubka ze Stříbra překlad Viklefova Dialogu. . 
Čeněk ZU>rt. Markolt a Nevím v literatuře staročeské 



K --80 

„ 4-eo 

„ 5-50 

.. 1-60 



1 — 
2 — 
4-30 
4-40 

čně.) 
4-4U 

5-SO 



pramenů. Skupina II. (Obsahuje literární korrespondence a pramen}' cizojazy 

Josef Truhlář. Listář Bohuslava Hasišteínského z Lobkovic K 

Adolf Patera. Vzájemné dopisy Josefa Dobrovského a Fortunata Duricha 

z let 1778—1800 „ 

Josef Truhlář. Dva listáře humanistické. I. Dra. Kačka- Doubravskeho. il. M. 

Václava l'íseckélio. S doplňkem listáře Jana Šlechty ze Všehrd , 2 — 

Dr. V. J. Nováček. Františka Palackého korrespondence a zápisky. I. Auto- 
biografie a zápisky (\<i r. ISl!." „ 2-80 

Dr. V. J. Nováček. Františka Palackého korrespondence a zápisky. II. Kor- 
respondence z let 1812— 1826 „ 3-10 

Václav Olnk. Slavik. Karla .Aloisa V^inařického korrespondence a spisy pa- 
mětní. 1. Korrespondence od roku 1820 — 1833 „ 4 — 

br. Josef Karásek. KoUárova dobrozdání a nástin životopisný z roku 1849. „ 1-80 

VI. Franccv. Korrespondence Josefa Dobrovského. Díl II „ 4 — 

Adolf Patera. Korrespondence .Josefa Dobrovského. Díl III ,, 3-30 

František Bili/ Korrjsp-ndcnce a zápisky Prant. Lidislava Celakovského. 

I. Sc-Š. I. K'2-20. — Seš. 2. K 2-20. — Seš. 3 , 1-80 

J . V ■ Novák a V. Flajšhans. Daniele Sinapiuse Ncoforum Latinoslovenicum. „ 1'60 
Dr. Richard Schmertosch v. Riesenthal. loannis Cocini a Cocineto opus- 

cula I. Isagoge ad třes scrmones Ciceronis de oratoře ,, — '^G 

Václav Olak. Slavík. Karla Aloisa Vinařického Korrespondence a spisy 

pamětní, II. Korespondence od roku 1833 — 1849. Seš. 1 ,, 4 — 

František Bílý. Korrespondenca a zápisky Frant. Ladislava Celakovského. 

II. Seš. 1 ; „ 4-20 

Ferd. S!rej6?k. Vojtěcha Nejedlého Boliyně, báseň v osmi zpěvích . . . ,, 2'80 

/) Sbírka pramenů. Skupina III. (Obsaiiuje práce bibliografické v jakémkoli jazyku sepsané 

od nejstarších časů až po doby přítomné.) 

Číslo 1. ceník Zibrt. Bibliografický přehled českých národních písní K 5'SO 

2. Dr. V. Flajšhans. Knihy české v knihovnách švédských a ruských. . . . „ 1-20 

3. Dr. V. Flajšhans. Literární činnost M. Jana Husi 2-50 

4. Dr. Zdeněk V. Tobolka. Česká bibliografie. Svazek I. Za rok 1902 4-20 

5. Dr. Zdenek V. Tobolka. Česká bibliografie. Svazek IL Za rok 1903 ."J-SO 

(i. Dr. Zdeněk V. Tobolka. Česká bibliografie. Svazek III. Za rok 1904. . . „ 5 — 

7. Dr. Z'levék V. Tobo'k'i. Český slovník bibliografiolíý. Díl I „ 2-60 

r/) Archiv pro lexikografii a dialektologii. 
•Cislo 1. František $t. Kott. I'řispě\ky k česko-německému slovníku zvláště gramma- 

ticko-fra.seologiclíéniu K 11-60 



číslo 2. Dr. V. Flajihans. Podrobný seznatu slov rukopisu Králodvorského. . . . K l-M 

František Si. KoU. Druhý příspěvek k česko-německérau slovníku G-20 

František St. Koti. Třetí příspěvek k česko-německému slovníku zvláété 

grammaticko-fraseologickému ., 13-70 

Dr. Isidor Theod. Zahradnik. Slovník latinsko-německo-český pro Ladi- 
slava Pohrobka • „ 2-20 

„ 6. Frant. Bartoš. Dialektický slovník moravský. I. Část 1. K 5-50. — Část 2. „ 5-80 

„ 7 Jan František Hruška. UialokticUý slovník chodský 3-10 

h) Spisy J. Am. Komenského, 
číslo 1. Dr. Jan Ktxičala. Korrespondence Jaiia Araosa Komenského. (Listy Ko- 
menského a vrstevníků jeho.) Nová sbírka. — Sv. I. K 3 — . Sv. U. K 3-I 
,, '2. Dr. Jan V. Novák a Adolf Patera. J. A. Komenského Theatrum universítatis 

renini !• 

„ 3. Dr. Jo/>. MiiUer. J. A. Koiuen.skOho na spis ])roti Jednotě Bratrské od Sani. 
ílartinía z Dražova sepsaný Olilášení. l'ripojen spis Samuele Martinia 

z Dražova Třicet pět důvodův „ 3- 

„ 4. ./(Jíl V. Novák. Jana Amo^a Komenského: Moudrost starých Cechů, za 

zrcadlo vystavená potomkům „ 1'7C| 

'i. Dr Jan Kiuíala. Korrespondence Jana Amosa Komenského. Listy Komen- 
ského a vrstevníku jeho. Svazek I[I , 5- 

„ ii. Dr. Josef Th. Miiller. Jana Felina Rozebráni obrany Sam. Martinia. — Jana 

Amosa Komenského Cesta pokoje. — Induciae Martínianae , 3-80 

i) Bibliotéka klassiků řeckých a římských : 
Číslo I . Q. Curtius Rufus O činech Alexandra Velikého, krále macedonského. Pře- 
ložil Frant. Si. Kntt K 4-80Í 

,, 2. Aristotelova Ústava Athénská. Přeložil Jcp/ Pražák 2 — 

„ 3. Herondovy Mimíambj'. Přeložil Jan Lad. Copek ,, 1-20' 

„ 4. P. Ovidia Nasona Fasti. Přeložil Ani. Škoda 5''40^ 

,, 5. Horaerova Odysseia. Přeložil .dnřonín 5fa)(ia. Díl první. Vydáni II 2-- 

„ 6. G. SuetoníaTranquilla Životopisy XII cí.sařů římských. Přeložil O. iTuéeZA-a. . 4 
„ 7. Gaja Velleja Paterkula Dějiny římské až ku konsulátu M. Vinícia. Přeložil 

Frant. St. Kolt 2-- 

„ 8. T. Maocia Plauta Mostellaria. Přeložil ./an Lfl^i. íapei ,, 1-801 

„ 9. Homerova Ilia.s. Přelo'žil Anlfmin Skoda. Díl 1 1-80 

„ 10. Xenofontovy Drobné spisy. Přeložil Dr. Karel MiiUer „ 3-401 

„ 11. M. Juniana justina Výtah z dějin filippskvch Pompeja Troga. Přeložil fran- 

tišek St. Kolt " 3-80 

„ 12. Horaerova Ilia,s. Díl II. l^řeložil Antonín -ÍA-oí/íj ,. 2-50 

„ 13. Thukydidovy I ějiny války Peloponneské. Díl I. Přeložil Jan Konůpek. . „ 2- 

„ 14. T. Maccia Plauta komoedie „Pseudohi.i". Pieložil Jan L. čapek 1 ■íiOl 

„ I.'). Thukydidovy Dějiny války Peloponneské. ( Díl II.) Přeložil Jan Koniptk. ,, l-50l 

,, 16. Homerova Odysseia. Díl II. Pivložil Ani. Skodn ,, l-5rtj 

„ 17. Thukydidovy Dějiny války Peloponneské. Dii III. Přeložil Jan Konúpek. ,, TSOl 

IH. Jezdci. Komoedie Aristofanova. Přeložil .imj. Krcjéi 1'io^ 

Číslo 1. — 4. této Bibliotéky vyšlo nákladem Aloisa Wiesnera. 



ruktm AloUa Wit>neri * Pratc. kiiihtiikafe Ccihi Ak«d«mi« cisařt Franttika Joief* 
pr« v(dy. alovptnott a amfn{ a c. k. Ceik^ vysoké Školy technické v Praie. 



PLEASE DO NOT REMOVE 
CARDS OR SLIPS FROM THIS POCKET 



UNIVERSITY OF TORONTO LIBRARY 



ťG Kott, František Stepán 

^708 Dodatky k Bartošovu 

B352 Dialektickému slovniku 
moravskému