Skip to main content

Full text of "Život Petra Voka z Rosenberka"

See other formats 


Google 



This is a digital copy of a book that was prcscrvod for gcncrations on library shclvcs bcforc it was carcfully scannod by Google as part of a projcct 

to make the worlďs books discoverablc onlinc. 

It has survived long enough for the copyright to cxpirc and thc book to cntcr thc public domain. A public domain book is one that was nevěr subjcct 

to copyright oř whose legal copyright term has expircd. Whcthcr a book is in thc public domain may vary country to country. Public domain books 

are our gateways to the past, representing a wealth of history, cultuie and knowledge thaťs often difficult to discovcr. 

Marks, notations and other maiginalia present in the originál volume will appear in this flle - a reminder of this book's long journcy from thc 

publishcr to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken stcps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing lechnical restrictions on automated querying. 
We also ask that you: 

+ Make non-commercial use ofthefiles We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personál, non-commercial purposes. 

+ Refrainfivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition oř other areas where access to a laige amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each flle is essential for informingpeopleabout this projcct and helping them lind 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are lesponsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can'l offer guidance on whether any speciflc use of 
any speciflc book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the worlďs information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps rcaders 
discovcr the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through thc full icxi of this book on the web 

at |http: //books. google .com/l 



w^ 



/ / 



řROPERTY OF 




Jlmríes, 



/ 1 » 1 7 




ARTES SCIENTIA VERITAS 






"Ví.. 

■■.^-■. ■-» : 

Tř" ■ - ; ■ ■ ■ 

J-. . . . , 

■* " I . 

;Vv .■ 

Mi- 1 . ■ 
>•'■■.■ . 

■ ' < . • 
,- í-i '-. . 

*W •. ■ ■ 

i.- <,. 



■\ « . 






■■•■ *. !■ ■ 
< ■- 1- . 

'>»r. ■. 

ik I v 

■^'fl. .Ti 

t ■."'K->- ' 
- ■ ,1 '- ■■ . 

ftv ■ 

■"-'■'.=■■' 

■ ■» ..-■■. 

" : í ■ . 

.*'■.. 
* ". • 

Ar ■ 

.- *•! 

V 






■:!í^ .- 



i ••?..' 




P4^^.' ■■ - 




i 






r 



■*■ 



STAROČESKÁ 



BIBLIOTHEKA 



VYDÁVANÁ 



NÁKLADEM MUSEA KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO. 



CISLO V. 



ACSLAYA rjREZANA 



Vácslaya B 

ŽIVOT PETRA VOKA Z ROSENBERKA. 



v PRAZE. 

VKOMMISSÍ FRANT. ŘIVNÁČE. 

1880. 



^ 
i 
I 



VAC SLÁVA BŘEŽAN A 



ŽIYOT 



PETRA VOKA I ROSENBERKA. 



K TISKU UPRAVIL 



FRANTIŠEK MAREŠ. 



SPISŮ MUSDNÍCH ČÍSLO 151. 



V PRAZE. 

VKOMMISSi FRANT. ÉIVNÁČE. 

1880. 



I ' 



' I -' ^ ■ ' ^ • ' 



I ■• 

i . 

,f -■ 



^ i 






» 



PW VORK PUBLIC 
UBftARY 



ANNALES 

ILLUSTRIS PRINCIPIS AC D. D. 

PETŘI VOK URSINI DE ROSIS 

iillini gáirnaliris liÉs intfi ii{l)lii|iit dtius tt fnili) taoliHiit)) 



et pxlzxxa.tls 
per 



PÁTÝ DÍL HISTORIE ROŽMBERSKÉ 



D 




DC 



R 



m 



POSLEDNÍM VLADAŘI DOMU ROŽMBERSKÉHO. 



Sepsal 

"VdcslsiTr Sřezsizi. 



Adspirante Christo aggredior, meditor et compono historiam illustris 
principis ac domini domini Petři Ursini baronis boemici de Rosenberg 
et huins domus gubernatoris ultimi. Incepi anno domini 1612 dié 15. no- 
vembris in inclyto castro Třebona in nomine patris et filii et spiri- 
tus sancti Amen. 




f«%. 



Předmluva. 

Osudy rodu Rosenberského staly se záhy předmětem 
historického spisování, a v spůsobě, jakým se to dalo, jeví 
se vývoj a postup veškeré historiografie české. Chronista 
nejstarší (A),') který se nám zachoval, spokojil se s tím, 
že do všeobecných událostí od r. 1369 poznamenával aspoň 
rok narození neb úmrtí a zřídka kdy jinou důležitou pa- 
měť v domě Rosenberském ; teprva s r. 1412 stává se urči- 
tějším; s r. 1426 končí se jeho zápisky. Na zprávách těchto 
založeno Chronicon Rosense A' z druhé polovice 15. století, 
které vydal Dr. Konst. Hófler z přepisu mu knížetem Fran- 
tiškem Lobkovicem zaslaného ve svých Bohmische Studien 
(Archiv f. Kunde osterr. Geschichtsquellen 12 [1854] p. 352) 
a jež později z rukopisu knihovny universitní v Praze 
VI. F. 12 v díle Geschichtschreiber der hus. Bewegung 
II. p. 77 — 78 doplnil. Počínajíc s r. 939 srovnává se toto 
dílko až do 1. p. 1053 schronistou svrchu jmenovaným, jejž, 
přeskočivši dobu 1053 — 1302, až do konce doslovně opi- 
suje, od r. 1331 některými novými zprávami o Rosenber- 
cích a mnohými noticemi o Pražských a zemských událo- 
stech rozšiřuje a pak samostatně až do 1468 1. prodlužuje. 

Zdála-li se již historie Rosenberská vzpomenutým 
dvěma cizím kronikářům dosti důležitá, že ji vřadili mezi 
děje zemské, jak neměla zajímati ústavy, které rodu tomu 
děkovali za svůj vznik, svůj vzrůst a své bohatství a svou 



^) Vydal Dr. Konst Hofler: Geschichtschreiber der husit. Be- 
wegung. II. díl (Fontes rer. Áustr. I. 6) pag. 71 — 73 z rukopisu VI. F. 
fol. 79 b universitní knihovny Pražské. 

V. Břežan. 1 



^7^ 



* S-' br j 
/ / 



yg m PROPERTY OF ^ 

McMgan 



Jlkaries^ 



/ 1 • ' 7 




ARTiS SCIENTIA VERITAS 



mít," - 

-t-i--*'-: ■:■ ■ 
: 5£--- . 

■ ^' o -■■ . 

»-*'r -I" 

■»^ ■ ■. 
*^«ri • ■ 

:•■- '.í ■ 
'-*■ • ■ 

^ ". ■ 



I . . ' 







'i^M- 



(*■■ '- 



i.^'-- 



:.<■■, 







k 



■:.-ii* 



■*í: 



6 



vání v těchto věcech opravil. Slova : veselí, maso a zase 
psána jsou v originále dvěma s ; ješto, Rožmberk a ostatní 
spůsoby fonetického pravopisu věrně jsme podrželi. Vý- 
tahy z několika listin a poukázkami na dotyčnou litera- 
turu chtěli jsme čtení Březana záživnějším a vydatnějším 
učiniti. 



Ve Vídni, v měsíci květnu 1879. 



MonumentaO 

annalium d. d. Petři Vok Rosenbergiaci, ultimi familiae 

eiusdem gubernatoris, etc. 

Vyhledává toho pořádnost a celost historie v předse- 
vzatých letopisích mých o paních z Rožmberka, kterau 
jsem od několika let spisoval a sepsal, poslaupnost a 
(bě)hy®) jejich více než za čtyři věky, věkem sto let roz- 
uměje, až k tomu přivedl, že i paměti hodné věci za pana 
Viléma z Rožmberka, může se tak říci, toho otce vlasti, 
zběhlé jsem v spis až do skonání života jeho uvedl. Pro(to 
já) ^ řku na tom pozůstává, abych také o nejposlednějším 
pánu té červené růže tak, aby pořádku tomu a poslaup- 
nosti historické dosti se státi mohlo, na závěrek přede- 
šlých letopisů toto sepsání učinil, kteréž ve jméno boží 
před sebe jsem vzal. 

Jesti tedy z předešlých spisů známo, že nejposlednější 
dítě pana Jošta z Rožmberka a paní Anny Rožmberské 
z Rogendorfu byl pan Petr Vok, kterýž také všecky bratří 
i sestry své přečkav, dům Rožmberský, jakož při konci 
spisu tohoto obšírněji napsáno bude, zavřel. Když ^) těžkau 
nemocí pan otec jeho na Krumlově od pána boha navští- 
ven byl, na tento svět narodil se léta páně 1539 prvního 
dne měsíce října, jinak octobris, ráno k šesté hodině na 



*) Orig. str. 2. 

^) Kapkou inkoustu zalito, tak že jenom dvě poslední písmena 
viděti možná. Petr Kašpar Světecký, vicearchivář 'Ďreboňský v polo- 
vici předešlého století, četl sochy. 

^) Tento kousek listu s koncem řádku jest vytržen. 

^) Orig. str. .3. 



.Ol 



8 



znamení blíženců, a jakžkoli pan otec jeho na smrtelné 
posteli ležel, však dříve, nežli s tímto světem se rozdělil 
(kteréž přišlo po čtrnádcti dnech od narození), pana 
Albrechta hraběte z Gutnšteina na kmotrovství tomu dítěti 
se dožádal. Týž pan kmotr po smrti pana Jošta, tak jakž 
o jeho příjezdu Bušek Záborský z Brloha, purkrabě na 
Krumlově, panu Petrovi z Rožmberka, příjmím Kulhavému, 
vladaři domu Rožmberského, znáti dal, — na hrad Krum- 
lov ve středu po svaté panně Voršile přijel a tomu pa- 
cholátka v rukojenství při svatém křtu, měv jej na svých 
loktích, za kmotra se postavil. Že mu pak třetí jméno 
Volf přidáváno, nejmám za jiné, nežli že to jemu paní 
mátě po panu otci svém a dědu jeho panu Volfovi z Rogen- 
dorfu přidávala aneb také při biřmování mu přidáno ; než 
aby pan bratr jeho, pan Vilém z Rožmberka, jej pana 
Petra Voka tak kdy jmenovati a jemu psávati měl, ne- 
nacházím, pročež i sám potom Volfem nazýván býti ne- 
chtěl a toho jména dskami se odepsal. 

Při paní mateři vychován na Krumlově až do sv. Vác- 
slava léta 1542, kterážto paní mátě, odjeti mě vši do Ra- 
kaus, panu Petrovi vladaři dítky své odevzdala, a pán je, 
jakož nahoře při jeho historii obšírněji položeno, paní 
Anně Rožnaberské z Hradce na Hradec dovésti a jí je svě- 
řiti a k opatrování mezi nimi *) i pana Petříčka tohoto, 
asi pacholátko ve tírech letech, poručiti ráčil. Zůstával tam 
s jinými dětmi až do léta páně 1546, v kterémž páni po- 
ručnici domu Rožmberského, jakož před oznámeno, odtud 
je zase na Krumlov vyzdvihli a paní mateři k opatrování 
odvedli. 

Léta páně 1547 od pánů poručníků nařízen byl panu 
Petříčkovi Vokovi první praeceptor na Krumlově, Gabriel 
Svěchinus á Pambergo, kteiýž jej pilně česky čísti a psáti 
i počátkům náboženství křesťanského vyučoval ; a od toho 
času ruka pana Petříčkova nachází se. Na druhý rok i při 
českých listech též latinská psaní ku panu bratru svému 

O Str. 4. 



1^ 



9 



Vilémovi do Passova a potom všecka léta, dokudž tam 
pan bratr studoval, psával. 

A aby studia jeho netesklivá, ale s lepším prospě- 
chem byla — jakož pak při matičce cvičení a vedení jeho 
tak v velikém spolku nesnadné bylo — obmyslili mu páni 
poručníci a paní mátě spolutovaryše a žáčky v učení léta 
páně 1548 Ferdinanda a Jana Fridricha, pány bratří Hof- 
many, kteřížto ') panu Vilémovi, aby česky nezapomínal, 
často listy české z Krumlova do Passova psávali. Ti dva 
byli na Krumlově až do léta 1550; z jara odtud vzati 
a do Passova na učení dovezeni. Odkudž potom jeden 
z nich dostal se do Itálie, byv v Padue s preceptorem svým 
Gabrielem Svěchinusem předepsaným 1553 léta. A bez po- 
chyby, že jsau v Passově za některý čas pobyli. 

Léta páně 1549 přijati též byli ku panu Petrovi Vo- 
kovi za condiscipuli jeden N. Kavka a N. Šlejnic. 

Léta páně 1550 pan Petr Vok učil se v klášteře Vyše- 
brodském, tak jakž sám v latinském lístku ku panu bratru 
svému do Passova odeslaném dokládá, a to za příčinau 
momího povětří, kteréž tehda bylo na Krumlově. Byvše 
tam předse i s paní mátí a pannami sestrami i léta 1551 
dne 20. ianuarii — paní máti mu říkala junge welt — mě- 
síce srpna byli zase na Krumlově. 

Léta páně 1551, když Gabriel Svěchinus, odpuštění 
vzav, do Vídně k panu Janovi Hofmanovi starému jel, od- 
kudž s Janem Fridrichem do Vlach vypraven, — tehdy, ^) 
když již paní matka s panem Petříčkem zase na Krum- 
lově zůstávati ráčila a pan vladař v Mejlandu v Itálii byl, 
druhý preceptor Jan Aquarius Soběslavský z učení Praž- 
ského koleje Karlovy panu mladému Petrovi Vokovi od 
pana z Hradce odeslaný jest přijat; nebo pan z Hradce 
jej paní Rožmberské i nařízeným osobám commendoval, 
testimonia jeho odeslav mezi jinými i od Jana Kunstata 
z Pamberku, v lékařství doktora. Dvorská cháska některá, 
když Petříčka tím tejrali, že jeho poddaný jej učiti bude, 
proto teskliv býti a plakati počal, jakoby nějaká hanba 

') Str. 5. 
*) Str. 6. 



10 



mu tudy učiněna býti měla, že od svého poddaného veden, 
řízen a trestán bude; ale od paní mateře a radd naříze- 
ných v kancelláři Krumlovské z toho pěkně vyveden a spo- 
kojen, že mu to k žádné lehkosti neb nejmenší ujmě ne- 
bude, než ku pochvale a poctivosti, mnoho mu příkladů 
ukázavše. Polcovi se vidělo, aby ho přespolní učil, protože 
ten z Soběslave ostejchati se bude, pána vésti, a spíše uzdu 
mu pustí než přespolní; nicméně pana z Hradce radda 
obdržela, a paní máti s nařízenými pány Krumlovskými 
Soběslavského předse Petříčkovi představili, neboť byl člo- 
věk vážný a dosti učený. 

Léta páně 1552 ten poctivý a učený bakalář Jan 
Aquarius Soběslavský, preceptor pana Petra Voka z Rožm- 
berka, napomenut byv od vrchnosti své akademické skrze 
vysoce učeného pana mistra Jana Artophidiusa Tejnhoršov- 
ského, pana *) děkana téhož učení, aby k disputací a na 
examen k určitému dni do Prahy dle dosažení stupně mi- 
strovského, výprose se od pana vladaře, dal se vynajíti. 
Předsevzetí to jeho pan vladař Rožmberský schváliv, jej 
časně do Prahy dovézti poručil. A takž on na examino- 
vání ostav a dobru chválu obdržev, den sv. Řehoře mi- 
strovský stupen přijav, zase ku povinnosti své na Krum- 
lov obrátil se a práci svú věrnu a pilnú při panu mlad- 
ším Rožmberském v vyučování ho netoliko jazyku latin- 
skému — nebo německý byl mu jako přirozený — ale 
i chvalitebným mravům a ctnostem, předně pak vůli pána 
boha všemohaucího vedl a vynakládal, tak že nemalý pro- 
spěch týž pan Petr Vok v literním umění učinil ; nebo 
orací, kterúž týž pán mladý, vítav arcikníže Ferdinanda, 
když příjezdem na Krumlově býti ráčil, říkav ji z paměti, 
to ukazuje. Jenž taková byla: 

Nobilissime princeps, domine clementissime ! Laudan- 
dus est deus optimus, maximus, qui hoc iter Tuae celsi- 
tudini prosperare dignatus est. Nobis vero merito laetan- 
dum censeo de felici Tuae clementiae in hanc domům 
adventu. Vere igitur grati erga favorem divinum Tuam 

') Str. 7. 



11 



amplitudinem, ^) illustrissime princeps, in has aedes laeti 
excipimus ac omnia secundissima precamur. Ut Tua celsi- 
tudo, archidux inclytissime, bonis huiusce domus cum 
gaudio frui velit, humiliter petimus. 

Pět let od 1551 až do 1556 Jan Makovský z Makové, 
preceptor pana Petra Voka, zůstávaje v službě preceptor- 
ské, pojal sobě manželku Kateřinu z Prachatic a učinil 
sobě zákup tam. 

Léta páně 1557, 

Když pak učení panu Petrovi Vokovi dále nehrubě 1557 
k mysli bylo, měv chuť k dvořanství, jezdectví, myslivosti, 
a aby po světě peregrinovati a něco zkusiti mohl, pan 
vladař zjednal mu hofmistra Slezáka, urozeného vládyku, 
jenž slaul Vít Šmoger z Kolna a z Branšic. Ten před tím 
byl purkrabím na Brandejse královským v Cechách 1552 
léta. Tentýž léta páně 1560 skrze pana Joachima z Hradce, 
nejvyššího kancléře k. C, vyhledával při panu Vácslavovi 
z Hažmburku, nejvyšším mistru převorství v k. C. na Stra- 
konicích, úmyslu toho jsa, v jejich zákon vstaupiti a kříž 
na se přyíti, pokudžby nějaké kantorství v řádu jejich 
prázdné bylo, aby toho užiti mohl. Ale nedostal; nebo 
při službě pana Petra Voka až do smrti své, jakž níže 
doloženo bude, setrval. 

V *) pátek před sv. Jakubem apoštolem božím pan Petr 
Vok J. M. ráčil jeti na Žirovnici ku panu kancléři nej- 
vyššímu panu Joachimovi z Hradce na krtiny ; ráčil sebou 
koní jmíti XVI. 

Při času sv. Kateřiny pan Petr Vok, strojiv se ke 
službě ke dvoru královskému, se všemi se rozžehnával 
i se pannau abbatiší Krumlovskau Bohunkau z Šternberka, 
kteráž mu s konventem svým v tom předsevzetí od pána 
boha požehnání žádala. 

Pan Petr Vok na podzim z Krumlova hnuv se, jeda 
do říše, v sobotu dne 6. novembris se všemi svými šťastně 
ve zdraví do Tejna Horšova dostal se. A tu našli hrabě 



O Str. 8. 
•') Str. 9. 



12 



1567 Z Henneberku, kterýž jej pána mladého z Rožmberka s se- 
bau vzal až do Limberku, připověděv, jej před panem 
bratrem pro tu jízdu vymluvena učiniti. 

Při času sv. Ondřeje pan Petr Vok byv v Vídni, paní 
mátě svým mateřinským srdečným psaním jej synáčka 
svého navštěvovala, ^) prosíc, aby pána boha předně bál 
se, jemu věrně slaužil a králi pánu svému a dobře se 
chovati a panem Kristofem z Ejcinku a panem z Hradce 
spravovati se hleděl. 

Mezi tím osvícené kníže a pan Jiří Ernst neb Arnošt 
hrabě a pan z Henneberku, byv v dobrém přátelství se 
panem Petrem Vokem z Rožmberka, naschvále vypravil 
posla z Mansfeldu na Krumlov a pánům z Rožmberka ně- 
které knihy evangelistské, v nově na světlo vydané, aby, 
čítajíce je, z nich v pravdě boží známosti hojnější nabý- 
vali, odeslal, a tudy příčiriau byl, že pan Petr Vok ná- 
klonnost k učení evangelistskému jměl. [Hrabě z Henne- 
berku učinil pana Petra Voka lutherianem. *)] 

Léta ^) páně 1558, 

1558 V pátek po hromnicích, jenž byl čtvrtý den februarii, 

pan Petr Vok, byv na Vintrberce, rozžehnav se tu se pa- 
nem bratrem svým, ráčil k J. M* královské odtud vyjeti. 
Pokrmivše v Sušici do Klatov dotáhli 6 mil. 

5. febr. v sobotu v Tejně Horšově 3 

6. feb. v neděli na Boru 3 

8. feb. v auterý v Armesrichtu ve vsi 6 

9. feb. ve středu v Hiršově 3 

10. feb. ve čtvrtek v Heršpruku 5 

11. feb. v pátek v Normberce 4 

13. feb. v neděli v Nejštatu 5 

14. feb. v pondělí v Kicingen 5 

15. feb. v auterý v Wurtzberku 3 

16. feb. ve středu v Bischofhaimu 4 

17. feb. ve čtvrtek vMiltenburku 4 



■% 



') Str. 10, 

') SroATiej Hurter: Ferdinand II. 6 díl p. 451. 

3) Str. 11. 



13 



18. feb. v pátek v Aschenburku 4 mil. isss 

19. feb. v sobotu v Frankfurtě 5 

Když pan Petr Vok byl v pondělí po sv. Dorotě na 
Boru, to jest 7. feb., odtud učinil psaní ku panu bratru 
svému panu Vilémovi takto : Včera ráno sem z Tejna vy- 
jevše na Bor před polednem jsme přijeli a se panem pur- 
krabím a pány Švamberky proti J. M* královské jsem vy- 
jel a na J. M. jsme až do večera ') čekali. A odtud dále 
s královskými k Frankfurtu pojedeme. Jeho M' královské 
ještě přikázán nejsem ; naději se, že dnes po obědě se to 
skrze pany švagry vykoná. 

Tito služebníci byli se pánem: Pan hofmistr Vít 
Schmograv z Kolen, 3 koně jměl ; Buzický, pacholek jeho, 
1 kůň; Pavel Baubinský; Jan Hrabáně; Španovský 3; 
Trojánský 2; pan Kavka 2. Někteří, zvláště jízda jen se 
pánem až na Bor jeli a po vykonaném přivítání královské 
milosti zase k domoví obrátili se. 

Baltazar Beltzer z Eberštejnu služebník a jako hospo- 
dář pana Petra Voka doma na Krumlově pro opatření 
věcí páně zanechán. 

Byl pán v Frankfurtě až do pondělího 21. dne martii ; 
hnuvše ten den až do Aschenburku a potom silnicí k Norn- 
berku a od Nornberka k Čechům ku Praze směřovali. 

3. aprilis pan Petr Vok s svým hofmistrem do Prahy 
v neděli květnů přijeti a tam velikú noc slaviti ráčil. Jiřík 
Lomnický byl ainkauferem aneb, jakž mu říkali, šafářem 
po cestě. Potom z Prahy vracuje se, přijeli do Třeboně 
v pondělí 18. dne aprilis a v auterý dostali se na Krum- 
lov ; a tu pobyli několik nedělí, anobrž přes celá dva mě- 
síce máj a červen. Stála ta cesta pána mladého přes 1200 
tolarů. 

26. *) junii, jinak v neděli před sv. Petrem a Pavlem 
pan Petr Vok na lov do Benešova přijeti a tu až do 
čtvrtku pozůstávati ráčil; Vojtěch Hultzšporer, hejtman 
Novohradský, pána náležitě potřebami opatřil. 



') Str. 12. 
') Str. 13. 



14 



Léta y páně 1559, 

i5f 9 V pondělí po novém létě pan Petr Vok byl již v Augš- 

purce, nebo jízdu tam předsevzal měsíce prosince. 

8. ianuarii, jinak ve středu před devítníkem, když 
pan Petr Vok byl v Augšpurce při dvoru císařském, kdež 
sněm tehdáž držán byl, pan vladař velmi pobožným a la- 
skavým psaním jej pana bratra navštívil v německém ja- 
zyku, napomenutí bratrské mu učiniv, aby pána boha 
před očima jměl, bál se ho, ctně, šlechetně živ byl, pilně 
a věrně císaři slaužil, staré lidi v poctivosti jměl, vážně 
sobě vedl a střídmě v skutku i v řeči, pana švagra z Hradce 
a pana Hofmana v raddách užíval, něco v čeledi uskrovnil 
a domů poslal, zbytečně neutrácel. 

Na to psaní pan Petr Vok z Augšpurku odepsal v pon- 
dělí před hromnicemi, že na všecky ty artikule pamět jmíti 
a podlé nejvyšší možnosti, jak choval se, ještě tak se cho- 
vati hleděti bude, o novinách dokládaje takto: Pán z Bran- 
dejsu v neděli po sv. Havla na víru obrácení umřel a pan 
Popel mladý, který jest truksasem, na smrt leží. 

Paní ^) mátě pak velmi často mu psávala — nebo naň 
náramně laskavá byla — napomínavši jej též mateřinsky 
v ten rozum, jako pan syn, ještě přidavši, aby se nedal 
milostí svázati dle nějakého spříznění, odkudžby zármutek 
jim přinesl, jako svévolné děti činí. 

I sice panna Eva, šlechtična nejmladší z Rožmberka, 
v svých psaních pana bratra navštěvujíc, začasté více něco 
směšného napsala než užitečného, druhdy naříkavši, že mu- 
sila v smutku s fachy choditi, a měvši dosti karaíilátu, že 
nesměla věnců dělati a nositi; item že na žádné hody a 
veselí jí paní máti odpauštěti nechce. Byla mimo jiné 
sestry výtečnější a veselejší a potom zatím, jakž při hi- 
storii pana bratra doloženo, i svávolnější. 

Pán mladý, ač drahný čas v Augšpurce s císařem při 
dvoru J. M* zůstával, však do komory přijat nebyl. I mám 
za to, že i mezi jinými příčinami ta byla, že v religii pode- 



') Str. 14. 
^) Str. 16. 



h 



15 



zřely byl. Z čehož aby se vyvedl a pravým katolíkem 1559 
římskýní, pod jednau přijma svátost velebnau, býti se pro- 
kázal, tak aby to císař zjevně poznati mohl, od pana kan- 
cléře nejvyššího nejednán napomínán. Což tak se stalo, 
jakž níže sám pan Petr Vok poznamenal. 

Těch časů již sobě na kámen stěžoval a dopisoval si 
o nějaký prášek ku panu bratru, ješto mu sic nebylo než 
20 let. 

Některé ') pilnější paměti Augšpurské z poznamenání 
vlastní rukau pana Petra Voka z Rožmberka po měsících 
tuto položím: 

14. martii jedl arcikníže Karel a kníže Bavorské a 
hrabě z Ortenburku a hrabě z Colleru, pan z Pernštejna, 
já, Logus, Hans Jakub Fukher a pan kancléř u knížete 
Bavorského. 

15. Toho dne jedl kníže Bavorské a hrabě z Luny a 
hrabě z Ortenberka a pan kancléř a někteří více u pana 
z Pernštejna* 

16. Jmělo franské poselství audiencí zjevnú. 

19. Došlo mne psaní strany Malovce, pacholete mého ; 
a on u mne nechtěl zůstati od mateře jeho — říkají jí 
Ofka z Michnic — a jel na zejtří preč. 

25. Přijela kněžna Bavorská do Augšpurku. 

26. Přijímal jsem pod jednau od bosáka tělo boží. 

28. S knížetem Bavorským jsem večeřel a hrabě z Col- 
leru a pan Joachim z Hradce, arcikníže Karel a kněžna 
Bavorská. 

29. ^) Ten den jel arcikníže do Inspruku. 

30. Jela kněžna Bavorská z Augšpurku do Badu. 
21. aprílis. Dnes ráno kníže Krištof Wirtenberské do 

Augšpurku přijelo a hrabě z Badu a kníže Bavorské zase 
od své ženy. 

23. Arcikníže z Inspruku zase do Augšpurku přijel. 

26. Pozvíil císař všechněch knížat i krále Franského 
poselství na panget; než krále Hispánského poselství tam 
nejedlo. A potom prosil knížat, aby mu slíbili rukau dá- 

') Str. 16. 
») str. 17. 



% 



< •<. ^i 



16 



1559 ním, že se nechtějí užírati ani pripíjeti plné ani polovice, 
dokudž ten sněm trvati bude. 

27. Dnes císař* svým dvořanům zapověděl píti po plné 
i po polovici pod pokutau prvního přestaupení měsíčné 
služby vymazání, druhého měsíc ode dvora odprázdnění, 
třetího aneb kdožby se po třetí užral do konce ode dvora 
preč vzdálení. 

18. maii. Ten den velmi hřímalo, krupobití bylo a 
několikrát udeřilo. 

28. Když císař k obědu šel, maje se umývati, drževše 
mu ručník kníže Bavorské, arcikníže Karel, a kníže Lehni- 
cké ^) mělo nalévati, tehdy císař se nechtěl od něho mýti 
a řekl mu: Poněvadž se stydíte Svrchovanému slaužiti, 
tedy mi také neslužte! A to se proto stalo, když jsau 
s tělem božím měli jíti, že jest odtud preč ušel. 

5. iunii Jměl císař vně lov u Pobing dvě míle od 
Augšpurku a zval ven všeckna knížata i kněžny. A potom 
v Pebingu jedli u Nejdhorta; pak kníže z Pomr neb Pruské 
a kníže z Onšpachu vskákali do kaštny před císařem i ně- 
kteří jiní dvořané více. 

6. Dnes jela kněžna Bavorská domů i kníže. 

22. Faltzkrabě Fridrich z Rejnu kurfiiršt sem přijel 
a císař proti němu vyjel i oba kurfiršti a teutschmistr a 
arcikníže Karel. 

24. Dnes jelo kníže Lehnické ode dvora preč. 

21. iuUL Dnes vyjela paní kancléřova z Augšpurku 
a vyprovodil jsem ji až do Praku. 

26. Jel jsem ku panu Jiříkovi z Franszperku do Min- 
delheimu a se mnau Promnic aneb Poravic, hrabě z Agralu, 
Strain, Belšperg. 

2. augusti Toho dne J. M. arcikníže Karel odjel do 
Neuburku i kníže Bavorský i kníže Wirtnberské, kníže 
Ludvík, faltzkraběte Fridricha kurfiršta syn, mladý kníže 
z Cwaibruku a pfaltzgrabě Wolfgang jakožto hospodář, item 
hrabata z Putzengrasu a z Colleru a markrabě z Baden. 

O Str. 18. 



■# 



17 

6. Zase z Nejburku do Augšpurku jsme přijeli; dav 1559 
dnešního dne pfaltzkrabě Wolfgang dceru svú pokřtíti, 
mám za to, že jí říkali Barbara — byl jsem sice při tom. 

Při času sv. Havla pán mladší z Rožmberka byl v Če- 
chách na Vintrberce, když pan bratr starší v Praze byl. 

19. septembris. Pan Petr Vok psaním svým, jehož da- 
tum v pátek po památce povýšení sv. kříže, přijal k službě 
pana Ottagara Holického z Šternberka a to na žádost pana 
Vácslava bratra jeho, poněvadž s sebau páni velmi do- 
bře byli.. 

(Haec in raeliorem ordinem redacta descripsi 20. iiinii aiino 
domiui 1013 Třebonae.) 

I ^) to slušná věc k poznamenání, když pan Petr Vok 
v Frankfurtě byl, kterak k panu bratru svému i jiným pá- 
I nftm přátelům ku potěšení a poctivosti psal, že, ačkoliv 
pro přítomnost a častější shledání s svými milými přátely 
by mu mnohem veseleji bylo, však že nemůže smuten býti, 
protože jmá J. M. královskú arcikníže Maximiliana, děku- 
jíce pánu bohu, na sebe milostivého a laskavého pána. 
Což že mu jest tak milo, že by toho za mnoho nedal. 
A dokládá i toho, že pro myslivost krále J. M', kterúž ^ 
s sokoly vyjíždějíce provozovati ráčí, zaneprázden bývá a 
chvíle nemívá, přátelům do Čech psávati. 

9. octobris. Pan Petr Vok dal ve Chbu, jinak v Egru, 
Ulrichovi Kyserovi platnéři jedenácte zbrojí dělati na své 
pacholky a na sebe jednu, kterúž od toho času až do 
masopustu shotoviti měl; od panské smluveno 9 tolarů 
a od jiných po 6 tol., a tak od všech dvanácti přišlo 
75 tolarů. 

10. Pan vladař domu Rožmberského byv s domem 
svým před morem v Vyšším brodě staral se o to, aby 
předně dvůr jeho potřebnau toliko čeládkau opatřen byl, 
i jiné všecko hospodářství pořádně a rozšafně s dobrým 
jeho řízeno bylo. K té věci předně Krčina potřebovati ráčil. 

8. decembrís, Z Frankfurtu odjeti maje, pan Petr Vok 
takové psaní vlastní rukau učinil panu bratru svému, panu 
vladařovi : 



*) Str. 19. 
V. Břežan. 



18 



Můj uejinilejší pane bratře! O mně vězte, že jsem, 
děkuje pánu bohu, zdráv a mám se dobře. A tak ve jméno 
pána boha á raddau pána ^) mého, J. M* královské, tolikéž 
i pánů a přátel svých a na žádost prince z Uránie do 
Niderlantu jedu, a tak abych Antorf a některá města uhlé- 
dal. A tak se naději, že nejdél ve dvau měsících bohdá 
doma budu. A na žádost mau pan Vácslav Holický, pan 
David Ungnad mně k vůli a sice několik od J. M. císař- 
ské dvoru se mnau jedau etc. Dán v Frankfurtě 8. dne 
decembris léta (15)62. 

Postscriptum. Včera J. M. císařská odsud odjeti ráčil 
a dnes J. M. královská. 

V Frankfurtě s J. M' panem Petrem Vokem mezi jinými 
byl také jeden dvořenín Krištof Chlumčanský. 

Adam Sudek z Dlúhé, dobrý starý člověk, když pan 
vladař při sv. Havle byl před morem v klášteře Vyšebrod- 
ském, život dokonal. Byli se panem vladařem před morem 
v klášteře tito dvořané : Busický, Metych, Pine, Weltzer, 
Trojanský, Parisz, Bastian, Stier sekretář německý, pan 
z Lobkovic. 

4 

Léta V páně 1563, 

1563 1. februarii. Když pan Petr Vok v Anglii s křesfan- 

skau, náležitau vlídností od J* M* královské královny Alžběty 
přijat i zase laskavě s milostí propuštěn byl, tehdy J* M. 
královna patent pro ně všudy k svým úředníkům a mejt- 
ským vydati ráčila slovo od slova takto: 

Alžběta královna etc. 
Kdež pan z Rožmberka, jeden z komorníkův našeho 
dobrého bratra, krále římského, pan z Šternberka a pan 
z Sonegku, ukazatelé listu tohoto, s sebau majíce jednoho 
Krištofa z Lifdal z vlasti Edmondes, zemana, (ti tedyj, "*) 
byvše zde s námi již nyní zase domův do vlasti své se 
navracují s naší láskau a odpuštěním: naše tedy vůle a 
libost jest, abyste vy i jedenkaždý z vás dopustili jim 



') Str. 20. 
"") Str. 21. 



% 



') Slova tato jsou v ori^nále v závorce položena. 



19 



s služebníky jejich, s tlumoky a truhlami i se všechněmi rr>(s9 
jejich jinými věcmi a potřebami pokojně jeti beze všech 
překážek, prohledávání jich, kormaucení, protivenství: též 
podobně abyste se přičinili, aby oni z místa na místo ^za 
slušné peníze poštu míti mohli, též i jiné věci, jichž by 
jim potřebí bylo, s přívětivým k nim se chováním. (To vše 
tak opravdově vykonejte,) ') jakž rádi nám byste se za- 
chovali a chtěli; jestliže byste toho nevyplnili, k toraii 
s vaším nebezpečenstvím odpovídati musíte. Tento list svě- 
dectví vůle naší bude vydávati. Datum pod naší pečetí na 
paláci našem N. 1. feb. a našeho království léta pátého. 

Purgmistrům, hejtmanům, baliffům, connestab., kustom., 
comptrolL, prohledavačům i všechněm jiným v auřadech 
našich postaveným služebníkům a poddaným a kterýmž- 
koli by náleželo a jednomu každému z nich. 

6. Pan Petr Vok s svými spoluputovníky, navrátivše . 
se zase do Niderlantu do města Brusel, vyprázdnivše dobře 
měšec, s raddau a pomocí osvíceného pána, pana a knížete 
Viléma z Uránie, dobrého patrona na pánu poznavše, jenž 
za ně (v) podpůrci se postavil, vyslavše hofmistra a jiné slu- 
žebníky do Antorfu, tam 4000 tolarů, však ne zauplna na 
penězích, ale též na díle, jakž u kupců bývá, na sukních 
XXIIII palicích temně šedivých aneb železné barvy k tomu 
přiražených u Kristofa Friesingera, obyvatele v Antorfu, 
pojistivše s dostatkem túž summu k spokojení dne 17. mě- 
síce příštího augusta i s aurokami zjednali a tudy sobě 
forot k doputování domů přihotovili. Sukna pak ta engli- 
cká do Norberka vézti 'O dali. 

18. februarii. Z Brusle pan Petr Vok poslal osm nidr- 
lantských psů do Čech, učiniv psaní hejtmanu Třeboň- 
skému Henrichovi Kekulovi, aby je dobře až do páně pří- 
jezdu opatřil a mezi jiné psy nepauštěl, polévky mastné 
jim dával, protože se tlučí nechovají, f 

A ^) když v sazometnau středu jedné šest jich přive- 
deno, Origines Eoh z VlkanQva, hejtman na Třeboni, panu 



') Slova tato jsou v originále v závorce položena. 
^) Orig. vésti. 



») Str. 22. 



20 



1563 vladaři o tom znáti dal s dotázáním, kterak by se v tom 
dále zachovati měl, dokládaje toho, že na ty psy k mastění 
polévek ze dvora po jednom tlučení jedva za den by sta- 
čilo. I sice že hospodář Pražský těm, kdož ty psy přivedli, 
dal 14 kop 5 gr. miš. od poselství. 

V auterý po nalezení sv. kříže, když pan Petr Vok 
již v Čechách byl, pan Jan mladší z Lobkovic a na Tejně 
Horšovském, nejvyšší purkrabě Pražský, schválně ku pánu 
odeslal, pána vítaje, nerad jsa tomu, že s pánem v domu 
svém se neshledal. A co se těch věcí z Nornberka přive- 
zených a na Tejně složených dotýče, ty že, zjednati dav 
formana s šestmi koňmi, poněvadž fůra velmi těžká byla, 
pánu na Krumlov odsýlá. 

30. maii. Pan Petr Vok byl v Baden. 

20. iunii. Tentýž byl v Vídni i následujících časů 
4. iuli, 18. augusti. 

1. septembris. Byli v Prešpurce toho celého měsíce. 

4., 8. Qctobris. Byli v Prešpurce; 9. novembris v Pres- 
purce ; 19. v Olomauci. 

1.^) decembris, jenž bylo v středu, v Niši; 9. ve Vrati- 
slavi; 29. předse ve Vratislavi. 

5. augusti. Pan vladař domu Rožmberského z pevného 
cvilinku a pláten i jiných potřeb dal dělati několik ná- 
kladných stanů a místo zhotoviti, na něž šlo nákladu 
538 kop 9 gr. A těch potřebováno k tomu korunování 
krále Maximiliana do Uher. 

16. Petr Baubinský z Aujezda byl hejtmanem haufu 
J. M* pana vladaře domu Rožmberského, když na koruno- 
vání jeli a v Rozích noclehovali. Jměl koní pan vladař 
250 i s vozníky. 

5. decembris, to jest v neděli druhau adventní, vy- 
jevši z Krumlova osvícená kněžna Sophia paní Rožmber- 
ská, úmyslu byvši, do Břehu jeti, do Soběslave na nocleh 
přijela. 

6. V pondělí den sv. Mikuláše do Vožice přijeti rá- 
čila. Bylo koní J. M* páně 8 ; J* M' kněžny vozníků 12 ; 

') Str. 23. 



21 . 



p. Kolkhrejter K. 3; p. Kyzan 3; p. Malovec 3; p. Mej- ise? 
toUar 2 ; v kočím p. Éeřábka vozníků 3 ; v kočím, kuchař- 
ský vozík 3; ve dvau komorních aneb špižnych vozích 
12 — facit 49 koní. 

Ze ^) Břehu jeti ráčila do Vratislavě a tu shledavši se 
se svým panem manželem, panem vladařem domu Rožm- 
berského, odtud do BerUna cestu vzali a z Berlína k sněmu 
do Prahy, kterýž držán byl při času sv. Pavla na víru 
obrácení léta 1564. A ráčili na té cestě býti až do neděle 
masopustní. 

2. decembris. Nějaký Dominicus Wiener byl vypraven 
od pana Petra Voka z Rožmberka s předepsanými stany, 
kterýchž se v poli při korunování krále Maximiliana po- 
třebovalo v Prešpurku, z Vídně k Linci na vodě aby ve- 
zeny byly; i přijel s nimi 12. decembris k Linci. Dále 
hejtman Rožmberský po ně do Lince poslal s vozy a koňmi 
a na Krumlov dovézti dal. 

Léta *) páně 1564, 

9. februarii, jinak v středu po sv. panně Dorotě, J* M. ^^64 
kněžna paní Rožmberská ráčila přijeti do Soběslave s slu- 
žebníky svými, jevši z Prahy, a tu v Soběslavi přes noc 
zůstati ráčila. Na autraty podpisoval se Mikuláš Bohu- 
chval z Hrádku. 

Jeden Rybiš N., bratr Sajfrida Rybische ze Vratislavě, 
raddy J. M* císařské, slaužil u pana vladaře. 

12. a 13. dne máje měsíce, to jest v pátek a v sobotu 
po božím vstaupení, Origines Roh z Vlkanova, hejtman na 
Třeboni, s Mikulášem Ruthartem měřili rybník Kanov z ji- 
stého poručení pana vladaře. 

16. měsíce máje, to jest v auterý po božím vstaupení, 
písař Borovanský odtud vyzdvižen a na Krumlov odeslán 
a nějaký Joachim na místo jeho tam uveden. 

Toho času byl íišmejstrem na Třeboni Kelbl. 



O Str. 24. 
^) Str. 25. 






>i Paměti v příčině rybníka Počátku. 

20. augusti, jinak v neděli před sv. Bartolomějem dáno 
Michalovi Kolmanovi z Třeboně od udělání nového rybníka 
na lukách Třeboninských, řečeného Počátek, jakž s ním 
Krčin, purkrabě Krumlovský, smluvil, od jednoho pro- 
vazce^) po 17 kop mis., co se jich vyměří; i jest vymě- 
řeno 8 provazců. Dále s ním smluveno od povyšování hráze 
jednoho lokte z výší od jednoho provazce 2 kopy. 

Téhož roku v sobotu den sv. Šimoniše Judy Jakub 
Krčin a Martin fišmejstr Krumlovský učinili smlauvu 
s Ondrau rybnikářem o udělání tarasu na tom novém ryb- 
níce Počátku ; spodek měl býti lokte dobrého z tlauští a 
nahoře v zavírce dvau loket; a zápínky dobré á kabát měl 
vyklásti k té míře, jakž návoz té hráze dovézti se má. Od 
jednoho provazce dáno mu po 70 gr. miš., sud piva bí- 
lého a jeden dčber žita. A ačby co při tom díle přede- 
psaným auředníkům se nelíbilo, měl rybnikář napraviti. 
I dáno mu 9 kop 20 gr. 

Ve čtvrtek po sv. Martině z poručení J. M' pana vla- 
daře skrze tyž auředníky s předepsaným Vondrau najed- 
náno o udělání na témž rybníce Počátku splavu nového, 
jenž měl býti. z dělí dvau provazců a z šíří šest loket a 
z hlaubí lokte jednoho, jakž mu podlé kolku vyměřeno. 
Od toho díla dáno mu 4 kopy 30 gr., věrtel piva bílého, 
1 tina žita. 

A potom léta 1565 v sobotu před nedělí laetare udě- 
lán podvoz na hráz na témž rybníce; od něho 4 kopy a 
1 věrtel piva dáno. 

V auterý po družebné neděli od povýšení hráze témuž 
Vondrovi na témž rybníku od jednoho provazce po 100 
gr. m. ; i jest jich 9V2 provazce, přibylo o půl druhého 
více, než v prvnějším placení, a k tomu přidáno 1 věrtel 
piva bílého — facit 15 kop 50 gr. 

Při •'*) času památky narození panny Marie, když pan vla- 
dař ráčil žádost vzložiti na všecky poddané své po všech pan- 



') Str. 26. 
O Str. 27. 



o o. 



2: 



stvích, poněvadž již J. M' všecky panny sestry své k stavu isci 
svatému manželskému vydati a sám také po dvakrát v týž 
stav manželský vstupovati ráčil a nikdyž žádnau pomocí 
peněžitau neráčiř jich stěžovati, aby při sv. Havle nejprve 
příštím jeden díl berně, kterauž J. M^ císařské podlé svolení 
zemského skládávali, J. M* pánu ku pomoci sebrali. Což na 
žádost J. M* jako věrní poddaní, znajíce záslušné a nále- 
žité to býti, tak učinili a žádosti páně místo davše, zbírku 
učinili a do komory J. M' odvedli. 

5. septembris, jinak v auterý po sv. Jiljí J. M. pan 
vladař s J. M' panem Petrem Vokem, bratrem svým, ráčili 
do Hradce Jindřichova k veselí svatebnímu J* M' panny 
Evy z Rožmberka, sestry své, a J. M' pana Mikuláše hra- 
běte z Serinu přijeti, kteréž držáno 10. dne septembris. 

14. septembris se paní nevěstau hrabinkau z Hradce 
do Slavonova jeli a tu přes noc zůstali. Druhý den nocle- 
hovali v Trosendorfu, pak v Schengrabu. Ve čtvrtek 21. 
septembris do Eberav města a hradu pana hraběte z Se- 
rinu přijeli a tu zůstali v pátek, v sobotu i v neděli. 
29. ^) septembris do Vídně přijeli ; až do 22. octobris 
v Vídni byli. (Tak se rozumí, že s nevěstau k Slavonovu 
odjeto a potom dále k Vídni a odtud až do charvátské 
země na Cakaturn.) 

Služebníci : Christof Herrge, Rosenbergischer Secreta- 
rius 1564, 20. octobris byl tehdáž na Krumlově; Hynek 
z Raupova, syn pana Adama z Raupova, slaužil panu Pe- 
trovi Vokovi z Rožmberka 15. novembris. 

9. decembris, jinak v sobotu den památný sv. Joa- 
chima, pan Joachim z Hradce, kancléř k. Č., z Vídně tyto 
noviny panu švagru svému, panu Petrovi z Rožmberka, na- 
psal: J. M. císařská nejméně třikrát na lovy každý tejden 
jezditi ráčí a divné šermicle od sviní j mívají. Neboť těchto 
dnův tak znamenitě mužnú svini jmíti ráčil, kteráž tak 
hospodařila, že jest množství dvořanů porazila, skausala, 
tak že jsau musili některé na kočím domů vézti. Jakž 
pak Vchynského porazila a v nohu pod kolenem ho tak 

') Str. 28. 



24 



1564 skausala, že v lůži ležeti musí, a praví, že mu jíž na to 
přišlo, nejprv že jest všecko utratil při dvoře, tak že nic 
nejma, — a naposledy že ho svině chtějí snísti. Keklovice 
dvakrát nebo třikrát porazila a hrubý ^ šrám mu v noze 
udělala. Smečanského hodila dvakrát, rozumím, znamenitě 
vysoce nahoru. Petra MoUara také z jakéhosi vozu dolů 
ztáhla, a kdyby nebyl plášť k ní dolů zpustil, tehdy by 
ho jistě byla porazila a zhryzla; ten jest se více o svůj 
pláštěk nežli o život hněvaly a žádnému se víceji nesmáli, 
nežli jemu, jakž spůsob jeho znáte. Ten z Pruku ten jest ') 
se tak bránil, že ho svině dobrau chvíli po blátě v jakési 
lauži vláčela, několiko koní ranila, až naposledy potom 
utržiti musila. A tak já hádám, že ještě, než se ten svin- 
ský lov vykoná, někdo o nohu neb o ruku přijde. Každý 
se sám o sebe starej a pán bůh o všecky. 

Léta V páné 1565, 

1565 20. aprilis, jinak u veliký pátek, cedule řezané uči- 
něny mezi Ondřejem Hracholuským, písařem Libějovickým, 
a Tomášem Liškau, pěším na Libějovicích, na vydávání 
peněz jemu Liškovi pro povyšování stok, kterými se voda 
vede od Hradiště na rybník Mlaky. V pondělí po neděli 
misericordias oznámil pan Mikuláš Ruthart, kterýž to dílo 
s Liškau projednal, že se mu má dáti od povyšování týchž 
hrází od každého provazce 30 gr. a k tomu jeden sud piva 
bílého. A tak Liška vyměřiv díla toho 40 V„ provazce, zá- 
platu vzal 20 kop 15 gr. miš. 

Mezi služebníky : Pavel Baubinský z Aujezda, byl štol- 
mistrem u pana Petra Voka z Rožmberka ; než Vít Šmo- 
grav byl předse hofmistrem. 

1. iulii. J. M. císařská a král Maximilian, byv dvorem 
svým v Vídni, listovně oznámiti ráčil panu Petrovi Vokovi 
z Rožmberka, komorníku svému, že té vůle býti ráčí, exe- 
quiae aneb pohřeb tělu mrtvému někdy dobré a slavné 
paměti pana otce svého, císaře Ferdinanda, tam v Vídni 



') Str. 29. 
•^) Str. 30. 



25 



5. dne augusti, jinak v nedéli před sv. Vavřincem vyko- ises 
nati, milostivě poraučejíce, aby on pan z Rožmberka ke 
dvoru J. M' a k službě své v též místo časně dal se najíti. 

5. septembris, jinak v středu po sv. Jiljí, byl pan vla- 
dař se panem bratrem svým v Soběslavi a tu ráčil postu- 
povati panu bratru panství Chaustnického, Zeleckého i ně- 
kdy toho dílu Táborských. 

14. ') septembris, jinak v pátek den povýšení sv. kříže, 
páni bratří z Rožmberka, sjevše se na Hradec, tam jednání 
přátelské měli a pěkné bratrsky se narovnali na tento 
spůsob : 

1) Předně zavázati se ráčili, že nařízení domu od 
pánů předků J*'^ M* vyzdviženého a císařem Karlem IV. 
konfirmovaného ostříhati ve všem znění a ním se správo- 
váti budau. 

2) Druhé. Pan Vilém panu bratru svému Petru Vo- 
kovi k užívání postaupiti ráčil zámku Chaustníka s mě- 
stem Soběslavi, item zámek Vintrberk s městem Vintr- 
berkem, tvrz Zeleč se vším plným příslušenstvím na tento 
spůsob : 

1. Co se collatur, záduší a jakého nadání dotýče na 
předpsaných panstvích, ty sobě jako vladař v moci zane- 
chati ráčil. 

2. Aby moci jmíti neráčil pan Petr Vok od týchž 
panství co odcizovati, aniž jaké závady činiti. 

3. Nadání, milostí a vejsad duchovním i světským 
lidem nerušiti, nýbrž J. M. pan Petr Vok potvrditi po- 
vinnen býti ráčí. 

4. A naposledy že J. M. pan Petr milostivým pánem 
a ochráncem týchž všech lidí na panstvích předepsaných 
býti ráčí. 

Proti tomu zavázání pana Viléma panu bratru: 

1) Že jej v ničemž slušném neopustí, nýbrž jako bratr 
bratra zastati chce. 

2) Berně zemské na místě pana Petra Voka odvozo- 
vati z týchž lidí povoliti se ráčil. 

•) 8tr. 31. 



26 

• 1&65 3) Ač veliké dluhy k zaplacení pan Vilém jmíti rá- 

čil, — vyčítaje z jakých příčin tíž dluhové zašli — však O 
že pana bratra v to podrobovati, aby co pomohl platiti, 
nechc.e. 

Naposledy pan Petr panu bratru svému nejmilejšímu 
z takového bratrského oputření poděkovav, připovědíti rá- 
čil, smlauvě této i nařízení domu Rožmberského dosti uči- 
niti; i tolikéž pan Vilém. 

Do desk vešla ta smlauva v pondělí po sv. Diviši. 

Voldřich Kapaun z Svojkova, služebník pana Petra 
Voka, byl se pánem na lovu v Brloze. 

1. octobris, jinak v pondělí po sv. Vácslavu, dědici 
českém, pan Petr Vok přátelským psaním sausedy své 
okolo Soběslave a panství Chúsnického přísedící napome- 
nauti ráčil, aby v těch místech i jinde na panství J. M', 
chtěv sobě tu toho pro sebe i své pány a přátely přicho- 
vati, štvaní na ten čas zanechali, psaní o to učiniv panu 
Kunšovi Dvoreckému z Olbramovic a na Dvorci, panům 
Petrovi a Janovi Rutům z Dyrného, p. Voldřichovi Smrčkovi 
ze Mnichu, p. Albrechtovi Valovskému z Usauší a na Valu, 
p. Hynkovi Tučapovi z Tučap a na Budislavi, p. Janovi 
Špulířovi z Jiter a na Tučapech, p. Janovi Volbramovi z Ště- 
kře a na Brandlíně, p. Voldřichovi Přehořovskému z Pře- 
hořova a na Nakvasejících. 

3. octobris, jinak v středu po sv. Jeronýmu, pan vla- 
dař za služebníka a hejtmana ku panu bratru svému na 
Novosedlí projednati ráčil Kristofa Srbického ke stravě 
a šatům ze 70 kop mis. a dvau koní chování, jehož pan 
Petr přijal a na Zeleč dosadil. A tak tu starý Jan Albin 
a nový auřadník byl. Poslal také k nařízení a vyzdvižení 
hospodářství pan*) vladař ku panu bratru i pana Miku- 
láše Rutharda i Štangle písaře z Vintrberka. A tak opra- 
vdově v hospodářství svém fedrován. 

Christof Herrichen při panu Petrovi Vokovi služebník 
na Zelči 13. octobris. 



') Str. 32. 
^) Str. 33. 



Il 



27 



Po íasích týž Srbický skrze omluvení pochlebníků ises 
dvorských, kterýchž ani dvůr pana Petra Voka prázen byl, 
v nelibost pánu upadl, tak že pro vyhnutí další nemilosti, 
chtěje lepším hospodářům uprázdniti, od pána z služby 
se stáhl a přijat zase od pana vladaře. Proto bylo ne- 
malé sky selení pana Petra Voka na Srbického, chtěv od 
něho jniíti registra sirotčí, a tuze se pro ně dopisovalo, 
ješto on jich s sebau nevzal, nežli písaři odvedl. A tak 
z toho se znáti dává, že také pán svú Petrovau hlavu 
jmíti ráčil, a kdyby pan vladař mezi nimi toho nespokojil, 
vyveden z toho škodného domnění pana bratra, sotva ne- 
byla by ta věc ku právu přišla. I sice v jiných škodných 
nedostatcích pán starší pana Petra netoliko našel, ale jako 
otec laskavě napravoval. 

30. octobris, jinak v neděli po sv. Michalu archangelu 
božím. Poněvadž statkové pozemští panu Petrovi Vokovi 
vykázáni a postaupeni byli, slušné také bylo, aby něja- 
kými stříbrnými nádobami opatřen byl ; z té příčiny stří- 
bra pánu ve 43 kuších, jenž učinilo 113 hřiven, toho dne 
na Krumlově odváženo a odvedeno. 

Měsíce novembris při času sv. Martina pan Petr Vok 
byl sídlem na Vintrberce a tu hospodářství v nově naři- 
zoval a za tau příčinau, když obeslán byl od J. M* císař- 
ské, aby na cestu do říše na sněm s J. M* se strojil, u J. 
M' s poníženau poddaností se vymluvena učinil 15. novem- 
bris, kterážto výmluva nemohla mu postačiti, nebo předse 
s J. M* císařskau do Augšpurku se vypravil, jakž siřeji 
následujícího roku oznámeno bude. 

6. decembris, jinak ve čtvrtek den památný sv. Mi- 
kuláše, pan Petr Baubinský z Aujezdu a na Dubu a pan 
Vácslav Dubský z Třebomyslic, auředník na Libějovicích 
od J. M^ pana Petra Voka z Rožmberka z jedné a pan 
Petr Ruth z Dyrného a Vácslav Albin z Helfenburku od 
Jana Albina z Helfenburku z strany druhé smlauvcové uči- 
nili narovnání mezi stranami o všecky svrchky a nábytky 
Zelecké, kterýmiž J. M* pánu Jan Albin postaupením po- 
vinen byl i také co vejše nad povinnost zstaupiti měl. 



28 



1565 V neděli před sv. Tomášem projednáno dílo Ondřejovi 
Vlachovi z Lomnice od pana Petra Voka; měl na Zelči 
staré zdi zbořiti, kromě krovu sice sám všecko měl roze- 
brati, půdy všechny, kamení vybrati a na hromadu vézti 
i vápno staré na jisté místo, a to ze 30 kop 15 t. žita, 
1 t. hrachu, 1 cent sejra, 20 žejdlíků másla s přípovědí 
přídavku 5 kop, ač dobře udělá. Na to cedule mezi sebau 
udělali. 

Léta *) páně 1566. 

1566 Oldřich Kapaun z Svojkova slaužil u pana Petra Voka 
z Eožmberka, Vít Dub u Vintrberce druhdy hospodářství 
spravoval i při času sv. Jakuba apoštola. 

3. ianuarii. Pan Petr Vok již byl na cestu k J. M* cí- 
sařské do Augšpurku se yydal. 

Před 6. dnem ianuarii některý čas v nebytí Alexandra 
Škola doma vyšel oheň u zámku Rožmberka okolo sedmé 
hodiny ráno z stáje neb nějakého chléva a shořelo tam 
patnácte volů. Nemohl se hejtman dověděti, kterak se 
to stalo. 

Měsíce toho pan z Lobkovic, služebník mladý pana 
vladaře, umřel. 

23. ianuarii, jinak ve čtvrtek po svatých Fabiánu a 
Šebestianu, (ač neměloji datum později býti,) co se v Augš- 
purce dalo, pan Petr Vok v listu ku panu bratru svému 
odpověď dal takto: O novinách kdež věděti žádáte, to 
Vám oznamuji, že ještě zde žádný z kurfirštů ani knížat 
říšských není; nežli tento tejden aneb z neděle očekává 
se kurfiršt Brandenburský, Trierský a Mohucký. Turek, 
jak slyšeti, silně se s mocí strojí. J. M. císařská ráčil do- 
pustiti králi Hispánskému z německých zemí vyvésti čtyři 
regimenty knechtů. Kníže Bavorské, které jest nám dobro- 
diní a lásku skrze zemi svau ukazoval, jest u mne; mně 
se vidí, že by bylo hodné, jej mezi sebe za obyvatele krá- 
lovství Českého přijíti. Též věděti žádáte o mém domů 
přijetí, abych Vám oznámil: i to Vám oznamuji, že sám 
nevím, kdy odsud J. M. císařská mne odpustiti ráčí. etc. 

O Str. 34. 




29 

7.*) dne februarii ve čtvrtek po sv. Dorotě byv pan isee 
Vilém, vladař domu Rožmberského, na Krumlově, odtud 
psaní učinil panu bratru svému do Augšpurka a odeslal 
je po naschvalním poslu, v němž mezi jinými věcmi píše 
takto : Tyto dni umřel mi služebník, mladý pán z Lobko- 
vic, páně Litvínů syn, který při mně byl, dobrý, šle- 
chetný mládenec etc. U nás zde tento hlas jest, že kníže 
Bavorský vás pány Čechy skrze zemi svau poctivě choval 
a velikau lásku vám všem ukazoval; záslušné jest, aby- 
chom se všickni Čechové toho J. M* odsluhovali. 

Krčin vyhledával všelijakých cest k sporotě a umen- 
šení autrat, jakž z poznamenání níže psaného znáti dává se. 

24 februarii, jinak v neděli masopustní, J. M. pan 
z .Švamberka ráčil přijeti na Krumlov; ráčij s sebau jmíti 
koní jízdných i vozních 18, a zůstati na Krumlově až do 
pátku prvního v postě. Co jest vzato od Mandeleny Po- 
čmilnárky na tyž koně sena a slámy, tolikéž služebníkům 
i čeládce J. M* za jídlo i za pivo, sečteno panem Jiříkem 
Mírkem v těch pěti dnech 9 kop 30 gr. 

Pan'-j Petr Vok z Augšpurku do Čech se navrátil 
v postě a na Vintrberg před hodem velikonočním přijel. 

22. aprilis, jinak v pondělí po provodní neděli, po- 
ručením a nařízením pana Petra Voka z Rožmberka smlu- 
veno dílo s Jiříkem mlynářem ze dvora od Austí, aby pod 
rybníkem nad Třebištem ležícím mlejn nový na dvě kole, 
což od dřeva náleží, J. M» pánu vystavěl zauplna na schválení 
dobrých mistrů; i sám zamleti měl, a pán mu od toho 
dáti měl 54 kopy miš., žita 2 str., ječmene 1 str., pšenice 
V.i str., hrachu Vg str., másla 10 žejdlíků a dva věrtele 
piva bílého. 

27. aprilis, jinak v sobotu po sv. Marku, pan vladař 
strojiv se k tomu veřejnému tažení do Uher, mistrovi 
Honzovi, krejčímu J, M' arciknížecí Ferdinanda, kterýž 
J. M* stany dělal, v jisté smlauvě z devadesáti kop miš. 
projednal a udělati dal stan na. šestnácte koní z dobrého 



O Str. 85. 
'^) Str. 36. 



30 



1566 cviliiiku na schválení mistrů, k zhotovení takovéž marštale 
v pěti nedělích. 

13. maii. J. M. císařská byv ještě v Augšpurce poru- 
čením listovním obeslati ráčil pana Petra Voka z Rožm- 
berka, zliáti dávaje, že sám osobně proti nepříteli Turku 
do pole vytáhnauti konečně úmyslu býti ráčí, aby nejdéle 
ke 12. dni měsíce iunii do Vídně najíti dal se a ^) v šesti 
zbrojných, dobře spravených koních, jakž do pole náleží, 
se ukázal, při tom dokládajíce, že po vykonání mustruňku 
na jedenkaždý kůň žold, dokud to tažení by trvalo, mě- 
síčně po 12 zl. platiti se bude. 

Poznamenání některých správci a nejvyšších hejtmanů, 
kteří rejthary a knechty do Uher dolů vésti měli; znáti 
dává se, jakú slavnú a znamenitá pomoc J. M. císařská 
zjednati ráčil proti nepříteli Turku na tom snémě v Augš- 
purce. 

Hrabě Jiří z Helfenštejnaj 12j 

vésti knechtův měli lOipraporců. 

10) 

Ti všickni při konci měsíce máje a počátku měsíce 
června v Šartinku, v Passově a v Linci mustrováni měli býti. 

Hrabě Purkhart v Barben vésti měl 1000 koní. 

Ludvík Unguad, císaře J. M* dvoru maršálek, 

vede rejtharů 10(X) koní. 

Jakub z Šulpurku vede 1000 koní. 

Markrabě Filibert z Badu, knížete Bavorského 

švagr, vede . • . 500 koní. 

Tito rejthaři všickni měli na den sv. Jana křtitele 
v Olomauci, v Brně, v Vídni, v Niklšpurku mustrováni býti. 

P. Robertus Brodort vede burgundské archibusiry 
300 koní. Měl se mustrovati v Tanaberdu. 

Senior '^) Alphonso Castaldo, císaře J. M* dvořenín, měl 
vésti Vlachův 1200 koní. Má se mustrovati v Reifni při 
Nortschi. 



Claus z Hochstetu - 
Vilém z Wolterthumu 



O Str. 37. 
^) Str. 38. 



31 



Jiný vlaský hrabě — jména se neví, než že isee 

jest byl dvořenín J. M^ císařské — měl mustro- 
ván býti v Tusbuli, vedl 800 koní. 

Hrabě Gunther z Švorcenburku měl vésti 
pět praporcův, kterýchž počet okolo ..... 1200 koní. 

Ren Ábel, polní maršálek, měl vésti . . . 1000 koní. 

Ti všickni měli měsíce června a července mustrováni 
býti a odtud do pole hned bez meškání táhnauti. . 

Učiní summa všech rejtharů a pěších, kromě co říše 
posýlá, 33.900 ; a takž rejtharů bylo 8000, ostatek pěchota 
25.900, a poněvadž praporců bylo 32, tedy obsahoval jeden 
praporec knechtů 809% osob. 

25. iulii. Páni z Rožmberka, drževše statek Hazelský 
v Rakausích nad Ensem, také z něho jednoho koně zbroj- 
ného podlé země jejich vypravili k té veřejnosti. 

21. iulii, jinak v neděli před sv. Maří Magdalenskau 
Krčin z Krumlova panu vladařovi o novinách napsal takto : 
Vaší M^ oznamuji, že J. M. markrabě z Pádu sám osobně *) 
skrze Krumlov jeti ráčil a tu ráčil zůstati přes noc u rych- 
táře městského. A bylo s J. M* koní, ták jakž jsau pra- 
vili, do dvau set. Někteří s J. M* ostali v Krumlově a osta • 
tek jich jelo až do Velešína na nocleh; ti pak, kteří jsau 
tu zůstali v Krumlově, chovali se tak podlé přípovědi 
J. M' kromě některých nemnoho osob, kteří u Podlahy 
zůstali, jakž sám pověděl Podlaha, že mu od nich zapla- 
ceno nebylo. Ale ti, kteří do Velešína dojeli, nechovali 
se tak dobře; neb někteří platili lidem, jakž jsau chtěli, 
někteří z polovice a mnozí nic. Naposledy pak při svém 
odjezdu i kněze ubili a něco mu z fary pobrali. Tato pak 
pocta J. M* markrabí dolů jest donesena: jelen čerstvý, 
celý (nebo byl před tím ledva dvě hodině zastřelen), sedm 
štik velikých, deset kaprův Dechtářských, pstruhův dva- 
dceti, laka Rivoli a tři štandle vína. Což jsem znal, že 
od Vaší M' vděčně ráčil přijíti, a toho litovati ráčil, že 
se sVáší M' shledati nemůže. Nebo jsem měl oznámeno 

') Str. 39. 



32 

i5«« skrze Štralara, že Vaší M* poračení jest aby se J. M\ 
jestliže tu býti ráčí, poctivá pocta donesla. 

28. iulii. Dominicus Wiener von Murau, byv na Vintr- 
berce též jedním správčím, v nebytí pana Petra Voka doma 
pomčenau měv pivnici a zahrada, oznamoval psaním svým, 
že na též zahradě pěkně se spravuje a že zedm'ci na ní 
dělají. Než před tím s Janem Černým z Vinoře nemohli 
(se) srovnati, divné stížnosti Černej do něho sobě ku pánu 
pokládal, že nevěrně s vínem zachází, nejlepší s mladými 
ženami vyžírá, na čihadle se daremně pára, a co mu svě- 
řeno, vše nevěrně spravuje etc. 

2- ') novembris. Když bylo po tom smutném pádu pana 
Mikuláše hraběte z Serinu, při navrácení vojsk zase z Uher, 
tehdy pan vladař domu Rožmberského o osiřelau sestru 
svú paní Evu, hrabinku z Serinu, dostatečně se ujal, 
J. M' císařské listovně prose, aby ráčil při přátelích ne- 
božtíka naříditi, kterak by v brzce s dítkami svými spra- 
vedlivé od nich opatřena a spokojena býti mohla, psav 
také i panu Jiřímu, hraběti z Serina, i panu Botschanovi 
o to. A snažnost pana bratra nebyla daremní; nebo pří- 
mluva jeho, nad to poručení J. M^ císařské skutečně místo 
obdrželo. 

28. decembrisi jinak v sobotu den mládátek aneb po 
hodu narození Kristova, pan vladař domu Rožmberského 
napřed do Brna služebníky své s 54 koňmi z Třeboně ode- 
slal. A od toho dne vykonávav tu jízdu při J. M' císan 
Maximilianovi na sněmy do markrabství Moravského města 
Brna a do knížetství Slezského města Opavy až do pon- 
dělího po neděli invocavit léta páně 1567 na té cestě 
zůstával. 

Léta páně 1567. 

^^^^ 1. ianuarii, jinak ve středu den nového léta, přijel 

pan vladař domu Rožmberského do Brna; 22., jinak ve 
středu (len sv. Vincencia neb před sv. Pavla na víru obrá- 
cení, pán vyjel z Brna do Výšková a odtud k Opavě ; 

') Str. 40. 



33 

26.^ jinak v neděli devítník do Opavy přijeli a tu zůstal ise? 
až do pondělího po ^) sv. Dorotě. 

P. Fridrich z Donína, služebník pana vladaře domu 
Rožmberského, byv se panem v Opavě, po památce sv. 
Pavla na víru obrácení, roznemohv se tam a ležev ne- 

ě 

mocný těžce osm dní, umřel. Na náklad pana vladaře po- 
hřeb mu poctivý a průvod křesťanský do kláštera, kdežto 
v kostele pohřben jest, vykonán ; byl při tom i N., bratr 
nebožtíka. 

Jan Ajgnecký, důchodní auředník panství Chaustni- 
ckého, v auterý po invocavit. (umřel). 

1. ianuarii téhož roku ženiv se Vácslav Karel z Sva- 
rová v Vašeku, pojímav sobě N. dcerku pozůstalú po ně- 
kdy Petrovi Muchkovi z Bukovan ; pozván býti ráčiv J. M. 
císařská na též veselí svatební, za tau příčinau pana Petra 
Voka z Rožmberka, komorníka svého, na svém místě na 
ně vypraviti ráčil. 

27. februarii, jinak ve čtvrtek po sv. Matěji, pan Petr 

řy-^ Vok nemocný zůstával na Hradci u paní sestry své, paní Anny, 

navštěvován psaním od pana bratra a napomínán, aby ven 

na vítr se nevydával. Staral se mu i pan vladař o lékaře. 

6. martii, jinak ve čtvrtek po středopostí, pan vladař 
byv na domu svém na hradě Pražském, skrze psaní pana 
Petra Voka, bratra svého, již na svém zdraví se lépe j ma- 
jícího, (navštívil) a doložil: Nového odsud Vám nevím co 
psáti, než *) že jsme teprva dne včerejšího sněmovati za- 
čali, ač ještě nic strany těch žádostí od J. M* císařské na 
nás vzložených se nejedná, než toliko o některé jiné naše 
postranní věci a potřeby jednáme. A tak se naději, že 
sněm pro takové naše postranní jednání za některý den 
se protáhne etfc. 

Greger Šamper, trubač, byv se panem Petrem Vokem 
v tom tažení uherském předešlého roku, i byl tam zanechán 
hraběti Ekhovi z Salmu a zůstával v Rabu ; potom 15. dne 
máje dostav se zase na Krumlov, vyhledáváno tu při něm, 

aby panu vladařovi sloužil. I přislíbiv prve panu Petrovi 

^ 

») Str. 41. 
2) Str. 42. 

V. Břežan. ^ 



34 

i5«7 Vokovi slaužiti, pročež s dovolením J. M' přistaupil k službě 
ku paím vladařovi a v ní trval při domu Rožmberském, 
až i tam v Krumlově v domu svém v Latrauě život do- 
konal za vládařství pana Petra Voka. 

3. septembris, jinak v středu po sv. Jiljí, po druhé 
toho roku pan Petr Vok nemocný byl na zámku Vintrberce 
a děkana Vodnanského za lékaře potřeboval. 

Kněz Vojtěchy kazatel slova božího v městě Pracha- 
ticích, při času sv. Bartoloměje komendoval J. M' panu 
Petrovi Vokovi na Vintrberk ctihodného kněze Oldřicha 
Šroífera z Šalu pro evangelium Kristové protivenství trpí- 
cího s tím doložením, že se mu i některým v Prachaticích 
dosti dobře líbí etc, aby pán ho zkusiti ráčil. A takž na 
tu přímluvu od J. M' pána přijat za kazatele dvorského 
a přistěhován i s ženau. [I sice pán na Vintrberce v městě 
měl kazatele evangelistského, kterýž lidi z bludů papež- 
ských pomalu vyvozoval ;] ten kázával na Vintrberce v ko- 
stele a v jednom domě v městě měl svůj byt a opatření 
od J. M^ pána. S měšťany pro religii [pravau] a neřády 
jejich měl tuhé odpory. I odešel ten předpsaný kazatel 
preč druhého roku měsíce dubna; byl předse i léta 1568 
12. februarii kazatelem neb predikantem pana Petra Voka 
z Rožmberka. 

Toho *) roku pověst procházela na panství Zeleckém, 
kterak nočním časem na polích u Zhoře, Planejch, Austrašic 
a Zelče nějaké strubování slejcháno. A potom v pondělí 
po sv. Víte v noci i v auterý na středu a ve čtvrtek na 
pátek po tři noci na ovčáka Zeleckého, kdež v poli s ovcemi 
vejstával, nějací lotři dva s dobytými braněmi a jeden s pa- 
licí neb kyjem chodili, pohrůžky činíce, že jej rozsekati 
chtějí; ale pro psy kněmu ani klísám přistaupiti nesměli. 
V tom přihodilo se, že pastýř Zhořský jednomu poddanému 
J. M' pana Petra Voka z Rožmberka pět skopců ukradl. 
Když pro to mu domlouváno, prosil, aby nan vrchnosti 
nežalovali, než sausedé aby ho porovnali a co by za tu 
škodu uznali, že rád zaplatiti chce. Z té příčiny hejtman 

O Str. 43. 



35 



Zelecký, tehdáž Kristof Srbický, jmav takový jistý průvod i5«7 
vzíti, j^j do Soběslave dovésti dal. Když před auřadem 
k též krádeži na díle přiznal se, neprodlévaje v tichosti 
do Tábora pro mistra popravního poslali, aby ti, kterýchž 
by se více dotýkalo, nezutíkali. I dal jej zvrci. Ten k mno- 
hým krádežem, i že ovčáka Zeleckého zamordovati i Zeleč 
vypáliti míní, se přiznal. Pro tu nešlechetnost mečem 
ztrestán; pomocníci jeho dva, na kterýchž umřel, též zjí- 
máni a při právě Soběslavském odpraveni. 

19. *) decembris, jinak v pátek po maudrosti boží, ač 
pan vladař vždy dobrý pozor na mladšího pana bratra dal 
a jej k správě hospodářské navozoval, však také i na konec 
toho roku psaním svým zvláště pánu znáti dal takto: 

Podlé toho Vám oznamuji, že jsem té vůle hned po 
svátcích vánočních svejběrčími z posudního počet učiniti; 
a poněvadž jste Vy od toho času, jakž jsem Vám statkův 
některých k užívání postaupil, až posavad žádného posud- 
ního nespravili : za to žádám, že sobě registra svá všeckna 
hned z počátku užívání týchž statkův spravíte a přihotovíte, 
a kdybych já Vám psaním oznámil a svůj počet složiti 
chtěl, abyste Vy také s registry Vašimi i penězi pohotově 
jsauce někoho poslati a podlé mých je složiti mohli. Nebo 
kdybyste toho pominuli, snad byste skrze to k nemalé 
škodě i těžkosti přijíti musili. 

Na takové pana bratra svého staršího opatrné napo- 
menutí pan Petr neprodléval, písaře své k tomu míti, aby 
jakž registra pořádná spíšíce tak i peníze přichystajíce to 
náležitě opatřili. 

Léta ^) páně 1568. 

Kristof Hericiier z Štangaru, sekretář J. M^ pana Petra ^^es 
Voka z Rožmberka ; Kristof Srbický J. M' páně hejtman 
Zeleckého panství; Jan Jiřík písař Drslavský. 

12. ianuarii v pondělí po třech králích J. M. pan Petr 
Vok ráčil přijíti Michala Litochleba za auřadníka na 
Vintrberg. 

') Str. 43'. 
') Str. 44. 



36 



1568 1. martii, jinak měsíce března, to jest v pondělí po 

neděli masopustní bylo svatební veselí držáno na Hradci 
urozenému vládyce Mikulášovi Walterovi z Walteršperku 
etc, raddě a sekretáři J. M* císařské v království Českém 
sekretáři, pojímajícímu urozenu vládyku (král tituluje ná- 
božnú) Alinu Pušovnu z Niklsdorfu, kteráž při urozené 
paní paní Anně z Rožmberka v fraucimoru byla. Král J. M. 
na místě svém k tomu veselí služebníka někdy pana otce 
i také svého za vyslaného jmenovitě pana Petra Voka 
z Rožmberka zříditi ráčil. 

9. martii, to jest v auterý po neděli invocavit, pan 
vladař pospěšně jev do Prahy a ve čtvrtek tam konečně 
býti maje, zastavil se u pana bratra v Soběslavi na po- 
krmení; však ten den předse do Tábora dojel na nocleh. 
[Nemocní zdravého zabili.] 

22. *) martii, to jest v pondělí po neděli oculi, v noci 
v městě Nových hradech stala se příhoda : ležev školní 
mistr nemocný v domu svém na loži, přišel k němu ně- 
jaký mlynář Slezák, který předešle u pana Kolichrejtera 
ve mlejně byl, a tu u toho rektora čtyři konvice piva vypil 
i zaplatil ; a v tom, chtěv preč jíti, maje při sobě bran, 
ženu školnímu mistru pozadu těžce pobodl, tak že, uzřev 
to muž její, ležev na loži, když se s ním žena o braň drala, 
schopil se, nůž mlynáři, kterýž v druhé ruce měl, vytočil 
a vzal, tatím nožem mlynáře v hrdlo pobodl, že jest od 
té rány hned umřel. I byl školní mistr tak nemocný do 
vězení dán a žena doma nemocná zůstala; než statek je- 
jich opatřen byl. Dále rady Vojtěch flTultzšporer, hejtman, 
žádal při panu kancléřovi Albinovi, co by s tím činiti měl. 
I tak to v kancelláři Krumlovské uvážili : poněvadž mlynář 
k té svádě a rozbroji příčinu tím ubodi^utím a nože vy- 
tažením dal, že pro neopatření zbraně tau vraždau povinni 
nejsau. 

30. iulii, jenž byl v pátek po sv. Abdonu, Jan Černý 
z Vinoře panu Vilémovi vladaři domu Rožmberského takto 
napsal: Opět jiná příhoda se stala na Novém hradě, že 

•) Str. 46. 
^) Str. 46. 



37 

jedno pachole druhé v rathauze, když pivo vařili, vstrčilo i568 
do břečky, a to se hned upařilo a umřelo. Na zejtří přišli 
konšelé ke mně, radíce se se mnau, že otec spařeného pa- 
cholete žádá práva na to pachole ; dal jsem jim to za od- 
pověď, že Vaší M' o tom oznámím, a co mi o tom dále 
poručiti ráčíte, že jich tejna neučiním. Nebo správu dávají 
o tom pacholeti, že jest velmi nešlechetné, a bylo by skůro 
nejlép, potrescíc ho metlau čistě, aby ho otec někam preč 
odeslal; nebo by se někdy mezi otci mohlo něco zlého 
zběhnauti. Co o tom pan vladař naříditi ráčil, nenacházím. 

Toho roku nařízením pana vladaře rathauz v Milčíně 
a v něm někteří pokojové pro J. M. pána měli stavíni 
býti ; ale auředník Štěpán Bohdanecký neměv nalámaného 
kamena ani dříví pohotově i také nesnadnost sedláků k ro- 
botování předkládaje v pilná díla klizení sen a potom brzo 
obilí, k tomu vedl, aby povlovně to stavení šlo ; a sotva 
co, leč na podzim, toho roku započato. 

12. augusti, jinak ve čtvrtek den sv. panny Kláry, 
z Krumlova pan vladař takové psaní panu Petrovi Vokovi 
učiniti ráčil: 

Můj nejmilejší pane bratře! 

Věrně Vám přeji, že jste zdrávi a dobře se jmáte. 
O mně vězte, že z milosti pána boha také zdráv jsem. 
Z odeslaných knížek o ztracení Zigethu a zahynutí švagra 
našeho, hraběte z Serinu, Vám děkuji ; a ač by všemu kře- 
sťanstvu užitečněji a nám vděčněji bylo, aby se toho tak 
nebylo stalo, než abychom Zigeth i také hrabě živé i celé 
jměli, však když jest pak v tom tak vůle pána boha byla, 
nás tím trestati, budiž ve všem vůle jeho svatá. Jestiť proto 
i to s potěšením slyšeti aneb čísti, že takovou pobožností 
a budaucích svých a svau poctivostí a věčnau dobrau po- 
věstí náš milý a zpřízněný přítel jest se choval a svůj 
život pro víru svatu, křesťanská, čest a chválu boží pro 
pána svého, jemu víru a povinnost svú zachovávajíc, na- 
posledy i pro vlast svú milů tak zmužile a chvalitebně 
dokonal a složil etc. Při tom Vás za to žádám, že ten 
pondělí před narozením panny Marie ke mně na Třeboň 
přijedete a nápomocný toho budete, abych hostí svých 



38 

1668 pěkně uctíti mohl; neb tehdáž toho jsem úmyslu panu 
Ruthovi veselí jeho svatební držeti a vykonati, etc. 

S *) počátku měsíce prosince nakažené morní povětří 
v Milčíně velmi panovalo, tak že i druhdy do desíti za 
den pochovávali. 

Léta páně 1569. 

1569 Doktor Tomáš Albin, syn pana Vácslava Albina a bratr 

Jana, byl také jedním správčím na Krumlově při panu 
vladařovi ; potom byl Olomúckým biskupem. Christof Her- 
richen vom Stengar sekretář pana Petra Voka. Zdeněk 
Smrčka ze Mnichu a na Radyni (sic) štolmistr pana Petra. 
Ondřej Purghauzar služebník pana Petra Voka. Šebestian 
Třebochovský na Vintrberce písař. Matiáš Pocestný písař 
pana Petra Voka. Vít Šmograv hofmistr. Michal Litochleb 
z Strachotína auředník na Vintrberce. Joachim Umbirth 
z Rejchenová, auředník pana Petra Voka na Bechyni, saudní 
věci řídil i potřeby do kuchyně. Vácslav Skuhrovský z Sku- 
hrova na Voticích služebník pana Petra Voka. Jaroslav 
Častolar služebník pana Petra Voka. 

5.*) februarii, jenž bylo dne sobotního, pan Petr Vok 
bydliv na Zelči, odtud na veselí svatební pana Skuhrov- 
ského vyjel a přes noc ležel v Cerekvici, jměv pan třidceti 
jízdných a osm koní kočích. 

6. februarii přijeli na Teleč, kdež to veselí konáno, 
a pán tu od neděle až do středy zůstati ráčil. 

10. februaria odtud jeto na Hradec. 

12. februarii zase do Telče přijeli ; odtud k Brtnici 
pak Elevkvici a odtud na Zelč navrátili se. 

30. martii, jinak v středu po vtělení pána Krista, pan 
Petr Vok na Krumlov přijel a nařízením pana vladaře 
v královském pokoji na zámku lozument jraěl ; za ním pán 
starší v pátek na Krumlov přijel. 

6. iunii, jinak v pondělí před památkau těla božího, 
byvše pan vladař domu Rožmberského a nejvyšší pan pur- 
krabě v Vídni u J. M* císařské přijeli spolu na Hradec 

») Bít. 47. 
^) Str. 48. 



39 



Jindřichův a na zejtří jeli na Třeboň. Nedlauho doma pán iscs 
starší sobě odpočinauti mohl ; hned zase z poručení císař- 
ského do Vratislavě na cestu strojil se. 

27. ^) iunii, jinak v pondělí po sv. Janu Burijanu, 
prostředkováním pana Jana mladšího z Říčan a na Kosově 
hoře, pana Viléma z Talmberka a na Jankově, císaře J. M* 
raddy, Vácslava staršího Bechyni z Lažan a na Dušnících 
a Voldřicha Smrčky ze Mnichu a na Radeníně stala se 
smlauva a trh dokonalý mezi Henrichem starším z Švam- 
berka a na Zvíkově i na místě pana Kristofa a pana Hynka > 
z Švamberka, strejců páně, prodávajícími a panem Petrem 
Vokem z Rožmberka kupujícím o zámek a město Bechyni 
s celým panstvím (kromě kláštera s jeho příslušenstvím) a 
to za summu XXIII™ VIIj° kop gr. č. v pěti nedělích k plnění 
a spokojení i postaupení toho panství. 

Toho času něco překořenili někteří zvláště Tejnští židé 
panu Petrovi Vokovi, že pán proto na všecky židy velice 
popudil se a rozhněval, tak že jim všecky své grunty za- 
pověděl i pana bratra svého. Kteraužto zápověď na mnohé 
snažné za ně činěné od pánů a dobrých lidí přímluvy zase 
listy veřejnými v auterý po sv. Jiljí zrušiti a je na milosť 
přijíti ráčil, jim zase živnosti jejich po jarmarcích i jinak 
propustiv. 

20.^) octobris, jinak v sobotu po sv. Šimoniši Judovi, 
dal pan Petr Vok plnomocenství spečetěné příteli svému 
panu Tomášovi z Proseče etc, poněvadž v starém městě 
Pražském dům nedaleko kláštera sv. Jakuba od pana Vi- 
léma Pětipeského z Krásného dvoru kaupil, aby na J. M' 
místě při vkladu takového domu i vinice k němu náleže- 
jící byl. 

Toho ^) roku pan Petr Vok některé zločince jmenovitě 
Vaňka Bezpalcího, rybnikáře, a Vaňka z Éemičova s ně- 
jakau neřestí Voršilau příjmím Kostkau u města Soběslave 
popraviti dal. Za tau příčinau jiní rybnikáři, že jim jejich 
dobré tovaryše hrom panský zutráceti dal, původem nej- 



Str. 49. 
^) Str. 50. 
^) Str. 51. 



40 



1569 více nějakého Vondry Boraka z Pořizan, hejtmana rybnikář- 
ského, dělavše rybník na panství Netolickém u Hrbova, konju- 
raci, piksu neb spuntování, přísahán se vespolek zavázavše, 
jonákň ') padesáte proti pánu že ho zabijí, učinili. Z té pří- 
činy, aby v svém lotrovském — však oni mínivše pořádném — 
předsevzetí se ohlásili, odpovědní listy sepsati, pohrůžky 
pánu činíce, dali. A ty k sobě Burák předepsaný, Pavel Děcko, 
Jan Lauč mladý a Vondra Plástovský přijímavše na silnicích 
metali. Tak řeč šla, že Burák na pána sám třidcátý a Vašek 
sám osmnáctý pacholek, našedše k tomu zlému předsevzetí 
tovaryše stávali. Místa pak, kde úklady a stavuňky ^a pána 
mívali, byla tato : za Sedlčany v struhách osm lotrů, % nich 
pět pastýřů a tří rybnikáři, byli s osmi ručnicemi stávali ; 
však tu jeden z nich je rozpáčil, chváliv pána, že jest dobrý, 
a oni proto sotva se ukrotiti davše, zabiti ho chtěli. Tyž 
osoby stáli na pána mezi Lastiboří a Komárovém a tu 
konečně chtěli jej skliditi; ale nepřijel na ně, jměv vý- 
strahu, jinau cestau pán vyvázl. Burák-) s jinými padauchy 
na pána vstával nejprve na Vožnici, též v tom místě po 
druhé a po třetí, když pán jeti ráčil do Zelče k Bechyni. 
Item odpovědníci páně na pána čekávali v lese za Bechyní 
a umínili tu pána zastřeliti; ale ujel jim, a také že naň 
nesměli, nebo jim pán bůh srdce vzal. Item za Bemartici 
v černém lese velikém, jedlovém k Stálci na tři hodiny, tu 
na pána čekali s ručnicemi ; zimau dále ostati nemohli. 
Item na Kuřích hůrkách u Soběslave také stávali na pána. 
Pan Smil Skuhrovský v Domašíně, městě svém, míli od 
Českého Šternberků, Vaška odpovědníka pana Petra z Rožm- 
berka vzíti dal a do Milčína jej ku právu odeslal. Tíž mor- 
dýři na rozličných místech odpravováni, na Táboře, Be- 
chyni, Vintrberce, Soběslavi, Vodňanech, Třeboni etc. ; hla- 
vami jejich pan Petr Vok jednu truhlici naplnil. Než Jan 
Žáček z Mirotic rybnikář, písař týchž 50 odpovědníků přede- 
psaných, za příčinau položení ohně na třech místech v Mi- 
roticích — jednoho u své matky — a vypálení padesáti domů 
léta páně 1575 vzat a na Vorlík v moc panu Kristofovi 

^) Orig. janaku. 
^) Str. 52. 



41 

z Švamberka doveden ; odtud dodán ku právu do Milivska i569 
a tu odpraven. A ač nemálo z toho počtu té nešlechetné 
čeládky vyhubeno, však Borák dosažen býti nemohl, jakž- 
koli s pilností, že by tuto neb tamto býti měl, po něm 
špeh dán byl. Při čemž přihodilo se v městě Soběslavi, že 
nějaký ovčák Janovi Agnickému, písaři důchodnímu Chúst- 
nickému, pohrůžku učinil a Buráka lotra mordýřského 
zjevné zastával slovy těmito: „Co jest Borák, to jsem já.'' 
Jest do vězení vzat a proto i boku, po třikráte právo 
vystáti musiv, nasadil, ješto sice s ním spolku neměl a 
vinen nebyl; potom byl ještě několik let živ na panství 
Třeboňském. 

Léta O páně 1570. 

Zdeněk Smrčka ze Mnichu, hofmistr pana Petra Voka 1570 
na Bechyni, při času letnic ; Herich sekretářem. Jiřík písař, 
Lomnický příjmím, umřel na Krumlově při času všech 
svatých. Pacholata pana Petra Voka na Bechyni: Malovec 
a Příchovský. Kristof Chlumčanský dvořenín a služebník 
J. M' pana Petra Voka jměl roční služby 40 kop. Andreas 
Purckauser, kuchenmeyster des herm Petter von Rosen- 
berg při času velikonočním ; druhý toho roku David Gabl- 
hoffer von Leoben, kuchlmeyster, skupoval pánu víno na 
Bechyni, v Hradci. Mikuláš mladší Bejšovec z Bejšova slu- 
žebník a dvořenín pana Petra Voka, Vilém Buzický též 
služebník, Jan Vranovský z Valdeku též služebník — na 
Bechyni. Joachim Umbirth z Rejchenova auředník neb 
hejtman na Bechyni; po neděli křížové poslal na Tábor 
3 fůry pro přistěhování děkana na Bechyni. Vít Koza písař 
Vintrberský. Vácslav Vacelík z Edu, Ezdreáš Vítha ze Rza- ' 
vého, Apolon Bejšovec z Bejšova sausedé v Bechyni, měli 
své grunty, dobytky ; sausedé s nimi v nedorozumění, že 
nevykonávali, co jiní. Jan Pesík, syn paní Evy Pesíkové 
z Chrastu a na Komárově, slaužil panu Petru Vokovi. Bej- 
šovec *) měl jedna registra obilná a Matauš, obroční písař, 
druhá na Bechyni. Pan Petr Vok své dva hejtriiany po 

') 8tr. 63. 
*) Str. 54. 



42 



1570 sv. Bartoloměji na Bechyni ženiti mínil. Gabriel de Blonde, 
malér, též maloval na Bechyni. Volf Chanovský z Dlauhé 
vsi, služebník pana Petra Voka na Zelči, fedroval vínem 
pána. Srbický hejtman Zelečký. 

3. februarii pan Petr Vok z Prahy v malém poctu slu- 
žebníků na veselí svatební pana Adama Slavaty na Ko- 
šumberk jel a byl tam při té svatbě až do 10. februarii. 
Odkudž toho dne, jenž bylo v pátek den sv. Školastiky, 
jel pán na Brtnici a odtud na Bechyni. 

16. februarii pan Petr Vok z Rožmberka na Bechyni 
přijel a pan Jiřík z Kunstatu s ním. 

17. přijelo kníže Bavorské s svým mladším synem do 
Prahy. 

21. J. M. arcikníže Ferdinand držel v Praze panket, 
na němž byli J. M. císařská, starý i mladý kníže Bavorský 
a markrabě z Anšpachu. 

23. februarii, jinak ve čtvrtek před sv. Matějem kur- 
firšt Sasky Augustus i se paní manželkau svau do Prahy 
k J. M' císařské také přijeli. A měvše slayní turnajové a 
kratochvíle rytířské držáni býti, k nimž také z povinnosti 
jako dvořenín a komorník J. M» císařské pan Petr Vok, 
mladší pán, měl dáti se potřebovati; však jsa na svém 
zdraví nedostatečný a mdlý rejthar vymluvena u J. M* cí- 
sařské se učinil, kterážto výmluva u císaře místo obdržela. 

26.') februarii, to jest v neděli oculi, v Praze slavné 
honění k kraužku držáno. 

Téhož dne Antonín arcibiskup Pražský kněze Jiříka 
příjmím Netolického, kanovníka Pražského a faráře Krum- 
lovského, za preláta a arcipryšta kraje Bechynského listem 
svým ustanovil a jiným všechněm v tom kraji kněžím, 
zvláště pak dvěma děkanům domino Martino, decano Bos- 
nensi, parocho Miroticensi, et domino Martino, decano 
Prachensi, parocho in Strašini, představil. 

1. martii, to jest v středu den sv. Albana, držán byl 
v Praze svobodný turnaj. * 2: též svobodný turnaj byl a 
držán tanec u večír na paláce. 

') Str. 55. 



43 



4. téhož měsíce kurfiršt Sasky z Prahy odjel. i&to 

6. dne téhož martii starý i mladý kníže Bavorský a 
markrabě ZtAnšpachu z Prahy odjeli* 

10. martii kníže Brunšvické do Prahy přijel a zase 
dne 18. z Prahy odjel. 

Od ^) 1. dne měsíce dubna až do 7. pan Petr Vok byl 
na Krumlově u svého pana bratra. 

24. aprilis, jinak v pondělí po sv. Jiří, od J. M' cí- 
sařské listovně pan Petr Vok z Rožmberka, aby. se nepro- 
dlévaje do Prahy výpravě, v kancelláři na hradě Pražském 
najíti dal a příčině obeslání toho vyrozuměl, obeslán (byv 
tehdáž kancléřem pan Vratislav z Pernštejna), což pán tak 
poslušně zachoval a do Prahy odjel, 13. maii zase domův 
na Bechyni navrátiv se. 

Zahodiv se pan Adam z Hradce do Soběslave 10. dne 
maii, jinak ve středu před sv. Duchem, o novinách ku panu 
Petrovi takto napsal: Oznamujiť já, přijev sem (do Sobě- 
slave), našel jsem nemálo lidu před branau a na ulici; 
zeptav se, co tu dělají, dali mi zprávu, že tvůj stolař se 
ztřeštil a na věž na zámku vlezl a tam se zavřel a žádného 
k sobě pustiti nechtěl, nýbrž kamením na lidi házel, tak 
že nevěděli, co sním počínati. A tak jsem ven šel a sním 
tak dlauho mluvil, až jsem dolů zase svedl, připovídaje 
mu, že mu se nic státi nemá, a do šatlavy dáti poručil 
až do tvého příjezdu. O čemž ovšem poddaní tvoji další 
zprávu dají. Z nějakých řečí, když mu hrozeno bylo, že 
jej vypálí aneb zabijí, nespav několik nocí, ztřeštil se. 

19.*) dne měsíce máje, jinak v pátek po seslání Ducha 
svatého, mezi dvamezcítmau hodinau na zámku Vintrberce 
pán bůh ráčil z tohoto světa povolati pana Víta Šmograv 
z Koln a Branště, hofmistra pana Petra Voka z Rožmberka ; 
na zejtří tam na Vintrberce pochovati ho dal Michal Lito- 
chleb z Strachotiny (sic), hejtman toho panství. 

14. iunii, jinak v středu před sv. Vítem, pan Jindřich 
Vencelík, místokomorník k. Č., a pan Jan Vojkovský, místo- 
písař téhož království, měli na Zvíkově býti, před nimiž 



') Str. 66. 
^) Str. 67. 



44 

1570 páni z Švamberka, zvláště pan Henrich nedostatečný na 
zdraví měli přiznání k trhu Bechyně učiniti a panu Petrovi 
Vokovi ji do desk vložiti. Na tom bylo tak aůstáno; ale 
o peníze asi 400 kop od toho bylo činiti. Nevím vykonalo-li 
se to toho času. 

19. iunii, jinak v pondělí po sv. Vítu, pan vladař cí- 
sařské mandáty nejprv do Krumlova, potom i na Novo- 
hradské a Rožmberské panství odeslal, aby na rathauzích 
publikováni a kdež náleží v těch místech při největší silnici 
přibiti byli. Ti mandati byli strany silnice od Cahlova a 
od Lince, kterak by se ti, j enž své obchody v rozličných 
kaupěch provozují, v tom chovati měli. 

24. iulii pan Petr Vok na Strakonice jel a 28. zase 
na Bechyni navrátil se.^) 

31.*) iulii, jinak v pondělí po sv. Martě, pan Henrich 
z Švamberka v příčině stavení špitálu na Bechyni takto 
ku panu švagru svému, panu Petrovi Vokovi napsal: Co 
se pak toho špitálu stavění dotýče, tím nemeškajíc Anto- 
nína s Vlachem na Bechyni vypravím; jednom se k tomu 
sám přičiniti a s týmž Vlachem jednati račte, aby, co nej- 
spíše bude moci, hotov byl, abych jej za zdravého života 
svého ještě viděti mohl, neb se vždy obávám, věku svého 
na světě krátce býti. 

18. augusti Strojetický k službě ku panu Petrovi Vo- 
kovi přistaupil. 

17., 18., 19., a 20. septembris svatební veselí tři na 
Bechyni držána, jmenovitě pánu Srbickému, panu Unbirthovi 
a Gabrielovi de Bloude maléřovi. 

18. september Malovec, pachole, dostalo se ku panu 
Petrovi Vokovi ; 20. septembris Zahradecký, pachole, preč 
odjelo; 21. sept. Rennsperger pachole preč odjelo. 

26. septembris J. M. pan Petr Vok na Hradec odjel, 
a 29. sept. pán zase na Bechyni z Hradce navrátil se. 



') Po těchto slovech poznamenal Břežan: Ten rok jeho černá 
hlava bude vždycky Červa zdráva (náš milý pán nechť dá) ; protož 
M. Tomáš malíř dá za vino mnohý halíř. 

») Str. 58. 



45 



10.^) octobris pan Petr Vok z Bechyně ku Praze a 157a 
paní hrabinka z Serinu na Hradec odjeti ráčila; 23. octobris 
pan Petr Vok na Bechyni z Praby zase navrátil se ; paní 
hrabinka z Serinu též zase na Bechyni přijela. 

30. mustrunk byl držán na Písku. 

2. dne novembris, jinak ve čtvrtek po všech svatých, 
pan vladař domu Rožmberského Vilém přijev na Třeboň 
listovní poručení učinil kancléři svému Albínovi na Krum- 
lov, poněvadž povětří morové tam čím dále více se roz- 
máhalo, aby jarmark Krumlovský odvolati dal a zapověděl 
a lidé z moru aby do města pauštíni nebyli, item sám ani 
kdo z Krumlova aby na Třeboň nejezdil, než aby vše skrze 
psaní se spravovalo. 

11. novembris, jinak v sobotu den sv. Martina, pan 
Petr Vok z Rožmberka ze 158 osedlých panství Bechyň- 
ského z jednoho po 20 gr. zbírku podlé sněmovního sne- 
sení prvního terminu, jenž jí přišlo 52 kop m., zpraviti 
dáti ráčil. 

15. novembris, jinak v středu po sv. Martině, Mikuláš 
Humpolec takto o novinách ku panu Petrovi Vokovi na- 
psal: Dnes pod Křížky krmíce koně, i přijel V* M^ kočí 
tu; i musil jsem V* M' napsati, že dne včerejšího měl jsem 
vyhlášené tn půhony s tím Krčínem z toho Leptáče od 
Pekla. Tak za to mám, že s pomocí pána boha s těmi čer- 
nými knihami i s těmi čerty bude mu dosti hry dáno etc. 
Item dne včerejšího té paní Hradecké staré kšaft ke dskám 
položen, ale není čten; vůbec ale to jsem já našel i pře- 
četl, že všecko dobré paměti panu Joachimovi z Hradce dala 
a něco jiným, nemnoho, ale na V* M* pány mi zapomenula. 

6.*) decembris Mikuláš Bejšovec od pana Petra Voka 
z Rožmberka za purkrabi na Bechyni ustanoven. 

10. decembris pan Vilém Krajíř z Krajku byl u pana 
Petra Voka na Bechyni, odjev 13. zase. 

16. jel pan Petr Vok na Hradec, pak odtud na By- 
střici a 22. zase na Bechyni navrátil se. 



') Str. 59. 
*) Str. 60. 



\ 



46 



1570 Také toho roku nařízením pana Viléma vladaře domu 

Rožmberského statek někdy Jiříka Lomnického, kterýž za- 
nechal v Krumlově v Latraně v domu Pečmulnarovském 
inventován a lépe než prve pro přátely opatřen. 

• 

Léta páně 1571, 

Slovutný Jan Agnický, auředník důchodní panství 
Chaustnického aneb písař; Albrecht Vojíř z Očedělic, hejt- 
man Chaustníku a Zelče. Uxnbirth, hejtman na Bechyni 
(než na kouči roku nebyl). Vít Koza důchodní písař Vintr- 
berský. Mikuláš mladší Bejšovec z Bejšova purkrabě na 
Bechyni. Jiřík kuchmistr J. M' páně Petra Voka na Be- 
chyni (někdo na něj smrkl, že čeládku jinak pokrmy choval, 
nežli prve, že dostal dobré ulevení ; on se zase psaním vy- 
mlauval). Matiáš Štandl písař důchodní na Zelči ; Jindřich 
Volbram z Štěkře na Zelči hejtman. Pavel Svatovský, ko- 
morní písař pana Petra Voka. Počty přijímali od písařů: 
pan Kuneš Dvorecký z Olbramovic a na Dvorci, pan Jindřich 
Volbram z Štěkře a v Skalici, p. Michal Litochleb z Stra- 
chotína, hejtman na Vintrberce, a Pavel Svatovský. Fran- 
cauz *) lokaj (s ním mívali divnú kratochvil a vexací). Jiřík 
Chanovský z Dlauhé vsi jměl syna svého Volfa při panu 
Petrovi Vokovi za služebníka. Jan písař důchodní panství 
Bechynského, příjmím Zelotín. Vilém Buzický toho roku 
ženil se. Srbický Simonis et Judae již byl na Krumlově. 
Chanovský purkrabě na Zelči (po sv. Jiří také odstaúpiti 
k službě ku panu vladařovi měl). Adam Koňas z Vidří byl 
pacholetem u pana Petra Voka. Jiřík Fink z Finknštejna 
byl u pana Jindřicha z Donína v službě purkrabí na Be- 
nátkách. Vácslav Vítha služebník pana Petra Voka. Jindřich 
Stařinský z Moravy měl přijat býti za služebníka, přímluva 
zaň od pánů z Vrbna. 

Ve čtvrtek po novém létě byv Kristof Herrich, sekretář 
německý pana Petra Voka, v Praze o těchto novinách pánu 
svému napsal : J. M' císařské dětí čtvero, dva synové a dvě 

') Str. 61. 



47 



dcery, dnešního dne do Prahy přijeli napřed, za nimiž bu- 1571 
daucího týhodne také J. M. císařská přijeti ráčí. 

V pondělí po neděli iudica auřad Soběslavský listovně 
vznesli stížnost do pana faráře svého kněze Matiáše, ně- 
kdy oppata Milivského, že sobě dům na Horách Gutnách 
kaupiv tiše na větším díle věci své od nich z fary tam 
odvézti dal, a tak že poznávají, že duch jeho již s nimi 
není a že dosti mdle jim posluhuje, přes půst sotva dvoje 
kázání učinil; toliko knězi Alexandrovi Poláku, kterémuž 
málo, ano téměř nic nerozumějí, na místě svém poraučí, 
a tak v ránu tu boží a metlu že zle opatřeni jsau etc. 
Nad to že nemálo dluhu nadělal, a že věděti nemOhau 
jeho úmyslu, pána za opatření milostivé prosíce. 

Michal ') Litochleb z Strachotína, auředník Vintrberský, 
v pondělí velikonoční žháře jednoho, nějaké pachole, kteréž 
před tím v Cuclavicích dva dvory vypálilo, v kterémž ohni 
mnoho obilí i dobytka a jedno dítě uhořalo, panu Petrovi 
Vokovi na Bechyní odeslal. 

V neděli po božím vstaupení Šimon Kobrcž, saused 
v Bechyni, přišed z nešporu domů hned náhlau smrtí 
z tohoto světa sešel. Joachim Umbirth z Rejchejnova hejt- 
man, vzav k sobě konšely též i pana Vacelíka a pana Pa- 
risa, truhly a sklepy v domu spečetiv, ponocovati poručil. 

17. iunii Kristof Herrichen, platný služebník pana 
Petra Voka z Rožmberka a sekretář, v Praze od pána boha 
z tohoto světa povolán. Otec jeho Jiřík Herrichen, hammer- 
meister v Stencker na panství pánů Górlických, potřebný 
člověk, vyhledával při pánu o nápad statku pozůstalého 
po témž synu svém; není pochybné, když nejprve restanti 
a dluhové zaplaceni byli, ač co pozůstalo statku, že ho užil. 

V auterý po památce sv. Anny pan Petr Vok nějaké 
svatební veselí na Bechyni strojiti dáti ráčil, na kteréž 
i pan vladař, páně bratr, i pan Henrich z Švamberka přijeti 
racili. 

Ve čtvrtek po nanebevzetí panny Marie stala se smlauva 
s mistrem Hansem Viserem o přivedení vody na zámek 

') Str. 62. 



48 



1571 Bechyni z studýnek ležících nad cestau jdauce k hořejšímu 
mlejnu mezi dvěma vrchy, tak aby voda silné a plnými 
trubami, jakž na to náleží, šla, na tento spůsob : mistr sobe 
sám dříví k trúbám i jiným potřebám připrav, než pán 
ráčí i což potřebí dáti přivézti ; též mistr trauby vy vrtaje 
bytedlně do země vlož, pán nádenníky k vybírání struh 
dada, mistr jim po 6 gr. miš. na den plat Za to dílo pán 
dáti se podvolil 35 kop miš., 1 str. žita, 1 hrachu věrtel, 
ječmene 1 věrtel a sud řídkého piva. S obojí strany cedule 
zdělali. 

Pan *) Henrich starší z Švamberka v listu svém, jehož 
datum na Zvíkově v pondělí po sv. Bartoloměji, ku panu 
Petrovi Vokovi takto napsal : Též V* M* oznamuji za novinu 
ač nedobrú, že tento pátek minulý v noci na sobotu pana 
Loreckého se dvěma syny jeho nějací lotři, dobyvše se do 
pokoje, kde jest ležel, když spal, zamordovali a hrdla jim 
podřezali; ale toho se nijakž doptati nemohu, kdo by to 
učiniti měl. 

Některý čas po sv. Jiljí začínal se dělati rybník nový 
někde od Bechyně nedaleko. 

Ve čtvrtek po narození panny Marie arcikníže Ferdi- 
nand ráčil na Hradci u snídaní býti, a snadno J. M. bylo 
uctiti, nebo velmi málo dvořanů s sebau ráčil jmíti. 

[21. septembris, to jest na den sv. Matauše, činiv 
svatební veselí pan Adam z Hradce na Hradci a Hluboké 
sestře své panně Anně vdávající se za pana Voldřicha 
Felixa z Lobkovic a na Kosti etc.]. 

Byli toho roku hejtmanové kraje Bechynského : J. M. 
pan Petr Vok z Rožmberka a Voldřich starší ze Mnichu 
a na Badeníně. 

Sotva Bechyně ještě toho roku byla do desk panu 
Petrovi Vokovi vložena. 

Léta V páně 1572, 

1*^2 Adam Chochol z Semechova (tituloval ho jeden sekre- 

tářem) ; Apsolon z Bej sova byl někdy služebník pana Petra 

') Str. 63. 
») Str. 64. 



49 

Yoka a zjednal ho sobě pán za vlastního od Jana staršího 1572 
Bqšovce, aby s ním činiti mohl, co by chtěl. Voldřich 
Častolar služebník pana vladaře. Vácslav.Vítha služebník 
pana Petra; od paní hrabinky dostal ženy, mělo jin^ sva- 
tební veselí konáno býti na přímluvu pana vladaře, kterýž 
ktomu vedl, aby paní hrabiňka podlé vůle paní mateře, 
panny Mariany samé, pánů bratří*) i všech přátel také 
k tomu povolení dala, a pannu *) v tom předsevzetí fedrovala, 
tak aby se při času Voldřicha veselí toto vykonati mohlo ; 
pan Petr Vok aby pana Víthu také živností opatřil. Al- 
brecht Vojíř z Očedělic hejtman na Chúsníku a Zelči. Mi- 
kuláš Mozol z Lewenperka služebník pana Petra Voka. 
[Ondřej Purkhauzar komorní písař pana Petra Voka ; Vít 
Koza na Vintrberce důchodní; Michal Litochleb hejtman; 
na Třeboni Černý byl, před tím na Nových hradech.] 

16.*) ianuarii, jinak ledna, to jest v středu po sv. 
Šťastném, pan vladař cestu před sebe vzal k J. M. císařské 
do Vídně, k kteréžto jízdě pan bratr mladší dvau svých 
kočí i s koňmi pánu zapůjčil. 

23. aprilis aneb při času sv. Jiří Adam Šturm přistaupil 
za písaře obročního na Zeleč a slaužil až do sv. Havla 
léta 1577; jměl roční služby 12 kop. Potom slaužil od 
toho času za purkrabi tudíž. 

Měsíce dubna pan vladař jměv dobrého ručnikáře na 
Krumlově dal mu nadělati nemalý počet půlháků, na tom 
s ním zůstav, že mu od jednoho po půl třetím zlatém od 
díla zaplatí a ne víc. A poněvadž hodná věc byla, takového 
dobrého a mírného řemeslníka fedrovati, to nařídil, aby 
Krumlovští měšťané k obci 50, Prachaticští 100 a Třeboňští 
50 takových půlháků dali udělati a ty aby na rathauzích 
chováni byli. S jinými městečky také o to rozmluveno 
býti mělo. 

1. maii, to jest ve čtvrtek den sv. Filippa a Jakuba 
nařízením pana vladaře domu Rožmberského skrze Krčina 
Jan Černý z Vinoře z služby hejtmanské na panství Třeboň- 



^) Orig. pannj. 
*) Orig. panu. 
^) Str. 66. ' 

V. Břežan. 



50 

1672 ském propuštěn i také vypraven v přítomnosti Albina kan- 
cléře a Pavla Helema sekretáře. Utekl se zase ku panu 
Petrovi Vokovi, kterýž jej dal z Třeboně vystěhovati, ješto 
předešle, když z Vintrberka odstaupil, v nemalé nevoli býti 
ráčil pan Petr Vok s ním. [Krčin divně hejtmany točil.] 

1.*) iulii, jinak v auterý po sv. Petru a Pavlu J. M. 
císařská z Vídně pana Petra Voka tímto titulem a takto 
obeslati ráčil: 

Vysoce urozenému Petrovi Vokovi z Rožmberka na 
Vimberce a Bechyni, věrnému našemu milému. 

Maximilian etc. 

Milostivěť věděti dáváme, že jsou stavové království 
našeho Uherského na nyní j minulém rákoši, kterýž teď 
v městě našem Prešpurce držán byl, nejjasněj ší kníže Ru- 
dolfa, arcikníže Rakauské etc, syna našeho nejstaršího 
jeho lásku za krále Uherského a pána svého budaucího 
jakožto dědice a successora našeho netoliko jednomyslně 
přijali, nýbrž ihned den k korunování jeho lásky, totižto 
6. den měsíce září jinak septembris jmenovali. A protož 
tebe milostivě žádati ráčíme, že se k nám do Vídně vedle 
jiných před dotčeným časem a dnem, totiž k prvnímu dni 
dotčeného měsíce září pro takovú důležitú potřebu naši 
a ku poctivosti téhož syna našeho nejmilejšího jeho lásky 
což můžeš nejpoctivěji a s největším počtem koní jízdných 
vezmauce s sebau staré zbroje a všelijaké k turnajům i jiným 
rytířským kratochvílím, kteréž se ku poctivosti jeho lásky 
držeti budau, náležející věci také vypravíš. 

Pan Henrich z Švamberka, chtěje sobě paměť dobrií 
způsobiti, jakož nahoře dotčeno, stavění špitálu v Bechyni 
pto chudé lidi před se vzal. Že pak to dílo váhavé šlo, 
nejednán ku panu Petrovi Vokovi, švagru svému, na Be- 
chyni se dopisoval, snažné pána prose, aby se přičinil, 
kterak by nejspíšeji ještě za živobytí jeho to dílo zhotoveno 
bylo, i nákladu na to stavení neváživ. Kaupil také i pro 
dokázání dobrých skutků nějaký dvůr a zahrady, a poněvadž 
dříví nemálo k tomu potřebovalo se, i do kláštera knězi 

•) Str. 66. 



51 

Martinovi zprávci tudíž a do špitala jakž k stavění tak i>7í 
i ku palivu o vykázání nějakých pasek, že je rád chce « 
zaplatiti, vyhledával. 

25.^) septembris korunování arciknížete Rudolfa na 
království Uherské se vykonalo, na kteréž byv úmyslu pan 
Petr Vok na obeslání J. M^ C. též jeti, vůz svůj časně do 
Prešpurku a Vacelíka s některau čeládkau předeslal ; však 
v tom pán bůh naň nemoc dopustil, že se složiti a doma 
zůstati musil. Pročež skrze jiné komorníky při J. M^ císařské 
jmenovitě pana Smečanského a pana Kana svau nevyhnu- 
tedlnost a bezelstnost nepříjezdu k službě vymluvenau učinil. 

Měsíce října neb octobris povětří morové v Soběslavi 
proskakovalo. 

19. decembris, jinak v pátek před památkau sv. Tomáše 
apoštola, úřad Soběslavský panu Petrovi Vokovi takto po- 
níženě v psaní svém napsali. 

Vaše Milost! 

Rychtář městský zprávu nám dal, kterak včerejšího 
dne u večír v hodinu na noc, majíce choditi týž rychtář 
s poslem svým v městě pro přetržení všelijakých rozpustilostí 
i neřádův, i v tu chvíli mimo vědomí jeho nějaký starý 
člověk pro dluh sedící, měv pauto na sobě, z něho sobě 
pomohl a, seděv s ním nějaký mladý lotras z Bechyně sem 
přivedený a do vězení daný, tomu ukovanému za obě ruce 
ten starý zámky ztlaukl, pauta zotvírav z vězení sobě i jemu 
pomohl. A vylezše věží na zed městskau do hradu šli 
a odtud ze zdi skákavše do příkopu se dostali a vylezše 
z něho oba preč odešli. Nad čímž my i rychtář velikau 
starost jmáme ; po kterýchžto vězních té hodiny zvěděvše 
na několik stran jsme hledati odeslali etc. — Našli jsau 
je či ne, nenacházím, ani co jim k tomu pán říkal. 

Léta ^) páně 1578. 

Nějaký Nidrlant v opatrování jměv pana Petra Yoka ^^^^ 
šatstvo, odevzdal je toho roku a byl inventář s pilností 
přehlídnut; a kde co nenašlo se, oznámeno, kde to s volí 

') Str. 67. 
^) Str. 68. 



/ 



52 

im J. M* páně obráceno. [Jan Černý zase na Vintrberce hejt- 
^ manem v pondělí den sv. Nikodéma po Litochlebovi. Šebe- 
stían Třebochovský písař na Bechyni komorní, nebo staral 
se o placení dluhů. P. Mikuláš Mozol z Levnperka hejtman 
na Bechyni. Kašpar krejčí dvorský, kterémuž se od šacení 
osoby rytířské po IV2 kopě a jiných po 1 kopě miš. od 
díla platilo. David Gablhofr nebožtík toho roku v pátek 
po sv. Erazimu. Petr Jan Dvorecký z Olbramovic služebník 
pana Petra Voka. Andreas Purkhouser důchodní písař na 
Vintrberce. Matiáš Fuch kammerschreiber na Krumlově. 
Vácslav Albin, někdy od sedláků nazýván latinský kancléř 
a Krčin český. Matiáš Štandl písař na Zelči (snad i úředník). 
Šimon Netolický nákladem pana Petra Voka z Rožmberka 
v Praze učil se písařství i latině u nějakého mistra Jezuit- 
ského, kterémuž zvěřinu zjednal s mísu při sv. Havle. 
Gabriel de Blonde malér v Soběslavi bydlil. Tomáš Kalivoda 
písař pana Petra Voka listovní, Šimona Netolického bratr.] 
Kometíca, služebník J. M' pana vladaře, byv se panem 
v Polště, okolo hromnic v Čechách vyslaný byl, alé zase 
od Krčina brzo do Polska vypraven. 

16. ') ianuarii, jinak v pátek po sv. Šťastném, pan Petr 
Vok uživ osob. řádu a stavu vládyckého Vácslava Dubského 
z Třebomyslic, pana Jiříka Dvoreckého z Olbramovic, pana 
Adama Chochola z Sémechova a pana Mikuláše Mozola 
z Levnperku hejtmana Bechyňského dal obnoviti auřad 
konšelský v městě Bechyni, tyto osoby dt) něho davše : 
1. Vojtěch Němec, starší města; 2. Říha Kolář; 3. Pavel 
Zámečník ; 4. Mikuláš Kačírek ; 5. Jiřík Zámečník ; 6. Jan 
Petříků; 7. Vácslav Stadlecký; 8. Petr Varhaník; 9. Jan 
Kuneš; 10. Jan Tůmů; 11. Šimon Chmel; 12. Jozef Kobrczů 
a rychtář městský Jakub Plch. 

10. martii, jinak v auterý před Sv. Řehořem, v hodinu 
na noc na panství Vintrberském ve vsi Výškovicích čtyři 
dvory shořaly na větším díle i dobytek a všecko stavení, 
tak že jim nezůstalo nic. U Šobora se zapálilo v stodole ; 
Jan černý, hejtman tehdejší, tam přiběhv lid k bránění 
měl, že dále hořati nedali. 

') Str. 69. 




53 



[14. martii, jinak v sobotu po sv. Řehoři,] Pavel Ždárský 1573 
z Kosraačova, služebník J. M' pána, v městech Pražských 
co potřebí bylo J. M' pánu řídil a jednal. 

29. ') martii, jinak v neděli provodní, když na Třeboni 
nějaká nevážná Lidmila, Ondřeje Bechyňského z Prachatic 
žena, čarodějnice s jinými babami čarodějnými u vězení 
držána byla drahný čas, tehdy y nebytí J. M* pana vladaře 
v zemi utekli se ku panu Petrovi Vokovi přátelé té Lid- 
mily o zproštění jí z toho vězení. Pán Krčínovi o to psaní 
učinil a, aby zproštěny byly, k tomu směřoval; ale Krčin 
zase pánu odpověď dal, že od pana vladaře dostatečné 
poručení jmá, aby právní proces k nim zachován byl. I další 
jejich skutky nešlechetné s jistými a dostatečnými při tom 
správami pánu na Bechyni odeslal; pán když tomu vy- 
rozuměl, neráčil dále nešlechetných se ujímati. 

18. aprilis, jinak v sobotu po neděli iubilate, od J. M* 
císařské listovním poručením z Vídně odeslaným pan Petr 
Vok za hejtmana kraje Bechyňského nařízen a při něm 
Oldřich Smrčka ze Mnichu a na Radeníně, kterýž auřad 
na sebe přijíti měli od sv. Jiří příštího, to jest od 23. 
aprilis. 

11. maii, jinak v pondělí svatodušní panna Mariana 
z Bej sova, ještě za živnosti pana otce svého byvši zamluvena 
k stavu svatého manželství panu Albrechtovi Zelendarovi 
z Prošovic, auředníku pana z Hradce na Protivíne, a v tom 
dříve než svatební veselí se vykonalo, pan otec její umřel. 
I poněvadž panu ženichovi pro hospodářství a^) službu jeho 
tím až do roku prodlévati velmi by bylo obtížné, v to 
vložili se pan Petr Vok z Rožmberka, pan Adam z Hradce 
a paní matka jeho, že se paní vdova Bejšovovna s syny jejími 
i jinými přátely na tom snesli, aby předse to svatební 
veselí však beze všech muzik a kratochvílí v smutku na 
ten den vykonáno bylo. (A takž dne předepsaného byv 
poručníkem pan Petr Vok týchž sirotků to veselí jí panně 
Marianě na Bechyni vykonávati ráčil. Ale to tak nešlo; 
nebo teprva po několika nedělích se vykonalo, jakž níže.) 

O Str. 70. 
^) Str. 71. 



54 

1578 12. maii, jinak v auterý svatodušní, takové psaní 

odeslal Jan Černý z Vinoře z Vintrberka ku panu Petrovi 
Vokovi : Posýlám V M' hlavu a čtyři nohy nedvězí ; Kubice 
jej zastřelil včera na koni (totiž, když nedvěd koně žral). 
Udávil Pirgarům sedm koní a dva ztrhal, že s těžkém živi 
zůstanau; nebohým stala se velká škoda, jakž do pastvy 
vehnali u večer, hned jim je v noci zdávil. A nejlacinější 
kůň byl za 30 tolarů. Jiní své koně z pastev sehnali ; pře- 
strašeni tím, nechtějí více pásti. 

14. septembris, jinak v auterý na den povýšení sv. 
kříže, paní Anna Hradecká z Rožmberka ku panu Petrovi 
Vokovi toto za novinu napsala takto: 

Můj nejmilejší pane bratře! 

Odsud vám na ten čas nevím co za novinu napsati, 
než že jest pán bůh naši paní Kurtzpochovú z tohoto světa 
pojíti ráčil hned brzy, jakž z Brtnice z toho veselí jela; 
a byla tam paní zdráva a veselá. Nemohu se ještě žádného 
gruntu doptati, kterak jest nemocí čili jakau příhadau 
z tohoto světa zsešla; než to veselí na Brtnici bylo 16. 
augusti, jinak v neděli po nanebevzetí panny Marie. 

18.^) octobris, jinak v neděli po sv. Havle, pan Petr 
Vok z Rožmberka svatební veselí na Bechyni služebníku 
svému Vácslavovi Víthovi, pojímajícímu^ sobě pannu Ma- 
rianu (z Bejšova) z fraucimoru paní hrabinky z Serinu, 
učinil, na kteréž i paní Anna Hradecká z Rožmberka, sestra 
páně, s pannau dcerau svau Aničkau přijeli. 

15. novembris, jinak v neděli po sv. Martině, jehož 
před tím v středu bylo, hejtman Vintrberský panu Petrovi 
Vokovi takové psaní odeslal: 

Vaší M' oznamuji, že jsau Němci mnoho let v grunty 
V* M* nevkročovali a nesáhali až teď před dvěma nedělmi 
udělali nový most na potoku — slově Birmwasser — nedaleko 
od Kunžvarthu. Zvěděv o tom v středu minulu, poslal jsem 
tam tesaře, dal jsem jejich most posekati a dal jsem jiný 
most udělati; a oni zase můj zsekali a jiný udělali a na 
sto osob že s ručnicemi tu bylo i také s braněmi. V' M' 

') Str. 72. 



55 

jest potřebí brániti ; neboť oni chtějí mocí ty grunty V* M* 1575 
osvojiti. Posýlám teď písaře, abyste ráčili biskupu Passov- 
skému psaní učiniti, aby v grunty V* M^ nevkročoval, že 
sám ráčíte na svých gruntech dáti co potřebí a náleží 
opravovati; nechtělli by přestati, muselo by se mocí toho 
také brániti. Nebo jest to v *) pokoji bylo na 18 let, až teď 
teprv něco se chce začínati a příčiny V' M* dávati, ač by 
to náleželo panu bratru V^ M^ opatřiti. Nebo před 18 léty 
za starého Tenglara také tak bylo, že dal byl dělati, a já 
zvěděv zkazil jsem jej a dal jsem jiný udělati; potom jest 
můj zůstal, až teJ před dvěma nedělmi oni udělali a já 
také jej zkazil a jiný udělal a oni zase můj zkazili. Vidělo 
mi se na spěch o tom V* M* oznámiti. 

Pan Petr Vok těžkým břemenem dluhů v tisknut jsa, 
• nevěda jinam, kde svůj zřetel a útočiště obrátiti, Vacelíka 
s některými jinými ku panu vladařovi s jistau instrukcí, 
co by při J. M' o spomožení mu jednati měli, vypravil. 
Pan vladař před sebe je pustiv, jejich žádost na místě 
pana bratra vyfelyšev, bedlivě rozsaudiv a pováživ, zase 
okolo 16. novembris s jistau jádrnau odpovědí v spis uve- 
denau ku panu bratru je odeslal, předstíraje v ní znamenité 
příčiny, proč povinen dále není jeho závody vyvozovati : 

1. předně že sám dlužník jest a věřitele nevyhnutedlně 
spokojiti musí: 

2. že na tak kvapný a spěšný čas nemůže mu pomoci ; 

3. sám že na hospodářství a jízdy časté potřebuje 
peněz, z nich se vydávati nemůže ; 

4. prve že jej živností a statkem poctivě a nezávadně 
opatřil ; 

5. poněvadž svau nezprávau, nedbanlivostí, nemímostí, 
rozpustilostí se sám zavedl, že není povinen mu pomáhati ; 

6. poněvadž radami dobrých a věrných služebníků 
svých se zpravovati ani páně bratrovau nechtěl; 

7. poněvadž v slušných věcech a zbírkách ho zastával 
a zastává, že není mu dále čím povinen, s*) tím doložením 
naposledy, ačby v tom tak dále nesprávně sobě vedl a pana 

^) Str. 73. 
*) Str. 74. 



56 

is7d vladaře bratra svého staršího o rozmnožení domu Rožm- 
berského pečujícího zarmucovati měl, jsa vlastní dědic 
téhož domu, že by pan vladař v úmyslu svém ustávati 
také musil, nýbrž na nějaké jiné cesty pomysliti. 

4. decembris po takovém prudkém prachu a dobré 
kapitole zase mírnější lékařství pan vladař listovně svau 
vlastní rukau přiložil takto: 

Můj nejmilejší pane bratře! Přál bych vám, abyste 
zdrávi jsauc dobře se měli. Psaní vašemu jsem vyrozuměl, 
kterýmž mne vždy za to, abych několik tisíc, tak jakž od 
pana Vacelíka jsem porozuměl, vám na zaplacení některým 
osobám vyčísti dal a vás založil, žádáte. I nepochybuji, 
že jste z mé odpovědi tomu prve vyrozuměti mohli, že na 
ten čas při penězích nejsem, na autraty své každý čas 
a někdy mimo naději mně nastávající že nemálo peněz 
potřebuji: kdybych se o ně časně nebyl staral, že bych 
je ani neměl a sotva tak mi na ten čas k mým mnohým 
vydáním a útratám peníze stačovati mohau. — V čem se 
dále omlauváte, že na vzkázání mé důvěrné a dobrým 
úmyslem učiněné mi jste odpovědi posavad nedali : není 
potřeba se nic omlauvati ; nebo ne pro to, abych se s vámi 
v jaké nepotřebné psaní a .odpovědi dávati měl, to jsem 
učinil, zvláště jsauce přílišně jinými věcmi zaneprázdněni, 
než jako bratr váš starší, co jsem vám vzkázal, za příčinau 
učinil jsem tau dobrau měrau a poněkud i z povinno- 
sti, — věřím, že to také tím úmyslem ode mne přijali 
jste a přijímáte. Při*) sobě ta léta a ten rozum máte, 
chceteli jedno k platnosti jej užívati, že to, což vám třeba 
jest činiti aneb nechati aneb co pochvalu vám aneb po- 
mluvu přinésti může, všecko znáte, a sebe a věci své 
podlé náležitosti a potřeby můžete věděti, kterak s bázní 
boží spravovati a říditi. S tím vás i sebe v ochranu pána 
boha poručena činím. Datum na Třeboni v pátek den sv. 
panny Barbory léta 1573. 

V. bratr 

Vilém z Rožmberka. 

') Str. 75. 



57 



Po tom pak pan Petr Vok vždy žádostiv byv od pana 1573 
bratra svého pomoci v svých závadách vyhledávati dále 
listovně i skrze dobré přátely své též i pana Dvoreckého 
o to nepřestával. Dav se v tom pan Kaneš Dvorecký 
z Olbramovic potřebovati, jakú zase odpovéd od pana 
vladaře dostal v psaní svém, jehož datum na Dvorci 27. 
decembris, jinak v neděli den sv. Jana evangelisty, panu 
Petrovi Vokovi odeslal, jehož díl tuto položím, takto: 
Pane Dvorecký, můj milý! 

Zlo se pan bratr o mně domnívá, abych já měl staré 
a první příčiny v paměti své zdržovati ; tohoť jistě při mně 
není. To pak mé bratrské v tom spisu předložení, jak 
sobě ode mne stížně bére, jako bych mu mimo jeho ne- 
chvalitebné obyčeje mnoho ublížil, divně sobě vykládá 
a mnohým lidem dosti mladým to k přečtení podával; 
čehož já nic nedbám, nechť to ukáže, komu chce etc. 
Ale*) pan bratr majíce ode mne sobě ukázané poctivé 
opatření beze všech dluhův s jakau pobožností a panskau 
náležitostí toho užívá, jest věc mně i jiným mnohým do- 
brým lidem dobře vědoma. Že jest pak nyní v dluhy veliké 
vešel, toho kaupení panství Bechyňského příčina hodná 
položiti se nemůže, protože jest bylo panu bratru to patrně 
vyčteno, co se bude moci každého roku jistiny zaplatiti, 
odkud se mají úroci zpravovati a nad to vejše k autratě 
komora páně bratrova že by byla s dostatkem opatřena. 
Však ta správa nic déle netrvala než do kaupení a po- 
staupení Bechyně, již pak potud pan bratr nemyslil na 
placení Bechyně ; než vzal před sebe to, aby jměl na zámku 
deset aneb dvanáct děveček a děvčat, ty jmajísvé zvláštní 
dostatečné opatření, to jsau jeho komomice, ty jmívají 
klíče od jeho pokojů a dnem i nocí nevěrně jeho opatrují 
i k stolu mu slauží. K tomu žádné pobožnosti, žádného 
řádu, žádné správy v ničemž není, autrata nesmírná, čeledi 
nepotřebné s ženami množství, ješto jest mi o tom těžko 
slyšeti, až mne srdce bolí. Kteréžto příčiny i jiné mnohé 
od pana bratra všecko požehnání boží vzdalují — pak pán 

O Str. 76. 



58 

1573 bůh račiž mne toho zachovati, abych ho měl v takovém 
neřádném spůsobu fedrovati. etc. 

22. decembris pan Petr Vok z Rožmberka již tehdáž 
mysl (k) knihám měv a drahný počet jich shromáždiv, popsati 
je dal ; i našlo se rozličných knéh na vetší, střední i menší 
modům kusů dvě stě čtyřidceti tři zinventovaných. 

Toho ^) roku pán bůh ráčil dopustiti na panství Vintr- 
berské povětří krupobitné, že velikau škodu lidem na 
obilí na mnoha místech podělalo. 

Léta páně 1574, 

1574 Jiřík z Felzova, služebník pana Petra Yoka, před pa- 
raátkau zvěstování panně Marii byl vězném v Praze, že 
něco přečiníl proti řádu a právu ; páni místodržící napsali 
pánu, že jej na zápis vydají z toho vězení. [Vít Křenovský, 
písař Plavnický ; Kelbl fišmejster panství Chúsnického, Ze- 
leckého a Bechynského: Tomáš Netolický písař listovní 
neb seki^etář český. Lorenc Mostník z Ništice purkrabě na 
Třeboni, (nevím co jest byl, nebylli Srb). Mikuláš Bejšovec 
služebník pana Adama z Hradce. Adam Chochol, služebník 
pana Petra, (staral se o peníze).] Ku počtům pan Petr Vok 
potřeboval : pana Štěpána Vratislava z Mitrovic a v Austra- 
šicích, pana Jindřicha Volbrama z Štěkře a v Skalici, pana 
Jana Lažického z Písnice, hejtmana Bechynského a Šebe- 
stiána Třebochovského, písaře komorního. [Adam Šturm 
obroční písař Zelecký i snad důchodní.] Kněz Vít kaplan 
Třeboňský skrze pana vladaře k kněžství přišel ; Krčin se 
zan přimlauval v pátek po neděli reminiscere. [Jiřík kuch- 
mistr na Bechyni. Vácslav Vacelík z Edu štolmistr J. M^ 
pana Petra Voka. Ondřej Ronpar písař obroční Krumlov- 
ský. Vaněk Poněšický vodák pana Petra Voka na Bechyni.] 
Kristof Chlumčanský z Představlk toho roku s počátku od- 
staúpiti od služby pana Petra Voka měl; na pozůstalau 
službu mu zápis učiněn. 

19. ianuarii, to jest v auterý po sv. Prišce, dvě hodině 
přede dnem pán bůh ráčil z tohoto bídného světa povolati 

') Str. 77. 




59 

pana Henricha staršího z Švamberka na Zvíkově; a nebyl 1574 
žádný z krevních přátel při smrti páně kromě pan Petr 
Vok z Rožmberka, jakž sám svau rukau v kalendáři toho 
roku poznamenal, a pan Oldřich Hodějovský. Paní Anna 
Hradecká panu bratru svému panu Petrovi Vokovi za tau 
příčinau psaní učinila, z něhož vidí mi se tuto některé věci 
položiti takto: 

Můj nejmilejší pane bratře! 

Že jest pán bůh pana Henricha z Švamberka etc. po- 
volati ráčil, to jsem nerada uslyšela. A protož mi by se 
za dobré vidělo, jestliže jste panu bratru o tom neoznámili, 
abyste do Prahy hned odeslal, aby pán nějaké psaní učinil 
panu Kristofovi, aby tím ničímž hejháno nebylo až do dalšího 
páně opatření ; nebo jest nebožtík pán všecko panu bratru 
svěřil a poručil, co se má po smrti jeho činiti etc. Také 
mi se nezdálo pominauti, než s vámi o pohřeb pánu zmínku 
učiniti, poněvadž dobře víte, že jest nebožtík. pan z Švam- 
berka byl vždycky dobrým a starobylým křesťanem, který 
se spravoval církví svatau. A protož by se mi za dobré 
vidělo, aby mu se také podlé pořádku křesťanského pohřeb 
poctivý vykonal; poněvadž, můj nejmilejší pane bratře, od- 
puste mi, vy málo v to věříte a pan Kristof z Švamberka 
zhola nic, abyste mu žádného luterianského pohřebu činiti 
nedali. Nebo se obávám, že byste tím pana bratra velice 
rozhněvali, kdyby se mu mělo tak po *) luteriansku činiti, 
jakž pohříchu činí, jako by nějaké hovado umřelo. Bylo 
by pánu poněkud s posměchem, poněvadž jest také nej- 
starší z toho rodu byl, aby také poctivě do země přišel, etc. 

1. februarii, prvního dne toho měsíce února, jakž 
vlastní rukau pana Petra Voka poznamenáno, přivezli se 
v hodinu dvamezcítmau s tím tělem mrtvým pana Henricha 
z Švamberka na Bechyni ; pan vladař domu Rožmberského 
byl při tom a poctivý katolický mu pohřeb vykonán. 

14. martii, jinak v neděli oculi, Jakub Krčin regent 
Rožmberských panství byv na Třeboni takové psaní panu 
vladařovi učinil : Třeboňští podali mi tohoto spisu, žádajíce 

^) Str! 79. 



60 



1674 odměny co se zátopy gruntův a obce jejich, tak jakž tuto 
zejména poznamenali, dotyce. Dal jsem jim to za odpověď, 
že ten spis V* M^ odeslati a potom, jaká by byla vůle 
V^ M* jim oznámiti chci. I srozuměl jsem, že by to bláto 
chtěli na obecní groš dáti vyplaniti a zgrechtovati a potom 
mezi sebe rozděliti a něco pro pastvy zanechati. I ne- 
uznávám, aby tu co nenáležitého žádali, nebo z toho místa 
V^ M' na ten čas žádný užitek nepřichází etc. A takž 
Třeboňští v odměně za laučné grunty zatopené a k užitku 
pánu obrácené těch blat při dlauhém mostě předepsaných 
dostávše, dali nadělati stok, nimi táž blata pro odpad vody 
protrhli a tudy je osušivše k užitku nemalému přivedli — 
ješto sice předtím taková bahna tu byla, že když hovado 
mostu chybilo, že se v nich až po krk pohřížilo a ven po- 
moci sobě samo nemohlo — , kteráž již k městu docela 
při vtělena jsau; než pevnosti tudíž nedobře poslaužili. 

Předešlého *) roku jsem dotkl, kterak pan vladař pro 
některé výstupky pana bratra svého mladšího . s ním spo- 
kojen nebyl, nýbrž jemu je s dostatkem předložiti poručil. 
A když pan bratr sám sebe poznal a cesty své napravoval, 
zase pana vladaře k sobě nakloňoval a zvláště, když po- 
níženě a pokorně pomoci vyhledávati nepřestával. Mezi 
jinými i toto psaní vlastní rukau téhož pana Petra Voka 
napsané toho dosvědčuje: Službu^ svú vždycky poslušnú 
a hotovú vzkazuji vám pane pane bratře a otče můj nej- 
milejší. Abyste zdrávi byli a všelijak se dobře jměli, toho 
bych vám, můj nejmilejší pane bratře, z toho srdce rád 
přál. Z toho ovsa, který mně na žádost mau dáti jste po- 
ručili, z toho vám služebně děkuji; bohdá se vám služebně 
toho odslaužím. Při tom také, můj nejmilejší pane bratře, 
co se mé těžkosti při saudu purkrabském dotyce, prosím, 
jakž prošeno býti může, že mne v své otcovské ochraně 
míti budete ; nebo žádnému jinému než předkem pánu bohu 
a vám, můj nejmilejší pane, se ve všem poručena činím, 
nebo věřím i vím, že mne neopustíte. S tím milost páně 

O Str. 80. 



61 



rač býti s námi se všemi. Datum na Bechyni ten pondělí 1574 
po neděli laetare léta etc. 

26. martii, jinak v pátek po zvěstování páně Marii 
Krčin o rybnících takovú zprávu učinil panu vladařovi: 
Před týhodnem, kdyžto pěkní časové byli, nemálo se lidí 
z panství Novohradského na dílo nového rybníka (to jest 
Světa) sešlo; nebo tam ještě síti nemohau. A dosti jsau 
koliks málo dní díla na té hrázi Opatovské ') udělali, tak 
že již bude se moci naskrze taras udělati; a jest již na- 
děje, děkuje pánu bohu, že se bude moci k sv. Jiří a snad 
i prve do konce zastaviti. Nebo vody nahoře na rybníce 
Branském, Hrachovištských a Lipnickém naáme dostatek, 
kteří hned, jakž by se zastavil, do něho spustiti se mají. — 
Pod Plastovským rybníkem také jsem tyto dni dal trub 
nastavovati a podvozu ještě o osm loket rozšířiti, aby tím 
bezpečněji do mezí vodau dohnati se mohl. Nebo nepokládám, 
aby na to všeckno, což se ještě přiopraviti má, do 50 kop 
vydání přišlo, a mnohemkráte víceji V* M' na rybách bohdá 
přibyti může ; nebo té hrázi, aby se rybník do konce vodau 
naplniti měl, věřiti nesmím. — Lidem na panství Krumlov- 
ském, Helfenburském, Netolickém a Libějickém, kterým 
jest povětří poškodilo, žádají, aby se jim v auroce ulevilo 
a po půl auroce od nich přijímalo; i na ten čas jsem po- 
volil a poručil písařům tu polovici přijímati, a kterak V. M. 
o nich dále poručiti ráčíte, že jim chci vůli V* M* oznámiti. 

14. aprilis, to jest v, středu a ve čtvrtek po svátcích 
velikonočních, pan Vilém veselí svatební dosti hlučné dal 
strojiti na Třeboni sekretáři svému Pavlovi Helmovi z Vor- 
lova, rodilému z Tábora. 

28.'*) aprilis, jinak v středu po sv. Marku, dále Krčin 
co na panství Třeboňském působeno psaním svým panu 
vladařovi znáti dal takto: Na rybníce novém jmám ne- 
málo dělníků a již dnes se zastavuje a Branský do něho 
se spauští, a jak by toliko Branský zstekl, tak hned bude 
se moci voda na něj z stoky ode mlejna pustiti a pokud 
nejvíc budau moci hráze snésti, vodau napustiti. Tato hráz 

^) Str. 81. 
■ ') Str. 82. 



62 



1574 také jest již spojena s hrází Opatovskau a pěkně osazena. 
Sv. Jiljí kostel také se již zemí obvozuje a v několika 
málo dnech s tím dílem hotovi budem a jej dobře opatříme, 
že beze všeho nebezpečenství vody tu zůstati bude moci; 
a v pravdě že by byla škoda, aby sjíti měl, nebo nemálo 
ten rybník šlechtiti bude. A včera J. M. pan Jiřík z Lob- 
kovic to dílo schvalovati ráčil etc. 

27. maii, jinak ve čtvrtek před slavným hodem se- 
slání Ducha svatého, Štěpán Bohdanecký, úředník Milčinský, 
v Milčíně umřel. 

22. augusti, jinak v neděli před sv. Bartolomějem, ozna- 
moval Krčin .z Třeboně panu vladařovi, že pro příjezd 
arciknížete Ferdinanda potřebami se slušně zachystá, při 
tom takto dokládaje o hospodářství: Rybník Dvořiště na 
zimu nasazovati nesmím, ale tu násadu vyberauce do je- 
dnoho rybníčku na živu vodu dám vsaditi ; nebo ten ryb- 
ník na živé vodě není a náramně mnoho v něm toho bejlí 
a těch trav neužitečných vzrostlo, že jich lidé ani darmo 
kliditi nechtějí. A kdyby se podzimek suchý trefil, nebylo 
by nežli s nebezpečenstvím a naposledy s velikau škodau 
V W. Spolský rybník, dá-li pán bůh, tuto středu příští 
chtěl jsem zakládati; dejž pane bože, aby šťastně bylo. 

Léta ^) páně 1575. 

1576 [Petr Spolský auředník na Vintrberce po sv. Matauši.] 

Před tímto časem za pachole byl slaužil u pana Petra 
Voka Hynek z Raupova a na Raupově. [Adam ^ Žerno vický 
důchodní písař na Bechyni po sv. Ludmile. Šebestian Tře- 
bochovský písař komorní pana Petra Voka. Tejflovi dal 
pan Petr Vok šaty dělati. Husa sotva také neslaužil. Pan 
Vacrlík předse služebník. Vácslav Poněšický .služebník 
J. M' pana Petra Voka conversio s. Pauli. Viktorin Žlu- 
tický písař důchodní panství Vintrberského.] 

8. martii, jinak v pátek po slavnosti hodu vzkříšení 
Kristova, pan Petr Vok z Rožmberka a pan Jindřich Pauzar 
z Michnic a na Žumberce od J. M' c. ustanoveni za hejt- 

') Str. 83. 



63 



many krajské, od sv. Jiří příštího, aby ten auřad na sebe 1575 
přijali až do roka. 

18. martii, to jest v pátek před nedělí iudica, pan 
Václav Holický z Šternberka domů z Prahy přijev na český 
Štemberg, psaním svým ku panu Petrovi Vokovi z Rožm- 
berka těžké závady páně vypsal takto: 

Můj nejmilejší ujce, bratře, švagre a kmotře etc! 

Oznamuji, můj nejmilejší ujce etc, což pak i tebe 
tajná mi se nevidí učiniti, že dnův pominulých byv v Praze 
jsem v uši své slyšel od některých věřitelů ') tobě z summy 
peněžité i od těch, kteří přísudky pro tebe na sebe jmaji, 
ku panu čeňkovi Mičanovi, purkrabí menšímu, velmi tuze 
domlauvati, že zatykače vé se od auřadu nevydávají. Ač 

v 

i pan Čeněk Mičan měv k sobě takové veliké domluvy 
k J. M* starému pánu, panu bratru tvému šel, při čemž 
jsem byl a radu s ním bral, co má činiti. I od J. M* pana 
bratra tvého jest mu odpověď dána, že pořádek práva, 
kteříž toho žádají, jest darmo hájiti. A tak těchto časův 
jest na rukojmě za tebe mnoho po přísudcích zatykačů 
vyšlo a na mne mezi jinými též dva; než nejsau mi ještě 
dodáni, což se jich hrubě kryji, hůře než pes blech. 
A protož, můj nejmilejší bratře, příchod připadlých na 
osobu tvú srdcem nepřeji; nebo těžkosti veliké se na tebe 
hmau. A tak mi se vidí, aby vejvadau tebe na pana bratra 
mnoho nespoléhal; nebo jsem sám se pánem o osobu tvú 
důminku jměl. A v tom, žádám, že mne poslechneš a Prahy 
příjezdem svým což můžeš nejdéle vzdáh'š; nebo na tě 
číhají, jakž přísloví, co rybář na parmu. 

4. aprilis v pondělí po velikonoci pan Petr Vok z Rožm- 
berka se dvadcíti a dvěma koňmi do Hradce Jindřichova 
bez pochyby rady a pomoci v své těžkosti u přátel vy- 
hledávaje přijel. 

(8.^) augusti 1613.) 

25. aprilis J. M. Ferdinand arcikníže Rakauské, velikau 
láskau byv ku panu Vilémovi z Rožmberka nakloněn, o to, 
poněvadž pán několik let vdovcem byl, aby manželka mu 

O Str. 84. 

'^) Str. 85. Roku 1613 psal tedy Břežan tuto čásť. 



64 



1575 Z domu marki-abů Badenských, tak aby v té příčině — po- 
něvadž prve dvě kněžny jměl — erbu svého neponížil, 
dána byla, starati ráčil se a v tom se velmi přívětivým a 
laskavým psaním ku pánu i pokud co v té příčině zjednáno 
bylo a že i J. M. císařskú pán po své straně jmá pronesl. 
8. augusti, jinak v pondělí před sv. Vavřincem, J. M. 
císařská vsnesv se s kurfiršty o sněm říšský v Řezně, na 
něj osobně s synem svým králem Rudolfem jeti míniv, 
obeslal též k takové jízdě pana Petra Voka z Rožmberka, 
komorníka svého, aby v Praze dal se najíti ve čtvrtek po 
povýšení sv. kříže, to jest 15. septembris, a ač by jaké 
saudní zaneprázdnění jměl, že jej v tom J. M. císařská 
opatřiti chtíti ráčí. Doložiti též ráčil, že k takovému své 
císařské a syna svého královské milosti průvodu drahný 
počet i jiných osob netoliko z Čech ale i z přináležejících 
zemí obeslati ráčil. Ale ten sněm odložen až na druhý rok. 
5. *) septembris, jinak v pondělí po sv. Jiljí, J. M. cí- 
sařská takové psaní panu Petrovi Vokovi učiniti ráčil: 

Maximilian etc. 
Vysoce urozený etc! V jakém se nebezpečenství Jan 
Černý z Vinoře před Šebestianem řezníkem z Vintrberka, 
poddaným tvým, jakožto zjevným odpovědníkem svým býti 
praví a v tom za milostivu ochranu naši poníženě prosí, 
tomu z příležející supplikací jeho siřeji vyrozumíš. A po- 
kudž by tak bylo, jakž jsme zpraveni, milostiveť poraučeti 
ráčíme, aby se týmž Šebestianem řezníkem budto dosta- 
tečně ujistil aneb to tak opatřil, aby nadepsaný Jan Černý 
před ním všelijak bezpečen býti mohl ; pakliby v tom co 
jiného bylo, a o tom nám zprávy své dáti neopomíjej. Na 
tom milostivu vůli naši císařskau naplníš. Dán na hradě 
našem Pražském etc. 

Na tu stížnost Černého a J. M* císařské psaní ač 
v obšírných slovích pan Petr Vok odpověd dal. Však ta 
na to se vztahovala, že toho není, aby měl jeho odpo- 
vědník ten jistý řezník býti ; druhé že měv s ním od pána 
rok srocený po dvakráte k němu nestál a také že sám 

') Str. 86. 



65 



chtěl po své vůli vězeti ; však nicméně ač chceli ho z čeho 1575 
dále viniti, že mu za spravedlivé pan učiní, toho doklá* 
daje, že týž z Vinoře ještě jeho nevyčteným služebníkem jest. 

18. septembris, jinak v neděli po sv. Lampeitu, Kirčín, 
pana vladaře v příčině hospodářství spravoval takto : 

SPrachatickými již jsem o ten pivovár a o jiné všeckny 
věci dorovnal a to všeckno v spis uvedl. Ale nechtěl jsem 
toho spečetiti nežli prve V* M* kpřehlídnutí ukázati; nebo 
v té smlauvě nemálo výminek jest poznamenáno a všelijak 
se opatrují, ale ') nejsau Y^ M* i úředníkům ani poddaným 
V* M* ke škodě. A to všeckno hnedky ode dne sv. Vácslava 
začátek svůj vzíti má. Netolicští také by rádi od V' M* 
pivováru a dvoru se mlejnem dosáhli, a již za to ročně 
ve 2000 kopách miš. až do tří let V^ M* platiti se uvo- 
lují. I nedal jsem jim na to žádné odpovědi, ale na V M. 
jsem ukázal. — Tesaři ochotně les^ k té nové oboře Tře- 
boňské chystají a jest naděje, poněvadž se jich nemálo 
sešlo, — nebo jest všech několik a sto osob a ještě někteří 
přijíti mají, — - že s tau oborau meškati nebudau. Stavení 
na zámku Třeboňském vždy pomalu přibejvá, ale v pravdě, 
milostivý pane, ještě tak brzy se vším hotovi býti nemo- 
hau, a vidím to sám, že nezahálejí. — Pan Jan Precht také 
tu se se mnau v Prachaticích sjel a zůstal se mnau na 
tom, že konečně ve dvau nedělích od dneška k službě při- 
staupiti míní. — Velicí rybníci Třeboňští, kteří se letos 
loviti budau, dobře opadají a všudy jest beze škody kromě 
na rybníce novém Nevděku; hrubé se hráze šalují a vždy 
po vodě do rybníka ustupují. I na hrázi Opatovské na 
dvau místech se hnula; ale nejvíc tu na velké hrázi ke 
dvoru paní Kořenské. Ty hhny toho nenechají a také v tom 
bahně musejí svého místa dojíti. Chtějí tomu, že v těch 
místech na tu propast, než sě zavezla, země zavezeno tak 
mnoho, že by mohl vůkol všeho města Třeboně tak veliký 
nasyp učiniti, že by města viděti nebylo. 

30. 'O septembris, jinak v pátek po sv. Michalu, vši- 
ckni ti tesaři předepsaní při tom díle obory u Třeboně 

') Sir. 87. 
^) Str. 88. 

V. Břežan. 5 



66 



1515 odtud, neopověděvše se úředníkům ani komu, preč odešli, 
pročež s prací je zase shledávati a ku dílu přivésti musili. 



• Léta y páně 1576. 

1576 O Sintzenhausera přimlauval se hrabě Jiří zu Negaral, 

Herraufif Adtschpauer,'^ aby ho pan Petr Vok přijal. [Chval 
Protivinský z Pohnání, služebník pana Petra Voka. Času 
postního Erhart nějaký přijat od J. M* pána za hospodáře 
v domu v Soběslavi ; roční služby jměl 20 kop. Jan písař 
v městě Soběslavi, auředník panství Křepenického.] Kherschl 
Schleusser, purkmistr Krumlovský; Lorenc Sinsausz, pří- 
sežní horní; Mikuláš Grienperger schiichtmeister. [Jiřík 
Gerštorf pachole J. M* pana Petra Voka. Ěehoř písař dů- 
chodní Bechyňský. Lazický na Bechyni a Tomáš Vintr- 
berský na Třeboni auředník.] 

5.^) februarii, jipak v neděli po hromnicích, po ne- 
špoře ve dvamezcítma hodin umřela na Zvíkové paní Alž- 
běta Švamberková, rozená z Rožmberka ; šlak ji poraziv 
přetrhl. Hejtman tehdejší Zvíkovský Oldřich Želízko z Tú- 
rového, jakž dokonala, panu bratru nebožky panu Petrovi 
Vokovi z Rožmberka, poněvadž pana vladaře doma ani 
v zemi nebylo, o smrti její oznámil, žádaje, aby pán ne- 
ráčil meškati na Zvíkov přijeti. 

2. aprilis, to jest v pondělí po neděli laetare, vyko- 
nána smlauva trhová mezi panem Petrem Vokem z Rožm- 
berka kupujícím a panem Ctiborem Audražským z Kestřan 
a na Audražích prodávajícím o dva dvory ve vsi Audra- 
žích, jmenovitě Martinkovský a Janatovský, že je se vším 
plným panstvím, platy a k nim přislušenstvím pan Audraž- 
ský pánu prodal za 225 kop miš.; tu smlauvu pan Au- 
dražský, kdy by se koli o den snesli, J. M' pánu měl 
ve dsky vložiti. 



O Str. 89, 

*) Toho hraběte verse (připsal Břežan): ein miinch ohn eiii 
kutten, ain junges weib ohn thuten, ain junger gessel ohn ein starckhen 
hertz ist der letzt so gut als der erst. Jměl divnú němčinu : W za B psal. 

') Str. 90. 



67 



Měsíce máje sněm držán v Praze, na němž pan vladař 1576 
veliké zaneprázdnění jměl ; než pan bratr doma na Be- 
chyni stonal na zimnici. * 

5. iulii učinil pan Vilém svau vlastní rukau takové 
psaní panu bratru: 

Můj *) nejmilejší pane, paue bratře ! 

Zdraví i jiného všeho dobrého vám věrně přeji. Teď 
k vám pana Čeňka z Klinštejna a Jakuba Krčina posýlám 
a jim jsem poručil některé věci s vámi promluviti, z čehož 
upřímnému bratrskému úmyslu mému budete moci vy- 
rozuměti. Za to žádám, že je volně vyslyšíte a jim toho, 
což s vámi mluviti budau věřiti budete, jako osobě mé 
vlastní. A s tím vás i sebe v ochranu pána boha našeho 
poraučím, a víc na ten čas pro zaneprázdnění psáti ne- 
mohu. Datum na hradě Pražském ve čtvrtek po sv. Pro- 
kopu. 

Bratr váš volný 

Vilém z Rožmberka. 

Léta 2) páně 1577. 

[Viktorin Žlutický důchodní písař na Vintrberce. Spol- 1577 
ský hejtman. Jan Koleso, týž býval u pána na Bechyni 
často (mezi vládyky). Adam Šturm purkrabě Zelecký.] Volf 
Dietrich neb Jetřich von Zintzenhausen služebník pana 
Petra Voka na žádost hraběte Negarala přijat; odevzdal 
ho týž hrabě pánu v Gratzu při veselí svatebním pana 
z Hradce ; a potom zase tohoto roku od služby propuštěn 
a vymustrován. Pavel Svato vský písař J. M^ pana Petra 
Voka a na Bechyni peníze přijímal i vydával. Éehoř Tře- 
boňský písař důchodní Bechynský toho roku; předučiniv 
kšaft umřel, jehož den v pondělí po sv. Františku. 

2.') februarii v sobotu den památný hromnic tělo 
mrtvé císaře Maximiliana od Lince vezené byvši do Čech, 
toho dne do Soběslave přineseno; pan Petr Vok jakožto 



O Str. 91. 
^) Str. 92. 
») Str. 93. 



68 



1577 nebožtíka císaře služebník, přednapomenut byv od pana 
vladaře, potřebami pro ten příjezd se zachystal. 

30. maii ve čtvrtek po letnicích Krčin v psaní svém 
ku panu vladařovi znáti dával takto : Ke mlejnu k Záblatí 
vdy (!) pomalu potřeby se vezau a vdy jmám naději, že 
s tím mlejnem do podzimku příštího hotovi budem. Mistr 
Mertl tesař ochotně se k tomu lusthauzu má a žádnými 
potřebami není meškán. — Co se pak zběhlo s tau Petra 
Kořenského zazděnau manželkau- z tohoto listu Vojtěcha 
flultzsporera, hejtmana Novohradského, tomu porozuměti 
ráčíte, jenž takto Krčínovi napsal: Co se pak paní Ko- 
řenské dotyce, toto vám, jakž spraven jsem, oznamuji, že 
v pondělí svatodušní 27. maii v noci miputé přišli ně- 
jací lidé tu do Svibohu a někteří mluvili s hlásnými a jiní 
za tím ty zazděné dvéře vylámali. A tak vzavše ji nesli 
ze vsi ven a hlásní nic říci nesměli; a tak správa jde, že 
jsau ji skrze město Sviny vedli, že .jsou ji havéři do plun- 
der oblekli a dali jí zástěru havéřskú a klobauček, tak 
že mezi nimi skrze město šla a tu za farau na ni s vozem 
čekali, že ^) ji do vozu dali a preč vezli. To též mi včera 
z Svinu jeden pravil, že Janek pacholek, kterýž ji hlídal, 
běžel napřed k panu Kořenskému, ale nebylo . ho doma ; 
tak paní zbudil, aby vstala, a když mimo dům její šla, 
že na ni ukazoval, že ta to jest, aby jí klobauček z hlavy 
snala, že ji pozná, ale paní Kořenská že jest toho učiniti 
nechtěla. Tak ty noviny jsau. — Než toto vám oznamuji, 
že jsau lidé k ní k té věži chodili co na pant a někteří 
aniž sobě brániti dáti nechtěli, než aby s ní mluvili ; i také 
mnozí mluvili skrze zeď, že bylo všecko dobře slyšeti. Ač 
paní Eliška Kořenská učinila mi byla asi troje psaní, žá- 
dajíc, aby J. M* páně lidem bylo zapovédíno, aby tam 
k ní nechodili, a hlásným v tom pokoj dali ; i učinil jsem 
tak, ale nic plátno nebylo. Nebo mi psala i o sigle rych- 
táře Benešovského, abych ho na rukojmě vzal, že jest tu 
také byl, a že jest pohrůžku učinil, že ji chce dáti vy- 
lámati ; ale on tomu odpírá. Než v neděli na den seslání 

') Str. 94. 



69 



ducha svatého (ta zpráva jest) od Benešova a z ipěst i od- is?? 
iinud přišlo bylo lidu dvau set i víc, a tak ti hlásní a ten 
pacholek poslali ke mně, prosíc a oznamujíc, že jim ji 
mocí vzíti a vylámati chtí. I odeslal jsem své pachole tam 
na koníku, aby přezvěděl, co se děje; a tak uhlídavše 
oni pachole jeti, utekli ze vsi, než dvě ženě' z Benešova 
již byly počaly zdi těch dvéří lámati a vylámaly byly již 
něco kamení, a tak uhlídavše pachole jeti i utekly. Pan 
Pavel Baubinský mi pravil, že v té věži byl, že jest byla 
mnoho zdi vylámala a kamení na hromadu snosila, chtíc 
v té věži poklopu dosáhnauti. Jměla tam vodu a ') zemi 
jedla, že ji tak. dlauho zdrželo, etc. 

9. iunii, to jest v neděli před sv. Vítem Krčin o svém 
neštěstí takto panu vladařovi napsal: Předkem, milostivý 
pane. V* M* o své nešťastné příhodě, kteráž jest mi se 
tuto neděli minulau, když jsem od pana Bohuslava Ma- 
lovce z Dřítně jel, na cestě od Viléma Oejkovského při- 
hodila, oznamuji, tak že jsem od něho svým vlastním tu- 
lichem, nedav mu žádné nejmenší příčiny, třikrát pohoden 
a nejvíce a nejškodněji na levém boku nad samým prsem. 
I hojím se, milostivý pane, na Krumlově a teď po tři dni 
sotva jsem živ zůstal ; ale dnes z milosti boží jsem čer- 
stvější, nebo lazebník mne těší, že naskrze proboden ne- 
jsem, a sám tomu rozumím, že tak jest. Nebo ta speklá 
krev a talov po knotu ven vychází a horkost, kteráž mne 
v životě trápila, pomalu mne mijí. A jakž jmám správu, 
milostivý pane, od těch, kteří jsau při tom byli, to jest 
auředník Netolický Jan Benýdek, písař, kočí můj a pa- 
chole, kdyby byl fišmejstr Krumlovský tak spěšhě mne 
neretoval, že by mne byl usmrtil tu na tom místě. Nebo 
v tom se V* M' musím poznati, že jsem tak velmi opilý 
byl, že jsem nic nevěděl, když mi ten tulich dobyl, ani 
také jsem cítil, když mne bodl; i to slyším, že ani na 
nohách státi, ani tuším slova promluviti jsem nemohl, etc. 
A hned se V* M* tímto psaním zavazuji, že žádnému k vůli 
píti ani víceji někomu k takovému zhovadilému opilství se 

') Str. 95. 



70 



1577 namluviti nedopustím. Datum psaní 15. iunii v sobotu den 
sv. Víta. 

27.') iunii, jenž bylo ve čtvrtek po sv. Janu Burijanu, 
Krčin po tom skompeškování od Čejkovského se pozdra- 
viv, z Krumlova vyjev, toho dne u Vidová se zastaviv, 
sádky tam vyměřoval. 

Toho měsíce pan Petr Vok byl se myl u Dobré vody 
na panství Novohradském; jistá mu byla dieta vyměřena 
od doktora, kterak při té lázni chovati se měl a co při- 
jímati. A tak nabyv tu zdraví, zase s počátku měsíce iulii 
na Bechyni se navrátil. 

29. augusti v kvaternu trhovém hřebičkovém léta 1577 
ve čtvrtek po sv. Bartoloměji M. C. Kristof z Švamberka 
a na Vorlíku podává Petrovi Vokovi z Rožmberka zámek 
Bechyni za summu XXIII" VII Vg'' kop grošův vše českých. 
A takž teprva Bechyně do desk panu Petrovi Vokovi vlo- 
žená býti musila. 

13. octobris. Byv J. M. císařská v Vídni raddy své 
vojenské při sobě okolo hodiny 3. a 4. na půl orloji při 
sobě jmíti a jim audiencí dávati ráčil. A tu v raddě pan 
Mikuláš hrabě z Salmu s panem Otthenrichem Pochomířem 
se v některé věci pohodli a svadili ; ihned brzo po tom 
pan hrabě ode dvora skrze bránu, burgthor, k zahradě 
páně Trautsinově, poručiv čeládce své, tu v bráně čekati,*^) 
jměv s sebau toliko lokaje svého, jel. Pan Pochomíř pak 
vyhledav v zámku aneb v burku z okna, pana hrabě, že to- 
liko sám jede, uhlídal; ihned jest také za ním jel a tu 
také v bráně čeládku svú nechal, lokaje svého jen s sebau 
vzav. Dojev pana hrabě, tu hned oba z koní svých zsedli 
a koně služebníkům svým držeti dali a na sebe rány dě- 
lali, tak že pan hrabě pana Pochomíře nešťastnau náhodau 
v levú ruku nad loktem bodenau ránů trefil. Od kteréžto 
rány týž pan Pochmíř tu hned na místě zůstal a život 
svůj skonal, ač i pan hrabě od nebožtíka škodně v hlavu 
raněn, že se nevědělo, vyhojíli se. Tak ta novina z Vídně 
do Prahy přišla. 

O Str. 96. 
») Str. 97. 



71 

29. octobris vauterý po sv. Šimoniši Judovi užívav 1577 
před tím pan Petr Vok v distillování i jiných věcech lékař- 
ských a kiinstlířských Vilénm Bendera z Mohuče, měštěnína 
Olomuckého, toho dne, y Soběslavi jej ode dvora vypraviv, 
list mu fedrovní vydati poručil. 

13. novembris kometa neb ocasatá hvězda nejprv 
ukázala se. 

27. nějaká na Krumlově svatba byla. 

13. decémbris velicí větrové trvali a váli po tři dni 
pořád. 

15. decémbris dobře zachovalý a starý služebník domu 
Rožmberského Vácslav Albin z Helfenburku život svůj 
dokonal. 

(28. Elška suffocata.^ (Haec ex ephemeríde cuinsdam breviter 
excerpta.) 

Léta ^) páně 1578. 

[Adam Šturm purkrabě Zelecký. Adam Žirovnický iá78 
písař na Bechyni listovní. Třebochovský při letnicích ne- 
byl písař již páně komorní; pro restant seděl snad při 
sv. Jiří, když učinil počet, s Lazickým potom jměl činiti. 
Hansz von Holtz tafeldecker pana Viléma. Mistr Andreas 
bradýř.] Bartoloměj Planský z Pleknštejna hejtman Pracha- 
tický, mám za to i Drslavský před dvěma neb tři léty 
měl vyhlášen býti. Jan. Matiol doctor d. R. [Vít Koza 
auředník na Vintrberce ascensione domini. Jiřík Kerštorf 
z pacholete komorník, měl v opatrování stříbro, toho roku 
odevzdal.] Lazar z Kemhmple purkrabí na Krumlově. Petr 
Maršak písař na Drslavicích. [Srbický na Zelči hejtman. 
Fallin Fink z Finckenštejna služebník pana Petra Voka. 
Jakub Peseit, krejčí dvorský pana Petra. Vácslav Husa 
služebník.] Sebastianus concionator germanicus Crumlovii 
locum tenens parochi 20. aprilis. 

16. ianuarii, to jest v pátek den sv. Marcella, purk- 
mistr a radda města Soběslave učinili pánu svému panu 
Petrovi Vokovi psaní pánu poddané, připomínajíce potřebnú 

O Str. 98. 



72 



1S78 Žádost svú v příčině podlažení města, aby fůrami pomoc 
od okolních pánů sausedů a zvláště od lidí pana Adama 
z Hradce, poněvadž k tomu příležitost byla, k vezení kamene 
k témuž dlažení učiněna byla, aby J. M. skrze psaní toho 
vyhledávati a jim jejich v tom zakázaní připomenauti ráčil. 
Což místo své obdrželo a místo to k vy dlažení přivedeno, 
a takž pomocí tau dlažení to vykonáno. 

27.') ianuarii, to jest v pondělí po devítníku, toho 
dne, když pojímati sobě ráčil pan vladař třetí manželku 
markrabnu z Badu, týž pán chtěv, aby toho veselí i po- 
třební lidé aučastni byli, v městě Prachaticích o dva stoly 
chudých lidí aupravně nakrmiti dáti ráčil. 

7. februarii, a toho času rybník Potěšil již byl udělán ; 
ale mnoho při tom díle Krčin nedostatku našel, sotva 
musil jej vyměřovati. 

11. februarii Otto HeinricTi, kníže Brunšvické a Lune- 
Řurské, bylo u pana Petra Voka na Bechyni, z Krumlova 
tam přijevši ; byl v velmi dobrém přátelství jakožto švagr 
se pány z Rožmberka. 

8. martii v sobotu před středopostím tyto noviny 
z Moravy přišly do Čech: Odsad V^ M* nevím co nového 
psáti, nežli že pro pana hejtmana od pondělka až do 
čtvrtka se vyhlášení půhonův odložilo. Sirotčí věci ani 
v Holomauci ani zde v Brně nebyly slyšány, nad čímž 
chudí stížnost nesou ; sirotkům a vdovám se nemalé skrá- 
cení děje, takový neřád stíhnauti pamětí lidskau se nemůže. 
Biskup, dada se na krumpléřství, umřel a jiných až i slu- 
žebníků jeho několik; i pan Vácslav Bruntálský a všickni 
na otrávení naříkali. Jáť k nim na snídaní nechodím. 

9.*) martii, jinak v neděli laetare, Jan Lazický z Pís- 
nice, hejtman na Bechyni, pánu svému panu Petrovi Vo- 
kovi takto napsal : V* M. o příhodě nešťastné na Bechyni, 
která se stala před třimezcítmau hodinau v sobotu po- 
minulú, že jest oheň kladený vyšel nad mostem předním 
u vrat nad komorami holomčími a tak krov nad tauž 
mostnicí a komorami holomčími zlej a spráchnivělej všecek 

') Str. 99. 
'») Str. 100. 



73 

I 

do gruntu shořel, i dvoje podlahy v holomčích dvau komo- ists 
rácb, i tolikéž raubení vnitř i z^evnitř ve všech čtyřech 
uhlech, místy až na skrze prohořelo. Ale však pán bůh 
všemohaucí z své božské milosti a dobroty ráčil nám 
toho rozumu popříti, že jsme hned ten oheň spatřili a 
s zámeční čeládkau vodau i jinými potřebami že se to 
pilně hasilo a bránilo i ulívalo a ohni tak velikému v čas 
uleváním pilným vstříc vkročilo ; před třímezcítmau hodinau 
až do páté hodiny na noc to hájení jest trvalo. A tak že 
se již na dvé na krove Hanuše starého kuchaře nad do- 
mem jeho zapálilo, než že jest to časně pod krovy opa- 
třeno bylo a bez škody uhašeno. (Haec ex turbato animo pro- 
fecta meliiis formanda.) • 

21.') aprilis v pondělí po neděli iubilate pan vladař 
štvaní držel u Plastovic, při kterémž bylo kníže Brunšvické 
předepsané a pan markrabí z Badu, švagr pana vladaře. 
Pan Petr Vok pro uctění týchž vzácných hostí také přítomen 
byl, přijev s týmiž hostmi od pana z Hradce z Hluboké. 
To kníže Brunšvické bratrovalí sobě se panem Petrem 
Vokem a panem z Hradce. 

Téhož roku byl pan Petr Vok opět hejtmanem kraj- 
ským spolu se panem Janem Španovským z Lisova a na 
Pacově. 

5. maii arcibiskup Pražský kněz Antonín psaním svým, 
odeslaným k knězi Šebestianovi, německému kazateli Krum- 
lovskému, nařízení učinil, aby doktora Pavla Camilla za 
správci a archidiakona kostela a církve Krumlovské vy- 
hlásil a investiroval ; před tím do Krumlova týž arcibiskup 
i také správci školního odeslal a té škole představiti po- 
ručil. 

Téhož dne v pondělí před božím vstaupením díl Kunž- 
vartu, nějaké staré, sešlé dvě světnice na panství Vintr- 
berském vyhořely, a žádný člověk nevěděl, jak se zapálilo. 
Za hejtmanství Víta Kozy. 

28.^) septembris to kníže Brunšvické Otto Heurich, 
ještě v Čechách byvši, z Milčína panu Petrovi Vokovi 

') Str. 101. 
*) Str. 102. 



74 



1578 Z Rožmberka psaní učinilo velmi přátelské, úmysl svůj 
oznamuje, pokudž by pánu přfležité bylo, že by pána na- 
vštívil. 

Toho roku nějakých nepříjemných psaní pan Petr 
Vok dostav, jich se velmi ulekl; panu bratru ihned je 
odeslal, žádaje, se pánem shledání s tím doložením, ne- 
bude-li předkem pána boha a pana vladaře, že zle o jeho 
věc v té při bude a že se předkem pánu bohu a panu 
bratru jako syn poručena činí, pro pána boha prošiv, aby 
ho neopauštěl. [Tak smejšlím, že musili býti nějací zatykači.] 

Léta páně 1579, 

• 

1579 Jan Lazický z Písnice, hejtmjin Bechynský, pana Petra 
Voka, pána svého, velmi proti písařům zjitřoval, tak že 
pán proti nim velikau přísnost zachovával, dříve nežli 
počty činili, hraničně právo jim osazoval, z auřadu zsazoval, 
do vězení dával, restanty zauplna jmíti chtěl; nic tu pří- 
mluvy dobrých lidí platiti nechtěly. Tak se vedlo s Šebe- 
stianem Třebochovským, písařem komorním na Bechyni, 
potom Matiášem Štandlem, item Adamem Šturmem, purkrabí 
Zeleckým, až pan bratr v tom pána mladšího napomínati 
a říditi musil. A poněvadž Lazický takové věci nepřátelské 
proti svým pomocníkům vésti směl, co pak neměl tyranem 
a odračem ubohých poddaných býti! 

[Adam *) Záhorka z Zahořic hejtman Krumlovský. An- 
dreas barvíř, pana Viléma služebník dvorský. Jiřík Gerštorf 
komorník pana Petra Voka. JanTaušek aúředník Milčinský.] 
Při času sv. Jeronýma Adam Šturm, někdejší purkrabě 
a písař Zelecký, zůstav na počtu však na spravedlivých 
vykázaných dluzích 500 kop, proto seděv drahný čas, 
puštěn, aby v krátkém času takový restant zvyupomínal. 
Znáti se dává přísnost nemalá pana Petra Voka k úřed- 
níkům a písařům; nebo nemohau písaři bez dluhů býti. 
To vše šlo z hlavy Lazického. (Šturm) půl šestá léta slau- 
žil, pivovár Chúsnický spravoval, tolikéž jsauc za purkrabí 
na Zeleč půl třetího léta slaužil. 

O Str. 103. 



75 

Bartoloměj Planský z Pleknštejna hejtman Prachatický ; i57» 
odtud paní kněžně dobrá piva odsýlal. 

[Sekretářova manželka byla v Prachaticích při času 
sv. Lukáše a sekretář ten se panem vladařem jezdil.] 

Fridrich z Saxendorfu byl na Třeboni se paní kněžnau 
v nepřítomnosti pana vladaře. [Hanusz Wornher Pusch zu 
Vilschain slaužil panu Petrovi Vokovi; spolu s jiným dostal 
se na vojnu do Niderlantu.] 

Za hofmistmi na Bechyni ku panu bratru fedrovala 
paní sestra Hradecká vdovu po Jindřichovi Víthovi. Stará 
paní Anna Purckhauser in a zum Schiechelhof byla při 
paní kněžně Eožmberské nemocna 29. maii; ačby umřela, 
o pohřeb nařídil s maršálkem p. vladař. 

Mense ^) februario toho týhodne po devítníku na ovčínu 
a dvoře pod Chúsníkem nařízení pana Petra Voka tesaři 
dělali, trvavše v tom* díle až do sv. Jana křtitele. Vavřinec 
Holub jim platil. 

16. februarii pan Vilém z Eožmberka v Praze byl; 
neměl s sebau své paní kněžny Badenské, než často ji 
psaním navštěvoval svau vlastní rukau. Však staral se, 
kterak by ji do Prahy k sobě dostal ; pročež 19. februarii 
pro tuž paní kněžnu manželku svú pana Joachima Metycha, 
maršálka svého, s některými dvořany a čeládkau odeslal, 
aby ji do Prahy doprovodili. Byla při J* M* tehdaž paní 
purkrabová, to jest pozůstalá vdova po panu Janovi z Lob- 
kovic, paní Alžběta z Rogendorfu. 

27. februarii v pátek po sv. Matěji J. M. císařská 
ku panu Hynkovi Brtnickému z Waldštejna a ku panu 
Janovi mladšímu z Zerotína a na Bředslavi přímluvci psaní 
za pana Petra Voka z Rožmberka o pannu Kateřinu šlechtičnu 
z Ludanic, poněvadž k ní poctivů náchylnost a úmysl jměl, 
aby mu za manželku dána byla, učiniti ráčil. Pan Petr 
Vok jakž císařským psaním tak ovšem jednáním pana 
bratra svého [se pány poručníky] na Brtnici prokleštěnú 
cestu měv, vypravil se do markrabství Moravského se 
panem Adamem z Hradce, panem ujcem svým, a paní 

') Str. 104. 



76 



iMo Annau Hradeckau, sestrau svau ; odpovědi od panny takové 
dostal, s níž dobře spokojen býti mohl. 

9J) aprilis, jinak ve čtvrtek před nedělí květnau 
v menším městě Pražském v lozumentu pana hejtmana 
markrabství Moravského vykonána vejprosa šlechtičny přede- 
psané z Ludanic, panny Kateřiny, panu Petrovi Vokóvi 
z Rožmberka k manželství. Pan Jan mladší z Žerotína a na 
Bředslavi i na místě pana Hynka Brtnického z Waldštejna 
a na Brtnici, kterýž pro nemoc dnau sklíčení přítomen 
býti nemohl, jakožto přátelé a ochrance panny Kateřiny 
šlechtičny z Ludanic zaručili takovúž svú přípověď a vej- 
prosu pana ženicha na ten spňsob jmenovavše čas mezi 
sv. Duchem toho roku 1579 a mezi sv. Duchem příštím 
léta 1580; kdyby od pana Jana mladšího z Žerotína a 
pana Hynka Brtnického z Waldštejna panu Petrovi Vokovi 
z Rožmberka čtyři neděle napřed věděti dáno bylo, aby 
se pán se pány přátely svými v místo uložené a k vykonání 
takového svatebního veselí najíti dáti ráčil, tomu k dosti- 
učinění slíbili za tyž pány poručníky a ochrance panny 
nevěsty pod základem 15.000 kop gr. č. Čeněk z Lipého 
a na Hodoníně, maršálek k. č., Adam z Švamberka, nej- 
vyšší sudí k. Č., Jan z Waldštejna, sudí dvorský, Fridrich 
z Žerotína a na Židlochovicích, Jan Jetřich starší z Žerotína, 
Jan z Boskovic a z Třebové — a^) stavu rytířského Burian 
Trčka z Lípy, podkomoří k. Č., Mikuláš z Hrádku a na 
Hostících, podkomoří markrabství Moravského, Jan Vratislav 
z Mitrovic, Jan Skrbenský z Hříště a na Slavětíně; za 
pana ženicha k témuž panu Janovi mladšímu z Žerotína 
a k věrným rukám jich pánů Hanušovi Haugvicovi z Bi- 
skupic, hejtmanu markrabství Moravského, pod týmž zá- 
kladem 15.000 slíbili : Ladislav z Lobkovic, nejvyšší Hof- 
mistr k. č., Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, nej- 
vyšší komorník k. Č., Vratislav z Pernštejna, nejvyšší 
kancléř k. Č., Zdeněk z Vartnberka na Buštěhradě, hejtman 
nového města Pražského, Jaroslav z Kolovrat a na Petrš- 
purce, landfogt dolních Lužic, Fridrich Mičan z Klinštejna 

i) Str. 105. 
«) Str. 106. 



b 



77 

a Rozstok na Kornhauze, — stavu rytířského. Michal Špa- m^ 
novský, nejvyšší písař k. C, Jan Vchynský ze Vchynic, 
purkrabě Karlštejnský, Bernart Hodějovsky z Hodějova, 
Vilém Kosoř Malovec z Malovic, místopísař k. č. K tomu 
manželství když tak šťastně naměřeno bylo, pan vladař 
aby své podstatě dům svůj tak jako páni předkové jeho 
postavil, u sebe rozsaudiv, kdyby z téhož manželství pan 
bratr jeho plod vyvedl (neměv on pan vladař s předešlými 
manželkami ani s tau třetí rodiny) na tom se panem bra- 
trem zavřel, pokudž by pán bůh syna jemu s manželku 
budaucí dáti ráčil, aby dojda svých let osmi panu vladařovi 
k cvičení odevzdán byl otcovským právem ; druhé podvolil 
se pan Petr Vok, kdyby jej pana vladaře pán bůh smrti 
neuchoval, že ničehož. při klášteřích, farách i všelijakém 
duchovenství jinačiti nechce, než tak, jakž by předešle na- 
řízeno bylo, při tom zůstavěti docela a zauplna. 

8.*) maii pan Vilém vladař domu Rožmberského, byv 
na Třeboni, nějakú myslivcřst provozovati ráčil; nebyla 
kněžna s ním, než na zejtří k ní na Krumlov pán jel. 

Toho měsíce s pilností dal Krčin Leptac tvrz divným 
hospodářstvím, též rozličnými lovy malovati ; i oboru okolo 
dělati, šindelem plot krýti, podezdívati i kotím obíjeti 
dal, obeslav všecky okolní auředníky, . jim poručil, aby 
sobě pomohli v tom díle s pilností. 

10. iulii, jinak v pátek po sv. mistru Janovi Husovi, J. M. 
císařská na vznešení Jana Černého z Vinoře pana Petra 
Voka z Rožmberka do sáudu komorního ke středě po sv. 
Bartoloměji sročiti ráčil, poněvadž pána viniti chtěl z slov 
hanlivých a na poctivosti důtklivých a to z takových, že 
pán léta 1575 ve čtvrtek den sv. Matěje na sladovně před 
zámkem Vintrberkem z aust v uši před dobrými lidmi 
k němu Janovi Černému promluvil mezi jinau řeči tato 
slova: Brals mi z mé sladovny obilí a dals je nositi k sobě 
domův etc. Aby k tomu saudu přijíti mělo, nesmýšlím; 
podobné, že v to se dobří- lidé vložili a Černého spokojili, 
a to více tak na foch obeslání stalo se. 

O Str. 107. 



78 

1579 14. iulii pan vladař jev z Prahy ráčil na Hradci býti 

při vejprosích panny Anny šlechtičny z Hradce, jenž bylo 
v auterý pa sv. Markétě ; ve středu do Třeboně ku paní 
své přijel. 

16. iulii kníže Filipp, markrabě Badenské, bratr Anny 
Marie paní Rožmberské, na Krumlov přijeti ráčil ; nenaáed . 
tu kněžny sestry své a rád se chtěv se paní i panem 
švagrem shledati, žádal za oznámení, mělli by tu čekati, 
či za ním jeti. Jmám ') za to, poněvadž na blízku býti od 
sebe ráčili, že jsau se shledali. 

3. augusti opět mar"krabě to [na Krumlov] přijelo; 
i tu tehdy nebylo paní kněžny sestry jeho. 

16w septembris, to jest v středu po povýšení sv. kříže, 
pan Hynek Brtnický z Waldštejna se paní manželkau svau 
i pannau šlechtičnau z Ludanic, pana Petra Voka nejmi- 
lejší, na Hradec Jindřichů přijeli; a tak pan Adam toho 
také dne domů přijel a pan Petr Vok z Rožmberka též 
neobmeškal, své nejmilejší navštíviti. 

21. septembris, den památný sv. Matauše, pan Petr 
Vok z Rožmberka na veselí svatební na Hradci pana Ol- 
dřicha Felixa z Lobkovic a panny Anny z Hradce na místě 
J. M^ císařské vyslaný byl. 

Měsíce octobris pan vladař domu Rožmberského byv 
v Praze, paní své kněžně za novinu napsal, že svatební 
veselí mělo konáno býti panu Ronffovi, J. M' C. komor- 
níku, pojímajícímu sobě hrabinku z Archu, na to mysliv 
pan vladař, aby ne dlauho na tom veselí trávil, než když 
by se rozveselili, aby vyvázl z Prahy. 

4.*) novembris, jinak tu středu po všech svatých vlastní 
rukau pana Petra Voka z Rožmberka napsáno : Rozdal jsem 
prsténků pro padaucí nemoc a božec: panu Vithovi Sta- 
dleckému 2, panu Vilémovi Sádlovi 1, panu Vácslavovi 
Hozlaurovi 1, paní manželce jeho 1, Jindřichovi Olbra- 
movi i jeho ženě 2, Apolonovi Bejšovcovi 1, Finkovi 1, 
Vacrlíkovi 1, panu Peťtovi Smrčkoví 1, Ezdriášovi 1, panně 
šlechtičně své jedenáct, paní Bejšovcové 1, panně Zdeně 1. 

') Str. 108. 
^) Str. 109. 



79 



4. decembris, to jest v pátek den památný sv. Bar- 1579 
bory pan vladař z Krumlova jel do obory Netolické a, tu 
nedlauho se zdržev, zase na Třeboň ku paní své odjel. 

(Haec pars prior annalium, peregrinationis vitaeque illastris ac 
clementís principis atque patris nostri d. d. Petři Vok pm*ius descripta 
anno domini 1614 mense ianuario, die 27. Laus deol Qao die co- 
mitia indicta šunt Budvicii, ad quas (sic) status convolanint et rex. 
Deus adsit in consilio!) 

(Continuatio ') annalium illustris principis ac domini, dni. Petři 
Vok Ursini, ultimi ex familia Rosenbergiaca herois.) 

Léta páně 1580, 

(13 novembris anno 1614.) 

Předešlého roku oznámeno o zasnaubení a vejprosích isso 
panu Petrovi Vokovi z Rožmberka k stavu manželskému 
panny Kateřiny šlechtičny z Ludanic, tak že na jiném ne- 
pozůstávalo, než aby to poctivé nařízení boží potvrzeno 
a veselím oslaveno bylo. O kterémž dříve než co připo^ 
menu, vidělo mi se, o některých věcech tuto předně jen 
kratičce dotiínauti; na svém místě obšírněji o rodu pánů 
z Ludanic píši. 

Otec panny nevěsty, předepsaného sirotka, byl pan 
Vácslav z Ludanic, ten v Vídni byv na lékařství, život tam 
dokonal a jí v sirobě, samé jedinké toho rodu asi v šesti 
létech odemřel. Tělo jeho mrtvé domů ku pohřbu přivezeno 
a náležitě pochováno. Pan Zachariáš z Hradce, toho času 
hejtman markrabství Moravského, poněvadž se poručenství 
žádného dokonalého nenacházelo, v statek se uvázal, ne 
tak, jakž pořádek země Moravské jest, aby v přítomnosti 
nejbližších přátel statek pořádně se ;5Ínventoval a popsal 
a inventářové spečetění, od týchž přátel učiněni, jeden 
týmž přátelům sirotčím odveden a druhý za panem po- 
ručníkem zůstaveni byli. Ale o inventáři za dlauhý čas 
nevědělo se, ani snad na něj myšleno bylo, než po dlauhém 
čase nětco toho sepsali, co ještě neustranili a nerozebrali 
a nevědělo se, bylli ten popis spečetěny čili nebyl. A tak 
jakž nepořádně k zprávě statku sirotčího přikročilo, takž 

») Str. 110. 



80 



1580 tím nepořádnějí se hospodařilo. Yeselfčko statek lacino 
odprodán, tak také i zboží Bokytnické i některé jiné 
vesnice a grantová ničemně k škodě sirotka prostrčeni, 
summa summarum zprávcové, auředníci a písaři k sobě 
hnali a jakž nejvíc mohli sirotci statek pod divnými ob- 
mysly k zisku vlastnímu obrátili. 

Paní ^) Johanka Mezrícká z Lomnice *), matka panny 
Kateřiny z Ludanic, umřela na Kokytnici léta páně 1568 
v pondělí po neděli květné dříve, než pan manžel její pan 
Vácslav z Ludanic. Bába panny Kateřiny, matka paní Jo- 
hanny, byla paní paní Kateřina z Vlčnova. Panna Mangda- 
lena(!) z Lomnice, sestra paní Johanky předepsané, vdavší 
se za jednoho vejvodu do Litvy, svrchků a klenotů zname- 
nitých nemálo panně Kateřině sirotku, tetě své náležejících, 
ustranivši tam zavezla; pročež pan Zachariáš z Hradce, 
poručník panny, musil se jich dosuzovati. 

Léta ^) páně 1574 v sobotu po sv. Jeronýmu, jinak 
1. dne octobris, pan Zachariáš z Hradce, chtěv toho po- 
ručenství rád prázden býti a se vytáhnauti, domlauval se 
na auředníka Helfenštajnského Jakuba Vojsku, aby sirotka 
i s statkem, komuž náleží postaupil ; k tomu od auředníka 
promluveno, že panna šlechtična ráčí žádati, aby maličko 
poshověti ráčil, že panna se před J. M' pány auředníky 
a saudce zemské postaví. A v tom jest od pana Vojsky 
v saudnici Brněnské do šranků vedena a nemálo oba placu 
zaměstknali a, držíce císařský list, v němž se panně léta 
dávají, panna od sebe promluviti dala, nevěděvši nebožátko, 
kde jest, a co by jejího dobrého bylo, jakožto panenka 
v sedmi letech, než auředník, aby se pánem počtu prázden 
byl, od ní mluvil, že léta doplněna jmá, aby jí panství 
postaupeno bylo. Na to list čísti dali, v kterémž nápadové, 
jakž obyčej, dostaveni nebyli. Načež naučení vyšlo takové: 
Naučení panu Zachariášovi z Hradce, nejvyššímu komorníku, 
jakožto předešlému hejtmanu o pannu Kateřinu z Ludanic, 
sirotka po nebožtíku panu Vácslavovi zůstalého, dané. 



') Str. 111. 

*) Oritr. z Lomnická. 

^) Sír. 112. 



81 

Poněvadž panna Kateřina z Ludanic od J. W císařské ^) ja- isso 
kožto krále Českého a markrabí Moravského léta doplněna 
listem J. M^ sobě dána jmá, má pan Zachariáš z Hradce 
jí panně Kateřině, pořádný počet učině, statku a což jí 
náleží mezi tímto časem a posudkem příštím postaupiti 
a ona pána z toho kvitovati. A poněvadž se panna Kateřina 
podvolila raddau pana Jana mladšího z Žerotína na Strážnici 
a pana Hynka z Waldštejna na všem zpravovati, bez vůle 
a vědomí jejich nic, což by na škodu její bylo, před se 
nebrati, povinna jest až do let svých přirozených tak se 
zachovati. Relatores pan Hanuš Haugvic z Biskupic pod- 
komoří a z vládyk Jaroš z Zastřízl. 

Pan komorník nejvyšší pan Zachariáš z Hradce počet 
a registra panně Kateřině sepsati dal, v kterýchž nejmenší 
zmínky o důchodech a užitcích téhož panství neučinil, než 
že dluhu vynašlo se po N. panu otci jejím 108-238 kojí 
9 gr. 1 d. V2 h., kteréž on pan poručník že by předně 
svými vlastními penězi, potom také i sirotčími platiti měl 
a tudy, jako by pořádný počet přednesl, se vytáhl. Ale 
poněvadž v tom poručenství, jakž napřed dotknuto, nemalý 
neřád nalezen, panna potom dostávši se za manželku panu 
Petrovi Vokovi z Rožmberka o svú spravedlivost se panem 
poručníkem svým panem Zachariášem z Hradce činiti jměla 
léta páně 1581 i druhého. Ale čím to sešlo, že právně ta 
věc dovedena není, nerozumím; nežli jedna příčina byla 
nenadálá smrt a z světa zprovození pana Zdeňka Kavky, 
přítele jejího, kterýž ten saud na místě paní proti panu 
z Hradce vedl. 

14.^) februarii, jenž bylo v neděli masopustní, pan 
Petr Vok z Rožmberka veselí svatební dáti strojiti na 
Bechyni a ženiti se ráčil, pojímaje sobě za manželku 
předoznámenú pannu pannu Kateřinu šlechtičnu z Ludanic 
z markrabství Moravského. 

Smlúvy svadební na týž den mezi panem ženichem 
předepsaným s jedné a urozenými pány, panem Janem 
mladším z Žerotína na Břecslavi a panem Hynkem Brtni- 

') Str. 113. 
^) Str. 114. 

V. Břežan. ^ 



82 



iňso ckým z AValdštejna na Brtnici jakožto přátely a ochránci 
panny nevěsty z strany druhé vykonány, předně, že tíž 
páni přátelé a ochráncové panny šlechtičny ji podlé za- 
snaubení a zápisův panu ženichovi k stavu manželskému 
řádně dodávají a druhé věna pro ni jmenují z statku jejího 
5000 kop gr. č. k vypravení panu ženichovi od datum 
smlauvy v roce dáti. Naproti*) tomu pan ženich panně ne- 
věstě túž summu obvěniv, jíž učinilo 12500 kop gr. č., na 
zámku Bechyni s panstvím dskami do sv. Jiří příštího 
pojistil; než pokudž by pan Petr Vok od paní manželky 
své jaký statek více k sobě přijal, aby ten na jiných 
zbožích svých dskami ujistiti povinen byl, k čemuž i pan 
vladař vůli svú dal. Rukojmové z strany panny nevěsty : 
pan Hanuš Haugvic z Biskupic na Račicích a Chropyni, 
hejtman markrabství Moravského, pan Jan Lhossl Brtnický 
^ Waldštejna na Polici, p. Jiří Zajimač z Kunštatu na Je- 
višovi(cí)ch, p. Henrych Brtnický z Waldštejna na Sádku, 

v 

p. Mikuláš Trčka z Lípy na Zelivě — a urození a stateční 
rytíři : pan Burian Trčka z Lípy na Světlé nad Sázavau, 
podkomoří k. Č., pan Petr Pražma z Bílkova a na Ejva- 
novicích; při straně pana ženicha slíbili: pan Zachariáš 
z Hradce na Telči a Polné, nejvyšší komorník markrabství 
Moravského, p. Adam z Hradce na Hradci a Hluboké, 
p. Vácslav Švihovský z Ryžmberka a z Švihová na Hora- 
žďovicích, p. Kristof z Švamberka na Vorlíku, p. Adam 
starší z Šternberka na Sedlci — a urození a stateční rytíři : 
pan Jan Vchynský ze Vchynic na Lzově purkrabě Karl- 
štejnský, p. Petr Baubinský z Aujezda na Střele, p. Bohu- 
slav Malovec z Malovic na Dřítni a p. Jan Malovec z Ma- 
lovic na Kamenici a Chýnově. 

Mezi jinými svatebními písničkami neb verši Johannes 
Fredherus ku poctivosti týmž manželům v Roztochu vytisk- 
nauti dal epithalamium, v němž při konci tento závěrek 
položil : 

Arx deus ipse tuae fundamentumque salutis 

Et decus et firmum est omni in discrimine robur; 

^) Str. 115. 



83 

Qui te perpetuo fide vitaeque gerenda, i58o 

Quae non intereat, quae nunquam marcida fiat, 

Cuiu placide annorum plenus iam cesseris orbi, 

Coelesti Eosea decorabit in arce corona. 

Vzácné hosti na též svatbě byli z království Česliého, 
markrabství, Moravského i jiných zemí, i také vysoce uro- 
zený a osvícený pán pan Vilém z Rožmberka, vladař domu 
Rožmberského, pana ženicha bratr, se paní manželku svú 
osvícenau kněžnau Annau Marií, markrabinau z Baden, 
pan Adam z Hradce se paní matkau svau paní Annau 
z Rožmberka, jenž při té svatbě jedna nejpřednější frau- 
cimorská hospodyně byla a pomáhala, se panu ženichovi 
věrně o všelijaké potřeby starati. 

[K tomu veselí potřebováni pozaunéři starého města 
Pražského a s nimi Gregr Šamper, starého pána trubač ; 
nařízena též byla muzika židovská z Prahy, kteráž velmi 
libě k tancům hrála.] 

23. aprilis, to jest den památní sv. Jiří, pan Petr 
Vok auřad hejtmanství krajského nařízením císaře Ru- 
dolfa II.. na sebe přijal; k němu přidán urozený vládyka 
pan Jan Ruth z Dyrného na Dymém. 

Téhož času, byv pan Vilém starší pan bratr nedostatečen 
při svém zdraví na zámku Třeboni, na místě jeho pan 
Petr Vok do Budějovic Českých jel v příčině jednání a 
kommissí horní věci a tu se se panem komorníkem nej- 
vyšším a panem Španovským i jinými k tomu nařízenými 
shledal; byli tu i kurfiršta Saského vyslaní, jenž horním 
věcem rozuměli. [Mezi jinými věcmi také nevoli mezi pa- 
nem vladařem a kverky vyslýchali, ji povožovali a k srov- 
náni přivésti hleděli.] 

Byli tam i měsíce máje a dne 7. téhož měsíce pán 
na Bechyni navrátil se. 

Při času sv. Jiří toho roku podlé jistého snesení páni 
poručníci paní Kateřiny Rožmberské z Ludanic měli paní 
statku Helfenštejnského postupovati; ale paní Rožmberská 
nemohši se se pánem svým osobně k tomu času do mar- 

') Str. IIG. 



84 

1580 krabství Moravského vypraviti, časně odepsali a vymluvena se 
učinili. Nicméně ') dožádala se paní pana Hanuše Haugvice 
z Biskupic, hejtmana markrabstvi Moravského, a pana Zdenka 
Kavky Ríčanského z Říčan, aby takové postaupení podlé 
práva a obyčeje země na místě paní k sobě přijali, k tomu 
je zmocnivši s odeslaným, spečetěným od osoby své plno- 
niocenstvím. [O čemž také, že zmocnila k tomu pány přede- 
l)sané, panu Janovi mladšímu z Zerotína a panu Hynkovi 
Brtnickému z Waldštejna časně listem svým znáti dala.] 
To odevzdání na ten předoznámený čas nestalo se 
jedno, protože pan hejtman Moravský od paní přední 
zmocněný do Olomauce nepřijel, než sám pan Kavka, a ten 
že nechtěl nic před se vzíti bez druhého ; druhé, že zmocnění 
listovního při sobě nejměl; třetí, že pan Břetislavský tu 
nebyl; čtvrté, že páni poručníci chtěli předně v některých 
summách, v čem sirotka zakládali, spokojeni býti. Takž 
vodloženo to až do čtvrtku po letnicích, a již aby to před 
se šlo ; by pak tu poručníci nebyli, postaupivše a zmocnivše 
na svých místech pana H)mka Bruntálského z Vrbna a 
pana Jana Hrubčického z Čechtína. Když pak ty závady 
paní Rožmberská vyvadivši spokojila a pany poručníky 
opatřila i také plnomocenství pod pečetí s podpisem ruky 
své pánům zmocněným k přijetí téhož panství odeslala, 
tehdy ^) 29. íunii, jinak ve středu den památný svatých 
Petra a Pavla, apoštolův páně, od pana Hynka Bruntál- 
ského z Vrbna a pana Jana Hrubčického jakožto dožá- 
daných od pana Břeslavského a pana Brtnického, přede- 
psaných poručníků, panu Hanušovi Haugvicovi z Biskupic, 
hejtmanu markrabství Moravského, a panu Zdeňkovi Říčan- 
skému Kavkovi z Říčan na místě a k ruce paní Kateřiny 
Rožmberské z Ludanic zmocněným, panství Helfenštejnské 
i s lidmi postaupeno, kteřížto páni zmocnění i pečet paní 
Rožmberské dle opatření J* M' v závadách všelijakých za 
sebau jměli. 

Jeden Gerštorf jako komorník panu Petrovi slaužil 
a byl se pánem v Budějovicích v nějaké kommissi po sv. 

') Str. 117. 
O Str. 118 



85 

Jiří. Item paní Hozlaurka, jela se paní do Moravy. Item mo 
při J^ M^ paní byla panna Johanka (jmám za to Švihovská). 
Item Slezák pachole ; item Daudlebský ; item Adam Babka 
po Babkovi í)acholeti; item slaužil Ondřej Špulíř a byl 
se pánem na Moravě jako při komoře. Item kněz Matauš 
oppat Milivský ; Jan starší Špulíř z Jiter ; Vácslav Víta 
z Ezavého ; ti tří v zahradě panské v městě Soběslavi s ze- 
dníky nějaké dílo pojednávali tohoto roku v auterý po 
božím těle. 

10.') augusti, jinak v středu den památný sv. Vavřince, 
pan Petr Vok z Rožmberka se paní manželkau svau vzali 
před se cestu z Bechyně do markrabství Moravského a noc- 
lehovali v Hradci Jindřichově; ve čtvrtek učinili druhý 
nocleh v Dačicích ; třetí nocleh učiněn v pátek v Jaroměři- 
cích ; v Ejvanovicích čtvrtý nocleh učiněn v sobotu po sv. 
Vavřinci. V neděli před památkau nanebevzetí panny Marie 
pátý nocleh vykonán v Brně; v pondělí den památný na- 
nebevzetí panny Marie učiněn šestý nocleh v též jízdě 
v markrabství Moravském v Výškové ; v auterý do Olomauce 
přijeli; ve čtvrtek pán ráčil z Olomauce na své panství 
Helfenštejnské a ráčil na zámku Helfenštejnském hospodu 
jmíti. 

2tí. augusti, to jest v pátek po sv. Bartolomějovi, J. 
M. pán ráčil do Olomauce přijeti, kdežto nížepsané věci 
řízeny : 

Vklad spolku Kateřiny z Ludanic Petrovi Vokovi 
z Rožmberka. 

Kateřina z Ludanic a na Helfenštejně Petra Voka 
z Rožmberka manžela mého milého přijímám na pravý 
a jednostejný spolek na hrad Helfenštain a město Lipník 
se vším a všelijakým toho panství a zboží příslušenstvím, 
nic sobě na tom nepoz&stavujíc, než jak jsem toho sama 
v držení a užívání po panu Vácslavovi z Ludanic, otci svém, 
vešla, a podlé odvedení a postaupení mně toho panství 
a zboží Helfenštejnského od Jana mladšího z Žerotína a na 
Břecslavi a Hynka Brtnického z Waldš tejna a na Brtnici 

») Str. 119. 



86 



iftso i ua to na všecko, k čemuž právo jmám a ještě jmíti budu. 
Tento ') vejpis dán jest z desk zemských markrabství Mo- 
ravského z druhých knih pana Zachariáše z Hradce, nej- 
vyššího komorníka, pod pečetmi urozených pánův pana 
Zachariáše z Hradce na Telči a Polné, místodržícího hejt- 
mana a nejvyššího komorníka, pana Znaty z Lomnice a 
na Říčanech, nejvyššího sudího markrabství Moravského 
a urozené vladyky Ctibora Sirakovského z Perková a na 
Staré vsi, nejvyššího písaře téhož markrabství Moravského. 

Když zase pán z Moravy z Helfenštejna 12. septembris, 
to jest v pondělí po narození panny Marie, jel, tyto učinil 
noclehy: 1. v Kroměříži, 2. v Výškově v auterý před po- 
výšením sv. kříže, 3. v Brně ve středu, v Krbově v pátek 
po povýšení sv. kříže, 5. v Jemnici v sobotu, 6. v Kunziaku 
v neděli, 7. v Soběslavi v pondělí a v auterý. 

Jan Albin z Helfenburku od mladosti při panu Vilé- 
movi byl a se pánem učil se v Passově, pak za komorníka 
slaužil v štěstí i v neštěstí, zdraví i nemocech, pilně a pří- 
jemně při pánu trval; potom byl auředníkem na Zelči. 
Pak léta 1580 když panu Petrovi Vokovi a paní manželce 
jeho panství Helfenštejn postaupeno, byl*) hejtmanem na 
Helfenštejně a všecky moravské věci s pilností věrně řídil, 
(hospodářství na tom panství v nově s dobrým pánu naři- 
zoval. Šebestiána Třebochovského při sobě za purkrabí 
přijal a vyhlásil; dával mu dobré svědectví psané panu 
Petrovi Vokovi z Rožmberka takto : Šebestián, jmám naději, 
že všechno rád učiní, ale jest k tomu ještě mdlý, a na tak 
krátký čas nemohu judicirovati (jest přísloví: nové chvo- 
štiště hladce mete) ; ale já o něm jistě nepochybuji, neb 
se dokládá a, což mu se poraučí, pěkně a rozšafné vykoná 
a jest jemný. 

13. octobris, jinak v pondělí po svatých Šimoniši Judau, 
téhož roku zjednal pan Petr Vok z Rožmberka Vácslava 
Kapříka z Vokovic za myslivce ; naříditi mu ráčil služby 
roční 15 kop gr. č. s přídavky těmito na dva valachy a 
psy líhavé jedna míra Bechyňský ovsa každého týhodne, 

O Str. 120. 
') Str. 121. 



87 



sena, slamy i kování, což by zapotřebí bylo a osm pecní- i58o 
kův chleba na psy každého týhodne, s stravau, jakúž jagr- 
mistrové jmívali, a pachole též aby vychování s mašta- 
líři jměl; pro myslivost na koroptvy kleprlík mu pro- 
půjčován býti má; prachu do roka 5 liber a olova 10 liber; 
másla S ž., sejry dva mírné; na dva rarohy a jeden je- 
střáb masa, bezelstně kdyby pro myslivost do 12 gr. mis. 
utratil, passirováno býti má a tři kůže zvířecí z toho, 
což by zastřelil. Stalo se na Bechyni etc. 

13.*) novembris, jinak v neděli po sv. Martině, pan 
Petr Vok ráčil do Soběslave přijeti a tam až do středy 
po sv. Hubertu býti. 

17. novembris, jinak ve čtvrtek po sv. Hubertu, smluvil 
pan Petr Vok J. M. s baumistrem mistrem Balthazarem 
o rozebrání a rozlámání věže na Bechyni, jdauce do zámku 
na levé ruce, od vrchu až dolů, pokudž toho potřeba 
ukazovala, ze 45 kop, žita 6 str., hrachu 2 st., piva bílého 
2 sudy a' řídkého s potřebu, a dva dělníky přidati ráčil. 

5. decembris, jinak y pondělí po sv. Barboře, od J. 
M* pana Petra Voka z Rožmberka z Bechyně poručení vyšlo 
Lipenským a auřadníkovi Helfenštejnskému v příčině obno- 
vení v témž městě auřadu konšelského. Nesmýšlím, aby který 
z bratrského náboženství do auřadu dosazen byl proto, 
nebo auředník Albin velmi na ně nevrazil a jim dům jejich 

zapečetiti chtěl. (Lustranda sequentia.) 

Léta O páně 1581. 

16. martii, jinak ve čtvrtek po neděli iudica, pan ^^^ 
Vilém z Rožmberka, byv v Praze, kdež tehdáž císař ne- 
mocný ležel, sotva se vyprosiv od J. M* C, k domoví se 
obrátil ; nebo na Krumlov očekával knížete Filippa markrabi 
z Baden, švagra svého, kterýž i panu Petrovi Vokovi na 
Bechyni byl velmi vzácný host. 

26. aprilis, jinak ve středu po sv. Marku evangelistu 
páně, skrze J. M. vysoce urozeného pána pana Petra Voka^) 



') Str. 122. 
') Str. 12.S. 
•) Orig. Wogkba. 



.Jk 



88 

1581 Z Rožmberka stala se smlauva celá a dokonalá s mistrem 
Balthazarem paumistrem a to taková, že má J. M^ pánu 
dotčený mistr Balthazar v zámku Bechyni stavení udělati, 
tak jakž model vlastní rukau J. M^ páně podepsaný ukazuje. 
Od kteréhož díla mistru Balthazarovi J. M. pán dáti míti 
ráčí summy hotové na penězích jedenácte set padesáte 
kop mis. a k tomu přídavky tyto : žita 88 strychův, ječmene 
10 str., hrachu 10 str., sejra 10 c, másla 88 žejdl, piva 
bílého 15 věrt., piva řídkého z každé várky 1 věrtel, šaty 
ložní jakž jmají a lozument nad spílkau. A mistr Balthazar 
bude povinen v tom spodním stoku *), kde prádlo i druhé 
pokoje nad ním v zámku s placem zároveň naskrze skle- 
nauti a všechny věci od spodku až do vrchu, co zedníku 
náleží, zpraviti, vápnem obmrštiti, vydinchovati, obíliti, 
zdi zevnitř kvadrátem vyrýsovati a cokoliv jemu náležitého 
bude, spraviti na schválení lidské. Však J. M. pán ráčil 
se uvoliti, grunty dáti vybrati a stavení, které se má bořiti, 
na svůj náklad dáti rozbořiti a sklepy zavožovati; nad to 
vejš, když to všechno stavení do konce bude ustaveno, 
J. M. pán ráčil se uvoliti mistru Balthazarovi šaty dáti, - 
z kterýchž bude moci J. M* poděkovati. A pro lepší pamět . 
za J. M' pánem jedna cedule zřezaná zůstává a druhá 
jemu mistru Balthazarovi dána. (Co více sděláno, najde 
se při létu 1587.) 

[7. máje, jinak v neděli po božím vstaupení, osvícené 
kníže pán pan Filipp markrabě z Baden pana Petra Voka, 
z Prahy jev, na Bechyni navštíviti ráčil jakožto pana 
švagi^a svého.] 

31. maii pan Petr Vok z Rožmberka do Prahy přijel 
a na zejtří, to jest 1. iunii, jinak ve čtvrtek den památný 
sv. Nikodéma, za důležitými svými příčinami na Raudnici 
ku panu bratru svému jel a své dobré jednal. 

2.^) iunii přijel tam na Raudnici arcikníže Rakauské 
Karel i s svau paní manželkau, v neděli před sebe do 
Drážďan odtud cestu vzav. Než páni z Rožmberka v pondělí 
zase ku Praze obrátili se. 



') Str. 124. 
2) Str. 125. 



89 



13. iunii v auterý před sv. Vítem hrom udeřil na i58i 
kostelík Matky Boží nad městem Sedlčany, roztrhl zeď, 
trámy, vížku rozházel. 

5. iulii pan vladař byv na Třeboni a paní kněžna 
manželka J. M' na Krumlově o to se usnesli, že na ten 
den jeli do* obory Netolické do nového stavení a tu se 
žádostivě shledali. To statení toho roku Kratochvílí na- 
zváno a za tvrz vysazeno. 

5. augusti, jinak v sobotu den památky matky boží 
sněžné, pan Adam z Hradce na svém místě k postaupení 
panství Černovského a Dešenského panu Petrovi Vokovi, 
ujci svému, podlé jistého snesení nařídil, zmocnil a vyslal 
urozené vládyky France Švejnocha, auředníka Žirovníckého, 
a Petra Raushdorfa, služebníky své, s jistau instrukcí, 
kteréhožto zboží někdy v držení byla paní Anna Rožmberská 
z Hradce a pan Adam odkazem jich dostal, jakož o tom 
jinde v registřích obšírnější poznamenání nachází se. 

[Z *) poznamenání pana Petra Voka z tabulek: 13. au- 
gusti, to jest v neděli po sv. Vavřinci, přijel Jan Albin 
z Helfénštejna na Bechyni.] 

20. augusti pan vladař domu Rožmberského, navra- 
covav se do Čech od kurfiršta Saského, do Chomutova 
přijel a odtud upřímo ku Praze směřoval, úmyslu byv, tam 
nedlauho se zdržovati nežli k domoví pospíšiti. 

[21. nejprve na Aničku Vojířku její nemoc přišla mezi 
13. a 14. hodinau.^)] 

29. augusti, to jest v auterý po sv. Bartolomějovi, pan 
Petr Vok z Rožmberka se paní manželkau ráčil z Bechyně 
k markrabství Moravskému hnauti a v Hraci noclehovati 
se 48 osobami a koňmi 65. Ve středu v Cerekvi pokrmeno, 
v Jihlavě noclehováno ; ve čtvrtek ochtáb sv. Bartoloměje 
do Mezeříče, v pátek do Tišnova, v sobotu do Brna, v ne- 
děli po sv. Jiljí do Ej vano víc, v pondělí do Lipníka a tu 
ráčil na rathauze hospodu jmíti. 

21. septembris, jenž bylo ve čtvrtek den sv. Matauše, 
ráčili z Lipníka vyjeti zase a přes noc v Ejvanovicích ležeti, 

^) Str. 126. 

^) V orig. též v BÍffrách psáno. 



90 

1581 V pátek do Brna, V sobotu do Krhova, v neděli do Dacie, 
v pondělí před sv. Vácslavem ráčil ležeti v Soběslavi; 
v auterý zase na Bechyni navrátili se. 

11.*) septembris pan Vilém, vladař domu Rožmberského, 
od císaře Rudolfa nařízen, aby na místě J. M* při veselí 
svatebním Kristofa mladšího z Lobkovic a ženicha, pojí- 
majícího sobě za manželku pannu Alžbětu, dceru pana 
Jana z Lobkovic a na Bystřici, na kterémžto 17. dne septem- 
bris hostem pan vladař byl a present od J. M^ C. týmž 
manželům odevzdal. 

20. septembris Gregorius papá XIH. pana vladaře 
psaním otcovským laskavě navštívil, dav pánu titul proregi 
Bohemiae, oznamuje, že biskup Ceruiensis, nuncius apo- 
štolské stolice, život dokonal; z té příčiny že jiného, fra- 
trem Joannem Franciscum, episcopum Vercellensem, na 
jeho místě do Čech posýlá. 

29. septembris, to jest v pátek den sv. Michala arch- 
anjela, pan Petr Vok nemnoho sobě v domu svém na Be- 
chyni odpočinuv, hned do Prahy, pohnán jsa od Jana 
Černého z Vinoře, vypraviti se musiti ráčil, noclehovav 
v Milčíně. 

Adam Babka, pachole panské. 

30. septembris v Jesenici noclehováno. 5.^) octobris, 
to jest ve čtvrtek po sv. Jeronýmu J. M. pán ráčil z Prahy 
vyjeti po dostavení se k půhonu Jana Černého. 

16. octobris, jinak v pondělí den sv. Havla, — Krčin 
poznamenal, že vyložil se s lidmi na stoku u Smržová na 
panství Třeboňském, a jmél co přes sedm dní na ní dělati. 

18. octobris, jinak ve středu po sv. Havle, Augustus 
kurfiršt Sasky do Prahy k J. M. císařské přijel, z kteréžto 
příčiny, předobeslán byv pan Petr Vok od J. M* C, aby 
též k poslaužení a uctění témuž slavnému hosti do Prahy 
najíti dal se, skrze pana vladaře, pana bratra svého, vy- 
mluvena se učinil, tak že do Prahy nejel. 

29. octobris, jenž bylo v neděli po sv. Šimoniši Judovii 
skrze Jindřicha Sasku, jinak Vojíře z Vacovic a na Smilkově, 

O Str. 127. 
2) Str. 128. 



91 



projednán u J. M' pána na Bechyni Vácslav Kapřík za i58i 
myslivce za 30 kop mis., tří kozí zvířecích, na kůň obrok 
i kování, se stravau na sebe i pachole, volova 10, prachu 
5 liber, na psy chléb, něco másla i sejra, na rarohy a je- 
střáb srdce maso. 

6. ^) novembris v pondělí den sv. Linharta, pan vladař 
z Prahy navrátiv se, ten den z Třeboně na Krumlov jel. 

10. novembris v pátek před s v. Martinem Jan Lazický 
z Písnice, hejtman Bechynský, byv na Vintrberce, to panu 
Petrovi Vokovi, pánu svému, za novinu napsal, že Volf 
Tkadlec z města Vintrberka, který podlé jiných myslivců 
v myslivosti k ruce J. M* nápomocen byl, na lesích na 
nedvědici se dvěma mladými nedvědy náhodau trefil, kteráž 
ihned v něj dala se a sáty na něm všechny podrala a roz- 
trhla a jako říkaje za umrlého (j^ majíc)'^ odešla. A tak 
jest on zase okřál a na Vintrberg přišel a jiným myslivcům 
o tom oznámil, kteříž hned po šlaku za ní jíti nepominuli, 
ale pro spěšný rozjih a zjití z hor sněhu dále šlakovati 
jí nemohli. 

19. novembris, jenž bylo v neděli po sv. Ottmaru, 
jev pan vladař do Prahy na nocleh, sjeti se ráčili spolu 
páni bratří v Soběslavi. Ta jízda páně vladaře byla proto, 
poněvadž J. M. císařská z Prahy odjeti se strojiti ráčil, 
aby pán na místě královském v residencí a zprávě J. M. 
zastával. 

Toho *) roku panu Janavi z Lobkovic a na Bystřici 
rybník Stankov se ztrhl, stížně v noci přiběhl odtud posel 
do Třeboně napomínaje, aby se na péči jměli. Z té příčiny 
od Jiříka Homuta z Harasova, tehdejšího hejtmana, lidé 
na panství, přísedící blízko vodě, vystřeženi, že se nepro- 
dlévaje odstěhovavše sebe i své statky opatřili. J. M* pánu 
žádná se škoda na rybnících nestala, ač byla náramně veliká * 
voda, tak že pamětníků takové nebylo. 



.^) Str. 129. 
^) Doplněno. 
^) Str. 130. 



92 



Léta 9 páně 1582. 

1582 Hned z počátku toho roku nalámáno přes 7 set sáhů 

kamene pro taras na rybník Oplatil, dav jej Jiřík Homut, 
hejtman Třeboňský odvézti ; [i taras také čerstvě vyzdvihován] 
a dělán na témž rybníce. Toho také času gruntové pro hráz 
rybníka Krčina vybíráni. Žoček byl auředník nad lybnikáři. 
Item při počátku roku téhož do Netolické obory silně 
cihly a kámen a vápno s potřebami vezeno na mnoho set 
for a vše na vrchu skládáno nad tvrz Leptač ; byv tehdáž 
správčím a auředníkem téhož panství Jan Netolický z Tu- 
rova, nebo Matiáš z Veveří jiné povolání jměl, nejvyšším 
inspektorem nad pivováry představený jsa. 

17. ianuarii, to jest ve středu den sv. Antonína, pan 
Petr Vok s paní manželkau svau z Bechyně vyjeli do 
markrabství Moravského ; 26. téhož měsíce přijeli do Lip- 
níku; 14. februarii, to jest ve středu den památný sv. 
Valentina, zase pan Petr Vok se paní manželkau a dvorem 
svým šfastně navrátili se na Bechyni. 

21. februarii pán starý, vladař domu Rožmberského, 
cestu před sebe vzav z Prahy toho dne do Soběslave při- 
jel, odkud k Třeboni obrátil se a tu nařizoval, co by se 
mělo v zámku na jaře dáti stavěti; však neprodlévaje 
k Krumlovu k paní kněžně manželce své pospíšil. Nebo 
25. dne téhož měsíce února, totižto v neděli masopustní 
spolu se panem bratrem svým Petrem Vokem a paní man- 
želkau jeho i hrabětem z Kasoldu a paní Evau z Rožm- 
berka, ženau jeho, na Krumlově masopust okvasili. Nedlauho 
pan vladař doma zůstal, ihiíed zase strojil se do Prahy 
k saudu postnímu. 

Měsíce *) martii postního času, když se země otevřela, 
v městě Soběslavi na příkopích za domem někdy Špulířov- 
ským, již toho času panským, pan Petr Vok z Rožmberka 
začasté bývati a nemálo každého dne dělníků jmívati ráčil 
a jim z mejta městského na den po 5 gr. mís. platívalo se. 




') Str. 131. 
') Str. 132. 



93 

[Císař Rudolf toho času v Vídni býti ráčil a odtud i582 
strojil se na snem do Augšpurku, k kteréž jízdě také 
i pana Petra Voka obeslal; sotvať jest pro mor z ní ne- 
sešlo.] 

1. aprilis V sobotu na neděli iudica okolo osm hodin 
až do dne vidíni slaupové ohniví, plápolající. 

23. aprilis, to jest při času sv. Jiří, aby auřad hejt- 
manský kraje Bechyňského pan Petr Vok z Rožmberka 
na sebe s urozeným vládykau Jindřichem Pauzarem z Mich- 
nic a na Žumberce přijali, císařským poručením, psaním 
jim odeslaným, k tomu nařízeni. 

3.') iunii u Netolic veliká voda, o čemž takto Matěj 
z Veveří Krčínovi napsal: Oznamuji V' M*, kterak veliká 
voda na den seslání ducha svatého přišla asi tři hodiny 
na den, nikdyž prve tak veliká nebývala, a již jsme řekli, 
že nám ty všecky rybníky potrhá. Na Pomoci již na hráz 
vstupovala, a tak se zdálo, že to všeckno prlení polámala, 
a Zajíček v sobotu dal tu hráz zkopati, kterau jste ráčili 
povýšiti dáti pod polí, nic nemohlo postačiti. Na Podrau- 
škách jsme jedno pole prlení vybrali, nic nebylo plátno, 
šla nám přes hráz ; byl by se ztrhl, musili jsme dáti pro- 
kopati k městu u mostu; ale neprohrála voda sotva za 
osm loket zšíří. Splav také na témž rybníku vyházela. 
K šturmu udeřeno a několik jiných rybníků na tom panství 
a na Libějovskéra zkopati musili; nebo několik dní usta- 
vičně pršelo a vody se náramně rozmnožily. Táž povodeň 
na panství Bechyůském veliku summu dříví k plavbě zhoto- 
veného pobrala. V Soběslavi také v příkopích velmi ná- 
ramně mnoho vody, až skoro mostu u brány Veselské do- 
sahovala, vzrostlo — summa summarum tak veliké roz- 
vodnění bylo, že podobného lidé staří nepamatovali. 

V auterý svatodušní pan vladař domu Rožmberského 
z Krumlova přijel na Třeboň, úmyslu *) byv na obeslání 
císařské ku Praze obrátiti se ; ale ta povodeň mu pobravši 
mosty na mnohých místech překazila a zbránila, tak že 
zase na Krumlov navrátiti musil se. 



') Str. 133. 
^) Str. 134. 



94 

1582 Při Času slavnosti sv. Trojice na panství Třeboňském 

škody staly se : na Borovanech v městě kraupy potlaukly 
a hrom jích osmnácte do gruntu vypálil ; v Jilovici kraupy 
potlaukly i v jiných vesnicích okolo Borovan; ve vsi Cepu 
tři hrom vypálil; ve vsi Radosticích kraupy potlaukly; 
v městě Ledenicích kraupy potlaukly i u Vidová. 

Mor za tau povodní veřejný následoval. 17. iunii, to 
jest od neděle po sv. Vítu až do neděle po sv. Vavřinci, 
to jest v osmi nedělích zemřelo jich v městě Raudnici 
742 osoby. Co pak jinde po všem království Českém! 
A tak mnoho v tom Raudnickém kraji lidu vymřelo, že 
nebyl kdo obilé kliditi, nebo přezralé na polích stálo. 

23. iunii v pátek den sv. Johanny na panství Třeboň- 
ském na rybníce Žabově dělníků dělalo okolo pěti set. 
Na druhé hrázi, jenž slově Ptačí bláto, hráz počala se 
dolů vézti a různo lézti. Zprávce toho díla byl Burijan 

v 

Kasalický z Kašic. Zoček pro nemoc nemohv k rybníkům 
dohlídati, Sejkorovi poručeno, aby dohlídal. Na Záblatském 
rybníce také taras Vlaši dělali. 

2^.*) iunii, to jest ve čtvrtek po památce sv. Jana 
křtitele, pan vladař domu Rožmberského na obeslání J.M' 
císařské v považování pilných věcí s jinými auředníky zem- 
skými dvě míle od Prahy se sjev, protože v Praze již 
tehdáž mor rozmáhal se, po 40 i 50 za den schovávavše, 
z té příčiny co nejpřednějších vše se rozjelo anobrž i dosti 
potřební. Od toho tehdy jednání navrátil se pán zase na 
Třeboň dne předepsaného a odtud přijev na Krumlov za . 
drahný čas pro tu ránu boží nehejbal se. 

2. augusti, ve čtvrtek po památce sv. Petra v okovách, 
Šebestián Třebochovský, auředník Helfenštejnský, z mar- 
krabství Moravského psaní učinil panu Petrovi Vokovi, 
pánu svému, že přede dvěma nedělmi od datum listu tohoto 
pan Zdeněk Ríčanský Kavka z Říčan od nějakých lotrův 
Uhrův aneb Polákův, jev z Rokytnice na Braunov, nenáležitě 
zamordován a zastřelen z ručnice. 

•) Str. 135. 



95 



8. augusti, to jest v středu po proměnění pána Krista, i582 
sjeli se na Kratochvíli v oboře Netolické páni bratří z Rožm- 
berka, poněvadž pan vladař umínil slavné stavení tu vy- 
zdvihnauti, raddy pana bratra v tom doložiti se chtěje. 

V *) ten mor rozmnožený v městech Pražských, páni 
auředníci zemští, místodržící, J. M* císařské komora a apel- 
lací na Táboře své povinnosti řídili, když pan vladař při 
času sv. Bartoloměje je navštěvoval. 

17. septembris, jinak v pondělí po sv. Lidmile, zje- 
dnán u J. M^ pana Petra Voka na Bechyni za purkrabi 
Hanuš Tataus z Vraního na ten spůsob, aby na zámku, 
ve dvořích, ovčíních, k zámku Bechyni náležejících, i jinde 
což k hospodářství téhož panství přísluší, dohlídal a spra- 
voval, a což by s dobrým J. M* páně i užitečným bylo, 
vyhledával a pilen byl Naproti tomu služba mu zapsána 
roční 15 kop gr. č., šaty jakž na vládyku náleží, kůň a 
pachole, s opatřením náležitým i manželky, pokudž by ji 
měl. Strany, ač by se nepotřebovaly, a slaužiti nemínil, 
aby sobě čtvrt léta napřed znáti daly, dále tau smlauvau 
sobě povinny nebudau. 

19. septembris, jinak v středu po sv. Lidmile, Jindřich 
Homut z Karasova, jagrmistr pana vladaře Rožmberského, 
obyvav v novém stavení v oboře Netolické a dav pro jeleny 
a telata otavy kliditi, to Krčínovi za novinu napsal : To -) 
vám oznamuji, můj zvláště milý pane otče, že jsau jeleni 
Kukačku z světa zprovodili a jemu více nežli do sta ran 
udělali. Mohu vám to oznámiti, že jest jeden jelen tak 
velmi zuřivý a zlý, že více nežli padesáte sekáčů před ním 
na stromoví utíkati musilo: tak se mi zdá, že jest více 
ten na škodu J. M' pánu nežli k zisku. Nebo se obávám, 
že konečně ještě někoho z světa zprovodí; nebo mne sa- 
motného dnešního dne na koni do stodoly vehnal a sekáče 
na stromoví, a tak nemohv již žádného dojíti, lehl tu před 
nimi na lauku a válel se velmi velikau zlostí. U ševče 
bývá, že mu hlavu do okna strká a řve: k víře podobné 



') Str. 136. 
^) Str. 137. 



96 



1582 není, kterak sobě to zvíře počíná etc. A tak již toho roku 
obora osazena byla zvěří, a zvěř rozmáhala se. 

Pan Petr Vok se paní manželkau svau i se vším 
dvorem v tom velikém nakažení morovém v Čechách předse 
na Bechyni zůstával, ješto okolo něho všudy mřeli, přes- 
polních lidí nehrubě štítiv se. A tu tehdáž poněvadž paní 

* 

manželka jeho důvěrnost v služebnostech církevních tak, 
jako i předkové její v tom náboženství vychována byvši, 
k zprávcům jednoty bratrské jměla, pročež bratra Matěje 
Hrona staršího mezi bratřími v Tejně nad Yltavau v zprávě 
svědomí jí představivše, ona jeho služeb užívala. Pán J. M 
nějak také k nim se nakloňoval, až potom i toho dovolil, 
že kázání na zámku paní činívali. Dala k tomu také pří- 
činu ta rána boží morová. 

15.*) novembris to nakažení morní přiblížilo se k Krum- 
lovu, residencí pána vladaře, o čemž sám pán rukau vlastní 
napsal panu bratru takto: 

Můj nejmilejší pane bratře! 

Tyto hodiny od vás mi psaní dodáno, z kteréhož jsem 
porozuměl, že jste zdrávi i s paní manželkau svau, což 
vám věrně přeji: o mně vězte, že s manželkau svau též 
z daru pána boha všemohaucího zdrávi jsme, než již blízko 
okolo nás to morové nakažení se ukazuje. Pánu bohu 
věřím, že jeho svatá milost ráčí nás milostivě ochrániti 
a zachovati, jakož pak až do této chvíle pán bůh nás 
jistě opatrovati ráčil. S vaším služebníkem jsem onehdy 
o to mluvil, kde byste se před morem opatřiti mohli; 
nevím v pravdě kde lépe nežli v Rakausích aneb v Moravě. 
Nebo já jsem na to též myslel, kdyby zde nechtělo čisto 
zůstati, abych s pomocí pána boha tu někde se obrátil. 
Na ten čas nevím co jiného vám psáti, než pán bůh dáti 
rač nám se ve zdraví shledati. Datum spěšně na Krumlově 
ve čtvrtek po sv. Martině léta 1582. 

25.*) novembris v den sv. Kateřiny pán bůh z tohoto 
světa povolati ráčil, bez pochybí bolestí morní, v městě 
Soběslavi sauseda a služebníka pana Petra Voka z Rožm- 

') Str. 138. 
2) Str. 139. 



{)7 

berka Vácslava Aguického, [kterýž pánu vína skupoval i v ji- i58a 
ných potřebách platně slaužil, někdy Chaustnické a Zelecké 
důchody spravoval]. 

30. novembris v sobotu před sv. Ondřejem ač před 
tím, jakž napřed oznámeno, pro blízké nakažení morové 
pan vladař Rožmberský na Krumlově s hostmi svými, mezi 
nimiž byl pan Bohuslav Felix z Hasištejna, nejvyšší ko- 
morník k. 0., a pan sudí nejvyšší s manželkami svými, 
mohl se poněkud uleknauti a dále byt svůj přenésti; ale 
předse až do toho času na Krumlově zůstával a nenacházím, 
aby kam dáleji za příčinau moru hejhal se. 

30. decembris tu neděli po narození Krista pána ráno 
při východu slunce ukázala se duha k půlnoci, též po druhé 
o dvamezcítraa hodinách. To poznamenal vlastní rukau 
pan Petr Vok z Rožmberka. 

Tuto vidí mi se doložiti o dluzích pana Petra Voka 
z Rožmberka, že ačkoliv pán veselý, dobromyslný, ctihodný 
i dosti štědrý byl a rád stavěl, však že od léta páně 1569 
až do léta tohoto 1582 ') dne sv. 

Havla našlo se dluhův .... 179-876 kop 26 gr. 4 d. ; 
naproti tomu zaplaceno do před- 
jmenovaného času na tuž summu 

dluhův 125-372 kop — gr. 4 d. 

a tak pán ještě jměl dluhů svých 54*504 kop. 
A protož z toho se znáti dává, že pán předse na své věci 
pilný pozor dal a dobrým hospodářem byl. Kterak potom 
budaucích let hospodařeno a dluhové platili se, při létu 
páně 1588 se nalezne. 

Tyto nížepsané paměti sám pan Vilém, vladař domu 
Rožmberského, toho roku do kalendáře poznamenal, k jehož 
historie doplnění vztahují se. [Ale poněvadž jsem již jeho 
historii dosti obšírně sepsav, zavřel a spřepisoval, . . .J 
pro vzácnost té ruky nevidí mi se toho porainauti. 

10. maii z Prahy jsem vyjel s manželkau až na Kono- 
piště, 11. na Tábor, 12. na Hradec, 15. na Bystřici a bylo 
oddání pana z Hoys") se pannau strejnau z Lobkovic ; 14. zů- 

•) Str. 140. 

^) Ferdinanda Albrechta s Reginou. 

V. Břežan. 'X 



98 



1582 stali jsme na Bystrici, 15. na Třeboii, 16. na Třeboni, 
23. z Třeboně na Krumlov jsem přijel s manželkau svau 
a nalezl hrabě z Kasoldu s sestrau mau zde. 

26.') hrabě z Gasoldu s paní malželkau svau do Vlach 
odjeli; 31. odjel Krčin na Třeboň o jednání. Junii 4. vyjel 
jsem z Krumlova ku Praze až na Třeboň, 5. pro veliké 
vody nemohl jsem nikam; 7. byl jsem na Dvořišti a Opla- 
titele a jedl jsem ve Lhotě, a ten den ráno zavříno jednání 
8 Třeboňskými. 

8. přinesli dobru rudu z dolu sv. Adama z Budějovic. 

9. přijel sem pan z Hradce, pan Slavata a pan Jindřich 
z Waldštejna. Ten den z Prahy i z Raudnice listy přišly, 
oznamujíc o velikých škodách, povodněmi které se staly. 

12. na Krumlov jsem přijel. 13. pěknú rudu novů 
přinesli mi od sv. Adama z Budějovic. Bohu chvála. 

17. přijel sem pan z Hradce s paní manželkau svau 
a s panem Jindřichem z Krejku a panem Zachariášem 
Slavatau; 18. pan z Hradce odsud jel až do Drkolen. 

21. jel jsem na Kratochvíl; 22. štval jsem v oboře 
a na panu Mikulášovi Kořenském všemi chrty vyhráno; 
23. vyjel jsem ku Praze až na Tábor, 24. na Konopiště 
jsem přijel, 25. na Dobřejovice a tu přijeli všichni páni 
místodržící ke mně i pan president komory ; 26. do Milčína, 
27. na Třeboň. 

29. Mettych vonn Krumaw kommen. 

Julii 'O 1. Ist Mettych gen Raychenstain verrayst; inn 
der nacht bin leh nach Krumaw zogen vnd den 2. vmb 
4. frúe ankommen. 

6. pan Jiří z Šternberka i pan Ferdinand z Inspruku 
sem přijeli; 7. zase odjeli. 

8. pan Petr a Adam Baubinští ke mně přijeli; pan 
Racek Vchynský a pan Vilém Malovec sem přijeli, 13. pan 
Pavel Kůrka přijel; 15. pan Adam a pan Jan z Šternberka 
přijeli ; 19. pan Zdeněk Kavka na ten den zrádně zastřelen, 
jehož duši pán bůh milostiv býti rač! 23. listy přišly od 



^) Str. 141. 
') Str. 142. 



99 



paní Kavkové z Moravy o té nešíastné příhodě pana man- i582 
želá jejího. 

Augusti 8. já jsem jel na Kratochvíl; pan bratr ke 
mně na Kratochvíl přijel, též páni Kavkové bratří u mne 
byli; 11. přijel jsem na Krumlov z Kratochvíle; 12. pan 
president přijel, p. Haj der, p. rentmistr, též pan Vilém 
Beřkovský přijel; 14. pan president zase odjel; 15. Metych 
přyel zSlezka; 16. pan Vilém Beřkovský odjel. 20. vyjel 
jsem až na Třeboň; 21. na Třeboni jsem zůstal, 22. na 
Tábor jsem jel; 23. na Táboře, a Vchynský odjel. 24.*) vy- 
pravili jsme musterherra a colmistra; 25. pan hofmistr 
a pan písař odjeli; 26. pan sudí přijel; 28. vyjel jsem 
z Tábora až na Třeboň ; 29. bratr můj přijel ke mně do 
Lhoty k obědu a jel až na Třeboň se mnau ; 30. zůstali 
jsme na Třeboni; 31. vyjel jsem na Krumlov a bratr můj 
domů. 

Septembris 2. oberpurkmistr a Holtzl přijeli s hand- 
steinem pěkným; 4. p. Adam z Šternberka přijel, 6. zase 
odjel pan z Šternberka; též Metych odjel na Břeh; 11. 
v hodinu jedenáctú v noci p. Voleteky umřel ; 13. p. Cha- 
novský, Bukavanský, Butkovský a Kořenští přijeli; 15. pan 
Kůrka z Inspurku přijel s pány Benedy ; 16. v neděli den 
sv. Lidraily všickni odjeli, odpuštěna p. Chanovská s otcem ; 
23. hrabě Kašpar z Ladronu i s paní manželkau svau přijel 
do města; 24. jedli nahoře a po obědě odsud jeli. 

Octobris 7. pan Racslav Vchynský sem přijel a na 
zejtří sé mnau jedl ; 9. zase odjel pan Vchynský, 11. přijeli 
pan Adam Baubinský a p. Detleb Koc od paní Markvartové ; 
17. jel jsem na Kratochvíl a ten den přijeli ke mně pan 
komorník, p. sudí nejvyšší s manželkami svými ; přijel též 
pan Jan Vchynský; 19. štvali jsme; 20.'*) jeli jsme na 
Krumlov se všemi těmi pány ; pan sudí dvorský též k nám 
přijel; p. z Landštejna; pan Vratislav z Pernštejna, nejvyšší 
kancléř k. č. v Linci život dokonal; 25. jsme pan komorník, 
pan sudí a já do Lince vyjeli až na Vyšebrod ; 26. do 
Lince jsme přijeli z daru pána boha ve zdraví; 27. u paní 

') Str. 143. 
*) Str. 144. 



100 

1582 Z Pernštejna byli, ji velmi zarmaucenú našli. Pán bůh 
rač ji potěšiti! 28. v Linci zůstali, arcikníže Matiáše na- 
vštívili; 30. z Lince vyjeli až do Cáhlova; 31. přijeli jsme 
z daru pána boha ve zdraví na Krumlov. Týž den přijela 
paní Sára z Chlumce a na zejtří zase odjela. 

Novembris 2. vypravil jsem futtrmejstra do Gracu 
o bábu; pán bůh rač štéstiti. (NB: Za to jměl pán i jiní, 
že paní manželka jeho těhotná jest; ale potom nenašlo 
se toho, nýbrž nějaký votok a nezdraví se proneslo.) 
3. Metych z Slezka přijel : 22. pošta od J. M* císařské ; 
25. pan Plezský a pan Dobřanský od paní z Pernštejna 
sem přijeli: 27. kancléř přijel zase. 

Decembris 11. vonn Můnchen die Weiber ankommen; 
pan Karel z Biberštejna přijel. (Deo gratias.) 

Léta y páně 1583. 

^^^^ 1. ianuarii, to jest v pátek po sv. třech králích, stalo 

se projednání od pana Petra Voka z Rožmberka na Bechyni 
s Zachariášem Lenkem a Volfem Šendlerem, havíři, o vy- 
brání gruntu k novému stavení při cestě, která jde okolo 
zámku, na té straně proti potoku látra z šíří a z hlaubí, 
jakž od mistra Tomáše uznáno a jim ukázáno bude, a na 
dýl po jedné i druhé straně, jakž míra ukáže, v skále vy- 
sekání a vybrání. Od takového díla jim havéřům J. M. 
pán dáti míti ráčí osm kop míš. a nad to výš J. M. pán 
ráčil poručiti, poněvadž jim díla více přispořeno, 2V2 kopy 
míš. jim přidati, hrachu jeden věrtel, piva řídkého po 
trunku. No to řezané cedule zdělány a oni podlé této 
smlauvy k práci přistaupili a ji vykonali. V sobotu před 
provodní nedělí doplaceno jim podlé tohoto projednání ; 
nežli poněvadž se jim. mimo to více díla přihledalo, jest 
jim některá kopa k tomu dána. 

10. februarii v neděli po sv. Apolloně urozený vládyka 
Kristof Saska, jinak Vojíř z Vacovic zjednal se u J. M^ pana 
Petra Voka z Rožmberka za hejtmana a předního regenta 
na ten spůsob, aby panství Bechynské, Zelecké, Chaustnické, 

•) Str. i 46. 



101 



Vintrberské spravoval a toho, což by s dobrým užitečným isss 
J. M' páně bylo, vyhledával. Naproti ^) tomu pán ráčil mu 
službu roční naříditi 80 kop mís., koně tři obrokem i ko- 
váním, jej samého, pacholka i pachole stravau i oděvem 
podlé náležitosti opatřením. 

3. martii nížepsaní vládyky, služebníci pana Petra 
Voka z Rožmberka, v čem od J. M^ potřebováni byli, svým 
psaním znáti dávají pánu takto: 

Milostivý pane! Jakož jste ráčili nám psaní učiniti, 
V* M' abychme, jak se při řízení těch saudů a sirotčích 
věcí daří, oznámili: V^ M^ oznamujem, že ještě to, což jsme 
na ten čas řídili, a dvoje panství Zelecké a Táborské ten 
minulý tejden odbyli, dobře se dařilo. Co pak dáleji bude, 
to čas vyjeví; nebo od rána až do noci na těch věcech 
sedáme, a což předneseno bývá, s bedlivostí uvažujem, 
a co by na nějakých nedostatcích býti chtělo, to na sup- 
plikacích i sice se poznamenává a na V* M. odkládá. 
V pátek minulý jest radda zde v Soběslavi obnovena i také 
počet obcení vykonán. Strany pak opatření našeho jiného 
V* M' psáti nevíme, než že jsme náležitě chováni a při 
tom dobře spokojeni. Dán v Soběslavi v neděli, jenž slově 
oculi, léta 83. 

Jan Špulíř z Jiter. 

Jetřich Slatinský. 

Vácslav Víta z Rzavého. 

Pan Kuneš Dvorecký pro nějakú svú potřebu domů 
odjel, ale zejtra bohdá ranním jitrem zase sem přijede. 

A takž pán po všech panstvích v Čechách v tom těch 
dobrých pánů přátel potřebovati ráčil. 

8.^^) martii bratr Jindřich Švortz (z Semanína) dostal 
se sem na Bechyni za správce duchovního mé ženě (sám 
to poznamenal pan Petr Vok). 

14. martii dnes jsem do Soběslave přijel za příčinau 
těch saudův držání (to sám svau vlastní rukau pan Petr 
Vok ráčil poznamenati). 



') Str. 146. 
') Str. 147. 



. 3 



102 



1583 25. aprilis ve čtvrtek po neděli iubilate umřel v městě 

Soběslavi Jan Agnický, téhož města saused. Jiřík Saukeník 
jako poručený auředník páně v témž městě, vzav s sebau 
purkmistra Šebestiána Raubíka a písaře městského do 
domu nebožtíka, jakž dokonal, sjití učinil a, vyhledav re- 
gistra v jedné truhlici, kteréž se panství Chaustnického 
i Zeleckého dotýkala, ty dal městskau pečetí spečetiti, a 
neopominul při Š.ebestiánovi Raubíkovi jich ku pánu na 
Bechvni odeslati. 

31. iulii, jinak ve středu po sv. Anně, pan Vilém, 
vladař domu Rožmberského, z cesty se navrátiv, na Třeboni 
sobě odpočinul a tu k němu arcibiskup Pražský přijel 
k pilnému o platných věcí jednání. 

26.') augusti, jinak v podělí po sv. Bartolomějovi, 
pan Petr Vok se paní manželkau svau z Bechyně odjel 
do markrabství Moravského, nejprve o odjezdu svém panu 
bratru oznámil s tau žádostí, pokudž by zanechaní doma 
zprávcové raddy pana vladaře v čem potřebovali, aby 
opuštěni nebyli. Pan starší bratr v té věci slušně volný 
dal se najíti. 

[1. septembris mezi novokřtěnci přední mistr tesařský 
Toman Schnell na žádost pana Petra Voka toho dne skrze 
najednání pana Fridricha z Žerotína měl na Bechyni přijeti 
v příčině stavení krovu na zámku raddy udělení. Ale ne- 
vím, byloli proň odesláno.] 

5. septembris ve čtvrtek po sv. Jiljí, když pan Petr 
Vok v markrabství Moravském býti ráčil, o příhodě toho 
dne na Bechyni Hanuš Tataus, purkrabě, toto za novinu 
napsal. Jeden podavač Tomanovi z lešení upadl ; od lešení 
mistr Toman přeměřil až na zem devět sáhů. Ale^) však 
on šmikou až na cestu pod zámek upadl ; vzali ho odtud, 
že on o sobě nic nevěděl a donesli k Kačírkovi. Ale včera 
(to jest na druhý den) hned ráno chodil, nic nevěděl, 
když procítil, co je mu, než řekl k své ženě : Kdo je mne 
upral, neodpustím jemu. S přísahau se zavázal; ale ona 
mu teprve pověděla, že jest upadl. A tak jest veliký div, že 

') Str. 14«. 
2) Str. 149. 



103 



se nezabil, ani nohy neb ruky a ničehož nezlámal. A dnes i^ss 
ráno (to jest v sobotu třetím dnem) na zámek sám přišel : 
a tak předivný pán bůh v svých činech, kohož zachovati 
ráčí, a hodina nepřijde, divně jej mimo lidský smysl za- 
chová. — Vidění hrozné na nebi, jakž jste odjeli, jsme 
v noci viděli. 

Tito služebníci byli s J. M* pánem při té jízdě : pan 
Dohalský, Daudlebský, Škol, Špulíř, Adam komorník, Tumz- 
hyrn, Beřkovský, Honz a Pavel, Adam sekretář, Šimon 
Netolický, při něm písař. 

[Kudy pán z Moravy jel, upřímoli k domoví čili k kraji 
Boleslavskému do Boleslave, nevím, toboli roku tam býti 
ráčil v 16. neděli po sv. Trojici čili jindy. 

30. septembris pan Petr Vok z Rožmberka od pana 
Fridricha Žerotína zván byl, aby přijel ku pánu na Židlo- 
chovice. Nevím, staloli se to.] 

Toho *) roku byla veliká auroda vína a tudy pán bůh 
po tom žalostivém moru ráčil zase pozůstalých lidí potěšiti ; 
nebo panu vladařovi domu Rožmberského vinohradové jeho, 
k panství Raudnickému přináležející, vína bílého i červené- 
ho výborného vynesli devadesáte tři sudy a jeden věrtel, 
odkudž k tomu přišlo, že i kočí a maštalíři J. M', nad to 
jiná čeládka místo piva víno píti musili a sobě jej v škop- 
cích nosívali. 

Na konec toho roku pan Petr Vok z Rožmberka a na 
Bechyni Šebestiánovi Třebochovskému, auředníku Helfen- 
štejnskému, na omluvení lidské a zvláště některých pokrytě 
nábožných v Lipníku osob, s nimiž v notu trefiti neuměl, 
svadiv se s purkmistrem Lipenským Martinem Lorencovým, 
člověkem lstivým, o čemž širší správa najíti se může při 
pamětech města Lipníku, odpuštění dáti poručiv, jinú 
osobu na též panství, jakž níže se dotkne, za hejtmana 
prijiti racil. 

') Str. 160. 



4 
"li 



104 



Léta ') páně 1584. 

i^^* 3. februarii, to jest v pátek po obětování panny Marie, 

instrukcí vydána od pana Petra Voka z Rožmberka na 
Bechyni Vácslavovi Sedlčanskému, kterak se měl v auřadu 
svém kuchmistrském chovati, sepsáním Jiříka Homuta 
z Karasova. Téhož dne vydána též od J. M* pána instrukcí 
Lazarovi hospodáři zámeckému, tak aby všudy řád, čistota 
a šlechetnost zachována býti mohla. 

5. februarii, jenž bylo v neděli sexagesima, Šebestián 
Třebochovský, jakž napřed dotčeno, že mu odpuštění pan 
Petr Vok dáti poručil, od pana Jana Hrubčického jménem 
pana Petra Voka z Rožmberka z auřadu hejtmanství panství 
Helfenštejnského propuštěn a Jan Bostěchovský z Bostěchova 
na místo jeho v tu práci uveden. A takž Šebestián do 
Olomáuce, kdež sobě byl oblíbil, obrátil se. B. Pavel Jeseň 
s jinými odporníky tomu rádi byli a věrně mu toho přáli, 
že odtud vybyt. Dům svůj, který v Lipníku jměl, chtěl 
rád prodajem náměstku svému Bostěchovskému dopříti; 
ale auřad k ruce panství ujali se ho, ukázavše poručení. 

6.^) februarii pan vladař domu Rožmberského v pondělí 
den sv. Doroty přijel z Třeboně na Krumlov. 

16. pan Chanovský ku pánu přijel a pán na zejtří 
odjel k Třeboni; 20. z Třeboně vyjel pán ku Praze až do 
Soběslave, 21. do Milčína. 

Erasim Ginter, služebník pánův z Švamberka, jenž od 
písařův počty přijímal, také i na Bechyni k tomu potřebovati 
dával se. 

Martii 17. dne, byv pan vladař v Praze, toho dne je- 
dnání jměl o Libeň i smlauva učiněna, kteráž 21. sepsána 
i ztvrzena byla. Potom pan vladař 23. z Prahy vyjel až 
na Libeň, 26. z Libně až do Milčína, 27. do Soběslave, 
28. na Třeboň. 

Asi 31. dne martii Jan Bostěchovský z Bostěchova, 
auředník na Helfenštaině, učiniv psaní panu Petrovi Vokovi 
z Rožmberka na Bechyni mezi jinými věcmi o takové pří- 

^) Str. 151. 
■^) Str. 152. 



105 



hodě oznámil : V* M^ také toho tajná nečiním, že teď před i584 
samými hody velikonočními náký Pavel holomek, kterýž 
na Helfenšteině O slaužil, — příhoda se jemu přitrefila a 
to taková — přišed od robotýřů nahoru na zámek, nějaký 
prach okolo dvau liber sušil sobě tu v světnici u předních 
vrat u vrátného, a potomně do téhož vrátného komůrky, 
tak z prken udělané, ten prach sobě schoval, vrátnému 
o tom nic nepraviv. Vrátný pak, nevěda o žádném prachu, 
s světlem tam chodě, do toho prachu zatrausií, tak že 
ten prach téhož vrátného velice opálil a komůrku tu rozvrhl. 
A již týž vrátný od takového opálení i umřel ; avšak proto, 
milostivý pane, žádné se škody nahoře nestalo. Ten pak 
holomek, obávav se těžkosti, zámek zlezl, těmi vokny, jakž 
někdy před lety ňáký pekař, tudy také vylezl; dal jsem 
ty vokna hned spolu se zdí zároveň zazditi, tak aby odtud 
žádný více těmi vokny nemohl vylézati. Dán na Helfenštejně 
v auterý po svatých Filippu a Jakubu. 

Týž Bostěchovský dostal se k službě z Dačic, kdež 
prve své obydlí a dům jměl a jej prodal. 

Tyto paměti, tak jakž sám pan vladař poznamenal, 
pořád všecky se položí: 

Aprilis die 8. pan Mošaur přijel; 9. seděl týž pan 
Mošaur na Třeboňských počtech s Metychem; 10. jeli jsme 
vyměřovati rybník u Třeboně; 11. na Dobré mysli jsem 
zůstal; 12. na Třeboň jsem zase jel; 26.^) Krčin jel na 
Krumlov; 17. já na Krumlov šťastně přijel. Deo laus! 
24. na Kratochvíl jsem přijel; pan hrabě z Rozdražova 
a pan Redar byli u mne; 25. bratr můj přijel ke mně; 
26. štvali jsme se panem Kořenským ; 27. na Bechyni jsem 
jel; 28. do Miličína, 29. na Libeň jsem přijel, 30. na Libni 
zůstal. 

Maii 18. dne' na Raudnici jsem jel, 19. na Dogzany 
klášter, 20. zase na Raudnici, 22. štvali jsme, 23. na 
Mělník, 24. na hrad Pražský se panem sudím. 



O Str. 153. 
*) Str. 164. 



106 



1584 Julii 5. dne vyjel jsem z Prahy až na Libeň, 6. přijel 

jsem na Kosovu horu. byl jsem kmotrem panu z Říčan 
a odtud jsem jel až na Tábor, 8. až na Třeboň.' 

Augusti ') 9. dne vyjel jsem z Třeboně na Kratochvíl, 
13. z Kratochvíle jsem vyjel až na Krumlov. 

Septembris 8. dne přijel ke mně pan nuncius na 
Krumlov, 10. odjeli jsme do Vyšebrodu, 11. přijeli jsme 
zase, 14. vyjeli jsme z Krumlova do obory, 17. přijeli 
jsme na Třeboň, 18. convocatio clericorum, 19. pan nun- 
cius odjel a já zůstal jsem na Třeboni, 27. vyjel jsem ku 
Praze až do Soběslave, 28. do Milčína, 29. na Libeň, 30. 
do Prahy. 

Octobris 1. die byl jsem u J. M*; 20. vyjel jsem 
z Prahy až do Nespek; 21. na Tábor, 22. na Třeboň, 23. 
na Krumlov jsem přijel; 29. pan Jiří z Šternberka se pa- 
nem Lacslavem přijeli; 31. pan Adam starší z Šternberka 
sem přijel. 

Novembris -) 12. dne jel jsem z Krumlova na Třeboň; 
13. přijeli poslové markrabí z Badu na Krumlov; 19. Me- 
tych z Krumlova přijel; 27. veselí svatební pana land- 
krabř Leuchteuberského ; 29. vyjel jsem z Třeboně do Sobě- 
slave, 30. do Milčína. 

Decembris 1. die na Libeň; 2. zůstal na Libni; 3. ráno 
do Prahy jsem přijel; 4. tri arciknížata ráčili z Prahy od- 
jeti; 18. vejpovědpanu Vilémovi z Opperstorfu; téhož dne 
po hodině šesté u večer pán bůh všemohaucí pana hof- 
mistra nejvyššího z tohoto světa povolati ráčil. Pán bůh 
rač duši milostiv býti! 22. vyjel jsem z Prahy naRaudnicť; 
24. na Dogzany k nešporu ; 25. zase po nešpořích na Raud- 
nici ; 27. přijel ke mně pan Krištof starší z Lobkovic, pan 
Mičan, p. Grispeck, p. Kurtzpach, p Kaplíř, a ten den 
jsme štvali u Boru; 28. pan Jindřich z Donína přijel. 

(Potud poznamenání pana vladaře ex ephemeride.) 

Maii^) 30. dne před tím časem dohotoveni a zdárně 
sliti dva cymbálové k hodinám na zámek Bechyni, kteréž 



') Str. 165. 
^) Str. 166. 
3) Str. 157. 



107 



dal pan Petr Vok na svůj náklad Brykcímu zvonařovi i&s4 
z Cinperku v novém městě Pražském slíti; větší vážil 
6 c. 30 liber a druhý menší pro čtvrti 2 c. 7 liber. Kladl 
sobě zvonař za libru 13 gr. a takž přišlo za dílo přes sto 
osmdesáte kop mís. 

Julii 4, jinak ve středu den památný sv. Prokopa, 
o polednách v městečku Deštném na panství Chúsnickém 
čtyřidceti a pět domů vyhořelo dříve půl hodiny a tři 
osoby, totižto jeden krejčí, přes plot chtě v s svým řeme- 
slem přelézti, plamenem zachvácen, na tvář padv, tak 
uhořel a dvě děti. Zapálilo se u pana Alše Vrbčanského 
v komíně. Ten také jediné v košili vyběhl z domu i jiní 
sotva s hrdly utekli, nic nevynesše, načež se bylo žalo- 
stivě dívati 

[Julii 18. dne několik kněží bratrské jednoty přijelo 
na Bechyni, poněvadž paní se zpravovala.] 

Augusti 10. dne pan Jan Jiří z Švamberka a pan Jan 
Vilém též z Švamberka, vlastní strejcové, shledavše spolu 
na Vorlíku učinili přímluvci psaní ku panu Petrovi Vo- 
kovi z Rožmberka, pánu na Bechyni, poněvadž jednáním 
urozeného vládyky Sejfrida Meceroda z Rajchwaldu strejc 
jeho^ Abraham z Mecerodu bez odpornosti ochotně od 
J. M* téhož ^) pana z Rožmberka ke dvoru přijat jest, aby 
pán téhož Abrahama laskavě sobě poručena jmíti a v po- 
třebách jej opatrovati ráčil jakožto člověka poctivého 
a literním uměním ozdobeného, nepochybujíce o něm, že 
podlé svého dobrého chování J. M' pánu platně slau- 
žiti bude. 

Augusti 29. dne, to jest v středu po sv. Bartolomě- 
jovi, pan Petr Vok ráčil z Bechyně cestu před se vzíti 
do markrabství Moravského k Hradci, Dačicům, Jaromě- 
řicům, Vyškovu, Olomauci do Lipníka. 

Septembris 3. dne, jinak v pondělí po sv. Jiljí, ženil 
se na Bechyni štolmistr J. M' páně Valentin Fink z Fink- 
štejna, pojfmav sobě pannu z fraucimoru J* W paní. Panna 
Lidmila šlechtična z Říčan za hospodyni fraucimorskau 

') Str. 158. 



108 

1584 při tom veselí byla od paní Anny Lobkovské z Hradce 
z Kosti k té potřebě odpuštěna. 

10. v pondělí po narození panny Marie pan Petr Vok 
s J^ M* paní ráčili přijeti do Soběslave a zůstati přes noc; 
nebo tu při Soběslavi štvaní držáno, sjevše se tu někteří 
poctiví lidé. 

Novembris ') 8. dne, jenž bylo ve čtvrtek po sv. Lin- 
hartu, pan vladař z Krumlova přímluvci psaní odeslal ku 
panu bratru svému na Bechyni za urozeného vládyku 
Joachyma Hernika z Hornu mládence, žádaje, aby ke dvoru 
přijat byl. 

13. téhož měsíce pan Fridrich z Žerotína, místokomor- 
ník markrabství Moravského, v kraji Olomúckém panu Pe- 
trovi Vokovi o spůsobu povětří v zemi jejich laskavě ozná- 
mil takto: Již téměř po vší zemi rána boží morová se 
rozmáhá a, skoro ten spůsob, jako přede dvěma léty v krá- 
lovství Českém byl, zde jest; nebo dnes člověk zdráv bude, 
a na hlavu sobě stýskati počna, na zejtří aneb třetí den 
ho k hrobu nesau. Divně se mnozí sem i tam rozbrkáme. 
Všemohaucí milosrdný pán bůh rač hněv svůj ukrotiti 
a jej v své bezedné a nesmírné milosrdenství obrátiti ! — 
Při tom žádaje, aby na Helfenštejně schrániti se mohl 
a dřívím opatřen byl, dokládaje, že v městě Veselí na 
statku pana Buriana Tetaura asi před týhodnem v noci 
při kostele zvonové sami šli a zvonili, ješto jich žádný 
netáhl, a za dobrau chvíli, načež kněz a mnozí lidé vsta- 
naucí hleděli. 

Toho*) roku pan Petr Vok na zámku Bechyni apa- 
téku sobě spůsobil, dostav apatékáře Jana Pordejusa z země 
Westfalské z města Herwerden, kterýž lidem platně ně- 
kolik let až do přenesení páně dvoru na Krumlov při- 
posluhoval. 

Léta ^) 2>«^^^ 1585, 
^^^ Panna Johanka šlechtična Švihovská z Ryzmberka, 

dcera pana Vácslava a na Horažďovicích, slaužila při 



^ 



í) Str. 159. 
^) Str. 160. 
=») Str. 161. 



109 



J* M' paní na Bechyni. Johanka Zichartka, sestra Petra i585 
Zicharta z Nasrvrk a na Palupíně nebylali též při paní. 

Abraham z Mecerodu, předešlého roku přistaupiv 
k službě, na tento rok 1. ianuarii vinš učinil a napsal 
carmine sapphico panu Petrovi Vokovi z Rožmberka jako 
pánu svému. 

[Jan Bostěchovský z Bostěchova, auředník Helfen- 
štejnský, měsíce února ležel na těžké a nezhojitedlné ne- 
moci, z níž nepovstal, až umřel, a tudy hospodářství to 
zprávce pozbylo.] 

25. ianuarii, to jest v pátek den obrácení sv. Pavla 
na víru, zjednal se zase do roka k službě u pana Petra 
V oka na Bechyni za zahradníka Linhart Braun ze dvadceti 
dvau kop míš. 

28. februarii kněz děkan farář Krumlovský Pavel Ca- 
millus život dokonal a prvního dne martii pochován. 

3. martii, jinak v neděli masopustní, pan Jan Bez- 
družický z Kolovrat na Bystrém v Záběhlicích, J. M' cí- 
sařské radda a nad appellacími president, ženil se v domě 
svém v rynku starého města Pražského ležícím, pojímav 
sobě urozenu pannu pannu Alžbětu z Rožmitála a z Blatné. 

25. *) maii na sobotu před nedělí křižován arcikníže 
Ferdinand, jev z Krumlova ku Praze, ráčil noclehovati 
v Soběslavi; Homuth, auředník Bechyňský, potřeby pro J. M. 
přihotoviv, tu očekával. 

17. iulii a těch časů pan Petr Vok z Rožmberka se 
paní manželkau svau ráčil býti v markrabství Moravském 
v městě svém Lipníku. Navrátiv se na Bechyni, dal při- 
praviti nástroje, skrze kteréž mohl v pokoji svém poznati, 
kdy který vítr vál; k tomu potřebován Pavel hodinář 
z města Litomyšle a Matauš Ornys malér z Prahy. 

I sice toho roku pronajato bylo dílo malířské na 
zámku Bechyni Bartolomějovi Jelínkovi, maléroví obytné- 
mu v Budějovicích, při němž práci vedl i léta 1587, a ně- 
které sto kop míš. od něho mu dáno. 

») Str. 16^. 



110 



1685 4. septembris, v středu den památný sv. Mojžíše aneb 

před narozením panny Marie, posvěcen jest ke cti pánu 
bohu kostelík v zámku Bechyni, kterýž pan Petr Vok 
z Rožmberka v nově z gruntu vystavěti dal ; bylo knězi 
z jednoty bratrské při tom šest. Na ten čas zavřitý zů- 
stává [nynějčky se tam netopejři hnízdí]. 

Těch ^) časů rána boží morová místy a zvláště, kde 
předešlého roku 82 nemřeli v království Českém, proska- 
kovala. Pan Petr Vok z Rožmberka jakožto hejtman v tom 
kraji Bechynském takové nakažení pro uvarování ho vy- 
hledávati dal ; na takové poručení v pondělí po povýšení 
sv. kříže Jan Zelendar z Prošovic, hejtman na Hradci, 
takovú odpověd dal: Podlé poručení auřadu V* M* tak či- 
ním a správu toho dávám stran povětří morového. Zde 
při městě Hradci předkem zřídka na bolesti proskakuje, 
někdy jedno dvě, někdy za dva tři dni žádný, než tu blízko 
u Hradce v půl míli v jedné vsi v Bednarci Velkém ve 
třech nedělích do padesáti osob jest umřelo ; jinde na ten 
čas nic slyšeti není na zdejším panství krom v Počátkách, 
že by na bolesti také počínati měli mříti. 

Jan'^) Matiol, lékař služebník pana vladaře domu 
Rožmberského, dostav nějakého dvorečku pustého v Hosti- 
vaři, do něho se vstěhoval a tu hospodařiti počal mense 
septembri 1585; než zahradu pro koření a omladí teprv 
zjara na budaueí rok vyzdvihnauti umínil i včely sobě 
spůsobiti a do sklenných aulův uvésti, aby se dívati mohl, 
kterak med dělají. 

Jan Doraauský z Harasova úředník panství Helfen- 
šteinského po Bostěchovském a Jan Ottoslavský písař dů- 
chodní byl. 

3. novembris, to jest v neděli po všech svatých, pro 
přímoří, kteréž bylo na Krumlově, pan vladař domu Rožm- 
berského byl dvorem na Třeboni; ani tu potom bezpečen 
byv, hnul se do hor na pomezí Rakauské do kláštera 
Vyšebrodu na konec toho roku i tu nové léto slavil. 



') Str. 163. 
^) Str. 164. 



111 



8. novembris kněz Valentin, správce duchovní v mě- isss 
stě Lipníku, umřel (v) momím nakažení. 

[Toho roku byl hejtmanem kraje Bechynského pan 
Petr Vok z Rožmberka se panem Janem Rutem z Dyrného 
a na Dyrném.] 

Těch^) časů na zámku Bechyni do roka zstravovalo 
se žita každého týhodne po 16, někdy po 18 stryších; 
přišlo dobře i s robotýři do roka okolo 1000 strychův. 
Ale na všem tom panství Bechyňském, Zeleckém a Chaust- 
nickém vycházelo do 1563 strychů kromě Vintrberk. 

Toho roku, jakož sám pan Petr Vok poznamenati 
ráčil, bažantí obůrka na tom panství Bechyňském udělána. 

Léta ') páně 1586, 

1. ianuarii, to jest ve středu den nového léta, uči- ibse 
něno jest projednání s Řehořem Korábem tesařem o ve- 
dení vody na zámek Bechyni na tento spůsob, aby on 
Řehoř Koráb ty prameny vodní, kteří jsau ve vsi Sudo- 
měřicích, do jednoho haltéře uvedl, a z toho haltéře má 
tu vodu až na zámek Bechyni trubami dřevěnými vésti, 
a ty prameny obraubiti a na nich svrchu příkopy zdělati, 
a sám bude povinen trauby vrtati a klásti. Za kterúžto 
práci od jedné každé kopy trub má se jemu po šesti ko- 
pách mís. dávati a nad to vejš k tomu přídavky tyto: 
sejra jeden centnéř a másla půl centnéře ; avšak nicméně 
zděří, což by koliv k těm trúbám zapotřebí bylo, J. M. 
ráčí jmíti sám na svůj groš dáti udělati a trúbám vy- 
kopati i zase zasauti dáti a, kde by v nesnadných místech 
bylo, pomocníky dáti a k rukám trub dodati. Pro lepší 
toho pamět sepsány jsau v jednostejná slova cedule dvě 
řezané, do kterýchž, co se jemu na takové dílo vydávati 
bude, se zapisovati má; jedna za J. M' pánem zanechána 
a druhá vejš dotčenému Řehořovi Korábovi vydána jest. 
Stalo se léta a dne svrchupsaného. 

Potřebováno, k tomu 25 kop trub po pěti kročejích 
zíélí a zděří železných tolikéž. 

*) Str. 166. 
») Str. 166. 



I 



112 



1586 S *) počátku toho roku hejtmanové z kraje Bechyn- 

ského byli pan Petr Vok z Rožmberka a Jan Rut z Dir- 
ného ; po nich byli Štefan svobodný pán z Ecinku a na 
Landštejně, dědičný komorník arciknížetství Rakauského, 
a Jan Malovec z Malovic a na Kameníci. 

Z jara dělána stoka přes grunty Třeboňské u vsi Svi- 
nek na rybník Blatecký, 'jenž náležel k panství Bechyň- 
skému ; a ač něco na odpořích o to bylo, však potom mezi 
pany bratřími porovnání, když lidem slušné odměny vy- 
kázány Jednáním Krčínovým, stalo se. Jan Benýdek byl 
tehdáž hejtmanem na Třeboni. O též věci druhého roku 
více dotkne se in originali. 

Před těmi časy Fridrich purkrabě z Donína, potom 
pan zu Chraschetz, za pachole slaužil u pana Petra Voka 
z Rožmberka. O něm více o paních z Donína. 

3. maii v sobotu den nalezení svatého kříže počalo 
se mejto v Sudoměřicích vybírati; nebo pan Petr Vok 
zjednal sobě majestát od císaře Rudolfa na táž mejta 
v Piany (!), v Sudoměřicích a Černovicích. 

Toho také času obora pro zvěř při vsi Sudoměřicích 
v lukách a dědinách, všechněch osedlých na též vsi se do- 
týkajících, na panství' Bechyňském nákladem téhož pana 
Petra Voka z Rožmberka udělána a zvěří osazována. Žá- 
dali táž obec Sudoměřická za odměnu, poněvadž na ostat- 
ních gruntech k vyživení přestati mohli, na ospích zleh- 
čení, a kdyby svým časem táž obora k spuštění a svedení 
přišla, uživauce jeden každý svého dílu, zase zauplna 
ospy vrchnosti na Bechyni odvozovati. Dosti podobné, že 
k tomu přistaupeno. 

Jan*) Domouský z Harasova, úředník na zámku Hel- 
fenštejně, všudy všecky kauty vyštůral, kde by mohl dů- 
chod panský rozmnožiti; nechybil se ani pokut literáťskýčh", 
jichž před rukama bylo přes 300 kop míš., se ujíti a na 
Bechyni odeslati, ale to nevím jakým právem. 

19. iunii, to jest ve čtvrtek po sv. Víte, stala se pří- 
hoda v městě Lipníku, že jeden hlásný na bráně Hranické 

') Str. 167. 
') Str. 168. 



113 



od povětří neb hromobití zabit a brána zapálena; však ism 
brzo oheň uhašen, že se škoda veliká nestala. 

26. septembris, to jest v pátek po sv. Matauši, J. M. 
pan Petr Vok ráčil projednati do roka k zpravování za- 
hrady na Bechyni Tomáše Khrymtenagle zahradníka, tak 
aby kuchyně páně a stůl fedrovány býti mohly, ze 40 kop 
mís. a jedněch šatů, k tomu přídavky žita 25 str., pšenice 
5 st, hrachu 1 st., ječmene 1 st., pohaniny neb rejže 
1 čtvrt, másla 64 žejdlíky, sejra 60 liber, soli s potřebu, 
masa hovězího každého téhodne 6 liber, masa jiného 4 li- 
bry, vína každý den půl pinty a piva bílého s potřebu. 

Léta ») páně 1587. 

S počátku toho roku projeven byv nechvalitebný sku- ^^s? 
tek a nešťastná příhoda z křehkosti lidské pošlá, že Jan 
Špulíř z Jiter, služebník pana Petra Voka, pod oblíbením, 
zvolením i poněkud zasnaubením manželským, když s do- 
konáním manželství toho protaženo bylo, v fraucimoru 
J* M* paní na Bechyni pannu Annu Litickau obtížil. Pan 
Petr Vok z Rožmberka nad tím velikú těžkú lítost a ne- 
libost nesa, od pana bratra vladaře domu Rožmberského, 
co by v takové příhodě činiti měl, rady snažně bratrsky 

žádal. 'O 

A takž pan Petr Vok nedostav tu raddy ani naučení, 
nýbrž porozuměv, že pan bratr proti němu z jakýchkoli 
důvodů a příčin velice zjitřen jest (pan vladař nebyl do- 
bře spokojen se panem bratrem pro religi), ač od pana 
z Hradce, aby na veselí svatební téhož pana bratra svého 
do Prahy přijel, že nedorozumění to mezi nimi bohdá 
spokojí, požádán byl, nejel. ^) 



') str. 169. 

■') Zde má následovati psáni pana Viléma, jehož originál Bře- 
smn v makulář svůj vložil, učiniv k němu úvod : „Na kteréžto vy- 
hledáváni toto zase svau rukau pan vladař odepsal", které se vSak 
ztratilo. 

*) Zde scházejí dva listy pana Petra Voka ku panu z Hradce, 
nyní rovněž ztracené, s úvodem: „Než toto za odpověd panu Hrade- 
ckému dal." Všechny tyto kusy scházely již v polovřci předešlého 
století, kdy Petr Kašpar Světecký rukopis stránkoval. 

V. Břežan. g 



114 



1687 19.') aprilis, to jest od neděle iubilate až do neděle 

po sv. Havle, za půl léta, to jest ve 26 téhodnech našlo 
se vydání na dvůr nový Rožmberský za oborau Netolickau 
na panství Libějickém 58 kop 18 gr. 3 d. mís. ; Jan Vo- 
štíp, auředník téhož panství, podpisoval se. 

24. téhož na zej tří v pátek den sv. Vojtěcha-) doctor 
Riehhaysser, tajná radda J. M* C, jistě dobrý a poctivý 
člověk, umřel v Praze. 

29. aprilis ve čtvrtek den památný sv. Jiří J. M. arci- 
kníže Arnošt ráčil do Prahy přijeti na poště, jakž se do- 
slýchalo, něco v příčině království Polského. 

Při tom čase hejtmanský auřad kraje Bechynského 
na pana Petra Voka a pana Jeronýma Hozlaura z Hozlau 
a na Bzí císařským poručením opěty přišel. 

30. aprilis, to jest ve čtvrtek po neděli cantate, jiným 
císařským listovným poručením pan Petr Vok z Rožm- 
berka, pan Jan Malovec z Malovic a na Kamenici, ač ten 
s předešlými pány k tomu nařízen, a pan Jan Ruth z Dir- 
ného a na Dimém na místě urozených pánů, pana Viléma 
z Talmberka a pana Karla Mrackého z Dubě, prve k tomu 
obraných, k spatření mezí a hranic mezi též urozeným 
Stefanem z Ejcingu na Landštejně a panem Vilémem z Rau- 
pova na Němčicích za kommissaře nařízeni. 

17.^) maii, jenž bylo v hod slavný Ducha svatého, 
pověst šla, že pan Petr Vok z Rožmberka příjezdem v Mladé 
Boleslavi ve zboru spolu s jinými pány a rytíři zjevně 
přede všemi od bratří přijímal. 

26. maii v auterý ochtáb letnic Jiřík Homuth, vyměřiv 
rybník v nově na panství někdy Táborských, toho dne 
mínil na to dílo s.rybníkáři se oddati a je započíti, kte- 
réžto při sv. Havle doděláno. A poněvadž hráz na silnici 
jest, ku Plané od Soběslave jeda, Krčin tady jev, nemohl 
se nadiviti, že v tak krátkém čase mnoho díla uděláno 
a téměř všeckno přihotoveno, a chválil velice; než byloli 
to srdcem čili skrz plíce, neví se. 



') Str. 170. 

^) Má býti v pátek po sv. Vojtěchu. 

^) Str. 171. 



115 



Hned s počátku toho měsíce června a zvlášf při sv. mi 
Medardu velicí dešťové byli a odtud náramné rozvodnění 
přišlo ; Soběslavským na rybnících obecních za mnoho set 
škody stalo se a mnoho ryb ušlo, nebo na zimu měli 
sloveni býti. 

13. iunii, jenž bylo v sobotu po sv. Medardu, v příčině 
stok předepsaných, kteréž dělati dal pan Petr Vok, toto 
Krčin pánu napsal : V' M*, milostivý pane ! V* M* oznamuji, 
že jest mi před včerejším oď J. M* pána mého odpověd ^) 
na mé psaní, které jsem J. M* pánu strany těch stok a 
toho díla V* W rybnického za vsí Komárovém učinil, dáno. 
A jak jest mi od J. M' pána napsáno, slovo od slova vejpis 
V* M* odsýlám a velice jsem tomu nerad, že J. M. pán 
ráčí sobě to na rozmýšlení bráti. I poněvadž jsem po- 
rozuměl, že bohdá brzy J. M. pán domů ráčí přijeti, ještě 
8 J. M^ pánem o to promluvím ; nebo na jiném nejsem, 
nežli vždycky V' M' sloužiti a ke všemu dobrému se při- 
mlauvati. S tím se V* M^ všelikterak dobře a šťastné jmíti 
vinšuji. Datum na Třeboni. 

Z listu pana vladaře Krčínovi vejtah : 

Porozuměl jsem tomu z tvého psaní, čeho tak pan 
Petr, bratr můj, strany těch stok a díla rybničného, aby 
mu v gruntech mých a lidí mých dopřáno bylo, žádá, a 
k čemu ty se přimlauváš. I oznamujiť, že prve nežli bych 
tomu všemu lépeji vyrozuměl a na čem jistém u sebe se 
ustanovil, k tomu povoliti nemohu a nemíním na ten čas 
povoliti; neboť dosti těžce někdy od něho a auředníků 
jeho s lidmi poddanými mými zvlášf pak s Veselskými. 
o dosti také málo když se gruntňv jeho dotknou, se na- 
. kláda. Ještě to všeckno v těch místech ode mne as mau 
vůlí jmá a mohu mu to podlé erbanuňkův našich, kdyby 
mi se koliv líbilo, odníti a jinde ukázati, na čemž by 
přestati musel. A protož na ten čas do dalšího té věci 
u sebe uvážení toho odkládám; nežli tomu chci, aby se 
vyrozumělo, jsauli v těch místech již jaké strauhy brány 
k tomu rybníku, to aby hned bylo zase zametáno. A o tom 

') Str. 172. 



116 



1587 O všem, coť o té věci píši, jemu budeš moci napsati, nic 
v tom proti mně neučiníš. 

Odpověď ^) pan Petr Krčínovi tuto dal : Pane Jakube 
Krčině, příteli můj zvláště milý ! Abyste zdrávi byli a dobře 
se jměli, toho bych vám věrně rád přál. Psaní vaše i s pří- 
ležejícím přípisem listu pana bratra mého, vám učiněném, 
jest mi dodáno ; také jsem je přečetl. Nevím, co k tomu 
říkati, než milému pánu bohu to poručiti. S tím milost 
a ochrana pána boha rač býti s námi se všemi. Dán na 
Bechyni tu neděli po sv. Medardu 87. 

Pro to zametání a zasutí těch stok Jan Benýdek, 
hejtman Třeboňský, byl od pana Petra v nebezpečenství za 
dlauhý čas. 

12. augusti v středu po sv. Vavřinci od J. M* pána 
na Bechyni projednán za zahradníka Abraham Hejr z Pruku 
na takový spůsob, aby tu zahradu přidvořeckau J^ M* pani 
u města Soběslave dělal a náležitě spravoval ze 40 kop 
míš., šatů a jistého obilí. 

16. augusti J. M. pan Petr Vok z Rožmberka smanželkau 
svau ráčili býti v Lipníku s nimi i regent jejich Jiřík 
Homuth, a ten k hospodářství dohlížel a opatroval. 

8.-) septembris v auterý den památný narození panny 
Marie z poručení J. M* pana Petra Voka z Rožmberka 
skrze Jiříka Homuta z Karasova, hejtmana na Bechyni, 
v přítomnosti urozených vládyk pana Adama Chřepického 
z Modliškovic a pana Jana Lazického z Písnice, též Jakuba 
Prachatického písaře přijat jest počet od Jana Ottoslavského, 
písaře důchodního, pivovárního a obecného vydání panství 
Helfenštajnského od středy den sv. Jana křtitele léta 1586 
až do téhož sv. Jana léta 1587; restoval 1170 zlatých 22 
gr. 6 d. a jeden Vídenský. 

8. decembris v auterý po sv. Mikuláši poznamenáno dílo, 
co mistr Baltazar baumistr na zámku Bechyni bez smlauvy 
a projednání J. M' panu Petrovi Vokovi dělal, jakž níže 
psáno jest : Nejprve povyšoval ten všecken stok nad starým 
palácem, jakž sobě jměl od J. M' pána ukázáno, kde nyní 

O Str. 173. 
') Sír. 174. 



117 



nový palác jest; druhý stok na řeku proti fraucimoru, iss? 
zdi bořil, sklepy, okna prolamoval, zase jinde zdi, klenutí, 
kde potřebí, přidělával a formoval, — kterýž ještě dokonale 
není přihotovený; třetí pavlačku z pokoje J* M' paní skle- 
nouti a udělati, jakž ukázáno bylo, dal; čtvrté^) pod po- 
koji tehdejšími J. M* páně měl okna vylámati, též to dyn- 
chování vně otlauci, a co zase potřebí, na místo vokna 
vsaditi i jiné věci přihotoviti; páté kde bratr Jindřich, 
v tom pokoji komín vlaský udělati dal i potom povýšiti, 
šesté kuchyňku v fraucimoru J* M* paní, sedmé besídku '') 
za městem v zahradě J. M* páně. Od toho dáno přes dva- 
nácte set kop míš. 

Toho roku pan Petr Vok jednáním pana Jiříka Mošaura 
z Valdova a na Dobřejovicích kaupiti ráčil od pana Vácslava 
Horského z Griinfeldu, auředníka nejvyššího kancléře 
v statku páně u Prahy, dům v rynku starého města Praž- 
ského ležící za 4000 kop míš. 

Léta^) páně 1588, 

4. ianuarii v pondělí po památce obřezání Krista pána isss 
projednáno jest dílo z poručení J. M* vysoce urozeného 
pána, pana Petra Voka z Rožmberka a na Bechyni Vácslavovi 
rybníkářovi z předměstí Třeboňského na rybníce novém 
při lese Syrovci; dáváno mu na tejden po 1 kopě a 10 gr 
míš. a k tomu něco od obilí, a mlíčného. 

13. ianuarii, to jest ve středu ochtáb tří králů, sva- 
tební veselí vykonal na Bechyni pan Petr Vok z Rožmberka 
služebníku svému Jindřichovi Homutovi z Karasova s pannau 
z fraucimoru paní manželky své, pannau Aničkau Zechartkau 
zNasavrk. Ženil se také komorník panský Tomáš Varyn, 
pojímav sobě Hedviku z Moravy. 

Jindřich Daudlebský z Daudleb, dvořan J. M^ pana 
Petra Voka z Rožmberka, při času letnic, když pán ráčil 
v markrabství Moravském na svém statku Helfenětajnském 



>) Str. 176. . 

') Orig. besytku. 

») Str. 176. 



118 

1588- býti, byl zprávcem a místodržícím doma na zámku Bechyní 
i ke všemu hospodářství dohlídal. 

Pavel Sedlčanský, jinak Načelek byl na Bechyni ob- 
ročním písařein. 

13. februarii, v sobotu po sv. Scholastice od J. M' cí- 
sařské panu Petrovi Vokovi a p. Jeronýmu Hozlaurovi 
jakožto hejtmanům kraje Bechynského na vznešení sta- 
tečného. Jana Malovce z Malovic na Kamenici na J. M. cí- 
sařskau pro zamordování člověka jeho Jana Karštejnského 
ze vsi Vřesec od Mikuláše Vopršala, syna Vácslava Vopršala, 
ze zher v Vřescích učiněné, listovní poručení vyšlo, aby 
ihned nadepsaného Vácslava Vopršala, aby se s již jmeno- 
vaným synem svým Mikulášem postavil, obeslali a jej 
Mikuláše slibem, ctí a věrau před nejvyššího hofmistra 
k dostavení zavázali. Což tak se vykonalo, a v pondělí po 
neděli první v postě, kteráž slově invocavit, Vácslav Vo- 
pršal s Mikulášem synem svým na Bechyni byl a tu týž 
Mikuláš jeho syn ctí a věrau zavázán, aby se ode dne 
svrchupsaného ve dvau nedělích pořád zběhlých před nej- 

v 

vyšším panem hofmistrem království Českého postavil. 
Jízda první toho roku do markrabství Moravského: 
15. februarii v neděli po sv. ApoUoně pan Petr Vok 
ráčil přijeti z Soběslave do Kunžaku; v pondělí v Dačicích 
snídáno, v Moravských Budějovicích noclehováno ; v auterý 
na Žerotice; ve čtvrtek po neděli devítníku ráčil jeti odtud 
na Dunajovice ku panu Fridrichovi zNáchoda; v sobotu 
po neděli devítníku z Žerotic jeto na Pauzdřany ku panu 
Fridrichovi z Žerotína a tu noclehováno. V neděli druhau 
po devítníku jedauce z Pauzdřan zase do Žerotice a ne- 
mohše dostačiti, noclehovali v Bohučicích mezi novokřtěnci ; 
v středu před sv. Matějem J. M. pán ráčil z Náměští do 
Třebíče přijeti a tu přes noc zůstati; ve čtvrtek den pa- 
mátný sv. Matěje pán ráčil přijeti do Dačic a tu noclehem 
býti ; v pátek snídáno v Kunžaku a odtud k Bechyni směřeno. 
Jan Vodkolek štolmistr v registřících podpisoval se. 

27. augusti, to jest v sobotu po sv. Bartolomějovi, častým 
nabádáním a mnohými pohrůžkami šlechtičny Krajířky, 
dědičky panství Boleslavského, k tomu přivedeny, z mušení 



119 



že panství to prodati panu hofmistrovi nejvyššímu připo- wss 
věděly, a toho dne skrze pana Viléma z Rožmberka, před- 
ního té věci jednatele, i jiné pány mezi panem Jiřím 
starším z Lobkovic, nejvyšším hofmistrem k. Č., a pannami 
předjmenovanými pannau Markétau a pannau Barborau 
šlechtičnami ^ z Krajku smlauva stala se, že týž všecken 
statek, kterýž po panu bratru jejich panu Adamovi Krajířovi 
.nedílném na ně připadl, prodaly za 100 tisíc kop míš. ; 
při tom také i s Martau Veselickau, vdovau po nebožtíkovi, 
o některé svrchky se porovnaly. A když tak ubohé z svého 
dědictví vystrčeny a oblaupeny byly, velikú patrnú křivdu 
před bohem i lidmi trpěvše, neměvše žádného přítelíčka, 
který by se o ně zasaditi a jich ujíti směl a mohl : pánu 
bohu to s mnohými slzami a naříkáním poručily, a když 
i summau tau peněžitau, kteráž jim vlastně náležela, bez- 
pečny nebyly, komora o ně s nimi jednati davši, k ochraně 
poručily se panu Petrovi Vokovi z Rožmberka a dostaly • 
se ku pánu na Bechyni, jež pán jako otec za dcery své 
přijíti a ochraňovati ráčil. 

3. septembris Marta Veselická, žena velmi zlobivá, 
lakomá a dravá, na chudé lidi nemilosrdná, vdova po panu 
Adamovi Krajířovi z Krajku, scepeněla převelmi hrozně, 
pravíc, že hoří; pročež musili líti na ni vodu na hlavu 
a nohy. A těch peněz nashromážděných a nahltaných nic 
neužila, ano jich ani neviděla ; nebo Mladota, který její 
věci opatroval, právě tehdáž, když umírala, přivezl železnú 
truhlu plnu peněz nejvíc na zlatě, kteréž pan hofmistr 
nejvyšší k sobě přijal ; ale Mladoty ani k nim nepustili. 
Chtějí tomu, že vlaským šípem, jako mu venduška říkají, 
postřelena byla. 

9.^^) septembris, jenž bylo v pátek před XIII. nedělí 
po sv. trojici, táž Marta Veselická z poručení pana hof- 
mistra nejvyššího v Mladé Boleslavi od bratří pochována, 
nebo tam před tím z Prahy přivezena byla. 

11. septembris, jinak v neděli XIII. po sv. trojici po 
nešpoře nejvyšší pan hofmistr s hejtmany krajskými a s svými 

') Str. 177. 
») Str. 178. 



120 



X588 pány strejci přijel do Boleslave a hned ten den v neděli 
do domu pana Mladoty poslati ráčil a tam peněz hledati 
dal, jakož pak i nalezeno nemálo, a na zej tří v pondělí 
hned ráno víceji, tak že přes sto tisíc na zlatě tolařích 
dobrých groši a klínotech jest vzato. 

Potom po poledni panny šlechtičny postaupily lidí. 
A Boleslavští, když je pán Kristof z Lobkovic na místě 
pana hofmistra přijímal, jim připovídal, že jejich privilegia 
a obdarování v krátkém čase potvrditi chce a že nikdy 
nebyl takový, což slibuje, aby toho splniti neměl: tedy 
oni měšťané a všecka obeíi slíbili věrnost, poslušenství 
a poddanost. Šlechtičnám od tohoto postaupení od pana 
hofmistra do čtyř neděl na zámku dopřán byt a nic dále. 
21. octobris v pátek po sv. Lukáši J. M. pan Petr 
Vok ráčil z Bechyně i s J' M' paní do markrabství Morav- 
ského na Žerotice ku panu Janovi z Náchoda na krtiny 
jeti ve třidcíti jednom koni až do Soběslave, v sobotu na 
Markvartec ku panu Janovi z Hodějova na nocleh. V neděli 
na noc do Budějovic Moravských, v pondělí ráno na Žerotice ; 
tu starý pán z Náchoda i mladý vyjeli proti nim na voze 
s šestmi koňmi a s IX. jízdnými. 

U tabule takto seděli po krtinách: 
J* M. paní Kateřina Rožm- paní Mandalena z Vartem- 
berská z Ludanic. ' berka ^ 

po pravé straně po levé straně 

paní Maruše Haugvico vá z Bi- J. M. pan z Rožmberka. 

skupic. 
panna Kačenka šlechtična paní Mandalena Zahradecká 

z Waldštejna ze Zlunic. 

panna Kačenka šlechtična paní Barbora Zahradecká 

z Náchoda z Petrovce. 

pan Fridrich z Náchoda panna Anna Marie Haugvi- 

cová šlechtična z Biskupic 
pan Jan z Lipého panna Sibylla šlechtična 

z Waldštejna 
pan Jan Zahradecký panna Mariana šlechtična 

z Náchoda 
pan N. pan Voldřich Zahradecký. 

paní Sibylla z Vartenberka. paní Kateřina N. 



121 



V ') auterý asi ve 20 hodin byly krtiny ; pan Petr i588 
Vok dítě držal, jméno mu dáno Petr Vok po panu kmotrovi. 
Křtil je bratr Jan Němčanský. 

v středu po snídaní vyjeli zase z Zerotic, skrze pana 
Jana Lipého starého pana i mladého z Náchoda vyprovozeni 
byvše. 

11.*) novembris v pátek den sv. Martina J. M. pan 
Petr Vok ráčil jeti na Dub ku panu Adamovi Vítovi. 

21. decembris v středu den památný sv. Tomáše apo- 
štola umřel v městě Krumlově Českém Franc Krejčí, rychtář 
tehdejší. 

Strany závad a dluhů poněvadž při létu páně 1582 
poznamenal jsem, co jich vyváženo a odtrhnuto za několik 
let v zprávě Bechyňské pana Petra Voka z Rožmberka, 
i slušná věc jest, abych také položil, co až do tohoto 
roku 1588 zůstalo. Takto dal poznamenati pan hejtman 
Bechyňský Jiří Homuth z Harasova : 
summa všechněch dluhův starých . . . 47*925 kop mís. 
summa v nově i s přikaupením statkův 

Březnického a Vyhnanického .... 34120 kop 
summa summarum všech a všelijakých 
dluhův na listech (kromě kupců) starých 
i nových s přikaupením statkův učiní . 82045 kop míš. 

A tak vždy předse poznávalo se, že dobře hospodařeno 
bylo, ačkoliv veliké vydání na dvůr a stavení Bechyňské 
i na jiné zbytečné věci a kunšty vycházelo. I to k opatr- 
nosti pana Petra přičísti se může, že tichým duchem při 
jistých terminech písaři důchodní z panství na minci výborné 
zlaté a stříbrné pánu do pokoje peníze odvozovali, na čež 
jim recognicí dávati ráčil. 

Léta''^) x>áyiě 1589. 

Kněz oppat někdy Milivský, tehdáž farář Soběslavský, ^^^ 
také lakomstvím posedlý, stěžoval sobě při panu vladaři, 
že na té faře pro zadržování poplatkův i jiných věcí zůstati 



') Str. 180. 
O Str. 181. 
») Str. 182. 






122 



1589 nemůže, zádav, jinam přenesen býti ; ale když se od pana 
Petra Voka gruntovní správa o tom panu bratru napsala 
a což bylo slušného mu se vydalo, na tom přestáno. 

17. ianuarii v auterý den sv. Antonína pan Vácslav 
Špulíř, hejtman Třeboňský, panu vladařovi o hospodářství 
na' témž panství listem svým oznámil takto: O rybníce 
Rožmberském novém V* M^ správu činím, že se na něj na 
čtyřidceti kárách z rybníku nahoru na hráz k vej stavě 
rovnajíce k té míře, kde nejvyšší jest hráz, veze a také jí 
rozšiřujíce podlé náležitosti, kde auzká byla, a vyrovnáva- 
jíce. Podvozové při té hrázi tak zůstávají: nebo se v pod- 
zim na nich málo dělalo pro rozšiřování řeky nové, na 
níž se do zimy dělalo. Táž řeka, jakž jsem předešle V* M* 
o ní správu učinil, v témž spůsobu zůstává ; voda ní jde 
a vždy ji pomalu rozšiřuje a hlaubí, nesúcí z ní písek 
dosti hmotně. Na ^ tarasy rybníku Rožmberského chvůji 
i kulí a dříví na splavy a vazby s pilností lidé vezau 
■i kámen na ťybník Pamatuj; nebo toho roku taras dělán 
a rybník ten osíván býti měl. Také V^ M' správu činím, 
že jsem ten mlýn pustý u Veselí s raddau pana Krčina 
kaupil za 455 kop. 

Martin Krumlovský tehdáž důchodní písař panství 
Třeboňského. 

18. ianuarii ve středu po druhé neděli po třech krá- 
lích pan Karel mladší z Žerotína na Náměští byl u J. M* pana 
Petra Voka z Rožmberka na Bechyni a tu počátek učinil 
služby panně Barboře šlechtičně z Krajku. 

22. ianuarii v neděli před sv. Pavla na víru obrácení 
mlejn Sedlecký na panství Libějickém v noci shořel ; věděti 
se nemůže, jak se zapálilo. Mlynář se stratil, mlejn ten 
velmi spustlý byl ; lidem nemálo meliva v něm shořelo. 
Dvůr Sedlecký při témž mlejně se také té chvíle od mlejna 
zapálil, ale žádná škoda se, děkuje bohu, nestala ; lidé se 
spěšně zběhli a uhasili. 

Častolar Dlouhoveský z Dlauhé vsi na Chlumu k ho- 
spodářství domu Rožmberského dohlídal. 



') Str. 183 



123 



28. ianuarii, jinak v sobotu po sv. Vincensovi, J. M^ císaře ^i589 
Římského hofrychtéř měst v království Českém Vácslav 
Béšín z Béšin a v městě Žebráce s písařem komorním ob- 
novovav v městech královských auřad, toho dne ku panu 
Petrovi Vokovi z Rožmberka na Bechyni k žádosti páně 
pnjel. 

13.') februarii v pondělí po neděli masopustní pan 
Oldřich Krajíř z Krajku a na Dačicích i na místě pana 
strejce svého Juliusa, kteréhož tehdáž při sobě nejměl, 
přátelskú odpověd listovně dal panu Petrovi Vokovi z Rožm- 
berka v příčině panny strejny své, panny Maruše šlechtičny 
z Krajku, že tomu místo dávají a dovolují, aby k stavu 
sv. manželství panu Karlovi Švihovskému z Ryžmberka 
a na Horažďovicích dostati se mohla, panu Petrovi děkujíce, 
že jejich dobré a poctivé jednati a obmejšleti ráčí. 

Panu Karlovi mladšímu z Zerotína a na Náměští 
sestra její panna Barbora šlechtična z Krajku též k man- 
želství zasnaubena a pán ji jakožto budaucí své manželce 
panny, aby jí slaužiti zvykaly, z markrabství Moravského 
na Bechyni odeslal. 

Téhož dne a roku v pondělí masopustní Adam Žirov- 
nický starší, listovní písař (aneb sekretář) na Bechyni, 
ženil se v městě Soběslavi, pojímav sobě pannu Apollonu 
Špilerin, sestru manželky Bartoloměje malére J. M' páně, 
potřebami od J. M* pána opatřen byv. 

24. martii v pátek po neděli iudica z poručení J. M^ 
páně zdělány jsau tyto cedule řezané, co se Jakubovi 
Raudnickému, auředníku J. M* panství Vintrberského, pro 
snadší vychování stravau na celý rok vydávati má, jmenovitě 
masa hovězího pro něho a dvé pacholat za 15 kop míš., 
žita 15 st, pšenice 2 st., ječmene 2 st, hrachu 1 st, 
kaprův 1 c, másla 50 ž., sejry 2, vína ordinare do tého- 
dne po 4 žejdl., žejdlík po 3 k., učiní do roka 8 kop 54 gr. 
6 d. míš., piva bílého 'do téhodne po jednom dčberu. 

5.^) aprilis v středu po vzkříšení pána Krista pan 
Vilém z Rožmberka po té jízdě a jednání na pomezí 

O Str. 184. 
') Str. 185. 



124 



1589 slezkém a polském dosti na zdraví nečacký navrátiv se, 
vPraze hod velikonoční oslavil, a panu bratru, jej listovně 
vítajícímu, přátelské a laskavé psaní zase odtud učinil. 

18. aprilis v autory po svátostí J. .M* císařské listov- 
ním poručením pan Petr Vok z Rožmberka a Jan Malovec 
z Malovic a na Kamenici za hejtmany kraje Bechynského 
nařízeni. 

6. iulii ve čtvrtek den památný mistra Jana z Husince 
kněžstvo nesvorně tu památku drželi a u samého, že by 
se byli zervali. Nebo kněz od sv. Mikuláše, ranní kázání 
konav, na něm nejmenší zmínku tu v Betlémě o mistru 
Janovi neučinil; potom na velikém kázání po evangelium 
páni mistři zpívali ten verš: „A ty milá Husi, ještěť k tobě 
musí etc:, (naposledy) neb nevědí, kde vzíti kazatele tak 
ctného." Hned potom farář z Tejna rozhněval se, až se 
třásl a pánům mistrům klamů nadal, aby nevěděli, kde 
vzíti kazatele tak ctného ; a jiní kněží pravili, aby sobě 
proň šli do nebe, když tak ctný byl. A tak mistrná dryje 
mezi lidem byla. 

22.*) iulii, v sobotu den památný svaté Magdaleny, 
frater Michael Fabricius, převor v klášteře Vyšebrodském, 
na místě všeho konventu po smrti francauza [neměvše 
oppata] listovně při panu vladařovi vyhledával, aby podlé 
svolení jejich mohli oppata jmíti, pán aby ráčil toho po- 
tvrditi. Jakož pak týž bratr Michal na ten auřad dostal se. 

2. octobris v pondělí po sv. Vácslavě pánu Bechynskému 
dobrá ves Sudoměřice vyhořely všecky na prach ; znamenitá 
škoda těm ubohým lidem stala se. 

Toho času na Kratochvíli v oboře Netolické v novém 
stavení malováno a pěkní obrazové a dílo děláno, až se 
lesklo. 2) 



^) Str. 186. 

■^) Práce to malíře Widmana, jak viděti jest z následujícího jeho 
dopisu ku panu Vilémovi z Rosenberka: Nachdem ich mích augestern 
bei E. f. G. schriftlich erklart, dass ich die bediingte arbeit auf der 
Kurzweil, gott lob, verrichtet, was nun E. f. G. weiters fert gen wolleu 
lassen, wár ich mit gehorsam urpiitig, solches mit hochstem fleiss 
und ungesparíer miih zu fertigen. Darauí mir in weiterer arbeit zu 
verfertlgen 4 zimmer von E. f. G. fiirgeschlagen worden: námlich 
ein sal, darnach die aufwartstuben, E. f. G. zimmer und die kammer. 



125 

Toho roku pivovár Vintrberský řízením Jakuba Raud- ift8» 
uického, auředníka, pro várky panské vystaven. 

Léta ^) páně 1590. 

8. ianuarii v sobotu po třech kráh'ch J. M. pan Petr ^^^ 
Vok z Rožmberka s J' M' paní ráčil z Bechyně vyjeti ku 
Praze a dne 23 téhož měsíce zase domů na Bechyni při- 
jeti ráčil. 

15. ianuarii proti přirozenému běhu od některých 
osob a zvláště kněží v Krumlově Českém toho dne vidina 
duha. 

Dne 20. téhož měsíce ledna pán Bechyňský pan Petr 
Vok v 60 koních a do 12 předních služebníkův jměv, 
z Bechyně jel na svatební veselí na Krumlov i se paní 
svau ku panu vladařovi, když paní některé děvečky zfrau- 
cimoru vydávala a pan vladař jednoho kammrdinera ženil. 

Februarii die 19. v pondělí po devítníku pan Vilém 
z Rožmberka za příčinau sněmu vyjel z Krumlova ku Praze ; 
na zejtří 20. v Soběslavi se panem bratrem se shledal 
a tu noclehoval a některé věci dotýkající se Prachatických 
a Vintrberských promlauvali i na naístě postavili. 



mit gnádigstem begehreu, mich vernehmen zu lassen, ^vie ich solche 
dnrch meine arbeit zieren und fertigen wolle. Darauf in gehorsam 
raein unterthaniges erkláren : námlich den sal betrefifend, soli mit ol- 
farben und poetischen auch anderen antiquarischen historien; die 
aufwartstuben, welche mit bildern ist, die sollen darin vergoldet und 
die dapeczereien von olfarben gemalt werden; E f. G. zimmer soli 
oben auf mit rodeschen und allerlei farben gemalt und mit gold ge- 
zieret werden und unten herum von guldem stuck gemalt werden ; 
die kammer daneben soli auch von allerlei farben gemalt und mit 
gold geziert werden und untén herum die dapeczerei von wasserfarben 
gemalt werden. Weil dann alle sachen in diesen theueren jahren mich 
hart ankommen, fiirnamlich speis und trank sammt den farben und 
alle verlegnng, so zur malerei gehorig, item dass ich mich auf so 
grosse arbeit mit so viel gesinde muss versehen und allda an diesem 
ort wenig fíirderung hábe, bin ich gehorsamer zu versi cht, E. f. G. werden 
meines schadens nicht begehren, hierauf zu meiner besoldung vom 
sal 800 thMer begehre, von der aufwartstuben 400 th., von E. f. G. 
zimmer auch 460 thaler, von der kleinen kammer anderthalbhundert 
thaler. Verhoffe, E. f. G. werden hierin nicht iiberlegt werden, dann 
es ziemlich zeit und fleiss bedarf. etc. (Arch. Netol. kníž.) 
') Str. 187. 



126 



1590 Toho ') času byl nějaký nepodařilý Pražský synek 

Lorenc Wajsperger, jenž otci svému mnoho protimyslnosti 
činil, svévolně a nechvalitebně živ byl Otec jeho, nevěda, 
co s ním dále činiti, když se docela v svět obrátil, žádal 
při J. M* panu Petrovi Vokovi z Rožmberka raddy, a chtěje 
rád, aby skrze trestání a kázeň aspoň k ctnosti přiveden 
býti mohl, poněvadž pěkným spůsobem nic při něm pro- 
spěti se nemohlo. Pán ráčil tu cestu najíti, aby do sau- 
kromného bezpečného vězení dán byl a že k tomu velmi 
příhodný hrad jmá v markrabství Moravském Helfenštejn; 
na tom zavříno, aby dodán tam byl. I našel se slovutný 
Simeon Podolský z Podolí umění maléřského, kterýž ho 
tam pod pěkným spůsobem vlauditi a dostaviti připověděl, 
o kteréž věci panu Petrovi Vokovi takto listovně znáti 
dal: Milostivý panel V známost V* M* uvozuji, že cestu, 
mně od V* M* poručenu, jsem vykonal a tuto sobotu do 
Prahy zase jsem se navrátil. Toho pak mládence na tom 
dostatečně ustanoviv, že u V* M* služebníkem a písařem 
důchodním na zámku Helfenštejně bude, jej opatrně, v ni- 
čemž klamu nelitovav, až na zámek V* M' Helfenštejn jsem 
přivezl, kdež auředník V* M* podlé poručení V* M' mne 
očekával. Tu jsem jemu druhého psaní dodal, oznámiv 
jistu vůli V* M\ aby bylo čteno před tím mládencem; on 
pak s velikau radostí slyšeti je žádal, nebo na té vší cestě 
že božím řízením to jde a pán bůh obzvláštně se oň stará, 
a to spůsobil, aby služebníkem V* M' byl, oznamoval. Ale ^) 
jakž psaní V* M^ slyšel, vší té dobré naděje zbaven, nýbrž 
tak velmi zbledl, a pojednán se proměniv, že se čemu 
diviti bylo, a velice smutně s pláčem milosti hledal. A tak 
tu hned podlé jisté vůle V' M* do želez dán, velmi litovav 
své svobody a tak nenadálého jí potracení, a tak tu za- 
nechán jsa, spůsob veliké pokory ukazuje; ale tak brzo 
jí nic věřiti není. Jsau jemu tu také registra k přepisování 
od Víta písaře dány, tak že v zahálce není. Datum v Praze 
v auterý po neděli, jenž slově devítník. 



•j Str. 188. 
^) Str. 18«. 



127 



V tom vězení bud z pominutí smyslu aneb nějaké i5»o 
lehkomyslnosti ža krk přivázal se, a kdyby byl ínyslivec 
jeden viseti ho nad lůžkem nespatřil a neuřezal, byl by 
hned tehdáž o život se připravil. I vidě vše takový jeho 
ničemný a nebezpečný způsob, z želez ho s jistau volí 
J. M* páně propustili a pilný pozor na něj dali. Potom 
1592 nachází se, že na Bechyni při zámku se zdržoval. 

Šimon Žabka toho měsíce ža purkrabí na panství 
Třeboňském vyhlášen a k řízení hospodářství ku panu 
Vácslavovi Špulířovi hejtmanovi přidán. 

Štolcpek, toho času primas Třeboňský, byl corycaeus 
a inspector auředníkův i jiných služebníkův J. M' páně. 

Martii 12. v pondělí den památný sv. Řehoře pan Petr 
Vok ráčil ku Praze vyjeti a noclehovati na Táboře, v auterý 
v Benešově a ve středu v Praze. 

26.*) martii Ondřej mladší Kotelík kantor Krumlovský 
ženil se, pojímav sobě z fraucimoru J* M* paní děvečku 
na Krumlově. 

3. aprilis v auterý po neděli družebné pan Petr Vok 
zase z Prahy vyjeti a v Jesenici noclehem býti ráčil; ve 
středu byl druhým noclehem v Voticích ; ve čtvrtek u pana 
Malovce na Kostelci snídati a na Bechyni po snídaní do- 
jeti ráčil. 

Při panství Helfenštejnském chtě vše lepší řád a ho- 
spodářství spůsobiti, jakýmžkoli průvodem pána k tomu 
přivedli, že Šebestiánovi Třebochovskému, skušenému au- 
ředníku, odpuštění dáno po druhé a v ten auřad uveden 
při sv. Jiří Bouch val Daniel z Semanína příjmím Laudat, 
kazatele dvorského Jindřicha Svorce bratr, a přidán k němu 
za důchodního písaře Daniel Cernkovský příjmím Plachý; 
a ti vše plaše a ničemně, krásu projížděti s trubači hle- 
děvše, řídili a dráby zavedli, jakž při druhém roce do- 
tknuto bude. 

24. aprilis v auterý velikonoční v městě Soběslavi 
panu Jiřímu Homutovi z Karasova, hejtmanu panství Be- 
chynského, o pannu Alžbětu šlechtičnu z Cimburku jedna- 

í^tr. IdO. 



128 



1590 jícímu, dána dobrá odpověď. A též toho dne jednání * 
bylo mezi panem písařem nejvyšším a panem Adamem 
Vítau o nějakého člověka. 

29. ') aprilis v neděli provodní mezi jiným hospodář- 
stvím, správu čině listovné, Vincens Hultzšporer, Novo- 
hradský hejtman, panu vladařovi dokládá: Při dvořích 
V' M^ Nederthalském a Svachovském při každém jsem, 
milostivý pane, jednu chmelnici dal vysaditi letos. 

4. maii, jenž bylo v pátek po svatých Filippovi a Ja- 
kubovi, tělo mrtvé pana Jana Vchynského z měst Praž- . 
ských vezeno a provázeno do Teplice ; před tím měl těžké 
saudy s nejvyšším panem hofmistrem Jiříkem z Lobkovic. 

15. dne měsíce máje v auterý po neděli iubilate v městě 
Hradci Jindřichově byly vejprosy urozené panny Zuzanny 
z Lisova, sestry Voldřicha Španovského z Lisova, urozenému 
pánu panu Zdeňkovi Lvovi z Rožmitála a z Blatné, k nimž 
i pan Petr Vok z Rožmberka dožádán byl. 

5. iunii v auterý po neděli exaudi Andreas Rott, hejt- 
man Rožmberský, nařízením pánův regentův pana Častolara 
a Bartoloměje z Flieszenpachu dal stavěti v Rožmberce 
pivovár a mlejn na pět kol vše podlé sebe ; nebo kaupeni 
byli k tomu dva spustovaní domové. A také na starém 
pivovaře velmi nebezpečně pro oheň várky dělány. S Vlachem 
od sáhu zdi smluveno po 20 gr. 

28. iunii Goldschejderova manželka v Krumlově Českém 
pochována. 

29. iunii zemětřesení bylo ten rok ponejprve. 

8. iulii v neděli po sv. Alžbětě hejtman Novohradský 
takto panu vladařovi napsal : Oznamuji V' M*, že již Novo- 
hradští dali kostel svůj dokonce dohotoviti a zadní kůr 
bez pilířů dali sklenauti. Což jistě, milostivý pane, pěkný 
sklep jest a chrám páně, jako se brzy mu rovný nenajde. 
Dále jen o varhany starali se a panu vladařovi supplikovali. 

Pavel Vodnanský, písař předešlý pivováru Svinenského, 
restoval něco. 



') Str. 1M. 



129 



21. iulii J. M. arcikníže Ferdinand z Inspruku ráčil 1590 
vlastní svau rukau velmi přátelské a laskavé psaní panu 
Petrovi Vokovi z Rožmberka a poděkování učiniti z příčiny 
odeslaných sobě tří velkých knih pangamenových mšálů 
a psalterií psaných a pěkně illuminovaných s některými 
kameny českými, vděčně to vše J. M. arciknížecí přijavše. 
Abraham Mecerod, služebník pana Petra Voka, s těmi věcmi 
tam vypraven byl. 

Toho') roku měsíce srpna od Bartoloměje Jelínka malére 
malována věže okrauhlá nová na hrádku Krumlově počna 
od svrchku pod makovicí, jenž také toho roku 28. iulii 
postavena, i na zdi. 

12. augusti od neděle den sv. Marty až do neděle 
po sv. Vavřinci, to jest za dvě neděle při rybníce Rožm- 
berském na hráz zem vozili k dostavení koňmi jeden tejden 
24 kárami a druhý 25 kárami, volové vždy 19 kárami. 
Rybníkáři vyvezli země na hráz a podvozy ty dvě neděle 
19 V2 provazců IV2 lokte. — Reka nová se od praudův až 
do loviště zkopala, jakž nejhlauběji býti mohlo, a potom, 
kde jaká tráva byla až k Leštinovi vytrhána, vyprázdněna 
jest. To zkopání jest za tau příčinau, co jest tak zkopáno 
a zkypřeno, to když silná voda přijde, vynese a řeky po- 
hlaubí. O tom tak Vácslav Špulíř hejtman správu napsal. 

29. augusti Goldšejder starý, měštěnín a raddní pán 
v Krumlově Českém, pohřben. 

10. septembris v pondělí po narození panny Marie 
v noci na auterek mezi 6. a 7. hodinau na celém orloji 
oheň kladený v městečku Bernarticích v stodole vyšel a tak 
od toho ohně lidí osedlých pět s stodolami, se vším stave- 
ním, obilím, cožkoli jměli, tak že takměř znamení stavení 
se nenašlo (shořelo). 

11.'^) septembris v auterý po památce narození panny 
Marie pan Petr Vok z Rožmberka hlučné a aupravné veselí 
svatební strojiti ráčil na Bechyni služebníku a hejtmanu 
svému Jiříkovi Homutovi z Karasova ženichovi s urozenau 
pannau pannau Alžbětau šlechtičuau z Cimburku, urozeného 

') Str. 198. 
-) Str. 104. 

V. Břexnn, ^i 



130 

1690 pána pana Kristofa Cimburka z Cimburku a na Bělé a paní 
Anny z Vojislavic dcerau, pannau nevěstau, mnoho poctivých 
pánů, panen a paní na ném byvše. Kněz Matláš, oppat 
Milivský, farář Soběslavský, byl dožádán týchž manželů 
ku potvrzení; ale nemocí ssaužený toho vykonati nemohl, 
pročež kněz Diviš, Hradecký děkan, v tom jeho zastaupil 
a ty manžely oddal. 

14. septembris přilepený auřadník panství Helfenštejn- 
ského Bauchval Daniel z Semanína o stavení kostela zbor- 
ného v Lipníku takto panu Bechyřiskému napsal : Strany 
nového stavení zborovného tak jak se velmi vysoko zdi 
dělají, což při šťastném příjezdu spatřiti ráčíte a jakž od 
Vlacha zpraven jsem, že není věc možná, aby letos doděláno 
býti mohlo. 

Tomu auředníku testimonium dáno, že jest pijan 
hrubý. 

15.') septembris v sobotu po povýšení sv. kříže paní 
Kateřina Rožmberská z Ludanic odjela do Lipníka na 
Moravu z Bechyně bez vědomí a dovolení pána svého ně- 
kterých lehkých lidí návodem, aby k hospodářství svému 
dohlídla, poněvadž to panství dědictví její bylo. Od pana 
manžela svého neprodlévaje psaním laskavě napomenuta, 
aby v předsevzetí svém se upamatujíc, čeho se tu proti 
bohu a slibu manželskému dopustila a jakú příčinu k po- 
mluvám a klevetám dala, zase ku pánu na Bechyni pří- 
jezdem neodkládala, že jí to přečinění odpouští a ničímž 
zlým spomínati neráčí. A t;ik stroj ivši se takměř každý 
den vyjeti, vypravením zase jakožto ženské nevýpravné 
pohlaví toto i ono za překážku j mě vši, až do 24. octobris 
prodlila. 

Toho dne, totiž 15. septembris zemětřesení po druhé 
bylo a v noci po třikrát, pro něž stížnosti s hrauxau šly 
odevšad. Soběslavští svému pánu na Bechyni takto taužili 
listovně: Milostivý pane! Pomiuauti toho jsme nikoli ne- 
mohli, abychom Y* M' v známost uvésti neměli o velikém 
a přehrozném strachu, kterýž na nás milý pán bůh pro 

') Str. 1 95. 



131 



veliké hříchy naše dne včerejšího před večerem a potomně 1590 
této noci po páté hodině dopustiti ráčil ; nebo takové země- 
třesení ne na jednom místě aneb v některém domě jest 
bylo beze všeho větru, ale téměř všecko město toho au- 
častno bylo a v velikém strachu jsme postaveni byli, čehož 
jsme jak živi i předkové naši neokusili. Na špitále byv 
veliký kamenný kříž od několika set let postavený, ten 
jest padl; při velikém kostele tu se samo v jeden zvonec 
zvonilo. A tak jak jest milý pán bůh svú moc prokázati ráčil 
a jaké veliké zemětřesení bylo, pro velikú bázeň a strach 
téměř toho všeho vypraviti nemůžeme ; nebo to tak všecko 
jest se dalo, jako by město již svú zkázu — čehož milý 
pán bůh uchovati rač — vzíti mělo. A netoliko aby to na 
městě bylo, ale, jak jsme v jistotě od sausedů zpraveni, 
že i v poli to jest se stalo. Děti ^) pak malé v mnohých 
domích ze spaní tak velice zděšeny jsauce velikým hlasem 
plakaly; v světnicích mnohých okna, líšty, z některých 
štítů vápno pršelo a tak mnoho jiného etc. Čehož jsme 
V' M^ pána svého oznámením tejna učiniti nemohli. — 
Datum v městě Soběslavi v hodin 7 v sobotu po památce 
povýšení sv. kříže. 

Postscripta. A tak, milostivý pane, ještě když se toto 
psaní zavíralo, veliké zemětřesení bylo a hlásní na věži 
volali, že tam pro veliký strach býti uemohau. 

Vincens Hultzšporer, hejtman Novohradský, panu vla- 
dařovi o témž mocném božím skutku takto napsal : Milostivý 
pane, pane! V' M' oznamuji, že včera v pěti hodinách na půl 
orloji zde na Nových Hradech jest bylo veliké zemětřesení 
(ač já doma jsem nebyl ; byl jsem na dvoře Svachovském, 
tam jsem nic neslyšel), tak velmi že se třáslo, že v zámku 
V* M' v veliké světnici, jak ten vejstupek z tesaného kamení 
jest, to kamení dolů sházelo a ztřáslo. Potom v noci ve 
dvanácte hodin to jest také veliké zemětřesení bylo, že 
hrůzau se vší čeládkau jsem z domu svého musel utéci; 
tolikéž i sausedé z domu na rynk jsau vyběhli. Potom po 

•) Sti-. 196. 



fc.- 



132 



1590 jedné hodině a po dvau ještě se jest dvakráte zatřáslo, 
ale ne tak hrubě. Datum v neděli po povýšení sv. kříže. 

18. dne téhož měsíce také někteří znamenali a pocítili 
země pohnutí. 

23. septembris v neděli po sv. Matauši paní Břetisla- 
vova — jmám za to, že paní Břetislavská, manželka někdy 
pana Jana mladšího z Zerotína — umřela, tak jakž pan 
jPetr Vok v listu k manželce své poznamenal. 

Klášter ') Bechynský toho roku skrze nějakého padaucha 
zlezen, vydrancován a nejznamenitější klínoty i na drahých 
kameních a perlách z něho ukradeny, kterýžto škůdce 
u města Soběslave hanebný konec vzal. 

Služebníci na Bechyni: Sobek edlknab a jako komorník 
J. M' páně, na kteréhož paní velmi laskavá byla, item 
Pětipeský ; na Třeboni : p. Vácslav Špulíř hejtman a Šimon 
Žabka purkrabě. 

7. octobris v neděli po ochtábu sv. Vácslava pan hejt- 
man Třeboňský, co na tom panství působeno, pana vladaře 

v 

zpravoval takto : Ze ta nová řeka vytopuje na hráz rybníka 
pana z Lobkovic, kterýž bez odtažení jí nemohl k slovení 
přijíti; druhé: že od Hradce k Třeboni již formané jeti 
pro zátopu rybníka Rožmberského nemohli a že se obraceli 
k Lomnici a potom k Lišovu ; třetí na rybníce Rožmber- 
ském že se se vší pilností dělá, veze a hráz povyšuje a 
osazuje, a že do něho tak mnoho vody přibylo, že rybníka 
Podbřezského více než půl zatopil a travničný rybník pode 
Hlínau všecek ; čtvrté, tarasové kamenní na rybnících Potěšile 
a Koclířově že skrze Vlachy děláni, a na nové řece tesař 
udělal stlup podlé vyměření pana Krčina. A summa sum- 
marum několik set lidí s panství velmi valně na rybníce 
Rožmberském dělalo bez přítrže. 

[14.-) octobris v neděli XVU. po sv. trojici nějaké 
hody strojeny na Hradci, na něž pan Petr Vok od pana 
Hradeckého pozván byl.] 

5. novembris v pondělí po památce všech svatých Jan 
Nejhauzar, auředník Netolický, takto pánu svému na Krumlov 

') Str. 197. 
^) Str. 19S. . 



133 



napsal : Milostivý pane ! V' M' správu činím o hospodářství mo 
při dvoře V' M' novém Rožmberském. Mistr Beneš Vlach 
až posavad ještě, pokavádž ta tepla jsau, na zdech dělá; 
tohoto týhodne pominulého dal jsem mu k témuž dílu 
kamene svézti do sta sáhů. Tesaři ti tři mistři na těch 
nových staveních též pilně dělají a krovy váží a stavějí. 

13. novembris v auterý po sv. Martině veselí svatební 
konáno na zámku Tejně nad Vltavau Albrechtovi Ojířovi 
z Očedělic s pannau Marijí Magdalenau, sestrau pánův Pro- 
kopa, Albrechta, Karla a Adama bratří vlastních Čabeli- 
ckých z Sautic, na kteréž také pan Petr Vok z Rožmberka 
býti ráčil, i se paní, jměv 42 koně. 

Daniel Plachý 21. novembris byl na Helfenštejně slu- 
žebník. 

5. *) decembris v středu po sv. Ondřeji pan Jiřík Homuth, 
hejtman Bechynský, ku pánu svému o těch škůdcích u Prahy 
takto poznamenal : V' M* mohu oznámiti, že téměř všickni 
poctiví lidé stavu rytířského velmi splašeni a v strachu 
byli pro tu lotrovinu, poněvadž předkem pana Davida Boryni 
na Roztokách vytlaukli, do tvrze jeho všedše, s ním divně 
zacházeli, ztlaukli, že až posavad nic nevidí a více nežli 
za 23.000 kop od peněz a klenotů pobrali; odtud se dali 
do ňákého Aujezdce, kde ňáká paní Chodaurka blízko 
Petrovic, jí všecknovšudy pobrali. Odtud se v sobotu na 
neděli strojili na Petrovice ke mně a pořádkem k jiným; 
nežli že to pán bůh dáti ráčil, že v pátek na sobotu je- 
dnoho dostali a toho zvrci dali a o jiných přezvěděli, tak 
že jich k padesáti jmají. Ostatek vandruje a táhne k Moravě. 
Směj šlím, že tyto dni konce své bráti budau a všickni 
na hák zavěšeni, aby vždy se mohlo takové jejich lotrovství' 
přetrhnauti.'^) 

29. decembris v sobotu po mláďátkách z jistého po- 
ručení J. M' pana Petra Voka z Rožmberka přijat jest 
počet skrze Jindřicha Daudlebského z Daudleb, Abrahama 
Meceroda z Mecerodu a Daniele Turka, písaře kuchyňského, 
od Jana Bílka a Pavla Racka, sausedů Lipenských, což 

') Str. 199. 

«) Břežan: VHém z Rosenberka str. 292, Dačický I. str. 172. 



i 



134 



ift9<) jsauksobě od písařův důchodních panství Helfenštejnského, 
totiž Víta Vintrberského a Daniele Plachého peněz na stavení 
zboru nového aneb kostela bratrského na předměstí při 
domu jejich přijali. I našlo se 

všeho příjmu podle register . . 934 zlaté 18 gr. 2V2d. 
a proti tomu vydání .... 1008 zlatých 2^/,» gr. 1 d. 
kteréžto vydání převýšilo příjem o 73 , zlaté 14 gr. 2 d., 
což svých peněz výše přidali, pročež takové peníze zase 
z důchodův téhož panství jim oplaceny. 

31.') decerabris v pondělí den památný sv. Silvestra 
nařízením J. M* pana Bechyňského projednal pan hejtman 
téhož panství dílo Vincensovi tesaři šest kop a dvadceti 
trub vodních 6 loket Vídenských zdélí k vyvrtání, od kopy 
po 4 kopách mls. a do tří laurů, kde prameny vodní jsau 
vyraubeny á postaveny, s dodatkem 20 kop. mís. 

Služebník Lazar z Kemhemple hospodář zámecký na 
Bechyni. 

Týž Vincens tesař z Jílového také udělal v oboře 
u Sudoměřic pro bažanty ohradu k hnízdění téhož roku ; 
i jiná více díla vykonána, jichžto specifikovati mu se ne- 
vidělo. 

Toho roku ovčín Svachovský na panství Novohradském 
nedaleko Velešína dohotoven a ovcemi osazen; bahnic na 
zimu zavříno 250. 

U dvora Svaryšova na témž panství rejtův přiděláno, 
tak že se mohlo přes 30 měr na zimu vsíti. 

Jagrmistr nový vyhlášen, jmám za to, že pan Lišvic; 
anno 1591 Hynek z Raupova Adama syna svého jměl při 
dvoru pana Bechyňského, item Jan z Vrtby a na Červeném 
Hrádku též u pána na Bechyni v službě syna svého Sezimu 
jměl. 

Léta O páně 1591. 

^5»i 3. dne ianuarii datum psaní od slavného a znamenitého 

muže a pána F. Levasseny z Nidrlantu z města Bnissel 
ku panu vladařovi domu Rožmberského, v němž oznamuje, 

O Str. 200. 
*) Str. 201. 



135 



že arcikníže Rakauský Karel i také svobodný pán starší m\ 
z Harrachu, tolikéž markrabě z Renty/) někdy spolurytíři 
tovaryšstva rauna zlatého z tohoto světa zsešli, pána na- 
pomínaje podlé povinnosti své, aby podlé nařízení téhož 
tovaryšstva dal služby zádušní za ně konati. 

2. februarii ve čtvrtek den obětování panny Marie 
nařízením J. M* pana Bechynského Vácslav Kapřík forštmistr 
projednal s Janem Kaliborem tesařem v oboře Sudoměřské 
dle kratochvilné zvůle některá díla, jichž není potřebí vy- 
čítati, aby se v ně, jakž by teplo bylo, dal. 

Potom toho roku i rybníkářům v týchž místech díla 
projednána. 

3. februarii statečný rytíř Oldřich Španovský z Lisova 
ženil se v městě Ipsu podlé Dunaje za urozenu paní paní 
Kateřinu paní z Présingu, rozenu Lipovskú z Lipovic, někdy 
urozeného pána p. Rudolfa z Prosingu svobodného pána na 
Kameně a Rorecku dobré paměti pozůstalú vdovu, pozvav 
i pana Petra V oka z Rožmberka na též veselí. 

T.'*) februarii nuncius apostolicus na Krumlov přijel, 
odjev zas dne patnáctého téhož měsíce. 

8. februarii v pátek po sv. Dorotě pan Fridrich z Ná- 
choda na Horních Dunajovicích za noviny panu Petrovi 
Vokovi z Rožmberka z markrabství Moravského napsal 
takto: Pan Čeněk z Lipého, nejvyšší maršálek k. C, vOlo- 
mauci při saudu nyní minulém se náhle rozstonav, hned 
pátý den tam umřel. Málo před tím paní Mandalena 
z Vartmberka, manželka pana Jana z Lipého, také umřela. 
A pochováni jsau v minulu neděli oba v Krumlově v klášteře, 
kdež pohřeb pánů z Lipého jest. A panna Bohunka z Žerotína, 
sestra pana Karla z Žerotína, který na Náměští, také 
život svůj brzo po paní Mandaleně z Vartmberka dokonala. 

11. martii v pondělí před sv. Řehořem pan vládar 
domu Rožmberského toho dne z Krumlova, předeslav ně- 
kolik dní vozy těžké, ku Praze k saudu zemskému vyjeti 
se strojil, ale pro nedostatek zdraví doma zůstati musil^ 

') Leonard z Harrachu a Vilém de Croj marquis de Renty. 
^) Str. 202. 



136 



im Metychovi maršálkovi tu jízdu vykonati a, co zapotřebí 
při tom bylo, vyříditi poručiv. 

20. martii v středu po neděli oculi výjezd pan Petr 
Vok i se paní manželkau ku panu bratru svému z Bechyně 
na Krumlov dle navštívení jeho v nedostatku zdraví učinil. 
Ten příjezd byl panu vladařovi velmi vděčný. V ') neděli 
laetare odtud zase tia Hlubokau odjeli, v pondělí do Tejna 
a tu zůstali přes noc. 

8. aprilis v pondělí po neděli květné Jiřík Homutli 
z Karasova, hejtman Bechynský, projednal dílo na rybníce 
Koském zájezek s Matějem tesařem ze Mlýn ze 35 kop 
mís. 3 st. a 2 věrtelů piva řídkého, aby hodné a stálé 
dílo bylo. Byli při tom Daniel Theophil z Šerfenštejna, 
auředník panství Zeleckého, a Jiřík ťišmejstr. 

7. mai pan Petr Vok z Rožmberka přijeti ráčil na 
Krumlov ku panu bratru za pilnými příčinami peněz; 
8. odjeli z Krumlova ku Praze; 10. přijeli do Prahy; 11 byli 
spolu se panem z Pernštejna za příčinau věcí páně vladařo- 
vých v sobotu u pana Rumfa; 13. audiencí jměli u J. M' 
císařské, pak také u nejvyššího pana hofmistra byli ; 14. byli 
u pana Trautsyna. 15. umřel pan Trčka. 17. císař z Bran- 
dejsa přijel. 18. velcí dešťové v Praze. (Toto svau vlastní mkau 

pau Petr Vok poznamenati ráčil.) V pondělí pO kříŽOVé neděli 

ještě na to jednání při J. M' císařské ; o resolucí nevědělo se. 
Předešlého*) roku 1590 při času sv. Jiří na panství 
Helfenštajnské skrze postranní nedobrú raddu uveden byl 
za auředníka Daniel Bauchval z Semaníiia příjmím Laudat. 
dvorského kaplana na Bechyni bratr, k němuž za písaře 
důchodního na témž panství přidán byl Daniel Plachý 
z Černovic rodem. Paní, byvši tam na témž svém zboží, 
auřad dftchodní z tohoto Plachého sňavši, poručila jej ně- 
jakému jinému písaři Martinovi. A když se tak hakmak 
hospodařilo beze všeho řádu, auředník po své vůli se pro- 
jížděl a svých věcí více nežli panského statku hleděl, Pla- 
chého na svém místě zanechal; on v tom čase kvasil, 
hodoval a vesel byl s tovaryšem svým jako v odběžnéni 

*) Str. 203. 
■') Str. 204. 




137 



statku. Potom obávavše se trestání, vzavše některé sto ^^^^ 
s sebau, oba ujeli preč k Polsku do Krakova jako zrádcové 
a zloději. Pan Petr Vok dověděv, že jsau v Polště, naříditi 
ráčil, že po ně s listy J. M* páně Bartoš Kvirin a Jan 
Ottoslavský, předešlý důchodní písař a Kvirinů syn, na 
kočím voze čtyři osoby vypraveni byli, kteříž vyjeli v pátek 
den nalezení sv. kříže. 

3. dne máje z Olomauce vypraveni byvše od auředníka 
Helfenštejnského Šebestiána, přijeli do Krakova v auterý 
po neděli iubilate, jinak 7. dne máje. Doptavše se téhož 
Daniele písaře a vyřídivše tu věc fedrunkem pana hejtmana 
Krakovského, s ním v neděli cantate vyjeli přede dnem 
(davše jej do želez a zjednavše jemu formana — než k Marti- 
novi přijíti nemohli — ) fortnau s dráby, kteří je provázeli 
až za Krakov, sice ve dne studenti byli by ho nedali vzíti. 
Týž ') Daniel Plachý přivezený do vězení šatlavního dán, 
v kterémž zůstával třimezcítma nedělí; potom puštěn. 

10. augusti v sobotu den památný sv. Vavřince Jiřík 
Homuth z Karasova, hejtman Bechyňský, projednal dílo na 
rybníce Naději u Komárova Vácslavovi formanu a Mataušovi 
z Třeboně rybníkářům ku dělání na témž rybníce podlé cesty, 
kteráž okolo vsi jde, kus námětku, aby se voda přilívati 
mohla, i tolikéž hrázky předešlé, kdež proti té chaloupce 
od dobytka jest dolů v svržena, k vyrovnání a kde zapotřebí 
vyvejšení, též základu jakž potřeba káže v té nové hrázce 
i vejšky učinění podlé vykázání. Od toho jim dáno 17 kop 
míš., 1 st. žita, sejra 10 liber, piva řídkého 1 věrtel. 

20. augusti v auterý po nanebe vzetí panny Marie pan 
Adam z Hradce, nejvyšší kancléř království Českého, veselí 
svatební strojil na Hradci panně Kateřině šlechtičně z Hradce, 
strejně své, pozůstalé dcerce po někdy dobré paměti panu 
Zachariášovi z Hradce, dodávaje ji panu Ladislavovi Berkovi 
z Dube a z Lipého, J. M* císařské komorníku, při kterémž 
siiatku i pan Petr Vok z Rožmberka se paní manželka u 
svů býti ráčil. 

[24.*) augusti nemálo hostí mělo býti na Bechyni.] 

») Str. 206. 
«) Str. 206. 



1 :5s 



1591 10. septembris v auterý po památce narození, panny 

Marie poručením J. M* páné Jiříkem Homutem projednáno 
s Bartoloniéjem malérem o malování dvú stran v pláce na 
zámku Bechyni, na kterýchž před dvěma léty bdo se počalo 
malovati, totiž od jedné při paláce dvadceti kop mís. a od 
druhé strany při nových klenutých pokojích devadesáte 
kop mís., čehož učiní 110 kop mís. 

19. septembris ve čtvrtek po sv. Lidmile mezi drubau 
a třetí hodinau z poledne městečko Stropnice na panství 
Novohradském nenadálým prudkým ohněm ztrestáno, v kte- 
rémž 14 stodol se vším obilím a pící a k tomu 11 domů 
zkaženo a zpáleno, a pro přetržení ohně několik domů 
roztrháno a porušeno, tak že nebozí potřební lidé k veliké 
nenabyté škodě přišli. 

19. octobris, to jest v sobotu po sv. Havle, nejvyšší 
kancléř k. Č., pan Adam z Hradce, byl u pana Rožmber- 
ského na Bechyni velmi vzácný host. 

Pan ') Petr Vok z Rožmberka se panem Janem mladším 
/ Malovic na Kamenici nově byl hejtmanem krajským od 
sv. Jiří. 

13. decembris, to jest v pátek den sv. Lucie Ottilie, 
Jetřich Slatinský, radda v kancelláři, na Krumlově život 
svůj dokonal. 

26. decembris den památný sv. Štěpána učiněn pohřeb 
na Bechyni Lazarovi z Kemhemple, hospodáři zámeckému, 
při kostele sv. Matěje, provodivše jej i pan hejtman s slu- 
žebníky dvorskými. 

Z rauren nějakých na zámek Bechyni po trubách uvedena 
voda toho roku ; Martin kovář z Soběslave zděři k též po- 
třebě dělal, od nichž na libry mu placeno od jedné po 
6 gr. míš. 

Mlejnové těch časů na panstvích pana vladaře, jakž 
tomu chtějí, původem Bartoše z Flieszenpachu mlynářům 
zodjímáni, porušeni a hřídele přeřezovány, odkud veliké 
naříkání od ubohých lidí povstalo ; nechybili se i poddaných 
klášterských Korunských, Drkolenských i jiných. Co tím 

') Str. 207. 



139 



dobrého získáno, nyní se ukazuje; mohše páni bez nákladu if'9i 
svú stálú věc míti, z ní se vyvedli, nenabyté náklady na 
nové mlejny činíce. 

Jeden z knězi Krumlovských poznamenal takto : Hoc 
anno fame moriuntur multi homines — Toho roku hladem 
mnoho lidí pomřelo. — Sequitur messis ubertate plena, sed 
pluviis impedita. — Následovala žen hojná, ale klížení pro 
deště nepříhodné a těžké bylo. 

Léta *) páně 1592, 

Sobek Henry ch, Adama Sobka z Kornic a na Trhové 1592 
Kamenici syn, Bechvňský služebník. 

8. ianuarii v středu po památce tří králů Jiřík Homuth 
z Karasova, hejtman Bechynský, a Vácslav Kapřík z poručení 
J. M' pana Bechyňského s Janem Vlachem o udělání studnice 
v oboře Sudoměřické zhlaubí čtyř sáhů zšíří zespod tří 
a navrchu čtyř loket z desíti kop mís. a jednoho strychu 
žita smlauvu učinili. 

12. ianuarii v neděli po třech králích pan Petr Vok 
z Rožmberka na Krumlov přijel a tu až do pátku zůstal 
se panem bratrem svým v lásce konversirovav. 

2. Februarii v neděli den hromnic datum správy Vin- 
cense Hultzšporera o zlepšení hospodářství na panství 
Novohradském takové: Dvůr Nedrthalský jest dosti o mnoho 
gruntův víceji rozšířen; též při dvoře Svachovském jsau 
tři sedláci jako ve vsi Talšovicích, ti nemálo gruntů, luk 
i lesů jmají a jsau velmi k tomu dvoru příležití, ty jsem 
již také vypověděl a k tomu se přičiním, aby se zase na 
panství mohli osaditi. Na zámku, které staré pokoje se 
mají dáti spraviti vedle zůstání s panem Bartolomějem 
a zvláštně bude se v nich na ten čas moci obilí chovati, 
nebo sic žádných obročnic není. Plac, kde ta věže byla 
také, milostivý pane, dám prázdniti, tak aby se mohlo 
v zámku s vozy obraceti ; a ten kámen zbyteční dám dolů 
ke dvoru Nederthalskému pro ustavení nové stodoly 

') Str. 208. 



140 



1592 vézti a něco ho dám vézti pro ') ustavení nového pivováru 
pod zámkem u mlejnaNederthalského jménem Bruzlovského. 

6. februarii frater Antonius Flamingus, oppat kláštera 
Zbraslavského, toho dne uvedl za oppata a představil 
konventu v klášteře Korunském podlé regule jejich kněze 
Melichara příjmím Helderle, nebo sice přede dvěma léty 
od Klaudia Germain, představeného bratra řádu jejich 
cistercienského, na to oppatství nařízen i potvrzen byl. 
Toho také času pan vladař Rožmberský nařídil, že poddaní 
téhož kláštera mu slibovali; a tak na ničemž víc nepozů- 
stávalo, než že ještě od některého biskupa požehnáním 
obdařen býti měl 

24. maii v neděli první po sv. trojici pan Jiří Bořita 
z Martinic a na Smečně, římského císaře radda a nejvyšší 
sudí k. Č., tetu syú, urozenu pannu pannu Gunigundu 
šlechtičnu z Gutnštejna za urozeného pána p. Jana Kristofa 
Pruskovského z Pruskova na Pruskově a Starém Hradě, 
J. M' C*^ truksasa, v menším městě Pražském v domě pana 
Jana Vácslava z Lobkovic vdával a svatební veselí strojiti 
dal, na kterýž sňatek pan Petr Vok z Rožmberka se paní 
manželkau svau a pannau Anežkau šlechti čnau z Gutnštejna, 
panny nevěsty sestrau, pozváni byli. 

Toho '^) roku někdy letního času za hejtmanství Šimona 
Zabky povětřím hrozným a hromobitím na panství Třeboň- 
ském předěšeni, tak že ve vsi Branné jednu selku zlý 
u volů v chlévě zabil a, ač zapálil, však se to hned uhasilo. 

Při historii pana vladaře domu Rožmberského pana 
Viléma oznámeno, že pán měsíce srpna v Praze smrtedlně 
roznemohl se a z té nemoci nepovstal, posledního dne téhož 
měsíce život dokonav. Pan Petr Vok po panu bratru svém 
plné vladařství a panování všech panství, statkův a zboží 
zdědil netoliko ta, kteráž od nebožtíka pana bratra ne- 
rozdílem (nebo páni Rožmberští od mnoha set let dílní 
nebyli, chovavše se podlé zřízení domu svého) než toliko 
podílem a opatřením slušným vykázané a postaupené jměl, 
jmenovitě panství Bechyňské, Zelecké, Chaustnické s mě- 

*) Str. 209. 
^) Str. 210. 



141 



stem Soběslavi, Vintrberské a v markrabství Moravském 1592 
po paní manželce Helfenštejnské, kteréž k Rožmberským 
statkťím přlvtělené nebylo ; mimo ta zboží připadli nan 
statkové a panství Rožmberské, Krumlovské s městy Krum- 
lovem, Prachaticemi a Netolicemi, Třeboňské, Novohradské 
v veliké postatě a rozšířenosti za mnoho mil ceny jisté, 
protože nikdá od domu Rožmberského prodávána nebyla 
jako patrimonium a dědictví pánův Vítkovcův ; item zboží 
Helfenburské, Huské, Drslavské, Libějovské, Milčinské etc. 
Než o Raudnické panství pán ráčil se paní Polexinau Rožm- 
berskau z Pernštejna, vdovau po pánu starém, jistau ') 
smlauvu učiniti a jí též panství dědičně odevzdati i 25 tisíc 
k tomu přidati a tak poctivě jí věno zaplatiti. Item v Ra- 
kausích připadl na pana Petra Voka statek Haželský, na 
Slezku města horní Rajchenštejn a Silberberg. 

A tak nenašlo se tehdáž pána v koruně České, kterýž 
by na zemi rozšířenější zboží měl, jako tento jediný pan 
z Rožmberka. Pro tu proměnu vrchnosti hlásky všudy v mě- 
stech po týchž panstvích ve dne v noci u bran nařízeny 
. a slib novému pánu vykonán byl. Prachaticští slibovali ve 
čtvrtek po sv. Jiljí, kterúž povinnost od nich namístě 
J. ^M* páně pan Jindřich Vrchotický z Lautkova přijímal. 
A tu také hned někteří nedavše dobře nebožtíkovi po- 
vystydnauti, dostávše takové příležitosti, jíž by byli za ne- 
božtíka užiti nemohli, zboží Rožmberská divně losovali, 
trhali a pána svými obmysly javše k své vůli přivedli. 

Nějaký pokladač alchimista magister Antonius Michalel, 
jenž pána starého netoliko velice na panězích ale i na 
zdraví svými čarami hubil, hned po smrti nebožtíka na- 
řízením pana Petra Voka z Rožmberka hejtmanem Krumlov- 
ským, Mikulášem Šrejbersdorfem právně jat a vězením do- 
statečným opatřen. Ten potom do vězení temného, dobře 
opatřeného v bráně zámku Krumlovského, jejž dnem i nocí 
ponocovali, dán a jako pes život svůj dokonal. Přiznal se 
v tom vězení, že lidem do sedmdesáti osmi tisíc kop mís. 

^) str. 211. 



142 



1592 rozpůjčil; pan vladař z Drážďan okolo dvadcíti tisíc kop 
na penězích hotových pokladače toho dosáhl. 

14. ') septembris sekretář Martin Schurer z Waldhejnu 
poznamenal: servitiis illustrissimi domini domini Petři 
Ursini, cum mens aliorsum raperetur, ad instantiam eius 
me denuo addixi (k službě J. M' pána pana Petra Voka 
Ursina, ačkoliv mysl mne jinam táhla, na žádost J. M' 
vnově přikázal jsem sej. Mikuláš Schreiberstorf z Teutschen- 
šteina, hejtman na Krumlově, pak se ku paní staré na Raud- 
nici dostal : tam s Bartauškem dobře napili se. 

4. decembris skrze J. M. císařskau stalo se jisté na- 
řízení v raddě české na hradě Pražském, aby panu Petrovi 
Vokovi z Rožmberka titul vysoce urozeného dáváu a psáván 
byl v říské, uherské i české kancelláři. 

5. decembris pan Petr Vok vladař domu Rožmber- 
ského bratřím Schwinopochům Jiříkovi, Kristofovi a Šebe- 
stianovi dovolil živnost a handl visti s sklennými páteři 
aneb paternoster a dáti je dělati v hutech na panství do 
roka pořád zběhlého. 

25.'-) decembris dne pátečního hod vejroční narození 
Kristina pan vladař ráčil na Krumlově slaviti, veliký dvůr 
jmíti, všecku čeládku svau i starého pána za několik neděl 
i se paní vdovau vychovávati ráčiv. 

Toho roku Tiešovský mlejn byl stavín za hejtmana 
na Prachaticích Zigmunda Turnovského. 

Léta ^) páně 1593, 

1593 7. ianuarii ve čtvrtek po třech králích pan Petr Vok 

z Rožmberka, vladař domu Rožmberského, z Kcumlova se 
paní mauželkau svau toho dne ku Praze odjel. 

26. ianuarii náramně velicí a hrozní větrové byli. 

31. ianuarii Honz bradýř, někdy služebník pana vla- 
daře domu Rožmberského, ženil se v Budějovicích Českých. 



') Str. 21-2. 
^) Str. 213 
3) Str. 214. 



143 



8. februarii pan Petr Vok J. M' císařské spisu poní- 1593 
zeného v slovích nížepoložených podal: Nejjasnější ^) a nej- 
nepřemoženější! V tento pátek pominulej jest na místě vaší 
císařské milosti skrze nejvyžšího pana hofmistra při pří- 
tomnosti též nejvyžšího pana sudího a pana místokanclíře 
tohoto království Českého na mau ponieženau prosbu, 
kterauž sem ve vší poddanosti na vaši císařskau milost 
austně vznesl strany milostivého propuštění z desk zem- 
ských vizy, kderéž jménem a na místě vaší císařské milosti 
na dva zápisy vloženy jsau, kderéž sem na někderejch 
statcích svejch dědičnejch a domu na hradě Pražském s ji- 
stejmi vejminkami manželce mé učinil, njilostivá vůle a 
odpověď vaší císařské milosti jest mně v známost uvedena 
i spis vedly toho podán. Tomu sem vyrozuměl, že k vaší 
císařské milosti vod někoho tak donesen sem, jako bych . 
se tu byl něčeho proti vaší císařské milosti dočinil, což 
zřízením zemským a právy království tohoto vysoce zapo- 
vědíno pod pokutami nebezpečnejmi jest, na čež sem jak 
sem živ netoliko mysliti neměl a dá mi to pán buoh ani 
do smrti mysliti nechci, abych vaši císařskou milost krále 
a pána svého nejmilostivějšího nejmenší protimyslností 
urážeti měl. Uvažujíc při sobě toho o vaší císařské milosti 
taky nepochybujíc, že vaše císařská milost někdy o tom 
slejchávati ste ráčili, jak slavnejm předkňm vaší císařské 
milosti a domu Rakauskému jich milostem a králům Če- 
ským předkové a rod můj šetřili, skutkem všelijaké pod- 
dané služby věrně prokazovali a zachovávali, hrdel i statkův 
svejch pro jich milosti sobě nevážíce, čehož z pomoci pána 
boha všemohúcího ku panu dědu a panu otci vaší císařské 
milosti J'''' M"" římskejm císařům a králům českým i k vaší 
císařské milosti já tolikéž jako věrnej poddanej dokazovati 
i sem se poslušně od mladosti mé zachovati hleděl i, pokudž 
mi milosrdnej pán buoh na tomto světě životu příti ráčí, s po- 
mocí jeho božské milosti do smrti své tak a nejinak činiti 
chci, - poněvadž pak, nejmilostivější císaři, mimo mau 



M Str. 214'. List tento leží iii orij^finali v rukopisu My pone- 
chali jsme jeho poněkud rozdílný prav(>[ns; Břežan zménil jcg zajisté 
v přepise podlé svého způsobu. 



144 



mi všeckau naději od nejvyžšího pana hofmistra to mne se 
jest oznámilo i v témž spisu doložilo, abych se vyjevil, na 
jakej spůsob s vaší císařskau milostí bych já se mínil za 
takovej vejsoce zapověděnej vejstupek srovnati, i ačkoliv 
sem se, nejmilostivější císaři, nevédauc vo žádném vej- 
stupku, aniž kdy na srdce mé staupilo, kderého bych se 
proti vaší císařské milosti a zřízení zemskému dopustiti 
měl, znajíc k sobě od vaší císařské milosti pána svého nej- 
milostivějšího vždycky tu milostivu lásku, nikoliv takové^ 
uemilostivé odpovědi nenadal a protož vaší milosti jakožto 
císaře, krále a pána svého nejmilostivějšího jakž i předešle 
ve vší poníženosti poddaně prosím, poněvadž ty vizy snad 
při, některejch lidech o osobě mé k nemalému podezření 
by se vztahovati mohly a já, jsauce v velikejch dluzích 
a závadech nebožtíka pana bratra mého postaven, při pa- 
ních věřitelích mejch nemálo zaneprázdnění bych míti mohl, 
abyste vaše císařská milost z milosti své císařské a krá- 
lovské z desk zemskejch zase milostivě takové vizy pro- 
pustiti a vymazati poručiti ráčili. Toho vaší císařské mi- 
losti já jakožto věmej poddanej poníženými službami svejmi 
se vší poddaností ponieženě odsluhovati chci a tak se yaší 
císařské milosti k milostivé vochraně poníženě a poddané 
poručena činím. Datum na hradě Pražském v neděli po 
sv. Dorotě léta 1593. 

Vaší císařské milosti 

věrnej poddanej : 
Petr Vok z Rožmbergka m. p. 
J. M' římskému císaři, uherskému etc. českému etc. 
králi etc, pánu mému nejmilostivějšímu ponížená odpověd 
ode mne Petra Voka z Rožmbergka. 

14. februarii Jan Lauta, purkrabě Krumlovský, ženil se 

l)onejprvé v Krumlově, pojímav sobě Gregora ševče dceru. 

22. ') februarii byla nějaká svatba v Netolicích, na nížto 

též za hosté byl Andreas Scholius, medicus pana vladaře. 

Toho měsíce pan vladař domu Rožmberského zůstával 

v Praze a 25. dne, to jest ve čtvrtek po sv. Matěji, osobně 

') Str. -215. 



145 



audiencí při J. M' císařské jměl a o vyzdvižení těch viz is98 
se vší pilností poníženě jednal. 

2. martii v české kancelláři panu vladařovi od J. M* 
císařské tato odpověď dána, že J. M. císařská k sobě páně 
prosbu přijíti ráčil k dalšímu o tom resolvování, aby pán 
nedlauho strpění jměl. 

' 8. martii v pondělí po neděli invocavit pan Jiří hrabě 
z Gutnštejna na Ryžmberce, Hostauni a Svržně ke dvoru 
pana vladaře Rožmberského strejce svého Buriana s je- 
dním koněm na službu odeslal. 

Kníže Fridrich Wilhelm, administrátor kuru Saského, 
s Janem Kazimírem, strejcem svým, item Jan Jiří kurfiršt 
Branďenburský listovně v dobrém přátelství vyhledávali 
fedruůku při panu Petrovi Vokovi vladaři v příčině leen, 
kteréž od koruny jmají, poněvadž toho času sněm na hradě 
Pražském držán byl. A při tom sněme zjednáno panu Ja- 
novi hraběti z Serinu, že za obyvatele království Českého 
přijat byl. 

Frater *) Lucas Porphirius řádu sv. Augustina 17. 
martii byl na Krumlově v domu kaplanském a raucho velmi 
pěkné na zámek vyšíval s erby J. M* páně i paní ; než 
nebyl vděčný host děkanovi Krumlovskému. 

16. aprilis u veliký pátek pan Petr Vok vladař Rožm- 
berský z Prahy na Krumlov přijel. 

28. aprilis ten kiinstlíř podvodník mistr Antonín Mi 
chael vězen na svém urputném, podvodném, lehkomyslném 
kynstléřství podvolil se umříti (?) a na to svátost velebnau 
přijímali. 

6. maii obrátil se zase pan vladař jízdau svau ku Praze 
a byl tam několik neděl. 

15. maii nějaký pokrytec vyzáblý distillator byv u pána 
prve na Bechyni skrze sobě podobné fedrován, toho dne ode 
dvora vypraven, obrátil se mezi novokřtěnce. Ten slovutný 
podvodník magister vězen na Krumlovském zámku scepeněl. 

16. ^) maii Matiáš Fuch a Volf Holtzel učinili listovní 
vznešení na pana vladaře v příčině Ratibořských a Losín- 

') Str. 216. 
*) Str. 217. 

V. Břežan. 10 



u 



UG 



1593 ských hor, kterak štaigerové a šichmistr sobě velice pro 
nedostatky železa, loje, provazů, prken, dříví a jiných po- 
třeb a zvláště pak pro nečastnú záplatu stěžují, a tím že 
pavování těch hor velmi obmeškáno bývá, a poněvadž pak 
pán ráčí chtíti stříbra kupovati, že J. M^ prosí, aby zatím 
jinými penězi založeny ty *hory byly. Což také nařízeno 
jest, že s pomocí a požehnáním pána boha pavovány, tak 
že potom, jakž v následujících letech oznámeno bude, Rati- 
bořské hory v hojnosti štědře vyplatily se. 

21. maii v pátek po neděli cantate opět velmi poní- 
ženu supplikací pan vladař na J. M. císařskau v příčině 
těch viz vynětí vznesl, doloživ toho: Jestliže by pak co 
na statcích mých, o čemž, toC bohem osvědčuji, nevěděv 
se nacházelo to, což by vlastně V^ C* M' náleželo, nechtěje 
nejmenší proti my slnosti proti V^ C^ M' před sebe bráti, 
toho užiti nežádám. V' M. se vší ponížeností poddaně prosím, 
že o tom milostivě poručiti ráčíte, aby mi to vysvětleno 
bylo, k čemu byste tu jaké právo a spravedlnost sobě jmíti 
pokládati ráčili. 

31. ^) maii v pondělí po neděli exaudi pan vladař ráčil 
Krumlovským listovní poručení učiniti, poněvadž statek, 
po magistrovi Antonínovi Michalovi pozůstalý, sekretáři 
svému Martinovi Šurerovi z Waldthaimu daroval, jmenovitě 
dům. v městě v zadní ulici, zahrádku s lusthauzem a sto- 
dolkau za Kajovskau branau s dědinkau, aby mu to kni- 
hami městskými zapsáno a náležitě zjištěno bylo. 

Na den na nebe vstaupeuí Krista pána urozený a sta- 
tečný rytíř pan Michael Špauovský z Lisova, přijev do Mil- 
čína do rathauzu, hned do domu Pavla postřihače pana 
Ludvíka strejce svého odeslal, aby ku pánu do rathauzu 
šel; což tak učiniti musil. Tu pan Španovský naň otázku 
učinil: Komu jsau přísahu učinili? Postřihač za odpověď 
dal : Dokudž jest jich pan Špauovský v držení býti ráčil, 
že všelijaká poslušnost a věrnost ku pánu zachovali; ale, 
poněvadž se proměna stala, -že na ten čas v poddanosti, 
poslušenství a věrnosti panu vladaři domu Rožmberského 



% 



'j Str. 218. 



147 

zůstávají. Tu jest jej hned pan Španovský na závazek vzal, 1593 
aby sním na Vožici jel; jestli toho neučiní, že ho káže 
svázati. I neměv postřihač od žádného pomoci, do vozu 
jíti musil, nemohv se vyprositi žádnau měrau, a tak, do- 
vezše ho na Pacov, do věže dán. Podav mu pan Španovský 
těchto výminek, jedno chceli auroky, za dvě létě od^) Milčín- 
ských zadržalé, ve dvú nedělích vypraviti a na Pacově slo- 
žiti, druhé aby vysvědčení pod pečetí městskau přinesl, 
že pan z Rožmberka jim poručil, aby se panem Španov- 
ským nespravovali, dokud Milčína nezaplatí. K kterýmžto 
dvěma artikulům nikoli postřihač nepřistaupil, by měl i rok 
seděti. A tak když svú kratochvil s ním provedl, pustiti 
ho poručil. 

4. iunii v pátek před slavností letničnau opět jinau 
věc s ním začal, takové k nim psaní učiniv: Maudří a opa- 
trní ! Naschvál tohoto posla k vám posýlám a vám po- 
raučím, abyste mi pečet města mého Milčína poslali, tak 
abych ji člověku věrnému a dobře zachovalému z prostředku 
vašeho zase dáti a svěřiti mohl. Dán na Vožici. 

5. iunii v sobotu po neděli exaudi Abraham Hroch 
z Mezilesic, J. M' císařské radda, maje sobě od J. M^ císařské 
listem obzvláštní poručení učiněné, přiznal se před úřed- 
níky Pražskými, že na poníženu prosbu Petra Voka z Rožm- 
berka na J. M. císařskú skrze supplikací vloženu od této ' 
vizy vypsané, kteriiž jest též předešle, majíc sobě od J. M' 
císařské listem poručení učiněné, na tento zápis naproti- 
psaný vložil, zase upauští 'O však bez pohoršení práva a 
spravedlivosti, tak jakž týž Petr Vok z Rožmberka skrze 
supplikací svú, jíž actum v pátek po neděli cantate léta 93, 
v to se sám podává a uvoluje, kteréž by J. M. císařská 
jakožto král Český k osobám neb osobě též k statkům jeho 
jakéžkoliv jmíti ráčil. A tak tato viza z desk zemských 
vymazána jest. 

A jakžkoli veliké starosti pro ty zápisy pan vladař 
pocítil, však nepřestalo se od mantlování; nebo 18. dne 
iunii v pátek po božím těle téhož roku manželce své bez 

') Sti*. 219 
*) Str. 220. 



148 



1593 místa dědičně zapsal a, může se říci, právo své vladařské 
docela odevzdal na Krumlovském, Rožmberském, Třeboň- 
ském, Novohradském, Drslavském, Libějickém etc. panství 
v jednom tisíci kop groši č. Na kterýž zápis také viza vlo- 
žena byla následujícího léta 94 v pátek po neděli oculi 
od Jindřicha z Písnice, J. M* císařské raddy a prokurátora. 
A tak nové zaneprázdnění a supplikování na J. M. císařskú, 
aby též vymazána byla, tudy povstalo ; ale tu nebyli stat- 
kové zápisní aneb dochomstiní jí zapsáni. Avšak nemůže 
se rozuměti, zaslepení-li jsau byli čili tak pošetilí, že do 
takových závad mermo lezli ; nebo o paní se dobře vědělo, 
že se k zprávě jako zdětinilá a nesmyslná nehodila. Jakž- 
koliv paní od sebe revers dala, že v správu vkročovati, 
dokuž pán živ jest, nechce ; ale potom poznalo se, když 
Prachaticští k ní o ochranu sq utíkali v příčině handlů sol- 
ních, jaký to spletek byl. Pročež dosti pánu práce zavalila, 
než ji k tomu přivedli, že od toho zápisu upustila a před 
úředníky menšími, jakž na svém místě oznámeno bude, se 
přiznala. 

20. ') iunii v neděli po sv. trojici na hradě Pražském 
arcikníže Aniošt slavný turnaj držeti ráčil. 

Toho času kurfiršt mladý Hejdelberský Fridrich ně- 
které psy lovčí panu vladařovi na Krumlov darem odeslal. 

Když ten sněm na hradě Pražském držán byl, v kte- 
rémž někteří Lobkovští'^) pád vzali, vejstrahy dostal pan 
vladař od pana Volfa z Kolovrat takové : V. M. ! Můj laskavý 
pane, pane z Rožmberka ! Dobrý den V* M' vinšuji. V* M' 
důvěrně výstrahu dávám, ráčíteli svému srdci co dobrého 
příti, neračte před J. M. císařskau s odpovědí sněmovní 
předstupovati. Všecko dobré V* M* bude, to poznati ráčíte, 
a tuto cedulku račte hned strhati. 

12. iulii v pondělí před sv. Markétau navrátil se J. M. 
pán se paní zase na Krumlov z Prahy. 

Toho času, když se obilí klidila, Vácslav Hulinský se 
Lidmilau Štolcorovau z Třeboně ženil se na zámku Krum- 



') Str. 221. 

^) Tomkovo pojednáni v čas. česk. mus. 1853 str, 215. 



149 



lově; item Hans Richter hodinář, pojímav sobě dcerku isss 
městskau z Krumlova. 

31. augusti právě v roce od smrti nebožtíka pana Vi- 
léma z Rožmberka pan vladař dal exequias neb služby za 
duši jeho nebožtíka bratra svého vykonávati. Mezi jinými 
pány pana Voldřicha Felixa z Lobkovic, aby k nim přijeli, 
se dožadoval ; ale pan z Lobkovic pro jiná zaneprázdnění 
přítomen býti nemohl. 

11. septembris a .toho času po panství domu svého 
Rožmberského pan vladař naříditi ráčil, aby lid po- ukro- 
cení hněvu božího a odvrácení ukrutnosti Turecké život 
pobožný, kající na sebe vzal, modlitby vraucí pokorné vy- 
konával, všelijaké rozpustilosti, povyky, tance, hry za-* 
pověděv. 

Toho času Eliška Moskevská, děvče špatné, dostalo se 
k J. M' panu z Rožmberka darem od J. M* císařské, byvši 
císaři od židův darováno ; 29. septembris vážilo devětmez- 
cítma liber vídeňských. 

22. ^) septembris ve středu po sv. Matauši vydal se 
opět na cestu z Krumlova ku Praze pan vladař domu Rožm- 
berského ; 12. octobris paní ráčila za pánem do Prahy odjeti. 

7. novembris, jenž bylo v neděli, ráno okolo šesté ho- 
diny německé zapálilo se v domě Tobiáše Singenšpihlera 
jinad Goldtšejdera v městě Krumlově Českém. Děvečka 
šedši s laučí pod krov, kde seno a dříví bylo, zapálila; 
a poněvadž ticho a jasno bylo, ten oheň brzo přetržen, 
že dále nehořelo, než napozadí téhož domu. 

16. novembris pan vladař ráčil se z Prahy na Krumlov 
navrátiti. 

19. novembris legat od kurfiršta Brandenburského přijel 
na Krumlov a odjel zase 23. téhož měsíce. 

Toho času přiznání učinil pan vladař k zbírce na lid 
válečný z poddaného po 12 gr. V kraji Slánském v Okovi- 
cích 38 lidí, v kraji Prachenském z osedlých lidí z 5373 ; 
v kraji Bechynském z osedlých lidí 5771. Než mnoho odtud 
pro zástavy a prodaje sráželo se. 

O Str. 222. 



150 



1593 Byli ^) předešlého roku, když pohřeb nebožtíkovi pánu 
vykonáván, vyslaní z města Lipníka na Krumlově za pří- 
činau tau, že pán ráčil na město to podání učiniti, pokudž 
by chtěli v osmdesáti tisících v dluzích pána zastaupiti, 
že by jim toho panství k užívání až do vyplacení takové 
summy dopříti ráčil. I nebyvše měšťané jednomyslní a jedno- 
svorní z příčiny religi, k tomu přijíti nemohlo; nebo ko- 
stelní, jenž se farářem zpravovali, nechtěli podnoži zbor- 
níkům býti. A tak to panství Helfenštejnské prodáno panu 
Hynkovi staršímu Bruntálskému z Vrbna, hejtmanu markrab- 
ství Moravského, za sto dvanácte tisíc a některé sto kop mís. 

V auterý před sv. Tobiášem o polednách v Rychnově 
Německém na panství Novohradském věže při kostele do 
gruntu se rozvalila, rozbořila a padla i se zvony a jeden 
se zlámal. Byla věže [veliká a dosti vysoká a cihlami při- 
kryta a v ní dva sklepové.] 

Toho také roku počalo se dělati epitaphium panu 
Vilémovi z Rožmberka, kteréž postaveno slavné a nákladně 
v kostele farním Krumlovském ; přes tři tisíce kop mís. 
pánu na ně šlo nákladu. [Nejvejš nade vším postaven byl 
rytéř Rožmberský s koněm, kteréhož po časích jezuité, 
bavše se, aby snad na ně dolů vyskočil, odtud sníti dali.] 

Raddy a služebníci pana vladaře tito byli: Jiřík Homuth 
v Karasova kancléř, Jiřík Volbram z Štěkře, Abraham Mecer 
rod z Mecerodu, Bartoloměj s Fliessenbachu, Martin Šurer 
z Waldthajnu, Matiáš Fuch kommrmistr, Jan Benýdek buch- 
halter, pak hejtman Krumlovský. 

Vzala také toho roku svůj konec u Krumlova jakás 
zahradníková, Michala Eisnera zahradníka žena, pro ně- 
jaké kusy zlodějské a podvody. 

Léta ^) páně 1594. 

1594 1. ianuarii kancléř biskupa Passovského přijel na 
Krumlov. 

11. dne ledna v auterý 'po třech králích odjel pan 
Petr Vok, vladař domu Rožmberského, do markrabství 



') Str. 223. 
») Str. 224. 



151 



Moravského v příčině pořádného odevzdání a zapsání pan- 1594 
ství Helfenštejnského panu Hynkovi Bruntálskému z Vrbna 
a navrátili se zase dne 7. februarii. 

10. februarii pan Zigmund Beřkovský, dvořenín pana 

v 

vladaře, několik neděl nemocný ležev v Krumlově Českém 
v domu Šimona Netolického, písaře kancellařského, toho 
dne život dokonal. Andreas Scholius nemohl ho zhojiti, 
nebo sauchotiny jměl. Slaužil se dvěma koňmi u pana 
vladaře. 

16. martii v středu po neděli postní oculi pan vladař 
domu Rožmberského na J. M. císařskau i pány auředníky 
a saudce zemské vznešení učinil v příčině spravedlnosti 
své, kterúž v přednosti místa v saudu a sněmích jakožto 
vladař domu Rožmberského podlé svobod svých a práva 
zemského jmá, aby k užívání ho consensu J. M' císařské 
a zemským dosazen, potvrzen a na ně připuštěn byl ; ale, 
poněvadž tehdáž veliké zaneprázdnění J. M. císařská z pří- 
činy Turecké ukrutnosti jmíti ráčil, s vyřízením žádosti 
pana vladaře až do druhého roku prodlilo se. 

Pan Silvester Mlazovský z Těšnice u pana vladaře Rožm- 
berského se dvěma koňmi v službě byl i v kancelláři mezi 
pány sedal. 

Toho ^) času byvše se panem vladařem v Praze Abra- 
ham Mecerod a Martin Šurer sekretář inventovali všelijaké 
svrchky a nábytky v domu Rožmberském na hradě Praž- 
ském, též ve dvoře Vokovském a na vinici, řečené Mičanské. 

19. martii v sobotu po neděli oculi též z jistého po- 
ručení a vůle J. M' pana vladaře přijat jest Jan Studnička 
za hospodáře a správci domu J. M' na hrade Pražském, 
též dvoru i vinice, odveden byvši mu předepsaný inventář, 
z něhož odpovídati a práv býti povinen byl. Sto kop míšeň- 
ských služby roční mu nařízeno. 

Toho času Šimon Žabka o hospodářství a práci své 
na panství Třeboňském panu vladařovi do Prahy napsal: 
V novém mlejně Veselském, kterýž ne jako mlejn ale co 
zámek vystavěti i pilu cihlami přikrýti dal, pěkně se lidem 

') Str. 225. 



152 



1594 dělá a dobře kažíý sobě, kdo mele, chválí. — Most teii 
nový u Hlíny, který se dělá, o nějž i v noci dosti péče 
jraám a starosti, při "témž díle se nic neobmeškává, tak 
že jedni totiž čtyřmi berany kolí bijí, jiní mostnice, jiní 
sluzeje, jiní jochy teší, jiní kolí holtzují, čepují. Přes pa- 
desáte kop se jim druhdy týhodně vydávalo. 

29. martii v auterý po neděli síňrtné hejtman Třeboň- 
ský ') další správu panu vladařovi dal takovú : Most ten 
nový již, děkuje pánu bohu, tohoto téhodne kolím dobitý 
bude a tak se v něm mimo jiné podbřezní kolí k vejjezdu 
bité nachází kolu vražených 16 kop. Jiné dílo, které se 
při témž mostu dělati má, v ničemž se neobmeškává. 

19. aprilis v auterý po neděli provodní dále co děláno 
na Třeboni, napsal Žabka takto: Most ten nový u Hlíny 
také se pilně dělá; jmám naději, bohdá, že jochy na něj 
toho téhodne položeny budau, a nemnoho jich zůstane. 
Již se budau sluzeje s oné neděle tahati a klásti a potom 
mostnice. — A tak ten most od bláznové jinak černé středy, 
totiž první v postě, počal se dělati a dodělán před sv. 
Janem křtitelem, kterýžto most jest vzdélí 25 kop 19 loket 
aneb 1519 loket Pražských. 

Téhož času počalo se dělati na novém cajkhauzu 
v Kruriilově skrze baumistra Dominika Cometu, jenž sna- 
žoval se v měsíci tu stranu k klášteru vyrovnati, aby se 
mohl krov stavěti; nemálo domečků pro ten cajkhauz tu 
na novém městě svedeno. A potom chystal se k stavení 
mostu Latranského pod rybníkem. 

Byl toho času na Třeboni Matiáš Senomatský ; nějaká 
díla od střelby na saustru, jen mustry J. M. pán dělal. 
Ten držel s Abrahamem Turkem, písařem důchodním, hrdo- 

v v 

pejskem, jakž ho tak Zabka nazýval, proti hejtmanovi Zab- 
kovi, a tak mezi nimi a tímto veliká nesvornost byla. Sice 
tomu Senomatskému b. Švortz s svými, kteří málo hospo- 
dářství rozuměli, chtěl rád ten auřad zjednati; ale nešlo 
po jejich hlavě. 



O Str. 226. 



153 



23. aprilis a při tom času nařídil to pan vladař Rožra- 1594 
berský, že královský ungelt v městě Prachaticích a Vintr- 
berce, kterýž byl císař Ferdinand v jisté ^) summě léta 1562 
panu Vilémovi z Rožmberka zastavil, zase na jisté sroz- 
umění císaři Rudolfovi postaupil. K odevzdání na místě 
svém pan vladař k tomu obral Jiříka Volbrama z Štěkře, 
služebníka svého, aby jej v přítomnosti úředníkův a osob 
úřadních panu Mikulášovi Černohorskému z Hořiměřic,^) 
kommissaři J. M* C^ cel pomezních, postaupil 

Téhož času byvši nařízena truhla při buchalterii na 
zámku Krumlově, do kteréž od sv. Havla léta 93 až do 
sv. Jiří léta tohoto 94 za 27 téhodnů pMjato a zase vy- 
dáno bylo 119.647 kop míš. 

19. a 20. maii v městě Krumlově za ty dva dni velmi sníh 
pršel a veliká slota byla nejinak, než jako zimního času. 

25. máje ve středu den památný sv. Urbana pan vladař 
ráčil se z Prahy na Krumlov navrátiti. 

25. dne máje (já) Vácslav Břežan přistaupil jsem do 
kancelláře Krumlovské mezi pány raddy J. M* pana vla- 
daře za písaře. 

Měsíce iunii nějaký nešlechetný člověk a lotrLetaur, 
někdy saused Svinenský, jenž mnohé nevole a zaneprázdnění 
tu stropil, chycen a v Hoře Guttně vsazen. Na něj se to 
proneslo, že jest rathauz vylámal a sirotčí peníze pokradl ; 
nicméně někteří proti obci mu nadržovali. Ten potom na 
Rožmberce sťat. 

Měsíce angusti nařízena veřejnost od pana vládajre po 
panství a bubnováno v městech, ač by se kteří zvláště 
skušení vojáci našli, že potřebováni budau na jistau záplatu. 

Některý ^) den před sv. trojicí pan Jan Zdeněk z Stern- • 
berka, syn páně* Adamů, studovav na Krumlově, spolu s ji- 
ným svým rytířstva tovaryšstvem vyprosili jednoho zloděje 
studenta vídenského, kterýž měl u Krumlova viseti, že mu 
pan vladař hrdlo darovati ráčiL Ten potom zase na No- 
vých Hradech chycen a do vězení dán; pak odtud výpo- 
vědín, nedlauho trávu tlačiv, u Passova uvázl. 

*) Str. 227. — ') Š. Fauknar v Tytuláři má z Chocemic. 
») Str. 228. 



154 



1594 5. (lne anglisti popadena štika v Vltavě u Krumlova, 

jejíž pličky vážily 19 lotu bez quentlíku a sádla měla 
v sobě 18 lotň též bez kventíkii. 

12. augusti v pátek po sv. Vavřinci pan Adam z Hradce, 
nejvyšší purkrabě, Pražskými s jinými pány místodržícími 
při panu vladařovi opět snažně listovně vyhledával, aby 
/a nejvyššího polního generála nad lidem českým proti 
nepříteli do Uher v té veřejnosti potřebovati se dá-ti ráčil, 
poněvadž toho nevyhnutedlná a nuzná potřeba nastala a 
přátelům našim Uhrům tak i Moravanům pomáhati, víry a 
krve křesťanské obhajovati povinni jsme, a to raději v cizí 
zemi nežli v svétetc, s tím doložením: Prosím od osobv 
své V M. ujcovsky, bratrsky a služebně, že, jak V^ M. toto 
mé psaní dojde, sem mezi nás přijeti ráčíte. Nebo o tom 
dobře vím, že J. M* císařské pánu našemu na tom ob- 
zvláštní zalíbení učiniti ráčíte, jakž pak nepochybuji, že 
by J. M. císařská pán náš V* M' byl sám o tom milostivě 
psáti a toho žádostiv býti ráčil, kdyby tak krátký čas 
nebyl.') 



^) Pan Petr Vok odepsal na to dne 12. srpna panu Adamu 
' z Hradce, že hodnost nejvySSího generála nad lidem českým proti 
Turku nemůže přijíti 1) pro krátkost řasu, 2) pro nezběhlost ve věcech 
válečných a že by nerad v něco se dal, co by mu s pochvalou nebylo, 
anebo kde by musil jiným k ruce hleděti a od nich teprve se učiti, 
3) že při létech jest a od milého pána boha nedostatkem zdraví,, 
paměti a zraku navštíven, 4) že těžké břemeno dluhů na sobě má 
a že v zlehčení a pomluvy lidské přiveden jest, jakoby všecky statky 
manželce dáti chtěl, a skrze to že ani v summě ani v rukojmě pro 
spokojení věřitelů obejíti se nemůže a že by teď pro nebezpečnost 
časů nevěděl, odkud by k tak veliké summě peněz si pomoci měl, 
5) že poslušnost a zběhlost ve válečných potřebách mezi stavem pan- 
ským a rytířským žádná není v této koruně české, 6 ) že neví, aby 
se to kterému z rodu a domu Rožmberského, co toto království stojí, 
bylo stalo a že, když před J. M* císařskou stížiti a podání prositi 
chtěl, darmo v Praze tráviv drahně neděl k žádné audienci přijíti ne- 
mohl. „Jaké pak toho příčiny jsau, pán bůh časem svým to vyjeví; 
já jsem toho opravdu nikdy nezaslaužil." 7) že ho jisté zprávy dochá- 
zejí, že někteří přední a rozumní lidé se slyšeti dadí, že by on se 
* pro víru a nemirnost pití k tomu nehodil, jako by žádný takový 
v zemském neboli komorním soudu neseděl. „Ale to při své váze 
buď;, já pro slávu tohoto světa s pomocí pána boha víru svau zapí- 
rati nebudu." (Arch. Třeb.) 

V. téže záležitosti psal dne 19. srpna císař Rudolf II panu 
Adamu: Dass aber der von Rosenberg zu solchem generalat zu ge- 
brauchen, dessen hab ich allerhand erhebliche bedenken und kann 
es fiirnehmlich aus dieser ursach nit fiir ratsam beíinden, dass er ei- 



155 

Proti O té žádosti pánů místodržících ač pan vladař i694 
dosti podstatných několik obran a příčin jměl, proč nebyl 
povinován k sobě takového hejtmanství generálního přijíti, 
však váživ sobě více obecného dobrého nežli vlastního ži- 
vota a statku ve jméno boží ten auřad podnikl. 

V též veřejnosti pěší lid, který vypraven byl desátý 
člověk, tehdy těch jiných devět toho jednoho vychovávali 
po 4 fl. na měsíc, jiný pak každý sám osobně táhnauti měl. 

17. augusti v středu "po na nebe vzetí panny Marie 
po vykonaném mustrunku lid z města Prachatic a co ho 
zpanstvíDrslavského aVintrberského zmustrováný kKrum 
lovu bral se, i také z jiných panství všeohněch. A tu nad 
zámkem Krumlovským v poli byl veřejně mustrován ; bylo 
jim poručeno pod hrdlem, aby žádný kulkau nenabíjel, 
nicméně i to od některých přeštaupeno. 

4. septembris v neděli po sv. Jiljí drábi ti vybraní 
z Pi^achatického kraje na Krumlov přitáhli a nazejtří všecko 
vojsko táhlo k Třeboni. 

5. septembris v pondělí den sv. Viktorina předesláni 
byvše drábi, pan Petr Vok z Rožmberka jakožto nejvyšší 
polní hejtman a generál nad lidem českým též vytáhl z Krum- 
lova k Třeboni, zanechav místodržících pana Častolara 
Dlauhoveského a na Chlumu, pana Jiříka Homuta kan- 
cléře, pana Adama Záhorku, pana Vácslava Víthu, pana Ji- 
říka Olbrama, pana Abrahama Meceroda, p. Jana Benýdka 
hejtmana Krumlovského, Matiáše Fucha komorníka, Mar- 
tina Grejnara, zůstavše v kancelláři toliko p. Silvestr, M. 
Cazovský a p. Lišvic, též p. Mlazovský. Paní také toho 
dne, když pán ujel do Uher, vzala před sebe paut na 
Kuklvejt, tak teskliva byvši po pánu; musil jí Záhorka 
s Víthaů a hejtmanem Benýdkem vůz a potah, davše čtyři 
herky z pluhu vypřáhnauti, spůsobiti. Nechtěla s sebau 
žádného jmíti nežli Andl Engellantku, Kateřinu šafářku 
a Aničku třpaskyni ; nebo zůstala tam ve dvoře na té paušti 

ner solcheu religion, dle nicht allein der landesordnung zuwider ist, 
soudem dass er aach seine predicanten mit sich ins lager fiihren und 
aUda derselben reUgion offentliches exercitium anstellen wtirde, zu 
dem er aach dem wein zn viel ergeben ist. (Arch. Jindřichohradecký.) 
») Str. 229. 






156 



1594 na Kuklvejtě, přes noc na slámě leževši, nemohli se jí do- 
čkati do tří hodin ráno s otevřeným zámkem. 

Byv na Třeboni při té výpravě Stařel, od nějakého 
pacholete brokem v hlavu postřelen, tak že mu skrze kost 
vyšel; bylo mu čistě viděti mázdru a, když mluvil, že se 
hejhala. Honz barvíř z Budějovic hojil ho. 

1. ') septembris přitáhl pan vladař k Znojmu a v klá- 
šteře Lautském ležel. 

10. septembris pan Pavel Korka z Korky, nejvyšší nad 
regimentem pěších, se dvěma praporci vtrhl do Rakaus 
do města Labí. 

12. septembris v sobotu po narození panny Marie pan 
vladař Rožmberský byl vyhlášen za nejvyššího generála 
vojska toho českého. 

13. septembris páni Moravané pod jedenácti sekrety 
učinili nejvyššímu panu generálu českému takové psaní: 
Službu svú V* M' vzkazujeme etc. Z jistých správ, kteréž 
nás včerejšího dne i dnes došly, vyrozuměli jsme, jakým 
spůsobem ležení u Rabu z této strany Dunaje opuštěno 
a v moc Tureckau přišlo na veliké nebezpečenství mark- 
rabství Moravského, vlasti naší milé. I nechtíce tím ničím 
odkládati, tak abychom nenadálým vpádem od nepřátel 
navštíveni nebyli, k V* M* urozeného '^) pána pana Joachima 
Haugvice z Biskupic a na Rokytnici a z rytířstva pana Vác- 
slava Zahradeckého z Zahrádek a na Budiškovicích pro 
zvláštní potřebu a opatření markrabství Moravského vy- 
pravujeme. V* M. za to žádáme, cožkoli nadepsané osoby 
na místě našem jednati a mluviti s V' M* budau, že jim 
toho všeho věřiti a k žádosti naší v tom se laskavě na- 
kloniti ráčíte, tak jako bychom my sami osobami svými 
přítomni byli a s V' M* jednali. Věříme, že tak učiniti rá- 
číte ; my se službami svými V' M* zase toho odsluhovati 
rádi chceme. S tím milost pána boha rač býti s námi se 
všemi. Datum z ležení u Katova. 

Hejtmani, páni a rytířstvo markrabství 
Moravského v ležení u Katova shromáždění. 



') Str. 230. 
') Str. 231. 



157 



21. septembris v středu den sv. Matauše pan Pavel 1594 
z Korky takové psaní panu nejvyššímu učinil : Pán bůh 
všemohaucí rač dáti, aby se V* M*, mému milostivému 
pánu, ve všem dobře a šťastně vedlo. V'' M^ oznamuji, že 
páni kommissaři Rakauští často se ke mně domlauvají, 
abych odsad vytáhl, a že jsau všudy nařídili profantu s do- 
statkem, a jakož se sám tomu divím, proč tak dlauho na je- 
dnom místě ležíme. Hlas veliký a řeči rozličné jsau o Rabu^ 
abychom ho nezmrhali. J. M. arcikníže vždy spátkem uta- 
huje již vPruku; po malých dnech požene ho k Vídni. 
Bacte se dobrými kunšofty opatřiti. Jsem na tom, jestli 
vůle V' M*, odsud dvě míle odtáhnauti zejtra, abychom 
nevšecko jiným vytrávili. Bez prodlévání račte, prosím, mi 
psaním oznámiti. 

25. septembris velmi pobožné, srdečné a právě man- 
želské psaní učinil vlastní rukau svau paní manželce své 
s tímto doložením : A nyní nevěda, dáli mi se pán bůh 
s tebau více shledati, když jsem se s svým pánem bohem 
smířil, také tobě všecko, co jsi proti mně činila, i bez 
tvé prosby odpauštím, tak abychom jestliže nebude v tomto 
životě ale v.budaucím radostně, kdež lépe o sobě mysliti 
budeme, se shledali a na věky s sebau přebývali. 

26. septembris hnul se pan nejvyšší generál s tím voj- 
skem od Znojma. 

29. septembris ve čtvrtek den památný sv. Michala 
archangela přitáhli k Vídni rovně ten den, když vzdán byl 
Rab Turku. 

10. octobris v pondělí před sv. Havlem a toho času 
vojsko české leželo v Prešpurku ; k tomu směřoval arci- 
kníže, aby Komárno retováno bylo. Ješto lid byl se již 
velmi rozběhl, s velikú váhavostí a nesnadností to tažení 
šlo ; nebo hned s počátku penězi meškáni. A pan nejvyšší ^) 
generál český dožádán, že třmi tisíci kommissaře založil 
u Znojma, kteréž sice mu zase zaplaceny skrze místo- 
kancléře pana Kristofa Želinského, k tomu nařízeného; 
mnoho peněz i jiným, nechtěje, aby se meškali v tom ta- 

') Str. 232 



158 



1694 Žení, aneb preč pro nedostatek vodjížděli, zapůjčil. Služby 
měsíčné jměl pan generál 4000 li., což učiní na míšeňsko 
3428 kop 34 g. 2 d. Nicméně k tomu přišlo, že do Sutí 
uvedeni a tudy Turek přestrašen, že od Komárna odtrhl. 

3. novembris vojsko to české bylo rozpuštěno. 

Tito páni dvořané a služebníci s J. M* panem vladařem 
v tom tažení byli a koní jměli : Předně koní J. M^ páné 
jízdních 45, item koní kočarskýeh bylo 42, páné Joachima 
Metycha maršálka 8, pana Hanuše z Říčan 4, p. Adama 
Chřepického 4, p. Pavla Baubinského a pana Jindřicha 
Votíka 7, po Bohuslava Víthy 4; koní J. M* páně forman- 
ských 60 — summa koní 174 a na ty obrok páně šel, a 
osob bylo, kterým se strava dávala, 186. 

Tito*) jměli měsíčnau službu: Jan Saska Vojíř na 
koní 6, Jan Dvorecký z Olbramovic též na koní 6, Frid- 
rich Frokštain 3, Ludvík Kvos na koně 3, Fridrich Čej- 
kovský na 2, Voldřich Kalenice na 2, Adam Tuněchotský 
na 2, Jindřich Bauchval na 2, Jetřich Mlazovský na 2, 
Erazim Reder 2, Jan Dobřanský 2, více se spolkem forman- 
ských koní, jenž pánů dvořanů věci vezli, 8 a postklep- 
prlíci 3 — summa učiní koní 43. 

A tak všechněch koní J. M* páně i pánů dvořanů uči- 
nilo 217. 

Auřadové : Pan Metych maršálek se panem Jindřichem 
Votíkem o všechen dvůr páně se vší čeládkau, kterak by 
opatřen byl, pečovali ; pan Jan Dvorecký z Olbramovic byl 
štolmistrem; p. Pavel Baubinský a p. Bohuslav Vítha na 
J. M. páně osobu hleděli, ručnice, zbroj spravovali ; p. Adam 
Chřepický byl kuchmistrem a kellermistrem ; panu '^) Alb- 
rechtovi Šicovi stany poručeny ; kaplan b. Jindřich Švortz ; 
(loctor p. Andreas Scholius ; colmistr sekretář páné Marti- 
nus Šurer s Janem Ledenickým; pacholata při sekretáři 
Vojtěch- Kautský a David Bechynský (ti jměli obzvláštní 
stánek). Přední kuchaři: Kocián, Jíra, Zajíček. Mládenci: 
Filipp a Zimandl. Kuchyňský písař Daniel Turek; ain- 
kauferové Joachim Zemek a Lauč, písaři a spíži na po- 

^) Str. 263. 
^) Str. 234. 



t. 



159 



moc; zusroter a řezník Jan Budař z Bechyně; tafeldekker 1594 
Hansz; šenk Jiřík, nápomocný jemu Jíra trubač; stříbr- 
níci Kristof a Henrych Praumbergar ; forír a futrmastr Jiřík 
Rňlle ; barvíř mistr Ulrich ; krejčí sám třetí Štefan Záblatský. 

Hejtmane nad lidem pěším: íiberhejtman nad pat- 
nácti . sty Rožmberského lidu pan Ludvík Qvos, furerové 
Zdeněk Vítha, Petr Bebar; Voldřich Bejšovec lajtenambl 
páně Kvosů ; fendruši : Melichar Zan z Krumlova, Pavel 
Pekař z Benešova a Jíra Šustr z Kaplice. Šultisové 3, dra- 
bantů 12 pro nejvyššího generála. K ^) spravování stanuv 
nařízen Nikl maštalíř a Šimek purkrabě Bechynský. Jiřík 
Pekař z Třeboně satelknecht J. M' pana generála. Pradlí 
Mariana Nikle maštalíře žena s dévečkau. Trubačové: An- 
dreas, Jan z Bechyně, Jíra starý, dvé mládenců. Bubeník 
na vlaské bubny Tomášek. Kommerdinerové: Makovský, 
Hanzl, Filipp. J. M' páně pacholata: Hozlaur, Vitanovský, 
Jindřich Beneda (syn Jiříka Benedy z Nečtin a v Chřenici), 
Reder, Haugvic. 

V tom tažení v Uhřích pan vladař jakožto nejvyšší 
generál tyto nížepsané artikule po vytraubení dal ohlásiti 
českým i německým jazykem, jak by se vojáci chovati měli. 

Předně, aby žádný do vinohradů neběhal a škody ne- 
činil pod hrdlem stracení. 

Druhé na mlejních nemá se žádná škoda činiti ni- 
žádným spůsobem pod hrdlem stracení. 

Třetí. Kdo by lidem co jiného mimo seno a slámu 
mocí bral aneb z domů střechy a ploty odlamoval a plun- 
droval, ten každý má na hrdle trestán býti. 

Čtvrté. V třech místech, kde J. M' arciknížete Matiáše 
salva guardia položena jest, tu od dřeva a jiných jakýchž- 
koli věcí dokonce nic se vzíti nemá. 

Páté.-) Aby žádný po usazené vachtě nestřílel pod 
hrdlem stracení. A poněvadž tyto punkty na větším díle 
v pštoluncích a artikulích, prve vůbec přečtených, obsa- 
ženy a vysoce zapověděny jsau, protož nejvyšší pan ge- 
nerál polní ještě všecken lid válečný přísně napomínati 

') Str. 2:^5. 
^; Str. 236. 



160 . 

1694 ráčí, aby od takového nekřesťanského a neslušného předse- 
vzetí, jak jsau posavad činili, upustili; bylli by pak kdo 
v jednom neb druhém skutku postižen, ten každý má beze 
vší milosti ihned na hrdle trestán býti. Tím ať se jeden 
každý spraví. 

Praporec hlavní pana generála nejvyššího lidu jízd- 
ného 500 koní; pan N. Prostiborský z Vrtby lajtenambt 
p. generála, p. Sezima Miřkovský ritmistr páně. Ritmistři : 
pan Vácslav Berka nejvyšší polní generál maršálek, p. 
Mplichar Reder nejvyšší general-lajtenambt; p. Adam Havel 
z Lobkovic nad pěti sty koňmi general-ritmistr; p. Rad- 
slav Vchynský nejvyšší kvartirmejster ; p. Vácslav Pěti- 
peský nad pěti sty koňmi; p. Jan Lukavecký nad 500 
koňmi; p. VolfRozvodovský z Nešova vedl rejthary z pan- 
ství J. M' císařské z měst a z klášterů 300 koní. 

Za fendricha pan Jan Prostiborský velikú korauhev 
k. Č. nesl; při praporci pan Albrecht Slavata, p. Adam 
Předenice. 

V té veřejnosti jízdy bylo do 4000 a pěchoty do 16.000. 

Pěchota.') 

Nejvyšší nad pěšími pan Pavel Korka z Gorký 1 re- 
giment; 2. regiment pan Henrych z Kolovrat vedl; 3. re- 
giment spravoval pan Bohuchval Rut. V týchž regimen- 
tích Voldřich mladší Malovic a na Kostelci hejtman knecht- 
ský, Bohuslav Sádlo z Vražného a na Vražném lajtenamb, 
Kristof Nyslovský z Nyslov a z Radvanova fendrich, Jin- 
dřich Červ z Božetína vachtmistr. Vácslav Crkovský z Crko- 
vic feltbabl^ Vácslav Bohdal z Éísnice fiirer, Vácslav 
z Ledce vůdce haufu, Jiřík Jemam měštěnín z Ledce vabl. 

P. Beneš Bauchval z Hrádku hejtman též nad 500 
pěšími při panu Korkovi ; Zikmund Chodek z Chodkova 
též nejvyšší lajtenambt nad jedním regimentem lidu pě- 
šího střelců českých; Lukáš Trnavský též byl jedním 
hejtmanem nad pěchotau. Generalvagenmajster Jan Saska 
Vojíř z Vacovic; generalprofaus Herman von Lebendorf. 

') Str. 237. 



161 



V ') tom čase, když pan vladař byl v tom tažení Uher- i5U4 
ském, visitací neb dohledání všudy po panstvích hospod 
páni místodržící nařídili skrze Jiříka Volbrama z Štěkře 

a Abrahama Meceroda z Mecerodu. 

11. novembris v pátek den památný Martina rytíře, 
navrátiv se pan vladař na Třeboň, Martin Šurer s Waldt- 
hajnu, J. M* sekretář, v nemoci uherské ležev pošetilý, 
těm kteříž ho hlídali ukradv se, tu v zámku Třeboni v před- 
ním placu do studnice před pivovárem (,kteráž již zahra- 
žena jest,) o půl noci vskočil a utopil se. Nalezše ho kotví, 
vytáhli a v kostele sv. Alžběty pohřben jest. 

14. novembris v pondělí po sv. Martinu J. M. pan 
vladař ráčil zase v dobrém zdraví z království Uherského 
domů na Krumlov přijeti ; a tak tam deset nedělí ráčil býti. 

Na konec toho roku nařízeno bylo po panstvích, že 
drábi ti z Uher navrácení zase hemelíny, ručnice, kordy, 
taulce a což jim tak zapůjčeno k tomu tažení bylo k od- 
vozování přidržáni byli. 

Toho roku v půl letě od sv. Jiří až do sv. Havla 
auroku z sum hlavních dobrým pánům přátelům a lidem 
pan vladař spraviti dáti ráčil 14.731 kop 13 g. 3 d. 

V auterý svatodušní po polednách oheň vyšel ve vsi 
Ločedicích, v kteréž osedlých jest 42 ; sedláci od toho za- 
pálení nejlepších dvorů a hospodářů sedmnácte a chalup- 
níci čtyři hned do prachu zhořeli. Nemohli se dověděti, 
kterak se zapálilo. 

Léta «) páně 1595, 

12. ianuarii pan Petr Vok vladař domu Rožmberského ^•'^'^ 
ráčil z Krumlova do Prahy vyjeti. 

30. dne ianuarii v pondělí po sv. Pavla na víru obrá- 
cení Bartoloměj Praxi Volarský, písař důchodní Novo- 
hradský, ženil se na Nových Hradech, pojímav sobě za 
manželku pannu Alžbětu Jiříka Firšta, primátora Krumlov- 
ského, dcerku. 



O Str. 238. 
») Str. 239. 

V. Břežan. \\ 



162 



1595 3. februarii pan vladař dal všecky faráře po panství 

Krumlovském obsýlati, aby ordinování svá a formatcí uka- 
zovali i strany posluhování večeří páně správu dali (i) uči- 
nili. Všickni se přiznávali, že jsau pod jednau, však že 
také těm, kdož žádají, pod obojí podávají, kromě Sveraz- 
kého, Polenského a Zelnavského, ti že jinak nežli pod 
jednau nerozdávají; v Netolicích, ve Lhenicích, v Němči- 
cích všecko pod obojí přisluhováno. 

20. februarii v pondělí po neděli reminiscere J. M. 
císař Kudolf ráčil přímluvu učiniti k stavům království 
Českého na hradě Pražském při sněmu shromážděným 
za Ondřeje Scholliusa, doktora v lékařství, aby za oby- 
vatele do země přijat byl. 

6. aprilis, to jest ve čtvrtek po neděli provodní, podlé 
takového přijetí zápis učinil, že žádného jiného za dědičného 
pána jmíti nemá nežli krále Českého korunovaného a že 
ve všech povinnostech má se srovnati s obyvateli králov- 
ství Českého i v religi, jakž řád a právo ukazuje. 

Před nedělí květnau veliká voda byla u Bechyně 
i u Tejna na Vltavě a mosty pobrala i jinde. Adam Ve- 
selský byl tehdáž písařem na Bechyni. 

28. aprilis v pátek po sv. Marku Jakub Raudnický, 
Vintrberský auředník a Drslavský, byv s Janem Benýdkem, 
hejtmanem Krumlovským, na Husi rybníce, šlakem po- 
ražen a odtud do města Záblatí vezen, kdež umřel asi 
v jednu hodinu po poledni. V domu jeho na Vintrberce, 
poněvadž manželka nebyla doma, věci jeho auřad zpeče- 
tili, aby ničímž hnuto nebylo. Regina nebožtíka manželka, 
navrátivši se, pečeti odtrhala, pročež i těžkosti pocítiti 
musila; ale na přímluvu snažnau jí příznivých lidí pan 
vladař ráčil jí to prominauti. 

*Fridrich Čejkovský z Čejkova hejtman Vintrberský 
a Drslavský* 

30. aprilis Abraham Mecerod s Lišvicem jeli na Vintr- 
berg k inventování všelijakého dobytka, obilí, svrchkň a 
nábytků. 

') Str. 240. 



163 



V kancelláři J. M' páně na Krumlově sedávali: Adam v^r- 
Záhorka, Vácslav starší Vítha z Kzavého, Kajnprecht Jan 
Gerhart z Lišvice, Abraham Mecerod z Mecerodu, Silvester 
Mlazovský z Těšnice. 

Jan Benýdek hejtman Krumlovský ; pan Metych mense 
augusti byl předse maršálek. 

[22. maii veselí svatební bylo na Leštně; jmám za 
to pana Maximiliána Trčky za pannu Dorotu Holickau 
z Šternberka.] 

24. maii pan vladař ráčil opěty do Prahy jeti nejvíce 
za příčinau pana Michala Španovského, poněvadž s ním 
do konce ještě pro panství Milčínské spokojen nebyl. Za 
příčinau toho nedorozumění na nějaké postranní správy 
i farář Milčínský kněz Jan N. dostal se do vězení na rat- 
hauz do Soběslave a potom do vězení kněžského na faru 
Krumlovskau. 

16.') iunii arcibiskup Pražský pan Berka přijel na 
Třeboň; 18. týž velebný kněz pan arcibiskup Pražský 
v neděli čtvrtau po sv. trojici přijel na Krumlov v šest hodin 
po poledni. 

21. iunii Voldřich Kalenice vyhlášen v kancelláři Krum- 
lovské za jagrmistra od pana Jiříka Homuta v přítomnosti 
pana Lišvice, pana Benýdka hejtmana a pana Meceroda. 

22. J. M. pan vladař ráčil jeti, vyprovázev pana arci- 
biskupa, na Kratochvíl. 

Při tom čase syn František a dcera Livia knížete don 
Virginia Ursina ze Vlach na Krumlov přijeli s hofmistrem 
svým panem Camillem Firmianem. Hofmistrně té panny 
kněžny jměla jednu železnú nohu ; tu vedl Vácslav Vítha 
chromý s holí, že pěkné divadlo udělali, kdy tak spolu 
kulhali. Čím pak původem ty věci šly, nemohlo se věděti ; 
nebo Vácslav Lavin z toho se docela vytahoval a paní vinu 



*) Str. 241. Tehdejší arcibiskup Pražský pan Zbyněk Berka 
z Dube a paní Poljxena Rožmberská z Pernítejna měli pana Petra 
Voka k tomu, aby některého Ursina za svého přijal a tak dům Rosen - 
berský zachoval. I pozval na to skutečně pan Petr Vok vévody Gra- 
vinského Virginia Ursina syna Františka k sobě a byl by též ten 
úmysl provedl, kdy by pan Jan Jiří z Švamberka a bratr Cynis na 
dodržení smluv dědičných nebyli nalélinli. Vrátil se tudíž František 
Ursin štědře obdarován bez výsledku domů. 



164 



1595 dával a paní Lavinoví, že ty věci spletichal. A tak vždycky 
mantle dělány. 

27. iulii ve čtvrtek po sv. Jakubu Jiřík Sverazký 
z Nidrau v městě Krumlově v domu svém život dokonal 
u večer v 9 hodin německých. Někdy býval služebm'kem 
a sekretářem německým pana Viléma z Rožmberka a po- 
tom spoluradním v kancelláři. Pochován 29. iulii. 

3. augusti J. M. pan vladař ráčil do Prahy odjeti 
z příčin obecních. 

7. septembris poselství knížete Ferarského bylo u pana 
vladaře za hostě. 

12. O septembris J. M. pán ráčil zase z Prahy na 
Krumlov přijeti. 

15. septembris legat papežský přijel na Krumlov 
z Passova, když dosadil nového biskupa ; 16. zase odjel. 

18. septembris pan vladař odjel do obory Netolické 
na Kratochvíl. 

20. novembris ustanoveno učení literní a vyzdvižena 
škola evangelistská v Krumlově v Latraně na novém městě 
v domu Hrabinském. 

1. decembris, jinak v pátek po sv. Ondřeji, Bartoloměj 
z Fliesnbachu vyhlášen za spoluregenta kancelláře Rožm- 
berské na Krumlově od pana Jiříka Homuta kancléře 
v přítomnosti pana Lišvice a pana Benýdka hejtmana. 

10. decembris v neděli druhau adventní jeden slovutný 
pokladač, goltmacher, jenž byl i u císaře plac jměl, Martin 
Klughar, měštěnín staroměstský, několik hodin na noc ve 
vsi Bubenči, za zámkem Pražským ležící, neví se, v šar- 
vátceli či kterak jinak jest zabit. Piksu jměli spolu s Vác- 
slavem Lavínem a lidí o mnoho tisíc připravili. 

20. decembris J* M. paní Rožmberská Kateřina z Lu- 
danic před úředníky menšími, p. Jakubem z Meuštejna, 
p. z Michalovic a panem Kutovcem propustila na zámku 
Krumlově zápis, kterýmž jměla sobě všecka panství po- 
staupena bez místa od pana manžela svého, pana vladaře, 
a pán se v ně zase uvedl. Pan Jan Vamberský z Rohatec 

') Str. 242. 



165 



od J* M* na místě J* M' 27. decembris Prachatických po- m5 
stupoval panu Častolarovi Dlauhoveskému k ruce J. M* 
pánu, protože Prachaticští pro své právní o handl solní 
a silnici rozepře předně ochrany potřebovali, paní jich 
zastávati nechtěvši, a 29. decembris Krumlovského panství 
se postaupení stalo v kancelláři. 

Léta ') páně 1596. 

1. ianuarii lidé vyslaní z měst, městeček panství Třeboň- i=»»6 
ského. Novohradského a Rožmberského z příčiny privilegií, 
aby jim J. M. pán obnoviti ráčil, toho dne v kancelláři 
Krumlovské vypraveni, a od J* M^ paní pánu J. M* postau- 
pení jsau však skrze urozené a statečné rytíře pana Jana 
Vamberského z Rohatec na místě J* M* paní a pana Často- 
lara Dlauhoveského na místě J. M* pána. A to se tak v kan- 
celláři odvozování i přijímání vyřídilo. Páni, kteříž na 
uvažování obdarování seděli, byli zejména tito: pan Jan 
Vamberský, p. Oastolar, p. Jiřík Homut, p. Adam Záhorka, 
p. Jiřík Volbram, p. Jindřich Daudlebský, p. Vácslav Špulíř 
hejtman Třeboňský, p. Lišvic, p. Vincens Hultzšporer hejt- 
man Novohradský, p. Jan Benýdek hejtman Krumlovský, 
Vácslav Marek sekretář, Martin Grejnar bucholter, Kristof 
Vodňanský, auředník Rožmberský. 

Léta předepsaného při památce svatých třech králích 
vyhledalo se všechněch dluhův, co J. M. pan vladař do- 
brým lidem povinovat býti ráčil, 

vší summy 699-257 kop 37 g. 5 d. míš. 
Ode tří králův léta 96. až do sv. 

Havla léta 1599, to jest za tři 

léta a tři čtvrti léta splaceno 

dluhův z důchodův J. M* páně 

i za prodané statky jmenovit ě 290-300 „ 9 „ 1 „ 
a tak zůstalo čistých dluhův J. M* 

pánu k zaplacení při sv. Havle 

léta 99. jmenovitě 408-957 kop 28 g. 4 d. míš. 



O Str. 243. 



166 



1596 1. *) februarii Jiřík First, měštěnín Krumlovstý, z ji- 

stého poručení J. M' páně do kancelláře vzat a za spolu- 
radního od pana Jiříka Homuta kancléře v přítomnosti pana 
Adama Záhorky a p. Lišvice vyhlášen. 

23. februarii pan vladař z Krumlova ku Praze cestu 
před sebe vzal, nechav paní manželky své na Krumlově, 
kteráž v tom čase v nemoc pominutí smyslů z nespaní 
upadši, divně sobě počínala a ledacos mluvila. Pán bůh 
sám ví příčiny takové její fantasie. 

4. martii Zikmund Batory kníže Sedmihradské z Prahy 
k residencí své domů odjel. 

16. martii Aldobrandinus, legat papežský, do Prahy 
přijel. Ten potom byl papežem. ^ 

28. téhož J. M. císařská ráčil poručiti děl některých 
v nově slívaných za zámkem Pražským pokoštovati a po- 
kusiti, při kterémž střílení některé osoby škodu vzali. 

4. aprilis ve čtvrtek po neděli iudica pan vladař 
listovně ve českém jazyku k J. M' císařské se přimluvil, 
aby lékaře jeho Andreasa SchoUia erbem obdařiti ráčil, 
kteréhož on, když pan vladař zaplatil, dostal. 

22. aprilis s večerem přijel do Prahy osvícený kníže 
a p. p. Virginius Ursinus; nějaké jednání a smlauva byla 
o ty děti jeho na Krumlov odeslané. 

22. maii pan vladař ráčil se z Prahy hnauti, a poně- 
vadž všech potřeb s dostatkem bylo, čeládka na odchodu 
dobře a aupravně s hojností chována. 

27. 2) neb 28. ^) zase pan vladař na Krumlov navrátiti 
se ráčil. 

Julii 8. ty vlaské děti s předloženými a sluhami svými 
odebraly se z Krumlova ku Praze. 

Julii 13., jenž bylo v sobotu den památný sv. Mar- 
kéty, ráno život dokonal statečný rytíř a služebník domu 
Kožmberského Jan Saska jinak Vojíř z Vacovic v domu 
svém v Krumlově v Latraně a v kostele klášterním po- 




') Str. 244. 
*) Str. 245. 
*) Ego posui 28, poznamenal V. Břežan. 



167 



chován. Před Janem Dvoreckým z Olbramovic štolmistrský 1596 

úřad na sobě jměl. (Neví se, jaké religii byl.) 

17. augusti Andreasovi SchoUiusovi, lékaři svému 
životnímu, pan vladař stateček tvrz Slavkov s dvorem a 
vesničkami, což k tomu náleželo, darovati a postaupiti skrze 
Adama Záhorku, Lišvice, hejtmana Benýdka a Fiiršta, slu- 
žebníky své, ráčil na ten spůsob, aby jistota na 10.000 kop 
panu vladaři zase navrátil. Což tak učinil. 

7. septembris po druhé toho roku pan vladař ku Praze 
obrátiti se ráčil a tím ranněji odjeti. 

A toho dne J' M. panna panna Anežka šlechtična a 
hrabinka z Gutnštejna, byvši při J* M* paní několik let, 
ode dvora se paní Kunegundau Pruskovskau z Gutnštejna, 
sestrau svau, a panem manželem jejím i také s druhau 
sestrau její paní Sidonií z Šternberka odjela; nebo ne- 
mohla se paní vládařkou srovnati a dobré bydlo ji hnětlo. 

11. septembris sněm v Praze počal se, k němuž také 
pan vladař pospíchal ; 22. octobris pan vladař Rožmberský 
zase z Prahy na Krumlov navrátiti se ráčil. 

22. ^) novembris toho dne odpuštění vzal jsem Vácslav 
Břežan z kancelláře saudní Krumlovské, a ta služba ode- 
vzdána Šimonovi Netolickému, někdy sekretáři na Bechyni, 
potom písaři při kancelláři dvorské. 

25. novembris J. M. pan vladař, a to již po třetí ten 
rok, ráčil před sebe jízdu vzíti ku Praze. 

11. decembris v auterý po sv. Mikuláši Vincens Hultz- 
šporer, hejtman Novohradský, o tom pozdvižení selském 
v Rakausích J. M^ pana vladaře radám do kancelláře ta- 
kovú správu napsal : V pátek minulý na Nové Hrady přišlo 
poselství, že půl míle od Vitoraze některý tisíc sedláků 
leží. V sobotu hned jsem jel na Vitoraz, abych mohl jistu 
věc přezvěděti; přijev na Vitoraz, toho jsem nic nenalezl, 
toliko město a zámek hláskau osazeny. Od pana Švortz- 
mana, hejtmana Vitorazského, jsem správu vzal, že pod- 
daní pana Achace Štrejna a pana z Landau se zprotivili, 
a těch že jest v městečku Germs míli od Vitoraze přes 

') Str. 246. 



168 



1596 2000 pospolu ; ti že z moci jiných pánů poddané k sobě, 
dávajíce jim povinnosti, přijímají. V tom pak Germs, kde 
se jich přes dva tisíce minulý pátek strhlo, ti že jsau dva 
sedláky mezi sebau za hejtmany vyhlásili. Ten pak jeden 
vyhlášený jejich hejtman že svůj nůž pětkráte do sebe 
vbodl, ale posavad neumřel a tak trápe se leží v tom mě- 
stečku pod správau mau. Poněvadž ani čtvrt míle od nich 
není, mně správy docházejí, že mnozí lehkomyslní užralci 
již se dávají slyšeti, aby jen k nim přišli, že se hned k nim 
dají. — A tak pánův v nebytí J. M* pána doma za radu 
žádám etc. Páni raddy odepsali, poněvadž se tu těžké 
věci dotýkati chce, že J. M* pána v tom se doložiti míní. 
Při ') navrácení J. M' páně byli obesláni ti pomezní pod- 
daní Němci v nemalém počtu, z nichž někteří vězením 
i dva na hrdle do kola vpletením pro ostřach ku příkladu 
jiným ztrestáni byvše. 

18. decembris v auterý po maudrosti boží sjíždělo se 
panstvo ňa Hradec Jindřichů, a na zejtří pohřeb tělu 
mrtvému pana Adama z Hradce vykonáván. 

Za přední tabulí tímto pořádkem J** M* páni po témž 
pohřbu nebožtíka pana purkrabí seděti ráčili : předně J. M. 
pan vladař domu Rožmberského jakožto přední přítel, strejc 
a ujec nebožtíka, a podlé J. M* pan Vácslav Berka, pan 
Adam z Šternberka, pan Jindřich Slavata, pan Jan Jiří 
z Švamberka, pan Vilém z Raupova, pan Karel z Žerotína, 
p. Albrecht Slavata, p. Vácslav z Kolovrat, p. Křinecký 
z Ronova, p. Bohuslav Malovec, p. Bohuslav Kalenice, pan 
Joachim Kalenice, p. Joachim Metych, p. Jiřík Homut, p. 
Burian Vrchotický, pan Jan Kořenský, pan Voldřich Ča- 
stolar, pan Karel Čabelicský, p. Vácslav Hodický; na 
druhé straně podlé J. M* pana vladaře tito seděti ráčili: 
p. Krištof z Lobkovic, pan Ladislav Berka, pan Adam 
z Waldštejna, pan Třebický, pan Krajíř, pan Jan hrabě 
z Serinu, pan Krajíř mladší, pan z Ecinku, pan Jan Ma- 
lovec, pan Tubský, pan Jan Hodějovský, pan Bohuslav 
Těmin, pan Petr Dvorecký, pan Vencelík, pan Pavel Ma- 

') Str. 247. 



1597 



169 



lovec, pan Adam Kunáš, pan Jan Vrchotický, pan Chrau- 1596 
stenský, naposledy jeden Moravec, jména jeho nevím — 
summa všech za tau tabulí tíridceti devět a dávalo se na 
tabuli jako na šest stolů. 

Léta ») páně 1597. 

21. ianuarii pan vladař vzal před sebe cestu z Krum- 
lova ku Praze. 

24 ianuarii střelba všelijaká v cajkhauzu novém na 
novém městě v Krumlově předně zinventována ; našlo se 
jí osmdesáte čtyři kusy, místem jich dvě podlé sebe, druhdy 
osm na kolesách, vše za kus počítaje. 

5. februarii právo hraničně, totiž z Tábora, Písku, 
Vodňan, měst královských, též z Prachatic, Třeboně a Sobě- 
slave, měst J. M* pana vladaře, v té při mezi Mikulášem 
Bidrsonem s jedné, Dorotau, manželkau jeho zpronevěřilau, 
Fridrichem Litvínem, cizoložníkem, a Martinem Gallusem, 
svodníkem, sausedy Krumlovskými z druhé strany zased- 
nuto. Vynalezena mu očista přísahán a vězení. 7 dne téhož 
měsíce právo rozjelo se. 

Mense martio ti bauřliví sedláci v Rakausích nepře- 
stávali se rotiti ; z té příčiny nařízení učinil pan vládal* 
skrze pana Jana Yamberského a raddy své z kancelláře, 
že z téhož panství Novohradského rychtáře i konšely z mě- 
steček i vesnic před sebe obeslali k přezvědění, takéli by 
se toho co začínati chtělo. Ale nemohlo se vyhledati ; pročež 
napomenuti k věrnosti a k stálému se své vrchnosti při- 
držení 8 předložením pomst, jaké dokračují na takové spurné, 
svévolné, nešlechetné lidi. Však nicméně někteří se našli, 
že s nimi se rotiti počínali ; z té příčiny dva, jenž k po- 
zdvižení lidí panských původcové byli, na hrdle do kola 
vpletením a někteří vězením jiným k ostrachu ztrestáni. 
A takto zlé mezi poddanými panskými přetrženo. 

8. martii v sobotu po neděli reminiscere pan vladař 
tvrz Slavkov s dvorem poplužním, vsí Slavkovem, též Mezi- 
potočí s dvory kmetčími, s platy etc. Ondřejovi Scholliusovi 
z Elsaufu do desk vložil. 

*) Str. 248. 



170 

1597 13. *) martii Štefan Záblatský, dvorský krejčí, umřel 

v Latraně v lozumentu sajdenštrikera v noci na pátek před 
osmau hodinau ; pan Andrea^ Baudisius, evangelistský ka- 
zatel, nad ním pohřební kázání na krchově v Krumlově 
učinil. Byl nebožtík člověk poctivě spravedlivý a tichý; 
po něm toho úřadu při dvoře i ženy dostal Matiáš Smolík 
též z Záblat. 

25. martii J. M. pan vladař Rožmberský na Krumlov 
se navrátil z Prahy. 

Při památce božího vstaupení z panství Milčínského, 
kteréž pan vladař zase v držení vešel, auředník Diviš Lom- 
nický obeslán byv na Krumlov za jistými příčinami, tehdy 
pan Michal Španovský, do Milčína přijev, dal mu vzíti tři 
koně jeho i s pacholkem. Předešlého roku také při sv. 
Kateřině v nebytí auředníka doma, přijev týž pan Špa- 
novský do Milčína, v domu J. M* páně všecky pokoje 
i truhly mu zodmykati a zotvírati dal, a odtud mu ne- 
málo pěkných věcí ztratilo se. I sice nad ním divně se 
potřásal, jímati ho poručiv, jako by jměl od J. M* císařské 
poručení. Ubohému pacholku zaneprázdnění i škodu učinil 
a nevím, kterak k svému přišel. To všecko činil, dávaje 
příčiny, aby pán se s ním v další saudní nevoli a zane- 
prázdnění dal; ale toho nedovedl. Než chtělli Milčín jmi ti, 
musil smlauvě dosti učiniti a jej hotovými zaplatiti. 

Sotva pan vladař těch Vlachů Ursinů odbyl, jakž na- 
před dotčeno, že hned jiný Fabio Ursinó, Virginiů bratr, 
také na hold přijel, od císaře i jiných předních rad pří- 
mluvci sobě psaní vyjednal; ale dobří pana přátelé pana 
vladaře vystříhali, aby s ním v žádné jednání nedával se, 
že Vlaši umějí obmyslně své věci vésti. A kdo ví, kde 
by se bylo to stavilo. 

26. maii pan vladař ráčil opěty ku Praze vyjeti 
z Krumlova. 

27. *J maii v auterý svatodušní pan Jan Dvorecký 
z Olbramovic, štolmistr J. M* páně, mezi 6. a 7. hodinau 
na půl orloje umřel v Latraně v lozumentu svém u Provaz- 

') Str. 249. 
2) Str. 260. 



171 



nika a v klášteře pochován ; jměl na levé ruce pryskýř. 1597 
Byl žádostiv ležeti v novém kostele u špitala v Latraně, 
kterýž dal pan vladař postaviti ; ale k tomu neráčil pán 
dovoliti. 

Mikuláš Šrajberstorf byl též radda na Krumlově v kan- 
celláři a bydlil v domu pana Metycha. 

Já při pohřbu pana Dvoreckého nebyl jsem, nejsa 

v Krumlově (a tak jmám za to, že jsem s tím vozem pro Ursini 
šestmi koňmi vezen do Prahy, aneb někde jinde jsem hy\. Nebo 
jeStě tehdáž pan Kvos nebyl štolmistrem a on mne vypravoval. V Ne- 
tolicich byl jsem v hody boží, poněvadž pána nebylo doma.) 

10. iunii V auterý po sv. Medardu v Praze veliký příval 
s krupami spadl, že v některých ulicích voda šla do ko- 
lenau. 

17. iunii v auterý po sv. Vítu pan Petr Vok z Rožm- 
berka, vladař domu Rožmberského, dskami dal moc Ada- 
movi Linhartovi a Mikulášovi Rýdlovi, aby mohli odpor 
dání tomu koUatury fary Krumlovské rektoru a mistrům 
societatis Jesu dskami zemskými vložiti, i k tomu odporu 

poháněti a ku při státi. (Dobře, kdyby nebylo zmeSkáno a pro- 
mlčeno.) 

A 'toho dne zase z Prahy pan vladař hnul k domoví ; 
20. iunii přijel na Třeboň, 22. na Krumlov. 

9. iulii poznamenal sám pan vladař takto : jsem zván 
od pana Petra Baubinského, který na Střele bydlí, na ve- 
selí strejně jeho. 

28. ^) augusti ve čtvrtek po sv. Bartoloměji pan vladař 
ráčil z Krumlova vyjeti k Dobré vodě nad Stropnicí na 
panství Novohradském a tam až do středy po narození 
panny Marie zůstávati a mývati se ráčil; protráveno tam 
212 kop 45 g. 1 d. 1 h. mís. 

Septembris 10. noci předcházející Jana Gtinstetera, 
apatekáře a služebníka starého pána z Rožmberka, v městě 
Krumlově manželka paní Agnes ži^ot dokonala. 

16. septembris v auterý po patnácté neděli po sv. 
trojici pan vladař aupravné a dosti hlučné veselí konati 

') Str. 251. 



172 



1S97 dáti ráčil služebníku svému Martinovi Grejnarovi, pojí- 
majícímu sobě za manželku pannu z fraucimoru Annu 
Danielku z Semanína. 

23. septembris v auterý toho dne po sv. Matauši J. M. 
pan vladař toho dne z Krumlova ku Praze vyjeti ráčil ; 
octobris 29. v středu po sv. Šimoniši Judovi pan vladař 
ráčil se šťastně z Prahy zase domů navrátiti. 

Toho roku tato díla konána na Krumlově : v zahradě 

. na novém městě zeď k foglhauzu a v stavení mřeží dra- 
tenných dělána i pavlače na zdech od domu hraběcího, 
aby mohlo se na foglhauz jíti a ptáci netoliko slyšáni ale 
i viděni býti mohli; jakož pak, když to dohotoveno bylo, 
rozkošné veselí a rozličný hlučný spěv od nich ku podivu 
slyšán. — Měšťané tudíž zed od vody podemlenau a po- 
raženou zase zakláti a vyzdvihovati dali. V zahradě na 
ostrově pod zámkem mnoho díla tesařského, truhlářského 
a malířského bez gruntu a stálosti děláno ; nebo to potom 
vítr vše zporážel a voda na díle odnesla. — Obora pod 
zámkem dělána kamenná okolo rybníka a luk. Item loch 
hluboký na plášti za zámkem dělán a to dílo několik let 
děláno ; chtějí tomu, že přes 3000 kop na ně šlo. A když 
se pan vladař na Třeboň dostal, před některými slyšeti 
se dal, že mu toho nákladu líto, že té zvůle užívati nemá. 

Léta ^) páně 1598, 

Měv se ženiti pan Fridrich Frokštajn z Načeslavic, 
dvořenín a fůrschnajder J. M* pana vladaře, za paní Lud- 
milu Kořenskú z Hřebene, a J. M. pán den k veselí svateb- 
nímu v pondělí po novém létě na zámku Krumlově deter- 
minovati ráčil, ale paní nevěsta, velice se roznemohši 
v městě Budějovicích Českých, od poručníkův svých ne- 
mohla na Krumlov dovezena a dodána býti. Z té příčiny 
aby nicméně potřeby zhotovené pánům přátelům pozvaným 
se dostaly a veselí okvašeno býti mohlo, na to místo uro- 
zenému a statečnému rytíři panu Adamu Tuněchotskému 
z Poběžovic, též služebníku a dvořanínu svému, na týž den 



») Str. 252. 



173 



jmenovitě 5. ianuarii se pannou Mandalenau Kunáškau ms 
z Machovic veselí svatební vykonati ráčil. Tabule držána 
v světnici veliké z sadu k plášti, jenž slaula zelená. Oddáni 
byvše od kněze Jana z Vinore, faráře a arciprýšta Krum- 
lovského, na paláce. 

6. ianuarii v auterý po novém létě, jinak den sv. tří 
králů svatební veselí jměl Jan Hagen z Švartzpachu, pána 
J. M* komorník se pannou Annou Kopar, Engellandkau, 
služebnicí J* M' paní; potvrzeni predikantem evangelist- 
ským knězem Ondřejem Baudisiusem. 

A toho dne písaři tři v erbovní světnici pospolu se- 
děvše, jmenovitě Matiáš Kudner, Bartoloměj Dašek a Vác- 
slav Hauch svatbili se. 

25. februarii v středu po sv. Matěji ráno na úsvitě 
v městě Krumlově Českém umřel pan Mikuláš Fictum, slu- 
žebník a dvořenín J. M^ pana vladaře; byl ženatý. Jměl 
službu měsíčnú na tři koně. 

19. ^) martii v zelený čtvrtek velmi umělý a důvtipný 
zlatník pana vladaře Silvester umřel na předhradí zámku 
Krumlovského. Pojal sobě za manželku z Cáhlova, kteráž 
před ním umřela. 

24. martii toho dne v auterý velikonoční J. M. pán 
ku Praze vyjeti ráčil, prvním dnem do Třeboně; 26. ve 
čtvrtek z Třeboně obrátiti se ráčil ku Praze. 

29. od křesťanů k třetí hodině na noc Rab dobyt. 

Aprilis 23. počua od sv. Havla léta 97. až do sv. Jiří 
léta 98., to jest za půl léta přijato stříbra čistého děla- 
ného v kruzích neb plicích dvanácti za 7855 kop 39 g. 
Id. 1 h.; potom od toho času až do 11. dne měsíce martii 
léta 99 v devíti plicích stříbra do komory J. M* páně od- 
vedeno za 5*255 kop 34 g. 1% d. 

26. v neděli vocem iucunditatis J. M. pán ráčil z Prahy 
domů zase přijeti. 

Maii dne 8. pan Vilém Slavata z Košmberku, jmaje 
úmysl do království Englického peregrinovati i při J* M* 
osvícené královně Al/bětě se oznámiti, vyžádal sobě od 

O Str. 253. 



174 



1698 pana Petra Voka vladaře domu Rožmberského, poněvadž 
přede třicíti léty pán také tam býti a s královnau v zná- 
most vjíti ráčil, k Její Jasnosti přímluvci psaní, kteréž mu 
vydáno jest. A on, šfastně dostav se k residencí J* M\ 
takové psaní odevzdal; královna dlauho se upamatovati 
nemohla, bylli tam kdy pan z Rožmberka, až s připome- 
nutím jiných někdejší jeho v mladosti své shledání se 
pánem ku paměti sobě přivésti dáti ráčila a pana Slavatu 
laskavě a vlídně přijala i ferunk náležitý učinila. 

Maii ') 11. v pondělí svatodušní J. M. pán opěty ku 
Praze z Krumlova vyjeti a prvním noclehem v Veselí 
býti ráčil. 

[4. dne iunii ve čtvrtek po neděli druhé po sv. trojici 
velebný kněz a pán Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, 
pana Petra Voka jakožto vladaře domu Rožmberského s pa- 
trem rektorem, otci a mistry kolleje Krumlovské narovnati 
usiloval v příčině podací neb kollatury fary Krumlovské, týmž 
pánům jesuitům od pana Viléma z Rožmberka odevzdané.] 

9. iunii v pondělí den památný sv. Medarda aneb po 
třetí neděli po sv. trojici díl města Soběslave ohněm zka- 
žen, totižto v městě i se branau Táborskau 43 domy a na 
předměstí 24. O tom Soběslavští takto ku pánu svému 
napsati dali: Milostivý pane! Nemůžeme toho nikoli před 
V^ M' tajiti, kterak v tento minulý pondělí den sv. Me- 
darda okolo hodin osmnácti, před kteraužto nešfastnau 
hodinau čas a den jasný jmajíce sobě od pána boha pro- 
půjčený, neuměvše na to mysliti, abychom se ubozí lidé 
s tak nešfastnau příhodau potkati měli, oheň z komínu domu 
Jindřicha Mírky, toho času auřad purkmistrský držícího, 
jest vyšel, tak že nijakž od lidí, chtěvše to zlé přetrhnauti, 
tomu nešťastnému poslu odoláno býti nemohlo ; nýbrž jmaje 
posilu od velmi prudkého větru náramně nevypravitedlnů 
škodu ten oheň na našich chudých statečcích učinil. To 
všecko pořadí v rynku od domu Vácslava Hrona se dvěma 
ulicemi, domem farním, s branau Táborskau, kdež při ^) 
tom i most shořel, tak že lidé vcházeti nemohli, krovové 

') Str. 254. 
^ Str. 265. 



175 



na zdech městských i se vším předměstím Táborským sho- isas 
řelo. A to vše stalo se v hodinách dvau, že jest do sedm 
desáti domů s zasejpáním sklepňv i s zbořením štítův 
k tomu několiko stodol do gruntu k zkáze přišlo ; nebo 
nebylo možné pro veliký vítr a prudkost ohně k hájení 
přistaupiti. Ale kdo mohl něco málo lepšího dostati, aby 
sám sebe zachovati mohl, do polí lidé ucházeli ; jiní, byvše 
v poli, než jsau se navrátili jako v okamžení o všecko jsau 
přišli, v čemž chodí, to za svůj statek jmajíce. Vypraviti 
nemůžeme, jaké naříkání, úpění a pláč od ubohých lidí 
byl, tak že netoliko člověk člověku, tu jsa jeden druhému 
přítomný a na to se dívaje očima svýma, politovati by 
mohl, ale to kamení želeti co jmělo. A kdyby, milostivý 
pane, pán bůh na nás tak milostivě se ohlednauti neráčil, 
propůjčiv nám v ten největší oheň hojného deště, bylo by 
snad město i chrám páně do gruntu vyhořelo. Obročnice 
panská v hradu ta obhájena jest. 

Junii dne 11. ve čtvrtek po sv. Medardu mor se 
T městě Krumlově začal v lázni, v šatlavě, též i mezi, stu- 
denty v domu chudých žáčků, tak jakž Jiřík Fiiršt, spolu- 
radní kancellářský, poznamenal. 

18. ve čtvrtek po sv. Vítu J. M. pan vladař ráčil se 
šťastně, jev z Prahy na Karlštejn a odtud k domoví, zase 
na Krumlov navrátiti. 

20. v sobotu po sv. Vítu toho téhodne na.momí bo 
lešti zemřelo osob a pochováno v Krumlově Českém osm. 

25. Ve čtvrtek po sv. Janu křtiteli pan vladař ráčil 
na Třeboň odjeti. 

27. v sobotu toho téhodne jich zemřelo na Krumlově 
osoby 4. 

28. ^) v neděli před sv. Petrem Pavlem J. M. pán ráčil 
zase z Třeboně na Krumlov přijeti. 

Julii 4. v sobotu den sv. Prokopa toho téhodne ze- 
mřelo jich na Krumlově 21. 

11. v sobotu po památce mistra Jana z Husince umřelo 
jich v tom téhodni 7. 

*) Str. 256. 



176 



1598 14. V auterý po sv. Markétě J. M. pan vladař, an již 

dosti hmotně povětří nakažené se rozmáhalo, z Krumlova 
do obory Netolické na Kratochvíl od Krumlova čtyři míle 
odjeti ráčil se paní manželkau svau a J^ M' fraucimorem 
přednějším. Za ním také služebníci a raddy, bucbaltería 
i komora se obrátili, zanecháni byvše doma Jiřík Fiiršt 
radda v kancelláři a Jan Lauta purkrabě Krumlovský a 
těm poručena správa zámku i hospodářství. 

18. v sobotu po rozeslání sv. apoštolů toho téhodne 
jich zemřelo 12 osob; 25. v sobotu den sv. Jakuba toho 
téhodne jich morem zsešlo 12 osob v Krumlově ; augusti 1. 
v sobotu den památní sv. Petra v okovech mor jich po- 
razil toho téhodne 8; 8. zsešlo osob 14. 

13. ve čtvrtek po sv. Vavřinci povětří přišlo v noci 
s velikým blýskáním a div té noci na nebi z zámku Krum- 
lova naproti Domorajicím vidin. 

15. v sobotu den nanebevzetí panny Marie u Krumlova 
z velikého pršení voda na rybníce pod zámkem veliká byla, 
mnoho poškodivši; 18. řeka na Vltavě tudíž rozvodnila 
se, též náramně veliké škody zdělala při městě a není 
pamětníka, aby ji tak velikau pamatoval, že u mostův 
městských sluzejí dosahovala. 

Augusti ') 22. v sobotu před sv. Bartolomějem tím 
téhodnem padlo jich v tom přímoří osob 43 ; 29. v sobotu 
den památný stětí sv. Jana poraženo jich tím morem 
50 osob. 

Septembris 5. v sobotu po sv. Jiljí toho téhodne jich 
zemřelo 39 osob ; 12. v sobotu po narození p. Marie toho 
téhodne jich zsešlo 44 osoby. 

Na hory Ratibořské od neděle reminiscere léta 96 až 
do neděle crucis léta tohoto 98. za rudu v desíti kvartá- 
lích za 2*245 hřiven 15 lotu 1 d. stříbra podlé taxy Hory 
Guttny dáno peněz 13*291 kop 46 g. 6 d. 1 h. míš. I také 
z toho desátek králi do komory zpravován. Auszbajtoné 
šli po 8, 13. i 17. kop. 

^) Str. 267. 



177 



19. septembris v sobotu před sv. Mataušem sešlo jich ifios 
v městě Krumlově v tom téhodni 43 osoby ; 26. v sobotu 
před sv. Vácslavem v tom téhodni poraženo od rány mo- 
rové osob 80. 

Octobris 2. v pátek po sv. Michalu ardiangelu p. dok- 
tor Andreas Schollius na Slavkově umřeP 

3. v sobotu toho téhodne jich zemřelo 39 osob. 

8. Matiáš.Fuch, starý Kožmberský služebník a kammr- 
mejstr i s synem svým nejstarším umřel. 

10. v sobotu po sv. Diviši toho téhodne zemřelo 
osol) 36. 

13. Kašpar Pergar a Linhart příjmím Kardinál, jinak 
Wolffut, zemřeli. 

15. Tobiáš Singenšpihler, jinak Goldšajder, umřel 
ráno; byl člověk možný a rád zakládal ty, jenž se živiti 
chtěli; na tisíce dobytka mezi lidmi jměv, když sám je- 
diný pozůstal, registra zpálil proto, aby žádný chudiny 
sedlské z něho neupomínal. 

17.^) v sobotu po sv. Havlu toho téhodne jich ze- 
mřelo 37 ; 24. v sobotu po sv. Voršile toho téhodne jich 
zemřelo 33 osoby; 31. v sobotu po sv. Šimoniši Judovi 
v tom téhodnu zsešlo osob 26. 

Novembris 7. v sobotu po všech svatých tím téhodnem 
pochováno umrlých 13; 14. toho téhodne umřelo jich 12. 

15. novembris, to jest v neděli XXVI po sv. trojici, 
dovolením a nařízením J. M' páně ctihodný kněz a zprávce 
církevní evangelistský, pan magister Andreas Baudisius 
počal kázati v kostele novém u sv. trojice v Latraně podlé 
špitala a druhau neděli následující i svátostí večeře Kri- 
stovy žádostivým toho přisluhoval. 

21. v tom téhodni pochováno osob 12 ; 28. v tom tého- 
dni padlo od rány morové 9 osob. Decembris 5. toho tého- 
dne jich pochováno osob 5. 

7. decembris v podělí po sv. Mikuláši na dožádání 
pana Joachima Oldřicha z Hradce pan vladař z Třeboně 
do Hradce jízdu před sebe vzíti ráčil, nejvíc za příčinau 



») Str. 268. • 

V. Břežan. 12 



178 



ms prodaje Hlubockého panství [panu Bohuslavovi Malovci] 
raddu společně přátelskú drževše, a tu až do soboty zů- 
stati ráčil. 

12. toho téhodne vymřelo osoby 2; 19. padlo po- 
větřím nakažen;fan osob 7 toho téhodne ; 26. zsešly jedo- 
vatým tím povětřím osoby 3 v témž téhodni; 31. toho té- 
hodne na konec roku na Krumlově zemřelo osoby 2. 
Summa všechněch v této momí ráně zahubených a zsešlých 
lidí 669 osob toho roku ; ale ještě se na tom neslehlo. 

Zůstávali v té ráně boží na Krumlově důchodní písař 
Ambrož Štrup s mládencem svým Matiášem Kudnarem, 
písař pivovarní Matěj Decara, obroční Nikodém Veselský 
z Šebínu, mlejnský Šimon Štrobel, Šimon Netolický ; v kan- 
celláři mezi pány žádný neumřel, z čeládky zámecké kromě 
vrátný, jenž chodil k nemocným na Fleeperg s ženau a 
dětmi, a jeden mládek z pivováru panského. 

18. decembris pan z Hradce darem panu vladařovi 
odeslal osmnácte pěkných figur malovaných nejvíce poet- 
ských o Venuši. 

Když pan vladař v oboře Netolické býti ráčil, pro zvěř 
všito : žita 26 st. a 2 q\, ovsa 105 st. 2 q*., pohanky 4 st, 
pšenice jaré 2 q**., semence 1 st. 

Léta *) páně 1599. 

1599 Tojio roku dobytka hovězího šelmau zahubeno na ti- 

síce i zvěří v oboře Netolické na sta kusů zahynulo. I mí- 
stem nakaženým povětřím lidé mřeli, a byla toho roku 
drahota na obilí. 

Jindřich Vintíř byl již v službě J. M* páně z kuch- 
mistra radda a potom přední regent i kantnýř, jakž ho 
pan kancléř z Lobkovic nazýval. 

13. ianuarii přijeli na Kratochvíl do obory menší 
auředníci desk zemských pan Jakub z Majdštejna (sic) 
s panem Bunzonem a ingrossatorem na dožádání J. M* páně ; 
na zejtří odjeli zase ku Praze. 

') Str. 259. 



179 

14. J. M. pan vladař ráčil jeti ku panu Bohuslavovi 1599 
Malovcovi na Hlubokú dle navštívení ho v novosedlí. 

18. pan Jiří Homuth přijel na Kratochvíl s panem Jin- 
dřichem Daudlebským proto, aby přítomen byl počtům 
komorním. 

22. Andreas Zvíkovský^ písař na Libějicích, postaupil 
písařství Jiříkovi Veselskému. 

26. Martin Grejnar počet komorní vykonal 

27. odjeli z Kratochvíle do Prahy Grejnar, b. Jindřich 
Švortz, kazatel dvorským a Hermannus Bulderus lékař. 

Februarii 7. urozená paní paní Maruše svobodná paní 
z Bogendorfu, vdova, vdávala se za pana Zigmunda Lud- 
víka pana z Polhaimu, J. M* C* raddu; veselí bylo na 
zámku Polhaimbu v městě Welsu. 

8. páni kommissaři J. M* císařské uvazovali se v sta- 
tek odaumrtní Slavkov po nebožtíkovi Andreasovi Schol- 
liusovi lékaři. 

14.') pan vladař ráčil z Kratochvíle odjeti do Třeboně. 

15. to jest v pondělí po neděli sexagesima z Třeboně 
jel pán na Hradec, pozvaný od pana Hradeckého na ve- 
selí Pernického štolmistra páně s jednau Stasko vnau, 
kteráž po svatbě ve čtrnácti dnech umřela. 

18. navrátiti se ráčil pán zase na Třeboň ; 19. z Tře- 
boně jel pan vladař ke dvoru svému do obory Netolické 
na Kratochvíl. Vácslava Březana nechal ze ^vau příčin 
na Třeboni, jedno aby některá privilegia pánů Třeboň- 
ských, kteráž jměli od pánů z Rožmberka k vyhledání ge- 
nealogie, kteréž se potřebovalo k té při proti pánům 
z Švamberka, vyhledal; druhé aby v přítomnosti pana hejt- 
mana pana Vácslava Špulíře spatřil bibliotheku klášterskau 
s listy a pánu o ní správu učinil, což toho dne pátečního 
19. februarii vyřídiv, v sobotu za J. M* pánem jel. 

21. v neděli masopustní veselí svatební konáno na 
Kratochvíli Ludvíkovi Kvosovi, štolmistru J. M* páně, po- 
jímajícímu sobě pana Beneše Bauchvala z Hrádku a v mě- 
stě Milivsku a paní Johanny Bauchvalové z Rajtzenštejna 

') Str. 260. 



180 



1599 dcerku pannu Annu z Hrádku. [Přínos byl z města Milívska 
do obory na Kratochvíl], oddání a potvrzení knězem Ře- 
hořem farářem Netolickým. 

Martii 16. J. M. pan vladař ráčil z Kratochvíle do 
Prahy jízdu před sebe vzíti, první nocleh na Písku, druhý 
na Březnici, třetí v Dobříši učiniti ; 22. před J. M* císař- 
skau pan vladař byl a audiencí jměl. 

23. bylo přednesení sněmovní bez přítomnosti osobní 
krále. 

31. Jan Benýdek z Veveří s dědici svými do stavu 
rytířského přijat. 

Aprilis ^) 1. ve čtvrtek po neděli iudica u přítomnosti 
urozených vládyk Jana Benýdka z Veveří a z Mysletína 
a Bartoloměje z Fliszenpachu, J. M* pana vladaře regentů, 
stal se popis skrze Yácslava Březana všelijakého statku 
movitého, svrchků a nábytku J. M* páně, jakž v domu J. M| 
na hradě Pražském tak ve dvoře Vokovském i na vinici 
Mičanovské. A takový inventář s věcmi v něm popsanými 
jest odevzdán Adamovi Veselskému, jenž za hospodáře od 
J. M* pána ustanoven byl, postaupen, aby z něho práv byl. 
Nebo od Podlahy auřad ten vzat, protože nějaká krádež 
peněz, kteréž on v svěření jměl v domu panském několik 
set, stala se, kterúž on vinen byl, jakž nížeji doloženo bude. 

Toho času, jmám za to. pan vladař domu Rožmber- 
ského do saudu zemského na místo předků svých dosedl ; 
avšak dříve nežli k sobě to přijal, uctivú a rozšafnú vý- 
mluvu svú, předkládaje nezvyklost a zpozdilost v prácech 
a řízeních zemských, učinil. 

4. aprilis J. M. pán z Prahy k Netolicům zase obrátiti 
se ráčil, prvním dnem do Mníšku, druhým do Březnice, 
třetím na Písek, čtvrtým na Kratochvíl. 

9. Honz Pop, někdy J. M* císařské Rudolfa druhého 
nejpřednější a nejtajnější komorník, umřel v noci na čtvrtek 
v Praze (šlak ho porazil a přetrhl), neučiniv o statku svém, 
jehož za mnoho tisíc jměl, pořízení. Tu opět císaři přibylo. 

') Str. 261. 



181 

18. aprilis v neděli provodní J. M. pan vladař vyjeti 1599 
ráčil z Kratochvíle v kommissí na Čkyně s dvořany svými ; 
měly se nějaké meze při panství Vintrberském spatřovati. 
Byvši ustavičná hrozná prška, tuž kommissí vodami veli- 
kými naběhlými zrušila. Pročež od Čkyní na Němčice jsme 
se obrátili ku panu Adamovi Chřepickému, potom na Stra- 
konice, z Strakonic na Protivín, kdež jsme několik dní 
zůstali, pak u dvora Červeného přes luka široce se voda 
rozlivši, dosti pracně jsme přejeli. Ta povodeň v Čechách 
mnoho rybníků potrhala i jiných škod nadělala; však na 
panství Třeboňském škody neučinila. 

22. dne téhož měsíce byl veliký příval u zámku Krato- 
chvíle, plná strauha vody byla, až do kuchyně se roz- 
Uvala. Ale pán neráčil domů ještě se vrátiti. 

Maii 6. ve čtvrtek po neděli iubilate pan Lukšan 
starý a na Březnici syna svého Adama ke dvoru J. M' 
pana vladaře vypraviv, nemohv pro sešlost věku ho do- 
vésti, listovně J. M* pánu k cvičení a ochraně ho poručil. 

12. ^) ve středu po neděli cantate Jan Benýdek hejt- 
man, jaká příhoda stala se na Krumlově, o tom takto panu 
Vladařovi napsal: Milostivý pane! Nemohl jsem pominauti, 
nežli V* M* oznámiti, že této hodiny roszparajter Y' M' 
Andreas v tom domečku, v kterém jest bydlel, umřel a 
žádný při něm nebyl; co jest síb mu stalo, neví se. Přede 
dvěma hodinami se mnau i s jinými za stolem seděl, obědval 
a vesel byl, nic sobě nestejskal. Když od stolu šel, jmám 
správu, že nejprve do marštale přišel a odtud šel k To- 
šanské a tu se ptal, kde jest jeho panna. A počala mu 
krev téci a tak šel v tom do svého lozumentu a položil 
86 na lůze a velmi krev od něho šla ; a přišedši k němu 
Toěanský, že v okamžení umřel. [I to se doslejchalo^ že 
by nějaký trunk dáti mu měla.] 

19. ") maii v středu po neděli křížové a těch dnův byv 
Martin Grejnar, kommrmistr Rožmberský, v Praze s písaři 
svými, panu Adamovi Herzanovi přes osmdesáte tisíc kop 
míš. vyčísti dal a tak ho na místě j! M^ páně spokojil a 

*) Str. 262. 
>) Sir. 263. 



i. 



182 

1M9 zápisy, kteréž jměl na statky, vydal. Že pak tak veliká 
sudímu za panem z Eožmberka jměl, to tudy přišlo, že 
za nebožtíka pana Viléma z Eožmberka léta 1586 aučty 
a postanpení panu vladaří jistot jako v hotových penězích 
od téhož Herzaně jemu na jiných lidech do padesáti tisíc 
se zjistilo a zavraubilo; a potom vždy více od něho při- 
půjčováno v naději, že nějaký mastný kus uloví, ale chy- 
bilo ho sausto. 

24. maii v pondělí po neděli exaudi J. M. pan vladař 
do Krumlova z Kratochvíle, kdež před morem byl, se dvo- 
rem svým a fraucimorem líavrátiti se ráčil zase k své 
residencí. 

29. v sobotu před letnicemi umřela Tejnská Markýta 
tlustá, starosta, učitelkyně íraucimoru, v den slavný hodu 
a památky seslání ducha svatého v fraúcimoru na Krum- 
lově; ku pohřbu vezena po obědích. P. Jindřich Švortz a 
p. predikant ji provázeli ; [J. M. pán ráčil se dívati z té 
světnice, v kteréž se mýval, nad branau hořejší pod frau- 
cimorem s pannau Eliškau Mozkevskau.] 

31. v pondělí svatodušní v domu svém v Latraně paní 
Anna Vojířka z Prošovic, vdova po panu Janovi Vojíři, 
někdy štollmistru, umřela. 

Junii 17. pan vladař ráčil jeti do Prahy a ten den 
do Soběslave, druhým do Milčína, třetím do Benešova, 
čtvrtým do Prahy. 

Oznámeno napřed, že 14. dne ianuarii pan vladař na- 
vštívil pana Malovce na Hluboké. I to sluší věděti^ že na 
té cestě pána s saněmi převrhli a ruku levau hiu přitřeli, 
tak že od toho aurazu schnauti mu počínala a zdvihnauti 
ji nahoru nemohl. V Praze pán byv, dal se hojiti Floriá- 
novi barvíři, kterýž při pánu nic neprospěl. Potom užívati 
ráčil novokřtěnce z Niklšpurku Eliáše Zebola; ten také 
se pánem za několik neděl se špikoval a pařil beze vší 
platnosti, avšak předse za plnau vzal. Až naposledy do- 
hodili dobří lidé prostého sedláčka Jakuba Malsíka ze vsi 
jedné od Klatov, poddaného pana Jindřicha Běšína. Ten 
pána mastí, kterúž sám strojil, bílau a kyprau, již v dřevě- 
rch škatulích nosil, mazav a kůžkau psí přivazovav, zhojil, 



.^^^ 



183 



že vbrzkém času platnost pán poznati ráčil; a ten malém 1599 
spokojen. Když páně ruku pomazal, ostatkem sobě boty 
natírá val. 

Julii ^) 1. pan vladař zase z Prahy, když uslyšeti ráčil 
o nemoci manželky své, k domoví obrátiti se ráčil ; ten 
den až do Benešova, druhým do Tábora, třetím na Třeboň, 
5. na Krumlov přijeti ráčil. 

27. Jan Ledenický, jinak Podlaha, s Kristofem Kuchyň- 
kau na nové vyšší šibenici, kteráž jim naschvál nad starau 
kamennau postavena byla, u Krumlova oběšeni a to pro 
krádež, podvody a nějaká slova lehkomyslná. Jejich ne- 
pravost takto na ně vyjevena: Krumlovský auřad, handlu- 
jíce papírem do Prahy, apatykářovi Švejcarovi a Jiříkovi 
Černému impressorovi za tři sta ho prodali; oni na do- 
pisování takovú summu svěřili předepsanému Kristofovi, 
jenž se Třeboňským jmenoval, a jméno své proměnil. Ten 
spolu s Podlahau takové peníze marně a hříšně promrhali. 
Krumlovští o tuž summu k předdotčeným měšťanům Praž- 
ským dopisovali se, i porozuměvše tíž měšťané Pražští, 
že tu podvod musí býti, dali špeh po témž Kuchyňko vi, 
až ho dopadli na zámku Pražském v domu, kde Podlaha 
šeiikoval. Tu s povolením J. M* páně právo naň z Malé 
strany přivedli a jíti ho dali. A tudy potom ta nepravost 
vyhledána. A ač Podlahoví tu předj měno vanu, podvodnú 
krádež (vide 1. apríl), jež byl J. M. pán prominauti ráčil 
proti postaupení spravedlivosti na dům v Krumlově, ale 
potom na správu, paní Polexiny Rožmberské z Pernštejna 
a pana Yintíře, že z domu panského sobě hampejs udělal, 
zase jat a do Krumlova dodán. A nejvíce mu to záhubné 
bylo, že by nějaká lehkomyslná a na poctivosti utrhačná 
slova o J. M^ pánu mluviti měl; ale to pán bůh sám ví, 
bylli tím vinen. Než Vintíř nejvíce na jeho smrt tiskl, 
a pan vladař potom toho několikrát litoval. 

Augusti 4. dne J. M. pan vladař ráčil odjeti na Třeboň 
a odtud se strojiti na Hradec; 11. dne téhož měsíce pan 
vladař z Třeboně na Krumlov přijeti ráčil. 

') Str.264. 



184 



t»9 14. ^) přijel na Krumlov pan Volf Novohradský z Kolo- 

vrat se dvěma syny a pan Lacek z Šternberka; téhož mě- 
síce dne 18. odjeli hosté. 

21. pan vladař z Krumlova odjel k Moravě na Teleč. 

28. pan vladař ráčil jeti na Březnici na krtiny a odtud 
na Lnáře ku panu Volfovi z Kolovrat. 

Septembris 6. J. M. pán ráčil domů na Krumlov při- 
jeti. 12. pan z Hradce přijel ku pánu na Krumlov a pan 
Bohuslav Malovec; jmám za to, že o kšaft nebožtíka pana 
Adama z Hradce bylo rovnání, tak že pan vladař od ná- 
padu upustil. 

18. J. M. pán ráčil odjeti na Třeboň a odtud na Be- 
chyni ku pohřbu manželky^) pana Adama z Šternberka; 
byla rozená z Lobkovic. 27. pán J. M. domů navrátiti se 
ráčil na Krumlov. 

Octobris 18. dne, to jest v pondělí den sv. Lukáše, 
umřela v Netolicích Alžběta z Veveří, manželka Matiáše 
Nanka, po níž také brzo týž Matiáš, manžel její, totiž dne 
10. novembris k večerau v tom přímoří na onen svět ode- 
bral se; byl malér neškodný a měřič zemský. Panství Rožm- 
berské, Krumlovské, Třeboňské, Novohradské etc. s velikán 
prací vůkol vyměřiv, v mappy uvedl, kteréž až posavad se 
nacházejí. 

Toho dne předepsaného pěti párům svatby konány na 
Krumlově Českém : Matiáši Singerovi s Sabínau Štroblovan 
z Vintrberka, služebnicí J' M' paní, Šiftarovi N. s Aničkau 
lázebníkovic z Bechyně, N. Kociánovi kuchaři též s dě- 
večkau z fraucimoru etc. 

29. v pátek po sv. Šimoniši Judovi J. M. pan vladař 
ráčil vyjeti z Krumlova na Lnáře k vejprosům J. M' panu 
Janovi hraběti z Serinu panny šlechtičny z Kolovrat panny 
Marie Magdaleny k stavu sv. manželství. O quám atra dies ! 

20. ') novembris v sobotu po sv. Alžbětě Mikuláš Šrej- 
berštorf z Tejtšenštejna a Vácslav Marek z Bavorova, se- 
kretáři vyslaní od J. M' pana vladaře, jednání jměli v Hoch- 



') Str. 266. 
') Evy. 
») Str. 266. 



185 

berku v příčině Hažel, prodá vavše je pánům vyslaným z bi- t^^^ 
skupství Passovského. 

22. téhož měsíce listopadu Dorota Lhenická, služeb- 
nice J^ M* paní, vezena toho dne do Soběslave jakožto ne- 
věsta Řehoře Smrčky, primátora Soběslavského; na zejtří 
veselí bylo a to již se čtvrtau ženau. 

1. decembris Adam Remtl přistaupil k službě před 
pokoj J. M* páně,, ale ani celého dne při ní netrval, užíval 
své vůle. 

Decembris 4. pan Volf z Kolovrat ráčil na ErumloT 
přijeti v noci na neděli; 7. odjel na Třeboň; 10. pan vladař 
ráčil za ním jeti na Třeboň ; 14. ráčil se zase na Krumlov 
navrátiti. 

16. ve čtvrtek po sv. Lucii pan vladař naříditi ráčil 
při radách svých, aby Krumlovští evangelistského nábo- 
ženství se přidržející do kancelláře obesláni byli v příčině 
uvolení se jistého deputatu k dodávání predikantu svému, 
aby jq vypravili; pakli nevypraví, že pán jim dále ka- 
zatele chovati chtíti neráčí. A takž když Krumlovští k tomu 
se neměli, příčina tudy dána, že predikanti odtud i s pre- 
ceptory vybytí. 

Ještě toho roku byl na Třeboni hejtmanem pan Špulíř ; 
na veliký mor dobytka naříkal a toho doložily že Vlaši při 
stavení zámku pilně dělají. A již tehdáž odpuštění žádal 
od toho hospodářství, protože po odjití z tohoto světa pana 
otce z bratří jeho žádný se hospodářství ujíti nechtěl. 

(Laus deo! Absolvi 4 apríl, anno 1615 l^ebonae; reliqua ') in- 
cepi perlustrare in nomine dei 8. maiL Nurnen Chrísti adsit!) 

Léta páně 1600. 

JaAuarii 7., jenž bylo v pátek po třech králích, pan.icoo 
Petr Vok z Rožmberka, vladař domu Rožmberského, ráčil 
z Krumlova odjeti ku Praze s dvořany a předními služeb- 
níky^ paní manželky nechav na Krumlově se pannami 
šlechtičnami, pannau Marií Magdalenau z Kolovrat nevě- 

') Str. 267. 



186 



10 'O stau a pannau Alžbětau z Zeberka a s doktorem Herman- 
nusem Bulderusem. 

13. hejtman Krumlovský pan Jan Benýdek, vzav s se- 
bau Vácslava Březana, také hnul ku Praze k Třeboni. Na- 
šedše tu pana Hanuše z Říčan, maršálka dvoru J. M* pana 
vladaře, potagrau neduživého, vzali jsme ho s sebau do 
Prahy, aneb raději nechtěl tu zůstati sám, že mu po to- 
vařišstvu teskno bylo. S námi velmi uečacký na zdraví 
v třeskutau zimu na cestu se vydal. 17. dne téhož měsíce 
do Prahy jsme přijeli a byli jsme v Praze šest dní. Pan 
hejtman odjeti maje, zámek poručil i všecko hospodářství 
Janovi Lautovi, purkrabímu Krumlovskému. Tam v Praze 
21. dne téhož měsíce ianuarii v pátek po svatých Fabiánu 
a Šebestianu pan vladař domu Rožmberského Janovi Be- 
nýdkovi z Veveří a z Mysletína v 500 kopách g. č. statek 
Sedlecký a Martinovi Grejnarovi Lhenice městečko s tím 
zbožíčkem dekami darovati, též v takové summě a postau- 
piti ráčil. Že pak jeden lepší kus nežli druhý, protože 
Grejnar dekami Mysletína dostati nemohl, dosáhl, proto 
mezi nimi veliké záští, kyselost a nepřízeň vznikla ; nebo 
sice nejprve Lhenice losovány byly Benýdkovi. Kterýmžto 
obojím darům páni z Švamberka odpor vložili. Benýdek ^) 
málo se v tom statku poradoval ; na druhý rok k tomu 
přiveden, že ve 14.000 kopách míš. zase panu vladařovi 
to zstaupiti musil. 

V pondělí den sv. Antonína, to jest 17. dne měsíce 
ledna mezi 9. a desátou hodinau na půl orloji večír na 
auterý z světa tohoto vykročil pan Joachim Novohradský 
z Kolovrat na Buštěhradě a Mělníce, J. M' císařské radda 
a purkrabě Karlštejnský. V neděli reminiscere do kostela 
jezevitského v starém městě Pražském nesen a odtud v pon- 
dělí ranním jitrem k Staré Boleslavi do kostela. sv. Vác- 
slava dovezen a tam pochován. Zanechal syna Jana. 

Februarii 13. dne v neděli masopustní urozený pán 
pan Henrich Libštejnský z Kolovrat, J. M. císařské ko- 
morník, ženil se na Hradčanech v domu pana Voldřicha 

O Str. 268. 



187 



Felixa z Lobkovic, pojímav sobe dcerku jeho urozenu pannu i«oo 
pannu Alžbětu šlechtičnu z Lobkovic. 

Toho času Vácslav Břežan mezi jinými prácemi svými 
i to za povinnost jměl od pana vladaře uloženo, když který 
žák in domům pauperum k učení jezuitskému přijat býti 
měl, že J. M^ pánu to přednášel a rektorem byl ku páte- 
rovi Lucasovi, jmaje popisy těchž chudých žáčků, kdy 
který přistaupil i odstaupil. 

Aprilís 2. veliká noc trefila se na ten den ; pan vladař 
ráčil týž hod oslaviti na Krumlově. 

8. dne téhož měsíce J. M. pán ráčil odjeti na Krato- 
chvíl do obory k Netolicím a tu se shledati se panem 
Volfem Novohradským z Kolovrat Pán ráčil odtud vypra- 
viti Yácslava Březana na Vintrberk k přehlídnutí kněh 
odemřelých po knězi Jakubovi faráři tudíž ; z nich některé 
k ruce J. M* páně vzaté jsau. 

11. ^) J. M. pán ráčil z Kratochvíle na Třeboň odjeti 
a dne 13. téhož měsíce na Krumlov navrátiti se ráčil. 

Junii 3. dne pan vladař ráčil se panem hrabětem 
z Serinu do Prahy jeti a tam byvše 22 neděl, pořád po- 
čátek jednání s J. M' císařskau o panství Krumlovské uči- 
nili, tak aby pan vladař o jinších svých panstvích a zboží 
mohl poříditi bezpečně. Kancléř Vintíř mnohé příčiny před- 
kládal odbytí panství Krumlovského i té, že pan Yencelík 
20 tisíc čekati nechtěl, a to se se panem z Kolovrat vše- 
lijak snažili na vzdoru pánům z Švamberka s domem 
Rožmberským erbanunky zavázaným, že králi to panství 
do rukau uvedli proti všemu obyčeji a právu starých Čechů. 
Za to od císaře darováni. Ale potom čas ukázal, co tudy 
obmýšleli někteří, a ač hleděli pána dobře opatřiti, však 
se mohlo býti bez snížení a posměchu uvedení na ten 
slavný dům i dědice jeho, když klášterové i hory všecky 
stříbrné odcizeny a když sobě páni vespolek věrni nebyli, 
i kdo mu jim věrně učiniti mohl. A tak sau zemi svú 
prodávali ničemně a cizozemce posilovali. 

O Str. 269. 



188 



1600 19. Y pondělí po sv. Vítu umřela sestra abbatiše klá- 

štera panenského v Krumlově Kateřina Tachovská a na 
zejtxí pochována; abbatiší byla let dvanácte. Od hejtmana 
a nařízených pánů v kancelláři sestře jedné konvent ten 
zatím, dokudž by jiná abbatiše volena a jim představena 
nebyla poručen, ^sl její místo dostala se panna Kateřina 
z Machovic. 

Novembris dne VIL v auterý po sv. Linhartu pan 
vladař domu Rožmberského veselí svatební hlučně se vším 
dostatkem a aupravau panu Janovi hraběti z Serinu, ujci 
svému, a panně Mariji Magdaleně šlechtičně z Kolovrat, 
pana Volfa Novohradského z Kolovrat a paní Judit Kolo- 
vratové z Šternberka dceři, na Krumlově Českém strojiti 
dáti ráčil ; mezi předními hosti byli pan Kristof z Lobko- 
vic, nejvyšší hofmistr k. č., na místě J. M* císařské a pan 
Adam z Šternberka, sudí nejvyšší, a jiných nemálo z pánu 
a rytířstva. Pěkně se ta svatba okvasila, nežli že čisté 
kradli stříbro, šatstvo ložní, o to čelátka některých hlava- 
tých. Něco toho zase v Praze skrze ňějakú děvečku se 
doptali a židům poručeno, aby netoliko v cechách ale 
i v Moravě na tu krádež pozor dali. Šimon Lomnický 
z Budce také svými bystrými, dvorskými verši při též 
svatbě zašimonil a pány hosti, v odpořích tuhých byv 
s Voldřichem Kalenicí, obveselil. 

Decembris 13. ve středu den sv. Lucie Vintíř z Vlčko- 
vic a na Kolinci vyhlášen za kanclíře páně vladaře 
domu Rožmberského, vykonav nížepsanú povinnost. Pří- 
' sahám ') pánu bohu všemohaucímu a vysoce urozenému 
pánu panu Petrovi Vokovi z Rožmberka, správci a vladaři 
domu Rožmberského, pánu mému milostivému J. M*, v tom 
auřadu kancléřském kancelláře Krumlovské, ke kterémuž 
jsem povolán, pravdu vésti a křivdu tupiti, tajnost raddy 
zachovati, všeckno poctivé a dobré J. M* pána mého s pil- 
ností vyhledávati, a toho jinak učiniti uemám ani pro pří- 
zeň ani pro kterú jinú věc. Tak mi pán bůh pomáhej I — 
Písař jeho Vácslav Burda též svau formulí panu vladaři 



O Str. 270. 



189 

přísežně k službě věrné se zavázal. Kancléř takovú ne- leoo 
obyčejnú přísahu na svú osobu rytfřskú, ješto nenacházím, 
aby kdy který ze služebníkův rytířského stavu měl pánům 
z Rožmberka přísahu činiti, uvedv k tomu prostého, do- 
brého člověka pana Jana Rejnharta Gerharta z Lišvice jako 
ona liška, když o ocas přišla, aby druhů sobě rovnu jměla, 
přivedl, že také přisáhl. Mikuláš Šrejberštorf, prozřetedl- 
nější člověk, nechtěv takové povinnosti podniknauti, z kan- 
celláře vybyt. Jeěto rytířští lidé pánům z Rožmberka 
jen rukau dáním k službě připomínali věrnost jako lidé 
poctiví; nežli řádu městského lidé, sice učení a zprávní, 
zavazováni bývali k auřadu kancléřskému i k jiným povin- 
nostem přísahán. A také rytířští lidé k jiným krom krále 
zření a zavázání jmíti nemají podlé práva země. 

Stavení tato toho roku a těch časů dělána na pan- 
ství K^rumlovském : zeď na plášti za zámkem velmi pevná 
nýbrž stálejší nežli přirozená, litá skála, ohněm prudkým 
změkčována, však pracně odlamována pro rozšíření placu ; 
a potom jiná zeď k městu vedena, rozšířenější k lípě od 
zámku. V špitále novém v Latraně též se stavělo. Moci 
mlynář napjatý (sic. napjatý), mistrovský most udělal přes 
potok k sádkám k Dobrkovu při oboře pod zámkem a van- 
troky aneb vódokoryta, kde se kamení pulerovalo, přes 
týž most šly pro vodu do kunstmůlu. Item ^) v oboře Ne- 
tolické zeď okolo dvora nového Kuchyňky dohotovena; 
jest jí přes čtyři sta sáhů. 

A poněvadž pan vladař aumyslu byl, J. M* císařské 
jakožto králi Českému panství Krumlovského postaupiti, 
dal s pilností před tím zámek Třeboňský od kamene při- 
stavovati k vnitřnímu placu k zavření a co tak od stropu 
mistrovského truhlářského díla i. jinde zapotřebí bylo; 
mistra Voldřicha z Krumlova v tom, aby čerstvě .děláno, 
i mistra Tomáše Třebochovského k malování stropův uží- 
vati ráčil. 

Drahota byla veliká v zemi České těch časů. 

O Str. 271. 



190 



1600 Panství Třeboňské pan Petr Vok, vladař domu Rožqi- 
berskébo, panu Janovi braběti z Serinu jakožto ujci svému 
dskami zemskými, však k postaupení a užívání teprv po 
smrti své, zapsati ráčil. 

Léta O páné 1601. 

1601 Januarii 1. pan vladař domu Rožmberského ráčil 
z Třeboně na Krumlov přijeti ; téhož dne pan prokurátor 
J. M* císařské Jindřich z Písnice a pan Jakub z Mejnštejna 
v kommissí od J. M' císařské na Krumlov přijeli. 

25., to jest ve čtvrtek den památný sv. Pavla na víru 
obrácení, s Janem Richterem hodinářem v městě Krumlově 
českém pan vladař úmluvu učiniti ráčil v příčině opatro- 
vání, vytírání a zpravování J. M' páně všelijakých hodin ; 
za to ročně mělo mu dáváno býti 6 strjchů žita, dva 
dčbery kaprů a jedna kopa prostředních štik. 

29. J. M. pan Petr Vok z Rožmberka ráčil z Krum- 
lova odjeti ku Praze. Vácslav Břežan s truhlami, v nichž 
přední listové složeni byli, při J. M* až na Třeboň se stě- 
hoval ; a toho roku valně stěhovány jiné všelijaké věci na 
Třeboň z Krumlova. 

30. Honz Hagen z Švortzpachu, komorník pana vla- 
daře, darem dostav vesniček dvú k Pozděrazi dvoru a 
mlejna, Jamny a Kruclova, toho dne v slib lidé mu uve- 
deni a postaupeni. 

Martii 1., jenž bylo ve čtvrtek po sv. Matěji paní 
Polexina Rožmberská z Pernštejna panget v Praze strojiti 
v domu svém dala, pozvavši pana vladaře domu Rožm- 
berského na něj. Dvořané Rožmberští k službě potřebo- 
váni; zapůjčil pan vladař i stříbro své k tomu. 

10. téhož měsíce března vladař tabuli též v domu svém 
aupravně a nákladně držeti a vzácné hosti jmíti ráčil 
nížepsané : Jiřího Filippa markrabě z Baden a z Hochberku 
a při něm pan Kristof truchsesz z Waldtburku, pan Brej- 
ner J. M* C* nejvyšší dvorský maršálek, Rajnský') hrabě 
Ott neb Reingraf, pan Leonhardus z Harrachu, Reingraf 

') Str. 272. 
*) Str. 273. 



191 



Fridrich — těch pět sedělo po pravici; po levé straně té- leoi 
muž markrabovi seděli: pan Petr z Molartu, J. M* císař- 
ské nejvyšší komorník, Reingraf Filipp, pan Adam zWald- 
štejna, J. M* císařské komorník, pan Petr Vok z Rožm- 
berka, pan Jan hrabě z Serinu, J. M* císařské kráječ. 

Maii dne 15. auřad konšelský v měgtě Krumlově skrze 
pana Jindřicha Yintíře kancléře naposledy jménem pana 
vladaře obnoven. 

Junii dne 22., to jest v pátek po božím těle, v šest 
hodin ráno na půl orloje pán bůh všemohaucí ráčil z to- 
hoto světa prostředkem smrti povolati vysoce urozenu 
paní, paní Kateřinu Rožmberskau rozenu z Ludanic na 
zámku Českém Krumlově; ležela nemocná mnoho neděl. 
Od správci svého duchovního bratra Matěje Cyrusa svá- 
tost večeře Kristovy přijímala, se všemi se smířivši v pravé 
víře s tímto světem se rozdělila. Byla paní velmi divné 
melancholie a fantazí zvláště v nemoci plná, nezprávná 
sice, od přirození dobrotivá, příliš štědrá a marnotratná 
hned v panenství svém, všecko byla by rozmantlovala, — 
summa: co jiným mdlejšího pokolení připadnauti může, 
i tato témuž a takovým vášním poddána byla. Při smrti 
jí přisluhovala paní Kateřina Hradecká, hrabinka z Mont- 
fortu. Ležela v světnici erbovní, že ji mohli, kdo chtěl, 
viděti do třetího dne ; v neděli k večeru dána do truhly 
s kořením a nesena od dvořanů do kostelíka zámeckého 
a tam ve dne v noci od měšťanů hlídána. 

Julii ^) dne 20. tělo mrtvé dobré paměti paní Kate- 
řiny Rožmberské do druhé truhly dřevěné dáno, do kteréž 
na víku vnitř pan vladař napsal a žádnému na to hleděti 
nedal, zabedněné sneseno z zámku dolů do nového kostela 
sv. trojice v Latraně a tu zůstávalo až do pohřbu. J. M. 
pán ráčil dolů s panem Volfem Novohradským z Kolovrat 
a panem Janem hrabětem z Serinu, jdauce za márami, je 
žalostně provázeti. 

') Str. 274. 



192 



1601 Na truhle těla mrtvého dobré a slavné paměti pásl 

Kateřiny Rožmberské z Ludanic tento text psán a na 
plechu měděném vybit trejbovaným dflem: 

Blahoslavení mrtví, kteříž v pánu umírají ; duch 

zajisté dí jim, aby odpočinuli od prací svých, 
nebo skutkové jejich následují jich. 

V zjevení v XIIII. kap. 

Pod tím krucifix a ona pod ním klečící a mluvící: 
Beránku boží, v ruce tvé poraučím duši mú. 

Nad erbem: Kateřina Rožmberská z Ludanic život 
svůj v pánu dokonala léta páně 1601 v pátek po božím 
těle, jinak 22. dne měsíce června, ráno tři čtvrti před 
hodinau sedmau na půl orloji v letech věku svého třidceti 
čtyřech. 

Pán bůh rač j veselé a utěšené vzkříšení dáti. 

Erb její. 

1. Kor. XV v. 53. Musí zajisté toto porušitedlné tělo 
obléci neporušitedlnost a smrtedlné toto obléci nesmr- 
tedlnost. 

Augustinus : Kdo žádá rozdělení s tělem a býti s Kri- 
stem, není mu těžko umříti, ale těžko mu živu býti, a ten 
s utěšením libě umírá. ^) 

Junii^) 25. v pondělí po narození sv. Jana křtitele 
pan Petr Vok vladař domu Rožmberského prostředková- 
ním některých pánův přátel kaupil dům na Hradčanech 
podlé domu svého z jedné a páně Henricha Libštejnského 
z Kolovrat domu z strany druhé ležící od pana Pavla Sixta 
Trautsona hraběte z Folkenštejna za summu 4250 kop g. 
českých a takový dům panu Volfovi Novohradskému z Kolo- 
vrat darovati ráčil. Nebo sice jměl dobru břitvu toho času 
pan z Kolovrat, kterauž pana Rožmberka holil, jakž 
s ním šprimoval pan Kristof tlustý z Lobkovic, nejvyšší 
hofmistr k. Č. 



') Tu pak chtěl Břeean památce Kateřiny Rožmberské z Luda- 
nic několik slov věnovati, nedokončil vSak ani věty: Tuto o její ge- 
nealogii, poněvadž poslední rodu svého, oznámiti přisluSí. ByvSi se 
pánem posledního rodu božským zřízením manželství spojena,.... 

*) Str. 275. 



193 

29. Jaké saudy páni z Švamberka se panem vladařem leoi 
jměli, na díle o nich namítá kancléř Rožmberský Vintíř 
takto : Na tu při a ten první odpor o panství Rožmberské 
jest přišlo, a co pan z Švamberka mluviti od sebe dal, 

to vše k našemu lepšímu. Supplikací, kterú jest pan z Švam- 
berka J. M' učinil — to byla druhá, nebo v první odporoval 
odcizení panství Krumlovského — na kathedře čtena byla, 
toho v ní doloženo, že té sralauvé, kterúž s J, W císařskau 
pan vladař učinil, své místo dává a s J. M* císařskau že 
se v žádný saud dávati nechce. A to při dskách pozna- 
menáno etc. 

30. v sobotu po sv. Petru a Pavlu pan Petr Vok, správce 
a vladař domu Rožmberského, obeslán od J. M* císařské, 
aby bez prodlení před osobu J. M* dal se najíti. 

Septembris 12. v středu po památce narození panny 
Marie přišlo od J. M* císařské témuž panu z Rožmberka 
poručení v příčině mince, že ji do Prahy přenášeti a aby 
lépe opatřena a fedrována byla než prve, nařizovati ráčí, 
pročež aby všelijaká stříbra, což jich se koli z hor Rati- 
bořských i odjinud dobývalo, tam proti hotové záplatě 
odvozována byla. Nebo sice pan vladař v Budějovicích dal 
stříbra mincovati a nachází se, že i po tomto poručení 
předse se mincovalo. 

17.') dne měsíce septembris, jinak v pondělí po po- 
výšení sv. kříže, o příhodě své kněz Cyrus takto taužil 
panu vladařovi : Srdečnau lítostí i tělesnau bolestí k tomu 
jsa nucen, V* M' poníženau tuto stížnost svú přednáším, 
že jest mně od děkana Krumlovského pana Jana z Vinoře 
veliká křivda a lehkost před přítomností množství lidu 
v bráně zámku Krumlovského, kudyž se do Latranu chodí, 
stala, a to tím a v tom, že jest mi řečený děkan spolu 
s ním té hodiny dnešního dne po odjezdu V* M' z zámku 
jdaucímu flink aneb políček zavřenau pěstí dal, až se mi 
v očích zasvítilo znenadále, beze všech a všelijakých příčin 
ode mne jemu čímkoli k tomu daných, tak jakž jest i pan 
Abraham Metzerod, tomu jsa přítomen se panem švagrem 



•) Str. 276. 
V. Břežan. \^ 



194 



leoi svým Rechabergarera, dobře toho povédom. — Při tom 
žádal za ochranu, že s ním rád před J. M* pánem slyšán 
býti a svú nevinnu vésti chce. Pro tu věc velmi pan vladař 
na téhož děkana rozhněval se a na to třel při panu arci- 
biskupovi, že z té fary vybyt býti musil. Ta nevole vzala 
svůj původ od odporu, který začali v pokoji J. M' páně 
mezi sebau; zastávav kněz Cyrus jistotné vědomosti věří- 
cích v Krista zde spasení svého, ale pan pleban v svém 
smyslu v tom odporoval, až potom snad pod raušem něco 
odporných slov více k tomu přistaupilo a tudy užralce 
velikého téhož z Vinoře ztřeštilo, ješto sice před tím sládky 
v koši z zámku na faru nosíván býval. 

Septembris 24. J. M. pán ráčil z Krumlova do Prahy 
jeti, prvním dnem až do Veselí, druhým do Milčína, třetím 
do Benešova, čtvrtým, to jest 27. do Prahy ; 3. novembris 
zase ráčil z Prahy k domoví obrátiti se, 6. do Třeboně, 
8. na Krumlov. 

22. decembris ráčil pán odjeti na Lnáře. 

Octobris ') 29. ten pondělí po svatých Šimoniši a Judau 
Jan Benýdek z Veveří a z Mysletína, hejtman panství Krum- 
lovského, Matiášovi synu svému v domu svém v Krumlově 
Českém s urozenau pannau Dorotau Hultzšporerkau z Ho- 
stejná, pana Vincense dcerau, svatební veselí strojil, na 
něž i pana vladaře domu Rožmberského pozval. 

Novembris 16. z poručení J. M' pana vladaře Vácslav 
Břežan k přestěhování bibliotheky z zámku Krumlova na 
Třeboň počal toho dne knihy do truhel sklízeti a zkládati ; 
přes dvě neděle s nimi práci vedl. Nakladl XXIII "truhly 
plné, papírem a slamau po stranách, aby se neztlačily, 
opatřil; zimním časem, když dobrá silnice byla, na Třeboň 
voženy. Ležely v truhlách na Třeboni až do 1604. léta ; 
potom v zimě nošeny do nárožní světnice k rynku k vy- 
sušení. Než listové kromě privilejí domu Rožmberského 
ještě na Krumlově v kaple svatojirské staré ještě pozů- 
stalí ianuario a februario měsíce nastávajícího roku do 
sudů složeni a pobiti i v truhlách opatřeni a také na 

') Str. 277. 



196 



Třeboň dovezeni, a tak ti sklepové do cista vyprázdněni. 1601 
To stěhování šlo časně velmi valně netoliko z Krumlova 
ale i z obory Netolické. 

22. téhož měsíce listopadu v neděli po sv. Martině 
Abraham mladší Mecerod z Mecerodu, služebník pana 
vladaře domu Rožmberského, ženil se v Budešíně, pojímav 
sobě urozená pannu Dorotu, někdy urozeného a statečného 
rytíře pana Baltazara z Rechenberku a na Bejerstorfu po- 
zůstalú dcerku. 

Na ') konec toho roku také přemýšlel pan vladař, 
poněvadž rozkošné a veliké obory jakž na zvěř tak i na 
bažanty s panstvím Krumlovským při městě Netolicích 
opykati musil, staral se o obůrku na panství Třeboňském 
nad rybníkem Kaňovem při Rožmberském rybníce, aby 
tu spůsobena býti mohla. Protož naříditi ráčil, aby k ní 
dříví chystáno bylo. Kapřík k vyměření jí a vykolkování 
potřebován. 

V poslednější smlauvě o panství Krumlovské, kterúž 
pan vladař s císařem Rudolfem toho roku učinil, proti po- 
staupení ho se vším právem císař ráčil na se dluhův Rožm- 
berských 340.000 kop míšeňských přijíti jistým osobám 
k přejištění, zaplacení a spokojení. 

Léta «) páně 1602. 

Ten rok počal se s deštěm a větrem rozjídavýra ; tak ^^®* 
se oteplilo, jako by zima přestala a léto brzy nastati mělo, 
nebo i led sešel dolů po Vltavě. 

Januario 1. téhož dne pan Kašpar Kapléř, nejvyšší 
hejtman panství Krumlovských, poněvadž J. M. císařská, 
jakž před oznámeno, velikú summu dluhů na se pro po- 
staupení panství Krumlovského přijíti ráčil, na Krumlově 
byl s věřiteli v tom kraji a Bechyňském, aby na J. M* cí- 
sařské proti dostatečnému zjištění přestali, se umlauvav. 

7. pan Petr Vok z Rožmberka odjel do Třeboně a odtud 
na Hradec na veselí svatební, kterůžto svatbu strojiti dal 
pan Joachim Voldřich z Hradce panu Vilémovi Slavatovi 

O Str. 278. 
') Str. 279. 



196 

1602 Z Chlumu a z Košmberka, komorníku J. M^ G^, a panně 
sestře své Lucii Ottilii šlechtičně z Hradce dne 13. téhož 
měsíce ledna, jinak tu neděli po třech králícL Pan vladař 
domu Rožmberského místo J. M^ C* na témž veselí repre- 
sentoval. 

8. to jest v auterý po třech králích urozený vládyka 
Voldřich z Kalenic a na Chřešťovicích ženil se na Bzí, 
pojímav sobě za manželku urozenu pannu pannu Annu 
pozůstalú dcerku po někdy panu Burianovi Tetaurovi 
z Tetova a z Malenovic. 

22. to jest v auterý po sv. Anežce na hradě Pražském 
proposicí sněmovní se stala^ ale J. M. císařská neráčil 
přítomen býti. Šturmováno nejvíce k měšci. Císař k tomu 
potřeboval nejvyššího hofmistra p. Kristofa z Lobkovic, 
sudího pana Adama z Šternberka, pana Volfa z Kolovrat, 
sudího dvorského, pana písaře, jednoho z rytířstva a dvú 
osob z měst a ráčil jim proposicí odevzdati k soUicitování 
při stavích. 

Ehmfrejd z Berbisdorfu, služebník domu Rožmberského, 
s Bernartem Ochanzonem byl v nedorozumění. 

26. *) v sobotu po sv. Pavla na víru obrácení přivezen 
na Krumlov buvol, kterýž se přes dvě letě v oboře Neto- 
lické mezi zvěří pásl, zabitý a zdělaný pro kuchyni J. M* 
páně. Po kuších převážen; byla jeho tíž jedenácte centnéřů 
a padesáte sedm liber. 

Februarii 3., to jest v neděli po hromnicích, pan 
Ferdinand Hofmanu dal strojiti svatební veselí v domě 
svém a paní manželky . své v starém městě Pražském 
v rynku urozené panně panně Anně šlechtičně z Griinpihlu 
a z Střechová, dcerce své, panně nevěstě, a urozenému 
p. p. Rudolfovi purkrabí z Donína a na Tlumačově v mar- 
krabství Moravském, panu ženichovi, pozvav i pana z Rožm- 
berka k témuž sňatku. Ale pán osobně přítomen nebyl ; 
nebo teprva 24. téhož měsíce února z Třeboně ku Praze 
se obrátil, obeslán byv předešlých dnů v od J. M^ císařské. 

Měsíce Martii 7. dne ve čtvrtek po neděli reminiscere 
byl veliký vítr a povětří na Táboře, tak že hrom udeřil 

') Str. 280. 



« 

197 

# 

k makovici věže vysoké kostelní, sraziv ji dolů, do země 1602 
do dvau loket vrazil a věži zapálil, a ta byla mědí kryta. 
Udělal Tábořanům za mnoho set škody; nebo musiM všecken 
nový krov dáti dělati. Sotva zase měděným plechem při- 
kryta jest. 

20. turkyně Fatoma jménem pohanským s dcerkau 
maličkau přivezeny na Krumlov, darovány byvše v Praze 
J. M^ panu vladařovi Rožmberskému. Potom na Třeboni 
skrze kněze Cyrusa pokřtěny ; pan Karel z Zerotína a pan 
z Raupova mladý z Moravy ráčili kmotrové býti. Matce 
jméno dáno Anna a dcerce Maria. Pak matka vdala se 
za Tobiáše Alše do Kaplice; však veselí svatební jměli 
na zámku Třeboni. 

25.^) jenž bylo v pondělí den zvěstování panně Marii 
pan vladař ráčil zase z Prahy od Třeboně na Krumlov 
přijeti. 

29. v pátek po smrtné neděli vykonal se pohřeb tělu 
mrtvému paní Kateřiny z Rožmberské z Ludanic ; vezena 
byvši a provázína od J. M* pana manžela, pana Volfa 
Novohradského z Kolovrat, pana Jana hraběte z Serinu 
a fraucimoru do kláštera Vyšebrodského do hrobky Rožm- 
berské položena. České kázaní nad ní učiněno od jednoho 
faráře páně z Kolovrat. Pan Hanuš z Éíčan, maršálek, byl 
předeslán ku panu hraběti na Rožmberk, aby společně do 
kláštera sjeli a sklípek ten odevřiti dali a spatřili, byloli 
by místo pro to tělo mrtvé; i našlo netoliko pro ni ale 
i pro pana manžela, jakož o tom dále při pohřbu páně 
oznámeno bude. 

Aprilis 3. ve středu po neděli květné J. M. pán Krum- 
lovu dal odpuštění a hod velikonoční na Třeboni slavil. 
A tak z Krumlova pěkně, jako by zase přijeti měl, jakž 
říkají, se vykradl ; nebo bez velikého pláče a kvílení věr- 
ných poddaných a lidí potřebných, kteréž rovně co otec 
živil, nebyl by vyjeti moci ráčil. [Slyším, že jest horním 
zámkem přes plášť vyjel, aby se nevtípili, že zase přijeti 
nemíní.] Pro to proměnění residencí mnozí nábytci a svrchci, 

') Str. 281. 



198 

1602 ješto za práci a fůru nestáli a potřebovati se nemohli, na 
Třeboň přestěhováni na sta vozů a co pak ustranéno, že 
mnohý sobě dobře k živnosti pomohl. Největší práci i užitek, 
může se říci, že přineslo a zavalilo Honzovi Hagenovi, 
komorníku panskému. 

Maii ') 10. v pátek po neděli cantate kommissaři J. 
M' C* jakožto krále Českého pan Štefan Jiří z Šternberka, 
praesident komory české, a pan Jakub z Menštejna, pro- 
kurátor císařský, přyeli ku panu z Rožmberka na Třeboň 
a odjeli na zejtří do Budějovic a odtud na Krumlov v ne- 
děli. V pondělí a auterý po neděli křížové 13. a 14. dne 
téhož měsíce stalo se postaupení panství Krumlovského 
od J. M' pana vladaře skrze pana Jindřicha Vintíře z Vlč- 
kovic, kancléře, a pana Hanuše z Říčan, maršálka, služeb- 
níkův domu Rožmberského. 

Junii Kašpar Ender byl služebníkem u pana z Rožm- 
berka. 

Junii 7. v pátek po božím těle jeden Vostromiřský, 
jak zabil jednoho Stolinského, jest hrdla odsauzen na 
saudu zemském. 

Služebníci domu: p. p. Hanuš z Říčan, maršálek, 
Votík Bradský z Labauně, p. Lišvic, Vácslav Marek, se- 
kretář. 

23. v městě Vídni v landthauzu veselí svatební jměl 
urozený pán pan Jan Heřman svobodný pán z Rogendorfu, 
pojímav sobě urozenu pannu pannu Kateřinu někdy pana 
pana Lucia neb Lutzen pana z Landaw a paní paní Marie 
z Landaw, rozené truksasásky z Waldburku, šlechtičnu 
z Landaw, pannu dcerku, pozvav pana vladaře domu Rožm- 
berského na takové svatební hody jakožto pana ujce svého. 

Septembris'0 26. pan vladař ráčil z Třeboně vyjeti 
do Soběslave, 27. do Miličína, 28. do Benešova, 29., jenž 
bylo v neděli XXVH po sv. trojici den památný sv. Michala 
archangela, do Prahy; okolo 119 koní jízdných i vozníků 
bylo, když pán ráčil do města Prahy jeti. 



') Str. 282. 
2) Str. 283. 



199 

Octobris 12., podav před tím pan Ladislav z Stern- leot 
berka supplikací do saudu zemského na paní Johanku 
Švihovskú, že s pikharticí činiti nic nejma, odpověď mu 
dáiňi, že se při po řádu práva zůstavují.') 

13. pan vladař ráčil na dobré vůli u pana landkraběte 
z Lajchtemburku býti a po. ní nehrubé za tři dni zdráv byl. 

22. v auterý po sv. Lukáši vynesli potaz dva z pánův 
pan z Kolovrat a p. Zejdlic, z rytířstva též dva Vratislav 
a z S voj šina na Sixta Palmu Močidlanského pro spisy a 
písničky proti straně pod jednau: po ztrestání vězením 
vypovědín z království.*) 

25. J. M. pán ráčil z Prahy vyjeti a 28. dne téhož 
měsíce navrátiti se ráčil. 

Decembris » . pro mandát královský, proti evangelist- 
ským vyšlý, jenž se pikharty tituloval, neužívav toho času 
pan vladař zprávcův z jednoty bratrské, nařídil examen 
kněží na svém panství takový, že musili před osobau páně 
na zámku Třeboni pořádkem kázání činívati. A nejprve 
v neděli první adventní počátek učinil kněz Jakub farář 
Soběslavský, v následující neděli IL adventní kněz Ondřej 
farář Třeboňský, den sv. Štěpána o vánocích kněz Martin 
Veselský a takž potom i jiní, Čechové i Němci. Málo 
z nich který se našel, aby nebyl piuslector; pročež i do- 
mluvení hořké od pána jmívali. Jiní položili se za nemocné, 
když na ně pořádka přišla, a že bez nebezpečenství smrti 
náhle nevěděli by, jak před takovým pánem kázání vy- 
konati. 

Toho^) času pán bůh ráčil na horách Ratibořských 
pěkný prospěch a užitek vydati a potom následujících let 
je velmi bohaté na stříbře, že po 40 kopách i 50 kopách 
jeden kukus vydával, rozmnožiti. Mocný milosrdný pán 
bůh ač dopustiti ráčil, že stařečka toho, pana vladaře 
Rožmberského dosti úlisně, pochlebně a chytře přivedli 
k tomu, že svú dědičku od mnoho set let Rožmberskau 
residencí, anobrž fundovánu od předků svých, dobrovolně 



^) Srov. Skála Mon. Boh. hist. II. 1. p. 32. 
^) Skála. Mon. Boh. hist. II. 1. p. 46—49. 
3) Str. 291. 



200 



1602 bez nějaké potřebnosti opustil. Však tuto hojným pože- 
hnáním mu zase to snížení a poněkud zlehčení proti vůli 
všechněm nepřátelům toho vynahraditi, že v možnosti, pod- 
statě a slávě pána zemského* sobě rovného nejměl, ráčil. 

Některý den měsíce prosince taková příhoda stala se 
na panství Novohradském : Dva pvčácští psi z ovčince Sva- 
chova pachole jedno sedlské v poli rozsápali a sežrali, že 
jen nohy zůstaly a ruce; ty pán rozkázal na Třeboň při- 
vésti a postříleti, mistra vovčáka věží ztrestati. Téhož dne, 
když tíž psi to pachole roztrhali, hnavše se za liškau, ona 
do jedné chalupy ševcovské, an švec boty šije, otevřeného 
okna nechá v, vskočila, ševče předesílá, že z verštatu po 
hlavě spadl, a liška, chtěvši se schovati za kamny, tu za- 
bita jest. 

Toho roku na vinicích vej střelky vypůjčené mráz po- 
bil a ovotce stromů na květu pohubil, krupobití a veliká 
povětří obilí poškodila ; avšak z daru božího nebylo co na 
neúrodu naříkati. Než podzimek dlauho teplý byl, tak že 
dvakrát ovoce i obilé místem vydal; však k sežrání jen 
některé místy dobrými přišlo. Hruška po druhé vyrostlá 
z nového města Pražského J. M* p. vladaři 13. dne octo- 
bris přinesena; pražmo také již tehdáž bylo. 

Urozený vládyka Šimon Honnšpergkar z Honnšperku 
úředník Drslavského panství.*) 

Léta *) :páně 1603. 

1603 Januarii 2. dne, to jest ve čtvrtek po novém létě, pan 
Petr Vok, vladař domu Rožmberského, z Třeboně vzal 
před sebe cestu do Prahy k sněmu položenému po třech 
králích. Následující dva dni ve dne i v noci rozjich byl 
s teplým větrem, tak že sníh téměř zsešel ; hned 5. dne 
téhož měsíce zostřil se vítr zase s mrazem. 

28. pan vladař ráčil se zase z Prahy domů na Třeboň 
navrátiti. 



^) Služebníka tohoto poznamenal si Břežan na prvním listu 
jako dodatek. 

2) Str. 292. 



201 

Měsíce februarii 10. dne, jinak v pondělí po neděli i«o8 
masópustní, J. M. pan Petr Vok Rožmberský veselí sva- 
tební ráčil dáti strojiti na zámku Třeboni v veliké svět- 
nici služebníku a maléři svému dvorskému Tomášovi 
Třebochovskému, pojímajícímu sobě služebnici někdy dobré 
paměti paní Kateřiny Rožmberské z Ludanic Aničku malau. 
Za tabulí přední jim místo pan vladař dáti ráčil ; byl též 
hostem na témž sňatku pan Jan hrabě z Serinu se paní 
manželkau svau i jinými poctivými pány, pannami i pa- 
ními z rytířstva a městskými lidmi. Tři tabule mu držány, 
přední J. M* páně, při níž sedělo 18, při druhé 13 a při 
třetí městské 22 osoby. A poněvadž J. M. pan z Rožm- 
berka vdovcem byl, dožádati se ráčil paní Marie Magda- 
leny, hrabinky z Serinu, že pannu nevěstu jako na ihístě 
nebožky paní, poněvadž jí od maličkosti slaužila, vydávala 
a vypravovala. 

27.^) Ehrnfrid Berbistorf, neměv hlavy s tovaryši 
svými, zvláště Vrchotickými, vzal odpuštění ode dvora 
J. M' páně skrze Jindřicha Votíka. 

Martii 11. v auterý po neděli laetare vyměřeno od 
stoky nad sádkami u Opatovic skrze oboru při mostě 
skrze bránu Svinenskau až do dolního zámku Třeboňského 
před pivovárem a kuchyní 76 provazcův, počítajíce do 
jednoho provazce po 8 trubách, přišlo by 608 trub. Item 
od též stoky nad sádkami skrze oboru při mostě pod hráz 
rybníka Světa až do kaštny v zahradě Rožmberské u No - 
vého dvora vyměříno 107 provazcův. 

19. Vácslav Burda písař, služebník pana Vintíře, s pa- 
choletem opálili se prachem ručničným, zapáliv jej on 
•v. Burda v truhle někdy paní Alžběty Švamberkové z Rožm- 
berka v pokoji pana Vintíře (bylo staré nepořádné stavení, 
jehož již ani znaménka nezůstává); truhlu prach roztrhl, 
ní nehanebně strčil a hodil a Burdovi tvář opálil, div 
o zrak nepřišel, kožichy v truhle pokazil a skla ven da- 
leko rozhodil. 



') Str. 286. 



202 



1608 24. v pondělí po neděli květné Jindřich Vintír z Vlčko- 

vic, kancléř pana vladaře, při postaupení statku Blani- 
ckého k panství Libějovskému kaupeného od pana Pavla 
z Říčan přítomen byl a lidi na místě J. M* páně přijímal. 

Aprilis 9., to jest ve středu po neděli provodní, panu 
Vácslavovi hraběti z Rozdražova na Puwszdorfě, Govářově 
a Blatné paní manželka s plodem, porodivši syna, jenž 
křtu došel, život dokonala v Praze ; v neděli po sv. Jiří, 
to jest 27. dne téhož měsíce dubna, do kostela sv. Jakuba 
provozína a pochována. 

Maii ') 1. ve čtvrtek den památný sv. Filippa Jakuba 
v městě Třeboni o jarmárce Kunrat Lebl aneb po něme- 
čku Kuntz von Loben, služebník pana vladaře domu Rožm- 
berského, smrtedlně v lůno od Jana Chvála Kunáše mla- 
dého z Machovic, jednoho hejska českého, když se spolu 
pohodli a strkali, proboden a od toho brzo umřel. Strejc 
jeho pan Jan, kurfiršta Brandenburského komorní radda, 
pro tu vraždu saudil se v Čechách; ale sotva nebožtík 
sám sebau vinen nebyl. 

5. Kníže Kristián kurfiršt Sasky, vypraviv do králov- 
ství Českého v příčině leen k království tomu náležitých, 
raddy své pana Ottu hrabě z Solmu, pana Kristofa Haug- 
vice a Jana Jiřího Godelmana, v právích doktora, skrze 
ně při panu vladařovi vyhledával o laskavý fedruňk. 

14. pan vladař ráčil k Budějovicům z Třeboně a od- 
tud do Plzeňska jeti, a potom do Prahy; 29., jenž bylo 
ve čtvrtek den božího těla, týž pan vladař ráčil z Berauna 
do Prahy přijeti (jmám za to, z té kommissí Karlštejnské). 

31. v sobotu po božím těle pan Ladislav z Šternberka 
s lidem svým válečným v tažení do Uher zastavil se na 
Třeboni na pokrmení, na kteréž šlo z důchodu páně do 
čtyřidceti kop míš. 

Junii dne 3. v auterý po první neděli po sv. trojici 
jměl svatbu na rathauze Třeboňském Honz klíčník J. M* 
pana vladaře, od pana Kristofa Meceroda děvečky Lidmily 
dostal. Ta potom vdala se, přečkavši ho, (nebo Herman- 

í) Str. 287. 



203 

nus ho brzo zhojil, že do dne byl na márách) za Havla leos 
pekaře dvorského. 

10. ') to jest v auterý po sv. Medardu Voldřich Vítha 
z Rzavého na svobodném dvoře v Zaječím J. M* panu vla- 
dařovi z markrabství Moravského na Třeboň poslal XVIII 
žab v skořápkách aneb schiltkrotů ; a potom odesláno jich 
pánu s jeden plný sud. A od těch se jich na tisíce po 
blatech a bahnách Třeboňských rozplemenilo. Chlebem nej- 
prv byly krmeny, ale nelibovaly sobě než vodu a lauže. 

14 pan vladař J. M. ráčil z Prahy vyjeti a 18. dne 
téhož měsíce domů na Třeboň navrátiti se ráčil. 

Augusti 10. v neděli den památný sv. Vavřince pan 
vladař ráčil poručiti Ladislava Gallusa, měštěnína Tře- 
boňského, na rathauz do vězení dáti, protože jsa poddaný 
páně majestátem erbovním s Adamem Kraupau, hejtma- ♦ 
nem Třeboňským, se spolčil, jako by tudy z poddanosti 
vytáhnauti se chtěl. A jej Kraupu poručil na závazek 
vzíti, aby z domu svého nevycházel, protože, jsa přísežní 
služebník, o tom pánu neoznámil a bez vědomí a vůle 
J. M' jej do toho spolku, pomáhaje mu se z poddanosti 
vytahovati, přijal. V tom tak pána některý dvorský po- 
chlebník nabaňkoval, ničemný nějaký osel, nepovědomý 
zřízení zemského, že erbem žádný z poddanosti vysvobo- 
diti se nemůže, že z toho velikú horu udělali a stěžně do 
Prahy Vintířovi psali o radu se panem nejvyšším sudím 
království Č. 

Octobris 7. toho dne nová makovice s korauhví na 
věž kostelní Třeboňsku stavína. 

li.'') v sobotu po sv Diviši J. M. pan Petr Vok 
z Rožmberka ráčil z Třeboně do Prahy jeti; 14. téhož mě- 
síce do Prahy jsme časně přijeli a cesta ta byla dobrá 
a jasná. 

18. legat Englický byl u J. M' pána na pangetu ; titul 
jeho byl Stephanus Lesieur, nobilis regis Angliae Jacobi VI 
ad caesarem Rudolphum legatus. Byl traktýrován nále- 
žitě; seděli s ním za tabulí také pan landkrabé z Lajch- 

Str. 288. 
*) Str. 289. 



204 

1603 tenburku, pan Karel z Vartenberka, pan hrabě z Setinu 
etc. (Nepamatuji, kdo víc.) 

Toho času Jeroným z Makové spálil u císaře pečeni, 
tak že před naším příjezdem do Prahy v středu jat i od- 
sauzen cti, statku i hrdla, nejvíce proto, že nějakú knihu 
císařskú, tajnú, zapečetěnu svévolně a lehkomyslně ode- 
vřel. Nejprve seděl na Křivoklátě, potom na Krumlově, 
odtud vezen na Mostský zámek, a z něho, uzrav strážné 
vyvázl. Udělal Mostským velikú starost; ale dostali ho 
zase a podnes vězněn zůstává na Křivoklátě. 

21. svatba pana Ondřeje Hofmana mladého s pannau 
Johannau Apolonau šlechtičnau, dcerau pana Volfa z Kolo- 
vrat, v domu pana otce, tak že i z páně vladařova domu 
choditi se mohlo. Hlučně strojeno to veselí; pan vladař 
místo císařské při něm držel. 

25. v sobotu po sv. Voršile J. M. císařská jakožto 
král Český milost učiniti ráčil panu Petrovi Vokovi z Rožm- 
berka za tři léta pořád zběhlá na poručníky a zástupce 
k saudu, jenž byli Vintíř kancléř páně, Vácslav Skaliště, 
Adam Linhart, Mikuláš Řidl , Martin Fruvain, Vojtěch 
Kautský společně neb rozdílně k zisku i strátě. 

29. *) v středu po památce sv. Šimona Judy vyšlo žá- 
dosti vé psaní od pana Arkleba z Kunovic a na Konopišti 
s přímluvau snažnau pana komorníka nejvyššího pana 
Adama z Šternberka ku panu vladařovi domu Rožmber- 
ského, aby se kšaftu někdy urozené paní p. Alžběty z Štern- 
berka o statku Konopištském učiněného odepsati a tudy 
panu s dědici dobře učiniti ráčil. Pán bezpochybí že jim 
nedal se odporný najíti, poněvadž jiným mnohem větší 
milosti prokazoval. A tak všudy růže dobru vůni a užitek 
vydávala. 

Novembiis 23., to jest v neděli po obětování panny 
Marie, paní Polexina z Pernštejna, pozůstalá vdova po panu 
Vilémovi z Rožmberka, vdávala se za pana Zdenka Voj- 
těcha z Lobkovic, kancléře zemského. Byla svatba na zámku 
Pražském v domu Rožmberském; pan arcibiskup od- 
dával je. 



% 



O Str. 290. 



206 



27. ve čtvrtek po sv. Kateřině veliký vítr v noci byl, leos 
jako by všecko polámati a vyvrátiti chtěl, a zima se za- 
čala, tak že země zmrzla jako kost. 

29. u vigilii sv. Ondřeje pán ráčil z Prahy domů, to 
jest na Třeboň přijeti. Téhož dne v sobotu před adventem 
páně Jindřich Vintíř z Vlčkovic, kancléř Rožmberský, 
v Praze Vlachy Ursiny, strejce pana vladaře, vybejval; 
zjednal a dal jim šest tisíc florenů hotových a na ostatní 
deset tisíc jistotu jim vydal. 

Decerabris 12. v pátek před sv. Lucií počalo táti a 
teplo bylo, že sníh zsešel a led pustil. A v neděli přede 
dnem velmi pršel déšť, potom vyjasnilo se a v noci jasně 
měsíc svítil bez vší zimy, že ku podivu bylo. V pondělí 
ráno 15. decembris od východu zimního veliká a široká, 
jasná záře se udělala, jako by několik měst a městeček 
i vsí hořelo a proti ní duha, jako by obličovala panství 
a město Třeboň, se postavila; potom déšť spadl. Divinae 
misericordiae signum. 

23. dva Rakauští páni, navštívivše pana vladaře, pan 
Černembl a pan Honz Vilhelm z Cellinku a na Weinperku, 
toho dne odjelL 

Toho roku Blaníce ku panství Libějickému panem 
z Rožmberka od pana Pavla z Říčan přikaupena. 

Toho *) roku na Třeboni z gruntu vystaven nový stok 
od Ruthartovského domu při rynku až k hejtmanovskému, 
kde nyní buchhalterie a dole kancellář jest ; na druhý rok 
v hromadu sformován, spojen a dospraven dům Ruthar- 
tovský skrze Dominika Kometu, bauraistra, Vlacha z Budě- 
jovic. Dáno mu od něho 750 kop a Michalovi Prilovi mi- 
stru tesaři od kroku 115 kop. 

Vít 2) Voštírálek buchaltr na Třeboni. 

Léta 3) páně 1604, 

Od vánoc předešlého roku počala se zima suchá, ^^®* 
tuhá beze všech sněhů. 



') Str. 291. 

'^) Dodatkem poznamenáno na prvním listě. 

3^ Str. 292. 



3) Str. 292. 



206 



1604 Januarii 1. pan Petr Vok z Rožmberka, vladař domu 

svého Rožmberského, z Třeboně ráčil před sebe cestu vzíti 
na noc do tvrze Libéjovic, 2. ku panu Radko vcovi, 3. do 
Horažďovic, 4. tu odpočinauti ráčil, 5. na Eolinec k Vin- 
tířovi přijeli ; na zejtří 6. dne ledna, to jest v auterý den 
památný sv. tří králů, svatební veselí synu jeho Vilémovi 
Petrovi z Vlčkovic s pannau Annau Černínkau z Chudenic 
konáno. 

23. v pátek po svatých Fabiánovi a Šebestianovi v druhů 
hodinu po půl noci pan Joachim Voldřich, poslední pán 
toho rodu pánů z Hradce, prodlaužený čas v nemoci ležev, 
toho dne na zámku svém Hradci život dokonal. 

Februarii 15., to jest v neděli devítník, Adam Ryžm- 
berský z Janovic, auředník podkomořího při dskách zem- 
ských k. Č., byl na Třeboni s Danielem Chrudimským, 
registrátorem při dskách. J. M. pan z Rožmberka ráčil 
přiznání učiniti o Sedlčany, že právo své na nich nejvyš- 
šímu panu kancléřovi odevzdal; nebo byl před tím Krčin 
umřel 

29. pan vladař ráčil dáti strojiti svatební veselí Zacha- 
riášovi Škatovi z Schatenthalu, apatekářovi svému, pojí- 
majícímu sobě Alžbětu Mirotickú z Malešova, vdovu po 
Abrahamovi Turkovi, měštěnínu Třeboňském. 

Martii*) 1. Jan Štolcar, jinak Švestka, kapelmajster 
pana vladaře, jměl též svatbu na zámku Třeboni se pan- 
nau Julianau z Velešína a tam se s ní osadil na domu 
hostinském. 

25. auředníci a zprávcové důchodův horních pana 
vladaře Rejnhart Jan Gerhart z Lišvice, Kristof Matigkho- 
wer, miintz- a probirmejster, Martin Grejnar z Veveří a 
z Mysletína, kammermistr, sečtli stříbro, co se ho v šesti 
létech dobylo a nadělalo z hor Ratibořských od 7. novem- 
bris neb kvartálu Lucie 1597 až do 1603 léta též Lucie ; 
vynalezlo se ho 6262 hřivny 4 loty 1 q. 1 d. 

Aprilis 25. svatba konána na Třeboni Jiříkovi Firvi- 
covi lokajovi s Kačenkou z fraucimoru. Též veselí svatební 



') Str. 293. 



207 



jměl Samuel Mirotický z Malesova s Dorotkau Bechynskau i«oi 
z fraucimoru. 

28. pohřeb vykonán panu Oldřichovi z Lobkovic, jakž 
svau rukau poznamenal pan vladař. 

Maii 1. přede dne zastižen na zámku Třeboni s kur- 
vau Načelek; u něho byla přes noc, přinesši mu, jakž on 
pravil, listy u večír. Byly mu klíče od zámku svěřeny; 
on kurvě ráno je dal, aby sobě otevřela, a tu jest jata 
a do vězení dána. Načelkovi bez trestání to prošlo. Bůh 
se do času na všecko dívá. 

Maii *) 31., to jest v pondělí exaudi, pohřeb konán 
tělu mrtvému Joachima Voldřicha z Hradce. 

Toho roku, nevím který den, nějaký, jakž vůbec se roz- 
právělo, Knap z nového města Pražského vlezl na věži Tajn- 
skau a odtrhl meč krále Jiřího a křížek od sceptrum sňal 
dolů ; a to mu tak jako pominulému smyslem prošlo. Chtějí 
tomu, že poctivě zstarala matrona paní Sichtová z Mile- 
šovky, když ten všetyčka tam vlezl, jej spatřila a faráři 
Tejuskému bez meškání oznámiti dala.^) 

Junii 22. lesové hořeli za dlauhým mostem u Třeboně; 
pracné překopáváním uhašeni. 

Augusti 9. J. M. pán až do Soběslave ráčil přede- 
slati své jízdné k mustruňku na Tábor; pěchota na zejtří 
přede dnem táhla. Navrátili se zase 12. dne téhož mě- 
síce. Panu Jeronýmovi Hozlaurovi musterherovi oko tam 
vystřeleno. 

Takovú milost pán bůh toho času prokázati ráčil, že 
po svezení obilí do stodol kraupy s hrozným přívalem 
u Třeboně poslal. 

10. dne toho měsíce srpna den sv. Martina Adam 
Kraupa, hejtman Třeboňský, odstaupil a Vilém Kautský 
z Eautu přistaupil k tomu auřadu hejtmanskému. 

14. pana Jana hraběte z Serinu pan strejc, syn ne- 
božtíka pana bratra jeho, byl na Třeboni u J. M* pana 
vladaře. 

21. J. M. pan vladař ráčil na Hradec jeti. 

') Str. 294. 

') Dačický I. str. 207. 



208 



1604 24. ') téhož měsíce srpna z lákání ďábelského sedlák 

jeden, starý muž, ve vsi Břilici jménem Petr Čunadl v veli- 
kém zmámení mysli až i k zaufalství přiveden, tak že no- 
žem se k pupku bodl. Rána zdála se špatná ; ale neopatřivše 
toho, střeva z něho vyšla a zastydla, tak že od toho umřel 
10. dne septembris. Před tím však přijímal pod jednau. 
Byl dosti možný avšak sobě vždy na chudobu stejskal: 
tak ho satan tříbil, až i o hrdlo připravil. Nicméně pochován 
u sv. Alžběty na předměstí Třeboňském. Oznamoval, že 
přivedlo ho něco k nějaké almaře a ta, byvši zavřena, 
hned mu se otevřela ; a ten duch z té almary nože mu 
poskytl, kterýmž se ranil. 

8. 9. a 10. septembris pan Volf Novohradský z Kolo- 
vrat tři dni celé u J. M* pána na Třeboni byl. 

19; jenž bylo v neděli XIII po sv. trojici, svatby 
ráčil J. M dáti vykonati Janovi Trubáčkovi, kuchaři, 
8 Alžbětau z Plástovic a Martinovi barvíři pláten s Marianau, 
děvečkau z fraucimoru. Hosté při tom veselí pan hrabě 
z Serinu, pan Gal Rakauský pán, pan Jan z Šternberka a 
pana z Kolovrat synové. 

Octobris 2. pan Burian hrabě z Gutunštejna [příjmím 
Dlauhý] byl na Třeboni. 

26. Vácslav Marek z Bavorova, sekretář po smrti ne- 
božtíka Martina Šurera, jenž se utopil, auřad vzdal s se- 
kretem J. M* pánu a ode dvora odpraven, nebo často se 
trhal. Pak nehrubě mu se chtělo; předce tu zůstával 
i druhý rok; Chtěl nejvěrnější sám býti; druhdy mantle 
učiněné zpravoval. Na jeho místo Burijan Ramhauský 
z Hradce Jindřichova dosedl. 

Toho ^) roku dal pan vladař ozdobiti věži Třeboňskau 
nad kostelem i krov obnoviti a krásně omalovati, i cymbál 
s takovým textem slíti: Petrus Woko Ursinorum natu 
maximus et unicus baro de Rosenberg, residens Vitignae 
alias Třebonae, gubernator domus Rosen., S. C. M. a con- 
siliis etc. fundi curavit anno MDCHII kalend. Novemb. 



') Str. 296. 
"') Str. 296. 



209 



Novembris 14., to jest v neděli po sv. Martinu, J. M. leoi 
pán ráčil panně Elišce Federovně, Mozkevce, s Fridrichem 
Kobedau z Luh svatbu činiti, na níž ráčil býti pan nej- 
vyšší komorník a pan Lacek z Šternberka, bratr J. M', pan 
hrabě z Gutnštejna, též pan hrabě z Serinu, pan Vilém 
Vchynský a mnoho poctivých rytířských lidí. 

26. téhož měsíce odstěhovala se Eliška s svým man- 
želem k Uhrům do Skalice. Potom, když se Počkaj zbauřil, 
dostali palice; pročež do Třeboně zase, pozbyvše nemálo 
svých věcí, s lehkým kočárkem přijeli; a za nimi jejich 
přátelstvo. 

Decembris 11. v sobotu po památce početí panny 
Marie Jindřich Vintíř z Vlčkovic, kancléř pana z Rožm- 
berka, život svůj na Kolinci dokonal a to v hodin sedm 
na celém orloji, pozvav k tomu času pana vladaře na 
kmotrovství dcerce syna svého, an se radost v smutek 
obrátila. 

12. pan Karel z Zerotína z Moravy z Rosic toho dne 
odjel z Třeboně. 

Na konec toho roku Vácslav Břežan vypraven od J. 
M' pána do kláštera Vyšebrodského za příčinau zjednání 
svědomí od opata a konventu o rodu pánův z Rožmberka 
pod pečetmi jejich, poněvadž saud trpěti ráčil se pány 
z Švamberka o erbanunky. 

Léta ') páně 1605, 

Januarii 1. pan Volf Novohradský z Kolovrat, nejvyšší ^^^^ 
sudí království Českého, a pan Vácslav hrabě z Rozražova 
z Blatné byli na Třeboni u J. M* pána. 

8. dne téhož měsíce pan vladař ráčil jeti z Třeboně 
na Bechyni ku panu komorníkovi nejvyššímu panu Ada- 
movi z Šternberka. 

10. byl veliký, hrozný vítr; vyvracel a zlomil mnoho 
dříví, stavení, ploty polámal a zporážel. Sice zima nestálá 
byla s dešti a odteplením. 



/^ 



•) Str. ri97. 
V. Břežan. ^* 



210 

1605 13. paa vladař se panem hrabětem z Šeřinu z Bechyně 

zase na Třeboň se navrátili. 

27.') Šimon Tantzl z Tratzberku, hejtman Krumlov- 
ský, umřel na Rožmberce a pochován 11. dne martii 
v Krumlově v kostele klášterním. 

30. tu neděli před hroninicemi pan vladař se panem 
Ferdinandem Šlikem hrabětem z Pasaunu a Mikulášem 
Šrejberstorfem Zachariáše Skaty apatekáře synu jménem 
Janovi kmotrem býti ráčil, a kmotry byly paní Anna 
Kvosová z Hrádku a Lidmila Hulinská. 

Februarii dne 2. na hromnice, jichž bylo v středu, od 
J. M^ císařské pan vladař do Prahy obeslán, aby sé do 
kancelláře dvorské české postavil; ale ani na to ani ua 
jiná poručení do Prahy nejezdil, svau starostí, nedostat- 
kem zdraví i jinými příčinami vymluvena se učinil. 

Toho času baumistr nějaký M. Antonín Caneval, za- 
hodiv se na Třeboň, spatřoval zámek Nový hrad na díle 
prachem potrhaný a opuštěný ; učinil své zdání a ^brys, 
kterak by opraven a zase zpevněn býti měl. 

20. svatby konány od J. M* páně Davidovi Bechynské- 
mu s děvečkau fraucimorskau Johannau, Brykcího France 
z Kaplice dcerau, a Martinovi Šifterovi s Annau Vintr- 
berskau též z fraucimoru. 

Martii 15. počali zedníci dělati na Třeboni v nové 
bráně při zámku k rynku [od domu Ruthartovského]. 

21. dne téhož měsíce začali grunty vybírati k novému 
stavení pro bibliotheku naproti pokojům J. M* páně ; 1. apri- 

^ lis grunty zakládali a tesaři na to nové stavení 23. iunii 
počali krov táhnauti. 

23. dne téhož měsíce března, jenž bylo v středu po 
neděli laetare, Jindřich Votík Bratský z Labauně, rodu 
starobylého, a na Čižkrajcích, služebník pána a vladaře 
domu Rožmberského, umřel okolo poledne a v pondělí po 
neděli květné v Svinech Trhových v kostele, kdež sobě 
místo přichystal a epitaphium na kameně vytesané do zdi 
postaviti dal, pochován- v věku svém v letech 85. Nikda 

O Str. 298. 



211 



se neženil, člověk ctný, veselý a upřímný. Připovídka *^ 
jeho byla: From sain, schadet nicht. 

Aprilis 30. v sobotu po památce sv. Marka evangelisty 
J. M. císařská vůli a usnesení s nejvyššími úředníky, saudci 
zemskými a raddami svými v známost listovně panu vla- 
dařovi uvésti ráčil, že na tom zavřfno, aby lid z králov- 
ství Českého proti nepříteli Turku vedl, pána napomína- 
jíce, aby ten auřad k sobě přijal. Pán dostatečné příčiny, 
zvláště sešlost věku svého předloživ, výmluvná se učinil 
a při pokoji zanechán. Na pana Adama z Šternberka, nej- 
vyššího komorníka k. Č., to břemeno vloženo. A ') pan 
vladař vypravil lidu svého pěšího 192 osoby a koní jízd- 
ných dvanáct; sečteno autraty na tu vejpravu 4000 
kop míši 

Junii 18. dne lid pěší i jízdný J. M* páně z Třeboně 
až do Hradce na první nocleh z panství vypraven ; odtud 
pak dále k mustrunku do Brna táhl. Pan Zdeněk Lev 
Kavka z Říčan a Motys Moder s nimi vypraveni ; písaře 
jměli Postřihače měštěnína Třeboňského. Pan Hynek Čá- 
slav z Podole, dvořanín J. M^ páně, ten lid k mustrunku 
vedl a pánům kommissařům mustrherům, jenž byli pan 
Auštěcký, kterýž v saudu zemském sedal, pan Adam mladší 
z Waldštejna, pan Jiřík Vratislav a pan Zejdlic, odevzdal. 
Mezi tau jinau pěchotau z Čech veliký neřád byl, nebo 
z užralství vadili a sekali se vždycky, že jich několik za- 
bito a do padesáti toho času u Brna zraněných bylo. Mno- 
hem lepší řád a zpráva i podstata byla v předešlém tažení 
léta 1594, když pan z Rožmberka nejvyšším generálem byl. ^ 

29. toho dne v městě Třeboni v domu Jana Miroti- 
ckého -z Malešova zapálil se slad na lísách v sladovni. 
Sládek preč utáhl; ubránili, že dále nehořelo. 

Julii 1. Hansz Šeňk, jinak Klíčník, rodilý z Erfurtu, 
o němž napřed při létu páně 1603 oznámeno, prudce se 
rozstonav na horku zimnici, umřel na úsvitě v domu svém 
druhém, kterýž po vystavení bibliotheky za odměnu vzal. 

•) Str. 299. 



212 



t605 Toho dne Jiří Sverarský primátor, Toman Beránek 

rychtář a Basilius písař Kapličky jsau na rathauz Tře- 
boňský ') dáni za příčinau neoznámení o vraždě, kterú jest 
Daniel Franc vykonal ; a po nich jiné tři osoby až do vy- 
plnění všeho auřadu dostavili se na rathauz týž, jakž po 
pořádku v stolicích sedali. I některé jiné osoby proto vě- 
zením týmž ztrestáni. 

Octobris 8. dne lid ten páně vladaře, do Uher k Ska- 
lici vypravený, domů na Třeboň se navrátili — a novina 
přišla, že Turek Ostřehoum vzal. Tof jmáte naši křesťan- 
skú zprávu. 

10. pan vladař domu Rožmberského z Třeboně ráčil 
na Lnáře odjeti, a navrátiti se ráčil 19. dne téhož mě- 
síce domů. 

24. J. M. pán ráčil toho dne na noc do Veselí a na 
druhý den potom se panem Adamem z Šternberka ženi- 
chem i s jinými pány, paní nevěstau i paní purkrabovskau 
nejvyšší na Bechyni jeti na veselí; 28. dne téhož měsíce 
J. M. pán ráčil zase z Bechyně domů přijeti. 

25. pan Adam z Šternberka, nejvyšší komorník krá- 
lovství Českého, ženil se po druhé na zámku svém Be- 
chyni, pojímav sobě k svatému manželství p. Marii Maxi- 
milianu Hradecku, rozenu hrabinku říšskú z Vysokého 
CoUeru, ten auterý po sv. Lukáši ; nařízením J. M* císař- 
ské místo císařské zastal pan vladař domu Rožmberského. 

Novembris dne 7. v pondělí po všech svatých posel- 
ství krále Polského, zjednavši pánu svému arcikněžnu za 
manželku, leželo v Třeboni přes noc; jmělo okolo 250 koní. 
A v auterý zase odjelo. Nebyli na zámek puštěni; nebo 
pán odjel v stranu k Dobré vodě. ^ 

9. Arcikníže Maximilián z Gracu se paní mateří svau 
kněžnau Marií a dvěma sestrami svými, pannáu Konstancí, 
zasnaubenau králi Polskému,'^) a tau paní, která jměla 
Sedmihradského,^) provázevše ď6 Polska túž pannu arci- 



Str. 300. 

*) Sigmundovi. 

*) Christina, chof Sigmunda Bathoryho. 



213 



kněžnu') nevěstu, na Třeboň přijeli na ^ámek a tu přes i«o5 
noc zůstati ráčili. Byli chováni dobře. Pan vladař na zej- 
tří po snídaní s týmiž třmi osobami na Hradec jeti ráčil. 

17. ukázal se div veliký okolo druhé hodiny na noc 
na půl orloji. Nejprve se nebe od západu a východu za- 
rdělo a začervenalo, potom hrozní udělali se slaupové 
červení jako od jednoho centrum, kteréž nebylo nám právě 
nad hlavami na všecky strany se táhnauci. To centrum od 
nás schylovalo se ku poledni. 

J8. v pátek před sv. Alžbětau pan Rejnhart Jan Ger- 
hart z Lišvice, radda J. M* pana vladaře, jev na hory Rati- 
bořské nemocný s Zigmundem Ziglem, tam se složil a dne 
předjmenovaného život v pánu bohu dokonal mezi 1. a 
druhau hodinau na noc na sobotu. 20. dne téhož měsíce 
tělo jeho mrtvé přivezeno do Třeboně na předměstí a u sv. 
Alžběty v kostelíku zanecháno. 25. v kostele Třeboňském 
pochováno; kázání nad ním učinil farář Třeboňský kněz 
Ondřej a chválu mu velikú dával. Byl muž sprostný, 
upřímný, pobožný, věrně se staral o vyzdvižení hor i za 
ně pánu bohu se modlil ; ale nedal mu pán bůh toho do- 
čekati. Než brzy po jeho smrti veliké, bohaté užitky ty 
hory Ratibořské vynesly. 

20. dne téhož měsíce listopadu v neděli po sv. Alžbětě 
svatební veselí bylo na zámku Třeboni páně Kašpara Me- 
ceroda s pannau Johamnau Vrchotickau z Lautkova. 

Zigmund Sigel z Hory Guttny dobře proběhlý a v div- 
ných hevlích skušený dostal se k fedrování věcí právních 
na místo nebožtíka Yintíře fedruňkem pana z Kolovrat. 

29.*) dne téhož měsíce v auterý před sv. Ondřejem 
Heřman Kristof Ruswurm konec svůj vzal a v šest hodin 
na půl orloji na usvíté na rathauze v starém městě Praž- 
ském před svým pokojem, v němž jest u vězení ostával, 
sfat. Tého»dne dříveji než popraven, tři služebníky jeho 
ve čtyři hodiny na Malé straně za justicií oběsili; jeden 
hofmistr jeho, ten byl Němec, druhý byl Vlach a třetí 
Uher. 



') Str. 301. 
') Str. 302. 






214 

1605 Toho roku lusthauz v zahradě při zámku Třeboni 
plechem přikrýván a pěknými řežbami a malováním ozdo- 
bován. 

Léta *) páně 1606. 

1606 J. M. pan vladař ráčil z Třeboně odjeti k Rožmberku, 
ten den do Svinu, druhým do Kaplice, třetím na Rožm- 
berk ; vdávala paní hrabinka z fraucimoru děvečku Aničku 
za Pavla Finkanaura do Krumlova. 12. dne téhož měsíce 
ráčil se zase navrátiti na Třeboň. 

24. pan sudí nejvyšší ku pánu přijel; 27. týž pan 
z Kolovrat, citován jsa pro Uherské věci, do Prahy u večír 
odjel. 

Februarii 14. Matiáš Singer, německý šulmistr, s man- 
želkau svau i dítkami odjel do Krumlova, měv odpuštění 
z služby od J. M* pána. Ač muž učený, však nevděčný ; 
Třeboňským málo při mládeži prospěti mohl, toliko s abe- 
cedáři některvmi nudíval se. 

27. na rozkaz pana vladaře auřad Třeboňský, davše 
poznamenati v městě všecky sausedy zejména popořád, co 
který jakú živnost a obchod vede, kdo jakého podruha 
jmá, jaké povolání na sobě drží, jakau prací se ti živí 
a čí jest poddaný etc, J. M* takový spis odevzdal. 

Martii 6. v pondělí po neděli laetare kněz Zbyněk 
Berka z Dube a z Lipé, arcibiskup Pražský, jměv mnoho 
hostí v domu svém, po odjití jich v okamžení tak se roz- 
nemohl, že ani mluviti, viděti ani slyšeti nemohl, ale že 
v tom trápení neb otrapách za 26 hodin v auterý v noci 
mezi 10. a 11. hodinau na půl orloji umřel. 

Aprilis'0 5. toho roku po druhé pan Volf Novohrad- 
ský z Kolovrat, nejvyšší sudí k. Č., byl na Třeboni a dne 
7. téhož měsíce odjel. 

23. Některý den při památce sv. Jiří nějaký pan Vi- 
lém Auštecký ze stavu panského k klášteru Dogzanskému 
za Prahau přijev sám osmý, sobě divně v nebytí probošta 
doma počínal, tak že k tomu přivedl, že mu poddaní 

') Str. 303. 
^) Str. 304. 



215 

k tomu klášteru příslušející poddanost slibovati měli ; a také leoe 
do pole s nimi vytáhl a je mustroval, z prostěradla pra- 
porec udělavše. Týž pan Auštěcký od krajských hejtma- 
nův do jednoho pokoje v témž klášteře dán a jměv u sebe 
křesadlo, rozkřesal a v tom pokoji zapálil a, kdyby byli 
nepřispěli, byla by se znamenitá škoda státi musela. Chtěli 
tomu, že při nastání měsíce něco nan přicházelo, že sám 
při sobě nebyl. Odtud dodán do Prahy a vsazen do bílé 
věže a dva služebníci jeho do Daliborky. 

Maii 9. v auterý po božím vstaupení v hodinu na noc 
tělo mrtvé pana arcibiskupa Pražského bylo neseno od 
čeládky a jiných, kterým smutek dali, z domu až do ko- 
stelíka sv. Benedikta 'na Hradčanech. 

10. dne máje ve středu v devět hodin nesen do ve- 
likého kostela na hrad: 

Předně šlo pacholat malých, před nimi s křížem 100 
párů ; za nimi s křížem zlatým dvorských řemeslníků s sví- 
čkami 16 párů ; s krucifixem a korauhví dvorských řemesl- 
níků s svíčkami 19 párů; s křížem zlatým dvorských řemesl- 
níků zedníků s svíčkami 16 párů ; s křížem zlatým dvorských 
pánů čeládka s světly 30 párů ; s *) křížem zlatým čtyři 
páry mnichů od Matky Boží Sněžné ; s krucifixem V párů 
mnichů v černých kápích od sv. Tomáše, VI párů mnichů 
od sv. Jakuba, 3 páry mnichů od sv. Maří Magdaleny, 
8 párů mnichů z Strahova v komžích bílých ; s křížem zla- 
tým XIIII párů jezuitských alumnů v komžích, VI párů 
jezuitů bez komží; koralisté z zámku, p. preláti, p. oppat, 
z Vikáře kněží ; 4 páry kanovníků z zámku s černými aksa- 
mitovými Hápěmi ; dva postavníci ; Strahovský mnich, jměv 
dva před sebau v omátích a za sebau dva v bílých kom- 
žích, kněží; 50 párů chudých lidí v smutečních kápích 
s fakulemi a erby po stranách jdaucích. 

Kříž stříbrný pozlacený nesen, berla stříbrná pozla- 
cena, infule neb koruna biskupská, za nimi tělo mrtvé. 

Za tělem mrtvým VI osob zahražených v smutku. 



') Str. 305. 



216 

i6o« Od pravé strany pan kancléř nejvyšší, ve prostřed 

nebožtíka pana arcibiskupa bratr, na kraji nemohl se 
poznati. 

V druhém glídu : na pravici pan z Kolovrat z Buště- 
hradu, ve prostřed pan Jan Vácslav z Lobkovic, na kraji 
p. Adam Krátký z Waldštejna. 

Za nimi poselství Florenské, poselství papežské, pan 
hrabě z Firštenberku, p. Slavata, p. Prejnar, p. z Wald- 
štejna Dlauhý, pan komorník nejvyšší, p.') z Kolovrat nej- 
vyšší sudí, p. z Šternberka, president komory, p. Vchyn- 
ský, p. Šomberk a jiných mnoho pánův. Za nimi veliký 
počet obecného lidu. Pochován v velikém kostele hrad- 
ském v té kaple, kde se páni Berkavé kladau ve sklípek, 
kdež truhel cínových VII bylo a tato osíhá k nim při- 
ložena. 

Maii 13. přijel k J. M* pánu na Třeboň pan Adam 
z Waldštejna příjmín^ Dlauhý na poště sám pátý : 20. dne 
téhož měsíce pan Karel z Lichtenštejna na poště asi v osmi 
koních k J. M* pánu přijel. 

Junii 18. J. M. pan vladař ráčil svatební veselí stro- 
jiti na Třeboni služebnicím svým děvečkám z fraucimoru 
dvěma Mandaleně Salominy z Bechyně dceři, vdávající se 
za Martina Šiftera z Krakova a Aleně z Kaplice, snímající 
se s Jiříkem, ručníkářem J. M* páně. Při svatbě býti ráčil 
pan hrabě z Serinu i se paní. 

[Julii 21. Pavel Načelek, bucholter, opět novů tra- 
gedii ztropil s vopicí Saklau ; pána nabunkovali, že veliké 
zlodějství v Svachovském dvoru se provozuje, pročež, vzav 
s sebau dva statečné sausedy Třeboňské, na vůz vsedl, 
šafáře Svachovského přivezl a do věže nevinného vho- 
diti dal] 

Julii 22. od sv. Medarda vždy pršky, sotva jeden den 
vybraný bez deště ; lidé těžko klidili sena i obilí. U Třeboně 
na rybnících rozvodnění ; nebo v sobotu den památný Maří 
Magdaleny na neděli v noci velmi pršelo. A pro rybník 
Svět byli jsme v strachu. 



') Str. 306. 



217 



Augusti ') 3. přijeli na Třeboň od desk pan Kába leoe 
místosudí a pan písař menší pan z Michalovic a přivezli 
s sebau Jessenia anatomika; pán ráčil přiznání obnoviti 
na plnomocenství k saudům. 

18. Jan Blahauš, purkrabě Třeboňský, za místodržícího 
hejtmanství téhož panství, poněvadž před tím Kautský, 
žádaje skrze supplikací při sv. Havle odpuštění, nežli 
čas přišel, vybyt, vyhlášen a zpráva mu poručena. Byli při 
tom pan maršálek Hanuš z Říčan, pan Jindřich' z Daudleb, 
Grejnar, Zigl regenti. A poněvadž Blahauš čísti neuměl, 
poručeno Načelkovi se podpisovati. 

.21. téhož měsíce srpna pan Hradecký pan Vilém 
Slavata se paní starau i svau paní nianželkau byli na 
Třeboni ; 23. Odjeli a hrabě mladé z Turnu, vrátiv se z Rožm- 
berka, zase pána navštívil. 

31. J. M. pan vladař ráčil ku panu z Kolovrat jeti 
na Lnáře a pan Sejfrid Kolnicz na Třeboň přijel. Odjel 
zase v pátek, to jest na zejtří okolo snídaní. 

Septembris 10. J. M. pan vladař ráčil domů přijeti. 

Octobris 13. přijel na Třeboň pan Karel z Žerotína 
z Moravy z Rosic s svým kaplanem starým Jindřichem 
Švorcem; 16. odjel. 

16. přijel sem pan hrabě z Firštenberku s svým sy- 
nem, item pan Černemel; byli tu hrabata až do 21.; po- 
tom odjeli do Hradce. 

27. sjeli se na Třeboni týž pan Fridrich hrabě z Firšten- 
berku, ženich, s synem svým, pan komorník nejvyšší k. C, 
pan Slavata, pan Děpolt z Lobkovic, křižovník Strakonický. 
Na zejtří jeli na Nový hrad a tam posvačivše na Vitoraz 
odebrali (se); nebo pan "hrabě předepsaný ženil se tudíž 
za paní Rumfovau. 

Novembris 10. prachovna u Opatovic, když se prach 
tlaukl, ráno přede dnem v tři hodiny, před jedenáctau 
hodinau českau zapálivši se, veliký hřmot učinila, až v Tře- 
boni bylo slyšeti; rozhodila se na strany. Škody asi za 



') Str. 307. 



218 



1606 100 kop stalo se a okolo centnéře prachu ušlo Prachař 
nebyl tu; sic byl by letěl do povětří. 

Decembris ') 4. přijel na Třeboň pan hrabě z Salmu 
z Tovačovic a pan hrabě Šlik Ferdinand, 

21. byly zde přes dvě noci paní hrabinka z Turnu, 
sestra pana hraběte z Serinu, s synem svým a paní hra^ 
binka z Serinu, manželka pana hraběte z Rožmberka. 

23. Matiáš Timin, jinak Lavin, medicus, na Třeboň 
přijel a ke dvoru přistaupil. 

25. po jitřní na boží hod vánoční takové oteplení 
stalo se, že déšť hojný jako v létě pršel a na druhý den 
teplo bylo a jasno jako z jara ; i sice ještě o zimě dobře 
nezvěděli jsme. 

Předešlého roku 1605 J. M. pan vladař v Třeboni 
dva domy zkaupiv Donatovský a Bednařovský naproti 
Ladislavovi v ulici, do gruntu je rozbořiti rozkázav, zdi 
z gruntu na díle na kolí zakládati dům nový a ve pro- 
střed plac se dvěma pivnicemi klenutými a nad nimi se- 
sterými příbytky neb habitacími s síněmi neb mazhauzy, 
nad nimi nahoře ze dvau stran prostrannými a bezpečnými 
pro bibliotheku a třetí úzkau, průchoditau pro figury a 
všelijaké malování vyzdvihnauti a postaviti dáti ráčil. A to- 
hoto roku 1606 dílo to od zedníkův všecko dokonáno. 
Truhláři Ulrichovi stropové projednáni, na kterýchž pilně 
dělali tesaři, tesy též pod krovy kladli. 

Stavín také těch let v zahradě při zámku lusthauz 
velmi nákladný a od řezeb a malování krásný. 

Toho roku bylo nemalé přímoří v Praze i jinde v Če- 
chách všudy takměř kromě nás na Třeboni; nebo milostí 
boží ochráněni a zachováni jsme. 

Léta «) páně 1607. 

j-^- (Tyto následující paměti nejsanzlistů vytahovány, než jen z po- 

znamenáni kalendtí'8kých, protože listové ti novotni teprv mi měsíce 
máje 1615. léta do rakau přišli, a nevidělo mi se ani zapotřebí zdálo, 
jich přehUdati.) 

6. dne měsíce ianuarii páni hrabata z Gutnštejna 
k J. M* panu vladařovi na Třeboň přijeli, totižto pan Burijan 



O Str. 308. — ^) Str. 309. 



219 

I 
» 

a pan Lorenc bratří blíženci, odtud cestu před sebau ua lew 
Moravu měvše. 

Januarii 9. 'okolo hodiny na noc i dále mlha veliká 
byla, až smrděla. 

12. dne téhož měsíce rychtář z městečka Leděnic tři 
lžíce kolomasti rozhřité a stemperované s máslem za hrdlo, 
stav v kruhu před rathauzem Třeboňským, snísti musil ; 
však nejprv auřad rychtéřský od něho vzat. Éíkají mu 
Bartoloměj Mácha. To se takto stalo, že nějaký Havel 
Tkadlec, byv u něho na rychtě, když zvoněno k modlení, 
klekv týž Tkadlec, na hlas modlil se řka: „Bože, buď 
milostiv mně hříšnému 1" A rychtář, protože nahlas modlil 
se, hromoval mu řka: „Aby tě/ s tím modlením hrom zabil." 
Z té příčiny donesen byv před vrchnost, musil Mácha kolo- 
masti okusiti. To bylo nového regenta Zigmunda Zigle 
nové právo. 

16. Ladislav Gallus z Rašnštejna, měštěnín Třeboňský, 
do kancelláře za radu J. M* páně přijat, povinnost učinil 
a dosedl, byv tehdáž purgmistrem, ten auřad nejprve od 
sebe odevzdav. 

19. mráz tichý připadl, jakovéhož tu zimu nebylo; 
nebo před tím bláto bylo a cesty velmi zlé. . - 

Februarii.*) 8. sníh v noci na čtvrtek hojný spadl; 
ale zima špatná byla, tak že zase sníh zcházel. Lidé žá- 
dných ledů nenahromáždili. 

18. svatba konána Adamovi Súdkovi z Dlúhé a panně 
Evě Šrejberstorfce; byl při ní pan Slavata Hradecký a 
paní hrabinka z Serínu. 

21. J. M. pán ráčil na Hradec jeti. 

27. Jakub Škarohlíd z Lomnice, učedník bednařský, 
byv nejprv při Šeiíkovi na zámku za pachole (chasa mu 
Mišpivo přezděli), hned ráno, uzrav se, do maškaru černého, 
plátenného, slamau premovaného s jinými blázny masopust- 
nimi po rftikxjL Třeboňském, haně je, na kaštnu vlezv, 
skákal a upadv z ní na jakési klády na bok pravý tak 
těžce, že sobě sedv sotva ve čtvrt hodině oddechl. A po- 

Str. 310. 



220 



vm tom vstav, na lidi zadek odkrýval a běžel do masných 
krámů; tu pře vrh se, zcepenél a tak vzal za své po jednau. 
O jaká hrozná lidská, nevážná lehkomyslnost! Matce své 
veliká žalost a naříkání i přátelům jiným spůsobil. Škoda 
mládence v největší síle jdaucího a řemeslo dobře chápa- 
jícího ; byl sice od přirození opovážlivý a smělý. Tím však 
zhrozili se jiní larváři a, co za obyčej jměli masopnstívati, 
toho nechali tak. 

Měsíce martii dosažen a na Táboře do vězení dán ně- 
jaký mládenec pokryvačského řemesla. Ten na l^eboni 
z ristkammer neb ze zbrojnice ukradl stříbmú pošvu z šavle 
i jiná stříbra a vlezl tam po třese; jest dodán ku právu 
do Třeboně. Byla to divná krádež ; nebo žádný by se toho 
domysliti nemohl, aby tam tudy tak velmi nebezpečným 
místem vlézti měl. Byli z domnění pro tu stratu vsazeni 
mečíř Krumlovský s pacholkem, poněvadž toho času tam 
dělali a žádný tam pauštín nebyl. Zmázl některé přijímače, 
potom z vězení dobyv se, ušel ten tam. Sice J. M. pán 
neráčil mu na hrdlo státi. 

22.') mezi 11. a 12. hodinku na půl orloje bylo tak ve- 
liké povětří, hřímání a hromobití na Nových hradech, že 
dosti saudného dne; a udeřilo na dům J. M* páně podlé 
jednoho rundele a tu znamení nechavši, po druhé udeřilo 
do věže kostela farního, kde zvonové viseli, a schodivši 
krov dolů, jej zapálilo a velikú škodu učinilo. 

Aprilis 15. pan Vejkhart hrabě z Salmu z Tovačova 
a hrabě mladý z Turnu též z Moravy a pan z Šternberka 
křižovník přes svátky velikonoční byli u J. M* pána na 
Třeboni. 

Junii 4. Fridrich Lesí, pachole panské, vypraven do 
Prahy k nejvyššímu panu sudímu zemskému z Kolovrat, aby 
ho pán fedroval ku panu biskupu Vratislavskému, a Jan 
Králík z Kolenic též vypraven do Prahy ku panu Adamovi 
z Waldštejna Dlauhému, aby byl fedrován k hraběti z Ho- 
lochu. 

') Str. 311. 



221 



11. to jest v pondělí po sv. trojici v noci na úterek 1607 
v Třeboni a při městě tak veliké kraupy pršely jako ráže, 
holubí vejce i větší, tak že nemálo škody na střechách, 
sklech i na polích a zahradách zdělaly. 

Julii 8. svatba panny Barbory Danielky z Semanína 
s Adamem Staškem . z Cidliny, synem Vácslavovým, držána 
na Třeboni. Pan komorník nejvyšší i se paní, item nemálo 
z stavu rytířského při ní bylo ; J. M. pán ráčil jim poctivé 
veselí vykonati. 

14. v sobotu v noci na neděli pátú po sv. trojici ve 
tři hodiny na noc aneb okolo 12 německých zapálilo se 
v ozdě na zámku Třeboni, když sušili slad ječný. Ale ten 
oheň, bud bohu chvála, přetržen, že dále nevyrazil se. 
Nestala se veliká škoda, na sladu asi osmi strychů k spálení 
přišlo. Vina dána jednomu tovaryši, že snad mnoho přiložil 
a lisy znaly se; protož ztrestán vězením. 

29. ') na ten den ráno mezi 7. a 8. hodinau na půl 
orloje vyšel oheň na předměstí Tíebonském v jednom do- 
mečku pod hrází rybníka Světa, slově u Machů ; s nemalým 
strachem a nebezpečenstvím však přetržen brzo. 

Augusti 7. a 8. byli u J. M* pána na Třeboni pan 
komorník nejvyšší a pan sudí, švagr jeho, a pan Slavata 
Hradecký. 

12. pan vladař ráčil jeti na Hradec ; zase přijeti ráčil 
14. augusti. 

21. paní kancléřova paní Polexina z Pernštejna přijela 
se čtyřmi vozy na Třeboň z Hradce a odjela tam zase 
24. Nebo toho dne byl přijel landkrabě starý z Lajchtn- 
burku k J. M' pánu a byl chován dobře; na zejtří jel 
k Vitorazi a odtud k Vídni. 

26. pan Slavata Hradecký ráčil se paní svau i paní 
starau přijeti na Třeboň; druhý den jeli na Nový hrad, 
odtud na Vitoraz ku panu hraběti z Firštenberku. Ráčili 
zas navrátiti se 31. i pan hrabě z Serinu. 

Pan Vilém Beřkovský, vyslaný od knížete Brandenbur- 
ského z Jagendorfu, přijel na Třeboň. 



') Str. 312. 



222 

1607 [Septembris 9. Vilém Frokštein z Načeslavic od J. M' 

pana vladaře za pachole přijat] 

10. to jest v pondělí po narození panny Marie v Hradci 
Jindřichově v noci na auterek okolo čtvrté hodiny na noc 
na celý orloj schořelo 85, jiní chtějí do 73 domů v mě- 
stě; okolo osmi osob uhořelo. Zapálilo se u Černého 
Nedvěda, jinak u Kodrábů v marštali ; uhořelo V koní i pa- 
cholek, jenž náleželi p. hraběti z Sultzu, kterýž tu na 
zámku ke pánu pohostinu se zahodil. 

13. J. M. pán ráčil z Třeboně vyjeti na Lnáře ku 
panu sudímu nejvyššímu království Českého. 

Octobris^) 29., jenž bylo v pondělí po sv. Šimonišovi 
Judovi, v noci na auterek okolo osmé hodiny na noc 
Bartoloměj Dašek Lomnický, písař komorní a důchodní 
panství Třeboňského v městě Třeboni v domu svém umřel, 
jehož mnozí dobří lidé pro jeho dobrotivost oželeli a chudí 
lidé oplakali; zvláště sedláčkové, nebo s nimi křesťansky 
nakládal. Byl od mnoha časů nezdrav a všecken vnitř po- 
kažený; za několik neděl až do skonání nemohl nic za- 
chovati. Jměl otok v nohách; ten, když sjinau zlau aje- 
dovatau vlhkostí rozmnožil se, poněvadž ledviny, plíce, 
žaludek, játra pokaženy jměl a zvláště pak náramná jeho 
a zjedovatilá melancholia k srdci mu přistaupivši, ihned 
lehce skonal, co svíce zhasl. Pochován u sv. Alžběty y kaple ; 
manželka jeho Anna Mirotická z Malešova kámen na hrob 
jeho vytesati a položiti dala. 

Noverabris 2. přijel na Třeboň jeden kardinál jménem 
Fellerrarius, legat papežský, s bratrem svým na čtyřech 
vozích po 6 koních. Chováni slavně od J. M* pána. A jel 
zase na zejtří k Koruně, k Krumlovu, Vyšebrodu ; Mikuláš 
Šrejberštorf průvod mu dal. 

24. v noci na neděli 24. po sv. trojici okolo půl noci 
kněz Michael Fabricius, oppat Vyšebrodský, v témž klášteře 
život dokonal. O tom zvěděv pan vladař vyslati tam ráčil 
v pondělí v noci Šrejberštorfa a Grejnara, raddy své, aby 
po něm všecken statek náležitě opatřili. 

') Str. 313. 



223 



Decembris 11. kněz prior téhož kláštera bratr Pavel ieo7 
Farenschon, dostaviv se před pana vladaře na Třeboň, 
téhož dne audienci jměl. Přijat a konfirmován od J. M' 
pána na místo nebožtíka Fabricia za oppata Yyšebrodské- 
ho ; v tom užil fedrunku dobrého od německého sekretáře 
Theobalda Hocka. 

Toho ^) roku J. M. pán věž Třeboňsku kostelní ráčil 
dáti malovati krásně maléři svému dvorskému Tomášovi 
Třebochovskému a kostel zevnitř bíliti, nebo před rokem 
vnitř obílen. A kruchta nová udělána byla pro literáty. 

Item téhož roku zahrada ohradau a pavlačí ozdobena 
a vyvezena při zámku Třeboňském na blatech, i tudíž lust- 
hauz krásný stavín. 

Léta «) páně 1608. 

Januarii 6. v neděli den památný sv. tří králů Cyriak i608 
Lampl, měštěnín Třeboňský, Evu dceru svú vdával za 
Jiříka Hallera, služebníka pana Erasima Redera, svatba 
hlučná s dostatkem byla vykonána. 

11. odjel pan z Kolovrat, sudí nejvyšší, byv v Třeboni 
se paní i se panem Joachimkem, synem svým, od 7. ianuari. 

17. přijel na Třeboň pan hrabě z Serinu. Zima náramná 
držela. 30. odjel týž pan hrabě. 

20. pan Přech z Hodějova v noci se paní manželkau 
a pannau dcerkau, která se potom za pana Adama z Budova 
dostala, přijel k J. M* pánu na Třeboň, jev z Moravy z Mladé- 
novic od pana z Raupova. 

25. pan z Waldštejna Dlauhý, štolmisti' císařský, přijel ; 
27. odjel zase. 

Februarii 1. přijel na Třeboň Antoninus Flamingius, 
visitator, z kláštera Zbraslavského dle uvedení nového 
oppata od Vyššího Brodu. Téhož dne pan Vácslav z Budova 
též sem přijel v noci s p. Adamem synem svým, jevše 
z Horažďovic od pana Theobalda Švihovského; 5. pan 
z Budova odjel. • 

5. pan Slavata přijel k J. M' pánu. 

O Str. 314. 
») Str. 315. 



224 

1608 8. jmenován nový oppat předepsaný do kláštera Výše- ' 

brodského a lidé mu slibovali. Byli při tom Mikuláš Šraj- 
berstorf a Martin Grejnar, služebníci a raddy pana vladaře. 

14. vicarius neb visitator generalis cistercienského řádu 
s oppatem Zbraslavským z Třeboně odjeli. Toho mnicha 
titul byl : frater Joannes Martinus, abbas Clari loci prope 
Nanceium ad unum miliare in Lotharingia, commissarius 
generalis per superiorem Germaniam, Helvetiam, Bavariam, 
Bohemiam, Silesiam, Poloniam. 

16. pan Lacek z Šternberka, čekanec křižovnictví Stra- 
konického, se panem hrabětem z Serínu navštívili pána 
8tu:ého na Třeboni; nebo 17. dne téhož měsíce ráčil dáti 
strojiti svatební veselí Mikulášovi Virtvajnovi, roszberajte- 
rovi, s Mandelenau Albínkau. Byl při ní i pan z Waldštejna 
i drahně stavu rytířského. 

18. ') v pondělí masopustní Julius, ten ukrutný tyran 
a černokutírek, poboční syn císařský, na zámku Krumlově 
ďábelským hrozný, nešlechetný masopust držel s svau sau- 
ložnicí, dcerau lázebníkovau, rozvrátiv jí hlavu a posekav 
hanebně, že po kuších do truhly ji klásti musili. A on ji 
sám zabednil a hřebíky zapral a v klášteře pochovati dal. 
Tak zrasovaný do čtvrtého dne chodil a neumýval se. 
Toho ukrutenství netoliko lidé ale i psi jeho se štítili a 
při něm zůstati nechtěli. Jakož pak po tom skutku žá- 
dného člověka při sobě netrpěl; jen kuchtíci, přinesše 
jídlo a pití, před pokoj mu postavili a odešli. Potom při- 
jevše komissaři císařští, vězení mu vyhledali a do něho 
vsaditi dali. — Byla nebožka prve před tím některý čas 
od něho hrozně zkatována a zpíchána, že celého audu na 
těle jejím nebylo ; a zrasovanú tak z okna z zámku vy- 
hodil za umrlú na skálu. Nepřišla hodina její, aby se za- 
bila; nebo upadla na smetí a svezla se po nich dolů. 
A když se vyhojila, před ním se ukrývala; on pokoje 
maffce nedal, až ji dostavila. Tu se pak na ni zšelmile 
svým nabraušeným mečem vychladil. — Bože spravedlivý, 

O Str. 316. 



225 

na jakú bezbožnú nešlechetnost toto království se dívá! íbos 
Na tenliž cíl toho hradu pan Rožmberský králi postaupil?^) 

21. byla kolba na zámku Třeboni s dovolením J. M' 
páně, tak že proti Samuelovi Mirotickému byli dva Jan 
Fiirst, sekretář pana hraběte z Serinu, a Vácslav Burda. 
Mirotický jich pobídl ; však téměř písaři obdrželi, nebo 
Burda naposledy jej srazil, sám oseděv na koni. S Firštem 
několikrát Mirotický honili; jedno za druhé býti mohlo. 

6. pan Slavata Hradecký, navštíviv pana vladaře, od- 
jel zase k Hradci a. odtud do Moravy na sněm pro uher- 
ské věci. Byl také u pána pan Ferdinand Šlik. 

29. pan Hannibal z Waldštejna, nejvyšší miutzmejstr 
k. č., přijel na Třeboň a odjel 1. martii na hory Rudolf- 
štatské; a tu obnovil raddu a nařídiv, co při horách po- 
třebí bylo, obrátil se na Krumlov. Tu původem některých 
z Němec Niedrlantů nemalá ploska vyražena, primasa uči- 
niv z Latranu Matiáše Sauxen z Rachilen, Němce, což 
prve nebývalo. 

Z*) počátku toho měsíce martii pan Zdeněk Lev 
Kavka z Říčan, oženiv se na konec masopustu v městě 
Písku za pannu Marušku ze Rtína, přijel se pány bratry 
svými ke dvoru na Třeboň. 

Martii 3. pan Fridrich hrabě z Ftirštenberku, pán na 
Vitorazi, přijel na Třeboň s synem svým a hrabětem 
z Sultzu ; zase 5. dne téhož měsíce odjeli. 

14. pan hrabě z Furštemberku přijel zase z Lištna 
na Třeboň ; nejezdil do Prahy. Snad nejměli tam Rakušané 
listů, protože praveno, kterak by s Uhry a Moravany se 
proti císaři spuntovali. 

16. datum mandátu městům krajským též i hejtma- 
nům od arciknížete Matiáše vyšlého, aby se v Čáslavi na- 
jíti dali. 

23. pan Adam z Waldštejna, štolmistr J. M' císařské, 
na poště ku panu vladařovi na Třeboň přijel ; 24. item pan 
Černemel z Rakaus.^) 



^ Srov. Gindely: Rudolf II. und seine Zeit II. pag. 339. 

«) Str. 317. 

*) Z jaké příčiny přijel, vypravujeGindely: Rudolf II. 1. díl p. 208. 

V. Břežan. 15 



226 



1608 25. duha nad zámkem Třeboní vidina a. potom pán 

bůh v noci dal hojný déšť. I to znamení milosti boží. 

31. datum mandátu o veřejnau hotovost, vyšlého od 
J. W císařské. 

Toho měsíce předepsaného přišli z Uher a Rakaus 
noviny, že Uhři pokoj s Turkem držeti míní, vol neb ne- 
vol císař, Matiáše za pána poznávají, ním se říditi chtějí 
a Rakušané že k nim přistaupili etc. 

Potom, když páni Moravané sněm v Brně držeti měli, 
snad jednáním biskupa a Berky, místodržícího hejtmanství, 
nějaké praktiky kovati se měly, jakž doslejchati bylo, že 
Berka Valauny chtěl do města nočním časem uvésti, a pány 
jiné k své vůli přivésti aneb zahubiti. Pročež odcizili se 
od něho větší díl panstva a z sebe ho vymustrovali ; a tu 
hned, vyjevše z Brna, sjezd na Slavkově drželi a tam za- 
vřeli na tom, aby předně spravedlnosti, řádu, práva a 
vejsad svých hájili i svobody v náboženství, i také arci- 
kníže za pána a ochránci podlé Uhni a Rakušanů podnikli ; 
pročež ihned do pole veřejně se strojili. 

Aprilis O G., to jest na hod boží velikonoční, kaplan 
pana vladaře domu Rožmberského na Třeboni v zámku 
mistr Simeon Věrník první kázaní učinil, jakž poznamenati 
ráčil svau rukau pán sám. 

8. pan Slavata Hradecký, vrátiv se z Moravy z legací, 
aby na sněm do Prahy vyslali, přijel k J. M' pánu, a tu 
dlauho spolu mluvili. Moravané příčiny, že přijeti nemohau, 
položili. Jel zase ten den. 

14. sněm v Praze položen generální ; ale pro nedostavení 
Moravanů i Slezáků z rosola šel. Nebo Moravané proti 
Berkovi a praktikám jiným, zasadivše se o své svobody 
a práva, sněm drželi v Evančicích. 

Toho dne přijel sem na Třeboň z Vitoraze pan hrabě 
s synem svým. 

25. pan Volf Novohradský z Kolovrat, nejvyšší sudí, 
pan z Klenového, nejvyšší písař, a pan Diviš Markvart 
z Hrádku, item pan Joachim a pan Karel z Kolovrat, při- 



^) Str. 318. 



227 

jevše na Třeboň ku panu vladařovi, vzali před sebe cestu leos 
k Hradci ; tam nalezli pana komorníka . nejvyššího a jeli 
spolu k arciknížeti Matiášovi k Znojmu. 

27. matka jezuitů, kněžna Štýrská stará, umřela. ') 

29. na poště Chrápek do Prahy jel s listy oď pana 
vladaře ý nebo Moravané na nás tiskli pod 30 pečetrai, aby- 
chom s Turkem pokoj tvrdili. 

Maii 4. pan Černemel, p. hrabě z Furštenberku a p. 
Štangel byli zde na Třeboni. Magister Simeon Věrník s man- 
želkau svau přistaupil ke dvoru. 

Maii 7. datum druhého mandátu J. M' císařské o ve- 
řejnú hotovost. 

Maii 18. přijel na Třeboň pan hrabě z Vitoraze a na 
zejtří pan hrabě z Serinu z Rožmberka. 

19. v pondělí po neděli exaudi Vít Dekára ženil se 
v městě Třeboni za paní Kráru (sic!) Mirotickú, pozůstalú 
vdovu po panu Janovi Mirotickém z Malešova. 

Junii'^) 1. Jaroslava myslivce, jenž měl domeček za 
Svinskau branú z mostu jda na levé ruce — (a ten již v té 
rozmíšce Passovské řízením Lukanovým docela rozebrán 
a zkažen, že znamení nepozůstalo) děvčátko asi dvúleté 
upadlo z mostu do příkopu též brány města Třeboně do 
vody stojaté a nepotunulo, na znak leževši na vodě dobru 
chvíli, a ručičkami vodu odhrnovalo, až jej vytáhli. Pro- 
padlo dérau, která byla v mostu. Angel její ostříhal ji. 
A jest divná věc jedno, že hluboko padlo a druhé, do vody 
stojaté. Stalo se okolo čtvrté hodiny z poledne. 

10. vypraven lid pěší J. M* páně k Milčínu, pátý osedlý ; 
11. jízda za nimi. Nebo všecken kraj strhnauti se měl, 
pročež tu každý pán a vládyka osedlý osobně býti měl. 

17. Rakauský lid do 2.000 i s ženami vše střelců 
s muškety táhl do V^elešína mimo Budějovice arciknížeti 
na pomoc; vedl je pan Hans Vilhelm z Celkingu. 

23. arcikníže Maximilián ležel na Krumlově, jev ku 
Praze k spokojení svých bratří. 



') Marie Bavorská, choť arciknížete Karla, matka Ferdinanda II. 

'») Str. 319. JI 



228 



1608 26. ráno přede dnem v noci v středu na čtvrtek bitva 

byla mezi Poříčí a Nespekami Čechů s Uhry; zbito tu 
sedláků a lidu městského z Tábora, Budějovic, Tejna etc. 
do 300. Uzravše se zprávcové toho lidu, zavedli je; hodni 
korunování. Mohli na zadku v Poříčí seděti. Praví, že jeden 
vystřelením Uhrů popudil, že se z Nespek na ně vysuli ; 
jízdní stateční rytíři naši dali se nejprv na utíkání. Pěchota 
jim naše ustupovati musila, utíkajíc před Uhry na vše 
strany do obilí i přes řeku, do lesů a hor. A někteří od 
rejtharů našich podáveni a jiní tu bídně zmordováni. 
Mikuláš Keblanský ten utíkati nechtěl, brániv se, dokudž 
mohl; však od husara sťat, že hlava jen závislá a on 
z koně spadl. Ten sobě jedinký jméno dobré spůsobil. 
Lid *) ten pěší zmordovaný tak obnažený asi za šest dní 
nepochovaný onde i onde, zvláště mezi obilím ležel ; potom 
je do šachet vkladli. Ti nebozí nejvýce svými hrdly to tažení 
zaplatiti musili. Rozprávěli, že na zejtří i diváků na ně 
něco nepřítel potlaukl a zlaupil. 

Jízda ta uherská byla vyslána vstříc arciknížeti Maxi- 
miliánovi dle bezpečného průvodu; naši pak hejtmane 
krajští, o tom nevěděvše, domnívali se, že míní v kraji škoditi, 
našeho lidu popudili proti nim a tudy ničemně jej zavedli. 

27. vojska arciknížete Matiáše od Prahy propuštěna; 
táhla zase k Moravě třmi silnicemi, díl k Čáslavi, díl k Pardu- 
bicům a díl k Táboru. I sám arcikníže s předními pány 
s korunau uherskau tudy jeti ráčil. 

Julii 3. pan Karel z Žerotína, p. Černemel, p. Štar- 
hemberger, navracujíce se po zavřených smlauvách a ztvrze- 
ných domů, na Třeboň přijeli a J. M. pána navštívili. 
Arcikníže Matiáš ten přijel do Soběslave 4. iulii s několika 
tisíci, jměv s sebau korunu uherskau; na zejtří jeti ráčil 
na Hradec. 

12. paní komorníkova se paní hrabinkau svau dcerau 
a pannau šlechtičnau z Zeberka přijela ku pánu; odjely 
zas 17. 



») Str. 320. 



229 



19. pan vladař ráčil z domu v 8 hodin vyjeti a ráčil leos 
na Vitoraz ku panu hraběti přijeti v pátú hodinu na půl 
orloje a zase navrátiti se 21.; nebo Valauni táhli přes 
panství Novohradské ven z země. 

Augusti ^) 4. pan hrabě z Fiirštenberku starý ráčil na 
Třeboň přijeti; i syn jeho, jenž sobě Popelovnu, pana hof- 
mistra nejvyššího dceru pojal, též z Prahy na druhý den 
prijel. 

11. mandáti přišli od hejtmanův krajských o veřejnost, 
že by nějaký lid opět do země vpadnauti mínil, aby pátý 
byl pohotově. 

18. byl na Třeboni pan hrabě z Seriau. 

28. gan komorník nejvyšší pan Volf z Kolovrat ráčil 
sem přijeti i s synem Joachimem. 

30. měli čtyři sausedé Hradečtí stínáni býti pro je- 
dnoho nevážného člověka, odpovědníka svého, a ta poprava 
měla býti přede dnem ; ale utekše se k J. M* pánu našemu 
na Třeboň, jsau při hrdlech zachováni a do roka vypo- 
věděni, aby nechodili do Hradce. 

Septembris 1. odjel pan komorník. 

2. přijel sem pan hrabě z Firštenberka a pan Slavata. 

8. pan vladař ráčil na Lnáře odjeti a tam se shledati 
s nejvyšším purkrabím, komorníkem, sudím, též panem 
sudím dvorským panem Janem Jiřím; ráčil zase přijeti 
19. septembris. 

20. přijel sem pan Joachim z Kolovrat s panem Much- 
kem a odtud odjeli na Rožmberg. 

22. přijel pan Slavata se paní mladau i starau po 
druíié hodině na noc; 25. odjeli Hradecští okolo druhé 
hodiny z poledne blízko nešporu dobře zmoklí v suše. 

27. přijel sem pan Vácslav z Budova a zase odjel 
30, dne téhož měsíce. 

Octobris^) 1. z jistého rozkazu a nařízení J. M' páně 
knihy do nové bibliotheky na Třeboni počaly se nositi, 
nejprve svatá písma; a tak v měsíci do polic vloženy a maz- 
hauz ten naplněn jest k ulici. 



O Str. 321. 
«) Str. 322. 



230 



1608 4. pan hrabě z Serinu ráčil sem přijeti. 10. ráčil od- 

jeti zase ; byl s ním doktor Persius z Lince a ten dříve 
odjel. 

18. přijeli sem pan z Celkingu a pan z Puchhamu, 
Rakušané. Též přijel Lucanus geométra á architectonicus ; 
29. odjel Lucanus. 

Novembris 2. svatba držána Honzovi krejčímu dvor- 
skému s Dorotkau z fraucimoru. Byl na tom veselí pan 
hrabě z Serinu, p. Bulvan, pan Jindřich Vrchotický, p. 
Jaroslav z Šternberka, syn páně purkrabí nejmladší, p. 
Vácslav Kořenský a fraucimoru drahně. 

6. byl sjezd krajský na Táboře, na kterýž pan vladař 
domu Rožmberského a pan Slavata Hradecký za kom- 
missaře nařízeni byli; jen pan Slavata sám se tam vy- 
pravil. 10. dne téhož měsíce, skrze Třeboň se navracovav, 
odjel. 

8. p. Johanka Švihovská, pana Fridricha Švihovského 
manželka, přijela na Třeboň a přivezla synáčka svého Pe 
trička; nechavši ho u pana Lavina, dne 11. odjela. 

Tím ranněji pan hrabě z Serinu odjel na Rožmberk 
a potom pán ráčil dáti pana Jaroslava z Šternberka s pre- 
ceptorem do Krumlova dovézti. 

13. p. Zdeslav Herzan mladý, syn pana Adama boháče 
poštau čtyřmi koňmi přijel na Třeboň. 

15.*) Christianus kníže zAnhaltu, '^j gubernator v ho- 
řejším Faltzu, po druhé hodině na noc přijeti ráčil na 
Třeboň na koni bílém poštau sám šestý. J. M. knížecí, 
po ten čas knížečky ctěn byv od pana vladaře, 21. odjeti 
ráčil s svítáním k Libějovicům ; předjel Puš starý kuchmistr, 
než provodili kníže Ender a sekretář německý. Koňmi 
panskými vezen. 

16. přijel také a navštívil pána pan Adam Budovec 
mladý, syn páně Vácslavů, s preceptorem ; 22. odjeli. 

17. pan Pochomíř též přijel sem a za ním s nocí i pan 
Černemel; 21. odjeli p. černemel s strejcem svým a pan 
Joachim zKolovrat[; a tu v noci vyvezli tolary]. 

i\ g|;j.^ 323. 

^) Viz Gindely: Rudolf H. 1. díl p. 271 a 279. 



231 



18. přijeli sem pan Hofman a pan švagr jeho pan leos 
Joachim z Kolovrat; item pan Černemel jeden s precepto- 
rem svým. A tak vždy pan vladař byl na hostech. Velmi 
dobře voněla jim červená růže; čistě ji škubali odevšad 
bez studu a lítosti. 

Pan Hofman, stonav na podagra několik dní, potom 
zas k Moravě odjel 28. novembris. Těch časů pan Jan 
Vácslav z Lobkovic, hejtman starého města Pražského, od 
zapálení nohy umřel. Tak to se přihodilo: Dal sobě pa- 
choleti nehty řezati, kteréž něco do živého na palci za- 
vadivši, k otoku příčinu dalo. Pán se nešetřil, toho nechal, 
až palec se zapálil, jejž nemohli zhojiti, než uřezali; ne- 
bylo plátno, šlo až po kotníky, i ty preč; nepřestalo, dalo 
se výš po koleno, též ušmaněno ; i to neprospělo, ale umořilo 
jej. Před tím bratr jeho Adam Gal též v bídný pád skrze 
svií neřádnú ženu upadl a co tráva starostí uvadl pro 
zabití v domu jeho jednoho hraběte fraucauského.') 

Decembris -) 15. velmi nebezpečný oheň vyšel z ko- 
mína fraucimorského na Třeboni v zámku, kterýž jest pěkně 
uhašen z daru božího. 

24 přijela sem na Třeboň paní Johanna Švihovská 
z Nalžov pro navštívení J. M' pána i synáčka svého. Přibík 
Dlauhoveský byl s ní, jenž nedvěda panu vladaři daroval. 
Odjeli 29. decembris. 

30. Jich M' p. Adam z Šternberka, nejvyšší purkrabě 
Pražský, p. Adam Dlauhý z Waldštejna, nejvyšší sudí, p. 
Vilém Slavata Hradecký, p. Tiburci Žďárský na Kladnu, 
saudce zemský, ku panu vladařovi v příčinách pilných při- 
jeli a dobře, jakž na takové hosti náleží, traktirováni ; od- 
jeli zase na zejtří. V aktách zemských, co se toho času 
dalo, také ta jejich při panu vladařovi kommissí položena. 

Zbrojnice Třeboňská. 

Přestěhovav se pan vladař z Krumlova na Třeboň, 
zanechav tam nákladného cajkhauzu nového s střelbau 
znamenitau a všelijakau municí, však nemálo jí sobě ještě 



*) T. j. Hannibala z Šenberku, viz Skála: Mon. hist. Boh. II. 
1. p. 81. 

«) Str. 324. 



232 

1608 na Třeboni shromáždi v, řízením Kašpara Endera z Sechov 
na valech Svinenské brány dal postaviti aneb raději zplácati 
nejvíce od dřeva a cihlami prodělávaný cajkhauz od léta 
1606, kterýž dostaven 1608 léta. Sice nákladná od zbroje, 
ručnic a jiných braní, nástrojů a potřeb válečných a rejt- 
harských ristkammer neb komora zbrojní pod krovy v zámku 
vnitřním prve vyzdvižena a nařízena a Motesovi Moderovi 
svěřena byla. 

Léta O páně 1609. 

1609 Januarii 1. šedv J. M. pan vladař domu Rožmberského 
k nešporu z té strany, kde magister Simeon kázával, do- 
cházeje a pominauti míniv stolu, ystaupil j^dnau nohau 
na koberec, kterýž na zemi ze stolu svěšený ležel, a druhau 
zavadiv (ač pán ráčil míniti, že o cihlu zavadil), tak že 
na kolena a na ruce upadl ; však, buď pánu bohu chvála, 
z ochrany jeho úrazu nevzal. To se stalo v světnici ná- 
rožní k rynku na zámku Třeboni. 

3. pan Kvintin z Althanu a pan Puchomíř z Švartzpachu, 
saused páně, přijeli na Třeboň, ještě nebyvše s králem 
Matiášem spokojeni 4. zase pan Pochomíř odjel. 

6. v noci v 11 hodin na půl orloje z domu na Hrad- 
čanech nejvyššího hofmistra k. C. pana Kristofa z Lob- 
kovic z okna krkavec vyletěl a dvakrát zakrkal a potom 
přes dům pana z Kolovrat letěl. Hradčanský ponocný to 
spatřil a o tom zprávu dal. 

7. přijeli k J. M' pánu pan komorník nejvyšší pan 
Volf z Kolovrat s syn^m svým Joachimem a panem Hen- 
richem z Kolovrat a na Janovičkách; též přijel pan Lacek 
z Šternberka, čekanec křižovnictví Strakonického. 

9. pan Jan Jiří z Švamberka se panem Linhartem 
Kolonau z Felzu, panem švagrem svým, item pan hrabě 
z Serinu přijeli k J. M' pánu na Třeboň i jiní hosté; 10. 
odjeli. Než pan z Švamberka odjeL teprv dne 13. toho 
měsíce. 

') Str. 326. 



233 



Pan Karel Mracký a na PyšeMch s synem svým Jindři- 1609 
chem též pána navštívili 12. dne ianuarii. Ten dobrý pán 
veliků škodu od hejduků předešlého roku vzal, když mu 
zámek Pyšele vybili a vše pobrali, ovcí do 1000 a co ji- 
ného dobytka. I tělo mrtvé paní manželky jeho oblaupili; 
za to také podlé zaslaužení ztrestáni. 

17.') Kateřina Ziglová z Suku, život dokonavši v pátek 
den sv. Marcella na úsvitě, žena stará, an v ní všeckna 
vlhkost se porušila ; v sobotu času nešporního, když měla 
pochována býti, nesše ji z domu hejtmanského, zpadla . 
i s truhlau z mar na tu stranu k studnici a po smrti se 
zabila. Příčiny toho: 1) že truhly neopatřili, 2) vysoko jí 
ustlali, 3) nosiči nerovní vyhejbajíce levau pošikau ze 
schodů na tu stranu ji vyvážili. Pochována na krchové 
v sakristé. Dostala se sem s Zigmundem Ziglem, mužem 
svým, od Hory Guttny. 

18. Toho dne na neděli v třetí hodinu na noc umřel 
na Lnářích pan Volf Novohradský z Kolovrat, nejvyšší ko- 
morník k. č. Divný boží saud! Ten se strojil dědicem býti 
statků Rožmberských. Pochován 29. martii v kostelíku 
v Staré Boleslavi. 

21. přijeli k nám pan z Budova starý a pan Přech 
z Hodějova Konopištský; odjeli zase 23. 

28. sněm položen na ten den na hradě Pražském; 
ale nebyl držán. 

29. J. M. pan vladař ráčil večeři svatební dáti při- 
strojiti na Třeboni Janovi Pátkovi a Alžbětě Vrbčanské 
z předměstí Soběslavského. 

30. Magistra Simeona dítě křtěno; narodilo se před 
tím v auterý k večerau. Jméno jeho Zachariáš. J. M. pán 
kmotrem býti ráčil, rGrejnar, německý sekretář, Hulinský; 
kmotry Zuzanna z Varovic, Lidmila Štolcpeková, Anna 
malířka, Lidmila Šimonka, písařka. Křtil je kněz Jan děkan 
z Tejna. To dítě umřelo 10. fubruarii v noci na středu 
okolo jedenácté české. 



*) Str. 326. 



234 



1609 Februarii 3. pan hrabě z Šeřinu z Rožmberka na Tře- 

boň přijel. 

6.,') to jest v pátek den památný sv. Doroty, okolo 
druhé hodině na noc vyšel oheň v Břilicích, vsi nejbližší 
od Třeboně, kterýž uzřev trubač na věži, ihned šturrao- 
val, lidí zděsil, že sem i tam běhali, někteří pravíce, že 
na zámku hoří, jiní, že v městě, až běžíce na věž zvěděli, 
že ve vsi. Pravili, že řezáč pacholek nechal světla a od- 
tud se zapálilo. Shořelo velmi brzo, snad v půl druhé ho- 
dině, dvanácte dvorů, protože třináctý strhli a tu přestalo. 
Sausedu, u kterého se zapálilo, Čunádl říkají; otec jeho 
předešlých časů sám se zabil nožem. Ubohým lidem mnoho 
dobytka i obilí shořelo. 

10. paní z Hradce stará přijela na Třeboň: 17. táž 
paní Hradecká odjela a přijel k nám p. Joachim z Kolo- 
vrat s Litmírem na šesti koních poštau. Odjeli 20. 

24. pan Štangel přijel na Třeboň. Téhož dne svár se 
stal před načelkovým domem mezi Nemastilem a Šimkem 
myslivcem i bratrem jeho, a když se rvali, Načelek vy- 
skočil s čekanem a bil napořád. Čekan mu zpadv, vyrazil 
Chmeléřce tři zuby. 

Martii 2. Ondřej Škarda Lomnický, písař důchodní 
Libějovský, ženil se, pojímaje sobě AnnuDaškovú; svatba 
na rathauze Třeboňském. 

6.^) Byl zde na Třeboni u J. M' pána jeden Kába na 
Dvorci seděním; 8. pan Hansz Kristof z Celkingu přijel 
sem; 10. přijel sem pan Joachim z Kolovrat s Litmírem. 

12. umřel saused Třeboňský Joachim Hovorka v deset 
hodin před polednem. Byl se před tím k svatebnímu veselí 
s Lídau Stanislavovic strojil ; než nemoc a smrt to mu 
překazila. Žena jeho onoho roku při letnicích umřela; 
oba pochováni u sv. Jiljí. Jan syn jeho dědic tu se osadil. 

14. pan Oldřich Kalenice, někdejší jágrmistr Rožm- 
berský, navštívil J. M. pána; 14. pan Jan Lukan přijel 
k J. M* pánu na Třeboň. 

J) Str. 327. 
») Str. 328. 



235 



17. pan Hansz Kristof z Celkingu, byv u nás tejden 1609 
pořád, odjel zase; nebo novina přišla, že pokoj učiněn 
mezi stavy Rakauskými a králem Matiášem. 

18. Adam Čabelický na Kalodném s Kašparem Be- 
chyní,') jak Velemického zabil, sem přijeli a byl s nimi 
Petr Vok Kořenský. 

20. dva malostranští měšťané, Samuel písař městský 
a Jiřík Majer, byli zde. 

25. pan hrabě z Rožmberka přijel sem v smutku po 
panu z Kolovrat. 

Aprilis 4. p. Lukan zase z Prahy přijel. 

5. hořelo v ozdě u Mirotických neb Dekárů ; lid se 
velmi lekl. To se stalo asi dvě hodině před večerem. Prve 
za nebožtíka také se zapálilo. 

' 7. Pan z Budova přijel sem na Třeboň (a hořelo 
u Chmelířky na předměstí, shořely tři domy); 17. odjel 
k Konopišti. 

8. pan Jan Jiří z Švamberka se panem synem svým 
p. Petrem přijeli ku panu vladařovi a učiněna smlauva 
mezi Jich M'"* pány o ty erbanunky, že k dědictví a ná- 
padu Rožmberských statků páni z Švamberka připuštěni; 
i se panem hrabětem z Serinu narovnáno. 15. odjeli zase 
páni z Švamberka. 

11. evangelistští stavové v Čechách, v Praze při sněmu 
v příčině náboženství nevyřídivše nic, deterrainovavše sobě 
sjezd na novoměstském rathauzu k 3. dni máje, rozjeli se 
do svých příbytků. 

17. paní Johánna Švihovská přijela ku pánu na Tře- 
boň; 18. item paní Dorota hrabinka z Firštenberka na 
Leštné, rozená Holická z Šternberka, se dvěma synáčky; 
item paní z Raupova a panna Alžběta šlechtična z Zeberka 
a pan Pochomír saused náš z Švortzpachu. 

22.*) Byli u J. M' pána menší auředníci zemští p. 
Kába, p. Voračický a p Skála. (Jmám za to, že se pan 
hrabě odřekl panství Třeboňského, zase je odevzdal panu 
vladařovi.) 

*) DačickýLp. 203,215. 
*) Str. 329. 



236 



1609 28. přijel sem pan Hannibal z Waldštejna, nejvyšší 

niuntzinejster; item paní vdova z Kolovrat s paní hrabinkú 
dcerau svau. 

Maii 4. byli u J. M^ pána p. Jindřich Vrchotický, 
p. Vaněk Malovec Chvalešovský a p. Sejfrid Mecerod od 
pana z Švamberka. 

14. auřad všecken Třeboňský do věže dáni, nejprve 
tři osoby p. primas, p. purgmistr Pavel Mirotický a Urban 
Krejčí, z příčiny nějakého Holuba, sauseda Borovanského, 
že, obtíživ děvku služebnu, měv manželku, není hrdla od- 
sauzen. Ale nemohli jinak vypovědíti podlé práva země. 
Než Zigl, nepřítel jejich, před pánem je lehkomyslně omlu- 
vil a k té hanbě přivedl; ale potom se na něm svezlo, 
když pán gruntovně v tom zpraven. 

16. Pavel Aretin, potom sekretář na Třeboň přijel. 

19. Vácslav Burda ode dvora pořádně propuštěn. Dav 
ke bráně Svinenské dvé věder starého piva Netolického 
vytáhnauti a k tomu dčbán veliký vína přinésti, s námi se 
rozžehnal. Asi v půl hodině to vypili. A tak odjel ku 
Praze na koni a tam se oženil. 

22. pan Petr z Švamberka se paní manželkau svau 
přijel sem; odjeli 25. 

23. pan hrabě z Serinu také přijel; odjel 6. iunii. 
30. nějací Vlaši Ursinové též přijeli; slavně chováni 

a na cestě průvod skrze lokaje panského jměli až do 
Prahy, do domu páně. Nedali se hlásati, co jsau. 

Junii ^) 2. pan hrabě z Firštenberka z Vitoraze přijel ; 
item landkrabě mladý z Lejchtmburku. 

7. na boží hod letniční byli u J. M* pána p. z Kolo- 
vrat Antiquarius a na Hrádku, nějaký vězeň Černemel, 

v 

item mladý Černemel, Mikuláš Dvorecký, paní Johanka 
Švihovská se pannau šlechtičnau z Lokšanu, tetau svau. 

Slavata za pachole k J. M' pánu přistaupil. Německý 
sekretář v divné těžké nemoci ležel. 

10. pan Švanberg starý ráčil sem přijeti a ráčil zase 
odjeti 12. iunii. 

•) Str. 330. 



237 



13. v sobotu před sv. trojicí bylo veliké hřímání, 1609 
i na díle drobné však dosti husté krupobití. Potom okolo 
druhé hodiny na noc udeřil hrom na dvůr Dvorec a za- 
pálil, tak že všecken (nebo bylo stavení ode dřeva) do 
gruntu shořel. Dobytka hovězího zahynulo 62, svinského 
tolikéž přes 60 kusů, herky 3. Škoda se nemalá stala. 

18. přijeli k J. M' pánu pan Vaněk Malovec a pan 
Jarolín Hozlaur a seděli při počtech. Přijel také s nimi 
pan Vilém Vřesovec; bratr jeho jest pan Volf, synové 
pana Jana na Počedlicích. 

20., to jest v sobotu po božím těle, okolo poledne 
dokonal život svůj Jan Blahauš z Březovíku, purkrabě 
Třeboňský. Dal se do stavení domu v Třeboni, ale nedo- 
staviv, umřel. 

25. v noci na pátek Julius, levobočník a tyran na 
Krumlově, vězněm jsa na zámku pod Pelikánovými po- 
koji, byv na záchodě dlauho, padna, duši pustil; rarášek 
ho udávil. A strážní nežli se klíčů u hejtmana dovolali, 
že byl bez sebe. Okolo krku, praví, že byl zčernalý a pu- 
stila mu se z nosu po smrti krev.*) 

[Toho dne opat Vyšebrodský o mord(éř)ského pod- 
daného narovnal se na Třeboni s pány Častolary.] 

Julii'') 5. přijel sem pan Přech z Hodějova a pan 
Ostrovec z Vlašimě za potřebami obecními od stavů pod- 
obojích; 7. odjeli ráno. Lukan přijel. 

10. přijel k J. M* pánu pan Jiří Ernrajch z Švam- 
berka ve 20 koních s barvau červenán a bílau a přijel 
též z Rožlhberka pan hrabě; 14. iulii odjel. 

17. J. M. pán ráčil půjčiti stavům podobojím a pá- 
nům direktorům 20.000 kop. Ty vyzdvihl pan Kobr a pan 
Kamaret. 

18. přijel sem pan Jan z Říčan Beztahovský a pan 
Mikuláš Dvorecký. 

20. nějaké hrabě se paní svú a dcerau přijelo sem; 
jméno jeho graf Witt. 21. zase odjel. 



O Srov. Gindely: Rudolf II. 2. díl p. 342. 
») Str. 331. 



.y. 




I 



■■ ě 



238 



1609 24. pan doktor Lavin se paní manželkau přijel na 

Třeboň. 

25. den sv. Jakuba veliký příval oblační spadl po ne- 
špořích s blýskáním, hřímáním, hromobitím a větry prud- 
kými, že stromoví se lámalo. A toho roku mnoho přívalů, 
hřímání a hromobití bylo i dešťů, že velmi těžce sena 
i obilí klizena bvla. 

26. Pan Štangel byl zde ; 27. přijel k J. M* pánu pan 
Jan Jiří z Vartenberka, syn páně Karlů; 30. byl zde 
oppat z Koruny. 

Augusti ') 6. na den proměnění pána Krista byl zde 
pan Vaněk Malovec, p. Hozlaur Žižka, páni Malovci Kri- 
stof a Adam bratří. 

10. v pondělí sv. Vávra psům zlé hody spůsobil. Ze 
všeho panství Třeboňského je do Třeboně přivésti, nésti 
museli a nohy pravé kus jim zutínáno od kata na dlau- 
hém mostě; zcepenělo jich moc. Jiní než by katu dali 
krejcar, nechali mu do kopy psů a tak nimi porasovali 
zem, až ošklivo; někteří, ledckams zalezše, zcepeněli. Kat 
že v tom nezachoval se podlé poručení, nebo jen pazau- 
rek jeden nejvyšší dlátkem měl jim odnímati, proto do 
kačenky dán. Té tragedie psů původ a příčina byl Hrbek 
z obůrky, který bažantů hlídá. 

Pan starý z Vitoraze hrabě z Firštemberka přijel k J. 
M' pánu. 

18. brána ven z města k Břilicům nová, podstatná od 
štukových kamenů XXVII založena toho dne po poledni 
a v so'botu, to jest 22. augusti, dokonána a vrchními ka- 
meny zavřína jest. 

19. byl zde pan Slavata, bratr pana Hradeckého, 
s panem Španovským. 

24. pan Vaněk Malovec a pan Hozlaur, hejtman kraj- 
ský, byli zde; přijel také v sobotu p. Jindřich Daudlebský. 

25. na apellací Mirotických seděli p. Vácslav Špulíř, 
p. Daudlebský, p. Rudolf Puš, p. Sejfrid Mecerod, Grej- 
nar, sekretář český, a Zigl; byla uvážena. 

*) Str. 332. 



239 



Septembri^ ^) 2. pan hrabě z Fůrštemberka sem při- leoa 
jel z Vitoraze, též i Oldřich Kalenice; 7. odjel. 

6. Pan Jaroslav Antiquarius Libštejnský z Kolovrat 
přijel sem. 

13. konána svatba na zámku Tobiášovi Alšovi, pau- 
šrejberovi, s Annau Turkyní z Královského Bělohradu. Při 
témž veselí u J. M* pána byli pan z Kolovrat předdotčený, 
pan hrabě z Serinu, páni Malovci Vácslav a Pavel, pan 
Vácslav Kořenský, p. Hozlaur, p. Suchomatský a frauci- 
moru stavu rytířského nemálo. I druhého dne hodováno. 
15. Tobiáš Aleš s svau ženau odebral se do Kaplice. Na 
rjňku v Třeboni, když měl vyjeti, kůň se s ním spav 
i padl, však ho neurazil; tolikéž na hrázi. 

14. pan Raichart Štarnbergéř^) se paní manželkau 
svau Julianau, rozenau z Rogendorfu, a se pannau N. 
z Celtingu, jejíž paní mátě byla z Štorhemberku, navštívili 
J. M. pána. 

20. a 21. dne toho měsíce mlynář Planský od Budě- 
jovic jměl svatbu slavnú na rathauze Třeboňském, poji- 
mav sobě po druhé z fraucimoru děvečku Brigidu. 

22. Cliristianus kníže z Anhaltu, geburnator Falcu ho- 
řejšího, sám šestý na poště přijel k J. M' pánu na Třeboň 
po poledni, jměv před tím říšská jednání u císaře něko- 
lik neděl. Byl zde také pan hrabě z Serinu. 26. odjel 
kníže ; vyprovázeli ho až na Libějovice pan hrabě z Firšten- 
berka a Lukan, než hrabě z Serinu nedaleko. 

23. přijeli kurfiršta Hajdelberského legati p. Ludovi- 
cus camerarius s sekretářem kurfirštovýra. 

29.^) hrabě z Firštemberka odjel a přijel sem pan 
Petr z Švamberka se paní manželkau svau. A téhož dne 
pan Slavata přijev odjel téhož dne zase na Hradec. Ale 
pan Švanberk byl zde až do soboty, odjev 3. octobris. 

Octobris 6. paní Johanka Švihovská přijela na Tře- 
boň. 7. p. Joachim Novohradský mladý z Kolovrat na poště 



O Str. 333. 

«) Viz Gindely: Rudolf II. 2. díl p. 145, kdež vyložen účel to- 
hoto poselství. 
3) Str. 334. 



240 



1609 přijel a paní máti jeho se pannau šlechtičnau z Zeberka 
za nimi přijely; 9. odjeli zase. 

12. Pan Vaněk Malovec přijel k J. M' pánu. 15. při- 
jel sem pan hrabě z Serinu s svým ujcem mladým hra- 
bětem z Turnu a za nimi, byvši na Rožmberce, přijela 
paní z Kolovrat se paní hrabinkau. 

17. jevše z Prahy kněží z jednoty bratrské po učině- 
ném srovnání s jiným kněžstvem, navštívili J. M. pána na 
Třeboni; odjeli zase 20. 

21. paní z Kolovrat vdova odjela, i pan hrabě. 

23. přijel sem zajíkavý pan Slavata, bratr Hradeckého. 
24. item přijel na poště pan z Vartemberka, syn páně 
Karlů; 26. odjel. 

29. přijel pan Jaroslav z Kolovrat Antiquarius (a lo- 
vil se rybník Oppatovský a Svět); 6. novembris odjel. 

30. přijel sem pan Lacek z Šternberka, křižovník, 
a odtud jel na Rožmberk, potom na Majlperk, držev jej 
v čekanství. 

Novembris 3. přijel sem pan hrabě z Firštenberka 
(a rybník Svět se na zejtří lovil); 7. odjel. 5. přijel sem 
pan nejvyšší mintzmejster pan Hannibal z Waldštejna. 

6. Knihy se odnesly všecky do bibliotheky ; 27. octobris 
počaly se nositi. 

7. byl zde legát knížete Nejburského; asi 11. odjel. 
16. přijeli sem p. Vaněk Malovec, p. Pavel z Říčan 

a na Dubu (nedaleko Helfenburka, nebo z toho hradu Dub 
vystaven), pan Sobětický. 

17.') Dva vyslaní z auřadu Mladého Boleslava Jan 
z Skalky a Mikuláš Zahrádka přijeli sem, jednajíce k vy- 
zdvižení učení literního svobodného v městě svém o pomoc. 

27. přijel k J. M' pánu pan Henrich Mates hrabě 
z Turnu, krigsman; odjel zas na zejtří k Vídni. 29. Pan 
Fridrich hrabě z Vitoraze přijel k J. M*. 

Toho dne Mates Maděr, cajgwarter, jměl veselí svatební, 
oddán s ženau, drže při sobě pod pláštěm dva syny a ona 
dcerku maličkau na ruce. 

') Str. 335. 



L 

(■■. 



241 

30. Jan Dekara, byv poslán od J. M' pána do Uher 1609 
na zkaupení vin, navracuje se z Vídně, v nějakém Longavě, 
pošetiv se, ukovaný ležev, od bratra svého Víta odtud 
vyzdvižen a tak nesmyslný do Třeboně převezen; život 
dokonal 3. decembris před polednem. Na zejtří pochován 
v ambitu kláštera Třeboňského. Byl člověk veselý, hospo- 
dářský, k lidem přívětivý, zprávný a dobrotivý, jehož mnozí 
želeli. Byl tak vystrčen nebezpečně na cesty sám jedinký 
původem dvorských fuksšvancerůi. 

Decembris 2. pan čabelický Karel navštívil J. M. pána. 

8. paní hrabinka z Turnu, sestra pana hraběte z Serinu, 
se paní manželkau téhož pana hraběte z Serinu přijeli na 
Třeboň, navracujíce se z Rakaus, kdež předepsaná paní 
hrabinka z Turnu syna oženila; sám pan hrabě na zejtří 
přijel. 10 ten fraucimor odjel zas. 

22. pan z Budova sem přijel; 27. odjel. 26. pan hrabě 
z Serinu k J. M* pánu přijel. 

28. pan Adam Linhart, p. Frovain, p. Jan Theodorus 
z Ottrsfeldu, p. Vojtěch Kautský, páni Pražané, přijeli 
k J. M* pánu na Třeboň; odjeli zas 29. až do Veselí. 

J. M. pán můj tento rok ráčil pavlač, jenž od zámku 
po zdi městské k Břilické bráně se táhne, až k též bráně 
z gruntu založené ostatně dovésti, i také pokoje dole klenuté 
spraviti a tak zámek pořádně tím stokem rozšířiti, kterýž 
sice stok léta páně 1601 přiveden byl zároveň s domem 
bibliotheckým. (Deo laus.) 

Léta *) páně 1610, 

Januarii 3. pan Jiří Ernrajch z Švanberka přijel ku i^io 
panu vladařovi na Třeboň. 

7. pan Jan Jiří z Švanberka, také byv u pána, odjel 
toho dne. 

Toho dne před večerem přijeti ráčil markrabě Branden- 
burský zJagendorfu z Slezska; za ním přijel pan hrabě 
z Firštenberka z Vitoraze. Odjeti ráčil pan markrabě 11. 



•) Str. 336. 
V. Břežan. 16 



2!2 



iGio dne s ranním jitrem; na zejtří odjeli obě hrabata, totižto 
i náš z Serinu. 

12. Martin Šifter, saused Třeboňský, po třetí se ženil, 
Dorotu Moravku sobě pojímaje. 

19. foršmistr panství Krumlovského pána navštívil 
a pan Bernart z Puchamu na Gmundu a Švartzpachu sau- 
sed náš. 20. přijel také na Třeboň pan Přehorovský z Tábora. 

Februarii 1. Jakub trubač Horický z panství Krumlov- 
ského, pominuv se smyslem, několik dní před tím své 
spůsoby melancholické v řeči i v skutku ukazovav i spo- 
vídav se a přijímav před tím v pátek od kněze Ondřeje 
faráře Třeboňského pod jednau, o nešpořích když magni- 
ficat zpívali, byv na kruchtě ů varhanft a pomodliv se, 
šel do světničky nárožní, kdež kněz Pavel býval, když to- 
varyši jeho na zámku muzikovali, šátek přes bidlo založiv, 
řemen k němu přivázav, udělal oko a hlavu do toho oka 
vstrčil a tak zartausil se. Byl nad míru smutný mládenec, 
ale rád každému poslaužil a dobře se choval. Neví se, 
odkud té nemoci dostal. V božím saudu zůstává. 

21. byl zde pan hrabě mladý, syn pana Fridricha 
Firštenberského na Vitorazi, jmající dceru nebožtíka Kri- 
stofa z Lobkovic, nejvyššího hofmistra k. Č. 

26. ') Melicharovi Hofmanovi, kupci možnému, měštěnínu 
Hradeckému, umřevši manželka, jezuiti nedali jí pochovati ; 
za tau příčinau přijel s poctivými sausedy [náboženství 
evangelistského] k J. M* pánu na Třeboň, vyhledávav, aby 
to tělo mrtvé náležitě a křesťansky pohřbeno býti mohlo. 

27. byli též u J. M' pána pan primátor Písecký p. 
Vácslav Žatecký a jeden starý měštěnín, pánu svěřené 
věci vůle poslední odvozovavše do pokoje, nebo v ní musilo 
něco napraveno býti. Uctěni byvše náležitě, toho dne odjeli. 

28. Vácslav Kořenský i se paní a pannami pána na- 
vštívili. Item Oldřich Kalenice; byl tu až do 5. martii. 

Martii 6. a 7. oppať Vyšebrodský kněz Pavel Faren- 
schon byl na Třeboni u J. M' pána. Toho měsíce Jan 
Jeřábek starý z Vítkova Hrádku u veliké sněhy a zimu, 

') Str. 337. 



243 



tak že se chudina v nohy oznobil, na Třeboň k J. M* pánu i6io 
přijel, — stařec přes osmdesáte let Nejprv jměl hospodu 
u Syrovátku, pak u Honze Mecera truhláře, pak v bráně 
zániku proti rynku. 

13. kněz Matěj Cyrus, senior z konsistoře Pražské, 
a s ním Vácslav Maria z Jenčů a Jan z Skalky, měštěníne 
Mladoboleslavští, přijeli na Třeboň. 

22. mladé hrabě z Vitoraze pan Albík na dvú vozích 
přijel k J. M* pánu. 28. Jan Lukan, geometra a krigsman, 
přijel na Třeboň. 

Aprilis 3. J. M. pan komorník nejvyšší pan Jan Jiří 
z ŠvanberkaJ se paní manželkau svau, pannau šlechtičnau, 
item pannau Krajířkau i synáčkem panem Adámkem, též 
panem Severinem Škatau, doktorem, i paní manželku jeho 
přijeli. Zase odjeti ráčili před obědy bez snídani 8. aprilis. 

Zigmund *) Zigl z Chocemic po poledni život svůj do- 
konal. Byl nečacký na zdraví od mnoha časů, nezřízeně 
život vedv, poddaní neplakali ho. Byl fedrován k J. M' do 
kancelláře od nebožtíka pana z Kolovrat. Ležel několik 
dní, samoděk se zanedbal, až nemoc zmohla se a život 
mu docela zatvrdila, že dále mu pomoženo býti nemohlo. 
Po smrti otevřín, nalezeny v něm plíce všecky shnilé a 
játra zkažená takměř všeckna. Kázal nad ním kněz Simeon 
kaplan dvorský, nehaněl ho ani chválil. 

10. přijela sem paní Švihovská z Nalžov se pannau 
šlechtičnau dcerau svau a pannau z Zeberka. 

12. pan purkrabě nejvyšší se paní manželkau, Jaro- 
slavem synáčkem (nebo Jan nemocný ležel na Bechyni a 
doktor Lavin k němu výpraven) a dcerkau s tauto man- 
želkau, item pan Slavata se paní manželkau a paní starau 
se panem bratrem a syny dvěma navštívili J. M. pána 
starého na Třeboni; odjevše 14. dne toho měsíce. 

15. pan Antiquarius z Kolovrat zde; 17. odjel. 16. pan 
Albrecht Pauzar. 17. pan Vácslav Vilém z Raupova a na 
Trnovanech přijel dle navštívení J. M* pána na Třeboň, 



O Str. 338. 



M 



244 

1610 pan ženich panny Aleny šlechtičny Švihovské Horažďovské ; 
20. odjel 

22. J. M. arcikníže Bakauské Maximilián, bratr císařů, 
pána vladaře na Třeboni navštíviti ráčil a tu noclehoval ; 
jměl vozů do jedenácti. Sám v senftně mezky nesen. Jízdných 
též okolo 30, všech koní do 106 bylo. Vzal cestu před 
sebe z Tyrolu ku Praze, kdež měli duchovní kurfirštové, 
Drážďanskýma některá knížata k císaři se sjeti. Odjel ran- 
ním jitrem 23. 

26. pan hrabě z Firštenberku, vyprovázev arcikníže 
až na Tábor, zase navrátil se k Třeboni. 

27. odjel domů k Vitorazi. 

27. *) Pana Volfa Hozlaura syn Volf přistaupil za 
pachole k J. M' pánu a Hájek odebral se preč. 

28. P. Jiřík z Chocenic, císařský rychtář z nového města 
Pražského, bratr nebožtíka Zigle, po vyřízení mantlů odjel 
zase ku Praze. 

29. ráno k obědu přijel pan Petr z Švanberka a pan 
Červený z Celkingu na poště. 

Maii 3. odjel pan z Švanberka okolo nešporů. 

6. pan z Puchamu saused náš se dvěma paníma a 
šlechtičnami přijel k J. M*pánu; odjeli na zej tří. 10. přijel 
k J. M' pánu pan Jan z Šternberka, páně purkrabů syn, 
s Petrem Špulířem z Kostelce; odjeli 12. dne. 

20. pan náš starý z Rožmberka ráčil do Soběslave 
jeti ; druhým dnem navrátiti se ráčil. Pan hrabě z Serinu 
myl se u Dobré vody. 

26. v středu po sv. Urbanu v noci na čtvrtek v deset 
hodin německých hořelo v Latraně ija Krumlově; shořelo 
Štajnšnajderovi, Honzovi komorníkovi i jiní podlé domové 
i, kde pan Homut byl, tam naproti zámku asi jedenácte 
domů. Veliká škoda stala se. 

29. pan Vácslav z Budova přijel a pan Špulíř starý 
odjel. Pan komorník nejvyšší J. M. pán starý z Švanberka 
se panem starým Svatkovským, itera paní komorníkova, 
nebožtíka pana z Kolovrat někdy manželka, sem přijeli. 



O Str. 339. 



245 

Junii 1. J. M. pja,n komorník nejvyšší velmi ráno od- leio 
jeti ráčil, 2. pan z Budova též velmi ráno odjel; 3. paní 
Kolovratka odjela. 

9. přijevše k J. M* pánu pan Vaněk Malovec, p. Pavel 
z Říčan, p. Jeroným Hozlaur, začali se držeti poctové. 
Odjeli 12. iunii. Pan Jindřich Daudlebský také zůstával 
při počtech, nebo nebylo tu Grejnara ani Dekary. 

11.^) na místě páně pan Pavel z Říčan sf)ány přede- 
psanými z rytířstva auřad konšelský v městě Třeboni ob- 
novili; primas Petr Haužka. 

16. P. Lukan k J. M' pánu přijel z Prahy. Okolo toho 
času lid najímán a kladen do Budějovic, hlas šel, že na 
krále Uherského pro dosažení zase Moravy a Rakaus. 

19. pan z Puchamu saused z Švartzpachu navštívil J. 
M. pána. [21. hrabě Fridrich z Vitoraze pnjel k J. M* ran- 
ním jitrem. Paní Johanna Švihovská, před tím přijevši, 
odjela dne 22. a pan hrabě 23. téhož měsíce. 24. Pan Beř- 
kovský, jeden Amštalarů švagr, byl u J. M* pána.] 

Amštalar dvořenín. 

Toho času stavína brána nová při buchalterii do zámku 
a k tomu díl stavení nového v zahradě k parkánům vy- 
zdvižen a stará brána s jiným stavením starodávným se 
vybořila pro udělání většího placu a proporcí. Šlo to říze- 
ním Lukanovým. 

Julii 1. přijel do Třeboně pan Henrich z Kolovrat, na- 
vracovav se z Polné, kamž provázel kurfiršta Saského, 
jedaucího k králi Matiášovi v jednání ; odjel zase 2. 

3. pan Černemel přijel k J. M* pánu. Nebyl zde od 
toho času, jak ptáci z hnízda (devadesáti tisíc tolarů) vy- 
vedeni, když Matiáš do země vtrhl, tak jakž se o tom 
proslýchalo. 

9. pan Petr z Švanberka ráčil přijeti a 14. zase odjeti. 

15. Přijeli k J. M* pánu pan Vilém Auštěcký s synem, 
bratr páně Janů nejvyššího komorníka k. č., p. Vácslav 
z Budova, s synem páni mladí z Hodějova Bernart a Jan 



») Str. 840. 




246 

1610 Jiří bratří blíženci, pan z Šternberka, syn pana purkrabí 
nejvyššího. Auštěcký a Šternberk odjeli 16., jiní 17. 

7. večír přijel k J. M* pánu pan Jiří Homut z Karasova ; 
odjel 19. Byl zde vyslaný od hraběte z Hanaw; odjel 20. 
Sekretář německý až do Veselí ho vyprovázel. 

21. vyslaný od kurfiršta Hajdelberského tu byl; od- 
jel 22. 

29.') D|řa auředníci od desk pan Kába a pan Voračický 
přijeli na Třeboň; 31. odjeli. Statek Žumberský do desk 
vložen Hokům a Homolí Honzovi komorníkovi. 

Augusti 2. u J. M* pána byl legat kurfiršta Hajdel- 
berského. 

14.. byl u J. M' pána pan Petr Pavel Hozlaur Lysý. 
Jindřich Daudlebský ke dvoru přijel. Pan Vácslav starý 
Špulíř v noci těžce na kámen roznemohl se. 

24. v auterý den sv. Bartoloměje před večerem J. M. 
pan nejvyšší komorník pan starý z Švanberka ráčil s J* M* 
paní svau, synáčkem Adámkem, pannami šlechtičnami přijeti 
na Třeboň a J. M. pána navštíviti. 

27. pan Slavata, Hradeckého bratr, na jednom voze 
přijel ; v neděli po obědích k Hradci odjel. 28. pan Gott- 
hart Štornbergéř přijev, zase odjel toho dne. 

Septembris 3. dne J. M. pan komorník odjeti ráčil. 

4. na noc paní stará z Hradce, hrabinka z Montfortu, 
se paní Hradeckau Lucií Ottilií dcerau svau přijely na 
Třeboň; odtud v pondělí jely k Dobré vodě kaupat se. 

8. byl u J. M^ pána pan Puchomíř z Švortzpachu; 
9. odjel. 

9. přijeli páni p. Pilgram Pochomíř a p. Volf Adam 
z Landaw s paními manželkami; též pan Ondřej Mrakeš 
z Ličova. Těm paním paní Pilgramové říkají paní Alžběta 
z Puchajnu rodem z Rogendorfu, druhé Lucia Ottilia z Lim- 
purku. S těmi paními byla šlechtična z Tifenbachu Regina 
Barbara. 12. v neděli XHH. po sv. trojici ráno odjeli; na- 
pili se po ty dni čistě. 

*) Str. 341. 



247 



12. přijel pan hrabě z Turnu malý, ujec p. hraběte leio 
z Serinu. 

23. J. M. pan vladař ráčil v malém počtu navštíviti 
pana Vaňka Malovce na Chvalesovicích, navrátiv se na 
zejtří. 

29. Byl zde pan hrabě z Serinu několik dní. 

Octobris 4. pan Vácslav z Budova a pan Jaroslav 
Smiřický') přijeli k J. M* pánu na Třeboň; zase odjeli 
8. octobris. 

5.-) v auterý po sv. Františku ráčil na Třeboň poštau 
asi sám devátý arcikníže Leopold, biskup Passovský, při- 
jeti. Před knížetem jel pan Vilém Slavata Hradecký, za 
^arciknížetem jacís staří, jmám za to, jezuiti passirovali. 
Toho dne též přijel pan hrabě z Firštenberku. Arcikníže 
na druhý den po snídaní k Krumlovu na vozích odjelo ; 
jiní hosté v pátek. Stolili s arciknížetem pan vladař Rožm- 
berský, Fridrich hrabě z Firštenberka na pravé ruce ; na 
druhé straně paní stará Hradecká s mladau a panem Sla- 
vatau k tomu s některými zoldáty, na drahně kočích. Vezv 
jim peníze ; nebo truhly velmi těžké byly. Pan hrabě z Fiir- 
štenberku odjel v sobotu ráno. 

11. arcikníže Maximilian, někdy volený král Polský, 
ráčil sem přijeti; 12. celý den ráčil zůstati. Než v noci na 
středu, byv dobře chován bez nedostatku, k Plavnici odjel, 
tam snídal; pak mimo Krumlov do Hořic, tu noclehoval; 
potom do Passova. Byl v bibliothece J. M^ páně na Třeboni, 
pán vlídný, pokojný, nehrdý. 

18. přijeli k J. M* pánu pan Hetvik Vratislav, pan 
Vojtěch Kapléř a jeden Němec za příčinau vojáků Passov- 
ských a chtěli jmíti střelbu zapůjčenu. Na druhý den od- 
jeli do Budějovic, pak do Krumlova a naši dvořané ně- 
kteří s nimi. Před tím týž lid vojenský od Pasová žádali 
zbraně od pana vladaře; ale v švábsku odpověď se obešli. 
20. byl zde pan Pavel z Říčan a na Dubu také z příčiny 
spokojení toho vojska u Passova ležícího. 

') Viz Gindoly: Rudolf II. 2 díl p. 172. 
*) Str. 312. 




248 



1610 24. a 25. svatby od J. M* pána vykonány Vítovi Voštirál- 

kovi s Alenau purkrabkau a Janovi Librovi z Soběnova 
s Kateřinau Dekarkau z Soběslave. Oddavky byly na veliké 
světnici, než dole v erbovní klenuté se jedlo. Pro ženichy 
byly dvě tabule; za jednau jedli s nevěstami a fraucimorem 
a za druhau muži ; třetí byla nevelká pro stavu rytířského 
fraucimor. 26. odjeli. 

27. na dvú vozích přijeli od knížete Brunšvického, 
čekavše na kníže samé; trávili u Lamplů přes dvě ne- 
děle. Ale, necítívši dobrého větru, nepřijelo. 

Novembris *) 1. pan Jaroslav z Kolovrat jinak Anti- 
quarius přijel k J. M' pánu. Item od Passova vrátil se 
Kapléř s nějakým Němcem hejtmanem, byvše tam v kom- 
missí, 4. odjeli tito všickni; než Brunšvicští zůstali. 

6. přijeli k J. M* pánu, byvše obesláni, Adam Linhart 
z Prahy s jiným prokurátorem nedokonalým, p. Jiřík Ho- 
mut a Jindřich Daudlebský a jezdili na Novů řeku. 

11. přijeli k J. M* pánu pan Erasim Landaw, tlustý 
pán, a pan Pilgram z Puchajnu. 13. přijel pan Mrakeš. 

16. v noci na středu okolo jedenácté hodiny německé 
biskup Passovský, arcikníže Leopoldus, přijel na Třeboň 
stěžně ve čtyřech kočích. Asi v půl druhé hodině, pojedv 
drobet, hned ku Praze pospíchal; dal ho J. M. pán až 
na Tábor dovézti. 

22. pan hrabě z Serinu přijel k J. M* panu z Rožm- 
berka. 

Decembris 7. pan hrabě z Firštenberka z Vitoraze 
přijel k J. M^ pánu. 8. přijeli k J. M' pánu páni vlastní 
bratří dva Jan a Rejchart z Puchanu s manželkami (jedna 
z nich z Vrbna z Moravy) ; item jedna stará panna šlech- 
tična s nimi. 

Toho dne přijel i Vyšebrodský oppat. Na druhý den 
všickni s J. M^ pánem stolili. 

10. pan Petr z Švanberka i se paní manželkau svau 
ráčili pana vladaře navštíviti. 21. pan z Švanberka ráčil 
odjeti. 

*) Str. 343. 



. 249 

23. byli zde z Moravy od pana hraběte z Salmu z To- leio 
vačova jeho hofmistr a sekretář; člověk učený. Byli 
v bibliothece. 

24.') paní Johanna Švihovská přijela. 

25. den hodu Kristova narození stolili s J. M" panem 
vladařem paní Švihovská předepsaná, panna dcera její 
panna Judit Voršila, Přibík Dlauhoveský, Cábuský, Jiřík 
Měsíček, švagr Lavina doktora, doktor Lavin, Endr. 

27. paní Švihovská jezdila na Hluboká; druhým dnem 
navrátila se a 31. k domoví se obrátila. 

Toho roku J. M. pán na Třeboni novů bránu k vý- 
chodu slunce do zámku při buchalterii s novým stokem 
ku poledni a k půlnoci až k marštalím z gruntu ozdobně 
vystavěti dáti ráčil. Zprávce toho stavení a měřitel byv 
pan Jan Lukan, statečný rytíř. Stavíno také na bráně Bři- 
lické a podlé ní. 

Léta «) páně 1611. 

Januarii 10. přijel k J. M* pánu na Třeboň pan hrabě icn 
z Fiirštenberka a na Vitorazi; odjel zase 12. po snídaní. 
Sanice mu se zkazila docela, sníh zsešel. 

11. Pan Vaněk Malovec Chvalesovský přijel po druhé 
hodině z poledne; 13. v noci přede dnem odjel. 

13. Pana Jeronýma Hozlaura strejc Gabriel přijel 
k J. M* pánu na Třeboň. Téhož dne Jindřich Daudlebský, 
^služebník a radda přední v kancelláři J. M* páně, při- 
jel také. 

25. Od administrátora Hajdelberského vyslaní k J. M^ 
pánu přijeli, jmenovitě Hyppolitus a Collibus, muž velmi 
učený (knihy jeho nacházejí se) etc; na zejtří audiencí 
jmeh. 

29. Paní Judit Kolovratová z Šternberka se panem 
Joachimem, synem svým, přijeti ráčila na Třeboň. V pon- 
dělí po devítníku, to jest 31. ianuarii, jevši zase domů 
k Budějovicím, s hrozným strachem a předěšením se na 
Třeboň navrátila, protože vojáci Passovští se Budějovic 

») Str. 344. 

^) str. 346. ,^ . 



250 

1611 zmocnili. Byvše někteří z nich, zvláště Oldřich Vchynský 
s Libersolem *) nějakým v Budějovicích (v pondělí město 
do tří hodin na den zavříno bylo) ti zadavše za otevření, 
ukázavše listy císařské : brána jim otevříua. Oni, nastro- 
jivše zradu vně, an svých pod mostem drahně jměli, a ve 
prostřed s kočárkem v bráně se zastavili, a v tom pachole 
jejich, poodšed, vystřelil: ihned síla drábů do města tiskla 
se.'^) Tří na placu zůstali z nich; písař městský ^) muške- 
tem v leb smrtedlně udeřen. 1. februarii paní z Kolovrat 
průvodem Haugvicovým, jenž z jejich roty byl, předce 
k Budějovicím jeti ráčila a bez nebezpečenství projela. 

31. ianuarii přijelo k J. M* pánu dvé knížat francau- 
ských mladých a pan Haugvic z kumpanie Passovské též. 
Jména těch knížat: mladší Henricus de Foyret de la Val- 
lete conte de Candalle, staršího Bernardus de la Vallete 
marquis de la Valete. Jměli XIII kleprlíků; odjeli k Hradci 
na čtyřech kočích.^) 

Februarii^) 7. pan Vaněk Malovec z Chvalesovic při- 
jel sem se paní Annau, vdovau po panu Benedovi, tetau 
svau, rozenau z Vřesovic. Matka její byla sestra pana 
Vaňka. 

8. pan Vácslav starý Špulíř k J. M* pánu přijel na 
Třeboň a tu drahný čas zůstával u Tomáše malére. 

15. Bitva v Praze mezi Leopoldovými vojáky vtrhlými 
do země a stavy království; Malé strany sic se zmocnili, 
ale nic dál. Na sta z roty jejich padlo, od stavů nemnoho. ' 
Pěkná správa. Sám císař takové praktiky vedl a ubohau 
chudinu hubiti dal. 

14. pan Melichar Kolchrajter z Černodubu s synem 
svým Janem Kristofem na dožádání pana vladaře přijel 
na Třeboň; jednáno s ním o pannu dceru jeho, aby za 
manželku dostati se mohla Theobaldovi Hockovi z Cva- 



^) Srov. Skála. Mon. hist. Boh. II. 1. p. 279. 

«) Gindelj: Rudolf II. 2. díl p. 194. 

^) Šimon Plachý. 

*) Jindřich Nogaret de la Valette hrabě de Candale (f 1693) 
a Bernard Nogaret de la Valette a Foir vévoda Espernonský de la 
Valette (1592 — 1661), synové Jana Ludvika Nogareta de la Valette 
a Markéty de Foix a Candale. 

5) Str. 346. 



251 



bruku, sekretáři německému. Vzal sobě a jmenoval jistý len 
termin k odpovědi; odjel zase 16. 

15. přijel k J. M* pánu na Třeboň pan Černemel s je- 
dním mladým pánem a s synem svým, 21. navrátili se zase 
ku pánu z příčiny pošty od knížete z Anhaltu ; 22. odjeli. 

23. Jetřich Malovec, Bejšový i ještě jiní stavu rytíř- 
ského byli u J. M^ pána, zadavše o tři kusy střelby na 
Hlubokú. To jsau zprávní rytíři čeští; pevnosti jmají beze 
vší municí. 

28. byl u J. M^ pána pan Jiřík Homut z Karasova 
a na Radeníně, jeden defensor od podobojích strany, v pří- 
čině mustrunku krajského, poněvadž byl jedním hejt- 
manem. 

Martii 3. pan Andreas Mrakeš, pán svobodný rakau- 
ský na Ličově, saused náš, přijel k J. M* pánu. 

9. byl u J. M* pána pan Pavel z Říčan, pan Pavel a 
Jetřich z Hluboké Malovci, též pan Homut, jednavše o mu- 
strunky v krajích. 

10. mustrunk v tomto kraji držán býti měl v Hradci 
Jindřichově; J. M. pán ráčil tam lid odeslati. A hned od- 
tud v jisté místo táhnauti se mělo ; i netáhli, než leževše 
a žravše přes tři neděle, domů propuštěni. A předse se 
jim služba platila. Mezi tím nepřítel z Budějovic hubil 
a škodil rytířům i potom panským poddaným. 

Toho ') času u J. M* pána byl jeden mladý Černemel, 
jako se v Soběslavi česky učil. 

11. a 12. lidu vojenského pro gvardy J. M' pana vla- 
daře přes sto osob najato. 

12. Ráme z Prahy utekl do Budějovic s některým stem 
koní. 18. devět befelichshaberů nevinně a zrádně nočním 
časem na rathauze stínati dal. 

13. pan Vácslav Lapáček a pan Kába, vysláni k J. 
M* pánu od stavů, na Třeboii přijeli. 

18. pan Erasim Černemel byl u J. M* pána na Třeboni. 
[Arcikníže Leopold zase v Budějovicích byl.] 

>l II II ■! -I- > ■ I » ■ 

') Str. 347. 



252 

lííii 19. Jan Malovec z Hluboké, obesláni byvše všickni 

tří dospělí bratří do Budějovic od Leopolda, přijeli sem, 
radili se, co mají činiti; byl snimi Jan Bejček. Anobrž 
i jiní rytíři z toho kraje obesláni byli, jako pan Albrecht 
Pauzar, pan Karel Kořenský; pročež v neděli iudica za 
tau příčinau k J. M* pánu přijeli, radíce se, co mají 
ciniti. 

22. pan čememel odjel. 

Posel z Prahy přišel od stavův k J. M* pánu ; ozna- 
moval, že proti J. M* králi Uherskému Matiášovi páni již 
vyjeti ráčili, že k Čechám tahnauti ráčí. 

26. z půlnoci mezi jednau a druhau hodinau na půl 
orloji často a těžce na dnu před tím takméř půl léta 

v 

urozený pán pan Hanuš z Říčan, J. M* pana vladaře dvoru 
maršálek, trápen byv těžce, když mu do hlavy dala se, 
lehaučky v rukau služebníka svého třikráte zív, umřel, 
jako by usnul. Ležel asi 20 neděl. Příčina nemoci jeho 
byla, že v Svinech Trhových u pana Vácslava Kořenského 
na krtinách dítěte páně Viléma Vrchotického pil hrubé 
mladé víno. Pan vladař ráčil mu poctivý pohřeb vykonati, 
sám doprovoditi se panem Zdeňkem Lvem Kavkau ; i gvardy 
J. M* krigsmanským spůsobem exequias mu vykonali. Po- 
hřben v kostele Třeboňském 31. martii. 

27. martii, jenž bylo v neděli květnů, přijeli k J M* 
pánu pan Joachim Španovský, hejtman krajský, (než druhý 
hejtman ^) pan Homut roznemohv se nemohl přijeti) a pan 
Kristof bratr pana Španoyského, pan Vencelík a na Ka- 
menici, pan Kristof Karel s Svarová a na Hamru z Hradce 
z vojska, radivše se, kam by je měli obrátiti. 

Aprilis 1. z Passovského vojska z Budějovic jeden nej- 
vyšší Vlach Rundel byl u J. M* pána; pak pan Lukan 
s jinými sjel se druhý den. A tak počato jednání o ab- 
daňk a pokojné propuštění toho vojska; nebo cítivše, že 
od Prahy krále Matiáše lid proti nim silně táhne, hledali 
milosti. 

') Str. 348. 



Ž53 

3. m boží hod velikonoční stolili s J. M' panem vlá- isn 
darem pan Erazim Černemel, pan Vaněk Malovec z Chva- 
lesovic, jenž před tím v bílú sobotu přijel, item miintz- 
majster a Ender. Pan Lukan, nejvyšší správce vojenských 
věcí, v svém pokoji jedl. Jiní stavu rytířského sausedé 
okolní, pan Yácslav Špulíř, p. Albrecht Pauzar, pan Vác- 
slav Kořenský, p. Melichar Kolchrajter, schránivše se 
tehdáž dle lepší bezpečnosti s manželkami a dítkami 
svými i s statkem v Třeboni, ač nakázáni byli, však ne- 
zlistali u tabule nahoře. 

Lid krále Matiáše byl na Písek přitáhl. 

4. v pondělí velikonoční s J. M' pánem stolili : pan 
Fridrich hrabě z Fůrštenberka a na Vitorazi ; J. M. pán 
ráčil seděti na pravé straně, podlé J. M^ pána pan Gott- 
hart z Štarhemberka ; na pravé ruce po fiiršnejdrovi pan 
Vilém Kořenský, p. Melichar Kolichrejter; na levé straně 
seděli p. Erasim černemel, p. Jeroným Hozlaur, p. Vác- 
slav Kořenský, p. Albrecht Pauzar: naproti panu hraběti 
p. Karel Kořenský, p. Kristof Karel z Svarová. Za ^ dru- 
hau tabulí dvořané naši s dvořany jejich a kriegsmany. 

5. v auterý byli předse u J. . M* pána p. hrabě, pan 
Černemel, p. Stornbergéř, p. Malovec, p. Hozlaur. 

Než pan Lukan ku Praze odjel, jako i předešle než 
Passovští do Budějovic vpadli, byl odjel ku Praze, pak 
k Drážďanům ; ale navrátil se zase, než k Praze přitáhli. 
13. navrátil se. 

12. sněm království Českého, markrabství Moravského, 
knížetství Slezkých a Lužic začal se, když král Uherský 
Matiáš v Praze byl. 

18. byl u J. M* pána pan Bernart z Puchamu, sau- 
sed náš blízký z Švortzpachu, pan Albrecht Pauzar, pan 
Melichar Kolichrejter. 

23. Passovští vojáci z Budějovic, v Zalinách laupivše, 
jednoho sedláka zabili a druhého zranili ; pak sedláci zase 
zabili z těch laupežníkův dva. Než zle to zažili ; nebo 
ves jim vypálili, že málo zůstalo. 

O Str. 349. 



254 



iGii 25. panna Anička Dlauhoveská z Dlauhé vsi, sestra 

pana Přibíka starého, stará panna, klevetná a saudná 
umřela v Třeboni u pana Puse v lozumentu u Studených ; 
vejnos jí vykonán na zejtří 30; pochována v kostele Tře- 
boni. Nebylo tu z přátel žádného, 

A toho dne pan Vácslav Malovec Chvalesovský odjel. 
Toho dne byl u J. M* pána jeden znamenitý mathemati- 
cus, pan Girg, rakauský pán. 

Mail 2. jeli do Prahy pan Vácslav Kořenský se paní 
manželkau i paní vdovau z Vřesovic. 

6. Přijeli z Prahy od J. M' císařské a krále Matiáše 
na Třeboň na třech vozích kommissaři dle spokojení voj- 
ska Passovského, jenž byli tito: pan Jiří hrabě z Hodic, 
moravský pán, pan O Girg André, rakauský pán etc. Po- 
tom přijel na druhý den pan Gotthart z Štarhemberka, 
item pan Giinter von Goltz, nad lidem královským na 
Písku hejtman, item pan Hirschperger, hejtman na Vodňa- 
nech, item Ebenberger, hejtman von Ulm. 

7. Obesláni byvše z strany Passovské přijeli jezdecky 
pan hrabě z Althanu, maršálek jejich, též Rundel; povo- 
láni byvše od kommissařů, předložení stalo se jim. Po- 
jedše zas odjeli do Budějovic; a to činívali, kdykoli 
přijeli. 

13. Passovští s maršálkem svým po druhé přijevše, 
s královskými bylo jednání. 

14. po třetí přijel z Budějovic maršálek k tomu je- 
dnání. 16., to jest v pondělí po neděli exaudi, maršálek 
z Budějovic po čtvrté přijel na Třeboň. 

Arcikníže Lá)pold zase byl v Budějovicích. 

17. po páté zde maršálek se čtyřmi trubači. 

18. ve středu přijeli na Třeboň herolti J. M* C* a toho 
dne všecko vojsko Passovské strhlo se k Budějovicům. 

19. přijel pan feldmaršálek z Althanu s jinými kom- 
missaři a jeden od Leopolda a Haugvic od Ráme; než ti 
poslední nebyli puštěni před pány kommissaře. Dlauho 
pospolu byli a skůro chtělo to jednání se stížiti. 

O Štr. 350. 



255 



20. přijev opět maršálek z Althanu, jednání bylo a icn 
o záplatu za některý měsíc pozůstaveno. A tu z Althanu 
pres noc zůstal. 

21. Páni kommissaři zase do Prahy odjeli. Pán o pe- 
níze ráčil se starati. 

24. arcikníže Leopold a Ráme ku panu vladařovi po- 
slali,*) zadavše ku pánu na Třeboň přijeti ; odepsáno jim, 
aby tak nechali, že jim pán za škodu neslibuje. 

26. feldmaršálek z Althanu přijel s panem Švendau, 
nejvyšším lajtnantem a Haugvicera i jinau zběří jejich, 
odjevše toho dne k večerau zas. 

Junii 2. přijel k J. M* pánu pan Vácslav z Budova 
před obědy. Po nešpořích přijel pan feldmaršálek z Bu- 
dějovic a, k noci přijeli legati krále Matiáše. 

3. dal se najíti i Brantl,'^) ten, který do Starého mě- 
sta vskočil. 

Kommissaři krále Matiáše byli: Santalir nejpřednější, 
podle něho seděl pan Ginter z Goltze, pak jeden černý 
(nevím gdo); než císařští byli: Erich Lassota von Ste- 
blaw, Joel Latroner z Vejťu. 

Toho dne přivezli z Prahy v šesti sudech peníze, 
chtějí tomu, přes 50 tisíc, jměvše jízdných do sta, na za- 
placení tomu vojsku. Byl na Třeboni i pan Trautmans- 
dorf ; i sic nejvíc toho dne svozovaly se odevšad peníze. 
V sobotu před letnicemi neb v pátek pan vladař hnul 
kruhy stříbra asi za 48 tisíc, poslal je do Prahy k vexlu 
neb měně ; nemohlo se tam proměniti. Pročež jeli do Hory 
Guttny. Byli tito vysláni s tím stříbrem Jindřich Ďau- 
dlebský, mintzmejster, Matikhower, Matěj Dekara buchal- 
ter. Navrátili se z Hory v neděli první po sv. trojici, než 
Daudlebský před tím asi dva dni. Co nemohli zmincovati 
a vyměniti, zase přivezli; bylo asi XUII pliků; ti se ni- 
čemně rozlezli praktikami některých. Tožf ten poklad 
Rožmberský preč; milá růže, již jmáš pokoj, nebudau tě 
více škubati. 



') Str. 351. 

^) Skála: Mon. hist. Boh. II. 1. p. 281 vypravuje o něm (Brendl) 
obSimě ; Dačický I. str. 227. 



256 



1611 7. ') Ramej přiblížil se k Třeboni, zádav, puštěn býti 

do města. Odepříno mu; než ve Dvorci, dvoru panském, 
přes čtvrt míle tu se s ním krále Matiáše legat Santanir 
sjel a spolu nějaké promluvení jměli, jev k němu, stana 
od tabule z Třeboně na voze s trubačem. A toho dne, jak 
Ráme ze Dvorce k Budějovicům hnul se, tak veliké povětří, 
hřímání s přívalem náramným se strhlo ku podivu a krov 
tudíž z rataj ny odtrhsi dolů zhodilo. 

9. Z města Budějovic vojsko vytáhlo,^) položilo se 
mezi Lišovem a Štěpánovem a k večerau mu peníze do 
statisíc ^) vezeno ; než Ráme s svau vlaskau čertovinau a 
Valauny k Krumlovu obrátil se. 

10. střelba po dvakráte z velkých kusů na Třeboni 
puštěna k večerau; před tím 8. dne téhož měsíce jednau 
vystřelena. 

11. Od císařských kommissařů, kteříž k nim vyjížděli, 
abdaňk pěchoty stal se a hauf ten na vše strany se roz- 
běhl; zbraně své lacino prodávali, že mnohý dostal muškety 
za 12 k. 

Toho dne, když feldmaršálek z Althanu do zámku 
Třeboňského vjel, hned se větřilo, ješto před tím ticho 
bylo, a když šel k vnitřnímu zámku k bráně takový hrozný 
vichr se udělal, jako by všecko polámati chtěl, že hrozno 
bylo, a divně prachem točil. Satan hněval se, že ta věc 
spokojena bez velkého krveprolití. 

Toho dne k večerau nějaký pacholík nožem probodl 
mimo krk a zabil vojačku z toho vojska Passovského, 



O Str. 352. 

^) Dne 4. června přitáhli Passovšti do Lišova, jakož vysvitá 
z listu Lišovských ku panu Petrovi Vokovi ddto. 5. června 1611, 
v němž oznamuji, kterak toho lidu Passovského dne včerejšiho k nim 
do městečka se nemálo položilo, tak že od nich veliké přikoři snášeti 
musejí, že pokud předešle měli čím, vždy je profianty jak na Hory 
tak i do Budějovic podlé své nejvyšSí možnosti opatrovali, nyní pak, 
když se téměř všeho vydal', že se jim mocně do městečka položili. 
Protože prosí Rožmberka, aby se za ně přimluvil u nejvyššího mar- 
šálka, meškajícího v Třeboni, aby ten lid od nich vyzdvižen byl. (Kniž. 
arch. Hlub.) 

*) Podlé dlužního úpisu ode dne 1. srpna 1611 zapůjčil pan Petr Vok 
králi Matiášovi 100.000 zl. na zplaceni lidu Passovského. (Arch. l^eb.) 



• 257 

ženu jednoho forira, že mu, uzravši se, služby platiti ne- isn 
chtěla ; ten tu zanechán v městě u profausa. 

Toho dne vytáhl Leopold i Ráme se všemi Valauny 
z Krumlova; než vojsko jeho jízdné také k Lišovu přitáhli. 
13.^) abdaňk stsl se jízdy skrze vyslané císařské a rozjeli 
se na rfizno. 

Téhož dne páni kommissaři královští pan Santanir, 
pan Ginter z Golče .a pan z Budova s nimi jeli na Krumlov, 
aby v to panství k ruce králi uvázali se. Než nejprv přijeli 
do Budějovic, tu neuvazovali se ; nebo Budějovští do Prahy 
obesláni. 

Toho dne stolili s J. M' pánem pan Kašpar z Gentu, 
Niderlender, na pravé — na druhé straně pan Lazarus 
Švenda, p. Rundel a jiní. 

Toho dne jeřáb pokaušel se o hnízdo čapí, však do 
něho nemohl přijíti, nejprv vletěv na střechu, pak vejš 
pod hnízdo ; tu naň čápi dotírali, i druzí z apatekářového 
domu přispěli na pomoc, jetřábovi hlavu rozklivali, že 
mrtvý na zem padl. 

14. Hosté se rozjeli. Sice pán v tom jednání kom- 
missařň na sta jich krmiti a na tisíce utratiti ráčil, což 
však J. M* od země vynahraženo býti mělo. 

15. J. M. pán ráčil tabuli držeti s muzikau naproti 
rynku v nárožním pokoji; pozván i fraucimor: paní Vác- 
slavová Kořenská, paní Kolchrajterová, paní Vilémova mladá 
Vrchotická, panna z Kolichrajtru, sekretářova nevěsta, panna 
Kristina Baubinská, panna Keblanská. Na pravé ruce na- 
před pan Kašpar z Gentu seděl, potom pan Švenda i pan 
Šmilaur z Jihlavy. V noci přijeli zase J. M' královské kom- 
missaři i pan z Budova. 

16. večeřeti ráčil J. M. pán za cajkhauzem pod stany. 
Napřed seděla paní z Althanu, přední kommissař *^) krá- 
lovský pan Santanir podlé ní; na pravé ruce J. M. pán 
a pan z Althana, na druhé pan Ginter Goltz a pan z Budova. 
Muzika držána. 



OStr. 353. 
') Str.354. 

V. Břežan. 17 



258 



16U Bylo hřímání a prška. Děla vystřelována po třikrát 

již s nocí. 

17. Odjeli páni kommissaři královští i pan z Budova 
ku Praze; než ještě tu zůstali kommissaři císařští. 

19. pan z Althanu se paní svau odjeli k Vitorazi a p. 
Lukan je vyprovázel. Císařští kommissaři byli v biWiothece 
a pan Praisinger Bavorčan s nimi. 

20. pan Vácslav Malovec Chvalesovský a pan Jeroným 
Hozlaur přijeli k J. M' pánu za příčinau přijímání počtů. 

A pan Lukan zase z Vitoraze přijel. 

21. císařští kommissaři odjeli. 

24. toho dne pán když povečeřeti ráčil v cajkhauzu, 
potom na konec střelba puštěna s divnými umělými kusy 
ohnivými a rakejtlí. Na druhý den, to jest 25. děla zaáe 
z valu do cajkhauzu vezena; než na Veselské nejvyšší 
baště tři kusy předse zůstaly a zůstávají. 

Item 24. při počtech v buchalterii seděli p. Vaněk 
Malovec, p. Jeroným Hozlaur, p. Jindřich Daudlebský, p. 
Seifrid Mecerod, p. Rudolf Pus, Matěj Dekara, Vít Voštirálek. 

26. Odjel pan Lukan na Nové hrady hejtmanu Rad- 
skému na krtiny. 

Pán hrabě z Serinu po té chumelici ráčil pána na- 
vštíviti. 

27. pan Lukan se navrátil a páni Malovec a Hozlaur 
po vykonaných počtech odjeli domů k hospodářství. 

29. pan Lukan se panem Švendau a hejtmanem z Ulmu 
odjel po čtvrté hodině z poledne do Budějovic a odtud 
dále do říše. Sekretář německý až do Budějovic je vy- 
provázel. 

Doktor Anastasius, sekretářů bratr, ke dvoru přijat. 

Toho dne ráno pan hrabě z Serinu odjel k Dobré 
vodě a tak hosté na ten čas preč. 

Julii ') 8. J. M. pán ráčil odbyti gvardie své ; v cajk- 
hauzu jim placeno. Potom přední v zámku v erbovní světnici 
klenuté jedli; na valete jim tabule držána. Napřed seděl 
Liberson, podlé něho německý sekretář, Endr na pravé 

O Str. 356. 



259 



ruce. Na zejtrí-korporálům a přednějším doplaceno; než leii 
feldbabel tu zůstal asi se dvěma. • 

9. Karlíček řezník, altista dobrého vysokého hlasu, 
saused Třeboňský, při hodině jedné z poledne pochován 
u sv. Alžběty. Před tím ve středu v noci po sv. Prokopu 
na čtvrtek, když povětří bylo, ze zvonice obtížený trunkem 
spadl ; hrozně se ztlaukl ; od toho ztlučení v pátek dokonal. 
Byl dobrý, pokojný člověk. 

11. Dva zločinci odpraveni při právu Třeboňském, 
jeden nějaký krejčí, Bustu syn z Třeboně, že zamordoval 
nějakú děvečku, a druhý kuchař z Olomauce z Passovské 
roty, že odpovídal městu a hrozil pálením i mordová- 
ním některých osob opilý i střízlivý. Tento sfat ; onen na 
kolo dán. 

17., jinak v neděli sedmu po sv. trojici, přijel na 
Třeboň pan Slavata Hradecký a s ním pan Hons Baltazar 
z Hojzu před obědy okolo desáté hodiny. A když pán ráčil 
obědvati, přijela paní stará Hradecká se paní mladau, 
jevše od Dobré vody, kdež za některý čas byly se ínyly; 
odjely zas před nešpory. 

18. přijel do Třeboně, a stál u Lamplů jeden pan 
z Princenstejna. Nebyl nahoře; než nosilo mu se z zámku. 
19. na zámku byl i jedl; než pán neráčil s ním býti. 

20. Pan Rejchardus Štornbergéř přijel k večerau na 
Třeboň. Na zej tří jedl s J. M^ pánem a byl potom v biblio- 
thece; in sacris bene versatus doctissimus baro. 

24. pan Pavel Kapléř, lajtenant královský, přijel z Pra- 
chatic k J. M* pánu na Třeboň po abdaňkování. 

25. jedl s J. M'' pánem. 26. odjeli. Bylo s ním 20 koní 
vše lid a rytířstvo české. 

Augusti') 8. vel 9. pan Lukan z Prahy se panem 
Švendau k Plzni a odtud do říše k Nomberku, rozžehnav 
se s námi v Praze, totiž Oldřichem Ošenbergerem, Hansem 
Rychterem, hodinářem, a Yácslavem Březanem, služebníky 
pana vladaře odjel. 

[Byv scriptor v Praze, nepoznamenávalo se.] 

') Str. 356. 



260 

16H 28. J. M. královská král Matiáš na koni ráčil do 

kostela sv. Víta jeti a při mši býti. Jedl v arciknížecícli 
pokojích. Okolo nešporft odjeti ráčil s dvorem svým do 
Brandejsa a pobyv některý den dále táhl k Slezsku. Brun- 
švický kníže s králem jedl. 

Septembris 12. pan Petr Vok z Náchoda z Moravy 
odjel, byv v neděli tu na zámku Třeboni u posluhování 
s jedním panem Slavatau mladým, jenž prve za pachole byl 
u J. M* pána. Kněz Matěj Cyrus senior jim posluhoval. 
Pan vladař neráčil pro nemoc přítomen býti; než do po- 
koje mu svátost nesena a poslauženo pánu. 

13. pan Jan Jiří z Švanberka J. M. i s J'' M' paní 
manželkau a synáčkem, byv drahný čas na Třeboni, pro- 
jížděv se na Nový hrad, Rožmberk, klášter Vyšebrodský, 
Soběslav etc, toho dne ráčil odjeti k domoví na Vorlík. 

15. pan Slavata na Třeboň přijel. Toho dne pan Smil, 
mládeneček učený a povědomý čistě jazyka francauzského, 
syn pana Bohuslava z Michalovic, tehdáž místopísaře k. 
Č., s preceptorem svým Ješínem odjeli 20. dne. . 

21. pan Lukan přijel. 22. pan hrabě z Serinu přijel. 

26. páni hosté ráčili se sjížděti k svatbě sekretářově, 
kteráž konána na zejtří po tři dni. Oddával je kněz Šimon 
Věrník, kaplan panský. Pan vladař v trápení a mukách 
ležel, pokoje užiti nemohl; tyto rozkoše, veselí a povyky 
dnem i nocí provozovali. Zaplať jim to pán bfth, že sobě 
tak pěkně starce vážili. 

27.'), jenž bylo vauterý před sv. Vácslavem, svatební 
veselí J. M. pan vladař konati ráčil za tři dni sekretáři 
svému německému Theobaldovi Hokovi z Zvabruku a panně 
Anežce z Kolchrejtu, na kteréž byli hosté v nepřítomnosti 
a nemoci J. M* páně N. vyslaný z Amberka, pan hrabě 
z Vitoraze, pan Mrakeš z Ličova, pan Jan Jiří z Švanberka, 
pan hrabě z Šeřinu, pan Petr z Švanberka, p. Erazim Reder 
etc. se paními a pannami a poctivých lidí rytířských ne- 
malý počet. Přes 40 věder vína vypito. 

Octobris 4. vyslaný z Amberka odjel z Třeboně. 

O Str. 357. 



261 

7. Pan hrabě z Serinu, byv od veselí svatebního se- i6ii 
kretáře německého na Třeboni z příčiny nemoci pana vla- 
daře, odjel toho dne k domoví ; než pan Švanberg J. M. 
se panem %ynem Petrem a fraucimorem na zejtří okolo 
sedmé hodiny ráno z Třeboně, rozžehnav se s zemdleným 
panem vladařem, odjeti ráčil. 

19. v středu v noci na čtvrtek ve dvě hodině německé 
umřela stará Barborka, třpaslikyně v fraucimoru. 

23. J. M. pan Jan Jiří z Švanberka přijeti ráčil na 
Třeboň. 

24. svátostí večeře Kristovy v pokoji J. M* páně po- 
sluhováno J. M^ pánu nemocnému i jiným od k. Cyrusa. 

25. pan hrabě z Serinu přijeti ráčil. 27. J* M. paní 
Švanberková stará ráčila přijeti za pánem svým na Třeboň. 

30. Paní stará z Hradce ráčila k J. M^ pánu velmi 
nemocnému přijeti, kterúž dlauho nemohl poznati, stroje 
se již do daleké vlasti. Celu noc doktor a kněz u něho byli. 

31. pan hrabě z Firštemberka přijeti ráčil k J. M* pánu. 
Novembris 1. pan z Waldštejna, nejvyšší hofmistr k. 

Č., a *) pan Prokop Dvorecký přijeli na Třeboň jakožto 
kommissaři královští a zemští. Uzřevše pána v nemoci 
těžké, nic s ním mluviti nemohli ; odjeli ráno na zejtří. 
Téhož dne i pan hrabě z Fiirštenberka. 

2. novembris přijel k J. M* pánu pan Karel z Žerotína, 
hejtman markrabství Moravského; 4. odjel ráno. 

6. novembris den památný sv. Linharta z půlnoci 
k jitru v jedné čtvrti hodiny na pátau polovičního orloje 
na neděli XXIII. po sv. trojici život dokonal vysoce urozený 
pán pan Petr Vok z Rožmberka na Třeboni, okolo desíti 
nedělí nemocný ležev. Vel^mi trpělivě tu kázeň boží snášel, 
rád slovo boží slyšel, věčným životem těšil se. Panu Vaňkovi 
Malovcovi řekl, že více Malovců potřebovati nebude a 
mnoho pobožného mluvil. I to divná věc, že druhdy sám 
jediný se psem, který mohl pánu nohy podraziti, dolů do 
fraucimoru zsešel, jejž sotva potom nahoru vpravili. Ten 

») Str. 358. 



262 



1611 pes začasté v nemoci skučel a spolutrpenř se pánem jměl; 
naposledy umrlému po umytí tvář oblízav, ku panu Švan- 
berkovi se připojil. Tak pána jiného poznal. V nemoci 
páně to praesagium předešlo, že nedvěd doma chovaný, 
darovaný J. M* pánu od pana hraběte z Serinu, vrátného, 
který mu jísti dával, udávil 

Tři doktoři hojili ho : Severinus Schato, Matiáš Timin, 
dvorský lékař páně, Anastasius Hock. 

Předcházející noci bylo pečetění všech pokojů a na- 
řízeni sausedé, aby nedali z zámku ničehož nositi, — když 
již prve ptáci vyletěli. Břežan, jakž pán skonal, od biblio- 
theky i privilegií klíče odevzdal buchalterovi a on panu 
starému zŠvanberka; nebo mu nebylo zapečetěno. 

Při smrti J. M* páně byli Jich M' pan Jan Jiří z Švan- 
berka a pan Jan hrabě z Serinu jakožto dědicové, Hans 
Hagen z Švortzpachu, komorník páně a dvé pacholat Hynek 
Frokštajn z Načeslavic z Slezka a Jiřík Votík Bradský 
z Labauně. Ti v nemoci J. M' pánu posluhovali. 

Téhož ') dne nedělního, v kterém dokonal, o nešpořích 
to tělo mrtvé, poněvadž velmi oduté na břiše bylo, roz- 
řezáno a vnitřnosti ohledány. Našlo se vody sedm polau- 
pintí, kteráž ho zadusila, plíce všecky zkažené, játra zpekla; 
v měchýři našel se veliký kámen na konci špičatý a ten 
mu mnoho bolesti činil. Ješto sice dobrý pán na nedo- 
statek ledvin a měchýře jako i jiní předkové jeho těžce 
stonával takměř od mládenectví svého; avšak nicméně 
pán bůh mu ráčil mimo jiné pány předky jeho život pro- 
dlaužiti za 72 letě, 1 měsíc, VHI dnů a hodiny 2. Potom 
to tělo obyčejem knížecím kořením i jinými vonnými věcmi 
doplněno, pomazáno a balsamirováno, do černých šatů 
oblečeno a v pokoji nárožním, krásném proti rynku po- 
loženo, vykontrfelkováno a hlídáno. 

8. novembris, jenž bylo v autery po sv. Linhartu, 
dolů do sklepu prostředního při placu podlé čelední světnice 
sneseno a tu položeno; mohl se nan každý podívati. 



') Str. 359. 



á6á 



10. novembris přijel na Třeboů pan Vácslav z Budova, mi 
pána nenavštíviv pro jiné platné příčiny a kommissí J. 
M' královské v tak prodlaužené nemoci. Odjel dne 17. 
téhož měsíce. A Hans Zeller, jakž pravili, od J. M* císařské 
vyslaný přijel také sem. 

15. novembris k večerau někdy pana vladaře Rožm- 
berského tělo mrtvé, kteréž až do toho času nezahražené 
leželo, v přítomnosti Jich M' pánů, pana starého z Švan- 
berka a pana Petra, syna J. M*, do truhly dřevěné v sau- 
mrak položeno a tu od pánů dvořanů i jiných služebníků 
a měšťanů až do pohřbu hlídáno. 

18. novembris krásné předbraní k Břilicům od tesaného 
kamene a slaupů okrauhlých, ozdobných podlé nařízení 
a mustru páně Lukanova dostavíno. A tehdáž také zevnitř 
u kancelláře do zámku od Svinenské brány jdauce stavíno 
štukoví k bráně nové. 

21. novembris pan Jan hrabě z Serinu po uvázání 
v Libějovice též uvázal se v ten den v klášter Vyšebrodský. 

26.') pan Antiquarius z Kolovrat přijel na Třeboň a 
pan Petr mladý pán odjel s Lukanem do Prahy. 

28. novembris k ruce panu Janovi Jiřímu z Švanbérka 
poctové se v buchalterii přijímali v přítomnosti pana Vaňka 
Malovce a pana Jeronýma Hozlaura. 

Decembris 11., to jest v třetí neděli po sv. trojici, 
kněz Tobiáš Vinter z Prahy na Třeboni ráno znamenité 
kázání učinil velmi rhetoricky; na nešpoře kázal Simeon 
Věrník, někdy kaplan pana z Rožmberka. V středu večeří 
páně posluhování držel kněz Tobiáš předjmenovaný. 

17. mrtvé tělo pana z Rožmberka v truhle dřevěné 
zabito, davše mu na ruku levú prstýnek a k pravici po 
straně meč položivše a na něj pod ruce pečeti v červeném 
aksamitovém pytlíku, a hned dáno do truhly cínové a za- 
letováno. 

19. přijeli k J. M* panu Janovi Jiřímu z Švanbérka 
na Třeboň pan Jan Šebestian jinak Bastl z Švanbérka a 

') Str. 360. 



264 

icu na Švanberce a pan Ludvík Šlik hrabě z Pasaunu a byli 
tu přes boží hod, odjevše 28. den památný mláďátek po 
snídaní. 

Toho roku také val veliký neb násyp před branau 
Břilickau pro vystřelování velikých kusů dle obrany zámku 
i města dělán. Item druhý v oboře v uhlu proti šlachtatě 
při stoce; na ty dva plochauzy mnoho práce i nákladu 
šlo. Dal dělati také pan Lukan od loviště rybníka Světa 
ohradu dřevenu s hrází dosti oblažní, z drnů pořádně slo- 
ženau, až k rohu zahrady pod zámkem, kdež také bašta 
nízká pro střelbu od dřeva postavena. I sice v zámku na 
věži Veselské nad mlejnem a světnicí písaře obročního 
dal spraviti místo vysoké pro falkonety. Item v štěpnici 
na valích za cajkhauzem sraubení dřevěné, kdež potřebí, 
vyzdviženo, i jinde okolo města pavlače a výstupci pro 
obranu zdělány. Kamení, co ho v zámku bylo, odvezeno 
ke dvoru Novému i z gruntu tu vydobýváno, měvši něco 
více staveno a plac zevnitřní saužen býti, a vzděláni z něho 
chlévové. 

Léta O páně 1612. 

i<^i2 Januarii 1. pan Vilém Vchynský, jagermistr království 

Českého, přijel k J. M* pánu na Třeboň k obědu. 

2. pan Petr z Švaňberka, J. M' pána starého syn, ráčil 
jeti na Bystřici na dvojích saních. A toho dne fraucimor 
starý propuštěn ; i s svými statečky, svrchky a nábytky 
z zámku odstěhovaly se. 

6. pan Antiquarius z Kolovrat přijel na Třeboň. 

21. pan Adam Lukšan z Březnice s muzikau svau 
přijel na funus pana vladaře domu Rožmberského a potom 
ten tejden něco rytířstva českého se přitrausilo. 

27. v noci okolo osmé hodiny německé na sobotu tělo 
to mrtvé ze sklepu, kdež několik neděl leželo, neseno ven 
a postaveno v pláce na máry, pak mezi branau poboční, 
kde váha byla vnitřním zámku postaveno a zanecháno 
a tu až do pohřbu ostříháno, obestřené byvše zdi i mříže 

') Str. 361. 



265 



železná, též brány černým suknem a světlo ve dne i v noci 1612 
hořelo. 

Kněžstvo z jednoty bratrské s musikau přes dvadceti 
osob toho dne se přibralo. 

30. dne měsíce ledna, jenž bylo v pondělí po čtvrté 
neděli po třech králích, tělo to mrtvé někdy osvíceného 
a vysoce urozeného knížete a pana Petra Voka z Rožm- 
berka z zámku Třeboně vyzdviženo a nížepsaným pořádkem 
a processem z brány Veselské do kostela velikého farního 
přes rynk neseno a provázíno, kdež všudy, kudy se jíti 
mělo, písek navezen byl. 

1.') Nejprve postaveno bylo 200 sedláků a robotních 
lidí z panství Třeboňského v černých kápích, drže v jeden 
každý černú svíci neb fakuli a při ní erb Rožmberský. 
Mezi nimi všecken ten kondukt a pompa pohřební vedena 
a vykonána. 

2) Předně šel jeden student Třeboňský jménem Grego- 
rius s křížem černým v dlauhém plášti. 

3. Za ním následovalo 30 párů pacholátek v kapičkách 
černých. 

4. Po nich šlo městských Třeboňských literátů 5 párů. 

5. Pak ubírali se dva starci, dvořané Rožmberští stavu 
rytířského, pan Fridrich z Svejnochu, Slezák, a pan Jan 
Jeřábek z Fraukenleben, Čech, s černými hůlkami v smutku. 

6. Za nimi následovalo kněžstvo katolické 5 párů 
v komžích. 

7. Po nich šlo 5 párů kněžstva evangelistského též 
v komžích. 

8. Potom šli kněží a muzika z jednoty bratrské, spí- 
vajícě, jmenovitě diskantistů 4 páry, jiných kantorů 6 párů 
a kněží 9. 

v 

9. Pak šel urozený pán pan Zdeněk Lev Kavka z Říčan 
s hůlkau čemau. 

10. Za nimi následovala dvorská Rožmberská čeládka 
a služebníci vyššího a nižšího stavu 22 párů. 

») Str. 362. 



266 



i«i2 11. Potom ubírali se dva z rytířstva pan Voldrich 

Svatkovský z Dobrohošté a pan Melichar Kolichrajter z Ko- 
lichrejtu s hůlkami černými. 

12. Za nimi šel urozený vládyka pan Kristof Karel 
z Svarová, nesv pozlacené ostruhy. 

13.^) Potom urozený pán pan Jiřík z Ejberka nesl 
pozlacený meč a tulich. 

14. Od pana Jana a pana Petra bratří Malovců Hlu- 
bockých štít s erbem Ursinovským nesen s literami okolo 
něho s takovými: ILL. P. W. D. A R. E F. U. R. B. G. 
C. T. A. 1594. To jest lUustrissimus Petrus Vok dominus 
a Rosenberg e familia Ursinorum, regni Boemiae generalis 
contra Turcam anno M.DXCIV. 

15. Hemelín aneb šturmhaub pozlacený s velikým 
červeným a bílým peřím nesl pan Pavel Malovec. 

I. praporec. 

16. Pan Jetřich Malovec nesl korauhev z černé materie 
zdviženu s erbem Ursinovským s takovýmiž literami jako 
na předcházejícím štítu. 

17. Koně černě oděného do aksamitu s erby krum- 
plovanými Ursinovskými pěti vedli pan Ctibor Vrchotický 
a pan Jozue Kořenský. 

II. praporec. 

18. Korauhev rovně jako předcházející nežli s erbem 
Rožmberským dolů obráceným a literami těmito: ILL. P. 
W. U. D. A R. E. P. B. C. E. A. ^ VL novembris 
A. 1611., to jest lUustrissimus Petrus Vok Ursinus do- 
minus a Rosenberg e primatibus Bohemorum celsissi- 
mus et antiquissimus, obiit VL novembris anno 1611, 
nesl pan Jan Bejšovec a to proto dolů obrácený, že rod pánů 
Rožmberských v Čechách již přítrž vzal. 

19.*) Druhého koně černě oděného v aksamitu s pěti 
erby Rožmberskými krumplovanými dolů obrácenými vedl 
pan Lukeš Kořenský a pan Jiřík Kořenský. 

in. praporec. 



*) Str. 363. 
') Str. 364. 



267 



20. Korauhev s štítem koně zbrojného dolů znak obra- 1612 
ceného nesl pan Hanuš Laubský. 

21. Třetího koně v aksamitu s pěti erby krumplova- 
nými s koněm však dolů obrácenými vedli pan Petr Bau- 
binslfý a pan Fridrich Votík. 

IV. praporec. 

22. Pan Erazim z Redern nesl smutkový saukenný 
praporec. 

23. Smutkovéko koně vedli pan Vácslav Zantovský 
a pan Vilém Hozlaur; vocas smutku za koněm nesl Mátl 
starý maštalíř. 

24. Za tím následovala muzika Rožmberská, předně 
bubeník s vlaskými bubny a trubači s trúbami vše při- 
střenými suknem černým šest párů. Ti, jakž tělo mrtvé 
vyzdviženo z zámku, lermo traubili a bubnovali; potom 
pak jdauce submissa voce tiše, než v kostele zase lermo 
učinili, když koně ovedli. 

25. Následoval kůň zbrojný v celém kyrysu pulerova- 
ném červeněbílém, krásném, na němž jel též v zbroji 
stkvělé s velikým fedrpušem červených a bílých peří i s ji- 
nými všelijakými k tomu příslušnými ozdobami Hynek 
Frokštejn někdy pachole pana vladaře, nesv korauhev 
červenu s erbem království Českého, lvem bílým s textem 
okolo: Insignia regni Bohemiae. 

26 Koně v kyrysu stkvělém osedlaného sedlem červe- 
ným aksamitovým, zlatem a perlami okrášlené krumplo- 
vaným vedli pan Oldřich Kalenice a pan Jiřík Stašek 
z Cidliny. Na témž kyrysu koňském na prsech na zad i po 
stranách byly hlavy jakoby lidské a ještěrka velmi stkvěla 
nad zadkem sedící, jako by dolů skočiti chtěla, s pěkným 
peřím okrášlené a draze fassovaným napřed i z zadu, že 
se bylo, čemu podívati. Nad sedlem napsáno bylo: Das 
armirte laibrosz, to jest kůň zbrojný životní. 

27.') Následoval kůň v černém rystuňku neb přípravě 
a zbroji černé. Jel na něm Hans Ulrich Resch, zeman 

O Str. 365. 



268 



1G12 Z Faltzu v celém kyrysu černém pod peřím čeraým, držav 
regiment černý v ruce. 

28. Potom šel Rožmberský feldtvabl jménem Petr 
s halapartnau špicem dolů k zemi obrácenau. 

29. Pak šel vojenský pískač a dva bubeníci, žalostivě 
a tiše hrajíce. 

30. pan Emanuel della Franca pan z Liebersalu nesl 
neb raději vlekl po zemi za sebau černý tytulový pěchoto- 
polní praporec. 

31. Ubíral se za ním statečný pan Jan Lukan, zkušený 
krigsman, veden byv od mládence. 

32. Následovali ho pan Kašpar Ender z Šechova, 
místodržící auřad maršálský domu Rožmberského, a pan 
Hynek Čáslav z Podole s hůlkami neb regimenty černými. 

Za nimi neseno od 24 osob rytířských tělo mrtvé 
někdy pana vladaře domu Rožmberského přioděné pří- 
krovem aksamitovým s křížem přes něj stříbrohlavovým 
s erby třmi Ursinovskými a třmi Rožmberskými zlatém 
a stříbrem krumplovanými ; prostřední byly dolů obráceny. 

34. Podlé toho těla mrtvého po obau stranau šlo po 
padesáti osobách městských auředních z měst panství domu 
Rožmberského na jedné po 25 osobách nesaucích rytířské 
svíce s erby velikými Ursinovskými a Rožmberskými. 

35. Při tom též gvardia Rožmberská neb soldáti po- 
čna od feldbable až k tomu tělu mrtvému Rožmberskému 
po obau stranu táhli v černých sukničkách s muškety dolů 
obrácenými, podporami neb vidličkami po zemi vlekše. 

36.^) Mezi nimi hned za márami jíti ráčili v smutku 
zahraženi v tváři J. M. pan Jan Jiří z Švanberka se pa- 
nem Petrem synem svým. 

37. A pan Adámek mladší syn následoval Jich M' s pa- 
nem Petrem Vokem Švihovským. 

38. Po nich šli kurfiršta Hajdelberského vyslaný uro- 
zený pán pan Achatius z Donína ; podlé něho vyslaný od 
knížete Brunšvického urozený pán pan Gotthart z Štar- 
henberka neb Štornbergéř. 

') Str. 366. 



269 



39. Za nimi následovali Badenský vyslaný urozený í6í2 
pán pan Hanusz Vilhelm z Celkingu a knížete z Anhaltu 
vyslaný pan Burkhart z Erlachu. 

40. Po nich ubírali se knížete z Miinsterberka vyslaný 
pan maršálek . z Berbistorfu a podlé něho markraběte 
Brandenburského z Jagendorfu vyslaný pan Pilgram z Pu- 
chaimu. 

41. za nimi hnal se drahný počet pánů a rytířstva 
z Čech a z Rakaus. 

42. Ubírali se po nich pan Vácslav Malovec Chvale- 
soyský a pan Vácslav Kořenský s černými hůlkami. 

43. J' M. paní Švanberkovú starú paní Alžbětu svo- 
bodnau paní Kolonu z Felzu vedl pan Ondřej Mrakeš 
s druhým pánem N. až do brány; pak na místě J' M* ve- 
dena od týchž pánů J* M. panna panna Benigna šlechtična 
z Švanberka. 

44. Jíti ráčila mladá paní z Švanberka Anna Maxi- 
miliána rozená z Oprštorfu, vedše J* M. pan Petr a pan 
Pavel Hozlaurové. 

45.*) Za nimi následovaly páry dva paní jiných 
v smutku s dlauhými fachy bílými. 

46. Pak XII párů fraucimoru se ubíralo. 

47. Vyslaní z měst okolních Budějovic, Krumlova, 
Hradce, Tábora, Písku a Vodňan následovali. 

48. Pak veliký počet obecního lidu domácích i přes- 
polních v velikú truchlivostí, lítostí srdce, kvílením a plá- 
čem za nimi se hrnul. 

Týž pohřeb a ten všecken nákladný kondukt a prů- 
vod pana posledního Rožmberského vykonán nákladem 
urozeného pána pana Jana Jiřího z Švanberka jakožto 
dědice a pána všechněch panství a statků Rožmberských. 

Direktor přední byl urozený pán pan Jaroslav Lib- 
štejnský z Kolovrat na Hrádku Starosedelský, arciknížete 
Maximiliána rakauského komorník. Nápomocen byl vtom 
processu urozený pán pan Adam z Lukšanů a na Břez- 

nici. Třetí zprávce a nařiditel těch věcí byl urozený vlá- 

« 

') Str. 367. 



270 



1612 dýka pan Kašpar Ender z Sechaw. Než koně ty smutkové, 
aby řádně vedeni byli, urozený vládyka pan Ludvík Kvos 
z Pernsdorfu, J. M^ p. vladaře štolmistr, zpravoval. 

Ti páni vyslaní i jiní hosté po vykonané té pompě 
za tabulí seděli tím pořádkem, jakž na funus šli, a po 
nich : pan Fridrich hrabě z Firštenberka a na Vitorazi, 
p. Volf Adam z Puchamu, p. Erasmuá z Štarhemberka, p. 
Jiří Ondřej Mrakeš, p. Reichart z Štarhemberka, p. Oldřich 
Krinecký, p. Jan z Zeberka, p. Erasmus z Redern, pan 
Vácslav Malovec, p. Oldřich Svatkovský. Ti seděli za kní- 
žecí tabulí. 

Žádný *) z auřadníků a saudců. zemských ani který 
podstatný pán z království Českého a markrabství Morav- 
ského na tom pohřbu byl, protože pro odjití z tohoto 
světa J. M^ císaře Rudolfa, kteréž při tom času stalo se, 
do Prahy obesláni byli. Item vzešel vůbec pokřik, že by 
opěty nějaký vpád do Čech státi se měl. 

Ceremonie prosté podlé spůsobu evangelíka při tom 
funusu konány. Kněz Matěj Cyrus, senior konsistoře pod 
obojí, kázání učinil. Po učiněném exordium neb přistání 
a oznámené příčině akcí té a průvodu posledního pohřeb- 
ního o rodu pánů z Rožmberka hrdinských činech a skut- 
cích chvalitebných pěkné věci vypravoval. Potom řeč k spa- 
sitedlnému naučení obrátil, „V čem opatrného, pobožného 
a spasení žádostivého křesťana největší, nejpodstatnější 
maudrost a blahoslavenství záleží?" — že v tom, aby 
s bohem zde i na věky sjednocen jsa k smrti se připra- 
voval a v rozšafném, zřízeném spůsobu a v pravé hoto- 
vosti z tohoto světa vykročil, nam nuUa scientia difficilior 
est quam vitae, tota enim vita discendum est moři — 
protože není těžšího umění jako života, nebo po všecken 
věk náš musíme se učiti umírati, jakž pověděl maudrý 
Seneca: Všechněch mudrců největší umění přemýšlování 
o smrti. Naposledy, poněvadž ten obyčej jest, když po- 
slední veliký pán svůj rod dokoná, sžalostivau a proni- 
káván řečí s oželením a oplakáním té poslední růže čer- 

') Str. 368. 



271 



vené štít s erbem Rožmberským na tabulce malovaný pře- i«i2 
lomil a dolů na zem z kazatedlnice zhodil. 

Tělo to mrtvé v kůru postaveno a okolo něho stálo 
vysokých bílých parunkových voskových svící rozsvícených 
24; stěny kostelní i oltářové obestřeni byli suknem čer- 
ným s erby Rožmberskými a zvláště veliký oltář aksa- 
mitem černým s křížem přes něj stříbrohlavovým přikryt. 
Zůstávalo tu až do jitra, velice od chudých věrných pod- 
daných oplakáno ; nebo jim ne pán než otec odešel. 

Januarii 31. hned velmi ráno přede dnem z kostela 
vyneseno a na vůz k tomu obzvláště udělaný dáno a koňmi 
smutkovými šesti k Kaplici vezeno. Před Sviny Trhovými 
farář s jinými kněžími a žákovstvem na ně očekával a 
před ním do městečka s zpěvem šel i podál v těch vel- 
kých snězích průvod dal. Takž podobně, když k Kaplici 
neseno, farář z kněžstvem a žákovstvem na ně očekával 
a do městečka provodil, kdež přes noc na rynku pod stá- 
ném zanecháno a od gvardie Rožmberské vartováno. 

Februarii ') 1. do kláštera Vyšebrodského dovezeno, 
byv náramně veliký sníh a dobrá sanice. Pan Jan hrabě 
z Serinu jakožto kollator předně na Rožmberce na týž 
průvod očekával a pány vyslané z říše i jiné, kteříž po- 
slední ten skutek milosrdný prokázali, laskavě a dobro- 
tivě přivítal i potom náležitě traktíroval a dále do klá- 
štera provoditi pomohl. Kdež oppat s konventem a kněž- 
stvem před klášterem s svými habity a ceremoniemi ka- 
tolickými očekávavše, do kláštera do velikého kostela je 
provodili. Kazatel jejich německý nad ním kázání s vy- 
chvalováním pěkným rodu toho Rožmberského učinil. 
A tu po vykonání těch ceremonií do sklepu neb hrobky 
Rožmberské, nebyvši více místa než pro tu poslední truhlu 
posledního vladaře, zpuštěno a k předkům jeho přiloženo. 

Urozený pán pan Petr z Švanberka, syn starého pána, 
na místě pana otce ten průvod až do kláštera vyko- 
nati ráčil. 

') Str. 369. 



272 



i«»2 O dobrotivosti pana Petra Voka mnoho by se mohlo 

vypravovati, kteréž druhdy někteří poddaní obmyslní zle 
užívati chtěli až příliš, kdyby od věrných služebníků pán 
pamatován nebyl. Kterak služebníky své mnohé obohatil, 
dlauho by bylo o tom vypravovati. 

Symbolům jeho bylo : In silentio et spe. I to sluší 
věděti, že pán ten proto, aby maudře, opatrně a křesťan- 
sky živ byl a na smrt ustavičně pamatoval, hlavu umrlčí 
vdy na prkýnku obzvláštním vyvýšeném nad svým stole- 
čkem v pokoji jmíval a tovaryšství s hlavičkau umrlčí 
zlatau z osmi dukátů nařídil, kteréž *) na hrdle svém no- 
sil s nápisem na jedné straně: „Memento moři" a druhé: 
„Cogita aeternitatem". A to rozdával dobrým svým pánům 
přátelům, paním a pannám, dav na to zvláštní rejistřík 
k zapisování týchž osob udělati. 

Byl pán postavy spanilé, vyšší [a subtilnější] nežli 
pan Vilém bratr jeho, vzezření libého, spůsobů vážných, 
právě . knížecích, promlauvání rozumného, milosrdný, pří- 
větivý a, ač se hněval, však žádnému nelál a nezlořečil, 
než mírnými slovy domlauval. Pán veselý, šprimovný, 
avšak v sešlosti všecken se na pobožnost oddal, rád po- 
božné knihy četl, slova božího poslauchal. Byl nových 
věcí žádostivý a všelijakých umění a kunštů milovný, na 
něž veliký náklad činil, a zvláštně kochání a libost jměl 
v stavení, v čemž se panem bratrem svým se srovnal. Obyčej 
jeho byl, více státi než seděti a procházeti se, tak že i mla- 
dým se pánem setrvati bylo obtížné. Děvečky fraucimor- 
ské hotovým odkazem, nařídiv jedné každé a složiti po- 
ručiv jistau summu peněz na zlatě do truhličky, opatřiti 
a osvoboditi ráčil a učinil nad tím poručníky Albrechta 
Pauzara z Michnic a na Volešné, Hynka Čáslava z Po- 
dole a Fridricha Frokštejna z Načeslavic, služebníky, dvo- 
řany své. Pán velmi udatný, smělý a poněkud jako opo- 
vážlivý v tom, že k divokým šelmám, nedvědům, lvům, 
koňům, psům směle šel bez strachu. A summau nevím, 



O Str. 370. 



273 



co by se nedostávalo při takové heroitské osobě, nežli na icw 
čež sám na smrtedlné posteli naříkal, že v literním umění 
nedal se lépe cvičiti. 

A tak, buď pánu bohu nebeskému chvála, spis ten o těch vzác- 
ných a slavných pánech z Rožmberka dokonal jsem 12. iunii anňo 
1615 a po druhé přepsal na čisto. 



V. Břežan. 18 



PŘEHLED 
života pana Petra Voka z Rosenberka. 

1539. Petr Vok z Rosenberka narodil se dne 1. října str. 7. 
1542' — 1546. Vychováván v Krumlově a na Hradci 8. . 
1547. Dostal prvního učitele Gabriele Svěchina A Pambergo 8. 
5 148. Přidáni mu bratří Ferdinand a Jan Fridrich Hofmanové a roku 
1549 Kavka a Šlejnic za spolužáky 9. 

1550. Učil se v klášteře Vyšebrodském za příčinou moru 9. 

1551. Po odchodu Svěchina přijat druhý učitel Jan Makovský z Sobě- 
slave 9. 

1557. Panu Petrovi Vokovi zjednán Vít Smoger z Kolna za hofmi- 
stra 11; stal se lutherianem 12. 

1558. Jede ke královskému dvoru do Frankfurtu 12; odtud přes Prahu 
do Krumlova nazpět 13. 

1559. V Augsburce' při dvoře císařském 14. 

1562. Ve Frankfurtě 17. 

1563. Cestuje do Anglie 18; v Nizozemsku 19; vrátil se domů 20; 
v Baden, Vídni, Prešpurce a Vratislavi 20. 

1564. Jede k svatbě panny Evy z Rosenberka do Hradce 23. 

1565. Zván od císaře Maximiliana, aby jako komorník k exequiím za 
císaře Ferdinanda I ve Vídni dal se najíti 24 ; dostal od bratra 
svého pana Viléma z Rosenberka panství Choustnické, Zelecké 
a ten díl někdy Táborských 25; narovnání obou bratří na 
Hradci 25; obdržel stříbrné nádoby 27; zařizuje hospodářství 
na Vinterberce 27. 

1566. Vydal se na císařské vyzvání k sněmu do Augsburku 28; na- 
vrátil se na Vinterberg 29; vyzván císařem, aby se k váleč- 
nému tažení proti Turku do Vídně dostavil 30; v uherském 
tažení 30—32. 

1567. Leží nemocný na Hradci 33; na Vinterberce 34. 

1569. Koupil zámek a město Bechyni s celým panstvím 39 ; zakročil 
proti židům 39; koupil dům v starém městě Pražském 3^; 
vzpoura rybníkářů proti němu 40. 

1570. Omlouvá se, že při slavných turnajích v Praze pro nedostatek 
zdraví nemůže býtř přítomen 42; byl v kancelláři na hradě 
Pražském 43; zapravil sbírku podlé sněmovního snesení 45. 

1572. Pozván císařem Maximilianem ke korunovaci Rudolfa za krále 
Uherského 50; musil vsak pro nemoc zůstati doma 31. 

1573. Nařízen za hejtmana kraje Bechyňského s Oldřichem Smrčkou 
ze Mnichu 53; jest v nedorozumění s bratrem svým Vilémem 
pro dluhy 55, 56, 57. 



275 



1575. Zatykačové, vydáni na Petra Voka z téže příčiny 63; vyzván 
císařem Maximilianem ke sněmu do Ěezna 64. 

1576. Koupil dva dvory v Oudražích 66. 

1578. Jmenován hejtmanem krajským s Janem Španovským z Li- 
sova 73. 

1579. Výprosy panny Kateřiny z Ludanic 75, 76, 77. 

1580. Pojal panu Kateřinu z Ludanic za manželku 81 — 83; jmenován 
hejtmanem krajským 83; jel na panství Holfensteinské do Mo- 
ravy 85; vrátil se 86. 

1581. Převzal panství Cernovické a Desenské 89. 

1582. Jmenován hejtmanem kraje Bechyňského 93. 
1585. Byl hejtmanem kraje Bechyňského 111, 112. 

1587, Přijal úřad hejtmana kraje Bechyňského na sebe 114; byl 
v kommissi, která meze a hranice mezi Štěpánem z Eizingu a Vi- 
lémem z Roupova ohledala 114; přijímal, jak se proslýchalo, 
v Mladé Boleslavi od bratři Českých 114; koupil dům na ná- 
městí starého města Pražského 117. 

1589. Jmenován hejtmanem kraje Bechyňského 124. 

1591. Byl hejtmanem kraje Bechyňského 138. 

1592. Zemřel jeho bratr pan Vilém a on nastoupil panství veškerých 
Rosenberských statkův 140, 141. 

1593. Prodal panství Helfensteinské 150. 

1594. Postoupil královský ungelt v Prachaticích a Vinterberce císaři 
Rudolfovi II 153; jmenován nejvyšším generálem nad lidem 
českým proii Turku 154 — 161. 

1599. Dosedl do soudu zemského 180 ;. prodal statek Haželský 184, 185. 

1600. Prodal panství Krumlovské císaři Rudolfovi II 187, 189, 196. 

1601. Paní Kateřina Rosenberská z Ludanic zemřela 191, 192, 197; 
koupil dům na Hradčanech 192. 

1602. Přestěhoval se z Krumlova do Třeboně 197. 

1603. Koupil Blanici 202, 205. 

1605. Nabízena mu opět hodnost nejvyššího genferála nad lidem če- 
ským proti Turku, které však on nepřijal 211. 

1610. Změnil něco v poslední vůli 242. 

1611. Zemřel dne 6. listopadu 261. 



\ /^ /-s /-N. .— -. /^ /'X -^ .'N ./^ , 



v f 



rejstřík 

jmen osob, míst a věcí. 



A. 



Adamský důl u Budějovic 98. 

z Agralu hrabe 16. 

Agnický, Ajgnecký Jan 33, 41, 46, 
102 ; Vácslav 97. 

Albin z Helfenburku Jan 26, 27, 
38, 86, 87, 89 ; Mandalena, choť 
Mik. Virtvajna 224 ; Dr. Tomáš 
38 ; Vácslav 27, 36, 38, 45, 50, 
52, 71. 

Aldobiandinus 166. 

Aleš Tobiáš 239. . 

z Althanu Kvintin 232; Michael 
Adolf 254—258. 

Alžběta, anglická královna, 18, 19, 
173, 174. 

z Amberku vyslaný 260. 

Amštalar 245. 

Andl v. Kopar. 

Anglický legát 203. 

z Anhaltu Křišťan 230, 239, 251 ; 
vyslaný 269. 

Anna Turkyně, choť Alše Tobiáše, 
239. 

Anna trpaslkyne 155. 

z Anšpachu markrabě 16, 42, 43. 

Antonín (Brus z Mohelnice) arci- 
biskup Pražský 42, 73. 

Antonín sta^^itel 44. 

Antorf, Antwerpen 18, 19. 

Aquarius v. Makovský. 

Aretin Pavel 236. 

Archiv Rožmberský 190, 194, 195. 

z Archu hraběnka choť KonflFova 
78. 

Armesricht (Arnetsried ?) 12. 

Amosi arcikníže 114, 148. 
Artoňdina v. TýnhorŠovský. 



Ašaffenburk, Aschenburk 13. 
Augšpurk 13—16, 27—30. 



B. 



Babka Adam 85, 90. 

Baden 20. 

z Baden markrabě 15, 16, 31, 64 ; 
vyslaní 106, 269; Anna Maria, 
choť Viléma z Rožmberka, 72, 
75, 77, 78, 83, 92, 97, 98, 100; 
Filibert 30; Filip 73, 78, 87, 
88; JiH Filip 190. 

Balthazar stavitel 87, 88, 116, 117. 

z Barben hrabě Pukhart 80. 

Bastian 18. 

Báthory Sikmund 166, 212. 

Baudisius Ondřej 170, 173, 177. 

Bauchval v. Bohuchval. 

Bavorské kníže 15, 16, 28, 29, 42, 
43. 

Bebar Petr 159. 

Bednarec Veliký 110. 

Bednařovský dům v Třeboni 218. 

Bechyně 38—48, 50—54, 57—59, 
61, 62, 66, 67, 70-74, 81, 83, 
85—93, 95, 96, 100—102, 104, 
106, 107—114, 116—118, 120 
až 125, 127, 129, 130, 132—134, 
136—140, 149, 159, 162, 167, 
184, 195, 209, 210, 212, 216, 243. 

Bechyně z Lažan Kašpar 235; 
Vácslav starší (na Dušnicich) 39. 

Bechynský David 158, 210; On- 
dřej 53; Dorotka, chof Sam. 
Mirotického, 207; 

Bejček Jan 252. 

na. "Be^etfttoTÍa y. Rechenbergar. 



277 



Bejsovec z BejSova 251 ; Apsolon, 
Apolon 41, 48, 78; Jan st. 49; 
Jan 266; Mariana 53, 54; Mi- 
kuláš ml. 41, 45, 46; Mikuláš 
68; Oldnch 159. 

na Bělé v. z Cimburka. 

Bělehrad Královský 239. 

Belcer z Eberšteina Baltazar 13. 

Belšperk 16. 

Benátky 46. 

Bender Vilém 71. 

Beneda z Nečtin 99, 250 ; Jindřich 
159; Jiřík 159. 

Beneš stavitel (Vlach) 133. 

Benešov 13, 68, 69, 127, 159, 182, 
183, 194j 198. 

Benýdek z Veveří a z Mysletína 
Jan 69, 112, 116, 150, 155, 162 
až 165, 167, 180, 181, 186, 194; 
Matiáš 194. 

Beránek Toman 212. 

z Berbisdorfu Ehrenfrid 196, 201, 
269. 

Berka z Dube a z Lipého Ladislav 
168, 226; Vácslav 160, 168; 
Zbyněk 163, 174, 204,214—216. 

Beřkovský 245; Sikmund 151; 
Vilém 99, 221. 

Berlín 21. 

Bernartice 40, 129. 

Beroun 202. 

Bešín z BěSin Jindřich 182 ; Vác- 
slav 123. 

Bezpalec Vaněk 39. 

z Biberšteina Karel 100. 

Bibliotheka Rožmberská 58, 194, 
195, 210, 211, 218, 229, 240, 
241, 247, 249, 258, 259; klášter- 
ská v Třeboni 179. 

Bidrson Dorota, Mikuláš 169. 

Bílek Jan, soused Lipenský, 133. 
V. Albin. 

z Bílkova v. Pražma. 

Birmwasser 54. 

Bišofsheim 12. 

z Biskupic v. Hougvic. 

Bitvy 228. 

Blahouš z Březovíku Jan 217, 237. 

Blaníce 202, 205. 

Blatecký rybník 112. 

Blatná 209. V. z Eozdražova a 
z Rožmitálu. 

Bloude Gabriel de, malíř, 42, 44, 
52. 

Boczkay (Počkaj) 209. 

Bohdanecký Štěpán 62. 

Bohušice 118. 



Bohuchval, Bauchval z Hrádku 
Anna choť Lud. Kvosa 180, 210; 
Beneš 160, 179; Jindřich 158; 
Mikuláš (na Hostících) 21, 76. 
V. z Hrádku. 

Boleslav Mladý 103, 114, 118, 119, 
120, 240, 243; Starý 186, 233. 

Bor 12, 13, 106. 

Borák, Burák Vbndra 40, 41. 

Borovany 21, 94, 236. 

Boryně na Roztokách David 133. 

Bosen 42. 

z Boskovic a na Třebové Jan 76 ; 
Kuňka, choť Jana ml. z Žerotína 
132. 

Bostěchovský z Bostěchova Jan 
104, 105, 109, 110. 

Botschan (Bačan Baltazar?) 32. 

Boubínský z Ůjezda Adam 98, 99; 
Kristina 257 ; Petr 20, (na Dubu) 
27, (na Střele) 82, 98, 171, 267; 
Pavel 13, 24, 69, 158. 

z Božetína v. Červ. 

Bradský v. Otík. 

Brandenburský kurfirSt 28, Jan Jiří 
145; legát 149; markrabě 221, 
241; jeho vyslaný 269. 

na Brandlíně v. Olbram. 

Brandýs 11, 136, 260. V. z Žero- 
tína Karel. 

Branná 140. ' 

Branský rybník 61. 

z BranSvic v. Smogr. 

Brantl, Brendl, 255. 

Bratří čeští 87, 96, 107, 110, 114, 
119, 121, 130, 134, 150, 199, 
240, 264. 

Braun Linhart 109. 

Břeclavský v. Žerotín. 

Břeh 20, 21, 99. 

Brejner, Prejner 190, 216. 

Břežan Vácslav 7, 17, 63, 66, 71 » 
79, 87, 97, 153, 166, 167, 171t 
179, 180, 185, 186, 190, 194 
200, 209, 218, 259, 262. 

Březnice 121, 180, 184. Z Březnice 
v. Lukšan. 

z Březovíku v. Blahouš. 

Břilice 208, 234, 263. -cká brána 
v Třeboni 241, 264. 

z Brloha v. Bušek. 

Brno 30, 32, 72, 80, 85, 89, 90, 
211, 226. 

Brodort (Bradaret v patentu) Ro- 
bert 30. 

Brounov 94. 

Brtnice 38, 42, 54. V. z WaldSteina. 



278 



Bnick (Pruk) 24, 157. 
BrunSvické kníže 43, 248, 260, 

268; Otto Jindřich 72, 73. 
Bruntálský z Vrbna Hynek 84, 

150, 151 ; Vácslav 72. 
Brus z Mohelnice v. Antonín. 
Brussel 19; 134. 
Bruzlovský mlýn 140. 
Brykcí z Cinberka 107 ; František 

210; Johanna, choť Davida Be- 

chyňského, 210. 
Bubeneč 164. 
Budař Jan 159. 
Budějovice (České) 79, 83, 84, 98, 

99, 109, 142, 156, 172, 193, 198, 

205, 227, 228, 239, 245, 247, 

249—258, 269. 
Budějovice (Moravské) 118, 120. 
BudeSín 195. 
na Budislavi v. Tučap. 
na Budiškovicích v. Zahradecký 

Vácslav. 
z Budova Adam 223, 230; Vácslav 

223, 229, 230, 233, 235, 241, 

244, 245, 247, 255, 257, 258, 

263. 
z Bukovan v. Muchka. 
Bukovanský 99. 
Bulderus Heřman Dr. 186, 202. 
Bulva^ 230. 
Bunzon 178. 
Burák v. Borák. 

Burda Vácslav 188, 201, 225, 236. 
Burgundští archibusíři 30. 
Busický v. Buzický. 
Bustu dům v Třeboni 259. 
Bušek Záborský z Brloha 8. 
na Buštěhradě v. z Vartenberka, 

Kolovrat JoachimButkovský 99. 
Buzický, Busický Vilém 13, 18, 

41, 46. 
na Bystrém v. Kolovrat Jan. 
Bystřice 45, 97, 98, 264. V. z Lob- 
kovic Jan. 
Bzí 196. V. Hozlaur. 

C. 

Cábuský 249. 

Cáhlov 44, 100, 173. 

Camill Pavel 73, 109. 

Caneval Antonín 210. 

Castaldo Alfons 30. 

Cazovský M. 165. 

z Celkinku, Celtinku, Cellinku 
Červený 244; panna 239; Jan 
Kristof 234, 235; Jan Vilém 



(na Weinperku) 205, 227, 230, 

269. 
Cep 94. 
Cerekve 89. 
Cerekvice • 38. 
Cerviensis episcopus (Octavius de 

Santa Croce) 90. 
z Cidliny v. StaSek. 
z Cimburku Alžběta, choť Jiř, Ho- 

mutha 127—129; Krištof (na 

Bělé) 130. 
Clarus locus (Clairvaux) 224. 
z Colleru 15, 16; Maria Maximi- 

liana, choť Joachima Oldřicha 

v 

z Hradce, pak Adama z Štern- 
berka 212 ; Žofie, choť Viléma 
z Rožmberka 20, 21. V. Bran- 
denburský. 

a Collibus Hyppolit 249. 

Crkovský z Crkovic Vácslav 160. 

Croy de Renty marquis Vilém 135. 

Cuclavice (Sudslavice) 47. 

Cyrus Matěj br. 163, 191, 193, 
194, 197, 243, 260, 261, 270. 

t 

Cabelický z Soutic Adam (na Ka- 
ladném) 133, 235; Albrecht 133; 
Karel 133, 168, 241; Maria Ma- 
gdalena, chof Albrechta Ojíře, 

^ 133; Prokop 133. 

Cakovec, Cakatum, Cakaturn 23. 

Čáslav 225, 228. 

Častolar v. Dlouhoveský. 

z Čechtína v. Hrubčický. 

Čechy, Češi 224, 228 ; -ská léna 
145, 202. 

Čejkovský Fridrich 158, 162; Vi- 
lém 69, 70. 

Černembl, Černemel 236; Erasim 
205, 217, 225, 227, 230, 231, 
236, 251—258. 

Cernin z Chudenic, Anna, choť Vi- 

^ léma Petra z Vlčkovic, 206. 

Černohorský z Hořiměřic Mikuláš 
153. 

Černovice 89, 112, 136. 

Čemovský Plachý Daniel, 127, 
133, 134, 136, 137. 

Černý Jiřík impressor 183 ; z Vi- 
noře Jan 32, 36, 49, 50, 52, 64, 
64, 65, 77, 90. * 

Červ z Božetína Jindřich 160. 

Čížkrajice 210. V. Otík. 

Čkyně 181. 

Čunadl Petr 208, 234. 



k-. 



279 



D. 



Dačice 85, 90, 105, 107, 118. V. 
Krajíř Oldřich. 

Daliborka 215. 

Daniel FrantíSek 212. 

Dašek Lomnický Anna, choť On- 
dřeje Škardy, 234; Bartoloměj 
173, 222. 

Děcko Pavel 40. 

Dechtář 31. 

Dekara Jan 241, 245; Kateřina, 
choť J. Libry 248; Matěj 178, 
255, 258; Vít 227, 241; De- 
karů zz Mirotických d&m v Tře- 
boni 235. 

Dešná, Deštný 89, 107. 

Dietrichštein František kardinál 
226. 

z Dirného v. Ruth. 

Diviš Hradecký děkan 130. 

z Dlouhé v. Sudek. 

Dlouhoveský z Dlouhé vsi Castolar 
na Chlumu 122, 128, 155, 165; 
Anička 254; Jaroslav 38; 01- 
dí-ich 49, 168; Přibík 231, 249, 
254. 

z Dlouhévsi v. Chanovský. 

Dobrá mysl 105. 

Dobřanský Jan 100, 158. 

Dobrá voda (u Stropnice) 70, 171, 
244, 246, 258, 259. 

Dobře jovice 98. V. MoSour. 

Dobříš 180. 

Dobrkov 189. 

z Dobrohoště v. Svatkovský. 

Dohalský 103. 

Doksany, Dogsany 105, 106, 214, 
215. 

Dolování 83—145, 146, 176, 199. 

Domašín 40. 

Domorajice 176. 

Domouský v. z Harasova. 

Donatovský dům v Třeboni 218. 

z Donína Achac 268 ; Fridrich 33, 
112; Jindřich 46, 106; Rudolf 
196. 

Doudlebský z Doudleb Jindřich 
85, 103, 117, 118, 133, 165, 179, 
217, 238, 245, 246. 

Drahota 189. 

Drážďany 88, 142, 244, 253. 

DHteň 69. 

Drkolna 98, 138. 

Drozdovice, Drosendorf 23. 

Drslavice 35, 71, 141, 148, 155, 
162, 200. 



Dsky moravské 86. 

Dub Vít 28. 

Dub 121, 240. V. Boubínský Petr. 

z Dube v. Mracký. 

Dubský z l^řebomyslic Vácslav 27, 
52. 

Dunaj 135, 156. 

Dunaj evice 118. V. z Náchoda 
Fridrich. 

na Dušnících v. Bechyně Vác- 
slav st. 

Dvorec 57; u Třeboně 237, 256. 

Dvorecký z Olbramovic Jan 1*58, 
167, 170, 171; Jink 52; Kuneš 
(na Dvorci) 26, 46, 57, 101; 
Mikuláš 236, 237; Petr 168, 
Petr Jan 52; Prokop 261. 

Dvořiště rybník 62, 98. 

Dvůr Červený 181. 



E. 



Ebenberger 254. 

Eberau 23. 

z EberSteina v. Belcer. 

Edmondes 18. 

z Eiberka JiHk 266. 

z Eicinku, Ecinku 168 ; Krištof 12 ; 

Štěpán (na Landšteině) 99, 111, 

114. 
Eisner Michal 150. 
Ejvanovice 85, 89. V. Pražma. 
Eliška Moskevská v. Feodorovna. 
z Elsaufu v. Schollius. 
Ender z Šechova Kašpar 198, 230, 

232, 249, 253, 258, 268, 270. 
Enže 31. 
Erfurt 211. 
Examen kněží 199. 
Erhart 66. 

z Erlachu Burkhart 269. 
Evančice 226. 
Evangelíci 34, 185, 199, 235, 242, 

265 ; -cká škola v Krumlově 164. 
Ezdriáš 78. . 



F. 



Fabricius Michael, opat Vyšebrod- 

ský, 124, 222, 223. 
Falc 268. 
Farenšon Pavel, oppat Vyšebrod- 

ský, 223, 242. 
Fatoma Anna, choť Alšova, 197 ; 

Marie 197. 
Fellararius kardinál 222. 
z Felzova Jiřík 58. 



280 



z Felzu Kolona Alžběta, chof Jana 
Jiřího z Švamberka, 269; Lin- 
hart 232. 

Feodorovna Moskevská Eliška, 
choť Frid. Kobedy 149, 182, 209. 

Ferara 164. 

Ferdinand arcikníže 10, 29, 42, 
47, 62, 63, 109, 129; král a 
císař I. 13, 18, 24. 

Fictum MiknláS 173. 

Fink z FinkenSteina Fallin 71, 78; 
Jink 46; Valentin 107. 

Finkanaur Pavel 214. 

Firmian Kamill 163. 

FirSt, Fíirst Alžběta 161 ; Jan 225 ; 
Jiřík 161, 166, 167, 176, 176. 

Firvic JiHk 206. 

Flamingus Antonín, oppat Zbra- 
slavský 140, 223, 224. 

Fleeperk (Flossberg) v Krumlově 
178. 

z Flieszenbacha Pozděrazský Bar- 
toloměj 128, 138, 150, 164, 180. 

Florentinské poselství 216. 

Florián barvíř 182. 

z Folkenšteina v. Trautson. 

Francouzské poselství 15. 

z Frankenleben v. Jeřábek. 

Frankfurt 13, 17, 18. 

z Franszberku Jiřík 16. 

Fredherus Jan 82. 

Fridrich falckrabě z Rýnu a jeho 
syn Ludvík 16. 

Fridrich Vilém administrátor kuru 
Saského 145. 

Friesinger Krištof 19. 

Frokštein (Frankštein) z NaČe- 
slavic Fridrich 158, 172, 272; 
Hynek 262, 267; Vilém 222. 

Frovain, Fruvain Martin 204, 241. 

Fugger, Fukher Jan Jakub 15. 

Fuch Matiáš 52, 146, 150, 155, 
177. 

z Fiirstenberka hrabě 217, 225, 
226, 229, 235, 242; Albik 243. 
Fridrich 217,221, 225—227, 229' 
236, 238—242- 244, 246, 247' 
249, 253, 260, 261, 270. 

G. 

Gablhoffr David 41, 62. 
Gal, rakouský pán, 208. 
Gallus z Rašnšteina Ladislav 203, 

219; Martin 169. 
z Gasoldu, Kasoldu Pavel hrabě 

92, 98. 



Gent 257. 

Gei*main Claudius 140. 

Germania 224. 

Germ8(?) 167, 168. 

GerStorf JiHk (KerStorf) 66, 71, 
74, 84. 

Ginter Erasim 104. 

Girg Ondřej 264. 

na Gmundu v. Puchheim. 

Godelmann Jiří Dr. 202. 

Goldscheider 128, 129. V. Singens- 
pichler. 

z Goltzu Gunter 254, 255, 257. 

na Govárově z Kozdražova. 

Gregorius študent 265. 

Grejnar z Veveří a z My sletína Mar- 
tin 155, 165, 172, 179, 181, 186, 
206, 217, 222, 224, 233, 238. 

Grienperger Mikuláš 68. 

Grispeck 106. 

z Grunbiihlu v. Hofmanu. 

Giinsteter Anežka a Jan 171. 

z Gutenšteina Albrecht 8 ; Anežka 
140, 167; Burian Dlouhý 146, 
208, 209, 219; Jiří 146; Ku- 
nikunda, choť Jana Krištof a Pru- 
skovského 140, 167 ; Lorenc 
219; Sidonie 167. 

H. 

Hagen z Švorcpachu Jan 173, 190, 

198, 262. 
Haider 99. 
Hajduci 233. 
Hájek 244. 
Haller JiHk 223. 
na Hamru v. z Svarová Krištof 

Karel, 
z Hanau hrabě 246. 
z Harasova Domouský Jan 110, 

112. 
z Harrachu Leonard 135; 190. 
Hašková z Suku (Suková), choť 

Sik. Zigle z Chocemic 233. 
z Hasenburku v. Zajíc. 
Hauch Vácslav 173. 
Haželský statek 31, 141. 185. 
Heidelberský kurfiršt Fridrich 148, 

268; legát Ludvík 239; 246. 
Hejr (Heyr) Abraham 116. 
Helderle Melichar, opat Korun- 

ský 140. 
Helm z Orlova Pavel 50, 61. 
Helfenburk 61, 141, 240. V. Albin. 
Helfenštein 80, 83—87, 89, 94, 

103-105, 108—110, 112, 116, 



281 



117, 126, 133, 134, 136, 137, 
141, 150, 151. 

z Helfenáteina hrabě JiH 30. 

z Henneberka Jiří Ernest 12. 

Heřaň, Herzan Adam 181, 182, 
230; Zdeslav 230. 

Hernik z Hornu Joachim 108. 

Herrich, Herychen, Herge z Štan- 
garu (Štenkeru) Jiří 47; Kri- 
Stof 23, 26, 35, 38, 41, 47. 

HerSpruk 12. 

Herwerden (Hervert) 108. 

HirSberger 254. 

HirSov 12. 

Hlad 139. 

Hlína 132, 152. 

Hluboká 73, 136, 178, 179, 182, 
249, 251. V. z Hradce Adam. 

Hocfc 246; Anastasius Dr. 258, 
262 ; Theobald (z Cvabruku) 223, 
236, 246, 250, 258, 260. 

Hodějovský z Hodějova Bernart 
77, 245; Jan 120, 168; Jan Jiři 
245 ; OldHch 59 ; Přech (Kono- 
piStský) 223, 233, 237; panna, 
chof Adama z Budova 223. 

z Hodie Jiří 254. 

Hodický Vácslav 168. 

na Hodoníně v. z Lipého. 

Hofmanu Melichar 242 ; z Griin- 
pihlu a z Střechová 231 ; Anna, 
chof Rudolfa z Donína 196; 
Ferdinand 9, 196; Jan Fridrich 
9; Jan st. 9, 14; Ondřej 204. 

Hohenlohe, Holoch hrabě 220. 

Hochberg 184, 185. 

z Hochstádtu Klaus 30. 

Holub 236; VavHnec 75. 

von Holtz Jan 71. 

Holtzel 99 ; Volf 145. 

Holtzšporer z Hošteina Dorota, 
chof Matiáše Benýdka 194; Vin> 
cenc 128, 131, 139, 165, 167, 
194; Vojtěch 13, 36, 68. 

Homolí 246. 

Homuth z Harasova 244 ; Jindřich 
95, 117; Jiřík 91, 92, 104, 109, 
114, 116, 121, 127, 129, 133, 
136, 137—139, 150, 155, 163, 
164—166, 168, 179, 246, 248, 
(na Radeníně) 25l, 252. 

Ilonnspergkar z Honnšperku Ši- 
mon 200. 

Horaždějovice 206, 223. V. Švi- 
hovský Vácslav. 

Hořice 242, 247. 

z Hořiměřic v. Černohorský. 



Horu 108. V. Rohy. 

Horský z Griinfeldu Vácslav 117. 

Hora Kutná (Guttna) 153, 213, 
233, 255 ; kutnohorská taxa 176. 

Hostivař 110. 

na Hostouni v. z Gutensteina Jiří. 

na HoSticích v. Bohuchval z Hrád- 
ku Mikuláš. 

Hougvic z Biskupic 250, 254, 255 ; 
Anna Maria 120; HanuS 76,81, 
82, 84 ; Joachim (na Rokytnici) 
156; Kristof 202; MaruSe 120. 

Houžka Petr 245. 

Hovorka Jan a Joachim 234. 

Hoyos, Hoys Ferd. Albrecht 97; 
(z Hojzu) Jan Baltazar 259. 

Hozlaur 85, 159; Gabriel 249; 
Jeroným (na Bzí) 114,118,207, 
237, 245, 249, 253, 258, 263; 
Pavel a Petr 269; Petr Pavel 
246; Vilém 267; Volf 244; 
Žižka 238, 239. 

Hrabáně Jan 13. 

Hrabinský dům v Krumlově 164. 

Hradčany 186, 215, 216, 232. 

z Hradce páni 53, 67, 113, 132; 
Adam 43, 48, (na Hluboké) 53, 
58, 72, 73, 75, 78, 82, 83, 85, 
89, 98, 117, 137, 138, 154, 168, 
184; Anna, choť Oldřicha Fel. 
z Lobkovic 48, 54, 78, 108; 
Joachim 9, 10—12, 14—16,23, 
38, 45; Joachim Oldřich 177, 
179, 184, 195, 206, 207; Kate- 
řina, choť Lad. Berky z Dube 
137; Lucie Ottilie, choť Viléma 
Slavaty 196, 217, 229, 243, 246, 
247, 259 ; ZacharíáS 79—82, 85, 
137. 

Hradec Jindřichův 8, 23, 25, 33, 
36, 38, 39, 44, 45, 48, 62, 78, 
89, 97, 107, 110, 128, 130, 132, 
137, 168, 177—179, 183, 195, 
206—208, 213, 217, 219, 221, 
222, 225, 227, 228, 229, 239, 
242, 246, 250, 251, 252, 269. 

Hradec Štýrský, Gratz, 67, 100. 
Hrádek Červený v. z Vrtby. 
Hradiště (u Netolic) 24. 
z Hrádku Diviš Markvart 226; v. 

Bohuchval. 
Hracholuský Ondřej 24. 
Hranická brána v Lipníku 112. 
Hrachovické rybníky 61. 
Hrbek 238. 
Hrbov 40. 



282 



z Hřebene Kořcnská Lidmila, 

choť Frt. Frokšteina 172. 
z HríStě v. Skrbenský. 
Hroch z Mezilesic Abraham 147. 
Hron Matěj br. 96; Vácslav 174. 
Hrubci cký z Cechtína Jan 84, 104. 
Huliuský Vácslav 148. 
Hultzsporer v. Holtzsporer. 
Humpolec Mikuláš 45. 
Hus panstTÍ 141; rybník 1^2. 
Hus Jan Mag. 124. 
Husa Vácslav 71. 

Ch. 

Chanovský z Dlouhé vsi 99, 104; 
Jiřík 46 ; Volf 42. 

Cheb, Eger 17. 

Chlumčanský z Přestavlk 18; Kri- 
Htof 41, 58. 

z Chlumce Sára 100. 

na Chlumu v. Dlouboveský. 

Chmel Jan 52. 

Chm^lařka 234, 235. 

z Chocemic v. Zigl. 

Chodek z Chodkova Sikmund 160. 

Chodourka 133. 

Chochol z Semechova Adam 48, 
52, 58. 

Chomutov 89. 

Choustník, Chúsník 25, 26, 33, 41, 
46, 49, 68, 74, 75, 97, 100, 102, 
107, 111, 140. 

Chrápek 227. 

Chraschetz v. z Donína Fridrich. 

z Chrastu Pesíková Eva (na Ko- 
márově) 41. 

v Chřenici v. Beneda Jiřík. 

Chřepický z Modlisovic Adam 46, 
158, 181. 

na Chřešťovicích v. Kalenice Ol- 
dřich. 

na Chropini v. Hougvic. 

Chroustenský 168, 169. 

Chrudimský Daniel 206. 

Chvalesovice 247; v. Malovec 
Vaněk. 

na Chýnově v. Malovec Jan. 



od sv. Jakuba mniši 215. 

Jamný 190. 

Jan Kazimír 145. 

Janatovský dvůr v Oudražích 66. 

Jankov v. z Talmberka. 

z Janovic Ryžmberský Adam 206. 



na Janoviřkách v. Kolovrat Hen- 

rich. 
Jaroměřice 85, 107. 
Jaroslav myslivec 227. 
Jelínek Bartoloměj malíř 109, 

129, 138. 
Je mam Jiřík 160. 
Jemnice 86. 

z Jenča Vácslav Maria 243. 
Jeřábek z Frankenleben Jan 242, 

266. 
Jesenice 90, 127. 
Jessen Pavel br. 104. 
Jessenius Jan 217. 
Jesuité 150, 171, 174, 186, 187, 

242, 247. 
Ješín 260. 

na Jevišovicích v. z KunStatu. 
Jihlava 89, 257. 
Jiljí sv. u mboně 62. 
Jílové 134. 
Jilovice 94. 
Jindřich br. 117. 
Jiří král Český 207. 
z Jiter v. Špulíř. 
Insbruck 15, 98, 99, 129. 
Ips 135. 
Itálie 9. 
Julius, císařský levoboček 224, 

237. 

K. 

Kába z Rybňan 217, (na Dvorci) 

234, 235, 246, 251. 
Kačenka, raanž. Jiř. Firvico, 206. 
Kačírek Mikuláš 52; 102. 
Kajovská brána v Krumlově 146. 
na Kaladném v. Cabelický Adam. 
Kalenice Bohuslav 168; Joachim 

168; Oldíich (na Chřešťovicích) 

158, 163, 188, 196, 234, 239,-^ 

242, 267. 
Kalibor Jan tesař 135. 

v 

Kalivoda Tomáš, bratr bim. Ne- 
tolického 52. 

Kamareti 237. 

na Kamenici v. Vencelík, Malo- 
vec Jan ; — Trhové v. Sobek. 

na Kameně v. z Prosingu. 

Kan 61. 

Kancellář česká, uherská a říš- 
ská 142. 

Kaňov rybník 21, 195. 

Kaplíř 106; Kašpar 195; Pavel 
259; Vojtěch 247, 248. 

Kaplice 159, 197, 210, 212, 214, 
216, 239, 271. 



283 



Kapoun z Svojkova Oldřich 26, 28. 
Kapřík z Vokovic Vácslav 86, 91, 

135, 139, 195. 
Kardinál Linhart, jinak WolíFut 

177. V. Linhart. 
Karel IV. císař 25; arcikníže 15, 

16, 88, 135. 
Karlíček řezník 259. 
KarlStein 77, 82, 175, 186, 202. 
Karlšteinský Jan 118. 
Kasalický z Kašle Burian 94. 
Kasold v. Gasold. 
•Katov 166. 

Kavka z Ěíčan 99; Zdeněk 81, 
84, 94,98,99; Zdeněk Lev 211, 
225, 252, 265. 

Keblanský 257; MikuláS 227. 
Keklovic (Keglevic?) 24. 
Kekula Jindřich 19. 
Kelbl fiSmistr 21, 58, 69. 
z Kemhemple Lazar 71, 134, 138. 
KerStorf v. Gerštorf. 
z Kestřan v. Oudrážský. 
Kherschl Schleusser 66. 
Kicingen 12. 
Klatovy 12, 182. 
Klaus v. z Hochstadtu. 
z Klenového Jan 226. 
Klekvice (?) 38. 
z Klinšteina v. Mičan. 
Klughar Martin 164. 
Knap 207. 

Kněžstva svolání 106. 
Knihy pergamenové 129. 
Kobeda z Luhu Fridrich 209. 
Kobr 237. 

Kobrč Josef 52; Šimon 47. 
Koc Detleb 99. 
Kocián kuchař 158, 184. 
Koclířov rybník 132. 
u Kodrábů jinak u Černého Ned- 
věda dům v Jindř. Hradci 222. 
Kolář Říha 52. 
z Kolenic Králík Jan 220. 
Koleso Jan 67. 
Kolinec 206, 209 ; v. z Vlčkovic. 

Kolkreiter, Kolichreiter z Černo- 
dubu 21,36, 257; Anežka, choť 
Theobalda Hocka 250, 257, 260 ; 
Jan KriStof 250; Melichar 250, 
253, 266. 

Kolman Michael 22. 

z Kolna v. Šmogr. 

z Kolnic Sigfrid 217. 

z Kolovrat páni 199, 208, 216, 
232 ; Henrych (LibSteinský) 160, 



186, 192, 232, 245; Jan (Bez- 
družický na Bystrém a v Zá- 
běhlicích) 109 ; Jan (Novohrad- 
ský) 186; Jaroslav (LibSteinský 
na PetrSpurce Antiquarius) 236, 
239, 240, 243, 248, 263, 269; 
Joachim (Novohradský na Bu- 
štěhradě) 186; Joachimek 223, 
226, 229, 230—232, 234, 239; 
Johanna Apolonie, choť On- 
dřeje Hofmanna 204 ; Karel 226 ; 
Maria Magdalena, choť Jana 
z Serinu 184, 185, 201, 214, 216, 
218, 219, 240; Vácslav 168; 
Volf (Novohradský) 148, 184, 
185, 187, 188, 191, 192, 196, 
197, 208, 209, 213, 214, 216, 
217, 220—223, 226, 227, 229, 
232, 233, 235, 243. 

Kománio 157, 158. 

Komářov 40, 115, 137; v. z Chra- 
stu Eva. 

Kometa, Cometa Dominik stavitel 
152, 205. 

Kometka 52. 

Koňas z Vidři Adam 46. 

Konopiště 97, 98, 204, 235. V. 
z Kunovic a z HodějovaPřech. 

Konstancie arcikněžna, choť krále 
polského Sikmunda 212. 

Kopar Anna, manželka Jana Ha-' 
gena 155, 173. 

Koráb Ěehoř 111. 

Korka z Korky Pavel 98, 99, 156, 
157, 160. 

na Komhause v. Mičan. 

z Kornic v. Sobek. 

Koruna Svatá klášter 138, 140, 
222, 238. 

Kořenský 65, 69, 99, 105; Eliška 
68; Jan 168; Jiřík 266; Jozue 
266; Karel 252, 253; Lidmila 
(z Hřebene), choť Frid. Frok- 
Hteina 172; Lukeš 266; Miku- 
láš 98 ; Petr 68 ; Petr Vok 235 ; 
Vácslav 230, 239, 242, 252—254, 
257, 269; Vilém 253. 

Koský rybník 136. 

z Kosmačova v. Žďárský. 

Kosová hora 106 ; v. z Ěíčan Jan 
ml. 

Kostelec 127; v. Malovec Oldřich. 

Kostelní 150. 

na Kosti v. z Lobkovic Oldřich 
Felix. 

Kostka VorSila 39. 

Košumberk 42; v. Slavata. 



284 



Kotelik Ondřej kantor 127. 

Koutský z Koutu Vilém 207; Voj- 
těch 158, 204, 241. 

Koza Vit 41, 46, 49, 71, 73. 

Krajíř z Krajku (Krejku) 168, 243; 
Adam 119; Barbora, chať Karla 
zŽerotína 118—120, 122, 123; 
Jindřich 98; Julius 123; Ma- 
ruše, choť Karla Švihovského 
z Riesenberka 118—120, 123; 
Oldnch (na Dačicích) 123; Vi- 
lém 45. 

Krakov 137, 216. 

Králík v. z Kolenec. 

z Krásného Dvoru v. Pětipeský. 

Kratochvíle 89, 95, 98, 99, 105, 
106, 124, 125, 163, 164, 176, 
178—182, 187; v. Leptáč. 

Krcín Jakub 17, 22, 29, 31, 45, 
49, 50, 52, 53, 58—62, 65, 67—70, 
72, 77, 90, 93, 95, 98, 105, 112, 
114—116, 122, 132, 206. 

Krčin rybník 92. 

Krejčí František 121; Urban 236. 

Křenovský Vít 58. 

Křepenice 68. 

Krhov 86, 90. 

Krimmdennagel, Khrymtennagel 
Tomáš 113. 

Křinecký z Ronova 168; Oldřich 
270. 

Kristina arcikněžna, choť Sikm. 
Báthoryho 212. 

Křivoklát 204. 

pod Křížky 45. 

Kroclov, Kruclov 190. 

Kroměříž 86. 

Kroupa Adam 203, 207. 

Krumlov (Český), Latran 7—13, 
20-22, 27, 29, 31,33,34,36— 
38, 41—44, 46, 49, 52, 58, 61, 
66, 69, 71—74, 77—79, 89, 91, 
92-94, 96—100, 104—106, 
108—110, 121, 125, 127—129, 
133, 136, 138, 139, 141, 142, 
144—146, 148—155, 159, 161— 
166, 169—178, 181—191, 193— 
198, 204, 214, 220, 222, 224, 
225, 227, 230, 231, 237, 244, 
247, 256, 257, 269. 

— Moravský 135. 

Krumlovský Matěj 122. 

Krupobití 58. 

Kubice 54. 

Kuchyňka dvůr 189. 

Kuchyňka Krištoí (Třeboňský) 183. 

Kukačka 95. 



Kuklveit 155, 156. 

Kunál^ z Machovic Adam 168; Jan 

Chval 202; Mandalena, choť 

Ad. Tuněchotského 173; Kate- 

Hna 188. 
Kuneš Jan 52. 
z Kunovic (na Konopišti) Arkleb 

204. 
Kunstat z Pamperku Jan 9. 
z Kunštatu 42 ; ZajimaČ (na Jevi- 

sovicich) Jiří 82. 
Kunžak 86, 118. 
Kuří hůrky 40. 
Kůrka v. Korka. 
Kurtzpach 64, 106. 
Kutovec 164. 
Kvirin Bartoš 137. 
Kvos, Quos z Perndorfu Ludvík 

158, 159, 171, 179, 270. 
Kyser Oldřich 17. 
Kyzan 21. 



L. 



Labí (Láva?) 156. 

z Labouně v. Otík. 

z Ladronu Kašpar hrabě 99. 

Lampl Cyriak 223 ; Eva, choť Ji- 
říka Hallera 223 ; Lamplů dům 
v Třeboni 248, 259. 

z Landau 167; Erasim 248; Ka- 
teřina, choť Jana Heřmana 
z Rogendorfu 198; Luciuš 198; 
Volf Adam 246. 

Landstein 99, v. z Eicinku. 

LapáČek Vácslav 251. 

Lassota z Steblau Erich 255. 

Lastiboř 40. 

Latran v. Krumlov. 

Lavin Vácslav 163, 164; Dr. v. 
Timín Matiáš. 

Lazar 104. 

Lazický, Lažický z Písnice Jan 
58, 66, 71, 72,74,91,116; Jin- 
dřich 148, 190. 

z Lebendorfu Heřman 160. 

Lebel (von Loben) Konrád a Jan 
202. 

Ledeč 160. 

Ledenice 94, 219. 

Ledenický Jan 158; Podlaha Jan 
180, 183. 

Lehnické kníže 16. 

Leňk Zachariáš 100. 

Leoben 41. 

Leopold arcikníže 247, 248, 250, 
251, 264, 255, 267. 



285 



Leptáč 45, 77, 92; v. Kratochvíl. 

Lesieur Štěpán 203. 

Lesí (z Radějovic) Fridrich 220. 

LeStina 129. 

Leštno, Lištno 163, 225 ; v. z Štern- 
berka Dorota. 

Letour 153. 

Leuchtenberský markrabě 106, 
199, 203, 221, 236. 

Levasseny F. 134. 

Lhenice 162, 186. 

Lhenická Dorota, manželka Ěeh. 
Smrčky 185. 

Lhota 98, 99. 

Libějovice 24, 27, 61, 93, 114, 
122, 141, 148, 179, 202, 205, 
206, 230, 234, 239, 263. 

Libeň 104—106. 

Libersol 250, 258. 

Libra ze Soběnpva Jan 248. 

z Ličova v. Mrake§. 

z Liebersalu della Franca Ema- 
nuel 268. 

z Liffdalu KriStof 18. 

z Lichtenšteina Karel 216. 

Limberk 12. 

z Limpurku Lucie Ottilie, choť 
Volfa Adama z Landau, 246. 

Linhart Adam 204, 241. V. Kar- 
dinál. 

z Lipého Čeněk (na Hodoníně) 
76, 135; Jan 120, 121, 135. 

Lipnický rybník 61. 

Lipník 85, 87, 89, 92, 103, 104, 
107, 109, 111, 112, 116, 130, 

133, 150. 

Lipovský z Lipovic Kateřina, choť 
Rudolfa z Prosiugu, potom Ol- 
dřicha Španovského 136. 

z Lípy v. Trěka. 

z Lisova v, Španovský. 

Liška Tomáš 24. 

Lišov 132, 256, 257. 

z Lišvice Reinprecht Jan Gerhart 

134, 165, 162—167, 189, 198, 
206, 213. 

Literáti 112, 266. 

Litická Anna 113. 

Litmír 234. 

Litochleb z Strachotína Michael 

35, 38, 43, 46, 47, 49, 52. 
Litomyšl 109. 
Litva 80. 

Litvín Fridrich 169. 
Lnáře 184, 194, 212, 222, 229, 233. 
z Lobkovic páni 18, 28, 132, 148; 

Adam Oal 160, 231; Alžběta, 



manželka Krištofa ml. z Lob- 
kovic 90; Alžběta, choťHenry- 
cha Libšteinského 187; Anna, 
choť hraběte Viléma z Fiirsten- 
berka 229, 242 ; Bohuslav Felix 
Hasišteinský 76, 97, 99; Děpold 
217; Eva, manželka Adama 
z Šternberka 184; Jan ml. (na 
Týně Horšovském) 20 ; Jan (na 
Bystřici) 90, 91; Jan Vácslav 
140, 216, 231; Jin Popel 97, 
99, 105, 119,120,128,136,143; 
Krištof Popel (Tlustý) 90, 120, 
168, 188, 192, 196, 232, 242; 
Ladislav 76, 99, 106; Litvín 
29; Oldřich Felix (na Kosti) 
(48), 149, 186,189,207; N. Po- 
pel 14; Regina, manželka Ferd. 
Albrechta z Hoyos 97 ; Zdeněk 
Vojtěch 178, 204; N., syn Lit- 
vínův 28, 29. 

Ločedice 161. 

Logus 15. 

z Lokšanu šlechtična 236. 

Lomnice 28, 219. 

z Lomnice Johanka Meziřická 80 ; 
Magdalena, choť N. voj vody 
z Litvy 80; Znata (na Říčanech) 
86. 

Lomnický Diviš 170; Jiřík 13,41, 
46; z Budce Šimon 188. V. Da- 
šek, Škarda. 

Longava 241. 

Lorecký pán 48. 

Lorencův Martin 103. 

Losinské hory 145, 146. 

Lotrinsko 224. 

Loubský HanuS. 267. 

Louč Jan 40; 158. 

Louta z Pořešína Jan 144, 176, 
186. 

z Loutková v. Vrchotický. 

Loutský klášter 156. 

z Lowenberka v. Mozol. 

z Ludanic Kateřina, choť pana 
Petra Voka z Rožmberka 75, 
76, 78-85, 89, 92, 96, 102, 
107-109, 116, 120, 130, 132, 
133, 136, 137, 140, 142, 147— 
149, 155, 157, 166, 167, 176, 
183, 185, 191, 192, 197, 201. 

v Luhu v. Kobeda. 

Lukan, Lucanus Jan 227, 230, 
234, 235, 237, 243, 245, 249, 
262, 253, 258, 259, 263, 264, 268. 

Lukáš P. 187. 



286 



LukSan z Březnice Adam 181, 264, 

269. 
z Luny hrabě 15. 
Lužice 253; Dolní 76. 
na Lzově v. Vchynský Jan. 

M. 

Maděr, Moder Mates 211, 232, 240. 

Mácha Bartoloměj 219, 221. 

z Machovic v. Knnáí^. 

Mailberg 240. 

Majer JiHk 236. 

z Makové «reronjm 204 ; Makov- 
ský Jan (Aquarius Soběslav- 
ský) 9, 10, 11; N. 159. 

Malíři v. Blonde, Jelínek, Nanek, 
Ornys, Podolský, Třebochovský, 
Widman. 

Malby 178. 

z Malesova v. Mirotický. 

Malovec 15, 21, 41; Adam 238; 
Bohuslav (na Dřitni) 69, 82, 
168, 178, 179, 182, 184; Jan 
(na Kamenici a Chýnově) 82, 
112, 114, 118, 124, 138, 266; 
Jetřich (na Hluboké) 251,268; 
Krištof 238; Oldnch ml. (na 
Kostelci) 127, 160; Pavel 168, 
239, 251, 266; Petr 266; Vác- 
slav 239, 270; Vaněk Chvale- 
sovský 236—238, 240, 245, 247, 
249, 260, 253, 254, 258, 261. 
263, 269; Vilém Kosoř 77, 98. 

Malsík Jakub 182. 

Mansfeld 184. 

Marek z Bavorova Vácslav 165, 
184, 198, 208. 

Marie Bavorská, matka c. Ferdi- 
nanda n. 227. 

Markvartec 120. 

Markvartová 99. 

MarSák Petr 71. 

Martin kněz v Bechyni 51 ; fiS- 
mistr 22. 

zMartinic Jiří Bořita na Smečně 
140, 143. 

Martinkovský dům v Oudražích 86. 

Matěj tesař 136. 

Mathiol, Matiol Jan Dr. 71, 110. 

Matiás arcikníže 100, 157, 169, 
225—228, 232, 235, 245, 252, 
253, 255—267, 263. 

Matigkhofer, Matigkhower Kristof 
206, 255. 

Maximilian arcikníže 17, král a 
císař 20, 21, 23, 24, 27, 28, 30, 



32, 33, 38, 39, 42, 43, 46, 47, 
50, 53 ; arcikníže 227, 228, 244, 
247. 

Mecer Jan 243. 

Mecerod, Metzerod z Rajchwaldu 
Abraham 107, 109, 129, 133, 
150, 151, 155, 161, 162, 193; 
Abraham ml. 196; Kašpar 213; 
Krištof 202 ; Sigfrid 107, 236, 
238, 268. 

Mělník 106 ; v. Kolovrat Joachim. 

z Menšteina (Maidšteina, Meind- 
Steina) Jakub 164, 178, 190, 198. 

Mertl mistr 68. 

Měsíček 249. 

Mettych, Metych Joachim 18, 75, 
98—100, 105, 136, 158 163, 
168, 171. 

z Mezilesic v. Hroch. 

Mezipotočí 169. 

Mezon Jan, biskup Olomoucký 72. 

Mezeříč 89. V. z Lomnice Jo- 
hanka. ^ 

Mičan z Klinšieina 106; Čeněk 
63, 67; Fridrich 76. 

Mičanská vinice u Prahy 161, 180. 

Michael (Michalel) Antonín 141, 
142, 146, 146. 

z Michalovic 217; Bohuslav 164, 
260; Smil 260. 

z Michnic Ofka, manželka N. Ma- 
lovce 15. V. Pouzar. 

Mikulov 30, 182. 

Milán, Meiland 9. 

Milešovka 207. 

Milevsko 41, 47, 85, 121, 130, 
179, 180. V. Bohuchval. 

Miliéín 37, 38, 40, 62, 73, 90, 98, 
104, 106, 141, 146, 147, 163, 
170, 182, 194, 198, 227. 

Miltenberg, Miltenburk 12. 

Mincování 193. 

Mindelheim 16. 

Mírek Jiřík 29. 

Mírka JindHch 174. 

Mířkovský z Stropčic Sezima 160. 

Mirotice 40, 42. 

Mirotický z Malešova 238; Alž- 
běta, choť Abrahama Turka, 
po tom Zachariáše Skaty 206; 
Anna, chof B. Daška 222 ; Jan 
211, 227; Klára, choť VítaDe- 
kary 227; Pavel 236; Samuel 
207, 225. 

Mirotických dům v Třeboni 235. 

Mispivo v. Škaroblíd. 

z Mitrovic v. Vratislav. 



287 



Mladeňovice 223. 

Mladota 119, 120. 

Mlaky rybník 24. 

Mlazovský z Těsníce Jetiřich 168 ; 
Silvester 151, 155, 163. 

Mlýny 138. 

Mlýny 136. 

ze Mnichu v. Smrčka. 

Mníšek 180.^ 

Moci mlynář 189. 

Moder v. Maděr. 

Modličanský v. Palma. 

z Modlisovic v. Chřepický. 

Mohuč 71 ; -ský kurfirSt 28. 

Mollar Petr 24. 

z Molartu Petr 191. 

z Montfortu £!ateřina, manžtílka 
Adama z Hradce 191, 217, 229, 
234, 243, 246, 247, 259, 261. 

Mor 9, 17, 18, 38, 45,51,93—97, 
108, 110, 111, 175—178, 218. 

— dobytčí 185. 

Morava 72, 79, 108, 154, 156, 203, 
225—228, 245, 253. 

Moskevská v. Feodorovna. 

Most 204. 

Mostník z Ništice Vavřinec 58. 

Mozol z Lewenp§rka Mikuláš 49, 
52. 

Mracký z Dube Jindřich 232 ; Ka- 
rel 114, (na Pyšelích) 232. 

Mrakeš z Ličova Ondřej 246, 248, 
251, 260, 269. 

Muchek 229. 

Mqchka z Bukovan Petr 33. 

Murau 32. 

Mu«trování vojska 45, 99, 207, 
211, 251. 

z Mysletina v. Grejnar. 

lí. 

Načelek v. Sedlčanský. 

z Načeslavic v. Frokštein. 

Naděje rybník 137. 

z Náchoda Fridrich (na Dunaj o- 
vicích) 118, 120, 121, 135; Jan 
120, 121; Kačenka 120; Maria- 
na 120; Petr Vok 121, 260. 

na Nakvasajicích v. Přehořovský. 

Náměstí 118; v. z Žero tíná Karel. 

Nancy 224. 

Nanek Matiáš, malíř a měřič zem- 
ský 184. 

z Nasavrk v. Žechart. 

Nedrthalský dvůr a mlýn u No- 
vých Hradů 128, 139, 140. 



u Nedvěda Černého v. u Kodrábň. 
Negaral Jiří hrabě 66. 
Nejhauzar Jan 132. 
Nemastil 234. 
Němčanský Jan br. 121. 
NěmČice 162, 181. Na N. v. z Rou- 
pova. 
Němci 54, 168. 
Němec Vojtěch 52. 
Nespeky 106, 227. 

Netolice 40, 61, 65, 69, 79, 89, 
92, 93, 95, 114, 124, 132, 141, 
144, 162, 164, 171, 176, 178, 
179, 180, 184, 187, 189, 195, 
196, 236. 

Netolický Jiřík 42; Šimon 52, 
103, 151, 167, 178 ; Tomáš (Káli- 
voda) 52, 58. 

Netolický z Turova Jan 92. 

Neuburk 16; z N. kníže 240. 

Neustadt, NeyStat 12. 

Nevděk rybník v. Svět. 

Neydhort 16. 

Nidrau 164; v. Sverazký. 

z Niklsdorfu PuSovna Alina, man- 
želka Mik. Waltera 36. 

Nise 20. 

Ništice 58. 

Nizozemsko, Niderlant 18, 19, 51, 
75, 225. 

No^aret de la Valette hrabě de 
Candale Bernard, Jan Ludvík,* 
Jindřich 250. 

Nornberk 12, 13, 19, 20, 259. 

Nortsch (?) 30. 

Nové hrady 13, 36, 44, 49, 68, 70, 
128, 131, 132, 134, 138, 139, 
141, 148, 150, 153, 161, 165, 
169, 171, 184, 200, 210, 217, 
219, 229, 258, 260. 

Novokřtěnci 102, 145, 182. 
Novosedlí 26. 

Nový dvůr u lÝeboně 201, 264. 
Nyslovský z Nyslov a z Radva- 
nova Krištof 160. 



O. 

z o če dělič v. Ojíř. 

Odkolek, Vodkolek Jan 48. 

Ochanzen Bemhard 198. 

Ojíř, Vojíř z Očedělic Albrecht 

46, 49, 133; Jan 182. 
Okovice, Ojkovice, Vokovice 149. 
Olbram, Volbram ze Štěkře Jan 

(na Brandlíně) 26; JindHch 



288 



(v Skalici) 46, 58, 78; Jiřík 150, 

153, 155, 161, 165. 
Oldřich mistr 189. 
z Olbramovic v. Dvorecký, 
na OleSné v. Pouzar Albrecht. 
Olomouc 20, 30, 38, 71, 72, 84, 

85, 104, 107, 108, 135, 137, 259. 
Opatovice 201, 217. 
Opatovský, Oppatovský rybník 61, 

62, 65, 240. 
Opava 32, 33. 
Oplatil rybník 92, 98. 
z Opperštorfa Anna Maximiliana, 

manželka Petra z Švamberka 

269; Vilém 106. 
z Oranie, Uránie Vilém 18, 19. 
z Orlova v. Helm. 
Ornys MatouS malíř 109. 
Orsini v. Ursini. 
z Ortenburku hrabě 15. 
Osenberger Oldřich 259. 
Ostřihom 212. 
Ostromírský 198. 
Ostrovec z Vlašimě 237. 
Otík, Votík z Labouně Jindřich 

Bradský 158, 162, 198, 201, 210 ; 

Jiřík Bradský 262 ; Fridrich 267. 
z Ottrsfeldu Jan Theodor 241. 
Ottoslavský Jan 110, 116, 137. 
Oudraž 66. 

Oudražský z Kestřan Ctibor 66. 
Oujezdec 133. 
Oustí 29. 

Oustrašice 34. V. Vratislav. 
Ouštěcký Vilém 214, 215, 245, 246. 

P. 

Pacov 147; v. Španovský. 

Padua 9. 

Palma Modliřanský Sixt 199. 

na Palupíně v. Žechart. 

Pamatuj rybník 122. 

z Pamperku v. Kunstat, Svěchin. 

Papežský nuncius 106; legátl64. 

V. Aldobrandinus, Fellerarius. 
Papírní obchod 183. 
Pardubice 228. 
Parisz 18, 47. 
Passov 9, 30, 86, 153, 248; -ský 

biskup 55, 150, 164, 185, 247. 
Passovský lid 227, 247, 249, 252, 

253, 254, 256, 259. 
Pátek Jan 233. 

Pečmuller 46. V. PoČmilnárka. 
Pekíur Pavel 159. 
Peklo 45. 



Pelikánovy pokoje v Krumlově 
237. 

Pergar KriStof 177. 

z Perková v. Syrakovský. 

Pernický 179. 

z Pernsdorfu v. Evos. 

z Pernšteina 15, 136; Polyxena, 
manželka Viléma z Rožmberka, 
potom Zdeňka Vojtěcha z Lob- 
kovic 113, 125, 141,. 142, 163, 
183, 190, 205, 221; Vratislav 
43, 76, 99, 100. 

Persius Dr. 230. 

Pesert Jakub 71. 

PeSík Jan 41. 

Pětipeský z Krásného dvoru 132 ; 
Vácslav 160; Vilém 39. 

Petříka Jan 52. 

Petro vice 133. V. Zahradecký. 

na Petršpurce v. z Kolovrat. 

Hkarti 199. V. řeSti bratíři. 

Pine 18. 

Pirgaři 54. 

Písek 45, 169, 180, 225, 242, 253, 
254, 269. 

z Písnice v. Lazický. 

Plch Jakub 52. 

Plachý Šim©n 250. V. Černovský. 

Planá, Plané 34, 112, 114; (u Bu- 
dějovic; 239. 

Plánský z Pleknšteina Bartoloměj 
71, 75. 

Plastovice 73, 208. 

Plastovský Vondra 40 ; rybník 61 . 

Plavnice 58, 247. 

Plezský 100. 

Plzeňsko 202, 269. 

Pobing 16. 

Pocestný Matiáš 38. 

Počátek rybník 22. 

Počátky 110. 

na Počedlicíeh v. Vřesovec Jan. 

Počmilnárka Mandalena 29. 

Podbřezský rybník 132. 

Podlaha 31, 180. V. Ledenický. 

Pod obojí 162, 237, 261. 

z Podole Hynek Čáslav 211, 268, 
272. 

Podolský z Podolí Šimon, malíř 
126. 

Podrbužek, Podroušky, rybník 93, 

z Pohnání v. Protivínský. 

Polák Alexander 47. 

Pole 10. 

z Polheimu Sikmund Ludvík 179. 

na Polici v. z WaldSteina Jan. 

Polná 162, 246. 



289 



Polsko 52, 114, 124, 137, 212, 224, 
247. 

Polský král Sikmund 212. 

Pomoc, lybník 93. 

PoněSický Vácslav62; Vaněk 68. 

Pop Jan 180. 

Pordejus Jan 108. 

Poříčí 227. 

Pořizany 40. 

Porphirius Lukáš P. 145. 

Postřihač 211. 

Potěšil rybník 72, 132. 

Pouzar z Michnic Albrecht (na 
VoleSné) 243, 262, 253, 272 ; Jin- 
dřich (na Žamberce) 62, 93. 

Pouzdřany 118. 

Povstání sedlské v Rakousích 
167—169. 

Pozděrazl90; -ský v. zFlieszen- 
pachu. 

Praha 9, 10, 13, 17, 20, 21, 36, 
39, 42, 43—47, 52, 53, 58, 59, 
62, 64, 67, 70, 73, 75, 76, 78, 
83, 87—95, 97, 98, 102, 104— 
106, 109, 113, 114, 117, 119, 
124—128, 133, 135, 136, 140, 
142, 144, 145, 148, 149, 151, 
161—164, 166, 167, 169, 170- 
175, 178, 180-183, 185, 186, 
188, 190, 193, 194, 196-200, 
202—205, 207, 210, 213—216, 
218, 220, 225—228, 231, 233, 
235, 236, 240, 241, 244, 248, 
260, 251—255, 258, 259, 263, 
270. 

Piachatice 11, 34, 49, 53, 65, 71, 
72, 75, 125, 142, 148, 153, 154, 
165, 169. 

Prachatický Jakub 116. 

Prachenský děkan Martin 42 ; kraj 
149. 

Praisinger 258. 

Prak (Prack, Prag v Bavorsku) 16. 

Praxi Volarský Bartoloměj 161. 

Praumbergar Henrich a KriStof 
159. 

Pražma z Bílkova (na Ejvanovi- 
cích) Petr 82. 

Pře denice Adam 160. 

Přehořovský z Přehořova (na Na- 
kvasejovicích) Oldřich 26, 242. 

Prechtl Jan 65. 

z Přestavlk v. Chlumčanský. 

Prešpurk 20, 21, 51, 157. 

Přichovský 41. 

Prii Michael 205. 

Promnic, Poravic 16. 

V. Břežan. 



z Proseče TomáS 39. 

z Prosinku Rudolf 135. 

z ProSovic v. Zelendar. 

Protivín 53, 181. 

Proti vinský Chval z Pohnání 66. 

Pruk 116; z Prusku 24. 

Pruské kníže 16. 

Pruskovský z Pruskova (na Starém 
hradě) Jan Kristof 140, l67. 

Ptačí bláto 94. 

z Puchheimu Puchomír, Pocho- 
méř Bernhard (na Gmundu a 
Schwarzbachu) 230—232, 235, 
242, 244, 2.45, 246, 253; Jan 
248; Otthenreich 70; Pilgram 
246, 248, 269; Reichard 248; 
Volf Adam 270. 

Purkhauzar, Purkhouser Anna 
(z Schiechelhofu) 75 ; Ondřej 38, 
41, 49, 52. 

Pus z Kamfeldu Rudolf 230, 238, 
253, 258. 

Pus, Pusch z Vilschainu Jan Worn- 
her 75. 

PuSovna v. z Niklsdorfu. 

z Piitzengrasu hrabě 16. 

na Puwsdorfě v. z Rozdražova. 

Pyšele 233; v. Mracký Karel. 



R. 



Rab 33, 156, 157, 173. 

Racek Pavel 133. 

na Račicích v. Hougvic. 

na Radeníně v. Smrčka Oldřich 

a Homuth Jiřík. 
Radkovec 206. 
Radostice 94. 
Radský 258. 

z Radvauova v. Nyslovský. 
Rakoš v. sněm uherský. 
Rakousy 31, 156, 157, 167—169, 

225, 226, 227, 235, 245. 
Ramée, Ráme Vavřinec 251, 254 

až 257. 
Rambousky Burian 208. 
z Rašenšteina v. Gallus. 
Ratibořské hory 145, 146, 176, 

193, 199, 206, 213. 
Rausndorf Petr 89. 
Reder, Redar zRedern Erazim 105, 

158, 159, 223, 260, 267, 270; 

Melichar 160. 
Řehoř papež XIII. 90. 
Rechenberger z Rechenbergu (na 

Baiersdorfu, Béjerstorfu) Balta- 

19 



290 



zar 194, 195; Dorota, manželka 

Abrahama ml., z Mecerodu 195. 
Reifen, Reiiren(?) 30. 
z Reichenova v. Umbirth. 
Reichenštein, Rajch enštain 98, 

141. 
z ReizeDŠteina Johanna, manželka 

Ben. Bohiíchvala 179. 
Řeky nové u Třeboně 90, 129, 

132, 248. 
Řemičov 40. 
Remtl Adam 185. 
Ren Ábel 31. 
Rennsperger 44. 

de Renty marquis Croy Vilém 135. 
Řeřábek 21. 
Resch Jan Oldřich 267. 
Rezno 64. 
z Říčan HanuS 158, 186. 197, 198, 

217, 252; Jan ml. (na Kosově 

hoře) 39; (Beztahovský) 237; 

Lidmila 107 ; Pavel (na Dubu) 

202, 205, 240, 245, 250, 251. 

V. Kavka. 
na Říčanech v. z Lomnice. 
Řidl, Rýdl Linhart 171; MikuláS 

171, 204. 
Richter, Rychter Jan 149, 190, 259. 
z Řísnice Bohdal Vácslav 160. 
Rivoli laca 31. 

z Rogendorfu Alžběta manželka 
Jana z Lobkovic 75; Alžběta, 
chof Pilgrama z Puchheimu 246 ; 
Anna, choť Jošta z Rožmberka 
7, 8, 9, 12, 14; Jan Heřman 
198; Juliana, chof Richarda 
z Štarhemberka 239; Maruše, 
manželka Ludvika z Polheimu 
179; Volf 8. 

Roh Origines z Vlkanova 19, 21. 

z Rohatec v. Vamberský. 

Rohy (Horn) 20. 

Rokytnice 80, 94; v. Hougvic 
Joachim. 

Ronff v. Rumf. 

z Ronova v. Křinecký. 

Ronpar Ondřej 58. 

na Rorecku v. Prosing. 

Rott Ondřej 128. 

Roubík Šebestián 102. 

Roudnice 88, 94, 98, 103, 105, 
106, 141, 142. 

Roudnický Jakub 123, 125, 162; 
Regina 162. 

z Roupova 197, 223, 235; Adam 
23, 134; Hynek 23, 62, 134; 



Vácslav Vilém (na Trnovanech) 

243; Vilém (na Němčících) 114, 

168. 
z Rozdražova, Rozražova Vácslav 

hrabě (na Puwsdorfě, Govářove 

a Blatné) 202, 209. 
Roztoch 82. 
z Roztok v. Mičan; na — v. 

Boryně. 
Rozvodovský z NeSova Volf 160. 
Rožmberk 28, 44, 128, 141, 148, 

153, 165, 184, 193, 197, 214, 

227, 229, 230, 234, 240, 260, 

271. 

z Rožmberka páni 31, 179, 187; 
Alžběta, manželka Henricha 
z Švamberka 66, 201 ; Anna, 
chof Joachima z Hradce 8, 16, 
33, 54, 59, 75, 76, 83, 89 ; Eva, 
manželka Mikuláše z Serinu, 
potom Pavla ž Gasoldu 14, 23, 
32, 45, 92, 98; Jogt 7, 8; Petr 
Kulhavý 8; Vilém 9—14, 17, 
20—23, 25—27, 29, 32, 33, 35 
až 39, 45—47, 49, 52, 55—61, 
63, 65, 67, 68, 71—75, 77—79, 
83, 86, 87, 89—95, 97—100, 
102—106, 108, 113, 115, 116, 
121—125, 132, 134—136, 138 
až 141, 149, 150, 153, 164, 182. 

Rožmberský dům na hradě Praž- 
ském 33, 180 ; — na Hradčanech 
192; na Starém městě 39, 117. 

— poklad 255, 256. 

— Nový dvůr 114, 133. 

— rybník 122, 129, 132, 195. 

z Rožmitála Alžběta, manželka 
Jana Bezdružického z Kolovrat 
109; Zdeněk Lev 128.. 

ze Rtína Maruška, chof Zdeňka 
Lva Kavky 225. 

Rudner, Rudnar MatíáS 173, 178. 

Rudolf arcikníže 50, král 51, císař 
70, 75, 78, 81, 83, 87, 90, 91, 
93, 94, 100, 112, 114, 136, 142, 
143, 145—149, 151, 154, 162, 
164, 166, 180, 187, 189, 190, 
193, 195, 196, 198, 203, 204, 
210—212, 225, 226, 239, 244, 
250, 254, 263, 270. 

Rudolfov, RudolfStatské hory 226. 
Rňlle Jiřík 159. 

Rumf, Ronff 78, 136; N. paní Fri- 
dricha z Fiirstenberka 217. 
Rundel Vlach 252, 254, 257. 
Ruswurm Heřman Kríštof 213. 



291 



Ruth z Dirného 38; Bohuchval 

160; Jan 26, 83, 111, 112, 114; 

Petr 26, 27. 
Ruthart Mikuláš 21, 24, 26. 
Ruthartovský dům v Třeboni 205, 

210. 
Rybiš Sigfrid 21. 
Rýdl v. Řidl. 
Rychnov Německý 150. V. z Rei- 

cbenova. 
Rychter v. Richter. 
Rýnský hrabě Filip 191; Fridrich 

191 ; Otto 190; kurfirSt falckrabě 

Fridrich a jeho syn Ludvik 16. 
z RyŽmberka v. Švihovský. 
Ryžmberký v. z Janovic, 
na Ryžmberce v. z Gutenšteina 

Jiri. 
z Rzavého v. Vítha. 

S. 

na Sádku v. WaldSteina Hynek. 

Sádlo z Vražného Bohuslav 160; 
Vilém 78. 

Sakla 216. 

z Salmu Ekh 33; MikuláS 70. 
Veikart (z Tovačova) 218, 220, 
249. 

Santanir, Santalir (St. Hilaire Gil- 
bert) 255—267. 

z Saxendorfu Fridrich 75. 

Sára 100. 

Saska v. Ojíř z Vacovic. 

Sasko 83, 89, 145; -ský kurfirSt 
August 42, 43, 90 ; Kristián 202, 
244, 245. 

Sauxen z Rachilen Matiáš 225. 

Sbírky na lid válečný 149. 

Sedlčanský Pavel Načelek 118, 
207, 216, 234; Vácslav 104. 

Sedlčany 40, 89, 206. 

Sedlec 122, 186. V. z Šternberka 
Adam. 

Sedmihrady 166. 

z Semanina Anna Danielka, chof 
Martina Grejnara 172; Barbora 
Danielka, manželka Adama Sta- 
ska 221 ; Jindřich Švarc, Šwortz 
br. 101, 117, 127, 136, 152, 168, 
179, 182, 217; Laudat Daniel 
Bohuchval (Bouchval) 127, 130, 
136. 

z Semechova v. Chochol. 

Senomatský MatiáS 162. 

z Serinu (Zrinský) 64, 207; Jan 
145, 168, 184, 187, 188, 190, 



191, 197, 201, 204, 207—209, 

216, 218, 221, 223—226, 227, 
229, 230, 232, 234—236, 239 až 
242, 244, 246—248, 258, 260 až 
262, 271 ; JiH 32 ; N. manželka 
N. zTurnu 218, 241; MikuláS 
23, 32, 37. 

z Schiechelhofu v. Purkhauzar. 

Schleusser v. Kherschl. 

Schóngraben 23. 

Sigl v. Zigl. 

Sigmund král Polský 212. 

Sichtová 207. 

Silberberg 141. 

Silvester zlatník 173. 

SingenSpihler Goldscbeider TobiáS 
149, 177. 

Singer MatiáS 184, 214. 

Sinshausz Lorenc 66. 

Sintzenhauser v. Zintzenhausen. 

Sjezd krajský 230. 

Skála 235. 

Skalice 209, 212. V. Olbram. 

Skaliště Vácslav 204. 

z Skalky Jan 240, 243. 

Sklo 142. 

Skrbenský z HříStě (na Slavětíně) 
Jan 76. 

ftkuhrovský z Skuhrova Smil 40; 
Vácslav 38. 

Slaný 149. 

Slatinský Jetřich 101, 138. 

Slavata 98, 236, 238, 240, 243, 
246, 260; Adam 42; Albrecht 
160, 168; JindHch-168; Vilém 
(z KoSmberka) 173, 195, 216, 

217, 219, 221, 223, 225, 226, 
229-231, 238, 239, 243, 247, 
269, 260; ZacharíáS 98. 

na Slavětíně v. Skrbenský. 
Slavkov 167, 169, 177, 179, 226. 
Slavoňov 23. 

Slezák pachole 85; mlyn^ 36. 
Slezko 32, 99, 100, 124, 224, 226, 

253. • 

Smečanský 24, 51. 
na Smečně v. Martinic. 
Smilkov v. Saska z Vacovic. 
Smiřický Jaroslav 247. 
Smolík Matiáš 170. 
Smrčka Řehoř 185. 
Smrčka ze Mnichu Oldřich (na 

Radeníně) 29, 39, 48, 53; Petr 

78; Zdeněk 38, 41. 
Smržov 90. 
Sněm český 21, 33, 46, 67, 79, 

125, 146, 148, 151, 162, 167, 



292 



I I 



fe 



180, 196, 200, 233, 236; morav- 
ský 32, 225, 226; slezský 32; 
generální 226, 253 ; uherský 50 ; 
Hsský 14—16, 27, 30, 64, 93. 

Sobek z Kornic Adam 139 ; Hen- 
rich 132, 139. 

z Soběnova v. Libra. 

Soběslav 20, 21, 25, 26, 35, 36, 
39—41, 43, 47, 61, 52, 66, 67, 
71, 72, 85—87, 90—93, 96, 101, 
102, 104, 106, 108, 109, 114 až 
116, 118, 120, 121, 126, 127, 130 
až 132, 138, 141, 169, 174, 175, 
182, 185, 198, 199, 207, 228, 
244, 248, 251, 260. 

Soběslavské předměstí v Třeboni 
233. 

Soběslavský v. Makovský. 

Sobětický 240. 

z Solmu hrabě Otto 202. 

Solní obchod 148, 166. 

Soukeník Jiřík 102. 

Spolský Petr 62, 67; rybník 62. 

z Sprincenšteina 259. 

Srb 58. 

Srbický Kristof 26, 27, 35, 42, 44, 
46, 71. 

Stadlecký Vácslav 52, Vít 78. 

Stálec 40. 

Stanislavovic Lída, manželka Joa- 
chima Hovorky 234. 

Stankov rybník 91. 

Stará ves v. Syrakovský. 

Stařel 156. 

Stařinský JindBch 46. 

StaSek (z Cidliny) Adam 221 ; Jiřík 
267; Vácslav 221. 

Stavitelé v. Antonín, Balthazar, 
Beneš, Caneval, Cometa, Kali- 
bor, Matěj, Mertl, Moci, -Ol- 
dřich, Prii, Vincenc, Vlach. 

Stenker (Stencker) 47. 

Stier 18. 

Stolinský 198. 

Strahov.215. 

z Strachotína v. Litochleb. 

Strain (Strein) 16; Achac 167. 

Strakonice 11, 44, 181; -čti kn- 
žovníci 217, 228, 232. 

Strašiní 42. 

na Strážnici v. z Žerotína. 

z Střechová v. Hofman. 

Strein v. Strain. 

na Střele v. Boubínský Petr. 

Stroj etický 44. 

Stropnice 138, 171. 

Studených dům v Třeboni 263. 



Studnička Jan 161. 

Sudek z Dlúhé Adam 18 ; 219. 

Sudoměřice 111, 112, 124, 134, 

136, 139. 
Suchomatský 239. 
z Suku v. Hašková, 
z Sulcu hrabě (Ludvík) 226. 
Sušice 12. 
Svachovský dvůr 128, 131, 134, 

139, 200, 216. 
z Svarová Kristof Karel (na Ha- 

mru) 252, 263, 266; Vácslav 

Karel (v VaSeku) 33. 
Svaryšův dvůr 134. C 
Svatkovský z Dobrohoště Oldřich 

244, 266, 270. 
Svatovský Pavel 46, 47. 
Svěchin Gabriel á Pampergo 8, 9. 
Sveraz 162. 

Sverazský z Nidrau Jiří 164, 212. 
Svět, Nevděk rybník 61, 66, 201, 

216, 221, 240, 264. 
na Světlé v. Trčka Burian. 
Sviboh 68, 69. 
Svinenská brána v Tíeboni 201, 

227, 232, 236, 263. 
Svinky 112. 
Sviny Trhové 68, 128, 210, 214, 

252, 271. 
SvojSína N. 199. 
Sýkora, Sejkora 94. 
Syrakovský z Perková Ctibor (na 

Staré vsi) 86. 
Syrovátku dům v Třeboni 243. 
Syrovec 117. 
Sziget, Zygeth 37. 

Š. 

z Šalu v. Šroffer. 

Šamper Gregor 33, 83. 

Šartink, Schárding 30. 

Šato v. Škata. 

z Šebínu v. Veselský, 

z Šenberku Hannibal 231. 

Šendler Volf 100. 

Šeňk, Klíčník Jan 211, 219. 

z Šerfenšteina Daniel Theofil 136. 

Šibenice u Krumlova 183. 

Sic Albrecht 158. 

Šiftar Martin 184, 210, 216, 242. 

Simek myslivec 234. 

Škarda Ondřej Lomnický 234. 

Škarohlíd, MiSpivo Jakub 219, 220. 

Škata, Schato z Šattenthalu Jan 

210; Dr. Severin 248, 262; Za- 

charíáš 206, 210. 



293 



« 

Škol Alexandr 28, 103. 

Šlejnic 9. 

Šlik z Pasaunu Ferdinand 210, 218, 
225; Ludvík 264. 

Šmilauer 257. 

ŠmogT (z Schmograu) z Kolna a 

^ BranSic Vít 11, 18, 24, 38, 43. 

Šnell, Schnell Toman 102. 

Sobor 62. 

Šolius, Scholius Ondřej (z Elsaufa) 
Dr. 144, 151, 158, 162, 166, 167, 

^ 169, 177, 179. 

Somberk 216. 

Španělský král 28 ; -ské poselství 
15. 

Španovský z Lisova 13; Jan (na 
Pacově) 73, 83; Joachim 252; 
Krištof 252 ; Ludvík 146; Michal 
77, 99, 128, 146, 147, 163, 170; 
Oldřich 128, 135; Zuzana, man- 
želka Zdeňka Lva z Rožmitála 
128. 

v 

Spiler Apolena a Bartoloměj 123. 

Spulíř z Titer 244 ; Jan (na Tuča- 
pech) 26, 86, 101, 103, 113; 
Ondřej 85; Petr z Kostelce 244; 
Vácslav 122, 127, 129, 132, 165, 
179, 185, 238, 246, 250, 253. 

— ský dům v Soběslavi 92. 

Sreibersdorf z Teutšenšteina Eva, 
manželka Adama Sudka 219; 
Mikuláš 141, 142, 171, 184, 189, 
210, 222, 224. 

Šroffer z Šalu OldHch 34. 

Štandl Matiáš 46, 52, 74. 

z St-angaru v. Herge. 

Štangel 227, 238; Štangl 26. 

z Štarhemberka 228, 253 ; Erasmus 
270; Gothard 246, 254, 268; 
Richard 239, 269,270; Susana, 
manželka Jana Viléma z Cel- 
kinku, 239. 

z Štěkře v. Olbram. 

Štěpánov, Štěpánovice 256. 

Šternberk Český 40, 62. 

z Šternberka Adam st. (na Sedlci) 
82, 98, 99, 106, 153, 168, 184, 
188, 196, 204, 209, 211, 212, 
216, 221, 229, 231, 243, 244, 
246; Alžběta 204; Bohunka 11; 
Dorota Holická, choť V. Smtfi- 
ckého, pak Max. Trčkj, potom 
Kríštofa z Fiirstenberka 163,235; 
Jan 98, 208, 243, 244; Jan Zde- 
něk 163; Jaroslav 230, 243; Jiří 
98, 106 ; Judita, manželka Volfa 
Novohradského z Kolovrat 188, 



228, 236, 240, 244, 245, 249, 
260; Lacek 184, 220, 224, 232, 
240 ; Lacslav, Ladislav 106, 199, 
202, 209; Otakar Holický 17; 
Sidonie 167; Štěpán Jiří 198; 
Vácslav Holický 17, 18, 62. 

Štolcar Švestka Jan 206; Ludmila, 
choť V. Hulinského 210. 

Štolcpek 127 ; Lidmila 233. 

Štralar 32. 

Štrein v. Strain. 

Štrobl Šimon 178; Sabina 184. 

Štrup Ambrož 178. 

Šturm Adam 49, 68, 67, 71, 74. 

z Šulpurku markrabě Jakub 30. 

Šurer z Waldheimu Martin 142, 
146, 150, 151, 158, 161, 208. 

Šustr Jíra 159. 

Sutí 158. 

z Š Vamberka, Švanberka páni 13, 
29, 104, 179, 186, 187, 193, 209; 
Adam 76; Adámek 246, 268; 
Benigna 269; Henrich st (na 
Zvíkově) 39, 44, 47, 48, 50, 58 ; 
Hynek 39; Jan Jiří 107, 163, 
193, 229, 232, 235, 236, 241, 
243, 244, 245, 246, 260, 261, 
262, 263, 268, 269 ; Jan Šebestian 
263; Jan Vilém 107; Jiří 168; 
Jiří Ehrenreich 237, 241 ; Kri- 
štof (na Vorlíku) 39, 40, 41, 58, 
70, 82 ; Petr 235, 236, 239, 244, 
245, 248, 260, 261, 263, 264, 
268, 271. 

Švarc v. z Semanína. 

z Švarcburku, Švorcenburku Ginter 
hrabě 31. 

z Švarzpachu v. Puchheim a Hagon. 

Švejcar lékárník 183. 

z Švejnochu Švejnoch František 
89; Fridrich 265. 

Švenda Lazar 255, 257—269. 

Švestka v. Štolcar. 

Švihovský z Rýžmberka Alena 
(z Horaždějovic), manželka Vác- 
slava Viléma z Roupova 244; 
Fridrich 230; Johanka, choť 
Fridricha 85, 108, 199, 230, 231, 
236, 239, 243, 245, 249 ; Judita 
VorSila 249; Karel (na Horaž- 
dějovicích) 123; Petr Vok 230, 
268; Theobald 223; Vácslav (na 
Horaždějovicich) 82, 108. 

^vinopoch Jiřík Kríštofa Šebestian 
142. 

Švortzman 167. 

Švýcarsko 224. 



294 



T. 



Tábor 25, 35, 36, 40, 41, 61, 95, 
97—99, 101, 114, 127, 169, 183, 
196, 197, 207, 220, 228, 230, 
242, 244, 248, 269. 

'Táborská brána v Soběslavi 174. 
• Tachovská Kateřina (na Jankově) 
39, 188. 

z Talmberka Vilém 114. 

TalSovice 139. 

Tanaberd (Tannenwerth?) 30. 

Tantzl z Tratzberku Šimon 210. 

Tatous z Vraníhí) Hanuš 95, 102. 

Tejfl (Teyffl) 62. 

TejnohorSovský Artophidius Jan 
10. 

Teleč 38, 184. 

Těmín Bohuslav 168. 

Tenglar 65. 

Teplice 128. 

Těšovský mlýn 142. 

Tetour z Tetova Anna, manželka 
Oldřicha z Ealenice 196 ; Burian 
(z Malenovic) 168, 196. 

z Teutschenšteina v. Šreibersdorf. 

z Tifenbachu Regina Barbora 246. 

Timín Lavin Matiás Dr. 218, 230, 
238, 243, 249, 262. * 

Tišnov 89. 

Tkadlec Havel 219; Volf 91. 

na Tlumačově v. z Donína. 

Tošanský 181. 

Toušek Jan 74. 

z Tovačova v. Salm. 

Trautmansdorf 256. 

Trautson, Trautsyn z Folkenšteina 
70; Pavel Sixt 136, 192. 

Trčka z Lípy 136; Burian (na 
Světlé nad Sázavou) 76, 82; 
Maximilian 163; Mikuláš (na 
Želivě) 82. 

Třebíč 118. 

Třebický 168. 

Třebiště 29. 

Třebochovský Šebestián 38, 52, 
58, 62, 71, 74, 86, 94, 103, 104, 
127; Tomáš malíř 44, 189, 201, 
223. 

z Třebomyslic v. Dubský. 

Třeboň 13, 19, 21, 22, 32, 37, 39 
až 41, 45, 49, 50, 53, 56, 68 až 
62, 65, 66, 77—79, 83, 89—94, 
98, 99, 102, 104—106, 110, 112, 
115—117, 122, 127, 132, 137, 
140, l'41, 148, 151, 152, 155, 
156, 159, 161, 163, 165, 169, 



171-173, 175, 177, 179, 181, 

183—185, 187, 189, 190, 194 až 

203, 205—214, 216—227, 229 

až 243, 245—266. 
Třeboňský Ěehoř 66, 67 ; Krištof 

v. Kychyňka. 
na TÝebové v. z Boskovic. 
Trierský kurfiršt 28. 
Trnavský Lukáš 160. 
na Trnovanech v. z Roupova V. V. 
Trojánský 13, 18. 
Trosendorf v. Drozdovice. 
Trubáček Jan 208. 
Tubský 168. 
Tučap z Tučap Hynek (na Budi- 

slavi) 26; na Tučapi v. Špulíř 

Jan. 
Tumzhyrn Vilém 103. 
Tůmů Jan 52. 
Tuněchotský z Poběžovic Adam 

158, 172, 173. 
Turci 28, 30, 149, 151, 154,. 157, 

168, 211, 212, 226, 227, 266. 
Tui-ek Abraham 152, 206 ; Daniel 

133. 158. 
Turnajové 42, 148. 
Turnovský Sigmund 142. 
z Turnu Henrich Mates 240; mla- 
dý pán 217, 220, 240, 241,247. 
z Túrového v. Želízko. 
Tusbuli (?) 31. 
Týh Horšův 11, 12, 13, 20; v. 

Lobkovic Jan. 
Týn na Vltavě 39, 96, 433, 136, 

162, 228, 233. 
Týnhoršovský v. Artophidius. 
Týnská Markéta 182. 
Tyroly 244. 

u. 

Uhry 20, 29, 30, 32, 50, 61, 154, 
161, 202, 209, 212—214, 225, 
226, 228, 241, 245, 252. 

Újezdec v. Oujezdec. 

Úkazy na nebi 71, 93, 97, 103, 
125, 176, 213, 226. 

Ulm 254, 258. 

Ungelt královský 153. 

Umbirth, Unbirth z Reichenova 
Joachim 38, 41, 44, 46, 47. 

Ungnad David 18; Ludvík 30. 

z Uránie v. Oranie. 

Ursini, Orsini 171, 205, 236, 266; 
Fabius 170; František 163; Li- 
via 163; Virginius 163, 166, 170. 

z Usouší v. Valovský. 



295 



V. 



Vacelík, Vacrlík z Edu Vácslav 
41, 47, 51, 55, 56, 58, 78. 

z Vacovic Ojír (Vojíř) Saska Jan 
160, 166, Í67; Jindřich (na 
Smilkově) 90; KriStof 100, 101. 
V. Ojíř. 

Wajsperger Lorenc 126, 127. 

z Waldtburku KriStof Í90; Marie, 
manželka Lucia z Landavy 198. 

z Ví^ldeku v. Vranovský. 

z Valdheinu v. Šurer. 

z Valdova v. Mo§our. 

z Waldsteina Adam (Dlouhý) 168, 
191, 216, 220, 223—225, 229, 
231, 261; Adam ml. (Krátký) 
211,216; Hannibal 225, 236, 
240; Hynek (Brtnický) 75, 76, 
78, 81 ; Henrich Brtnický na 
Sádku 82, 84, 85; Jan Lhossl 
Brtnický (na Polici) 82; Jan 
76, 99; Jindřich 98; Kačenka 
120; Sybilla 120. 

Valentin br. 98. 

Valouni 226, 229, 256, 257. 

Valovský z UsouSí Albrecht (na 
Valu) 26. 

Walter zWalteršperku Mikuláš 36. 

Vamberský z Rohatec Jan 164, 
165, 169. 

Varhaník Petr 52. 

Varyn TomáS 117. 

z Varovic Zuzana 233. 

zVartenberka Jan Jiří 238, 240; 
Karel 204,238,240; Majdalena 
manželka Jana z Lipého 120, 
135; Zdeněk (na Buštěhradě) 
76; Sjbilla 120. 

z Vaseku v. z Svarová. 

z Vejru v. Latroner. 

na Weinperku v. z Celkinku Jan 

Vilém. 
Vejvanovice v. Ejvanovice. 
Velemický Mikuláš 235. 
Velešín 31, 134, 206, 227. 
Wels 179. 
Weltzer 18. 
Vencelík Jindřich (na Kamenici) 

43, 167, 187, 252. 
Venuše 178. 
Vercelli 90. 

Veřejnost 29, 30, 31, 45, 153—160, 
202, 211, 212, 226—228. 

Věrmk Šimon 226, 227, 232,233, 
243, 260, 263; Zachariáš 233. 



Veselí 108, 115, 122, 174, 194, 
199, 212, 241, 246 ; -ský mlýn 
151, 264. 

Veselská bašta, brána, věž v Tře- 
boni 258, 264, 265. 

Veselická Marta, manželka Adama 
z Krajku 119. 

Veselíčko 80. 

Veselský Adam 162, 180; Jiřík 
179; Nikodém z Šebínu 178. 

Westfálsko 108. 

z Veveří Alžběta 184 ; Matiáš 92. 

Vchynský z Vchynic 23, 216 ; Jan 
(na Lžově) 77, 82, 99, 128; 
Oldřich 250 ; Racek Radslav 98, 
99, 160; Vilém 209, 264. 

Vídeň 9, 12, 20, 21, 23, 24, 30, 
49, 50, 70, 79, 93, 153, 157, 198, 
221, 240, 241. 

Widman, malíř 124, 125. 

Vidov 70, 94. 

z Vidří v. Konáíš. 

z VielSeinu v. PuS. 

Wiener Dominik 21, 32. 

Vichhaysser Dr. 114. 

Vincenc, tesař 134. 

z Vinoře Jan, farář 173, 193, 194. 

V. Černý. 
Vinter Tobiáš 263. 

Vinterberk, Vimberk '12, 17, 25 
až 29, 32, 34, 35, 38, 40, 41, 
43, 46, 47, 49, 50, 52, 54, 55, 
58, 62, 64, 67, 71, 73, 77, 91, 
101, 111, 123, 125, 141, 153, 

154, 162, 181, 184, 187. 

Vinterberský Anna, choť M. Šiftra 
210; TomáS 66; Vít 134. 

Vintíř z Vlčkovic Jinffich 178, 
183, 187, 188, 189, 191, 198, 
198, 201—206, 209,213; Vilém 
Petr 206, 209. 

Virtvajn Mikuláš 224. 

Viser Jan 47, 48. 

Vít, kněz Třeboňský 58 ; písírf 126. 

Witt hrabě 237. 

Vítha (Wytha) z Rzavého Adam 
121, 128; Bohuslav 158; EzdriáS 
41 ; Jindnch 75 ; OldHch 203 ; 
Vácslav 46, 49, 54, 85, 101, 

155, 163; Zdeněk 159. 
Vitanovský 159. 
Vítkovci 141. 

Vitoraz 167—169, 217, 221, 225, 
226, 229, 236, 238, 240, 243, 
244, 258. 

Vítkův hrádek 242. 



296 



Vlaši, Vlachy 28, 30, 31, 44, 94, 

98, 128, 130, 132, 139, 186. 
z Vlašimě v. OstromeČ. 
z Vlčkovic v. Vintíř. 
Vlčnová Kateřina 80. 
z Vlkanova v. Roh. 
Vltava 154, 176, 195. 
Vodkolek v. Odkolek. 
Vodňany 40, 169, 269. 
Vodňanský Krištof 165 ; Pavel 128. 
Vody veliké 91, 93, 98, 115, 136, 

162, 171, 176, 181, 216. 
Vojíř v. Ojíř. 
z Vojislavic Anna, manželka Kri- 

§tofa z Cimburku 130. 
Vojkovský Jan 43. 
Vojska Jakub 80. 
z Vokovic v. Kapřík. 
Vokovský dvůr u Pi-ahy 151, 180; 

v. Okovice. 
Volarský v. Praxi. 
Volbram v. Olbram. 
Voleteky(?) 99. 
Volffnt v. Kardinál, 
z Wolterthumu Vilém 30. 
Vopršal Mikuláš a Vácslav 118. 
Voračický 235, 246. 
Vorlík 40, 107, 260 ; v. z Švam- 

berka Krištof. 

Voštíp Jan 114. 

VoStirálek Vít 205, 248, 258. 

Votice 127; v. Skuhrovský. 

Vožice 20, 147. 

na Vožnici 40. 

z Vraního v. Tatous. 

Vranovský z Valdeku Jan 41. 

Vratislav 20, 21, 39, 220. 

Vratislav z Mitrovic Hedvik 247 ; 
Jan 76; Jiřík 211; Štěpán (na 
Oustrašicich) 58. 

z Vražného v. Sádlo. 

Vrbčanský AleS 107 ; Alžběta, choť 
J. Pátka 233. 

z Vrbna 46; N. manželka N. 
z Puchheimu 248; Hynek Brun- 
tálský 84. 

Vřesce 118. 

Vřesovec z Vřesovic Anna, choť 
Benedy 250, 254; Jan (na Poče- 
dlicích) 237 ; Vilém a Volf 237. 

Vrchotický z Loutková 201 ; Bu- 
rian 168; Ctibor 266; Jan 168; 
Jindřich l41, 230, 236 ; Johanna, 
choť Kašpara Meceroda 213; 
Vilém 252, 257. 



z Vrtby Jan (na červeném Hrádku) 
134; Sezima 134; Prostiborský 
160. 

Wurtenberské kníže Kristof 15, 16. 

Wiirzburg 12. 

Vyhnanice 121, 

Vyškov 32, 85, 86, 107. 

Výškovice 62. 

Vyšší brod 9, 17, 18, 99, 106, 110, 
124, 197, 209, 222—224, 237, 
242, 248, 260, 268, 271. 

Z. 

V Záběhlicích v. z Kolovrat Jan 
Bezdružický. 

Záblatí, Žáblaty 68, 162, 170. 

Záblatský Štěpán 159, 170. 

Záblatský rybník 94. 

Záborský v. Bušek. 

Záhorka z Záhořic Adam 74, 165, 
163, 165—167. 

Zahrádka Mikuláš 240. 

Zahradecký z Zahrádek 44; Bar- 
bora (z Petrovce), Jan, Manda- 
lena (ze Zlunic) a Oldřich 120 ; 
Vácslav (na BudiŠkovicích) 156. 

Zaječí 203. 

Zajíc z Hasenburka Vácslav II. 

Zajíček 93, 158. 

Zaliny 253. 

Zámečník Jiřík a Pavel 52. 

Zan Melichar 159. 

z Zastřízl Jaroš 81. 

Zbraslav 140, 223, 224. 

Zdena 78. 

z Zeberka Alžběta 186, 228, 235, 
240, 243; Jan 270. 

Zebol Eliáš 182. 

Zejdlic 199, 211. 

Zeleč 25—28, 34, 35, 38, 40, 42, 
46, 49, 52, 58, 67, 71, 74, 86, 
97, 100, 102, 111, 136, 140, 

Zelendar z Prošovic Albrecht 53 ; 
Anna, choť Jana Ojíře 89, 182 ; 
Jan 110. 

Zeller Jan 203. 

Zelnava 162. 

Zelotín Jan 46. 

Zemek Joachim 158. 

Zemětřesení 128, 130—132. 

Zhoř 34. 

Zhořelec, G5rlitz 47. 

Zigl JiHk 244; Sigmund z Cho- 
cemic, Chocenic 213, 217, 219, 
233, 236, 238, 243, 244. 

Zichart v. Zechart. 



297 



Zimandl 158. 

Zinzenhausen, Sintzenhaaser Volf 

Jetřich 66, 67. 
ze Zlunic v. Zahradecká Manda- 

lena. 
Znojmo 156, 157, 227. 
z ZoUeru v. z Coíleru. 
z Zweibrucku, Cwaibruku Barbara 

17; Wolfgang 16, 17. 
Zvíkov 43, 66; v. z Švamberka. 
Zvikovský Ondřej 179. 



Ž. 



Žabka Šimon 127, 132, 140, 151, 

152. 
Žílbov 94. 
Žáček Jan 40. 
Žantovský Vácslav 267., 
Žatecký Vácslav 242. 
Žďárský Tiburci (na Kladnu) 231; 

Pavel (z Kozmačova) 53. 
K Žeberka v. Zeberka. 



Žebrák 123. 

Žechart, Zicbart z Nasavrk Anička, 
ínanželka Jindř. Homutha 117; 
Johanna 109; Petr 109. 

Želinský z Sebuzina Erištof 157. 

na Želivě v. TrČka Mik. 

Želízko z Tárového Oldřich 66. 

Želvy 203. 

Žernovický Adam 62. 

Žerotice 118, 120, 121. 

z Žerotina Bohunka 135; Fridrich 
(na Židlochovicích) 76, 102, 103, 
108, 118; Jan ml. (na Břeclavi 
a Strážnici) 75, 76, 81, 84, 85, 
132; Jan Jetřich 76; Karel (na 
Brandýse) 14; Karel (na Ná- 
městí z Rosic) 122, 123, 135, 168, 
197, 209, 217, 228, 261. 

Židi 39, 83. 

Židlochovice 103; v. Žerotín. 

Žirovnický Adam 71. 

Žlutický Viktorin 62, 67, 123. 

Žoček Jan 92, 94. 

Žumberk, Sonnberg246. V.Pouzwr. 



. ^>./-v./"\.^^. ■ 



v. Březari, 



^<^ 



o p r a. "V 3^. 
Str. 39. řádek 14. shora žti VII%. 



i» 86. „ 


8. » 


n 


Syrakovský. 


n 109. „ 


2. „ 


n 


Nasavrk. 


n 114. „ 


7- n 


n 


Fichhaysser. 


. 127. „ 


7. zdola 


n 


Černovský. 


„ 199. pozD. 


') 


T» 


284. 


, 200. „ 


") 


n 


285. 


, 235. řádek 


4. shora 


» 


Eoladnéni. 


» 269. , 


16. zdola 


» 


SpríncenStejna 



■r^ 




^i^\ff?imNtňaK^vm 1992