Skip to main content

Full text of "Dodatky k Bartoovu Dialektickému slovníku moravskému"

See other formats


Kott,  František  Stepán 
Dodatky  k  Bartošovu 
Dialektickému  slovniku 
moravskému 


ARCHIV 


PRO 

iEXIKOGEAriI  A  DIALEKTOLOGII. 

VYDÁVÁ 

III.  TŘÍDA  ČESKÉ  AKADEMIE  CÍSAŘE  EROTIŠKA  JOSEEA 
PRO  VÉDY,  SLOVESIíOST  A  UMĚNÍ. 

ČÍSLO  8. 


DODATKY 


PODAVA 


FRANTIŠEK  !^T.  KOTT. 


v  PRAZE. 

NÁKLADEM   ČESKÉ  AKADEMIE  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 
PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A  UMĚNÍ. 

1910. 


Publikace  III.  třídy  České  Akademie  posud  vydané. 

o)  Rozpravy: 

roCník  i. 

Cis.     I.  Dr.  Jan  Kvíčala.    Nové  kritické  a  exegetické    příspěvky   k  Vergiliově 

Aeneidě     K  3-  — 

„       2.  Adolf  Patera.   Jana  Aniosa   Komenského  korrespondcnce      „  S-CO 

,,       3.  /.  Truhlář.  Počátky  liumanismu  v  Čechách    „  — 80 

,,       4.  Robert  yovák.   Grammatická,   lexikální  a  kritická  poEorování  u  Velleja 

Patcrkul.1     1-80 

5.  Dr.  Jifi  Polívka.    Kronika  o  Bruncvikovi  v  ruské  literatuře „  2-80 

ROCNÍK  II. 

Cis.     1.  Dr.   V.  E.  Mourek.  Syntaxis  složených  vět  v  gotštině     „  6-10 

ROCNÍK  III. 
„       1.  Dr.  Jan  Kvíčala.    Bádání  v  oboru    skladby  jazykův    indoevropskvch. 

Část  I.      .  .■ : 4-80 

„       2.  Robert  Novák.  Mluvnicko-kritická  studia  k  I.iviovi   „  4 — 

„       3.   Vavřinec  Josef  Duiek.    Hláskosloví  nářečí  jihočesk\'-ch.    I.  Část:    Con- 

sonantismus     ,  1  — 

„       4.  Josef  Truhlář.    Humanismus    a  humanisté  v  Cechách    za  krále  Vladi- 
slava II 3-20 

ROCNÍK  IV. 

Cis.     1.  Ferdinand  Menčik.  Příspěvky  k  dějinám  českého  divadla ,,  2-00 

roCník  v. 

Cis.     1.  Dr.  Jan  Kvíčala.    Kritické  a  exegetické   příspěvky  k  PlatonoW-ni  roz- 
mluvám.  I.  Faidros,  Gorgias „  7-  — 

ROCNÍK  VI. 

Cis.     1.  Josef  Zahradník.  O  skladbě  veršů  v  Iliadě  a  Odyssei      2-89 

„       2.   Vavřinec  Josef  Dušek.  Hláskosloví  nářečí  jihočeských.    II.  Cásl:  Voka- 

lismus   ._ ,  I  •  — 

„       3.  Dr.  Jan  Kvíčala.    Kritické  a  exegetické  příspěvky  k  Platonovým   roz- 
mluvám.  II.  Protagoras.  Symposion     „  0-40 

,,       4.  Ignác  Hošek.    O  poměru  jazyka  písni    návoduicli  k  místnímu  nářečí..   „  — -40 

ROCNÍK  VII. 

Cis.     1.  Jan.  Loriš.  Rozbor  podřečí  Hornoostravského  ve  Slezsku    „  l-óO 

ROCNÍK  VIII. 

Cis.     1.  Ignác  Hošek.  Nářečí  českomoravské.  Díl  I.  Podřečí  polcnské „  2-CO 

ROCNÍK  IX. 

Cis.     1.   Vavř.  Jos.  Dušek.   Kmenosloví  nářečí  jiliočcských     „  1-50 

„     20.   Václav  Vandrák.   Studie  z  oboru  církcvněslovanského  písemnictví  ....   ,,  3-20 
,,     21.  Ignác   Hošek.    Nářečí  českomoravské.    Díl  druhý:  Podřečí  polnické.   I. 

1.  Mluvnický   nástin      ,  2-70 

„     22.  Ignác  Hošek.    Nářečí   českomoravské.    Díl   druhv:    Podřečí    polnické. 

I.  2.   Ukázky  podřečí        .' ■ 2-70 

,,     23.  Jan  Máchal.  Staročeské  skladby  dramatické  původu  liturgického 4-  — 

,,     24.   Vavřinec  Jos.  Dušek.  li\Ás}<.os]ovi  nářečí  jihočeslf5'ch.   III.  část:  O  změ- 
nách slabičných  a  o  kvantitě     „  1  -40 

„     25,  Jan  Kvíčala.   Příspěvky  k  dějinám    lyrického    a  tragického    básnictví 

řeckého     ,  lí-óO 

.,     2fi.  Aítt.  Kašík.  Popis  a  rozbor  náicčí  středobečevského  „  3-20 

,,     27.  St.  Sonček.  Studie  Štílenské     ,  — 80 

.,     28.  Hymek   Vysoký.  Praxitclcs     ,  2.40 

,,     2!).  Ani.  Frinta.  Novočeská  výslovnost    4-PO 

.,     30.   Václav  Tille.   České  pohádky  do  roku  1848 „  2-70 

,,     31.  Arnošt  Kraus.  Pražské  ča,sopisy  1770 — 1774   a  české  probuzení „  1-50 

,.     32.  Josef  Hanuš.  Mik.  Adaukt  Vořgt,  český  buditel  a  historik     .,  1-60 

6)  Mimo  Rozpravy: 

Dr.    ('.  E.  Mourek:   Kronika  Dalimilova K  2-8i) 

Dr.   V.   Vondrák.   Glagolita  Clozův 6" — 

Jan  Urban  .htrnik.  Dvě  verse  starofranoouzské  legendy  o  sv.  Kateřině  Alexandrinské.    „  lO*  — 

Dr.   Vádnv  Vunrlrák.   Frisinskó  památky       3-(i0 

Dr.  J.  Ilannš.  Život  a  spisy  Václava  Í5olcniíra  Nebeského „  1"20 

Adolf  Petr  Zálurecki'/.  Slovenská  přísloví,  pořekadla  a  úsloví.         6'.80 

Frant.  Bartoš.  Národní  písně  moravské  nově  nasbírané.  (Díl   I.) „  7"30 

Frant.  Ijrirtok  Národní  písně  moravské  nově  nasbírané.  (Díl   II.) „  14'80 


i 


ARCHIV 


PRO 


LEXIKOGRAFIl  A  DIALEKTOLOGII. 

VYDÁVÁ 

III.  TŘÍDA  České  akademie  císaře  Františka  iosefa 

PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A  UMĚNÍ. 


ČÍSLO  8 


DODATKY  K  BARTOŠOVU  DIALEKTICKÉMU  SLOVNÍKU  MORAVSKÉMU. 


v  PRAZE. 

NÁKLADEM  ČESKÉ  AKADEMIE  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VÉDY,  SLOVESNOST  A  UMÉNÍ. 

1910 


DODATKY 

K  BARTOŠOVU  DIALEKTICKÉMU 

SLOVNÍKU  MORAVSKÉMU. 


FRANTIŠEK  ŠT.  KOTT. 


v  PRAZE. 

NÁKLADEM  ČESKÉ  AKADEMIE  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VÉDY,  SLOVESNOST  A  UMÉNÍ. 

1910. 


,!  i  M>i/...JJ  . 

Tl5kem.XÍ.0'4SÁI  •<VÍEŠNP.RA  V  PRAZi:,  U.iihllskate 
Ccské  Akademie  cis.  Františka  Josefa  pro  ví-dy,  slovesnosl 
a  uminf,   knihtiskaře  c.  k..  fesk*   vys.  SkoIy   technické. 


PŘEDMLUVA. 

Fr.  Bartoš  napsal  na  konci  úvodu  do  svého  Dialektického  slovníku 
moravského:  „Slovník  tento,  ač  je  dosti  hojný  a  pracováno  o  něm  kolik 
let,  přece  není  úplný  a  úplným  vůbec  ani  býti  nemůže.  Na  jména  živo- 
čistva,  rosthnstva,  rozličného  nářadí  a  náčiní  a  p.  lze  se  ovšem  doptati, 
ale  jiná  slova  třeba  z  hovoru  zachjTovaM,  jak  se  v  něm  náhodou  objeví. 
A  leckterého  slova  jednotlivý  sběratel  nepostřehne  třebas  nikdy.  Ovšem 
úplnějším  mohl  býti,  kdybych  ještě  několik  let  sbíral.  Ale  na  to  jsem  já 
bohužel  už  stár  a  zdraví  nejistého.  Když  bude  jednou  pospolu  v  jedné 
knize,  co  posud  bylo  sebráno,  nebude  nesnadno  Slovník  ten  i  dále  do- 
plňovati a  rozhojňovali." 

Já  jsem  nikdy  na  jeho  doplnění  nepomýšlel.  Ale  stalo  se  ío  přece 
—  náhodou.  Piln}''  spisovatel  a  farář  v  Lobodicích  u  Tovačova  na  Moravě, 
pan  Jan  Vyhlídal,  vydal  r.  1908.  ve  prospěch  Matice  moravské 
,,M  a  1  ů  v  k  y  z  Han  é"  a  poslal  výtisk  také  mně.  Přečetl  jsem  tuto 
knihu.  Hned  poiom  čelí  jsem  ,, Popis  a  rozbor  nářečí  středobečevského", 
jejž  vydal  Dr.  Ant.   Kašík  v  Praze  r.  1908. 

Z  obou  knih  vybral  jsem  moravská  slova,  sro\-nal  je  s  Bartošovým 
Slovníkem  a  shledal,  že  mnohá  z  nich  v  Bartošově  Slovníku  zaznamenána 
nejsou.  Odevzdal  jsem  je  panu  prof.  Jar.  Vlčkovi,  redaktoru  Filo- 
logických listů,  a  ten  je  dal  otisknouti  v  roč.  1909.  na  str.  2G1.— 2GG.  a 
364.— 308. 

Oběma  nahoře  jmenovaným  pánům  poslal  jsem  po  výtisku.    Pan 

Vyhlídal  odpovídaje  poznamenal:   škoda,  že  neměl  jste  mé  Obrázky 

z  mého  hanáckého  alba,  které  vyšly  v  polit,  listu  N  a  š  i  n  c  i  (v  jeho  feuille- 
onech),  v  nichž  jest  uložena  celá  řada  nových  slov  a  úsloví,  jež  na  Hané 
jsem  nasbíral."  Zároveň  mi  poslal  deset  čísel  Našince,  vydávaného  čtyři- 
krát tvdně  v  Olomouci.  Zjednal  jsem  si  ještě  čtyřicet  čísel  ze  čtyř  posled- 
ních ročníků.  Prvních  deset  obrázků  jsem  nedostal,  těch  v  administraci 
již  neměh.  Přečetl  jsem  je  a  zpozoroval,  že  i  v  nich  jest  skutečně  dosti 
slov,  jež  do  Bartošova  Slovníku  zařaděna  nebyla. 

To  mne  přijmělo  k  dalšímu  sbírání  slov  moravských  v  Bartošově 
Slovníku  nezaznamenanvch  (vz  seznam  pramenů),  a  tak  vznikla  tato 
sbírka  slov  k  doplnění  jeho  Slovníku.  Tu  jsem  rozmnožil  slovy  v  mém 
Slovníku  uloženými.  Ale  vybral  jsem  jen  něco  slov  z  krátkých  článků 
z  části  Slovníku;  celého  jsem  opět  přečísti  nemohl  pro  jeho  rozsáhlosť 
(10.198  stran),  pro  svůj  špatný  zrak  a  i  stáří.  Nevybral  jsem  vůbec  slov 
z  prvních  dvou  dílů  (23()()  str.)  a  ze  tří  Příspěvků  (1732  str.). 


z  některých  pramenu  zde  uvedených  vybíral  již  Bartoš,  nebo  snad 
také  některý  jeho  pomocník.  Vz  jeho  přcdmhivu.  Z  těch  mám  jen  paběrky. 

Slova  jsou  z  pravidla  zaznamenána  tak,  jak  jsou  v  pramenech,  z  nichž 
bylo  čerpáno,  otištěna,  anebo  jak  mi  byla  do  mého  Ces.-něm.  slovníku 
oď  moravských  přispěvatelů  zaslána.  Sr.  v  pramenech:  Kt.  Jsou  tu  moravská 
slova  dialektická,  dialektická  hláskami  jazyka  spisovného  poněkud  pozmě- 
něná, několik  slov  spisovných  (střídník  =  professor,  spořiště,  lid  říká 
šporhelt)  a  konečně  snad  i  některá  slova  jednotlivců  (uzenkovat). 

Slova  významem  a  tvarem  k  sobě  patřící  mohla  býti  zařaděna  k  jed- 
nomu heslu  (zbudovat,  sbudovat;  vaskosť,  vazkosť;  věščica,  věštka;  ve- 
líčko,  viléčka;  zaščerkat,  zaštěrkat),  ale  já  jsem  je  z  pravidla  od  sebe  od- 
děloval a  kladl  každé  na  své  místo  dle  alfabety  za  příčinou  snazšího  vy- 
hledání slov,  odkazuje  často  při  oddělených  slovích  od  jednoho  k  dru- 
hému. Tak  to  dělal  také  Bartoš.  Nemá  na  př.  ščóplé,  ščúplý  =  štíhlý, 
hubený  pod  jedním  heslem,  nýbrž  odděleně  ščóplé  za  zčiv  a  ščúplý  za 
zčulingat  a  to  beze  všeho  odkazování  od  jednoho  slova  k  slovu  druhému. 

Infinitiv  na  Valašsku  a  Slovácku  končí  se  na  ť  (vinúť),  na  Hané 
místy  na  ť  (vinóť,  na  Přerovsku),  místy  na  t  (vinót,  na  Prostějovsku),  na 
Lašsku  na  ť  (Č),  vinuč,  v  nářečí  českém  (na  západní  Moravě)  na  t.  Ne- 
věda často,  odkud  mnohé  slovo  jest  vzato,  uvedl  j  sem  všecky  infinitivy 
s  t,  abych  se  vyhnul  nesrovnalostem. 

Na  Moravě  hlavně  na  Moravě  západní  užívá  lid  mnoho  slov  pu\-odu 
německého,  z  těch  byl  zařaděn  jen  počet  velmi  nepatrný. 

Při  korrektuře  pomocní  mi  byli  pp.  Jan  Vyhlídal,  To  m. 
Glos,  prof.  c.  k.  Ústavu  ku  vzdělání  učitelů  v  Brně,  a  J  i  ř  í  Malován  ý, 
prof.  c.  k.  Ces.  vyšších  reálních  škol  v  Kroměříži  (počínaje  od:  pokač; 
mimo  to  prohlédl  prvních  šest  vývěsných  archů),  začež  jim  činím  upřímné 
díky. 

V  Praze,  dne  2.  dubna  1910. 

Fr.  Kotí. 


Prameny. 

A  u  t  r.  —  Frant  Autrata.  Moravská  slova  z  nářečí  křižanovského  na  za- 
padni Moravě  v  ..Národě  a  škole".   Roč.   XXIII.  str.   129.  — 131. 

Bys.  —  Bys.  =  Hanácké  legendy.  Napsal  Otak.  Bystřina  (dr.  Ferd. 
Dostál).  V  Nov.  Jičině.  1904.  —  F  i  g.  =  Hanácké  figurky.  3.  vyd.  V  Brně.  1909.  - 
Ves.    =   Na  vsi.  V  Třebiči.   1889. 

Č  e  s.  1.  —  Český  lid.  Nářeči  z  Cisařova  (mezi  Přerovem  a  Olom.).  Naps. 
Jiří  Malovaný.  —  Ze  života  slezskvcli  děti.  Nap.  Jan  Vyhlídal.  —  Valašské  názvo- 
sloví z  lesního  hospodářství  a  salašnictví  na    Rožnovsku.     Sebral  Aug.   Koudelka. 

Fix.  —  Slova  z  okolí  frenštátského.  Scbr.  Jiří  Felix,  odb.  učitel  ve  Fren- 
štátě. Cedulky. 

F  o  1  p.  —  F  o  1  p.  a.  =  Příspěvky  k  mluvě  lidu  slováckého  na  moravském 
Podluží.  Podává  dr.  J.  Folprecht.  Ve  výroční  zprávě  c.  k.  České  reálky  v  Plzni 
na  rok  1906..  str.  3.-28.  a  na  rok  1907.,  str.  29.-56.  —  F  o  1  p.  b.  =  Slovník  k  po- 
jednání o  mluvě  lidu  slováckého  na  mor.  Podluží.  Ve  výroční  zprávě  tamtéž  na 
r.    1907.  — 1908.  V  Plzni   1908. 

G  1.   —  Tom.   Glos.  Vz  Předmluvu. 

H  1  a  v  n.  —  Na  kraji  Hané.    Napsal  Alois  Hlavnička.  V  Olomouci  1905. 

Hoch.   —  Hanácké  obrázky.  Nakreslil  Jan  Hoch.  V  Olomouci   1903. 

Hořen.  —  Slovácké  obrázky.  Napsal  Frant.  Horenský.  V  Telči  1894.  — 
Nov.   =   Nové  obrázky  ze  Slovácka.  V  Telči   1899. 

Hrb.  —  D  ě  d.  =  Na  dědině.  Nakr.  Jan  Herben.  V  Praze.  — Dt.  =  Slovácké 
děti.  V  Praze   1890.    —Obr.   =   Moravské  obrázky.  V  Praze   1890. 

K  a  1  d.  —  Ogaři.  Obrázky  z  mor.  Valašska.  Napsal  Jos.  Kalda.  V  Praze 
1905. 

K  Idu.   —  Otcíiv  hřích.   Napsal  Emil  Kaldunov.  V  Opavě. 

Kaš.    —  Popis  a  rozbor  nářečí  středobečevského.     Podává  dr.  Ant.   Kašík. 

V  Praze   1908. 

K  o  1  k.  —  Doplňkv  k  Bartošovu  Dialektickému  slovníku  moravskému.  Vydal 
Edmund  Kolkop  ve  výroční  zprávě  Vyšší  reálky  v  Jevíčku;  I.  za  školní  rok  1905. 
až  1906.,  II.  za  školní  rok  1906.  — 1907.  Slova  jsou  sebrána  na  panství  stříleckém 
v  obcích  Střílkách,  Zastřízli,  Četechovicích  a  Roštině  a  z  části  také  na  Jevíčsku. 

K  ř.  —  H  a  n.  =  Na  té  naší  Hané.  Napsal  Karel  Křen  (Zgoda).  V  Brně  1889. 
—  P  ř.  ==  Tři  hanácké  příhody.  V  Olomouci.  —  Str.  =  Strýčkové  z  Moravy.  V  Olo- 
mouci. —  Koz.   =   Strýčkovy  rozumy.  Hanácké  črty.   3  díly.  V  Olomouci.    — 

Krm.  —  D  o  1.  =  Bratří  Doliňáci.  Povídka  z  dějin  mor.  Valašska.  Napsal 
Čeněk  Kramoliš.  V  Opavě.   —  Obr.    =   Obrázky  z  Valašska.    Ve  Vel.  Meziříčí.   — 

V  c  n  k.    =   Z  našeho  venkova.  Ve  Vyškově.    1903. 

K  t.  —  Kottův  Slovník.  Díl  III.  —  VII.  incl.  V  něm  jsou  prameny  a  více 
dokladů.    Vz  Předmluvu. 

List.  fil.   —  Listy  filologické.    1909.  str.   312.-313. 

Mal.  —  Jiří  Malovaný.  Vz  nahoře:  Čcs.  1.  a  Předmluvu. 

Mršt.  —  Ves.  =  Rok  na  vsi.  Naps.  AI.  Mrštík.  —  D  u  š.  =  Dobré  duše. 
2.  vvd.  V  Praze. 


N  á  r.  vest.   • —  Národopisný  véstník.  V.    19 — 20. 

N  a  š.  —  Časopis  ,, Našinec"  vydávaný  v  Olomouci.  Z  jeho  feuill.  vyčerpány: 
^.Obrázky  z  mého  hanáckého  alba."  Píše  Jan  Vyhlídal.   Roč.   XLII. — XLV. 

O  n  d  r.   —  Veselé  kousky  Ondráše  z  Janovic.   2.  vyd.  V  Brně. 

P  r  e  i  s.   —  Nové  obrázky  a  črty  Gabr.   Preissové.  V  Praze  a  Opavě.   1893. 

P  ř  i  k.  —  Hanácky  pěsničke.  Napsal  dr.  Ondř.  Přikryl.  V  Brně  1900.  — 
Nov.    =   Nové  han.  pěsničke.  V  Brně.    1902. 

Rud.   —  Ze  slezských  dědin.  Od  J.   Rudy.  V  Brně. 

Slám.  —  L  y  s.  =  Pán  Lysé  Hory.  Seps.  dr.  Fr.  Sláma.  V  Opavě  1891.  — 
PÍ.    =   Pletky.  V  Olomouci   1890.' 

S  p  č.  —  Samo  tihó.  Hanácké  črtv  a  obrazy.  Seps.  Jan  Spáčil.  V  Olom. 
1904. 

Vyhl.  —  Alb.  =  Obrázky  z  mého  hanáckého  alba.  Vyd.  Jan  Vyhlídal. 
V|j01om.  1908.  —  C  e  d.  =  Slova  a  fráse  na  cedulkách.  —  D.  =  Hanácké  děti.  V  Brně 
1909.  —Děd.  =  Z  hanáckých  dědin  a  měst.  2  díly.  V  Olom.  1902.  —  J  a  i".  = 
Pod  jařmem.  V  Těšíně.  1905."—  K  r.  =  Kresby  ze  Slezska.  Y  Brně.  —  M  a  1.  —  .Ma- 
lůvky z  Hané.  V  Kroměř.  1908.  —  Prus.  =  Čechové  v  pruském  Slezsku.  V  Praze 
1899.  —  R.  =  Rok  na  Hané.  V  Praze  1903.  —Slz.  =  Naše  Slezsko.  V  Praze  1903. 
—  V  y  s.  =  Příhody  z  Vysoudilova.  V  Brně.  — Vz  N  a  š.,  nahoře  Čes.  1.  a  Předmluvu. 

Z  áh  r.  —  Záhorská  kronika.  Vyd.  dr.  Fr.  Přikryl.  Roč.  III.,  IV.,  V.  V  Týně 
li  Lipníka. 


adestaci  =  attest,  vysvědčení  (o 
chudí ilx-).  Bys.  Ves.  53. 

ahežka  =  čejka  obecná.  Kt.  V. 

aji  také  =  ani.  Néni  jich  tam  aji 
pět.  Kolk.   I.  7. 

akra  =  sakra.  A.,  to  je  pěkné.  Již. 
Mor.  Kt.  V. 

aksamitka  =  beranice  ze  zeleného 
aksamitu  lemovaná  vvdřinou.  Krm. 
Obr.  (3.5. 

albo  =  anebo.  Ostrv.  Kt.  V. 

alleluja.  První  žena  alleluja,  druhá 
žena  vichtoria  (viktoria),  ale  třetí 
žena  pro  Boha  otěké    Kř.  Roz.  70. 

alovanti.  Nepočká  to?  Ni,  a.  do 
Trubkovic  (hybaj)!  Naš.  XLI.  U4. 
1.  b.,  Vvhl.  Alb.  59. 

ancejáš.  A.  jeden  ancejovité!  Naš. 
XLIV.  148.  1.  d.  Vz  anciáš.  Bart.  — 

ancibér  mírnější  než  anciáš.  Kolk. 
I.  8. 

anča  =  zlatka  papírová.  Bys.  12()., 
127. 

anděl.  To  je  a.  se  zlomeným  kří- 
dlem =  kdo  má  levé  rameno  nižší. 
Fl.x. 

anděliše  =  bačkory,  pletené  pa- 
puče, v  nichž  se  chodí  po  andělsku, 
t.  j.   ti(-h()učkn.    v  Bzimce.   Kt.  V. 

Andrýs,  Andrýsek,  Andryáš  =  On- 
dřej. Kt.  V. 


ani  =  jako.  Já  sem  hnal  ani  větr. 
Kldu  82. 

antonobil  =  automobil.  Naš. 
XLllI.   131.  2.  d. 

antoryja  =  nějaká  květina.  V  Pod- 
luží. Kt.  V. 

apoštol  =  podpěra.  Zahrádka  je 
podpíraná  apoštolama.  Folp.  a.  51. 
b.,  b.  :i. 

archymíř.  Arch\míři  mu  daňku 
vyzvihh.  Vyhl.  Děd.  II.  71.  a  j. 

armazgat  se  =  někam  dlouhou, 
obtížnou  cestou  za  deštivého  počasí 
jíti.   r  :\lístka.  Kt.  V. 

armecek  =  darebák.  U  Místka; 
Kt.  V. 

armecí  =  noční  všeobecná  pro- 
hlídka (policejní).  Val.  Kt.  VII. 
1187    Vz  Ječmínek. 

askronom  =  astronom.  Bvs.  Fig. 
19. 

assenda  =  odvod  k  vojsku.  Bys. 
10!).,  Vyhl.  Děd.  I.  7. 

astrikán  =  astrachánská    kůže. 
Bys.   159. 

astrikánka,  druh  čepice.  Vyhl. 
Děd.   II.    L72. 

azór,  azorák  =  krátký  zimní  lo- 
denový kabát,  hazór,  hazorák.  Kolk. 
I.  8.  —  Talijánke  strčit  do  kapse 
v  azóro.  Spč.  70. 


B. 


bá,  nobá  značí  pohrdám.  Nobá, 
to  je  cosi!  Kaš.  89. 

baba.    Kozel  jest   nahoře   pokryt 


Šubou,  čubou,  babou  =  snopkem  ob- 
ráceným řiťovím  \zhůru,  aby  kryl 
kozel,  kozelek.  Vyhl.  Prus.  57. 

1 


babka  =  žsna.  Ukmpili  mu  babku. 
Slám.  Lys.  89.  —  B.  =  list  jitrocele 
většího.  Fix. 

babkář  =  piítel  bab.  žen.  Slám. 
P.   7:;. 

babócat  se  lesem  =  choditi,  aby 
ho  nikdo  neviděl.  Vyhl.  Ced. 

bábovice  =  pekáč  na  bucht \'.  Kt. 
V.  !»:is. 

babračka=  babranice,  mazanice. 
Kt.  V.  928.  —  B.  =  namáhavá, 
zdlouhavá  práce.  Fl.\. 

babrák,  nadávka  zedníkům.  Kolk. 
II.  .'.5. 

babravý  =  piplavý.  B.  robota, 
oračka.   Ostrv.   Kt.  V. 

babrovat  =  usilovně  prohledávati 
zvláště  kapsy.  Kaš.  89. 

babsko  =  babv  (pohrdlivě).  Kaš. 
bi. 

babúcat,  babúňat  =  himotně  hle- 
dati.  Kdlk.   I.  8. 

babuchna  =  stařenka.   Kt.  v. 

babula  také  =  bledě  červená  kráva 
s  bilvnii  skvrnami.  Fix. 

babuša  ^  hloupá  ženská.  Kolk. 
I.  s. 

babušistý.  Sr.  babuša.  Kaš.  55. 

bácanec  =  rána  do  zad.  buchta. 
Kolk.    I.  8. 

bacat  do  čeho  =  stříleti.  Spč.  19. 
Bác  ňó  (flinto  =  odhodil  ji).  V\hl. 
D.   144. 

bacula,  bacola  =  tlustv  člověk. 
Kt.  V, 

baculatý  fagan  =  tlustý.  Hor.  288. 

baček  =  vepř,  Kolk.  i.  8.,  tlustý 
člo\-ěk.    G]. 

bačkatý.  B.  postava.  Hor.  Nov. 
11'.".. 

badkat  ^  naváděti.  Kt.  V. 

badOCh  ^  tlustý  člověk  s  vclkvm 
bri.  lirm.    Treb.   Kt.  V. 

badúrat  se  komu  =  zdáti  se.  Val. 
Kt.  vil.    1189. 

bagančár,  baganč  =  rozbitá  bota. 

Knlk.     1.    «. 

bagaria  =  kůže;  tlustý  řemen.  K(. 
V. 

bago  =  žvanec  z  tabáku.  Olom., 
Slez.  Kt.  V. 

bagožovat,  bagovat  =  tabák  žvý- 
kati. V\lil.  Slz.   152. 


báha   ^   bažení.  Suš.,  Kt.  V. 

bahněnce  =  bahňátka.  kočičkv. 
Bart.,   Kt.  V. 

bahník  =  bahnitý  rybník.  Kt.  V. 

bahnút  =-  bažiti."  Ostr.  Kt.  V. 

bacharyja,  bacheryja  =  abatvše, 
Kolk.  II.. '55.;  koialka.  Kt.V.  Také  = 
čaj   s  rumem.   Cil. 

bachor,  bachráč  -  tlustý  člověk. 

F<ili>.   b.   .'i.   a..   Kaš.    151. 

báchorec  =  báchor,  Vvhl.;  jedlík. 
Fix. 

báchořlna  ---=  nafouklé  pečivo. 
Kdlk.    1.  8. 

bachráč  =  tlustý  člověk.  Kaš. 
151.  Vz  bachor. 

bachratý  =  tlustý.  Folp.  b.  3.  a. 

bachrňa  =  druh  bílého  pečiva. 
Autr.   129. 

baják  =  bajač.  mluvka,  žváč.  Kt. 
V. 

bajat  =  vxkládati,  vymýšleti  po- 
hádk\  .  \'yh'l.  Prus.  61. 

bajdačka  =  žvast.    Ostrv.  Kt.  V. 

bajdák  =  bajač,  mluvka,  žváč. 
PHb    Kt.  V.  Vz  baják. 

bajdat  =-  zváti,  tlachati.  Kt.  V. 

bákat  =  mnoho  mluvit  o  planých 
věcech.  Autr.  129. 

bachroň  =  bachráč.  Olom.  Kt.  V. 

bakeša  =  bílá  ovce.  Kaš.  89. 

bakešlstý.  Vz  Bakeša.  Kaš.  55. 

bál  slaviti.  Když  později  vínky, 
nebo  jak  se  nyní  někde  praví,  bál 
slaví,  tu  se  napeče  vdolečků,  vrtanců 
i  cukroví,  co  duše  ráčí.  Vvhl.  Mal. 
i;is. 

batamuťa  --  pomatenec.  Kolk.  I. 
s. 

batamutJt  také  lháti,  klamati.  Kt. 
\'. 

baláňat  =  žvatlati.  Val.  Kt.  VII. 

1IS'.I. 

balata  -  \eliké  oči  hl.  u  do])\'tka. 
Autr.    129. 

balcnút  ^  do  lobetu  udeřiti.  Míst. 
Kt.   \' 

balda,  balta  nástroj  na  tlučení 
máku.  Folp.  b.  :i.  a. 

báleš,  vz  beleš. 

baletívat  s  kým  =  tancovati.  Bvs. 
Fík.    !'''••• 

baligat  =  dělati    klepy.     Kt.    V. 


bálOha  =-  baliga.  Bart.  D.  198., 
la.  V. 

balounek.  Pouštěti  balounky  (dý- 
mu /.  (Ivr.iky).  Hlav.   Kr.   15Ó. 

bálovnlca  =  účastnice  bálu.  Mršt. 
Ves.    III.   .S2. 

bálovník  =  kdn  se  súčastní  bálu. 
Bys.   Fií,'.  -ISÚ. 

barúchat  =  másti,  plésti,  Kaš.  S!)., 
hloupě  mluviti.   Kolk.    I.  8. 

baňa.  A  io  bude  b.  (trefa).  Spč.  50. 

baňák  =^  hrnec  na  mléko.  Autr. 
129. 

báňar  =  zřízenec  kostelní,  který 
v  kostele  mezi  výrostky  udržoval  po- 
řádek. Folp.  b.  .'5.  b. 

bančit  =  toulat  se.  Kt.  VII.  1190. 

baňdoch  =  břicho.  Kaš.  89.,  Kt. 
V.  941. 

bandorec  =  břicho.  Kt.  V. 

bandur  =  břicho.  Kt.  V. 

bandurový  notář  =  pokoutní  j)í- 
■sař.  Fl.\. 

baně  =  baňaté  kalhotv  hanácké. 
Přik.  Nov.   109. 

baran  =  veliký  kus  bláta  nebo 
namrzlého  sněhu;  hlupák.  Kolk. 
I.  9. 

barankář  =  obchodník  s  ovcemi. 
Val.  Kt.  VII.   1190. 

bařena  =  rašelina.  Vvhl.  Děd.  I. 
35. 

barchubal'  ^-  beleš,  osuch,  nehezký 
pagáčck.  Kolk.   I.  9. 

barnoša  =  kráva  podpálená.  Kt. 
V. 

barnula  -    barnoša.   Kt.  V. 

baroche,  baroške  také  =  plodv  jeh- 
ličnatvch   stromů.   V^-hl.    Mal."  105. 

bařovka  =  bařinná  voda.  Kt.  V. 

barušky  =  kočičky  na  jívě.  Na 
Kijetsku.  Vyhl.  Mal.   105. 

baruša  =  stonožka,  Kolk.  I.  9. 
U  Bart.  baruška. 

barvotečka  =  barvútka.  Nemá 
b-čkv  na  sobě  (je  bledý).  Olom. 
Kt.  V.  9S9. 

basomský.  B.  práce  milionská. 
Hor.  Nov.  :iO. 

basrman  =  hastrman.  Vyhl.  Kr. 
46.  a  j. 

baštón,  baštún=  úder,  veliká  rána, 
štulec.  Folp.  b.  3.  b. 


bat  ~  k\j.  Ab\'  sebú  vzal  bat. 
Kldu.  .H5.  ' 

bátoš  =  kabela.  Vytahoval  z  bá- 
toša  výslužku.  Hoch.  92.,  Bvs.  Fig. 
9(i. 

baťula  =  hlupák.  Kt.  V. 

bazická  =  jehně.  V  Podluží.  Kt. 
Vil.    lllil. 

bázla  -  tetka.   Hlav.   Kr.    151. 

bažgravý  =  blátivý.  Kt.  V. 

bažica  =  mlsná  ovce.  Krm.  Dol. 
15.,  Kt.  V.  956. 

bažulácký.  B.  nohv  =  krátké.  Kt. 
V. 

beberuše.  breberuše  =  vši,  hvd. 
Kt.  \'. 

b8Č  =  bečení,  pláč.  Dá  se  do  beču. 
F'(il]i.  a.  45.  b. 

bečátko  =  bečička.   Kt.  V. 

bědačina  =  bídný  stav;  bídný  člo- 
\ck.   I-^nlp.  b.  3.  b. 

beďar  =  nadávka.  Fix. 

běda  réta.  Ale,  ale  běda  réta! 
Krm.  Obr.  33.  Vz  réta. 

bedefija  =  tlustá    ženská.     Kolk. 

I.  '.K 

bsdnice,  zdrobn.  bedna.  Hor.  Nov. 
34. 

bšhúcky  =  běžně.  Kt.  V. 

b3ChnÚt  =  hoditi.  A  bechnul  s  tým 
na  zem.  Vyhl.  Kr.  49. 

bejchnút=  spadnouti.  Synek  bej ch 
do  toho  plesa.  Vyhl.  Kr.  47. 

bejkovat    =    boj-kotovat.    Kolk. 

II.  3.-). 

békovice  =  býkovec,  ohon  z  býka 
usušonv.  Bys.  92. 

békovňa  =  býkovna,  chlév  pro 
obecného  býka,  do  něhož  zavírali 
také  provinilce.  Vyhl.  Mal.  128., 
Vvhl.  Děd.   II.  31.;  Bvs.   L59. 

Bela   -  jméno  psí.  Vyhl.  Mal.  128. 

beTabÚch  =  ozembuch,  potře- 
štěnec.   Kolk.    I.   '.». 

beleš,  báleš,  béleška  =  vdolek. 
Folp.  b.  3.  b.,  List.  m.  1909.  312., 
Kt.  V.  9í;3. 

bělica  =  ovce  všecka  bílá.  Krm. 
Dol.    15. 

belinka  =  troška,  špetka.  Krm. 
Obr.  114.  Sr.  Bart.  belina.  Též  jméno 
psí.   GI. 

bělkařka=  prodavačka bělek  (hou- 

1* 


sek).    Bělkatka  tam  ide  každý  deň. 
Folp.  a.  51.  b. 
bělohřibec,  bělohřivec  =  kdo  má 

svétlé  vlasy.  Vyhl.  D.  57. 

bělohřibý,  bělohřívý  =  běknlas^-. 
Kolk.    II.  'Mi.    ^'z  tam:  hřiba. 

běloperý  holub.  Kt.  V. 

Běluša  =  jméno  krav.  V\-hl.  Mal. 
]-'7. 

beTuŠkat  =  spáti,  také  při  kolé- 
bání. Kolk.   I.  9. 

bělušky,  druh  jablek.  Kt.  V. 

bsneš  =  zvláštní  druh  buchty, 
jinde  =  koláč.  Vvhl.  Děd.  I.  10.  Vz 
V.  díl  Slovníku.  " 

beranec.  Vem  mňa  na  beranca  = 
na  záda.  Krm.  Obr.   1-tl. 

beránkovec  =  kožich.  Preiss.  G. 

běrba  =  brání,  vinobraní.  Kt. 
VII.   1194.    Vz  bírka. 

běsovník  =  běsník.  Kt.  V. 

beti.  ^Ii'  mlači  (mladší)  zme  jož 
z  jim-ho  beti  (bytí).  Spč.  65. 

bévání  =  byt,  obydlí.  Bys.  72., 
Naš.  XLIII.  98.,  1.  c. 

bévat  =  bydleti.  Bévám  za  dě- 
dino. B\s.   114. 

bezdomovec  =  kdo  nemá  domova. 
Ivrm,  Wnk.  57. 

bezkyd  =  vrchol  hory  neporostlv. 
Fix. 

beznaboh  =  neznaboh.  Kolk.  I.  9. 

bezperacký,  bezperačný  =  nezpů- 
sobný, d<)\ádivý.  Kt.  V. 

bibulka  =  mladá  husa.  Kald.  4. 

bicí  \-áha  =  \-áha  u  hodin  řídící 
odbíjení  hodin,  druhá  je  dócí  (jdoucí) 
váha.  Bys.  Fig.  297. 

bičúvka  =  bičové  (zpropitné  ko- 
čímu). Kt.  V. 

bída  (suchá  duše)  =  ryba.  je  jako 
slánka,  pleskatá,  na  modu  (způsob) 
šaráně.  Vyhl.  Mal.  12C.  —  B.  = 
koutnice  (skříň).  Záhr.  V.   13. 

blgan  =  surovec,  nelida.  Kolk. 
I.  9. 

bigiarka  =  žena  žehlící  karkulk\- 
na  dřevěné  lidské  hlavě.  Vyhl.  Prus. 
71. 

biják  =  práč,  rváč.  Vyhl.  Alb.  8., 
]I..r.  .'-}(). 

bijatyka  =  bitka.  Kt.  V. 


bílek  =  věznice.  Do  bilka  někoho 
zavříti.  Vyhl.  Děd.   I.  91. 

bily.  Zavalovat  bily  v  očích  = 
hledět  tak  zamilovaně,  že  zornice 
pod  víčky  zmizí.  B3-s.  Fig.  174.  Sr. 
Bílé  =  bělmo. 

bínkat  =  hráti  o  knoflíky  nebo 
o  grejcary.  Kolk.  I.  10. 

birČistý.  B.  vlna  =  krátká  a  hustá. 
Kt.  V. 

birda  =  křikloun;    buřič.    Kt.   V. 

bírka.  vz  běrka.    Kt.  VII.  1194. 

biřmůvka  =  biřmování.  Kt.  v. 

bisaga  =  chlap.  Kt.  V. 

biza  =  hloupě  se  smějící  děvče. 
Kolk.   I.   10. 

bizán   =  zarputilec.  Kolk.   I.   10. 

blacga  =  měkká  věc.  Kt.  V. 

blaptačka   =   tlach.    Kt.   V. 

blaptala  =  žvanil.  Kt.  V. 

blatnice  =  chalupa  z  bláta  udě- 
laná. Kt.  V. 

blavkat  =  hleděti,  čuměti.  Kt. 
Vil.   1197. 

blavonit  =  tlachati;  b.  se  =  silně 
se  siii;iti.  Folp.  a.  27.  b..  V}hl.  Ced. 

blavúňat  =  blavkati,  '  štěkati. 
Folp.  a.  9.  a. 

blázgatsa  =  choditi  blátem.  Folp. 
b.  4.  b. 

blazina  =  peřina.  Kt.  VII.  1197. 

bláznivý  =  snadno  se  plašící. 
Blázni\é  koně.  Kaš.  90.,  110. 

bledina  =  bledé  děvče.  Ta  nadutá 
blcdina'  Preiss.  4.3. 

bleďochy  =  druh  brambor.  Kaš. 
1 :!."). 

bleptačka,  bleptanice  =  žvast. 
Kt.  V. 

bleška  ^  knoflík  bez  ouška. 
Piik.  Nn\-.   lOii. 

bléžet  =  ubližovati.  Ale  bléžet  si 
také  nedá.  Kř.  Rez.  II.  199.  Vz 
neblížiti. 

bifkat  =  nadávati.  Kt.  V. 

blchtat  ^^  bublajíc  se  vařiti.  Kaše 
brchce.  Kolk.   1.   10. 

blim    =   blin.  Přik.  Nov.   109. 

blinkat  =  zvoniti.  B.  při  pozdvi- 
hování, na  mračna.  Hrb.  Děd.  50., 
129. 

bltzna        uiodřina.  Kt.  V. 

blomat  —   toulati  se.  Kt.  V. 


brombé(í)lat  =  houpati,  klátiti 
hla\ni'  iidhania.    Kolk.   I.  10. 

bloncat  se  také  =  házeti  se.  Bvs. 
Fig.  22(t. 

blonďák  =světlovlas_ý člověk.  Bvs. 
Fig.   130. 

bTptat  =  rozvářeti.    Kolk.  I.  10. 

blud   =  bloud.  Kt.  V. 

bluncat  se  =  toulati  se.  Kt.  V. 

bluňka  =  bobule  na  bramboře.  Kt. 
VII.   llítí). 

blunkat  se  =  objevovati,  potulo- 
vati se.  Tu  se  blunkají  cigáni.  Hrb. 
Děd.    1^14.  Vz   v  Bart.   bluncat  se. 

bluščít  se  =  svítiti,  lesknouti  se. 
Ten  sr  blušcí.    Krm.    Obr.  75.,  79. 

bluškvor  =  puškvorec.  Fix. 

blVa,  bivoň  =  hlupec;  surovec. 
KoLk.    1.    10. 

bivačka  =  špatné  jídlo.  Kt.  VII. 

II '.•'.). 

bivoňský  =  sprostý,  neotesaný, 
surový.  Kt.  V. 

bobáky  (papučky)  =  malé  koláčky 
nadité  mákem,  upečené  a  pomazané 
medem.  \'\hl.  Slz.   12. 

bobčák   =  tlachal.  Kt.  V. 

bobčit.  Něbobč  darebninu  =  ne- 
mluv marně.  Fix. 

bobek  =  malý,  nadut  v  člověk; 
malé  dítě.  Kt.  V. 

bobinec  =  bobek  (trus  kozí,  ovčí). 
Kt.  V. 

bobovnisko  =  bobiště.  Kt.  V. 

bobřlnec  =  ovčí  trus.  Fix. 

bobrovisko  =  místo  bahnité.  Kt. 

v. 

boč  =  neboť.  Vz  Kt.  V. 

bOČina  =  vedlejší  údolí.  Vz  Kt.  V. 

boční  =  vedlejší.  Má  přes  štere 
■sta  bočních  dlohu.  Naš.  XLV.  105. 
1.  b. 

bOČnice  =  boční  kapsa  (u  vesty). 
Hor.  I-').,  Krm.  Dol.  44.  Též  =  boční 
deska  u  vozu.  Han.  Gl. 

bodidlO  =  bodec.  Kt.  VII.  1199. 

bodli  =  jehličí.  Kt.  VII.  1199. 

bódnice  =  široká  plachta,  kterou 
oddělili  šestinedělku  od  ostatní  svět- 
nice. Piik.  Nov.  109. 

bogdál    =   čáp.  Bys.  Fig.  259. 

bogdalec  =  naháček,  ocún.  Škodí 
dobvtku.   Vvhl.    Mal.    10(i. 


bohoň  =  božec  (zaříkávač).  Krm. 
Dol.  5ii. 

bohušky  =  bůžky.  Tam  měli 
takové  bohušky.  Vyhl.  Děd.  I.  74. 

boj  —  jméno  psí.  V\-hl.  Mal.  128. 

bojazllvec   =  bázlívec.   Kt.  v. 

bojazný  =  bázlivý.  Kt.  V. 

bójka  -^  bázlívec.  Folp.  a.  29.  a., 
b.  4.  a. 

bok.  Cesta  ide  bok  dědiny  (mimo 
dědinu).  Kaš.  82. 

bokan  =  ohníček  na  poli.  Kolk. 
II.  ••'.5, 

bolestný    deň    =    velký    pátek. 

Piik.   (i;!. 

boleznice  =  rodička.  Sušil.  II.  49. 

boiíčka  =  bolák,  bolesť.  ^Modrá 
boheka.  Vvhl.  Prus.  74.,  Kt.  VII. 
1199. 

bolont  =  mluvka.  Fix. 

bombelačka  =  bombel.  Kt.  V. 

bombélat  =  pomalu  jíti.  houpati 
se.  Filip.  b.  4.  a.  Sr.  bombél. 

borcuch  =  malý'  bochníček.  Kt.  V. 

borgeň  =  burda,  cukrová  řepa. 
Bvs.  Fi.íí.  297. 

bóřka  (bouřka)  =  zbytek  nádivk\' 
do  jelit,  na  kterou  se  již  nedostalo 
střev.  Vyhl.  Ced. 

bOSOrka  také  =  žena,  která  dlouho 
do  noci  vysedává.  Folp.  b.  4.  a.  Sr. 
bosorák. 

bosý.  Bosá  kůže  =  bez  obuvi. 
Hoch.  100. 

botina,  botovina  =  kůže  na  boty. 
Kt.  v. 

boucka,  bucka,  pucka  =  míč.  Kt. 
V. 

bouda,  bóda.  búda  =  baldachýn 
nad  postelí.    Naš.  XLII.   154.  1.  a. 

bouračka    =   bourání.   Kt.  V. 

bouřit  =  tlouci  na  dvéře.  Vstávej, 
kdosi  k  nám  bouří.  Kř.  Roz.  II.  27. 

božčejší  =  svátečnější.  Oblékl  se 
do  ne j božce jších  šatťi.  Naš.  XLIV. 
105.  1.  c.  Sr.  nébožčejší. 

bože  =  bos  "je,  bo  jsi  je,  nebo  jsi. 
Bart.  Dt.  23G..  Kt.  VII.   1201. 

boží  chlebíček  =  námel,  paličko- 
více  nacho\-á.  Vz  Kolk.  I.  10. 

božirovat,  bužirovat  =  utráceti. 
Kř.  Roz.   III.  20. 


božný  =  zbožný,  nábožný.  Vz  Kt. 

^^ 

božovat  =  bědovati.  Kř.  Roz.  III. 
13">. 

brabaška  =  mravenec.  Bylo  jich 
tam  jako  b-šek  (mnoho).  Mršt.  Ves. 
II.  40-2. 

brablenisko  =  mraveniště.  Kolk. 
I.   10..  Autr.   129. 

brablenčit  =  býti  pilen  jako  mra- 
venec. Bys.  Fig.  249. 

brakúvka  =  v\brakovaná  ovce. 
Kolk.   I.   10., 

brambor  =  mramor.  Vvhl.  Děd. 
I.   (i2. 

bramborat  se  =  téci;  ubírati  se. 
Kt.  VII.    1202. 

brambořit  koho  =  klamati.  Kolk. 
I.    10. 

bramborový  =  mramorový.  Bram- 
b<>ni\v  stul.  Bys.  Fig.   190. 

bramorka  =  mramorová  osélka. 
Slez.  Kt.  VII.  1202. 

břaňk,  břiňk  =  zvuk  kovu.  Kosa 
má  dobrý  biaňk.   Kaš.  90.,  Kt.  V. 

brášek,  zdrobn.  brach.  Kt.  VII. 
12():í. 

brblat  také  =  tlachati.  Eh  ne- 
brbléte.   Mršt.  Ves.  VIII.  -.M. 

brblavý.  B.  žena  =  breptavá,  žva- 
nilka.  Kt.  V. 

brblena  =  brblavá  žena.  Kt.  V. 

brboncení  =  brebentění,  brblání. 
Bvs.  Fig.  252. 

brcat  =  nohy  při  chvizi  nadzdvi- 
}i()\ati.  Kt.  V." 

brcavý  =  kdo  brcá.  Kt.  v. 

brčák  =  člověk  reptavv.  Kolk. 
1.    II. 

brčit  se  =  plašiti  se;  náhle  se  roz- 
hněvali. Kolk.   I.   11. 

brčka  —  nohy.  Natáhnout  brčka 
=  zemříti.  Kolk.   I.   11. 

brdečka  =  noh  v.  Polámat  konui 
brdečka.   Kolk.    I.   11. 

brdol,  brdolec  =  pole  na  stráni. 
Kolk.   li.  .1.-). 

bře'  -  bich.  Ukázal  rokó  (rukou) 
na  bie.  Kř.  Roz.  4. 

břečka  =  lízačka,  rozvařené  švest- 
ky. Kolk.   I.  11. 

bředisko  =  rheumatisnms.  Kaš. 
90. 


bředitse=  dostávatibřed.psotník; 
zapomínati  se  zlostí.  Kolk.  I.  11. 

břenk  =  zvuk.  Dež  se  řekne  Ho- 
lomóc.  má  to  jakése  břenk.  Spě.  70. 

břest  =  buk.  Káceli  jsme  břest. 
Bys.    11  .i. 

brevanč  =  nepořádně,  nerozumně. 
Nechod  tak  b.  Kolk.  I.  11. 

březák  =  březovv  prut.  ošvihel', 
hatina.   Kolk.    I.,  11.,  Fix. 

březatý  =  košatý.  Kt.  V. 

březúfka  =  voda  z  břízv.  Ki^lk. 
I.   11. 

březula  =  červená  kráwi  s  bí- 
lými skvrnami.  Fix. 

brhér  =  chasník  naproti  dítěti. 
Kolk.    I.    11. 

břídák,  nadávka.  Vyhl.  Prus.  5.5. 

břídit  se  =  prudkvm  smíchem  si 
škoditi.  Autr.   129. 

břilastý  =  břílovitý.  Kt.  V. 

břilkovitý.  B.  země.  Vz  břilka. 
Kt.  V. 

břím  =^  modřín.  Kolk.   I.  11. 

břimúfka  =  houba  rostoucí  pod 
břimcm,  podobná  klouzku.  Vz 
Kolk.   I.   11. 

bříňat  =  řinčeti.  To  si  mosel  člo- 
věk zandat  uši.  jak  to  bříňalo.  Kald. 
29. 

břinět  =  strašiti.  Tam  dvcky  bři- 
nělo.  Kaš.    147. 

břink.  Do  kupu  nebylo  chuti  a 
brinku.  Hlav.  Kr.  97.  Vz.  břaňk. 

břinkáč  =  druh  knoflíku.  Hrb. 
Dt.  ;í:;. 

břínkačka  =  špatná  muzika.  :\Iršt. 
Ves.    I.  4(J. 

břisk  =  vřesk.  křik.  Na  ten  břisk 
přiběhla divoženka.  Vyhl.D.  II.  Hil. 
Sr,  břiskat,  vřískat. 

břístek  =  břest.  Bvs.   102. 

břít   =   holiti  (bradu).  Kt.  V. 

brkat  o  štěrk  =  kk)pvtati.  Mršt. 
Ves.    I.  44. 

břknút  =  utéci.  Břk  dómu!  Kaš. 
147.     B.       klopýtnouti.  Autr.   129. 

brlinový  strop  =  z  brlin.  Kt.  V. 
Vz   hrlm.i. 

brlomtit  =  nejasně  mlu\iti.  Cosi  b. 
B\>.   liK.    li:5.  Sr.  Bart.  brlomtat. 

brložit  =  ležeti  (opovržlivě).  Vz 
Kt.  V. 


brmba,  bumba  =  \ada  v  dětské 

inluw.   Kolk.    I.    11. 

brmbat  =  bumbati,  píti  v  dětské 
nilmě.   Kolk.    I.    11. 

brnčák,  bunčák  =  čmelák;  kámen, 
který  prudce  hozen  jsa  s  kopce  dolíi 
brnčí.  Kolk.  I.  11. 

brnčál  =  hovnivál.  Kt.  V. 

brnkáč  =  rolnička.  Korba  v  štěr- 
iháni  laděných  brnkáčú  jen  letěla. 
Mršt.  Ves.    "lII.  47. 

brnkat  =  drnčeti,  se  třásti.  Okna 
a  dveře  brnkajóodhloko.  Vvhl.  Děd. 
II.  22. 

brnoživý  =  šukavý.  Vz  Kt.  V. 

břo'  =  břicho.  Déte  si  na  břo'  pe- 
reno (peřinu).  Kř.  Roz.  65.,  8-5.  a  j. 

brodidlo  v  obci  =  louže,  jezírko, 
r\bníček.  Hrb.  Obr.  14. 

brodisko  =  místo,  kde  se  koně 
br.idi.  hiža.  Kolk.   I.   11. 

břochal  =  břicháč.  Naš.  XLIV. 
(>.   1.  b. 

brouhat  se  =  broditi  se.  Děti  za 
tm\'  bri)uhaK'  se  do  školv.  Mršt. 
V.š.  11.  4."^;?.  "U  Bart.  brouchat. 

bronč  =  brvnda,  patokv.  Kolk. 
I.   11. 

brončovat  =  brvndati.  Kolk.  I. 
1]. 

brožit  =  znamenati,  bedeuten. 
\'z  Kt.  V. 

brsatse  =  brchati  se.   Kt.  V. 

bručál   =  hovnivál.  Kt.  V. 

břudný  =  špinavý,  vz  břud. 
Kt.  V. 

břuchňák   =  břicháč.  Kt.  V. 

brumta  =  bručoun.  Kt.  V. 

brumtat  =  bručeti,  mumlati.  Kt. 
V. 

brunclák  =  hrnec  dobrý  na  sádlo. 
V\hl.  ťed. 

brusák  =  brousek.  Kaš.  90. 

břuša   =^   břicho.  Kt.  V. 

brúzgat  sa  =  brouzdati  se.  Folp. 
b.   4.   a.,   a.    13.  a. 

brydovat  =  ustavičně  mhuiti. 
Kt.  V. 

brydnúc  =  broditi  se.  Ostrav.  Kt. 
Vil.    12()(i. 

brýle  =  brykule.  okolky;  naděje, 
laskomin\-.  Dělal  mu  brýíe.  Kolk. 
I.   11. 


brynzar  ^  kdo  dělá  brynzu.   Us. 
brzgnút  =  brzditi.    Vz  Kt.  V. 
brznik     =     brzák,    chroust.     Kt. 
\'ll.    120.;. 

bubáček,  bubák  =  veš  v  dětské 
řeči.  Kolk.   I.   11. 

bubny  =  kalhoty  nafouknuté, 
plundry.  Kldn.  110. 

bubotat  =  často  bubati.  Folp.  a. 
27.  h. 

bucat,  bucinkat,  bucuškat  =^  leh- 
nouti, spinkati,  hajati  líolk.  I.  11., 
Kt.  V.  —  bucnút  =  udeřiti.  Kt.  V. 

bUČalka    =--    kráva    pořád   bučící. 


Hla\ 


i:, 


1:íí;. 


bučavý  =  mnoho  bučící.  Bukavá 
kráva.   Hlav.   Kr.   140. 

budulínek    =    jméno   psí.   V\hl. 

Mal.    I2S. 

bufik,  bufina  =  jméno  psí.  Vvhl. 
Mal.   128. 

bugál  =  džbán,  z  něhož  se  pilo 
při  obecních  pilkách,  desátkový 
džbán.  V3'hl.  Ced. 

Bůh.  Dáti  komu  pána  Boha  == 
dáti  mu  křesťanské  pozdravení. 
Vvhl.  Prus.  48. 

buchtař  =  kdo  rád  jí  buchty; 
vojín  .'i.  nebo  54.  pluku  ležícího 
v  Olomouci  nebo  v  Kroměříži.  Vvhl. 
Mal.    1;í8. 

buchtička  =  černobílá,  kožešinová 
lemovka  okolo  kožichu.  Ivt.  VII., 
1207..  Hrb.  Obr.  79. 

bujačinec  =  chlév  pro  býka.  Kt. 
\11.    12U7. 

bujai!  =  buiný  člověk.  Mršt.  Ves. 
1.  .■;."):í 

bujit   =^   tučným  činiti.  Kt.  V. 

bukovinka  =  jméno  krav.  Vvhl. 
Mal.    127. 

bukša  =  otvor  pro  osu  do  kola, 
něm.  Biichse.  Folp.  b.  4.  a.  Železná 
roura  ve  hlavě  kola,  do  níž  vstrčena 
jest  náprava.  Kt.  V. 

bulat  =  káceti  stromv.  Bulat  co 
s  kým.  Kldu.  4. 

bulatý  =  tlustý.  Kt.  V. 

buiíje,  bulja  =  pítka,  nevázaná 
veselosť  (noční) ;  hromada,  shromáž- 
dění, veselá  společnost.  Bvs.  Fig. 
132  a  j.,  Spč.  99.  Sr.  v  Bart.  bula. 

bumbela  =  hlupák.  Kt.  V. 


bumbík  =  knoflík.  Bumbíkybrus- 
lek  zapnouti.  Vyhl.  Prus.  68.  — 
B.  =  nějaké  cukroví?  Dal  dva  krej- 
carv  na  bumbíkv.  V3hl.  Jař.  18., 
Ces'.  1.   IX.   147.' 

bumbilák  =  kulaté  ovoce  z  kob- 
zoli.  Vz  Kt.  V. 

bumbílat  =  kolíbati,  houpati. 
Vz  Kt.  V. 

bumbotat  =  brblati.  Kt.  v. 

bunclák.  B-kj-  =  kamenné  ná- 
dob\-.    Kklu.    llY). 

bunčák,  vz  bmčák. 

bunček  =  kdo  často  pláče,  vřeští. 
Kt.  V. 

bunčet  =  bručeti,  ňuhňati.  Kt.  V. 

bundačka  =  loudavá  práce.  Vz 
Kt.  \'. 

bundáš  =  sprosťák.  Kt.  V. 

bundat  se  =  toulati  se.  Kt.  V. 

buně  =  červené  hanácké  kalhot}-. 
Kolk.   I.   11. 

buněk  =  žalář.  Laš.  Kt.  VII. 
1207. 

bungOŠa  =  jméno  krav.  V\hl. 
Mal.   127. 

buntek  = 
V\hl.  Prus. 

buntovat. 

buráci.  \'al. 

buntýř 


boční  rozparek  u  galat. 
()8. 

Cosi  mi  v  břiše 
Kt.  VII.  1207. 
rebellant.  Vyhl. 
bunžírovat   =   bužírovati. 
11.  ;!:.. 

burák    =   malv  a  hrubv 
r\b\-.  Vyhl.  Mak  124. 

buran    =    silné,    nepokojné   dítě. 
Kt.  V. 

burčák   =    zimní  sukně.  Kt.  V. 
burda        cukrová  řepa.  Bys.  159. 
burdina,  burgin  =  řepa.  Vaří  se 


b-je  = 

Kr.  32. 

Knlk. 

sak  na 


proti  kašli.  Semeno  jest  proti  os3-pám 
dětskému.  Vyhl.  Mal.  lOG. 

burdiSkO  =  pole,  kde  roste  burda, 
cukrovka.  Kt.  V. 

burdový  =  cukrovky,  burdy  se 
'. ýkajicí.  Kt.  y. 

buřík  =  silný,  zavalitv  hoch.  Kt. 
VIL  1207.  Sr.  u  Bart.  burek. 

buřivoj  =  silný,  zavalitý-  výrostek. 
Kolk.   II.  35. 

burtrík  =  komůrka  na  harampátí, 
curdik,  surdík.  Kolk.   I.   12. 

buznice  =  obec.  věznice.  Kldu.  78. 

bužirovat  =  hýřiti,  lumpačiti. 
Bys.   11.-). 

býčacko   =  býček.  Hořen.  248. 

býčura  =  veliký,  silný  býk.  Kt.  V. 

býk,  bík  =  druh"^  kulovatvch 
švestek.  Kolk.   I.   12. 

býkárna  =  békovňa.  Folp.  a.  15. 
a..  2S.  a. 

bykovat  sa  =  hra  tyčemi  na  tlustší 
straně  železem  obtěžkanvmi,  leh- 
kým pohybem  se  odrážejí  od  země. 
Folp.  b.  4.  a. 

býti.  Ja  s  vámi  nesu  (já  s  vámi 
nehraji).  Naš.  XLIII.  128.   1.  b. 

bytování  =  b\t,  obydlí.    Kt.  V. 

bytovisko  =  bydhšťě.  Kt.  v. 

býváni,  vz  bévání.  Hořen  Nov.  (Uj. 

bzdina  =  skoro  nic.  Dostal  tam 
bzdinu.  Autr.   129. 

bzdinec  =  nic.  Kolk.  I.  12.  Do- 
staneš h. 

bzďOCh  =  člověk  snudutý,  prdoch. 
V\hl.  Ced.  —  B.  =  zajíc  (Uhřice). 
Knlk.   I.  12. 

bzenčanka  =  žena  ze  Bzence:  ho- 
kvuárka.  z.linářka.  Kt.  VII.   1208. 


c. 


caba        plichta  při  hře  o  knoflikv.  cacorka  také  —  vemeno.  Kt.  \11. 

Kolk.    I.    12.                                       "  1209. 

Cábala     =    kdo    cábá,    kolébavě  caflikovat  koho,  se  s  kým  =  vaditi 

chodí.   Kt.  VII.   1209.  se.  Folp.  1).  4.  a. 

cabit  se    ^  upejpati  se.   Vz  Kt.  V.  cagoň  =  větší  děcko,  které  b\-  se 

cabka        dřevěná  brzda  pod  kolo.  rádo  ještě  pěstovalo;  nezvedené  děc- 

Kolk,   11.  35.  ko.  Kt.  V. 


cagor  =  výrostek  silný,  zdravý. 
Ivolk.   I.  12. 

cahón  (čahoun)  =  ulička  mezi 
■dvěma    staveními.   Vyhl-    Ced. 

cahousy  =  končina  polností.  Kt. 
V. 

cajkat  =-  jíti  (o  dětech).    Kt.  V. 

cakrovitý.  To  je  cakrovitv  na  tem 
světě.  Naš.  XLIV.   13.  1.  c. 

caláň  =  dospělv  hoch.  Val.  Kt. 
VII.   1209.  Vz  u  Bart.  caloň. 

cambrlat  =  klinkati,  zvoniti.  Ho- 
řen. Nov.  42. 

camfór,  camfórek  =  utrženv  kus 
látky.  Autr.   12'.i. 

candra  =-  utrhaná  ženská.    Kolk. 

I.  12. 

Cangat  =  loudavě  choditi.  Kolk. 

II.  :!.-.. 

cangie  =  zoubk\'  u  obojku.  Fulp. 
b.  4.  a. 

canit  =  tlachati,  žvaniti.   Kt.  V. 

cap  =  stiáp,  ženská  nepořádně 
ustrojená.  Kolk.   I.   12. 

cáp  =  ovce  s  dlouhou  vlnou; 
lenoch.  Kolk.   I.   12. 

cápat  se  na  koho  =  utrhovati  se, 
sápati  se.  Kt.  V. 

capavý  =  kdo  chodí  pěšky.  Te 
capavé  pěšáko  (infanteristo) !  Hlav. 
Kr.   127. 

čapka  husí  =  samorostlík  (rost- 
lina) ;  čapka  kočeči  =  dvoudomá 
protěž.  Vyhl.  Mal.  107..  108.  C. 
kočičí   =  noha.  Naš.  XLIII.  2.  b. 

caplovat.  Pes  se  caploval  (škubal) 
a  v\-trlil   čepek.  Vyhl.   D.    138. 

capnút  =  udeřiti;  zahoditi.  Vz 
Kt.  V. 

Cápovica  =  ovce  s  dlouhou  vlnou, 
cáp. 

capúr,  capúrek,  capórek  =  malý 
cap;  malv,  slabý  člověk.  Folp.  a. 
28.  a.,  b."  4.  b.  ' 

Caputky  =  nožičky  (v  dětské  řeči). 
Kolk.   I.    12. 

Cára  =  ženská  nepořádná.  Co  dělá 
cárá?  Šije  a  pára.  Kolk.  I.  12. 

casin  =  nespořádanec.  x\utr.  12íl. 

cátka  =  nádoba  na  mléko.  Kt.  V. 

cebik  -  pláč.  Kt.  V. 

ceboike,  cibulky  =  druh  hrušek 
podoby  cibulové.  Vyhl-  Ced. 


cebonit  se  =  brečeti,  šklebiti  se. 
Kt.  y. 

cebulastý  =  cibulovitý.  Kt.  V. 

Cecan  =  výtok  od  vodovodu. 
Bys.  Fig.  178.  C.  =  sifon  (u  so- 
dovky). Spč.  02. 

cecór.  Krev  hnala  se  cecórem 
(proudem)  z  nosu.  Bys.  113.  Je 
mně  teplo,  že  cecórem  pot  ze  mně 
teče.  Vyhl.  Ced. 

cedílko  =  cíp  košile  dítěti  vzadu 
z  gati  v\'čuhující.  Kolk.  I.  12.,  Naš. 
XLIII.' 143.  1.  d. 

cedzok  =  cezák.  Laš.  Kt.  VII. 
12()'.i. 

cegánsky  tvarňžke  =  slez  obecný. 
V\hl.  -Alal.   106. 

Céchůvka  =  sekyrka,  kterou  se 
stromy  cechují.  Vyhl.  Mal.  !)7. 

cekr  —  ?  Skoláci  kladou  knížky 
do  kabel\-,  do  pošv^■,  do  cekru. 
Slez.  Ce;-,.'  1.    IX.   148.' 

celučký,  celunký  =  celý,  celičký. 
Kt.  V. 

cembala  =  člověk  loudavé  chůze. 
Ze  jož  deš,  te  cembalo.  Vvhl.  D.  lo5., 
Ced. 

cepař  =  kdo  bojuje  cepy,  Slám. 
Lys.  230;  kdo  cepy  dělá;  kdo  píše 
cepovým  slohem.  Vz  Kt.  V. 

Cépek  =  cípek.  Vyhl.  Slez.  52. 

čepíc  =  násada  cepu.  Folp.  a. 
29.  b.,  b.  4.  b.  Sr.  cep. 

cepovat  koho  =  por.ilouvati.  Kolk. 
I.    12. 

cepovica  =  hůl  cepu.  Kř.  Roz. 
111.   221. 

cernovat  =  čistiti.  Folp.  b.  4.  b. 

cerovat  =  míti  úbytě.  Kolk.  I.  12. 
Něm.  zehren. 

cet.  Bvl  cet  =  potichu.  Kolk.  II. 
35. 

cezák  =  cizák.  Bys.  101. 

cezan  =  stav  na  potocích,  po  kte- 
rém voda  do  podstavených  nádob 
stéká.  Vz  Kt.  V. 

Cibulňačky,  druh  hrušek.  Vz  Kt.  V. 

Cibunka  =  lichotné  jméno  husí. 
Vz  Kt.  V. 

Cicatý  =  ceckatý,  velkých  cecú. 
C.  kráva.  Kt.  V.  " 

Cicek    =   bradavice  na  prsu,  ve- 


10 


meni.  —  Kozí  cickv  =  druh  hrušek. 
Kaš.  90. 

Cickat  =  ssáti:  usilovně  žádati, 
louditi.  Všecko  bv  na  tobě  vvcickal. 
Kaš.  90. 

CiCOnit  Sa  =  plakati  (o  dětech). 
Kaš.  '.»(). 

CiCÚrek  =  tenký  proud  vody, 
kterv  se  na  konci  v  kapkv  rozděluje. 
Val."Kt.  VII.  1209. 

Cicvárové  semeno  =   cizrna.  Fix. 

cifka,  cívka  =  dalekohled.  Vvhl. 
Alb.  7..  Mal.  122.,  Vyhl.  Děd.  I."  17. 
—  C.  =-  žengle.  Kt.VlI.  1212. 

Cigamiga  =  cikán.  Kolk.    I.    12. 

cigánstvo  =  lež.  To  je  cigánstvo. 
Slám.  L\s.  2.")!). 

cigány  =  modravé  brambor\'; 
druli  jablek.  Vz  Kt.  V. 

cigáry  =  orobinec  (rostlina).  V\hl. 

Mal.  lo;;. 

Cigóra.  Hra  na  cigóru.  Vz  V\-hl. 
1).    111. 

cimbuřáky  =  peníze.  Fl.\. 

ciment.  Pivo  netočili  do  cimentu, 
nýbrž  jen  do  plecháčů.  Hoch.  íiO.  Dle 
Bart.  =  plecháč,  ale  zde  jest  to  ná- 
doba jiná.  Dle  Piik.  =  plecháč, 
mazák. 

Cingat  =  toulati  se.  Kolk.  I.   1:5. 

cingiTa  =  vysoký  výrostek,  ne- 
mdtiira;   tulák.   Kolk.    I.    l.'i. 

cigietat,  cinglet  komu  =  zvoniti 

umíráékcni.   Kt.  V. 

CÍpák  =  neobrovnaný  kožich,  po- 
něvadž cípy  (noh\'  od  kozí)  nebyly 
odřezánw  V\hl.  Prus.  (59. 

cirifáť  =  okolky.  Kolk.  I.   1:5. 

Ciryna  =  jméno  krav.  Vvhl.  Mal. 
127. 

Citerák  ^  nějaká  b\]ina,  jíž  se 
léčí  kráv\'.  nemohou-li  žádné  potravy 
požívati!  Vz  Vyhl.  Mal.    129. 

cívka  vz  (ífka. 

cklo        sklo.  la.  \\ 

cinorka,  crnerka,  cmor  =  cmer, 
kal  /,  ri)Z])ušlénéli.'i  máslo.  Kolk.  I. 
13.  Pekáčkv  s  oškvark\'  n.  cmorcm. 
Hrb.   Obr.   290. 

cmrdola  =  člověk  nevýřečný, 
k  iii(cmii.   R\s.  Fig.  2(')'i.,  297. 

CÓfnót,  CÚfnÚt  Nésó-le  tam,  hř 
na  ně,  só-le  tam,  cófnem   (o  Haná- 


cích povolných  a  měkkvch).   Hlav. 
Kr.   171.       ' 

COhnit  =  tahati,  bíti.  Folp.  b.  4.  b. 

COChat  =  zdlouhajíti.  Folp.b.  I.b. 

CÓClina  =  ušpiněná,  ucouraná 
ženská.  VVhl.  Ceď.  Vz  Cuchna. 

COkrena  =  cukrvna,  rábka.  Vvhl. 
R.  (59. 

cokrenový.  C.  polévka  =  z  cu- 
kr\ně  či  z  rábky.  Vyhl.  R.  68. 

Coránek.     Kotvlek    s    coránkem 
(s   truliirkou).  Vyhl.   Děd.    I.   38. 

Cpelit  =  šťouchati.  Kaš.  90.  Vz. 
v  Bart.  špelit. 

crbkat  =  kapat  i.  Kt.  V. 

crbonit  =  kapati.  Kt.  V. 

crgonitco  =  pielévati.  Kolk.  1. 1:5. 

Crháček  =  Cyrill.  V\hl.  D.  49. 

crkalka  =  kráva,  která  jen  crká, 
málo  dojí.  Kt.  V. 

ctižádba  =  ctižádosť.  Kt.  V. 

cuďák   =  déšť.  Kt.  V. 

CÚhat  koho  =  bíti.  Kolk.  I.  i:5., 
Kt.  \'.  Nvcúb.al  mu  řemenem.  Vyhl. 
Ced. 

CUCllánek  =  pohozené  drobty 
jídla.  Vz   Kt.  V. 

cuchna  =  ženská  nchospodáiská. 
Kcilk.  I.  1:5.,  Folp.  a.  28.  a.  V  Bart. 
cuchaňa.  Sr.  cucha. 

CUChtat  =  muchlati.  Kaš.  90. 

cukrárna  =  cukrovar.  Cvikla  se 
pnxhiw  do  cukrárny.  Vyhl.  Prus.  ")8. 

cukrovar  =  cukrái-.  Kolk.  I.   1:5. 

cukrovářka  =  cukrářka.  Kolk.  1. 
i;5. 

cukrovky,  druh  sladkých  hrušek. 

V\lll.    Crd. 

CUlíČek  ---  hubička  u  hrnce.  Folp. 
b.  4.  b.  Vz  cupléček. 

CUmel  =  opilec.  Kcrámátakovvho 
comla.   Naš.   XLlll.    1:55.    ].  c.  ' 

CUmpola,  nadávka.  Vyhl.  Prus.  .")5. 

CUndat  se  =  sem  tam  choditi 
zvi.  za  deště.  Kt.  V. 

Cundr  =  dohazovač.  B\s.  KiO. 

cundra   -    Bart.  cunda. 

cundrat  sa  ==  choditi  po  rose,. 
\'  d(>ti.  Za(  imdraný.  Kaš.  90. 

cundrovat  =  dohazovati.  Bvs. 
102. 

cupan  ---  cop.  lelík.  Kt.  V. 

cůpek  tanec.    Kt.  v. 


cupléček,  cupliček  =  n  nádob  w- 
ční\-ající  cásť,  jíž  kapalina  se  vylévá. 
Vvhl.  Ced.  Sr.  culíček,  hubička. 

CUplík  =  culík,  hubička  u  nádobv. 
Ivilk.   I.   1:5. 

CÚrat  sa  =  přecházeti  z  místa  na 
niisli.i;  ciindrat  sa.  Kaš.  !)0.  Sr.  cou- 
rati. 

curdík,  surdík,  vz  burtlík. 

curúček  =  crkot.  Voda  teče 
c-Ckein.   Kt.  V. 

cvachat  =  namáhavé  pospíchati. 
Ki)lk.   I.  i;i. 

čvachtá  =  náhlé  ukončení  jednání. 
Knlk.   I.   1:}. 

cvek    =   kousek  hladkého  dřeva, 


jímž  vážou  ze  špagátu  rybářské  sítě. 
Vyhl.  Mal.  124.  —  c.'  v  Brně  == 
buřt  (cervelát).  Vyhl.  Ced. 

Cverhok  =  nástroj  podobný  dlátu, 
opatřenv  dlouhvm  topňrkcm,  Ifi  až 
18  palců  dlouhý  a  tři  čt\-rti  palce 
široký,  [im  se  kope  jako  motvkou  a 
d]ab(ni  \roky.  Vyhl.  Mal.  102. 

CVikla  =  cukrovka.  Vyhl.  Prus. 
■")7.  Na  Kyjovsku  =  řepa  pro  do- 
bytek, listnatá,  s  velkými  červený- 
mi kořeny.  Vyhl.  Ced. 

CviklOVý  =  ze  cviklv.  C.  salát. 
Kt.  V. 

CVOkaně    =-^^   druli  hmšek.   Kt.  V. 

Cyroš  =  Cyril.  Kt.  V. 


Č. 


čabatáčka  =  děvčátko.  Kolk.  I. 

I-'!.  \/.  násl. 

Čabalák  =  strašák  z  hadru  uro- 
bený na  zajíce;  malý  chlapec;  hlu- 
pák; trpaslík.  Kolk.  I.  13.   Vz  gryc. 

čaban  =  ovčák.  Kt.  V. 

čabařit  se  ^  broditi  se.  Kt.  VII. 

I2U. 

Čabrat  sa  =  rousati  se  ve  vodě. 
Ivaš.  '••<>.  U  Bart.  =  pomalu  jíti. 

čačavka  =  kočka.  Kt.  V. 

Čadný   =  čadivý.  Kt.  V. 

Čága      jménokoní.  Vyhl.  Mal.  127. 

Čagan  =  člověk  vvsokv,  čahoun. 
Kdlk.    1.    1:?.  "   ' 

čagarovat  =  utíkati.  A  gde  tý 
hus\-  čagarujů?  Kaš.  138.  C.  =  na 
ulici  vykládati.  Kt.  V. 

Čagle    =  dlouhé  nohy.  Kaš.  90. 

čáhnút  po  čem  =  uhoditi.  Kt. 
VII.    1215. 

Čachat  =  jechat.  jíti.  Val.  Kt. 
\1I.    1215. 

Čaja  =  čaj;  cikánka;  nadávka. 
V/.  Kolk.   I.   U. 

Čaláinat  =  počínat  choditi.  Kolk. 
I.    II. 

Čamajda  =  čuhajda,  nepočestná 
osoba.   Olc.m.   Kt.  V. 

Čamamura,  nadávka:  Ty  čama- 
muro!  Spč.  !)2.  Vz  čamura,  čára- 
ní ur  a. 


Čamara  =  šňůra.  Kabát  čama- 
raim  obšitv.  Hrb.  Obr.  82. 

Čambrlat  =  ve  vodě  se  máchati. 
Kt.  V. 

ČamčOVina  =  nezdravé  jídlo.  Kt. 
V. 

Čámnút  =  plnou  hrstí  sáhnouti. 
Kt.  V. 

Čam pálena  =  děvče,  které  se 
čampá.  Ivt.  V. 

Čampnút  =  stoupnouti.  Vz  Kt.  V. 

Čatnpulka.  Hra  na  č-ku  =  na  se- 
dačku. Fix. 

Čamura  =  nadávka.  Ale  ta  ča- 
mura farská  (o  hospodyni).  Naš. 
XLIII.  110.  1.  c.  Sr.  čamamura. 

Čančarat  =  mokvati.   Vz  Kt.  V. 

Čangál  =  v\táhlv  člověk.  Kolk. 
II.  :\r>. 

Čangály  ^-  dlouhé,  neohrabané 
noh\-.  Kt.  V. 

Čapáč  =  čapatý  člověk.  Kt.  V. 

Čapačka  =  ťápačka.  roziídlé  bláto 
na  cestách  po  dešti.  Kt.  VII.  8[)9., 
Kt.  V. 

Čapák  =  silný  zavalitý  člověk. 
Kolk.    I.   14. 

Čapat  =  srážeti  (jablka).  Kt.  V. 

Čápi  capa  =  šípatka  (rostlina). 
Naš.  XLIII.  43.  2.  d. 

Čapjačky  =  v  dřepu.  Kolk.  I.  14. 

Čapka   —  pták  podobný  volavce, 


12 


je  šedý  a  má  dlouhý  chřtán.  Vvhl. 
Mal.  118. 

Čapky  jíti   =   čapkavě.   Kt.  V. 

Čapla   ^    volavka.  Kt.  V. 

Čaplavě  choditi  =  sehnutě.  Ivt.  V. 

Čaplavý.  C.  chod.  Vz  čapkavě. 
Kt.  V. 

Čaplenka  =  slepice,  která  si  čapne 
a  dá  se  chvtiti.    Vyhl.  Ced. 

Čapnouti.  Tak  to  čaplo  =  sedlo, 
dopadlo.  Vyhl.  Děd.   I.  95. 

Čaproky  =  třapce,  kvastle  hed- 
vábné nebo  z  iiné  látkv.  Vyhl.  Slz. 
192.  V  Bart.  čaprák. 

Čapuša  =  malá,  tlustá  ženská. 
V\-hl.  Ced.  Sr.  v  Bart.  čaptuška. 

Čarabór  =  veliký  klobouk  hlavně 
ženský.  Kolk.   I.   i 4. 

Čaratnura  =  nadávka.  Hlav.  Kr. 
139.  Sr.  čamamura. 

Čára  atky  =  zadek  saní.  Kolk.  I. 
14. 

čarovnice  =  čarodějnice.  Slám. 
PÍ.   TU. 

Čásnút  koho  =  uhoditi.  Kolk.  I. 
14..  Fix. 

Čé  =  čaj.  Ešče  jeden  čé.  Bys.  105., 
Bys.  Fig.   176. 

ČeČOVJanka  =  sláma  z  čočky.  Kt. 
V. 

čečovnice        čočka.  Kt.  V. 

ČeČOvniskO  =  pole,  kde  roste 
čočka.   Kt.  V. 

Čečuvkový.  C.  polévka.  Vvhl.  Děd. 
I.  ;'..-.. 

Čéhaná  —  čumenda,  čuměná,  ci- 
věn;!.  Jiti  nu  čéhanó.  Hoch.  4l. 

Čecher  =  ostrý  hřeben  hory  po- 
rostlý lesem.  Val".  Kt.  VII.  1217. 

Čechy  =  jméno  bramboru  podlou- 
hlých, žlutých  s  četnými  ok\'.  Kolk 
I.lt. 

Čelo  trok  =  čásť  ta,  která  jest  mez 
dvěma  uchy  do  šířk\'  jich.  V\'hl 
Mal.   102. 

Čemera  =  neplecha;  ničemná  věc 
snu-.    \šilijaká.    Cemera    v    struze 
Bys.  Fig.  258.  Jak  dež  člověk  ve 
táhne  v  sako  čemero  o  nás  v  řiče 
Spč.  100.   Než  tá  čemera  ,,rcgula  de 
tri"  podchetne.   Bys.  40.   Bylo  tam 
studentvi     jako     čemery     (mnoho). 
Vyhl.  Alb.  45. 


čempelák  =  kudla.  Kt.  V. 

cena  =  strach.  A  měla  sem  ceno, 
abe  to  naši  nepoznale.  Spč.  30. 

Čep  v  hrdle  =  čípek.  Záhr.  III.  18. 

Čepáček  =  hhněná  hračka.  Hrb. 
Dt.  99.  Vz.  čepák. 

Čepce  =  orlíček  (rosthna).  Vj-hl. 
Mal.   lOfi. 

Čepík  =  čípek  v  krku.  Kt.  V. 

Čepit  také  =  biti.  Kt.  V. 

Čepkový.  C.  mléko  =  z  krajáče 
dírkou  nade  dnem  učiněnou  vypu- 
štěné tak,  že  v  krajáči  jen  smetana 
zůstane.  Kt.  V. 

Čepunka  =  hlava;  střep.  Vz  Kt. 
V. 

čeřeňovice  =  dvě  ohnuté  hulkj- 
čeřenu  křížem  přes  sebe  položené. 
Vyhl.  Mal.   125. 

Čerepaňa  =  veliká,  neforemná 
hlava.   Kt.  V. 

Černoch  =  jméno  kraví.  Vyhl. 
Mal.   127. 

černučičký.  Cemučičké  peří  = 
jtMimé.    k\'pré  a  sytě    černé.     Folp. 

a.  27.  a.  ' 

Černula  =  kráva  černé  bar\-y. 
Kaš.  53. 

Černý  =  černé  maliny  =  ostru- 
žinw  Fl.\. 

Čertí  ocet  =  potměchuť  (rostlina); 
čerti  pivo  a  čertovo  peří  =  kaprad 
samec.  Vvhl.  Mal.  lOG. 

Čertucha^=  čertice.  Kt.  VII.  1218. 

Čertův.  Čertovo  peří.  Kolk.  I.  14. 
Vz  rcvti.    ('.  hruška  =  šípek.  Fix. 

červanec  =  čert.  Kolk.  I.  14. 

Červavý.  Cervavé  dřevo.  Datel 
hledá  \  červavém  dřevě  červ\'.  V\-hl. 
I\lal.    119. 

červeničky  druh  limšek.  Ki>lk. 
11.  .(.■.. 

červenka  modrák  habrový,  bo- 
Ictus  ( ,il(ii)us,  houba.  V\hl.  Mal.  114.. 

červenkavý  =  do  červena.  Kaš? 
51..   52. 

Česák    ^   hřbílko.  Folp.   b.   5.   a. 

češárna        kde  se  češe.  Kt.  V. 

česnačka,  česnečka  =  česneková 

pnlr\ka.    Kt.   V. 

Česnút,  rozčesnút  =  zlomiti,  roz- 
štij)Ui)Uli    (pouze   o    větvích).    Folp. 

b.  5.  a. 


13 


Číbit  =  plakati.  Kolk.  II.  35. 
čičarodziny  =  borůvkj'.  Kt.  V. 
čičena,  čičenka  =  kočka  (v  dětské 

řeči).   Kt.   y. 

Čičkat,  Ščičkat  =  za  vlasy  kudliti. 
Kt.  V. 

ČiČO  =  kťiň  s  bosými  nohami.  Kt. 
V. 

ČiČÚr  =  malý  vodopád  v  potoku. 
Kolk.   I.   14. 

Čipka  =  tkanice.  Vyhl.  Prus.  69. 
Č.,  Čipulka  =  lichotné  jméno  slepic. 
Kt.  V. 

Čiřinčet.  Koroptev  čiřinčí.  Mršt. 
Ves.  V.  112. 

Čiřinčivý.  Koroptve  č-vým  skří- 
pěním zapadlv  do  turčí  za  loukou. 
Mršt.  Ves.  I. "78. 

čiřinkat  =  šviřinkati.  Kt.  V. 

čísnut  koho  =  udeřiti,  tlačiti. 
Vz  Kt.  V. 

Čistá  =  obvčejná  kořalka.  Půlčík 
čistý.  Autr.  Í29. 

Čistec  =  vodka  na  oči,  nic.  Kolk. 

I.  l.^í. 

Člupek   =  cesta  do  kopce.  Kolk. 

II.  35.  —  V  jizbě  vystupovalo  se  na 
pec  člupkem.  Vyhl.  IMal.  23. 

Čmaňďa  =  levá  ruka,  krchňa, 
gallxuia.   Kolk.   I.   15. 

Čmaňďák  =  kdo  užívá  čmaňdy, 
lev.ik.  krchňák.  Kolk.   I.  15.,  30. 

čmaryganec.  Folp.  a.  2G.  a.  Sr. 
u  Bart.  čmarygat. 

Čmert  =  čert.  Folp.  a.  16.  b. 

Čmokat  =  dýmati,  kouřiti.  Cmo- 
kal  z  krátké  dýmkv.  Mršt.  Ves.  I. 
140. 

Čmrňa  =  kořalka.  Bys.  Fig.  298. 

Čmurkat  po  někom  očima  =  mžou- 
rati.  Heren.    126. 

Čňocllák   =  nos.  Kolk.   I.   14. 

ČOČet  ==  čučeti,  čuměti.  Bys.  Fig. 
IIS.  Vz  čučet. 

ČOgaveC  =  lezec.  Val.  Kt.  VII. 
1222.  Sr.  u  Bart.  čahoun. 

Čopka  =  nějaké  zvíře.  Na  Hané. 
Kt.  VII.   1222. 

Čoprný  =  čiperný.  Bel  to  čoprné 
párek.  Bys.  Fig.  256.  Kt.  VII.  1223. 
čubrný. 

ČOŠňit,  ŠUŠnit  =  tropiti,  dělati.  Zas 
tam  cose  čošníte.  Kř.  Roz.  93. 


Čpěla  =  včela.  Kt.  V. 

Čtnút  =  čísti.  Kald.  28. 

Čtnutý  =  čtený.  Folp.  a.  37.  b. 

Čtverák  =  tatar  ze  čtyř  vrbových 
prutťi.  Vyhl.  R.  46. 

Čtverka  =  čtyrák  (peníz).  Preis. 
:]().,  Hrb.  Dt.  155. 

Čtvernice.  Mlátiti  ve  čtvernici  (ve 
čtyřech).  Vyhl.  D.  72. 

čtvrteň,  čtvrtňa  =  asi  214  měřice, 
dvě  čtvrtně  =  hektar.  Vvhl.  Prus. 
59.,  Bys.  Fig.   12. 

Čtvrtka  =  ovce,  která  dá  na  jednO' 
dojení  V4  žejdlíku  mléka.  Krm. 
Dol.    12. 

Čtvrtlán  <>  CO  měřicích  výsevku. 
Hrb.  Obr.   14. 

Čtvrtňa,  vz  čtvrteň. 

Čtvrtňák  =  míra  nápoje.  C.  ležáku. 
Kř.  Han.  29. 

Čtvrtník  =  menší  sedlák  v  obci, 
\lastník  čtvrlánu.  Hořen.  Nov.  51., 
Vyhl.  Děd.  I.  97. 

Čtyřka  =  čtyrkrejcar.  Fix. 

Čuba.  Čuba  na  kozelku.   Vz  baba. 

čubana  =  paščeka.  Kt.  V. 

čubek    =   ptačí  chochol.   Kt.  V. 

Čubnút  =  švihnouti,  šibnouti. 
Obrátile,  čuble  do  koní  a  odjíždžele 
pryč.  Hoch.  90. 

ČUČa  =  pes  (v  dětské  řeči) ;  čučák, 
kdo  pořád  na  jednom  místě  sedí. 
Kt.  V. 

Čučák  =  místo,  kde  se  čučí.  Kolk. 
I.   15.  Vz  ČUČa. 

Čučet,  ČOČet  =  dřepěti,  seděti. 
I\Iusels  čcčet  doma.  Co  tam  tak  čočí, 
přesil  vlk.  Naš.  XLII.  27.  2.  b., 
146.   1.  b. 

ČUČidlO  =  zamlklá,  nedůvěřivá 
ženská.   Kt.  V. 

ČUČka  =  temná  skvrna  na  tváři, 
podobná  čočce.  Kolk.   I.   15. 

Čudat  se   =  vaditi  se.  Kt.  V. 

Čullácky.  Několik  obcí  na  Hané 
mlu\í  čuháckv.    Hoch.  5.  Vz  čuhák. 

Čullák  =   Slovák.  Kolk.   II.  35. 

Čuliat.  Ten  (prstýnek)  čuhá  (krás- 
ně hledí,  je  krásný)".  Mršt.  Ves.  VIII. 
9.  __ 

Čuhena  =  Slovenka.  Kolk.  II.  35. 

Čuchán  =  nos.  Kt.  V. 


14 


ČUChtra  =  loudavá  ženská,  práce. 

Knlk.     I.     15. 

ČUÍk  =  bvstré  děvče.  Kt.  VII. 
1224. 

Čujnosf  =  pozorlivosť.  čitelnost. 
Kt.  V. 

Čulek  =  penis,  mnžskv  plodící  úd. 
Kt.  V. 

Čun   =   člun.  Kaš.    107. 

Čuňa  =  veliká  huba,  veliký  nos; 
řiť;  čumič.  Vz  Kt.  V. 

Čunda  =  ženský  stydký  úd;  na- 
dávka ženským;  káva  br\'nda.  Vz 
Kt.  V. 

Čundr   =  klouzačka.  Kt.  V. 

čundra  =  led;  čunar.  Kt.  V. 

Čundrat  =  klouzati  se  na  ledě; 
broditi  se  \-  rose,  v  blátě,  ve  vodě. 
Kt.  V. 

Čuňka  =  lichotné  jniéno  prasete; 
murče.  Kt.  V. 


Čupryna  =  jméno  psí.  Vyhl.  Mal. 
128.  C.  =  dlouhé  vlasv  v  tvle,  frkv, 
gracka.  V\hl.   Děd.    ÍI.    158. 


čurčet 


crčeti.  Voda  čurčí.  Kaš. 


90. 


Čurda  =  nadávka  ženské.  Fix. 

Čúřit  se  =  ščůřit  se,  šklebiti  se. 
Folp.  b.  5.  a.,  Kt.  V. 

Čurný  =  čilý,  bystrý,  ostrý.  Kt.  V. 

Čurúček  =  proud  voďv,  krve. 
Kolk.   II.  :}5. 

Čuryna  =  ženský  stydký  úd; 
poscané  děvče.  Kt.  V. 

Čutera   =   čutora.  Kolk.   I.    15. 

Čvachat  =  koupati  se  hlučně. 
Cvachá;  č\-achoce  mi  v  botách,  říká, 
kdo  má  v  nich  vodu,  která  tam 
mlaská.   Kolk.    I.   15. 

čvaňhara  =  žvanil.  Kolk.   I.   15. 

Čvaňhat  =  mnoho  žvaniti.  Kolk. 
1.   15. 


D. 


dacan  =  sprosíák,  surovec.  Naš. 
XLIIl.  101.  1.  d.  —  D.  =  velký, 
hlíjupý  člověk.  Folp.  b.  5.  a. 

ďách.  íe  teho  na  dáche  (mnoho). 
B\s.  Fig.    I;5S. 

ďáchantský  =  zpropadený,  čer- 
tovskv.  D.  proslov.  Bys.  Fig.  242. 
Vz  Bart.  clách,  dachant,  Kt.  V. 

ďachman  =  čert.  Ďachman  mně 
to  napískal.  Kř.  Př.  36.  Sr.  v  Bart. 
dachant. 

dajdonoh  (daj  do  noh)  =  bázlivec. 
Val.   Kl.  VIL   1224. 

dáleba  =  dálava,  z  dálebv  střílet. 
Spč.   I!i.  Vz  násl. 

dáliba  =  dáleba,  vzdálenost.  Kolk. 
II.  :;íí. 

daňhel  --  hlava  cikánské  rodiny, 
vajda.  Kř.  Han.  87.  —  D.  =  starý 
chlap  neslušný.   Kolk.   I.   15. 

danihelka  =  daněk.  Folp.  a.  44.  b., 
b.   5.  a. 

darebnica  =  maličkost.  Kolk.  I. 

15. 

darebník.  Kt.  V. 

daremek.  Podarcmky,  podaremku 
=   nadarmo.   Kaš.  !)1. 


darka  =  darování.  Kt.  VI. 

darmodajka  =  lehká  ženská.  Fix. 

darmovis  =  kožený  střapec  na 
parádu  při  kalhotách.  Bys.  Fig.  ()2. 

darmový.  Darmová  právní  pomoc 
=  za  darmo  opatřená.  Bys.  77. 

darmožhráč  =  pán.  Kolk.  I.  15. 

dáseň  také  =  přehrádka  v  mako- 
vici.  Kt.  VII.   1225. 

tfáskovat  komu  =  dasu  nadávati. 
Kt.  \I. 

daty   =   danv.  Kaš.  G6. 

dědák  -  praděd.  Val.  Kt.  VII. 
122(i. 

dědina.  .\a  d-ně  -  na  návsi.  Hrb. 
Obr.  .•5]íi. 

dědiňák,  dědinčák  =  vesničan. 
Kt.  \I, 

dědinský  úřad  (dědinv).  Vvhl.  Kr. 
IC. 

děfčacko,  děvčacko  ^  nehezké 
děvc-.  vr\kr  dc\iV.   Kaš.  .52. 

déchadlo,  inhalatorium.  NaŠ. 
XLIIl.  KHi,    I.    :i, 

dejpozornaníc  člověk  budiž  k  ni- 
čemu Kt.  ví. 

dělat  se    -  p_\-šniti  se.  Kolk.  I.  l(i. 


deregramácky  ^  delikátně.  Koik. 
1.   H). 
dělní  (len    =  \šcdní.  Folp.  b.  5.  b. 

dělnická  -  denní  práce.  Chodit' 
po   d-rce.    Ivt.   VI. 

demfeník  z  něm.  Denkpfennig. 
Voják  dostal  demfeník  (metál,  mo- 
sazný křížek).  Hlav.  Kr.  íilj.  Sr.  der- 
fenyk. 

demfule  =  papuče,  bačkory.  Kt. 
VI. 

demsrada,  densrada,  densrady  = 

chlapec  s  piickuu  (míčem)  pí  i  liře 
hochů.  Vyhl.  D.   10.3. 

deňa  =  dýně,  tykev.  Dává  se  do 
zelí  a  jadérka  děti  rádv  loupají. 
Vyhl.  Mal.   lOíi. 

deorgeňa  =  gerorgína,  Jiřinka 
(rostl.).  Vvhl.  Mal.   133. 

dept    ="  dupot.  Kt.  VI. 

dereša  =  dereš.  Kt.  VI. 

derfenyk  =  demfeník.  Bvs.  Fig. 
2l'7. 

desátek  =  deset  občanu  při  obec- 
ních hromadách  a  pití  za  jedním 
stolem  sedících.  Vyhl.  R.  í)2.,  Bys. 
Fig.  60.  —  D.  =  vor  o  desíti  klá- 
dách; balík  o  10  kožich.  Kt.  VI. 

desaternlce  =  při  čem  účinkuje 
10  osob.  Kt.  VI. 

desátnictvo  =  deset  portášťi.  Krm. 
Dol.  211. 

deslna  =  deset  (zlatých).  Desinu 
(ať  dá)  na  haldamáš.  Mršt.  Ves.  V. 
69. 

desítka  =  desítíhaléř.  Sr.  dva- 
cítka. Kt.  V. 

deščičky  -=  malé  luskv  hrachové. 
Kolk.    1,    lii. 

deštit.  Račiž  deštěm  s  nebe  na 
nás  d.   Kt.  VII.   1228. 

dětelina  =  jetel.  Kt.  VI. 

děvčacko,  vz  děfčacko.  D.  = 
děvčátko.   Kaš.  51.,  Kt.  V. 

děvčenský  =  děvčeti  příslušný. 
Folp.  b.  .j.  b. 

devina  =  devítka.   Folp.  a.  28  b. 

dež   -  když.  Kt.  VI. 

diamit   =  dynamit.   Kolk.   I.    18. 

dible,  vz  dyble. 

didušky  ="  kachny.  Kolk.   1.   IG. 

divadelník  =  herec.  Fbc. 


diviš  di\(>ch.      Diviše    dělat. 

Spč.  37.,  Kolk.   I.   l(i. 

divočenec   =   divoch.  Hoch.   134. 

divočina  =  zpustlá  pole;  divoké 
dě\čc.  Fdlp.  b.  5.  b. 

divočit  se  =  zlobiti  se.  Kř.  Roz.  85. 

divosil    =  devětsil.  Kolk.   I.   16. 

divotvorný  =  podivný.  Kt.  VII. 
I2;i(». 

dlábit  =  tisknouti,  tlačiti,  dusiti 
(píti).  To  ho  hned  dusí.  na  prsách 
dlábí.  Kaš.  121.  On  tu  šedó  (ko- 
řalku) zatrápeně  dlábíl.  Vyhl.  Ced. 

dládžgat  =  tlačiti.  Folp."  a.  II.  a. 

dlamsit   ^   čuchati.  Kaš.  91. 

dlapít     -   dřepěti.  Hrb.   Dt.  35. 

didlat  =  drdlat.  Kaš.  56. 

dlesek  =  dlask  (pták).  Ten  má 
klosté  (tlustý)  zobák  a  peří  strakatý 
a  velikosti  je  jak  šest  neděl  starý 
koře.  Vyhl.  Mal.  119. 

dlidluška  =  lichotné  jméno  kach- 
ní.  Kt.  VI. 

dlo'  =  dluh.  Nemá  žádné  dlo.  Kř. 
Roz.   II.    194. 

dlóháček  =  dlouhý  nuž.  Škrkle 
mě  dlóháčkem.  Naš.  XLII.  33.  1.  a. 
—  D.  =  druh  vdolkú.  Vvhl.  Mal. 
141.  Vz  dlúháček  (Bart.)." 

dlopa   -=  kopka  sena.  Kt.  VI. 

dloužec  =  dlouhý  provaz?  Sokola 
dloužceiii   uvázati.  Kldu.   156. 

diúhajzný  =  velmi  dlouhý.  O. 
sklep.  Hrb.  Děk.  29. 

diúhatánský  =  velmi  dlouhý.  Kaš. 
51. 

dlúžajzný  =  velmi  dlouhý.  Folp. 
a.  27.  a. 

dmuchat  =  kouřiti.  Kt.  VI. 

dneshák  =  dnes.  Kt.  VII.  1231. 

dnový   =   denní.  Vz  Kt.  VI. 

ďobat.  Dobalo  ho  to  \'  m\-sli 
(vrtalo  mu  to).    Hlav.  Kr.  140. 

dobžňák  =  duběňák.  kožich  du- 
bo\é  liar\'\-.  Bys.  Fig.  257.  V  Bart. 
dube hák. 

doblkat  =  přestati  blkati;  blkem 
se  dostati.  Vz  Kt.  VI. 

dobřit  koho  =  udobřovati.  Slám. 
L\'s.  II.").  Nehněvej  se,  dobřil  ji 
stryk.   Rud.   11. 

dobruch  =  dobrák.  Kt.  VI. 

dobřunký  =  velmi  dobrý.  Kt.  VI. 


16 


dÓCÍ  váha.  Bys.  Fig.  297.  Vz  bicí. 

dočkat.  Dé  mně  jablek.  Nedám. 
Počké,  sak  já  tě  dočkám  (až  ty  po 
mně  budeš  chtíti,  nedám  ti).  Vyhl. 
Ced. 

dOČOŠkat  =  doklusati.  Vz  Kt.VI. 

doderek   =  doderná.  Kolk.  I.  16. 

dodnět  =  duněti.  Zem  dodní.  Spě. 
20..  Bys.  Fig.  298. 

dodobřovat.  Stryk  dodobíoval  ro- 
bu  (ženu).  Rud.   11.  Sr.  dobřit. 

dodránek    =    doderek.    Kolk.    I. 

l(i. 

dodrhnutá  =  doderek,  dodraná. 
Kolk.   I.  1tí. 

dohoví  =  kdož  ho  ví,  kdož  ví. 
Kaš.  82. 

dOCh  =  duch.  Doch  bvl  z  těla 
pryč.  V\hl.  Mal.  87. 

dochořádný  pastýř  (duchovní).  Vj-- 
hl.   Děd.   I.  49.  a  j. 

dojka  =  ovce,  která  dá  na  jedno 
dojení  žejdlík  mléka.  Krm.  Dol.  12. 
dokument.     A   to   poznáte   doku- 
ment  (důkladně,  zevrubně,  z  grun- 
tu);  To  sem  mu  dokument  rozpo- 
věděl.  Spě.  47.  77.  Stařenka  vyklá- 
daly celý  dokument  (příčinu)   toho 
strašení."  Vyhl.  D.  140. 
dokěj   =  dokud  .  Kt.  VI. 
dokramolit  se  =  dolézti.  Kt.  VI. 
dokrát  se  čeho  =  dokrájeti.  Kt. 
VI. 
dokrpačit  =  doživořiti.  Kt.  VI. 
dokrulikat     =     dorachati;    svině 
d-la.  Kt.  VI. 

dokucat   se    =    dokulhati   se.  Vz 
Kt.  VI. 
dokutat   =   domésti  Vz   Kt.  VI. 
dokvačit  =  domačkati.  Kt.  VI. 
dolar  =  kdo  doluje.  Kt.  VI. 
dolek    =   spodek   (karet).  Hořen. 
29(1. 

dolistý  =  plnv  dolin  a  kotlin.  Kt. 
VI. 

dolka  =  obyvatelka  dolinv.  Kt. 
VI. 

domatičkovat  =  dorasovat.  Tak 
ho  d-val.  že  ležel  ve  scáko  (kaluži 
krve).  Vj-hl.  Ced. 

domátřovat  =  dotýrati,  trápiti. 
Folp.  b.  5.  b.  Xém.  martern. 


doměrek  =  dolevek.  Spodní  pivo 
na  d.  Kt.  VI. 

domnožit.  Z  tych  třech  (brambor) 
zme  sa  domnožili  s  pět  hektolitrů. 
Kaš.   1:57. 

domrzák  =  nadávka  tomu.  kdo 
domrzá,  zlobí.  Strážn.  na  Mor. 
List.  fil.  1909.  .313. 

domrzat  se  s  kým  =  míti  s  ním 
mrzutost,  obtíže.  Kolk.I.lG.-,  Kt.VI. 

donocovat  =  až  do  noci  se  zdržeti. 
Kt.  VI. 

dookapadení  =  maličkost,  co  za 
nehet  vleze.  Kolk.  I.  16. 

dOOnauČít  =  dotentotíti.  nějak  do- 
končiti. Kt.  VI. 

dopantat  se  =  dopotáceti  se.  Kt. 
VI. 

doparka  =  doražení.  Kolk.  I.  17. 

doplahnút  se  kam  =  dolézti.  Laš. 
Kt.  VII.   1234. 

doposel'  =  doposud.  Kt.  VI. 

dopuštálek  =  svobodný  chasník, 
kterv  se  dopustil  (pannu  zmrhal). 
Kt.VI. 

dOpUŠfalka  =  závitka.  Kt.  VI. 

dopytovat  se  po  kom  =  doptá- 
vati se.  Slám.    Lys.  195. 

dorachotit  se  někam  =  dožebra- 
čiti.  Bys.Fig.  259. 

dorachovat  =  dopočítati.  Kt.  VI. 

doraňaný  =  ranami  posetý.  Kt. 
VI. 

dorobek  =  co  dorobeno.  Kt.  VI. 

doručka  =  doručení.  Kt.  VII. 
1234. 

doslech  =  zpráva.  Já  mám  dobré 
doslechv.  Vyhl.  Ced. 

dosnažit  =  dočistiti.  Kt.  VI. 

dostajný  =  co  lze  dostati,  kou- 
piti.  Kt.  VI. 

dostarčit  =  dostačiti.    Kt.  VI. 

dostárlý  člověk.  Kt.  VI. 

dostražít        vyslíditi.  Kt.  VI. 

dostukat    -^'   dosténati.  Kt.  VI. 

došastat  =  prach  n.  sníh  docela" 
setřásti.    —    D.  něco    do    příkopy. 
Ostrav.  Kt.  VI. 

dóška  =  slavnost  o  malých  ho- 
d((!:,  na  které  se  mnoho  doušků 
učinilo  (mnoho  pilo).  Vz  Vyhl.  R. 
61.  Pivo  teklo  jako  o  bévaléch  dó- 
škách.  Vyhl.  Alb.  14.  —  D.  =  vy- 


17 


cházka  za  příčinou  udržování  veš- 
kerých hranečníků  obecních  i  sou- 
sedních dědin.  Vz  Vyhl.  Děd.  I.  99. 
Vz  u  Bart.  douška. 

dOŠmigat   =   došlehati.     Kt.  VI. 

došprhonit  se  =  namáhavě  dojíti. 
Kt.  VI. 

došprtat  se  =  namáhavě  dojíti. 
Kt.  \1. 

doštragat  =  dostrkati.  Kt.  VI. 
D.  s"   =   namáhavě  dojíti. 

došturnút  =  dostrčiti.  Kt.  VI. 

dotek  =  dudek  (pták).  D.  je 
krásné  modravé  a  drdolko  má  na 
hlavě  a  decke  volá  hot — hot!  Až 
on  křečí,  směle  muže  sedlák  na  pole 
jíti.  Vvhl.  Mal.  119. 

dOteV  =  dotud.  Vz  Kt.  VI. 

dotínky  =  poslední  chrastí  k  do- 
tínání  na  rubištích.   Kt.  V. 

dotlévat.  Temu  dotlévá  =  je  s  ním 
zle,  je  v  úzkých.  Kaš.  91. 

dOtok  =  přítok  do  mlýna.  Kt.  VI. 

dotorovat  koho  =  dostopovati. 
Kt.  VI. 

dotrckat  se  =  dobelhati  se.  Folp. 
b.  ."..  h. 

dotrmanit  =  zcela  promarniti.  Kt. 
VI. 

dotrtonit  kam  =  dotroliti  se.  Kt. 
VI. 

dotrút  =  dotráviti.  Kt.  VI. 

doťupat  =  doroubiti.  Kt.  VI. 

dotutat  =  dopiti.  Kt.  VI. 

doucina  =  kdo  pořád  šuká,  chodí 
a  nic  nedělá.  Kt.  VI. 

douňkat  =  unkavé  domluviti. 
Kt.  VI. 

doutnavý  oheň.  Vz  Kt.  VI. 

dOVÍCO  =  kdo  ví  co,  leccos,  roz- 
dílné věci.  Vyhl.  Mal.  146.  Ale  jej- 
dánkv.  to  je  dovíčeho  (mnoho  roz- 
Hčnvčh  věcí).  Naš.  XLIV.  105. 
1.  d. 

dOVÍjaký.  Tak  sméšlijó  o  těch  doví- 
jakéch  cestách.    Bvs.  Fig.  2C0. 

dovltat    -  dovláti.  Vz  Kt.  VI. 

dozobtúlat  =  zlíbati.  Kt.  VII. 
12:35. 

dozrnat  =  úplná  zrna  dostati.  Kt. 
VI. 

dozunět  =  dozvučeti.  Kt.  VI. 
dožabrat  se  kam  =  dobelhati  se. 


D-bral  se  k  kuti,  k  mezírce.  Mršt. 
Ves.   II.   507.,  520. 

dožbrundat  se  kam  =  brodem  se 
dostati,   la.  VI. 

dožďárat  se  k  něčemu  =  dopíditi 
se  Cehii.  Folp.  b.  5.  b. 

doždurchat  =  dozúgat,  do  zad 
tlouci:  strkaje  pobízeti.   Kolk.  I.  17. 

dožera  =  jídlo.  A  bylo  po  dožeře 
a  dožatá  bvla  odpravena.  Vyhl.  R. 
92. 

dožerný  =  dozírající,  nemilý,  mr- 
zutý. Kt.  VI. 

dožgat  =  dopíchati,  dostrčiti.  Vz 
Kt.  VI. 

dožhraný  =  dopálený,  rozzlobený. 
Kaš.  S7. 

dožité   =  dožatá.  Vyhl.  R.  89. 

dožločit  koho  =  dohněvati.  Vz 
Kř.  Koz.   II.  19.,  38.,  17. 

dožúvat  se  =  domlouvati,  doha- 
do\;iti,  h;idati,  dozírati  se,  usilovně 
něčeho  se  domáhati.  Kt.  VI. 

dračit  =  o  překot  pracovati.  KoUc. 
II.  ;5(i. 

dračka    =    draní  peří.    Přik.   63. 

dragún  =  spona  vzadu  na  bundě, 
náplasti.  Kolk.   I.   17. 

drahně.  Hned  ti  bude  drahnějš 
=  veseleji.  Vyhl.  57. 

drahnit  se  =  jasniti,  rozednívati 
se;  uzdra\-ovati  se.  Kt.  VI. 

drahovaný.  D.  cesta  =  upravená 
chůzí,  jízdou.  Bys.  7. 

drahovati  =-=  dráhu  dělati.  Drá- 
hová! sem  krvjó  sníh.  Bys.  116. 

drachtit  komu  co  =  rozmlouvati, 
srážeti  koho  z  čeho.  E  (i)  kamarádi 
mně  to  drachtile.  Naš.  XLIV.  79. 
1.  d. 

dramčat  =  srážeti?  D.  jablka. 
Horcn.   .'>21. 

drancula  =  ženská,  která  mnoho 
roztrhá.  V\hl.  Ced. 

drandžit.  drandžat  =  usilovně  pro- 
siti. Folp.  b.  6.  a. 

drant  =  otrhanec;  člověk  pracu- 
jící v  pálenici,  v  palírně.  Kolk.  I. 
17.  D.  =  dříč.  Kt.  VI. 

drapáčky  =  druh  bramborů  bí- 
lých. Kolk.  I.  17. 

drapák    =    hrubý,    silný    člověk, 

2 


18 


práč.  Kaš.  91.,  141.  —  D.  =  silná, 
mozolná  ruka.  Kolk.   II.  36. 

drápara,  drápel'a  =  kdo  se  na  těle 
poťád  drápe.  Kolk.   I.  17.,  Kt.  VI. 

drápek.  Drápky  kočičí  =  protěž. 
Fix. 

drápel'  =  To  je  drápel  =  lůza, 
banda.  Vyhl.  Ced. 

drápanec  =  drápnutí.  Folp.  a. 
2(5.  a. 

drápežník  =  loupežník.  Kt.  VI. 

drapulienka  =  dračka  peří.  Kt. 
VII.  iii.í;;, 

drátovat  koho  =  silně  naň  dolé- 
hati, bíti  ho.  Kolk.  I.  17.,  Kt.  VI. 

dražit  =  dráždit.    Folp.  a.   IG.  a. 

dráždit  oč  =  státi  oč,  dychtiti  po 
cim.   Kt.  \'I. 

drba,  drbka.  ^lá  d-ku  =  opici 
(opilý).  Ivt.  VI. 

drbačka    =    špatná    hudba.    Kt. 

VII.  I2;}(i . 

drbala  =  rýpal.  Kt.  VI. 

drcnouti.  Drcl  prsty  do  očí  (strčil), 
jako  bv  chtěl  slzv  potlačiti.  Vvhl. 
Mal.   IG. 

drdat  =  hledati.  Kolk.  I.  17. 

drdiaňa.  Folp.  a.  28.  a.  Sr.  drdle- 
na.  drdla  (Bart.).  Kt.  VI. 

drdlavý  =  bručivý.    D.  žena.  Fix. 

drdy.  je  "ž  u  drdy  =  pr\-č.  Kolk. 
li.  .•!(■). 

dremlit  =  trhati,  dupati.  D.  no- 
hama. Kt.  VII.   12:i(). 

dření  ^■  nohách  =  bolesti  rheuma- 
tické.  —  D.  =  metelice,  vánice  sně- 
hová, dřenica.  Kaš.  91. 

dřenica,  vz  Dření.  Kaš.  91.  U  Bart. 
=   také  prkno  na  krytí  stropu. 

drepetit.  dreptit  =  Vvchle  běžeti. 
lOilk.  I.  17.  Jak  to  "kotě  dreptí! 
V\-hl.  Ced. 

dreponit  n-hama  =  přešlapovati. 
Kt.  \-I. 

dreptavý  =  deptavý    Kt.  VI. 

dřevořez  =  místo,  kde  se  dřevo 
řeže.  Kt.  VII.   ]2:i7. 

drgáč  ^  trkavý  vuI.    Kolk.  I.  17. 

drgancovat  =  bíti,  rýpati.  Dyť 
to  nedrgancuj  pěsfú,  vezmi  hůlku 
a  řež.  Vzdrganec.  Český  lid.  XVIII. 
8(). 

drgat  =  trkati.  Kolk.   I.  17. 


drhačka  =  nějaká  čásť  obleku. 
Kt.  VII.   12:37. 

drhat  =  chovati,  hýčkati.  D. 
dítě.  Kt.  VII.  1237. 

drhlena  =  žena  len  drhnoucí; 
drhkn.   Kt.  VI. 

drchat  =  třásti.  Kolk.  I.  17.  — 
d.  se  s  platem  =  vycházeti,  nedělati 
dluhů.  Na  Hané.  Kt.  VII.  1237. 

drchmat,  drsmat  se  =  škrábati  se 
v  hlavě.  Kolk.   II.  3G. 

drcliula  =  ženská  rozcuchaná.  Kt. 
VII.    12;!7. 

dríčný.  drýčný  =  hezky  urostlý, 
šikovný,  čiperný.  Drýčný  jak  kře- 
pelka (čiperný).  Folp.  b.  G.  a.,  Vvhl. 
D.  .")8. 

dřík  =  ras.  Ať  si  je  třeba  dřík. 
V\hl.  Jař.  34.  Cf.  Bart.  dříč. 

dřímotiny  =  dřímota.  Hořen.  Nov^ 

Ls;;. 

dřinka  =  y\hublý  člověk,  hlavně 
ženská.  Kolk.   I.   17. 

dříst  =  trus  drůbeže.  Dříst\-  lep- 
ty =  planá  řeč.  Fix. 

dřístat  =  míti  průjem.  Krá\a 
z  toho  dříšče.  Vyhl.  Ced.,  Kaš.  r2G. 
Nedřistaj    —   nemluv   marně.    Fix. 

dříStuFa  =  žena.  která  vše  vy- 
klr\-eti.  V\hl.  Ced. 

dřít.  v  zimě  to  tady  dře  =  jsou 
vánice.  Kaš.  131.  Snihem  dře  do 
očí.  Cesty  sú  zadřené  =  zaváté. 
Kaš.  91.  "  lU^i 

drkonit  =  drkotati.  Zimou  se 
drkdnil.  \yhl.  Kr.  34. 

drkotalká  =  mluvka.  Kt.  VI. 

drkotat.  Nožky  jí  už  drkotají 
(k  tanci).  Hořen.  "30. 

drkotka.  S'bral\-  ho  drkotky  = 
byl  uiknut.  \'yM.  Prus.  79.  Už  mne 
drkotka  chytila  (drkotání,  chvění 
údu,  třesení).  Klda.  82.  V  Bart- 
drkotina. 

drncat        šťouchati?  Ty  děvčiska  ■ 
mě  škulialc  a  drncale,  celc)  mě  do- 
drn.  ale.  Mršt.  Ves.  IX.  44. 

drncavý.  Kobyla  dala  se  do  drn- 
cavělin  klusu.  Mršt.  Ves.   I.  28G. 

drncovat  =  rachotiti.  Vůz  drn- 
cuj.-.  .\utr.   129. 

drnkat  -^  nohama  potřásati.  Kolk. 
1.   J7. 


U) 


drnovat.  Ješče  drnnjein  u  regu- 
laci (drnem  obkládáme  břehy).  Vyhl. 
Ced. 

drobiasko,  drobisko,  drobjask, 
drobjazda,  drobňazg,  drobňask  = 
něco  drobného,  nepatrná  věc,  dro- 
botina,  drobné  malé  děti;  domácí 
ptactvo.  Folp.  a.  29.  b.,  11.  a.,  Kaš. 
55.,  Vvhl.  Ced.,  Vvhl.  R.  73.,  Bvs. 
Fig.  298.,  Kř.  Han.  -.VM.  V  Bart. 
droBazg,  drobňazg. 

drobit  nohama  =  netrpělivě  pře- 
šlapovat.  Kt.  VII.   1237. 

drobkOVica  =  polévka  drobená. 
Kt.  \'l. 

drobňačky  =  malé  třešně,  ptáčky, 
Kolk.  1.  17.;  hrušky.  Kt.  VI. 

drobný.  Drobnéch  sme  mele  (dost 
vší).  Bys.  Fig.  31. 

drobušký,  drobúnečký,  drobušin- 
ký,  drobulínký,  drobný    Kaš.  si. 

dropkat  =  běžeti  (o  dětech),  Kolk. 
I.    17. 

drožka  =  vystrojené  právo  (o 
ostatcích).  Vvhl.  R.  27. 

drščít  se  =  sraziti  se  (o  mléce). 
Iv.lk.    1.   17. 

drščky.  Přinesl  dom  d.  =  zmoklé 
šaty.  Kt.  VII.   1238. 

drškoň  =  břicháč.  Kt.  VII.  1238. 

drtílek  =  chodící  drobnvm  kro- 
kem. Kt.  VI. 

drtbia,  ata,  n.  =  šelma.  Kt.  VI. 

druhý  =  předešlý.  Dostal  si  dru- 
hý týden  pět  korun.    Kaš.  91. 

drusák  =  jeden  z  rodičťi  ženatých 
(vdaných)  dětí.  Kt.  VI. 

družka  =  jméno  kravské.  Kt.  VI. 

drvárka  =  dřevník,  dřevárna. 
Hoch.   107. 

drýčnost  v  řeči.  Hlav.  Kr.  86.  Vz 
Dříčný. 

drýčný,  vz  Dříčný. 

drychmat  =  podřimovati,  spáti. 
F(  Ip.  b.  I).  a. 

drzačit  se  =  stávati  se  drzým.  Kt. 
Vil.    12.1S. 

držčkovice  =  dršťkovice,  dršťková 
polévka.  Vvhl.  Děd.  II.  208.,  Vyhl. 
R.   G2. 

držkužka  =  lakomec.  Vyhl.  Ced. 

držna  =  rostlina,  má  široké,  po- 


dlouhlé listv  a  jest  užitečná  do- 
bytku. V>hí.  Mal.   107. 

držnoží  =  trnož.  Kt.  VI. 

ďubat,  ďubnút  =  šťouchnouti,  ne- 
šetrně se  dotknouti.  A  dubl  jednoho 
pána.  Vyhl.  Děd.   I.  80. 

dubčit  =  tělesně  obcovati.  Kt. 
VII.    1239. 

ďubkovat  =  dubky  dělati.  Kt.  VI. 

dubňák  =  dubeňák.  Kt.  VI. 

ďučka  =  skvrna.  Kolk.  I.  17. 
Dučka  povidlí  seděla  mu  na  nose. 
Mršt.  Ves.  VI.  75.  Ve  škole  dučka 
seděla  vedle  dučky  (děti  pozname- 
nané na  čele  popelcem).  Mršt.  Ves. 
IV.   22. 

dudlavě  =  mrzutě,  bruče.  Du- 
dlavě    prohodil.    Hořen.    Nov.    75. 

dudlina  =  díra  do  dudlavého  (du- 
tého) stromu,  kde  ptáci  hnízdí.  Kt. 
VI. 

dudnět  =  duněti.  Tančili,  až  ho- 
spoda dudněla.   Hlav.   Kr.   29. 

dudnit  =  jíti  dudnivým  (duni- 
vým) krokem.  Kt.  VI. 

dudunár  =  dudák,  gajdoš.  Kt. 
VI. 

ducha  =  duše.  Na  mú  duchu! 
Kolk.   I.  17. 

ďuka  také  =  terč.  Hrb.  Dt.  35. 

Dula  =  jméno  kraví.  Vvhl.  Jlal. 
128. 

Dulina  =  jméno  kraví.  Vvhl.  Mal. 
12. 

duna  =  duše.  Na  mou  dunu! 
Krm.   Obr.  -11. 

dunaj  =  veliká  řeka  vůbec.  Folp. 
b.  6.  a. 

dundat  =  duhti,  neomaleně  píti. 
Kaš.  91. 

dupla  =  plechový  knoflík  ze  dvou 
kusů.  Folp.  b.  i),  a. 

ďupsko   =  dupka,  řiť.  Kt.  VI. 

durda  =  durdič,  durdící  se.  Kt. 
VI. 

durkat  =  drcati;  hučeti.  Kt.  VI. 

durych.  Do  durychu  co  dělati  = 
o  překdt.   Kolk.   I.  17. 

dusírky  =  druh  hrušek.  Vyhl. 
Prus.  55. 

dusit  se  =  dušovati  se  Kolk. 
I.   is. 

dušovat   =  cpáti.   Kolk.    I.    18. 


20 


důstojící  =  obezřetný,  vážný. 
Debech  nebel  tak  důstojící.  Kř. 
Roz.   134. 

duše.  Suchá  duše-rvba.   Vz  Bida. 

dušovaný.  Na  mú  dušovánu  dušu, 
to    bude    dobrá    (věc).  Kaš.  80. 

dútný  =  dutv.  vvhnilv.  D.  vibw 
Kaš.  91. 

duznět   =  duněti.  Folp.  b.   6.  a. 

duznit  =  bíti  do  zad.  Kolk.  I. 
18. 

dvacítka,  dvacátka  =  dvaceti- 
haléi.  Hoch.  1:í:3.,  Kř.  Roz.  11.  12.; 
dvacátek  (20  snopů).  Kt.  VI. 

dvanácterák  =  tatar  z  12  vrbo- 
vých prutu.  Vyhl.   R.   46. 

dvojáč  =  hrnec  se  dvěma  uchy; 
větev  se  dvěma  vvstřelkv;  jelen; 
uherský  vůl.  Kt.  VII.  1241. 

dvojáček  =  dva  hmk^-  spojené. 
Kolk.    I.   18.  Vz  předcház. 

dvojka  =  dva  zlaté.  Kolk.  I.  18. 
■ —  D.  =  druh  horší  mouk}'.  Vvhl.  R. 
87. 

dvojnáček  =  dvojáček.  Folp.  b. 
6.   a. 

dvójno.  Chodí  na  dvojno  =  na 
dvakrát.  Folp.  b.  6.  a. 

dvořanstvo  =  čeled  dvoru.  V\-hI. 
R.  .s!». 

dvorství  =  dvůr.  Vyžeml  s  ní 
dvorství.  Hlav.  Kr.  130. 


dvúgroška  =  čtyrák  Kt.  VII. 
1242. 

dyba  =  zácpa  nosu  zvi.  při  rvmě. 
Ces.  lid.  VI.   58(i. 

dybat  =  při  rvmě  nejasně  mlu- 
viti. Ces.  lid.  VL  586. 

dyble,  dible  =  dřevěné  hřebíky 
spojující  d\ě  dřeva.  Kolk.  I.  18. 

dýchavice,  nemoc.  Kt.  VI. 

dýchavičet  =  dvchavičněti.  Kt. 
VI. 

dýmit  =  kouřiti.  Bys.  84. 

dýmnut  =  udeřiti.  Folp.  b.  6.  a. 

dyňáčí   =  nať  z  dvně.  Kt.  VI. 

dysik  -  kdysi.  Val   Kt.  VI. 

džágat,  džágnút    =    bodnouti. 
Chytil  vidle  a  džag.  Folp.  a.  56.  a.  Vz 
násl.  džgat. 

džbrna  =  tůně,  zhlaň.  Kt.  VII. 
1242. 

džgat  =  džágat.  Džgal  sem  ho 
násadko.  Vyhl.  Děd.   II.  51. 

džgotek  =  zdrobnělé  džgol.  Folp. 
a.  24.  b.  D.  snad  držkužka.  V\"h 
Ced. 

džigat,  džignút  =  bodnouti,  pích- 
nouti. Džigl  se  sám  žedlem  (žihad- 
lem). Bys.  Fig.  65.  Džige  špornama 
koně.  lí).  30.  Džig  s  ňém  (zajícem) 
do  kotlá  (hodil).  Kř.  Roz.  III. 
286.  Ledňáček  (pták)  džigne  sebou 
do  vody  a  již  má  rybku.  Naš.  XLII. 
79.   1.  "d. 


ebereša  =  jméno  koní.  V\hl.  Mal. 
127. 

egnach  =  jméno  koní.  Vvhl.  Mal. 
127. 

ehe  =  ovšem.  Fix.  —  eheboj  =^ 
ano.  Fix. 

eja  =  ano.  Kt.  VI. 

eldorádí  =  brouci  (kolorádo).  Bys. 
160. 


elfryda  =  jméno  kt)ní.  V\hl.  ]\Ial. 
127. 
eno  =  inu.  Kt.  VÍ. 

erika  =  jméno  kuní.    Vvhl.  Mal. 
127. 
esFívá   =  jestli.  Kolk.    1.   18. 
ešče  =  ještě  .  Kt.  VI. 


F. 


fabiánský.   Dnes  je   tam   íabián-  Fabiš 

ská  zima.  Kř.  Str.  6.,  Kt.  VI.  I.   18. 


Fabián;   hlupák.  Kolk. 


21 


facák  =  veliký  knoflík.  Kolk.  I. 
19. 

facal   =  facalík.  Kt.  VI. 

fácit,  fácnút  =  dáti  íacku.  Folp. 
b.   (i.  b. 

fafara  =  v3'Soká,  suchá  ženská. 
Kt.  VI. 

fafarňa  =  tlustá  tvář.  Kt.  VI. 

fagát  =  druh  velikvch  bobů.  Kt. 
VII.    1:24.-). 

fagola  =  íerula.  Dostal  íagoló. 
Vyhl.  Děd.   I.  124. 

"faj   =  vehká  fajfka,  dvmka.  Kt. 
VI. 

fajačka  =  malá  fajfka,  dýmka. 
Kt.  VI. 

fajbl,  falbl  =  žlutavý  kůň,  Falb. 
Bvs.  Fig.  i'íi8. 

'faječke  =  kozí  list  (rostl.).  V\hl. 
Mal.    107. 

fajerfikét   =  velocipéd.    Spč.   37. 

fajferkula  =  malá  žena.  Kt.  VI. 

fajkář  ==  zhotovovatel  dýmek. 
Kt.  VII.  1245. 

fajkový  =  fajfkový.  Naš.  XLIII. 
110.    1.    a. 

falka  =  hromada.  A  celá  ta  falka 
hrnula  se  k  Choděrovi.  Spč.   111. 

famfulenca  =  influence.  Bys.  107- 

familejant  =  familiant,  chalup- 
ník,  pudsedník,  menší  rolník.  Bj'S. 
Fig.   1118. 

famrnoch  =  famfrnoch.  Spč.  8G. 

fána  =  fangle,  prapor.  Krm.  Obr. 
42..VvhI.  Děd.  II.  14.,Fbť:. 

fanfrňochy,  Jen  f.  na  sebe  věšela. 
Mršt.  Dus.  i>.  ' 

fantovat,  z  něm.  pfánden,  zaba- 
viti. Exekutor  fantuje.  Mršt.  Ves. 
II.  404. 

fasrala  =  nemotora.  Fix. 

fastrky  =  prozatímní  stehy.  Kolk. 
I.    I'.». 

fatura.    Xa  f-ru  =  na  dluh  Fbc. 

fazulnica  =  fazulová  polévka. 
Folp.   a.   L'S  b. 

fazulnisko  =  fazulí  nať.  Folp.  a 
28.   b. 

fčilsko  =  nynějšek.  Býl  tam  až 
do  fčíTška.  Kaš.  114.  Sr.  včil. 

fedrovat.  Mlékem  se  celý  deň  fe- 
drujú  =  ubudou  o  mléce  celý  den. 
Kaš  í)l. 


féfnót  =  utéci,  vraziti.  Pod  žudr 
tož  f.  pátrá.  Spč.  15(>. 

fegera  =  megéra,  nadávka.  Kolk. 
I.   19. 

fejkO  =  fako,  kiu~i  žlutavý.  Kt. 
VI. 

fejr.  Dělati  íejrv  =  milosti.  Kt. 
VI. 

fel    =   šikovatel.   Krm.   Dol.   29. 

femfera  =  brk  z  pera.  Kolk.  II. 
3G. 

Ferdýn    =  Ferdinand.  Kt.  VI. 

ferka.  pl.  ferci  =  ferina.  Hoch. 
62. 

fěrovat  se  =  ubírati  se,  jíti.  Kt. 
vil.   124(). 

ferula  =  dřevěná  klapačka.  Vz 
kopař. 

fetoň  =  fenik,  haléř,  vůbec 
malý  peníz.  Fetoňa  na  darebnici 
nevehodím.  Bys.  109.  V  kuti  néni 
ani  fetona.  Spč.  78.  Z  pretenci  ne- 
viděl sem  ani  fetoňa.    Bys.    112. 

ficle  =  krajkv  zvláštního  druhu. 
Folp.  b.  6.  b.,  "Kt.  VI. 

fičat  =  fičeti,  letěti.  A  už  fi- 
čali  po  saních  dolů  žlebem.  Kald. 
16. 

fíéek  =  krejcar.  Nedostal  ani 
fíčku.  Kt.  VII.   1247. 

fidrpuš  =  vysoká  kvtka  z  umě- 
lého kvítí.  Kř."  Roz.  92. 

fifák  =  nos,  Kolk.  I.  19.;  kdo  no- 
sem mluví.  Kt.  VI. 

fifarka  =  stvol  dutý.  Kolk.  I.  19. 

fifat  =  hýřiti.  Kolk.  I.  19. 

figa  =  fík.  Figy  dělati  =  palec 
mezi  ukazovátek  a  prostřední  prst 
položiti  a  ukázati;  Dostati  figu  = 
nic.  Kt.  VI. 

fígl  =  šibalství.  Vypravoval  mu 
figl  ze  svého  života.  Slám.  Lys.  323, 

fiják.  Folp.  a.  29.  a. 

fijón  =  člověk  parádivý.  To  je 
f.!  Vvhl.  Ced. 

fikanec  =  fikaný  člověk  Vyhl. 
Děd.  I.  132.  Sr.  fikant.  —  F.  = 
fiknutí,  uhození.  Folp  a.  26.  a., 
Vyhl.  Ced. 

fikant  =  fikaný,  prohnaný  člo- 
věk.   Kaš.    92.    Sr.    fikanec. 

fikat  co  kam  =  hoditi.  Fik  tam 
tjxh  polen.  Kaš  115.    Fik  sebou  na- 


22 


zpátek  (iskočiv).    Hořen.  Nov.  121.  folk  =  volnosť,  svoboda.  Kř.  Roz. 

—  fiknout  koho  =  švihnouti;   oši-  II.   I!t7.  a  j. 

diti.  Fix.  folňa    =   past'   na  králíky.    Folp. 

fikot   =   fičení:  shon,  spěch,  po-  b.  (i.  b. 

plach.   Kt.  VI.  forberečník   =  chudší  sedlák;  ie- 

fikotat  se  =  chechtati  se.  Kt.  VI.  meslník  atd. 

fikúfka  =  druh  hrušek.  Kolk.  I. 


lil. 

flličipé,  filipice  =  velocipéd.  Folp. 
b,   (;.  b. 

finda   =  grešle.   Kt.  VI. 

findra  =  finda.  Nemá  ani  findr\-. 
Kolk.   I.   19. 

finta.  Nemají  doma  ani  finty  (ani 
krejcaru).  Ces.  lid.  XVIII  8G. 

flagáč  =  námořnická  čepice.  Spč. 
16. 

flágat,  flágnút  =  fláknouti,  ude- 
řiti, bíti.  F.  koho.  Kolk.  I.  19., 
Kaš.  92.,  Folp.  b.  6.  b.,  Kt.  VII. 
1247. 

flandra  =  poběhlice;  žena  ne- 
čistá. Folp.  b.  6.  b. 

flanérka  =  hanácká  kazajka.  Bvs. 
Fig.  244. 

flangirovat  =  toulati  se.  Kolk.  I. 
I 'i. 

flekačka  =  plácačka.  Folp.  b. 
(;.  h..  a.  20.  a.  Sr.  u  Bart.    flekáč. 

flingnút.  flinknút  koho  =  udeřiti. 
Folp.  b.  í).  b. 

flOČák  =  poduška  z  fločků,  z  chlu- 
pii  soukenných.  Val.  Kt.  VII.  1247. 

flóra  =  jméno  krav  a  psu.  V\-hl. 
Mal.   128. 

fhichtrovat  =  klíti.  Spč.  102. 

f lumpa  -  ílundra,  zabláccnv.  Kt. 
VIL    1247. 

fňágat  =  fňukati,  kvákati.  Kolk. 
I.  20. 

fňukov  hospoda    v    Cuniínč. 

Vyhl.  i)cd.   11.  218. 

fočet  =  fučeti,  chrápati.  Celo  noc 
fočel.  Kř.  Roz.  48. 

fofrovat  =  dmýchati.  Fofrujc 
nad    nliněui    klobúkem.     Kald.     II. 

fókanice    -  vichr.  B\-s.  3- 

fóknót.  Popleskal  jsem  ju  (ko- 
bylu) a  íók  na  nu  (skočil).  Vvhl. 
Děd.    II.  50. 

fokoš  =  hul  se  sekerkou.  Kt.  VI. 

ÍOlgun   ^  volnost.  Vyhl.  Kr.  40. 


=    utíkati.    Kolk.    I.   20. 
jméno  psí.    Vyhl.  Mal. 


formanka  =  potah.  Kde  vezmo 
formanko?  Vyhl.  Alb.   IC 

formička  =  vzorek.  V\hl.  Prus. 
70. 

fórovat 

fortáš  = 

12S. 

fósač  =  sumec  ryba.  Velké  fo- 
sač  je  sumec  s  hrubou  hlavou.  Vvhl. 
Mal.   120. 

fósal  =  vousáč.  Bys.  71.  U  Bart. 
fjsala. 

frajkoza  =  nepožaté  ooilí,  které 
zůstalo  na  poli.   Kolk.   II.   36. 

francia  =  llanerka.  V\-hl.  Prus. 
69. 

frangl  =  r\ba  dlouhá  se  žlutými 
pásk\    na  dlouho.  Vyhl.   Mal.    i 26. 

frča  =  smečka  udělaná  vzadu 
na  zástěře  z  pentlí  širokých.  Hrb. 
Obr.  29. 

frčet  =  frče  letěti.  A  už  po  ve- 
verce frčel  kamének.  Mršt.  Ves.  I. 
■20'). 

fresuňk  =  kormoucení.  Kldu. 
14  1. 

frgót  =  trubka  z  vrbové  kur\'. 
C's.  lid.  X.  31. 

friško  =  rychle.  Folp.  b.  6.  b. 

frišlátko  =  ssele.  Bys.  123. 

frkač    -^  vlček  (hra).  Fix. 

frňa  =  facka,  políček.  Kt.  VI.; 
n(>do\-tipa.  Fix. 

frňala  =  nadávka.  Navlíct  se  jak 
nčj.iké  1.  Mršt.  Ves.   I.  388. 

frňat  ^  frčeti,  chrápati.  Kt.  VI. 

frižuTka  =  brezulka.  Kolk.  I.  20. 

frk.  Udělal  Irk  =  uletěl.  Kolk. 
I.  20.  -  F.  =  blázen.  Kolk.  I.  20. 

frnda  také  =  černý  sk'eněný 
knoflík.  h"olp.  b.  6.  b. 

frně  =  děcko.  V.\hl.  Vys.  84. 

frngačka  =  prak  s  gumovými 
])ramrukv.   Kolk.    I.  20. 

frngat  co  kaui  =  házeti.  Hrb. 
i)t.   2.".. 


23 


frnknout  =  hoditi.  Frnk  klo- 
boukem   k    Pařovicim.    Horcn. 

frt.  Frtcra  běžet  =  honem.  Hlav. 
Kr.   14'.>. 

fryc  =  imúno  koní.  V\'hl.  Mal. 
127. 

fryda  =  jméno  koní.  Vyhl.  Mal. 
127;  f.  =  hranice,  mez.  V  Podluž. 
Kt.  VII.   1249. 

fryjara    =    bujnost".    Vj-hl.   Ced. 

fláček  =  čtverko  vá  sklenička 
s  hrdlem.  Spč.  21.,  Kt.  VII.   124!). 

ftačena  =  ptactvo.  Bys.  Fig.  193., 
251.,  29S. 

ftačí  chlib  =  námel  v  žitných 
klasech,  secale  cornutum.  Píik.  Nov. 
109. 

fták  =  bažant.  Vyhl.  Mal.  99.  — 
Pojedeme  a  Dude  po  ftákách  (po 
řečech,  po  všem).  Kř.  Roz.  II.  25. 
Rozpo vězte  to  v  Hlase  a  je  po  ftá- 
kách. Spč.  53.  —  F.  =  kujón.  To 
byl  jeden  fták.     Vyhl.   Děd.    I.   7. 

fučák  =  ohníček  na  poli.  Kolk.  II. 
3(1. 

fuček  =  větroplach.  Kt.  VII. 
1249. 


fuchs,  fuchsa  =  jméno  koní.  Vvhl. 
Mak   127. 

fujanica  =  sněhová  vánice.  Kaš. 
92.  Vz  nfisl. 

fujavice  =  íujanice.  Naš.  XLIV. 
6.  1.  a. 

fuk  také  =  díra.  Dělat  do  zdi 
fuky.   Hrb.  Dt.   141. 

fukač  =  lepenkový  praporek  kosu- 
šování  osnovy.  Fix. 

fukarovat  =  vějířem  ovívati.  Bys. 
Fig.    I  12. 

fuksa,  fuksice  =  fuchsa.  Hořen. 
Nov.  2í).,   127. 

fuksovat  koho  =  t  vrat  i.  Vyhl. 
Děd.   1.  '.!. 

fundacija  =  fundace.  Kt.  VI. 

funták  =  druh  jablek.  Kt.  VII. 
1249. 

funzoi  =  podešev,  z  něm.  Pfund- 
sohle.  Kt.  VI. 

furyja  =  valašská  píšfala.  Krm. 
Dol.  14.  — ■  F.  =  íuriantství.  Dělá 
fur\'iu.   Gl. 

fusák.  Trpí-li  kdo  fusákem,  hou- 
serem, bolením  v  kříži.  Vvhl.  Prtis. 
74.  V  Bart.  fušek. 


gabač  =  tyčka,  na  níž  vějička 
s  lepem  jest  připevněna.  Kt.  VI. 

gabat  =  děditi,  neočekávaně  ob- 
držeti. Kolk.   I.  20. 

gábera  =  otevřhuba.  Kt.  VI. 

gabrňa  =  levá  ruka.  Folp.  a.  27. 
b.,  Folp.   b.  7.  a. 

gabrňák  =  levák,  krchňák.  Folp. 
a.  27.  b..  Folp.  b.  7  b. 

gačmala  =  neobratný  člověk. 
Ces.  lid.    IX.  143. 

gadžganica  =  tlačenice;  nechut- 
né umačkané  jídlo.    Kolk.   I.  20. 

gadžgat  =  mačkati,  tlačiti.  Kolk. 

I.  21. 

gágořisko  =  gágor.  Kt.  VI. 
gágrie  nést  =  vzíti  dítě  pod  paždí 
a  nésti  je,  nésti  je  kácerkem.  Ivolk. 

II.  3t). 


gajdoň  =  uplakanec;  člověk  ne- 
pořádně  ustrojený.   Kolk.   I.   21. 

gajdovat  =  bečeti,  plakati.  Kolk. 
I.  21. 

gajdy  =  pláč.  Kolk.  I.  21. 

gala,  pl.,  n.   =  oči.  Kt.  VI. 

galaciska   ^  kalhotiska.  Kt.  VI. 

galánka  =  milá.  Kt.  VI. 

galaty  =  kalhotv.  Kapsv  u  galat. 
Vyhl.  Jař.  55.,  Prus.  68.  " 

galbačka  =  levačka,  krchňačka. 
Kt.  VI. 

galbaňa  =  galbačka.  Kt.  VI. 

galeta  ==  nádoba  k  dojení  ovec. 
Fl.\. 

galgánský  =  darebácký.  Kt.  VI. 

galgánstvo  =  darebáctvo.  Kt.  VI. 

galiba,  galiga  =  nepříjemnost', 
vada.  Kolk.   I.  21. 

galky  =  měchy  varhan.  Kt.  VI. 


24 


galonka  =  límec  okolo  sukně. 
Kt.  VI. 

gaiuška  =  halečka,  knedlík.  Kt. 
VI. 

galvák  =  levák,  galváč.  Kt. 
Kt.  VI. 

gaivaňa    =    levá   ruka.    Kt.   VI. 

gambáč.  gambál  =  kdo  má  ve- 
likou  hubu.  Kt.  VI. 

gambačka,  gambuTa  =  žena,  kte- 
rá má  gambu,  širobou  tvář;  ženská 
hubatá.    vadivá.  Kt.  VI. 

gambatý  =  pj-skatý,  veliké  tvá- 
ře. Kt.  Vl. 

gambera  =  hlupák.  Kt.  VI. 

gamnět  =  dřepěti.  Kolk.   II.  36. 

gaňa  =  kaňka.  G.  na  papíře. 
Mršt.  Ves.   IV.  48. 

gančáry  =  škarbaly.  Kt.  VI. 

ganef   =  spustlík.   Kolk.   II.    36. 

gánit   =   hloupě  hleděti.  Kt.  VI. 

gařamba  =  veliký,  silný  výrostek. 
Kolk.   I.  21. 

gařana  =  garamba.  Kolk.  I.  21. 

garbíř  =  jirchář,  z  něm.  Gárber. 
VI. 

gardit  =  haněti.  Kt.  VI. 

gargoň   =  hrtán.  Kt.  VI. 

gargulena,  na  Hané  gargufa,  na 
Sloven,  karkulena  =  čepeček  na 
ženské  vlasj-  upletené  a  svinuté. 
Vyhl.  Děd.  II.  184.  Vz  u  Bart.  gar- 
gula.  Za  věnek  zelený  bílá  gargu- 
lena (při  čepeni  nevěst\-).  Vyhl. 
Slz.  102. 

gás   =  petrolej.  Kt.  VI. 

gafňák  =  šňůrka  k  vázání  kalhot. 
Folp.  a.  28.  b.,  b.  7.  a.,  Kt.  VI. 

gaťový,  Hosen-.  —  G.  pivo  =  pa- 
toky.  Kt.  VI. 

gafula  =  neohrabaný  člověk.  Kt. 
VI. 

gavalec  =  gaval,  velikv  kus.  G. 
rhkba.   Kt.  VI. 

gavalír  =  kavalír,  elegán.  Kolk. 
II.  :')(i.  Tv  si  gavalír,  co  do  gatí  na- 
vahl.   Krm.  Obr.  46. 

gavenda  =  kavent,  ručitel.  Kolk. 
I.  21. 

gazděna,  gazdina  =  hospodyně. 
Kt.  VI. 

gdenekerý  =  málokterý.  Folp.  a. 
40.  b.,  b.  7.  a 


gebeňa  =  kotrba  (nlava).  Kolk. 
I.   21. 

gebnút  =  hynouti,  zhebnouti. 
K.ilk.    I.  21. 

geboň  =  plačtivé  dítě.  Kt.  VI. 

gécat  =  politi  se  jídlem,  kecat. 
Kolk.   I.  21. 

gečmat  =  neobratně  cpáti.  Kolk. 
I.  21. 

gede  =  kajdy.  Natahoval  skoro 
již  gede  (plakal).  Spč.  89. 

gegOtat  =  koktati.  Kt.  VI. 

gegotavý  =  koktavý.  Kt.  VI. 

gegzit  se  =  rozpustile  se  cho- 
vati. Kt.  VI. 

gegzulka  =  zezulka.  Kt.  VI. 

géchnút  =  udeřiti.  Krm.  Obr.  40. 

gemba  =  gamba,  ústa.  Kolk.  I. 
21.,  Kaš.  92. 

gembál  =  kdo  má  velké  gemby. 
Kaš.  53. 

gengiavý  =  viklavý,  klátivý.  Folp. 
a.  30.  a.  Sr.  v  Bart.  gengela. 

geveše  =  ovesné  koláče  posypané 
semenem  konopným.  Kt.  VI. 

gibas  =  nemotora.  Kt.  VI. 

gibza  =  něco  špatného,  chatrného. 
Kt.  VI. 

giCkat,  kíckat  =  skákati  po  jedné 
noze  v  husím  řádku.  Hrb.  Ot.  107. 

gigiat,  gigiotat  =  viklati,  klátiti. 
Folp.  a.  16.  a.,  40.  a.  Zima  mnú  gi- 
gloce  =  mele,  drobí  mne.  Krm. 
Obr.  21. 

gigula  =  čupel,  vrch  horv.  Kt. 
VI. 

gich  =  hlas,  který  slyšeti,  když 
něco  rychle  se  vylije.  Kt.  VI. 

gichanica  =  líjavec.  Kt.  VI. 

gichat  =  velkým  proudem  vj'- 
liti:  silně  pršeti.  Kt.  VI. 

gír        kozí  pysk  (rostl.).  Kt.  VI. 

glabánek  =  čepice  podobná  če- 
pici dústojnické.  Kt.  VI. 

glábít  =  škrtiti.  Kt.  VI. 

glac,  zhrubělé  glacek,  klacek.  Folp. 
a.  26.  a,  6.  7.  a. 

glacnút  =  plácnouti,  udeřiti.  Kt. 
VI. 

gláča  :^  ruka  (hrubě).  Kolk.  I.  21. 

graga  =  míchanina,  zmata  (špat- 
né jídlo,  Bys.  80,  nechutná  omáčka; 


25 


hustá  polévka).  Kolk.  I.  21.  Jelítka 
naditá  jakousi  glagou.  Bys.  81. 

glejovatý  =  klihovatý.  G.  maso. 
Kt.  VI. 

glejta  =  glet.  Kt.  VI. 

glfnút  =  šťouchnouti.  Glfnút  ča- 
ganem  do  sněhu.  Bys.  Gfi. 

gťgáň  =  kdo  se  při  jídle  dáví.  Folp. 
b.  7.  a.  Sr.  glgrit. 

glganec  =  knedhk  nebo  kus  ně- 
čeho v  polévce.   Kolk.   I.  21. 

grgancový.  GIgancová  polévka, 
.""i".  gígancc.  Kolk.   I.  21. 

glgat  =  hltavě  jísti  nebo  píti;  dá- 
viti se  při  jídle;  sháněti  se  po  čem. 
Kolk.  I.  21.,  Folp.  b.  7.  a.  Vodu  g. 
Hrb.  Děd.  105.  Gígal  kořalku  z  flaš- 
ky. Hlav.  Kr.  159.  Srv.  v  Bart.  gig. 
Povídal,  až  tak  gigal  létosťó  (vzlv- 
kal).  Spě.  90.  -   Kt.  VI. 

gl'0gan  =  veliký  výrostek.  Kolk. 
I.   21. 

glogovky  =  druh  hrušek.  Hořen. 
8.   a  i. 

giOZOVat  =  glossovati,  klevetiti, 
pomlouvati.  Kt.  VI. 

glOZík   =  starý  mládenec.  Fix. 

glVák  =  noha.  Zdvíhá  gfváky  = 
vzhůru  nohv  (o  lenochu).  Vz  Kolk. 
I.  :?0. 

glVanec  =  rána  zobákem;  rána, 
udeiení  vůbec.  Kt.  VI. 

glvat  =  klvati,  šťouchati.  Kolk. 
I.  21 .  GlVal  čaganem  do  sněhu.  Bys. 

gojdoš  =  tesařík  brouk.  Kt.  VI. 

golozňa  =  hlava  (opovržlivě). 
Fdlp.  a.    U).  b.,  b.  7.  a. 

gombílat   =   kolébati.  Kt.  VI. 

gombovaný  =  gombv  zdobený. 
Kt.  VI. 

gomolý   =  bezrohý.  Kt.  VI. 

gongol.  gongola  =  halama.  Kt. 
VI. 

goralka  -  hostina  pořádaná  pří- 
buzným a  známým  po  úvodě  šesti- 
nedělky.  Vvhl.  Děd.  I.  llC,  II. 
1(;3. 

gorič  =  škaredv  klobouk.  Kolk. 
1.  21. 

grace  =  nefoiemné  ruce.  Kt.  VI. 

gracisko  =  neforemná  ruka.  Kt. 
VI. 


grackář=  kdo  nosí  grack\-  (dlou- 
hé vlas\-  v  týle).  Kt.  VI. 

gracóna  =  celá  příprava  ke  kor- 
dulce.  G.  pozlacená.  Vvhl.  Děd.  II. 
139. 

grajdat  se  =  šmatlati  se.  Kolk. 
I.  21.,  Kt.  VI. 

grajdavý  =  šmatlavý.  Kt.  VI. 

grajdoň   =  šmatloun.  Kt.  VI. 

gramatika  =  kořalka.  Kolk.  I. 
21. 

gramboň  =  nešika.  Folp.  a.  28.  b. 

gramel,  gramláň  =  gramlovec, 
nešika,  nemotora.  Kt.  VI. 

gramolka  =  kamenná  kulička. 
Folp.  b.  7.  b. 

gřandat  =  mnoho  mluviti,  křan- 
dati.  Fl.x. 

grbnút  =  hynouti.  Kolk.   I.  21. 

grcačka,  grcanina  =  dávení;  vy- 
dávenina.  Kt.  VI. 

greftovat  =  krechty  opatřiti.  Kt. 
VI. 

grejdit  =  rejditi,  toulati  se.  Kolk. 
I.  21. 

greligár  =  klerikál.  Kř.  Roz.  276. 

grgiat  =  kloktati.  Kt.  VI. 

grgnút   =   grbniit.   Kolk.    I.   21. 

gric  =  čabalák,  hajdalák,  hastroš. 
Přik.  Nov.  109.  Chtěl  sem  si  kópit 
límečke,  ale  žena  nedala,  že  pré  chce 
dělat  grica.  Spč.  147.  Sr.  gryc. 

grjcír   =   krejcar.   Folp.   a.   5.  b. 

grňák  =  hlupák,  nemotora.  Kt. 
VI. 

grňavý.  Ruce  mám  celý  grňavý 
od  práce  (chromé).  Mršt.  Duš.  54. 

grnec  =  želízko  nože,  čepel.  Vyhl. 
Ded.   I.   136.  Vz  násl. 

grňka  =  želízko  od  nože  kapes- 
ního. Bys.  103.  Nebyla  to  kudla, 
nýbrž  jen  grňka.  Hořen.  105.  Na 
křiváku,  na  grňce  je  něco  vyřeza- 
ného, číslo  atd.  Vyhl.  D.  106.  Sr. 
klatek,  holác,  grnec,  grňa.   Kt.  VI. 

grňor,  grňúTek  =  pahýl  hlavně 
useknuté   ruky.   Kolk.   I.  21. 

grnovatět  =  trnouti.  Kolk.  I. 
21. 

grobit  se  =  zprotivovati  se,  zlo- 
biti se.  G.  se  komu  =  protiviti  se. 
Kř.  Roz.  22.,  76. 


26 


gróbský  =  hrubv  (grob).  Folp.  b. 
7.  b. 

groň  =  lesní  stráň.  Soused  z  blíz- 
kých groňů;  To  se  stalo  na  groňu 
u  Juráše.  Slám.  Lys.  72.,  149.  Vz 
u  Bart.  grúň. 

gróška,  gróžka  =  kroužek.  Na- 
picd  si  břinkali  gróškó  na  hák  (há- 
zeli).  Hoch.  59- 

grota  v  kostele  =  zábradlí.  Ces. 
].    IX.   142. 

gruch  =  hrách.  Bys.  Fig.  81. 

gruntecky,  vz  ízbecky. 

gruntovnica  =  gruntovní  kniha. 
Mršt.  Ves.   I.   '). 

gryc  =  hajdalák,  čabalák.  ha- 
stroš.  Bvs.  Fig.  25.5.  Sr.  gric. 

gryf  =  tónina.  Kt.  VIL  1252. 

gryndy,  grynty  =  slinv.  Kolk 
b.  22. 

gryntálka  =  slinták.  Kt.  VI. 

gryntat  =  grvndati,  shntati.  Kt. 
VI. 

gsére  =  okolky,  v  tem  modlení 


ráno  velkv  ksére  nenadělá.  Naš. 
XLV.  1.  :í.  a. 

guberna  =  gubernium.  Kř.  Roz. 
III.  .?. 

gUgra,  vz  násl.  kugla. 

guTáŠOvat  =  jísti  guláš.  Bvs.  Fig. 
120. 

guTe,  vz  násl.  guliváry. 

gurija  =  hromada.  Kolk.   I.  22. 

guliváry  =  švestkové  knedlíky, 
jinak  gule.  Folp.  b.  7.  b. 

guTovatý  =  kulovatý.  Folp.  b.  7.  b. 

guňa  =  houně,  Slám.  Lvs.  104., 
plášť.  Slám.  PÍ.  69. 

guňka  =  malá  houně  (guňa); 
lajblík,    kabátek,    živůtek.  Kt.  VI. 

guráš,  guráž.  Za  vratama  je 
dobie  mět  giuáž.  Kř.  Roz.  III.  202. 

gVŮlivá  =  k  vuh.  Kt.  VII.  1252. 

gymba  =  gamba.  Kt.  VI. 

gyzdactvo  =  gyzd.  Kt.  VI.  (giz- 
dactvo). 

gyzdání   =  zmatek.  Fix. 


H. 


habaldník  =  hlavní  trafikant. 
B\s.  '.17. 

habáňový.  Habáňová  čepice.  Krm. 
Obr.  S4.  Vz  habáň  (Bart.). 

habánský  kus  =  veliký.  Kt.  VI. 

habat  také:  získati,  přivlastňovati 
si.    Kt.  VI. 

habateša  =  žena,  co  hobó  uriičla 
mlrt   jako  Šléfíř.  Vvhl.    R.   89. 

habrlohy  --  šatv.  Kt.  VI. 

habrňuvka,  havrnuvka  =  havír- 
nuvka.  důlní  díeva.  Las.  Kt.  VII. 
1252. 

hacka    -^   šátek.   Rud.   .'50. 

háčky     -   háb\-.  Šaty.    Kaš.    110. 

hačinkat,  hačunkat  =  hačati,  se- 
děti (v  dětské  ieči).  Kolk.  I.  22., 
Folp.  a.  27.  a. 

hačkovica  =  příze,  plátno,  plach- 
ta z   liarck.   Kt.  VI. 

hádavý.  Hádavé  pivo  (které  při- 
vádí li<li  do  hádek).  Ondr.  24 

hádijence 

124. 


hadlivý   =  vadivv. 
VI. 

hadmo  lézti 
Dol.  40. 

hadragaťa   =   otrhanec.   Kolk.    I. 


H.   řeč.    Kt. 
po  břichu.  Krm. 


hadrlák   ^    otrhanec.   Kt.  VI. 

hadropletnica,  nadávka.  Vyhl.Ced. 

hadula   =   ocún.    Folp.   a.  28.   a. 

hadůvky  =  houby  čemavé,  mající 
klobouček  široký  a  střapatv,  Naš. 
XLIII.  49.  :5.  a.  (nejedlé  houbv). 
V\hl.  Mal   100. 

hafák  =  pes  (v  dětské  řeči).  Kolk. 
I,  22. 

haferniček  --=  linduška  vodní.  Fix. 

haferník  ==  borůvka,  borůvčí. 
Kt.  VI, 

hafrfaňa  kdo  mluvě  prská.  Kt. 
VI. 


hagnoska   z  lat.   agnus    =    peníz 
audience.  Bvs.  Fig.      s  obrazem  s\atvch  na  zavěšení.  Bys. 
Fig.  298. 


hachlovat  také  =  jísti,  žvýkati. 
Kt,  VI. 

hajba     --  hájení.  Kt.  VI. 

hajda        pryč.  Kolk.  I.  22. 

hajdaláček,  vz  hajdalák. 

hajduper  =  hajduk.  Kolk.  I.  22. 

hajdušský.  Něco  hajdušského  v  tom 
b\lo.   Kkla. 

hajflík  =  oddělení  v  ovčinci. 
Kolk.   I.  22. 

hájík   =  hajnv.  Kt.  VI. 

hájnica  =  louka  u  háje.  Kaš.  92. 

hajsačka  =  klouzačka.  Vyhl.  Ced. 

hajsat  ~  běhati,  toulati  se;  klou- 
zati se.    Vyhl.  Ced.,  D.  48. 

hajsón  =  tulák.  Spč.  40. 

hajtrta  —^  k-hká  ženská;  i-ozpu- 
stilý  chasnik.  Kt.  VI. 

hajtry  =  rozsochy  na  sušení  sena. 
Kolk.   I.  22. 

hajtydlum  =  děvče  živé.  nepo- 
sedné. di\'né  ustrojené.  Kolk.  II. 
.3fi. 

hajzlúvka   =  druh  hrušek.  FLx. 

hake  mike  =  sem  tam.  Dež  sem 
meze  němá  chodil  hake  mike.  Kř. 
Roz.   III.  28G. 

hal,  hal!  Tak  se  odhání  husa.  Kt. 
VI. 

halačka  =  spánek  (v  dětské  řeči). 
Kt.  \'\. 

halafaňa  =  veliká  a  hloupá  žen- 
ská;   klevetnice,    štěkna.    Kt.    VI. 

halapatúra  =  nevážný,  lehký  člo- 
věk. Kt.  VI. 

halastra  =  chátra.  Kt.  VI. 

halbošit.  A  jeden  přes  druhého 
halboší  na  pána  cosi  (klábosí).  Klda. 
84. 

halda  =  vyrostlé  dévčisko.  Gl. 
Ced. 

haldamáš  také  =  zpropitné.  Kt. 
VI. 

haldisko  =  nehezká  halda;  ne- 
počestné  robsko.   Kt.  VI. 

halečkový  =  knedlíkový.  H.  voda. 
těsto.  Kt.  VI. 

halenisko  =  stará  halena.  Hořen. 
270. 

hallna   =  nadávka.  Kt.  VI. 

hálkat   =  hajati.  Kt.  VI. 

halunkat  =  hajati,  spáti  (v  dět- 
ské řeči).    Folp.   a.   27.  a. 


haluščí  =  zdrobnělé  haluzí.  Kaš. 

haluška  =  kolébka  (v  dětské  ře- 
či). Val.  Kt.  VII.  1254. 

haluzek  =  chlapec,  ogar.  Bys. 
ICiO. 

hamarasit  se  =  hádati  se  Kt.  VI. 
hampalíř   =  tlučhuba.   Kolk.   I. 

hamral    =^    velký  jedlík.    Fix. 

hamúr  =  humor,  veselá  nálada. 
Klik.   I.  22. 

hanácký  Jerusalem  =  Prostějo\'. 
Naš.  XLIli.   106.  1.  a. 

hanačka  =  hanácká  husa.  Hrb. 
Ohr.   2'».1. 

hanák  =  štětka   na  t\-čce.    Kolk. 

I.  22. 

haňbolecký  =  hanebný.  Bys.  Fig. 
14íi. 

haňbollna  =  nestyda,  necuda.  Kt. 
VI. 

haňbula.  H.  haňbulecká  =  ne- 
styda. V>hl.  R.  8:5. 

hanča  =  jméno  koní.  V\hl.  !\Ial. 
127. 

handrbulec  =  tulák,  světák.  Kt. 
VI. 

handrlačisko  =  hadrník,  nadáv- 
ka.  Hořen.   íl-"). 

handrlačit  =  hadrv  sbírati.  Kt. 
VI. 

haneza  =  anýz.  Kt.  VI. 

hanzl   =  býk;  valach.  Kt.  VI. 

harcalúch.  harcapalúch  =  ne- 
pěkné ]ieči\-o.   Kolk.   I.  22. 

harcuškat  =  harcat  s  umílením. 
Kolk.   I.  22. 

harmárka  -^  dubňák  (kožich). 
Vyhl.   Děd.   II.   183. 

hařpla  =  závora  složená  z  ouška, 
babky  a  roubíku  n.  zámku  visu- 
tého." Kolk  I.  22. 

hartat  =  hladiti  po  tváři,  po  vla- 
sech. Kaš.  92.  U  Bart.  =  spinkati. 

harvánky  =  foukací  harmonika. 
Kolk.    I.  22. 

hasafírek  =  ttilák;  ztřeštěnec. 
Kt.  VI. 

hastrmanův.  Hastrmanovy  vla- 
s\-   =   plavuň.  Kolk.   I.  22. 

hatina  =  březový  prut.  Kolk.  I. 

II.  Sr.  brezák. 


28 


hatlák  =  špatný  písař.    Kt.  VI. 
hatlapa   =   nadávka.    Vvhl.  Prus. 
55..  Ces.  ]id.   IX.  U3. 


3(1. 


hatleperie 


borůvkv.    Kolk.  II. 


hátový.  H.  voda  =  na  sv.  Hátu 
svěcená.   Vz   Kt.  VII.    1255. 

haváč   =   knmhár.  Kt.  VI. 

havák  také  =  veliký  železniční 
vuz.   Kt.  VII.  1255. 

havrdla    =    vřed,     boule.      Autr. 

lL'ít. 

hazor,  hazorák,  vz  azór. 

hazuka,  vz  hazucha.  Folp.  b.  7.  b. 

hde  =  kam.  Žena  volá,  že  hde 
so    (jsem).    Kř.   Roz.    III.   51. 

hdese  =  někam.  Věděli  by,  že 
hdťsr  dem.   Hoch.    122. 

hebaj  =  sem.  Kt.  VI. 

hébavý  tanec.  V^-hl.  Děd.  I.  109. 

hebno  ^  rvchle.  Hebno  praco- 
vat. Vvhl.  Děď.  II.  29.,  D.  142.,  154. 

hečet  =  zpívati,  popěvovati.  Kt. 
VI. 

hečkat   ==  hejčkati.  Kt.  VI. 

hedvábnica  =  hedvábná  sukně. 
Folp.  a.  24.  b.,  b.  8.  a. 

hef  =  tam.  Zalezl  hef  někdo  pod 
lůžko.   Slám.  Lys.    118. 

hegnút  =  couvnouti  (s  voly). 
Foljx  b.  8.  a. 

hejnice  =  pastviska  oddělená  pro 
k(jně   a  krávv.   Záhr.  V.    II. 

hejrat  =  hýřiti.  Kt.  VI. 

hejslovan.  Tak  nazývají  na  Mor. 
rcncí^áti  upřinmého  Čecha.  Kt.  VI. 

heliša  =  oheň.  Chlapci  na  podzim 
z  bramborové  natě  dělajó  helišu. 
Vvhl.  Ced. 

herštýn  =  něco  vysokéh(j.  Kolk. 
1.    li.!. 

henčit,  henkati  Imupati.  Kt. 
VIL    125(i. 

héné  =  hajný,  Hoch.  58.,  heny. 
Pro  svůj  les  máme  hénýho.  Vyhl. 
Mal.  99. 

henkaj,  hen  =  tam.  Krm.  Obr. 
1.3.  Do  léta  je  ešče  h.  (daleko).  Krm. 
Obr.  41. 

heny,  \z  héné. 

hepáň         v\s()ký  člověk.  Kt.  VI. 

hepýcnút  =  vyskočiti.   Kt.  VI. 


héra  =  jméno  kraví.  Vvhl.  IMal. 
128. 

herdek  =  zlý.  Je  to  herdek  baba. 
K.ilk.    I.  23. 

herzog  =  šálená  vacha,  prohlí- 
žení domů  za  noci  v  celém  okrese. 
Vyhl.  Kr.  30. 

hevaj  =  zouvák;  kamenný  žlab 
u  studny  n.  u  zřídla.  Kt.  VI. 

hindzía  =  hříbě.  Folp.  b.  8.  a. 
—  handzl  =  kůň. 

hisor  =  bláznivý,  přemrštěný, 
divně  oblečený  člověk.  Bvs.  Fig. 
259..   298. 

hiščerák    =  krtonožka.  Kt.  VI. 

hjokat,  pjokat,  vjokat,  híokat  = 
křičeti  Iljo.  Kolk.  1.  2.3..  Kt.  VIL 
1257. 

hlad.  Póla  ležá  hladem  =  ladem. 
Folp.  b.  8.  a. 

hladit  sa.  Už  zas  sa  to  hladí  = 
obloha  se  jasní.  Kaš.   139. 

hlamozina  =  pozemek  vysoko 
položcnv.   Ivolk.   II.  36. 

hlamozít  se  =  pracovati  na  hla- 
iniizinc.   Kcilk.    II.   36. 

hlásenství  =  služba  hlásného. 
Vyhl.  Děd.   I.  96. 

hiáskat  =  laskati.  Tam  se  s  ním 
hláska.  Klda.  58.  Žena  hláska  slo- 
vem vlka  (psa,   chlácholí).  Klda.  58. 

Hlásné  =  ponocný.  Přik.  Nov.  109. 

hlaváč,  hlaváček  =  hlavaté  pod- 
\ržťučc    di\'oženky.   Vyhl.    D.    159. 

hlavala  =  vůl  s  velikou  hlavou. 
Kt.  VI, 

hlavistý  --^  hlavatý.  Kt.  VI. 

hlavitě  =  dobře.  Kt.  VI. 

hlazkat  =  hladiti.  Kt.  VI. 

hld  =  hvd.  vše  takové  jako:  hadi, 
bl<cli\-.  švábi.  Vyhl.  Kr.  43. 

hlena  =^  hlína.  Pod  hleno  nás 
provedla  =  do  hrobu.  Naš.  XLII. 
149.   1.  c, 

hlésta,  hlísta  =  žížala;  tasemnice. 
Vvhl.  Alb.  38.,  Naš.  XLII.  149.  1. 
c.  B\i  poslán  pro  hlistv  (dešťovkv). 
Kald.  20.,  Kř.  Roz.  li.  229. 

hléstník  =  erythraea  ccntaurea 
(msti.),  užívá  se  proti  hlístám.  Naš. 
Xl.lll.   K;.  2.  a. 

hlodavec  =  lačný  statku,  lako- 
mec. V\hl.  Ced. 


29 


hlomoza  =  nezralé  o\'occ.  Autr. 
12ÍI.   r   Bart.  hlomozina. 

hlópiš  =  hlupák.  Vvhl.  R.  «!., 
111.  .■)!. 

hltoň  liltoun,   kdo  hltá.   Kaš. 

53. 

hlúb   =   hlupák;  košťál.   Kt.  VI. 

hluchota  =  hluchá  ženská  osoba, 
hhulmn.  Folp.  b.  8.  a. 

htupnice  =  blázinec.  V\hl.  Prus. 
02. 

htupota  ^  lilouposť;  hloupá  oso- 
ba.   Kr.  Roz.  III.  78.,  Folp.  a.  29.  a. 

htupotina  =  hloupé  jednání,  hlou- 
pý  čin,    kousek.    Kaš.    55. 

htúpotínky  =  hlupotv.  Hořen. 
2:;:). 

hlúpý.  Vdá  se,  až  přijde  hlúpý, 
co  kúpi.   Uh.  Brod.  Vyhl.  Ced. 

hiuza  =  nečas,  nesnáz.  B\-s.  ■!.,  62. 

hlyboček  =  úval.  Kaš.  92. 

hmúřit  =  žmúřit  oči,  hmouřiti. 
Fi)I[i.   b.   8.   a. 

hňapit,    hňapnút  =  udeřiti.  Kt. 

VII.    1259. 

hnatý  =  hnaný.  Kaš.  6(3. 

hnetka  ~  druh  škubánku.  V^-hl. 
Doil.   1.  -t(). 

hnidavec  =  vřes.  Kolk.  I.  23. 

hnivala  =  lenoch,  nehvba.  Kolk. 
II.  ;i(i. 

hnojísko   =  hnojiště.  Vyhl.  Ced. 

hnojnicový  vůz.  Hořen.  125. 

hnotky  =-  dlouhé  žíl\-  v  listech. 
Vyhl.  Slz.  .Jl. 

hňupat  =  nikuiti  jako  tele,  vul  = 
hloupé.  Kolk.   I.  23. 

hnut  =  vehký  kus  dřeva,  veliká 
haluz.  Kt.  VI.  ■ 

hobizňa  =  huba  (pohrdlivě).  Kolk. 

1.  2.-'.. 

hodlivý  =  patřičný.  Ve  vašem 
domě  je  \-še  hodlivé.  Vvhl.  Jař. 
102. 

hodnot.  Co  temu  hódnete  =  co 
troufáte?  Autr.  130. 

hodovo  kvítí,  kvete  o  sv.  Václave 
bílvm    kvítkem.    Naš.    XLIII.    46. 

2.  a. 

hodřňat  =  silně  kolíbati.  Kt.  VI. 
hodule  také  =  lehká  ženská.  Kt. 
VI. 

hoferský.  H.  sépka.  Vyhl.  Děd.  I. 


97.  H.  hodv  =  slavnosť  senoseče. 
Kt.  VII.  1260. 

hófit.  Dež  ti  se  k  sobě  hófijó  (shro- 
mažilují,  spojují).  Vyhl.  Alb.  14. 
Všeci  kolem  něho  se  hófijó.  V\hl. 
Vys.  82. 

hoflanec  =  pohlavek.  Hrb.  Děd. 
186. 

hogřnat  =  třením  o  zem  hřmot 
působiti;  kolébati.  Vz  Kt.  VI. 

hojgačka,  homjačka   =  houpání 

děti   na    noze.     \'yhl.    1).    10. 

hojkat  =  houpati,  hýbati.  Mhko 
se  jožv  látkách  nehojká,  je  tedy  ve- 
statý.    Vyhl.  Mal.   145. 

hojný.  To  je  taková  hojná  Běta 
=  ženská,  která  má  všeho  dost  a 
ničeho  nešetří.  Uh.  Brod.  V\-hl.  Ced. 

hójšačka   =  houpačka.   Kuš.   92. 

hójšat  sa  =  houpati  se.  Kaš.  92. 

hoíác  =  strana  křiváku  (čepele), 
na  níž  není  nic  vyraženo;  hráč  stra- 
n\'  určené  hozením  holáce.  Vvhl.  D. 
106.  Sr.  gnika. 

holár  =  bez,  z  něm.  Holler. 
Strážn.  na  Mor.  Listv  filol.  1909. 
313. 

holec  =  neženatý  člověk.  Kt.  VI. 

holenek  =  mladý  člověk  proti 
staršímu,  holeček.  Holenku,  to  já 
pamatuju  aji  Napúleóna.  Vyhl.  Ced. 

holinka  =  zelená  třešně.  Kolk.  I. 
2.3. 

holíš  =  holohlávek  (dítě).  Kt.  VI. 

holive  odstranit  =  topolv-  Mršt. 
Ves.   II.  441, 

holomrazíska  =  zmrzlá  ozim,  na 
níž     pásali     prasata.      V\-hl.     Ced.. 

hOlotík   =  sedlák.  Kt.VI. 

homjačka,  vz  hojgačka. 

homkat  =  houpati.  Žlova  má 
hnízdečko  na  leko  uvázaný  a  to  se 
jí  homká.  Vvhl.  Mal.  121."  Sr.  hoj- 
kat. 

hompačka  =  kolébač.  Kolk.  II. 
36. 

honák  =  pasák  ovcí;  honící  pes. 
Kt.  VI. 

honem.  Honem  imrřel.  Pomalý 
živ;  S  pánem  honem,  se  sedlákem 
pomaly.  Hlav.  Kr.  26. 

hongačka     =    houpačka,    hom- 
pačka. Kolk.  I.  23. 


30 


holotat  =  viklati.  Kt.  VII.  1261. 
za:  lii)k'sná. 

holumek  =  hlídač  dříví.  Laš.  Kt. 
VII.   12<)l. 

hoňavec  =^  honící  pes.  Kt.  VII. 
12íi2. 

hongat  se  =  houpati  se.  Kolk.  I. 
23.  H.  také  =  viklati.  Byt  se  plot 
honRá.  Hrb.  Děd.  43. 

hoňkyny  =  mostiny,  oblé  trámce, 
jiirriž  se  dláždí  cesty  na  místech 
močálovitých.  Kaš.  92. 

honsa  =  jméno  koní.  Vvhl.  Mal. 
127. 

hontěný  plot  =  hontovv.  Záhr. 
V.  10. 

hopan  =  vrták  (tanec),  Hořen. 
334.,  děcko  skotačivé.    Kolk.  II.  3(5. 

hopiznat  =  v^'skakovati,  tančiti. 
Kolk.   I.  23. 

hořákat  =  hořekovati.  Kolk.  I. 
24. 

hořčina  =  horký  nápoj.  Folp.  a. 
28  b. 

horek  =  svršek  (v  kartách).  Ho- 
řen. 2!)9. 

hořit  si  =  naříkati  si,  žalovati. 
Pan  Hrabetz  si  hořil;  V  hospodě  si 
hořil.  V\l)l.  Zař.  90.,  Alb.  8. 

hořkavý  =  zdrobnělé  hořkv,  na- 
hořklv.  Kaš.  51.,  52. 

hóse  =  house.  V5^hl.  Děd.  II.  199. 

hóser.  Na  hósera  žnouti  =  úzké 
pole  na  dlóho  žnout.  Vyhl.  R.  90. 
Vz  ocas. 

hOSÍ  čápka  =  saraorostlík  (rostl.). 
Naš.  XLIII.  46.  2.  b. 

hÓSka  =  housenka.  Kt.  VI. 

hospodárka  =  hospodářství.  Vést 
h(iS|)ii<l;Lrku.   Kldu.   1 12. 

hóštěnka  =  houština.  Naš.  XLII. 
«1.    i.   b. 

hotař  =  rostlina.  Hotař  je  vy- 
soký, má  malá  kvítečka  v  chomáčku, 
podlouhlé  lístečky.  Roste  nejvíce 
v  prosu,  přerůstá  je,  že  stojí  nad  ním 
jako  hotař.  Vvhl.   Mal.    107. 

hotaříček,  rJstl.  Hrb.  Dt.  89. 

hotařít  =^  hotařem  býti.  Kt.  VI. 

hotárna  ^  hotařův  byt.  Kt.  VI. 

hOUfit.  Pacientky  houfily  se  k  ran- 
nímu snénm.  Naš.  Xl.III.  lOI.  1.  b. 
Vz  hófit. 


houlat  =  dávati  dobvtku  mnoho 
žrádla.   Kt.  VI. 

housenka  =  chlupatá  zelená  šňůr- 
ka u  mužského  klobouku.  V\hl. 
Děd.   II.   170. 

hOUVězit  se  =  točiti,  kroutiti  se. 
Kt.  VII.   1263. 

hozílek  =  uzílek.  uzlíček.  Naš. 
XLIII.   53.   3.  a.,  Vvhl.  Alb.  6í). 

hrábek.  Prsty  tuhnou  zimou  v 
hrábk^•.  Mršt.  Ves.   II.  393. 

hrabíca  =  kosisko,  kosa  s  hrá- 
běmi. Bys.  Fig.  298. 

hrabisko    =    hrábě.    V\hl.    Prus. 

57. 

hračet  =  brčeti.  Kt.  VI. 

hřada  také  =  posada.  Kt.  VIL 
12(i4. 

hradčica  =  hradská  cesta.  Bvs. 
Kil. 

hranáč  =  druh  jablek.  Folp.  b. 
S.    b. 

hranečnik  =  tlustý  zavaUtý  člo- 
věk.  Kolk.   I.  24. 

hránka  dříví  =  hranice.  Kaš.  115., 
Í2'J. 

hrap    —  habr.  Kaš.   141. 

hratevník  =  besedník.  v  jizbách 
se  scházeli  hratevníci.  Vyhl.  Mal. 
22.  Sr.  hratva   =  beseda,  tácky. 

hrbatit  se  =  hrbiti  se.  Hrbatil  se 
jak  kocúr  (dělal  pokorného).  Před 
liřadem  hrbatijó  záda.  Kř.  Roz.  88., 
312.,  85. 

hrách.  Smlúvali  se,  že  spolem 
SN-ijú  hrách  (utekou).  Klda.  59. 

hřbetovina  =  páteř  z  bravka. 
\'\hl.   Slz.   .■)S. 

hrbÓC,  hrbÚC.  Fasuňk  se  nahne  a 
IuIkic  li./im  \-  piíkiípě.  Bys.    Ul. 

hrbócala,  hrbócela  ^  hrčala,  mluv- 
ka. Kt.  VIL   1265. 

hrbócat  =  hřmotiti.  Folp.  a.  27.^ 
b..  1).  s.  b.  Sr.  hrbúcat. 

hrbócení.  Zaslechl  jsem  akýsihrbó- 
cciii  ;i  kvičení  v'  marštale.  Naš. 
XLIV.   71.    L  a.   Sr.  hrbócat. 

hrbOUCet.  Když  umí  drobet  hr- 
boucct  (německy  mluviti).  Hlavn. 
Kr.   s.'...    172. 

hrbulÚC  Idělati  h.  —  upadnouti 
(o   dětech).    Kolk.    I.    24. 


31 


hrcáč,  hrcák,  hrcan,  hrcala  =  kdo 

hrcá,   kašle.    Tvt.  \'l. 

hrcán,  hucán  =  kk^bouk.  Kolk. 

I.  2-í. 

hrcat  =  chrkati,  kašlati.  Kt.  VI. 

hrčák  =  kus  hrčatcho  dřeva;  ma- 
Iv  hrapatv  člověk;  křikloun.  Vz  Kt 
VI. 

hrčatý  =  sukovitý.  H.  dřevo.  Kt. 
VI. 

hrčit.  Sypou  vám  letos  zemáky? 
Ale  kde,  letos  tak  nehrčijó.  Vvhl. 
Ced. 

hrčka  =  boule.  Krm.  Obr.  9. 

hrdelnica  =  těžká  práce.  Vvhl. 
Ced. 

hřebec.  Halena  s  hřebcema  (s  ple- 
chovými  knofhky).  Vvhl.  Ced. 

hřébek  =  hříbek,  nováček  na  uni- 
versitu  vstupující.  Bys.  Fig.   136. 

hřebíček  =  hvozdíček  (rostl.).  Vv- 
hl. .^lal.    107. 

hřebička  =  zahradní  vonička. 
Vvhl.  :\Ial.   107. 

hřezkO  =  hřisko,  kuželník.  Přik. 
Nov.   110. 

hřib.  Vlasy  nečesané  do  hřibu, 
přistřižené  na  hřib.  Mršt.  Ves.  I. 
129..  VIII.   10. 

hřiba  =  hříva,  vlasy.  Kaš.  22., 
Kolk.   II.  36. 

hřlskO    =  hřiště.   Bys.   102. 

hrkáč  =  druh  jablek;  klepačka, 
hrkačka.    Kolk.    I.    24.    Sr.    hrkláč. 

hrkačka  =  klepáč,  klepačka.  Hr- 
kačkú  se  hrká  (místo  zvonění  o  vel- 
ký pátek).  Vz  Vyhl.  R.  39. 

hrkavice  =  rostlina.  H.  má  na 
stopce  mnoho  žlutých  květů,  které, 
kdvž  odkvetou,  hrkají.  Vvhl.  Mal. 
107. 

hrkláč  =  druh  jablek.  Folp.  b. 
8.  b.  Sr.  hrkáč.  —  H.  =  klapačka. 
Přik.  63. 

hrknút   =  udeřiti.  Folp.  b.   8.  b. 

hrkotka  =  dřevěná  n.  plechová 
rolnička  s  držadlem  (hračka).  Val. 
Kt.  VII.   1266. 

hrkula  =  ženská,  která  se  vším 
hned  vyhrkne.    Hlav.  Kr.  87. 

hrkutání  =  vrkání.  H.  holuba.  Kt. 
VIL    i^ílil. 


hřmít  ^  hřmotiti.  Cekali,  ešli  to 
zas   začn''   hřmít.    Mršt.   Ves.   V.    7. 

hrncovat.  Čelem  po  tabulce  h.  = 
jezditi,  trest  při  hře  na  Meluzínu. 
Vz  Vyhl.  D.   111. 

hrobařky  =  vši,  které  člověk  do- 
stává před  smrtí.  Kolk.   I.  24. 

hroby.  Hrobá  dívka  =  starší 
služka.  Vvlil.  Děd.   I.  46. 

hromadinky,  druh  hub.  Vz  Kt. 

VI. 

hromadiskO  =  hromada  kamení. 
Vvhl.    Kr.    11. 

hromotřesk,  hromostřesk  =  hro- 
mová zelina.  Naš.  XLIII.  46.  2.  a. 

hromúcený  =  velmi  hromský. 
Kaš.  51. 

hromúcí.  Hrome  h.!  Kt.  VI. 

hroták  =  veliký  klobouk.  Vyhl. 
Děd.   II.   119. 

hrotek  také  =  špinavý  klobouk. 
Kt.  VIL  1267. 

hrouchání  =  práskání.  H-ním 
biče  rozseká\"al  \-zduch.  Mršt.  Ves. 
III.  i;;r,. 

hrouchat.  Jak  to  praskalo  a  hrou- 
chalo  (ze  střel).  Mršt.  Ves.  VIL  5. 
V  síni  něco  hrouchlo,  jako  když  z  ka- 
nónu vystřelí.   Ib.  V.  6. 

hrózek  =  hrouzek,  rvba  strakatá. 
Bvs.  Fig.  298.,  Naš."  XLII.  84. 
1."  c. 

hroznový.  Hroznová  květina  proti 
souchotinám.  Naš.  XLIII.  46.  2.  b. 

hrske  =  hezky.  Straka  má  ocas 
hrske  dlóhé.  Naš.  XLII.  80.  1.  c. 
Vz  hrzke. 

hrubchTed  =  dalekohled.  Kaš.  92. 

hrubousedlý  sedlák  =  starousedlý. 
Bys.  Fig.    1l'0,  Sr.  malousedlý. 

hrudy,  hrudky  =  místa,  která 
\-oda  nezatápí.  Hrb.   Obr.  62. 

hrušák  =  vdolek  n.  koláč  hruš- 
kami mazaný-.  Kt.  VI. 

hruškovica  =  voda  z  vařených 
suchých  hrušek.   Kolk.    I.  24. 

hruštička  =  lesní  tráva.  Kt.  VIL 
1267.   Sr.  hruštice. 

hrzke  =  hrske.  H.  daleko  chodit. 
V\hl.  Děd.   II.  28.  i 

hu.  Tož,  ogaři,  hu!  Hu  značí  běh 
=^  běžme!  Kald.  27. 

hubaček   =   hubička.   Kt.   VI. 


32 


hubačka  =  houbová  polévka.  Kt. 

hubča   =  hubička.  Kas.  51. 
hubí   =  hloubí.   Kaš.   18 
hubičková  =  mor.  tanec.  Kt.  Vil. 

^hubjénka  =  vrkoč  z  hedvábí  n. 
harasu  kolem  hlavy  nošeny.  Kt.  V 11. 

12(17.  „  __ 

hubka  na  plané  ruži.  na  sípku  — 
takovv  vlasatý  brunátný  uzel  (způ- 
sobený vosou).  Vyhl.  Mal.  150. 

hublátkO  =  kružidlo  na  zeli.  Kt. 
VII.    12(17.  . 

hubný    =    houbový.    H.    macKa. 
Mršt.  Vťs.   II.   'Ml. 
hUCán,  vz  hrcán. 
hučný    =    hlučný.    Hucna   cesta 
(silné  navštěvovaná).  Kaš.  U-5.  Vz 
hučnice.  . 

hudlat   -  pohybovati    Kt.  VI. 
hudlikat  =  hudlati.  Kt-  VI. 
huja  =  veliký  hujec.  Kt.  VI. 
hújat  také  =  dováděti   bvti  roz- 
pustilým,  bíti  se.   Hrb.   Ded.   286. 
hujec    =   prasečí  žaludek  naditý 
masem  na  drobno  usekaným,  Press- 
wurst-  vzdorovité  dítě.  Kolk.  1.  24. 
—  Kt.  VI.  .  ,       ^ 

hukáč  =  pták  veliký  jako  stra- 
ka, jenom  že  je  šedý.  Ma  d  ouhy 
krk  a  dlouhý  zobák.  Hlasem  huká. 
Vvhl.  Mal.   118.  ,  M        _- 

hůrečka  =  uhčka,  hůlečka  — 
hvilka.  Bvs.   U2.  ,  j  .   ,r  ,  , 

hulik,  hulék  =  cahon  (zde).  Vyhl. 

'  hultaj  =  hulvát.  Rud.  .'50.,  Kt.  VI. 
hulvor   =   dymnivka  duta;  spro- 
sták.   1'lx. 

humkat  =  houpati.  Kt   v  . 
hun         hon.  Přes  nevelký  hun\-. 
Vvhl.  Slz.  278. 
'huncovat  =  homti;  tlouci.  Kt  v  i. 
huňka,  zdrobn.  huna.  Kt-   vi. 
hunkat  =--  houpat.  Kt.  VI.        ^ 
huňky  =  papuče  z  valašské  hune. 

hup    =    P^i   jmeno.    Kt.  V  i. 
hupek.  Uo  hupku  =  honem.  Ki. 

VI. 

hupkavý.  Hupkavá  mysl  (nestálá) 

Hlav.  Kr.   100. 


hurdačka  =  iídká  kaše  z  mouky 
a  z  durdéného  mléka.  Kt.  VI. 

hurdikat  =  hurdati.  Kt.  VI.      ^ 

hurdyburdy  (o  rychleni  mluvem 
se  říká;  krocan  dělá  h.)  Kt.  VI. 

husacina  =  husí  pečínka.  Kolk. 

'  húsacko  =  odrostlejší  house.  Kt. 

VI. 

husák  =  sršeň.  Kolk.  I.  24. 
husar   =  jméno  koní.  V\hl.  Mal. 


husárek    =   čepice.   Kldu.    114. 
húsena   =   housenka.   Strazn.   na 
:^Ior.  List.  filol.  1909.  313. 
húser  také  puchr.  Kt.  VI. 
húsinica  =  housenka.  Kt.  VI. 
huškač   =  houpati  se.    Laš.   Kt. 
VII.    12(10. 
husovat  =  vábiti.  Kt.  VI. 
hustina  také  =  ústí.  ustma.   Ivt. 

hušačka  =  houpačka.  Kt.  VI. 
hÚŠČi    =   houští.  Folp.   a.   .52.   b. 
hut   =  hlt.  Vvhl.  Slz.  254. 
hutař  =  pohií  hlídač.  Mršt.  Ves. 

I.   I."!'!  a  j.  -        -,    ' 

hutný  =  tlustý,  pevný,  sUny 
(o  látce).  Kaš.  92.  U  Bart.  =  hotař. 

húzeň.  Na  nohou  měli  húzne  a 
botw   Horrn.     1''7. 

hužvanec,  hužvan  -  umackane 
jídlo.  Kolk.   I.  2.5.  .     -,.  „ 

hužvit     -    nelibě  mačkati.    Kolk. 

'  hvězdica  =  kopretina.  V\'hl.  Mal. 

íivozdíček  =  hřebíček  (rostl.).  Vy- 
hl   Mal.   107.  Sr.  hvozdík. 

hybko   -  rxchle.  Vyhl.  Děd.   1 1. 

.")2 

hybOČina    -   hlubma.  Kaš.  92. 
hydánek    =    kurník.    Kt.    vii. 

127(1.   Si-  h\d.  ,■". 

hyhotat  se  =  hlasitě  se  smati, 
řehtUi  se.  Kt.  VI. 

hylázgat  =  vezpust  knčeti.  Kt. 

VI.  ,     ,       .- 

hynčet  řičeti.    Kobyla    hynci. 

Kt.  \  1 
hyntečka  =  šiiúrka,  pentle.  Kt. 

VI. 


33 


hyté,  nesklonné  =  chůvka,  pkich- 
ta.  ve  které  se  děti  nosí.  Kt.  VI. 


hytena  =  hyté.  Kt.  VI. 
hyža  také  =  ohyzda.  Kt.  VI. 


Ch. 


Chabanjna  =  suché,  špatné  maso. 
Kt.  VI. 
chabastit  =  rhabiti.  Kt.  VI. 
chabaščí,  chábí   =   Hst^•  zelí  n. 

kajnistw   Kclk.    I.   •2'k 

chabaščica,  chabaščovica,  chábo 
vica  =  bramb()ro\-á  polévka,  v  níž 
se   vařilo  několik   listů  zelí  n.   ka- 
pusty. Kolk.   I.  25. 

Chabičí  =  roští,  klestí.  Kolk.  I. 
LT).   I'  Bart.  chabí. 

ChabOŠČ  =  křoví,  chabaščí;  tráva 
ve  stojatých  vodách  v  chumáčích 
rostoucí.  Kt.  VI. 

Chabovica,  yz  chabaščica. 

Chabovina  =  haluz  s  Ústím.  Vyhl. 
Děd.  I.  3(5.  Chabovinó  moche  schá- 
nčle.    Ib.    I.   14.   U  Bart.    chabina. 

Chabý  =  háby.  Kt.  VI. 

Chachar  =  člověk  rodu  selského 
nechť  je  poctivec  nebo  chachar 
(otrajia.   dareba).    Slám.   Lvs.   3. 

Chachotat.  Kačer  ch-tal.  Hrb.  Obr. 
188. 

Chachýňat  =  jíti  dlouhými  kroky. 
Viděla  ji.  jídv  chachýňala  domů 
s  m(it\kú.  Krm.  Obr.  14. 

chajda  na  tři  facky  =  chalupa 
na  shoření,  zbořisko.  Bjj^s.  Fig.  298. 

Chajdatupka  =  špatná  chalupa, 
liarabiua.   Kolk.   I.  25. 

Chalda  =  poběhlice.  Kt  VII. 
1271. 

Chalivý  =  churavv.  Ch.  na  nohv. 
Kt.  VI. 

Chalkat  =  utišovati.  Ch.  dítě.  Kt. 
VI. 

Chaloň  také  =  vehký  chlap.  V^■hl. 
Ced. 

Chalópči  =  výměnkáři.  Vj-hl.  Mal. 
77.  Sr.  chaloupský. 

Chaloupský  =  výměnkář.  V\hl. 
Mal.    22.  Vz  chalópči. 

Chamala  =  chamač,  kdo  chtivě 
něco   l)ére,   chamá.  Kt.  VI. 

Chamčí  =  roští,  klestí,  křoví. 
Vyhl.  Děd.   I.   12.  Vz  chamščí. 


chamlavě  jísti  (bez  zubů).    Kt. 
VI. 
chamstat  =  hltavě  jísti.  Kolk.  I. 

25. 

chamščí  =  chamčí.  Kolk.   I.  25. 

Chasňacko  =  špatný  chasník.  Kt. 
VI. 

Chasoň  =  chasník.  Kt.  VI. 

chatrný  =  churavý.  Naše  matička 
só  chatrná.  V\-hl.  Ced. 

Chaupa  =  chalupa.  Kaš.  18. 

Chebonit  se  =  mnoho  se  smáti. 
Kolk.   I.   2.-,. 

chechrla,  chechrňa  =  pepříce, 
luštěnina.  Kt.  VI. 

Chlchikání  =  smích.  Mršt.  Ves.  I. 
220. 

chládky  =  chladnv.  Kt.  VII. 
1272. 

Chlachiat  se  =  \ehni  se  smáti. 
Kt.  VI. 

chlachula  =  ženský  smíšek.  Kt. 
VI. 

Chlama  =  huba,  ústa.  Folp.  b. 
8.  b. 

Chlámat  =  neslušně,  hltavě  jísti; 
ch.  se  =  mnoho,  neslušně  se  smáti. 
Kolk.  I.  25.,  Folp.  b.  8.  b.  Vz  cham- 
stat. 

Chlamotat  se  =  velmi  se  smáti. 
Kt.  VI. 

Chlampor  =  stará,  rozmoklá  hou- 
ba. Kt.  VI. 

ChramuFa  =  ženská,  která  se  mno- 
ho směje.  Kolk.  I.  25. 

Chtapčacko  =  chlapisko,  špatný 
chlap.    Kt.   VI. 

Chtapčena  =  děvče,  které  chodí 
za  hoch\'.  Kt.  VI. 

chlapčenský  =  chlapcům  pří- 
slušnV'.  Folp.  b.  9.  a. 

chtapčesko,  chtapčisko  =  veliký 
chlap.  Kř.  Roz.  íJti. 

Chlaplat  =  chlapat.  Kt.  VI. 

chlápnoucí  =  ubývající.  Schláp- 
noucí  zimou,  přibývajícím  dnem 
Mršt.  Ves.   IV.   18. 

3 


;i4 


chlapnút  =  udeřiti.  Kt.  VI. 
Chlapoš  =  chlapík.  To  je  chlapoš! 
Kř.    Roz.    101.,   Naš.    XLIV.    10(5. 
1.  b. 

Chlapýcnút    =    upadnouti;    ude- 
řiti. Kt.  VI. 
chlastara  =  pijan.  Kt.  VI. 
ChTastnút  =  ulcousnouti  (o  koni). 
Kaš.    9.'3.    Koně    chlastali   hubama. 
Kaš.  109. — -Viděl,  jak  žába  chlast- 
la  s  nebe  (spadla).  Vvhl.  Děd.  I.  143. 
U  Bart.   =  hoditi.  " 
Chlašný   =  tělem  sešlý.   Kt.   VI. 
chréb.    Chleba   jest    =    čarovati. 
Kolk.   I.  25. 

chlebovník,  chlebovňák  =  pod- 
plamenice  (také  režňák,  chlebový 
vdolek,  várpoky).  Kolk.  I.  25.  Ch. 
=  koláč  z  chlebového  těsta.  Záhr. 
IV.  21. 
Chremtoň  =  hltavec.  Kolk.  I.  25. 
Chlomáznút  =  dáti  pohlavek. 
Val.  Kt.  VII.  1272. 

chlopeň,  chlopňák  =  klobouk. 
Folp.  b.  !).  b. 

Chrópit  koho  po  kříži,  komu  (koni) 
na  prsa  =  plácati;  Tu  je  roka  (ru- 
ka), chlopněte.  Hořen.  128.,  130., 
131. 

Chlopkat  =  chlópit.  Ch.  koho  po 
krku,  komu  po  rameně.  Hořen.  123., 
208. 

Chlópnutí.  Napřáhl  mu  ruku  k 
chlópnutí  (k  plácnutí,  k  uza\ření 
koupě).  Hořen.   131. 

ChlOStat.  Sníh  chlostá  =  silně 
padá.  V\hl.  Ced. 

chlpanec  =  velký  hlt.  Kolk.  I. 
25. 

chlup  =  jméno  psí.  Vyhl.  Mal- 
128.  ■ —  Ch.  =  nadávka  rozpustil- 
cům.  Folp.  b.  9.  a. 

Chlupatlca  =  druh  tenké  trávy, 
které  sekáči  nemají  rádi.  Vvhl.  Mal. 
108. 

Chlustačka  =  chlustavá  (blátivá 
cesta.   Kt.  V  I. 

Chrustnút  =  spadnouti.  Kaš.  93. 
U  Bart.   --=  vodou  stříknouti. 

Chmacnút  =  chvtiti.  Chmacni 
ten  .slópek.  Mršt.  Ves.   I.  205. 

Chmár  -=  oblak.  Nikde  chniáni 
na  obloze.  Mršt.  Ves.  Vlil.  30. 


chmatačka  =  úchvtka.  Folp.  b. 

9.   a, 
Chmaták  =  zloděj.  Folp.  b.  9.  a.. 
chmatarna.  Folp.  a.  5.  a.,  28.  a. 
ohmatat  =  chvtati;  hmatati.  Folp. 
b.   9.  a. 

Chmatit    =    chvtiti.   Ch.   nemohli 
nikt)ho.  Mršt.  Ves'.   II.  529. 

Chmelíní   =   divoký  chmel.   Naš. 
XLlIl.  40.  2.  b. 

chmétnót   se    =    namanouti   se, 
mihne  niti  se.  Autr.   130. 

Chmúllt  se   =   kaboniti  se.   Kaš. 
93. 

Chmurat   =   cmurat,  sazemi  ma- 
zati. Kt.  VI. 

Chňápy   =   nohy.   Kolk.    I.  25. 
ChOČi  =  chudší.  Ten  kostelíček  je 
ešče   choči  než  ta  skréš,  v  niž  na 
svět    přišil    sen    (svn)    boží.    Naš. 
XLIII.   101.  1.  d.  " 

choďová  =  coufavá,  mor.  tanec. 
Kt.  VII.   1273. 

chody  =  chudý.  Choda  kasa  = 
farní  ústav  chudobinský.  Vyhl.  Ced. 
Chochmy  =  chytrost'  zvláště  ob- 
chodní. KoLk.  I.  25.  Ten  (pes)  má 
chochme,  ani  se  nepté.  Kř.  Roz. 
II.  52. 

ChOChOláČ  =  policajt  (má  chochol 
na,   kJnbíMiku).    Bys.    Fig.    154. 

Chocholúší  =  chochol.  Kt.  VIL 
1273. 

Chochúlka  =  vehké,  podlouhlé 
jablkn.  Kt.  VI. 

Chojínový   =   chvojínový.  Ch.  les. 
Kt.  Vt. 
ChOlánek    =  selský  klobouk.  Kt. 

\1. 

Choldúnisko  =  choldún.  hostec. 
Kt.  VI. 

Chomolec  na  chytání  raku.  Ch.  je 
na  způsob  rybářského  měchu  (py- 
tle), ale  krafší.  Vyhl.  Mal.  125. 

Chomolit  se  =  padati,  sypati  se. 
Bela  tura,  jak  dež  se  nčvic  snih  cho- 
moH.  V\hl.  Děd.   II.  28. 

Chomútář  =  kdo  dělá  chomouty. 
Hiiivu.    I2(i. 

chorjakie  =  rochetka.  Ces.  1.  IX. 


VI. 


choroň    =   churavý  člověk.    Kt. 


Chorumble  =  korouhev.  Vvhl. 
Prus.  ;'>(;. 

Chořulký  =  velmi  černý.  Ch. 
chléb.  Kt.  VI. 

chofaž,  chotož  =  choť.  Kt.  VI. 

Chramostika  =  veliký  koláč  s  třeš- 
uěuii.   Knlk.   I.  25. 

chramoždit  =  dělati  šutr.  Kt.  VI. 

chrastoň,  chrastavá  =  žába,  ro- 
pucha. Kt.  VI.,  Fix. 

chrašč  =  chiástal.  Fix. 

ChrbFat  =  proti\nč  kašlati.  Kolk. 
I.  -2r>. 

Chrčat  =  těžko  dýchati,  chrčeti. 
Kaš.  íi.S. 

chrchel  =  mužskv  úd  plodicí.  Kt. 
VII.    1274. 

Chrchloň  =  kdo  mnoho  chrchlá, 
kašle.  Folp.  a.  28.  b. 

chrkat    =   kašlati.    Kaš.    93. 

Chrobáctvo  =  brouci,  červi.  Bys. 
Fig.   2'.l!t. 

chrobavý  =  červivý-  Ch.  ořech. 
Kt.  VI. 

Chromačka.  Kráva  má  ch-čku  či 
mušec.\'ai.  Kt.VII.  1275.  Vz  mušec. 

Chromský  =  hromský.  Vy  chrom- 
ské  duše!  Slám.  Lys.  224. 

Chrostek  =  zelí  nevyrostla  do  láh- 
vek.  Kt.  VI. 

Chrostot  =  chrastot.  Ch.  zámku 
ze  spaní  je  ne  vyrušil.  Slám.  Lys. 
21S. 

Chrptat  =  mazati,  poskvrňovati. 
Kt.  VI. 

Chrtit  -  skrbliti.  Kolk.  I.  25. 

Chrtósit,  ChrtÚSit.  Musí  se  na  ten 
grécar  ch.  =jej  škrtiti,  zbytečně  ne- 
vydávati.  Bys.  109.,  Bart. 

ChrúmaFa  =  kdo  chrúmá,  kuUiá. 
Kt.  VI. 

chrúmat  =  kulhati.  Folp.  b.  9.  a. 
Autr.   i:iO. 

Chrumpla  =  nepořádná,  nečistá 
ženská.  Folp.  b.  9.  a. 

Chtička  vdavek.  Přik.  29. 

chubolit  se,  chublit,  chublat  se  = 

sněžiti:   mračiti  se.   Kt.  VI. 


chudáctvo  =  chudý  lid.  Kt.  VI. 
Chuduňa  =  žebrákovice.  Val.  Kt. 

VII.  1275. 

chumáč  =  spolek.  Dostati  jídlo 
do  chumáča  =  do  jedné  nádob\-. 
Kolk.    1.  25. 

Chumelík  =  oškhvec.  Fix. 

chumchálek  =  sprostý  chlap 
z  ci/i  dědiny.  Kt.  VI. 

Chumtara  =  kdo  pořád  chumtá. 
Kt.  VI. 

Chumtanice  =  chumelenice.  Ta- 
ková to  byla   ch.   včel.   Mršt.  Ves. 

VIII.  98.   ■ 

Chumtat  se.  Lid  jak  černý  mrak 
chumtal  se  (chumelil  se)  na  různo; 
Tam  se  kluci  najednou  chumtají. 
Mršt.  Ves.   IX.   74.,  VI.,  18. 

Chutit  si  =  pochutnávat  si.  Folp. 
b.  9.  a. 

chválit.  Xa  persóno  ho  nechválím, 
ale  na  dobroto.  Nas.  XLIV.  135. 
1.  a. 

Chvástala  =  chvástal.  Kt.  VI. 

Chvistat  také  =  něčím  tlouci.  Kt. 
VI. 

Chvištět  =  téci.  Voda  chviščí 
z  dúvkv.   Kt.  VI. 

Chvostallk  =  chvostačka.  Kt.  VI. 

chyba.  Na  chybu  mu  (vepři)  há- 
dám 70  mázů  sádla.  Kř.  JPř.  38. 

Chychotat  se  =  chechtati  se.  Kt. 
VI. 

chýle  =  šikmo.  Stojí  to  ch.  Kt. 
VI. 

Chýlek  =  slabý  člověk.  Fbc. 

chýra  =  chýr,  pověsť.  Vane  jí 
chýra    \-olnosti.    Bys.   Ves.    81. 

Chytačka  =  pasť  na  mouchy.  Naš. 
XLIII.  126.  1.  b. 

Chytilka,  druh  jablka.  Kt.  VI. 

Chytlavý.  Madarčina  je  chytla- 
vější  než  němčina  (dříve  se  jí  člověk 
přiučí).  Vyhl.  Ced. 

Chytroňka  =  zchytralá  ženská. 
Kt.  VII.  1276. 

chytrý.  Ch.  jak  Šalamónove  gatě. 
V\hl.  Mal.  93. 


i. 

lbrcÓI=  hbrcoul.  Vyhl.  Děd.  1. 137.  ikavec 

icek  =  šelma.  Kt".  VI.  I.  26. 


=  d\-chtivý  člověk.  Kolk. 


3* 


36 


indián   =  krocan.  FLx. 

inevenzito  =  universita.  Spč.  95. 

infulenca  =  influenca.  Kř.  Str. 
42. 

Ingliša  =  CTikrovinka.  Ces.  1.  VI. 
17(i. 

irsungent  =  insurgent.  Kr.  Han. 
123. 

iŠČ   =  jíti.  Kt.  VI. 

iščerka  =  ještěrka.  Kaš.  14.,  Kolk. 
I.   2(i. 

išl(rument  =  instrument.  Bvs. 
Fig.  llíi. 


iva  =  jíva.  Naš.  XLIII.  4G. 
2.  b. 

iver  =  tříska.  Kt.  VI. 

ivero  =  iver.  Kt.  VI. 

iVOrel(,  zdrobn.  iver.  Kt.  VI. 

izba,  izbétka  =  jizba.  Folp.  b.  9. 
b..  Kt.  VI. 

izbecltý,  izbovský  (gruntecký)  = 
majitel  gruntu  naproti  výměnkáři. 
Vyhl.  Mal.  77.  ■ —  izbecká  liospo- 
dyně  =  selka.   Ib.  22. 

izbisko  =  veliká  nebo  špatná 
jizba.  Kt.  VI. 


J. 


jabach  =  nadávka  židu.  Folp. 
b.  9.  b. 

jablíčko.  Pouštěla  jablíčka  (líce 
se  jí  nadiiuvala).  Hlav.  Kr.  116. 

jabióško  =  brambor.  Naš.  XLIV. 
1.35.    1.  d.    Sr.    v   Bart.    jabko. 

jabúnečka  =  jabloň.  Kt.  VI. 

jadan  =  potakač.  Kt.  VII.  1279. 

jáhly  =  kaše  z  pohank}-.  Kaš.  93. 

jahodičky   =  brusinky.  Fix. 

jajko,  jajO  =  vejce.  Kt.  VII. 
1279. 

jakkerak.  Má  j.  =  jest  bohatý. 
Kolk.    I.  215. 

jakseživ  =  jakživ,  nikd}-.  Neviděl 
sem  to  j.  =  nikd}'.  Kolk.  II.  36. 

jakýsi.  Ešče  je  tam  jakési  seno 
(něco sena).  Kaš.  82. 

jalec   =   bělice.  Fix. 

jalOVČák  =  mladý  bvk  pro  jalo- 
vice. Kt.  VII.   1280. 

jalOVČiskO  =  jalovice.  Krm.  Obr. 
97. 

jalovčunka  =  jalovcovka.  Kt.  VI. 

jalovec  =  jalové  ovce.  Pásl  jalo- 
vec. Vyhl.  Kr.  12. 

jancipoš  =  janciáš.  Kt.  VI. 

jančary  =  staré,  rozbité  boty. 
Kolk.   I.  26. 

jančit  se  =  veseliti,  blázniti  se. 
Kolk.   II.  36. 

janské  kvítí  =  kopretina.  Fbc. 

janu  =  věru,  inu.  Hořen.  Nov. 
29.  a  j. 


jara  =  výkroj ek,  do  něhož  se 
dává  dno  bečky.  Kt.  VI. 

jařabatit  se  =  modrati  se.  Hořen. 
08. 

jařabatý,  jařambitý  =  strakatv. 
Vyhl.  Slz.  279.,  Ces.  1.  X.  30. 

jardat  =  čechrati.  Kaš.  93. 
U  Bart.  =  třásti. 

járek  =  ryba.  Hrb.  Dt.  45. 

jarmaří  =  nemotorná  dubová 
truhla.   Kldu.   108. 

Jaroš  =  jméno  koní.  V^■hl.  Mal. 
127. 

jásat  =^  ničiti  oděv.  Kaš.  93. 

jasenovisko  =  čásť  lesa  jasany 
porostlá;  klestí  jasanové.  Folp.  a. 
29.  a.,  b.  9.  b. 

javůrek  =  jméno  koní.  Vyhl.  Mal. 
127. 

jaza  =  zlá  žena.  Fix. 

jazýčky  =  listy  jitrocelů  kopina- 
tého.  Fix. 

ječmeňky  =  hrušky  s  ječmenem 
zrající.  Fulp.  b.  9.  b. 

Ječmínek.  Hledati  Ječmínka  také 
=    pořádati   v   obcích   všeobecnou" 
prohlídku    policejní.  Bys.  Fig.  206. 

jeden.  Uměla  všecko  jedna  dvě 
=  hned.  Naš.  XLIV.  148.  2.  a.  Só 
t}'  koťata  jak  jednu  =  velice  si  po- 
dobná. Vyhl.  Ced. 

jednokoňky  =  sáně  o  jednom  koni. 
Nár.   list  v.    1909.  č.   102.  pHl. 

jednoška   =   druh  ručnice.  Krm. 


37 


Dol.  16.  —  J.  =  papírová  zlatka. 
B3's.  Iíi2. 

jedovat  koho  =  zlobiti.  Preis.  3., 
Folp.  b.  9.  b. 

jedovina  =  jedovatina.  Kt.  VI. 

jedzivo  =  jídlo.  Folp.  a.  29.  a., 
b.  9.  b. 

jééédanenke.  jéééjdanenkova  = 
jéééjda.  V\hl.  R.  šo.,  Hl.  51.  Vz 
jéjda. 

jehlit  se  =  zlobiti  se.  Kaš.  93. 

jehňata  =  pletené  bačkory.  Kolk. 
I.  26. 

jehníče  =  slabé,  špatné  jehně. 
Kaš.   r)2. 

jéjda,  jéjdany.  jéjdanenky,  jéjda- 
nočky  ^--  vvknk  buk-áti.  Fulp.  a. 
27.  a. 

jejdamane!  údiv.  Koik.  II.  :w.  Vz 

jéjda. 

jeťanec,  1'ejanec  =  lí\anec.  Kolk. 

I.   2(i. 

jelektrický  =  elektrický.  J.  ma- 
šina. Kř.  Koz.  II.  207.,  V\hl.  Děd.  II. 
236. 

jeletrika  =  elektrika.  Kř.  Roz.  11. 
207. 

jemelO  =  malý  živý  hoch.  Kolk. 
I.    -IVk 

jenestr  =  žanovec,  rostl.    Kolk. 


I. 


jeny  =  jenom.  Slám.  Lvs.  94., 
97. 

jesení    =    osení.    Kt.   VII.    1283. 

jestřabit  se  =  zdvíhati  se.  Vlasy 
se  mil  j-bí.  Kt.  VI. 

jetel  =  datel  (pták).  Je  černavý, 
má  bílé  diipkj'  po  křídlech.  Vyhl. 
Mal.   117. 

jetelinka  =  mor.  tanec.  Kt.  VII. 
12s:i. 

jezekoce  =  exekuce.  Bvs.  Fig. 
85.,   Spé.   U3.,  Kr.    Roz.   III.  277. 

jezeráček  =  velká  bělíce  s  červe- 
nýma očima.  Vyhl.  Mal.  126. 

ježina  =  ryba  menší  než  ježek 
(r\ba).  podobná  kapru,  ale  bílá. 
Vyhl.   Mal.   126. 

jezírko  =  vesnický  r^^bník,  kníže. 
Kt.  VII.   1283.,  Hrb.  Obr.   U. 


ježdžat  =^  jezditi.  Folp.  a.  15.  b. 

ježek  =  ryba.  Vyhl.  IMal.  126.  Vz 
ježina. 

ježlšenky  =  označení  podivení. 
Kt.  Vil.   1283. 

jícný  =  kdo  má  vždy  chuť  k  jídlu. 
Autr.    130. 

jičínská  =  běhavka.  Fix. 

jikra  žabí  =  stehénka.    Vz  Vyhl. 
Jař.  43.  Vz  v  Bart.  ikro. 
jikřák  =  jikrnáč.  Kt.  VI. 
jikro   =  ikro,  lýtko.  Kt.  VI. 

jindové  =  jindy.  Vyhl.  R.  85., 
Hl.  58.  E  (i)  j.  sem  pískával  na  kla- 
rinét.  Naš.  XLIV.  80.   I.  b. 

jirdi  =  svatební  mládenci  na  ko- 
ních. V  lipenském  Záhoří.  Kt.  VII. 
1284. 

jircliovice  =  kalhot  v.  Kt.  VII. 
1284. 

jitřina  =  jitro.  Měl  35  košil 
(brambor)    z  jitřiny.    Rud.   25. 

jizbový.  Jizbová  pec  (kamenná; 
jiná  je  pec  chlebová).  Naš.  XLII. 
62.   1.  a. 

jíž   =  ježek.   Kt.  VI. 

jižďola  =  tulačka.  Kolk.  II.  36. 

jogáf  =  mouka  ve  vodě  vařená, 
jídlo.  Kolk.  I.  27. 

jocll  =  já  jsem.  Kt.  VI. 

jOCiiař  =  kravař,  obchodník  s  ho- 
vězím dobytkem.  Kt.  VI. 

jej,  jo  jda  =  ejhle.  Kt.  VI. 

juhás  =  švihák,  mladík  kolem 
20  let.  Kolk.  I.  27. 

juhat  =  mařiti;  vesele  žíti.  Kt. 
VI. 

junec  také  =  mladý  zajíc.  Kt. 
VII.   1285. 

juřék  =  jiřička  (pták).  Juřéci 
hnízdí  v  břehách.  V\hl.  Mal.  118., 
Kt.  VII.   1285. 

juterkO  =  má  dva  vrtle  (věrtele). 
Vyhl.  Prus.  59. 

jutiform  =  nějaká  látka.  Stříhal 
j.  Mršt.  Ves.   I.  135. 

jyny,  yne  =  jen,  jenom.  Vyhl. 
Slz.   129. 


38 


K. 


kabaňa  =  delší  kabát.  Krm.  Obr. 
143. 

kabiš=  pevný,  dobrý  kabát.  Kolk. 
I.  27. 

kaboš  =  dětský  kabát.  Folp.  a. 
29.  b.    Sr.  kabošek,   kabiš.    Kt.  VI. 

kabrňák  =  chLapík.  Naš.  XLII. 
101.    I.  h. 

kacáb,  \z  cípák. 

kacabajka    také    =    vězení.    Fbc. 

kačenec  =  obecní  vězení.  Mršt. 
Ves.    I,   1!)2. 

kačenke  =  šalamounek  (rostl.) . 
Vyhl.  Mal.   108. 

káčerek.  Vést  koho  káčerkem  = 
pod  paždí.   Kolk.   I.  27. 

kačinec   =  šáchor.  Folp.  b.  9.  b. 

kačohél  =  nadávka  hloupému 
děvčeti.  Folp.  b.  9.  b. 

kada    =   modrá  skalice.  Kt.  VI. 

kaděra  =  potměšilec.  Kolk.  I. 
27. 

kadet  =  malý  tlustý  člověk.  Val. 
Kt.  VI. 

kachník    =    káčer.  Kt.  VI. 

kajkerý    =   kdekterý.   Kt.  VI. 

kajsi  =  kdesi.  Kt.  VÍ. 

kakáč  =  noční  hrnec  dětský.  Mršt. 
Ves.   I.   78. 

kakra  to  tak!  Kř.  Roz.  II.  79. 

kalabizňovat  o  kom  =  hloupě 
mluviti.  Krm.  Obr.  .52.  U  Bart. 
Kalabisf)\'at.  .. 

kaíama    =   nehoda.   Kolk.    I.   27. 

kaleni  -=  kalina  (keř).  Vyhl.  Mal. 
1 08. 

kaliga  =  churavec.  Vz  násl.  Dcž 
bel  ten  tatík  nějaké  kaliga,  tož  le- 
grauur<i\a].   Vyhl.    Alb.    8!;. 

kaligovat  =  stonati.  Ivaligoval 
sem  tenkrát  právě  tako  včel.  Naš. 
XI.ll.    H!».    1.  d. 

kalíškovat  s  kým  =  kalíšky  i)íti. 
Bys.    1  ()(■). 

kaiňočka  =  kalná  voda.  Kt.  VI. 

kameňák  =  kamenný  hrnec.  Kolk. 

kamení  —  břidlice  na  krytí  střech. 
Přik.   (■.:;. 

kamenica  -  druh  hrušek.  V\hl. 
Ced. 


kamiš  =  psací  kamének.  Kt.  VI. 

kamlotky  =  plátenice.  Vyhl.  Prus. 
73. 

kampányja  =  kampaň  v  cukro- 
varu.   Bys.    114. 

kamrhol  =  vlněná  niť  barevná 
jako   hedbáv.  Vyhl.   Děd.    11.    176. 

kana  =  kaňka;  káně.  Kolk.  I. 
27. 

kaňchat  =  konejšiti.  Kolk.  I.  27. 

kanit    =    plakati.    Kolk.    II.    36. 

kaňÓřek=  špatně  wkleštěný  vepř. 
V\hl.  Ced. 

kanótka,  kanútka  =  chvilka.  Po- 
shovte  kanótko.  Naš.  XLIV.  15.  1. 
Přesil  (přišel)  sem  kanótko  pozdéš. 
Vyhl.  Děd.   I.   18. 

kapaňa  =  druh  ^•elkých  sladkých 
hrušek.   Kt.  VI. 

kapindra  =  malá  chvilka.  Kt. 
VI. 

kapitolník  =  poddaný  kapitoly 
(olnuuirké).  Vz  V\hl.  Děd.  II.  91., 
desátek. 

kapútek  =  oděv.  Kt.  VI. 

karbona  =  truhlík  na  hašené 
\-;i[)ni).    Ivt.   VI. 

karbovat  =  řádně  domlouvati. 
Kolk.    I.  27. 

kardinálka  =  druh  panenských 
jablek.  V\hl.  Ced.  —  K.  =  druh  vy- 
šívání. V\ší\ati  kardinálku  a  ci- 
bulku. Naš.  XLII.   118.   1.  c. 

kareta   =   korba.  Kt.  VII.   1289. 

karetovat  -  utíkati.  Val.  Kt.  VI. 

kargán,  karkán  =  česaná  příze. 
Kclk.    1.  27. 

karhan=  výrostek  (hrubého  zrna). 
.\iitr.    1:í(). 

karkule  b>la  odznakem  vdaných 
žen.  Sr.  Za  věnek  zelený  bílá  karku- 
jina.  \'\li].  Prus.  71. 

karmazinka  =  rostl.  Hrb.  Dt.  44? 

karpátka  -  kalíšek  gořaiky.  Kar- 
pat ku  někomu  darovati.  Bys.    I."}"). 

kartiska  =  kart\-  (pohrdlivě). 
Kartička  hráti.    Hořen.    22ó. 

karuka  =  vozík  (středolat.  car- 
ru(a).    Kaš.   9:5.,   Kt.   VII.    1289. 

karupa  =  kůra  stromu.  Ces.  1. 
X.   (i5. 


39 


karvač  =  karabáč.  Laš.  Kt.  VI. 

karvačovat  =  karabáčovati.  Laš. 
Kt.  VI. 

kasák  =--  dáma  v  kuželkách.  Kolk. 
II.  :i6. 

kasaňa  =  nepořádně  ustrojená 
ženská.  Kolk.   I.  27. 

kastofáry  =  noh\-  (npdvržlivě). 
Kolk.   I.  28. 

kastor,  kastrol  =  starý  klobouk. 
Fcl)).   h.    10.   a. 

kasička  =  chebzovv  květ.  Kt. 
VII.   1:^89. 

kášivo   =  kašové  jídlo.  Kaš.  53. 

kaštan,  kaštánek  =  jméno  psí. 
Vvhl.  .Mal.   128. 

katakata  =  zdvojený  tvar  slova 
kata.   Kaš.  83.  Vz  kata. 

katr.  Tratím  se  jak  katr  (hubnu). 
Ki.  Roz,   ]0-t. 

katrel  =  kartel.  Majó  mezi  sebó 
katrel.  Vyhl.  AlD.   10. 

kava  =  kavka.  Kř.  Roz.  78. 

kavalec  =  kus.  K.  chleba.  Kt.  VI. 

kavoň  =  vůbec  krkavec.  havran, 
\'rána,  kavka,  snad  i  straka.  Hlav. 
Kr.  19.,  Vvhl.  Mal.  117.,  Přik.  Nov. 
110.,  Naš.XLII.  79.  1.  c.  Sr.  vBart. 
kavák. 

kazamirák  =  soukenník;  obchod- 
ník se  suknem.   Kolk.   I.   28. 

kazistrava  =  kazisvět.  Folp.  a. 
23.  h. 

kdesičko  =  zdrobnělé  kdesi.  Kt. 
V' I. 

keby  =  kdyby.  Keby  nebylo  nás. 
Slám.  Lys.   166. 

keckat  =  kecati.  Kt.  VI. 

Kedáci  =  obyvatelé  Podluží  na 
Mor.   Kt.  VI. 

kedácký.  Po  kedácku  mUniti. 
Bys.  Fig.   148.  Vz  předcház. 

kedan  =  nadávka.  Stojí  tu  jak 
kedan.  Kolk.   I.  28. 

kedlub   =  brukev.  Fix. 

kedy.  Išla  už  kedy  (dávno) ;  až 
kedy  (hddné  pozdě).    Folp.  a.  42.  b 

kéchnót  =  kýchnouti;  utéci.  Bys. 
Fig.  299.  A  kéchle  (utekli)  do  To- 
recka.  Vvhl.    Děd.   II.  20. 

keláň  =  kel,  veliký  zub.  Kolk.  II. 


36. 


keles 


kjiys.  Každé  měl  za  ke- 


lescm  mirko  kulek.  Bys.  Fig.  30., 
fil. 

kelíček   =  pohárek.  Fbc. 

keťko  =  kolik.  Kelko  máš  let? 
Rud.  ň. 

kepeta  =  kyselé  nechutné  jídlo. 
Kolk.   I.  28. 

kepsko  =  bídně,  špatně.  Kt.  VI. 

kepstvo  =  zlé  řeči  a  činv.  Folp. 
a.   29.  a,  b.   10.   a. 

kerhát  =  rostlina,  má  široké  listy 
zoubkované  a  kvete  jako  kmín. 
Vyhl.  Mal.   108. 

kérovat  koho  =  vypláceti  nále- 
žitě, proháněti.  Kaš.  93. 

kesat,  kysat  =  spáti.  Vyhl.  R.  84., 
Hl.  57.   Jdi  už  k.  (o  dětech).  Gl. 

késio   =  kyselo.   Kolk.   I.  28. 

késtka  =  kytka.  Klásky  obilní 
sbírají  děti  do  késtek  a  hrstí.  Vyhl. 
Mal.  105.  Késtkami  (kvítím)  po  nás 
házeh.  B3-S.  Fig.   102. 

kéška,  kýška  =  kvselé,  ssedlé 
mléko.  Kt.  VI. 

ketka  =  kytka  květin;  kytka 
masa   (kýtka).    Kř.  Roz.  42. 

kflt  =  kvit,  kořalka.  Chytil  se 
A-  něm  kfit.  Bvs.  Fig.  275. 

kfret  =  nedostatek.  Kolk.  I.  28. 

kfretovat  se  =  bídačiti  se.  Kolk. 
I.  28. 

kickat,  vz  gickat. 

kiča,  kička  =  svazek  ku  př. 
klasů.   Kt.  VI. 

kilo.  Potom  si  vhodíme  do  kila 
(do  farbka,  barvičkv).  Kř.  Roz.  II. 
52. 

kilometr  =  geometr.  Kř.  Roz.  22., 
Mršt.  Ves.  I.  87. 

kjecek  =  chřástal.  Vyhl.  Slz.  265. 

kíacmanda  =  neotesaný  chlap. 
Kt.   VI.    U  Bart.  klacmuda. 

k''ača  =  kobyla,  herka.  Kaš.  93. 
Sedlák  pláče,  že  mu  zdechly  obě 
klače.  Vyhl.  Kr.  67.  —  Kt.  VI.  — 
K.    =    noha    (opovržlivě).    Kt.   VI. 

klačet  =  tlačiti.  Pořád  klačel  na 
to.  Naš.  XLIV.   135.   1.  c. 

kláda  =  kmen  stromu  (místy). 
Naš.  XLIII.  43.  2.  b. 

klaga  =  svřiště  z  telecího  ža- 
ludku. Fix. 

klamočnica  =  klevetnice.  Spč.  89. 


40 


klamozit  =  klamati,  klábositi. 
Laš.   Kt.  VI. 

klámpa  =  mnohoniluvný  člověk, 
lila\ně  žena.  Folp.  a.  10.  Id.,  b.  10. 
a.  Klámpa  rozklampaná.  Folp.  a. 
56.  b. 

klampač  =  poklopec  u  valaš. 
kalJK.t.   Kt.  VII.   1291. 

klanica    =    zdlouhavec.    Kt.    VI. 

klanika  =  klika  u  dveří.  Laš.  Kt. 
VI. 

klapáč,  \  z  hrkačka. 

klapanisko  =  starý  klapák.  Val. 
Kt.  VI. 

klapat  =  hloupě  mluviti.  Folp.  b. 
10.   a. 

klapinec,  Klapoš  také  =  kraví 
hnůj.  Folp.  b.   10.  a. 

klapitura  =  klavír.  Tem  spěvá- 
kóm  kdose  štechoval  (doprovázel) 
na  klapiture.  Spě.   128. 

klasít  se  =  klaset,  metati  se. 
klasy  dostávati.    Kt.  VI. 

klasnovač  =  nástroj,  kterým  se 
klas\-  jeCmene  vousů  zbavují.  Vyhl. 
R.    '28.,    Děd.   I.   125. 

k látek   =  špalíček.  Fix. 

klatka  =  rukověť.  Klatka  od 
knv])u.  Hořen.  tíl. 

klcat,  glcat  =  klímati.  Kt.  VI. 

klebešit  =-  klevetiti.  V\hl.  Ced., 
Kldu.    71. 

kTebeta  =  kleveta;  řetěz  z  pestrého 
pa])íru.  Kolk.   I.  28. 

klebetník  =  Opavskv  týdenník. 
Vyhl.   jar.   7. 

klebety  =  vvdumkv  z  vajec. 
Vyhl.  R.   -M;. 

klehot  =  křik.  Jeho  hlas  se  ozý- 
val jako  k.  orlí.  Mršt.  Ves.  II.  422. 

klechta  =  žvanilka.  Kt. VII.  1292. 
—  K.  =  brvnda.  Fix. 

klejek   =  zárodek,  kel.   Kt.  VI. 

klepáč  =  malý  mlvn.  B\s.  Fig. 
21(1. 

klimentka  =  druh  jablek.  Kt. 
Vil.    1292. 

klišče   =  kleště.  Přik.  Nov.   110. 

klíště  =  važidlo  u  pump\-.  V\hl. 
Ced. 

klít,  krůt  =^  klíčiti.  Kt.  VI. 

krobizór   =^  \-eliký  klobouk;    vt'l- 


ká  nejedlá  houba.  Kolk.  I.  28.  Sr. 
čarabór. 

klÓCt  =  tlouci.  A  jindová  kloče 
se  pozdě  dom  (tluče  se,  chodí).  Naš. 
XLV.   1.  2.  d. 

kločnlca  =  špičák  (motvka).  Kt. 
VI. 

klofec    ^=    pohček.    Kolk.    II.    36. 

kTóhaČka  =  klouzačka.  Kolk.  I. 
28. 

klóhota  =  přeháňka  (o  počasí). 
Vvhl.  Ced. 

k lechtat  =  vařiti.  Val.  Kt.  VI. 

klopot  =  lidová  hra.  Hrávalo  se 
na  žida,  klopota  a  mlcnek.  Naš. 
XLIV.   60.   1.  d. 

klepotat  =  bouchati.  Tak  to  klo- 
poce,  jag  to  ide.  Folp.  b.  10.  b. 

klóstnót  =  tloustnouti.  To  se  im 
to  klóstne!  Bvs.  Fig.  261. 

klesty  =  tíustý.  Vyhl.  Mal.  39. 
Leze  jim  klosté  do  malých  (mají 
bídu).   Kř.  Roz.  74. 

klouda  =  kloudnv,  řádnv  člo- 
věk. Kt.  VI. 

klovan  =  zobák  (vvra).  Mršt. 
Ves.   I.  213. 

kTevanec  =  klovnutí.  Kldu.  157. 

klub  =  kyčel.  Kt.  VI. 

klubce,  n.   =  míč.  Kt.  VI. 

k lucka  =  čásť  dud;  klika.  Kt. 
VII.    1293. 

klučovlna,  kučovina  =  motvka 
na  kučo\áui.  Folp.  b.    II.  a. 

kTuka  =  hůlka  z  kořene  vyře- 
zaná \-  podobě  hada  a  na  ní  b3'la 
přivázána  cedule,  kterou  se  obecní 
prohlášky  oznamovaly.  Vyhl.  Prus. 
59. — •  K.=  dlouhá  tyč  s  železným 
hákem  na  lámání  roždí.  Kt.  VII. 
12 '.13. 

klukO  =  vůl  s  rohy  v  kliku  za- 
krouccnvmi.  Kt.  VI. 

kTuntat  niti  =  modrchati.  Kolk. 
I.  2S. 

klupačka  —  prkn<<,  na  něž  se  klu- 
palo  na  vojákv,  ab)-  se  sešli,  když 
leželi  v  obcích.  V>-hl.  Ced.  Vytáhl 
ze  země  hul  od  klupačke  s  víškem. 
Hnrh.    !)7. 

klupaňa   ^  jméno  kraví  Kt.  VI. 

klušky  halušky  vařené  z  ječné 
miHikw  V\-hl.  Prus.  54. 


41 


kluzký  =  knedlíky  sr  slívdvou 
omáOkdu.  FL\. 

klvanec  =  klvec,  klofec,  štvilec. 
Kt.  VI. 

klyk,  lyk  =  kel.  Laš.  Kt.  VI. 

klzačka,  klzanka  =  klouzačka. 
Kolk.   1.  li.s.,  Kt.  VI. 

klzat  =  klouzat.  Kt.  VI. 

klzně  =  udidlo.  Kt.  VI. 

kmásnút  =  hoditi,  udeřiti.  Kmás 
po  ni  (krtici).  Kald.   19. 

kmiňák  =  nůž  s  dlouhou  grňkou, 
který  se  nezavírá,  hla\'ně  na  okra- 
jování cukrovky.  Bys.  Fig.  2.59.; 
rohlík   s    kmínem.    Spč.    42. 

kmínkula   =   kmínovka.  Kt.  VI. 

kmocha  =  kmotra.  Kt.  VI. 

kmocháček  =  kmotííček.  Kt.VI. 

kňacarovský  kvják  =  obrovskv. 
Folp.  b.   10.  b. 

kňavatka  =  motvčka.  Kt.  VII. 
1294. 

kneblík  =  knoflík  z  kůže.  Kneb- 
lík}'  zapínali  cípákv,  Vvhl.  Prus. 
69. 

knefl   =  knoflík.  Vyhl.  Prus.  (i4. 

knofle   =  knedle.  Folp.  b.  10.  b. 

knofličke  =  prvskvřník  asijskv. 
Vyhl.  :\Ial.   108. 

kňuřit   =  kfiučeti.   Kt.  VI. 

kobálat  =  víileti.  Folp.  a.  19.  b., 
b.    10.   b. 

kobela  =  polní  kolébka.  Kt.  VI. 

koberci  na,   kolerčica    ==   chabaš- 

čica.   Knlk.    I.   2-").    a. 

kObero  také  =  břicháč,  kobcráč, 
koberák.  Kt.  VI. 

kobhón  =  zakřivená  mot\ka  k  lá- 
mání kamene.  Vyhl.  Ced.  Trpělka 
(pták)  má  drdolko  jak  kobhón.  Vy- 
hl. Mal.   121. 

kobyla  =  stoh  obilí  se  střechou. 
Kolk.   II.  37. 

kobzinka  =  bezovv  květ.  Kt.  VII. 
1294. 

kobzolačný  =  z  kobzolí.  K.  šlich- 
ta.  Kt.  VI. 

kobzolaný  =  bramborovv.  K. 
plackv.  Kt.  VI. 

kóci  =  kauce.  Ces.  1.  VI.  585., 
Mršt.  Ves.  I.  137. 

kocical   =  přeslička.  Fbc. 


kocúřit  se    =    zlobiti   se.   Vyhl. 
Ced. 
kocúrovat  =  spáti.  Kolk.  I.  28. 
kočena  =  kočka.  Kt.  VI. 
kočičář   =   pěstitel  koček.   Kolk. 

I.  28. 

kočičí   stříbro    =    rtuť.    Folp.    b. 

10.  b. 

kočičinec  =  kočičí  lejno.  Ces.  1. 
VI.  582. 

kočidlo   =  zrcadlo.  Fix. 

kočka   =   předeno  ba\-ln\-.  Kolk. 

II.  ;í7. 

kOČUda  =  kus  drnu,  Folp.  b.  10. 
b.;  malá  kočka.  Folp.  a.  25.  a. 

kódelní.  l\Iěch  plachtu  káře  a  oba 
só  k(Klclní   (z  koudele).  Vvhl.  Děd. 

11.  lliO. 

kodlužka  =  cukroví.  Vvhl.  Kr. 
90. 

kohótek  =  vlčí  mák,  papaver 
rhoeas.  Vvhl.  Mal.  108..  Kř.  Roz.  II. 
138. 

kohút   =  di\-oký  tetřev.  Fix. 

kohynčať   houpati.  Folp.  b.  lO.b. 

kohynčka,  kohynčačka  =  hou- 
pačka. Folp.  b.    10.  1). 

kocharyna  =  favuí  ku(  hařka.  Kt. 
VI. 

kochat  se  také  =  čistiti  se.  Val. 
Kt.  VII.   12'.i5. 

Kojetín  nám  vehořel  =  máme  ne- 
dostatek chleba.   Kř.   Roz.   73. 

kokeš  =  květ  mačce.  Hrb.  Dt. 
90. 

kokohrtí  =-  vlčí  mák.  Val.  Kt.VI. 

kokorunka  =  slunéčko  brouk. 
Folp.  b.   10.  b. 

kokotit  se  =  zlobiti  se.  Kt.   VI. 

kolajka  =  kolej.  Kt.  VI. 

kolářský.  Kolářská  voda  =  octan 
hlinitý.  Kolk.   I.  28. 

kolasa  =  kotrmelec  na  rukou. 
Bys.  Fig.  299. 

kolátit  =  klátiti  a  p.  A  čagánkem 
v  ruce  sem  si  kolátil  jak  probošt. 
Spč.  70.  V  Bart.  kolatať. 

kolcař  =  kdo  jezdí  na  kolci,  ko- 
lesník.  Kt.  VI. 

kOlCO  =  kolečko;  rozházená  kopa 
sena.  Kt.  VI. 

koTé.  Žádný  ho  nechytil,  dyby 
koIé  přišlo  (sebe  více  jich).  Kaš  82. 


42 


kolebina  =  úžlabina.  Pásti  husy 
v  k-ne.  Hrb.  Dt.   150. 

koleda  =  výklad.  Mluví  bez  dlou- 
hých koled.  Hlav.  Kr.  86.  Nebylji 
nekonečná  koleda  (mluvka).  Ib.  87. 

kolej  rázy  =  kolikrát.  Bys.  Ves. 
.53. 

kOl'ek=kulati'  dřívko.  Naš.XLIIL 
43.  2.  b.;  strakatá  ryba,  má  na 
hřbetě  prháč.  Naš.  XLII.  84.  d. 

kolensky  někoho  prositi  =  na 
kolenou.  Bvs.   11. 

kolík   =  sirka.  Kt.  VII.   1296. 

kolikátý  =  kolikerý.  Dělal  koU- 
kátou  práci.  Kolk.   lí.  37. 

kolistý  =  kulatý.  Kt.  VI. 

kOlkarňa  =  kuželna.  Folp.  a.  15. 
a..  20.  a. 

kolohřivec    =   kos  turecký.   Fix. 

kolomastyje.  Vše  šlo,  jak  debe  to 
bélo  na  kolomastyji.  Spě.  146. 
V   Bart.  kolomastryka. 

kolomastykový  míč  =  gummový. 
Vvhl.  Ced. 

"kOlot  =  kolotání.  Cím  dál,  tím 
více  kolotu  a  vrav^•.  Hořen.  Nov. 
143. 

kOlŠkřiducí  =  konstituce.  Kaš. 
144. 

kolytat  =  hvbati,  třásti.  Laš.  Kt. 
VI. 

komárek  =  hanácký  tanec.  Bys. 

Fig.    12. 

koméda     =     komedie.    Folp.    b. 

10.  1). 

komenda  =  poručení,  moc.  Kolk. 

11.  .17. 

komendant  =  komediant.  Folp. 
b.   10.  b. 

komlnář.  Pcci\ál  vymetal  kamna, 
ostatrk\\-metalkominár.  Naš.XLlI. 

62.    1.  1>. 

kominářky  =  šišk\-  mastné,  po- 
vidl\-  pomazané.  Kt.  VI. 

kompa  =  vor  na  převážení  přes 
hkn.   Fi.lp.   b.    10.  b. 

komva  =  konva.  Folp.  a.  27.  b. 

koňák  =-  kdo  jezdí  s  koňmi. 
K.ilk.   I.  2í). 

konáristý  --  konáritý.  Kt.  VI. 

koňas  ^  v\soký  kuň.  Folp.  a. 
20.  a. 


koncistoría  =  konsistoř.  Kolk.  I. 

29. 

končinisko  =  jetelmsko.  Kt.  VI. 

kondrábek  =  popenec.  Vyhl.  Slz, 
40. 

kOndřiskO    =    kordisko.    Kondri- 
sk<i  se  mu  po  boku  plaňce.  Bys.  16. 

koníčky    =    šalamounek    (rostl.). 
Vvlil.  :^lal.   108. 

koníček  polní  =  kobylka.  Fix. 

konidrotek  =  konitrud.  Kt.  VI. 

konihlava  =  sídlo  vodní;  báječná 
bytost,    bére    déti.    Kolk.   I.  29. 

konímalta,  konimarta  =niáta  von- 
ná. Kolk.   I.  29. 

koninec  =  druh  jablek.  Kt.  VI.^ 

koniskO  =  špatnv  n.  veliký  kůň. 
Kaš.  52. 

koníšat  =  konejšiti.  Kolk.  I.  2(. 

konopák  =  kdo  konopč  má  n. 
prodává;  konopný  provaz.  Kt.  VII. 
1298. 

konopásek  =  nadávka.  Kolk.  II. 
37. 

konopnisko  =  konopní  nať;  pole, 
na  němž  rostlv  konopě.  Folp.  a. 
28.  b..  b.   10.  i). 

koňsko  =  veliký  kůň.  Kt.  VII. 
1298. 

kontremacirovat  koho  =  kontu- 
macin)\at.   Bys.   Fig.   202. 

kopáč  =  vinař.  Kt.  VII.   1298. 

kopalina  =  co  se  vykope.  Laš. 
Kt.  VI. 

kopalna  =  důl.  Rud.  48. 

kopaničný  =  z  kopanic;  ktjpani- 
čáruiu  náležející.  Kt.  VI. 

kopař  dával  na  zadní  část'  těla 
nebo  na  záda  rány  dřevěnou  kla- 
pačkou (ferulí)  nastrojenou  mašlemi. 
Vz  V^•hl.  R.  22. 

kopčí  =  keř.  Vyhl.  Mal.  104.  Sr. 

k(i])ei-. 

kopec    =-    kopčí.    Do    této    třídy 
patří  kře  či  kopce,  kopčí.    Vyhl.  Mal.- 
101. 

kopencář  =  rozkopávač  Iwpen- 
cuv  a  vybérač  mravenčích  vajíček. 
Kt.  VI. 

kopinec  také  =  kopec.  Kt.  VI. 

kopisko  =  kopiste.  Kt.  VI. 

kópja  =  k(nipě.  Byl  rád,  že  se 
nui    taková   kópja   trefila.    Spč.   81. 


43 


koprda  =  rána  (udeření)  ce- 
chu vkou  na  zadní  čásť  těla  prváka 
(vz  prvák)  při  přijímání  do  spole- 
čenstva. Vvhl.  Mal.  99. 

koprdelec  =  kotrmelec,  Kt.  VI.; 
čmárání  pt>dobné  kotrmelci,  přeme- 
tu. Vyhl.  Ced. Udělal  na  kofru  kry- 
dó    takové    koprdelec.    Vyhl.    Děd. 

I.  fiO. 

koprek  =  kopr.  Kt.  VI. 
koprtnút  =  kobrtnouti.  Laš.  Kt. 
VI. 
korám ustýrovat    koho    =    přísně 

držeti.    Kt.  \l. 

kořátka  =  kozí  brada,  clavaria 
flav.i,  rošt.   Naš.   XLIII.  49.  3.  a. 

korbáfovat,  korbétovat  =  uvnitř 
VNStrulinvati,  Kolk.   I.  29. 

korčák  =  velký  slaměný  klobouk. 
Fix. 

kořeni.  Otevřel  dveře  do  kořeni 
(dokuřán).  Hoch.  64.,  10:!. 

kořen  ůvka,    kořenačka    =    druh 

hrušek.   Ki.  \'l. 

korhel  také  =  špatný  člověk. 
B\-s.    II. 

kořlák  =  kuřák.  Vyhl.  Děd.  10:5. 

kornůvka  =  režná  kořalka.  V\-hl. 
Pru>.   :>i..  Jar.    101. 

koróbvja.  koróbja  =  korouhev. 
V\lii.    R.  89. 

koróse  =  rozcuchané  dlouhé  vla- 
sy.  Autr.   i:W. 

korubica  =  korouhev.  Kaš.  93. 
U   Bari.   kniuba. 

kortyzovatse  =  rozval;,vatise.  Gl. 

korula  =  žabina,  houba  nejedlá. 
Kdlk.    II.  37. 

korybut    =    wdřiduch.    Fbc. 

kos  =  kus;  dělo.  Kř.  Str.  61.  Ten 
dělá   kosy.  V\hL  Ced.  Vz  kus. 

kosán  =  kus.  Kosán  papíru.  Vyhl. 
Mal.    19. 

kosař  =^  kdi)  bojuje  kosou.  Slám. 
L\s.  L'30. 

kOSárek   =  srp;  kosírek.  Kt.  VI. 

Košíř  =  vrch  na  Hané.  Kř.  Roz. 

II.  :m. 

kOŠlat  =  kolibavě  choditi.  Kt. 
VI. 

kOŠlavý  =  batoli\-ý.  kolíbavý. 
K.  kráva,  která  má  kloub\-  v\ - 
strčené  dolů  Kt.  VI. 


kosmáč  =  zakrslý  lesní  stromek. 
Kolk.  11.  37. 

kosn  =  skříň  na  šaty  ženské.  Val. 
Kt.  VII.  i:300.  UBart.  kosňa.  Zněm. 
Kasten. 

kOSOVec  =  kos  (pták).  Val.  Kt. 
VI. 

košáček  =  pták  podobný  sé- 
korce.  Vyhl.  Mal.  117.  —  K.  = 
chrastavec  polní  (rostl.).  Vyhl.  Mal. 
108. 

kOŠék  =  košík.  Na  ten  košék  s  pe- 
nězama  zapomněl.  Kř.  Str.  59. 

kOŠer.    Zatím    mu    košer    nesedl 
(ne pr dařilo  se  mu).  Vyhl.  Eěd.  I.  8 

košulča  =  chatrná  košilka.  Kaš. 
51..   ry2. 

kot  také  =  vyduté  místo.  Folp. 
li.    11.   a. 

koťacko  =  nehezké  kotě.  Folp 
a.  8.  b.  —  k.  =  kotě  (vědérko). 
Hořen.  Nov.  13. 

kofanky  =  vrbí  květ.  Laš.  Kt. 
VI. 

kote  (kot}-)  =  maso  končetin 
zvířecích.    Bys.    Fig.    299. 

kotě,  koťacko  =  vědérko.  Hořen. 
Nov.   13..  Tkáč,  Václavek. 

kotel  =  kamnovec.  Naš.  XLII. 
62.    1.   a. 

kotit  se  také  =  káceti  se.  Skotil  se. 
Folp.  b.   11.  a. 

kotré  =  malý  člověk.  Kolk.  II. 
'M. 

kotrčák  =  neúhledný  rozsocháč. 
Kt.  VI. 

kotúč  =  tlustá  ženská.  Folp.  b. 
11.  a. 

kotul'a  =  kotrba,  hlava.  Kolk.  I. 
29. 

koudelnica  kudel  nica  ^^  druh  hru- 
šek.   Vz  Kt.  VI. 

koupelka.  kúpelka  =  koupel.  Ta- 
ková k.  je   dobrá  věc.   Kř.   Př.   36. 

kouřená,  kúřená  =  sv.  mše  s  oku- 
řováním  oltáře.  Též  odpočinek  pro 
muže  na  poutích,  abj-  si  mohli  za- 
k  uřiti.  Vyhl.  Ced. 

koutecký,    kútecký  =  kdo  bydlí 

v   koutě.    Kt.  \l. 
koutkavec,    kútkavec  =  kdo   má 

ústní  koutk\-  bola\é.   Kt.  VI. 


44 


koutnica,    kútnica.    Vz    kútnica 

u  Bart. 

koval  také  =  mor.  tanec.  Kt.  VII. 
1301. 

kovalica  =  kováika.  Kt.  VII. 
1301. 

kovář  =  houba,  bok^tus  luridus. 
V3'hl.  Mal.   114. 

kověr  =  kaluže.  Kt.  VI. 

koza  =  opička  (po  pití),  Vyhl. 
Jař.  101.;  věznice.  Slám.  Lys.  '39.; 
řada  dělníků  řepu  okopávajících. 
Spě.  7G. 

kozačít  =  tancovati  tanec  ko- 
záků. Slám.  Lys.  51. 

kozák  také  =  mor.  tanec;  dešt- 
ník.  Kt.  VII.   1301. 

koze  =  neštovice.  Folp.  b.  11.  a. 

kozečke  =  květ  kozečkovv  (be- 
zový); bezinkv.  Bys.  lC2.,"Piik. 
Nov.   110. 

kozečkový  květ.  vz  kozečke. 

kozel  =  čert.  Kolk.  I.  29.  —  K. 
kozelek  =  na  poli  hromada  z  devíti 
snopků,  jež  nahoře  provizlem  (po- 
vříslem)  jsou  svázány,  bj'  nezamo- 
kaly  a  vítr  jich  nerozházel.  Vyhl. 
Prus.  57.  —  K.  =  hromada  cihel. 
Vepálím  si  k.  tihcl.  Vyhl.  Ced. 

kozelek,  vz  kozel. 

kozičkový  květ.  Kř.  Př.  37.  Vz 
kozcčk()\-v. 

kozina.  Hra  na  Kozinu.  Vz  Vyhl. 
D.   10(i. 

kozomyška  =  chroust.  Kt.  VI. 

kozulenka  =  kozička.  Vvhl.  Prus. 
66. 

koženka  =  koženáč,  jablko.  Kolk. 
I.   2'.i. 

kožóšek  =  pták  malý.  K.  je  ta- 
kový plesnivý  pták  maličký,  ocas 
má  dlóhé.  Zpívá  crr  —  crr  —  crr. 
Hnízdečko  ma  kulatj^  zavřeny,  je- 
nom dórkó  do  něho  leze.  Vyhl.  Mal. 
121. 

kOŽUCh  =  koženáč  (jablko).  Kt. 
VI. 

kožušanka  =  zakyslé  jablko.  Val. 
Kt.  VI. 

kraboňa  =  ovce,  která  má  kra- 
batdu  ku/i  na  krku.  Krm.  Dol.  14. 

krabovačky  ^=  vys<jké  boty  s  kra- 
by, shrnovačky.  Kolk.  II.  37. 


kraČO  =  kratčeji.  Tu  Hanu  vezmi 
na  kračo!  Kaš.   104. 

krajačky  =  jakési  plíšky  přidě- 
lané k  létkovicím,  abv  to  břinkalo. 
Vyhl.  Děd.   II.   120. 

krajanky  =  sušené  ovoce.  Sv. 
Mikuláš  nakládal  křížalkv,  krajan- 
ky atd.  Vyhl.  R.  6. 

krajltý.  Včelv  dělají  dílo  k-té  (na- 
příč klátem).  Kt.  VI. 

králík  =  ostrý  záhlavek  dlaní  na 
krk  trestaného.  Bj^s.  Fig.  162. 

krampus  =  panák  ze  švestek  (na 
vánočním  stromku).  Kt.  VII.  1302. 

křapák  =  veliký  ořech;  puklý 
zvon  n.  hrnec;  starv  nůž;  stará 
bota.   Kt.  VI. 

křapal  -=  veliký  hřib.  Val.  Kt.  VI. 

křapaná  o\ce  s  křapákem  (zvon- 
cem). Kt.  VI. 

křápe  (křápv)  =  noh\-  (opo- 
vržlivě). Autr.   130. 

křapět  také  =  seděti,  čapěti.  Val. 
Kt.  VI. 

krásíkuň,  vz  ščudlek. 

krát  =  krájeti.  Kt.  VI.,  VII. 
130:',, 

kratina  =  krátká  dýmka.  Bys.  108. 

krátý  =  krájený.  Kaš.  66. 

kravěnka  =  houba.  Kt.  VI. 

kravňák  =  obecnv  pastýř.  Folp. 
a.   L's.   b..    11.   a. 

krbačít  se  -    skrbliti.  Kt.  VI. 

krbel  -^  toul  sekáčů,  krbík.  Kt. 
vil.   1303. 

krč  =  pařez  stromu  v  zemi.  \'  krčo 
jiluli  zlomiti.  Kř.  Roz.  ()4. 

krčál  také  =  nať.  Tam  se  zelenaly 
tcd  krčály  zemáků.  Mršt.  Ves.  V.  46. 

krčí  také  =  suky.  Val.  Kt.  VI. 

krčit  =  mačkati;  pokrčit  =  po- 
mačkati. Folp.  b.    11.  a. 

kré  =  kraj.  Bys.  ()9.,  Hla\n.  Kr. 
19.,  Spč.  42.,  Přik.   18. 

křédlet  se  =  zdráhati  se.  Chvilko 
se  sti(lla\ě  křédlel,  ale  přece  sedl. 
Spč.  2  1. 

křehák,  křeháč  =  placka,  vdolek. 
Kt.  VI. 

křehota.  Křehoty  nasmažen'5  (jí- 
dlo). V\^hl.  Děd.  I".  47.  Sr.  v  Bart. 
křehotiny. 


45 


křemínek  =  kiesadlo.  V\-hl.  Děd. 
II.    I7ti. 

kréni  =  krajní.  Tadv  ta  krčni 
(kráva).  Kř.  Roz.  III.  2S7..  Spě. 
7íi. 

křepelka  =  hračka  zhotovená 
z  ()iiTli(i\-é  skořápky.  Vz  Kolk.  I.  29. 

křepenky  =  rostl.  Hrb.  Dt.  48. 

křepinky  =  drobné  krajkx-.  Kolk. 
I.  .-io. 

krhel,  krhla  =  veliká  sklenice. 
K.  vína.  Kř.  Roz.  101.,  II.  1!)8., 
207.,   III.  277. 

krchňa  =  levá  ruka,  čmaňda, 
krchaňa.  Kolk.   I.  30. 

krkláč   =  druh  jablek.   Kt.  VI. 

krchňačka  =  krchňa.  Kald.  23., 
Kt.  VI. 

křibatý   =  trsnatý.  Kt.  VI. 

křJčák   =  křikloun.  Kt.  Ví. 

křídlíce   =  poklička.  Kt.  VI. 

kríf,  krív  =  krev.  Kolk.  I.  30. 

křikava  =  křiklavá,  kievetivá 
žena.  Kt.  VII.  1304. 

křiváček  =  křivák.  kudla.  Folp. 
b.    11.   a. 

křivazňa  =  chromec.  Kt.  VII. 
1304. 

křivohuba  =  kdo  má  křivou  hu- 
bu. Slám.  Lys.  97. 

křívošpár  =^  kři^•onohý,  šmat- 
lavý  člověk;  křivá  noha.  Kolk.  I.  30. 

křivý.  Jíti  na  křivv  schody  = 
na  kanci  íář.  Vyhl.  Děd.   II.  118. 

krkal  =  kdo  má  dlouhý  krk. 
Folp.  a.  2(i.  a. 

krkat.  Muzikanti  krkají  jak  žabe 
(o  špatné  muzice).  Mršt.  Ves.  I. 
118. 

kroheň    =   rendlík.  Val.   Kt.  VI. 

krochta  =  zákristie.  Koř.  Roz. 
3."i:i. 

kromflék  =  knoflík  (s  ouškem). 
Prik.  Nov.  110.,  Hoch.  114.,  Vyhl. 
Děd.  I.  134.  Kromfléke  u  košele 
při  rukávech  sú  jak  šofana.  Bys. 
Fig.  86.  K.  od  vestě;  od  toho  nepo- 
postím  ani  k.  Kř.  Roz.  104.,  II.  201. 
David  b\l  proti  Goliáši  jako  krom- 
flék. Kř!  Str.  53. 

krompáč  =  topor,  kupDión,  Kolk. 
I.  30.,  nosatec.  FLx. 
kropíčístý.  K.  huba  (ovcí)  =  čer- 


venými krapkami  poprskaná.  Val. 
Kt.^VI. 

kropkovatý  =  kropenatý.  Laš. 
Kt.  \1. 

krošenka  =  dřevěné  nosidlo,  kte- 
ré se  věší  na  záda  a  k  němuž  pro- 
vazem připevňuje  se  nůše.  Krm. 
Obr.  S.,  Krm.  Dol.  48.  Sr.  krosna 
(Bart.). 

krovy  =  nohj-.  Kdo  raděj  zvihá 
(zdvíhá)  krovy  neš  bi  šél  pomoct, 
je  lenoch.  Kolk.   I.  30. 

króža  =  kroužek.  Na  Hané.  Kt. 
Vil.  i:í05. 

krpa,  vz  holác. 

krstění  =  křest;  křtinv  (hostina). 
Kt.  \'l. 

kršlit  =  nízkou  kleč  vytínati. 
Ces.   1.   X.   16.5. 

krtař  z  pastóške.  Mršt.  Ves.  III. 
80. 

krucinál  m.  kmcifk.  Hrb.  Dt.  38. 

kruhanec  =  solný  kámen.  Je  to 
slané  jak  k.  Kolk.  1.31. 

kruchta.  Hodil  dva  rýnské  na 
kruchtu  (muzikantům).  Mršt.  Ves. 
III.    103. 

krulkat  =  píti.  Kt.  VII.  1306. 

(val.). 

krumblík  =  kroužek  na  uvazo- 
\'ání   koné.   Folp.   b.    11.   a. 

krumpanina  =  nechutné  jídlo. 
Kolk.   I.  31. 

krupica.  Rozbít  něco  na  krupicu 
=  na  prach,  na  padrť.  Kolk.  I.  31. 
Sr.   papica.  —   K.    =  hlupák.   Fbc. 

křupkavý  =  křupky.  Kt.  VI. 

křupy  =  veliké  a  tvrdé  třešně. 
Kt.  VI. 

křupýCh  =  druh  trávv.  Hrb.  Dt. 
45. 

křustky  =  trucle  (jahody).  Val. 
Kt.  VII.   1306. 

krušat=  zuby  rozhryzati.  Kt.  VI. 

krůt  =  místo,  kde  se  cesta  kroutí, 
zatáčí.  Kt.  VII.  1306. 

kruťanec  =  něco  zkrouceného. 
Folp.  a.  28.  b.,  b.  11.  a. 

krutohlavý  =  tvrdohlavý.  Kt.  VI. 

krvavničky,   krvavnilky   =   druh 

hrušek.  Vyhl.  Prus.  55.,  Ced. 

krvavý  =  úhlavní.  K.  nepřítel. 
Kaš.  93. 


46 


krvožížník  =  lakomec,  závistník. 
Kolk.    II.  37. 

krystalek   =  knoflík  z  barevného 
skla     zasazený    v    žlutém     plechu. 
Vvhl.  Děd.   li.   173. 
'krzúkat  =  vrzati.  Val.  Kt:  VI. 

kšeca  =  kštice.  Bys.  Fig.  258. 
kšeca  =  kštice.  Neschází  jí  (děvečce) 
nic,  jak  na  čele  kšeca;  Koně  mají 
zrovna  takové  kšece.  Kř.  Roz.  44., 
75.,  44.   K.  =  vlasy  vůbec.  Přik.  47. 

kuba  =  čert.  v  tom  hřibu  vězí 
k.  Záhr.  V.   13. 

kubaňa  také  =  džbán  uprostřed 
baňatý  s  úzkým  hrdlem.  Václavek. 

kubíček  =  kuře,  skřítek.  Kt.  VII. 
13(J7. 

kubík.  Jde  mu  to  od  k-ka  =  od 
ruky,  rychle.  Kt.  VI. 

kubínek  =  špírek,  rarášek.  Krm- 
Obr.    lít. 

kubovka  =  kuba  doutník.  Bys. 
10(3.,  Naš.  XLIV.   15.   1. 

kuča.  Svaliti  se  do  kuče  (na  hro- 
madu) .  Kald.   16. 

kUČat  =  rváti,  tahati,  škubati. 
Kt.  VI. 

kučky  —  chumáč  vlasů.  Kaš.  18. 
Sr.  kuča. 

kučníř  =  kožešník.  Vvhl.  Prus. 
09. 

kuČOVina  =  motyka  na  kučování. 
Knlk     1.   31.  Sr.  klučovina. 

kučovnica  =  silná  motyka  na 
vykopávání  kořenů.  Ces.  1.  X.  05. 

kúdeťňák  =  kúdelní  hrnec  =  hh- 
něný  hrnec  bez  glasury.  Kolk.  I. 
31. 

kudil  =  len,  koudel.  Vvhl.  Kr. 
35. 

kudlácet    -  kudliti.  Kt.  VI. 

kudlaný  =  kudlatý.  Laš.  Kt.  VI. 

*  kudlit  koho  za  uši  =  tahati.  Ho- 
řen í)í). 

kudollska  =  místo  v  obilí,  kde 
se  kdo  kudolil  (válel,  ku  př.  zajíc). 
Kt.  VI. 

kudrna  =  ženská  rozchlupacená, 
nepořádná.   Kolk.   I.  31. 

kudrnoha,  kudrnožka  -=  kdo  má 
chronu'-  noliy.  Laš.  Kt.  VI. 

kufirek  =  kufřík.  Bys.  Fig.  155. 


kugla,  gugla  =  bábovka.  Folp. 
b.    11.   a. 

kuják  =  koník,  stoUce  třínohá 
s  babkou,  na  níž  se  kosv  naklepá- 
vají.  Kt.  VI. 

kujátko  =  kuják.  Kt.  VI. 

kukalka  =  kukačka.   Kt.  VI. 

kukaňa  =  hlava,  tlama,  pašča, 
tarča.  A  jak  vestrčí  (žába)  kukaňu. 
Bys.  Fig.  20. 

kukarňa  =  žalář  Folp.   b.  II.   a. 

kuke,  vz  kuky. 

kukia  také  =  druh  housk\-.  der 
Wecken.  Kt.  VI. 

kukólet  =  kouleti.  Autr.  130. 

kukrháke  =  druh  rohhků.  To  só 
takov\-  kukrháke.  roháke,  jak  ko- 
tvica  o  šífo.  Vvhl.  Děd.   II.   10. 

kukuč  také  =  velkooké  děvče. 
Hledí  jako  kukuč  (s  V3'valenýma 
očima);  kukačka.  Folp.  a.  29.  b., 
b.   11.  a. 

kukučka  =  zběhovec  plazivý  (aju- 
ga  reptans).  Val.  Brt.  Slov.,  Kt.  VI. 

kukučky  =  bubUny.  K.  vyjdu 
z  vodv,  dvš  sa  do  ní  hodí  kameň. 
Kaš.  93. 

kuky,  kuke   =   flašinet.  Spč.  85. 

kuláč  =  hladký,  zploštělý  bram- 
bor. Fix.  Sr.  tvarůžky. 

kulatina  =  věc  kulatá.  Věž  to  k. 
Slám.  Lys.  203. 

kulifant  =  vnadildo.  Připravuje 
se  z  jedovatých  bobulí,  zmíchaných 
s  tvarohem.  Hází  se  do  vody,  aby 
rvby  se  omámilv.  Vyhl.  Ced.,  Spč. 
82. 

kuiínek  =  malý  kousek,  kouští- 
ček.  Folp.  a.  25.  a. 

kulka  -^  kořen  plavíme.  Kt.  VII. 
i:!07. 

kulmno  =  oblé  žehzko  s  dřevě- 
nou rukojetí.  Rozpalovalo  se  v  ohni 
a  jím  se  žehlil  obojek  (žen)  na  trub- 
ky. Vvhl.  Děd.    II.   185. 

kulnica  ^^  kůlna;  kuželník.  Bys. 
102. 

kumnút  =  škubnouti.  Kt.  VII. 
i:'.os. 

kumpetování  =  sčítání.  K.  peněz. 
Mršt.   Ves.    I.    137. 

kuna  s  vrubem  =  člověk  nestálý. 
Knlk.   1.  31. 


47 


kunada  =  dožíravé,  neukojitelné 
díti\   Kt.  VI. 

kunák  =  kožich  kunou  podšitjK 
Kt.  VI. 

kunčina  =  jetel.  Kt.  VI. 

kunčistý  =  končitý,  špičatý.  Kt. 
\I. 

kunderavět  =  kudrnatěti.  Kt.  VI. 

kundrásek  =  oponka  (rostl.).  Kt. 
Vl. 

kundrfale  =  trhan*^  kusy  bram- 
bor ulineten\''ch,  s  moukou  vařených. 
Autr.   130. 

kundruska  =  pažitka.  Val.  Kt. 
VI. 

kuničinisko  =  jeteliště.  Kt.  VI. 

kupcula  =  kupcová.  Kt.  VII. 
i;i08. 

kupelačka  =  vana.  Laš.  Kt.  VI. 

kupina  =  oblouk,  který  činí  míč 
palestrou  dobře  vihozenv.  Folp.  b. 
11.  b. 

kuprhón,  \/.  krompáč. 

kuprák,  kupřok  =  měděný  peníz. 
Kř.  Han.  ;U;5..  Vyhl.  Kr.  3.5. 

kuprový.  Kuprové  peníze,  Kupfer- 
geld.  V\hl.  Děd.   II.  70. 

kuřackO  =  špatné  kuře.  Kaš.  52., 
Kt.  VI. 

kuřáčka  =  ptačinec.  Folp.  b. 
11.  b. 

kuřák  =  drůbežník,  kuřenčář.  Fix. 

kurandy  =  zatj-kač.  Kolk.  I.  31. 

kuřič  =  kurčoch,  nepodařený 
kohout.  Val.  Kt.  VI. 

kuřinec  =  cukro\'é  pečivo;  ku- 
řivo. Kolk.  I.  31.  —  k.  =  doutník 
(žertem).   Kt.  VI. 

kurjačky  =  kuřátka  (houb\').  Kt. 
VI. 

kurnotý  =  rohatý.  Kt.  VI. 

kus  =  kláda.  Letí  do  lesa  pro 
kuse.  Kaš.  140.  —  K.  =  vor.  Kaš. 
94. 

kusanec    =    veliký  kus.  Kt.  VI. 

kusísko  =  veliký  kus.  Hořen.  7. 

kúskový.  Kúsková  polévka.  Kolk. 
I.  32.  Sr.  gigance. 

kušisko  =  kousek.  K.  Uher  ná- 
leželo Turku.  Kldu.  32. 

kůtek  také  =  ohniště.  Val.  Kt. 
VI. 

kutí    =    kování,    Hlav.    Kr.    61.; 


náčiní,  jímž  sekáči  kosv  ostří.  Kt. 
VI. 

kutící  pouto,  spěnačka  (na  koné, 
když  se  pasou).   Kt.  VI. 

kutíš  =  psí  jméno.  Folp.  a.  2!).  b. 

kutit  nač  =  hubovati.  Sousedé 
kutili  na  daňku  a  vrchnost.  Kř. 
Roz.  221.,  304.,  Kt.  VIL   1309. 

kútkavý.  Vz  kútkavec.  Hrb.  Drd. 
175. 

kutno.  Včely  dělají  dílo  k.  (kutné 
dílo.  jde  do  rohu).  Kt.  VI. 

kutolisko  =  dlacholisko,  ušlapané 
místo  \'  obilí.  Kolk.  I.  32. 

kutraband  =  pokuta.  V\-hl.  Kr. 

29. 

kutý   =  okovaný.  Bys.   1(32. 

kuznaný  =  krátko  držený.  Kt. 
VI. 

kuža  nabij aná  =  šelma,  čtverák. 
Přik.  Nov.  110.  —  Je  kůža  kost  = 
hubený.  Autr.   130. 

kůžkář  =  kdo  kupuje  kůže  (žid). 
Vyhl.  :\lal.   (i8. 

kvačénka  =  uplakané  dítě.  Kaš. 
30. 

kvačka  =  turín.  Fix. 

kvadropa  =  garderoba.  Kolk.  II. 
37. 

kvaka  také  =  čagan  se  zobákem 
massivním.  Kt.  VI. 

kvaretka  =  čtvrť  žejdlíku.  Rud. 
7.  K.  kořalky.  Spč.,  21.,  Kt.  VI. 

kvářít  =  trápiti;  unavovati.  Kolk. 
I.  32. 

kvasný  také  =  kvasem  zadělaný. 
Kt.  VI. 

kvatolisko,  kvatoUště  =  kus  obilí 
zcuchaného  (válením  se  v  něm).  Kt. 
VI. 

kvavít  =  krvaviti,  krví  mazati, 
Laš.  Kt.  VI. 

kvavý  =  krvavý.  Laš.  Kt.  VI. 

květance  =  květiny.  Tam  rostó 
inači  květance.  Spč.  72.  Na  stopňo 
bele  rozestaveny  cezozemsky  kvě- 
tance. Spč.   121. 

kvička,  kvičák  =  plaček,  kdo  po- 
řád kovičí.  Kt.  Ví. 

kviCht  =  čaj.  Mršt.  Ves.   I.  225. 

kvit  =  kořalka;  líh.  Slám.  PÍ.  112., 
Rud.  34.,    Mršt.   Ves.  VI.  46.,    IV. 


48 


9.).  Zaleje  se  to  kvitem.  Naš.  XLIV. 

kvočka    =   kvočna.   ICoIk.    I.   32. 

kVOk  =  několik  vajec  v  bieznkx^ 
barvených  nebo  jinak  ozdobených, 
která  se  dávala  od  děvčat  galánúm 
\'  pondělí  vehkonoční.  Vyhk  R.  47. 

kýchat.  Pomýšlí,  jak  kýchnut 
z  dozoru  ženv  (dostati  se,  utéci). 
Bys.  Fig.  22.' 

kychlat  =  míchati.  Vše  dohro- 
mad\-  zkvchlat.   Kt.  VII.   1310. 

kyják  =  kyj.  Folp.  b.  11.  b. 

kykrháky  =  druh  pečiva  na  ha- 
nárk('m  kulaci.  Kí".  Roz.   III.  217. 

kylec   =  kel.  Laš.   Kt.  VI. 


kýmat  se  na  berlách  (belhati  se). 
Kt.   \11.   1310. 

kynik  =  člověk  ncdbalv,  ne- 
stoudnv.   Kt.  VI. 

kysanec  v  očích.  Kt.  VII.  l3io. 

kysaný.  K\-sané  šiškv  —  k\nuté 
knedlikv.    HÍavn.    Kr.  "l3. 

kyselučný  =  hodně  kyseIý.Kaš.51. 

kyselý  =  plíčky  na  kyselo.  Dal 
si  k.  přistrojiti.  .AÍršt.  Ves.  I.  76.  Vz 
kyselo. 

kyša  =  nechutná  kýška.  Kt.  VI. 

kysat    =    vvsmí\-atí  se.    Kt.  VI. 

kývala  =  kýval.  Kt.  VI. 

kývat  =  k(ilébavě  jíti.  Kt.  VII. 
1311. 


labovat  =  píti.  V  hospodě  dlúho 
1.   Krm.   Obr.   (>!». 

labrdón.  Již  je  v  1-ně  =  v  léčce, 
chy<in.   Kt.  VI.  Vz  laprdón. 

Tabrovat  =  něčím  hřmotiti.  Kolk. 
I.    -.VÍ. 

iabUŠa  =  jméno  kra^•í.  Val.  Kt. 
VI. 

ládovat  se  nač  =  chystati,  těšiti 
se.   Kt.  VII.    1311. 

fadžba  =  nástroj,  harapant,  zgarb. 
Kolk.    I.    32. 

fagraholt.  Eagraholti  lagramenščí! 
Bys.   Fii,'.  281. 

lagrament.  Vy  lagramenti!  Kř.  Př. 
47. 

lahčina  =  lehká  věc;  slabé  pivo. 
Fol]i.  a.  2S.  b.,  b.  11.  b.  Vz  násled. 

lahČOVina  také:  lehké  pivo.  Folp. 
a.   2'.t.  a.  Sr.  lahčina. 

lahvice  mléka  =  splesklý  soudek. 
Hlavn.   Kr.   11. 

lách  =  lák,  mořidlo.  Dali  to  do 
lácho.  Kr.  Roz.  83. 

lachvarija  =  brynda,  lankvara. 
Kt.  VI. 

laja,  lajka  =  ovce  černá,  jennm 
krniMk  (Krasu  bílý.   Kt.  VI. 

lajdačina.  Lehké  lajdačině  maje- 
tek prodati.  Hlavn.  Kr.  93. 

lajer  =  kok.vrátck.  Fk. 

rajská  =  příklop kapsy.  Kolk. I.  32. 


lajta  =  lejta,  léta,  sud  na  \ození 
vody.  Folp.  b.   11.  b. 

lajtmont  =  lajtnant.  Vvhl.  Děd. 

I.  7. 

lajtnant  =  dolnobečvanskv  fojt. 
Vz   Krm.  Dol.  2Í). 

lajtrovat  =  tcmlati  se.  Val.  Kt. 
VI. 

tak  =  laka,  kaluž.  Kt.  VII.  1311. 

lakotit  =  učit  mlsati.  Val.  Kt.  VI. 

laksprda  ^-  druhá  meta  při  hře 
míčem.   Fix. 

lalé   =  výraz  podivu.  Autr.   1.30. 

laika  =  panna  k  hraní.  Vvhl.  Slz. 
43. 

lalOČat  =  prozpěvovati.  Val.  Kt. 
VI. 

lámanka.  Dělati  lámanku  =  zády 
k  sdbe  se  ptista\iti,  lokt}'  zakles- 
nouti a  navzájem  se  zdvíhati.  Kald. 
12. 

lambotka  =  jméno  krav.  Vyhl. 
Mal.    128. 

laminoha  -^  pokoutní  lékař,  který" 
po  lékaři  lámal  znova  nohu,  že  prý 
b\la  špatně  napravena.  Bvs.  103., 
Ňaš.  XLIV.  C.  1.  a. 

lancovat  =  lomcovati,  trhali.  A  tož 
teina  d\třma  lancoval.  V3hl.  Děd. 

II.  r.3. 

iancvoší  —  pohraniční  stráž  fi- 
nanční. FL\. 


49 


landa  =  tulačka.  Kt.  VI. 

lanďák  =  tulák.  Kt.  VI. 

Tandat  se  =  potulo\  ati  se,  zdlou- 
ha  choditi.  Kolk.   I.  32. 

landřík  =  landák.  Fix. 

lanfešt,  lamfešt  =  desky  v  mlýn- 
ské strouze,  pu  nichž  voda  běží,  ko- 
nec mlýnské  strouhy,  vantroky.  Bě- 
žel nal.  Vyhl.  Děd.   I.   1.38. 

lániska,  pl.,  n.  =  úlehle,  pláň. 
past\-iště  na  s\'ahu.  Kt.  VI. 

Tankvara  =  kořalka.  Kř.  Poz. 
76.  —  L.  =  člověk  churavý.  U  Uh. 
Brodu.  Vyhl.  Ced.,  Gl. 

lankvařit  =  churavěti,  živořiti. 
Kolk.   1.  32. 

rantucha  =  tulák.  Kolk.  I.  32. 

Tantuchovat  =  loudati,  toulati 
se.   Kolk.    I.  32. 

lanžhotské  hodiny  =  křivák.  Vz 
Hrb.  Obr.  73. 

iapačka  =  lapání,  chytání  mla- 
díků na  vojnu.  Hlavn.  Kr.  63. 

lapák  =  žalář;  lapák  na  mouchy. 
Folp.  b.   11.  b. 

Tapanec  =  nehyba,  Te  si  tam  se- 
dijó  jak  lapanci.  Naš.  XLV.  1.  3.  b. 
—  L.  =  lejno.  Kt.  VI. 

lapotat.  Dokud  jaké  ovoce,  po- 
řád zadek  lapoce  (z  řiti  mu  teče). 
V\-hl.  D.  98.,  Vyhl.  Ced. 

laprdón  =  brynda.  Už  je  v  la- 
prdóně  =  nemůže  z  místa,  je  v  úz- 
kých. Kolk.  II.  37.  Vz  labrdón.  — 
L.  =  lehká  jupka.  Kt.  VI. 

laptačka  =  bláto  na  cestě;  tlach. 
Laš.  Kt.  VI. 

laptat  =  v  blátě  se  broditi;  tla- 
chati. Laš.  Kt.  VI. 

lapuša  =  tlachna;  věc  daremná. 
Kt.  VI. 

laputa  =  žvanil,  tlachal.  Laš.  Kt. 
VI. 

laškovat  také  =  prohledávati.  Kt. 
VI. 

lafák  =  hřebík  na  přibíjení  lati, 
latovník.  Krm.  Dol.  98. 

látat  také  =  bíti.  Kt.  VI. 

latatý   =  plný  lat.  Laš.  Kt.  VI. 

látečník  =  dřevěný  sloup,  do 
něhož  nahoře  vráželi  kolk\-,  aby  se 
na  nich  mohly  sušiti  látk\'  t.  j.  velké 
hliněné  hrnce  na  mléko.  Vyhl.  Ced. 


tava 


veliká  hromada.  Kolk.  I. 


32. 

lávičář  =  dítě  žence  sedící  o  do- 
žaté  u  lavice.  Vyhl.  R.  87.  Vz  la- 
vice. 

lávkař  =  kdo  dělá  lávky.  Kt.  VI. 

lazlkovat  =  sháněti,  sbírati  co. 
Kolk.   I.  32. 

Iáža  =  pozlátko.  Vyhl.  Děd.  1 1.138. 

Tebáň  =  hlavolvsec.  Kolk.  I.  33. 
Vz  násl. 

lebaňa  =  hlava.  Kt.  VI. 

lebavec  =  hlupák.  Kt.  VI. 

leboň    =   holomek    (kluk).    Kolk. 

I.  33. 

lecihde  =  leckde.  Kt.  VI. 

lecikaj    =  leckde.  Kt.  VI. 

lecký  =  lidský.  Lecká  řeč.  Vvhl. 
Alb.  38.,  Naš.  'XLII.  149.  1."  d. 
Lecká  voda  (moč).  Naš.  XLFV. 
39.   1.  Sr.  led  =  lid. 

léční.  Grunt  čistý  (nezadlužený) 
jak  léční  boty  (s  tvrdými  holin- 
kami vyleštěnými).  Naš.  XLIII. 
53.  2.  b.,  Vyhl.  Alb.  52. 

léčit  =  bíliti.  Kř.  Roz.  II.  57. 

léčka   =   bílení.  Přik.   63. 

led   =  lid.  Naš.  XLIV.  39.  1.  aj. 

ledachlap  =  ledajakýs  chlap.  Ne- 
meslete,  že  sem  já  tak  jenom  1.  Kř. 
Roz.   II.  25. 

ledajačina  =  ledačina.  Vvhl.  Vys. 
10. 

Tedúcí  =  ledový  (sesilněné).  L'. 
let  (led).  Kaš.  51." 

lefký  =  nedbalý,  nepořádný.  Kolk. 

II.  37. 

legát,  legátko  =  stohčka,  židle. 
Hořen.  346.,  Vvhl.  Mal.  136.,  Kt. 
VI. 

legramirovat  =  reklamovati.  Vyhl. 
Alb.  86. 

legurace,  regurace,  regurací  =  re- 
gulace. Bvs.  Fig.  29;!.  L.  rek.  Naš. 
XLIII.  98.   1.  a. 

lehá  =  líha.  Dáti  bečky  (piva)  na 
lehe.  Vyhl.  R.  65. 

lehčinka  =  lehká,  špatná  látka. 
Vz  Kt.  VI. 

lehovisko  =  lože,  pelech,  ložiště. 
Laš.  Kt.  VI. 

lechovat  =  vyorávat  lechy  (líhy). 
Kt.  VII.   1313. 

4 


50 


Tejanec,  vz  jelanec. 

lejárka  =  reálka.  Spč.  43. 

lejík    =    trj^chtéř,    nálevka.    Kt. 
VI.,  Fix. 

lejtníce     =     punčocha    bez    cho 
didhi.   la.  VI. 

lekievý   =  lekavý.   Las.   Kt.  VI. 

lekvarník    =    prodavač    povidel. 
Folp.  a.  28.  b. 

leleň   =  jelen.  Folp.  a.   15.  a. 

leloja  =  lilie.  Přik.  Nov.  110. 
Děvče  i;ik  1.    Kř.   Roz.  .36. 

lelona  =  kráva  plavá  do  bledá. 
Kt.  VI. 

lemb  =  dobré  časy.  Byli  sme 
jak  v  Icnibo.  Vyhl.  Ced.,  FLx. 

leňúhat  =  lenošiti.  Val.  Kt.  VII. 
131.!. 

Tepačka  =  lehká  kosa.  Kolk.  I. 
33. 

lepaná  =  rámus.  Kt.  VII.  1313. 

lepák  ---  lepačka,  plácačka  na 
mouchy.   Kt.  VI. 

lepančit  =  lepancovat.  Hrb.  Děd. 
50. 

lepař  také  =  dělník  obuvnický. 
Kt.  Vil.   1313. 

lepcovat  koho  =  pohlavkovati. 
Kt.  VI. 

lepen  =  lepanec,  pohlavek.  Folp. 

a.  28.  b.,  b.   11.  b. 

lepfca  =  svízel  (rostl.).  Kolk.  I. 
33. 

lepíní   =  leknín.  Folp.  a.  28  b., 

b.  11.  b. 

lepit  koho  =  udeřiti.  Hořen.  297. 

lepna  =  jíl.  Kolk.  II.  37. 

lepúšek.  Fčrtúšky  úzké  jako  le- 
púšky.  Hořen.  Nov.   138. 

lésčák    =   lískový  prut.   Kt.  VI. 

les!  =  jestli.  Vyhl.  R.  67. 

lesí  =  lesina.  Kt.  VI. 

iesiž  =  jestliže.  Kt.  VI. 

ieska  =  skvrna,  znamení.  Přik. 
63. 

léskovec  =  lískový  oříšek.  Ho- 
řen. Nov.  204. 

lesňák  =  kdo  chodí  do  lesa  na 
dříví.  Mrst.  Ves.   I.  202. 

lesovina  —  půda,  kde  býval  les, 
novina.  Kt.  VI. 

léstí.  Do  na  lésti  =  na  listí  ří- 
pové. Vjhl.  Ced.  Vz  lepáni. 


lešČák,  vz  liščák. 

leščit  se  =  lesknout  se.  Klobók, 
co  se  již  z  daleka  leščí  jak  na  vodě 
olé'.  Kř.  Roz.  73. 

lešta  =  prkénko  se  zářezem,  na 
něž  obrazv  na  stěně  visící  se  staví. 
Kt.  VI. 

léta  =  veliká,  podlouhlá  bečka 
na  vyvážení  hnojůvkv.  Naš.  XLIV. 
71.  í.  c.  Vz  lajta,  lejta.  Je  tlustá 
jakol.  Autr.  130. 

Tetět.  Na  to  on  neletí  =  není  mu 
to  vzácné.  Kaš.  94.  Málo  mu  letí 
na    den    (připadá).    Kaš.  72. 

lethar  =  poslední  snop  s  pole 
domu  \-ezený.   Kolk.   I.  33. 

letina   =   litina.  Kaš.  94. 

letirovat  se  =  mírniti  se.  Leti- 
rujte  se  troško.  Naš.  XLIV.  105. 
1.  a.  —  koho  =  mírniti,  poučovati, 
napomínati.  Abv  ho  pořád  nehdo 
letiroval.  Y\\ň.  R.  83.,  Hl.  55. 
Kdyby  ho  žena  byla  letirovala, 
nebyl  by  přišel  o  místo.  Vyhl.  Ced. 

letko  =:  litkup.  Vráně  na  ňo  pijó 
letko.  Naš.  XLIV.   102.   1.  a. 

létkovice  =  botj-  se  širokvmi 
lýtky.  Vyhl.  Děd.   II.   120.,   177. 

letvinka  =  ratolest.  Val.  Kt.  VL 

levják  =  levičák.  Fbc. 

levko  —  lehko.  Vám  se  to  levko 
řekne.  Kř.  Roz.   III.  276. 

levňéší.  Ta  řeč  je  1.  než  naša 
(snazší  k  naučení).  Vyhl.  Děd.  I. 
14. 

levoručka  =  krchňák.  Kt.  VI. 

lézačka  =  jícha  z  rozvařených 
švestek.  Vyhl.  Ced.  Ostatně  vz  lí- 
začka. 

ležmém.  Byl  v  tom  (pití)  ležmém 
=  pořád  ])il.  Bys.  Fig.  74.  U  Bart. 
ležmo. 

líccň   -=  situace.  Kt.  VIL   1315. 

tičák  =  pruh  na  zdi  po  dešti. 
Kolk.   1.  33. 

líčit  =  počítati.  B3do  jich  sedym, 
dobře  sem  jich  líčil.  Klda.  82.  — 
L.  =  léčiti.  L.  se  na  slanéch  vodách. 
Bvs.  Fír.  257. 

lídomorka  =  kořalka.  Laš.  Kt. 
VI. 


51 


lidovec  =  příslušník  lidové  stranj'. 
Bys.  !I7. 

liduša  =  zvědavé  děvče.  Kolk.  I. 
3:5. 

liduška  =  hra  o  poutích  s  obrázky 
a  kostkou  opatřenou  týmiž  obrázky. 
Vyhl.  R.  60.  —  L.  také  =  šamrha, 
vlček,  jímž  se  točí.  Kt.  VII.  1315. 

lícha.  Každé  navážel  svó  licho 
silnice  =  kus,  který  mu  byl  určen 
buď  losem  anebo  jinak  od  obce. 
Vyhl.  Ced. 

lichevni  =  lichv.  Folp.  a.  30.  a., 
b.   11.  1). 

lichmajstr  =  rytmistr.  Folp.  a. 
12..   l.K  b. 

lichota  =  lehké,  špatné  zboží. 
Kolk.   II.  37. 

lilUŠa  =  jméno  krav.  Vyhl.  Mal. 
128. 

linda  =  jméno  koní.  Vvh].  Mal. 
127. 

Ilpančit  koho  =  pohlavkovati.  Kt. 
VII.   13iG. 

lisk   =  také  políček.   Kt.  VI. 

liščák,  leščák  =  žlutý  ženský  ko- 
žich liščinou  olemovaný.  Vyhl.  Děd. 
II.  191.;  černá  sukně  vyleštěná; 
kdo  chodí  na  lišky.  Kt.  VI. 

liščit  koho  =  lískati,  bíti.  Folp. 
b.   11.,  b.,  Hořen.   133.,  Kt.  VI. 

litalena  =  běhna.  To  je  taková 
1.  Xaš.  XLV.  1.  2.  d. 

líti  koho  =  klamati,  nabírati  si. 
Bys.  Fig.  192. 

lítóš  =  druh  pečiva.  L-še  se  lily, 
odtud  název  (=  lívance).  Vj-hl.  Mal. 
142. 

livenda  =  levandule.  FLx. 

líza  =  jméno  krav.  Vvhl.  Mal. 
128. 

lízán  ka  =  lízačka,  čerstvá  po- 
vidla. Kt.  VI. 

ližky  =  lžíce.  Vyhl.  Slez.  126. 

lób  řečice  =  loubek.  Vyhl.  R.  27. 
■ —  L.    =  košťál  zelný.  Kolk.  II.  37. 

lóbek  =  nádoba  na  mouku  n. 
otruby.  Kt.  VI. 

lóčatý.  Lóčaté  kolo  —  v  němž 
špice  tvoří  co  možná  vvpouklý  úhel. 
■Kolk.   II.  37. 

loh.  Ječmen  a  oves  váže  se  do 
luhu  =  do  po  kladin  t.  j.  náručí  obilí 


obvazuje  se  skrutkem  nahoře  a  za 
ráz  se  postaví.  Vvhl.  Prus.  57.,  Kr. 
88. 

lOháň     =    druh    jablek.  Kt.  VI. 

lochy  =  trámy  pod  podlahou. 
FL\. 

lojdáň  =  kdo  má  lojd}'  v  očích, 
lojdavv.  Kt.  VI. 

loje  =  oje.  Kt.  VI. 

lokýš,  lokýšek  =  nudle,  lokeš. 
Kt.  VI. 

lólat  =  hulákati  po  vsi.  Kolk. 
II.  37. 

lomná  =  horská  dravá  b\-střina. 
Fix. 

Tomprda  =  slaboch.  Kolk.  I.  33. 

ÍOngaČ  =  dlouhé  bidlo.  Kolk.  I. 
33. 

longO  =  longa,  podélná  tyč  u  vozu. 
Folp.  b.  11.  b. 

lopače,  ete,  n.  =  ptáče,  které  do- 
stává stonky,  lopačá  se.  Vz  Kt.  VI. 

lópání  =  loupání.  Jdu  na  1.  = 
na  listí  řípové.  Vjhl.  Ced.  Vz  léstí. 

lópít  =  loupiti.  Nenechá  od 
Brandeborka  Palestino  lópit.  Naš. 
XLIII.  53.  2.  a. 

lopón  =  lopún.  Hlavn.  Kr.  9.. 
Naš.  XLIII.  16.  2.  c. 

lopuch   =  podbíl.   Kaš.  55. 

lórka  =  rourka,  otvor.  Vvhl.  Děd. 
I.  38. 

lorýř  =  razič  mincí.    Vz  násl. 

lorýřův.  Groš  bílý,  jako  by  vyšel 
z  ruky  lorýřovy.  Kldu.  70. 

lozbrka  =  rosolka.  Bys.  82.,  Naš. 
XLII.   1.54.  2.  a. 

ložnica  =  krtičník  (rostl.).  L. 
přikládá  se  na  bolačkv.  V\-hl.  Mal. 
109. 

lÓŽOVlna  =  obsah  lóže,  louže.  Naš. 
XLIV.  148.  2.  a. 

lubeček  =  větší  bylina  s  velikými 
květy  do  hnědá,  velmi  smrdí.  Dobrá 
od  jedu  a  housera.  Naš.  XLIII. 
46.  2.  c. 

iuca  =  jméno  koní.  Vvhl.  Mal. 
127. 

lucerka  =  vojtěška.  Naš.  XLIII. 
46.  2.  c. 

lučena,  lučenka  =  louka.  Kt.  VI. 

lUČniSkO  od  vozu.  Hrb.  Děd.  49. 

ludačit   =  ludařiti.  Kt.  VI. 


52 


lÚChat  se  =  trmáceti  se.  Val.  Kt. 
VI. 

luks  =  jméno  psí.  Vyhl.  Mal.  128. 

lukše  =  nudle.  Máš  lukšu  na 
bradě  =  okolo  vás  lítá  vrána  (máma 
slehne  a  dostane  lukše).  Vyhl.  Mal. 
14.3. 

lukšový  =  nudlový.  L.  polévka. 
Kt.  VII.   1318. 

lulat  také  =  pomalu  téci.  Lrdá 
to.  Folp.  b.   12.  a. 

lumík   =  polní  myš.  Kt.  VI. 

lumpaňa  =  ženská  opilá  a  mar- 
nivá.  Kolk.   I.  34. 

lumraj  =  křik.  Kolk.   I.  34. 

lundat  =  kluntat  (niti).  Kolk.  I. 
34. 

lundavý  =  toulavý.  Kt.  VI. 

lungat  se  =  okouněti.  Val.  Kt. 
VI. 

lunták,  lunt  =  poběhlík.  Krm. 
Venk.  50.  B\l  to  nějaký  lunt.  Hrb. 
Děd.  98,  Mršt.  Duš.  7. 

lunzoch,  lunsoch  =  souchotiny, 
z  něm.  Lungensucht.  Bys.  Fig.  139., 
Vyhl.  Prus.  75.,  Naš.  XLIV.  39.  1. 

lupat  koho    =   bíti.   Hořen.    113. 

lupek  =  lupen,  list,  vrstva.  Dva 
lupky  na  podpatku  boty.  Kt.  VII. 
1318. 

luskač    ==    kin'ářík    (brouk).    Fbc. 

luskat.  Potom  luskal  druhý  =  od- 
hazoval grňkou  křiváku  svého  krej- 
cary z  kolečka.  Vjhl.  D.  107.  Luskal 


grejcar^■  křivákem  za  kolo.  Vyhl. 
Děd.   ť.  137. 

lútný  =  čistý.  To  je  lútné.  Kaš. 
94. 

futr  =  samv,  z  lauter.  Kořalka 
futr  voda.  Kolk.   I.  34. 

túzník,  núzník  =  člověk  samo- 
statný.   Kolk.    I.  34. 

lúznit  =  louditi.  K'lk.  I.  34. 

tuža  =  louže.  Bys.  Fig.  287.  —  t. 
=  nádržka  na  vodu,  do  níž  stékala 
\'oda  dešťová  a  hnojiuka  z  celé  dě- 
diny. Bys.  70. 

lví  tlama,  vz  tlama. 

lyčný  =  Ivkovitý.  Kt.  VI. 

lyk  =  keh  Laš.  Kt.  VI. 

lykadlo  =  provaz,  který  svateb- 
čanům přes  cestu  napínali.  Krm. 
Venk.  77. 

lysa  =  náčiní  na  chytání  ryb  na 
způsob  koše;  je  z  proutí  a  má  malé 
hrdlo,  vrš.  V\hl.  Mal.   125. 

lysec  =  lysohlavec.  Slám.  Lys. 
94. 

lyska=jméno  krav.  Vyhl.  Mal.  128. 
• —  L.  =  znamení  na  stromě  učiněné 
sekyrkou.  Vyhl.  Mal.  97. 

lySOhlava     =    lysohlavec.     Ondr. 
19.,  Slám.  Lys.  20. 
lysoun  =  lysohlavec.  Kt.  VI. 
lysula  =  lysa,  ly.sena.  Kt.  VI. 
lýta  =  lejta,    vodní  sud.  Kt.  VI. 
Iživák  =^  lhář.  Kaš.  54. 


M. 


máča  =  bláto.  Kolk.   I.  34. 

máčkař  =--  kdo  jí  rád  máčky. 
Vyhl.  1).  52.,  Kt.  VI. 

madragony  =  šišky,  knedhky. 
Val.  Kt.  VI. 

magarónke,  to  pré  só  šeške  na- 
dívaný trnkami  anebo  taške  nadí- 
vaný tvarohem  a  kropicó.  Vyhl. 
Mak   140. 

machabej  =  opilý,  nesvůj.  Kolk. 
I.   34. 

machák  =  havák  (sbudk(ni).  Kt. 
VII.  i;uy. 

machle  =  pletichy.  Kt.  VI. 


machomét  =^  pitomec.  Na  starý 
léta  je  čl()^•ěk  všecek  m.  Vyhl.  R. 
83.,  Hl.  35. 

machůvka,  makůvka  nevěstka. 
Kaš.  '.ti..  Vylil.  Crd. 

majdalenka  =  svižné  děvče.  Kt,- 
VI.  —  M-ky  =  druh  hrušek  zrají- 
cích kolem  sv.  Marie  Maj  dáleny, 
Vyhl.  Ced.;  žluté  kulovaté  bram- 
bor \'.  Kt.  VI. 

májíček  =  pampeliška.  Fbc. 

majkesa  ==  jméno  krav.  Vyhl.- 
Mal.   128. 

májovník  =  maíinka.  Kt.  VI. 


53 


mák.  Nedrob  mako  =  nemluv 
hloupot\-.  Kř.  Roz.  91. 

makúfka  =  dmh  hiušt-k;  odvar 
z  makovic,  Kolk.  I.  34..  Hrb.  Obr. 
26G.;  vlčí  mák.  Fbc. 

makyt,  makyta  =  rokyt ka,  \rba 
ušatá.  Kt.  VI. 

makytí  =  plot  z  vrbového  proutí 
mezi  koly  napleteného.  Záhr.  IV.  7. 

maldřík  =  druh  mčího  svra. 
Kldu.  109. 

malena  =  boule,  znamení  ohně 
na  tváři.  Kolk.  I.  34. 

malenek    =   prst   malík.  Kt.  VI. 

malina  =  tmavočervená  kráva. 
Fix. 

maliňák  =  malinová  medovina. 
Laš.  Kt.  VI. 

malinkosť  =  mahčkosť.  Kolk.  II. 
37. 

malónek  =  hezký  červený  člo- 
věk. Kolk.   I.  34.    Sr.  melounek. 

malošenký  =  maUčký.  Kt.  VI. 

malousedlý.  ]\I-dlí  =  chalupníci 
ad<imkái'i.  Bys.  Fig.  121.  Sr.  hrubo- 
usedlý. 

malovna  =  pomlázka,  kraslice. 
Kt.  VI. 

malučký,  malunečký.  malulenký, 

malunenečký,  zdrobnOle  malv.  Kaš. 
51. 

maluša  =  jméno  malé  krávv.  Kt. 
VI. 

malušátko  =  nemluvně.  Folp.  a. 
25.  b. 

malúšek  ^    mališek.  Folp.  a.  25.  b. 

malušenký,    malušinký,    malušu- 

Čký  -  mahčký.  Kt.  VI. 

malůvka  =  malovka.  Kt.  VI.  M. 
vajec.  Mršt.  Vcs.  VI.  11. 

malý.  Snědli  ^•  hospodě  jen  něco 
malého  (k  snídání  něco  od  masa, 
plíčky  a  p.).  Spě.  46.,  Kř.  Roz.  85. 

mamčet  =  ňamčet,  mňankat; 
fňukati.  Kolk.   I.  34. 

mamictvo  =  strašidlo,  vz  perso- 
nifikace liludiček.  Kolk.   I.  34. 

mamlat   =   mazati.  Folp.  a.  40.  a. 

mamonec  =  lakomec.  Naš.  XLIV. 
135.    1.   b. 

mamonit  =  mámiti.  Kt.  VI. 
mamrala  =  opilec  nesrozumitelně 
mlu\ící.  Laš.   Kt.  \'I. 


mana  =  kočka  (v  dětské  řeči); 
kozí  jméno.  Kt.  VI. 

máňa  =  omáčka.  Kolk.   I.  35. 

Maňáci  =  přezdívka  Frenštát  ča- 
nňm  od  Rožnovských.  Fix. 

maňačky  =  z  paměti,  z  nenadání. 
Kolk.   I.  35. 

mancour  =  kocour.  Kt.  VI. 

maňďakovat  (o  řeči).  Tam  při 
Hoclavicich   maňdakují.    Kaš.    138. 

mantfál  =  mandák.  Kt.  VIL 
1320, 

maňděnka  =  kočka.  Kolk.  I.  35. 

mangotenke  =  stakraholte!  Bo- 
žíčku!  Naš.  XLIV.   102.  1.  a. 

manžárovat  =  jísti.  Spč.  63. 

mařák.  Vynášení  Mařeny  (smrti); 
hoši  vynášeli  Mařáka.  Vz  Vvhl.  R. 
31, 

margétka  ^  druh  hrušek,  jablek. 
Val,  Kt.  VI, 

marhavý  =  nemocný;  mživý  (o 
čase),   Kolk,    I,   35, 

marhulOVý  =  meruňkový,  Kt.  VI. 

maří  léstí.  tanacetum  vulgare, 
rostl.  Naš.  XLIIL.  4(j.  2.  a. 

Marie.  Panna  Marija  v  trňó  = 
orliček    (rostl.).    Vyhl.    Mal.    110. 

markota,  markotnosf  =  těžko- 
myslnosť,  churavosť.   Laš.   Kt.  VI. 

markotný  =  churavý,  nemocný. 
B\s.  Fig.  38. 

marnit  =  mařiti.  Folp.  b.   12.  a. 

marsovský.  Jak  m.  hodiny  =  ne- 
stálý. Kt.  VI. 

maro  =  móra,  můra.  Kaš.  27. 

marodnosť.  Dobytče  bélo  náchyl- 
né k  marodnosti.  Naš.  XLIV.  99. 
2.  d. 

masařina  =  daň  z  řeznictví.  Kt. 
VI. 

masařit  =  řezničit.  Kt.  VI. 

máseiňák  =  máselník  (houba). 
Folp.   a.   2S.  b. 

máselnička  také  =  peroutka;  máj- 
ka (brouk).  Kolk.   I.  35. 

masivy  =  masitý.  Kt.  VI. 

maslák  =  člověk  neohrabaný, 
Laš.  Kt.  VI.;  maslák  =  durman. 
Hrb.  Dt.  92. 

máslák  =  hrnec  na  máslo.  Laš. 
Kt.  VI. 


54 


máslový  květ  =  blatouch  (rostl.). 
Vvhl.  :\Ial.   109. 

máslunka  =  podmáslí.  Laš.  Kt. 
VI. 

masné  =  sádlo.  Folp.  b.  12.  a. 

mastit  =  mazati.  Nohy  něčím  m. 
Naš.   XLIV.  39.   1. 

mastiflinta  =  nešika,  hlupák.  Kt. 
VI. 

masúr,  masúrek  =  prase,  pra- 
sátko. Laš.  Kt.  VI. 

maša,  vz  k\-ča. 

mašamotka  =  modistka.  Kolk. 
II.   .17. 

maščenka  =  omáčka  ze  sladkého 
mléka  moukou  zahrkaného.  Val. 
Kt.  VI. 

mašiča  =  mašík,  vepřík.  Kaš.  51., 
Kt.  VI. 

mašinka  =  sirka,  zápalka;  strojek 
v  jx-trolojové   lampě.     Kolk.   I.  35. 

maštalka  =  druh  hrušek.  Val.  Kt. 
VI. 

mať  =  míti.  Až  jich  budeme  mať. 
Slám.  Lys.  227. 

maťas  ^  hlupák.  Kt.  VI. 

mátat.  Co  nás  mace  (napadá).  Laš. 
Kt.  VI. 

matěj  =  pomatenec.  Kolk.  I.  35. 

mateřinka  =  mateří  douška.  V}'- 
hl.   Slz.   (>7.  Vz  Bart.  mateřanka. 

matěrovský.  Matěrovská  gorale! 
Hořen.  252.  Sr.  matěra. 

matičenka  =  matinka.  Vvhl.  R. 
73..  Hb.  42. 

matička  =  kmotra.  Fix. 

matka  také  =  námel.  Fix. 

matkový.  Matková  zelina  ukládá 
zbouícncni  matku,  kvete  modře. 
Naš.  XLIII.  4(3.  2.  a. 

matlafós  =  nešika,  nemehlo.  Bys. 
(11. 

matoň   =  kdo  mate.  Kt.  VI. 

matrta  =  hloupá  ženská.  Val.  Kt. 
VI. 

matynka  =  otýpka  zmrvené  slá- 
mv.  Prik.  Nov.   Í10. 

maz  =  ovoce  zsekané  a  s  různým 
kořením  smíšené.  10.  stol.  Kldu. 
122.  —  M.  =  cák,  pruh  na  zdi  po 
dešti.  Knlk.   I.   .".5. 

mázdro,  mázdirko  =  věc  nepa- 
trná. Kt.  VI. 


mazgat    =    mazati.    Kt.  VI. 

mazlatý  =  mazavý.  M.  sýr.  Kt. 
VI. 

maznavý        ma/.livv.  Kt.  Yl. 

máznula,  mazlena,  mazlenko  = 
mazhk.  Kt.  VI. 

mažárek  =  moždíř.  Folp.  b.  12.  b. 

mažárky   =  vvsoké  botv.  Folp. 

b.  12.   a.  "  ' 
mečistý   =  na  způsob  meče.  Kt. 

VI. 

medař  =  včelař.  Fix. 

mědlit  si  oči   =  tříti.  Autr.   130. 

medomét.  Tým  se  med  ze  súša 
vystřikuje.   Kaš.  94.,  Kt.  VI. 

medunica  =  hluchavka  (rostl.). 
Folp.  b.   12.  a. 

medýlko  =  nějaké  cukroví.  Naš. 
XLIV.   15.  1. 

megot  =  lesk.  Kt.  VI. 

megotat  se  =  třpytiti  se.  Jak  se  to 
megoce.  Vyhl.  Vys.  72.  Zlatem  se 
m.  Kř.  Roz.  44.  Na  roce  (ruce)  se 
im  megotal  prstýnek.  Bys.  Fig.  99. 

megotavý  =  lesklý.  ívt.  VI. 

měchové  =  pxtlové.  plat  za  mletí. 
Laš.   Kt.  VI. 

měchovina  =  měchové  (p\-tlové) 
plátno.   Kt.  VI. 

méchůvka  =  měchula,  plachta 
na  tráxii.  Laš.  Kt.  VI. 

mekotat  se   =  megotati  se. 

melánka  =  jméno  psí.  V\hl.  Mal. 
I2.S. 

melér  =  křik.  Kolk.  I.  35. 

měníce.  Taková  čapka  stála  čtyry 
rýnské  měniče  t.  j.  27  českých  (če- 
ský =  6  kr.).  Vyhl.  Prus.  «8. 

mentlík,   vz  v   Bart.   mentík. 

menurka  -  řimbaba  obec;  slu- 
uiokn  hrdiik.  Slez.  Kt.  VI. 

merkovat  =  vyšívati  monogramm ; 
pamatovati  si,  Kolk.  1.  35;  utíkati 
Kt.  VI. 

mesiónky  —  modlitební  kniha, 
misionáiská,  složená  od  misionářů. 
V}hl.  Alb.  ()4.  Kabela,  v  níž  čtyry 
buchty,  maso  a  mesiónky;  Hned 
wtáhl  mesiónkv,  našel  v  nich  zrca- 
dlo zpovědní.   Naš.   XLIII.   53.   2. 

c.  a  d. 

meslo  =^  díl.  M.  trávv,  stlaní. 
Vyhl.  .Mal.    1 00. 


55 


mést  =  rvchle  jíti.  Metla  bvstrým 
krokem  dál.  Hoch.  ll!t.  Metla  k "vi- 
nohradu. Hořen.   10. 

ItieŠi  =  myší.  M.  óško.  Když  ze 
člověka  střevo  vjxhází,  tož  má  se 
na  ně  položiti  meši  óško.  Naš. 
XLIII.  46.  2.  c. 

metal  =  laskominy.  Abyste  me- 
tale zahnali.  Vvhl.  Slz.  92.  Dostaneš 
metal  =  vxmetou,  vvženou  tě. 
U  Uh.  Hrad!  Kt.  VI. 

metál  =  medajle.  Kolk.   I.  35. 

metel  =  mela.  To  bv  b\-la  metel. 
Ki-.    Riz.   II.   1ÍÍ2..   153.  ' 

métit  =  pilně  hledati.  Kolk.  I. 
35. 

metlaňa  =  nějaká  rostl.  Kaš.  132. 

metlařka  =  žena  prodávající  me- 
tl\-.  košte.  Vvhl.  Děd.   II.   158. 

métník  =  strom  ustanovenv  na 
\-ymýtění.  Vyhl.  Mal.  98. 

meiyja  =  kaše  prosná  moukou 
zasypaiiá  a  mastná  na  rozdíl  od 
net\-je,  kaše  prosné  s  povidh'.  Kt. 
VI.'.  Hrb,  Obz.  292. 

mezevá  =  mezi.  Bys.  37. 

mjcák   =  králík.  Kald.  5. 

mlclna  =  jméno  psí.  Vvhl.  Mal. 

120, 

micka  =  jméno  koní.  V\hl.  'SLú. 
127. 

mičuda  =  hlupák.  Olom.  Kt.  VI. 

mignót  =  seknouti.  Šabb  koho 
m,   Kr,  Roz.   II.  3. 

migzovat  =  mazati  (mastí).  Kt. 
VII.    1324. 

michalůvka  =  druh  hrušek.  Kt. 
VI. 

mikat  se  =  trhati  .sebou;  koho  m. 
=    lultihovati.    Folp.   b.    12.   b,   — ■ 

mikotat,  migotat.  mekotat  sa  = 

leskuiuti.  třpytiti  se.   Folp.  b.  12.  b. 

mikeš   =   tanec.   Hořen  334. 

míknút  koho  =  šoustnouti,  ude- 
řiti. :\Iršt.  Ves.   I.  20. 

miksa,  nadávka.Takové  m. !  U  Uh. 
Brodu.   Gl. 

miloš  =  jméno  psí.  V\hl.  ilal, 
12S. 

milovanÚCi.  Na  mú  m.  duši.  Kald. 
7.,  2(). 

mimova  =-  mimo.  Kt.  VII.  1325. 


míňat  sa  =  tratiti  se,  mizeti. 
Fiilji,  li.    12.  b.   Sr.   minouti. 

mincírňa  =  mincovna.  Kř.  Roz. 
111.  288. 

minutý  -=  minulý,  M.  týden.  Kaš. 
()().,  <S7. 

mírný  =  trefný.  Má  mířnó  roko. 
Kř.  Roz.    III.   331. 

miserka  =  hra  v  karty.  Fix. 

mísťátkO  =  malá  usedlost.  Kaš. 
94.,  130. 

místo  =  statek.  Kaš.  94.,   110. 

mistrný  =  nespokojený,  mrzutv 
\-  arnidci.  Kolk.   II.  37. 

mišačka  =  žena  něco  míchající; 
vařečka.  Laš.  Kt.  VI. 

míšat  co  =  hloupě  mluviti.  Kolk. 
I.   35. 

míšenka  =  druh  jablek.  Kt.  VI. 

misí  -     nižší.  Folp.  a,  11.  b. 

míšpulance  =  zmatek.  Hať  z  teho 
néui  m.  Mršt.  Ves.   I.  4. 

miť  =  niť.  Folp.  a.  15.  a.,  35.  a., 
Hrl),   I)t.   30. 

mjadlovat  =  mědliti.  Laš.  Kt. 
VI. 

mjadžganina  =  mačkanína.  Kt. 
VI. 

mjadžgat,  mňadžgat,  mňačkat  = 
=  mačkati,  Folp,  b,  12.  b,,  Fulp.  a. 
4.   b..   11.   a.,   Kaš.  23. 

mjakýč,  mňakýč  =  bahenní  tráva. 
Folp.  b.   12.  b. 

mjantat  =  splésti,  smísiti.  Laš. 
Kt,  \'l,  Sr.  mjatat. 

mjatat.  Nemjať  =  nemluv  ne- 
sm\-sl,   Kald,   8, 

mjatenka  =  zdrchaná  sláma. 
Kald.   .s. 

mjázdro.  Člověk  taják  m.  = 
měkký,  choulostivý.  Val.  Kt.  VIL 
132().  Vz  \i  Bart.  mázdro. 

mjégnút  =  praštiti.  Val.  Kt. 
VIL   132(i. 

mlacka  =  mlatečka;  mlácení.  Slez. 
Kt.  VI. 

mládek  =  mládenec  o  svatbě. 
Kt.  VI, 

mladit  se  =  v\-jasňovati  se.  Kolk. 
II.   :;7, 

mlásknót  koho  čaganem  =  ude- 
řiti. Mil.  Děd.   II.  235. 


66 


mlatcula  =  mlacka,  mlatečka. 
Kt.  VII.   i:i2(i. 

mlatiluža  =  ?  Kaš.  55. 

mlátovnica  =  kořalka  z  mláta. 
U  Uh.  Hrad.  Kt.  VI.  Na  Kyjovsku: 
mlátovica.  Gl. 

mlatyvka  =  mlat.  Bys.  Fig.  1U9. 

mtázgat,  mtázgnút  =  udcíiti; 
hoditi,  mrštiti.  Folp.  b.  12.  b; 
i\I}ázg  s  ílašú  do  škarpy.  Folp.  a.  5G.  i. 

mlčavý.  Mlčavá  voda,  kterou  se 
\'  potoce  mnývají  na  veliký  pátek 
(kdo  tam  šel,  ten  po  cestě  mlčel). 
^■\hl.  R.  3ÍI. 

míhat.  Zpr\u  míhalo  (b\la  mhla). 
Hořen.  Nov.   l:i5. 

mlíčák  =  žlutý  rak  (má  slabší 
kiižkn   než  čtrnv).   Vyhl.   Mal.   125. 

miíčárňa  =  mlékárna.  Kř.  Roz. 
II.    ]!I2. 

mlíčen   =  heřmánek.  Aiitr.   130. 

mls.  To  by]  mls!  Kř.  Roz.  II.  8. 
V  Bart.  mlsá. 

mísit.  Roubal  misii  sousedy  (na- 
vnazoval.  dělal  jim  laskominy).  Kř. 
Roz.   II.   70. 

mlsníca  =  v  hospodě  jizba  pro 
\vbnr.  Hrb.  Obr.  5(5. 

mlžný  diadem.  Hořen.  55. 

mňaček  =  kdo  mňacM  (mňouká). 
Kt.  VI. 

mňačet  =  mňoukati.  Kočka  mňa- 
Či.    La^.    Kt.   VI. 

mňačkat,  \z  mjadžgat. 

mňaga  -  =  hmota  bczt varná;  člo- 
\ťk  slabv.  umdlrnv.  Sú  jak  mňaga. 
Kolk.    I.   -.W. 

mňakýš,  vz  juiakvš. 

mňančat,  ňamčat   =   mňoukati. 

Kaš.   '.M.   Sr.   ňainčal. 

mňankot  -  mňoukání,  [iž.  Mor. 
i;t.  \1. 

mňočák  ^  kán  zpí\a\'ě  mlu\'í. 
Vyhl.  Děd.  II.  218.  Mňcčáci  = 
Pěnčiňané  na  Mor.  pro  svou  zpí- 
vavou výslovnost'.  Vyhl.  D.  52. 

močidlový.  M.  voda  (z  močidla). 
Kt.  \1. 

močkař  =  Místcčan.  Vz  Kt.  VI. 

móčníca  =  jídlo.  Oškrábou  se 
zemáky,  rozvaří  se,  vsype  se  do 
nich  po  troše  mouky  a  omastí  má- 


slem a  třeba  mákem  se  posypou. 
V3hl.  Ced.  Sr.  škubánky. 

močovíca  =  močůvka,  hnojůvka. 
Folp.  b.   12.  b. 

móda  =  způsob.  Ježek  (ryba)  je 
na  módu  kapra.  Vyhl.  Mal.  12(j.  a  j. 

modál  =  stížený  průtrží.  Vvhl. 
D.  57. 

módelný  =  urostlý,  vzhledný  (o 
těh).   Autr.    130. 

modlenka  =  klekátko,  laš.  Kt. 
VI. 

modrák  také  =  modrá  sukně, 
modraCka.   Kt.  VII.    1327. 

modránek   =   brčál.  V\hl.   Mal. 

lOí). 

modrónký  =  hodně  nvidrý.  M. 
pínčko.  \'\hl.  Mal.   120. 

modřulinký  =  krásně  m  idrý.  ale 
malý.   Folp.  a.  27.  a. 

mogila,  nadávka.  Čertova  m.! 
U  l^h.   P>r.)du.   Gl. 

mochárek  =  malý  pták,  troško 
věcí  než  králík  (střízlík),  má  čer- 
vený volátko.  Vyhl.  Mal.   120. 

mochejrka  =  sukně  z  polovičního 
hedvábí.    Kldu.    120. 

mochovlra  =  umchomúrka.  Vvhl. 
Mal.   114. 

mokeš,  nadávka.  U  Uh.  Brodu. 
Gl. 

mokř   =  mokřina.  Kt.  VI. 

mokřovlna  =  \-lhký  pozemek. 
Autr.   130. 

mokroš  =  opilec.  Kt.  VI. 

molitor  =  piják.  Fix. 

moňa  —  muňa.  Nebed  němé  jak 
moiui.  Vyhl.  Mal.  i)3. 

mora  =  kořalka.  Na  Vsacku.  Kt. 
VI. 

morava  \elká     i'eka    \ubec. 

Kolk.    I.  .'Wl. 

mořčina.  Smrdí  to  (žralok)  moř- 
činou  (mořem,  mořským  zápachem). 
Naš.  XLIV.    105.   1.  "d. 

mordek    (klení)!    Hořen.    !I7. 

mordiácký  =  mordský.  ;\I.  jídlo, 
chlapík.  Olom.  Kt.  VI." 

morkáč  -^  druh  ženského  šátku. 
Vyhi.    i)(d.    II.    !!>2. 

moróset  se.  Polád  sme  se  v  té 
iepě  morósele  (namáhavě  pracovali. 


57 


unavovali).  Naš.  XLIII.  14.  2.  a., 
63.  1.  a. 

morotný  =  mrzutý.  Bel  sem 
haíibó  celé  morotné.  Spč.  92. 

moščák  =  mošt,  ovocné  víno. 
Kaš  .IKi. 

mošec  =  kuří  noha  (rostl.).  —  M., 
svinstvo  na  roli.  Vyhl.  Mal.  109. 

moška  =  kakost  luční  (rostl.). 
V\lil.  Mal.  109. 

mot,  motek  =  svazek.  M.  příze. 
Laš.  Kt.  VI. 

motač.  Udělal  si  motač  =  za- 
balil se  do  přikrývky.  Kolk.  I.  3(5. 

motačka  =  motání.  Folp.  b.  12.  b. 

moťcha   =   obluda?   Kolk.    I.   36. 

motil    =  větroplach.  Kolk.  I.  3(i. 

motora  ironíckx-  =  nemotora. 
Laš.  Kt.  VI. 

motovidlatý.  T\-  moto\-idlo  m-té 
(nadávka)!  Slez.  Kt.  VI. 

motrpél  =  motýl.  Kolk.   II.  37. 

mouzdry  =  dětská  vyrážka.  Kt. 

\l.    LltoNcl. 

može  =  možné,  možno,  přisvěd- 
čuje  =  ano,  dobrá,  budiž.  Vz  Kt. 
VI. 

možně.  A  m.  kráčel  dál  (silnvm 
krokem).   Kř.   Roz.    II.   2(5. 

mrandžat,  vrandžat  =  nnančet, 

mňoukati.   Folp.   b.    12.   b. 

mraščik  =  kdo  rád  pláče.  Kt.  VII. 
I.Í2.S.   F  Bart.  mraščák. 

mraŠČit  =  brečeti.  Vz  Kt.  VI. 

mrazitý  =  mrazivý.  M.  noc.  Naš. 
XLIV.    12(;.    I.  a. 

mrcús,   mrcúsek   ---   krátký  ple- 

tenec.   Kaš.    ")."). 

mrcósek  =  pahýlek.  Zostal  mi 
z  palca  m.  B\s.  117. 

mrčavý    =    dudlavý.    Autr.    130. 

mrdolit  =  vrtěti  se?  Někdo  mrdolí 
a  nic  (n  provede).  Mršt.  Ves.  VI.  39. 

mrdnosť=  mrštnost.  Folp.  b.  12.  b. 

mrdný  =  mrštný.  Folp.  b.  12.  b. 

mrdús,  mrdúsek  také  ocas.  Folp. 

a.   22.  b.,  b.   12.  b. 

mřeža  =  vyšívání  žlutým  hed- 
\-ábím  uprostřed  šátku.    Kt.  VI. 

mrgola  =  pi-evzdí\'ka.  Mršt.  Ves. 
1.  2(i2. 

mrholica,  mrhůlka  ihnl)ný déšť. 
Kt.  VI. 


mrkús,  mrkvús  =  mrk(  v  divoká; 
člověk  starší  hubený.   Kolk.    I.   30. 
mrlák,     nadávka.     Takové     m.! 
U  Uh.  Brodu.  Gl. 

'mrmola,  mrmula  =  mrmlá,  niuua. 
Kt.  VI.  Již.  Mor. 

mrňavý  =  k  ničemu.  Mrňavá 
práce.  Kolk.  I.  3(i. 

mrnit  sa.  Kočka  sa  mrní.  Folp.  b. 
J2.  b. 

mrÓSkat  =  sténat  (o  dětech). 
Autr.    130. 

mrskačka  také  =  mrskot,  mrskut, 
šlahackii.  Vz  Vyhl.  Děd.   I.   129. 

mrskutník  =  kdo  mrská,  koná 
mrskut .   Vyhl.   R.   47. 

mrštinka.  Na  mužské  košili  bylo 
vyšito  srdce,  na  krku  m.  Vyhl.  Děd. 
II.   134.  a  ].  Vz  u  Bart.  mrščinka. 

mrtvý.  Mrtvé  knížky  =  knížky 
od  pojištění  na  vystrojení  pohřbu. 
Kaš.  94.  —  M.  list.  =  úmrtní. 
Vyhl.  Ced. 

mrva  =  pomr\-ená,  zcuchaná  slá- 
ma. Kaš.  94.  U  Bart.  =  podrob- 
nost věci;  zchátralý.  neh\'bný  člo- 
věk. —  mrvu,  mrvku,  mrvinku, 
mrvónku  =  trochu.  Autr.  130. 

mrvenka  =  otep  mrvy;  hlupák, 
pomatenec.  Kolk.   I.  36. 

mrz  =  rozmrzelosť.  Z  mrzu  dal 
se  na  vojnu.   Kldu.  119.  a  j. 

mrzat  =  mrznouti.  Kt.  VII.  1329. 

mrzena  =  hnis.  Kolk.  I.  36. 

mrzet  se  =  zlobiti  se.  Nechtějí 
se  s  ním  mrzet.  Vyhl.  Jař.  96. 

mrzučka  =  uu-zutosť.  Kolk.  I. 
3(-. 

muckat  =  líbati.  Kolk.  I.  36. 

muchač  =  červenka  (pták).  Fix. 

mucháň  =  dobytek,  když  se  mu- 
chá  (shání  mouchy.)    Kt.  VI. 

muchárek  také  =  nádoba  na  chy- 
tání  nuit  h,   Kolk.    I.   36. 

muldňa  =  louže.  Tad)-k  je  m. 
Mršt.  Ves.   I.  377. 

mulka  =  mul.  Vyhl.  Děd.  II.  27. 

multaj  =  darebák.  Kt.  VI. 

munací  =  věci  staré.  kráui\-. 
Tr.-.dcl.  Olom.  Kt.  VI. 

muňka  =  slepičí  čmelik.  Kolk.  I. 
36.  —  muňky  =  bradavičky,  které 
mívají   ovce   pod   krkem.    Kaš.   94. 


68 


U  Bart.  =  angrešt;  štěnice;  boltce 
ušní. 

murdiják  =  rváč.  Hrb.  Děd.  152. 

muřín  také:  rorejs.  Piíb.  Kt.  VI.; 
modrý  zemák.   Fix. 

muróci.  Můra  (můra)  muróci.  Naš. 
XLIII.   ti.S.  2.  b. 

muroň  =  zedník.  Kt.  VI.  Místek. 

muška  =  včela.  Kolk.  II.  37. 

muzikant  =  obilí,  které  při  se- 
čení nebylo  kosou  zasaženo.  Kolk. 
II.  37..  Kt.  VI. 

murysat  =  černiti,  mazati,  špiniti. 
Laš.  Kt.  VI. 

mušec  =  bolák  na  kravích  nohách, 
jenž  povstává  z  mokra  a  prachu. 
Val.   Kt.  VI. 

múzdry,  vz  mouzdry. 

muziganěc  =  tesatík,  brouk.  Kt. 
VI. 


muzikovat  =  plakati.  Kolk.  I.  3G. 

mužíček   =  rozchodník.  Fix. 

muži  kat  =  mžikati,  hráti  na 
mžika.   Kt.  VI. 

mužíni  =  šišky  (knedlíky)  povidly 
mazané  a  omaštěné.  Kt.  VI. 

mužský.  M.  láska  =  jehlice  (rostl.) 
Naš.  XLIII.  4C.  2.  d. 

mynářka    =    mufika.    Kt.   VII. 

l.'i.">0. 

mydlák  =  vápnitý  slin.  Fix. 

mýno  =  jméno.  Laš  .  Kt.  VI. 

myryša  =  kráva  mnrovaná.  um- 
řena.  Kt.  VI. 

mýto   =  plat.  Vyhl.  Slz.  (if). 

mžikal,  mžikala  =  kdo  často  mži- 
ká. Kt.  VI. 

mžórání  =-  hryzení.  Kř.  Roz.  11. 

mžukat.  Hledím,  tak  sa  mi  uižuká. 
Folp.  a.   44.  a. 


N. 


nababrat  co  kam  =  namazati.  Kt. 
VI. 

nabahnit  se  =  zachtíti  se  něčeho. 
Kolk.   II.  :58. 

nabachtaný  =  hodně  najedený. 
Kt.  Vl. 

nabajdat  čeho  =  napovídati.  Laš. 
Kt.  \I. 

nabaňdit  =  nastrojiti.  Kolk.  1. 
37. 

nabeblositčeho  =  naplkati.  Brušp. 
Kt.  \1. 

naberanit  se  komu  čeho  =  nav}-- 
svétlovali.   Kt.  VI. 

náběry  =  místo,  kde  jsou  sukně 
opásány;  záhyby  opásáním  povsta- 
lé. Folp.  b.   Í3.  a. 

nabídavý  —  rád  nabízející.  Kt. 
VI. 

nabíjený,  šelma  nabíjená.  Bys. 
122. 

nabobkovat,    nabobčit    komu    = 

nabiti.  Bohuši.  Kt.  VI.,  Vil.  133L 
nabřinkat  komu    =    nafackovati. 

Vyhl.  Ced. 

nabrydlý  =  nabobtnalý.  Kt.  VI. 
nabrydnút  -^  nabobtěti.   Laš.  Kt. 

VL 


nabucat  komu  =  do  zad  natlouci. 
KMJk.   11.  38. 

nábyvce  =  kupec.  Kt.  VI. 

nabzdurovat  se  =  navzdorovati 
se.  Laš.   Kt.  VI. 

nacamrat  se   =  opití  se.  Vvhl. 

Jar.    ;!4. 

nacembat  komu  co  =  wplatíti. 
Kř.   Rnz.    11.  21.  Vz  cembat. 

načaborený  =  nadutý.  N.  žena. 
B\s.  Ven.   ."Hil. 

načabúrat  =  neladně  naskládati. 
Kolk.    1.   37. 

načapět  se  =  naseděti  se.  Kt.  VI. 

načganý  =  nacpaný.  Krm.  Obi. 
141.  Sr.  nadžganý. 

načgat  =  nacpati.  Kt.  VI. 

načlapat  =  našlapati,  naložiti. 
Z.lí  (lu  bečke  n.  Vyhl.  Děd.  I.  34.- 

nádatek  =  nadávek.  Laš.  Kt.  VI. 

nádba.  Mám  néco  v  nádbě  (na 
])éči).  Kaš.  8"). 

naddivný.  N.  jméno.  Krm.  Obr. 
.34. 

nádenka  robota   na   panském 

poli,  nádeničina.  Kolk.  I.  .37.  Kt. 
VI. 


59 


nadívaňák  =  vdnlek  sýrem  (tva- 
rohem)   naditý.    Hrb.    Obr.  1290. 

nádivka  =  pečená  kaše  nadívaná 
skininaini  (<>  svatodušní  neděli).  Vy- 
hl.  R.  r,{). 

nádkap    =    nápad.    Kolk.    I.    37. 

nádkapní  =  chytrý;  nápadný, 
podixnv.   Kolk.    I.   .37. 

nadkapnút  --=  napadnouti,  na  mysl 
piljiti.   Kolk.    I.  37. 

nadkrátit  si  =  nadejíti  si.  Šli 
píjlui  cestou,  aby  si  nadkrátili. 
Hořen.   J  72. 

nádmět  =  nádmétek  n  Bart.   Gl. 

nádnica  =  denní  mzda.  Kt.  VII. 
13.32. 

nádpad  =  nápad.  Vvhl.  Alb.  i). 

nadpiátovat,  nadplátat  =  do  cesty 
postaviti  se  komu,  Kolk.  I.  37.;  zne- 
nadání se   objeviti.    Ok)m.    Kt.   VI. 

nadrchmaný  =  drobet  churavý. 
Kt.  VII.   1332. 

nadúč  =  nadutec,  nadutý  člo- 
věk. Folp.  a.  29.  b.,  b.  13.  a." 

nadujhuba  =  nadutec.  U  Slav- 
kovic.   Kt.  VI. 

naduněný  =  nadurděný.  Stála 
naduněnú  dál.  Hořen.  Nov.  179. 

nadvadit  komu  nohu  =  nasta- 
viti. Folp.  b.  13.  a.  NaKj-jovsku: 
podvadit.  Gl. 

nadvazovat  dětem  punčochy  = 
staré  pí  iiiktávat.  Kř.  Roz.  129. 

nádvrh  =  návrh.  V\hi.  Alb.  24., 
70. 

nadvrhnót  =  navrhnouti.  V\hl. 
Alb.   2.".. 

nadžganý  =  nacpaný.  Bude  tam 
ludst\-a  uadžíjaného.  Krm.  Obr.  41. 

naflancovat  =  nastrčiti.  Kolk. 
I.  37. 

nafókanec  =  nadutec.  V\hl.  Alb. 
1(1. 

nafotrovat  se  =  hodně  se  najísti. 
Kř.  Ro/,.  40. 

nafrnděný  =  wstrojený.  Kř.  Roz. 

II.  (11. 

nafrndit  dceru  =  nastrojiti,  vy- 
paráditi.  Kí-.  Roz.   III.  318. 

ňágrat  =  protivně  žádati  íuuka- 
vým  hlasem.  Kolk.   I.  37. 

naháč,  nahá!,  naháček,  nahálek 


=  colchium  autumnale,  roí;tl.  V\-hl. 
Mal.   110. 

naliamrazii  se  =  nadříti  se,  na- 
pracoNati  se.  Kaš.  123. 

náhlavek.  Kožený  n.  u  cepu  a 
cepové  hole.  Záhr.  V.  10. 

nahfechnlt   se   =  namozoliti  se. 

Kt.  VI. 

nahňácat  pirohň  =  mnoho  jich 
udělati.   Hrb.  Děd.  286. 

nahnat.  Že  ta  matka  (včelí)  se  na- 
h(nií  (opl(jdní)  tyma  trúdami  (trub- 
ci). Kaš.   134. 

náholeň,  náholeňka  =  punčocha 

bez  .hodidla.   Kt.  VI. 

nahonem  =  rychle.  Vhodil  na 
sebe  n.  kabát,  Naš.  XLII.  27.  2.  a. 

nahozenina  okolo  okna  =  ob- 
mítka.  Naš.  XLII  I.   14.    1.  a. 

nahúlat  =  dobytku  najednou 
mnoho  žrádla  dáti.  Kt.  VI. 

nachalkat  se  koho  =  nakonejšiti. 
Laš.  Kt.  VI. 

nachlápat  se  čeho  =  nachlemtati. 
Kt.  \I. 

nachlípený  =  opilý.  U  Uh.  Brodu. 
Gl. 

nachmátnút    se    =    připlésti   se 

k   uěčcnui.   Folp.  b.   13.   a. 

nachUChnút  =  nadchnouti.  Kt. 
VI. 

náizbť  =  půda  chalupy.  Laš.  Kt. 
VI. 

najardaný  =  načechraný.  Kaš.  93. 
Sr.  jardat. 

najdek,  najdOŠ  =  nalezené  dítě. 
Laš.   Kt.  VI. 

najednúcky  =  najednou.  Hořen. 
Nov.  '.K. 

najehiený  =  nazk)bený,  podráž- 
děný. Kaš.  93.  Sr.  jehlit  se. 

najitý  =  našly.  Podal  mi  najité 
klobóček.  Vvhl.  "Děd.   I.  rťd. 

nakachrat  se  =  notně  se  najísti. 
Fix. 

nakapčit  se  =  zpíti  se  kořalkou. 
Autr.   130. 

naklutý  =  naklovaný.  Kt.  VI. 

nakmásat  komu  =  vybiti.  Kt. 
VI.  v  Podluží. 

nakeí  =  nakdy.  Laš.  Kt.  VIL 
1332. 


60 


nakolomazít  koho  =  kolomazí 
potříti,    umazati.    Hořen.    :i88. 

nakrbačit  se  =  naskrbětise.  Olom. 
Kt.  VI. 

nakyselený  =  nahněvaný.  Je  na 
mne  n.  Vyhl.  Ced. 

nákyselný  =  nakyslý.  N.  máčka. 
Hla\7i.  Kr.  13. 

nalaptat  se  čeho  =  nažvaniti.  Laš. 
Kt.  VI. 

nalechnit  se  =  nahlechnit  se. 
Val.   Kt.  VI. 

nálepka  =  náspí.  Vyhl.  Prus.  55. 
^'  Bart.  nálepek. 

nalístknutý.  Šátky  n-té  na  hla- 
vách (posazené).   Vyhl.  Děd.  II.  95. 

naiochat  se  =  napiti  se;  namočiti 
se.  Kt.  VI. 

nalupaný  =  napilý.  Rud.  8. 

namakotit  co  =  splésti,  špatně 
vyvésti.  Val.  Kt.  VI. 

namarastit  =  pomazati.  Kt.  VI. 

Ulum. 

namařenit  =  v\íintiti.  U  Místka. 
Kt.  VI. 

namatat  =  nahmatati.  Abe  chet- 
la  za  ňadra  a  co  tam  namatá.  Naš. 
XLIII.  (i:;.  1.  d. 

ňamčat  =  mňoukati.  Kaš.  !>4.  Sr. 
mňančat. 

namigat  =  naváděti,  štváti.  Bvs. 
Ki.-i. 

namíňatsi  =  v\mvšletisi.  Kolk.  I. 

37. 

namíšat  co  komu  =  namlou\-ati. 

Kolk.  I.  ;;:. 

namjadžgat  =  pomazati.  Laš.  Kt. 
VI. 

namladit  =  navnaditi.  Víno  jiui 
nani ladili  I  jazyk.  Kř.  Roz.  52. 

namnělý  =  domýšhvv.  Kt.  Vil. 
1333. 

namoč  =  pix-s  moc.  Namoč  si  ťa 
ncvrnru.    Krm.  Obr.  12. 

namohly  =  opuchlv,  oteklý.  Kolk. 
II.  :í.s. 

namraštit    se    =-    navřeštěti    se. 

Slez.    Kt.    \'I. 

namrholit  se  -^  dosti  nuholiii. 
Laš.  Kt.  VI. 

ňaňčit  =  mňoukati.  Kočka  ňaňčí. 
Kt.  VI. 


nandúšek  =  nalezenec.  Kolk.  I. 
37. 

nanlčhodný  =  nehodný.  Člověk 
n.   Slám.  Lys.  34. 

naništlt  =  dosti  zničiti.  Slez.  Kt. 
VI. 

naobírat  komu  čeho  =  natlouci' 
v\biti.  Kolk.   I.  37. 

naokočlňat  se  =  naokouněti  se. 
Uh.  Hrad.  Kt.  VI. 

naondlt  komu  =  nabiti.  Kt.  VI. 
V  Podluží. 

nápaditý  =  nápadný.  To  je  n. 
věc.  Mršt.  Ves.  III.  5<J.  "(35.)  —  N.  = 
vtipný.  Naš.  XLIII.  63.  1.  b. 

nápak  =  náhoda.  N-kem  přijíti. 
Kt.  VI. 

napálený  také  =  nahněvaný.  Fix. 

napantat  čeho  =  namhiviti,  na- 
žvaniti. Kt.  VI. 

napaprat  co  kam  =  vmazati.  Kt. 
VI. 

napařený  ^  opilý.  Vyhl.  Alb.  79. 

napásačka  =  pasení  (husí).  N.  již 
přestala.  Hrb.  Dt.  142. 

napažit.  Konec  klády  n.  =  na- 
seknouti sekerou,  ab\"  se  do  ní  klín\' 
mohl\-  zaraziti.  V\-hl.  Mal.   102. 

napjačft  =  napnouti  se.  Val.  Vz 
Kt.  VI. 

naplantat.  Naplantalo  se  mu  to 
pod  nohe  (zapletlo).  Spč.  77.  To  se 
mně  teho  v  roce  n-lo  =  nasnilo. 
V>hl.  Ced. 

naplkotat  čeho  =  natlachati.  Bys. 

napocat  komu  =  nabiti.  V\hl. 
R.   7. 

napokat  se  =  najísti  se.  Spc.  I5u. 

napomykat  se  čeho  =  napostrko- 
vatl.    Kt.  \  I. 

napopřík.  l'činil  mu  to  n.  (prc  ti 
něnm)  Laš.  Kt.  VI. 

napoprvní  =  po  prvé.  Fi  Ip.  b. 
13.  b. 

naposkoce  ^    při  ruc.  Kolk.  I. 


3/ 


izdější    dobu. 


napotem  na    později 

lv,i>.  :ii;. 

napravený    =    wšňořenv.   .\utr. 
i;;u. 

napředáctví.  Naš.  XLIV,  I2ii.    1 


61 


napředačka  =  žena  jiné  předchá-  nastrmélet  =  naříditi  a  p.   To  si 

zejici.  Xas.  XLIV.  12().  1.  c.  mosiš    j.ik    se    patří    n.    te     pazóre 

napředbižky.  Kaš.  85.  Ik  hráni  na  klavíru);  Je  těžko  hned 

napříkořesf  eo  komu  dělati  =  na  si  n.  prste  k  psaní.  £pč.  35.,  9(5.  Jož 

příkoří.  Kolk.   I.  ."57.  byste  mohl  n.  pazóre  na  te  klapi- 

naprotivní  sv.   Florián   =  napro-  ture.  Kř.  Roz.  77. 

tější.  Hoch.   101.  nástroj  koňský  =  postroj.  Vyhl. 

napružít  =  natáhnouti,  napnouti.  Děd.   II.  (>4. 

l^^t-  ^  I-  našarpat  se  s  čím  =  natahati,  na- 

napšklý  =  nasáklý;  mrzutý.  Kolk.  hrdliti  se    Slez    Kt    VI 
I.  ;;7. 


napúcat    =    nacpati.    Kt.    VII. 
i;i;!t. 

narábět  =  neobratně  s  něčím  na- 
kládati. Kolk.   I.  37. 

náradši    =    nej radši.    Tebe    mám 
n.  Kt.  VI. 

naříčet  =  naiíkati.  Kt.  VII.  1334. 

nařknót    =    napověděti.     Novině 
něco  nařknó  a  .  .  .    Kř.  Roz.  22. 

nařnút    ==    naříznouti.    Laš.  Kt. 
VI. 

národní  =  veliký.  N.  šiška.  Kolk. 
I.  ;;7. 

narostený    =    narostlý.    Folp.    a. 
37.  b. 

nártovat  =  nárt\-  přišívati.  Bot  v 
n.  Kt.  VI. 

narubat  komu  =  natlouci.  Vvhl. 
Ced. 

náruční.    T3-'s    volek,    ale    n.    = 
velmi  hloupý.  Kolk.   I.  38. 

narŮStnulý    =  narůstlý.  Folp.  a. 
37.  b. 

nasatonit   se    =    napracovati   se, 
unaviti  se  prací.  Spě.  55. 

nasésat,   nasísat   =   nahlížeti  ně- 
kam    Folp.  b.  13.  b.  N.  kam.  Kř. 
Roz.  II.  213.     Puč  mi  to,  ať  také 
nasésnu  do  těch  lože.  Bys.  Fig.  145 
Vz  nasýsat. 

nasmudit  =  nakouřiti.  Jizbu  chvo- 
jím n.  Kt.  VI. 

nasnopaný  =  napilý.  N.  jak  snop, 
Naš.  XLIV.  135.  1.  c. 

nastarč't    =    nastačiti.    Laš.    Kt. 
VI. 

nástěnka  =  jesle  k  stěně  přista- 
vená. Kolk.   I.  38. 

nastibat  =  na-,  zastrčiti,  nacpati. 
Vz  Kt.  VI. 

nastraholnit    =    načechrati.    Kaš. 
94. 


naščákat  co  kam  =  nakropiti.  Uh. 
Hrad.  Kt.  VI. 

naščiřit  se  komu   =   nasmáti  se. 
Laš.  Kt.  VI. 

náščiva  =  návštěva.  Folp.  a.  6.  b.. 
11   b. 

našč'vená  -=  návštěva.  Kolk.  II. 
38. 

naŠJLat  =  nabiti  komu.  Laš.  Kt. 
VI 

našinský  =  náš.  Folp.  b.  21.  b 
u  vašinský. 

našmátrat    =    nahmatati.    V\-hl. 
R.  2(1..  Kř.   Roz.  25. 

našský  =  náš.  Kt.  VII    1335. 

natahovačky    =   punčochw  Val. 
Kt.  VI. 

ňaténka  =  otep  zcuchané  slámw 
Kaš.  !t4. 

nátěstek    =    kvasák.    Na    Hané. 
Kt.  VI. 

nátchovice,  mentha  aquat.  (rostl.). 
N.  léčí  nátchu.  Vyhl.  Mal.   110. 

natož    =    tož,    tedv,    nuže.    Kř. 
Roz.   II.  45.,  47.  a  j.' 

natřísání  rukama  =  tleskání.  Spč. 
9Í». 

nátržník,  rostl.  N.  na  ránv.  Naš. 
XLIIl.  4(i.  2.  d. 

náturist  =  samouk.  Kolk.   II.  38. 

natúrnút  =  nahlédnouti  někam. 
Kolk.    II.   38. 

náturný   Náturné  člověk  =  zpur- 
ný,  drsný,  hrubý.  Bys.  Fig.  299. 

natutat  se  =  napiti  se  (v  dětské 
řeči).  Laš.  Kt.  VI. 

naučit  se   nač   =   zvyknouti  ně- 
čemu. Folp.  b.  13.  b. 

naužínka    =    užínka,    naužínané 
vršk\-  obilí.    Slez.  Kt.  VI. 

navalenosť  =  o])ilosť.  Hlavn.  Kr. 

124. 


62 


navalený  =  opilý.  Je  n.  Naš. 
XLR'.  (iO.  1.  Sr.  v  Bart.:  navalit  se. 

navazovat  masy  =  píti  z  cimentů 
plecho\\ch  pivo  jeden  po  druhém, 
abv  se  tah  nepf-etrhl.  nýbrž  nava- 
zoval.   V\hl.    Děd.    II.,  225. 

návdanek,  název  pole.  Piik.  Nov. 

111. 

návěc  =  větším  dílem.  Val.  Kt. 
VII.   1335. 

návesníček  =  husí  mochna  (rostl.) . 
Vyhl.  Mal.   110. 

navjekjamen  =  na  věkv  amen. 
Vyhl.  R,  73.,  Hl.  42. 

navlápat  komu  =  natlouci.  Kř. 
Roz.   111.  21. 

navlečenosť  =  nalíčenosť.  Chytrá 
n.    Hnrtn.  4!i. 

navrcaný.  N.  muka  =  na  žernově 
na\"rtěná.  Kt.  VI. 

navrtit  =  natrousiti.  To  ogaři  na- 
\Ttili.  Kaš.   120. 

navyčierat  =  pouhvm  odtokem 
naliti.   Ivt.  VI. 

nazachořat  =  nadrchati.  Ru- 
ká\rc  n.   Kt.  VI. 

nazapříkat  se  čemu  =  naprotiviti 
se.  Val.  Kt.  VII.   1335. 

nazbývat  se  s  kvm  oč  =  hádati  se. 
Laš.  Kt.  VI. 

nazmrzaný  =  nazmrzlv.  Piinda 
z  lesa  n.  Vyhl.  R.  67. 

naznat  =  uznati.  Naznali,  že 
může  sám  to  obstarávat.  Mršt.  Ves. 
I.   23. 

nazobnút  =  nazíbnouti.  Nohv  mi 
n-lv.  Laš.  Kt.  VI. 

nazpěvavý  hlas.  Hořen.  Nov.  125. 

nazuchtat  ki  miu  mezi  plece  =  na- 
tliiuci.   Laš.  Kt.  VI. 

nažachořit  co  =  nadrchati.  Ru- 
ká\\-  u.  Hrb.  Obr.  82. 

nažbruňat,  nažbrundat  =  naka- 
pati, namiikiiti.  Kt.  VI. 

nažganý  také  =  opilv.  Slez.  Kt. 
VI. 

nažhratý  =  napitý.  Kaš.  32. 

nažít    se    =    obléci    se    do    čeho. 

Knjk.     I.    3S. 

neblížiti  komu  =  neubližovati. 
Ki.  R.iz.  21:3.  Sr.  bléžek. 

neboračka  =  nebožačka.  Slám. 
Lys.  33. 


nébOŠČéŠÍ.    Mám  n.  botě    (na  nej- 

božčejši.     největší     svátkv).      Naš. 
XLIII.  98.  1.  d.  Sr.  božčejší. 

nebOŽatO  =  nebožátko.  Folp.  a. 
25.   li.,   2!t.   a. 

nebrntat.  Ta  di  (jdi),  nebrncé  = 
nebnič.  Vyhl.  R.  72.,  Hl.  -10. 

necvicky  =  necičky.  Kolk.  I.  38. 

nečujný  =  neslvšitelnv.  N.  řeč. 
Laš.  Kt.  VI. 

nedál  =  nejdále.  Bys.  Fig.  289., 
Ki .  Roz.  90.  Vz  névéš. 

nedanec.  Slíbenec  je  nedancův 
bratr.  Kolk.   I.  38. 

nedáti  se.  Bylo  nedé  se  =  zle, 
bylo  nutno  se  bránit.  Bys.  Fig.  299. 
Óslyša  to  tatíček,  bude  n.;  Jak 
bude  nedé  se,  vlomím  špernálem 
kaso  a  zdrhno  (uteku).  Spč.  14:5., 
HO. 

neděla,  nedělka  =  \  neděli  naro- 
zená. Kt.  \'l. 

nedobřenec  =  nedobrý  člověk. 
V\hl.  Mal.  20.,  Kt.  VII."  1336.  U 
Bart.  nedobtec. 

nedobřina  =  neposeda.  U  Brušp. 
Kt.  VI. 

nedokrojek  =  poslední  zbytek 
bochníku  chleba,  spodník.  Kolk.  I. 
38. 

nedolužísko  =  neduh.  Val.  Kt. 
VI. 

nedolužný.  impotens.  Kt.  VII. 
l.")3(l. 

nedoslužný  =  na  smyslech  n.  tě- 
lesirě  nevyvinut}'.  Val.  Kt.  VII. 
]33(;. 

nedožranec  =  žrout.  Mršt.  Duš. 

Kť.t. 

nedorodek  =  nedochůdče.  Laš. 
Kt.  VI. 

nedvědek,  nedvídek  =  krtonožka. 
Kt.  VI. 

neforeba  =  neobratný  člověk;  ne-. 
zpusii])a.  Kolk.   I.  38. 

nehoda   =   nehodný  člověk.  Fix. 

nechrašč,  nechrášč  =  Černobýl 
(rostl,).  Loj]).  1).    13.  b. 

nechsik  =  nechťsi,  afsi.  Hořen. 
240. 

někde  =  někam.  Běžte  někde  do 
hdsixKle.  Vyhl.  Děd.   II.  7. 


63 


nekerý.    Daj  mu  nekerú     hrušku 

(nčknlik  hrušek).  Kaš.  82. 

nekřupa  ■---  hrubý  chlap.  Kt.  VII. 
]:>.■'.(;. 

nekyšpárek  =  rostl  Hrb.  Dt.  25. 

nelucha  =  ženská  nečistotná, 
špina\-á.  V\hL  Ced. 

němduda  -  minhiva.  U  Místka. 
Kl.  VI. 

nemoresa  =  nezpůsobný  člověk. 
Kt.  \\. 

nemožný  =  slabý,  churavý.  Je 
velice  nemožná.  Kaš.  124.  Nemožná 
stařena.  Mršt.  Ves.   I.  73. 

nemravnit  =  nemravně  se  -ho- 
vati.  Vvhl.  Děd.  I.  40. 

nemrňas  =  nerad.  Vy  čučku  n.? 
Kolk.   I.  :;.s. 

nenadátka  =  nenadání,  z  nena- 
dátkv.  Folp.  b.   13.  b. 

nenadžganec  =  nedojeda,  nena- 
s\ta.  n'-'uažhranec.  Folp.  a.  2(5.  a., 
tí.   13.  b. 

neodsépný  =  zdlouhavý.  To  je 
neodsépná  práce.   Vj-hl.  Ced. 

neodvařený  =  nezpůsobný,  hru- 
bý.  I'  Ol.nu.  Kt.  VI. 

neochmárovat  se  s  čím  =  nedě- 
lati mnoho  ca\'iků.  Na  Hané.  Kt. 
VI. 

neopíchanosť  =  nev\-cválanosť. 
Olnm.   Kt.  VI. 

neplecha  =  hmyz.  Vz  Kt.  VI. 

nepodař  =  nezvedenec.  Kolk.   I. 

3S. 

nepodara,  nepodarek  =  nepoda- 
řená věr.  Kt.  \'l. 

nepoddanec  =  neposlušné  dítě. 
Vvhl.  R.   7. 

nepohyba    =   nemotora.    Kt.  VI. 

neřest'  =  veliké  bláto.  Kolk.  I. 
3.S. 

nesčisný  =  nesčíslný;  nešťastný. 
Kolk.   I.  38. 

nesnica  =  slepice,  která  hodně 
snáší.  Kolk.   I.  38. 

nespíeja  =  koho  se  nelze  zbaviti. 
Kolk.   I.  38. 

nespřejný  =  nepřející.  N.  člověk. 
Hořen.  -"id. 

nespřižný  =  kdo  s  jinými  nev}'- 
chází.  V\hl.  Ced. 


nesrsta  =  nemírný  v  jídle,  nena- 

s\-ta;  neomalenec,  svárlivec  (zřídka). 
Bys.  Fig.  299. 

nesrstný  lid  =  nemilosrdný.  Hrb- 
Obr.  2C7. 

nestera.  Jí  bez  nestery  (bez  mír}^, 
nemírně).   Kolk.   I.  38. 

neščápeně  =  zatrápeně,  velice, 
tuze.  Přik.  63.  Je  mu  to  n.  proti 
srsti.  Spč.  35.  Práco  omel  n.  (velmi 
dobře).  Hoch.  93.  Musíš  mět  n. 
špatné  oči.  B3's.   1-57. 

neščápenec  =  rozpustílec.  Rač 
bi'  tako\\-  n-nce  mněle  pochetat. 
Vvhl.  R.  '81.,  Hl.  52. 

nešmačný  =  nechutný.   Folp.  b. 

13.  b.    (za  neščápenec). 
nešpudrný     =    nepořádný,     neči- 

stotný.  T\'  nešpudrná  nešpudrnica! 
U  Uh.  Brod.  Gl. 

nešvára  =  zlcmvslné  dítě.  Kolk. 
II.  38. 

nět  =  míti  m.  mnět.  Kolk.  I. 
39. 

neteja  =  netj^je,  prosná  n.  kuku- 
řičná kaše  trnkami  popluskaná. 
Bys.  I(i3. 

netopýr  =  růže  z  pentlí  u  rožků 
na  hlavě.  Hrb.  Obr.  83. 

nětřa  =  netřeba.  Rud.  9. 

neukárný  =  koho  nelze  ukárati, 
nepatrný.  Laš.  Kt.  VI. 

neúročný.  To  žito  mělo  klasy  nc- 
úročné  (\eliké,  plné).  Vyhl.  Ced. 

nevědúcky  =  nevědomě.    Kt.  VI. 

névéš.  To's  bel  na  pece  névéš 
(nej\'ýše)  a  za  humnama  nedál.  Kř. 
Roz.   110. 

nevlezlo  =  nemehlo.  Kolk.  I.  39. 

nevycválanosť  =  surovosť.  N-sti 
někoho  odnaučiti.  Vvhl.  D.  25.,  Naš. 
XLIII.   143.   1.  a.  Vz  násl. 

nevycválaný  =  špatně  vychovaný, 
ne-\-zděkiuý.  surový.  Bys.  Fig.  299. 

nevymorísaný  =  nevjcválaný, 
špatných  mravů.  Kolk.   I.  39. 

nezapomínka  =  pomněnka.  Vyhl. 
Mal.   11(1. 

nezbedstvo  tropiti.  Vvhl.  Děd.  I. 
48. 

nezhledný    =    nečistý.    Folp.    b. 

14.  a. 


64 


nezvětřelý  =  nezkušený.  Byla 
tohd  nezvětielá.  Kldu.   79. 

Něžka  =  Anežka.  Vyhl.  Slz.  131. 

nežlevá  =  nežli.  Vvhl.  R.  72.. 
Hl.  41. 

nic  =  vodička  na  oči,  čistec.  Kolk. 
I.  39. 

nicalka  =  ovce,  která  nedává  na 
jedno  dojení  ani  V4  žejdlíku  mléka, 
ovcálka.   Krm.  Dol.  12, 

nigdál  =  nikdo.  Až  na  sv.  N-la. 
(nikd\-)  V  již.   Mor.   Kt.  VI. 

nigde  =  nikam.  N.  nepujdem. 
Krm.   Obr.  42. 

nikde  =  nikam.  N.  nepodo.  Mršt. 
Ves.   III.   122. 

niščit  =i=  ničiti.  Laš.  Kt.  VI. 

niva    =   rovná  půda.  FLx. 

nobá,  vz  bá  (zde). 

nobáže,  nobáť  =  ovšem.  Naš. 
XLIV.  79.  2.  a. 

noceska  =  noc.  Bys.  126. 

nodznoci  =  noc  z  noci.   Kaš.  84. 

nohál  =  dlcuhonohv  člověk.  Folp. 
a.  2C.  a.,  Kaš.  53. 

nole  =  nohle,  ano  hle.  Bvla's 
tam?  N.  byla.   Kt.  VI. 

nolepa  =  pec.  Vyhl.  Slz.  272. 

norák  =  krocan.  Fix. 

norka  =  krůta.  Fix. 

nos  psí,  vz  popravky. 

nosačka  =  podlouhlý  košík.  Krm. 
Obr.  .".'.».,  ()3. 

nosái    také    =    holub    s    velikým 


zobákem;  špičák  na  lámání  kamene. 
Kt.  VI. 

nosastý    =   nosatý.   Laš.   Kt.  VI. 

nosící    klobouk.    Vvhl.    Děd.    II. 

nosíní  =  osení.  Laš.  Kt.  VII. 
1339. 

nosítelný.  Budeš  míti  nositelnou 
slepici  (která  mnoho  vajec  ponese). 
Naš.  XLIII.  81.   1.  d. 

noska  =  ryba  podobná  podóstvě, 
jenom  že  má  velký  frňák.  Vvhl. 
Mal.   126. 

nota.  Pii  mlácení  notu  držeti. 
Hořen.  Nov.  33. 

ňoura,  ňourala  =  kdo  se  v  něčem 
hourá.   Kt.  \l. 

ňourat  se  \'  čem  =  šťárati,  něco 
s  nechutí  dělati.  Kt.  VI. 

novokněz  =  kněz  právě  v\svě- 
cený.   Ki.   R.iz.   II.   140. 

novokněžský.  N.  požehnání.  Kř. 
Rdz.    II.    145. 

nožata  =  nehezké  nohv.  Kaš.  51., 
52. 

nožéce  =  nůžky.  Přik.  Nov.  111. 

ňurčet  =  vrněti.  Pes,  kočka,  dítě 
nurká.   U  Místka.   Kt.  VI. 

ňutr   =  obojetník.   Kolk.    II.   38. 

nyna  =  jméno  koní.  Vyhl.  Mal. 
127, 

nyňátko  =  dítě  Kt.  VI. 

nynčkont    =    nyní.    Naš.    XLIV. 

.SO.     1.    ;i. 


O. 


Obaiášit  —  silnou  hdlí  bíti;  omrá- 
čiti. Laš.  Kt.  VII. 

obálka.  Nevěstu  splésti  na  obálku, 
zavinouti  jí  vlasv  do  kruhu.  Vz 
V\-hl.  Prus.   73. 

obárnica,   obarovíca    =   ovarová 

polé\ka.   Folp.    l>.    14.   a. 

obcajtrovat,  obcajtrykovat  =  obě- 
hati celé  město.   U  Místka.  Kt.  VIL 

Obcelít  =  celým,  nepijrušeným, 
na  živu  zůstati.  Val.  Kt.  VIL 

Obdolat  =  vjTTioci,  vysouditi.  Val. 
Kt.  VIL 


obecníca  =  obecní  hcspoda;  o. 
studna.  Lékař  prohlédl  o-ci.  Mršt. 
Ves.  VIII.  48. 

ObČUClinÚt.  Seno  občuchlo  =  pro- 
větralo.  Fix.. 

Obděděný  chlapec.  Vvhl.  Děd.    L- 
137, 

Obečéně  =  obyčejně.    Kř.  Roz.22. 

obečéný  =  obyčejný.  O.  světlo. 
Vvhl.  ^■vs.   117. 

obědový.  O.  koš,  ve  kterém  se 
a..-,inlH.l.  Vyhl.  Děd.  I.  117.,  R.  1tí. 

obejít.  lá  prc  jsem  chtěl  mu  (psu) 
obejit.  Vyhl.  ]).  148.  Každý  trosku 


65 


(vypije),  ať  se  na  vás  na  všecky 
ubejde  (d(istane).  Kř.  Roz.  II.  175. 

Obelúchaný  =  šatem  zabalený. 
Val.   Kt.  VII. 

Obelživý  =  ošemetnv.  Laš.  Kt. 
VII. 

Oběšelka  =  název  části  řeky 
lílatnice  u   Uhřičic.  Vyhl.  Ced. 

Obezdřít  =  obezříti;  se  =  obrá- 
titi se.  Laš.  Kt.  VII. 

obhlídaný  =  zkušený.  O.  soused. 
V\hl.  DOd.    I.   100. 

obchybat  cu  íím  =  nbházťti. 
Las.   Kt.  VIL 

obíhavě  host\-  přijímati  (neklidně). 
Hnriqi.    .-idO. 

obíraný  =  vybíravý.  O.  kráva 
(mlsná).   Kaš.  140. 

Objícný  =  žravý.  Hlavn.  Kr.  122., 
Kt.  VII.  Pravil,  že  sem  o.  Vyhl. 
Pnis.  40.  Sr.  v  Bart.  objezný. 

Obkrof  =  obkrojiti.  Laš.  Kt.  VIL 

Obkrtek  =  nepodařené  pečivo. 
Laš.   Kt.  VIL 

Oblazít   =  oblézti.  Laš.  Kt.  VIL 

obTedanec  =  jídlo  po  někom  zb\lé. 
Kdlk.    I.  :!!». 

Oblefaní  =  wbledlv,  vetchý.  O. 
kabát.   Kolk.    I.' 39. 

Oblézat  ~  slíditi.  Folp.  b.   14.  a. 

oblezlý  =  ošumělý  (šat) ;  holo- 
hlavý.  Autr.   130. 

Oblíčka  =  podléščky,  hanácké 
punčochy.   Kolk.   II.  38. 

Oblízce.  Pomodlil  se  doma  nebo 
někde  o.  (nablízku).  Hlavn.  Kr.  72. 

Obludnica  =  klamatelka.  Laš.  Kt. 
VIL 

Oblyskovat  se  =  lesknouti  se. 
Folp.  b.    14.  a,. 

Oborek  =  hrnec,  kterých  tolik  do 
V4  měřice  se  vešlo,  kolik  toho  roku 
oborkťi  svpati  b\'lo  ustanoveno.  Vy- 
hl. Děd. "I.  97.  ■ 

obosorovat  =  očarovati.  Kt.  VIL 

obrat.  |cst  již  na  obrat ách  =  na 
luizmě.   Ú  Kroměř.  Kt.  VIL   1341. 

obrať  se  =  odvážiti  se.  Ten  jeden 
st'  tu  uhrál,  že  mu  (koni)  pohlédne 
dn   hub\'.   Kaš.   105. 

ObražIJvý  =  nedůtklivý.  Kt.  VIL 

Obrblaný  =  mumlavý,  bručívý. 
O.  žena.   Kř.  Roz.   III.  293. 


obříslO.  Potřebuji  na  obřísla  do 
stoléka  =  musím  brzo  žito  mlá- 
titi, abych  měl  chlebíček.  Kř.  Roz. 
I.  (i3. 

Obříslový  poviják.  Přik.  53. 

Obrusař  =  kdo  ďMá  obrus\-.  Laš. 
Kt.  VIL 

obrusařský  =  týkající  se  ohni- 
saře.   Kt.  Laš.  VIÍ. 

Obstárče  =  co  je  starší,  než  se  zdá. 
Ivilk.    I.   39. 

Obstarčí  =  obstárlý.  U  Olom.  Kt. 
VIL 

Obstojičný  =  obstojný.  Naš.  XLV. 
157  .  2.  a. 

obstrkance,  pl.  =  jídlo  z  pohan- 
čené  mi)uk\-  a  z  mléka.  Val.  Kt. 
VIL 

Obšat  =  oděv.  Obšat  stojí  peníze. 
Kř.  Roz.  I.  146.,  Kř.  Roz.  II.  3. 
Sr.   obsata. 

obŠUSta  =  úlisný  pochlrbnik.  Ivt. 
VIL 

Obtoužný  =  přísný.  Kt.  VIL 

Obudit  se  =  \zpamatovati  se. 
B\s.  Ves.  27. 

ObUCh  =  obušek.  Folp.  b.  14.  a., 
Kt.  VIL 

obutí  =  (ibuv.  F"('lp.  a.  27. b.,  b. 
14.  a. 

obyteček  =  obydlí.  Kldu.  105. 

ocabořit  se  =  obořiti  se  na  koho. 
Vvhl.  Ccd. 

ocapkaný,  ofapkaný  =  kdo  po- 
malu cupká  a  je  od  bláta  umazaný. 
Vyhl.  Ced.  Ja  takové  ocapkané  ťa- 
pósek  ani  ho  nezastane.  Naš.  XLV. 
1.   2.  d. 

OCápnÓt  se  na  koho  =  osopiti  se. 
V\hl.  Ct^d. 

ocas.  Žnouti  na  ocase  =  na  konci, 
poslední  na  poli.  Vz  hóser. 

ocasáč  =  hadinec  (rostl.).  Vvhl. 
.M,il.    110. 

OCasískO  =  veliký  a  nehezký  ocas. 
Kt.  VIL 

ocasnatý  =  cípatý.    Vz   ocasatý. 

ocelit.  Doma  neocelí  =  nepobude. 
Kt.  VIL   1342. 

OCOCávat  =  okusovat,  užírat,  vy- 
ssávat.   O.  ozeminy.   Bys.   Fig.   258- 

OCOChat  =  ucuchati,  otrhati.  Hábe 
(šat3').  o.  Naš.  XLIV.  102.  1.  b. 

6 


cc 


ocondaný  =  ucundanv,  ucouranv. 
Vyhl.  Ccd. 

OCU  pávat.  Ocupával  prímrazky 
s  pudkuvek  =  cupáním  oklepával. 
Bys.  8(i. 

OCÚCh  =  koláč  z  nekysaného  mlé- 
ka. Krm.  Obr.  6(). 

OČadlina  =  nějaká  poskvrna  na 
t\áii  od  slunce.  Vyhl.  Mal.  4(). 

očáchnút  koho  =  ošiditi.  Kt.  VII. 

OČanČít  =  oklamati,  ošiditi.  Kolk. 
1.  :iíi. 

OČeska  =  oči.  Bodete  očeska  ve- 
valiivat.  Vyhl.  Alb.  5. 

očidovat  se  =  střídati  se.  Kt.  VII. 

OČmelit  =  trochu  okoupati.  Kolk- 
I.   -MK 

OČUbit,  OČUVit  =  při  hře  ošiditi, 
r  St.   Jič.   Kt.  VIL 

odarenka   =   kořalka.   Kt.   VII. 

Odbíraniira  =  hnis  z  odběračk\-. 
Kt.  VII. 

Odbírat  =  podbírati  se.  Noha  mu 
odbírala.  Vyhl.  Kr.  21.  Když  v  hla\ě 
odbírá.  Vyhl.  Prus.  74.  — Zpovědník 
odebral  generální  zpověd.  V3'hl.  Ced. 

Odbrknót  komu  =  odseknouti. 
NaS.  XLV.   1.  2.  c. 

Ódělek  =  dobvtck.  Má  pěkné  ó. 
Autr.   130. 

odepřít  závoru  =  odstrčiti.  Naš. 
XLIII.  27.  2.  c. 

Oderet  =  udeřiti.  Vvhl.  Děd.  I. 
47. 

Oderka  =  dřevěná  dýmka  zvlášt- 
ního druhu,  podlouhlá,  dole  s  čer- 
ným kostěným  \-vlévákem.  Bvs. 
Fig.  2!i'.i. 

Odfiágnút    =    odtrhnouti.   Zámek 

0.  Kt.  VII. 

Odfieknót  kcjho   =  odbyti.   Kolk. 

1.  19. 

OdfrknÓt  =  odskočiti;  odpliv- 
nouti. Ale  ona  pré  si  mcjžné  odfrkla 
a  řekla.  Spč.  87. 

Odfuknót  komu  =  odpověděti. 
Ondr.  20. 

Odhazek  =  úlomek  kamene  při 
tesání.   Kaš.   04. 

odchodtý,  odchodlejší  =  lepší.  Ten 
kabát  je  odchodlejší.  Kolk.  I.  40. 


odchybat  =  odklízeti.  Laš.  Kt. 
VII. 

OdChybek  =  věc  odklizená,  od- 
hozena. Laš.  Kt.  VIL 

odít  se  s  čím  =  pochovati  (na  ru- 
kou). O.  se  s  děckem;  koho  =  ošiditi. 
Kolk.   I.  39. 

Odívačka  =  vlňák  (šátek).  V\-hl. 
Kr.  3S. 

Odivák  =  veliký  šátek  na  hlavu. 
Kolk.    I.   -M). 

OdkorkOVý.  O.  polévka  (zasma- 
žená).    Slez.  Kt.  VIL 

Odkorý  také  =  necitelný.  Kt.  VIL 

Odkvářlt  se  odkud  =  odejíti.  Val. 
Kt.  VIL 

odlachmat  =  utlačiti,  udusiti.  Div 
zme  to  samo  radosťó  neodlachmale. 
Spč.  91. 

Odleženlna  =  proleženina.  Jelení 
luj   na  o-ny.  Naš.  XLV.   108.   1.  c. 

odlivák.  Kostěný  o.  dýmky,  z  ně- 
hož se  močka  odlévá.  Kt.  VIL, 
Hlavu.  Kr.   150.  Sr.  oderka. 

Odmarastlt  co  =  wchle  ukončiti. 
Olom.  Kt.  VIL 

odobrÓChat  koho  =  udobřiti.  V\-hl. 
Ced. 

odpísnice,  odpiska  =  recepis.  Kt. 
Vil. 

Odplekat  =  odkojiti,  odstaviti. 
Val.   Kt.  VIL 

Odprahnút  kaši  z  hrnce  =  vv- 
klopiti.  Kolk.   II.  38. 

odprávat  =  táti.  Val.  Kt.  VIL 

Odpravit  komu  =  odpověděti.  Naš. 
XLIV.  108.  1.  b.  —  se  =  svléci  se. 
Vyhl.  Děd.   11.  47. 

odprtnút  =  odhoditi.  Slez.  Kt. 
Vil. 

Odprút  =  oddělati,  odříznouti.  O. 
knoflík.  Laš.  Kt.  VIL 

Odpruzovat  se  =  stále  více  se  roz- 
šiřovati   (o   bolačce).    Kolk.    I.    40.  . 

odpust  =  posvícení.  Vyhl.  Prus. 
40.   U  Bart.   =  pouť. 

OdputkOVat  koně  =^  svázání  spro- 
stiti.   Kolk.   1.  -40. 

Cdraba  =  otrhanec.  Kolk.   I.    U). 

Odrábat  také  =  oddčlávati  dluh. 
Laš.  Kt.  VIL 

Odračet  kd\    kde.    Už  o -li  na  \ěži 


(-.7 


(týden  pašijový  =  odrachotili).  Val. 
Kt.  VII. 

odrachmeT  =  otužilý  chlapec. 
Kaš.   9.">.    U  Bart.    =   trhan. 

Odrbanec  =  ojebanec.  Kt.  VII. 

Odřezanec  =  kdo  byl  odřezán, 
když  sr  věšel.  Kolk.   I.  40. 

Odřezek  také  =  silnv  hoch.  Folp. 
b.   14.  b. 

Odřhat  turkyň  =  vyšustati,  zba- 
\'iti  kukuřičné  klas\-  obalu.  Folp. 
b.   14.  b. 

Odřínat  =  odřezovati.  Laš.  Kt, 
\1I. 

Odrn.  Běží  jak  s  odrneni  =  lA-ehlc 
r  Olom.  Kt.  VII. 

Odrobečka  =  odrobinka.  Folp.  a. 
25.  a. 

Odrobinky.  Máslové  o.  dělají  se 
při  stloukání  másla.  Vyhl.  Mal.  14<i. 

odslonít  =  ustoupiti.  Fix. 

Odsluň  =  hromádka  sena.  Fix. 

odstavit.  Třináct  synku  bylo  od- 
staveno k  vojsku  (odvedeno).  Vyhl. 
Ced. 

odstěnek,  odstěnka  =  prostor, 
trám  (prkno)  od  stěn\'  položený.  Kt. 
VII. 

odstřelit  koho  =  odbyti.  Tak  nura 
zle  odstřelil.  Folp.  b.   U.   b. 

OdŠČignÚt  =  u  suku  ulonuti.  Kolk. 
1.   40. 

OdŠmatlat  se  za  kým  =  odbelhati 
se.   Mršt.  Ves.    III.  "22. 

Odšpelit  =  odstrčiti.  Kt.  Vil. 

odtáto  =  odtud.  Kt.  VII.   l:U4. 

Odterígat  se  =  odstěhovati  se. 
Val.   Kt.  VII. 

Odtrpět  =  pykati.  Několik  \-oliču 
odtrpovalo  svou  statečnosť  v  koutě. 
Vyhl.  Jař.  33. 

OdlJČitse=  odvyknouti,  si.  Folp.  b. 
14.  b. 

OdulIČní  dvéře.   Hořen.   l(i:5. 

Odúvat  =  nadouvati.  To  krávu 
odiná.    Kaš.   OT). 

Odužit.  Když  na  Hromnice  odužé 
(odjuží,  odjuhne,  obleví).  Záhr.  V. 
12. 

Odvažek  =  kus.  Dali  jí  o.  putr\- 
(másla).  Vyhl.  Mal.   Ud. 

Odvedenec  =  na  vojnu  odvedený. 
Mršt.   Ves.    1.   21. 


Odvyk.  Odv\kem  se  mu  kus  změ- 
nil. Naš.  XLÍII.   101.   ].  a. 

Odzemek  =  tanec,  Bys.  Ves.  42.; 
rána  míčem,  odraženým  od  země. 
Kolk.   II.  38. 

odzíbnút  =  omrznoutí.  Nár.  vest. 
V.  20. 

ofifa  =  lump,  opilec.  Na  Hané. 
Kt.  VII. 

ofňukaný  =  uplakaný.  Kt.  VII. 

ofóknót  =  ufouknoutí,  utéci.  B\-s. 
Fig.  (i.-|.,  Naš.^XLII.  27.  2.  d. 

Ofúkat  se.  Sak  vy  se  ofúkáte  (si 
přivvkn.l.').   Hrb.  Ďěd.  262. 

Ogabanec  =  kdo  je  ogabaný.  Již. 
Mor.   Kt.  VII. 

Ogabaný  =  obraný,  oloupený. 
Již.  Mor.  Kt.  VIL 

Ogabat  =  obrati,  oloupiti.  [iž. 
Mor.  Kt.  VII. 

Ogařisko  =  nehezký  oíjar.  Kaš. 
.")2. 

Ogarský.    O.   obec    (ogarů).    Kald. 

Ogemlaný  =  ohlodaný,  ožvýkaný. 
Slez.   Kí.  VII. 

Ogňábený  =  ohnětený,  o.  nohy, 
Kt.  VII. 

Ogombíkovaný  =  kn<iflik\  opa- 
třený.  Kt.  VII. 

Ogón  =  ryba.  Ogón  je  strakaté 
a  má  pcháče.  —  Ogon  =  kanuiák 
je  jiný  druh.  Vyhl.  Mal.   12<). 

ogrmanec  =  vůl,  beran.  Kt.  VII. 

Ogryňat  se  =  okouněti.  I  aš.  Kt. 
VII. 

OgÚlaný    =^    okoulený.    Kt.    VII. 

Oháň  =  veliký  člověk,  čagan. 
Kolk.    I.  40. 

Ohavina  =  ohava.  Na  již.  Mor. 
Kt.  VII. 

Ohejda  =  ochejda.  Vyhl.  Ced. 

oheň  =  fialová  skvrna  na  tváři. 
Kolk.   II.  3S. 

Ohenót  =  zhynouti.  Kráva  mu 
ohenola.   Hoch.   r)4. 

Ohéravý  =  ospalý.  Ráno  je  o. 
Vyhl.  Ced. 

Ohiídnót  =  spatřiti.  Toho  sem 
tam  neohlídl.  Naš.  XLII.  53.  1.  b. 

Ohlobeň  studn\'  =  roubení.  Kald. 
ili. 

5* 


68 


ohiodek 


staré  koště.   Kolk.   I. 


40. 


Ohtúpat  =  oklamati,  ošiditi.  Kolk. 
1.   41. 

Ohnat  také  =  očistiti.  Val.  Kt.VII. 

Ohnivák   =  světlonoš.  Fix. 

ohnivko  =  ohni\-o.  článek  řetězu. 
Folp.  b.   14.  b. 

Chodit,  Uhudit  =  nuditi.  Maso  o. 
Vyhl.   Děd.   I.   :J4. 

Ohókaný  =  okiičený,  přihlouplý 
od  toho.  že  se  nafi  pořád  křičí.  Autr. 
130. 

Ohókat  koho  =  okřičeti.  Autr. 
130. 

ohrančni  příbuzní  =  na  blízku 
obeeních  hranic  v  některé  dědině 
bydHci.Vvhl.  Mal.  81. 

Ohranělý.  O.  trnky  =  ztrouchni- 
vělé švestkové  stromy.  Kaš.  95. 

Ohrdlí  =  nášijek.  kruh  n.  řetěz 
(ikdlo  krku.  Kt.  VII. 

ohřebélkový.  O.  vyšívání.  Kt.  VII. 

Ohrúžat  se  =  hroziti  se.  Kolk.  I. 
41. 

Ohýbárna  =  továrna  na  nábvtek 
z  ohýbaného  dříví.   Kt.  VII.   1345. 

Ohybok,  ohynka  =  drátěná  oheb- 
ná čásť  trestkv  mezi  kryzcem  a 
t rest kou.  Kt.VII.  1345. 

Ohýraf  čeho  =  něčeho  nedbáti, 
nevážili.   Kt.  VII.   1345. 

ochab  =  kouzelnv  proutek.  Laš. 
Kt.  VII.   1345. 

OChachuta  =  \eliká  ženská  zvlá- 
ště dětinská.   Kolk.    I.   41. 

OChalgat  koho  =  uchlácholiti. 
Bys.   FiK'.    Kil. 

OChechÚňat  koit'ni  koho  =  ob- 
skakovati.  lichotiti.  Kam.  Obr.  117. 

OChejda  =  žluva  (pták).  O.  když 
zpívá,  pršívá.  Vyhl.  Mal.   117. 

OChlamovat  --  objímati,  líbati. 
Val.   lú.  Vil. 

OChlódit  =  oklamati,  ošiditi.  Chtě- 
la pré  ich  tam  o.  jakási  Tm-keňa. 
Vyhl.  R.  83.,  Hl.  54.  Sr.  ochlúdit. 

'^OChlom  =  pohlavek.  Val.  Kt.  VII. 
1345. 

OChrumělý  =  ochromnělý.  Laš. 
Kt,  VII. 

Oitý  =  ušlý,  A  on  bel  ož  celé  oitě. 
Hoch.  05. 


ojebanec   =   odrbanec,   Kt.  VII. 

ojipký  ^  nekřehký.  Kolk.  I.  41, 

Ojtec  =  otec.  V3'hi.  Slz.  334. 

Okačistý  =  kolem  očí  černý.  O. 
ovce.  Kt.  VIL  1345.  U  Bart,' oka- 
jistv. 

Okápale  =  lenivě,  váhavě.  O. 
choditi.  Již.  Mor.  Kt.  VII. 

OkápaleC  =  kdo  okápale  chodí. 
Již.  Mor.  Kt,  VIL 

OkápalOSť  =  ochablosť.  }iž.  ]\Ior. 
Kit.  VII. 

okapaly  =  lenivý,  ijchablý.  Kt. 
Vil. 

Okatit  oči  =  oči  v\-valovati.  Val. 
Kl.  \\\. 

OkéŠkO  =  malé  okno.  Kt.  VII. 
1;í4().  Val.   Kt.  VII. 

Oktábat  =  posekati,  pokositi.  Val. 
Kt.  VIL 

Oklápat  =  oklábat.  Val.  Kt.  VIL 

Oklépka  =  otépka;  oklepávání 
klasu.   Folp.  b.    14.  b.  Sr.  oklepina. 

OklÓČek  =  chlapec  n,  děvče  často 
bité  i  nevinně,  obvč.  sirotek,  Vvhl, 
Ced. 

Okiod   =  úklid,  čištění.  Plik.  (i4. 

Oklóhnót  =  uklouznouti.  Oklóhla 
tam   kráva.   Vyhl.   Alb.    24. 

Oktúk  =  odstrčený  člověk.  Kolk. 
I.   41. 

okOCiňat  se  =  okouněti.  M  Uh. 
Hrad.   Kt.  VII. 

OkOČiStý.  O.  ovce  =  kolem  očí 
černá.    Val.   Kt.  VIL    Sr.  okačistý. 

Okřesiny  =  odpadky  při  okřeso- 
váni   kamene.   Kt.  Vil. 

OkresňOVá.  Paní  o.  (choť  okres- 
nilio  soudce).  Kř.  Han.  8. 

Okřestit  komu  co:  dítě  =  pokřtíti. 
P(>kiH'stijó  nám  to  malútké.  Naš. 
XLI.   144.   1.  d.  --  Vyhl.   Alb.  (10. 

Okróžet  =  okrajovati.  Až  se  bode 
řepa   o.   Spč.   77. 

Okrúhlik  =  zatáčka  cest\-.  Kolk. 
I.    11. 

Okrům    ^  kromě.  Laš.  Kt.  VIL 

okrúšat  se  ^  drobiti  se.  Laš.  Kt. 
Vil. 

Okružka  =^  okruží.  U  Místka.  Kt. 
Vil. 

Okúňat  =  pátravě  hlideli.  něco 
zpytovali.   Kolk.    I.    11. 


69 


Okvitnút  =  okvésti.  Las.  Kt.  VII. 
Ól    =   úl.  Kt.  VII.   i;34(). 
Olé  =  olej.   Z  niakd  potáhno  olé. 
Ki.  Roz.   II.  207.  a  j. 
olečka  =  ulirka.  Vvhl.  D.  iiii. 

Oltárna  =  zdi\-(>,  stul  nltáiní.  Kt. 
VII 

omalit  =  méně  dojiti.  Krávy  nám 
(imalujó.  Vyhl.  Ced. 

omasta   =  surovec.   Kulk.    1.  4  1. 

omegotat  se  =  mihotati  se.  Kolk. 
1.   II. 

omestovaný.  O-né  chvílccky  ně- 
komu nedáti.  Na  Kopán.  Kt.  VII. 

ometat  něco  =  hltavě  jísti.  Kt. 
VII. 

omezek  =  okraj  meze.  příkopu. 
Kt.  VII. 

omezit  ct)  komu  =  zevrubně  vy- 
ložiti,  nač  připraviti.   Kolk.    I.   41. 

omigat  koho  =  ošiditi.  Jož  kolek 
jich  ho  omigalo.  Spě.  107.  Jož  mě 
ten  zlé  duch  omigal  (omámil).  Spě. 
SO. 


omílač    =    kdo    cizí    věci    omílá.      Oli  ni.  Kt.  VII. 


Ondra  =  sopel;  cnfem.  čert.  Kolk. 
I.   41. 

ondrvever.  Hráti  na  o-vra  =  na 
schovávannu.   U  Olom.   Kt.  VIL 

oneskořít  se  =  opozditi  se.  Folp. 

h.    14.   b. 

onyca  =  jméno  krav.  Vvhl.  Mal. 
I2S. 

OObíraČka  =  obíračka.  Folp.  a, 
21.   a. 

opackovat  =  zakopnouti,  klopýt- 
nouti, putknouti  se.  Bys.  Fig.  2Ó(). 
O  kámen  o.  Bys.  39.  Jásemo-val  a 
padl.  Hlavn.  Kr.  7. 

opačat  co  =  naopak  dělati.  Kl. 
VII. 

opadaný  =  popukanv.^s  O.  ruce. 
Kt.   VII.  ■     '    ;.     :; 

Opadek   =  padanka.  Kaš.  !)5. 

opachtovaný  =  upachtěný.  Vyhl. 
l>.  iiii.  -■'  .::jí^-- 

opajtašit  š  =  oklamati,  ošiditi. 
Ostrav.   Kt.'  VIL 

Opajzovat     =     dohola     ostiíhati. 


klevetník.  Laš.  Kt.  \'II. 

óminek,  úminek  =  úmysl.  Tu 
sem  měl  \-  óminko.  Kř.  Roz.  I. 
138. 

omknót  =  komu.  Tentokrát  tě 
omklo  (sklaplo  ti,  nepodařilo  se). 
Spč.  S2. 

omládl  =  obilí  po  žních  v\Tostlé. 
Kolk.   I.  41. 

omňátnút  =  list\-  \-  knize  obrátiti. 
Kolk.    I.  41. 

Ómor  =  úmor.  Je  nemocný  na 
ó.  Kt.  VIL 

omorčéna  =  umrlčína.  Ces.  1.  VI. 
.")S7. 

omorósený  =  una\-ený.  Dež  muj 
prešil  (přišel)  u-né  od  práce.  Naš. 
XLIV.  (iO. 

omžiknút  se  někde  =  zdržeti  se. 
Kt.  VII. 

onačit  =  měniti.  Jméno  o.  Hlavn. 
Kr.  158.  Také  =  dělati;  kaziti.  Kt. 
VIL 

onakvě  =  mírně,  slušně.  Val.  Kt. 
VII.   l:i4ii. 

onde  co  =  málo  co,  skoro  nic. 
Autr.   1:50. 


opálkovat  =  na  opálce  čistiti.  Kt. 
Vil. 

opantaný  =  ovinutý.  O.  žena  = 
těhotná.  Val.  Kt.  VI 1. 

apantat  =  otočiti,  ovinouti.  Val. 
Kt.  VIL 

opařeliskO  =  bahnitá  voda  neza- 
mrzající.  l.aš.  Kt.  VIL  Vz  opa- 
řisko. 

Opeřený  =  pobitý;  ozdobenv.  Vz 
Kt.  VII. 

opěscený  =  opěstěný,  krotký.  Vz 
Kt.  VII. 

opestovat  =  dotěrně  někomu  na 
práci  se  dívati  a  kolem  něho  běhati. 
Kolk.   I.  4L 

opih  =  tlustá  hůl  na  jednom 
konci  okovaná  na  tlučení  máku.  Kt. 
VIL 

opiCháČ  =  tlouk  ve  stoupě;  účast- 
ník. Cím  více  o-čů,  tím  více  krup. 
Kolk.   I.  41. 

opisovat  sa  =  jmenovati  se.  Ten 
so  opisoval  Pavel.  Kaš.  !)5.,  144. 
U  Bart.  o.  se  někde  =  bydleti. 

cpláchnút  si  co  s  kým  (hanbu)  = 
utržiti;  koho  =  oklamati.  Kt.  VIL 


70 


opTantat    =   zavinouti.    Kolk.    I. 

42.  1!^'  :;.V!  lú 

oplečí  =  čásť  ženské  košile  od 
pasu  nahoru  do  půl  prsů.  V\hl.  Děd. 
II.   188. 

oplést  se  čím  =  namáhati  se,  trmá- 
ceti se.  Kt.  VII. 

opleščít  koho  =  udeřiti.  Kt.  VII. 
1347. 

opletač  =  kdo  se  oplétá,  překáží 
pri  práci.  Kaš.  29. 

oplichtit  koho  oč  =  ošiditi,  při- 
praviti. O.  o  grunt.  Hrb.  Děd.  172. 

oplkaný  člověk  =  tlučhuba.  Oba 
dvá  ste  u-ní  jako  kohótí  zadek. 
Vyhl.  :\Ial.  27. 

opnice  =  blána,  která  obepíná 
lM>ty  ptáku.  Kt.  VII. 

opole.  V  opoli  (v  půli)  \epadám 
ščóplé  jak  slečinka.  Kř.  Roz.  II  i. 
■21- 1 . 

opcíO,  opoíy  =  uapoh-.  Folp.  b. 
14.  b. 

oponka,  opuňka  =  popener  (rostl.) 
Vyhl.   Ma!.   110. 

opřástka  ^  povlcka  (rosU.).  V\-hl. 
Mal.    I  I  o. 

opráška  =  oprašo\ání.     Kt.  Vil. 

oprata  =  oprať;  ničema.  Vz  Kt. 
VII. 

oprátka  —  odměřený  kousek  ksa 
k  \'ysekání  prudaný.  Kt.  VII. 

oprátka  =  povázka  v  jeteli.  Kt. 
VII. 

opratový  =  opratuí.  O.  kůň.  Kt. 
VII. 

opravděnske  -=  opra\du.  Ki.  Roz. 
11.  7;;. 

opravdověnský.  V\]il.  R.  25.,  Naš. 
XLIV.  4-^.   ]. 

oprčený.  O.  koza.  Vz  oprčiti.  Kt. 
Vil. 

oprčit  se   =   obřezeti.   Kt.  VII  . 

oprděný  =  nepovšimnutý.  U  Olo 
mouce.  Kt.  VII. 

Oprndovat  =  stále  okolo  někoho 
se  plésti.  Autr.   130. 

oprný  =  obratný,  r\chlý.  Kolk. 
II.  38. 

opršalka  =  věc  opršelá,  opadaná. 
Kt.  VIL 

opršek  =  opršalka.  O.  ovoce, 
květu.  Kt.  VII. 


opsulý,  opšulý  =  pokažený,  špat- 
ný. Kt.  VII. 

optaj  =  otázka.  Kt.  VII. 

opuštiika  =  obecní  vezení.  l'h. 
Hrad.   Kt.  VII. 

Ořasnút  =  užasnouti,  leknouti  se. 
V'\-hl.  Ced.,  Kt.  VII.  Bela  vám  to 
tam  pančava,  že  se  člověk  mosel  o. 
Spč.    102. 

oremus.  Dělá  mi  o-sj-  =  cavikw 
r  Místka.  Kt.  VII. 

Ořešinka,  též  hrášek  =  hrachor. 
Má  v  zemi  ořechj',  jež  děti  jedí. 
Shání  píh\'  s  obličeje.  V\-hl.  Mal. 
110. 

orgyně  =  georgina  (rostl.).  Kt. 
Vil 

orlíčkový.  O.  bobv  =  strakaté. 
Kt.  Vil. 

Óročitý  =  výroční.  O.  s\-átek. 
Bys.   S2. 

Ořóklý  =  sprasný.  O.  svině.  V\hl. 
Děd.   I.  !t2. 

Ořótit    =   osvpati  se.   Ces.   1.  VI. 

OSázka  =  bičiště.  Laš.  Kt.  Vil. 

Osek  =  jméno  psí.  Kt.  VII. 

OSeleČek  =  ouško.  Užovka  má 
dvc  nsrlcčky.  Vyhl.  Kr.  42. 

OSChapnÚtse  =  vzchopiti  se.  Kolk. 
T.   42. 

osívaný  také  =  proti-elý.  O.  šel- 
ma. Kt.  VII. 

OSkeruŠe  také  =  ženská  slabá, 
Imbiuá.   U  St.  Jič.   Kt.  VII. 

OSkomízat  se=  upejpati  se,  okol- 
k\-  dělati.  Val.   Kt.  VII. 

OSláknÚt.  .\le  včil  jaksi  oslákl 
(hoch),  seslábl,  povolil  (v  učení). 
Kaš.  95.  110. 

OSlezOVat.  Oslezuje  =  hledá,  kde 
b\'  Cd  dobrého  snědl.  Folp.  b.  15.  a. 

OSliz    -     paběrk\-.  Kt.  VII. 

oslovit  se  =  vyjádřiti  se.  V\hl. 
Ced. 

OSlÚcený.  Osle  o  .  !  (nadávka). 
Kt.  VII. 

OSmerák  tatar   z   osnů    \rbo- 

výi  h  ])iiilu.  Vyhl.  R.  4(). 

osmeřice.  Mláccní  v  o-ci.  Vvhl. 
D.  73. 

osminka  kořalkv  (míra).  Bys.  Fig. 
23. 


osoba  také  =  bosorka.  Folp.  b. 
1.").    a. 

osotoněný   =  unavený.  Spč.  45. 
OStatnJca  =  ženská,  která  oslavuje 
ostatk\.  Vvhl.  R.  26.  Vz  násl. 

OStatník  =  slavitel  ostatků,  po- 
sk'dnich  dnů  masopustních.  VyhL 
R,  25. 

OStatníkrát  =  naposled\-.  Laš. 
Kt.  Vil. 

Óstava  ---  budova.  Celá  ó.  byla 
obclinaua  zábradlím.  Bys.  65.  Ósta- 
va pyšná,  kamením  pokrytá.  Ib.  70.. 
Spč.   5(». 

OStenČica  =  poduška  z  ostcnek, 
papěrck.  Vyhl.  R.  85.,  Přik.  64. 
Vz  ostenčina. 

OStenčína  =  ostenčica.  Vj^hl.  Ced. 

osten ka  =  stopka  peří.  V\hl.  Ced. 

OStránka.  Na  humně  se  stranuje 
a  o-k\'  se  pak  rozestrou  na  sázku. 
Kt.  VIT. 

ostřapený  —  na  čem  se  nadělalo 
stiapu,  třepení.  Kt.  VII.  Na  již. 
Mor. 

OStřapiť  se.  Napila  se  morka  vína. 
až  sr  ji  lit ostřapila  (dostala průjem, 
výkal\-  zůstaly  na  peří  u  řiti  jako 
střapce).  Vyhl.  R.   16..  Ced. 

ostřebaný  =  opilý.  Kt.  VII. 

OStrlíz.  Dóndite  na  o.  (zve  se  při 
\areni  lekfaru;  přijdte  sníst,  co 
v  hrnci  zbude.  Folp.  b.  15.  a. 

ostrlízovat  =  paběrko\at.  Kt. 
VII. 

ostružina  =  (jstružinník.  malin- 
ník.  Kl.  Vil. 

ostrý.  Ta  měla  tuze  ostrý  srp  = 
zdlouha  žala.  opozdovala  se.  V\'hl. 
R.  90. 

ostýchala  =  ostýchavec.  Kt.  VII. 

OSUCh,  osušek  =  suché  místo. 
Kaš.  28. 

osyčňák  =  druh  hřibů.  Kt.  Vil. 

OŠČáda  =  člověk  ostvchavv.  B\-s. 
16:;. 

OŠČákat  =  postříkati.  Na  již.  Mor. 
Kt.  VII. 

oščebraný,  oščíbraný  =  uštípanv. 

ohlodaný,    nbežraný.    Kt.    VII. 

OŠČeknÚi  se  =  rozčesnouti  se. 
roztrhnouti  se.  Kt.  VII. 


OŠČéřít,  OŠČOřit.  O.  zub\  =  vy- 
ceniti. Kolk.  1.  42.,  Hořen.  19.  — 
se  na  koho  =  usmáti  se.  Kř.  Roz 
II.  195.,  Naš.  XLIV.  71.  1.  a.,  Hoch. 
20.  Nechco  se  zlobit,  že  se  i  na  mě 
oíčořcla.  Vvhl.   Děd.   II.  21. 

OŠČÍ  =  bodláčí.  Laš.  Kt.  Vil. 

OŠČUdlat  =  ostříhati.  Kdo  lví  jeho 
hřívu  o.  znali  nůžkami.  Mršt.  Ves. 
IX.  79. 

ošemetný  =  krotkv.  O.  ftáček. 
\'\hl.  Ced. 

OŠeska  =  ^•eliké  uši,  ušiska.  O. 
mu  utrhám.  Vyhl.  Alb.   13. 

OŠÍda  =  nevýhoda,  ztráta;  zá- 
smažka.  Kolk.   I.  42. 

OŠÍŠkat  =  ostříhati.  V  Podluží.  Kt. 
Vil. 

OŠkéřat  se  =  ušklibatise.  Kaš.  95. 
U  Bart.  o.  sa  práce  =  vyhýbati 
se  jí. 

OŠklubaný  =  otrhanv,  oškubaný. 
Fix. 

OŠkňÚřený  =  obrečený,  nevrlý. 
Val.  Kt.  Vil. 

Oškoludit  =  ošiditi.  Val.  Kt.  VII. 
i:!4!). 

OŠkoruŠa  =  drobná,  suchá  ženská. 
Knlk.    1.    42. 

OŠkrba  =  záchod.  Fix. 

OŠkrkaný  =  škrkáním  otřeny.  O. 
sirky.  Kt.  VII. 

OŠkvarkOvý.  O.  kaše  (s  oškvarkv). 
Kt.  VII. 

OŠkvračit  =  upéci.  Ať  jo  (jitrnici) 
(iškvračí  děťom.  Koř.  Roz.  II.  207. 

OŠkvrklý  =  opálený.  Val.  Kt.  VII. 

oškvrlený  =  sešúlaný,  stočený. 
Val.  Kt.  Vil. 

oškvrnút  =  opáliti.  Val.  Kt.  VII. 

OŠmek  =  hoch,  který  \šude  pře- 
káží. Folp.  b.  15.  a.  Sr.  smekat  = 
obskakovati. 

OŠÓStnÓt  se  někam  =  vetříti.  Bys. 
Fig.  256.  Rád  se  o  pány  ošóstl 
(rád  s  nimi  obcoval).  Naš.  XLIV. 
K.   1. 

OŠfada  =  uskrovnění  se.  Kt.  VII. 
1:549. 

OŠfádat  se  =  uskrovniti  se.  Kt. 
\'ll.    l:Uít. 

OŠťádavý  =  ostýchavý;  nemo- 
torný. Kt.  VIL. 


72 


OŠtarný  chlap  =  nepříjemný,  pro- 
tivný. Hořen.  11  (i.  Sr.  u  Bart. 
ošterný. 

OŠtípek.  Tam  mají  br\iuu  a  uštíp- 
kv  (sýr).  Ondr.  42..  Slám.  Lys.  290. 

OŠtrlejZ  atd.,  vz  ostrlíz. 

OŠurganý  =  otrhaný.  I'  Místka. 
Kt.  VII. 

OŠva  =  otrhaná  stvora;  nadávka 
ženské.   U  Místka.  Kt.  VII. 

OŠVihnÓt  si  kos  masečka  (uříz- 
nouti). B\s.  Fig.  24. 

Ot  =  o"tec.  Vz  Kt.  II.  4:57.  a  sr. 
praotný. 

Otacmat  =  opantat,  otočití.  Val. 
Kt.  VII. 

Otáď  =  proto.  Šak  o.  to  povídám. 
Kř.  Roz.   lí.   70. 

oťapat  =  sraziti.  Hrušky  se  stro- 
mu. Las.  Kt.  VII. 

Oťápek     =     děvče    odstrkované. 
Vyhl.  Ced.   Hledáte  n"jak\-ho  teho 
oťápka?    Naš.    XLI.     l'.    2.    c.    Sr. 
o  ťapá. 

oťapkanec.  .\  to  \ám  se  ten  o. 
postavil  jak  ski^eček.  Naš.  XLI.  1. 
2.  c. 

Oťáplý  =  v\-padající  jako  zmoklá 
slepice.    U   Třebíče.    Kt.  VII. 

Otato  =  odtud.  Folp.  a.  IH.  a. 

Otěkat    =    utíkati.   Přik.    64. 

Otevřdíra,  nadávka.  Vyhl.  Děd. 
II.  2:i.-». 

Otikáček  =  kabát.  Bys.  Fig.  187. 

otípanec,  utípanec  =  kdo  vše  poví, 
slej)ii'i  iiť.   Kolk.   I.  42. 

Otížit  se  =  přetížiti  se.  Ono  se  to 
otíží,  když  to  nese  pořád  sám.  V\h]. 
Ced. 

OtOhlý  =  ztiihlv.  Tin  bel  tak\-  o. 
Spě.    149. 

otřep   =  otřepání.   Kl.  VII. 

Otřípat  se  z  vody  =  vodu  se  sebe 
setřásti.  Hořen.  Ňov.   197. 

Otrúcený  =  zmatenv:  zahubený. 
Val.  Kt.  VII. 

Otvrdlý  =  otužilý.  Kolk.  I.  42. 
Clovčk  o.  v  práci.  Kř.  Roz.  II.  97. 

OUděS,  úděs  —  vied  zakalený.  Kt. 
VII.  1.349. 

OVCálka  =  ovce,  která  nedá  na 
jedno  dojení  ani  Ví  žejdlíku  mléka, 
nicalka.  Krm.  Dol  24. 


ovčák  také  =  nějakv  tan(M\  Kt. 
VII. 

ovčárek  =  ovčácký  pes.  Kt.  VIL 

ovčí  jetelenka  =  ietcl  plazivv. 
Naš.  XLI  1 1.  46.  2.  d. 

oves.    Spasený   o.,    vz    popravky. 

ovesňunka  =  druh  hrušek,  oves- 
nice;  o\(.'sná  mouka.  Laš.  Kt.  VIL 

ÓVOd  =  úvod  nedělky:  odpolední 
s\'ačina  po  úvodě  nedělkw  Naš. 
XLI  I.    1.34.  2.  c. 

ÓVOdnica  =  žena,  která  jde  na 
úvod:  vyšívaná  plachta;  svíce,  již 
dostává  žena  jdoucí  na  úvod.  V\h], 
Ced. 

OVSice  =  ovsiha.  Klidil  víc  ovsice 
než   ječmene.  Mršt.  Ves.   IX.   80. 

ovsiha  =  obilní  plevel.  Bvs.  II.. 
Hrl>.  Děd.   14. 

OVŮCkO  =  ovoce.  Hořen.  11..  Kt. 
VIL 

Ozaj  =  hrubý  chlap.  Kolk.  1.  42. 

ožera  =  osoba  (pohrdlivě  o  dí- 
těti, o  ženské).  U  Místka.  Kt.  VIL 

OZimovat  se  =  stávati  se  chladno. 
Ozimuje  se.  Folp.  b.   15.  a 

ozimový  =  ozimý.  Kt.  VIL 

ozmek  =  ozembuch.  Kolk.  I.  42. 

oznět  =  ohněm  narudnouti.  Ka- 
bát mu  u  kamen  na  zádecli  ozněl. 
Na  již.  Mor.  Kt.  VIL 

OZOra  =  strašidlo;  euíem.  po- 
tvora,  Kolk.   I.  42. 

Ozúbečky  =  zoubk\-  na  obojku. 
F(.lp.  1).    15.  a. 

OŽdara  nesnáz;  obtížný  člověk. 
Folp.  b.   15.  a. 

OŽdarovat  se  s  čím  =  dlouho  se  za- 
bv\ati;  o.  se  ^  piekážeti.  Folp.  b. 
1.'..   a. 

ožetkovat  =  užívati.  Jenom  dež 
on  ožetkoje.  Naš.  XLIII.   1.35.  1.  d. 

OŽgeřit  se  =  ušklíbnouti  se.  Kolk  . 
1.  42.   Sr.  oščóřet  se. 

OŽgrňa  =  lakomec.  Folp.  a.  15.  a. 

OŽhralČiskO  =  ožralec.  Folp.  a. 
26.  a. 

ožižlavit  =  žižlavým.  žhavým 
učiniti.  Na  již.  Mor.   Kt.  VIL 

ožvachtat  se  =  opiti  se.  Val.  Kt. 

VIL    i;35(). 


73 


P. 


pablýňat  se  ^  toulati  se.  Val  Kt. 

\I1. 

pabócet  se  =  choditi,  potloukati 
se.  Pabócal  sem  se  pn  staveno.  B\s. 
115.,  127.  Celed  se  paboucela  pt) 
humnech.  Bys.  Fig.  52.  Vz  u  Bart. 
pabúcat  se. 

pabúňat.  Vkosnech  p.  =  starati. 
Hrb.   Děd.   185. 

pacalka  =  máslo  rukama  uples- 
kané;  p.  z  těsta  =  pagáč.  Slez.  Kt. 
VII. 

pácat,  pácnoutí  =  bácnouti,  pad- 
nouti. Bác  do  \-od\".  Folp.  b.  15.  a. 
Pácli  si  na  ruku  (plácli  na  znamení 
souhlasu,  ujednání).  V\hl.  Alb.  2!). 

pacgýňat  =  klopýtati  v  běhu. 
Val.   Kt.  VII. 

packavý  krok  =  klopvta\-v.  Vh. 
Hrad.  Kt.  VII. 

páček   =  malý  člověk.  Kaš.  95. 

pačískový.  P.  košile  =  z  pačísk\-. 
Kt.  VII. 

páčit  =  vzpomínati  si.  Kaš.  95. 
U  Bart.   =  kaziti;  odhadovati. 

padělek  =  robota.  Dělat  na  pa- 
dělko.  Spč.  66. 

paděra  =  velká,  t\Tdá  hlava; 
tvrdohlavec,    svéhla\-ec.    Kolk.    II. 

padesátiny  =  abrahámoviny.  P. 
sla\iti.   Kt.  VII. 

padesátý  =  palisády.  dřevěná  ko- 
lová hradba.  Bys.  FÍ!j.  3(). 

padlý.  Na  ostatních  koních  bel 
nástroj  padléší  (špatnější).  V\hl. 
Děd.   I.  64. 

padolovitý  =  stržovitv.  Las.  Kt. 
VII. 

pafunec  =  ?  Dělali  takovv  p. 
U   Vh.  Brodu.   Gl. 

pagáš,  pagáža,  pagáša  =  ničema, 
zlý  člověk;  někd}':  čtverák.  Kolk.  II. 
38. 

pahnústek  =  pámbíčkův  chlebí- 
ček, rostl.  Folp.  b.  15.  b.  —  P-stky 
=  druh  trávy.  Hrb.  Dt.  45.  Vz 
v  Bart.  pahnoztky. 

pacholek.  Nenarostla  sem  ke  kol- 


ku, ale  k  pacholku  (musím  se  bavit 
s  muži).  Kř.  Roz.   II.  163. 

pacholenec  =  pachole.  V  Podluží. 
Ki.  \'ll. 

pachutka  =  pochoutka.  Laš.  Kt. 
Vil. 

pajat  =  rukou  po  tváii  hladiti. 
Kt.  VII. 

pajeditse  =  v\chloubati  se.  Kolk. 
11.  3,s. 

pajer,  pajar,  pajíř  =  zhotovovatel 

paji.   Kt.  VII. 

pajtat  =  kořistiti,  krásti.  Kt.  VII. 
pajtlt  =  otvírati,  kuchati.  P.  za- 
jíce, r\b\-.  U  Uh.  Brodu.  G,l 

pajtrnožka   ^^   šmatloň.  Vyhl.  D. 
57. 
pakostět  =  trnouti.  Kt.  VIL 
pakt  =  smlouva.  Kt.  VIL 
paktovat   =  smlouvati.   Kt.  VIL 
paladovatse  =  okouněti.  Kt.  VIL 

palametr  =  barometr.  Kolk.  II. 
.'is. 

palaš   =  vinopal.   Slez.   Kt.  VIL 

palastit  =  šramotit,  křičeti.  Kt. 
\II. 

palecovitý.  Te  paleco  palecovitá, 
kde  se's  palecoval  (toulal)  celé  deň? 
Naš.  XLIV.   148.   1.  d. 

pálený.  P.  kráva  =  připálená, 
připahstá,  Kt.  VIL 

palička  =  hůl.  Preis.  8(i.  P. 
u  péra   =  násadka.  Hrb.  Dt.   166. 

paiírna  =  kořalna;  vinopalna. 
Hrb.  Děd.   100. 

pálit  se  =  červenati  se.  Nic  se 
nepal.  Kř.  Roz.   II.  7. 

pálka  máku  =  makovice.  Přik. 
64.  —  P.  =  hlava.  Pálku  komu  roz- 
biti. Bys.  Fig.   154. 

palma  =  ratolest  jívová.  Chodit 
s  palmami.  Vz  V_\-hl.  R.  3ít.  Záhorská 
p.   =  vrba.  Záhr.  V.  10. 

paloňa  =  mamlas.  Fix. 

palOZÓr  =  slunečník.  Vyhl.  Alb.  7. 

paluda,  palunda  =  tulák.  Na  již. 
Mor.   Kt.  VIL 

pamatat  =   pamatovati.   Rud.   5. 

památeční  =  pamětlivý.  Te  se 
našéch  otců  p.  křiv.  Přik.  57. 


74 


památečník,  pamětník,  calamintha 
aciíms..  msti.  Vvhl.   .Mal.   iJd. 

pamela  =  neštěstí.  Val.  Kt.  VII. 

paměntat  nač  =  pamatovati.  Na 
mě   nepaměntáte.    Slám.    Lys.    222. 

pamprlica  =  pampeliška.  Hrb. 
Dt.   (il. 

panáček  =  kněz  (kaplan).  Debc 
ntbtlu  Hanaček,  bel  be  ze  mně  p. 
Kř.  Roz.  II.  21.  —  P.  =  sluníčko 
(broukV,  ploštice  bezkiídlá.  Kt.  VII. 

panák  =  černicha  {rostl. ).  V\-hl. 
Mal.   110. 

paňák  =  sklenička,  do  níž  se 
vejde  za  krejcar  kořalkv.  Kt.  VIL 

panČava  také  =  škaredé  místu; 
zmatek,  nepořádek.  Kolk.  II.  .'5S., 
Bys.  Fig.  300.  Bela  vám  to  tam  p., 
že  se  člověk  mosel  ořasnót.  Spč. 
102. 

panenka  v  trní  =  čeměřice  (rostl.). 
Vyhl.  Mal.  110.  Panenke  Marijé  ko- 
línka, convallaria  majalis,  rostl. 
Naš.  XLIII.  46.  2.  d.  —  P.  pro- 
vazů   =    kotouč.    Prcis.    25. 

paní  stehna  =  druh  hrušek  po- 
dlouhlvch.  Vyhl.  Ced.  —  P.  v  trňó 
=;  černucha  zahradní.  Naš.  XLIII. 
46.  2.  d. 

panket  =  zvláštní,  dobré  jídlo.  Vz 
Kt.  VIL 

panna  Maria  \-  trňó  =  orlíček 
(rostl.);  panny  Marije  slzičkv,  di- 
anthus  (rostl.)".  Naš.  XLIII.  46.  2. 
a.,  49.  2.  a. 

panščák  =  kdo  na  panském  ])ra- 
cuje,  panský  čeledín.  Kolk.  11.  'MK 
Vz  násl. 

panščár,  panščor  =  robotník.  Kt. 
VIL  i;ir.2. 

panščarka  =  dělnice  na  panské 
jirári.   Vyhl.   Prus.   ."»ii. 

panštěrka,  panščerka  =  děvče 
chodící  na  panskou  práci.  Rud.  38. 

pantažlrovat  =  roztrhávati,  roz- 
sekávati. Ces.  1.  VI.  584. 

pantu  ==  puškvorec.  UOlom.  Kt. 
\'IL 

panuie  =  druh  hrušek.  Vsack.  Kl. 
VIL 

paohlavec,  palohlavec  =  pulec. 
U  Lipníka.  Kt.  VIL 


papežit  se  =  papeíiti  so.  snažiti 
se  někam  se  dostati,  vylézti  ku  př. 
na  strom.  Vyhl.  Ced. 

papica  =  kaše.  Kolk.  II.  ."íí). 
Rozbit  něco  na  papicu  =  na  padrť. 
V/,  krupica.   Kolk.    I.   31. 

papit   se  =  pyšniti   se.    Rud.    40. 

papla  =  topol  z  něm.  Pappel. 
Strážn.  List.  íilol.   1909.  3L3. 

paplucha  =  člověk  nehodný.  Fix. 

paprání  =  kapradí.  Folp.  b.  15.  b. 

paprč     =     pazour;    neohrabané 
prst\-;  ruka.   Kt.  VIL 

paprikáš  =  brambory  na  paprice. 
Folp.  b.   15.  b. 

paprstek  =  brdo  (u  tkadlcú).  Laš. 
Kt.  VIL 

paprstkář  =  zhoto\ovatel  ]3a- 
prstku.  Laš.  Kt.  VIL 

papučák  =  kdo  v  papučích  chodí ; 
holub  n.  slepice  rousnatá.  Kt.VIl. 

papulatý   =   tlutsý.  Vyhl.  Ced. 

papulka  =  ústa;  dětský  obličej 
tlustý;  dětské  jídlo.  Folp.  a.   25.  a. 

pára  =  parní  lázeň.  Bel  v  páie. 
Kr.  Rnz.    II.  212.,   I.   19. 

páračka  =  hříčka;  filií^rauské  zbo- 
ží.  Kt.  VIL 

parádit  se  =  naříkati.  Cím  více  se 
parádila.   Hlavn.  Kr.  64. 

paramítka  =  ostrévka,  tyč  na 
sušení  sena.  jetele.   Kaš.   143. 

pardija  kuťa  lelky!  Hořen.  179. 

parélna   =   palíma.   Hoch   116. 

paretka,  zdrobn.  parta.  Vz  Kt. 
VIL 

pařezúvky  =  houby,  rostoucí  na 
pařezích.   Kolk.   II.  39. 

pargái  =  bílé  plátno,  kostkami 
nebo  jinou  ozdobou  opatřené,  pergál. 
Vvhl.   něd.    II.    120. 

pargán,  parchán  =^  plot  z  desek. 
Hrb.  Dt.  22.,  Vyhl.  Prus.  37.  Vz 
v  Bart.  parkán. 

parchot     =     převzdí\ka     židínn  ~ 
u  Vsetína.  Kt.  VIL 

párke  hosí  =  pár,  dvě.  Vvhl.  Alb. 
17. 

parlamirovat  =  parlamentieren. 
Vyhl.   Děd.   I.  33. 

parobka  =  paruka.  Ces.  LVI.  585. 

parohlavec  =  pulec  (vodní).  Vyhl. 


Mal. 


Kt.   VIL,    Naš.    XLTI. 


75 


84.  ].  b.  —  P.  =  tvrdohlavcv.  Knlk. 

II.  ;w. 

parom  =  hrom.  P.  tu  spral.  Fi)lp. 
h.    II.   1.-..  b. 

partese  ^  knihw  papír\-,  školní 
poticbv.  Kolk.    lí.  :)!». 

parůbek,  paróbek   =   nb;  h.uii 

šelma.   Folp.   b.    ]">.   b. 

paruňkový.  P.  svíčka.  Kldu.  117. 

paryta  =  statná  žena;  stará  pan- 
na; nemehlo.   Kt.  VII. 

parýzky  =  mnžská  i  ženská  pérka 
(na  no]i\-).  FI.\. 

pasčekář,  \y.  paščekái". 

pasečanka  =  druh  hnišek.  Kt. 
VII. 

paskřevec,   paskřívec.   Ten  malý 

p. ;  ("o  pak  je  to  tam  /.a  paskřevce 
v  tom  kótě.  Spě.  101..  1<I().  Vz  pa- 
skřiwe  v  Bart. 

pasoněk  =  pastviště.  Vyhl.  Děd. 
II.  3").  Pásle  koně  na  pasoňkách. 
Vyhl.  D.  147.  Trpělka  se  zdržuje  na 
meze  nebo  pasoňko  nebo  na  dědině. 
Vyhl.  Mal.  121.  Vz  pasuňk. 

pastorek  =  přírostek  u  stromu 
(silnějšího).  Ces.  1.  X.  (i-"). 

pastrka  =  pliska,  konipásek.  Kt. 
VII.  Laš. 

pastrky  =  kravská  nemoe.  Z  krá- 
vy vyehází  jako  hlava  telecí  a  zase 
se  ztrácí.  Vyhl.  Ced. 

pastucha.  Nadávka  hrubému  ho- 
chu.  Kolk.   II.  39. 

pasuňk   =  pasoněk.   Kolk.  II.  .}!). 

pašča  =  tlama.  Jak  žába  rozdírá 
paščo.   Bvs.   Fig.   258.   Sr.   paščeka. 

paščečka  =  květel  (rostl.).  V\-hl. 
Mal.   110. 

paščeka  také  =  piják,  žrout.  Kt. 
VII. 

pasčekář  =  tlachal,  žvanil.  Kt. 
VIL 

paščekářka  =  tlachalka.  Laš.  Kt. 
VIL 

páska.  Chvtat  rvbv  do  pášk\-. 
Hrb.  Dt.  46." 

paškřivec  =  usmrkanee;  šelma. 
To  je  p.   Kaš.  95.,   128. 

patáček  =  malá,  kulatá,  kovová 
ozdoba,  bůstka.  Vyhl.  Ced.,  Kt. 
VII.    ]3-")3.    Kovový   p.   na   dýnku 


kirkulky.  Vyhl.  Prus.  69.  —  P.  = 
cukrovv  pokroutek.  Kt.  VIL 

patáékovaný.  Čepec  zlatem  i  per- 
lami p-nv.  Kldu.  98.  Vz.  patáček. 

paták  =  grešle.  Bys.  Fig.  232. 

paťala  =  člověk  ani  do  práce 
ani  do  ničeho,  který  má  na  vše  dost 
času.  Folp.  a.  28.  a.,  Vyhl.  Ced. 

patentál  =  výslužné  in\-alidu. 
Kolk.    II.  39. 

paterák  =  tatar  z  pěti  prutu.  Kt. 

VIL  I  :!.■.;;. 

pateřisko  =  místo,  kde  .-e  len  pa- 
tírá,   ])otírá.  Kt.  VIL 

paterka  =  mnohobarevná  pentle. 
Kt.  VIL   1353. 

paternica.  Mláceni  v  paternici 
(v  pěti).  V\-hl.  I).   73. 

pafchat  se  =  namáha\-ě  choditi. 
Kolk.    II.   39. 

patirat  =  hubou  mlátiti,  tlachati. 
Val.   Kt.  VIL 

patlat  se  =  broditi  se.  Děti  pa- 
tlal\-  se  sněhem  do  školy.  Mršt.  Ves. 
IV.' 11. 

patlavý  =  piplavv:  žvavv.  Kt. 
VIL 

patlucha    =   tulák.    Kaš.   95. 

paťoch   =  nadávka.  Kt.  VII. 

patrola.  Stojí  na  p-le.  (mezi  dveřmi 
vyzvídaje).  Val  Kt.  VIL 

patyk  chleba  =  \-elikv  kus.  Laš. 
Kt.  VIL  ^ 

pavel.  Šátek  ženský,  vázaný  na 
pavla  t.j.navrkoč.  Vyhl.  Děď.  II. 
192. 

pavrchlí  =  výšina,  malý  kopec. 
Val.   Kt,  VIL 

pazer  =  hlupec.  Kt.  vil.  U  Uh. 
Hrad. 

pavlávky  =  druh  švestek.  Hrb. 
Obr.   266. 

pazórky  =  čičorečka  (rostl.).  Naš. 
XLIII.  49.  2.  a. 

pčkat   =  kýchati.  Kaš.   95. 

pecen  také  =  dmh  hrušek.  Kt. 
VIL 

peclsko  =  špatná  pec.  Hrb.  Děd. 
128. 

pecivál  =  vymetač  kamen;  ko- 
minář  vymetal  ostatek.  Vyhl.  Mal. 
23. 


76 


peCÓCh  =  pecivál.  Bys.  Fig.  ru. 
V  Bart.  pecúch. 

pecovina=  materiál  z  rozbořených 
kamen  (pece).  Já  sem  tu  pecovimi 
všecku  v^-vezl  na  rolu.  Kaš.  1:33. 

pečák  =  pečený  brambor.  Pečákv 
bral  z  ohně  a  jedl.  Kaš.    102. 

pecka  =  malé,  tlusté  děvče: 
děvče  ^•ětší  je  bečka.  Val.  Kt.  VII. 

pediéček  =  zdrobn.  nebozez.  Vrta- 
le  pré  ste  pedléčkem  dórke  do  beček. 
Bys.  Fig.  27.,  300.  Vz  násl. 

pedlék  =  nebozez.  Vyhl.  Děd.  11. 
22.  Vz  pediéček. 

pedoun  =  podklad  pod  chomout. 
Kolk.    11.  3;i. 

peduška  =  poduška.  Kolk.  11. 
39. 

pegáč  =  koláč  z  ječmenné  mou- 
kv;  žalovný  p.  =  kdo  pořád  žaluje. 
Kolk.    11.  39. 

pegár,  agaricus  campestris.  hmiba. 
Vyhl.   .^lal'   100.,    114. 

pégne,  pégny  =  cukroví.  Z  něm. 
Bogen  (obloučk\-) ;  samé  p.  Spč.  79. 

pěch.  Pechem  ít  =  pěškw  U  Kar- 
lovic.  Kt.  VII. 

pěchor.  Jít  pěchorem,  pěchorem 
=   pěšk\'.  Bys.  Fig.  27. 

pekáček  =  plačka.  Hrb.  Obr. 
29(1.  Xz     v     Bart.:  pekáč. 

pekanec  =  něco  rozplesklého. 
Kolk.    11.  39. 

pekarČOk  =  pekařská  pec  na 
chléb.  Laš.  Kt.  VII. 

pekélkO  =  schod  v  peci.  Položil 
niihy  na  p.  Krm.  Obr.   ]4(). 

pekerúcí  =  kdj-si.  Val.  Kt.  VII. 

13.J3. 

peklíř  =  štváč  lidí.  Na  Hané.  Kl. 
Vil. 

pěkza,  pěgza  =  piha.  Laš.  Kt. 
VII. 

peleŠStví  =  smilství.  Val.  Kt.  Vil. 

pelyněk  =  místo,  kde  se  něco 
ukládá,  ku  př.  ovoce,  ab\-  se  uleželo. 
Kt.  VII. 

pemperle  =  rostl.  P.  má  cibu- 
lečk\-  \-  zemi.  Vyhl.  Mal.   110. 

peněžitý.  P.  práce  (výnosná).  Kaš. 
80. 

penížka  kvete  bíle,  dobytek  jí  ne- 
žere. Naš.  XLIII.  49.  2.' a. 


pěnka   ■=  hedvábný  papír.   Kolk. 
11.   .19. 
peňka  =  koutek  v  jizbě.  Val.  Kt. 

Vil.  i;;.-)4. 

pentlik    =  opentlenv  lolík.  Vylú. 
pepříce,  vz  chechrla  (luštěnina). 
Drd.    II.    184. 

pepřovnička,     pepřůvka    =    pe- 

pienka,  Kt.  \'I1.:  pepřůvka  také  = 
druh  kořalky.   Kř.   Roz.  40. 

péř,  pýř  kroti  zbouřenou  matku, 

kašel,  zapuzuje  vodnatelnosť.   Naš. 
XLIII.   49.  a. 

pergamínka,  pergamína    =    druh 
hrušek.   Kt.  \'1I. 

peřinka  na  oltáři  =  polštář.  Vvhl. 

Ced. 

pérko  také  =  vonička.  Hrb.  Obr. 
3S.  \'z  v  Bart.  péro. 

perlina   =   perlička  (pták).  Vvhl. 
Mal.   11(5. 

pěrna,  druh  trpkvch  hrušek.  Kolk. 
II.  39. 

péro    =    kraj   necek.    Kraje    trok, 
z^■ané  péra.  V}-hl.   Mal.    102. 

peřonlt  se  =  vypínati  se.  Vsacko. 
Kt.  \I1. 

peroutka   klasů    =    kytička.    Kt. 
VIL   13.-)4. 

perše    =   peršaviny.  Kt.  VIL 

peské  (pysky)  =  huba  (zhruběle). 
Autr.    131." 

peskatý  (p\-skatý)    =  hubatý.  Že 
se  (jsi)  pcskatá.  Naš.  XLII.  27.  2.  c. 

péstovačka    =   chůvka,   ve    které 
děti  tinsi.  Laš.  Kt.  VIL 

pěšák  =  vdolek  bez  mazání.  Hrb. 
Obr.   290. 

peška    =    druh  jablek.   Kt.   VIL 

pěták  také  =  nuž  za  5  kr.  Val.  Kt. 
\-ll.    i:!.-)4. 

pětakomrdesát  znamená  číslo  ne- 
určité.  Bylo  jich   tam  p.    (mnoho). _ 
Folp.  b.  16.  a. 

petinka     =     pětník,     desítihaléř. 
V\hl.   Děd.   I.  135. 

petrola,  petrolina,  petrolín  =  pe- 

trnlcj.    Kt.   \'ll. 

petrovec   =  obecní  šatlava.  Vsa- 
dili ]\(<  dn  petrovec.  Bys.  Fig.  270. 

petruška  =  petrolej.  Kolk.  11.  39. 

petružel     žertovně     =    zástřcšek 


77 


dlouhých  vlasu  Hanáku  ^•  týk-. 
Vyhl."Alb.  52. 

phavky  =  druh  hrušek.  Hrb. 
Obr.  2»i(i. 

pchálí  =  bodláčí.  Na  Hané.  Kt. 
VII. 

pchání.  Zemlela  ho  zima  a  dostal 
p.  =  zapálení  plic.  Hlavu.  Kr.  124. 

pchláčí  =  bodláčí.  Val.  Kt.  VII. 
i:55.J. 

piadlO  =  \-\'šívací  rám.  Slez.  Kt. 
VII. 

pija   =  piha.   Kolk.   II.  .'}9. 

pijovatý  =  pihovatv.  Kolk.  II. 
39. 

pikř  =  udeření,  rána.  Val.  Kt. 
VII.  i:«.j. 

pilník  =  pilný  student.  Bvs.  Fig. 
132. 

pílovný  =  pilný,  pi-ičinlivý.  U 
Místka.  Kt.  VIL,  Fix. 

pinka  =  plechová  nádoba,  do 
které  se  dával  hostiii.skému  poplatek 
za  užívání  karet  a  kuželek.  B\s. 
164. 

píozga   =  pěnice.  Slez.   Kt.  VII. 

piovárka  =  druh  hrušek.  Kt.  VII. 

pípla  =  nešika.  Kolk.  II.  Mít.. 
Mršt.  Ves.   I.  2(53. 

pirámky  =     duběnky.  Kt.  VIL, 

piriál    =   billard.    Bys.   Fig.    LIO. 

pírka,  pl.  n..  =  mašle  vačka. 
I"  Olnm.  Kt.  VIL 

plrník  =  pouzdro  na  péra  a  ná- 
sadk}',  pérák.  Autr.   131. 

pisané  =  ntipsané.  Vyhl.  Slz.  277. 

pískač  hliněný  =  druh  píšťah'. 
U  Místka.  Kt.  VIL 

pískavka  =  malá  di\-oká  kačena. 
Vyhl.  -Mal.   118. 

pisknatět  =  dostávati  pisk\-,  ston- 
ky. Kt.  VIL 

piskoř  =  r\-ba  kratší  než  iihoř. 
Vyhl.   :\Ial.   12(). 

písmař  =  obecní  písař.  Kt.  VIL 

písník  =  vysoký  břeh.  kde  se  pí- 
sek dobývá.  Hrb.  Dt.  41.,  Děd. 
123. 

pistula  =  kapačkíi"  (nemoc).  Uh. 
Hrad.  Kt.  VIL 

pístvat  =  krájeti  tupým  nožem, 
pižlati.   Folp.  b.  l(j.  a. 

piščaika    =    sklenice    s    dlouhým 


hrdlem.  Měli  litku,  ale  enem  po 
piščalce.   Kaš.   113. 

piŠČOk  =  píšťala  bez  dírek.  Kt. 
VIL 

pista   =  jméno  koní.  V\hl.   'SLd. 

IL'7. 

píšták    =   píšťala.   Laš.   Kt.  \'II. 

piterka  za  dobv  dřívější  =  ras. 
U  Vsetína.   Kt.  VIL 

pítka  =  vlažná  \'oda  s  moukou 
dob\'tku;  ženský  st\"dký  úd.  Yíú. 
Kt.VII. 

pitkat  s  kým  =  tělesně  obco\"ati. 
Las.   Kt.VII. 

pitulník   =  ubožák.   Fix. 

pitvat  se  \'  čem  =  hrabati.  Laš. 
Kt.  VIL 

pitvora  -=  \-ikla\-ý  nuž.  Val.  Kt. 
VIL 

pivák  =  kdo  pivo  rozváží;  kdo 
pije  mnoho  pi\"a.  jiijan.  Hoch.  128.. 
Naš.  XLIV.  14.  1. 

pizda  =  kdo  se  \-  jidle  piplá.  Kolk 
11.   3;>. 

pizdit,  pizdnút  koho  =  strčiti, 
udeřiti.  Pizdl  ho  do  ramene.  Rud. 
22.  —  se  =  piplati  se.  Kolk.  II.  39. 
V/,  y  Bart.  piznút. 

pizďurka  =  nepatrná  věc.  U  Míst- 
ka. Kt.  VIL 

pjadélko  =  něco  malého  (kabát, 
sukně).  \'al.  Kt.  VIL 

pjadlit  se  kam  =  zdlouha  lézti. 
Laš.   Kt.   \1I. 

pjagat  ^  mačkati,  mísiti,  špiniti. 
Kt.  \-ll. 

pjantala,  plantala  =  nešika.  Kt. 
\'  1 1 . 

pjantat  =  modrchati.  Laš.  Kt. 
Vil. 

pjéček,  pječek  =  dlouhý  semel 
(špaček).   Kt.  VIL 

pjokat,  \-z  hjokat. 

placek  =  rozházená  kopa  sena. 
Kt.  VIL 

plackář  =  kdo  dělá  plack\-.  V\h\. 
1).  .13. 

placÚCh  =  placek  (veliký  koláč), 
lúm.  Venk.  63.,  Kt.  VII.' 

plačka  =  slza.  U  Místka.  Kt.  VIL 
Též  žena  často  plačící.  Vyhl.  Ced. 

plavajzníček,  plevajzníček  =  sý- 
kora.  Folp.   b.   Ki.  a,,  Kt.  VIL 


7S 


planíčkář  =  pěstovatel  (planého) 
ovoce.  Hrb.  Obr.   16. 

planina  =  věc  bez  chuti.  Folp.  a. 
28.  b. ;  planá  řeč.  Nežvachté  planin. 
Vyhl.  Alb.  5. 

plaňk  =  plot  prktnnv.  Kolk.  II. 
31t.,  Vyhl.  Alb.   2:i. 

plantaia  =  tlachal;  tulák.  Kt- 
VII. 

plantat  =  těkati,  toulati  se.  Po 
pólu  se  p.  Kř.  Roz.  III.  292.  Kon- 
dřisko  se  mu  po  boku  plaňce  (hází). 
Bys.   K;. 

planuška  =  trnka;  planá  hruška. 
Kt.  VII. 

ptaný  vul  =  kapucínek;  p.  ščúr  = 
krtonožka.  Folp.  b.   16.  a. 

plaskanec  =  dnih  koláče.  Kt. 
VII. 

plaskatina  =  rovina.  Laš.  Kt  VII. 

plaskatý  =  ploský.  Kt.  VII. 

pláštjna  =  trám  pod  podlahu  ne- 
bo kolejnice.  Kt.  VII. 

plátenice,  vz  kamlotky. 

ptaviskO  =  splav.  Kd\-ž  přišel 
k  pkivisku.   Hcch.  í)5. 

plavula,  plavuša  =  jméno  kra\  í. 
Kt.  VII. 

plazák  =  kdo  nékani  nahlédá. 
Kt.  VII. 

plaznút  =  plácnout.  Ten  mě  blá- 
tem do  zadku  silně  plaznul.  Vvhl.  Kr. 
17. 

plcák  =  malý  bič.  Val.  Kt.  VII. 

plcat  =  malým  bičem  rochati. 
Val.  Kt.  VII. 

plebaň   =  fara.  Kt.  VII. 

plechár  =  plechový  hrnec.  Vvhl. 
Ced. 

pleják  =  koš.  Kolk.   II.  :)'.». 

plekocera  --=  kojná.  Kt.  VII. 

plenit  =  plehnit.  njzmnožovati, 
Val.  Kt.  VII. 

pleska  =  konipásek.  Přik.  No\-. 
lll.,V.\hl.  Mal.  llí).  —  P.=  rostl, 
v  bahné  rostoucí.  Vyhl.  Děd.  II.  2íí7 

pleskanice  -^  pleskání,  tlacháni. 
P.  -   Irrminkovi.  Naš.  XLIV.  14.  1. 

pleskotáni  =  pleskání.   Kt.  VII. 

plesnivec  -  starý  člověk.  Kdlk. 
II.  :{!). 

pléščka   —   lať,  kůl  z  plotu.   Abi' 


ho  přetáhle  pléščkó.  B\s.  Fig.  1)5., 
279.,  .300.,  Kř.   Roz.   líl.  258. 

pletačka  =  žena  vvplétající  židle. 
Kolk.    II.  39. 

pleteňák  =  pletenv  vuz.  f;b-uněk. 
Bys.   Fig.   300.    197.  " 

plétký  =  nízkv.  Střech\  s<3  tam 
plétk\-.  Vyhl.  Děd.  I.  6.").  R  \-oda  = 
malinká.  Vyhl.  Ced. 

pletucha  =  pleticha,  žváč.  Kt. 
\'1I. 

pletýnka  =  skládanka;  kdo  mno- 
ho  věcí  splete.    Ki  Ik.    II.    39. 

plezmero  =  hloupé  děvče.  Val. 
Kt.  VII. 

plisej.  Kacabajkas  plisejem  (krej- 
zlíkem).  .  Vyhl.  Prus.   73. 

plískva  -^  pliska.  U  Opav.  Kt. 
\'ll. 

plistrhóz  =  seminář  kněžský, 
z    Priesterhaus.    Kř.    Roz.    22.    a   j. 

piitký   =   mělký.   Folp.   b.   16.   a. 

piivný.  P.  zrno  =  které  mnoho 
s\pe.   Kt.  VIL 

pikán    =  tlachal.  Vyhl.  Vys.  85. 

plkanice  =  tlach,  povídání.  Naš. 
XLIV.  14.  1.,  Mršt.  Ves.  V.  8.  Kt. 
VIL,  Kř.  Roz.  11.  73.,  III.  325. 
Celé  deň  promarnit  plkanicó.  Kř. 
R<iz.   67.  Sr.  plkačka. 

plkavý.  P.  kaše  (když  se  kaše  vaří, 
])lká.  na  j^uvrchu  se  objevují  jako 
)ir\^kvp'  a  Iv  plkají).  Vyhl.  D.  67. 

plkotalena  -  plkna.  Xa  Hané. 
Kt.  VIL 

plky  =  kalhot \-.  Kožené  j).  Bvs. 
Fig.  (i2.,  2.J9. 

plo',  =  ploh,  pluh.  Kř.  Roz.  22.. 
64.,  Spč.   112. 

plocárek,  zdrobn.  plocar  =  ná- 
doba /.  pálené  hiín\-  s  hrdlem  na 
vodu.  Přik.  Nov.    I  í  L 

plóčkař  =  člověk  na  jilíce  nc- 
niocný.  Vyhl.  Ced. 

plócový  ^-  ])líčkovv.  P.  máčkíK- 
V\hl.  R.   6.-)..  Vvhl.  Děd.   I.  95. 

plonkovnl  lichv,    nadměmv. 

K-.lk.    11.   .39. 

plOŠČka  =  tenká,  pleskatá  skle- 
nice. Kolk.  II.  3íi.  Též  štěnice. 
Vvhl.  Ced. 

plotůvka  ^  menší  kul  v  ])lotě. 
\etši;  okolník.  Laš.   K).  \'1I. 


"!) 


plťnatý   =-  tělr.atý.   Kt.  VII. 

pluháctvo  =  plazi.  Val.  Kt.  VII. 

pluhota  =  pluha,  ď  stivé  počasí. 
L'  Slavk.iva.   Kt.  VII. 

plumpovač  =  pumpovati.  Kt.  VII. 

plusknót  =  udeřiti,  rozbiti  tak, 
že  to  udělá  plusk.  Hospodyň  pluskla 
■vece   do   polívky.  V\'hl.   Ced. 

pluskota,  pluskačka  =  plískanice. 

Laš.   Kt.  VII. 

plUŠ  =  krátký  a  \^olnv  kabátek 
ženský.  Kt.  VI I. 

plÚŠČít  koho  =  udeřiti  po  koju 
čím.   Fix. 

plušf.  Já  bvl  mokrý  jako  p.  Kald. 
17. 

plut  =  plvati.  Mohli  sme  do  moře 
oknem  plut.  Vyhl.  Děd.    I.   74. 

piuvák,  pluják  =  plivátko.  Laš. 
Kt.  VII. 

pluvanec  =  pli\'anec,  co  b\-lo  \\-- 
plivnuto.  Laš.  Kt.  VIL 

plývat  také  =  plévati.  P.  len.  Xiú. 
Kt.  VII. 

piza  =  druh  pískovce.  Val.  Kt. 
VII. 

pobabrat  co  =  umazati;  porýpati 
se  v  čem.  Kt.  VII. 

pobělší  =  hezkj^  bílý.  Folp.  a.  4-"). 
b. 

pobílý  =  ne  zcela  bílý.  Folp.  a. 
4.-..  b. 

pobluda  =  kdo  snadno  bloudí; 
jiné  rád  mámí.  Kt.  VIL 

pobříjit  =  umazati.  Slez.  Kt.  VII. 

pobúcat,  pabúcat  sa  =  potloukat! 
se.  Val.   Kt.  VIL   i:^58. 

pobúchaný  =  hloupý.  Val.  Kt. 
VIL 

pobukávat  =  bučeti.  Hlavn.  Kr. 
\:W. 

pobukávka  =  kráva,  která  po- 
bukává.    Hla\n.   Kr.   130. 

pocapkat  =  poklepati.  P.  rukou. 
Kt.  VII. 

pocikálka,  potxkálka.  rostl.  \'z 
Kt.  VII. 

pocka,  póček,  potka,  pucka  =  míe 

Vyhl.   1).   59.,   104. 

poclámka  =  poslamka,  prostě- 
radlo. \'\-hl.  R.  ()8. 

pocmrdovat  =  pochlebo\-ati.  V\-hl. 
Ced. 


počabat  koho  =  potlcuci.  Val.  Kt. 
VIL   1358. 

počabrat  =  umokthi.  P.  podlahu, 
lú.  Vil.    1:í58. 

počachat  se  =  pocákati,  pobryn- 
dati  se.  Daj  pozúr,  až  (ať)  se  něpo- 
čacháš.  Kldu.  68. 

počálka  =  pučálka.  Na  plech  dá 
se  rozmočenV'  hrách,  dá  se  péci 
v  troubě,  potom  se  opepří,  pomásti, 
pocukruje  a  osolí.  Vz  Vyhl.  R.  28. 

pOČálník  =  smyšlená  nádoba  na 
přípravu  pučálk\'.  Vz  V\hl.  R.  28., 
Děd    I.   125. 

počastná  =  počastování.  Přijíti 
k    vuli    počastné.    Vyhl.    Jař.    102. 

póček,  vz  pocka.  —  P.  =  roz- 
pustilé děvče,  které  je  rádo  mezi 
chlapci.   Autr.    130. 

póčena,  póčina  -—  pavučina.  Bvs. 
.110.,  Přik.  Nov.  111..  Kt.  VIL,  Ces. 
1.  VI.  585. 

počesák    =    liják.    Kolk.    II.    3!i. 

póčka    =   půjčka.    Kaš.   30. 

poČOČet  na  koho  =  postí  váti. 
Hoch.  23. 

pOČu!l)iÍt  =  popLihnati.  P.  koně. 
Vyhl.  D.   134. 

pOČÚvat  =  čut.  poslouchati.  Folp. 
b.    Hi.   a. 

podara  =  podařený  člověk.  Laš. 
Kt.  VIL 

podaremek,   vz  daremek. 

podaremke,  podaremně  =  marně. 

P.  několio  někam  \-olati.  Hcirtn. 
Nov.  112..  Folp.  a.  4'.).  b..  b.  l(i.  a., 
Hvs.   \U. 

podbílí  =  tussilago  farfara,  rostl., 
proti  kašli.   Naš.   XLIII.   49.   2.   a. 

podbíračka  rány.  Záhr.   III.   17. 

podbírat  koho  =  podpicho\-ati. 
Hlavu.   Kr.   125. 

podbrušec  =  výrostek  pod  bři- 
chem husí  (na  podzim).  Kolk.  II. 
39. 

poddOStatek  =  dostatek.  Všeck\-- 
Jio  jídla  je  p.  Naš.  XLV.  1.  2.  c." 

podělat  komu  =  učarovati.  Kolk. 
I.  4(1.  Ešle  ste  nám  podělale.  Vvhl. 
1).   157. 

podešev  stodoh-  =  spodek.  Záhr. 
\'.    1(1. 


80 


podešvovat  botv  =  podrážeti. 
Slez.   Kt.  VII. 

podfukem  =  tajně,  úskcčně.  Kt. 
VII. 

podhánět  na  koho  =  štváti,  po- 
pichovati. Val.   Kt.  VII.    l:?58. 

podhoděnec  =  podvržené  dítě. 
Kt.  VII. 

podhrozit  se  =  pohroužiti  se.  Kolk. 
II.  39. 

podílný.  Podílně  dřevo  =  které 
se  měkko  dělá.  Vyhl.  Mal.   103. 

podklad  =  lem  na  spodní  části 
sukně:  vejce  v  hnízdě,  v  kukani, 
pokladek.  Kaš,  ."jO. 

podkmasák  =  dohlížitel  nad  ho- 
chy v  k. .stele.  Hrb.  Dt.  87.  Sr. 
kmásat. 

podkolní  =  prostranství  v  kolni 
na    hospodářské    nářadí.    Záhr.    V. 

podkovičky  =  pečivo  podoby  pod- 
kov. Folp.  b.    i  (i.  a. 

podkOVňáky  ^^  druh  vdolkú.  V\-- 
hl.  Mal.   141. 

podkOŽnica  ^  pndknžní  hlísta. 
Kt.  VII.    l3.-)!t, 

podkrmáší  slavilo  se  v  neděli  po 
krmáši.  \'yhl.  Slz.  54. 

podkrÚCky  =  ozdoby  z  vlasu  nad 
čelem  vkusně  upraveně  jako  obruba, 
\ičes  k  největším  slavnnstem.  Folp. 
b.    I  (i.  b 

podkurášený  ^  poduapilv.  V\hl. 
Kr.  2(i. 

podlábít.  [ednoho  velice  podlábil. 
Kaš.    147.   Sr.   dlábit. 

podlasmat,  podlachmat        pntla 
čiti.  r  oi.iui.  Ki.  \ii, 
(^podléčky,  podlejšky,  podléštky  = 

plátěné  nohavice,  zakrývající  nad 
lýtkami  čásť  nohou  mezi  kolenama 
a  plkama.  Přivazovaly  se  nad  kole- 
nama na  šňůrky.  Bys.  58.  Plátěné 
punčochy  pod  kolen\-  bez  šlapek, 
které  se  nahoře  zavazovaly  pod  ko- 
ženice  a  dole  volně  u  šlépějí  neza- 
vázané  bloncaly..  Bvs.  Fig.  l22!t., 
62.  —  Vjhl.  Děd.  IL  177.,  K.  53. 
Sr.   viléčka. 

podlesňáky  =^  druh  vdolku.  Pe- 
kou se  na  zelných  listech.  V\hl.  Mal. 
141. 


podlínka  =  podlá  věc.  Laš.  Kt. 
VII. 

podlistník,  podlesník  (Gl.)  =  koláč 
pečený  na  zelném  listě.  Fix. 

podllvá  =  podle.  Chodil  p.  numer. 
Vyhl.  Alb.  11. 

podlúžčí  =  místo  pod  lůžkem. 
Kolk.   II.  30. 

podmaškrtít  sa  nač  =.  dostati 
chuť.   Kt.  Vil. 

pcdmnětat  =  podmítati.  Ces.  1.  VI. 
7i;. 

podnosky  =  zbytky  nápoje.  Do])i- 
je-li  mládenec  p.,  dostane  vdovu  a 
děvče  vdovce.  Vyhl.    ■Mal.  43. 

podobati  se  =  líbiti  se.  Dy  já  se 
nepodobám  potěšení  mému.  Vyhl. 
Prus.  (33.  Žádné  botv  se  mu  nepodo- 
bah-.    Kr.   Rnz.    II."  I  71. 

podochlet,  poduchljt  ^  podusiti. 
V\-hl.  Ced.  Podochlela  je  na  lužkn. 
V\hl.   Děd.    II.   3(3. 

podokní.  Doléhal  hlas  /,  p.  \\\ú. 
1).   1:í3. 

podolek  \inohradu  =  spodní  čásť. 
Hořen.   11. 

podOSÍCi.  .\  ta  krajina  svoje  jméno 
.Mdrawi'  podosáhla  (obdržela),  po- 
něvadž .  .  .    V>hl.    Děd.    II.    57. 

podóstva  =  podoustev  (r\ba  ka- 
provitá),  Vyhl.  Mal.   12(i. 

podpat  =  veškv,  moudv,  svrab 
nie/i  prstv.   Kt.  VII.    135ít". 

podplanek  =  podplamenice.  Laš. 
];t.   \I1. 

podpolíš,     podpolka,    podpoliška, 

podpuliš,  podpoleš       křepelka.  Kolk. 

11.  ;i!t..   Kt.  ^M1. 

podrahněný  =  posilněný.  Káno 
se  proi)()dil  pěkně  p.  Spč,  49,  Cesta 
saněmi  p-ná.  Vz  Drahovaný.  Bys. 
57. 

podrahnit  =^  posilniti  ^e.  uklidniti 
se.  Aby  se  muzikanti  podrahnili. 
Bvs.  !)5.  Trochu  sme  .se  podrahnili. 
Hlavn.  Kr.  10, 

podrcávat  ^  potřásati?  Podrcá- 
\ajii  tělem  \'\'drpkala  si'  ven.  Mršt, 
Ves.  Vlil.    ()8. 

podrdOSit  =  potřásti.  Val.  Kt.  v  1 1. 
I35!). 

podřekadlo  —  pořekadlo.  Kaš.  4(). 


81 


podrostek  —  hoch  vvšlý  ze  skolw 
Ccs.   1.    IX.   J47. 

podssdiovka  =  houba.  Kt.  VIT. 

podsazer.ý.  Koupili  sme  ten  gruul 
a  to  :.nif  nevčděli,  že  tam  má  Nácek 
podsazenou  chalupu  (v  gruntovní 
knize  zapsanou).  Vyhl.  Ced. 

podsedek,  podsedník  =  malý  ml- 

uik.   Tc  Ip.  b.    I  li.   1).  Vz  násl. 

podscdkář  =  kdo  má  podsedek 
(ži\-ni >ť  piidsedka).  Preis.  9.  Sr. 
předchá/.rjící. 

pOdsednický  svn  (podsedníkúv). 
Kt.  \\\. 

podsedničí  dum  (podsedníkúv).  Kt 
VI 1. 

podsedník  =  podsedek  (má  asi 
•2r,  měiir  polí).   Kt.  VII. 

podseníčko  =  náspa  u  domu. 
U  Vs.tiua.   Kt.  VII. 

podsireknút  sa.  Zed  se  podsmekla 
=  povalila  se,  povolila.  Folp.  b. 
l(i.  b. 

pcdstárlý  =  hodně  starv.  Las. 
Kt.  VII. 

podtěnek  =^  kurník.  Vždyť  ještě 
ani  sltpice  nevylezly  z  podtěnku. 
Slám.  Lvs.   lis." 

podstínek.  Vstoupila  na  podstí- 
nek  (v  chalupě)  =  záhrobeň.  Slám. 
Lys.  198. 

podudáš  =  dudlaňa,  bába.  která 
mnoho  dudla.  Kolk.   II.  39. 

podudlat  =  pobručeti,  pohubo- 
vati.   Kř.  Roz.  247. 

podústva  =  podoustev.  V  Podluží. 
Kt.  VII. 

podvaďovat.  Sedl  si  a  podva- 
doval  koňům  nohy  (kladl  jim  pře- 
kážku v  cestu).  Hořen.  Nov.  52. 
Někomu  nohy  podvadit  =  podra- 
ziti.  Hrb.  Dť.  36. 

podval  =  vynechané  místo  pii 
orání,  brázda  špatně  (křivě)  na- 
oraná,  že  hlína  nepokrývá  nezoranou 
ornici;  sochor  na  vyvalování  klad 
na  vůz.   Kolk.    II.   39.,  Vyhl.   Ced. 

podvazadla  =  pentle  pod  rame- 
nem podvázané.   Hrb.   Obr.   28. 

podvrženče  =  podvržené  dítě. 
Hlavaté  p.  divé  ženy.  Vyhl.  D.  159., 
Naš.  XLII.  154.  1.  a.  U  Bart.  pod- 
vržeňa. 


podýchat.   Musím  zóstat  stát,   až 
podvsu  (naberu  ducha).  Kaš.  87. 
podzemek    =    pozemek.  Kaš.  46. 
podzemní   =  pozemní.  Kš.  46. 

podzv:°<!a  =  zvůle.  Enem  dyž  dnes 
má  pii(l/\-nlu.   Kaš.   126. 

pcdžeberný.  Ti  menší  (chudší) 
bele  jož  načesto  podžeberni.  Kř. 
Roz.  101.  P.  led  (lid)  =  chudý. 
Hoch.  32. 

pofňurý  =  potměšilý.  Val.  Kt. 
VII.    136,í. 

pofrfnít  se  \-  jídle  =  ])rdloubati. 

Spé.   27. 

pogigovat  =  namáhavě  pohlco- 
vati. S\ítile  se  nám  oči  a.  pogigovale 
snrc  ohryzkami.  Spě.  45. 

pogítábit  =  pomačkati.  Jahody  se 
moc  p-l\ .   U  Uh.  Brodu.  GI. 

pogrcat  =  podáviti.  Dítě  p-lo  si 
k(  Milku.   Laš.   Kt.  VII. 

pogyzdít  koho  =  pohaněti.  Tebja 
já  neni'chám  p.  Krm.  Obr.  47. 

pohamarasít  se  =  po  vaditi  se. 
Slez.  Kt.  VII. 

pohančenka  =  pohančená  kaše. 
Val.   K{.  VII. 

poharuznít  se  s  kým  =  pohádati 
se.   \'al.    Kt.   VII.    J360. 

pohlavkový.  P.  čapka.  Vyhl.  Prus. 
(17. 

pohledný.  P.  ovoce  =  krásné  na 
pohled.  V\hl.  Ced. 

pohlupavý  =  přihlouplý.  P.  hlava. 
Rud.   16. 

pohoda  ^  chvíle,  počasí.  Kt.  VII. 

pohoršenec  =  kdo  pohoršuje. 
Strážu.  na  Mor.  List.  fil.  1909.  313. 

pohoršlívý  =  kdo  činí  pohoršení. 
P.  děvčica  je  ta  Maryša.  Strážn.  na 
Mor.     List.     fil.  1909.  313. 

pohrádka  =  skříň  na  knihy; 
ohrazené  místo  v  jizbách  pro  ovce, 
kozy,  prasata.   Kt.  VII. 

pohrbúcet  co  =  vikláním  zmásti. 
Olom.   Kt.  VIL 

pohřejbat  =  okousali,  ohrýzti. 
Olom.  Kt.  VIL 

pohubit  také  =  rozladiti.  P.  kolo- 
vrátek. Kt.  VIL 

pohůdný  =  příhodný;  dosti  ve- 
liký. Val.   Kt.  VIL 

6 


82 


pOhunčeskO  =  špatný  pthůnek. 
Hcch.   11. 

póhý  =  pouhý-  Ten  je  teprv  póhý 
\(  likv   cdpúrce   víry.   Vyhl.   Ced. 

poch  =  puch.  Ňaš.  XLII.  33. 
I.    r. 

pochablaný  =  pomačkaný.  P. 
šatv.  Kt.  VII. 

pochelný,  pochylý,  pochelý  =  něco 
nedokonalého,  nevyspělého.  Pochylé 
zvíře.  Vyhl.  Alb.  -21.  Pochelá  ruka 
(chorá).  Vyhl.  Mal.  83.  —  P.  = 
neschopný  k  manželství,  impotens 
in  matrimonio.  Vyhl.  Ced. 

pOChlópat  =  za  vlasy  potahali. 
Néni  škoda,  dež  ho  to  časem  trocho 
pochlópá  (kd^-ž  ho  něco  zlého  potká). 
Hoch.   ]:i(). 

pochňora  =  nadávka.  Pochňore  je- 
den! Naš.  XLIV.  148.  2.  a. 

pochramúzgat  =  zmrzačiti.  Kt. 
VII. 

pochrumávat,  pochrumovat  =  po- 
kulhávati. Již.  Mor.  Kt.  VII. 

pochtít.  Vše  p.   Kř.   Roz.   30.   Sr. 
v   Bart.  pochťévat. 
pochybený  =  hloupý.  Kt.  VII. 
pochudlý  =  poněkud  suchv.  Val. 
Kt.  \11.   1360. 

pojedek.  Po  zdavkách  dostala  ne- 
jak\    pojedke.   Vyhl.   Děd.    II.   141. 
pojest  =  pojísti,  poněkud  se  na- 
jísti. Folp.  b,    l().  b. 

pojindy  =  jindy.  Val.  Kt.  VII. 
pók  =  čert.  Vzal  ho  pók!  Kolk. 
II.  40.  Se  sv.  Mikulášem  chodíval 
pók  (měl  dlouhou  hanáckou  košili 
a  v  ruce  šidlo,  jímž  píchal  dívky  a  j.) 
Vz  Vvhl.  R.  ti.  —  P.  =  pa\ouk.  Ki'. 
Roz."  III.  258.,  295. 

pokač  =  pukač,  bouchačka.  Bys. 
Fig.  61. 

pokalíčený  =  zohavený,  poraněný. 
D\u  zle  byli  p-ni.  Kldu.  8*i. 

pókavka  =  bouchačka.  Zdali  p. 
bouchne.  Hoch.  100.  Sér  (sýr)  tohé 
jak  p.  Spč.  14!t. 

pokeT  =  pokud.  Krm.  Obr.  39. 
pokladek  =  podkladek,    vejce  da- 
né pod  slepici.  Kolk.   II.  40. 

poklebit  koho    =   pomluviti.     Kt. 
VII. 
poklena  -=  puklina.    Klíčové  dór- 


kó  lebo  nějako  po  kleno   do  jizbě  se 
vkrást.  V>hl.  Mal.  89. 

poklóct  =  potlouci.  P.  co  na  prá- 
šek.  Ki.  Han.  284. 

pokmásat  =  poškubati,  potahali. 
Kt.  VII. 

poknót  =  zastřeliti.  P.  zajíce. 
Přik.  Nov.  111.  —  P.  Nechat  koho 
p.  =  propadnouti  (při  zkoušce).  Bvs. 
Fig.  251. 

pokřísit  se  jídlem   =   sebrati  se, 
zotaviti  se.  Kř.  Roz.  III.  245. 
pokrop  =  kropáč.  Laš.  Kt.  VII. 
pokryjemku=skrvtě.  tajné.  Kldu. 
4..  Kt.  VII. 

pokudlatit  =  rozkudliti.  pocu- 
chati. P.  někomu  hlavu.  Kt.  VII. 
Slez. 

pokutíolený  =  poválený.  P.  obilí. 
Kt.  YU. 

pokUŠlivý  =  pokoušející,  svádivý. 
Kt.   VII.  Již.  Mor. 

pokynožit  =  zničiti.  Val.  Kt.  VII. 
1361. 

póla  =  jméno  koní.  Vyhl.  Mal. 
127. 

polán,  polanka  =  pole  v  lese, 
planina.  V\-hl.  Slez.   124. 

polapat  =  pomazati;  p.  se  =  po- 
dělati se.  Kt.  VII. 

polapět  si  =  poseděti  si.  Vyhl. 
Ced.,  Kř.  Roz.  I.  137.  Polapte  (po- 
seďte) a  já  so  hned  tade.  Kř.  Roz.  II. 
1!)6.  Polapěla  doma  za  pecó.  Vvhl. 
R.   72.,  Hl.  40. 

polách.  Převzdivka.  V  Stařecho- 
vicich  só  poláši  a  hastrmani.  Vyhl. 
Děd.  II.  217.  Na  Hané  místo  Polák. 
Mal. 

polazitěj  -  namáhavěji.  Val.  Kt. 
Vil. 

polé,  poléka.  mentha  aquat.  Sr. 
polaj ka  u  Bart.  Utišuje  bolení,  ule- 
vuje  nemocným  dětem.  Vyhl.  Mak 
111. 

poíedůvka  =  náledí.  Kaš.  54. 
Sr.  ]ioIi(lo\'ica. 

polehúčky  =  polehku,  pomalu. 
Kaš.  85. 

polének  =  polínek  =  polýnek, 
peljTiék.  Folp.  a.  6.  a.,  Naš.  XLIII. 
49.  2.  a. 


83 


poletný  =  smutný.  Vypadá  p. 
Fix. 

z  polévka  =  polehouřku,  zvolna. 
Z  ]).  kóiil.  Spč.  64. 

poijenec.  P-ce  =  dvě  bidla  pod 
tráni\    v  jizbě.  Kt.  VII. 

poíňák  =  piilní  zajíc  (proti  krá- 
líkovi). Autr.   i:}l. 

polní  kohótek  =  hlaváček  letní. 
Naš.  XLIII.  49.  2.  a.;  p.  cebula  = 
modřencc  chocholatý.  Naš.  XLIII. 
49.  2.  a. 

polnička  =  polní  řepa,  vodnice. 
Hrb.  Obr.  290. 

polóbnót  =  políbiti.  P.  koho  svó 
hobó.  Ki.  Roz.  II.  5.  Roko  chtěle 
raně  p.  Kř.  Př.  9. 

potochat  =  napiti  se.  Val.  Kt.  VII. 
\:W\. 

polom  =  veliká  vichřice,  orkán; 
velký  křik.  Kolk.  II.  40.  Sr.  lom  = 
křik,  sváda.  V  Bart. 

poltograf  =  fotograf.  Kolk.  II. 
40.,  Kř.   Roz.  91. 

poltyrňa  =  jméno  studny.  Hrb. 
Děd.    i.SL'. 

polunkat  =  počkati  (v  dětské 
řeči).  Filip.  a.  27.  a. 

pomachlat  =  pomásti.    Kt.  VIL 

pomakovat  =  pomazati,  mákem 
posypali    Hořen.  353. 

pomakulovat  =  pomazati.  Knihu 
celou  psaním  pomakulovat.  Kldu. 
142. 

pomaíúčky   =   pomalu.   Kaš.   85. 

pamaránit  =  pošlapati,  potlouci. 
Na  Hané.  Kt.  VIL 

poméně.  Chvilku  jeli  p.  =  zdlou- 
havěji.  Hořen.   180. 

pomladší  =  trochu  mladší.  V  Pod- 
luží. Kt.  VIL 

pomňágat  =  pokrčiti,  pomačkati, 
potlouci.  P.  háby.  Krm.  Obr.  64., 
Kt.  VIL 

pomňatený  =  pomatený;  pošla- 
paný. P.  pole.  Kt.  VIL 

pomotaný  =  pomatený.  Byl  sem 
od    toho  celý  p.  Kldu.  84. 

pomrvený  =  pocuchaný.  P.  sláma. 
Kaš.  94.  Sr.  mrvit. 

pomrzeti  se  =  pohněvati  se  s  kým 
oč  =  rozmrzeti,  pohádati  se.  Naš. 
XLIV.  60.  1.,  Hořen.  Nov.  178. 


pomuckat.  Plášť  jeho  pomuckal. 
B\'s.   •"(.").  Sr.  muckati. 

pomýlený  květ  =  nepořádná  čmý- 
ra.  Val.   Kt.  VIL 

ponad  =  nad.  Kt.  VIL 

ponashúžvjaný    =    houževnatě 

uspirenv.  Val.   Ivt.  VIL    1362. 

pondělí  jest  nesklonné;  je-h  třeba 
tvaru  sklonného,  užívá  se  substan- 
tiva pondělek.  Kaš.  59. 

ponemocněti  =  trochu  churavěti. 
Hořen.   Nov.    183. 

poneščestit.  Ta  již  dvakrát  p-la 
(měla  d\'é  ur manželské  děti).  V\'hl. 
Ced. 

poňouhat  se  po  kom  =  něčí  slova 
pošklebnč  opakovati.  Kt.  VIL 

ponŮCka  =  ponocování.  Autr.  131. 

poňura  =  muňa,  nemluva;  slídíc; 
přebraná,  zbjdá  věc.   Kt.  VIL 

ponyka  =  jméno  koní.  Vyhl.  Mal. 
127. 

poobřínat  =  poobřezávati.  Laš. 
Kt.  Vil. 

popadaný.  P.  ruce  =  popraskané, 
rozpukané.  Kolk.   II.  40. 

popodzeď  =  předložka.  Folp.  a. 
50.  b. 

popelák  =  popelavv  holub.  Kt. 
VIL 

popelnice,  popelíce,  popílka,   po 

peluška  =  plachta  na  vyváření 
prádla  v  pajchovni.  Kt.  VIL 

popenec  =  puchýřek.  Přik.  Nov. 
lil. 

popežník  =  hrnec  na  vyslání 
mléka.   Kolk.   II.  40. 

poplantat  co  =  poplésti,  zmotati. 
Kř.  Roz.   II.  21.,   I.  3.   Sr.  plantat. 

poplekat  =  napojiti.  P.  dítě.  Kt. 
Vil. 

poplkatí  si  s  kým  =  pohovořiti. 
Kř.  Roz.  II.  197;,  I.  120.  =  kOho. 
=   pomluviti.   Kt.  VIL    Sr.   plkat. 

popTuskaný  =  potřený.  Neteja 
trnkami  p-ná.  Bys.  163. 

popokovat  =  pokuřovati.  Hrb. 
Obr.   72. 

popravek  =  milé  jídlo.  Kt.  VIL 
U  Val.  Klob. 

Popravit  =  právo  vykonati.  Pa- 
chcjlek,  který  ukradl  hospodáři  obilí, 
odsouzen  byl  choditi  s  ukradeným 

6* 


84 


obilím  po  dědině,  to  bvla  poprava. 
V\hl.  Ced. 

poprčit.  To  se  mu  koza  za  20  krej- 
carů poprči  (bude  se  běhati).  Jlršt. 
Ves.   IX.   11. 

popředňák  =  kdo  jde  před  kým. 
Hoch.   :!l. 

popříčný  =  hašteřivv.  Vah  Kt. 
VII. 

popřízněný.  Býti  s  někým  p.  = 
příbuzný.  Vj-hh  Děd.   II.  16. 

popsat  =  napsati.  Popsal  tři 
křížk}'-  (podepsal  se  třemi  křížk}). 
Folp.  b.   16.  b. 

poptaj.  Došel  tam  za  poptajem 
(aby  se  poptal).  Preis  16. 

popýskat  =  potřísniti,  pokáleti. 
Kt.  VII. 

pořadem,  slovo  značící  dychti- 
vosť.  P.  ho  chcel  (chtěl)  tam  hodit. 
Folp.  a.  21.  a. 

pořádka.  Chodit  na  oběd  z  p-k\- 
=  dům  od  domu.  Hrb.  Dt.   139.  ' 

poradný.  Nepořádný  člověk  (kte- 
rý si  nedá  raditi).  Kt.  VIL 

porachovat  co  =  spočítati.  Kt. 
VIL.  Vvhl.  Slz.   110. 

pořachuněk  =  účet.  Kt.  VIL 

porce  =  masité  snídaní.  Naš. 
XLIV.  60.   1.  c. 

pořezný.  Pohanka  je  pořezná  věc 
=  dobře  se  seče.  Kaš.   133. 

poříkat  =  pomodliti  se.  Vj-hl.  Kr. 
42.  P.  komu  co  =  přečísti.  Hořen. 
285.,  Kt.  VIL 

pořknút  =  nařknouti.  Folp.  a. 
lít.   1)..  1).    Ki.  b. 

pořondžit  s  kvm  =  promluviti. 
U  Frýdka.   Kt.  VIL 

porovnávka  =  čára  na  stěnách 
u  země  černá  n.  modrá  stěnu  urov- 
návající.  U  Uh.  Hrad.  Kt.  VIL 

porozcházený.  =  rozešlý.  Je  to 
všechno  p-né.   Hořen.   160. 

poroziézaný.  Chlapčiska  kdesi  p-ní. 
Hořen.   300. 

portáš,  co  nyní  četník.   Ondr.   5. 

portášovský.  P.  odění,  Slám.  L3S. 

porubisko  =  paseka.  Fix. 
porvat  se  =  sebrati  se.    Já  se  po- 
rvu a  vjlezu  z  húšťa.  Kldu.  83. 
posag  ==  věno.    Nár.  věst.  V.  20. 


pOSCánka  =  rostl.  P.  pomáhá  od 
úphn-ice.  Vyhl.  Mal.   111. 

posel    =  posud.  Krm.  Obr.  78. 

posez  =  posezení;  sedadlo.  Bys. 
Fig.  262. 

poschopec  =  b\'t  po  ruce,  poho- 
tové.  Kdlk.   II.  46. 

posjeta  =  posvěta,  dračka  k  sví- 
cení. s\vtidlo.  Kt.  VIL 

poskoček  =  malý  rozdíl.  Tam  už 
jakýsi  p.  bude.  Kaš.  96. 

poskOČka  =  poskok.  Syn  hned 
byl  na   pt)skočce.   Vj-hl.    I).    146. 

poslužník,  assistent.  P.  kněze. 
Mršt.  Ves.   II.  921. 

posmrk  =  kdo  pořád  posmrkuje, 
potahuj^'.   Kt.  VIL 

posnica,  postnica  =  první  jarní 
kopačka  na  vinohradech.  Kt.  VIL 

postarší  =  drobet  starší.  Naš. 
XLIII.    101.   1.  a..  XLV.   1.  1.  a. 

postatína,  pustatina  -^  pustina, 
pustota.  Je  tam  samá  p.  Bys.  Fig. 
274.,  25. 

postel  také  =  stelivo  dobvtku. 
Slez.   Kt.  VIL 

postit  =  pustiti.  Do  keré  (hospo- 
dy) mám  se  postit?  Naš.  XLIII.  99. 
1.  d.  Vz  posoch. 

postřel  =  rostl.  Jeho  koření  je 
dobré  na  rány.  Naš.  XLIII.  49.  2. 
a.  —  P.  =  nemoc,  při  níž  v\'lézají 
z  údů  kosti,  klubka  a  hnůj.  Vz  Vyhl. 
Prus.  75. 

postružeň  =  pečivo  ze  všech 
druhu  mouky  a  obilí,  zb^-tků  od 
štědrého  večera  atd.  dává  se  v  práš- 
ku kra\ám.  Vz  Kt.  VIL 

posudek  =  hromada  celé  obce. 
Vyhl.   Kr.   17. 

posvajbovat    =    svatbu    slaviti. 

Hocli.     II. 

posvátečně  se  přistrojiti.  V3'hl. 
Kr.   '.)(». 

posvěrka  =  kos  pták.    Kt.  VJI. 

posypkaný  =  posj^paný.  P.  koláče. 
Vylil.   ťcd. 

pošášat  se  čím  =  pochlubiti  se. 
Kt.  VIL 

poščaj  =  půjčka.  Val.  Kt.  VIL 
1361. 

poščáknút  =  postříknouti.  Na 
Hané.  Kt.  VIL 


85 


poščastíkovat  =  popřáti.  Kt.  VII. 

poščat  komu  co  =  půjčiti.  Vj^hl. 
Prus.   ')'.].  Sr.  póščit. 

poščepovat  =  dělati  si  úštipky. 
Pořád  po  mně  poščepovaL  Vvhk 
R.  85.,  Hl.  58. 

póščit  komu  co  =  půjčiti.  Krm. 
Obr.  :V.\. 

póščka  =-■  půjčka.  .Slez.  Kt.  VII. 

pošem,  na!  volání  na  krávu.  Kt. 
Vil. 

pošetrně  =  pozorně.  Jen  p.  od- 
povídati. Hlavn.  Kr.  68. 

pošibat  koně  =  pošlehati.  Horcn. 
11  (i. 

pošibraný   =  umazaný.  FLx. 

póška  =  poušť.    Kř.    Roz.   II.  5. 

poškrabek  =  placka  z  posledního 
těsta:  piisl'.dní  dítě.  Folp.  b.  17.  a. 

pošmajdkář   =  ramenkář.  Fix. 

pošmigat  =  pořezati.  Kt.  VIL 

poŠOŠkat  komu  co  ■—  pošeptati. 
Přik.  ()4.  P.  komu  co  do  ocha.  B3'S. 
Fig.  LMi:!. 

pošplechnót  koho  čím:  blátem  = 
postříknouti.    V3'hl.    Mal.   II.  13. 

pošták  =  listonoš.  Bj^s.  Fig.  173. 

poštarovat.  A  potem  po  jinéch  p. 
=  dobírati  si.  Vyhl.  R.  85.,  Hl.  58. 

póť  =  pouť.  Kř.  Roz.  II.  24.  Póť, 
duchovní  výlet;  Já  chco  jít  na  p. 
na  Velehrad.  Naš.  XLIII.  53.  2.  b. 

potáč.  Vz  u  Bart.  potáček.  Ten  má 
pysky  jak  potáč.   U  Uh.  Brodu.  Gl. 

potáče  =  druh  hrušek.  V3-hl. 
Prus.   55. 

potadO    =   potud.  Val.   Kt.  VII. 

potahák  =  potěh.  Kt.  VII. 

potec  =  poutec,  cestička  ve  vla- 
sech   česáním    povstalá.    B\'s.    Fig. 

potemák,  potomák  =  potom. 
V  Podluží.  Kt.  VII. 

potěrka  =  mědlice.  Má  hobo  (hu- 
bu) jak  potěrko  (je  řečná).  Kř.  Roz. 
III.  :ííi5.,    I.    l.U. 

potichúčky,  potichóčky  =  poti- 
chu. Kaš.  85.  Potichóčké  děvče  = 
tiché.     Naš.     XLV.   148.   1.  c. 

potka  =  pocka,  míč.  V\-hl.  D. 
104. 

potmělót  ==  tajný  (policista).  Spč. 


112.,  110.  —  P.  =  člověk  neupřím- 
ný,  úlisnv.  Vj-hl.  Ccd. 

potpoliš  =  křepelka.  Přik.  64.  Vz 
podpciliš. 

potřečka  ==  čerstvě  tlučené  má- 
slo ještě  nepřepuštěné.  Bys.  Fig. 
300.,  Přik.  Nov.  111.,  Vyhl.  Alb. 
87.  Podarovala  jí  pár  kósku  po- 
třcčke.  Vyhl.  Mal.  82.  Sr.  putra. 

potrefit  =  rozuměti,  dovésti.  Tro- 
chu uhersky  sem  potrefil.   Kldu.  83. 

potřepat  komu  co  =  roztlouci. 

poťulilý  =  potreštěný.  Vyhl.  Ced. 

potvora  =  kořalka.  Kř.  Roz.  I. 
76. 

poušťák  =  býk.  Vyhl.  Alb.  .30. 

poutivosť  =  chtivost  poutí.  Hlavn. 
Kr.  73. 

povětří  =  bouře.  Na  sv.  Annu 
bývá  p.   L'h.  Brod.  Gl. 

povětší  =  trochu  větší.  Na  Hané. 
Kt.  VII. 

povídanka  =  pověst.  U  Uh.  Hrad. 
Kt.  \'1I. 

povídat.  Rád  si  něco  povídá  (my- 
slí). Hlavn.  Kr.  17. 

povika  =  ko kotíce  (rostl.).  Vyhl. 
Mal.   111. 

povšedně  oděný.  Hořen.  Nov.  139. 

póz  =  pavuza.  Měl  šablo  jako 
póz.   Kř.  Str.  53. 

pozabudnút  =  poněkud  zapome- 
nouti.  Kt.  VII. 

pozadňový  =  zadní.  P.  oves.  Kt. 
VII. 

pozaňadra,  pl.,  n.  =  záňadří. 
Ostrv.   Kt.  VIL 

pozdálka  =  vzdálenost.  Kolk.  II. 
40. 

pozďéš  =  později.  P.  vybíral  od 
děvčat  (na  muziku).  Naš.  XLII.  101. 
1.  b. 

pozdopájet  =  dopíjeti.  On  po- 
zdopájel  z  těch  čtvrtek,  co  v  nich 
zostalo.  Hoch.  129. 

pozdravení  =  čelo  klobouku.  Má 
klobouk  p-ním  na  bok,  dozadu 
(má-li  jej  chybně  na  hlavě).  Hrb. 
Obr,  8!». 

pozdvihováček,  pozdvihovák  = 
zvon,  jímž  se  zvoní  při  pozdviho- 
vání, Vjiil.  Ced. 


86 


pozétřko  =  pozejtří.  Bvs.  Fig. 
139. 

pOZgáňat  komu  co  =  pokrásti. 
Hořen.    10. 

pozirzlý  =  n.arezavělý.  Autr.  131. 

pozlátka  =  pozlátko;  kokotice. 
Laš.   Kt.  VII. 

pozlevÓnka=pozvolna,  pozlehoun- 
k:i.  Bvs.  Fig.  250. 

poznaný  =  setlelý.  Kt.  VIL 

pozobhánět  =  oběhati.  Laš.  Kt. 
VIL 

pozpózet  =  proslíditi,  proštarati. 
Kluci  pozpozijó  celé  dům.  Vvhl.  R. 
26. 

pozukrademky  =  tajně.  Kaš.  9(i. 

pozvolit  -=  svoliti.  Nepozvoluj  sa 
k  temu.   Kaš.  96. 

pozvykládat  =  ponenáhlu  \-yklá- 
dati.   Kaš.  56. 

pozvynadávat.  Vz  Kaš.  56. 

pozvypijat  =  vše  vypiti.  Kt.  \'II. 
1365. 

pozvysypati  =  znenáhla  v3-sypati. 
P.  hrušky.   Hořen.   14. 

pozvýška.  Házeti  do  p-ky;  kamé- 
nek \ylétne   do  p-ky.   Kald.   4.,   9. 

poževa  =  strava.  Na  Hané.  Kt. 
VIL 

požúřit  sa  =  pohněvati  se.  Folp. 
b.    17.  a. 

požvančit  =  ohrýzti.  Slez.  Kt.  VIL 

přa.  Udělal  to  na  svou  přu  = 
o  s\é  ujmě.  U  St.  Jičína.  Kt.  VIL 

pracovitý  =  pracovní.  Pracovité 
h()din\-  sii  n\ní  umenšené.  Kaš.  128. 

prádílko.  juž  chystá  malé  p.  (pro 
nemluvně,  jež  se  mý  naroditi).  Vyhl. 
Ced. 

prádlo  =  lávka  na  potoku  pro 
praní  pniula.  Přik.  Nov.  112. 

prachél  =  nadávka  židům.  A  p. 
se  neukazovali.  Vyhl.  Alb.  1 17.  Tip. 
umijó  našo  řeč;  Obilné  obchod  mají 
v  rokách  vaše  p.  Naš.  XLIII.  99. 
1.  b.,  XLIV.   13.   1.  a. 

práchno    =    troud.    Kldu.    78. 

prachůvka  =  houba.  Kaš.  54. 
U  Kart.  íítice  na  vyšívání  prachu. 

přajníček  =  vratička  obecná. 
Fix, 

prakáč  =  vehký  bič  sukovitý.  Val. 
Kt.  VIL 


prančovat  =  kaziti,  míchati.  P. 
pivo.   Bys.  Fig.  252. 

prasacko    =    prasátko.    Kaš    5L 

prasčák  =  špatná  postel;  barák. 
Kolk.  I.  II.  Pohovka  pletená  z  proutí. 
Gl. 

prasečnik,  vz  teletník.  Na  již. 
Mor.   Kt.  VIL 

práskaný.  Ten  vám  byl  p.  =  pove- 
dený, prcihnaný.  Hrb.  Děd.   181 

prasknót  =  propadnouti.  Nechal 
mne  (proí.)  p.  Bys.  Fig.   189. 

prašča  =  špatné  prasátko.  Kaš. 
51..  52 

praščisko  =  prase.  Folp.  a.  26.  a. 

praška  =  druh  hrušek.  Hoch. 
121.  Sr.  pražka. 

prát.  Zena  se  tento  měsíc  již  prala 
(měla  čmýru).  Vyxil.  Ced. 

práfňa,  pl.,  n.  =  komplex  polí; 
-nad  =  pole.  Folp.  a.  33.  b..  b. 
17,  a. 

pravdÓCi.  Pravda  p.  Vyhl.  Mal. 
85. 

pravik  —  pravý  hřib.  Uh.  Brod. 
CA. 

prázdný.  Jak  jsou  prázdné  dni  = 
jak  ne  ni  světla  měsíčního.  Vyhl. 
Prus.   5,^. 

praženky  =  šišky  z  režné  mouky 
pied  palem  na  rendlíku  pražené  a 
vřelou  vodou  podlité.  Val.  Kt  VIL 
1366. 

pražit  =  péci.  P.  králíka.  Hnren. 
271. 

pražka  =  hruškový  strom.  Bys. 
164.;  pražky  =  druh  hrušek,  červe- 
ničky.  Kolk.   II.  40. 

prča  =  blázen.  Udělal  si  z  něho 
prru.  Kolk.  II.  40. 

prd.  Uostal  od  cestv  prd  a  dva 
ořerliv.    Uh.   Brod.   Gl'. 

prdelanka  =  jitrnico\-á  polévka. 
F1.X. 

prdelovat  =  pořád  na  prdeli  se- 
děti.  K(.  VIL   13G6. 

prdiít  =  páliti  (o  kopřivě).  Folp. 
b.   17.  a.  Vz  prlit. 

prdOlit  =  tlachati.  Neprdol  a 
lehni.  Naš.  XLII.  27.  2.  d.  —  Dívka 
])rd(ili!a  se  s  krajánkem,  až  měla 
dítě.  Vvhl.  Děd.   I.    141. 


87 


prďulka  =-  malý  šátek  n.  cokoli 
malého.  \-al.  Kt.VII. 

přebabóňat  =  přehledati.  Na  mor. 
Slov,   Kt.  VII. 

přebije  =  školní  věci.  Folp.  a. 
44.   a.,   h.    17.   a. 

přebírat.  Voda  ve  sklenici  přebírá 
=  přibý\-á  jí.  V3'hl.  Prus.  2d. 

přeciv  =  proti.  Poslali  nás  p. 
chlapcům.  Slám.  Lys.   105. 

přecmrdnót  co  k  čemu  =  přidati. 
Bys.  Fig.  2").").  Jeden  vekládá,  druzí 
mo  sem  tam  něco  přecmrdnó.  Kř. 
Ruz.  (i(i.  Přicmrdnót. 

přecutít  se  =  probuditi  se.  \'\-lil. 
Prus.   (12. 

preč  =  hodně.  Napil  se  preč. 
Folp.  b.   17.  a. 

preČO  =  proč.  P.  nepřišel  s  vámi? 
Slám.  L\'s.  227. 

přédanek  =  přídavek.  Naš.  XLIV. 
3;».    ].,  Vvhl.  Děd.   II.   130. 

předběhcert  =  nezbeda.  Kolk.  II, 
4(1. 

předek  laké  =  péro  za  klobou- 
kem; íabory  za  kloboukem  na  zna- 
mení přednosti.  Folp.  a.  29.  a.,  b. 
17.   a, 

přehákat  co  =  obtížně  přečísti. 
Bys.   Fig.   1:5:3. 

předhůří  =  prostora  nad  síní  a 
kuch\ní.  Val.  Kt.  VII.   1366. 

přehébka  =  násadka  biče,  bičiště. 
Vz  přehybák.  Dostal  od  pacholka 
přehébkou,  až  vvskakoval.  Vvhl. 
Děd.   I.    102. 

přehrkávat  vápno  =  přehazovati. 
Hlavn.   Kr.   lóC. 

přehúšel  =  přehršlí.  Folp.  b.  17.  a. 

přehybí  na  voze  =  přehbí.  Kt. 
Vil. 

přechybat  =  přehoditi.  Laš.  Kt. 
Vil. 

přeitý.  Ta  japka  nejsú  ešče  přeité 
=   piTsušené.  Kaš.   120. 

přejdený  =  přešlv.  Obilí  rudou 
p.   Kt.  VII. 

přejitý  zlvm  větrem  =  raněnv 
mrtvicí.   Kolk.   II.   40. 

prekáda  =  brigáda  (vojska).  Bys. 
Fig.  27. 

prekadér  =  brigadíer  (u  vojska). 
Vjhl.  Děd.   II.   1tí. 


přékladník  =  místnost'  pro  pa- 
cholka a  sečku.  Vvhl.  Máj.  127., 
Hoch  47.  a  j.  Moje  stará  sedí  na  va- 
šem p.  Kř.  Roz.   III.  246. 

překrápat  =  přeprchávati.  Kaš. 
96. 

přemavina  =  ])oplatek  z  pře- 
mávky.   Kt.  VII. 

přemenko  =  přezdívka.  Vyhl. 
Prus.  67. 

přemyskovač  =  posměváček  pták. 
Kt.  Vil, 

přemyskovat  =  po  někom  slova 
posměšnt'  opakovati.   Kt.  VII. 

přénček  mouky  =  trochu.  V\hl. 
Děd.    I.  '.)2. 

přepařit  =  přestrašiti;  napáliti. 
Val.   Kt.  VII.   13í;7. 

přepatnáctit  se  =  ukvapiti  se, 
Folp.  h,  17,  a.;  promrhati;  pochj^- 
biti,  zmvlitise;  se  =  přejísti  se.  Kt. 
VII.  Laš. 

přepočút  =  vyslechnouti.  Val.  Kt. 
VII, 

přepotnat  =  propotiti.  P.  košilu. 
Laš.   Kt,   VII. 

přeprdant  =  přeprdací  (přesýpací) 
pytel;  ramenář.  Kt.  Vil.  U  Šlav- 
kovic, 

přerachovat    =    přepočítati.    Kt. 

Vil.   Frvd 

přeroztodrahý  =  velmi  nhlv.  Vvhl. 
R.   77..   Hl.   47. 

přesdisko,  přezdisko  =-  převzdívka. 

Hoch,   •')7, 

preshúz  =  lisovna  (vína).  Hrb. 
Dt.  22.  a  j. 

přeslyšet  také  =  dověděti  se.  Val. 
Kt.  Vil.    1.567. 

přesmrdovat,  prosmrdovat  se  = 
procházeti  se,  provětrávat  se.  Kt. 
VIL 

přesmykač  také  =  sedmihlásek. 
Kt.  VIL 

přestat  nač  =  přistoupiti.  Na  to 
já  nepřestáném.  Slám.  PÍ.  46. 

přešibřinkovat  =  šukati.  Val.  Kt. 
VIL 

přeškéřat  se  =  posmíxat  se.  Kt. 
VIL 

přeškobrtnút  koho  =  převrhnouti. 
Kald.  2;J. 


88 


pře^otořet  se  kam  =  přijíti,  při- 
hoditi se.  Nevím,  jak  se  tam  přešo- 
tořel  do  té  parélně.  Hoch.  129. 

přéšť,  prýšť,  pryšč  (Mal.).  =  pry- 
šec chvojka   (rostl.).  Vyhl.  Mal.  111. 

přeštechovat.  Ba  jo  (ItaUi)  pře- 
štechoje  (předčí)  v  pivě  a  cokro. 
Naš.  XLIV.  148.  1.  a. 

přeŠUStnút  přes  plot  =  přehoditi. 
Kt.  VII. 

přetělópit  se  =  přijíti,  připojiti  se, 
přihoditi  se.  K  tomu  se  přetělópí 
matka.  Kř.  Roz.  III.  286.  V  té  se  ke 
mně  přetělópí  ten  chlap.  Kř.  Roz.  I. 
131. 

pretence  =  dědičný  podíl,  věno; 
peníze,  jmění  vůbec.  Bys.  109.,  Bys. 
Fig.   173. 

přetrtat    =    přihopkovati,    Přik. 

Nov.   JI:'. 

převalenka  =  kdo  se  z  místa  na 
místo   převaluje.   Folp.   a.   28.   a. 

previlé  =  privilej.  Naš.  XLIV. 
ti.    1.  c. 

převrhnut  se.  Děti  se  mu  převrhli 
na  cigánj-  (stah  se).  Folp.  b.  17.  a. 

přežívat  co  =  do  ukončení  toho 
zívati.  Mršt.  Ves.   I.  9. 

přezivko  =  jméno,  přezvisko. 
Rud.  ;■). 

přezvisko  =  převzdívka.  Krm.  Obr. 
49. 

přezývat  komu  =  převzdívati. 
Slám.  PÍ.  68. 

přežgárat  =  prošťouchati.  Vojsko 
přežgáralo  píchami  fšccko.  Kaš.  113. 

přežút.  Přežúvat  někdy  =  pře- 
mýšleti; p.  se  =  hádati  se.  Val.  Kt. 
VII. 

přibrzglý,  přivrzlý  (val.)  =  při- 
vřený; při  krádeži  polapený.  Kt. 
VII.' 

přicapkati  se  kam  =  přibatoliti 
se.  Dítě  přicapkalo  se  k  stařence. 
Kř.  Han.  281. 

přicvankat  se  =  pomalu,  nesměle 
přijíti.  Val.  Kt.  VII. 

přič  =  přehrada.  Ta  p.  bude  pět 
metni.  Kaš.    13.5. 

přičapnut.  Stehlík  přičapl  k  ha- 
louzce (sedl  na  ni).   Kř.  Han.  340. 


Přičapla  při  tom  pokorně  (přisedla). 
Kř.  Roz.  189.  —  Kř.  Han.  10.  Tereza 
šoustla  nohou  a  přičapla.  Kř.  Roz. 
III.  104.  Kupec  honem  přičapl 
(dvéře  =  přirazil).  Kř.  Roz.  III. 
109. 

příčeny  =  příčina  (násl.).  Hlavó 
na  naše  příčené  se  položele.  Bj^s. 
154. 

příčiny  =  příční  meze,  hranice, 
pole  samo.  Dubanské  příčiny.  Bys. 
Fig.  94.  Vz  předch.  příčeny. 

přičinit  si  co  =  vzíti.  Ces.  1.  IX. 
147. 

přičurlý  =  nakyslý.  Kt.  VII. 

příhrazda  ve  vagóně  (coupé).  Spč. 
42. 

přije'ý.  Starý  zeman  b\-I  akorát 
p.  z  Hranic.  Záhr.   IV.  7. 

přiklupovat  si.  Mistr  ve  společ- 
nosti si  přiklupuje  a  mudruje  i  do 
půlnoci.  Vyhl.  Prus.  54. 

přikotit  sa  =  zdlouhavě  přijíti, 
zdlouhavě  se  do  něčeho  pustiti.  Kaš. 
96. 

přilebedit  se  =  přijíti.  Bvs.  Fig. 
230. 

přilehnut  koho.  Kůň  mě  přilehl 
(padl  na  mne).  Vyhl.  Děd.   II.  51. 

příiuček,  přílučka  =  přídavek. 
Val.   Kt.  VII. 

prim,  primi.  Dostal  na  výstavě 
prim  (vyznamenání).  Vyhl.  AId.  25. 
Zaslouží  primi  (uznání,  pochvalu). 
Kř.  Roz.   II.  63. 

primaska  ==  žena  starostova.  Val. 
Kt.  VII. 

přimetat  =  přisněžovati.  Val.  Kt. 
VII. 

primiciant  =  kněz  sloužící  po  prvé 
mši.  Vvhl.  R.  85. 

přimodrastý  =  přimodralv.  P. 
kaliál.  \'\hl.  Kr.  33. 

přimusit  =  přinutiti.  Dobré  b^-dlo 
jí  k  tomu  piiinusilo.  Naš.  1909.,  č. 
87. 

príncipía  =  slabikář.  Kiipí  mu 
prinťi|)iu.   Kř.  Roz.  233. 

princka  =  jméno  kraví.  Vyhl. 
Mak    1L'S. 

přiňuchat  k  čemu  =  přičichnouti. 
Ko7n.   Obr.   (11. 


89 


připač  =  cesta  šikmá,  kde  je  jedna 
kolej  vyšší  než  druhá.  Kolk.  II.  40. 

případek  =  přídavek,  zdroj  příjmu. 
Tam  b\l\'  připatky.  Kaš.  110. 

přípečky  =  ovoce  v  peci  ještě  ne- 
dosušené.    Kt.  ^^II. 

připít  komu  =  slinu  do  piva  mu 
pustiti  (nehezká  pomsta).  Val.  Kt. 
VII.   UCÚ. 

připlekat  =  plekáním  (napájením 
telete)   pi-ieh<'\ati.  Val.   Kt.  VII. 

připonatrefit  se  komu  =  přihoditi 
se  k  něnui.   Kald.  13. 

přípřežka  =  nářitek.  Na  dlouhém 
dni  tam  přípřežku  trávy  nasbírala. 
Vjhl.  Prus.  40.  Sr.  v  Bart.  přípřež. 

připřít  koho  kolenem  =  přidržeti. 
Kald.  2:1. 

přísivek  =  příplatek  novoman- 
želům, dokud  rodiče  sami  ještě  sta- 
tek drželi.  Vz  Vyhl.  Děd.   II.   117. 

přísnota  =  přísnost.  Toto  só  mně 
přísnotě!  Naš.  XLIII.  98.   1.  c. 

přísný.  Místo  slova  toho  užívají 
na  Mor.  ostrý.  Kt.  VIL  1369. 

přisúšat.  Kráva  přisúšá  =  méně 
dojí.   Krm.  Obr.  97. 

přiščúřený.  P.  ústa  =  usmívající 
se.   .Mr>t.   Ves.    I.   159. 

přiščúřit  se  =  usmáti  se.  Honza 
se  p-iil.  Mršt.  Ves.   I.   KU. 

příškara  =  příšera.  Kolk.  II.  40. 

přiškrhikovat  =  r  s  přídechem 
liter\-  h  \'\slo\-ovati,  rhákovat.  Slez. 
Kt.  VII. 

přiškvrnút  =  ožehnouti.  Listí  mra- 
zem p-lu.  Kt.  VIL 

přiťapat  se  =  přiťapkat  se,  Hrb. 
Děd.   14(i. 

přltělópít  se  k  někomu.  Kř.  Roz. 
11.  7(i.  Vz  pi-etělópit  se. 

přiťouchnút  =  ?  Při  tom  p-ihl 
svou  tvař.  Mršt.  Ves.   I.  266. 

přízlevý  =  přízlivý,  přející,  pře- 
jičnv.  A  iin  bel  přizíevé.  Spě.  85. 

přlžbrňat  =  přiliti,  přibryndati. 
Kt.  VIL 

prkota  =  plkota,  mluvka.  Val. 
Kt.  VIL 

prkotina  =  prk,  prčina,  zápach. 
Kt.  \11. 

prnaa,  m.  a  f.  =  nadávka.  Již. 
Mor.   Kt.  VIL 


problbotat  =  vytlachati.  Ona  vše- 
cko prolilboce.    Mršt.    Ves.  VI.  44. 

problknút  =  proklouznouti.  Kyč- 
krle  lui  probiklo  mezi  prsty.  Kald.  8. 

pročseptáš  =  jméno  psí.  V\hl. 
Mal.   12S. 

prodrahnit  se  =  probrati  se  z  dří- 
mot \',  ze  slabosti.  Cestovatel  se  pro- 
drahnil  a  dojel.  Naš.  XLIII.  98. 
I.  b.  Vepil  sem  sklínko  vína  a  tém 
si-m  se  prodrahnil.    Vyhl.  Ced. 

profífat  grunt  =  prohýřiti.  Kolk. 
I.  19. 
prohaldamašovat   co    =    propti. 

:\Iršl.   \'rs.   \'.   iVI. 

prohršlé,  přehršlí  =  ruka  zavřená 
na  polovici.  Vyld.  Ced.  Holub  ten 
má  vole  jako  p.  Hořen.  Nov.  •'^6. 

prohýbaci  =  hořejší  čásť  dýmky, 
násadka  k  troubeli  z  drátu  opletená 
šňůrkou,  což  se  prohýbá.  Bys.  Fig. 
229.,  300. 

proitý  =  prošlý.  P.  ulice.  Bys. 
Fig.    1(1.5. 

projití.  Jaká  je  řepa?  Je  to  na  p. 
Vyhl.  Ced.  Pivo  bylo  na  p-tí  (pro- 
šlo, nebylo  špatné).  Val.  Kt.  VIL 
1370. 

prokouchaný  =  rozedraný.  Kt. 
VIL 

prokouchat  =  rozedrati.  Kt.  VIL 

proláčina  =  kotlina,  údolí.  Kaš. 
96. 

proléhat,  sproléliat  =  znásilniti. 
Ženu  p.  Kaš.  '.Ki.  I'  Bart.  =  tělesně 
obeo\-ati. 

proměnění  =  sňatek.  Jak  vám 
složí  (slouží)  druhv  p-í?  Kř.  Roz. 
129. 

promouzovat  =  prohledávati.  Na 
Hané.   Kt.  VIL 

promřitý   =   promrzlý.   Kt.  VIL 

pronásledek  =  následek.  Vyhl. 
Děd.    1.   138. 

proňúrat  =  prohledali.  Všecky 
truhly  sem  proňúral.  Kald.  27. 

proožitkovat  =  proužit  kovati  co. 
Naš.  XLIII.  2.  a. 

propaňákovat  statek  =  propiti. 
Kt.  \1I.   I:;71. 

propchnót  =  propíchnouti.  Břoch 
(někomu)  p.    Naš.  XLIV.    80.  1.  c. 


90 


propíchnót  něco  =  prozraditi. 
Bvs.  Fig.  r57.  Až  íe  to  propíchlo. 
Ib.   KU. 

prorukovat  co  =  pozb\-ti  ručením. 
U  Kojetína.  Kt.  Vil. 

prosakrovaný.  P.  ludé  =  ludé  ve- 
lice mrcha,  velice  špatní.  Folp.  b. 
17.   a. 

prorcat  co  =  propiti.  Ten  marné 
(nepatrné)  človíček  proscal  gront. 
Vyhl.  fed. 

prosčeradlo  =  bílá  plachetka,  žen- 
ský oděv,  prostěradlo.   Kt.  VII. 

proslenka  =  něco  pro  sliny,  obyč. 
ovoce.  Při  předení.  Kt.  Vil. 

prosÓŠet  se  před  kým  =  pro.sušo- 
vati  se,  p\šně  si  vvkračovati,  tančiti. 
Bys.  4!1. 

prostředňák  =  brambor  prostřed- 
ně velikv.  Slez.   Kt.  VIL 

prošák  =  prosík.  Dal  se  do  pro- 
šáka.  V\hl.  Mal.  36. 

proščépnotí  =  proštípnutí.  Deť  só 
na  p.  (tcnkv,  hubený).  Naš.  XLIII. 
128.   1.  d.  " 

prošparat  =  šparákem  propích- 
nouti; prošťárati.  Kt.  VII. 

prošpléchnót  několik  slov  (prolio- 
diti;.  \'yhl.  Ced. 

protivka  =  protivná  strana.  Snáší 
se  mu  do  p-ky  bílá  paní.  Vvhl.  R. 
83.,  Hl.  54.  — "Nemlov  do  p-ke  (pro- 
tivně). Naš.  XLII.  27.  2.  c.  Tož  hla- 
sojo  do  p-ke  (proti).  Vj-hl.  Alb.  10. 

provazisko  =  špatný  provaz.  Krm. 
Obr.   íi.s. 

provést  si  s  čím  =  honositi,  \-y- 
chloubali  sr.   Kt.  VII. 

prozbogárat  -=  jirohledati.  P.  celý 
les.   Krm.   Obr.    125. 

prožtfuchnút  se.  Potom  p-chlo  se, 
kdo  to  b\-l  :  stalo  se  známým.  Mršt. 
Ves,   I.    lil. 

prpiat  se  s  čím  =  mazati  se.  Kt. 
VII. 

prstečke,  zdrobn.  prstkw  Vz  toto. 
Spč.  7!i. 

prstek  -  pečivo,  mající  podobu 
roztaženýcli  prstů.  Mal.  Vdolky, 
prstky,  milostky,  zemijáky.  Vvhl. 
Děd.  II.  160.,  R.  92.,  Mal.  141.' 

prstňák  =  kozí  brada  (houba). 
Kt.  VII. 


prštět  =  pršeti,  padati.  Slez.  Kt. 
VII. 

prštit=  prsknouti,  hoditi.  Kt.  VII. 
Vz  \-  Bart.  prščit. 

pružunka  =  pražanka,  druh  hru- 
šek.  Kt.   \'II. 

prvňák,  prvák  =  kdo  jest  po  prvé 
přijat  do  společnosti,  do  obce  jako 
nový  soused.  Vvhl.  Děd..  I.  100., 
MaL  99. 

prvňúska,  prvňáska  =  prvotelka. 
Kaš.  ;•(>..   UO.,   Kl.  VII. 

prvšek  =  počátek.  Slez.  Kt.  VII. 

prysk  také  =  pramen.  Val.  Kt. 
VII. 

psanář  =  listonoš.  Na  již.  Mor. 
Kt.  VII. 

psena  =  psina,  zimníce.  Dostal 
z  koupání  pseno.  Kř  Př.  36.  Dočopat 
se  psene.  Vyhl  Děd.  I.  12.  —  Psene 
=  psenke  =  spadlé,  nedozralé  ovoce 
Vyhl.  Mal.  105.  Vařet  šlivovico  z  pše- 
nek, co  napadají.  Vyhl.  Děd.  I.  38. 
^lajó  panáíke  jak  psene.  Naš.  XLIII. 
110.   1.  d. 

psí  lud  =  čejka.  Folp.  d.  17.  a.  — 
P.  fijalka,  viola  canira;  p.  jazéček 
=  jitrocel  kopinnatý;  p.  ocas  =  di- 
vizna velkokvětá;  p.  trn  =  hloh; 
p.  třešně  =  lulek,  rulík;  p.  řápka 
=  beta.  Naš.  XLIII  49.  2.  b.  P. 
oděv  =  dětské  šat\"  z  jednoho  kusu. 
Hrb.  Dt.   18. 

psírka  =  tráva  metličnatá.  Slez. 
Kt.  VII. 

psovať  =  psí  život,  bídnv.  Kt. 
VIL 

pSOVka,  psuvka  =  nezrostlé  obilí. 
Slez.   Kt,  Vil. 

psujboh   =  zloboh.  Kldu.  19. 

pšajucha  =  člověk  ošklivv,  dare- 
bák.  Kt.  VIL 

pšiškara        příšera.  Kolk.  II.  40. 

pšknút.  Je  ticho,  ani  nikdo  ne- 
pškne  (nešpetne).   Uh.  Brod.   Gl.    - 

pšonc  =  zajíc.  Folp.  b.  17.  a. 

Pšovan!  =  české  krajinské  listy. 
B\>.    Fig.  133. 

pšunda  =  pobuda,  tulák.  Kt.  VIL 

pšundat  se  ^  toulati,  jiovalovati 
se.   Kt.  VIL 

pták,  vz  fták. 

pů  =  pfil.  Hořen.  131. 


91 


pučálka  je  kočičí  sdávání  (hrách 
a  kroup\'  spoki  vařené).  V\hl.  R. 
29. 

puček  =  slížek  medem  pomazaný 
a  mákem  posypaný;  prasecí  žakidek; 
hoch,  který  se  mnoho  mezi  děviaty 
pohybuje.  Kt.  VII. 

puči,  n  =  poupata,  pupence.  Kt. 
VII.  Ostrv. 

púčina  =  pavučina  P-ny  ve  svět- 
nici plápolají.   Hrb.   Děd.   148. 

pučit  se  =  pvšniti  se.  Kolk.  II. 
40. 

pučivka=  půjčení,  půjčka.  Pámbu 
zaplať  za  pučivko  (za  půjčení  vozu). 
Naš.  XLIV.  71.   1.  a. 

pučky  =  halečkv  (jídlo).  V\]il 
Kr.  4!). 

pudelko   =  pouzdro.  Fix. 

Pudlena  =  jméno  koní.  Záhr.  V. 
10. 

půdňa  =  pul  dne.  Hořen.  40. 

pudpudákat  =  kotkodákati.  Kt. 
VII. 

puch.  Neměli  o  tom  ani  puclui 
(zdání).  Vvhl.  Vys.  40. 

puchéřina  =  měchýř  (na  tabák) 
Kaš.  55.,  Kt.  VIL 

puk    =   pupen.   Kolk.    II.  40. 

púk  =  pavouk.  Kt.  VII.,  Hrb. 
Dt.  89. 

pukač  =  švestkový  knedlík.  Kolk. 
II.  40. 

pukaňa  =  veš  (v  dětské  řeči). 
Val.  Kt.  VIL 

pukanec.  P-ce  =  malé,  kulaté, 
štědrovečerní  pečivo  s  mákem.  Folp. 
a.  28.  b.,  b.  17.  b.  Vz  v  Bart.  pu- 
kance. 

pukatnice  =  širokv  rukáv.  Las. 
Kt.  VIL   1373 

pukatý  špensr,  jehož  rukávy  jsou 
hodně  vatou  vycpané  a  na  rameně 
vyvvšenx'.  Vvhl.  Prus.  73. 

púkéta   = 'kytice.  Val.   Kt.  VIL 

půlčík  piva  (míra).  Vyhl.  Zař.  60. 
P,  k..rulky  (Vs  litru).  Autr.  131. 

pulgýr,  rostl.   Hrb.  Dt.  44. 

pulhok  —  půlhák,  dníh  ručnice. 
Kár.  vést.  V.  20. 

pulCher  =  nadutec.  Fix. 

pulír  =  ožralec,  darebák.  LI  Míst- 
ka. Kt.  VIL 


půlka  ječmeňa  (míra).  Hoch.  14. 
—  P.  =  ovce,  která  dá  na  jedno 
dojení  půl  žejdlíka  mléka.  Krm. 
Dol.  12. 

púllán  (1  12(1  měřicích  výsevku. 
Hrb.   Obr.   14. 

půlník  =  půl  stavu  tkadlcovského; 
pulkn^jcar.  Kt.  VIL 

půlnovák  =  půl  nového  krejcaru. 
Val.   Kt.  VIL   1373. 

půlpostní  trh.  Hoch.  !».,  Kř.  Str. 
21. 

pumpa  =  pampeliška.  Kolk.  II.  40. 

pumprijca  =  pampeliška.  Kt.  VIL 

pumprtovat  =  obskakovati,  něm. 
]>um[)ern,   Kaš.   96. 

punida  =  nešika.   Fix. 

puntík  =  jméno  koní.  V\-hl.  Mal. 
127. 

pupáky  =  šveskové  knedlíky. 
Kald    20. 

pupanec.  Hra  míčem  na  p-nce.  Kt. 
VIL 

pupava  =  pampeliška.  Kt.  VIL 
1373. 

pupek  =  žaludek.  P.  kohoutí  roz- 
krájeti. Kt.  VIL   1373. 

pupina  =  karkule.  Kvítkovaná 
p.  na  hlavě.  Preis.  18.  Vz  II.  příspě- 
vek k  Slovníku  266.  a  v  Bart.  pu- 
pinka. 

puť  =  plť,  vor.  Kaš.  94.,  129. 

putifarka  =  nadávka  špatným 
ženám. 

putlra  =  přezka  ze  šňůrek.  Kt. 
VIL    1373. 

putrový  =  máslovv.  P.  jablka  (na- 
kyslá). Kt.  VIL 

půza  '-^  pavuza.  Hrb.  Obr.  71.  Kt. 
VIL 

puzan  =  psí  jméno.  Kt.  VIL 

pýř,  vz  péř. 

pyskač  =  kdo  p\-ská,  hubuje. 
U  Místka.  Kt.  VIL  " 

pýskala  =  kdo  se  v  jídle  pýská. 
Kt.  VIL   U  St.  Jičína. 

pyskoň  =  pyskáč.   Kt.  VIL  1373. 

pyskový.  P.  polévka  (plísnění,  hu- 
bováni).  Kt.  VIL 

pyŠČiskO  =  nehezký  pysk.  Folp. 
a.  26.  a. 

pyty  =  pvtačka,  sdávanka.  Na 
pyty  choditi."  Slez.  Kt.  VIL 


92 


R.  Ř. 


rabíř  =  roubíř.  V\'hl.  Kr.  31. 
rabOŠa  =  vrub.  Moc  tam  pil  na 
raboše.    Spč.    105.,    Hoch.    39.      Sr. 
u  Bart.  rabuša. 

rabulínek.  Néco  strčím  stranou 
pro  svůj  reservní  fond  do  rabulínka 
(do  hry  v  karty,  kde  se  rabuje)  a 
ostatní  dám  do  záložny.  Kř.  Př.  16. 
Sr.   Kř.   Str.  22. 

rabůvka  =  lov.  Vyhl.  Slz.  29. 
rác  =  strana  kíiváku  (čepele),  na 
níž  jest  něco  vyraženo;  hráč  strany 
určené  hozením  ráče   Vyhl.  D.  10(5. 
řač  =  rač,  raději.  Bys.  105. 
račice  =  mochna  jarní  (rostl.).  Kt. 
VII.  .5-49. 

račinec  =  račí  zbvtkv.  Laš.  Kt. 
vil.  -A'.). 

račisko  =  ratistě,  žerd  u  senných 
vidrl    Kt.  VII.  549. 

ráčna  =  oblouk  na  kružnv  nebo- 
zez. Kt.  VII.  550. 

radášek  =  rarášek.  Folp.  a.  12.  a. 

řádkovat  =  v  řádky  rozděliti.  R. 

záhon,   peníze.    Kt.    III.    Řepa  jož 

řádkoje  ^-  schází  v  řádkách.  Vyhl. 

Ced. 

radličkovat  --  malými  radlickami 
kypřiti  pudu  naoranou  na  jaře.  Vyhl. 
Ced. 

radlický  =--  liospodářské  nářadí, 
maiící  někohk  menších  8 — 12  rad- 
liček,  jimiž  se  na  jaře  pole  kypří. 
Vyhl.  Ced. 

radostník  také  =  láhev  kořalky; 
nanjzcné  dítě.  Kt.  VII.  550.;  hostina 
na  počesť  narozeného  dítěte.  Zálir. 
III.  39. 

radýrovat  koiio  =  obtěžovati. 
Pořád  mě  radvnije.  Mršt.  Ves.  II. 
441. 

rafičit  =  rafikou  psáti  Kt.  VIL 
554. 

rafika  také  =  trafika.  V  Podluží. 
Kt.  VII.  554. 

rachlena  =^  hranatá,  drsná  ženská. 
Autr.   131. 

rajcnót  =  udeřiti,  šťouchnouti. 
Rajcl  sedláka  čaganem.  Vj-hl.  R. 
86.   R    koho  holí;   rajcl  bičem   do 


hos  (hus).   Vyhl.  Děd.   I.  103.,    II, 
34. 

rajda  =  běhna;  člověk  rajdavý. 
Kt,  VII.  554. 

rajta  =  řičíce,  řešeto.  Folp.  h. 
17.  b. 

rakatár,  Raketenchor.  Vvhl.  ,Děa. 
I.  32. 

řáknút  =  udeřiti.  Scel  mu  žebrat 
kosířek  a  on  řák  ho.  Folp.  a.  42.  a. 

rákos  také  =  veliká  hromada 
ovec.  Val.  Kt.  VII.  555. 

rakouský  =  městský.  R.  móda. 
Val.  Kt.  VIL  555. 

rakůvka  račí  =  račí  oko.  R.  je 
vzácná  věc  do  oka.  Naš.  XLIl.  84. 
1.  b.,  Kt.  VIL  556. 

rampouch  také  —  díra  do  sklepa 
Kt.  \'1I.   .>57. 

randalista  =  kdo  dělá  randaly. 
Bys.   Fig.   17. 

randléček  =  kakost  lu'"ní;  stračka 
(rostl.).  Vyhl.  Mal.  111.,  Kt.  VIL 
557. 

ranovat=  přivstati  si.  Ostrav.  Kt. 

III. 

ranyšl  =  rýnský  (zlatý).  Kt  VIL 
553. 

rápka,  beta  (rostl.).  Naš.  XLIII. 
49.  2.  b. 

rapoták   -=  tragač.    Kt.  VIL  559. 
rapuchnatý.    R.    žába    (ropuch  aK 
Kt.  VIL  560. 

rapunza.  Salát  z  r-zv,  z  rapuncky. 
Vyhl.  Ced. 

rapnatý  —  raívuv.  chrastavý. 
Zlín.    Kt.    111. 

rarášek  -==  hračka.  Folp.  b.  17.  b. 
rasochovat  se  ^  vidličkovat  se. 
Kt.  VIL  .560. 

Raška    =   jméno   koní.   Záhr.  V. 
I(t.   Sr.  ražný  ^  rychlý. 

rašma      -    otrhaná    ženská.    Kt. 
III, 
rašple  =  stará  baba.  Kt.   III. 
raterňa    =   laterna.    Oči  mu  sví- 
tilc   lak  r.  Kř.  Roz.  3. 

ráz.  Moc  rázů  =  častokrát;  ráz 
po  rázu   =  jednotlivě.  Kaš.  27. 

Razal  =  Lazar.  Kř.  Roz.  III. 
244..  Naš.  XLIL  149.  1.  c. 


93 


razet,  razit  =  čpíti.  Z  dorc  razel 
smrad.  Naš.  XLII.  33.  1.  c. 

razit  =  rychle  téci.  Voda  razí  tam 
velice.  Folp.  b.  17.  b. 

řazlavička  =  vroubkcnaná  pentle; 
druh  trávy.  Hrb.  Obr.  21.,  Dt.  45. 

ražno  =  rychle,  prudce.  Folp. 
b.  17.  b.  Zhiiro,  r.  na  nč.  Přik.  37. 
Kt.  VII.  562. 

řbetoň  (hřbetoví)  =  širokoplecí 
člověk.   Fix. 

řbuchan  =  máčka,  rostl.  Kt.  III. 

rebeloce  =  revoluce.  Bys.  Fig. 
107.  Sr.  rebulica. 

rebent  =  mluvení.  To  je  r.  jako 
v  židovské  škole.  Kř.  Str.  35.  Jít 
krokem  bez  rebento.  Spě.  158.VBart. 
rebont. 

reberija  =  rebellie.  Kř.  Roz.  I. 
90. 

rebí  očko  (rybí)  =  pomněnka. 
Naš.  XLII  I.  49.  2.  b. 

rebnikářlca  (pták)  je  bílá  a  má 
černou  hla\u,  lítá  nad  vodou  a  křičí 
ká  —  ká — •  ká,  racek.  Naš.  XLII. 
81.  1.  a. 

rebontat  =  reptati.  Folp.  b.  17.  b. 

rebulica.  Naš.  XLII.  27.  2.  c.  Sr. 
rebeloce. 

recepis  =  recept.  Dobré  r.  proti 
mlčení.  Naš.  XLII.  27.  2.  d. 

rečet  =  téci.  Voda  řečí  po  dvoře 
Kt.  VII.  565. 

réd.  Pod  do  rédu  (do  kola,  k  tanci). 
Naš.  XLII.  101.  1.  c.  —  Kř.  Roz. 
III.  318. 

ředekva  =  ředkev.  Kt.   III. 

redigovat  =  říditi.  Francek  redi- 
goval sáně.  Kald.  16. 

redik  =  stěhování-se.  Kt.  VII 
566. 

ředil  =  ředidlo.  Slez.  a  mor.  Kt. 
VII. 

regina  při  hanácké  svatbě,  oby- 
čejné kolo  k  poslednímu  vozu  tak 
přivázané,  aby  se  vodorovně  točilo, 
a  na  něm  je  žid  a  židovka  a  při 
každém  pohybu  žid  se  židovce 
uklání.  Kř.  Roz.  III.  216.  Vz  Bart. 

reglamací  =  reklamace.  Mršt. 
Ves.  VIII.  89. 

regúř  =  smělé  děvče.  Folp.  b. 
17.  b. 


řehat  se  =  říhati.  Řehá  se  mně. 
Naš.  XLII.   149.  1.  c. 

řehonit  se  =  smáti  se.  Hoch.  76. 
Vz  Bart.   řehnit  se. 

řehotá  také  =  kdo  se  řehotá.  Kt. 
111. 

rechlikový  =  rannv.  R.  hrách. 
Přik.  N.iv.  112. 

rechtor  =  rektor.  Kt.   III. 

rejčena,  rejka,  rejkuša  =  bledo- 
červená  kráva.   Kt.  VIL  568. 

rek  =  jméno  psí.  Vj-hl.  Mal.  128. 
— •  R.  =  správce,  vládce.  Kolk.  II. 
40. 

rekuř  =  rekurs.  Podati  r.  Mršt. 
Ves.    I.   4. 

rekvalicent  =  rekonvalescenl. 
Vvhl.  Děd.   I.  25. 

réT,  réla  =  rýč.   Kt.  VIL  1375. 

řemeňák  =  řemenný  bič.  Na 
Hané.  Kt.  VIL  .570. 

remonta,  remunda=  nadávka  žen- 
ským; cárá,  trdlo.  Kt.   III. 

rena,  rýna,  renka,  z  něm.  Rinne. 
Peníze  mo  tečó  jako  z  rene  po  diš^o. 
Vyhl.  Alb.  18.  Vhodme  je  do  kalože 
pod  renó.  Hoch.  12-5.  Vz  rýna. 

renčák  =  rýnský,  zlatý,  rynš^ák. 
Kt.   111. 

rendlíček  =  orlíček.  Fbc. 

répačka  (rýpačka)  =  menší  práce 
nenamihavá.  Vyhl.  Ced. 

řepčunda  =  jídlo  z  řepy;  pole  na 
řepu.   Kt,    III. 

repeta  =  shon,  túra,  námaha. 
Bys.  Fig.  238. 

řepnačka  =  vlak  vozící  řepu.  Kt. 
VIL  571. 

řepník  =  místnost',  kde  se  ukládá 
řepa.  Kř.  Roz.  118. 

řepnisko  =  řepní  nať,  pole.  Folp. 
a.  28.  b.,  Kt.   III. 

res  =  rys.  Vž  su  jak  res.  Bvs. 
116. 

réš  =  raději.  Kolk.  II.  40. 

řešetlina  =  rašelina.  Kt.  III. 

řešeto  také  =  včelařská  kukla. 
Ostrav.  Kt.   III. 

rešpek  =  perspektiv.  Bys.  Fig. 
27. 

reštarajica  =  restaurace.  Vyhl. 
Zař.  43. 


94 


reštovník  =  kdo  je  v  restu,  neza- 
platil celé  daně.  Vyhl.  Kr.  19. 

řetězit  =  dáli  do  řetězů.  Ostrav. 
Kt.   III. 

revaj  =  řvoun,  dítě  revající,  pla- 
čící.  Kt.  VII.  574. 

révení  =  štěpení,  očkování.  Slez. 
Kt.  VII.  574. 

řez  také  =  ostrost.  Ten  nuž  má 
dobrý  řez;  v3'^prask,  bití;  piliny, 
drtiny.   Kt.   III. 

řezal  =  báječný  pták,  z  kterého 
prý  mají  Podlužáci  kosírkj*.  Kt. 
VII.  575. 

řez'ny  =  piliny.  V  řezinách  hrál 
si   malý  hošík.    Kť.   Han.   300. 

rezko  =  rychle.  Slez.  Kt.  VII. 
575. 

rezý  =  rezavý.  Velké,  rezé  kocór. 
Vyhl,  D.   144. 

režma  =  reuma.  Kř.  Roz.  II.  40., 
III.  ;317.  Dež  mně  vleze  režma  do 
noh.  Kř.  Str.  53.  —  R.  =  dna  včel. 
Naš.  XLIV.  39.  1. 

řezňačky  =  druh  hrušek.  Kt.  VII. 
576. 

režňák  =  placka  z  režné  mouk\-. 
Olom.   Kt.   III. 

řeznice  =^  jílek  (rostl.).  Vvhl.  Mal. 

111. 

režňunka,  režňanka  =  režná  kaše. 
Ostniv.   Kt.    111. 

režónske  =  furiantsky.  Dal  sem 
íi  klobók  r.  k  pravvmo  ucho.  Kř. 
Roz.   II.  55. 

rhákovat  =  přiškrhákovat.  Kt. 
VII.  ."íTO. 

řičák,  řičan  =  dítě  muDho  křičící. 
Olom.   Kt.   III. 

řidina  také  =  řídké  pivo  n.  víno. 
Folp.  b.  17.  b. 

řídký.  Já  jsem  v  takové  deštníky 
řídká  =  sem  tlustá,  málo  mi  pro- 
spívají.  Val.    Kt.   VIL   578. 

řidný  =  řídící.  Kt.  III. 

Řím.  Cesta  do  Říma  =  mléčná 
dráha.  Hrb.  Dt.  58. 

řinknút  =  uhoditi.  Pravičkú  řiuk 
ho  mezi  oči.  Kald.  23. 

řipnút  =  uhoditi,  udeřiti.  R.  ně- 
čím o  zem.  Kt.  VII.  579. 

řísek  =  šátek.  Kt.  VII.  579. 


řísnosť  =  řásnosť.  volnost.  Kt. 
III. 

řísný    =    řásný,   volný.  Kt.   III 

řitaia  =  kdo  má  širokou  řiť.  Kt 
VII.  580. 

řitky  kuří  =  bradavice.  Vvhl. 
Mal.  47. 

řitnice  =-  jelito.  Fbc. 

robař  =  miloxník  rob,  žen.  Kt. 
VIL  .581. 

robizňa  =  dělnice.  Folp.  a.  28.  a. 
Sr.  roba. 

robka  =  služka.  Stará  r.  Naš. 
XLIII.  99.  1.  a. 

robkat  =  pomalu  robiti.  Kt.  VIL 
581 . 

róblék,  róblík  =  roubík.  Vyhl. 
Děd.   I.   134. 

róblík  =  nezralá  švestka.  Autr. 
i:U.    —  Sr.  róblék. 

róblovat  =  rohlíkem  vázati  (obilí). 
Naš.   XLIV.   71.  1.  d. 

róbnót  koho  kamenem  =  uhoditi. 
Vyhl.   Mal.  85. 

robOtOVitý  =  pracovitý.  R.  lid. 
Kt.  VIL  581. 

rohál  =  třírohv  klobouk.  Vyhl. 
Děd.    II.   120. 

roháň  =  vůl  s  velikvmi  rohy, 
rohál.   Kt.  VIL  583. 

rohél    =   rohlík.   Folp.    a.   24.   b. 

rohlata,  slovo  v  dětských  rýmo- 
\ackách;  snad  místo  rolata  (role). 
Vyhl.  Ced. 

rohlék  =  rorejs,  je  na  módo  (způ- 
sob) vlaštovky.  Naš.  XLII.  79.  1.  d. 
U  Rart.  rohlík. 

róhnót  co  kam  =  hoditi.  Spč. 
()3.  R.  párkc  (uzenky)  do  vody. 

rohel  —  co  má  podobu  rohu. 
Chrust  má  r-ly.   Kt.    III. 

roholec  =  vějíce.  Ostrav.  Kt. 
III. 

rohula  =  kverlačka,  Kt.  VII. 
.585. 

rohulan  =  rohatý  vůl.  Kt.  VIL 
585. 

rochál  =  veliký  koláč  (vdolek) 
z  čc"rné  mouky  mazaný  povidly  n. 
hruškami.   Kt.'  VIL  585. 

róchanec  =  róchnutí,  bouchnutí. 
Kt.  VIL  585. 


95 


rojař  =  kdo  hlídá  roje.  Kt.  VII. 
585. 
rojovnice,  rojnice  =  nádoba,  do 

které  se  chytají  roje.   Kt.  VII.  585. 

rok.  Hdo  se  do  dvacátýho  roko 
nic  nenaoči,  do  třicátýho  ničem 
néni  a  do  šterecátého  nic  nemá,  co 
jepochlapo?  Kř.  Roz.  84. 

rokytno  =  močál.  Kt.  VII.  587. 

rompóche,   ropóche    =   kadlátky 

dlubatkauii  nakažené.  V\'hl.  Mal. 
105. 

řonditse  =  vysmí\-ati  se.  Kt.  VII. 
ISTii. 

ront.  Hlésta  dělá  ve  mně  ront 
(rámus,  zmítá  se).  Naš.  XLII.  14!». 
1.  c. 

rontit  =  runtit,  dělati  rámus.  R. 
na  koho  =  naléhati.  Spč.  (i8.,  B\s. 
Fiií.  lí-j..  250. 

roskoruška  =  druh  konopí  neroz- 
kvitlého.    Vz   Vvhl.    Děd.    II.    21(i. 

rosňáček  =  rosnice.  Přer.  Kt. 
111. 

rosňák  =  holub  rousňák.  Kt.  VII. 
5(S,S. 

rosný.  R.  tráx-a  za  rosy  žatá. 
Kclk.    II,  40. 

rosovník  dlholistý,  rostl,  ovcím 
velmi  škodná.   Kt.  Vil.  589. 

rostený,  rostlý  věneček  (z  čer- 
stvého kvítí).  Vvhl.  Prus.  45.,  Hrb. 
Obr.  2.S. 

roste  =  nastojte.  Běda  na  rosto! 
Zlín.  Kt.  III. 

roščikat.  Tak  roščigaly  se  ty  stro- 
mv  (rozlámah'  se  velikou  úrodou). 
Kaš.   120. 

roškula,  rozkula  =  kráva  s  čer- 
nvmi  rohv  a  bílými  konci.  Kt.  VIL 
589. 

rošt  =  sloup  uprostřed  hospody, 
podpírající  trám\-.  Vvhl.  Děd.  II. 
Uil. 

rota  =  rúta,  fumaria  offic.  Naš. 
XLIII.  49.  2.  b. 

rotyka.  Rotyku  dělati  =  vzpou- 
zeti sr.  rotiti  se.  Folp.  b.  18.  a. 

roubovat  =  roublem  vázati.  Olom. 
Kt.   III. 

rouchat,  rouchnout  =  udeřiti, 
bouchati.  Kt.   III. 


řoukat,  řúkat  se  -  houkati  se 
(o  svini).  Kt.   III. 

rovášík   =   rováš.   Kt.  VII.   592. 

rovenek  =  rovina.  Vyhl.  Slz.  386. 

rovník  =  vrstevník.  U  Bart.  rov- 
luik.  u  |ungm.  jen  společník.  Strážn. 
na  M-ir.  List.  fil.   1909.  313. 

rozbabulovat  se  =  šátek  s  hlaw 

sníti.   ICt.  \'ll.    1370. 

rozbácaný  =  rozjedlý,  břichatý. 
Ti)  ]r  r-n;i  roba.    Vyhl.  Ced. 

rozbácat  se  =  rozežrati  se,  mnoho 
jísti.  Kt.  VIL  595. 

rozbalit  také  =  rozvaliti.  Chalupu 
r.   O.trav.   Kt.    III. 

rozbarúchaný  =  rozkmotřený.  Sú 
spolem  cosi  r-ní.  Folp.  a.  47.  b. 

rozbéchaný    =    rozbácanv.    Kt. 

VII.  595. 

rozblinkat  se.  S  věže  r-kal  se  umí- 
ráček   (nizklinkal    se).    Mršt.    Ves. 

VIII.  34. 

rozblptaný  =  na  měkko  rozva- 
řený. V\hl.  Ced.  R.  brambory.  Kolk. 
I.   10.  Sr.  blptat.  U  Bart.  rozbíhaný. 

rozbrblaný  =  rozbručený.  R.  ko- 
stelník.   Mršt.  Ves.  VI.    13. 

rozbrchat  co=  rozšťárati,  v  ne- 
pořádek   uvésti.    Kt.    VIL  596. 

rozcarpat  =  rozchvtati.  Kt.  VIL 
597. 

rozcejpaný  =  vyšplíchaný.  R. 
voda.  Mršt.  Ves.    I.  377. 

rozčepec,  rozščepec.  Mám  jenom 
tři   r(.)zčepce    (děvčata).  Vyhl.   Ced. 

rozčesák  =  hřeben  na  rozčesá- 
\-ání  \hisu.  Hořen.  297. 

rozčesnutý.  R.  kráva  (která  má 
některé  kosti  zadní  \-\-mknuté.  V\'hl. 
Ced. 

rozčiknút,  rozčignút  sa  =  rozščig- 
nút,  rozčísnouti,  roztrhnouti  se. 
Krm.  Obr.  99.,  Kt.  VIL  597. 

rozčipka,  rozščipka.  Só  tam  samé 
rozčipke  =  samé  ženské  pokolení. 
Spč.    15.  Sr.  rozčepec. 

rozčísnút.  Světlo  rozčíslo  stmělý 
obzor  jeho  ducha  (roztrhlo).  Kldu. 
93.  Sr.  u  Bart.  rozčesnút. 

rozčitadlo  =  říkadlo.  Kt.  VIL 
.597. 

rozčurchat,  rozčuchrat  =  roz- 
čechrati.  Ostrav.  Kt.   III. 


96 


rozdává  =  křiklo un.  Kt.  III. 

rozťavený  =  rozdává;  ctevřenv. 
Kt.    III. 

rozdepsit  =  rozdeptati.  L;iš.  Kt. 
VII.  5í)8. 

rozdrapa    =    neustrojená  ženská. 

Kt.  \'\i.  rúm. 

rozdudec  =  bažanka  (rostl.).  Je 
proti  nizdutí  krav.  V\-hl.  Mal.   iTl. 

rozdúchat  =  rozdmvchat.  R. 
oheíi.   Kt.    III. 

rozehnutý.  R.  haluze.  Hrren.   IJ. 

rozeřríót  =  rozříznouti.  Ostra\-. 
Kt.   III. 

rozesmátý.  B\-l  r.  jako  v  hod\-. 
Hrb.   Ded.  liGO." 

rozepchat  =  rozpíchati.  Ostrav. 
Kt.   III. 

rozešlý.  Kráva  na  zadek  r-šlá  = 
šantaAá.  slabá,  nemůže  chodit.  Kt. 
VII.  (U)!. 

rozežranec  =  žrout.  Vvhl.  Alb. 
76. 

rozfíkaný  --=  rozházený.  Fbc. 

rozfrajmářit  statek  =  promarniti. 
Uh.  Brod.   Gl. 

rozfrentačit.  Dražbou  něco  r.  = 
rozpnclati.  Hlavn.  Kr.  9.3. 

rozfrfnit   =   rozpiplati.   Kt.  VII. 

GOL'. 

rozgábit,  rozgébit  =  do  kořán 
<)t(\-riti.  Kt.  VIL  G02. 

rozgajdaný  gajdoň.  Vz  gajdoň. 

rozglábaný  =  roztrhanv.  R.  noha- 
vice.  Hrb.    Děd.   39. 

rozglábený  =  dokořán  otevřenv. 
Kt.   III. 

rozglajdat  =  v3'-šmatlati.  Olom. 
Kt.   III. 

rozhádat  se  =  do  hádkv  se  do- 
stati. Kt.    III. 

rozhomkat  ^  rozhoupati.  R.  zvon. 
Vyhl.  Děd.   II.  23.  Sr.  homkat. 

rozhon.  V  prostindku  lodi  jist  r.. 
na  nrmž  se  muže  lávka  umístiti. 
Vvhl.  :\IaI.    124. 

rozhongat  koho  ^  rozhoupati, 
rozknlť-bati.  Bys.  Fig.  2 1  (i. 

rozhonky  =  hody,  které  si  udělá 
néknlik  karamádii  v  některé  cha- 
lupě. Na  Hané:  rozlezlá.  Kt.VII. 
003. 


rozhorat  =  státi  se  melancho- 
lickým. Ostr.  Kt.   III. 

rozhrbócet  =  p<Sramctiti.  Ta- 
ko\é  hanácké  pcetn  be  rozhrbócel 
celo  Prahu.   Kř.  Rez.   III.    1  1. 

rozhřebat  =  rozhrabati.  Ostr.  Kt. 
III. 

rozhrna  ==  marnotratník.  Kt.  III. 

rozhunkat  =  rezhnupati.  Kt.  VII. 

1)04. 

rozchlachunit  se  nad  čím  =  roze- 
smáti se.  Ostr.  Kt.   III. 

rozchlaštit  =  roztlouei.  Ostrv.  Kt. 
111. 

rozchlópaný  =  neučesaný.  Vjhl. 
Ced.  \'/,  \    Bart.  rozchlupaný. 

rozchluštit  se.  A  voda  se  rozchlu- 
štila  =^  rdzstříkla.  V^-hl.  Kr.  47. 

rozchňápaný  =  rozbitý.  Vidijó, 
jak  všecke  hrnce  s  mlíkim  ležijó 
r-ny  na  zimi.  V^^hl.  D.   154. 

rozchříbit  se  =  jako  keř  vzrůsti, 
se  n  zle/iti.  Ostrv.'  Kt.   III. 

rozchutěný.  Byli  velice  r-ni  a  ne- 
chtěli  (lit  domů).  Horcn.   197. 

rozchybat  =  rozházeti.  Seno  po 
lúce.  Ostr\-.  Kt.   III. 

Rozinka,  vz  vachetkový. 

rozjairit  se  =  dostati  jámu,  ote- 
vřít se.  Ostr.  Kt.   III. 

rozjapat  =  rozebrati.  Ostr.  Kt. 
III. 

rozjavit  =  otevříti.  R.  hubu.  Kt. 
III. 

rozjedlý  také   ==   bujný.   Kt.    III. 

rozjeřabacený  =  rozcuchaný.  R. 

vlasw   Spě.    100. 

rozkatěný  =  rozzlobený.  Byla 
všecka     r-ná.  Krm.  Obr.  25. 

rozklábený  =  otevřený,  odhalenv. 
Kt.  \II.   (i(»5. 

rozklábít  =  oteviíti,  odhaliti.  Kt. 
Vil.   •lt)5. 

rozklasit  se  =  dostati  klasy.  Žito 
.se   r-l.i.   ()>tr.   Kt.    III. 

rozklátit  co  \ařechou  =  rozmí- 
chati. Ostr.  Kt.  III. 

rozkieštit  =  rozestříti,  nastaviti 
(aby  st'  něco  chytlo).  Ostrv.  Kt.  III. 

rozkmásaný  =  roztrhaný.  Chcdit 
r.   B\s.  ^'l  s.   5;'>. 

rozkombélat  =  rozhoupati.  R. 
z\dn.   Kakl.  30. 


97 


rozkonářit  se  =  rozvětviti  se.  Kt. 

\'I1.    litXi. 

rozkorósaný  =  kdo  má  dlouhé, 
rozcuchané  \la-^y.  Autr.   130. 

rozkoš  =  hranice  dvou  luk.  Oítrv. 
Kt.   III. 

rozkosat  =  rozplésti.  R.  vlas  v. 
O.^trv.   Kt.    III. 

rozkosiat  =  rozšmatati.  R.  botv. 
Ostrv.  Kt.   III. 

rozkořípanec  =  rozcuchanec.  Hrb. 
Dt.    isit. 

rozkořipaný  =  rozcuchaný.  R. 
kluk:  měl  vlasv  r-né  jak  mandel. 
Hrb.  Dt.  24.,  Ďěd.  98. 

rozkrát  =  rozkrojiti.  Las.  Kt. 
VII.  f,(i7. 

rozkřJbit  se  =  rozmnožiti  se,  ob- 
nožiti  -!■.   Kt.  VII.  (307. 

rozkutat  =  rozrvti.  Folp.  b. 
IS.    a. 

rozkypat  =  rozkapati.  R.  omáčku 
po  stiile.  Ostrv.  Kt.   III. 

rozkyslý  =  rozespalv.  Kt.  VII. 
(iOS. 

rozlezlá,  \z  rozhonk\-. 

roziúčený.  My  jsme  už  r-ní  =  už 
sme  se  rozloučili.  Hořen.  165. 

rozlúchaný  =  rozmočenv.  R.  bota. 
Kt.  VII.   (idf. 

rozmarasít,  vz  marasit.  Slez.  Kt. 
111. 

rozmarastit  =  rozbiti.  Kt.  VIL 

<51il. 

rozmarýn.  Za  stará  splétaly  jsme 
se  v  rozmar\m  (mnoho  praménků 
na  hlavě)  a  děti  v  zahrádku  (tři  le- 
líkv  otočily  se  kolem  hlavv).  V\hl. 
Ced. 

rozmarynka  =  jméno  krav.  Vvhl. 
Mal.    1-2S. 

rozmisat,  rozmíšat  =  rozmíchati. 
Folp.  b.   18.  a. 

rozmňáganý  =  rozmačkám'-.  Kt. 
VIL  (ill. 

rozmňágat=  rozmačkati.  Kt. VIL 
tíll. 

rozmrvený  =  neučesaný.  Hrb. 
Dt.    Kil). 

rozmrvit.  Ať  to  všecko  nerozmrví 
(mandele  nerozcuchá).  Vyhl.  D.  154. 
Vz  mrviti. 


rozombrada  =  rozumec.  Hlavn. 
Kv.   '2'>.  \    liart,  rozumbrada. 

rozpačitý  =  kdo  mnoho  mudruje. 
Kt.    111. 

rozpalundovat  =  odpalundovat. 
Kt.  VIL  (ii.;. 

rozpchat  =  rozpíchati.  Slámo  r. 
Hoch.  !i(i. 

rozpitý  sedlák.  Slám.  Lys.   108. 

rozplantat  =  rozbaliti,  rozmotati. 
Šatku  r.   Spě.   149. 

rozplazený.  Chodí  tací  r-ní.  Vyhl. 
Prus.   <i7.  \'z  v  Bart.  rozplazit. 

rozplesknút.  Deska  pádem  všecky 
rozpleskla  =  rozmačkala.  Vyhl.  D. 
43. 

rozplpat  se  =  rozvařiti  se.  .§iškv 
se  r-h-.   i;t.    III. 

rozpostírka  =  podestlaná  sláma. 
Ostr.  Kt.   III. 

rozpoutivý  člověk  =  náruživý 
})outník.  Hlavn.  Kr.  74. 

rozprcanec,   rozprckanec    =   kdo 

pořád  prcka,  prcá,  prdí.  Kt.  VII. 
61(). 

rozprckaný,  vz  prckati,  prcati. 
I\Iá  r-uou  mandu.  Kt.  VIL  (516. 

rozpřež  =  spor.  To  je  r.  mezi  ni- 
ma.   Kaš.   96.,   113. 

rozproutitse  =  proutí  dostati.  Kt. 
III. 

rozpružlt  =  roztáhnouti.  Ostr.  Kt. 
III. 

rozpučit  =  roztrhnouti.  Silným 
táhnutím  bvl  rozpučen  ohavně.  V\hl. 
Děd.    II.  ()'7. 

rozrácovat  se  =  rozděliti  se.  Ně- 
kolik chlapcii  se  rozrácuje.  Vhl.  D. 
106.  Vz  rác. 

rozrachovat  =  rozpočítati.  Ostr. 
Kt.   III. 

rozranit  se  =  rozedníti  se.  Kt. 
III. 

rozřeknút  se  =  rozpovídati  se. 
Kaš.  9(5. 

rozřezanina.  Vyhl.  Prus.  75. 

rozříšít  =  rozšířiti.  Ostrv.  Kt. 
III. 

rozrouchat  se  =  wkynouti.  Kt. 
III. 

rozruchat  =  roztlouci.  Ostrv.  Kt. 
III. 

7 


98 


rozrutit,  vz  rozrúcat,  sbořiti.  Kt. 
VII.    (il8. 

rozrýmovat  se.  Jakmile  se  děti 
rozrýmiijí  (počncm  dělati  rýmy,  rý- 
movati). Vyhl.  D.  77. 

rozšk rabovat  se  =  rozkíikovati 
se.  Fix. 

rozskřípat  také  =  rozdrtiti.  R. 
něco  mezi  prsty.  Kt.  VII.  (318. 

rozsocháč  =  něco  rozdrchaného. 
Vz  Kt.   III. 

rozsochatý  také  =  rozdrchaný, 
načechraný.  R.  hlava.  Kt.   III. 

rozstřapatěný  =  střapatý,  roz- 
cuchaný, neučesaný.  Kt.  VII. 

rozŠObOlit  =  rozetříti.  Na  Hané. 
Kt.  VII. 

rozšprntat  =  bryndaje  pokaziti. 
Smetanu  r.  Kt.   III. 

rozšprtat  =  rozhrabati.  Kt.   III. 

rozštěrec  =  skřipec.  Kt.  VII. 

roztáčka.  Tam  bylo  roztáčky  = 
(mnoho  práce) !  Uh.  Brod.   Gl. 

roztentovat  =  roztahati,  promar- 
niti.  Ivt.    III. 

roztočilka  =  devaterník,  rostl. 
Kt,   111. 

roztomanitý  =  velmi  rozmanitý. 
Kaš.  -")."). 

roztonejmilejší.R.Mando!Kt.IlI. 

roztopěkně  prosit  =  přepěkně. 
Krm.   Obr.   (J2. 

roziopit  =  roztaviti.  Folp.  b.  18.  a. 

roztopodivný.  Bys.  Fig.  105. 

roztopýřit.  Vz  pýřiti.  Kt.  VII. 

roztřapkat  =  roztřepati.  Olom. 
Kt.    111. 

roztřásnit  dřevo  na  konci  =  roz- 
ítíi)ali.  roztiepiti.  Vyhl.  Děd.  I.  :$4. 

roztřepenec  =  člověk  neučesaný. 
Olcm.  Kt.   III. 

roztřísnót  se  =  roztrhnouti.  Krá- 
va se  mu  roztřísla.  Vj-hl.  Alb.  25. 
Cf.  rozčísnút. 

rozum  =  paměť.  Na  starost'  vše- 
cinko tlačí  se  do  rozomo.  Naš.  XLIV. 
102.   1.  a. 

rozvalenec  =  povalovač.  Kt.  VII. 

rozvalený  =  rozbitý.  Vojto!  váš 
Josef  má  r-ný  čelo.  Vyhl.  Ced. 

rozvelec  =  rozpustilec.  Vyhl.  D. 
57. 


rozveiý  =  rozpustilý.  V\hl.  Děd. 
II.  22:5. 

rozverbuvat  —  rozděliti.  R.  své 
jmění.  Mršt.  Ves.   IX.  24. 

rozverně  =  vesele,  rozpustile. 
Děti  r.  na  líižko  se  chystalv.  Mršt. 
Ves.    rV.    78. 

rozvernosf    =    bujnost,    rozmaři- 
lost. Bys.  !t.'5.    Tance  prudké  tančily 
se  málokdy  a  za  pozdní  rozvernosti. 
Hlavn.  Kř.  29.  Vz  v  Bart.,  Kt.  líl 
rozvera. 

rozverovat.  Kd^■ž  hoši  rozverují 
(se  vztekají  a  p.).'Hrb.  Dt.  1.58. 

rozviřenec  =  rozpustilec.  Kt.  III. 

rozvířit  se  =  rozpustilým  se  státi. 
Kt.   III. 

rozvitřit  koho  =  pobouřiti,  roz- 
čiliti. Vvhl.   Děd.   II.  224. 

rozvršit  =  rozhodnouti,  v\svět- 
liti.  Oslr.  Kt.   III. 

rozvrtat    =-    roz.smýkati,    zničiti 
Kt.   III. 

rozvydat  =  roz vdáti.  Dcer\-  na 
grunty  r.  Ostr.  Kt.   III. 

rozvýš.  Na  r.  hučeti,  zpívati  = 
silně.  Folp.  b.   18.  a. 

rozzíblý  =  rozmrzlý.  R.  země. 
Kaš.  !m;. 

rozzibnút  =  rozmrznouti.  Na  tři 
cóle  r.   Kaš.   96. 

rozžbrundat  =  rozbryndati.  Kt. 
III. 

rozžik.  A  b\'lo  již  narozžiky  (stmí 
\-alo  se).  Kielu.  86. 

rozžvachtat  se  =  rozpovídati  se. 
Kt.  III. 

roždžina  =  roští.  Folp.  a.  28.  b. 

rožek  =--  rohlík  (brambor).  Krm. 
Obr     III. 

rožežliraný  =  rozpustilý.  R.  kluk. 
Vjhl.  D.   156. 

roženec  také  =  roh  (kozy  atd.í. 
Chytit  kozu  za  r.  Kt.  Vil." 

rožének  u  kosy  =  dřevěný  prut. 
Kaš.  96.  U  Bart.  r-ky  =  ďře\ěné 
vidle  senné. 

rožíhačka  m.  rozžíhačka  =  sirka. 
Kt.  VII. 

rožka  =-  zvi.  sváteční  čepec  dívek. 
V  Podluží.  Kt.  VII. 

róžkovaný  =  rohovíte  zdělaný. 
Kt.  VII.   1.577. 


99 


rubačství  =  porážení  a  kácení 
dříví.  Kt.  VII. 

rubanisko  =  paseka.  Folp.  a.  29. 
a.  Si",  mbiskt). 

rubínka  —  roubení?  Srnrtonoško, 
kdes  tak  dlouho  byla?  U  studánky, 
u  rubínkv  ruce  sem  si  myla.  Jurs. 
Cit.   II.  27.   (Gl.). 

rubiskO  =  místo  v  lese,  kde  se 
právě  stromy  porážejí.  Folp.  a.  28.  b. 
Viz  rubanisko. 

rúbl  =  roubík;  roup;  puchr.  Kolk. 
II.    Hi. 

ručata  =  nehezké  ruce.  Kaš.  51., 
52. 

rufiácký  člověk  =  práč.  Ostrav. 
Kt.   III. 

ruchat  =  ničit;  práskati.  Ostrav. 
Kt.   III. 

rukovidlO  =  rukojeť  u  lávek  přes 
putnk.  Vyhl.  Ced. 

rula  také  =  trouba,  hlupák.  Kt. 
VII. 

rumigat  =  přežívati  (o  krávě); 
při  jídle  mnoho  žvvkati,  žráti.  Kt. 
VII. 

rumka  -^  sklenička  na  rum,  Kt. 
VII. 

rumovisko  =  rumiště.  Vvhl.  Kr. 
17. 

rumplíček,  rumpík  =  sklenka. 
Vezunkl  (vj-pil)  i~umplík  kořalky. 
Vyhl.  Alb.  48.  Dé  (dej)  mně  ješče 
rumplíček  slihovice  (slivovice).  Naš. 
XLIV.  47.  1.  Vz  násl.  stupeček. 

runt  =  rámus,  křik,  hlomoz. 
Vyhl.  R.  72.,  Hl.  40.  To  byl  r.  na 
dědině.  Vyhl.  Ced. 

řup  =  sedlák  (opovržlivě).  Autr. 
131.  Ten  ředitel  ie  takový  ňip. 
U  Brna.  Gl. 

rúpy  =  puchry.  Slez.  Kt.  III. 

rus.  Potom  pojídali  každý  rusá. 
Mršt.  Ves.  II.  477.  Sr.  rusel  (ryba) 
u  Bart. 

rušanina  =  oranina.  Slez.  Kt. 
VII. 


rúšat  boty  =  chůzí  po  mokru  ka- 
ziti. Kaš.  i)G. 

ruŠCC  =  krušec  (soli).  Olom.,  Kt. 
111. 

rušňák,  rušňář  =  kdo  řídí  rušen, 
lokom(iti\u.  Kt.  VII. 

růža,  růžená  =  jméno  krav.  Vyhl. 
Mal.   128. 

růžencula  =  nevěstka.  Slez.  Kt. 
III. 

rybář  modrý  =  ledňáček,  r.  černý 
=  skorec  vodní.  Fbc. 

rybina  také  =  rybí  maso.  Folp.  a. 
2S.  b. 

rybinka  =  druh  hrušek.  Kt.  VII. 

rybůvky  =  druh  hrušek.  Vyhl. 
Prus.  55. 

rycipán  =  čert.  Přijel  k  ní  r., 
z  pekla  rodem  jeden  pán.  Vyhl. 
Prus.  65. 

ryčnost'  =  dryčnosť,  rychlosť, 
hbitdsť.   Kt.   III. 

ryčný  =  drvený,  čerstvý,  rychlý, 
hbitý.  Kt.   in. 

rýhatse  =  dostávati  rýh\',pukati. 
Kt.   III. 

ryjojda  =  jméno  koní.  V\-hl.  Mal. 
127. 

rylka  =  rulka,  žlábek.  Kt.  III. 
21  (i. 

rýna  =  žlab  pod  střechou.  Fix. 
V/,  rena. 

rýnskula,  rýnskůvka  =  papírový 

zlatý.   Ostrv.   Kt.    III. 

rypáček.  Kordulka  byla  vzadu 
v  r-čky  nabírána.  Kt.   III. 

rypák  =  kdo  se  v  něčem  (v  jídle) 
rýpá.  Folp.  a.  29.  a.,  b.,   18.  a. 

rýv.  Chci  dva  funty  (masa),  ale 
od  rývu  (od  ocasu?).  Hrb.  Děd.  287. 

ryzák  =  druh  vína.  Mršt.  Ves.  I. 

;n:;. 

ryžovatý  =  rvžatý,  co  má  ostré 
hrany.  Ostrv.  Kt.   III. 

ržica  =  druh  trávy.  Opav.  Kt. 
III. 


s. 


sactví  =  dohled  při  zabíjení  do-         sádlit  se  =  sedati,  posazovati  se. 
b}tka.  Vyhl.  Ced.  Viděla,  jak  se  vedle  vás  sádlím.  Kř. 


100 


Str.  17.  Hosté  sádlili  se  za  stůl.  Rá- 
čijó  odpustit,  že  k  nim  se  sádlíme. 
Naš.  XLIV.  14.  1.,  XLIII.  100.  1. 
c.  Hcch,  77. 

saduvka    =    sodovka.  Spč.  t)2. 

safraholský  Hanák.  V\hl.  D.  11.5. 

sak  =  černý  ženskj'^  pás.  Kt.  VII. 
—  Ani  tak,  ani  sak  =  ani  tak.  ani 
jinak.   Kt.    III. 

sakolent.  To  só  ti  s-ti!  Bvs.  Fig. 
250. 

sakovina.  Drží  to  jako  s.  (pevně). 
Olom.  Kt.   III. 

sakrhoris!  Výraz  údivu.  Bvs.  Fig. 
2«. 

sakrovec  =  kdo  pořád  sakruje. 
Budeme  mět  pokoj  od  tebe,  tv  sa- 
krovče?  Vyhl.  D.   141. 

sakry.  Ůž  je  f  sakry  =  zmizel. 
Kaš.  44.  Set  sakril  do  něho  bije.  Kaš. 
83. 

sakS  =  druh  holubíi.  psa  (Gl.).  Kt. 
VII. 

sálacko  =:  poodrostlé  ssele.  Kt. 
VII. 

salajna  =  místnost,  kde  v\Tábějí 
salajku.   Kt.  VII. 

salašnický.  S.  náčiní.  Kt.  VII. 

salašnik  =  vlastník  salaše.  Krm. 
D..1.   11. 

sámek.  Budeme  jísti  brambor\'  se 
sámkem  (samy).  Na  Vsacku.  Kt. 
VIL 

sameček  =  malá,  úhledná  osmin- 
kiA  á  nádoba  ze  skla  s  úzkým  hrdél- 
kem.  Mršt.  Duš.  103.  (48. ,71.,  102). 
Napil  se  ze  s-čka.   Ib.  45. 

samoleze  =  lejno.  Fl.\. 

samopalka.  Puška  s.  Slám.  Lvs. 
9-J. 

samorodý.  S.  víno  =  samotok. 
Kt.   III. 

samson.  Hledí  jako  s.  (škaredě); 
\'eliký  červený  brambor  (nekazí  se). 
Kt.  VII. 

samšík  =  spodní  sukně.  Kolk.  II. 
40. 

sáňka  =  cesta  ujezdéná  saněmi. 
Kl.  VII. 

sanutka  =  ryba.  Hrb.  Dt.  45. 

sasnovaí  se  s  kým  =  tahati  se.  Kt. 
VII.  Sr.  casnovat. 

satonit    K-'-li',    =    tvrati,    dusiti. 


Vyhl.  Děd.  I.  143.,  Vyhl.  Ced.  Pře- 
letěla (čaroděinice)  do  Uher  a  sato- 
nila  \v\  Vyhk  D.  158. 

savič  =  rvba.  Hrb.  Dt.  45. 

sázenice.  Panská  s.  (na  rvbví  = 
rybník.  Kldu.   122. 

sazený  =  oddanv  čemu:  plnoli'tv. 
Kolk.   II.  40. 

sbahnót  si,  zbahnót  si,  vz  bahnút. 
Olom.  Kt.  Vil. 

Sbiiiovat  =  rvchle  snášeti.  Olom. 
Kt.    III. 

sbilko,  zbilko  =  stéblo.  Žeto  po- 
klókle  (kroup\),  že  zostale  jenom 
sbilka.  V\-hl.  Alb.  85. 

sbíračka,  odbiračka  =  vřed.  Kt. 
III. 

Sbíranina  =  sebrané  věci.  Vyhl. 
Kr.  24.  —  S.  =  podbíranina.  Kt. 
VII. 

sbiřrrovat,  zbiřmovat ki  ho  =  zbíti. 
Kt.  III. 

sblafnóí,  zblafnót  =--  shltnouti. 
hltavě  snísti.  Kukačka  to  sblaíne 
jako  nic.  Naš.  XLII.  SO.   1.  c. 

sbrčený,  zbrčený  =  zbrklý.  IMluvíš, 

jak  sbrCené  š\"(  o.  V\'hl.   D.   58. 

sbrnčit,  zbrnčít  koho  =  pomásti, 

zbrklvm  učiniti.   Kt.  VII. 

sbudovat,  zbudovat  =  nastřádati. 
Kt.  III. 

SCák  =  pramének  krve,  kaluž 
kr\-e.  Vyhl.  Ced.  Vz  domatičkovat. 

scaleria  =  netýkavka  (rostl.). 
V\hl.  Mal.  112.  —  S.  =  kořalka. 
Kt.  VII. 

seance  ~  poscané  pleny.  Kl.  111. 

scanda  =  kdo  se  postává.  Kt. 
VII. 

scanik  =  dul  u  hnoje,  kam  scanky 
z  chléva  a  dešťová  voda  stékají.  Na 
Hané.  Kt.  VII. 

SCankář  =  soukenník  (že  uží\'á 
k  ii-meslu  moči).  Kt.   III.  ■ 

scechtovat  co  =  tíži  jeho  v  ruce 

odhadovati.  Slez.   Kt.  VII. 

scikánit  =  ošiditi.  Kt.  III. 

sczirý  -'  čirý.   Nár.  vest.  V.  10. 

ŠČirky  =-  stěrky.  Kt.  VIL 

scochaný  =  scuchaný,  týraný. 
Bel  sem  tehda  hléstó  tak  sccchané. 
Naš.  XLII.  2.  a. 

SCOle,  pl.  =  moč.  Ostr.v  Kl.  III. 


101 


SČapkat  =  trochu  smetany  na 
máslo  stlouci;  je-li  jí  mnoho,  říká  se; 
stloukati.  Val.  Kt.  VII. 

sčerbák  =  bodlák.  Vvhl.  Mal. 
112. 

SČeřiČky  =  druh  jabUk.  Hrb.  Obr. 
265. 

SČet  =  sčítání.  Kt.   III. 

SČiČka  =  třapec.  Kt.  VII.  1380. 

SČihle   =  rybka.  Ces.  1.  VI.  583. 

SČikat  větve  =  olamovati.  Ces.  1. 
X.  (i.-). 

SČípalka  =  křížala.  Val.  Kt.  VII. 
i;)S(). 

SČOChnÚt  se  =  sčuchnouti,  sejíti 
se.  A  dež  -me  se  tak  sčochle.  Kř. 
Roz.  II.  207.  Sčochnem  se  ve  vi- 
nárně. Spč.  i4. 

sčúplý  =  vyzáblý.  Kt.  III. 

Sdáti  =  zpět  dáti.  S.  z  rvnského. 
Opav.  Kt.   III. 

Sdivěle,  Zdivěle  =  udiveně.  S.  něco 
p()\idati.  Kt.   III. 

sečkárna   =   řezárna.  Kt.   III. 

sečkovat  —  sečku  řezati.  Kt.  VII. 

sedačka  =  hokvnářka.  Opav.  Kt. 
III. 

sedačky  se  klouzat  (sedě).  Mršt 
Ves.    II.   3!»4. 

seďák  =  druh  knoflíků.  Hoch. 
20!». 

sedánka  =  sedadlo.  Kt.  III. 

sedlý  =  chtivý.  Néso  na  pi^•o 
sedle.  Kř.  Roz.  II.  206. 

sedmák  =  tatar  ze  sedmi  vrbo- 
vvťh  prutu.  Vyhl.  R.  46. 

sedmeřice  =  mlácení  v  sedmi. 
Vvhl.  !).    173. 

sed':riihlásek.  Na  Mor.  také;  deva- 
terník,  pn  smýkač,  vyščeřák.  Kt. 
VII. 

sedmikročka  =  tanec.  Hořen. 
334. 

sejatek  =  sňatek.  Kt.  VII. 

sejatý  =  sňatý.  Slez.  Kt.  VII. 

sejdený,  sejitý  =  sešlý.  Kt.  III. 

sejitá  ==  schůze;  místo  schůze. 
Večer  byla  sejitá.  Vyhl.  Děd.  I.  95. 
Zétra  se  bude  prodávat  otava,  se- 
jitá jak  obyčejně.  Vyhl.  Ced. 

šejka   =  kráva  sivá.  Kt.  VII. 

sejko  =  hnduška  (pták).  Kt.  VII. 

sek  =  mýtina.  Kolk.  II.  40. 


sekáčky  =  dobrv.  To  je  s.  pivo, 
Kt.   III. 

sekavec  =  čík  (r\'ba),  piskoř.  Folp. 
b.    I.s.  a.,  Vyhl.  Mal.  126. 

sekera.  l'dělal  tam  sekero  =  dluh. 
Spě.   107. 

sekeráš   =   kyrysař.   Kt.  VII. 

sekernice  =  hrubá  ženská.  Kt. 
VII. 

seknutý  =  napilv.  Pitím  s.  Naš. 
XLII.  27.  2.  c. 

sekotat  =  cvakati,  skřípěli  (zubv). 
Kt.    III. 

selo,  selce  =  pole,  statek.  Kt. 
III. 

selungat  se  =  toulati  se.  Val.  Kt. 
VII.    I3S(). 

semelo  =  semel,  semela,  špaček 
(hrací).  Kt.  VIL  Z  lat.  semel.  bis. 
Mal. 

sesniši  =  semýško.  Kt.  VII. 

sem  kaj  =  sem.  Kt.  VII. 

SenČeSkO  =  synek.  Vyhl.  Mal.  16. 

senega  =  jméno  krav.  Vyhl.  Mal. 
128. 

Séparcha  =  míšek.  Násep  do  sé- 
parch.'  kafra.  Naš.  XLIV.  39.   1. 

sepsút  =  popsout.  pokaziti.  S. 
kůže.  Vvhl.  Kr.  68. 


sera 


síra.   Naš.   XLV.   157 


Serečník  =  schránka  na  sirky  (zá- 
palky). Vyhl.  Ced.  Vz  sirečníl<. 

Serkovňa  =  továrna  na  zápalky. 
Vyhl.  (\d. 

serovátečný.  S.  polévka.  Vyhl. 
Děd.    I.  45. 

sesáňkovat  se  =^  na  sáňkách  se 
\U7A{\.    Kt.    III. 

Sésat,  Sésnót  =  nahlížeti,  nahléd- 
nouti. Sésno  na  dvůr.  Hoch.  83. 
Stará  ta  bode  sésat.  že  ...  ;  Do 
(jdu)  dom,  sésno  na  nebe;  Já  vám 
do  teho  sésno;  Sésnót  do  novin;  Je- 
nom do  teho  sésnete.  Kř.  Roz.  I. 
14.,  26.,  82.,  90.,  116.  Sésno  tam 
a  viza,  že.  Kř.  Roz.  III.  319.  Sr. 
sýsnút,  nasýsati,  nasésmit. 

sesésti  se  =  sesednouti  se.  Laš. 
Kt.  VII. 

sestrnožit  =  slátati.  Kabát  s. 
Slez.  Kt.  VII. 

seškrábat  se  =  zdvihnouti  se. 
Příb.  Kt.   III. 


102 


seškrknót  se  s  kým  (se  sósedem) 
=   piihádati  se.  Vyhl.   Mal.  87. 

seškvrčkovatět  =  stáhnouti  se. 
Niť,  kd\"ž  se  piekroutí,  s-tí.  Zlinsk}\ 
Kt.  VII. 

sešmarovat  =  zorati.  Val.  Kt. 
VII. 

seŠUŠkat  se  s  kým  =  smluviti  se. 
Slez.  Kt.  VII. 

sešu vířený  =  zkřivený.  Kt.  III. 

setmívka.  B\lo  na  setmí vce  (již 
se  stmí\'alo.)  Kldu.  86. 

sezdaný  s  kým,  s  čím:  s  fajó.  Kř. 
Ru/.  .")().  Sr.  sezdat. 

sezúkat  koho  =  vyzoukatí  mu. 
Kt.  V 11. 

sežibrovat  =  snísti.  Kt.  III. 

sežit  se  éeho  =  dožiti  se.  Ab5'ste 
se  toho  ^C7Á\\.  Vyhl.  Prus.  57. 

Sfukarovat  obilí  =  vyčistiti  (mlýn- 
kem).  Kt.  VII. 

sgabat,  shabat  co  =  pobrati.  Kt. 
III. 

Sgarby  =  svršky,  majetek.  Kt. 
III. 

Shabrovat  ==  nemotorně  spad- 
nouti. Kt.   III. 

sházka  =  obilí  z  perný  na  humno 
složené  (asi  30  snopů  na  tři  posady). 
Opav.  Kt.   III. 

shazovat  co  komu  =  vyčítati.  Jak 
mu  shazovali,  že  ten  óřad  přijal. 
Vyhl.  Děd.  I.  68.  Také  =  srazovati 
koho  z  něčeho.  Vyhl.  Ced. 

Shiavec,  vz  zhlavcc.  Naš.  XLIII. 
128.   1.  d. 

Shiídoň  =  kdo  shlídá,  škaredě 
hledí.   Kt.   III. 

Shlodek  =  zakrsalý  člověk.  Kt. 
VII. 

Shniloš   =  lenoch.  Vyhl.  Kr.  88. 

Shnilý,  zhnílý  =-  lenivý.  Ten  má 
na  nindliní  zlmiló  nemoc  (nerad  se 
modlí).    Xaš.  XLIV.   148.   1.  b. 

Shodnót  se  komu  nač  =  hoditi  se. 
Přece  se  mu  truhla  na  něco  shodla. 
Vyhl.  Alb.  :$.5. 

Shólit.  Chtěl  si  krávy  shófit  (shou- 
fit.  dohromady  sehnati).  Vyhl.  1). 
Hi.j. 

shonek  =  vývějkx .  ple\ný  prach. 
Kt.   111. 


Shorcovat  =  shroutiti  se  po  něčem 
hrbolatém.  Val.  Kt.  VII.   1381. 

shořeniště.  Slám.  Lys.  275. 

shranělý,  shranéný  =  setlelý.  zvě- 
tralý. Kt.  VII. 

Shrbaceně  na  kole  sedět  (přihrble). 
Kř.  Roz.   II.  75. 

shumplovat  co  =  nedbalostí  zka- 
ziti. Kt.   111. 

SChamlat  =  hltavě  snísti.  Kt.  III. 

schapnosť  =  žravosť.  Kt.  III. 

SChapný  =  žravý.  Kt.   III. 

scházení.  O  pohřbích  zvoní  se  na 
s.  (zvoní  se  prepus).   Vyhl.  Ced. 

schlámat    =    schamlat.  Kt.   III. 

schlopit    =   sklopiti.  Kt.   III. 

SChluba  také  =  vychloubač.  Hrb. 
Dt.  42. 

schod  =  žebřík  k  půdě  (má  prkna 
místo  špruslí).  Kt.  VII.  1381. 

schopit  co  =  pochopiti.  Autr.  31. 

SChOvaj  =  uschování.  Dal  to  do 
s-ja.  Kt.  VII. 

schráněný.  Ještě  bvla  s-ná  (v  ne- 
dělích). Kt.  VII. 

SChrunutí  =  sklesnutí,  v  náhlém 
s.  těla.  Mršt.  Duš.   108. 

SÍbelní  =  sídelní.  S.  město.  V\hl. 
Děd.   I.   103. 

Siberija  =  Sibiř.  Kolk.  II.  40. 

Sihiovatina  =  mokřina.  Laš.  Kt. 
VII. 

sihiovitý  =  plný  sihel.  Kt.  VII. 

sikavka  =  stříkačka.  Laš.  Kt. 
VII. 

Sikorka  =  ovce,  mající  kolem  očí 
červenavé  pruhy  na  způsob  křídel. 
Kt.  Vil. 

SiliskO  =^  veliká  síla.  Ale  s.  měl 
vám  hrozné.  Kald.  30. 

Silno  =  silně.  Cosi  mu  plesklo 
přes  tvář  tak  silno.  Kř.  Roz.  II. 
3:;2. 

silnoch,  silnuch  silný  člověk. 
Kt.   III. 

Silva  --  imeno  koni.  Vyhl.  Mal. 
127. 

sípěna  =  ženská  osipělá,  ochrap- 
tělá. Kt.  VII. 

Siploň  -^-  kdo  sípá.  siplivý.  Kt. 
Vil. 

sírba     =  nějaký  strom.  Vj-hl.  Mal. 

100. 


103 


Sirečnik  =  nádoba  na  sirky.  Bys. 
Fig  92.  V  Bart.  sirečnica.  Sr.  se- 
rečník. 

Sirka  =  druh  jablck.  Kt.  VII. 

Sirobně.  B\lo  mu  tak  s.  \-  duši. 
Prois     10. 

Sirokúvka  =  jablku  veliké,  čer- 
vena, sladké.  Kt.  VII. 

Sírvótka  =  sirotek,  naháč.  Kt. 
VII. 

Sisa  =  koniklec.  Kt.  VII. 

Sivaé  =  trhati  kvítí.  U  Opavy. 
Kt.  VII.   i:'.81. 

Sivjolka,  Sivjunka  =  syrovátka. 
Ostrv.  Kt.   III. 

Sivoš  =  sivoň.  Kt.  VII. 

Sivula  =  sivá  kráva,  Kaš.  53., 
Kt.  VIL;  hruška.  Kt.  VII. 

Sjem    =   sněm.   Kř.   Roz.   II.  27. 

skaČTio  ^  skočmo.  Kt.  VII. 

Skapalína  =  zdechlina.  Hořen. 
21S. 

Skaplina  =  co  je  na  skapání, 
herka.   Kt.   III. 

Skarby  =  zgarby,  staré  předměty 
\'  dnmácnosti.  Vyhl.  Ced. 

skarpat    =   sešiti.  Míst.  Kt.  III. 

Sképra  (z  k\pra)  =  svižně,  pyšně. 
Morák  chodí  sképra  jak  panna. 
Vyhl.   Mal.   122. 

sklad  =  prostředek  pole,  kde 
brázdy  na  sebe  se  naházejí,  skládají. 
Na  skladě  neroste  tak  obilí  jak 
jinde.  Vj-hl.  Ced, 

Sklap  "  =  sldop,  díra.  Kt.   III. 

sklapnut  =  nakloniti  se.  Květina 
sklapla    na   lť\-ou   stranu.   Kt.  VII. 

sklenářský.  S.  hůl  =  rovná,  v}-- 
soká  hul,  dole  okutá.  Bys.  Fig.  301. 

sklenky  =  druh  jablck.  Vyhl. 
Prus.  .")."(. 

Sklokočatěný  =  schoulený.  Autr. 
i;ii. 

sklonit  děvče  =  zmrhati.  Kt.  VII. 
13ř<2. 

Skiznút  =--  sklouznouti.  Ces.  1.  VI. 
.■)<s.j.,  Kt.  III. 

skočec  =  netykavka  (rostl.).  Vyhl. 
Mal.   112. 

skoček  =  samec  (býk,  hřebec). 
Kt.   III. 

skokan  =  žába.  Vyhl.  Děd.  I.  10.; 
žába  zelená,  rosnička.  Kt.  VII. 


skokýcat    =   skákati.   Kaš.   34. 

skolek,  skolec  =  zbytek  štípy, 
z  níž  se  dělaly  posvětv,  Kt.  VIL; 
kul,  obušek.  Kt.   III.  " 

Skómačka  =  zkouška.  Bys.  Fig. 
2.')  1 . 

skopnútřepu  =  prohloupiti.  Kald. 
:i. 

skorúcno  ráno  =  časně  z  rána. 
Krm.  Obr.   130. 

skorší  =  dřívější.  Kt.  III. 

skosňák  =  kosná  pažina.  Laš.  Kt. 
Vil. 

skotit,  vz  kotit. 

skovalka.  Ty  hrušky  nejsou  na 
s-ku  =  na  uschování,  nedají  se 
držeti.  Vj-hl.  Ced. 

Skrajky,  vršky  =  skrojené  vrchy 
řípw  cukrovky.  Chodí  se  na  pan- 
skou na  s.  V\-hl.  Ced. 

skrápat  =  schroustati.  Jablka  s. 
Kt.  VIL 

Skřečet.  Kúra  skřečí  na  vejcích 
(sedí) ;  \-  nečas  někde  seděti.  Kt.  VIL 
sápati  se.   Kt.   III. 

skřečka  =  kvočna. 
skředylka  =  puklička.  Přik.  Nov. 
112. 
Skřekoň    =    ktikloun.    Fix.,    Kt. 

III. 

Skřenec  =  ztrouchni\'ělé  dřevo. 
Klik.    II.  40. 

skřepnút   =  scípnouti.   Kt.   III. 

Skřipkář  =  štoural.  Fix. 

skřítek,  na  Těšínsku:  skřotek. 
Vyhl.  Slz.  211). 

skřívat  =  bdíti  Že  pro  ně  do  noci 
s.  urliude.  Mršt.  Ves.  L,  376. 

skrovat  =  skrojiti.  Ostrv.  Kt.  III. 

skrovek  =  skrojek  chleba.  Ostrv. 
Kt.   III. 

skrslý    ^    malý.    F'olp.   b.   18.  b. 

Skrsnút  =  zakrněti.  Folp.  b.  18.  b. 

Skršek.  O  Troubkách  (na  Mor.)  ří- 
kaji:  Henka  okřénka  na  skršku. 
V\hl.  I).  5:5.  Význam  slova  neznámý. 
V\hl.   Ced.  ■ 

Skručelý   =  skrčený.    Kt.   VIL 

Skřup.  Má  na  mne  s.  (zkřesáno). 
Kt.   III. 

skrut  =  polovice  předena.  Ostrav. 
Kt.   III.  Vz  skrutek. 

skrutek  bavlny   =  přadeno.  Fbc. 


KU 


Skuhrák  =  skuhral,  lakomec,  Kt, 
VIL 

Skun  =  skon.  Vzala  s,  (zemřela), 
Kt.  VII. 

skupina  =  sloupek.  Sčítal  peníze 
do  skupinek.  Mršt.  Ves.   I.   137. 

Skuřaný  =  kožený.  Kt.  VII. 

Skurka,  Skura  =  kůže.  V\  hl.  Prus, 

skůry  =  hudební  nástroj,  skiipkv? 
Vyhl,   Ced, 

Skvičeřet  se.  Jak  se  skvičeřelo  (na- 
stal vcň.  n,  Vvhl.  D,   1  •">:>. 

skvrařenina,  skvařenina  =  mícha- 
ná vejce.  Kt.  VIL,  Folp.  a.  12.  a. 
Vz  škvařenica. 

Skýlka   =  skvvka.  Kt.  \'II. 

skypka,  skybka  =  skwa.  Enem 
po  sk\-pce  dostali  okošt(<vat.  Kaš. 
Uii, 

slabina  také  =  slabý  nápoj,  Folp, 
«  2.S,  b, 

Slabotina   =  slaboch,  Kt,  VIL 

Sfabotka  =-  slaboch.  Slez,  Kt.  VIL 

Slaďák  =  sladovnický  chasník. 
Hoch.  7C..,  Vyhl.  Ced. 

Sládek  =  jméno  koni.  V\-hl,  .Mal, 
127. 

sladina,  sladizna  =  sladkost,  S. 

iepy.   Kt.    III. 

siadinka  =  sladká  koialka,  likér. 
Bys.    1(;4. 

Sladkovina  -==  sladina.  Las.  Kt. 
VIL 

sladký.  Sladká  záda  =  halena, 
jejíž  zadní  díl  b\-l  z  jednoho  kusu 
bez  švu.  Vyhl.  Uěd.  IL,  1.  81.  — 
S.  žílv  =  prutv  ze  sladkého  di-í\í, 
lékoříce.  Vyhl.  R.  1(5. 

slaměnka  -=  <šatka.  Fol]).  b.  is.  h. 

Slamsko  špatná  sláma.  Ostrv. 
Kt.   lil. 

SlaniSkO  ^  místo,  kde  se  v  zimě 
zvěii   syj)c;   liz.   lízání.    Kt.    111. 

slátat.  Nimnhu  se  s.  na  niěiicu 
žita   (zm-ci).  Zlinsky.   Kt.  VIL 

Slatkavý  (sladkavý)  "=  piisládlý. 
Kaš.  .Jl..  5,2. 

slečet  kťjho  =  prosbami  obtěžo- 
vati. Kt.  VIL  —  na  koho  =  číhati. 
A  Torci  slečele  na  nás  za  každó 
hrodó;  Panské  dráb  poiád  na  něm 
slečel.  Spě.  20.,  66. 


Slénovica  =  země  jílová.  Kt.  VIL 
i:iS".. 

Slepačit  sa  =  jíti  po  tmě.  Folp.  a. 
27.  b..  b.   18.  b. 

Slepačky  =  se  zavázanýma  očima. 
Folp.  h,    18.  b. 

Slepárna  =  ústav  pro  slepce.  Kt. 
VIL 

Slepičák  =  koš,  \-  němž  kvočnj' 
sedávali.  Ced. 

Slepička  =  slepek  na  chlebě.  Kt. 
111. 

Slepoň  =  slepoun.  slepec.  Kaš. 
.•54. 

Slezena   =  lenoch.  Fix. 

Sléznót  =  slíznouti,  dostati.  Jednu 
(ránu)  sem  slezl.  Bys.   lil. 

Slimák  =-  slivoň  (nadávka).  Kt. 
III. 

Slimatit  se  =  stávati  se  kluzkým. 
Opav.   Kt.   III. 

Slinovačka  =  slínovitá  půda,  slí- 
novice.  Kaš.   l.'5í). 

slínovina  =  slin.  Kt.  II I. 

Slipečka    =   koroptev.  Spč.  76. 

slivňák  ~  slívový  (švestkový)  sad. 
Kt.  \11, 

Slívotínek  ^  jméno  polní  trati, 
Vyhl.  Ced.  Na  vxkrmení  prasete  (ku 
sýpce)  měl  pastýř  X^  měřice  pole  na 
obecním  slivotínku.  V\"hl.  R.  ii4. 
U  Bart.  trať. 

Slobodňák  =  svobodný  chasník. 
Hrb.   Obr.   80. 

Slopák  =  piják.  Folp.  a.  29.  a. 

sloťácko   =  slota.  Hořen.  248. 

Slotácký   =  darebácký.  Kt.  VIL 

Slotit.  Dnes  tam  slotí  (padá  déšť 
se  sněhem).   Kt.  VIL 

Sloužit.  Tomu  fojt  sloužil  =  stál 
za  kmotra.  Vyhl.  Kr.   18. 

slovena  -^  jméno  krav.  V\iil.  Mal. 
I2.S. 

Slovenky  =  těžké  boty.  Hrb.  Dě_d. 
•"i.'").  -     S.        ovce  ze  Slovenska.  Fix. 

Slovingři    =    Slováci.    Bvs.    Fig. 

I4.S. 

slovo  =  ])řípitek.  Včel  si  podá- 
\;uuc  slova.  Spč.  97.  a  j. 

Slp         sloup.   Kald.  21. 

Slučka   také   =   teneto.   Kt.  VIL 

Slunečko  brouk  na  Mor.  ještě:  ba- 


105 


bulinka,  liošák,  klešč,  škvor,  škvo- 
rek,  vidličkář.  Kt.  VII. 

Slupit  se  =  rychle  a  kradmo  ode- 
jíti.  Kt.  VII. 

služebníček  =  pHttilnv  beránek. 
Kt.  VII. 

slyšet.  Na  jaký  mino  (jméno)  sle- 
šíte  (jak  se  jmenujete)?  Kř.  Roz.  23. 

slza  pána  Ježíše  (rostl.)  kvete  čer- 
veně; s.  pannv  Marie  zakvitá  bílvm 
květem.  Naš."  XLIII.  49.  2.  b.  " 

smadlt,  smedit  =  žízniti.  Kt.  III. 

smanžárovat  co  =  snísti.  Vvhl. 
Děd.   I.  c.r,. 

smáti  se.  Naši  páni  smějó  se  ze 
všeckyho;  A  z  vire  (víry)  se  smějó. 
Naš.  "XLIII.  101.  1.  b.;  XLII.  33. 
1.  c. 

smaženec  =  smažené  jídlo.  V\-hl. 
Mal.   142. 

smekat.  ^'  tť^  bolačce  mně  smeká 
(trhal.  Vvhl.  Ced. 

sméknót  co  =  sebrati.  Bys.  127. 
—  Smekli  sme  sebó  do  Assisi  = 
rychle  odešli.  \'yhl.  Děd.  I.  6:'..  Vz 
smýknouti. 

smetat,  smetat  také  =  utíkati. 
Kt.   111. 

smetjna   =  zuna.  Kaš.  54. 

smiř,  smiř  =  smíření.  Jíti  v  s. 
U  Kojetína.  Kt.  VII. 

smižlna  =  švihel.  Kt.  VII. 

smňágat  =  smačkati.  Strážn.  Kt. 
III. 

smolák  =  člověk  neobratný.  Folp. 
b.   IS,  b. 

smoligat  se  =  vrtěti,  hnízditi  se. 
Folp.   a.   •")!.   b. 

smoligaťa  =  nešika,  neobrata. 
Folp.  a.  .JO.  b. 

smolipysk  =  smoligaťa.  Folp.  a. 
30.  b.,  b.   IS.  b. 

smotlacha,  smotlaka    =    nečisté 

obilí.  Kaš.  '.»().,  Bart.;  nest\'da,  opi- 
lec. Kt.  III. 

smraďatka  =^^  sírová  lázeň,  smra- 
dávka  u  Buchlovic.  Gl.,  Kt.  III. 

smradidlo  =  smradlavá  věc;  smra- 
dák.   Kt.  \'II. 

smradlena.  Di  ode  mne,  s-no  roz- 
koťípana.  Hrb.  Obr.  217. 

smrček  =  houba.  Kt.  VII. 


smrděnkář  =  kdo  nosí  smrděnky, 
grackář.  Kt.  VII. 

smrdí  =  bezkolenec  (rostl.).  Z  ně- 
ho se  dělají  smrděnk\-  na  vití  obilí. 
Vyhl.  Mal.   112. 

smrdlák  =^  smradák.  Kt.  VII. 

smrdipráca  =  komu  smrdí  práce, 
lenoch.   Fnlp.  a.  30.  b.,  b.   18.  b. 

smrdirobota  =  komu  robota  (prá- 
ce)   smrdí,   lenoch,   ^'z   smrdipráca. 

smrk.  Na  smrku  =  v  podvečer. 
Kolk.  II.  40.  Dělá  od  svitu  clo 
snu-ku.   Uh.  Brod.   Gl. 

smrkala  =  kdo  pořád  posmrkuje. 
Kt.  VII. 

smrkota  =  smrkáč  (Bart.).  Hrb. 
Dt.  37. 

smrktavosf  =  ozhřivka.  Kt.  III. 

smrktavý  =  ozhřivý.  Kt.  III. 

smrštěk  =  bičík;  bičiště.  Objevil 
se  smrštkem  v  ruce.  Hrb.  Dt.  187. 
—  S.  =  ratolest.  Kt.   III. 

smrťák,  vz  Mařák. 

smutit  =  bvti  smutným.  Slám. 
L\'s.  .">(i. 

smutnit  se.  Hořen.   172. 

smyčkař=  pytlák,  lícející  oka  na 
zvěř.   Kaš.   !)(i. 

SmýknÚt.  Ze  mohl  sebou  s.  do 
hospody  (rychle  odejíti,  uplách- 
nouti. "Waš.  XLII.  27.  2.  a.  Sr. 
sméknót. 

snahota  =  snaha,  čistota.  Slez. 
Kt.   111. 

snahula  =  osoba  n.  věc,  která 
snaží   (cistí).   Slez.   Kt.  VIL 

snesený  =  nóbl.  Autr.  131. 

sní'  =  sníh.  Hledíš  na  nás  jak 
mladé  zajíc  na  nové  sní'.  Kř.  Roz. 
129. 

snídaňový.  S.  \-dolky,  rozkrájené 
na  klínk\-  a  čtvrtky,  posypané  per- 
níkem a  cukrem,  pečené  z  nejlepší 
mouk\-.  V>-hl.  Mal.   141. 

snope!  =  sopel.  Kt.  III. 

snoplák  sopláň  =  nadávka,  ne- 
čistotnv,  vismrkuný  kluk.  Vyhl. 
Prus.  5.").,  Fix. 

snožit  =  čistiti.  Ostrav.  Kt.  III. 

snožný  =  čistý.  Ostrav.  Kt.  III. 

soběchleb  =  lakomec.  Nebodem 
me  s-bi.  Spč.   164. 


106 


socán  =  socialista.  Naš.  XLIII. 
53.  2.  b.  a  j. 

SOCánský  =  socialistický.  S.  lest 
(list).    Naš.   XLIII.   100.  "l.   a. 

soci,  SÓdci  =  soudce.  Pan  soci. 
Hoch.   17.  a  j.    Mršt.,   Ves.  I.   172. 

sochy  =  suchý.  Sochá  Běta,  capsela 
bursa  pastoris.  Naš.  XLIII.  49.  2.  c. 
Vz  v  Bart.  suchý. 

sok   =  uzel.  Vyhl.  Děd.  II.   138. 

sokol  =  nosatcc,  krytorypec  bě- 
loskvrnný,  škůdce  máku.  centorhyn- 
chus  maculatus.  Prik.  tí-i.  Vz  Bvs. 
Fig.  .301. 

Sokolena  =  nižinka  v  lobodském 
lese.  \A-hl.  Ced. 

SOkoJka  =  čepice  Sokolů.  Bys. 
Fig.  2.s(). 

SOkolOVka  =  trubka  Sokolů.  Bys. 
Fig.  280. 

SÓkrvica,SÚkrvÍca=  krev  s  hnisem. 
Vyhl.  Ced. 

solnička.  Česat  se  na  s-čku  =  vy- 
střihnouti si  vlasy  nad  čelem,  kdežto 
jinde  zůstávají  dlouhé.  Hrb.  Obr. 
30. 

SOmíC  =  sumec.  Folp.  b.  IS.  b. 

somtlvý,  SOptivý  dech  =  těžký, 
horečný.  Bys.  Fig.  .301. 

SOpík  =  druh  tenat  na  koroptve. 
Kt.   111. 

SOplivec    =    ryba.    Hrb.    Dt.    45. 

soplavka  =  rýma.  Val.  Kt.  VII. 

sosnínka  ^  hduba.  Slez.  Kt.VII. 

SOtůrka,  sotůrek  =  kožená  kabela. 
Kt.  VII.    Sr.   sotor. 

SOtŮrkář  =  kdo  dělá  sotorv.  Hrb. 
Děd.  2(H. 

SOtŮrkářství  dělání  sotorn.  Hrb. 
Děd.  21;  I . 

soubydlik  ^  simbvdlící.  Bvs.  Fig. 
J2.S.   :i,  j. 

soudno.  Na  návsi  bvlo  až  s.  = 
velmi  živo.  Mršt.  Ves.'VI.   11. 

SOVistý  =  sově  jjodobný.  Val.  Kt. 
Vil. 

Spačovitý  kun  —  jankovitý.  Sr. 
špařovitý. 

Spadalka  =  padanka.  Slez.  Kt. 
VII. 

spalý  =  ospalý.  U  Přer.  Kt.  III. 

spanda  =  špačka.  Kt.  III. 


spára  =  země  rozrytá.  Bys.  Fig. 
252. 

spárat   =  prohledati.  Kt.   III. 

spařeilsko  =  pelech,  prázdné  mí- 
sto na  úrodném  poli.  Ostrav.  Kt. 
III. 

spařily  =  co  se  spařilo,  spařený. 
Kt.  VII.   1383. 

sparobčit  =  zkaziti,  zničiti;  dělati 
něco,  co  dělá  parobek,  vyvésti  hlou- 
pý kousek.  Olom.  Kt.  11 1.,  Mal. 

spěšný.  S.  sůl  =  loudavec.  Kolk. 
II.  40. 

SpiChat  =  pospíchati.  V\-hI.  Alb. 
78.   S.   dom.   Hoch.    l(i.   126. 

spiknut  si  =  smysliti  si.  Kolk.  II. 
40. 

Spilunkat  =  spinkati  (v  dětské 
řeči).  Folp.  a.  27.  a. 

spin  =  stvol  péra;  nedošlé  péro. 
Slez.  Kt.  VIL 

spiplat  co  =  zkaziti.  Kt.  III. 
5Í);».   a. 

spísknutý  s  kým  =  srozuměný. 
Hlavu.   Kr.   141." 

spisek,  spížek  --ýru.  Kt.  III. 

spiznút,  spéznút  co  =  ukrásti. 
Kolk.    II.  40. 

spíže  =  druh  jablek.  Hrb.  Obr. 
2()6. 

spláknút  někde  hanbu  =  utržiti. 
Preis.   77.  Sr.  spláchnut. 

splantaný  =  pomatený.  Mám  lila- 
vu  tv\ú  splantanú.  Kaš.  lOU. 

splasat  šaty  =  scuchati,  roztrhati, 
zkaziti.   Kt.  VIL,  Vyhl.  Ced. 

splejný.  Člověk  nesplejný  =  jehož 
se  ni  lze  zbaviti.  Kt.  VIL 

splést  se  čeho  =  zbaviti  se.  Bys. 
Fig.  2.>s. 

splknót  si  s  kým  =  promluviti, 
poh<i\oťiti.  Kř.  Roz.  I.  8().  Tam  si 
až  do  večera  spikla.  Vyhl.  Mal.  24. 

Spodbíjat  =  ze  spodu  pobíjeti. 
Ostrv.   Kl.   III. 

spodlit  se  ==  podlým  se  stávati. 
Osliv.   Kt.   lil. 

spodňák,  vz  samšik.  Kolk.  11.  40. 

spodnice  =  op;tsek  ženské  košile. 
V\lil.  Drd.  11.  I8;i.;  spodní  prkna 
na  \iiz(.   Kt.    III. 

spodniček       rubáč.  Folj).  b.  18.  b. 


107 


spodník  =  nedokrojek  chleba, 
Kolk.   II.  40. 

spokat  co  =  spukat,  sestříleti. 
Spč.  l!t. 

společně  =  dvojče.  Bys.  Fig.  73. 

spolina  také  =  ječmen  setý  s  po- 
hankou. Val.  Kt.   líl. 

spolka  =  kaše  z  hrachu  a  krup. 
svatba.   Olom.  Kt.   III. 

spořiště  =  sporák.  U  s.  zjevil  se 
mu  notušcný  obraz.  Mršt.  Ves.  II. 
450. 

sporo    =^  vvdatnč.  Nár.  vést.  V. 

spožitkovat  co  =  snísti. 

spřaha  =  spřežení  dvou  sousedů, 
z  nichž  každý  má  jednoho  koně. 
Kolk.  II.  40.  Sr.  spřehat  se,  v  Bart. 
spřeha. 

spravedlivý.  Václavka  — ■  to  né- 
sprav(dli\ciši  hoba  (houba).  Vyhl. 
Ced. 

spravený.  S.  žena,  děva  =  sprásk- 
nutá, těhotná;  s.  zač  =  přestrojený. 
Kt.   111. 

spravovat  se  =  přetvařovati  se. 
Val.   Kt.  VII.   1385. 

Spřéhat  se  =  dávati  společně 
k  povozu  po  jednom  koni.  Vyhl. 
Prus.  (il.  Vz  spřaha. 

sprohnat  =  prutem  whnati.  Kolk. 
40. 

sprúčený  =  uvírv,  na  slunci  zbor- 
cený. Val.  Kt.   1 1  i. 

sprysk  také  =  stupňovitě  za- 
mrzla kalužina.  Val.  Kt.  VII. 

spusť,  vz  X  Bart.  spúšč. 

spÚŠČka  =  kolnička.  Folp.  b.  1!». 
a. 

sputnat  koně  =  spoutati  na  past- 
vě. Hrb.  Dt.  54.  U  Bart.  sputovat. 

spúzet  co  v  trúbě  =  hledati,  slí- 
diti. Bys.  Fig.  254.  Vz  u  Bart. 
spouzet. 

srala  =  člověk  slabý,  bázlivý. 
Vyhl.  D.  57.  Sr.  sraligaťa. 

sralky  =  druh  švestek,  prcalky. 
Kt.   III. 

sranec    =   lejno;  srata.   Kt.  VII. 

sraní.  .Má  dlouhé  s.  =  krátké  pá- 
sání. Vyhl.  Ced. 

srdeň  také  =  tlouk  do  hmoždíře. 
Kt.  VII. 


srnatý  =  srdnatý.  Vyhl.  .Mal.  120. 

srnčí  rožek  (houba).  Naš.  XLIII. 
49.  :!.  a. 

srombek  =  saně.  Rud.  26. 

srotat  =  podojiti.  Kt.  III. 

srový    =   surový.   Laš.  Kt.  VII. 

sršč  -  žíně.  Laš.  Kt.  VII.  1385. 

sršnívý  =  sršlavý,  sršavý.  S. 
sršfii.   Kt.  VII. 

státek  =  stav.  splav.  Budu  ta- 
kové stáfky  dělat.  Kaš.  135.  Sr. 
stávek. 

stafryš,    \'ýraz  podivu.  Hořen.  7. 

stahlůvka  =  provazová  oprať  na 
chomnutě.   Kt.  VII. 

Stakrahoví  =  stakra  ho  ví.  Kald. 
27.  .Asi  jako:  čert  ho  ví.  Mal. 

Stamocát   =  odtamtud.   Kaš.   40. 

stánek  na  rukávcích  vyšitý.  Hrb. 
Obr.  85. 

StánlskO  také  =  stavidlo.  Folp.  b. 
1!).   a. 

stanutý  =  vstalv,  kdo  vstal.  Val. 
Kt.  VII. 

sfapat  =  srážeti.  S.  se  stromu. 
Fix. 

starat  se.  Slepice  už  se  stará  (=  už 
zpívá,  kvače,  už  ponese).  Vyhl. 
Ced. 

starka  =  babička,  stařenka.  Slám. 
PÍ.  8(1.,  Ondr.   19. 

starost  =  stáří.  Tak  to  potem  na 
starosť  zavádzá  (ve  stáří  překáží). 
Kaš.  96. 

Staroste  =  starostova  rodina.  Kaš. 
110.  S.  né  (mně)  dali  jalůfku  stelnú. 
Kaš.   74. 

starucha  =  stará  žena.  Kt.  III. 

starušky  =  hodně  starý.  Ostr. 
Kt.   III  . 

starý.  S.  táta  =  dědeček;  s.  máme 
=  babička.  U  starých  =  u  dě- 
dečka a  babičky.  Folp.  b.   19.  a. 

státník  =  kdo  nosí  baldachýn. 
Vyhl.  Slz.  51. 

stavák  =  druh  holubů.  Slám.  PÍ. 
76. 

Stavják,  stavák  kuželek  =  kluk 
je  postavující.  Bys.  102.  —  S.  = 
holub.  Kt.  VII. 

stávka  také  =  odvod.  Vvhl.  Ced. 

stavuňk    =  stání.  Vv  nemáte  se 


108 


mnó  žádné  s.   Kř.   Roz.    III.   ol8. 
—  Folp.  a.  28.  b. 

Stejnak  =  stejně.  Nemělv  se  s.  do- 
bře. Vyhl.  D.  132.,  Děd.  ÍI.  229. 

Sténaký.  Pomeranče  nésó  sténakv 
=  stejné.  Vyhl.  Děd.   I.   12. 

Steřelý  =  setlelv.  S.  sláma.  Naš. 
XLIV.  106.   1.  d.;  Kt.   III. 

Steřet  =  ztrouchnivěti.  Přik.  Nov. 
112. 

stery  =  otrusk\-.  Senné  s.  Naš. 
XLIV.  .S!».  1.  d.  Sr.  v  Bart.  stěřiny. 

Stesovat  krejcary  nožem  za  kolo 
=  strkati,  z  něm.  stossen.  Vvhl. 
Děd.   I.   137. 

stihač  se  =  pospíchati.  Laš.  Kt. 
VII.   13cS(i. 

stírka  =  polévka,  do  které  se  ro- 
zestírá  těsto  z  vajec  a  mouky;  strou- 
hané těsto,  které  se  do  mléka  zava- 
řuje.  Ostr.  Kt.   III. 

stiskala   =-   kiknmec.  Kt.   III. 

stjskavý,  stisklavý=  lakomý.  Ostr. 
Kt.   III. 

štít  se   ==  opiti  se.   Kt.  VII. 

stíž,  stížka  =  břímě.  Kt.  VIL 

Stláčat  co  na  koho  =  jemu  přidě- 
lovati.  Kt.   III. 

Stlámat  co  =  snísti.  Vše  bv  stlá- 
mal.   Kt.   III. 

stIÚŠČa  =  ztloustl.  S.  rukv.  Kt. 
VIL 

stsnívka  =  stmívání.  Kt.   III. 

Stoďábel,  nadávka.  V\hl.  Prus. 
55. 

stoďábelný  chlap.  Rud.  Id.  Vz 
přcdcliáz. 

StOdňák.  Hrabci  bó  stodňári  íkteří 
hnízdi  \e  studnách).  Vyhl.  Mak  122. 

Stojačky  =  stoje.  Kaš.  65  S.  se 
klou/.at.   -Mršt.  Ves.    II.   391. 

stolárna  truhlářská  dílna.  Kt. 
VIL 

stolice  také  =  hrubá  ovce  s  v\  - 
sokvini  nohami.   Kt.  VIL 

stolník  =  posluhovač  při  sloje. 
Kald.    116.,   121. 

stonce,  ete   =   ptáče.   Kt.    III. 

stončit  se  =  dostávati  stonky. 
Kt.    111. 

stonek  ^  čtyři  snopky  (pohanky 
n.  konopí),  postavené  \-edle  y.oe 
klasy  vzhůru.   Kt.  VIL 


stonkúvka  =  houba.  Kt.  VIL 
stop  =  vstup.  V  nebe  s.  Spč.  163. 
stopa  =  stoupa.  Tlustý  jak  s.  (na 
tlučeni  máku).  Vvhl.   D.   59.,  Naš. 
XLlIl.   111.   1.  b. 

stopena  =  ostenčice.  peřina  z  oste- 
nek.  Vvhl.  R.  85. 

stopka  =  kalíšek,  sklenka.  S. 
fcfnnincke.  Spč.  55. 

stotně   =    stonásobně.    Kt.    VIL 

stotý  =  stý.  Folp.  b.   19.  a. 

stovka  =  revír,  ^'\•hl.  Kr.  16., 
Slz.    ]1»1. 

strakatina  =  druh  křížkového 
vyšívání.   Kt.  VIL    1386. 

stránek  =  snop  omlácený  dříve 
než  se  rozváže  a  k  opětnému  mlácení 
rozestře.  Zlín.   Kt.    III. 

Střap  =  kučeravé  dítě;  převzdí\ka 
děvčeti;  neustrojená  ženská:  člověk 
rozcuchanvch  vlasu;  střapec.  Kt.  III 

střapec  také  =  hrozen;  rozcu- 
chané dítě:  nedodělaný  konec  osno- 
v\-  u  tkadlcu.  ku  kterému  se  nová 
osno\"a  přivazuje.  Kt.   III. 

střást  se  čeho  =  zbaviti  se.  Horcn. 
Nov.   62. 

Strašíduša  =  strašpvtel,  bázlivec. 
Kt.  VIL 

Strážínek  =  druh  jablek.  Kt.  VIL 

Strból  =  holé  stéblo,  prut  bez  listí, 
pahýl.  Autr.  131.  Strboulí,  strbélí 
=  něco  suchého.  Dovezli  z  lesa  s. 
Naklidili  z  pole  s.  (košťály);  žertem 
=    neholeny  vous.  Kt.   I II. 

Střebačka  =  nápoj  pro  dob\tok. 
Krm.   Olir.  99.  Cí.  střcbaňa. 

střebaňa  =  nápoj  kravám.  Kaš. 
51.  Sr.  slřt'bačka. 

střebat  také  =  píti.  Fix. 

StřebeČák  =  klobouk  se  střechou 
])uu(ku(I  nahoru  ohnutou.  Vyhl. 
I  )(■(].    11.    170. 

Střebkat  —  znenáhla střebati.  Kaš. 
56. 

Střebnút  si  s  kým  polévky  =  po- 
jisti. 11(11(11.355.  Vz  v  Bart.  střebat. 

Stréček  (ženáčck)  =  širokv  muž- 
ský  klobouk.   Vyhl.    Děd.    II.    171. 

střecháč,  střecháček  =  klobouk. 
Široký  s.  vcrbiřu.  Kldu.  28.,  Kt. 
III 


lOň 


střejík,  střevík  =  střevíc.  \MiI. 
Pni  v   7:;. 

střejvě  =  střevíce.  Kt.  VII. 

Střelovský.  Střela  s-ská  dt)  toho! 
Kt.   III. 

střep  =^  druh  jablka;  déčko  ne- 
pokojné. \'aL  Kt.  VII. 

Střepařka  =  sběratelka  střepu 
skk.  Kt.  VII. 

střepat  se  čeho  =  zba\iti  se.  Rád 
bjxh  se  ho  střepal.  Kř.  Str.  3. 

Střepnút  se  =  zdvihnouti  se,  po- 
\-stati.  Takv  vítr  se  střepnul.  Vyhl. 
Kr.  ■:>■>. 

střetnutá.  Došel  k  němu  na  s-tou. 
Hořen.  70. 

Stříbrňák  také  =  druh  holubů. 
Kt.  VII. 

stříbrníce  =  stříbrník,  mochna 
stříbrná.   Kt.  VII. 

Střídník  =  professor.  Bvs.  Fig. 
i:>-2.  a  j. 

střihá  =  stryga  (nadávka).  Slez. 
Kt.  VII. 

stříhnut  =  čekati,  stříci,  dávati 
pozor.  Meslíš,  že  pořád  střihne  na 
hoíerské  grécar?  Vyhl.  Alb.  75.  Kdo 
pak  po  tmě  bude  stříhnót!  V\'hl. 
Vys.  76. 

Střípat  pazdeří  =  ženské  předoucí 
do  kolenou  štípati.   Slez.   Kt.  VII. 

Stříst  se  čeho  =  zbaviti  se,  Vyhl, 
Déd.  II.  221.  Meslela,  že  jož  se  ho 
na  decke  střísla.  Vyhl.  D,   135, 

Střízbý  =  střízlivv,  V\-hl.  Mal, 
3Í), 

StrmíSkOVý.  S,  řepa  =  vodnice. 
Přik.  X.  v.  112. 

Strmištěna  =  strmisková  jetelina. 
Kt.  VII.  U  Bart.  strmiščica. 

strnad  =  nůž  s  dřevěnou  střen- 
kou. Kolk.    II.  40. 

Stróček  =  stroužek,  cibulka  česne- 
kového plodu,  pazourek,  B}'s.  Fig, 
301, 

strojit  =  okrášliti.  Pře  (při)  svaj- 
bě  s,  kvítím  oltář.  Naš.  XLIV.  102. 
].  c. 

stróčí  =  hrách,  vikev,  boby.  Vyhl. 
Mal.   104. 

Strok  =  struk,  lusk.  Zdravý  jako 
strok.    Vyhl.    V3^s.    69.    S.    (struk). 


Strožene  =  stružinv.  Naš.  XLIII. 
19.  2.  c. 

strpnút  =  strnouti,  zbrněti.  Zuby 
mu  strpl\-.   Kt.    III.  . 

Strúhat.  Odepňa  řemen,  začal  ho 
(kluka)  s.  (=  přetahovat,  bíti), 
Kald.  22. 

Strup  také  =  vychloubač.  Laš. 
Kt.  VII. 

Strúpek  =  kožíšek,  obal  plodu. 
Folp.  b.   19.  a. 

Strupít  se  =  vychloubati  se.  Laš. 
Kt.  VII. 

stržný  kořen  =  rozrazil  lékařský. 
Fix. 

Studeňat  =--  chladiti.  Folp.  b.  19.  a. 

studeno.  Kouřiti  na  s.  (bez  ho- 
ření tabáku).  Kř.  Roz.   126. 

Stukal,  Stukala  =  vzd\'chal,  Opav, 
Kt.   III. 

Stukatí  =  \zdychati.  Stukáme 
pod  břemenem.  V\-hl.  Kr,  96.,  Kt, 
III. 

Stuodtel,  Stuodsaď  -=  odtud.  Opav. 
Kt.   III. 

stup,  Sltúp  také  =  sloup,  veřeje 
ve  stodole.  V  Podluží.  Kt.  VII. 

Stupčák  =  zavalitý  člověk.  Opav, 
Kt.    III. 

Stupeček.  zdrobn.  stupek,  stupka 
=  sklenička.  S.  piva.  Vyhl.  Vys,  22. 
V\-pili  tři  stupečk\'  slivovice,  Naš. 
XLII,  27,  2,  c.  Naléval  stupky  sli- 
vovice ;  Vvklopili  (v}'pili)  po  stupičce 
slivovice,"  Mršt.  Ves,  I,  329.,  VIII, 
30,  Sr.  nimplíček. 

stupka  na  tlučení  máku.  Vvhl, 
Slz,  64,  —  S.  od  šavle,  Vyhl,  R,'23, 
—  S.  =  sklenička,  štamprle,  Kt, 
III,  Déme  si  nalit  každé  stupku! 
Vyhl,  Děd,  II,  48,  Sr.  stupeček, 

stužka  =  přístrojek,  kter\'-m  se 
rozpuštěný  vosk  nanáší  na  vejce 
(kraslice),"  Kt.  VII,   1387, 

stvrdnút,  ztvrdnut  také  =  zemříti. 
Již  stvrdí,  Drahan.  Kt,  III, 

Styknút  také  =  spadnouti,  S,  do 
vody,  Kt.   III, 

suchar  =  suchá  větev,  strom; 
vřed,  vz  suchan,  Kt,  III, 

SUChoprd  =  člověk  bledý,  hubený, 
Kt.  VII. 

sukarka  =  snovačka.  Fix, 


110 


šukat  se  =  běhati  se.  Suka  se 
šuká;   běhnou  býti.  Kt.   III. 

Sukénka  =  soukenný,  kozí  pod- 
šitý  stievíc.  Val.  Kt.  VII. 

sukovat  =  uzliti.  Olom.  Kt.   III. 

súkrvica  vz  sókrvica. 

SUlena  =  jméno  krav.  Val.  Kt. 
VII. 

sulka  =  jméno  koní.  V\hl.  Mal. 
127. 

SUltánek  =  jméno  psí.  V\hl.  Mal. 
12,s. 

SÚporný  =  nesnášelivý.  Kt.  III. 

supravita  =  superarbitrace  vo- 
jenská.  Bys.   165. 

supuriivě  =  urputně.  Val.  Kt. 
VII. 

surdík,  vz  burtlík. 

surmit,  vz  v  Bart.  surmovat. 

surový  také  =  S3'chravý.  Kt.  VII. 

suržičný  chléb  =  ze  suržice.  Kt. 
III. 

SÚŠ  =  plástev.  Ternu  se  říká  dělo 
lebo  SÚŠ.  Kaš.  131.  —  S.,  suška  = 
suchý  strom.  Kaš.  53. 

sušeny  =  sušené  ovoce.  B\s.  Fig. 
301. 

SÚviS  =  souvislost.  To  nemá  s-su. 
Kt.  VII. 

SUŽa  =  sužovatel.  Kt.  VIL 

SVábola  =  svévole.  Vvlil.  Děd.  I. 
31. 

svábolný  =  svévolný,  rozpustilý. 
S.  jak  anrcáš.  Vvhl.  D.  59.,  Mal.  85. 

sváděč  krup  =  zaklínač  mračen. 
Kt.  VII.    ]3,S7. 

svalná.  Piváci,  kteří  dováželi  pivo. 
dostávali  od  vědra  od  hospodského 
dva  krejcary  s valné;  Aby  někdo 
nevyvrátil  vůz,  hrozili  mu:  Budeš 
platit  svalnou.  Vyhl.  Ced. 

svalníček  =  ostrý  rozchodník 
(rostl.).  Vj-hl.  Mal.  112.  Sr.  svalník. 

svata  1.  starý  =  starosvat;  2. 
stará  =  žena,  která  při  svatbě  za- 
stupuje matku.   Kt.   III. 

Svatbár   =  svatebník.  Kt.  VII. 

svatbit.  My  sme  se  dobře  svatbili 
(na  svatbě  dobře  se  měli).  Hořen. 
Nov.  166. 

svatoste!  =  ratolesti  a  květiny 
sypané  na  cestu  před  průvodem. 
Kt.  VII. 


SVávolný  =  svévolný.  Kt.  III. 
Vz  '^vábolnv. 

svázka  =  příční  trám  na  střeše 
(svázati).  Folp.  b.   19.  a. 

svěceník  =  koláč,  v  němž  jest 
zapečeno   uzené   nebo    telecí  maso. 

Vyhl.   Slz.  47. 

SVětivo  =  to,  co  se  má  světiti  nebo 
ro  je  již  posvěceno.  Vyhl.  Ced. 

SVětlíČek  =  svatojanská  muška. 
Kt.  VII. 

světlík  =  bludné  světélko.  Kt. 
III. 

světlojaníček  =  svatojanská  muš- 
ka. Kt.  VII. 

SVÍca.  Sej  íti  se  na  svícu  =  na  slav- 
nostní večeři  v  předvečer  svatby. 
Hrb.  Obr.  40. 

sviní  veška.  Vz  v  Bart.  svinský. 

svlnikožka  =  sviňka.  Kt.  III. 

svinina  =  svinstvo.  Kt.  VII. 

svinský.  Má  svinské  poledňo  (děv- 
če) =  má  vlasy  na  čele  přistřižené. 
Ces.  1.   IX.   148. 

svoboda  =  svobodná  mládež. 
Vyhl.  Slz.  33. 

SVOdnica  =  svňdnice.  Uh.  Brod. 
Gl. 

svojnosť  =  samostatnost,  neod- 
visliisť.  Val.  Kt.  VII.  1388. 

svořének,  svořínek,  zdrobn.  svo- 
řeň.  Kaš.  50.  Sr.  v  Bart.  svořeň. 

svorky  =  řeménky  na  stahování 
cepu.  \"yhl.  Ced. 

svrablavý  také  =  škrablavý,  drs- 
ný. Kt.    111. 

svrsknútkoho=  stisknouti.  Usmál 
se,  svrskl  a  objal  do  náručí.  Hořen. 
Nov.  15. 

Šwi^to  =  svátek.  Nár.  vest.  V. 
]!t. 

sykotat,  vz  syčeti.  Kt.  VII. 

symfonie  =  hudba  pro  poslech. 
Bys.  Fig.   165. 

synčisko,  synčesko  =  synek.  Naš. 
XLIll.    I2.S.   J.  c. 

synek  =  pohůmk.  Vvhl.  Prus. 
55. 

sypaná  =  mzda  v  sypaném  obilí 
pastýřům,  ponocným.  Bys.  Fig.  301. 

Sýpka  (sépka)  tichá  (trvala  dva 
dni),  zpívaná  (čtyři  dni,  někdy  celý 


111 


týden),  hoferská.  Vvhl.  R.  64.,  vz 
Vyhl.  Děd.   I.  96. 

syř  =  tvaroh;  starý  syr  =  sýr. 
Folp.  b.  19.  b.  S.  hořký  =  uležený 
sýr.  Vyhl.  Ced. 

syrkovňa  =  sirkárna.  Kaš.  54. 

sýrňa  =  psíma.  Je  tu  zima  jako 
v  sýrni.  Kaš.  96. 


syrnačka  =  polévka  vařená  z  mlé- 
ka a  kdusku  sýra.  Vyhl.  Ced. 

syrňák  =  vdoleksýrem(tvarohem) 
pomazaný.  Hrb.  Obr.  290. 

syrovo    =  sychravo.  Fix. 

sytěnký  zdrobnělé:  sytý.  Kt.  VII. 

Sýtko   =  čásf  dud.  Kt.  VII. 


Š. 


Šabala  =  obecní  vězení.  Dát  ně- 
koho do  šabale.  Kř.  Roz.  I.  22.,  II. 
13.  Sr.  u  Bart.  šabalka. 

Šable,  Šabla  =  iris  germ.  (rostl.). 
Vyhl.  Mal.   112. 

Šablistý.  Š.  nohv  (jako  šavle). 
Ostrv.  Kt.   III. 

Šádoňk  =  počastná  po  dodělané, 
po  utopení  Mai"en\'.  Vvhl.  R.  69., 
Děd.   II.  200. 

ŠáchOlit  =  chlácholiti.  Olom.  Kt. 
III. 
šajňák,  vz  šaňák. 

Šakandr  =  Alexandr.  Vyhl.  Děd. 
I.  7. 

ŠakvíŠ  =  jméno  psí.  Vvhl.  Mal. 
128.,  Přik.  Nov.   112. 

salašnictví.  Dokud  s.  kvetlo.  V\-hl. 
Kr.    1(1. 

Šalavija  =  zmatek.  Opav.  Kt. 
III. 

Šaibíř  =  podvodník,  šarlatán. 
Nár.  \'r^t.  V.  20. 

Šaliplachta  =  člověk  potrhlý.  Kt. 

Šalvijový.  Š.  voda.  Naš.  XLIII. 
29.   1.  d. 

Šám  =  nápoj  míchaný  z  Vs  líhu 
a 2/3  vody.  Val.  Kt.  VIL 

šamflekovat  =  hubovati.  Místk. 
Kt.   III. 

Šamitat  =  šantati;  pohybovati. 
Š.  ocasem.   Kt.   III. 

šamotat  se  s  kým  =  práti  se.  Kt. 
III. 

Šaňák,  šajňák  =  starý  peníz, 
z  něm.   Scheingeld.  Folp.  b.   19.  b. 

Šandár  =  žandarm.  Folp.  b.  19. 
b.,  V3hl.  Alb.  13. 


Šanosta  =  člověk  šetrný.  U  Bzen- 
ce.  Kt.  VIL 

Šantat  po  městě  =  toulati  se. 
Ostrv.  Kt.   III. 

Šantročit  =  klamati;  marniti.  Kt. 
III.  Nešantročte  s  tém  senem,  ať 
na  jaro  neschází  (neplýtvejte).  Vyhl. 
Ced. 

Sára  =  díra.  Bys.  Fig.  302. 

Šarani  nebo  pleskáči  =  druh  rvb. 
Vvhl.  Mal.   12(;. 

"šarvát  =  hluk.  Kt.  III. 

Šašír  =  starý  klobouk.  Folp.  b. 
19.  b. 

Šaška  =  ščička,  třapec.  Val.  Kt. 
VII. 

Sašovi   =  šáší.  Vyhl.  Prus.  26. 

Šašula  =  přihlouplý  parádník. 
Vyhl.  Ced. 

šatnavý  =  šatnatý.  Kt.  VIL 

ŠČáb  =  šťovík.  Kyselý  jak  ščáb. 
Kaš.  96. 

ŠČahlatka,  ryba.  Hrb.  Dt.  45. 

ŠČahýl  =  veliký  kus.  Za  gavalem 
chleba  a  ščahýlem  tvarohu  u  huby 
se  mu  jen  zapráší  (sní  jej  jak  nic). 
Hla\n.   Kr.    122. 

ŠČáchat,  ŠČákat.  Enem  kréfščá- 
chala  (se  řinula).  Kaš.  145.  —  Š.  = 
šplouchati  vodou.  Kaš.  96. 

ŠČakel  =  ščagel  u  Bart.  Pro  tro- 
chu shniléch  ščaklů.  Mršt.  Ves.  187., 
346. 

Ščakýlek,  zdrobn.  ščakel.  Jeho 
hnáty  (nohy)  byly  složeny  jen  z  ně- 
kolika ščakýlků;  Dvěma  ščakýlky 
bil  do  střepu  a  křičel.  Mršt.  Ves. 
VIII.  35.,   IX.  9. 

ŠČáknÚt.  Sčáknul  ně  do  očí  písku 
(hodil).  Kaš.  144.  Vz  v  Bart.  ščágat. 


112 


ŠČápat  =  ubiti,  uplácati  (o  dešti). 
Val.   Kt.  VII. 

ŠČáv  =  šťovík.  Kt.  III.  \z  u  Bart. 
ščáva. 

ŠČava  =  Velbloud.  Kř.  Roz.  III. 
."524.  \'7,  v  Bart.  čava. 

ŠČavík    =   šťovík.   Hoch.    112. 

ščavlík   =  šťovík.  Kolk.   II.  41. 

Ščavútka  =  šťáva.  V  tom  ovoci 
není  ani  š-ky.  V  již.  Mor.  Kt.  VII. 

ŠČebla  =  ščebel,  šprusel.  Kt.  VIL, 
III. 

ščedrovky  =  jídla,  jež  v  štědrý 
den  bý\aji  na  stole.  V\'hl.  Slz.  13. 
Vz  v  Bart.  ščedrovica. 

ŠČekat  =  ščikat,  trhati,  uštipo- 
vati.  Š.  petroželi.  Naš.  XLIV.  148.  1. 
d.  — •  S.  =  štěkat.  Ščeká  p3'skem 
(mele  hubou)  jako  žába.  Slez.  Kt. 
VII. 

ŠČépat.  Snad  řekne  svět:  Jim 
z  plnyho  se  ščépá  (čepuje?)  Spě.  164. 

ŠČepel  =  špr\sl  u  žebříku.  Val. 
Kt.  VII. 

ŠČepka   =  druh  hrušek.   Kt.  VII. 

ŠČepta.  Je  to  ščepta  =  špetka. 
Spč.   163. 

Ščepúvka  =  znamení  po  očkování. 
V.\-hl.   Ced. 

ŠČerat  se.  Ořech  v  se  už  sčerají 
(slupkv  pukají)).  Kt.   III. 

ŠČerbok  na  lukách.  Vvhl.  Kr.  35. 
Sr.   ščerbák  \-  Bart. 

ŠČerbuŠa  =  druh  trá\-y.  Š.  tráva 
jako  polýnek,  léčí  prašivinu.  Vj'hl. 
Mal.  112.  j 

áčerčet  =  ščerkat.   Kt.  VIT. 

Ščerchadlo  =  hrkávka.    Kt.  VII. 

Ščerkat  =  řinčeti.  Řetěz  ščcrká. 
Slez.   Kt.    III. 

ŠČica  =  kštice;  chumáč  ovoce. 
Loni  tu  jedna  ščica  vedře  druhej 
visela.  Kaš.   134. 

ŠČikavý  =  štěpný.  Kaš.  97. 

ščlny  =  scanky,  moč.    Kt.  VIL 

ŠČíplavý  =  štiplavý.  S.  Iďen.  Mám 
š-vo  \^  krku  (kdvž  je  zánět).  Kt. 
VIL 

ŠČiříČit   se  =  smáti    se.    Kt.    III. 

Ščirost'  ■-=  upřímnost.  Laš.  Kt. 
VIL 

ščiv  koňský,  rumex  aquat.  (rostl.) 
V3'hl.  Mal.  112. 


ŠČOdlit.  Ať  si  jinde  kločkó  ščodlí 
(kliknu  u  dveří  poh\"bujc.  V\'hl. 
Ced.),  Spč.   156. 

ŠČOka.  Nepij  a  nejez  tolik  a  bodeš 
jaks.  (štika  =  štíhlv).  Kř.  Roz.  III. 
243..    I.    126. 

ŠČOkavka  =  škvtavka.  Naš.  XLIII. 
143.  2.  d. 

ŠČÓr  =  brouk,  hmyz,  Bys.  Fig. 
ISO;  krtonožka.  Laš. 

ŠČÓrat  =  šťourati.  Prsty  (instr.) 
v  kapsách  sčórá.  Mršt.  Ves.  VI.  78. 

ŠČÓřenka  =  kůrka  chleba  roz- 
praskaná. Kolk.   II.  41. 

ŠČOřet  se  =  šklebiti,  smáti  se.  Já 
sem  se  pod  kužó  ščořel.  Kř.  Roz.  4. 
Při  tem  se  ščořel.  Naš.  XLIV.  80. 
1.  a.,  XLIII.  100.  1.  c.  —  Spč.  69., 
Bys.   Fig.   34. 

Ščouplý,  Ščuplý  =  tenký,  hubený, 
štíhlý.   Bys.    104. 

ŠČrbatý  =  ščrbavv,  prázdnv,  hlu- 
chý (o  obilí).  Val.  Kt.  VIL" 

Skrček  =  skrček;  polní  vrabec 
Kt.   III. 

ŠČudleČiSkO  =  jetelištč.  Opav. 
Kt.    lil. 

ŠČUdlek  či  krásikuň  =  jetel.  Vyhl. 
Prus.    'u . 

ŠČudlina  =  ščudlek.  jetel.  Vyhl. 
Prus.   .'iS. 

Ščudlovat.  Š-la  sem  klučkó  (pohy- 
bovala klikou),  ale  žádné  neotevřel. 
\'ylil.  Od. 

ščudlovina  =  ščudlek.  Laš.  Kt. 
VIL 

ŠČÚhla  =  nějaká  rvbka.  Folp.  b. 
l!i.  b. 

ŠČukavka    =   škytavka.   Kl.    III. 

Ščuklík  =  kdo  má  škytavku.  Kt. 
111. 

Ščuplý,   vz  ščouplv. 

ŠČurat  =  pukati,  vysýchati.  Ten 
chléb  ščurá.  Kt.   III. 

ŠČurek  =  zdrobnělé  ščur.  U  Míst-  - 
ka.  S.  s  fúsama  =  krtonožka.  Kt. 
VIL 

Ščuřík  =  smíšek;  posměváček. 
Kt.    111. 

Ščurkovíca  -=  štěrkoviště.  Taková 
š.,  to  mo.-,í  j)ořád  hnoit.  Kaš.  139. 

ŠČÚt  =  štváti.  Psa  na  kočku  š. 
Ostrv.  Kt.   III. 


113 


Šebestky  -  mraN-cnci.  T\-  červené 
š.    K.il<l.    I'.i, 

šedívinka,  šedůvka  =^  dmh  hru- 
šek. Kt.  Vil. 

Šedný  =  šidný.  khimavý.  Ten 
kopec  je  š.  (zdá  se  bvti  nízký,  ale 
není).  Kt.  VII. 

Šejda   =  kulhavec.  Kt.  VII. 

Šelemský.  Šehna  šelemská.  V\'hl. 
Děd.    11.    I(i4. 

Šemina  =^  jménu  koní.  \'\hl.  ^lal. 
1:.'7. 

šemřit  sa  =  kmitati  se.  Kt.VII. 

Šepelit  =  drobně  posypati.  Kaš. 
97.    r  Bart.   =  šeptat. 

Šepleta,  šoplota  =  maličkost'.  Kolk. 
11.    II. 

Šerha  =  strážník  věznice.  Bvs. 
Fis.  ■■'"-■ 

šerhovna  také  =  rasovna.  Ostr\-. 
Kt.    lil. 

Šerhovný  =  doiilížitel  v  šerhovně. 
Krm.  Dol.    IL"). 

Šestá  =  drulí  velikvch  bobn.Kt. 
VII. 

Šestkový.  Š.  voda  =  málo  vody. 
tak  že  mhnáři  berou  od  mletí 
o  šestku  více.  Vyhl.  Děd.   II.  208. 

Šešetka  =  chudobka  (květina). 
\al.   Kt.  Vil. 

Šetaňa  =  drobná,  planá  tráva. 
Tu    krá\\-    hrubě    nežeru.  Kaš.  í)7. 

ševčena  =  ševcová.  Kt.  VIL 

Ševčírna    =    ševcovna.    Kt.   VII. 

Šéza  (chaise)  =  kočár.  Vvhl.  I). 
I :!.-)..  Kr.  Roz.   II.   138. 

Šibinka.  Dva  pruty  na  krok  od 
sebe  do  země  zapíchnuté  nebo  cha- 
běnv  na  koncích  vidličkovité,  do 
vidlic  položí  se  na  přič  tietí  prut  a  to 
jest  š.  Hrb.  Dt.  :3-í.  Sr.  Šibenice. 

Šibký   =  hbitý.  Fix. 

šibřinky  =  šibenice  (hra).  Mor. 
Slov.  Kt.  VII.  Sr.  šibinka. 

Šié  =  síti.  Kt.  VII. 

Šidlavý  =  nejistý,  nestálý.  To 
počasí  je  dnes  šidlavé.  Vyhl.  Ced. 
Řepa  šidlavá  jak  žid.  Kř.  Roz.  III. 
27(). 

Šífla  také  =  putna.  Val.  Kt.  VII. 

Šijan  =  šicí  stroj.  Slez.  Kt.   III. 

Šiká    =    šikmo.    Namalovars    to 


trochu  šiká.  Folp.  b.  19.  b.  —  Š.  = 
šiko\ný  člověk.  Kt.   III. 

Šiksla  =^  nevěstka.  Dělá  šikslu 
\-  mc-tě.  Vyhl.  Ced. 

Šilion  =  věnec  z  dělaných  květin 
na  p.'ntlení  nevěsty.  Kt.  Vil.  1389. 

Šimečka  =  druh  žemničk\-  (dým- 
ky). Kt.  VII. 

Šiml  =  mor.  tanec.  Kt.  Vil. 

šimlena  =  omáčka  z  povidel 
a  mléka.  Opav.  Kt.  III.,  Vyhl.  Ced. 

Šimlíček  =  bílý.  skleněný  kno- 
flík.  Folp.  b.    19.  "b. 

šimlohřebec.   Vyhl.  Děd.    II.  21. 

šimrá   =  nimra.   Kt.  VII. 

Šinákle  =  staré  botv.  Kolk.  II. 
41. 

ŠinkhÓZ  =  hospoda,  z  němec. 
Schenkhaus.  Vvhl.  Děd.  I.  93.,  R. 
22.,  <)•■). 

Šípaný.  Dobrý  kťui  má  krátké  ší- 
pané uši.  Naš.'XLIII.  81.   1.  c. 

Šípek.  Je  jakšépek  (zdravý).  Naš. 
XLIV.    148.   1.  b. 

Šípínka  také  =  slovo  dětem  li- 
du itué.  Ty  má  š-ko!  Kt.  Vil. 

Šíplat  o  čem  =  míchati.  Kt.  III. 

Šírá  =  koňskv  postroj,  kšíry.  Nár. 
vest.  V.  20.      " 

Šíraj  =  vůl  se  širokými  dlouhými 
rohy  (uherský).  Kt,  VII. 

Šíránka  =  dole  širší  kučovina.  Kt. 
VII. 

Sirky  =  řeménky  u  chomoutu,  na 
něž  navlékají  se  přask\-.  V\hl.  Děd, 
11.    122. 

Šířú    =   zšíří,  šířa,   Kt,  VII. 

ŠíruČÍSkO  =  špatný  klobouk.  Folp, 
a,  2().  a,  Sr.  širúch, 

Šiškovíce  =  polévka  ze  šišek 
(knidliku).  Hrb,  Obr.  289. 

Šišma  =  pípla.  Kolk.  II.  41. 

šišmat  se  =  piplat  se.  Kolk.  11.  41, 

Šišvoří  =  šišvorec,  puškvorec. 
V\]il.   Mal.    112. 

šitek,  šetek  =  všecek,  Kt,  VII, 

ŠiVO       šití,  ]\Iá  moc  šiva,  Kt.  VII. 

Škabrat  co  na  kom  =  žebroniti, 
škemrati,  Kt.  \'II, 

Škadrbaňa  =  nadávka  ženským. 
Stará  š,   Kt.   VII, 

Škalbinka  =  štěrbina,  skulina. 
Kaš.   111.  Vz  škalbina. 

8 


114 


Škampa  =  vydlabané  místo,  do 
něhož  se  zasazují  krokve.  Kt.  VII. 

škamrala  =  škamrač.  Kt.  VII. 
j:i.s;). 

Škára.  Děvčata  nachystají  koláčů, 
na\;uí  čaje*a  kávy  a  chlapci  dají 
nápoj  (o  ostatcích)  a  to  slově  tahati 
škáre.  \y.  V\hl.  R.  28. 

Škarbaličky  =  stará  obuv.  Vozím 
š.  za  jehličk\"  po  světě.  Naš.  XLII. 
101.   1.  c.  Sr.  škarbal. 

Škárka  =  škartka.  Kolk.  II.  41.  — 
S.'  =   r(>7.i'draná  podešev.   Kt.  VIL 

škarnétka.  Folp.  a.  29.  a.  Vz.  škar- 
ni(  a. 

ŠkařÓpka  =  skořápka.  Autr.  1:50.. 
Vvhl.  Děd.   II.   19(5.,  R.  32. 

Škarpa  =  stráň  travou  porostlá. 
Na  Hané.   Kt.    III. 

Škařupník.  Chalupníci  —  škařup- 
ni.i.  \\h\.  Děd.   II.   157. 

Škatule  také  =  ženský  stydkv 
úd.   Kt.  VII. 

škemroň  =  škemral.  Kt.  VIL 

Škíáb  =  škleb,  posměch,  smích. 
Val.   Kt.  VIL 

Šklebáň  =  kdo  se  šklebí.  Kt.  ITL 

Šklébik  =  malá,  plechová  lam- 
pička.  Krm.  Obr.   143. 

Šklíba  =  škleb,  ušklíbání,  brekot, 
pláč.  Piik.  Nov.  112.  —  Š.  =  čumen- 
da.  Děti  běhají  na  Šklíby.  Vvhl.  Mal. 
131. 

šklibka,  Šklíbky  =  paběrkv  darů 
sv.  Mikuláše.  Vz  V\hl.  R.  (i'.  —  Š. 
šklebení      -.se.  Kt.  VIL 

škloban,  škluban   =^  kluk,   který 

trlui  moc  šat,  otrhaner.  Fl.\.,  Vvhl. 
Mal.  20. 

Škňóřít,  Škňúřít  =  ušklíbati  se; 
mrkati  (i>  s\ětle).  Tad}'  se  vám  to 
škňóří,  jak  by  se  tomu  nechtělo.  Kř. 
Roz.  ss. 

škobránek  =  skřivánek.  Kt.VII 

škobrnjt  se.  V  trní  se  žába  Škobrní. 
N\lil.    1).   '.II. 

škobrtanec  =  kotrmelec.  Olom. 
Kt.    lil. 

škobrtnút  =  hoditi,  mrštiti.  Po- 
zdvihňa  si  ho,  škobrtnul  ním  na  po- 
hrádku.  Kald.  23. 

škobrúnek  =  skřivánek.  Ostr.  Kt. 
III. 


Škodrlinka  =  kudrlinka.  Kt.  VIL 

Škohrňat    =    hlodati.    M\-š    tam 

š-ní.  — ■  S.  se  =  nohami  šoupati.  Po 

kostele  se  š-ňal.  L'  Bzence.  Kt.  III. 

Školák  =  školník.  Laš.  Kt.  VIL 

Škop    =   skopec.   Opav.   Kt.    III. 

Škopovina  =  skopovina.  Kt.  III. 

škopový    =   skopový.  Kt.   III. 

škrabačka  =  staré  koště;  ohlo- 
dek;  Kolk.  II.  41.;  sirka;  špatná 
hudba.   Kt.  VIL 

Škrabánek  =  poslední  těsto  na 
vdolek,  Kolk.  II.  41.;  koláč  z  po- 
sledního těsta.  Autr.    131. 

Škrabek  =  oškrabk\-;  škraloup. 
Kt.   III. 

Škrábky  =  stará  obuv.  švec  látal 
rozbité  š.  Mršt.  Ves.  VIII.  33. 

Škrablačka  =  škrablisko.  Na  Ha- 
né. Kt.  VIL 

škrabljna  =  skoula.  Kt.  VIL 

škrabot  =  šramot,  lomoz.  Se 
škrabotem  si  zase  sedají.  Kald.  24. 

Škrabotník  =  s\árlivec,  rýpal. 
Přer.   Kt.    III. 

škradlít  se  s  čím  =  piplat  se. 
Opav.   Kt.    111. 

škramoša,   škramuša  též   ==  ná- 

hubek   p>!.  \'yhl.   Ced. 

Škrampa  =  ženská,  která  se  v  bo- 
tách škrampá.  Kt.  VIL 

Škrampala  =  kdo  se  škrampe. 
glajdá.   Kt.  VIL 

Škrcnút  ^--  škrknouti.  í^.  hoblí- 
kem. Slez.   Kt.  VIL 

Škřekot  =  křik.  Jen  kd\ž  neslyšel 
už  zběsilý  š.  jejího  hrtánu.  Mršt. 
Ves.  VIII.  36. 

Škrhla   =   mladé  prase.   Kt.   III. 

Škřída   =  křída.  Val.  Kt.  VIL 

Škřich  =^  truhla  na  obilí.  Nosil 
ječmen  do  komorx'  do  škřicha.  Ho- 


řen 


'^.f. 


škrjatek        skřítek.  Kt.  VIL    - 

Škrkačka  =^  špatná  muzika.  Mršt. 
Ves.    I.   4(5. 

Škrknút.  Škrkl  sebú  důle  s  hůry 
=  skočil.  Kald.  17.  Skrk  na  nohv 
(skočil).  Hlavu.  Kr.  128.  _  Š.  = 
říznouti,  škrábnouti.  Škrkl  mě  dló- 
háčkem.  Naš.  XLII.  33.    1.  a. 

Škrla        škrhla.  Val.  Kt.  VIL 


115 


škrobáctvo  =  škinbáci.  \'\lil.  M,il. 

škrobánek  =  skřivánek.  Kt.  III. 

Škroble  =  prohnutý  tupý  nuž  na 
(ibon  kdnrírh  sť  strcnkan^i.  Ostr.  Kt. 
III. 

škrobnút   =   šlohnuuti.   Kt.  VII. 

ŠkrončJt  =  brečeti,  plakati.  Kt. 
III. 

Škronta  =  nemotora.  obu\-í  himo- 
tírí.   Kt.  \-lI. 

škrontat,  škrutatse  =  obuvi himo- 
iiti.  Kt.  \n. 

Škroptat  =  šoustati  nohou  po 
zenu.    Kt.  VII. 

Škrošna  =  skříň  kuřenčáiai;  žen- 
ská, která  nosi  mnoho  sukní  (tlustá), 
n.  která  lenošně  posedává.  Kt.  III. 

Škrpat  =  šoupati  nohama,  těžce 
jíti.  ňkrpe  se  péške  před  volama. 
Vyhl.  Ded.  I.  .'^.5.  Vz  násl.  škruntat. 

Škrt  rozpustilv  kluk.  Xa  Hané. 
Kt.  \-II. 

Škrufle.  Má  š.  na  krku,  scrophti- 
losus.  \'\iil.  Ced. 

Škruntat  =  vléci  noh\-  při  chůzi. 
Kolk.    II.  41. 

Škrunty  =  staré  botv.  Kolk.  II. 
41. 

Škrúpat  =  rozkusovati.  Tvrdv 
chleb   /.ub\    š.   Kt.    III. 

škrúpkovaný  =  pruhovanv.  Kt. 
VII. 

Škruta  =  kra  po  vodě  plovoucí. 
Po  škrutách  jezditi.  Bys.  138.  Vz 
v  Bart.  škrut. 

Škrutat,  vz  škrontat. 

škrybačka    =    sirka.  Kt.  VII. 

škrybat  =  škrábati:  špatně  psáti. 
Kt.  VIL 

Škrypta  =  písmo,  ruka.  ]\Iá  pěknou 
škryptu.   Kt.  VII. 

Škubačka  =  dráni  peří.     Kt.   III. 

Škubánek    =   otrhanec.   Kt.  VII. 

Škubent  --=  student  (posměšně). 
Folp.  b.  20.  ,1. 

škučiny,  škutiny  =  chlupy.  Vyhl. 
Ced.  Sedym  chlopů  obrostlých  dlii- 
hými  škučinoma  sedělo  v  kolečku. 
Kldu.  S2. 

Škudlit,  vz  kudliti.  Folp.  b.  20.  a. 

Škuhnút  =  sklouznouti.  Noha  mi 
uškuhhi.   Kaš.  97.   I'  Bart.  šklhnút. 


škulibanda  ^  neplecha,  nezdoba. 
Kt.  VII. 

Škut  =  zarputilec.  Kt.  III. 

Škutař  =  kdo  skutí,  vzdoruje, 
n<'vrli.    Kt.  VII. 

Škutínář  =  kdo  skupuje  škutinv. 
Ki.  VII. 

Škvařeníca  =  vaječína.  V\hl.  R. 
411. 

Škvařit  také  =  skrbiti.  Olom.  Kt. 
111- 

Škvarka  =  vaječnik  se  škvarkami. 
Hrb.  Obr.  287. >U  Bart.  škvaienina. 

Škvíra  --  trhlina.  Skalní  š.  Slám. 
L\s.  2ií;í. 

Škvířit  také  =  skrbiti;  š.  se  = 
ot\-írati  se.   Kt.    III. 

škvračet,  škvražit  se  =  škvařiti  se. 

Jeleta    šk\račela   se    v   sádle.    Spč. 
49.  —  Folp.  b.  20.  a. 

Škvrak  -^^  šk\-račení;  nadávka.  Na 
již.  Mor.   Kt.  VII. 

Škvrček  =  překrouccná  věc  (niť). 
Zlmsk\-.   Kt.  VII. 

Škvrlíkat  =  vrzati,  zkřípati.  Na 
housle  š.  již.  Mor.  Kt.  VII. 

Škyra  =  hhiboko  vyrytá  čára, 
ostré  škrábnutí.  Autr.  1.'51. 

Šlahačka  =  přístroj,  jímž  šlehá 
se  z  vaječnvch  bílku  sníh;  mrskut. 
Vvhl.  Ted.  " 

Šlahnót  sebó  do  hospodě,  k  Brnu 
=  rvchle  (jdejíti,  se  v\-praviti.  Spč. 
41.,  Bvs.  Fig.  302.,  Kř.Roz.  II.  212., 
Naš.  XLIV.  135.  1.  d. 

Šlahora  =  vysokv  člověk;  š\-ihák. 
B\s.  Fig.  302. 

Šlajfka  =  kravata.  Bys.  Fig.  161. 

Šlak.  L'ž  je  v  šlaky  =  pvyč,  utekl. 
Hořen.   325. 

Šlakovec  =  punčocha  bez  cho- 
didla. Kt.  VII. 

Šlakový.  Ta  tam  do  š-vej  chvíle 
(dlouhn).  Kt.  VII. 

šlamastyka  =  nesnáz,  tíseň,  po- 
tíž;  michanice.   Bvs.   Fig.   302. 

Šlapka    =    pantofl.  Kt.  VII. 

Šlefta  =  sled,  ploský  kámen.  Val. 
Kt.  VIL 

Šlechétka,  /.drobn.  šlechta.  Kald. 
9.  W.  nasl. 

Šlechta  také  =  plochá  deska. 
Kald.   9. 

8* 


llfi 


Šlejdrovat  ==  ristiti  střeva  (uvnitř). 
Val.    Kt.  VII. 

Šlépeček  =  košilka,  dětská  .suk- 
nička.  Kaš.  Íi7.,    112.  Vz  násl. 

Slépek  =  šlépeček.  Tož  ho  to 
chytlo  (stroj)  za  slépek  a  hned  mu 
to   utrhlo  hlavu.   Kaš.   124. 

Šlichta  =  omáčka.  Kolk.   II.  •11. 

Šlochán.  Fnlp.  a.  31.  b.,  b.  32.  a. 

Šlohanec.  Rudv  š.  ohne  vysoko 
mrskal  oblohu.  Mršt.  Duš.   100. 

Šlundrat  =  tahati.  Satv  v  blátě 
š.   Kt.  VII. 

Šmaja  =  nepořádná  ženská  (Opav.); 
kořalka.   Kt.   III. 

Šmajda  =  kdo  šmajdá.  Hrb.  Dt. 
37.  —  Š.  =  levá  ruka,  Vyhl.  Ced. 
Vz  násl. 

Šmajdák  =  kdo  pracuje  levou 
rukiiii  (šuaajdou),  krchňák.  Vvhl. 
Ted. 

Šmak  =  chuť.  Nár.  vest.  V.  20. 

Šmanda  =  levá  ruka.  Jenom 
šmandó  se  ohnal.  Hoch.  ÍIH.  Vzal 
nůž  do  pra\'é  (ruk_\)  a  vidlcčko  do 
šmande  .   Spč.    148. 

šmar holena  =  baba.  Kt.  VII. 

Šmarnút  =  udeiiti.  bouchnouti. 
SKz.   Kt.    III. 

Šmarulistý  =  pruhovitv.  Val.  Kt. 
VII. 

Šmarýcnút  =  udeřiti  holí.  bičem 
bíti.  Kt.  VII. 

Šmatat  =  hmatati.  Folp.  a.  17.  a. 

Šmejdit  také  =  úskočně  jednati. 
Kt.    III. 

Šmékat  =  smýkati.  Folp.  b.  20.  a. 

šmelce  =  černé  čepce.  U  Vsetína. 
Kt.   III. 

Šmérat  ~  čmejrali.  Klasem  pod 
nosem.  Vylil.  Ced. 

Šmestka  =  oprask,  šugar;  zvířecí 
chvost.   Kt.  VII. 

Šmlhák         tanec.  Kt.  VII. 

šmikurenda  =  nevěstka.  Kt.  VII. 

šmitat     =   iezati.  Kt.   III. 

Šmotlacha  =  šmodrcha,  lumo- 
tora.   Kt.  VII. 

Šmotrcat  ^  drcati.  Vůz  šmotrcá. 
Kt.    III. 

šmúrař  =  kdo  šmurá  (špatně 
píše).  Kt.  VII. 

šmúrat  =  mazati.  Kaš.  97. 


ŠnÓlaČka  =  blátivé  počasí  v  zimě. 
Lepší  je  zima  jak  š.  Vyhl.  Ced. 

Šnoika  =  přeska.  z  něm.  Schnalle. 
V\hl.  Prus.   (iS. 

Šňopák  =  tlama.  A  leška  (liška) 
otře  si  šňopák  (neuloví  ničeho). 
Vyhl.  Mal.   121. 

Šnorchař  =  propuštěný  voják, 
který  všelijak  někde  se  živil  a  loupil. 
Kldu.  45.  Schnorchar.  Jrsk. 

Šňořit  také  =  ošklíbati  se.  Kt. 
III. 

Šňupák    =    šňupavý   tabák.    Fix. 

šňupalena,  šňupaná  =  slidička. 
Kt.  VII. 

Šobástnút  čím  })o  kom  =  hoditi. 
\'al.   ?>Ial, 

Šofan,  ŠOfánek  =  sběračka.  Sr. 
Schaufel.  Smetanu  šofánkem  se- 
brati. Vyhl.  Mal.  14.").  Kromfléke 
(knoflík\-)  n  košole  jak  šofane.  Bys. 
Fig.  86." 

ŠOfka  =  plechová  lopata.  Kolk. 
II.   41. 

ŠÓkala  =  kdo  se  šóká.  šuká,  nemá 
se  k  práci.  Kt.  VII.   1390. 

ŠÓkavě  něco  vykládati  =  zdlou- 
havě. Hoch.  63. 

ŠOlek,  sulek  =  obvazek.  Od  tý 
doby  (po  úrazu)  nosijó  na  malíčku 
Šolek.  Bys.  Fig.  259. 

ŠOmpleca  =  výplata,  bití,  bitka, 
hádka,  rvačka.  "Vj-hl.  Děd.  I.  37. 
Vz  Sumplica.  V  hospodě  strhla  se 
\-eliká  š.  \'yhl.  Ced. 

Šopa  =  scnník,  kůlna,  z  něm. 
Schoppen.  Folp.  b.  20.  b.,  Kt.  V. 
Také  zvláštní  účes  ženských  hlav. 
Vyhl.  Ced. 

šopáke,  šopáčke   -    lehká  cihuv, 

obyč.   sdukeimá.  \'yhl.  Ced. 

šoplék,  šoplátko  šuplík.  Xyhl. 
Ced. 

Šoprstat  sa  =  obskakovati.  Kaš. 
97.  r  Bart.  šuplstat  se.  Rukávy  kol 
ruk  se  jim  šoplstalv  (volně  se  otví- 
ral\-). 

Šoroga  =  nezdara.  Ty  š-go  šoro- 
govská!  Kt.  VII.   1390. 

Sosák  =  íald  kožichu  vzadu.  Vyhl. 
Děd.    II.   121. 

ŠOSej  -  silnice  (chaussée).  Vylil. 
Prus.  48. 


117 


ŠÓStaČka  tuikvň  =  zdrlun-ání 
klasu.   Mršt.  Ves."  I.  55. 

ŠOSteČka  ^  náběr.  Brusk^ky  b\l\- 
\-z;ulii  opat  leny  šostcčkanii.  V\-hl. 
Prus.   (iS.  '  ^ 

ŠOŠeň  =  stuhlý  sopel  v  nose.  —  Š.  = 
usmrkaný  klučina.  Bel  tam  takové 
ŠOŠeň.  Spč.  150.  Ty  šošňo^  tož  te  tak? 
Kř.  Roz.  53.,  IL  35.  Š.  =  malá 
dí\-ka.  A  na  teho  šošňa  jaké  spoleh- 
nutí. Naš.  XLIV.  10tí.  1.  c.  ~Š.  = 
oharek   na  svíčce.    Přik.  Nov.   112. 

šošněla,  šošnila  =  hm\z?  So  plné 
braDlencu,  a  taková  šošněla  koše 
hui-,  jak  co.  Kř.  Roz.  III.  259.  —  Š. 
nadávka,  dareba,  otrapa.  Vy  šoš- 
nilo!  Ib.  325.  Tam  každý  šošnila 
mluví  německ}'.  Kř.  Roz.  14.  Leda- 
jaké šošnila  složí  za  pacholka.  Ib. 
49.  Každé  šošnila  vehráží  hned 
advokátem.   Ib.   7tí.  Sr.  násl. 

ŠOŠnit  se  =  zdržovati  se,  meškati. 
Šošnite  se  tam  chvilko.  Hoch.  70. 
Š.  se  s  čím  =  zdlouhavě  pracovati, 
párati  se  s  čím.  Kt.  VII. 

ŠOŠnivý  =  ušpiněný,  ušušněný; 
nepatrný,  mizernv.  S.  bagón.  Bvs. 
Fig.  25.",  302. 

Šotořít  se  —  vrtěti  se.  Ta  hosa 
šotoří  se  pořňd  na  těch  vécach. 
\'vhl.  Ced. 

Šotyška  =  tanec.  Vyhl.  Mal.  139. 

Soukala  =  zdlouhavv,  váhavv 
člověk.   Olom.   Kt.    III.  ' 

ŠOUkavosť  =  zdlouhavost,  váha- 
vosť.  Olom.  Kt.   III. 

ŠOUkavý  =  zdlouhaxv,  váhavv. 
Kt.    III. 

ŠOUlit  =  jemně  třiti,  natírati.  S. 
koho  palcem.  Vyhl.  D.  8. 

Šoustí  =  listí.  Turkyňové  š.  Mršt. 
Ves,   II.  413. 

Špacírpolka  =^^  tanec  Kř.  Roz. 
li'.').,  Kř.   Han.    172. 

ŠpaČOVitý  kuíi  =  jankovitý  (spá- 
čitise).  Kaš.  97.  Asi  chybně  místo: 
spáčovitý. 

Špajdlík  =  špajdl,  špejl.  Nařezati 
špajdliku.   Preis.   12. 

Špak  vodní   =  skorec  vodní.   Fix. 
Špáračky    =    dětské   hračkv   dře- 
.ěne.  Kt.  VII. 
šparúsnit  =  špárati.  Kt.  VII. 


šparzeta,  šparzetka  =  vičenec  sctv 
(rostl.).  Vyhl.   Mal.   112. 

Špatlna    =    špatná   věc.  Kt.   III. 

ŠpejChat  =  strkati,  šťouchati,  Kt. 
VIL 

špenka,  špenek  =  stonek,  ostenek. 
Kt.  III.  U  Přerova  špeněk  =  ostře 
zakončená  krátká  větev,  zbyte'c 
tenkého  stromku  uřezaného  nad 
samou  zemí.  Vrazil  si  špeněk  do 
nohe.  !\lal. 

Špenzerek.  vz  špenzr.  Vyhl.  Prus. 
(i:;. 

Špera  =  překážka.  Bys.  Fig.  17S. 

Špernál  =  silný,  dlouhý  hřebík. 
Velomím  špernálem  kaso.   Spč.  140. 

spica  =  kostěná  násadka  u  trou- 
bcle.  \yhl.  Ced. 

Špičák  také  =  dnih  holubů.  Kt. 
Vil. 

Špldlatít  =  špičatiti.  Kt.   III. 

Špidloň  =  člověk  špidlatv,  suchv 
Kt.  VII. 

Špihlák  =  kdo  rád  špihlá.  Kt.  III. 

Špich  =  druh  čepice.  Vz  Kt.  III. 

Špíchat  =  strkati.  Na  již.  Mor. 
Kt.  VII. 

ŠpiChél.  Pobíhal  tam  jakési  chas- 
ník  s  černéma  lósama  do  špichéla. 
Spč.  98.  —  Š.  Šatke  (servíty)  sto- 
čeny v  takový  roztopodivny  spi- 
chéle.  Spč.    147. 

Špíndračit  ^  rvpati  se  v  něčem. 
Val.  Kt.  VII. 

Špírečky  =  uškračená  slanina.  Val. 
Kt.  VII. 

Špírek  =  rarášek.  kubínek.  Vz 
Krm.   Obr.   19. 

Špišek  =  osm  kop  tvarůžku.  Vvhl. 
Mal.   .-.l'. 

Šplterácký  =  bídný.  To  je  š.  život. 
Šmvd   (Slo\-ník). 

špiteračit  se  ==^  nuzovati  se.  Kt. 
III. 

Špiterák  =  špitera,  bídák,  nuzák. 
Šmýd  (Slovník).  Me  sme  Hanáce, 
všeci  všode  cezozemci  só  jen  š-c?. 
Naš.  XLIII.  53.  2.  a.  Sr.  špitera 
=  malý.  slabý  člověk,  bícTák. 

Šplahat  =  šplhati.  U  Brušp.  Kt. 
VII. 

Špléchnót  komu  co  =  pověděti. 
Vvhl.  Děd.    II.  224. 


118 


Šplechotat  =  smáti  se.  Kdo  se 
tomu  neiehoce,  nešplechoce,  ten  to 
chce.  Vyhl.  D.  79.  Vz  v  B;irt.  šplech- 
tat  se. 

ŠplOChtat  =  šplúchat.  V  jeho 
útrobách  Š-I3'  už  poslední  zbytky 
nápoje.  Mršt.  Duš.,  39. 

ŠpIÚhota  =  plískanice,  stálý  déšť. 
Kt.  VII. 

Špodiant  ==  dělník  pracující  v  cu- 
kro^•aru    při   spodiu.  Bys.   114. 

Špoňka.  Ta  ženská  má  sokně  samé 
špoňke  (ublácené.  ucourané).  \'vhl. 
Ced. 

Šprček.  Tam  houfec  hráčů  šprtá 
šprčka.  :\Iršt.  Ves.  V.   101. 

Šprlený.  S.  zahrada  =  obehnaná 
plotem  z  latí.  Hrb.  Obr.  1-1.,  66. 
U  Bart  šprlový. 

Šprták  =  nadávka.  Ty  šprtáku, 
kolohnáte,  otevidíro!  Vvhl.  Děd.  II. 
235. 

Šprtálka  =  knoflík  s  dírkou  upro- 
střed, čamrha.  Kaš.  !t7.  Běhá  jako 
Š.  Kt.   III. 

Šprtka  =  sivá  křivonoska.  Kt.  III. 

špruček  =  žert.  Kolk.  II.  41. 

ŠprÚČit  sa  =  prohnouti  se.  Kaš. 
4Í). 

Špuléř   =  kolovrat.  Fix. 

Špuňka  =  troška,  kapinka.  Autr. 
131. 

Špurtovat  ke  druhé  státní  zkoušce 
=  se  dříti,  studovati.  Bys.  Fig.  170. 

Šráčky  též  =  lis  na  tužení  tva- 
rolui;  kšandy,  na  nichž  visí  ženská 
spodnička.  Vyhl.  Ced. 

Šrajdat  se  =  kulhati.  j)ajdati.  Kt. 
III. 

Šrajdavý  =^  kulhavv,  pajdavv. 
Kt.   lil. 

šrákavec,  šrajdoň  =  člověk  šrá- 
kavv.  \'/  násl.  šrákavý. 

Šrákavý  =  člověk  špatné  chůze, 
který  dělá  dlouhé  kroky  a  při  tom 
hlavu  nachyluje.  Vyhl.  Ced. 

Šréga.  De  to  šrégó  (na  kři\-o). 
Vvlil.  Ced. 

^  ŠromotJt  =  křičeti.  Kolk.  11.  41. 
Žena  doma  šromotila.  Vvhl.  Vvs. 
19. 

Šrotovat  =  rychle  m]u\-iti.  Kolk. 
11.    11. 


šrúfečka  =  dýmka.  Kt.  VII. 

šrúfek  =  matice  šroubová  i  šroub. 
Fnlp.  b.  20.  a. 

Šrumpla  =  nepořádná  ženská, 
Schrumbel.  Folp.  b.  20.  a. 

Šrůtka  svalná  =  zpropitné  pivá- 
knm  za  dovoz  piva.  Gl.,  Vyhl.  Ced. 

Šrůtky  =  červené  hanácké  kal- 
hoty.  Kř.  Han.   66. 

Šfab  zaječí  =  šťovík;  šťab  kob\ií 
=  merlík.  Fix.,  Kt.  III.  Vz  ščab.' 

Štáfek  =  kousek  (pole).  Tam  má 
š.  Naš.  XLIV.  6.  1.  d.  Až  shltneš 
pár  štáfkň  sladkvho  úřadování.  V\'- 
hl.  Vvs.  '.);',. 

Štafetářka  =  klepna.  Kt.  VII. 

šťaklík  =  klacík.  Kald.  II.  Zdrbn. 
šťakcl. 

Štakýl  =  ščakvl.  Mršt.  Ves.  I. 
.■iii7. 

Šťarák,  vz  ^•  Bart.  šparák. 

Staral.  Nedožiré,  ty  šťárale!  Naš. 
XLIV.  (i.   1.  d.  Vz  v  Bart.  starala. 

Starat  =  drážditi,  popicho\-ati. 
Bys.  Fig.  302. 

Stéble,  ete  =  malá  r\bka.  Laš. 
Kt.  Vil. 

Štčbračky  =  střevíce  doma  nošené. 
Val.  Vek. 

štěbrat       ští])ati.  Kt.  111. 

Štechovat,  Štychovat  koum  =  do- 
provázeti. Tem  zpěvákóm  kdose  šte- 
choval  na  klapiture  (klavíru).  Spč. 
128.  —  se  s  kým  oč  =  sázeti  se.  Bys. 
Fig.  261. 

Štěkýňat  =  vehce  křičeti,  vaditi 
se.  Val.   Kt.  Vil. 

Štěpák  =  hranatá,  kamenná  láhev 
na  vodu.  Strážň.  na  Mor.  List.  fil. 
lltod.  :',]■:>.  Sr.  u  Bart.  ěepák. 

štépán  =  křížala.  Vvhl.  R.  6S., 
69. 

ŠtČpánOVý  =  křížalovv.  Š.  po- 
lévka. \'v!il.  R.  GS.,  69.  Vz  Štěpán. 

Štěpúvka  =  štěpovnná  neštovice.  - 
Na   il.iur.   Kt.  VIL 

štěrchání.  Korba  v  řehotu  a  š. 
sladěnvch  brnkáču  jen  letěla.  MrSt. 
Ves.   III.   47. 

Štěrkat  ^  cinkati,  chřestiti.  Od 
zinn  /iiliv  štěrkají.  —  Š.  =  ž\-ástati. 
Opav.    Kt.    III. 

ŠtJČkat  kdho  =  štípati.  Hořen.  99. 


119 


Štift  =  nemocnice.  Bys.  Fig.  ll»l. 

štikaný  =  vroubkovaný.  Kt.  III. 

Štípa  ^  lii^i^'-  Zapal  novů  Štípu. 
Kldu.  14.  —  Š.  =  pt)leno.  Ale  štíp- 
nutou (ukradenou)  štípu  ])iece  ne- 
pustil. Mršt.  Ves.  V.  .-Ji. 

Štípit  =  očkovati.  Fix. 

Štípka  =  oštěp.  Kt.  VII.  Také 
=  krížalka;  škvor,  uchavec.  Kt. 
III. 

Štíplavina  ^  štípla\á  chuť.  Slez. 
Kt.  VII.     . 

ŠtiřikOtat.  Hejno  vlaštovic  štiři- 
knial..    Kald.   42. 

Štířit  se  =  šklebiti  se.  Hlavu  (za- 
bitého) dal  do  okna,  aby  zub}'  její 
štířily  se  do  světa.  Vyhl.  D.  134. 

Stírka  =  pokrm.  Vejce  se  vlije  do 
mouky,  rozetře  se  a  míchanina  vlije 
se  do  vodw  pak  se  omastí.  \'\hl. 
Slz.  :U. 

Štítrovo  =  štitroba,  lačný  žaludek. 
Píti  pi\o  na  š-vo.  Kt.   III. 

Štív   —  šťovík.   Kald.  (í.  Vz  šči\-. 

Štoček.  Ské)pila  celé  š.  plátna 
(asi  -.'r.  loket^..  \'yhl.  Ced. 

Štofka  =  vlněná  sukně.  Hrb. 
Obr.   2S. 

Šťouplý  =  hubeny  v  obličeji. 
Olom.   Kt.   III.  Vz  ščouplý. 

Štráčky  =  šrák\-  pod  kor\to.  pod 
necky.  Kt.  VII.  " 

Štrafícír  ve  dvoře  (nejvj-šší  dělník 
jako:  poklíisnv,  dráb).  Hlavn.  Kr. 
G."). 

štrachajdla.  Magorón\-  pos\-pánv 
štrachajdló.  Naš.  XLIII.  143.  1.  a. 

Štrachanda  =  toulka,  zálety.  Vyhl. 
Ced. 

Štráche  =  divw  zázrak\-.  To  só  š. ! 
Bys.  Fig.  .-502. 

Štramák  =  člověk  parádí vý,  \'y- 
chlmib  i\v.  ^^■hl.  Ced. 

štramberský.  5.  ucho  =  kornou- 
to\  ily  pt-rnik.  Fix.  Š.  trouba  (kulatá 
věž) . 

Stránek  =  provaz,  z  něm.  Strang. 
Folp.  b.   20.  b. 

Štrcanec  =  drcanec.  Olom.  Kt.III. 

Štréctiaf  =  viéci,  dotvkati  se, 
z  ném.  streichen.  Stréchal  ohlávkami 
po  niM\  \'\hl.  D.  15(1. 

Střechový,  z  něm.   Streich.  —  Š. 


basa  dievěná.  š.  muzika.  Naš.  XLII. 
101.   1.  a. 

štrempei  =  štempl.  Naš.  XLII. 
101.    I.    b. 

Štrocílka  =  podlouhlý  pečínek 
chleba  z  posledního  těsta,  místy  tru- 
cilka.  Piidám  štrocilko  chleba.  Vvhl. 
Alb.  70. 

Štros   =  hlupák.  Regál. 

štrych  =  žert.  Vyhl.  Dřd.  II. 
224.  Nedělám  štrychu,  do  opravde 
to  meslím.  Vyhl.  Alb.  69. 

Štrymák  =  jméno  volské.  Kt.  VII. 

Štrymula  =  jméno  kravské.  Kt. 
VII. 

Študiečísko  =  jeteliště.  Opav.  Kt. 
III.  Vz  ščudlek. 

študlek,  študlovína  =  jettl.  Opav. 

Příh.  Kt.  111.  Vz  ščudlek,  ščudlo- 
\\x\\x. 

Študýrka  =  studování,  učení. 
R\id.    l(i. 

Štuchat  se  s  čím  =  lopotně  něco 
pracovati.   Na  Hané.   Kt.  \'II. 

Šfukat,  štuknút  Šk\tati.  Mršt. 
Duš.  Sit. 

Šťukía  =  mrzout,  člověk  nuuula- 
vý.  Olom.  Kt.   III. 

Šťuklat  =  hubovati.  Olom.  Kt. 
III. 

Šfuklína  =  žena  mumlawá.  mrzu- 
tá. Olom,  Kt.   III. 

Štukýcat  =  skytati.  Kt.  \\\.  Vz 
ščukat. 

Stupka  =  slina?  Utřela  si  stupku 
na  rtech  a  začala  (mluviti).  Mršt. 
Ves.  VI.  91. 

Šťúr  =  mlok  zcnmi;  krtonožka. 
Hlx. 

Šťúřít  se  =  štíiiti,  smáti  se.  FLx. 

Štverka  =  čt\Ták  (měděnv  peníz). 
Hoch.  i:i3.:  čt\-řvěderní  sud.  Val. 
Kt.  VII. 

Štvrť  -=  čtvrtina  gruntu.  Prik.  ii4. 

Štvrťák.  Dal  si  nalit  š.  koialkw 
Kaš.   S(l. 

Štvrtníca  pi^■a  =  asi  vědro.  Bys. 
Fig.   2(il. 

Štvrtník  =  méně  než  sedlák  a  více 
než  chalupník,  vlastník  štvrti,  Bys. 
Fii,'.   co.,  čtvrtlánu.  Piúk.  Nov.   llo. 

štyblata  -=  bot\-.  Kaš.  119. 


120 


Štychar  =  rve.  z  nOm.  stiťhcn. 
Folp.  b,  :10.  h.' 

Štychavka  =  motyka.  Folp.  b.  -20. 
b.  \'z   picdcház. 

Štychovat  se  =  dopalovati  se, 
v  pi.  <  i  s(  předbíhati.  Hlavn.  Kt. 
Kt.    !L'f;  ,  Vyhl.  Ced.   Vz  štechovat. 

Štychpán  =  mrtvá  kost'  u  koně. 
Kolk.   II.   41. 

po  štyřnu  (po  čtvi^ech)  lezu  z  lesa. 
Kldu.   (S;!. 

Šuba  na  horelkii.  \'z  baba. 

Šubačka  =  šlehání,  šlehačka,  šla- 
hačka.   Kt.    III. 

Šubat  =-šibati    Kt.   III. 

Šubíř  =  retka  (hřeben).   Kt.  VII. 

Šublikat  =  šoustati  po  něčem, 
nohama  po  podlaze.  Máma  m^'dlí  a 
a  já  také  šublikal.  Vyhl.  R.  8(). 

Šubra  =  nečistá  ženská.  Folp.  b. 
•20.  b. 

Šubrat  se  =  mazati  se.  Folp.  b. 
■20.  b. 

Suda  =  kdo  rád  sudí  (šidí).  Kt. 
III. 

ŠudliČ   =  kdo  šudlí.  Kt.  VII. 

Šudlit  =  věchtem  n.  hadrem 
drhnouti.    U  Bzence.  Kt.  VII. 

ŠUfan  =  žufan,  naběračka  na  po- 
IVku.  Vz  Kt.  TIL 

ŠUgár  =  kytka  dlouhvrh  vlasu 
na  biř.    (á.  \''ll. 

ŠUChnÚt  komu  co  =  pošeptati. 
Krm.   Obr.    112. 

ŠUChotat  =  pomalu  jíti.  Nár.  vest. 
\\   -20. 

ŠUChtit  se  =  šukati,  kutiti.  Kt. 
VII. 

Šukaňa  =  ovce  pozadu  chodící. 
Kt.  Vil. 

Šulačka  =  děvče,  které  šoulá  t.  j. 
soukennick\'  lok\-  ku  přízi  spojuje. 
Slez.   Kt.    íll. 

Šulaja  ^  sprostá  kořalka.  Folp. 
b.    •-'<».   b. 

šulanec,  žulanec  ^  něco  uhněte- 
néhíj.  Folp.  1).  20.  b. 

Šulec  =  velikv  kus  něčeho  ošoula- 
ného.   Kt.  VII.' 

Sulek  také  —  pouzdro.  Š.  na  brejK'. 
Drahan.   Kt.   III. 

šufrňácký,  vz  šullrňák.  Cil. 

Šulfrňák  oknsní    školní    do- 


zorce. \'y\ú.  \'ys.  :]2.  —  Š.  =  přívrže- 
nec šulírajnu.  \A'lil.  Ced. 

Šuligán  =  prohnaný  člověk.  Fl.\. 

Šulineček  =  malíček  (prst).  Vvhl. 
1).   '.'. 

šumajzl  =  pečený  hrách  s  jcč- 
nvmi  kroupami.  Val.  Kt.  VII. 

Šumberka  =  druh  hrušek.  Kt. 
VII. 

Šumotat  =  šuměti.  Křidélky  š. 
a  poleto\'ati.   B\'s.   '■2;5. 

Šumplica  =  hádka,  svár,  taha- 
nice. Při  muzice  strhla  se  š.  Naš. 
XLII.   101.   Ib.  Vz  šomplica. 

Šundát  =  převzdívka  škole.  Folp. 
h.    2iK   h. 

Šup.  Nemluv  mi  pořád  do  šupu  =- 
neskákej  mi  do  řeči.  Kř.  Roz.  I.  l-")9. 
II.   125. 

Šupák  =  kdo  vodí  tuláky  Supem, 
postrkem.  Vyhl.    Ced. 

Šupat  po  násype  =  zdlouhavě, 
opatrně  jíti.  Hořen  237.  Chlapčisko 
šupě  do  humna  na  erteple.  Ib.  25!).  Vz 
šupkat.  —  Š.  =  mnoho  a  rychle  jísti; 
seděti.  Pěkně  šupej  =  secí.   Kt.  III. 

Šupka  z  vajec  =  skořápka.  Záhr. 
V.    II. 

Šupotat.  Po  klouzačce  měkce  šu- 
potají dí\-či  bačkorkv.  Mršt.  Ves. 
II.  402. 

Šurga    =   klisna.  Fix. 

Šuro.  Žido\-ka  je  šuro  =  šurá.  šil- 
havá. Vyhl.  Kr.  72.,  Slz.  2(;i.  Š.  = 
křivo.   Fl.x. 

ŠUStaČka  =  odrhováni  listu  tur- 
kyii.   Kt.  VII.  Vz  šóstačka. 

ŠUStat.  Jeden  chlapec  u  zdi  po- 
skakoval či  Šustal  (jiii  hře  chlaiiru). 
Vvhl.   D.   105. 

Šůstka  =  šesták.  Slám.   1*1.  74. 

šuška  =  šuškání.  Kt.  VII. 

ŠUŠlit  s  kvm  ==  šeptati.  Ostr.  Kt. 
III. 
Šušmala   —  umazanec.    Kt.    11 F 
ŠUŠnívý  =  umazaný,  nečistv.   i\.t. 
111, 

Šutka.  Už  je  jak  šntkv  —  o])ilv. 
Kt.  VIL 

ŠutO  -^  prázdno.  Má  \-  jizbě  š. 
Val.   Kt.  VIL 

Šuvířítý         šikmý.  Slez.  Kt.    111. 
Šuvirý  =  šikmý.  Opav.  Kt.  111. 


121 


Švadlena  —  kdza  pěkné  strakatá. 
Kt.  \I1. 

Švadronit  mluviti  cizím  jazy- 
kem, /vl.  nřmecky.  Vyhl.  Ced. 

švadyrovat  =  běžeti,  zvi.  o  dětech, 
lezou-li  iNťlile  čtvern()žk\'.  Val.  Kt. 
VII. 

Švagrina    =    švagrová.   Preis.   !»4. 

Švách  -^  puklina.  Š.  na  puli  <icl 
horka.  Val.   Kt.  VII. 

Švajdák  =  kde  šmatlá.  Kolk.  II. 
41. 

Švalek  =  mužskv  pilodící  úd; 
ž\-anfc.   Kt.  VII. 

švalenec  =  švalek.  Kt.  VII. 

švancar  =  sekera  bradatioc,  švan- 
cara. Nár.  vest.  V.  20. 

Švanďák  =  kos.  chlapík.  Vz  Kt. 
III. 

švandlavý  =?  Folp.  a.  :w.  a. 

Švandrkat  =  žvaniti.  Sušil.  Pis. 
697. 

švandrošit  =  žvaniti.  Zlín.  Kt.  1 1 1. 

Švápat  =  uiezávati,  uorávat.  Kt. 
VII. 

švárnit  se  =  lichotiti  se.  U  St. 
Jič.  Kt.  VII. 

Švátět  =  váleti,  \-rtiti.  U  Místka. 
Kt.   III. 

Švatřc  ^  \elkv  krajíc,  vz  vatrc. 
Fo!p.  b.  21   b. 

Švecírský  =  ševcovskv.  Opav. 
Kt.    111. 

švercisko  =  šverc.  Val.  Kt.  VII. 

švercovat  ^  pašerovat,  schwár- 
zen.   Laš.,  val.   Kt.  VII. 

švercování  =  pašerování.  V\-hl. 
Kr.  i'S. 

Švidravý  =  šilhavv.  S.  figlář.  Mršt. 
Ves.   IV.  33. 

ŠVÍdrhoň  =  švidroň,  šilhavec. 
Vyhl.  D.  r)T. 


Švidroň  =  švirgoň. 

Švihavý  let  ptačí.  Hlavn.  Kr.  3."). 

Švihlat  =  šviiinkat.  I  vrabci 
o  něm  Švihlali.  Mršt.  Ves.  I.  5t). 

Švink  =  zběhlost",  zručnosť.  Nemá 
toho  švinku,  abv  to  vvkonal.  Ostr. 
Kt.   III. 

švirgáň,  švirgáč  =  šilhán.  Folp. 

a.  l'S.    a..    Kt.   VII. 

Švirgaňa  =  švirgáň.  Folp.  a.  28. 
a..   Kt.   VII. 

ŠVÍrgavý  =  šilha\v.  Na  již.  Mor. 
Kt.  VII. 

Švirgoň  =  švidroň,  švirgáň.  Folp. 

b.  2S.   b. 

Šviřink  (citosL).  Švihni  prutem, 
udělá  to  š.  Folp.  a.  56.  a. 

Švondra  =  cúra,  šlundra.  Kt.  III. 

Švrčina  =  smrčina;  co  jest  smrko- 
věho  (deskv  atd.).  Kt.   III. 

Švrčkovity  =  smrkovitý.  Kt.  III. 

Švrgiačka  =  kvedlačka.  Slez.  Kt. 
\11. 

švrkat  =  cvrkati.  Kt.   III. 

švrkový  =  smrkovv.  Slez.  Kt. 
III. 

švrlukat  =  švrlikati.  Kt.  VII. 

Švorverk  =  beran  (stroj).  Tým 
švorverkem    tlučú    na    kůh'.    Kaš. 

Švrkový  =  smrkovv.  V\hl.  Slz. 
227.  Vz  v  Bart.  švrk." 

Švrlák  =  vařečka.  Fix. 

Švrůbek.  Š-ky  ovoce  nezrostlé.  To 
sou  jenom  samé  š.  (jablka,  hruškv). 
Kt.   III. 

Švýcar  také  =  šafář.  Kt.   III. 

Švýhat  =  kulhati;  šmatlati.  Kt. 
Vil. 

švýhavý  =  kulhavý.  Kt.  VII. 


T.,  Ť. 


tabáková    =    přestávka   při   pou-  tacle  ^ kraj ky  u  šatky, Tatze.  Folp. 

tich,  kdy  mužové  mohou  si  zakou-  b.20.  b.  Okraj  rukávu  vyšívaný  nebo 

řiti.  V\-hl.  ťed.  krajkami  ozdobený.  Hrb.  Obr.  28. 

tackat     =     obníčkovat;    ječmen,  táčky.    Rukávce    ženské    šité    na 

pohanku,  oves  do  tácek  vázati.  Val.  táčkv  (natáhnuté  z  jednoho  plátna). 

Kt.  VII.  Vvhí.  Děd.   II.   185. 


122 


taframente  taframenské!  V\-hl. 
Děd.    II.  .'d. 

táhá  =  tahání,  tah.  Ten  kun  je 
dobrý  do  táh\-,  do  tažby.  U  Olom. 
Kt.  "IV. 

tahón  =  sm^Ťka,  poutko.  Botě 
só  hotovy,  ale  ešče  chebí  kůže  na 
tahóne.   Ňaš.   XLII.    14().    1.   b. 

tahtovat  =  potěžkávati.  U  Opavw 
Kt.  VII. 

tajemstvený  =  tajemný.  Kt.  VII. 

taklek  =  takhle.  Za  staréch  času 
bévalo  t.  Vyhl.  Děd.   I.   1(50. 

takový.  Takov\"ch  peněz  sem  ešče 
v  ruce  neměl   =   tolik.  Kaš.  82. 

tál  =  věno,  z  něm.  Tlieil.  Folp. 
b.  20.  b. 

ťalamba  =  dundala,  člověk  ne- 
olirabaný.    U  Opav.  Kt.    IV. 

talijánský.  Talijánská.  talijánka 
=  viržinka.  Piik.  Nov.  ll.H..  Spč. 
16. 

talíř  =  kopretina  (rostl).  V\-hI. 
Ma!.    112. 

tamocel'.  Z  t.  =  z  tam  odtud.  Val. 
Kt.  VII. 

tanečnice  =  taneční  místnosť. 
Naš.  XLII.   101.   1.  b. 

tanu  =  inu,  ovšem.  Vz  Kt.  VII. 

tanuškat  =  tančiti  (v  dětské  řeči). 
Kt.  VII. 

ťápala  =  člověk  pomalu  chodící. 
Tolp.  a.  28.  a.,  Vyhl.  Ced.,  Kt.  IV. 

ťapaňa  =  nešikovné  dě\x'e.  Kolk. 
11.   41. 

ťápanee  =  něco  rozťápnutého, 
ku  pr.   kra\-inec.   Kt.  VII. 

ťápanlca   =   ťápačka.   Kt.  VII. 

tárat  také  =  tlíti.  Val.  Kt.  VII. 

tarča  =  huba,  ústa.  A  začne  na- 
dirat  tarčo.  Spč.  100.  Vz  vlápnót,  ku- 
kaná. =  T.  — ■  místo  prázdné.  Tam 
sú  tarče,  Hrb.  Děd.   14. 

tarkavět  =  kaziti  se,  černati,  ku  př. 
n  Immiborách.  Val.  Kt.  VII.   i;i91. 

tartas  =  křik.  To  tam  byl  t.  Mršt. 
Ves.   IV.    10. 

tasit  se  k  někomu  =  míti  se  k  ně- 
mu. Kt.   \'II. 

taške,  tašky  ^  hanácké  jídl).  Nu- 
dlové vyválené  těsto  se  pcsypalo 
krupicí,  s\-inulo.  pokrájelo  na  čtvr- 


tečkx'  (tašk\).  \ivařilo  a  potom 
omastilo.   Vyhl.   Ced.,   Mal.    112. 

táta.  Starý  t.  =  děd.  V  Podluží. 
Kt.  VII. 

tatarský  =  obrovský.  Kt.  VIL 

tatěk,  ťatulek,  tatěnko  ^  otec, 
tatík.  Naš.  XLII.  02.  I.  d..  Krm. 
Dol.    l!i. 

tatíček  =  otec;  hospodái":  stařec. 
Val.   Kt.  VIL 

tažba  =  tahání.  Do  tažbe  só  jako 
ohni  (koně).  Vyhl.  .Alb.  78.  Vz  Táhá. 

teatrnica  =  herečka.  Spč.  88. 

tehdová,  tehdové  =  tehdy.  T.  iekl. 
Kř.  Koz.  -V.  Spč,  li)..  Vvhl.  Děd. 
I.  7. 

těla   =   tele.  Vyhl.   Kř.   48. 

tele  =  tolik.  Abyste  měl  tele  ko- 
peček, vele  (kolik)  \-  tým  věnečku 
zrneček.  Vyhl.  Prus.  .")7. 

tělistý  =  tělnatý.  Laš.  Kt.  VIL 

telit.  Když  Nejezchleba  předčasně 
telil  =  kd\ž  se  mu  kráva  předčasně 
telila.  \'\-hl.  Ced. 

tenčica  také  =  tenká  tesačka  te- 
sařská. U  Strážn.  Kt.  IV. 

tentodňový  =   všední.  Fix. 

tentotit,  tentovat  jest  přílepek.  kde 
člověk  neví,  kterého  slova  by  nej- 
lépe někde  užil.  Musíme  to  nějak 
t.,  aby  ten  chlapec  prošel.  Obecný 
lid  užívá  někd\'  tohoto  slova  eufe- 
misticky  m.:  scáti  atd.  Byl  jsem  t. 
On  ji  tentoval  (tělesně  s  ní  obcoval). 
Kt.  VIL 

teplík  =^  teplý  pramen.  Ostrv.  Kt. 
IV. 

terazný  =  nynější.  Kt.  VIL 

terentit  -  hubovati  (mad.).  Mršt. 
Ves.     lil.   80. 

těrchavý  =  těžký,  obtížný.  Folp. 
b.  20.  a.,  Mršt.  Ves.  V.  14.  Sr. 
těrcha   =   tíže. 

teskeň  =  tesknice,  toulia  ]h> 
vlasti,   \-.il.   Kt.    IV. 

tesknoba  =^  tesknota,  tesknosť. 
Honn.    147. 

tešínka  =  červený  brambor.  Mí- 
stek. Kt.    IV. 

tíhoba     -    tíž,  obtíž.  Kaš.  54. 

tlmnavý  =  drobet  tmavý.  Ostrv. 
Kt.    IV. 


123 


tisarka,  Čisarka  =  císařská  silnice;  topTák    =    duplák,  dvuulitr.    Dát 

druh  hruí-ck.  Slez.  Kt.   IV.  knnui  t.  piva  do  roke  (ruky).   Naš. 

tisat  =  tlačiti,  dotýkati  se.  Tisáli      XLIV.    105.   1.  b. 


(mlž)  róžkami  do  hlavj'.  Krm.  Obr. 
126.  Sr.  tisnút. 

tístko  =  kvásek.  Kt.  IV.  U  Pře- 
rova =  kus  těsta  vyváleného  na 
luidlr.     Zdrobnělé  od  ,, těsto".  Mal. 

tížet  =  těžiti  z  něčeho;  t.  si  = 
shledávati  těžkým.  Mal.,  Ces.  1.  VI. 
7<i. 


topolina  =  topolí,  topolčina.  Laš. 
Kt.  VII. 

tořánek  =  nátržník,  erigeron  acre, 
čarodějná  květina.   Přik.   Nov.    113. 

torka  =  trnka.  Vyhl.  Slz.  27(). 

torkeň  =  kukuřice.  Vvhl.  Mal. 
112.  Vz  v  Bart.   turkvň. 

totat  =  troubiti.  Přik.  Nov.  113. 


tlámat   =  žvýkati,  jísti.   Kt.   IV.      Pastéř  totá  a  te  (ty)  ležíš  natáhnotá. 
tlapat    =    mnoho   jísti;   tlampati.      Naš.  XLIII.   143.   1.  c. 


la.    IV 

tleskala  =  tlachal.  Kt.  IV. 

tlolka  =  tlelka,  ztvřelé  di-evo. 
Ostrv.  Kt.   IV. 

tlOUŠf  =;  množst^•í.  T.  ovec.  Val. 
Kt.  VIT. 

tlukat  se  =  potloukat!  se;  Kt. 
IV. 


totě  =-  toto!  Val.  Kt.  VII. 

toťka  =  zde;  nedávno.  Na  Hané. 
Kt.  \'II. 

totkaj  =  tu.  zde.  Hořen.  (>..  Kt. 
VII. 

toufar.  ÍÓfar  ---  dílo  hrnčířské. 
Kt.    1\'.  ' 

toufarový,  tófarový.  T.  talíř,  mísa. 


tlustý  Jan  =  bažanka  (rostl.).  Má  Kt.  IV.  Vz  toufar. 
tlusté  listv.   Dobvtek  jím  se  nena-  touiačka    =   toulání.    Kt.  VII. 

dýmá.  Naš.  XLfl.  49.  2.  c.  tovarych  =    práce    na    panském. 

tmok    =    báječný  had  se   zlatou  Folp.  h.  21.  a. 
korunkou,  který,  kam  se  plazí,  vše  tózinke  =  tuze.  T.  dobře  s  někvm 

pálí.    Hledí  zabočené  jako  t.    (smok  se  pořádat  (srovnávat).  Hlavn.  Kr. 


=  škaredě).  Laš.  Kt.  VII. 

tocmož  =  sedům  acre  (rostl.). 
Vyhl.   Mal.    112. 

točení  =  závrať.  Tož  dyš  to  ta- 
kové t.  na  mňa  ide.  Kaš.  97.,  109. 

ÍÓfar  =  jemná  hlína,  z  níž  se  dě- 
lal\-  talíře,  skleničk\-.  Vyhl.  Ced. 

tófarový.  T.  talíře,  skleníčkx-.  V\-hl. 
Ced..  Nar.   vést.  V.   20. 

tojiz  =  totiž.  Kt.  VII. 

toíačet  se  s  kvm:  s  chaso  =  tou- 
lati se.  Vvhl.   Ďěd.    I.   85. 

tollňunký  =  maličký.  Krm.  Venk. 

toiiž  =  tolik.  Dostal  t.  vajec.  Mršt. 
Ves.  VI.   12. 

tma  =  příslovce  původu  sub- 
stantivního,  kompar.  tmější.  Sr. 
Kaš.  53. 

Tomala  =  Tomáš  (opovržlivě). 
Xa   )i/.   Mn-.   Kt.   IV. 

toňavý  =  stinný.  Kt.  VII. 

top  =  topení.  Má  mu  dávat  t.  do 
xýměnku.   Slez.    Kt.    IV. 

topená.  Na  topenou  tam  nepojede 
(se  uti)pit).  Slám.  PÍ.   102. 


112. 

tr'=  trh.  V  tr'  chodit.  Spč.  49.  Jel 
na  tr.  Naš.   XLIV.    108.    1.  b. 

tračit  ^  zatáhnouti  (cestu).  Kt. 
VII. 

trafsko,  travsko  =  špatná  tráva. 
Kaš.   52. 

tragačkář  =  kdo  dělá  tragače.  Kt. 
Vil. 

tragačník  =  kdo  jezdí  s  tragačem. 
Hrb.   Obr.  2tí(j. 

tragár  =  podreštovník  ve  stropu. 
Kt.    IV. 

tragat  se  >  čím  =  tahati  se;  t.  se 
do  noci   =   toulati  se.  Kt.   IV. 

trampolampolka  =  tanec.  Vyhl. 
Děd.  II.  233. 

trantýrovat.  ^luž  musí  t.  (tančiti, 
skákati),  jak  ona  zapíská.  Mršt.  Ves. 
\'l.  19.  -  T.  =  vrávorati.  Kolk.  II. 
41. 

trápeni  =  kořalka.  Folp.  b.  21.  a. 

třasavka  =  bahno.  Kt.  IV. 

třaslavica  =  třeslička. 

travsko  =  plevel  v  obilí.  Kt.  VIL 

V/,   traísko. 


124 


trc    -  strk.  rána,  prd.  Kt.   IV. 

trcat  =  drobným  krokem  běhati; 
]M-děti.   Kt.    IV. 

trcek.  Běžet  trčkem  =  klusem, 
klusati;  stiízlík  pták.   Kt.    IV. 

trcna  =  stará  ženská,  stará  kráva. 
Kojet.  Kt.   IV. 

trčák  =  místo,  kde  kdo  trčí.  Trčí 
tam  jak  na  trčáku.  Kolk.  I.  15.  Sr. 
čučák. 

trčka   =  trkání.  Kt.  VII. 

trdlavý  krok  =  hopkující.  Ostr\-. 
Kt.   IV. 

trdlena  =  ženská,  která  ráda  se- 
lkou trdluje.  ráda  tancuje.  Kt.   IV. 

trdlit,  trdlovat,  trotteln;  se  = 
strkaje  se  nemotorně  tančiti.  Ostrv. 
Kt.  IV.;  s  něčím  nemotorně  se  na- 
máhat. Mal. 

trefa.  Měla  tref  moc  =  nabídek 
k  sňatku.  Kaš.  110.  —  T.  =  příle- 
žitosť.  Neměl  sem  trefu  k  vám  při- 
jít. Kt.  VIL 

trefovat  se  =  líbiti  se.  Jím  naše 
řeč  netrefovala.  Vyhl.   Děd.    I.   22. 

trenter  =  keser.  Přišel  jak  s  tren- 
terem   =  hned.  Kolk.   II.  41. 

třepilata  =  opatrnv  na  krejcar. 
Vvhl.    I).   -V.l. 

třeskoň  kdo    mnoho    třeská. 

žvástá.   Kt.  \'II. 

třeskÚCÍ  zimnice  (třcse-li  nemoc- 
nvm).   Krm.  Dol.  .58. 

treskutka  =  planá  trnka.  V\hl. 
Slz.    1."). 

třeslička,  třaslavica  =  piislieka. 
Naš.   XLIll.    11).  2.  c. 

treščet  =  třeskati,  praskati.  Lávka 
pod  námi  tresčí.  Slz.  Kt.  IV. 

třeť   =   třetina.   Kt.  VIL 

třeťorocký  =  třírokv.  Val.  Kt. 
VIL 

tréuch  =  trojuška,  ruská  čepice 
s   třemi   udiy  (klapkami).   Kt.  \'II. 

trháček  ^^  šňůrka,  na  niž  byla 
ženská  košile,  sahající  nad  pasem 
jen  pod  prsa,  uvázána;  košile  sama 
slula  trhačena.  Vyhl.  Uěd.  II.  [85. 
■ —  T-Čky  jjřipínají  se  do  čtyř  cípu 
trá\nice.    ab\-    se    mohla    za\ázati. 

Vvlll.    Ced. 

trhačena,    \z    předcház.    trháček. 


trhačka  =  trhák,  tráka.  tráčka. 
cíp  u  ))lachty.  Kt.  VIL 

trhavý  také=  nepokoj nv.  U  Oiom. 
Kt.    ]\'. 

trhlavý  ^  trhlv.  tržnv.  Slez.  Kt. 
IV. 

třicolka  =  deska  na  tři  pale  ■ 
tlustá.   \'\hl.  Ced. 

tříčtvrtka  =  ovce,  která  dává  na 
jedno  dojení  ^  žejdlíku  mléka. 
Krm.   Dol.   12. 

třímat  se  čeho  =  držeti  se.  Více  se 
třímal  kalendára.   Hlavn.   Kr.    15.5. 

tříšť  =  led  roztříštěný.  T.  pluje 
po  ;\Ioravě.  Vyhl.  Ced. 

třítka  =  (ipleta,  oštěra,  mrzutost. 
Val.   Kt.  VIL   13!) 4. 

třitý  =  třený.  Kaš.  (iii. 

trkáč  =  roh.  T.  kozilka.  :Mršt. 
Ves.  Vili.  .S4. 

trklíca  =  kořalka.  Na  již.  Mor.  Kt. 
VIL 

trmanJt  =  promrhávati.  T.  statek. 
Otrv,    Kt.    IV. 


trmázgat  sa 


trmáceti  se.  Kaš. 


í)7. 

trnčený  =  mazanv  trnkami  (po- 
vidl\).    r.    vdolek.   V\hl.    :\Ial.    í). 

trnČOVÍ  =  trnkové,  švestkové  stro- 
m\ .  Zahrada  vxsázená  t-\ím.  Kt. 
IV. 

trnkOVlca  =  povidla  ve  sladkém 
mléce   syrovém   rozředěná.   Kt.    IV. 

trnka.  \'  trnke  (trnky)  rok,  ve 
kterém  se  urodilo  mnoho  trnek,  což 
bývá  zřídka.  Odtud:  Neviděl  sem 
ho  jak  v  t.  rok  (dávno).  Kt.  VIL. 
1\'.   iss. 

tróbeía  hlupák.  Kr.  Koz.  11. 
:i.,   Kt,  \'1L   \M>4. 

tróbka.  Tróbku  koudele,  mouky, 
mastixého  dostávala  chudá  nevěsta 
od  selek.  Vyhl.  Děd.   II.    VM). 

tród    -       práehni\'é    dřewi.    V\hl.. 
Ced. 

trocha.  Dal  sem  mu  trochu  večeie, 
nocleh  a  tro(-hu  teho  snídani.  V\'hl. 
Ced. 

trojačke         druh   hu(li<t,  V\]il. 

Mal.    112. 

trojčák  =  trojit  v  lístek  vxšívanv. 
N.tš.   XLII.    \]X.  j,  c. 


125 


trojice,  rostl.  K\-ět  trojice  vyhání 
pot.   \'\lil.  xMal.    112. 

trojická  =  trojramcimý  svíícn 
\'('lik'  noční.  V\hl.  Ced. 

trojka  =^  mouka  snědší,  horší. 
Vvlil.  R.  S7. 

trokař  --^-  kdt)  dělá  trok\-  (necky). 
VVhl.   -Mal.    1<»1. 

trokařstvi  ítnuslo     trokařň. 

V\hl.   Mal.    101. 

troskavec,  truskavcc,  polygonům 

avuulare  (rostl.).  Je  proti  krvetoku. 
Vvhl.  Mal.  112. 

trout  =  škodlivý  hmyz  na  zelných 
hlávkách.   Kt.   IV. 

trpák  {])ták).  Trpáci  talvé  na  jaře 
dědinu  opouštějí  a  volají  trotrotro. 
Vyhl.  Mal.    11  (i. 

trpil  =  chocliolouš  samec;  trpilka, 
jeho  samice.   Kt.  VII. 

trpkatý  =  trpkavý.  Kt.  VII. 

trpkavý  =  natrpklý.  Kaš.  51.,  52. 

trpiivivosť  =  trpělivost'.  Bys.  1()5. 

trt.  Ani  trt,  ani  trteček  =  docela 
nic.   Folp.  a.  5().  a.;  b.  21.  a. 

třtinka    =   španělský  rákos.  Fix. 

trtoň    ^  hlupák.  Folp.  b.  21.  a. 

trtuša,  trtulena  =  klevetnice.  Ne- 
bajej  jako  nějaká  t.  Vvhl.  Jař.  100. 
Vz  v  "Bart.  trtula. 

trubika  =  jméno  krav.  Kt.  VII. 

trúbský.  T\-  tnibo  trúbská  (na- 
dávka)! 

trubství,  trubstvo  =  hloupost.  Kt. 
VII. 

trucel  =  truskavec  (jahoda).  Val. 
Kt.    IV. 

trud  =  včelí  trubec.  Kaš.  97.  D}'š 
si  trudy  zasadá.  Kaš.  134-.  U  Bart. 
trut.  —  T.  =  puchr.  Kald.  7. 

trúchlina   =  zetlenina.    Kt.  VII. 

trumbón  =  hudební  nástroj.  Naš. 
XI, II.    101.    1.  a. 

trumpeta.  To  je  takové  t.  =  piják. 
V\hl.  C-d. 

trunda   =  trumbela.  Kt.   IV. 

trupan  =  nemotorná  buchta.  Na- 
pekla t-nu.  Kt.  VII. 

trus  —  šedé  péro  kudrnaté  na  levé 
straně  klobouku.  Vyhl.  Děd.  II. 
11!». 

trutina  =  jed.  Fix.,  Kt.  IV.  — 
T.  -  zlé  dítě.  Kt.  VII. 


truxa  -  hlupák.  Kt.  VII. 

tryna  --=  zlá  ženská  hašteřivá. 
V\hl.  Ced. 

tržitba  =  tržení  (peněz).  Kt.  VII. 

tržný  =  kvapný.  T.  pasák.  Hořen. 
2(56.,  321. 

tučka  =  dřevěný  hmoždíř  na  mák. 
Jihovýcli.  Mor.   Kt.  VII. 

tučný  muž  =  rozchodník  velký, 
(rostl.)   Naš.  XLIII.  49.  2.  d. 

tudkaj  =  zde.  T.  pan  hučitel  može 
říci.  Mršt.  Ves.  II.  535. 

tuhý.  Tuhá  děvčina  =  tělnatá, 
silná.  V\hl.    Ced. 

tubačka  =  druh  sluk\-.  Vz  Kt. 
IV. 

fukačka  =  hra  o  knoflíky,  o  krej- 
car\-,  ťukání  knoflíky,  krejcary  do 
zdi'.  Hrb.  Dt.  .33. 

ťukotat  =   ťukati.  Kt.  VII. 

túfarňa  =  továrna  na  hrnčířské 
zboží.   Kt.  VI.  Vz  tófar. 

túfarnický   =  hrnčířský.   Kt.    IV. 

túfarový,  vz  toufarový. 

ťuhýk  také  =  hlupák.  I"  Olom. 
Kt.   IV. 

tukr   =  koštéř.  Folp.  b.  21.   a. 

tulák  =  hlupák.  Kt.  VII. 

tulala  =  tulačka.  Noční  t.  Hlavn. 
Kr.   100. 

ťulala  =  ťululuni,  hlupák.  Folp. 
b.   21.   a.,   Kt.    IV. 

ťulapa  =  hlupák.  Folp.  b.  21.  a., 
Kt.    IV. 

tuličky  =  měsíček,  calendula  off., 
rostl.  Slez.  Kt.  IV. 

tulipán  =  kosníkovité  šňůrečko- 
vání  na  zadní  straně  korduly  muž- 
ské.  Kt.  VII.   1394. 

tulpa,  ťulpas   =  hlupák.  Kt.   IV. 

tum  --  dóm,  kostel.  Brněnský 
tum.  Spč.  122.,  Bys.  Kio.  Na  tumě 
byli  mladí  ze  semináře.  Kř.  Roz. 
li.   201. 

tumrle  =  kolotoč.  Kolk.  II.  41. 

tuna  =  tam.  Škoda,  že  s  nimi  ne- 
byl  tuna   Pražma.  Slám.  Lys.  231. 

tuotel'  =  odtud.  Podme  t.  Laš. 
Kt.  VII. 

fupat  také  =  seděti  (o  dětech). 
Kt.   IV. 

tuplák   =  dvoulitr.  Bys.   165. 


126 


tuplúfka  =  dvojité  podešvy,  pod- 
rážky. Bys.   165. 

ťupnút  =  zaklepati.  U  Místka. 
Kt.   IV. 

turčí  =  turčání  (u  Bart.)  ?  Vz 
čiiinčivý. 

turčiny  =  karafiát\-.  V\-hl.  Mal. 
11:5. 

turečizňa  =  turecká  země.  Kaš. 
5.").,  Kt,  Vil.  1394.  V  Bart.  tur- 
čizna. 

turkyňáč,  jídlo  z  turkvň.  Bvs. 
Ven.  <iG. 

turiíkat  =  pískati.  Slez.  Kt.  IV. 

tuta  také  =  člověk  dobrv,  dobrák. 
Kt.    IV. 

tutaj   =  zde.  Ostrv.  Kt.   IV. 

tutání.  Táhlé  t.  zbojnického  rohu. 
Hlavn.   Kr.  35. 

tutat  =  piti  (o  dětech).  Kt.   IV. 

tutěna,  tutěnka  =  slabá,  dobrá 
ženská.  Kt.  VII. 

tutička.  Máme  chlíveček,  ten  chlí- 
veček je  plný  červených  tutiček, 
když  mezi  né  černý  kohout  vletí, 
všeck\-  je  vvžene  (pec.  uhlí.  po- 
hřeblo).    Kt  VII. 

tufka  =  lichotné  jméno  slepic,  vz 
tuta.  Kt.  VII. 

tvaro' =  tvaroh.  Kř.  Roz.  I.  74., 
II.  .5,s. 

tvaroh  =  sýr.  Na  Val.,  na  Hané 
Kt.  VII. 

tvarůžke,  vz  cigánský.  —  T.  = 
hladké,  zploštělé  brambory,  kuláče. 
Fix.;  plod  slezu,  s^'lačce;  druh  hru- 
šek. Kt.   IV. 

tvořidlo  formička  na  svr.  V\hl. 
Ccd. 

tvrdníček  =  mochna  stříbrná, 
rostl.  V\hl.  Mal.   J13. 


tvrzení  =  motouz  na  zavazo\'ání 
břemen  na  zádech.  Dívk}-  s  trávni- 
cemi a  tvrzením  spěchají  na  trávu. 
Bys.  l:ií).  Úzká  a  dl;iuhá  páska  z  mo- 
touzů.   ^lal. 

tvrzoba  =  tvrdost'.  Val.  Kt.  VII. 

týcnút  =  drcnouti,  dubnouti. 
Slez.   Kt.   IV. 

tyčeti  =  trčeti,  vězeti.  Sléz.  Kt. 
IV. 

tyčka  =  drobné,  kulaté,  sladké  ja- 
blko. Val.  Kt.  VII. 

tydlikat  na  píščelku.  Nár.  Vést. 
V,  20. 

tygr  =  jméno  psí.  Vvhl.  Mal.  128. 

týkový  =  tyčkový. 'Kt.   IV. 

tykva,  tykvica  =  druh  hrušek.  Kt. 
VII. 

týlí  =  týlec  u  nože.  Ces.  1.  X.  31. 

tylkO  =  toliko.  Nár.  vest.  V.  20. 

týloň  =  kdo  má  široké  týlo.  Kt. 
IV. 

tynkat  =  cinkat.    Slez.    Kt.  Vil. 

tynky  =  cinkv.  T.  dělá  kovář  na 
kovadhně.  Slez.  Kt.  VII.  Sr.  tynkat. 

tyntych  =  dírkované  plátno,  látka 
na  zá\'oje;  závoj  (diinnes  Tuch). 
Bys.  Fig.  302. 

tyračka  =  t\-rajka.  Kt.   IV. 

tyras  =  jméno  psí.  V\-hl.  Mal. 
12Š. 

tyrolka  =  jméno  krav.  V\hl.  Mal. 
128. 

tytlat  =  špiniti,  mazati.  Slez.  Kt. 
IV. 

tytlék  =  puntík.  Máš  pravdu  na 
tytlék.  Vvhl.  Mal.  93. 

tytuň,  tutoň,  z  tur.  =  kuřlavv  ta- 
bák.  Kt.    IV. 


u. 


ubabrat    =  ukáleti.  Kt.  IV.  ubezhóněný          klidný.    E>U    já 

ubácat  =  ubiti.  U  Olíjm.  Kt.  IV.  možu  mět  clivilku  u-nú?  Vh.  Brod. 

Ubazgrat   =   umazati.  Opav.   Kt.  Gl. 

IV.  ubezhónjt  se  ^  uklidniti  se.  Sko- 

Ubečenec    =    fňuče    (dítě).    Opav.  ro-li  si    u-niš?   l'h.  Brod.   GI. 

Kt.   IV.  Ublbaný.  Ublbanéšiškv(knedlíkv). 

úběl  také  =  smetana.  Kt.   IV.  Kt.   IV.  Vz  ublbat. 


127 


Ublbat  se  =  převaiiti  sť,  dokud 
Vilda  klokočem  vře,  děhijíc  bl  bl  bl. 
Kt.   IV. 

ublinkaný  také  =  kdo  očima 
blinká.  in/.ourá,  ospale  hledí.  Kt. 
IV. 

ublížený.  Má  v  sobě  u-né  (od 
práce  natážky).  Kt.  VII. 

Ubožit  koho  také  =  učiniti  ne- 
šťastnvm.  Folp.  b.  21.  a. 

Ubrknút  =  odletěti.  Chrust  chtěl 
u.   Kald.   2H. 

ubřuňkaný  =  nevrlv  (o  dětech). 
U  Oloin.   Kt.   IV. 

ubrus  =  látka  lněná  bílá  s  bílými 
vetkauvmi  květy.  Vyhl.   Slez.    Í95. 

Ubúřenec  =  bručoun.  Slez.  Kt. 
Vil. 

ucancaný  =  poslintaný,  umo- 
kiený.   I'   Uh.  Hrad.  Kt.   IV. 

UCancat  =  poslintati,  pomokřiti. 
U  l'h.   Hrad.   Kt.   IV. 

ucandat,  učvandat  se  =     ucourati 

se.   Kt.    IV. 

UCapaný  =  blátem  posti-íkauv. 
Kt.    IV. 

UCapat  se  =  blátem  se  postříkati. 
Kt.    IV. 

ucapkaný  =  drobnou  chůzí  una- 
vený. Na  již.  Mor.  Kt.  VII. 

ucapkat  se  =  drobnou  chůzí  se 
unaviti.  Na  již.  Mor.  Kt.  VII 

ucasnút,  ucasnovat  se 
se.  Kt.  IV. 

ucebený  =  ubřečený.  U.  dítě. 
Zlínský.  Kt.   IV. 

ucmurat  =  umazati.  Laš.  Kt. 
VII. 

ucný  =  kdo  rád  hostí.  Autr.  ].'>1. 

ucrkaný.  U.  kalhot\-  =  poscané. 
Ostr\-.   Kt.   IV. 

UCrkat  komu  co  =  odliti  crčkem. 
Kt.   IV. 

úcta  =  čepeni  nevěsty;  hostina 
při  čepeni.  Kt.  VIL 

uctivost  také  =  hostina.  U  Brušp. 
Kt.   IV. 

UCumplat  =  ucourati,  utahati. 
U.  šaty  v  blátě.  Kt.  VII. 

UCuňdrat  =  ušpiniti,  utahati.  Kt. 
IV. 

UCVachat  se  =  unaviti,  utrmáceti 
se.  Olum.   Kt.   IV. 


učačňaný  =^  hodně  ušplíchanv. 
U.   Iiousnta.   Kt.  VII. 

učáknút,  uščáknút  =  ucvrknouti. 
Na,  \ýih.  Mor.   Kt.    IV. 
učantat,     ušantat    =    ušoustati. 

Ostvv.  Kt.    IV. 

UČapnút=  usednouti.  Kúra  učapla. 
Ostrv.   Kt.   IV. 

UČapotaný  =  uhrou/.danv  od  blá- 
t,i.    rh.  Brod.   Gl. 

účastlivý  =  účastný.  Kt.  VII. 

UČbOVý  —  co  se  týče  učbv,  učení. 
Kt.  Vil. 

UČiřOVat  se  =  uščuřovat  se,  usmí- 
vati se.  Hrb.  Dt.  50. 

UČmýrat    =    pomazati.    Kt.  VII. 

účtař  =  účetník.  Kt.   IV. 

UČUČat  se  =  utišiti  se.  Folp.  a. 
■")().  a.  Sr.  učučit  se.  Folp.  b.  21.  a. 

učúhat  =  učíhati.  Ostrv.  Kt.  IV. 

učujný  =  kdo  všecko  učuje,  kde 
se  co  hne.   Ostrv.   Kt.    IV. 

UČundrat  =  klouzáním  led  uhla- 
diti.  (Ktrv.   Kt.    IV. 

učváchaný  =  umáchaný.  Kt.  IV. 

učvandat  =  ucandati.  Kt.  IV. 

uďam  =  silák,  obr.  Přik.  Nov. 
11;í.,  Mal.  Silný,  zavalitý  a  často 
i  nečistv  němot. a-a.  Deš  to  děfčesko 
je    takové    adam    ušpiněné.    Mal. 

udánievý    =   domnělý.   Bys.   152. 

udělaný  také  =  umďlený,  nadě- 
unaviti      lanv  (Přer.).  Olom.  Kt.   IV. 

udíravý  =  kdo  udírá,  co  komu 
muže.   U.  žid.  Kt.   IV. 

Udiachmaný  =  ušlapaný.  V  za- 
hradě je  \-še  u-né.  Kt.   IV. 

udlachmlt  =  zabiti.  Laš.  Kt.  VIL 

udobytelný  =  dobvtelnv.  Darv 
n.   Kt.  Vil. 

udočkavý  =  trpělivý.  Kt.  VIL 

udrahnút,    udražet    =    státi    se 

dra/.Sím.   Kt.  VIL 

udrchat  koho  za  vlasy  =  kudliti. 
Kt.  VIL 

udřímanec  =  udřímanv.  Již.  Mor. 
Kt.  VIL 

udřímaný  =  ospalý.  Kt.  IV. 

Udrpnút  =  udrobiti.  Slez.  Kt.  IV. 

uduckaný  =  pevně  udupaný,  za- 
tlučený. Kt.  IV. 

Uduckat  =  pevně  udupati,  za- 
tlouci. Kt.   IV. 


128 


ududat  se  =  zašmourati  se  (ve 
tváii.  O  dětech).  Kt.  IV. 

ududlaný  =  mrzutý.  Chodí  celý 
u-nv.   Kt.   IV.,  Vvhl.  "Ced. 

udundat  se  =  opiti  se.  Folp.  a.  50. 
a.,  b.  21.  a. 

Udušlivý   =  dušný.  Slez.  Kt.   IV. 

udůvěřit  koho  =  ubezpečiti.  Kt. 
IV. 

udžgat  =  ucpati.  Kt.  IV. 

Udžgún   =  nedosyta.   Kt.   IV. 

uflinkat  koho  =  zpohla\-kovati. 
Kt.    IV. 

ufňákaný  =  uplakaný.  U.  dítě 
(kttré  pořád  fnáká).  Kt.    IV. 

ufrfianec  =  usmrkanec.  Hořen. 
]1<». 

ufujat  =  piiváti.  Vítr  ufujal  zá- 
věje.  Ostr.  Kt.   IV. 

Ugabit   =  umámiti.   Kt.   IV. 

Ugajdat  =  unaviti,  utýrati.  Pii 
žernách  se  ugajdal.  Ostr.  Kt.   IV. 

uganěný  =  žvanil.  Slez.  Kt.  VII. 

Ugazdovat  si  co  =  uhospodařiti. 
Kt.   IV. 

Ugizdit   ==   umazati.  Kt.   IV. 

Uglurat   =  umíchati.  Kt.   IV. 

Ugňávit  =  rozmačkati.  U  Místka. 
Kt.   IV. 

Ugotovat  =  uhotoviti.  vvstrojiti. 
V\-h].   Slez.    !2!i. 

ugrcat,  ukrcat  -  i)li\ati.  Ostr. 
Kt.    IV. 

ugryndanec   =  uslmtanec.  Kt.  IV. 

ugryndaný  =  uslintaný.  Kt.  IV. 

ugryndat  se  =  uslintati  se.  Kt. 
IV. 

Uh   =    luh.   Kaš.   IH. 

Uhálat  koho  =  uspati.  Uh.  Hrad. 
Kt.   IV. 

uhánět  se  oč  =  ucházeti  se.  Kt. 
Vil. 

Uharka,  nharek  =  okurka.  Kt.  IV. 

uharkový    =   okurkový.  Kt.  IV. 

uhatlat  =  namazati,  naškrábati. 
Uhatlanú  písmo  =  hatlanina.  Ostr. 
Kt.   IV. 

Uhlobít  =  zaraziti.  Kul  v  zemi  ta- 
rani  in  u.   Kt.    IV. 

uhnalec  =  dítě  nemanželské.  Kt. 
IV. 

uhorčit  =  zahříti.  Topením  co  u. 
Kt.    IV. 


uhospodovat  koho  kde  =  v  hospodo 
ubvtnvati.  Uh.  Hrad.  Kt.  IV. 

uhostinný  =  pohostinný.  Kt.  IV. 

uhřasnút  =  ustrnouti.  Kt.  VII. 

uhrdlaČH  =  utrmáceti.  U.  koho 
jnací.  Kt.    IV. 

uhřejbat  =  uhrvzti.  Olom.  Kt. 
IV. 

Uhřešenec  =  kdo  mnoho  hřeší, 
kleje.   Kt.  \U. 

uhrknút  =  úprkem  padnouti,  od-, 
\-ypadnouti.  Hrách  uhrkl  z  hrnce, 
jak  ním  trkl.  Kt.   IV. 

uhřot  =  uhiíti.   Ostr.  Kt.   IV. 

uhúkat  koho  =  ohlušiti,  hlukem, 
domluvami  překonati.  Kt.    IV. 

uhunkat  koho  =  uhoupati.  Ditě 
na  n:kou  u.  Kt.   IV. 

uhuškat  ^  uhunkat.  Ostr.  Kt. 
IV. 

uchajat,  uchajkat=  hladěnímupo- 
k.ijiti.  Dítě  u.  Ostr.  Kt.  IV. 

UChalkat   ^  uchajat.  Kt.   IV. 

UCháň,  nadávka.  Hořen.   105. 

UChaňkat  =  uchalkat.  Kt.   IV. 

UChlachumit  se  =  usmáti,  na- 
smáti se.  Ostr.  Kt.   rV. 

UChlápat=  zmenšovati  se,  ustávati 
(o  ohni,  zlosti).  Autr.   131. 

UChlaŠtit  koho  =  udeřiti.  U.  koho 
za  ucho.   Kt.   IV. 

UChlebjat  komu  =  lichotiti.  Ostr. 
Kt.    IV. 

úchlebný    =  chlubný.  Kt.  IV. 

ucho  u  uicek,  opak  péra,  konec 
necek  (trok).  Trokv  mají  čtjTy 
ucha.  Vvhl.  Mal.  102".  —  U.  babí  = 
jitrocel. 'Kt.  VII. 

uchrčený  ^  dvchavičný.  Slez.  Kt. 
IW 

uchrtúsit  =  urdousiti.  Kt.   IV. 

UChrustnÚt  --  ukousnouti.  Ostr. 
Kt.    IV. 

UChuchlat  ^  špatně  u])raviti,  uva- 
řiti.  Oldui.   Kl.    IV. 

UChybat  naházeti.  Kameni  na 
Iniiniiuiii   u.   Ostr.   Kt.    IV. 

Úchylný  =  povolný.  Ostr.  Kl.  IV. 

UChýtat  se  oč  =  předstihovati  se 
\-  ch\t;ini.    I-^iIp.  b.  21.  b. 

úchytka,  uchytačka.  Fnlp   b    21 
b.  V/,  uchytat  se. 


129 


ujajkat  se  =  nakvíliti  se,  jaj!  jaj! 
volati.   Ostr.   Kt.    IV. 

UJCO  =  vijec,  matčin  bratr.  U  mor. 
Březové.  Kt.  VIL 

Uječek  =  strýc,  ujco.  Folp.  b.  21. 
a.  Sr.  ujec,  ujek. 

ujek   =  ujec.  Ostr.  Kt.   IV. 
Ujek  =  hřmot.  Uh.  Hrad.  Kt.   IV. 
ujetý.  Edem  že  je  za  sestru  ujetý 
=  že  za  ní  ujel.  Kaš.  87. 

UJÍCÍ.  Je  to  u.  =  uchází  to,  není 
to  právě  špatné.  Autr.   131. 

ujitý   =  cestou  utrmácený;  ušla- 
paný.  U.  chodník.  Kt.   IV. 
ÚÍca   =  louka.  Kaš.   18. 
ukapaný   =    ušpiněný.   Val.    Kt. 
Vil. 

ukáznit  koho  =  do  kázně  dáti. 
Kt.    IV. 

Úkladka  =  ukládání,  tr.  šatů.  Kt. 
Vil. 

Uklápat  se  =  ulopotití  se.  Prací 
se  u.  Opav.  Kt.   IV. 

UklÓt  =  uklnouti.  Ostr.   Kt.   IV. 
úkludný  =  pokoj  milující;  čistý. 
Ostr.   Kt.   IV. 

Ukízat,  Uklznút  =  ukloaznouti. 
Ostr.   Kt.    IV. 

Úkno  =  polní  česnek.  Na  jiho- 
vých.  Mor.  Kt.  VII. 

ÚkOlnik  také  =  sloupec,  k  němuž 
se  branka  n.  vrata  přivírají  a  petlicí 
zastrkují.  Slez.  Kt.   IV. 

ukoprtnút  =  zakopnouti  a  upad- 
nouti,   r.  na  zem.  Kt.   IV. 

úkosinový  =  koso  ustřižený,  cvik- 
lovv.    r.   fěrtoch.   Slez.  Kt.  VII. 

ukOSlat  =  utříti.  U.  si  co:  kalhoty 
(nohou  do  nohy  tluče  n.  je  dlouhé 
po  zemi  smvkaje),  ušoustati,  ušla- 
pati). Ostrav.  Kt.   IV. 

úkradkem  stoupat  =  krada  se. 
Slám.   L\s.   93. 

Ukrňáiek  =  ukrnělv  člověk.  Kt. 
Vil. 

ukrnět  =  uhniti.  Všeckv  listv  na 
zeli  u-lv.  Ostr.  Kt.   IV. 

ukundaný  =  šoukavý,  soukala, 
kdo  nemůže  s  ničím  býti  hotov. 
Slez.  Kt,   IV. 

ukurvenec  =  z  kurvy  sjn.  Kt. 
VII. 

ukurvit  si  ve  světě  dítě.  Kt.  VII. 


Ukutat  =  stranou  smésti.  U.  co 
na  lunmadu.  Ostr.  —  se  =  chůzí  n. 
prací  se  unaviti.  Olom.  Kt.   IV. 

ukypaný  =  kvpěním  znečištěný. 
Slez.   Kt.   IV. 

ukypat  =  wtékati.  Kaša  uk\-puje 
z  iiiísv.   Ostr."Kt.   rV. 

ukysaný  také  =  rozespalv.  Kt. 
IV. 

ulaptat  se   =  podělati  se.  Kráva 

se  u-hi,  má  běhavku.  Ostr.  Kt.  IV. 

Uléliat  na  koho   =  doléhati.   Kt. 

VII. — Mvsiíš,  že  mne  matka  na  sněhu 

ulehla  (porodila)?  Val.  Kt.  VIL 

uličit  =  vypočísti.  Až  do  sta  u. 
Ostr.   Kt.   IV. 

ulička  =  malá  ulice;  prostora  mezi 
kamny  a  zdí.  Krm.  Obr.  142. 

uliskat  koho  =  lískovkou  vybiti. 
Ostr.  Kt.   IV. 

Uliša  =  Julie.  Na  již.  Mor.  Kt. 
IV. 

ulizovat  se  =  usmívati  se.  Folp. 
b.  21.  h. 

ulojdaný  =  kdo  má  plno  lojdů. 
Kt.    1\'.   Sr.  lojdaný. 

uloknút  =  slehnouti  se.  Zem  ulok- 
la.   Ustr.   Kt.    IV. 

Úložka  =  úloha;  věc  uložená.  Kt. 
Vil. 

ulykat  se  čeho  =  dosti  se  toho  na- 
ptilykati.   Kt.   IV. 

umáchat  koho  čím  =  ubiti.  Ostr. 
Kt.   IV. 

umalit.  Ona  dětem  neumalí  (ne- 
promine).  Kt.  VIL  1.39.5. 

umamrat  =  dosti  bědákati.  Kt. 
IV. 

umaňkat  co  =  mokrýma  rukama 
lepkým  učiniti.  Kt.   IV. 

umazgat  co  =  tlače  namazati. 
Máslo  na  chlebě  nožem  u.  Máslo  ja- 
zvkem  s  chleba  u.  (slízati).  Ostr. 
Kt.   IV. 

umětok  =  uměták,  koště.  Ostr. 
Kt.    IV. 

umícat  =  celého  zulíbati.  Na  již. 
Mor.   Kt.   IV. 

umígat,  umíhat  =  míháním  do- 

síci;  uletěti,  zmizeti.  Ostr.  Kt.   IV. 

umínit,  uménit  (Přer.).  Krávy  u- 

mínilv  =  dávají  méně  mléka.  Naš. 

XLIV.  99.  1.  d. 

9 


130 


umítat  =  namítati.  Oklame  tě! 
Umítal  Janošík.  Slám.  Lys.  35. 

Úmlatek  =  trochu  umláceného 
obilí.  Kt.  VII. 

umlzat  =  ulízati.  Kt.  IV. 

umňačit  se  =  dosti  se  nabědo- 
vati.  Ostr.  Kt.   IV. 

umorýsaný  =  umouněný.  Kt.  VII. 

umřitý   =  umrlv.  Kaš.  87. 

umrlárna,  umríčín  =  kostnice. 
Kt.  VIL.   IV. 

úmrtnice  =  úmrtní  list.  Kt.  VII. 

umurýsat  =  ušpiniti.  U  Místka. 
Kt.    IX. 

umývačka  =~  umývání.  Kt.   IV. 

umžiganý,  umžikaný  =  udřímaný, 
ospalý.  Laš.,  Kt.  VII. 

uodřínat  co  čím  =  sříznouti,  od- 
říznouti. Ostr.   Kt.   rV. 

uosmrdat  se  okolo  čeho  =  obska- 
k()\-ati.    (.)str.   Kt.    IV. 

upackat  =  špatně  udělati;  plos- 
kým ])r('dmětem  uplácati.   Kt.    IV. 

upadat  =  stárnouti.  Olom.  Kt. 
IV. 

úpadmo  si  nohu  zlámal  =  pádem. 
Uh.  Hrad.  Kt.   IV. 

upaplat  =  upiplati.  Na  již.  Mor. 
Kt.   IV. 

upaskudit  =  škodu  udělati.  Kt. 
IV. 

upaščekovat  koho  =  uhubovati. 
Ostr.   Kt.    IV. 

upiznút  koho  =  udeřiti.  U.  koho 
po  hlavě  pěsťií.   Kt.    IV. 

upizgřený  =  uslintaný,  ušmou- 
raný.  Kt.   IV. 

Úplazka  =  rovina,  nížina  při 
úplazu.   Kl.  VII. 

upleskaný  koláč  =  v  ruce  uválený. 
Krm.   Obr.   6(). 

upliskýřit  se  =  dostati  pliskýře. 
Nnhw  s.    n-la.  Ostr.  Kt.  IV. 

uplkaný  =  povídavý,  tlachavý. 
U.  Káča.  Vyhl.  D.  59.  —  U.  plkoš. 
Kt.   IV. 

uplohnút  se  =  vylíhnouti  se.  Pod 
strupem  se  mu  vši  u-hlv.  Ostr.  Kt. 
IV. 

uplukat  =  umyti.  Voda  břehy 
u])lu.c.  Ostr.  Kt. 

f   uplút  =  odplivnouti.  Uplúvá  krev. 
Ostr.  Kt.   IV. 


upodobat  se  komu  =  zalíbiti  se. 
To  děvče  se  mi  u-lo.  Ostr.  Kt.   IV. 

upostarčit  =  stačiti.  On  neu-čí  za 
mnú  kiisit.  Ostr.  Kt.   IV. 

upovířit  se  komu  kde  =  dříve  se 
t)bje\iti,  dříve  někam  přijíti,  přede- 
jíti koho.  Hořen.   103. 

uprcat  =  podělati,  posrati.  U.  si 
kalhnty.   Kt.    IV. 

uprděný.  Co  mu  tcho  Jánka  vzali 
na  vojnu,  chodí  jako  u.  (není  nic  po 
něm).  Vyhl.  Ced. 

uprdlit  se  =  spáliti  se.  Folp.  b. 
17.  a.  Sr.  prdlit. 

upřídit  se  =  nadbíhati.  Hodiny 
se  o  5  minut  u-ly.  Ostr.  Kt.   IV. 

upřít  se  čeho.  Nevěděl,  proč  se  ho 
u-la  (nechtěla  o  něm  nic  slyšeti). 
Kldu.   141.   (41?) 

uprlený  =  kopřivami  upálenv. 
Jihových.  Mor.  Kt.  VII. 

uprsknút  =  utéci.  Kt.  VII. 

uprtnút  =  zah\-nouti.  Ten  kůň 
mu  už  u-tnul.  Slez.   Kt.   IV. 

upščkat  se  =  kýchnouti.  Ostr. 
Kt.   I\-, 

upucat,  upuckat  =  zulíbati  (v  dět- 
ské i-cči).   Kt.   IV. 

upučit  se  =  otlouci  se  (o  píšťale) ; 
U.  se  =  otlačiti;  nasmáti  se.  Ostr. 
K.   IV. 

upuchřit  =  zpuchřelým  učiniti. 
Voda    dřevo   u-chří.    Ostr.    Kt.    IV. 

upupkat  se  =  rašiti.  Stromy  se 
u-ly.   0>tr.    Kt.    IV. 

upychlat  se  nad  čím  =  zarado- 
vati se.  U  Uh.  Hrad.  Kt.   IV. 

upyskat  =  umouniti;  koho  = 
vyhubovati.  Ostr.  a  Opav.  Kt.  IV. 

Úřade  =  obecní  výbor.  Folp.  b. 
■2\.  h. 

uřaslý   =  užaslý.  Kaš.  41. 

uřasnót  =  užasnouti,  leknouti  se. 
Kaš.  41..  Vyhl.  Ced.,  Kt.   IV.  Olom. 

uráznit     --  >irychliti.  Kt.  IV. 

urcukovat  =  naléhati  s  křikem. 
Autr.    l.il. 

určivý  také  =  kdo  rád  mluví.  Uh. 
Ilr.ui.   Kt.   IV. 

uřécl  =  uřeknouti,  uřknouti. 
Ostr.   Kt.   IV. 

uremtat  =  okousati.  Zajíc  omlaď 
u-tal.  Kt.   IV. 


131 


Úřezek  také  =  silné,  tlusté  dítě. 
Mají  takového  úřezka.  Uh.  Brod. 
Gb. 

urmín  =  silný  člověk.  U  Místka. 
Kt.   IV. 

uřnút  =  uříznouti.  Uini  dubka 
a  ini  dobře.  Vvhl.  Prus.  67.,  Kt. 
IV. 

Úročnica,  anthyllis  vulneraria, 
rostl.  O.  pomáhá  od  úroků  dob\t- 
čích.  Kt.  VII. 

úrosek,  órosek  ■=---  malv  déšť.  Vyhl. 
C«l. 

uruntovat  vuz  na  špatné  cestě  = 
rozbiti;  kohO  =  hřmotně  zbuditi. 
Ostr.   Kt.    IV. 

.    urvaný   také    =    kdo  má   průtrž. 
Ostr.   Kt.    IV. 

urvavý  =  hádky  milcvnv.  Ostr. 
Kt.   IV. 

urypa  =  špinavý  člověk.  Folp. 
b.  21.  b. 

urýpaný  =  špinavý.  Folp.  b. 
21.  b. 

uryžovat  =  uhraniti.  Ostr.  ,Kt. 
I\'. 

urzat  =  řehtati.  Kůň  urzá.  Ostr. 
—   U.   =   urezavěti.   Ostr.   Kt.    IV. 

USáČit  se  =  napršeti.  Už  se  dost 
usácil.i.   Ostr.  Kt.   IV. 

USádlit  se  =  usaditi  se,  uvelebiti 
se.  Kdy  pak  se  přece  u-dlíš?  U-dlil 
se  na  haleně.  Hořen.  40.  Vz  sádlit 
se.  —  Kt.   IV. 

USáknÚt  =  uschnouti.  Prádlo 
u-klo.  Kt.   IV. 

USbirat  =  nasbírati.  Di  (jdi)  u. 
hrušfk.  Kaš.   88. 

Úscestí  =  začátek  druhé  cesty. 
Kt.   IV. 

I*  Úsečný  také  =  štípavý,  kousavý. 
Kt.   IV. 

uschránit  si  =  ušetřiti  si.  Folp. 
b.  -n.  b. 

Úskobit  se  =  šetřiti,  skrbliti.  Uh. 
Hrad.  Kt.   IV. 

USkominy  =  laskominy.  Slez.  Kt. 
Vil. 

USOtat    -^  unaviti.  Laš.  Kt.  VII. 

USkřítanec  =  dítě  uskřítané,  za- 
piplaué.  umazané.  Kt.  IV.  Vz  násl. 

USkřítaný  =  uslintaný,  ušmou- 
raný,  zamazaný.  Kt.  IV. 


USkýpat  =  přetéci.  Mléko  u-Io. 
Ostr.  Kt.   rV. 

USmuhat.  Cerwnými  čarami  něco 
u.   (natříti).   Kt.   IV. 

usmušit  se  =  smutným  se  státi. 
Kt.    IV. 

uspaný.  B\la  uspaná  (spala).  Ho- 
rou. 211. 

usraný.  !v  vulixá  u-ném  (usraným) 
pár  grécarom  mě  žaloval.  Vvhl. 
Ced. 

ustátý    =   unavený.   Hořen.   268. 

UStibat  co  kam  =  vstrčiti.  Ostrv. 
Kt.    IV. 

UStrabít  se  =  občerstviti  se.  Kt. 
W  . 

ustřapkat  =  ušoustati,  odříti.  U. 
kaliu .t\-.  Olom.  Kt.   IV. 

ustřihnót  si  na  koho  =  seděti  na 
něm,  pronásledovati  ho;  též  pevně 
si  umíniti,  že  něco  vykoná.  Vyhl. 
Ced. 

USÚt  =  usypati.  Kt.   IV. 

UŠáČek  =  hrnec  s  uchy.  Autr.  131. 

ušamotat  se  čím  =  unaviti  se.  U. 
se  h.lzrnim  snopů.  Ostr.  Kt.   IV. 

UŠantat  =  šantavou  chůzí  roz- 
trhati. U.  kalhoty.  Ostr.  Kt.  IV. 
Vz  učantat. 

UŠČáknÚt    =    nevrknouti.  Mal. 

UŠČIbraný   =  umazaný.  Fix. 

UŠČibřit   =--=  ulomiti.  Kt.  VII. 

UŠČikat  =  ulomiti.  U.  co  odkud. 
Ostr.   Kt.   IV. 

UŠČiřit  se  =  usmáti  se.  Ostr.  Kt. 
IV. 

UŠČrbený  =  ulomený,  porouchaný. 
U.  hrnec.  Val.  Kt.   IV. 

UŠípat  =  ušpiniti,  ukáleti.  Kt.  IV. 

UŠkamrat  =  mumlati,  svou  ne- 
voli na  jevo  dávati.  Ostr.  Kt.  IV. 

UŠklilinÚt  =  uklouznouti.  Ušklí- 
bla se  ji  niiha.  Vyhl.   Kr.   48. 

UŠkňÚřit  se  na  koho  =  zamračiti 
se.   la.    IV. 

uškrkat  =  škrkáním  způsobiti. 
U.  oheň.  Ostr.  Kt.   IV. 

UŠkrpat  =  ustrouhati,  ošoustati, 
roztrhati  (šoupaje  nohama).  U.  po- 
dcšvu.  Ostr.  Kt.   IV. 

uškúbavě  =  úštipně.  Kt.  VII. 

UŠkuhnút  =  ušklíbnut.  Noha  mi 
uškuhla.   Kaš.  97.  Sr.  škuhnút. 

9* 


132 


UŠlamtat    =   umazat.    U.  šat,   se 
v  bláté.  Ostr.  Kt.   IV. 

ušlundrat    =    uslamtat 
v  blátě.  Kt.  IV. 

ušmúraný  =  umazaný.   Kaš.  97. 

ušmúrat  =  umazati,  ušpiniti.  Kt. 
IV. 

ušnice  =  náušnice.  Kt.  VII.  1395. 

ušoplstaný    =    odřený-    U.   šaty. 
V>-hl.  Crd. 

UŠpajdat  =  wšmatlati.  Slez.  Kt. 
VII. 

ÚŠtěrb  =  uštěi-bení.  zmenšení.  Kt. 
VII. 

UŠtiplivý    =    štiplavý.    U.   slovo. 
Kt,   IV. 

UŠtÚrat    =    okorati,    vyschnouti. 
Ok.m.   Kt.   IV. 

ušubrat  =  ušpiniti.  Kt.  IV. 

UŠÚIaný    =    uválen}'^,    uhnětený. 
Děcka  jako  z  tvarohu  u-né.  Kald.  21. 

UŠÚIat.    Vz    ušúlaný,  šúlat. 

UŠÚStnÚt  =  udeřiti.  Folp.  a.  50.  a. 

UŠUŠněný    =    šošnivý,    ušpiněný. 
Bys.  Fig.  302. 

ušllšnit=  umazati,  ušpiniti.  Olom. 
Kt     R-. 


utřesknút  =  třeskem  se  zlomiti. 
Když  suchý  kolek  zlomíš,  utřeskne. 
U.    se      OstV.  Kt.   IV. 

Utrhlivý  =  náhlý.  Ostr.  Kt.   IV. 

utřiďupský  =  patolízalský.  Kaš. 
55.  Sr.  u  Bart.  utřidupa  =  dotěrný 
patolízal. 

utřinos   =  kluk.  Kaš.  55. 

utrmanit  =  utratiti.  Peníze  v  ho- 
spodě u.  Kt.  IV. 

Utrošit  =  utrmanit.  Peníze  v  ho- 
spodě u.  Ostr.  Kt.   IV. 

uťupat  =  na  drobno  rozštípati. 
Ostr.  Kt.   IV. 

Ututat  =  upiti  (v  dětské  řeči). 
Ostr.  Kt.  IV. 

utyknút  =  uváznouti.  U.  s  vozem 
v  blátě.  Slez.  Kt.  VII. 

Utyřelý  =  uhnilý.  U.  dřevo.  Kt. 
IV. 

Utyřeti  =  uhniti.  To  dřevo  u-lo. 
Kt.   IV. 

uvarat  =  odstraniti,  odděliti.  Slez. 
Kt.   IV. 

UVÍro  =  vydlabaný.  v\hloubený 
žlab.  Val.  Kt.   IV. 

Úvod  (óvod)  na  Hané  také  =  od- 


UŠvácit    =    ukrojiti.     Ušvácil    si      polední  svačina  po  úvodě  ženy  po- 
"  skytínaná.  Vyhl.  Mal.   10. 

uvrsknút  =  ušetřiti.  V.  peníze. 
U  Kojetína.  Kt.  VII. 

uzdát  si  =  usmysliti  si.  Folp.  b. 
21.  b. 

uzenkovat  =  jísti  uzené  maso, 
uzenky.  B.\s.  Fig.   120. 

uzgřivec  =  lakomec.  U  Místka. 
Kt.   IV. 

úzký   =  šfiurky.  Val.   Kt.   IV. 

UZnamýkaný  =  utahaný,  una- 
vený. Už  su  celá  u-ná  jak  měch. 
l'h.'  l^.rnd.   Gl. 

uzukat  se  čím  =  utrmáceti.  Kt. 
IV. 

UŽbrundat    =-     ulu\ndati.    ]\IIěko, 
s  vodou  u.  V  Uh.  Hrad.  Kt.   IV. 

UŽďgat,  UŽgat  se  =  utrmáceti  se, 
U.  se  (ím.  ()>lr.   Kt.   IV. 

uždibovat  =  utrhovati.  U.  trávu 
u    s;iini'    /cmě.  Krm.  Obr.   103. 

uždurkat  =  otrkati,  otloukati. 
Na  trhu  se  člověk  nejvíce  uždurcc. 
Ostr.  Kt.  IV. 


kra)n-  ciiicba.  Kald.   17. 

ušvondrat  =  ušlundrati,  učva- 
chati.    Kt.    IV. 

UŠvrknÚt  =  uírnknouti,  odletěti. 
Pták  nám  z  klece  ušvrkl.  Ostr.  Kt. 
IV. 

utanút  se  =  skrýti  se.  U  Místka. 
Kt.   IV. 

utarčený  =  ukvičený.  Olom.  Kt. 
IV. 

utečený.  Tag  už  byla  od  něho 
jedenkrát  utečená  (od  muže  utekla). 
Kaš.  S7. 

UtekaČka  =j(^  utíkání.  Folp.  b. 
21.  b. 

Uteřený  =  utvřelý.  Na  Hané.  Kt. 
IV. 

Utlaskat  =  upicskat.  U.  něco  lo- 
patou. —  se  o  čem  =  nahovořiti  se. 
Ostr.  Kt.   IV. 

Utrckat  se  =  trckem  se  uběhati. 
Kt.   IV. 

Utrefený.  Nápěv  písně  byl  utre- 
íený    (hodil   se).    Hlavn..  Kr.  30. 


133 


UŽgat,  UŽgnÚt  =  ustrčiti,  upích- 
nouti.  V.  do  ohně,  se  do  oka.  Kt.IV. 

užíčník  =  Ižičník.  Vylil.  Mal.  23. 

užitný  =  užitečný.  Abv  bvl  do- 
bytek užitný.  Vvhl."  R.  46. 

užka    ==   ižiřka.  Val.   Kt.    IV. 

užmálat  =  užmoliti.  Kt.  IV. 

užmuchlaný.  U.  čepice.  Mršt.  Ves. 

I.  2(i{;. 


užuchlaný  =  povídavý,  žvastavý. 
Olom.    K(.    IV. 

UŽÚIat  =  uhnísti.  Folp.  b.  20.  b. 
Sr.  šnlat. 

užvachlat  =  užmoliti.  Papír 
v  prstech,  prst}'  u.  Kt.   IV. 

UŽvachtat  také  =  žvatlati,  hovo- 
řiti.  U.  se  s  kým.   Kt.   IV. 


V. 


Václavův.  Václavovo  kvílí  kvete 
bílým  květem  kolem  sv.  Václava. 
Naš.  XLIII.  49.  2.  d. 

vadovatý  =  váhavý,  zdlouhavý. 
U  Místka.  Kt.  VII. 

vaďura  =  kdo  pořád  hubuje,  se 
vadí.  Kt.   IV. 

vagala  =  člověk  tlustý  a  neohra- 
baný. Kt.  VIL 

vajčář  =  sběratel,  kupec  vajec. 
Vz  Kř.  Roz.  II.  220. 

vajčena  ==  bílá  omáčka  smeta- 
nová, do  níž  se  dávají  vejce  na  tvrdo 
uvařená  a  na  čtvrtkv  rozřezaná. 
Slez.   fvt.   IV. 

vajčóch  =  člověk  príitrží  stížený 
(nadávka).  Vyhl.  Ced. 

vajděna  =  nepořádná  ženská. 
Kaš.  98. 

vajkO   =  vajíčko.  Kt.   IV. 

vakula  =  kdo  dělá  vakv,  brašnář. 
Kt.   IV. 

valáčový.  V.  deščka  na  válení 
prádla.   Kt.  VII. 

valachovat  obilí  =  na  valachu  či- 
stiti. Na  již.  Mor.  Kt.   IV. 

valák  =  kdo  válí,  po  poli  válcem 
jezdí.  Slez.  Kt.   IV. 

válanisko  =  pelech,  kde  se  kdo 
válel.  Kt.  VII. 

valaška  také  =  druh  hrušek.  Kt. 
Vil. 

válat  =  válcem  váleti;  v.  se  = 
váleti  se;  špiniti  se;  zaháleti.  Kt.  IV. 

válec  také  =  povalovač.  Kt.  IV. 

válenka.  Pálenka  je  v.  (opíjí).  Kt. 
IV. 

Valentin  =  důchod.  Táhne  v-na 
ze  zemských  peněz.  Bvs.  Fig.  116., 
261.J 


kopčiti.  Laš.   Kt.  IV. 
lenoch.   U  Uh.  Hrad. 


valkovat 
valnoha  = 

Kt.   IV. 

valnút  =  baciti,  uhoditi.  Valnul 
ju  dli  hhuy.  Slez.  Kt.   IV. 

valný.  V.  kosa  t.  j.  bez  hrabice. 
Sekl  ječmen  valnó  koso.  Vyhl.  Ced. 

vandlík  =  druh  jablck.  Kt.  VII. 

vandreál  =  druh  vdolků,  dávaný 
svatebním  hostům  na  konci  hostiny 
na  rozrhodnou.  Vyhl.  Děd.  II.  13."). 

vandruše,  pl.  ==  vši.  Kt.  IV. 

vantroky  také  =  prohlubeniny  na 
cestách  k  odvádění  vody  zvi.  pod 
ko]i(i.  V\-hl.  Ced. 

vantuch  =  veliký,  široký  pytel; 
veliké  břicho ;  břicháč.  Ostr.  u  Místka. 
Kt.   IV. 

varačky  =  švestkv  (kulovačkv). 
Val.   Kt.  VII. 

varaja  =  vařecha.  Na  jihových. 
Mor,   Kt.  VII. 

vařašník  =  náčiní,  do  kterého  se 
zastrkují  vařečky.  Kt.  VIL 

vařeka  =  kdo  se  v  kuchyni  často 
a  zb\tečně  plete  n.  dítě,  které  se 
dorostlým  plete  do  řeči.  Olom.  Kt. 
IV. 

vargošit  =  křičeti,  řváti.  V  Opav. 
Kt.   IV. 

varhan  ky  =  valašské  papuče  (na- 
bírané). Krm.  Dol.  97. 

várpoky.  vz  chlebovník. 

vařtat  =  tkadlcovský  stav.  Robit 
za  \ařtatem.  Oslr.  Kt.   IV. 

varyš  =  tovaryš.  Val.  Kt.  VIL 

vaskosť  =  vlhkost.  Kt.  IV.  Vz 
vazkosť. 

vaský  =  vlhký,  mokrý.  V  tomto 
domě  je  vasko.  Kt.   IV.  Vz  vazký. 


134 


vaščina  =  močálovitá  půda.  Kaš. 
131. 

vašinský  =  váš.  Folp.  b.  21.  b., 
Kt.   IV. 

vata  také  =  ohniště  v  zemi.  Kt. 
TV. 

vatře,  švatřc  také  =  velikv  krajíc. 
Folp.  b.  21.  b. 

vavřenka  =  druh  hrušek.  Kt.  VIL 

vavřinilky  =  druh  hrušek.  Vyhl. 
Prus.   ")."). 

vazkavý  =  drobet  vlhký.  Kt.  VII. 

vazkost  =  vlhkosť.  Kt.  IV.  Vz 
vaskosť. 

vazký  =  vlhký,  mokrý.  Kt.  IV. 
Vz  \-aský. 

vazné  =  vázané  (dar  k  svátku). 
Autr.   131. 

vaznice   =  houžev.   Kt.  VII. 

Vazová  =  reka  Morava  u  Lobo- 
dic.  Vyhl.  Mal.  116.,  Ced. 

vazovitý.  V.  dřevo  =  které  se 
špatně  štípe.  Ces.  lid.  X.  05. 

važisko  =  dřevo  při  voze,  na 
němž  jsou  brdeěka  vah  zavěšena. 
Kt.   IV. 

Vbabrat  =  vmazati.  Maltu  ru- 
kama dli  okna  v.  Ostr.   Kt.  IV. 

Vbídnút  se  =  nabídnouti  se.  V. 
se  komu  nač  (na  pomoc),  do  čeho 
(do  služby).  Kt.   IV. 

Vbiinknút  =  vraziti.  V.  klínek 
dli  deskw  k\'iem  do  okna.  Ostr.  Kt. 
IV. 

Vblknút  =  všlehnouti.  Ohefí  vblk- 
nul  do  okna.  Ostr.  Kt.  IV. 

VCrknÚt  =  vkapnouti.  Vcrklo  mu 
trochu  do  kalhot;  Vcrknul  mi  dvě 
kapky  do  léku.  Ostr.  Kt.  IV. 

VČUCi  =  nenadále.  V.  tam  přišel. 
Ostr.   ICt.   rV.  Sr.  u  Bart.  vťuci. 

VČeléŠek  =  nynějšek.  Bys.  112., 
V>]il.  Děd.  I.  2C".  v  Bart.:  včilcjšck. 

VČeléší  =  nynější.  Spč.  25.,  Vyhl. 
Děd.   1.  7.  Moje  v.  žena.  Bj-s.   Í0!). 

VČelín  také  =  vůbec  malá  pozem- 
nosť,  zahrada,  chalupnická  polnost". 
U  Val.  Mez.  Kt.   IV. 

včileky  =  nyní.  Ondr.  25. 

včilkaj  =  včil,  nyní.  Kt.  IV. 

VČilko    =   nynějšek.   Kt.  VII. 

Vdatá  =  vdaná.  Kt.   IV. 


vdOlkař  =  kdo  rád  jí  vdolkv. 
Vyhl.  Mal.   138. 

Vdovčisko  =  vdova.  Naš.  XLIV. 
13.->.    1,    d. 

vdovec  také  =  krajíc  chleba  bez 
kňrkw  samá  střídka.  Ostr.  Kt.  IV. 

vébarka  =  námitka,  podmínka. 
Kolk.   II.  41. 

věckrát  =  vícekrát.  Na  již.  Mor. 
Kt.  VII. 

večeří  řádka  =  mateří  douška. 
Vyhl.  Mal.   113. 

večgat  =  vecpati,  v  Podluží.  Kt. 
VII. 

věčko  =  víko;  klec  na  ch\tání 
ptáku.  Ostr.  Vz  Kt.   IV. 

vědák  =  domácí  skřítek,  jenž  do- 
mácí lidi  poučuje.  Kř.  Han.  75. 

vedek  =  vetech,  poslední  čtvrť 
měsíce.  Kt.  VII. 

veděf  =  poznati.  Nedala  sa  mu 
v.  Kaš.  98. 

vědrový  =  vědenií.  V.  bečka. 
Slez.   i;t.   IV. 

védunek  =  vydumek.  Autr.  131. 

veflágat  do  sebe  =  vecpati.  Kt. 
VII. 

vefujat  =  ve  foukat.  V.  sněhu  na 
hůru.  Kt.  VII. 

věchněj  =  více,    lépe.    Kt.  VII. 

véchopeň  =  osolený,  kmínem  po- 
sypaný vdolek  ze  zbylého  chlebo- 
vého těsta.  Vz  chlebovník.  Kt.  IV. 

věchtě  =  druh  pečiva  o  ostatcích. 
Vyhl.  Mal.   142. 

věj,  věja,  věje  =  chumelice.  Ostr. 
Kt.   IV. 

věk.  Zlomený  věk  =  zlomená 
svíce,  která  nošena  bývá  při  pohřbu 
děvčat  a  hochů.  Vyhl.  D.  96. 

veka,  z  něm.  Wecken  =  houska, 
kruhovka;  menší  podlouhlý  chléb. 
Kt.  rV.  V  koši  měl  veky  a  rohlíkv_ 
Kř.  Roz.   II.  45.  a  j. 

vekše,  pl.  =  klouby  na  ženském 
kožichu  vyšívané.  Val.  Kt.   IV. 

vela  --"kolik.  Vz  tele  (tolik).  — 
V.  =  hojnost'.  To  je  vela  dříví.  Máme 
vela  šiti.  V>hl.  Ced. 

velebné  =  velebný  pán,  farář.  Kř. 
Roz.   I.  45. 


135 


veličanský,  veličaný,  veličanzný  = 

velmi  veliký.  Kaš.  51.,  V\-hl.  D. 
14(),.  Kt.  IV.,  VII. 

velíčko  =  plátěný  oděv  od  kolen 
po  kotníky  asi  třetinou  z  bot  vyční- 
vající. Na  Hané.  Kt.  IV.  Sr.  vi- 
léčka. 

velník    =   druh  jablek.  Kt.  VIL 

velOCipák  =  vclocipedista.  Kt. 
VII. 

véměna  =  vvměnek  sedláků. 
V\hl.  -Mal.  77. 

vemeno  také  =  klínek  v  rozkroku 
na  tiáslavicích  slováckvch.  Na  již. 
Mor.   Kt.   IV. 

věn  =  věno.  Otrácet  děckám  věn. 
Naš.   XLIII.  27.  2.  d. 

vénešnosť  =  chlubnosť.  Hanácká 
v.  Vyhl.  Mal.  71. 

ventrča  =  kráva  hubená,  kosti  jí 
trčí  ven.   Kt.  VII.   1396. 

vépřaha.  Nádenice  sošijó  seno  na 
jedno  vépřaho;  pase  na  jedno  v-ho 
(nejdou  o  polednách  domů).  Vyhl. 
Ced.  Abe  to  bélo  na  jedno  vépřaho 
(zapražení).  Kř.  Roz.  77. 

vepřák  =  vepřovice.  Dům  sta- 
věný z  vcpřáků.   Kt.   IV. 

vér  =  výr.  Chodili  tam  jenom  po 
věrách  (zevlovat).  Hoch.  07. 

véřek  =  výmluvnost".  V.  máte. 
Kř.  Roz.  136.  V.  mám  jak  dochtor. 
Kř.  Roz.  II.  200.  A  co  ve  nemáte 
žádné  v.?    Kř.   Roz.    III.   208. 

veřéno  =  veřejně.  Bodó  to  dělat 
v.?  Kř.  Roz.  50.  Něco  v.  vykládat. 
Ib.   13:;. 

verkl,  vergl  =  flašinet,  kolovrátek. 
Bys.  '.12.,  Fix.,  Kolk.    II.  41. 

verleba  =  velryba.  Bys.  Fig.  33. 

veřnút  =  vříznouti.  Své  jméno  do 
stromu.   Ostr.   Kt.    IV. 

verýn  =  jméno  psí.  Kt.  VII. 

verýna  =  jméno  len\-.    Kt.  VII. 

veselka,  veselá,  vesulka  =  jméno 

kraví.   Kt.  VII. 

Věšatky   =  druh  hrušek.  Kt.   IV. 

véšplechce.  Nech  vešplechcí  (vý- 
kladu). Vyhl.  Vys.  77. 

věštak  =  divý  muž.  Kt.  VII. 

věštka  =  divá  žena.  Věšťky  kradly 
šestinedělkám  děti.  Záhr.  III.  39. 
Vz  věšěica. 


vetkosť  =  vetchost.  Na  Zlínsku. 
Kt.   IV. 

vetký  =  vetchý.  Na  Zlínsku.  Kt" 
IV. 

větr  (vítr)  =  jméno  psí.  V\-hl. 
Mal.   128. 

větravý  =  větrní.  V.  déšť  =  déšť 
s  větrem.  Ostr.  Kt.   IV. 

větřisko  =  nepohoda,  silný  vítr. 
Dnes    je    tam   škaredé   v.    Kt.    IV. 

veverka  =  ovce  s  dlouhým  oca- 
sem.  Kt.  VII. 

vévodek,  vz  v  Bart.  vývodek. 

vevřít,  vz  vy  vřít. 

vezená.  Děkuji  vám  za  vezeno 
(ze  jste  mne  svezl).  Heren.   185. 

Vgichnút  =  vstříknouti,  vlíti  se. 
Voda  vgichla  rázem  do  zahrady. 
Ostr.   Kt.   IV. 

vhúňat  =  vháněti.  Ostr.  Kt.  IV. 

více  =  vejce.  Folp.  a.  5.  b. 

vlčák  =  oves  s  vikou.  ]\llátit  v. 
Kaš.   122. 

Vidlečke  =  jmclí  frostl.).  V^•hl. 
Mal,   113. 

vidlica  =  koza  s  růžkv  jako  vid- 
lice. Kt.  VII. 

vldllsko  =  násada  u  vidli;  špatné 
vidle.  Slez.  Kt.   IV. 

Vidňák  =  druh  jablek.  Kt.  VIL; 
=  splašený,  divoký. 

Vídrhón  =  doděrky.  Folp.  b.  21.  b. 

Vidrmach  =  ?  Ti  v-ši  křečele  ja- 
ko ...  ;  mladočeskj>  v.  Spě.  100., 
112. 

vích  =  plodící  úd  mužský.  Kt. 
VIL 

VÍChor.  V-ry  dělat  =  chlubiti  se. 
U  Litovle.  —  V.  =  střeštěnec.  Olom. 
Kt.   IV. 

VÍChořit  se  =  dělati  rámus,  bou- 
řiti se.   Olom.   Kt.   IV. 

VÍChOVá  =  zpropitné  tesařům  a 
zedníkům  za  to,  že  na  novostavbě 
víchu  postavili.  Kt.  VIL 

Vichtóra  =  strojna.  U  St.  Jič. 
Kt.  \'II. 

viléčka,  pl.,  n.  =  úzká,  plátěná 
pokrývka  lýtek,  jdoucí  až  ke  kot- 
níkům, poďléšky.  Vyhl.  Děd.  II. 
177.   Sr.   velíčko. 

vilije,  Vigille  =  štědrý  den.  Vyhl. 
Prus.  29. 


136 


VílÓŠek   =  Vilém.  Vyhl.  Ccd. 
vincetle    =    větrové    pokroutky, 
z  nt-m.  \A'indzeltel.  Preis.   13. 

Vincíř,  Vincéř  —  druh  síti  na  rvbv. 
Kt.  VIL 

vínek.  Vínky  (slavnost)  se  konaly 
tictí  den  po  porodu;  pečivo  pečené 
ke  křtu.  Naš.  XLII.  154.  1.  d.  a  1. 
a.  Babka  jim  navázala  do  šátku 
pečiva  či  vínků  (vdolečků,  \rtanců 
atd.),  Vvhl.  D.  95. 

vinohradky  =  druh  hrušek.  Kt.  IV. 

vínoví  =  vínové  klestí.  Vínovím 
topiti.  Preis.   13. 

Virgule  =  druh  hrušek  podoby 
džbánkové.  Vyhl.  Ced. 

VÍrka  =  úvěr.  Bráti  u  kupce  na 
vírku.  Na  Hané.   Kt.   IV. 

VÍrník  =  kohoutek  na  střeše,  kte- 
rv  se  točí,  věje-li  vítr,  větrník.  Ostr. 
Kt.   IV. 

visačky,  vísahy  =  druh  hrušek. 
Val.   Kt.    IV. 

višňovka  =  višňová  hůlka.  Kt. 
IV. 

vítr.  Přejde  tě  zlý  v.  (raní  tě 
mrtvice).  Kř.  Roz.   100. 

vítřit  se.  Hlísta  se  mi  vítří.  Naš. 
XLII.  15S.  1.  2.  a  2.  a.  --  V.  se  = 
blázniti  se;  o  bolesti  =  dále  se  šířiti. 
Kolk.   II.  41. 

VÍvka  také  =  všecko  obilí  vívkou 
pojednou  vyčištěné.  Opav.  Kt.   IV. 

Vizgotat  =  hučeti,  pískati.  Na 
Hané.   Kt.   IV. 

VÍznút  =  udeřiti.  U  Zábř.  Kt.  IV. 

Vjokat,  vz  hjokat. 

vkocliat  se  do  čeho  =  zamilovati 
se.   SI,/.   Kt.   IV. 

vkrušit  =  nadrobiti.  V.  chléb  do 
polévky.   Ostr.  Kt.   IV. 

vláčet  se.  Sotva  se  vláčijó  ze  sla- 
bvho  kusto  (kustu,  stravy).  Naš. 
XLIII.   110.  1.  d. 

Vlahký  =  vlažný.  V  lese  je  vzduch 
v.    Ostr.  Kt.   IV.  ' 

vlak  také  =  každá  příležitost 
k  pohoštění  zdarma.  Bys.  Fig.  130. 

Vlapan  =  kdo  pořád  sedí.  Olom. 
Kt.    IV. 

Vlápat,  Vlápnút.  Dlaňama  v.  = 
Meškat.  Spe.  12:;.  Já  bech  nérač  bel 


každýho  vlápl  po  tarče  (udeřil) .  Spč. 
90.  Na  někoho  něco  vlápnút  (strčiti, 
svésti).  Spč.  145.  Sníh  vlápe  (pa- 
dají ho  velké  chomáče);  Nevlápé  = 
nemhn-  darebných  řečí.  Kt.  VIL 

Vlasec  =  tenký  červíček.  Kt.  VIL 

vlaská  =  lasička.  Kolk.   II.  41. 

Vlášení,  vlásení  =  jemné  kořínky 
siniUTJ\-é.   Vyhl.  Ced. 

vlášený  =  žíněný.  Kt.  IV. 

vláŠí  =  žíně.  Na  již.  Mor.  Kt.  IV. 

Vlažňavý  =  trochu  vlažný.  Kt. 
VIL 

Vlčně  =  prase,  které  se  ulihlo 
14  dní  před  vánocemi.  Vyhl.  Ced. 
Sr.  v  Bart.:  vlčuáci. 

vlezlý  =  dotěrný.  Kolk.  11.  41. 
U  Bart . :  vlezný. 

vlezný.  Vlezná  zima  =  sychravá. 
L'.  Brod.   Gl.  Sr.  předcház. 

Viňák   =  beran.  Val.  Kt.  VIL 

Vlnistý  =  mnoho  vlny  na  sobě 
majíci.  V.  ovce.  Ostr.  Kt.   LV. 

vločka  =  vlněná  příze  k  vvšívání. 
Nár.  Vest.  V.   19. 

vítat  =  sem  tam  se  pohybovati. 
Voda  balvan\-  vitá,  vlče.  Ostr.  Kt. 
IV. 

Vltavy  =  vlnivý.  Když  je  po  vod 
(povodeň),  voda  je  vltavá.  Ostr.  Kt. 
IV. 

vmístit  co  kam  =  vřaditi.  Ostr. 
Kt.   IV. 

vmutit  co  čím  kam  =  roztlouci, 
vpraviti.  Muťokem  vmutila  řepu 
do  kobzolí  pro  prasata:  Vmutí  \-še- 
ckodosebe.  Ostr.  Kt.   IV. 

vňutr  =  kanec,  valach,  volek 
o  jednom  varleti  (špatně  v\-řezaný). 
Slez.  Kt.  VIL   U  Bart.  íňutr. 

vobšosta  =  vobleza,  kdo  pořád 
k  něki  imu  se  lísá,  bj-  něco  dostal.  Kt. 
VIL 

VOCáska  =  plevel  v  ovse  (má 
zrnko  s  ocáskem).  Kt.  VIL 

voda.  Só  p(id  vodo  (napiti).  Naš. 
XLIV.  99.  2.  b. 

vodák  také  =  nádržka  na  vodu. 
Kt.   IV. 

vodenka  =  sněť.  Kt.  VIL 

voděnkový  =  vodový.  Voděnková 
pnlivka.  Olom.  Kt.   IV. 


137 


vodička  =  tanečnice,  poněvadž 
se  při  tanci  s  tanečníkem  vodila. 
Bvs.  U-2..  Přik.  64. 

vodňačka  =  vodnice.  Fix. 

VOdnitse  =  rozvodňovati  se.  Folp. 
b.   22.  a. 

VOha  (voo  vuo)  =  stůj!  Velení 
volum.   Kt.  VII. 

vohókaný  =  otrlý.  V.  děcko.  Kt. 
VII. 

VOhřébat.  Neměla  jí  (krupice)  dosť, 
vohiébala  kosť  (ohryzovala) .  Vvhl. 
D.  4.'). 

VOChtr  =  hlídač  (železniční),  zněm. 
Wáchter.  Spč.   57. 

VOChtrovňa  =  obydlí  vochtrovo. 
Spč.  •')7. 

VOJanka  =  místnost,  kde  přebývá 
voják.  Vyhl.  Mal.  127.  —  V.'  = 
lehká  ženská.  Vyhl.  Ced. 

VOJenka  =  smělá  ovce.  Krm.  Dol. 
1.").  — ^  V.  =  menší  konírna  pro  vo- 
janské  koně  v  selském  statku.  Na 
Hané.  Kt.  VII.   1397. 

VOkrŠel  =  rozházená  kopka  sena. 
Kt.  VII. 

VOláČ  =  volatý  h^;lub.  Vyhl.  Ced. 

VOlavět  =  dostávati  vole.  Laš. 
Kt.  VII. 

VOlavý  =  volatý.  V.  krk.  Ostr.  Kt. 
rV.  —  v.  vábivý.  Trónik  se  schovává 
na  volavo  (abv  volal  jiné  peníze). 
Kolk.   I.    110.  " 

VOldat  =  hmatati,  dloubati  v  ně- 
čem, vohledat.  V.  slepice  (ohmatá- 
vat, mají-li  vejce).  Kt.  VII. 

vole  krčí,  rostl.  Kt.  VII. 

volový.  V.  oči  =  blatouch.  Fix. 

voňavý  chebz,  svringa  vulgaris. 
Naš.  XLIII.  49.  2.  d.  V.  chrobák  = 
tesařík  pižmový.  Fix.  — ■  Dnes  je 
voňavá  zima  (silná).  Kyjov.  Gl. 

VOnica  =  kytka,  jakou  chasa  no- 
sívá  za   kloboukem.  Kt.   IV. 

vopava  =  pupava.  Kt.  VII. 

voperďopa  =  nesmělý  člověk.  Kt. 
VII. 

VOrek  =  pytel.  Vzal  v.  kobzolí  na 
pleca.  —  V.  =  cumel  z  papkv  pro 
děti.   U  Místka.  Kt.  IV. 

VOŠléŠka  =  mazanice,  kluzká  pů- 
da, když  rozmrzá,  vosléčka.  Kt.  VII. 


VOzaČka  =  klouzačka.  Na  Hané. 
Kt.  VII. 

VOZiskO  =  uvozené,  ujezděné  mí- 
sto. Kt.   IV. 

VOzniydlO=  dítě,  které  jako  mýdlo 
z  rukou  chův  v  na  zem  sjíždí.  Olom. 
Kt.  IV. 

vpažit  =  vstrčiti,  zatnouti.  Nůž 
dn    lilnubku  zelí  v.  Kt.   IV. 

vplprat  =  vtabrat.  Rukama  mal- 
tu d(i  okna  v.  Ostr.  Kt.   IV. 

vplantat  se  =  vplésti  se.  Ale  to  se 
vplancó  hoše  do  stáda.  Bys.  Fig. 
2.5.,  Kt.   IV. 

vpluštlt  =  vstřiknouti,  vmésti. 
Vildu  někomu  do  očí  v.  Ostr.  Kt. 
IV. 

vprdat  se  do  čeho  =  míchati  se. 
Val.   Kt.   IV. 

vprštit  =  \'prsknouti.  Na  záhon, 
do  země  několik  zrnek  v.   Kt.    IV. 

vr'  =  vrh.  Naberte  až  po  vr'.  Kř. 
Roz.   II.   198. 

vrak  =  brak,  druh.  Val.  Kt.  VII. 

vrákat  =  žebronití.  Na  Hané.  Kt. 
VII. 

vrandžat,  vz  mrandžat. 

vranuša  =  jméno  kraví.  Kt.  IV. 

vraný  =  nějaké  moučné  jídlo.  Vi- 
děl polévku,  vranv  a  vdolkv.  Hořen. 
Nov.   191. 

vrap  =  záhyb;  úkryt,  záloha. 
Každá  má  něker^^ho  (milýho)  někde 
ve  vrapě.  Vyhl.   R.  78. 

vrapčírky,  vrabčírky  =  druh  drob- 
ných třešni  pro  \Tabce.  Mal.,  Vyhl. 
Prus.  -■>.■). 

vrátečka  také  =  vratič,  rostl. 
Val.   Kt.   IV. 

vrática  =  vrate ň.  Má  záda  jak 
v.   (široká).  Spč.  81. 

vrátka  (šlic)  v  rozparku  u  ha- 
náckých červeníc  (kožených  kalhot). 
V\-hť.  Ced. 

vrazet  komu  co  =  píchnouti,  pro- 
zraditi, pověděti.  Dež  sem  im  to 
vrazel.  Bys.  Fig.  260.,  302. 

vrazidlo  =  závora  ve  strouze,  aby 
se  voda  zadržovala.   Ostr.   Kt.    IV. 

vrba.  Zalévat  vrbu  =  mnoho  píti, 
vvpiti  piva  putynku.  Vyhl.  Mal.  39. 

vrbálka  (frbálka)  =  vrbová  pí- 
šťala.  Slez.  Kt.  VII. 


138 


vrbelečka  =  vrbálka.  Kt.  IV. 

vředový.  V.  nemoc  =  padoucnice. 
V>-hl.  Pius.  29. 

vřelství  =  nadšení.  Bys.  Fig.  181. 

vřesk  =  vřes.  Val.  Kt.  VII. 

vřetenice  =  slepýš.  Fix. 

vrchovatý.  Dež  te  divke  só  včel 
v-tv  (mají  velkou  mzdu).  Naš.  XLV. 
1.  2.  d. 

vrchy  =  osekané  haluze  stromu. 
Dnes  se  prodávají  vrch^•.  V3-hl.  Mal. 
10.5. 

vříteň  =  samec  vřítenice.  Kt.  VII. 

vřivý  také  =  vařivý.  Náš  hrách 
jevřivý.  Kt.   IV. 

vrndžat  =  bzučeti.  Folp.  b.  22.  a. 

vrskat  =  házeti.  Hrud\-  za  sebou 
v.  Ostr.  Kt.   IV. 

vrš  =  horní  část  svahu.  Kaš.  53. 

vršek  =  vrchní  mléko.  Vyhl.  Ced. 

vršky,  vz  skrajky. 

vršúvky  =  druh  sladkVxh  jablek. 
Na  Vsacku.  Kt.  IV. 

vrtanec  =  moučné  jídlo  podobné 
vdolkum.  Vvhl.  Mal.  8.,   111. 

vrtec  =  vrták.  Kt.  VII. 

vrtět  =  vrtochy  činiti.    Sa  ně  to 

navrtělo.  Kaš.  98. 

vrtík  =  vrtoch.  Oloni.  Kt.  IV. 
Ten  má  vrtike  =  vrtění,  je  nepo- 
seda.  Přer.   Mal. 

vrtiříť,  vrtiřitka  =  kdo  vždy  řití 
vrtí.  neposeda.  Ostr.  Kt.   IV. 

vrtech  také  =  vrták,  vrtohlavec. 
Kt.  VII. 

vřud  =  padoucnice.  Ces.  lid.  VIII. 
;5(J8. 

vřundít  se  =^  \ mluviti  se.  Vřundil 
se  luizi  ne.  Ostr.  Kt.   IV. 

vrznót  sebou  do  hospodě  =  rychle 
odejíti,    vj7tratiti    se.    Naš.    XLII. 

27.  2. 

vrzúgat,  vrzúkat  =  vrzati.  Boty 
mu  vrzúkají.  Kt.   IV. 

vrzúkalka  =  rostl.  Hrb.  Dt.  90. 

vrzula  =  nepořádná  ženská.  Slez. 
Kt.   IV. 

vrženina  =  vyrážka  na  obličeji, 
osypanina  po  větší  části  těla,  Kt. 
rV.,  bolák,  vřed.  Folp.  b.  22.  a.  a 

28.  b. 

VSacký  adj.  od:   Vsetín.    Kt.  VII. 


VSOSat  =  vssáti.  U  Uh.  Hrad.  Kt. 
IV. 

VŠahdě  =  všude.  U  Rožn.  Kt. 
VII. 

vsaj,  vsaje  =  všude.  Laš.  Kt.  VII. 

VŠakviŠ  =  jméno  psí.  Kt.  VIL 

VŠeckospolem  =  sladké  mléko  smí- 
chané se  smetanou.  Slez.  Vyhl.  Ced. 

VŠeliChuťa  =  kdo  má  všelijaké 
chuti,  choutky.   Kt.  VII. 

VŠevál  =  všivák.  Meslí,  že  me  sme 
její  vševáli.  Bys.  Fig.   103. 

VŠevota  =  všivota.  Ale  táhni,  vše- 
votd!  Vyhl.  D.   147. 

VŠinec  =  vší  trus.  V  hlavě  má 
samé  všince;  Dostaneš  v.  =  nic. 
Ostr.   Kt.    IV. 

všiv,  VŠiva  =  všivec.  Ty  všivo! 
Hořen.  '.)'J.  Tv  všivé  všivý!  Na  již. 
Mor.  Kt.   IV." 

VŠivál   =  všivák.  Kt.   IV. 

VŠivárňa  =  hlava.  Folp.  b.  22.  a. 

všivec  =  všivák.  V\hl.  Ced. 

VŠivina  =  nemoc  způsobená  všemi. 
Kt.   IV. 

VŠivoň   =  všivák.  Kt.   IV. 

VŠulat  se  kam  =  tiše  přijíti;  co 
kam  (do  čeho)   =  zabaliti.  Kt.  IV. 

všuškat  co  komu  =  pošeptati.  Kt. 
IV. 

Vtáčky  =  lvi  tlama,  rostl.  V  Pod- 
luží.  Kt.  VII. 

vták  holv  =  netopýr.  Jihových. 
Mnr.  Kt.  VII. 

vťalúpit  sa  =  vetříti  se.  Kaš.  98. 

vtentotit,  vtentovat.  Tak  mu  hla- 
vu vtentovalo  do  země  (vstrčilo). 
Kaš.  115.  Kt.  IV.  Vz  tentit. 

vtírka  =  vtírání.  Kt.  VII. 

vfll|jat  =^  \-rážeti.  K(ilk\'  do  země 
v.  Kt.   IV. 

Vtupit   =   vtípiti.    Folp.  a.    9.  b. 

vůlívá.    K.  v   ^   k  Vlili.  Kt.   IV. 

vúterní  =  úterní.  Kt.  IV. 

vybabrat  =  vymazati.  Všecku 
barvu  v\babral  na  jednu  stěnu. 
Ostr.  KL   IV. 

vybáňat  =  vykouřiti.    Kt.   VII. 

vybantovat  =  vyhledati,  v.  ně- 
kciiiiM  ]>rní/,c  z  kapes.  Kt.   IV. 

vybaranit  =  vyzvěděti.  Z  toho 
nic  nc\\baraníš.  Kt.   IV. 


139 


vybáravosť  =  v\-bíravosť.  Olom. 
Kt.   I\-. 

vybáravý  =  v\bíravv.  Olom.  Kt. 
IV. 

výbarka,  \z  vébarka. 

vybarovat  =  vx-mýšlcti  si.  Kolk. 
II.  41. 

vyběhnót.  Já  sázím  zemňáky  kon- 
cem dubna,  ty  brzo  cisty  bez  trávy 
vyběhnó    (sejdou).   Vyhl.    Ced. 

výběrčí  =  kdo  něco  vybírá,  na  př. 
daň;  tež  posměšně  o  žebrákovi  (že 
vybírá  vši).  Vyhl.  Ced. 

vybíjanec  =  nedobrý  hoch.  Ces. 
lid.   IX.    U7. 

vybíraný.  Ten  je  v.  =  chvtrý.  Kt. 
VII. 

vyblinkai  =  wbiti.  V.  komu  po 
hlavě.  /.(■  t<i  blinká.  Ostr.  Kt. 

vyblýštka.  Chodit  na  v.  =  na  ču- 
mendii.  Laš.  Kt.  VIL 

vybobčit  =  vyklevetiti.  U  Brušp. 
Kt.  W. 

výbora  =  člověk  ch\-trv.  rozumný. 
Pi-cr.  Kt.   IV. 

výborilík  =  clen  výboru.  V\hl. 
Alb.  r>. 

vybrchat  se  ze  sněhu  =  v\-hra- 
bati  se.   Ivald.   IG. 

vybřiskování  =  vykřikování.  Za- 
kažte  tetce  to  vebřeskování.  V\hl. 
D.   UP. 

vybrsai  se  =  vyléčiti  se.  Z  rány 
se  brzy  v-sal.  Hrb.  Dt.  .S8.  U  Bart. 
vvbřesat  se. 

výbuch  =  zřidlo  v  poli.  Byly  tam 
vvbuilu'.   Kaš.   121. 

vybuchancovat  koho  =  dáti  mu 
d<i  zad  několik  buchancii.  Kt.   IV. 

vybýt  si  ncco  =  odp\-kati.  Folp.  a. 
50.   a.,   b.   22.   a. 

výbytek.  Krmí  prase  na  v.  =  na 
prodej.  Vyhl.  Ced. 

vycajdat  bot  v.  Vz  cajdat.  Na 
Haně.  Kt.  VII." 

vycecíkat  =  vyssáti.  Až  všecko 
od  něho  \vcecíká.  pak  ho  nechá. 
Vyhl.  Ced.' 

vyceckat  =  wpátrati.  najíti. 
U  Kojet.   Kt.   IV." 

vyceconitse  =  wplakatise.  Olom. 
Kt.   IV. 


vycelit.  Aspoň  na  vojně  vycelí 
(stane    se    statečným).  Spč.   1-1. 

vycembat  =  vyplatiti.  Vyhl.  Alb. 
(j.  Za  troško  tepla  veccmbal  sem  2.5 
grécarů.  Naš.  XLIII.  100.  1.  d.  Vz 
cembat. 

vycickat,  vz  cickat. 

vycídit,  vecódít  =  vypiti.  V. 
vědro  piva  do  poslední  kapka.  Bj^s. 
Fig.  60.,  255,  —  V.  studnu  =  vy- 
čistiti. Vyhl.  Kr.  74. 

vycrbat  se  =  vvscati  se.  V\hl. 
Ced. 

vycúhat  kianu  =  notně  v\biti. 
Kt.   l\. 

vycuchtovat  komu  =  wbiti.  Val. 
Kt.   IV. 

vyčahýňat  někam  =  vvlézti.  Krm. 
Obr.  12(i.  UBart.vyčahat. 

vyčapět  =  wseděti.  Celý  den  by 
tam  v-pěl.   Kt."  IV. 

vyčastit  koho  =  živiti,  v.  děvečku. 
Autr.   1:í]. 

vyČelit  klád\'  =  na  konci  přise- 
kati.  Kt.  VIL 

vyčepit  komu  =  vybiti.  Olom.  Kt. 
IV. 

vyčidit  se  =  wstřídati  se.  Kt. 
VIL 

vyČOChtat  =  vydělati.  Co  v  tědňo 
v\"čnchie.  Kř.  Roz.  76. 

vydařenec  =  výdara,  ^•ydařený 
člo\'ěk.   Slez.,  na  Hané.   Kt.   IV. 

vydéchnót,  vedéchnót.  Jož  só  krá- 
vě onaveny,  mosim  jim  troško  v.  = 
popřáti  chvíle,  aby  si  oddechlj'.  Vyhl. 
Ced.  Vydvchat  se  =  odpočinouti  si. 
Folp.  b.  22.  a. 

vydělat  =  vyndati.  Ovoce  z  klo- 
bouku v.  Hořen.   118. 

vydělit  =  delinu  položiti,  dáti 
dře\-ěnou  podlahu.  Ostr.  Kt.   IV. 

vydívčit  si  co  =  vysloužiti.  Na 
již.  Mor.  Kt.   IV. 

vydlit   =   vydělit.   Laš.   Kt.  VIL 

vydrabat  do  stráně  důru  =  vy- 
drápati, \-yškrábati.  Kald.  26. 

vydrahnit  se  =  vyjasniti  se.  Olom. 
Kt.   IV. 

vydrány  =  kdo  má  sedrané  šaty. 
Val.  Kt.  VIL 

vydrat  komu  =  V3'tIouci.  Hořen. 
32:5. 


140 


vydrca  =  člověk  z  obce  vyhnaný. 
Kolk.   II.  41. 

vydrcat  =  vyrazit.  Vydřel  mu 
z  ruky  chléb;  V-cal  ho  péstí  z  jizby 
za  dvéře;  V.  se  z  nemoci.  Ostr., 
Olcm.  Kt.    IV. 

vydrchat.  T\-  děti  všecky  vy- 
dře hal  =  jakž  takž  vyživil.  V\hl. 
Ced. 

vydrchmat  se  =  vyspati  se.  Ne- 
může se  v.   Kt.   IV.,  Vyhl.  Ced. 

vydřipole  =  wžerpole.  Kt.  VII. 
U  Bart.  vyzdřipolo. 

vydrpkat  se  =  vybelhati  se.  Vz 
podrncat. 

vydrychmaný  =  vyspalý.  Kt.  VII. 

vydrždíra    =   nevěstka.   Kt.  VIL 

vydržet.    Já  ti  povím,  že  vydržíš 

{budřš  bit).  Vyhl.  D.  14(5.  a  j.  často. 

vyduckat  =  kopaje  vydlabati. 
V.  důlek.   Kt.   IV. 

vydvářat  =  vyváděti.  Laš.  Kt. 
VII. 

vydychat  se,  vz  vydéchnót. 

vydžgávat,  vydžgat  =  wcpati. 
V.  měch  senem;  vyraziti.  V.  komu 
oko.  Kt.   IV. 

vyfiklý  =  vystrojený,  vyfintěný. 
Kt.   IV. 

vyfiknút  se  =  vystrojiti,  vypa- 
ráditi se.  V\fik]  se  jako  ministr. 
Bys.  Fi,£í.  29.5. 

vyfištronit  co  =  v\mudroyat. 
Fl.x. 

vyfrkitout,  vefrknót  tii  stopke 
íefrmincke  (vypiti).  Spč.  44.,  55. 
V.  na  ránu  (najednou)  osminu.  Bys. 
Fig.   27. 

vyfrnděný  =  vyfintěný.  Ki.  R  )z. 
III.  23.S. 

vyfrndit  —  vyfintiti,  vyšperkovati 
se  k  <  I  luu:  k  muzice.  Kt.  IV. 

vyfufňat  =  wňuhnati.  Ostr.  Kt. 
IV. 

vygabat  co  =  wdělati,  v\-získati. 
Kt.   IV. 

vygagotit    =    vykoktati;    se     = 
s  dostatek  hovořiti.  Kt.   IV. 
►•  vygichat.  Oheň,  voda  na  nás  vy- 
gichhi    (vyrazila).   Ostr.   Kt.    IV. 

vygmentit  =  vynadati.  U  Brušp. 
Kt.   IV. 


vygygiat,  han.  vygeglat  =  vy- 

viklat.    i;t.    IV. 

vyháněk  =  haluz,  která  ze  stromu 
vyhnala.  \lk.   U  Uh.  Hrad.  Kt.  IV. 

vyharvasit  se  =  whlomozit  se. 
Kt.   IV. 

vyhatlat  =  vypsati,  vymazati. 
Děti  křídu  na  tabuli  v-ly.  Kt.   IV. 

vyhladěný  =  \-\-hladovělý.  Kt. 
Vil. 

výhlav  je  pil'  (půl)  ptáka  a  pu' 
hada.  Vz  Kald.   14. 

vyhnálOV.  Bydlili  naV-vě  (na  konci 
dědin>).  Hlavn.  Kr.  59. 

vyhňápat  se  kde :  na  chodníku  (vy- 
neřáditi  se).  Na  Zlínsku.  Kt.  IV. 

vyhnatý  =  vyhnaný.  V.  pes.  Ho- 
řen. Nov.   19."). 

vyhodit.  V  pátek  (kráva)  v\-hodila 
tela.   Vh.  Brod.   Gl. 

vyholdat  =  VNJezdití.  zpotřebo- 
vati.  v\žiti.  Kt.'VII. 

vyhoidovat  =  wžebratí.  Kolk. 
II.  41. 

výhončí  =  svačina,  dávaná  čele- 
dínům tu  neděli  po  prvním  máji  (za 
pr\ní  vyhnání  koní  na  pastvu). 
Vyhl.  R.'  49. 

výhončivý,  výhončlivý  =  kdo  vy- 
hání z  masa,  hubne-.  V.  kůň,  vůl.  — • 
V.  =  chlipný.  Kt.   IV. 

výhonek  na  penězích  dostávali 
pastýři  za  v\hánění  dobytka.  Vyhl. 
L).    11.  94. 

vyhrácat  někomu  =  vypráskati, 
vybiti.  Na  již.  Mor.  Kt.  "IV. 

vyhránka  =  vyhrání.  Hoch.  59. 
U  Bart.  \yhránek.  Hrál  \-  karty 
vžd\    s    v-kou.  Bys.   101. 

vyhrbat  =  vj-hrabat.  V.  co  ru- 
kama. Ostr.  Kt.   IV. 

vyhřejbat  =  vykousati,  y\hra- 
bati.    Olom.   Kt.   IV. 

vyhřňák  =  nástroj,  jímž  lze  vy- 
hiiiali,  něco  vyhrnouti.  Na  již.  Mor. 
Kt.   IV. 

vyhrúžat  =  omočiti.  V.  boty. 
Val.    Kt.    IV.  *; 

vyhúcaný    ^  vjjezdčný.  V.  cesta, 

knlo.     Kt.    \'II. 

vyhudlat  kul  =  vv\-iklati.  Laš. 
Kt.  VIL 


141 


vyhulit  =  vyjasniti.  Už  se  to  tam 

V-luir.    Kt.    IV. 

vyhynutý  =  vyhynulý.  Kt.  VIL 

vycháchrat  =  nuzně  vychovati, 
v\krniiti.  V.  prase.  U  Místka.  Kt. 
IV. 

vychlapat  =  vypiti.  Fix. 

vychlopat  komu  =  vybiti.  Kt.  IV. 

výchlub  =  kdo  se  rád  vvchloubá. 
Kt.  Vil. 

vychrá^rat  sa=  uzdraviti  se.  Folp. 

b.   -I-l.  a. 

vychránit  =  vyčistiti,  vykliditi; 
se  =  \-yprázdniti  se,  vychňápati  se, 
vyneiáďiti  se.  Kt.  IV. 

výchvala  =  wchloubač.  Ostr.  Kt. 
IV. 

vyjačit  co  =  vykřičet  co.  V.  na 
koho  =  pokřikovati.  Ostr.  Kt.   IV. 

vyjdený  =  vyšlý.  Slunce  je  už 
v-ne.    Kt.  VII. 

vyjechat  =  vyjeti.  V.  do  kopečka 
s  íurum.  Vyhl.  Prus.  66. 

vyjestřábený  =  rozcuchaný.  V. 
vlas\-.  O.-tr.  Kt.  IV. 

vyjezený  =  vykrmený.  Má  v-nou 
papulu.  Kt.   IV. 

vyjížďák  =  místo,  kudy  se  s  vozy 
vyjížilí.  Vyhl.  Ced. 

vykačenit  co  =  vyklevetiti.  U 
Místka.   Kt.   IV. 

vykachrat  =  zvraceti.  FLx. 

vykaňdat  =  v\klevetiti.  Ostr.  Kt. 

vyklačit  =  vytlačiti.  Zena  (můra) 
\-\-k]aťí  ze  sebe  vnitřnosti.  Naš. 
XLIII.  63.  1.  b.  Veklač  si  ho  (viiz) 
sám.  Naš.   XLIV.  71.  1.  a. 

výkladní  trh  na  zboží,  na  rozdíl 
od  trhu  tlibytčího.  Vyhl.  Ced. 

vyklasit  se  =  dostati  ivlasy.  Kt.^IV. 

vyklechtaný  =  vyšoustaný.  Ta 
ponip,!   ji'  rclá    v-ná.  Vyhl.  Ced. 

vykocmat  se  =  vypraviti  se  (na 
cestu).  \al.   Kt.  VII. 

vykohrtit  =  wkohátiti  (vyliti). 
Val.  Kt.   IV. 

vykolácat  =  kolácaje  vytáhnouti. 
Kt.   1\-. 

vykómat  ==  v\-zkoumati.  Prikr. 
Nov.  li;;. 

vykosmat  =  nahoru  sčesati.  Vlasy 
na  vrch  v.  Ostr.  Kt.   IV. 


vykotúlit  se  =  vykuliti  se;  vy- 
líluinuti    se.   Folp.  b.   '22.  a. 

vykrbitse  =  zotaviti  se  pn  nt'nioci. 
Val.    Kl.   Vil. 

vykřét,  vykřát,  vykřít  =  okřáti. 
Kaš.  '.IS.  \'.  z  netuoci.  Hoch.  ~'A. 

vykrhat  se  =  v\kašlati  se.  V.  se 
z  čeho.   Slez.   Kt.    IV. 

vykříbít  =  dostati  listy,  větve. 
Zelí   už  se   v-lo.  Ostr.  Kt."  IV. 

vykrpačít  co  komu  =  wdati.  Val. 
Kt.   IV. 

vykrútit  se  =  vytančiti  se,  Val. 
Kt.  \  11..  w mluviti  se  z  něčeho. 
Vyhl.   Ced. 

vykudlit  =  vytahati  za  vlasy. 
Kolk.   1.  31.,  Kt."  IV. 

vykylnút  komu  =  vvklnút,  vy- 
plísniti. \a\.  Kt.  VII. 

vykynožit  =  zahubiti,  zničiti.  Kt. 
VII. 

vykypat  =  vchoditi.  Ostr.  Kt.  IV. 

vylajdat  co  =  vyklevetiti.  Ostr. 
Kt.   IV. 

vylapět  se  kde  =  vyseděti.  Na  již. 
Mor.   Kt.  \1I. 

vylaptat  co  komu  =  vyklevetiti. 
Ostr.   Kt.   IV. 

vylebenit  komu  =  vypohlavko- 
vati.  Ostr.   Kt.   IV. 

vylehovat  =  vyspávati.  Dlúho 
v-val  jako  nějaké  sodní  rada.  Naš. 
XLIII.  101.  1.  b. 

výlenky   =  druh  jablek.  Kt.   IV. 

vylepancovat  =  v\-pohla\-kovati 
Vvhl.  Ced. 

vylépat  komu  =  v\-biti.  Hořen. 
117. 

vyleptat  =  také  vyklevetiti.  Ostr. 
Kt.   IV. 

výlet  také  =  vikýř.  Folp.  b.  22.  b. 

vylévaný  =  odpočinutý.  Vvhl. 
Ced. 

Výlimky  =  druh  jablek.  Kt.   IV. 

vyllskat  komu  =  \-\biti.  Hořen. 
Nov.   ISl. 

vylížďúra,  vyližďupa  =  člověk, 
který  by  pro  zisk  druhému  ďúru 
v\lízal  a  mu  lichotí.  Kaš.  55.,  Vvhl., 
C'ed. 

výloh  =^  celý  kus  utuženého  tva- 
rohu vyndaný  z  míšku.  Vyhl.  Ced. 
U  Bart.  výluh. 


142 


vylOChat  =  vylokati.  Kt.  rV. 

vyložit.  Počké,  až  si  v-žím  koně 
z  pluhu  =  vvndám  váh\"  a  odjedu. 
Vyhl.  C'^d 

výlupek  =  co  se  vjdouplo.  Vvhl. 
Mal.    11 '2. 

vyluščit  =  vvlouskati.  St.  Jič. 
Kt.  VII. 

vyižavno  místo  \'lžavno  =  vlhko. 
Kt.  \-II. 

vymáchaný  =  wpranv.  V.  prádlo. 
Kldu.   44. 

vymajdat  co  =  vyvésti.  Olom.  Kt. 

l\. 

vymalovat  komu  záda  =  vybiti. 
Kt.  \l\. 

vymarkotnět  =  probrati  se  z  trud- 
numvslncsti.  Ostr.  Kt.   IV. 

vymasta  =  drbaný  člověk.  Laš. 
Kt.  VII. 

výměnica  =  vvměnkářka.  Kř. 
Roz.   III.    110.,  Bys.   Fig.   196. 

výměnícký  =  výměnkáíský.  V. 
prá\-o.   Bys.   Fig.    líKi. 

výmin  =  poplatek.  Toš  potem 
ostalo  beze  všech  výminťi.  Kaš. 
128. 

výminčorka  =  \'vměnkářka.  V\'hl. 
Kr.  4'.i. 

výmínek,  výměnek  =  kopeček,  do 
něhož  se  sází  zelí,  mrkev  atd.  Laš. 
Kt.  VII. 

výmínka  =  výměnek.  Krm.  Oor. 
55. 

vymknót.  Jak  sem  vemkla  paty, 
jož  .  .  .  (v\-táhla,  vvšla  ven).  Naš. 
XLI.   1.  .-í.b. 

výmladek  =  výstřelek,  výrostek, 
co  \idlr  stromu  z  kořene  vyrostlo. 
Kt.   IV. 

vymlzat  =  vyssáti.  Kt.  IV. 

vymňadlít  =  v\Tiiědliti,  po  druhé 
lámati.    V.  konopě,  len.  Kt.  IV. 

vymňágat  =  vymačkati.  Kt.  IV. 

vymoklý  =  wžilý,  bledý.  Kt. 
Vil. 

vymoresnit,  vymoresovat  =  na- 
učiti lepším  mravům,  způsobům.  Kt. 
VII.,   IV. 

vymouzovat  =^  nalézti,  co  byk) 
sch()\-áuij  a  po  čem  nám  nic  nebylo. 
Na  Hané.  Kt.  VII.  Han.  vemózovat. 

vymřetý  =  vjmřelý.  Kt.  VII. 


vymrholit  se  =  přestati  mhlíti, 
slabě  pršeti.  Už  se  v-Io,  bude  zase 
pěkný  čas.   Kt.   IV. 

vymrznutý  =  vvmrzlý.  Kt.  VII. 

vymykat  se  =  vymlouvati  se. 
Kdo  se  v-ká.  ten  se  přimyká  (obvi- 
ňuje).    Opav.  Kt.   IV. 

vymyt  co  za  koho  =  zaplatiti. 
NaHané.   Kt.  VII. 

vynadbíhat  se  koho  =  dost  vstříc 

mu    jMicházeti.  Laš.   Kt.  VII. 

vyňátřít  co  =  vvšetřiti.  Folp.  a. 
4.  b. 

výnešnica  =  žena.  která  se  vynáší, 
chlubí.  Kř.  Han.  76. 

výnešný  (vénošný).:  Ten  kruj 
(kraj)  néni  tak  vénešné  jak  béval 
náš.   Spč.  96. 

vyníčit  =  zničiti.  Ryb3'  z  řeky  ne- 
čistou vodou  v.  Kt.   IV. 

výnosnost  jednoho  nad  druhého 
=  vynášení.  Hlavn.  Kř.   162. 

vyobřínat  =  požínati.  Vršky  ovsa 
v.,  abv  nezbujněl.   Ostr.   Kt.   IV. 

vyoďít  koho  =  svléci.  Val.  Kt. 
VII. 

vyoflancovat  k<>mu  =  nafackovat 
mu.   Kt.    IV. 

vyoškrdít  =  oškrdem  vykřesati. 
V.  mlýnský  kámen.  Kt.   IV. 

vyožlhat  komu  =  vybiti.  Zlinskv. 
Kt.   IV. 

vypabúňat  co  =  vyslíditi.  Kt.  IV. 

vypadlovat  se  =  \ \pínati  se.  Kt. 
VII. 

vypadnut  =  utéci.  Oba  sme  y\- 
padli  do  pole.  Vyhl.  Kr.  40. 

vypálenec  =  wpálený,  prohnaný. 
St.  Jič.  Kt.  VIÍ. 

vyparádit  =  vyvésti,  špatně  udě- 
lati (iron.).  Tv's"to  v-dil!  Folp.  b. 
22.  b. 

vypaščekovat   koho    =    v\hubo- 

vati.   Oslr.   Kl.    IV. 

vypatkovat  =  vyhladiti,  v\leštitu 
Val.    K\.    IV. 

vypejznút  co  =  ukrásti.  Olom. 
Kt.    IV.   Han.  vepéznót. 

vypísknut  =  vyraziti,  vyřinouti 
se.  Krev  z  ránv  vj'piskujc.  Ostr. 
Kt.   IV. 

vypjantat  =  vymotati,  vyplésti. 
Niť  z  osnovy  v.  Kt.   IV. 


143 


Vyplahnútse  =  vylézti,  v\líhn(mti 
se.   Kuji'  se  v-lo.  Las.   Kt.  VII. 
vyplantat,  vz  wpjantat.  Bys.  Fig. 

Ls.s. 

vyplatit  jídlu  =  snísti  málo  n. 
mnoho.  Kt.  VII.-Tenmu  v\-platilc=; 
nadal.  Vyhl.  Ced. 

vyplavět  =  zblednouti.  Ta  barva 
v-la.  Las.  Kt.  VIL 

vypleščit  =  vyvaliti.  Kt.  VIL 

vyplut.  Nalice  se,  div  be  došo  ne- 
vyplní   (n';vypustil).    Bys.    Fig.    25. 

vyplukat  =  vvpláchati.  Prádlo 
na   p:)tnrť   v.   Ostr.    Kt.    IV. 

vypluskat  =  vypleskati;  blátivým 
učiniti.  Déšť  cestvT  v-kal.  —  SC  = 
vypršeti  se.  Ostr.  Kt.   IV. 

vypobízat  =  po  delším  pobízení 
někoho  k  něčemu  pohnouti.  Kaš. 
87.,  S8, 

vypočet.  V-čel  na  něho  zadnice  = 
vystrčil,  vypučil.  V3'hl.  Ced. 

vypočítávka  =  vypočítávání,  vy- 
loso\-áni  přede  hrovi.  než  děti  počnou 
hráti.  Kt.  IV. 

vypodlužčit  koho  =  z  podlúžčí 
v\táhnouti  (z  místa  pod  lůžkem). 
Kolk.   II.  39. 

vypotřebovat  se,  odpraviti  se  = 
s  ženskovi  tělesně  poobcovati.  Vyh. 
Ced. 

vypožčat  si  co  =  vypůjčiti.  Krm. 
Obr.  (Ui. 

výpřaha  =  vépíaha. 

vypráchnivěti  =  státi  se  prách- 
nivym.  Vrba  v-ví  a  zůstane  dudla- 
vou.  Ostr.  Kt.   IV. 

vyprakovat  komu  po  hřbetě  = 
vybiti.  Kt.   IV. 

Výprašek  =  mouka  při  mletí  vy- 
prášená. Kt.  VIL 

vyprcat  se  =  vybzdíti  se.  Kt.  IV. 

vyprdolit  co  =  vyplkati,  vykle- 
vetiti.  Kdo  všecko  v-lí.  Naš.  XLIII. 
143.  2.  b.,  Olom.  Kt.   IV. 

vyprtat  =  vyšprtati.  V^-prtlo  mu 
to  z  rukv  (vj-padlo).    Slez.  Kt.   IV. 

vyprúčít  =  vypučiti,  nadmouti  se. 
Kt,  VIL 

vypsút  =  odstraniti,  vyhubiti. 
Všecky  stromky  ze  zahrad\'  v.  Ostr. 
Kt.  IV. 


vypsykat  =  vysyčeti.  Kočku  zpoza 
peca    \-.    Kt.    IV. 

vypščknút  =  v\-kvchnouti.  Ostr. 
Kt.    IV. 

vyptat  co  =  vvžebrati.  V\hl.  D. 
121..  Záhr.   III.  2L 

výpuček  =  malý  růžek.   Kt.  VIL 

vypukací  =  trest.  Kolk.  II.  -11. 

vypupencovat  =  pupenci  vyšiti. 
Slez.   Kt.  VIL 

výpustek  =  pusté  místo  za  vsí. 
Kald.  2:!.    U  Bart.  výpust. 

výpušček  =  místo  na  látce,  kde 
b.ir\a  pustila.   Slez.   Kt.    IV. 

vyradikovat  se  =  wstěhovati  se. 
Kt.   IV. 

výřadný  =  hašteřivý,  svárlivý. 
Slez.   la.    IV. 

vyrachovat=  vypočítati.  Ostr.  Kt. 
IV. 

vyretovat  koho  =  vyhnati.  Kt. 
VIL 

vyřnút  co  =  vyříznouti;  komu  = 
y\biti.  Kt.   rV.  " 

výročiíý  =  výroční.  V.  svátek. 
Val.   Kt.  VIL 

vyřóchat  komu  =  v\biti.  K\'jov. 
Gl. 

vyrubanisko  =  paseka.  Laš.  Kt. 
VIL 

vyrubat  koho  =  v\práskati.  Kaš. 
í>8. 

výrubek.  V-bky=  vyrubané  třísky 
ze  dře\a,  z  něhož  dělají  se  loukotě. 
Kt.   \\. 

vyruchat  =  vybouchnouti.  Jak  to 
v-chlo  z  toho  moždířa.  Ostr.  Kt. 
IV. 

vyřváňat  =  vytlachati.  Folp.  a. 
27.  b..  :i'.t.  b. 

vyrybářit  =  vyvésti.  To  sem  to 
zas   verebářil.    Bys.  52. 

výsadky  =  druh  podlouhlých  hru- 
šek. Kt.   IV. 

vyšaholit.  Až  se  v-lí  z  mlhv  (vy- 
prší).  Kt.   IV. 

vyscaný.  V.  moč.  Kt.  IV.  Sr.  scáti. 

vyščákat  =  vystříkati,  vyházeti. 
Lopatou  vodu  ze  člunu  v.  Kt.  IV. 

výsedek  =  sedadlo  před  domem. 
Ostr.  Kt.  IV. 

vysednut  na  koht)  =  pustiti  se 
do  něho.  Val.  Kt.  VIL 


144 


vyseza,  vysezavý  =  člověk  hu- 
bený. \'\'hl.  Ccd. 

vystsat  =  vykukovati,  vyhlížeti. 
Z  dii\-  v.  Kt.  IV.  Sr.  nasésat,  sésat. 

výskavý  =  kdo  rád  vvská.  Kt. 
IV. 

Výskoček  =  červená  n.  více- 
bare\ná  růže  pentlí  přišitá  u  před- 
ního záhybku  klobouku.  V\hl.  Děd. 
II.   171.^ 

vyskočilka  =  jarní  vika  (rostl.). 
Vyhl.   Mal.    113. 

vyslopat  =  slopaje  vypiti.  Vy- 
slopnút  víno.  Mršt.  Duš.  88.  Krávy 
všeckv  pomvje  ze  škopku  v-lv.  Kt. 
IV. 

výslužek  také  =  vdolek  n.  buchta 
dávaná  čeledi  o  vánocích  ze  služby 
vystupující.  Vyhl.  Děd.   II.   125. 

vyslúžený  =  vysloužilý.  Kt.  IV. 

výsiužiny   =   výslužné.  Kt.  VIL 

vyslúžit  =  posloužiti.  Kaš.  98. 
U  Bart.  =  na  službě  pobyti. 

vysmadnút  =  dostati  žízeň;  pře- 
stat žízniti.  Slanečkem  vysmadneš. 
Kt.  IV. 

Výsměvnosť  =  wsmívačnosť. 
Hlavu,   Kr.    Ktí. 

vysmochlit  se.  Už  se  v-lo  =  pře- 
stal padati  sníh  s  deštěm.  Ostr.  Kt. 
IV. 

vysmolít.  Pudeš  se  mnó?  Vesmo- 
lím  se  tř  (ti)  =  nepůjdu.  V}'hl.  Ced. 

vysmradit  =  smradem  vypuditi. 
Div  to  celo  fáru  nevysmradilo.  Spč. 
82. 

vysnažení  =  vyčištění.  Na  v.  ža- 
ludku var  trnkový  květ.  Vyhl.  Prus. 
74. 

vysnažit  koho  =  vyčistiti.  Vvhl. 
Kr.    l.H. 

vystárlý  =  sestárnuvší.  Ostr.  Kt. 
1\'. 

vystibat  =  wbíti.  Val.,  Las.  Kt. 
Vil. 

vystibit  =  vytýčiti,  vystrčiti.  Ko- 
rouhev na  střechu  v.  Ostr.  Kt.   IV. 

vystrabočit  koho  =  v\'hojiti.  Kt. 

rv. 

vystřapit  =  roztřepiti.  V.  něco 
rukou.  Kt.   IV. 

vytřípat  =  vytřásati.  Děti  je  (no- 


vinv)  v-lv  zároveň  s  vodou  na  prahu 
síně.  Mršt.  Ves.   II.  461. 

výstruh  =  bití;  zadek,  řiť.  Na  v. 
by  mu  patřilo.  Val.  Kt.  VIL 

vystukat  (se)  =  vyškytati,  vy- 
vzdychati;  pozdraviti  se.  Ostr.  Kt. 
IV.   Sr.  ščukat. 

vysvadčit  =  k  svačině  snísti.  Vše 
sme  už  \-li.   Kt.   IV. 

vyščagnót  =  vyběhnouti,  vytrysk- 
nouti. Voda  jí  z  huby  v-gla,  když 
sme  ji  vytáhli  z  potoka.  V^^hl.  Ced. 

vyščákat  =  vycákat.  Vodu  naň 
v-ki.  V  Vh.  Hraď.  Kt.  IV. 

vyščigutat  se  =  wškvtati  se. 
Ostr.   Kt.   IV. 

vyščiknút  =  wštípnouti.  Růži 
z  keře  ^■.  Ostr.  Kt.   IV. 

vyščířit  =  vyšklebiti.  Pes  zuby 
na  mě  v-řil.  —  se  =  wsmáti  se. 
Ostr.    Kt.    IV.,    Naš.    XtlV.    148. 

1.  a. 

vyščubraný  =  wschlv.  V.  chléb. 
Zlmsky.  \'al.  Kt.   IV. 

vyŠČÚvat  =  vyslíditi.  Ona  všecko 
vyščuje.  Ostr.  Kt.  IV. 

výšib  =  vyšibání.  Výšibem  vy- 
pr()\()dili  ho  z  domu.  Kt.   IV. 

vyšíplat  =  vykroutiti,  vytřásti. 
Co  odkud  v.;  špatně  udělati.  Kt. 
IV. 

vyškerák  =  pták,  který  dovede 
pci  každém  ptáku  se  vyškérat  (po- 
smívati).  Kald.   14. 

vyšklebač  =  kdo  se  vyšklebuje. 
Kt.  Vil. 

vyšklobnót  =  vyškubnouti.  Ale 
naji'dn<>jieh  (střev)  ze  sebe  vcšklobne 
a   začne    plakat.    Naš.  XLIII.    ii-i. 

2.  b. 

vyškoblit  =  škoblou  vyškrábati. 
Kt.   I\'. 

vyškroučit  =  vyprositi,  vyžebrati 
pláčem.  Kt.   IV. 

vyškřupat  =  škrupavě  snísti. 
Ostr.   Kt.    IV. 

vyškrybat  =  v\rýpati,  vyškrá- 
bati. .\'<>že]u  své  jméno  do  dřeva  v. 
Ostr.   Kt.    IV. 

vyšlamtat  =  šlamtaje  vytrhati. 
Dlůhé  Šat\'  v.  —  Dost  po  ulici  se  v.  = 
potlouká  ti.   Kt.   IV. 


145 


vyšlundrat  =  vystí-íkati.  Yoáu 
z  vany  w  \'.  se  po  dědině  =  dosti 
se  natoulati.  Kt.   IV. 

vyšmátrat.  Veámátral  sem  \'  kapse 
keróse  šestku  (v\'táhl  po  delším  hle- 
dánii.  Vvhl.  Ceď. 

vyšňopat  =  vyčichati,  vyslíditi. 
Tade  nic  nevyšňope.  Kř.  Štr.  57. 
Všecko  to  musel  člověk  v.  Vyhl.  R. 
86.  V  Bart.  vyŠňupat. 

vyŠOŠkaný.  Ťen  má  te  kety  (kýty) 
v-ny  ^-=  hubené.  Vyhl.  Ced. 

vyšpalkovat  =  wšpejliti.  Zajíce  v. 
Ostr.   Kt.    IV. 

vyšpelit  =  vystrčiti.  Z  domu  ně- 
koho v.  Kt.   IV. 

vyšpíčkovat  =  vyhubovati,  vy- 
dráždit.  dobírati  si  koho  jízlivými 
vtipv.  Mal,   Kt.   IV. 

vyšplechtat.  Ten  Martin  vešplechce 
(poví)  kdekeró  hlóposť.  Ten  v  ho- 
spodě při  pivě  všecko  v\"šplechce. 
Vyhl.  Ced. 

vyšťákat  =  vycákati.  U  Strážn. 
Kt.   IV. 

výstelek  =  vyloupané  oříšky  (vy- 
lupkvl.  Kt.   IV'. 

vyštířit  se,  vz  štítiti.  Naš.  XLIII. 
III.  1.  a.  Svět  se  nám  vyštiřuje  (vy- 
smívá). \'yhl.  Vys.  34.  " 

vyštragat  =  vyštrachat.  V-li  se 
z  izbv.  Zlin.  Kt.  IV. 

vyštuřit,  vyšturat,  vyšturkat  = 
vystrčiti.  V.  někoho  za  dveie.  Ostr. 
Kt.   IV. 

vyšuiat  =  vyhněsti.  V.  těsto.  Ostr. 
Kt.   IV. 

vyšupit  co  =  šupiny  z  něčeho  od- 
straniti, vyloupati.  V.  ořechy.  —  se 
=  šupiny,  kůži  tratiti.  Ostr.  Kt. 
IV. 

vyšustnút.  V-stl  ven  =  upláchl, 
utekl.   Kt.    IV. 

vyšuškat  =  vyšeptati.  Kt.  IV. 

vyšuvěřit  =  zbortiti  se.  Desky  na 
slunci  \-yšuvěi'ó.   Ostr.   Kt.    IV. 

vyšvácat  koho  =  vypráskati,  vy- 
biti.  Iloren.  208.,  Kt'   IV. 

vyšvandrykat  se  s  k\Tn  =  poho- 
vořiti. Kt.  IV. 

vyšvehlat  =  vyviklati.  Kt.   IV. 

vyšvrknúf  =  vzhůru  vjíetěti.  Ka- 
meň z  ruk\-  v-kl.  Ostr.  Kt.  IV. 


vyšvrlat  =  vykverlati.  Mléko  v. 
Ostr.  Kt.   IV. 

vytáhliš  =  člověk  vytáhlý,  hu- 
bený a   \-\-soký.  Vyhl.   Jař.    6. 

vytarčít  se  =  vyplakati,  vyrvati 
se.   Olom.   Kt.   IV." 

výtažný  =  pohodný,  ras.  Kt.  IV. 
Kolk.   II.  41. 

vytělópit  se  =  objeviti,  přikrásti, 
připlížiti  se.  Přikr.  Nov.  113.  Dež  to 
řekla,  vetělópil  se  tam  Francek.  Bys. 
Fig.  255. 

vyterigat  koho  =  odstěhovati. 
Kt.   IV. 

výtěrka  =  hadr  k  vytírání;  snop 
po   druhé   mlácený.    Ostr.    Kt.    IV. 

výtřas   =  vychloubač.  Kt.   IV. 

vytrdlovat.  Ťo  tele  krávu  vytrdlu- 
je  (vyssaje),  že  bude  jak  brk.  Vyhl. 
Ced.' 

vytřímat  =  vydržeti.  U  muziky 
až  do  konce  v.  Slez.  Kt.   IV. 

vytřípat  co  komu  =  \-y týkati; 
\\-třásati.  Pes  v-pal  blechy.  Kt. 
IV. 

vytržkat  =  odděliti,  vybrati.  Val. 
Kt.   IV. 

vytrút  =  vytráviti,  otráviti.  Fa- 
brik\'  všecky  ryby  z  řek  vytruly. 
Ostr.   Kt.   IV. 

vytulikat  =  vypískati.  Pěsničku 
na  píščalce  v.  Ostr.  Kt.   IV. 

vylupat  =  vybiti;  vysekati.  Se- 
k\rkou  v  lese  cliamruzí  v.  Ostr.  Kt. 
IV. 

vytutat  =  vypiti  (o  dětech).  Také: 
On  cvlý  grunt  v-tal  (propil).  Kt.  IV. 

výtvara  =  člověk  vybíravý.  Kt. 
VII. 

vytvárat.  On  si  bude  v.  (vybírati; 
vymýšleti).   Kaš.   133. 

vytýřet  =  zpráchnivěti.  Kt.  FV. 

výuček,  výučka  =  vyučená.  Kt. 
IV. 

vý válek  =  vejce  z  hnízda  vy- 
valené, vyhozené.  Kt.  VII. 

vyvdákat  co  =  vyprositi.  Kt.  IV. 
Ten  be  vevdákal  na  jalové  krávě 
tele.  Vyhl.  Ced. 

vyveíebiti  se  z  vozu  =  vystoupiti. 
Kř.  Rnz.   II.  27. 

vyvěřit  si  =  vypůjčiti  si.  Mosím 
vevěřit  u  žida.  Naš.  XLIII.  148.  l.c. 

10 


146 


vyvesnat  se.  Jak  se  v  březnu  vy- 
vesná  (nastane  jaro).  Ostr.  Kt.   IV. 

vyvrázgat,  vyvraždit  =  naléhavě 
vyprosili.  Na  Hané.  Kt.  VIL  1022. 

vyvrbit.  Najedno  vevrbil  se  jak 
Ječmínek    (objevil   se).   Vyhl.    Ced. 

vy  vřít  se.  Ale  ten  kůň  decke  se  jim 
vevřél  (vyběhl,  utekl).  Vj-hl.  D.  151. 
Našel  zábarku  vevřít  se  do  hospody. 
Vyhl.  R.  72.  Veviel  se  z  jeho  klepet 
=  násilně  z  jeho  rukou  se  dostal. 
Vyhl.  Ced. 

vyvrtit  koho  v  tanci.  Kt.  VII. 

vývŮZ,  gt.  vývozu  =  úvoz.  Opav. 
Kt.   IV. 

vyzahálený  =  vylenošený.  .Kt. 
IV. 

vyznat  =  zkusiti,  žádný  neuvěří, 
co  musí  sedlák  v.  Nár.  vest.  V.  19. 

vyzpúzat  co  =  zpúzením  se  do- 
pátrati.  Kt.   IV. 

vyzrátý  =  vyzrálý.  V.  ovoce.  Kt. 
IV. 

vyzubovat  komu  =  vybiti.  Laš. 
Kt.  Vil. 

vyzubírat  =  vybrati.  Ubírala  po 
kapce,  až  všecko  vyzubírala.  Ostr. 
Kt.   IV. 

vyzubrovat  komu  =  vybiti.  Slez. 
Kt.   IV. 

vyzuchtat  komu  hřbet  =  pěstmi 
nabiti.  0>tr.   Kt.   IV. 

vyzunknut  =  v\piti.  Vezunkl  to 

na  ji-dnó.  \'yhl.  Ced. 

vyzuščikat  =  zcela  uštípati.  Vše- 
cky navadlé  listy  se  zelí  v-la.  Ostr. 
Kt.   IV. 

vyzúvač  =  zouvák.  Folp.  a.  29.  b. 

vyzváňkat  =  vyzváněti.  Na  ko- 
stele baňka,  ta  krásně  vyzváňká. 
Vyhl.  R.  23. 

vyždat  =  vyžádati.  V.  co  od  koho. 
Kt.  IV. 


vyžducaný  =  robotou,  prací  utr- 
mácenv,  \  yhoněný.  Slez.  Kt.   IV. 

vyždurkat  koho  =  vystrčiti.  V. 
z  hospody.  Ostr.  Kt.  IV. 

vyžgarnút  =  wštárati.  Slez.  Kt. 
IV. 

vyžgat  =  V3'hnati,  vyhoditi.  Holí 
psa  z  jizby  v.  Kt.  IV. 

vyžgrundat  se  kam  =  vylézti.  Kt. 
VII. 

vyžranec  =  tlustý  člověk.  U  Míst- 
ka. Kt.  IV. 

vyžvachlat  co  =  vj^klevetiti.  Kt. 
VII. 

vzadky  =  vzadu.  Jíti  v.  Slez.  Kt. 
IV. 

vzatek  =  výdělek,  mzda.  Šije  za 
vzatek.  Vyhl.  Ced. 

vzdálava  =  dálka,  vzdálenost. 
Kt.   IV. 

vzdélka  =  zdélka.  U  Uh.  Hrad. 
Kt.   IV. 

vzdoba  =  ozdoba.  Kt.  IV. 

vzdůra  =  vzdor.  Na  vzdůrv  mu 
dělá.  Opav.,  val.  Kt.   IV. 

vzdurák  =  člověk  vzdorný.  Slez. 
Kt.   IV. 

VZÍtý  =  vzatý.  Člověk  před  sebe 
vzítý  =  pyšný.  Zhn.  Kt.  IV. 

vzkludit  se  =  ubvtovati  se.  Ostr. 
Kt.   IV. 

vzpřikat  se   =  vzpírati  se.  Kald. 

vzpružina  =  pružný  prut.  Vezmi 
v-nu  a  řež  ho  hlava  nehlava.  Vj^hl. 
Ced. 

vztyrčit  =  strčiti.  Vyhl.  Slz.  225. 

vzúbek,  rostl.  Kt.  IV. 
vžblunkat  =   do   něčeho   padati. 

Vžbhmkl  st-  břehu  do  vody.  —  V.  = 
vhoditi.  Vžbhmkal  všeckv  kameně 
do  vodv.  Ostr.  Kt.  IV. 


Z. 


zababit  =  zaplésti  vlas3-  v  ba- 
bince  t.  j.  okolo  hlavj'  zavinouti.  Vz 
Kt.  V. 

zababování  =  čepeni  nevěsty.  Kt. 
V/I. 


zababuchat,  zababušit  =  zabaliti. 
Z.  lilavu  d.)  šatky.  Ostr.  Kt.  V. 

zababušený  =  "zahalený.  Z.  žena. 
Krm.  Onr.    122. 

zabahnút  =  zabažiti.  Z.  se  komu 


147 


Čeho.  Kt.  V.  Jak  starým  lidem  ně- 
čeho se  zabahne  (se  jim  zachce). 
Kaš.   110. 

zabantovat  se  =  po  hospodách 
se  toul.iti.   Slez.  Kt.  V. 

zabaranit  do  čeho  =  vraziti,  str- 
čiti. Že  já  do  toho  potmě  z-ním. 
Vyhl.  Ceď.  —  se  do  čeho  =  zamilo- 
vati se.  Píik.  Nov.  11:?. 

zabasovat  =  zakleti;  zatopiti.  Kt. 
VII. 

zabavit  se  někde  =  zdržeti  se. 
H<;ch.  ■2(\. 

zabažený  =  vymýšlivý.  Holešov. 
Kt.  \'. 

zabirat  si  co.  Tuze  si  to  zabíral 
(v\'čítal),  že  jim  dal  pohoršení.  Kř. 
Sťr.  44. 

zablaptat  se  někde  =  rozhovořiti 
se.  Žrnské  se  tam  z-ly.   Kt.  V. 

zabikat,   zabllcnút    =   vzplanout 

(o  ohni).  Na  střeše  zablklo  a  už  byla 
celá  střecha  v  ohni.  Ostr.  Kt.  V. 

zablinkat  =  zazvoniti.  Zvonkem 
z.  Hrb.  Dt.  83.  Jak  zablinkám,  ote- 
vři.  Ostr.  Kt.  V.  Vz  blinkat. 

zabluňkat  =  počíti  bluňkati.  — ■ 
se   =-=  zablouditi.  Kt.  V. 

zabobčet  =   zakrněti.  Vyhl.   Slz. 

;3]s. 

zabobrovat.  V  řeči  byl  opatrný, 
abv  někde  nezabobroval  (nena- 
razil). Hlavu.  Kr.   80. 

zabohovanec  =  tvrdohlavec.  Kt. 
Vil. 

zábonek  =  pověra.  Val.  Kt.  VIL 

zabořit  na  dveře,  na  okno  =  za- 
klepati, zatlouci.  Hořen.  Nov.  132., 
Naš.  XLI.   144.  1.  b. 

zabožovat  =  zanaříkati.  Kř.  Roz. 
III.  21. 

zábradka  =  zářez,  vrub  do  cepu. 
Zlin.   Kt.  V. 

zabřančet  =  zabřinčeti.  Na  již. 
Mor.  Kt.  V. 

zabrat.  Tag  ňa  zabrali  ráz  dál  = 
sebrali,  \-zali  s  sebou.   Kaš.  105. 

zabrblat  =  zamumlati.  U  dveří 
zabrblal  žebrák.  Mršt.  Ves.  IX.  37. 

zabrčkovat  =  zapotáceti  se.  Folp. 
b.  22.  b. 

zábřech  =  zaštěknutí.  Kt.  v. 


zabřechat  =  zaštěkati.  Pes  z-chal. 
Kt.  v, 

zabřidit  =  umazati;  nechutným 
učinili.   Ostr.   Kt.  V. 

zabrkat,  zabrknút  co  =  odhoditi. 
—  čím.  Holub  křídly  z-kal.  Hořen. 
Nov.  38.  — •  se  komu  =  zaříhnouti. 
Kt.  V.  —  Vz  brkat. 

zabrúskat  =  zabrouzdati.  Kt. 
V. 

zabuchotat  =  zatlouci,  zabušiti. 
Srdci'  nui  z-lo.  Hořen.  64. 

zabuknút  =  zabučeti.  Hořen.  Kr. 
141, 

zabundat  =  do  teplého  šatu  za- 
baliti,   Olom.   Kt.  V. 

zaburcnút  =  zarachotiti,  zakru- 
četi. Z-clo  mu  v  břiše.  Ostr.  Kt.  V. 

zabušit  se  =  zamilovati  se.  Val. 
Kt.  VII. 

zabzdít  co:  jizbu  =  smradem  na- 
plniti,  Kt.  V. 

zacancat  =  zacandati,  umokřiti. 
Kt.  \'. 

zacancovat  =  zatancovati.  Kt. 
VII. 

zacar^aný  =  zablácený.  Kt.  v. 

zacásnút  =  silně  něčím  trhnouti. 
Z.  za  zvonek  u  dveří.  • —  se  na  koho 
=  utrhnouti  se.  Kt.  V. 

zacelina,  zacelinka  =  jetelina. 
Na  jihovvch.  Mor.  Kt.  V.,  VII. 

zácestek  =  pole  za  cestou.  Kt.  V. 
Kd\ž  pole  rozdělí  se  cestou  na  dva 
dily,  menší  sluje  z.  Vyhl.  Ced. 

zacingletat  komu  =  umíráčkem 
zazvoniti,   U  Uh.  Hrad.  Kt.  V. 

zacmurat  =  zamazati.  Z.  se  čím 
kde.  Ostr.  Kt.  V. 

zacudit  =  zašpiniti.  Val.  Kt.  V. 

zacundrat  =  zašpiniti.  Chůzí  v  de- 
šti,  v  rose.   Kaš.  fO.,  Kt.  V. 

zacúranec  =  kdo  se  ucoural.  Kt.  v. 

začabrňat  ^  zastříkati.  Z.  co  čím: 
blátem.  Kt.  V. 

začáciinút  koho  =  zašlápnouti. 
Olom,   Kt,  V. 

začarušit  =  zastaviti,  zahraditi. 
Nechceš-li.  abv  tam  chodili,  třa  to 
z.  Slez.  Kt.  V. 

začepený.  Je  tam  z-ná  bída  (zatlu- 
čená, nedá  se  snadno  odstraniti). 
V^hl.  Ced. 

10* 


148 


začučet  se  někde  =  dlouho  se 
zdržeti.  Kt.  V. 

začuchrat  =  zachytiti,  zatahati. 
Z.  koho  za  vlasy.   Ostr.  Kt.  V. 

zadlabOŽdit  koho  =  zabiti,  zchrou- 
mati.  Ostr.   Kt.  V. 

zaďobat  =  udobati,  uštípati. 
Kvočka    zadobla    kuřátko.    Kt.  V. 

zadřený.  Z.  cesta  =  sněhem  za- 
vátá.  Kaš.  91.  Sr.  dřít. 

zadrgnút  =  zadrcnouti.  Z.  koho, 
do  nčknhf).  Na  již.  Mor.  Kt.  V. 

zadrhnut  se  =  zaraziti  se.  Kldu. 
140. 

zadřímalý.  zadřimaný  =  ospalý. 
Ostr.  Kt.  V. 

zadřístat  =  podělati,  pokáleti.  Z. 
peřinu.  —  se  kde  =  do  povídání  se 
pustiti.  Kt.  V. 

zadrnkat.  Paličkami  na  buben  z. 
Hořen.  2;).5. 

zadrobit  si.  Ten  si  z-bil  (nadrobil) 
žaluj r  hi)  (nadělal  si  útrat).  Vvhl. 
Cěd. 

zádruha  =  spojení  pokrevenců, 
kteří  majíce  společně  zvolenou  hlavu 
společné  hospodaří  jměním  rodin- 
ným.  Krm.  Dol.  94. 

zaduckat   =  zapěchovati.  Kt.  V. 

zadudat  se  =  ve  tváři  se  zamazati, 
zašmnnrati.  Kt.  V. 

zadudlat.  Uštěpačně  z.  =  bručivě 
odp'i\rdrti.  Hořen.  Nov.  67. 

zadudnět  =  zaduněti,  kam:  Za 
humno  k  sousedovi  (bosýma  no- 
hama doběhnouti).  Ostr.  Kt.  V. 

zaďúpat  =  zašpiniti,  zablátiti.  Z. 
podlahu.    Kt.  V. 

zaduřený  =  zadurděný.  Slez.  Kt. 
Vil. 

zádvorník  =  kdo  za  dvorem  bvdlí. 
Kt.  V. 

zaflekaný  gront  =  zadlužený. 
Spč.  .'51. 

zaforovat  co  kam  =  dopra\'iti. 
Ostr.  Kt.  V. 

zafrčet.  Něco  kolem  nás  zafrčelo. 
Horcn  'M.  Z-číš  s  námi  na  vlak  (mou- 
cha). Naš.  XLIII.  120.  1.  c.  Vz 
frčet. 

zafrkat.  A  z-la  do  špinavé  ha- 
dérky  (vysrarkla  se) .  Mršt.  Duš.  55. 


zafrnět.  Třikrát  nosem  z-la:  mh. 
mh,  mh.  Vyhl.  Děd.  II.  ;35.,  D.  143. 
Vz  frnět.  r.j 

zafrumpnút  někam  =  odběh- 
nouti, zaskočiti.  U  Opav.  Kt.  V. 

zafujat  =  zaváti.  Vítr  sněhem 
přikop  z-jal.  Ostr.  Kt.  V. 

zagabnút  do  čeho  =  chtivě  po 
něčem  sáhnouti.  Kt.  V. 

zaglánit  =  zaplaviti.  Z.  louku. 
Val.   Kt.  V. 

zagúlaný  =  zaválený.  Folp.  b. 
22.  b. 

zagygiat  =  zaviklati  čim.  Na  již. 
Mor.  Kt.  V. 

zagychat  =  zaliti.  Zag\chla  ho 
krev.   Kt.  VII. 

zahákaný  =  zadlužený.  Na  Hané. 
Kt.  V. 

zahamražit  =  usilovně  vydělati. 
Val.   Kt.  VII. 

zaháralý  =  zahořelý.  U  Uh.  Hrad. 
Kt.  VII. 

záhaťa,  pl.,  n.  =  zatarasené  past- 
visko, v  němž  bývala  studna.  Vyhl. 
Ced. 

zahlúpět  =  něco  hloupého  pro- 
vésti.  Folp.  b.  22.  b. 

záhonkář  =  podsedník.  Kt.  VII. 

záhoří.  Slunéčko  vylézající  ze  z. 
Naš.   XLlll.  55.  2.  c". 

zahrádka   =  účes.  Vz  rozmarýn. 

zahradní  ječmen  =  lesknice  pru- 
hovaná. Naš.  XLIII.  49.  2.  d. 

zahradník  =  kdo  má  méně  polí 
než  sedlák,  jeho  grunt  má  10 — 20 
juterek.  Vyhl.  Prus.  58. 

zahrcnút  ==  zaprdnouti.  —  Za- 
hni (]o  trúby  (zatroubil).  Kt.  V. 

zahřešit  =  zalhati;  zaklíti.  Naš. 
XLlll.  9š.   L  a. 

zahrňačka.  zahrřiák  =  náčiní  k  za- 

hrno\ání.   Kt.  V. 

zahrůzlý  —  zaboicný.  Vuz  v  blátě 
z.  Kt.  VIL 

zahubačitsi  =  zahubovali.  Hlavn. 
Kr.    119. 

zahúcat  =  zatroubiti.  Pastýř  za- 
húr-l.    Kt.   V. 

zahudlat  =  zaviklati.  Z.  kůlem. 
Ostr.   Kt.  V. 

zahulat  -^  zakolíbati.  U  Místka. 
Kt.  V. 


149 


zahutnenči  =  zahumcní.  Vvhl. 
Cvá. 

zahunkat  =  zakolíbati.  U  Uh. 
Hrad.    Kt.  V. 

zahurdat  =  zahrbolcovati.  Slez. 
Kt.  V.  Vz  hiirdat. 

zahurtat  =  zatřásti.  Z.  stolkem. 
Ostr.  Kt.  V. 

zahÚSkat  koho  kde  =  pokolébati. 
Ostr.   Kt.  V. 

záhuščka  =  zaklechtaná  mouka 
\'  mléce.   Gl. 

záhybek.  Střecha  klobouku  muž- 
ského byla  ze  čtyř  stran  červenyTni 
šňůrkami  nebo  mašličkami  k  vrchu 
volné  přišitá,  čemuž  říkají  záhvbkj'. 
Vvhl.  Déd.  II.  171.  Z.  =  pentle, 
splývající  s  klobouku  až  k  obrubě. 
Ib."  lift. 

zahyhotat  se  =  zasmáti  se  hlasitě 
(hy.  liw  hy).  Na  již  Mor.  Kt.  V. 

zahylásat  na  koho  =  zavolati.  Kt. 
V. 

zachlachtat  se.  Kt.  V.  Vz  chlach- 
tati  se. 

zachlachúnit  se  =  hlasitě  se  za- 
smáti, z.  se  nad  čím.  Ostr.  Kt.  V. 

zachlemtat  se.  Mršt.  Ves.  III.  73. 

Sr.  clilcmtat. 

zachloščit  prase  =  zabiti.  Kt.  VIL 

zachlupacený  =  celý  chlupy  po- 
set v,  když  kožich  pouští.  Vvhl.  Ced. 

zachrtúsit  =  zadusiti.  Kt.  V. 

zajančet  =  zaječeti,  zaduněti. 
Bouchnul  dveřmi,  až  v  síni  zajan- 
čelo.  Kldu.  35.  Jak  zpívali,  tak  v  ko- 
stele z-lo.   Slez.  Kt.  V. 

zajatý  nemocí  =  sklíčený.  Kaš. 
fts. 

zajičák  =  rukávník  ze  zaječí  kůže. 
Kt,  V. 

zajičář  =  kdo  zajíce  prodává,  zvě- 
řinář;  pytlák.  Kt.  V. 

zajonc  =  zajíc.  Slám.  PÍ.  111. 

zajičí  (zaječí)  jetelenka  roste  v  lese 
a  má  tri  drobňoučké  lístky;  z.  skok 
=  plavuň  obecná;  z.  patáčky  = 
malva;  z.  zelí  =  šťavel.  Naš.  XLIII. 
49.  2.  d. 

zakabelit  se  =  zamračiti  se.  Z-lo 
se    (]<■   tmu  jako  v  kabeli).   Kt.  V. 

zákala  =  voda,  v  níž  se  kalí 
žhavé  železo.  Kt.  VII. 


zákamí  =  zákamní.  Ze  z.  vylítl 
kocúr.  Mršt.  Ves.   I.  130. 

zakasit  koho  =  usmrtiti,  zabiti. 
U  Uh.  Hrad.  Kt.  V. 

zakázka  =  sázka.  Sekáči  jako 
o  z-ku  sikli.  U  Uh.  Br.  Kt.  V. 

základa  oč  =  sázka.  Běží  jako 
o  z-du.  Zlin.  Kt.  V. 

zaklíčení.  Z.  krku  =  prým.  Kt.  V. 

zaklusnút  =  sklesnouti.  Val.  Kt. 
VII. 

zakmásat  =  zacásati,  zatáhnouti. 
Z.  koho  za  sukni.  Kt.  V. 

zákolet  =  okolkovati.  Nebudem 
s  tebó  z.   (zákoliti).  Mal. 

zakombéiat  =  zakolíbati.  Kt.  V. 

zákop   =  příkop.   Kald.  21. 

zákOfa  =  vyházený  příkop,  aby 
cizí  nemohl  jeti  loukou,  polem,  kde 
není  cesta.  Vyhl.  Ced. 

zakopčit  =  okopati.  Z.  bramborv. 
Kt.  V. 

zakopni  (zákupní)  rechta  =  ve 
které  decke  rod  po  rodě  béval  na 
domě  rechtář,  dež  měl  sena.  Vvhl. 
Děd.   II.  20. 

zákorace  =  orace,  okolkv.  Ten 
dělá  z.  Olcm.  Kt.  V.  Dle  Mal.":  záko- 
laci.   Sr.  zákolet. 

zakosatit  =  na  způsob  kosy 
ohnouti.   \it.  V. 

zakoslat  =  koslavým  krokem  při- 
jíti. Z.  k  sousedu.  Ostr.  ■ — si  CO  =  na 
kotnících  zamazati.  Z.  si  kalhoty. 
Ostr.  Kt.  V. 

zakotúlat.  Záporečku  z.  =  závoru 
zapřít,  zastrčiti.  Kt.  VII. 

zakřáplý  =  chraplavv.  Slez.  Kt. 
V. 

zakrát  =  zakrájeti.  Z.  něco  do 
polívky.  Slez.  Kt.  V. 

zakravlncovat  co  =  kravincem  za- 
mazati. Kt.    IV. 

zakřovit  se  =  na  způsob  křoví 
vzrůsti.  Obilí  se  z-lo.  Kt.  V. 

zakrzat  =  zavrzat.  Dvéře  z-ly. 
Slez.   Kt.  V. 

zakudolený  =  zaválený.  Od  sněhu 
z.  Kt.  VII. 

zakudollt  se  =  zaváleti  se.  Ve 
sněhu  se  z.   Kt.  VII. 

zakúsnút  co  čím:  smrtí  =  životem 
zaplatiti.  U  Kroměř.  Kt.  VII.  1399. 


150 


zakutaný  =  zahrabaný,  zapadlý. 
Ve  snihu  z-ný  člověk.  Mršt.  Ves. 
III.   6.1 

zakutily  =  tvrdohlavý,  zarputilý. 
Kt.  V. 

zakvašený  =  kvselv.  Z.  okurkv. 
Kt.  v. 

zakvokotat  =  zakvokati.  Kt.  VII. 

zakynožit  =  zkaziti.  Val.  Kt.  VIL 

zakysanec  =  kdo  má  zak3-sané, 
bolavé  iiči.  Kt.  V. 

zalajdati  se  kam  =  zatoulati  se. 
Kt.  V. 

zaiapotat  se  s  kým  =  pustiti  se 
s  nim  do  po\ídání  a  zapomnět  na 
vše  ostatní.  Z-la  sem  se  s  Mařeno  a 
zapomněla  sem  načisto  na  vaření. 
Mal. 

zalaptat  =  pokakati.  Krávy  celou 
ulici  z-ly.  Ostr.  —  se  S  kým  =  pu- 
stiti se  do  žvastu.   Kt.  V. 

zalefit  koho  =  zabiti.  Val.  Kt.  V. 

zarehnút  =  onemocněti.  Na  dobře 
z.  Kaš.  98.,  107.  U  Bart.  =  leže 
koho  zadusiti. 

zálesák  =  bydlící  za  lesem.  Vyhl. 
Děd.    II.   1(52. 

zalezený  =  zalezlý.  Kt.  VII. 

zalícený  =  zamazaný.  Hořen.  289. 
29S. 

zálička.  Pili  záličku  =  popíjeli  za 
peníze,  jež  dostali  při  zalikování 
svatby.  Vyhl.  Ced. 

zalihovát.  Náš  kré'  (kraj)  jož  sem 
zaliliojc   (sem  sahá).    Spč.  42. 

zalikovat  =  zatáhnouti  svateb- 
čan}' šňůrou  taženou  přes  cestu.  Bvs. 
Fig.  302. 

zalirýkat  knmu  =  zazpívati.  Laš. 
Kt.  VII. 

zaliskat  =  házeti,  odtloukati.  Da- 
leko míč  zaliskl  (liskačkou  odrazil). 
Kt.  V. 

zálivka  =  šťáva  zalíváním  na 
peéini   utvořená.   Kt.  V. 

zalojdaný  =  loj  davy,  kdo  má 
lojdv  v  očích.  Kt.  V. 

zaloknút  se  =  slehnouti  se.  Zem 
se  z-kla.  Ostr.  Kt.  V. 

zálosek  =  záosek,  lonek,  hřebík 
do  osy,  aby  kolo  s  vozu  nepadalo. 
Kt.  V. 


zalouchat  =  zamáčeti,  mokřiti. 
Val.   Kt.  VII. 

zalublt  si  co  =  za  lub  schovati; 
zaviniti.   Kt.  V. 

záluda  =  uskok.  Kaš.  98. 

zalundat  se  někam  =  zatoulati  se. 
Na  již.  Mor.   Kt.  V. 

zalupovat  očima  =  zamrkovati, 
Hrb.  Dt.  154.;  zlostně  na  někoho 
se  dívati.  Mal. 

zamahnút  se  =  zachtíti  se,  za- 
líbiti se  komu.  Udělal,  jak  se  mu 
z-hl().  Val.  Kt.  V.  Sr.  Zatjáhnút  se. 

zamamrat  =  zabručeti,  zamum- 
lati. Kt.  V. 

zamaskat  =  namastiti.  Kt.  v. 

zamatlaný  =  zamazaný.  Hoch. 
33.,   JUtl. 

zamiagnút  =  zamáčknouti.  Za- 
mia^nul  sem  díla  iak  škrobáka. 
Kald.   178. 

zamikotat  =  zatřepati.  Až  se  mu 
kosirck  zamikotal.  Hořen.  335. 

zamjančet  =  zamňoukati.  Kočka 
z-la.  Ostr.  Kt.  V. 

zamjantat  =  zadrchati.  z.  niti. 
Ostr.   Kt.  V. 

zamlaščit,  zamlazgnút  =  zabiti, 
udeřili.   Kt.  V.,  Folp.  b.  22.  b. 

zamňágat  =  zašpiniti,  zablátiti, 
zmačkati.  Na  Strážn.,  u  Příb.  Kt. 
V.,  VII. 

zamolasit  =  zabiti.  Uh.  Brod. 
Gl. 

zamořit  =  bolesti  míti  v  břiše. 
Mne  za  celý  čas  nezamoří.  Olom.  Kt. 
V. 

zamrazit  =  ošiditi.  Z.  žida.  Vvhl. 
Kr.   72. 

zamrholit  =  počít  drobně  pršeti. 
Kt.  \' 

zamřít  =  omdleti.  Laš.  Kt.  VIL 

zamrklý        zasmušilý.  Vyhl.  Ced. 

zamrlanec  =  malé,  zakrnělé  zvíře. 
Val.   Kt.  V. 

zamrmlat  =  zamumlati.  Mršt. 
Ves.   IV.  17. 

zamrnět.  Z  peiinek  z-lo  ve  tmě 
cosi  jako  ditě.  Mršt.  Duš.  66.  Vz 
mrněti. 

zamrvit  —  pumrviti,  pohnojíti.  — 
se.  Pojednou  se  pod  mostem  něco 
zamrvilo  (pohnulo).  Mršt.  Ves.  VIII, 


151 


27.  U  dna  (skleniro)  se  něco  z-lo, 
co  na  jaz\'ku  ihutnalo  jako  otrava. 
Ib.  Vil.  109.  --  se  kam  =  zahra- 
bati se.  Pes  do  s]ám\-  se  zamrvil. 
Kt.  V. 

zamurovat  =  zazdíti.  Kt.  V. 

zamušit  =  poskvrnit,  zamazati 
(o  mouchách).  Olom.  Kt.  V. 

7amýtit  někam  =  zatoulati  se, 
jíti  nrkíun,  kam  jíti  nemáme  nebo 
kde  jsme  nedávno  bvli.  Na  Hané. 
Kt.  VII. 

zanamúdušat  se  =  říkati  na  mú 
dušu,  zadušovati  se.  Slez.  Kt.  V. 

zandák  =  nástroj,  jímž  se  zátk\' 
do  láh\í  zarážejí.  Kt.  V. 

zandavka  =  průtržník  (rostl.). 
Vvhl.  :\lal.  113. 

zande,  rostl.  Vyhl.  Déd.  II.  207. 

zándlet  =  zemdlíti,  omdlíti. 
Zándlel  od  samej  víině.  Folp.  a. 
49.  b. 

zanevážet  =  zanevříti.  Z.  na 
dorhtnry.   Kř.   Roz.  Vil.  .320. 

zanevřela,  zanevřelec  =  zane- 
vřelý. Kt.  V. 

zánktý  =  zamldý,  zamčený.  Folp. 
a.   20.   b.,  a.   49.  b. 

zanknút  =  zamknouti,  zatknouti. 
Folp.  b.  22.  b. 

zanořený  =  zanesený,  ucpaný.  Z. 
kanál.   Kaš.    98. 

zaobléci  koho  =  ošatiti.  Val.  Kt.  V. 

zaodaný  =  podnapilý.  Kt.  V. 

zaonačený  =  opravený,  zavedený. 
Z.  řrnvslíj.  — •  Také  =  zablácený, 
špinavý,  škaredý.  Vsetín.  Kt.  V. 

zaondit  si  co  =  zasaditi.  V  Podluží. 
Kt.  VII. 

zaopášat  =  zavázati,  zaplésti.  Z. 
si  stic\'íci'.  Kt.  V. 

zapabúcat  =  zarachotiti,  v  síni 
něco  z-lo.   U  Bzence.  Kt.  V. 

zapackat  se  =  zmásti,  splésti  se, 
klopýtnouti.  Při  té  modlitbě  sem  se 
z-kaí.  Vvhl.  Děd.   I.  58. 

zapadlý  =  pokrytý.  Sněhem  z. 
Kt.  V. 

zápalista  =  biják.  Kolk.  II.  41. 

zápalitý  =  popudlivý.  Olom., 
Ostr.  Kt.  V. 


zapálkovatsi  =  pálkou  (palestrou) 
míč  ddlKiznvati.   Kald.   31. 

zápalovitosť  =  popudlivosť.  Olom. 
Kt.  V. 

zápalOVitý  =  popudlivý.  Ok)m. 
Kt.  V.,  hněvivý.  Kolk.  II.  41. 

zapamatalý  =  roztržitý.  Ostr. 
Kt.  v. 

zapantat  =  zamotati,  z.  se  v  řeči. 
Kt.  v. 

záparňa  =  místo  pro  apparáty 
v  lihovarech.  Je  tam  jak  v  z-ně  (hor- 
ko). Val.  Kt.^V. 

zapaščekovat  =  paščeku  (hubu, 
ústa)  oti'\říti,  počít  křičeti.  Ostr.  Kt. 
V. 

zapatlaný  =  umazaný.  Hubička 
z-ná  od  trnek.    Mršt.    Ves.   IX.  85. 

zapažitit  =  pažitem  opatřiti.  Kt. 
Vil. 

zapeč  =  místo,  kam  slunce  mnoho 
svítí  (peče).  Zahrada  v  zápeci.  Kt. 
V. 

zapelentovat  =  zavrávorati.  Kolk. 
II.  41. 

zapestvit  si,  vz  pestvit.  Kt.  VII. 

zapchat,  zapchnút  =  zapíchnouti. 
Cítil,  že  ho  zapchlo  v  noze.  Záhr. 
IV.  20. 

zapinkat  =  zazpívati,  Přikr.  5G. 
.  zapískat  (zapyskat)  =  zanečistiti. 
—  kohocim.  Kt.  V. 

zapitý  =  s  dostatek  napitý.  Bys. 
Fig.  302.  Ve  svátek  po  obědě  dává 
se  na  zapitu  pivo  lebo  víno.  V\hl. 
Ced. 

zapízgřít  =  ubryndati,  uslintati, 
ušušniti.   Kt.  V. 

zapjantat  =  zamodrchatí,  zaplésti. 
Niti  se  z-ly.  Ostr.  Kt.  V.  Pz  zaplantat. 

zapláknút  =  zaplakati.  Ani  ne- 
zaj)l:iknc.  Val.  Kt.  Vil. 

zaplantat  =  zaplésti,  zamodrchatí, 
zamotati.  Někoho  do  něčeho  z.  Bys. 
104.,  Spě.  46.,  105.  Kůň  se  z-tal.  Kaš. 
110.  Z.  se  se  ženskou.  Kt.  V. 

zaplhněný  =  plhem,  pýřím  za- 
rostlý.   Kt.   VIL   Vz  zapýřený. 

zapihnit,  vz  předcházející  a  plhnit. 

zaplkat  co  =  pomazati,  potřísniti. 
■ — ■  se  =  dáti  se  do  řeči,  zamluviti  se. 
Kt.  V.  Vz  plkat. 


152 


zapípaný  =  rozplpaný.  Na  již. 
Mor.   Kt.  V. 

zaplUhavit  co  =  pokáleti.  Ostr. 
Kt.  V. 

zaplukat  =  zaplakati,  zaplách- 
nouti.  Z.  něco  ve  vodě.  Ostr.  Kt.  V. 

zapluštit  =  zapleštiti.  Někoho 
jako  psa  z.  Kt.  V. 

zapluf  =  zapliti,  zaplivati.  Kt.  V. 

zaplutý  =  zaplitý,  zaplvaný-  Na 
již.  Mor.   Kt.  V. 

zapomoci  si  =  poněkud  si  pomoci. 
Kd\ž  si  s  pomocí  boží  zapomohl.  Kř. 
Pí-.". •'..'3. 

zaposel'  =  zaposud,  zapotud.  Ostr. 
Kt.  V. 

zapravený  vůz  =  vypravený, 
vším  opatřený.  Kaš.   116. 

zápražka,  jinde  zásmažka.  Vvhl. 
Ced. 

zapřepelit  =  zazpívati  jako  kře- 
pelka. Ostr.  Kt.  V. 

zapřít  dvéře  =  zastrčiti,  zamknou- 
ti. V\hl.  Ced. 

zapřitý  =  zavřený,  zamknutý,  za- 
strčený. Z.  dvéře.  Vyhl.  Děd.  11.  52. 
U  Přer.  jen  =  zavřený  zástrčkou. 
Mal. 

zaprostit  =  zamířiti.  Z-stil  přímo 
do  lesa.   Ostr.   Kt.  V. 

zaprpianý  =  zamazaný.  Kt.  VIL 

záprška  =  malá  prška  (déšť). 
Ostr.   K\.  V. 

záprtek  také  =  ten,  kdo  poslední 
žene  na  pastvu.  Kald.  17.  Též  = 
nehezká  ženská.    Uh.   Brod.    Gl. 

záprtkový  =  ze  smradlavého  vej- 
ce. Z.  snuad.  Kt.  VII. 

zapsút  =  zkaziti.  Ostr.  Kt.  V. 

zapýřený  =  pýrcm  zarostlv.  Kt- 
VII. 

zaráčet  =  zarachotiti.  Kočáry 
z-ly.   Kt.  VII. 

zárada  =  porada.  Kt.  V. 

zařadit  =  poraditi.  Z.  komu,  si 
s  čím.  Kt.  V. 

zařáchnút  =  zapráskati.  Kt.  VII. 

zarajtlikovat  =  rajtlíkem  zatáh- 
nouti. Kt.  VII.  Sr.  rajtlík. 

zarano  =  jako  na  jeden  výstřel, 
na  jednu  ránu,  rychle.  Z.  zakřesati. 
Vyhl.  Děd.   II.  2!).,  Mal. 


zařapět  =  zarachotiti.  Viiz  na 
skále  z-pěl,  jakbv  se  zlámal.  Ostr. 
Kt.  V. 

zaraz  =  hned.  z.  tu  bvl.  Ostr. 
Kt.  V. 

zarazit  =  zastaviti.  Z.  hodinky 
(v  zastáváme).  Bys.   Fig.   160. 

zaretovat  na  právo  =  zamířiti. 
Kt.  VII. 

zářezka  =   zařezání.   Kt.  VII. 

záři  =  září  (nesklonné).  Vz  Kaš. 
59. 

zaříkový  =  bvdlící  za  říkou  (ře- 
kou).  Kald.   li.' 

zařnúi  =  zaříznouti.  Z.  se  do 
kůže.   Ostr.  Kt.  V. 

zárobnica  =  kniha,  do  níž  se  za- 
pisuje zároba  (mzda).  Kt.  V. 

zarontit  co  =  přehazováním  za- 
házeti.  Kt.  VII. 

zarostený  =  zarostlv.  Z.  brada. 
Kt.  V. 

zárostí  =  místo  za  roštem,  nad 
roštem.  Mal.  Sr.  rošt.  Vj-hledá  si  ze 
z.  modlící  knížky.  Hořen.  267. 

zarovno.  Išel  z.  silnicú  (podle  sil- 
nice). Folp.  a.  48.  a. 

zárub  =  křoví,  mlází.  Kaš.  98., 
110.  U  Bart.  =  rozhraní  dvou  lesů. 
—  Z.  =  násek,  vrub.  Uo  větví  zá- 
rubv  vřczati  na  vějíce. 

záručník  =  rukojmě.  Slez.  Kt. 
V. 

záruda   =  zarudnutí.  Kt.  VII. 

zarúděný  =  nečistotou,  blátem 
zai  panv.  Zlin.  Kt.  VII. 

zarúdít  =  nečistotou,  blátem  za- 
cpati.  Kt.  VII. 

zařundit  se  s  kým  =  dáti  se  do 
rozmluvy.  Ostr.  Kt.  V. 

zaruntovat  =  zatlouci  nač.  Folp. 
b.  2:5.  a. 

zaruždit  se  =  zbrchati,  zacinibit 
SI'.    ()>ti\    Ivt.  V. 

zarytinec    =    člověk,    který    má  - 
zpuniv.  zarxtý  vzhled.  Slez.  Kt.  V. 

zarzat  =  rezavěti;  zařehtati.  Kt. 
V. 

zarzavý  =  zerzavý,  rezavv.  Slez., 
Ostr.   Kt.  V. 

zasačít   ^     na])ršeti.  Ostr.  Kt.  V. 

zascanec  ^  kdo  močí  do  postele. 
Z-nCe  zascaný!  Kt.  V. 


153 


zasakřit,    zasakrovat.    Tak    som 

z-kiila  jak  starý  chlap.  Vyhl.  D.  Ul. 

záscěra  =  zástěra.  Hrozenkov. 
Kt.  V. 

zasedavka  =  druh  hrušek.  Kt. 
VII 

zásevo  =  zasetí.  Slez.  Kt.  V. 

zaskořit  se  =  přijíti  příliš  brzo. 
Ostr.   Kt.  V. 

zaskřečený.  Z.  vejce  =  nasazené. 
Kt.  V. 

zaskřítat  se  =  zašmourati,  uma- 
zati se.  Z.  se  ve  tváři  (o  dětech). 
Kt.  V. 

zaskumlit  =  zabědovati.  zakňu- 
četi. Ostr.  Kt.  V. 

zasky  =  zase.  Jak  to  zasky  ple- 
tete? Hoch.  64.  V  Bart.  zaské,  zas- 
kék.  zasék. 

zaskýpaný  =  zaspalý.  Je  ještě 
celý  z.   Ostr.   Kt.  V. 

zásluní  =  místo  za  sluncem,  kam 
slunce  nesvítí.   Kt.  V. 

zásmažkový.  Z.  polévka,  mouka 
(na  zasmažení).  Kt.  V. 

zasmýčit  =  zavléci,  zatáhnouti. 
Tebe  z-li  k  oltářů  ku  slubu  jako  ně- 
mu tvář.  Kldu.  54.  —  V\-hl.  Prus. 
36. 

zasraný  také  =  zadlužený.  Kt.  V. 

zastařenina  =  zastaralá  věc.  Kt. 

vil. 

zástava  pM  hře  =  ohrada.  Vvhl. 
D.   10(1, 

zastíní  =  zátiní  (tín  =  stín),  zá- 
koutí.  U  Kojet.   Kt.  VIL 

zastmívka  =  večerní  šero.  Přijíti 
k  někmiui  na  z-ku.  Ostr.  Kt.  V. 

zastópnót  =  zatáhnouti  se.  Nalé 
do  bečke  vodv,  ať  zastópne,  je  roze- 
schlá.  Vvhl.  Ced.  U  Přer.  Z.  se. 
Bečka  se  z-pla.  Mal. 

zastrabOŠČit  co  =  zadělati,  při- 
kryti. Kt.  VII.  U  Přer.  zastrabočet. 
Mal. 

zastřapalec  =  zastřapanv,  kdo  má 
střapaté  vlasy.  U  Uh.  Hrad.  Kt.  V. 

zastřečkovat  =  zaběhnouti  (o  krá- 
vách). Kt.  VIL 

zástřešek  =  rovný  okraj  u  střech}- 
doškové.  Bys.  Fig.  302.  — •  Z.  = 
dlouhé  vlasy  v  týle  Hanákii.  V\hl. 
Alb.  52.,  Bys.  26.,  Bys.  Fig.  229. 


zásun  =  zasunutí;  šoupka,  Rie- 
gel.    Kt.  VIL 

zásyt  =  zasycení.  Slez.  Kt.  V. 

zásytný  =  sytící.  Kt.  VIL 

zašamotat  =  sem  tam  zašvihati. 
Z.  metlou.  Ostr.  Kt.  V. 

zašarpnút,  zašarpat  =  počít  trhati, 
tahati.  Z.  kt)ho  za  šaty.  Ostr.  Kt.  V. 

zaščerkat  =  zarachotiti,  z.  ořechy 
v  míšku,  penězi  v  kapse.  Ostr.  Kt. 
V. 

zaščígotat  =  zaškvtati.  Ostr.  Kt. 
V. 

zaščikat  =  uštípnouti.  Kvítko 
nehtx-  z.  Ostr.  Kt.  V. 

zasčóřet  se  =  usmáti  se.  Kř.  Roz. 
II.  207. 

zaškňúřít  se  =  zaškeřit  se,  ušklíb- 
nouti se.  Cikán  se  z-řil.  Krm.  Venk. 
50.,  58. 

zaškořupit  =  zaškořepit,  sko- 
řápkou potáhnouti.  Rendlík  se  z-pí 
(nemytý).  Ostr.  Kt.  V. 

zaškrkat  =  škrk  udělati.  Sirkou 
na  stěně  z.  Kt.  V. 

zaškvařít,  zaškvařovat  =  dorážeti, 

zlobiti,  dělati  mrzutosti,  zatopiti 
komu.  Vvhl.  Jař.  18.  Zas  zaškva- 
řuješ?  Naš.  XLII.  27.  2.  b. 

zašlundrat  =  zamokřiti.  Šaty 
v  rose,  ve  vodě  z.  Kt.  V. 

zašmigat  =  zašvihati.  Komáry 
bičem  z.  Ostr.  Kt.  V. 

zašmúrat  =  zamazati,  pomazati. 
Papír  tužkou  z.  Kt.  V. 

zaŠOŠOtat  =  zašeptati.  Přik.  Nov. 

113- 

zašpihlat.  Nůž  do  chleba  z.  Kt.  V. 
Vz  špihlati. 

zašprtat  =  zahrabati.  Kúra  z-la, 
zrnéčko  vj'šprtala.  — ■  kam.  Stařenka 
z-la  k  súsedce  (mrštně  došla).  Kam 
až  to  z-tlo  (se  dostalo)!  Kt.  V. 

zaštabarcovat  =  zabouřiti,  za- 
boucliati.  Xa  dveře  z.  Ostr.  Kt.  V. 

zašťákat  =  zacákati.  Něco  vodou 
z.  U  Strážn.  Kt.  V.  U  Stráž.:  za- 
ščákat.  Mal. 

zaštěrkat  =  zarachotiti.  Penězi 
v   kapse    z.    Kt.   V.    Sr.    zaščerkat. 

zaštípený  =  zchytralý.  Val.  Kt. 
VIL 


154 


zaštrachat  =  zandati  tak,  že  to 
nelze  najíti.  =  se  kam  —  zajíti.  Kt. 
V. 

zaštuřit  =  strčiti.  Z.  koho  kam 
čím.  Ostr.  Kt.  V. 

zašubraný  =  blátem  nmazaný. 
Fcilp.  b.  20.  b. 

zašubrat  =  blátem  umazati.  Kt. 

y. 

zašudlit  =  rozmazati,  rozetříti, 
dobře  neutříti.  Z.  stůl.  U  Bzence. 
Kt.  V. 

zaŠUChtat  sa  =  pozdržeti  se.  Kt. 

vil. 

zašúlat  =  zahněsti.  Slívy  do  těsta 
z.   Kt.  V. 

zaŠUStat  =  vhoditi;  zamésti.  Z. 
prach  do  vody.  Podlahu  pilinami  z. 
Ostr.  Kt.  V. 

zašušnít  =  zamazati,  pokáleti.  Kt. 
V. 

zašvacat  =  šlehnouti.  Z.  koho 
prutem.  Hrb.  Dt.  22. 

zatakat  =  potakat,  přisvědčiti. 
Kt.  V. 

zaťápat  =  zašpiniti  chůzí,  zašla- 
pati. Umvtou  podlahu  botami  z.  Kt. 
V. 

zaťapkat  =  zatleskati.  Z.  ručič- 
kami (o  dětech).  Z.  někoho  na  ra- 
meno =  poťapkati.  Kt.  V. 

zataženo.  Je  tam  z.  =  zamračeno. 
Vylil.  ("ed. 

zátažný.  Koně  byly  z-né  =  dobří 
tahouni.  Kaš.   98.,  105. 

zatel'  =  dotud,  zatím.  Kt.  V.,  VII. 

zatentotit,  vz  tentotit. 

zatípat  =  zacpati.  Slez.  Kt.  VII. 

zátišina  =  místo  od  větru  chrá- 
něné, zátiší.  Kt.  V. 

zátočí  =  zátočina.  Přik.  Nov.  11.'$. 

zaťochmat  =  zadusiti.  Slípka  koře 
z-la.  V\hl.  Ced.  Zaťuchmat.  Mal. 

za  tolej  =  za  tolik.  Kldu.  4., 
V\]il.  (ed. 

zátoní  =  záseka  v  lese.  Uh.  Hrad. 
Kt.  V. 

zatracenucený  =  velmi  zatracený. 
Kaš.  ;"» 1 . 

zatragat  co  kam  =  zatáhnouti.  — 
se  kam  =^  zatoulati  se.  Kt.  V. 

zatrávnět  =  travou  zarůsti.  Kt. 
VII. 


zatrckat  se  kam  =  trckem,  trc- 
kavým  krokem  zajíti.  Kt.  V. 

zatřímat  =  zadržeti.  —  koho  čím. 
Slez.   ];t.  V. 

zatrlikat  =  zatrilko\ati.  Z.  na 
píščalce.  Ostr.  Kt.  V. 

zatróset  =  zatrousíti.  Zatrósel  na 
hůře  v  seně  a  kohót  zazpíval  na 
střeše   (v\-š]ehl  oheň).  Vyhl.  Ced. 

zatruchlený  stryk.   Rud.   13. 

zatrut  =  zatráviti  (stráviti) ;  otrá- 
viti. Ostr.  Kt.  V. 

zátylní  =  za  týlem  jsoucí.  Z. 
kosť,   Kt.  VII. 

zatytiat  =  zamazati,  zašmourati. 
Slez.  Kt.  V. 

zaujat  se  zač  =  ujatí  se.  Kaš.  98. 

zautra  =  za  jitra,  zítra.  Slez.  Kt. 
V. 

zautrakat  =  z  jitra,  z  rána  po- 
jísti, snídati.  Slez.   Kt.  V. 

zavádzat,  zavázet  komu  =  vaditi, 
překážeti.  Folp.  b.  23.  a.  Nebudu 
vám  tu  zavázet.  Vyhl.  R.  72.  U  Bart. 
zavázat. 

zavalašit  si  =  zahráti  si  v  karty. 
Vyhl.  Ced. 

závarek  =  závar,  závara.  Ostr. 
Kt.  V. 

zavaŽJtý  =  zavalitý.  Kt.  VII. 

zavazklý  =  zavlhlý.  Z.  obilí.  Kt. 
V. 

zavazknút  =  zavlhnouti.  Ve  sklepě 
to  z-klo.   Kt.  V. 

zavčil,  zavčilka  =  pro  n\'nějšek, 
njnií.  Kt.  V. 

závdanka  =  závdanek.  Kt.  V. 

zavdat  =--  připiti.  Utři,  bratře,  utři 
bradu,  zavdé  svému  karamadu.  Naš. 
XLII.   101.  2.  a. 

zavde  =  často.  Na  Hané.  Kt.  V. 
Sr.  zavdy.  za  vždy.  Mal. 

zavelbJt  si  =  zalíbiti  si  co.  Ostr. 
Kt.  V.  - 

za  velo  ~~  za  nuioho.  To  nestojí 
za   velo.    Ostr.  Kt.  V. 

zaverbovat  si  =  dáti  se  do  pití. 

Třikr;it  dn  Kika  si  z-val.  V\'hl.  Alb. 
39. 

závěrka  =  řetěz  k  zavírání  vozu. 
Vyhl.  Děd.  II.  218.  —  Z.  =  vypro- 
vodění  hostě  z  domu.  Kt.  VII. 


165 


zavěřovat  se  =  zadušovat  se. 
Vyhl.   ('('1,1.   Vz   v  Bart.   zavěřit  se. 

zavěrušený  =  uschovaný  tak,  že 
to  nclzr   najíti,  založený.   Kt.  V. 

zavést.  Budcš-li  ke  mnč,  zavedu 
ti  pár  měiic  pole  (dám  zapsati  do 
gruntovní  knihj').  V3'hl.  Ced. 

zavětat  =  zavětiti,  učiniti  závěť. 
Kt.  V. 

zavíchovat  co  =  víchy  opatřiti. 
Z.  stromy.   Kt.  VII. 

zavíjačka  =  čepeni  nevěsty.  Kt. 
VII. 

zavíjaná  =  vkládání  čepce  ne- 
věstě. Kaš.  98. 

zavjnšovaný.  Sedí  jako  z-né  (za- 
kletý). Z.  princezna.  Vyhl.  Ced. 

zavjazbit  =  vazbou  přikryti.  Z. 
stavení.  Ostr.  Kt.  V. 

zavjoznút  =  zaváznnuti,  uváz- 
nouti. Do  bláta  z.  Ostr.  Kt.  V. 

závlačka  =  závora.  Rukou  od- 
dělal  z-cku    u   dveří.    Záhr.    IV.  7. 

zavlážka  =  zavlažení.  —  Z.  žem- 
lová —  teplé,  právě  nadojené  mléko 
s  \'ánoekou.   Kt.  V. 

závodák  =  b\'dlící  za  vodou. 
Vyhl.  Děd.   II.  162.,  Kt.  V. 

zavoščít  =  voskem  zandati,  po- 
táhnouti,   zavoskovati.    Kt.   V. 

zavsze  =  vždy.  Nár.  vest.  V.  20. 

zavšiný  =  zavšivělý.  Z.  košile. 
Ostr.   Kt.  V. 

zavšit  se  =  zavšivěti,  dostati  vši. 
Ostr.   Kt.  V. 

zažabit  =  zachladiti.  Z.  si  nohy. 
Ostr.   Kt.  V. 

zazávětat  =  zazávětiti,  poslední 
vůlí  otlkuzati.  Z.  komu  100  zl.  Kt.  V. 

zazdíti  na  koho  jak  =  narážeti. 
Zazdivat  na  někoho  slovy  uščepač- 
nými.  Ostr.  Kt.  V. 

zazditý  =  zazděný.  Vyhl.  R.  83. 

zazdřít  =  zazříti.  Ostr.  Kt.  V. 

zazobat  se  =  zásobiti  se  něčím. 
Kt.  V. 

zazvonit  se  =  zamazati  se.  Las. 
Kt.  V. 

zazvracet  se  =  pobliti  se.  Na  již. 
Mor.   Kt.  V. 

zaždúřit  se  na  koho  =  rozdurditi 
se.  Hořen.   93. 


zažgřindanec,      zažgřindaný     =^ 

ubrxiKUinv.    Foip.    a.   .5(1.   b..    12.   a. 

zažínačka  =  žnečka,  která  začíná 
obilí  žnouti.   Kt.  V. 

zažrat  se  =  nadouti  se.  Kráva  se 
z-la.   Kt.  VII.  Sr.  napučit. 

zažuítit  =  zažlutiti.  Ostr.  Kt.  V. 

zažút    -----   rozžvýkati.   Kt.  V. 

zažvachlat  =  pokrčiti.  Z.  šaty. 
Kt.  VII. 

zbablat  =  zamotat.  Tes  to  zbablal. 
Všecko  zbablal;  Ted  ste  to  zbablali. 
Mršt.  Ves.  I.  51.,  127.,  :579.,  III. 
107.  Tu  píseň  sám  zbablal  (pracně 
zmodrchal).  Ib.  I.  104. 

Zbabovatět  --  státi  se  babou.  Slám. 
Lys.  (;t. 

zbahnót  si,  vz  sbahnót. 

zbachlat  =  v  nepořádek  uvésti. 
Kt.  VII. 

zbajásat  =  splésti.  Kt.  VII. 

zbaňkat  koho  =  oklamati.  Z.  led 
(lid).    Spě.   110.,   119. 

zbažgrat  =  znečistiti.  Z.  co  čím. 
Kt.  V. 

zbelkO  =  malé  zblo.  Ani  zbelka 
tam  néni.  Slez.  Kt.  V. 

zber  ^  záhyb,  fald,  vráska.  Kt.  V. 

zbestvit  se  =  zdivočeti.  Kt.  V. 

zběžísvět  =  tulák.  Slez.  Kt.  V. 

zbíračka  =  hnisavá  bolačka.  Vvhl. 
Ced. 

zbírat  se  =  ženiti,  vdávati  se. 
Dyž  zme  se  zbírali.   Kaš.   98.,  123. 

zbiřmovat,  vz  sbiřmovat. 

zblafnót,  vz  sblafnót. 

zbleptat  co  =  vvm\'sliti,  vvbájiti. 
Kt.  V. 

zblinkat  =  sraziti.  Z.  kyjem  hla- 
vičky makové.  Kt.  V. 

zblo  =  stéblo.  Mák  do  zbla  po- 
žhraný  od  červů  (úplně).  B3's. 
Fig.   278. 

zbobošit  koho  =  polekati.  Již. 
Mor.  Kt.  VII. 

zbogárat  =  shledati,  z.  háb  v. 
Krm.  Obr.  40.,  142. 

zbohy.  Na  tv  zbohy  přišel  =  na 
štěstí.    Uh.  Brod.   Gl. 

zbóchnotý.  Lojska  je  zbóchnotá  = 
zbouchnutá   =  těhotná.  Vyhl.  Ced. 

zbojnický  život.  Ondr.  20,  142. 

zbojnická  =  mor.  tanec.  Kt.  VII. 


156 


zbojničit  v  lesích  =  dělati  zboj- 
níka.  Slám.  Lys.   17(). 

zboníl(  =  zbojník.  Folp.  a.  9.  a. 

zbor  =  barák,  zbořeniště.  Kt. 
VIL.  Vvhl.  Ced. 

zbráborat  se  =  zvednouti  se  po 
pádu.   Kolk.   II.  41. 

zbřáňat  =  řinčeti.  Val.  Kt.  VIL 

zbrčený,  vz  sbrčený. 

zbrčit  se  =  ztřeštiti  se.  Mršt.  Ves. 
I.  320. 

Zbřidovatět  =  polekati  se.  Kt.  VIL 

zbrnčlt,  vz  sbrnčit. 

zbroj  =  kovářské  náčiní.  Laš.  Kt. 
VIL 

zbudovat,  vz  sbudovat. 
v.  Cf.  skarby. 

zbuchat  co  na  koho  =  nějakou  po- 
věst si  vymysliti.  Ostr.  Kt.  V. 

zbuj  =  bujnost,  nevázaná  ve- 
selost. Jaká  to  veselost,  jaký- zbuj. 
B3's.  40.  —  Z.    =   zbojník.    Kt.  V. 

Zbujce  =  zbůjník.  Kldu.  87. 

zblilat  =  sbořiti.  Chalupa  se  z-la. 
Ostr.,  u  Místka.  Kt.  V.    Vz  zbuliti. 

zbulit  =  svaliti,  sbořiti.  Chalupa 
se  z-la.  Vz  zbulati.  Větr  zbulil  komín 
se  střechy.  Ostr.  Kt.  V. 

Zbuníl(   =  zbojník.  B3'S.  Fig.  32. 

zburdachovat  =  na  burdachu  vy- 
cedit.    Z.  obilí.  Ostr.   Kt.  V. 

zbúzet  =  pobízeti,  z.  známé. 
Hořen.  339. 

zbychnút  do  čeho  =  strčiti.  Kt. 
VIL 

zbytelc.  M\-  zmc  nedělali  žádných 
zbytku  (zbytečných  v}''loh).  Kaš.  98. 

zbytý,  jak  koho  urazíš,  odproš  ho 
a  je  zb\to  (odbyto) .  Ostr.  Kt.  V. 

ZCÍplena  =  zcíplina.  Vvhl.  Děd. 
I.  2:.. 

zcíploň  =  kdo  pořád  scípá.  stůně. 
Kt.  V. 

ZČurchat  koho  =  zakrákati.  Ostr. 
Kt.  V. 

Zďačkat  co  =  zmačkati,  stlačiti. 
Bvs.   Fig.  191. 

zdaj   =  zdání.  Kt.  V. 

zdánka  =  zdání.  Kt.  V. 

zdávaňový  =  na  zdavky,  svatební. 
Z.  sat\.  Val.  Kt.  VIL 

zdědínačet  =  přijmouti  zvyky  dě- 
diny. Kt.  V. 


Zděhnót  se  =  sběhnouti  se.  Ne- 
věděl, co  se  zděhlo.  Spč.  86. 

zdech  =  vzdech.  O  tři  zdechy  = 
o  všecko  pryč.  Přik.  Nov.  111.  V  té 
jizbě  šlo  o  tři zdech\' (b\lotam těsno). 
Spě.   117. 

zdechláň  =  hubenáč,  sešlý  kůň. 
Kupil  z-ňa.  Olom.  Kt.  V.  Vz  násl. 

zdechlina  =  sešlý  kůň.  Val.  Kt. 
VIL 

zdechloň  =  zdechláň,  churavec. 
Kaš.  53. 

zdechloš  =  zdechloň.  Slez.  Kt.  V. 

zdepsit  =  pošlapati,  zdeptati. 
Trá\u  nohama  z.  Ostr.  Kt.  V. 

zděrák  =  útěk.  Pustil  se  do  zdě- 
ráka.  Val.   Kt.  VIL 

zděrba  také  =  nuzák.  Fix. 

zděrigat  =  utíkati.  Kald.  17. 
\]  Bart.  zděrygat. 

zděrky  =  nuky.  Fbc. 

zděrstvo  =  vydírání.  Ostr.  Kt.  V. 

zdílka  m.  zdýlka=  délka.  Hned  si 
vcmtc  zdílko  na  rakev.  Vvhl.  Alb.  32. 

zdivočelý  povoz  =  rvchle  jedoucí. 
Naš.   XLll.   127.   1.  d." 

zdochýňat  =  v\-pouštěti  ducha. 
Folp.  b.  23.  a. 

Zdoty  =  odtud,  od  té  dobv.  Val. 
Kt.  VIL 

zdrapa  =  propast,  rokle.  Kaš.  98. 
L'    Bart.    zdrap.   =  neúrodné   pole. 

Zdrapák.  Dal  do  zdrapáku  = 
utekl.  Val.  Kt.  V. 

zdrapek  =  stará,  sešlá  věc;  za- 
krslý ch.Yvk.  Vz  Zdrap.  Kt.  V. 

zdraplavět  =  draplavým  se  státi. 
Kůže  z-ví.  Kt.  VIL 

zdrát    =    zráti.    Ostr.  Kt.  V. 

zdravínek  =  ambrožka,  odon- 
tites.   Val.    Kt.  V. 

zdřepěný  ^  ztrnulý.  Tam  z.  čekal. 
:\Iršt.  Duš.  129. 

zdrhá  =  tvrdá  věc.  Maso  tvrdé 
jako  z.  —  Z.  =  ničema.  Kt.  V.     ~ 

zdrhnót  =  utéci.  Chlapec  z  práce 
zdrJil.  Hoch.  TjS.  Popadl  ušité  bot 
a  zdrhl  s  ňém.  V\hl.  D.  151.  Na 
okamžik  se  zdrhl  (zarazil).  Kldu. 
103.  Mlíko  se  mi  zdrhlo,  zdrštilo  = 
srazilo,   \^•hl.   Ced.  Vz  zdrščit. 

zdřidelnik  =  kaluže  na  lukách  neb 
i  potoky,  které  nezamrzají,  protože 


157 


jejich  voda  teče  ze  zřídel.  Ostr.  Kt. 
V. 

zdřídlo  =  zřídlo.  Ostr.  Kt.  V. 

zdrščit  se  =  sraziti  se.  Mléko  se 
zdršrild.  Kulk.  I.  17.  Vz  zdrhnut. 

zdrúzgajÚCÍ  zimnica  =  větší  stu- 
peň zimnice,  láme-li  člověka.  Krm. 
Dol.  58.  Sr.  v  Bart.  zdrúzgat. 

zdrúzganý  =  zdrcený.  Pole  krupo- 
bitím z-né.   Kt.  V. 

zdrýpat  =  zdrápati.  Pupenec  z  ha- 
luzk\-  /..  Ostr.  Kt.  V. 

zdumlit  =  zdupati.  U  Místka.  Kt. 
V. 

zďuravět  =  dostati  dír^•.  Svr  z-věl. 
Ostr.   Kt.  V. 

zdurdit  se  =  sraziti  se.  Mléko  se 
z-lo.  Fix. 

zďurkovatět  =  ztluravět.  Měkké 
dřevo  brzo  z-tí.  Ostr.  Kt.  V. 

zdušisko  =  bahnisko.  Las.  Kt. 
Vil. 

zdvižitý  =  zdvíhací.  Z.  most. 
Kldu.  -21. 

zdyblat  =  sem  tam  něčím  hvbati. 
Nohama  z.  Ostr.  Kt.  V. 

zdycha  =  kdo  pořád  vzdychá.  Kt. 
Vil. 

zdychat=  hynouti,  cepeněti.  Ptáč- 
ko\'é  od  toho  zdychajú.     Kald.  '21. 

zdymnút  =  utéci.  Kaš.  98. 

zedzený  =  snědený.  V  Podluží. 
Kt.  V. 

Zefa  =  Josefa.  Slez.  Kt.  V. 

zejdení  =  sejití,  schůze.  Val.  Kt. 
V. 

zela,  pl..  n.  Letos  sú  pěkné  zela. 
Na  již  .Mor.   Kt.  V. 

zelenavý,  zelenkavý  =  nazelenalý. 
Folp.  a.  2(i.  b.,  Kaš.  5L,  52. 

zelenkavý  =  nazelenalý.  Vvhl. 
Ced. 

zelenky  =  druh  hrušek.     Kt.  V. 

zelený.  Z.  pěsnička  =  dvojsmy- 
slná. Vyhl.  R.  86.  Te  (ty)  zelené 
ítáko  =  zelený  datle,  spekulante, 
chytráku.  Vyhl.  Mal.   119. 

zelík.  Je  tlustv  jako  zelík.  Slez. 
Kt.  VIL' 

zelníček  =  zelný  vdolek  (naditý 
zelím).   Kt.  V. 

žemel  =  semel,  špaček  (ve  hře). 
Hrál  na  žemla.  Vyhl.  R.  36. 


zemňactvo.  Letos  vám  bylo  z-tva 
hrozného  (mnoho  zemíiákú,  bram- 
borů).  Kaš.  53.,  83. 

zemňačisko  =  brambořiště.  Kt. 
VIL    ll(ti». 

zemňák   =  brambor.  Kt.  V. 

zemňákovica  =  bramborová  po- 
lévka. Val.  Kt.  VIL 

zemsky  =  bramborw  V\hl.  Děd. 
I.   4.-.. 

zemzet  =  připražit  kabát.  Pře- 
tlačel  se  na  kamna  a  zemzel.  U  Bo- 
huši. Kt.  V. 

zengat  =  cinkati,  bučeti.  Zengá 
mi   \-  hla\-č.   Kt.  V. 

zeňst  =  sejíti.  To  se  može  na  něco 
s.   (se  hoditi).  Ostr.  Kt.  V. 

zeřnút  koho  =  wřezati  mu,  vv- 
biti  ho.  Vyhl.  Slz.   162. 

zerzaňa,  íem.  k  zrzan,  zrzoun. 
Folp.  a.  28.  a. 

zerzavina  =  rezina,  rez;  skvrna 
od  rczu.    Slez.,  na  již.  Mor.  Kt.  V. 

zepsút.  Chtěl  to  z.  Hrb.  Děd.  44. 
Sr.   psňt. 

zeskvrčkovat  se,  když  se  na  niti 
dclaji  >kvrck\-.  Vz  Kť.  VIL 

zestřaplt  =  rozstřepiti  se.  Kalhoty 
u  nohv  se  z-ly.   Ostr.  Kt.  V. 

zešarpat  =  strhati;  ovoce  se  stro- 
mů z.  Ostr.  Kt.  V. 

zeščerbatět.  Obilí  z-lo.  Laš.  Kt. 
VIL  Sr.  ščerbatý. 

zeščlgnót  se  =  zvrátiti  se.  Moja 
panolia  se  jaksi  zeščigla.   Bys.   113. 

zešklíhnút  =  sklouznouti. 

zeškrobat  koho  =  promluviti  mu 
do  duše.  rix. 

zežabený  =  omrzlý.  Z.  nohy.  Ostr. 
Kt.  \'.  Vz  násl. 

zežabit  si  co  =  nohy.  Ostr.  Kt.  V. 
Vz  zežabený. 

zezolka,  orchis,  rostl.  Vvhl.  Mal. 
11.1. 

zezulena  =  kokotice,  plevel  jetel 
mořící,  povázka.  Kt.  V. 

zfryška  =  rvchle.  Z.  si  sednut. 
Kald.  27. 

zfufcíkovat  =  pokaziti.  Kolk.  II. 
41. 

zgajdat  =  pokaziti.  Z.  práci.  Ostr. 
Kt.  V. 


158 


zgambatět  =  dostati  velikou  gam- 
bii.  v  tváii  ztloiistnouti.  Kt.  V. 

zgame,  f.  =  kaše  na  způsob  šku- 
báukň.   U  Frenšt.   Kt.  V 

Zgarda  =  hanba.  Nedělej  rodičům 
takové  zgardy.  Slez.,  u  Místka.  Kt. 
V.   Cf.  skarby  a  vz  násl. 

zgardit  =  povrhnouti,  pohaněti. 
—  koho.  Slez.  Kt.  V. 

Zgibnút   =  ukrásti.   Ostr.   Kt.  V. 

zgichat  =  vyliti,  vychlustnouti. 
Z.  vedu.  Ostr.  "Kt.  V. 

zgrapa  =  sluj,  skrýše,  Kaš.  98.; 
pusté,  skalnaté  místo,  roklinaté  strá- 
ně. Val.  Kt.  V. 

zgrblena  =  skrblík.  Folp.  a.  28.  a. 
Sr.  zgrbla. 

zgrbnút  =  zhynouti.  Kolk.  I.  21. 

zgrňat  =  žgrňat. 

Zgróbit  se  =  znechutiti,  zproti- 
viti se.  Kř.  Roz.  100.  Zgróbilo  se 
mně  to  v  žalódko.  Ib.  4.  Jenom  co 
by  se  krávě  nezgróbile  a  aby  nedě- 
lale  stávko.   Ib.   II.  192. 

Zgryfovat  býka  =  podrážditi,  aby 
byl  schopen  ku  skoku  na  krávu. 
Vyhl.  Ced. 

zgrýňat  =  prohledávati.  Kaš.  98. 
V  Bart.  zpúzet. 

Zgrýpat  =  velice  utíkati.  Val.  Kt. 
V. 

zgublena  =  lakomá  ženská.  Val. 
Kt.  V. 

zgúlit  se  =  svaliti  se.  Folp.  b. 
2:;.  a. 

Zgumnút  =  rychle  snísti.  U  Míst- 
ka.  Kt.  V. 

Zháčkovat  se.  Ječmen  se  z-val. 
Kyjiix'.   Gl. 

Zhádat  =  uhodnouti.  Dobře  zbá- 
dal,   že   bude   búřka.    Kt.  V.,  VII. 

zhartování.  Pít  na  z.  =  na  utvrze- 
ní. Z  něm.  Vyhl.  Jař.  101. 

zhéiet  =  zhj-nouti.  Nezhélele  sme. 
V\hl.  Alb.   10. 

zhlodek  =  ohlodck,  ohrw.ek,  špat- 
ný zl)vtek.  U  Dalečína.  Kt.  V. 

zhňápat  =  snísti  (hrubé).  Kt.  VII. 

zhnilec,  zhniloch,  zhnilák,  zhni- 
lon  =  liin"  li,  Kt.  V.,  Hořen.  ■'>^)^)., 
Krm.  Obr.  23. 

zhnilína  =  líný  kůň.  Vyhl.  Děd. 
II.  51. 


Zhnilka   =  hniUčka.  Slez.  Kt.  V. 

zhnilosť  =  lenost.  Fix. 

zhnilOŠit  =  zlenošiti.  Hořen.  3.55. 

zhnitý  =  zhnilý.  Kaš.  87. 

zhoděný  =  zrušený.  Z.  svátek. 
Kt.  VII. 

zhodit.  Zhodil  sem  kósek  ječmeňa, 
sena   =  zkosil  jsem.  Vyhl.  Ced. 

Zhok  =  shluk.  Okolo  nás  nastal 
zhok.  Spě.  92. 

zhořák  =  pečený  brambor.  Val. 
Kt.  VII. 

zhřňat.  Folp.  a.  51.  a. 

zhrumit  =  zhromit  na  koho,  za- 
hřmíti, silné  zkřiknuuti  jako  hrom. 
Ostr.  Kt.  V. 

Zhrútit  =  sřítití,  sbořiti.  Val.  Kt. 
V. 

zhrúzbit  se  =  zhroziti  se.  Ostr., 
Val.   Kt.  V. 

zhrúzit  se  =  zhroziti  se.  Ostr.  Kt. 
V. 

zhryzky  =  zbytky  píce.  Vyhl. 
Slz.   -M). 

Zhúba  =  zhouba.  Mor.  a  slez. 
Kt.  V. 

Zhůru.  Na  z.  plakala  (velmi).  Val. 
Kt.  VII. 

zhýbka  =  zhlýbka.  Kaš.  19. 

Zhyciovat  koho  =  unaviti,  utý- 
rati  koně  silnou  robotou,  při  orání 
z.  Ostr.   Kt.  V. 

zchamět  =  státi  se  chámem, 
r  Místka.   Kt.  V. 

zchandobený  =  utrmácený.  Slez. 
Kt.  V. 

ZChandobit  koho  =  utrmáceti. 
Slez.   Kt.  V. 

zchřápnút  =  ochraptěti.  Od  mno- 
ho nilu\-ení  z.  Ostr.  Kt.  V. 

ZChřibít  se  =  vyrůsti  v  keř.  Jcte- 
liua  pn  dešti  se  z-la.  Ostr.  Kt.  V. 

ZChybat  =  svrci.  Skálu  z  pole  na 
mezu  z.  Ostr.  Kt.  V. 

zibák  =  tupý  nůž.  Val.  Kt.  Vil? 

zibnút  =  pojíti,  zcepenčti  (o  zví- 
rativh).    Kaš.   99. 

zimňák  =  druh  bramborů.  Ostr. 
Kt.  V. 

zimno.  Dnes  je  z.  =  chladno.  Rud. 
21. 

zimnÚCÍ  zimuica  (je-li  nemocnému 
zima).   Krm.  Dol.  58. 


150 

zimota    =   zima.     Ucítil  zimotu.  zkosený.   Teho  so   dobře  z.   Naš. 

Pnis.  ;;.  XLIV.  (iO.   1. 

zimřít  se  =  ozimovati  se,  stávati  zkrabatět    =   státi  se   krábatým. 

se  cliladnvm.  Vz  násl.  Led  na  rybníku  z-těl.  Mršt.  Ves.  II. 

zimřivý  =  stávající  se  chkidným.  é-^o. 

Folji.  a.  30.  a.  zkrabit  se  =  scvrknouti  se.  Kůže 

Zingle  =  truhki  na  mouku.  Kald.  se  z-Ia.  Ostr.  Kt.  V. 

22.    U  Bart.  žigla.  zkrnobělý    =   zakrnělv.  Val.    Kt. 

zinkání  =  hučení.  Po  pléziro  měl  yil. 

sem  z.  v  hlavě.  Vyhl.  Děd.  I.  24.  zkrnobět  =  zakrněti.  Val.  Kt.  VII. 

zinknút  se  =  udenti  se.  Zmknul  zkrpačit  se  =  utýrati  se.  Kt.  V. 

si  sa  do  rýža  (do  hrany).  Krm.  Obr.  zkřupět    =    křupkým  se  stávati. 

9.    Z.  koho  čím:    sklenku.    Ib.  46.,  siez.  Kt.  VII. 

^>l'!-  ^''^l-  ...        .  ,         ,.  zkúmačka  =  zkouška.  Bys.  Fig. 

Zítra.    Foz  je   dnes   jak   z.    (zena  jgy                                                       ° 

slehne  co  nevidět).  Vyhl  Ced.  %kušelý  =  zkušený.  Z.  čeho.  Kt. 

Zjapat     =     polapiti.     Pes    zjapal  y 

všecky  kúsky,  co  sem  hodil.   Ostr.  '^^^p^j   _  vj-kvpěti.  Z.  z  hrnce. 

Kt.     V.  gl^j,      j^^      y 

zjárkovat,  vz  zjárčit.  Kt.  VII.  jlajdat  také  =  vymysliti.  Z.   co 

zjatrit  CO    =  zpozorovat,     tusiti.  ^a  koho.  Ostr.  Kt.  V. 

1(1  museli  z.,  co  se  stalo.  Hrb.  Ded.  ,,.     .           ....            v,     ,      • 

2(39  zlatenica,  zlatenka  =  zloutemce. 

22                   y-      •   P        ■      .y  •       s-  zlátko   =   špatné  zlato.   To  není 

Zjatý  nemocí  =  sklíčený.  Z.  vůz  "^^  ^"^  J^  J^^om  z.  Kt.  V.  Sr.  po- 

=    rozvorami   stažený.    Kt.  VII.  ,?',..,          ,.           .,   ^r  i  ,   ht  , 

zjedzený   =  snědený.     Slez.    Kt.  zlatoleci  =  sahx,  rostl.  Vyhl.  Mal. 

yjj                                  -^  li;;,   hr.  zlatolici. 

zjehličený.  Z.  kráva  =  která  má  zlaťura   =  kdo  špatně  zlatí.   Kt. 

jehlicu   (nemoc).  Kt.  VIL  V. 

zjinovatět.    Kožichy   z-tí.    Hořen.  ziatý-  Zlatá  vězda  =  rozchodník 

2(ii.i,                               "  ostrý;  z.   dýšč  =   čilimník  odvislý. 

zkaličit  =  zmrzačiti.  Slez.  Kt.  V.  Naš!  XLIII.  49.  2.  d. 

zkapnót    z   něčeho  =  zahyTiouti.  zlebavět    =    ošuměti.    Kabát    už 

Naš.   XLIII.   126.   1.  d.  celý  z-věl.   Kt.  V. 

zkelkověk    =    odkudkoli.    Přišli  zleliknút   =  státi  se  lehkomysl- 

ludě  z.  z  Moravv.  Ostr.  Kt.  V.  ným.  Kt.  V. 

zkéščet  se  =zkýštět,  proměniti  se  zlépat   =  zbíti,  stlouci.  Z.  koho 

v  kýšku.  Na  Hané.  Kt.  V.  Mlíko  se  pěstí,  po  hlavě.  Kt.  V. 

zkéščelo,  M:\\.  zléskovat  koho  =  leskovým  pru- 

zklasnovat    koho.    Zima   ho   z-la.  tem  zbíti.  Kt.  V. 

Uh.  Brod.   Gl.  zliknút  =  leknouti.  Ryby  zlikly. 

Zklótinót  =  zklouznouti.  Zklóhne  Hrb.  Děd.   18.5. 

jí  noha.  Naš.  XLII.  127.  1.  b.  Zklóhl  zlinýrovat  koho  =  spráskati.  Kř. 

na  ledě.  Roz.  53. 

zklóstnót  =  stloustnouti.  Kř.  Roz.  zlobidlo  =  kdo  zlobí  i  kdo  se  zlobí. 

i:;2.  Kt.  V. 

zkolenčit  =  zchroměti.  Slez.  Kt.  zlobivec   =   kdo  mnoho  n.  často 

V.  zlobí  n.  se  zlobí.  Naš.  XLIV.  135. 

zkopnět,  zkopnat  —  roztátí,  zjih-  1.  c. 

nouti.    Až  sněh  zkopná.  Ostr.  Zkop-  zlOboň    zloboňské!    Naš.    XLIV. 

něln    (sníh  zmizel).    Kt.  V.  13-5.   1.  a. 


I 


160 


zločit  se  =  žlučit  se,  zlobiti  se. 
Proč  se  hned  zločíte?  Kř.  Roz.  II. 
24. 

zloděj  =  planý  výhon  stromu, 
vlk.  \"\hl.  Mal.   105. 

Zlomec  =  kus.  Z.  chleba.  Spč.  63. 

zlomit.  Zlomila  si  koleno  (ze  dvou 
má  čt\"ii.  dostala  se  do  kouta).  Val. 
Kt.  VII.    14U0. 

zlykavec  =  kdo  poiád  zh-ká, 
vzlyká.   Kt.  V. 

zmandrčený  =  zmatený.  Kt.  V. 

zmarasit  =  umazati,  pošpiniti. 
Kt.  V.' 

zmařit  koho  =  zmámit,  usmrtiti. 

zmastit  něco  =  pokaziti.  Vvhl. 
Ced. 

zmateřeiý  =  kdo  matkv  pozbj-I. 
z.  vrelv.   Kt.  V. 

zmateřet  =  matky  pozbyti,  vy- 
miiti.  Letos  nám  troje  včelv  z-řeh-. 
Kt.  V. 

zmatičkovat  koho,  se  =  opiti. 
U  Nezamyslic.  Kt.  V. 

změnit  se  =  oženiti  se.  Přik.  Nov. 
113. 

zmést  se   =  zmýliti  se  .Kaš.  42. 

zmeták   =   poberta.  Fix. 

zmije  =  rychlý  člověk.  Val.  Kt. 
VII. 

zmístit  se  =  vejíti  se.  Cím  hlubší 
je  nádoba,  tím  více  do  ní  se  zmístí 
(vměstí).  Ostr.  Kt.  V. 

zmjantat  co  =  zcuchati.  Rozum 
zmjantaný  =    zmatený.  Kt.  V. 

zmlaskat  =  sežvvkati,  slízati. 
Máslo  s  chleba  z.  Ostr.  Kt.  V. 

zmňást  =  smásti.  Ty  to  všecko 
zmnatí-š.  Kt.  V. 

zmočárnět  =  v  močár  se  promě- 
niti, la.  vil. 

zmodrchalý  =  zcuchanv;  opilý. 
Kt.  \-. 

zmolek  =  cumel.  Kt.  V.  U  Přer. 
žm')lrk.  Mal. 

zmoželec  =  veliký  pán,  potentát. 
Vyhl.  Děd.   II.   18. 

zmrášfat  se  =  hubu  křiviti,  ušklí- 
bati  se.  Val.  Kt.  V. 

zmrk  =  soumrak.  Už  zme  tak  šli 
hezky  v  zmrk.  Kaš.  !)!).,  115. 

zmršček     také     =     prut.     Kolik 


zmrščkii  o  děti  ošlehal.  Hrb.   Děd. 
13. 

zmrvený.  Z.  wsvědčeni  (špatné). 
Mršt.  Ves.   I.  27!  Vz  násl. 

zmrvit  =  zdrobiti ;  zbíti ;  zmačkati ; 
zmodrchati;  pokaziti;  pohnojiti, 
zkvu-viti.  Z.  niti,  slámu.  dí\^ku.  pole 
hniijem  atd.  Kt.  V. 

zmrzat.  Kop  (kup)  si  kožóšek,  ať 
nezmrzáš.   Hoch.   8. 

zmrzet  se.  Až  se  ti  (komáre)  zmrzí, 
odletím  sám.   Ki'.   Př.   36. 

zmrzlák  =  zmrzlík,  zmrzlec.  Kt. 
VII. 

zmrzlík,  zmrzloň,  zmrzlík  =  člo- 
věk zimomiivý.  Folp.  a.  2>^.  b. 

zmrzlinec  =  zmrzlý  kousek  bláta, 
zmrzlá  hrouda  a  p.  Kt.  V. 

zmrzlinky  =  zmrzlé  ovoce.  Pře- 
rov.   Ivt.   v. 

zmrzloň,  vz  zmrzlík. 

zmudit  =  zmařiti.  Z.  čas  —  se  = 
zdrželi,  se,  váhati.  Opav.  Kt.  V. 

zmútit  smetanu  =  stlouci  na 
máslo.   Kt.  VII. 

zmydlit  =  vymydliti;  pokaziti; 
zbíti.  Z.  prádlo.  Ten  to  zmxdlil  = 
pokazil.  Z.  kluka  =  zbíti.  Kt.  V. 

zmyjky  =  pomyje.  Ostr.  Kt.  V. 

zmyvek  =  spěrck  mýdla.  Kt.  V. 

znajprvšku  =  z  počátku.  Kt.  V. 

znať  =  popřední  lidé,  notabilita. 
Kt.  VII. 

zňátřit  =  vyšetřiti.  Folp.  b.  23.  a. 

znebojan  =  kdo  se  nebojí.  Kt.  V. 
Je  z  Nrhíijan.  Mal. 

znedolivky  =  náhle,  aniž  se  nadál. 
U  N(zauiy>lic.   Kt.  V. 

znevážný  =  špatný.  Z.  skutek. 
Ostr.  Kt.  V. 

Z  novoti  =  zno\-a.  Olom.  Kt.  V. 
Vz  Novot. 

zňuch  =  co  by  oňuchal,  očuchal, 
máld.  Donesla  toho  z.  Val.  Kt.  VII.-" 
Mal.  navrhuje:  Donesla  tolio  s  ňuch 
(s  ňuchnuti.  čichmití). 

zobánky  =  třešně  ptactvem  ozo- 
baur.    i;i.  V. 

ZObaru  Imuem,    ledab\]o.    Z. 

něco  drlati.  Val.  Kt.  V. 

zobat.  Zobars  s  vranami  (o  umou- 
nčném).  Kt.  V. 


161 


zobavý  =  kdo  rád  zobákem  zobe. 
Slez.   Kt.  V. 

ZObí  =  zob  pro  slepice.  Laš.  Kt.V. 

ZObík=  zubík,  zoubek.  Naš.  XLIV. 
14S.   1.  d.  Sr.  veščíret. 

zoborožec   =   brouk.   Kt.  V. 

zobříňat  =  zcela  odříznouti.  Ha- 
luz se  stromku  nožem  z.  Ostr.  Kt. 
V. 

zoflancovat  =  v^-oflancovat.  Na 
ji/..  Mor.  Kt.  V. 

zól  =  sál.  Bys.  89.,  92.  —  Z.  = 
bota.  Prohlížel  své  zóle.  Bvs.  Fig. 
lf)l. 

ZÓlek  =  malý  zól,  sál.  V\-hl.  Déd. 
1.   77. 

zomacat  =  zomakati.  Někoho  ky- 
jem po  hibetě  z.  Ostr.  Kt.  V. 

ZÓndít  =  unaviti.  Folp.  a.  20.  b. 

zónditý  =  unavený.  Folp.  b.  23.  b. 

zopasek  =  pot\-čka.  Vyhl.  Kr.  39. 

zopravdu,  zopravdy  =  opravdu. 

Slez.   Kt.  V. 

zorky  =  tajné  ohledání,  výzvědy. 
Poslal  ho  na  zorkv  (ozork\-).  Val.  Kt. 
V. 

ZOŠkrdovat  =  oškrdem  zki:esati. 
Z.  mlvnskv  kámen.  Kt.  V. 

zotvšúť  =  odevšad.  Je  vidět  zot- 
všúť.  Kaš.   129. 

ZOV   =   zvaní,  pozAání.   Kt.  VII. 

ZÓŽel  ^  žóžel.  Kt.  VII. 

zpacholčet.  Mužom,  keři  mají  česť 
v  tčle.  nelze  z.  Spě.  103. 

zpachtit  koho  prací  =  unaviti, 
utrmáceti.  Kt.  V. 

zpajznút  co  komu  =  ukrásti.  Kt. 
V. 

zpantat  co  =  splésti.  Kt.  V. 

zpapat  co  =  snísti.  Kočička  mně 
všecko  zpapala  (říká  se  mrňavému 
děcku).  Val.   Kt.  VII. 

zpaprčit  se  =  zblázniti  se  do  ně- 
čeho (do  tance).  Val.  Kt.  VII. 

zpastušit  =  zkaziti.  Kt.  VII. 

zpazděrkovat  =  běžeti,  utíkati. 
Val.   Kt.  V. 

zperšavět  =  státi  se  pihovitvm. 
Kt.  V. 

zpéznót  komu  co  =  zpajznút. 
Spč.  7tí..  Kt.  VII. 

zpiciat  =  zpižlati,  zpicat.  Krejčí 
mu  zpiclal  kabát  (špatně  ušil).  Kt.  V. 


zpírka    =   rozepře.   Kt.  V. 

zjanťit  =  zmotati,  zdrchati.  Ostr. 
Kt.  V. 

zplaz  =  dno  pod  plechcni  (radlicí) 
u  pluhu.   Kt.  V. 

zplodistvit  =  plodistvvm  učiniti. 
Kt.  V. 

zplstit.  Vlasv  se  jí  zplstil\-  =  sle- 
pily (od  mýdla).   U.  Brod.' Gl. 

zplukat  =  zplakati.  Voda  úrodu 
z-la.  ()>tr.  Kt.  V. 

zpodmítat  =  strniště  zorati;  vše 
puch  lát it i.   Kt.  v. 

zpometalka  =  kráva,  která  zpo- 
metala.  Kt.  VII. 

zpomezi  =  ze  středu  ven.  Někoho 
z.  sebr  vydružiti.  Vz  Kt.  V. 

zpopácat  =  popadnouti.  Z.  koho 
v  hospodc.  Vz  Kt.  V. 

zpodpodhlavy  (hromadění  před- 
ložek).  Folj).  a.  50.  b. 

zpopodstola  (hromadění  předlo- 
žek). Folp.  a.  50.  b. 

zpopodušky  (hromadění  předlo- 
žek).  Folp,  a.  50.  b. 

zposocha  ho  postit  (pustit)  nechtěl 
(bez  obdarování).  Vyhl.  r'ěd.  II.  37. 

zpovykaný  =  zhvčkanv,  rozmaz- 
lenv.  Z.  dité.  Bys.  "98. 

zpoza  bucka,  vz  zpozalesa.  Z.  po 

kom  poíilédnouti  (posupně, jako  zboj- 
ník skrvtý  za  bukem).  Kald.  24. 

zpozalesa  (hromadění  předložek). 
Fdlp.   a.    'M.  b. 

zpózet  =  toulati  se.  Sami  po  cizo- 
zemsko zpózijó.  Bys.  Fig.  200.  — • 
Z.  =  hledati  něco,  jezditi  ze  zábavy. 
Vz  zpúzet. 

zprstvený,  zplstvenv  =  slepenv. 
Z.  vlasy.  Val.  Kt.  V.Vz  prstv^t. ' 

způsobný  =  sličnv,  hezkv.  V  Pod- 
luží, Kt.  VIL 

zřadlit  se  =  zrcadliti  se.  Ve  vodě 
se   /..   Kt.  V. 

zradlivo  =  nebezpečno.  Kt.  VII. 

zradliyý  =  nebezpečný,  zrádný. 
Časy  sú  zlé  a  zradlivé.  Kldu.  84. 
Růže  je  z-vá  nemoc.  V\hl.  Prus.  74., 
57.,  Jař.   101. 

zřádlo  =  zrcadlo.  Ostr.  Kt.  V. 

zravičký  =  zdravíčky,  '  hodně 
zdra\ý.  Ostr.  Kt.  V. 

11 


162 


zraza  =  rez.  Z.  peňáze  pohrvze. 
V   Bezkyd.  Kt.  V. 
W  zražma    =    rychle,    prudce.    Uh. 
Brod.   Gl. 

zříkat.  Něco  z  paměti  z.  (povídati). 
Ostr.   Kt.  V. 

zřítenica  =  slepj^š.  Kt.  V.  U  Bart. 
\-iitcnica. 

zrobařit  se  =  státi  se  robařem, 
milc)\Tiikem    rob  (žen).  Kt.  V. 

zróchat  koho  =  zbíti.  Hořen.  111. 

zrubat  =  zbíti.  Folp.  b.  23.  b. 

zruntovat  koho  =  hřmotem  vzbu- 
diti. Ostr.  Kt.  V. 

zrušat  =  vzbuditi.  Z.  koho:  spí- 
cího. —  se  =  zkvnouti.  Ať  se  těsto 
zrušá.  Ostr.  Kt.  V. 

ztadyocát  =  odtud.  Krm.  Obr. 
87. 

zťapat  =  sraziti.  Hrušky  se  stro- 
mu kviem  z.   Ostr.   Kt.  V. 

zťapčit  =  snísti.  Val.  Kt.  VII. 

ztenknút  =  tenkým  se  steíti,  zhu- 
beněti.  Kt.  VII. 

ztéřelosf,  stýřelosf  =  zetlelosť, 
zpuchii'losf.   Kt.  V. 

ztéřelý,  ztýřelý  =  zetlelý,  zpuch- 
i-elý.    Kt.  V." 

ztěžklý.  Noh\'  pivem  ztěžklé.  Vyhl. 
Alb.  .-.I'. 

ztichavě  =  zticha.  Kt.  v. 

ztraceniště  =  zákoutí,  ústraní. 
Kt.  V. 

ztratit  se  =  uplynouti.  Hodina 
brzo  se  ztratí.  Kaš.  99. 

ztrnčit  se  =  zturčit  se,  poblázniti 
se,  zfanfrněti   se.    Val.  Kt.  V.,  VII. 

ztrút  =  ztráviti.  Dobrý  žaludek 
všecko  struje.  Ostr.  Kt.  V. 

zťupat  =  drobně  sesekati.  Ha- 
luze do  otépek  z.  Ostr.  Kt.  V. 

ztúřat  se  =  zblázniti  se.  Div  se 
ncztúřal.   Na  vých.   Mor.   Kt.  V. 

ztýřelý,  vz  ztéielv. 

zuban  =  zobák.  "Vyhl.  Mal.  119. 

zubánek  =  malv  zuban,  zobáček. 
Ka-.   XLII.  8J.   ť.  d. 

ZUbáni  =  dostáváni,  nalévání-  se 
zubu.  Kt.  V. 

zubíř  =  čásť  stavu  tkadlcovského, 
hrabec.   Kt.  VIL 

ZUČit  se  čemu  =  zv\knouti.  Folp. 
a.  50.  a.,   b.   2:3.   b. 


zuchvalec  -- 
zuchvalosf 
zuchvalý  = 


=  drzoun.  Ostr.  Kt.  V. 
=  drzost.  Kt.  V. 
drzv.  Slez.,  Ostr.  Kt. 


V. 

zupař  =  \oiín.  který  slouží  déle, 
než  musí.  Krm.  Venk.  1-il.  Slouží 
Jakob}'  za  zupu  (polévku,  Suppe) 
=  za  malv  plat.  Vyhl.  Ced.,  Mal. 

zurdit  se  místo:  zdurdit  se  =  sra- 
ziti se.  Mléko  se  rádo  zurdí,  kdvž 
je  teplo.   Ostr.   Kt.  V. 

zurykat  =  zpět  jíti.  Hned  z  IJlier 
zurxkal.  Vyhl.  Kr.  33.  Z  něm.  zu- 
riick.  Mal." 

ZÚt  =  zouti,  svléci.  Z.  gatě.  Kř. 
Roz.   108. 

ZÚvaČka  =  zouvání,  svlékání.  Kt. 
Vil. 

zůzka  =  špička  na  přední  části 
kordulky  nahoru  jdoucí.    Kt.  VII. 

zváďat  =  sváděti,  přemlouvati. 
Folp.  b.  23.  b. 

zval  =  silné  dítě.  Má  takového 
zvala.   Uh.  Brod.   Gl. 

zvaíení  =  kácení.  Už  není  tady 
hory  na  z.  Kaš.   140. 

zváti.  Z\'álo  mu  to  chmel  =  přišel 
o  \vdtUk  Zvěl  hrách  =  ;itekl.  Kt. 
VI  í.  I! 

zvěča  =  zvětša,  svrchu,  jen  trochu. 
Ošústej  mi  kabát,  ale  jen  tak  z.  Kt. 
V. 

zvěde  (zvědy).  Má  z.=  je  zvědavý, 
dotěrný.  Bys.  Fig.  302. 

zvedený  na  nic  =  unavený,  ztrýz- 
něnv;  zpitý.  Folp.  b.  23.  b. 

zvelba  =  zvelebení.  Dá  něco  na 
zvclbu  dědiny.  Spč.  11.  —  Z.  = 
slavnost.  Dnes  je  ve  Slavkově  z. 
Spč.   9(5. 

zvemnót  =  ztloustnout  i.  Z  tebe 
bech  zveml.  Bys.  Fig.  2iU..  302. 
Stelná  kráva  zvemne.  Bys.  Fig.  302. 
Z  mája  nezvemne,  ale  podzim  to  je 
grunt.  Sjíč.   10. 

ZVěřiňák  =  komora  na  zvěřinu. 
Kt.  Vil. 

zvetit  se  =  sebrati  se.  I  m\-  zve- 
tíuic  se  k  nějaké  ovaci.  Spc.    II. 

zvětřelý  ^-  zkušený.  Byla  toho 
z-lá.   Kldu.  79. 

zvichořilý  =  v\-bmTovaný,  roz- 
zlolxnv.  Olom.  Kt.  V. 


163 


zvířený  =  plachý,  divoký.  Do 
světa  z-ná.   Kt.  V. 

zvířeti  =  zvířecí.  Z.  kalhoty.  Slez. 
a  mor.   Kt.  V. 

zvířit  se  =  zblázniti  se,  zdivočeti. 
Val.   Kt.  VII. 

zvitřený  =  vzbouřený.  Hlésta  je 
z-ná.  V\hl.  Alb.  37. 

zvitřet  =  vzbouřiti  se.  Bys.  120. 
Hlésta  se  ve  mnézvitřela.  Naš.  XLII. 
149.    I.  o. 

zvláštit.  Já  se  z.  s  vařením  s  němá 
nechcu  (zvláště  vařiti,  extrátovat). 
Vyhl.  Ccd. 

zvodnět  =  rozvodniti  se.  Tak  se 
tam  z-lo.  že  .  .  .  Vyhl.  Děd.  II.  II. 

ZVOdnica  =  příkop.  Folp.  a.  28.  b. 

ZVOhnÓt.  O  zídke  se  Lenorka 
zvohla  (shýbla));  Jak  tak  zvohnutá 
kopala.  Vyhl.  D.   142. 

zvolávká  =  ohláška  (k  ženitbě). 
Slez.   Kt.  V. 

ZVOňaČ    =    zvonic,    kdo   zvonívá. 

Slez.     Kt.    V. 

zvončálc  =  zvoňač.  Kt.  VII. 
zvonec  =  pták  podobný  strnadu. 
V\hl.  Mal.   117. 


zvonečkový.  Z.  myš.  Ondr.  26. 
Vz  násl.  zxonivý. 

zvonivý.  Z.  myš  (která  má  na  krku 
po\-ěšený  zvonek).  Ondr.  26. 

zvonky  =  orlíckv  (rostl.).  Vvhl. 
Mal.    11:í. 

zvořeň  =  svor.  Zlínsky.  Kt.  V. 

zvornica  =  kotel  visící  na  kluče, 
\-e    kterém   se   vaří   žinčica.  Kt.  V. 

zvrapovat  =  faldovati.  Kt.  VII. 

zvrbit  =  ?  Folp.  a.  12.  a.  Tv's 
to  z\rbil  =  ty's  tomu  dal!    Gl. 

zvrhnót  =  zrušiti.  Zahrádku  sem 
zvrhla  na  tom  místě  a  zařídila  jinde. 
Vyhl.  Ced. 

zvrsknút  se.  Maso  se  zvrsklo.  Ces. 
1.  VI.  .-i.sT. 

zvrt  =  zvrtnutí.  Kt.  VII. 

zvrtat  sa  =  obraceti  se.    Kaš.  99. 

zvrznút  komu  co  (boty)  =  špatně 
zhotoviti.  Mršt.  Ves.   1."  42. 

ZVUSÍt  =  poštvati.  Kolk.   II.  41, 

zvyčejový  =  zvyčajný  =  oby- 
čejný. Ostr.  Kt.  V. 

zvyklec  =  zvyklý.  Kt.  VII. 

zvylekat  se  =  polekati  se.  To  sem 
se  zv\-lekal!  Kldu.  82. 


2. 


žába  =  kravská  nemoc,  Krm. 
Obr.  10.^.;  druh  velikého  bobu;  sla- 
boch.  Kt.  VII. 

žabárňa  =  místo  hodící  se  žabám. 
Je  tam  zima  jako  na  žabárně.  Val. 
Kt.  V. 

zabečet  =  zpuchrovatěti.    Kt.VII. 

žaběna  =  žabinec.  Naš.  XLII  I. 
49.   2.  d. 

Žabí  víno  =  rozrazil  potoční.  Naš. 
XLIII.   49.  2.  d. 

žabina  =  vrbina  penízková.  Naš. 
XLIII.   49.  2.  d. 

Žabiry  =  houby  prašivé.  Folp. 
b.  2:').  b.  Sr.  žába. 

zabit  se  =  zlobiti  se,  nafukovat 
se.  Baba  by  se  zabila.    Kaš.   120. 

zabořit  se  =  zabit  se.  Uh.  Brod. 
Gl. 

Žabská  =  žertovný  tanec,  který 
tanči  jen  mužští.  Bys.  166. 


žabsko,  žabisko  =  škaredá  žába 
Kald.    11.,   Kt.  V. 

žadonič   =   škemrač.   Kt.  V. 

Žacilla  =  hachle,  vochle.  Val.  Kt. 
V. 

žalfija  =  šalvěj.  Kt.  v. 

Žalod,  žalud  =  žaludek.  Žalod  bel 
plné  piva.  Vyhl.  Alb.  38.  Ta  voda 
večistí  (vvčistí)  žalud.  Naš.  XLIII. 
99.   1.  d." 

žaludka  =  žaludová  karta.  Kt. 
VII. 

žarno  =  ruční  mlýn.  Opav.  Kt.  V. 

žaróch  =  caltha  pal.  (rostl.). 
Vyhl.  Mal.  114. 

Žber  =  bytosť  veliká,  koudelí  vy- 
cpaná. Ž.  chodil  za  týden  po  sv.  Mi- 
kuláši, vybíral  neposlušným  dě- 
tem vnitřnosti  a  naplňoval  jim 
břicha  koudelí.  Vz  Vyhl.  R.  7.,  Děd. 
II.   196. 

11* 


164 


žbTáchat  =  šplouchati.    Kaš.  99. 

žbláňat  ve  vodě  =  žbláchat.  Ky- 
jo\-.   GI. 

Žblemptat  =  pleskati.  Šaty  ženské 
žblemptají  po  nohách,  kdj-ž  jsou 
mokré.   Kt.  V. 

žblóchat,  žblúchat  =  dělati  žbluch. 
Jazvkemžblóchaltam  (v  tom).  V\-hl. 
Děd.  I.  :?8. 

žbluk  =  žblukání,  žbluňkání.  Kt. 
VII. 

žbluna,  žbluňká,  žblunečka  =  bu- 
blina. Prší,  až  se  dělají  na  vodě 
žbluny.   Kt.  V. 

žbluňa  =  ožralec.  Kt.  V. 

Žblundra,  žbtura  =  br\-nda,  špatný 
nápoj.  (Mom.  Kt.  V.,  Kaš.  99. 

žbtúrat  se  v  čem  =  přebírati  se 
v  nápnji,  v  tekutině.  Kaš.  99.    ■ 

Zbraně  =  místo,  kde  stéká  voda 
na  mlvn.   Folp.  b.  23.  b. 

Žbrndat  =  žbřnati,  žbryndati. 
pielévati.  Ž.  vodu.  Na  Hané.  Kt. 
V. 

Žbruňa  =  prohlubeň  v  potoce. 
Kolk.    II.   42. 

Žbrunda  =  špatná  káva,  špatné 
pivo,  brynda.  Kt.  V. 

žbrundat  =  cmírati,  šplíchati, 
br\-ndati;  se  =  br\-ndati,  broditi 
se.'  Kt.  V. 

Žbrynda  =  žbrunda.  Na  Hané. 
Kt.  V. 

ždarchan  =  velikv  kus.  Kolk.  II. 
42. 

ždarmit  =  žďarat.  U  St.  Jič.  Kt. 
VII. 

Ždrcat  koho  =  vybiti.  Kt.  V. 

ždrngnút  koho  =  strčiti.  Kt.  V. 

Žducat    =    trkati.    Kráva   žducá. 
Beran  žduc  (duc)!  Kt.  V. 
ždúranec  =  štouchnutí.  Folp.  a. 

20.   a. 
ždúrat,  žduchat  =  šťourati.  Kaš. 

ždurchat  =  strkati,  šťouchati. 
2durcliajó  pořád  do  děvčat.  Naš. 
XLIV.  48.  1.  b.  Já  ždurchl  rukou. 
V\hl.  D.   148. 

žduřit  —  drknouti.  2.  do  koho. 
Kt.  V.  —  se  =  také  =  durditi  se. 
Hořen.  260. 


Ždurkat  =  strkati,  šťouchati.  Z. 
koho  kyjem.   Kt.  V. 

žebírko,  žebérko  =  dvmka.  Bafal 
ze  žebírka.  Naš.  XLIV.  ;59,  1.  Yz 
žebro. 

Žebř  =  hrant.  Dělal  volům  žebř. 
Hořen.  204.  Mal.  vykládá  =  po- 
dlouhlý žebřík,  za  nějž  se  dobytku 
zakládá  jetel,  seno. 

žebračina  =  žebráctvo.  Kt.  V. 

žebračisko  =  bídný  žebrák.  Bvs. 
144. 

Žebrácká.  Ceká  tě  kostelní  ž.  = 
podpora  z  kostelního  fondu  chudin- 
ského. Vyhl.  Ced.  —  Ž.  =  žudr. 
Hrb.  Obr.  22. 

žebrák  =  mrzák;  pruh  na  stěně 
po  bílení  zůstalý,  kocour.  Kt.  VII. 

žebří  =  žebřinový  vůz.  Naš. 
XLIV.  71.  1.  a.  Sr.  svážka.  Z.  = 
dvě  žebřiny  na  vůz.  Dé  vůz  do  žebří. 
Jel  v  žebřó  =  na  voze  s  žebřinami. 

Žebro  =  krátký  troubel  valašské 
dýmky.  Fix. 

Žečka  =  lžička.  Na  Hané.  Kt.  V., 
Kř.   Str.  4G.,  Kř.  Ro2.  91. 

žed   =  žid.  Kt.  V. 

Žedák,  boletus  prachvpus,  houba. 
Vyhl.   Mal.    114. 

Žedléčke  =  druli  hmšck.  Hoch. 
121. 

ŽédlO  =  žihadlo.  Přikr.  Nov.  114., 
Kt.  VII.  —  Ž.  =  zřídlo.  Voda  teče 
ze  žédla.  Vyhl.  Ced. 

ŽedOVSký  =  židovský.  2.  erteple  = 
zemská  jablka,  sázejí  se  pro  ba- 
žantv.  Naš.   XLIII.  49.  3.  a. 

žehnačka  =  kropcnka.  Pokropil 
se  u  dveří  ze  žchnačky  svěccnoti  vo- 
dou. Kř.  Roz.  II.  áO.  U  Přer.  žehná- 
čck.   Mal. 

Železňák  =  železniční  dělník.  Kt. 
VIL    lini. 

želvice  =  manželova  sestra.  V  Bez- . 
kvd.  i:t.  v. 

ženáček    =    široký   klobouk.  Vz 

stréčck. 

žénání  =  požínání  bujného  obilí. 
Na    Hané.   Kt.  V. 

ženář,  ženař  =  milovník  žen.  — 

Ž.  =  hloupý  jako  ženská.  U  Kojet. 
Kt.  V. 


IGó 


žencula,  ženčica  =  žnečka.  Ostr. 
Kt.  V.,  Vil. 

ženit  se  =  namlouvati  si.  To  bylo 
tehda,  ked  sem  se  počal  ž.  Folp.  b. 
2.3.  b. 

žensko  =  ženská.  V\hl.   Kr.  33, 

žerav  =  studna  srubem  ohrazená, 
dfskami  obitá  (v  pálenici).  Vahou 
se  čerpala  voda.  Kt.  V. 

Ževé  (živý) .  2.  plot  =  který  tvoří 
rostoucí  (živé)  keře  a  poněvadž  jej 
tvořívá  nejčastéji  kustovnice,  proto 
živý  plot  také  =  kustovnice  (rostl.). 
NaŠ.   XLIII.   49.  3.  a.,  Mal. 

žežulka   =   vstavač   (rostl.).   Fix. 

žgrandžala  =  nesrozumitelně,  no- 
šeni ]ulu\íoí.  Kt.  VII. 

žgrandžat  =  nesrozumitelně,  no- 
sem mluviti.  St.  Jič.  Kt.  VIL,  Mal. 

žgřindat,  žgryndat  =  brvndati. 
Folp.  b.  23.  b. 

Žgrla  =  žgriák.  skoupý  člověk. 
Kt.  \'1I. 

Žgriit   =  šetřiti,  skrbliti.    Gl. 

žgrňat,  zgrňat  =  lakotiti,  skrb- 
liti. Ft)lp.  b.   1.5.  a. 

žgrut=  veliká  hrouda:  hltavě  jísti. 
Kolk.  II.  42. 

žgrynty  =  sliny.  Vz  gr\-ndy. 

Žhrant  =  žleb.  Kaš  9;i.  Voda  stála 
ve  žhrantoch.  Kaš.   124. 

Žhrút  =  žrout.  Kt.  V. 

žibř  =  žebřík.  U  Místka.  Kt.  V. 

Žibrovat  =  s  chutí  pojídati.  Kolk. 
II.  22.,  Kaš.  99.,  Kt.  V.  —se  v  čem: 
v  jídle  (porypovat).  U  Bart.  ž.  se  = 
káceti  se  s  vrchu;  klátivě  jíti  jako 
žibro  na  fukare  s  boku  na  bok.  Vz 
Kt,  V. 

žičijvosť   =   přízeň.   Ostr.   Kt.  V. 

žičlivý  =  přejný.  2.  komu.  Kt.  V. 

žid  =  houba  kovář.  Kolk.  II.  42. 

židelnatý.  2.  země  =  ze  které  se 
prýšti   židl.K  Val.    Kt.  VII. 

Židelný.  2.  voda  =  pramenitá. 
Kaš.  91). 

židlík  =  žejdlík.  Ostr.  Kt.  V. 

Židovna  =  židovská  kořalna.  Ba- 
viti se  \-  židovně.  Vyhl.  Alb.  48. 

Židovská  =  mor.  tanec.  Kt.  VII. 

žigotat  =  sem  tam  švihati.  Roz- 
ženou  štípou  někomu  před  očima 
ž.  Ostr.  Kt.  V. 


žiiiavka  =  žahavka  menší  (rostl.). 
Vyhl.  Mal.   114. 

Žíla  =  šlehačka  z  vrbového  proutí, 
mrskačka  velikonoční.  Vz  šlehačka. 
Kt.  V.  —  tjstroj  plodící  u  zvírat; 
uschlé  říká  se:  býkovec;  kořen  z  le- 
kořice.  Vyhl.  Ced. 

Žilnica  =  horká  nemoc,  tyfus. 
Kt.  V. 

Žilný.  2.  koření  =  mochna  stří- 
brná   (rostl).    Vyhl.    Mal.   114. 

žinčičář  —   kdo  dělá  žinčici.  Fl.v. 

žingora,  žingorka  =  tenká,  hu- 
bená, slabá  ženská.  Ona  je  taková 
ž.  proti  němu.  Kaš.  151.  Sr.  žingor, 
žingura. 

žínka   =  žénání.  Kt.  V. 

žiškat  =  mrkati  (očima) .  —  Ž.  = 
slabě  hořeti,  doutnati.  Sláma  žišká. 
Val.   Kt.  V.  Sr.  u  Bart.  žižkat. 

živ;  tož  jak  živo  =  no  ovšem.  Kaš. 
99. 

živáček  =  živý  tvor.  2ádný  ž.  se 
neozval.  Vyhl.  Alb.  49.  Nebylo  do- 
ma ani  ž-čka  (ani  živé  duše).  Kt.  V. 

žížala  =  zlatohlávek  (brouk). 
Fl.x. 

žížlavý  =  žířlavý.  Kaš.  46. 

žižie  =^  tenké,  stihlé  dítě,  Kt.  VII. 

Žlátenica  =  žloutenice.  Zahr.  III. 
8..  Kt.  V. 

Žlebodolina  =  dolina  ve  žlebě. 
Hořen.   •">. 

žlotice  =  žluté  kalhoty  (kožené). 
Vyhl.  Děd.   I.   134. 

Žlótkavý  =  nažloutlý.  2.  šátek. 
Vyhl.  Ced. 

Žluťák  =  kdo  nosí  žlotice.  Vyhl. 
Děd.   11.   175. 

žiútenica  =  žloutenice.  Kt.  V. 

žlutěnice   =   žlotice.   Kt.  V. 

Žlutinky  =  druh  hrušek.  V\-hl. 
Prus.  55. 

Žlutka  =  žlutá  pšenice.  Kolk.  II. 
42. 

Žluva.  Ten  kiiň  má  žluvu  (nějaký 
otok\.  ^^•hl.  Mal.   129. 

žmaciitat  =  mačkati,  žmoliti.  2. 
šat.  Kt.  V. 

žmlkat  =  mžikati  (ve  hie  na 
schri\-ávanou).   Kolk.    II.   42. 

žmolíkat  =  žvýkati.  Olom.  Kt.  V. 

žmuť  =  lotrovina.  Kt.  VIL 


166 


Žnivný  =  žnivový.  2.  čas.  Slez. 
Kt.  Y. 

žňovský.  Ž.  jablko,  žňůvka,  zralé 
ve  žně.  Kt.  V. 

Žofan,  vz  žufan. 

ŽOChla,  žuchla  =  mluvka,  žvanil. 
Kt.  V.  Vvhl.  Ced. 

ŽOChlat  =  plácati,  žvaniti.  Tož  co 
žochleš?  Vyhl.  Děd.   II.  237. 

ŽOChovina  =  hrubé  plátno  na 
žochv  (pvtle).  Kt.  V. 

žolina  =  jméno  psí.  Vvhl.  Mal.  128. 

ŽÓŽel  =  drobné  zvířectvo:  červi 
chrobáci;  špína,  nečistota,  neřád. 
Bys.  Fig.  303.  Vlci  vyli,  medvědi 
rvali  a  jiná  ještě  žóžel  se  ozývala. 
Vyhl.  D.   139.   U  Bart.  žúžel. 

žrádlo  =  pití.  Zas  ho  to  ž.  drží 
(zase  už  pije).  Vyhl.  Ced. 

Žráni  =  žiení.  Ž.  ve  střevích.  Kt. 
V. 

ŽUderský.  Ž.  Vrtělka  =  která  měla 
u  chalup\'  žudr.  Vyhl.  R.  23. 

Žudr  také  =  ulička  mezi  zahra- 
dami.  Hrb.  Obr.   l.ó. 

Žufan,  žofan,  žufánek,  žofánek  = 
sběračka,  opěnovačka.  Spč.  162., 
Kt.  V.,  Folp.  b.  23.  b.,  List.  fil. 
]!t09.   312.   Sr.  šufan. 

ŽÚChat  také  =  žvýkati.  Kt.  V. 

ŽÚIat  =  šúlati,  žvýkati.  Kt.  V., 
Folp.  b.  20.   b. 

Žulanec,  vz  šulanec. 

Žulanec  =  šulanec.  Folp.  b.  20.  b. 

žulf   =-   žluč.   Kt.  V. 

Žultačka  =  druh  jablck.  Kt.  VII. 

Žuitavý  =  přižloutlý.  Kt.  V. 

ŽUltek,  ŽultkO  =  žloutek.  V3hl. 
Slz.  22(;..   Kt.  V. 

Žuiťový   =  žlučový.  Ostr.  Kt.  V. 

Zuna    =    žluna.    Kaš.   18. 

Žunó    =    žnouti.   Vyhl.    Slz.    174. 

žungolka  =  ?  Krkavec  hledal  si 
ž-lky.  Hrb.  Dt.  65. 

Župa  —  kožich  s  vlčinami.  Kt. 
VII. 

Župon  —  župan,  spodní  šat.  Nár. 
vest.  V.   19. 

ŽÚr  =  pole  poorané.  V\hl.  Slz. 
288. 

žurek  =  jídlo  z  nátěstku,  vody, 
mastnoty  a  vajec.  Vyhl.  Slz.  34. 


ŽÚřit  z  mžúřit  =  nejasně  svítiti. 
Lampa  žúří.  Kaš.  48. 

Žutaně  =  žluté  hrušky  (malé).  Kt. 
V.   Sr.  žluťaňa.  Mal. 

ŽÚtat  =  žloutnouti.  Mňať  (nať) 
už  žútá.  Kt.  V. 

Zutý  =  žlutý.  Na  jihovvch.  Mor. 
Kt.  V. 

žvačka  =  tlampačka;  žvast.  Kt. 
V. 

žvádolit  =  zváti,  tlachati.  Kt.  V. 

žvaholit  =  šveholiti.  Kt.  V. 

žvachanec  =  žvanec.  Kt.  V. 

Žvachlat  =  pleskatí,  žvaniti;  mač- 
kati, žmuliti.  Kt.  V.  Žvachle  jako 
kráva  do  vody  =  mluví  nesmvsly, 
hloupě.   Uh.  Brod.   Gl. 

žvachol,  žvacholec  =  žvanec.  Kt. 
V. 

žvacholec  =  zmačkaná  věc,  chun- 
del.  Vvhl.  Ced..  Fix. 

žvachta,  žvachtala  =  žváč,  tlam- 
pač, ž\-anil.  Kt.  V.,  Folp.  a.  28.  a., 
Naš.   XLIII.  53.  2.  b.,    Vyhl.  Ced. 

Žvachtat  =  tlachati,  žvaniti.  Ne- 
žvachtej.  Naš.  XLIII.  53.  2.  b.,  Kt. 
V. 

Žvachula  =  žvachta;  ž.  =  žvat- 
lalka.   Kt.  V. 

žvalek.  Krájíme-lí  teplý  chléb  no- 
žem tupým,  dělají  se  žvalky 
(švalkv).    Na  Hané.  Kt.  V. 

žvalkovat.  Teplý  chléb  tupým  no- 
žem krájený  žvalkuje  se.  Kt.  V.  Vz 
žvalek.  pižlati. 

žvampat  =  žvaniti.  "Kt.  VII. 

žvandlavý  =  žvanivý.  Folp.  a.  28. 
a. 

Žvanec  =  sousto.  Tři  dni  asi  sem 
žvanic  \'  hubě  neměl.  Naš.  XLIII. 
5;).  2.  d. 

Žvanica  =  tlach,  žvast.  To  není 
pravda,  to  jsou  samé  ž.  Kt.  V. 

žvantat        žv.itlati.  Kt.  V. 

žvéchat,  žvýchat  =  žvýkati.  Bys. 

Fifí.    3(K(. 

žvékanec  =  co  jest  sežvvkáno, 
žvanec.    Kt.  VII.    1401. 

Žvychel  =  žvýchanec,  žvácha- 
ni  c,  ž\;incc.  Kráva  žrala  plnou  hu- 
bnu, vždvcky  takový  žvychel  \zala 
do  huby."  Šd.,  Kt.  V. 


opravy  a  dodatky. 


36  ř. 
36  r. 
46  r. 
5a  r. 
5a  ř. 

r. 

r. 

r. 

r. 

ř. 

ř. 

ř. 

ř. 

ř. 

ř. 

ř. 

ř. 

r. 

ř. 

ř. 

i. 

i. 

i. 

i. 

ť. 

ř. 

ř. 

i. 

i. 

r. 

ř. 


8  zd. 


56 

6a 

7a 

76 

9a 
12a 
126 
14a 
17a 
19a 
19a 
196 
21a 
216 
246 
256 
266 
28a 
286 
296 
296 

31a 

31a 

31a 

33a 

33a 

33a  ř. 

336 

34a 

35a 

35a 

37a 

376 

386 

386 

396 

396 


zd. 


sh. 
zd. 


23  sh. 

21  ,, 

2  ., 
20  zd. 
17 

5 
5 

3  ,, 
5  ,, 

22  sh. 

10  ,. 

12  ,, 
1  sh. 

15  ,, 

11  zd. 
9  sh. 

5  zd. 

6  sh. 

7  ,, 

25  ,, 

13  sh. 
19  sh. 

16  zd. 
3  „ 

14  sh. 
5  sh. 

12  ,. 
9  zd 

23  sh 
12     ., 

26  ,, 
3 
1  zd 


békovica 

žíla 

blómat 

bočnica 

bódnica 

bože 

brakuvka 

voda 

biihja 

střap 

čarapatky 

cena   =   námaha 

dáchant 

nňkavě 

drobjazga 

držčkovica 

dusit 

íčilšek 

fetoňa 

géde 

gramloň 

gsére 

kde 

převedla 

hogrňat 

pomaly 

dřeva 

hranatý 

hřesko 

chábí 

shánéle 

chalda, 


místo  békovica 
ohon 
,,     bio  mat 
bočniee 
bódnice 
,,     bože 
,,     brakuvka 
, ,     vada 
,,     bulije 
, ,     střáp 

cara  atky 
práce 

místo  dachant 
nnkavě 
,,     drobjazda 
,,     držčkovice 
,,     dusit  (polož  za:  duše) 

fčilsko 
,,  fetona 
,,     gede 

gramboň 
,,     ksére 
,,     kam 
,,     převedla 
„     hogřnat 
pomalý 
,.     dřeva 
hrapatý 
hřezko 
misto  chabí 

scháněle 
u  Přerova  halda.  Mal. 


S  chlápnoucí 
chleba  jest.   Umí 
choťož 
chrblat 

jezekoce,  u  Přcr. 
kamnová 
kaňórek 

karbona,  u  Přer. 
kelíšek 


místo  Schlápnoucí 
víc  než  chleba  jest, 
,,     chotož 
chrblat 
egzekuci.  ^lal. 

kamenná 
kaňóřck 
karboviia 
místo  kelíček 


umí  čarovat.   Mal. 


.  klamočnica,  u  Přer.  klomočnica.  Mal. 


406  ř.   21   sh.  klostý.   Lezó  jim  klosty   (střeva)   do  tenkéch.  Mal. 

406  ř.   19  zd.  kluka    u   Přer.   také    =    t^x  s  hákem  na  vytahování    puténky 

s  vodou  ze  studně.  Mal. 

42a  ř.      8   sh.   koIék    místo   kolek 

43fl  ř.   17  sh.   korbelovat.   K.' vodní  řepu  k  jídlu.  Mal. 

45a  ř.     8  zd.  Só  jak  šofane  místo  sů  jak  šofana 

466  ř.   12  zd.   U  Přer.   kulm.  gulm.  Mal. 

47fl  ř.     8  sh.   kunděravět  místo  kunderavět 

48ťj  ř.   21     ,,     labrovat.  u  Přer.  rablovat,  rabločet.  Mal. 

506  ř.   25     ,,    letka  místo  letko.  Pili  letku.  Mal. 

506  ř.     8  zd.  ličák  místo  ličák 

51  n  ř.   23  sh.   lepancovat,  lepančit  místo  lípančit 

526  ř.   17   sh.  lykadlo,  lépe  líkadlo.   Sr.  zalíknoutí 

536  ř.   14  sh.  mangotenke.    U  Přer.   Jezus  mangotke,   Jezusmanke.  Mal. 

546  ř.   18  sh.   medýlko    (mydélko)  =  cukroví  v   podobě  obdélníku   jako    malé- 

mýdlo.  ]Mal. 

57rt  ř.     3     ,.     morótný    místo  morotný 

60a  ř.   10  zd.  na  moc  ,,      namoč 

61a  ř.   10     ,,     nasnopaný.  u  Přer.  naslopaný.  Mal. 

64a  ř.   19     ,,     norák,  jinde:   morák 

65a  ř.     8     ,,     obrať  místo:  obrat.   Jest  jíž  na  obraťách.  Mal. 

656   ř.     3  sh.   doplň:  abych  utržil  peníze.  Mal. 

656  ř.    11   sh.  přidej:   V   Přer.  =:  poněkud  starší  tele,  ssele.  Mal. 

66a  ř.     8   sh.  očadlina  :=  kůže  sluncem  osmahlá.   Mal. 

666  ř.   20  zd.   Za  kaši  polož:  poklopením  odvlhlou  z  hrnce  atd. 

67a  ř.     3  sh.  odrachmel  =  otrhaný  člověk,    hoch,  na  němž    šaty    hoří.    Mal. 

67a  ř.   23  sh.  synku  místo  synku 

68a  ř.     2  zd.  oitv  =  ujitý  atd. 

686  ř.  26  sh.   Sr.'  oklók.  "U  Přer.  Mal. 

686  ř.   27     ,,     oklod  místo  okiod 

686   ř.    13  zd.  okřestijó  m.  pokrcstijó 

69a  ř.     6   sh.  oltárfia  m.  oltárna 

69a  ř.    14  zd.  ómorčena  m.  omorčena 

69«  ř.   11   zd.  o  —  né  m.  u- — né 

696  ř.     1    sh.   eufem.   místo  cufem. 

696  ř.     6  zd.  přidej:    Také  =  člověk,    který  koná    jakékoli   nepříliš   závažné 
práce 

696   ř.     3  zd.   U   Přer.  také   =  dopisem  slibovati.  Odpisuje  se,  že  k  nám  při- 
jede. Mal. 

70a  ř.    19   sh.  opole.   U  Přer.  vopulě,  vpolé.  napolč  =  v  polovici.    ^lal. 

70a  ř.     8  zd.   U   Přer.  opendovat.  Mal. 

706   ř.     6  sh.  ořasnót  m.   ořasnút 

706   ř.   15  zd.  hoch    =  místo  hoch, 

716  ř.     7   zd.   Přidej:  Enem  se  u  nás  ošóstl  a  hned  běžel  pryč  (krátce  pobyl). 
Mal. 

72a  ř.      1   sh.  vlož  před  ostárnv:  oštařet  se  s  kým  =  obtěžovali  (se  s  děckama). 

Mal. 

72a  ř.     3  sh.   O.   dítě,  které  pořád  křičí,  pláče.  Mal. 

726  ř.     7  sh.   ovesňanka  m.  ovesftunka 

726  ř.  24  sh.    U   Přer.  ozora  =  něco  mahčkého,  malý,  nepatrný,  ošklivý  člo- 
věk. Mal. 

736  ř.   12  zd.   U  Přer.  polka.  Špendlíková  p.  Mal. 

736   ř.    18  sh.   vlož:  pakostit  =  provésti  nějaké  čtveráctví,  darebáctví.  Co's  to- 
tam  zas  pakostil,  kluku!  Mal. 

736  ř.   15  sh.   Gl.  místo  G,   1 

736   ř.   17  zd.  palirňa         ,,     palírna 

74a  ř.     9  sh.    Hanáček  místo  Hanaček 

746   ř.   19  zd.   parelňa  místo  parelna 

76a  ř.  28  sh.   pěchór  místo  pěchor 

76a  ř.   10  sh.   zdrobn.  podlék        místo  zdrobn.   nebozez 

76a  ř.  24  zd.  placka  ,,      plačka 

766   ř.     8  zd.  pětínka  m.  petinka 

78a  r.     3  sh.  chuti,  ,,     chuti 

78a  ř.  24     ,,     plátenica  ,,     plátenice 

78a  ř.   18  zd.  róchati  ,,     rochati 

78a  ř.     6     ,,    pleskanica  ,,     plcskanice 


786  ř. 

10  sh. 

plefucha  m.  plctucha 

786  ř. 

11   zd. 

plóckar  místo  plóčkař 

796   i. 

10  zd. 

podbřušcc  ni.  podbnišec 

81a  Ť. 

3  sh. 

vlož:  podsadit  =  dáti  jako  hypotéku.     Vz  podsa 

81a  ř. 

25  zd. 

podstinek  polož,   picd:   podtěňejc 

836  ř. 

27  sh. 

hromadění  předložek  místo  předložka 

836  ř. 

31   sh. 

popelnica.  popclica  misto  popelnice,  popelice 

84a  ř. 

28  sh. 

porachuněk  m.   pořachunřk 

846  ř. 

6  sh. 

j)oschopec.  Na  p — cu  být  =  být  po  atd.  Mal. 

856  ř. 

5  sh. 

"přidej :  pu  trička 

86a  r. 

12  zd. 

prachéli  m.  p. 

87a  ř. 

23  sh. 

předběhčert  m.  predběhcert 

87a  ř. 

10  zd. 

Ty  japka  m.   ta  japka 

88a  ř. 

3  zh. 

prýšč  m.   pry.šč 

886  ř. 

7  sh. 

příčené  =  příčiny  m.  příčeny  =  příčina 

886  ř. 

12  sh. 

přičene  m.  příčeny 

89a  í. 

4  sh. 

případlíy  m.  přípatky 

90a  ř. 

9  sh. 

marné  m.   marné 

92a  ř. 

15  zd. 

dítě,  misto  dítě. 

926   ř 

10  sh. 

kosírek  m.  kosířck 

936   ř. 

20  zd. 

repčunka  m.  repčunda 

95a  ř. 

8  sh. 

vlož:  řókat  se.    Svině  se  řóká  =  chce  ku  kanci. 

95a  ř. 

3  zd. 

roublovat,  róblovat  m.  roubovat 

96a  ř. 

2  sh. 

rozdávený  m.  rozdávený 

96a  ř. 

13  sh. 

rozernúc  m.  rozeřnót 

966   ř. 

28  sh. 

Rozinka  vachetkova  =:  hloupá  ženská.    Mal. 

966  ř. 

12  zd. 

Přidej:    U   Přer.  rozglábit.   Mal. 

97a  ř. 

10  sh. 

rozšmatlati  místo   rozšmatati 

976   ř. 

2     „ 

Bart.                    .,      Bart, 

1036  ř. 

24  sh. 

seděti                         místo  seděti. 

1056   ř. 

21     ., 

se  s  smrštkem              ,,     se  smrštkem 

107a  ř. 

8    ,, 

krup,                                ,,     krup. 

I07a  r. 

4  zd. 

—                                      ,,      = 

1076  ř. 

10  sh. 

stav,                                 ,,     stav. 

1076  ř. 

12  zd. 

máma                              , ,     máme 

109a  ř. 

8  sh. 

střepů,                             ,,     střepů 

109a  ř. 

25  zd. 

střihnót                           ,,     stříhnót 

1106   ř. 

20     ,. 

stahování                        ,,     stahován 

1106  ř. 

15     „ 

svrskl  ji                          ,,     svrskl 

1126  r. 

3  sh. 

přidej ;  vz  ščudlovat 

1126  ř. 

20  zd. 

přidej :  vz  ščodlit 

1126  ř. 

24  sh. 

ščrček  místo  skrček 

116a  ř. 

9  sh. 

šlocháň  m.  šlochán  a  polož  za:  šlohanec. 

1196  ř. 

12  zd. 

peníz,                          místo  peníz. 

120a  ř. 

12  zh. 

kozelku                            ,,     horelku 

122a  ř. 

26  zd. 

tanečníca                        ,,     tanečnice 

123a  ř. 

3     sh 

.  Tisá-li                            ,,     Tisáli 

1236  ř. 

24  zd. 

na  tr'                               ,,     na  tr 

124a  ř. 

17  sh. 

tančiti,                             ,,     tančiti. 

126a  ř. 

5     „ 

turčání,  turkyň  u  Bart.   misto  turčání  (u  Bart.)? 

126a  ř. 

19  sh. 

Přidej:  vz  totat. 

126a  ř. 

19  zd. 

vlož;  tutoň,   vz  tytuň. 

Mal 


Dr.  Maxmilián  Křepinxki).  O  poniĎni  předlohy  Hartmannova  Gregoria  k  staro  francouz- 
ským legendám  o  sv.   ŘehoH K  2'20 

Ant.  Truhlář.   Rukověf  k  píscinnictvi  humanistickému,  zvláště  básnickému  v  Cechách 

a  na  .Moravě  ve  století  XVI.  (Svazek  I.)        „  3'  — 

Josef  Truhlář.  Kiitalofí  čcskýcli  rukopisů  c.  k.  veřejné  a  universitní  knihovny  pražské    „  "i-SO 

Fr.  Oroh.  Topografie  starých  Athén.  Část  I „  2'10 

c)  Sbírka  pramenů.  Skupina  I.  Řada  I.  (Spisy  nejdávněj.ši  až  do  začátku  XV.  stol.) 

Číslo     1.   Martin    flollala.    ]iose(lní   řeči   Tomáše  ze  Štítného K  2-40 

2.   Adolf  Patera.    Žaltář    l'oděbradský 4-60 

„        3.   Dr.  .Jufitin  V.  Pni.iek.  iMarUa  Pavlova  z  Benátek    Million 4-20 

„        4.  František  Černý.    Evangeliář  Olomoucký 3-.50 

^^        5.   .4dolf  Patera.  O  sv.  Jeronj'movi  knihy  troje 2-30 

„        6.  Jan  Loriš.  .Sborník  hraběte  Baworowského ,  5-60 

„        7.   .-ídolf  Patera.    Cleníe  zimnieho  času „  2-32 

,,        8.  Emil  Smetánka.  Staročeské  životy  sv.  otců ,  17 — 

d)  Sbírka  pramenů.  Skupina  I.  Řada  II.  (Spisy  od  dob  M.  Jana  Husi  až  po  r.  1620.) 


■Číslo     1. 
o 

4. 


„        6. 

.,        7. 
„        «• 

e)  Sbírka 

•Číslo     1. 
o 

rr  —• 

„     ■*■ 

..        5. 
„        fi. 

,.        7. 

,,       s. 

0. 
„      10. 

„    11 

„       12. 

„       13. 

„      H. 

l.í. 


Dr.  Jufit.  I'.  Prúřiik.  .M.  Kabátníka  cesta  z  Cech  do  Jerusalema  a  Kaira  roku 

1491-1402 

Dr.  Jan    V.  Novák.   Staročeská   Gesta   Romanorum 

Ani.  TruJdář.  Jana  Allana  Ezopovy  fabule  a   Brantovy  rozprávky.      .    .    . 
Ferdinand  Strejček.    Jana  Hasištejnského  z  Lobkovic   putováni   I^  svatému 

hrobu 

Dr.  Ceník  Zibrt.  Staročeský  Lucidář.  Text  rukopisu  Fiiratenberského  a  prvo- 
tisku z  roku   1498 

Dr.  Čeněk  Zibrt.  Frantova  práva 

Mil.  Sloboda.    .Mistra  Jakoubka  ze  Stříbra   překlad    Viklefova   Dialogu.    . 
Čeněk  ZU>rt.  Markolt  a  Nevím  v  literatuře  staročeské 


K  --80 

„  4-eo 

„  5-50 

..  1-60 


1  — 
2 — 
4-30 
4-40 

čně.) 
4-4U 

5-SO 


pramenů.  Skupina  II.  (Obsahuje  literární  korrespondence  a  pramen}'  cizojazy 

Josef  Truhlář.    Listář   Bohuslava   Hasišteínského   z  Lobkovic K 

Adolf  Patera.  Vzájemné  dopisy  Josefa  Dobrovského  a  Fortunata  Duricha 

z  let  1778—1800 „ 

Josef  Truhlář.  Dva  listáře  humanistické.  I.  Dra.  Kačka- Doubravskeho.  il.  M. 

Václava  l'íseckélio.  S  doplňkem  listáře  Jana  Šlechty  ze  Všehrd ,      2 — 

Dr.  V.  J.  Nováček.  Františka  Palackého  korrespondence  a  zápisky.  I.  Auto- 
biografie a  zápisky  (\<i  r.  ISl!." „      2-80 

Dr.  V.  J.  Nováček.   Františka  Palackého  korrespondence  a  zápisky.   II.   Kor- 
respondence z  let  1812— 1826 „     3-10 

Václav  Olnk.  Slavik.    Karla  .Aloisa  V^inařického   korrespondence   a  spisy  pa- 
mětní. 1.  Korrespondence  od  roku  1820 — 1833 „      4 — 

br.  Josef  Karásek.   KoUárova  dobrozdání  a  nástin   životopisný  z  roku  1849.    „      1-80 

VI.  Franccv.    Korrespondence  Josefa   Dobrovského.    Díl  II „      4 — 

Adolf  Patera.  Korrespondence  .Josefa  Dobrovského.   Díl  III ,,      3-30 

František  Bili/    Korrjsp-ndcnce  a  zápisky    Prant.  Lidislava  Celakovského. 

I.  Sc-Š.   I.  K'2-20.  —  Seš.  2.   K  2-20.  —  Seš.  3 ,     1-80 

J .  V ■  Novák  a  V.  Flajšhans.   Daniele  Sinapiuse  Ncoforum  Latinoslovenicum.    „     1'60 
Dr.  Richard  Schmertosch  v.  Riesenthal.     loannis  Cocini    a   Cocineto  opus- 

cula  I.    Isagoge  ad  třes    scrmones  Ciceronis   de  oratoře ,,   — '^G 

Václav  Olak.  Slavík.     Karla  Aloisa   Vinařického    Korrespondence    a  spisy 

pamětní,   II.    Korespondence  od  roku  1833 — 1849.    Seš.   1 ,,      4 — 

František  Bílý.    Korrespondenca  a  zápisky    Frant.  Ladislava  Celakovského. 

II.  Seš.  1 ; „     4-20 

Ferd.  S!rej6?k.  Vojtěcha  Nejedlého  Boliyně,  báseň  v  osmi  zpěvích     .    .    .    ,,     2'80 

/)  Sbírka  pramenů.  Skupina  III.   (Obsaiiuje  práce  bibliografické  v  jakémkoli  jazyku  sepsané 

od  nejstarších  časů  až  po  doby  přítomné.) 

Číslo     1.  ceník  Zibrt.   Bibliografický  přehled  českých  národních   písní K  5'SO 

2.  Dr.  V.  Flajšhans.    Knihy  české  v  knihovnách  švédských  a  ruských.    .    .    .    „  1-20 

3.  Dr.  V.  Flajšhans.  Literární  činnost  M.  Jana  Husi 2-50 

4.  Dr.  Zdeněk  V.  Tobolka.  Česká  bibliografie.  Svazek  I.  Za  rok  1902 4-20 

5.  Dr.  Zdenek  V.  Tobolka.  Česká  bibliografie.  Svazek  IL  Za  rok  1903 ."J-SO 

(i.   Dr.  Zdeněk  V.  Tobolka.  Česká  bibliografie.  Svazek  III.  Za  rok  1904.   .    .     „  5 — 

7.  Dr.  Z'levék  V.  Tobo'k'i.  Český  slovník  bibliografiolíý.    Díl  I „  2-60 

r/)  Archiv  pro  lexikografii  a  dialektologii. 
•Cislo     1.   František  $t.  Kott.  I'řispě\ky  k  česko-německému  slovníku  zvláště  gramma- 

ticko-fra.seologiclíéniu K    11-60 


číslo     2.   Dr.  V.  Flajihans.  Podrobný  seznatu  slov  rukopisu  Králodvorského.     .    .    .   K  l-M 

František  Si.  KoU.  Druhý  příspěvek  k  česko-německérau  slovníku G-20 

František  St.  Koti.   Třetí  příspěvek  k  česko-německému    slovníku    zvláété 

grammaticko-fraseologickému .,  13-70 

Dr.   Isidor  Theod.  Zahradnik.     Slovník  latinsko-německo-český    pro  Ladi- 
slava Pohrobka • „  2-20 

„        6.  Frant.  Bartoš.  Dialektický  slovník  moravský.  I.  Část  1.  K  5-50.  —  Část  2.    „  5-80 

„        7    Jan  František  Hruška.  UialokticUý  slovník  chodský 3-10 

h)  Spisy  J.  Am.  Komenského, 
číslo     1.   Dr.  Jan  Ktxičala.  Korrespondence  Jaiia  Araosa  Komenského.   (Listy  Ko- 
menského   a  vrstevníků   jeho.)    Nová  sbírka.    —    Sv.   I.    K  3 — .  Sv.   U.  K  3-I 
,,        '2.  Dr.  Jan  V.  Novák  a  Adolf  Patera.  J.  A.  Komenského  Theatrum  universítatis 

renini !• 

„        3.    Dr.  Jo/>.  MiiUer.  J.  A.  Koiuen.skOho  na  spis  ])roti  Jednotě  Bratrské  od  Sani. 
ílartinía   z  Dražova   sepsaný    Olilášení.    l'ripojen    spis   Samuele   Martinia 

z  Dražova  Třicet  pět  důvodův „  3- 

„        4.  ./(Jíl    V.   Novák.   Jana  Amo^a  Komenského:   Moudrost  starých   Cechů,   za 

zrcadlo  vystavená  potomkům „  1'7C| 

'i.   Dr   Jan  Kiuíala.  Korrespondence  Jana  Amosa  Komenského.  Listy  Komen- 
ského a  vrstevníku  jeho.    Svazek  I[I ,  5- 

„        ii.  Dr.  Josef  Th.  Miiller.  Jana  Felina  Rozebráni  obrany  Sam.  Martinia.  —  Jana 

Amosa  Komenského  Cesta  pokoje.  —  Induciae  Martínianae ,  3-80 

i)  Bibliotéka  klassiků  řeckých  a  římských  : 
Číslo     I .  Q.  Curtius  Rufus  O  činech  Alexandra  Velikého,  krále  macedonského.  Pře- 
ložil Frant.  Si.  Kntt K  4-80Í 

,,       2.  Aristotelova  Ústava  Athénská.  Přeložil  Jcp/  Pražák 2 — 

„        3.  Herondovy  Mimíambj'.  Přeložil  Jan  Lad.  Copek ,,  1-20' 

„       4.  P.  Ovidia  Nasona  Fasti.  Přeložil  Ani.  Škoda 5''40^ 

,,       5.   Horaerova  Odysseia.  Přeložil  .dnřonín  5fa)(ia.  Díl  první.  Vydáni  II 2-- 

„        6.  G.  SuetoníaTranquilla  Životopisy  XII    cí.sařů  římských.  Přeložil  O.  iTuéeZA-a.    .  4 
„        7.   Gaja  Velleja  Paterkula  Dějiny  římské  až   ku  konsulátu   M.  Vinícia.    Přeložil 

Frant.  St.  Kolt 2-- 

„        8.  T.  Maocia  Plauta  Mostellaria.  Přeložil  ./an  Lfl^i.  íapei ,,  1-801 

„        9.   Homerova  Ilia.s.   Přelo'žil  Anlfmin  Skoda.  Díl  1 1-80 

„      10.   Xenofontovy  Drobné  spisy.  Přeložil  Dr.  Karel  MiiUer „  3-401 

„      11.  M.  Juniana  justina  Výtah  z  dějin  filippskvch  Pompeja  Troga.  Přeložil  fran- 

tišek  St.  Kolt " 3-80 

„      12.   Horaerova  Ilia,s.  Díl  II.  l^řeložil  Antonín -ÍA-oí/íj ,.  2-50 

„      13.  Thukydidovy  I  ějiny  války  Peloponneské.  Díl  I.  Přeložil  Jan  Konůpek.    .    „  2- 

„      14.  T.  Maccia  Plauta  komoedie  „Pseudohi.i".  Pieložil  Jan  L.  čapek 1  ■íiOl 

„      I.').  Thukydidovy  Dějiny  války  Peloponneské.  ( Díl  II.)  Přeložil  Jan  Koniptk.    ,,  l-50l 

,,      16.  Homerova  Odysseia.  Díl   II.  Pivložil   Ani.  Skodn ,,  l-5rtj 

„      17.  Thukydidovy  Dějiny  války  Peloponneské.   Dii  III.    Přeložil  Jan  Konúpek.    ,,  TSOl 

IH.  Jezdci.  Komoedie  Aristofanova.  Přeložil  .imj.  Krcjéi 1'io^ 

Číslo  1. — 4.  této  Bibliotéky  vyšlo  nákladem  Aloisa  Wiesnera. 


ruktm   AloUa  Wit>neri  *  Pratc.    kiiihtiikafe  Ccihi  Ak«d«mi«    cisařt  Franttika  Joief* 
pr«  v(dy.  alovptnott  a  amfn{  a  c.  k.  Ceik^  vysoké  Školy  technické  v  Praie. 


PLEASE  DO  NOT  REMOVE 
CARDS  OR  SLIPS  FROM  THIS  POCKET 


UNIVERSITY  OF  TORONTO  LIBRARY 


ťG  Kott,  František  Stepán 

^708  Dodatky  k  Bartošovu 

B352         Dialektickému  slovniku 
moravskému