(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Children's Library | Biodiversity Heritage Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Kvetena Moravy a rakouského Slezska"

Vi* 



1 ^ ^' 






u-m%^ 




HARVARD UNIVERSITY 



LIBRARY 



GRAY HERBARIUM 



Received ^ (o vr\.oox. . V"-( V X 



Kvetena 

Moravy a rakouského Slezska. 

-^^ "V\ 'r. \.riJL/vN. -c»..--^^eíL ^-^^í-IUaXŠ^^ ' 

Sepsal 



Dr. Edvard Formánek, 

c. k. professor při vyšším českém gymnasiu. 



První díl. 



'^r(S>^»0-^- 



V Brně, 1887. 



Tiskem Mor. akc. knihtiskárny. — Nákladem spisovatelovým, 

^ NEW VORK 
BOTANICAU 



m 26 m 

bray Herbaríum 
Harvard University 



''•'■~'^, ■— JÍ!~^». 






Předmluva. 




dobé, kcly všickni vzdělaní národové o vědu botanickou, jíž 
mezi vědami přírodními zajisté důležité a čestné místo přísluší, 
největší péči mají, v době, ve které i jednotlivé kraje svou zvláštní 
„Květenou" se honosí, pociťuje se již citelně nedostatek knihy če^ké, 
která by samostatně pojednávala o rostlinách na Moravě a ve Slezsku 
se vyskytujících. 

Chtěje vyhověti potřebě již dávno uznané, uvázal jsem se k opěto- 
vanému vyzvání, jež mne s několika stran došlo, po še^^tnáctileté pří- 
pravné práci v sepsání knihy, jež by zahrnovala veškeré dosavadní vý- 
zkumy, vztahující se k soustavnému vypsání rostlin moravských a rak.- 
slezských. Abych pak poznal dopodrobna vegetační poměry řečených 
zemí, nešetřil jsem ani času ani peněz a procestoval jsem nejvíce pěšky 
skoro celou Moravu a rak. Slezsko. I použil jsem veškerých v různých 
časopisech a dílech roztroušených zpráv ku květeně jmenovaného území 
se vztahujících, zejména květeny Moravy a rak. Slezska od prof. Ad. 
Oborného a mimo své rozsáhlé sbírky též částečně sbírek zdejšího 
přírodozkumného spolku. 

Obrav sobě dra. Čelakovského vzorný „Prodromus kvě- 
teny české" a „Analytickou květenu Čech" za příklad, připojil 
jsem přehled řádův a rodův, by kniha i širším kruhům k užitku byla 
a stala se rukovětí, za jejíž pomocí by i začátečník a milovník domácího 
rostlinstva rostlinu sobě neznámou určiti mohl. 

Nechť tedy kniha tato pomáhá v kruzích vlastdieckých buditi 
lásku ku květeně domácí a nechť jí přivodí nových učňův a milovníků v. 

Zdělávaje tuto knihu řídil se spisovatel, pokud toho bylo potřeba, 
spisy nejnovějšími, zejména pracemi: dra. Lad. Čelakovského, dra. 
A. šl. Kernera, R. šl. Uechtritze, A. Englero, J. B. Kellera, 
V. šl. Borbása, Jind. Brauna, Vint. Bečka, Ed. Hackla, Ad. 
Oborného, J. Wiesbaura, Vojt. Zimmetra. 



LIBUARY 

NEW YORK. 

BOTANlCAi. 

jGARDEN 



Za ])iolil('(lnutí a. určení některýcli kritických druhu vzdávám nej- 
srdečnější povinné díky především páinini dru. Lad. C elak o vskému, 
jiak dru. A. š ]. K o r n c r o v i, dru. V i n t í ř i B c c k o v i, J. B. K o 1 1 e r o vi, 
Jindřicliu Braunovi, Ad. Ob ornému, Ed. Hacklovi, Jindř. 
S a b r a n s k é m u, J. \V i e s b a u r o v i, V o j t. Z i m m o. t r o v i. 

Za ra(hi neb jinou pomoc (h'ky vzdávám ])ánům : Vád. Hoytovi, 
c. k. gymn. řediteli a zástupci zemskélio školdozorce a. Jindřichu 
H (I li m o v i, proťessoru. 

Za nižná sdělení a zaslání zpráv vřele děkuji i)ánínn : Adolfovi 
( ) 1) o r n é m u, J o s. L. H o 1 u b y m u, V á c 1. S p i t z n (í r o v i, D a n. 
Slobod o vi. Tom. (Jluj)kovi, J. Kla, nicovi, Fr. ÍŠebestovi, 
Fr. Zelenkovi, Kai'. Sch il berszkěmu ml., M. Odstrčil o vi. 

Za laskavý a ochotný průvod ))0 různých krajinách území díky 
vzdávám důstojným ])ániim : F r. H o š k o v i a F r a n t. D r a š a r o v i, 
])ánum : starostovi Málkovi, měšťanu novoměstskému P e t r u tS í r o v i, 
kommissaři Soch o v i, ředit(íli K. Mládkovi, okresnímu školdozorci 
Hanslíkovi, pánům professorům : J. Kláni co vi, Zelenkovi, 
H. Krejčovi a Zachovi; dru. K v a s n i č k o v i, ])ánům učitelům: 
J. Osvaldovi, Zemanovi, Fialoví, Kučerovi, G r iin wal do vi, 
Vojt. S c h i e r I o v i, pánům lékárníkům S e i c h e r t o v i a Živo t- 
s k é m u, p. pošt. koncipistovi Romualdu Formánkovi, ]). soud- 
nímu pří račímu Jo S.Markovi a pošt. expeditoru Adolfu Kaurovi, 

V Brně, dne 4. prosince 1886. 

Spisovatel. 



Objasnění znamének a zkrácenin. 



(V) /iiaiiKMiá hylinii jcdnolcíou. 

Q „ (Ivoulelou. 

Tj. ,. mnolioletfm. 

t) ,. st-roin iicl) ker. 

* ., hyliiiu ])i'^stov;iii()U. 

■j- ., „ jedovatou. 

^ sainrí, prašníkový. ■ itniří, [icsiíkový. 

dl. ~-^~ dlouhý. H. --:-- siroky. v. vysoký. 

Čel. l'ro(J. — l)r. l.adislava (,'elakovského .,1-" lo d ro iii u s kvéicny 
ruské. Piaha", 1«(57 ISTT). 

li. a M. --li o hlť r a M a y e i- ., V o )• a r bc i t e n y.w c i n c r I^^loia 
d(!s lil íi, h I' i soli on (í o VI vo rn(í mtí n t s" atd. Hrno 1830. 

()h. J^'l. Adolť Oborny „Klora voii Mahrnu und (istiTr. 

Schlesien", Hnio 1 HS"J — IS.SiJ. 

W. Kl. W i m m r o v a Flora. 

(ir. V\. (Jrabowski ..Flora v o ii O biM- s c h 1 h s i i- u nud d <• iii 'le- 
se, ii ke". 1.S4;}. 

W. (Jr. --- Winmier a (Irabowski „Flora Si I es i ae", Vratislav 
lHii7 1«25». 

F. Fl.-:- linii I Fiek „Flora, von lSn]ilesii'u preiiss. und íister. 
Anth.^ils", Vratislav 1««1. 

! znamená obyčejně, že spisovatel losllinii na zinínénéni nale/iňti 
sbíral neb aspoň v herbáři viděl. 

; . neb . — odliěují nalezištó spisovatelova od nalezišť cizích, sp. 
v závorcíí znamená, že příslušný autor formu zmíněnou jakožto zvláštní 
druh iiopsal. Dvě druhová jména sjíojená X) >2namenají míšence. 

Plemena význačnější uvedena jsou za písmeny a. b. c, menší odrůdy 
za řeckými písmeny o.. /?. y. 



úvod. 



Dějiny a písemnictví botaniicy na Moravě. 

(Dějepis Palackého, V. díl, V. Brandla „Kniha pro každého Moravana'', Brno 1863. 
F. S. Pluskala „Dějiny rostlinosloví na Moravě". Verhand. des zool. bot. Vereines 1856. 
A. Makowského „Květena kraje brněnského, Brno" 1863. A. Oborného „Květena Moravy 

a rak. Slezska", Brno 1882.) 

Nejstarší zprávu o květeně moravské čteme v „Knize lékařské" 
od Dr. Jana Černého vydané lékařem Mikukíšem Claudianem, tiskem 
Holzelovým v Norimberce 1517. Spisovatel žil po deMí dobu v Prostějově, 
kdež požíval jako vynikající a šťastný lékař veliké vážnosti (Palacký, 
V. díl str. 430). Jako další příspěvek ku květeně moravské zaznamenati 
dlužno „Destillirbuch" Jeronýma Braunsch weiga, přeložený 
zál)řežským měšťanem Janem Černým na jazyk český — tiskem Jana 
Giinthera v Olomouci 1559 — v kterémžto spise vyskytují se mnohá 
starší jména rostlinná. Některá naleziště rostlin moravských shledáváme 
v díle Karla Clusia „Rariorum stirpium per Pannoniam et 
A u s t r i a m o b s e r v a t a r u m h i s t o r i a q u a t ú o r 1 i b r i s e x p r e s s a" , 
tiskem v Antorfu 1583. Brněnský městský lékař Dr. Jan Ferd. 
Herold z Totenfeldu vydal dílo „Tartaro-Mastix Moraviae". 
Brunnae 1669, v němž vyjmenovaný jsou některé stromy a rostliny na 
Moravě se vyskytující. 

Po delším mezičasí nalézáme v „D i s s e r t a t i o m e d i c o-b o t a n i c a 
de Tataria hungarica", Viennae 1779, od Alex. Sebocka 
zprávu o Norb. Bocciovi, jenž objevil Crambe tataria A 11. 
n a M o r a v ě. Dále uvádí pruský professor V i 1 i b a 1 d S c h m i d některé 
rostliny na rakousko-moravské hranici jím nalezené „Chloris Mor., 
Circ. Znoym." v Mayerově sbírce silozpytných pojednání 1. .svazek. 
Značné zásluhy o vědu botanickou získali sobě hrabata Jan Bapt. a 
Jan Nepom. Mitrovský, z nichž první založil krásnou botanickou 
zahradu na hrázi Huterových rybníků v Brně a sestavil herbář 10.000 
kusů rostlin obsahující. Týž dal první podnět ku zřízení „Morav- 
ské společnosti pro přírodní a vlastivědu", za jejíhož před- 
sedu později zvolen byl. V lůně této společnosti zrodila se poprvé 
myšlénka sepsati květenu moravskou, i byla tato práce svěřena Jind. 
Schottovi a jím později Dr. Alois. Karlovi i)í)stoupena, kterýž se 

1 



- 2 - 

stal po krátkém pobytu v Praze městským fysikem v Hološovo a na to 
krajským íýsikem v Uh. Hradišti, kdež r. 1831 zemřel, zanechav rukopis 
♦„Synopsis plantarum in Moravia et Bohemia s])onte cres- 
c e n t i u m" a v o z v r h r (j s 1 1 in j e v n o s n u 1> n ý c h. 

Společnost' pro přírodní- a vlastivědu sloučila se r. 18()2 se zří- 
zenou zatím společností pro orbu pod jménem „Společnosti i)ro orbu, 
přírodní- a vlastivědu" a za tajemníka této nové společnosti, kteráž ve- 
řejným ohlášením r. 1814 vyzvala všecky milovníky a znalce botaniky 
přispěti něčím k založení úplného herbáře a flory Moravy a Slezska 
(Hesperus 1814, čís. 52.), zvolen horlivý Krist. Karel André, řídící při 
evangelické škole v Brně, 

Asi r. 1805 ležel M. z Uechtritzu, rytmistr v c. k. vojště, po- 
sádkou v některých místech jižní Moravy, později též v Kroměříži a 
Šternberků. M. z Uechtritzu použil této příležitosti ku prozkoumání 
země a v pojechiání od něho ve zprávách slezské společnosti 1839 uve- 
řejněném shledáváme nejstarší a nejspolehlivější vypsání květeny znojemské. 
Veliké zásluhy o květenu moravskou získal sobě senior a kazatel evangelické 
obce v Brně, Ferd. Hochstetter, jenž vydal r. 1813 seznam ně- 
kterých rostlin z okolí Brna a jižní Moravy. Hochstetter pro- 
zkoumal zároveň s M. z Uechtritzu moravskou čásť Jese- 
níka a sdělil svá pozorování Reichenbachovi pracujícímu o spise „Flora 
excursoria germanica" a Grabowskému. Se stejnou horlivostí vší- 
mali si květeny moravské lokální kaplan Weiss, majitel závodu knih- 
tiskařského v Brně Rud, Rohrer (f 1839), augustinián a professor na 
filosofickém ústavu v Brně Aurel Thaler (f 1843), kterýžto zejména 
uveřejnil pod názvem „Aurel" některá pojednání ve zprávách společnosti 
pro orl)u a jemuž děkuje květena moravská za objevení Trinia Ki- 
taibelii M. Bieb. Skorém současně s Hochstettrem prozkoumal 
Dr. Karl kraj uh. hradišťský, výšiny a údolí moravských Karpat, 
květenu alluvialní kolem Kyjova a Bzence atd. a zjednal si značné zá- 
sluhy o známost květeny moravské, vyjímajíc ovšem některé nesprávnosti 
při určování druhu, které i s jinými udáními Dr. Karla, týkajícími se 
uherských hor Gloče a Starcova, na nichž i leckteré rostliny alpské při- 
cházejí, Rohrer a Mayer do své květeny bez další kritiky 2)řijali. Dr. Karl 
oznámil r. 1812 společnosti pro orbu, že chce vydati květenu Moravy a 
Slezska pod názvem „Phy tographia Silesiaco-Mo ravica" žádaje 
jí o podporu; odpověděno mu však, by se s prací tou neukvapoval 
(Mittheilungen 1812); jeho bohaté sbírky dostaly se v majetek rytíře 
z Bedřichova na Uhřicích, jenž stal se obětí své vědychtivosti v cizích 
zemích. 

V téže době založené sbírky přednosty vSeršníka v Těšíně 
(t 1814), Mťikusche, Schlosslcra a Enseho (18U) v Opavě, 
pak sbírky hrabat Salma, Auersperga a Mitrovského 



(ISIS) v Brně, ob Sil li o valy mnohé příspěvky ku květeně mo- 
ravskě. Rud. Rolirer, který sám s prospěchem procestoval Sudety 
jižní a severní Moravu, vydal použiv [jojcdnúní Aiidi'ěova a Hoch- 
stetterova, z a s p o 1 u p ů s o b e n í G u s t. M a y e r a, se zřetelem ku 
Slezsku dílo „Vorarbeiten zu einer Flora des milhr. -schles. 
G o u v e r n e m e n t s oder s y s t e m a t i s c h e s V e i" z e i c h n i s s a 1 1 e r 
in Milhren und in deni osterreich ischen Antheile Schle- 
siens wild wachsenden, Ims jetzt pntdeckten phanero- 
gamen Pflanzen", Brno 1835, tiskem Rud. Rohrera. V tomto díle 
předkládá Rohrer výsledky svého a svých přátel, zejména Thalerova 
bádání. R. 1841 uveřejnil Rohrer některé dodatky ku své floře v řez- 
novské „Botanische Zeitung''. Týž založil ku povzbuzení studia bota- 
nického v klášteře Augustiniánském na Star. Brně zahradu botanickou 
a uveřejňoval od r. 1830 počínajíc v „Mittheilungen" c. k. společnosti 
pro orbu týhodně jména rostlin v této zahradě právě kvetoucích. 

V díle Rohrerově a Mayerově vypočteno i s některými nesprávně 
přijatými 1484 známých na Moravě a ve Slezsku rostoucích druhů ; 
z těchto připadá na Moravu 1346, mezi nimiž jest 312 druliíi jen na 
Moravě rostoucích; na Slezsko 1172 a 128 zvláštních t. j. na Moravě 
se nevyskytujících druhů. 

O květenu moravskou zásluhy sobě získali : cis. r a d a F r a n t. D i e b e 1, 
professor hospodářství, D r. Jan N e s 1 1 e r, prof. oekonomie na filosofické 
fakultě v Olomouci, a Dr. Siegfried Reissek svými příspěvky ku 
květeně moravské v „Botanische Zeitschrift" v Řezně od r. 1841 — 1842 
uveřejněnými a nadál svými doplňky a opravami k téže floře v „Mit- 
theilungen" moravsko-slezské společnosti pro orbu od r. 1840 — 1845, 
tak že počet druhů z Moravy známých vzrostl na 1471 čísel; Reissek 
však páčil jej na 1600 (Mittheilungen 1841, čís. 12). 

Dr. Jos. Kalas. Schlo s ser vydal dílo „Anleitung, die im 
máhr. G ou vernement wildwachsenden und am háufigsten 
c u 1 1 i v i r t e n p h a n e r o g a m e n Pflanzen nach der a n a 1 y t i s c h e n 
Methode zu bestimmen" v Brně 1843, tiskem Rud. Rohrera vdovy, 
jako rukověť k snazšímu určování rostlin pro začátečníky. Si)isovateI 
přijal mnohá udání bez dalšího zkoušení a nepočínal sobě ani dosti kri- 
ticky uváděje některá naleziště, pročež setkáváme se v jeho díle s mno- 
hými nesprávnostmi. Schlosser prohledal se stránky botanické jihovýchodní 
Sudety a čásť Karpat a přestěhoval se později do Chorvátská, kdež i 
své dílo sepsal, mnohé kritické druhy, jako Thymus, RuIjus a Rosa 
s uznání hodnou znalostí rozeznal a možná předpokládati, že by se byl 
mnohých nesprávností vyvaroval, kdyby dílo své na domácí půdě byl 
dokončil. 

Ku prozkoumání jednotlivých krajin a krajů přičinili se : jubilovaný 
místodržitelský rada Vilém Tkaný; c. k. účetní F. Jelínek; c. k. 

1* 



— 4 — 

professor ve Vídni. B odři cli Simon 3% jonž prohledal jižní Moravií, 
, Dr. Putterlik a. Jan Bayer, později generální dozorce společnosti 
státní dráhy, jenž za několikaletého poljytu v Brně horlivě botanickými 
studiemi se zabýval. Bayer uveřejnil r. 1851 v „Pojednáních zool. botan. 
společnosti" ve Vídni článek o květeně čejčské a později článek jedna- 
jící o květeně bohumínské. Josef Veselý, farář v Hustopečí, objevil 
pro květenu moravskou Himantoglossum hircinum Spr.. Leu- 
cojum aestivum L. a jiné a prohledal okolí kroměřížské. Dr. Voj- 
těch Heinrich uveřejnil pojednání o vyškytání se Xanthium s-pinosum 
L. v některých místech na Moravě v „Moravia" 1846. Dr. Jind. 
Vávra, t. č. námořní štábní nadlékař, uveřejnil r. 1851 v pojednáních 
zool. botan. společnosti ve Vídni, seznam rostlin v okolí brněnském po- 
zorovaných, jejž opravil a doplnil r. 1853 Tkaný v pojednáních téže 
společnosti. Roku 1854 uveřejnil Jul. Wiesner „Květenu okolí 
brněnského" v programu vyšš. reálních škol v Brně, v níž uvádí 
naleziště rostlin v době svýcli studií nalezených. R. 1854 podal Wiesner 
do „Oster. botan. Wochenblattu" zprávu o svém výletu do okolí čejč- 
ského a na Polavské kopce. 

Blahodárné zejména pro kraj brněnský činnosti botanické se podjal 
Vilém Tkaný a stal se svými vzácnými vědomostmi a svou vlídností 
a přívětivostí střediskem mužů snaživých, z nichž se později mnozí 
horlivě o založení „Přírodozkumného spolku v Brně" přičinili. Bohatý 
herbář Tkaného stal se po jeho smrti majetkem zmíněného spolku, a 
později též rozsáhlý herbář C. Theimera, jež jinými nenepatrnými dary 
značně vzrostly, tak že se stal herbář spolku přírodozkumného důležitým 
pramenem pro květenu země. Namáhavou práci řádění, uspořá- 
d á n í a záchov á n í s b í r k y této vzal na se zpočátku C. T h e i m e r, 
lékárink v Brně, a })o jeho smrti J. Čížek, učitel v Brně. Vilém 
Tkaný již r. 1833 podniknul ve společnosti přátel svých Thalera, 
Rohrera, Veselého a Jelínka první výlety do okolí Brna a později do 
jižní a jihozápadní Moravy, do okolí Mor. Krumlova, Ivančic a Polavy 
a poznamenal podrobná naleziště nalezených rostlin ve 
svém denník u, kterého později p ř c n e c h a 1 svému mladistvému 
příteli Alexandru M a k o w s k é m u, professoru při polytechnice v Brně, 
jenž svědomitě použil zápisků těch při sestavení květeny kraje brněn- 
ského 1863. Roku 1837 podnikl Tkaný ve společnosti svého přítele 
Jelínka cestu přes Měnín, Cejč, Kyjov, Kroměříž do Karpat, navštívil 
Hostýn a Lysou horu a nasbíral zde hojně rostlin. O veliké horlivosti 
tohoto svědomitého badatele, jenž více než 30 let botanickými studiemi 
se obíral, svědčí ta okolnost, že r. 1855, kdy do výslužby vstoupil, 1)5 
botanických výletů do okolí brněnského podnikl (Makowského Květena 
brněnského kraje str. 49). Ve své skromnosti neuvcřejnil, až na ne])atrné 
výjimky, ani výsledků svého vydatného bádám'. 



- 5 — 

Yclikýťli zásluh o květenu zt-niě dobyl sobř zkoumavý badatel F. 
S. P 1 u s k a 1 svými s e z n a m y z o k o li L o m n i c o a T i š n o v a, jež 
uveřejnil v „Pojednáních zool. botan. sj^oleěnosti" ve Vídni 1853 a 1854, 
kdež uvedeno skoro 680 druhii rostlin jevnosnubných s 138 odrůdami, 
též svými dějinami rostlinosloví na Moravě v pojednáních téže společnosti 
1856, str. 868, jichž použil spisovatel této zprávy, jakož i četnými články 
teratologi(-kými i jinými, uveřejněnými v „Osterr. botan. Wochenblattu." 

Důkladně prozkoumal Karel Roemer, tyvární úředník v Náměšti 
(f 1881 v Quedlinburku), okolí Náměště, Mohelna a Oslavan. 
Roemer uveřejnil r. 1855 seznam rostlin jevnosnubných z okolí Náměště 
v „Pojednáních zool. botan. spolku" a r. 1855 a 1856 květenu Náměště 
v „Osterr. botan. Wochenblattu" a zjistil 884 druhu v okolí Náměště 
rostoucích. Roemer objevil Hieracium granit icum Schulz Bip., 
nový to druh ve floře evropské a jiné vzácné druhy, jako Bulliardia 
aquatica D. C, Coleanthus subtilis Seid. a Notochlaena 
Marantae R. Br. Dr. Karel Blodig pojednal ve své „Inauguralní 
dissertací" ve Vídni 1843, o rostlinách hořcovitých na Moravě, Jan 
Pátek o rostlinách jedovatých na Moravě a ve Slezsku, Brno 1847, 
kterému spisu Gust. Niessl z Mayendorfu právem veškerou cenu upírá 
(Krist. ďElverta „Dějiny kulturní" str. 254). 

Alois Pokorný, professor na akademickém gymnasiu ve Vídni, 
sepsal za pomocí Dr. Weinera, Dr. Frant. Pokorného, Ka,rla z Hoffen- 
eggu, J. Krist. Neumanna, Putterlíka, Griinera a Sterlýho květenu jihlav- 
skou pod názvem „Vegetations verháltnis se in Iglau" s 1 
mapkou, Vídeň 1852, a dodatky ku floře této ve zprávách o sezení zool. 
botan. společnosti roč. II. 1852 a III. 1853. Jind. Reichardt vydal 
v „Pojednáních zool. botan. společnosti" ve Vídni, svaz. V, str. 485 
„Nachtrag zur Flora von Iglau", dle kteréhož spisu čítá květena jihlav- 
ská 750 rostlin jevnosnubných a 661 tajnosnubných, tudíž celkem 
1411 druhů. 

Nákladem „Musea království českého" vyšel v té době 
„Klíč analytický", který se těšil všeobecné oblíbenosti a velice 
vzmnožil zalíbení ve vědě botanické jak v Cechách, tak i na Moravě. 
Spis ten, první dílo toho si)ůsobu v jazyku českém, vydán pod názvem 
„Rostlinnictví čili návod ku snadnému určení a pojmeno- 
vání rostlin v Cechách, na Moravě a v jiných zemích 
rakouského mocnářství domácích" od Daniela Slobody, 
v Praze v kommissí Frant. Ěivnáče 1852. Dílo toto zahrnuje v 660 rodech 
více než 3000 druhů. Názvosloví a jména česká vzata jsou z Preslova 
Rostlináře ; jmen nových Sloboda netvořil, nýbrž z obecné mluvy známých 
použil (Sloboda v předmluvě). Amerling vydal spis „Jedovaté 
rostliny v Č e c h á c h, n a M o r a v ě, v e S 1 e z s k u a na Slovensku", 
Praha 1852. 



— 6 ~ 

O květenu kraje mikulovského zčlsluliy sobě získali : Hoclistetter. 
Rolirer, prof. Simony a Josef Holzinger, jenž pozůstavil po sobě rukopis 
jí3dnající o květeně okolí mikulovského a Polavských kopců, pak ])rof. 
Berth. Winter, Alois Kúrschner a kněz řádu piaristského Štěp. Do m as, 
který prozkoumal okolí mikulovské a mor. t ř e b o v s k é 
a zůstavil výsledky svého bádání prof. Makowskému, jichž tento sepisuje 
květenu kraje brněnského použil. 

E. Aug. Vogel, tehda chovanec c. k. Josefina ve Vídni, pro- 
hledal okolí olomoucké, kroměřížské a hranické a uveřejnil 
výsledky svého bádání v „Oest. botan. Wochonblattu" od r. 185B — 1857. 
Vogel již r. 1854 vytýká 815 druhů z okolí olomouckého, kterýžto 
počet později Mikem, Makowským a prof Tkaným jen nepatrně roz- 
množen byl. 

Jos. Sapetza prozkoumal okolí novojičínské a čásť moravských 
Karpat a sepsal mimo ji n á pojednání : B e i t r a g e z u r Flora v o n 
Máhren und Schlesien, v „Pojednáních zool. botan. společnosti" 1855 
1856 a 1860. Květenu no voj i čínskou uveřejnil v „Pojednáních 
přírodozkumné společnosti ve Zhořelci, svaz. XIL, 1864 a dodatky k této 
práci r. 1867 a 1868 v týchže pojednáních. Prozkoumáním okolí novo- 
jicínského a moravských Karpat dobyl sobě Sapetza zásluh nevšedních; 
udání jeho jsou veskrze pečlivá a mimo -několik málo nesprávných určení 
zcela spolehlivá; o správnosti velké většiny Sapetzových výčtů dojista 
se přesvědčil spisovatel tohoto pojednání na samém nalezišti. 

Ku květeně brněnského kraje v té době přičinili : c. k. prof. Alex. 
Závad ský v Brně, Dr. Kržisch v Nitře, Gustav Ni es si z 
Mayendorfu, prof. při polytechnice v Brně, Dr. J. Kalmus, 
C. Theimer, P. Vikt. Heinzel. Frant. Čermák v Brně a Frt. 
B ar t seli ve Vídni. 

Z cizích badatelů výborný znatel rostlin Rud. z Uechtritzu z 
Vratislavi, syn M. z Uechtritzu, o květenu moravskou zasloužilého 
navštívil r. 1855 jižní Moravu a i)r ohledal okolí bzenecké. ho- 
d o n í n s k é, k y j o v s k é, š a r d i c k é, č e j č s k é, p o d i v í n s k é, lednic k é, 
polavské a brněnské a sbíral na zpáteční cestě u Boskovic, Mo- 
helnice, Zábřehu a v Jeseníku; seznf}.m rostlin v kraji brněnském 
nalezených sdělil Makowskému, ostatní mnoho archů čítající data a 
mnohé vzácné zkušenosti o květeně moravské sdělil j^ozději Obornému 
(Oborného Flora Moravy a rak. Slezska 1882 str, IS). 

Činností Tkaného jsa povzbuzen j)odjal se Alex. Makowský s pravým 
nadšením díla o květeně moravské; poznav již v prv]n'm mládí střední 
a severní část kraje brněnského a okolí svého rodného města Svitavy, 
uveřejnil r. 1855 a 1856 „Beitráge zur Flora Brůniis" v Oster. 
botan. Wochenblattu, r. 1859 „Beitráge uber die Flora von So- 
kol nit z", v spisech ])řírodovědecké sekce sjxdečnosti pro orbu. Za 



— 7 — 

krátkého pobytu v Oluniouci, jako prof. iia. vys. rcáliiícli školách tamních 
vydal „Sunipf- und Uforflora vonOliiiiitz, 1860" a v pojednáních 
zatím založeného přírodozknmného spolku v Brně, ročník první „Flora 
d e s B r il n n e r K r e i s e s" 1862; do kraje brněnského zahrnul však 
některé sousední okresy, jako hodonínský okres z kraje hradišťského, 
mikulovský a náměšťský okres z kraje znojemského, tak že rozloha 
l)rozkoumaného území byla na 91.2rj jnil ; na tomto území zjistil Alex. 
Makowsky 1263 jevnosnubných rostlin ve smyslu I^eilreichově. 

Prof. Frant. Veselý uveřejnil „Vegetations verháltnisse 
von Kremsier, 1855." v programe gymnasijním. Josef Mik sepsal 
květenu okolí olomouckého s předmluvou od Karla Hellera 1860, 
a prof. dr. Bedřich A. K o 1 e n a t ý vydal „H o h e n f 1 o r a d es AI t- 
vaters" 1860. 

Dr. Josef F r. K r ž i s c h uveřejnil pojednání o „ C e j č s k é m j e- 
zeře" v „Oest. botan. Zeitschrift" 1859, Dr. Ferd. Schur uvádí ně- 
která naleziště týkající se květeny moravské ve svých „Phytogra- 
phische Fragmente", ost. bot. Zeitsch. 1868—1871. 

R. 1869 vydal Frant. Haslinger dobrou rukověť pro začátečníky 
pod názvem „B o t a n i s c h e s E x c u r s i o n s b u c h ú b e r den B r ň n n er 
Kreis": naleziště jsou nejvíce z Makowského květeny vzata, prameny 
však neuvedeny. R. 1880 vyšlo druhé vydání tohoto spisu s některými 
doplňky ; želeti jest, že tento horlivý badatel dlouholetou nemocí jsa 
stížen od další činnrsti botanické ustal. 

Lud. Schlogl, c. k. professor v Uh. Hradišti získal sobě mnohé 
zásluhy o květenu tamního okolí; vydal za podpory Frant. Banka, říd. 
přírucího při c. k. krajském soudu tamním v programech gymnasialních 
r. 1875 a 1876, „Flora von Ung. Hradisch und Umgebung" 
a uveřejnil r. 1881 v „Oest. bot. Zeitsch" článek „Uber die Yiolariae 
D. C. im Florengebiet von Ung. Hradisch". Prof. Adolf Reis 
uvádí v programu niž. reál. školy v Hustopečí r. 1875 některé rostliny 
v okolí hustopečském nalezené. Prof. Frant. Tkaný pojednal 
v programech c. k. něm. gymnasia v Olomouci z r. 1879 a 1880 „Vc- 
g e t a č n í p o ni ě r y o k o li t. m . " 

V té době uveřejněna v „Oester. botan. Zeitschrift" následující po- 
jednání: D. F. Bachmann „Uber eine Reise in das máhrische Ge- 
senke", dále Vil. Hanseho článek o květeně Jeseníka r. 1868. J. L. 
Holuby „Zwreimal auf der Javořina" 1871 a od téhož článek 
korrespondenční z Hluku na Moravě 1871. 

Čilý ruch nastal zařízením přírodozknmného spolku v Brně a vy- 
dáním „Květeny kraje brněnského" od Alex. Makowského prof. při poly- 
technice v Brně. 

Především jsou to rostliny tajnosnubné, které posud mimo nepatrné 
výjimky (Pokorného „Květena jihlavská" atd.) nepovšimnuty zůstávaly. 



a k nimž členové t. sp. p. Gust. Niessl z Mayendoiťu, Navě. Dr. J. 
Kalmus a Koemer zřetel svůj obrátili tím spusobem, že zvolil sobě Gust. 
A Niesslů houby, Navě řasy, Kalmus a Roemer mechy, lišejníky a tajno- 
snubné cévnaté. Při provedení podniku toho nastaly však mnohé změny, 
tak že v pojednáních t. sp. vzdělal: Navě řasy 1863, Gustav 
z Niesslů houby a Mixomycetae 1865, týž vyšší rostliny 
výtrusné 1865 a Dr. J. Kalmus mechy 1866. Práce tyto mnoho- 
slibné byly přerušeny smrtí Naveho r. 1864, Dr. J. Kalmusa 1870 a pře- 
sídlením horlivého Roemera (f 1881). Největších zásluh o zná- 
most' rostlin tajnosnubných dobyl sobě velice zasloužilý 
badatel Gustav z Niesslů, který až do nejnovější doby spolu s lé- 
kárníkem Jos. Paulem v tomto oboru pracuje. 

Některé příspěvky ku poznání rostlin jevno- a tajnosnubných 
cévnatých uveřejnil v pojednáních spolkových P. V. Heinzel 1862. 

Svou neúmornou a všestrannou činností vyniká znamenitý ba- 
datel Alex. Makowsky. Z jeho četných prací táhnoucích se skorém 
ku všem odvětvím vědy přírodní uvedeny bud-tež jen práce obsahu bo- 
tanického : „Uber d i e F 1 o r a d e s S p i e 1 b e r g e s, F r a n z e n s b e r g e s 
und der Glacisanlagen in Brůnn 1862", „Neue und interes- 
sante Fundeinder Umgebung von Oslavan 1863, zpráva o 
cestě v Sudetách 1864, „Nové b o t a n i c k é nálezy 1865, „O L e pi- 
dium perfoliatum L. u Brna" 1867, „O Galia palustris L. a 
Ficaria calthaefolia Rchb. 1869, „Nové botanické nálezy 
a floristické poznámky 1874", „Floristické zprávy a výlety 
do moravských Karpat" 1876, „O vulkanické krajině kolem 
Baňo va a rostlinách zde nalezených" 1877, „Nové botanické 
nálezy a příspěvky ku květeně moravské" z r. 1879, 1880 a 
1881. Z mnohých vzácných rostlin, jež Alex. Makowsky nalezl neb ob- 
jevil, uvádíme zde jen některé: As})idium montanum, Scolopen- 
drium vulgare, Potamogeton compressus, Air a caryophyl- 
lea, Gagea bohémi ca Schult., Stratiotes aloides, Epipogon 
aphyllus Swartz, Sturmia Loeselii. Iris bohem i ca, are- 
naria a j. v. 

Stejnou blahodárnou a v y d a t n o u č i n n o s t b o t a n i c k o u 
projevil Gustav Niessl z Mayendorfu; uveřejnil ve spisech 
spolkových : pojednání : „O E u c 1 i d i u m s y r i a c u m R. Br. " a zprávu 
„O výletu v červnu 1862 do Letovic podniknutém", „Nové 
nálezy v okolí brněnském a zprávu o výletu do S v it a v y" 1863 , 
floristické poznámky v r. 1864, 1865 a 1866, o květeně údolí 
ledového u Vranova a nové botanické nálezy, o nalezeném 
Asplenium adulterinum Milde Ad. Oborným vsev. Moravč 
1877, „O Scleranthus intermedius Kitt. u Brna a nové n;i- 
lezy rostlin je vnosnubných v kraji brněnském 1868 „O Po- 



— 9 



d o.spermum 1 uc i ii iiit um D. C. a Tu rg i u i;i liitiťoliii llofťm. u 
B r n :i 1879, „O A 1 n u s p u b o s c e n s, E h r h., f 1 o r i s t i c k é }) o z n á inky 
a o Rosa sepium TliuiU. 1870", „O Cropis rigida W. K i t. na- 
lez e n é Rud. S t e i g e r e m u Klobouk, floristické poznámky 
a o r o 8 1 1 i n á c li Ad. O b o r n ý m v o k o li Z n o jma n a 1 e z o n ý c h 
1871", floristické poznámky 1873. G us ta v z N ies slů objevil: 
Asplenium Heuťleri Reichliaťdt, Asplonium adiantum 
nigrům L. f, lancifolium Reich. Bromus ramosus Huds. 

Ve spisech přírodozkumného spolku v Brně u*vcřejnili v té dobé 
následující pojednání : 

Karel R.oemer: O některých nových rostlinách z okolí Náměště 
1863. Nové nálezy u Náměště 1865. 

K a r e 1 T h e i m e r a E d. V a 1 o u s c h e k : Zpráva o výletu do 
Napajedel, Hodonína a Uh. Hradiště. 

Frant. Haslinger: Nová naleziska moravských rostlin 1867. 

Spatzier, lékárník v Krnově: O Rumex arifolius All 1867. 

Dr. Zawadský mlad. : O Colchicum autumnale f. vernalis Hoífm. 
u Hranic na Moravě. 

Fr. Gebhard, ředitel měšť. školy v Řumberku : O druzích Botri- 
chia u Sumberka 1872. 

Dr. F. Schur: Ku květeně Moravy 1872 a 

F r. Urbánek: Rostliny na podzim kvetoucí 1872. 

Dr. Fr. Růžička: Tuli])a Silvestris a Muscari l)otrioides u 
Sádku 1873. 

Adolf S c h w o d e r, ředitel měšť. škol v Ivančicích (teď v Mo- 
helnici). O vyškytání se Androsace maxima L. na Moravě 1873. O Arte- 
misia austriaca Jacq u Ivančic 1876. 

Frant. h r. Mitrovský: Floristické zprávy 1873. O Orcliis 
fucsa Jacq. u Střelíc u Brna 1874. 

Černý a Pohl v Mor. Třebové: Phaenologické záznandcy 
1877. F r. Juda: Opět nalezený Ranunculus linqua L. u Brna 1877. 

Frant. Zavřel, učitel v Třebíči: Floristické záznamky 1877. 
Nové nálezy v okolí Třebíčském 1880. 

A. Tomaschek, c. k. professor na polytechnice v Brně: O vy- 
skytování se Silene dichotoma Ehrh. u Brna 1877. Příspěvky ku kvě- 
teně Moravy a rak. Slezska 1879. 

H. Š i n d 1 e r : Zpráva o Gladiolus in.ilnicatus L. u Štěpánova poldíž 
Jevíčka 1878. 

Karel Penel, professor na r»l)oc-ní i-eálco v Brně: Příspěvky ku 
floře moravské 1879. 

J. C í ž ek : O Rumex pratensis a Rumex obtusifolius X íiq^íi- 
ticus 1879. 



— 10 — 

Daniel Sloboda, ovang. farář na Rusavě sestavil „Květenu 
okolí Rus a vy 1867." O světlomitosti a spolehlivosti tohoto o kvě- 
tenu českomoravskou velezaslouž ilého spisovatele, který 
měrou značnou probudil lásku ku vědě botanické v lidu moravském, ne- 
třeba šíře se zmiňovati ; spisovatel této zprávy pobyv krátkou návštěvou 
u tohoto horlivého a lidumilného badatele, zná mnohá naleziště z vlastní 
zkušenosti a viděl četné doklady jiných v pečlivě sestavené sbírce páně 
Slobodově. 

Adolf Oborny, nad jiné vynikající badatel a znatel květeny 
moravskoslezské, podjal se s v z á c n o u (j b ě t i v o s t í a vytrvalostí 
nesnadné práce sestaviti květenu moravskoslezskou a 
přispěl svými kritickými studiemi k objasnění a uklizení četných ne- 
správností a k objevení mnohých, až posud na Moravě buď neznámých, 
buď nerozlišených a vzácných druhů, jako : A s p 1 e n i u m a d u 1 1 e r i n u m 
Milde, As^^idium aculeatum Sw., Lycopodium alpinum L., 
S p a r g a n i u m mini m u m F r., T r a g u s r a c e m o s u s D e s f., B r o m u s 
squarrosus L., Melica pieta C. Koch., Molinia serotina 
Mert., Mentha Braun ii Oborny (paludosa X ^andicans), M. 
plicata Opiz, ballotaef olia Opiz, ovalifolia Opiz, subspi- 
c a t a W e i h., p a r i e t a r i a e f o 1 i a B e c k e r, a u s t r i a c a J a c q., S a 1 v i a 
elata Host., Verbascum spéci o sum X Lychnitis Oborny, 
nigrům X austriacum Rchb., Hieracium norvegicum Fr. f. 
mor a vi ca Oborny, H. nigriceps Ng., Pet. subsp. iseranum 
Uechtr., auriculoides Lang. H. flagellare Willd. subsp. 
glatzonse Ng. et Pet., H. auriculif ořme Fr., Dianthus cae- 
sius Sm., Rosa tomentella Lehm. f. 01)ornyana Christ a 
mnohé jiné riiže a ostružiny a j. v. 

Oborny uveřejnil v pojednáních přírodozkumného spolku : 
Floristische Notizen aus der Umgebung von Znaim. 1874. 
Znr Flora von Máhren. 1875 a 1876. Ueber das Vorkommen 
von Trifolium striatum L. und ])arviflorum Ehrh. bei 
Znaim, sowie uber andere Funde. 1877. 

Rud. Steiger. c. k. berní v Kloboucích, vydal r. 1879 květenu 
t. m. pod názvem : ,. V e r z e i c h n i s s d e r i m B e z i r k o Iv 1 o 1) o u k 
beobachteten phanerogamen Pflanzen" s krátkou i)ředmluvou, 
v níž vylíčen ráz iizemí prozkoumaného. Na území tomto, jež nemá ani 
zplna 1500 hektaril, pozorováno 900 druhů, mezi jinými: Thesium hu- 
mile, Crepis rigida W. Kit., Artemisia austriaca. Jurinea mollis, Echium 
rubrum, Phlomis tuberosa, Astragalus asper a j. v. Zajímavou kra- 
jinu tuto navštívil ])ozději Bruno Ansorge z Vratislavi a 
spisovatel této zprávy. Po příi)ravných prácech v programech 
zemské vyšší reálné školy ve Znojmě 1871, 1872 a 1874, vydal professor 
při t. ú. Adolf Obo]'ny r. 1^79 květenu znojemskou ])od názvem: 



— 11 — • 

„Flora des Znaimer Kreises", použiv ku se2)8Úní květeny této nej- 
novějších i)ramenii, mimo jiné též : Soupisu růží Dr. H. Clni.stGm r. 1876 
pozorovaných, Rczno, Flora 1877, čís. 26. Munkeho: Zprávy o rostlinách 
na Moravě a v Dolních Rakousích v čas pruské okkupace sbíraných — 
výroční zpráva slezské společnosti. Prohledané území má téměř 63 D mil 
a stanoveno v něm přes 1300 druhů s četnými odrůdami. Výčty rostlin 
sestaveny s nevšední znalostí a zkušeností, čímž dostalo se květeně zno- 
jemské vypsání dokonalejšího nad „Květeny" jiných krajů. Prací touto 
dotčený badatel ku sepsání květeny zemské povolaným se osvědčil, jakož 
i v úkol ten s úspěchem se uvázal, našed vydatné a trvalé podpory 
v přírodozkumném spolku brněnském. Týž uveřejnil v „Oester. bot. 
Zeitsch." : Beitráge zur Flora des sůdlichen Máhrens 1874, 
čís. 6, 7 a 12, 1875, čís. 2; Beitráge zur Flora von Máhren 
1876, 1877, 1879, 1880, 1881. Zur Flora von Máhren 1883, čís. 12. 

O veliké horlivosti prof. Oborného svědčí jeho četné cesty a exkurse 
botanické. Nejbedlivěji prohledal jižní Moravu od pramenů Dyje až po 
její ústí a podnikl za krátkého pobytu v Brně četné výlety do kraje 
brněnského, navštívil opět a opět hory Jesenické, navštívil severní a 
střední část kraje olomouckého, kraj při horní Odře, Slezsko, Karpaty, 
letmo takořka prošel rovinu kolem Bzence a Břeclavi a nedávno též 
krajinu krumlovskou. 

Nevšední zásluhy prozkoumáním krajiny bzenecké a vsetínké získal 
si svědomitý a přičinlivý badatel Jan Bubela, jenž uveřejnil 
ve Verhand. der zool. bot. Gesell. ve Vídni 1882: Verzeichniss der 
um B i sen z wildwachsenden Pflanzen" počtem 819 druhů, 
v Oest. botan. Zeitsch.: Beitráge zur Flora von Máhren, 1880 a 
1881. Teratologisches, 1884. Dva články korrespondenční 1885 čís. 
1. a 8. Chval né zmínky zasluhují rozsáhlé a vzorně uspo- 
ř á d a n é s h í r k y r o s 1 1 i n n é p á ně B u b e 1 o v y, jakož i horlivá činnost, 
jíž dokiízal hojným vyměňováním rostlin, zřídiv takořka malý výměnný 
spolek na Vsetíně, čímž přispěl ku známosti flory inoravské i v širších 
kruzích. Bubela navštívil Jeseník, a spisovatel tohoto pojednání ku svému 
radostnému i)řekvapení osobně poznal mladého badatele pod Pradědeni 
r. 1884. Z mnohých J. Bubelou nalezených druhů nejzajímavější jsou: 
Festuca capillata Lam., Bromu s secalinus L. var. aspera 
Neil., Carex Buekii Wimni., C. stenophylla Wahl b., C. pani- 
ců! at a X teretiuscula C. Beckmann, Scir])us uniglumis 
Schult., Potamogeton fluitans Roth., Ornithogalum Bou- 
cheanum Aschs., Anacamptis pyramidalis Rich., Orchis 
maculata L. var. candidissima Krock., Mentha hortensis 
Tausch., Me lampy rum moravicum H. Braun, Euphrasia 
erice torům Jord., Hieracium suecicum Fr., H. i sera nu m 
Uechtr., Cirsium acaule A 11. 



- 12 — 

N a d j i n é horlivý vlastenecký badatel Václav S p i t z n e r, 
professor při české vyš.ší zemské reálce v Prostějově, vydal v programu 
t. ú. 1883 „Květenu okolí města Prostějova" jako první po- 
dobný spis vyšlý na Moravě v jazyku českém, a tamtéž r. 1885 dodatkem 
„Příspěvek ku květeně okolí města Prostějova". Oba spisy 
stojí na výši nynější vědy a uvedeny jsou v nich některé vzácné rostliny, 
zejména ostružiny a růže. Svědomitým a podrobným prozkou- 
máním okolí prostějovského a částečně i vysočiny drahanské dobyl 
sobě prof. V. Spitzner obzvláštních zásluh o květenu 
zemskou. Z rostlin jím nalezených uvedeny buďtež tuto nejzajímavější: 
Carex Davaliana Smith., Potamogeton pusillus L., Hydro- 
charis morsus ranaeL., ElodeacanadensisCasp., Rudbekia 
hirta L., Nepeta nuda L., Ranunculus illyricus L., Er úča- 
st rum Pollichii Schimp. et Spěn., Sagina no d osa Meyer., 
Hypericum elegans Steph., Trapa natans L., Rubus fossi- 
cola Holb., Genista procumbens W. K., Vicia lathyroides L. 

S velikou pílí prozkoumal Frant. Zavřel, učitel v Třebíči, kra- 
jinu třebíčskou a objevil zde mnohé vzácné druhy, jako: Hieracium 
graniticum Se hul z. Bip., Seneci o neb r oděn sis L., S. auran- 
tiacus D. C, Sagina nodosa Meyer a p. 

Zevrubně prozkoumal Tomáš C lupek, učitel v Olešnici, krajinu 
kunštátskou a olešnickou, i podařilo se mu objeviti zde: Melampyrum 
bohemicum Kern., Orchis coriophora L. a stanoviti naleziště některých 
míšenců rodu Cirsium. 

Před nedávném ku poznání květeny různých krajů přičinili: Jan 
Gans, městský tajemník v Berouně, s přítelem Riegrem, nadučitelem 
v Rudnu. Jan Pánek, ředitel měšťanských škol v Zábřehu, Ant. 
Ripper, posluchač bohosloví ve Vídni, Zimmermann, assistent při 
polytechnice v Brně, Adolf Schierl, učitel v Hustopečí, a Fr. Se- 
be sta, evang. farář v Hustopečí. 



Dějiny a písemnictví botaniky ve Slezsku. 

(Dle Flory Emila Ficka za pomocí Rud z Uoclitritzu 1881.) 

Nejstarší zprávy o některých slezských rostlinách přinesl Mat- 
thiolus (t 1577) a C. Clusius (1583). Roku 1600 vydal Kašpar 
Schwenkfelt, lékař v Hiršberku, dílo: Stirpium et Fossilium 
Silesiae Catalogus etc, Vratislaviae, ve kterém 898 samorostlých 
druhů uvádí. Dílo Dr. Israela Volkmanna v Lehnici a jeho syna 
Dr. Ant. Volkmanna „Phy to 1 o gia magna" o desíti svazcích, 
ovšem netištěné, vyčítá přes tisíc rostlin hlavně květeně slezské přiná- 
ležejících. Rukopis „Florae Vratislaviensis" od Vratislavského lékaře Chr. 



Boliiiiiiíia Kudolplia (| 1707) stal ko majetkem Jind. Bohumíra 
lirabtMo Mattušky, ktoiý vydal 1776 a 1777 ,.Flora Silesiaca" 
vo 2 svazcích a v r. 1779 ,.Enumeratio Stirpium in Silesia 
s p o n t e c r p s c e n t i u m. '' 

Nedlouho po jeho smrti vydal vratislavský lékař A. J. Krocker 
objemné dílo ve 2 svazcích pod jménem „Flora Silesiaca ronovata, 
emendata, continens plantas Silesiae indigenas etc." Vra- 
tislaviae r. 1787 et 1790, po němž vyšel r. 1814 třetí a r. 1823 čtvrtý 
svazek. Použiv prací Mattuškových, Krockerových a rukflpisu po zesnulém 
pastorovi Weicílovi, vydal r. 1821 lékař I)r. F. W. Neygenfind 
květenu slezskou, v níž nejeví se žádný pokrok, pod jménem : E n c h i- 
ridion botanicum continens plantas Silesiae indigenas. 

Lékárník C. Chr. Glinther za pomocí Sclmmmelovou vydávaje 
centurie sušených rostlin jevnosnubných a kapradinovitých přičinil vy- 
datně ku prozkoumání květeny slezské. K tomuto podniku přidali se 
později Grabowski a Wimmer a výčet těchto centurií i s vědeckým 
skladem tehdejší nauky botanické uveřejněny od podnikatelů pod jménem : 
Enumeratio stirpium phanerogamarum, quae in Silesia 
s ponte proveniunt, Vratislaviae a pud Kom, 1824. 

Na základě těchto předchozích prací vydali Fr. Wimmer a Jind. 
Grabowski 1827 — 1829: Floru Silesiae, ve třech dílech, spis to velice 
záslužný. Lékárník J i n d ř. Grabowski vydal r. 1 843 : Floru 
horního Slezska a Jeseníka. 

Mimo zmíněné botaniky a spisovatele působili v tu dobu ve Slezsku 
ještě: David Piesch, řídící školy Těšínské (f 1802) a veterán rostlino- 
pisu Jeseníku setník Frant. z Můkuschů (f 1837). Ten zejména 
horlivě sbíral v horách Jesenických a daroval nasbírané rostliny slezské 
společnosti pro vlastivědu ve Vratislavi, t)pavskému museu a Františkovu 
museu v Brně. Týmže směrem působili prof. a správce musea Ens 
v Opavě, pastor Karel Kotschy v Ustroni (1846), městský ka^jlan 
Koschatzky, správce hospodářství Gust. Mayer ve Velk. Heralticích, 
od kterého pochází neukončená květena Jeseníku v „Mittheilung 1829"', 
a lékárník Spatzier v Krnově. 

Mimo Grabowského a Wimmer a, kteří v }n'ácech svých po- 
kračovali, přičinili ku vědě botanické : F i n k e, Schauer, Sendtnera 
Scholz. Setník z Můkuschů uvádí v popise lázeňského místa 
Karlovské studénky od Dr. Klima, Vídeň 1826, 120 druhů rostlin 
z okolí tohoto místa. Gust. Mayer vydal floru Jeseníku v po- 
jednáních společnosti pro orbu 1 829 a Scholz: Enumeratio F i 1 i- 
cium in Silesia sponte crescentium 1836. 

Prof. Bedřich Wimmer, naroz. r. 1803 ve Vratislavi, zemřel 
r. 1868 jako městský školní rada tamní. Významnost tohoto muže ne- 
třeba zde šíře vypisovati ; jeho díla jemu již dávno čestné místo ve vědě 



- 14- 

a jeho práce o vrbách slavné jméno zjednala. Po jeho květeně slezské 
z roku 1832 vyšla již r. 1840 ve Vratislavi: „Flora v on Schlesien 
preussischen und o sterreichisch on Antheils" a roku 1844 
druhé vydání tohoto díla vo 2 svazcích ; druhý svazek (jbsahuje floristické 
dodatky a přehled fossilní květeny slezské. se])saný od prof. Dr. J. Goep- 
perta ve Vratislavi. Roku 1857 vyšlo třetí, velice změněné vydání t. d. 
Na základě rukopisu ve W i m m e r o v ě p o z ů s t a 1 o s t i naleze- 
ného uveřejněna r. 186S „Schlesische Excursionsf lora", 
která však nestačila již pokročilé vědě. 

Velikých zásluh o známosť rostlin slezských tajnosnubných dobyl 
sobě prof. vratislavský, Dr. Julius Milde (f 1871 v Meranu), z je- 
hožto četných prací zasluhují především zmínky jeho „Tajnosnubné 
rostliny cévnaté ve Slezsku pruského a rakouského po- 
dílu", uveřejněné v „Pojednáních kr. leopoldinské carol. akademie" 
roku 185 v. 

Vzácné dílo, jednající o všech čeledech rostlin tajnosnubných vydal 
prof. Dr. C o h n ve Vratislavi pod jménem ,. K r y p t o g a m e n - F 1 o r a von 
Schlesien- 1876-1881. 

Zásluh o poznání květeny slezské dobyli sobě Karel Kotschy, 
pastor v Ustroni (f 1846) a syn jeho Theodor (f 1886), příruční 
správce c. k. musea ve Vídni, proslulý svými cestami na východ ; kromě 
nich Dr. Karel Schauer, prof. botaniky v Greifswaldě, jenž pojednal 
„O rostlinstvě v Jeseníku" v časopisu „Flora r. 1840". 

Dr. J. W. Reichardt, prof. ve Vídni sepsal: Beitráge zur Flora 
von (ister. Schlesien, Verhandl. d. zoolog, bot. Gesellschaft, 1856, 
S Reissek, správce c. k. botan. musea ve Vídni. Roku 1862 uveřejnil 
Karel Kolbenheyer, prof. gynm. v Bělsku, za pomocí O. Zlíka, 
prof. v Těšíně, ve Verh. d. zool. bot. Gesellschaft: Vorarbeiten zu 
einer Flora von Teschen und Bielitz, nejobšírnější to dílo těchto 
krajin se týkající. 

Jeseníky prohledali a pojednání o nález ech svých uveřej nili : 
Arnošt Krause, lékárník ve Vratislavi (f 1858), který uveřejnil 
v ročních zprávách slezské společnosti 1850 popis ve Velk. kotlině jím 
objeveného Hieracium silesiacum; Arnošt Nagel, lékárník v Preis- 
kretschamu (f 1876). Dr. B. Baenitz, učitel v Královci, Dr. Adolf 
Engler, prof. botaniky v Kielu, jenž objevil 1867 vzácné, Rudolfem 
z Uechtritzů popsané Hieracium Engler i a uveřejnil mnohá ])OJe- 
dnání o květeně slezské; o floru evroi)skou velez a sloužily vy- 
nikající badatel J. Freyn, ingenieur v Praze, a Dr. Vojtěch Peter, 
správce bot. zahrady a docent při universitě v Mnichově, jenž navštívil 
Jeseníky za příčinou studií o rodě Hieracium. 

Značné zásluhy o Jeseníky a jiné krajiny slezské získali si lékárník 
Spatzier v Krnově, Emil Fiek, lékárník v Hiršberku, prof. Urban 



- 15 -" 

v ()j)íivě, především pak s 1 a v n ý b a d a t c 1 R u d o 1 ť z U cí c li t r i t z ů ve V r a- 
tislavi, který po více než 80 let slovem i písmem o prozkoumání kvě- 
teny slezské se přičinil, a jejž neúprosná Morana právň kdy jsem toto 
dílo spisoval, z krnliu jeho četných přátel vyrvala. Z hojných jeho spisii 
uvádím zde každoroční zprávy v pojednáních slezské společnosti })odá- 
vané : „Ergebnisse der Durc hf orschung der schl es. Phane- 
rogamenflora", ve kterých se vzácnou znalostí a kritickou badavostí 
nové nálezy objasnil. O pravém mistrovství a řídké zkušenosti svědčí 
jeho práce o vegetační meznici květeny slezské a o Hieraciích ve Fiekovč 
„Květeně slezské". Rud. z Uechtritzň, nejpovolanější a nej- 
schopnější ku sepsání květeny slezské radou i pomocí p o d- 
póroval Emila F i <í k a, spisovatele knihy: Flora v o n S c h 1 e- 
s i e n p r e u s s i s ch e n u n d o s t e r r e i ch i s ch e n A n t h e i 1 e s, Breslau, 
1881. Společné práci obou těchto spisovatelů děkuje Slezsko za Květenu, 
která dlouho vzorem květeny zemské bude. Ve spise tomto Emilem 
Flekem za pomocí Rud. z LIechtritzů, jenž zejména výčty z okolí vrati- 
slavského sestavil, vypočteno 1513 druhů veskrze domácích, kdežto jich 
Wimmer jen 1375 uvádí, tudíž o celých 138 druhů méně ; k nim ovšem 
přičísti jest 128 míšenců, 69 hustěji zdivočelých a 51 pěstovaných rostlin. 

Spisovatel tohoto pojednání vydal za svého krátkého po- 
bytu 1871 — 1873 ve Slezsku, v programech reál. gymnasia vidnavského 
články : D a s G e s e t z der B e f r u ch t u n g i n der o r g a n i s ch e n 
Nátur, Weidenau, 1872 a Beitrag zur Flora von Weidenau 
und Umgebung, Weidenau, 1873, čímž počátek učinil prací 
b o t a n i c k ý ch o v i d n a v s k é m okol í. 

Kraje toho ve příčině rostlinopisné dosud právě nedbáno ; neb mimo 
některé skrovné poznámky ve Floře Wimmerově zůstalo vidnavské okolí 
dosavad zhola neznámo. B e d ř i ch V i e r h a p p e r uveřej iiil v programu 
téhož ústavu článek : Flora d e s B e z i r k e s F r e i w a 1 d a u und s e i n e s 
angrenzenden Gebietes, Weidenau, 1880 a podal mimo to prof. 
Adolfu Obornému zprávu o květeně vidnavského okolí o několika arších. 

O květenu dalšího okolí vidnavského značné sobě získali zásluhy 
Vojt. Latzel a prof. Zelenka, jenž podal spisovateli tohoto pojednání 
některé zprávy o květeně frývaldovské ; mimo to oznámil M a g e r s t e i n, 
prof. ])ři hospodářském ústavu v Horních Heřmanicích, s})isovateli 
t. p. naleziště několika rostlin. 

Spisovatel této zprávy za 14 lete ho svého pobytu 
v B r n ě prohledal za příčinou zkoumání botanického kraj b r n ě n s k ý 
a kromě toho i sousední kraje, navštívil několikráte kraj inu 
krumlovskou, slavkovskou, vyškovskou až po samé Střílky, Koryčany a 
Kyjov, krajinu hustopečskou, čejčskou, polavskou, mikulovskou a břec- 
lavskou, procestoval r. 1883 Karpaty od Bystřice p. H. až po 
Do máš o v, r. 1884 českomoravskou vysočinu od Mor. Budě- 



- 16 - 

jovlc až po Jim varno v a r. 1885 Karpaty od Strážnice až po 
I^' řidl and a odtud až po Jablůnko v. Poznav již roku 1878 
nňkteió části Jeseníků, zavítal od tó doby po čtyřikráte 
do tčclito hor přcliojnou kvčtonou bohatých, navštívil r. 1883 
Bruntál, Mal. Moravu, Karlovskou studénku, vystoupil na Pradéd a sou- 
sední hory, navštívil Volk. kotlinu, Potrštýn a vyšel si přes Jelení 
iiřeben do Klepačova a odtud do Sobotín;i, navštívil Sumberk, Unčov, 
Sfernberk (po dvakráte), Olomouc, r. 1.S84 navštívil Hanušovice, Staré 
město, vyšel na Kladský Sněžník i hory okolní a vybral se na cestu 
z Koldštýna přes Fulirmannštýn, Ko])erník a Hockšar do Dolní Lípové a 
b^rývaJdova a, odtud přes Holi studéidíovou na Praděd, Frant. mysHvnu 
a údolí horní Tise do Winkelsdorfu a Wiesen])erku ; r. 1885 navštívil 
Těšín, Mor. Ostravu, Krnov, Vrbno, Ludvíkov, Karlovské studénky, 
Děd, Česnekový příkop. Medvědí hřeben, údolí šumné Tise a mnohé 
vrcholy Jeseníků; r. 1880 navštívil za svého B4denního pobytu ve Vel. 
Lo.síně Červený vrch, Praděd, Petrštýn, Frant. myslivnu, Kriech, Jelení 
hřeben. Břidlicovou holi, Berggeist, Něm. Libavu, Český Bohdikov, Malou 
Moravu, Pusté Zibřidovice, Tei)lice, Klepačov, potom i Rymařov, Budišov, 
Vítkov, Odry a Zilinu. 

Spisovatel t é to z p r á vy u v e ř (í j n i 1 v ročníku XIV. časopisu 
„ Vesmír" : U v a h u o m o r a v s k ý c h j m é n e ch rostli n n ý ch mezi 
lidem obecných, 1885, str. 146. a Nástin botanický z česko- 
moravského pohoří, 1885, str. 255, jakožto první j)odobné práce 
z Moravy v jazyku českém; v ročníku XXXIII. „Oster. botan. Zeitschrift", 
1883 uveřejnil: „Teratologické", str. 178, „Kinige aus Mes- 
sungen an Orchis latifolia sich an schlie ssende Be- 
oba. chtungen" str. 245; v ročníku XXXIV. téhož časopisu 1884, 
„Teratologické" str. 85, „Beitrag zur Flora der Beskiden 
nnd des Hochgesenkes", str. 157, 196, 242, 288, 822, „Nachtráge 
zur Flora der Beskiden und des Hochgesenkes" str. 361, 
„Zur Flora Milhrens" str. 428 a 8 článků korrespondenčních ; v roč. 
XXXV. t. č. 1885, Teratologické str. 46, Zur Flora Máhrens 
sti'ana ÍJO, II ů ž e m o r a v s k é strana 1 1 i), B e i t r a g zur F 1 o r a des 
bí) hmisch- inilh r isclie n und des "(ilatzeť Seli neege birges 
str. 154, 202, 232, 265, 316, 855, 386, 342 a r. 1886 str. 25. Uber 
li ildungsab weichunge n am Sch ncegl ock chen str. 345, a 12 
článkův korrespondenčních ; v roč. XXXVí. t. č. 1886, „Teratologické" 
str. 47, „Moravské růže" str. 75 a 112, „Beitrag zur Flora 
der Kari)athen und des Hochgesenkes" str. 181, 282,271, 293, 
33(5, 371, 406 a 1887 str. 18 a 12 článků korres})ondenčních. 

Po t ř i n ;i c t i 1 e t ( ' m n e u s t á 1 é m a s v ě d o m i t é m b o t a n i c k é m 
studiu vydal s])isovatel této zprávy samostatné dílo: Beitrag zur 
Flora des mittlercn und sud li chen Máhrens, tiskem A. Haase 



— 17 ~ 

v řraze 1886, které čdtá 115 stránek a vyčítá 945 méně obec- 
ných druhů, jejich naleziště a četné odrůdy. 

Spisuje „Květenu" tuto použil skladatel obsažného 
svého herbáře t á h n o u c í li o se ku k \' ě t e n é téměř celé M o- 
ravy a rak. Slezska, jenž příspěvky odjinud a výměnou rostlin ze 
sbírek mnohých domácích badatelů značně byl vzmožen. Mimo to 
s uznání hodnou ochotou a laskavostí zaslali skladateli pánové: 
Rudolf Steiger svůj seznam rostlin z okolí klobouckého 
1881, Jan Bubela seznam rostlin z okolí bzeneckého, otisk 
z pojednání zoolog, bot. společnosti ve Vídni 1881, prof. Václav 
Spitzner „Květenu" okolí města Prostějova 1883 a pří- 
spěvek ku této květeně 1885, otisky z výročních zpráv škol reál. 
v Prostějově, prof. J. Klanic některé rostliny z okolí Piňovic 
a Val. Meziříčí a výpis květeny krajiny val. meziříčské; 
p r o f. Z e 1 e n k a některé jednotlivosti z květe nyfrývaldovské; 
Rud. z Uechtritzů „Resultate der Durchfor schung der 
schles. Phanerogamenflóra 1884 a 1885" a prof. Adolf 
O b o r n y „Referát ů b e r d i e Flora M á h r e n s, Seperatabdruck aus 
den Berichten der deutsch. bot. Gesell." 1885, třetí svazek. 11, sešit; 
evang. farář Daniel Sloboda některé podrobnosti z květeny 
okol í r usáv s k é h o, evang. farář J o s. L. Holuby „Květenu J a- 
voriny nad Lubinou", zvláštní otisk z Let. Mat. Slov. r. VIII., sv. 
I., a delší z p r á v u j e d n a j í c í o k v ě t e n ě L o p e n í k a ; učitel Tomáš 
C 1 u p e k seznam rostlin z okolí o 1 e š n i c k é h o a Karel S c h i 1- 
berszky mladší, assistent ústavu botanického v Buda-Pešti, někt-ré 
podrobnosti z květeny okolí loštického a mohelnického. 



Povaha území. 

Dle Kořistky. V. Brandla, K. Filipovského, mapy markraliství inoravskélio aftl. 

I. Poloha, hranice a velikost'. 

Uzemí květeny zde vypsané rozkládá se mezi 48'^ 40' a 50' 26' 
severní šířky a 32'^ 48' a 36*^ 46' východní délky a mezuje na západě 
s královstvím Českým, na sever s Kladskem a pruským Slezskem, na 
východě s Haliči a Uhrami, na jihu s Dolními Rakousy. MarKrabství 
moravské má 22.229-51 a Slezsko 5.147-53 nkm., celé území jest tedy 
na 27.377-05 Dian. 

II. Rovina, předhoří, hory. 

Obraz, jejž poskytuje květena celého území, jest pro velmi rozma- 
nitou polohu země a pro různé geologické poměry velice pestrý ; jiný 

2 



— 18 - 

jest v rovině, jiný v horách, jiný na jihu, jiný na severu moravském, 
jiný opět ve Slezsku. Celou květenu lze rozděliti ve tři hlavní pásma 
^t. j. ve květenu roviny, předhoří a hor. Ačkoliv toto rozdělení samo- 
zřejmé býti se zdá, přec není vždy věcí snadnou, hranice mezi jedno- 
tlivými ])ásmy přesně stanoviti, poněvadž mnohdy jedno pásmo do 
druhého zabíhá. Všecky kopce a mnohé lesnaté krajiny ukazují květenu 
dosti jDříbuznou horské, a příbuznost tato tím patrnější jest, čím blíže 
jsou hor ony kraje, jakož se i stává, že mnohá rostlina horská přechází 
s proudem horského potoka daleko do údolí. Rostliny z roviny vzdělá- 
váním půdy zavlekou se často daleko do předhoří, a mnohé vysoké 
kopce, jako Javořina, Lopeník atd. neukazují veskrze čisté květeny před- 
horní. Pročež možná jen přiblíživě hranice jednotlivých pásem čísly na- 
značiti, a kde by se měly určitě vytknouti, tu nezbytno, ku květeně 
v jisté krajině převládající, přihlížeti. 

1. Vrchní hranice květeny rovinné končí se v jižní 
Moravě ve výši 400 m., v severní Moravě, ve Slezsku a 
v severní části Karpat moravských ve výši 330 m. ; význačný 
pro toto pásmo jsou : borovice, dub, olše lepká, bříza bílá, jilm, jasan, 
lípa, habr, buk. 

2. Pásmo předhorské jest zvýší od 330 neb 400 m. a 
1200 m. ; k tomuto pásmu náležejí Sudety, hory slezské, Karpaty a 
hory středomoravské. Význačný pro toto pásmo jsou : jedle, smrk, modřín, 
klen, buk, javor mléčný. 

3. Pásmo horské jest zvýší od 1200 m. do 1490 m. ; sem 
náležejí nejvyšší vrcholy a hřbety horské se svými svahy a žleby, t. j. 
Kladský Sněžník, Jeseník, a nejvyšší vrcholy karpatské, ačkoliv pro 
množství rostlin zde se dařících i ku předešlému pásmu přičteny býti 
mohou ; význačný pro toto pásmo jsou : zakrslé smrky, jalovec horský, 
jeřáb alpský. 

III. Horstvo. 

Rozdělení a různé geologické útvary horstva hranici celého území 
lemujícího a daleko do země sahajícího jsou vzhledem ku rozšířenosti 
rostlinstva veledůležitý a podstatnou podmínkou rázu celé květeny. 
Skorém každé pohoří moravskoslezské má svou zvláštní květenu a činí 
o sobě samostatný okres botanický. 

1. Českomoravská vysočina. 

Českomoravská vysočina sáhá kromě některých přestávek 
od pravého břehu horní Moravy až po hranice České. Na jihu omezená 
jest úvalem Dyje, na východě úvalem Svratky až skoro k Brnu, odtud 
pak vkleslinou Cesavy a Hané a úvalem horní Moravy. Vyznačuje se 
vrcholy nevelkého objemu, nejvíce lesem porostlými, a v západní části 



^ 19 -. 

četnými prameny, jež pro mírný svah některých údolí činí početné řacloii 
za sebou ležící rybníky, jako v krajině telecké, jihlavské a novoměstské. 
Na této vysočině jest mnoho bažin a rašelinišť, pročež i shledáváme tu 
hojně rostlin vodních, rašelinných a šáchorovitých. Českomoravskou vy- 
sočinu rozděliti lze ve tré: a) vysočinu j ihla v sko-žďárskou mezi 
řekami Dj'jí, Jihlavou a Svratkou, b) vysočinu kun stát sko-tře- 
bovskou, mezi řekami Svratkou, Svitavou, Třebovkou a horní Mo- 
ravou, c) vysočinu drahanskou mezi řekami Svitavou, Třebovkou, 
Moravou, Hanou a Rakůvkou. 

a) Vysočina jihlavsko-žďdrskd. 
Vysočina jihlavsko-žďárská s vrcholy Hradiskem 768 m., Já- 
vo řičí 836 m., Zubštýnem 739 m., Kaiserštýnem 810 m.. Žá- 
kovou horou 807 m., drží v sobě rozlehlá pole žulová, jež se táhnou 
od Vel. Biteše podle Vel. Meziříčí k Jihlavě a podle Nov. města k Zdaru, 
pak od Ratibořic stranou Náměště ku Třebíči a od Slavónic podle Dačic 
a Telče až k Spělovu; menší pole žulová leží u Střížova, blíž Ujezda 
na potoku Stražkovském a mezi Ivančicemi a Olbramovicemi. Mimo žulu 
spatřují se tu veliké spousty šedé ruly, svor, břidlice jinorazová, vápenec 
krystalický, bělokam (u Náměště), hadec, jehož největší ložiska nacházejí 
se v údolí Jihlavy mezi Mohelnem a Hrubšicemi, u Lysic, u Biteše, u 
Stříteže, u. Bystřice a na jiných místech. Úbočí mezi Jihlavou a Svrat- 
bou prostoupeno jest na některých místech syenitem, na východním 
svahu nacházejí se ssedliny útvaru kamenouhelného (jako u Rosic a 
Oslavan), horních vrstev dyasu jako u Miroslavy, Tasovic, Krumlova a 
Rosic a vrstev mořského teglu. Význačný pro tuto vysočinu jsou násle- 
dující rostliny'): Aspidium spinulosum, Gymnogramme Marantae, Bo- 
trycliium lunaria, Lycopodium annotinum, clavatum, complanatum, Pinus 
silvestris L. var. parvifolia Herr., Potamogeton rufescens, Sparganium 
minimum, Carex leporina, echinata, pallescens, panicea, vulgaris, flava, 
Juncus diífusus, squarrosus, Polygonatum verticillatum. Polygonům bi- 
storta, Crepis paludosa, succisaefolia, Hieracium graniticum, fragile, sti- 
riacum A. Kern., Prenanthes purpurea, Hypochoeris radicata, lnula inter- 
mixta J. Kern., Cineraria aurantiaca Hopp. Carlina acaulis, Succisa 
pratensis, Menyanthes trifoliata, Limnanthemum nymphaeoides, Gentiana 
germanica, Verbascum speciosum, Schottianum, adulterinum. Mimulus 
luteus (nový pro Moravu), Pedicularis palustris, Lysimachia nemorum, 
Soldanella montana, Vaccinium vitis idaea, Chimophilla umbellata, Ra- 
nunculus flamula, Aconitum Anthora, Actaea spicata, Nuphar pumilum, 
Drosera rotundifolia, Parnassia palustris, Viola palustris, Moehringia tri- 
nervia, Dianthus deltoides, Hypericum quadranguhim, hnpatiens noli 
tangere, Epilobium obscurum, palustre, Circaea intermedia, alpina, Saxi- 

1) Z těchto jest většina zde všeobecně rozšířena. 

2* 



- 20 - 

fraga decipions, aizoon, Chaerophyllum hirsutum, ai-otnaticiim, Comarum 
palnstre, Eubus liivtus, Trifolium řípadicenm, Astragalus glycypliyllus. 

6) Vysočina kunštatsko-třebovskd. 
Vysočina kunštatsko-třebovská rozkládá sp až po údolí Sázavy a 
Moravy a zahrnuje v sobě Jevičsko a Mirovsko. V soverozápadní části 
vynikají z planiny homole: Horní les poblíž Kovečína 770 m., Sek oř 
sev. od Lomnice ; od Kunštátu až ku hranicím zemským prostupuje kra- 
jinu Šenhengst, jehož nejvyšší vrchol Roh jest zvýší 657 m. Sem 
patří vrch Slanisko u Černé hory 498 m., Babí Lom poblíž Vranova 
558 m., jehož výběžky svahujíce se až k Brnu se táhnou, jako Černá 
pole 225 m., kdežto jižní výběžek končí se Špilberkem 292 m. Vy- 
sočina tato vyznačuje se geologickou pestrostí; vyskytují se v ní syenity, 
břidlice prahorní, pravápno, vápno devonské, jura, pískovec kvádrový, 
útvar třetihorní a p. Mimo mnohé byliny z předešlé vysočiny nachází 
se zde Aspidium Thelypteris Sw., které posud jinde nebylo nalezeno. 

c) Vysočina drahanskd. 

Vysočina drahanská s kopcem Drahanským 681*44 m. a Pap- 
činou 714'34 m. prostírá se mezi Svitavou, Třebovkou, Moravou, 
Hanou a Rakuvkou. V zá])adní části, skládající se z vápence devonského, 
vyskytují se četné jeskyně, jako ochozské, josefovské, křtinské, sloupské, 
němčické atd., a hluboce vybrázděná údolí, strmé a příkré stěny, závrtky 
a propadliny; *tu rostou některé vzácnější rostliny jako: Scolopendrium 
vulgare Sm., Cynoglossum montanum Lam., Cimifuga foetida, Biscutella 
laevigata, Saxifraga aizoon a p. 

K j ižn í m u s v a h u p ř i n á leží Hády z K 1 a j d o v k ou 376.70 m. 
skály Slatinské 314"50 m. a hory Pozořické. jež sáhají až ku 
Svarcavě; řeky Haná, Rousinovský a Svinský potok dělí tuto vysočinu 
od Chřibů. I tato vysočina vyniká svou geologickou pestrostí, vyskytují 
se zde devonské vápence, pískovce drobové, břidlice drobové a j. 

2. Moravskoslezské Sudety. 

Moravskoslezské Sudety táhnou se podél hranic českých prusko- 
a slezskomoravských až k údolím Odry a Bečvy. Dělí se přirozeně ve 
tři části: (t) pohoří Kladského Sněžníka, jež jde od Sněžníka 
až ku žlebu Ostrnženskému ; h) Jeseníky od žlebu Ostruženského j)odél 
hranic moravskoslezských až po města Beroun a Dvorce : c) p ohoř í 
Oderské. 

a) Pohoří Kladského Sněžníka. 

Pohoří Kladského Sněžníka záleží z horského uzlu v severozá- 
padním koutě Moravy u samých hranic českých a kladských. 



— 21 — 

Vicliolů iná více od sobe oddělených u nei)ííliš lozsáldých; Klad- 
ský Sněžník jest nejvyšší skorém rovný vrchol 1426 m. : od něho 
vycházejí na jih dva hřbety a to Svinská a Suchá kupa 1314-25 m., 
jež oddělují údolí Moravy od údolí Krupy ; poděl hranic nioravsko-klad- 
ských rozkládá se hřbet Salvízu 1072 m., s rozsáhlými lukami a kopcem 
Kun čínským. 

Odtud na severu jde od Fichtliclm 1123 m. až k sedlu Ramzov- 
skému, jímž horstvo Sněžníka souvisí s Jeseníky, pohoří Reichenštýnské. 
Jižně od Kladského Sněžníka po pravém břehu Moravy táhne se hřbet 
Pradědův s nejvyšším vrcholem Kamenným vrchem í)59 m., kterýž 
až k Zábřehu zabíhá. 

Pohoří toto skládá se podstatně z červené ruly ; od Friedberku až k Čer- 
vené vodě táhne se pruh žulový; jakožto podřízené horniny vyskytují 
se zde svor, břidlice jinorazová, vápenec zrnitý, hadec a šedá rula. Vý- 
značný pro toto pohoří jsou následující rostliny : Polypodium phegopteris, 
Athyrium alpestre, Asplenium adulterinum, Phleum alpinum, Carex 
canescens, vulgaris, Juncus filiformis, Luzula maxima, multiflora, 
Streptopus amplexifolius, Polygonatum verticillatum, Veratrum lobelianum , 
Rumex arifolius, Thesium alpinum, Campanula barbata, Crepis grandi- 
flora, paludosa, Hieracium aurantiacum, aurantiacum X pilosella, alpinum, 
stygium, decipiens, nigrescens, nigritum, prenanthoides, atratum, Mul- 
gedium alpinum, Prenanthes purpurea, Archyrophorus uniflorus, Solidago 
alpestris, Gnaphalium norvegicum, Doronicum austriacum, Senecio Jacqui- 
nianus, Homogyne alpina, Euphrasia pieta, Melampyrum silvaticum, Vacci- 
nium uliginosum, vitis idaea, Ranunculus aconitofolius, Aconitum na- 
pellus, variegatum. Viola lutea, Melandryum silvestre, Hypericum qua- 
drangulum, Meum mutellina, Potentilla aurea. 

h) Hory Jesenické. 

Hory Jesenické jdou od sedla Ramzovského až k údolím Odry 
a Bečvy a dělí se na vysoký a nízký Jeseník. 

a) Vysoký Jeseník táhne se podél moravskoslezských hranic v prů- 
měrné výši 1265 m. od sedla Ramzovského a žlebu Brané až k čáře 
vedoucí od Rymařova k Hoře Andělské ve Slezsku, jižně sahá tento 
hřbet až k sedlu Primisvaldskému mezi Koldštýnem a Wiesenberkem, 
odtud pak podél Tise až k Sobotínu a od Sobotína až k Rymařovu; 
severovýchodně zabíhá do Slezska a jde od Lípové až k Vrbnu. Na hřbetě 
nacházejí se zhusta skalnatá místa, tu a tam též močály a bažiny. Tento 
hřbet vhodně se dělí ve čtvero skupení. 

a) Skupení Hockšaru s nejvyššími vrcholy Hockšarem 
1351 m., Ke perníkem 1424 m., Fuhrmannštýnem 1368 m. a 
Černou Leiten IIHÍ) m. Z četných rostlin tu domácích nejpamátnější 



- 22 — 

jsou Hieiaciuni plumbeum, vulgutiim var. calcigonum. Tato skupina 
skládá se z červené ruly a svoru. 

b) Skupení Červeného vrcliu neb Hole studénkové skládá 
se hlavně ze svoru a iialezáme zde jako vzácnosť Carex rupestris. 

c) Skupení Pradědu s vrclioly Pradědem 149-1 m., Dědem 
1381 m. a Leiterberkem 1373 m., od kteréhož odbočuje pohoří 
Urlišské. Toto skupení složeno jest zejména z prahorní břidlice hlinité; 
z hojných druhů podřízenějších přichází tu svor, břidlice jinorazová 
a šedá rula. Zde roste Salix Lapponum, Hieracium bifidum. 

d) Skupení Vysoké hole s Velkou a Malou kotlinou 
a vrcholy Petrštýnem 1446 m.. Vysokou holí 1464 m., Majákem 
1381 m., Wiesenberskou planinou, Ameisehúblem 1340 m., 
Jelením hřbetem 1 366 m., B ř i d 1 i c o v o u h o 1 í 1355 m., P e c o v ý m i 
kameny 1333 m., táhne se až ku Klepácovu a Sobotínu, Toto sku- 
pení vyniká hojností vzácných bylin, a nejvzácnější vyskytují se ve Velké 
kotlině. Na dně Velké kotliny rostou nejvíce jen keře a křovité stromy 
kdežto na stráních jejích přicházejí : Pirus aucuparia var. alpestris, Ribes 
petraeum, Betulacarjiatica, Salix hastata, silesiaca, Laserpitium archangelica. 
Bujíleurum longifolium, Scrophularia Scopolii, Stachys alpina, Veratrum 
lobelianum, Aspidium lobatum, Braunii , montanum, tanacetifolium, 
Conioselinum tartaricum, Pirola minor, Lycopodium annotinum, Anemone 
narcissiflora, Arabis sudetica, Helianthemum chamaecistus var. grand iflorum, 
Cerastium macrocarpum, Scabiosa lucida, Scorzonera humilis, Leontodon 
opimus, Crepis succisaefolia var. grandiflora, sibirica, Hieracium stoloni- 
florum, praealtum, pratense, aurantiacum, alpinum, stygium, nigritum, 
chlorocephalum, albinum, silesiacum, prenanthoides, Tauschianum, laevi- 
gatum var. alpestre, villosum, všechna Vaccinia, Gentiana punctata, Platan- 
thera viridis, Allium victorialis, Luzula rubella, sudetica, Carex atrata, 
Buxbaumii, Poa Chaixii, alpina, Avena planiculmis, Agrostis alpina, Bo- 
trychium lunaria. Při pramenech a na místech bažinatých rostou zde: 
Cardamine Opizii, Drosera rotundifolia, Epilobium nutans, alsinefolium. 
trigonum, Gentiana věrna, Sweertia perennis, Bartschia alpina. Pinguicula 
vulgaris, Carex sparsiflora, acutiformis. Eriophorum alpinum, vaginatum 
Selaginella spinulosa. Na skalách se spatřují: Pulsatilla vernalis. Hedy- 
sarum ol)scurum. Cotoneaster vulgaris, Rubus saxatilis. Sedům aljtestre, 
rhodiola, Saxifraga aizoon. Aster alpinus, Hieracium villosum, villosum 
X prenanthoides, Engleri, subcaesium, Carlina nebrodensis, Campanulla 
Schcuzeri, Veronica bellidioides, Plantago montana, Aspidium lonchitis, 
Asplenium viride, Woodsia hyperborea. 

Pro hory Jesenické význačný jsou skorém všechny rostliny, jež byly 
shora při pohoří Kladského Sněžníka uvedeny; na vrcholech hor těchto 
shledáváme: Phleum alpinum. Nardus stricta, Carex rigida, Luzula 
sudetica, maxima, Gymnadenia albida, Gentiana punctata, Campanula 



- 23 — 

bail);ita. Crepis succisacfolia, ,uraiuiitíom, Hieraciiim alimiiuii. auraiitiaciini. 
iiigrituin, .stygium, Tauschianmii, Leontodou opiímis, Arcliyrdpliums uni- 
fíum.s, Calluna vulgari.s, jednotlivá Vaecinia, Viola lutea, Trieiitalis europaeu, 
Euphťa.sia pieta, Cerastiuin macrocarpum, Mcuin mutellina a. }). V štěr- 
binách .skalních uhostily se : Aspksninni viride, Poa cacsia var. aspcra, 
Juncus triíidus, Salix licibacea, Allium sibiricum, Hieraciuni plnmbeum, 
Scabiosa lucida, Sedům alpestre, rhodiola, Cardamine resedifolia, Arabis 
Halleri, Delphiniuni al})inuni, Anenione narcissiflora. Jiné rostliny význačné 
])ro hory Jesenické jsou : Cystopteris sudetica, As])idiuni Braunii, Blechnum 
spicant, Poly})odiuni phegopteris, Mulgediuni aljjinum, Adenostyle.s albida, 
Doronicum austriacum, Campanula latifolia, Valeriana triptcris, Stachys 
alpina, Aconitum napellus, Scrophularia Scopolii, Anthriscus nitida, Ribes 
alpinum, petraeum, Carex sparsiflora, pallescens, vulgaris, Pinguicula vul- 
garis, Gentiana vcrna, Epilobium nutans, alsinefolium, trigonum, Senecio 
crispatus, Cardamine Opicii var. hirsuta, Viola biflora. 

Od hlavního liřbetu hor Jesenických odbočuje několik 
příčných hřbetů, jako hor na ti na Lósínská s hřebeny 630 — 650 m; 
vysokými, kterážto jest složena z břidlice krystalické žuly a pnivápna- 
rostou pak tu : Botrychium matricariaefolium a rutaefolium. 

Po čáře vedoucí od Sobotína táhne se směrem jižním až k Litovli 
hřbet Hajdšteinu a Bradla; jeho nejvyšší vrcholy jsou Hajdštejn 
1)61 m., jižně od Sobotína a Bradlo 598 m. poblíž Něm. Libavy. Co do hornin 
skládá se z břidlice krystalické, hlinité, mastkové a chloritové a z vápna. 

Jiné dva hřbety zatáčejí se do Slezska a to hřbet Vysokého 
Urlicha a hřbet příčních hor, jenž sáhá od Leiterberku až k Zuck- 
mantlu s vrcholy Horou Jelení 1159 m. severně od Urlsberku, 
Vys. Urlichem 1219 m. a vřesovištěm Reivízským. Hlavní 
složivo tohoto pohoří jest: červená rula, břidlice jinorazová, hlinitá, 
svor, pravápno, méně rula. V těchto stranách roste Cystopteris sudetica. 

/9) Jeseník nízký jest hornatina mnohem jednotvárnější se širo- 
kými hřbety 380 — 570 m. vysokými, nad které četné ploské homole 
čnějí. Rozděliti lze jej ve čtyři části : v j) lani nu benešovskou mezi 
Opavou a Moravicí až k Rymařovu, v planinu brunsaifskou mezi 
Moravicí, Bystřicí a horm'm úvalem Moravy, jejíž nejjižnějším výběžkem 
jest Sv. Kopeček u Olomouce 343 m., v planinu oderskou neb po- 
hoří Oderské mezi Bystřicí, Moravicí a Bečvou, kdež pramení Odra, 
v planinu vítko vsko-hrabinskou. Jako vzácnost vyskytuje se tu 
Crocus vernus. 

3. Moravskoslezské Karpaty. 

Moravskoslezské Karpaty táhnou se podél hranic moravskouherských, 
a slezskouherských a slezskohaličských a vykazují souvislé úzké namnoze 
zalesněné hřbety, s příkrými, proudíím vzduchovým snadno přístupnými 



— 24 — 

stráněmi, na kterých sníh již záhy z jara taje. Karpaty rozděhijí se 
v: a) moravské neb malé Karpaty, b) slezské Karpaty. 

«) Moravské tieh malé Karpaty prostírají se od hor Strážnických 
až k Vysoké, odtud podél hranic až po Fridland a Hranice. V příčině 
botanické sluší je rozděliti na jižní a severní čásť. 

Již n í částKar p at mo r av sk ých s vrcholy Jávo řin on 967 m., 
Lopeníkem 907 m.. Lesnou 694 m. i s nižšími kopci Král o v em 
355 m. a vyhaslou sopkou Or dějovém sáhá od Strážnických hor 
a vrchu Cupi až po Kubůj háj 689 m. a Loscim 736 m. V ní přichází 
útvar eocénu ; u Bojkovic a Banova vyskytuje se trachyt. Sem náleží 
z větší části též les Komonecký, jeiiž se začíná severně od Luhačovic 
a jde až k Makytě, maje průměrnou výši 480 — 630 m. Nejvyšší vrcholy 
tohoto hřbetu jsou: Komonec 676 m., Sviradov 738 m. a Makyta 917 m. 
Od tohoto hřbetu vybočují četné odnože, z nichž nejdůležitější jest odnož 
vycházející od Komonce směrem jihozápadním až k Uher. Brodu, Uher. 
Hradišti a k Napajedlům, kdež ji od Chřibů dělí údolí Moravy. 

Severní čásť Karpat moravských táhne se od Val. Klobouk 
až po Val. Meziříčí, Nový Jičín a Hranice a podél hranic uherskoraorav- 
ských a moravskoslezských až po Fridland. Nejdůležitější vrcholy 
tohoto pohoří jsou: Horal ky 889 m., Vrchura 638 m., Hostýn 
732 m., Javorník Kelský 848 m, Cáb 837 m.. Šer hovna 906 m.. 
Vysoká 1019 m.. Kněhyně 1251 m., Okrouhlý 1190 m.. Radhošť 
1125 m., Velk. Javorník 916 m., Huštin severně od Zubří 745 m.. 
Kotouč 524 m., Svinec 543 m., a Hranický hřbet u Hranic 
s „Propastí" 70 m. hlubokou. Útvary zde zastoupené jsou eocén 
a útvar křídový; kromě toho kulm, různé pískovce karpatské a j. 

Květena jižních Karpat nápadně se liší od květeny severních Karpat. 
V jižních Karpatech shledáváme rostliny, které severním Karpatům na- 
prosto scházejí nelj jen velmi poskrovnu tam se vyskytují, jako : Anthe- 
ricum ramosum. Iris variegata, Euphorbia falcata, pilosa, virgata, lnula 
ensifolia, Artemisia austriaca, Cirsium pannonicum, Viburnum lantana, 
Physalis alkegengi, Datura stramonium, Hyosciamus niger, Verbascum 
orientale, blataria, Gratiola officinalis, Veronica spicata, Euphrasia lutea, 
Salvia silvestris, Stachys annua, recta, Marubium vulgare, Teucrium 
scordium, Dianthus carthusianorum, Lavatera thuringiaca, Geranium san- 
guineum, Linum flavum, Eryngium campestre, Falcaria Rivini, Bupleurum 
rotundifolium, Seseli coloratum, Caucalis daucoides, Scandix pecten Ve- 
neris, Chaerophyllum bulbosum, Dorycnium pentaphyllum, Tetragono- 
lobus sili(piosus, Lathyrus latifolius. 

Rostliny význačné pro Kurjjaty vůbec jsou : Equisetum maximum, 
polystachium, limosum, Phego})teris polypodioides, Pteris aquilina, Blech- 
num spicant, Aspidium sjjinulosum, lobatum, Cystopteris fragilis, Lyco- 
podium selago, annotinum, Calla palustris, Melica uniflora. Nardus stricta, 



- 25 — 

Carex leporina, echinata, rcmota, Goodenouíiliii, paiiicea, pallescens, sil- 
vatica, flava, Oederi, Luzula silvatica, maltifioia, Lilium inaitagon, Allium 
ursinum, oleracenm, rolygonaiiim veriicillalum, Paris quadrifolia, Col- 
cliicum autumnale, Veratrnm lol)elianum, Orchis maeulata, globosa, sam- 
bucina, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Epipactis latifolia, palustris, 
Gladiolus iml)ricatu8, Euphorbia platyphylla, amygdaloides, dulcis, Da])hne 
mezereum, Phyteuma spicatiim, Cam])anula latifolia, Crej)is paludosa, 
Hieracium iimbellatum, borealo, suecicnm Fr., barbatum, Hypochoeris 
radicata, maeulata, Filago germanica, Prenanthes purpuroa, Seuocio cris- 
patus, Centaurea pratensis, Centaurea Javornikiensis, Cirsium eriophoram, 
rivulare, oleraceum, Carlina nigrescens, acaulis, Succisa pratensis, Lonicera 
nigra, Gentiana germanica, asclepiadea, Atropa belladonna, Scrofularia 
Scopolii, Digitalis ambigua, Origanum vulgare, Salvia verticillata, glutinosa, 
Stachys alpina, silvatica, Galeopsis versicolor, Betonica officinalis, Lysi- 
macliia nemorum, Pirola uniflora, minor, Ranunculus flamula, lanuginosus, 
Aquilegia vulgaris, Actaea sjjicata, Dentaria bulbifera, enneaphylla, glan- 
dulosa, Parnassia palustris, Drosera rotundifolia, Epilobium Dodonaei, 
Mohringia trinervia, Dianthus deltoides, Hypericum quadrangulum, Im- 
atiens noli tangere, Circaea lutetiana, intermedia, alpina, Sanicula eilropaea, 
Hacquetia epipactis, Astrantia major, Pimpinella magna, Selinum carvifolia, 
Chaeropliyllum aromaticum, hirsutum, Spiraea aruncus, filipendula, Rubus 
hirtus, Trifolum montanum, Anthyllis vulneraria, Astragalus glycyphyllus. 
Na nejvyšších vrcholech Karpat rostou : Potentilla aurea, Luzula maxima, 
Nardus stricta, Vaccinium myrtillus, vitis idaea, Aconitum napellus, Trien- 
talis europaea, Homogyne alpina atd. 

h) Sffzské Karpaty sáhají od Trojačky až k Ortplanu, odkud vy- 
bočují odnože až k Bělsku. Nejvyšší vrcholy jsou: Beskyd neb Tro- 
jačka 949 m., Malý 1054 ra. a Velk. Polom 1062 m., Magurka 
1154 m. a Skalka 1085 m. Údolí Ostravice, Olsy a Visly rozdělují 
hory tyto na čtyři skupení: skupení Smrku 1334 m., skupení Lysé 
hory s Javorovým, skupení Velkého S t o ž k u a C a n t o r y h o 
a skupení Rovni ce-Skalky s Ortplanem 99H m. Slezské Karpaty 
jsou útvaru křídového a skládají se z těšínského vápence a břidlice, 
věřovického pískovce a břidlice ; na severu vyskytují se naplaveniny starší 
a novější. 

Květena tohoto pohoří shoduje se s květenou Karpat moravských ; 
mimo to rostou tu ještě : Aspidium aculeatum, Braunii, angulare, Athy- 
rium alpestre, Lycopodium annotinum, inundatum Struthiopteris germa- 
nica, Orchis pallens, tridentata, Microstylis raonophylla, Platanthera vi- 
ridis, Anacamptis pyramidalis, Gymnadenia albida, Corallori-hiza innata, 
Iris graminea, Crepis praemorsa, Senecio subalpinus, Gentiana asclejň- 
adea, Valeriatia tripteris, Tozzia alpina, Veronica montana, Alectorolophus 
alpinus, Primula elatior, Trollius europaeus, Arabis Halleri, Lunaria 



— 26 — 

rediviva, Myricuria germaiiiea, Sclieuchzeria palusiris, Dictaninus albus, 
Andiomeda poliifolia, Vaccinium uliginosum, oxycoccus, Geianium pliaeum, 
^ Trifolinm spadiccuin. Na Baianii rostou: Atliyriiim alpestre, Phleum 
falax, Calamagrostis lanceolata, Eriophoium vaginatum, Salix silesiaca, 
Hieracium prenanthoides, auiantiacum, ceinuum, Centaniea montana, 
Raniiiicnlus iiemorosus, Viola biflora, lutea, Empelrum nigrům. 

4. Maršový hory či ťhriby. 

Maršový hory či Chřiby, též Chřiběcí liory řečené, jsou jirorvou 
řeky Moravy u Napajedel od Karpat odděleny a táhnou se na západě 
až k úvalu Svratky a Dyje, i lze je na tři části rozděliti: hlavní 
pásmo Chřibů, hřbet Hradiska a Větrníku, pak Zdá nicky 
les s vrchem Kobylou. 

a) Hlavní pásmo Chřibů sáhá od hory Sudny u Napajedel až ke 
Kyjovu jsouc průměrem zvýší 458 m. Důležitější vrcholy těchto hor 
jsou: Brdo u Ros ti na 587 m.. Hrad u Stři lek 535 m.. Králova 
Skála a Kominík u Velehradu, vrch s hradem Buchlovem 525 m., 
jižně pak hora Sv. Floriana u Bzence. 

h) Hřbet Hradiska n Vetrníka jde od dolního toku Hané až 
k vrchu Hradisku u Hvězdlic 51-1 m., Větrníku u Dražovic 390 m., 
Sv. Urbanu u Slavkova a Kopaninám u Vyškova. 

c) Zdánický les s vrchem Kobylou odbočuje u Střílek od hlavního 
hřbetu směrem jihozápadním a má četné ploché hřbety, jako: Výhon 
u Zidlochovic, Horu Růžovou u Hustopeče, vrch Kobylí u Polehradic 
332 m., Nadanov v lese Klobouckém 365 m. ; jižní odnož s horou 
„Veselý" 420 m. poblíž Kyjova svahuje se až do 220 m., a obmyká 
příkrými poloobloukovitými svahy bývalé Cejčské jezero. Význačný pro 
tuto krajinu jsou následující rostliny : Astragalus asper, Cytisus au- 
striacus, leucanthemus, Oxytropis pilósa, Dorycnium pentaphyllum, Buple- 
urum tenuissimum, Seseli hippomarathrum, Spergularia šalina, Glaux 
maritima, Plantago arenaria, Euclidium syriacum. Crambe tataria, Adonis 
vernalis, Globularia vulgaris, Teucrium scordium, Phlorais tuberosa, Side- 
ritis montana, Linaria spuria, Orobanche major, Verbascum phoeniceum, 
Serratula heterophylla, lnula ensifolia, hybrida. Aster tripolium, linosyris, 
Scorzonera austriaca, purpurea, parviflora, Crepis rigida, Campanula sibi- 
rica, Schoberia maritima, C-ynodon dactylon, Crypsis schoenoides, aculeata. 

5. PolíiAské kopce. 

Polavské kopce čnějí na jihu moravském a jsou otočeny dolinou 
řeky Dyje. Nejdůležitější vrcholy tohoto hřbetu jsou: Rosen stý n 
s rozvalinami hradu 457 m., Kotel 460 m., Děvín 546 m., Děvic 
427 m. s rozvalinami prastarého hradu, Turold a hora Sebastian o v 
u Mikulova 364 m. Hory tyto skládají se z vápenců útvaru bělojurského. 



— 27 — 

Význačný pro kopce PolaVf<ké jsou následujúí rostliny: Feštuca viilesiaca, 
Poa badensis, Allium flaviim, falax, Iris pumila, Jurinea mollis, Scorzo- 
nera liispanica, lnula conyza, germanica, Oculus Cliristi, ensifolia, Leon- 
todon incanus, Artemisia pontica, Linaria genistaefolia, Euphrasia lutea, 
Thalictrum collinúm, Biscutella laevigata, Hesperis tristis, Alyssum saxa- 
tile, montanum, Erysimum canescens, Alsine setacea, faseiculata, Arenaria 
grandiflora, Dianthus })lumarius, Viola alba, Dictainnus albus, Linum 
flavum, Seseli glaucum, libanotis, hi})poinarathrum, Orlaya grandiflora, 
Saxifraga aizoon, Sempervivum soljoliferum, Seduni all)uni, Dorycnium 
pantapliyllum. 

IV. Vodstvo. 

Morava a Slezsko vysýlají vody své ke třem mořím. Jen malá čásť 
vodstva toho spěje ku Vltavě a touto k Labi, příslušíc tedy k oblasti 
Německého moře ; velká čásť řek teče do Moravy, jež vpadá do Dunnje 
a náleží k oblasti Černého moře; některé řeky východní Moravy a již- 
ního Těšínská tekou do Váhu a tímto do Dunaje. Reky severní Moravy 
a ostatního Slezska vtékají do Visly a Odry, které samy v těchto zemích 
pramení a náležejí tudíž k oblasti baltské. 

Největší řeka vytčeného území jest Morava, kteráž na jižním 
svahu Kladského Sněžníka zvýší 1265 m. se prýští a na Mohelnici, 
Olomouc a Napajedly teče, posléze u Lanžlmta zemi moravskou opouští. 
Přítoky Moravy jsou: Křupa, jež na hřbetu Salvízu, a Braná, jež na 
Hockšaru vzniká; Tis a, jež vy víra na Vysoké holi ze tří pramenů 
a vpadá u Bludova do Moravy; u Zábřehu pije Morava Sázavu, pod 
Lošticemi Třebovku, u Olomouce Os kávu a Bystřici, u Kroměříže 
Bečvu (v Karpatech pramenící), u Kojetína Hanou, na vysočině dra- 
hanské pramenící, u Uher. Hradiště Olšavu, u Strážnice Velečku. 

Mocným přítokem Mora\^' jest Dyje, která pramení západně od 
Pavlova u Stonařova ve výši 617"9 m. a teče Černickým rybníkem mimo 
Znojmo, přibírá u Bítova potok Z e 1 e t a v k u, u Znojma H r a d n i c i 
a Leskavu, u Lávy Pulkavu; tu mění Byje svůj posavadní 
směr a teče kolem Polavských kopců, pak přibírá u Frlešdorfu potok 
Jevišovku, u Mu.šova Svratku a spojenou s ní Jihlavu a vtéká 
u Cáhnova na půdě rakouské do Moravy. 

Jihlava pramení u vesnice Jihlavky na hranicích českomoravských 
ve výši 607 m., sbírajíc z odtoků několika rybníků své prameny, s e- 
siluje se u města Jihlavy pobočkou Jih lávkou od Stonařova při- 
tékající, u Kostelce pojí se s potokem T ř e š ť s k ý m, u Třebíče potokem 
Staršenským, u Ivančic Oslavou, jež nedaleko Zdaru vyvírá, a R o- 
kytnou, která vzchází z více ])otoku, od Mor. Budějovic, Rokytnice 
a Jaroměřic .přitékajících. 



- 28 - 

S v r a t k a vytéká z Černého_balma na jihozápadním svahu Žákovy hory 
a vzmáhá se u Jhnramova přítokem Fryšavou, u Bystřice Říčkou, 
» u Tišnova Loučkou, u Přízenic Svitavou, v městském lesíku na 
sever od Svitavy vyvěrající; tato zas pojí se u Blanska s Punkvou ze 
slují sloupských vytékající ; pod Pouzdřany pak sanra Svratka s Jihlavou 
se stéká. 

K Váhu spějí tyto karpatské vody : potok Strany od Strany, 
H r u b ý od Březové, V 1 á r od Makyty a K r á t k o v s k ý od Star. 
Hrozenkova. Odra pramení na severním svahu Oderského pohoří, vzmáhá 
se potokem Libavským, Milovským a Luhou a přibírá 
potoky: Ji čin ku od Nov. Jičína, Husí od Fulneku, Sedlnici od 
Štramberka, Lubinu od Frenštátu a Pří bóra, Ondřej nici od Pruš- 
perka a Ostravici od Fridlandu, která vzchází ze dvou pramenů, 
z nichž západní „Bělá" vyvírá na severovýchodním svahu Trojačky 
a Vysoké a východní „Černá" na západním svahu Sulova ve výši 873 m. , 
do Ostravice pak přitéká potok Celadna a Moravka. 

Opava vyvírá na hřbetu Hundsdorfském, Pradědu a Petrštýnu ze 
tří pramenů, které u Vrbna se scházejí. Největší přítok Opavy 
jest Moravice, jež prýští se v Kotlině mezi Vysokou holí a Májem 
zvýší asi 1150 m., ta přibírá potok Podél ský od Rymařova při- 
cházející a vpadá u Budišova do Opavy. Olšava vzniká na hranicích 
slezsko-haličských mezi horou Ochozditem a Velk. Gončarkou, spojuje 
se u Jablunkova s Lomnou, teče Těšínem a zmohutněvši potoky 
Stoná vkou a Petrňvkou, vtéká do Odry. 

Visla vyvírá na hoře Baranii ze dvou pramenů, pojí se s potoky : 
Czienkovem, Kopidlem, Brenicou a Bělou a teče vesnicí 
Vislou, Ustróněm a Skočovem k Strómienu. 

V. úvaly. 

v markrabství moravském prostírají se tři značnější úvaly. 

1. Horní úval Moravy táhne se od Bludova nad Zábřehem až 
k Napajedlům; půda jeho jest dosti žirná. 

2. Dolní íival Moravy sáhá od Napajedel až k ústí téže řeky při 
Dunaji a skládá se na povrchu z naplavenin novějších a ve spodních 
vrstvách z naplavenin starších. V dotčeném kraji na lesy bohatém vy- 
škytá se hojnost vzácných rostlin, jako : Equisctum hiemale, Festuca 
vaginata, Agrostis interrupta, Carex nutans, Scir2)us uniglumis, Hydro- 
charis morsus ranae, Stratiotes aloides, Sagitaria sagitaefolia, Gymnadenia 
conopsea, Orchis militaris, laxiflora, incarnata, Leucojum aestivum, Iris 
sibirica, spuria, Thesium humile, Hieracium setigerum, Pulicaria dysen- 
terica, Achillea asplenifolia, Thymus aiigustifolius, Onosma echioides, 



- 29 - 

arenavia, Clematis intcgrifolia, Plantago arenaria, Herniaria hirsuta, Dian- 
tlius diutinus, Eryngium pianům, Rosa vestita. 

3. Úval Dyje a Svratky táhne so od úpatí coskomoravské vysočiny 
podol toků Dyje, Svratky a Jihlavy a odděluje vysočinu tuto od Clii'ihu 
a Polavských kopců. 

Od horního úvalu Moravy odbočuje u Kojetína směrem západním 
až k Vyškovu požehnané údolí Hané, lemované nízkými pahorky vysočiny 
drahanské a hor Chřiběcích. Ve Slezsku nachází se malý úval Opavský. 

VL Poměry zemědělské. 

Morava má 2,169.546 hektarů, z kterých připadá 1,149.000 hektarů 
na půdu ornou, 15.501 hektarů na vinice, 200.539 hektarů na louky a 
zahrady, 223.272 hektarů na pastviska a 576.508 hektarů na lesy, 120 
hektarů na zahrady polní a zbytek na Ijažiny a pustiny. 

Ve Slezsku náleží 236.055 hektarů půdě orné, 37.074 hektarů 
zahradám a loukám, 59.326 hektarů pastviskům, 165.294 hektarů lesům, 
a 3'2" f, půdy leží ladem. 

VII. Podnebí. 

Podle dosavadních zkušeností vůbec nabytých pozorováním teploty 
v různých výškách lze ovšem jen prozatímně vytčené území na pět růz- 
ných skupenin rozděliti. 

1. Moravskoslezské Sudety. Průměrná roční tej^lota na temenech 
jest asi 1^ 1-250 C, v nižších dolinách |^ 7-660 ^ž ^ 8-27'' C, v nízkém 
Jeseníku a v pohoří Oderském jest průměrná roční teplota asi -|- (i"25'' C. 
Větry tu vanou severo- a jihozápadní. 

2. Moravskoslezské Karpaty. Průměrná roční teplota jest v údolích 
-|- 7"75*^ C, na stráních a hřbetech jen as -f- 3"75° C, největší prů- 
měrná teplota jest v Nov. Jičíně -|- 8-16'' C, v Těšíně -|- 7'95° C. a 
v Bystřici p. H. -j- 7-88° C, v Karlovicích však jen -f 6-64'^ C. ; tu 
bývá i největší počet dešťů z celého území. Převládají tu větry severo- 
a jihozápadní. 

3. Vysočina českomoravská má průměrnou roční teplotu -|- 6'16' C, 
vyjmouc jen pahorkatinu znojemsko-želetickou, jejíž průměrná roční teplota 
jest -f- 8-85'^ C. ; střední stav tlakoměru jest 715'5 mm. a střední roční 
množství pršek 615"75 mm. Větry obyčejné tu jsou severozápadní a jiho- 
východní. 

4. Moravská rovina má průměrnou roční teplotu 8-72'^ C. Místa 
Hrušovany, Hevlín a Pernhofen mají nad 9^ C, kdežto jiná místa téže 
zeměpisné šířky v dolním úvalu řeky Moravy ]iro bahnitou a valně za- 



lesněnou půdu jen S-B** C. průměrné roční teploty mají. Střední stav 
tlakoměru jost 742' 1 mm., střední roení množství pr.šek 539"25 mm. 
Největší množství pršek mají Hranice 691 "8 mm. a Přerov 631 '9 mm., 
nejmen.ší Prostějov 400 mm. Brno má průměrnou roční teplotu |- 8'71" C, 
roční množství pr.šek jest 529-53 mm., střední stav tlakoměru 741-85 mm. 
Podnebí hor Chřiběcícli a kopců Polavských shoduje se téměř s podnebím 
roviny moravské. 

O. /Slezská rovina má průměrnou roční tejilotu -j- 7-2 až 8-1*^ C. ; 
žně se tu začínají o 3 neděle později než ve skupině předešlé. 



I. Oddělení. 



Cryptogamae, Tajnosnubné. 

Rozplozují se výtrusy, t. j. jedno- neb vícebunečnýnii ústroji, jež 
bezpohlavně se vytvořují a zárodku nemají. 

I. Třída. Cryptogamae vaseulares Brongniart. 
Tajnosnubné cévnaté. 

z výtrusu povstává generace pohlavní jakožto listovitý prokel, 
nesoucí ústroje pohlavní ; ze zúrodněného vajíčka vzejde rostlina mající 
svazky cévní, stonek, listy i kořeny. Na ní se tvoří výtrusy v tobol- 
kovitých výtrusnicích (s])oran,uiích). 

Řády : 

1. Výtrusnice stopkaté, v kupky na žilách a žilkácli rubu listu se- 
stavené (buď nahé neb šupinovitou ostěrou přikryté) a kolmým kroužkem 
opatřené. Výtrusnice jednopouzdré, kruhovité, nepravidelně příčmo se 
natrhující, bez mrštníků. Výtrusy četné kulovité neb hranaté. Oddenek 
šupinatý, listy statné spodinové, z mládí hlemýžďovité svinuté. 

1. Polyportiíícae R. Br. 

2. Oddenek krátký, listy dva, z mládí přímé, řapíky srostlé, hořejší 
plodonosný, přetvořený, druhý jalový. Výtrusnice bez kroužku, po obou 
krajích neb na úkrojcích přetvořeného řapíku seřadéné a do tkaniva jeho 
ponořené, zakulatělé, jednopouzdré, do polou dvojchlopně pukající. Vý- 
trusy hranaté bez mrštníkii. 2. Ol)llioglos.seíie R. Br. 

3. Oddenek plazivý, lodyha i větve rýhované, duté, příčnými při- 
hrádkami v články oddělené, listy v přeslenech v zubaté pošvy srostlých. 
Výtrusnice vnitřní, podélnou štěrbinou pukající, po 4 — 7 na spodní straně 
stopkatých štítků obyčejně šestihranných, sestavených v konečnou homo- 
lovitou jehnědu. Výtrusy četné elliptické ke dvěma • na konci širším 
mrštníkům přirostlé. 3. Eqilisetaceae D. C'. 

4. Stonek plazivý, vidličnatě dělený, listnatý. Výtrusnice stojí po 
jedné dole na vnitřní straně neb v samém úžlabí listů přisedlých, často 



v listeny přeměněnýcli, nepravý klas činících, jsou jeclnopouzdré, dvoj- 
chlopně pukající, s četnj-mi drobnými výtrusy neb 3 — 4 chlopné, s 3 — 4 
velkými výtrusy. 4. Lycopodiaceae D. V. 

r>. Plazivé, bahenní neb ve vodě vzplývající rostliny, s pněm roz- 
větveným. Výtrusnice jednopouzdrě. dvojí, větší obsahují po 4 makrosporách, 
menší chovají četné mikrosi)ory. 5. Rllizocarpeae Bisclioff. 

1. Řád. Polypodiaeeae R. Br. Osladiěovité. 

Rody : 

A. Kupky plodní bez ostěry, někdy ohnutým krajem listovým 
přikryté. 

1. Kupky plodní čárkovité, podél hřbetu žil postavené. 

1. Gymnogramme. 

2. Kupky plodní okrouhlé. 

a) Rapík do osy vkloubený, jizvy působící. 2. Poh/podium. 

b) Rapík do osy nevkloubený, vysoko vzhůru šupinami posazený. 

5. Phec/opteris. 

c) Kui)ky obklíčené kalíškovitými, po kraji rozdřípenými obaly. 

4. Woodsia. 

B. Kupky plodní ostěrou, někdy jen z mládí vyvinutou, přikryté. 

1. Kupky plodní a ostěra čárkovité, rovnoběžné s okrajem listu. 

a) Listy plodné a neplodné stejnotvárné, kraj listu ohrnutý, úzký, 
mázdrovitý, brvitý. />. Pteris. 

b) Listy plodné a neplodné rňznotvarné, ostěra mezi krajem a 
střední žilou iikrojku listového vyniklá. 0. Blechnum. 

2. Ostěry vyniklé z postranních žilek listu neb jeho úkrojku. Listy 
plodné i neplodné dosti stejnotvárné. 

a) Listy nedělené. 

a) Listy čárkovité, kupky plodní příčně ku vřetenu listu po- 
stavené. 7. Siolopevdrmm. 

b) Listy dělené. 

a) Kupky plodné a ostěry čárkovité neb podlouhlé, dle délky 
z postranních žilek vyniklé\ Plévy na řapíku tuhé, mří- 
žované. 8. jUplenium. 

f-i) Ostěry okrouhlé neb ledvinovité. volné, v jediném bodu na 
žilce listu připevněné. iK As pidiuvi . 

y) Ostěry okrouhlé, vejčitě podlouhlé neb podkovovité, podélně 
z postranních žilek vyniklé. Plévy ohebné. 

10. Athyrium. 

o) Ostěvy vejčité, na spodině ku])ky ])lodin'. ol)loukem na žilku 
kolmým připevněné. 11. Cystopteris. 



-3a - 

s) Kraje plodnícli listů zcela až ku střední žíle dolů svinuté, 
kupky, zvláštní ostěrou opatřené, zcela obalujíce. 

12. títi-iitluopteris. 

1. Gyinnograiiime Desv. Kaprad psací. 

Kupky plodní podlouhlé neb cárkovité, na vedlejších žilách posta- 
vené i se spodinou listu jemnými plévami četné posázené. Výtrusy étyř- 
hranně kulovité. Rapík nečlánkovaný. 

1. Gymnogramme Marantae Mett. (Kap raď psací.) Listy 
dvakrát zpeřenosečné, cárkovité neb podlouhle kopinaté, tupé, na líci 
tmavozelené, lysé, na rubu z mládí bělošedými, posléz rezavěhnědými 
plévami hustě posázené, tuhé, kožovité ; řapík tuhý, lesklý, hnědocervený, 
často zprohýbaný, dlouhými, bledými šupinami posázený. Oddenek plazivý, 
rozvětvený, červenohnědými šupinami porostlý. 

Listy O' 10 — 0-30 m. vysoké, na rubu šupinaté. 

Tj. Červenec, září. Na hadci. V údolí Jihlavy u Mohelna s Asplenium 
serpentini a A. rúta muraria (Roemer), v lídolí Nedvědičky, u Spáleného 
mlýna poblíž Pernštýna 1884; nejsevernější to posud na Moravě známé 
naleziště této jižní mnou nalezené rostliny. 

2. Polypodiuiii Touni. Osladič. 

Kupky plodní sedí na konci pobočních žil, kraje listu nedosahu- 
jících. Oddenek krátkočlenný, šupinatý. 

2. P. vulgare L. (O. obecný.) Listy podlouhle kopinaté, cho- 
botnatě peřenodílné, kožovité, lysé, úkrojky podlouhlé, širokou spodinou 
přisedlé, ke konci zúžené, slabě vroubkované. Kupky zlatožluté, později 
hnědé, v řadách na rubu horních úkrojkň. Oddenek tlustý, plazivý, 
krátkočlenný. 

Listy 0-08 — 0*40 m. v. Oddenek s dvouřadými jizvami listovými, 
sladký. 

1\. Srpen— říjen. Lesy, štěrbiny skalní, na kořenech stromů. V rovině 
roztroušen hojněji v pahorkatině a předhořích, někdy i ve vysokých horách. 
Odrůdy : 

a) genuinum mih i. Úkrojky listů na konci zúžené a zakročené 
neb stejně široké a na konci zaokrouhlené. 

V okolí Brna hojně: Kartouzy, Adamov!, Vranov, Blansko!, Něm. Ky- 
nice, Letovice!, údolí Bítyšky (Niessl), Obrany, Ochoz, Mal. Bukovinka, Sv. 
Antoníček, Éečkovice, Kuřim, Tišnov, Boskovice, Obora u Mlatkova, Štěpánov, 
Rudka, Bystrc, Jundrov, Písařky, Kohoutovice, Střelíce, Pavlovice, Sardičky; 
Náměšť (Scliwoder), Hrubšice, Znojmo, Morav. Budějovice, Jaroměřice !, Star. 
Hobzí, Vranov (Oborny), Vanov, Urbanov, Velk. Meziříčí, Petrovice, Zubštýn 
a Špitálský les u Bystřice p. P., Chudobín. V Prostějovsku : na Skalici, na 
Zlechově, v Pluralovské oboře, na Obrově noze u Otaslavic, na stráních 
poděl Oklnky, ve Žbanovskěm žlebě, na Star. Plumlově (Spitzner), Hostýn, 

:5 



— 34 - 

Javorník Kelský; Rusava (Sloboda)!, Vsetín (Babela)!, Nov. Jičín (Sapetza)! 
Na Velké u Star. Hamrů, Domašov, Guntramovice, Budišov, Hrubá Voda, 
Šternberk, Bradlo u N^m. Libavy, Rejhartice, Ohrenberk u Bukovic, Hanu- 
šovice, Koldštýn. Ve SÍezsku : Gráfenberk, Frankenov (Milde), Lípová, Frý- 
valdov!, Waldenburg (Oborny), Vítkov, Hiinich u Nov. vsi, Vítberk, Pohoř, 
hojně u Oder, tam skoro ve všech lesích. V Jeseníku: Petrštýn (Milde)!, 
Keilig, Uhuštýn. 

b) auritum Willd. Nejdolejší úkrojky na hořejší, řidčeji i na dolejší 
polovici listu ušaté. 

Gráfenberk (Milde), horské lesy u Holby (Oborny), Petrštýn. 

3. Phegopteris Mett. 

Ku])ky podlouhle okrouhlé, na konci žil jiobočných, kraje listu 
dosahujících postavené, řapík nevldouben. 

3. Phegopteris polypoides Fée. (Póly pódium phego- 
pteris L. O. buko vinný). Listy trojhranně vejčité, dlouze zahrocené, 
jednou zpeřenosečné, obak chlupaté, na okraji brvité ; řapík vysoko vzhůru 
nahnědlými šupinami posázený ; lístky podlouhlé, hluboce protisecné, roz- 
šířenou spodinou srostlé, dva nejdolejší obyčejné dolů sehnuté, oddálené, 
úkrojky tupé slabé vroubkované. Kupky skorém na okraji postavené. 
Oddenek dosti tlustý, plazivý. 

Listy 0-15 — 0-30 m. v., hebké, světlozelené, skoro střelovité. 

% Červenec— září. Vlhké lesy, prameny, skuliny skalní. Roztroušen 
v pahorkatině, hojně v horách, zde až do výše 1430 m. Na cestě z Ada- 
mova do Outěchova (Makowsky), Maryš u Slavonic, vzácná v údolí Hradnice 
(1878), u Znojma (Oborny). Roztroušen v českomoravském pohoří: Žákova 
hora (Hitschmann)!, Zvole, Hor. Rozinka, Ochoza a -j. u Nov. města, les 
Kozlovka u Fryšavy, Cikhaj, Herálec, Zdar, Jimramov, četně na Stárkovu a 
j. m. u Nov. Jimramova, Javorek. — Star. město!, Koldštýn!, Přemyslov, 
Winkelsdorf!, Wiesenbcrg!, Supí hory u Hanušovic (Paul), Trausnic u Pe- 
trovic, hojný u Vel. Losina, Bukovice, Něm. Bohdíkov, Pusté Žibřidovice, 
Velvice, Raškov, Pradědův les. Vlaské, Mal. Morava, Zlatý potok, Klepáčov, 
Teplice, Chrastice, Hynčina, Stříbrníce, Černý pohon. Černý vrch, Dreistein. 
les u Šleglovy studénky;, les u Císařské boudy, horní údolí Tise. Křemenný 
příkop, Janovice, hojný u Rymařova, Jamrtice. Hojně v Karpatech : Lesy, 
kolem Javorčí, Poschlá, na Hostýne (Sloboda)! řidčeji v lesích Bystřičky u 
Vsetína (Babela), Smrk u Čeladny, Obora u Hukwaldů, Star. Hamry (Sa- 
petza), Fridland, Rožnov, údolí Bystřice a j. m., v Beskydách (Oborny), Lo- 
peník (Holuby), Javorník Kelský, Horní Bečva, Frenštát, Velk. Kunčice, Velk. 
Karlovice, Trojačka, Gavalčanské a Samčanské hájemství poblíž Salajky, 
Skalka a údolí Vasy u Ostravice; hojně v lesích horní Odry, jako kolem 
Střelné a Detřichova (Oborny). Ve Slezsku : Gráfenberk, Frývaldov. Adolfovice, 
stráň Černého přikopu. Dníhberk, Červený Vrch, Mal. Morava; Karlovská 
studénka (Niessl), Karlstál, Ludvikov!, Buchbergstál !, Vidlice, Einsiedel, 
Tomášov (Spatzier), Reivíz, les Hajnovna u Krnova, Mosnig a Raden (Has- 
linger). Stodolový žleb a na j. m u Oder, Loučky, Grunik, Lukšinec a Ostrá 
u Malenovic, Pržno, Moravka, Urbaška, Kalužné a les u Choču poblíž Slaviče, 



— 35 



Ptačinky u Střední Lomné, Upas u Lomné, Jablunkov, Vrbno, Wolfsseifen; 
Leiterberk (Oborny), Stráň mechová, Praděd, Česnekový příkop, Děd, Medvědí 
hřeben, Červený vrch, Hole studénková. 

4. Pil. dryopteris Fée. (Póly pódium dryopteris L. O. 
doubravní). Listy široce trojhranné, zřetelně trojené, dvakrát zpeřené, 
lysé ; řapík dlouhý, žlutavý na spodině šupinatý ; lístky 1 — 2krát zpeřené, 
hořejší úkrojky srostlé, klínovité, ušty skorém střícné, tupé, slabě vroub- 
kované. Kupky plodní vždy oddělené, červenohnědé. Oddenek tenký, 
plazivý, leskle černohnědý, jeho kůra hladká. 

Listy O'lo — OSO m. v., světlozelené, outlé. 

Tj. Červen — srpen, Stinné lesy, skály, zdi, staré, zpráchnivělé kmeny. 
V pahorkatině a horách až do výše 1500 m. dosti rozšířen. V okolí Brna : 
Adamov, Letovice, mezi Ostrovačicemi a Popůvkami (Niessl), Cinzendorf, 
Kuřim, Tišnov, Ochoz, Kanice, Bílovice, Vranov, Blansko, Boskovice, Kunštát, 
Střelíce, okolí Břeclavi. Ve Znojemsku : Náměšť (Roemer), Údolí ledové u 
Vranova, údolí Dyje u Hardeku, Nový Hrádek, Devět mlýnů, Nesechleb, údolí 
Jaserky u Lukova a v údolí Hradnice u Znojma (Oborny). Vilémovický žleb 
u Třebíče (Zavřel). Uhelný vrch. Spálený les a Maryš u Slavonic (Oborny), 
Panský mlýn, Vrbové hory, les Špitálský a Satzberk u Jihlavy (Pokorný), 
Telč, Krahulci, Dobrá Voda, Javořice, Vel. Meziříčí, Balín, Raděnice, Byšovec, 
Dvořiště, Zubštýn a Špitálský les u Bystřice, Holotín u Chudobína, Mirošov- 
ská stráň u Zvole, Vitochov, Ochoza u Nov. města, Rychtářův les u Vlacho- 
vic, Fryšava, Žákova hora, Kadov, Žďár, Neudek, Jimramov, Starkov u Nov. 
Jimramova, Petroviee, Maršíkov, Bukovice, Vel. Losin, Nov. ves, Bohdíkov 
Něm., Pusté Žibřidovice, Ludvíkov, Rejhartice, Velvice, Raškov, Pradědův les, 
Vlaské, Mal. Morava, Zlatý potok, Teplice, Křemenný příkop, Klepáčov, 
Wiesenberk, Rejhotice a j. m. v údolí Tise: Šumberk (Paul), Star. město. 
Černý hon, Černý vrch u Hynčiny, Hajmrlov, Koldštýn, Dreistein, Sleglova 
studénka. Ve východní Moravě : Lopeník (Holuby), Javořina, Říčka u Bystřice, 
Javorník Kelský; Hostýn, Rusava, Rožnov (Sloboda)!, zde skoro ve všech 
lesích. Křížový; lesy u Poschlé a Bystřičky u Vsetína (Bubela), hojně u 
Velk. Karlovic, Horní Bečva, Star. Zubří, Vysoká, Salajské hájemství. Velká 
u Star. Hamrů, Ostravice ; Fridland a Podstat (Reissek) !, Nov. Jičín (Sapetza) !, 
Střelná a údolí Bystřice (^Oborny). Ve Slezsku: Blogotice, Koňská, Vendrin, 
Ustroň (Milde), Lysá hora (Oborny), zde ještě poblíž temena. Ostrá u Male- 
novic, Jablunkov. Četně v údolích a vyšších polohách hor Jesenických: Kar- 
lovská studénka (Niessl), zde obecný, Vrbno, Ludvíkov, Mal. Morava; Hradec, 
Vigštejn, Spachov, Buchberkstál, Breitenov, Kronsdorf (Spatzier). Hajnovna 
u Krnova, Mosnig, Raden (Haslinger), Lípová (Zlá stráň atd.), Tomášov, 
Drehberk, Fuhrmannštýn, Červený Vrch, Uhuštýn, Keilig, svahy Dědu a 
Medvědího hřebene. 

5. Ph. Robertianum Fée. (Polypodium Robertianura 
Hoffm. O. vápenný). Listy vejčitě trojhranné, skorém trojené, dva- 
krát zpeřené i se řapíky žlaznato-chlupaté ; lístky dlouze přihrocené, 
úkrojky střídavé s okrajem na rub ohrnutým, nejdolejší dva úkrojky 
menší než ostatní čásť listu ; ušty čárkovité u předu vroubkované. Kupky 
plodní sblížené, posléz splynulé. Oddenek neleskle hnědý, s kůrou se 

sloupající. 

3* 



-3é- 

Listy 0'30 — 50 m. v., tuhé, matněji zelené, řapíky tužší než u před. 

T\. Červenec, srpen. Skály vápené, horské lesy, zdi. V rovině i před- 
hoří pořídkn. V okolí Brna rozšířen: Zdi Špilberku (LTechtritz a Niessl), 
hojně u Adamova, Josefova, v údolí Sloupském a Punkvy (Niessl), Bílovice, 
Suché údolí a j. m. u Ostrova, Holštýn; Boskovice (Uechtritz), Náměšt!, Mo- 
helno (Roemer), údolí Dyje u Devíti mlýnů, Hardek, Vranov ÍOborny), městské 
zdi u holešovského zámku (Sloboda). Ve Slezsku: Dolní Lípová, Einsiedl, 
Supíkovioe, před Reivízem a kolem Ustroně (Milde), v príikopu na silnici 
mezi Zuckmantlem a Heřmanicemi. 



4. Woodsia R. Br. Woodsie. 

Kupky plodní okrouhlé, obklíčené clánkovitými chloupky, pod kupkou 
rozprostřenými a po kraji rozdřípenými. 

fi. \V . i 1 v o n s i s . R. B r. (A c r o s t i c h u m i 1 v e n s e L. W. 
skalní). Listy podlouhle kopinaté, jednoduše zpeřené, na rubu i s vře- 
tenem a řaj^íkem, četnými chlupy a šupinami posázené, lístky ze široké 
spodiny i)odlouhlé, hluboce protisečné, 8 — 12 jařme, skorém stříčné, 
úkrojky podlouhlé, slabě vlnité, vroubkované, na kraji ■ plodonosném 
ohrnuté. Oddenek krátkoélenný, s hustým chumáčem listů. 

Listy 0"05 — O" 15 m. v., špinavě světlozelené. 

% Červenec — září. Štěrbiny a stráně skalní. Velmi řídká. Na úpatí 
rulových skal „Zaječího skoku" u Jihlavy (Neumann). Dle Mukusche na 
skalách „Vysokého pádu" u W^aldenburka a dle Heina též na Studénkové 
holi směrem ku Koperníku. 

7. W. hyperborea R. Br. (Polypodium hyperboreum 
Sw., W. horská). Listy čárkovitě podlouhlé, zpeřené, sporými šupin- 
kami posázené, posléz skorém lysé, lístky 4 — 8 jarmé, často střídavé, 
dolejší vejčitě deltovité, nejhořejší vejčité, protisečné s přiokrouhlými, 
plochými, k dolejšku klínovitými, slabě vykrajovanými úkrojky. Oddenek 
s četnými šupinami a chlupy. 

Listy 030 — 0"60 m. v., tmavozelené. 

Skály horské, velmi pořídkn. V Jeseníku: na svoru ve Velk. kotlině u 
Sněhových děr poblíž naleziště Aspidium lonchytis (Uechtritz sen. a Heuser 
1853, Milde 1854). 

5. Pteris L. Hasivka. 

Kupky plodní čárkovité, na okraji listíi postavené a z mládí tenkou 
blánitou z okraje listů vyniklou ostěrou a ohrnutým mázdrovitýni krajem 
listů zastřené, později prosté. 

8. Pteris aquilina L. (H. obecná, orličí). Listy široce troj- 
hranné, skoro trojené, na rubu neb obak roztroušeně srstnaté, řapíky 
dlouhé, tuhé, žlábkovité, přezimující skoro rovnovážně odstálé, lístky 
podlouhlé, peřenodílné, s dlouhým, tupým eelokrnjným uštem, úkrojky 



— 87 — 

I)0(lloulilé neb trojliranné s krajem ohrnutým, vykrajovaně vroubkované. 
Oddenek tlustý, dlouhočlenný, plazivý. 

Listy 0'60 — •2"50 m. v., tuhé, kožovité, řapíky i s žilami lysé a bílé, 
na průřezu se znamením kříže neb dvojitého orla. 

% Červenec, srpen. Suché lesy, vřesoviny, pastviny, meze a role hor- 
natějších míst, zde hojná, v pahorkatině roztroušena. V okolí Brna: Babí 
lom u Lelekovic, Habrovany, Andělka a Vísky u Letovic, Veveří, Ostrovačice 
(Niessl), Sedlec a Jindřichov u Náměště (Roemer), kolem Slavonic: Sicherské 
rybníky, Maryš, Rudolec, Radíkov, Valchinov, Star. Hobzí, Údolí ledové a 
Bratovský les u Vranova (Oborny), Obecný les u Olší, Dobrá Voda, rybník 
Velk. Pařezitý a j. m. u Rasné. V okolí Jihlavy: Kostkův mlýn, mezi Alten- 
berkem a Širokými dvory. Špitálský les u Počátek (Pokorný), les u Obory 
poblíž Stříteže, Vesna, údolí Nedvědičky u Pernštýna, Dvořiště, Chudobín, 
pole a Ochoza u Nov. města. Tři studně. Sklené, Maršovice, Studnice, mezi 
ovsem pod Starkovem u Nov. Jimramova, Javorek, Borovnice. Pod Bukem 
v sečích houfně a na Žákovci u Kobelniček (Spitzner), Sv. kopeček u Olo- 
mouce (Makowsky), Červený vrch a Hoflerberk u Velk. Losina, Štolnhava, 
Nová ves, Wiesenberk, Raškov, Pradědův les. Ve východní a jihovýchodní 
Moravě : les Bzínek a za nádražím u Bzence (Bubela), Stránské u Strany, 
Hradišov u Pulčína, Pozvolnický les a j. m. u Zděehova; Rusava (Sloboda), 
roztroušen u Vsetína (Bubela), Hostýn, Vysoká, Radhošť (Makowsky), Hranice 
(Vogel), Nov. Jičín (Sapetza), Javorník Kelský, na Kotárech, Hošťalkov, Jo- 
hanovské kopce, u Karelů podél údolí Červinkova, Cáb, Dušná, Mal. Bystřice, 
louky u Velk. Kunčic, Frenštát, Panský kopec. Las a Uvěz poblíž Star. 
Zubří, Kozinec a Karlův kopec u Rožnova, zde též na polích mezi ovsem, 
Černá hora; Fridland, okres lipnický (Oborny), Střelná (Burghauser), údolí 
Bystřice (Oborny). V hornatějších polohách Slezska a též v horách Jeseni- 
ckých dosti rozšířena: Butosonka, na západním svahu Lysé hory, Moravka 
(les Sviňorka atd.), u Slaviče, hojná u Jablunkova ; v Těšínsku (Zlík), v okolí 
Ustroně jedinci na 2*2 m. v. (Milde), Krnov, Opava, Hradec, Odry (Spatzier), 
Vítkov, Frývaldov, Červený vrch; Velk. kotlina (Uechtritz). 

6. Bleclinum L. 

Listy plodné velmi úzké, s neplodnými různotvarné. Kupky plodní 
na pobočných žilách, ostěrou čárkovitou s krajem listu rovnoběžnou, 
mezi tímto a střední žilou úkrojku vyniklou, vně zastřené. 

9. B 1 e c h n u m s p i c a n t W i t h. (O s m u n d a s p i c a n t L. K a p r a ď 
různolistý). Listy široce kopinaté, hluboce peřenodílné, neplodné roz- 
ložené, s úkrojky sblíženými, kopinatě cárkovitými, krátce přihrocenými, 
nahoru zkřivenými, širokou spodinou přisedlými s okrajem úzce ohrnutým, 
celistvým, jich řapíky krátké ; plodné přímé s úkrojky cárkovitými, od- 
dálenými, s řapíky dlouhými a vřetenem červenohnědým. Kupky plodní 
čárkovité, blíž kraje listového. 

Listy 025 — 0-45 m. v., kožovité, světlozelené, v chomáčích, listům 
osladiče obecného podobné. 

% Červenec — září. Vlhké lesy horské zvýší nad 1300 m., v česko- 
moravském pohoří, v Beskydách a horách Jesenických rozšířen. Na Babím 



— 38 — 

lomu poblíž Vranova (Tkaný), Rychtářův les u Sklené. — Řídce a bez 
plodných liatů v lesích u Střelné (Oborny), lesy u Hor. Bečvy (Makowsky), 
bahnitá místa v Lasu poblíž Rožnova ; hojněji u Star. Hamrů (Sapetza), Hu- 
těnský les, na Velké na cestě k Smrku, Klín, Smrk; Kněhyně poblíž Frid- 
landu (Oborny). Annaberk (Grabowski), Kladský Sněžník (W. Fl.), svah jeho 
ku Stříbrnícím, svah Šosskammu a Hole studénkové k Annaberku, Frant. 
myslivna, Teplice (Oborny). Ve Slezsku: Lysá hora (Makowsky), Lukšinec a 
Lubno na úpatí Lysé hory (Oborny), Moravka, Urbaška a j. m. u Slaviče; 
u Těšína (Zlík), u Ustroně (Milde), Hockšar, Vidlice, Waldenburg (Spatzier), 
Červený vrch, svah u Tomášova (Paul), Reivíz, Velk. kotlina (Oborny), Grá- 
fenberk (Milde), Frývaldov; Karlovská studénka ve výši 1000 m. (Niessl), 
Stráň mechová, Opava pod Ovčírnou. 



7. Scolopendrium Sw. Bindas. 

Kupky plodní čárkovité, po dvou splynulé, šikmo ku střední žíle 
postavené, s ostěrami proti sobě otevřenými. 

10. Scolopendrium vulgare Symons. (B. obecný). Listy 
široce čárkovitě kopinaté, zahrocené, nad spodinou srdčitou často houslo- 
vitě súžené, s okrajem nepatrně vlnitým ; řapíky krátké, na rubu střední 
žíly i s řapíkem, úzkými plévami posázené. Kupky plodní široce čárkovité. 

Listy 0'20 — 0"30 m. v., lysé, oddenek vystoujDavý. 

Ij. Červenec — září. Stinné kamenité horské lesy a štěrbiny skalní, po- 
řídku. V Pustém údolí při vzchodu na Macochu, 1853 (Makowsky), dosti 
hojný na nepřístupných stěnách skalních proti výtoku Punkvy (Niessl), 
úklony mezi Švýcarnou a Býčí skalou, poblíž Asplenium viride a Cimifuga 
foetida (učitel Kratochvíl 186G). V Suchém dolu a na stěnách skalních po- 
blíž Ostrova. 

8. Asplenium L. Sleziiiník. 

Kupky plodní čárkovitě podlouhlé, ostěry z pobočných žil listů neb 
jich úkrojků, zároveň s kupkami plodními vyniklé. Plévy řapíku tuhé, 
ztloustlými stěnami buněk mřížované ; řapík s 1 neb 2 okrouhlými svazky 
cévními. 

a) Pin nati sec ta Mild. ampl. Listy peřenodílné, kratší, řidčeji 
stejné délky se řapíky, přezimující dolejší lístky nejdelší. Ostěra čárkovitá. 

11. A. adiantum nigrům L. (S. černý). Listy trojhranně kopi- 
naté dlouze zahrocené, 2^ — Skrát zpeřené, lysé, řapíky žlábkovité, delší 
než list, na rubu kaštanové, na líci zelenavé, lístky střídavé, dolejší 
vejčitě kopinaté, řapíkaté, lístečky opak vejčité neb klínovité, z předu 
ostře pilované. Ostěry celokrajné neb vykrajované, bělavé. Oddenek šikmý 
četnými kořínky a ztloustlými zbytky listů pokryté. 

^I- Červenec — září. Skalnatá místa, kamenité stráně lesní. 
Listy 0"15 — 0'30 m. v., řapíky přes polovic černohnědé, oddenek 
tlustý, krátkočlenný. 



- 39 — 

a) laiícifolium Heuflor. Li.sty úzce kopinuté, dlouze zakončíte, 
2 — Bkrát zpeřené, kožovité, skibě liedbdvité k^sklé, přezimující lístečky 
vejčité, jen k dolejšku klínovité, se zuby vejčitými ostře zahrocenými. 

Pořídku : V hustých lesích na severním svahu, na cestě z Adamova do 
Olomúčan (Niessl), Baudenberk u Krumperku s Aspl. serpentini (Oborny), na 
horách Kyvnačce a Solanu (Vogi), u Vsetína, v novější době však více ne- 
nalezen (Bubela), vrch Ostrý u Lyšné ve Slezsku (Zlík). 

b) serpentini Tausch. Listy krátce zakončené, na líci mdlé, 
bylinné, nepřezimující, obyčejně delší řapíka, lístečky podlouhle vejčité, 
od polou klínovité, vroubkované neb pilovité se zuby trojhrannými tupými 
neb krátce zahrocenými. 

Pořídku, na hadci: Mohelno (Roemer), v údolí mezi Pernštýnem a Ro- 
zinkou (Dr. Schwippel), hojně v lese poblíž Obory u Stříteže, údolí Nedvě- 
diČky u Pernštýna; hora Žďár u Rudy na řece Moravě a Baudenberk mezi 
Krumperkem a Raškovem v sev. Moravě (Oborny), hojně na skalách v Raš- 
kqvském lese u Raškova. 

12. A. rúta muraria L. (Routička ze dní). Listy vejčité 
kopinaté neb trojliranně vejčité, dva- až třikrát zpeřené, tmavozelené, 
lístky dolejší vejčité okrouhlé, lístečky kosníkově opakvejčité neb po- 
dlouhle vejčité až půlměsíčité, zpředu vroubkované zubaté. Ostěry úzké, 
bělavé, po kraji třepenité. Kupky posléz splynulé. 

Listy 0"03 — 0'15 m. v., v chomáčích, řapíky zelené, jen nejdoleji 
hnědé. 

Ij. Červenec — září. Skály, zdi, jmenovitě na vápně. 

a) Brunfelsii Heufl. Listy 0-06 — 0'07 m. v., špinavě zelené, 
lístečky kosníkové, tupounké, vroubkované zubaté. 

Nejobecnější tvar, v rovině i pahorkatině rozšířený. V kraji brněn- 
ském: Špilberk, Hády, skály Slatinské, Adamov, Blansko, Lažánky, Tišnov 
(Niessl)!, Bílovice, četně u Býčí skály a skorém všude v Josefovském žlebě, 
Krtiny, Jedovnice (Spálený mlýn, Zpropadání a j.), Ostrov, Holštýn, Letovice, 
údolí Rokytné, Studénka panny Marie a Sv. Florianek u Krumlova, Leskoun ; 
Lednice, Polavské ! a Mikulovské kopce ! (Niessl), údolí Hradnice u Znojma, 
údolí Dyje od Milfronu až k hradu Rakous v Dol. Rakousích (Oborny), Ná- 
měšť a na hadci u Mohelna (Roemer), Jihlava (Pokorný), Zubštýn u Bystřice, 
Chudobín, Žďár. U Prostějova: ve skulinách hradební zdi v městských 
sadech, v Plumlovské oboře na zídkách, u polní cesty u Kobeřic (Spitzner). 
Ve východní Moravě: Rusava! zříceniny Obrany! a Lukov, skály a městské 
zdi v Holešově (Sloboda), Nový Jičín! (Sapetza), Kotouč u Stramberka, Hrad 
u Star. Jičína, Skalka u Hranic, Helfenštýn u Týna. Sem patří též některé 
z následujících výčtů : zřícenina Buchlov, Vsetín ! a Halenkov ! (Bubela), Sum- 
berk (Paul)! Ve Slezsku: u Buchelsdorfu a Tomášova (Niessl)!, u Krnova!, 
Javorníku, Friedberku ! a Opavy (Spatzier). 

b) multicaule Presl. (pseudo- serpentini Mi Id. cunei- 
folium Čelak.) Listy 0-15 m. v., úzce kopinaté, lístečky prodloužené 
kosníkové, úzce klínovité, skoro dvakrát větší na délku než na šíř. 
zpředu hluboce vroubkované neb zubaté. 



- 40 — 

Hády u Brna (Niessl), Bílovice; na prahorní břidlici hlinité v údolí 
Dyje u Hardeku (Oborny), Dolní Lípová ve Slezsku (Mildej. 

c) brevifolium Henfl. Lístečky široké, uťaté, hřebenitě zubaté. 
Štěrbiny a skály hadcové u Mohelna (Roemer), na vápně u Býčí skály 

poblíž Adamova (Theimer). 

d) leptophyllum Wallr. Listy vejčité neb vejčitě kopinaté, 
třikrát peřenodílné, 0"13 m. dlouhé, lístky zpříma odstálé, lístečky úzce 
kosníkově kopinaté, slabovroubkovaně zubaté, dlouze řapíkaté. 

Rovnica u Ustroně (Nagel), zřícenina Brníčko u Rohle (Bittner). 

e) Matthioli Casparini. Lístečky zhusta širší než u a), zpředu 
zaokrouhlené, celokrajné neb slabě vroubkované. 

Pořídku. Na vápně v údolí Punkvy u Blanska (Niessl). 

f) tenuifolium Ness., Milde. Listy vejčité, čtyrykráte peřeno- 
dílné, lístečky drobounké, úzké, prodloužené, klínovité, zpředu uťaté, 
hluboko vroubkované zubaté. 

Velmi pořídku. Děry tvarohové na Kladském pohoří Sněžníku (Ness.). 

13. A. germanicum Weiss (A. Breynii Ret z, S. německý). 
Listy ze širšího spodu kopinaté, jednoduše zpeřené, lístky klínovité neb 
kosníkové, zpředu vroubkované zubaté, střídavé, lysé, nejdolejší řapíkaté, 
zhusta dvoj- až trojdílné s úkrojky klínovitými ; řapík v dolejší polovici 
rudohněclý. Ostěra celokrajná. Kupky plodní nečetné, dlouhé a úzké. 

Listy 0"08 — 0'15 m. v., zelené, řapíky dlouhé, kupky přihnědlé. 

'^. Červenec — září. Skalní skuliny, zdi. V pahorkatině roztroušen. 
V okolí Brna: na rozhraní ruly a vápna (Reissek), Kartóuzy, Klepáčov u 
Blanska s As. septentrionale a trichomanes a snad též u Veveří (Niessl), 
Bílovice, rostliny velmi podobné i na Leskouně u Vedrovic. Hojně u Ná- 
měště (Roemer), údolí Hradnice u Znojma (Oborny), před Klášteřím u Tře- 
bíče (Zavřel). Na pravém břehu u Panského mlýna blíže Jihlavy (Pokorný) 
a mezi Červeným a Sedlovým mlýnem (Reichhardt), u Norberčan poblíž 
Něm. Libavy (Burghauser), skály u Rudy na řece Moravě (Paul), Podstat (Reis- 
sek), Roudno (Rieger), Slatenice (Sapetza). Ve Slezsku: Melč (Klement), Hra- 
disko u Krnova (Spatzier), Zuckmantel (Wimmer), Račí žleb u Javorníku (Putterlik). 

14. A. Heufleri Reichardt (trichomanes X germanicum 
Mild. S. Heuflerův). Listy jednoduše zpeřené, lístečky ke sj)odu 
klínovité zúžené, široké, kosníkové neb opak vejčité neb hluboce za- 
říznuté, nejhořejší skorém podlouhlé, zpředu vroubkované zubaté, po dvou 
k sobě sblížené, 3 — 5 párů ku vřetenu obloukovitě zahnutých, zpříma 
odstálých, s krátkými zelenými řapíčky. Rapík dole oblý, nahoře troj- 
hranný, s trojhrannými svazky cévními v oblém dřevě. Ostěry na okraji 
vroubkované. Kupky plodní okrouhlé neb podlouhlé, po dvou, zřídka 
ojedinělé. 

Listy 005 — 0"08 m. v., matné, řapík leskle tmavohnědý, hluboce 
rýhovaný, vřeteno více než do polou leskle hnědé, nahoře zelené. 



— 41 — 

2|. Červenec— září. Štěrbiny skalní, velmi pořídku. Na lesní cestě 
v údolí mezi zámkem a cukrovarem u Veveří (Niessl). 

15. A. germanicnm X scpto ntrio nal e nalezl dlo Sa])ctzy, 
Klement u Melče. 

16. A. septentrionale Hoffm. (S. severní). Listy ve 2 — 4 
čárkovité neb čárkovitě kopinaté ve smáčknutý řajjíček z.úžené ukroj ky 
rozdělené, tyto na konci s 2 neb 8 nestejnými, čárkovitými, zakročenými 
zoubky. Éapíky nitkovité i s listy zelené, jen nejdoleji hnědé, žlábkovité. 
Kupky plodní čárkovité, splývající, zub úkrojku skoro zcela vyplňující. 

Listy 0-05 — O" 15 m, v., v chomáčích, řapíky dlouhé. 

2j- Červenec — září. Skály, zdi, v pahorkatině a předhoří dosti hojný. 
Schází neb jest velmi pořídku v nejbližším okolí Brna, v dalším okolí u 
Veveří, Stěpánova, na Leskouně u Krumlova. Náměšť (Roemer), údolí Hrad- 
nice, Dyje a Jevišovky pod Jevišovicemi, u Hardeku, Vranova, Bítova, u 
Bohušického rybníka mezi Jaroměřicemi a Mor. Budějovicemi (Oborny), Tře- 
bíč (Zavřel), hojně u Jihlavy (Pokorný), Uhřinov, Velk. Meziříčí, údolí Ned- 
vědičky, Pernštýn, Bystřice, Chudobín, Zvole, Beberek u Neudeku, Jimramov. 
V okolí prostějovském: na Plumlovské skále, Kněží hoře. Horkách u Hamer, 
Kozákově u Mysliovic, Obrově noze, Nosku, Boří u Otinovsi a Hartmanic, 
Babce a j. (Spitzner). Ve východní Moravě : Rusava (Sloboda), Nov. Jičín, 
Sedlnice a Slatenice (Sapetza), Podstat (Reissek). V horách Jesenických na 
mnohých místech: hojná u Klepáčova, Koldštýna, Aloizova, Krondorílu, Malé 
Moravy; hora Groer u Wiesenberku (Bittner), Šumberk (Paul) I, Skály zmí- 
jové na Kladském Sněžníku (Stenzel), Kamenný a Medvědí hřeben (Kolenatý), 
Vel. kotlina (Schauer). Ve Slezsku rozšířen: hory Ligotské u Těšína (Zlík), 
Odry (Sapetza), Ustroň (Milde), Melč (Klement), Frývaldov; Zuckmantl, Be- 
nešov, Vrbno, Krnov, Opava (Spatzier). 

b) Pinnata Milde ampl. Listy v chomáčích, jednoduše zpeřené, 
úkrojky na spodu a zpředu zúžené, řapíky krátké, se středním svazkem 
cévním, vnitřní delší vnějších. Ostěra čárkovité podlouhlá. 

17. A. trichomanes L. (S. červeny). Listy čárkovité kopinaté, 
zelené, řapík leskle černohnědý, rohovitý, tuhý, po stranách úzkou blánou 
křídlatý; lístky okrouhlé, vejčité, tupé, se spodinou slabé klínoví tou při- 
sedlé, střídavé, na okraji jemně vroubkované až peřenoklané, posléz od 
vřetena opadávající. Kupky plodní blíž kraje listového. 

Listy 0"05 — 0"20 ni. v., v chomáčích, přezimující, vřeteno leskle 
černohnědé. 

a) vulgare Celak. Lístky jemně vroubkované. 

b) pinnatisectum Celak. Lístky na spodině hluboce rozeklané, 
zpředu peřenoklané, s ušty zoubkovanými. 

H- Červenec — září. Skály, zdi, kořeny stromu, kamenité stráně. V pa- 
horkatině a předhoří dosti rozšířen, n) Hojný v Brněnsku; Znojemsku 
(Oborny), Prostějovsku (Spitzner), kraj Uúbravy u Bzence, Buchlov (Bubela), 
hojný v českomoravském pohoří, v Jeseníku, Karpatech a Slezsku, b) Velmi 
pořídku a skrovně na nepřístupné skále u Ostrova. 



— 42 — 

18. A. a d u 1 1 e r i n u m M i 1 d . ( S. p r o s t ř e d n í .) Lí.stky okrouhlé, 
na spodu klínovité, přisedlé, na líci vyklenuté, na okraji zahnuté. Rapík 
leskle hnědý, na konci zelený, na líci rýhovaný, po obou krajích rýhy 
s obrubou úzkou, však nikoliv mázdrovitou. Kupky plodní od kraje 
oddálené. 

Listy ()'05 — 0'15 m. v. Vřeteno leskle hnědé, v hořejší čtvrti zelené. 

Tj. Srpen, září. Skály, štěrk, jen na hadci. Hora Zdar u Rudy na 
Moravě, svah Baudenberka mezi Kruraperkem a Raškovem (Oborny), Pra- 
dědův les a výběžky jeho u Raškova; Skály zmijové pod Kladským Sněž- 
níkem ve výši 1100 m. (Milde). 

19. A. virideHuds. (S. zelený). Listy čárko vit ě kopinaté, řídko 
přezimující, lístky routkovitě přiokrouldé, vroubkované, ploché, krátko- 
řapičné, neodpadávající. Rapík měkký i s vřetenem zelený, jen nejdoleji 
hnědý, bezkřídlý, na hořejší straně rýhovaný, podle rýhy po obojí straně 
s tlustou obrubou zšíří rýhy. Kupky plodní poblíž střední žíly. 

Listy 0'05 — O" 15 m. v., světlo- neb žlutavozelené, řapík i s vře- 
tenem smáčknutý, zelený, jen nejdoleji hnědý. 

T\. Červenec — září. Skály, skalnaté stráně, zdi, v pahorkatině a před- 
hoří pořídku, v horách hojněji. V okolí Brna : úbočí mezi Švýcarnou a Býčí 
skalou u Adamova s. A. trichomanes (Theimer) ! kolem jeskyně Kateřinské 
(Kalmus), údolí: Suché, Pusté a Punkvy (Niessl)!, Krtiny, Ostrov, Holštýn, 
Lulč ; na jedné staré zdi u Náměště (Roemer). V Beskydách : temeno Smrku 
(Makowsky), spád Sanice na úpatí Lysé hory (týž), Barania (Zlík), Rovanica 
u Ustroně (Nagel). V severní Moravě a Sudetách rozšířen: Baudenberk 
u Krumperku, Beroun (Reissek). Les Pradědův, PathenAvald u Koldštýna. 
Velk. kotlina!, Praděd!, Petrštýn!, Hole studénková (Gr. Fl.) Koperník, 
Fuhrmannštýn (Oborny), Červený vrch, Uhuštýn. Děry tvarohové na Klad. 
Sněžníku (Milde). Dolní Lípová ! , Reivíz směrem k Einsiedlu, zřídka u Vyso- 
kého pádu u Waldenburku (Milde), průkop na silnici mezi Zuckmantlem a 
Heřmanicemi (Bachmann). 

9. Aspidiuin Sw. Kaprad. 

Ostěry okrouhlé neb ledvinité, jediným bodem žíle listní vetknuté, 
kolem volné. 

1. Euaspidium (Hy popel tis Michaux). Ostěry štítkovité, 
středním bodem vetknuté, řapík se 4 obvodovými svazky cévními. 

20. A. lonchitis Sw. (K. hrál ovitý). Listy kopinaté, zvolna 
přihrocené, se spodinou silně zúženou, jednoduše zpeřené, kožovité, tuhé. 
Rapíky krátké i s dolejší částí vřetena velikými, bledolmědými plévami 
posázené. Lístky kopinaté, srpovitě vzhůru ohnuté, celé, na okraji ostnitě 
pilovité, dole na hořením kraji s po vytáhlým ostrým ouškem, rovnovážně 
odstálé. Kupky plodní kruhovité, značné, v řadách podél střední žíly 
postavené. 

Listy 010 — 0"45 m. v., s úzkými šupinaini tmavozelené. Oddenek 
šikmý, krátký, tlustý, zbytky listů posázený. 



— 43 — 

Ij. Července — září. Skály a skalnaté stráně horské. Posud jen ve Velk. 
kotlině poblíž Děr sněhových (Grabowski a Miikuschj. 

21. A. lobatum Sw. (A. aculeatum Wim. Fl. A. aeu- 
leatum a. vulgare Do 11. K. laločnatý). Listy podlouhle kopinaté, 
na spodině značně zúžené, tuhé, příkožovité, přezimující, skorém dvakrát 
zpeřené; řapík krátký, tmavohnědými, vejčitými šupinami hustě posázený. 
Lístky z nestejně rozšířené spodiny podlouhle kopinaté, rovnovážně od- 
stálé neb poněkud vzhůru ohnuté, lístečky nesouměrně vejčité, vespod 
klínovité, jen nejdolejší krátce řapíkaté, ostatní skoro přisedlé, sbíhavé, 
nejdolejší větší ostatních, s trojhrannými ku předu obrácenými oušky. 
Kupky plodní dosti ploché. Ostěra příkožovitá, kupky téměř zcela kryjíc. 

Listy 0"40 — 1"00 m. v., nepatrně průsvitavé. Oddenek tlustý, 
hustými zbytky listů posázený. 

Stinné vlhké lesy, kamenité stráně, v předhoří a horách. V okolí Brna : 
Nový hrad u Adamova (Makowsky), mezi Klepáčovem a Sloupem, údolí Pusté 
a Punkvy (Niessl), jako vzácnost' v údolí Hradnice u Znojma, údolí Dyje mezi 
Vranovem a Hardekem, zde nejkrásněji kolem skal Věžových a na cestě 
z Hardeku k Čertovu mlýnu (Oborny). V Beskydách dosti rozšířen: JavO- 
řina, Lopeník (Holuby), Cernava a Humenfc u Rusavy (Sloboda), Halenkov, 
Hostýn, Vsetín a lesy u Kateřince (Bubela), hojně u Vel. Karlovic (les u Ondrů, 
Pluskovec, údolí Miloňovky a j.), Horní Bečva; Radhošť, Javorník, poblíž 
Gertova mlýna u Nov. Jičína, lesy Domoracké (Sapetza), Kněhyně a jiné vý- 
šiny u Fridlandu (Oborny), Rožnov, Kičera u Frenštátu, Kamenárky u Star. 
Zubří, Smrečina a j. m. u Ostravice, Salajka. — Star. Hamry (Makowsky). 
Rozšířen v Jeseníku: Kladský Sněžník (Milde)!, Velk. kotlina (Spatzier), 
Winkelsdorf, Teplice, Annaberk, úklony Slosselkoppe, Jeleního hřebene, Břid- 
licové hole, na Wiegenštýnu, Crveném vrchu, Sosskammu a Koperníku (Oborny), 
Praděd, Petrštýn (Spatzier), les u zříceniny Nové domy, Lautenhůbl u Raškova, 
Křemenný příkop, Kriech, údolí horní Tise, Hynčina, Stříbrnické hájemství. 
Ve Slezsku dosti rozšířen : Lysá hora (Makowsky), zde skoro až po samý 
hřeben, Moravka, Kalužné, Urbaška a j. m. u Slavíce; Cantory u Ustroně 
(^Milde), Gráfenberk, Zámecká hora u Zuckmantlu (Milde), Frývaldov. Lípová, 
Tomášov, Waldenburg, Vidlice, Buchbergstál, Mal. Morava (Spatzier), Lud- 
víkov, Karlovská studénka. 

22. A. aculeatum Sw. (A. Swartzianum Koch. K, 
b o d 1 a v ý). Listy dvakrát zpeřené, na spodině málo zúžené, tuhé, jem- 
nější než u předešlého, lístky čárkovitě podlouhlé, na spodu jedné strany 
slabě ouškaté, rovnovážně odstálé, nejdolejší dolů ohnuté, lístečky krátce 
řapíkaté, nejdolejší málo menší než následující s patrným vzhůru obráce- 
ným ouškem. Plévy podlouhlé, červeno- neb bledohnědé. Kupky plodní 
vypouklé, světlejší než u předešlého. Ostěra blánitá. 

Listy 0*40 — 1'00 m. v., méně tuhé. Plévy světleji hnědé. 

1\. Červenec, srpen. Stinné horské lesy. Západnější a jižnější druh, 
u nás velmi pořídku. Svahy Lysé hory směrem k Lukšinci, svah Kněhyně 
k Čeladně (Oborny) poblíž Vysokého pádu v Jeseníku, na Zámecké hoře 
U Zuckmantlu s A. lobotum, Čantory u Ustroně (Milde). 



- 44 — 

2B. A. angularo Kit. (A. Bi-auiiii Spenn. K. Brauniiv.) 
Li.sty kopinaté, dvakrát zpeřené, jasněji zelené, přiblánovité, lístky z ne- 
^sonměi-né spocliny, p(3dlouhlé, krátce přihrocené neb tupounké, krátko 
řapičné, úkrojky značné, elliptické, trnitě — a nejdolejší na spodu až 
střihané pilovité, sbíhavé, ouško nezřejmé neb žádné. Plévy bledé. Vý- 
trusy dvakrát větší než u předešlého. Ostéra menší pupkovitě vtiskla, 
hromádku ne zcela kryjíc. 

Listy 0"30 — l-QO m. v., chabé, nepřezimující. 

Stinné horské lesy, pořídku. Spoře v Karpatech moravských, hojněji ve 
slezských: Radhošť (Milde), svah Kněhyně k Čeladně (Oborny). Lysá hora, 
vodopád Saziny (MakoAvsky), u Moravky v údolí Slaviče; rozšířen na vý- 
slunných lesních stráních kolem Ustroně, na Malém a Velkém Čantorym 
(1825 Wimmrem pro území objevený), údolí Brenny (Wichura), na Rovnicy, 
Hadí hoře a Tulu (Milde), zde četněji než předešlý. V Sudetách : Klessengrund 
na Klad. Sněžníku (Plosel), zde osaměle. Grafenberk, Dolní Lípová, Hockšar, 
Koperník, Červený vrch, Vys. Pád (Milde), Leiterberk (Milde a Fiek), Velk. 
kotlina a Křemenný příkop (Uechtritz), Česnekový příkop pod Pradědem 
(Fritze), údolí šumné; i horní Tise (Engler). 

2. Polystichiuni D. C. Ostěra ledvinovitá, záhybem od středu 
k výkrojku jdoucím připevněná. 

1. Ukrojky lístků pilované neb zubaté. Kupky na horní větvi vidlič- 
natýcli žil pobočných, střední žíle více neb méně přiblížené. Ostěra 
velká, dlouho trvající. Rapík s 5 — 7 svazky cévními. 

a) Dolejší lístky řapíkaté, řapík s obvodovými svazky cévními. 

24. A. spi nul o sum Sw. (K. ostnitý). Listy vejčitě podlouhlé 
neb tříhranné, dva- až třikrát zpeřené, beze žláz; řapík i se vřetenem 
řídce plévnatý. Lístky peřenosečné až peřenodílné přihrocené, dolení 
vejcité neb vejčitě kopinaté, hoření podlouhlé, jich úkrojky podlouhlé 
neb vejcité, pilovité, zuby ohnuté, útle zaostřené. Oddenek tlustý, šikmý. 

Listy 0-40 — 1-00 m. v., plodné i neplodné, stejnotvárné. 

% Červenec— září. Vlhké stinné lesy, mokřady lesní, pořídku v rovině, 
hojněji v pahorkatině a předhoří. Rozšířen ve dvou odrůdách : 

a) genuinum Roper. Listy podlouhlé, dvakrát zpeřené, něco 
tuhé, světlozelené ; řapík zdélí listu, řídkými vejčitými, světlohnědými 
šupinami posázený, lístky krátce přihrocené, lístečky podlouhlé, sblížené, 
peřenoklané až peřenodílné. Polystiehium spinulosum D. C. 

V okolí Brna: Cernovice, mezi Ostrovačicemi a Popůvkami (Niessl), 
hojněji v pahorkatině severně od Brna: Adamov, Vranov, Blansko, Sloup, 
Letovice, Chrastová, Pernštýn (Niessl), Ochoz, Kanice, Babice, Krtiny, Vel. a 
Mal. Bukovinka, Holštýn, Boskovice; Náiněšť (Roemer), údolí Dyje a Fug- 
ničky u Vranova a Hardeku, jako vzácnost' též viídolí Hradnice u Znojma 
(Oborny), Slavonice, Klášter u Třebíče (Zavřel), Kosov, Star. Pávov a Počátky 
u Jihlavy (Pokorný), Rašná, Javořice, Stamberk, Hradisko, Dobrá A^oda, By- 
střice p. P., Dvořiště, Chudobín, Raděnice, Ochoz a Kaiserštýn u Nov. města, 
Vlachovice, les u Sýkovce, u Tří studní, Fryšava, Stříbrná studénka, Žákova 



- 45 - 

hora, Beberek, Neudek, Zdar, Nov. Jimramov. Kolem Prostějova: na stráních 
u Okluky, na Obrově noze pod skalami, ve Vícovském žlebě (Spitzner), luhy 
Moravy u Olomouce (Makowsky), Šternberk, Bradlo u iSlěm. Libavy ; Šumberk 
(Paul), Velk. Losin, Rejhartice, Raškov, Mal. Morava, Ryniařov, liudisov, 
Guntramovice. U Střelné a Hrubé vody (Oborny). Na východní Moravě hojný : 
Javořina a Lopeník (Holuby), les Bzínek u Bzence (Buhola,), Rusava a Ho- 
lešov (Sloboda), horské lesy u Vsetína (Bubela), od Velk. Karlovic až k te- 
menu Smrku, Radho.šť, Javorník u Frenštátu, . Rožnov, Uvěz a Kamenárky 
poblíž Star. Zubří; hojný v Sudetách a Slezsku: Star. město, Stříbrnické 
hájemství, Dreištýu, Fuhrmannštýn, Drehberg, stráň Černého příkopu, Červený 
vrch, Uhuštýn, Malý Jezerník, Česnekový příkop. Hole studénko vá (Niessl). 
Velk. kotlina (Spatzier), Lysá hora až pod samý hřeben, Gruník, Lukšinec a 
Ostrá u Malenovic, Moravka, hojný u Slaviče, Lomná; hojný u Těšína, 
Opava (Zlík), Vrbno, Ludvíkov ; Karlovská studénka (Niessl). 

b) d i 1 a t a t u m S w. Listy podlouhlé, trojhranné, na spodu oby- 
čejně třikrát zpeřené, chabé, světlozelené. Rapík kratší listu, s četnými 
kopinatými u prostřed černohnědými šupinami. Lístky dlouze přihrocené, 
lístečky oddálené peřenoklané, až zpeřené. 

Rozšířen v předhoří a ve středních výších Beskyd a Sudet, jinak po 
skrovnu. Brandgrund a trojnásobný mezník u Maryše poblíž Slavonic 
(Oborny); velmi hojný kolem Rohozny a Počátek u Jihlavy (Pokorný); Hra- 
disko, Javořice, les u Křivého Javoru u Fryšavy, Chrastice, Stříbrníce. 
V okolí Prostějova: řídce na stráních u Okluky, na Obrově noze pod ska- 
lami, ve Vícovském žlebě (Spitzner); Střelná v pohoří Oderském (Oborny), 
Černý hon, Černý vrch, Černá kupa, Neuhausberk, Kladský Sněžník. 

b) Rapík se 7 obvodovými svazky cévními, lístky skorém přisedlé. 

25. A. filix mas Sv. (K. samec.) Listy podlouhle kopinaté neb 
elliptické, jednoduše zpeřené, na hoře peřenodílné, lysé, tuhé, řapíky 
krátké i s vřetenem většími šupinami a nitkovitými brvitými plévami 
hustě posázené, lístky prodlouženě kopinaté, zašpičatělé, sblížené, krátko- 
řapičné s úkrojky podlouhlými, tupými, zpředu vroubkovaně zubatými, 
celými neb protisečnými. Kupky posléz se skoro dotýkající. Ostěra celo- 
krajná. Oddenek silný, šikmý. 

Listy 0'30 — 1'20 m. v., jasněji neb temněji zelené, ve svazku ná- 
levko vitém, zuby netrnité. 

'2J. Červenec — září. Vlhké stinné lesy, křoviny, keřnaté stráně. Všude 
hojný, u nás v mnohých odrůdách. 

a) genuinum Milde. Listy až 0'50 m. v., úkrojky druhého 
řádu se širokou spodinou splývají, z předu pilované, jinak celokrajné 
neb nezřetelně zubaté. 

Roztroušen. V okolí Brna : Hády, údolí Svitavy, Veveří, Bítyška, Kynice, 
Tišnov, Adamov, Vranov (Niessl), Evanovice, Kuřim, Blansko, Letovice, Bystrc, 
Střelíce ; údolí ledové u Vranova, u Znojma (Oborny), Nová Říše, Vel. Dyjice, 
Tele, Javořice, Vek Meziříčí, Pernštýn, Bystřice, Nov. město, Žďár, Něm. 
Libava, Petrovice, Česk. Bohdikov; Zábřeh (Theimer). V okolí prostějovském : 
na Zlechově, na Kosíři, v sečích u Určic, u Mysliovic, ve Zbánovském žlebě, 



- 46 — 

na Babce, na Rozsooháči, y Končinách na vysočině drahanské (Spitzner). 
Javorník, Uh. Brod; Rusava (Sloboda), Střelná u Libavy, údolí Bystřice 
u Hrub. Vody (Oborny), Šternberk, Moravka, Urbaška u Slaviče, Jablunkov; 
kolem Těšína fZlík). 

b) crenatum Mild. Ukroj ky druhého řádu i po stranách zřejmě 
vroubkovaně zubaté. 

Hojný, až obecný. V okolí Brna: Rosice, Ostrovačice, Veveří, Adamov, 
Blansko, Letovice, Clirastová (Niessl), Líšeň, Ochoz, Babice, Krtiny, Mal. Bu- 
kovinka, Sentice, Boskovice, Mlatkov, Jundrov, Dambořice a na j. m. hojný- 
Slavičský les u Třebíče (Zavřel), Rapotické lesy u Náměště (Roemer), údolí 
Dyje a Hradnice u Znojma, Devět mlýnů na Dyji a u Hardeku (Oborny), 
Telč, Urbanov, Stamberk, Hostětice, Raděnice, Bystřice p. P., Vitochov, Zvole, 
Hor. Rozinka, Ochoza u Nov. města, Frysava, les u Křivého Javoru, Žákova 
hora. V okolí prostějovském: v Selouteckém lese, na Kosíři, na Kozákově, na 
Obrově noze, ve Žbánovském a Vícovském žlebě řidčeji (Spitzner), Střelná 
u Libavy (Oborny). Obecný v severní Moravě, v pohoří Kladského Sněžníku 
a v horách Jesenických, zde i ve vyšších polohách : Kladský Sněžník, Červený 
vrch, Uhuštýn, Velk. Jelení hřeben. — Velk. kotlina (Paul). V Jeseníku též 
rostliny s černými plévami. Hojný v Karpatech : Nová Lhota, Strany, Val. 
Klobouky, od Halenková až k Fridlandu; Rusava (Sloboda) Rožnov, Frenštát 
atd. Ve Slezsku : Lubna na úpatí Lysé hory (Makowsky), Vítkov, Odry, 
Jablunkov, Ludvíkov; Opava, Karlovské studénky (Spatzier), Waldenburg 
(Milde). 

c) incisum Moore (A. f. m. var. umbrosum Milde). Listy 
přes 1"25 m. v., délka řapíku a šířka listu 0"40 m. Listy chabé, řapík 
i s vřetenem zelenavý, na hořejší straně lysý, úkrojky druhého řádu se 
nedotýkající, na okraji vroubkovaně zubaté až peřenoklané. Kupky od- 
dělené. 

Hady u Brna (Makowsky) hojně ve vlhkých lesních žlebech mezi Ostro- 
vačicemi, Popůvkami a Zebětínem (Niessl); lesy mezi Střelicemi a Tečicemi. 

d) heleopteris Borckhausen (spec.) Obyčejně neplodný. 
Listy 0"30 — 0'60 m. v., chabé, řapík bělavý, skorém lysý, úkrojky druhého 
řá(hi hluboko vroubkovaně, oddálené, obyčejně v podobě delty, na dolej- 
ším okraji obloukovitě šikmo-sbíhavé. 

Adamov (Theimer)!, Ostrovačice (Niessl), Koňská u Těšína (Milde)!, 
Hradisko u Krnova (Spatzier). 

e) d eorsolobatum Moore. (A. f. m. var. incisum Milde). 
Listy tuhé, řapík krátký četnými plévami, nejdolejší úkrojky prvního 
řádu se spodinou široce kosníkovou, úkrojky druhého řádu se dotýkající, 
na líci s hlubokou jamkou, na okraji vroul)kovaiiě zubaté, první ouškaté. 
Kupky plodní posléz splývající. 

Posud jen v horách Jesenických (Milde). 

2. Úkrojky lístku celokrajné neb vykrajované. Žíly pobočné vidlič- 
natě dělené, dolejší na obou větvích kuj^ky, okraji přiblížené, nesoucí. 
Ka})ík s 2 výstředními svazky cévními. Ostěra žlaznato-brvitá, prchavá. 



— 47 — 

26. A. oreopteris Sw. (A. montaiium Asclis., P o ly pó- 
dium oreopteris Ehrh. K. horní.) Listy podloulilo kopinaté, ku 
spodu silně zúžené, jednoduše zpeřené, svěle zelené, na rubu se zlato- 
žlutými žlázami, řapík kratší listu i s dolení částí vřetena malými, hně- 
dými plévami posázený, lístky peřenoklané, sblížené, dolejší malé, tří- 
hranné, hořejší podlouhlé, úkrojky tupé, ploché, na ohrnutém kraji 
žláznato-zubaté. Kupky malé, dosti oddělené. Oddenek tlustý, krátko- 
clenný, šikmý. 

Listy O' 50 — 0"80 m. v., jemné, rostlina vonná. 

1\. Červenec — září. Vlhké horní lesy. V Jeseníku a Beskydách pořídku. 
Údolí Bečvy na úpatí Radhoště (Makowsky), svah Kněhyně k Celadně 
(Oborny), Bystřice (Ascherson), Rovnica, Cantory, Barania, Stazówka (Uech- 
tritz), Ustroň (Milde), Lípová; Hockšar!, Frývaldov!, Zuckmantl, Velk. kotUna! 
(Milde). 

27. A. thelypteris Sw. (K. bahen ní). Listy podlouhlé neb 
kopinaté, ke spodu málo zúžené, zpeřené, na rubu jen z mládí s malými 
žlutými žlázami, později lysé ; řapík zdélí listu bez šupin ; lístky čárko- 
vité kopinaté, poněkud oddálené, skorém hřebenitě peřenodílné, krátko- 
řapičné; úkrojky podlouhlé, zahrotnatělé, plodonosné tříhranně srpovité, 
s krajem ohrnutým, celokrajné neb vykrajovaně zubaté. Kupky plodní 
ve dvou řadách, posléz splývající. Oddenek tenký, dlouhočlenný, plazivý. 

Listy o 0"25 — ^1'00 m. v., světlo- neb žlutavě zelené. 

'^. červenec — září. Bažiny lesní, rašeliny a olšiny. Pořídku. Olšiny u 
nádraží abstorfského v Čechách, podobná místa nacházejí se i na půdě 
moravské mezi Svitavou, Nov. Waldekem a Abstorfem (Niessl),^ bažiny pod 
Lopeníkem blízko hranice, avšak již v Uhrách (Holuby in lit.) Sibice poblíž 
Těšína (Reissek). 

10. Athyrium Rotli. Papratka. 

Kupky plodní na jedné straně žil listových připevněné, podlouhlé, 
okrouhlé neb podkovité. Ostěra vyklenutá, na straně připevněná neb 
zakrnělá. Plévy ohebné nemřížované. Řapík s dvěma v průseči polo- 
měsíčitými svazky cévními. 

28. A. filix femina Pioth. (P. samice.) Listy podlouhlé neb 
vejčitě kopinaté dva- až třikrát zpeřené, světlozelené, útle zakončité, 
jich délka a šířka velmi rozdílná; řapíky krátké na spodině s prodlou- 
ženě kopinatými šupinami. Lístky podlouhlé neb čárkovitě kopinaté, 
lístečky úzké, podlouhlé, dolejší peřenoklané až peřenodílné, úkrojky 
podlouhlé, tupé, zubaté. Kupky plodní podkovité, od úhlů úkrojkových 
pooddálené, bližší střední žíle. Ostěry trvanlivé, hořejší podlouhlé, dolejší 
podkovité, brvité. 

Listy 0-45 — 100 m. v., ve svazcích nálevkovitých nepřezimující, 
útlé, jemně dělené, úkrojky různé šířky a různého rozdělení. 

% Červenec — září. Vlhké, stinné lesy v rovině a předhoří obecná. 



-48 - 

a) dentatum Doll. Listy 0-30 m. v., 1-06 — 0-08 m. široké, 
dvakrát peřenosecné, úkrojky dniliólio řádu jon zoubkované, ostěry po- 
dlouhlé. 

V okolí Brna: Adamov, Blansko, (Jsírovačice (Niessl), BilOvice, Krtiny, 
Sloup, Boskovice, Tečice; skály hadcové u Mohelna a ve valounech u Ná- 
měště (Roemer). Jiolíkovské údolí u Slavonic, údolí Dyje a Hradnice u 
Znojma (Oborny), Fryšava, Žákova hora. V okolí prostějovském : pod Bukem, 
na Kosíři, v Šebestově, v Kopřivovém, Zbánovském a Repešském žlebě, na 
Obrově noze, na Babce, v Hudcově žlebě (Spitzner). V Beskydách: Rusava 
(Sloboda), Javorník Kelský, Říčky u Lhotky, Rožnov, Domašov, Hrubá voda. 
— Velk. Losin a v nízkém Jeseníku (Oborny), Bukovice, Pekařov, Mal. Morava. 

b) fissidons D(>11. Listy přes 0'60 m. v. a 0'18 m. široké, 
dvakrát peřenosecné s četnými kupkami, úkrojky druhého řádu peřeno- 
klané, nejdolejší ušty s 8, hořejší s 2 neb 1 zoubkem. 

Adamov, Letovice, Chrastová, Veveří, Kynice, Ostrovačice (Méssl), Vranov, 
Černá hora, Tišnov, Kuřim, Bystrc ; Náměšť (Róemer), Znojmo, Hardek, Vranov 
u Znojma, Devět mlýnu, Maryš u Slavonic (Oborny), Rasná, Bystřice p. P., 
Nov. město. V okolí prostějovském : v op;ištěných sklepích u drahanského 
hřbitova (Spitzner). V Beskydách: Cáb, Radhošť, Javorník u Frenštátu; 
hojný v Sudetách. 

c) multidentatu m Doll. Listy až 1*2() m. vysoké a 0'25 m. 
široké, třikrát peřenosecné, úkrojky třetího řádu kolkolem zubaté. 

Údolí Fugnice u Hardoku, na cestě k Bratovu a kolem Maryše poblíž 
Slavonic (Oborny), Volk. Karlovice. Ve Slezsku : kolem Ustroně ( Milde), Odry, 
Moravka, Lomná. 

29. A. al pestré Nylander. (Poly[)od. alpestre Hoppe, 
P. horská). Listy vejéitě neb podlouhle kopinaté, dvakrát zpeřené, 
řapík na spodině se širokými vejcitě kopinatými šupinami; lístky kopinaté, 
lístečky podlouhlé, tupé, jich úkrojky odstálé, vejčité, na konci s 2 — 5 
vejčitými, zaostřenými zoubky. Kupky vždy okrouhlé, při koutku výkrojků 
postavené, záhy nahé. Ostěra velmi malá brvitá, brzy opadává. Výtrusy 
černohnědé, vejčité, bradavičnaté. 

Listy 0"50 — 1-20 m. v., ])odobné listům u předešlého. 

% Červenec, srpen. Lesy a stinné, vlhké žleby horské. Kladský 
Sněžník (Wimmer), Černá- a Suchá kupa. Houfně v Jeseníku: hojná na 
Hockšaru, Koperníku, Studénkové holi, Leiterberku a Pradědu : (Oborny) ! , 
Fuhrmannštýn, Červený vrch, Tetřeví bouda poblíž Ovčírny, Petrštýn, Velk. 
kotlina, Velk. Jelení hřeben. Břidlicová hole, Hiirndlštýn atd. V Beskydách 
pořídku: Radhošť, Lysá hora (Makowsky), Barania (Milde). 

11. (;V stopte i'is Bcriih. Puchýřiiík. 

Kupky na hřbetě žil postavené, okrouhlé, ostery na spodině kupky 
obloukem na žilku kolmým připevněné, vejčité, útlounké. 

30. C. fragilis Bernh. (Póly pod. fragile L. P. křehký). 
Listy podlouhlé neb podlouhle kopinaté, dvakrát zpeřené. světlozelené, 



- 49 — 

volmi jemné ; řapíky obyčojně kratší listů, lámavé, křeliké. Lístky vejčitě 
podloiildé iiob Yojřitó kopiiiató, iiejdolej.ší dva kratší dvou ii:isk'dujících ; 
lístečky peřenodílné Jieb peřeiiosecné, krátkořapiřnó neb přisedlé, s ušty 
zaokroublenými neb tupě pilovitými. Oddenek tlnstý, vidlicnatě dělený, 
rovnoviižný. 

Listy 0"10 — (VSo m. v., chabé, řapíky lámavé. 

Ij- Červenec — září. Stinné žleby, lesy, sktály, zdi. Od pahorkatiny až 
do hor v různých odrůdách rozšířen. 

Bez zjištěného tvaru: Hodonínský les (Theimer), luka bahnitá za ná- 
dražím u Bzence (Bubela), Jihlava (Pokorný), Zdánice, Star. město; Rusava 
(Sloboda), Vsetín (Bubela), Smrk u Celadny, Pískovna u Kopřivnic, Zámecká 
hora u Fulneku (Sapetza), hojný kolem Těšína (Zlík), Černá kupa, Koldštýn, 
Líhuštýn. Spoře na štěrku u Karlovské studéidcy, Velk. kotlina (Niessl), 
Bruntál, Vrbno, Kronsdorf, Nov. a Star. Purkartice, Habartice, Brumovice, 
Krnov, Opava, Hradec (Spatzier). 

a) dentata Dicks. Listy úzké, kopinaté, ztuha })římé, úkrojky 
velmi krátké, vejéité, tupé, mělce lalocnaté, tupě zoubkované, skoro 
přisedlé. 

V okolí Brna: Ostrovačice, Něm. Kynice, Vev. Bítyška, Adamov, údolí 
Punkvy u Blanska (Niessl), Kartouzy, Bílovice, Vranov, Kuřim, Tišnov, Ned- 
vědice, Boskovice, Bystrc, Holedná u Jundrova, Střelíce, Zastávka ; Polavské 
a Mikulovské kopce (Niessl), Náměšť (Roemer), Vranov, Hardek, Znojmo, 
Třebíč (Oborny), Velk. Meziříčí, Petrovice, Raděnice, údolí Nedvědičky u 
Spáleného mlýna, Pernštýn, Zubštýn, Neudek, Jimramov, Nov. Jimramov. 
Kolem Prostějova: v secech u Určíc, na Knězi hoře u Krumsína, na Hře- 
benu u Kobeřic, na Obrově noze, ve Zbánovském a Sebestově žlebě, na 
Boří u Otinovsi, na Babce (Spitzner), Kotouč u Stramberka (Sapetza), údolí 
Bystřice u Hrubé Vody (Burghauser), Bradlo u Něm. Libavy. Ve Slezsku: 
Lysá hora (Makowsky) !, zde až k temenu, Lomná, Jablunkov, Vítkov; Odry, 
Krnov, Velk. kotlina (Spatzier). 

b) p i n 11 a t i p a r t i t a M i 1 d e. Lístečky peřenoklané neb pe- 
řenodílné. 

a) anthriscifolia Hoffm. (spec.) Listy dvakrát iieřenosečné, 
úkrojky podlouhle vejčité, ušty podlouhlé, krátce zoubkované. 

Rozšířen na místech stinných. V okolí Brna: Ostrovačice, Adamov!, 
Blansko, Letovice (Niessl), Cinzendorf, Doubravník, Holedná u Jundrova, 
Tečice; Hardek, Znojmo, Devět mlýnů (Oborny), Náměšť (Roemer), Telč, 
Balín, Vosova, les Špitálský u Bystřice, Vitochov, Chudobín, Nov.^ město. 
V okolí Prostějova: v Plumlovské oboře, na Mokři u Zárovic, ve Zbánov- 
ském žlebě (Spitzner). V Jeseníku (Niessl), v severní Moravě s předešlým 
rozšířen. Les Studenčený a j. u Star. Hamrů. Ve Slezsku: Moravka, les 
Ptačinky u Střed. Lomné, Frývaldov ; Krnov (Spatzier) !. 

/5) cynapifolia Mil do. Lístky tupé, lístečky klínovité, tupounké, 
úkrojky opakvejčité, s krátkými a tupými zoubky. Ku])ky roz- 
troušené. 

4 



-50- 

Porídku: Adamov poblíž Brna (Niessl), Klášteříu Třebíče (Zavřel), 
údolí Dyje u Star. Hobzí a Hardek (Oborny), spoře ve Žbánovském žlebě u 
Prostějova (Spitzner), Šleglová studénka. Ustroň ve Slezsku (Thamm). 

/-) an gusta ta Milde. Listy velmi široké, tmavé až černozelené, 
lístečky oddálené, kopinaté, zahrotnatělé, peřenodílné. úkrojky kopinaté 
neb podlouhlé, s ostrými delšími zoubky. 

Mokřady, stinné, vlhké skály. Pořídku. Lesní žleby v údolí Svitavy u 
Brna, při vzchode na Macochu, v údolí Pustém (Niessl). Holštýn; Děry 
tvarohové na Kladském Sněžníku (Milde). 

31. C. sudetica A. Br. a Milde (1855). [P. sudetský]. Listy 
vejčitě trojliranné, přihrocené, skorém třikrát zpeřené; řapíky dlouhé, 
lysé neb na spodině spoře bledohnědě šupinaté, lámavé. Lístky podlouhle 
vejčité neb kosníkové, nejdolejší dva něco delší následujících, lístečky 
vejčitě podlouhlé neb vejčité, zpeřené neb peřenodělené, krátkořapičné, 
nejdolejší mnohem menší než následující, jich úkrojky opakvejčité, uťaté, 
zoubkované neb pilované. Ostěra žláznatá, výtrusy světlohnědé, ostnité. 
Oddenek nitkovitý, plazivý, rozvětvený. 

Listy ()*15 — 0'85 m. v., osamělé, chabé, světlo- až tmavozelené. 

1\. Červen, srpen. Stiímé skály, horské lesy, zetlelé stromy. Jen 
v horách Jesenických, neroste v Beskydách, a vyskytuje se teprv opět v Kar- 
patech od Tater počínajíc. Svah Hockšaru k Lípové (Milde), Jelení louky u 
Tomášova (Grabowski), poblíž jezera Mechového u Reivízu (Wichura), Lei- 
terberk nad Waldenburkem (Uechtritz), les na Bílém Seifenu (Bachmann), 
Česnekový příkop, Opava pod Ovčírnou. 

12. Striitliiopteris Willd. Péro vnik. 

Listy plodné i neplodné různotvarné ; kraje plodných listii jsou až 
ku střední žíle dolu svinuty a zahalují úplně kupky zastřené zvláštní 
blánitou, okrouhlou ostěrou ; později se trhají v příčné laloky a zůstavují 
cáry na střední žíle. 

32. S. germanica Willd. (Osmunda struthiopteris L. P. 
pštros í). Listy neplodné, nepřezimující, v nálevkovitém koši, uprostřed 
nich mnohem kratší hnědé listy plodonosné ; tyto čárkovitě kopinaté, 
zpeřené, tuhé, příčnými zádrhy jako vroubkované ; jich lístky čárkovitě 
s okrajem skoro oble svinutým, neplodné široko podlouhle kopinaté, 
zpeřené, měkké, jich lístky kopinaté, přihrocené, peřenoklané s podlouh- 
lými, tupými, skoro celokrajnými, na dolejšku střechovitě se kryjícími úkrojky. 
Kupky splývající. Ostěra vně otevřená, prchavá. Oddenek výběžkatý. 

Listy 0"60 — L50 m. v. neplodné světlozelené, plodné podobné peří 
pštrosímu. 

'^. Srpen — říjen. Stinné, kamenité břehy potoční. Křoviny v údolí 
Visly u Ustroně iKotschy a Milde), hojněji dále na horu, hlavně v Polanii, 
ale sotva až k horní Visle (Uechtritz). 



~5l - 

2. Řád. Ophioglosseae R Br. Vratiěkovité. 

Rody: 

Výtrusnice na čárkovitě jazykovitém j)lodo]istn dvouřadé, nezřejme 
oddělpné, ve zdánlivý klas sestavené. lo. (JpliiíKjlnssuir,. 

Výtrusnice na krajích rozděleného plodolistu, zdánlivou latu činící 
zřetelně oddělené. 14. Bníri/ch/íi7n. 

13. Opliioglossum L. Hadí jazyk. 

Výtrusnice po obou stranách střední žíly plodních listu, do polou 
2-chlopně pukající. 

33. O. vulgát um L. (H. obecný). List neplodný vejčitý neb 
podlouhle vejčitý, tupý, celokrajný, objímavý, kožovitý; řapík jeho s řa- 
píkem plodného, obyčejně delšího listu do půl délky jeho srostlý. Klas 
z 14 až 20 párů výtrusnic složený. Oddenek krátký, s četnými, tlustými 
kořeny, každoročně v jeden, řidčeji ve dva listy vyhánějící. 

Listy 0-05 — O' 30 m. v., neplodný žlutavozelený, lesklý, klas posléz 
žlutý. 

Ij. Konec června— července; v horách i v srpnu. Vlhká slatinná luka, 
travnatá místa v lesích; pořídku. Javořina; na lesním okraji hory Svince u 
Nov. Jičína 1883 mnou nalezen. Louky u Březové poblíž moravských hranic 
(Holuby); Babelovi sděleno, že i u Frenštátu se vyskytuje. Ve Slezsku: Na 
Tuhl u Těšína (Zlík), u Ludvíkova nad doly „Simon a Juda" u Mal. Moravy 
(Wimmer), u Einsiedlu, kolem Dolní Lípové, na Urlichu, kolem Detřichova u 
Frývaldova s Botrychium rutaefohum velmi hojně (Milde) ; podobně i na 
lukách u Horní vesničky poblíž Abstorfu na hranici české (Niessner). 

b) polyphyllum A. Br. (O. a zor i cum Presl). Rostlina menší, 
s 2 — 3 široce kopinatými, často vesměs plodnými listy, co do zevnějšku 
jihoevropskému O. lusitanicum L. podobný. 

Velmi řídký. Posud jen na suchých, skalnatých úklonech Grafenberku 
ve Slezsku (Milde). 

14. Botrychium Swartz. Vratička. 

Listy neplodné obyčejně dělené, výtrusnice na rubu úzkých úkrojků. 
1. Rostlina lysá, list neplodný podlouhlý, až vejčitý. 
a) Úkrojky neplodných listů celé, řidčeji dlanitě sečné. 

34. B. lunaria S w. (V. obecná). List neplodný ze širší spodiny 
vejčitě podlouhlý, jednoduše peřenodílný, s 5—15 lístky, z nichž dolejší 
půlměsíčité, hořejší kHnovité, vroubkované neb dlanito-laločnaté, z předu 
celokrajné, vějířovitě žilnaté; řapík listu neplodného skoro zcela s řa- 
píkem plodolistu srostlý. Oddenek krátký s vodorovnými, silnými kořeny. 

Listy 0-05— O- 30 m. v. žlutozelené, něco šťavnaté. Od loňských 

rostlin jen zbytky zhnědlých pošev listových. 

4* 



- 52 — 

Tj. Červen, červenec, v horách i v srpnu. Vlhké písčiny, lesní Inka, 
kamenité a travnaté stráně. 

a) normu] i s Ropor. Ukrojky colokrajm' ncl) niplce vlnovité 
vroubk ovane. 

Roztroušena. Kol(nn }3rna: řídká na skalácli v Újezdu Briilové v Pí- 
sařkách (Makowsky), Kuřimský vrch, les nad kostelem u Adamova, zřícenina 
Buchlov (Bubela), kolem cest v údolí Hradnice u Znojma (Úborny), kolem 
Třebíče; kopec poblíž Jihlavské silnice, u židovského hřbitova, u Větrného 
mlýna, na pastvisku pod Babou (Zavřel); v krajině Telecké : Markvartice, 
vlhké písčiny poblíž hostince u Koruny na cestě ze Želetavy do Telče, Stu- 
dená, hojná v okolí Nov. města: stráň u Klečkovského rybníka a kamenitý 
iihor v polích pana Šírá poblíž Horních Dvorců u Nov. města, Vlachovice, 
Fryšava. Kolem Prostějova: Na stráni u Stichovic řídce (Spitzner) ; hojná 
po hřebenu Javořiny! a Lopeníka (Holuby); Kotoučů Stramberka (Sapetza) !. 
Hojná v Jeseníku: Hole studénková, Vodorovná stezka, Petrštýn, Janovická 
hole, Velk. kotlina, též i na Měšťanských skalách u Šumberka (Paul), 
Maják. Ve Slezsku: Frývaldov : Gráfenberk (Milde), Tul, Velk. Cantory, Lysá 
hora (Zlík). 

b) s n b i n c i s u m R o p e r. Lístky hloubej i vroubkované nel) za- 
říznuté. 

Řidčeji. Hockšar, Fuhrmannštýn (Makowsky), Hole studénková (Plosel), 
Praděd (Oborny)!, Petrštýn, Janovická hole; Velk. kotlina (Uechtritz)!, Třebíč 
(Zavřel), Nov. město; louky Planisko u Rusavy (Sloboda). 

c) incisuni Piíiper. Lístky 2 — Skrát lilnlxiko vějířovité sečné, 
úkiojky vroubkované. 

Velmi řídká : Stráň nad kostelem u Adamova (Theimer), Rusava (Slo- 
boda), Fuhrmannštýn, Praděd, Velk. kotlina (Makowsky), na Holi studénkové 
s obyčejným tvarem (Plosel v herb. Uechtritzově). 

Bez udaného tvaru, u většiny však dojista s tvar(;m nejobyčejnějším a) 
normalis Roper: Popické a Karlovy lesy u Jihlavy (Pokorný), Javořina (Ma- 
kowsky), Javorník u Věrovic, Steinberk u Nov. Jičína (Sapetza), Fridland 
(Schlosser), Teplice u Hranic (Reissek). Ve Slezsku: Bruntál, Rázová, Spacho v, 
Benešov, Krnov, Friedberk (Spatzier), Ježník, Kronsdorf, Karlstál. Karlov- 
ská studénka (llein). Urlicli u Mal. Moravy, všude kolem Gráfenberku. Velk. 
Cantory, na Tulu (Milde a Wimmer). 

35. B. simplcix Hitclic. (V. jednoduchá). Plodné i neplodné 
listy jen na spodině, nikdy až po latu s řapíky srostlé. Čepel okrouhlá 
neb opak vejčitá na spodině zaokrouhlená neb slabě srdčitá, nedělená, 
řidčeji trojčetná neb peřenoklaná, s úkrojky celokrajnými. 

Listy 0'03— 0-l() ni. v. 

% Květen, červen. Stráně, travnatá místa. Velmi ]iořídku. Na svahu 
vápenného kopce u Dol. Lípové ve dvou kusech s \]. lunaria (Milde). 

b) Ukrojky listu neplodného peřenoklané neb peřenodílné. Lata 
od stálá. 

30. B. matricariaefolium A. Br. (B. rámo sum A s c li s. 
V. lieřniánkol i stá). List neplodný přisedlý, nad prostředkem rostliny, 



- 53 — 

často těšiu' [)()d latou od plodiiúlio so oddělující; jeho i:v[n'\ tříhraiiiir 
vejčitá neb vejčitě podlouhlá, dvakrát peřenodílná, úkrojky ua s[)odu 
klínovité, podlouhlé neb vejčité, tu}>é, peřenosečné, až peřenoklané, s žilami 
zpeřeuými, ušty celokrajné neb jemně vroubkované. 
Listy ()08— 0-25 m. v., řapíky tlusté. 

2j. Červen, červenec. Světlé suché lesy, lesní luka, pastviny, výslunné, 
travnaté chlumy. Pořídku. Vysoký kámen u Jihlavy (Neumann); hojná na 
střední hoře v Měšťanském lese u Šumberku s B. lunaria (Gehhart a Paul), 
Detřichov u Frývaldova, mezi Frývaldovem a Reivízem, na slválc žulové 
v údolí I)ol. Lípové (Milde). 

2. Rapík porůznu cldupatý, list neplodný tuojhranný. 

37. B. tématům Sw. (B. rutaefolium AI. Br., B. matri- 
cariae Spr., B. matricaroides Willd., V. troj itá, routol ist á). 
Neplodné listy 1 — 2, jich řapík toliko nejdoleji s řapíkem [)Iodného listu srostlý. 
Čepel okrouhle deltovitá, trojená, lístky peřenodílné, úkrojky podlouhle vejcité, 
až vejčitě okrouhlé, nej dolejší peřenoklané, ostatní vroubkovaně pilovité. 

Listy 0"08 — 0"25 m. v. světlozelené, nejmladší dva listy na spodu 
často pošvou staršího páru listu objaté. 

T\. Červenec — září. Lesní horské stráně, travnatá úbočí. Porůzná. Vý- 
slunné lesní pastviny Vysokého kamene u Jihlavy (Neumann), Střelná v hor- 
ním pohoří Oderském (Burghauser), pod Měšťanskými skalami v Měšťanském 
lese u Šumberku (Paul), ve vysokém lese cestou v levo od Svýcarny na 
Pradědu směrem k Winkelsdorfu (Hein). Ve Slezsku: na Lysé hoře! a u 
Mohelnické myslivny (Reissek), na vlhké a krátkotravnaté louce u Krásné. 
Ludvíkov (Krause)!, Uhuštýn u Einsiedlu (Grabowski), Detřichov, hojná u 
Reivízu a sice při silnici do Einsiedlu (Milde), Gráfenberk (Wichura) !. 

3. Řád. Equisetaeeae D. C. Přesliekovité. 

15. Equisetuiu L. Presličku. 

A. Phaner opora. Milde. Lodyha jednoletá hladká neb málo 
drsná. Priiduchy velmi malé v stejné výšce s builkami pokožky, pročež 
nepokryté. Klasy tupé. 

1 . H e t e r o p h y a d i c a A.B r. Plodné lodyhy měkké, aspoň z mládí 
zelené, neplodným nepodobné ; větve bez střední dutiny. 

a) Vernalia A. Br. Plodné i neplodné lodyhy ruznotvarné ; plodné 
dříve, obyčejně z jara vyríistající, jednoduché, bělavé neb červenavé 
s pošvami nadmutými, neplodné zelené, hladké s větvemi přeslenitými, 
drsnými a pošvami malými, přilehlými. 

38. E. arvense L. (P. polní). Lodyhy jarní žlutavé nebo pleťové, 
šťavnaté, nerýhované, jich pošvy oddálené, kornoutovité, bělavé, s 9 — 12 
kopinatými, zahrocenými, obyčejně tmavohnědými zuby; lodyhy neplodné 
zelené 9 — 12žebré, drsné ; jich pošvy válcovité, zelené, s 12 — 18 tříhranně 
kopinatými, černavými, bíle vroubenými zuby, větve 4 — Sliranné, jedno- 



— 54 — 

duelié neb opět rozvětvené, jich prvm' člen delší než pošva lodyhová 
k němu přináležející, zuby jich pošev zeleně, krátce ko})inatě. Oddenek 
rozvětvený. 

V. lodyhy plodně 0-10— Q-BU m., neplodně 0-15— 075 m. Klas 
štíhlý, žlutavý. 

1\. Březen, duben. Role, pastviny, meze, lesy. Obecná v rovině i před- 
hoří, pořídku v horách. 

a) decumbens G. Meyer. Neplodná. Lodyha položená neb vy- 
stoupavá, s četnými často opět rozvětvenými, lodyhu někdy prorůstajícími 
větvemi. 

Obecná v rovině i v předhoří, výminkou též ve Volk. kotlině (Milde a 
Niessl). 

b) nemorosum AI. Br. Neplodná. Lodyha až přes 1"00 m. v., 
zelenavě bílá, přímá, silnější, na spodní straně nerOzvětvená, větve oby- 
čejně jednoduchě, rovnovážně odstálé, často silně prodlouženě. 

V lesích a houštinách rozšířena. V okolí Brna: Adamov (Theimer), 
Ostrovačice (Niessl), Bílovice, Krtiny, Mal. a Velk. Bukovina, Ořešín, údolí 
Punkvy u Blanska, Letovice, Kunštát, Tulešice. Kolem Znojma, Hardeku, 
Vranova, Budkova (Oborny), na vlkhých místech v secech pod Bukem (Spitz- 
ner), hojná u Kroměříže (Palla), Radkov, Řašná, Dolní Bobrová, Vitochov, Něm. 
Libava. V severní Moravě, jako v lese poblíž nádraží u Bludova (Oborny) a 
Velk. Losin, Nová ves, Bukovice, Velvice, Raškov, kolem Rymařova, Budišov. 
Ve východní Moravě: Javorník, Nová Lhota, Uh. Brod, Havřice, Val. Klo- 
bouky, Halenkov, Fridland. Ve Slezsku: Pržno, Bruntál, Vítkov, Odry, 
Loučky, Těšín atd. 

c) varium Milde. Z pravidla neplodná. Lodyha ztuha přímá, 
tenká, na konci jednoduchá, s větvemi krátkými, členy do polou červe- 
navě, ostatně tmavozeleně. Pošvy černavé. 

Rozšířena na suchých rolích kolem Brna, Krumlova, Vyškova ; u Znojma 
(Oborny), Prostějova (Spitzner) atd. 

d) irriguum Milde. Neplodné lodyhy pravidelně, plodné 0-20 
až 0'25 m. v., vystoupavé neb přímě, deseti- neb vícezubé, s dutinou 
střední, na hoře uvadlé. Klas nejvíce seschlý, převislý, na spodní části 
zelený, s pravidelnými větvemi neidodnými neb klas nesoucími. 

Pořídku: Ostrovačice u Brna (Niessl), Střelná (Oborny). 

e) campe stře F. Schultz. (spec.) Plodná lodyha silná, stejno- 
tvárná se zelenou neplodnou; větve neplodné neb klas nesoucí, zřídka 
žádné, krátké, na konci svém v létě klas nesoucí. 

Písčiny polní, pořídku. U Boskovic. 

39. E. maximum Lumk. (E. tel mátej a Elirh. P. obrov- 
ská). Lodyhy plodné jednoduché, bělavé neb červenavé, slabě rýhované, 
tlusté, jich pošvy sblížené, kuželovité, nahnědle s 20 — 30 tmavohnědými, 
šidlovitýnii dlouhou osinou zakončenými zuby, neplodné 12 — 2(lžebré, 
hladké, co slonová kosť bílé, jich pošvy krátce válcovité, přilehlé se 



— 55 — 

zuby luilinědlými, ko])iiiatě .šidlovitýini, větve 6 — Slininné, rovnovážné 
odstálé, později převislé, první člen j)Ošledin'cli kratíí než příslušné 
k němu pošvy lodyhové. 

V. plodné na prst tlusté lodyhy O' 15 — 0-30 m., neplodné 0'75 až 
1'50 m. a více, klas tlustý. 

1\. Březen, duben. Hlavně v půdě jilovité, břehy, bažiny lesní. Porůzná. 

a) genuinum mih i. Lodyhy neplodné přes 1 m. v. jich ])0Švy 
přilehlé, as SOzubé, plodné na prst tlusté s pošvami sblíženými, kuželo- 
vitými. 

Lopeník (Holuby), Hůrka, Rubensko na cestě k Lysé hoře a j. m. u 
Uh. Brodu; kolem Vsetína! a Mikulůvky (Bubela), údolí dolní Bečvy (Ma- 
kowsky), Frenštát, u Tamoviekého dvora poblíž Stramberka, Lhota, Zubří, 
Hranice I (Sapetza), Vel. Kunčice, Rožnov; příkopy u Nov. Jičína a Štram- 
berk (Sapetza)!, údolí Ostravice mezi Paskovem a Místkem četně a dojista 
ještě u Fridlandu, tu však již na slezské straně u Lubna! ((Jborny). Ve 
Slezsku : Lomná, Jablunkov, Piosek ; hojná u Těšína !, na jednom dvoře 
v samém městě, Bohušovice !, Blogotice, Koňská!, Trzyniec (Uechtritz), les 
Kopce poblíž Bohušovic ; vlhčiny v Lovickém mlází (Hein), u Ropice a Žu- 
kova (Reissek), na myslivně u Horní Visly poblíž Ustroně (Wimmer), v bah- 
nitém smrčí u pršných lázní a u pruské studénky v Gráfenberku (Milde). 

b) breve Milde. Neplodná. Lodyha nízká, 0'25 — 0"85 m. v., 
přímá, silně rozvětvená, s větvemi odstálými, již ze spodu vynikajícími, 
pošvy velmi sblížené. 

Lubno (Oborny); Jablunkov; Blogotice, Trzyniec (Uechtritz). 

c) serotinum A. Br. Lodyha jako u neplodné rostliny, v červnu 
a červenci však s konečným klasem. 

Velmi pořídku: posud jen poskrovnu u Gráfenberku (Milde). 

b) Subvernalia A. Br. Plodné i neplodné lodyhy současné, 
posléz sobě podobné. Plodné z mládí nahnědlé, později zelené, na hoře 
rozvětvené, neplodné zelené s řadami pichu, pod pošvami špičatými 
zoubky velmi drsné, jich větve hladké. 

40. K. sil váti cum L. (P. lesní). Lodyhy plodné červenohnědé 
neb zelenavé, jemně rýhované, jich pošvy veliké, nadmuté, zvonkovitě 
válcovité, na spodu zelené, na konci hnědé suchomázdřité, ve 3 — 5 po- 
dlouhle kopinatých, přihrocených, z 3 — 4 srostlých zubů vzniklých 
úkrojku rozeklané. Neplodné lodyhy tmavozelené, 9 — 12žebré, na žebrech 
s 2 řadami osténku, koncem nící, s větvemi opět rozvětvenými, tenkými, 
óbloukovitě převislými, pošvy menší přilehlé, se zuby kopinatými, jemně 
zahrocenými. 

Lod. jemně a úhledně rozvětvená, plodná 0'20 — 0-45 m., nei)lodná 
0"25 — 0"6() m. v., větve čtyřhranné, jich pošvy třízubé. 

% Duben, květen. Vlhké stinné lesy, řidčeji role v pahorkatině, před- 
hoří a horách do výše 1400 m. Porůzná ve tvaru praecox Milde s hnědou 
lodyhou plodnou, z mládí jednoduchou, po uzrání výtrusů rozvětvenou. 



— 56 



Y okolí Brna: Jehnice, Vranov, Adamov, Lctoviee, Svitava (Oborny), 
Oclioz, Kanice, Bílovice, Babice, Krtiny, kolem Tišnova, Boskovice, Štěpánov, 
Úsobrno. Ve Znojemsku: Náměšť (Roemer), v Bratovském lese u Vranova, 
v Blatenském a v Budkovském lese u Mor. Budějovic, Olbramův kostel a 
Vračovice poblíž Znojma (Oborny), u Jihlavy (Pokorný) a otud podél hranice 
až do Slavonic, zde na Strážné hoře a ve žlebě Spáleném (Oborny), Olší, 
Hradisko, Dobrá voda, Velk. Vano v, Ěasná, les Vykázaný u Světlé, Raděnice, 
Dvořiště, ^ Vitochov, Zvole, Nov. město, Vlach ovice, Bratraňovská u Lhotky, 
Rokytná, Zdar, Beberek, Šlaghamry, kolem Jimramova, Bradlo u Něm. Libavy. 
V okolí Prostějova: na Košíři, v secech nad Určicemi, v hájích u Snihotic 
a v lesích vysočiny drahanské porůznu (Spitzner), Rataje a Popovice (Palla). 
Velk. Losin, Maršíkov, Nová ves, Ludvíkov, Rejhartice, Něm. Bohdíkov, 
Pekařov, Pusté Žibřidovice, Pradědův les, Malá Morava, Krondorfl, Star. 
město, Teplice, Jamrtice, Budišov. — Střelná (Oborny). Hojná v Beskydách: 
Potoky u Javorníka, Strany, Velk. Karlovice; Javořina (Holuby)!, Rusava 
(Sloboda)!, velmi roztroušená u Vsetína (Bubela), Říčky u Bystřice, Frenštát, 
Velk. Kunčice, Rybář a Paseky u Hranic, Týnské hájemství, Podstat, Kyslířov, 
Libava, Domašov. Fridland a mnohá jiná místa v údolí Ostravice (Oborny). 
Obecná v Jeseníku zde i ve značné výši: Kladský Sněžník (Uechtritz) ! , 
Červený vrch, Praděd, Velká kotlina (Milde) ! , Hole studénková. Ve Slezsku : 
Vítkov, Krásná, Slaviče. — • V Opavsku a Těšínsku obecná (Oborny). 

b) cap i 11a re Huffm. Lodyha iK^plodná až O' 75 m. v., větve a 
větvičky skoro rovnovážně odstálé, velmi tenké až vláskovité, zeleně. 

Dosti hojná: Andělka poblíž Letovic, Svitava (Niessl), Mal. Bukovina, 
Kochov, Ostrovačice, les Křenička u Balína, Sklené, Fryšava, Koldštýn, 
Raškovský les. Vysoký les u Janovic. Hojná v Jeseníku: Gráfenberk, Reivíz, 
Karlovská studénka atd. (Niessl), Lípová, Vrbno, Ludvíkov, Mal. Morava, 
údolí horní Tise, zde i ve vyšších polohách jako: Hole studénková, Česnekový 
příkop, Opava pod Ovčírnou, Kriech, Berggeist. V Beskydách : Říčky u By- 
střice, Horní Bečva, Gavalčanské hájemství a údolí Maxrailianky u Salajky, 
Hutěnský les u Star. Hamrů. 

c) s e r o t i n u ni Milde. Lodyha plodná již z mládí zelená, 8 větvemi 
krátkými, 

Pořídku: Střelná v horním pohoří Oderském, Vračovice u Znojma, 
u Třebíče na polích ku Ptačovu, a přehojná ve Vilémovickém lese (Oborny). 

41. E. pra ten se Elirli. (E. umbrosum Meyer, P. luční). 
Lodyhy plodné nalinědlě neb žlutavě, jemně rýhované, se žebry jemně 
zoubkovanými neb liladkými, jich ])ošvy kornoutovitě, brázdité, sivozelené 
s tmavohnědými neb bílými, příčnými pruhy, H — ISzubě, zuby přihnědlě, 
se širokou bělavou obrubou, dolejších pošev volně, Jiořejších ěásteěiiě 
srostlé, krátce přihrocené. Lodyhy neplodně, ostrožebrě, s jednoduchými, 
necotnými větvemi, žebra hořejší s jednou řadou ostěnkii, jich pošvy 
menší, více přilehlé než u ])lo{|ných, zuby vejčitě, špičaté. 

Lod. plodná 0"10- -0'25 m. v., ])odobná lodyze druhu E. arvonse, 
neplodná 0"15 — 0"40 m. v., klas štíhlý, žlutohnědý neb ěervenavý. 

'2J. Květen, červen. Lesy, písečná Inka. Velmi porůzná. V okolí Brna: 
mokrá luka v údolí mezi Krtinami a Bukovinou (Theimer), vlhká luka 



— 57 — 

u Adamova, na cestě od Adamova k Babicím. Ve Znojemsku : některá místa 
v údolí Uyje mezi Hardekem a Devíti mlýny (Oborny), meze a suché stráně 
kolem Hosova u Jihlavy (Reichardt), u Rudna (Rlcoer). Ve Slezskii: Vidlice, 
vstup na Praděd (Milde), suchá lesní luka u Arnultovic a Temenic směrem 
k Biskupské kupě (Spatzier), meze luční na (Jbecné hoře u Krnova (liein). 

3. Aestivalia A. Br. Lodyhy zelené, plodné i neplodné současné, 
stejnotvárné, buď jednoduché neb rozvětvené, s ])ošvami přís tejnými. 

42. E. palustre L. (P. bahen ní). Lodyha obyčejné s 9, nej- 
více s 11 — 12 silně vypouklými na přič svraskalými žebry, zelená, nej- 
více rozvětvená; pošvy zelené, válcovitě zvonkovité, volně přiléhající, 
6 — lOzubé, zuby zelené, kopinatě šidlovité, přihrocené, se širokou bělo- 
mázdřitou obrubou; větve obyčejně pětihranné, jednoduché, zuby jich 
pošev tříhranné. 

V. 0-25— 0-60 m. Lodyha štíhlá, klas černý. 

Ij- Květen, červen. Bahnitá luka. příkopy, vlhké písčiny. Tvaru velice 
proměnlivého. 

a) genuinum mih i. Lodyha 0'30 — 0'5U m. v., obyčejně 9-, 
zřídka vícežebrá, rozvětvená, větve pětihranné jednoduché. 

Tvar po vytčeném území rozšířený a obecný ještě u kostela sv. Hu- 
berta u Karlovské studénky ve výši 800 m. 

b) poIy stachyum Willd. Všechny neb nejhořejší větve klas 

nesoucí. Odrůda snadno znalá a lepotvárná. 

Žilošice poblíž Brna (Niessl), Bílovice. Náměšť (Roemer), Znojmo, Mor. 
Budějovice (Oborny), Jihlava (Pokorný), Střítež, Smrček, Dol. a Horn. Bo))rová, 
v sever. Moravě dle zdání velmi pořídku. Kolem Kroměříže rozšířená, zvláště 
u Měrůtek (Palla). Ve východní Moravě : Val. Klobouky, Poteč, Příkaz, Zdě- 
chov, Huslénky, údolí Miloňovky a j. m. u Velk. Karlovic, Jasenka poblíž 
Vsetína, Dušná, Viče. Ve Slezsku : Jablunkov. 

c) nudum Duby. Lodyha 0"30 — 0"45 m. v. silná, přímá, 8 až 
llhranná, jednoduchá. 

Pořídku : Bystrc u Brna a kolem Svitavy (Niessl). 

d) tenue Do 11. Lodyha 0"06 — 0'20 m. v., slabší 6 — Shranná, 
jednoduchá. 

Porůzná: Ostrovačice u Brna, na rašelině u Svitavy (Niessl), v okolí 
Znojma, u Mor. Budějovic a Budkova (Oborny), u Tří Studní, Zdar, Něm. 
Libava. Ve východní Moravě : Javorník a Ordějov. 

e) nanum Milde. Lodyha zakrslá, 0"15 m. v., položená neb vy- 
stoupavá, řidčeji přímá, velmi tenká, obyčejně rozvětvená. 

Velk. kotlina v Jeseníku (Milde). 

43. E. limo sum L. (P. mokra dní). Lodyha šedozelená, silná, 
tlustá, jednoduchá neb řídce rozvětvená, s 10 — 30 (obyčejně 18) hlad- 
kými žebry; pošvy válcovité, těsné přiléhající, leskle zelené, 15 — 20zubé. 
kopinaté, tříhranné, černé s bílou úzkou obrubou. Větve 4 — Thranné, 
zuby jich pošev přímé. 



— 58 — 

Lod. U'50 — 1'30 m. v. Klas vejčito })odlouli]ý, černohnědý. Oddenck 
červenohnědý bez hlíz. 

1\. Červen, červenec. Bažiny, břehy říčné, příkopy. V rovině i předhoří 
hojná. Bez udaného tvaru: obecná u Jildavy (Pokorný), hojná v příkopech 
u Bzence, Vsetína a Val. Meziříčí (Bubela), Nový Jičín (Sapetza), Sumberk 
(Paul). Ve Slezsku : údolí Opavy a bařiny u Krnova (Spatzier). 

a) Linneanum Dii 11. Lodyha až přes 0"90 m. v., jednoduchá 
neb s nečetnými, roztroušenými větvemi. 

Rozšířena. Andělka poblíž Letovic, Svitava, Abstorf (Niessl) ^Krtiny 
(Theimer), Kartouzy, Bdovice, Černá hora, Jedovnice, Blansko, Rájec, Čertova 
zmole v Písařkách, Černovice, Měnín, Vyškov, Břeclav. Ve Znojemsku: ve 
všech rybnících u Dačic a Slavonic (Oborny), v Kačovském lese u Třebíče 
(Zavřel), Náměšť (Roemer), Rešice u Ujezda, Vračovice, rybník v Budkovském 
lese, u Jevišovic, Šimberský rybník u Šumvaldu (Oborny), Nová Říše, Zvo- 
leňovice, Dobrá Voda, Řásná, Mal. Lhota, Stamberk, Slejboř, Mácová kaplička 
u Velk. Meziříčí, Písečný, Nové město, Zdar, Zámek Zdar. Kolem Prostějova : 
v mokřadech u Vrbátek, v Hluchovském rybníku, u Břesovic, u Plumlova, 
na Osině, na Bílé vodě u Rozstání, u Hartmanic (Spitzner), u Bilan (Palla). 
Velk. Losin, Bludov, Mal. Morava, Krondoríl ; Střelná (Burghauser), údolí 
Dol. Bečvy (Makowsky), Cáb, Dušná; hojná v údolí Ostravice, jako u Frid- 
landu, Paskova a Studénky (Oborny), Rohle (Bittner), u kostela sv. Huberta 
u Karlovské studénky, Vítkov; Velk. kotlina (Niessl). 

b) verticillatum Dii 11. Lodyha na hořejší části dokonale pře- 
slenitě rozvětvená, s větvemi 4—7 neb 7 — Shrannými. 

Hojná, avšak ne tou měrou co předešlá. Švarcava u Černovic u Brna, 
Svitava, Abstorf (Niessl). Kartouzy, Evanovice, nad Verovnou u Tišnova, 
Písařky, Lískovec. V okolí znojemském: Náměšť, Šimberský rybník u Šum- 
valdu, u Újezdu poblíž Rešic. Ve znojemském kraji, u Lednice (Oborny), 
Sichrovy rybníky u Slavonic (týž). Medovský rybník u Třech Studní, Fry- 
šava, Zvole, Neudek, Rymařov. V okolí Prostějova: s předešlou v Otaslav- 
ském rybníku, u Břesovic, u Stařechovic, u Kostelce, nad Krumsínem (Spitz- 
ner). Ve východní Moravě: Stanovisko u Javorníka; hojná v údolí Ostravice 
od Ostravy až po Fridland, Střelná u Libavy (Oborny). Ve Slezsku: Odry, 
Beskyd u Krásné, kostel sv. Huberta u Karlovské studénky s předešlou. — 
Mechové jezero u Reivízu (Oborny). 

c) uliginosum Múhlenberg. Lodyha 9liranná, tenká, jedno- 
duchá neb porůzně rozvětvená. 

V Jeseníku (Milde). 

d) i)oly stachyum Lejenne, s přesleny větví klasy nesoucích. 
U Zábřehu (Theimer) s a) i b) (Oborny). 

44. E. litorale Kiihlew. (E. inundatum Lasch. E. arvense 
Xliiiiosum Milde. P. pobřežní). Lodyha šedohnědá, přímá, na 
spodu vždy rozvětvená, se 7 — 16 ])řeútle svraskalými, často mělkou 
rýhou ojjiitřenýnii žebry; ])ošvy zcleu(', volně ])riléhající, nejhořejší na 
neplodné lodyze malé, i)řitisklé, na ])Iodné větší zvonkovitě otevřené, 
zuby kopinatě šidlovité, černavohnědé, úzce běloki-ajné. Větve 4 — Bhranné. 
se zuby šidlovitými. Klasy malé, na dlouhé stopce. Výtrusy bez mrštníků. 



— 59 — 

Lod. až 0"5(l m. v. Klasy malé, Ijlodé žlutavé. Oíldciiek s hlízami. 
1\. Červen, červenec. ^ Vlhké písčiny. Velmi pořídku. Dolní Lípová 
(Milde), v údolí Opavy u Uvalna a Bránice (Spatzier). 

B. Cryptopora Mi Id o 1861. (Hiemalia A. Br.) Lodyha tuhá 
tvrdá mi žebrech hrbolky velmi drsná, často ozimá. Pichy v j)ravidel- 
uých řadáeh i)od pokožkou, která nad nimi ])říéii()u štěrl)inu tvoří. Klas 
plodný .špičkou hrotnatý. 

45. E. hiemale L. (P. zimní). Lodyha šedozelená, se širokou 
střední dutinou, silná, 10 — 12žebrá, jednoduchá neb málo větvitá, oby- 
čejně ozimá ; pošvy válcovité, těsně přiléhající, s ploskými žebry, nahoře 
a někdy i vespod s úzkou černou })áskoii; jich zuby ko])inatě šidlovité, 
se špicí blánitou, opadávající, okraj pošev po odpadnutí zu1)u vlnovitě 
vroubkovaný, černý. 

Lod. 0-50— 1-25 m. v. 

jí) Schleicheri Milde. Lodyha s 8 — 12 rýhami, })0švy na ho- 
řejším okraji poněkud odstálé, zuby černohnědé, hladké, z části trvalé 

2J. Červen — srpen. Suché i vlhké písčiny. Pořídku. Říčky poblíž ryb- 
níků pod Obrany u Rusavy (Sloboda), zde ve tvaru Schleicheri Milde; týž 
tvar v lesíku pod nádražím u Bzence (Uechtritz 1855, Bubela). Výminkou 
též ve Velk. kotlině v Jeseníku (Spatzier). 

4G. E. r a m o s i s si m u m D e s f. ( E. e 1 o n g a t um W i 1 1 d. P. p r o- 
dloužená). Lodyha 8 — 20žebrá, šedozelená, jednoletá, jednoduchá neb 
na spodu s četnými dlouhými, 6— Shrannými větvemi, žebra s 1 řadou 
hrbolku ; pošvy opak kuželovité zelené, zuby vejčité. s hrůtkem šidlo- 
vitým, na okraji bělomázdřité, hrůtek lámavý. 

Lod. 0-20— 1-20. m. v., klas hnědý. 

a) gracile AI. Br. Lodyhy ve svazečku, ])oložené neb přímé, 
0'30 m. dlouhé, vespod neb jen v prostředku rozvětvené ; větve po 2 — 3, 
5 — Ghranné ; zuby bělavé, zřídka trvalé. 

Tvar nejhojnější. Kartouzy a údolí Svitavy u Brna (Makowsky). Stře- 
líce ; mezi Chrlicemi a Tuřany, břehy potoční v údolí Obravy u Žilošic 
(Niessl), údolí Hradnice u Znojma a u Ivančic (Schwoder), při lesním kraji 
Hartmanického hájemství poskrovnu (Spitzner). 

b) virgatum AI. Br. Lodyhy až O^SU m. v., 5 — llhranné, obyčejně 
hladké, přímé, namnoze jednoduché, někdy trsovité ; pošvy prodloužené 
hladké neb 4 rýhami 0[)atřené, zuby obyčejně bílé, někdy hnědé neb 
bledé, opadávající. 

Přehojně na písčitých rolích mezi Sardicemi a Mutěnicemi, u Čejce 
a Letovic (Niessl), Jundrov, Židlochovice (zde ve f. minor), Terezín, Bru- 
movice. U Bzence (Bubela) a v údolí Hradnice u Znojma (Oborny). 

c) altissimum A. Br. Lodyha, 0-60 — 2-00 m. v., zelená, i)římá, 
14 — 2Bhranná, málo drsná; pošvy velmi prodloužené, dolejší ryšavé, 
málo odstálé, větve Hhranné, někdy klasnaté, po (>— 15, zde onde s vět- 
vičkami pobočnými. 



— 60 — 

Mezi křovím na okraji Čertovy zniole v Písařkách u Brna (Oborny) 
a odtud až ku břehům Svratky; hráze dráhy u Písku a u Bzence (Buljela). 

d) s u b v e r t i c i ] 1 a t u m A. Br. Lodyha jjřímá, ()"30 — 0'60 m. v., 
10 — 19hranná, obyčejně jen 12hranná; větve někdy klasnatějící, po B — 8, 
6 — Obranné. Pošvy stejnobarevné. 

Jdovité Muboké cesty u Bhičiny, Letovice iNiessl), údoH Hradnice 
u Znojma (Oborny). 

e) s i m p 1 e X D o 1 1. Lodyha obyčejně zelená. })řes 1 m. v., až IShranná ^ 
drsná, jednoduchá. 

Pořídku. Okoh' Bzence ( Bubela), kok^n Cejče. Údoh' Hradnice u Znojma 
(Oborny). 

4. Řád. Lyeopodiaeeae Rieh. Plavuňovité. 

Rody : 

1. Výtrusnice všecky stejnotvárné, okrouhh^ neb hidvinovité, 2chlopné 
s četnými prásko vitými výtrusy. 16. Lycopodinm. 

2. Výtrusnice na témž khisu dvojí, dolejší 4 — Hlaločné, 4 — o chlopně, 
s 4 — 3 velikými výtrusy, hořejší 2chlopné, s četnými práškovými 
výtrusy. 17. Selaginella. 

16. Lycopodinm L. Plavuři. 

Výtrusnice v úžhibí listíi })řísedlé neb krátkořapičné, výtrusy práš- 
kovité, po 4, v čtyřstěnném tělísku. 

1, Výtrusnice v úžlabí prostředních neproměněných listň v klas 
nes})ojené. 

47. L. selago L. (P. jedlová). Lodyha tuhá. přímá neb obloukem 
vystoupavá, vidličnatě rozvětvená, tmavozelená ; větve stejně vysoké. 
Listy čárkovitě ko])inaté, přihrocené, více- (obyčejně 8) řadě, někdy jemně 
zoubkované, tuhé, přímé. Výtrusnice ledvinkovité, na hořejším kraji 
pukavé. 

V. 0-06— 0-20 m. 

^I- červen — srpen. Vlhké stinné horní lesy až po hřebeny nejvyšších 
hor. V Beskydách : Nad myslivnou Rastockou, na Javorčí, Poschlé a na 
Kameňáku u Vlčkové poblíž Rusavy hojná, ale ne všude (Sloboda), A^ysoká, 
Trojačka, Salajské hájemství; Smrk u Celadny ! , Kněhyně, Domoracké lesy 
(Sapetza), Lysá hora (Reissek a Makowsky,) ! , u Kotaře (Zlík), na Čantorym 
(Uechtritz), na Baranii (Milde). Hojná v Sudetách: Kladský Sněžník (Opic), 
Star. město, Koldštýn (Oborny), Chrastice, Hynčice, Černý vrch, Neuhaus — 
a Latichberk, Suchá kupa, u Císařské boudy, Tomášov, Drehberk, Černý 
příkop pod Drehberkem. — Kopcrník, Fuhrmannštýn. Sosskamm, Hole stu- 
dénková, Praděd, Petrštýn, Tři studně. Hole břidlicová (Oborny); vrchol 
Červeného vrchu 1333 m., údolí šumné Tise, Uhuštýn, Velk. a Mal. Jezerník, 
Medvědí hřeben, Leiterberk, Vysoká hole, Heiligcnhúbel, Hrázová bouda. 
Svinský příkop, Jezero u Frant. myslivny, Kriech, Maják, Jelení hřeben. — 



- 61 - 

Dvorco, Boroun, Budiíov, Kailovcc (Spatzier), Wioscnhork, Winkelsdorf, 
T('i)lic(' (Paul), Rejhotico, Annahcvk (Oborny). Ve Slezsku ještě: u Frýval- 
dova a Karlovské studénky (Niessl), l^ípová, Reivíz. Friedbcvk, Javorník, 
Niesnersherk, Bruntál, Karlstál, Habartice, Loučky, liencšov, Liclinov. Kazová, 
Spacliov (Spatzier). 

/9. rociirvum Kit. spec. Jjisty méně nob více na zad zkřivoné, 
konec vétví namnoze sehnutý. 

Kídčeji. Praděd (Spatzier), liojný v lesích na Hockšaru směrem 
k Lípové (Niessl). 

2. Yýtrusnice v paždí listeiuí. od listů znacnéji rozdílných, v klas 
spojené. 

4.S. L. cla vatu m L. (P. obecná). Listy čárkovité, dlouhým, 
bledým, vláskovitým hrutkem zakončené, celokrajné, hustě nakupené, 
odstálé. Klasy na konci dlouhé, často vidlicnaté stopky jednotlivé neb 
castéji po 2 — 5 ; listeny měkké, vejcité, s dlouhou vláskovitou ši)icí, 
stopky roztroušeně a drobně listnaté. Stonek daleko plazivý, kořenující, 
silně rozvětvený, s větvemi vystoupavými. 

Ston. 0-60— rOO m. dlouhý, klasy bledožluté. 

Tj. Červen- — srpen. Lesy poloh hornatějších až k vrcholům nejvyšších 
hor. V kraji brněnském: Andělka poblíž Letovic, suchá lesní místa ve 
Svjtavském bařeništi (Niessl), Černá hora, les u Pistovic. V kraji znojemském: 
v lesích u Jamnic a Star. Hobzí, dle udání též na Holém kopci a v Dub- 
kovém lese u Mor. Budějovic (Oborny). V jihlavském kraji : u Jihlavy dosti 
hojná, obzvláště za Segelberkem, u Rancířova a Počátek (Pokorný), u Starce, 
v lesích mezi Opatovem, Heralticemi a Brodcem (Zavřel), Růžená, Nov. ves a 
Spálený les u Slavonic (Oborny), Telč, Zvole, Oclioza a Kaiserštýn u Nov. 
města, Maršovice, Mělkovice, Vlachovice, Bratraiiovská u Lhotky, Rokytná, 
Tři studně, les Kozlovka u Fryšavy, u Křivého Javoru, Cikhay, Kadov, Be- 
berek, Šlakhamry, Nový Jimravov, zd(í přehojná na Stárkovu, Javorek. V kraji 
prostějovském : na Nosku, v Repešském, Vícovském žlebě, na Buchtelce 
(Spitzner). Ve východní a v jihovýchodní Moravě : spoře na Javořině (Holuby). 
Rastocké hájemství u Rusavy (Sloboda), Luhačovice a Halenkoví (Bubela). 
Velk. Karlovice ; Rožnov ! , Střelná u Libavy, Kněhyně a skorém na všech 
výšinách Beskyd ! (Makowsky), v horách kolem Nov. Jičína (Sapetza) ! . 
V severní Moravě: Velk. Losin, Rejhotice, W^inkelsdorf, Ludvíkov, Štolnhava, 
Kopřivov, Rejhartice, Rymařov, Guntramovice, Dobytčí les u Budišova a na 
j. m. Obecná v Jeseníku i ve značné výšce, na Keiligu při 1170 m. a na 
Holi studénkové při 1800 m. mnou nalezená a dojista ještě výše. Hojná ve 
Slezsku : Moravka, Vítkov, Loučky, Odry, Vrbno, Ludvíkov, všude u Karlovské 
studénky, kolem Frývaldova, Friedeberku, Vidnavy a Javorníku atd. 

49. L. annotinum L. (P. pučivá). Listy cVirkovitě kopinaté s 
pichlavým hrotem, z ])ředu drobně pilovité, rovnovážně odstálé, závit- 
kovitě Sřadé. Klasy přisedlé, jednotlivé; Hsteny srdčitě vejčité, jemně při- 
kročené s okrajem suchomázdřitým, nepravidelně zoubkovaným. Stonek 
daleko plazivý s přímými, vidličnatými větvemi. 

Ston. přes l-Qf) m. v., klasy bledě hnědožluté. 



Ij. červenec — září. Horní lesy. Porůzný. V okolí Brna: bezpocliyt3y 
a Krtin, poněvadž se odtud na trh brněnský přináší (Niessl, holiere Sporen- 
pHanzen, 1855, str. 315). Za Segelberkem poblíž Simersdorfu a Vonova 
u Jihlavy (Pokorný), Žákova hora ( Hitschniann) ! , Javořice, údolí pod Javo- 
řicí. Peklo, Řásná, Ochoza a Kaiserštýn u Nov. města, Tři studně, Fryšava, 
les u Křivého Javoru, na cestě od Stříbrné studénky k pramenům Svratky, 
Cikhay, Heralec. V severní Moravě: Rejhotice^, Winkelsdorf, Klepáčov; Star. 
město (Burghauser) ! V Beskydách : Smrk u Celadny ! , Čertův mlýn u Fren- 
štátu, Star. Hamry ! (Sapetza), Vysoká, Trojačka, Salajské a Gavalčanské 
hájemství, údolí Maxmilianky, les Hutěnský, Peretoňky, Polána pod Smrkem. 
— Kněhyně (Makowsky), Lysá hora (Oborny) ! , Barania (Kolbenheyer), 
u Ustroně (Milde). Hojná v Jeseníku a ve Slezsku : vstup k Holi studánkové 
od Tomášova, horní lesy u Aloizova a Josefova, u Koldštýna (Uechtritz) ! , 
Červený vrch, Leiterberk, Praděd, Vel. kotlina (Niessl)!, Šosskamm u Anna- 
berku ! , Teplice, pole jezerní na Koperníku ! , Velk. jezero na svahu Mraven- 
čího vrchu u Wiesenberka (Oborny), Volská luka, les u Císařské boudy, 
Fuhrmannštýn, údolí šumné Tise, Drehberk, stráň Černého příkopu pod 
Drehberkem, Hole studénková, Keilig, Kriech, Berggeist. — Hojná u Karlovské 
studénky (Niessl)!, Frývaldov, Grafenberk (Oborny) !, Ludvíkov, Mal. Morava, 
údolí horní Tise; Vflk. Raden, Karlstál (Miikusch). 

50. L. inu 11(1 a t um L. (P. zaplavená), Listy čárkovitě šidlo- 
vité, tupounké, celokrajné, Sřadé, na okraji blánité, posléz žlutozelené. 
Klasy přisedlé, jednotlivé, konečné ; hořejší listeny ze .široké, vejčité 
spodiny cárkovité, přihrocené, zažloutlé, po kraji s některým zoubkem. 
Stonek krátký, plazivý, cliudovětevnatý, láinavý. 

Stonek 0'05--0"10 m. v., meehovitý, listy světlozelené. 

% Srpen, září. Vlhké písčiny, rašeliny. Pořídku a posud jen ve Slezsku : 
rašeliny Bronovské u Rudzice v Těšínsku (Reichardt), Pašovský les u Těšína 
(Zlík). ' 

3. Listy stonků a větví klasnatýcli stejnotvárné, mnohořadé, na 
větvičkách neplodnýcli o])yčejné dvojtvárné, celokrajné, ve 4 křížem po- 
stavených řadách . 

51. L. com pláňatům L. (P. spi o š těla). Krajní listy na ve- 
dlejších, ploských větvičkách smáčknuté, kýlnaté, do vnitř vehnuté ; listy 
na hoření a dolení straně jdoclié, přitisklé, kopinaté, přihrocené. 
Klasy po 2—6 na dlouhých, obyčejně vidličnatých, drobnolistých stop- 
kách; listeny vejčité, přihrocené, s blánitým, vyhlodaně zoubkovaným 
okrajem. Výtrusnice příčně okrouhlé, na hořejším kraji pukavé. Stonek 
podzemní, plazivý, vějířovitě větevnatý, s větvemi vystoupavými vidlič- 
natými. 

Ston. až 1"00 m. dlouhý, větve 0-OS — 0'15 m. : klasy zelenavé neb 
nahnědle žluté, na konci často svazečnaté. 

1\. Červenec, srpen. Lesy horní, vřesoviště. Vehni porůzná. U Brna: 
bezpochyby v okolí Lipůvky (Niessl, híih. Crypt. str. 81 G). Spálený les 
n Slavonic (Oborny) les u Opatova stranou Brodce, u Heraltic a Chlumu 
(Zavřel), přehojná za Segelberkem u llofbauera (Pokorný), Žákova hora 



(Hitsclimann)I , Ofhoz.a it Nov. m^sta, VlacLovice, Fryšnva, los u Stříbrné 
studénky pod Žákovou horou, les nad Rumpoldským mlýnem, (íikliaj, llfraloe, 
Kadov, les u vápenných lomů u Zdaru, Beberek. kolem Jimramova. — Olešnice 
(Člupek), lesy u Rohle poblíž Něm. Libavy (Bittner). Ve východní Moravě 
pořídku : zříceniny Obrany a sousední lesy poblíž Rusavy (Sloboda), u Horn. 
Zubří (Sapetza). Rozšířena v Jeseníku: Měšťanský les u Sumberka, Sleglovy 
skály u Koldštýna, Koperník (Paul), Fuhrmannštýn (Makowsky)! Praděd 
(Milde)!, Hole studénková, Velk. kotlina !, Hole břidlicová (Niessl). Ve Slezsku : 
u Lípové; Antonínské skály u Gráfenberku, Frývaldov (Milde), u Einsiedlu 
(Grabowski), Andělská hora, Vrbno (Spatzier), lesy vřesovinné u Lovice 
(Hein), u Ustroně (Milde a Zlík). Na těchto místech ve tvaru anceps Wallr. 
v Linnaea 1840 jako druh. Rostlina silnější a větší, střední prýt každé 
větve neplodný, poboční klasnatý, neplodné větve vějířovitě postavené. 

b) chamaecy parissus A. Br. (spec). Rostlina obyčejnň menší, 
sivě ojiněná, střední prýt větví klasnatý, neplodné větve nahlončené, 
skoro 4hranné, s listy stejnotvárnými, přitisklými. Listeny dlouze při- 
lirocené. 

Pořídku. Posud jen u Ustroně (Zlík v Niesslových hoh. Crypt. p. 31G). 

52. L. alpinum L. (P. liorské). Listy ve 4 řadách, kopinaté, 
polooblé, zalirotnatělé, celokrajné, volně přilehlé, všecky skoro stejné a 
stejně odstálé, střechovitě se kryjící. Klasy jednotlivé, přisedlé ; listeny 
vejéitě kopinaté, přikročené, vyhlodaně zubaté, žlutavozelené. Stonek 
plazivý, svazčité větevnatý ; větve příoblé neb jen trochu smáčknuté, 
vidličnaté. 

Ston. přes 1"00 m. d., větve 0'(33 — 0"10 m. v. Listy matně zelené, 
klasy žlutavě zelené. 

T\. Srpen — září. Travnaté hole hor Jesenických. Úbočí Hole studénkové 
k Fuhrmannštýnu, Fuhrmannštýn (Makowsky), Hockšar, Praděd!, Janovická 
hole!, okraj Velk. kotliny (Gr.Fl.), Petrštýn (Milde)!. 

17. Selagiiiťlla Spriiig Vraiieček. 

Výtrusnice na téže větvi dvojí, dolejší větší, 4 — 3laločné,4 - Sclilopné, 
s 4 — 3 velkými výtrusy, hořejší menší, 2chlopné, s četnými práškovitými. 
jemně trnitými výtrusy po 4 v 4stěnné kupky spojené. 

53. S. c i 1 i a t a O p i c. ( S. s p i n u 1 o s a A. Br. L y c o p o d i u m 
selaginoides L. V. brvitý). Listy vejčitě kopinaté, přikročené, od- 
dálené brvitozoubkované, spirálně všestranné, světlozelené. Klasy jedno- 
tlivé, konečné, listeny větší a bledší než listy stonku, mnohořadé. Stonek 
tenký, plazivý, rozvětvený, větve vystoupavé. 

Ston. 003— O- 10 d. Výtrusy malé, žluté. 

Tj. Červenec, srpen. Vlhká travnatá místa v Jeseníku. Klotzerberk 
(Wimmer). Hockšar, Hole studénková, Petrštýn!, Velk. kotlina atd. (Gr. Fl.) ! , 
západní svah Janovické hole, Mal. kotlina (Bachmann), cesta pod Ovčírnou 
na Pradědu (M. Preusse) !, Koperník, Švýcarna na Pradědu!, svahy Janovické 



- 64 - 

hole (Oborn)'), Fuhi-maništýn, hnjomství kostola sv. Huberta, it Tetřeví boudy, 
Jelení hřeben. 

54. 8. li p lve ti (• II S p i; i u ,u'. (V. s v ý c a v s k ý ). Listy ve 4 radách, 
celokrajiié, dvojího druliu, poboční vojčite ])0(llouhh', tupounké, rovno- 
vážně odstálé, větší vejčitých, přímo přih^liavýcli, střechovitě se kryjících 
hřbetních, listy na větvickácli plodných oddálené i se stejnotvárnými 
listeny kratší než listy stonku. Klasy prodloužené, jednoduché neb vidlič- 
naté na pobočních, vystoupavýeh větvích. Stonek daleko plazivý i s vět- 
vemi položený. 

Ston. 0'05 — ()"15 m. d. Výtrusy menší, červené. 

Tj. Červenec, srpen. Posud jen ve Slezsku, na iizenu' pruském, poblíž 
hranic. U Bránice a P)leišvicu blízko Krnova (Flek), luhy u Konierova po- 
blíž Opavy (Hein). 

5. Řád. Rhizoearpeae Biseh. Míéovkovité. 

18. Salviuiíi 31iclieli. Xcimkalka. 

Tol)olky kulovité neb vejčité, po 4 — 8 sku])ené, blánité, Ipouzdré, 
stopkaté. Výtrusnice jsou na vyniklém sloupečku v tobolkách uloženy. 
1 — 2 hořejší s většími, 3 — B dolejších s menšími výtrusy. 

55. S. natans A 11. (N. vz})l ý vaj í cí). Listy vejčité, na spodině 
srdčité, 2řadé, stříčué, okrajem se kryjící, na líci sivozelené s chloupky 
hvězdovitými, na rubu nahnědle sr.stnat(''. Stonek vz})lývající. 

Stonek 0-02— 0-07 m. d. 

Srpen, září. Stojaté a mírně tekoucí vody. Pořídku. V jednom 
ze tří malých rybníků u Hustopeče (Sapetza), v rybnících u Pioztropic 
u Skočova (Zlík), Benešov u Opavy (Zukal), dříve v rybnících knížete Lich- 
tensteina u Krnova (Spatzier); tyto jsou však již dávno vypuštěny a rostlina 
zde vyhynula. 



11. Oddělení, 
Spermophyíae vel Phanerogamae. Jevnosnubné. 

Ptozi)lozují se semeny, t. j. ústroji i)ohlavním spusobem povstalými, 
jež kel v sobě zavírají. 

11. Třída. Gyniiiosperinae. Naliosemeiiiié. 

Semena nepokrytá na otevřeném ])lod()]istu neb terči ])ostavená, 
kel s 2 neb více dělohami. 



- 66- 

6. Řád. Coniferae Juss. Jehličnaté. 

Keře neb stromy vždy zelené, 8 listy tuhými, sidlovitými, ěárko- 
vitými neb ínpinatými, jelilicovitými. vytrvalými, řídéeji jednoletými. 
Kvéty 1 neb 2domé, bez okvětí, květy prašné jehnědoviti", tyčinky éetné 
šuiňnovité neb štítkovité, vajíčka nahá, po 2 — 1 na dřevnatých neb 
dužnatýfh šupinovitých listenech, dřevnatou šišku neb zdánlivou dužnatou 
bobuli tvořících, někdy bývá jediné vajíčko na malé větvičce konečné, 
šupinami obalené neb šťavnatým míškem zastřené. 

Rody: 

I. Květy 2domé, tyčinky štítkovité, na rubu neb pokraji štítku s ně- 
kolika pouzdry prašnými, semena přímá, po 1 — 3 v bobulo vitém obalu. 

1. Vajíčko přímé, semeno konečné, obalené bobulovitým, šarlato- 
vým, na hoře otevřeným míškem, semeno co kámen tvrdé. Dělohy dvě. 

19. Taxus. 

2. Semeno po 1 — 8, v bobulovitém, ze 3 — 6 dužnatých šupin 
srostlém, na hoře otevřeném obalu. Plod bobulovitý s 1 — 3 co kámen 
tvrdými semeny. Dělohy dvě až tři. 20. Juniperus. 

11. Květy 1-domé. Tyčinky četné, v květenství klasovitéin, šupino- 
vité, s 2 vně pukajícími pouzdry, v přívěsek hřebínkovitý ]n-odloužené. 
Semena obrácená, po 2 na volných dřevnatých šupinách spirálně více- 
řadé šišky. 

1. Květy prašné četné, v klásku neb strboulku nahloučené. Supiny 
šišek na konci ztloustlé, s vypouklým štítkem. Křídla semen opadavá. 
Listy jehlicovité, po 2 — 5 ve svazečku. 21. Pinus. 

2. Květy prašné jednotlivé. Supiny šišek na konci neztloustlé. 
Křídla semen vytrvalá. Semena v prvním roce zrající. 

a) Prašníky podél pukající, šupiny šišek kožovité posléz delší 
než listeny. Listy v svazečku na větévkách skrácených jednoleté. 

22. Larix. 
ft) Prašníky a délka šupin jako u «). Listy jednotlivé, jehlico- 
vité, vytrvalé. 23. Picea. 
j) Prašníky na přič pukající. Listeny posléz delší šupin šiško- 
vých i s těmito po uzrání semen od přímého vytrvalého 
vřetena se oddělující. Listy jednotlivé, spirálně víceřadé. 

24. Ahies. 

19. Taxus. L. Tis. 

Prašníky štítkovité, na rubu s 8 pouzdry. 

SG. T. baccata L. (T. červený). Strom neb silný keř s větvemi 
rovnovážně odstálými. Květy na krátkých, úžlabičných, na spodině šupi- 

5 



- m - 

námi zastřených větvičkách. Listy čárkovité, špičaté, na h'ci lesklé, tmavo- 
zelené, na rubu mdle bledozelené, dvouřadé i se semenem jedovaté. 
Misek semene šťavnatý, šarlatový, průsvitavý, jedlý. 

V. 3-00— 12-00 m. 

Tj. Březen, duben. Lesnaté skalní a horní stráně, rokle. Porůzný, ne- 
zřídka pěstovaný. V kraji brněnském: údolí Punkvy u Sloupu (Makowsky), 
poskrovnu v údolí Josefovském, statné a pěkné kře na skalnatých úbočích 
propasti Macochy, Holštýn, pod hradem Pernštýnem. Lomnice (Pluskal), Bra- 
tovský les u Vranova (Niessl), údolí Dyje a Fugnice u Hardeku (Oborny), 
Mor. Třebová (Domas). V Beskydách: na Tulu (Wimmer), Blogotický vrch 
(Zlík), Machova Gora (Kotschy), dle udání též u Fridlandu (Oborny). 

20. Juni penis L. Jalovec. 

57, J. communis L. (J. obecný). Keř, řidčeji strom. Jehnědy 
úžlabičné, žlutavozelené. Listy tuhé, čárkovité kopinaté, hrotité, po třech 
v přeslenu, na líci modře ojíněné, na rubu tupě kýlnaté. Šiška kulovitá, 
šťavnatá, černá, modravě ojíněná, přímá, 2 — 3krát kratší listů, druhým 
rokem zrající. 

V. 1—3-00, řidčeji 6-00 m. 

a) genuina mih i. Keř přímý, s větvemi odstálými. Listy zne- 
náhla dlouze zakončené. 

Ij. Duben, květen. Lesy, chlumy, vřesoviště, v pahorkatině a v předhoří 
obecný, schází v rovině Hané, kolem Břeclavi atd. Pořídku u Bzence (Bubela). 
V Beskydách často ve velikém množství pospolu, jako: u Vsetína (Bubela) ! , 
Val. Klobouky (Oborny), horské lesy u Bystřice a Ordějova, na Hradišově 
u Pulčína a v česko-moravském pohoří atd. Stromovité tvary : v pohoří Rad- 
hošťském, v Bukovicích a dle udání na Travném u M< ravky. Na Hluboké 
u Vsetína nalezl jsem 1883, 0-50 m. v. keř s přehojnými, těsně nakupenými 
listy a přebohatými plody. 

b) prostrata mihi. Keř nízký, s větvemi odstálými, po zemi 
rozloženými. Listy kratčeji přihrocené, 

Kopanice u Bojkovic a. j. 

58. J. nanaWilld. (J. horský). Keř nízký, křivolaký, položený, 
s daleko odstálými větvemi. Listy kratší než u předešlého, čárkovité, 
náhle ve hrot zúžené, olniuté, na líci s hlubšími žlábky, v přeslenech 
sblížených, střechovitě se kryjící. Šiška větší kulovitě vejčitá neb vejčitá, 
ojíněná, zdélí listu. 

V. 0-50— 1-50 m. 

Tj. Červen. Kamenité stráně a hole v Jeseníku. Fuhrmannštýn, pole 
jezerní na Koperníku. — Praděd, na cestě k Winkelsdorfu, Janovická hole 
až k pásmu stromovému (Gr. Fl.) ! , prameny Opavy na Pradědu (Stein a 
Oborny), Hole břidlicová (Herm. Schulze a Oborny) ! , na cestě k Falkenštýnu, 
Hole u Třech studní, Mravenčí vrch u Wiesenberku (Oborny), Velk. Jelení 
hřeben, u Jelení studénky, Pecové kameny, Heiligenhilbl, Maják. 



— 67 — 

b) i n t e r ni e d i a S c li u r. Keř poněkud větší, s delšími, méně 
sivými listy. 

Úpatí Červeného vrchu směrem k silnici Tomášovské (Uechtritz). 

21. Piniis L. Borovice, sosna. 

1. Listy po 2, na větévkách značně zkrácených, vespod sucho- 
mázdřitými šupinami zastřené. 

59. P. silvestris L. (B. lesní). Vysoký strom s větvemi od- 
stálými, zdánlivě přeslenitými. Květy prašné klaso vité, nakupené ; listeny 
při rozkvetení opadavé. Listy dlouhé, nasivělé, jehlicovité, přihrocené 
po 2. Šišky vejčitě kuželovité, zřejmě stopkaté, hákovitě sehnuté, ne- 
lesklé, šedé ; šupiny uvnitř duté, z předu se štítkem kosníkovým a 
pupkem bradavičnatým. Listeny za květu již mnohem kratší šupin šiš- 
kových. Křídlo třikrát delší semene. 

V. až 30-00 m. Květy prašné sírožluté, pestíkové nachové; šišky 
hnědošedé. Kůra nahnědle červená, svraskalá. 

'2]. Květen, červen. Tvoří lesy v rovině až skorém do 500 m. obecná. 

/5) parviflora Heer. (dle Christa). Větve tenčí, na spodu 
často rovnovážně odstálé; listy krátké, obyčejně jen 0*01 — 0'02 m, d. 

Velmi pořídku. Dle Oborného ve dvou keřích v Sedlešovickém lesíku 
na Kraví hoře u Znojma. 

60. P. montana Milí. (B. horní, kosodřevina). Listy po 
dvou, tmavě trávozelené, tužší a obyčejně kratší. Šišky skorém přisedlé, 
podlouhle vejčité neb vejčité, rovnovážně neb šikmo odstálé, nášedivě 
hnědé, trochu lesklé. Štítek kosníkový, klenutý, čtyřhranný, s pupkem 
vtisklým. Semeno dvakrát kratší svého křídla. Listeny v kvetení skoro 
zdélí šupin šiškových. Kůra šedá. Přichází u nás ve dvou tvarech : 

a) uncinata Ram. sp. (P. uliginosa Neum. B. bahen ní). 
Stromek neb keř 2"00 — 1000 m. v., vystoupavý, křivolaký, s dlouhými, 
přízemními větvemi. Šišky nesouměrné ; štítky na jedné straně vypouk- 
lejší, hákovitě neb hrbolkovité. 

Pořídku. Posud jen na mechovém jezeru u Reivízu ve Slezsku (Gra- 
bowski). 

b) pumilio Haenke sp. (B. kosodřevina, kleč). Keř nízký, 
1-00 — 2'00 m. v., silně a hustě větevnatý, na spodině s větvemi polože- 
nými a obloukovitě vystoupavými. Šiška kulovitě vejčitá, souměrná, 
tmavohnědá; štítky stejně vypouklé. 

Pořídku. V Jeseníku: na konci Janovické hole blíže Tří studní (Kclenatý), 
úbočí Mal. kotliny, v nejnovější době v horních lesích Koldštýnského panství 
s výhodou pěstovaná: ve větším množství na svahu Koperníku, na úbočí 
Klad. Sněžníka k Stříbrnícím (Oborny). Fuhrmannštýn, les u Císařské boudy. 

61. P. laricio L. (P. nigricans Host. B. černá). Listy po 2, 
tuhé, načernale zelené, delší než u P. silvestris. Květy prašné válcovité, 

5* 



- 68 - 

strbonlovitě nakupené. Šišky vejčitě kuželovité i po odkvetení přímé, 
zralé rovnovážně odstálé, lesklé, žlutohnědé ; štítky vypouklé, na rulju 
duté, pupek lesklý. Listeny jako u předešlé. Kmen šedý. 
V. 15-00— 30-00 m. Šišky žlutolmédé. 

T]. Květen, červen. V sadech i lesích sázená. Hojná v loších kolom 
Babice a Adamova ( Makowsky) ! , kolem Krtin a Kuříma. — Budkovský les 
u Mor. Budějovic, Hradiště poblíž Znojma (Oborny), les Divák u Klobouk 
(Steiger), v okolí Uli. Hradiště s P. silvestris (Scldool), Javorník ; v nejnovější 
době též hojně u Vsetína pěstovaná (Bubela) ! . 

2. Listy ve svazecku po 5. 

62. P. strobus L. (Vejmutovka). Listy dlouhé, tenké, světle 
zelené. Šiška válcovitě vřetenovitá, špičatá, delší listíi, visutá. Pupek 
štítku s hrbolkem. Kmen šedý. 

V. 15-00— 25-00 m. Šiška šedohnědá. 

'Ij. Květen. Pocliází ze severní Ameriky a pěstuje se v sadech i v lesích. 

V okolí Brna, Telče, Vyškova, Střílek, Val. Klo])Ouků atd. — Lesy Domoracké, 
u Paskova (Sapetza), u Prostějova (Spitzner), Říčky pod Hostýnem (Sloboda). 

22. Larix Toiirii. Modřín. 

63. L. europaea D. C. (L. deci dna Milí. Pinus larix 
L. M. evropský). Strom se pněm přímým, košem jehlancovitým, 
větvemi obloukovitě sehnutými. Listy jemně cárkovité, hebké, na mlad- 
ších větévkách ojedinělé, na starších ve svazcích po 15 — 30, světlozelené, 
opadávající. Šišky vejcité, stopkaté, něco dolu sehnuté; šupiny tupé, 
odstálé, dvakrát delší listenii. Kiira hnědočervená, posléz šedá. 

V. až 35-00 m. Květy prašné " nahnědle žluté; šišky žlutohnědé. 
% Duben, květen. V pahorkatině a horských lesích hojný, až obecný. 

V českomoravském pohoří, v Sudetách i Beskydách. Hojný severně od Brna 
(Oborny), Rečkovice, Obrany, Bílovice, Kuřim, Tišnov, Adamov, Letovice, 
Kříb u Kochova, Kraví hora, Bystrc, Veveří, Střelíce, Tečice, Bučovice, tvoří 
lesy u Manerova, Kučerova a Střílek. Mezi Matějovcem a Růženou, u Dačic 
v kraji Jihlavském (Oborny), u Náměště (Roemer). Ve Znojemsku : u Bítova, 
Vranova, Jevišovic, Krumlova, Budkova (Oborny). V českomoravském pohoří: 
kolem Telče ; činí lesy kolem Křížanova (^Haslingor) !, Bystřice, Nov. město. 
Kolem Prostějova, ve větší skupině na Kosíři (Spitzner). V olomouckém kraji 
na hoře Zdaru u Rudy na Moravě, a na Baudenberku u Raškova, na obou 
místech na hadci, u Šumberka! (Oborny), zřídka v horních lesích kolem 
Olomouce a Dolan (Makowsky), u Střelné (Burghauser), lesy podél moravsko- 
slezské ústřední dráhy až do Slezska (Oborny), Něm. Libava, Petrovice, 
Velký Losin, Bludov, Český Bohdíkov, Rymařov, Budišov, Podstat, Mor. 
Ostrava. Ve východní Moravě : Strážnice, Javorník, Filipov, Hor. Němčí, Uh. 
Brod. Val. Klobouky. — Velk. Javořina (Makowsky)!, kolem Velehradu 
(Schlogl), Kotouč u Stramberka (Sapetza)!, hojný u Vsetína!, neskládá však 
zde nikde lesy (Bubela), Javorčí a Poschlá u Rusavy (Sloboda). Ve Slezsku : 
Osoblaha, Krřiov, Bruntál a j. m. v Jeseníku (Oborny), kolem Oder, Jablun- 
kova a Těšína. Na Skrzyčné a v Bystraji hojný (Kolbenheyer). 



- 69 — 

23. Picea Lk. 8inrk. 

BJ:. P. e X c e 1 s a L k. (A b i e s p i c e a M i 1 1 . , s m r k). Strom s košem 
jelikmcovitým a větvemi rovnovážně až svisle odstálými. Listy smáěknutě 
ětyřhranně, hrotnaté, jednotlivé, na vétvícli roztroušené, tmavozelené, 
vytrvalé. Šišky válcovité, svislé ; šupiny kosníkové, kožovité, vylilodaně 
zubaté, zelenavé, posléz hnědé. Kiira šupinovitá, ěervenolinědá. 

V. až 50"00 m. Květy prašné zelenavěžluté ; šišky světlohnědé. 

1\. Květen, červen. Skládá souvislé lesy v hornatějších krajinách až po 
KiOO m., ve výši větší přichází jen ojedinělý a zakrslý. Činí též rozsáhlé 
lesy v českomoravském pohoří, v Sudetách i Beskydách. 

24. Abies Tourii. Jedle. 

65. A . alba Milí. (A. p e c t i n a t a D. C, jedl e). Strom s košem 
jehlancovitým, větví odstálýcli, v ploše rozšířených. Listy jednotlivé, 
zpředu vykrojené, na líci leskle tmavozelené, na rubu s 2 sivými čarami, 
na větvičkách hřebenitě dvoustranné. Šišky válcovité přímé; šupiny 
.široké, velmi tupé od vytrvalé osy jednotlivě opadávající; listeny delší 
než šupiny šišek. Kúra bělošedá, hladká. 

V. až 50'00 m. Šišky tmavohnědé. 

Ij. Květen. Činí menší lesy a bývá jednotlivě vtroušená v lesích smr- 
kových až do výše 1000 m. V okolí Brna: Adamov, Sloup (Makowsky), 
Krtiny, Jedovnice, Tišnov; Jihlava (Pokorný), kolem Telče, Zdaru. Kolem 
Prostějova (Spitzner). Skládá lesy u Velehradu a Buchlova (Schlogl), skládá 
lesy u Vsetína, Halenková, Rožnova a Val. Meziříčí (Babela), Rusava (Slo- 
boda), Javorník, Val. Klobouky, Karlovice; Nový Jičín (Sapetza), v Těšínská 
(Kolbenheyer). 

II. Skupina. 
Angiospermae. Krytosemenné. 

Zárodky semenné tvoří se v uzavřených plodolistech uvnitř semen- 
níku, na kterém jsou 1 neb více blizen připevněných. 

III. Třída. Monoeotyledoneae Juss. Jednoděložné. 

Svazky cévní roztroušené, ponenáhlu ve vrstvu korovou se měnící; 
rozlišení v dřeň. dřevo a kuru nezřetelné. Kořen hlavní obyčejně schází. 
Listy mívají vyvinutou po.švu neb jsou objímavé, spodinové neb střídavé, 
jich čepel celokrajná, nejvíce s rovnoběžnými žilami, bez žíly hlavní. 
Květy obyčejně trojčetné, oba kruhy obalů květních bývají zpravidla 
korunovité, šestidílné. 

Řády : 

L Okvětí žádné neb velmi nevyvinuté z chloupků neb velmi malých 
plěvovitých šupinek. 



- 70 - 

1. Rostliny vzplývavé neb ponořené, s osou plochou lupenovitou, 
bezlisté neb na začátku s nepatrnými 2 šupinkami. Květy zdánlivě 
obojaké, dva okrajní stopkaté prašné, s 2 kulovatými, přisedlými praš- 
ulky bez okvětí, s 1 pestíkovým květem v společném baňkovitém toulci. 

7. Lemnaceae. 

2. Rostliny ponořené neb vzplývavé, s listy ])rusvitavými neb kožo- 
vitými. Květy obojaké neb různopohlavné, iednutlivé neb v klasích. 
Okvětí žádné aneb záležející z trubkovité pošvičky. Tyčinky a pestíky 
1 až 4, čnělky 2 až Snitkové, trvalé. 8. Najadeae. 

3. Rostliny vodní neb bahenní ; vodní s přímým stonkem, jenž 
nad hladinu vyniká a listy podobnými listům travin. Květy bez listenů 
ve válcovité neb kulovité palici : 

a) Tyčinky četné ; palice toulcem obvinuta. f>. Aroideae. 

b) Tyčinky 1^ — 3; palice bez toulce. 10. Typhaceae. 

4. Trávy a polotrávy. Květy pluchami zakryté. 

a) Stonek oblý neb dvousečný, obyčejně dutý a uzlatý. Listy 
s jazýčkem, dvouřadé, pošvy nejvíce po straně otevřené. Květ 
obalený pluchou vnější a obyčejně též pluchou vnitřní bláno- 
vitou čili pluškou. Plévy pod květem neb celým kláskem 
obyčejně 2. Tyčinky 3, zřídka 6 neb jen 2, s prašníky 
na nitce pohyblivými; čnělky a blizny 2, zřídka 1. Obilka 
se semenem srostlá. 11. Graminent^. 

b) Stonek hranatý, celistvý, bez uzlů, toliko na dolejšku neb 
někdy pod květenstvím listnatý. Listy namnoze bez jazýčku, 
třířadé, pošvy zavřené. Květ za pluchou, ale vždy bez plušky 
vnitřní. Plévy pod kláskem žádné neb neurčitého počtu. 
Semeno s oplodím nažky nesrostlé. 12. Cyperaceac . 

II. Okvětí vyvinuté, Glisté, řidčeji 4 — Slisté, podplodní. 

1. Semenník jeden, nedělený. Plod tobolka neb bobule. 

a) Květy obojaké, okvětí ze 6 pluchovitých, po kraji sucho- 
mázdřitých lístků. Tyčinek 6 neb 3. Plod tobolka tříchlopná. 
Květy ve vrcholících kruželovitých, někdy ze svazečků neb 
klásků listenatých složené. 13. Juncaceae. 

b) Květy obojaké, zřídka různopohlavné. ^ Okvětí korunovité, 
úhledné, ze 6 prostých, neb v šestizubou trubku srostlých 
lístků, zřídka 4 — Slupenné. Tyčinek 6 neb 4 až 8, v lůžko 
neb korunu vetknutých. Plod tobolka neb bobule. 

14. Liliaceae. 

2. Plod z více prostých neb nedokonale srostlých plodolistů složený 
neb poltivý. 

a) Květy obojaké neb mnohomanželné. Okvětí korunovité, šesti- 
lupenné neb šestidílné. Tyčinek 6, v okvětí vetknutých. 



— 71 — 

Semcnníky 8, méně neb více .srostlé, na vnitřním úhlu více- 
vaječné ; měchýřky vícesemenné. 15. Colchicacear. 

b) Květy obojaké. Okvětí kalichovitě, šestilupenné, něco zbar- 
vené. Tyčinek 6, v lůžko vetknutýcli. Blizny B— 6. Pouzdra 
semenníku vespod neb zcela srostlá, jedno- až vícevaječná. 

16. Juncagineae. 

c) Květy obojaké. Okvětí šestilupenné ; vnější lístky na pólo 
kalicliovité, vnitřní korunovité. Tyčinek íl, v líižko vetknu- 
týcli. Semenníku 6, dopolou srostlýcli, na celé vnitřní stěně 
mnohovaječných. 17. Butomaceae. 

d) Květy obojaké neb různopohlavné. Vnější 3 lístky okvětí 
kalichovité, bylinné, vnitřní korunovité barevné. Tyčinek O 
neb mnoho na lůžku. Semenníky četné, prosté, 1 — 2vaječné, 
na terčovitém lůžku do kruhu postavené nebo v strboulek 
skupené. Nažky nepukavé. 18. Alismaceae. 

III. Okvětí úplné, 6lupenné, nadplodné. 

1. Květy 2domé. Kalich a koruna ze 3 h'stků. Tyčinky 8 neb více, 
vnější často neplodné. Semenník 1- neb vícepouzdrý. Blizny 8 — 6. Plod 
bobulovitý. Rostliny vodní, vzplývavé neb ponořené, s listy srdčitě okrou- 
hlými, síťožilnatými. 19. Hydrocharideae. 

2. Květy obojaké. Okvětí korunovité, ze 6 lístků, 

a) Tyčinky 1 — 2, na sloupku bliznovém přirostlé. Okvětí ne- 
pravidelné ; jeden lístek vnitřní, pysk (labellum), od ostatních 
tvarem rozdílný, obyčejně větší, ostružnatý. Semenník jedno- 
pouzdrý, s 3 nástěnnými, mnohovaječnými semenicemi. To- 
bolka 3clilopná, 6 skulinami pukající. Semena velmi malá, 
četná, bez bílku. 20. Orchideae. 

b) Tyčinky 3, okvětí vetknuté, zevnitř pukající. Lístky okvětní 
korunovité, všecky stejnotvárné neb 8 vnitřní rozdílné. Se- 
menník 3pouzdrý, mnohovaječný. Blizny 8, oddělené, často 
plátkovité. Tobolka pouzdrosečne 3chlopná. Semeno s bílkem. 

21. Irideae. 

c) Tyčinek 6, na vnitřní straně pukajících. Okvětí Glupenné 
neb Gdílné, ostatní jak u předešlé. Semenník 3pouzdrý, mnoho- 
vaječný. Cnělka 1, s bliznou nedělenou neb Blaločnou. To- 
bolka a ostat, jak u před. 22. AmaryUideae. 

7. Řád. Lemnaeeae Link. Okřehkovité. 

25. Lenina L. Okřehek, vodní čočka. 

1 . L e m n a S c h 1 e i d. S'^menník Ivaječný, s prodlouženou čnělkou ; 
plod nažkovitý, nepukavý. 



— 72 — 

66. L. mi nor L. (O. menší). Články lodyhy opak vejčité neb 
elliptické, obak ploché, kožovité, nestopkaté, světlozelené, vzplývavé, 
souvislé, každý s jednou nitkou korennou. Plod nažka Isemenná. 

Člán. 0.002—0-003 m. d. světlozelené. 

'4 Duben — červenec. V stojatých vodách. Obecný. U Vsetína jen po- 
různu a nestálý (Bubela), u Olešnice (Chipek). 

67. L. tri sul ca L. (O. troj brázdy). Články lodyhy listovité, 
elliptické neb kopinaté, hrotnaté, slabě zoubkované, vespod v stopku 
zúžené, průsvitavé, později tmavozelené, mělce potopené, na rubu vždy 
s 1 kořínkem, vice článků obyčejně spojených. Plod : nažka Isemenná. 

Člán. 0-004— 0-008 m. d. 

% Duben, kveten. Ve vodách stojatých. Hojný. V jižní části kraje 
brněnského až po Brno obecný (Makowsky), kolem Hustopeče, Krumlova, 
Vyškova, Kyjova a v krajině břeclavské. Schází u Náměště (Roemer); hojný 
v jižní části kraje znojemského : kolem Jevišovic, Hrušovan a v nížinách 
Dyje (Oborny), u Jihlavy kolem Jihlavky (Pokorný), v krajině telecké a u 
Zdaru. V okolí prostějovském: v mokřadech u Vrbátek podél trati velmi 
hojný (Spitzner), Leština u Zábřehu (Pánek), u Olomouce (Makowsky), Stráž- 
nice; Bzenec (Bubela), Uher. Hradiště (Schlógl), hojný v okolí Rusavy (Slo- 
boda), u Suchodola a Jasenic (Sapetza). 

2. Telmatophace Sclileid. Semenník 2- neb vícevaječný, 
B bliznou přisedlou. Plod někdy pustička obříznutě pukavá. 

68. L. gibba L. (O. hrbatý). Články lodyhy na rubu houbovitou 
bunkatinou, poduškovitě vypouklé, okrouhlé neb opakvejčité, obyčejné 
oddělené, každý s jediným kořínkem. Plod pustička obříznutě pukavá. 

Člán. 0-002—0-003 m. d., zelené. 

% Květen, červen. Ve stojatých vodách. Porůzný. V jižní části brněn- 
ského a znojemského kraje a u Olomouce (Makowsky), Rajec, Vranovice, 
Nosislav, Břeclav. Vokarecký rybník u Náměště (Roemer), hojný v Bolikov- 
ském údolí u Slavonic (Oborny), příkopy luk rašelinných u Panských Hu- 
běnek poblíž Jihlavy (Pokorný). Kolem Prostějova: v močidlech u Duban 
s L. minor hojný (Spitzner), Šumberk (Paul), Uh. Hradiště (Schlogl), Pro- 
past' u Hranice (Vogel), 

69. L. polyrrhiza L. (O. ranohokořenný). Články okrouhlé, 
opakvejčité, obak ploché, na líci tmavozelené, vespod často narudlé, 
vzplývavé, každý se 6 — 7 kořínky. Plod 2- neb vícesemenný. 

Člán. 0-003—0-009 m. d., největší v tom rodu. 

% Květen, červen. V stojatých a mírně tekoucích vodách. Hojný, 
zejména v rovině, zřídka v předhoří. Obecný v brněnském kraji (Makowsky), 
Vyškov, Kyjov, Břeclav, Star. Břeclav, Rohatec, Strážnice; Náměšť (Roemer), 
Bohušický rybník u Mor. Budějovic, Jaroměřice, Krhovice, Hodonice, Jaro- 
slavice, Znojmo (Oborny). Kolem Jihlavy : u Třech lip u střelnice u Ji- 
hlavky (Pokorný), Telč, Černice, Dačice, Nov. město, Zdar, Nov. Jimramov. 
V okolí prostějovském: v mokřadech u bedihoštského nádraží (Spitzner), 
hojný u Olomouce (Makowsky), za nádražím a na Moravě u Bzence (Bu- 
bela), kolem Uh. Hradiště (Schlogl), kolem Nov. Jičína (Sapetza). 



— 73 — 

8. Řád Najadeae A. Rieh. Řečankovité. 
Rody: 

I. Květy 1- neb 2domé. Květy prašně s trubkovitým okvětím. 
Tyčinka jedna, prašník čtyřj)ouzdrý, skoro přisedlý. Semenník 1, jedno- 
pouzdrý, jednosemenný bez okvětí. Cnělky 2 — B, nitkovitě, trvak'. 

26. Najas.^) 

II. Semenníhů vice, ohyČe.jně 4, neh 2 — 6 ve společném obalu. 

1. Květy jednodomě. Květ prašný bez okvětí o sobě neb s pestíko- 
vým pohromadě. Okvětí pestíkověho květu krátce zvonkovitě, bkinovité. 

27. Znnichellia. 

2. Květy obojaké, v klasecli řídkých, čtyřřadých. Tyěinky 4. vně 
každá se šui)inovitým přívěskem, okvětí podobným. Semenníky 4, jedno- 
semenné. Peckovice i)řísuché. 28. Potamogeton. 

27. Zaiiichellia L. Šejdračka. 

70. Z. palustris L. (!á. bahen ní). Lodyha nitkovitá, vidličnatě 
rozvětvená, vzplývavá. Listy na větévkách plodních obyčejně po 3, úzce 
cárkovité až vláskovité, nejcelejší, obyčejně stříčné, pošva palistní, blánitá 
naproti hstu. Flody po B — 6, stopkaté, smáčknuté něco skřiveně, zobanité. 
Květy v úžlabí listu nakupené. Květ prašný z jediné tyčinky, s praš- 
níkem dvoupouzdrým a dlouhou nitkou. 

L. 0-10^0-40 m. d. Rostlina vzplývavá neb kořenující. 

1|. Červen— září. Stojaté vody, potoky. Velmi porůznu. Hluboká bahna 
u Šardic poblíž Brna, Mor. Třebová, kolem Bystřice (Reissek), kolem Náměště 
v rybnících Radhanu, Vokarci a Kalech, u Hrotovic (Roemer), Plenkovický 
rybník u Znojma (Úborny), kamenné lomy u Bedřichova polílíž Jihlavy 
(Pokorný). Ve Slezsku: u Sosnové a Palhance v opavském kraji (Rohrer 
a Mayer). 

28. Potamogeton L. Rdest. 

L E n a n t o p h y 1 1 i. Stříčnolisté. Listy vesměs stříčné, stejnotvárné, 
})onořené. 

71. P. den s US L. (R. husto listy). Klasy chůdo- (2— B) květe, 
kulaté, krátce stopkaté, v rozsochách stojící. Listy kopinaté až elliptické, 
objímavé, po kraji drsné, často dolii sehnuté, dvouřadé; palisty blánité, 
s 2 oušky, obyčejně jen na listech v rozsochách stojících vyvinuté. 
Plody šikmo-opakvejčité, smáčknuté, se zobánkem zkřiveným, na hřbetě 
ostře kýl natě. 

') 26. Najas fluviatilis Lelim. S obalem dvoulaločiiatým a listy kopiiia- 
tými, plochými a zoubkovanými nalezeno dle Schlossera v l)ahuě Měnínského a Ko- 
bylského jezera. Najas frařiilis All. S listy čárkovitě šidlovitými, nazpět zkřivenými, 
trnitě zoubkovanýnai, dle téhož v bahně Čejčského jezera. Poněvadž tato jezera již 
dávno vypuštěna jsou. nelze již ve „Květeně moravské^' olilédati se na tato naleziště. 



74 — 



Ij. Červenec — srpen. Stojaté a tekoucí vody. Řídký a pro Moravu po- 
chybný, poněvadž v novější době na vytčených místech nalezen nebyl. Dle 
Schlossera, v mlýnské stoce u Hodonína a v Kobylském jezeře (nyní vy- 
puštěném). 

2. Colophylli. Pošvo lis té. Listy stejnotvárné, střídavé neb 
toliko 2 pod rozsochami stojící stříčné, na spodině se svinutou pošvou ; 
palisty s pošvou srostlé, 

72. P. pectinatus L. (R. hřebenitý). Lodyha smáčknutá, roz- 
větvená, se svazečky listít v paždí listovém. Klasy dlouhostopečné, pře- 
trliované, květy po 2 — 3 ve strboulku nakupené. Listy éárkovité neb 
štětinovité, jednožilné, ponořené, se zřetelnou k okraji sáhající příčnou 
žilkou. Plod skoro polokruhovitý. krátce zobanitý, uvnitř plochý, na 
hřbetě tupý, slabě kýlnatý. 

'2j. Červen — srpen. Ve vodách stojatých a mírně tekoucích. Pořídku. 
Rybníky u Martinic (Steiger), Čejč (Kržísch), Bohušický rybník u Jaroměřic 
a u Kobylí (Schlosser), horní rybník u Vokarce poblíž Náměště (Roemer), 
Telč, hojný u Žďáru. — Jarošov u Uher. Hradiště (Schlosser a Sapetza), 
hojný v mlýnské strouze u Vsetína (Bubela), hojný v mlýnské strouze u 
Těšína (Flek). 

3. Choelophylli. Trávolisté. Listy čárkovité, přisedlé, střídavé, 
jen v rozsochách stojící stříčné ; palist na spůsob kornoutovité. od listu 
oddělené pošvy. 

a) Listy 1 — Bžilné ; lodyha málo smáčknutá s hranami zoblenými. 

73. P. trichoides Chám. et Schl. Lodyha silně rozvětvená, 
se svazečky listu v úžlabích listových. Klasy 4 — Skvěté, dva- až třikrát 
kratší své stopky. Listy 1 — 3žilné, úzce čárkovité až niťovité, vláskovitě 
zakončené, přisedlé, blánitě průsvitavé. Plody polokruhovité, na vnitřním 
kraji dole s hrotnatým hrbolkem, na hřbetním čeřenu vroubkované, 
krátce zobanité. 

Lodyha vláskovitá. 

Ij. Červenec, srpen. Ve vodách stojatých a tekoucích. Pořídku. V měl- 
kých příkopech Rajského lesíka u Brna s P. pusillus L. (Schur), v kalužích 
a loužích úvalu Dyje mezi Podivínem a Lednicí (Uechtritz), Břeclav, Star. 
Břeclav, Nov. ves; rybníky u Vokarce, Zňatky a v některých bahnech 
kolem Náměště (Roemer). 

74. P. pusillus L. (E. maličký). Lodyha niťovitá, silně roz- 
větvená, bez svazečkii v úžlabích listových. Stopky 2 — 3, delší klasů 
4 — Skvětých. Listy úzce čárkovité až štětinovité, hrotnaté až vláskovitě 
zakončené, 3 — 5žilné, poboční žíly poblíž střední, příčné žilky nezřetelné ; 
palisty blánité, pošvám podobné. Plody kosníkově elliptické, krátce za- 
hrocené, na vnitřní straně bez hrbolků, na hřbetě ne vroubkované. 

Klasy tenké ; plody velmi malé. 

'4 Červenec, srpen. Vody stojaté, kaluže, příkopy. 



- 75 — 

u) latifoliuís Neil. Listy 0()4— U-U5 m. dlouhé a 0'002 m. 
široké, krátce hrotnaté neb trnitým liriitkem zakončené, obyčejně Sžilné. 

/9) an gustif olius Neil. Listy jen poloviční šířky a namnoze 
jen třížilné, ostatně jako u předešlé odrůdy. 

Bez udaného tvaru : Vonavská myslivna u Jihlavy mezi Stonařovem 
a Třeští u Jihlavky (Pokorný), Klášter Hradisko a na jiných místech kolem 
Olomouce roztroušený (Vog*'' a Makowsky), Leština u Zábřehu (^Pánek). Uh. 
Hradiště (Schlogl), Lásky, oahna a kaluže u Vsetína (Bubela). Ve Slezsku 
u Karlovské studénky (Oborny). Na dně mlýnské strouhy u Krasic, Romže, 
Plumlovského a městského rybníka (Spitzner). 

V odrůdě obecnější a) : Rajhrad, Měnín, Nosislav. — Kalužiny a bahna 
u Náměště (Roemer). Čertův mlýn a údolí Hradnice u Znojma, příkopy 
u Hrušovan, kolem Budkova a v rybnících u Slavonic (Oborny). /9) Náměšť 
(Roemer) v jižní části brněnského kraje až po Brno (Makowsky), v okolí 
Vranovic. 

75. P. o b t u s i f o 1 i u s M e r t e t Koch. (R. t u p o 1 i s t ý). Lodyha 
hustě rozvětvená. Klas 6 — Skvětý na stopce stejně dlouhé, hustý, ne- 
přetrhovaný. Listy B — 5žilné, čárkovité, tupé, útle přišpičatěné, přisedlé, 
blánité, průsvitavé. Plody šikmo elliptické, po stranách vypouklé, krátce 
přihrocené, s tupým hřbetním kýlem. 

Podobá se velkému P. pusillus. Střední žíla široká, světlá. 

% Červenec, srpen. Ve vodách stojatých a tekoucích, velmi pořídku. 
Kaluže u Sandhoflerova lomu kamenného u Jihlavy (Reichardt), příkop u 
Něm. Jasenic (Sapetza). 

b) Lodyha i větve smáčknuté dvouřízné. Listy útlé mnohožilné ; 
2 — 4 postranní žíly, silněji vyniklé, střední žíla velmi silná. 

76. P. c o m p r e s s u s L. (P. z o s t e r a e f o 1 i u s S e h u m. R. 
smáčknutý). Lodyha rozvětvená. Klasy husté, válcovité, 10 — SOkvěté, 
několikrát kratší své stopky. Listy čárkovité, tupé, s krátkým hrotem. 
Plod šikmo elliptický s krátkým a tupým zobánkem, vnitř bez hrbolku, 
na hřbetě tupý. 

Z tohoto oddělení druh nejsilnější. 

1\. Červenec, srpen. V stojatých vodách a bahnech. Pořídku. Posud 
jen v okolí Kroměříže a Olomouce. Bahna u Cernovíra, Hajčína a v pří- 
kopech u trati kolem Olomouce rozšířen (Makowsky). V okolí Kroměříže: 
u 4 mostu a u Bilan (Palla). 

77. P. acutif olius Link. (R. špičato listy). Lodyha silně 
a hustě rozvětvená. Klasy kulovité, 4 — Bkvěté, zdélí své stopky neb 
málo kratší. Listy čárkovité, hrotnaté, vláskovitě zakončené, přisedlé, 
blánité, průsvitavé. Plod polokruhovitý, hákovitě zobanitý, dole na vnitřní 
straně s hrotnatým hrbolkem, na hřbetním čeřenu vroubkovaný. 

Plody podobné plodům druhu P. trichoides, avšak menší. 

'Ij. Červenec, srpen. Rybník, louže, příkopy. Pořídku. V okolí Jihlavy 
a na severu. Hojný v rybníku u Kněžího dvora u Jihlavy (Pokorný). Husto- 
pečské rybníky u Nov. Jičína (Sapetza), Opava (Wimmer), Krnov (Spatzier). 



— 76 — 

4. H ( » m o p li y 1 1 i . S t e j n u 1 i s t é. Listy střídavé, čárko vitě pu- 
ti louhlé, kopinaté až široce vejcité, po kraji vlnuvité, blánité, průsvitá vé, 
nejhořejší někdy kožovité a vzplývavé. 

a) Listy všecky potopené, okrouhlou ned objímavou spodinou při- 
sedlé. Stopky klasů všude stejně tlusté. 

78. P. perfoliatus L. (R prorostlý) Lodyha jednoduchá neb 
málo větvitá, hustě listnatá. Klas válcovitý, mnohokvětý. Listy ze srd- 
čitě objímavé spodiny vejčité neb vejčitě kopinaté, útle zoubkované. Plod 
šikmo vejčitý, smáčknutý, krátce přikročený, na hřbetě tupý. 

Listy tuhé; pošvy palistů přiblánité, brzy opadavé. 

% Červenec, září. Rybníky, říční kalužiny. Pořídku. Posud jen ve 
východní části. Kraví Morava u Hajčína a za Hajčínským mlýnem u Ulo- 
mouce (Vogel), u Lásky (Makowsky), v mlýnské strouze u Kroměříže (Palla), 
kolem Hzence stranou k Veselí, četněji než P. crispus (Bubela). Dle Wimmera 
a Kots(^liýho též v Těšínsku. 

79. P. crisijus L. (R. kadeřavý). Lodyha rozvětvená, 4hranná. 
Klas krátký, 3 — 6květý. Listy čárkovitě podlouhlé, tupé neb krátce při- 
kročené, silně kadeřavé, útle ostnitopilovité, se spodinou okrouhlou při- 
sedlé. Plod šikmovejčitý na hřbetě kýlnatý, dlouhozobanný. 

Lis. tmavozelené, někdy červenohnědé. 

Ij. Červen — srpen. Ve vodách stojatých a mírně tekoucích hojný. 
Obecný v kraji brněnském (Makowsky), u Brna, Troubska, Kartouz, Řečkovic, 
Černovic, Jedovnic atd., kolem Slavkova, Vyškova, Kyjova, Břeclavi, Star. 
Břeclavi. Klobouky (Steiger), hojný u Náměště (Pioemer), hojný v rybnících 
u Tejna poblíž Třebíče (Zavřel), Znojmo, Citonice, Plenkovice, Vranov, Jevi- 
šovice, Hrušovany (Oborny), v řece Jihlavě nad Horní vsí u Jihlavy a u 
Pávova v Čechách (Pokorný a Neumann), v Uyji u Telče, Černice, Krahulci, 
Borovná, Nóv. město, /ďár. Hojný kolem Prostějova (Spitzner), mlýnská 
strouha u Kroměříže au Popovic (Palla), u Olomouce hlavně u Hajčínského mlýna 
(Vogl a Makowsky), Unčov, Litovel, Konice, Klužínek. Šumberk (Paul), Zábřeh 
(Pánek), obecný u Ostrohu, Bzenec a Veselí (Bubela), v Moravě u Uher. 
Hradiště (Schlogl), kalužiny Bečvy u Vsetína (Bubela), u Nov. Jičína (Sapetza) ! , 
v rybnících u Prusinovic, Bystřice a Říčky (Sloboda). 

b) Listy řapíkaté na okraji drsné. Stopky klasů na hoře ztloustlé. 

80. P. lucens L. (E. s v ě 1 1 ý). Lodyha rozvětvená. Klas válcovitý, 
mnohokvětý. Listy okrouhlé, vejčité neb kopinaté, hrotnaté neb dlouze 
růžkovité, zahrotnatělé, jemně trnitě pilované, průsvitavé, všecky ponořené 
a v krátký řapik zúžené, podélné jich žily síťkou hojných příčných 
žilek spojené. Plod šikmovejčitý, smáčknutý, krátce přihrocený, slabě 
kýlnatý, na okraji tupý. 

Lis. světlozelené, široké, lesklé. 

Ij. Červenec, srpen. Ve vodách stojatých a mírně tekoucích hojný. 
V okolí Brna: v Kartouzském a Troubském rybníku u Brna, u Oslavan 
(Makowsky), Nenovice, Rajhrad, Vranovice. Ve Vokareckém rybníku a u Pla- 
ckého dvora u Náměště (Roemer), rybník Židloch u Ptačova (Zavřel), ra- 
mena Dyje dolní a u Hrušovan (Oborny). V druhém rybníku u myslivny na 



— 77 — 

silnici mezi Třeští a Stonařoveni (Pokorný), ii Bilan (Palla) hojný ve vodách 
stojatých u Olomouce (Vogl a Makowsky), Unčov, Litovle, Klužinek ; Šum- 
berk (Paul), Bzenec směrem k Veselí (Bubela), kaluže v Kunovickém háji 
u Uh. Hradiště, Luhačovice (Schlogl), v Příborském rybníku a v rybníku u 
Hustopeče (Sapetza), rybník u Prusinovic, Bystřice a Říčky (Sloboda). 

/5) acuminatus Schumaclier sp. Listy užší, dlouze piiliro- 
cené, spodní s velmi úzkou čepelí neb bez ní. 

Pořídkii obyčejně s tvarem základním : Bzenec směrem k Veselí (Bubela), 
u Olomouce. 

o. Heteropliyll i. Ruznolisté. Listy hořejší obyčejně vzplývající, 
od dolejších ponořených podr)bou rozdílné, střídavé, jen klas podpírající 
stříčné. 

a) Listy na okraji něco drsné, splývající, často scházejí. Klasy na 
konci ztloustlé. 

81. P. gram i ne US L. (P. heterophyllus Schreb. R. trá- 
vo vitý). Lodyha rozvětvená, sem a tam zprohýbaná. Klas válcovitý, 
mnohokvětý, kratší stopky. Listy ponořené čárkovitě kopinaté neb ko- 
pinaté, zúženou spodinou přisedlé, celokrajné, blánité, priisvitavé, nejho- 
řejší kopinaté až vejčité, řapíkaté, někdy vzplývající, kožovité, podélné 
žíly listů, jednoduchými příčnými žílkami spojené. Plod šikmovejčitý na 
hřbetě tupě kýlnatý. 

T\. Červenec, srpen. Ve vodách stojatých a mírně tekoucích. Velmi 
pořídku. Příkopy u Hustopeče (Sapetza), poněvadž doklady scházejí, nelze 
udati ku které z následujících snad za druhy kladených odrůd, Sapetzou 
sbírané rostliny přináležejí. 

a) heterophyllus Schreb. sp. Listy ponořené kopinaté, na 
zad zahnuté, hořejší obyčejně vzplývající. široce kopinaté, dlouze řapíkaté. 

Rybníky u Bělotína (Schlosser). 

/5) g r a m i n i f o 1 i u s F r. Listy všecky ponořené, kratší, čárkovitě 
kopinaté, nejhořejší krátce řapíkaté. 

b) Zizii Mert. et Koch. Listy na okraji vlnovité, ponořené, 
široce kopinaté, ostnitě zakončené, větší než u první odrůdy, hořejší 
často vzplývající, krátce řapíkaté. 

b) Listy hořejší vzplývající, kožovité neb blánité, obyčejně řapíkaté 
od dolejších přisedlých podobou rozdílné, vzplývající někdy scházejí. 

82. P. rufescens Schrad. (P. alpinus Balb. P. semipellu- 
cidus Koch a Z i z., R. červenavý). Lodyha jednoduchá, klasy 
tlusté i s jich kratšími stopkami zhusta červené. Listy hořejší zpravidla 
vzplývající, podlouhlé, opakvejčité, v krátký řajjík klínovitě zúžené, trochu 
kožovité, obyčejně červenohnědé, dolejší ponořené kopinaté neb podlouhle 
kopinaté, při obou koncích zúžené, přisedlé neb nezřejmě řapíkaté, blá- 
nité, průsvitavé. Plod čočkovitě smáčknutý, na hřbetě s přiostřeným 
čeřeném. 

Rostlina na lioře někdy červenavá. sušená hnědočervená. 



11- červenec, srpen. Bažiny, vody stojaté. Pořídku aneb dosud pře- 
hlédnuta. Bažiny u Hajčínského mlýna blíž Olomouce (Makowsky), za Kyse- 
lovem a u Jihlavky poblíž Jihlavy (Pokorný), Dačice, ramena Dyje u Telče, 
Zdar, Mělkovice, Nov. Jimramov. 

c) Listy hořejší vždy vzplývající, kožovité. 

83. P. natans L. (R. vzplývavý). Lodyha jednoduchá. Klas 
válcovitý, hustý, na dlouhé, všude stejně tlusté stopce. Listy všecky 
dlouhořapičné, vzplývající, okrouhlé neb podlouhlé, se spodinou zaokrou- 
hlenou neb slabě srdčitou, kožovité, lesklé, s řapíky mělce vybrázděnými, 
ponořené čárkovité neb cárkovitě kopinaté, později uhnívající. Plod 
šikmovejcitý smáčknutý, na hřbetě tupý. 

2j. Červen — srpen. Stojaté a mírně tekoucí vody. V rovině a v horách 
až po 600 m. obecná. 

fi) prolixius Koch (P. serotinus Schrad.). Listy podlouhle 
kopinaté vespod zúžené, řapíky velmi dlouhé. 

Ve vodách tekoucích : kolem Hrušovan a v Oslavě u Náměště (Roemer), 
u Zďára. 

84. P. fluitans Roth. (R. proudící). Lodyha velmi prodlou- 
žená, slabě rozvětvená. Klasy jako u předešlého, jich stopky na konci 
ztloustlé, někdy tlustší než lodyha. Listy vzplývající elliptické neb po- 
dlouhle kopinaté, dlouhořapičné, řapíky na hořejší straně vypouklé, listy 
ponořené, podlouhle kopinaté, v čas květu jen z části zrušené, četné, 
blánovité. Plod na hřbetu s ostrým čeřeném. 

I). Červen — srpen. Ve vodách tekoucích pořídku. Posud jen v mlýnské 
stoce u Lapačů u Vsetína (Bubela). Olešnice (Člupek). 

9. Řád Aroideae Juss. Aronovité. 

Rody: 

1. Květy bez okvětí, dolejší obojaké, hořejší prašné, v palici husto- 
květé, plochým Ižicovitým toulcem objaté, tyčinky četné. Plod bobule 
šťavnatá. Listy srdčité. 29. Cnlía. 

2. Květy jednodomé v palici na hoře nahé, velikým kornoutovitým 
toulcem obvinuté, bez okvětí, dole pestíkové, nahoře prašné. Plod : 
bobule šťavnatá. Listy srdčité neb střelovité. 30. Arům. 

3. Květy obojaké v palici listenem velikým mečovitým a tuto zcela 
kryjícím podepřené. Okvětí šestilisté, tyčinek šest. Blizna 1 přisedlá. 
Plod vyschlý, nepukavý, třípouzdrý. 3Í. Acorus. 

29. Calla L. Ďáblík. 

85. C. palustris L. (D. bahen ní). Palice vejčitá, zelenavě žlutá. 
Toulec vejčitě okrouhlý, zahrocený, vně zelený, vnitř bílý. Listy přízemní 



- 79 - 

srdčitě vejčité, dlouze řapíkaté, na spodině s palistem pošvovitým. Bobule 
šarlatová. Oddenek článkovaný, plazivý. 

11- Červen, červenec. Bažiny lesní, rašeliny, mokré olšiny. Porůzný 
nejhojněji v českomoravském pohoří a v Beskydách. Bahnitá luka a pří- 
kopy u Valtinova, rybník vesnický u Matějovce, na Lipnickém jíotoku mezi 
Markvarcem a Českým Rudolcem a na dolním rybníku u Čes. Rudolce 
(Oborny). Bažinaté břehy rybníků na malé Jihlavce, v údolí Saskem a u 
Rančířovského rybníka u Jihlavy (Pokorný), bažiny u rybníka Velk. Pařezitého 
poblíž Řásné, mezi Řásnou a Telčem, u Fryšavy. Ve východní Moravě : 
Javorník, Temeno Rybníček v údolí Červinkovém poblíž Gábu ; na Ondřejničce 
u Čeladny (Makowsky). Bařiny „Huti" na sev. úklonu Smrku (Sapetza). 
Horní Bečva, Hluboká poblíž Horní Bečvy, Vysoká, Hutěnský les poblíž 
Star. Hamrů. — Rudno (Reissek). Ve Slezsku: kolem Těšína v Grabině a 
u Bobreku (Kolbenheyer), v Bronovském rašeliništi poblíž Rudzice ( Reichardt). 
V obvodu Visly: u Kozákovic, Bladnice, Brenna, Grorki, Lomná (Kotschy) a 
zvlášť hojný kolem Horní Visly (Uechtritz), kolem Bělska: Ligota a Čecho- 
vice (Kolbenheyer) . V Opavsku : Březová u Hradce (Wim. Fl.). V okolí 
Vidnavy : v bažinách Hukovského lesa poblíž Vidnavy a u Friedeberku. 

30. Aruiii Touni. Aron. 

86. A. maculatum L. (A. skvrnatý). Palice nachová s kyjem 
dlouhostopečným. Toulec podlouhle vejčitý, dlouze zakončený žlutavo- 
zelený a červeně skvrnitý. Listy přízemní střelovitě vejčité, leskle tmavo- 
zelené, někdy černě skvrnité, dlouze řapíkaté. Bobule .šarlatová. Oddenek 
hlízovitě ztloustlý. 

Ij. Květen. Háje, vlhké lesy a žleby v rovině a předhoří. Porůzný. 
Zdali v českomoravském pohoří, pochybno. Podél Dyje a Svratky obecný, 
Rajský lesík u Brna ! (Makowsky), v lesích u Bílého Vlka u Kobeřic ! poblíž 
Slavkova Oborny), lesík u Nenovic, Bučín u Tečic, Brd u Blanska, Opa- 
tovice. Na Skaštickém potoku, mezi Skašticemi a Bilany (Palla). Příkopy 
u tratě u Olomouce (Makowsky), hojný .v lesích Grygovských u Olomouce 
(Reissek a Vogel), Jarošovský háj u Uh. Hradiště (Šchlogl), Javořina, pod- 
Lopeníkem v Uhrách (Holuby), Strážnice, Javorník, Nová Lhota, na Kotárech 
Králov u Uh. Brodu, Velk. Karlovice. Filipov u Javorníku a vůbec v Besky- 
dách (Makowsky), Bažantnice u Holešova, Obora u Hlinská a u Rusavy 
(Sloboda), kolem Vsetína (Ulehla), Jasenické lesy a odtud nepochybně s lesní 
zemí do vsetínských sadů zavlečený (Bubela), Svinec u Nov. Jičína, Moř- 
kovské hory u Velhuble, zámecký les a hrad u Hukvald (Sapetza). V Té- 
šínsku : Mništvo, Kuldov, Bobrek (Kotschy), Blogotice, Koňská (Kolbenheyer). 

31. Acorus L. Sišvorec. 

87. A. calamus L. (S. obecný, puškvorec.) Stvol smáčknutý, 
na jedné straně žlábkovitý, na druhé ostrý, mečovitým listenem zakončený; 
listen mnohem delší než palice válcovitě kuželovitá, šikmo stranou odstálá, 
žlutozelená. Lístky okvětní opak vejčité, na konci zahnuté. Listy z rovno- 
vážného oddenku čárko vitě mečovité, přihrocené, na spodině červenavé 
celokrajné, 2řadé. Oddenek tlustý, válcovitý, plazivý, kroužkovaný, silně 
vonný. 



- 80 - 

Ij. Červen, červenec. Břehy, kraje rybníků, bařiny, příkopy. Rozšířen. 
Mor. Třebová, Brno a v jižním dílu brněnského kraje (Makowsky), Kartouzy, 
Jedovnice, Boskovice, Troubsku, Veselka, Slavkov. V Rasovském rybníku a 
v bařině u Valičkova mlýna v údolí Žlebském u Lomnice (Pluskal). Ve Zno- 
jemsku: Náměšť (Roemer), ojednělý v úžlabí Dyje nad Znojmem a u Dačice 
(Oborny), hojný u Jihlavy (Pokorný), přehojný v rybníku Cernickém, Pišův 
rybník, Telp, Zvole, Nov. město, Žďár, Zámek Žďár, hojný u Nov. Jimramova ; 
Olešnice (Clupek). Křížanov (llaslinger). V Prostějovsku : v Hliníkách u 
Hrdibořic, u Otaslavic, Stařechovic, v panském rybníku u Rozstání hojný 
(Spitzner), kolem Olomouce (Vogel)!, Piňovice (Klanic)!, Unčov, Litovle, Klu- 
žinek. Ve východní Moravě: Jarošovský háj u Uh. Hradiště (Schlogl), bařiny 
pod evangelickým chrámem a Daůkové jezero u Rusavy (Sloboda)!, kolem 
Vsetína a Hošťalkova (Bubela)!, Strážnice, Velk. Karlovice; u mlýna v Zen- 
klavě! a les Stache u Nov. Jičína (Sapetza), u Ořechová a Rudna (Rieger). 
Ve Slezsku rozšířen ve Vidnavsku, Těšínsku atd. ; kolem Těšína, Ropic 
(Kolbenheyer). 



10. Řád. Typhaeeae DC. Orobineovité. 

Rostliny balienní neb vodní, rákosu ijodobné, s dvouřadými, čárko- 
vitými, otevřeně pošvatými listy. Květy jednodomé v oddělených kulo- 
vitých neb válcovitých, liustokvětých palicích. Okvětí šupinaté (ze tří 
jemných šupinek), štětinaté neb žádné. Tyčinky 1 — 3, volné neb srostlé. 
Semenník v jednoduchou čnělku zúžený, s jediným visutým vaječkem. 
Plod nažka, kel přímý, bílek značný. 

Rody: 

1. Květy prašné a pestíkové na rozličných osách rozvětveného kvě- 
tenství, hořejší palice nesou tyčinky a malé porůzné šupinky, dolejší 
větší přisedlé scmenníky, ovinuté 8 — fi nepravidelnými blánitými šupin- 
kami. Nažky suché jodnosemenné. 32. ISparganium. 

2. K^'ěty prašné a pestíkové ve dvou nad sebou na téže ose leží- 
cích palicích, listenem blánovitým, záhy 0])adávajícíni podepřených, hořejší 
pra,šníko\é, dolejší pestíkové, okvětí z hustých clilupů složené. Tyčinky 
na sj)odu srostlé. Plod nažka suchá, jednosemenná, čnělkou věnčená. 

35. Typha. 

32. Spíirgaiiiuiu Touni. Zevar. 

88. S. rámo sum Huds. (Z. větevnatý). Lodyha přímá, na 
konci 3 — 8 jednoduchými větvemi latnatá. Na konci každé větévky sedí 
B — 12 žlutých, prašných strboulků a na dolejšku větví 1 — 2 strboulky 
})estíkové. Lístky okvětní černohnědé, na konci kápovité. Listy mečovitě 
čárkovité, na dolejšku tříhranné, s boky vydutými. Semenník hranatý, 
])řihrotnatělý, blizna čárkovitá. Plod zobanitý. 

V. 03() — ono m. Sfrboulky prašné maié. 



- 81 - 

2j- Červenec, srpen. Příkopy, kaluže, u rybníku a řek, všade obecný. 
Ještě kolem Rymařova. Schází v okolí Klobouk (Steitrer). 

89. S. .sirn])]('x Huds. (Z. jednoduchý). Lodylia, ucrozvětvená. 
Kvrdouství klasovitó na .spodu liroznovité. Strljoulkíi })rašnýcli několik. 
Lístky (ikvětní čárkovité, na konci ponejvíce širší, vyhlodaně zouljkované, 
zelenavé. Listy čárkovité, na dolejšku tříhranné, s boky plocliými. Délka 
praš)n'ků 6 — 8krát větší než šířka. Sernenník podlouldý s bliznou dl(»uhou. 
čárkovitou. Plod zobanitý. 

V. 0-25 — 0-50 ni. Slabší než před., strboulky prašné větší, lístky 
okvětní nazelenalé. 

a) genuina mihi. Lodyha přímá, silná, listy přímé, z vody vy- 
nořené. 

b) fluitans Gren. Lodyha i listy prodloužené, vzplývající. Kvě- 
tenství řídčejší, obyčejně neplodné. Rostlina útlejší. 

%. Červenec, srpen. Stojaté vody, kaluže, potoky, dosti rozšířen v od- 
růdě a. Obecný v kraji brněnském (Makowsky), louky u Krumvíře (Steiger), 
Slavkov, Vyškov, Kyjov, Krumlov, Břeclav, Star. Břeclav. — Náměšť, Znojmo, 
Slavonice, Dačice, Telč (Oborny), kolem Jihlavy (Pokorný), Slejboř, Černice. — 
Na Romži a j. m. u Prostějova sporý (Spitzner), Olomouc (Vogl), Uh. Hra- 
diště a Suchodol (Oborny), Havřice, Mor. Ostrava, Heřmanice; Nový Jičín 
(Sapetza). Obecný v Těšínsku (Kolbenheyer), v Opavsku a u Vidtiavy. Odriida 
b. posud nepozorována. 

i)0. S. miniinuni Fr. (Z. nejmenší). Lodyha přímá, jedno- 
duchá, s jediným, zřídka s 2 konečnými, prašnými strboulky, po stranách 
2 — 3 pestíkové přisedlé strboulky, neb nejdolejší někdy stopkatý. Šupinky 
okvětní kopisťovité, slabě zoubkované. Listy čárkovité, ploché, dolejší 
na spodu pošvat. Blizna podlouhlá. Plod vejčitý, přisedlý neb kratičce 
stopkatý, se zobánkem kratičkým. 

V. až 0'5() m., nejmenší ze všech, strboulky malé. 

2j- Červen — srpen. V rybnících, příkopech a rašeliništích. Pořídku. Dle 
Hostovy Flor. austriaca II. str. 571 na Moravě, místo však neudáno; mlýnské 
rybníky u Horn. Duběnek poblíž Jihlavy (Pokorný), horní okraj rybníku 
velkého Vostes u Nov. vsi poblíž Slavonic (Oborny), zde, dle téhož, na 
sušších místech též var. terrestre Oelak. s lodyhou přímou, hořejšími 
přímými a dolejšími položenými listy. 

33. Typlia L. Orobinec. 

í)l. T. latifoliaL. (O. širolistý). Lodyln přímá listnatá. 
Oboje palice těsně nad sebou, válcovité, Imstokvěté, častěji listenem 
opadávajícím podepřené. Povrch palice pestíkové skládá se pouze z blizen 
vyčnívajících, kopisťovité vejčitých, delších chloupkíi okvětních, její osa 
bez chloupků. Listy široce čárkovité, dosti ploché, s dlouhými pošvami. 
Prašníky žluté, čárkovité, semenníky hustě při sobě, s okvětím z chloupkíi 
měkkých hustých hnědých. 

6 



-8á - 

V. 1-00— 2-00 m. Listy přerůstají lodylni. 

% Červen, červenec. Břehy rybníků a řek, mokřady, příkopy u tratí, 
hojný až obecný, v horách řídký a sotva přes 400 m. V okolí Brna: Písařky, 
Černovice, Rajhrad, Vranovice, Bílovice, Jedovnice, Rajec atd. Schází u Ná- 
měště (Roemer), hojný u Jihlavy (Pokorný), Krahulci, Nov. město, Zdar. — 
Vyskytuje se u Zábřehu (Pánek), Unčov; Šumberk (Paulj, ojednělý u Bzence 
a Vsetína (Bubela), Filipova; Rusava směrem k Jankovicům (Sloboda), Těšín 
a Bělsko (Kolbenheyer). 

/9) ambigua S on der. Palice od sebe poněkud (10 — 20 mm.) 
oddálené. 

Pro Moravu posud pochybný, nebo nejisto, zdali T. media Pollin od 
Hranic a Bělotína (Schlosser) sem přináleží. 

92. T. angustifolia L. (O. úzkolistý). Palice oddálené. Listy 
úzce čárkovité, doleji trochu žlábkovité, tužší. Blizny niťovitě šidlovité, 
zdélí chloupků okvětních, vřeteno z chloupků hnědých, na konci roz- 
šířených. 

V, 1'00 — 2"00 m. Rostlina menší a štíhlejší než předešlá. 

T\. červen, červenec. Jako předešlý, avšak hojnější. 

11. Řád. Gramineae Juss. Trávy. 

Stéblo s listy dvouřadými. Listy s jazýčkem a pošvou nejvíce po 
straně otevřenou. Květy v klasech, klas složený neb latu činících, klásky 
1 — 2 až vícekvěté; květ s 2 pluchami, z nichž spodní často osinou 
zakončen, klásek uzavřen ve 2 plévách, u klásků na ose bokem při- 
sedlých jedna z plév scházívá. Okvětí schází aneb vyvinuto toliko 
v podobě 2 malých šupinek. Tyčinky obyčejně 3, zřídka 6 neb 2, 
blizny 2. Plod obilka, někdy s pluchami srostlá. Semeno s hojným 
moučným bílkem a nepatrným klem. 

Rody: 

A. Olyreae Nees z Es. Trávy cizozemské^ jednodomé, prašatkové 
a pestíkové květy rúznotvdrné, oboje v květenstvích od sebe oddělených. 

1. Prašin'kové klásky dvoukvěté, s 2 plévami a 2 lístky okvětními, 
v konečné silně rozvětvené latě, pestíkové květy v úžlabním klasu palico- 
vém; klásky jednokvěté, s 4 i)lévami bez okvětí, čnělka dlouhá. 

34. Zea. 

B. Květy vš'cky obojaké, neb v témž květenství, téŽ různopolilavni. 
L Klásky jednokvěté, v květenství hroznovitém neb latovitém, 

jednotlivé květy stopkaté. 

1. Květy i plody po hřbetě smáčknuté. 
a) Klásky ranohomanželné, po 2 — 3 pospolu, konečný s květem obo- 
jakým, i)řísedlým, s 2 — 3 plévami, jehož plucha tenkoblanná, 



- m — 

osiiiiihi rií^l) ii;i, |)<»ij|i(»ii osiiiii jh^mikuk''!);!, I 2 ))(tl)()('iií klusy 
s kvrty piiišiiýiiii. ,';,0. Audropoyou. 

h) Kvcítenwtví j(;ii s kvóty obojiikýini. 

I|. Klásky s 2 ))l('íVíimi, [)liichy iiziivíiujíť^íini, lidřcjší phWii kožoviiá, 
iiii žilách Jiákovit/i trnitá, dolejší jilévii nuttiší blánitá, oboje 
bc/ osin. IMncliy 2, blánité ))C!/osiiiiié. Ciiélka pnidlon/fMiá pod 
koiicciii kliísku vynikající. Hlj, Tra<juH. 

2,. Klásky s .'} nestejnými plévuini, z jiicliž nejdolejsí přeinalinká, 
nejhořejší pak někdy na způsob plnchy uzavírá kvét jMašný. 
('nélky prodlonžcfné z konce phich vynikající. Všecky stopky 
kvétenství květonosné. .77. Panicvm. 

.'3,; Některé stoj)ky bezkvětn(', toti/ na spodu nékt(uých síopíík 
květních nacházejí se draslavé štětinkovité pastopky, jež často 
j)lodné kvéty přeríístají ; třetí pléva ohyé(fjné s jKistíkovýni 
kveteni. 38. tSutavia. 

•/j. Klásky všecky s květy obojakými a 2 plévami d(!lšínii kvétíiv. 
Phiclia, i ph.iška chni|)lavkovité, jjlod ztuha obalující. IMucha 
i j)lévy bezosinné, .'ižilné. ("nélka krátká s hliznanii nad spodk(!rn 
plu(;h stranou vynikajícími. ,7,V. Milimn. 

2. Kvéty Villcovitf', ohi(', |)hichy stvi-dlé, plod tésné uzavírající. 
a) IMuchy 2, stvrdlé, přihi-(jc(!né, ))lévy 2, bezosiiuK'', delší než pliichy, 

pluchy vnější s předlouhou dole (dáidícm s \\\ sj)ojenou, 2krát kolén- 

katou osinou. Prašníky na konci chlu])até. (Jnélky 2, nad sj)odkeni 

])luch vynikající. 4(). ^^iti■pa. 

;{. Pluchy a plévy se strun smáčknuté. hlánf»vit(' neb bylinné, nezlvidlé. 
a) Plévy žádné neb zaki-nělé. 

1,. Plévy žádné. Plucha hlánovitá, osinatá, pliiška malá, 2klaná. 
Tyčinky 2. Fdizny prodloužené, z konce květu vynikající. 

41. (JoleaiithuH. 

2,. Plévy šiij)inovité, nepatrné. Plucby oboje st(!Jné dlouhé, pa,[»í- 
rovité, bezosinné. Tyčinky .'5 — (1. lilizny krátké Z(! spodu pluch 
vycházející. 42. Leersia. 

]>) IMévy dvě. l}|iz)iy nad dolejškem ]»luch stranou vyřn'kající. Lata 
i'Ozkladitá. 

1|. Plévy bezosinné, delší květův, poněkud ncístejné, na spodku 
pluch nacházejí se 2 málo patrné, kratičké svazečky chloupkuv. 

4S. Ayrostís. 
2,. Plévy bezosinné neb dolejší z prostředku ncd) konce osinaté; 
jiod pluchanii vyskytují se 2 prodloužené posléz(; z květu vyční- 
vající svazečky chlonpkíi, d(ílších šířky ])luch. 

44. Calamuf/rostis. 
(i* 



- 84 -^ 

c) Plévy dvě. BHzny prodloužené z konco, neb pod koncem plueli 
čnějící. Lata neb hrozen stažené, neb jednostranné klasy v okolíku 
rozestavené. 

1,. Klásky na spodní straně vřetena, v jednostranné okoliěnatě 
rozložené klasy sestavené. Pluchy kožovité, stejně dlouhé. Čněl ka 
})od koncem i3luch vycházející. 46. Cynodon. 

2,. Květy v latě klasovité, stažené. Plévy častěji srostlé. Plucha 
ze hřbetu osinatá, někdy zbytek po zakrnělém květu. Pluška 
žádná. 40. Alopecurus. 

S,. Květy ve válcovitou neb strboulovitou latu stažené. Plévy málo 
kratší pluch, prihrocené i s těmito bezosinné. Pluchy dvě. 

47. Crypsis. 

4,. Květy v latě stažené. Plévy šikmo uťaté prosté i s pluchami 
bezosinné, delší pluch. Pluška 2zubá. 48. Phleiim. 

d) Plévy 4. Blizny prodloužené z konce pluch vyčnívající. 

1,. Vnější 2, někdy křídlaté plévy delší pluch, vnitřní 2 malé, 
šupinovité, bezosinné. Tyčinky 3. Blizny 2. 49. Phalaris. 

2, Vnější 2 plévy nestejné, hořejší delší pod prostředkem hřbetu,'^ 
dolejší kratší pod koncem osinaté. Tyčinky 2. 50. Anihoxantlmvi . 

II. Klásky 2 — vícekvěté, stopkaté, v hroznech neb latách. 

1. Plévy velké, zdélí neb delší nejbližších pluch. 

a) blizny prodloužené, niťovité, z konce květu vycházející. 

1,. Klásky Skvěté, dlouhostopečné v rozevřeme latě, 2 dolejší květy 
prašné s 3 tyčinkami, často osinaté, nejhořejší květ bezosinný, 
olbojaký s 2 tyčinkami. 51. Hierochloa. 

2,. Klásky 2 — 3květé, s krátkou stopkou, v latě klasovité, stažené. 
Tyčinky 3. Plucha na konci 3 — 5zubá, zoubky a plévy ostnité, 
tyto hrotnaté neb krátce osinaté a kratší klásků. 

52, Sesleria. 

b) Cnělka krátká, blizny stranou nad spodkem pluch vycházející, 
pluchy všech neb některých květů se hřbetní osinou. 

a) Klásky 2květé, jeden kvítek obojaký, bezosinný, druhý prašníkový 

se hřbetní osinou. 

1,. Hořejší květ stopkatý, prašný neb zakrnělý, jeho plucha tupá 
pod koncem osinatá. Plévy kýlnaté, dolejší Ižilná, přihrocená, 
hořejší 3žilná, vykrojená. Obilka lysá, nebrázděná, se stran 
smáčknutá. 53. Holctis. 

2,. Dolejší květ prašníkový, přisedlý, jeho plucha na konci 2klaná, 
na hřbetě s dlouhou kolénkatou osinou. Pluchy hořejších květů 
bezosinné neb pod koncem osinaté, plévy kratší květův. Obilka 
chlupatá, od hřbetu smáčknutá, na vnitřní straně podélně vy- 
brázděná. 54. Arrhenatherum. 



85 — 



ji) Klásky 2 — vícekvěté, květy všecky obojaké. 

1,. Klásky 2 — Skvěté. Nejdolejší jjlucha celá, s konečnou rovnou 
osinou, 1 — 2 hořejší 2klané, na hřbetu s osinou kolínkovitě 
])rohnutou. Plévy nestejné. Obylka lysá na vnitřní straně s po- 
délnou rýhou. 65. Ventenatia. 

2,. Klásky i? — Okvěté. Pluchy 2klané, všecky neb aspoň dolejší 
na hřbetu s kolínkovitě prohnutou osinou, u ovsa setého někdy 
všecky ))ez osin. Plévy skoro stejné neb trochu nestejné. Obilka 
chlupatá, na vnitřní straně s podélnou rýhou. 

56. Avena. 

3,. Klásky 2 — Skvěté. Pluchy všecky se hřbetní rovnou, štětinko- 
vitou osinou, na konci 2klané. Plévy skoro stejné, málo delší 
květňv. Obilka lysá, na vnitřní straně s podélnou rýhou. 

57. Aira. 

4,. Pluchy na konci zoubkované. Plévy asi zdélí květův. Obilka 
lysá, od hřbetu smáčknutá, na vnitřní straně ploská, ostat. 
jako předešlá. • 58. Deschampsia. 

o^. Klásky 2 — Gkvěté. Pluchy ve 2 vláskovité hrůtky rozeklané, 
na hřbetě s nečlánko vanou osinou. Plévy nestejné. Obilka lysá 
neb na konci něco chmýřitá, se stran smáčknutá, bez rýhy. 

59. Trisetnm. 

6|. Klásek 2květý. Pluchy zahrotnatělé, celé, osiny v polou člán- 
kované, na článku chlupaté, s koncem kyjovitým. Plévy skoro 
stejné, delší květňv. Plod lysý na vnitřní straně s rýhou. 

60. Corynephorus. 
c) Čnělka krátká, blizny stranou nad dolejškem pluch vynikající. 

Pluchy všecky bezosinné neb s osinou konečnou. 

1,. Klásky 2 — 5květé. Květy všecky obojaké, pluchy na hřbetě 

kýlem smáčknuté, celé, přihrocené neb 2zubé a s krátkou osinou. 
. Pluška 2zubá. Dolejší pléva Ižilná, kratší hořejší 3žilné. Plod 

lysý, se stran smáčknutý. 61. Koeleria. 

2,. Klásky 2— Skvěté. Květy všecky obojaké. Plucha na hřbetě oblá, 

na konci 2zubá, s 1 středním zubem neb osinou mezi oběma 

zuby. Pluška celá, brvitá, plévy delší květu, klásek uzavírající. 

Plod lysý, se stran smáčknutý. 62. Danthonia. 

3,. Klásky 2— 3květé. Nejhořejší kvítek jalový, uzavírající někdy 

3. neb 4. zakrnělý kvítek. Plucha na hřbetě oblá na konci 

celá, tupá, dolejší chruplavkovitá. Plévy kratší květův. Plod lysý. 

63. Melica. 
2. Plévy kratší než nejbližší pluchy. 
a) Čnělka prodloužená. Blizna z prostředku květu vycházející, nejdo- 
lejší květ klásku prašný, lysý, ostatní obojaké na spodině s dlou- 
hými chlupy. 



- 86 — 

1,. Klásky 8 — 7květé. Pluchy na liřbetě smáčknuté. 

64. Phrngmites. 
b) Cnělka krátká. Blizny na dolejšku pluch vynikající. Květy všecky 

obojaké, nahé neb dole kratičkými chloupky opatřené. Klásky všecky, 

až na rod Cynosurus plodné a květonosné. 
«) Pluchy na hřbetě smáčknuté, kýlnaté. 

1|. Klásky 3 — Skvěté. Pluchy na konci celé neb vykrojené, krátce 
osinaté; plušky přihrocené, 2klané. Plévy nestejné. Pošvy listu 
zavřené. 6ř). Dactylis. 

2,. Klásky 3 — Skvěté, krátce stopkaté. směstnané. Pluchy uťaté 
neb vykrojené, bezosinné ; pluška uťatá, neb zoubkovaná. 
Plevy velmi nestejné, hořejší 7žilné. Pošvy listův otevřené. 

66. Sde.rochloa. 

3,. Klásky 2 — Skvěté, se stran smáčknuté, ve volné latě, jich vřeteno 
posléz ve články se rozcházející. Pluchy přihrocené, celé bezosinné, 
kýlnaté ; pluška 2klanná. Plévy dosti stejné. Pošvy listů skoro zcela 
otevřené, jen u Poa sudetica zavřené. 67. Poa. 

4,. Osa klásků se nerozchází, leč pluchy jednotlivé od ní odpadá- 
dávají. Pluška celá, 6^. Eragrostis. 

fi) Pluchy na hřbetě oblé. 

1,. Klásky 2 — Skvěté, vedle každého úrodného klásku, jest ještě 
hřebenitý jalový klásek z prázdných tuhých plév jakožto po- 
krývka. 66. Cynosurus. 

2,. Klásky 3 — vícekvěté, se stran smáčknuté, srdčitě vejčité ; vřeteno 
rozchází se v články, na nichž jednotlivé květy ostávají. Vnější 
pluchy široce vejčité, člunkovité, na konci tupé, střecho vité se 
kryjící. 70. Briza. 

3,. Klásky 2 — Skvěté, kuželovité, nejhořejší kvítek jalový. Pluchy 
z břichaté spodiny kuželovité, na konci tupé ; plušky tupé. 

71. Molinia. 

4,. Klasy 2květé. Pluchy podlouhlé, 3žilné, na konci tupé neb za- 
okrouhlené ; plušky uťaté neb vykrojené. Plod opak vejčitý se 
stran smáčknutý, bez rýhy. Pošvy listů do polou otevřené. 

72. Catahroso. 

S,. Klásky 3 — llkvěté. Plucha s S — 7 vyniklými žilkami, podlouhlá; 
na konci tupá neb uťatá, ponejvíce suchomázdřitá, pluška 
2zubá, s kýlem jemně brvitým. Plod podlouhlý neb elliptický 
na vnitřní straně s úzkou rýhou. Pošvy listů až nahouu zavřené. 

75. Glyceria. 

6,. Klásky 3 — vícekvěté, se stran smáčknuté, dlouže stopkaté, v latě 
neb hroznu jednoduchém, na ose květenství Shranné. Pluchy 
podlouhlé, hrotnaté, z konce osinaté neb bezosinné. Dolejší 
pléva kratší než hořejší. Cnělka z konce semenníku ponejvíce 



— 87 — 

lysého vynikající. Plod uvnitř rýhovaný v pluchách a pluškách 
uzavřený. Pošvy listův otevřené. 74. Festuca. 

7,. Klásky 6 — 24květé, krátce stopkaté, v hroznu skoro klasovitém, 
osa květenství 2hranná, v články se rozcházející. Plucha po- 
nejvíce z konce osinatá; pluška tuhými chloupky hřebenitě 
žilnatá. Plévy nestejné, mnohožilné. Plod čárkovitě podlouhlý. 

75. Brachy pod hnu. 
8,. Klásky 2 — mnohokvěté. Pluchy elliptické neb čárkovitě kopinaté, 
hrotnaté neb krátce 2klané, ze suchomázdřitého konce neb 
trochu pod koncem osinaté, zřídka bezosinné. Plévy nestejné. 
Cnělky pod chlupatým koncem sememiíku vynikající. Pošvy 
listů zavřené. 76. Bromvs. 

III. Klásky 2 — mnohokvěté, v klasu j ednoduchém neb hroznu klaso- 
vitém, střídavě ponořené do zubovitých výkrojků 41iranné, sem a tam zpro- 
hýbané osy klasu. Blizny z dolejšku květu vycházející. 

1. Klásky po jednom ve výkrojcích osy klasu. 

a) Klásky 4 — mnohokvěté, pobočné, širokou plochou k ose klasu 
obrácené, tudíž v rozličných plochách. Plévy 2, skorém stejně 
dlouhé, vejčité neb kopinaté. 77. Triticiim. 

b) Klásky 2květé, pobočné, širokou plochou k ose klasu obrácené. 
Pluchy velmi nesouměrně kýlnaté. Plévy Ižilné, šidlovité. 

78. Secalf. 

c) Klásky 3 — mnohokvěté, pobočné, úzkou hranou k. ose klasu obrá- 
cené, tudíž všecky v jedné ploše, o jedné vnější plévě. Plévy ko- 
pinaté, pluchy na hřbetě oblé. 79. Lolium. 

2. Květy neb klásky po 3, řidčeji po 3 — 4 ve výkrojcích osy klasové. 

a) Klas s konečným kláskem; klásky přisedlé, 2 — 3- neb jednokvěté. 
Všecky květy obojaké. 80. Elymiis. 

b) Konečný klásek schází. Klásky 1 květe, prostřední s květem obo- 
jakým, pobočné s květem prašníkovým neb prázdným, a pěstuje-li 
se, též někdy obojakým. Pluchy aspoň u prostředního klásku osi- 
naté, plévy skorém stejně dlouhé. 81. Hordeum. 

3. Klásky Ikvěté, ponořené do výkrojkův osy klasové. Plévy schá- 
zejí. Cnělka 1, z konce květu vycházející. Blizny nit^ovité jemně chlupaté. 

a) Klásky přisedlé, jednostranné. Pluchy kopinaté šidlovité, krátce 
osinaté. 82. Nardus. 

34. Zea L. Kukuřice. 

93. Z. mais L. (Turecká pšenice). Stéblo rákosovité, uvnitř 
se dření. Klásky prašníkové v konečné latě, pestíkové úžlabní, v palici 
pošvami obvinuté. Listy široce kopinaté, roztroušeně chlupaté. Plody 
rozličné velikosti a barvitosti. 



červenec, srpen. Pochází z Ameriky u pěřítuje se všeobecně v jižní 
a siřední Moravě. Kolem Prostějova (Spitzner), v jižní části kraje brněnského, 
v kraji vyškovském, kyjovském, hodonínském; v tomto 1885 až u Lipová, 
avšak s nevalným úspěchem. 

35. Aiulropogoii L. Vousatka. 

94. A. i.scliaemum L. (V. obecná). »StébUi obloukem vyřitupu- 
jící, ze spodu větevnatá. Větví laty 5 - 10, prstnatě sestavených i se 
stopkami květů prašných dlouze; chlupatých. Květy zelené, později matně 
fialové. Plévy bezosinné. Plucliy přisedlých květův obojakých s prodlou- 
ženou stočenou osinou. Listy čárkovitě žlábkovité. Pošvy listů lysé, 
v ústí na obojí straně se svazečkem chloupkův. Oddenek tvrdý, trsnatý. 

V. 0-30— 0-50 m. 

'4 Červenec, srpen. Suché meze, úbočí, pastviny. V jižní a střední 
Moravě hojný, jinak pořídku. Kolem Brna (Oborny)!, Klobouk (Stoiger)!, 
Bílovice, Blansko, Tišnov, Slavkov, Bučovice, Vyškov, Střílky, Ždánice, Mor- 
kůvky, Krumvíř, Cejč, Kobylí, Velk. Pavlovice, Šakvice, Polava, Krumlov, 
Vedrovice, od Olbramovic až ku Břeclavi a Star. Břeclavi. — Mlýn Táíborský 
u Třebíče (Oborny), u Náměště (Roemer), Hustopečí, Ratišovice, Mor. Budě- 
jovice!, Lukov, Vranov, Hardek, Strachotice, Znojmo a otud podél hranic 
země po celé jižní Moravě (Oborny), kolem Jihlavy u plovárny (Neumann), 
kolem Prostějova u měst. cihelny, na Boří, na Kosíři a j. obecná (Spitzner), 
v jižní části okolí kroměříž.-kého a kolem Rataje hojná (Palla), Bzenec, 
Kyjov! a Domanín u Bzence (Bubela), u Popovic a Jaborovce poblíž Uh. 
Hradiště (Schlógl), Nebotinské lomy u Olomouce (Vogel), u Napajedel (Theimer), 
Rohatec, Petrov, Strážnice, Uh. Brod, Prakšice, Havřice. — Holajka u Holešova 
(Sloboda), Hrad u Štramberka, Žilina a Svinec u Nov. Jičína (Sapetzaj. 

36. Tragiis Desf. Ostrokvět. 

1)5. T. racemosus Desf. (O. hroznatý). Stéblo i)oložené, ko- 
línkem kořenující neb vystupující, rozkladitě větevnaté. Klásky vejčitě 
kopinaté, v. hroznovité latě, větve laty velmi krátké. 

V. 0"10 — 0"30 m. Rostlina ponejvíce barvy do fialová. 

Červenec — září. Rostlina cizí semenem a vlnou z Uher zavlečena, 
bez stálého naleziště. Na Františkově u Brna poblíž kříže, již 1823 Hoch- 
stetterem objevena. Dříve též na Špilberku (Makowsky) a na Žlutém kopci 
1882 v několika jedincích. Krumlov (Wiesner in lit. ad Oborny). Kdlem 
Znojma: na cestě od Mal. Tasovic k Milfronu a to poblíž kamenných lomů, 
v hluboké cestě mezi Znojmem a Mal. Tasovicemi a na úklonech skály Eliá- 
šovy v údolí Hradnice; kolem Hardeku na Hradisku, svah k údolí Fugnice, 
pod soukennými stavy přehojná (Oborny). 

37. Panicům L. l*ro.s(), rosická. 

1, Digitaria Se op. Klásky obyčejně po 2, jinlcn dlouže, druhý 
kratčeji sto[»kalý, na plochých [)rstovitě sblížených vřetcnecli jednostranné. 



— 89 — 

!1G. I*. Lilabnnn (íaud. (li. liohi). ,St('l)lH oljyřcjnr' položená. 
Klásky clliptické, jciiuiě clilupatť'. na ntn-vecli ]ys('. Vřetena laty po 2 — 5, 
rozpřažcná. Pléva druhá kryje .skoro celou })luf]iu pýřit<»u. lásty i j)osvy 
lyyé neb nu ústí velmi řídce cldupaté. 

V. 0'05— 0-40 m. Květy malé. 

Červenec — září. Písčitá role, cesty, břehy, v rovinT' rozšířena. 
V brněnském kraji kolem Lomnice, Kartouz, Soběšic, Ménína a ('ejče (Ma- 
kowsky), Adamov (Theimer), Komárov (Čížek), Červený kopec a Slatinská 
skála poblíž Brna (Oborny), Rtčkovice, Sokolnice, Slavkov, Vyškov, Kyjov, 
Kobylí. Ve znojemském kraji: u Kuroslep a Náměště (Roemer), Milfron, 
Znojmo, Hrušovany (Oborny). V Prostějovská: za humny u Bedihoště se 
Setaria verticillata (Uličný), u Plešovce poblíž Kroměříže (Palla). Na polích 
u Háje a hojná na Dúbravě u Bzence (Bubela), hojná u Rusavy (Sloboda), 
zahrada v Láskách u Vsetína, snad jen zavlečena (Bubela), ve valounech 
Bi^čvy u Rožnova, silnice domoracká, Krásná, Hustopeč, role n Stramberka 
(Sapetza). V Těšínsku (Kolbenheyer). 

97. P. sanguinale L. (R. krvavá, rosa). Stébla z položené 
spodiny kolínkem vystupující. Vřetena laty po 2 — 12, jiřímo odstálá. 
Klásky ellipticky kopinaté. Pléva druhá krj-je jen as do polou pluchu, 
])léva třetí sedmižilná, na okraji vlnitě brvitá, dvakrát delší než druhá. 
Listy dosti široké, tmavozelené i s pošvami chlupaté. Rostlina nacliově- 
íialová. 

V. 0'10— U'5() m. Klásky delší, květy l'/o větší. Listy krátké, na 
okraji vlnovitě kadeřavé. 

Červenec — září. Meze, písčiny rolní, břehy, zahrady. Obecná ve 2 
odrůdách. 

a) vulgare. Kraj třetí plévy jemně brvitý. 

Obecná, ve vyšších polohách u Holešova, Bystřice a Chomj'že (Sloboda) 
u Lhotky p. H. ; u Štětinová poblíž Sobotína (Bittner). 

b) ciliare Retz spec. Kraj třetí plévy jemně (•hlu[)atý a mimo 
to ještě tuhými štětinami brvitý. 

Rozšířena na jihu Moravy: U Brna, Cacovic, Kamenného mlýna (Ma- 
kowsky), Velk. Pavlovice, Šakvice, Vistonice, Polava, Břeclav, Nová ves,^ Po- 
štorna. — U Zaječí (Uechtritz), hojná kolem Znojma, jako u Tasovic, na Sibe- 
ničníku, Pele — a Sexenberku, u Milfronu a Našetic, mezi Křtěnicemi a 
Skalicí (Zavřel), Kounice, Popice, Kajdlink, Hnanice, Suchohrdlí a Hrušovany 
(Oborny), u Bzence (Bubela). Na Dúbravě bzenecké nalezl Bubela tvar sotva 
4 — 6 cm. v., vždy krvavě červený s klasy v pošvě uzavřenými, nikdy neod- 
stálými, jež nazval f. arenarium, poněvadž zdejší písčiny často výhradně 
pokrývá. 

b) Panicům P. B. Klasy dlouze stopkaté, v latě rozkladité. 
Pléva nejdolejší o polovic kratší hořejších. 

1)8. P. miliaceum L. (Proso obecné). Stél)Jo silné, přímé, 
dole drsně srstnaté. Květy vejčité. v latě rozkladli é. převislé. Plévy 



— 90 — 

krůtce píihrocené, vícežilné, bezosinné ; vnější pluclia kratší drnlié. Listy 
kopinaté, dlouze končité i s pošvami dlouze chlupaté. 
V. 0-40— 1-00 m. 

Červen — srpen. Pochází z východní Indie. Na mezích a pustých 
místech, mnohdy jen na čas zdivočilá. Stráň drahý u Maloměřic, u Bílovic, 
Jundrova atd. Vyškov, Kyjov atd. — U Znojma (Oborny), u Prostějova (Spitznerj, 
Kroměříže (Palla), hojné v lese Bzinku u Bzence 1881 (Bubela). 

2, Echinochloa P. B. Klásky krátce stopkaté v jednostranných 
latovitě seřaděných klasech. Nejdolejší pléva poloviční délky hořejších. 

99. P. crus galii L. (Kuří noha, ježatka). Stéblo přímé neb 
kolínkem vystupující i s pošvami hladké a lysé. Větve laty krátké, klaso- 
vité s jednostrannými klásky, dlouze štětinaté. Klásky vejčitě elliptické, 
světlozelené neb nacervenalé. Plévy na žilách krátce chlupaté, nejhořejší 
pléva srstnatá, s hrotem neb dlouhou osinou. Listy široké, na okraji 
drsné, tmavozelené, lysé. 

V. O" 10 — O" 15 m. Květy vejčité, zelené neb matně červenohnědé. 

Červenec — září. Role, zahrady, stoky a příkopy. Obecná často i ve 
vyšších polohách. U Štětinová v Jeseníku (Bittner), Nov. Jičín (Sapetza), 
Nov. město atd. 

38. Setaria P. B. Bér. 

1. Druhá pléva stejně dlouhá neb málo kratší pluchy jen nezřetelně 
svraskalé květu obojakého. Za třetí plévou toliko malinka prázdná pluška. 

100. S. i ta li ca Beauv. (B. vlaský). Stéblo přímé, obyčejně 
jednoduché, pod latou i pastopky drsné zoubky ku předu obrácenými. 
Lata klasovitá, laločnatá, k oběma koncům ztenčená, dole něco pře- 
trhovaná; její větvičky i osa tlusté, hustě až huňatě chlupaté. Druhá 
pléva kratší než })léva třetí a než vypouklá elliptická plucha. 

V. 0*50 — 1'00 m. Klásky zelené neb žlutavě zelené, někdy rezavě 
hnědé neb do fialová zbarvené. 

Červen, srpen. Na jihu pěstovaná a zřídka zdivočilá. Seje se u Čer- 
novic a Nenovic (Čížek), náspy poblíž Brna, nádraží Rosické (Makowsky), 
kolem Rajhradu, Kobylí a Strážnice. — Kolem Hrušovan a Božic (Oborny), zde 
onde kolem Uh. Hradiště (Schlogl), ve východní Moravě (Schlosser). 

S. viridis Beauv. (B. zelený). Stéblo položené neb vystupující, 
dole rozvětvené, pod latou i s pastopkami drsné, zoubky ku předu 
obrácenými. Lata přímá, hustá, klasovitě válcovitá, její větvičky mírně 
chlupaté. Plucha podlouhlá, dosti plochá, zdélí druhé a s ní stejné třetí 
plévy. Klásky zelené neb špinavě narudlé. Blizny žlutavé. 

V. O' 10 — 0"45 m. Rostlina světlozelená. Květy poloviční délky 
květův u S. glauca. 

Červenec — září. Role, pustá místa. Všude obecná, zřídka přes 500 m. 
Pořídku kolem Jihlavy (Pokorný), kolem Olešnice (Člupdt), kolem Vsetína 



91 



(Babela), Halenková, Rožnova, Velk. Losina, Pekařova. V Těšínsku (Kolben- 
heyer). V Opavsku a ve Vidnavsku. 

101. S. verticillaťa P. B. (P. verticillatum L. B. přesle- 
natý). Stéblo vystupující neb přímé; pod latou i pastopky draslavé 
zoubky nazpět obrácenými. Lata zelená, drobnokvětá, klaso vité válcovitá, 
dole často přetrhovaná. Klásky podlouhle elliptické, druhá pléva zdélí 
třetí a podlouhlé něco vypouklé plucliy. Blizny nachové. Listy ostré, 
poněkud chabé. 

V. 0-10— 0-50. RostHna světlozelená. 

červenec, srpen. Pole, zahrady, vinice, rumiště. V jižní a střední 
Moravě obecný, jinde porůzný, jako : u Jihlavy (Pokorný), v městských sadech 
u Prostějova (Spitzner), kolem Olomouce (^Vogl a Makowsky), Uh. Hradiště 
(Oborny), Bzenec (Bubela), Rohatec, Petrov, Strážnice, Uh. Brod, Havřice. — 
Holešov, Rusava (Sloboda). Ve Slezsku : Kateřinka a Kylešovice (Gr. Fl.), 
Těšín (Kolbenheyer), Bohušovice, Koňská. 

2. Druhá pléva o polovic kratší než silně na přič vráskovaná plucha 
květu obojakého ; za třetí plévou sedí květ prašný i s pluškou. 

102. S. glauca Beauv. (P. glancu m L. B. sivý). Stéblo 
položené neb vystoupavé, v latě a pod ní krátce chlupaté. Pastopky 
ryšavé a drsné zoubky ku předu obrácenými, ve svazečku na dolejšku 
překrátkých, 1 — 2květých větévek laty. Lata dosti hustá, podlouhlá neb 
klasovitě válcovitá. Pluchy silně vypouklé, okrouhlé. 

V. O" 10 — 0"30 m. Eostlina matně sivá, osiny rezavé. 

Q červenec, srpen. Role, meze, místa pustá. V rovině obecný, v horách 
pořídku. V brněnském (Makowsky) a ve znojemském kraji obecný (Oborny). 
Ve Vyškovsku, Hustopečsku, kolem Krumlova, Kyjova a Břeclavi. — Kolem Pro- 
stějova (Spitzner), u Kroměříže (Palla), kolem Olomouce (Vogl), Uh. Hradiště 
(Schlogl), Javořina (Holuby), Strážnice, Uh. Brod, Bojkovice. — Vsetín (Bubela), 
Rusava (Sloboda), Nov. Jičín (Sapetza), Sumberk (Paul). Ve Slezsku: kolem 
Těšína (Kolbenheyer), Jablunkov; Bystrzyce (Ascherson), Ustroň (Uechtritz), 
ve Vidnavsku, 

39. Miliiim L. Pšeiiíčko. 

103. M. effusum L. (P. rozkladité). Rostlina lysá, světlo- 
zelená. Lata velká, volná, nejrozkladitější, stopek vláskovitých koncem 
ničích. Klásky světlozelené, malé, vejčité, bezosinné. Listy čárkovitě 
kopinaté, hebké, na okraji drsné. Pošvy listii hladké, jazýčky dlouhé, 
na konci zoubkované. 

V. 0'50 — 1"00 m. Klásky na secech a místech otevřených někdy 
nafialovělé f. colorata. 

% Květen, červen. Háje, stinné, vlhké, zvlášť horské lesy. Porůzné. 
V brněnském kraji: Adamov, Rajský lesík u Cernovic, Rajhrad, Bystrc (Ma- 
kowsky), Suchá hora a les pod Boudou u Bílovic, Soběšice, Oujezd poblíž 
Sokolnic. — Lomnice (Pluskal). Ve znojemském kraji: u Náměště (Roemer), 
údolí Dyje mezi Nov. Hrádkem a Hardekem, liojné podél Unanovského potoka 



— 92 — 

v Purkrábce u Znojma (Oborny), Heulos a Vys. kámen u Jihlavy (Pokorný), 
Bišovec, Bystřice p. P., Padělky a j. m. u Vitochova, Chudobín, Nov. město, 
Sklené, Fryšava, Zdar, Beberek. — U Prostějova porůznu na př. na Kosíři 
(Spitzner), zámecká zahrada ii Kroměříže (Palla), kolem Olomouce (Vogl), 
v Cernovírském a Chomoutovském lese (Mik), h"jné v Grygovském lese (Ma- 
kowsky), Piňovice (Klanic), Frankštátský les u Sumberka (Paul). Star. město, 
Teplice, Vysoký les u Janovic, Grundwald u Rymařova. Ve východní Moravě : 
pořídku v lese Plechovci u Bzence (Bubela), v seči pod Javořinou a na 
Lopeníku (Holuby), Semetínské lesy u Vsetína (Bubela), Velké Karlovice. Ve 
Vysokém lese u Nov. Jičína (Sapetza). Rozšířené v Jeseníku: údolí horní 
Tise, hojné u Karlovské studénky, u pily, podél Opavy, Donnerlán, Praděd, 
úklony Děda, Česnekový příkop. Medvědí hřeben, Velk. Jezerník, Svinský — 
a Medvědí příkop, Frant. myslivna. 

40. Stipa L. Kavyl. 

104. S. Grafiana Stev. (K. Gráfův). Svazečky Jistu silné, 
snáze se oddělující. Listy .široké, přízemní, žlábkovitě složené, tlusťounké ; 
hořejší listy lodyžní širší, až 2"5 mm. široké, sivé, obyčejně s 9 hlav- 
ními žilami, v širším údolíčku mezi střední žilou a sousedními žilami 
a mezi některými žilami postrannými se slabšími vedlejšími žilami. 
Pošvy starších listů velké, světložkité, silnějšího lesku, pošvy listů lodyž- 
ních, něco drsné, jemně, hrbolatě tečkované, dvě dolejší přes polovici 
stébla sáhající a toto až po samý jazýček objímající. Plévy i s delší a 
širší osinou přes 7 cm. dlouhé. Plucliy bezosinné, 21 — 24 mm. dlouhé, 
tlusťounké, se širšími proužky delších chloupků, okrajní proužek konce 
pluchy dosahuj ící . 

Osina až ke kolénku přes 9 cm. dlouhá, pérovitá čásť osiny přes 
25 cm. dlouhá. 

/5) p e n n a t a g a 1 1 i c a C e 1 a k. Listy užší. Pluchy menší ; osiny 
obyčejně kratší, pérovitá jich čásť ponejvíce dvakrát delší než spodní 
šroubovitě kroucená lysá čásť. 

% Červen, červenec. Okraj vinic, suché výslunné kopce a skály na 
syenitu, žule a vápně. Pořídku; roku 1884 mnou v tomto území objeven. 
V okolí brněnském : úbočí Hádů k Maloměřicům, vinice u Obran, Židenické 
kopce, Skály u Cacovic. — Ve Znojemsku : Býčí skála u Znojma, Turold u Mi- 
kulova, vinohrad u čížova a Hodonínský les (Oborny). 

^) Svah Hadů k Maloměřicům s tvarem základním. 

105. S. Joannis Celak. (S. pennata L., Autt. part. K. 
péřitý). Svazečky listů přízemních malé, těsněji souvislé, pošvy starších 
listů matné, málo lesklé, listy úzké, přízemní žlábkovitě složené, skorém 
niťovité, světlozelené, širší listy lodyžní jen až 1*5 mm. široké, s 7 
těsně sblíženými hlavními žilami, vedlejší slabší žilky leží v užších 
brázdách mezi střcchrí a sousední žilou a mezi touto a následující hlavní 
žilou. Žíly hladké, pošvy listů lodyžních dosti hladké neb jen slabě 
lirboulkovitě tečkované, pošvy aspoň nejdolejších listů k stéblu až po 



jazýček objímavě i)řilclik!, ostatní pošvy na konci velmi zúžeiu', svinuté, 
0(1 stébla i s ťizkým prodlouženým jazýčkem odd/ileiií' ; sixidina kveten- 
ství často pošvou nejhořejšího listu obvinutá. Plévy i s krátkou niťo- 
vitou osinou as 4 cm. dlouhé, plucha bezosinná 15— ^IG mm. dlouhá, 
tenká, s úzkými proužky krátkých cliloupku, okraj ný nad prostředkem 
slabý a pak přestávající, pročež okraj pluchy v hořejší třetině lysý. 
Osina až ku kolénku málo přes 6 cm. dlouhá, tenčí, ])ři uzrání plodu 
značněji zkroucená, s kratšími závitky (6 její závitku, zdélí 5 zavitků u 
S. Grafiana). Pérovitá čásť osiny přes 25 cm. dlouhá. 

Stéblo 0"50 — 1'00 m. v. Plucha velmi malá. Listy i)](>ché i)řihro- 
cené neb tupounké. 

Ij- Červen, červenec. Suché kopce, skály, vinice. V jižní a střední Mo- 
ravě rozšířen. Hády u Obran, Mordovna, Zidenické kopce, skály Slatinské, 
Stará hora u Sýrovic, Letonice, úklony luk u Krunivíře, kopce u Cejče a 
Kobylí, Leskoun u Vedrovic. — U Hodonína (Theimer)!, Polavské kopce 
(Oborny) !. Sem bezpochyby přináležejí i následující před kritickými výzkumy 
Dr. Lad. Celakovského vesměs ku S. pennata L. počítaná naleziště : iidolí 
Dyje a Leskavy u Znojma, na Popických a Konických kopcích, údolí Dyje 
mezi Hardekem a Lukovem a j. m. v jižním dílu znojemského kraje 
(Oborny)!, Senohrady a Kuroslepy u Náměště (Roemer), les Bzinek (Bubela) 
a Dúbrava u Bzence (Oborny). Ve Slezsku: Blíberk u Vidnavy (Dr. P. 
Schumann). 

106. S. cap il lat a L. (K. vlasko vitý). Klásky četnější a menší 
než u předešlých. Plévy s osinou zdélí kláskii neb kratší. Osina pluchy 
dlouhá sem a tam zprohýbaná, dole šroubovitá, na hoře kolénkatá, skoro 
od dolejška kratičkými jemnými chloupky draslavá. 

V. 0"50 — 1'00 m. Rostlina hustěji trsnatá, lata větší. Osiny menší 
a kratší. 

% Červen, červenec. Suchá úbočí, skály, lesy. Hojný až obecný 
v střední a jižní Moravě; schází ve Slezsku. Od Brna v celé jižní a střední 
části kraje brněnského hojný (Makowsky), Květnice u Tišnova, Klobouky 
(Reissekj!. Nikolčice (Makowsky), Čejč (Wiesner)!, Slavkov, Ždánice, Sobúlky, 
Wiesgrunt u Bošovic, Kobylí, Velk. Pavlovice, Polava. ■ — Náměšť a Kuroslepy 
(Roemer), Jevišovice, Lukov, Hardek, Vranov, Znojmo a otud podél hranic 
země až k Břeclavi obecný (Oborny), Mikovice u Uh. Hradiště (Schlogl), u 
Bzence ojediněle v lese Bzinku, četněji na kopcích kolem Kyjova! (Bubela). 
Pořídku v okolí olomouckém: místa travnatá kolem Olomouce (Makowsky), 
Nebotínské lomy kamenné (Vogl a Mikj. 

41. Coleaiithiis Seidl. Puchýrka. 

107. C. s u b t i 1 i s Seidl. (P. ú 1 1 o u n k á). Stébla niťovitá. položená 
neb vystoupavá, jednoduchá neb na spodu rozvětvená. Lata z okoličnatě 
rozvětvených kratinkých a prodloužených větviček. Plévy bledožluté, 
plodu nekryjící. Listy ze širší spodiny kopinaté, sehnuté ; jich pošvy 
břichatě nadmuté. 



^ 94 - 

V. 0'03 — 0-08 m. Rostlina trsnatá. Lata matně zelená, čačtěji za- 
červenalá. 

Červen, a v září po druhé. Písčité břehy rybničně. Velmi pořídku. 
S jistotou posud jen v okolí Náměště a to : břehy rybníků Radhana a Ne- 
topila u Náměště ve společnosti s Bulliardia aquatica, Roemrem v r. 1853 
objevena. Na zajjlavených místech u Rozinky ve společnosti s Callitriche 
věrna (Makowsky). Dle Schlossera též v louži u Mor. Budějovic; ani prof. 
Obornému, ani mně nepodařilo se rostlinu tuto zde nalézti. 

42. Leersia Swartz. Rýže. 

108. L. oryzoides Sw. (O r y z a clandestina A. Br. E. 
planá). Žene podzemní šupinaté šlaliouny. Stébla dole rozvětvená; 
kolénka s chloupky dolu směřujícími. Lata třepetavá, převislá, s větvemi 
zprohýbanými, zprvu a nezřídka povždy v nejhořejší pošvě ukrytá. Plévy 
zcela zakrnělé, pluchy polookrouhlé, ztuha brvité, bělavě -zelené, zeleno- 
žilné. Listy světlozelené, široce čárkovité i s pošvami drsné. 

V. 0"20 — 1'20 m. liostlina žlutozelená, klásky světlozelené. 

Ij. Červenec — září. V jižní a střední části kraje brněnského, kolem 
Brna hojná (Makowsky), Rajhrad, Vranovice, Zidlochovice, Hustopeč, Krum- 
lov, Budkovice, Slavkov, Bučovice, Vyškov, Kyjov aj. — Ve Znojemsku skorém 
obecná : Náměšť (Roeiner), na Rokytné mezi Morav. Budějovicemi a Jaroniě- 
řicemi, podél Jevišovského potoka od Jevišovic až k ústí, podél Dyje od 
Bítova až k Břeclavi (Oborny), z okolí Jihlavy neuvedena; ale již kolem 
Dačic směrem k Dobrohošti a u Slavonic ((Jborny), kolem Prostějova: u 
krasické strouhy za rybníkem spoře (Spitzner). Hojná v kraji olomouckém: 
kolem Olomouce (Vogl), Cernovír (Makowsky), břehy Bystřice u Bystrovan 
(Mik), Velk. Bystřice (Reissek). Klužínek, Unčov. Ve východní části: Uh. 
Hradiště (Schlosser a Schlogl), Strážnice, Uh. Brod. — Přerovské Karpaty 
.(Reissek), kolem Nov. Jičína (Sapetza), Mor. Ostrava, Hrušov. Ve Slezsku: 
břeliy Olsy od Těšína až k Jablunkovu (W. Fl. a Kolbenheyer), Koiíská. — U 
Opavy a Krnova (Gr. Fl. ). 

13. Agrostis L. Psineček. 

1. Vilfa Beauv. Dolejší pléva něco delší než hořejší; pluška 
zřejmá, 2 — 4krát kratší pluchy. Květ bez pastopečky. Listeny Sžilné, bez- 
osinné neb ze hřbetu osinaté. Listy čárkovité, ploché. 

109. A. vulgaris With. (P. rozkladitý). Žene krátké šla- 
houny. Lata podlouhle vcjčitá, její větvičky tenounké, dosti hladké i po 
kvetení rozestálé, na dolejšku bezkvěté. Pluchy bozosinné ; pluška žádná 
neb přemalinká. Listy úzké na rubu skoro hladké, nejdolejší stětinkovité ; 
jazýček krátký, uťatý. 

V. 0.20 — 0-80 m. Klásky fialové, neb fialově a zelenavě skvrnité, 
zřídka zelenavé neb žlutavé. 

2j. Červen, červenec. Meze, Inka, světlé háje. V rovině i předhoří 
obecný. 



- 1)5 -- 

110. A. alba Schrad. (A. stolonifora /?. arcnaria L. Fl. 
suec. P. stažený). Lata podlouhle jelilancovita, její větvičky draslavé, 
po kvetení stažené od samé spodiny květonosné. Phu-hy d\'ěnia hroty 
zakončené, někdy ze hřjjetu osinaté. Listy širší, drsné. 

V. 0.25 — 0.80 m. Stéblo silnější. Květy větší, klásky bělozelené 
neb fialové zřídka žlutavé neb červenavé (A. varia Host.), velká a velko- 
květá (A. gigantea Gaud.), se stéblem položeným a kořenujícím. A. stoloni- 
fera /9. arenaria L. Fl. suec. 

% červen, červenec. Luka pastviny, vlhká lesní místa. Obecná v rovině 
i předlioří. 

2. Trichodium Michaux. Dolejší pléva delší než hořejší, pluška 
schází neb přemalinká. Nejdolejší listy štětinovité, hořejší jim podobné 
někdy na spodku ploché. 

111. A. canina L. (P. obecný.) Stéblo tenké, hladké i s listy 
šedozelené. Lata vejčitá po kvetení stažená, její větve šerpivé. Plévy 
vejčitě kopinaté, plucha blánitá, z předu zoubkovaná, s osinou právě pod 
prostředkem jejím vynikající, IVodelší než plévy, zřídka bezosinná. Ja- 
zýček podlouhlý, zoubkovaný. Oddenek výběžkatý, plazivý. 

V. 0"25 — 0"60 m. Květy obyčejně červenavé fialové, zřídka žlutavé. 
Jazýček obyčejně prodloužený, někdy těž krátký,. 

% Červenec, srpen. Vlhká luka, průhony, háje. V pahorkatině a před- 
hoří rozšířen. Hojný v Beskydách, v českomoravském pohoří a v Jeseníku, 
zde až u Císařské boudy ve výši skoro 1000 m. 

112. A. alpina Scop (P. liorský). Lata vejčitá neb podlouhlá, 
po odkvetení rozkladitá, s větvemi šerpivými. Plévy vejčitě kopinaté, 
pluchy ve dva hroty zakončené s osinou těsně nad dolejškem vyniklou, 
2krát delší než plévy. Oddenek volně trsnatý. 

V. 0-12 — 030 m. Klásky skoro 2krát delší než u předeš., tmavo- 
fialové, na konci světlohnědé. 

1\. Červenec, srpen. Skalnaté, poněkud vlhké svahy východních Sudet. 
Velmi pořídku. Posud jen ve Velk. kotlině, 1832 Grabovským objeven. 

3. Apera Adans. Dolejší pléva kratší než hořejší. Osa klásku 
nad něj stopkovitě prodloužena, tudíž květ po straně. 

113. A. pica venti L. (Chundelka, metlice). Stébel více. 
Lata veliká, vejčitá, rozkladitá, po kvetení na spůsob větví stažená, její 
větve šerpivé. Klásky velmi malé. Pluchy nahoře drsné, osina pod koncem 
pluchy, 3 — 4krát delší než kopinaté plévy. Prašníky čárkovitě podlcuhlé. 
Listy úzké, ploché, drsné ; jazýček podlouhlý, přihrocený nob pcměkud 
roztřepený. 

V, 0-40 — 080 m. Klásky lesklé, zelené, někdy červenohnědé, naběhlé. 

Červen— srpen. Na písčinách, suchých mezích, v osení. Obecná 
v rovině i předhoří. 



— 96 — 

114. A. intcrrnpta L. (A pera iiit ei'ru})ta P. B. P. pře- 
trliávaný.) Lata úzká stažená, přetrhávaná. Prašníky okvonlilé, vejéité. 
kratší než u předešlé, ostatní jak u předešlé. 

V. 0"30 — 0'60 m., menší než předešlá. 

Červen, červenec. Pinstá místa, písčiny. Posud jen v Hodonínském 
lese (Tlialer a Ueclitritz), dle Schlossera též u Znojma poblíž hranic zemských; 
Oborny jí však zde marně hledal. 

44. Calamagrostis Adaiis. Třtina. 

1. Pluclia blánovitá, prosvítavá, květ bez pastopečky. 

a) Plévy čárkovitě šidlovité, z předu se stran smáčknuté. 

115. C. e p i g e i o s R o t li. (A r u n d o e p i g e i o s L. T. k ř o v i š t n í) . 
Stéblo i s latou ztuha přímé a pod ní trochu šerpivé. Lata nahloučeně 
laločnatá, její větve tuhé, tlusté. Khisky jednostranné, krátkostopeěnf^ 
Plévy ve smáčknutou, šidlovitou špičku zúžené : pluchy něco delší 
s osinou ze hřbetu vyniklou. Chlupy mnohem delší než pluška. Listy 
tuhé, rákosovité, široce cárkovité, velmi drsné, světle šedozelené. Od- 
denek vyhám' plazivé, šupinaté výběžky. 

V. 0(i() — 1'20 m. Klásky zelené neb iiahalovělé. 

Ij. Červen, červenec. Seče, lesy, keřnatá poříčí. Obecná v rovině a 
pahorkatině. Obecná v celé střední a jižní Moravě, v českomoravském pohoří, 
v Beskydách od Strážnice až po Valaš. Klobouky atd.; u Samberka (Paul), u 
Velk. Losina, u Rymařova. Ve Slezsku hojná v Těšínsku a Opavsku, u Krnova 
a Vidnavy. 

fi) glauca Rehb. s p e c. Rostlina šedozelená, skorém sivá: klásky 
a větve bledozelené. 

Řidčeji. Háj Kristianský na Babím lonui u Vranova (Čížek), údolí 
Rokytné a j. m. kolem Krumlova. Lesy borové kolem zámku Nov. Hrádku 
nad Dyjí a v Jilgenberském lese pod Slavonicemi na moravské a rakouské 
straně (Oborny). 

b) Plévy kopinaté, jemně přikročené. 

IIB. C. lanceolata Roth. (A r u n d o calamagrostis T. 
kopinatá). Stéblo ztuha přímé, pod latou skoro hladké. Lata podlouhlá, 
v čas květu všestranně rozevřená, volno- a různoklasá, chaljá, s AČtvemi 
vlnovitými. Plévy úzce kopinaté, jemně přihrocené ; pluchy z předu vy- 
krojené, v rozkrojku s překratinkou osinou, sotva delší než postranné 
špice. Chlupy trochu delší než pluška. V ])aždí dolejších listů obyčejně 
svazečky úzkých lístku. Oddenek plazivý. 

V. 1'00 — 1'5(> m. Klásky ěervenavé neb natialovělé. Chluj)y stříbro- 
bílé, lesklé. 

1\. Červen, červenec. Kraje rybníkii a řek, mokrá luka, kaluže. Fořídku 
v rovině a pahorkatině, poríiznu v předhoří. Seče u Klobouk (Steiger), pří- 
kopy u trati v Bzenci místy hojná ISSI (Babela), bažina rašelinná u Riižené 
poblíž Dačic (Oborny), Fryšava, Žákova hora. V Beskydách : v seči na Baranii 



— 97 — 

ještě při 900 iii. (Uechtritz), Olsa u Sibic (Kolbenheyer). V Jeseníku na 
cestě z Koperníku k Císařské boudě (Oborny), Vítkov. 

fi) canescens Web. spoc. Rostlina útlejší a chabější. Klásky 
zelenavé neb bělavé. 

Velmi pořídku. Posud jen v stinných lesích u Karlovské studénky (Niessl). 

117. C. Halleriana D. C. (T. Hallerova). Stéblo obyčejně 
jednoduché, nižší a outlejší. Plévy šíře kopinaté. Osina pod rozkrojkem 
pluchy, ponejvíce pod prostředkem hřbetu vyniklá, delší pluchy, někdy 
žádná. Listy užší, v paždí bez svazečku listův, ostatně jako předešlá. 

V. 0'50 — 1"00 m. Klásky zelenavé, obyčejně nafialovělé. 

% Červenec, srpen. Seče, žleby a bažinaté lesy horské. Posud jen 
v Sudetách, zde však sestupuje i níže do pásma lesního. Kladský Sněžník 
(Tausch a Fiek)!, Koperník ! , Fuhrmannštýn ! , Hole studenková!. Praděd!, 
Maják, Velk. kotlina!, Mravenčí vrch u Wiesenberka (Oborny). Černý vrch, 
Suchá a Černá kupa, u Císařské l)Oudy, Drehberk, Uhuštýn, Keilig, Medvědí 
hřeben, pod Ovčírnou, Petrštýn, Svinský a Medvědí příkop, Zámeček, Kriech, 
Velk. Jelení hřeben, Břidlicová hole, Pecové kameny. Dle Schlossera též 
i v moravských Karpatech, kde jí však v novější době nikdo nenašel. 

2. Plucha bylinná, jen po kraji prosvítavě blánovitá, s osinou pod 
prostředkem hřbetu. Květ s osou stětinovitě prodlouženou. 

118. C. arundinacea Roth. (C. si lva ti ca DC. T. r ák o so- 
ví tá). Lata podlouhlá úzká, odstálá po odkvětu stažená, stopky květů 
štětcovité chlupaté. Plévy kopinaté, přihrocené. Plucha s osinou dlouhou, 
vyčnívající, obklíčená chlupy as čtyrykrát kratšími. Ústí pošev listův 
obak se svazečkem chloupkův, dolejší pošvy krátce chlupaté. 

V. 0"50— 1"20 m. Klásky žlutavozelené, často načervenalé. 

T\. Červen, červenec. Seče, kamenitá místa, lesy, keřnaté chlumy. Po- 
různu v rovině, hojněji v pahorkatině a předhoří. V kraji brněnském : Písařky 
u Brna (Makowsky), Adamov, (Theimer), lesy u Kartouz, Josefov, Střelíce 
(Oborny), Lomnice (Pluskal a Makowsky), Hády u Obran, Mordóvna, Líšeň, 
Ochoz, Bílovice, Outěchov, Vranov, Ěečkovice, Tišnov, Vyškov. — Klobouky 
(Stei_Q;er). Ve znojemském kraji : údolí Oslavy u Náměště (Roemer), u Budkova, 
Mor. Budějovic, Jevišovic, Bítova, Vranova a Znojma (Oborny), les Rancířovský 
u Jihlavy (Pokorný), u Slavětína a Slavonic (Oborny), Olešnice (C!lupek), 
Telč, Bystřice, Nov. město. V okolí Prostějova: na Jahodové, Brněnce, Ku- 
teřově roztroušena (Spitznerj. Ve východní Moravě: Plechovec a Bzinek u 
Bzence (Bubela), lesy Velehradské (Schlogl), Strážnice, Uh. Brod. — Lesy u Ru- 
savy (Sloboda), Smrk u Čelaány a Hukvaldy (Sapetza), na Kněhyni a j. v 
Beskydách (Oborny). Hojná v Sudetách, zde i ve značné výši. Koperník, 
Hole studánková, Praděd, Maják, Frant. myslivna (Paul). Dreištýn, Fuhrmann- 
štýn atd. — Ve Slezsku: hojná v Těšínsku (Kolbenheyer), Lysá hora (Oborny), 
v Opavsku a kolem Vidnavy. 

45. Cyiiodon Richard. Palečkovec. 

119. C. dactylon Pers. (P. plazivý). Stébla klasonosná krátce 
vystupující, lysá, na dolejšku ponejvíce rozvětvená. Klásky po 3 — 5, 
prstnatě rozestavené, obyčejně nafialovělé. Pluchy lysé něco brvité, delší 



- 98 — 

než úzké přihrocené pl€'vy. Listy šedozelené, na rubu i 8 pošvami řídce 
chlupaté. Oddenek s plazivými, často listnatými a kořenujícími výběžky. 

V. 0-3()— 0-50 m. 

% Červenec, srpen. Cesty, meze, suchá travnatá místa, písčiny. Porůznu 
ve střední a jižní Moravě. V okoh' brněnském : Star. Brno, od Otmarova 
u Měnína počínajíc v jižní Moravě roz.^ířený a pospolitý (Makowsky), na 
cestě mezi Brumovicemi a Morkůvkami, hráze u martinického cukrovaru 
(Steiger). Borkovany, Bošovice, Kobyh', Terezov, Kyjov. Ve znojemském kraji : 
v lidoh' Dyje u Znojma, u Rabštýna, mezi Mal. Tasovicemi a Milfronem, 
líklon mezi Milfronem a Frauenholcem u Tasovic, údolí Dyje mezi Krho- 
vicemi a Hodonicemi, u Strachotic a Hrušovan (Oborny). Rostlinná stezka 
a pravý břeh Jihlavy u mlýna Joskového u Jihlavy (Pokorný), Cejč (Uechtritz), 
na Dúbravě u Bzence (Bubela), kolem Uh. Hradiště (Schlogl). 

46. Alopecurus L. Psárka. _ 

1. Plévy do polou srostlé, na hořejším kýlu křídlaté, krátce brvité, 
lata k oběma koncům ztenčená. 

120. A. agrestis L. (P. rol ní). Stéblo vzpřímené nahoře i 
s pošvami něco drsné ; nejhořejší pošva válcovitá. Lata úzce válcovitá, 
větve s 1 — 2 klásky. Plévy čárkovito-kopinaté, přikročené. Osina nad 
prostředkem, daleko čnějící. Listy čárkovito-kopinaté, na okraji něco 
drsné. 

V. 0"25 — 0'45 m. Rostlina trsnatá, klásky bělavě zelené, na po- 
hled lysé. 

Červen, červenec. V obilí pořídku a nestálá, z jihu zavlečena. 
Březník a Králice u Náměště (Roemer), u Mikulova (Schlosser), u Strážnice : 
na hlinité půdě u Olomouce (Vogl a Tkaný), Uh. Hradiště (Schlogl), role 
u Bohdanic a Deštné (Schlosser), u Velk. Heraltic poblíž Opavy (Mayer). 

2. Plévy do ', ., srostlé, přímé, kopinaté, hrotnaté, na kýlu huňatě 
dlouze brvité. 

121. A. pratensis L. (P. luční). Stéblo vzpřímené, na spodině 
někdy kolénkovitě prohnuté i s pošvami hladké, nejhořejší pošva něco 
nadmutá. Lata válcovitá, její větévky s 4 — 10 klásky. Osina nad spod- 
kem pluchy obyčejně vyčnívající, řidčeji ukrytá. Oddenek s krátkými 
výběžky. 

V. 0'40 — 1*00 m. Plévy bělavé, na okraji a kýlu zelené, nezřídka 
též tmavě fialové (var. nigricans Sonder). zřídka s delšími výběžky a 
sivými pošvami a listy (var. glaucus Sonder). 

2j. Květen, červen. Žírná, vlhká Inka, příkopy, v rovině i horách obecná. 

3. Plévy tupé, jen nejdoleji srostlé. 

122. A . g e n i c u 1 a t u s L. (P. k o 1 é n k a t á). Stébel více, dole 
])olehavých, kolínkem vystupujících i s úzkými listy travozelených, jen 
pošvy nasivělé. Lata tenká s větvemi 1 — 2klasými. Plévy podlouhlé, 
tupé, špičkami odstálé, krátce chlupaté, delší pluchy. Osina nad spodkem 



— 99 — 

l)lucliy vyniklá, koléiikatá, dakíkd čnějící. Pra.šníky světkižluté, 4— 6krát 
větší na (k^l než na- šíř, ])0 vyprášení světkihnědé. 

V. O- 10— 0-40 m. Klásky běkivé zelené. 

Květen — srpen. Mokrá luka, vlhké písčiny, kaluže. V rovině i před- 
hoří rozšířen. V brněnském kraji zde onde nezřídka (Makowsky), podél 
Svratky u Komárova (Čížek), Černovice, Přízřenice, Rajhrad, Telnice, Měnín, 
kolem Břeclavi; Klobouky (Steiger). V severní části znojemského kraje hojná, 
jako u Náměště a Naloučan (Roemer), kolem Jihlavy (Pokorný), Telč, Zdar, 
Petrovice, Velk. Losin, Ludvíkov, Bludov, Star. město; Šumbork (Paul). V 
Prostějovsku: podél Hloučely, u krasické strouhy, v lučních jjříkopech u Bře- 
zovic, Kelčic a Brodku (Spitzner), u 4tého mostu u Kroměříže (Palla), kolem 
Bzence pořídku a sice v lučním příkopu za nádražím (Bubela), kolem Uh. 
Hradiště (Schlogl), Huštěnovice u Uh. Hradiště (Theimer), Strážnice, Uh. 
Brod. — ■ U Rusavy (Sloboda), Vsetín a bažiny na Čupu (Bubela). Mor. 
Ostrava, Hrušov. — Ve Slezsku : obecný v Těšínsku (Kolbenheyer), kolem Vidnavy. 

A. fulvus Sm. (P. plavá). Stébla i listy sivé, pošvy silněji 
ojíněné. Plévy nahoře k sobě přiléhající, zdélí plucliy. Osina něco pod 
prostředkem pluchy vyniklá, daleko cnějící. Prašníky žluté, 3krát větší 
délky než šíře, po vypylení rudožluté. 

V. 0"10 — 0'40 m. Květy menší, četnější a hustější než u předešlé, 
ku kteréž snad jen jako pouhá odríida přináleží. 

Květen — srpen. Jak předešlá, avšak rozšířenější. 

47. Orypsis Ait. Skrytěiika. 

123. C. alopecuroides Schrad. (S. ocáskovitá). Rostlina 
lysá. Stébla oblá, položená neb kolénkatě vystupující, oliyčejně rozestálá. 
Lata klasovitá, podlouhle válcovitá, nacernalá, nahá neb nejhořejšími 
pošvami vespod obklíčená. Listy čárkovitě kopinaté, hrotnaté, šedozelené, 
hořejší s ostatními stejnotvárné, jazýček v podobě vousu. Plévy na kýlu 
krátce brvité. Tyčinky 3. 

V. 0.30 — 0-45 m. Rostlina podobná psárce kolénkaté. 

Červen — srpen. Vlka písčitá luka, vyschlé příkopy. Pořídku. U Dyje 
mezi Příkludy a Lednicí (Makowsky), u Rajhradu (Oborny), pořídku mezi 
rybářskou ulicí a Huštěnovicemi u Uh. Hradiště (Schlogl), Veselí u Bzence 
a u Uh. Ostrohu (Bubela). 

124. C. schoenoides Lam. (S. šašinovitá). Rostlina trsnatá, 
v kruhu rozložená. Stébla položená neb kolénkem vystupující, jednoduchá 
neb málo rozvětvená. Lata z lichoklasii nakupené ])odlouhlých neb 
okrouhlých, na konci stébla a postranných větviček, 2 neb 1 nejhořejší 
břichatě nadmutou pošvou, zastřených. Plévy s kýlem krátce brvitým. 
Tyčinky 3. Listy čárkovitě kopinaté, hrotnaté, často trochu svinut(\ roz- 
troušeně pýřité, zřídka lysé. 

Stéblo 0-30— 0-45 m. d. 

Červenec— září. Místa slatinná a zaplavená, vypuštěné rybníky. Po- 
řídku. Telnice a Otmarov poblíž Brna, mezi Začany a Měnínem (Makowsky), 

7* 



— loó — 

pořídku na vypuštěném jezeře u Terezova poblíž Cejče 1881 (Bubela), mezi 
Frelešdorfem a Novým sídlem 1883 (Oborny). 

125. C. acnleata Ait. (S. bodlavá). Stébla poněkud smáčknutá, 
rozvětvená, položená, zřídka přímá. Lata polokulovitá, ponořená do bři- 
chatě nadmutých pošev nejhořejších skoro stříčných listů lodyžních neb 
listů na větvích stojících. Tyčinky 2. Listy kopinatě, v tuhý bodlavý 
hrůtek zakončené, lysé neb řídce chlupaté. 

Stéblo 0"05 — 0'B0 m. d. Rostlina tuhá, trsnatá, v kruhu rozložená, 
bledě šedozelená, někdy nacervenalá neb nafialová. 

Červenec — září. Pořídku na místech slatinných. Nížiny Svratky a 
Dyje mezi Začany a Měnínem se Sueda maritima a Salicornia hispida (Mayer 
a Roemer), s předešlou u Otmarova poblíž Brna (Makowsky), Stutenhof 
(Simony), poblíž nádraží u Zaječí (Makowsky), mezi rákosem ve vypuštěném 
jezeře u Terezova poblíž Cejče (Bubela), hojná u Cejče, zde jmenovitě mezT 
Cejčem a sirnou studénkou, mezi Zaječím a Velk. Pavlovicemi. 

48. Plileum L. Bojínek. 

1. Plévy s kýlem vypouklým. Květ podlouhlý s pastopečkou. 

126. Ph. Boehmeri Wib. (B. Boehmerův). V trsech, někdy 
s listnatými výběžky. Stéblo tenké, svrchu bezlisté, lysé. Lata úzká 
válcovitá, větévky její mnohověté. Plévy kopinaté, v krátký hrot zahrot- 
natělé, drsně tečkované, na okraji bíle suchomázdřité, krátce srstnaté, 
na kýlu kratičkými brvkami šerpivé. Prašníky buď bledožluté neb fialové. 
Listy úzké i se stéblem šedozelené. 

V. 030 — 0"6() ni. Rostlina tuhá, šedozelená, častěji nafialová; 
pluchy někdy listovité (f. vivipara). 

'^. Červen, červenec. Suché lesy, meze, travnatá místa. V brněnském 
kraji v jižní a střední části roztroušen, hojný kolem Brna (Makowsky), 
Adamov, (Jernovice, Slapaniee, Zidlochovice (Oborny), Klobouky (Steiger)!, 
Polava a Mikulov (Makowsky)!, Bílovice, Sokolnice, Nosislav, Hustopeč, 
Kurdějov, Kobylí, Velk. Pavlovice, Vistonice, Klentice. — Náměšť (Roemer), 
Ivančice!, Krumlov!, Lednice, Jaroslavice, Jevišovice, Mor. Budějovice, Vranov, 
Hardek, Znojmo (Oborny), u Lomnice (Pluskal), Budkovice, Leskoun, Vedro- 
vice. — U Čejce (Wiesner) !, les Bzinek u Bzence (Bubela), Javořina (Holuby) !, 
les Hodonínský (Niessl). V nízkém Jeseníku : u Rudna (Rieger), u Berouna (Gans). 

/9. interruptum Zabel. Lata volnější, větví delších, zřejměji 
oddělených, něco přetrhovaná. Klásky někdy v listnaté větévky povyrostlé. 
Pořídku. Hodonínský les (Niessl), údolí Dyje u Znojma (Oborny). 

2. Plévy s rovným kýlem, květy bez pastopečky. 

127. P h. pratense L. (B. luční). Stéblo přímé neb vespod 
ohnuté, 4 — (ílisté. Lata úzce válcovitá, tupá, její dolejší větve s vřetenem 
srostlé. Plévy podlouhlé, uťaté, krátce srstnaté, na kýlu dlouze odstále 
brvité, 3 — 4krát delší než z konce vybíhající, šidlovitá osina. Oddenek 
volnotrsý, někdy s výběžky. 



— 101 — 

v. 0-15 — ]'U0 m. Liita Ijélavozeleiiá, zřídka n;itialověl;í. rM('vy )>ě- 
lavé s úzkým, zek'iiýiii kýlem, })rásiiíky fiak)V('. (I*li. pratense Sclireb. a 
vulgare Cekik.). 

1\. Červen, červenec. Luka, meze, pastvy. Obecný, i ve. vyšších polohách. 
Kněhyně (Ohorny), Radhošť, Lysá hora. — Kolem hajnovny na Baranii 
(Uechtritz). 

/5) nodo.sum L. si)ec. Stéblo ncjdokiji hlízovité; lata někdy 
kratší. 

Na suchých místech všude porůznu, jmenovitě v horách. V brněnském 
kraji pořídku (Makowsky), Adamov, Doubravník, Bystřice, Fryšava. — Suchá 
návrší u Náměště (Roemer), Znojmo (Oborny), Dlouhá stěna u Jihlavy (Po- 
korný), Želč ve Vyškovsku. — V Prostějovsku : na Drahansku roztroušený 
(8pitzner), kolem Olomouce (Vogl), Uh. Hradiště (Schlogl), hojný na Javořině 
(Holuby), Rusava (Sloboda), Nov. Jičín (Sapetza). V Jeseníku: kolem Svýcarny 
na Pradědu (Grabovski), Červený vrch (Bachmann), úklony Hiitelberku, na 
cestě od Teplic k Frant. myslivně, též u Sumberka (Paul). 

128. Ph. alpinum L. (B. horský). Stéblo ztuha přímé, oby- 
čejně Slisté. Lata krátká, vejčitá neb vejčitě podlouhlá, špinavě náfialová. 
Plévy zdélí osiny, lysé jen na kýlu s tuhými a hustými chloupky. Nej- 
hořejší pošvy nadmuté, jazýčky krátké, ostatně jak předešlý. 

V. 0"20 — 0'50 m. Plévy obyčejně fialové s kýlem zeleným. 

Ij. Červen — srpen. Na lukách a bolech vyšších Beskyd a Sudet roz- 
šířen mnohdy i níže do lídolí sestupující. Řídce na Lysé hoře, svah ku 
Pražmě (Oborny), Čantory a Barania (W. Fl), Kladský Sněžník (W. Fl.), 
Černá- a Suchá kupa. — Salvíz (Zimmermann sen.), Koperník, Fuhrmannštýn, 
Studénková hole, Praděd (Oborny), odtud až ku Karlovské studénce (Uechtritz 
sen.), Petrštýn, Janovická hole, Břidlicová hole. Mravenčí vrch u Wiesenberka 
(Oborny), Šlegliiv les, Volská luka, u Císařské boudy, Hockšar, Sosskamm, 
Drehberk, stráň Černého příkopu. Červený vrch, Keilig, Velk. a Mal. Jezerník, 
Leiterberk, Medvědí hřeben od Svýcarny až do Česnekového příkopu. Děd, 
cesta mezi Dědem a Petrštýnem, Opava pod Ovčírnou, u Tetřeví boudy. 
Svinský příkop. Zámeček, Frant. myslivna, Kriech, Velká kotlina, Heiligen- 
hiibl, Velk. Jelení hřeben. — U Einsiedla, Hermanic a Reivízu (Reissek a 
Milde), Horní grunt (Bachmann). 

/9) fallax Jánka spec. Rostlina bledozelená. Stéblo až po latu 
listnaté, obyčejně pětilisté ; nejhořejší pošva slaběji nadmutá. Plévy 
zelené, něco delší než jich osiny. 

Travnatá místa horního lesního pásma v Beskydách. Posud jen na 
Stazovce poblíž Baranie (Uechtritz). 

49. Phalaris L. Lesknice. 

129 . P. a r u n d i n a c e a L. (L. r á k o s o v i t á). Stéblo přímé 
i s listy lysé. Lata volná, v čas květu rozevřená, jednostranná, laločnatá. 

Plévy vnější kopinaté s ostrým, nekřídlatým čeřeném, často na- 
fialovělé, dolejší 3— Sžilné., na žilách chlupaté, hořejší drsnými chlupy 



- 102 — 

pokiyté, mnoliem kraiší než vejčité plucliy. Listy široké, tuhé, šedo- 
zelené, na okraji drsné. Oddenek plazivý, výběžkatý. 

V. O" 75 — r50 m. Klásky bledozelené, někdy červenavě neb světle 
nafialové. 

7|. Červen, červenec. Břehy potokův i rybníků, kaluže. Hojná v rovině 
i předhoří. 

fi) pieta L. Listy běle pruhované. V zahradách pěstována, někdy 
zdivočelá. 

130. P. canariensis L. (L. kanárská). Stéblo kolénkem vy- 
stupující, hladké, lata vejcitá, klasovitá. Plévy vnější přihrocené se širo- 
kým hřbetním křídlem, bělavé, s tlustými zelenými žebry. Listy a pošvy 
drsné, nejhořejší pošva nadmutá, zdélí čepele. 

V. 0"20 — 0"40 m. Plévy bělavé, kýl i křídlo zelené. 

červenec, srpen. Pochází z jižní Evropy, pěstuje se ve střední a 
jižní Moravě pro semena, jež bývají ptákíim zpěvným za pokrm, zdivočuje 
též na čas. Zdivočelá: na břehu Svitavy u Židenic, na poli u Kuřima, u 
Dražuvek poblíž Kyjova, u Klobouk a zde r. 1883 na jednom rozsáhlém 
poli pěstována. — Na silnici od Vracova ku Kyjovu 1880 ve velkém množství 
(Bubela). 

50. Anthoxanthum L. Tomka. 

131. A. od orat um L. (T. vonná). Stébla jednoduchá, přímá, 
světlozelená. Lata stažená, podlouhlá, klasu podobná, hustá, bledozelená. 
Dolejší plévy přihrocené, jen poloviční délky kopinatě šidlovitých klásků, 
na nervech krátkochlupaté, hořejší chlupaté, sotva delší než pluchy. 
Oddenek hustě trsnatý s četnými, hladkými stébly a listnatými- prýty. 

V. 0"20 — 0'40 m. Klásky žlutavo-zelené, na kýlu nahnědlé. Rostlina 
vonná. 

T\. Květen, červen. Luka, palouky, lesy. Obecná od roviny až k vr- 
cholům nejvyšších hor. Kladský Sněžník, Fuhrmannštýn, Praděd, Petrštýn, 
Velk. Jelení hřeben atd. 

51. Hierochloa GmeL Tomkovice. 

132. H. australis R. et Sch. (T. jižní). Stéblo přímé neb 
vystupující, lysé a útlé. Lata rozkladitá, stopky pod kláskem vousaté. 
Plévy příčmo uťaté, dolejší ostnitě hrotité, bělavé, suchomázdřité, pluchy 
přitisklé, pýřité. Osina hořejšího prašného květu kolínkatá, z prostřed 
hřbetu vyniklá. Listy na stéble čárkovitě kopinaté, nejhořejší pošva 
bezlistá. Oddenek volně trsnatý, s krátkými výběžky. 

V. 0-30 — 0-60 m. Plévy stříbrobílé, někdy červeně skvrnité, pluchy 
hnědé. 

% Duben, květen. Světlé listnaté lesy a háje. Ve střední a jižní Mo- 
ravě rozšířena. Hojná na Hádech a odtud až k Adamovu, Písařky u Brna 
(Makowsky), Bořky poblíž Židenic, Líšeň, Ochoz, svah žlutého kopce směrem 



- 103 — 

ku Kamennému mlýnu, Zapni u Kolioutovic, Moravany. Ve Znojemsku: 
Náměšť (Roemer), v Bratovském lese a u letohrádku poblíž Liliendorfu u 
Vranova, údolí Dyje mezi Hardekem a Vranovem, Býčí skála u Znojma, 
Hranický les u Citonic, v Tvořihrázském lese a v Purkrábce u Těšatic. 
(Oborny), řídce na Zlechově nad splavem poblíž Prostějova (.Spitzner), dle 
Schlossera též u Mor. Třebové. 

138. H. borealisR. ot Soli. (H. odorata Wahl. T. severní). 
Stéblo tuhé silnější než u ])ředešlé. Lata rozkladitéjší, stopky klásku 
lysé neb svrchu řídce chlupaté. Plévy podlouhle vejčité, trochu zalirot- 
natělé. Pluchy krátce srstnaté, na okraji štětinatě brvité, pkicha hořej- 
šího prašného květu bez hřbetní osiny. Listy na stéble malé, kopinaté, 
s velkou pošvou. Oddenek plazivý, výběžkatý. 

V. 0'80 — 0'60 m. Silnější než předešlá. Listy široké, tuhé. Klásky 
žlutavé neb ěervenohnědé, plucha tmavohnědá. Jako předešlá i tato 
příjemně vonná. 

Tj. Květen, červen. Vlhká luka a křoviny vrbové. Velmi pořídku. Posud 
s jistotou jen u Cejče (Bayer), dle udání též u Bzence (Dr. Karl); zde byla 
však v novější době marně hledána. 

52. Sesleria Scop. Pěchava. 

184. S. coerulea Ard. (P. modrá). Stéblo tuhé, přímé neb 
vystupující, lysé, dole ])()švaté, s krátkou, tuhou čepelí. Lata klasovitá, 
podlouhle vejčitá ; klásky ocelově namodralé, zelenavé neb bělavé. Plucha 
s krátkou, zubovitou osinou a 8 — 4 špičatými zoubky, protož zdánlivě 
pětizubá, zuby a osina ani poloviční délky její. Listy ploché čárkovité, 
hořejší tuhé, tupě zakončené. Oddenek hustě trsnatý, někdy krátce 
výběžkatý. 

V. 0-10— 0-40 m. 

T\. Duben, květen. Skály rulové, břidlicové a hlavně vápenné. Porůzná. 
Údolí Punkvy, Josefov, skály Semberovy a Slatinské u Brna, Polavské a 
Mikulovské kopce (Makowsky) !, Ostrov, zde nejhojněji v Suchém žlebu, 
Holštýn, Jedovnice, Budkovice, studénka pan. Marie a údolí Rokytné u 
Krumlova ; Sloup (Reissek) !, Cebín (Pluskal), skály rulové a údolí Oslavy u 
Oslavan (Roemer), na svoru a břidlici hlinité na obou stranách údolí Dyje 
u Hardeku (Oborny), co vzácnost u Javorovce a Popovic poblíž Uh. Hra- 
diště (Schlogl) a u Hranic (Schlosser). 

53. Holcus L. em. Medyiiek. 

135. H. mollis L. (M. měkký). Stéblo štíhlé, lysé neb na ko- 
línku chlupaté. Lata něco štíhlá a volná; klásky vejčitě kopinaté. Plévy 
dosti hladké. Osina dlouhá, kolénkatá, obyčejně značně vyčnívající. Listy 
lysé neb na líci měkce chlupaté; pošvy světlozelené, lysé neb velmi 
roztroušeně chlupaté, jazýček zoubkovaný. Oddenek daleko plazivý, 
s výběžky listnatými, 



— 104 — 

V. 0'c)0— OtíU m. Klásky žlutavé neb bělavé, vespod obyčejně 

fialové. 

1\. Červenec, srpen. Lesy, meze, lesní luka, mýtiny. Porůzný, místy a 
v horách hojný. V brněnském kraji: Tišnov, Doubravník, Střelíce; Lomnice 
(Pluskal). Ve znojemském kraji jen u Star. Hobzí (Oborny) a v lesích u 
Jenešova poblíž Náměště (Roemer). V jihlavském kraji: Na Vysokém kamenu 
a Zaječím skoku (Pokorný). V dačickém okresu podél hranic obecný a 
skorém na všech polích kolem Slavonic, Matěj ovic, Růžené, Nov. vsi, Ru- 
dolce, Valtinova atd. (Oborny), Telč, zde zejména na Panských nivách, 
Řásná, pod Javořicí, Studená, Raděnice, Háj u Bystřice, Zvole, Nov. město, 
Zdar. — V olomouckém kraji: louky u Olomouce (Vogl), kopce u Nebotína a 
Slavonína (Makowsky). V Prostějovsku : na vysočině drahanské, na Drahan- 
ském kopci a na Rozsocháči (Spitzner). Ve východní Moravě na kraji lesním 
u Uh. Hradiště nikoliv obecný (Schlógl), Petrov, Strážnice, Uh. Brod; Rusava 
(Sloboda), na jedné louce u Vesníka poblíž Vsetína (Bubela), Javorník u 
Frenštátu (Sapetza), Příbor (Čížek), křoviny na Ostravici u Fridlandu 
(Oborny), Mor. Ostrava; Winkelsdorf v Jeseníku a u Rudna (Reissek), Rej- 
hotice. Ve Slezsku: Karlovská studénka (Niessl), obecný v Těšínsku (Kolben- 
heyer), Pržno, Jablunkov atd. 

136. H. lanatus L. (M. vlnatý). Stéblo přímé, na kolonkách 
i s pošvami hustě, měkce a krátce chlupaté. Lata rozkladitá, krátce 
chlupatá. Klásky vejčité; plévy tečkované drsné. Osina velmi krátká na 
konci hákovitá, sotva čnějící. Listy měkce chlupaté i s pošvami sivé, 
jazýček krátce brvitý. Oddenek hustě trsnatý, bez výběžku. 

V. 0-40 — 0-80 m. Rostlina sivá. Klásky krátce pýřité, bělavé, někdy 

načervenalé. 

1\. Červen, červenec. Suchá místa, meze, kraje lesní. Obecný, zřídka 
v horách: Praděd (Stein). 



,54. Arrlienatherum P. B. Ovsík. 

137. A. avenaceum P. B. (A. elatius Presl, M. et. K., 
Avena elatior L. O. obecný, metlice francouzská). Stébla 
přímá, hladká a lesklá. Lata podlouhlá, dosti krátkovětevná, v čas květu 
rozkladitá. Dolejší pléva jedno-, hořejší třížilná; hořejší plucha bezosinná, 
dolejší s osinou pod prostředkem vyniklou. Listy dosti úzké, ploché, 
lysé, drsné. Oddenek trsnatý. 

V. 0'80 — 1'30 m. Klásky zelenavé, někdy nafialovělé. 

Tj. Červen — ^srpen. Luka, pastvy, meze, křoviny, na hrázích, zhusta 
set. Obecný v rovině i předhoří, zde i ve vyšších polohách jako: v údolí 
horní Moravy a u Koldštýna (Oborny), u Janovic a Rymařova. 

/9) bulbosum Schrad. Cleny vespod stébla krátké, hlízovité 
ztloustlé, kolénky stéblovými oddělené. 

Sem snad patří A. nodosum W. ze suchých písčitých pastvin u Lin- 
davy v Přerovsku (Schlosser). 



— 105 — 

55. Veiiteiiíitia Koel. Oves. 

188. V. aveiiíícea Koel. (A véna tenuis Míincli. Oves 
tenký). Sté])lo tenké, kolínkem vystupující. Lata cliaki, rozklad itá, 
dlouho- a útlovětevná. Plévy 7 — Džilné. Nejdolejsí květy s osinou rovnou 
konečnou, na liřbetě bezosinné. liořejší se špicí vláskovitou, na hřbete 
8 osinou kolínkovitě prohnutou. Plévy i pluchy Ijledozelené, 8 knijem 
mázdrovitým stříbrolesklým. Listy úzce čárkovité, svinuté. 

V. 0-30— 0-40 ni. 

Červen, červenec. Suchá lesní luka, kraje lesů, návrší, pole. Hojný 
na jihu a střední Moravě. V brněnském kraji: nad Kartouzy, na cestě do 
Vranova, na Kraví hoře u Brna (Makowsky), přehojný mezi Vomicemi a 
Střelicemi a na Babím Lomu u Lelekovic (Niessl), u Popiivek, Rosic a 
Soběšic (Oborny), jižní svah hradního vrchu Pernštýna (Makowsky), Řečko- 
vice, Cinzendorf, Kuřím, Vostopovice, Tečice, Ivančice, Krumlov. — V Prostějov- 
sku: na mezích u Žešova (Spitzner). Ve Znojemsku: hojný u Náměště 
(Roemer), Bojanovský les u Jevišovic, Sedlešovický lesík na Kraví hoře u 
Znojma, Dlouhý Sobes u Podmole, u Devíti mlýnů, Leskoun u (Jlbramovic, 
Mlýnský kopec u Čížova, v borovém lese u Jackova poblíž Mor. Budějovic 
a dosti hojný v Budkovském lese (Oborny), Mor. Budějovice. Ve východní 
Moravě: Javorník, Javořina; úpatí Lopeníka (Holuby). 

5(j. Aveiia L. em. Oves. 

1. Euavena Godr. Rostliny jednoleté s klásky převislými: 
hořejší pléva 7 — 9žilná. Osa klásku holá neb pod nejdolejším kláskem 
chlupatá. Konec pluchy bezosinný. Listy v pupenu svinuté. 

13!:). A. sativa L. (O. setý). Lata klásku všestranná s větvemi 
rovnovážně odstálými. Klásky namnoze dvoukvoté. Plévy delší květův, 
hořejší devítižilné. Pluchy s 2 lirutky, v plévách ukryté, lysé bezosinné 
neb dolejší s osinou slabě kolínkatou. Listy dosti široké, drsné ; jazýček 
krátký. Obilka k pluse přirostlá. 

V. 0"50 — 1"20 m. Pluchy žlutavě bílé neb černé. 

Červen — srpen. Seje se všeobecně, v předhoří až do 000 m. a zdi- 
vočuje; Uechtritzem na Baranii ještě ve výšce nad 1000 m. pozorován. 

^) o r i e n t a 1 i s S c h r e b. s p e c. (O. v ý c li o d ní). Lata stažená, 
jednostranná, s přilehlými větvemi. Pluchy žlutavobílé, zřídka černé, 
ostatně jak předešlý. 

Pořídku set. 

2. Osa klásku pod každým květem chlupatá. Pluchy rovnou osinou 
zakončené, ostatně jak 1. 

140. A. strigosa Schreb. (O. hřebílkatý). Lata poněkud 
stažená, posléz jednostranná, na konci hroznovitá. Klásek namnoze 
dvoukvětý. Plévy 7— 9žilné as zdélí květu. Pluchy nahoře drsné, ve 
2 útlé, osinaté ušty rozeklané, na hřbetu s osinou silnou, kroucenou. 

V. ()-40— 1-00 m. Pluchy posléz nahnědlé. 



— 106 — 

Červen — srpen. Na polích mezi obilím, zejména mezi ovsem. Ve zno- 
jemském kraji: u Jeviíšovic, Bojanovic, hojněji v západní Moravě, jako u 
Matějovic, Stalkova, Růžené, Slavonic a j. (Oborny). V českomoravském po- 
hoří: Telč, Řásná, Studená, Stražkov, Nov. město, Tři studně, Frygava. 
Hojný v krajinách Jeseníka: Šumberk (Paul), kolem Star. města, Koldštýna, 
Josefova, v údolí Brané, v údolí Moravy až ku Zábřehu (Oborny), Pusté 
Zibřidovice, Hanušovice, Chrastice, Heimrlov, Aloizov, Winkelsdorf, Rymařov. 
— V obvodu Odry: Střelná u Libavy (Oborny). 

141. A. nudu L. (O. nahý). Lata poněkud jednostranná. Klásky 
tří- až čtyřkvěté, jich osa mezi lysými, vynikle žilnatými pluchami pro- 
dloužená, plucliy tudíž z plév čnějící, bezosinné neb nejdoleji s tenkou 
osinou. Obilka volná. 

V. 0-50— 1-20 m. 

Červenec, srpen. Seje se pořídku. 

B. Stopky květní do osy klasu mozoulkem vkloubené, i s touto 
hustě srstnaté, po dozrání semena opadávající. 

142. A. fatua L. ((). hluchý). Lata všestranná, s větvemi rovno- 
vážně odstálými. Khisky dva- až tříkvěté. Pluchy drsně tečkované, 
obyčejně dlouze chhipati', na konci dvouklaně zubaté, se hřbetní silnou 
dole kroucenou osinou. 

V. 0-50— 1 •20 m. Pluchy posléz hnědé. 

a) hirsuta Neil. Pluchy až nad prostředek dlouhými, rezavými 
neb bělavými chlupy pokryté. 

b) glabrata Peterm. Pluchy hladké, lysé neb nad spodkem 
s jednotlivými štětinkami. 

Červenec, srpen. V osení, na místech pustých. 
a) Obecný, b) Roztroušen. 

2. A v e n a stru m K o c li . Oddenek vytrvalý s neplodnými svazečky 
listův. Klásky přímé. Hořejší pléva jedno- až třížilná. Obilka na konci 
chlupatá. Listy v pupenu v záhyby složené. 

143. A. p 1 a n i c u 1 m i s Se h rad. (O. p 1 o s k o s t é b e 1 n ý ). Stéblo 
ze spodku krátce obloukovitého vystupující. Lata dlouhá, stažená, delší 
větve, s 2 — 3 čárkovitými, 4 — 5květými klásky. Osa klásků pod jedno- 
tlivými květy chlupatá. Plévy třížilné, osinaté, leskle hnědé, s okrajem 
bílým suchomázdřitým. Listy široce čárkovité, ploché, na konci kápovité 
i s pošvami drsné, tyto })losko smáčknuté, dvousečné. Oddenek s krát- 
kými šupinatými šlahouny. 

V. 0"75 — lOO m. Klásky zelenavé, fialově neb stříbroleskle skvrnité. 

1\. Červenec, srpen. Vlhká úbočí a žírná luka Sudet. Kladský Sněžník 
kolem pramenů Moravy (Selijrer a Tausch) !, Hoekšar, Koperník, Hole stu- 
dénková!. Praděd!, na lukách česnekových (W. Gr.), Leiterberk, Petrštýn, Velk. 
kotlina (Grabowski) !, mezi Petr.štýnem a Zámečkovým grunt(!m (Engler), Fuhr- 
niannštýn a Mravenčí vrchu Wieseuberka (Oborny), Červený vrch, Velk. Jezerník, 



— 107 — 

144. A. pratensis L. (O luriií.) ].;ita staž(íii;i, vřtvc její jedno- 
tlivé liroziiovité a jednoklasé, jen nejdolejíí někdy po dvou a s 2 klásky. 
Klásky 3 — 5květé. Osa klásku na kouei ztloustlá a pod květy se ště- 
tičkou clilupuv. Obě plévy Sžilné, osina z prostředku plucliy vyniklá. 
Listy úzce cárkovité, ploché neb svinuté, chvuplavkovitě vroubené, lysé, 
na líci i s pošvami drsně tečkované. Oddenek hustě trsnatý, dřevnatý. 

V. 0'40 — 0'70 m. Rostlina šedozelená. Klásky zelenavé a stříbro- 
bíle skvrnité, někdy natialovělé. 

Ij. Květen, červen. Suchá luka, pastviny, návrší. Poríizný. V brněn- 
ském kraji všude roztroušen (Makowsky), Polava a Mikulov (týž), mezi 
Bosonohami, Žebětínem a Němčany (Niessl), Klobouky (Steigerj. Žlutý kopec, 
Cernovice, Hády u Obran, Líšeň, Bilovice, Sokolnice, Oujezd, Nosislav, Ko- 
bylí, Krumlov, Leskoun u Vedrovic, Břeclav, Star. Břeclav. — U Prostějova: na 
lukách zešovských a j. (Spitzner). Ve znojemském kraji: u Velkopolského 
mlýna u Náměště (Pioemer), u Jevišovic, Vranova, Znojma, Popic, Tasovic, 
Milfrona (Oborny), pravý břeh Jihlavy u panského mlýna u Jihlavy (Po- 
korný), kopce kolem Čejce a u Hodonína (Uechtritz), Rochuv vrch u Popovic 
Schlogl), horské louky při Březové u samé hranice moravské, na Javořině 
(Holuby). 

145. A. })ubescens Huds. (O. pýřitý). Lata ťizká, poněkud 
stažená, větve její o 1 — 2 kláscích, dolejší po 3 — 5 v polopřeslenu. Osa 
klásků huňatá. Klásky obyčejně tříkvěté na niťovitých, pod klásky sotva 
ztloustlých stopkách. Dolejší pléva 1-, hořejší třížilná. Listy cárkovité, 
ploché, po kraji nechruplavkovité, dolejší i s pošvami sotva smáčknu- 
tými chlupaté až luiňaté, nedrsné. Oddenek s krátkými obloukovitými 
výběžky. 

V. 0'40 — 0'80 m. Klásky stříbroběle a fialově neb nahnědle peřesté. 
Plévy na konci bílé, suchomázdřité s kolénkatou hnědou, z prostřed 
hřbetu vyniklou osinou. 

% Květen, červen. Suchá luka, světlé křoviny, cesty, návrší. Rozšín^n- 
y brněnském kraji: Cernovice, Slapanice (Niessl)!, Adamov, Hády u Obran, 
Sardice a Klobouky (Steiger) !, Brno, Kartouzy, Řečkovice, Kuřim, Líšeň, 
Bilovice, údolí Punkvy u Blanska, Bystrc, Hustopeč, Morkirvky, Kobylí, 
Krumlov, Slavkov, Vyškov, Kyjov. — Ve znojemském kraji : u Náměště (Roemer), 
údolí Dyje od Vranova až po ústí u Jaroslavic, u Tasovic, Pelzberk a Sibe- 
ničník u Našetic a Milfronu, v Purkrábce a na po] icko-kounické výšině u 
Znojma (Oborny), louky u Ptačova poblíž Třebíče (Zavřel), podél trati na 
lukách u Chaloupek a j. u Prostějova (Spitzner), kolem Olomouce na lukách 
u Cernovíra, Láska a Klášter Hradisko (Mik), u Šumberka (Paul) I, Nov. 
město, Něm. Libava, kolem Velk. Losina. Ve východní Moravě : Hodonín 
(Theimer), Bzenec (Babela), Uh. Hradiště (Schlogl), Strážnice, Uh. Brod, Mor. 
Ostrava; Rusava (Sloboda), Velk. Bystřice a Nov. Jičín (Sapetza). Ve Slez- 
sku : v Těšínsku (Kolbenheyer), kolem Jablunkova Vidnavy atd. 

y3) glabra Fr. Stéblo i pošvy lysé. 

Pořídku. Ojediněle u Ptačova poblíž Třebíče (Zavřel), u Sund)ei-ka 
(Paul). 



— 108 - 

57. Aira L. cm. Ovsíček. 

14G. A. cčuyopliylloa L. (O. vlasko vitý). Rostlinu tenká 
a útlá. Lata vejčitá, dosti rozkladitá, větvičky zprohýbané. Klásky 
(Ivoukvěté, poriizné, mnohem kratší svých nitkovitýeli sto])ek. Plévy 
přilirocené, na kýlu málo drsné, mnohem delší než květy. Dolejší plucliy 
s 2 vláskovitými špicemi, pod prostředkem hřbetu osinaté. Listy ště- 
tinkovité. 

V. 005 — 0'30 m. Lata a častěji i stéblo červenavé. Klásky velmi 
malé, plévy na spodku zeleně neb nachově pruhované. 

Květen, červen. Písečná návrší, suché lesy, pole. Pořídku. Jižní 
svah hi-adního vrchu u Pernštýna (Makowsky) !, silnice mezi Star. Ilobzím 
a Slavonicemi a sice na rozhraní mezi Mutišovem a Chvalicemi (Oborny). 
Ve východní Moravě: jižní úklon Hostýna a na některých místech v okolí 
Rusavy (Sloboda), Ondřejník u Fridlandu a v písku Ostravice, jakož i na ^ 
Horce jižně od Fulneku dosti hojný (Oborny). Hojný v Těšínsku (Kolben- 
heyer), kolem Krásné, Jablunkova, mezi Yendrinem a Koňskou. — Hojná 
v kraji opavském (Schlosser). 

58. Deschaiupsia P. B. Metlice. 

147. D. caespitosa P. B. (Aira caespitosa L. M. tr sňatá). 
Lata jchlancovitá, obšírná, rozkladitá, větví tenkých, rovnovážně od- 
stálýcli, na spodku tří- až š(>stidílných. Klásek 2 — 3květý, hořejší květy 
dlouž stopkaté. Pluchy uťaté, nad dolejškem s osinou rovnou, málo 
čnějící. Listy čárkovité, nejprv složené pak ploché na líci silně drsné. 
Rostlina hustě trsnatá, obyčejně světlozelená. 

V. 0"50 — 1'20 m. Klásky fialové, žlutě neb běle skvrnité, v horách 
častěji větší a tmavě fialové (var. varia Wimm.) 

2j. Červen, červenec. Mokrá Inka, vlhké háje od roviny až k temenům 
nejvyšších hor. Obecná, v Beskydách a Sudetách. 

fi) a 1 1 i s s i m a L a m k. (s p e c.) Rostlina vyšší, až 2'00 m. v. 
Lata volná, klásky četné, menší, zelenavě žluté neb zelenavé. 

Vlhká lesní místa. Obecná v pasekách kolem Jevišovic (Oborny), na 
Javořici a j. m. v českomoravské vysočině. 

/-) aurea W. Gr. Rostlina až LOO m. v. Lata staženější; klásky 
skorém dvakrát větší než u tvaru základního, na spodině širší zlato- 
žluté. Pluchy z předu nepravidelně rozdřípené. 

Luka a hole Sudet. Kladský Sněžník a hory Jesenické (Wimmer), 
Břidlicová hole (Oborny); u Švýcarny na Pradědu nalezl Oborny tvar k této 
odriidě příslušný, s užšími a pevně svinutými, přízemními listy. Suchá a 
Černá kupa a skoro na všech vrcholech Jeseníku. 

148. L). ťlexuosa L. (M. křivolaká). Lata vejčitá. větví přímo 
odstálých vlnovitě zprohýbaných, na dolejšku dvoudílných, něco drsných. 
Klásek dvoukvětý, hořejší květ kratičce st(.)}díatý. Plucha zahrotnatělá 



— 109 — 

nad (lolcjškcm s osinnu pvoliuiitovi, daleko čnojící. Listy štrtiiiovitó, 
íasiió složené. Rostlina volno trsnatá, s kratičkými výběžky, nasivolá. 

V. 0"45 — 0'75 m. Klásky žlutavé, nafialové, v liorách temnější, větší. 

% Červen, červenec. Vřesóviny, suché háje, paseky. Schází v rovině ; 
v předhoří a horách hojná. Nevyskytuje se v bližším okolí ]b*na, též mezi 
rostlinami z okolí prostějovského, olomouckého, kyjovského, hustojječského a 
krumlovského neuvedena. Nezřídka kolem Znojma, Vranova, llardeku a De- 
víti mlýnů (Oborny). Mélkovice, Kadov. Fryšava, Cikhay, Heralec, Beberek, 
Chrastice, Hynčina, Stříbrníce, Teplice, Klepáčov. Hojná v Beskydách: Rad- 
hosť (Sapetza) !, Lysá hora (Oborny)!, Vysoká, Trojacka, Star. Hamry, Klín, 
Smrk. — Obecná v Sudetách: Ve Slezsku : Čantory (Oborny), Moravka, Lípová, 
Frývaldov ; Karlovská studénka (Niessl) a na j. ni. rozšířena. 

59. Trisetum Pers. Ovsík. 

149. T. })ratense Pers. (Avena flavescens L. O. žlutavý). 
Stéblo přímé. Lata vejcitě podlouhlá, rozkladitá, chabá; delší větévky 
5 — Sklasé. Klásky malé, obyčejně tříkvěté, jich osa chlupatá. Pluclia 
s 2 vláskovitými špicemi, dolejší pléva jedno-, hořejší širší a delší třížilná. 
Oddenek trsnatý. 

V. 0-40 — 0-60 m. Rostlina světlozelená, klásky lesknavé, žlutozelené 
neb fialově peřesté. 

% Červen, červenec. Luka, pastviny, křoviny v jižní a střední Mo- 
ravě a ve Slezsku rozšířen. V brněnském kraji od Brna a Adamova dolů 
dosti hojný (Makowsky), u Svitavy ojedinělý (Oborny), Líšeň, údolí Punkvy 
u Blanska, Sokolnice, Oujezd, Mal. Hostihrádky, Slavkov, Vyškov. — Kolem 
Náměště (Roemer), Velk. Mašovise a na lukách dolní Dyje u Jihlavy 
(Oborny). V Prostějovsku: na lukách u Držovic, u Háje (Spitzner), luka u 
Kláštera Hradisko poblíž Olomouce (Makowsky), Sumberk (Paul). Ve vý- 
chodní Moravě: kolem Uh. Hradiště řídce (Schlogl), Strážnice; Jayořina 
(Holuby) I, obecný u Vsetína (Bubela) !, Nov. Jičín (Sapetza)!, Příbor (Čížek). 
Ve Slezsku: Heraltice a Deštná (Reissek a Mik), mlýnská stoka u Těšína a 
kolem Ustroně (Milde a Kolbenheyer), Bohušovice. 

fi) alpestris Neil. Stébla 0-20— 0-30 m. v. Lata kratší. Klásky 
větší, velmi lesklé, tialově a zlatožluté peřesté. Semenník na konci něco 
pýřitý. 

Pořídku. Posud jen na Javořině, zde však hojný (Holuby). 

60. Coryiiepliorus P. B. 

150. C. canescens P. B. (Air a canescens L. Metlice 
šedá). Lata směstnaná, dosti stažená, v čas květu větví odstálých, nito- 
vitých, drsných. Plévy zelenavé s okrajem bílým nažloutlé neb naružo- 
vělé. Osina kyjovitě ztloustlá. Listy štětinovitě svinuté, pošev dlouhých. 
Rostlina hustě trsnatá, sivozelená. 

V. O' 10 — O" 35 m. Prašníky fialové. 

'2J. Červen, červenec. Písečné pastvy, bory, velmi pospolitá. Dle Has- 
lingra porůzná u Šardic. Ve znojemském kraji : Kraví hora u Znojma, u 



- 109 - 

Popic. Kotinic, Kajdlinka, Frauenliolc u Velk. Tasovic (Oborny), hojná na 
Dúbravě u Bzence až k Hodonínu a na písečných polích u Píská (Bubela). 
Roztroušena kolem Kyjova a So bulek. — V Těšínsku (Kolbenheyer). 

61. Koeleria Fers. Smělek. 

151. K. c r i s t a t a P o r s. (S. h ř e b e n a t ý). Stéblo ze spodku 
kolénkovitě prohnutého ztuha přímé, hladké, pod latou jemně plsťnaté. 
Lata klasovitá stažená neb poněkud laločnatá, větví drsných. Klásky 
2 — 4květé. Pluchy zahrotnatělé, řidčeji ostnitě hrotité. Listy úzce čárko- 
vité, světlozelené, dolejší i s pošvami jemně pýřitoplsťnaté. Rostlina 
hustě trsnatá, jasně zelená. 

V. 0"25 — (V50 m. Klásky lesklé. Pluchy bílé neb žlutavobílé, na 

hřbetě temnější. 

'^■ červen, červenec. Suchá luka, návrší, pastviny, hráze. Hojná až do 
500 m. 

/3) pyramidata Lamk. (sp.) Vyšší, 0"50 — 0'70 m. v. Lata větší, 
až 0-16 m. d., silně laločnatá. Klásky skoro dvakrát tak veliké. 

V jižní části dosti hojná, též u Brna ?. Adamova (Oborny), Obrany, 
Líšeň, Veveří, Slavkov, Strážnice. — Javořina (Holuby) !. 

/') humilis Uechtritz. Nízká, 0"15 — 0"20 m. v. Stéblo a pošvy 
špinavě fialové neb nahnědlé. Lata malá, velmi úzká, nelaločnatá. Dolejší 
listy velmi úzké, štětinovité, jen 0'02 — 0'05 m. d. Čepel hořejších listů 
velmi krátká. 

Velmi pOřídku. Vinice u Černovic poblíž Brna (Oborny), Leskoun 
u Vedrovic s tvarem základním. 

152. K. glauca D. C. (S. sivý). Lata velmi úzká. Klásky dva- 
až tříkvěté ; pluchy přitupělé. Listy tuhé, sivé, ploché neb žlábkovité 
s hustou huninou, ale nechlupaté, ostatně jak předešlá. 

V. O' 30 — 0"fiO m. Suchá návrší, borové lesy, jen na piidě písčité. 
Pořídku neb posud přehlédnuta. 

Zde onde v zemi (Schlosser), u Heraltic, Sosnové a Heřmanic u Opavy 
(Reissek a Mik), na Javořině, kdo Kržisch ji uvádí; Holuby i já rostlinu 
tuto marně jsme hledali. 

()2. Daiitlionia J). C. Trojzubec. 

153. D. decumbens I). C. (Triodia dec. P. B. T. v y- 
stoupavý). Lata úzká, na hoře hroznovitá, chudoklasá, větví ])ři- 
lehlých, krátkých, větve s jediným, dolejší s 2 — 3 klásky. Pluchy dvoj- 
zubé, se střední velmi krátkou, zubovitou osinou. Listy ploché, poněkud 
tuhé, na líci šedozelené i s ])0Švami dlouhými chlou])ky brvité. Stéblo 
z položeného doh'jSka šikmo vystupující. 

V. 0"20 — 0"50 m. Klásky lesklé, bělavě zehnié, zřídka bledě naíialové. 

1). Červen, červenec. Lesy, bory, vřesoviště, v písečné půdě, zejména 

v horách hojný. Schází v jižní a střední části kraje brněnského. U Svitavy 



- 111 - 

na rašolinných Inkách obecný (Niessl), n Olesnico ((Jlnpok). Hojný ve znojem- 
ském kraji: Náměšť (Roemer), v bndkovskťnn lese n Jemnic, Vranova, Lukova 
a na Kraví hoře u Znojma (Oborny), Velk. Vanov, Řásná, Nov. město, Měl- 
kovice, Zdar, Jimramov, Petrovice, Hraběžice, Sobotín, Maršíkov, Wiesenberk, 
Velk. Losin, Nová ves, Bukovice, Štolnhava, Kopřivov, Chrastice, Hynčina, 
Stříbrníce, Star. město, Klepáčov, Janovice, Rymařov, Jamrtice. — Sumberk 
(Paul)! V Prostějovsku : v sečích pod Bukem, na Osině, na Kobylí hlavě 
na Mokři, Kozákově, Morkovci u Mysliovic, (Jbrově noze, lírněnce, Nosku, 
v lesích u Vícova, u Aloizova, na Boří u Hartmanic, na Buchtelce (Spitzner), 
Grygovský les u Olomouce (Reissek). Ve východní Moravě : hojný v Hodonín- 
ském lese (Uechtritz), Javořina, Lopeník (Holuby), Velká, Javorník, Nová 
Lhota, Bystřice u Banova, Val. Klobouky ; Val. Meziříčí a Čertův mlýn 
u Nov. Jičína (Sapetza), Hukvaldy (Rohrer), u Rožnova, Frenštátu a na j. m. 
v Beskydách hojný. Ve Slezsku: Moravka, Jablunkov, v Těšínsku a Frý- 
valdovsku rozšířen. 

63. Melica L. Strdivka. 

1. Plucliy tupé, lysé. 

154. M. nntans L. (S. ničí). Lata hroznovitá, jednostranná, 
větví krátkých, přitisklých a klásků ničích. Klásky dvoukvěté bezosinné, 
jich stopky stejnými, krátkými a jemnými chloupky pokryté. Plévy 
podlouhle vejčité, blánité, dosti stejné, s vyniklými žebry ; pluchy na 
konci suchomázdřité. Listy jasně zelené, na konci svinuté, na líci roz- 
troušeně chlupaté i s pošvami drsné, nejdolejší pošvy matně nachově 
fialové, jazýček zakrnělý. Oddenek plazivý, krátce výběžkatý. 

V. 0"25 — 0"60 m. Plévy nachově hnědé se širokým, bílým krajem, 
zřídka jednobarevně šedozelené, jen na okraji bleděfialověhnědé (var. 
pallida Uechtr.) Pluchy tenké, zřetelně pětižilné. 

'^. Květen, červen. Křoviny, listnaté lesy, lesní luka, v rovině i před- 
hoří hojný. V Jeseníku ještě ve Velk. kotlině (Uechtritz). Obecný ve střední 
a jižní Moravě, v českomoravském pohoří, v Beskydách a Slezsku. 

155. M. pieta C. Koch. Linnaea 1850. Dr. Lad. Čelakov- 
ský v „Óster. bot. Zeitschr." 1883, str. '210. (S. pestrá). Lata 
hroznovitá, jednostranná. Klásky ojedinělé, na nejdolejších postranných 
větvičkách často })odvojné. dolejší větve někdy silněji rozvětvené, dvou- 
až čtyřklasé; stopky klásků tenké, pod klásky s delšími a hustějšími 
chlupy. Plévy zhusta nestejné, na hřbetě bylinném obyčejně zelené, na 
hořejším rozšířeném kraji bělomázdřité, žíly nezřejmé. Listy vždy světlé, 
poněkud šedozelené, ploché, nesvinuté, na líci někdy řídce chlupaté, 
nejdolejší pošvy obyčejně bez čepele, světle namodralé. Jazýček vyvinutý, 
bělavý, blánitý, značně prodloužený uťatý, jeho kraje spojují se na břišní 
straně pošev v zřejmý, úzký, bělavý a blánitý proužek. Oddenek trsnatý 
bez výběžků. 

V. 0-30 — 0-70 m. Plévy obyčejně na hřbetě zelené, na okraji bílé, 
na mnoze s matně načervenalými postrannými proužkj' neb po cel(''m 



- 112 — 

hřbetě matně načervcnalé. Plueliy tužší, tluřítounké, vypouklé, lesklejší, 
nezřejmě pětižilné. 

1\. Květen, červen. Křoviny, listnaté lesy, háje v nížinách a teplejší 
pahorkatině. Pořídku. Nevyskytuje se v nejbližším okolí Brna, v dalším 
okolí brněnském nalezl jsem tento zajímavý druh v Hájku u Vranovic v hoj- 
ných jedincích se vzácnou zde M. nutans. Hojněji v okolí Znojma: Býčí 
skála za Trouznickým mlýnem. Kopanina, na cestě od Velk. Mašovic k Dlou- 
hému Sobesu, nedaleko obory v četných trsech (Oborny), u Bzence (Ansorge, 
v herb. Uechtritzově). Mozi Chropínem a Plešovcem (Palla). 

156. M. uniflora Retz. (S. jednok věta). Stéblo útlé, chabé. 
Lata velmi volná, chudokvětá, převislá, větve odstálé, dolejší prodlou- 
žené, dvou- až tříklasé. Klásek vejcitý, přímý, s 1 vyvinutým květem. 
Plévy dosti špičaté ; ])luchy na konci bez suchomázdřitého kraje. Listy 
ploché, jemné, chabé, jazýček kopinatý, naproti čepeli listové. Oddenek 
daleko plazivý, s tenkými výběžky. 

V. 0"25 — 0"50 m. Plévy do nachová natialové, sotva bělokrajné. 

% Květen, červen. Stinné horské lesy, žleby. Porůzný a obyčejně 
ojedinělý. V brněnském kraji rozšířen (Makovsky), Babí lom, Adamov, Něm- 
čany (Niessl), u Bučovic (Oborny), u Lomnice (Pluskal). Melatinské údolí 
u Bílovic, Josefov, Babice, Krtiny, Velká a Malá Bukovina, Blansko, Bosko- 
vice, Letovice. — Ve znojemském kraji kolem Náměště (Roemer), údolí Dyje 
mezi Vranovem a Bítovem, kolem skal Věžových a Laštovčích u Hardeku 
přehojný, taktéž i v Bratovském lese u Vranova (Oborny), Polavské kopce 
(Uechtritz), Telč, les nad Dol. Dvorci, Urbanov, Raděnice. les u Obory poblíž 
Stříteže, Špitálský les a Zubštýn u Bystřice, Zvole, Černý les u Zámku 
Zdaru, Zdar, Šlaghamry, Jimramov. — V olomouckém kraji : Sv. Kopeček (Vogl), 
lidolí Mariánské a les Grygovský (Mik a Makowsky). Měšťanský les u Šum- 
berka (Paul), Vlčí jáma u Wiesenberka a u Červené vody (Oborny), Něm. 
Libava, Petrovice, Velk. Losin, Raškov, kolem Rymařova, Budišov, Šternberk, 
Hanušovice, Chrastice, Stříbrníce, Star. město, Koldštýn. — Ve východní Mo- 
ravě : Javořina (Holuby), Kobela u Kuželová, Javorník, Filipov, Val. Klo- 
bouky, Hájek u Příkaza, Zděchov. — Přehojný u Cejkovského dvoru (Steiger), 
Hostýn, Javorník Kelský; u Rusavy i Sloboda)!, v Jasenických lesích u Vse- 
tína (Bubela), kolem Nov. Jičína (Sapetza)!. Ve Slezsku: Kostelní vrch u 
Krnova (Fiek)!, Frývaldov (Gr. Fl.)!, Lípová, Odry. 

b) Plucliy In-otnaté, po ki'aji hustě brvité, hedbávitými po odkvětu 
velmi prodlouženými chlupy. 

157. M. ciliata L. (S. b v vitá). Ptostlina vícelodyžná. Lata 
stažená, hustě klasovitá, skorém válcovitá, posléz bělohuňatá, klásky 
kopinaté, s 1 vyvinutým květem, posléz rovnovážně odstálé. Hořejší 
pléva kopinatá, delší než širocevejčitá dolejší. Listy úzce čárkovité, tuhé 
šedozelené, posléz svinuté, na líci i s pošvami zavřenými krátce srstnaté. 

V. 0"30 — 0'(iO. Plévy bělavé neb žlutavé, zřídka natialové. 

'2|. Červen, červenec. Kamenité stráně, světlé křoviny. V střední a 
jižní části hojná, jinak poríizná. V brněnském kraji: u Brna, Adamova, 
údolí Svitavy, OsLavany, Polava (Makowsky), Slapanice a Cernovice (Oborny), 
Klobouky (Steiger). Slatinské skály, Líšeň, pod a u Klajdovky, úklon Hádů 



- 1Í3 ~ 

k ^íaloměřicuin. skály Scinberovy, kopce u Cacovic a Obran, Kartouzy, 
Modlánky, Čertova zmolc, Písařky u Brna, Kohoutovice, Lískovec, kolem 
Vyškova, Zidlochovic, Nosislavi, Krumlova, Leskoun u Vedrovic. — - Kopce u 
Čejce (Uechtritz). Ve znojemském kraji : Náměšť (Ro(>mer), Mikulov, Jarosla- 
vice, Jevišovice, Znojmo, Lukov, Vranov, Bítov, Hardek (Oborny), kolem Tře- 
bíče (Zavřel), levý břeli Jihlavy mezi panským a holým mlýnem u Jihlavy 
(Pokorný). Na Kosíři u Prostějova (Spitzner). V olomouckém kraji: v hlu- 
boké cestě za Slavonínem, skály u Michalské brány v Olomouci (Mik), Mo- 
helnice (Uechtritz). Něm. Libava, seče v dobycím lese u Budišova. — Ve vý- 
chodní Moravě : Hodonínský les, u Píská (Bubela), 8v. Florianek u Bzence 
(Uechtritz a Bubela), odtud viděl Oborny skoro^ lysé exempláře. Háj Velehrad- 
ský (Schlogl), Javořina (Holuby), Kotouč u Štramberka (Sapetza a Čížek)!, 
na Pískové u Kopřivnic, Zámecký a Jelení v)'ch u Fulneka (Sapetza), Hra- 
nice, Týn. — Ve Slezsku: Odry; Kozí kupa u Svobod. Heřmanic (Koschatzky), 
Vysoký kámen u Jakartovic (W. Fl.), u Dziegielova poblíž Těšína a na Tulu 
(Kolbenheyer), Krnov (Grabowski), Šelenburk (Fritze) !. 

04, Pliragiuites Triu. Rákos. 

158. P. communis Trin. (R. obecný). Latu velká, rozkladitá, 
po odkvětu stažená, silně rozvětvená, větví drsnýeli. Klásky 4 — 5květé. 
Plévy podlouhle kopinaté, přihrocené ; pluchy čárkovitě šidlovité. Stéblo 
a pošvy pruhované i s kopinatocárkovitými listy šedozelené, tuhé. Od- 
denek plazivý, rozvětvený. 

V. 1'00 — 4'00 ni. a větší. Klásky hnědé, tmavě nafialovělé, zřídka 
světlé nahnědložlnté [j3. flavescens Custer]. 

% Srpen, září. Břehy, bažiny, vlhká luka. Obecný v rovině i v ho- 
rách, zde ještě ve Velk. (Grabowski) a v Mal. kotlině (Bachmann). 

fi) na na G. Meyer. Nižší 0'30 — 0'(iO m. Listy užší, někdy 
v záhyby složené, velmi tuhé, s hrůtkem skorém bodlavým. Lata kratší 
0"00 — 0'10 m. Klásky často jen dva- až tříkvěté, obyčejně žlutavohnědé. 

Vyschlé břehy rybníkův. U Nov. města s tvarem základním. 

65. Dactylis L. Srha, palečnica slov. 

1 5i). D. g 1 o m e r a t a L. (S. 1 a 1 o č n a t á, ř í z n a, č k ;i). Lata směst- 
naná, laločnatá, jednostranná, větví tuhých, tlustýcli. Khisky podlouhlé, 
obyč jně 3- (3 — 5-) květe, po jedné straně vyduté, \)0 druhé vypouklé. 
Plnchy pětižilné, drsné i s hořejšími plévami tuhými chlupy brvité. 
Listy a smáčkiiuté zavřené pošvy draslavé, s jazýčkem prodlouženým. 
Rostlina hustě trsnatá. 

V. 0-40 — 0-80 m. Klásky matně zelené, někdy nafialovělé. 

'}\. Květen — podzim. Luka, meze, cesty. Obecná v rovině i v horách, 
V Beskydách i Sudetách,- zde ještě ve Velk. kotlině (Uechtritz). 

jí) violacea mihi. Stébla něco silnější a kratší, jen 0-30 až 
0-65 m. v. Lnta z pravidla delší: klásky tmavší, obyčejně nafialové a větší. 



— 114 — 

Rozšířena. Kolem Brna, u Tise ve Velk. Losině, Maršíkov, Pekařov, 
Mal. Morava, v Sudetách hojná, místy převhidá jako na Pradědu, zde ve 
tvaru význačném. Děd, Kladsky Sněžník atd. 

/-) nemorosa Klett. et Kiclit. Štíhlejší. Klásky blodozelené, 
menší ; plachy jen na kýlu drsné, jinak obyčejně lysé. Lisl^y útlejší, 
někdy silně prodloužené. 

Stinné lesy a háje. Porůzná. 

66. Sclerochloa P. B. 

1 fiO. S. d u r a P. B. (P o a d u r a S c o p. Lipnice t v r d á). Stébla 
v trsu namnoze v kruhu rozložená neb vystoupavá. Lata vejčitá, směstnaná, 
jednostranná, tuhá. Klásky 3 — Gkvěté, na krátkých větévkách, postranné 
skoro přisedlé. Plévy a pluchy téměř kožovité, zelené, bělokrajné. 

V. 005 — O" 15 m. Nejhořejší pošvy nadmuté. 

"4 Cesty, suché pastviny. Piozšířena v jižní Moravě, jinak jen pořídku. 
Kolem Brna na více místech, hojně na vojenském cvičišti (Makowsky) !, u 
Žabovřesk !, Ivančic, Klobouk a sice v údolí Chromovém poblíž Kašnic 
(Steigor), u Cejče (Uechtritz) !, řidčeji u Lomnice (Pluskal), u Židenic, zřídka 
na Žhitéra kopci u Brna, Nosislav, Židlochovice, Sakvice, Břeclav, Široký les 
u Star.' Břeclavi a přehojný na cestě mezi Star. Břeclaví a Lanštorfem i 
kolem Lanštorfa. — Ve znojemském kraji: Polava, Mikulov (Makowsky), 
Klentice. — Náměšť (Roemer), přehojná mezi Křtěnicemi a Skalicí (Zavřel). 
Velk. Mašovice, Lukov, Jaroslavice, Hrádek, Hrušovany, Strachotice, Krhovice, 
Hodonice, Milfron, Mal. Tasovice a v údolí Leskavy u Znojma (Oborny). — 
V Prostějovsku : na mezích za Prostějovem dosti hojná, v dalším okolí velmi 
sporá (Spitzner). Kolem Olomouce: za Slavonínem (Mik), na cestách u Kláštera 
Hradiska a na vojenském cvičišti u Olomouce hojná (Vogl a Makowsky) !. 

67. Poa L. Lipnice. 

1. Pluchy se slabými, často nezřetelnými žílami. 

a) Rostliny jednoleté. Dolejší plevy jedno-, hořejší třížilné. na okraji 
pýřité neb skoro lysé. 

161. P. annua L. (L. jará). Stébel více, z položeného dolejšku 
vystupujících i s hořejšími pošvami listu něco smáčknutých. Lata vejčito- 
jehlancovitá, volná, obyčejně jednostranná, dolejší větvičky odstálé neb 
sehnuté. Klásky 3 — 7květé, vejčitě kopinaté. Dolejší pléva kratší než 
hořejší, pluchy tupé, na konci široce mázdrovité, často lysé. Listy světlo- 
zelené, ploché, na konci něco ká])ovité. 

V. 0"05 — 030 m. Piostlina trsnatá. Klásky zelené, řidčeji fialové 
neb žlutavé. 

Květen — listopad. Trávníky, pastviny, pustá i vzdělaná místa. 
Obecná. 

/5) supina Schrad. P(»h)žený dolejšek stébla kořenující a ])ře- 
zimující. Pluchy tmavě neb nahnědle fialové a zeleně skvrnité, na 
okraji bílé. 



— 115 — 

Pramenitá místa v Jeseníku (Wimmer). 

b) Rostliny vytrvalo, obojp phichy třížilné. 

<j) Oddenek trsnatý bez výběžkův. Dolejší větévky laty obyčejně pó 1 — 2. 

162. P. bul bosá L. (L. cibulatá). Dolejšek stébla napnr-hlýnii 
pošvami listii cibulovitý. Lata vejčitá, větví odstálých, })oněkud drsných 
po odkvětu přilehlých. Klásky vejčité 4 — Bkvěté, často v listnatě trubky 
vyrostlé (/9. vivi})ara W. Gr.). Plévy vejčitě kopinaté, zahrocené, ])luchy 
kopinaté na kýlu a okrajních nervech hedbávitě brvité. Listy šedozelené, 
úzce čárkovité, oddenkové, skoro niťovité. 

V. 0-20 — 0-40 m. Klásky šedozelené. 

\ Květen, červen. Návrší, suché meze, trávníky. V střední i jižní 
Moravě i s odrůdou /9) hojná. Kolem Brna: Zidenické kopce, Kraví hora, 
Zhitý kopec. Písařky atd., na sever od Brna : Bílovice, Soběšice, Outěchov 
atd. — Lomnice (Pluskal). U Prostějova na Hloučele sporá (Spitzner), kolem 
Slavkova, Vyškova, Krumvíře a Krumlova. — Od Vyškova až ku Kroměříži 
(Schlosser). Ve znojemském kraji (Oborny), u Bzence (Bubela), na Javořině 
(Holuby). 

163. P. alpina L. (L. horská). Dolejšek stébla, hojnými z části 
pevnými pošvami obvinutý, ne však cibulovitý. Lata volná, mnohoklasá, 
větve v čas květu rovnovážně odstálé. Klásky 3 — 6květé. Kýl a okraj ní 
žíly pluch na rubu brvité. Listy čárkovité neb čárkovitě kopinaté, sivé, 
poněkud tuhé, náhle zahrotnatělé, dolejší jazýčky krátké, uťaté, hořejší 
podlouhlé, přihrocené. 

V. O" 15 — 0*40 m. Klásky zeleně a fialově peřesté, lesklé. 

Ij. Červenec srpen. Travnaté a skalnaté stráně v Jeseníku, pořídku: 
Velk. kotlina (W. Fl.) 

/9) Oddenek plazivý, s kratšími neb delšími výběžky. Dolejší větévky 
laty po 5 — 3 neb někdy též po 1 — 2. 

164. P. compressa L. (L. smáčknutá). Stéblo i s pošvami 
hladké, ploše smáčknuté, vystoupavé, dole kolínkaté. Lata podlouhlá, 
stažená neb volně rozložená, skorém jednostranná, větve krátké, drsné. 
Klásky podlouhlé, 5 — 9květé. Pluchy tupé z předu se širokým bílým 
krajem. Nejhořejší pošvy delší čepele listové, jazýček krátký uťatý. 
Rostlina šedozelená, dlouze výběžkatá. 

V. 0-20 — 0-40 m. Klásky zelené, obyčejně fialově a na konci žlutě 
skvrnité. 

1\ Červen, červenec, někdy i později. Pustá místa, skály, návrší, cesty,. 
zdi. Obecná. 

165. P. nemoralis L. (L. hajní). Stéblo oblé. Lata podlouhlá 
po odkvětu stažená, větví drsných. Klásky vejčitě kopinaté, 2 — Tkvěte, 
kýl a okrajní žíly pluch na rabu hedbávitě brvité. Listy lodyžné delší 
neb zdélí pošev, kratších členu stéblových, v paždí listií žádné svazečky 
listů, jazýček velmi krátký, uťatý, skorém zakrnělý. Oddenek s krátkými 
výběžky. 



— 116 - 

V. 0-BO— 0-BO m. 

1\ Cervpn, červenec, v horách i v srpnu. Stinné lesy, křoviny, luka 
Všude rozšířena. 

a) vulgaris Gaud. Rostlina světlozelená, stéblo eliabé, tenké, 
hladké. Lata volná, chudokvětá převislá. Klásky zelené, obyčejně 2květé. 

V lesích obecná. 

^) rigidula Gaud. Rostlina tmavozelená. Stébla tuhá, vysoká, 
i s po.švami drsná. Lata přímá, rozkladitá, mnolioklasá. Klásky velké, 
žlutavozelené, na dolejšku fialové, 3 — Tkvěte. Podobá se P. pratensis. 

Kraje lesní, trávníky, zdi, v rovině a předhoří. Na skalách u Hor. 
Oujezda poblíž Lipníka (Reissek), Stodolní grunt a j. u Oder. 

'i) firmula Gaud. Stébla tuhá. Lata obyčejně přímá neb jen 
koncem převislá. Klásky 3 — 5květé. 

Světlé lesy, skály, zdi. Hojná, na suchých návrších často s latou sta- 
ženou (P. coarcata Halí). Tato u Znojma (Oborny), Brna, Slavkova a j. 

d) m on tana Wimm. Rostlina tmavo- neb něco šedozelená. Stébla 
štíhlá; větve laty tenké, dlouhé, s 1 — 3 oddálenými klásky, tyto dosti 
velké, obyčejně nahnědle fialové, 3 — 5květé. 

Kamenité stráně a skály v horách Jesenických. Zuckmantel (Fiek) 
v Jeseníku (Grabowski). Praděd (Fiek), Petrštýn, Velk. kotlina (Oborny) 
Deskové kameny. Medvědí hřeben, skalnaté břehy Opavy pod Ovčírnou. 

c) glauca W. Gr. Rostlina šedozelená. Stébla tuhá, obyčejně něco 
drsná; větévky laty krátké, odstálé, tlusťounké. Klásky fialově a zeleně 
peřesté, dva- až tříkvěté. Podobá se P. caesia, avšak pošvy nekryjí 
kolénka. 

Štěrbiny skalní v Jeseníku: Praděd (Uechtritz), Deskové kameny, Petr- 
štýn (Oborny). 

166. P. fertilis Host. (P. palustris L., P. serotina Ehr., 
L. úrodná). Stébla dosti tuhá, v paždí dolejších listů často svazečky , 
listův. Lata volná, široce rozkladitá. Klásky vejčitě kopinaté, četné, sblí- 
žené, 2 — 5květé. Pluchy bez s|)OJivé huně. Jazýček prodloužený, hrotnatý; 
pošvy kratší než členy stébel ; ostatně jako předešlá. 

V. 0-30— 0-60 m. 

% Červen, červenec. Vlhká luka, křoviny, břeliy. Rozšířena. V brněn- 
ském kraji: u Svitavy a Svratky u Brna (Makowsky), u Klobouk (Steiger), 
údolí Obravy u Střelíc, Krumlov, Břeclav. — Ve znojemském kraji kolem Ná- 
měště (Roemer) a na dolní Dyji (Makowsky). V lučním údolí žešovském u 
Prostějova (Spitzner), na lukách a březích Moravy kolem Olomouce obecná 
(Makowsky), Šumberk (Paul). Ve východní Moravě : u Veselí a na louce 
u bzeneckého nádraží (Bubela), u Strážnice a Strany; kolem Uh. Hradiště 
(Schlogl). — Ve Slezsku: u Frývaldova (Theimer), výminečně též ve Velk. 
kotlině (Krause). 

2. Plévy s 5 silně vyniklými žilami. Dolejší větévky laty po 3 — 5. 
Pluchy ko])inaté. hrotnaté, dolejší jedno-, hořejší třížilné. 
a) Rostliny volně a hustě trsnaté, bez výběžkův. 



— 117 — 

167. P. trivialis L. (L. obecná). Stébla .silná, příoblá, svetlo- 
zelená i s po.švami draslavá. Lata velká, větévky její odstálé, draslavé. 
Klásky dva- až étyrkveté. Plévy nestejné, ])lucliy lysé, jen na kýlu 
pýřité. Listy ploché, znenáhla přihrotnatělé, čepel nejhořejšího listu kratší 
pošvy; jazýček prodloužený, hrotnatý. Oddenek někdy krátce výběžkatý. 

V. 0"60 — 1"00 in. Klásky zelené, někdy naíialové. 

If Červen, červenec. Liika, pustá místa, břehy, příkopy. Obecná. 

a) scabra Celak. Stébla i pošvy nahoře draslavé. Obecná. 

b) glabra Celak. Stébla i pošvy úplně hladké. Řidčeji. Bažant- 
nice u Nesechleba (Oborny), údolí Punkvy u Blanska s a). 

b) Rostlina s dlouhými plazivými výběžky. 

168. P. pratensis L. (L. luční). Stéblo příoblé, dole skoro 
dvouřízně smáčknuté i s pošvami hladké. Lata odstálá, větví draslavých 
neb dosti hladkých. Klásky vejčité, 3 — Skvěté, s osou huňatou. Pluchy 
podlouhlé, hrotnaté, huňatinou spojené, jinak lysé. Listy úzké ploché 
neb nitkovitě svinuté, náhle skoro kápovitě přihrotnatělé, hořejší kratší 
svých pošev ; jazýček krátký, uťatý. 

V. 0"40 — O" 75 m. Klásky zelené, často nafialovělé. 
% Květen, červen. Luka, pastvy, okraje lesův a cest, trávníky. Obecná 
v rovině i v předhoří, někdy i v horách, v Jeseníku pořídku. 

a) latifolia Weihe. Rostlina šedozelená. Listy ploché, dosti 
široké. Nízké rostliny přináležejí k P. humilis Ehrh. 
Obecná a všude rozšířena. 

/3) angustifolia L. (sp.) Listy lodyžné, ploché, na prýtech 
dlouhé, štětinovitě svinuté. 

Na suchých návrších. V střední a jižní Moravě a ve Slezsku rozší- 
řena. Brno, Adamov, Znojmo (Oborny), Sokolnice, Slavkov, Hustopeč, Polavské 
kopce, v Těšínsku atd. 

f) anceps Gaud. Rostlina silná. Stéblo smáčknuté, dvousečné. 
Listy světlozelené. Klásky něco větší, 4 — 5květé. 

Kolem Karlovské studénky (Uechtritz sen.), na Žlutém kopci u Brna 
(Čížek). 

169. P. Chaixi Vili. (P. sude ti ca Haenke, P. sil vat i ca 
C h a i X., L. s u d e t s k á). Stéblo z obloukovitého dolejšku přímé 
i s pošvami smáčknuté, dvojřízné, nahoře šerpivé. Lata hustoklasá, 
rozkladitá. Klásky 3 — Skvěté. Pluchy lysé. Listy světlozelené, čárkovité, 
dosti široké, na konci kápovitě stažené. Pošvy až ku prostředku zavřené. 
Rostlina hustě trsnatá. 

V. 0'50 — 1"20 m. Klásky zelené, zřídka nahalové. 

% Červen, červenec. Vlhké, horské lesy, horská luka. Rozšířena. Kladský 
Sněžník (Wimmer a Rybička)!, hojná v Jeseníku: Koperník, Fuhrmannštýn, 
Praděd, skály Sokolí, Mravenčí vrch, Frant. myshvna. Břidlicová hole 
(Oborny), Černá kupa, Stříbrnické hájemství u Urlichovy boudy, Studénková 



— 118 — 

hole, Velk. Jezeiník, Leiterberk, Česnekový příkop, údolí šumné Tise, Velk. 
Jelení hřeben, Maják, Velk. kotlina, Pecové kameny. 

fi) re mot a Fr. Stéblo i listy chabé, větévky laty tenké, velmi 
'prodloužené, s koncem často převislým. Klá>;ky menší, namnoze dvoii- 
květé. Rostlina bledozelená vypadá jako Milium effusnm. 

V Beskydách rozšířena, v Jeseníku řidčeji. Radhošť. Javorník. Mokřov- 
ské hory íSapetza), Kněhyně, Lysá hora (Oborny), Černá hora. Tanečnice, 
Smrk. — V Sudetách: Kladský Sněžník, Hockšar, Praděd, Leiterberk (W. Gr.)!. 
skály Sokolí (Oborny), Karlovská studénka (Wimmerj, Koperník, Medvědí 
hřeben. 

68. Eragrostis Host. Milička. 

170. E. minor Host. (Po a eragrostis L. M. menší). Stébla 
z položeného dolejšku vystoupavá, někdy v kruhu rozložená. Větve laty 
rozkladité, jednotlivé neb dolejší i po 2. Klásky čárkovitě kopinaté, 
zploštělé, 8 — 12květé. Listy ploché, čárkovitě kopinaté, skoro zdélí pluch. 
nasivělé i s pošvami porůznu a dlouze chlupaté ; jazýček v chlupy roz- 
dřípený. Kořen mrcasatý, četná stébla vysýlající. 

V. 0'10 — 0'30 m. Klásky trochu lesklé, tmavofialové, zřídka zelené. 

Pole, písčiny, úhory, cesty. Rozšířena v jižní Moravě, jinak porůzná. 
V brněnském kraji: v jižní části až po Brno hojna (Makowsky), na hrázích 
trati od Brna až k Blansku (Makowsky a Uechtritzi. u Podivína a 
Ivančic (Reissek), na návrších a polích stranou Krumvíře u Klobouk 
(Steiger). Terezov, Bruniov, Kobylí, Husíopeč, Šakvice. Vistonice. Břeclav, 
Star. Břeclav, Poštorna, Nová ves. — Ve znojemském kraji : na cestě 
ku Křipinskému mlýnu u Náměště (Roemer), mezi Křtěnicí a Skalicí (Theimer 
a Zavřel), u Hrušovan, Hodonic, Strachotic, Sedlešovic, Znojma, Hardeku, 
Čížova, Jeyišovic a Mikulova! (Oborny), od Mikulova až po Břeclav. 
Hojná u čejce, Kyjova, Bzence a Úrazová (Uechtritz), obecná na písčině 
Dúbrové (Bubela), Javořina (Holuby). 

69. Cyiiosiirus L. Pohanka, škorpina slov. 

171. C. cristatus L. (P. hřebenitá). Stéblo tuhé, hladké, vy- 
stoupavé. Lata stažená, klasovitá, jednostranně dvouřadá, něco laločnatá. 
Klásky tří- až pětikvěté. Plévy s krátkou osinou, na klasech neplodných 
kýlnaté, trnitolirotité. Listy úzce čárkovitě, ploché, jazýček krátký, uťatý. 
Rostlina trsnatá. 

V. ()'20 — (J"50 m. Lata i rostlina žlutozelená. 

1\. Červen, červenec. Zírná luka, n)eze, pastviny. Obecná v rovině i 
předhoří. 

70. Briza L. Třeslice. 

172. B. media L. (T. obecná). Stébla přímá, hladká. Lata volná, 
rozkladitá, větví vláskovitých, zprohýbaných. Klásky srdčité, převislé, 
5 — ykvěté. Listy úzké, drsné; jazýček krátký, uťatý. Oddenek volně 
tr sňatý. 



— 119 — 

V. 020 — 0'45 m. Klásky bélavé. zeleně a fialové peřesté, zřídka 
jednobarevné, bledozelené /9i pallens Petrm. 

"21- Květen — červenec. Luka. pastvy, hole. od roviny až do hor obecná. 
V Jeseníku: Vejk. kotlina i Uechtritz 1 1. Mal. kotlina lObomyi. Praděd. 
Petrštvn. 



71. 3Iolinia Schiank. Bczkolenec. 

173. M. coerulea Monch. (Air a coerulea L. B. modrý). 
Stéblo tuhé, přímé, jen na dolej.íku listnaté a hlízovité ztloustlé, pošvami 
('-asto až do prostředku obvinuté. Lata přímá, volná, stažená, .skoro 
kla^^ovitá, vétW draslav5'cli. mnohoklasých. Klásky malé, obyčejné tříkvěté. 
Pluchy ftlliptické. s 3 .silnéji vyniklými a 2 slabšími žilami, z předu 
suchomázdřité. Li.sty mírné .široké, tuhé. na líci a okraji dra.slavé, zelené 
neb něco sivé: jazýček z delších chloupků .složený. Oddenek tlustý, 
dřevnatý. hustě trsnatý. 

V. <».30 — 080 m. Klásky obyčejné nafialové do ocelová, zřídka 
žlutavé var. flave.scens Gaud. 

2J. Červenec — září. Bahenná a rašelinná luka. vřesoviny, lesy. Hojná 
od roviny až k nejvyšším vrcholům .Sudet. V českomorav.ském pohoří : \ éch- 
ňov. Zvole, Nov. město a j. m. Obecná v Beskydách a Jeseníku, přehojná 
na Pradědu. Dědu. Velk. Jezemíku atd. 

/3j arundinacea Schrank 'spec.j Pio.s-tlina ^7Šší. až ISO m., 
lata vetší, až 040 m.. véť\-e její z přímá odstálé. s četnými, obyčejně 
zelenavými klásky. 

Křoviny. lesy. houštiny. V roviné a pahorkatině porůzný. V brněnském 

kraji : rašelinná luka u Svitavy, v údolí Svitavy až k Brnu a u Lomnice 
Makov.-skyL Ochoz. Chrtova zmole v Písařkách u Brna. Lískovec, Vostopo- 

vice. — Ve Znojem.sku: u Náměště <Roemer. Bojanovický les u Jevišovic 
Ritscheli. luka při dolní D>-ji (Makowskv), údolí Dyje od Znojma vzhůru 
Obomv). V olomouckém kraji: luka kolem Olomouce (\'ogli. Sumberk, 

Velk. Losin atd. ^Oborny . Některá z těchto nalezišť přísluší bezpochyby ku 

tvaru základnímu. 

114. M. serotina M. et Koch. (Diplachne serotina Lk. 
B. pozdní). Stéblo z tuha píímé, lysé, až po latu listnaté, na dolejšku 
tvrdé, skorém dřevnaté. avšak neztloustlé. Lata podlouhlá neb vejčitá, 
stažená neb rózkladitá. Klásky kopinaté, 2— Skvété. dolejší pluchy pod 
koncem krátce osinaté. Listy čárkovitě kopinaté, ly.sé, ústí po.šev vousaté, 
hořejší rovnovážně od.stálé neb dolů sehnuté. Oddenek tr.«natý, výběžkatý. 

V. 030 — íJ-60 m. Klásky zelené, nafialové. 

If ZářL říjen. Skalnaté a keřnaté stráně. Pořídku. Křížová hora u 
Krumlova íZimmemianns na úbočí Póltenberka u Znojma Oborným 1^8.0 
objeven. NejbUžší naleziště na Kalvárské hoře a na Mitterberku u Badenu 
v jižním úvalu vídeňském. 



— 120 — 

72. Cíitabrosa P. B. Odeiiika. 

175. C. aquiitica P. B. (Aira aquatica L. Glyceiia aqua- 
tica Pře si., O. vodní). Stéblo kolénkem vystupující, chabé a liladktí. 
Lata volná, rozkladitá, větví přeslenatých, tejdvých, nitkovitých. Klásky 
čárkovité, malé, dvoukvěté. Plucliy podlouhlé, s 3 silněji vyniklými a 
2 slabšími žilami, zpředu suchomázdřité. Listy široce čárkovité, náhle 
ve špici stažené neb tupounké, měkké, šedozelené. Oddenek plazivý, 
výběžkatý. 

V. 0"20 — O" 50 m. Klásky zelenavé neb červenavě strakaté. 

% Červen— srpen. Bažiny, příkopy, mokrá luka. Pořídku. Bažina u 
Vladimírova dvoru u Otmarova, poblíž Brna, 1856 hojná, příkopy t okolí 
Cejče (Makowsky), v okolí Klobouk (Steiger), u Terezova. — Kriiov (Spatzier). 
Dle Wimmera též v okolí Tě.íína, Kolbenheyer však ji zde nenalezl. 

73. Glyceria R. Br. Zblocliaii. 

1. Lata všestranná, velká, mnohoklasá. Klásky mírně velké, se stran 
smáčknuté, pošvy příoblé. 

176. G. aquatica Wahlb. (Z. vodní). Stéblo tlusté,, přímé, 
brázdité i s listy žlutavozelené. Lata vejčitě podlouhlá, veliká, velmi 
složitá, větve v přeslenu četné, odstálé. Klásky i)odlouhlé, od větviček 
odstálé, 4 — 8květé ; pluchy čárkovité podlouhlé. Listy dosti široké, drsné ; 
pošvy zavřené, jazýček kratinký, uťatý. Oddenek namnoze plazivý. 

V. l-OO — 2'00 m. Klásky zeleně a hnědě peřesté. Podobá se poněkud 
rostlině Phragmites communis. 

'^■ Červenec, srpen. Břehy, bažiny. Obecný. 

2. Klásky dosti veliké, před dobou květu oblé, pošvy smáčknuté, 
a) Lata jednostranná, pluchy })odlouhle kopinaté, přihrotnatělé. 

177. G. íluitans R. Br. (Festuca fluitans L. Z. vzplýva- 
jící). Stéblo dolejškem kořenující, vystoupavé i s uzavřenými pošvami 
hladké. Lata velmi dlouhá a úzká, někdy přetrhovaná, její větve oby- 
čejně po 2, před dobou květu a po (xlkvětu přitisklé, v čas květu rovno- 
vážně odstálé, chudoklasé, kratší jen jednoklasé. Klásky dlouhé 15 až 
25 mm., něco oddálené, 7-llkvěté. Pluchy podlouhle kopinaté, při- 
hrotnaté, draslavé, s 7 stejně silnými, vyniklými, stejně dlouhými žilami. 
Listy dosti široké, v pupenu v jednoduché řasy složené, světlo- neb šedo- 
zelené. Oddenek plazivý, výběžkatý. 

V. 0'50 — 1-20 m. Klásky bělavě zelené, někdy vyrostlé. Prašníky 
fialové. 

Tj. Květen — červenec. Příkopy, kaluže, rybníky, vlhká luka. Obecný 
v rovině i pahorkatině, řidčeji v předlioří. Obecný v jižní a střední Moravě, 
ve Slezsku a českomoravském pohoří, ještě u Přílioťa (Oborny), n Suiu))erka 
a Berouna (Gans). 



- 121 - 

f^) loliaeea Huds. (spec.) Oljycejiiě nižší. Lata hrozuDvitá, 
větve skoro všecky jcdnoklasé, dolejší větévka 8 2 klásky. 

Řidčeji. Hořejší kaliště v Sedlešovickém lesíku, Kraví hora u Znojma a 
u Kounic (Oborny), Vyškov, Telč, Nov. město. — Dle .Schlossera též u Uhřinova 
pololíž Hranic. 

b) Lata dosti stejnoměrně všestranná, plucliy vejčitě podlouhlé, tupé. 

178. G. p li ca ta Fr. (Z. řasnatý). Lata, širší než u předešlé, 
skoro všestranná, nepřetrhovaná, po odkvětu převislá. Větve s četnějšími 
a sblíženějšími klásky, dolejší po 8 — 5. Klásky čárkovitč podlouldé 10 — 
15 mm. d., 5— lOkvěté. Plucliy tu])é, trochu draslavé, sblížené, se 7 stejně 
silnýjni, vyniklými a stejně dlouhými žilami. Listy v pupenu v dvoj- 
násobné řasy složené ; jazýčky dlouhé, dosfi pevné, slabě a hrubě se 
třepící. 

V. 0"50 — 1-20 m. Klásky světlozelené. Prášníky žlutavé. 

% Červen, červenec. Příkopy, břehy, prameny. V rovině, zejména 
v předlioří až k 800 m. rozšířen a dosti hojný. V brněnském kraji: Bílo- 
vice, Štěpánov, Doubravník, Nedvědice. — V příkopech silničních u Knihnice 
mezi Jevíčkem a Pioskovicemi a u Mohelnice (Ueclitritz), Třebíč (Zavřel), 
Náměšť (Roemer), údolí Hradnice u Znojma, kolem Hodonic a Jaroslavic 
(Oborny), Pernštýn, Nov. město, Žďár, Nov. ves, Něm. Bohdikov, Bludov. — 
Kolem Koldštýna, Wiesenberka, Velk. Losina a Karlovské studénky (Niessl), 
Sumbcrk (Oborny), Star. město. Pořídku v bažinách na vrchu Čupu u Vse- 
tína (Bubela). Drholecký rybník a u Lubiny u Příbora (Čížek). 

/5) depauperata Crepin. Lata chudoklasá, skorém hroznovitá. 
Pořídku. Posud jen v bažinách na Kraví hoře u Znojma (Úborny). 

179. G. nemoralis Uechtr. a Ktirnike (Bot. Zeits. 1866, 
Z. hajní). Lata štíhlá, skoro stejnoměrně rozkladitá, již před dobou 
květu převislá. Klásky krátké 6 — 10 mm., řidčeji delší, obyčejně 5- až 
7květé, na dolejších větvích často jen dva- až tříkvěté. Pluchy vejčité, 
hladké, nejtupější, s 3 silně vyniklými až ku konci pluchy dosahujícími 
a 4 s těmito střídavými mnohem slabšími a kratšími žilami. Jazýček 
velmi jemný vláskovitě roztřepený. Eostlina ve všech částech štíhlejší. 

V. 0-40 — l-OO m. Klásky zelené neb zelenavě bílé, na méně stin- 
ných místech často bledožlutavé, na konci zhusta nafialovělé. 

% Červen, počátek července. Prameny, lesní potoky. Pořídku. Posud 
jen u Koldštýna v Jeseníku (Dr. Engler) a na malém Čantorym v Beskydách 
(Schopke). 

3. Lata jehlancovitá, větve rovnovážně odstálé, posléz sehnuté. 
Pluchy nezřetelně pětižilné, zaokrouhlené. Klásky velmi malé. oblé. 

180. G. distans Wahl. (Z. rozkladitý). Stébla lysá, kolén- 
kem neb dolejškem položeným, kořenujícím vystoupavá. Lata mnoho- 
násobně složitá. Klásky podlouhlé, k větvičce přiložené neb sblížené, 
tří- až sedmikvěté. Pluchy tupé neb uťaté. Listy čárkovité, jich pošvy 
jen nejdoleji uzavřené. Oddenek trsnatý bez výběžkuv. 



- 122 — 

V. 0'15 — 0-35 m. Rostlina svotlozolená. 

Ij. Příkopy, zdi, vesní palouky, jmenovitě na slaniskách. V jižní a 
střední Moravě porůzný. V brněnském kraji: u Brna (Oborny), u Zaječí!, 
Příklud, Měnína!, Pavlovic, Zaěan, Nikolčic, Nesislavil a Cejkovic (Makow- 
sky), Rajhrad (Reissek), Grnmvíř, Terezov, Brumovice, Kobylí. — Šlapanice 
a Šardice (Schlosser), Klobouky (Steiger)!. Ve znojemském kraji ^pořídku: 
Polava, údolí Leskavy u Znojma a ii Jaroslavic (Oborny), kolem Cejče !, na 
cestě II Vilémova dvoru poblíž Bzence (Bubela), u Uh. Hradiště (Schlogl). 

74. Festuca L em. Kostřava, iiirvka. 

1. Vulpia Gmel. Klásky v latě postavené, stopky pod kláskem 
něco ztloustlé. Prašník 1. Plévy jedno- až třížilné ; pluchy kopinatě 
šidlovité, dloulioosinné. Listy přízemní, štětinovité. Jednoleté. 

181. F. myurus L. (F. p s eud o-my n vus Soy. Will., Myší 
ocásek). Stébel více, až po latu listnatých, pošvy volné. Lata čárkovitá, 
jednostranně stažená, trochu překloněná, hojnoklasá. nejdolejší větévka 
několikráte kratší než Lata. Hořejší pléva jen ])olovice nt^bližší pluchy 
dosahující, dolejší malinká. 

V. 0"2o — 0'50 m. Stébla jemná; klásky zelenavé. 

Květen, červen. Píščiny, suché lesní lučiny, křemeníte břehy řek. 
Pořídku. Na Lopeníku, v některém roku hojně (Holuby), jediné posud pro 
Moravu známé naleziště, bezpochyby že i na jiných místech Karpat morav- 
ských. Ve Slezsku: křemenitá lože Visly u Ustroně (Fiek), Heraltice, Stem- 
plovice a Neplachovice u Opavy (Gr. FL), Šellenburk u Krnova (Wetschky). 
Hohrer a Mayer přičítají tuto rostlinu též okolí znojemskému a kounickému; 
v obojí té straně však dle Oborného neroste. 

2. Eufestuca. Větve kláskii stejně niťovité. Prašníky 3. Plévy 
jedno- až třížilné. Pluchy kopinaté neb podlouhle kopinaté. Vytrvalé, 
mnoholeté. 

a) Setifoliae. Přízemní listy štětinovité, řáskou složené, stébelní 
podobné neb ploché. 

182. F. o vina L. (K. ovčí). Stéblo přímé. Lata jednoduchá, přímá, 
zřídka poněkud ničí. stažená, v kvetení s větvemi odstálými. Klásky 
tří- až osmikvěté. Pluchy v klásku kopinaté, slabožilné, přiblížené, od 
osy klásku odstálé, bezosinné neb s osinou krátkcm. Listy štětinovité. 
Piostlina liustě neb volně trsnatá. 

V. 0'10 — (yOi) m. Klásky zelené neb matně fialové. 

1\. Květen, červen. Suchá luka, pastviny, skály, lesy. Rozšířena od 
roviny až na nejvyšší vrcholy hor. Rostlina velmi mnohotvárná, s četnými 
podřízenými podrody a odrůdami. 

a) Cylindricae E. Hackel. Listy smáčknuté válcovité, tuhé až 
velmi tuhé, pod pokftžkou rubu stejně tlustá, jen místy něco tenčí vrstva 
lýka. Žíly na rului neznalé, na líci slabě vyniklé. 



— 128 — 

a) ca {lil lata Lam. (sp.) Stóhlo tenké, pod latou příoblé ncl) 
čtyř- až ])řtiliranné, zde lysé, pýřité neb draslavé. Lata liustokvětá. 
vejčitě ])odlouhlá, přímá, 5 — 7 cin. d.. rozevřená. Klásky ellii)tické, malé, 
B — škvěté. Plévy vejéito-podlouhlé, špičaté ; plachy bezosinné. Listy 
chlupaté neb roztroušené srstnaté, sytě zelené : pošvy lysé neb něco 
draslavé. 

V. 0-20— 0-40 m. 

Pořídku. Posud jen na lukách ^,v Rybníku" u Vsetína (Bubela). 

b) vulgaris Koch. (F. o vina L. a. genuina Hackel). Lata 
stažená. Klásky malé, 4 — fikvěté. Pluchy chlupaté neb lysé, bezbranné, 
ostnitě hrotité neb krátce osinaté. Listy zelené, velmi tenké, nitkovité. 
více neb méně draslavé. 

Na žule, rule, svoru, vápně i na novějších naplaveninách. V okolí 
l)rněnském : S( mberovy skály, kopce a Rybníčky u Kartouz, Ivanovice, Hora 
a Ostrá hora u Cinzendorfu, Suchý žleb u Ostrova, zde ve tvaru význač- 
ném, Žabovřesky, Písařky, les u Zastávky. — Kolem Znojma: na Karolínské a 
Kraví hoře a na Hradisku, v údolí Hradnice a Leskavy, v Frauenholcu u 
Tasovic (Oborny), skály v lese Raškovském u Raškova, zde ve tvaru vý- 
značném, Pohořský les u Oder. — Les Bzinek u Bzence (Bubela). V Jeseníku : 
Mal. Jezerník. 

fí) laevifolia Hackel jako b), ale pošvy a listy úplně hladké 
neb jen pod koncem drsné. Stébla obyčejně hladká. Pluchy lysé, hladké 
neb drsné. Přechodní tvary mezi touto a var. genuina Hackel, zhusta 
se vyskytují. 

Posud jen v Jeseníku. Petrštýn, vodorovná cesta od Ovčírny k Frant. 
myslivně. Zámeček, Břidlicová hole. 

/-) umbrosa Hackel. Stéblo až O'o0 m. v. i s listy chabé. Lata 
volná, žlutozelená. Klásky 3 — 5květé. Pluchy na lubetě a okraji štětinatě 
brvité, krátce osinaté. Listy až 0-35 m. d., vláskovité, drsné, rovněž 
i celá rostlina. 

Kolem Znojma: v údolí Hradnice a Dyje nezřídka (Oborny). 

o) firmula Hackel. Stéblo tužší, dole hladké, na hoře něco 
draslavé, rovněž i listy. Lata podlouhlá. Klásky větší až 7-5 mm. dlouhé 
pluchy 4-5 mm. d., na hřbetě drsné neb štětinaté, zřídka zcela lysé. 
Listy tuhé, až 0-6 mm. široké, sedmižilné. často našedivěle zelené, se 
silnými vrstvami lýka. 

Suché bory a úbočí, nejraději na písku. V kraji brněnském: Hády u 
druhého tunelu, Leskoun u Vedrovic, zde v přechodním tvaru k f. durius- 
cula. — V kraji znojemském : Frauenholc u Milfronu, kraj horního údolí Dyje 
v právo nedaleko lomů žulových, u Trouznického mlýna poblíž Znojma, 
Poltenberk a údolí Hradnice u Znojma (Oborny). V Jeseníku: vodorovná 
cesta od Ovčírny k Frant. myslivně v přechodu ku f. laevifolia Hackel. 

e) h i spi dula Hackel. Ptostlina tužší na povrchu krátkými ště- 
tinkami srstnatá, šedo?;elená, místy nafialová. Listy kratší. 



— 124 — 

Pořídku. Posud jen na Kraví hoře u Znojma a u Popic (Oborny). 

C) questplialica Boning. Ptostlina tuliá, šedozelená. Pilichy 
až na okraj slabě brvitý lysé, osinaté a jako celá rostlina ojíněné. Rost- 
lina tuhá, šedozelená. 

Pořídku. Posud jen v údolí Dyje u Louky (Oborny). 

b) supina S c h u r. spec. (F. d u r i u s c u 1 a v a r. a 1 p e s t r i s 
Wimni.) Rostlina nižší, 0"25 ni. neb něco vyšší. Lata úzká, větévky 
její zkrácené, tří- až čtyř-, zřídka pětikvěté, fialově peřesté, osinaté. 
Listy delší až 0"2 m. a více, někdy šedozelené. 

Štěrbiny skalní a vrcholy Jeseníků. Janovická hole, Petrštýn, skály 
deskové na Pradědu, Studénková hole (Oborny), Fuhrmannštýn, Keilig, Velk. 
Jezerník, Medvědí hřeben, Vysoká hole, Velk. kotlina, Velk. Jelení hřeben, 
zde jmenovitě u Jelení studénky, Horndlštýn, Hofberk, Berggeist a Pecové 
kameny, zde nezcela význačně, nýbrž v přechodním tvaru ku a. 

c) glauca Lamk. Rostlina Ijsá. Listy a klásky zhusta voskovitým 
povlakem ojíněné. Lata namnoze chabá, něco převislá. Klásky volné, 
5 — 7květé. Pluchy krátce osinaté. Listy skoro válcovité, tlusté, suché, 
něco z})loštělé, lysé a hladké, s hrubými, dlouho trvajícími pošvami, pod 
pokožkou rubu, s 2 — 4 souvislými vrstvami lýkovými. 

Skorém jen na vápně. Kopce Polavské ;i, odtud přes Sokolí kámen až 
k Stacu v Doln. Rakousích, u Hilovic a Josefova (Theimer). 

fi) pallens Host. (sp.) Jako předešlá, ale se zřejmým povlakem 
voskovým. Klásky a stopky jejich obyčejně draslavé, bledozelené, rovněž 
i celá rostlina neb též naíialové. Přízemní pošvy hrubé, široké, obyčejně 
slamožluté. 

Suchá výslunná úbočí a kopce. Na vápně, žule, rule, zřídka na hadci. 
V kraji brněnském : Bílovice, Ivančice (Oborny), v údolí Punkvy u Blanska, 
Sloup, Suchý žleb u Ostrova, Holštejnsko. — Hojná v okolí Znojma a Vra- 
nova: Popický žleb na levé straně cesty do Kounic, údolí Dyje, Louka, 
údolí Hradnice, Hradní a Karolínský kopec u Znojma a kolem Vranova 
(Oborny), na hadci u Mohelna (Roemer). 

d) psammophila Hackel. Lata velmi úzká, chudoklasá, po 
odkvětu stažená. Klásky a pluchy 3 — 4 mm. d., '/a ^ž poloviční délky 
oněch u c), chudokvěté, krátce osinaté, ostnitohrotité neb bezosinné. 
Listy tenké, dlouhé, sotva ojíněné. Stéblo a pošvy často nafialovělé. 

Pořídku. Posud jen na náspech trati u Bzence (Bubela). 

e) vaginata W. Kit. (sp.) Stéblo vysoké, štíhlé, na dolejšku se 
zbytky vytrvalých pošev a nahoře dosti vysoko s pošvami zachovalými. 
Lata prodloužená, volná, klásků velmi malých. Klásky a květy jen 
z i)olovice týchže částek rostliných jako u c). Pluchy krátce osinaté neb 
bezosinné, v čas uzrávání i s celou rostlinou naíialové. Pošvy listii lo- 
dyžných, velmi dlouhé, volné, ostatně jak F. glauca. 

Pořídku. Na náspech trati u Bzence (Bubela), dle Oborného též na 
kopcícli čejčských. 



- láó - 

/5) Calieulatao Hackfl. Listy })ííz('niiií dosti tulii', za, čerstva 
ploclié, válcovité, nsclilé oba-k s 1 žlábkem, povstalým iíeiiii velikými, 
vyniklými svazky lýkovými, které leží na obou knijích a iia liřbetu 
listu, a podobné vyniklými žilami sousedními. 

f) sulcata Haekel (F. duriuscula. Host. non L.) Stéblo 
štíhlé, 0"3 — 0"(í m. v., hladké. Lata na dolejšku poněkud volná. Klásky 
5 — ()kvété, 7 — 8 mm. d. osinaté, buď lysé neb srstnaté a jako celá 
rostlina se silnějším neb slabším povlakem voskovým. Listy ohebné, 
světlozelené, řidčeji nasivělé, listy lodyžné s krátkou štětinovitou čepelí, 
kraje postranných žeber lysých listů bélavé, zřejmě vyniklé; ])ošvy tuhé, 
nerozdřípené, po kusech opadávající. 

Ve střední a jižní Moravě, na žule, rule, vápně a novějšícli naplave- 
ninách rozšířena. V Brněnsku : Kartouzy, Sv. Antoníěek, Jehnice, zmole u 
Husovic, zmole a skály u Cacovic, vinice a Hády u Obran, Ochoz, kopce a 
lesík Bořky u Zidenic, Kuřim, Malé Hostihrádky, v přechodu ku f. valesiaca 
Koch. Slavkov, Vyškov, Ofcecný les u Lulce, Hájek u Vranovic, v přechodu 
ku f. valesiaca, Kolby u Uherčic, Hustopec. — Bzenec a Vsetín (Bubela). 
Ve Znojemsku: Náměšť, vinice u Čížova poblíž Hardeku, zřícenina Nový 
Hrádek, Vranov, Sumvald u Vranova, Podmole, údolí Dyje a Leskavy u 
Znojma, Kraví hora u Znojma až do Popic, Purkrábka u Suchohrdlí, Pelc- 
berk a Frauenholc u Milfronu (Oborny). 

a) hirsuta Host (s}).), s pluchami chlupatými. Na mladších na- 
plaveninách v údolí Leskavy u Znojma, kraje vinic u Cernovic u Brna 
(Oborny), Mordovna poblíž Klajdovky u Brna. 

/5) trachyphylla Haekel, s listy draslavými. Pořídku, posud 
jen na Leskouně u Vedrovic. 

y) pseudoovina Haekel, (F. o vina Host, non L.) Lata 
úzká, s větvemi od dolejška stejnoměrně rozestavenými. Klásky přemalé, 
nejvíce 5 mm. d. Pluehy nad 3 mm., lysé neb chlupaté: tyto a celá rostlina 
s povlakem voskovým. 

V střední a jižní Moravě. V kraji brněnském : Cernovice (Oborny), Zi- 
denice, víbočí Hádů k Maloměřicům, u Klajdovky, Kozí hora u Komína (zde 
též ve tvaru angustiflora). Hojněji v jižní Moravě podél hranic zemských: 
Vranov, Hardek, Podmolí, Kraví hora mezi Znojmem a Popovicemi, údolí 
Dyje u Znojma a Louky,, vápeníte kopce od Polavy až k Sokolímu kamenu 
v Doln. Rakousích (Oborny), u Vsetína (Babela). 

o) valesiaca Koch. Ve všech dílech silnější. Klásky větší, as 
9 mm. d. osinaté a ojíněné. Listy tužší, draslavější ; nasivělé jíní. na 
pošvách, čepeli, prýtech a kolem kolének, patrně možná setříti. 

Na rule, břidlici, vápně a naplaveninách dávnějších. V kraji brněn- 
ském: u Řečkovic, méně význačná v přechodních tvarech k f . sulcata Hack., 
subvar. angustiflora, Bergl u Medlánek, Ivanovice, náspy trati u Krundova 
a Olbramovic, kopec Marek u Miroslavy. — Ve Znojemsku : Polavské a Mikulov- 
ské kopce až k Sokolímu kamenu v Dol. Rakousích, údolí Hradnice a 
Leskavy u Znojma, u Milfronu, na Šobesu u Devíti mlýnu, Kraví hora 
mezi Popicemi a Sedlešoviccmi polílíž Znojma, Šunivald. nkres vranovský. 



— 126 — 

Znojemská rostlina jo zřídka význačná a jeví přechody ku pseudoůvina 
a sulcata Hackel (Oborny). 

2. A 11 a: u 1 a t a e H a c k e 1. Přízemní 1 isty sto tinovité neb ploché, 
lodyžné obyčejně ploché, štétinovité, daleko jemnější než u F. ovina, 
jich pokožka méně ztloustlá, žíly do vnitř silně vyniklé. Svazky lýkové 
mezi sebou a se žilami stejně tlustý. 

1S3. F. heterophylla Lamk. (K. riiznolistá). Stéblo tenké, 
štíhlé, plihé. Lata prodloužená, tenká, často trochu převislá. Klásky 
veliké, 4 — 9květé, pooddálené a přímo odstálé. Pluchy draslavé, po kraji 
běloraázdřité, s osinou vláskovitou často zdélí jim rovnou, zřídka bez- 
osinné. Listy přízemní složené, dlouhé, tenké niťovité, })lihé světlozelené, 
stébelní široké, ploché neb trochu žlabovité. 

V. O^oO — 1"00 m. Klásky světlozelené, někdy trochu nafialovělé. 

"2^. Červen, červenec. Lesy, křoviny, paseky, v rovině i v předhoří po- 
různá. Náměšť (Roemer). Bojanovické hájemství u Jevišovic (Ritschl), u Sum- 
berka (Paul), hojný u Bzenee, zde nezřídka v lese Háji (Bubela), Javořina 
(Holuby), Těšínsko (Kolbenheyer), Karlovská studénka (Niessl). 

1R4. F. rubra L. (K. červená). Stébla ztuha })římá, jednotlivá 
neb několik ve volném trsu, i s listy obyčejně šedozelená. Lata přímá, 
v čas květu odstálá. Klásky 8 — Skvěté, květy v klásku přímo odstálé, 
pooddálené. Pluchy úzce kopinaté, lysé, řidčeji krátce chlupaté, s osinou 
přímou, o polovic kratší. Listy přízemní tuhounké, poněkud tlusťounké, 
štétinovité neb něco ploché, liladké neb poněkud drsné, listy stébelní 
ploché neb trochu žlábkovit(', jich jazýček s 2 oušky. Oddcnek plazivý 
s kratšími neli delšími listnatými výběžky. 

V. 0'40 — 0".S0 m. Klásky bledozelené, nafialovělé neb načervenalé. 

T\. Červen, červenec. Návrší, pastvy, cesty, zdi. Po celém iizemí roz- 
šířena od roviny až do hor. 

a) genuina G m. Volně trsnatá, postranné jirýty výběžkaté. z části 
pod zemí plazivé. jich listy řasně složené, 5 — Tžilné. listy stébelní ploché, 
mnohožilné. 

V okolí ])rněnské)n : IJrno. Komárov (Oborny). Židenice, Slatina, Líšeň, 
í)))rany, Medlánky, Za))0vřesky, Hojedná u Jundrova, Lískovec, Vostopovice, 
Sokolnice, Oujezd, Krumlov, Vedrovice. ~ Kolem Prostějova (Spitzner), Znojmo 
(Oborny), Mor. Budějovice, Strahofiovice, Černice, Velk. Meziříčí. — Bzenee 
(Bubela), Javořina (Holuby), Strážnice, Kněždub, Uh. Brod, Val. Klol)ouky. 
— Malenovice, temeno Lysé hory (Oborny), v Těšínsku a Vidnavsku. Subvar 
orandiflora Hackel, s květy velikými : na Holedně u Jundi'ova h u Mor. 
Budějovic s tvarem základním. 

/í) glaucescens Hegetsch. Jako a), listy však šedozelené a 
klásky ojíněné. 

Vsetín (Bubela), luka v sadech u Wiesenberka (Oborny). 

;-) subcaespitosa Sondr. Lata stažená, výběžky velmi krátké. 



- 127 — 

Kamoiiitá inísia. PonMku : u íSumvaldu v okresu vranovském (Ohornyj. 

I»j j)l a 11 if ol i;i llaekcl. Jako a), avšak všecky listy za éorstva 
a iiřkily i sušoiié jiloclió. Lata a klásky velmi vclik('. 

Pořídku: na vlhkých úhorech kolem Popic a Kouiiic, u Znojma a na 
cesto od Popic k mlýnu Trouznickému (Oborny). 

c) fallax Hackol. Ptostlina husté trsnatá, výběžky píekriitkó 
nob žádné, postranné i)rýty z ohnutého dolejška přímé; jich listy řásné 
složené, listy stébelní })loché neb ploše žlábkovité. 

Pořídku. V lesích kolem Jevišovic a v údolí Dyje u Znojma (Oborny), 
v údolí Svitavy u Brna. 

'6. P lani f o 1 i a e D (i 1 1. Všecky listy ploché. 

1 85. F. p r a t e n s i s H u d s . (F. e 1 a t i o r L. p a r t. K. 1 u c n í ). 
Stéblo vystoupavé i s listy a pošvami hladké. Lata jednostranná, jiřímá 
neb ničí až převislá, v čas květu odstálá, přeci dobou květu a po od- 
květu stažená, větve jednotlivé neb dolejší po dvou. z těclito jedna 
krátká 1 — 2klasá, druhá delší B — 5klasá. Klásky dosti veliké, podlouhh', 
namnoze 6 — lOkvěté, obyčejně bezosinné. Plévy kopinaté, hořejší tu|ié. 
Pluchy válcovitě kopinaté, bezosinné neb s osinou tuhou několikrát kratší. 
Listy cárkovité, ploché, v jmpenu svinuté, šedozelené. Rostlina volně 
trsnatá. 

V. 0'50 — 1"00 m. Klásky žlutavozeloné neb nafialové. 

1\. Červen, červenec. Luka, trávníky, v rovině i v horách hojná. 

18ÍÍ. F. arundinacea Schreb. (K. rák oso vitá). Stéblo velmi 
silné, přímé. Lata široká, po odkvětu nejrozkladitější, převislá, větve 
drsné, dolej.ší podvojné, kratší větvičky s 3 — 10 klásky, delší 5 — L5kla.sé. 
Klásky podlouhle vejcité, kratší, 4 — Skvěté osinaté. Plévy cárkovité, 
š})iča.té. Ijisty široce cárkovité, ostatně jako předešlá. 

V. 0'60 — 1'80 m. Lata až 0'35 m. d. Klásky zelené, často na- 
fialovělé. 

'^. červen, červenec. Veliká, bahnitá luka, poříčí, příkopy, ale též na 
suchých místech. Porůzná v jižním a středním území. Sokolnice, Ménín a 
Čejč (Makowsky), Oujezd, Mal. Hostihrádky, Vranovice,- nížiny na dolní 
Dyji (Oborny), břehy Moravy u Kojetína a Kroměříže (Schlosser), dle téhož 
též na Bečvě u Přerova. 

187. F. gigantea Vili. (Bromus giganteus L. K. obrov- 
ská). Stéblo obloukovitě vystoupavé, hladké, od spodu listnaté. Lata 
pliliá, velmi veliká, posléz převislá, větví tenkých rozkladitých. Klásky 
mírně veliké, o — 9květé, s osou lysou. Plévy cárkovité, přihrocené. Pluchy 
kopinaté, slabě pětižilné, s osinou 2 — Skrát delší, drsnou vláskovitou, 
zprohýbanou. Listy široké, na žilách vyniklých, na líci drsné, na rubu 
hladké, tmavozelené, na líci šedozelenavé : dolejší pošvy drsné. Rostlina 
volně trsnatá. 

V. 0-l]0 — 1-20 m. Klásky bledozelené. 



- 128 — 

'^. červenec — září. U potoku, vlhké stinné háje, houště. V celém území 
porůzná. Kolem Brna ve všech stinných lesích obecná; hojná v Rajském 
Itísíku! (Makowsky), u Veveří (Oborny)!, Cacovice, Obrany, Bilovice, Adamov, 
Kartonzy, Bystrc, Jundrov, Lískovec, Střelíce, Tečice, Bučovice, Mouřinov, 
Zidlochovice, Nosislav, Krumlov, Břeclav. — Kolem Prostějova : v drahanských 
lesích na Příhoně. na Losance, na Spálené n studénky pod Andělem Stráž- 
cem (Spitzner). Ve Znojemsku : u Náměště. (Roemer), lesnatá úbočí údolí 
Dyje od Bítova až ke Znojmu, v Bratovském lese u Vranova, řidčeji v jiných 
částech kraje znojemského (Oborny). Obecná kolem Jihlavy (Pokorný), Sla- 
vonice. Chválíce, Star. Hobzí (Oborny), Urbanov, Olší, háj u Bystřice, Zvole, 
Nov. město, Bukovice, Koldštýn. — V severní Moravě : kolem Wiesen- 
berka, Velk. Losina a Sumberka (Paul), Rudno (Reissek), Beroun (Gans), 
v horním údolř Moravy a v Jeseníku obecná odtud až po Olomouc (Oborny), 
hojná kolem Kroměříže (Palla). Ve východní Moravě: Hodonínský les (Uech- 
tritz), Bzenec, les stranou k Veselí (Bubela), břehy Moravy blíže Uh. Hra- 
diště (Schlogi), Javořina (Holuby)!, Strážnice, Velká, Halenkov. — Vsetín (Bu- 
bela)!, Nov. Jičín (Sapetza)!, Příbor (Čížek), kolem Fridlandu, schází asi 
kolem Kojetína (Oborny). Ve Slezsku: hojný v Těšínsku a Bělsku (Kolben- 
heyer), nezřídka zde onde v údolí Ostravice (Oborny), Pržno, Jablunkov, y 
Krnov, Vrbno, Ludvíkov; Karlovská studénka (Niessl). 

fj) triflora Godr. Rostlina slabší. Listy užší. Větve laty obyčejně 
přímé, kratší, klásky 3 — 4květé, 

Pořídku: v údolí Svitavy u Brna. — V Háji, na Židovce, na Spálené, 
ve Zbanovském a Vícovském žlebě (Spitzner), údolí Dyje mezi Hardekem a 
Nov. Hrádkem (Oborny). 

188. F. sil váti ca Vili. (F. ca Im ar i a Sm. K. lesní). Stéblo 
silné, z ohnuté spodiny přímé, dole obdané bělavými šupinkami a leda 
1 nevyvinutým čepelným listem i se silně žebernatými pošvami plsťnatě 
drsné. Lata veliká rózkladitá, posléz převislá větví tenkých, poněkud 
zprohýbaných. Klásky velmi malé, 2 — 6květé, osa jejich srstnatá. Pluchy 
kopinaté, bezosinné s 3 silněji vyniklými a 2 slabšími žilami. Listy 
stébelní široké, obak drsné, na líci nasivělé, na rubu tmavozelené, oby- 
čejně 3. Oddenek krátkočlenný, volně trsnatý. 

V. 0-60— l-OO m. Klásky bledozelené. 

Ij. Červen, červenec. Stinné pohorské lesy, žleby. Velmi porůzná, 
v Sudetách hojněji. U Skal vězných v údolí Dyje mezi Vranovem a Harde- 
kem, na pěšince od Hardeku k Nov. Hrádku nedaleko Umlauftberku, na obou 
místech po skrovnu (Oborny). Pořídku u Chrastice a Hynčiny; nad Stříbr- 
nicemi u Star. města, Fuhrmannštýn, na cestě od Svýcarny pod Pradědem 
k Winkelsdorfu (Uechtritz) !, nezřídka v údolí Josefském poblíž Koldštýna, 
na cestě z Fuhrmannštýnu přes Šosskamm do Annabcrku na několika místech 
(Oborny), údolí šumné Tise, Česnekový příkop; Velká kotlina (Grabovski), 
Janovice, Rymařov. — V Beskydách : úbočí Kněhyně k Trojanovicům u Fren- 
štátu (Oborny). 

75. Brachy pódium P. B. Mrvkn. 

18í). B. si lva ti cum V. P». (Festu ca silvatica Huds. M. 
lesní). Stí^blo přímé i s listy clinbé a roztroušr>ně chlupaté neb aspoň 



— 129 — 

na clolejšku chlupíité. Hrozen veliký, převislý a dvouřadý. Klásky fí až 
IBkvété. Plucliy podlouhlé, kopinaté, ve vlásk ovitou osinu zakončené; 
tato k]'atší neb zdélí hořejších plucli klásku. Pluška ninolicin kratší 
pluchy. Listy dosti úzké, ploché, dlouze zahrotnatélé, stře(hií žíla na rulju 
bělavá. Oddenek volně trsnatý, krátce výbéžkatý. 

V. 0'60 — 1"20 m. Rostlina tmavozelená, klásky šedo- neb bělozelené, 
lysé neb chlupaté. 

'4 Červenec, srpen. Stinné lesy, houštiny. Porůzná. V brněnském 
kraji : lesy kolem Brna, Adamov, Rajský lesík a háje jižní (Makowsky), 
Klobouky fSteiger). Bílovice, Blansko, Rajhrad, Slavkov, Mouřinov, Vyškov, 
Nosislav, Břeclav a odtud až k Rohatci a Strážnici. — Na starém Plumlově u 
Prostějova (Spitzner), Ve znojemském kraji: Náměšť (Roemer), Jevišovice, 
Vranov, Hardek, Znojmo a háje na dolní Dyji (Oborny). Vysoký kámen a 
Pokladní vrch u Jihlavy (Reichardt), Telč, Černice, Zdar. — • Hojná v okolí 
olomouckém (Vogr),u kláštera Hradiska u Olomouce (Makowsky). Sumberk(Paul), 
Bradla u Něm. Libavy, Trausnic u Petrovic, Hraběžice, Sobotín, Velk. Losin, 
Velvice, Raškov, Teplice, Kriech, Budišov. Ve východní Moravě: dosti hojná 
v lese Hodonínském (Uechtritz), les Háj a Plechovec u Bzence (Bubela), lesy 
kolem Uh. Hradiště a kraje háje Velehradského (Schlogl),' Javořina (Holuby), 
Velká, Uh. Brod, Val. Klobouky, Rozsoší u Příkazu. — Prusny u Rusavy (Slo- 
boda), hojná na vrchu Čupu u Vsetína (Bubela), kolem Nov. Jičína (Sa- 
petza), u Jindřichova a Hranic (Schlosser). 

190. B. pinnatum P. B. (Bromus pinnatus L, M. prapo- 
řitá). Stéblo tuhé, jen na kolénkách chlupaté. Hrozen přímý neb trochu 
ničí, poněkud hustý, klásky delší, 8 — 24květé, obyčejně dvouřadé. 
Pluchy podlouhlé, tupounké, v osmu kratší prodloužené. Listy dosti 
tulié, namnoze roztroušeně chlupaté, světlozelené. Oddenek plazivý, 
šupinatý. 

V. 0-50— 1-00 m. Klásky šedo- neb žlutavozelené, ríizné velikosti 
a různého odění, tvar s lysými klásky mnohem řídčejší (B. rupestre 
R. et Sch.) 

1\. Červen, červenec. Suché lesy, výslunné kopce a houštiny. Hojný 
v teplejších polohách. V celém brněnském kraji porůzný (Makowsky), Ada- 
mov, Hády u Obran, Lažánky, Židlochovice (Oborny)!, Klobouky (Steiger)!, 
Lomnice (Pluskal), Červený kopec u Brna, Bílovice, Rajhrad, Sýrovice, Slav- 
kov, Vyškov, Kyjov, Nosislav, Hustopeč, Morkňvky, Polavské a Mikulovské 
kopce. — Kolem Prostějova: na Kosíři, na Kněží horo u Krunisína, na Boří u 
Hartmanic (Spitzner), hojna kolem Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji: 
Náměšť (Roemer), Jevišovice, Znojmo, Vranov, Milfroun atd. (Oborny) : 
v okolí Olomouce řídce na úbočích za Slavonínem (Mik), u kláštera Hradiska 
(Makowsky). Šumberk (Paul). Ve východní Moravě: Javořina (Holuby), Ze- 
rotín a j. m. u Strážnice, Knězdub, Velká, Kuželov, Javorník, Chrásť u^ Uh. 
Brodu, les Horka u Val. Klobouk. — Rusava (Sloboda), hojný na vrchu Cupu 
u Vsetína (Bubela), Nov. Jičín (Sapetza). Ve Slezsku: Blogotice poblíž Tě- 
šína (Kolbenheyer), Kostelec u Krnova. 

9 



- lliO - 

70. Broinus L. em. SvM^řep. 

1. Secalini Koch. Čelak. Prodr. Fl. Boh. p. 52. Klásky 
méně neb více naduřelé, ku konci zúžené. Dolejší pléva 3 — Bžilná, ho- 
řejší vícežilná. Plucha tuliými štětinkami brvitá. Druhy 1- neb 2leté. 

a) Plucha krátce dvouklaná, osina rovná právě pod koncem jejím 
vynikající. 

191. B. secalinus L. (S. obilní, stoklasa). Stéblo přímé, 
tulié a tvrdé i s pošvami lysé. Lata rozkladitá po odkvětu převislá. 
Pluchy elliptické nebo podlouhle elliptické, tupé, tuhé, jich postramií 
kraje obloukovité, z mládí se kryjící, posléz skoro do oblá svinuté, drsné 
tečkované neb chlupaté. Listy roztroušeně chlupaté a jakož i celá- rost- 
lina žlutavozelené. 

V. 0-50— 1-20 m. Klásky světlozelené. 

Červen, červenec. Na rolích a v obilí všude hojný. 

a) vulgaris Koch. Klásky menší, užší a kratší, 5 — 12květé. 
Pluchy posléz silněji svinuté, pročež krajem se jen dotýkající; osiny 
obyčejně kratší, někdy skoro žádné (var. submuticus Hagenbach). 

Všude dosti hojný. Kolem Vendrína poblíž Těšína nalezl Ascherson 
řídkou odrůdu s chlupatými dolejšími pošvami a listy. 

b) grossus Desf. (spec.) Klásky větší a. delší vždy mnoho-, 
10- neb 15květé. Pluchy slaběji svinuté, krajem se kryjící; osiny oby- 
čejně delší. 

Hojný, avšak ne tou měrou co předešlý. 

192. B. racemosus L. (B. arvensis L. a) racemosus Nlr. 
S. hroznatý). Stébla namnoze jednotlivá, tenká. Lata přímá, iizká, 
jednoduchá, hroznovitá, po odkvětu stažená, poněkud ničí, větviček drs- 
ných, krátkých, 1 — 2klasých, pojediných neb po 2 — 3, přímých. Klásky 
vejčitě kopinaté, 5— Skvěté, jen dvakrát delší než hořejší pléva. Pluchy 
elliptické, slabožilné, lysé, světlé, zelené, jen nejdoleji trochu kiajem 
vehrnuté. s krajem úzce suchomázdřitým, obloukovitým a osinou stejně 
dlouhou ; plušky od konce ku spodině zúžené. ]jisty i s pošvami měkce 
chlu])até. 

V. 0'30 — 060 m. Rostlina i klásky světlozelené; klásky zřídka 
nafialové. 

a Květen — červenec. Úrodná luka, háje. Pořídku. Dosti hojný 
na úrodných lukách kolem Jevíčka a Boskovic (Uechtritz), Mlatkov. V Pro- 
stějovsku : v lučném údolí mezi Prčicemi a Zešovom (Spitzner). Bažantnice 
u Náměště (Roem?r), Chropín a Kroměříž (Schlosser). Javořina (Holuby), 
Javorník; luka u Moravy poblíž Bzence (Bubela). 

193. B. commutatus Schrad. (S. pomíchaný). Lata po od- 
květu volná, ničí, větviček drsných, prodloužených, po 2 — 4, posléz ])ře- 
kloněných. Klásek ])odlouhlý neb podlouhle kopinatý, 6 — P2květý, více- 
krát delší než hořejší pléva. Pluchy podlouhle elliptické, lysé, krajem 



- I3l - 

posléz do polou a výše velirnuty a zde tupým ťddem nmezenj', úžeji 
bělomázdíité, lysé, nasivěle neb nasedivěle zelené. Plušky jen vespod 
zúžené. Stébla namnoze v trsu. Dolejší pošvy a listy huňaté, hořejší 
kratéeji chlupaté, ostatně jak předešlý. 

y. 0'80 — 100 m. Klásky šedé neb žlutavozelené, posléz obyčejně 
načervenalé. 

Květen, červen. Pole, úhory, meze, jeteliště. Porůzný, v jižní a 
střední části. V brněnském kraji: vinice u Julianova a i jinde porůzný 
(Makówsky), kolem Komárova (Schlossei'), Sokolnice, Mal. Hostihrádky, Bo- 
bulky, Kostelec, Moravany. — Mohelno (Roemer), Polava a Mikulov (Makówsky) 
Nezřídka v okolí Znojma: jako kolem Milfrounu, Suchohrdlř, Mal. Tasovic a 
j. (Oborny), pole kolem Bzence (Uechtritz), ojediněle nad Domanínem u 
Bzence, četněji na silnici ke Kyjovu (Bubela), Javořina (Holuby), Blogotice 
u Těšína (Engler). 

194. B. mol lis L. (S, měkký). Lata přímá, směstnaná, později 
stažená, větve krátké, jemně chlupaté, jednoklasé, delší 2 — oklasé. Klásky 
vejcitě podlouhlé, 6 — lOkvěté. Pluchy široce elliptické, krajem posléz do 
polou a výše vehrnuté a tam tupým úhlern omezeny, smutně zelené, 
široce bělomázdřité, chlupaté, zřídka lysé, ale drsně tečkované, jich žíly 
vyniklé. Plušky jen vespod zúžené. Pošvy a listy jemně chlupaté. 

V. až 0'60 m. Rostlina šedozelená. Na suchých místech rostlina 
jen 0'05 — 0'15 m. v., 1 — 3klasá, var. nanus Weigel. 

Květen, červen. Luka, trávníky, pustá místa. V celém území obecný 
fi) leiostachys Tausch. Klásky lysé, ostře tečkované. 

S tvarem základním u Žabovřesk u Bi'na. V starém řečišti Svratky u 
Brna (Čížek), u Šumberka (Paul). 

b) Plucha hlouběji dvouklaná, s cípy zakončitými, osina tudíž dosti 
hluboko pod koncem pluchy, dosti dlouhá, po odkvětu namnoze zevnitř 
vyvrácená. 

195. B. arvensis L. (S. rol ní). Lata veliká, přímá, rozkladitá, 
obyčejně všestranná, posléz ničí, z větví tenkých a dlouhých, 1- neb 
2— Gklasých. Klásky čárkovitě kopinaté, 5— lOkvěté. Pluchy podlouhlé, 
přihrocené, jich kraje nad prostředkem tupoúhlé, značně se kryjící, málo 
delší než plušky; f)sina posléz skorém rovná. Prašulky 7 — 8krát větší 
na délku než na šířku. Listy huňaté, pošvy jemně chlupaté. 

V. 0-25— 1-20 m. Piostlina šedozelená. Pluchy zhusta naíialové. 

Č:n'ven, červenec. Pole, maze, u ce^t. Porazný, někde chybí. Brno, 
Adamov, Sokolnice (Oborny), Žlutý kopec, Žabovřesky, Židenice, Slavkov, 
Vyškov, Kobylí, Velk. Pavlovice, Ždánice, Kyjov. *— Prostějov (Spitzner), 
Znojmo, Popice, Kounice, Náměšť, Polava, Mikulov (Oborny), Klobouky (Stei- 
ger), Hustopeč, Vistonice, Klentice ; kolem Olomouce (Vogl), Šumberk (Paul), 
zde též f. nutans (Oborny), Bzenec (Uechtritz a Bubela), Uh. Hradiště (Schlogl), 
Javořina (Holuby) !, Strážnice, Velká, Javorník. — Petříkovic>^ poblíž Nov. Jičína 
(Sapetza). Ustroú v Těšínská (Kolbenheyer), kolem Vidnavy. 

9* 



— ÍÚ2 - 

196. B. patulu.s M. et Koch. (S. odstálý). Lata přímá, od- 
stálá, po odkvětu stažená, jednostranně ničí, z větví velmi tenkých, pro- 
dloužených, obyčejně 1 — 2klasých. Klásky čárkovitě kopinaté, 6 — 12květé, 
iŤeco větší než u předešlého. Pluchy ellipticky kopinaté, mnohem delší 
než plušky, úzce bělomázdřité, nad prostředkem tupoúhlé, méně se kry- 
jící. Osiny silněji kroucené, ven vyvrácené. Délka prašníků 3 — 4krát 
větší než šířka. Plod větší, ostatně jak předešlý. 

Červen, červenec. Role, meze, vinice, v jižní a střední části po- 
různý. Kolem Brna, Sokolnice, Polava, Mikulov a Cejč (Makowsky), Spilberk 
u Brna (Oborny). Zmole u Židenic, Juliánov, Oujezd, Slavkov, Ilustopeč, Sb- 
biilky, Kyjov. — Ve znojemském kraji: Znojmo, Sucbohrdlí, Mal. Tasovice, 
Velk. Mašovice, Milfroun (Oborny), kraje polích na sv. Florianku u Bzenoe 
(Uechtritz a Bubela), Strážnice, Velká, Klokočník a j. m. u Javorníka. 

1 97 . B. s q u a r r o s u s L. (S. kostrbatý). Lata chabá, převislá, 
klásky podlouhle kopinaté, široce bělomázdřité, lysé neb pýřité, 10- až 
20květé. Dolejší plévy 3 — 5-, hořejší 7- — llžilné. Pluchy elliptické, 
7žilné, hlouběji pod koncem osinaté ; osina zdélí pluch, sehnutá a skoro 
pod úhlem pravým od pluchy odstálá. Pošvy hustě a jemně huňaté. 

V. 0-20— 045 m. Klásky bledozelené. 

Květen, červen. Keřnaté a travnaté stráně. Velmi pořídku, bezpo- 
chyby jen nahodile. Posud jen na levém svahu údolí Dyje za plovárnou u 
Znojma a na Kozí stezce mezi Lukovem a Hardekem 1881 Oborným obje- 
vený. Klásky moravské rostliny jsou lysé a veliké. Stébla jednotlivá neb 
v trsu. 

2. Genuini Koch. Klásky ku konci širší, po stranách smáčknuté. 
Dolejší plévy 1-, hořejší 3žilné. Plušky tuhými štětinkami hřebenitě brvité. 

198. B. tec torům L. (S. střešní). Stéblo nejhořeji namnoze 
pýřité. Lata poněkud hustá, jednostranná, převislá, větví útle pýřitých. 
Klásky čárkovitě kopinaté, 5 — 9květé. Plévy se širokým mázdřitým 
krajem. Pluchy kopinaté, útle pýřité, trochu drsné, s osinou skoro stojně 
dlouhou : pluška štětinatě brvitá. Listy a pošvy huňatě pýřité. 

V. O" 15 — 0-40 m. Klásky zelenavé, posléz matně červenavé. 
Květen, červen. Suché trávníky, meze, zdi, pustá místa. Obecný 
v rovině, v horách řidčeji. 

199. B. sterilis Jj. (S. jalový). Stébel obyčejně více, lysých. 
Lata velmi veliká, volná, všestranná, přímá, ])osléz ničí, větví dlouhých, 
srstnatých, 1 — 2k]asýc"h. Klásky veliké, ])odlouhlr> klínovité, 7 — li)květ('. 
Plévy s krajem úzce suchomázdřitým. Pluchy čárkovitě šidlovití'-, lysé, 
drsné, s osinou delší. 

V. 0"25 — LOG m. Klásky zelen(*, posléz načervtrnale halové. 

Květen, červen. Thory, cesty, zdi, rumiště. V jižní a střední části 
obecný, v liorácli pořídku. OljPcný v brněnském (Makowsky), znojemském, 
uli. hradišťském (O)mriiy), krumlovském, liustopočskéui, vyškovském a hodo- 
nínském kraji. — Na cestě k Ze.'5ovu u Prostějova (Spitzner), Kroměříž (Palla), 



— 133 — 

mezi Inera kolem Jihlavy roztroušený (Pokorný). Poskrovnu kolem Telče. — 
Olomouc (Vogel), Sum])erk (Paul), Ném. Libava. Ve východní Moravě: Javo- 
řina (Holuby), Holešov (Sloboda), ojediněle na silnici od A^^seíína k Láskám 
(Bubela), Žilina u Nov. Jičína (Sapetza), Rudno (Reissek). V Těšír>sku (Kol- 
benheyer), ve Vidnavsku. 

3. Festucacei. Klásky smáčknuté, ku konci zúžené. Dolejší 
pléva 1-, hořejší 3žilná. Pluška na okraji krátce a útle pýřitá. Rostliny 
vytrvalé. 

200. B. as per Murr. (S. drsný). Stéblo drsně chlupaté. Lata 
velmi řídká, jednostranně převislá, větví krátkých sblížených. 1 neb 2 
větve kratinké; Iklasé, ostatní 2 — Sklasé, dolejší větve po 8 — 5. Pluchy 
čárkovitě kopinaté, dlouze zakončíte, přilehle chlupaté, delší své osiny. 
Listy čárkovitě kopinaté, plihé, v mládí svinuté, dolejší i s pošvami 
chlupaté. 

V. 0-60~~l-20 m. Klásky zel«né. 

T\. Červen, červenec. Stinné, jmenovitě horní lesy, žleby. Porůzný. 
V brněnském kraji: Paseky kolem Pernštýna (Frant. hrabě Mittrowsky) !, 
Písařky u Brna, Adamov!, Babí lom (Čížek), Kralice a Střelíce! (Niessl). 
Údolí Punkvy u Blanska, Sloup, Slavkov, kolem Bučovic. — Hojněji ve zno- 
jemském kraji: Bažantnice u Náměště (Roemer), hrad Chrašťan u Bítova, 
Mlýnský vrch u Čížova, poblíž letohrádku u Liliendorfu, údolí ledové u 
Vranova, Kozí stezka u Lukova, lesy mezi Hardekem a Devíti mlýny, jako 
vzácnost' v údolí Dyje u Znojma (Oborny). V jihlavském kraji : Vysoký kámen 
a Špicberk u Jihlavy (Reichhardt), údolí Dyje pod Star. Hobzím a u Chvalic 
(Oborny), kolem Telče a Éašné. V severní Moravě: Zámeček u Bludova, lesy 
kolem Velk. Losina, Teplice (Paul), Sobotío. Ve východní Moravě: lesy Háj 
a Plechovec u Bzence (Bubela), lesy u Velehradu (Schlogl), Javořina (Ho- 
luby) !, Strážnice, Knězdub, Velká, Javorník. — Rusava (Sloboda) !, Morkovice 
(Jelínek), Nov. Jičín (Sapetza) !. 

201. B. ramosus Huds. Fl. angl. (B. serotinus Benek. 
S. rozvětvený). Lata větší rozkladitá, větví dlouhých, dolejší větve 
od sebe odstálé, skoro stejně dlouhé, po dvou, každá s 5 — 9 klásky, 
tyto větší. Šupinka na spodku nejdolejších větví laty brvitá. Plévy zcela, 
pluchy jen na hřbetě lysé. Pošvy všecky drsně chlupaté, ostatně jak 
předešlý. 

V. 0-75— 1-50. Klásky zelené. 

'Ij. Červenec. Stinné lesy a paseky. Pořídku. Posud jen v Boskovotýn- 
ském lese u Jevišovic, s klásky nafialovělými, u Střelíc směrem k údolí 
Obravy poblíž Brna (Niessl) a na Javořině (Holuby). 

202. B. e r e c t u s H u d s. ( S. vztýčen ý). Lata úzká, volná, přímá, 
stejnoměrně rozložená, dolejší její větévky po 3 — 6. Klásky kopinaté, 
5 — Tkvěte. Pluchy dvojnásobné délky jich osin. Listy v mládí řasně 
složené, nejdolejší uzounké, dlouhobrvé, hořejší širší i s dolejšími po- 
švami roztroušeně a odstále chlupaté neb přilysé. Rostlina hustě trsnatá. 

V. 0--é0 — 0"80 m. Klásky žlutozelené, pluchy namnoze nafialové. 



— 134 — 

% Květen, červen. Luka, návrší, u cest. Porůzný, místy obecný. 
Obecný kolem Brna (Makowsky), hojný u Blučiny (Niessl), Cernovice, So- 
kolnice, Slavkov, Vyškov, Židlochovice, Nosislav. — V Prostějovská : u Plumlova 
, (Spitzner), u Bedihoště (Uličný), kolem Kroměříže (Čížek a Palla). Ve Zno- 
jemsku: Náměšť (Roemer) Jevišovice (Ritschl), Znojmo, Mal. Tasovice a Ho- 
doniee (Oborny). Zámecká zahrada v Hradci u Opavy (L. Reischel). 

203. B. inermis Leyss. (S. bezbranný). Lata veliká, přímá, 
všestranná, dolejších větévek po 3 — 6. Klásky čárkovitě kopinaté, 5- až 
lOkvěté. Pluchy čárkovitě podlouhlé, tupé pod koncem s rezavo-žlutou 
páskou, krátce 2zubé, s hrotem neb kratinkou osinou. Listy čárkovitě 
kopinaté. ploché, tuhé i s pošvami lysé, v mládí svinuté. Oddenek dlouho- 
členný, šupinatý, plazivý, výběžkatý. 

Y. 0*30 — 1'10 m. Klásky jasně zelené. Pluchy na konci nalmědle 
žluté, častěji nafialové. Prášníky pomerančově žluté. 

Tj. Červen, červenec. Meze, cesty, náspy, kraje vinic, luka. Na napla- 
veninách starších i novějších obecný, jinak porůzný neb vůbec žádný. 
Obecný v kraji brněnském (Makowsky). Obecný ve znojemském a uh. hra- 
dištském kraji (Oborny). Hojný až obecný v krumlovském, hustopečském, 
vyškovském a kyjovském a porůzný v hodonínském kraji. — V Prostějovsku : 
v křovinách u selouteckého lomu (Spitzner). Kolem Kroměříže (Palla), na Ja- 
vořině (Holuby). Kolem Olomouce, na cestě do Nebotína (Vogel), Šumberk 
(Paul). V Těšínsku kolem Těšína a Bělska (Kolbenheyer). 

77. Triticum Touni. Pšenice. 

1. Eutriticum Godr. Klásky břichatě naduřelé. Plévy vejčité 
neb podlouhlé, ostře kýlnaté, se stranami velmi nestejnými. Pluchy na 
konci ostře kýlnaté. Rostliny jednoleté neb ozimé. 

20i. T. vulgare Vili. (P. obecná). Stéblo hladké. Klas hustý, 
4stranný, se vřetenem tuhým. Klásky ponejvíce 4květé. Plévy vejčité, 
chruplavkovité, na hřbetě klenuté, z předu uťaté s zoubkovitým hrotem, 
skoro zdélí pluch. Plod volný. Listy mírně široké, krátkými štětinkami 
drsné. — 

V. 0-60— 1-20 m. Klásky bělavé neb žluté. 

a Červen. Seje se po celém území, kromě hor. 

205. T. turgidum L. (P. anglická). Plévy dle celé délky své 
skoro křídlatě kýlnaté. Pluchy namnoze dlouhoosinaté, 2krát delší než 
plévy, ostatně jak předešlá. 

Červen. Seje se někdy v okolí Brna (Makowsky). 

206. T. po Ion i cum L. (P. polská). Klas volný, nezřetelně 
4hranný, trochu smáčknutý. Klásek nejvíce 3květý, z květu jeden ne- 
plodný. Plévy papírovité, veliké, mnohožilňé, 3zubé, prostřední zul) něco 
větší, dle celé délky své kýlnaté, zdélí osinaté pluchy. 

V. 0-60— 1-20 m. Klásky lysé, žlutavě bílé. 

červen. Seje se velmi pořídku v okolí Vyškova a j. 



— 135 — 

2. Agropyrum P. B. Klásky iienadiířclé. Plévy kopinaté neb 
čárkovitě podlouhlé, na hřbetě zaokrouhlené. Rostliny mnoholeté. 
a) Oddenek plazivý, výběžkatý. 

207. T. repens L. (Pýr plazivý). Stéblo i s pošvami lysé. 
Klas dosti hustý, přímý. Klásky obyčejné 5květé s osou nazpět drsnou. 
Plévy kopinaté, přihrocené, 5žilné, delší než polovice klásku. Pluchy 
přihrocené neb tupounké bezosinné neb krátce hrotité («. vulgare Doll.), 
neb s osinou sotva delší než plucha, též plévy osinaté (/9. aristatum Doll.) 

V. 0-45— 1-20. Klásky bledozelené. 

Ij. Červen — srpen. Suchá místa, ploty, křoviny, cesty, pole, na těchto 
plevelí nenáviděnou. V rovině i v předhoří obecný. 

208. T. intermedium Host. (P. prostřední). Stéblo tuhé, 
silnější a větší. Klas volný. Klásky oddálené, řidčeji sblížené větší než 
u předešlé. Plévy a pluchy tupé neb zaokrouhleně, s žilami vyniklými, 
bezosinné neb překrátce osinaté, pléva kratší neb do polou klásku. Listy 
široké, ploché, tuhé, na kraji drsné. Dolejší pošvy chlupaté, řidčeji lysé 
na okraji obyčejně brvité. 

V. 0'60 — 1'20 m. Rostlina světlozelená neb sivá. Klásky bělavé 
zelené, někdy nafialové. 

Ij. Červen, červenec. V naplaveninách star.ších a novějších, v jižní a 
střední Moravě rozšířena. 

a) vili o sum Hackel. (Agropyrum Savignonii De Not.) 
Plévy a pluchy drsně srstnaté. Mezi význačným tvarem. 

V brněnském kraji : řečiště Svratky u Brna (Čížek), Spilberk, Žlutý 
kopec, Kartouzy a dále na jih (Úborny), Rečkovice, Obrany, Slatinské skály 
Líšeň, Červený kopec. Sokolnice, Slavkov, Hustopeč, Kobylí, Velk. Pavlovice, 
Sobúlky, Kostelec. — - Pod Kosířem a v křovinách u selouteckého lomu 
poblíž Prostějova (Spitzner). V kraji znojemském : Náměšť, Mohelno (Roemer), 
údolí Dyje od Vranova níže u Hardeku, Nový hrádek. Devět mlýnů, Znojmo, 
Jevišovice, Hodonice a na j. m. (Oborny), u Čejce (Uechtritz) !, a kopce u 
Kyjova (Bubela). 

/?) caesium Presl. Dolejší listy na rubu měkce chlupaté, pošvy 
huňaté. 

Na sv. Florianku u Bzence (Uechtritz a Bubela). 

b) s u b s p e c. g 1 a u c u m D e s f. (s p.) Stéblo tuhé. Klas volný- 
Plévy 5 — Tžilné, velmi tupé neb uťaté, pluchy tupé, bezosinné. Listy 
úzké, po kraji skorém štětinovitě svinuté, z tuha odstálé ; pošvy po 
kraji skorém vždy brvité, ostatně jak T. intermedium. 

V. až 1"20 m. a více. Rostlina sivá, ametystově modře ojíněná. 

% Červen, červenec. Kraje cest, vinic a návrší. Nikolčice, Cejč, Ko- 
bylí; kopce u Kyjova (Bubela). Ve Znojemsku: údolí Dyje u Znojma a dlouhý 
Šobes u- Devíti mlýnů (Oborny), sem bezpochyby patří rostliny Hodonínské, 
Schlosserem a Reissekem co T. risidum Schrad. uvedené. 



— 136 — 

b) Oddenek trsnatý, bez výběžkův. 

209. T. caiiinum Sclireb. (Pýr psí). Stéblo poněkud plihé 
i s pošvami hladké. Klas štíhlý, převislý. Klásky 3 — Skvěté, s osou 
Imiiatou. Pluchy kopinaté, zakoncité, s osinou delší, hadovitě zprohýba- 
nou. Listy měkké, plihé, po obojí straně drsné, obyčejně pyrite, na líci 
šedozelené, na rubu tmavozelené. 

V. 0'50 — 1-80 m. Rostlina tmavo- až světlozelená. Klásky světlo- 
zelené, někdy naiialové. Fest. silvatica Huds. trochu podobný. 

'2J- Červen, červenec. Stinné lesy, háje, břehy, žleby, hou.štiny. Hojný. 

V brněnském kraji: kolem Adamova a sice na Praobru (Theimer), lesy u 
Brna (Oborny), lesy u Martinic poblíž Klobouk (Steiger). Bilovice, Babice, 
Ivančice, Krumlov, Vranovice, Kurdějov, Břeclav. — Ve znojemském kraji: skoro 
ve v.sech hájích a houštinách podél Dyje od Vranova až k ústí jejímu 
(Oborny). Kolem Jihlavy spoře: a to na Josefském vrchu u Čížova (Pokorný). 

V Prostéjovsku : v Háji a v lesích na vysočině drahanské porůzný (Spitzner), 
Kroměříž (Čížek), kolem Olomouce (Vogl), Rudno (Reissek). Ve východní 
Moravě: háj u Vilémova dvora poblíž Bzence (Bubela), lesy kolem Uh. Hra- 
diště (Schlogl), Napajedly (Schlosser), Javořina (Holuby), Strážnice. — Kolem 
Holešova a Rusavy (Sloboda), Lhotka u Bystřice p. H. V Opavsku (Rohrer 
a Mayer), a v Sudetách ještě na úpatí Kladského Sněžníka (Uechtritz). 

78. Secíile L. Žito. 

210. S. ce reále L. (Z. obecné, réž.) Stéblo nahoře jemně chlu- 
paté. Klas převislý. Plévy Ižilné, na kýlu draslavé, kratší kláskův. Pluchy 
kopinaté, s osinou prodlouženou, na kýlu s tuhými brvami. 

V. 0'50— 1-75 m. Klásky šedozelené. 

a Květen, červen. Všeobecně bývá seto i zdivočilé. Četně na 
secech Baranie asi při 1000 m. (Uechtritz). 

79. Lolhim L. Jílek. 

a) Rostliny hustě trsnaté, mnoholeté, s přezimnými svazečky listův. 
Pluchy bylinné. 

211. L. peren ne L. (L. ozimý, anglický). Stéblo silně smáčk- 
nuté, lysé. Klásky četné, přímé, l'/-2 delší než plévy, 3 — 12květé, uzrálé 
ne hned rozpadavé. Pluchy tupounké, bezosinné, neb pouze hrotité. Listy 
úzké, v mládí řasně složené. 

V. 0"20 — 0"75 m. Klásky žlutozelené, někdy v listnaté výrostky 
přeměněné, v rozličném množství a riizné velikosti, též klas buď jedno- 
duchý neb rozvětvený. 

Tj. Červen — -září. Luka, pastviny, trávníky, cesty. Obecný. 

212. L. multiflorum Lamk. (L. Boucheanum Kunt. 
L. vlaský). Stéblo nahoře drsné. Klásky četné, 3— 2okvěté, 2— 3krát 
delší než pléva, dozrálé velmi drobivé. Pléva sotva delší pluchy na konci 
2klané a hořejší aspoň v klásku osinaté. Listy v mládí svinuté. 



— 137 — 

V. 0-45— 1-00 ni. Klásky bledozelené. 

l^. Červen, červenec. Pochází z jihu, seje se někde a pořídku zdivo- 
čnje. Lnka osetá, jeteliště, u cest. Koliště v Brně (Makowsky), na jednom 
trávníku u Ulešnice (Clupek), Slavkov, Vyškov. V Prostějovsku : na lukách u 
Držovic, u cest u Krasic (Spitzner). Údolí Dyj(í u Znojma, kolem Božic a 
Hrušovan (Oborny), podél Bečvy u Vsetína (Bubela). 

})) Rostliny jednoleté bez svazečků listových, riucliy nejdoleji chru- 
plavičné. 

213. L. re ni o t u m S (; b r a n k. ( L. 1 i n i c o 1 u m A. B r., L. a r- 
vense Schrad. J. oddálený). Stéblo štíhlé, přímé, jednoduché, lysé 
i s listy žlutozelené. Klásky malé, posléz široce elliptické se stran 
smáčknuté, 4 — skvété, delší než plévy, dolejší dosti oddálené. Plucha 
nejčastěji bezosinná, zřídka s osinou tenkou a krátkou. Listy v mládí 
svinuté. 

V. 0'25— 0'60 m. Klásky jasně zelené. 

Červen — srpen. Ve lnu, zřídka v obilí. V pahorkatině a předhoří 
hojný. V severní části kraje brněnského: Maxdorf u Brna (Makov/sky), Le- 
tovice, Mor. Třebová (Niessl), Lomnice (Pluskal), hojný u Olešnice (Člupek), 
Olomouc (Vogl), kolem Jihlavy hojný (Pokorný), kolem Star. Hobzí, Bob- 
ková, Valtinova, Slavonic a j. (Obornyj, Telč, Olší, Dobrá voda, Vanov, Stra- 
choňovice, Uhřinov, Vídeň, Dol. Bobrová, Raděnice, Stražkov, Věchnov, Bystřice, 
Písečný, Lhotka, Rokytná, Studnice, Nov. město, Mělkovice. — Ve znojem- 
ském kraji pořídku: Náměšť (Roemer), Liliendorf, Čížov, Bítov (Oborny), 
Šumberk (Paul), Petrovice, Velk. Losin, Maršíkov, Nov. ves, Pekařov, Pusté 
Žibřidovice, Rejhartice, Mal. Morava, Stříbrníce, Aloisov. — Ve východní Mo- 
ravě: ve lnu pod Hájem u Bzence (Bubela), ojediněle, kolem Uh. Hradiště 
(Schlogl), Javořina (Holuby)!, Zdéchov, Velk. Karlovice a na j. m. Beskyd 
hojný. Hojný v horách Jesenických až k pohoří Oderskému zde u Střelné a 
v Těšín sku (Kolbenheyer), Moravka, Jablunkov. 

/9) ar is tatům Díjll. Plucliy osinaté. 

Pořídku. Cizkrajov u Slavonic a kolem Střelné u Libavy (Oborny), 
Světlá, Pivonice, Nov. město. 

y) complanatum Schrad. (spec). Klásky 7— ÍJkvěté, odstále 
osinaté neb bezosinné. 

Až dosud v území nenalezena. 

214. L. temulentum L. (Mýlek, mat on oba, opilec). Stéblo 
tuhé, přímé, jednoduché neb na dolejšku rozvětvené i jako listy často 
šedozelené. Klásky podlouhlé neb elliptické, 2— 8květé, zclélí plév neb 
kratší. Plucha s dlouhou osinou. Listy v mládí svinuté. 

V. 0-45— O-ÍIO m. Klásky bledozelené neb nasivělé. Plod dle do- 
mnění niiímivý a jedovatý. 

Červen, červenec. V obilí, jmenovitě v ovse a žitě. Obecný. 

/9) leptochaeton A. Braun (L. speciosum Stev.). Osiny 
slabé, zprobýbané, kratší než plucliy, někdy v osten proměněné neb 
skoro žádné. 



— 138 — 

Pořídku. Kolem Jililjivy (Pokorný), na úpatí Javořiny (Holuby), dle 
Sohlossera též kolem Mikulova 

80. Elymus L. Ječmenka. 

215. E. eiiropaeus L. (J. evropská). Stéblo na kolérikii drsně 
srstnaté. Klas přímý, dosti naliloučený. Klásky bledé, drsné, namnoze 
Ikvěté, se zákrskem druhého květu. Plévy čárkovitě šidlovité, lysé, osi- 
naté. Pluchy lysé, 2 — Skrát kratší než jich osina. Listy široké, ploché, 
dosti měkké, roztroušeně chlupaté. Dolejší pošvy listové srstnaté, hořejší 
drsné. Oddenek bez výběžkův. 

V. 0-60— 1-20 m. Klásky zelené. 

% Červen — srpen. Stinné horní lesy, žleby, paseky. Porůzná. 
V brněnském kraji : Adamov (Theimer) !, kolem Lomnice (Pluskalj. Dou- 
bravník, Nedvědice, spoře na zříceninách hradu Pisolce u Bystřice p. P. — 
Vysoký kámen u Jihlavy (Pokorný), lesy kolem Jevišovic, v lesích mezi Vra- 
novem a Hardekem (Oborny). V Beskydách: v lesích kolem Rusavy dosti 
hojný (Sloboda) !, Křížový u Vsetína (Bubela) !, Lopeník (Holuby), Javořina, 
Javorníky poblíž Halenková. — Vysoký les u Nov. Jičína a Pečavská gora 
u Star. Jičína (Sapetza). V Jeseníku dosti hojný: na cestě k myslivně u Te- 
plice, Vlčí jáma a na cestě k INIravenčímu vrchu a sice poblíž boudy hlínové 
u Wiesenberku (Oborny), Winkelsdorf a Vidlice (Bachmann); údolí horní 
Tise. — Urlich u Malé Moravy (Spatzier). Reivíz a Jelení luka u Waldenburku 
(Grabowski). 

81. Hordeum L. Ječiiieii. 

a) Květy všecky obojaké a osinaté neb poboční })rášné a bezosinné. 
Osa klásku se nerozpadává. Listy lysé. 

216. H. vulgare L. (J. obecný). Květy všecky přisedlé, obojaké, 
osinaté, v klase 4 — 6řadém, ničím. Klásky jednokvěté. Plévy čárkovitě 
šidlovité i s osinou zdélí pluch 5žilných, bez jicli osiny. Listy drsné a 
jako pošvy lysé. 

V. 0'50 — 0-80 m. Klásky obyčejně žlutozelené. 
a Červen, červenec, a) zhusta, b) spořeji setý. 

a) tetrasticlion. Klas hustější, 4řadý. 

b) liexastichon L. (sp.). Klas volnější. 6řadý. 

b) Kolem Brna (Makowsky), Krumlova, A'yškova; kolem Znojma 
(Oborny), Jihlavy (Pokorný), Příbora (čížek). 

217. H. dis tich on L. (J. dvouřadý). Klas prodloužený, 2řadý. 
Květy prostřední obojaké, osinaté, přisedlé, postranní čárkovité, prašné 
bezosinné, přitisklo stopkaté; obojaké květy oddálenější, s osinami ku 
předu naměřenými. 

V. 0'45 — 0"í)0 m. Klásky obyčejně žlutozelené. 
Q Červen, červenec. Všeobecně bývá set. 



— 139 — 

218. H. zeocrithon L. (J. smeták). Klus krátký. Květy pro- 
střední obojaké, sblížené, za plodu odstálé s osinami vějířovitě rozpra- 
ženými, postranní květy i)rašné, bezosinné. 

V. 0-45— 0-60 m. Klásky žlutozelené. 

Červen, červenec. Řidčeji bývá set. Kolem Brna I, Nenovie a Pří- 
bora (Čížek), kolem Slavkova a j. 

b) Všecky květy osinaté, prostřední obojaké, postranní prašné neb 
nijaké, stopkaté. Osa celého klásku dozrálého v články se rozpadává. 
Listy dolejší pýřité. 

219. H. murinura L. (J. myší). Stébla vystoujjavá: často četná 
i s pošvami hladká a lysá. Plévy prostředních kláskii čárkovitě kopinaté, 
brvité, plévy prašných květů nestejné, vnitřní úzce cárkovité, krátce ště- 
tinovito brvité, vnější čárkovitě štětinovité, lysé. Pluchy s dlouhou osinou, 
Listy chlupaté, nejhořejší pošva poněkud naduřelá. 

V. 0-20 — 0-40. Rostlina světlozelená. Klásky zelené. 

Červen — září. Pustá místa, rumiště, zdi, cesty, ve vesnicích a 
městech teplejších poloh. Obecný v brněnském (Makowsky) I, jižním zno- 
jemském (Úborny), krumlovském, vyškovském, kyjovském, roztroušený v husto- 
pečském a hodonínském kraji. — Kolem Prostějova (Spitzner), řidčeji u Klo- 
bouk, zde u hospody Martinické (Steiger) I Pořídku u Jihlavy, zde na stezce 
rostlinné (Pokorný). Hojný kolem Kroměříže (Palla), kolem Olomouce (Vogl) !. 
Ve východní Moravě: Javořina (Holuby)!, kolem Bzence (Bubela) až po 
Strážnici, Javořinu a Uh. Brod, odtud řidčeji a též scházející. Kolem Hole- 
šova a Bystřice (Sloboda) !, schází u Vsetína, roste však u Val. Meziříčí 
(Bubela), Nov. Jičín (Sapetza) !. V Těšínsku (Kolbenheyer) !. kolem Opavy 
(Oborny) ! a Vidnavy. 

82. Nardus L. Siuilka. 

220. N. stricta L. (S. tuhá). Stébla tenká, hladká, jen na do- 
lejšku listnatá, v hustém trsu. Klasy volné, tenké, vláskovité, jedno- 
stranné. Klásky malé, čárkovitě šidlovité, Ikvěté, bez plév. Listy přímé, 
tuhé, štětinkovité svinuté, přímé, vnější odstálé. 

V. 0"10 — 040 m. Klásky matně fialové. 

Tj. Květen — červenec. Suché vřesovinné lesy, hole, pahorky, rašeliny. 
V pahorkatině a na horách až na nejvyšší vrcholy obecný. V brněnském 
kraji : Soběšický les u Brna, pořídku (Tkaný), obecný kolem Zastávky u Rosic 
(Makowsky) !, Svitava a Lomnice (Pluskal), Vochos u Lomnice (Oborny), 
Olešnice (Člupek) u Čejce (Wiesner). Ve znojemském kraji: Náměšť (Roemer), 
Budkov, Jemnice, Jackov u Mor. Budějovic, ojediněle u Vranova, Čížova, Liliendorf, 
Břečkov, Mramotice, v Sedlešovickém lesíku, a na Kraví hoře u Znojma 
(Oborny). Obecná kolem Jihlavy (Pokorný) a hojná v českomoravském pohoří: 
Javořice, Světlá, les na nivách u Vosové, Zvole, Nové město. Tři studně, 
Bratraňovská u Lhoty, Jiříkovice, Rokytná, Pohledec, Kaiserštýn, Žákova 
hora, Šlakhamry, Jimramov. — Kolem Olomouce: mezi Hajčínským mlýnem a 
Chomoutovským lesem a u Marientálu (Vogl a Mik). Ve východní Moravě: 
les Bzínek u Bzence (Bubela), roztroušena na lukách u Kunovic a Mikovic 



— 140 — 

(Sclilogl), hřebenem Javořiny a Lopeníka (Holuln') I, Střelná ii Libavy a 
Rusava (Sloboda), Jasenické horní lesy a hor;i Cup u Vsetína (Rubela). 
Val. Klobouky, Potěš, Příkaz, Hradišov, Zděchov, Javorníky, Velké Karlovice, 
Projačka, Ostravice, Fridland, hřebtMicm Černé hory. Radhoště, Javorníka a 
Smrku. — Obecný v celém pohoří Kladského Sněžníka až ke Krumperku a 
Koldštýnu, obecný v Jeseníku (Préulěd, Červený Vrch, Fuhrnninnštýn, Petr- 
š(ýn) až k Rymařovu a Něm. Li bavě; i v jeho hlubších údolích: Sumberk 
(Paul), Bradla u Něm. Libavy, Budišov. — Ve Slezsku: Karlovská studénka 
(Niessl), Frývaldov, Urbanův les a j. m. u Vrbna, Dubová hora u Kostelce, 
Vítkov, Odry, Jablunkov, Upas u Lomné, Moravka, Lysá hora, Malenovice, 
Bělsko. 

12. Řád, Cyperaeeae Juss. Šáchorovité 

Lodyha namnoze trojhranná s velmi prodlouženým nejhořejším člán- 
kem, pročež v části nadzemní nečlánkovaná, toliko na dolejšku a zas 
někdy pod květenstvím listnatá. Květy obojaké neb jedno-, zřídka dvoj- 
domé, tvoří plachou [)odepřené klásky v hroznovité neb vrcholíkovité 
květenství seřaděné. Květ za plnchou, ale vždy bez plušky vnitřní. Plévy 
pod kláskem žádné neb v neurčitém počtu. Okvětí buď schází neb v po- 
době štětin. Tyčinky 3. Semenník 2 — 3j)locliý, jednovaječný; čnělka jedna 
s 2 — 3 bliznami. Semeno s oplodím nažky nesrostlé. Listy 3řadé, bez 
jazýčku, pošev zavřených. Rostliny vytrvalé, zřídka jednoleté, často s pla- 
zivými, šupinami pokrytými oddenky. 

Rody: 

1. Květy dvojaké, jedno-, zřídka dvojdomé, ve společných neb 
různých klasecli. Květy prašné nahé za plucliami bez plušky. Květy pe- 
stíkové za plui-hou, uzavřené ve vaku neb měchýřku, jehož hořejším 
ústím vycházejí 2 — 3 čnělky. Semenník 3hranný neb čočkovitě 2boký. 
Semeno v oplodí volné. 83. Ca?-ex. 

2. Květy obojaké v klasech střecliovitýcli. Měcliýřky štětinkami 
obklíčené neb nahé. 

a) Klásek chudokvětý, ze 2 — 3 pluch květonosných a doleji ze 
3 — 4 menších neplodných plév. Okvětní štětinky krátké, z klásku nikdy 
nečnějící. Nažka smáčknutým, stvrdlým spodkem čnělky zobanitá. Blizny 2. 

84. Rhynchospora. 

b) Klásek ze 3 neb mnohých ])lucli květných, plévy buď žádné 
neb 1 — 2 pod kláskem mnohokvětým. >Štětinky okvětní krátké neb 
žádné. Nažka zbytkem čnělky špičkovitým neb naduřelým a článkovitě 
odděleným zakončena. 85. Scirinis. 

c.) Květy v konečných klasech. Nažka článkovitě odděleným, hlízo- 
vitě naduřelým zbytkem čnělky zakončena, ostatně jako předešlá. 

80. Heleocharis. 



- 141 _ 

(i) Klásky mnoliokvěté, víceradé, stětinek okvětních G neb mnoho, 
po odkvětu 80 ])ro(l]užujících, z klásku juko vlna vyčin'vajícíeh. Praš- 
níky 3, blizna nitkovitá. 87. Eriophornm. 

3. Květy obojaké v klásku 2řaclém. Nažky obklíčeny stětinkami 
a nebo bez nich. 

a) Klásky chudokvěté do strboulku nahlouěené, nezřetelně 2řadě. 
Pluchy květonosné 1 — 3, větší dolejších 4 — 6 prázdných plév. 

88. tíchoejiiis. 

b) Klásky mnoliokvěté v latnatém kruželi, zřetelně 2řadé. Plévy 
[)rázdné žádné neb toliko 2—3. Stětinky okvětní žádné. 

89. Cyperus. 

83. Carex L. Ostřice. 

1. Psy llophorae Loisl. Klásek jediný, konečný. 

a) Ptostliny jednodomé, na dólejšku s květy pestíkovými, nahoře 
s prašnými. 

«) Nažka smáčknuté 2boká. Blizny 2. 

221. C. pul i car i s L. (O. blešní). Stébla příoblá, hladká. Pluchy 
za plodu opadalé. Měchýřky podlouhlé k oběma koncům zúžené, posléz 
sehnuté oddálené, bez žeber, s uťatým, hladkým zobánkem. Listy hladké, 
štětinkovité. Oddenek trsnatý. 

V. OOG — 020 m. Méchýřek posléz tmavohnědý, pluchy červeno- 
hnědé. 

% Květen, červen. Luka rašolinná, bařiny. Pořídku. Na lukácli u Mi- 
kovic poblíž Uh. Hradiště dosti hojná (Schlogl), sedla na Hoekšaru a Pra- 
dědu (Grabowski). 

/S) Nažka 3boká, blizny 3. 

222. C. pauciflora Lightf. (C. leucoglochin L. fil. O. 
chůd ok věta). Stéblo slabě hranaté. Klásek obyčejně 4květý s jedním 
květem prašným. Pluchy před plodem opadalé. Méchýřek čárkovitě ko})i- 
natý, posléz zcela sehnutý; zbytek čnělky dlouhý z měchýřku čnějící. 
Listy úzce kopinaté, ploché, na okraji drsné. Oddenek tenký, plazivý, 
výběžkatý. 

V. 0-08—020 m. Méchýřek i pluchy slamožluté. 

Tj. Květen, červen. Bahnitá luka a rašeliny horské. Lobník v severní 
Moravě (Ueclitritz sen. 181í»), rašeliniště Huti u Star. Hamrii (Sapetza a 
Sclnír) !, Kladský Sněžník (Knaf) !, Fieivíz, Koperník, Červený vreli, Praděd 
(Gra))owHki) !, Hladová stráň, Janovická hole ! (líechtritz), jezerní pole u Fuhr- 
mannštýnu !, Studénková hole !, Kotlina !, velké a malé jezei'0 u Frant. my- 
slivny. Mravenčí vrch (Oborny), Janova bouda, Drehberk, jezera po Keiligem, 
Velký a Malý Jezerník, Leiter))erk, Děd, jezerní pole mezi Pradědem a Petr- 
štýnem, na cestě od Ovčírny k Divokým kamenům, líbočí Vysoké hole. 

223. C. rupestris A 11. Stéblo 3hranné, na hoře drsné. Klásky 
čárkovitě, mnohokvěté. Pluchy tupé, plod zastírající. Méchýřek opak- 



- 142 - 

vejčitý, Sbolvý, vždy příiný, kratincG znbanitý, slabě žilnatý. Lisfy čár- 
kovité, ploché, na okraji disné. Oddonek plazivý výběžkatý. 

V. 0-00 — O' 10 m. Měcbýřky kožoviťě žluté, plucliy kaštanověhnědé. 

Ij. CVrvon, červenpc. Štěrbiny skalní. Velmi pořídku. Ná skalách nad 
kostelíčkem na Studénkové holi l.S'2í» Grabowským objevena. 

b) Rostliny dvojdomé. 

224. C. Dával Han a Smith. (O. Dávali o va). Stéblo Bhranné, 
nahoře více, méně drsné. Prašné květy v čárkovitých, pestíkové v čárko- 
vitě ])odlouhlých klasech. Pluchy na i)lodu stálé. Měchýřek podlouhle 
kopinatý, žebernatý, se zobánkem prodlouženým, krátce 2zubým, posléz 
dolu obráceným. Listy úzké, skorém štětinovité, nahoře drsné. Oddenek 
hustě trsnatý bez výběžkův. 

V. 0-10 — 0-80 m. Měcbýřky a pluchy rezavěhnědé. 

Tj. Dab?n, květen. Bahnitá a rašelinná luka. Poríi/cná. V brněnském 
kraji: Krtiny a Blansko (Haslinger), Olešnice a Kunštát ! (Glupek), Svitava 
(Niessl), u Čajce (Kr/isch). V Pro.stějovsku: na lakách mv/Á Ohrozúni a 
Vícovem do.-;ti hojně (Spitzii3r). Ve ziiojein-;kéin kraji: návrší mizi Podmilím 
a Lakovém u Veskova, ŠMnberův rybník u éamvaldii, luka u "Vračovic, 
kolem Mikulova a Lednic. (Ob^rny), kolem Břeclavi. U Napajedel a Kromě- 
říže (Schlosser). V olomouckém kraji : hojná u Hiisovic a skorém na všech 
lukách rašelinných (Makowsky), v Hradištském lese (Mik.), m?zi Lobníkem 
a Šternbgrkem (Pechtritz), Saini)?rk (Paul), kolem Uh. Hradi.ště obecná 
(Schlogl), Říčky u Ijhotky poblíž Bystřice p. H. a dle udání na loucf u Zam- 
ijošky u Vsetína, čehož novější pozorování ueztvrzuje, neb Babela ji zde 
m arně hledal. — Svinec u Nov. Jičína (Sapetza) !, Jindřichov (Schlosser). Ve 
Slezsku: rašeliniště Golich u Bronova poblíž Rudzic v Těšínská (Reichardť) 
Re i víz (Gr. Fl). 

225. C. dioica L. (O. dvoudomá). Stéblo příoblé i s listy 
hladké. Klásky prašné čárkovité, pestíkové, cárkovitě podlouhlé. Mě- 
chýřek dosti ])římý, vejcitý, žebernatý, s krátkým zobánkem posléz od- 
stálým neb skoro přímým. Oddenek tenký, plazivý, výběžkatý. 

V. 0"0G — 1)'25 m. Měcbýřky a pluchy rezavěhnědé. 

1\. Duben, květen. Luka rašelinná, bahna. Velmi pořídku. Dle Hoch- 
stettera u K^^ll státu ; Glupek jí zde marně hledal. Na veliké louce nad Jin- 
dřichovem u Postatu a na rašelinné louce Lindavské (Schlosser). Ve Slezsku : 
u Reivízu (Gr. Fl.) 

2. Vigneae Koch. Klásky četné, dvoupohlavné, zřídka některé 
ednopohlavné, sestavené v složitý klas, latu neb strboulek. Blizny dvě. 

a) Oddenek trsnatý, krátké, přímé výhonky ženoucí bez výběžkův. 
Klásek nalioře prašný, dole pestíkový. 

a) Pluchy rezavohnědé neb rezavožluté s nervem nezeleným. 

220. C. toretiuscula Good. (O. pří oblá). Stéblo dole příoblé, 
nahoře tupě Bhranné málo draslavé, strany dosti vy])0uklé. Klas skoro 
jednoduchý neb dole složené nahloučený. Měcbýřky přímé, skoro kulatě 
vejčité, obak vypouklé, lesklé, bezžebré neb vně slabě žebernaté, v zo- 



— 143 — 

bánek 2znbý, na kraji drsný, prodloužené. Listy úzce čárkovité ; pošvy 
nelesklé, přízemní zvětralé, málo roztřepené. Oddenek volně trsnatý. 

V. 0'25 — 0'50 m. Méchýřky kaštanověhnědé, men.ší než u následu- 
cícli. Plochy světlolinědé. 

'4 Květen, červen. Bahnitá a rašelinná luka. Pořídku. Lískovec poblíž 
Brna. — Náměšť (Roemer), Hosov u Jihlavy (Pokorný). Kolem Prostějova: nad 
Braniskem u Plumlova, na lukách před Vícovem (Spitzner), nezřídka na 
rašelinných lukách u Olomouce, hojná kohnn Hlusovic (Makowsky), Kroměříž 
a Velké Heraltice (Schlosser), Hustěnovice u Uh. Hradiště (Schlogl). 

227. C. parád o xa Willd. (O. odchylná). Stéblo tříhranné, 
draslavé. Klásky v husté, podlouhlé latě. Méchýřky skoro kulatě vejčité, 
obak vypouklé, nelesklé, zřetelně žebernaté, s užšími často bělokrajnými 
pluchanii. Listy úzce čárkovité, na okraji drsné; pošvy nelesklé, nej- 
dolejší černohnědé, ve vlákna roztřepené. Oddenek hustě trsnatý. 

V. 0'35 — 0"()0 m. Méchýřky světlohnědé, pluchy rezavohnědé. 

If Květen, červen. Bahnitá a rašelinná luka, v rovině a horách až 
ke 700 m. Pořídku: Olešnice (Clupek), Velké Heraltice a na Grundvízu 
u Zotického dvora poljlíž Opavy (Rohrer a Meyer). 

22H. C. paniculata L. (O. latnatá). Stéblo tříhranné, ostře 
draslavé. Klásky v latě. Pluchy se širokým blánitým krajem, zdélí mě- 
chýřku široce vejčitého, skorém přímého, slabě lesklého, vnitř plochého, 
vně žebernatého neb skoro bezžebrého. Listy šíře čárkovité, sivé. Pošvy 
oddenku veliké, hnědé, lesklé, neroztřepené. Oddenek hustě trsnatý. 

V. 0-45— 1-00 m. Méchýřky i pluchy světlohnědé. 

^l- Květen, červen. Příkopy, břehy, bahnitá luka. Pořídku. Kunštát a 
Olešnice (Clupek), rašeliniště u Svitavy (Niessl) ; Náměšť (Roemer). Dle 
Schlossera též u Kroměříže a Kojetína. Pavov poblíž Jihlavy (Reichardt); 
toto místo již však v Čechách. — Luka podél Moravy u Bzence (Bubela), 
u Uh. Hradiště (Schlogl), Lopeník (Holuby), Javořina, Strážnice. — Les 
Osyčná u Příbora (Čížek), Koňská v Těšínsku (Kolbenheyer). 

/3j Pluchy zelené neb jen částečně nahnědlé aspoň se zeleným nervem. 

229. C. muricata L. (O. měkkoostenuá). Stéblo tříhranné 
s boky plochými, nahoře drsné. Klásky v méně neb více přetrhovaném 
klasu. Měchýřky vejčitě kojiinaté, vnitř ploché, vně vypouklé, bezžebré, 
dosti dlouze zobanité, posléz rovnovážné odstálé, jich stěny na dolejšku 
houbovitě ztloustlé. Plod zřetelné stopkatý. Listy úzce čárkovité, jich 
pošvy blánitým, velmi tenkým, snadno se roztřepujícím dílem svého ústí^ 
v jazýčkovitý přívěsek, přes spodinu listu vynikající, prodloužené, dolejší 
pošvy světlohnědé, čuprynatě roztřepené. Oddenek skrácený. 

V. 30 — 050 m. Měchýřky zelené, posléz nahnědlé ; pluchy světlo- 
hnědé. 

T\. Květen červen. Křoviny, světlé lesy, luka. Hojná až ol)ecná. Obecná 
v brněnském (Makowsky) !, znojemském (Oborny), hustopečském, krumlov- 
ském, vyškovském a kyjovském, rozti-oušená v hodonínském kraji. Kolem 
Prostějova: u Bousína, Hradiska, na Žlechově a na Kosíři (Spitzner). Řídce 



- 144 -- 

kolem Jihlavy, jako u plovárny (Reichardt), Nová Říše, TelČ, Hradisko, Velké 
Meziříčí, Balín, Bystřice, Zubštýii, Nové město, les ii křivého Javoru a Ko- 
zlovka u Fryšavy, Zďár, Slakhamry, Mělkovice. — Hojná kolem Kroměříže 
(Palla). Kolem Olomouce (Vogl), v Chomoutovském lese, u Slavonína a na 
j. m. obecná, 8umbcrk (Paul); Něm. Líhava, Budišov. - — Ve východní Moravě: 
Bzenec (Bubela), Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby), Strážnice, Velká, 
Uh. Brod, Ordějov, Val. Klobouky, Rusava (Sloboda)!, Vsetín (Bubela)!, 
Příbor (Čížek), Nov. Jičín (Sapetza) !, Fridland a na j. m. Beskyd obecná. 
Hojný ve Slezsku, obecná v Těšínsku, Opavsku, u Krnova, Vítkova, Oder 
a ve Vidnavsku. 

/S) uemorosa Lumnitzer (spec.) Klasy silněji prodloužené a 
přotrhované, plucliy bledé. Měchýřky zelené. 

Řidčeji. Brno (Makowsky), Bílovice, Adamov, Blansko, Slavkov, Vyškov. 
— Zámecká zahrada u Kloliouk (Steiger), Náměšť (Roemer), Znojmo, Lukov, 
Jevišovice, Vranov (Oborny), mezi Příborem a Dreigiblem, dle Sapetzy. 

230. C. virens Lamk. (C. divulsa Good. ? O. zelená). 
Klas přetrliovaný, dolejší klásky často dosti vzdálené od hořejších a oby- 
čejně stopkaté. Měchýřky vejčité, dosti krátce zobanité, posléz přímo 
odstálé i dole útloblanné, nikoliv houbovitě ztlustlé, plod skoro přisedlý. 
Jazýček na kraji ztlustlý, na straně čepele nízký, na přední straně pošvu 
nepřesahující, ostatně jak předešlá. 

V. 0*50 - 100 m. Plachy světlorezavé na kýlu zelené. Rostlina 
silnější než předešlá. 

% Květen, červen. Keřnatá návrší, horní lesy, skály. Pořídku: Po- 
lavské (Uechtritz) a Mikulovské kopce. — Les Ochúzky u Klobouk (Steiger), 
Karlovská studénka (Uechtritz). 

§) Pairaei F. Schultz (spec.) Stéblo obyčejně nižší, tuhé, 
tupě tříhranné, dole hladké. Měchýřky široce vejčité, krátce zobanité, 
kostrbatě odstálé. Listy užší čárkovité, jazýček krátký, 

Pořídku. Posud bezpochy<)y přehlednuta. Hády u Obran, Bílovice, Býčí 
skála u Adamova. 

231. C. vulpina L. (O. liščí). Stéblo křídlatě tříhranné, na 
křídlech velmi draslavé, s boky vydutými. Klásků mnohokvětých, rezavo- 
hnědýcli 5 — 8, obyčejně v jednoduchém, hustém klasu. — Měchýřky 
podlouhle vejčité, vně podél žebernaté. Listy široce čárkovité. 

V. 0-45 — rOO m. Rostlina světlozelená. Pluchy nahnědlé s kýlem 
zfdeným. Měchýřky zelené, posléz hnědé. 

21- Květen, červen. Příkopy, močály, břehy. OI)ecná až do 400 m. a 
ještě ve Velké kotlině (Grabowski) !. 

/5) n e m o r o s a R e b e n t i s c h (s p e c.) Klas d( »le častěji přntrho- 
vaný, pod[)írající listen obyčejně klas přesahující, nejdolejší, často až ke 
š]>ici zelený; listeny světleji hnědé. Měchýřky i posléz zelenavé neb 
aspoň bledší, větší a kostrbatěji odstálé. 

V bažinách a vlhkých křovinách. Řidčeji. Hojná v brněnském kiaji 
(Makowsky) Vyškov, Břeclav, Rohatec, Stiážnice, Uher. Brod atd. — Koh-ni 
Znojma, Vranova, Náměště, Hardeku a j. (Oborny). 



— 145 — 

b) Klásek dole i^rašný, nahoře pestíkový. Listeny klásků šnpinko- 
vité neb jen nejdolejší se štětinkóvitým hrůtkem. 

232. C. leporina L. (O. zajeeí). Stéblo tupohranné, jen nahoře 
něco draslavé, delší než listy. Kláskův obyčejně (> sblížených, vejčitých, 
v podlouhlém klasu. Pluchy tříhranné, zdélí niěchýřku. Měchýřky vej- 
čité, přímé, se širokou křídlovitou obrubou, v dosti dlouhý, dvouzubý 
zobánek zúžené. Listy tuhé na okraji draslavé. 

V. O' 15 — 0"30 m. Stébla i listy šedozelené. Pluchy světlohnědé 
s kýlem zeleným ; měchýřky světlejší. 

1\. Květen, červen. Mokrá luka, lesy, bažiny. (Jd roviny až k temenům 
nejvyšších hor obecná. V českomoravském pohoří na temenech : Javořice. 
Hradiska, Kaiserštýnu a Žákovy hory. V Beskydách : Lopeník, Javořina, 
Lysá hora (Holuby), Javorník (Sapetza), hřebenem Javorníků u Halenková, 
Vysoká, Trojačka, Smrk. V Sudetách : na hřebenech Kladského Sněžníka 
(Flek) a Praděda (Grabowski), Koperník, Leiterberk, Karlovská studénka 
(Niessl), Černý vrch, Neuhausberk, Medvědí hřeben, Děd, od temena Červe- 
ného vrchu až k Svýcarně a odtud přes Petrštýn až k Berggeistu, Velká 
kotlina, u Frant. myslivny atd. 

^) argyroglochin Horném, (spec.) Listy dosti plihé. Klásky 
obyčejné něco oddálené, pluchy zelenavé neb žlutavobílé. 

V stinných lesích. Puřídku. Náměšť (Roemer), Telč, Nov. město. — 
Javořina, Lopeník, (Holuby)!, Koňská u Těšína (Fiek)!. 

233. C. canescens L. (O. šedivá). Stéblo nahoře ostře tříhranné, 
drsné i s listy šedozelené. Klásky vejčité podlouhlé 4 — 7, dolejší od- 
dálené, v klasu přetrhovaném. Pluchy vejčité, hrotnaté, bílé, blánité, 
málo kratší plodu. Měchýřky vejčité, přímé, (ibak jemně pruhované, 
s krátkým, nezřetelně vykrojeným, vně žlábkovitým zobánkem. 

V. 020— 0*50 m. Měchýřky žlutavozelené. 

Ij. Květen, červen. Bažiny lesní a luční, rašeliny, pramenitá místa. 
Porůzná, v horách hojná. Ud Brna až k Lednici (Makowsky). V Prost ějovsku: 
na lukách u Plumlova, u Hartmanic (Spitzner). Ve znojemském kraji po- 
skrovnu. Náměšť (Roemer), bažiny na dolní Dyji (Makowsky), luka u rybníků 
Ptačovských (Zavřel). Obecná u Jihlavy (Pokorný), Slavonice, Růžená, Valtinov 
(Oborny) příkopy dráhy kolem Holice a Olomouce (Makowsky), kolem Sum- 
berka (Paul). Mezi Bzencem a Pískem (Babela). Kolem Uh. Hradiště (Schlogl.), 
rašeliniště Huti v údolí Ostravice u Fridlandu (Sapetza), Lysá hora (Oborny). 
V Sudetách: Kladský Sněžník (Čelakovský) !, Fuhrmannštýii !, Glaserberk, 
Praděd!, jezerní pole na svahu Mravenčího vrchu, Velk. kotlina! (Oborny), 
Hynčinské rašeliniště pod Černým vrchem, Černý vrch, Neuhaus))('rk, u Císařské 
boudy, Koperník, Hockšár, Keilig, Leiterberk, Česnekový příkop, Děd, jezerní 
pole mezi Petrštýnem a Pradědem, u Ovčírny. 

234. C. elongata L. (O. prodloužená). Stéblo nahoře ostře 
tříhranné, drsné, štíhlé, skoro zdélí listův. Klásků podlouhle válcovitých 
6—1 2, dolejší něco oddálené, hořejší sblížené. Pluchy tupé, kratší než 
plod. Měchýřky kopinaté, smáčknuté, odstálé, posléz skoro dvouřadé, 

10 



- Í46 -^ 

v kuželovifý zobánek zúženo. Listy plilié, jasné zelené. Oddenek liusté 
trsnatý. 

V. 0'40 — 0"60 m. PJucliy nahnědlé, zeleně kýlnaté, měchýřky na- 
•hnědle zelené. 

^I- Květen, červen. Příkopy, bažiny, luka. Velmi porůzný. Y okolí 
brněnském: Kartouzy (Oborny'. Ve znojemském kraji: Náměšť (Roomeri, 
bahna lesní u letohrádku na Mlýnském vrchu u Liliendorfu (Oborny), u Klá- 
štera Hradiska u Olomouce (Mik), mezi Grygovem a Husovicemi (Makowsky), 
mezi Litovlí a Klužínkem. — Šumberk (Paul), u Velk. Losina (Schur), luka 
u bzeneckého nádraží (Bubela), na lukách u Rybářské ulice poblíž Uh. Hra- 
diště (Schlogl), luka bařinná u Strážnice. — U Fridlandu (Schur). 

235. C. echinata Murr. (C. stellulata Good. O. je žatá). 
Stéblo tupě tříhranné, hladké, nejliořeji na hranách drsné. Klásky oby- 
čejně 4, skoro kulovaté, dosti sblížené. Měchýřky vejčité, slabě vy- 
pouklé, jemně pruhované, kostrbatě odstálé, v dlouhý, drsný, 2zubý 
zobánek zúžené, delší než pluchy vejcité. 

V. O' 10 — 0-10 m. Rostlina šedozelená. Pluchy nahnědlé, s kýlem 
zeleným a okrajem bílým, blánitým. Měchýřky zelené. 

T\. Květen, červen. Bažiny lesní a luční, místa pramenitá Hojná. 
V brněnském kraji : Lomnice, údolí Svitavy nad Brnem, Brno (Makowsky). 
Osyky poblíž Tišnova (Pluskal), na secech pod boudou mezi Soběšicemi 
a Bílovicemi, Sloup, Jedovnice, Tišnov, Doubravník, Nedvědice, Boskovice. 
Ye znojemském kraji porůzný : u Náměště (Roemer), Znojmo, Milfroun, Popice, 
(Oborny). Obecná kolem Jihlavy a odtud až k Slavonicům (Oborny), Olší, 
Javořice, bařiny u rybníka Velk. Pařezitého p >blíž Éasné, Strachoňovice, 
Balín, Bystřice, Vitochov, Zvole, Kaiserštýn, Zdar, Beberek, Slakhamry. — Kolem 
Olomouce (Vogl), Cernovír u Olomouce a v Gryp'Ovském lese (Mik), Něm. 
Libava, Velk. Losin, Bukovice, Nov. ves, Něm. Bohdíkov, Pust. Zi])řidovice, 
Ludvíkov, Stolnhava, Raškov, Počátky u Křivé vody, Mal. Morava, Krondorfl, 
Klepačov, Rymařov. Ve východní Moravě : u Kunovic (Schlogl), Strážnice, 
Nov. Lhota, Příkaz. — Poschlá! a vrch Cup u Vsetína (Bubela), Věřovice 
a Frenštát ! (Sapetza), Fridland (Schur) !, úbočí Vysoké, Trojačky, luka u Sa- 
lajky, Star. Hamry. V Jeseníku: Leiterberk, Velk. kotlina (Paul), stráň 
Černého příkopu. Červený vrch, Keilig, Uhuštýn, Velk. a Mal. Jezeroík, Medvědí 
hřeben, Česnekový příkop, Praděd, Opava pod Ovčírnou, Petrštýn a na j. m. 
obecná. Ve Slezsku: Karlovská studénka (Niessl) !, Malenovice, Krásná, 
Maiavka, Slavíce, Jablunkov, Těšín, Vítkov, Odry. — Annaberk (Oborny), 
Vidnava, Horní Heřmanice, [Loučkov]. 

c) Nejdolejší 2 — 4 listeny klásků listovité, stéblo daleko přesahující. 

236. C. remota L. (O. oddálená). Stéblo útlé, štíhlé, převislé. 
Klásků 6 — 10, vejčitých neb vejčitě podlouhlých, dolejší velmi oddálené. 
Pluchy vejcité, bělavě blánité, kratší než plody. Měchýřky vejcité neb 
vejčitě podlouhlé, skoro přisedlé, žebernaté, vně vypouklé, ve dvouzubý 
zobánek zúžené. Oddenek hustě trsnatý. 

V. 0'25 — 0"60 m. Pluchy bělavé, zelené kýlnaté. Měchýřky zelenavé. 

H- Květen, červen. Bažiny a potůčky lesní. V rovině a předlioří až 

skoro do SfiO m. roztroušena. V brněnském kraji: kolem Adamova, v údolí 



- 147 — 

Svitavy od Svitavy níže směrem k Brnu (Makovsky), kolem Veveří jNiessl), 
u Soběšic a Vranova (Oborny), Klobouky (Steioer), Rajský lesík u Cernovic, 
Vysoká louka u Nenovic, Bílovice, Josefské údolí, Krtiny, Velká a Malá 
Bukovina, Břeclav, Star. Břeclav. ■ — U Protivanova (Spitzner). Ve znojem- 
ském kraji kolem Náměště (Roemer). Žlehy v údolí Dyje od Bítova 
až ke Znojmu, Lukov, Bratrovský les u Vranova,potok Hojka u Pod- 
molí poblíž Znojma (Oborny). Kolem Prostějova: na lukách pod Chlu- 
mem a na Zlechově (Spitzner). V jihlavském kraji: kolem Jihlavy (Po- 
korný), Stalkov, Růžená, Slavonice (Oborny), kolem Třebíče a v lesích 
u Heraltic (Zavřel), Telč, Hradisko u Olší, les u rybníku Sýkovce u^ Třech 
studní, Bratraňovská u Lhotky, les u křivého Javoru u Fryšavy, Žákova 
hora, les Rovné doly u Kadova, lomy vápenné u Zdaru, Beberek. — Kolem 
Kroměříže: v knížecím lese a u Bilan (Palla). V olomouckém kraji: Gry- 
gOYský a Chomoutovský les (Makowsky). Les na Kiosku a j. u Šternberka, 
Bradla a Krausovy kře u Něm. Libavy; Šumberk (Paul). Spálený les u Něm. 
Bohdíkova, Pusté Žibřidovice, Janovice, Rymařov. Ve východní Moravě: 
u bzeneckého nádraží (Bubela), Velehrad (Schlogl). Javořina (Holuby)!, le.s 
u přívozu u Strážnice, Kralov u Uh. Brodu, Val. Klobouky, les Rozsočí 
u Příkazu. — Rusavá (Sloboda) !. Obecná v lesích Jasenických a Semětínských 
u^ Vsetína (Bubela), Nov. Jičín (Sapetza)I mlýnský potok u Drholce u Příbora 
(Čížek), Fridland (Oborny). V údolích a žlebech hor Jesenických: kolem Kold- 
štýna, Wiesenberka, na cestě od Annaberku k Studénkové holi (Oboray) !, 
Velk. kotlina (Uechtritz) !, Křemenný příkop, Kriech. Ve Slezsku: Moravka, 
les u Chočů u Slaviče, Stodolový žleb u Oder, Loučky, Zámecký kopec 
u Vrbna. — V Těšínsku a Bělsku(Kclbenheyer), Baranie (Uechtritz), Karlovská 
studénka (Nieřisl)!, Reivíz (Grabowski), Frývaldov, Friedberk. 

237. C. cyperoides L. (O. šachoro vi tá). Stéblo tříhranné, 
hladké. Klásky do strboulku směstnané, iifAJdolejSí někdy něco oddálený. 
Pluchy kopinatě šidlovité, mnoliem kratší než plody. Měchýřky kopinaté, 
dlouhostopeéné, ploché, bezžebré, s dlouhým čárkovitým, v dvojitou vlás- 
kovitou špici zakončeným zobánkem. Blizny 2. Oddenek hustě trsnatý. 

V. 0-10-— 0-40 m. Rostlina světlozelená. Pluchy a měchýřky zelené 

neb žlutavé. 

Červen, červenec. Vlhké pobřežní písčiny, rybníky. Pořídku. V brněn- 
ském okolí: na východním okraji Červeného rybníka (Makowsky). Ve zno- 
jemském kraji: Náměšť (Roemer), Novolucké rybníky mezi Grešlovým mýtem 
a Jevišovicemi (Oborny). V jihlavském kraji: Bedřichov u Jihlavy (Pokorný). 
Ptačov u Třebíče (Zavřel', Nové dvory u Slavonic (Oborny), rybníky u Telče, 
spoře na březích rybníka u Věchňova poblíž Bystřice p. P. — Sumberk (Paul). 
Uh. Hradiště, Hustopeč a Lhota (Sapetza). V Těšínsku: v příkopu nádražní 
stanice Chiby (Reichardt), druhdy u Krnova (Spatzier). 

d) Oddenek plazivý s výběžky šupinatými. 

238. C. brizoides L. (O. tře si i co vitá). Stéblo tenké, chabé, 
ostře tříhranné, posléz zhusta převislé. Klásky podlouhle khnovité, něco 
skřivené, ve dvouřadém klase sblížené, doleji s květy prašnými, nahoře 
s pestíkovými. Měchýřky kopinaté s křídlovitou, širokou, až ku špici 
zobanu sáhající obrubou, delší než šupinovité pluchy. Listy dlouhé a úzké.. 

V. 0-30— 0-50. Pluchy bělavé, se sivým středním pruhem. Měchýřky 

sivé C. brizoides L. a genuina Celak. Anal. Květ. Ces., str. 89. 

10* 



- 148 - 

Ij. Květen, červen. Světlé losy, křoviny, na bažinných lukách horních. Po- 
různá. V brněnském kraji: Hády u Obran!, Horakov!, Tišnov!. Třebová (Makow- 
sky), Adamov (Theimer) !, Lomnice (Pluskal) !, Bystrc (Niessl), u Pustoměře (Spitz- 
• ner), Bilovice, Vranov, Kuřím, Veveří, Sloup. V okolí prostějovském : na žechovských 
lukách a v Bilovském háji (Spitzner). Ve znojemském kraji : Náměšť a Sedlec 
(Roemer) u Znojma, Těšatice, Velk. Mašovice, Mlýnský vrch u Liliendorfu atd. 
(Oborny). Kolem Jihlavy rozšířena: Waldhausen, panský mlýn. Zaječí skok 
(Reichardt), Slavičský les u Třebíče (Zavřel) kolem Telče. — Žďár (Schlosser). 
V knížecím a horním lese u Kroměříže (Palla). V olomouckém kraji: kolem 
Olomouce (Vogl), Grygovský les u Olomouce (Makovsky), Šternberk. - — U Usova 
a Šumberka (Paul), Wiesenberk fOborny), údolí horní Tise, Winkelsdorf. Ve 
východní Moravě : lesy kolem Velehradu a Mikovic (Schlogl), u Napajedel 
(Theimer), Rusava (Sloboda) I, Příbor (Čížek), kolem Fridlandu (Oborny), Vě- 
řovice, Frenštát, Nov. Jičín (Sapetza). Ve Slezsku: Lomná (Reissek), Jablunkov; 
Bobrek, Blogotice, a u 3 jezu poblíž Těšína (Kolbenheyer). 

/9) curvata Knaf. Pluchy bledé rezavohnědé, se zeleným střed- 
ním })ruhem. Měchýřky travozelené. V. O" 15 — O* 50 m., přechází v ná- 
sledující. 

V stinných lesích, na vlhkých lukách. Pořídku, někdy společně s ná- 
sledující. Obrany; Náměšť (Roemer), údolí Dyje u Znojma (Oborny). 

239. C. Schreberi Schraň k. (C. praecoxSchreb. O. Schre- 
berova.) Klas skoro dvouřadý, ze 3 — 6 klásků vejčitě podlouhlých, 
přímých, nahloučených. Méchýřky podlouhle vejčité, krátce zobanité, 
s obrubou jen až ke spodu zobánku sáhající, as zdélí šupinovitých plucli. 

V. O" 10 — 025 m. Pluchy i měchýřky červenohnědé. 

% Duben, květen. Suché lesy, palouky, výslunná návrší, cesty. V střední 
a jižní části hojný, jinak porůzný. V brněnském kraji: Písařky, Kartouzy, 
Obrany, Ochoz, Bilovice, Adamov, Josefské údolí, Měnín, Ivančice, Budkovice, 
Krumlov, A''edrovice, okolí Břeclavi. — Na Hloučele poblíž Prostějova (Spitz- 
ner). Ve znojemském kraji: Náměšť (Roemer), od Znojma níže podél Dyje, 
Nový hrádek, Lukov, Hardek, Jevišovice (Oborny), hora Kalvárská u Jihlavy 
(Neumann). Hojná u Kroměříže (Palla), Olomouc (Vogl), Beroun (Gans), Bzenec 
(Bubela), Uh. Hradiště a Napajedly (Theimer), Javořina (Holuby), Strážnice. — 
Suchá luka kolem Lásek u Vsetína (Bubela), u Ziliny (Sapetza). V Těšínsku 
a Bělsku (Kolbenheyer). 

240. C. dis tich a Huds. (C. iatermedia Good. O. dvou- 
řadá). Stéblo ostře trojhranné, nahoře drsné. Klásků 6 — 20, vejčitých, 
v klase dlouhém, laločnatém, někdy dole latnatém, dolejší a nejhořejší 
s květy pestíkovými aneb tytéž nahoře s květy prašnými, prostřední 
s květy prašnými, někdy dole s květy pestíkovými. Měchýřky vejčitě 
kopinaté, na zad vypouklé, žebernaté s úzkým krajem, delší pluch po- 
dlouhlých, přihrocených. 

V, 0"50 — 1'00 m. Pluchy červenohnědé, měchýřky tmavohnědé. 

'2J. Květen, červen. Vlhká luka, příkopy. Porůzná. V okolí brněnském : 
Kartouzy : Ěeckovice, luka u Žabovřesk, Lískovec. — Luka u Cejče ! a na 
do!ní Dyji (Makowsky), údolí Chromovské poblíž Kašnic (Steiger), kolem 
Kunštátu (Clupek) !, na Splavách u Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku : 



— 149 — 

Náměšť (Roemer), Popický žleb a Hnanice u Znojma, vlhká luka u Podmolí, 
Lukov a Veskov v okresu vranovském (Oborny), Třebíč (Zavřel). U nádraží 
bzeneckého (Bubela), u Uh. Hradiště (Schlogl), u Jindřichova (Schlosser.) Ve 
Slezsku : u Oder a Opavy (Schlosser), Sibice a Blogotice v Těšínsku (Kolben- 
heyer.) 

241. C stenophylla Wahlb. (O. úzkolistá). Stébla příoblá, 
hladká, nahoře něco drsná, na konci výběžkův oddenkových svazčitě na- 
hloučená, do květenství málo ztenčená. Klásky v nahloučeném vejčitém 
klasu, nahoře s květy prašnými, v dole s pestíkovými. Měchýřky vejčité, 
žebernaté, zobánek bylinný, na vnějších krajích trochu draslavý, na 
hřbetě trochu rozeklaný, v zadu toliko vykrojený. Listy úzce čárkovité, 
nasivělé. 

V. 0*10 — 015 m. Klásky rezavohnědé. 

% Duben, květen. Suché lesy, pastviny. Pořídku. Pastviny mezi Grum- 
vířem a Terezovem (Steiger), v Hodonínském lese (Bayer a Hochsteíter), na 
cestě lesní od Bzence do Písku (Bubela). 

3. Eucarex Neil. Klásků několik, konečný obyčejně neb 2 — 5 
nejhořejších prašné, zřídka nahoře s květy pestíkovými, dolejší pestíkové ; 
jen výminečně shledáme u <? klasu dole pestíkové květy neb 9 na 
konci s květy prašnými. 

a) Měchýřky s kratinkým neděleným zobánkem, smáčknuté, 2boké. 
Blizny 2. 

a) Oddenek šupinatými výběžky plazivý. 

242. C. rigida Good. (C.saxatilis Wahlb. O. tvrdolistá.) 
Stéblo tuhé, tvrdé, skoro hladké i s listy šedozelené. Samčí klásky 
jednotlivé, samicí 3 — 4, podlouhlé, přímé, přisedlé, sblížené, nejdolejší 
stopkatý. Pluchy vejčité, tupé, plody svým dolejškem obalující. Měchýřky 
elliptické, smáčknuté, vně vypouklé, namnoze bezžebré. Listy čárkovitě 
kopinaté, tuhé, kýlnaté, nazpět ohnuté, s pošvami světlohnědými, ne- 
třepivými; nejdolejší listen tuhý, velmi krátký. 

V. 0"10 — 0'20 m. Pluchy černé, měchýřky nahnědle zelené. 

'1\. Červen, červenec. Mokrá luka, rašelinná místa. Na hřebenech sudet- 
ských : Kladský Sněžník (Wimmer) !, Hockšar, Koperník, Praděd, Janovická 
hole. Velká kotlina (Gr, FI.)!, Petrštýn, Maják (Oborny) !, Mezi Suchou kupou 
a Kladským Sněžníkem, Studénková hole. 

243. C. acuta Fr, (O. řízná). Stéblo tuhé, nahoře ostré, draslavé. 
Klásky dlouze válcovité, samčí 1 — 4 sblížené, samicí oddálené, dolejší 
vynikle stopkaté, ničí, posléz převislé. Pluchy hrotnaté, delší než plody. 
Měchýřky elliptické, trochu nadmuté, nezřetelně žebernaté, stopečkaté. 
Listy široce čárkovité, ploché, suché, s krajem zavinutým ; dolejší listen 
stéblo přesahující; pošvy bez síťovité žilnatiny. 

V. 0"2o — 0'75 m. Pluchy načernalé. Měchýřky zelené neb nahnědle. 

H- Duben, květen. Příkopy, břehy, vlhká luka. Obecná a velmi pro- 
měnlivá. 



— 150 — 

/9) strictifolia Opic (spec.) Méchýřky obyčejně smáčknuté, 
zřetelněji žebernaté, mnoliem kratší než dlouze zakončité pluchy. 

Málo pozorována neb přehlednuta, dosud s jistotou jen u Břeclavi. 

;') fluviatilis Hartm. Rostlina silnější. Listen velmi dlouhý. 
Klásky přímé, tlusté, 7 — 8 mm. šir. Pluchy častěji kratší než měchýřky. 

Posud málo pozorována. V okolí brněnském: Adamov (Ohorny). M^nín, 
Jedovnice. 

d) tricostata Fr. (spec.) Listy užší. Klásky samicí méně od- 
dálené, přímé, krátce stopkaté. Pluchy přitupělé asi zdélí ploduv. Mě- 
chýřky vejčité, vnitř ])loché. vně vy|)ouklé. zřetelné třížebré. 

Bažiny, vlhká luka. Pořídku, Kartouzy, Nosislav ; Nová ves u Slavonic 
(Oborny), mlýnský příkop u Těšína (Kolbenheyer). 

č) sphaerocarpa Uechtr. Klásky samicí 8 — 4, obyčejně delší 
než u předešlé, namnoze přímé a krátce stopkaté. Měchýřky okrouhlé 
neb okrouhle elliptické, s překratinkou špicí, obak vypouklé, zejména 
nahoře, třížilné, namnoze zdélí malých, obyčejně vejčitých pluch, střední 
žebro špice jejicli dosahující. 

Sem snad patří tvary z vlhkých luk od Hnanic u Znojma (Oborny, ve 
své Květeně M. a S. str. 178). 

244. C. Goodenoughii Gay. (C. vulgaris Fr. O. obecná.) 
Stéblo štíhlé, dosti tuhé, jen nahoře drsné. Klásky krátké, válcovité, 
samicí 2 — 4, přímé, skoro přisedlé. Pluchy přítupé, kratší než plody, 
k dolejšku zúžené. Měchýřky okrouhle vejčité, krátce stopkaté, vnitř 
ploské, vně vypouklé, žebernaté. delší než pluchy. Listy úzce čárkovité, 
ohebné, jen asi 4 mm. široké, ploché neb trochu žlábkovité, suché, na- 
mnoze na okraji svinuté. Oddenek volně trsnatý. 

V. O" 10 — 0'40 m. Rostlina obyčejně šedozelená. Pluchy klásků 
samčích, nachově hnědé, samicích černé ; měchýřky zelené. 

Tj. Duben, květen, v horách mnohem později. Mokrá luka, bažiny, 
rašeliniště, vlhké lesy. Od roviny až do hor obecná. Velmi proměnlivá. 

/9) juncella Fr. Rostlina hustě trsnatá. Stéblo tenké, štíhlé. 
Klásky sblížené, samčí podlouhle vejčité. Měchýřky široce vejčité, zelené. 
Listy řasně složené a svinuté ; dolejší listen zdélí stébla. 

Porůzný. Spálený žleb u Slavonic, Velk. Losin, Osyčina u Příbora atd. 
(Oborny), Nov. město, Val. Klo])Ouky a. j. 

f) melanea Wimm. Pluchy i měchýřky černé, jen na konci 
někdy zelenavé. 

Nová ves u Slavonic a v Jeseníku (Oborny), v pohoří Kladského 
Sněžníka. 

d) chlorostachya Re lib. Pluchy sotva do polou měchýřkův; 
těmito skoro zúplna zakryté, protož klásky skoro docela zelené, ostatně 
jako /9). 

Zvole, Lomná, Jablunkov. Až posud přehlednuta a dojista že hojněji 
rozšířena. 



— 151 — 

s) turfosa Fr. Stéblo dosti tuhé. Klásky suniiéí něco oddálené, 
přisedlé. Méchýřky vejéité, sto})katé. Listy obyčcyné })loclié, ostře kýbiaté, 
pošvy často spoře síťovitě žibiaté, nejdolejší bsten kratší stébkx. Rostbna 
vobiě trsnatá. 

Rašelinná Inka, příkopy a bažiny. Vehni porůzná. Bažiny n Velk. Pa- 
řezitého u Řásné, Vlachovice, Hynčina. — Nov. Wiesenberk (Bittner). Velké 
jezero na svahn Mravenčího vrchu n Wiesenberka, Velk. a Mal. kotlina 
a u Karlovské studénky (Niessl), rašeliniště u Reivízu (Lohmeyer). Velký 
Jelení hřeben, Velký Jezerník a j. m. Sudet. 

245. C. Buekii Wimm. (O. B neková.) Stéblo nahoře ostré, 
skoro do polou listnaté, na spodku s pošvami velikými červenohnědými, 
velmi dokonale v pevnou síťku vláken se roztřepující. Klásky cárkovité, 
přisedlé, samčí 2 — 3, samicí 3 — 5, dosti oddálené, nejdolejší někdy stop- 
katý. Méchýřky vejčité, malé, travozelené, uvnitř ploché, vně vypouklé, 
bezžebré. Pluchy jwdlouhlé, tupé, kratší plodův. Listen nejdolejšího 
klásku lupenitý, kratší než stéblo, listeny ostatních klásků kratinké, 
štětino vité. 

V. 0'50 — 1"00 m. Pluchy tmavohnědé neb načernalé. 

% Duben, květen. Luka, břehy. Velmi pořídku. Melatinské údolí u Bílovic 
poblíž Brna. — Hojná na lukách u Lásky a Jablůnky poblíž Vsetína, zde 
J. Bubelou 1880 pro území objevena. 

/9) Oddenek hustě trsnatý bez výběžkuv. 

246. C. stricta Good. (O. tuhá). Stéblo silné a tuhé, šedo- 
zelené, dole objaté velikými žlutohnědými, v dokonalou, útlou síťku se 
třepícími pošvami. Klásky samčí 1 — 3, samicí 2 — 3, válcovité, přímé, 
})řísedlé. Méchýřky elliptické, smáčknuté, 5 — 7žebré, sivé, za sucha jako 
ojíněné. Listy dolejší řasně složené, hořejší tuhé. 

V. 050 — 0*75. Pluchy tmavohnědé, měchýřky záhy opadavé. 

T\. Duben, květen. Mokřady, rašelinná a bažinná luka. Velmi porůzná. 

V okolí olomouckém : rašelinná luka u Kláštera Hradiska a na lukách za 
Láskovým mlýnem u Olomouce (Vogl a Makowsky), kolem Šumberka (Paul). 
U Bzence (Bubela), u Uh. Hradiště (Schlogl), vlhká luka u Příbora (Čížek). 

V Těšínsko-Bělsku (Kolbenheyer). 

247. C. caespitosa L. (O. tr sňatá). Stéblo štíhlé, plihé, drsné, 
žlutavozelené, dole s ponachovělými pošvami, na nečetná, útlá, síťovitě 
spojená vlákenka roztřepenými. Samčí klásky jednotlivé, samicí 2 — 3, 
krátce válcovité až vejčité, přímé, přisedlé, velmi sblížené. Listen nej- 
dolejšího klásku lupenitý. Měchýřky okrouhle vejčité, smáčknuté, obak 
slabě vypouklé, bezžebré, světlo- neb špinavozelené. Listy ploché, krátké. 

V. 0"25 — 0'50 m. Pluchy černé neb nachově hnědé. 

Ij. Duben, květen. Vlhká a rašelinná luka. Pořídku. V okresu vranov- 
ském : luka mezi Citonicemi a Lukovem (Oborny), na Zlechově po])líže Pro- 
stějova (Spitzner), rašelinná luka u Kláštera Hradiska (Vogl a Mik), Rusava 
(Sloboda) ! Nov. Jičín (^Sapetza) !. 



— 152 — 

b) Cyrtorrliyncliae tristigmaticae. Zobánek krátký s ústím 
uťatým neb vykrojeným. Nažky tříboké. Blizny B. 

a) Trichocarpae. Měchýřky pýřité neb srstnaté. 
' «,) Oddenek tvsnatý. Stébla ])ostranin' s konečnými svazečky listů, 

nejdoleji s pošvoviton snpinou. 

248. C. digitata L. (O. prstnatá.) Stébla oblá. Samicí klásky 
čárkovité, 2—4. volnokvěté, nejhořejší pod úzce čárkovitýra samčím 
kláskem, jej obyčejně přesahující. Listeny pošvaté s krátkou čepelí neb 
bez ní. Listy dosti úzké. zdélí stébla, jich pošvy krvavé. Pluchy za- 
okrouhlené, tupé, přihrocené, na kraji bílé blánité. Měchýřky tříhranné 
opakvejčité, roztroušeně srstnaté, se zobánkem uťatým. 

V. O' 10 — 0"25 m. Pluchy červenohnědé, se zeleným středním pruhem. 

% Duben, květen. Stinné lesy, háje, paseky, stráně. Obecný v pahor- 
katině, někdy i v horách. Ye vyšších polohách : u Wiesenberka (Oborny) 
u Chrastice atd. 

[í) Oddenek trsnatý, bez plazivých výběžkňv. Stébla k listnatým 
větvím oddenku konečná, dole též jen listnatá. 

«o) Listeny pošvaté, s kratičkou štětinko vitou neb zcela zakrnělou 
čepelí. 

249. C. humilis Leyss. (C. clandestina Willd. O. nízká.) 
Stéblo tupohranné, hladké. Klásky samicí 2 — 4, 2 — 5květé, oddálené, 
jich stopky a zprvu klásky celé v pošvách listenů zavřené ; nej dolejší 
listen hned nad spodkem stébla. Měchýřky okrouhlé, opakvejčité, tříboké, 
pýřité, plsťnaté, zobánek skoro žádný, s ústím uťatým. Listy tuhé, 
stéblo daleko přesahující, pošvy listů nachové. 

V. 0'()5 — 0'10 m. Pluchy rezavohnědé s krajem širokým, blánitým, 
bílým. 

% Duben, počátek května. Travnaté neb skalnaté stráně, hlavně na 
■ vápně. Ve střední a jižní Moravě. Pořídku. V okolí brněnském : Kraví liora 
u Brna I, Slatina!, Sokolnice!, Bluěina, Nikolčice, Polava !, Mikulov!, (Makowsky), 
Šlapanice (Ni(^ssl)!, Adamov! Lažánky (Theimer), Hádv! a kolem Klobouk 
(Steiger), Gejč (Bubela), pod nejkrajnější prachárnou nad Zabovřesky, Julianov, 
Oujezd, Slavkov, Hustopeč, Morkůvky, Kobylí. — Ve znojemském kraji : Seno- 
hrady a Molielno (Roemer), Velk. Mašovice, Popice, Kounice, Devět mlýnu, 
Znojmo, Milfroun a odtud skoro na všech kopcích až do Mikulova (Úborny). 

«.,) Listeny nepóšvaté neb jeden nejdolejší s kratičkou pošvou. 
Klásky samicí sblížené, hořejší přisedlé, hustokvěté. 

250. C. montana L. (O. clil um ní.) Stéblo i listy plihé, světle 
zelené. Klásky samčí kyjovité, jich pluchy nikdy bělokrajné, pod nimi 
nejčastěji 1 — 2 samicí klásky, velmi sblížené, přisedlé, pluch tupých, 
namnoze černonachových. Listeny zcela nepóšvaté, mázdrovité, nanejvýš 
nejdolejší s štětinovitou čei)elí. Měchýřky podlouhle opakvejčité, tříboké, 
namnoze skoro bezzobané. Pošvy nachově načervenalé, síťkou se třepící. 



— 153 — 

V. í)'l() — 0'20 m. Listy ])0sléz delší než stébla plucliy (;ernonM(íh()vé, 
se světlejším středním pruhem. Měcliýřky .světlozelené. 

Ij. Duben, květen. Světlé suché lesy, háje, keřnatá úbočí. Dosti hojná, 
v pahorkatině, výmineěně též ve Velké kotlině (Grahowski). Schází bezpo-, 
chyby kolem Jihlavy a Těšínská. V brněnském kraji hojná v horských lesích, 
kolem Brna (Makowsky), u Bystrce a Ostrovačic (Niessl), kolem Klobouk, 
(Steiger), Rečkovice, Mokrá hora, Jehnice, Cinzendorf, Soběšice, Ubřany, 
Bílovice, Adamov. Blansko, Sloup, Boskovice, Letovice, Komín, Veveří, Jundorf 
Střelíce, Tečice, Rosice, Krumlov, Vedrovice. — Kolem Prostějova: na Záhoří 
na Skalici a na Kosíři (Spitzner). Hojná, skoro obecná ve znojemském kraji : 
Náměšť (Roemer), vinice u Čížova, Smoha u Citonic, u Ratišovic a Jevišovic 
u Vranova, Hardeku, Lukova, Popic, v Purkrábce a u Tvořihráze poblíž 
Znojma a j. (Oborny), v lesích kolem Třebíče (Zavřel). Hojná kolem Kroměříže 
(Palla). Kolem Olomouce na Sv. Kopečku (Mik) v Grygovském lese (Makowsky). 
Ve východní Moravě : Hodonínský les (Uechtritz), Plechovec u Bzence (Bubela), 
kolem Uh. Hradiště : na kopci Sv. Rocha směrem k Javorci a Popovicům 
(Schlogl), hojná na Javořině (Holul)y), dubový lesík u Vesníku a hojný kolem 
Bobrku poblíž Vsetína (Bubela), mezi Nov. Jičínem a Čertovým mlýnem (Sa- 
petza). Ve Slezsku: Heraltice a Sosnová u Opavy (Rohrer a Mayer). 

251. C. pilulifera L. (O. kulkou osná.) Stéblo oblé, posléz 
přehnuté. Klásky samčí úzce cárkovité, samicí, nejčastěji 2 — 3, kulaté 
až vejčité, nejdolejší někdy kratičce stopkaté. Listeny zcela nepošvaté, 
mázdrovité, nejdolejší listen lupenitý. Pluchy vejčité, přihrocené, bělo- 
krajné. Měchýřky tříhranně elliptické ve zřetelný zobánek náhle zahrot- 
natělé. Pošvy listů nahnědlé, bez síťky, posléz v rovnoběžná vlákna se 
třepící. 

V. obyčejně 010 — 0'20 někdy až 0"35 m. Pluchy hnědé, se zele- 
ným středním pruhem. Listy poněkud tuhé, 

% Duben, květen. Suché světlé lesy, pastviny, hole. V pahorkatině 
a v horách porůzná. V Brněnsku : Poidom poblíž Račic (Rohrer). Kunštát 
a Olešnice (Člupek), Náměšť (Roemer), Telč, Černice, Javořice, Mal. Lhota, 
Bíirovna, Olší, Nov. město. — Sumberk (Paul), Velk. Losin. — Velehradský 
háj u Uh. Hradiště (Schlogl), Val. Klobouky; Rusava (Sloboda), na stezce 
mezi Nov. Jičínem a Čertovým mlýnem, Radhošť. Javorník (Sapetza). V Je- 
seníku : úbočí Pradědu při údolí šumné Tise při 1^300 m. (Uechtritz), hřbet Pra- 
dědu a Studénkové hole směrem k Fuhrmanštýnu (Oborny), stráň Černého 
příkopu, Drehberk, Velký Jezerník, Česnekový příkop. Ve Slezsku : Lysá 
hora, svah k Pražmě a kolem Krnova (Spatzier), Koňská u Těšína (Kolbenheyer.) 

252. C. 1 o n g i f o 1 i a H o s t. (C. ]) o 1 y r r r h i z a W a 1 1 r. O. dlouho- 
listá.) Stéblo tříhranné, hladké, přímé, posléz sehnuté. Klásek samčí 
jeden kyjovitý, samicí 1 — 3, sblížené, vejčité podlouhlé neb podlouhlé, 
nejdolejší krátce stopkatý, někdy v pošvovitém listenu poněkud za- 
halený. Pluchy tupé, hrotité, bez kraje bělomázdřitého. Měchýřky 3boké, 
dlouze chlupaté, v zobánek na konci mázdrovitý zúžené. Listy dlouhé, 
četné; dolejší pošvy listů, v čuprynu tenkých, světle hnědých vláken 
roztřei»ené. 



— 154 — 

V. 0-25 — 0"45 m. Pliicliy rezavohnědt'- se zeleiiýni středtiíin priiheni . 
Mécliýřky nahnědle zelené. 

^ Duben, květen. Suché lesy, křoviny. Pořídku. Lesy kolem Sedk-e 
u Náměště (Roemer), Rožnov (Sapetza). 

"4) Oddenek šupinatými výběžky plazivý, s konečnými stébly. 

253. C. praecox Jacq. (C. věrna Vili. O. ranní.) Stéblo 
přímé, hladké. Klásky sldížené. samčí jednotlivé kyjovité, samicí 1 — 3, 
vejčitě podlouhlé neb podlouhlé, nejdolejší krátce stopkatý. Pluchy vcj- 
čité, tupé, častěji hrotité. as})oň (^ bez bělomázdřitého kraje. Měchýřky 
zúžené v zobánek kratičký, hustě chlupatý, vykrojený, na konci sotva 
mázdrovitý. Listy světle travozelené, pošvy listů svétlohnědé bez síťky ; 
nejdolejší listen obyčejně krátce pošvatý. 

V. 008 — 0'30 m. Pluchy rezavohnědé se zeleným středním pruhem. 
Měchýřky olivově zelené. 

2j. Duben, květen. Suché lesy, pahorky, meze, cesty, všude obecný. 

§) u m b r o s a Host. (spec.) Stéblo něco vyšší, štíhlé, nahoře 
něco drsné. Listy dosti dlouhé. Klásky samicí, krátce válcovité. Výhonek 
oddenku často s čuprynou vláken, tím C. polyrrhiza Wallr. podobná, 
oddenkem plazivým však od ní rozdílná. 

Řidčeji: Pisárky u Brna (Čížek), Klobouky (Steiger), údolí Svitavy 
u Brna, Rajský lesík u Cernovic, Bořky poblíž Židenic, Rychtářov a kolem 
Vyškova. — Kolem Prostějova: na Nivkách za Křeniivkami zřídka (Spitzner), 
u Babského rybníka, u Borovského mlýna a na Jurdové stráni u Třebíče 
(Zavřel). Ve znojemském kraji : údolí Hradnice a Dyje u Znojma, u Jevišovic, 
lesnaté stráně v údolí Dyje mezi Vranovem a Hardekera, v Purkrábce mezi 
Suchohrdlím a Těšaticemi (Oborny), Hustopeč a Hranice (Schlosser), Šumberk 
(Paul), Wiesenberk (Bittner). 

254. C. t omen t osa L. (O. plsťnatá.) Stéblo tuhé, přímé. 
Klásky samčí válcovité, jednotlivé, samicí 1 — 2, vejčitě podlouhlé, zřídka 
okrouhle vejčité. něco oddálené, přisedlé neb nejdolejší sto])katý. Pluchy 
vejčité. hrotité, bez bílého kraje, kratší než měchýřky vejčitě kulovité, 
hustě krátce plsťnaté, skoro bezzobané. Listy úzké, na rubu šedozelené, 
dolejší pošvy černonachové. síťkou roztřepené. Výběžky prodloužené. 

V. 0'15 — 0'40 m. Pluchy červenohnědé se zeleným středním pruhem, 
měchýřky nažloutle šedé. 

1|. Květen, červen. Háje, křoviny, vlhká Hika. Porůzná. V brněnském 
kraji porůzná (Makowsky), Kartouzy, Klobouky (Steiger), břehy Svitavy 
a Rajský lesík u Cernovic, Zidlochovice, Nosislav. Na Kosíři u Prostějova 
(Spitzner), porůzná kolem Kroměříže: květná zahrada, Obora u Bilan atd. 
(Palla). V okolí Olomouce: lesní louky kolem Grygova a kolem Olomouce: 
porůzná (Makowsky), Nebotín (Mik), les Plechovec u Bzence (Bubela), Uh. 
Hradiště (Schlogl), hojná na Javořině (Holuby)!, Strážnice, Havřice u Uh. 
Brodu a kolem Líh. Brodu. — Rusava (Sloboda), Jiřochy u Vsetína, zde 
poskrovnu (Bubela), kolem Nov. Jičína (Sapetza), Bilnice, Brumov a Ijipník 
(Schlosser). V Těšínsku (Kolbenheyer). 



— 155 — 

255. C. cricetorum Poli. (O. vře.so višt ní.) íStrblo tulit', 
tupohranné. Klásek samčí 1, kyjovitý, samicí 1 — 2. vcjčité. sblížen(% i)rí- 
.sedlé. Nejdolejší listen někdy s luj)enitou špicí. Plachy široce vejčitó, 
zaokrouhlené, s bělomázdřitým útle brvitým krajem'; zdélí měchýřkův. 
opak vejčitých, skoro bezzobanýcli. Listy dosti široké, krátké, tuhé, na- 
sivělé, často sehnuté: ])0Švy hnědé, hez síťky. 

V. 0-10 — 0-25 m. Pluchy kaštanové, měchýřky nahnědle zelené. 
Listy podobné (-. glauca neb ('. rigida. 

T\. Duben, květen. Lesní písčiny, bory, brka. Pořídku. Les na Vlčím 
kopci nedaleko věže a u Kramolína v lídolí Jildavy (Roemer), les Hzinek 
u Bzence (Bubela), u Slatenic (Sapetza), jehličnaté lesy mezi Jindřichovem 
a Nýdkem (Schlosser). V Tě.^ínsko-Bělskii. (Kolbenheyer). 

fi) Leiocarpae. Měchýřky aspoň v dospělosti lysé, zřídka (C. 
glauca) v prvním mládí sporými chloupky drsné. 

a^) Konečný klásek jiravidelně nahoře samicí. Listeny skoro ne- 
pošvaté. 

256. C. Buxbaumii Wahl. (O. Buxbaumova.) Stéblo dosti 
tuhé, nahoře drsné. Klásky 4—5, podlouhle válcovité, skoro přisedlé, 
nejdolejší stopkatý. Pluchy ])odlouhle vejěité, dlouze zakončíte, nejdolejší 
listen krátce pošvatý. Měchýřky opakvejčité. Sboké, žebernaté, lysé, 
s zobánkem nezřetelně 2zubým. Listy úzce čárkovité, dlouhé, přímé, na- 
sivělé, dolejší pošvy nachové s útlou síťkou. Oddenek výběžkatý. 

V. (J-BO — 0-60 m. Pluchy kaštanové se širokým středním i)ruhem. 
Měchýřky zelené. Konečný klásek výminečně čistě prašníkový neb zcela 
paštikový. 

% Květen, červen. Bažinná luka. Pořídku, výminečně ve Velké kotlině 
(Grabowski) !. Cesta lesem Bratovským u Vranova, Kanice u Znojma (Úborny), 
vlhká luka u Uh. Brodu. Ve Slezsku: Těšínsko (Kolbenheyer), Viduava (Wim- 
mer), na lukácli u Kalkova: zde však již na pruském území. 

257. C. atrata L. (O. černavá.) Stéblo hladké. Klásky 3—5. 
])odlouhle vejčité, často krátce stopkaté, neb nejdolejší déle stopkatý 
a ničí. Pluchy vejčité, přítupé neb hrotnaté. Měchýřek opakvejčitý neb 
podlouhlý, skoro tříboký, bezžebrý. Listy široké, tuhé, odstálé, travo- 
zelené, nejdolejší pošvy černonachové, v síťku neroztřepené. Oddenek 
trsnatý, výběžkatý. 

V. 0-15 — 050 m. Pluchy černé neb s velmi úzkým středním 
pruhem. Měchýřky zelené. 

Tj. Červen, červenec. Travnaté hole, stráně a hřebeny Jeseníka. Po- 
různý. Praděd, zde v krásných kusech kolem deskových kamenů, kolem 
Ovčírny a Petrštýnu, Velká kotlina (Ohorny), Děd, mezi Pradědem a Petr- 
štýnem, na cestě od Ovčírny k Divokému kamenu, vodorovná cesta od Ovčírny 
k Frant. myslivně. Vysoká hole, Heiligenhúbl. 

/9) aterrima Hoppe [spec] (C. sude ti ca Opic.) Lodyha 
namnoze vyšší 0'30 — 050 m., na hoře drsná. Pluchy širší, zcela černé, 
měchýřky úplně kryjící. 



— 156 — 

Ve Velké kotlině (zde 18.']") A. Winklerein poprvé rozeznána), Petrštýn, 
mezi Petrštýnem a Pradědem a. j. s tvarem základním. 

«,) Konečný klásek čistě prašníkový. Oddenek s výběžky plazivými 
*) Listeny nepošvaté neb nejdolejší krátkopoševný. 

258. C. lim osa L. (O. b: žinná.) Stéblo na dolejšku s bezlistými 
po.švami. Klásky samčí 1 - 2, samicí 1 — 2, řidčeji 3, hustokvěté oddáleném 
na dlouhých stopkách ničí neb převislé. Pluchy vejčité, přihrocené až 
vejčitě kopinaté zdélí neb delší plodův. Měchýřky elliptické neb vejčité, 
zevnitř silně 5žebré, stopkaté, v krátký, vykrojený zobánek náhle zúžené. 
Listy velmi úzké, žlábkovité, někdy řasně složené, sivé, kratší stébel. 
Oddenek s dlouhými výběžky. 

V. 0*20 — 0'45 m. Pluchy červenohnědé neb rezavé, se zeleným 
středním pruhem, měchýřky sivé. 

'^. Květen — červenec. Bažiny a rašeliny. Posud jen v Jeseníku, zde 
však hojná. Koperník (Rngler), Janova bouda, Drehberk. — Studánková hole 
(Grabowski), mezi Uhuštýnem a Buterberkem, Keilig, Štechplány, Velký a Malý 
Jezerník; Hladová stráň (Uechtritz) mezi Pradědem a Ovčírnou (Bachmann), 
Janovická hole atd. (Gr. Fl. a Oborny), Veliké jezero, na cestě od Frant. 
myslivny k Mravenčímu vrchu (Oborny). Dle Schura kolem Fridlandu 
u Lipníka v Beskydách, kteréž nálaziště nutno znova zjistiti. 

259. C. flacca Schreb. (C, glauca Scop. O. sivá.) Stéblo 
štíhlé. Klásky samčí 1 — 3, čárko\ité, přímé, sblížené, samicí 2 — 3, husto- 
květé, válcovité, něco oddálené, na vyniklé stopce přímé neb nejdolejší 
převislý. Pluchy vejčité, přihrocené neb hrotité. Měchýřky okrouhlé, 
obak vypouklé, bezžebré, jemnými chloupky zvlášť v mladosti drsné, 
bezzobané. Listy ploché, tuhé, často sehnuté, sivé. Oddenek s výběžky 
tlustými, daleko plazivými. 

V. 0.20^ — O' 60 m. Pluchy tmavě červenohnědé se světlejším střed- 
ním pruhem. Měchýřky hnědé, zřídka i s pluchami černé (f. melanosta- 
cliya Uechtritz.) 

1\. Květen, červen. Bažinná luka, příkopy, lesní bažiny. Hojná. V brněn- 
ském okolí porůzná. Kolem Brna pořídku (Makowsky). Sv. Antoníček poblíž 
Kartouz, zde se světlými pluchami (Oborny), břehy rybníkův u Kartouz, 
Řečkovice, Nosislav, Brumovice; Lomnice (Pluskal), Kunštát (Člupek). Svitava, 
(Niessl), Čejč (Bayer). Kolem Prostějova : v lučném údolí za Žešovem (Spitzner), 
Obora u Kroměříže (Palla). Kolem Jihlavy velmi hojná (Pokorný), v údolí 
Dyje od Znojma až k jejímu ústí, v údolí potoka Jevišovského, kolem 
Podmolí, Lukova, Vranova, Bítova a j. ve znojemském kraji (Oborny), 
Hradisko, Javořice, Strachoňovice, Borovná, Vitochov, Bystřice, Zvole, Velký 
Losin. Ve východní Moravě : místy na lukách u Syrovinského potoka u Bzence 
(Bubela). Obecná kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby)!, Králov 
u Uh. Brodu, Val. Klobouky, Dušná, Viče, Rožnov. — Kolem Nov. Jičína 
(Sapetza^ V Těšínsko-Bělsku (Kolhenheyer). 

260. C. supina Walil. (O. lehavá). Stéblo tenké. Samčí klásek 
jeden, samicí 1 — 2, kulovité neb vejčité, chudokvěté, velmi sblížené, pří- 



— 157 - 

Sficllé. Pluchy vejčité, široce bělokrajné. Měchýřky elliptické, vypoukle, 
tříboké, vynikle dvojnásob kýlnaté, nezřetelně žebernaté, se zobánkem 
na konci mázdrovitým, dvojlaločnýra. Listeny blánovité, nejdolejší na- 
mnoze s štětinoviton čepelí, docela nepoívaté. Listy úzce čárkovité, žlabovité. 
V. 0'10 — O" 15 m. Pluchy rezavohnedé : měchýřky žlutavohnědé. 

% Duben, květen. Písčitá a travnatá úhočí, suché liáje. V jižní části 
hojný, řidčeji ve střední. Mezi Polavou a Novým mlýnem (Makowsky), u Šla- 
panie a Geranovic (Oborny), Polavské kopce a u Šardic (Iíohrer\ Krumlov, 
Olbramovice, Leskoun a j. m. u Vedrovic. — V okolí Znojma: údíIí Dyje, 
Hradnice a Leskavy, u Kounic a Popic, Prostoměřiče, Tasovice hojná u Mil- 
frouna (Oborny), skoro obecný v Háji a na písčinách u. Bzence, na prvním 
místě vyskytuje se dle Bubely f. palida se světložhi»ými pluchami. 

**) Listeny pošvaté, listovité. 

26L C. panicea L. (O. prosová). Stéblo šedozelené, hladké. 
Samčí klásek jeden, ellipticky podlouhlý, přímý, samicí klásky 1 — 3 od- 
dálené, poněkud řídkokvěté, stopkaté, přímé. Pluchy vejčité, bělavo- 
krajné. Měcbýřky oyakvejčité, tříboké, útlé, tečkované se zobánkem kra- 
tičkým, tlustým, uťatým. Listy ploché, sivé. 

V. 0"10 — 0'25 m. Pluchy tmavonachově hnědé, od žlutavozelených 
měchýřkii nápadně barvou se lišící. 

Ij. Květen, červen. Vlhká, bažinná a rašelinná luka všude roz.šířena. 
Hojná ve střední, jižní a severní Moravě, v českomoravském pohoří, v Be- 
skydách a ve Slezsku od Pržna až po Odry, Krnov a Vidnavu. — Ve vyšších 
polohách: Lysá hora, úbočí Studénkové hole (Oborny), Javořina (Holuby), 
Javořice, Hynčinské bařiny pod Černým vrcliem. 

a.j) Konečný klásek docela prašníkový. Oddenek trsnatý, bez vý- 
běžkův. Listeny pošvaté. 

262. C. i^aUescens L. (O. bledá). Stéblo ostře tříhranné, přímé, 
nahoře drsné. Klásky samicí 2 — 3, vejčité neb podlouhlé, hustokvěté, 
stopkaté, přímé neb nejdolejší posléz ničí. Pluchy vejčité, hrotnaté. 
Měchýřky elliptické, nadnmtě tříboké, lesklé, jemně žebernaté, skoro 
bezzobané, s ústím uťatým. Listy ploché, chabé i s pošvami roztroušeně 
chlupaté, travozelené. Listeny krátce pošvaté, nejdolejší delší než klas. 
Rostlina žlutavozelená. 

V. 0"20 — 0"40 m. Pluchy žlutavobílé; měchýřky žlutavozelené. 
Ij. Květen, červen. Luka, lesy, luhy lesní, křoviny, od roviny až do hor 
rozšířena. V kraji brněnském: Bystrc, Veveří, Adamov, Horakov, Hády u Brna 
(Makowsky)!, Soběšice a Ostrovačice (Niessl) !, Hložek u Klobouk (Steiger), Cejč 
(Makowsky)!, u Protivanova(Spitzner), Bílovice (pod Boudou atd.), Blansko, Chobot 
poblíž Macechy, Sloup, Tišnov, Rosice, Zastávka, Zbejšov, les na úpatí Le- 
skouna u Vedrovic. Kolem Prostějova: na Osině, na Mokři, na Kobylí hlavě. 
Obrově noze. Klučí u Křenůvek, na Buchtelce (Spitzner). Ve znojemském 
kraji : kolem Náměště (Pioemer), Vranov, Znojmo, Lukov atd. (Oborny). Kolem 
Jihlavy: železárna. Vysoký kámen atd. (Reichardt), Polanka u Nové^ Říše, 
Panské nivy a j. u Telče, Olší, Hradisko, Strachoňovice, Javořice, Řásná, 
Světlá, Raděnice. Smrček, Věchnov, Bystřice, Vitochov, Zubštýn, Zdánice, 



— 1Ó8 - 

Zvole, obecná v krajině novo-městské, fryšavské (Žákova lioi'a atd.) žďárské 
a jimramovské. — Kolem Olomouce mezi Nť^vým světem a lesem Grygovským 
(Makowsky), Šumberk (Paul), Střelná (Burghauser), Velký Losin (Niessl.) 
Obecná v severní Moravě od Yelk. Losina až k Malé Moravě, Stříbrnicím 
a k Fulirmannštýnu. — Ve východní Moravě: listnaté lesy u Píská a Háj 
u Bzence (Hubela), Javořina (Holuby) !, Planisko a j. m. u Rusavy (Sloboda) I, 
Hošťalkov; kolem Vsetína (Bubela)!, Kotáry poblíž Nov. Lhoty, kolem Klo- 
bouk, Příkaz, Jasenka, Velké Karlovice, Horní Bečva, St. Zubří, Velká poblíž 
Star. Hamrů. — Vysoký les u Nov. Jičína Sapetza), Budišov, Příbor (Čížek), 
po skrovnu na Lysé hoře, hojněji v údolí Ostravice (Oborny) I, Butosonka 
pod Lysou horou. ^— Hojná v Jeseníku: Velká kotlina (Wimmer), Drehberk, 
Studénková hole, Červený vrch, údolí šumné Tise, Velký Jezerník, Leiter- 
berk, Svýcarna, Medvědí hřeben. Česnekový příkop. Děd, Praděd, kolem a 
pod Ovčírnou, Petr.štýn, Medvědí příkop, údolí horní Tise. — Ve Slezsku: 
Karlovská studénka (Niessl), v Těšínsku (Kolbenheyer.) Ve Vidnavsku, Lud- 
víkov, Vítkov, Odry, Slaviče, Moravka, Pržno. 

263. C. pendula Huds. (C. maxima Scop. O. převislá.) 
Stéblo tuhé, tříliranné, silné. Samčí klásek jeden, samicí klásky 4 — 7, 
čárkovitě válcovité, až U-15 m. dlouhé, hustokvěté, oddálené, dlouze 
stopkaté, posléz ničí. Pluchy vejčitě kopinaté, hrotité. Měchýřky malé, 
ellipticky tříboké, zúžené v zobánek krátký, bělomázdřitý. Listy velmi 
siroke. ploché, tuhé, lysé, na líci s 2 vyniklými postranními nervy, sivo- 
zelené. Listeny dolejší listovité, dlouze pošvaté. 

V. 0-75 — 1-25 m. Pluchy cervenohnědé, měchýřky světlozelené. 

% Květen, červen. Vlhké horní lesy, žleby. Pořídku. V okolí Brna: 
žleb lesní mezi Adamovem a Vranovem (Makowsky), kolem Brumova! a Bil- 
nice (Dr. Karl), dle téhož též v horách Chřiběcích, v tomto znění dojista 
nesprávné, poněvadž příliš neurčité. Lopeník, Javořina! (Holuby), Kralov 
u líh. Brodu, Bystřice poblíž Banova; Roztocký revír (Sloboda), v pohor- 
ských lesích kolem Jasenic a Bystřičky a j. u Vsetína (Bubela), Rožnov s 
yal. Meziříčí (Schlosser.) — V( Slezsku: v Nýdecké seči u Ustroně a ns 
Cantorym (Kotschy), na Baranii (Uechtritz . 

264. C. capillaris L. (O. v lásko vitá). Stéblo tenké a útle 
tupohranné. Klásek samčí 1, samicí 2—5 čárkovité, chůdo- a řídkokvěté 
na vláskovitých, dlouhých, chlupatě drsných stopkách převislé. Pluchy 
široce vejčité, zaokrouhlené, široce bělomázdřité, kratší než plody. Mě- 
chýřky ellipticky kopinaté, lesklé, v bělomázdřitý, šerpivý zobánek zvolna 
zúžené. Listy úzce čárkovité, trochu žlábkovité, lysé; listeny dlouze 
pošvaté. 

V. 005— 0-10 m., posléz až Q-liO m. Rostlina travozelená. Pluchy 
světlohnědé, měchýřky nahnědle zelené. Stopky klásku někdy s druhým 
pobočným kláskem. 

Tj- Červen, červenec. Vlhké skály nejvyšších Sudet. Pořídku. Posud 
jen ve Velké kotlině a sice na srázném svahu směrem ku Karlovu (Dr. 
Schaucr a Dr. Scholz.) 



a 



~ 169 - 

c) Ocl on torrh y n chae. Zobánck mochýřka pi'odlnužený, zřetelné 
(ivouzubý, zuby zaokrouhlené až vláiskovitě zaliiofnatělé. Blizny B. Mě- 
chýřky tiíboké. 

(/) Leiocarpae. Měchýřky lysé. 

«,) Oddenek trsnatý, s krátkými, přímými výbonky. 

*) Klásky převislé, zobánek měcbýřku po kraji liladký. 

265. (J. silvatica Huds. (O. lesní.) Stéblo tupě tříhvanné, 
hladké. Klásky samčí 3 — 6, čárkovitě válcovité, řídkokvěté. Listeny 
dolejší listovité, dlouze pošvaté. Pluchy vejčitě kopinaté, hrotnaté, bělo- 
mázdřité. Měchýřky ellipticky tříboké, bezžebré, zobánek čárkovitý, 
s 2 zuby vláskovitě zahrotnatělými. Listy široce čárkovité, chabé, jasně 
zelené. 

V. 040 — 0'60 m. Rostlina světlozeloná, obloukovitě převislá. 

Ij. Květen, červen. Vlhké lesy a křoviny krajin hornatějších. Pomzná. 

V okolí brněnském : na svahu Hádů k Svitavě, u Adamova, Blanska, Sloupá 
(Makowsky) !, Ochoz (Theimer) !, Lomnice (Pluskal) !, Klobouky (Steiger) !, 
háj u Cacovic, Krtiny, Velká a Malá Bukovina, Nový hrad mezi Adamovem 
a Blanskem, Chobot poblíž Macechy, u Ostrova, Holštýn, Doubravník, Ned- 
vědice. — Kolem Prostějova: v lesích u Hartmanic a Baldovce (Spitzner.) 

V kraji znojemském : na Kozí stezce mezi Lukovem a Hardekem, u potoka 
Hojka na cestě od Podmolí k dlouhému Šobesu (Oborny), Vysoký kámen a 
Fopice u Jihlavy (Reichardt), Heraltický les u Třebíče (Zavřel), kolem Jevišo- 
vic (Ritschl), Raděnice, Fryšava, ve skupenině horstva Žákovy hory. — 
Hojná u Kroměříže (Palla.) Kolem Olomouce skoro ve všech hájích dosti 
četně (Makovvsky), Grygovský les u Olomouce (Spitzner), a odtud až 
k Uherskému Hradišti (Schlogl), les Měšťanský u Sumberka (Paul), 
Šternberk, Trausnic u Petrovic, Hraběžice, Velký Losin, Spálený les 
u Něm. Bohdíkova, Pusté Žibřidovice, Velvice, les u zříceniny Nové 
domy, Raškov, Pradědův les. — Ve východní Moravě : Javořina (Holuby) !. 
Bažantnice a les u přívozu u Strážnice, Kobela u Kuželová, Klokočník a 
Stanovisko u Javorníka, Filipov, na Kotárech, Strany, Havřice, Jelenovská 
u Klobouk, Příkaz. — Rusava (Sloboda) I, kolem Vsetína dosti hojná, ale 
porůznu (Bubela) !, Cáb, Halenkov, Javorníky, hojná u Velk. Karlovic, Hlu- 
boká u Horní Bečvy, Kičera a Javorník u Frenštátu, Velké Kunčice, Sa- 
lajské hájemství, Staré Hamry, Smrk. — Les Stolová u Trojanovic poblíž 
Frenštátu a na úpatí Kněhyně a Radhoště! (Oborny), kolem Nov. Jičína 
(Sapetza) ! Hojná v horách Jesenických : Teplice, Wiesenberk. Winkelsdorf !, 
Studénko vá hole (Oborny). Hojná u Karlovské studénky, Mechová stráň. 
Medvědí hřeben, Kriech, Křemenný příkop, Janovice, les grunt a zámecký 
vrch u Rymařova. Ve Slezsku : Beskyd u Krásné, Moravka. V Těšínsku : 
Blogotice, Koňská ! (Kolbenheyer), les kopce u Bogušovic, Kohoutí les a na 
j. m. ve Vidnavsku. 

/S) pumila Fiek. (a})ud Uechtr. Jali re sb. d. sch. Ges. 
1879.) Nízká, jen 008—012 m. v. Klásky samicí 2 — 4, sblíženější a 
kratceji stopkaté, pročež skoro přímé, málo převislé. Listy tužší, užší 
a kratší. 

Pořídku. V Těšínsku: mezi Koňskou a lášnou, zde hojná bez tvaru 
základního, jihovýchodní svah Tulu směrem k Lišné a na Mal. Cantorym (Fiek.) 



- 160 - 

266. C. pseudo-cyperus L. (O. ned osa choř.) Stéblo ostře 
tříhranné, drsné. Klásky samčí 3 6, válcovité, hustokvěté, oddálené neb 
hořejší poněkud sblížené, dlouze stopkaté, převislé. Pluchy kopinaté se 
špicí čárkovitě šidlovitou, brvitě drsnou, as zdélí plodův. Listeny nepo- 
svaté neb nejdolejší krátce pošvaté, mnohem delší než stéblo. Měchýřky 
vejčitě kopinaté, posléz skoro rovnovážně odstálé, vynikle žebernaté po- 
zvolna v dlouhý, šidlovitý, ve 2 hrůtky vybíhající zobánek súžené. 
Listeny široce čárkovité, posléz žlutozelené. 

V. 050 — 1"00. Pluchy světlozelené, bělomázdřité. Samci klásek 
bledě žlutavý, samicí zelený, ztuha osinatý. 

% Květen, červen. Příkopy, břehy, bažiny, v jižní části hojnější, jinak 
poříflku. V Brněnskii : Okraj kartouzského rybníka u Brna !, u Strachotína 
a Pulgarova (Makowsky), kolem nenovického rybníka (Čížek) !, druhý rybník 
u Veselky poblíž Troubska; kolem Hrušovan, Frelešdorfu a odtud podél 
hranic zemských (Oborny), Olomouc (Sapetza) !, hojná na bažinných lukách 
u bzpneckého nádraží (Bubela.) V" údolí Moravy u Star. města a Uh. Hra- 
diště (Dr. Karl a Schlogl), pořídku kolem Nov. Jičína (Sapetza), na iipatí 
Cantoryho v Těšínsku (Kolbenheyer.) 

**) Klásky přímé. Méchýřky přímé, se zobánkem po krajích brvkatě 
draslavým, se zuby tu])ými neb hrotnatými. Listeny pošvaté, listovité, 
nejhořejší často blánité. 

267. ('. hordeiformis Vah I. (C. hordeistichos Vili. 
O. j ecmeno vitá.) Stéblo tupé tříhranné, hladké. Klásky samčí 2, 
čárkovitě kopinaté, samicí 2 — 4 podlouhlé, hustokvěté, oddálené neb 
hořejší sblížené. Pluchy vejčité, hrotnaté, široce bělomázdřité, namnoze 
krátce brvitě hrotité. Listeny delší než stéblo. Měchýřky podlouhle ellip- 
tické, vně vypouklé a žebernaté, uvnitř ploché, lesklé, přímé, skoro 
pravidelně 4 — 5řadé, zobánek hrotnaté dvouklaný, na okraji jemně pilo- 
vaný, na přední straně plochý. Listy tuhé, přímé, delší než stéblo. 

V. 0-10— 0'25 m. Klásky samicí, někdy výběžkaté. Plody bledo- 
zelené. 

1\. Květen, červen. Příkopy, bažiny, meze jmenovitě místa slatinná. 
Fořídku. U kartouzského cukrovaru u Brna, Otmarov, v bažantnici u Měnína, 
kolem Cejče !, hojná podél Dyje mezi Polavou a Novým mlýnem, v příkopech 
kolem Nikolčic (Makowsky), Slavkov a na mezích u Křenovic, Terezov a mezi 
Terezovem a Morkůvkami. — Na polní cestě poblíž Smradaku u Klobouk (Stei- 
ger), na Kobylském jezeře (Obor)iy), Zaječí a hojná mezi Zaječím a Nosi- 
slaví (Uechtritz), dosti četně podél Moravy kolem Uh. Hradiště (Schlogl). 

268. C. secalina Wahlnb. (O. žito vitá.) Klásky samicí, po- 
dlouhlé, nepravidelně víceřadé, nejčastěji rozvětvené, tedy 2- — 4 pospolu 
v paždí listenův. Pluchy široce bělomázdřité, s krátkým, brvkatým hrotem. 
Měchýřky černé, nelesklé, sotva poloviční velikosti co měchýřky předešlé 
rostliny, ostatně jako tato. Nažka podlouhlá, smáčknuté příoblá. 



- Kit - 

V. 0-08— 0-25 m. Nažky černavcí. 

'^. Květon, červen. Jako předešlá, ale mnoliem řídčejší. Kolem Brna 
a Měnína (Uechtritz iu lit ad. Oborny), dle Sdílossera též u Napajedel a 
1 lodonína. 

209. C. Ho viiscliuchiana Hoppe. (('. ful va Autt. O. Horn- 
schnchova.) Stéblo tiipohranné. Klásky samicí 2 — 3, vojčité neb po- 
dloulilé, hustokveté, vynikle stopkaté, hořejší sblížené. Plucliy přítnpé, 
široce bělomázdřité, hladké, bez hrotu. Nejdolejší listen přímo odstálý. 
Měchýřky vejcité, obak vypouklé, odstálé, travozelené, neskvrnaté, zobá- 
nek krátký, zuby jeho odstálé, na ústním kraji bělomázdřité, lysé. Listy 
poněkud tuhé, světlozelené ; prostý mázdrovitý díl ústí pošvy krátce 
vejčitý. Listy i s listeny kratší než stéblo. Oddenek volně trsnatý, krátké 
obloukovité výhonky ženoucí. 

V. 0-20 — 0-40 m. Pluchy kaštanové s úzkým, zeleným, středním 
pruhem, těmito a plody lze ho od následujícího druhu snadno rozeznati. 

11- Květen, červen. Luka bažinná. Pořídku. Dle Reisseka zde onde 
v zemi s C. distans, dle Schlossera kolem Kroměříže, Napajedel a Hulína. 
Co C. fulva Godd. v Téšínsko-Bělsku (Kolbenheyer). 

270. C. distans L. (O. odstálá.) Stéblo hladké. Klásek samci 1, 
samicí 2 — 3, podlouhlé; elliptické, vynikle stopkaté, velmi oddálené. 
Pluchy namnoze s krátkým brvkatým hrotem, s bílým krajem uzoučkým 
neb žádným, kratší než plody. Nejdolejší listen přímý. Měchýřky vej- 
cité vně vypouklé, uvnitř ploché, žebernaté, přilehlé, šj)inavě bledozelené, 
namnoze červeně skvrnité, náhle v krátký zobánek zúžené, zuby jeho 
trochu rozestálé, bylinné na ústním okraji brvkatě drsné. Volná blánitá 
čásť ústí, pošev podlouhlá. Rostlina šedozelená, v hustých trsech. 

V. 0'15 — 0'50 m. Pluchy světie-rezavohnědé až kaštanové. Dr. 
Celakovský nalezl rostlinu s 8 klásky samičími. 

% Květen, červen. Bažinná místa, luka rašelinná. Hojná. V okolí 
brněnském: Černovice, Tuřany, Měnín, Moutnice (Makowsky) !, na úpatí Bki- 
činských kopců (Niessl) !, u Cacovických mlýniiv, Telnice, Židlochovice, Nosislav. 
— Kašnice u Klobouk (Steiger). Příkopy u Čejce (Bubela). V okolí Prostě- 
jova : na lukách u Kelčic a Dobrochova (Spitzner). V jižní části znojemského 
kraje dosti hojná: Našetice, Popický žleb, v údolí Dyje u Znojma, kolem 
Hardeku a Hrušovan a j. (Oborny). Ve východní Moravě : na bažině za bze- 
neckým nádražím (Bubela), hojná na Javořině (Holuby)!, Velká, Kuželov, 
Louka, Dlouhá a Machova luka u Javorníka, Nová Lhota. — Rusava (Slo- 
boda), Nov. Jičín (Sapetza). V Těšínsko-Bělsku (Kolbenheyer). 

***) Klásky sblížené, květy nahloučené. Měchýřky přímé, hvězdo- 

vité, zralé rovnovážně odstálé. 

271. C. flava L. (O. rusá.) Stéblo přímé, hladké neb nahoře 
trochu drsné. Samicí klásky 1 — 3, vejčité neb kulaté, hustokvěté, nej- 
hořejší namnoze velmi sblížené, přisedlé neb na stopce v i)0Švě zavřené. 
Listen nejdolejší obyčejně delší než stéblo, rovnovážně odstálý neb se- 
li 



— 162 — 

hnutý. Měchýřky vejčité, nafouklé, žebernató, delší než pluchy tupé. 
Zobánek ohnutý. Rostlina žlutozelená. 

'2J. Květen, červen. Pluchy nahnědlé, se zeleným středním pruhem. 

a) genuina. Stéblo přímé, tuhé, 0-25— 0-50 m. v., dosti ostře iií- 
hranné. Klásky samicí vejčité, velmi sblížené. Měchýřky velké', dozrálé 
žluté, se zobánkem čárkovitým, dlouhým, scdinutým. Listy dosíi široké, 
ploché, světlozelené. 

Rašelinná, vlhká Inka. Hojný v rovině i v horácli. V brněnském kraji : 
kolem Brna, Adamova!, Lomnice! (Makowsky), u Svitavy (Niessl), u Klobouk 
(Steiger)!, u Čejce (Wiesner), Čertova zmole u Kohoutovic, Boskovice, Leto- 
vice, Doubravník, Nedvědice. — Na Sphicliách a u Zešova poblíž Prostějova 
(Spitzner). Ve znojemském kraji :■ Náměšť (Roemer), Vranov, Jevišovice, Cížov, 
Popický žleb u Znojma, Hrušovany, Lednice (Oborny). Kolem Jihlavy obecná 
(Pokorný), též i u Slavonic (Oborny), Borovná, Olší, Řásná, Bystřice, Zdá- 
nice, Vitochov, Zvoie, Vlachovice, Pohledec. -- Příkopy u dríhy kolem Olo- 
mouce (Makowsky)!, Sumberk (Paul)!, Velk. Losin, Ludviko v, Krumperk, 
Star. město, Hyněinské bažiny pod ('erným vrchem, Koldštýn, Ryniařov. — 
Winkelsdorf, Teplice (Oborny)!. Ve východní Moravě: hojná kolem físku 
(Babela), Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina, Březová (Holuby), Nová hora 
u Filipova, Nov. Lhota ; Val. Klobouky (Sapetza) !, Rozsoší u Příkazu, Pulčín, 
Hradišov, na louce lesní „Planisku" u Rusavy (Sloboda)!, bažiny v Poschlé 
u Vsetína (Bubela)!. Velk. Karlovice, Vysoká, Trojačka, luka u Salajky; 
rašeliniště Huti u Star. Hamru (Oborny), Fridland ; Nov. Jičín (Sapetza), 
Hranice a Velká (Schlosser). Ve, Slezsku a v Jeseníku: Malenovice (Oborny), 
Butosonka, Lysá hora, Krásná; rašeliniště Golich u Rudzic, v Těšínsku 
(Reicbardt), Donnerlan u Karlovské studénky. Křemenný příkop, Krioch, 
Drehberk, Studénková hole. 

b) lepidocarpa Tausch [spec] (C. brachy rrhy uch a 
Čelak. Prod. p. 71. O. k rát kozobanná.) Stéblo chabé, 015— 020 
m. v. Nejdolejší samčí klásek více zaokrouhlený, často značně oddálený, 
s listenem dlouze pošvatým. Měchýřky menší, šíře vejčité, se zobánkem 
kratším, sehiuitým. 

Bažiny luční a lesní. Pořídku. Nov. město, Rejhartice, Krásná: Po- 
pický žleb u Znojma, Slavonice, Velk. kotlina (Oborny). 

272. C. Oederi Ehr. (C. or thorrh y ncha Čelak. O. Oeder- 
o v a, O. r o v n o z o b a n n á). Stéblo tupohranné, chabé, nízké. Samicí klásky 
2 — 3, sblížené, často směstnané, nejdolejší na stopce v pošvě zavřené ; 
jeho listen dlouze pošvatý. Měchýřky okrouhlé, menší než u předešlé, 
se zobánkem o polovic kratším a namnoze rovným. Listy trochu na- 
modrale zelené, zdélí stébla, ostatně jak předešlá, ku kteréž jako pouhá 
odrůda připočtena býti miiže. 

V. 0-05— 0-30 m. Měchýřky zelenavé. 

% Květen, červen. Vlhké písčiny, bažinná a rašelinná luka, prame- 
nitá místa. Hojná. Rajský lesík u Brna (Makowsky) a odtud podél Svratky 
(Oborny), háj u Cacovic, Bílovice. — Lomnice (Pluskal) !, Svitava (Niessl), u Pro- 
tivanova (Spitzner), kolem Cejče (Uechtritz) !, Nov. mlýny a Příkludy (Makow- 
sky). Na lukách u Kelčic a Dobrochova poblíž Prostějova (Spitzner). Náměšť 



— ](]?, — 

a Jindřichov (Roeiner), kolem Jihlavy (Pokorný), pohraniční luka mezi Kadolcem 
a Slavonioemi (Oborny). Řásná, bahna u „Velk. Pařezitého" poblíž Kasné, Stra- 
choňovice, Věchňov, Zvole, Rokytná, Černá bahna u pramenů Svarcavy, Tři 
studně. Počátky u Křivévody, Mal. Morava, Krondórfl. — Podél Moravy : kolem 
Olomouce ( jMakowsky ) !, Klužínek a Litovle. — Uh. Hradiště (Schlogl) ; Ja- 
vorník, Val. Klobouky, Příkaz, údolí Milořiovky a j. u Velk. Karlovic, bažiny 
u Lasa u Rožnova, Gavalčanské hájemství poblíž Salajky. — Rašeliniště 
Huti v hoi'. údolí Ostravice (Sapetza)!. Fridlandský díl nov. -jičínského kraje 
(Reissek), Hranice a Velká (Schlosser). Ve Slezsku a Jeseníku : Moravka, 
Jablunkov; na Tulu v Těšínsku (Kolbenheyer), Praděd (Uechtritz) !, Velk. 
kotlina (Fiek)!, Petrštýn, Opava pod Ovčírnou, Studénková hole, údolí šumné 
Tise, u Císařské boudy. 

fi) elatior Anderson. Stéblo vy.í.ší, (VSO — 0';^5 m. v., štíhlejší 
a muohem delší než listy. Klásky podlouhle elliptické, nejdolejší vynikle 
stopkatý. 

Pořídku. Posud jen : v dolní části Popického žlebu poblíž Trouznického 
mlýna u Znojma, odtud však nově založenou cestou částečně vytlačen 
(Oborny) a na Čupu u Vsetína s tvarem základním (Bubela). 

«.^) Oddenek s plazivými výběžky. 

*) Listeny dlouze pošvaté. Klásek samčí 1, řídko 2. 

278. C. pil osa Se op. (O. chlupatá). Stéblo hladké. Klásky 
samčí válcovitě kyjovité, samicí 2 — 3, čárkovité neb podlouhlé, velmi 
oddálené, volnokvěté, na stopkách chlupatýoh. Měchýřky opak vejčité, 
tříboké, silně žebernaté, delší pluch, zobánek vně liladký, nahoře 
mázdřitý, dvoulaločný neb dvouzubý. Na spodině stébla krátké, hnědo 
červené pošvy, které zvolna v listy ])řeeházejí; přízemní listy široce 
čárkovité, po kraji a silnějších žebrech roztroušeně chlupaté. Rostlina 
tmavozelená. 

V. 030 — 0"50 m. Pluchy zelené, s okrajem hnědým; měchýřky 
zelené. 

% Duben, květen. Světlé lesy, háje, jmenovitě v pahorkatině rozšířena. 
Hojná v horských lesích kolem Brna a na Polavských kopcích (Makowsky) !, 
Adamov (Theimer)!, Jedovnice, Babice (Niessl)!, Kartouzy, Ochoz, Kanice, 
Bílovice, údolí Josefské, zde jmenovitě hojná u Býčí skály odtud až do Krtin, 
Blansko, Boskovice, Písařky, Bohonice, Habrůvka, Slavkov, Vyškov, Pavlo- 
vice, Šardičky, kolem Krumlova a Vedrovic. — Ve znojemském kraji: lesy 
listnaté u Senohrad na Oslavě (Roemor), Mlokový žleb u Velk. Mašovic a 
u Trouznického mlýna poblíž Znojma, Smoha u Citonic, potok Hojka na 
cestě od Podmolí k Dlouhému Šobesu, u Hardeku, ^ Vranova, Milfrouna 
(Oborny). V Grygovském lese u Olomouce (Makowsky). Šumberk a les u BIu- 
dova (Paul). Ve východní části: Bzinek a v křovinách Háje u Bzence (Bu- 
bela), hojná na Javořině (Holuby), Strážnice; Vsetín (Bubela)!. Ve Slezsku: 
na Mal. Ostrém u Těšína (Kolbenheyer), kolem Opavy (Mukusch), kolem 
Medvědích skal u Gráfenberku (Wichura). 

274. C. sparsiflora Steud. (C. vaginata Tausch. O. po- 
šva tá.) Klásky samicí 1 — 3, volnokvěté, na stopkách lysých. Pluchy 
vejčité, hrotnaté. Měchýřky tříhranně vejčité, bezžebré, zobánek mírně 

W 



— 164 — 

dlouhý, vně hladký, nahoře mázdřitý, dvoulaločný. Stéblo na spodku 
s listy krátkými, dlouze pošvatými, mimo to vyrůstají z oddenku ješté 
svazečky travozelených, lysých listův, kratších než stéblo. 

V. O 15—0-30 m. Plucliy hnědé se širokým zeleným středním 
pruhem. Podobá se poněkud C. panicea, od této však zobánkem, krátkou 
čepelí listů stéblových a travozelenou barvou patrně odlišná. 

Ij. Červen, červenec. Travnatá, poněkud vlhká úbočí Jeseníka. Velrni 
pořídku. Hockšar, Koperník, Velk. kotlina (Gr. FI.), prameny střední Opavy 
na Pradědu (Kugler), Vysoká hole poblíž Petrštýna (Baenitz). 

275. C. Michelii Host. (O. Micheliova.) Stéblo přímé, nahoře 
drsné. Samicí klásky 1- — 2, vejěité neb podlouhlé, dosti volnokvěté, na 
stopkách lysých, namnoze zavřených. Pluchy podlouhlé, bělavomázdřité, 
s drsným hrotem. Měchýřky opakvejčité, tříboké, tečkované, slabě žeber- 
naté ; zobánek dlouhý, čárkovitý, vně draslavý, hrotnatě dvouzubý. Listy 
přízemní úzce čárkc)vité, přímé, lysé, světlozelené. 

V. 0'25 — 0"45 m. Klásky samčí běložlutavé. Plody velké, zelené. 
Rostlina světlozelená. 

1}. Květen, červen. Suché lesy, keřnaté stráně, návrší. Ve střední a 
jižní Moravě rozšířena, jinde chybí. V brněnském kraji: Písařky u Brtia, 
Hády u Obran, Adamov, Polavské kopce (Makowsky)!, Tuřanský les a u Šla- 
panie (Niesslj!, u Rosic (Oborny), u Klobouk (Steiger)!, u Pustoměře a 
Drysic (Spitzner), kopce u Cacovic, vinice u Obran, Líšeň, Bílovice, Bedřicho- 
vice, Hustopeč, Morkňvky, Krumlov, Budkovice, Olbramovice, pod Leskounem 
u Vedrovic a koleni Vedrovic. — V okolí prostějovském : v Selouteckěm lese 
a na Kosíři (Spitzner). Ve znojemském kraji u Náměště (Roemer), odtud až 
po Mikulov, u Vranova, Bítova, Jevišovic, Tasovir, Plece a j. (Oborny), Obora 
u Kroměříže (Palla), u Strážnického přívozu, les Háj a Plechovec u Bzence 
(Babela), místy u Vehhradského háje (Schlogl) 

**) Klásky samčí pravidelně 2 neb více. Měchýřky se zobánkem 
vně hladkým. Listeny nepošvaté neb jen nejdolejší kratičce pošvatý. 

276. C. palu do sa Good. (C. acuta Curt. C. acutiformis 
Ehrh. O. kal už ní). Stéblo silné, ostře tříhranné, nahoře drsné. Samčí 
klásky 2 — 4, jich pluchy tupé neb přítupé, samicí 2 — 4, válcovité, 
dolejší krátce stopkaté, obyčejně přímé, jich pluchy kopinaté, hrotnaté 
neb v drsný hrot zahrotnatělé. Měchýřky smáčknuté dvoustranné, vejčité 
neb vejčité podlouhlé, žebernaté; zobánek krátký, krátce dvouzubý. Listy 
dosti široké, čárkovité, na rubu sivé ; dolejší pošvy listů nahnědle na- 
chové, v síťku roztř(!pené. 

V. 0-50 — 1'00 m. Pluchy černohnědé se zeleným střediu'm ])ruhř^m. 
Měchýřky sivé, nelesklé. 

T]. Květen, červen. Bažiny, břehy, příkopy. V rovině a pahorkatině 
obecná, v předhoří pořídku. Beroun (Gans), Vsetín (Bubela). V Těšínsko- 
Bělsku (Kolbenheyer) a ještě ve Velk. kotlině (Engler a O))orny ) !. V okolí 
Brna: Kartouzy, Obrany, Bílovice, Jedovnice, Tišnov, Cernovice, Rajhrad atd. 



— 165 — 

/?) Kochiřuia D. C. (spec.) Mécliýřky podlouhlé. Pliichy dlouze 
zakončíte, dvakrát, delší než měcliýřky. Klásky kratší než u tvaru zá- 
kladního. 

Řidčeji: Vyškov, Břeclav; kolem Brna, Hnanice, Wiesenberk (Oborny)- 

277. C. vesicaria L. em. (O. puchýřitá). Stéblo ostře tří- 
hranné, na hranách obyčejně drsné. Klásky samčí 2—4, čárkovité, 
samicí 2 — 4, válcovité, oddálené, nejdolejší převislé; pluchy kopinaté. 
Měchýřky vejčitě kuželovité, nafouklé v zobánek ponenálilu zúžené, 
přímo odstálé, zobánek s 2 vláskovitě zahrotnatělými zuby. Listy čárkovité, 
ploché i se stéblem travozelené, dolejší pošvy hnědočervené se zřetelnou 
síťkou. 

V. 0-30 — OGO m. Pluchy světlohnědé se světlým středním pruhem. 
Plody posléze zelenavožluté. 

% Květen, červen. Břehy, příkopy, bažiny. Rozšířena a hojná. V okoh' 
brněnském : Kartouzy, Budkovan u Jedovnic, Měnin, Nosislav atd. ; u Pistovic 
(Spitzner), ve vyšších polohách na Radersberku u Wiesenberka (Bittner) a 
u Švýcarny na Pradědu (Cxrabowski). 

278. C. ampullacea Good. (C. rostrata With. O. bubli- 
natá). Stéblo tupě tříhranné, hladké, zřídka nahoře drsné. Klásky 
samčí 1 — 3, samicí 2- — 3, válcovité, hustokvěté, oddálené, krátce stop- 
katé, přímé. Měchýřky kulovitě vejčité, nafouklé, žebernaté, skoro rovno- 
vážně odstálé, v úzký a dlouhý, vláskovitě dvouzubý zobánek náhle 
zúžené. Listy úzce čárkovité, sivé ; pošvy bez zřetelné síťky. 

V. 0"25 — 0"60 211. Pluchy červenohnědé, se světlým středním pruhem, 
na konci bělomázdřité. Měchýřky zelenavě žluté, lesklé. 

Tj. Květen, červen. Příkopy, břehy, bažiny, rašeliny. Porůzný v rovině 
a pahorkatině, v horách hojnější. Schází v okolí brněnském. V kraji pro- 
stějovském : na Splachách nad Braniskem, na Zlechově a j. (Spitzner). Ve 
znojemském kraji: jen kolem Náměště (Roemer). Kolem Jihlavy: břehy Jihlavy 
a u panského mlýna (Reichardt), Pávov (Neumann), toto naleziště však již 
v Cecháchj kolem Heřmanova (Schwoder), Spálený žleb u Slavonic (Oborny), 
Olešnice (Clupek), Olší, Ochoz u Bystřice, Vitochov, Zvole, Nov. město, Velk. 
Losin, Nov. ves, Rymařov. — Kolem Uh. Hradiště (Schlosser a Schlogl), Zubří, 
Ženklavský mlýn a Svinec u Nov. Jičína (Sapetza), Hranice (Schlosser), Frid- 
land (Schur), Střelná u Libavy a u Berouna (Gans). V Těšínsko-Bělsku, 
jako na Cantorym (Kolbenheyer). Hojná v horách Jesenických : kolem Kar- 
lovské studénky (Niessl), Koperník, jezerní pole mezi Koperníkem a Fuhr- 
mannštýnem !, Velk. jezero na cestě od Frant. myslivny k Mravenčímu vrchu 
(Oborny), Opava pod Ovčírnou, zde jmenovitě hojná poblíž Hrázové boudy, 
na cestě od Ovčírny k Divokému kamenu, mezi Petrštýnem a Pradědem, 
Keilig, Stechplan, Červený vrch, Studénková hole. 

279. C. ri pária Curtis. (O. pobřežní). Stéblo ostře tříhranné, 
nahoře drsné. Klásky samčí 2 — 6, s pluchami ostnitohrotitými, samicí 
2 — 5, válcovité, dolejší stopkaté, často ničí, jich pluchy vejčité, s dlouhým 
drsným hrotem. Měchýřky kuželovité, příoblé, tříboké, žebernaté, matně 
lesklé, kožovité, nažku ostře tříhrannou volně obkličující, zobánek krátký 



— 166 — 

s dvouina lirotnatými zu])y. Listy široce tárkovité, sivé. Pošvy bez zře- 
telné síťky. 

V. 0'60 — rSO m. Pilichy nachově linědé, se zeleným středním 
pruhem. Mécliýřky posh^z nahnědlé. Krásný a statný druh. 

Ij. Květen, červen. Příkopy, břehy potokav a rybníkův. Rozšířena, místy 
schází, jako v kraji jihlavském, v severní části kraje znojemslíého, brněn- 
ského a olomouckého. V kraji brněnském: Rybníčky u Kartouz, Rečkovice, 
Rajhrad, Měnín, Vranovice, Vyškov, Bosonohy, Troubsko, Veselka, kolem 
Břeclavi. — V okolí Znojma j(m ojedinělé, hojná v nížinách Dyje (Oborny). 
Obecná v poříčí Moravy kolem Olomouce fVogl a Makowsky), Písek a 
silniční příkopy u Uh. Ostroha (Babela), Strážnice; Uh. Hradiště (Schlogl), 
kolem Hustopeče (Sapetza) a v Těšínsko-Bělsku (Kolbenheyer). 

/9) gracilescens Hartm. (C. r i pária var. grácii i s Siegert 
exsicc.) Rostlina štíhlejší, listy užší. Klásky samicí, štíhlejší a poněkud 
delší, na dolejšku volnokvěté, někdy všecky dlouze stopkaté a převislé. 
Zobánek někdy hlouběji rozeklaný. 

Dle Oborného přináleží sem rostlina jemu Steigrem od Kašnic u Klo- 
bouk zaslaná. 

280. C. nutans Host. (O. rýhovaná.) Klásky samčí 1 — 8, 
sblížené, s pluchami přihrocenými až ostnitě hrotitými, samicí 2 — 3, 
krátce válcovité, oddálené, dolejší déle stopkatý, jHÍmý; jich pluchy 
vejčité, útle zahrotnatělé. Měchýřky vejčité kuželovité, příoblé, tříboké, 
podél rýhované, kožovité, nažku velkou, tupě tříhrannou, dosti ztuha 
obkličující; zobánek krátký, s 2 hrotnatými zuby. Listy úzce čárkovité, 
travozelené. 

V. 0'20 — 0-40 m. Rostlina štíhlá. Pluchy tmavohnědé se zeleným 
středním pruhem. 

% Květen, červen. Vlhké příkopy, kalužiny. Velmi pořídku a jen na 
jihu moravském. Na kalužinách jílovitých u Břeclavi a Star. Břeclavi, 1883 
mnou objevena. 

/5) Trich ocarpae. Měchýřky chlupaté. Oddenek plazivý. 

28L C. filiformis L. (O. nitkolistá.) Stéblo tenké, štíhlé, 
nahoře drsné i s listy lysé a nasivěle, skoro do polou listnaté. Samčí 
klásky 1 — 8, samicí 2 — 8, podlouhlé, elliptické, přisedlé neb nejdolejší 
krátce stopkatý. Pluchy vejčité, přihrotnatělé, zdélí měchýřkův. Listeny 
s kratičkou pošvou neb nepošvaté. Měchýřky nafouklé, krátce plsťnaté 
s plochými žebry, zobánek krátký, kuželovitý. Listy úzce čárkovité, 
svinuté ; jjošvy červenavě linědé s útlou síťkou. 

V. 0"40 — 0"90 m. Pluchy červenohnědé, se širokým zeleným pruhem. 
Rostlina tuhá. 

% Květen, červen. Rašeliny, bažiny. Pořídku: bažinná luka u ))ze- 
ncckélio nádraží (Bubela). Mechové jc^zero u Reivízu (Gr. Fl.)!. Schlosser 
uvádí tento druh pro Dúbravu u Bzence. 

282. 0. hirta L. (O. srstnatá.) Stéblo tupoliranné, jen nahoře, 
drsné, po celé délce listiiaié. Klásky samčí 1 — 8, sblížené, samicí 2—4 



— 167 — 

podlouhlé, válcovité, dosti volnokvěté, oddálené, stopkaté. Listeny dlouze 
pošvaté. Pluchy široké, roztroušeno chlupaté, s krajem široce bělomázdři- 
tým a špicí huňatě brvitou. Měchýřky nadmuté, vejčité kuželovité, silně 
žebernaté, šedochhipaté ; zobánek dlouhý, s 2 zuby vláskovité zahrotnaté- 
lými. Listy šíře čárkovité, ph^ché i s pošvami chlupaté neb skoro lysé ; 
pošvy bez síťky. 

V. 0-20— 0-60 m. Měchýřky šedozelené. 

% Kveten, červen. Vlhké písfiny, břehy, cesty, příkopy. Všude obecná, 
v horách až k 600 in. 

/?) hirtiformis Pers. Listy a pošvy lysé. Měchýřky roztroušeně 
chlupaté. 

Řidčeji. Brno (Oborny), Kartouzy, Slavkov. — Olešnice (Clupek), v údolí 
Hradnice u Znojma a u Jevišovic, zde rostliny malé, zakrslé, s měchýřky 
skoro lysými (Oborny), Zvoleňovice. 

84. Rliyiichospora ValiL Hrotiioseinenka. 

283. R. alba Valil. (H. bílá.) Stéblo nitkovité i s listy nasivělé. 
Klásky bělavé neb nacervenalé ve svazeěnatém stejně vysokém vrcholíčku, 
jehož listeny obyčejně nepřesahují. Stětinky zdélí nažky. Prašníky 2. 
Listy čárkovité, žlábkovité. Oddenek trsnatý, bez výběžkuv. 

1\. Červenec, srpen. Bažinná a rašelinná luka. Pořídku. Bažiny u Mi- 
kovic a Podolí poblíž Uh. Hradiště, zde dosti četný (Schlogl). V Těšínsku: 
Blodnice (Kotschy), rašeliniště GoUich u Brónova poblíž Rudzic (Reichardt), 
Dolní grunt u Cuckmanthi (Mik.). R. fusca Rom. et Schult., jež uvádí 
Schlosser s předešlou pro okolí Telče byly zde Reichardtem, Oborným a 
mnou marně hledány. 

85. Scirpus L. Skřípina. 

1. Phyllothryon Celak. Stéblo listnaté. Listy čárkovité, ploché, 
trávo vité. 

a) Blysmus Panzer. Klásky v konečném dvouřadém, na dolejšku 
často složeném klasu. Stětinky okvětní 3 — 6, řidčeji žádné. Blizny 2. 

284. S. compressus Pers. (S. smáčknutá.) Stéblo nezřetelně 
hranaté, na spodině s listy a pošvami. Klásky 6 — 9květé, v klase dvou- 
řadém, doleji často složeném a přetrhovaném. Pluchy podlouhle kopinaté, 
hrotnaté. Stětinky okvětní 3 — 6, nazpět osténkaté. Nažky opak vejčité, 
smáčknuté. Listy na hřbetě kýlnaté, nejdoleji žlábkovité i s rosthnou 
nasivělé ; pošvy hnědé. Oddenek trsnatý. 

V. 0-10 — 0-25 m. Pluchy kaštanové. Podobá se C. disticha. 

'4 Červen, červenec. Písčiny, břehy, mokré pastvy, luka bahnivá. 
Porůzná, místy schází. Schází bezpochyby v nejbližším okolí Brna. Adamov 
(Theimer)!, Lomnice (Pluskal), Klobouky (Steioer), Mikulov, Břeclav (Makow- 
sky), Čejč (Oborny). Hojná kolem Náměště (^Roemer), kolem Znojma (Oborny), 
poriiznu na lukách u Rotkova poblíž Bystřice, Zvolo, Nov. město. — V po- 
říčí Moravy : na vlhkých lukách u Repčína, Černovíra a j. u Olomouce 



— 168 — 

(Mik), rašelinná luka u bzeneckého nádraží (Bubela,). Star. Břeclav, Rohatec, 
Strážnice, Velká, Pulčín a Hradišov u Pulčína. — Hustěnovice u Uh. Hradiště 
(ScMogl), Javóřina (Holuby), Rusava (Sloboda), na vrchu Cupu u Vsetína 
(Bubela), západní svah Počavské gory u Star. Jičína (Sapetza)!, Hranice 
(ř*hlosser)!, Blogotice, Sibice a Mal. Ostrý v Těšínsku (Kolbenheyer). 

b) Dichostylis Ness. Klásky v konečném kmželi strboulkovitě 
směsi>nanéin, několika lupenovitýrni listeny podporovaném. Stětinky 
okvětní žádné. Blizny 2. 

285. S. Michelianus L. (S. Micheliova.) Stébla tříhranná, 
v trsu, přímá neb položená, v dole listnatá. Klásky malinké, vejčité, 
bledozelené. Plncby podlouhlé, přikročené. Listeny 2 — 3, listovité, rovno- 
vážně odstálé, zdélí neb delší než stéblo. Nažky smáčknuté, ostrohranné. 

V. 0'01 — O' 15 m. Pošvy červenavé, pluchy bělavé se zeleným 
kýlem. Podobá se Cyperus neb Carex cyperoides. 

Červenec — září. Břehy rybníkův, zaplavovaná místa. Pořídku. Cejč 
(Kržisch), Kobylí (Reissek), Terezov, Brumovice. — Břehy Moravy u Jarošova 
poblíž Uh. Hradiště (Dr. Karl a Schlogl), u Ostroha (Reissek). 

c) Euscirpus Neil. Klásky v svazečku neb jednotlivé, dílem 
přisedlé, dílem stopkaté, v konečném několika lupenovitými listeny pod- 
porovaném kruželi. Stětinky okvětní 3 — 6. Blizny 3. 

286. S. maritimus L. (S. mořská). Stéblo tříhranné, pod pro- 
středek listnaté. Klásky veliké, rezavobnědé, po 3 — 5 nahloučené, sem 
tam též jednotlivé, v jednoduchém neb svazečnatém kruželi. Pluchy 
dvouklané, ve výkrojku s hrotem. Listy žlábkovité, s ostrým kýlem. 
Oddenek s výběžky, na konci hlízovitě ztlou.stlými. 

V. 0-30— 1 00. Pluchy hnědé. 

T\. červen, červenec. Příkopy, břehy, vlhké háje. Hojná ve střední 
a jižní Moravě a v pohoří českomoravském, jinak ojedinělá. V brněnském 
kraji: kolem Brna a Měnína (Makowsky), Blučina a Svitava (Niessl), Kobylí 
a Klobouky (Steiger), Cejč (Wiesner), břeh Svitavy u Komárova a Obran, 
Černovice, břehy Ponavky a rybníka u Kartouz Nenovice, Rajhrad, Vranovice, 
Slavkov, Vyškov, Střelíce, Šardičky, Terezov, Slavětice, Břeclav, Star. Břeclav, 
Pošt.orna. — Na lučném údolí za Zešovem poblíž Prostějova (Spitzner), při 
silnici do Rataje u Kroměříže (Palla). Ve Znojemsku: kolem Náměště (Roemer), 
Hrušovany a hojná podél Dyje až k jejímu ústí (Oborny). V českomoravském 
pohoří: Telč, IJačice, Věcliňov, Bystřice, Zvole, Hor. Rozinka, Nov. město, 
Vlachovice, Pohledec, Zdar, Jimramov, Nov. Jimramov, Javorek. — V poříčí 
Moravy: mezi Chvalkovicemi a Pavlovicemi u Olomouce (Mik), Klášter Hra- 
disko (Makowsky), mezi Bzencem a Čejkovicemi (Uechtritz), hojná u Bzence 
(Bubela), Rohatec, Petrov, Strážnice, Uh. Brod, Havřice, Moravská Ostrava, 
Hrušov, Heřmanice. — Ve Slezsku : Blogotice v Těšínsku (Kolbenheyer), Opava 
(W. Fl.) Krnov (Schlosser). 

ft) compactatus Hoffm. (spec.) Klásky všecky přisedlé. 

Hojná pospolu se tvarem základním neb bez něho. Kolem Brna, Měnína, 
Znojma, Hrušovan (Oborny), kolem Nenovic, Rajhradu, Vranovic, Vyškova, 
Břeclavi atd. 

}-) m o n o s t a c h y s S o n d e r. Klásky jednotlivé. 



— 169 — 

Posud bezpncliyby jen přehlednuta. 

287. S. silvaticus L. (S. lesní). St(^blo ín]w iřílirainié, až 
nahoru listnaté. Klásky malé, vejčité, jednotlivé neb po 2 — 5, ve svaz- 
cích mnohonásobně složený kružel činících, jich stopky draslavé. Pluchy 
podlouhlé, útle hrotité. Stětinky okvětní osténkatě drsné, zdélí nažky. 
Listy široce čárkovité, ploché. Oddenek s podzemními výběžky a krát- 
kými listnatými výhonky. 

V. 0-50 — 1-00 m. Klásky četné. Pluchy ěernavozelené, zeleně kýlnaté. 

Ij- Květen, červen. Břehy, lesní močály, příkopy, bažiny. Všude hojná. 
V Jeseníku: na Donnerlanu u Karlovské studénky asi Í)UU m. — Velk. 
(GrabowskJ) a Mal. kotlina (Bachniann). 

y5) ramosus Baenitz. Květenství více rozvětvené, méně nahlou- 
čené. Klásky nejsou tak hustě při sobě jako u tvaru základního, ný)»rž 
jsou s ojedinělými stopkatými promíchané. 

Řidčeji: Brno, Lukov, údolí Dyje poblíž ndýna Trouznického u Znojma, 
Strachotice (Oborny). 

288. S. r a d i c a n s S c h k u h r. (S. koře n u j í c í). Stébla tu |iě 
tříhranná, až nahoru listnatá. Klásky vejčitě kopinaté, v.šecky jednotlivé, 
pořídku po 2, na stopkách hladkých, v mnohonásobně složeném kruželi. 
Pluchy tupé, bezhrotné, lysé. kStétinky okvětní hladké. Listy čárkovité, 
ploché. Neplodní lodyhy obloukovitě k zemi skloněné, koncem kořenující. 

V. OoO — 100 m. Pluchy černavozelené, zeleně kýlnaté. Podobná 
předešlé, v úžlabí listů kruželových někdy svazečky listův. 

Ij. Červenec, srpen. Kamenité břehy a kaluže. Pořídku. Trouznický 
mlýn u Znojma poblíž žlebu nilokového a odtud na několika místech až ke 
Znojmu (Oborny). Renardovice na Visle a u Bělska (Uechtritz), Heraltice 
a Krnov v Opavsku (Gr. Fl.). 

2. Coleothryon Celak. Stéblo nahé, dole pošvaté ; pošvy bez- 
čepelné neb hořejší 1 — 2, s krátkou štětinkovitou neb svinutou čepelí. 

a) Schoenoplectus Rchb. Klásky po 3 — 5 ve svazečku, zřídka 
výminkou jeden, listenem prodlouženým, zeleným; ve zdánlivé })ostranní 
kružel zatlačené. Stětinek okvětních několik. Blizny 2 — 3. 

289. S. Tabcrnemontani Gmel. (S. Taber nemo ntano va). 
Stéblo oblé, světle sivozelené. Kružel stažený, stopkatých svazků klásko- 
vých málo neb žádné. Pluchy nachovými tečkami drsné. Nažka dvouboká. 
Blizny 2. Pošvy obyčejně s krátkou čepelí, ostatně jak S. lacustris. 

V. 0-60 — 1'00 m. Rostlina tenčí a štíhlejší než S. lacustris již se 
v mnohém ohledu podobá. Pluchy nachověhnědé. Nažky, jen poloviční 
délky co následující. 

T\. Červen, červenec. Bahniska, vlhké háje, příkopy, slatiny. Rajský 
lesík u Brna, Mikulov, Lednice, Příkludy, (Makowsky), Nenovice, Krunivíř, 
Terezov. — Velmi hojná na bařinných lukách u Březovic a Kelčic (Spitzner). 
Čejč (Uechtritz), bažinná luka u bzeneckého nádraží (Bubela). 



— 170 — 

290. S. lacustiis L. (S. jezerní). Stéblo přímé, oblé, jen na- 
hoře .slabě hranaté, travozelené. Klásky podlouhle vejčité, svazky klásku 
v složitém kružoili, z největší části sto})katé. Plucliy hladké neb na kýlu 
drsné, vykrojené, brvité. Listen květenství často kratší než toto. Nažky 
tříboké, jemně přihrocené, obyčejně s 3 bliznami. Pošvy nachové, nej- 
hořejší 1-2, někdy s krátkou če])elí, ostatní l)ez této. 

V. 1'00 — 2"00 m. Pilichy červenohnědé, s tlustým ostnitým hrotein. 

1\. Corven — srpen. Vody stojaté a mírně tekoucí. Obecný a pospolitý. 

21)1. S. Pollichii Godr. et Gren. (S. trigonus R o t h. 
S. Polichiova). Stéblo ostře tříhranné, s })lochanii poněkud vydutými, 
travozelené. Klásky vejčité, ve volném neb staženém, z přisedlých neb 
stopkatých svazečků složeném kruželi. Plucliy dvouklané, ostnitohrotité, 
třasnitě brvité. Měchýřky dvouboké, ploše vypouklé, jemně přdírocené. 

V. 0"B0 — 1"00 m. Plucliy hnědé neb červenohnědé. 

% Červenec — září. Břehy, příkopy, místa zaplavovaná. Velmi pořídku. 
Posud jen u Star. města poblíž Uh. Hradiště (Scldogl). Schlosser uvádí tuto 
rostlinu pro okolí Mašova, kde však marně hledána byla. V Dolních Rakou- 
sích obecná. 

b) Isolepis R. Br. Klásky v kulatých strboulkách, zřídka jedno- 
tlivé, listenem listnatým, vzpřímeným zdánlivě postranní. Štětinky 
okvětní žádné. Blizny 3. 

2í)2. S. holoschoenus L. (S. šasi no vitá). Stéblo oblé, přímé, 
sivé, jen na spodině s pošvami a několika li.sty. Klásky malinké, rezavo- 
žlutavé a nahnědlé, četné, v kulatých strboulkách, jichž konečný, při- 
sedlý, postranní 1- — 4, obyčejně dlouzestopkaté, odstálé. Listen prodlou- 
žený, polooblý, stéblo dokončující. Nažky opakvejčité, tříhranné, hladké. 
Pošvy se síťkou, 1 — 2 nehořejší, se štětinovitě svinutou čepelí. Oddenek 
válcovitý, dřevnatý, plazivý, s výběžky. 

V. 0*50 — 1"00 m. Pošvy žlutohnědé. Pluchy nahnědlé neb žluté, 
bělokrajné. 

Ij. červen, červenec. Vlhké louky, písčiny, bažiny, v jižní části porůzná. 
V kraji brněnském : Vranovice (Reissek), Šardice, Cejč (Makowsky), Gerano- 
vice (Oborny). Luka a příkopy u Břeclavi, vlhká luka u Staré Břeclavi. — 
Kolem Znojma: na louce podél cesty od Milfrouna k Našeticíim, les Hoja 
u Hrušovan a Popic (Oborny), Trasenhofské pastvisko u Mikulova (Domas). 
Příkop pod nádražím u Bzence (Bubela), Hodonínský les (Wiesner), mokré 
jámy při Předhradské skále na Javořině (Holuby). 

/5) australis L. (.spec.) Stéblo nižší, strboulky malé, velikosti 
hrášku, jednotlivý přisedlý a zřídka některé stopkaté. 

Na suchých místech tvar hojnější: Našeti(;e, Popice, les Hoja u Hru- 
šovan (Oborny). Kolem Břeclavi a j. 

25)3. S. s e t a c (í u s L. ( S. n i t k o v i t á). Stébla nitkovitá, (h^lší 
než přízemní listy, i s celou rostlinou lysá, v trsu. Klá.sky vejčité, malé, 
zelenavě nahnědlé; 1—3 ve svazku po straně štětinovitého listenu. 
Niižka iříboká, vynilšlc |)riiliovaná, kráicc přihroccná. Plizny 3, tyčinky 2. 



— 171 — 

V. 005 — 0"20 m. Pošvy luicliovó; plucliy zeloiiavé a čenioiiachové. 

Ij- červenec, srpen. Vlhké písčiny, z;iplavovan;i pobň^ží, břehy řek 
a rybníkův. Porůzná. Kolem Brna: Svratka mezi Písařkami a Komárovém 
(Makowsky), Troul)sko (Oborny), Rajhrad, Tišnov. — V Prostějovskii, u pkim- 
lovského rybníka zřídka (Spitzner). Ve Znojemsku : kolem Náměště (Roemer ), 
Mikulov (Domasj. V jihlavském kraji : za plovárnou a u Lankvandského 
rybníka (Pokorný), Sichrovské rybníky a u pohodnice u Slavonic, u Nové 
vsi, rybníky u Velk. Voskesu a Stojeěína (Oborny), Raděnice, hojná u Dolní 
a Horn. Bobrové, Pikarec. — Ve východní Moravě: předměstí Olšovec u Bzence 
s Cyperus íiavescens (Bubela), Hustopečské rybníky u Nov. Jičína (Sapet.za), 
Vsetín (Bubela), Fridland (Schur), velmi hojná u Kunčic a Jjohdanovic 
(Schlosser). V Těšínsku (Kolbenheyer). 

c) Baeothryon N. Klásky jednotlivé, konečné bez list()VÍi(']io 
listenu. Stětinek okvětních několik. Blizny 3. 

294. S. p a u c i.fl o r u s L i g li t f. (S. b a e o t h r y o n E h r. S. c h u d o- 
květá). Stéblo oblé, útle rýhované, přímé. Klásky krátké, vejčité, 
3 — 7květé. Plucliy vejčité, kýlnaté, přilirocené, trvalé, nejdolejší pol- 
objímavá. kŠtětinky okvětní drsné. Nažka tříliranná, útle žebornatá, mezi 
žebry síťkovitě tečkovaná; zbytek čnělky tříhi'anně jehlancovitý, od nažky 
článkovitě neoddělený. Pošvy zavřené, bezčepelné. Oddonok trsnatý, 
někdy s krátkými výběžky. 

V. 0"05 — 0*25 m. Pošvy i plucliy hnědočervené. Svými plody a 
spodinou čnělky jest tento drnli přechodem k rodu Heleocharis. 

T\. Červen, červenec. Bažinná a rašelinná Inka, vlhké písčiny. Pořídku 
a velmi porůzná. Čejč (Makowsky), bažinná luka na dol. Dyji u Mušova 
(Schlosser a Makowsky), nezřídka u Střebovic a Nové vsi (Schlosser), Lobník 
v severní Moravě (Uechtritz sen. 1819), Karlův pramen u Velk. Losina (Paul). 
Bažiny na Čupu u Vsetína (Bubela). Pořídku u Lomné a mezi Lomnou 
a Jablunkovem. — Mezi Mosty a Jablunkovem v Těšínsku (Stein). 

86. Heleocharis R. Browii. 

295. H. palustris R. Br. (S. bahenní, palach). Stéblo příoblé, 
jemně pruhované, přímé, bezlisté, málo lesklé, nasivělé. Klásek konečný, 
podlouhlý neb kuželovitý, nejdoleji s 1 — 2 prázdnými, skoro vstřícnými 
poloobjímavými plévami, plucliy hořejší přihrotnatělé. Nažka opak vej- 
čitá, čočkovitá, bezžebrá. Zbytek čnělky jak dlouhý, tak široký. Blizny 2. 
Oddenek oblý, plazivý. 

V. 0'10 — •0"50 m. Pošvy červenohnědé. Plucliy hnědé, na okraji 
bělomázdřité. 

1\. Červen — srpen. Vlhká luka, ))řehy ryl>níkův a řek, mokřady. Obecná. 

fi) castanea Celak. Plucliy kaštanové s úzkým středním ])ru- 
hem, úzce bělokrajné. 

Řidčeji: Černovice, Břeclav. — Kolem Náměště (Roiíiner), kolem Slavo- 
nic (Oborny). 



— 172 — 

2!)6. H. uniglumis Schul t. (Scirpus uniglumis Link. 
S. jednoplevá.) Stéblo bczlisté, travozelené, lesklé. Klásky podlouhle 
kuželovité. Prázdná pléva 1, dokonalo objímavá. Nažka tečkovaná. Od- 
,denek a pošvy lesklé, hnědočervené, ostatně jak předešlá. 

V. 0-10 — 0'30 m. Předešlé podobná, štíhlejší. Pluchy větší, ka- 
štanové, s úzkým zeleným středním pruhem. 

% Červen — srpen. Příkopy a ])ažinná luka. Pořídku. V okolí Prostě- 
jova: u Kelčic, Dobrochova a Kobeřic dosti hojná (Spitzner). /elezité bažiny 
u Náměště (Roemer), v příkopu pod bzeneckým nádražím s Equisetum hiemale, 
hojná na lukách u Šardic poblíž Bzence (Bubela). Dle Mika též na bažinných 
lidíách u Holasovic v Opavsku. 

297. H. acicularis R. Brown. (Scirp. acicularis L. 
S. j ehlovitá). Stéblo nitkovité, silněji rýhované. Klásky podlouhle 
vejcité, hrotnaté. Pluchy přihrotnatělé, všecky plodné, nejdolejší stéblo 
dokonale objímavé. kStětinky 2 — 4, opadavé. Nažka podlouhle opakvejčitá, 
tupě tříhranná, žebernatá, jinak hladká. Zbytek čnělky malý. Blizny 3. 
Oddenek nitkovitý, dlouhoclenný, plazivý. 

V. 0"03 — 0"20 m. Klásky velmi malé, zelenavé neb nahnědlé; pluchy 
hnědé, bělokrajné. 

% Červenec, srpen. Písčité a bahnité břehy rybníkfiv a řek, zaplavovaná 
místa. Porůznu v rovině i pahorkatině. V jižní části brněnského kraje obecná 
(Makowsky), hojná podél Svratky u Brna, u Svitavy (Niessl). Kunštát (Člupek), 
břehy Svitavy u Brna, Boskovice, Doubravník. — Za pilou a u třetího mostu 
u Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji méně hojný: Náměšť (Roemer), 
Tasovice Milfroun, Hodonice u Znojma, kolem Jevišovic a v nížinách dolní 
Dyje (Oborny). V jihlavském kraji Lankvandský rybník, prameny Jihlavy 
(Pokorný), skoro u všech rybníkův u Slavonic, Nov. ves, Rudolec, Dačice 
(Oborny), v bahně rybníkův u Ptačova poblíž Třebíče (Zavřel), Telč, Černický 
rybník, v bahně rybníkův u Véchňova, Nov. město. — Kolem Olomouce: 
Hajcín a Černovír (Makowsky), Veselí a Uherský Ostroh (Bubela), kolem Uh. 
Hradiště (Schlogl), Suchodol (Sapetza), v Těšínsku (Kolbenheyer). 

298. H. o vat a Pi,. Brown. (Scirp. o vatu s Roth. S. vej- 
éitá). Stébla příoblá, útle rýhovaná, v hustém trsu, nestejně dlouhá. 
Klásky vejčité. Pluchy zaokrouldené, tupé, nejdolejší poloobjímavé, všecky 
plodné. Nažky opakvejéité, čockovité, hladké. Zbytek čnělky ne tak 
dlouhý jak široký. Blizny 2. 

Y 015 — 0'40 m. Pošvy nachové. Pluchy světle kaštanové, na 
okraji bělomázdřité. 

TI Červenec, srpen. Břehy rybníkův a řek. Velmi porůzná. Kolem Brna 
posud nenalezena. Ve Znojemsku: u Náměště (Roemer), Novolucký rybník 
mezi Grešlovým mýtem a Jevišovicemi (Oborny). Kolem Jihlavy : u Kněžího 
dvora, Jindřichov a Hor. Dubenky (Pokorný), hojná u Ptačova poblíž Třebíče 
(Zavřel), Stalkov, Nov. ves a Slavonice (Oborny). Ve východní Moravě : písčité 
břehy Bečvy mezi Vsetínem a Láskami (Bubela)!, Nov. Jičín!, Hustopeč a Lhota 
(Sapetza), Fridland (Sapetza). Ve Slezsku : V Těšínsku kolem Císzova (W. Pí. 
a Kolbenheyer), Kylešovice, Sádek, Deštné (Mayer). 



- 173 - 
87. Eriopliornm L. Siicliopýr. 

1. Klásek jeden konečný. Chlapy okvětní, nemnohé, volné po od- 
květn kíideřavé. 

299. ¥j. ali)inum L. (S. horský). Stéhlo tříhranné, drsné. 
Klásek vejčitý, chudokvětý, i)říiný; nejdolejší ])lnclia s tui)onnkým zele- 
ným hriitkem. Pošvy na dolejšku stébla otevřené, nejhořejší zavřené se 
štětinkovitou čepelí. Oddenek plazi vý, krátkočlenný. 

V. Q-IO — 0'25 m. Klásky malé, žlnté rezavohnědé, plnchy hnědé. 
Vzezřením Scirpus caespitosus podobná. 

Tj- Květen, červen. Pramenitá a rašelinná místa horská. Pořídku. V Jese- 
níku jen ve Velk. (Gr. Fl.)! a Mal. kotlině (Bachmann a 0))orny). 

2. Klásek jeden konečný. Chlupy okvětní četné, husté, rovné. 

300. E. vaginatum L. (S. po svatý). Stéblo oblé, hladké, na- 
hoře tříhranné. Klásky podlouhle vejčiié, mnohokvété, pluchy podlouhle 
kopinaté, dlouze zahrotnatělé, vesměs blánovité, nejdolejší před kvete- 
ním stéblo a dolejší část klásku pošvovité objímající. Na stéblu nej- 
doleji 1 — 3 úzké, pošvaté listy, hořeji 2 nadmuté pošvy. 

V. 0-25 — 0-50 m. Rostlina šedozelená, pošvy světlohnědé. Plucliy 
načernalé s krajem stříbro vitě šedým. 

% Duben, květen. Rašeliny a bažiny horské. V Beskydách: rašeliniště 
Huti na jižním svahu Smrku (Sapetza), Baranie a Lysá hora (Kolbenheyer). 
V Sudetách: Černý vrh, Neuhausberk, Suchá kupa; Kladský Sněžník (Opic)!, 
u Císařské boudy, Fuhrmannštýn ; Koperník, jezerní pole mezi Koperníkem 
a Fuhrmannštýnem, Studénková hole, Leiterberk, Praděd, Velk. (Oborny) ! 
a Mal. kotlina, Mravenčí vrh (týž), Drehberk, Červený vrh, Uhuštýn, Keihg, 
Stechplan, Velk. a Mal. Jezerník, Česnekový přikop, Děd, na cestě od Ovčírny 
k Divokému kamenu, pod Ovčírnou, Petrštýn, Vysoká hole, Velk. Jelení hřeben. 

3. Klásků více v krnželi okolíkovitém. Chlupy okvětní jako u 2. 

301. E. polystachium R o t h. (E. latifolium Hoppe., 
S, mnohoklasý). Stéblo tupě tříhranné, listnaté. Klásku 5 — 12, posléz 
nejvíce převislých, jich stopky srstnatě draslavé; vlna rovně uťatá. Pluchy 
zahrotnatělé, jednožilné. Listy čárkovitě kopinaté, ploché, s krátkou 
tříhrannou špicí. Oddenek krátký, obyčejně bez výběžkův. Rostlina trsnatá. 

V. 025^ — 0'60 m. Pluchy černohnědé. 

Tj. Duben, květen. Bažinná a rašelinná luka, místa pramenitá. Hojná 
v rovině a předhoří, zřídka v horách. V kraji brněnském: údolí Svitavy od 
Svitavy až k Adamovu (Makowsky), Kartouzy u Brna, Josefské údolí!, Cejč!, 
Morav. Třebová, Chrastová (Oborny), Evanovice, Boskovice, Letovice, Tišnov, 
mezi Bohonicemi, Lískovcem a StřeUcemi, Měnín, Drnovice, Mouřinov, Vyškov, 
v Břeclavsku. — Ve Znojemsku: Náměšť (Roemer), Vranov, Popický žleb 
u Znojma (Oborny), kolem Jihlavy (Pokorný) a na j. m. v českomoravském 
pohoří. — Beroun (Gans), Rudno (Rieger), Velk. Losin, Pekařov, Hynčina 
a úpatí Černého vrchu. — Ve východní části : u bzeneckého nádraží (Bubela), 
kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Hlusovice (Makowsky), Javořina (Holuby), pod 
Hostýnem u Bystřice. — Poschla!, Včelniska u Vsetína (Bubela), Nov. Jičín 
(Sapetza)! Mnichy u Těšína (Kolbenheyer), Velk. kotlina (Uechtritz) !. 



~ 174 — 

302. R. angus tif ol ium R o t li. (E. póly stacliyum L. Sp. 
plant. S. úzkolistý). Stéblo slíoro oblé, listnaté. Klásky 3 — 8, posléz 
nejvíce ])řevislé, jich stopky hladké, vlna zaokrouhlená. Pluchy vejčité 
kopinaté, zahrotnatělé, jodiiožilné. Nažky křídlaté tříhranné, ostnité hro- 
tité. Listy čárkovité, žlábkovité neb skoro ploché, v dlouhý tříbočný 
hriitek zúžené. Oddenek s výljěžky ])lazivýnii. 

V. O 20 — 0"G0 m. Pošvy svétlohnědé. Listy delší, ne vždy užší než 
u předešlé. 

'4 Duben, květen. Bažiny, bahnitá luka. Hojný a všude rozšířen, 
v horáeh řidčeji. V Beskydách : na Javořině (Holuby), na Tulu (Kolbenhoypr), 
na Trojaěfe. V Jeseníku: na cestě od hostince na Červeném vrchu k Svýcarně 
a ve Velk. kotiiné! (Oborny), ('esnckový příkop atd. 

30H. E. gracile Koch. (E. triquetrum Hoppe, S. štíhlý). 
Rostlina volně trsnatá, s výběžky plazivými. Stébla tupohranná, listnatá. 
Klásky 3 — 4, přímé neb nejdolejší posléz převislý, jich stopky krátce 
plsťnaté. Pluchy vejcité, zaokrouhlené na spodku vícežilné. Listy úzce 
cárkovitě ko})inaté, žlábkovité, tříhranné. 

V. 0'20 — 0"40 m. Jemnější než oboje předešlé. Pluchy matně zelené. 

Dolejší ]»ošvy hnědé. 

% Květen, červen. Dle Viorhappera La ])ažinných lukách v Kohoutím 
lese u Vidnavy. 

88 Sclioeíms L. Šášiiia. 

304. S. nigricans L. (S. černavá). Stébla oblá, přímá, lysá, 
])ošvatá, v trsu. Khískú 5 — 10, černohnědých, ve svazku 2 listeny pode- 
přeném. Vnější listen šikmo odstálý, svazek značně přesahující. Pošvy^ 
hořejší s čepelí svinutou, do polovic stébla sahající. 

V. 04 5 — 0'5r> m. Rostlina velmi tuhá, v trsech velice hustýcli. 
Dolejší pošvy, listeny a pluchy leskle černohnědé. 

'2j. Duben, květen. Bažinná luka, v nížinách. Velmi pořídku. Cejč 
(Uechtritz), Mikoviee u líh. Hradiště (Schlogl). Thaler uvádí tento druh pro 
Telč, Reichardt však pochybuje, že liy zde se vyskytoval, s čímž se docela 
srovnávám neb jsem ho zde, jakož i diuhu pro toto stanovisko uvedeného 
,,S. ferru^ineus Ij." marně hledal. 

89. CyixTus L. Síuhor. 

305. C. fus.cus L. (S. hnědý). Stéblo ostře tříhranné, bezlislé 
neb na spodině s 1 — 2 listy i s celou rostlinou lysé. Klásky velmi malé, 
podlouhlé čárkovité, v květenství často mnohonásobně složeném, s 2 — 3, 
namnoze velmi dlouhými listeny listovitými, skoro rovnovážně odstálými 
neb sehnutými. Pluchy přihrotnatělé, do polou se kryjící, tyčinky 2. Blizny 
3. Listy ploché, na okraji drsné. 

V. 0"05 — -0"35 m. Klásky černohnědé neb zelenavé, řidčeji zelenavo- 
hnědé (var. virescens Hoffm. spec.) 



— 175 — 

Corvenec — září. Vllikr písčiiiy, poříčí, zaplavovaná místa, písčité 
břohy. Korůzný. Adamov (Theimer), od fínia }ia jih (Makowsky), Nenovioe 
a Rosico (Oborny), Cojč (Wiesnor), hojný na lukách a zaplavených místech 
u Krnmvíře, porůzný u Terezova a Brumovic. — Ve vodních struhách za Cha- 
loupkami 11 Prostějova (Spitzner). Ve Znojemsku : rybník Okarec u Náměště 
(Roemor), staré řečiště I)j;je u Nesechleba poblíž Znojma (Oborny). Příkopy 
u dráhy a Hajčínské lomy u Olomouce (Mik a Vogl). Na lukách u bzenec- 
kého nádraží dosti hojný (Bubela), kolem Uh. Hradiště (Sapetza a Schlugl), 
Javořina, pod Lopeníkem a u Březové (Holuby), Lásky u Vsetína (Bubela), 
západní svah Pečavské gory u Star. Jičína (Sapetza), při Olše u Těšína 
a u Ustroně (líolbenheyer). 

30fi. C. flavescens L. (S. žlutavý). Stéblo tupě tříhranné, boz- 
listé neb na s])odině 1 — 2list<', lysé. Klásky větší podlouhle kopinat**, 
plocliě, v koiioěněm svazečku neb staženém krnželi, 2 — 8 rovnovážně 
odstálými listeny podepřeném. Pluchy přítupé, až kw konci se kryjící. 
Nažky opakvejčité, dvonboké. Tyčinky obyčejné 3, blizny 2. Listy úzce 
čárko vité, kýlnaté. 

V. 0"02 — 0.25 m. Klásky dvakrát tak veliké jak u předešlé, špinavo- 
žluté neb něco cervenolmědé. 

Červenec — září. Bařiny. příkopy, břehy. Velmi porůzný. Kolem 
Brna: břeh Svratky poblíž Písařek (Tkaný). Rajský lesík, údolí Obravy 
u Nebovid (Makowsky), vlhká Inka na úpatí Babího lomu u Lelekovic (Tkaný), 
Kunštát (Clupek) !, Rověčín poblíž Kunštátu. — Cejč (Wiesner) !, Náměšť 
(Roemer). Předměstí Olšovec stranou ku Bzinku a u nádraží bzeneckěho 
(Bubela), údolí u Popovic poblíž Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina, pod Lope- 
níkem a u Březově (Holuby). V severní Moravě: bahnitá luka za koupelnou 
ve Velk. Losině (Oborny). Ve Slezsku: kolem Krřiova (W. Fl.) a kolem Těšína 
(Kolbenheyer). 

13. Řád. Juneaeeae Bartl. Sitinovité. 

Rostliny tuhé, trávám podobné, s listy oblými neb úzkými, plochými. 
Květy ve vrcholícícli kruželovitých, ze svazečkú neb klásků listennatých 
složené. Květy obojaké. Okvétí ze 6 prostých, pluchovitých, po kraji 
snchomázdřitých lístkuv. Listence pošvaté. Cnélka jedna, někdy kratičká, 
se 8 nitkovitýnii bliznami. Tyčinek B neb 8. Sernenník 3 — 1 pouzdry, 
s 3 — více vajíčky. Tobolka třícblopná. 

Rody: 

1. Sernenník do polou neb dokonale tříponzdrý, vícesemenný. Chlopně 
tobolky u prostřed s přihrádkou neb semenicí. Listy lodyze podobné, 
často s příčnými přihrádkami více neb méně oblé, sitinovité neb žláb- 
kovité lysé. 90. Juiicus. 

2. Tobolka jednopouzdrá, tříchlopná, bez přihrádek, na spodině 
každé chlopně s 1 semenem. Listy ploché, travovité, více neb méně 
chlupaté, pošvy zavřené. 91. Lu<.iila. 



- 176 - 

00. Juiicus Tourn. Sítina. 

1. Aphylli. Lodyhy bezlisté, jen naspodině pošvaté, s dlouhým 
listenem ])od květenstvím. Květy v kruželi zdánlivě postranním. Z oddenku 
plazivého vyrůstají lodyhy ])lodné a neplodné prýty, s jediným, zakon- 
čitým, sítinovitým listem. Semena bez přívěskův. 

«) Rostlina hustě trsnatá. Lodyha jak brk tlustá, statná, sítinovitá, 
kratší nož listen. Kružel vícekrát složený. Tobolka třípouzdrá. 

807. J. Leersii Marsson. (J. conglomeratus Aut. non L. 
J. communis E. Mey. part. S. obecná). Lodyha oblá, útle čárkovaná, 
matně zelená s dření nepřetržitou. Kružel obyčejné kulovitě směstnaný, 
listen nadmutě roz.šířený. Lístky okvětní velmi hrotnaté. Tobolka opak- 
vejčitá, uťatá na konci s vyniklým pupkem, silně lesklá. Tyčinky obyčejně 
3, pošvy nelesklé. 

V. 0-25— 0-50 m. Okvětí a tobolka nahnědlé. 

% Červen — srpen. Místa vlhká a bažinná, v rovině i hoiáeli roz- 
šířena a namnoze hojná. 

308. J. effusus L. (S. rozprostřená). Lodyha něco lesklá, 
světlozelená. Kružel z větví prodloužených, jeho listen nerozšířen do 
nadinuta. Tobolka na konci vtiskla, zbytek čnělky v místě vtisklém. 
Pošvy rezavohnědé, ostatní jak předešlá. 

Y. 025 -050 m. Okvětí a tobolky žlutozelené neb nahnědlé. 
^ červen, srpen. Bažiny, vlhká Inka, l>řehy, příkopy. V celém území 
až do 800 m. obecná. 

309. J. glaucus Ehrh. (S. sivá). Lodyha oblá, silně rýhovaná, 
sivozelená, se dření v přehrádky přetrhovanou. Kružel obyčejně volný. 
Lístky okvětní velmi hrotnaté, vnější delší. Tobolky podlouhle elliptické, 
tupě tříhranné, ostnitě hrotité, skoro delší než lístky okvětní. Tyčinek 
0. Pošvy le.sklé, nahnědlé. 

V. 0"30 — 0'60 m. Lístky okvětní žlutohnědé, tobolky tmavohnědé. 

'Ij- Červen - srpen. Příkopy, vlhká, jmenovitě hlinitá místa. Porůzná, 
v některých krajinách však schází. Kolem Hrna (Makowsky), koleni Slav- 
kova, Vyškova, Terezova, Kyjova, Břeclavi. — Kolem Prostějova: u trati na 
vlhkých lukách blíž Určíc a j. (Spitzner), hojná kolem Kroměříže (Palla). 
Náměšť (Roemer), Znojmo (Oborny). Jihlava (Pokorný), Telč, Bystřice p. P. 
— Olomouc (Vogl), Šun)l)erk (Paul), Rudno (Rieger). Kolem čejce, Mutenic 
a Hodonína (Ueclitritz). Vsetín (Hubela), obecná kolem Rusavy (Sloboda), 
kolem Fridlandu u Fulneku (Oborny), v Těšínsku (Kol))enheyer). Na měst- 
ských lukách kolem Yidnavy, na Butterbcrku v Hukovickém lese (Vierhaj)per), 
kolem Sorgsdorfa, Vlčic a Javorníku (Latzel). 

310. J. effusus X glaucus S c h n i t z 1 e t F r i c k h. Lodyha slabě 
rýhovaná, tmavě travozelená. Kruž(íl Vdlný. Tobolka o\n\k vejčitá, tupá, 
krátce ostnitohrotitá. 

Lístky okvětní nahnědlé, tmavší nož u J. eftusus. Tyčinek 6. 
Y. až 060 m. Pošvy méně lesklé, tmavonachové. 



177 - 



% Červen — srpen. Vlhká, hlinitá místa, mezi rodiči, velmi pořídku. 

V dolní části žlebu Popického, v levo při cestě od Trouznického mlýna do 
Kounic u Znojma (Ol)orny). Kateřinské lázně poblíž Jihlavy (Pokorný) ; toto 
naleziště jest již v Cechách. 

311, J. filiformis L. (S nitko vitá). Lodyha oblá, slabá, nitko- 
vitá, travozelená, nepřetržitou dření naplněná, jen zdélí listenu. Kružel 
jednoduchý, chudokvětý, dosti stažený. Vnější lístky okvětní velmi hrot- 
natě, vnitřní přítupé. Tyčinek 6. Tobolky vejčitě kulovité, s krátkou 
tlustou čnělkou. Pošvy dosti nelesklé, světlohnědé. 

V. 0'20 — 0"50 m. Lístky okvětní bělavé. Tobolky slaraožluté. 

% Červen — srpen. Rašeliny, bažinná luka, v rybnících, jmenovitě v horna- 
tých krajinách, v rovině namnoze schází. V brněnském kraji pořídku : Raškov 
u Lomnice (Pluskal), Kunštát, Olešnice (Clupek), u Protivanova (Spitzner), kolem 
Jihlavy (Pokorný), Telč, Slavonice a bezpochyby v celém jihlavském kraji 
obecný (Oborny), Hradisko nad brankou na cestě k Dobré vodě. Dolní Bobrová, 
Pikarec, Vitochov, Bystřice, Zvole, Nov. město, Star. město. - — Na bažina- 
tých lukách u Hartmanic poblíž Prostějova hojná (Spitzner). Hojná v Sude- 
tách: Neuhausberk, Černá kupa; Kladský Sněžník (W^r. Fl.), Koperník, Fuhr- 
mannštýn, Studénková hole, Praděd (Oborny), na cestě od Vidlice ku Karlov- 
ské studénce, mezi Koperníkem a Hockšarem (Vierhapper), Hockšar, Červený 
vrch, Velk. Jezerník, Děd, na cestě od Ovčírny k Divokému kamenu, Opava 
pod Ovčírnou, Petrštýn, vodorovná cesta od Ovčírny k Frant myslivně, 
Vysoká hole, Velk. kotlina. — Rašeliny kolem Těšína (Kolbenheyer), Bogušo- 
vice (Fiek.). Temeno Baranie (Uechtritz). 

2. Lodyha na spodiné pošvatá, neplodné prýty z oddenku mnoho- 
letých druhii se svazečkera listův. Ústí pošev listových naproti čepeli 
s br vitým jazýčkem. Semena loďko vitá na obojím konci s blánitým 
přívěskem. 

312. J. trifidus L. (S. troj klaná). Lodyha nitkovitá, clmdo- 
listá, na konci s dvěma štětinovými, přímými listeny, v jich úžlabí 1 4, 
v kružel postavené květy. Pluchy hrotnaté, as zdélí podlouhle vejčitých, 
dlouhozobanitých tobolek. Listy štětinovité, žlábkovité. Kostlina hustě 
trsnatá. 

V. O" 10 — 020 m. Okvětí hnědé, bělokrajné, tobolky lesklé, kaštanové. 

% Červenec, srpen. Štěrbiny skalní, vlhké kamenité hřbety horské. 

V Sudetách: Kladský Sněžník (Opic), Fuhrmannštýn (Uechtritz), zde ve štěrbi- 
nách skalních v rozsáhlých trsech. Hockšar, Koperník, Studénková hole, 
Praděd, Petrštýn, Velk. kotlina (Gr. Fl. a Oborny). Jezerní p(jle mezi Koper- 
níkem a Fuhrmannštýnem, Janova chýže, Drehberk, Vysoká hule, na skalna- 
tých místech Pecových kamenů v celých trsech. 

3. Lodyhy na spodině neb i svrchu listnaté, z oddenku mnoholetých 
druhů se svazečky listův. Ústí jjošev listových nebrvité. Semena bez 
přívěskův. 

a) Květy v strboulkách nahloučené, tyto v konečném kruželi. Ty- 
činek (j. Listy oblé neb něco smáčknuté, duté, s přihrádkami vně patr- 
nými. Oddenek rovnovážně plazivý. 

12 



— 178 — 

313. J. lamprocarpus Ehrh. (J. articulatus L. part. 
S. 1 e s k o p 1 o d á). Lodyha přímá, hladkcá, oblá neb něco smáčknutá, tak- 
též i listy. Kružel mnohonásobně složený, větve rozestálé. Lístky okvětní 
podlouhle kopinaté, stejně dlouhé, rovné, všecky hrotnaté neb vnitřní 
přítupé, kratší než tobolka lesklá, podlouhle vejčitá, hrotnatá, v zobánek 
znenáhla ztenčená. Semeno soudkovitě vejčité, s krrtkou stopečkou. 

V. 020 — 0'50 m. Lístky okvětní, hnědé neb zelenavé. Tobolky 
hnědé neb černohnědé. Strboulky 3— lokvěté. 

'2Í- Červenec, srpen. Mokrá luka, břehy, písčiny, bažiny lesní, v celém 
území obecná. 

314. J. fuscoater Schreb. (J. alpinus Vili. S. černo- 
hnědá). Lodyha obyčejně slabší. Kružel složený, jeho větve dosti vzpří- 
mené, tenčí, prodloužené. Okvětí menší, lístky jeho stejně dlouhé, vnitřní 
zaokrouhlené, vnější hrotité, kratší než tobolka podlouhle vejčitá, pří- 
tupá, v zobánek kratičký náhle ztenčená. Semeno vřeteno vité s delší 
stopečkou. 

V. 0-20 — 0'40 m. Okvětí i tobolky černohnědé. Malými tmavými 
strboulky od předešlé snadno rozeznatelná. 

% Červenec — září. Příkopy, bažiny, rašeliny, zvlášť u rybníků porůznu. 
V brněnském kraji: u Otmarova a Měnína (Makowsky a Schlosser)!, kolem 
Cejče (Wiesner)!, kolem Břeclavi. — V jihlavském kraji: Sichrovské rybníky 
u Slavonic dosti řídká, u rybníka blíže Stalkova, raiíeUnná luka u Růžené, 
Matějovic a Valtinova (Oborny), Rohatec ; Hodonínský les (Uechtritz), příkop 
jižně od bzeneckého nádraží s Equisetum hiemale (Bubela), Drahotouš u Hranic 
(Schlosser). Ve Slezsku: bažiny u valchy poblíž Zotiekého dvora, u Velkých 
Heraltic, u De.ítné a Spachova (Meyer), Bučkovice a Skalita u Bělska 
(Kolbenheyer). 

315. J. obtusiflorus Ehrh. (S. tupokvětá). Odstálými neb 
rozkladitými větvemi kružele, bělavými lístky okvětními, žlutavými a 
hrotnatými tobolkami od předešlé rozdílná. Nalézá se dle Schlossera 
v bahně jednoho rybníka mezi Třebíčí a Mor. Budějovicemi, nebyla 
však v době novější zde opětně nalezena. 

316. J. silvaticus Reichardt. (J. acutiflorus Ehrh. 
S. lesní). Lodyha přímá smáčknutá, hladká. Kružel velmi složitý, 
z větviček posléz volně rozestálých. Lístky okvětní kopinaté, všecky 
zahrotnatělé a hrotité, vnitřní delší, špičkou útlou nazpět ohnuté. To- 
bolka vejčitě kopinatá se šidlo vitým zobánkem, málo delší než vnitřní 
lístky okvětní. Listy oblé, něco smáčknuté, hladké, uschlé jemně a hustě 
rýhované. 

V. 040 — LOO m. Lístky okvětní světlo až tmavohnědé. Tobolky 
černohnědé, menší než u předešlé a následující. 

T]. Červenec, srpen. Mokrá luka, bažiny lesní. Pořídku. Koleni Náměště 
(Roemer), Cejče (Bayer), v Grabině u Těšína (Kolbenlieyer), kolem Opavy, 
Krnova a Loděnice (Múkusch), Šubertová Kras a Lukov (Vierhapper). 



- 179 - 

317. J. atratus Krock. (J. nigricaiií? Taiisch. Š. čornavíí.) 
Lodyha dosti oblá s 2 — 4 listy. Větve kružele obyčejně přímo odstálě. 
Lístky okvětní černohnědé, všecky zahrotnatělé a hrotité, vnitřní delší, 
zdélí tobolky vejčitě kopinaté, jednopouzdré, tato í?'e značným zobánkem. 
Listy vynikle 7 — 9žebré, suché oddálenými žebry zřetelně pruhované. 

V. 0'40 — 1"00 m. Listy nejširší mezi všemi příbuznými. 

Tj. Červen, červenec. Příkopy, vlhká luka, bažiny. Pořídku. V nížinách 
Dyje mezi Příkludy a Podivínem hojná (Uechtritz), mezi Popovicemi a Pólavou 
(Čížek), kolem Znojma: v. Sedlešovickém lesíku, na Kraví hoře (Oborny), 
u Sardic ! a v Hodonínském lese (Uechtritz a Makowsky). Ve Slezsku: 
u Kuldova a hojná v Bělsku od Bučkovic počínaje (Kolbenheyer). 

b) Květy v strboulkách nahloučené, tyto jednotlivé nebo v kružel 
sestavené. Tyčinky 3. Listy tenké nitkovité neb štětinovité, bez pře- 
li řádek vně patrných. V trsech bez výběžkův. 

318. J. supinus Monch. (J. bulbosus L. Sp. pl. O. polo- 
žená.) Lodyhy přímé, často položené, kořenující a listnaté, na spodině 
obyčejně hlízovitě-ztloustlé. Strboulky často listnaté, na prodloužených 
větvích kružele, řidčeji jeden konečný. Lístky okvětní široce kopinaté, 
rovné, stejně dlouhé, vnější hrotnaté, vnitřní tupé, něco kratší než to- 
bolka. Listy nitkovité, přízemní i lodyhové. 

V. 005— 0'25 m. Lístky okvětní světlohnědé neb zelenavé. Tobolky 
červenohnědé. Lodyha rostlin ve vodě vzplývajících velice prodloužená. 

'2J. Červenec — září. Vlhké písčiny, zaplavované břehy rybníkův, rašeliny, 
příkopy. Porůzná. V brněnském kraji u Boskovic (Uechtritz). Ve znojemském 
kraji: Jen v okolí Náměště (Roemer). V jihlavském kraji dosti hojná: hlinité 
kaluže za Větrným dvorem u Jihlavy (Pokorný). V dačickém okresu skoro 
kolem všech rybníkův : Sicherské rybníky u Slavonic, u Nových dvorův, Cesk. 
Rudolec, u Valtinova, Matějovic, Růžené a na Kohlberských lukách u Slavonic, 
a Kadolce (Oborny), kolem Telče, Slejboř, Pikarec, Horn. a Dolní Bobrová, 
řídce u rybníka poblíž Věchňova. — U nádraží olomouckého (Prof. Tkaný). 
V Těšínsku a Bělsku (Kolbenheyer), Tomášov (Gr. Fh), Šubrtova Kras a Lukov 
(Vierhapper), Bernatice, Dolní forst (Latzel). 

^) ul i gin osuš Rotil, (spec.) Lodyha položená, kořenující. 

S tvarem základním v jihlavském kraji skoro na všech místech (Oborny) 
s tvarem základním v českomoravském pohoří; u olomouckého nádraží (Prof. 
Tkaný), sem patří bezpochyby též rostliny V. Latzlem pro Dolní forst uvedené 

x) fluitans Lamk. (spec.) Lodyha vzplývající, obyčejně velmi 

prodloužená. 

Příkopy u Boskovic (Uechtritz). Řidčeji u Jihlavy (Pokorný), u Růžené 
a Slavonic (Oborny), u Telče. 

319. J. capitatus Weigel. (S. strboulkatá.) Lodyhy přímé, 
velmi tenké, v trsu. Strboulek jeden konečný, 6 — lOkvětý, listenem často 
prodlouženým podepřený, někdy 1 — 2poboční. Lístky okvětní vejčitě 
kopinaté, vnější s dlouhým outlým hrotem, ven ohnuté, vnitřní kratší, 
všecky delší než tobolka vejčitá, tupá, krátkoostnitě hrotitá. Listy čárko- 
vité, všecky přízemní. 

12* 



^ Í8Ó - 

Červen, Červenec. Vlhké písčiny, zvláště rybničně. Velmi pořídkil. 
Naloučany u Náměště (Roemer). Ve Slezsku : kolem Těšína (Wimmer), Blogotice 
(Kolbenheyer). Zotický dvůr u Opavy (Gr. Fl.), Karslberk na Moravici (Meyer), 
"íněstská rašelinná luka u Vidnavy (Vierhapper). 

b) Květy jednotlivě roztroušené v kruželích neb jednostranných 
vrcholících, nanejvýš v posledních rozvětveních po 2. Tyčinek 6. 

<j) Oddenek vytrvalý. 

320. J. squarrosus L. (S. kostrbatá.) Lodyha tupohranná, 
jen na dolejšku listnatá. Větve složeného kružele ztuha přímé, dolejší 
velmi prodloužené, nejdolejší listen kružele s velkou pošvou a krátkou 
štětinkovitou čepelí konce kružele nedosahující. Lístky okvětní po- 
dlouhlé, přítupé, po kraji široce mázdřité, skoro zdélí tobolky opak- 
vejčité, krátce hrotité, třípouzdré. Listy úzce čárkovité, žlábkovité, tuhé, 
odstálé neb nazpět ohnuté. 

Y^ 020 — 0'40 m. Lístky okvětní nahnědlé tobolky žlutohnědé. 

'\ Červenec, srpen. Vřesoviště, rašeliny, okraje bažin, jmenovitě v hor- 
natějších polohách. Pořídku. Bahnitá luka u Svitavy (Niessl), Horní Rozinka, 
Ochoza u Nov. města, Vlachovice, Fryšava. — Rudno (Rieger). Nový Jičín 
(Sapetza), Porubá na Odře (Meyer a Schlosser). Ve Slezsku: rašeliny u Lich- 
uova a Benešova (Meyer a Schlosser), Vítkov a Kunčice v Opavsku. — Hojná 
na rašeliništích v Těšínsku (Kolbenheyer). 

321. J. compressus Jacq. (S. smáčknutá.) Lodyha více 
méně, jmenovité dole smáčknutá neb příoblá, štíhlá, dole někdy slabě 
ztloustlá. Větve kružele přímé, volné, dolejší prodloužené, hsteny kružele 
čárkovité, pošvaté, zdélí nebo kratší jeho. Lístky okvětní, vejčitě po- 
dlouhlé, tupé, po kraji mázdřité, kratší neb skoro zdélí tobolky kulo- 
vité, tupé, lesklé, dokonale třípouzdré. Listy přízemní a list lodyhový 
úzde čárkovité, žlábkovité, přímé. 

V. 0-20 — 035 m. Lístky okvětní světlohnědé, se zelenavým střed- 
ním pruhem. Tobolka hnědá. 

1\. Červen — srpen. Vlhké louky, pastvy, písčité břehy rybničně. Hojná, 
až obecná v rovině a předhoří až do 600 m. Obecná v jižní a střední Moravě 
a v českomoravském pohoří. Velký Losin, Malá Morava; Šumberk (Paul). 
Javořina (Holuby), Vsetín (Bubela), Valašské Klobouky, Pulčín; Nový Jičín 
(Sapetza), Rudno (Rieger), Beroun (Gans). V Těšínsku (Kolbenheyer), Lomná, 
Jablunkov. — Y Opavsku (Meyer), ve Vidnavsku. 

322. J. G e r a r d i L o i s 1. (S. e 1 1 i p t i c k á.) Lodyha slaběji 
smáčknutá, příoblá. Lístky okvětní skoro zdélí tobolky elliptické, silně 
lesklé. Čnělky zdélí semenníkuv, blizny tmavočervené, ostatně jako 
předešlá. 

Y 015 — 0"35 m. Lístky okvětní hnědé s okrajem černavým ; to- 
bolky tmavokaštanové. 

Tj. Květen, červen. Vlhká luka, cesty, zejména na půdě slané. Řidčeji. 
Klobouky (Steiger), Krumvíř. Slaná luka na l)ývalém Cejčském jezeře (Uechtritz), 
Našetice a Derflice ve znojemském kraji (í)borny), luka na Syi'ovinském potoku 
u Bzence (Bubela). 



- 181 — 

/9) Rostliny jednoleté. Lodyha s 1 až více listy. 

B23. J. buf oni US L. (S. žabí). Lodyha příoblá, listnatá, přímá. 
Větve kružele prodloužené, přímé. Lístky okvětní kopinaté, přihrocené, 
vnější značně delší vnitřních, všecky delší než tobolka ellipsoidní neb 
podlouhlá. Listy úzce čárkovité neb skoro štětinovité. 

V. 005^ — O" 30 m. Lístky okvětní bělavé se zeleným středním 
pruhem ; tobolky žlutohnědé neb zelenavé. 

červen — podzim. Písčité břehy, luka, role, vlhká místa. Obecná 
ve 2 tvarech. 

«) c o m p a c t u s Č e 1 a k. Lodyha nízká, silná a hustě trsnatá 
s konečnými, nahloučenými květy. V. 003 — 009 m. 

/S) laxus Celak. Lodyha pliliá, prodloužená, s dlouhými ze 
spodku neb ze středu vybíhajícími větvemi kruželovými. Květy jedno- 
tlivé, oddálené. 

324. J. tenageia Ehrh. (S. rybničná.) Lodyha příoblá, list- 
natá, přímá. Větve kružele dvouklané, rozevřené, velmi tenké, větviček 
zpět ohnutých. Květy vždy oddálené menší než u předešlé. Lístky 
okvětní vejčitě kopinaté, tupounké, hrotité, skoro stejně dlouhé, zdélí 
neb málo delší tobolky kulovaté. 

V. 0"08 — O' 15 m. Lístky okvětní tmavohnědé se zeleným středním 
pruhem; tobolky kaštanové. 

Červen — srpen. Vlhké písčiny, zvlášť u rybníků v. Pořídku. Jindřichov 
a Hranice (Schlosser a Vogl), dle Schotta též v jižní Moravě. 

Míšenci. 

325. J. diffusus Hoppe. (J. glauco X effusus Schni z 1. 
et Frickh. S. rozkladitá.) Stébla travozelená; pošvy černonachové. 
Tobolka opakvejčitá, tupá, ostnitě hrotitá; čnělka zřejmá, ostatně jako 
J. Leersii. 

V. 0-30— 0-60 m. 

T\. červen, červenec. Příkopy, vlhké písčiny. Pořídku. Posud jen pod 
Lopeníkem (Holuby). 

91. LuzuLa I). C. Bika. 

1. Květy jednotlivé neb po 2 — 5 ve svazečkách. Větve kružele 
okoličnaté, obyčejně jednokvěté. Semeno na konci s velkým srpovitým 
přívěskem. 

326. L. pil osa Willd. (L. vernal.is D. C. B. chlupatá, 
jarní). Větve kružele namnoze tříkvěté, velmi tenké, jednoduché neb 
rozvětvené, některé po kvetení sehnuté, delší než jich listeny. Lístky 
okvětní široce kopinaté, hrotnaté, kratší tobolky tupé, krátce hrotnaté. 
Listy přízemní, čárkovitě kopinaté, k dolejšku silně zúžené, lodyžní 3 — 4, 



— 182 — 

•s čepelí mnoliem kratší, na okraji dlouhovlnitě chlui^até. Lodyha iiřímá. 
Oddenek \olne trsnatý. 

V. O" 15 — 0-40 m. Lístky okvětní kaštanové, zřídka bílé. Lodyha 
íjlabá posléz položená. 

Ij. Duben, květen. Křoviny, stinné lesy, zvlášť horní. Porůzná. V brněn- 
ském kraji: kolem Brna, Adamova, Sloupu, Chrastové, Slavkova, Pojdomu 
(Makowsky) !, mezi Ostrovačicemi a Vev. Bytiškou (Niessl) !, Lomnice (Pluskal)!, 
kolem Bílovic, Krtin, Žlíbek u Žerůtek, Letovice, luhy u Vinného vrchu u Kun- 
štátu, Cinzendorf, Kuřim, Tišnov, Hřeben u Žďara, Bučovice, Mouřinov, Lulč, 
Rychtářov, Vyškov, Pavlovice. — V Prostějovsku : v Krůpovém žlebě, v Doma- 
myslickém a Selouteckém háji (Spitzner), v Ratajském a Popovickém lese, 
zřídka v zámecké zahradě u Kroměříže (Palla). V jihlavském kraji : kolem 
Jihlavy (Pokorný), Slavonice, Star. Hobzí a u Třebíče (Oborny). Telč, Hradisko, 
Bystřice, Zvole, Nové město, Žďár. — • V poříčí Moravy : od Uher. Hradiště 
(Schlógl), až k Olomouci; jako Sv. Kopeček, stranou Homboku u Olomouce 
(Mik), porůzná v lese Grygovském (Makowsky), v Angerském lese u Blude va 
a v Měšťanském lese u Šumberka (Paul), kolem Berouna (Gans), u Rudna 
(Rieger), až ke Střelné u Libavy (Burghauser). Ve východní části: Strážnice, 
Nová Lhota, Uher. Brod, Val. Klobouky, Vel. Karlovice: Javořina (Holuby)!, 
u Rusavy (Sloboda), kolem Vsetína (Bubela)!, Vysoký les u Nového Jičína 
a na Priskovně u Kapřivnic (Sapetza). Ve Slezsku: Moravka, Jablunkov. — 
Kolem Těšína a Koňské ! (Kolbenheyer) ; s bílými lístky okvětními v lese 
Bořku u Bystřice v Těšínsku (Kotschy), hojná ve Vidnavsku : jako Butterberk, 
Kohoutí les u Studénky atd. — Nassdorfský les, u Javorníka, Sorgsdorfa, 
Bílého potoka, u Zighartic, Friedberka, v údolí u Frývaldova, u Reivízu, nad 
Waldenburkem (Vierhapper). 

327. L. flavescens Gaud. (B. žlutavá.) Kružel delší než 
listen, větve jeho obyčejně jednokvěté, po kvetení přímé. Lístky okvětní 
kopinaté, přihrocené, kratší tobolky kuželovité, tupé. Listy přízemní 
čárkovité, hrotnaté. Oddenek tenký, plazivý, výběžkatý. 

V. O" 15 — 0"30 m. Lístky okvětní slamožluté neb nahnědlé. 

2|- Duben — červen. Listnaté a jehličnaté lesy Beskyd slezských. Po- 
řídku. V Těšínsku: lesy jedlové mezi Bystřicí a Košařiskem (Ascherson). 
Severní svah M. Cantoryho u Ustroně, zde 1872 Fritzem pro území objevena. 

2. Květy po 2 — 5 v svazečkách, kružel mnohonásobně složený. 
Semena bez neb s malými přívěsky. 

328. L. maxima D. C. (L. sil vat i ca Gaud. B. největší.) 
Lodyha statná, silná. Květy po 2 — 3 pohromadě neb i jedaotlivé, listeny 
v kruželi mnohem kratší než větve. Lístky okvětní kopinaté, dlouze 
hrotité, zdélí tobolky. Semena bez přívěskův. Listy oddenkové rozložené, 
čárkovité kopinaté neb čárkovité, dlouhé, lodyžních 5 — 6, pošvatých, 
s krátkou čepelí. Oddenek tlustý, šikmo vystoupavý. 

V. 0'50 — LOO m. Lístky žluté neb nahnědlé. Listeny žlutavě lesklé. 

Tj. Červen, červenec. Vlhké stinné lesy horské. Výminkou kolem Olomouce : 
na Sv. Kopečku (Mik a Vogl) a v Mikovickém lese (Vogl). V Beskydách: 
lesy u Bystřičky poblíž Vsetína (Bubela), Smrk u Celadny, Kněhyně, Radhošť 
(Sapetza a Oborny), Černá hora, Javorník, Klín, Polána mezi Klínem a Smrkem ; 



— 183 - 

Lysá hora a Baranie (Kotschy), Skalka, na Stačovce (IJeclitritz), u pramenů 
Bialy a kolem Klimčoku (Kolbenheyer). Hojná v Sudetách : Kladský Sněžník 
(Opic) !, Saalvíz (W. Gr.), Suchá a Černá kupa, les ri Oldřichovy boudy, 
Dreištýn, Sleglův les, u Císařské boudy, Fuhrmannštýn, Sosskamm, Hockšar; 
Koperník, Studénková hole, Leiterberk, Praděd, Červený vrch, Radersberk 
u AViesenberka, Mravenčí vrch (Oborny), Karlovská studénka (Niessl), Reivíz, 
Kopřivová kupa (A^^ierhapper), les pod Drehberkem u Doln. Tomášova, Drch- 
berk, stráň ('erného příkopu, údolí šumné Tise, Keilig, Uhuštýn, Velk, a Mal. 
Jezerník, Medvědí hřeben. Děd, Švýcarna mezi Pradědem a Petrštýnem, Petr- 
štýn, Vysoká hole, Svinský příkop, Frant. myslivna. Zámeček, Kriech, Jelení 
hřeben. Břidlicová hole, Hofberk, Horndlštýn. 

329. L. albida D. C. (L. angustifolia Garcke, June. a n- 
gnstifolius Wulf. B. bělavá.) Květy po 2 — 3 pohromadě neb též 
jednotlivé v konečném složeném kruželi, větve jeho přímé neb odstálé, 
listeny zdéh' větví kružele neb delší. Lístky okvětní hrotnaté, delší než 
hrotnatá tobolka. Semena s velmi malými přívěsky. Lodyha přímá, lysá, 
nejdoleji s hnědými pošvami, nad těmi čárkovité, přímé, na okraji 
chlupaté, přízemní listy, listy lodyžní stejně dlouhé, pošvaté. 

V. 0'40 — 0-75 m. Listy okvětní bělavé, zřídka bledě narůžovělé, 
též světle neb tmavě červenohnědé (jS. rubella Hoppe ; v. čupřina Rochel), 
velmi zřídka černohnědé (v. fuliginosa Aschs.). 

Tj. Květen, červen. Křovitá návrší, světlé lesy a háje. Všude rozšířena 
a hojná, u Karlovské studénky řidčeji (Niessl). /9. v předhoří a horách hojná: 
jako Červený vrch. Medvědí hřeben. Praděd, Petrštýn, Velký Jelení hřeben, 
Hofberk atd. 

3. Klásky mnohokvěté, vejčité až podlouhlé. Semena s kuželovitým 
přívěskem. 

330. L. multiíiora Lejeun. (B. mnoho kvétá.) Lodyha dosti 
tuhá, vyšší a silnější. Klásky obyčejně podlouhlé, mnohokvěté, četnější, 
stopkaté, přímé neb něco odstálé. Prašníky asi zdélí nitek. Cnělka 
kratší než vaječník s bliznami útlejšími, jen z části čnějícími, dříve 
opadává. Semeno vejčité s přívěskem o polovic kratším. Rostlina hustě 
trsnatá, ostatně jako L campestris. 

V. 0"15 — 040 m. Okvětí obyčejně kaštanové neb světlohnědé, na 
stinných místech žlutavé neb zelenavěbílé (L. pallescens Hoppe, non Bess.) 

Tj. Duben, květen. Lesy, pastviny, křoví. Porůzná. V brněnském kraji : 
Adamov (Makowsky), Písařky (Reissek), údolí Obravy u Žilošic, Bystrc, Ostro- 
vačice stranou k Veveří (Niessl), Kartouzy (Oborny), Soběšice, Outěchov, 
Bílovice, Velk. a Mal. Bukovina, Blansko, Letovice, Boskovice, Střelíce, Tečice, 
Zbejšov. — V okolí Prostějova : na Kosíři, na pasece v Žarovickém hájemství, 
na Boří u Hartmanic (Spitzner). Náměšť (Roemer) a odtud skoro v celém 
znojemském kraji hojná (Oborny). Rozšířena v českomoravském pohoří. Roz- 
šířena v severní Moravě: Měšťanský les u Sumberka (Paul), kolem AViesen- 
berka a Rejhotic (Bittner). Petrovice, Velk. Losin, Pusté Zibřidovice, Krum- 
perk. Malá Morava, Rymařov. — Až k Olomouci, zde v Grygovském lese 
(Makowsky), ojediněle v lese Háji u Bzence (Bubela) Uh. lirod. V Beskydách: 
Javorník, Nová Lhota, Javořina, Velk. Karlovice, Trojačka; u Bobrku poblíž 



— 184 — 

Vsetína (Bubela), Vysoký les a kopec Sv. Hynka u Nov. Jičína, Heilův vrcli 
n Bludovic, (Sapetza), Radhošť, Kněhyně, Smrk, Lysá hora (Oborny), Ostravice. 
Ve Slezsku: Moravka, Jablunkov, Těšín, Odry, ve Vidnavsku. 

- fi) fu SCO nigra Celak. Lístky okvětní, obyčejně černohnědé. 

V horách, někdy i v předhoří. Černý vrch, Kladský Sněžník, Leiterberk, 
Praděd, Petrštýn, Velk. kotlina, Svinský příkop, Velk. Jelení hřeben. 

y) congesía Lej (spec.) Rostlina nižší, klásky krátce stojikaté 
až přisedlé, v strboulku nahloiičené. 

Skoro význačně na Kraví hoře a na Poltenberku u Znojma (Oborny). 

331. L. campestris D. C. (B. ladní.) Lodyha přímá, lysá. Klásky 
vejčité v okoličnatém kruželi. Klásek konečný obyčejně přisedlý, pobočné 
stopkaté, posléz převislé. Vnější lístky okvětní kopinaté s odstálým nebo 
zpět ohnutým hrotem, vnitřní kratší, elliptieké. Prašníky až šestkrát 
delší než nitky. Cnělka zdélí neb delší než seraenník, s bliznami vy- 
čnívajícími, pozdě opadající. Semeno skoro kulovité s velkým přívěskem. 
Listy čárkovité neb čárko vité kopinaté, brvité. Rostlina volně trsnatá. 
Oddenek poněkud plazivý s krátkými výběžky. 

V. O" 10 — 0*20 m. Lístky okvětní obyčejně kaštanové. 

Ij- Březen, duben. Světlé lesy, háje, návrší, vřesoviště. V rovině a před- 
hoří obecná. 

332. L. pallescens Bess. (B. drobounká.j Lodyhy četné, 
útlé, plihé. Klásky přímé neb postranní odstálé, od sebe vzdálené, až 
s 20 malými květy, Kružel z mládí kratší než nejdolejší listen. Vnitřní 
lístky okvětní elliptieké kratší než podlouhle kopinaté, dlouze zahrocené 
vnější. Cnělka mnohem kratší než semenník, záhy opadající. Semeno 
vejčité s přívěskem o polovic kratším. Listy světlozelené, širší. Rostlina 
hustě trsnatá. 

V. 0'10 — 0"30 m. Lístky okvětní bledé, zelenavé neb málo na- 
hnědlé, 2 — 3krát menší než u obou předešlých. Tobolka kaštanově hnědá, 
řidčeji nahnědle žlutá. 

Ij. Květen, červen. Suché lesy, výslunná luka a pastvy, vřesoviště. 
Pořídku. Borové lesy kolem Soběšic u Brna (Schur: Uechtritz in lit. ad 
Oborny), velmi pořídku v lesích borových kolem Znojma (Oborny). Četněji 
v lesích Bzinku a Plechovci u Bzence (Bubela), hojná v lese Hodonínském 
(Niessl). Ve Slezsku : vyšší polohy Beskyd (Reissek), před Koňskou u Těšína 
(Fiek). — 

333. L. sude ti ca Presl. (B. horská.) Lodyhy jednotlivé, tužší 
než u předešlé. Klásky méně četné (5 — 10), větší a více nahloučené. 
Čnélky později opadající. Přívěsek vejčitého semene velmi krátký, as do 
čtvrt semena. Oddenek krátce plazivý. 

V. 0.15 — 0"40 m. Okvětí a tobolky černohnědé. 

1\. Červen, červenec. Travnaté, kamenité stráně a hřebeny Sudet, zde 
rozšířena. Suchá kupa; Kladský Sněžník (Uechtritz)!, Koperník, Fuhrmannštýn, 



— 185 — 

Studénková hole a j. jako u Karlovské studénky (Niessl) !, Leiterberk, Praděd, 
Děd, u Ovčírny, Petrštýn, Vysoká hole, vodorovná cesta od Ovčírny k Frant. 
myslivně. Svinský příkop, Velk. Jelení hřeben. Břidlicová hole. 

14. Řád Liliaceae D. C. Lilijovité. 

Rody: 

1. Tulipoideae Endl. Plodem tobolka mnohosemenná. Semena 
smáčknutá, s bledým, lioubovitým neb tvrdým osemením. Oddenek 
cibulovitý. 

a) Lístky okvětní bez medníkův. 

<j) Okvětí zvonovité, opadavé. Prašníky přímé. Blizny přisedlé, 
třílaločné. Tobolka tříboká, třípouzdrá, pouzdra mnohosemenná. 

92. TuUpa. 

b) Lístky okvětní s medníky. 

(i) Lístky okvětní, dole zvonkovité, poněkud spojené, nahoře od- 
stálé neb sehnuté, na nehtu s medovou rýhou. Prašníky na nitku příčmo 
postavené. Čnělka skoro kyjovitá s tříbokou bliznou. Pouzdra tobolek 
s četnými semeny. 93. Lilium. 

ft) Lístky okvětní hvězdovitě odstálé, bezmozolné, žluté, na spodině 
poněkud spojené. Prašníky na nitce přímé. Cnělka nitkovitá, přímá, 
s nezřetelně třílaločnatou bliznou. Tobolka tříboká s pouzdry chudo- 
semennými. 04. Gagea. 

2. Aspodeloideae Endl. Tobolka chudosemenná. osemení 
koravé, černé. Oddenek cibulovitý. 

a) Okvětí ze 6 prostých lístkův. Prašníky na nitku příčmo položené. 
«) Tyčinky k lístkům trvalého, livězdovitého okvětí nepřirostle. 

Květy v hroznu listenatém. Pouzdra tobolky 4 — 6semenná; semena 
okrouhlá neb hranatá. 96. Ornithogalum. 

/9) Tyčinky šidlovité, dolejškem ku spodku livězdovitých, obyčejně 
opadavých lístkův okvětních přirostlé. Květy modré, v hroznech, pouzdra 
tobolky 4 — 6semenná. Semena okrouhlá neb podlouhlá. 

96. Scilla. 

y) Prašníky svými na dolejšku rozšířenými nitkami k lístkům 
hvězdovitého neb zvonkovitého, trvalého okvětí přirostlé. Květy v okolíku, 
před rozvitím toulcem 1 — 2listým obalené. 97. Allium. 

b) Okvětí srostlolupenné. 

a) Prašníky přímé, uzavřené. Okvětí kulovitě vejčité neb trubko- 
vité, krátce šestizubé. Blizna nezřetelně třílaločná. Tobolka ostře tří- 
hranná, pouzdra její 1 — 2semenná. Semena kulovitě hranatá. 

98. Mvscari. 

3. Asparageae Čelak. Oddenek bezcibulný. Stopky květní člán- 
kované. Plodem tobolka nebo bobule. Semeno s černým kornatým osemením. 



— 186 — 

a) Květy obojaké. Stopka květní nad dolejškera článkovaná. Okvětí 
prostoplatečné, hvězdovitě rozložené. Tyčinky na lůžku vetknuté. Cnělky 
nitkovitě. Pouzdra tobolky 4 — 6scmenná. 99. Anihericiim. 

j, b) Květy pometáníra dvoudomó. Okvětí zvonkovité, šestiklané. 
Cnělka tříklaná. Bobule kulatá, s pouzdry dvouPémennými. 

100. Asparngus. 
4. Smilaceae R. Br. Oddenek válcovitý, plazivý. Stopky květné 
nočlánkované. Plodem bobule. Osemení světle blánité. 

a) Okvětí 4 — íídílné, lístky dosti stejné. Cnělka 1. 

«) Okvětí zvonkovité, až ke spodině šestidílné. Cnělka nitkovitá, 
Bobule třípouzdrá, pouzdra vícesemenná. 101. IStreptopus. 

fi) Okvětí 4- — Gdílné, s lístky rozloženými neb nazpět ohnutými. 
Cnělka krátká, tlustá. Bobule kulovitá, pouzdra její 1 — Ssemenná. 

102. Mojantho.vium. 

y) Okvětí kulovatě zvonovité. Tyčinky na spodku okvětí vetknuté. 
Květy v hroznu. Cnělka krátká, tlustá. Pouzdra kulovité bobule 
1 — 2semenná. 103. Convalaria. 

o) Okvětí trubkovité šestizubé. Tyčinky z prostředka okvětí vy- 
niklé. Stopky jedno- až vícekvěté, v úžlabí listův, 104. PoJi/gonatum. 

b) Okvětí osmidílné. 

«) 4 vnější lístky větší kalichovité, 4 vnitřní úzké, čárkovité, 
korunovité. Tyčinek 8. Cnělky 4. Bobule 4pouzdrá. 105. Paris. 

92. Tiilipa Touni. Tulipán. 

334. T. silvestris L. (T. lesní.) Lodyha 2 — 31istá. Listy čárko- 
vité kopinaté, světlozelené. Květ jeden konečný, před rozvitím ničí. Lístky 
okvětní pod koncem plsťnatě vousaté, vnitřní širší, na dolejšku i s nit- 
kami tyčinek vousaté. 

V. 0-25— 0-40 m. Okvětí žluté, vonné. 

% Duben, květen. Trávníky lesní i zahradní. Pořídku a někde jen 
zdivočilý. U Slavkova (Oborny) !, travnaté zahrady u Fernštýna 1880, travnaté 
zahrady u Vyškova, les Novosady u Ždánic ; kolem Mikulova (Stupp), u Selce 
poblíž Mikulova (Haslinger), zámecká zahrada u Sádku (Dr. Růžička), Uherčice, 
v některých zahradách kolem Znojma, jmenovitě v údolí Leskavy (Oborny), 
příkopy na valech před Litovelskou branou u Olomouce (Makowsky) a na 
lukách (Oborny), Květná zahrada u Kroměříže (Palla). Po dvě léta na poli 
před Angerským lesem u Bludova (Paul). Ve Slezsku : Dlouhá hora u Linhartic 
poblíž Krnova a Stemplovické sady u Opavy (Rohrer a Meyer). 

93. Lilium L. Lilije. 

335. L. martagon L. (L. zlatohlavá.) Lodyha přímá listnatá, 
nahoře krátce chlupatá. Listy elliptické neb ellipticky kopinaté, krátko- 
řapičné, prostřední j)0 3 — 8, ve 2 3 |)řeslenecli, hořejší kratší pří- 



— 187 — 

sedlé a střídavé. Květy v konečném řídkém hroznu převislé. Lístky 
okvětní ohrnuté. Cihule tlustošupinatá, zlatožlutá. 

V. 0'50 — 1"00 m. Okvětí růžové, nachově skvrnité. Vůně omamující. 

"Ij. Červen, červenec. Listnaté lesy, háje, horní luka, keřnaté ^stráně. 
Všude rozšířena. V brněnském kraji: Brno (Makówsky) a sice Písařky, Červený 
kopec, Holedná u Jundrova atd. — Adamov, Sloup, Lomnice, Mor. Třebová 
(Makówsky). Ostrovačice stranou k Veveří (Niessl), Hády, Ivančice, Slapanice, 
Střelíce (Oborny), Líšeň, Ochoz, Kanice, Bílovice, Vranov, hojná u Ořešína, 
Krtiny, Velk. a Mal. Bukovina, Kuřím, Cebinka, hojná u Boskovic, Syčka 
u Bačova, Letovice, Korýtka u K( chová, Doubravník, Nedvědice, Rozdrojovice, 
Bystrc, Lískovec, Bučovice, Mouřinov, Cerčín, Vyškov, Pavlovice (rostliny velmi 
silné a statné), les Habrůvka u Dambořic, Krumvíř, Kobylí, Velk. Pavlovice, 
Studénka Mariánská a údolí Rokyt né u Krumlova, Vedrovice, Maršovice. — 

V okolí prostějovském: na Kosíři, v Krůpovém žlebě a v Selouteckém háji 
( Spitzner) Obora u Kroměříže (Palla). Hojná ve Znojemském kraji : Náměšť 
(Roemer), kolem Bítova, Jevišovice, Vranov, Lukov, Hardek, Devět mlýnův, 
údolí Dyje u Trouznického mlýna poblíž Znojma. Polav^ké a Mikulovské 
kopce (Oborny). V kraji jihlavském: pravý břeh Jihlavy za panským mlýnem 
u Jihlavy (Pokorný), na Špičáku (Reichardtj, kolem Dačic (Oborny), u Telče. 

V olomouckém kraji : Sv. Kopeček (Vogl), Grygovský a Chomout( vský les 
u Olomouce (Makówsky), Zábřeh (Pánek), Beroun (Gans), Rudno (Rieger), 
lesy kolem H( rky (Mik). Ve východní Moravě: Hodonínský les (Uechtritz), 
hojná kolem Bzence (Bubela), v Mikovickém lese blíže Uher. Hradiště dosti 
hojná (Schlogl), u Banova (Makówsky), Javořina (Holuby), Kobela u Kuželová, 
les na Máchových u Javorníka, les pod Javořinou u Strany, Hůrka blíže 
UL Brodu, Prakšice, Chrast' u Bojkovic. — Val. Klobouky (Sapetza). Javorník 
a Zopské lesy (Sloboda), Vsetín, zde též s bílými květy (Bubela), Val. Mezi- 
říčí (Klanic), Velk. Javorník a Kičera u Frenštátu, Lichnov. — Svinec u Nov. 
Jičína a Pečavská gora u Ičiny (Sapetza), Hranice (Vogl) Ondřejník u Frid- 
landu (Oborny). Hojná v Jeseníku : kolem Sumberka a sice u Kopřivová 
a Vel víc (Paul), Koldštýn, Winkelsdorf, Červený vrch (Oborny) a odtud až 
k Berounu, pak u Karlovské studénky (Niessl). Star. město, Chrastice, Stříbr- 
níce, Česnekový příkop, úbočí Medvědího hřebene, poblíž temena Pradědu, 
úbočí Dědu, Velká kotlina. — Ve Slezsku na Tulu, Cantorym a Kamenické 
výšině (Kolbenheyer). Kostelní vrch u Krnova, Vidnava, Kunčice, Stachlovice. 

336. L. bulbiferum L. (L. cibulkonosná.) Lodyha přímá; 
listnatá, na dolejšku krátce chlupatá. Květ jeden neb 2 — 4hroznovité 
neb skoro okoličnaté, přímé. Lístky okvětní zvonkovitě nálevkovité, na 
spodině bradavičnaté. Listy kopinaté, hoření čárkovitě kopinaté, střídavé, 
přisedlé, v úžlabí často s cibulkou. Cibule vejčitá, tlustošupinná, bělavá. 

V. 0'40 — 0*70 m. Okvětí oranžové, uvnitř hnědě skvrnité. 

T\. Červen, červenec. Lesnaté stráně, luka horská, meze a pole. Pořídku 
a hlavně v krajině kolem Starého města. — Luka horská na jihovýchodním 
úbočí Kladského Sněžníka (Milde), lesní okraje u Josefova (Uechtritz), horní 
lesní hranice západního svahu Fuhrmannštýnu (Makówsky), hojná u Přemy- 
slova (Bachmann) a poblíž Koldštýna na ovesních polích (Fritze a Oborny), 
Františkov, Nov. Losin a na cestě odtud k Přemyslovu (Oborny), zdivočilá 
v panských sadech u Vsetína (Bubelaj. 



— 188 — 

94. Gagea Salisb. Křivatec. 

1. Pod jediným listem cibulovým jen jedna přímá mladá cibulka, 
vyssátými šupinami staré cibule obalená. 

*337. G. pusilla Scliult. (Ornith. pusillum Schmidt. 
K. nízký.) Květy 2 — 8, na stopkách lysých, v chocholíku. Lístky okvětní, 
podlouhlé, přihrotnaté, vnitř sytožluté, vně zelené, někdy narůžovělé. 
List cibulní úzce cárkovitý, žlábkovitý, nazpět ohnutý, sivý, užší než 
první list lodyžní, delší než lodyha. 

V. 0-06- 012 m. 

Tj. Březen, duben. Suché trávníky, křovitá návrší, meze. V jižní části 
rozšířen. V okolí Brna u mostu poblíž Ivančic a kolem Krumlova (Oborny)!, 
Martinice poblíž Klobouk (Steiger), ko!em Vranovic a Cejče (Beyer), Němčíce, 
Budkovice, Vedrovicc, Krumvíř, Kobylí. — Kolem Znojma : Mal. Tasovice, Pelz- 
a Sexenberk mezi Milfrounem a Bohumělicemi, kolem Popic, Kounic a Kaidlinka 
a odtud až na Polavské a Mikulovské kopce (Oborny), Břeclav (Makowsky). 
Obecný v okolí Bzence, jmenovitě hojný na náspech železničně trati (Bubela). 

388. G. lutea Scult. (K. žlutý.) Květů 5 — 7, na dlouhých lysých, 
stopkách. Lístky okvětní podlouhlé, přítupé, vnitř zelenavožluté. List 
cibulní široce cárkovitě kopinatý, plochý, kýlnatý, na konci kápovitě 
stažený, zdélí neb delší lodyhy, listy lodyžní 2 pod okolíko vitým vrcho- 
líkem menší a užší. 

V. 0-15— 0-25 m. 

1\- Duben, květen. Vlhké ^háje a lesy, křoviště, luhy. V rovině i před- 
hoří obecný. Ještě u Olešnice (Clupek), hřebenem Javořiny (Holuby), u Rudna 
(Rieger) a ve Vidnavsku. 

2. Pod cibulovým listem, jedna větší kyjovitá a jedna, řidčeji 2 — 3 
menší, ze spod šupin loňského listu šikmo vyrostlé, obnažené cibule. 

339. G. pratensis Schult. (G. stenopetala Rchb. 
K. 1 u ě n í.) Lodyha lysá. Květy 1 — 5, na stopkách lysých ve vrcholíku. 
Lístky okvětní podlouhle cárkovité, přítupé, vnitř sytě žluté, vně zele- 
navé. List cibulní 1, zřídka 2, cárkovité, obak zúžené, ostře kýlnaté, 
mnohem delší než lodyha, lodyžní 2 — 3, cárkovitě kopinaté, na okraji 
chlupaté. 

V. 0-08— 0-15 m. 

TJ. Duben, květen. Trávníky, luka, kopce, meze, role, okraje lesní. Roz- 
šířen. V rostlinstvu jihlavského kraje; dosud nepřipomenut. Hojný v kraji 
brněnském: kolem Brna, Rajhradu, Adamova (Makowsky)!, Ivančice (Schwoder)!, 
Kunštát a Olešnice (Clupek), Wiesgrunt u Bošovic (Steiger), Obrany, Bílovice, 
Babice, Boskovice, Letovice, Medlánky, Ořešín, Kuřim, Hradčany, Tišnov, 
Geršpice, Lískovec, Vostopovice, Moravany, Nebovidy. — V Prostějovsku : na 
vinohradech v Kosíři, v křovinách u Mysliovic, na Zlechově, u Ptení 
(Spitzner), kolem Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji: Náměšť (Roemer), 
Kravská, Milfroun, Znojmo a odtud až po Mikulov, Polavu a Lednici 
hojný (Oborny). Kolem Olomouce (Mik.), Pustoměř, Náměšť, Tovačov 
(Spitzner , Angerský les u Bludova a na polích u Suml)erka (Paul); pře- 
hojný na polích strancdi Nemil a u Pobuč poblíž Zábřeha (Pánek), 



— 189 - 

U iizence, na polích mezí Hájem a městem přehojný (Bubela), i v polích 
mezi Zivoticemi a Butovicemi (Sapetza) ; Uh. Hradiště (Selilogl), kolem Hranic 
a Jindřichova (Schlosser). Y Téšínsko-Bělsku (Kolhcnheyer), kolem Vidnavy. 

3. LivSty cibulní 1 — 2, pod těmito 2 vejcovitc, přímé, inladé, v su- 
chých slupkách loňské cibule obalené cibulky. 

a) List přízemní jeden, úzce čárkovitý, přímý, skoro plochý. 

840. G. minima Schul t. (K. nejmenší.) Lodyha útlá, lysá. 
Kvétňv až 7. Lístky okvětní, čárkovitě kopinaté, přihrocené, koncem 
ohnuté. List cibulní 1, úzce čárkovitý, žlábkovitý, lodyžní 1 — 2 čárko- 
vitě kopinaté, pod květenstvím sblížené. Listeny velmi malé, nitkovité. 

V. 010 — 0"]5 m. Rostliny v trsech pospolu. Lístky okvětní uvnitř 
bledožluté. Cibulky velmi malé. 

'2J. Křoviště, háje, travnaté stráně, okraje lesní. Porůzný, místy hojný ; 
jinde zas ho není a to bezpochyby v jihlavském a olomouckém ( ? ) kraji, 
v Beskydách i Sudetách. V brněnském kraji : v údolí Svitavy od Adamova 
až k Brnu, Písařky, Bystrc, Blučina (Makowsky) !, Hády u Obran a u Krtin 
(Reissek) !, Ivančice (Schwoder) !, Rosice (Oborny), Martinický les u Klo- 
bouk (Steiger). Hojný u Bílovic, Ořesín, úpatí Červeného kopce, Holedná 
u Jundrova, Komín, Rozdrojovíce, luka pod hradem u Veveří, Budkovice, 
Mariánská studénka a údolí Rokytné u Krumlova, Vedrovíce. — Ve znojemském 
kraji: Náměšť (Roemer), Tasovice, Milňviun, Nový hrádek, Devět mlýnův a na 
jiných místech znojemského okolí až k Polavě (Oborny). V křoviuách u Mysliovic 
poblíž Prostějova (Spitzner). Dle Schlossera též u propasti poblíž Hranic ; 
kolem Opavy (Gr. Fl.) 

b) Listy cibulní 2, čárkovité neb nitkovité. 

341. G. arvensis Schul t. (Ornithogalum vili ošum 
M. B. K. rol ní.) Lodyha nahoře kadeřavé pýřitá. Stopky květní huňaté- 
pýřité. Listence čárkovité. Lístky okvětní čárkovitě kopinaté, přihrocené, 
vně drsně chlupaté. Listy cibulin' úzce čárkovité, žlábkovité, tupé, kýl- 
naté, lodyžní 2 — 3, kopinaté, na okraji pýřité, zrovna pod vrcholíkem 
okolíkovitým, 1 až vícekvětém sblížené, v jich úžlabí často hromádky 
malých cibulek. 

V. 0-08 — O' 15 m. Lístky okvětní uvnitř bledožluté. 

T\. Duben, květen. Pole, meze, trávníky. Rozšířen. Obecný v brněnském 
(Makowsky), hustopečském, krumlovském, vyškovském a kyjovském kraji, 
porůzný v Boskovicku a Nov. městsku. — ■ Porůznu kolem Prostějova : u Seloutek 
a na Plumlovsku (Spitzner), taktéž kolem Kroměříže: v Květné zahradě, 
u Plešovce atd. (Palla). Obecný ve znojemském kraji, vyjímajíc okolí Náměště 
(Oborny), Telč. — V olomouckém kraji porůzný (Voglj, Náměšť u Olomouce 
(Spitzner), kolem Berouna (Gans). Ve východní části: kolem Bzence, avšak 
řidčeji než G. pusilla (Bubela), obecný kolem Uher. Hradiště (Schlogl), Javo- 
řina (Holuby), u Holešova a Bystřice (Sloboda), Jasená u Vsetína (Bubela), 
Svinec u Nového Jičína (Sapetza). Ve Slezsku: u Těšína jen u Blogotice 
mezi 1 a 2 jezem (Kolbenhyeer), na Olše a u Frýdku (Rohrer a Meyer). 

342. G. bohem i ca Schult. (Ornithogalum bohemicum 
Zauschner. K. český.) Lodyha lysá. Květ 1, konečný, řidčeji ještě 



- 190 — 

1--2 v úžlabí listův; stopky kadeřavě pýřité s listeny. Lístky okvětní 
podlouhlť', na konci rozšířené, tupé. Listy cibulní 2, úzce čárkovité, 
skoro nitkovité, lodyžní ;} —4, kopinaté, dolejší větší, všecky od sebe 
oddané. 

V. 0"03 — O 10 m. Okvětí značné, vnitř sytě žluté. 

"íj. Březen, duben. Travnaté pahorky, kamenité stráně, pastviny. V jižní 
a střední Moravě porůznu. ■ — Posud jen v kraji brněnském a znojemském. 
V okolí Brna: Kraví hora nad Kamenným mlýnem u Brna (Makowským 1853 
na území tom objeven), Kraví hora nad vojenskou střelnicí, zejména na trav- 
naté stráni nad terči této střelnice, nejkrajnější prachárna poblíž Žabovřesk, 
z obou míst bude bezpochyby zalesněním vytlačen, zřídka u Budkovic. — 
Ve znojemském kraji: svah u Velkopolského mlýna blíže Náměště, u Skřepin- 
ského jnlýna nedaleko Březníku v údolí Oslavy (Roemer 1858). V údolí 
u Mohelna, návrší mezi Krumlovem a Polankou, Kraví hora, údolí Loskavy 
a Hradnice u Znojma, návrší u Kounic, Popic, Kaidlinka a Mramotic, stráně 
v údolí Dyje u mlýna Trouznického a Louky, Pelz-a Sexenberk mezi Milfrounem 
a Nesechlebem (Úborny). 

95. Oniithogaluiii L. Snědek. 

1. Okvětí hvězdovitě rozložené, přímé. Nitky tyčinek kopinaté, 
bezzubé. 

348. O. pyrenaicum L. (S. pyrenaiský.) Lodyha jednoduchá, 
přímá. Květy v prodlouženém hroznu ; stopky z mládí odstálé, posléz 
i s tobolkou k lodyze přitisklé. Lístky okvětní čárkovitě podlouhlé. 
S(ímenník okrouhlý. Listy čárkovitě kopinaté, žlábkovité, přihrocené, 
s okrajem hladkým, přízemní v dolejší části pošvovitě se objímající, 
kratší než lodyha, v čas květu obyčejně již uvadlé. Cibule vejčitá. 

V. 0*50 — IMJO m. Lístky okvětní žlutavobílé 

Tj. Červen, červenec. Pole a trávníky. Pořídku a jen v Beskydách. 
Hojný u Brusného chomíše mezi Holešovem a Bystřicí (Sloboda), na stezce, 
jež od Pochová mlýna ku Mariánské studénce na Svinci u Nov. Jičína vede 
(Sapetza), Caputský dvůr u Hranic (Vogl sen. a Schlosser). 

344. O. um bel latu m L. (S. chochol ičnatý.) Květy v řídkém 
cliocholičnatém hroznu. Dolejší stopky po odkvětu rovnovážné neb trochu 
sehnuté, dvakrát delší listenňv. Lístky okvětní podlouhlé, přítupé. Listy 
přízemní čárkovité, žlábkovité, na rubu s bílým proužkem. Tobolka 
kyjovitá, na konci uťatá, skoro stejně šestihranná. Cibule kulatě vejčitá, 
s četnými cibulkami rozmnožovacími mezi čerstvými pošvami. 

V. 010 — 0-25 m. Lístky okvětní bílé, vně se zeleným hřbetním 
pruhem. 

If Květen, červen. Role, luka, háje, trávníky. Hojný v rovině i v nízkém 
předhoří až ke 400 m. Hojný v brněnském kraji (Makowskjy), Cebín (Pluskal), 
Kartouzy, Husovice, Obrany, Julianov, Rajský lesík u Cernovic, Komárov, 
Žabovřesky, Písařky, Bosonohy, Troubsko, Bohonice, Zebětín, Střelíce, Mora- 
vany, Bedřichovice, Šlapanice, Rajhrad, Nosi-lav, Zidlochovice, Morkůvky, 



- 191 - 

Kobylí, Krumlov, kolem Břeclavi. — Květná zahrada u Kroměříže (Palla). 
Schází kolem Náměště (Roemer), hojný v jižní části znojemského kraje (Oborny). 
Kolem Jihlavy (Pokorný), Třebíče (Zavřel), kolem Olomouce (Mik a Vogl), 
kolem Šumberka (Paul), u Zá))řeha (Pánek). Ve východní části: les Háj 
u Bzence (Bubela), porůzný kolem Uherského Hradiště (Schlogl) u Napajedel 
(Theimer\ Holešov a Hlinsko (Sloboda), luka Odřina u Butovic (pat. Marek 
apud Sapetza). Ve Slezsku: Koňská u Těšína (Kolbenheyer), Krnov a Opava 
(Gr. Fl.). 

345. O. tenuifolium Guss. (S. to. nkolistý). Květy v řídkém 
chochol i énatém hroznu; dolení stopky květní za květu jen o něco delší 
než listeny, po odkvětu přímo odstálé. Vnější lístky okvětní přihrotnatělé 
vnitřní přítupé, užší než u předešlého. Listy úzce cárkovité, jen dole 
žlábkovité, s proužkem středním málo patrným. Tobolka tříhranně vejěitá, 
u předu vtiskla, šestihranná, hrany žlábkem rozdělené obloukovité, po 
2 sblížené. Cibule vejěitá neb podlouhle vejěitá, na hoře zúžená, zřídka 
skoro kulovitá bez rozmnožovacích cibulek. 

V. 01 — 0"20 m. Rostlina veskrze útlejší a menší. 

■^j. Květen, počátek června, ranněji než předešlý. Suchá luka, travnatá 
návrší, křoviště. Řidčeji než předešlý, s kterým až posud zhusta smíchán 
byl. V kraji brněnském: Šlapanice a Pindulka (Niessl), Sokolnice (Makowsky), 
Slatinské skály a řídce u Brna (Reissek, co O. comosura L.), Vranov Bedři- 
chovice, Ivančice, Němčíce, Krumlov, Leskoun u Vedrovic, Morkůvky, Dul)- 
řiany. — Sem dle Oborného přísluší též rostliny, jež Steiger pod jménem 
O. comosum L. pro Martinice u Klobouk uvádí. V Prostějovsku : ve Vlčích 
dolech, v Krúpovém žlebě, na zlechovských lukách (Spitzner). Hojněji v jižním 
území, kolem Čejce (Makowsky), Polava, Mikulov, Milfroun a Znojmo (Obornyj, 
u Příbora (Čížek). 

2. Okvětí zvonkovité, rozkvetlé převislé. Nitky tyčinek plátkovitě 
rozšířené, pod prášníkem dvouzubé, uvnitř s vyniklým kýlem. 

346. O. nutans L. (S. odvislý). Květy ve volném, později jedno- 
stranném hroznu. Okvětí zvonkovité posléz převislé, lístky okvětní po- 
dlouhlé, tupé. Kratší tyčinky })od prašníky uťaté neb dvouzubé. Listeny 
delší stopek květních. Listy přízemní cárkovité, žlábkovité, přímé, šedo- 
zelené, za květu nesvadlé. Semenník vojěitý, kratší než ěnělka. Tobolka 
na konci pupkatá. Cibule vejěitá, bělavá. 

V. 0-30 — 0'50 m. Lístky okvětní šedobílé, se zeleným pruhem, 
uvnitř bílé. 

T^ Duben, květen. Trávníky zahradní, vlhká luka. Vehni porůzný. Kolem 
Brna: Černovice, Komárov, Moravany, Rajhrad, Ménín, Židlochovice (Makowsky)!, 
Obrany (Oborny), Ivančice (Schwoder), Kozí žleb u Bílovic, Horní a Dolní 
Geršpice, Žilošice, Sýrovice, Nosislav, Vranovice, Uherčice, Slavkov, Zdánice, 
Kyjov. — Květná a zámecká zahrada u Kroměříže (Palla). Luka na pravém 
břehu Jihlavy u Třel)íče (Zavřel), Hrotovice, Šatov, Kajdlink a v údolí Leskavy 
u Znojma, zde jen v otevřených ovocných zahradách (Ol)orny). Přehojný na 
písčinách polních mezi Bzencem a Pískem (Bubela). Ve východní části: kolem 
Oder a Fulneka (Schlosser). Ve Slezsku: u Těšína a Štemplovic u Opavy 
(W. Fl.), Krnov (Spatzier). 



- 192 - 

347. O. chlorantlium Saus (O. Bonchealiiím Áschs. Š. 
zelenavý). Květy menší, v hroznu mírně hustém, j^o odkvětu jedno- 
stranném. Lístky okvětní podlouhle kopinaté, přikročené ; kratší prašníky 
nakoře s patrnými, špičatými zoubky. Listy žlutozelené, chabě po zemi 
rozložené, v čas kvétii nahoře uschlé. Tobolka na konci tupounká, v stejně 
dlouhou čnělku zúžená. 

V. 0'B0 — 050 m. Lístky okvětní vně i vnitř se širokými louhově 
zelenými proužky. 

% Duben, květen. Zahradní trávníky, polní písčiny. Pořídku. V okolí 
Kroměříže (Zahradník), oliecný na písčinách polních mezi Bzencem a Pískem 
(Bubela). 

96. Soilla L. Ladoňka. 

348. S. bifolia L. (L. dvoulistá). Lodyhy jednotlivé oblé. Květy 
v dosti hustém 2 — r2květém vš 'stranném chocholíku, dolení s delšími 
stopkami. Listeny nepatrné neb zcela scházejí. Listy 2 — 3, cárkovitě 
kopinaté, dlouze pošvaté, lodyhu až do polou objímající, žlábkovité na 
konci kápovité, něco odstálé. Semeno s velikým bílým přívěskem. Cibule 
vejčitá. 

V. O" 10 — 0'20 m. Okvětí modré, zřídka bílé neb růžové. 

1\. Březen, duben. Vlhká a bahnitá Inka, křoviště. Velmi porůzná. 
Porůzná, ale dosti iiojná na lukách při Jihlavě u Ivančic (Schwoder), při 
Jihlavce u Dolní Vladislavi, Budkovice, údolí Rokytné u Krumlova, Kroměříž ; 
zde zejména u střelnice (Palla). Při Rokytné u Výmyslic a v Purkráhee 
u Znojma, poblíž štěpnice na cestě od Kuchařovic k Tvořihrázu (Oborny), 
hojná na pravém břehu Jihlavy u Koněšína a přehojná u Táborského mlýna 
poblíž Třebíče (Zavřel). Velmi hojná v hlubokém žlebě údolí Sumice u Ná- 
měště poblíž Olomouce (Makowsky 1882). V hradišťském kraji: luka u Derflu 
poblíž Kunovic (Schlogl) u Lípy (Schlosser . Na lesnatých úbočích u nové 
hospody „Bystřičky" poblíž Vsetína, odtud do sadů přesázena a opět zdivočilá 
(Babela) ; luka u Javcové (Klanic), hojná v údolí Bečvy kolem Hranic (Schlosser 
a Vogl). 

349. S. amoona L. (L. příjemná). Lodyh hranatých několik, 
z jedné cibule. Hrozen velmi řídký, chudokvětý. Listeny malé, vejčité, 
uťaté neb zoubkované, blánovité. Listy 4 — 7, široce cárkovité, dosti 
ploché, na konci ká])Ovité, přímé. Semeno bez přívěsku. 

V. O' 15 — 0'25 m. Okvětí větší než u předešlé, tmavomodré. 

T\. Duben, květen. Pochází z jihu, na trávnicích zahradních, pořídku 
zdivočilá. Posud jea ze Slezska známá: Velké Heraltice u Opavy (Meyer), 
Krfiov (Fiek). 

07. Alliuni L. Česnek. 

1 . Platy]) h y 1 1 o n N e i 1. Okvětí hvězdovité neb nálevkovité, ote- 
vřené, tyčiidvy jednoduché. Listy toulce okolíkového 1 — 2, kratší než 



— 193 - 

okvětí hvězdovité, čárkovitě kopinaté. Listy 2, přízemní, ellipticky kopí- 
naté, dlouhořapičné. Cibule tenká, válcovitě kyjovitá, hladká, bělavá, 
v pošvě nejdolejšího listu uzavřená. 

V. 0-28— 0-40 m. Okvětí bílé. 

% Květen, červen. Háje, vlhké křoviny, stinné lesy pohorské, i v níži- 
nách. Rozšířen. V brněnském kraji: Rajský lesík u Cernovic, Adamov, Lomnice 
(Makowsky), Netichová u Lomnice (Pluskal), Rajhrad, Blučina (Oborny). Vysoká 
louka u Nenovie, Obrany, Kozí žleb u Bílovic, v Josefském údolí na cestě 
od Svýcarny k Býčí skále, Blansko, Karolín, Netín, Mouřinov, Ždánice, Blat- 
nice, Uherčice. — Hojný kolem Kroměříže : zámecké sady, horní les a les na 
Hrázi (Palla''. — Kolem Znojma velmi ojedinělý a sice u Milfrouna, hojněji 
v hájích dolní Dyje u Vrajiovic a Vistonic (Oborny). Pospolitě v lese u Heraltic 
poblíž Třebíče (Zavřel), Cížov, Popice a v údolí Jihlavy u Jihlavy (Pokorný), 
Grygovský les u Olomouce (Makowsky), Hanušovice (Paul). V parku 
v Kvasících u Tlumačova (Spitzner). Obecný v Kunovickém háji blíže Uher. 
Hradiště (Schlogl). Ve východní^ části: Filipov pod Javořinou (Makowsky), 
Javořina (Holuby', na Odře u Červeného lesa, na potoku C(droni pod 
Olejním kopcem u Stramberka a u Dreigiblu (Sapetza), Svinec u Nového 
Jičína; Hranice stranou Helfenštýna (Reissek). V Jeseníku: žleby Červe- 
ného vrchu (Gr. Fl.) a úbočí Baudenberka stranou Raškova (Oborny). 
Ve Slezsku : Koňská, Dziegielóv, Ustroň, Bogušovice (Kolbenheyer), zde v lese 
Kopce a j., Moravka, les Kalužné poblíž Slaviče, Těšín ; Svinov u Opavy (Mayer). 

351. A. victorialis L. (C. hadí, devatero odění). Lodyha 
do polou pošvami posázená. Okolík kulatý. Cnělka vyčnívá z okvětí 
nálevkovitě otevřeného. Listy 2—4, elliptické až podlouhle kopinaté, 
tupé, krátkořapičné a dlouzepošvaté. Cibule prodloužená, kyjovitá na 
válcovitém nahém oddenku, staršími síťovitě roztřepenými pošvami obvinutá. 

V. 0'30 — 0"50 m. Okvětí zelenavo-bílé. 

'21- Červenec, srpen. Travnaté a kamenité stráně a hřebeny Beskyd a 
Sudet. Poriizný a řídký. V Bělsku na Šindelberku nad Vapienicí (Zipper), 
dle Slobody též na Radhošti. V Sudetách: Hockšar, Koperník, Studénková 
hole blízko pramene (Gr. Fl. a Paul). Pod Švýcarnou na Pradědu a na 
sev. východ, svahu jeho (Gr., Fl. a Oborny), Velk. kotlina (Gr. Fl.)!, spoře 
na cestě od hostince na Červeném vrchu ke Švýcarně, Medvědí příkop 
(Oborny), Janovická hole (Bachmann). Svah Praděda směrem k Ovčírně a 
na cestě od Praděda k Ovčírně. — Pěstována na trávnicích zahradních u Wal- 
denburka (Uechtritz). 

2. Homalophyllon Duli. Okvětí nálevkovitě otevřené. Listy 
ploché, úzké, čárkovité. ostatně jak 1. 

352. A. acutangulum Schrad. (C. os trohranný). Lodyha 
ostře hranatá, jen na dolejšku listnatá. Okolík polokulatý, květy dosti 
dlouhostopečné. Tyčinky asi zdélí okvětí. Listy vyniklým středním nervem 
na rubu ostře kýlnaté, dole tříhranné. Nejdolejší pošva listní zavírá 
v sobě ostatní. Oddenek vodorovný, nahý, rozvětvený, dolejšek listů málo 
ztloustlý, cibule pravé nečinící, v blánité nesíťnaté pošvě uzavřený. 

V. 0'25 — 050 m. Okvětí čistě růžové, velmi zřídka bílé. 
T^ Červen, červenec. Vlhká luka, háje, jen v rovině. Porůzný. U Brna 
zřídka, Měnín, Blučina (Makowsky), luka u Bošovic poblíž Klobouk (Steigerj, 

Vd 



— 194 — 

Telnice, Vranovice, Břeclav, Star. Břeclav, Pošftorna a odtud až k Rohatci. 
Hojná při dolní Dyji od Znojma počínajíc, jako kolem Strachotína, Příklad, 
Podivína a Lednice (Makowsky a Uechtritz). Vranovice v Prostějovská. — 
Nezřídka kolem Kroměříže, s bílými květy za pilou (Palla). Velmi porůzný 
nar lukách u Uh. Ostroha, kolem nádraží a v Háji u Bzence (Bubela), Petrov^ 
Zvolenov, hojný na lukách, v bažantnici a na j. m. u Strážnice. — Uher. 
Hradiště (Sapetža a Schlogl), u Hranic (Vogl). 

353. A. fallax Scliult. (A. petraeum D. C. A. montanum 
Schmidt. C. skalní). Lístky okvětní vejčite podlouhlé. Tyčinky něco 
delší než okvětí. Listy nezřetelně žilnaté, bez kýlu, nejdoleji na rubu 
vypouklé, ostatně jak předešlý. 

V. 0"20 — 0'40 m. Okvětí kalně růžové neb bělavé. 

% Červenec, srpen. Skály, kamenité stráně. Porůzný. Kolem Brna 
hojný. Písařky,, Hády, údolí Svitavy u Adamova, údolí Punkvy a u Cebína 
(Makowsky), Řečkovice a Ivančice (Oborny), u Račic blíže Vyškova (Spitzner), 
Mordovna pod Klajdovkou, Ochoz, Líšeň, Horákov, Ořešín, Kuřim, Tišnov, 
Bílovice, v údolí Josefském, zde především hojný na Býčí skále, hrad u Bo- 
skovic, Stráň u Morkůvek, Grundvíz u Bošovic, Budkovice, údolí Rokytné, 
Mariánská studénka a Sv. Florianek u Krumlova, Leskoun u Vedrovic. — 
V okolí prostějovském : na výslunných, skalnatých místech před Plumlovskou 
oborou (Spitzner). Ve znojemském kraji: údolí Oslavy u Senohrad a u Ná- 
měště (Roemer), stráně v údolí Dyje od Vranova až ku Znojmu, Milfroun, 
zde též s bílými květy, u Mor. Budějovic, Jaroměřice, na Kozí stezce 
u Lukova, na Polavských a Mikulovských kopcích (Oborny). Zřídka na 
suchých místech kolem Olomouce (Mik.), na kopcích u Náměště v Olo- 
moucku (Reissek), Kotouč (Sapetza)!, Hradisko a skoro na všech kopcích 
u Stramberka; u Hranic (Schlosser). 

8. Sclioenop rasům Don. Okvětí hvězdovité neb nálevkovitě 
otevřené. Toulce okolíkové, kratší než okolík. Tyčinky jednoduché aneb 
3 vnitřní nejdoleji s 2 krátkými zoubky. Listy rourkovitě duté, oblé 
neb polooblé. 

354. A. s c h o e n o p r a s u m L. (P a ž i t k a, luče k). Lodyha nejdoleji 
1- — 21istá. Okolík bezcibulný. Pošvy okolíka 2, vejčitě okrouhlé, krátce 
přihrocené. Lístky okvětní kopinaté, zahrotnatělé, delší než stopky květní. 
Tyčinky bezzubé, dvakrát kratší než okvětí. Listy trubkovitě šidlovité, 
smáčknuté oblé. Cibule kopinaté kyjovité v chumáči nahloučené. 

a) genu in um (P. pravá). Lístky okvětní široce kopinaté s kratším 
hrůtkem, růžové s tmavším kýlem. Listy skoro oblé. Tobolka ostře tří- 
hranná. V. 015— 0-25 m. 

Ij. Květen, červen. V zahradách pěstovaná a zde někdy i zdivočilá. 

b) sibiricum Willd. (spec. P. horská). Lístky okvětní úzce 
kopinaté, dlouze zakončité, tmavší, skoro nachové, zřídka bílé. Listy 
smáčknutější, nahoře poněkud ploché. Tobolka tupě tříhranná. Kostlina 
silnější a větší. V. 0-20— 0-4:5 m. 

2}. Červenec, srpen. Pramenitá místa, vlhké, travnaté stráně. V Jese- 
níku rozšířena a pospolitá. Česnekové louky na Pradědu, Petrštýn, Velk. 
kotlina (Gr., Fl. a Oborny)!, Křemenný příkop v Kriechu (Uechtritz), Leiter- 



— 195 — 

berk, prameny střední Opavy, Maják, Jelení hřeben, prameny Moravice a Tise 
(Oborny)!, Mal. kotlina (Bachniann), Studénková hole, Velk. a Mal Jezerník, 
hojný v příkopu Česnekovém, pod Svýcarnou, Heiligenhiibl, Svinský a Med- 
vědí příkop u Frant. myslivny, Břidlicová hole, Pecové kameny. — S bílými 
květy v gruntu Oupy a na Pradědu (Wim. Fl.) 

355. A. ascalonicum L. (Ošlejch, šal otká). Lodyha oblá, 
trubkovitá, nenafouklá. Okolík cibulnatý neb bezcibulný. Lístky okvětní 
vejčitě kopinaté, zdélí neb delší tyčinek, z nichž vnitřní dole silněji 
rozšířené, dvouzubé. Listy šidlovité. Cibule podlouhle elliptické, nahloučené. 

V. O' 15 — O" 30 m. Okvětí bělolilákové s nachovým kýlem. 
'4 Červen, červenec. Pochází z východu a pěstuje se někdy v kuchyň- 
ských zahradách. 

356. A. fis tul osu rn L. (Cibule zimní). Stvol skoro uprostřed 
a zároveň i trubkovité, oblé listy nafouklé. Květy na mírně dlouhých 
stopkách. Tyčinky bezzubé, vnitřní dole slabě rozšířené, všecky delší než 
okvětí. Cibule malá, kulovitá. 

V. 0"25 — 0"60 m. Okvětí bělavě zazelenalé, mázdřité. 
Ij. červenec, srpen. Pochází ze Sibiře a sázívá se někdy v zahradách 
i na polích. 

357. A. cep a L. (Cibule obecná). Stvol pod prostředkem nafouklý 
i s listy oblými, nafouklými sivý. Květy na velmi dlouhých stopkách. 
Lístky okvětní podlouhlé, tupé; vnitřní tyčinky dole silně rozšířené, 
dvouzubé. Cibule smáčknuté kulovitá. 

V. 0*50 — l^OO m. Okvětí bělavě zazelenalé, bylinné. 

% Červenec, srpen. Neznámého původu. Všeobecně pěstována. 

4. Macrospatha Don. Okvětí zvonkovité. Toulec dvoulistý, list 
větší v dlouhou zobanitou čepel zúžený, delší než okolík cibulkatý. — 
Tyčinky jednoduché. Listy úzce čárkovité. 

358. A. oleraceum L. (C. domácí). Květy nečetné, někdy ani 
nevyvinuté ; ony jež stojí mezi cibulkami okolíka dlouze stopkaté, ničí. 
Lístky okvětní tupé, zdélí neb něco delší než tyčinky. Listy úzce čárkovité, 
dosti tlusté, na spodině trubkovité, zřetelně žlábkovité, na konci ploché. 
Cibule jednoduchá, vejčitá, bílá. 

V. 040 — 0'60 m. Okvětí zelenavo-bílé, odkvetši růžové. 
% Červen — srpen. Meze, ploty, stráně, vinice, křoviště. V rovině 
i předhoří hojný; taktéž v krajině brněnské (Makowsky), znojemské (Oborny), 
krumlovské, hustopečské, vyškovské a obecný v hodonínské, zde ještě na 
Javořině. — V křovinách u Slatenic poblíž Prostějova (Spitzner), rozšířen 
u Kroměříže (Palla). V jihlavském kraji : Cížov, Popice a údolí Jihlavy 
u Jihlavy (Pokorný), údolí Dyje u Dačic a Černína (Oborny); Nov. Říše, 
Černice, Telč, Urbanov, Velk. Meziříčí, Vídeň, Bystřice, Žďár. — Pořídku 
kolem Olomouce (Mik.), Šternberk. — V severní Moravě: Šumberk (Paul)!, 
Bludov, Wiesenberk (Oborny)!, Rudno (Rieger), Něm Libava, Obědné, Velk. 
Losin, Nov. ves, Pekařov, Ces. Bohdíkov, Raškov, Budišov. — Ve východní 
části : kolem Bzence (Bubela), u Velehradu (Sapetza), Uh. Brod, Val. Klo- 

13* 



- 196 - 

bouky, Bystřice p. H. — Rusava (Sloboda)!, Hošťálkov; Vsetín a Lásky 
(Bubela), Halenkov, Velk. Karlovice, Fridland ; Steinberk ii Nov. Jičína, 
u Jasníku a Peterkovio (Sapetza) ; Příbor (Čížek). Ve Slezsku : Bobrek u Tě- 
šípa (Kolbenheyer), v opavském kraji (Schlosser). Vítkov, Odry, Nová ves 
u Oder, ve Vidnavsku. 

/5) complanatum Fr. Listy širší, ploše žlábkovité. 
Pořídku. Strážnice a na úpatí Hostýna. 

359. A. flavum L. (C. žlutý). Lodyha až do polou listnatá. 
Okolík mnohokvětý, květy na nestejně dlouhých stopkách, vnitřní přímé, 
vnější převislé. Tyčinky skoro dvakrát delší než okvětí. Listy úzce čár- 
kovité, polooblé, dole duté, pošvaté, v čas květu uvadlé. 

V. O" 35 — O 60 m. Okvětí citrónově žluté. 

% Červenec, srpen. Světlá křoviště, výslunné kamenité kopce, skály. 
V jižní části hojný, dle Schlossera však též u Hranic. Kolem Brna: Hády 
(Makowsky) !, Slatinské skály (Reissek)!, Ivančice (Schwoder) !, Klobouky 
(Steiger), Čejčské kopce ( Ueclitritz) !, kopec Horakovský u Líšně, Horákov, 
Klínek a j. m. u Morkůvek, Klentice, Němčíce, Alexovice, Tempelštýn u Ja- 
molic, Budkovice, obecný u Krumlova (Mariánská studénka, sv. Florianek, 
údolí Rokytné atd.), Leskoun u Vedrovic, Olbramovice. — Hojný u Mohelna 
a Oslavan (Roemer). Obecný u Znojma, méně hojný kolem Vranova, Bítova, 
Jevišovic, Hardeku a na Kozí stezce u Lukova, Polavské a Mikulovské kopce 
(Oborny), u Kanic a Višňové (Zavřel), kolem Hodonína (Wiesner). 

5. Porrum Don. Nitky vnějších tyčinek jednoduché, vnitřních 
tříklanné neb třídílné, postranní vláskovitě zakončené, ušty jejich zdélí 
neb delší prostředního prašník nesoucího. 

360. A. scorodoprasum L. (C. zubatý, Ořešec). Lodyha oblá 
až do prostředka listnatá. Okolík dosti řídkokvětý s cibulkami fialovými. 
Toulec dvoulistý, listy krátce zobanité, kratší než okolík. Lístky okvětní 
na kýlu drsné, delší než tyčinky, někdy zakrnělé. Prostřední ušet nitky 
tyčinkové do polou postranních a skoro trojnásobné délky nerozdělené 
spodní části. Listy široce čárkovité, ploché, kýlnaté, po krajích drsné, 
dlouze pošvaté, v čas květu vadnoucí, nasivělé; pošvy smáčknuté s jazýčkem 
bělomázdřitým. Cibule vně hnědoblanná, s červenohnědými stopkatými 
pacibulkami. 

V. 0"50 — 1'00 m. Okvětí tmavě nachové. 

1\. Červen, červenec. Keřnatá návrší, listnaté háje, kraje lesní, luka. 
Ve střední a jižní části hojný, skoro obecný, jinak porůzný. V brněnském 
kraji jižně od Brna obecný (Makowsky), kolem Komárova, Zidlochovic, Blu- 
činy (Oborny), Žabovřesky, Písařky, Kohoutovice, Cernovice, Nenovice, Raj- 
hrad, Sýrovice, Slavkov, Nosislav, Krumlov, Břeclav, Star. Břeclav, Poštorná. 
— Ve Znojemsku: Pelcberk u Milfrouna poblíž Znojma, kolem Hodonic, 
Božic, Hrušovan a hojný na dolní Dyji a Jihlavě (Oborny). V poříčí Moravy 
na okraji lesa Grygovského u Olomouce (Makowsky), řídce kolem Bzence 
(Bubela), Strážnice. — Vinice a lesy^ u Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby), 
Klapinov a j. m. u Rusavy. — Řídce na okraji pole na Trávníkách u V.se- 
tína (Bubela). Mezi Nov. Jičínem a Bludovicemi (Sapetza), kolem Hranic. 
Dle Múkusche též kolem Opavy. 



— 197 — 

361. A. vineale L. (C. polní). Lodyha oblá až do polou listnatá. 
Okolík obyčejné řídkokvětý, s kulatými malými cibulkami, někdy s květy 
zcela zakrnělými, řidčeji hustokvětý, bez cibulek ; toulec jodnolistý příčně 
se trhající kratší než okolík. Prostřední ušet nitky tyčinkové zdělí neb 
delší nerozdělené spodní části, tyčinky delší než okvětí. Listy oblé, dlouze 
pošvaté, na líci úzce žlábkovité, nejdoleji duté, v čas květu vadnoucí. 
Cibule vejčitá, s bílou slupkou, pacibulky stopkaté vejčité. 

V. 0'40 — 070 m. Okvětí růžové, neb světle fialov.é. 

T^ Červen, červenec. Pahorky, křoviště, cesty, písečná role. Velmi po- 
různý. V kraji brněnském : u Blučiny (Niessl), Zidlochovice. — Kolem Bítova 
a v bažantnici u Znojma (Oborny), Náměšť a Přemyšlovice u Olomouce 
(Spitzner), hojný na polích u Mohelnice a Zábřeha (Uechtritz), porůzný 
kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Hostýn u Bystřice, Podstat a Kyslířov, Štern- 
berk. — Kolem Nov. Jičína, Žiliny a Bernartic (Sapetza). Ve Slezsku: Rau- 
denberk u Benešova (Sapetza), Javorze v Bělsku (Kolbenheyer), 

fi) capsuliferum Lange. Okolík velký, bezcibulný, s četnými 
květy. 

Řidčeji. Pole kolem Popic u Jihlavy (Pokorný), pole^ u Měštánského 
lesa poblíž prádelny u Šumberka (Paul) a kolem Příbora (Čížek). 

862. A. sativum L. (C. kuchyňský). Lodyha přímá pod květem 
kroužkovitě stočená. Okolík chudokvětý, cibulkatý; toulec jednoduchý, 
dlouze zobanitý, mnohem delší okolíka. Lístky okvětní kopinaté, na kýlu 
hladké, delší než tyčinky. Listy čárkovité, ploché, šedozelené. Cibule 
s četnými, velikými, bělavými a přisedlými pacibulkami. 

V. 0-25— 0-60 m. Okvětí špinavě bílé. 

'^. Červenec, srpen. V zahradách i na polích, sázen i zdivočelý. 

b) Okolík kulovitý, hustokvětý bez cibulek. 

363. A. porrum L. (Pór zahradní). Okolík bez cibulek, husto- 
květý, kulovatý kratší než toulec jednoduchý dlouze zobanitý. Lístky 
okvětní na kýlu drsné, kratší tyčinek. Listy podlouhle kopinaté, ploché, 
šedozelené. Cibule ponejvíce jednoduchá bez pacibulek. 

V. 0"40 — 0"80 m. Okvětí světle růžové. 

Tj. Červen, červenec. V zahradách zhusta sázena. 

364. A. rotund um L. (Č. okrouhlý). Okolík hustokvětý, kulo- 
vatý, delší než toulec jednoduchý, krátce hrotnatý. Lístky okvětní na 
kýlu draslavé, zdélí tyčinek, jich střední ušet skoro čtyrykrát delší než 
postranní a nerozdělená spodní část'. Listy úzce čárkovité, na konci 
kápovité, ploché, dlouze póšvaté, travozelené, v čas květu vadnoucí. Cibule 
kulatá, běloblanná, s četnými stopkatými, hnědočervenými pacibulkami. 

V. 0-30— 0-60 m. Okvětí nachové. 

1\. Červenec, srpen. Pole, keřnaté kopce, písčité a kamenité stráně. Ve 
střední a jižní části rozšířen. V brněnském kraji, kolem Brna, Sokolnic, Blučiny, 
Oslavan (Makowsky), mezi Popůvkami a Žebětínem (Niessl), Ivančice (Sch^vó- 
der). Klobouky (Steiger), Čejč (Makowsky), u Račic (Spitzner), Kartouzy, Řečkovice, 



— 198 — 

Ořešín, Kuřim, Obrany, Bílovice, Líšeň, Slatina, Komín, Rozdrojovice, Mora- 
vany, Rajhrad, Sýrovice, Slavkov, Nosislav, Krumlov, Břeclav, Star. Břeclav, 
Poštorna. — ^V Prostějovsku : u „Cikánské kuchyně" za Zešovem, na Zadních 
za ámržicemi (Spitzner). Ve Znojemsku : na hadci u Mohelna (Roemer), údolí 
Dyje u Znojma, Milfroun, Tasovice, Polava a Mikulov (Oborny). Kolem 
Mutenic (Uechtritz>, hojná v osení kolem Uh. Hradiště (Schlogl). 

365. A. s p h a e r o c e p h a 1 u m L. (C. k u 1 a t o h 1 a v ý). Okolík 
zakulacený, hustokvětý delší než jednoduchý krátce přihrocený toulec. 
Lístky okvětní kratší než tyčinky, prostřední ušet nitky tyčinkové kratší 
než čárkovitá spodní její čásť. Listy polooblé, na líci hluboce žlábkovité, 
na spodině obyčejně duté, dlouze pošvaté, v čas květu vadnoucí. Cibule 
kulatovejčitá, běloblanná, s většími žlutavými pacibulkami. 

V. O" 30^ — O 60 m. Okvětí tmavě nachové. 

Ij. Červen, srpen. Skály, keřnaté výslunné stráně, pole. Pořídku. 
V okolí Brna: Pracké hory u Sokolnic i Čížek), kamenité pahorky kolem 
Klobouk (Steiger), Morkiivky, Brumovice, Cejč, Kobylí. — Kolem Znojma: 
v údolí Dyje mezi plovárnou a Trouznickým mlýnem, u Devíti mlýnňv a na 
svahu Kamenného kopce u Tasovického jezu (Oborny), mezi obilím kolem 
Uh. Hradiště (Schlogl), u Olomouce a na hoře Svrčově u Hranic (Vogl). 

99. Muscari Milí. Modřenec. 

1. Hrozen později velmi prodloužený a řídký. Květy nestejné, nej- 
hořejší modrofialové, trubkovité neb zvonkovité, dlouž stopkaté, v cho- 
cholku sestavené, dolejší hranatě válcovité, plodné rovnovážně odstálé. 

366. M. comosum Milí. (M. chocholatý). Okvětí květův obo- 
akých sotva zdélí své stopky, s ústím otevřeným, skoro jak trubka 
širokým, zuby okraje vně ohrnuté, bělozelenavé. Okvětí květů jalových 
zvonkovité, 4 — 6krát kratší své stopky. Listy přízemní široce čárkovité, 
krátce přilirocepé, žlábkovité, na spodině pošvaté lodyhu objímající, lysé. 
Cibule vejčitá. 

V. 0-50 — 080 m. Okvětí květíiv obojakých žlutá vozelenavé, uprostřed 
olivově hnědé. 

1\. Květen, červen. Písečná pole, meze, náspy. V rovině a nižším před- 
hoří. Hojný v brněnském kraji (Makowsky), kolem Brna, Špilberk, Hády a odtud 
až k Adamovu, kolem Blučiny, Šardic, Hustopeče, u Čejce a Kyjova (Oborny), 
Olešnice a Kunštát (Člupek), Klobouky (Steiger), u Želče a Lulce (Spitzner), Líšeň, 
Ochoz, Kanice, Medlánky, Evanovice, ŘeČkovice, Mokrá hora, Kuřim, Tišnov, Bejko- 
vice, Březina, Doubravník, Rozdrojovice, Bystrc, Troubsko, Lískovec, Nebo- 
vidy. Sokolnice, Oujezd, Mal. Hostihrádky, Mal. Lovčice, Sýrovice, Slavkov, 
Vyškov, Pavlovice, Čerčín, Dambořice, Ždánice, Břeclav, Star. Břeclav. — 
V Prostějovsku : v polích pod Kosířem, nad Držovicemi, u Seloutek a u Lešan 
(Spitzner), u Vážan a za Oborou u Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji: 
kolem Náměště, u Mohelna (Roemer), Radišovice, u Jevišovic (Oborny). Po- 
řídku kolem Olomouce: Nebotínské lomy kamenné, za Slavonínem a velmi 
ojednělý u Dolan (Mik a Vogl), Náměšť v Olomoucku (Reissek), ojednělý a 
řídký na polích u Zábřeha (Pánek), Šumberk (Paul), Velk. Losin.— U Čejce, 
Kyjova, v dubovém křoví v Hodonínském lese a pořídku v křovinách na 



— 199 — 

Dúbrové u Bzence (Uechtritz), náspy trati a pole kolem Bzence (Bubela). 
V Beskydách : Javořina (Holuhy), Brusný, Bystrico p. H. atd. (Sloboda), 
ojednělý a řídký kolem Vsetína, Lásek a na polních krajích v údolí Ves- 
nickém (Bubela), Fulnek (Wichura), Nov. Jičín (Sapetza). Ve Slezsku: Ja- 
blunkov (Wetschky). V Těšínsku : Koňská, Lišná (Kotschy), Albrechtice 
(Kolbenheyer), Štemplovice, Sádky, Milostovice (Gr. Fl.), Krnov (Fritze), 
Yidnava. 

3(37. M. tenuiflorum Tausch. (M. tubuliflorum Sto ven. 
M. t e n k o k v ě t ý). Okvětí květův obojakých namnoze delší své stopky, 
na konci uťaté s ústím malým, staženým, zuby okraje kratičké, přismahle 
černohnědé. Okvětí květů jalových trubkovité, asi zdélí své stopky, ostatně 
jak předešlý. 

V. 0"25— 0'50 m. Menší a nižší než předešlý, též cibule menší. 
Okvětí květův obojakých zelenavé, hořeji barvy jablečné. 

% Květen, červen. Keřnaté a travnaté stráně a pahorky. V jižním 
území rozšířen. Kolem Klobouk (Steiger), kolem Lednice (Oborny), kolem 
Morkůvek. — Ve Znojemsku: údolí Leskavy u Znojma (Niessl), na Popické 
výšině, u Milfrouna, Nesechleba a na jiných místech kolem Znojma, nezřídka 
též na Polavských kopcích (Uechtritz), Mikulovské kopce. 

2. Hrozen hustý, vejčitě podlouhlý. Květy stejnotvarné, nejhořejší 
menší jalové přímé, kratčeji stopkaté, dolení převislé. 

368. M. racemosum Med. (M. hroznatý). Hrozen 30 — 40květý. 
Květy vejěité, nahloučené. Listy přízemní obyčejně četné, úzce čárkovité, 
hrotnaté, žlábkovité, nazpět ohnuté, delší než stvol, v čas květu namnoze 
již uschlé. 

V. 0'15 — 0*25 m. Okvětí květův obojakých tmavomodré, bělookrajné, 
nejhořejších květů fialově modré. 

11- Duben, květen. Keřnaté a výslunné pahorky, pole, kraje vinic. Ve 
střední a jižní části divoce rostoucí, avšak dosti roztroušen, jinak jen 
zdivočilý. V brněnském kraji od Brna po celé jižní části (Makowsky). Schází 
kolem Brna, Letonice, Morkňvky, Krumvíř, Cejč, Kobylí, Šardice, Velk. Pavlo- 
vice, Budkovice, Krumlov, zde jmenovitě hojný v háji a na polích poblíž 
cihelny, Rakšice, Loděnice, Olbramovice, jako na Leskouně atd. — Kolem Husto- 
peče (Reuss), Klobouky (Steiger). V Květné zahradě u soch pohanských 
u Kroměříže (Palla). Ve Znojemsku: hojný kolem Znojma, Suchohrdlí, Taso- 
vice, Těšatice, Popice, Kounice, Satov, Hnanice, Kaidlink, Tvořihraz, Uher- 
čice (Oborny). Sem tam na polích a náspech trati kolem Bzence (Bubela), 
kolem Uh. Hradiště na kopci Sv. Rocha a u Velehradu (Schlogl). Zdivočilý 
bezpochyby: u Dačic (Schindler), u Vsetína (Bubela), u Štemplovic a v He- 
raltických sadech u Opavy (Gr. Fl.) 

369, M. botryoides D. C. (M. ší roli stý). Hrozen vejčitě po- 
dlouhlý, nahloučený, 15^ — 20květý. Okvětí vejčitě kulaté, zuby jeho bělavé. 
Listy 2 — 3, kopišťovité čárkovité, k dolejšku zúžené, kratší než stvol, 
přímo odstálé, v čas květu čerstvé. 

V. 0'10 — 0"15 m. Květy, sytě modré. 



— 200 — 

^ Duben, květen. Sady, trávníky zahradní. Řídký a jen zdivočelý. 
Zámecká zahrada u Sádku (Dr. Růžička), zahrady u Brna. — Uherčice a zde 
onde též u Znojma (Oborny). 

100. Aiithericum L. Bělozářka. 

370. A. r a ra o s u m L. (B. větvit á). Lodyha přímá, rozvětvená. 
Květy hvězdovité bílé, v latě z větví odstálých, hroznovitých. Listeny 
mnohem kratší stopek. Cnělka rovná, přímá, delší než okvětí. Listy pří- 
zemní, ěárkovité, žlábkovité, lysé. Tobolka tříhranně kulatá, tupá. Kořen 
svazecnatý. 

V. 0-30~0-75 m. 

% Červen, červenec. Skalnaté a keřnaté stráně, lesy. Ve střední a jižní 
části dosti hojná jinak porůzná. Hojná v brněnském kraji : Brno, Obrany, Adamov, 
Sloup, Lomnice, Rosice, Zidlochovice (Makowsky)!, Drásov (Pluskal)!, Klobouky 
(Steiger)!, u Račic (Spitznpr), Líšeň, Ochoz, Kanice, Bílovice, Josefské údolí, Blansko, 
Boskovice, Kartouzy, Řečkovice, Medlánky, Evanovice, Jehnice, Ořešín, Kuřim, 
Tišnov, Rozdrojovice, Bystrc, Bosonohy, Lískovec, Zebětín, Babí lom u Nebovid, 
Střelíce, Sokolnice, Oujezd, Morkůvky, Kobylí, Velk. Pavlovice, Něm. Kynice, 
Krumlov, Vedrovice. — V Prostějovsku : pod Bukem, na Chlumu, u Aloizova, 
na Plumlovské skále, na Kněží hoře, na Kostelecké hoře, nad Šváby u Ota- 
slavic, na Kozákově, na kopcích u Slatinek a Slatěnic (Spitzner). Ve zno- 
jemském kraji : Náměšť (Roemer), Vranov, Lukov, Hardek, Devět mlýnův, 
Znojmo, Tasovice, Polava. Mikulov atd. (Oborny). Sv. Kopeček u Olomouce 
(Schlosser), Nebotínské lomy kamenné a v Grygovském lese u Olomouce 
(Vogl a Mik ). Ve východní části : u Mutěnic a v Hodonínském lese (Uechtritz), 
Háj a Plechovec u Bzence (Bubela), Javořina, pohorská luka u Březové 
(Holuby)!, Val. Klobouky (Sapetza)!, zde na př. v lese Horce, hojná na vini- 
cích u Strážnice, Knězdub, Velká, Vojšice u Mal. Vrbky, luka u Kuželové, 
Javorník (luka pohorská^ Machové a Dlonhé atd.), Filipov, Uh. Brod, Bojko- 
vice, Brumov. — • Nad Copem u Holešova (Sloboda), Kotouč u Stramberka 
(Sapetza)!, Hranice (Vogl). Ve Slezsku: Kuldovský lesík u Těšína (W. Fl. 
a Kolbenheyer), Frývaldov (Gr. Fl.) 

/S) fallax Zabel. Lodyha nerozvětvená. Květy v jednoduchém 
hroznu. Poněkud A. liliago L. podobná. Pořídku. U Javorníka s tvarem 
základm'm. 

101. Asparagiis L. Chřest. 

371. A. officinalis L. (Ch. obecný). Lodyha přímá, lysá, za 
mlada dužnatá, šupinatá, později rozvětvená, v paždí listů široce šupi- 
novitých, se svazečky štětinkovitých, hladkých, lysých větviček. Květy 
po 1 — 2 na spodině štětinkovitých větviček neb větví převislé. Trubka 
okvětní poloviční délky celého okvětí. Bobule kulatá červená. 

V. 0'70 — 1"50 m. Okvětí zelenavobílé. 

\ Červen, červenec. Suchá luka, keřnaté a kamenité stráně, meze, 
vinice. V jižní a střední části rozšířen. Dosti hojný v brněnském kraji : 
Brno, Ivančice, Sokolnice, Blučina (Makowsky), Sardice, Zaječí (Oborny), 



— 201 — 

v lesíku Boří a i na j. m. kolem Klobouk (Stciger), Kuřim, Střelico, Rajhrad, 
Sýrovice, Mal. Hostihrádky, Slavkov, Vyškov, Židlochovicc, llustopoč. — Na 
širém poli sázen u Ivančic (Oborny). Kolem Prostějova pořídku zdivočelý, 
tak na hrázi u Clialoupek a u mokřad za nádrřižím (Spitzncr), porůzný na 
břehách Moravy u Kroměříže (Palla). Ve znoj(ímsk('m kraji : Znojmo, JeviŽo- 
vice, Vranov, Polava, Mikulov, Krumlov a j. (Oborny), Olomouc (Voř,^l), 
Janušov u Šumberka (Paul), Čejč (Makowsky), mezi Hodonínem a Bzencem 
(Oborny), kolem Bzence (Bubela), kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Příbor (Čížek). 
Ve Slezsku: břehy Olsy v Těšínsku (Kolbenheyer). 

102. Stieptopus Ricli. Cípek. 

372. S. amplexifolius D. C. (Č. objímavý, babí jahoda). 
Lodyha jednoduchá neb 1— 2krát vidličnaté dělená i s listy srdčitě vej- 
čitými, objímavými lysá. Stopky úžlabní, 1 — 2květé, dlouhé, kolem lodyhy 
stočené a dolů sehnuté. Oddenek hlízovitě ztloustlý. 

V. 0-2o — 0-60 m. Okvětí zelenavobílé, uvnitř při spodině někdy 
nachové, bobule červené. 

1\. Červen, červenec. Vlhké horní lesy, keřnaté stráně, lesní luka a 
břehy. Ve slezských Beskydách a Sudetách. V Beskydách: na Čantorym a 
na Baranii (Kotschy a Kolbenheyer). V Sudetách: Černý vrch, Neuhausberk, 
Suchá a Černá kupa; Kladský Sněžník až do Klessengruntu (W. Gr.), Salvíz 
(Zimmermann), Dreištýn, Šloglův les, u Volských luk, u Císařské boudy, 
Hockšar, Fuhrmannštýn, Šosskamm. — Koperník, Studénková hole, Petrštýn, 
Leiterberk, Praděd, Kriech, Kotlina, Mravenčí vrch (Oborny)!, les pod Dreh- 
berkem, u Doln. Tomášova, Drehberk, stráň Černého příkopu. Červený vrch, 
údolí šumné Tise, Velk. Jezerník, Medvědí hřeben, Děd, Široké úbočí. Mechová 
stráň až ku Karlovské studénce, zde hojný u pilního mlýna, při Opavě a 
na Donnerlanu, Heiligenhúbl, Svinský a Medvědí příkop, Frant. myslivna. 
Jelení hřeben, Zámeček, Divoký kámen odtud až do lídolí horní Tise se- 
stupující a ještě u Wiesenberka při vstupu k Úzkému hřebeni. 

103. Smilaciiia Desf. Pstroček. 

373. S. b i f o 1 i a Desf. (M a j a n t h e m u m b i f. D. C, C o n v a 1 a r i a 
bif. L. P. dvoulistý). Lodyha na dolejším s pošvovitými šupinami, 
na hoře dvoulistá, zřídka 1 — 3listá. Květy malé, po 1 — 3 na stopečce, 
v konečném hroznu. Listy srdčitě vejčité, střídavé, řapíkaté. Tyčinky 4, 
zdélí okvětí. Bobule kulaté. Oddenek tenký, článkovaný, plazivý. 

V. 0*05 — 0-15 m. Květy bílé, vonné. Bobule zelené, červeně tečko- 
vané, posléz červené. 

% Květen, červen. Stinné lesy, křoviny. Všude hojný, od roviny až 
k vrcholům nejvyšších hor. V Sudetách : na Pradědu a svah k Sokolím 
kamenům (Oborny). Černá kupa, u Volských luk. Červený vrch, Kelig, Velk. 
Jezerník, Leierberk u Karlovské studénky, Petrštýn, Vysoká hole, Velk. 
Jelení hřeben, Ztracené kameny a Hofberk. V Beskydách: hřeben Piadhoště 
a Lysé hory. 



— 202 — 

104. Coiivallaria L. Konvalinka. 

374. C. majalis L. (K. vonná). Stvol jednoduchý polooblý, po- 
boí^^iý s hroznem jednoducliým, vohiým, převislým, na dolejšku s pušvo- 
vitými šupinami. Listy 2— 3, přízemní, elliptické neb ellipticko kopinaté, 
přihrocené, řasně složené, lysé a dlouze řapíkaté, vnější objímají pošvitě 
vnitřní. Bobule kulovité. Oddenek oblý, článkovaný, plazivý. 

V. 015 — 0-25 m. Květy bílé, vonné. Bobule šarlatové. 

% Květen, červen. Listnaté lesy, háje, křoviny. Rozšířena. Obecná ve 
střední a jižní Moravě. Kolem Jihlavy (Reichardt), Mrakotín, Žďár. — Gry- 
govský les a Chomoutov (Makowsky), Šternberk; Beroun (Gans), Rudno 
(Rieger), Střelná (Burghauser), Zábřeh (Pánek), Šumberk (Paul), Bradla 
u Něm. Libavy, Yelk. Losin, Star. město, Rymařov, Jamrtice. — Ve východní 
Moravě: Javořina (Holuby), Rusava (Sloboda), Vsetín (Bubela), Val. Meziříčí 
(Klaníc), úbočí Radhoště (Reissek), Nov. Jičín (Sapetza), Hranice. — Ve 
Slezsku: Bogušovice u Těšína, vrch Trocen a na j. m. u Bělska (Kolben- 
heyer), Vítkov, Odry, Eichberk u Kostelce, obecný ve Frývaldovsku a Vid- 
navsku. V Jeseníku: Červený vrch stranou cesty skoro ve výši 1200 m., 
Česnekový příkop. Zámeček poblíž Frant. myslivny. 

105. Polyi^onatnni Tonrn. Kokorík. 

375. P. officinale A 11. (Convalaria polygonatum L. K. 
obecný). — Lodyha hranatá, nahoře skoro dvojřízně smáčknutá, lysá. 
Stopky 1— 2květé, úžlabní, jednostranné. Okvětí šíře trubkovité, převislé. 
Tyčinky lysé. Listy vejčitě podlouhlé, hrotnaté, poloobjímavé, na rubu 
sivé, střídavé. Oddenek tlustě válcovitý, bělavý, s kruhovitými jizvami 
po dřívějších lodyhách. 

V. 0-20— 0-50 m. Okvětí bílé, s okrajem zelenavým, slabě vonné. 
Bobule tmavomodré. 

'2J. Květen, červen. Lesy listnaté, kamenité a keřnaté stráně. Obecný 
ve střední a jižní Moravě, v českomoravském pohoří a v Beskydách až do 
550 m. Ještě u Jablunkova — U Těšína (W. Fl.), zde a v okolí obecný. Hra- 
disko u Krnova (Spatzier), Eichberk u Kostelce, Vidnavskó. 

376. P. multiflorum All. (Convallar. multif, K. mnoho- 
květý). Lodyha oblá, štíhlejší i s listy lysá. Stopky obyčejně 3— 5květé. 
Okvětí úzce trubkovité, na dolejšku břichaté ; konce zubů uvnitř a nitky 
tyčinek pýřité. Listy krátkořapičné, ostatně jako předešlý. 

V. 0-30— 0-60 m. 

% Květen, červen. Stinné listnaté lesy, porostlé stráně, křoviště. Roz- 
šířen, zejména v pahorkatině, skoro řídčejší než předešlý, avšak i ve větší 
výši rostoucí. Hojný až obecný ve střední, jižní a severní Moravě, v česko- 
moravském pohoří a Beskydách. Kolem Brna: u Kartouz, Medlánek, Obran, 
Ochoze, Bílovic, Líšně, Bystrce, Jundrova, Písařek atd., u Mal. Moravy' 
Rymařova, na Lysé hoře. — U Krnova (Oborny), u Bruntálu. — V Těšínsku 
(Kolbenheyer), u Karlovské studénky až do 780 m. (Niessl), Bruntál, Lud- 
víkoVj v Opavsku a ve Vidnavsku. 



— 203 — 

377. P. verticillatum A 11. (Conv. verticillata L. K. pře- 
slenatý). Lodyha hranatá, na dolejšku červeně toukovaná. Stopky jedno- 
až tříkvěté. Okvětí malé, bílé, konce uštů pývité. Lissteny .štčtinovité. 
Listy po 3-7 v přeslenech čárkovitě kopinaté neb kopinaté, sivé. 

V. 0-30— 1-00 m. Bobule fialově modrá. 

Ij. Červen, červenec. Stinné lesy, žleby, křovistě. V předhoří a horách po- 
různý, schází v rovině. V krajině brněnské: kolem Sloupá a Svitavy (Makowsky), 
u Protivanova (Spitzner), Nový hrad poblíž Blanska, Holštýn. — Kolem Jihhwy 
dosti hojný : Zaječí skok. Vysoký kámen a u Altenberka v Cechách (Reichardt), lesy 
u Riižené (Oborny), les Kozlovka u Fryšavy, u Křivého javoru, Žákova hora, 
Cikhay, Cerny les u Zámku Zdaru. — Frankštatský les u Sumberka (Paulj, 
Ludvíkov, Rejhartice, Velvice, Raškovský a Pradědův les, Mal. Morava, 
Teplice, Klepačov. — Y pohoří Oderském : u Střelné (Oborny), Beroun ^Gans), 
Rudno (Rieger). V Beskydách: Javořina (Holuby), Rusava (Sloboda), v lesích 
kolem Jasenic a luka nad hutí skelnou u Vsetína (Bubela), Rybuíčky a Cáb 
v údolí Cerviiikovém, Halenkov, Javorník nad Minaříkem [Baranářka, již 
v Uhrách], Velk. Karlovice, Star. Hamry, Peretoňky, Klín, Radhošt!, Kičera, 
Frenštát. — Luka na úpatí Javorníku, Smrk u Celadné (Sapetza), Kněhyně, 
Ondřejník u Fridlandu (Oborny), Podstat, Domštát, Hrubá voda. — Hojný 
v Sudetách : Černý hon, Neuhausberk, Černá a Suchá kupa. Kladský Sněžník, 
Koldštýn, Dreištýn, Koperník, Fuhrmannštýn odtud přes Praděd a Petrštýn 
až k Berggeistu a Rohrberku u Klepáčova a od Ovčírny přes Svinský 
příkop až do Křemenného příkopu a k uhlířským chyžím u Teplic a od 
Frant. myslivny až do údolí horní Tise a k Winkelsdorfu. — - V nižších 
polohách: u Karlovské studénky již na okraji luk v sadech (Niessl), údolí 
šumné Tise, Česnekový příkop, Mal. Moravice, Ludvíkov. — Ve Slezsku mimo 
to : V Těšínsku mezi 600 a 900 m. (Wimmer). Kamenická výšina, Magura 
a v Gordiščkém údolí (Kolbenheyer), Ropičník, Kičera, Prašivá a Travný 
(Hetschko), Frývaldov, Lípová, Friedberk. 

106. Paris L. 

378. P. quadrifolia L. (Vraní oko). Lodyha přímá s 4, řidčeji 
3 — 5 listy, široce vejčitými, zahrotnatělými v přeslenu. Květy konečné, 
jednotlivé. Lístky kališní kopinaté, zelené. Prašníky prodlouženým spo- 
jidlern dlouze osinaté. Oddenek velmi dlouhý, plazivý. 

V. 0"20 — 040 m. Vnitřní lístky okvětní žlutá vozelené, bobule 
černomodrá. 

Ij. Květen, červen. Stinné lesy, háje, žleby, zvláště horní. V pahorkatině a 
v předhoří rozšířeno. Schází kolem Klobouk, Cejče a Kobylí. ■ — Obecné v brněn- 
ském kraji (Makowsky), Adamov, Rajský lesík, Ždánice, Bučovice (Oborny), Lulč 
(Spitzner), Kartouzy, Cinzendorf, Kuřira, Ořešín, Vohančice, Tišnov, Předín, 
Pocoucov, Brumov, Lažánky, Doubravník, Obrany, Ochoz, Kanice, Bílovice, 
Josefské údolí, Krtiny, Mal. Bukovina, Vranov, údolí Punkvy u Blanska, 
Sloup Karolín, Olešná, Černá hora, Bořitov, Boskovice, Štěpánov, Roseč, 
Kunštát, Routka, Písařky, Vostopovice, Zeběín, Popůvky, Střelíce, Tečice, 
Neštovice, Oslavany.^ Zbejšov, Rybešovice, Rajhrad, Zabčice, Vážany, Hostěnice, 
Jezera, Mouřinov, Cerčín, Kozlany, Prusy, Nosislav, Krumlov, kolem Břeclavi. 
V Prostějovsku : na Záhoří, na Skalici, na Kosíři (Spitzner), nezřídka kolem 



— 204 — 

Kroměříže (Palla). Dosti zřídka ve znojemském kraji: Náměšť (Roemer), 
IJratovský les mezi Vranovem a Hardekem, kolem Star. Hobzí, kolem Znojma 
velmi řídlié a ojednělé (Oborny), hojné kolem Jihlavy (Pokorný), Vilímovické 
a Heraltické lesy u Třebíče (Zavřel), v údolí IJyje kolem Star. Hobzí (Oborny), 
DoDrá voda, Javořice a při potůčku pod ní se řinoucím, Urbanov, Raděnice, 
Zlatkov, Bystřice, Nov. město, Fryšava, u Křivého javoru, Žákova hora, les 
nad Rumpoldským mlýnem, Rovné doly u Kadova, Žďár, Nov. Jimramov. — 
Obecné kolem Olomouce: Chomoutovský les. Střelná a skoro ve všech lesích 
listnatých (Makowsky), Šumberk (Paul), Zábřeh (Pánek), Trausnic u Petrovic, 
Velk. Losin, Spálený les a studénka u Něm. Bohdíkova, Pusté Žibřidovice, 
Velvice, Raškov, Pradědův les, Mal. Moríiva, Klepáčov, Berggeist, llofberk, 
Winkelsdorf, Rejhotice, údolí horní Tise, Koldštýn, Chrastice, Janovice, Ry- 
mařov, Jamrtice. — Ve východní Moravě: Bzinek u Bzence (Bubela), obecné 
kolem Uh. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby), Kuželová, Javorník, les na 
Machových, Králov u Uh. Brodu, Říčky u Bystřice p. H. — Rusava (Sloboda), 
Hukvaldy, Vsetín (Bubela), Rybníčky, Velk. Karlovice, Hluboká u Hor. Bečvy, 
Trojačka, Salajské hájemství, les Studenčený a na Velké u Starých Hamer, 
Smrk. — Ondřejník u Fridlandu (Oborny)!, Rožnov, Uvěz a Kamenárky 
u Star. Zubří, Javorník u Frenštátu, Černý les u Štramberka. — Příbor (Čížek), 
Nov. Jičín (Sapetza)!, Niederberk u Domštátu, Jasanový lánu Hrub. Vody; 
Beroun a Rudno (Oborny). V Sudetách: Kladský Sněžník (Uechtritz) ! Šleglová 
studénka, "\'olské louky, Fuhrmannštýn Sosskamm, Červený kopec, úbočí 
Medvědího hřebene a Dědu, Česnekový příkop. Mechová stráň. — Rautenberk 
u Karlovské studénky (Niessl) též Hin- a Wiederštýn, Grátzberk a Dlouhý 
hřeben. — Velká Kotlina (Grabowski) !, na cestě ku Kriechu nad Teplící 
(Oborny) !, jako Špicberk, Křemenný příkop a Kriech. Ve Slezsku ještě : Ostrá 
u Malenovic, Moravka, Urbaška u Slaviče. • — Koňská !, Bogušovice u Těšína !, 
Mikušovice, Kamenice, Bučkovice atd. u Bělska (Kolbenheyer), Opava (Oborny), 
Heraltice (Mayer), Kohoutí les a na j. m. kolem Vidnavy. 

15. Řád. Colehieaeeae D. C. Oeúnovité. 

Rody: 

1. Okvětí srostlolupenné. 

a) Okvětí nálevkovité, velké, s dlouhou, tenkou trubkou. Okraj 
šestidílný. Tyčinek 6 ve spodinu okvětí vetknutých. Cnělky 3, nitko vité, 
velmi dlouhé. Měcliýřky přes polovici srostlé. 107. Colchicum. 

2. Okvětí ze 6 prostých lístkuv. Cnělky 3, kratičké. 

a) Okvětí hvězdovitě rozložené, korunovité, huňaté, brvité. Prašník 
ledvinovitý, pouzdra pukají společnou skulinou a činí pak terč talířovitý. 
Měchýřky nejdoleji srostlé. 108. Veratrum. 

b) Okvětí více kalichovité. Prašník dvoupouzdrý, pouzdro každé 
podélnou štěrbinou pukající. Měchýřky přes polovici srostlé. 

109. Tofiddia. 

107. Colchicum L. Ocťiu. 

379. C. au t um n ale L. (O. je senní, naliáč). Lodyha nejdoleji 
napuchlá ve hlízu vejcovitou, v hnědé slupky zaobalenou. Ušty okvětí 



— 205 — 

elliptické neb kopinaté, vlnovitě žilnaté, o— Gkrát kratší trubky. Listy 
podlouhle kopinaté, opak zúžené, tupé. Květy objevují se na podzim 
a příštího jara vypučí krátká lodyha s velikými listy a méchýřkem 
dozrávajícím. 

V. O' 10 — 0'20 m. Rostlina jedovatá. Okvětí pleťové neb bílé, zřídka 
objevují se opožděné květy s užšími ušty okvětními z jara, f) vernale Hoffm. 

Tj. Září, říjen. Vlhká a žírná luka. V rovině a pahorkatině rozšířen 
a hojný, někde i scházející. V brněnském kraji obecný (Makowsky), v nej- 
bMžším okolí Brna niezi kamenným mlýnem a Bystrcem, u Komárova, Adamova 
(Oborny), n Kun státu a Olešnice (Člupek), Malostovice, Bejkovice, Černá 
hora, Ti.§nov, Boskovice, Bačov, Štěpánov, Slavkov, Bučovice, Mouřinov, 
Čerěin, Vyškov, Pavlovice, Střílky, Břeclav, Star. Břeclav, Poštorna. — Kolem 
Prostějova, u Václavovic, na Zlechově a j. (Spitzner), obecný u Kroměříže 
(Palla a Pátek)!. Ve znojemském kraji: u Podmolí, Citonice, Vranov, Šura- 
vald, Grešlové mýto. Mor. Budějovice!, JarOměřice!, Jevišovice, Plenkovice, 
na lukách na Unanovském potoku, v Purkrábce u mlýna Hojky blíž Sucho- 
hrdlí, u Hnanic (Oborny), v nejbližším okolí Znojma (Oborny). Schází kolem 
Náměště (Roemer), kolem Slavonic (Oborny). Pořídku na Špitálské louce 
kolem Jihlavy (Pokorný), hojný kolem Dačic (Schindler) ! Dle zdání zřídka 
v českomoravském pohoří: Nov. město, Žďár, Jimramov, Nov. Jimramov. ■ — 
Olomouc (Vogl), Kojetín a Chropín (Pátek), Napajedly (Theimer). Na lukách 
při Moravě od Bludova níže, tak kolem Lukavce jižně od Zábřeha (Pánek), 
v pobočních údolích kolem Šumberka (Paul), Beroun, Rudno, Hranice! 
(Rieger). Zlatý potok, Mal. Morava, Rymařov, Janovice. — Ve východní části : 
hojná u Uh. Ostroha a Veselí (Bubela), Uh. Hradiště (Schlogl), Strážnice, 
Vojšice u Mal. Vrbky, Kuželová, hojný u Javorníka a odtud až k Miavě 
v Uhrách, Nov. Lhota, Filipov, na Kotárech a odtud až na temeno Javo- 
řiny, Strany, Uh. Brod, Příkaz, Pulčín, Zděchov, údolí Huslénky, Bystřice 
p. H., luka u Hošťálkova, zde též několik kusů na jedné seči a v sousedním 
lese ! ; Rusava (Sloboda) !, Vsetín (Bubela) !, Halenkov, Javorníky, hojný u Velk. 
Karlovic, Rožnov, Horní paseky, Star. Zubří ; Nov. Jičín (Sapetza), Žilina, 
přehojný u Senová; Fridland (Oborny). Ve Slezsku: Koňská!, Lišná, Vojtě- 
chov, Opava (Kolbenheyer), Krnov (Spatzier)!, schází dle Baiera u Bělska. 
Vítkov, Mal. Heřmanice, Loučky, Odry, Vidnava, Horní Heřmanice, Velk. 
Kunětice. 

f) vernale Hoffm. 

V okolí Brna: Kozí žleb, mezi Obrany a Bílovicemi 1882, Bílo- 
vice 1874 a 1881. — Kolem Kunštátu a Olešnice (Člupek), u Hoštálkova, 
nad Láskami u Vsetína 1880 (Bubela), Hranice (Dr. Zavadsky). Ve Slezsku: 
hojný na vlhkých lukách na úpatí Lysé hory (Wetschky 1878J, Opava, 
Deštná, Diirstenhof atd. (Pátek). 

108. Veratriim L. Kýchavice. 

380. V. Lobelianum Bernb. (V. album L. /?. Lobelianum 
Pteichb. K. bílá). Lodyha oblá, dutá, listnatá i s listy a větvemi lato- 
vitého květenství pýřitá. Květy krátce stopkaté, ušty okvětní zoubkaté. 
Listy z delší pošvy poloobjímavé, hrotnaté, dolení široce elliptické, nej- 



— 206 — 

hořejší kopínaté, obloučně žebernaté, dle žeber řasnaté. Oddenek krátký. 
tlustý, s čuprynou vláknitých zbytku loňských listův. 

V. O'o0 — 1'20 m. Okvětí žlutavé neb čistě zelené. 

" Ij. červenec, srpen. Mokrá luka, místa lesní, pramenité stráně horské. 

Y Beskydách a Sudetách. Y Beskydách : hojná kolem Vsetína (Bubela), údolí 
Červinkovo u Jasenic, Javorník nad Minaříkem poblíž Halenková, Bukovina; 
Kněhyně a Ondřejník u Fridlandu, Smrk! u Čeladny, kolem Domorazu a 
Věřovic (Sapetza), na Sinrku též na svahu k Ostravici až na temeno, Rad- 
hošť, luka u Trojanovic, v květu na jedné louce poblíž Horeček a v křoví 
u Ljubiny, bezpochyby jediná stanoviska v rovině u Frenštátu, Místek na 
cestě k Zlebovicňm. — Ve Slezsku: Lysá hora; v Těšínsku: u Sibice, 
Dziegielova, Mnichů, v Grabině, u Frýdku, na Baranii, Čantorym a na 
Kamenické výšině (Kolbenheyer), v křovištích u Něm. Mikušovic (Baier), 
Heraltice u Opavy (Gr. FL), Velká luze u Vidnavy, Frývaldov. — V nízkém 
Jeseníku : Týlov u Šternberka (Uechtritz sen.), Rudno (Rieger), Beroun (Gans). 

V Sudetách: Chrastice, Hynčina, Stříbrníce, Star. město. Černý vrch, Neu- 
hausberk, Černá kupa; Kladský Sněžník (W. FL), les u Tomášova; od Ko- 
perníků podél hřebenův až k Pecovým kanaenům dosti rozšířen (Oborny) a 
sice Praděd, Petrštýn, Vysoká- a Břidlicová hole a ještě na Hofljerku, Berg- 
geistu a Róhrberku u Klepáčova, hojný od Dreištýnu u Koldštýna až po 
temeno Fuhrmannštýna. — V nižších polohách: údolí šumné Tise, Česnekový-, 
Svinský- a Medvědí příkop, Frant. myslivna, Kriech, Křemenný příkop a 
odtud až k uhlířským chýžím u Teplic, Vysoký les u Janovic. 

109. Toíieldia Hiids. Kohátka. 

381. T. calyculata Wahl. (K. ka líškatá). Lodyha jednoduchá, 
chudolistá i s celou rostlinou lysá. Květy krátkostopečné, v hustém, často 
prodlouženém, válcovitém hroznu, delším než jeho stopka. Stopečku každého 
květu podpírá listenec třílaločný, jako kalíšek pod okvětí přiložený. Listy 
tuhé, mečovitě čárkovité, nejdolejší dvouřadé, jezdivé. Oddenek s nepatrnou 
čuprynou vláknitých zbytků loňských listův. 

V. 015— 0-25 m. Okvětí žlutavé. 

% Červen, srpen. Bahenní a rašelinná luka. Velmi pořídku. Dle udání 
na lukách u Kunovic poblíž Uli. Hradiště (Schlogl), Slavkov poblíž Opavy 
(Múkusch). 

16. Řád Juneagineae Rieh. Baříékovité. 
Rody: 

a) Okvětí šestilisté, kalichovité, opadavé. Květy četné v hroznu 
prodlouženém, bezlistném. Plod kyjovitý, 3 — Gpouzdrý, pouzdra jedno- 
semenná, celá od středního sloupce zdola nahoru se oddělující, na vnitřním 
úhlu pukající. Blizny štětičkovité, 3 neb 6. 110. TrigLochin. 

b) Okvětí šei.stidílné, trvalé. Semenníky 3 řidčeji 6, nejdoleji srostlé, 
1 — 2vaječné; měchýřky jednosemenné, posléz kostrbatě odstálé. Květy 
nečetné v hroznu volném. lil. tícheuchzeria. 



- 207 - 

110. Triglochiii L. Bcařička. 

382. T. palustris L. (B. obecná). Stvol přímý, nejdoleji napuchlý, 
poněkud ničí, v prostředku již květonosný. Květy malé, krátce stopec-né, 
v hroznu bezlisteném. Listy přízemní, úzce čárkovité pošev objímavých. 
Plod tříbočně kyjovitý, trojpouzdrý, k ose hroznu přitiskly. Oddenek 
krátký, šikmý, s podzemními, nitkovitými výběžky. 

V. 025 — 0-75 m. Okvětí zelenavé neb ponačervenalé. 

"Ij. Červen, červenec. Bařinná a rašelinná luka, příkopy, slaniska. Hojný 
někde řídčejší, zhusta ve společnosti s Trifolium fragiferum. V brněnském 
kraji sem tam. — Mor. Třebová, Brno, Otmarov, Měnín, Lednice, Nikolčice 
poblíž Hustopeče (Makowsky), Lomnice (Pluskal), Kunštát a Olešnice (Clupek), 
Klobouky (Steiger), údolí Josefské, Tišnov, Štěpánovice poblíž Tišnova, Hodě- 
jice, Drnovice, Hustopeč, Terezov, Cejč, Kobylí, Břeclav, Star. Břeclav, Nová 
ves, Poštorná. — V Prostějovsku : na lukách u Vrahovic (Uličný), Stětovic, 
Vrbátek, Kobeřic a Hradčan hojná (Spitzner). Obecná ve znojemském kraji 
(Oborny). Řidčeji kolem Jihlavy: u Kaliště poblíž Počátek (Pokorný), kolem 
Slavonic, Nov. města a Třebíče (Zavřel), u Nedvědic a j. v českcmoravském 
pohoří. — Jevíčko a odtud až k Mírovu poblíž Olomouce (Uechtritz), Hlusovice 
poblíž Olomouce (Makowsky), Rudno (Rieger), Rohle (Bittner). V hradištském 
kraji: u Hajčína (Vogl a Mik). Šumberk, Velký Losin (Paul)!, zde hojná 
u Karlova pramene; a odtud až k Uh. Hradišti (Schlogl), Bzenec, (Bubela), 
Rohatec, Strážnice, Velká, Suchá Loza, Ordějov, Bystřice, Valašské Klobouky, 
Příkaz. - — Ve východní části mimo to : Rusava stranou k Hostýnu (Sloboda), 
Poschlá a vrch Čup u Vsetína (Bubela), Svinec a u Čertova mlýna poblíž 
Nov. Jičína (Sapetza), potok Říčky u Blučiny (Schlogl). Ve Slezsku : u Jakar- 
tovic, Spachova, Loděnic a Sadků (Rohrer a Mayer), kolem Šibice u Těšína 
a u Bělska (Kolbenheyer). 

111. Sclieuclizeria L. Blatnice. 

383. S. palustris L. (B. horská). Lodyha přímá. Květy necetné, 
v řídkém hroznu, listen nejdolejšího květu listovitý. Listy úzce čárkovité, 
žlábkovité, dole pošvaté, na konci s jamkou obroubenou. Měchýřky šikmo- 
vejčité, nadmuté. Oddenek dlouhý, článkovaný, plazivý s výběžky šupi- 
natými. — 

V. 0"10 — 0"25 m. Okvětí zelenavo-žluté. 

1\. Květen — červenec. Hluboká rašeliniště a lomy mechové. Pořídku. 
Rašeliniště Huti na jižním svahu Smrku u Celadny poblíž Fridlandu (Sa- 
petza), Bronówské rašeliniště u Rudzice v Těšínsku (Reichardt), hojná na 
Mechových lomech u Reivízu v Jeseníku (Grabówskij. 

17. Řád. Butomaeeae Lindl. Šmelovité. 
112. Butonuis L. ŠmeL 

384. B. umbellatus L. (S. okoličnatý). Lodyha přímá, oblá, 
jednoduchá. Květy dlouze stopkaté v okolíku konečném, obaleném. Tyčinek 
6 na lůžku. Listy přízemní, čárkovité, žlábkovité tříboké, pošvaté, dvou- 



— 208 — 

řade. Měchýřků 6 do polou srostlých, na celé vnitřní stěně mnolíosemen- 
ných. Oddenek krátký, uzlatě ztloustlý, se silnými vlákny korunnými. 

V. 1'00 — rSO m. Okvětí bělavorůžové, vně častěji náfialové. 

Ij. Červen — srpen. Bažiny, tíiné, rybníky, řeky. Rozšířen. V jižní části 
brněnského kraje obecný, řidčeji v severní části (Makowsky), kolem Brna 
u Komárova a Měnína (0])orny), u Ivančic (Schwoder), mezi Polehradicemi 
a Morkiivkami (Steiger), hojný n Cernovic, Nenovic, břehy Svitavy u Obran 
a Bílovic, Jedovnice, Kartouzy, Rečkovice, Mokrá hora, Lískovský potok, 
Bóh' nice, Popůvky, Veselka, Střelíce, Oujezd, Slavkov, ^Bučovice, hojný kolem 
Vyškova, Židlochovice, Nosislav, Vranfivice, Terezov, Cejč, Kobylí, Dražíivky, 
Star. Břeclav, Poštorná. — V Prostějovská : dříve dosti hojný v mokřadech 
u nádraží a na Hloučele, nyní na Romži u Vrahovic a na Zlechově (Spitz- 
ner). Ve znojen^ském kraji : u Náměště (Roemer), Vranov, Jevišovice, v Bohu- 
šickém rybníku u Jaroměřic, Citonice stranou Olbramova kostela, hojný 
u Jevišovického potoka u Hrušovan, v nížinách podél Dyje až k Lednici a 
Břeclavi (Oborny), Moravské Budějovice. — Rybníky kolem Jihlavy a Popic 
u Jihlavy (Pokorný), koleni Třebíče (Zavřel), obecný kolem Unčova, Litovle, 
Renot a Piňovic. — V poříčí Moravy hojný kolem Zábřeha a obecný kolem 
Olomouce (Oborny), u Hajčína a Uh. Hradiště (Schlogl), u Bzence (Bubela), 
Rohatec, Strážnice. — Ve východní části: luka u Hlinská (Sloboda), Hustopeč 
u Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku: mlýnský příkop u Oder (Schlosser), 
v údolí Odry na několika místech (Oborny), Svinov, Martinov u Opavy 
(Mikusch), Opava (Oborny), hojněji kolem Frýdku a v Těšínsku (Kolbenheyer). 

18. Řád. Alismaeeae Juss. Žabníkovité. 
Rody: 

a) Květy obojaké; 3 vněj.ší lístky okvětní kalicliovité, bylinné, 
vnitřní korunovité, barvené. Tyčinek 6 — 12. Semenníky četné prosté, na 
terčovitém lůžku do kruhu postavené neb v strboulek nahlouěené. 

113. Alisma. 

b) Květy jednodomé. Okvětí zrůzněné v kalich bylinný, zelený 
a v koruna útlolupennou, bílou. Tyčinek mnoho. Semenníky četné, jedno- 
vaječné, na kulatém lůžku strboulovitě nahloučené. 114. tíogittaria. 

113. Alisma L. Žabiiík. 

385. A. pian tágo L. (Ž. jitrocelový). Stvol přímý, delší listův, 
na dolejšku ztloustlý. Květy v latě jeldancovité. Listy četné, přízemní, 
vejčité, trochu srdčité neb kopinaté až čárkovitě kopinaté, řapíkaté. Nažky 
smáčknuté, tupé, na hřbetě s 1—2 rýhami, v strboulek tupě tříhranný 
sestavené. 

1\. Červenec — září. Stojaté vody, příkopy, zaplavovaná místa. V rovině 
i v předhoří hojný. 

/9) 1 a n c e o 1 a t u m A u t. (A. r a n u n c u 1 o i d e s P r e s 1). Listy kopi- 
naté na spodině zúžené. Květcnství namnoze, větví jednoduchých. Rostlina 
nízká, as 0'30 m. v. 



— 209 — 

Rozšířena, jmenovitě na suchých místech a v mělčinách vodních s pís- 
čitým dnem. Troubský rybník u Brna, Znojmo, Jevišovice, Slavonice a j. 
(Oborny). Rajský lesík u Černovic, údoh' Svitavy u Obran, Slavkov, Vyškov, 
Břeclav, Star. Břeclav, Bludov, Vítkov, Vidnava atd. — Rašelinná luka za 
nádražím u Bzence (Bubela). 

/') humile mihi (nikoliv totožný s f. terrestre Neil.) Listy přízemní, 
malé, růžicovite. Stvol nápadně nízký. Květy velké. 

Příkopy, zaplavovaná luka, vyschlé mokřady. Pořídku. Krumvíř, Kobyl- 
ské jezero u Terezova. 

o) graminifolium Ehr. Listy ponořené, čárkovité, travovité, 
průsvitavé, některé s kopisťovitou vzplývající čepelí. 

Pořídku. Bažiny v jižní části brněnského kraje (Makowsky), kaluže 
kolem Uh. Hradiště (Schlogl). 

114. Sagittaria L. Ší patka. 

386. S. sagittaefolia L. (S. vodní). Na konci tříhranného stvolu 
tříkvěté přesleny, dolení pestíkové, lioření prašníkové. Plátky bílé, prchavé. 
Listy přízemní, přímé, hluboce střelovité, s laloky podlouhle tř-íhrannými, 
hrotnatými. Plody krátce zobanité. Oddenek s výběžky oblými, ponořenými. 

V. 0"25 — 1'00 m. Plátky bílé, s nehtem načervenalým. 

Ij. Červen — srpen. Stojaté a mírně tekoucí vody, příkopy, bahna. V rovině 
a pahorkatině, místy hojná, jinde opět scházející. Schází kolem Brna ; jižně od 
Brna mezi Rajhradem a Holáskami (Makowsky), u Kunštátu a Olešnice (Člupek), 
Štěpánov (Spitzner), Drnoholec (Reissek), dolní Dyje mezi Podivínem a Lednicí, 
(Uechtritz), Břeclav (Oborny), Star. Břeclav, Poštorná a Nová ves; posledn- 
dvě naleziště již v Dol. Rakousích. V okolí Prostějova: v Otaslavském ryb- 
níku a na sousední louce pořídku (Spitzner). Kolem Náměště (Roemer), 
hojná v rybnících u Jihlavky a u Pávova poblíž Jihlavy (Reichardt), pře- 
hojná v rybnících u Ptačova poblíž Třebíče (Zavřel), u Křížanova (Haslinger). 
Hojná v poříčí Moravy od Zábřehu (Pánek) a Olomouce níže: Olomouc (Vogl 
a Oborny)!, Hajčín a Láska a Olomouce (Oborny), Piňovice (Klanic), kolem 
Línčova, Detřichovic, Renot a Litovle. — Sudkov u Šumberka (Paul). Kolem 
Uh. Ostrohu, v příkopech na silnici od Bzence k Veselí a ojedinělá u ná- 
draží bzeneckého (Bubela), příkopy dráhy mezi Břeclaví a Hodonínem (Oborny). 
Ve východní části: rybníky kolem Hustopeče u Nov. Jičína (Sapetza), v pří- 
kopech trati u Ostravy dosti hojná (Oborny), bažiny poblíž uhelných dolů 
u Mor. Ostravy, Hrušov, Hermanice. — Ve Slezsku: V Těšínsko-Bělsku 
(Kolbenheyer), u Krnova (Rohrer a Mayer), Hermanice, Dolní forst, Sorgs- 
dorf, Javorník, bažiny na úpatí Butterberku stranou Heřmanic, v svobodném 
rybníku (Vierhapper), bažiny na městských rašelinných lukách u Vidnavy 
a u Kalkova a na mnohých místech v praskem Slezsku až k Nise. 

19. Řád. Hydroeharideae D. C. Vodaňkovité. 

Rody: 

1. Hydrilleae Caspary. Semenník jednopouzdrý. Blizny 8. 
a) Květy mnohomanželné, dvojdomé neb obojaké. — Prašné květy 
s 3 — 9 tyčinkami a s okrouhlými neb vejčitými lístky okvětními. Květy 

14 



-^ 210 — 

obojalvé, s 3 — 6 tyčinkami, čárkovitě podlouhlými semenníky a čárko - 
vitými bliznami. Květy pestíkové předešlým podobné s tyčinkami zakr- 
nělými. Plod podlouhlý, skoro tříhranný. 115. Elodea. 
* 2. Stratioteae Endl. Semenník vícopouzdrý. Blizen 6. 

a) Květy 2domé. Prašné po 1 — o v okolíku, s toulcem dvoulistým, 
konečným, pestíkový 1, z dvoulistého, konečného toulce. Tyčinky četné, 
volné, 12 vnitřních s čárkovitými prašníky, ostatní neplodné. Okvětí 
šestidílné, 3 vnější lístky kalichovité, 3 vnitřní korunovité, trubka okvětí 
se semenníkem srostlá. Cnělka krátká ; blizny dvouklané. Plod šestihranný, 
šestipouzdrý, chudovaječný, bobulovitý. 116- BU-atiotes. 

b) Květy dvojdomé, prašné 1 — 5 v okolíku, s dvoulistým toulcem, 
pestíkový 1, z jednolistého toulce. Tyčinek 12, z nichž 3 — 6 neplodných. 
Okvětí se semenníkem srostlé, na okraji šestidílné. Blizny 3 — G. Plod 
šestipouzdrý, mnohovaječný, bobulovitý. 117. Hydrocharis. 

115. Elodea ('aspary. Douška. 

387. E. canadcnsis Casp. (D. vodní). Lodyha ponořená, roz- 
větvená. Obaly květův úžlabní, jednokvěté. Květy s prodlouženou trubkou 
a plátky okrouhlevejčitými. Květy prašné s 9 tyčinkami. Květy pestíkové 
s 1 semenníkem a 1 — 3 zakrnělými tyčinkami. Listy po 3 — 4 v jjřeslenu, 
podlouhlé neb kopinaté, hrotnaté, pilované, přisedlé. 

D. 0'25 — 1"00 m. Rostlina namnoze neplodná. Lístky kališní načer- 
venalé, plátky bílé. 

Ij. Květen — srpen. Stojaté a mírně tekoucí vody. Původem ze sever. 
Anieriliy a teprve v nejnovější době do území zavlečena. V mokřadecli u pro- 
stějovského nádraží zašla, v mokřadech u trati blíže Vraho vic v několika 
neplodných trsech, dosti hojně v mokřadech za nádražím u Bediho.ště (Spitz- 
ner), u Opavy (Urban), u Krnova, avšak ještě na pruské půdě (Spatzierj. 
Pro Moravu prof. Spitznerem 1883 objevena. 

IIG. Stratiotes L. Vojíc. 

388. S. aloides L. (V. obecný). Lodyha květonosná úžlabní, 
koncem vynořená, kratší než listy. Prašné květy stopkaté, pestíkové skoro 
přisedlé. Plátky vejčitě okrouhlé velmi útlé, mnohem delší než lístky 
kališní. Listy ponořené, široce čárkovité, přikročené, tříhranné na hřbetě 
a okraji osínitě zubaté, přímo odstálé, tuhé, růžicovité. Plody vejčité 
toulec přesahující. Oddenek výběžkatý. 

V. 0-20— 0-40 m. Plátky bílé. 

T\. Květen — srpen. Příkopy, kaluže v poříčí dt lni Moravy a Dyje a 
v Těšínsku. Pořídku. Hojný v starém řečišti Dyje u Břeclavi a v starém 
ramenu Moravy u Rohatce (Makowsky), hojný mezi Břeclaví a Hodonínem 
(Oborny), pořídku v kaluži na silnici od Bzence do Veselí (Bubcla), velmi 
pořídku v kalužích a příkopech u Rybářské ulice a u Star. města blíže 
Uh. Hradiště (Schlogl). 



^ 211 - 

117. Hydrocliaris L. Voďaiika. 

389. H. morsus ranae L. (Žabí květ). Lodyha ponořená, oblá, 
rozvětvená, výběžkatá, na kloubech s vlákny kořennými a svazečky listův. 
Květy pestíkové menší než prašníkové, dlouze stopkaté, posléz ponořené. 
Plátky útlé, okrouhle vejčité. Listy vzplývající, okrouhle ledvinovité, celo- 
krajnó, kožovité, řapíkaté, s velikými blánovitými palisty. Plody ellipsoidické. 

V. 0-15— 0-30 m. Okvětí bílé, dole žlutavé. 

"Ij. Červen — srpen. Příkopy, tůně, stojaté vody. U IStěpánova (Spitzner). 
V nížinách podél Moravy a Dyje a v Téšínsku. Porůzná. Kolem Šardic a 
Čejce (Kržisch), ve všech stojatých vodách kolem Olomouce (Vogl a Mik), 
u Nemilan a Kojetína (Spitzner), hojná u Piňovie (Klanic), kolem Unčova, 
Dětřichova, Khižníku a Litovle. — Hojná v starém řečišti Dyje u Břeclavi, 
kaluže starého ramena Moravy u Rohatce (Makowsky), kaluže u Uh. Ostrohu, 
v příkopech na silnici do Veselí, ojedinělá u nádraží a v příkopech lučních 
za nádražím bzeneckým (Bubela), Uh. Hradiště (Schlógl). 

20. Řád. Orehideae Juss. Vstavaéovité. 

Květy v klasech neb hroznech, jsou stočením spodního semenníku 
obráceny. Okvětí korunovité, často tlamaté, šestilupenné, nepravidelné, 
ze dvou trojlistých kruhův, jeden lístek vnitřního kruhu (pysk, labellum) 
od ostatních lístků tvarem rozdílný, často ostruhatý. Ze 6 tyčinek jest 
toliko jedna vyvinutá a plodná, jen u rodu Cypripedium jsou dvé plodné, 
ostatní se nevyvíjejí. Tyčinky srůstají s pestíkem do sloupku (columna 
gynostemium). Prašníky dvoupouzdré, pyl každého pouzdra slepen jest 
v stopkatou brylku pylovou, stopky žlázkou (držadélkem) ukončeny. Na 
konci sloupku spočívají tři blizny, z nichž nejhořejší měkká a lepkavá 
zobánkem (rostellum) se nazývá. Semenník jednopouzdrý s 3 nástěnnými, 
mnohovaječnými semenicemi. Tobolka po každé straně semenice skulinou, 
tedy celkem 6 skulinami pukající. Semena drobounká bez bílku. Listy 
střídavé neb dvouřadé, jednoduché, celokrajné, na spodině pošvaté, též 
šupinaté. Rostliny vytrvalé s oddenkem jednoduchým neb s déma hlízami 
buď celistvými neb dlanitě děhnými, jednou dvojletou, z níž lodyha 
a listy vyrůstají a druhou roční, v níž zásoba pro rok budoucí se snáší. 

Rody : 

A. Cypripedieae Lindl. Prašníky 2, na sloupku postranní, mezi 
nimi lupenovitá patyčinka. Pyl moukovitý. 

1. Sloupek krátký. Lístky okvětní odstálé, 2 vnější lístky srostlé 
v jeden často dvouklaný, pročež okvětí zdánlivě pětilisté. Pysk střevíčko- 
vitě nadmutý. Semenník nestočený. J18. Cypripedium, 

B. M a 1 a X i d e a e Lindl. Prašník jeden, dvojpouzdrý, prostý, 
pohyblivý; v každém pouzdře prašníkovém 2 voskovité brylky pylové. 
Pysk bezostružný. Oddenek korálovitý, bez kořínků neb nejdolejší článek 
lodyhy v bulvu, pošvami zahalenou napuchlý. 



— 212 — 

1. Lodyha dole v bulvu pošvami obalenou napuchlá. Pysk vzhůru 
obrácený, nedělený, přímý. 

a) Prašníky dvojpouzdré, trvalé, bez ^^řívesků; pouzdra delší zobáním, 
na "hřbetě sloupku podél pukající. Brylky pylové na jednom držadélku. 
Sloupek kratičký, přímý. Pysk vejčitý, přímý, nedělený, kápovitou spo- 
dinou sloupek uzavírající. Semenník nekroucený. 119. Microstylis. 

b) Prašník dvojpouzdrý, opadavý, s blánovitým přívěskem. Brylky 
pylové na 2 držadélkách. Sloupek prodloužený, poloválcovitý. Lístkův 
ojívětních 5, odstálých. Pysk na hořejší straně květu postavený, podhuihlý, 
tupý, nedělený, sehnutý, ku spodině sloupku poněkud přirostlý. 

120. Sturmta. 

2. Oddenek korálovitý, bez kořínkův. 

a) Sloupek ku předu ohnutý, bezkřídlý. Lístky okvětní zvonkovitě 
skloněné. Pysk dolů hledící, se 2 postranníma zoubky, nejdoleji vakovitý, 
hrbolatý. Jen stopka semenníku kroucená. 121. Coralliorrliiza. 

C) Neottieae Lindl. Prašník 1 , dokonale, řidčeji nedokonale 
dvojpouzdrý. Brylky pylové beze stopky, pyl moukovitý, neslepený. Pysk 
bez ostruhy. 

1. Pysk nečlánkovaný. Brylky pylové nestopkaté. 

a) Pysk celý, vzpřímený neb rovnovážně odstálý. Zobánek blizny 
dvouklaný. Semenník nekroucený. Oddenek mrcasatý neb s hlízkami 
kořennými. 

o) Držadélka čárkovitá. Prašníky přisedlé. 3 hořejší lístky okvětní 
skloněné, 2 postranní odstálé, posléze zpět ohnuté. Pysk vzpřímený, nej- 
doleji žláljkovitý, zpředu plochý, třásnitý, zpět ohnutý. Oddenek s hlíz- 
kami kořennými. 122. típiranthes. 

13) Držadélko okrouhlé. Prašník dvoupouzdrý, volně k zobánku při- 
lehlý. 3 hořejší lístky okvětní v lebku shipené, 2 postranní odstálé. Pysk 
rovně odstálý, dole vyhloubený, se žlábkovitým, zpět ohnutým jazýčkem. 
Oddenek mrcasatý. 123. Goodyera. 

b) Zobánek blizny celý. Pysk na konci dvoulaločný neb dvouklaný, 
svislý. Oddenek mrcasatý. 

u) Prašník dvoupouzdrý, zpředu k zobánku blizny přilehlý, vzadu 
lupínkovitým výrostkem sloupku více méně krytý. 5 lístkův okvětních 
trochu v lebku skloněných, kratších než nejdoleji žlábkovitý, na konci 
2— 5klaný pysk. Lodyha pod prostředkem dvoulistá, zelená. 

124. Listera. 

/5) Prašníky dvoupóuzdré, zpředu k zobánku přilehlé, v zadu nepři- 
kryté. Sloupek uťatý. 5 lístkův okvětních trochu skorém zvonovitě sklo- 
něných. Pysk nejdoleji vakovitě vydutý, na konci dvoulaločný. Rostlina 
šupinatá, bezlistá, hnědá. 125. Neottia. 

2. Pysk dvoučlený, dolejší člen vydutý neb žlábkovitý, konečný 
rovný, nedělený. Oddenek mrcasatý. 



— 213 — 

a) Piasníky dvoupouzdré, tříhranné, pvosté. Brýlky pylové ncstop- 
kate, držadélkem na bližně povytáhlé spočívající. Lístky okvětní zvon- 
kovitě skloněné, pysk odstálý. Semenník nekroucený na stopce stočené. 

126. Epípactíf. 

b) Prašníky nedokonale dvoupouzdré, podlouhlé, kolem prosté, přímé, 
krátce atopkaté. Držadélek nemá. Lístky okvětní přímé, pysk zakrývající. 
Semenník kroucený, přisedlý, 127. Cephalanthera. 

D. Epipogoneae Par lato re. Prašník 1 , na sloupku volném 
konečný, pohyblivý, dvoupouzdrý. Brylky pylové 2 na společném držadélku. 

1. Lístky okvětní i pysk odstálý, tento ostružnatý, vzhůru obrácený, 
ostruha krátká, vakovitá. Semenník nekroucený. Oddenek korálovitý. 

128. Epipogon. 

E. Ophrydeen Lindl. Prašník 1, dvoupouzdrý. ku sloupku jiři- 
rostlý, nepohyblivý. Brylky pylové stopkaté, stopky žlázkou čili držadélkem 
ukončené. Hlízy kořennové 2. 

1. Držadélka brylek pylových v dutince bliznového kraje skrytá. 
Pysk obyčejně ostružnatý. 

a) Každá brylka pylová na zvláštním držadélku, prašník tudíž dvou- 
pouzdrý. Lístky okvětní v lebku skloněné neb tři hořejší Ibovité, dva 
postranní odstálé. Pysk trojlaločný neb trojdílný. Ostruha válcovitá neb 
kuželovitá. 129. Orchis. ; 

b) Obě brylky pylové na společném držadélku, prašník jednopouzdrý; 
Ostruha nitkovitá. 130. Anacamptis. 

c) Obě brylky pylové na společném držadélku, prašník jednopouzdrý^ 
v dutince bliznového kraje uschovaný. 5 lístkův okvětních v lebku sklo^ 
něných. Pysk hluboce tříklaný, převislý, ostružnatý. 

131. Himanto glos sum. 

2. Držadélka nahá, na kraji neb ponebí blizny sedící. Pysk ostruž- 
natý. 

a) Držadélka oddělená i s prašníky k zobánku blizny a výběžku 
jeho přilehlá. Prašníky dvoupouzdré, pouzdra rovnoběžná. Pysk tříklaný 
neb třílaločný. 132. Gymnadenia. 

b) Držadélka k postranním lalokům zobánku přilehlá. Blizna bez 
zobanitého výběžku. Prašníky dvoupouzdré, pouzdra rovnoběžná neb dole 
od sebe vzdálená. Pysk pentlicovitý celý neb zpředu trojzubý. 

133. Platanthera. 

3. Pysk bez ostruhy. 

a) Držadélko každé ve zvláštní dutině. Lístky okvětní odstálé, pysk 
dolů obrácený, ne vyhloubený. 134. Ophrys. 

118. Cypripediuin L. Střevičník. 

390. C. calceolus L. (S. evropský, pant o flíčky). Lodyha 
pýřitá, dole pošvatě šupinatá, nahoře s 3 vej čitými neb vejčitě podlou- 



— 214 — 

hlými, hrotnatými listy. Květy 1 — 3, velké. Listeny listům podobné. Lístky 
okvětní vejčitě kopinuté, hrotnaté, postranní někdy dvouldané, vnitřní 
čárkovitě kopinaté, pysk nadmutý, zpředu zaokrouhlený. Laloky sloupku 
do^vnitř sehnutého vejčité, stopkaté, dolů stlačené. Oddenek válcovitý, 
uzlatý, s masitými vlákny kořennými. 

V. 020 — 0-40 m. Okvětí hnědě nachové, pysk světložlutý, nachově 
skvrnitý. 

% Květen, červen. Keřnaté, vápenné stráně, lesy. Pořídku. V brněn- 
ském kraji rozšířen: Králové pole, Hády u Obran a u Líšně 1855 hojný 
(Makowsky); u Líšně sbíral jsem jej ještě r. 1875 a v lese Habří u Líšně 
r. 1885, Veselka, Popůvky, Střelíce, tak ve zmolích, v Ivančickém koutě a j., 
Vomice, Tečice, Oslavany, Spešov, Klucanina u Tišnova, Kontová stráň 
u Doubravníka, Mouřinov. — Bosonohy (Niessi)!, Krtiny (Haslinger), velmi 
hojný v Žilošickém lese (Makowsky)!, kolem Zdánic (Rodler), v lese mezi 
Žebětínem a Troubskem, zde častěji dvoukvětý (Čížek) !, Ivančice (Schwoder) !, 
Velko-Těšanský les u Kroměříže (Palla), Neuwegberk u Hnanic poblíž Znojma 
(Pohl). V Jeseníku: u Hanušovic (učit. Theimer). V Těšínsku: u Koňské a 
Dziegielova, Yendrina a Star. Lišné (Kolbenheyer 1859), dříve kolem Bělska 
(Kotschy). 

119. Microstylis LindL Měkkyně. 

391. M. monophylla Lindl. (Malaxis mon. Sw., Ophrys 
monophyllos L. M. jednolistá). Lodyha na hoře tříhranná, nad 
bulvou s listy šupinovitými asi (zřídka s 2) podlouhle vejčitým, zahrot- 
natělým, na spodině pošvatým listem. Hrozen mnohokvětý, volný. Listeny 
velmi krátké. Vnější lístky okvětní kopinaté, vnitřní čárkovitě; pysk 
vejčitý, vydutý, dlouze přihrocený. 

V. 0-08^0"25 m. Okvětí žlutozelenavé. 

Ij. Červen, červenec. Bahnitá lesní hika, vlhké horní lesy. Pořídku. 
V Jeseníku: v jediném kuse na bahnitém místě v údolí Opavy u Karlovské 
studénky (Niessi), ojedinělá na Leiterberku nad Waldenburkem (Uechtritz), 
na Urlichu (Scholz). V Beskydách: na Ondřejníku u Fridlandu, ojedinělá 
kolem Liščí boudy tamtéž (Oborny). Dle Schlossera na Radhošti. Lysá hora, 
na Tulu (Kolbenheyer), Golešovské hory (Hetschko), horní luka kolem Ustroně, 
a sice na Muchové a Velk. Čantorym (Kotschy), seč u Nydeka (Wimmer). 
U Bělska: hojná na Dunaczym a Skalitě (Kolbenheyer), na Javořince a 
Magúře (Baier). 

120. Stuimia Rchb. Hlíziiík. 

392. S. Loeselii Rchb. (Malaxis Loeselii Sw. Liparis 
Loes. Rich. H. dvoulistý). Lodyha přiostřeně, skoro křídlatě troj- 
hranná. Hrozen řídký 3 — Skětý. Lístky okvětní čárkovitě, rozkladité; 
pysk vzpřímený, vejčitý, útle vroubkovaný, na spodku žlábkovitý. 

V. O 07— 015 m. Okvětí a rosthna žlutozelené. 

Ij. Červen, červenec. Bažiny, rašelinná luka v rovině. Pořídku. Luka 
kolem bývalého čejčského jezera, druhdy hojný, později vždy řídčejší (Ma- 
kowsky), druhdy u Bílovce poblíž Opavy (Miikusch). 



— 215 — 

121. Coralliorrhiza HíiIIer. Korálice. 

398, C. innata R Br. (K. vrostlá). Rostlina žlutavě zelená, 
bezlistá, pošvatá. Hrozen řídký, chudokvětý. Okvětí malé, lístky jeho 
kopinaté; pysk podlouhlý, mělce třílaloěný, uprostřed s 2 mozoulky. 
Oddenek korálovitý, bez kořenův. 

V. O' 10 — 0"30 m. Okvětí zeleně žlutavé, konce lístkův okvětních 
červeně nahnědlé ; pysk bílý, nachově kropenatý. 

Tj. Květen, červen, v horách i v červenci. Stinné, vlhké lesy, mezi 
mechem a listím. V pahorkatině i předhoří porůznu. V brněnském kraji 
rozšířena: od Brna až k hranici české hojná (Makowsky), Písařky stranou 
k Žebětínu, mezi Žebětínem a Troubskem (Čížek), u Soběšic, Hády, u Ostro- 
vačic stranou k Veveří, kolem Zdánic (Oborny), Slavkov (Schlosser), les 
Hložek u Klobouk (Steiger), Mor. Třebová (Haslinger). Líšeň, Ochoz, Kanice, 
Soběšice, Bílovice, Adamov, Babice, Krtiny, Vranov, Lelekovice, Obora u Bo- 
skovic, Jundrov, Kohoutovice, les u myshvny u Střelíc, Tečice, seč u Níž- 
kovic, les Hájek a Luze u Mal. Lovčic, Pavlovický les poblíž Vyškova. — 
Kolem Znojma: ojedinělá na cestě k Dlouhému Šobesu a nad myslivnou 
u Velk. Mašovic (Oborny), Mikulov a Polavské kopce (Makowsky a Oborny). 
Kolem Jihlavy pořídku : na Vysokém kamenu a v Popických lesích (Reichardt). 
Olomouc, Frankštátský les u Šumberka (Oborny). Ve východní části: kolem 
Strážnice (Makowsky), Křížový u Vsetína, Rybníčky nad údolím "Červinko- 
vým ; kolem Val. Meziříčí (Reissek). V Jeseníku : Kladský Sněžník (Uechtritz) !, 
lesy kolem Hajmrlova, mezi Star. městem a Koldštýnem a mezi Koldštýnem 
a Vojtěchovem (Uechtritz), Velk. kotlina (Hans), kolem Wiesenberka a Teplic 
(Oborny), Hofberk a jiná m. u Klepáčova. Ve Slezsku : hojná kolem Karlovské 
studénky (Gr. Fl.)!, Mal. Moravice, Ludvíkov. — Hojná v Těšínsku: Zor a Rov- 
nica u Ustroně (Kotschy), Dziegielóvský les a v Bělských horách (Kolben- 
heyer), Mal. Čantory (Zlik). Gorné Olszyny, Cikánský les, Strazonka, Bystrá, 
Javorze (Baier). 

122. Spiraiithes Rich. Švihlík. 

394. S. a u t u m n a 1 i s R i c h. (*S. podzimní, k r u t i k 1 a s). Lodyha 
vedle přízemních svazeěků listů podlouhle elliptických, široce řapíkatých, 
pouze pošvatá, nahoře pýřitá. Klas jednostranný, šroubovitě kroucený, 
pýřitý. Pysk vlnovitě vroubkovaný. Hlízky 2, mrkvovité. 

V. O" 10 — 0'25 m. Okvětí malé, bílé, vně zelenavé, vonné. 

7]. Srpen, září. Pastvy, suchá horská luka, travnaté stráně. V Sudetách 
a v českomoravském pohoří poskrovnu, hojněji v Beskydách. Hojný kolem 
Kunštátu a Olešnice (Clupek), kolem Jimramova. Ojedinělý a výminečně 
u Annina dvora poblíž Šumberka (Paul). V Beskydách : zřídka kolem Rusavy 
(Sloboda), hojný kolem Vsetína (Makowsky), u Frenštátu (Reissek), Ondřejník 
u Fridlandu, u Bohušovic, na Vojenském kopci u Senová, na Libotínu 
u Zenklavy, na Liboštském a Kamenném kopci a Svinci u Nov. Jičína 
(Sapetza). Ve Slezsku : luka u Lubna na úpatí Lysé hory (Makowsky), Krásná, 
Lomná; u Szybice, Boganovice, Dziegielova, Mohelnice a Moravky (Reissek), 
u Bystřice, na Cantorym a u Jablunkova (Kotschy), Puncóv a Wendryn 
(Kolbenheyer). Hojný v Bělsku: na úpatí Goduly a Kičery v Kameralné 
Ligotě, luka u Dobračického- a v Cikánském lese u Bělska (Hetschko), na 



— 216 — 

Kozlu stranou k Bystré u Bělska (Baier). Sádek, Košetice a Životice u Opavy 
(Wim. a Gr.), u Krnova (Spatzier). 

123. Goodyera R. Br. Snirkovník. 

395. G. repens R. Br. (Satyrium repens L. S. plazivý). 
Lodyha dole hustě listnatá, nahoře s 4 — 5 pošvatými šupinami a klasem 
jednostranným, poněkud stočeným a i s tímto žláznatě pýřitá. Listy vejčité 
neb podlouhle vejčité, široce řapíkaté, síťnatě žilnaté. Pysk přihroccný, 
v předu sehnutý. Semenníky krátce stopkaté. Oddenek plazivý. 

V. O' 10— 0-25 m. Květy malé, bílé, pýřité, poněkud vonné. 

Ij. Červenec, srpen. Vlhké, mechaté lesy smrkové. Pořídku. V okolí 
Brna: Hády u Obran a u Soběšic (Makowsky), hojněji u Jindřichova poblíž 
Náměště (Roemer), pořídku v Růženovských lesích v okresu dacickém (Oborny). 
V Jeseníku: Zlatá kupa u Frývaldova, Šosskamm u Annaberka (Oborny). 
Ve Slezsku ještě: Hnojnický les u Kamerálné Ligoty a Kocob^dz poblíž 
Těšína (Hetschko), u Kamenice poblíž Opavy (W. Fl.), Hradisko u Krnova 
(Gr. FL), dle Schlossera též kolem Oder. 

124. Listera R. Br. Bradáček. 

396. L. o vat a R. Br. (Ophrys o vata L. B. vejčitý). Lodyha 
přímá, na spodině se šupinou pošvatou, uprostřed s 2 široce vejčitými, 
vstřícnými, krátce přihrocenými listy. Hrozen prodloužený, řídký. Pysk 
ěárkovitě podlouhlý, na spodině zúžený, hluboce dvojklaný. Oddenek 
rovnovážný, krátký, s kořeny četnými, svazčitými. 

V. 030 — 0-50 m. Okvětí zelené, pysk zelenavožlutý. 

Ij. Květen, červen, v horách i v červenci. Vlhká luka, listnaté lesy. 
Rozšířen. V okolí Brna pořídku: Písařky, Kartouzy (Jelínek), les mezi Kar- 
touzy a Soběšicemi, u Adamova, Hády, u Popůvek, všude jen řídce (Oborny), 
u Vomic (Niessl)!, Líšeň, úpatí Horneku, Evanovice, žleb Zlobíce u Kuřima, 
dosti hojný v údolí Růžovém u Mouřinova. — V lesích kolem Zdánice, 
jako u myslivny u bílého Vlka (Oborny), zřídka u Klobouk (Odstrčil), 
u Kunštátu a Olešnice (Člupek)!, na Šenhengstu a Švédské skále 
u Moravské Třebové (Domas). — V okolí prostějovském v Krůpovém 
žlebu a na Záhoří (Spitzner). Obora u Kroměříže (Palla)!. Zřídka u Jihlavy 
(Weiner), u Kostelníčka nedaleko Třebíče (Zavřel). V poříčí Moravy: 
Tatenice u Zábřeha (Pánek), pořídku v Grygovském lese u kláštera 
Hradiska (Vogl a Mik), Chomoutovský les u Olomouce (Vogl), lesy a křoviny 
blíž Ph. Hradiště (Schlogl), mezi Napajedly a Kostelany (Theimer), v příkopu 
nádražním u Bzence (Bubela). V Jeseníku i ve značné výši: Leiterberk, 
Velk. a Mal. kotlina (Uechtritz) !, Eerggeist (Oborny)!, Rudno (Rieger), Velk. 
Losin! a Frankštátský les u Šumberka (Paul), luka v sadech u Karlovské 
studénky (Niessl), Donnerlan a Šafl^erk u Karl. studénky, Ludvíkov; roz- 
troušen až do poříčí Odry, zde nezřídka na horních lukách u Střelné (Burg- 
hauser). V Beskydách: Nov. Lhota, Velk. a Mal. Javořina, u rybníků v Říč- 
kách poblíž Bystřice, Javorník Kelský, úpatí Hostýna; hojný u Rusavy (Slo- 
boda)!, dosti hojný kolem Vsetína (Bubela)!, Krásná (Klaníc), na seči pod 
Štěpánem a na lukách kolem Hošťálkova, Rybníčky, Cáb, Halenkov, Velk. 
Karlovice, Dolní paseky, pod Kozincem a j. u Rožnova, Frenštát. — Nov. 



— 217 — 

Jičín (Sapetza), úbočí Kněhyně ii Celadny a úbočí Lysé a temono Ondřej- 
níka u ř^ridlandu (Oborny). Ve Slezsku: Moravka, louky u Lhotu pol)líž 
Slaviče. — V Sibici, Koňská, Dziegielóv, na Tulu. kolem Lčlska a na Skalitě 
v Těšínsku fKolbenheyer), Lipník, Straczonka, Star. Bělsko, Olszyny, Něm. 
Mikušovice, Kamienica, Vapienica (Baier). Velká Luze a na j. m. kolem 
Vidnavy, Velk. Kras, Kobyla, Heřmanický les atd. 

Bii7. L. cordata R. Br. (Neottia cord. Rich. Ophrys cord. 
L. B. srdčitý). Lodyha chabá. Hrozen 6 — -lOkvětý, volný. Květy malé. 
Pysk podlouhlý, doleji s 2 postranními zoubky, z předu napolo dvou- 
klaný. Listy trojhranně srdčitě vejčité, vstřícné. Oddenek tenký, plazivý, 
s jednotlivými kořínky. 

V. 0'10 — 0'20 m. Okvětí zelené, vnitřní lístky jeho a pysk do hně- 
dočervena. 

% Červen, červenec. Vlhké stinné lesy horské. Jen v Beskydách a 
Sudetách. Svah Kladského Sněžníka ku Stříbrnícím (Uechtritz) !, a to po- 
spolitě s Coralliorrhiza inata (Oborny). nad Josefovem u Koldštýna (Uechtritz), 
Hockšar (Grabowski) !, Gráfenberk (Milde). Velk. a Mal. Jezerník. — Jelení 
Inka u Waldenburku, u Karlovské studénky, úbočí Pradědu ! a Hladové 
stráně (Gr. Fl.), Leiterberk (Uechtritz), vodorovná cesta k Ovčírně (Paul), 
mezi mechem u vodopádu Opavy (W. Hans), Velk. kotlina (Spatzier) !. — 
V Těšínsku: na Baranii a Ostrým (Kolbenheyer). 

125. Neottia Rich. Hlístiiík. 

398. N. ni dus a vis Rich. (Ophrys nidus a vis L. H. obecný, 
linizdák). Rostlina žlutavě hnědá, něco průsvitavá, s 4 — 5blánitými, 
lodyhu jako pošvy objímavými listy. Hrozen dosti hustý, mnohokvětý. 
Pysk čárkovitý, nestejně třílaločný, s rozkladitými, jazykovitými, postran- 
ními laloky. Oddenek s hustými, masitými, spletenými kořeny. 

V. 0-20— 0-50 m. Květy žlutavé hnědé. 

IJ. Květen, červen. Vlhká křoviště, stinné lesy. V rovině i předhoří 
hojný, někdy i ve značné výši. Obecný v brněnském (Makowsky)!, znojfm- 
ském (Oborny), boskovickém, nov.-městském a vyškovském kraji, Nikolčice, 
Klobouky, Stražovice, les Hříběcí u Osvětiman, Leskoun u Vedrovic, kolem 
Krumlova. — Na Záhoří a v Brodeckém lese u Prostějova (Spitzner), Obora 
u Kroměříže (Palla). Kolem Jihlavy pořídku, zde jen na Zaječím skoku 
(Reichardt), kolem Třebíče ve Vilímovském lese (Zavřel). V poříčí Moravy 
roztroušený, nikoliv však řídký : kolem Zábřehu (Pánek) v Chomoutovském 
a Grygovském lese u Olomouce (Vogl), Šternberk; Rudno (Rieger), Velehradský 
háj blíže Uh. Hradiště (Schlogl), velmi hojný v Buchlovských lesích, řidčeji 
kolem Bzence, zde jen v lese Plechovci (Bubela). V severní Moravě : Mě- 
šťanský les u Suraberka (Paul), Rymařov, Berggeist, Klepáčov, Chrastice, 
Star. město, Stříbrníce, Hynčina. — V Sudetách: Černý vrch; Kladský 
Sněžník skoro při 1000 m. (Uechtritz), Salvíz (Zimmermann), Leiterberk 
(Uechtritz), Mravenčí vrch u Wiesenberka (Oborny), kolem Karlovské stu- 
dénky (Niessl), Mal. Moravice. — V Beskydách: Javořina (Holuby), Měřičník 
u Javorníka, Nov. Lhota, Chrast' u Bojkovic, Val. Klobouky; Rusava (Slo- 
boda), Hošťálkov; Vsetín (Bubela), údolí Červinkové, Kolkový, Rybníčky, Cáb, 



— 218 — 

Rožnov, Uvez, Kamenárky poblíž Star. Zubří, Černá hora, Frenštát, Kičt^ra ; 
Příbor (Čížek), Nov. Jičín (Sapetza), kolem Hranic (Vogl), Bartošovické a 
Týnské hájemství. — V Těšínsku: Bogušoviee, Mnichy, BÍogofice, D/.icgielov, 
Mal. Ostrý (Kolbenhcyer) a vůbec v horách Bělsko-Bialských rozšířen (Baier). 
V ufavském kraji (Rohrer a Mayer), ve Vidnavsku. 

126. Epipactis Ricli. Kruštík. 

399. E. lat i folia A 11. (Serapias helleborine a) L. K. šíro- 
listý). Hrozen skoro jednostranný. Pata pysku celá vydutá, v mcdník 
s úzkým ústím přeměněná, jeho plátek srdčitý neb vejčitý, zalirotnatělý, 
na dolejšku s 2 hladkými neb trochu bradavkatými hrboulky, zřídka bez 
nich. Semenník ř;dce pýřitý neb skoro lysý. Listeny dolejší jsou delší 
květuv. Listy široce vejčité neb podloulile kopinaté, hořejší kopinaté. 
Oddenek válcovitý, krátký, uzlatý, plazivý. 

V. 015 — 050 m. Okvětí vně zelené, vnitř tmavorůžové, pysk rů- 
žový, ve vydutině linědě nachové, neb celé okvětí zelené a pysk bělavý. 

T\. Červen, červenec, v horách i později. Stinné lesy, křoviště. Hojný, 
místy obecný. V kraji brněnském: údolí Svitavy, Macecha (Oborny). Líšeň, 
Ochoz, Kanice, Krtiny, Kuřim, Tišn v, Nedvédice, Letovice, Střelíce, Tečice 
a ve všech hornatějších krajích. — Pólavské kopce (Makowsky), Hodonínský 
les fUechtritz). V Oboře a oj(dinělý v zámecké zahradě (Palla). Ve Zno- 
jemsku : Náměšť (Roemer), řidčeji v lesích kolem Vranova, Bítova a Hardeku 
(Oborny). Kolem Třebíče (Zavřel), kolem Jihlavy (Pokorný a Reichardt), Kro- 
kovický les u Písečné v Jihlavsku (Oborny), Nov. Éíše, Telč, Olší, Štřítež, 
Zdar. — Olomouc (Vogl), Šternberk. — Obecný po celé severní Moravě. 
Karlovská studénka a odtud v priiběhu Jeseníka až ku Střelné (Oborny), 
obecný i ve vyšších polohách : Leiterberk (Uechtritz). Křemenný příkop, 
Kriech, u Frant. myslivny, Mechová stráň. Spálený Urlich u Dol. Lípové, 
luka pod Císařskou Boudou. — Obecný v Beskydách, zde i ve vyšších po- 
lohách: Polána mezi Klínem a Smrkem, Lysá hora a odtud až k Maleno- 
vicům a Těšínu, obecný i v ostatním Slezsku. — Kolem Podstatu jsem ho 
marně hledal, tak že zde buď schází neb velmi poskrovnu se vyskytuje, 
jest však již u Domštátu a Hrubé Vody hojný. 

400. E. rubiginosa Gaud. (E. atrorubens Schult. K. tma- 
vo červený). Lodylia tuhá, listnatá i s listy často přinachovělá. Květy 
menší, vonné. Medová vydutina pysku se širokým ústím, jeho plátek na 
dolejšku s 2 řasnatě vroubkovanými hrboulky. Listy vejčitě podlouhlé, 
zahrotnatělé, hořejší kopinaté. — Semenník hustě pýřitý, ostatně jako 
předešlý. 

V. 0'30 — 0"50 m. Okvětí tmavokrvavě červené, pysk bledší. 

Ij. Červenec, srpen. Lesy, keřnaté chlumy, hlavně na vápně. V okolí 
Brna: Evina jeskyně u Adamova, Macecha u Blanska (Theimer), Nový hrad 
u Adamova (Makowsky), zřídka u Klobouk a Divák (Steiger), Jindřichov 
u Náměště (Roemer), Semětínské lesy „Huboky" u Vsetína (Bubela), na 
vápně u Štramberka; na vápně u Hranic! a Krásné (Schlosser), zřídka nad 
Kozincemi na Javořině (Holul)y). 



— 219 - 

401. E. palustris Crantz. (Se rap i as palustris Se op. K. 
bahen ní). Lodyha přímá. Hrozen vohiý, jednostranný. Pata pysku dvoj- 
nšetná prostřed s medovým žlábkem, jeho plátek přiokrouhlý, tupý, vhio- 
vitě vroubkatý, na spodu s 2 zpředu klikatými hrboulky. Listy podlouhé 
neb podlouhle kopinaté na konci dlouze přihrocené, nejdolejší někdy 
vejčitě podlouhlé, po krajích a žebrech hladké, delší než členy lodyhy. 
Oddenek oblý, výběžkatý, s kořínky porůznými. 

V. 0'30 — 0*60 m. Vnější lístky okvětní zelenavě nachové, vnitřní 
bílé, pysk bílý, fialově proužkatý se žlábkem žlutým. 

TJ. Červenec, srpen. Bahnitá a rašelinná Inka. Porůzný. V okolí Rrna 
póřídka : spoře v příkopu bahnité louky v údoh za sv. Antoníčkem poblíž 
Brna a u Cejče (Makowsky), v bahně mezi rákosínl u Rajského lesíka 1882 
u Cernovic, spoře. — Mikulov (Domas), Jihlava (Pokorný). V poříčí Moravy : 
úbočí Sv. Kopečka u Olomouce (INIik), vlhká ■ luka u Velehradu a Nov. vsi 
(Schlogl), příkopy pod bzeneckým nádražím (Bubela). Hojný v Beskydách: 
Javořina, u Březové v Uhrách (Holuby), Jastřabí, Dúbek (Sloboda) a Klapinov 
u Rusavy, Hošťálkov; bahnitá luka kolem Bobrk, na Cupa, Brdo v Jaseni- 
cích a j. m. kolem Vsetína (Bubela), údolí u Semctína poblíž Vsetína, 
Zděchov, Halenkov, Velk. Karlovice, Jasenka, Dušná, Mal. Bystřice, Viče, 
louky pod Lasem, pod Kozincem a j. m. kolem Rožnova, louky pod Olšov- 
ským u Star. Zubří, louky u Pindulky, Velk. Kunčice. — Frenštát, Celadna, 
Jeličná, Nov. Jičín (Sapetza), skoro na všech horských lukách, na úpatí hor, 
v hlavním a ve vedlejších údolích horní Ostravice, jako na Ondřejníku 
u Fridlandu, na Kněhyni u Celadny, u Trojanovic, na úbočích Okrúhlého 
(Oborny), Podstat, Boškov, luka v Kyslířovských lesích. — Ve Slezsku: 
u Lubna poblíž Fridlandu, u Malenovic, úbočí Ostré hory u Lukšince 
(Oborny), Janovice, Bystrá, Krásná, Moravka, luka pod hájemstvím Kosubové 
u Střed. Lomné, Lomná. — Kolem Ustroně (Kotschy), Koszarzysk (Ascherson), 
Ligotské hory (Zhk), u Buczkovic, na Skalitě (K' Ibenheyer) a skoro na 
všech vlhčinách v Bělských, Bialských a Javorzeckých horách (Baier). 

402. E. m i c r o p h y 1 1 a S w. (S e r a p i a s m i c r o. E h r. K. d r o b n o- 
listý). Okvětí zvonkovité, lístky jeho vzpřímené, 3 vnější pýřité, plátek 
pysku srdčitý, na konci sehnutý, na dolejšku s 2 hluboce laločnatými 
hrboulky. Listy vejčitě kopinaté neb kopinaté, na krajích pýřité draslavé, 
na žebrech lysé, prostřední a hořejší kratší neb zdélí členů lodyhy. 

V. 0"30 — 1'25 m. Okvětí zelenavé, na kraji červenavé, i)ysk bělo- 



Tj. Červen — srpen. Horní lesy, keřnaté chlumy, nejradéji na vápně. 
Velmi pořídku a obyčejně ojedinělý. Posud jen zřídka v bučinách na Lope- 
níku, Holubým pro území objeven. 

127. Ceplialaiitlieríi Ricli. Okrotice. 

1. Květy červené. Semenník žláznaté pýřitý. 

403. C. rubra Rich. (Serapias rub. L. O. červená). Lodyha 
žláznaté pýřitá. Klásek volný. Lístky okvětní zahrotnatělé, pysk vejčitý, 
přihrocený, delší než široký, s 5 řasnatě svraskalými, podélnými řáskami. 



— 220 — 

Listeny zdélí semenníku nob delší. Listy kopinaté, dolejší podlouhlé, po- 
švaté. Oddenek válcovitý, uzlatý, šikmý, s tlustými dužnatými vlákny 
kořennými. 

^Y. 0'25 — 0'50 m. Okvětí světle karmínové, pysk bělavý, žlutě 
pruhovaný. 

T\. Červen, červenec. Suché lesnaté chlumy, světlé háje. Pořídku, nej- 
raději na vápně. V okolí Brna: Hády u Obran (Bayer)I, Evina skála u Ada- 
mova (Theimer), Nový hrad a kolem Babic poblíž Adamova (Makowsky), 
Kanice a pořídku v Písařkách poblíž myslivny 1881 a 1884. — Kolem 
Mikulova (Domas), u Mor. Třebové (Reissek], Javořina (Holuby). Dle Schlossera 
též na Radhošti, snad jen C. ensifolia Rich. Ve Slezsku : na Godule a 
v Blogotických horách (W. Fl.); Kolbenheyer pochybuje o pr sledním nalezišti 
a ani o prvním nedává určitých zpráv. 

2. Květy bílé neb žlutavobílé, pysk se žlutou skvrnou. Semenník lysý, 

404. C. grand iflora Bbgtn. (C. pallens Rich. O. velko- 
květá). Lodyha lysá. Klásek chůdo- a volnokvětý, prodloužený. Lístky 
okvětní vnější hrotnaté, vnitřní tupé, pysk okrouhle tříhranný, širší než 
delší. Listeny listům podobné, podlouhle kopinaté, znenáhla menší, delší 
a toliko nejhořejší trochu kratší než semenník. Listy vejčité neb vejčitě 
kojDÍnaté, hrotnaté. Oddenek jako u předešlé. 

V. 0'25 — 0"45 m. Okvětí bělavé, pysk se žlutou skvrnou. 

T\. Květen, červen. Keřnaté stráně, světlé lesy. Porůzná, ráda na vápně. 

V brněnském kraji: kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), Mor. Třebová, 
Adamov, od Brna až na jižní hranice nezřídka (Makowsky), Babice, Popůvky, 
Němčany,. Slavkov (Oborny), kolem Klobouk (Steiger), Hornek, Babí žlíbek 
a j. m! u Líšně, Ochoz, Kanice, Hády u Obran, Sv. Antoníček, Medlánky, 
Soběšice, zmole. Suchá hora a j. m. u Bílovic, Outěchov, Vranov, les Ochoza 
a j. m. u Sloupu, Babolek, Rozseč, les Bačkovec u Březiny, Mal. Lovčice, 
Cerčín, Kobeřice, Leskoun u Vedrovic. — V Prostějovsku : na Záhoří, nad 
Šváby, v lesích u Aloizova, na Kuteřově (Spitzner), Obora u Kroměříže 
(Palla). Schází bezpochyby u Jihlavy. — Ve znojemském kraji: Purkrábka 
mezi Suchohrdlím a mlýnem Hojkou, Hranický les mezi Velk. Mášovicemi 
a Poltenberkem, kolem Jaroslavic a v okolí Polavy a Mikulova (Oborny). 

V poříčí Moravy: na jižním úklonu Grygovskéhó lesa u Olomouce nezřídka 
(Makowsky).^ Ve východní části: Javořina a Lopeník (Holuby), Bečevna 
u Vsetína (Ulehla), Solanec a Horn. Bečva (Schlosser), háje u Krásné (Klaníc), 
Čertův mlýn u Nov. Jičína (Sapetza), Hranice (Vogl), kolem Střelné (Burg- 
hauser). Ve Slezsku: kolem Těšína, Koňská, Dzi^gelóv a j. (Kolbenheyer), na 
Tulu (Fiek), Friedberk v Jeseníku (Miincke). 

405. C. ensifolia Rich. (Se rap las xiphophyllum L. fil. 
E p i p a c t i s e n s i f o 1 i a S m. O. m e c o 1 i s t á). Lodyha štíhlá, lysá. Květy 
malé, četnější. Listeny mnohem menší, vejčitě šidlovité, mnohem kratší 
scmenníku. Listy skoro dvouřadé, kopinaté, hořejší čárkovitě kopinaté. 
Ostatně jak předešlá. 

V. 0'30 — 0'60 m. Okvětí sněhobílé, pysk se žlutou skvrnou. 

% Květen, červen. Horní lesy, keřnaté stráně, křoviště. Roztroušena. 

V kraji brněnském dosti hojná: kolem Brna, Adamov, lesy u Nov. Hvězdlic 



— 221 — 

poblíž Vyškova (Makowsky), Lomnice (Pluskal), Ivančice (Schwoder), Blansko 
a velmi ojedinělá, ale dosti rozšířena u Vranova, Babice, Krtiny mezi Ada- 
movem a Blanskem, zde jmenovitě, liojná u Nov. hradu, Zernůvka, Mouřinov. 
— Na Záhoří poblíž Prostějova (Spitzner), Obora ii Kroměříže (Vogl). Po- 
řídku v lesích kolem Olbramova Kostela (Oborny), pořídku v lesích Hohen- 
štýnských u Jihlavy (Pokorný), u Varhoště poblíž Olomouce (Tkaný). V severní 
Moravě: mezi Něm. Libavou a Mladinovém na tak zvaných Metlových polích, 
v jednom lesíku poskrovnu (Bittner), hojněji kolem Sumberka (Paul), na 
vápně mezi Leštinou a Vítošovem u Zábřeha (Pánek ). Ve východní části : 
Mandatské údolí u Strážnice (Makowsky), .Velká, Kuželov, Potoky a les 
u Machových luk poblíž Javorníka, Filipov. — • Javořina, Lopeník, Horní 
Němčí a Strany (Holuby), zde v lese Jelenova a j. — V lesích u Zalub 
a Nov. vsi piiřídku (Schlogl), Buchlovské horské lesy .(Bubela), horská luka 
Planisko u Rusavy (Sloboda), ojedinělá kolem Vsetína, nejhojněji v horních 
lesích u Jasenic (Bubela), Pískovna u Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku: 
Goleszówský vrch u Těšína (Zipser jun.), na Tulu a Cantorym (Wim. Fl.), 
o čemž Kolbenheyer pochybuje. V Opavsku: Pzezarovice (Uechtritz sen.), 
Velk. Heraltice (Mayer). Ve Vidnavsku: jako u Kunětic a j. 

128. Epipogoii Gmel. Skleiiobýl. 

406. E. a p h y 11 u s S w. CS a t y r i u m e p i p o g i u m L. S. b e z 1 i s t ý). 
Stvol nahnědlý, na hoře červenavý, průsvitavý, bezlistý, s 3 — 5 šupinami. 
Květ 1 neb 2 — 8 dosti velikých, převislých, v hroznu řídkém, často jedno- 
stranném. Lístky okvětní kopinaté, hrotnaté; pysk třílalocný, na okraji 
zoubkovaný, n prostřed žlábkovitě prohloubený. Ostruha krátká, tlustá, 
barvy pleťové. Oddenek korálovitý. 

V. 0'08 — 0'20 m. Okvětí žlutavobílé, pysk bělavý, fialově tečkovaný. 

Tj. Červen, červenec. Stinné, husté lesy, na dřevě zpráchnivělém a 
listech zetlelých, poblíž pramenův a potůčkův. Velmi pořídku. U Outěchova 
na cestě mezi Adamovem a Brnem (Makowsky 1855 ve 2 kusech), stinná 
místa u potůčku, na zetlelých listech na Suché hoře u Bílovic v 8 kusech 1882. 
— Ratkovský les (Dr. Hožek), Obora u Kroměříže (Vogl), u Rusavy (Slo- 
boda in lit.), vesnický Grundvald u Střelné poblíž Libavy, dosti hojný (Burg- 
hauser). Roztroušen v Sudetách: Kladský Sněžník (Seliger 1810), Gráf(;nberk 
(Milde), Urlich u Mal. Moravice a v Kriechu íGrabowski). 

129. Orchis L. Vstavač. 

1. Všech pět lístkův okvětních v lebku skloněno. Listeny 1-, zřídka 
3-žilné. Hlízky nedělené, kulovité neb podlouhlé. 

a) Lodyha nahoře bezlistá. Pysk trojdílný, prostřední cíp dvojklaný 
neb dvojlaločný, často se zoubkem ve výkrojku. 

407. O. purpurea Huds. (O fusca Jacq. V. nachový). Klas 
směstnaný, podlouhlý. Listeny blánité, jednožilné, mnohem kratší než 
semenník. Lístky lebky vejčitě okrouhlé, hrotnaté. Pysk třídílný, postranní 
ušty úzce čárkovité, střední ušet štětcovitě chlupatý, od dolejška znenáhla 
rozšířený, dvojlaločný, s lalučky rozkročilými, čtyrstrannými, zoubkatými. 
Ostruha válcovitá, dolů sehnutá, sotva s polovici délky semenníku. Listy 



- 22Ž - 

elliptické neb podlouhlé, sblížené, nejhořejší plochý, nikoliv kornoutovitý. 
Hlízky podlouhlé. Rostlina leskle travozelená. 

V. 045— O" 75 m. Vůně květů skořicová. — Lebka hnědonachová, 
temn'eji tečkovaná a čárkovaná. P^^sk světlorůžový neb bílý, nachově 
kropenatý. 

Ij. Květen. Světlé lesy, keřnaté chlumy, lesní luka. Roztroušen v střední 
a jižní Moravě. V brněnském kraji: Hády u Obran (Makowsky), lesy mezi 
Žebětínem a Troubskem (Čížek), hojný v lesích u Střelíc (Frant. hrabě 
Mittrowský), Padochov (Schwoder), Krtiny a v h sích kolem Ždánic, poblíž 
myslivny u bílého Vlka, u Slavkova, Nikolčice (Oborny), lesy u Polehradic 
poblíž Klobouk (Steiger), Cinzendorf, les Zlobíce u Kuříma, les Doubí a j. m., 
u Líšně, Ochoz, les nad vápenicemi a na j. m. u Kanic, Adamov, Babice, 
Tečice, Bučovice, Mouřinov, Cerčín. Břeclav, Star. Břeclav, Nov. ves. — Ve 
Znojemsku: Jemnice (Schlosser), Purkrábka u Znojma (Ostrauer), Mikulovské 
a Polavské kopce (Domas), Velk. Těšanský les u Kroměříže (Palla). V Besky- 
dách: na Javořině (Holuby), v seči na Lieskovském, již na uherské straně. 

408. O. militaris L. (O. Rivini Gouan. V. přilbo nos ný). 
Klas směstnaný. Lebka vejčitě kopinatá, hrotnatá; pysk trojdílný, ušty 
postranní úzce čárkovité, střední ušet dole čárkovitý, od prostředka náhle 
rozšířený, s lalučky podlouhlými, rozkročilými, něco zoubkatými. Listeny 
nepatrné, šupinovité, mnohem kratší než semenník. Listy podlouhle ellip- 
tické, hrotnaté, sblížené, nejhořejší list kornoutovitý. Hlízky vejčité. 

V. 0'25 — 0"45 m. Květy menší než u předešlého, málo vonné. Lebka 
světlorůžová uvnitř tmavší, pysk bledorůžový, nachově tečkovaný. 

% Květen, červen. Výslunné a keřnaté stráně, křoviště, lesní luka. 
Porůzný. Hády u Obran až do Adamova, u Čejce (Makowsky), Josefské údolí 
(Theimer), přehojný na lukách u Říčky nad Líšní (Oborny), Lomnice (Pluskal), 
hojný kolem Blučiny a Ivančic (Schwoder), Židlochovice (Niessl), Časkovecký 
a Martinický les u Klobouk (Steiger), Slavkov (Reissek), kolem Mikulova a 
na Polavských kopcích (Makowsky a Oborny), Doubí a Hornek u Líšně, 
Horákov, Ochoz, Zlobíce a j. m. u Kuříma, Radlovec u Klobouček poblíž 
Bučovic, Růžové údolí u Mouřinova, zde hojný, Vyškov, Drysice, Star. Břeclav, 
Břeclav, a odtud přes Rohaíec a Strážnici až k Javorníku a k uherské hranici. 
— Na Záhoří u Prostějova (Spitzner), Velk. Těšanský les u Kroměříže (Palla). 
Ve Znojemsku : úbočí Brúndlberku k Dyji u Hardeku a sice na straně mo- 
ravské (Oborny). Ve východní části: v Hodonínském lese (Bubela), kolem 
Velehradu (Schlogl), Lopeník, Javořina (Holuby), na krajích lesních a v oboře 
mezi Hlinském a Holešovem (Sloboda), na horských lukách nad skelnými 
hutěmi kolem Vsetína (Bubela), Val. Meziříčí (Klaníc), dle udání též u Be- 
rouna. Ve Slezsku, v Těšínsku : na Tulu a u Horní Lišné (Kotschy), Opava 
(Urban). 

409. O US tu lata L. (V. osmahlý). Klásek hustokvětý, posléz 
válcovitý, na konci načernale nachový. Květy velmi malé. Lebka polo- 
kulatá, tupá; pysk trojdílný, střední ušet na konci rozšířený, dvojklaný, 
s cípky podlouhle éárkovitými. — Ostruha 3 — 4krát kratší semenníku, 
sehnutá. Listy podlouhle kopinaté, nejhořejší 2 — 3 menší lístky kornou- 
toví té. Listeny as})oň s polovici délky semenníku. Hlízky kulovité. 



— 223 — 

V. 0-20— 0'30 m. Lebka černonacliová, pysk bílý, nachové tečkovaný. 

% Červen, červenec. Keřnaté stráně, vlhká Inka, meze, pahorky. Po- 
různý v pahorkatině, řídký v rovině. V jihlavském kraji schází. V brněnském 
kraji porůzný: Hády u Obran (Makowsky), Lomnice (Pluskal), Kunštát a 
Olešnice (Člupek), Brumov poblíž Lomnice, Doubravník, Nedvědice. — Na 
hákách bývalého Čejčského jezera (Theiraer a Makowsky). Ve Znojemsku: 
údolí Fugnice a Dyje u Hardeku, též na moravské straně, luka při Dyji pod 
Kozí stezkou u Lukova (Oborny), kolem ]\Iikulova (Domas). Kamenný les 
(Vogl) a Obora u Kroměříže (Palla), u Vysokého kamene poblíž Zábřeha 
(Pánek). Ve východní části : Velehradský les na straně ku Nov. vsi (Schlogl), 
zřídka kolem Strážnice. — Zřídka na Javořině (Holuby), Banov (Mik), pořídku 
na lukách pod Hostýnem (Sloboda), Poschlá a Ostrá hora u Vsetína pořídku 
(Bubela). Ve Slezsku : na Prašivé a na louce u Frídka (Zlík), na Tulu (Kotschy), 
pořídku mezi Mosnikem a Hošťálkovem u Krnova (Spatzier). 

410. O. tridentata Scop. (O. variegata All. V. strakatý). 
Klas směstnaný, krátký, z mládí kuželovitý. Lebka podlouhlá, hrotiiatá 
neb zahrotnatělá ; pysk trojdílný, ušty postranní, podlouhlé, střední ušet 
široce opakvejčitý. Ostruha více než s polovici délky semenníku. Listy 
podlouhlé, hrotnaté, nejhořejší kornoutovitý. Hlízky podlouhlé. 

V. 015— 0-25 m. Okvětí světlonachové, pysk tmavěji tečkovaný. 

% " Květen, červen. Trávníky, horská luka. Velmi pořídku. Jižní svah 
lesa Grygovského u Olomouce (Makowsky), kolem Hranic (Vogl). V Beskydách : 
kolem Solance a Hukvald (Kotschy). Ve Slezsku: na Tulu (Kolbenheyer), 
u Nydku, na cestě k Beskydu (Kotschy a Zlík). 

b) Lodyha až na horu listnatá. Pysk troj klaný neb trojlaločný, 
střední ušet nedělený, leda vykrojený. 

411. O. morio L. (V. obecný). Klas chudokvětý, dosti volný, vejčitý 
neb podlouhlý. Lebka vej čitá, zaokrouhleně tupá, lístky její tupé; pysk 
krátký, široký, třílaločný, laloky přiokrouhlé, střední ušet vykrojený. Ostruha 
válcovitá rovnovážná neb vystoupavá, zdélí semenníku. Listeny též zdélí 
semenníku. Listy podlouhle kopinaté, hoření kornoutovité. Hlízky kulovité. 

V. 0'15 — 0"25 m. Lebka nachová, zeleně žebernatá; pysk nacliový, 
zřídka květ bílý neb pleťový. 

'2{. Konec dubna, květen. Suchá luka, keřnatá návr.ší, trávníky. V pahorkatině 
střední a jižní části obecný, jinak roztroušen, schází v rovině. V brněnském kraji 
hojný, řidčeji v severní části : Adamov, Blansko, Veveří, Ostrovač-ice (Niessl), 
u Podivic u Vyškova (Spitzner), u Brna: na Kraví hoře hojný, na Červeném kopci, 
Slatinských skalách atd., Velatice, Obrany, Evanovice, Jehnice, Ořešín, Babí lom 
u Lelekovic, Vranov, Krtiny, Rudice, Černá hora, Mlatkov, Štěpánov, Malo- 
stovice, Jilmoví, Zerůtky, Lysice, Bystrc, Vyškov, Drnovice, Rychtářov, schází 
dle zdání u Klobouk a Bzence. — V Prostějovsku : na Zlechovských lukách, 
v Kroužkách, pod Chlumem a jinde (Spitzner). Hojný ve znojemském kraji 
(Oborny). V Jihlavsku : Zaječí skok a Pavov poblíž Jihlavy (Reichardť), u Tře- 
bíče (Zavřel), kolem Dačic a Slavonic (Oborny), Dnubravník, Nové město. 
Nov. Jinn-amov. — V poříčí Moravy : u Grygova (Makowsky) mezi Chomoutov- 
ským lesem a Hajčínem u Olomouce (Mik), obecný na lukách kolem Zábřeha 
(Pánek). Ve východní části: hojný na lukách kolem Strážnice (Makowsky), 
Velehrad, Nov. ves a Mikovice u Uher. Hradiště (Schlogl), Javořina (Holuby), 



- 224 - 

Napajedly (Theimer), Val. Klobouky ; Rusava (Sloboda), kolem Vsetína (Biibela), 
Nov. Jičín (Sapetza), Beroun (Gans). Ve Slezsku: na Tulu v Tešínsku (Kolben- 
heyer), četně na úpatí Goduly u Kameralné Ligotky, ojediněle u Knzobendze 
u Těšína (Hetscliko), Krnov (Spatzierj. 

fi) albiflora. Pořídku. Červený kopec u Brna, Brumov. — Hojný 
na Sv. Kopečku u Olomouce (Reissek). 

412. O. globosa L. (V. hlavatý). Lodyha i s ]i.sty .sivá. Klas 
krátce jehlancovitý, nahoře polokulatý. Lebka zvonkovitá, její lístky vej- 
čité, ve vláskovitý, na konci kopi.sťovitě rozšířený hríitek končící; pysk 
trojklaný, s trojhrannými po.stranními ušty a podlouhlým, na konci zúženým 
středním uštem. Ostruha malá, kuželovitá, dolů sehnutá, s polovici délky 
semenníku. Listeny trojžilné. zdélí neb delší než semenník. Listy podlouhle 
kopinaté, dlouze zakončité, dolejší pošvaté, hořejší šupinovité. Hlízky 
podlouhlé. 

V. 0*25 — 0"50 m Okvětí růžové neb světle nachové, pysk nachově 
tečkovaný. 

T\. Červen, červenec. Horní luka jmenovitě v Beskydách a Sudetách. 
Porůzný: Výminečně též kolem Kunštátu (Člupek). Hojný v Beskydách: hojný 
na Machových lakách u Javorníka, luka u Sigmundova hostince, též na 
uherské straně až k Miavě, Nová Lhota, na Kotárech ; Lopeník (Holuby), 
Javořina (Makowsky) !, zde hojný. Horka a j. m. u Val. Klobouk ; Hostýn 
(Reissek), Planisko a Dubek u Rusavy (Sloboda), hojný u Vsetína (Babela)!, 
Johanovské kopce podél údolí Červinkova u Jasenic, Cáb až k vrcholku. Dušná, 
Kičera Černaňská u Halenková; hojný na Javornících, hojný u Karlovic, 
Milořiov, na Polaně u Tomků, po hřebeni Vysoké a Trojačky, luka u Salajky, 
údolí Masák a luka u Ostravice. — Rožnov, Radhošť, Javorník, Pískovna 
u Kapřivnic (Sapetza)!, Jarcová, Val. Meziříčí; Frenštát (Makowsky^ zde 
hojný: Horečky, Velk. Javorník atd. — Ondřej nik u Fridlandu, Čertův 
mlýn, na úpatí Kněhyně u Čeladny a j. (Oborny, luka u Lasu v dolních 
pasekách poblíž Star. Zubří, Zubří, Horečková luka u Trojanovic, Velk. 
Kunčice. — Ve Slezsku : úpatí Lysé hory u Fridlandu (Wetschky), Rovénky 
u Malenovic, Butosonka. Lysá hora až skoro k vrcholu, Krásná, Moravka, 
luka pod Blatnou poblíž Slaviče, Lomná; Jablunkov (Stein), Horní Lišná 
u Ustroně (Wimmer), na Tulu (Kotschy), na Čantorym, na Kotaře (Kolben- 
heyer), hojný v Ligotských horách a na Travném (Hetschko), na Skalitě, 
Skalce a Dunaczym (Kolbcnhcyer), Strazonka, Josefská hora, Hanslík, Luisino 
údolí, Kamienica, Bystrá (Baier). V Jeseníku: Praděd (Oborny\ luka pod 
Petrštýnem, Velk. kotlina (Grabowski a Oborny), Mal. kotlina (Bachmann a 
Oborny), Hockšar; až do nížin pramenů Odry, jako kolem Střelné (Burghauser). 

4LS. O. coriophora L. (V. štěničný). Klas hustý, podlouhlý. 
Lebka podlouhlá, v zobánek zakončená, lístky její slepené; pysk troj- 
klaný, postranní ušty skoro čtyřhranné neb kosníkové, prostřední pod- 
louhlý, hrotnatý. Ostruha kuželovitá, s polovici délky semenníku. Listy 
čárkovitě kopinaté, četné. Hlízky kulovité. 

Y 0-20 — 0"40 m. Okvětí hnědonachové, zeleně žilnaté, pysk u pro- 
střed čorvenavý, tmavěji tečkovaný, ušty zelené, červeně obroubené. Květ 
páchne štěnicemi. 



— 225 -^ 

% Červen, červenec. Vlhká luka. Roztroušený a řídký. Kolem Kunštátu 
a Olešnice (Clupek), luka kolem Rozinky (Frant. hrabě Mitrovský), u Miku- 
lova (Domas a Rupp), Javořina na Lieskovském (Holuby), Spálov a Žercov 
(Schlosser). Ve Slezsku: Stemplovice u Opavy (Mayer). 

2. Vnější postranní lístky odstálé neb zpět ohrnutě, toliko H hořejší 
v lebku skloněné. Hlízky dělené neb nedělené. 

a) Ostruha rovnovážná neb vystoupavá. Listeny blánovité, obyčejně 
kratší než semenník. Hlízky nedělené, nanejvýš některá na konci krátce 
2— Bklaná. 

414. O. p a 11 e n s L. (V. b 1 e d ý). Klásek poněkud volnokvětý, 
vejčitý. Lístky okvětní vejčité, vnější tupé : pysk mělce trojlalocný, s ušty 
širokými, celokrajnými, dosti stejnými, střední namnoze uťatý. Ostruha 
kratší semenníku. Listy z užší spodiny podlouhlé, zpředu rozšířené, 
zahrotnatělé. Hlízky podlouhlé. 

V. 020 — 040 m. Lebka světložlutá, zřídka narůžovělá; pysk žlutý. 
Květy nepříjemné vůně. 

% Duben, květen. Listnaté lesy, světlá lesní místa. Porůzný a jen ve 
východní části. Porůzný v údolí Mandatském jihovýchodně Radějova poblíž 
Strážnice (Makowsky 1882), ř'ilipov a v lesích u Nové Lhoty poblíž Javor- 
níka; Javořina (Holuby), kolem Uh. Hradiště v lese u Mikovic a na kopci 
Sv. Rocha dosti -hojný (Schlogl), rovněž i v křovinách na úpatí vrchu Bečevná 
u Vsetína (Bubela), Radhošť (Schlosser), Bludovické křoviště a Svinec u Nov. 
Jičína, Pečavská a Pernavská Gura u Star. Jičína (Sapetza). Výminečně a 
velmi pořídku též v Jeseníku: na vápně u Leštiny (Pánek 1882). Ve Slezsku 
zejména v Těšínsku : Blogotické hory. Mnichy (Zlík), Cisovnica a na Tulu 
(Kotschy), Bobrek u Těšína na Bobře (Hetschko). 

415. O. mas cul a L. (V. mužský). Klas podlouhlý, mnohokvětý, 
volný, posléz prodloužený. Listeny blánovité, 1 — 3žilné. Lístky okvětní 
podlouhlé, hrotnaté, neb vláskovitě zahrotnatělé ; pysk hluboce třílaločný, 
ušty široké, zoubkované. Ostruha válcovitá, skoro zdélí semenníku. Listy 
podlouhlé neb kopinaté, 1 — 2 nejhořejší kornoutovité. Hlízky podlouhlé. 

V. 0"25 — 0"60 m. Okvětí nachové, zřídka lilakové neb bílé; pysk 
na spodině světlejší, nachově tečkovaný. 

2j. Květen, červen. Lesní horní luka. travnaté stráně. Schází kolem 
Brna; v česko-moravském pohoří pořídku: Lomnice (Pluskal), Kunštát a 
Olešnice (Clupek), Boskovice, Nov. město, Jimramov. — V Beskydách : Javo- 
řina u Velké (Makowsky), Bobrky, Poschlá, Bečevna a j. kolem Vsetína po- 
spolitý (Bubela), Val. Klobouky, Halenkov, Velk. Karlovice. — Úpatí Radhoště 
(Reissek), kolem Nov. Jičína (Sapetza). V Jeseníku i na temenech : Domštát, 
Libava (Schlosser), Beroun (Gans), Jívavá, Rudno (Rieger), pořídku na cestě 
od Vysok. kamene ku Koruně u Zábřeha (Pánek), Groerlierk u Wiesenberka 
(Bittner), Karlovská studénka (Niessl), Hockšar, Studánková hole (Grabowski 
a Paul), Červený vrch, Velk. kotlina (Grabowski), kolem Oder. 

416. O. laxiflora L a m k. (O. palustris Jacq. V. řídko- 
květý). Lodyha dutá, stejnoměrně listnatá. Klas velmi řídký, prodloužený. 
Lístky okvětní podlouhlé, tupé : pysk široký třílaločný. postranní laloky 

15 



— 226 - 

zaokrouhlené, prostřední širší, hluboce vykrojený. Ostruha válcovitá, rovno- 
vážná neb vystoupavá, kratší semenníku. Listeny více bylinné, skoro delší 
než semenník, vícežilné neb hořejší též 3 — Sžilné. Listy čárkovito kopi- 
naté, žlábky přímé. Rlízky kulatě vejčité. 

V. 0-25— 0-60 m. Okvětí velké, krásně nachové. U nás v odrůdě: 
/3) palustris Jacq. (spec). Prostřední lalok pysku zdélí neb delší 
než postranní. 

Tj. Červen, červenec. Vlhká luka. Pořídku. V jižní Moravě: kolem 
Čejce a při dolní Dyji (Makowsky), Lednice (Schlosser a Niessl) !, Star. 
Břeclav a Luka u Břeclavi. (Seefeld a Kudolc v Doln. Rakousícli, Oborny] ; 
velmi pořídku v příkopech jižně od nádraží bzeneckého (Bubela), Kroměříž 
(Schlosser). Ve Slezsku jen v Těšínsku: Zabřeg (Kotschy) a Rudzice 
(Kolbenheyer). 

b) Lodyha cévkovitě dutá. Ostruha dolů obrácená. Listeny vícežilné 
neb hořejší též 3 — Bžilné, obyčejně bylinné, delší semenníku, nejdolejší 
delší květu. Hlízky nedělené neb na konci krátce 2 — Bklané. 

417. O. sambucina L. (V. bezový). Klas dosti hustý. Lístky 
okvětní tupounké, pysk velmi mělce třílalocný, s malým středním lalůčkem. 
Ostruha válcovitě kuželovitá, zdélí semenníku. Dolejší listy podlouhlé, 
z předu širší, tupé, hořejší kopinaté. Hlízky na konci 2 — 3klané. 

Y. O- 10 — 0'25 m. Okvětí žlutavé, červeně tečkované neb kalně 
nachové s pyskem žlutě skvrnitým, slabě vonné. 

Tj. Květen, červen. Lesní luka, křoviště, kraje lesní. Porůzný. Dosti 
rozšířen v brněnském kraji: Písařky u Brna, velmi hojný u Horákova (Ma- 
kowsky), Lomnice (Pluskal), Kunštát a Olešnice (Clupek), Líšeň, Ochoz, Velk. 
a Mal. Bukovina, Medlánky, Ivanovice, Cinzendorf, Tišnov, Doubek u Borotína, 
Rozseč, Holedná a les nad Jundrovem, zde též četně s květy kalně nacho- 
vými, Střelíce, Vomice, Tečice, Ivančice. — V Prostějovsku : s květy žlutavě 
bílými a kalně nachovými na Kosíři, na Křebu u Drahan, na Boří u Hart- 
manic hojně (Spitzner). Ve Znojemsku: u věže u Vlčího kopce poblíž Ná- 
měště (Roemer), úbočí Einsiedelské u Kounic poblíž Znojma, u Plaveče, les 
Smoha u Mlíčovic, Mlýnský vrch u Liliendorfu v okresu vranovském (Oborny). 
V Jihlavsku : Vysoký kámen u Jihlavy (Reichhardt), luka na úpatí Uhelného 
vrchu u Slavonic (Oborny). Y severní části : u Tatenic poblíž Zábřeha (Pánek), 
a ještě ve značné výši jako : kolem Rejhotic (Bittner), Mikovský les u Uh. 
Hradiště (Schlogl). Rozšířen v Beskydách: ^v obou barvách na Javořině 
(Holuby), kolem Rusavy : na Planisku a Čechru obecný (Sloboda), hojný 
kolem Vsetína (Bubela), lesy Domorácké (Klanic), rozšířen u Rožnova a Fren- 
štátu. — Javorník, Dluha u Věřovic, Mořkovské hory, u Jeličné (Sapetza). 
Ve Slezsku: Godula, Kičera, Prašivka (Hetschko), u Dzi^'gielóva, na Tulu a 
v Číszové v Těšínsku (Kolbenheyer). 

c) Listeny trojžilné, žilkaté. Hlízky dlanitě dělené, ostatně jako b. 

418. O lat i folia L. (V. ší rol i stý, kukačka). Lodyha stejně 
4 — Glistá. Klas mírně hustý. Pysk ze široce klínovité spodiny třílalocný, 
postranní lalůčky kosníkové, prostřední velmi malý. Ostruha kratší semen- 
níku. Listeny, aspoň dolejší, delší květův. Listy dolejší vejčité neb po- 



- 221 - 

dloulilé obak zúžené, nejhořejší kopinatý, spodiny klasu namnoze dosa- 
hující: všecky od lodyhy odstálé, kalně zelené, čtisto černohnědé skvmité. 

V. 015— 040 m. Okvětí světle nachové, zřídka bílé, pysk temněji 
malovaný. 

'2J- Květen, červen. Mokrá, bahnitá Inka, od roviny až ku liřebenimi vysokých 
hor hojný. Hojný v brněnském kraji (Makowsky),Cprnovioo, Písařky, Kartouzy, a sico 
přehojný n Sv. Antoníěka(Oborny), Ostrovačice, Tišnov, Lažánky, Svitava (Niessl), 
Podivice u Vyškova (Spitzner), Líšeň, Ochoz, Bilovice, Ivanovice, Krtiny, Velk. 
a Mal. Bílkovina, Jedovnice, Banov, Malostovice, Drasov, Jilmoví, Dinovice, 
Letovice, Di ubravník, Velk. Byteš, Netín, Dědkov, Velk. Meziříčí, Křížanov, 
Jabloňové, Bohdalec, Nov. město, Měřín, Střelíce, Kobeřice, Drysice, Krásensko, 
kolem Břeclavi. — V Prostějovsku : na Zlechovských lukách, nad Braniskeni 
u Plumlova, ve Žbanovském, hraničném žlebě, u Hartmanic, Otinovsi a j. 
(Spitzner). Ve znojemském kraji: obecná kolem Náměště (Roemer) a v níži- 
nách dolní Dyje, řidčeji kolem Uherčic, Čížova, Olbramova kostela, Vranova, 
HardekUj a jako vzácnost v Popickém žlebě u Znojma (Oborny). Hojná 
kolem Jihlavy (Reichardt), u Dačic (Schindler), u Slavonic (Oborny); Telč, 
Hradisko, Velk. Meziříčí, zde přehojný u Mácové kapličky, Křížanov, By- 
střice, Vitochov, Zvole, Horn. Rozinka, Nov. město, Rokytná, Pohledec. — 
Kolem Heřmanova (Schwoder). Y poříčí horní Moravy obecný, a skoro na 
všech lukách, v hlavním a v pobočních údolích : Hanušovice, Šumberk, 
Rapotín, Zábřeh až k Olomouci (Obomy), Něm. Libava. V údolích a na 
hřebenech Jeseníka hojny: Velk. Losin, Něm. Bohdíkov, Winkelsdorf, Rejho- 
tice, Teplico, Kriech a ještě na Mal. a Velk. Jezerníku atd. — Ve východní 
části: pořídku v příkopu nádražním u Bzence (Bubela), Velehrad (Schlogl), 
Banov (Makowsky), Velká, hojný u Javorníka a odtud až k [Miavě v Uhrách |, 
Nov. Lhota, na Kotárech, Javořina, Val. Klobouky, Příkaz, Pulčín, Hradišov ; 
Rusava (Sloboda) !, kolem Vsetína (Bubela) !, Velk. Karlovice, Horní Bečva, 
Frenštát; Val. Meziříčí (Klaníc), Hukvaldy, Fridland! (Oborny). Ve Slezsku: 
Malenovice, Butosonka, Krásná, Lomná, Jablunkov, kolem Těšína, Vrbno, 
Wolfsseifen, Frývaldov, kolem Vidnavy, Červená voda, Friedberk, [Lukov] atd. 

419. O. i ne ar na ta L. (V. p letní). Lodyha tuhá 4— 6listá. Klas 
hustý, často prodloužený. Pysk podlouhle routníkový, nedělený neb 
nezřetelně třílaločný. Listeny dolejší i prostřední delší než květy, nej- 
hořejší delší než poupata, pročež květenství na konci čuprynaté. Listy 
dlouze kopinaté, žlábkovité, přímé, světlozelené, neskvrnité. 

V. 025 — 0'50 m. Okvětí světlonachové neb pleťové, zřídka bílé, 
pysk tmavší barvy. Květy menší než u předešlého. 

1|. Květen, červen. Bahnitá a rašelinná luka.^ Porůzný; někde i pře- 
hlédnut, y kraji brněnském : Kunštát a Olešnice (Clupek), luka u Rajského 
lesíka u Cernovic, pořídku na lukách za Kadlcovým mlýnem u Líšně, Drno- 
vice, Boskovice, Křížanov, u Brodu u Vev. Bytyšky, Drysice. — Luka kolem 
Lednice (Niessl)!, Břeclav, Star. Břeclav; příkopy pod nádražím bzeneckým 
a hojný na lukách mezi tímto a Pískem (Bubela), Javořina (Holuby), luka 
u Sigmundova hostince, poblíž Javorníka při samé hranici uherské |u Miavy 
v Uhrách]. — Luka mezi Bobrky a Vesníkem u Vsetína (Bubela), kolem Nov. 
Jičína (Sapetza). 

d) Lodyha uvnitř hutná. Listeny kratší neb dolejší skoro tak dlouhé 
co květy, ostatně jako b. 



— 228 — 

420. O. maculata L. (V. plamatý). Lodyha stejně 6 — lOlistá. 
Lístky okvětní dosti hrotnaté ; pysk široce třílaločný, vroubkovaný, laloky 
postranní skoro kosníkové, střední menší, vykrojený. Ostruha válcovitá. 
Licty uprostřed nejširší, na konci ploché, dolejší podlouhle jazykovité^ 
tupé, hořejší menší, úzce kopinaté, hrotnaté, často hnědě skvrnité, nej- 
hořejší od hustého klasu namnoze vzdálený. 

V. 0"25 — 0"50 m. Okvětí růžové s nachovými tečkami a čárkami, 
zřídka bílé, pysk tmavonachové barvy. 

^I- Červen, červenec. Světlé lesy, vlhká luka. V horách hojný a roz- 
šířen, jinde porůznu. V severní části brněnského kraje : Lomnice (Pluskal), 
Olešnice (Člupek), Svitava (Niessl), Nov. město, Mělkovice, Fryšava. — Ve 
Znojemsku jen kolem Náměště (Roemer). Kolem Jihlavy obecný (Pokorný), 
Heraltice u Třebíče (Zavřel), na louce v lese Bzinku u Bzence (Babela), ne- 
zřídka v lesích u Velehradu (Schlogl). V Beskydách: Javořina a Lopeník 
(Holuby), Javorník, Nov. Lhota, Val. Klobouky, Zděchov; lesní luka kolem 
Rusavy (Sloboda) !, Hošťálkov ; u Vsetína, nad hutěmi sklenými a u Bobrk 
(Bubela), Hluboký, Nivky, Křížový, u Vsetína, Semetín, Johanovské kopce 
podél Červinkova údolí, Rybníčky, Gáb, Jasenka, Halenkov, Velk. Karlovice, 
Dušná, Mal. Bystřice, Star. Zubří; Val. Meziříčí (Klanic), Rožnov a Příbor 
(Čížek), Radhošt!, Frenštát, les Čapkov a Kopankov pod Ondřejníkem u Velk. 
Kunčic, Trojanovice; Nov. Jičín (Sapetza), Fridland a všeobecně ve vyšších 
polohách Beskyd (Oborny). V Jeseníku všude hojný i v nižších polohách: 
Podstat, v Kyslířovských selských lesích ; Beroun (Oborny), Střelná u Libavy 
(Burghauser), Šumberk (Paul), Studená loučka (Novotný), Velk. Losin, Pekařov, 
Něm. Bohdíkov, Mal. Morava, Wiesenberk, Winkelsdorf, Teplice, Křemenný 
příkop, Klepáčov, Hoíberk, Berg-geist, Janovice, Nov. pole, Rymařov, Jamrtice. 
Ve Slezsku : Krásná, Moravka, Lomná, Jablunkov, Mal. Moravice, od 
Vrbna až ku Karlovské studénce, zde na Donnerlanu rostliny velmi širolisté 
a odtud až na Praděd, Tomašov, Frývaldov a odtud až k Friedberku, roz- 
šířen ve Vidnavsku. 

fí) candidissima Krock. Lodyha poněkud silnější a tužší. Květy 
bílé. Listy světlozelené, neskvrnité. 

Porůzný. Luka mezi Vesníkem a Bobrky (Bubela), Hluboký u Vsetína, 
luka u Jarcové. 

130. Aiiacamptis Rich. Rudo hlávek. 

421. A. p y r a m i d a 1 i s R i c h. (O r c h i s p y r a m. L. B. j e h 1 a n i t ý). 
Klas hustý, mnohokvětý, z mládí krátce jehlancovitý, posléz vejčitě po- 
dlouhlý. Pysk do polou tříklaný, s ušty podlouhlými, celokrajnými, na 
spodině s 2 podlouhlými šupinkami. Ostruha nitkovitá sehnutá, zdéh' 
semenníku. Listy úzce neb cárkovitě kopinaté, dolejší sblížené, hořejší 
oddálené malé. Hlízky skoro kulovité. 

V. 0"30 — 0'50 m. Okvětí malé, pěkně karmínově červené, řidčeji 
světle nachové neb bílé. Květy vonné. 

Ij. Červen, červenec. Horní lesní, jmenovitě vápenitá luka. Pořídku. 
Zřídka po hřebeni Javořiny ; na horských Inkách ..Nová hora'' blízko morav. 



— 229 — 

hranice u Březové, pod Lopeníkem ^Holuby in ]it..), luka lesní „nade Mžiky" 
u Vsetína 1884 hojný (Bubela), u Rožnova (Schlosser). Ve Slezsku jen v Tě- 
šínsku: hojný na Tulii u Horn. Lišné (Grabowski a Kotschy), blíže Ustroně 
(Milde), ojedinělý na levém břehu Gluchové u Bystrzyce (Ascherson). 

131. Himaiitoglossiini Spreii^'. Jazýček. 

422. H. hircinum Spr. (Satyrium li i re. L. Acer as li i re. 
J. kozí). Klas volný, velmi prodloužený. Lodyha listnatá. Lístky okvětní 
přihrotnatělé, pysk trojdílný, laloky čárkovité. })rostřední velmi dlouhý, 
poněkud stočený, postranní mnohem kratší vlnovitě kadeřavé. Ostruha 
velmi krátká, vakovitá, dolů sehnutá. Listy podlouhlé neb kopinaté. 
Hlízky nedělené, kulovité neb podlouhlé. 

V. 0'30 — 0"75 m. Okvětí bělavé, na konci načervenalé, u vnitř zeleně 
a nachově pruhované, medníky olivově zelené neb nachově načervenalé. 

Ij. Květen, červen. Kamenité a keřnaté kopce, jen na vápně. Pořídku. 
Jižní úbočí Hadův u Obran (Reissek 1837, Makowsky 1853 — 1855), vyseká- 
ním stráně však vyhuben a v novější době zde více nenalezen. Kopce 
u Židlochovic, 1837 hojný (Reissek); městský les u Mikulova (Domas). 

132. (Tymiiadeiiia R. Br. Pětiprstka. 

423. G. conopea R. Br. (Orchis conopea L. P. obecná). 
Klas válcovitý, hustý. Lístky okvětní přítupé, vnější 2 odstálé ; pysk 
třílaločný, laloky stejné, zaokrouhlé, drobně vroubkované. Ostruha nitko- 
vitá, 1 — 2krát delší než semenník, sehnutá. Listy čárkovité kopinaté, 
žlábkovité, dlouhé, hoření krátké. Hlízky dlanitě dělené. 

V. 0'20 — 0*60 m. Květy světle nachové neb pleťové, zřídka bílé, 
vonné. 

1]. Červen, červenec. Travnaté stráně, lesní a horská luka. V předhoří 
a horách až do 1200 m. rozšířena, v pahorkatině a rovině pořídku. V okolí 
Brna: hlavně v severní části (Makowsky), Hády a Lažánky (Oborny), Kiin- 
štát a Olešnice (Clupek), Ochoz, Zlobíce u Kiiřima, Štěpánov, Nov. město, les blíže 
nádraží u Střelíc, Břeclav, Star. Břeclav ; velmi zřídka v lese Hložku u Klobouk 
(Steiger), Zňatka u Náměště (Roemer), kolem Jihlavy (Pokorný), luka kolem 
Rozinky (Frant. hrab. Mitrovský). Horské lesy kolem Olomouce (Mik), Střelná 
(Burghauser), Rudne (Rieger), Frankštátský les u Šumberka (Paul), u Tatenic 
blíže Zábřeha (Pánek), Bukovice, Stříbrníce, Koldštýn, Aloisov, Janovice, Peršl 
a j. m. u Rymařova, Jamrtice. — Ve východní části: Machova luka u Ja- 
vorníka, Nov. Lhota, na Kotárech, Javořina, Val. Klobouky. — Rusava 
(Sloboda), Hošťálkov; kolem Vsetína nejobecnější vstavačovitá rostlina 
(Bubela), Rybníčky, Cáb, Jasenka, Halenkov, Kičera Cerňanská, pohoří Ja- 
vorníkův až do Uher, obecná u Karlovic, Miloňov, Vysoká, Trojačka, Salajské 
hájemství, Star. Hamry, Hutěnský les, na Velké, obecná u Ostravice, Frid- 
land. — Val. Meziříčí (Klanic), Dušná, Mal. Bystřice, Rožnov, Star. Zubří, 
Jarcová, obecná u Trojanovic a Frenštátu, Javorník. — Nov. Jičín (Sapetza), 
Hranice (Vogl), u skelných hutí u Podstatu (Reissek), zde hojný, luka v Ky- 
slířovských selských lesích. V Jeseníku hojná i ve značné výši : jako u Cí- 
sařské boudy, Velk. Jezerník nad 1000 m.. Praděd, Petrštýn, Svinský a 



— 230 — 

Medvědí příkop, Velk. kotlina a j. — Ve Slezsku hojná : Malenovice, Nov. 
ves, Janovice, Krásná, Moravka, Slavica, Lomná, Jablunkov; ojedinělá na 
Klimczoku u Bělska (Baier), v Těsínsku (Kolbenheyer), Streitová (Zelenka), 
Fri^berk a j. ve Vidnavsku. 

424. G. a] bída Rich. (Satyrium albidum L. P. bělavá). 
Klas hustý, tenký, skoro jednostranný. Lístky okvětní všecky v přilbu 
skloněné; pysk hluboce troj klaný, lalok prostřední širší, postranní zakro- 
čené, celokrajné. Ostruha válcovitě kyjovitá, třikrát kratší semenníku. 
Listy dolejší podlouhlé, opakvejcité, hořejší kopinaté. Hlízky hluboce 
dlanitě dílné, s dlouhými a tenkými dílky. 

V. 0"15 — 0"25 m. Květy žlutavě bílé, slabě vonné, menší než 
u předešlé. 

1\. Červen, červenec. Luka, pastvy a travnaté stráně vyšších hor. 
Dosti roztroušena. V Beskydách pořídku: Smrk u Ccladny (Sapetza), Lysá 
hora (Kolbenheyer), Kamienická výšina (Baier 1881\ Hojněji v Sudetách: 
Suchá kupa ; Kladský Sněžník (Wimmer a Grabowski), u Císařské boudy, 
Hockšar; Koperník, Fuhrmannštýn, Červený vrch, Mal. kotlina (Oborny), 
Studénková hole, Praděd, Petrštýn, Velk. kotlina, (Gr. Fl. a Oborny), Kře- 
menný příkop (Uechtritz), Keilig, Velk. a Mal. Jezerník, Medvědí hřeben, 
skleslina pod Švýcarnou, Děd, Svinský a Medvědí příkop, Frant. myslivna, 
Vys. hole, Velk. Jelení hřeben a j. m. 

425. G. conopea X albida Hegelmaier (Ostr. bot. Zeits. 
XIV. str. 102). Klas válcovitý, skoro jednostranný. Lístky okvětní tupé, 
2 vnější odstálé, ostatní skloněné ; pysk hluboce tříklaný, postranní laloky 
vejčité, tupé, skoro stejné. Ostruha válcovitá, l'/2-l^i'át delší semenníku. 
Dolejší listy podlouhle vejčité, tupé, hořejší vejčitě kopinaté, hrotnaté. 
Hlízky jako u předešlé. 

V. 027 m. Okvětí bledě růžové, menší než u G. conopea. Vzezřením 
a vegetativními ústroji podobá se G. albida, květy však G. conopea, 
ostruha jest tlustá, nikoliv nitko vitá. 

Ij. Červenec. Mezi rodiči na jižním svahu Praděda směrem k Petr- 
štýnu v jediném kuse (Hegelmaier). 

133. Platanthera Rich. em. Venieiiuík. 

426. P. v i r i d i s L i n d 1. (S a t y r i u m v i r i d e L. C o e 1 o g 1 o s s u m 
vir. H a r t. V. zelen ý). Klásek válcovitý, dosti volnokvětý. Lístky 
okvětní v kulatou lebku skloněné, 2 vnitřní čárkovité, hrotnaté, pysk 
široce čárkovitý, na konci trojzubý. Ostruha velmi krátká, vakovitá. 
Pouzdra prašníková dole rozestálá. Listeny delší květův. Listy přízemní 
2 — 3, elliptické neb opakvejčité, lodyžní poněkud menší, nejhořejší ko- 
pinaté. 

V. 0-10 — 0"25 m. Okvětí žlutozelené, často hnědě narudlé. 

Ij. Červen, červenec. Vlhká luka, světlé lesy, travnaté stráně. V horách 
rozšířen, jinak pořídku.^ V kraji brněnském: Lomnice (Pluskal), Kunštát 
(-Hochsteter), Olešnice (Člupek), mezi Čejčem a Čejkovicemi (Makowsky), 



— 231 — 

Dědkov. — V Sudetách: Neuhausberk; Kladský Sněžník (Wimmer a (ira- 
bowski), Salvíz (Zimmermann), Hocksar, Praděd, Velk. a Mal. kotlina (Gr. 
Fl. a Oborny) !, Fuhrmannštýn !, Studénková hole, Kriech, Mravenčí vrch, 
honební stezka u loveckého domku, Hlínová bouda (Oborny), Koperník, údolí 
šumné Tise. — V Beskydách : hojný po hřebeni Javořiny a Lopeníka i s květy 
špinavonachovými (Holuby in lit.), Nov. Lhota, Val. Klobouky, Rozsoší u Pří- 
kazu; lesní luka Planisko u Rusavy, pořídku (Sloboda), nad lesem Skalkou 
u Vsetína (Bubela), u Trojanovic, luka na Kněhyni u Čeladny (Jelínek), 
Javorník, poblíž Mariánské studénky na Svinci u Nov. Jičína (Sapetzaj. 
Ve Slezsku : na Tulu (Uechtritz), Velk. Čantory, Mohelnice, Moravka, Lomná, 
Brenna (Kotschy), Krásná; Lysá hora, Dunaczy, Szozyk (Kolbenheyer), Li- 
gotské hory (Ketschko), Frývaldov, Tomášov. 

427. P. bifolia Rchb. (P. solstitialis Bonngh. V. bělo- 
květý). Lodyha na spodině pošvatá. Postranní 2 lístky okvětní pood- 
stálé ; pysk úzce čárkovitý, dlouhý, celokrajný. Pouzdra prašníková sblí- 
žená, rovnoběžná, ouzkou střední páskou oddělená. Ostruha nitkovitá, 
ku konci slabě ztlustlá, as dvakrát delší než semenník. Listy přízemní 
2, řidčeji 3, veliké, opakvejčité, řapníkaté, lodyžní velmi malé, kopinaté. 
Hlízky podlouhlé, často mrkvovitě ztenčené. 

V. 0-25— 0"50 m. Okvětí bílé, trochu nazelenalé, pod večer vonné. 
Ij. Květen, červen. Háje, lesní luka, křoviště. Obecný od roviny až do 
hor, zde i ve značné výšce : jako poblíž vrcholu Radhoště a j. 

428. P. chlor antha Custor. (P. bifolia Rich. P. montana 
Rchb. fil. V. zelenok věty). Květy větší. Pouzdra prašníková širokou 
trojhranou páskou oddělená, dole silně oddálená, ku konci sblížená. Ostruha 
nitkovitá, ku konci kyjovitě ztlustlá, smáčknutá, zelenavá. Rostlina sil- 
nější, ostatně jako předešlý. 

V. O" 30 — O" 60 m. Okvětí zazelenale bílé, pysk na konci zelený. 

% Červen, červenec. Lesy, křoviny, lesní luka. V rovině a předhoří 
roztroušen. V brněnském kraji: kolem Brna, v Rajském lesíku (Reissek), 
Hády u Obran (Makowsky) !, lesy mezi Kartouzy a Vranovem, též kolem 
Vomic (Niessl), Hornek a j. m. u Líšně, Ochoz, Kanice, Medlánky, Mokrá 
hora, Ořešín, les Maruška a j. m. u Kuřima, Mal. Kynice, Rozdrojovice, 
Holedná u Jundrova, Písařky, Kohoutovice, Líchy a j. m. u Žebětína, hojný 
v mal. Nivkách u Nebovid. — Pořídku u Maryše u Slavonic (Oborny), Vilí- 
movský les u Třebíče (Zavřel). Hojněji ve znojemském kraji: Spálená hora 
u Lukova, Vinný vrch u Čížova, Vranov, Hardek, Bojanovický les u Jevi- 
šova, svahy Dyje u Znojma (Oborny), nezřídka v Hodonínském lese (Uechtritz), 
u Komné; Winkelsdorf v Jeseníku (Paul). Ve Slezsku: na Tulu u Ustroně 
(Krause, Wetschky), Tomášov v Jeseníku (Krause). 

134. Ophrys L. Tořič. 

429. O. aranifera Huds. (T. pavoukonosný). Vnější lí.stky 
okvětní zdélí pysku, vnitřní kratší než pysk, lysé. Pysk podlouhle opak- 
vejčitý, nedělený, vyklenutý, nadmutý, s okrajem vehrnutým, na konci 
tupý, neb slabě vroubkovaný, uprostřed s 2—4, na spodině příčně spo- 
jenými, lysými, podlouhlými čarami. 



— 232 — 

V. 0'15— U*30 m. Pysk nachový neb na okraji žlutavý, lysé čáry 
matně žluté. 

Tj. Květen, červen. Horská luka mezi Třebíčí a Budějovicemi nad 
Oujezdem (Schlosser), dle téhož vyskytuje se U. muscifera Huds. na Polav- 
ských kopcícli u zříceniny, na obou místech nebyly však zmíněné rostliny 
později nalezeny a jsou tudíž pro květenu zemskou pochybný. 

21. Řád. Irideae Juss. Kosateovité. 

Byliny vytrvalé, s hlízovitými neb hlízovitě cibulnatými oddenky 
a ntyčastéji mečovitými listy. Tyčinky i3, na okvětí přirostlé, zevnitř 
pukající. Lístky okvětní korunovité, všecky stejnotvárné neb 8 vnitřní 
rozdílné. Semenník trojpouzdrý, mnohovaječný. Blizny 8 oddělené, často 
plátkovité. Tobolka ])ouzdrosečně trojchlopná. Semeno s bílkem. 

Rody: 

a) Okvětí pravidelné, vnější 8 lístky jeho nazpět ohnuté, vnitřní 
})římé, jinotvárné. Blizny plátkovité, veliké, dvoupyské. Oddenek válcovitý, 
tlustý, rovnovážný, uzlatý se silnými kořeny. 135. Irin. 

b) Okvětí trochu nepravidelné, dole trubkovitě srostlé, na okraji 
skoro dvoupyské. Prašníky čárkovité, ušaté. Blizny čárkovitě nitkovité, 
kopisťovitě rozšířené, malé. Oddenek ze dvou koláčkovitých, na sobě 
ležících hlíz. 13(k Glodiolus. 

c) Okvětí pravidelné, zvonkovité, s dlouhou trubkou. Prašníky s 
oušky šípovitými. Blizna masitá, kyjovitá, na konci kápovitě stažená, 
zubatá. Oddenek v obalu z podlouhlých vláken, ostatně jak u předešlého. 

137. Crocus. 

135. Iris L. Kosatec. 

1. Vnější lístky okvětní uvnitř podélnou řadou hustých chlupů 
vousaté. 

480. J. bohemica Schmidt. (J. nudicaulis Lamk. J. hun- 
garica W. Kit. J. Fieber i Seid 1. K. český). Lodyha smáčknutá, 
vícekvětá, dole s několika krátkými listy; nejdolejší větévka květonosná, 
málo nad jejím dolejškem vyniklá. Lístky okvětní stejně dlouhé, vnitřní 
přímo skloněné. Listeny vejčité až kopinaté, nafouklé v kvetení čerstvé, 
tence bylinné, jen po kraji a na špičce trochu mázdřité, často nafialovělé. 
Listy nasivělé, krátké, mečovité, více méně srpovité, na nekvetoucích 
roštech mnohem delší, posléz delší než lodyha, 

V. 0"25 — 0'50 m. Okvětí fialové, dole bělavé a rudohnědě žilnaté. 
Ij. Květen. Kamenité a keřnaté stráně, na vápně. Velmi pořídku. Posud 
jen na Sv. hoře u Mikulova (Reissek a Makowsky). 

481. J. pumila L. (K. nízký). Lodyha jednokvětá, krátká. Vnější 
lístky okvětní užší než vnitřní, trubka okvětní mnohem delší než blánitý 



— 233 — 

pošvatý listen. Listy sivé, mečovité, přízemní kratší, ostatní delší než 
lodyha. 

V. 0-08 — 0'15 m. Květy vonné. Okvětí fialové neb světlomodré, 
někdy i žluté neb bílé, vous žlutavý. 

Tj. Duben, počátek května. Výslunné, travnaté a kamenité stráně, 
vinice, světlá křoviště, na vápně, žule a rule. V jižní a střední Moravě po- 
různý. V brněnském kraji : Bluéina, Pracky kopec u Sokolnic, kopce u Oujezda, 
dříve též na Hádech u Obran (MakoAvskj), kolem Klobouk, jen na travna- 
tých stráních u Krumvíře (Steiger), u Cejče (Wiesner\ na Stráni u Mor- 
kůvek s modrými a žlutými květy, obecný les a j. m. u Kobylí, Velk. Pavlo- 
vice, Šaratice, Mouřinov, Větrník u Dražovic, Kolby u Uherčic. — Ve zno- 
jemském kraji: hojný na Polavských a Mikulovských kopcích (Makowsky a 
Oborny), Pelcberk u Milfrounu, Frauenholc a úbočí Kamenného kopce u Ta- 
sovic, u Kounic, ojedinělý též v údolí Leskavy u Znojma (Obornyj. 

432. J. germanica L. (K. německý). Lodyha vícekvětá, delší 
než mečovité listy. Okvětí velké, vnější lístky jeho sehnuté, zaokrouhlené, 
dvojnásob dlouhé co široké, vnitřní obloukem skloněné, v krátký nehet 
náhle zúžené. Nitka zdélí prašníku. Blizna bledomodrá, u prostřed 
nejširší. 

V. 0-45— 0-75 m. Okvětí fialové, vnitřní lístky jeho bledší, skoro 
nevonné, vous žlutý. 

% Květen. Ve vinicích, na pahorcích skalnatých a stráních, pořídku 
zdivočilý a zdomácnělý. Okraje vinic na Urbanově u Slavkova (Niessl), kraje 
vinic na Leskounu u Vedrovic, zde zdivočilý a dle zdání zdomácnělý. V Pro- 
stějovsku: zdivočilý na zdi zahradní za hřbitovem a na stráních Košíře 
(Spitzner). Ve značném množství na stráních skalnatých v údolí Leskavy 
u Znojma (Oborny), kolem Uh. Hradiště (Schlogl) ; pochybno, zda-li též v kra- 
jinách Karpatských, jak Schlosser udává. 

433. J, a r e n a r i a AV. K i t. (K. p í s e č n ý). Lodyha dvoukvětá, 
zdélí přízemních úzce mečovitých listův ; listy lodyžní kratší než lodyha. 
Konečný květ větším dílem neplodný. Lístky okvětní tupé, z předu vy- 
krojené a poněkud vroubkované. Listeny přihrocené, blánité, pošvaté, 
skoro zdélí trubky okvětní. 

Y o-lO — 020 m. Okvětí žluté, vous vnějších lístků jeho šafránový. 

7}. Duben. Kamenité pahorky, písčité trávníky. Velmi pořídku. Na 
Turoldu u Mikulova hojný (Makowsky); dle prof. Thalera na suchých trav- 
natých chlumech kolem Strážnice a Uh. Brodu. 

434. J. variegata L. (K. strakatý). Lodyha 2— 4květá. Listeny 
bylinné, pošvaté, zdélí trubky okvětní. Listy srpovité. 

Y_ 0-30 — 0-50 m. Vnější lístky okvětní žlutavé, bíle a tmavofialově 
neb nachově žilnaté, vnitřní i s bliznami čistě žluté, zřídka celé okvětí 
bělavé, vous žlutý. 

T\. Květen, červen. Světlá místa lesní, kamenité a keřnaté pahorky. 
V jižní a střední Moravě rozšířen. V brněnském kraji: Šumberovy skály a 
na jižním svaha Hadův u Obran (Makowsky) !, Blučinské kopce (Veselý) !, les 
u Geranovského rybníka (Jelínek), Židlochovické a Nosislavské kopce (Niessl) !, 



— 234 — 

svahy lesní Fogla a Ochoza u Klobouk (Steiger)!, Hustopeč (Sebesta), Žide- 
nicl<é vinice, Tišnov, Kiirdějov, Morkůvky, Leskoun u Vedrovic, Vyškov, Ko- 
beřice, Větrník u Dražovic. — Polavské kopce mezi Klenticemi a Milonicemi. 
(Haf??inger). Ve znojemském kraji: údolí ledové u Vranova ve f. albiflora 
(Niessl) ; Umlauftberk u zříceniny Nov. Hrádku, na dlouhém Sobesu u Nov. 
mlýnů, lesík mezi Kuketaiem a Milfrounem u Znojma, Pelcberk mezi Mil- 
frounem a Nesechlebem, Purkrábka u Těšatic, Suchordlí u Přímětic (Oborny).. 

V jihovýchodní části: Hodonínský les (Theimer), obecný v Háji a Plechovci 
u Bzence (Bubela), Knězdul), Louka, Velká, hojný na lukách Vojšice u Vrbky, 
horská luka „Dlouhé, Doliny a Machové" u Javorníku; Filipov pod Javo- 
řinou a Banov (Makowsky). 

2. Vnější lístky okvětní nevousaté, lysé. 

a) semenník trojhranný. 

435. J. sibirica L. (K. sibiřský). Lodyha oblá, lysá, 1 — Bkvětá 
delší než listy. Vnější lístky okvětní podlouhlé, opakvejčité, poznenáhla 
v nehet zúžené, vnitřní opakvejčité, větší než blizny. Listeny pošvaté, 
v hořejší polovici suchomázdřité, nahnědlé. Listy mečovité, úzké, čárko- 
vité, útle zahrotnatělé. 

V. 0'40 — 0'70 ra. Vnější lístky okvětní modrofialové, dole bělavé, 
fialově žilnat<í, vnitřní menší než blizny. 

'2|. Květen, červen. Vlhká luka. V rovině roztroušen, zřídka v předhoří. 

V kraji brněnském : v okolí Brna zřídka, hojněji na lukách dolní Dyje kolem 
Mikulova, Příklud, Vistonice, Mušova a Lednice (Makowsky), Jedovnice 
(Niessl), Kuřim, Tišnov, Rychtářov, Polava, Břeclav, Star. Břeclav, Poštorná. 
— Ve znojemském kraji : horní luka kolem Čížova, nekvete zde však každo- 
ročně, u Kajdlinku poblíž Znojma (Oborny), kolem Jihlavy (Pokorný), Slavo- 
nice (Oborny). V poříčí Moravy od Olomouce počínajíc : luka před klášterem 
Hradiskem a kolem Laseckélio mlýna (Mik a Sapetza), u Chomoutová 
(Sapetza), mezi Rybářskou ulicí u Uh. Hradiště a Hustěnovicemi, avšak 
ojedinělý (Schlogl), v Hodonínském lese (Theimer). Ve východní části : po- 
řídku na lukách „Jastřabí" u Rusavy (Sloboda), kolem Berouna (Gans), 
u Rudna (Rieger). Ve Slezsku: kolem Opavy (W. Fl.), Bruntálu (Oborny) a 
Krnova (Spatzier). 

436. J. iDseudoacorus L. (K. žlutý). Lodyha příoblá, listnatá, 
1 — okvětá. Vnější lístky okvětní opakvejčité, v nehet pozvolna zúžené, 
vnitřní kopinatě čárkovité, menší než blizny. Listeny bylinné pošvaté, 
nejdolejší lupenovité. Listy mečovité, čárkovitě kopinaté, as zdélí lodyhy. 

V. 0'50 — 1"00 m. Okvětí žluté, vnitřní jeho lístky dole hnědožilnaté. 

% Červen, červenec. Stojaté vody, břehy, příkopy. Rozšířený až obecný, 

schází místy, jako kolem Slavonic a v nejbližším okolí Znojma (Oborny). 

V okolí Brna: Kartouzy, Rečkovice, Krtiny, černovice, Nenovice, Rajhrad, 
Telnice, Bohonice, Nebovidy, údolí Obravy, Střelíce, ve Vyškovsku, Břeclavsku 
atd. — V Prostějóvsku (Spitzner), u Tovačova v Přerovsku (týž). Hojný kolem 
Jihlavy (Pokorný), kolem Zábřeha (Pánek), u Sumberka (Paul), u Bludova. — Ve 
východní části: kolem Uh. Hradiště (Schlogl), kolem Bzence (Bubela), kolem 
Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku, kolem Opavy: Palhanec, Mladecko; Brumo- 
vice. Sosnová (Rohrer a Mayer), Ropice u Těšína, Cechovice u Bělska (Kolbenheyer). 

b) Semenník šestihranný. 



— 235 — 

437. J. ispuiiíi L. (K. mííený). Lodyha oblá, něco smáčknutá, 
1 — 4květá, delší než listy. Vnější lístky okvětní kopisťovitě, jich okrouhlá 
čepel kratší než kopinatý nehet, vnitřní podlouhlé, větší než blizny světlo 
fialové. Listy mečovité, čárkovitě kopinaté. Tobolka dlouze zobanitá. 

V. 0'30— O^GO m. Lístky okvětní světle fialové skoro blankytné, 
vnější tmavěji žilnaté a bíle skvrnité, nehet bělavý, nachově žilnatý 
a čárkovaný, žlutým pruhem protáhlý. 

% Červen. Bahnitá luka, v nížinách. Velmi pořídku Na lukách 
u Břeclavi a Star. Břeclavi, 1882 mnou objeven. 

438. J. graminea L. (K. t r a v o 1 i s t ý). Lodyha dvouřízná, až 
nahoru listnatá, 1 — ^2květá, mnohem kratší než listy. Vnější lístky okvětní 
houslovité, jich nehet velký, oddělený, křídlovitě rozšířený, vnitřní po- 
dlouhlé, skoro zvící blizen bledě růžových na hřbetě nafialovělých. 

V. 0'25 — 0'40 m. Vnější lístky okvětní fialové, žilnaté, bělokrope- 
naté, jich nehet světle nachový, žlutým proužkem protáhlý, vnitřní fialové. 

Ij. Květen, červen. Keřnaté pahorky, hika, kraje lesní. Velmi pořídku. 
Křoviště Tuřanského lesíka u Brna (Heinzel 1857, nyní vymýcením lesa 
vyhuben, Makowsky), Heinzel přesadil rostlinu tuto odtud na příkré svahy 
lesa Horakovskélio. Mezi Milovicemi a Klenticemi (Hasliriger). Javořina od 
Ljeskovského, hojný na Bošáckých horských lukách blízko hranice moravské 
(Holuby in lit.) V Těšínsku: Vendrín, Oldřichovice (Reissek), na Tulu a 
u Cíšova (Kotschy), Brenna u Ustroně (týž). 

130. GLidioIus L. Mečík. 

439. G. imbricatus L. (M. s t ř e ch o v i t ý). Květy 4 — 10 })ře- 
kloněné, dílem se kryjící, v jednostranném hroznu. Hoření, postranní 
lístky okvětní kosníkově vejčité. Prašníky kratší nitek. Listy lodyž)ií 
mečovité, dvouřadé, nejdolejší list širší, větší, přítupý. Tobolka opak- 
vejčitá, zobleně trojhranná, na vrchole vtiskla. Obal blízek z vláken 
souběžných, velmi hustých, tenkých, nahoře síťovitě spojených, nejdoleji 
se utrhujících. 

V 0'50 — 1"00 m. Květy nachové, zřídka bílé, sušené fialové. 

Tj. Červen, červenec. Křoviště, vlhká luka lesní a horská. V Besky- 
dách rozšířen, jinak velmi porůzný. V brněnském kraji : hojný jen u Ště- 
pánova v okresu jevíčském (H. Schindler). U Protivanova, co druhé na- 
leziště v kraji brněnském (Spitzner). Schází v ostatním kraji brněn- 
ském, vyškovském ; a též znojemském (Oborny). Za Vápenným kopcem 
u Jihlavy (Puterlík), u Olešné poblíž Jihlavy, avšak již v Cechách (Pokorný). 
V poříčí Moravy: roztroušen na vlhkých lukách kolem Olomouce (prof. 
Tkaný), Šternberk (Schlosser), les Háj u Bzence (Bubelaj. V poříčí Odry: 
Domštát a u města Libavy (Schlosser), roztroušen na horských lukách 
u Střelné (Burghauser), Podstat, luka v Kyslířovských selských lesích a 
a u Boškova. — Hojný v Beskydách: po hřebeni Javořiny, Bošacké horské 
luuky (Holuby), Komna, Pulčín, Zděchov; kolem Rusavy (Sloboda), Hošťálkov; 
všude na bahenných horských lukách kolem Vsetína, nejhojněji kolem Ja- 



23fi 



senic, a na Jelenové (Bubela), Nivky, Hluboký, Johanovské kopce u Vsetína, 
údolí lliislenky, llalenkov, Velk. Karlovice, Dušná, Zubří; u Rožnova, Fren- 
štátu a Věřovic, na několika místech u Bečvy a Jeličné (Sapctza), Horečková 
luka a, Inka u Pindulky na cestě od Rožnova k Frenštátu, Velk. Kunčice, 
úpatí Ondřejníka ; velmi hojný na úpatí Kněhyně u Celadny, úpatí Radhoště, 
u Trojanovic, úbočí Smrku (Oborny), údolí horní Ostravice u Star. Hamrů, 
zde častěji s bílými květy (Makowsky); kolem Stramlierka a Příbora (Čížek), 
Ruzanka, Huti a luka u potoka Celadenského, na lukách kolem Fridlandu, 
u Salajky (Oborny), Ostravice. Ve Slezsku: Hutosonka, Nov. ves, Pržno ; 
horská luka na svahu Lysé hory u Lubna, Malenóvice, Krásná a odtud až 
k Jablunkovu (Oborny), pod Tulem, na Cantorym, Haranii a Ligotských 
horách (Zlík), Janovice, Bystrá, Moravka, hojný kolem Slaviče, jako na lukách 
pod Blatnou a j., luka u Kantoruňky u Lomné, Piossek ; kolem Bělska : 
v Mešně, Bučkovice, na Ma,!j;urce, Dunaczyni a Skalitě a j. m. v Bělském 
pohoří, zde častěji s bílými květy (Kolbenheyer). V Jeseníku: u horního 
Gruntu, Hermanic, Svobodných Hefmanic a Benešova (Rieger), kolem Opavy 
(W. a Gr.), Životice, Bohdanovice, Raden (Kotscliy), Rinsiedl (Gr. Fl.), u Rei- 
vízu (Scholz), Zuckmantel a Vidnava (Grabowski). 

440. G. palustris Gaud. (M. bahen ní). Květy 2 — 5, v jedno- 
stranném klasu. Listy mečovité, široce čárkovité, nejdolejší širší. Tobolka 
podlouhle opakvejčitá, se 6 slabými brázdami, na konci zaokrouhlená. 
Obal blízek z vláken síťovitých v okrouhlé třasně spojených. 

V. 0"40 — 0'60 m. Okvětí nachové, 3 spodní lístky okvětní s bílou 
skvrnou. 

^ Konec června a července. Vlhká lesní luka. Velmi pořídku. Dosti 
hojný v světlém dubovém houští a na malých lesních lukách v Hodonínském 
lese, na levo od silnice mutěnické (Uechtritz), luka u Podolí poblíž Uher. 
Hradiště (Schlogl), dle Schlossera též za jedlovým lesíkem nad Jindřichovem 
u Hranic. 

137. Crocus L. Šafrán. 

441. C. vernus Wuli. (Š. jarní). Lodyha překrátká, jednokvětá 
na spodině s několika pošvatými a 1 — 2 prodlouženými, kopinatě čárko- 
vitými, znenáhla zúženými, na rubu bílým středním pruhem opatřenými 
listy. Květy pošvatým listenem ovinuté, sotva delší než listy. Lístky 
okvětní podlouhlé, opak vejčité, tupé, vypouklé, jícen lysý. Blizna troj- 
klaná, kratší než okraj, nad lysé prašníky vyniklý. 

V. 0-10— 0-20 m. Květy fialové. 

T\. Konec března, duben. Horská a lesní luka. Velmi pořídku, avšak 
pospolitě, dostupuje ve Slezsku severovýchodní hranice svého rozšíření. Rost- 
liny u nás se vyskytující jsou totožný s C. banaticus Heufel, který roste 
ještě na Babí lioře v západní Haliči. Luka kolem Spálová v okresu hra- 
nickém (Schlosser), dle téhož i u Velk. Losina, kde byl však až posud 
marně hledán. Ve Slezsku: mezi Velk. Heralticemi a Brumovicemi, a sice na 
lukách lesních při potoku Hrozině (Mayerem 1820 pro území objeven), malou 
hodinku před vtokem jeho (Wetschky). 



— 2H7 — 

22. Řád. Amaryllideae R. Br. Amarylkovité. 

Rostliny po většině cibulnatě. Tyčinek B, na vnitřní straně puka- 
jících. Okvětí šestikipenné neb šestidílné ostatně jak u předešlého. Semenník 
trojpouzdrý, mnohovaječný. Čnělka 1 s bliznou nedělenou neb trojlalocnou 
Tobolka a ostat, jak u Irideae. 

a) Okvětí trubkovité, s krajem šestidílným, v ústí trubky korunka 
zvonkovitá neb mískovitá. Tyčinky trubce vetknuté. 

138. Narcissus. 

b) Okvětí ze fi prostých lístkův, zvonkovité. Lístky okvětní skoro, 
stejné, na konci ztloustlé. Pouzdra prašní podél pukající. 

loU. Ltíucojnm. 

c) Okvětí jak u předešlého, lístky jeho nestejné, 3 vnější odstálé, 
3 vnitřní přímé, kratší, vykrojené. Pouzdra prašní na konci děrami 
pukající. 140. Galu))thus. 

138. Narcissus L. Narcísek. 

442. N. p s e u d o n a r c i s s u s L. (N. žlutý). Stvol dvouřízný, 
jednokvětý, s listenem suchomázdřitým, pošvatým. Korunka číškovitá, 
po kraji vlnovitě vroubkovaná, zdélí okvětí. Listy 3 — 4 přízemní, čárko- 
vité. Cibule vejčitá. 

V. 0-20 — 0'40 m. Okvětí bledožluté, korunka temněji žlutá. 

Ij. Březen, duben. V zahradách hojně pěstován, v horách zdivočilý. 

443. N. p o e t i c u s L. (N. bil ý). Stvol smáčknuté dvouřízný, 
rýhovaný. Korunka mískovitá, po kraji vroubkovaná, mnohem kratší než 
okvětí. Listy čárkovité, tupé, sivé. Jinak jako předešlý. 

V. 0*20 — 0'40 m. Okvětí bílé, korunka žlutá, po kraji červená. 

% Duben, květen. V zahradách hojně pěstován, zřídka zdivočilý. Zdivo- 
čilý v horských údolích Jeseníka a na Sv. Kopečku u Olomouce (Vogl). 

139. Leucojiim L. Bledule. 

444. L. v e rn u m L. (B. jam í). Stvol dvouřízný, jedno řidčeji 
dvoukvětý. Květy ničí ; lístky okvětní podlouhle elliptické, na konci 
uzlovitě ztloustlé. Cnělka kyjovitá. Listy přízemní široce čárkovité, tupé, 
žlutozelené. Cibule vejčitá. 

V. 0'15 — 0"35 m. Lístky okvětní bílé, na konci se zelenožlutou 
skvrnou. 

% Březen, duben. Vlhká lesní Inka, břehy potokův. Schází v rovině, 
rozšířena v polohách hornatějších. V brněnském kraji : hojná mezi Krtinami 
a Jedornicemi, kolem Mor. Třebové a u Svitavy (Makowsky), v jednom údolí 
u Mal. Bukoviny (Niessl), Kunštát a Olešnice (Clup^k), Babický les mezi 



— 288 — 

Babicemi a Kanicemi, les Luhy u Oclioze, Štěpánov, Babolky u Letovic, 
Velk. Trestné, u Střelic a sice v údolí pod Bnčínem poblíž Vomic. — V Pro- 
stéjovsku: u lesního kraje blíže rybníku na Osině s podsněžníkerii pořídku 
(Spitzner). Ve Znojemsku: Uhelný les u Slavonic, kolem Želetavy a v malé 
bažantxjíci u Jemnice, les Kosava u Mor. Budějovic, u Štítavy a v údolí 
Švýcarském u Vranova (Oborny). Sady u Telčej Hostětice (Krejč). Bažant- 
nice u Třebíče a v lesích u Heraltic (Zavřel), Černá bahna při pramenech 
Svratky poblíž Nov. města, hojný (Dr. Griiner), u Fryšavy a Heralce; kolem 
Rudna a u Dvorce (Rieger). V poříčí horní Moravy a na lukách v poboč- 
ních údolích Krupy a Brané velmi hojný, též v údolí Sázavy a ve v.sech 
vedlejších údolích u Zábřeha (Pánek) a odtud porůznu až k Olomouci, zde 
v Břestském a Chomoutovském lese, až ku Kroměříži (Schlosser), kolem 
Přerova a v celém Oderském údolí (týž). Ve Slezsku : kolem Opavy a Krnova 
(Spatzier), kolem Spachova (Grabowski), údolí Moravice (Schlosser), na Hock- 
šaru (Wimmer). 

445. L. aestivum L. (B. letní). Stvol vícekvětý. Okvětí menší 
než u předcházející, čnělka nahoře málo ztloustlá. Listen kopinatý zdélí 
neb delší než nestejně stopkaté květy. Listy čárkovité, tupé. 

V. 25 — 0'50 m. Okvětí jako u předcházející. Rostlina silnější 
a větší. 

% Duben, květen. Vlhká a bahnitá luka, příkopy, háje. Pořídku a však 
pospolitá. U Vistonic (Krumpholz), mezi Drnoholcem a Strachotínem (Makow- 
sky), mezi Zidlochovicemi a Přínosticemi (Veselý; Makowsky jí však zde více 
nenalezl), na lukách poblíž nádraží u Břeclavi, Star. Břeclav. — Naleziště 
Javišovice u Osvi^címa na pravém břehu Visly nepatří více k území našemu. 
(P. A. Trousil). 

140. Gíilaiitlms L. Podsiiěžuík. 

446. G. nivalis L. (P. bílý). Stvol dvouřízný s 1 ničím květem. 
Listy dva čárkovité z cibule vejčité, pošvovitou šupinou obvinuté. Listen 
pošvovitý. 

V. OlO— 0"25 m. Okvětí bílé, vnitřní jeho lístky vně pod koncem 
se žlutozelenou páskou. 

% Únor —duben. Lesy, vlhké háje, luhy poříční, luka. Rozšířen. 
V brněnském kraji obecný, při Svratce u Brna, kolem Adamova (Makowsky), 
na Netichové u Lomnice (Pluskal), kolem Svitavy u Kunštátu a Olešnice 
(Clupek), u Ivančic (Oborny), kolem Hustopeče (Reuss), přehojný v Prostředním 
koutě u Klobouk (Steiger), v údolí Svitavy od Cacovických kOpcův a od Hádíiv 
u Obran až k Adamovu a odtud až k Blansku, Líšeň, Slatinské skály. Krtiny, 
Vranov, Letovice, Štěpánov, Kuřím, Doubravník, Pernštýn, Střítež, Bystřice, 
Nové město, Holedná u Jundrova, Bystrc, Veveří, Rakšice poblíž Krumlova, 
Rychtářov. — V Prostějovsku : na trávníkách u pily v Cechách pořídku, 
hojněji na Zakovci u Kobelniček (Spitzner), Knížecí a Horní les a zámecká 
zahrada u Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji kolem Náměště obecný 
(Roemer), rovněž i kolem Krumlova, Vranova, Lukova, Milfrounu, Bohumělic, 
v nejbližším okolí Znojnia pořídku (Oborny), kolem Jihlavy velmi řídký, zde 
na Špicberku (Reichardt), kolem Dacie (Schindler), Třebíč (Zavřel), u Telče, 
Zďái'u, Jinnamova. V poříčí Moravy nejhojněji v údolích Sudetských. zde 



- 2;-^9 — 

někdy přehojný (Oborny), kolem Zábřeha a Vitošova, jinak pořídku (Pánek) 
a odtud až k Olomouci (Vogl) a sice v Grygovském a Chomoutovském lese 
(Oborny), Piňovice (Klanic), kolem Uh. Hradiště a v liáji Kunovickém (Schlogl). 
Ve východní části: po hřebeni Javořiny přehojný (Holuby), u Hošťálkova 
kolem Rusavy (Sloboda), u Bystřice a Hukvaldů, lesy kolem Halenková u Vsetína 
(Ulehla), Příbor, (Čížek), na úpatí Radhoště, Kněhyně a Javorníka, v Domo- 
rackých horách, jakož i v rovině na Odře u Nelhuble (Sapetza). Ve Slezsku: 
na Travném nad 1000 m. ; na Tulu a Cantorym (Kotschy), v Karpatech až 
ku hřebenům hor, u Holčovic (Kolbenheyer), kolem Opavy a Krnova (Spatzier) 
rozšířen kolem Frývaldova a ve Viduavsku. 



% 



Květena 

Moravy a rakouského Slezska. 



Sepsal 



Dr. Edvard Formánek, 

c. k. prolesisor pii vyšším českém gymnasiu v Brně. 



První díl, 

2. svazek. 



^ 



V Praze, 1S92. 

Tiskem Jos. R. Vilímka. — Nákladem spisovatelovým. 



LIBRARY OF THE GRAY HERBARIUM 

■p" HARVARD UNIVERSITY. 

BOUGHT. 



riAR 2G ISÍ2 

Gray Herbarium 
Harvard University 



IV, Třída, Dicotyledoneae Juss, Dvouděložné, 

Kel má obyčejně dvě sliíčné, rapíkató neb k dolejšku zúžené 
dělohy, zřídka jednu neb tři, pouze u některých rostlin cizopasných, 
na př. u zárazy scházejí úplně. Stonek má obyčejně kolem dřeně do 
kruhu rozestavené svazky cévní, jichž vzrůst zpravidla není ukončen, 
a pletivo mízové, z něhož se u rostlin dřevnalych každým rokem novy 
kruh dřevní a lýkový vyvinuje. Listy jsou namnoze řapíkaté, zpeřené 
nebo dlánitě síťožilné s čepelí často dělenou neb složené. Květy, nej- 
častěji složené z kruhů pěti- neb čtyřčetných, mají zhusta obaly různé 
podoby, vnější kruh zelený nazývá se kalich, vnitřní, jinak zbarvený, 
koruna. 

1. Apetalae DC. Bezkorunné. 

Okvětí žádné neb velmi jednoduché zastupuje buď kalich i ko- 
runu, a kruh tyčinek jest s ním střídavý, nebo zastupuje pouze kalich. 
v němž koruna se nevyvinula; pak stojí kruh tyčinek před nim. 

Kády: 

A) l^iNlliiiy Nodní s kvřly jcdiKiiliicliými. nk\Mi jcdiiiKliiclii' iicli žúiIim'-. 

1. I^isly v ]H'Oslcmi Ulll()lluř<'lllť'lll ji'(lll(i(hlclli' llrli \i(iriC()\ilř (IMcíK-. Sc- 

inennik jcdnoinMizdrý, jcdiinvaiťrný, ťiiMImi jcdiindiicliá. K\My icdiinlliví' iicli 
úžlab ni. 

a) líoslliiiy voilní. |Mni(ii-iMii'', s k\My iciliinddiiiýiiii. ú/.lahiiími a li^ly 
Irnilr zídialýiui. <>k\MÍ jcdiKidiiclii', nimiliudiliH'. Sjíodní kxM |irašiiíl<(i\ý m' 
12 — 1 () lyrinkaiin. |M'slík(i\ý s jťdiKiiliiclKni riířlkdii a liliziiuii. Sriiicnnil\ jciliu)- 
)Miiizdrý s 1 xajirkciii \isiilýin, l*l(iil iiažka řiiMkoii lr\al(iii zakouřená. 

23. Cevaiophylleae. 
h) l^islliiiy za kxrlciií \ yiiuicíK', s lisly \ |ii<'s|cini rcliiými, uiMlMciiými. 
Iwťty (ilidjaki' ii<'li |i(iiiii'láiiíin ruziiii|uilila\iii'. i'ižlal)iii. Sfiiiciuiík icdiidjKMizdťý 
s 1 niF<i\il(ii! riiělkdii. na xtcIkiIii > iii'|iatrnýiii ol^rajciii (il<\Miiíin, I xisiilýiii 

vajiřkciu a 1 lyřinkuii. 24. Hippurideae. 

2. Lisly sli'írll('', i('dli(Mlllch('', rárki)\lli'' nrlio \cjrlli'. 

a) RnsHiny jKiiioicíK' iicli balicími. K\My iižlahiii, ii('|)alni('', (iliyrcjiiř 
ji'dnnni\ I', olidjaki'' iirli jcdiKMlniiH', inisln iikxMi namnoze 2 Máiuivih' listenee. 
.*>enieniiílv jiapiílnádkanii elyipňiizdrý, rlyi\ ajecný. d\ (Milaloěný s 2 niH\<i\ilýma 
řnělliama. 'ťyěinka 1 — 2. IMod roz)>a(lá se \e 1 dily. 25. CaUitrichineae. 

B) l-íosHiny zeimn' s lisly sli-ida\ými. iidreji sliírnými. okvelí nizn(' |io- 
doliy, ziidka žádni'. 



— 2^2 



1. Scniciniík (liikiiiiiilc (I\(mi- ■.[/. liípoiizdiA . CiiMUy ;i lili/.iiv 2 — ."{. 

a) Byliny, /.iidlva l<rc iicli slioiuy. niiiniio/.c s iiiliMMiýnii ;i |irii(lkýini ;i;i- 
\;iiii', /ii lisly slii(la\ ýiiii. K\My jedno- mi'Ii d\ (luddiiu-. ()lv\rtí žádiK-. KvMy 
|pi'a>iiik()\('' řcliií''. nl\nl() |<\Mn |l(■^lík()\ ('lin, s|H ilcriiýni rlyř- az |iMiziil)ýiii kali- 
(•li(i\ilýin olialcni nlililopriu', lak že se zdá k\M hýli (ilxijaký. Mezi cípy olialn 
4 — 5 žliilaxýcli /.\\y.i'\<. \\\ř\ \)v;\^\\\ o I lyriiicc, z clánkoxaiK'- slojíky a 2 |iií- 
sodlýcli prašiiikii\ , pi'-.liko\ ý slojikalý s picvisloii Iroipouzdroii, Irojkokiisiioii 
loliolkoii. s ;{, oliyrcjiiř (Uonklanými hliziianii. 26. Euphorhiaceae. 

2. Scniciiiiík i plod jcdiiopoiizdiý iicíi nedokonale \íeeponz(lrý. 

a) Slidiny neli kře s lisly >lrída\ýnii a k\ěly rnznopohla\iiíiiii \ odděle- 
nýeli k\Mensl\íe|i. ď v jelnie(lái|i hrzy opadá\aiieieli. 

■'') Iv\ely jednodohK'. Seinennílv nedokonale d\ onjMjiizdrý. s jediným spod- 
níni xajeěkeiii. Lisly lieliozperein- hez palisliiv . 

ci) Kvěly prašné na lislenu jii-iioslli', \ jehnědáeli jnodlouži^nýcli, po- 
síraniueh. Okvf-.lí 5 — (idíhK', lyěiiiky t-elm'-. Kvěly peslikové koiiečué, jeduollivi'- 
neb iialilouí-en(''. Senienník se s\ýni lislenein a 2 lisienci rásleěně srnsllý, jedno- 
pouzdrý, neli jen dole jiozději neňplně dvou- až Myrpoiizdi-ý. (Ik\elí ze I nialýi'li 
šupinek, Itlizny 2. liásnih'. |'lod pecko\ iee s 2elilopnoii peckou. Kel bez bílku 
ětyřlalocný. ne|)ia\ idelne v iasy složený. 27. Juf/landeae. 

''•"•'] K\ěly jednod<ini('". Senienník 2 až \íce\ajecný. 2 — (ipouzdrý seme- 
nicemi náslěnnými. INmzdra jedno- až d\on\ ajeená. 

a) fioslliny di'e\nal('' s lisly sliídaxými a palisly opadaxými. Iwěly prašnc'- 
\- jíduiedácli s lisleny šupino\ ilými, ku klerýui 2 .'i k\ely lisienci opalicin'' 
piii()sli('' jsou. okvělím ;{ — Idílným neb žádným a 2-1 lyčinkami. K\ěly pe- 
slíko\('' s lislencem, bez (d<\ělí, s 2 nilko\ilými bliznami a semenníkiMU d\ou- 
pouzdrým ; \ kaž<l(Mn ponzdi'i' po 2 vajíčkách. l*lod oříšek jednosemeimý. 
Semena bez bílku. 28. Befulaceae. 

[i] Roslliny slromo\ il(''. K\ěly piašuí'' \ jelmědádi ni'h nahloučenýcli hi'o- 
ziKiťli, okvMí kalicho\ ili'. .'> Ml i<lan('' s malými, Nolnými. opadávivjieÍMn neb 
zakrnělými lisleny. Tyčinek počel němčily, prašníky neděleni'. K\M ]ieslíknvý 
1 — několik \ nořených neb uzasicnýcli do <li-e\ nab'-, \nč hojnými lisleiico- 
vilými přívěsky porosili' číšky (cupnia), okxčlí s\ ichní. nepalrm'' neb žáilm''. Sc- 
mciiník dvou- až \ ícepoiizdiý. \ každiMu pouzdic po 2 \ajíčkácli. Itlizny nilko- 
viii', Iři až několik. 29. CupuH/erae. 

■•■**) K\ěly iKoiidomi'. Senienník jednopoiizdrý. s 2 náslěnnými innolio- 
vaječnými semenicemi. IMoil lobolka ihouchlopná. Semena s clilu|io\ iloii čupryiioii. 

a) Obojí! kvěly v jehnědách l)OZ okvělí, poliárkovilým lůžkem oltiaU' neb 
I — 2 žlázkami itodcpicni'. Tyčinky d\ě až čelní'. Senienník jednopouzdrý s čel- 
nými zárodky na 2 náslěimých semenicích. Illiziiy 2 neděleni' neb 2 — Jklanč'. 

30. Salicineae. 

h) Byliny neb roslliny die\nali'' s lisly sliídaxými, iidčeji sliíčnými, kvěly 
obojaki' neb různopiilila\ né, čistě prašníko\ i' k\ěly nikdy \' jehnědách. 

■■') Sememiik 1. jednopouzdrý, jediio\ aječný. 'ryčiid<y na spodinn ok\ěli 
\\v]} na líižko viMknub'. 

o Hlizny 2, jedna nepra\á. \'ajíčka xisulá. I*;;iisly bylinní', opada\ i' 
nob Irvali'. 



— 24:5 



(<} Slrniiiy iK-h kir ■- |iali>ly ii|i;i(la\ ýiiii. K\rly jimIiiii- iirli (|\ oihIdiiii- 
V jeliiiÍMJo\ ilýcli klasi'(li uch na ioz.šíícikmu iich (IuUmii hižkii slrhoiilovilí' slosiuuic. 
J* kvMy s(> zakriířlým scmcimiUciii. Ok\rli A odíliK- m-li /ádiK- : lyřiiiky 3 — 1. 
Ciířlka (iliyřcjur ilxouklaiiá. .\a/,ko\ ih- jildíly olialciiy jsnii všals liinl' zdužiialě.lýiii 
iikvřliiii nclio zaiuišlřiiy \i' zilii'/iialM(''iii. s|ii)lcrii(''iii liižkii ||iliiil iic|)ra\ý). Kel 
iizaxn-ii \ hílkn. 31. Moreae. 

(S) Sli'niuy iii'li kli' M' --liídaN ýiiii, d\ oiiiadýiiii lisly a (i[)rclia\ýiiii pa- 
lisly. K\í'ly olnijaki'' m-h iiiiiolKiinaiižcliu'. (lk\Mi 1 S, iirjraslrji r)klaiii'\ \ad- 
iioiicí, s l(ird;(''z lyriiiliaiui. Scinciiiiík I 2|i()iizdr\' ^ - riiMkaini. IMudy ndIik', 
(doídli-iu' iiažky uch niišky. Sciih-iiu l»rz liíll<ii. o2. UlmaCeas. 

-.') liyliiiy ^ li>ly >li'íť-iiýini, nalHiii- slřidavými a jialisly li\alýiiii. K\My 
(Ixníidniuc. |irašii(' \ lalácli, jich nkxcií "xhliK-, p('slíl\(>i\ ('• \ klasccli ijch jclinc- 
dách s (ik\č(iiu hiihkovilýiii, scniciiiiík ohahiiícíiii. rycinclí 5, v |i(in|ich přímých. 
Xažka hMikolilaniiá. Kel l)oz hílkii kolinkovitč ii(>h závilkovilč luoliiiulý. 

83. Cannabineae. 

lUizna I. \'ajiclKi> >|I(mIiií. 1'alisly \y\iiui(('' uch žádiK'. 

íV) Rylhiy iiaiiiiuizc ^c žaliav ýiiii chhijiy. Iv\čly ohojalw'- uch [toiiicláiiim 
ruzii(i[M)hla\ iK'. (>k\rlí uliojal^ých a |irašiiýih l\\čhi 4 — rxlíhič. pcslíkov ýcli llish'-, 
2 vii('isí lislky iiiciiši (uch žádiu'), xiiiliiií 2 na pliMhi zveličel/", jej zakrývajíce. 
'1'yčinky 4 — "). |)i-cd llNd^y okvěhiínii. \ |mhi|icIÍ i\h \iiilr (ihnuh'-, pale \z[)nižnč 
>e \ ymršfiijíci. líliziia piíscdlá, hlaxalč šlMick(i\ ilá. Kel pj-iiiiý s hílkem. 

34. Urticaceae. 

000 iíliziiy 2 \\r]) několik, palisly žádni'. 

ř) líyliny se s(iida\ýnn, jen dnle sliicnýnii. někdy zakrnělými lisly hez 
jakýehkoli palishi\ . K\ely nlinjake neh iiiznupohlax ué. Okvelí 3 — r)diln('' nei> 
klaní', zřídka ncdělcm'', \ kxčlcch pcslíkoxých mísiu nkxělí li''ž 2 lisleiice. 4'yčinek 
Inliki-ž jaki) lípn nk\Miu'cli ucho nnniě, jďcd nimi slojících, illiziiy 2 — 4. Nažka, 
volná iieli na spodi;n s ok\čh'm srosllá. Semena ohycejně led\ inko\ilá. Kel krn- 

hoviiý kolem hílkn. 35. Chenopodiaceae. 

v") líyliny s lisly sliída\ými nch sliíčnými. Iwčly ohojaki', ťúzuu]ioiilavné 
neh nnioliomanželni''. Kalicli 3 -."nlílný, hlánilý, \ žily neharvený. Tyčinky 3 — 5, 
prosil' neh sroslli', pied cípy ok\ělními. Cnělka I, s I neh několika hliznaiiii. 
Senn'm\ík jedno- až \íce\aječný. l'lod mědiýiek. 30. Ainarantaceae. 

0000 lUizny 2 1, nuslo palisUi [irodlonžená, pi)švo\ilá l)olka. 

r/) liyliny s lisly sliídaxými, zjicicnožilnými. ivvěly uhojaké uel) pome- 
láním jednodomi''. Ukvělí 3 — (idílm'', někdy harveué. Tyčinky 3 — í), na spodkn 
okvělí \' 1 — 2 kinzícii. Semenník 2 — 3hranný s 2 — 3klanon ciiělkon a spodi- 
novýiii \ajíci\i'm. Nažka jediioscmcnná, semeno s hílkem. o7. Poli/ffOfieae. 

'•"'') Semeimík 1, ji'ilno\ ajecný. 'J'yčinky na jícen nch Indjku okvělní 
velknnli'. 

«) Byliny neh kie s lisly celnkrajnými hez palislňv. Kvěly nhojaké neh 
|>omelánim dvouddíhi'. <lk\ělí liiihkovité, ělyřklané, obyčejně barvené. Tyčinek 
lolikéž neb d\akrál lolil< \e 2 sliídavých kruzieh. Cnělka 1 s kulalon hliznon. 
Semenník s jediným \isiilým \ajíckem. Plod nažka snchá neb peckovice. 

38. Thymelaeaceae. 

jj) Slromy neh kie s lisly leskle lup(a\ými, hezpalislnými. Kvěly obojaké 
neh dvoudonu'. ()k\ělí 2 — Iklam'-, \ždy l>ar\('né. 4'yčinky v stejném počin neb 

16* 



244 — 



<l\akrál lolik jakd ci|iuv okvMiiícIi. CiiMka 1 s liliziioii jazykdx iUni. Vajírko pi-ími'- 
iia <lii(' swínfiiiiíku. Nažka uzaNicná \ Inilicc ok\rliií siiclu- ncli diižnah'. 

* Elaeagneae. 

3. Scin«_'iiiiik j('(lii()]M»iiz(liý iicli iiáslrmiýini sciiicniccini iHMlokoiiah; víee- 
)i<iiizdrÝ. Ok\Mi svichiií, vyviiiiilé, koriiiiovili'-, liarxciu'. 

a) IMotl jcdnopouzdrý, jodnosiMiiciuiý, iu'pid\a\ý. 

(í) P)yliiiy neb keře s lisly ťáikovilýiiii. KvMy <iii(ijak('' ik;!) iiitiohoniaiižcliir'. 
()kv(Mí svrchuí, 3 — Sklané, uvailř zbarvené. 'J'yěiiiky 3 — 5 |iicd cípy okvéliiíini. 
Vajíčka 2 — 4, na konci volné semenice visulá. Ciiělka 1. Nažka oriškovitá neli 
pc<'k()vic()\iiá. ,5<>, Sanialaceae. 

(j) Kcic s listy slřičnýiui, na riiznýcli slronuu-li cizopasiir žijící. Květy obo- 
jak(' n<'b riiznopnldavni'. ()k\MÍ s\rchiií, 4 — Slish', prošlé ncli Irnlikovilč sroslb'-. 
Tyrinky 4 — S, 1; ol<\Mí ]ii'irosll('. Scinciiník s jcdinýin piíniým iicIh) \isnlýiii, 
k jeho slčiiáiH liiilnr přirdsllýiii \ ajiřkciii. Ciirlka I. IMud hohiiic. Kel s bílkem. 

40. Loranthaceae. 

h) IMod '.') — (i náslÍMmými, do sln-dii jchd saliajícími, lam \sak iicsrosllými 
>cmcm(/cmi nedokonale 3 — (ijiouzdrý, miioliosiMiiemiý, oliyřejiiě |iuka\\, 

a) i^yliny, řidčeji polokře > lisly střídavými. K\My obojaké'. nk\ělí s\ rrlmi, 
zbarveni', Irojklam'', jazykovité m-b trnldvovité' se šikmým krajem, 'lyrinek (i — 12, 
Nolných nebo > pestíkem srostlýeli Ciielka krátká, blizny ěárko\il(', paprskovitě 
idzložem''. IMod loiiojka, řidčeji iioiaile. Kel \ iiílkn. 4L. Aristolocilieae. 

23. Řád. Ceratophylleae Gray. Růžkatcovité. 
141. Ceratopliyllum L. Ku/kjitcc. 

447. ť. (lemersum L. (R. ostnatý.) Lodyha vzplývajíci, vělev- 
nalá. Listy 1 — 3krát vidličnaté dělené ve 2 — 4 ukroj ky, namnoze 
tuhé, čárkovité, přitloustlé, útle ostnitě zubaté, tmavozelené. Plod 
podlouhle vejčitý, po kraji tupě zoblený, na spodu obak 
s ostnem sehnutým a se stejně dlouhým neb delším ostnem 
kon ečným. 

D. 0*30 — 1"00 tn. Hořejší přesleny obloukovitě k sobě skloněné. 
C. oxyacanthum Chamisso. 

2|- Cervciiec — záři. Slojalí' a \(ilně lekoncí \oily. 1'ornzný a po>)iolitý. 
\' . brnen>kem kiaji obecný, jako \ c xodácli llajskebo lesíka u ('erno\ic (Ala- 
kowsky)!, Cerxfný mlýn poblíž lírna, jezero ti Holásek, kolem Měníiia a (Vjce 
(Schlossei), kaluže n mostu poliliž Slracbotína (Scliieii). přikopy \ úiloli Cbro- 
mo\ ('lu u Klobouk (Sleij^ci'), iiajlirad, .le(lo\ iii<'e, JiřeclaN . Star. liicciaw l'ošloi'na. 
— V l*roslčjo\ skli : II ("elecliox ic, \e iilalm'', lírodiiice, ii niasla\ic, ISidelník 
II Plnmlo\a, \e strouze ii I lludiox skídio mlýna, na liili' \'odě ii ISozláiii (Sjíitzner). 
Ve ZnojiMiiskii : \ rybníku ii liorn, předměstí u haěic bojiiě, l('ž i \e slar. 
řečišti l>yje, \ řečišti |ioloka .b'\ išo\ski''bo ii iliiišo\aii (Oboriiy). Nezřídka \- údol. 
Moravy n llajěína, Cernox íra a l'avlo\a jioblíž Olomouce (.Makow sky ), u Liloxle 
(Spilzner), n rněova, Fieiiol a Pětřidiova. • — I' Siimberka (Paul), ii Najiajedel 
(líeissekj, \ bájích podél Moraxy a Kioměříže a níže (Oboriiy), kolem l'b. Hra- 
diště (Schli)!;!), příkopy nádražní u bzeiíťckidio ciikioNaiii a \ ziimecke zahradě 



— 245 - - 

II Bzoncc (Biilicla). \'(' Nýclindní rásli: ii Piíbora a u \al<'Iiy pol)líž Št:'no\a 
(Sapelza). Ve Slezsku: liojný \- 'rěsíiisUu (Kolhcnluiyor). 

^) apiculatum Chani. Plod na spodku s ostny krátkými, hrbo- 
latými; v území posud nenalezen. 

44-8. ť. submorsuiii L. (R. hladký). Listy 2— 3krát vi- 
dlic natě dělené v 4—8 úkrojků měkkých, útlých, nitkovitých, 
jemně a oddáleně ostnilě zubatých. Plod vejčitý, po krajích sil- 
něji smáčknutý, na spodku bez ostnů, s kratičkým 
trochu ohnutým o s t ě n k e m konečným. 

D. 0'30— 1 00 m. Listy jasněji zelené a útlejší než u předešlého. 
C. muticum Chám. et Schldl. 

2j- C('r\('ii — srpen. Slojalí' Nmiy. Poiídkii. Mezi Šardiccuii a Ilodoiil- 
r»em (íMakowsky), SlavJěskí- a Jaseiiicki'- rybníky v pořií-í Bečvy (dle Sehlosseia). 

24. Řád. Hippurideae Link. Prustkovité. 
142. Hippuris L. Prustka. 

449. H. vuli^aris L. (P. obecná, truskavec ) Lodyha jedno- 
duchá, úzce trubkovitá, buď ponořená, vzplývající nebo přímá vyno- 
řená. Listy čárkovité, celokrajné po 8—12 v přeslenech sblížených, 
nahoře menších. Květy drobné, úžlabní, přisedlé. Oddenek plazivý, 
dlouhočlenný, na uzlech kořenující, 

V. 0-20— 0-80 m. ICvěty zelené. 

2j- Červenec, srpen. Sldjalé vody, \ odní luně, bařiny, pnkc)[iy. Porůzný, 
v jižní ěásli hojněj.ší. Y rybníku a mlýnském potoku u Muzlo\a (Czeruy), 
11 l*řísnotie (IVIakowsky), \- Troubskéni rybníku u Brna a kolem Hru.šovan 
(Oborny), kaluže u nioslu jxjblíž Slrachotína (Sehierl), kolem Cejče (Wiesner), 
kolem Břeclavi, Star. Břeclavi a Po.šloriiy. — V jihovýehodiu čásli : kolem Uh. 
Hradištč (Schlogl), kolenr Hodonína (Makowsky) a hojný na rašelinué louce poblíž 
nádraží u Bzeuce (Bubela), kolenr Hustopeče u Nov. Jičína (Sapetza). Ve Slezsku : 
kolem Stromienu a podél Visly při pruské hraniri (Kolbenheyer), druhdy v měsl- 
ském příkopu u Krnova (Spatzier). 

25. Řád. Callitrichineae Link. Hvězdošovité. 

143. Callitiiclie L. Hvezdos, Žabí vlas. 

450. C. stagualis Scop. (H. bahenní ) Listy všecky opakvej- 
Oité, kopisťovité neb dolejší úzké, čárkovité, nejhořejší ve vzplývající 
malou rozetku spojené. Lis tence květu široké, b ě 1 o m á- 
z dři té. Plody veliké, kruhovité, krátce stopkaté, na plochách 
slabě vypouklé, na okraji kolem hlubokou rýhou 
komissuralní mezi širokými, ostrými, někdy průsvita- 
vými, křídlo vitý mi okraji plodolistů. Gnělky přímé, 
na plodu dlouho vytrvající. 



24G — 



D. 0-10— 0-40 m. Plody větši než u následujících, šířka křídlo- 
Aitých okrajů plodolistů proměnlivá. 

2j. ('crvon — podzim. Slojalé, ndčeji fekoiici vody, v crliMii iizcnií po- 
riizný. Sedlec n Náiiiěšlě (Hoeivier) u BudUova pobliž Mor. Budějovic (Oborny), 
u Hibralce a v potoku u Paiisk. I)iibenpk vi Jihlavy liojný (Pokorný). l*nkopy a 
poloky pod .Tavořici pobliž Telče a n Zdaru. — Příkopy u 'J'i-eiiiečkii pobliž 
Šumbcrka (Paul). I' Kroineřiže (Palla), Střelná v poříčí Odry a v )iiíkopech 
kolem Příbora (Čížek), iia ]^>ybiiičkách a na Koulecli u Rožnova (Kotek), bařiny 
u Doniášova. U nás l(''ž v odrůdě: 

/9) platycarpa Kútzing (spec). Dolejší listy čárkovité, hořejší 
opakvejčité. Plod smáčknutý. 

Řidčeji, ]iosud jen v kaluži ii Zňalky poblíž Nánie.sle (Pioenier) a n jlni- 
šovan ]»oblíž Znojma ((Jborny). 

451. C. hamiilata Kiitziiig'. (H. háčkovitý.) Listy čárkovité, 
zpředu hluboce vykrojené, útlé neb hořejší vejčité neb kopisťovité. 
Listence úzké, srpovité, hákovité neb žádné. Plody veliké, k r u- 
hovité, na širokých stranách dosti ploché, se sla- 
bou hřbetní rýhou, na hranách ostře a úzce kýlnaté. 
G n ě 1 k y dosti dlouhé, dolů sehnuté, ku plodu příti- 
sklé, záhy opadávající. 

D. 0-10— 0-45 m. Plody větší než u následujícího, menší však 
než u předešlého. Listy jsou velmi tenké a útlé, Sieny prodloužené. 

2). Červenec — podzim. Stojaté i tekuté, zvlášf rašelinné vody. S jislo- 
lou posud jen na česko-moravské hranici mezi Litomyšlí a Svitavou (Cela- 
koYský). 

452. ('. veriia Kiitziiiíi'. (H. jarní.) Listy opakvejčité , neb 
všecky čárkovité, na konci Sklané, hořejší v rozetku sméstnané, vzplý- 
vající. Listence široké, slabě ohnuté, bělomázdřité. Plody vejčité neb 
přiokrouhlé, zpředu trochu srdčité, na širokých plochách po- 
vypouklé, s ostrou hřbetní rýhou, na hranách krátce 
a ostře kýlnaté. C.nělka přímá neb odstálá, delší čas vytrvajicí. 

D. 0-03 — 1'50 w. Plody nejmenší ze všech. G. věrna L. part. Rostlina 
proměntiva. Rostliny na vlhkých, zaplavovaných místech nebo bahně ro- 
stoucí jsou obyčejně 1 lete, nízké, 0'02 — 0*06 ?» v. a útlé, jich listy všecky 
čárkovité, bez hořejší rozetky, plody četné, namnoze podlouhlé, řidčeji 
kruhovité, trochu větší, méně vypouklé. /?) G. minima Hoppe = C. 
caespitosa Schultz. Ve vodách rychle tekoucích prodlužují se členy 
a listy, plod} a rozetky se nevyvinují. 7) angustifolia Hoppe. 

2j. a (3 Kveten — jiodzim. Stojatí- ;i tekoucí vody, bařiny, pobřežní 
balma. Rozšířen vt; tvaru základním. V brnensk(''Ui kraji obecný (Makowsky), 
Prolivanov (Spilznerj! Boskovice, Letovice, Krumlov, hojný kolem Břecla^'i. — 
U prostéjov.skélio nádraží, u Bedihošle, Yrahovic, \ Homži, ve Blatné, ve Hra- 
iiičném žlcbu (Spilzner). Obecný kolem .7ilila\ y (Pokorný), Dačice, Slavonice, 
IMenkovice. kolem Znojma, Mor. liiidějovice. .laromčíice, ilodonice (Obornv), 



247 — 



lídlciii T(íl('(\ Vel. Alcziiící, Hor. Rozinka. ZnoIc, N<i\. iiiřsld. Jiříkovico, Žífár, 
Ncmlck. — KnlciH (Homoiicc (Mik), lIlulHirky jiobliž OldiiiDiKT (8])i(zaeť), u Suiii- 
IdM-ka (l'aal). Kolem [uzence (iiiibcia). Vo xýehndni rásli : rybníky u Pruse- 
iiovic (Corviiika), kolem Vseliiia (Babela), kolem Bysliice )). II., Říčky, Frenštát, 
'rrojannviee. — Kolem Nov. Jieína (Sapetza). Ve.snieký i;runt u Střelné v po- 
řídí Odry (()l)orny). kolem Místku (Gogela). Na několika místech v údolí Oslra- 
\ice a v Těšinskii. /?) U Rozinky a Náměště (Roemer), .lihlava (Pokorný), na 
bielui ry1)níka jioidíž liornílio jiredměslí u Daeic a v Italmě rybniěném n Noví'- 
\ si poliliž Rudolee, v ]iiíko[»u u Valtiiiova v okresu daěiekém (Obornyj, pobřežní 
bahno rybníkúv u ('ernic a Telěe. — Kolem Olomouce (Makowsky). y) V Pro- 
stějovsku : v (''iibernici, na (!)sině, v rybník\i u llartmanic (Spitzner), nezřídka 
\' ndýnské strouze ii 8la\onic (Oliorny), Iiojný \ prikopecii lučních u Syrovin- 
-.k('dio poiolva polilíž Hzence (líubela). 

26. Řád, Euphorbiaceae R. Br. Pryšcovité. 

K o rty: 

a) Kvěly jednodomé, prašných 10 — 12, ve 4 — 5 skupinách kolem jedi- 
ného, středního, peslíkovélio k\ětu, zdánlivým okvětím (zákrovkem neb kalicho- 
\ itým obalem) 4 — 5 klaným, z\ onkovitým, na kraji opatřeným tolikýniiž žláz- 
kami vně obrácenými, objatých, c^ květ o jedné tyčince s článkovanou stopkou. 
P květ slopkalý, bez neb s malým Iřílalocným spodním okvětím. (Jnělky ?>. 
Plod tobolka převislá, Iřípouzdrá, tříkokusná. 144. Euphorhia. 

h) Květy jedno- neb dvoudomé, odděleni'-. Okvětí 3 — 4díln('. Tyčinek 
í) — 12, nečlánkovanýeh. Semenník 2-, výjimkou ;-i-}»ouzdrý, blizny 2, 2 neb 
?! ])alyčinkami obdaniv Tobolka přímá, obyčejně 2pouz(lrá. 2koknsná. 

145. Mercurialis. 

144. Eiipliorbia L. Prysce. 

Květy v úžlabních, vidličnatých vrcholících se stříčnými listenci 
neb ve vijanech, které tvoří u našich druhů květenství okolíkovité, 
listy nestejnotvárnými, nahloučenými podepřené. Každá větévka jest 
1 prašníkovým a 10 — 12 pestíkovými květy .zakončena, pod nimiž 
umístěny jsou listence, z jichž úžlabí vynikají dvě neb více větévek 
květonosných. 

A) Semena dubkovauá neb svraskalá. Tobolky hladké' neb zrnitě drsné. 
Okolík 3 — 5 paprskový, pa])rsky 2-vícekrál 2 — 3klaim('. Ibidiy jedno- nebo 
dvouleté s jednoduchýni kulovým kořenem. 

1. Žlázky zákrovu dvourolu' u<'b piilměsíčilé'. 

a) Lisly vstřícní', křížmoslojíci. Okolík 2 — 4 paprskový, P.ylina dvouletá. 

*) E. latliyris L. (P. křížmolistý, skočec menší.) Lodyha tlustá, 
ojíněná, v druhém roce na spodku bezlistá. Listy čárkovitě podlouhlé, 
tupé, ostnitě hrotité, skoro přisedlé, tmavozelené. Listeny podlouhle 
vejčité, zahrocené. 

V. 0-60— 1-00 m. Žlázky světle žluté, semena světlo-hnědá. 

Q Červen — záiú. Původem z jižní Evropy u nás v zahradách pěstovaný 
a někdy zdivočelý. Botanická zahrada při ústavě iičib'lsk(''m na Slar. Brně 1SS3, 
Písařky, Mal. Bukovina, Bojkovice. 

b) Listy přisedlé, čárkovilé neb kopinalT'. 



— 248 — 

453. E. exigiia L. (P. drobný.) Lodyha přímá neb rozložená. 
Listy čájíovitc neb čáikovitě klínovité, zašpičatělé («. acuta L.) neb 
na konci rozšířené, uťaté či vykrojené, často hrotité (/í. retusa L.) 
Listy obalní a listeny ze širšího, často srdčitého 
spodu čárkovitč kopinaté. Růžky žlázek prodloužené. Pou- 
zdra tobolky na hřbetě zoblená. Semeno čtyřhranné, jamkami 
s v r a s k a 1 é. 

V 05 — 20 m. Rostlina žlutavě zelená, žlázky žluté, semena 
sivozelená, posléz černohnědá. 

Q Koiiťe- řiTXUa — řijcii. riiory. slriiišlr. rule liliuilá. líozšírcn \ c harii' 
a): /j) řidčeji, ěaslo s «) [i()S|m|ii. (ll)iMiiý \- kraji hnirHském (MakdwsUy). 
jako kolem Komárova, Hrna, Adaiuoxa. tiudic ((M»oniy), u Lomnice (Phiskal). 
u Klobouk (Sleiyer) ; Žideiiiec, Oliiany, Kaiioiizy, Ilcekovice. ('inzeudorl', Ivniiin. 
Bilovice, f>rásov. 'J"išnov, I>osko\ ice, ketoviei-, Žaboviesky, .ívuidrov, Kolionlnvirc, 
Slielioe, Sokolnice, (hijezd, Sia\ko\, ÍJiicovice, Vyškov u odtud až ku Šliílkáin. 
hojný kolem Kyjova, Morkiivek, 1'olcluadic, Krumviřx', Terezova, Cejče. Koliyli. 
— V Pro.slějovsku : u I'roslcjo\a, Irčic, Vranovic, Brodku, Biskupic, i!ilo\ir 
a j. m. (Spilzner). Ve Zuojcnisi^n : Idolem Náměslc , Mohchia a (Islavan 
(Roemer), mezi Jackoxcm a l>cdiccmi, ii \\a\\ líudějovic. IJudkova, Vel. Mašovic. 
Lukova, Vranova a Znojma (Oliorny). il"jiiý koleni Olomouce (Mik), u Ludn- 
míra (Slavíček), u llnčova. — \' jiiiovýcliodiii části: hojný u Kroměřiž<í (i';dlu). 
zde onde na polích kolem Bzence (Ibiliela), na Javořině (Holuby), Ilohatei'. 
Šlrážnice, Knězdub, Hrozná Lliola, Velká, Vrbka, .Tavornik, Uh. Brod, Haxiice. 
Prakšiee, Suchá I.oza, Chrasf u iJojkovic, poskrovím u Val. Kloliouk, IMíkaz. 
Lideč, Bystřice ]>. II., Hošl'alko\'. — V Tuřap, Pruseno\ic a Itolirotic |C('r\inka). 
kolem IvU.savy (Slolnida)!, na stěrku Bečvy u \'selína (lUdiela)!, u lio/.noxa (Ko- 
lek). Nov. Jičin (Sapelza), Hranice, .Mor. (»slra\a, — Kolem Frýdhmdu a na 
jiných místech \ c východní .Moravě ((Jborny), |)oskrovnu na rolích u Zeliidíovir 
a Starčic u Místku (docela). V Těšínsku : u Těšiiia, Bobrcka, rdoi;i)lic, Ahiichn 
a Ustroaě (Kolbenheyer). na lipalí [.ys('' hory u Frýdlandu (Oborny), Boí;ušo\Íc. 
l\oi'isk(''. 

454. E. falcata L. (P. srpatý.) Lodyha přímá, od dolejška 
rozvětvená neb jednoduchá, lysá. Listy kopinaté, zpředu rozšířené, 
ostnito-hrotité, ku spodu klínovitě zúžené, dolejší tupé neb vykrojeno : 
listy obalní jim podobné. Listeny šikmo k o s n í k o v ě v e j č i t é, 
dlouze hrotité. Žlázky králkorohé. Pouzdra tobolky na hřbetě 
slabě hranatá. Semeno čtyřhranné, s 4 p o d é 1 n ý m i ř a- 
d a m i příčných b r á z d e k. 

V. 0-Od — 0-15 m. Sivozelený, žlázky žluté, semeno žluté, posh-z 
světlohnědé. 

(0 Červenec — září. IMiory, role \ápenilá a hliiiilá, někdy i na pudě ka- 
menité a písčité. V jižní a střeilní .Moravě rozšiři-n, jinak i)oskrovnu. Meroslc 
v kraji jihlavském, nov. jičínském a \e Slezsku. Obecný \ jižní a střední části 
kraje brněn.ského (Makowsky), u Oujezda (Bipper) , kt)lem Brna a Oslavan 
(Uoemer)!, na sever od Brna: ťitěchov a Berllik blíže M. 'l'řebové (Czerny), 
u IMalomfířic, Hády u Obran, Bílovice, heto\ ice atd. V okresu hustopečském : Klo- 



— 24!) — 

lioiiky (Slcii^or) !, Židlochovico, Nosislav, Bošovice, lN)li'linidi(;c, Kriímvíř, Morkůvky, 
Kiirdojov, Huslopoč, Zaječí, Vel. Pavlovice, Kobylí, nadál l(''/, kolem Slavkoxa, 
Vyškova, Kyjova, l>ubňaii, Cojčo, Terezova, Vedrovie a Olbraiiiovic. — Kolem 
Krmidova (Ziinniennaiin) ! V Prostřijovsku : před Uičieemi na polích a v silnie- 
Uí-m )iiíkopu, za Vranovicemi blíží! háje a za Zešovem n Cikánské kuchyně 
(Spilzner). Ve Znojemsku : v okolí Hodonic, Tasovie a Znojma (Oborny), vý- 
jimkou, možná že zavlečen u (Mší poblíž Telče. — IJ Náměště polilíž Olomouce 
(Spilzner). V kraji uh. hradišlskí-m : na polích kolem Cli. Hradiště (Sdíloi:!), 
na polích nad Hájem a Domanínen\ u P>zencií (Bubela), na .lavořině (Holuliy), 
liohatcc, Zvolenov, Strážnice, Knčždub, Hrozná Lhota, Velká, Vrbka, Javorník, 
Ih. Brod, Havřice, Suchá Loza; odtud směrem k hranici zemské pořdku se 
vyškytá neb docela schází. Ve východní části: .lasenná n Vyzovic (Bubela). 
r) Listy krátce řapíkaté. 

455. E. pepliis L. (P. okrouhlý.) Lodyha od dolejška větevnatá, 
zřídka jednoduchá i s listy lysá. Listy opakvejčité neb pii- 
okrouhlé, velmi tupé, c e I o k r a j n é, řapíkaté. Listy 
obalní vejčité, sivozelené, nejhořejším listům podobné. Listeny 
vejčiténeb šikmo vejčité, krátce ostnito-h rotíte. 
Větve trojklaného vrcholíku vícekrát dvouklané, květenství pometáním 
někdy vijanovité. Pouzdra tobolky na hřbetě s ^2 slabě křídlo vitými 
kýly. Semena šestihranná, na jedné straně s 2 krátkými podélnými 
rýhami, ostatně s několika řadami ze 3 — 4 jamek. 

V. 0*08 — 0"25 m. Žlázky žlutavě bílé, semena žlutá, posléz světle 
hnědá. 

Q Cer\en — pozdní podzim. Zahrady, návsi, zelonišlč a rumiště, j;d\o 
[ilevel. Obecný a ])ospolitý až do 450 nu 

2. Žlázky zaokrouhlené, napříč vejčité. Vrcholík -1 — 5 pai»rsko\ ý, paprsky 
ncjprv Iři- polftm dvoidvlané. 

4:50. E. helioseopia L. (P. kolovratec.) Lodyha přímá, jedno- 
duchá neb od spodu větvitá, roztroušeně chlupatá. Listy opakvej- 
čité neb kopisťovité, v řapík klínovitě zúžené, zpředu 
drobně pilovité. Listeny vejčité, tupé, zpředu pilované. Pouzdra 
tobolky na hřbetě zoblená. Semena okrouhlá, ďubkovaně síťkovítá. 

V. 010— 0'30 m. Žlázky žluté, semena hnědá. 

Q Březen — pozdní podzim. Zahrady, role, záhony u cest, \ ro\ině a 
v předhoří obecný. 

B) Byliny vytrvalé, zřídka jednolet*', s oddenkem nmohoklaným neli 
plazivým. Okolík často mnohopaprskový. Tobolky bradavičnaté neb hladké. 
Semena hladká. 

1. Žlázky zákrovu zaokrouhlené neb na přič vejčití-. Tobolky nejčaslěji 
' bradavičnaté, zřídka hladké. 

a) Byliny jednoleté s kořenem vřetenovitým. OkoUk 3 — 5 paprsečný. 

547. E. platyphylla L. (P. plocholistý). Lodyha přímá neb vy- 
stoupavá, jednoduchá neb od spodu větevnatá, lysá. Listy opak — neb 
podlouhle kopinaté, špičaté, úškatým spodem přisedlé, nejdolejší opak- 



— 250 — 

vejčité, rapíkaté a jako ostatní od prostředka jemně pilovité, řidčeji 
celokrajné, jysé neb na rubu chlupaté. Listeny vejčitě trojhranné neb 
kosnikové, zahrocené neb ostnitě hrotité. Bradavky tobolky pólo- 
kulaté, málo vyniklé. Semena smáčknuté 3hranná. 

V. 0-15— 0-45 m. Žlázky žluté, semena černohnědá. Listy světle 
zelené, měkké, často dolů sehnuté. 

ťcrvcn — záři. Návsi, u eesl, role, piíkopy, vlhlu' lrá\ niky, v roviiií' 
a iiizkém píedlioři porůznu, mísly hojný. V jižní ťásli kraje brnt-nského obecný, 
\ slřodni a severní řidčeji, n Brna a Adamova (Makowstty), Ccrnovie, Jundro\a, 
Jíliiěiny (Niessl), koleni Oshvan (Roemerj, n Hor. Bojanovie poblíž Huslopere 
(Schierl), kolem Klobouk (Sleiger); Žabovřesky, Karlouzy, Josefsk(' údolí, Telniee, 
.Měnili, Slavkov, Vyškov, Huslopeě, Kurdějov, Polehradice, Kobylí, Vel. Pavlovice, 
Břeclav a odtud až ke Strážnici, Velká, .Tavorník. — V Prostřjovsku : u Snrržic, 
Olšan, Vrahovic, Biskupic, Bediliošlě, Čechovic, Mosíkovic, Ohroziini a j. in., 
\ horách schází (Spitzner). Hojný ve znojeiuskéni kraji: jako ii Senolirad iRo(Miier) 
pii dolní Dyji, u llodonic, Tasovic, Dertlic (Obornyj. Poiídku \ zeleiiišlích kolem 
.lihla\y (Pokorný). V ]>oiičí Moravy kolenr Olomouce skoro ve všech \ csnicícli, 
jako léž na odolanskc-m pastvisku (Makowsky). V jihovýchodní čásli : hojný kolem 
Kroměříže (Palla), v Přerovsku zejména při řekách (Reissek), kolem Uh. Hradišle 
(Schl()gl), na polích kolem Bzeiice (Biibela), na .Tavořině (Holuby); Tasov, Lípov, 
Louka, Velká, Vrl)ka, .hivorník. Šíraní, Uh. Brod, Havřice, Záhorovice, Bojko- 
vice, Val. Kloliouky, i>ríkaz, Lideč, Byslřice p. H. a Lhollux u Bystřic. — Hojný 
n Tiiča). (Cerxinka), Vyzovice (Pr. C. Hanáčcli), kolem Rusavy (Sloboda)!, zřídka 
kolem Vsetína, zde někdy nízký a zakrslý, Nov. Jičín a Hukvaldy (Sapelza), 
hojný n Slramberka, zde U-ž u stár. hradu. Starý Jičín. — Frauenberk u Při- 
l)ora (ťzížek), kolem Alíslku, na travnalých místech a v ])říkopecli ii .Melylo\ic, 
Palkovic a Hychaliic ((íoi^cla). Ve Slezsku kolem Blo^olir. Tršina al.l. (Kolbm- 
heyer). Lomná, .íalihmkov, Boí;iišo\ ice. Koňská. 

45S. E. stricta L. (P. tuhý). Bylina namnoze od spodu více- 
lodyžná. Lodyhy přímé. Listy špičaté od prostředka nestejně a drobně 
pilované, opakkopinaté, srdčitým spodem přisedlé, nejdolejší opak 
vejčité, tupé, rapíkaté. Listeny trojhranně vejčité, drobně pilované. 
Okolík nejčastěji o 3 paprscích, paprsky nejprv trojdílné, potom více- 
kráte dvoudílné. Bradavky tobolky krátce válcovité. Semena 
príoblá, slabě Shranná 

V. 0"15 — 0'30m. Žlázky žluté, semena kaštanově hnědá. Rostlina 
předešlé podobná, ale štíhlejší, tobolky a semena o polovici menší. 
Květenství podobá se poněkud hroznu, poněvadž větve z úžlabí listu 
prostředních od okolíku dosti vzdálených vynikají. E. platyph. t) gra- 
cilis W. Gr., E. foetida Hoppe. 

Q i> O ("erven — srpen. Křo\iska, břehy, kraje lesu. \ severovýchodní 
a \ýrhodní čásli jiorúzný. Hojný kolem Vselína a Vyzovic, (Ihibela in lil.), u Imcu- 
šlálii. Vel. Kunčic, nezřídka kolem Slramberka, jako na Kotouči a jinde — 
Svinee u Nov. Jičína (Sapetza), hojný v údolí Ostravice, jako kolem Frýdlandii 
a j. (Oborny), hojný v šlěrku Ostravice a Mora\ky kolem INhsiku (Go-ela). 
Ne Slezsku: kolem .lalilnnkova (Hachmann), u Bloi;otic ])oblíž Čisownice a na 



251 



úliorccli ii;i Tulil s předešlým ( (■(•clili ilz). \ ridoli (llšavy ji/. IrMiř nad Těšínem 

(Fick), \ porieí Visly od Cslioiiě dolu (Wichiiia). u (loIesziAva (Koliila). 

b) Hítsiliiiy \ylrval(' s oddeiikem io\ iioxážným, rlái)k((\ aným iieli iiiísly 

uzlalýin. l'aprskii \ okolíku nejeaslěji 5, jednou ii<'li iidreji d\akiál dvou- 
dílných. 

45Í). E. (liilťis Jsu'(i. (P. sladký). Lodyha přímá, oblá, roz- 
troušeně chlupatá. Listy krátce řapíkaté neb přisedlé, vespod roztrou- 
šeně chlupaté, podlouhle kopinaté, tupé, jemně pilované neb skoro 
celokrajné, nejdolejši opakvejčité. Zákrovky skoro přisedlé. Listeny 
trojhranně vejčité, tupé, namnoze delší než široké. Paprsky 
okohku obyčejně jen jednou vidličnatě dělené. Žlázky na príč vejčité. 
Tobolka s několika málo bradavkami, nejčastěji dlouze chlu- 
patá «) lasiocarpa Neilr., řidčeji lysá, /9) verrucosa Neilr. 

V. 0"25 — 0*60 m. Žlázky posléz tmavonachové, semena světle 
žlutá. 

2j. buben — červen. Křoviska, slinné, vlhkc' lesy. V eelí-m Tízemí \e Ivaru 
«) porůzný. Rozlroašen po střední eásli kraje brněnského, Ixijný kolem I5rua, 
Adamova až k Sloupu (Makowsky), kolem Bystrce (Niessl), Hády a j. ui. 
u Obmn, Reěkoviec, Sobešiee, Melalinskí' údolí. Suchá hora a j. u Bilo\ie, 
Vranov, Haliice. Kiliny, .Mal. Hukovina, .Maloslo\ ice, Tišno\ , Lelo\ice, Hoseč 
Kunšlál, SlepánoN , Slielice, '!"eči<'e, Rychlaid\ . — M. Ticbová iScIilosser). V l'ro- 
slejovsku : v Bílo\sk<''m háji, na Okluce za \'íco\('m, \f žlebii za Krenu\kami, 
na Babce, u Baldoxce, \ Končinách za llarlmanicemi a jinde porůzný, \ lesích 
hornaliny roztroušen (Spilzaer). Ve znojemsk(''m kraji: Náinešf (lloemei), údolí 
Ledo\"é u l>yj<' u Vranova, Hardek, Znojmo, .Millroun, \ údolí .h'višovski''lio jio- 
toka od Jevišovic až ku Tvoiihrázu, kolem Mašuvek Hlubokých, IMaxcč a na 
sousednicli pahorcích, mimo lo ji'šle \ Piirkrábce n Znojma. \ ki'o\inách kolem 
Citonic, Veskova, Lukova, llianic a líudko\a (Oborny). V .lihla\sku: Va Zaječím 
skoku u .lililavy (Picichardl), háje ivolem Lišlí poblíž Tiebíče (Zavr<'l), hojný 
u Zďáru (F. Kovář), a v údolí mora\ skť' byje od jtačic dolu (Oborny). \ olo- 
mouckém kraji rozlroušený : v lesích kolem Olomouce, na Sw Ko|iečku (Makowsky), 
v ú<h)lí Byslřice ((sborny), u .\Iilko\a (Sla\ íček), .\n-erský les n Sumlterka (I^aid), 
u Slernlierka. — V poříčí Odry: Spálený les na slezce od SlřehK' k .feslřebí 
(Buri^hauser). \' sexcrní Moravě: Vel. i.osíu, Bukovice, Studénka u >iem. líohdí- 
kova, Piislé Žil)ři(hi\ ice. Velxice, les u zříceniny „Nové domy", Hašl\o\ . Pra- 
dědův les, Mal. .Mora\a. Teplice, Křemenný (iříkop, Vysolíý les ii .lanoxic, By- 
mařov. V jihovýchodní čásli : .lavorník, V(i\. Lhola, llíčky u líyslřice p. (I., 
HošCálkov. — Kolem Husaxy (Sloboda)I, a hojný kolem VstMÍna (ihibela)!, Byb- 
iiíčky, Cáb, Rožnov, Uvěz a Kamenárky jiolilíž Star. Zuljří, Frenšlál, ('<'rný les 
u Stramberka, Helfenšlýn u Týna. — Jíolcm Nov. Jičína (Sapelza), \ lesích na 
Ondřejaíku u Frýdlandu (Oborny), xc Staiidli a \ sa<h'ch ii mísleckť- slřelnice. 
došli liojný ((iogela). Ve Sb^zsku : hojný kolem 'J"ěšína (Kolbenheyer), Sla\ iiovský 
háj u Opavy (Svěrák), Krásná, .Moraxka, Jal)lMnko\, les Kopc<' u Bo!;ušovic, 
Lud\ íko\ , hojný u Karlovski' slu(h''nky, \e Viihiaxskii. 

400. E. aiiuiilata Jacq. (P. hranatý). Lodyha přímá neb vy- 
stoupavá, nahoře ostrohranná, jednoduchá, lysá. Listy lysé neb 
pyrite, přisedlé neb krátce řapíkaté. Zákrovky zřetelně stopkaté. Listeny 



252 — 



trojhranně široce vejčité, na spodu srdčité, stejně dlouhé neb 
kratší než široké. Okolík tři- až pětipaprsečný, větve jeho jednou-, 
řidčeji dvalírát vidhčnatě dělené, Žlazky na přič vejčité. Tobolka lysá 
s bradavkami polokulatými neb krátce kuželovitými. Oddenek oblý, 
rozvětvený, jen ztloustl lodyhy, jen zřídka místy uzlinatý. 

V. 0*25 — 0"50 m. Žlázky zelenavé, posléz červeno-žluté, listy 
a listeny kratší a světleji zelené než u předešlého. 

2j. Kvelei), červen. Slinná mísla, světlé kraje lesní, křoviska. V jižiii 
a střední Moravé porůznu. V jižní a střední části kraje brnčnského roztroušen, 
jako kolem Brna, Moravan, Jundrova, Bystrce a Veveří (IVlakowsky), kolem Bo- 
sonoh a Ostrovačic (Niessl), křoviska poblíž Brankovic u Vyškova (Makowsky). 
Rozdrojoviee , Střelíce, Zastávka, Radslavice poblíž Vyškova. — V Pni- 
slějovsku: na Záhoří, ve Vicovském a Repešském žlehu, na Jahodové, na Br- 
iiěnce a j. a \ ždy jednotlivě (Spilzner). Ve Znojcuisku : Idolem Náměště (Roemcr), 
jednotlivě v vidolí Dyje u Znojma, jako ve zniohi pod viaduktem Dyjiným, 
hojněji na Kozí stezce u Lukova, i\klony v ťulolí Dyje u Čížova, u líardeku 
a v lesích mezi Olbramovýin kostelem a Sumvaldem, v Pin'krábce u Znojma 
a v lesíku „Smoha" u Citonic (Oborny). Řidčeji \' poříčí Moravy kolihu Olo- 
mouce, jako v (irýgovském lese (Makowsky), kolem Velehradu a Ibicliloxa 
(Sclilogl). 

C) Byliny vyirvalé ; oddenek [iřímovětevnalý, s icolmým kfUovýiu kořenem. 

a) Okt)lík 5 až ^ícepaprsečný. I'aprsky nejprv Irojklam'', Listy světle neb 
sivozelené, měkkc", z předu nanmoze drobně pilovam''. 

461. E. [)olychroma Keru. Oest. b. Z. 1875, str. 395 (P. čer- 
venoplodý). Lodyha přímá neb vystoupavá, jednoduchá, huňatá. 
Listy podlouhlé neb kopinaté, tupounké neb vykrojené, přisedlé, na 
líci roztroušeně, vespod hustě huňaté, často načervenalé, 
hořejší namnoze zpředu drobně pilované. Listeny vejčité. Okolík 5- 
neb 4paprsečný; zákrovy prodloužené, konec větví namnoze 
dosahující, větve 2 — 3krát vidličnatě dělené, s větvičkami vidhčnatě 
klanými. Žlázky napříč okrouhlé. Tobolky nitkovitými, pomoran- 
čově červenými výrostky pokryté. 

V. 0'25 — 0'45 m. Žlázky voskově žluté. Listy sivě zelené, v kvě- 
tenství a zákrovy za květu pomorančové. E. epithymoides Jacq. L. Spec. 
ed. II. p. 656. 

2\. Duben, květen. Kamenité a porostlé stráně, výslunná návrší. V jižní 
a střední Moravě hojný, jinde scliází. V brněnském kraji od Adamova a Tišno\ a 
na jih rozšířen, kolem Brna, Ivančic, Oslavan (Makowsky), Květnice u Tišnova. 
Cebinka u Cebína (Pluskal), Hády u Obran, u Soběšic a Kloliouk (Steiger), na 
kopcích mezi Pindulkou a Šlapanicemi, Nčmčany u Sla\'ko\a (Niessl), Ncbovidy, 
Bosonohy, Bílovice (Oborny), „nad Mlýnem" u Pislovic lilíže Vy,škova (Spilzner). 
lesy u Kurdějova a Divák (Schierl), u Líšně , Slalinskc- skály, llorákov, Ochoz, 
vinice u Obran, Cacovice, Medlánky, ílcěkovicc, Ivanovice, Ořešín, Kuřim, Ky- 
ničky, Jilmoví, Malostovice, Vohančice, Brd, údolí l*unkvy a j. m. u Blanska, 
Letovice, Kunštát, Pernštýn, Rozdrojoviee, Bystrc, Veveří, Lískovec, Vostopovice. 
.\fbovidy, Žebělín, Veselka, Střelíce, Tuřany, Syrovice, Rychtářov, Kobylí, l>ra- 



25)} — 



žiivky, Kmtrilov. Ve zii()j(Miisk('iii kriiji : ua liadci ii Mulicliia (Piociucr), \ ťiddli 
11 )titl()ka Jfvišovského, kolem llliili. :\hišii\ck. IMa\cc, \ údolí Dyje od \'raiio\a 
(liilii došli hojný. ro\ něž i \ l\i-o\ iiiáili a na soiisediiicli návršicli, jako \ l*nr- 
Iviálu-e n Znojma, na Pelclieiku u MilIVoima a j. liojný, na l'oliivský(!li a .Mikn- 
lovskýcli liopcich lOIioiny). Na eeslě mezi Moiko\ ieiMni a l>ileněieemi (Heissek). 
V |ioiíěi iMoravy: na Mikoviekýeh a. I'odolskýeli koiicírli |ioliliž Tli. Ilradiilě 
(Schlíii;!) a liojný \ li'se Háji, jakož i v jednom mlází n Uzence ď.nliela). 

Mil. K. ])alHsti'is L. (P. bahenní). LiMiUia prim;i, dutá a jako 
celá bylina lysá, nahoře pod okolíkem větvitá, větve obyčejně neplodné, 
nejhořejší po odkvětu velmi prodloužené, lodyhu pi-esahujici. Listy 
lysé, kopinaté neb podlouhle k o p i n a t é, celokrajné. jen 
zpředu oddálené drobounce zoubkované. Okolík 5- až ninoho- 
paprsečný, paprsky nejprv 3-, potom sklané Zákrovy vejčité. Žlázky 
napřič vejčité. Tobolky lysé s bradavkami krátce válcovitými. 
Oddenek tlustý, válcovitý, vícohlavý. 

V. 0-75— 1-50 ni. Žlázky voskově žluté neb nahnědlc, semena 
hnědá. Listeny žlutaví'. 

2J. IwMen. ěei\i'n. liicliy, piikopy, haiiny i>oiirni a lesní. V slrední 
i jižní rásli. zejin('na \ ňvaleeli Moravy a Dyje rozlroušen. V brněnsk('m kraji 
|M,d('| S\ialky od \ln;o\a. Vranovie až k Rajiu-adii (Makowsky), liicelav, Slar. 
llicelav. Lanštoi-r Lanžhol. l^o^torna. \'e znojenisk(Mn kraji: při J)yji od l>rno- 
holce ]>ies Slrarliolin a l.edniri až k hranici zemsk(', ojediněle kolem Hevlína, 
mezi íle\ línem a kázem (Oliorny). V poiíčí Moravy: m<'zi kásky a Chomoiilovcm, 
l('ž n éernovíra iiohliž (llomoiice (Makowsky), nezřídka kolem Knnviěříže (Palla), 
Ivolem Ih. llra.liMe (Schl..^! I, v Hodonínském l.-e (Thenner), Imjný na liařinnýeh 
loukách a \ hiních u 1'ískn a \'eselí (Ihihela), 

4-Go. V. pilosa L. (P. chlupatý). Lodyha přímá, jednoduchá neb 
s krátkými neplodnými větvemi, lysá neb krátce chlupatá, řidčeji na- 
hoře huňatá. Listy podlouhlé až vejčité kopinaté, obak zvláště ve- 
spod chlupaté, posléze skoro lysé, zpředu drobně a hustě pi- 
lovité. Okolík 5- až mnohopaprsečný, paprsky nejprv tři , potom 
dvoudílné. Zákrovy nejhořejším listům podobné. Tobolka lysá neb 
chlupatá, hladká neb s polokulatými hrboulky. 

V. 0-60 — í-00 w. Žlázky žluté, semena hnědá. 1^. villosa W. KiL 

2\. Kvělen. (■■erven. l'říko]»y, svMU' háje, lrá\niky, pornzný ve harii a) 
Icincarpa .\eilr. = K. procera M. R, s iiladivými a lysými lolM,lkaml. U lv()l)yli 
(llochslelier), v les.' mezi Sardieemi a Hodonínem (Makowsky). pil slokn Moravy 
s Dyji (Bayerj, Břeclav, Star. Biv.-lav. -- V Froslejovskn : na Inkách u Kroužků 
přeď Václavovicemi, při lesmán kraji n i!ilovsk('ho háje. u lllnehovského ndýna, 
na prv<'m slanovisku brzy asi zmizí, poněvadž Inka se In zorávají (Spilzner). Na 
vlhkých lulíách před Chmnonio\ským lesem ii Olomonce (Makowsky). Na Ljp- 
skovském (Holuby), luka n Mal. Vrbky, Kuželov.', Velké a .lavornílva. — Ve 
Slezsku: u Iřeíího jezu na Olšavě ii 'lesina (Kolbenheyer). 

(^) Okolík nmohopaprseěný, paprsky nejprv dvoudílné. Lisly celokrajné pii- 
Jluslh', lidii', si\ ozelení'. 

464-. E. Oerardiaua Jacu. (P. Gerardův). Lysý. Lodyha přímá 



— 2Ó4 — 

neb vystoupavá, zřídka položená, jednoduchá. Listy čárkoví tě kopínaté, 
až opakvejcito - kopínaté špičaté, zašpičatělé neb hrot na té. 
celokrajné, rapíkovitě zúženým spodem přisedlé. Listeny kos- 
níkové neb srdčitě trojhranné, hrotité, kratší než široké. 
Zákrovky hořejším listům lodyžním podobné. Žlázky na přič vejčíte 
a mezi nimi í půlměsíčité a dvourohé. Tobolky lysé, hladké neb jemné 
tečkované. Oddenek přímý, vícehlavý. 

V. O' 10 — 0-45 1)1. Žlázky žluté. Listy neplodných výhonkův užší, 
hustější než u květonosných. 

2|. KxMcii. rcr\ cncc. Píscriiá. ki('iiiciiil;'i iiihiší, liil<;i. in.liic/í, liáviiikv. 
I'(iií(ll<ii K \i'liiii |H(iiiiriili\ ý. r nás \c (|\(iii Uarccii s čelnými |>i-ccli()(ly a\ iiiiiioi- 
j\('ilr. Fl. \. Xicd. (»csl. sir. S17. Lodylm nizl<;'(, piinui iirli |Mili)žoiiá, [lak raslo 
kruhoxiíř ni/.Inžfiiá. kisly iizké, skoro rárko\i[(', iialiloučcíK-. raslo sli-crlio\ ih'. 
VzezhMiíiii K. cyiiaiissias podolniý. (i) major Ncil I. c. Lodyha iiiímá, \yš;i, 
l.isly širší a \olii(>iši, k\'M(Misl\i složilější, vrcholíko\ i((' iidi liro/,Mo\ ih'. \'zczi('iiiiii 
E. csnla podoltiiý. a) na míslcch kaiiiciťilýcli, jako iia liadci ii Molidua (llormcr), 
[j) v i>nko|K'cli, na lukácli písčitých, Irávnicich a mezích. Kolem ťejre (Wiesner) 
ii sice v příkopech l)ý\-. Kobylskélio jezera (S|)ilziier), Šardice a Ihidoníu (Ma- 
kowsky), II idieliiýt-h jam iiiozi Cejčem a Miilěnicemi (Scliierl), druhdy (('■z n So- 
kolnic (Reissek), ťiklony lnění n Krimixíic poblíž Klohoidv (Slei-cr), Kohylí. |)ii' 
IMnskala Ií-ž n LonniiceC.''). 

E) Žlázky pnhiiesiěih' nejt dvonidhí'. 'l'olioll<y liladkí- neh ponze (hasla\ě 
|ečko\an('. ()koh'k 5- mnoliopaprsečný, paprsky xícekrál d\onklaiu''. 

a) kislcny vsliíciu', oba dolejškem \ je(|en Inpeii sidslh'-. I.odyliy kolem 
rozložení'', vysloiipaxi-, prvním rokem neplodní', drnliým k\Moiicí a hidíž dole 
liezlish'', jiz\al('. 

4ť)r). E. Hiuysdaloides L. (P. mandloíiovitý). Lodyhy vy- 
stoupavé, oblé, roztroušeně chlupaté, řidčeji lysé, neplodné lodyhy 
hustě listnaté, kvetoucí uprostřed s hustými, skoro 
r ů ž i e o v i t ě postavenými, nahoře s oddálenými men- 
šími listy, dole bezlisté. Listy celokrajné, pýřité, dolejší podlouhlé, 
opakvejčité neb klinovité, řapíkaté, hořejší vejčité neb podlouhlé, při- 
sedlé. Zákrovky opakvejčité. Žlázky dlouhorohé. Tobolky jemně 
tečkované, lysé. Oddenek vřetenovitý, vícehlavý, plodné í ne- 
plodné lodyhy ženoucí. 

V. 0"25 — 050 m. Žlázky žluté, semena tmavohnědá. 

4 l'uhen, kxeien. SliinK', lislnalé háje, lesy, keiiiah' \ršky. líozlroušen. 
v zá[ia(hií cásli poridkn, iicrosle v .[ihla\sku. Ili',jiiý \ kraji hiněnskíMii. zde 
v nižších ]iolohách skoro obecný (I\'iak(í\vsky), kolem .\damo\a, ŽehMÍna, kíšne 
a Ždánice (Olioiny) !, ('cbinka n ('el)ina (IMuskal)!, obecný kolem Ibislopeee 
(Schieil) !, kolem Klohonk (S(eij.;er) !, Ochoz, Kanice. Í!ečko\ ice, .b'hni<'e, Ořešín. 
(.)břany, Oulěchox, l!ilo\ice, Vrano\ , Kilitiy, Blansko, Tišnov. iSajec, !!osko\ice. 
Piozdrojovice, ť.yshc, Veveří, Kra\i hora a Písařky n Ihiia, lloledná n .biii- 
drova, Slřelicc, Vel. Pavlovice. — V(í Znojeni.skii : hojný kolem Námě.šlě, (líoen\ei) 
a pak opr-t v ob\ddii Poiavských a Mikulovských ko|icn (Ojioriiy). \' [loiící Moravy: 
v liorských lesích u (Homonce (Mik)!, Zkamenělý zámek n Milkova, lomy n Ka- 



— 255 



(Iviíii;! (Sl;(\ írck). ■-incrciii sc\ cidzápadiiíin iidrcji. DJcdiuMc jcAlř Isnlcm Molicliiirc 
(líoclitril/ st'11.). \' okolí Kroiiirií/.c : \ Ohoic ;i \ líalajsUřin lose (Pall;i|. Hojiiřj.;í 
v jižní ,\ výcIio(liií rásli, ohcciiý \ Px-sUydácii : v los(> m(>zi Niijiiijcdly :i Koslc- 
laiiy (llu-imcr), \ lionVcli kolem l>iirlilo\a (línhcla), na .la\oniir (llolidiy)!, na 
lloslýiiř (S|>ilzni'r) I. Kobi-la ii KiižcÍon (', ohccný ii .la\ (niiíl\a, Fili|to\, \ov. l.liola. 
('ll|■a^l' II l>ojko\ic, liojiiý II \'al. Klolioiik, .la\(iriiík Kclský. — • Hrádek ii l*riise- 
iiovii', Kosleleeký a l*aeelliieký les n 'riieap (('ei\ iiika), olieciiý kolem Riisa\ y 
(Slolioda)! a Vselíiia (fíiiliela) !. Te]>lice ii liiaiiie (!>r. ('. Ilaiiáeek). ilošfálkov. 
ltaleiiko\, Kieera ěernaiiská, .la\ oiiiíky, obecný ii Vel. k'aiio\ie a odlud přex 
Vysolvoii a 'l'rMÍařkii až do ( »slia\ iee. Na lloslýniia liadhošli (S|iilznei-), \'al. 

Meziříčí (Klanie), olieeiiý kolem l!ožiio\a, zde na Cenu'' lloic až |io iilioěí ISadiiosle. 
hojný II Frenšlálii. Vel. .lavoriiík, Kiěera ald. — Nov. .liěín (Sapelza), (Ihora a údoli 
Beěvy II Uránie (Voi^l), Ol.šov.ské lesy, hojný u Podšlálii, hoinšlálii a IIiiiIm'' vody. 
— V poríeí ()(h-y koleni Sli-elné (Buri;hans(!r). Údolí Oslraviee ii Frýdlandii (Oliorny). 
V lesích a křovištíeh na Šlaudli, v LipiiiskcMii háji a zde onde \ Kamenei Oslra- 
\ iee II Míslkn ((io^cla). \^ Slezskn rozšířen: V Tě.šínsku : it .Maleno\ie na iijialí 
kysé hory dosli vysoko v horách (Oborny)!, Pržno, Moiaxka, Irbaška a Kaliižňí' 
II Slaviče, les IMačinky u Slar. koiuné, Lomná, .Taliliinko\ . — ZalesněiH' břehy 
Olšavy nad Těšínem, IJlogoliee, Koňská (Fechlrilz) !, IcNy Priilek a Kojiee u lioi^ii- 
šovii'. — Dzief^iííITtw (KoUienlieyer). na Tnlii (Fiek), jiod Vel. Oslrym směrem ke 
Koszarzysku (Sehiilie), líyslrzica (.Aschersoii), kolem Islroně, na Canlorym, \ lidolí 
konniy (W. Fl.), na Baranii, na l'ob>iiiii (Kolschy). V F.ělskii : Byslrá, .loselská 
hora a Skalila (Kolbenheyer). Kolem Opavy ii [Pzezarovie] {Ueclilrilz sen.), .lakar- 
lo\ieea i!rimio\iee (Spalzier), l>obiosla\ieký \ reli (Welsehky). l!olidano\iee (li. a M.). 
Nílkov, Loiiěky, l*ohoiský les a Siodolní ^riml i.i Oder, 

b) kisteny prošlé. Lodyhy hned prvním lelem kveloiiei, veskrze lislnali'. 

(ij Lisly pod proslredivem nejširší, kii předii více in(''!iě ziižeiii', mdle hiěiiě 
leskb'. Iroehll (llhi'. 

4-6(>. E. salieifolia Host. (P. vrbolistý). Lodyha přímá, pýřitá 
nahoře s neplodnými krátkými větvemi. Listy hustě šedo- 
pýřitě, celo krajné, přisedlé, kopinaté neb podlouhle kopinaté, 
špičaté neb hrotité, na neplodných A^ětvích dosti stejnotvarné. Okolí k 
mnohopaprscčný, zákrovky, listeny a hořejší listy lodyžné kosnikové 
neb srdčitě trojhranné, zašpičatělé neb hrotité, na přič širší, 
Žlázky půlměsíčité neb dvourohé. Tobolka slabě hrbolatá. 

V. 0-30— 0-60 m. Žlázky žluté, semena světle žlutá. E. amygda- 
loides Lumn., E. paUida Willd. non Host. 

2|. Kvěleii, ěerven. í.uka, meze, kraje rolí, česly v nížinách. 1'oiidkii. Kolem 
Sokolnic (Niessl iSOf)), na úpalí kopců mezi (hijezdem a Sokolnicemi (Makowsky). 
-Mal. Hoslihrádky. — Liika u Kunovic ii lli. Hradiště (Schlo-1). 

4-67. E. lucida W. Kit. (P. lesklý). Lysý. Lodyha přímá, hustě 
listnatá, na hoře někdy větvitá. Listy kopinaté neb podlouhle kopina((\ 
široce srdčitým neb zaokrouhleně ouškatým spodem při- 
sedlé, tupé neb vykrojené, s hrotem neb bez něho, na líci silně lesklé, 
sytě zelené, postranní žíly všecky krátké, šikmo ku kraji 
vybíhající a vespolek síťkovitě se spojující. Listeny kosní- 
kově vejčité, stejně dlouhé, neb málo delší jak široké, kratičce 



256 



přišpičatělé. Okolik mnohopaprseéný. Růžky žlázek dlouhé, skoro 
rovnoběžné. 

V. 60— 1"20 m. Žlázky žluté, posléz hnédé, semena světle šedá. 

2|. Kvclcn, ('•crviMi a na ])0(lziiii c-aslo podruhé. Paslviiiy, Inka, |»nkn|iy, 
liichy. Došli pořidku. Na lukách u Blučiny dosti hojný (Niessl), hojněji jeslí- pii 
dolní Dyji a v poříčí Moravy : inozi Podivínem a Přikludy (Ueolitrilz) ! u Pola\ y 
a Nov. mlýna (Scliierl), u Vislonic a Šakvic. — Kolem Lednice (Hochsieller a Niessl)!, 
n líreclavi (Bayer), Slar. Břeclav a Pošlorna. — Mezi křovím na Inczích Moravy 
n Uli. Hradiště (Schloyl). Schlosserovo udání na březích Bečvy u Hranic, dojisla 
že spočívá na omylu. 

468. E. Yirg'atíi L. (P. prutnatý). Lysý. Lodyha přímá. Listy 
kopinaté neb čárko vitě kopinaté, špičaté nebo přitupělé se 
špičkou nasazenou, v kratičký řapiček náhle skrojené, na líci slabě 
lesklé, tmavozelené, nejdolejší postranní žílys hlavním 
žebrem skoro rovnoběžné. Listeny kosníkově přičmo- 
vejčité, na přič širší, značně hrotité, mnohem kratší než 
paprsky okolíku. Tobolky na hřbetě jemně tečkované. Oddenek 
vřetenovitý, vícehlavý, 

V. 0'40— 0*70 m. Žlázky žluté, semena nahnědlá. Lodyha pruto- 
vitá, řidčeji listnatá. Listy matně olivově zelené. U nás též tvar. 
fi) angustifoha Gelak. s listy čárkovitými ku předu málo zúženými. 

2|. Červen — září. Příkopy, meze, cesty, pažily. V slicdní a jižní čásli hojný, 
v českomoravském pohoří neroste. Obecný v jižní a siředni čásli kraje brněnskélio 
<Mako\vsky), kolem Adamova, Oslavan, Ivančic a Cerno\ie ((Hiorny), na kopcíeli 
mezi Pindulkon a Šlai>anicemi (Niessl), Slavkov a Puli^arov (ti. a M.). Chvalko- 
vice, Drysice, Nezamyslice a podél trati až k Vyškovu hojný (Spilzner), n Nosi- 
slavi a Tejče (Uechtritz), u Klobouk (Steiger), Hovorany, Chmn a ('horvald 
(Uechlrilz sen.). Kolem Brna: Komárov, Žlutý kopec, Žabo\řesky, Písařky. Jundrox, 
Sv. Antoiiíček, Karlouzy : Julianov, Maloměřice, Obrany, Medlánky, líečkovice, 
Mokrá hora, Hihivice, Maloslovice, Drásov, Tišnov, Boskovice, l^izdrojox ice. Komín, 
liyslrc, Troiilisko, Bosonoliy, Voslo|io\ ire, Lískovec, Bolionice, (íeršpiee, ^lodřice, 
líajlirad, Sokolnice. Onjezd, \'á/,any, Krnmvíř, Morkfivky, Kobylí, No\ . ves, 
Pieznoviee, Krninlo\, \'i'dro\iee, Slar. líieelav, Pošlorna. - ■ \' INdsIčjovskn : 
po(|('l Iralě k liedihošli, \ silničních ])říkopeeh na cesič k Zešo\ ii, Irčicíni. n:i 
mezi nad cilielnon pod Zt,'šo\ským kopcem (Sjíilzner). \'i' /nojcinsku : u Námčšlě 
a Molielna (Moemer). \ údolí i>yje od ,\o\ ('ho Hrádku na jili skoro obecný, 
léž na souseibiicli náxršídi, jako kolem llnanic, lla\ raníku, \ Pmkrábce u Znojma 
a na Pelcberkn ii MiltVouna, hojný kolem Hrušovan, Mikuloxa ll^eidslierku] a Bře- 
clavi (Oborny), u Mor. l)ndějo\ic. V jiiiovýchodni čásli: ťli. llradišle (Schlogl), 
liuchlovice (Sapetza), kraje viuičné kolem Bzence a u ^'lkoše (Ibibela), na .lavo- 
řine (Holuby), liohalee, Zvolenov, Strážnice, Hroz. Miola, TaN(i\. Velká, Vrbka, 
.lavorník, Slraní, V\\. lirod, Prakšice, Havi'ice, Siicliá Loza, Ordčjo\, liyslřice. 
HanoN, P)ojko\iee. odlud až ke iu-anicím zemským již jsem ho nepozoro\al. - 
Na jeduíjm kopci u. .laseníku a na \ rchu Bečevné ii Vselina (ibihehi), na |ioli(li 
kolem .lindřiehova a l'odšlálu (Sehlosser). V poříčí Odry kolem Sli-elnč' (í!ui^- 
hauser). Ve Slezsku: na polních cesláeh n Liclileuwerdc poblíž lirunláhi (Ziescli. 
1S7S). dochází zde sc\erni in-anice s\ ('ho rozšířeni, p') Mezi l\ai-em zákhelniiií 



II Hrna. — V tirkolika jcdinciťh v údolí l>yiť u Ziiniiii;i (Olidniy), na mezi nad 
(iliclnou pod Žcšovskýni kopcem (S|hIziiim). 

(5) l/isly lys('', na konci širší uch slcjnč šii^oki', k dolcjškn zií/.imk', došli 
Icnlíí', sNMlcji zelení', nezrelelně žilnah' a neleskk'. 

-Kil). E. osula L. (P. obecný.) Lysý. Lodyha přímá, větvitá, 
větve neplodné. Listy o p a k k o p i n a t é neb č á r k o v i t ě 
podlouhlé, ku spodu kUnovitě zúžené, zpředa širší, namnoze 
hrotité, na nemnohých neplodných větévkách o něco užší, šedé nel) 
žlutozelené. Šupiny na d o 1 e J š k u lodyhy v čas květu 
oprchalé. Listy obalní podlouhlé neb vejčitě podlouhlé, skoro při- 
sedlé. Listeny na přič širší, vejčitě kosníkové, bylinné, ze- 
lené neb žlutavé. 

V. 0*25 — O 60 nt. Žlázky žluté, semena hnědá. Tvar a šířka listů 
proměnlivé. Oddenek vřetenovitý, vícehlavý. 

2|. Kxělen — čerxcnec. Meze, česly, jiruliony, pažily a kioNiska. Olieený 
A ro\ine a leplejší pahorkaline, \ předjioií až k .■')0(l m. Oliecný \ jižní a slředni 
čásli, v liorácli pořídkn. U Boskovic (S\eiák). I Vraiioxic, I.ešan, Proslějovieek 
(Spi(zner). Kolem .Iilila\y (Pokorný), Sinnherk (l'aiil). \'el. Losin, Bliidov, .Jano- 
vice, Piymaiov. — Puisava (Sloboda), Tučapy (('crxinka). Vselín (ÍJnliela), na 
.Tavořině (Holuby), Val. Klobouky, l*nkaz, Lideč, l*nlčín. - ^ \o\. .ličin (Sapetza), 
došli hojný kolem Mísíku (Gogela). V Slezsku: \ 'rěsínsku (Kolhenlieyer), Kylc- 
šovice a Slavkovský háj u Opavy (S\erák), P>rinilal, Krfio\. — 

/■/) pinifolia DG. (spec. P. sosnolistý) Listy (>03 — 035 ni dl.. 
1"5 — 3 W/m š., hustě nahloučené. Listy obalní i listeny barevné. Vze- 
zřením E. cyparissias L. podobný. 

SucIk' pisčiny. Hojný v pobřežním písku, \ lidolí ll>lra\ii-c pod l'rýdlandi'ni 
a na sousedních písčilýcli rolích (Oliorny). 

4-70. E. cyparissias L. (Chvojka, Hadí mléči). Lodyha přímá. 
s četnými, namnoze neplodnými větévkami. Listy skoro ve- 
skrze stejně široké, čárkovité neb čárkovitě klínovité, namnoze 
bezhrotné, na větvích úzce čárkovité, skoro nitko vité. Listy obalu 
ze širšího zaokrouhleného dolejška čárkovité. Listeny tenké, skorém 
blánité, obyčejně přítupé, po odkvetu často červené. Supiny na do- 
lejšku lodyhy za kvetení ještě zachovalé. Oddenek vřetenovitý, vícehlavý. 

V. 0'20 — 0-30 m. Žlázky žluté, posléz hnědé, semena žlutohnědá. 
Rostliny prášilkou pryšcovou (Aecidium cuphorbiae) pokryté jsou ne 
plodné a k nepoznání přeměněné. 

21- Jlnlii'!!, kvělen. Uliory, meze. |iísčiny. Indien('' palouky. ná\rší. V celi-m 

území olieci\ý, \' liorácli jioiídkn. .lešlě n Vel. l\arlo\ic. (>slra\ice. — U .Míslkn 

<(ioí.;'ela). \ Huko\ic. .Janovic. Hymaiova a Krfioxa. INiřídku u Frý\ald(i\;i 
(Zelenka). 

145. Mercurialis L. Dažaiilva. 

A) Pioslliny jednolelé s lodyhou \ (■lc\iialon. 

J-Tl. 31. ainiiia L. (B. polní). Lysá. Lodyho od spodu větev- 
natá. Listy vejčitě podlouhlé, až podlouhle kopinaté. Květy prašm.- 

17 



— 2ř,8 — 

V dlouzestopkatých, pretrhovaných, úžlabních lichoklasech, pestíkové 
úžlabni po 1 — 3 skoro přisedlé. Blizny uvnilř po obou krajích s jednou 
řadou chloupkův. Tobolky štětinaté. Kořen vřetenoví tý. 

V. 0"25 — 0'50 w. Semena světlohnědá. Listy světlozelené, květy 
někdy též jednodonié. 

Q Červen — říjen. Z;iln;i(ly. xinicc, nnnišlě, iiiiory, česly. Ple\'el \ reh-in 
iizeiiii olieený, na .sever, v lieskydúcli a Slezsku iidši. 

B) Hoslliny \ ylr\al(' s jediioiliichoii lodylidii a oddenkem plazivým. 

47'^. 31. pereiiilis L. (B. lesní.) Lodyha jednoduchá, vystoupavá. 
na dolejšku s bblnitýnii šupinami, nahoře listnatá. Listy podlouhle 
kopinaté až ve j čité, špičaté neb při špičatěl é, vroub- 
kovaně pilovité, zřetelné r a p í k a t é. vstřícné, s palisty 
šupinatými. Květy prašné nahloučené v dlouze stopkatých pre- 
trhovaných úžlabních klasech, delších než listy pestíkové, 
po 1—3 v úžlabí listů, na stopkách mnohem delších než tobolka štěti- 
natá. Bhzny na celé vnitřní straně chlupaté. Oddenek oblý, pla- 
zivý, větevnatý, místy uzlatý. 

V. 0-20 — 0-30 1)1. Semena světle šedá, ďubkované síťovitá. Sušená 
rostlina tmavomodrá. 

«) genuina Gelak. Anal. K. č. m. str. 153 (B. obecná). Listy 
vejčitě podlouhlé, až podlouhle kopinaté, s kratším neb delším řapíkem. 
Cípy okvětí pěstíkového vejčité, krátce zakončíte. 

2|. Ihilien, l;velí'n. Stinní', vlldvO' lesy, \ půdě liyjiri', lesní imiiicky, žli^hy. 

V palinrl<aliiiě a picdlidií idzšíiciiá, až obecná. Hojná v liinensk(''iu kraji: tJa- 
bieký \ reh u Babic (Czížek), Kriiny, .ledovnice, Adaiii(i\. [!lans]<(i, mezi Rosicemi 
a Bilyškou, v Písařkách u Brna a lunohýcli j. ni. (OliDrny). Ldnmice (Pluskal). 
Prolivanov a Veleno\ (Spilzner), u Kiudejdxa a Divák (Scliierl). u Klobouk 
(Sleiger), ÍVledlánky, Vranov. Křiiny, Ib-jkovice, Boskovice, Baba, Andělka ald., 
u Letovic, Bystrc, lloledná n .Inndrova, Slřelice, "rečice. Luze u Lovcič(,'l;, 
Ry.chtařov, Pavlovice, Koliylí, KruinloN, ivolem Břeclavi. — Kolem Kronu>nže, 
na Skalici, ve Yrano\ském, P>íl(i\ski''m háji a na vysočině drahanské v Prosfě- 
jovsku (Spilzner). Hojný ve znojemském kraji : jako na Hradisku u Znojma, 
v Purkrabski-m a Tvoíihráském lese, kolem Ihercic, Náměšlě ald. (Oborny). 
Kolem Jihlavy zde onde, jako na Sacberku (Beicbardl), ]*ansk('' ni\ y a j. u Jelěe. 
Slamberk u Mal. Lhoty, Dolní I Korce, Sliílež, hojný u ]!ystiic(; n. P., Žďár. 
.Jimramov, Nov. .limramov. — Suudjerk a Wiesenberk (Oborny)! a po ceh' se- 
verní Moravě obecivý, často ve znační! výši jako u Císařské Boudy u Koldštýna, 
11 Klepáčova a Janovic. — V [loiíčí Moravy : v (Jrý^ovském lese a v lesích 
kolem Hrubé vody (Makowsky)!, Ch. Hradi.ště a Mikovice (Schlogl). V jiho\ý- 
chodni části: Javořina (Holuby), Kuželová, Javorník, Nov. Lhota, Straní, Vh. 
Brod, Bojkovice, Val. Klobouky. — Želkovská deljie u Tučap a Hrádek u Prn- 
senovic (Červinka), na Hostýne, Poschlé a Javorcí u Rusavy (Sloboda)!, hojný 
II Vsetína (Bubela) ! a Val. Meziříčí (Klaníc), hojný u Božnova (Kotckj!, Nov. 
Jičín (Sapelza), Teplice, u Hranic (l>r. C. Hanáčck), od Vel. Karlovic až do 
Krenátátu a odtud pres Hranici až do l»omšlálu obecný. • — Kolem Místku: \i- 
Slaudli, v Lipinském háji a jinýeh lesích ukoliiích hor (Gogela). Hojný \- Su- 



— 255) — 

• loládi a \c Sl(>zskii. Kolem Tě.Šiiia! a Bčlska (Kolbculicyerj, n Hradce a v Sluv- 
kovskéiu Jiiiji II Opavy (Svěrák), Karlovské sliulénky (Niessl)!, Vel. kotlina. (Gni- 
liowski)!, Vílkox, kourky, (»(lry, P.niiilál, Frý\ aldov, Drand Irlich ii Lipové a ve 
Vidnavskii. 

b) ovata Čelak. 1. c. str. 153. (Sternb. et Hoppe spec. B. vejčitá.) 
Lodyha namnoze od dolejška krátce chlupatá. Listy vejčité neb okrouhle 
vejčité, přisedlé neb nejdolejši krátkořapičné, pýřité, zřídka lysé. Gipy 
okvěti paštikového vejčité, krátce zakončité. V. 0-20— 025 m. 

Skalnatá a křo\ilá iiá\ nši, ojediněle a poiidku. V brněnském kraji: na 
vápně \- údolí Pnnkvy n Blanska (Tkaný). .MiltVonnskí- siráiiě n Znojma a Fraiieii- 
holc n '1'asovir (Oliorny). 

27. Řád. Jug-landeae DC. Ořešákovité. 
* Jimlaiis L. Oi'esák. 

* J. regia L. (O. královský, vlaský.) Strom s listy lichozpeřenými, 
namnoze sedmičetnými, lístky podlouhle elliptické, krátce zašpičatělé, 
vykrajované, přisedlé, lysé. Květy prašnikové ve válcovitých, úžlabnich, 
zprvu zelených, potom černých jehnědách, pestikové přímé, po 1 neb 
2—3 na konci větévek. Plod skoro kulatý, lysý. 

V. až 25 m. Okvětí zelené. 

"b lUiben, kvělen. Původem z výehodn. V sli^-ední a jižní Moravě v za- 
hradáeli i vinieíeh zhusta sázený. V okolí proslějovsk('m : x Hatích n Brodkn 
blíže hájovny keíovitý, jako zdivočelý (Spilzner). 

28. Řád. Betulaceae A. Br. Břizovité. 
Rody: 

A) Beluleac Dii II. Květy prašné v poslramiích neb koneěnýcli jehnědách. 
Listeny štílkovité, tříkvěh' (neb 2květé), vespod listence nesoucí, květy s okvětím 
2 — 4 neb jednolislým, prašníky lysé". Květy peslíkoxé v jehnědách válcovitýcli, 
li>leny 4 — olalocnými pokryté, leě jimi neobalené. (Mcvětí se semenníkeni srosllé, 
s okrajem nezřetelným. Blizny 2. Plod pometáním jethioponzdrý, jednosemenný. 

a) Jehnědy prašné na podzim před květní jarní dobou již vyvinuté, volně 
přezimující, jich okvětí 4-, řidčeji 3 — 51isté. Listeny květů prašných s 3, pestí- 
kových s 2 květy a 4 listenci, poslední .srůstají u květů pestíkových s listeny 
v šupiny na konci štitovilě ztlustlé, zdřevnalělé, neopadavé. Prašníky 4, dvou- 
dílné-, na nilkách nerozeklaných. • 146. Alnus. 

h) Jehnědy ol)oje leprv z jara se vyvinující, jich okvětí 1 — llisté. Lisleny 
obojích květů tříkvět('', jen s 2 listenci, které srůstají u kvěiů pestíkových s li- 
slenem v šupinu trojlaločnon papírovitou, po uzrání s osy opadávající. Tyčinky 
2 — 3, s dvouklanými, dvonpyiličnými nitkami, pročež zdánlivě 4 — 6 tyčinek. 

147. Betula. 

B) Carpineae Koll. Kvěly prašné v jehnědách z plochýdi, šupinovitých, 
obyčejně jednokvětých lislenův, jicli okvětí žádné, prašné pytlíčky na konci cliUipaté. 
Květy pestikové v květenství řídkém, klasovitém, rozvětveném neb pupenovitém, 
s listeny prchavými, z jichž úžlabí vycházejí 2 kvěly; každý květ, posléz plod 
jest obdán obalem si; zveličujícím, povstalým ze tří srostlých lislencův. Pestík se 
zřelelným s\ řehním i.>krajem okvětním. 

17* 



— yC)0 



a) Lislciiy jťliiiod pnišiiýrli lríhil(H-ii('', jcdiiokvřh' s 2 lislciici. 'rybníky 4. 
ii|ilii('; ďiOiKlíliir, proí-ťž Zíkiiiliví- S lyrinck. .Icliiirda |M'slík()\á |iii|M'n(>\ilá, joii 
li(ii('j;i její 1 — 4 lisleny plodiu''. Obal jilodiii kalísk(i\ilý, dri[ialý. Délohy pod- 
zfiiiní. 148. Corylus. 

h) l>isl(Miy jclinrd prašiiýc-li ii('(k~'lcm'', vcjrilf, I — ;^1<\M('', licz lislcncuv. 
\a každí- šiqiiiiř 4 — 12 úpliir dvdiidíliiýeli, liidiž Z(k'iiili\(' S — 24 lyčiiick. .Ic- 
liiiřda pcslíková iídká, vieckvMá. Olial plodní liHaločiiý, lupeiiox ilý, slřcdní kdok 
iicjvrlší. JtMoIiy iiadzoiiiiii. 149. Carpinus. 

U(). Aliius Touni. Olše. 

x'í) ('Icllira Kricli. (HkiJc jcliiirdy v h-nižc picziímijíciiii kvMciislN í, před 
lupíMiiiii r(izk\ <''lajirí. l*ii]i(Miy jen palisly ncjdok-jšicri k'slku pokrytí''. Okvídí 4klaiir' 
ncli 4dílii(''. Xažky liezkridk' iidi s nl^i-ídliin papini\ ilýiii. 

a) Lisly \ cspod lysí', žláziialř Icrkox aiK', jen \ iižlaliích |Misli'aiiiiícli iicrx ti 
\niisal(''. Aažky Ňinárkniilť'. Iiraiialť', dslrc olirdulicm''. Icr liczkndli'. 

47:}. A. í>'lutiiiosa (jíartii. (O. lepká) Listy okiouhlé ne]j 
okrouhle opakvejčité, rnpikaté. zpředu uťaté neb vykrojené, 
vykrajovaně nestejně až dvakrát pilovité, na líci 
tmavozelené, vespod blejiší, z mládl lepkavé. Jehnědy prašné 
dosti dlouhé visuté. Šištice podlouhle vejčité, postranní dosti dlouze 
stopkaté. Blizny brzo opadávající. Strom se šedohnědou roztrhanou 
korou. 

V. 3-00— 25-00 m. Listeny jehněd d nahnědle nachové. Betula 
alnus a) glutinosa L. 

t) Březen, duben. líreliy, liariny. \\\\\\v l("-y. Oliemý \ i-i'l(''iii úzcruí, 
\ Siidekieh až dn 1000 1H: jako ii K'arln\sk(' slnd('id<y (^"K!^^1). 

1) kisly ves])od pýnl(', \ i'ižlal)i nervu nevniisab'. ^'ažky iil(M-h('', kiídlo- 
vile obroidieni'. 

473 X ^^*^' ^^' l)ul)eseens Taiiscli. (O. pýřitá.) Listy okrouhlé 
neb okrouhle opakvejčité, tupé, nejhořejší na větévkách někdy zašpi- 
čatělé, nestejně skoro dvakrát pilovité, se slabě vyniklými laloky, vespod 
bledší pýřité, v úžlabí nervii slabovousaté, na líci pýřité neb lysé. 
Šištice postranní zřetelně stopkaté. Nažky úzce křídlo vité obroubené. 

V. 10 — 12 m. Stopky šištic delší než u A. incana, leč kratší a 
méně odstávající než u A. glutinosa. — A. glutinosa X incana Krause. 

t^ liřezen, dtd>en. Mezi roiliri, velnu poiídku. Posud ji'n na IcMii ceslř 
nad Xn\. ^^'i(■^l•^be^kelu. ccslou oil Wicscnberka k iMravenriinu vrclui (nbnruy). 
a jak z lislnalýi'b vMé\i'k lýž badald soudi, \řy. koleni 1'ríbora (("zížcdO. 

4-74-. A. íncaiia DC. (O. šedá, lípalíska.) Listy vejčité nebo 
slabě opakvejčité, špičaté neb krátce přišpičatělé. 
laločnatě zubaté, laloků opět pilovitých, vespod nasivělé, přitisklo 
pýřité až roztroušeně chlupaté, na žebrech a ř a p í k u j e ra n é 
plsťnatě pýřité. Šištice podlouhle vejčité neb okrouhlé, po- 
.strannl přisedlé neb překrátce stopkaté. Šupiny se širokým, Irojhran- 
iiým štítkem, laloků plochých nízkých, nažky zcela zasLírajicích. Blizny 
brzo opadavé. Strom .se šedou hladkou korou. 



— 2(il — 

V. 4'00 — :25.00 m. Listeny (^ květů něco světlejší než u A. glu- 
tinosa. Betula alnus (i) incana L. 

"^ Biczcii, duben, iiíto diivc iicž A. yluliiio.sa. BaiiuiU' hrcliy, žlcby, 
\llik('' lesy zvlášť horní, \ ntvine íidťcji. V bniÍMiském kruji poiídku: zile jen 
mezi l!lansl<eni a Olcšuoii v několika jedineíeli a n Sv. Kiilciiny (Tlieiniei). lesy 
na Brdě n l*iuli\ ano\a \c \ ysoěině dralianskc- (S|»ilznei), dle udáni U-/. u llud- 
kova (Oborny). V INdsIrjoN sku : u ])oloka na Skaliei, v remisn ii l')is!;n|iir, \r 
Slínavskéni žlebu potí Slínavou na Okluce, po vělšine jen sázená, ii Hisknpie 
i zdivoeilá a hojná (Spilzner). Ve Znojemsku jen ojetliněb' a poiídku a pro 
zinc~'ny \ zalr>ňo\áni neklála (Oborny). jako \' měsiski-m leM- u .Mikulo\a (l>(i- 
mas), v liájemslx í Zá[>o\ ěd n .le\išovic (liilM'hel). líojnejší v Ji lila V si; u : kolem 
.lihhuy (l*id<.orny), lesy n (liceliova (llaslin;;cr), l>;\rice, Maryš ii Slavonir [>oblíz 
Irojnásobnt' hranice zeinski- (Úborny), zib- onde \ okolí "i"elěe, ^'ov. Alěsla a 
Žďáni. — Hojněji \ severní Moravě a nižšíeh jiolohárh Jeseníku : u Slepánova 
(Spilzner), u Wie.senberka, Teplic a na Beri^yeislu v sexerní Mora\r (Oborny). 
Btikovice, Winkelsdorť a J;uiovice. — V poříčí řeky Mora\y : v ('liomoulov>k(''m 
lese u Olomouce (Mik a prol'. Tkaný), u Slrpáno\a (iMakowsky), hojná u Kromě- 
říže (Palla), puřídku u poloknv u V\\. Hradiště (Schlogl). Rozšířená ve výchoilní 
ěásli a v Beskydách : u 1'rusenovic a Tučap (Červinka), sady u Rožnova a sady 
n Hidvvald (Sapelza). n \'el. Karlovic a Vselina, zde hojná, až obecná (Bultela), 
liojná u Rožnoxa (Kotek), u Příbora (Czížek), Studénka u Příliora (Spitzner), 
u Starých Haunu a Frýdlaudu. — U Místku nnioheni hojnější než A. i;luli- 
nosa (Goiicla), lONiiěž i v údolí Odry a v celém obvo(hi iidolí Ostravice*, kde 
skoro úplně A. i;lutinosa zastupuje (Oborny). V Slezsku : u Těšína a Krásnt' 
(Wimmer). \ ťidolí Visly u Uslroně a Horní Visly (Uechtrilz), u Jabluid^oxa 
(Bachmann) a na j. m. 

475. Á. sornilata Wild. (O. svraskalá.) Listy vejci té neb 

opakvejčité, špičaté neb přitupé, dole zaokrouhlené neb přísrdčité, 
vráskovité, nestejně neb skoro dvakrát pilovité, obak zelené, ve- 
spod pýřité, na žebrech a řa pících namnoze s ryša- 
vými chlupy. Šištice podlouhle krátko válcovité, po- 
stranní odstálé, stopkaté, šupiny s úzkým štítkem 
a žebrovitě vyniklými lalůčky, posléz rozevřené 
a u v n i t r jako n a ž k y leskle p r y s k y r i č n a t é. Blizny 
trvalé. Strom často keřovitý s hojnými plody. 

V. 3-00 — 1500 m. Šištice a namnoze i květy větší než u A. glu- 
tinosa. Větévky tmavohnědé, ostře hranaté, z mládí chlupaté. Listy 
pi^-itlustlé. A. rugosa Spreng., A. autumnalis Hartig. 

ť Březen, duben. Pdvodeni ze se\-. Ameriky zde onde sázená. S jisiolou 
jiosud jen \ lese mezi Blanskem a Sv. Kateřinou na cesift do Olešné mezi A. 
^lutinosa a .\. incana v r. IS69 Theimrem objevena. 

B) Alnasler Spach. Jelmědy prašné po 1 — 3 koneěiK-, přezimující, i)estí- 
kové na postranních, listnatých letošních větévkách, s luptniíin zároveíi se rozví- 
jející. Listy na větévkách dvouřade'. Okvětí Ó 3 — .") lisl('. Xažky s (duífllím 
niázdrovitým. 

470. A. Tiridis I)C. (O. zelená.) Listy vejčité, špičaté, 
ostře a hustě dvakrát pilovité, obak zelené, z mládí 



— 2G2 — 

lepkavé, vespod pýřité. v úžlabí nervů slabě vousaté, někdy skoro lysé. 
Jehnědy prašné odstálé, posléz visuté, po 1 — 3 konečné, pestikové na 
listnatýc.i postranních větévkách, nejdolejší v úžlabí přímé, podlouhle 
elliptické, dlouze stopkaté, s tenkými a plochými šupinami a úzkým 
štítkem. Blizny vyčnívající. Ker neb malý strom. 

V. 1-00— 3-00 w. Šištice světle zelené, posléz světle hnědé, daleko 
otevřené. Větévky hranaté, šedé červenohnědé. Betula alnobetula Elirh., 
B. ovata Schrank. 

ť. buben, květen. Kcřnali" slráně, kraje lesní, Inka rašelinná. Velmi po- 
iídku. Na Mal. Liseckéni vrchu na ěes. mor. hranici směrem k lázním Svale 
Katcnny a na severním svahu jeho směrem k Lcškovicím (Pokorný), u Olešnice 
(Clupek), hojněji u Rožnova (Tkaný). 

147. Betula Touni. Bříza. 

.4) Slromy nebo keře. Listy dosti dlouze řapíkaté, se silnými, postranními 
žebry a málo zřetelnou sifkou žilek, vespod s četnýjni pryskyřiěnými žlázkami. 
Jehnědy pestikové válcovité, visuté. Nažky šupinami nestejně trojklanými zcela 
zakryté, s okřídlím 1 — 2kráte .širším. 

4-77. B. YeiTueosa Ehrli. (B. bílá.) Listy k osní kove neb 
trojhranně vejčité, namnoze dlouze zakončíte, ostře dva- 
krát pilovité, dospělé jakož i větévky lysé. Jehnědy pestikové válcovité, 
dlouze stopkaté, visuté, po kvetení s přitisklými šupinami. Postranní 
ušty šupin plodních rovnovážně odstálé neb na zad ohnuté. Nažka 
elliptická, křídlo dvakrát širší své nažky. Strom, zřídka keř 
s bílou korou a větvemi nejčastěji převislými, jen z mládí přímo od- 
stálými a lysými, 

V. 3-00— 20-00 m. Listeny 6 jehněd nahnědlé. B. alba L. part. 
et. p. p. aut. 

"^ Duben, květen. Suché lesy, stráně, meze. Y i'o\ině i přcdhoií obecná, 
vtroušená neb \c. vět.šich skupinách. 

478. B. pubesceiis Ehrli. (B. pýřitá.) Listy vejčité neb 
vejčitě kos ní kove, špičaté neb krátce zakončíte, na 
spodu zaokrouhlené neb khnovité, tupěji pilovité, vespod chlupaté, 
neb v úhlech žeber vousaté, na líci posléz skoro lysé. Jehnědy pe- 
stikové krátce válcovité, dlouze stopkaté, poněkud p ř e- 
vislé. Šupiny přímo odstálé. Nažky opakvejčité, křídla zšíří své nažky. 
Nižší strom neb keř, větve přímo odstálé neb i převislé, zmládí na- 
mnoze chlupaté. 

V. ^•20— 15*00 w. Listeny jehněd ó hnědé. Rostliny rašelin mají 
i v stáří hsty a větve chlupaté a listy na spodu srdčité. B. alba L, 
z většího dílu, B. odorata Bechst., B. glutinosa Wallr. 

"^ Duben, květen. Lesy a křoviska, zvláště rašeliny, v rovině i horácli. 
Pořídku. Kolem Jihlavy v rašeliništi pod Jarschingcm již v Čechách (Pokorný), 
rašelinná mista u Růžené v okresu dačickéni (Oborny). V poříčí Moravy: liojná 
\' lese mezi Cerno\ írem a lllusovicemi u (Olomouce (Makowskv). Hradištský 



2tí;j — 



liáj II Olnmoucc (Olioniy), v losírli kolem Kinměnžc (l*alla). Ve východtií čúsli: 
liáje pod Lysinou u Žop, Dobrolie a Jaiikovic (('ei\ iiika), pořídku v lesích ko- 
lem Holešova a nad Žopem (Sloboda) : \ c shlrkáih piíiodozk. spolku brnénského 
nalézá se dle Niessla I exemplár v .T(mIi»\ nii-ídi sliiraný. 

3) carpatica Willd. (sp. B. karpatská.) Koř s listy okrouhle 
vejčilými, tiih5'nni, posléz i s rapiky a větvemi lysými. Krajní ušty šu- 
pin plodních obyčejně ku předu namířené a okřídlí namnoze zšírí 
plodu. — 

Zleliy a pole .lesenickť'. ťeiršlýn. Vel. kullina (lii'. FL). Slitdenková hole. 
Křemenný příkop, na cestě, od Švýcarny k Winkelsdoilii (Ueehlrilz), hojná na 
ra^^elinišli na Fichílichu poblíž Bergi;eistu a j. (Oborny). 

/>) Kříčky nizkť'. Lisly vespod s vyniklou sífkoii žilek, se žlázkami 
neiiniohými neb bez nich. Jelniědy pesliííovi' vejčite \álcovilé, přímé. Nažky 
vejcité s okřídlým o polovic užším. Supiny lilnbore Iríklané-, nažky dokonale 
nepřikrývající. 

* B. humilis Schrank. (B. nízká.) Lisiy eHijilnky xejčiti' neb okrouhle 
\i'jcil('', lupe, nestejně vroubkovaně piloxiU', ly>(''. xcspod bledší. .Tehnědy prašné 
králce válcovib'. pestikové přímí', po>l('-z xcjrih' neb eUi[)tické, mnohem delší 
slopky. Supiny kUnovilé, postranní ušty šupin peslíko\ ýeli značně kratší [irostře- 
dního. Kříček nízký, dosti přímý, větxc mladí- husle krátce pýřité, s \'elkýini. 
žlulými žlázkami pryskyřicnými. 

V. (1-3 — 0-6 m. B. ťruticosa p. [>. Aul. n<m Tall. 

"b Duben, květen. Rašeliímá lidía, \elini pořídku. ,\a okraji jedné louky 
lašelimié v lese mezi klášterem Hradiskem a ('erno\írem (Ohorny), prof. Tkaný 
r. 1SS7 rostliny l(''lo zde více nenašel, a léž [iroť. Spilzner r. ISSS po dvakráte 
ji zde marně hledal, tudíž pro ^loravu pochybná. 

IJ^S. Corylus Touni. Líska. 

479. ť. avellana L. (L. obecná.) Listy ze srdčitého spodu 
okrouhlé neb opakvejčité, slabě laločnaté, zašpičatělé, dvakrát pilo- 
vité, krátce řapičné, roztroušeně chlupaté. Květy před lupením rozkví- 
tající, prašné ve 2—4 konečných a postranních, visutých jehnédách, 
pestikové pupenům podobné. Plodní obal zvonkovitý, otevřený, asi 
zdélí plodu. Keř se šedou korou a žlaznatě štětinatými mladými vě- 
tévkami. 

V. 2*00 — 4-00 )ii. Blizny vyčnívající, nitkovité, nachově červené. 
1? Únor — duben, v horách později. Lesy, keřnaté- sháiiě. od roviny až do 
hor obecná a ještě ve Vel. kotlině (Uechirilz a Oborny)! 

* C. tubulosa \Yilld. (L. Irubkovilá), s listy srdčitě \ ejčilými a idodním 
obalem trubkovitým, zpředu zúženým, delším než plod: jest v Jiauatě a Istrii 
domovem, u nás se jen zřídka sází, jako ii Místku (Gogela) a j. 

14Í). Carpiiiiis Touni. Halir. 

480. ť. betulus L. (H, obecný.) Listy podlouhle vejčité, za- 
špičatělé, dvakrát drobně pilovité, na spodu zaokrouhlené, srdčité neb 
nesouměrné, řapíkaté, dospělé skoro lysé. Jehuědy prašné úžlabní, 
krátce válcovité, přisedlé, se šupinami okrouhle vejčitými, pestikové na 
větévkách listnatých konečné, stopkaté, velmi volné. Plodní obal tří- 



— 2U 



klaný, s prostředním lalokem nejdelším. Strom neb keř se šedohnědou, 
dosti hladkou korou. 

V. ^o 25'00 m. Listeny d jehněd žlutozelené s krajem červeno- 
hnědým. 

"b iMilicii. kxrlcii. Loy ;i kin\iiiy, [\ nn v jižní rá^li vi'lki'' Nkiipiiiy ; jíimIc 
mezi l)iiky, ja\(iry, jilmy, jasiniy ;i diiliy \ii-(iiiš('ii, \ Imrácli |)()M(lku a (ijcdi- 
iirlc. (HxMMiý \' slřcdiií a jižní M(ira\r. \' jihkivskíMii liiaji poridkn, skládá iiiczi 
tíiiiiiccuii a 'IVlťOin malý liáj (ncicliardl), jcštň u Šninltcrka (Olioniy). Vo \ý- 
(■liddní cásli : v okolí 'riiraji (('('i\ iidía), ii Rusavy (Šlobodaj, Nový .liěíii (Sa- 
[ďlza), Hukvaldy a \ (('[(''iii údolí Oslravico a Odry hojný (Oboriiy), zde onde 
u Mislkii ((joi;('la), rozMlcii \ 'Iršíiiskii (Koliícnlicyci), zde ondo \- Opavsku a 
Vidiiavškii. 

29. Řád. Cupuliferae Rich. part. Čiškonosné. 

Kódy: 

Á) Císka 2 — \íi-i' pi'>líko\ Ýi'li k\r(u. polom ploílíi i'ipliir iiza\írající. po- 
>I(''Z rlyR'lilo]»ur roz[)uklá. 

a) Jidiiiědy prašiK- krád<('', slrlioiilovilé, visnk', jich ok\Mí z\ oiiko\ iU' .'> 
až Gklaiu". ťíška nainaoze dvoukvcMá, listencc její jcdnodiirln'', ŇjiiraU'-. Sfuicii- 
DÍk Hpoiizdrý, blizny 3. Xažka zhranila. DMoliy \ysliiiniji nad zrm, 

150. Fagus. 

}>) .Ichnřdy prašiH' piíiiK', prodloiižcíK', luhi', z kluhíčck složciic (>k\MÍ 
5 — (idilni'. Číška 2 — Skvělá, její lislcncc jako osliiy i-ozv(M\('ii(''. Scmciiník ."> 
až 8 (nejvíce O-) ponzdrý, s C) hliznami. Nažka ohlá. Dělohy podzemní. 

* Cas^tauea. 

]:>) l'eslíko\ý kvM, pak plod jen jeden, na >podn \- cí^ce misličkox ili'' 
tízavion. 

a) .lehnědy |)ra.šni' iiilko\ ili'. \i>iili''. z klnhíček složeni'. (>k\ělí (i — Sdíhn''. 
Senieinu'k l-iponzdrý. > 'A hliznann. 151. QuercilS. 

150. Famis Touni. 15uk. 

4-Sl. F. silvatica L. (B. obecný.) Listy dvouřadé, vej čité, při- 
sp i č a té 1 é, vykrajované neb tupě a oddálené zubaté, krátce 
řapíkaté, nakrájí, nervech a řapíku hedvábitě huňaté, dospělé částečně 
lysé, jen na kraji brvité. Pupeny kuželovité, zašpičatělé, s podlouhlými 
šupinami. Jehnědy prašné úžlabní, visuté, pestíkové přímé. Okvětí 
stopkaté, dlouze huňaté. Číška měkce o s t n i t á. Strom se šedou 
korou a odstálými větvemi. 

V. do 30'00 m. ď okvětí červenavo-hnědé. 

t? iMihen. k\ělen. Tvojí namnoze rozsáhlí'' lesy ^• paliorkalině a horách, 
zde až k 1 .'{00 m.. \ h- \ýši \šnk jen kiovilý, \ ro\ine jen pornznn viioiišen 
a zřídka ])ěslován. V jiahoikalině jižní a slh'dní ěásli poiídkn : rozlronšen \- le- 
sích Diváckých u Klolionk (Mei^cr). \ liornalejšícli polohách kraji; hrnenski-lio 
nezřídka. — V Froslějov sku hojněji: kde \háji'msl\i drahanskiMn a hoiisínskem 
(4300 ji(er) i)olo\ici lesní pudy zaliíiá, iiej\ěi;í >kn|.iny Unií n l>ralian, na 
Xoskii a na lírněnce (Spilzner), poiídkn kolem Napajedel (Ohorny), \- líalajslíém 
'lese n Kroměříže (l*alla), \ lesích kolem \'el('hra(ln a Ihichloxa (Schlo,i.;l). Ve 
\ yšsích polohách vysočiny jihlavsk/' jediný slrom lislnalý. klerý nzav řem'- skn- 



2G5 



|iniy Kiiií, ali" i zdf jen zřídka: jakn na ŠacIxTku, za Vys. Kainciicin, ii l'o|iir 
a na Špicbcikii u Jihlavy (Pokorný), rovněž i v l(>l('čk('', l»ysliirk('' a novoničsl- 
Nki' krajinC', zde. zejména v uzavřcnýcli sknpinách a slaluýcli jedincích, jak(t 
drnhdy na Ochozu. — V severní Moravě: v lesícdi jehlicnalýeli hojně vtroiišen, 
jako v krajině kolem Wiesenberka, Slar. niěsla, Koldšlýna a v Karpatech 
(Ohorny), zde hojný: jako na Javořině (Holuby), v Koslelecki-m lese a na Lysině 
n Tuěap (Červinka), hojný v krajině míslecké, koleni Frýdku, na iiuksaldech a 
v okolních lesích (Gogela). V moravskí'- ěásli Jeseníka až do UMO ;;/. ješlě 
\ uzavřených skupinách jako na Vel. Kunzenherkii ii Kuncie (Oborny). \'e Slez- 
sku: na Velk. Canlorym ve velkých skupinách při 1000 m (Fiek), ve Vidna\- 
sku. — Y křovitých jedincích na Trojačce, Vysoké lioli a Velicém Jelením 
hřebenu. 

* Castaiiea Touni. Kaštan. 

* C. sativa Milí. (K. jedlý.) Listy tuhé, podlouhle kopinaté, 
špičaté, dlouze a pichlavě přišpičatělé, pilovité, dospělé skoro lysé, 
príkožovité. Jehnědy prašné úžlabní, přímé, paštikové namnoze na 
.spodu prašných přisedlé. Nažka zralá ostnitá. Strom s korou 
šedou, roztrhanou. 

V. do 25'00 m. (^ okvěti žlutavé. Fagus caslanea L., C. vulgaris 
Lamk,, C. vesca Gárt. 

ť Červen. Původem z jilm, u nás v leplejších polohách zřídka sázen. 
\' ěernoviekých vinohradech n Brna (Czížek), kolem Mikulova, Lednice a Břeclavi 
(.\hd\owsky), ojedinělé stromy ještě u Liliendorťu, ano též ve Slavonieích (Oborny). 
Hrad Lukov (Červinka), v zámeckých sadech u Frýdku ((Jo^cla). 

151. (^uercus Tourn. Dub. 

A^ Iiobur. Palisty blánilé, opadavé. Plody pr\ ním rokem zrající, ludíž na 
■-lopkái-h v páždí letošních listův. Šupinky číšky malé, ]uitiskl(\ 

482. (^. sessilitlora Sm. (D. zimní, drnák.) Listy dlouho- 
rapičné, obyčejně opakvejčité, v řapik klínovitě sbihavé, neb dole 
široce a mělce vykrojené, kraj listů chobotnaté laločnatý, laloky tupé, 
řidčeji zašpičatělé, dospělé vespod roztroušeně pýřité, řapik delší 
než poloviční šířka spodiny listové. Větvičky roční i řapiky 
zprvu roztroušeně pýřité, pak zcela lysé. Jehnědy prašné postranní, 
nahloučené, chabé visuté, pestikové konečné neb postranní, jedno- 
tlivé neb po 2 — 5 pospolu i posléz přisedlé neb krátce stop- 
katé. Strom s korou roztrhanou a větvemi odstálými. 

V. do 35-00 m. rf okvětí zelenavé. Q. robur /?. L., Q. robur 
Ehrh., Robur latifolium Gluss. 

ť K velen. Le.sy, křoviny^ příkré stráně, zřídka v uzavřených skupinách, 
namnoze vlroušen. V jižní a střední Moravě dosti rozšířen; schází kolem Jihlavy 
a na jižním svahu moravské části Jesenílca (Oborny), dosti hojný v poříčí Odry 
a v údolí Ostravice (týž), hojný v Beskydách: na Javořině (Hohiby), hojný \- okolí 
Tučap (Červinka), u Božnova (Kotek), v okolí Val. Klobouk, Vel. Karlovic ald. 
\' Těšínsku (Kolbenheyer). 

/?) acutisecta Borb. Laloky listů zašpičatělé, nikoliv zaokrou- 
hlené neb tupé. 



200 



Pořidku. Posud jen na kraji lesa u Nov. Zámku poliliž I>il()\lc s Ivarem 
základním (Schilberszky iun.j. 

y) au.\ea Wierzb. Větévky žlutavé, s mnohými vedlejšími žilami 
a žlutavou žilnatinou. 

Pořídkii. Posud jen na I.eskoune u Vedroxic. 

483. Q. peduuciilata Elirh. (D. letní, křemelák.) Listy krátk o- 
řapičné, namnoze podlouhle opakvejčité, chobotnaté laločnaté, 
s laloky zaokrouhlenými, na spodu uťaté neb hlubšími laloky úškaté, 
íapík není delší než poloviční šířka spodiny listové. 
Listy, jakož i větve záhy zcela lysé. Jehnědy prašné jako u předešlého, 
pestíkové volné, přetrhované, konečné neb postranní zprvu 
krátce, posléz dlouze stopkaté. stopky delší než řapík. Strom 
s korou roztrhanou. 

V. 10-00— 50-00 m. J okvětí zelenavé. Q. robur u) L., Q. lati- 
folia exotica Gluss. 

t) KvMen, as o S dni drive než předešlý. Obecný v slředni a jižiii Mo- 
ravě, tvoři lesy až k 40U ni, výše zřidka a ojediněle. Tvoří lesy kolem Oslavan, 
Lednice, Břeclavi, Velehradu a Olomouce (Makowsky), kolem Kobylí, Krumlova, 
Slar. Břeclavi, Nov. vsi, Bohatce a Strážnice. — Hojný kolem Prostějova (Spitzner), 
a kolem Kroměříže (Palla). Ve znojemském kraji: u Náměště (Roemerj ; Hrušo- 
\any, Jaroslavice, Jevišovice, Znojmo a les Hoja u Božice (Oborny). Kolem 
•lililavy jen poskrovnu a nikde v uzavřených skupinách (Pokorný). U No\-. Zámku 
poblíž Litovle (.Schilbersky iun.). Na Javořině (Holuby), Hrabiiia u Rusavy 
(Sloboda), kolem Vsetína méně hojný (Bubela), u Božnova (Kolek), Hidi\aldy. 
v poříčí Odry, vyslupnje v údolí Ostravice dosti vysoko nainiru, jcšlě kolem 
<»slra\ice a Celadny (dborny), všude v okolí nu'sl(>ck('m (Goi^cla). 

^) brevipes Heuff, Stopka květní zdélí plodu. 
Pořidku, posud jen u Břeclavi. 

484-. (J. hiemalis Stev. (D. ozimní.) Listy opakvejčité, k do- 
lejšku zúžené a zde nestejně srdčitě vykrojené, kratičce rapíkaté, ne- 
stejnobarevné, na líci světle zelené, vespod bledší. Plody v řídkém 
hroznu na dlouhých (zdélí pídě) skoro stříčných, zřídka střída- 
vých, převislých stopkách. Plody malé, vejčité, zkrácené, 
až dvakrát delší číšky, řidčeji delší, na konci pupkatě bradavkaté. 
Supiny číšky na konci špičaté, posléz hnědé, na hřbetě vypouklé, 
pýřité, těsné přitisklé. Strom vysoký, větevnatý, větvi rozkladitých. 

V. 25 — 50-00 m. Plody menší a kratší než u předešlého. Q. fili- 
pendula Schloss. et Vukot., Q. pedunculata Var. austraUs Heuff. 
non Link. 

t? Květen — červenec. Lesy v rovinácli, řiděcji na kopcích. Posud jen v se- 
\('rni Moravě: u No\ . Zámku (Schilber.sky iun.), Borbás Oeslerr. Itot. Zeits. 

JS87. čís. ;l 

485. il. pubesceiis Willd. (D. plsťnatý, šipák.) Listy rapíkaté, 
podlouhle opakvejčité neb ellipticky opakvejčité, chobotnatě laloč- 



- 2(17 — 

naté, laloky zaokrouhlení' neb trž úlilatř, na spodu vykrojen*'" neb 
v řapík zúžené, vespod šodopl.s ťnatř, {)OzdčJi často jen py- 
rite. Palisty někdy až do úplného vyvinuti mladého listu 
trvalé. Jehnědy pestíkové na letošních větévkách konečné neb úžlabni, 
ojedinělé neb po 3 — 5 nahloučené. Nižší strom neb keř s větvičkami 
ročními a řapíky trvale šedoplsťiiatými. 

V. 18 00-2000 w. Tvar listův a délka stopek plodních pro- 
měnlivá. Robur humile Cluss., Q. Aegilops Krám., Q. lanuginosus 
Thuil, Lam. 

■^ KvčUmi. 'IV|iIi' ;i \á|)('iiii(' [lalioiky. V itiiliorkiiliiiř sIhmIiií íi jižní řásli 
iMz;ln'ii. V brnňiisl<(''iii kraji : iia lládccii ii Ohiaii (Makowsky)! a jižiiř iia k()|u;ícli 
lil. '/.i Piiidiilkoii a Šla|)atiif(íiiii (Nicssl)!, dle INiiskala iia KnMmÍcÍ iiTisiioxa a na 
CrliiiKH! II Cebíiia. — IJ Nosislavi, jako/ i \ lese Odm/ky it Klolioiik (Slci^ci) !, 
u Kmdřjova (Sdíicrl), Mi-diichovicc, Židlocliov ice, Slráfi ii Moikiivídv, Kobylí, 
Vři. Pavlovice. — Ve Zuojeiiiskii : v IMukrábcc a 'l'\ (aibiá/.kiMu li'sf, v édoli 
iiyje mezi Znojiiiein a Sedle.šovieemi, krovilý na |Hiiiiirii niczírli u lliiaiiic, liojiirjí 
na l'elcl)('rkii ii MilIVoiiiia, Fraiienholc ii TasoNic, na l'(ila\ský(li a Mikiilox skýcli 
jvopcícli a na 'liiroldii u .\likiilo\a, (Oboiny), Kiižová lloia, S\ , flmiaiíck (Zinuner- 
niann), údolí Ilokylné a Mariánská sludénka n Kiuiiilo\a, lliidko\ icc, Lcskoiin 
II Vedrovic. V iili. hradišfskéni kraji : na S\ . {'Idiiaiiku n l!/.riM-c (ICi-blriiz), 
li'i- již na \ yliyniití (HiilK-la, Seznam lusUiii z nkuli ISzciicc ISS2): xinier 
II Slrážiiice. 

[j] crispata Stev. Listy s ostrými, kadeřavými laloky; pupeny 
listů skoro přisedlé. 

l-*ondkii. Sliáň n M<iikii\ ck. \lariáii>ká vlndiMika a iidulí lldkyliii' ii Kiiimío\a. 

7) Tommasinii Jvotscliy — O. lanu^Miiosa Lam. Var. Tenorei 
DC. Klasoví té kvétenství na prodloužených stopkách. 

I*iii'idkii, posud jen na Sírám n Mnrkiu i'i\ a \ lese (li-liuzky n ivInlHiiik 

B) Ccrris. Palisly lii/.ši, vytrvali'. IMody Ii'|h\ driiliym idkrm zrající. Iiidíž 
na \ěl<'\kácii \ii)([ lelošními lisly. Šupinky risky eárko\ilť šidlo\il('', nazpřl oliimlc 

4S(). <^. cerris L. (D. rakouský.) Listy řapíkaté, podlouhlé neb 
podlouhle opakvejčité, na spodu zaokrouhlené neb v řapík zúžené, 
chobotnatě protisečné neb mělčeji chobotnaté, s laloky špičatými, 
zřídka tupými, v mládi vespod, jako roční větévky a řapíky 
šedoplsťna té, později pýřité neb olysalé. Palisty čárkovité. 
Jehnědy prašné postranní, nahloučené, chabě visuté, pestíkové na 
letošních větévkách konečné neb úžlabni jednotlivé neb po 2 — 5. 
n: dlouze stopkaté. Plody druhým rokem zrající, tudíž všecky 
postranní a pod listy. Strom neb keř. 

V. do 19-00 m. Nekvete jako keř. Q. austriaca VVilId. 

-fj K\el<'ii, později mv, oslalní. I'(»i-ídkii \ iialmrkalini' jižní \Iora\y. Kiiixilý 
na Sv. Florianku 11 lizence (Uechirilz lS.'j.^)), v aovějši době \šak zasel (Ibihela 
1. c). .)ako sU-oin v lese Iloja mezi Uožicemi a Hriisoviiiiy, \ liáicinsUí biec- 
lavsko-i'eldsberij;sk(''m (Oborny), na Pclcberkn 11 .Xcscrlilcba pdblíž Znojma skupina 
více než lOOkmomi (■ilajírí (lýž). \ skii|iinr \ OIkmc ii Krimilu\a (ZiímiKTmanii). 



— 268 — 

30. Řád. Salicíneae Rich. Vrbovité. 
Kódy: 

a) Kvrly jiodepřenó 1 — 2 žlázUaiiii, jinak nahé, prašné ze 2 — 12 lyčindi. 
šupiny jehněd nerozdílené. Plod 2 ehlopnénii se olvírajicí. 152. Salix. 

h) Kvely objalé pohárkem, prašné z S — -30 lyřinek na poliárkii. Bupiny 
jehněd dřípaté neb znbalé. Plod nannioze 2, zndka 3 — ^1 rhlopněmi se olvírajicí. 

l53. Populus. 
152. Salix Touni. A rl>a. 

A) Johnedy na \él\i pupenono.sné postranní, na l^onei králké, lislnalé- 
V('lé\ky, spohi s lislíin, neb málo před ním se roz\íjejirí. K\ěly prašné dvnii- 
žlazné, s 2 — 12 volnými lyéinkami a žUilými prašníky. Peslík lysý, s králi\nii 
énelkou a ílnslými. (I\ nulaločnými neb vykrojenými bliziiami. Šupiny jednoliarevni'-. 
Hajiíky na spodu lislu s 2 neb více žlázkami. 

I. Fraf;ilis Koch. Supiny jehnéd žlulnzclcni', pird uzráníui [iloiluv opa- 
ilá\ající. Šlromy nel) vyšší kře. 

a) Kvél peslíko\ý o 2 žlázkách. JeJniédy došli llu>l('. válcdvih'-. Yélévky 
lenké, dole snadno m' ulaumjíi-í. Lisly dospěli' ly^', na líci Ic^kb-. z mládí 
lejilcavé. 

487. S. trai^ilis L. (V. křehká.) Listy kopinaté neb po- 
dlouhle kopinaté, dlouze zakončíte, pilovité, na větévkách jehněd 
nejvíce celokrajné, vespod sivo- neb bledozelené, řapík 1 — Sžlázný. 
Palisty polosrdčité neb pololcdvinkovité. Šupiny jehněd opakvejčité, 
celé kosmaté. Tyčinky 2, na spodu huňaté. Stopka semenníka 
;^— 3krát delší než zadní žlázka. Tobolka vejčitě kopinatá, lysá. 

V. 4-00— 10-00 m. Větve lesklé- 

ť bnben, kvelen. U poloků, řek, cesl a vesnic. V rovině i |iřediioří až 
k 050 VI hojná, až obecná, ille Eui;lera též ve Yel. kolline v .lescm'iíu. 

4-8H. S. peiitaiidra L. (V. pětimužná, mandlovka.) Listy vejčité 
až vejčitě elliptické, zašpičatělé, jemně žláznatě pilovité, na líci lesklé, 
na větévkách jehněd pilovité, řapíky s četnými žlázkami. Pahsty 
přímé, vejčité. Supiny jehněd podlouhlé, jen dole kadeřavě 
pýřité. Tyčinek 5 — 7, zřídka až 12. Stopka semenníka sotva 
delší než zadní žlázka. Tobolky vejčitě kopinaté. 

V. až 8"00 m. Větve leskle hnědé neb červenohnědé, jako natřené. 
S) polyandra Bray, s tlustšími a delšími jehnědami, 7 — 12 tyčinkami, 
posud nepozorována. 

t? lv\Men, červen. Břehy, rašeliny, mokřady, olšiny, dosii jioruzná, ncj- 
liojnéji \" dolním livalu Moravy. U Lonmice (Pluskal), zřídica kolem Jihlavy na 
lířcbu .Jihlavy u .Mlcnbcrku (Pieichardl). l»arko (Pil. Kovář), ii PoliUidee vi' 
žlcbě u Kozákovélio lesíka (P. Havelka), n kláštera Hradiska, v Cernovírskéin 
lese u Olomouce (Makowsky), \ houšlinácb za Cernovírem (S[ii(zner), v Chomon- 
lovském lese (Sa])elza), kolem Siuubcrka (1'aul). na vašcrmišli Picblliilm lui Ber^- 
^■eislu (Oborny). V příkopech tralč jMid llzcncem s Jvpiisclimi hicmalc, zde jen 
sazena (Bubeia). Náves u Tučap (Červinka). Ve Shv^ku : kolem Těšína iWinnuer). 
íílo^olice, P)oyušovic(! a j., též kolem BěUka (Kolbrnlirycr). 



2()9 



h) l\\M |M',slik(i\ý N jcdiiKMi žlá/knii z;i kialrc ■-l(i| ikalýin SL'iii('iinil<ciii. 
VM\(' nlicliiK', ii('láiiia\(''. I.isly (l(i>,|iM('' as|inu xcspod ÍhmIIku il(', m-lcskli'. 

-4-SÍ). S. all)!! L. (V. bílá. bělice, potočnice.) Listy kopinaté neb 
podlouhle kopinatc', dlouze zakončilo, na líci mdlé, vespod sivo- 
zelené, tamtéž a někdy obak hedbávité; řapíky s 1 — 2 žlazkami 
a kopinatými palisty. Šupiny velmi tenkých jehněd podlouhlé, 
z předu nejvíce lysé, vespod huňaté. Tyčinky 2. Stopka pestíku 
kratší než žlázka. Tobolka z vejčitého spodu zúžená, tupá, lysá. 

V. 5-00 — 18 00 m. Větve zelenavě šedé. 

t) buben, l<\rlcii. I' ])iil(iku, na hil<ácli, ii ccsl, \cmiÍc ;i \ liájirli, Ikiiiiá 
^" ro\iiir i |ii('(l|i()ii, iic/rí<llsa |mi i-c--lácli sázená. 

/5j vi tel lina L. Větve žloutkově neb červenavě žluté. 

Ilidreji než [licdeslá. někdy sázená. I' Mdslkox ie a Kelí-ie |hi1iIíž l^nislějoNa 
(Spi(zner). Mal. Jleulos ii .lihla\ y (l'nl<nrnyl, n Telěe. .InuraninN a a Nnv. .Tinira- 
mova. — Xa .lavorině (lloliihy). V zaliiadníkoN ě zahradě \ Kitll(ire(i((\ ě u Míslkn 
(Goi;ela). Při Opavě ve Slezsku (Miikuseli). 

4-87 X ^^^'^' ^' fra^iilis X '*^^^''^ Wiímu. Listy podlouhlé, až úzce 
kopinaté, dlouze zakončíte, zprvu hedbávité, posléz lysé, slabě 
zoubkované, na líci málo lesklé, vespod namnoze šedozelené. Je- 
hnědy pestíkové štíhlé, květu (5" jednožlázné. Tyčinky :3, na spodu 
poněkud huňaté. Stopka pestíku zdélí žlázky. 

V. Ó-OO— 12-00 ni. S. viridis Fr., S. Russelíana Koch,, S. palustri?; 
Host (tvar hustěji chlupatý). 

t? Iluhen, k\ělen. Jako předešlá, leř ridsi. 

línsiliny prašn('' pii \'elindu do pisareeké restaurace v Brně (Czižek). Ye 
Ivaru paliislris llosl. u l'rostějo\a: u proslějov. nádraží, na lliouěele zaslado\riou, 
u Krasie, Koslelee, Slareehuvie, Plumlova, v Braniskáeli (Spilzner), kolem tiře- 
elavi. — Hrušovany (l'eler). v lese Moji mezi Hrušovany a Božicenii ^ (Oliorny), 
lile Ulehly na liřezíeli l!eě\y n Nselína velmi pořidku a dle Kolhenheyera ne- 
zřídka v Těšínskii. 

li. Anly^(lalinae Koch. Su|iiny jehněd až ilo uzráni \ylr\al('v Kvěl 
pevlíkoxý jednožlázný. Lisly lys(', nelepka\i''. Slromy neb kře \ěl\í ohebných. 

a) Slopka peslíka ?) — ókrál delší, zřídka kralší než žlázka. 

4Í)0. S. amyii-ílalina L.ampL (V. mandlová.) Li.sty kopi- 
naté neb podlouhle kopinaté, špičaté neb přišpičatělé. 
ostře pilované, lysé, na větévkách jehněd pilovité neb celo- 
krajné, na hci lesklé, vespod zi-etelně útle síťkované žilnaté a buď 
sivozelené, nelesklé, neb bleději trávozelcné, lesknavé (S. triandra L.). 
Palisty p o 1 o s r d č i t é. Šupiny jehněd prašných, tenkých, dosti 
rídkokvětých, zpředu dosti lysé. jen dole pýřité. Tyčinky 3. Se- 
mennik dlouhostopečný, stopka 3 — 5k rát delší než žlázka. 
Blizny přisedlé. Tobolka lysá. 

ť Duben, kvělen. 1'oloky-, řeky, příkopy, vlhká křoviska. 

V. 2-00— 4-00 m. Korá posléz se odlupující, U nás ve 2 tvarech. 



— 270 — 

t() d i s c O 1 O 1' Koch. Listy vespod sívozcIlmió, neleskla, na spodu 
zúžen ('. 

l^i) t r i k n d r a L. spec. Listy vespod bleději zelenr, trochu lesk- 
naví', na spodu zaokrouhlena. 

\' obou Unrccli ro/,šiÍTii;'i, až olicciiá; sríii |iulii l(-ž (lloiiliolislá S. uiidii- 
lalo X uiiiyí^dalina Wiiuin. zi' Sliarlialy u Třtina. (W. V\. cd. 11. Nadil.) 
b) Slopka pcslíka as z(li'lí žlázky. 

400 X ^'^^- !^- aiiiyíAdnliiia X vimiiialis Doll. Listy úzce 
kopí n a t (■', dlouze zakončit ř, jemně pilovití', zprvu hed- 
báv i t ó, posléz lyse, o b a k leskl é. Jehnědy válcovité, se šupinami 
rezavožlutými, zpředu huňatými. Semenník namnoze lysý neb slabě 
chlupatý. Keř s větvemi a pupeny lysými. 

V. 1 00—3-00 w. S. triandra X viminalis Wimm., S. Trevirani Spr., 
S. hippophaifolia W. Gr. 

b niilicii, k\Mcii. líicliy a ])ol(iky, velmi iioíídkii. .Náiiiršt (llofincr) a v IV-- 
šiiiskii : u liichiu (H.šaxy a jiii kaiiáiccii ii lilo-olii- (Kolhcidicycr). 

'''' S. Iia I) y 1 o 11 ica L. (V. lialiyloiiská, siinMko\á.) l.isly |)odloidilc kopiiiali'. 
\i's|io(| si\('' zclcíK', lys(', řapíky kroiircíK'. Sciiicnník kralirrc slopkalý, slojika 
kralŇí iii'ž žlázka. Slroiii \ysoký, \M\i \isiilýcii. - Podiazi z Východu; ii na-- 
na Iiiiiilo\ cell, \ sadech a ii xod zhiisla sázená. Krásni a siainí jedinci ii l!i-ccla\i. 

Bj .Iťhnčdy na \cl\i piipciionosiii' poslranní, na králki', ncidolcji šiipiiiali' 
iicli iiiáloiisl/' slo[)cf, jircd lislím k\i'loiici. I\\čly prašiu' i |M'slíko\('' jen jediio- 
žláziK', .jejich .šii])iiiy dvouharex ik', na konci zčervená, načernak' neli ryšaVí', dál 
dolo l)h'dé. 'l'ycinky 2, nilky sroslh', pročež zdánlivě jen 1 lycinka. Seincnniky 
nannioze plsl'nal(''. l.isly liez žláz<'k na sjnidii lisln. 

(I) .\ilky ohoii lycineic liphiě neb z v ělši čásli sroslb'. 'ioliojka vejěilá. 
Iiijiá. chlopni rovnýcdi. 

III 1'nrpiireae Kocli. I'h'iii('' kie neb nízk(' slioiiiy, s včlveini lenkýini. 
Iiihýnii a lesklými, vnih''iií kiira v lelě cih-onove žliilá. 1'rašníky zprvu červeni'-, 
pak žliib', posléz ěcrnaví'. Semenníky přisedli", vejcili". Iu|m'", s bliznami skoro 
piisedlými. Chlopně lobolky rov ui'-. 

4Í)1. S. i)ur]MiiTa L. (V. nachová, červeníce). Listy k o p i- 
naté až čárkovitě kopinaté, zpředu širší, zašpiča- 
tělé, o s t ř e p i 1 o v i t é, lysé, z mládí toliko s porůznou rezavou 
vlnou, na líci lesklé, vespod sivé, Jehnědy husté, tenké 
a trochu ohnuté. Tyčinka zdánlivě 1. Semenník přisedlý, 
huňatý. B 1 i z n y skoro přisedlé, v e j č i t é. Keř s větvemi 
prutovitými, žlutými neb hnědonachovými. 

V. r50— 300 m. S. monandra Arduin. Vyskytuje se s tenkými 
a dvakrát tlustšími jehnědami a širMmi listy. S. Lambertiana Smith. 

■b BíezoM, duboii. lířeliy, příkopy, vlhká Inka, iiáje. Hojná, až obecná 
v rovině i prodhoři až (>r)() IP, dle Rnglora bv. ve \el. koilině \- .Teseiiikn. 
\' okolí lírna : ii Obran, l^yslrce, Želiělína, Slřelic, l>ilovic, .ledovnie aid. 

IV S e m i o 11 r p iiie a e (uiišeiici s V. nachovou). Prašníky ziirvii cerveiu'-. 



27] — 



polom í'(M'iia\i'% iiilUy jen na s]io(lii neb až do proslicd siosllí'. S(Mucnnil;y lirálcc 
slo])kal('\ i-iiMky králkc. 

1. Seincniiilv sl^oio jiiiscdlý, riiMka došli loálká. iiaiuiiozc zd(''li liliziiy. 

+91 X J^'^^' ^' purpurea X ^ ii"i"'tl'^ Wiiinii. Listy podlou- 
hle neb úzce kopinaté, vroubkovaně pilovité, zprvu 
třpytivě hedvábité, posléz na líci lysé, tmavozelené, 
nelesklé, vynikle žilnaté. Jehnědy válcovité, skoro přisedlé, 
někdy ohnuté. Šupiny kopisf ovité, huňaté. Semenník v e j č i t ě k u- 
želovit)\ hustě plsfnatý, s čárkovitě podlouhlými, 
obloukovitě odstálými bliznami. Keř. 

ť Ihilicii. líhdiy potoku a řek. Mezi rodiěi, v io\ině a predlioří poiňziiá. 

V. 1-50 — 4'00 ni. Tvar Hstův a odění proměnlivé. 

«) F o r b y a n a Srn. sp. Listy široce kopinaté, nad pro- 
středkem nejširší i s větvemi lysé. Nitky až nad prostředek 
srostlé. Prašníky posléz černavé. Blizny prostředni délky. Stoji V. 
nachové blíže. S. semihelix Lasch. 

Poildkii. posud jen při Irati pod záiiieelcýiii vnlieiii u Těšína ď fSVo- 
řoszezak). 

/?) rubra Huds (spec). Listy vespod jemně mrtnaté, ze- 
lené, kopinaté až čárkovitě kopinaté. Tyčinky až do prostředka srostlé. 
Prašníky nejprv načervenalé, posléz špinavě žluté. Větve lysé. 

Kozlroušena. Obrany poblíž Brna. Kolem Proslí-joNa : mezi rodiěi \- mokiadii 
II proslějov. nádraží, blíže Vrahovic n Bilovie i j. (Spilzner), nezřídka kolem 
V^selína, místy při břehu Beěvy hojná (Bubela), u Hožno\a (KoleiO, mezi rodiěi 
u Ždáru. 

y) elaeagnifolia Tausch sp. Listy úzce kopinaté, 
matně zelené, vespod hedbávitě plsťnaté. Tyčinky 
namnoze jen na spodu srostlé. Gnélky a blizny krátké. Větve mladé 
krátce chlupaté. Jest V. košařské příbuznější. S. rubra i^) se- 
ricea Koch. 

Pořídku, posud jen u Frenšiátu poblíž Nov. Jiěína (Sapelza) a snad lež 
Ivolem Hrušovan (Oborny). 

d) macrostigma Wimm. Listy široké, čárkovitě kopinaté, 
vespod mrtnatě hedbávitě lesklé, na líci lysé neb skoro lysé. Gnělka 
krátká, blizny čárkovitě. delší než čnělka; žlázky dlouhé. Jest V. ko- 
šařské příbuznější. 

Pořídku, posud jen při Byji pod Hardekem |()borny). 

f) angustifolia Tausch spec. Listy úzce čárkovitě, lysé, 
nanejvýš střední nerv na spodu něco chlupatý. Gnělka velmi krátká, 
bUzna krátká. Větve štíhlé, slabě chlupaté, až lysé. RostUna V. ko- 
šařské podobná (f. angustissima Wimm.). 

Pořídku. Obrany u Brna, u Krumlova, kolem Šumberka při strouze u prá- 
delny a na břehu Tisó (Oborny); Bílovice poblíž Brna. — Břehy Olšavy u Iře- 
lího jezu blíže Těšína (Kotula). 



— 272 — 

491 X A^-^' ^' piirpiii*^*^ X iiK'íiiia Wiiuiii. Listy č á r k o v i t ě 
kopinaťf, zoubkované, hořejší na větvích na spodu řídce 
m o u k o v i t ě p 1 s ť n a t é, dolejší posléz skoro lysé, sivozelené. Je- 
hnédy před listím se rozvíjející, válcovité, štíhlé, málo ohnuté; šupiny 
podlouhlé, duté, slabě chlupaté. Semenník vejčitý, slabě šedo- 
plsťnatý, na spodu namnoze lysý, se zřetelnou čnélkou a bhznanii 
krátkými na sebe položenými. Nízký strom s větvemi stihlými. 

V. 4 50— 5-00 w. S. bifida Wulfen. Fl. nor. 

t> Duben. Hřťhy. Mezi rodiči pořidku a posud jcu \ <; Slezsku. JJieliy 
Olšiuy u Iřeliho jezu hliže Tčšiua (Fiek), iia Visle bliž Uslroiiě (Milde), údolí 
Vapicuice u Kaniienice poblíž Bělska Q keř (Wiehura 1840), břehy 01ša\ y 
II Szybie napmli J. jezu 9 keř, v právo Olšavy nai>r(ili úslí jiolnku H(ipicz;uiky 
(Knliila). 

2. Semenník zřelelně slopkalý, sUipka 2 — 4krát deUi než žlázka. L-nělk;i 
■\-ehui králka, easto j(.'n zdť'lí Itlizny. 

a) Lisly z předu nerozšířené neb jen nepalme širší. 

491 X ^(^*^- ^' imrjmrea X 1'^P^ií'^ Wimm. Listy podlouhlé 
až čárko vité kopinaté, zpředu drobně pilované, 
z mládí obak hedbávité, posléz lysé, na líci trochu lesklé, na 
rubu sivozelené. Palisty kopinaté. Jehnědy přisedlé, podlouhlé 
neb krátce válcovité, obyčejně štíhlé. Šupiny zpředu tupé a nachově 
černé. Prašníky posléz černavé. Stopky s e m e n n i k ů dva- 
krát delší než krátká žlázka. Nízký keř s útlými ohebnými 
větvemi. 

V. 0-30 — 1'00 m. Listy sušením snadno zčernají. S. Doniana Sni. 
ť iHiben. Rašelinné a lesní louky, příkopy,, pořidku. Pos\id ji-n \ příkopu 
na obou slranáeh Iralě pod nádražím u Bzenee mezi rodiei. (Buliehi. \ pojed. 
zool. bol. spolee. Vídeň, 1882, sir. 7S4.) 

j) Lisly Z|iředii rozširfMK', v liořejši Iřeline nejširší. 
*) !\llad(' \r'l(''\ky ;d;sauu'l(i\ ě iilsfiiah'. 

499 X +'^1' i^* ťiiieroa X pHiT"!'*"*' Wiiiiiii. Listy opakvejčito- 
kopinaté, zpředu dosti zřetelně pilované, zprvu měkce plsťnaté, na 
líci namnoze lysé, tmavozelené, nelesklé, vespod sivo- 
zelené, skoro zřelelně plsťnaté. Jehnědy štíhlé, šupiny jejích zpředu 
černonachové, chlupaté. Prašniky posléz špinavě žluté. Semenník 
knželovitý, plsťnatý, stopka jeho až 3krát delší než krátká 
žlázka. Blizna vejčitá, skoro přisedlá. Keř s větvemi dosti štíhlými, 
prutovitými, aksamitově plsťnatými. 

t> Březen, duben. Břehy polokii, řek. 

V. 1-00— 3-00 m. U nás v odrůdách: 

a) g 1 a u c e s c e n s Wimm. Listy delší, trochu světleji zelené, 
vespod sivozelené, skoro lysé. S. Pontederana Schleich.. 
Koch. 



273 



Velmi pořídisu, [misikI jcii v Tršíiiskii ; ii ciliclcii ;irci\ ('nikIox ýdi v Mítslecli 
<KnhilLl). 

/?) cinerascens Wimm. Listy opakvejčitě podlouhlé, vespod 
sedoplsťnaté. S. sordida Kern. 

PořídUii. Ve 2 siliiýeh kiíeh \o žlelm mezi Poiiieemi a Tidiiziiiekýiii mlýnem 
ti Znojma a sice na levém břelm poloka nad rozeesllm na stezce ku Kounicíiu 
{ňliurny), poblíž cihelny u T('sina (Woloszczak), u [slroně : háji! i)i-i Visl<í u spla\ii 
od Heňnanic do Lipovce (Koliila). 

**) Mladé vělévky lysí- neb skoro lyse'-. 

497 X -t^l' ^- silesiaea X purpurea Wimm. Listy podlou- 
hlé neb kopinatě opa k ve j čité, z mládí měkce chlupaté a 
často načervenalé, n ě c o 1 e s k 1 é, na líci namnoze lysé, vespod sivo- 
zelené, řídce chlupaté neb skoro lysé. Palisty polosrdčité. Jehnédy 
přisedlé, prašné podlouhlé, často křivé, pestíkové válcovité. Prašníky 
posléz černavé. Semenník kuželovitý, lysý, roztroušeně chlupatý neb 
plsťnatý, stopka jeho dvakrát delší než čárkovitá 
ž 1 á z k a. Gnělka skoro zdélí krátkých k sobě skloněných bhzen. Keř 
s lysými neb skoro lysými větvemi. 

V. 1-00— 2-00 m. S. Siegerti Anderson. 

t? Kveten. Jllnboká Vidolí Jeseníku, poiídkn. l'ii jiotojvu Mertě u Teplice 
( Woioszczak), eosta pro seno u Karlovsl^í' slu(l(Miky (Krause), jeden líeř u Uslroně 
při hranici Visly (Kotula). 

501 X J^^l* ^- aurita X purpurea Wimm. Listy podlouhlé 
neb kopinatě opakvejčitě, zpředu pilované, na líci s v r a- 
skalé, tmavozelené, vespod sivozelené, zprvu měkce chlupaté. 
Jehnědy krátké, válcovité, malé, Prašníky posléz černavé. Semenník 
vejčitě kuželovitý, plsťnatý, stopka dvakrát delší než čár- 
kovitá žlázka. Gnělky žádné, blizny vejčitě. Nízký keř s lysými 
neb skoro lysými, v mládí červenohnědými a lesklými větvemi. 

V. 1-00— 1-50 m. S. dichroa Dóll. Čítá 2 tvary: 

a) gl a u c e s c e n s Wimm. Listy užší, na líci lysé, vespod skoro 
lysé, s vedlejšími nervy trochu vyniklými. 

/3) cinerascens Wimm. Listy na líci často mrtnaté, vespod 
řídce p 1 s ť n a t é. S. auritoides Kern. 

ť iMiben. Břeliy, velmi pořídku. a) Dle Wimnna u rstrnne. Fiek však 
v novřjší době o tomto stanovisku se nezmiňuje; při trati u kaky \' Tešínsku 
( Woloszcz-.dí), a \- přechodném tvaru k /?) při rylmících u kaky v Tešínsku 
(Kotula). 

500 X l^l* ^' t^^aproa X purpurea. Wimm. Listy opakvejčitě 
podlouhlé neb podlouhlé, krátce zašpičatělé, pilovité, na líci tma- 
vozelené, trochu lesklé, vespod šedozelené, měkce chlu- 
paté, posléze lysé. Čnělky a blizny krátké. Semenník vejčitě kuže- 
lovitý, bělošedě plsťnatý, stopka jeho dvakrát delší 
n e ž ž 1 á z k a. 

18 



274 



V. 1*50 — 2"50 ni. S oleifolia Host., S. mauternensis Kern. 

I>ube:'íi Bicliy. xclini ]Miií(lkii, ]i(isii(l jen na ImczÍcIi I*yji' u Hn'cl-,i\i. 

b) NilUy iiImiii lyřiiiclv iipliiř |ii(isl(''. Tiilidlka zalvitiiMlá. clilojjiič Ivniirciii 

()llllUl(''. 

1. l*csliU |iiis('(llý iicli l^raliřcc slopkalý; se sloplvnii kralši ne/ žlázka. 
CiiMka nill<n\ii(' iiidilldiižciiá. 

\'. P r II 1 11(1 s a (• Knch. .Icliiirdy prisiMlk', prcd lislíiii se \ y\ iiuijíi/í, liiilíž 
lu'zlisl(''. VMnc ly.Ní', nanmozc iiimlr(i>i\r ((Jíik^mk'" se žliila\(Mi \iiilnu koroii. Lisly 
leda v iiiládí liedbávih', dospMc' lysí'-, na lii-i Ic-^klí', vcsjíod iiaMVÍ-h'. Scinciinik 
lysý, II mísciicú li'ž liodliáxilř clilupalý. 

4í)*-2. S. (laplmoidos Vili. (V. lýkovcová). Listy podlouhle kopi- 
naté, zpředu častěji poněkud rozšířeno, přišpičatělé, vroubkovaně pilo- 
vité. Palisty polosrdčité. Jehnědy velmi veliké a tlusté, po- 
dlouhle ve j čité, šupiny vejčité, dlouze huňaté, zpředu černavé. 
Semennik skoro přisedlý, lysý, s bliznami trochu smáčknutými, 
přimo odstálými. Strom s větvemi tlustými i pupeny 
plsťnatými, posléz lysými, zelenými neb červenými a sivě 
ojíněnými. 

V. 5'00 — 2U00 m. S. pomeranica Willd., S. praecox Hoppe. 

"^ r>i-('Z(_'i), duben, ranněji než (islalní \rby. líreby p(>l(d\n, ^lbká l\i'n- 
višlě, pmiizná, nejhojněji \' Imrárb. V brnřn>l;éiu kraji: ii liyslrce a ii Lclmiir 

poblíž l>iiro\ic. RasoN' II Lomnice (IMiisl<al). liolidíknx. Tiiida a j. inísla na 

Moravě (Oborny), jiri 'J'is(' ii Šinnberka (Paul) a v jinýi-h údolii-h Siidel (Oborny). 
llojnějši \ jibovýi-liodní řásli a \ Karjiaicch : Slar. iiiěslo ii V\\. I li-adišli' 
(SeliUii;!), pril<opy b'alř a n Syrox insl\('b(> |Hi((ika u lízcnce. na Icximo břcbii 
lieěvy II Lásek a (Kliá liora ii \ selína (líiibcla), na .laxorinř zřídka sázena a 
jen Č slroiny (holuby) s ď k\ělein \ okoli Tiiěap (Cerxinka), n Pi.usavy (Slo- 
boda), Kiiiuald, tiybí, Žiliiia. Krásná a íidžnov (Sapelza), zilc z\ lášle v sadeeh 
(Kolek), Šenov, Zubří. — .lindřiebox' a S|)álo\ (Si'lilo>srr), pěsidvaná v Mal. 
Kiiněiťích, Hodt)ňovieíeb, Pallvovieíeb, IMelvInx i^ich a jiikIi' \ dkoli nií>leci<i''iii 
(Cíog-ela). Ve Slezsku: |iri OUavě ii Třtina (\V. LI.), při \ i>le (Kulscliy). koslelní 
náměsli a ]tn pol.okii P)ilzo ii liMska (Kolí)eidiey(_'r), Kainicniei' u P>Mska (Wiiii- 
inei"), při Opavě a .Moi-a\i(i n (t|ia\y (Miikiiscli), koleni Kailn\sk('' sindiMiky 
(Niessi). 

''' 8. aeutifolia Willd. (V. ostrolistá.) Listy dlouze a úzce ko- 
pinaté, lysé, s palisty kopí na tý mi. Jehnědy pestíkové tenčí, ostatně 
jako předešlá. Nižší stromek neb silný keř s červenohnědými. metlo - 
vitými větvemi. 

V. 3*00 - 10-00 ni. S, pruinosa Wendland; S. caspica horL 

"^ Březen, duben. Velmi ziíilka sáziMia, jako kolem ,lindrirlio\ a \ |io- 
řiči Odry (Schlosser), a, u iMísIkii ((loj^cla). 

WZ X '^^^^- !*♦• superdaphiioidcs X caprea J. Keni. Pojed, 
zool. bot. společ. 1861 str. ±^\. Listy opakvejčitě kopinaté. 
přetrhovaně dlouze zakončíte, i> — 2'/2 delší než širší, pilovité, 
z mládí obak roztroušeně, skoro hedbávitě plsfnaté, na líci vtiskle, 
vespod vynikle žilnaté, posléz lysé, na líci hladké, zelené a lesklé. 



— 275 — 



vespod vynikle žilnaU'-, nasivMó a tmavc'. Palisty vojčité, pilovité. Jc- 
hnědy pestíkové zpočátku kraličce stopkaté. hustokvěté, válcovité, 
^i/gkrát delší než širší, na spodu se 4 — 6 šupinovitými listy. Šupiny 
vejčilé, jemně zakončíte, na spodu r3'šavé, na konci černavé, dlouze 
chlupaté. Žlázky podlouhlé, uťaté, žlutavé. Semenník vejčítě kuželo- 
vitý, smáčknutý, zelený, s roztroušenými p ř i t i s k 1 ý m i, h e d- 
bávítými chlupy, stop katy, stopka z d(" li neb málo 
delší žlázky. Gnělka tenká, 0'5 - rOO luui dl. Blizny čárkovité, 
přímo odstálé, po kvetení skloněné. Větévky v mládí někdy chlupaté, 
později lysé, tmavě krvavé. 

V. 600 — 15-00 ;//. Strom neb keř, s větvemi pod ostrým úhlem 
odstálými. S, daphnoídes bližší. S. Erdingeri J. Kern. 

ť Březen, duben. ]>ii'iiy pniolcd, vilil\á l\i-o\išlě, porídlvii. Ph Irali pod 
lě.šíiislvýni zámeclcýiii Mcliem (Woloszezalí 1SS5), na slialáeli při Irali v [iřed- 
ineslí Branítýs \ 'tešíně. leij' jcii jeden Jšei oinvižený, za Uiu jiríeinou liixllá 
KoUila lulo \ liiu i jinde \ ysázdi, liy iiplně nezašla (Kulnla \' I/miiž nii;e), uluiji' 
^slanoviska zdají se liýli loUtžná. 

^'í. Vi ni ia a 1 e s Wiiinii. Jeliiiedy piísedl(', liezlislí'. ivie neb nižší slrouiy 
s \ělven!Í neojíněiiýnii a líonai vnitřní žliilozeienoii. I.isly neleslílí'. 

498. S. iucaiia Sťhraiik (V. šedivá). Listy čárkovité kopinaté 
neb čárkovité, zašpičatělé, žláznatě zoubkované; krajem někdy 
ohrnuté, na líci lysé, vespod bělavě plsťnaté. Jehnědy skoro 
přisedlé, prodlouženě válcovité, ohnuté: šupiny dlouze a hustě brvité. 
Žlázky okrouhle 1 e d v i n k o v i t é. Semenník prodlouženě kuže- 
lovitý, lysý, stopka jeho skoro 2krát delší žlázky. Blizny dvoudílné, 
skoro zdélí své čnělky. Keř neb strom, větví červenohnědých, pří- 
lesklých, lysých. 

V. 2-00— 10-00 w. 

ť ]»uben. Břeliy řek a puloku, jen v Beskydáeli a \e Slezsku. Y okolí 
Míslku : v poříčí Oslraviee došli ěelně, zvlášle \ křo\ išli pod Slar. městem Ixojiiá 
((jOi;ela). Při Bečvě (l^ieissek), dle li-liož při silnici niezi Místkem a Zelinkovi- 
eemi; lolo udání se \šak \- novější doliě nepoivrzuje, poněvadž dúivladný znalee 
tamější květeny, dusí. P. (íogela ji zde marně liledal. Dle udání prof. Seldogia 
též při potoku blíž Uli. Mradiště. Horské potoky slezskýcli Karpat (Rcissek), 
při Olšavě u .Tablunko\a, dosti bojná u Těšína a dolu až k Fryštátu (W. Fl.), 
Bystřiea a Nydek. i*iossek a P)uko\ee poblíž Jablůnko va. — Při Visle u Visly 
(Kotsehy), u Uslroně a ii \\'apieiiiee poblíž Bělska (W. Fl.), kolem Šzezyrkn, 
avšak již mimo úzeuu' naší k\ěleny (Kolbeidieyer). 

494. S. yimiualis L. (V. košařská.) Listy dlouze kopinaté neb 
čárkovité kopinaté, zašpičatělé, skoro celokrajné, na líci matně zelené, 
lysé, vespod hedvábitě stříbrošedé, krajem někdy ohrnuté. Palisty čár- 
kovité kopinaté. Jehnědy podlouhle válcovité, přímé, hustokvěté. Šu- 
piny dlouze huňaté, zpředu špičaté, černavé. Žlázky čárkovité podlou- 
hlé. Semenník přisedlý, vejčitě kuželovitý, hedvábitě plsťnatý, sbliznami 
nedělenými. Keř s větévkami žlutými, nějprv plsťnatými, potom lysými. 

18* 



— 270 



V. 2-00— 4-00 m. Větve hojně listnaté. 

ť Biozcii, (liilicii. |i ick a poldlui, příkopy halí. Ilo/šíiciiá. až obcťiiá, 
/,llll^la sázeiiá> V okuli Jiriia: ii (lliiaii a <'ciiio\ic (Oliorny), u Nenovic, (jim-- 
Ňpic. Rajhradu ald. 

YIÍ. Pliy li (■ i Id 1 1 a !■ Wiiiiin. pail. Jclinť-dy iicjprx přisedle'-, pak králce 
slopkah'. Lisly xcjriU'' iieli elliplickí'. na lici \ ice iiK-iie leskh''. Ncspod zpi\ u 
eldiipalé, hělavě- až sivozeleiu', posl(''Z lysé. 

a] Seineiinik lysý neb skoro lysý. 

405. S. hastata L. (V. šipovitá.) Listy elliptické, drobně 
vroubkovano-pilovité, vždy lysé, obak zelené, vespod jen 
bledší, na líci trochu lesklé. Palisty polosrdčité. Jehnědy 
dosti hnstokvěté; šupiny dlouze huňaté, zpředu červenohnědé. Stopka 
semenníka lysého 1 Ya^rát delší žlázky. Gnělka něco delší než blizna. 
Chlopně tobolky vejčitě šidlovité, hlemýžďovitě nazpět zatočené. Keř 
s větvemi červenohnědymi neb černavými. 

V. ()-60— 1-80 m. ' ^ 

t? K'\Meii. rei\('ii. I^aiiny horni. l*oniziiá \ inoia\sk('' rásli ,íe>enika. 
ll(Mkšár ((irabowski a Paul), Sliidénková hole (Paid), iiklony [MdiriHaiinšIýna. — 
1'elršlýii ((iraliowski a Ohoniy) a siee pobliž Ověíťny a pii jiranienech slředni 
(»pa\y (Oborny). na Mal. l)ě(hi (Spilzner), Velk. kotlina (Grabowski a Oliorny), 
zde došli rozšiiíMia. jnienoxile na liorníni kraji (Oliorny). riíh^-eji v Mal. kotlině 
(Hillner 1 SSO). 

4Í)5 X J^**^^* ^>- liíístata X silcsiaea Wimm. Listy okrouhlé, špi- 
čaté, zřetelně pilovité, na líci jasně zelené, lesklé, lysé, vespod sivo- 
zelené, v mládí měkce chlupaté, pak lysé. Jehnědy válcovité, volno- 
květé; šupiny ryšavé, huňaté. Semenník vejčitě kuželovitý, lysý. Gnělka 
krátká, s bliznami vejčitými, dvouklanými, odstálvmi. Keř. 

V. 1-00— 1-50 w. 

ť Červen, ěervenee. Bažiny horní, poiidkn. V nioravski- rásli .leseníka: 
posnd jen pod Pelršlýneni a ve Vel. kotlině (Krause), jen P kic, 
[:!} Seniennik pisfnalý, iiděeji lysý. 

40(}. S. Lappoiium L. (V. laponská). Listy vejčité, podlouhlé 
až podlouhle kopinaté. krátce zašpičatělé, ku spodu namnoze zúžené, 
celo krajné, na hci nejprv hedvábitě huňaté, posléz svraskale a smutně 
zelené. Palisty polovejčité neb zakrnělé. Jehnědy stopkaté, se stop- 
kou liíítríatou. prašné tlusté, silně huňaté, s listím skoro současné, 
pestíkové válcovité, hustokvěté, o něco časněji než listí; šupiny zpředu 
černavé. Semenník plsťnatý, stopka jeh(j kratší než žlázka. 
Blizny čárkoví tě kyj o vité, obyčejně nedělené. Keř hustě větev- 
natý. větví bradavkatých. 

V. 0-50 — 1-50 m. Listy tuhé, skoro kožovité. Tobolky tlusté, na 
konci málo zúžené. 

ť Cer\-en. P>ařinná, praiiieiiilá niisla nej\yššír|i \rcholu .íeseníka, jiorídku. 
\a l'radědu poblíž desko\ýeli kainenn \ několika jedinrírli a na l'i'lršlýnu ((iia- 
liowski)! 



2. l*i'Nlík (llíHizcslopkalý, >l(>iiUa jcIid 2 — (ikrál delší než žlá/.l<a. CiiMlia 
UrálUá. nanejvýš Z(l(''lí blizuy. 

Vlil. Capreae Koch paiM. l^isly elliplieUé, až ]i(i(llouhle opakvejčilé, 
/.aluTieerK', 1) >nšeium někdy Imědí". Zlázka králka. I'rašiiíky po vyi>ylení špi- 
navě 1m'1('\ 

(() .lelniědy králce ^lopkalé s 2 — 'ó vělšíiiii listy, pra.šué zároveň ■^ lisly 
se nizxijejieí, peslíkove předěasiié. I-isly dospělé lysé neb vespod na žiláeli 
(olikd pýřih'. Senienník lysý, nděeji clilupalý. 

4-07. S. silesiaea >Vilíl. (V. slezská). Listy opakvejčité neb po- 
dlouhle opakvejčité krátce zašpičatělé, vlnovitě pilovité, z mládi 
vinaté, hnědočervené, později lysé, na líci tmavozelené, vespod stej- 
nobarevné neb trochu nasivélé, někdy na žilách krátce 
pýřité: palisty pololedvinkovité. Jehnědy válcovité, volnokvěté. šupiny 
dlouze huňaté. Semenník z vejčitého dolejška šidí ovitý, 
namnoze lysý, zi'ídka šedochlupatý, stopka jeho 3— 4 delší žlázky. 
Gnělka široká, blizna často dvouklaná. Chlopně tobolky srpo- 
vitě dolů sehnuté. Statný keř, s větvemi oblouko vitými. 

V. 1'50— 3-00 in. S. rubens Presl, teste Tausch, S. Ludwigii 
Schk. — 

"fe i)nlien. květen i [lozději. Kernali- stráně, pdlnky a i'eky huiskí- od 
4.")<i )ti iialinrii. Iiozšířen, zejména v .leseníku. Kladský Sněžník (Opiz a W. 
Fl.jl úklony Salvízu (Zininieiinann sen.). Hojný v Jeseníku od Wal<lenl)advU 
(Fiek), Vidliee a Kailovské slud('idvy vzhůru ((ír., l'l.), Krehberk, Ludvíkov, Me- 
chová stráň. — Koperník, Sliid(''nková hole, Deskové kameny, Uvčírna, Velk. 
a Mal. kotlina, Mravcněí vrch a j. (Oborny). Hrázová bouda pod (^včírnon, Vy- 
soká hole, .íelení hielien. Svinský a Medvědí piíko]*. V Beskydách: na Ba- 
ranii (Uechtritz) a jinde v Těšínská rozšířena: pii potoku Kopiím'' |iod Vel. 
Ostrým u Jablimkova, mezi vrchy Zorem a Skalkou hojně č, na (lodule v Ka- 
meralní Ligotce P, v lese u Trycieže naprnti Godule P, v Kocobendzu u Tě- 
šína P, v Uslroni naproti Cantorymu na úpatí Skalice při [iravi-m liřehu Visly 
(Kotula). 

4:98. S. uigTicaus Sm. (V. černající). Listy elliptické, až po- 
dlouhle kopinaté, krátce zašpičatělé, vykrajovaně pilovité, 
z mládí trochu vinaté, potom lysé, na líci tmavozelené, něco lesklé, 
vespod nasivélé, ku konci často trávozelené, usvadlé černající. 
Jehnědy husté a krátké, prašné podlouhle vejčité, pestíkové krátce 
válcovité, se šupinami zpředu černavými. Tyčinky na spodu chlupaté. 
Gnělka tenká s bliznami kuželovitými, od stálými a vykrojenými. Stopka 
.semenníka vejčitě kuželovitého, lysého, zřídka chlupatého (var. 
eriocarpa Koch.) 2 — 3krát delší žlázky. Chlopně tobolky hle- 
mýžďovi tě nazpět ohnuté. Silný keř neb nízký strom. 

V. LOO — 4-00 m. Sušením černající. S. stylaris Seringe. S. 
phyhcifolia (L.) Whlnbg., Rehb., Gaud etc. 



^) Místo zahrcjceaý, lirotiialý užil jsem v dálšiai pokniěov áni všeobecně užívuaéhn 
/.aípLcalělý, špičatý atcl., l>ycli vyvaroval se záměny se sloveni, hrolilý. 



— 278 — 

ť iHiluMi, IcvMcii. I' p(il(il<ii. \ cílili p()i-í(lk'ii. I'n-~ii(| jen II (lr;iri'iihcrku 
jKililíž Frýv;il(i()va (Voi;cl). 

(3) Jťlincdy skoro přisedlé, před lislíin se vyviiiiijici, na slopííc-cc šupin- 
kami neb několika velmi malými lislky porosllé, posléze zřelelněji lee kratiěee 
slopkalé. Listy ^t zvlášlé \ esi)od plsfnalé, peslíky skoro vždy šedojilsríiali'-. 

^■) Jediiororní \el(''\ky a šupiny ]iupemiv aksamilově ])lsfiial(''. 

4:í)í). S. ciiierea L. (V. popelavá). Listy podlouhle opak- 
vejčité až opakvejčitěkopinaté, krátce zašp.čatělé, celo- 
krajné až vln ovité |)ilovité, na líci špinavě zelené, 
nelesklé, mrtnaté, vespod šedoplsťnaté; palisty ledvi- 
nité. Jehnědy z mládí přisedlé, prašné vejčité, pestíkové válcovité, 
hustokvěté, později méně neb více volnokvěté a krátce stopkaté, šu- 
piny hustě huňaté z předu černohnědé. Semennik kuže- 
lovitý, jeho stopka 3 — 5krát delší žlázky. Gnělka namnoze 
zdálí přímo odstálých blížen. Silný keř neb nízký strom 
větví tlustých. 

V. 1*59 — 3*00 m. S. acuminata Hoffm,, S. aquatica Sm. (tvar 
ší roli stý). 

ť Březen, diilieii. Vlhl\á luka. příkopy, kraje lesu, břeliy polokíiv a 
řek. Hojný v ro\iné, řidčeji v předhoří, zde až k GOO m a někdy výše. 
Kralice u Náuíěšlě (Roemer), Bolikov a Slar. Hobzí u Dacie .(Oborny), kolem 
.Tihlavy (Pokorný), kolem Telče a Slar. města. — Kolem Vsetína (Bubela), Nov. 
.liěin (Sapetza) a na jiných místech v Karpatech rozšířena, hojná v Těšínsku, 
Opavsku a ve Vidnavsku. 

|5) spuria Wimm. Nízký ker s listy opakkopinatými, menšími 
než u tvaru základního a s krátkými blíznami. 

Na bařinách řidčeji, J'odmole, Růžená atd. (Oborny), v Telěi-. 

(500 X Jtí>í>) X ^^■*- ^' (lasyclados Wimm. (V. dlouholistá). Listy 
velmi prodloužené, kopinaté neb podlouhle kopinaté, nezřetelné 
vlnovitě zoubkované; na líci jemně pýřité, vespod šedoplsťnaté, málo 
třpytivé; palisty poloměsíčité. Jehnědy tlusté, hustokvěté. Semennik 
kuželovitý, srstnatě šedoplstnatý, jeho stopka as dvakrát delší než 
žlázka. Cnělka dlouhá, blizny nitkovité, nedělené, až 
d v o u k I a n é. Větévky tlusté, jednoleté, hustě srstnato-šedoplsťnaté, 
dvouleté tmavošedě tlustě plsťnaté. Strom neb vysoký keř. 

S. (caprea X <iinerea) X viminalis Wichura, S. longifolia Host. 

"^ Březen, dulicMi. iiřeliy řek a polokii pořidku. l'osi)d jen u Žiliny u .\ov. 
.lirína a sice poblíž pivovaru (SajK-lza) a při Olšavě u Těšína (iMiikusch). 
**) .íednoroění větévky králce chlupaté, dvouleté a pupeny lysé. 

501 X -A^-l-* ^' íHirita X viminalis Wimm. Listy podlouhle kopi- 
naté, nad prostředkem nejširší, na kraji neohrnuté, slabě 
vlnovité, vroubkovaně pilovité, n a 1 i c i k a 1 n ě zelené, trochu 
svraskalé, vespod něco nasivělé, slabě plsťnaté. Semennik z vejči- 
tého dolejška šidlovitý, šedoplsťnatý. Keř s tenkými, hnědými větvemi. 



— 27í) — 

V. J -00— 300 w. S. Smithiana Koch', part., S. ťruticosa Dóll. 

t? |)iib(^n. I'(iíí(lkii. I'ri licliiu jezu iia (Hš;i\ř ii Třsína (Kdliila). 

500 X ^^^' ^' CíUnea X viminalis Wimm. Listy na kraji trochu 
ohrnuté, na líci tmavozelené, lysé, něco lesklé, vespod 
bělavě neb šedoplsťnaté, trochu třpytivé, vynikle žilnaté. Jehnědy tlusté, 
podlouhlé, hustokvěté. Semenník plsťnaty'. Strom neb keř. U nás ve 
dvou tvarech. 

n) latiíblia Wimm. Listy vejčité až podlouhle kopinaté, vespod 
s volnou šedou, neb přitiskle hedvábitou plstí. S. longifolia Host. part., 
S. acLiminata Koch part., S. sericans Tausch. 

f?) angustifolia Wimm. Listy kopinaté až čárkovité kopinaté. S. 
Hostii Kern. 

ť iMilicii. lirchy, velmi p<irí(ll<.ii : (<) [kisiiiI jen pil Irali |mmI zámeckým 
Nrelicm II 'IV>ína ( Woloszczak), ^i) u 'IV-síiia : |Mirí<ll<ii |iii (llša\r, ii Mnichu 
\ ikIiiIÍ „Ziiiiiié duly" došli ccliii; (Knlnlal. 

:•"!:*■) ByliniK' l(''|( )i'( »řsly plsfiiali' uch mckcc i'lilii|ial('. jcdimrnčni \člčvi\y a 
pupeny lysí'. Semenník dlouze >lopkalý. 

500. S. capiTa L. (Jíva). Listy široce vejčité neb 
okrouhle elliptické, krátce zakončíte, vlnovitě pilovité, 
neb celokrajné. vyrostlé na líci lysé, sytě zelené, trochu 
lesknavé, vespod naši vele zelen é, ± hustě b ě 1 o- 
p 1 s ť n a t é ; palisty polosrdčité. Jehnědy veliké, tlusté, prašné vejčité. 
pestikové válcovité ; šupiny h u s t é h u ň a t é, s k o n c e m č e r- 
n ý m. Stopky semennika 4 — 6krát delší žlázky. Blizny podlouhlé, 
k sobě skloněné, skoro přisedlé. Strom neb silný keř s jednoročními 
větévkami a šupinami pupenův aksamitově plsťnatýmí, staršími větvemi 
tlustými, špinavě hnědými. 

V. 2*00 — 9-00 m. Listy posléz kožovité, Jehnědy huňaté, tobolky 
veliké. 

t? IVrezen, diilien. Lesy, háje, slráně, pohuMvy. Oliecná až k iO.")!) 11/. 

501. S. aurita L. (V. ušatá). Listy o pak vejčité, v přední 
třetině nejširší, ve špičku zpět zahnutou zakončené, 
vlnovitě pilovité, vyrostlé nalíčí s v r a s k a 1 é, kalně zelené, 
m r t n a t é, vespod šedozelené, plsťnaté neb pýřité. Palisty 
pololedvinité. Jehnědy malé, z mládí přisedlé, 9 trochu řídkokvěté. 
šupiny volně chlupaté, zpředu rezavé. Semenník kužclovitý, plsť- 
naty, jeho stopky 3 — 5krát delší žlázky, Blizny přisedlé, přímo odslálé. 
Keř nízký, s větvemi tenkými, ohebnými, z mládí kaštanově hnědými. 

V. 0'50 — 2-00 m. Semenník šedoplsfnatý, zřídka lysý. 

t? Ihihen, k\elon. Kraje lesů, poloky, liaiiny lesní, vlhká Inka. Hojná 
v hornalějsícii polohách a v liorách je^lě xc značiu' výši, řidčeji v rovině. 
V kraji lirnensl<(''ni došli porůznu: Kilmy. .ledovnice, liudice, Boskovice, Lelovice 
ald. — Sinalov (1'hiskal), Pislovice, Proli\anov (Spilzner). Dnsli rozšířena \ Pro- 
-^lěiovsku : \' Kroiižkácli u Václavovic n Kralic. |!i-i'S(ivic. Vrhálek. na P>laln('. na 



280 — 



Záliorí, na Osiiir, ii llolóho }uíli(inii, za Mysli(»\ Kcmi, \c PlciiskíMii žlchii. nu 
Kozích hřbetech ii Hradiska, na Babce a j. (Sjíilziier). Nezřídka kolem Kroměříži' 
(Palla). Roz^'^u.šeiia kolem Dacie, Slavonic, Slaré Hobzí (Oboriiy), v lese Blá(ř 
II Budkova a kolem Třebíče (Zavřel). U Jihlavy : břehy rybníkúv u Jihlavky (Po- 
k(iniy), kraje lesní za Sandhoflem (Bcichardl), obecná v oslalní čásli českomorav. 
(lohoří a v severní Moravě. L' Tovačova a Litovle (Spilzner). V Jeseníku jcštř 
[iři 12 5U m na Pradědu, Pelršlýnii a ve Velk. kotlině (W. Fl.). Méně hojná 
v příkopech při trali kolem Bzciicc, roztroušena, lec pospolitá v okolí Vsetína 
(Bubela), pod Hrádkeni u PruscnDvic (Cerviidui), hojná kolem Místku ((í(ij;ela). 
líojná až obecná v ostatní čásli Px-skyd. zde též hřebenem \\'\k. Ja\nriiíku 
u Frenštátu a v Slezsku. 

500 X ^^'^- !*»• caprea X iiKJma Wimm. Listy podlouhle 
kopinaté u prostřed nej.širší. na spodu ztížené, krátce prišpičatělé, 
na líci tmavozelené, trochu lesklé. Jehnědy § krátce vál- 
covité, na spodu volnokvěté. Semenník z vejčitého dolejška kopinatý, 
šedoplsťnatý. Blizny nitkovité, Strom s červenohnédými větvemi a krátce 
chlupatými, jednoročními větévkami. 

V. až 5'00 m. S. Seringeana Gaud. 

^ Březen, duben. Mezi rodiči velmi poridkn. Posud jen \' jednom křoví 
nu'zi Uslroněm a Visi(»u, jediMi $ strom (Krausem objevena), zde již neroste. — 
(J Těšína: ve Vysokém lese u Koeebendzu při silnici do Opavy (Kotula), 
v Heřmanicích u Ustroně (Dr. B. Kotula), četné rostliny ď i 9 " Šzczyrku po- 
blíž Bělska (Kolbenheycr), leč již mimo území naší květeny. 

501 X ^^^' ^' aurita X iiutaiia Wimm. Listy o p a k v e j č i t ě 
kopinaté, v přední třetině nejširší, na hci kalně zelené, ne- 
lesklé, trochu svraskalé. Jehnědy $ štíhlé, ohnuté. Semenník 
kuželovitě šidlovitý, krátce a roztroušeně chlupatý. Bhzny podlouhlé, 
skoro nedělené. Keř se štíhlými, tenkými větvemi. 

V. 1-00— 2-50 m. S. oleifolia Seringe, S. salviaefolia Koch. 

ť 1'uben. Mezi rodiči xclmi ]iořídku. Na Poláni mezi Uslroněm a \islou 
r. 1846 Wichurou v četných Q jiMlincích ol)jevena: mimo to ještě pii břelm 
(llšavy u Koňské (Uechtritz 1S.")7). 

****) Listy vt>jčité až podlouhlé; semenník více méně plsfnalý. 

o Listy vespod poslé'Z skoro lysé. 

499 X ^^1' ^' ('iiií'rí'a X silesiaea Wimm. Listy podlouhlé, 

p a k v e j č i t é, z předu širší, krátce zašpičatělé, nezřetelně vlno- 
vitě pilovité, na líci lysé, kalné zelené, vespod šedozelené, měkce 
chlupaté. Šupiny čárkovitě podlouhlé, řídce chlupaté. Semenník 
kuželovitě šidlovitý. Bhzny vejčitě podlouhlé, vykrojené. Letošní a dvou- 
leté větévky šedě krátkochlupaté. Strom neb keř. 

V. až 2-00 m. 

ť Květen. V<'lmi porídku. |Misiid jen při \'isle lilíž l'sli(»nč (Kohilou ISS.") 

1 lil.) územ i objevena). 

500 X ^^^' ^' ("Ain'eíi y( sWpsUwa Wimm. Listy vejčitě 
- ] J i p t i c k é, uprostřed n e j š i r š í, pilovité neb jen vykrajované, na 



281 — 



líci skoro lysé, trochu lesklé, vespod šedozelené, měkce chlupaté, 
mladší trochu plsťnaté. Šupiny rezavé neb černavé. Semenník z vejči- 
tého dolejška šidlovitý, prílupý. B 1 i z n y podlouhlé, přímé. 
Mladé větévky a pupeny lysé. 
V. 2-00— 400 m. 

t? KvMeii. Pořidku. Posud jen na úkloiiccli Canldiylio a Skalice blíž 
lislroiie, hojný u Szezyrku v Haliči (Kolula). 

501 X ^^^' ^' «"i'ita X silesiaca Wimm. Listy opakvej- 
čité neb podlouhle opakvejčité, v přední třetině 
nejširší, krátce zašpičatělé, pilovité neb skoro celokrajné, trochu 
s v r a s k a 1 é, na líci kalně zelené, lysé, vespod nasivělé, měkce 
chlupaté, vynikle žilnaté, Semenník kuželovitě šidlovitý, šedo- 
plsťnatý, neb řidčeji nazelenalý, roztroušeně chlupatý. Cnělká žádná 
neb kratičká; blizny krátké. Keř neb nízký strom. 

V. 1-50— 3-00 m, 

ť Květen. Mezi rodiči, pořidku a jen v Jeseníku. 1'raděd, l*elršíýn, Velk. 
kollina (W. Fl.), Dělmaroviec u Waldenburka (Dr. Pax). 

o o Lisly vespod více méně, plsfnalé. 

500 X ^^^' S* í-api^ť^a X ('iwí'i*^a Wimm. Listy podlouhle opak- 
vejčité, na spodu trochu zaokrouhlené, krátce zašpičatělé, na líci kalně 
zelené, jemně a měkce chlupaté, vespod šedozelené s žilami trochu 
vyniklými. Jehnědy 9 podlouhle válcovité. Semenník vejčitě kuželovitý. 
Blizny čárkovitě podlouhlé, odstálé neb skloněné. Letošní větévky 
a pupeny krátce chlupaté. 

V, 2-00— 500 m. S. Reichhardti Kern. 

ť buben. Poiidlui. Piybníky u Lalvy u Těšína, Kdluíou 1SS5 obje\ena. 

499 X '^^1* !^' tdn^i'^?! X a»i'itii Wimm. Listy podlouhle 
opakvejčité, k dolejšku silně zúžené, s velmi krátkou, řasnatou 
špicí, vlnovitě pilovité, na líci kalně zelené, svraskalé, ne- 
lesklé, mrtnaté, Jehnědy pestíkové, dosti malé, husté. Gnělka 
žádná neb kratičká. Blizny krátké, vejčité. Pupeny jen skrovně chlupaté. 

V. 0-50— 1-50 )». S. multinervis Dóll, S. lutescens Kern. 
t* Duben, ivvěten. Rybníky u Laky u Těšína (Kolula). 

500 X '^01. S. caprea X aurita Wimm. Listy eUiptické 
neb opakvejčité, v přední třetině nejširší, se špičkou krátkou 
nazpět ohnutou, vlnovitě pilovité, na líci kalně zelené, trochu lesklé, 
slabě chlupaté, vespod šedozelené, na vyniklých nervech šedo- 
plsťnaté. Jehnědy 9 vejčitě podlouhlé. Šupiny zpředu černavé. Nízký 
strom s vystoupavými větvemi a tenkými hnědými větévkami ; mladé 
větévky a pupeny lysé. 

V. 1-00 -3-000 »i. Od S. aurita, jíž se v mnohém ohledu po- 
dobá, liší se svým stromovitým vzrůstem, svými černavými až černými 
a huňatými šupinami. 



282 



ť DuIhmi, kví'U'ii. Mezi rodiči ixírídkii. V jcdiKnii žIcImi n:i ccslr mezi 
Lukovem a Hardekem jcii jeden č silný slidmek (Uboniýiii ISSii objevena), 
u Volk. Mezi^^ěi, v lese Ochoza ii Nov. Měsla, u Zámku ŽcTáni. Ve Východní 
čásli u Val. Klobouk. Ve Slezsku: na úpalí Skalice blíž rslroně (Kolula). 

IX. R e )) e útes Wiuiui. Kře s oddenkeni v zemi plazivýni a \ etveuii 
vystoupavými. Lisly sušením snadno černající. Prašníky po vypylení (■erna\(''. 

502. S. repeiis L. (V. plazivá). L i s t y v e j č i t ě k o p i n a t é, 
až čárkovité. krátce přišpičatělé, celokrajnó neb ne - 
patrně zoubkované, vespod neb obak přitiskle stribroběle hedvábité, 
řidčeji posléz olysalé, na líci posléz kalně zelené, trochu lesklé, vespod 
n a s i v ě 1 é, též později hedvábité, Palisty kopinaté. Jehnědy před 
listím se v y v i n u j i c i, o k r o u h 1 é, h u s t o k v ě t é, n e j p r v 
přisedlé, plodní kraťounce stop kate; šupiny chlupaté, 
zpředu černonachové. Semenník hedvábité šcdoplsťnaty, 
jeho stopka 2— Bkrát delší než žlázka a kratší než listen. Mladé větévky 
plsťnaté, posléz lysé. 

V. 0'20— 60 m. S. polymorpha Ehrh. Tvar listů a odění proměn- 
livé. Tvary hlavni jsou: 

a) genuina Čelak. Listy vejčité, vejčitě podlouhlé neb kopinaté, 
kožovité, lomivé, se špicí často v řasy složenou, nazpět ohnutou a krajem 
ohrnutým. Jehnědy $ krátce válcovité. S. vulgarJs Koch. S. incubucea 
Willd. non L., S. repens Sm. Tvar s listy široce vejčitými a obak 
hedvábitými (/:í argentea Smith spec.) 

h) r o s m a r i n i f o 1 i a Koch (sp.) Listy čárkovité neb čárkovité 
kopinaté až podlouhlé, měkčí, ohebnější, na kraji neohrnuté neb málo 
ohrnuté. Jehnědy 9 skoro kulaté S. angustifolia Wullf. 

"b niilieii, kvelen. Vlliki'' jiísciny, vlhká bařinná a rašeHnná luka. tiozliou- 
šena. Roslliny, z Moravy, klerť' jsem viděl, náležejí k rozsířenějsíuui (varu a), l\;u- 
b) luiiohem řidší. V brněnském kraji: u Jedovnic směrem k Račicím n 11 lia- 
ěic (1'heiiner), u Svitavy Niessl). bařinná luka u Čejce (Kržisch). Za Chalon|ikami 
]tři kraji houšliuy Kroužky a u Vrahovic blíže Iralě ve Ivaru a) i /?) (S|iilzner) 
Ve Znojemsku: kolem Mikulova (l)omas), Hrušovan a Čížova 11 Vranova (Oborny). 
V cesk. uior. pohoří: Mělkovice u Zdaru. — Sv. Kopeček n Olomouce (Sapelza), 
rašelinná hika 11 ďrnovíra a (Iryfíova (Mik), kolem Roudna (Sehlosser a Rie^er), 
u Berouna ((lans), na Fichllictm u Slřelné (Burí;hauser), luka mezi Velkým kosi- 
nem a Rapolínem (Oborny). V jiliovýchodní části : kolem Uher. Hradiště (Schloi;!), 
v příkopech lialě pod nádražím lizeneckým (Bubela), Vá])enky u Val. Kloboulv. 
— Na jediu' louce nu'zi Bobrky a Vesníkem u Vsetína (Bubela), Svinec u No\-. 
.hčína (Sa]>elza). Ve Slezsku: u Bloi;'otic (Kolbenheyer) a j. m., v Těšinsku ne- 
zřídka, h) r»ářko poblíž í;ďáru (F. Kovář). 

501X '"íO^. S. aurita X i'*^^"^ Wimm. Listy opakvejčité 
až opak vejčitě podlouhlé, zpředu širší, se špicí namnoze nazpět 
ohnutou a krajem slabě vlnovitě pilovitým, na líci řídce krátkochlu- 
paté, trochu s v r a s k a 1 é, vespod šedozelené. Pahsty srdčitě vej- 
čité. Jehnědy podlouhle vejčité. Semenník kuželovitý, jeho stopka 



— 28:3 — 

2~3krát delší žlázky. (Inělka kraťounká, s iDliznami často dvoukla- 
n\'mi, přímo odstálými. Keř nízký. 

V. 1-50— 3-00 )n. S. anibigua Ehrh., S. plicata Fr., S. incubacea 
L. dle Fr., S. spathulata Schultz Starg. 

ť iMilicii, k\ML'ii. Velmi poiidku. INIczi rodiři \ iiríkopecli Irair ii Bzeiice 
a Ivolcm Vsolíiia Jiubťloii 1S81 pro úzeiní objevena. 

C) Glaciales Koch. Kře nizoučké s plazivýin oddeiikcin. .Irlinrdy lui konci 
li>liialýcli příslím rokem se prodlnžnjícíeli vél(''Vck. 

503. S. herl>;K'ea L. (V. zakrslá). Listy okrouhle vejčité, tupé 
neb uťaté, pilované, lysé, obak lesklé, síťkovitě žilnaté. 
J e h n ě d y 5 — 10 květe, šupiny duté, brvité. Semennik lysý, krátce 
stopkatý. Gnělka krátká, s bliznou dvouklanou. 

Větévky 002 -O- 10 m dl. 

"b Červen. Slěrbiny skalní a \ slerku nejvyšších hi-ebenn .h'seníka. beskové 
l<ameiiy na l*radědn, na I\_'(ršíýnn a ve Velk. kolline (GralNnvski) I. 

153. Pí^mliis Touni. Topol. 

^4) Supiny jehned brviU''. Tyčinel< namnoze S. Mlad('' \ýboid;y mrlnaU' 
neb ]»lsfnalé, mlaih' lisíy nelepkave. 

504. P. all)a L. (T. bílý, linda). Listy okrouhlé neb okrouhle 
vejčité, úhlatě hrubě zubaté, na výstřelcích též dlanitě 3 — 5 laločné, 
vespod běl o- neb šedoplsťnaté, v stáří též olysalé a ve- 
spod stříbrošed('' ; řapíky přioblé. Pupeny tence p 1 s ť n a t é, n e- 
lepké. Šupiny jehněd prchavé, nestejně zubaté neb skoro 
c e 1 o k r a j n é, rezavé, brvité. Tyčinek 8. Blizny namnoze 
dvoudílné, žluté. Tobolky vejčitě kulaté. Strom s k o r o u šedou, po- 
sléz roztrhanou. 

V. 15 00 — 30'00 m. Listy hustě plsťnaté neb u /íj denudata, Gelak. 
(P. canescens Aut. plur. non Sm.) posléz dosti lysé, vespod stříbrošedé 

f? l!i-ezen. diilieii. Poříčí, vllikí' háje, boiišliiiy. Obecný v jižin'm a slředním 
území a i jinde rozšířen: ješlě n Teplice \- .íeseníku (l'aul). 

505. P. ti-emula L. (Osyka). Listy vejčité neb okrouhlé, 
tupé neb krátce přišpičatělé, vykrajované neb úhlatě zu- 
baté, stejnobarevné, později úplně lysé, na výstřelcích srdčité, 
pilovité, šedochlupaté ; řapiky silně s obou stran smáčknuté, dlouhé, 
lehce pohyblivé. Šupiny jehněd hluboce dlanitě stříhané, hnědé, šedě 
huňaté. Blizny nachové. Strom, zřídka kei- s korou bělošedou, hlad- 
kou, pupeny lysými a lepkavými. 

V. 5-00— 20-00 m. 

^ lUezen, didien. Lesy. meze, slráne. lvřo\i^ka. Obecný v rovině i v před- 
hoří až do ziiačn('" \ ýše. 

504 X '^>0'5« !*• ííl'>íi X tremula Wiium. Listy srdčitě okro u- 
h 1 é, vykrajovaně ' zubaté, na líci tmavozelené, lesklé, vespod tence 
šedoplsťnaté, posléz lysé, na výstřelcích nelaločnaté. Šupiny jehněd 



— 284 — 

zpředu nestejně stříhané, lesklé, hnědé, huňaté. Tyčinek 8. 
Blizny 2 — 4dilné, žluté. Tobolky vejčitě kuželovité. Strom s pupen\ 
-tence šedoplsťnatými až lysými. 

V. 10-00— 25-00 m. P. canescens Smith., P. hybrida M. Bieb. 

ť Březen, diibeti. líáje, křoví, břeliy. V jižním území porúziui. Na Mora\ ř 
a r>yji (Reissek), Liižánky v Hiiié, Rajhrad, kolem Sokolnic (Makowsky), Náměšf 
(Roenier), Přerov a Chropin (Si-hlosser). Zdali všechna zde uvedená stanoviska 
sem náležejí, nelze zjistiti, ponévadž není dokladu. 

B) Šupiny jelméd lysé neb skoro lysé. Tyčinek 12 — 30. Yélve a lisly 
lysé, pupeny a mladé listy pryskyřicí lepkavé. 

a) Kúra mladších vétví kožovile žlutá, řapiky se >lr;ui smáčknuli''. Li>ly 
Irdjliranné neb kosníkové. 

506. P. iiigTa L. (T. černý). Listy trojhranně ve j čité neb 
kosníkové, dlouze zakončíte, vykrajovaně pilovité, nebrvité; rapík 
bez ž 1 á z e k. Jehnědy válcovité, krátké, šupiny dlanitě stříhané, lysé. 
Tyčinek až 30. Blizny skoro přisedlé, široké, nazpět ohnuté. 
Tobolky kulalé Strom s větévkami mladšími příoblými, slabě hra- 
natými, kmen s větvemi rozložitými. 

V. 15-00— 25-00 w. Blizny žluté. 

ť l»uben. Lesy, luka, l)řeliy, u cest a silnic. Rozšířen a zhusta sázen. 

* P. italica Much. (T. vlaský). Listy kosníkové neb trojhranně 
vejčité, dlouze zakončíte, pilované, lysé, z mládí lepkavé. Jehnědy 
válcovité; šupiny dlanitě stříhané, lysé. Kmen s přímo vě tevným, 
jehlancovitým vrcholem, lysými a lepkavými pupeny, u nás 
jen (5. V. až 3000 ni. P. pyramidalis Roz., P. fastigiata Poir. 

1) ]>uli(Mi. Puxodem z Východu a ještč na Krimu domovem. U ňás zhubla sázen. 

* P. moiiilifera Ait. (T. kanadský). Listy široce trojhranně 
vejčité, na spodu uťaté neb slabě srdčité, brvité, řapík pod čepeh s 2 
žlázkami. Šupiny jehněd jemně stříhané. Blizny žluté, přímé, dvou- 
laločné, dlouze stopkaté. Mladší větévky korkovými žebry hranatí'. 
V. 10-00—20-00 ni. 

ť Duben. Původem ze Sev. Ameriky. U nás namnoze jen r^, zříflka sázen. 

b) Větve hnédočervené, prioblé. ftapíky přioblé, nahoře žiálikovilé. 

* P. balsamifera L. (T. balšámový). Listy vejčité neb p c- 
dlouhle vejčité až elliptické, zašpičatělé, tupě zubaté, na spodu za- 
okrouhlené, vespod bělavé se zřetelnou tmavší sítkou žilkovou. Šu- 
piny jehněd stříhané. Strom s v e 1 i ký m i a lepkavými pupeny. 
V. do 12-00 w. 

1? Duben. Původem ze Sev. Ameriky, u ná> ])oří(lku \ zahradách, sadech, 
u silnic a [)olokii sázen. Kolem P>rna, l)osko\ic a .lihlavy (Oboriiy), saily ^■ lia- 
ěieíeh (Sjíilzner). 

31. Řád. Moraceae Endl. Morušovité. 
154. Morus L. 3I(n*use. 

Květy jedno- neb dvoudomé v jehnědovitých klasech. Okvětí 



— 28Ó — 

41isté, na plodu zdužnělé. Semenník s 1 vajíčkem a 2 niťovitýnii 
bliznami. Plod nažka. 

* M. alba L. (M. bílá). Listy okrouhle vejčité neb přísrdčité, ne- 
dělené neb laločnaté, měkké, na líci hladké, vespod roztroušené 
srstnaté. Klasy pestikové asi zdélí své stopky. Okvětí po kraji lysé 
neb trochu brvité; blizny bradavkaté. Plody bílé, červené, mdlé. 
sladké. Strom s větvemi šedohnědými. 

V. 6-00— 12-00 m. 

ť K\('Umi. Píivodciii z Východu. (' nás zde onde prslováiia. Kdlcm tíriiu, 
Olomouce, Šuinberka (Oborny), Kloliouk (Slcii^oij, Slavkova, Yysko\a, Kriunlova, 
Tišno\"a. — Kolem Proslějoxa (Spilziicr), Znojma, Mikulova (Oborny). Návo.s 
v Tučapoeh a Pruseno\ k iVii (Červinka), Vsciin (Buljola), No\ . .lirín (Sapotza), 
koleni Mislku ((ioyela), kolem Belska (Baier), u Vidna\y. — 

* M. nigra L. (M. černá). Listy vejčité neb vejčité podlouhlé, 
zašpičatělé, na spodině namnoze srdčité, prítlustlé, nedělené neb ne- 
pravidelně laločnaté, na líci velmi drsné, vespod mrtnaté. Klasy pe- 
stikové vejčité podlouhlé, mnohem delší své stopky, neb skoro přisedlé. 
Kraj okvětí a blizny srstnaté. Plody nakyslé a černé. Strom s vět- 
vemi světle červenohnědými. 

V. 5-00—12.00 m. Plody 2krát větší než u předešlé. 

ť K\elen. l*u\o(lem z Yýcliodu, u nás sázena, leč ndeeji než předešlá. 
l»osli liojně v okolí Znojma (Oborny), .^klrliniec u Kloboidc (Steiger), pořídku 
v okolí Proslějova (Spitzner), Střelecký dvůr v Uh. Hradišli (Schlogl), kolem 
Slrážnice. — U Yselína (Bnliela), u .Mislku ((iogela). V Belsku (Baierj a j. ni. 

32. Řád. Ulmaceae Mirbel. Jilmovité. 
lóó. Ulmiis L. Jilm. 

Květy obojaké, okvětí zvonkovité, nachové 4 — 8- (nejčastěji 5-) 
klané. Tyčinky 4—8 (obyčejně 5), před cípy okvětními. Semenník 
s 2 čnělkami, na jejichž vnitřní straně blizny se nalézají. Nažka jedno- 
semenná, okřídlená. Stromy neb kře s dvouřadými listy a opadavými 
palisty. 

A) Kvěly dlouzeslopkalé, převislé, křídla ellijilirká, lnn~ialě brvilá. Posh-anní 
žebra lislu skoro všecka jednoduchá. 

507. U. peduiiťiilata Fougeraux (1782) (Vaz). Listy vejčité neb 
vejčité podlouhlé, dole nestejně šikmosrdčité, řapíkaté, dvakrát ostře 
pilovité, na líci posléz dosti lysé, vespod hustě pýřité. Tyči- 
nek 6 — ^. Rourka čnělková 2k r á t kratší než semeno, as zdélí 
hlubokého výkroj 'm blizny. Strom s větvemi z mládí chlupatými. 

V. 10-00 -20-00 m. U. effusa Willd., U. ciliata Ehrh. 

t) Březen, duben. VUikc" lesy, břehy. V ro\ine a nízkém předlioří rozšířen, 
zhu>la sázený. V éeskomorax sk(Mn pohoří porůznu ; \ jižní cásli od Náměště 
a Ivančic dolu hojný (Oborny), Krizová hora u Huslop<"ce (Schierl), nero.ste kolem 
Klobouk (Sleigcr), u Bzence ho Babela nenalezl. Kolem Nosi.slavi a Krumlova hojný. 
Hojný kolem Proslějova, Dědic a 'J'ovačo\a n Lilovle (Spilzner). Kroměříž (Palla), 



28(1 



(lloiiiMiic (:Mik), ŠiiiiilHTk (Paiil). .\ii\. .liřiii (S;\|m'Iz;i). ii >lrcliiiri'. \ jMirlrí Oslni- 
vic-c, ])ri OlcšiK- a j. \ ulóili iiiíslc(k(''ni (<Ini;cla). n Opavy a ii l*niicri\a ii Třšíiia 
(Kolltciilicycr)^ ii \'i(liia\y. 

Ii) K\My králce sl(i|ikal(', |)n'iiii'. Pdslraiiiii ži'lira lislii /. ncjxMši rá-li 
vidliriialá. I'l(i(l vojčitý, z predii zadkroiililciiý. lysý. 

50S. r. campestris L. (1753) (J. polní). Listy tenké, široce vej- 
čité, zpředu širši, s velmi nestejnou šikmosrdčitou spodincu, špičaté 
neb dlouze zakončíte, í^krát ostře pilovité, na líci lysé neb draslavé- 
vespod na žebrech ± nirlnaté. Tyčinek o — 6. Rourka čněl ková delší 
než pouzdro semenní, téměř uprostřed plodu položené. Křídla tenko- 
blánilá, měkká, špinavě zelenavě šedá, skoro 2krát delší než u násle- 
dujícího druhu. Strom neb keř s větvemi z mládí chlupatými, skoro 
plsťnatými. 

V. až 80-00 III. U. montana Smith (1808) Host. fl. Aust., víz A. 
Kerner Fl. exs. aust. hung. čís. 264. 

t? tticzcii, (tiibcii, lisly vyvinují se o S 1 1 dni i\v\\ r ne/, ii iiáslcdniícílin. 
l.csy li(iriialřjšicli jiololi, kcrnah'' slráiir. V palinikarini' a |ii'i'dlinii idzšiicii. \ rn\ inr 
|Hii-iiznii a lirz|Micliyljy jeti sázen. \' l(\ ěleně jililaN sk('' ne|i()Ziiaineiián. linjný kolem 
Znojnia, \'i'aMn\a, 'l'as((\ie, Milviilov a, l\nniiln\a, na l'nla\ skýeh ki)|iciV|i a odhal 
v lirněnsk(''ni kraji liiiieiu na se\er (Makowskyl. kuleni Ti>n()\a a Sloupu. — 
Kri/,o\á liora n lluslnpeěe (Sehiiai). .lednuHi\e \ lesich draliansk(''li() liájeni>lví 
a U Ilaěie (Spilzner). Nerosle koleni lizem^e, z<le onde kolem Welina (jínliela). 
na .lavorině (lloiiiliy), l\olem Val. Klolioid;, ^ Ži\ý plol \ Tneapech (('ei\ ini<a). 
Ve Slezsku: koleni 'l'ešiiia n liy^lizyi-e iKollienlicyci), na 'ruin (Kolnla). kolem 
()pa\y a Vidná vy. 

50Í). r. ií-lal)ra 3Iill. (J. lysý). Listy dospělé tuhé, příkožovité. 
vejčité, s nestejnou, šikmo srdčitou spodinou, krátce přišpičatělé, 2krát 
vroubkovaně pilovité, dospělé na líci lysé, dosti hladké a 
skoro lesklé, vespod lysé neb skoro lysé. Tyčinky 3 — 4. Rourka 
čnělková kratší než pouzdro semenní v přední tře- 
tině plodu položené. Křidla tuhá, příkožovitá, bledě našedi- 
věle žlutá. Strom neb keř s větvemi z mládí roztroušeně p ý- 
ři t ý m i, pak lysými. 

V. až 30'00 II'. U. campestris Aut. pl. non L. 

h Březen, didien. LislnaU' Jiáje, lioiišiiny, kej-nalí' slráiie, \ ro\ine a pi-edliorí 
až k r)00 w. rozšiřen. Hojný \c znojenisk(''m a liriiěn>l;('m i^raji. lak ]iod('l Znojma 
a, odliid pod('i liraniee zemski- (()l)orny), lirno, ,\damo\. Klobouky (Sleiiici'). 
Byslíiee (Ohorny), kolem l.oiiiniee (IMuskal), t!osko\ iee (\iessi), liojiiý liolein Hlanslia 
a v l<rajiiie i^rninlovslši' a kyjoxski'. — Hojný \ Proslejo\sku ave žlelieeli liá- 
jeinsUi draliaii>k('lio (Spilzner). Kolem .lililavy zde onde pi-i silnici >ázeii a \ le>ícli 
vlroušeii jako u \Valdllau^enll a Alleniairku (l{eieliardl), ii 'l'ií lip (IN>koniy). 
ojediněle, kolem jlaeic pii silniei xcdiaieí do Telee, nerosíc kolem Slaxonie (Oliorny). 

V severní Moravě: Ivolein lieronna ((lans), tioiidna (lťiei;(M) a l'neo\a (Selilossei). 

V jitiovýcliodní části: kolem Kroměříže (1'alla), kolem Oloinouee, Slřeliu', Uli. 
Hradiště (Solildi;!), a lese Máji a na Sv. Floriaiikii n lízenee (P.nhela), 'l'iiěapy 
(Šlěpánek), Hukvaldy a Piiljor (Czi/.ek). Ve Slezsku : n Těšína a lilo-olir (Kollien- 
heyer), Opaxa irrhaii). 



— 287 



(3) 5 u b e r O s a Elirh (spec.) Obyčejně ker s malými listy a vět- 
vemi korkem křidlatými. 

v jižní rásli roz^^iřcii, li'/ \i l'rns|('jn\ ;i (S|iil/.iici-) a \' (Ihořc ii Ki-oníř- 
i-í/.c (1'alla). 

33. Řád. Canabineae Endl. Konopovité. 
KiMly : 

fí) KvMciisU i |M'siik(i\ ('" iclnirddx il(', |MiZ(lrii šišl<i(\ ili', Ze siicliuiiiázdřilýcli 
siliiř se zvcliriijícícli š(i]iiii, \ úžlalií (l\(Mi Aii|iiii 2 — .") k\ílkii, každý šiipiiiknu 

(lnic nlicjalý. Kol šldllltox ilr lorcilý. 156. HuiHuluS. 

h) K\Mcnsl\í |irslikii\c lisliial(''. laliialř klasiiali'. k\My iicjvin' po (hon 

\' úžlabí lislii, každý s\ýiu pi)s\'i)\ilř s\iiiiilýiii lislciiciii ulialciiý. Kel l\()líiik(n ilř 

pi-dl lý. 157. Canahis. 

ir)(). Humiilus L. Chiiiel. 

510. H. liipuliis L. (Gh. obecný). Lodyha otáčivá, hrbolatě dra- 
slavá. Listy dlonhořapičné, srdčitě vejčité, dlanitě 3—5 laločné neb dílem 
nedělené, hrubě pilovité, na líci draslavé, vespod se zlatožlutými žláz- 
kami. Palisty dílem srostlé. Květy prašné ve volných, úžlabních 
latách, pestíkové v krátkých konečných neb postranních klasech. Oddc- 
nek plazivý. 

V. až 5*00 w. Okvětí 6 květů bělavé. 

ť Ccrvcii, srpen. Vllik(' kh>\í, poríří, ploly. (Ilifciiý v i-(i\iiiě i pi-rdhni í. 
Zde onde sázen: jako koleni 'l'ěsan n KlolMudv (Slei^cr), n Kravská polilíž 
Znojma (Oboray). V nejnovější době zakládají se s prospěchem mab' chuiebiire 
koleni t*roslějo\a : jako ii Zešova, Doniainyslie, Slarmek, Lnkolína, l!ilovir. \ť 
velkiMii u l*i-áslavie jioltlíž Oionioiiee a Tršie Idíže Přeros a (Spilzner). I*ěslnje m' 
poi-ídkn n 1'acelliik, dří\'e hojně pěslo\án pod l!rádk<MU u 1'riisenovic (*'''i'\ inkal. 

157. Cauabis Touni. Koiiopo. 

511. ť. sativa L. (K. setá.) Lodyha přímá, jednoduchá neb roz- 
větvená, přitiskle chlupatá. Listy vstřícné, dlonhořapičné, prstnaté, 
5 — 7četné, lístky kopinaté, pilovité, nejhořejší listy často nedělené, n.i 
líci draslavé, vespod žláznatě šedopýřité. Palisty prosté. Květenslví 
úžlabní, pestíkové latnato-klasnaté, prašníkové vrcholíkovité, v konečnou 
latu sestavené. 

V. O-SO— 1-50 w. Okvětí 6 květů bělavé. 

Q Oervenee, srpen. IMvodein z liiilie. Seje se na [lolích i \ zahradáeh 
došli li'ijně, z hiisla i zdixděiije. 

34. Řád. Urticaceae EndL Kopřivovité. 
Hoíly: 

a) Kvěly jedno- neb dvondoiné. (>k\ěh' prašných kvěhi 4 — ."xhlne, se 
4—5 lyěinkami, peslíkovýcti 4lislé, 2 \ nější líslky menší neb žádni', xnilrní 2 
na plodu zveliěeh'-, jej zakrývající. Bliziia ])iísedlá, hla\alě šlěliěkovik'i. Byliny 
se žaliavými dihipy. ' 158. Urťica. 

h) ivvěly niiiolioinauželiié. Okvěh' kvěhi prašných 4dílii(", s 4 lyěhdiaiiii, 
peshkov('' Irubkovité, 4zubé. Čnělka kráiká s kťopácko\iUui bliznou. Prašníky 
obojakýcli kvělii spriižně se vynirštující. Byliny iiežaha\<''. 159. rciťlBtayid. 



— 288 — 

158. IJrtica L. Kopřiva. 

512. ^J. ureiis L. (K. palčivá, žahavka menší). Lodyha obyčejně 
větvitá i s listy porůznu chlupatá a žahavými štětinami pokrytá. Listy 
vejčité, špičaté, stříhané zubaté, vstřícné, řapíkaté. Květy 
jednodomé, oboje na téže větvi v latách úžlabních, 
namnoze kratších řapíku. Kořen jednoduchý, vřetenovitý. 

V. 0-15— 0-45 m. Okvětí zelené. 

(J) Kví-ten, řijcn. Rumiště, puslá iiiísla, zídky, návsi, zaiirady. V rovině 
i iiicdiioři až k (íOO m obecná. Někdy i na hřebenech vysokých hor, jako 
koliMU ocliranného domku na Lysé hoře 1881 (Oborny). 

513. IT. (lioiea L. (K. dvoudomá, vehká.) Lodyha jednoduchá 
neb slabě větvitá, přímá, hranatá i s listy krátce chlupatá, s vtrou- 
šenými štětinkami žahavými. Listy srdčitě podlouhlé neb 
s r d č i t é, dlouze přišpičatělé, hrubě pilovité. Květy d v o u d o m é 
v latách úžlabních, posléz převislých, delších než řapík. Oddenek 
plazivý, oblý, větvitý. 

V. 0*40 — 1*50 m. Okvětí zelené. Tvar listův a odění velmi 
rozdílný. 

2|- Červenec — záii. IMoly, křovišlě, břehy, lesy, ])uslá misla. Obecná nělvdy 
i v horách, jako u Křivťdio javoru i)od Žákovou lioroii a na l^ysé iioře přes 
1300 m. U nás v ochudách: 

/?} s u b i n e r m i s Uechtr. Rostlina kratičce a měkce chlupatá, 
namnoze zcela bez štětinek žahavých. Listy vejčitě podlouhlé až po- 
dlouhle kopinaté, ostře pilované, skoro lysé. 

Slinná křoviště, vlhké lesy, porůznu. Karlouzy s Ivarmi základiiíui. lířcclax. 
Val. Klobouky, u Tise ve Velk. Losině, v údolí horní '{'isé', Trausnic u l*elrovic. 
ti Opavy pod Ovčíriuiu, .Tanovice, Rymařov, Bruíitál a j. 

y) m i c r O p h y 1 1 a Hausmann. Lodyha silně větvitá. Listy 3- až 
4krát menší než u tvaru základního a jako lodyha s jednotlivými ště- 
tinkami žahavými porostlé. 

Zřídka a ojediněle. 

159. Parietaria Touni. Drnavec. 

514. V. ofíicinalis L. (D. lékařský, bouchavec.) Lodyha přímá, 
jednoduchá neb krátkovětevná. Listy střídavé, řapíkaté, vejčité 
kopinaté až vejčité, k oběma koncům zúžené, celokrajné, brada vkaté 
tečkované, na líci lesklé, skoro lysé, vespod i s řapíky a lodyhou 
krátce chlupaté. Květe nst ví úžlabní strboulovitě ná- 
hlou č e n é. 9 květy nečetné. Okvětí obojakých květů zdélí tyčinek 
a asi zdéli listenův obalních okolo květenství. 

V. 0'40— 80 ni. Listeny obalní zelené, okvětí květův obojakých 
l)ělavé. 

^j- Cerxcn — říjen. Křovišlě, nnnišlě, ploly, zdi, poríiznu a |iniize zdniiiác- 
nělý. Na ruinišlícli a pldlecli kolem Mikulo\a a Lednice (Sclilosser). kdlein Tře- 



•2m — 



bové (Hasliiiger), kraj zaiuady ii Mi(-lialsk('' Ijiáiiy \ OIuiikuuú (.Makuwsky), iia 
Kotouči u Stramberka (Sapelza a Czížck), na Ichiciki Kuloučc, pouze zavlečen 
a uehojně (Spilzucť), poblíž IMundhollerovy barvírny v Nov. Jičíně (Sapetza), 
na Knčhyui u Trojanovic a Javorníku (lýž). — \^c Slezsku: kolem Opavy 
(Urban). 

35. Řád. Chenopodiaceae Vent. Lebedovité. 

Kódy: 

I. K\My bťZ li>,l('ni'n iidi jen ^ s 2 lislciici, (»l<\"člí ziislupiijíciiui. Okvelí 
bylinné. Kel kruhovilč luřcný. 

A) Lodyha článkovaná, bczlislá. 

a) Květy obojaké, někdy mnohonianžcIiK', do jamek kyjo\it('' osy klasov*' 
ponořené. Okvětí nedělené, toliko skulinkou rozčísnulí', za plodu houbovité, nažku 
uzavírající. Tyčinka 1 neb 2. liiizny 2. Kol kolem mouko\ilé'ho bílku. 

160. Salicornia. 

B) Lodyha nečlánkox aná, lislnalá. K\ěly jednodomé'. Semenník kolmý, se 
stran smáčknutý, všech neli četnějšíeh peslíko\ý<b květu zakrytý 2, na plodu 
se zveličujícími listenci. Onělky 2. (tkvěli prašii(''lio květu 3 — Sdílné, na spodu 
s 3 — 5 tyčinkami. 

a) Květy pcsliko\('' dvojlvarné', vedle liezok\ělnýcli kro\ kalých l(''ž neuuiohé 
s 3 — 5 dílným okvětím, bez krovek a ro\uo\ázným [ilodem. Krovky mezi se- 
liou úplně prosté, dolními kriiji ku stopce kxělní jako ^biliající křídlo přirostlé. 

161. Atriplex. 

h) Květy peslíko\(> slejuol\arn('. \šecky liezok\ ělm''. o 2 kro\kácli, s kol- 
mým plodem. Krovky na dolejšim kraji \'e>polek \ íce m(''ně sroslh'. leč po stopce 
nesbíhající, dělajíce taštičku, na j<'již dně n;ížka sedí. 162. Schizotheca. 

C) Květy dvoudouK-. Okxělí pesliko\ých květu 2 — 1 zuIk', liez listencaw 
a) Květy v klubkách, klubka prašiiiko\á \ naliých klaseeii, jejich okvětí 

4 — 5 díhu', s 4 — 5 tyčinkami. pes|iko\á ližlabní -- oksělím 2 — 4 zubým. 
ztvrdlým, plod zcela uzavírajicim. cnělky 4. 163. Spinacia. 

D) Květy obojak(' bez li>lencn, ^ ok\ělim 1 — .">. řiděeji 2 — 3 dílným, 
jMiinetáiu'm tyčinek \' jednollixýcb kxělecli \řy. mnohomanžehii'. Kliček v semenu 
kruhovitý kolem tiílku. 

a) K\ěly ol:)ojak('. IMod srostlý s <l(j|ej;kem ."xliluidio okvěli, \řž květy 
každébo klidiíčka nejdoleji vespolek sroslb' a do kroužku semeiiuík obkličujícího 
veiknuié. 164. Beta. 

J>) K\ěly obojak.-. zřidka. miioliomaiižebK^ na klubičku prosté, semenník 
s okvělím nesrosllý. 4'yčinky na dně (jk\čli |>řirost!('. 

a) Květy obojaké. (tkvěli na plodu zveličeb'. šfa\ nalě dužnaté, zbarvené, 
bez přívěskův. Semerra kolmá s eliiiipla\ ko\ ilým okxělim. 165. BUtum. 

.3) Okvětí naumoze .'xlilni-. na iHudu bylinné^ neb sotva trochu zdužnělé, 
liez hstencuv. liiizny 2. ziidka 3 — ."). i.rosU'. Semena rovnovážná neb kolmá, 
s osemením chruplavko\ ilým. K^'^- Chenopodium . 

■;) Okvětí 5 klanné, ušty jela, na hřbetě pod koncem s příčným přívěskem. 
Aluno obojaké kvěly pometáním tyčinek lež peslíkové. Rlizny 2. Nažka na 
konci vtiskla. Semeno rovnovážné, s l>lánovilým osemem'm. 167. Kockici. 

II. Každý květ s 2 lislenci, ok\ělí sudiomazdiili' neb bylinné. 

11) 



2t»0 



a) Kvřly iiaiiiun/,c |)(i :\ \ ii/.lahi li>|ii ^kluhcíK'. uliojaki'. zřídka |miiiii'- 
láiiiiii lyčinek iu>>líkn\ .•. H-^Iimicc malí' -MiUa ziiah'. ()k\rli .'xlílm''. usly \r\\n licz 
pvívf-sku, tlu^^ř, (lii/iialr, nažkii na konci iicli jio slraiiř sniárkiiiiliiu pn^h'/ nza- 
vírajici. 'ryí-inek 5. líliziiy 2 — 3. Klií-ck \ xmhciií \ jahu- loxiiiř zá\lll<M\iiř 
stořoiiý, bilok sjídrý. \ iiř kliřkii a jím \ 2 řásli rozdřiciiý. 108. Sucieda. 

h) KvMy oli(ijal<(' --c zi-clclnýiiii ÍÍsIimuí a okxřlim r)li>|ýiii. Jjslky ok\řliii 
na hiiiclí' s přicnýni liláuox ilýni ucli kýlmilýni příx tSkciii. '1'yrinck o zi' dna 
okvMi. Seniciin liczbílcrni'. io\ noxážm'' ^ lilán<i\ ilýin iixMncníni a klíčkem >n>n- 
l.uvik-' lo.Vným. Í6'.9. Salsolo. 

1()0. Salkornia Tourii. Slaiiorožec. 

515. S. hei-baeea L. (S. bylinný.) Lodyha přímá neb položená, 
vstřícně větevnatá, bylinná, dužnatá, bezlistá, lysá. Články válcovitě 
opakkuželovitě , na konci s mázdřitým , dvouklaným okrajem. Po 
každé straně článků 3 do trojhranu postavem'' kvítky. Semena hladká. 
Kořen vřetenovity. 

V. 0-10— Oo5 111. S. europaea L, S. annua E. B. 

(0 Srpen, záři. Slam' |Midy, \yscld.' ]ii-ik(i|.y. |ia>l\iny. 1'nruznn \ jižní 
-Moraxě. V [li-ikopccii a na xllikýdi nuVlcch mezi .Měnini-m a Zacany |.\iai<n\v- 
sky). Imjný v |iiíkn]tii n Iralř u I (u>l()pf>čc (Schierl). pi-cliujný n Criře (Wiesiii-i). 
u Tcrcziiva. — Mezi .\osišla\í a Zajcríni a linjný \c >lanýcii jamácli mezi 
Zajerirn a nádražím |li'rlilrilz|. mezi iMnohnlrrm a (inleiďeldem (l!ei>>ek) a ko- 
lem Novéhii Picruva (líipper. ) 

IGl. Atriplex Touni. LolHMla. (Atriplox Séct. Euatriplex G. A. Meyer. 
Dichospermum Dumort ) 

51G. A. nitoiis Sclikuhr. (L. lesklá.) Lodyha přímá, větvitá, větví 
přímo odstálých neb rozkladitých i s listenci hladká neb pomoučená. 
Listy řapíkaté, srdčitě trojhranné, hořejší trojhranně podlouhlé, cho- 
botnatě zubaté, toliko nejhořejší v latě někdy k o p i n a t c 
a celokrajné, spodní a prostřední se spodinou uťatou neb hrálovitou 
a jako předešlé na 1 í c i z e 1 e n é, lesklé, vespod š e d o- n e b 
b ě 1 o I u p i n a t é. Květy v klubíčkách: krovky plodní vejčitě 
kosníkové, krátce přišpičalělé, celokrajné, se síťkou žilkovou. 
Stopečka plodní vícekrátkratší než nažka. 

V. O-oO— 1-20 w. 

Q Cervenee — záií. limni-lě. piik(i|iy. ee>.|y. kinvi-le a liii'liy. \' >liedni 
a jižní čásli rnzšiřena, až obecná. \ lirněn>kem Isiaji : ii Hrna. Alenina, liaj- 
liradu a Straeliolina (Makowsky ) I. kolem Lomnice (rin-~kal). I\aněic (Scliwoederl. 
na náspech tratě mezi lirnem a lli-echní ěaslo |)i-eliojná (íieisx-k). kolem Klo- 
bouk a. Marlinic (Sleii;er). ii Hor. Hojanovic (Schierl). Xikolřice n llnslopeče 
(.Mívknwsky), Karlonzy, Cernovice, Sokolnice. Telnice, (Injezd. Sla\ ko\ . Vyškov. 
Kostelec n Kyjova, Kobylí, Terezov. — \' l'roslějovskn : \ Olšaiiecji u lnění 
slronliy rnezi Vej.šovicenii a Kelcicemi hojná (Spilzner). \'e znojem^ki-m kraji : 
koleni Znojma, Hotlonie, Hrnšovan. .fevišovic, .Mikulova a odhid do líicdavi 
(Oborny). Koleni Olomouce (Mik). V jihovýchodní čású : neziídka kolem Kro- 
mftřížt!, zejnni;na jni .Vloravě, (Palla), n Jarošova (Sapelza). n lízenic a odind až 
ku Kyjo\n (Huhela a Spilzner) a Cejči ( reihhllz). Iiolialec, Slrážnice. ("h. iWod. 



2?)] — 



\'i' Slezsku: |iu(|i'| líialky ii llřlska (líaicr). dlr MajiTa a llipliicra dovli hojná 
II (l|ia\y. 

* A. Iiortcnse L. (L. zahradní.) Lodyha pntná, větvitá, i s krov- 
kami hladká neb pomoučená. Listy řapíkaté, trojhrannó neb trojhranně 
podlouhk', chobotnatě zubaté neb skoro celokrajné, zašpičatělé neb 
špičaté, se spodinou srdčitou neb hrálovitou, obak dosti stejno- 
barevné, nelesklé, hořejší v latě podlouhlé, celo- 
krajné. Krovky okrouhlé, tupé neb zašpičatělé, celokrajné, sítkoví tě 
žilnaté. S t o p e č k a plodní asi z d (> 1 í n a ž k y. 

V. 0-60— 1-50 m. 

Q 0<'i\cii('i září. rii\(nliMu ze slh>diií Asie, zilc nmlc [iřs|i>\ áiia a |mi- 

rídkii zili\iM-ilá. \' jižní řášli kraje liriiěiisk(''liii (Alakowsky), IíhIimh Klnlhink 
(Sleiycr), n Oshuaii (Tkauy), Znojmu (Ohoniy), ii ['roslejova (S]iUziier), ii Telře 
a Hystřiee ii. I*. — ■ T' Kroměříže (Palla) ve vesnuíeli kolem riierskélio Hradislě 
(Šchlo!;!), kolem Šmnherka (1'anll, Zde onde |.n plol<'c|i ii Míslkn ne^lále 
(Goíi-ela). 

102. Sťhiz<>theea C. A. 3Io,v. Lebedka. (Atriplex Séct. Teutliopsis 

Dumort.) 

Stejnotvárnosť květů pestíkových a velmi odchylná podoba krovek 
mne přiměla, že jsem za příkladem slovutného badatele Dra. Lad. 
Celakovského tuto skupinu od předešlé oddělil. 

A) Krovky |ilodni liylimK'. celým >|H)dním krajem sroslli', 

517. S. hastata ('elak. (L. střelo vitá.) Lodyha položená neb 
vystoupavá, zřídka přímá, rozkladitě větevnatá. Listy řapíkaté, spodní 
často vstřícné, trojhranně s t ř e 1 o v i t é, na spodině rovnovážně 
uťaté neb i srdčité, s laloky odstálými, celokrajné neb chobotnatě zu- 
baté, jen nejhořejší k dolejšku zúžené, kopinaté 
zelené neb vespod trochu šedolupinaté. Krovky skoro trojhranně 
špičaté, celokrajné neb zoubkaté, s nezřetelnou síťkou žilek 
hned mnohem větší nežnažka [«) macrotheca Gelak.. tvar 
rozšířenější], hned sotva větší nažky [/?) microtheca Gelak. A. micro- 
sperma W. Kit.] 

V. O 25— 0-80 m. A. latifohum Wahlbg. 

Q Červenec — září. limnišlě, česly, křovišlě, příkopy, (lořičí, rozšířena v ro- 
\ine, v předlioří řidčeji. \' Iniienském kraji obecná (.Makowsky), hojná \- ojcoli 
\ yškoNskiMii. lmslopeČNk('m a kyjovski-m. porůznu v okresu krumlovsk('m a ho- 
douínskíMn. ilojuá \ proslějov>k('m kraji (S[iilzner). V nížinách znojeinsk('ho 
kraje (Olioniy). Kolem Olomouce (Mik), hojná kolem Kroměříže (l*alla). Kolem 
Těšína (Wimmer) a Vidnavy. I' nás \ odruilácli. 

/?) microsp erma W. et Kit. (spec). Listy střídavé, zřídka 
stříčné, zelené, hladké, jen z mládí pomoučené. Květenství husté neb 
latnaté. Krovky zdélí nažky. A. viridis Nlr. jako var.. A. latifolium Sm. 
A. deltoideum Bab., A. ruderale Wallr. 

Posli rozšířiMia, V krávnýcli jedincích \ le-i,h kolem 1'ískn (jíiihela). 



292 



-/) i n c a n a Neil. Listy střídavé neb též vstřícné obak neb aspoň 
vesjDod husté pomoučené neb šedolupinaté. A. oppositifolium DC, 
A. Sackii RoMk. 

Ve sl;iiu'" pudě velmi ]Miií(lkii : Mriiiii. Kdhyli a ('cjr (Mak(iw>ky). 

518. S. patiila Celak. (L. rozkladitá). Větve lodyhy rozkladité 
neb vzpřímené. Listy řapíkaté, vejčitě kopínaté neb kopi- 
n a t é, k dolejšku klínovité zúžené, dolejší často hrálo vité 
s laloky ku předu namířenými, hořejší neb nékdy všecky 
kopinaté až čárkovité kopínaté, celokrajné (f, angustissima W. Gr . 
trávo- neb šedozelené. Krovky střelovitě kosníkovité, celo- 
krajné neb zoubkované a jako listy a lodyha méné neb více šedo- 
lupinaté. 

V. 0-25 — r20 1)1. A. angnstifolium Srn. Dietr. fl. boruss. 

CcrN i'iii'( záři. I'll^lá iiiísla. ]m}1('. (■i'>ly. návsi. V roviné i přcdhoři 

nhccllá. 

51Í). S. ol>loimif(>lia ťelak. (L. podlouhlolistá.) Lodyha přímá 
větví krátkých, přímo odstálých. Listy řapíkaté, k dolejšku klí- 
novité zúžené, dolejší vejčitě kopinaté až hrálovité, s laloky 
a zuby ku předu namířenými, prostřední a hořejší kopi- 
naté až čárkovité kopinaté, celokrajné, namnoze jako 
krovky a celá rosthna hustě šedolupinaté. K r o v k y plodní vejčité 
neb kosníkově vejčité, dole zaokrouhlené, skoro celokrajné. 
výjimkou některé hrálovité. 

V. 0-55— 1-00 III. A. oblongifolium W. Kit.. .A. tartaricum Koch. 
nec L. 

Července. M-pen. Jako ]ired('>lá. (ilieeiiá v jižní .Moravě, jinde 
\i'hni pondku neb vůbec schází. V brncnsk(Mn kraji od Urna dolu až k hrani- 
' cíiH zemským (ÍNlakowsky), u Ouje/.da (Ripper). Sla\ki>v, Cejc. Kobylí, Kyjov, 
liřeclav. Selce. — Y okolí proslčjnvském : u Snn'žic, Žesdva, Vejso\ic a jiude 
hojná (Spilzner). Ve znojeniski-m kraji: kolem Znujma. MillVouna, Síracholie, 
.larnsla\ic, Hodonic. Hnisuvan a ndind až k hranici zemsk(''. jako kolem Polavy 
(Oborny) a kolem .\likulo\ a ( rei-lihilz). IM-i colách a \inicícli kolem Fízence, 
(linbeia). 

7>)Kro\ky plodin u|iros|red až blízko ku kraji chi'upla\ ko\"ilč zlxrdlé. liMave. 

020. S. tartarica ('<*lak. Lodyha od dolejška rozkladité větev- 
natá. Listy řapíkaté, dolejší trojhranně vejčité, hluboce nestejně 
c h o b o t n a t é. hořejší kopinaté, celokrajné, špičaté neb tupé, na líci 
kalně zelené, hladké, iiékdý pomoučené, vespod i s krovkami střibro- 
šedě lupinaté. Klubka květní v c h v o s t o v i t ý c h, t e n k ý c h, 
nahoře nahých a s m ě s t n a n ý c h, 1 a t o v i t é sestavených 
klasech, hořejší jen prašné. Krovky kosníkovité. tudíž skoro 
do ]-)ů\ délky srostlé neb též trílaločné, namnoze z u b a t é. 

V. 0-25 — 0-60 ni. Klubka květní voskově žlutá. A. taitaricum L.. 
A. laciniattmi Presl, Koch et pl. aut. non L. 



293 — 



Q CcrvciiCL-, Mpcii. lluuúšlě, návsi, ploty, cesty. V jižní čásli olieciiá, 
jinde siliázi neb pouze zavlečena. Obecná kolem Brna (Tkaný), u Oujezda (Rip- 
per). koleni .Měnína a Kobylí (Schlosser), Zaječí (Uechlritz), Terezo\', Velk. Pavld- 
vice, Sakviee, Slavkov, Vyškov, hojná kolem Kyjova. — U Kostelce, Smržie, 
Pťoslejova, Vrahoxie a Určic hojná (Spi(zner). Ve znojemském kraji: kolem 
Znojma, Mikulova a Polavy (Obornyj, neroste kolem Xáměslě (Roemer) a již ko- 
lem Oslavan a odUid až k hranici zemské (Oborny). Hojná při silnicích a na [lolíeli, 
zejména směrem k \n\ř ulici a k Hradní liráně u Olomouce (Mik), Štěpánov 
u Olomouce (Spilziier), Vážany u Kroměříže (Palla), kolem Bzence a (Jejče (Uecli- 
Irilz), ojedinělá kolem -larošova (Sapelza), Piohaďc, Slrážnice, Radejov, Hroz. Lhola. 

521. 8. rosea Celak. (L. růžičkovitá.) Lodyha přímá, od dolejška 
rozkladitě větvitá ajakolisty a krovky plodní šedobíle 
1 u p i n a t á. Listy krátkořapičné, dolejší trojhranně neb kosníkově 
vejčité, nestejně c h o b o t n a t ě zubaté, hořejší vejčitě kopinalé, 
skoro celokrajné. Klubka květní na větvi oddálená a li- 
steny podepřená, jen nejhořejší směstnaná abez- 
listenná, z největší části obojpohlavná. Kro^d^y plodní skoro 
trojhranně, tudíž jen do Y^ celé délky srostlé, zubaté, na střední 
části nikdy s příčnými, hřebenitě zubatými přívěsky. 

V. 025 — 0-75 ni. A. roseum L., A. album Scop. 

Q Červenec, srpen. <'esly, puslá mísla, ploly, návsi. V slřední a jižní 
čásli rozšířena, jinak poskrovnu. V lirnenskíMU kraji od P>rna na jiii až ku lira- 
nicím zemským, jako kolem Karlouz !, (Jliirlie !, Rajhradu !, Měnína a lilučiny 
(Makowsky), kolem Nenovic, Moutnic, podél náspu tratě od Brna až do Břeclavi 
(Reissek), mezi Obrany a Bílovicemi (Uechlritz), liojná kolem: Ivančic (Scliwoeder), 
hojná kolem Hustopeče (Schierl), Klobouky (Steiger), kolem Kobylí (Schlosser), 
u Cejče a jinde v jižní čásli (Oborny), u Oujezda (Ripper), Sokolnice, Mal. Hosli- 
hrádky, Slavkov, Vyškov, Lanžhol, Pošlorna, Kyjov, Slrážnice. — V Proslějov- 
sku : u Smržic, Cechovic, Moslkovic, Určic a Kostelce (Spilzner). Ve Znojemsku: 
u Náměště (Roemer), Krumlov, Mikulov, Polava, Slracholice, Jaroslavice, Hrušo- 
vany, Hodonice, Znojmo a j. (Oborny). U Šlěpánova (Spilzner). V uher. hradišf- 
ském kraji: u Chropína a lomy u Těšnovic u Kroměříže (Palla), ojedinělá kolem 
Jarošova (Sapelza), ojedinělá kolem Bzence (Bubela) a hojná na zdích v Riisavě 
(Slol)oda). 

108. Spiiiaeia Tourii. Špenát. 

* S. oleraeea L. (Š. zelní.) Lodyha jednoduchá neb větvitá 
a jako listy měkká, travozelená. Listy dlouze řapíkaté, podlouhlé neb 
trojhranně hrálovité, hořejší též celé. Květy klubkaté, prašné v nahých 
úžlabních neb konečných klasech, pestíkové v úžlabních klubkách. 

V. 0-30— 0-45 m. 

(3 řiž Q Kvělen — podzim. Původem z Východu. V kuchyňských zahra- 
dách zhusla pěstován. U nás ve 2 odrůdách. 

a) inermis Mnch. (spec). Hořejší listy podlouhlé, na dolejšku 
klínovité. Okvětí skoro kulovité, bezbranné. 

b) s p i n o s a Mnch. (spec). Hořejší listy na dolejšku namnoze 
hrálovité. Okvětí skoro trojhranně, 2 - 4rohé. 



294 



lU. Beta Touni, ťvikla. 

'■'' l\. ful,^•a^is L. (Burák, cukrovka.) Lodyha přímá, hranatě 
brázditá, větvitá, lysá. Listy vlnovitě vykrajované, dolejší vejčité, tupé, 
v řapík sbíhající neb přísrdčité, hořejší vejčitě-kosníkové neb podlouhlé; 
špičaté, krátkořapičné neb přisedlé, nejhořejší kopinaté. Květy po 3 — 5 
spojené; klubka v tuhých, latovitě sestaven3'ch, listnatých klasech. 

V. 0-50- 1-50 m." 

O '' CD *-"''i'\ <'>!''*■ — Ziiri. Z jilm. lidjíK'' iia imhVIi |ir>l(i\áiKi. (lužiiali' l\ii- 
řciiy slouží k |iri|ira\ n\ ;'im' nikrii a |Hi>kyluií iiici (Inliyll^ii. V nás \i- (l\i>ii 
ixlrůdách. 

a) Cicla L. (spec). Kořen válcovitý, tlustý, poněkud tuhý 
Řapíky a střední žíly přízemních listů často dužnaté. 

h) Rapa Dumort. (spec). Kořen řepovitý, dužnatý, cukrnatý, 
uvnitř bílý, neb též žlutý a červený (Burák neb červená řepa). Z této 
odrůdy připravuje se cukr. 

W)'). lilitum Touni. Žmiiida. 

* 15. viraatum L. (Ž. prutovitá.) Lodyha přímá, brázditá, až ke 
konci listnatá, větvitá. Listy řapíkaté, kosníkově neb trojhranně po- 
dlouhlé, na spodu khnovitě zúžené, hluboce chobotnatě ostře zubaté, 
lysé, nejhořejší skoro hrálovitě trojhranné. Klubka květní všecka 
úžlabní, oddálená. Okvětí namnoze trojdílné. Plody štávnatě duž- 
naté, krvavě červené. Semena po kraji tupá, žlábkovitá. 

V. 0"15— 0*50 w. Květy zelené. Chenopodium foliosum Aschers. 

(2) CiTVcner, srpen. Z jižní E\ roiiy. Zřídka prsl(i\aná a ji'šl('' řidčeji zdivn- 
rllá. hrulidy ti Ziiujnia (( Miorny ). 

•^ B. eapitatum L. (Ž. hlavatá.) Lodyha nahoře bezlistá, 
tudíž hořejší klubka v klas splývající. Listy Shranně hrálovité, 
na spodu uťaté, zubaté. Střední květy 4— 5četné, postranní s okvětím 
třídílným a 1 tyčinkou. Semena ostře hranatá, ostatně jako předešlá. 

V. 0*15 — 0*50 III. Květy červené. Chenopodium capitatum Ascher. 

Q ČervíMi — srpen. Z jižní Evropy. Zřídlía pěslována a zdivočilá. Zde 
ondr v )irnenskéni i^raji (Makowsky). 

lOO. ('h(Mi<)po(liuiu Touni. Merlík. 

A) Ai;alopliyliiiii Maij. Tand. liylmy nmoliolelé, poniuučené, puněkud žlá- 
znale lepkavé. INleehýřky slopkalé, později částecnč opadávající. Semena všecka 
kolmo poslavená, ^ ok\elí .sklaném, .jiaužnéni. Kel kruliovilý. 

')'Z2. rU. Ixníus Hoiiriťus L. (Všedobr.) Lodyhy přímé, jedno- 
duché neb trochu větvité, na oddenku postranní. Listy dlouze řa- 
píkaté, hrálovitě trojhranné, vlnovitě vykrajované, zřídka 
zubaté, hořejší kopinaté. Klubka v husté, c h t o s t o v i t é latě. 
Semena lesklá, tupohranná. Oddenek vřetenoví tý, rozvětvený, tlustý, 
dužnatý, vícehlavý. 



2;t5 



V. 0-20- 0'50 m. Květy zelení'-, \vv. u všech následujících. Bliturii 
bonus Henricus Rchb. 

f? K\Mrii — sr|t(Mi. riiiinišlO'. <'<'sly, /.di, ná\M. |'l<''y. Ilujiiá v cel)'!!! 
ilZciuí ;i/ |ii'i"- SIHI w. iiMxdy i \ li(ir;'i<'li. j;tkn ii;i ImImu-Ii. Kiirliyiir |i(p|ilíž 
liifliciic ((Midinyl. II l!yiiiai'(i\ ;i. 

B] ('ll(•M^Jl^(li;l^l^lllll .M(H|. 'r;ill(l, líyliny jiMlhnlcIi' s kurcliriU \ řclciu i\ i- 
lýiii- iilizny l<i;ill<i'. Sciiiciia \Nrrl\a iidi as|inii iicjlinii'i;í \ ka/,il(''m kliiliUii 
iii\ ii<i\ ážn:'i, \ (ik\i''lí .") klanem, .') niiižiiciii : >ciiii'na knhiiá, jsdii-li \iiln'c jaká, 
nalézají >!• \ iik\rli 2 ;> klaiM'iii. I .'> iiiii/.immii. Měcliýřky pMsfdli''. Klír<'k 
\ -.('iiieiiii !\riilin\ ilý. líyliny |i(iinniici-n('' iiel. Iiu|i>. jen slirovnř klkiiU'', Icř iir- 
i-hlii|ial(''. 

a) Lisly na (lnlcjškii srdrili'. Slupky k\cli'nsl\i |Mip|-avcni''. ok\MÍ jakn/ 
I M^^laliií rásli skíiro zcela lyM'. 

52o. ťli. liybriduiii L. (M. zvrhlý.) Lodyha přímá, větvitá. Listy 
veliké, řapíkaté, troj hra nně vejci té, hrubě chobotnato-zubaté, 
dlouze zakončíte, stejnobarevné, lysé. Květy k 1 u b k a t é, v k o- 
nečné, rozklad i té. skoro bezlisté latě. Ušty okvětní nekýlnaté. 
Semena málo lesklá, vypí cháně tečkovaná. 

V. 0'40— 0'80 III. Zapáchá durmanem. 

Q ('crvcni'! — -září. .Mt-zc, rule, zálKniy, piislá inísla. Hnjný \- lovinř 
i \- iiízk(''in piíMlhdií až d(i '.VÁ<^ lil. Oliccný \ slicdní a jižní Moravé. Porůznu 
u .lihla\y (INikorny), u \i\\ó lííšc a l!alkii\a. IMcidn a l,il(i\('l (Spilznor), Šum- 
licrk ďaiil). Schází \ ridolícii .Jeseníka (Olidrny). i' Knuneríže (Palla), na Javn- 
iíne (llnliihy). lii-eli lín^axy n ll(ilešo\a, Tiičapy a Pniseimx ice (Červinka), 
líiisaxa (Slnlioda). .\ii\. .ličin (Sapelza). Ilnz>ii-en \ Těšíiiskn (Knllicnlicyer) 
a \'idna\sl;u. 

})) Lisly \ hipík zriŽeiK'. (Ky k\ěleii>l\í a uk\elí liladki'. nepiiprášeiU'. 

('.) kisly eelulirajíK', zcela liladkí'. 

524. (1i. ])4>lysjKM*imiiH L. (M. mnohosemenný.) Bylina hladká. 
Lodyha vystoupavá neb přímá, obyčejně od dolejška rozkl;iditě větvitá. 
Listy dlouze řapíkaté, namnoze tupé, v e j č i t é neb v e j č i t ě 
]) o d 1 o u h 1 é, hořejší podlouhlé až k o p i n a t é, tupé neb 
š p i č a t é, obak stejnobarevné, lysé. Květy k 1 u b k a t é, ve v o 1- 
n v c h, b e z 1 i s t ý c h, h r o z n o v i t ý c h neb v r c h o 1 i č n a t ý c h 
latách. Okvětí na rovnovážném plodu otevřené, nekýl- 
nat(''. S e m e n a 1 e s k 1 á, č e r n á. 

Oer\enee — záií. Zalnady. rule. rilmry. piíknpy. lnNdiy. lioZsíren 
\ celi''ui území. 

V. 0-25— 0-60 m. Listy tenké, často načervenah', vzrůstem Al- 
bersia blitum podobný, leč květy jeho malé a semena snadno vypa- 
dávající. U nás též odrůda: 

§) a c u t i f o 1 i u m Kit. (spec). Bylina světle . zelená. Lodyha 
přímá, méně větvitá. Listy namnoze zaspičalélé. Klubka květní obyčejně 
v úžlabních bezlistých lichoklasech. 

Hidceii. S l\ai-em základním kok-ni lirna. Židlocln.x ic ZnMjma (OJMirny), 



yf)6 — 



Jťdovnic, Bojkovic; na Hloučele u Pioslrjova (Spilziier), <')li)iii(iiic. ItMiicliov 
lK)blíž UiiL^va. — Hranice (Sehlosser). 

/?) Listy ťholiolne /iiliah', zúženi- \- řapik nalmie široce ki'idlalý. obak 
slejnoliarevné, leskh''. 

525. Cil. rubním L. (M. červený.) Lodyha přímá, zřídka polo- 
žená neb vystoupavá, často červená neb aspoň červené pruhovaná, 
i s hsty a okvětím hladká. Listy řapíkaté, kosníkově troj- 
h r a n n é neb v e j č i t é, namnoze h r á 1 o v i t ě t r o j 1 a 1 o č n é, 
lesklé, zcela lysé. Klubka husté směstnaná, v složených klasech, 
jichž poboční klásky s malými listy. Vřetena klasů křídlo- 
vitě rozšířená. Konečný plod každého klubka rovnovážný, ostatní 
kolmé. Ušty okvětní kýlnaté, plod zcela zakrývající. 

V. 0"20 — O' 70 m. Květy nazelenale načervenalé až krvavě červené 
a jako červenohnědá lesklá semena velmi malé, Blitum rubrum. Rchb. 

Q Červenec — říjen. Břehy, vlhká role a příkopy, niísla zapla\ ováná, 
rozšířen, niísly hojný. V Iniienskéni kraji: Brno (Makowšky), Adamov (Tei- 
nier), Lonniiee (1'luskal), Klobouky (Sleii^er), od Brna přes Rajhrad až k Břeclavi 
a SU'ážnici rozlronšen. TI Nániěslě. (Roenierj a i v oslalních ráslech ziiujcni- 
skélio kraje rozlronšen, až ojieený. jako kolem Znojma, Hrušovan, Shachnlic a 
na j. m. (Úborny). V kopce Sv. .Tana u .lihlavy (Beichardl). U CeriioNÍra, 
|K>bHž^01omouce (Mik), u Troudné (Rici^er). Y jihovýchodní části: u Išroměřižc 
l»ořídku :^mezi chmelnicí a cestou do Rataje (Palla), kolem TJh. Hradišlč (ScIiIoí;'!), 
při Moravě a za nádražím u Tízence (Bubela), při břehu Rťisavy a j. u Idole- 
šova hojný (Cerxinka), při silnici u Nov. Jičína, kolem Fnlneku, Rožnova a ITu- 
slopeče (Sapetza). V Tčšinsku (Kollienheyerj a na j. m. \e Slezsku rozšířen. 

/3) crassifolium Róm. et Schult. Lodyha i s dlouhými 
prutovitými větvemi položená. Listy trojhranné až hrálovitě kosníkové, 
chudě zubaté až celokrajné. přitloustlé. 

Na slané pude pořídku : kolem Hrušovan, Měnína a Kobylí (Makowšky), 
kolem ('\'jče (Kržisch), v |iískn rytmika Okareckého u Xámešle (Roemer). 

536. Cli. ui'l)icum L. (M. městský.) Lodyha ztuha přímá, větvitá 
i s listy a ušty okvětními hladká ne b jen z mlá d í tro chu po- 
moučená. Listy řapíkaté, trojhranné- až kosníkově po- 
dlouhlé, zašpičatělé, chobotnatě zubaté, nejhořejší 
též kopinaté. Klubka řídká, v klasech ztuha přímých, 
jednoduchých neb složených, jichž hořejší postranní klásky 
bezlisté. Vřetena klasů nerozšířená. Okvětí 5klané, jeho ušty bez- 
kýlné, plod nezcela zakrývající. Plody všecky rovnovážné. 
Semena lesklá, po kraji tupá, jemně tečkovaná. 

V. 0-35— 0-80 m. Lodyha namnoze jen na dolejšku větvitá : 
listy přitloustlé. Dle hloubky chobotů a délky zašpičatělých zubů roz- 
lišuje se v odrůdy: 

<',) delto id eum Neil. Lodyha ztuha přímá. Listy veliké, 
trojhranné, na spodu skoro rovně uťaté, namnoze měl- 
čeji vykrajovaně zubaté. Gh. melanospermum Wallr. 



— 297 - 

/9) r h O m b i f O I i u m Miihlenb. (spec). Listy kosníkově 
podlouhlé, v řapik šikmo skrojené. namnoze hlouběji chobotnatě 
zubaté. Bylina méně tuhá, klásky více odstálé a malolisté. Ch. inter- 
medium M. et Koch. 

Q Červenec — září. Piiiinišlč, zdi, jiloly, ccsly, |)nko|)y. Y roviiu' a. 
pahorkatině rozšířen, v příMlhoří sdíází. Xcrosle v jihlavskí-iii kraji. V briiřii- 
skéin kraji zejin(''iia xmí \sích došli rozšířen (Makowslcy), jalco u Kolioulox ic. 
Sokolnic, Oujezda ald. — - Klobouky (Sleii;cr), Sla\kov, Vyškov, Cejč, Kobylí, 
Velk. Pavlovice, Polavské kopce, Břeclav. — V Krubřir a Určic u Proslějo\a 
(Spi(zner). Ve znojemskéni kraji hojný, jako kolem Znojma a odlud dolu (Úborny). 
Kolem Olomouce (Mik). U Kroměříže rozšířen; jako u Ralaje, Kobijed atd. 
(Palla), kolem Bzence za nádražím při Moravě (Bubela), Zvoleno v, Strážnice. 
Kněždub, Hroz. Lhota. — Smetiska v Ljeskovské dolině (Holuby). V okolí 
Holešova : u Tučap, Bořcnovic a' Prusenovic (Červinka), u Senová a Kunvaldii 
(Sapelza), Ve Slezsku: u Těšína (Wimmer), při Olšavě, ii panských zalirad a 
též ve stromořadí u Těšína (Kolbenheyer). /?) Biděcji. Při Ponavce u Brna, 
u Modřic a Blučiny (Makowsky), na hnojišlích ii íírodku (líeisselv), hojný kolem 
Prostějova: a Dělkovic, Olonovic, Hrubčic, Vraho\ic. Cechovic (Spitzner). 

}') Listy ciiobotnalě zubaté neb celokrajné, vespo<l si\ozelené a moiickuii 
I lojnou poprášené. 

537. Ch. y;'laiu'iiiu L. (M. sivý.) Lodyha přímá až položená, 
větvitá, posléz zcela lysá, zelená a bíle proužkovaná. Listy podlouhlé 
až vejčitě podlouhlé, tupé, oddálené chobotnatě neb vykrajovaně 
zubaté, zřídka celokrajné, v krátký řapík zúžené, dvojbarevné, 
na líci hladké, sytě zelené. Klubka v přetrh ováných, nahých 
klasech. Semena po kraji ostrá a jako plody z menší části 
kolmá. 

V. 0-10— 0-40 m. Květy a semena velmi malá. Bylina posléz 
někdy do červena naběhlá. Bhtum glaucum Koch. 

Červenec — říjen. Břehy, cesty, zdi, návsi. Obeiná v ro\ině a před- 
lidří až do 520 w. 

C) Listy v řapík úzce křídlatý zúžené, nannioze zabal/' ncli choboliialě 
laloěnalé. Okvělí a osy kvělenství moučkou poprášené. 

a) Semena s oslrým kýlovilým okrajem, nelesklá. 

528. Ch. murale L. (M. zední.) Lodyha přímá, zřídka položená, 
rozkladitě větvitá s listy a okvětím z mládí moučkou poprášenými, 
posléze hladká. Listy řapíkaté, kosníkově až trojhranně vej- 
čité, chobotnatě ostře a nestejně zubaté, vespod skrovně 
pomoučené, posléz olysalé, v řapík úzce obroubený náhle skrojené. 
Klubka ve vrcholičnatých. rozevřených, bezlistých látkách. 
Okvětí 5klané, jeho ušty roztroušeně pomoučené, šedozelené, kýlnaté. 
Semena rovnovážná, jemně tečkovaná. 

V. 0-20— 0-50 m. Listy hustěji a ostřeji zoubkaté, než u dvou pře- 
dešlých; zápachu nepříjemného. 

O Červenec— září. Rumiště, ploty, cesty, zdi, návsi. Rozšířen v slředni 



2U8 



a jižní Aluravr, jimlc |Hiriizný. Schází \ jihliwskéiii kraji. Ulicciiý \ c vsícli 
liiiií'nskc'lu) kraje, kolem liriia řidčeji (Makowsky); příkopy u Žábo vresk a kolem 
Klobouk (Sb%cr), kolem Knuulova, Vedrovic a Hiislopeěc, nezřídka v krajině 
\yškovské. kyjovské a břeelavské. Za líoliií tilieí \ l*roslc'jo\e a n meslskýeb 
•■ilieleii (S|iilziiei'). Obecný xc znojemském kraji od Námešlě na jih (Obořily), 
ibijný kdlem Olomouce a v sousi^dnich \ csnieích (Mik a Makowsky), schází 
\- severní čásli (olu.lo kraje a v iidohCIi Sudel (Oborny). Kolem Uh. Hradišlě 
(Schloi;l), ojedinělý kolem Tizence. zde jen n nádraží (Bidteía). Slrážnice. VU. 
Hrod a ^]<n\ Osh-a\a. 

/?) Semena lesklá, ])o kraji došli lupá, bez kýlu. xclmi jenuiě leěkovaná. 

52Í). Cli. all>iim L. ampl. (M. bílý.) Lodyha přímá, jednoduchá neb 
větvitá. Li.sty řapíkaté, kosníkověvejčité až vejčitěpodlouhlé. 
r^krát delší než širší, zašpičatělé neb tupé, nestejně úhlatě zubaté, 
iidčeji skoro celokrajné, vespod ± moučnaté. Semena silně lesklá, 
po kraji dosti ostrá, nejjemněji tečkovaná, 

Q Červenec — i'íjen. 1'uslá i vzdělaná mísla, návsi, role, česly. Obecný 
\ celém území až do \ yššílio předlioří. 

V. 020 — 1*00 m. Zápach nepatrný. U nás v několika odrůdách: 
u) spicatum Koch. Rostlina bílou moučkou poprá- 
šená. Lodyha málo větvitá. Květy v hustých, přímých 1 i c ho- 
klasech. Gh. album L. 

V .slřednim a jižním území obecný. 

/?) V i r i d e L. (spec). Bylina šedou moučkou poprá- 
šená, skoro zelená Lodyha větvitá. Květenství volně lat na té 

Ve \y.ššícli polídiách a v údolí hor ol»ecný. 

}') 1 a n c e o 1 at u m Můhlenberg (spec). Bylina nižší, často za- 
krslá, málo rozvětvená. Listy podlouhle kopinaté, až kopinaté, celo- 
krajné. Květy v přetrho váných lichoklase ch. 

>ia suchých slrni.šlich (b)sli hojný. 

580. Ch. opiilitolhim Selirad. (M. kahnolistý.) Byhna šedou 
moučkou poprášená. Lodyha přímá, větvitá. Listy řapíkaté, nelesklé, 
dolní a prostřední okrouhlé neb okrouhle kosní- 
k o v i t é, skoro tak široké jak dlouhé, tupé, mělce třílaločné, laloky 
zaokrouhlené, hořejší elHptické až kopinaté, nelaločnaté. Klubka 
ve složených, skoro bezlistých klasech. Semena rovnovážná, po kraji 
dosti tupá. 

V. 0-25 -0-75 m. 

Q červenci září. Zdi, [iloly, |)uslá mísla. křo\iny. \' nižších |h»|o- 

hách slředniho a jižního ijzemí rozlroiišen. V bi-něnsk(''m kraji: od Brna až 
do Břeela\i (Makowsky). kolem Adamova ('1'iieimer) a iMěnína (Oliorny), Křížová 
hora a Školní ulice u lluslo|ieěe (Schierl) , kolem Klobcudv obecný (Slei-er), 
n Cejěe (ICchlrilzl. l!rumo\ice. Kobylí. Yelk. Pavlovice, Kruinlo\ . — Kolem 
ÍM-oslějova : ii Smržic, ('echuNck, Králic, Trěic a zlechovsk(''lio ndýna {S]iilzi\er). 
Ve Znojemsku: kolem Xáuiěsle (líoemer). \ lidoli l»yje oil Znojma dolu roz- 
šířen (Olioiny). koleui Druoholce a .Mikulova (Makowsky). I' kiloxle (Spilzmn). 



2fif)' 



I' |il"ln n;i .lavuimr (|[(i|iiliy) ;i dl.' ('crxiiiKy I''/ n I IhIcmix ;i. \'r Slc/,sl<ii ; iiii 
iiáihaží II ( l(lr|- (kiiliila). 

óol. V\i. íieiíolium Srn. (M. fikolistý.) Bylina málo pomoučená. 
Lodyha přímá, slabě větvitá. Listy tupé, chobotnatě zubaté, dolní 
a prostřední téměř hrá lo vitě troj lálo čné, s prostředním 
lalok em protáhlým, téměř souběžnými kraji obmezeným, 
hořejší listy kopinaté, skoro celokrajné. Klubka ve složených, 
skoro bezlistých klasech. Semena rovnovážná, méně lesklá, ďubkovaně 
tečkovaná, po kraji tupá. 

V. 0-40— 1-00 m. Bylina světle zelená. 

Q Červenec — záři. Záhony, zdiiišle, pluly, bieliy |Milnkii\. linzlroiišcii 
\ >lrední a jižiii ]\liHa\ř a \ě Slezsku. Nevyskyliije se v ,lilila\ skii, v se\ciiií 
MiiraAe a iidoliVli Siidcl. V linieiiskéin kraji: ii ('er\ ciu''!!!! mlýna poblíž Brna 
a na j. ni. jižmlio iizenii (Makowsky), koleni Meiiina a lilněiny (NiessI)! Nosi- 
slav, Cejě, Terezov, Velk. Pavlovice, Zaječí, Kiiinilo\ . — Koleni Podivína a 
P>ili)vic (Uechtritz). Ye Znoj(>nislcn : <lošli rozšířen : lířcliy rylmíkn kolem Ná- 
měslč (K(icmer), kolem Znojma, Slracliolic, Dertlic ald. ((Iliorny). IHe Mika. {('•■/. 
kolem Olomouce. V iili. hiadišlskť-in kraji: na inezícli a \ přikopecli liirníi'li 
za nádražím bzeneckým (Biibela), mezi Vracovem a Bzenccm (IJecliIrilz), Holia- 
lec, Pelrov, Slrážiiice, Mor. Hslrava, — \'e Slezsku: V Těšínskii : \ T('síiic, 
kolem i'rorliiiy. mezi l!loL;-oliccmi a Kofiskoii (rcclilrilz) I. lloi;iiso\ irc. — Kolem 
l!(~'M<a lllaiiskiieejil), ii ( l|ia\ y (Mayer). 

582. Cli. vulvaria L. (M. smradlavý.) Bylina šedá, pomou- 
čená. Lodyha položená neb vystoupavá, rozkladitě větvitá. Listy 
malé, kosníkově vejčité, hrotité, celokrajné, nanejvýš obak 
s 1 zoubkem. Klubka v konečných a postranních, bezlistých a latovitě 
nahloučených lichoklasech. Ušty okvětní bezkýlné, šedomoučnaté. Se- 
mena i květy velmi malé, nepatrné. Zápach hnusný jako od shnilých 
slanečků. 

D. O' 10 — 0-30 III. Bylina chová trimethylamin. Gh. olidum Gurtis. 
W. Gr. Fl. sil. 

Q ('er\enec — září. ''esly, zdi, nimná, na r[»avck Ixilialá misla., nas.si. 
ilozšířen v roxine a \ nízk(''m předhoři až k 3()(l ///. \e\yskylnje se v soverni 
Moravě a \ lídolíeli Smlel. V brněnskiMii kraji obecný (^lakowsky), Adamov 
('riieinierl. u Lomnire (Pliiskai), kolem iliislo|)eče (Schierl), Klobouky íSteii;-er), 
rozšířen až obecný v krajině sla\ kovski', vyškovsk('' a cejcské. — \ 1'roslějove 
\- některých ulicích na př. v .Monřenínskí' \ lllinikách, n hřliilova, ii Hedihošlě 
(Uličný), u Vra!io\ii', Itědvovic, Krasic, Ceehovic, Ždělína (Sitiizner). Koleni .Ji- 
hlavy (1'okorný), hojný n Mor. T!iidějo\ic, .laroniěřie, Bndkova a kolem Znojma 
a odlud v nížinách při l>yji a kolem Hrušovan (Oborny), u Nové říše a velmi 
porůzný ii Telce. — Kolem Olomouci' (Mik), Litovle, Přerova (Spilzner), n Kro- 
měříže : pil silnici do Kulojed. [unW-i hiiiitovni zdi a v Kolojcdech, juiak poriiziui 
(Pallal. Ve východní cásli ; .lavořina (Holuby), Holešov (Sloboda) ! jako vzácnost 
((•ž v horním předměstí ve Vsetíně (Živolský), zdi u Nov. Jičína (Sapelza), po- 
mlku při staveních v hoitií ulici v .^h'slku (Go-ela). Ve Slezsku: na Sa.skěm 
\rclm II Těšína (Zlik). kolem Vidna\v. 



— 300 



C) Bolryoides C. A. Meyer. Semena všecka rovnovážná i s kvély vehni 
malá. Bli:'ny došli dlouhé. Kliček v semenu neobklicuje celého bilku. ByUny 
pýřilé a žláznaté, ale nepomouCené. 

533. Cli. botrys L. (M. hroznový), Žláznatopýřitý, lepkavý. Lo- 
dyha přímá, větvitá. Listy rapíkaté, nahnědle kalnězelené, podlou- 
hlé, tupě chobot nato-protisečné, nejhořejší kopi- 
naté, celokrajné. Klubka květní v krátkých, úžlabnich, dole 
několika hsteny opatřených, vidličnatých vrchohcich. Okvětí na 
plodu otevřené, ušty jeho nekýlnaté. Semena hladká, lesklá, 
po kraji ostrá. Zápach příjemně aromatický. 

V. 0-15— 0-40 w. 

Q Červen — sr])en. Phvodem z jižní Evropy, u nás na záhonech, rolicli, 
reslách, březích a kamenitých kopcích zdivočelý, ale sotva zdomácnělý a namnoze 
nestálý. V brněnském kraji: při březích Svratky u Brna. h^'^' pořídku (Makowsky 
1885), u Ivančic (Schwoeder), při Oslavě u Oslavan (Roenier). u Konice a Pravlo\a 
(Reissekj, n Klobouk (Steiger). při silnici mezi Krnmvířem a Terezovem (SchierI), 
písečná role u Vrbic a Bořetic (Makowsky), kolem Mikulova (Uechlrilz). ^' za- 
liradách u Bystřice n. P. 1884. — Xa kamenitém kopci u Cejče směrem k Cej- 
kovicím s Viola arenaria (Uechtrilz), u Napajedel (týž 1819). Při hradské cestě 
v Ljeskovskí" dolině (Holuby). — - Ve Slezsku: u Frýdku (Kolbenheyer). 

167. Kocliia Rotil. Bytel. 

A) Listy přisedlé, čárkdvilě .•<idlovil('. 

534. K. arenaria Kotli. (B. písečný). Lodyha přímá, položená 
neb vystoupavá, větvitá. Listy střídavé, n i t k o v i t ě š i d 1 o v i t é, 
poněkud dužnaté. špičaté, jako lodyha srstnaté až 
v Inat o - hun a t é. Květy po 1—3, úžlabní. v konečných, přetrho- 
vaných, tuhých a listnatých klasech. Okvětí hedvábitě huňaté až hustě 
vlnaté : ušty plodního okvětí s přívěsky s u c h o m á z d ř i t ý m i, 
hvězdovitě odstálými, čárkovitě kopinatými, celokrajnými neb .zoubko- 
vanými. Kořen jednoletý, vřeteno vitý. 

V. 0-20— 0-45 m. Salsola arenaria M. B. 

Červenec — září. Písčiny, prnliony, pasivy, pořídku a jen v dolním 
livalu Moravy od Uh. Hradiště dolů, mezi Mulěnicemi a lloddiiíncin (.Makowsky), 
II Star. města a Uh. Hradiště (Schloi.;!), na Dúbravě u Bzence misly přehojný 
(Bubela), na písčinách poblíž borového lesa u bzeneckého nádraží \ skn]iiná(li 
(Uechlrilz a Spilzner), Rohatec (Schlosser) a pak opčl na písčinádi u Šřirdic 
(Ukany). Lužice u Hodonína (SchierI). 

535. K. prostrata Schrad. (B. položený). Lodyhy p o 1 o k ř o- 
v i t é, vystoupavé neb položené, větevnaté, dole lysé. nahoře jako 
listy pýři té až šedě srstnaté. Listy úzce čárkovitě až nitko- 
vité, trochu dužnaté, dolejší s v a z e č n a t é, hořejší s t ř í- 
li a v é. Květy po 3—5 úžhibní, v konečných přetrhovaných a listna- 
tých klasech. Okvětí až srstnaté huňaté; přívěsky plodního okvětí 
.^ u c h o m á z d ř i t é, opakvejčité, zpředu nestejně zoubkované, kolo- 
vilě rozložené. Oddenek větevnatý, dřevnatý, mnoholodyžný. 



— ;3ui - 

D. až 0-45 m. Salsola prostrata L., Ghenopodium augusta- 

num All. 

4 Ccr\cMi(M- — -září. Suclié pahorky, meze, česly. Porůzný v dolním úvalu 
Moravy a od úžlabiny Chřibské až ku Svratce, v Slezsku neroste. Mezi Sokol- 
nicemi a Oiijezdem, na pastvisku u Moutnic (Makowsky), panský dvůr u Ole- 
ksovic, při silnici nu'zi Moulniccnii a T^šany (Oborny), kolem Cejče (Bayer), kolem 
T'li. llradišlě s picdeslýni a u Koslclaii (Schlogl). 

B) Lisly rárko\ilc kopinatc', ploch(''. 

5:íG. K. scoparia Sclirad. (B. metlovitý). Lodyha bylinná, přímá, 
metlovitě přímo větevnatá, na spodu lysá, na hoře pýřitá. 
Listy střídavé, nezřetelně řapíkaté, čárkovitě kopinaté, plo- 
ché, celokrajné, roztroušené chlupaté až lysé. Květy po 1 — 3 úžlabní. 
v listnatých klasech. Okvětí vlnato - huňaté až lysé, ušty jeho 
s krátkým, trojhranným, často nezřetelným, bylinným přívěskem. 
Kořen jednoletý, vřeteno vitý. 

V. 0*35 — 1'75 ni. Ghenopodium scoparia L., Salsola scoparia 
M. a B. 

Q Červenec — září. Xa místech piislýi-li, písřinácli. niuiišlícii a jtri silnicích 
zdivočelý a na pohled zde onde zdomácnělý, \ča v zahradách pěstován. Kolem 
vranovického nádraží (Tkaný 1S44), kolem Mikulova a Drnoholce, zde zejména 
na luiiilo\"ě (Makowsky), kolem Hevlína a Grafendorfa (Ripper), koleni .Taroslavic 
(Oborny), zde na viucjhradech (Makowsky), na 'cestě od Mikulova do Bralilirunti 
(Reissek), v zahradácli kolem Klobouk pěstován a v jich okolí zdivočelý (Steii;er), 
v okolí rii. llradiAlě (Sdílo-l). v okolí Strážnice (Makowsky)! Radějov. 

1()S. Suaeda Forsk. 

5:37. S. maritima Bumort. (S. pomořskii.) Lysá. Lodyha vy- 
stoupavá neb přímá, rozkladité větevnatá. Listy poloválcovité, na 
licí trochu žlabovité, častéji ojíněné. Květy namnoze po 3 úžlabni, 
v přetrhovaných, malolistnatých klasech. Bhzny 2 Semena rovnovážná, 
lesklá, na kraji tečkovaná. Kořen jednoletý, vřetenovitý. 

V. 0-10— 0*30 ni. Schoberia maritima G. A. Meyer, Ghenopodium 
mart. L., Ghenopodina mart. Moq. 

(0 Srpen, září. Slaná nu'sla, pastvy. piíkn[iy. )Miiídku v nížinách 1'y.ji' 
a Svratky. Mezi Začany a Mčnínem se Saíiconiia hcrbacca hojná (Makowsky), 
kolem Aosislavi (Uechiritz) a Cejče (^Makowsky), v slaných příkopech mezi Zaječím 
a nádražím (Ucchtrilzj, mezi Zaječím a Yelk. Pavlovicemi, Brumovice, Terezov. 
— Hojná u Nov. Přerova (Olioiny), mezi Drnoholcem a Gnienfeldem (Pieissek), 
a pak opěl v nížinách iMilkavy \ I>oIil Rakousích od íladresu dohi (Oborny). 

lOÍ). Salsola L. SlaiiobýL 

Ó38. S. káli L. (S. obecný.) Lodyha položená neb vystoupavá, 
rozkladité větevnatá, hrbolatá. Listy přisedlé, čárkovitě šidlo- 
vité. tlusťounké, podkvětné vejčité, ostnitě přišpičatělé. 
Květy jednotlivé, úžlabní. Okvětí kratší než listen, zprvu hlánité. 



— ■d02 — 

pozdcji chruplavičné s blánitou špicí. Kořen jednoletý, vře- 
tenovitý. 

V. 0-20— 0-45 III. Na stinných místech jsou listy delší a nabývají 
tvaru až čárkovitě niťovitého, na výslunných krátce trnitého. 

Q (\m-\('I1('(' — září. l*íscťii;V l;i<la, imhorky. ccsly. iiá\>i. HozAířcii \ lc|ilri;í<-li 
|t()l(ihácli jižní a slivdiií Moravy, jinde nerosíc. V liiiiěnském kraji: od línia 
ii;> .jili ;'ž k hranici zenisk('. n Solvolnic, Klolionk. l'odi\ ína. Polioiclic, .Nikolcic 
(Makowsky)!. hojný na ŠpihMakn \ líriiě a kohMn l\ ancic (Scli\voe(h'r) !. n Zaječí. 
Nov. vsi a Čejce ( rcchlrilz) I. KoliyH (Schlosser) !. hojný ii Ži(h'nic. slráu Mn- 
■(k)\iia M Klajdoxky, kopce ii Žalio\ řesk, mezi l'rací a ( liijez(han, n Sla\ ková. 
Lysic. Miislopeče. Kiu-dejova. lHirko\an. Kriinixíic. IVreZova, liiiiniovii- a Velk. 
l*a\lo\ic. — \'e Znojenrsliu : kolem Mohelna iia ha(U^i (líoemei)! mezi Kilěiiicemi 
a Hor. Kolmicemi, jakož i ii Višňové (Zavix'l), přehojný kolem Znojma, ve ve— 
ničích po(h''l I tyje od Znojma dohl, kolem Šalo\a. Slracliolic. .laiosla\ ic. Hru- 
šovan a pod(d liranice zemsk('' až k Břeclavi (Ohorny). Hojný až ohecný \ jižní 
cásli nli. hradisísl^idio kraje: íxolem Kyjo\a! a lizence (Ccchlrilz). 

36. Řád. Amarantaceae R. Brown. Laskavcovite. 

Kódy: 

i. Kvěly jediiodivě ťižlaliiií, \ šecky oliojaki'. Okvěh' -> 2 li-leny. ■)\\->\r. 
bez přívěskův. Tyčinky ohycejiie 3, nejdoleji v kroužek podplodiií srosdiv 
Blizny 2. Semeno kolnu' s chriiplax ko\ ilýni osemcním a kriilio\ilým kh'id<em. 

1/0. Fnlycnemum. 

2. Kxely kliilikali', miiolioinaiiželiK', každý s 2 lislenci : klubka úžlalmí 
iieli v konecnýcli klasech. (»k\Mí siicliomázdřih', .'{ — ."xlíliir'. s 'A — ,"> V(i1iiými 
lyčiiikami. 

a) -Nažka leiilioblánná. iiepuka\á. posl(''Z nepiaxidelne se Irhající. 

171. Albers/a. 

h) 1'ušiička kolem oiiiíznuiě (\i(-keiii) pukající. 172. Amarantus. 

170. rolyciiťiimm L. Chi-iiplaviiílv. 

."ioí). P. arvoiise L. (Gh. polní.) Lodyha položená až přímá, od 
dolejška větvitá, ± bradavkatá. Listy přisedlé, čárkovitě šidlovitě, dole 
s krajem suchomázdřitým. Květy jednotlivě úžlabní. s 2 vejčitě kopi- 
natými, bělomázdřitými, šidlovitě zakončenými listenci. Okvětí sucho- 
mázdřité, zdélí neb kratší listencův. Kořen vřetenoví tý. 

J^odyhy a větve 0'0o-0'35 ui. dl., zelené, někdy i s květy a li- 
stenci červeně naběhlé. -Jedinci silni Salsola káli podobni. P. arvense 
Jacq. — 

Q Červenec-- iíjen. Písečná a šlěrkovilá pole, rdiory, česly, kopce, lioz- 
šiřeii \' rovině a leplejší pahorkaliiiě, \ horách nerosíc. Hojný \ brněiisk(Mii kraji: 
od Hrna na jih (Alakowsky), Sokolnice, Klobouky (Slei-vr)I. \damo\ (Theimer). 
haučice (Schwoeder) I. Kounice, l*ravlov a j. (dboriiy). ii Krumlova (Zimmer- 
niami)!, Oujezd, \'edid\ice. Čejc, Kobylí. \'elk. Pavlovice, Nisiomci-, l'olava. 

Zaječí. KokMU 1'roslejova: na Horkách ii Ohrozimi. na policii nad a pod 

vinohrady na Kosíří (Spilzner). Hojný ve ziiojemsk/an kraji: Xámčšr :i Muhelno 
(Roemer). Křlčnice a Hor. Kolmice (Zavřel), kolem \I(H-. Ibidějovic, l'.iidko\;i. 



mi 



Lul\()\a, ('íž()\a a llanlckii, iiljcciiý \ oknW Ziiojma, Jaroslav Ir, liu/.ir. Hrádku. 
Hrušovan a oilliid a/, lí .Mil<iilo\ ii a liicrlav i (Ol)oruy). \' jililax >k(''iu kraji: iiokiaji 
ťosl II lloli-lio mlýna u Jililaxy (iicicliardl), odlud k jižní hranici ro/.lroiišcn 
a {loiídkn jako kol(>m Shudiiic, Kailoirc, Mnlišova a /dr onde li-ž n l>arir 
(Oliorny). ii lizcnrc (iiiilicla), ii Koslclcc (Sjíil/jH-r). .\a .la\oriní' |llolul)y). Ve 
Slezsku: koleni l>niiilálii. Kri'io\a. kolem llerallir a l>riiiiio\ ic n (Ipaxy (<ir. I''l.). 
U nás li''ž \ odrůdě : 

(í?) verrucosum Lang (spec). Listy velmi krátké, nanejvýš dva- 
krát delší než okvětí, na spodu málo rozšířené, šedozelené. Plody 
velmi malé. Lodyha i vétve tenké, sem a tam zprohýbané, trsovité 
rozložené. 

Vétve až O- 15 /// dl. P. arvense [^. brachyphyllon Nlr. 

Písčilr česly nad |)lovánioii ii Laii^cnwandskí^lio ryimíka ii .lililavy (l'o- 
koniý), Hradišlě ii Znojma, pole za Karloiizy u Brna (Makowsky). 

171. Albersia Kuiitli. Hrubozel. 

510. A. l)litum Kuiitli. (Blít.) Lysý. Lodyha vystoupavá. polo- 
žená neb přímá, od dolejška vétevnatá. Listy rapíkaté, vejčité kosní- 
kové neb vejčité, tupé neb vykrojené, vlnovito vykrajované až celo- 
krajné, tmavozelené, často s bílou, řidčeji červenou skvrnou, vespod 
bledší, hrbolaté tečkované, silné žilnaté. Klubka květová úžlab ní, 
hořejší v ocasovitý, konečný klas spojená. Tyčinky 3. Okvětí 
delší než kopinaté listence. Kořen vřetenovitý. 

V. 0-25— 0-45 1)1. Květy zelené. Listy sušením trochu černající, 
ocasovitý klas někdy kratičký. Barva, tvar a žilnatina lista proměnlivá. 
Odrůda s listy více kosníkovými, menšími, silně žilnatými a hrbolatými 
/í) A. viridis kunth. a Euxoíus viridis Moq. — A. adscendens Lois, 
W. Gr. A. viridis L. (Amarantus blitum L ?), A. prostratus Presl. 

Q Července — září. Puslá i \zdělaná mísla. \'ihory, česly, zdi, \esincc. 
líozšiřeu v střední a jižní čásli, jinak porůzný, ihmosIc \ picdlioií. \ lirnčn^-kem 
kraji obecný (.Makowsky), Franliškov v Brně, Ivarloiizy a j. m. u lirna ((thoriiy). 
došli zřídka u KloluMik (Slei^ev), Lomnice (l>liiskal). Sokolnice, Kobylí. Cejě. 
Krumlov, Břeclav. — I" přikopu blíže slřelnice v Proslějoxě, n zahradních jdolii 
v Dubanoch fSpilzner). Hojný ve Znojemsku: .Xáměšf (Boeiiier), Mikulov (Ma- 
kowsky), kolem Znojma, llradišlě, Nesechlcba, MilIVouna, llrušo\aii a \ nížinách 
Dyje rozšířen (Oborny). Kolem Jihlavy obecný (Pokorný). Kolem Olomouce (.\lik). 
Šumberk (Paul), Šlělino\ ii Soliolína (P.illncr). Ve výi'lioduí ěásli : oheciiý kolem 
fli. Hradišlě (Sciilo!.;l). zahrady u llol<-M,\a (Sloho<la|, u Tučap (Červinka). 
11 Bzcuce, Vyzovie a Vs,.|ína (Buhda m lil.). Idolem .\o\-. .ličína (Saj-elza), pii 
slaveních v Mislkii lii a lam dosii hojný (Co^da). V,' Slezsku: r.iz>íř.'n \ Tě- 
šínská (Kolbenheyer). 

172. Aiuaraiitus L. Laskavec. 

511. A. silvestris Desf. (L. zelinný.) Lysý. Lodyha namnoze 

vystoupavá neb přímá, od dolejška větvitá. Listy rapíkaté, kosníkově 

vejčité až vejčité, tupé neb vykrojené, celokrajné až vlnitě vykrajované. 

vespod s žilnatinou silně vyniklou, hrbolatě tečkované. Klubka 



— yo4 



okrouhlá, vesměs úžlabní, nikdy konečná. Tyčinky 3. Listence kopinaté, 
špičaté, zdélí okvěti. Plody zelené, rovnovážně pukajici; 
t i ni od p r*e d e š I é h o, jemuž se vzrůstem podobá, roz- 
dílu v. Kořen vřetenovitý. 

V. 0-15— 0'35 ?//. A. Berehtoldi Seidl; B. adscendens Tausch. 
herl). — 

Q) Červenec — záři. ^'inu■e, }m>1c. ccsly, meze Porůzný v jižním území. 
Porůzný v brněnském kraji (Maknwsky). v okolí Krumlova a Yelk. Pavlovic. — 
Ac zuojemskt^m kraji: kolem .Mikulova a Pola\y (.Makowsky), v okolí Znojma, 
Hratliitě a. v nížinách I>yje (Oborny). V uli. Inadisfském kraji: ve vinicícli 
u Bzenee, u bzeneck(''ho nádraží, ii Oslrolin a jiii Mora\e u Veleli, leč. všude 
jMUÍdku (Bubela). 

542. Á. retroflexus L. (L. srstnatý.) Lodyha přímá, jednoduchá 
neb větevnatá. krátce srstnatá, s větvemi krátkými, vystoupa- 
vými. Listy řapíkaté, vejčité neb vejčitě podlouhlé, tupé, krátce hrotité, 
celokrajné neb vykrajované, vespod hrbolatě tečkované, 
nervy někdy krátce srstnaté. Klubka ve složitých, hustých, laločnatých 
klasech. Tyčinek 5. Listence kopinaté, ostnitě hrotité, d v a k r á 1 
delší než okvětí. Kořen vřetenovitý. 

V. 0-10— 0*80 in. Byhna žlutavě bledozelená, květy zelené. 

Q Červenec — září. líolc, úhory. zdi. rumiŇlě. Oliecný v sh-cdiiim a jižním 
území, v hornatějších krajinách pořídkn. Kolem !'roslějova (Spilzner). l*ondkii na 
rostlinné slézce n .Jihlavy (Pokorný). Kolem OIoukmicc (.\hU), kolem Unčova. — 
Šiunberk (Pani), Zábřeh (1'anek), Slělinov a Sobolín (Billiicr). Ve východní čásli : 
kolem Kroměříže (Palla), na Javořině (Holuby), Slrážnice a lli. l!rod. — V Tuěa]) 
{Červinka), v příkojiedi Uolem Holešova (Sloboda), v zi'lnišlíili u Vsetína, leč 
jiořídkn (Bubela), kolem \ov. .Ticiiia (Sa|M'lza), při zaliradácii, ceslách i ua ob- 
dělané ])udě n l\hslkn fGog-cla). 

37. Řád. Polygoneae Juss. Rdesnovité. 
K o (I y : 

1. (>k\ělí kalir|i(.\ il(>. ()li>l('', 'A xiiilřni li^lky po kvělení zveličeli'. :\ xnějši 
malé. Tyčinek (i, |io 2 ]iřed xiiějšími li>d<y iikxěliiími. SiMiiemiik jeduopouzdrý 
> 1 spodním xajíčkem. Blizny 3. .\ažka Irojbrauná. 173. Rumex. 

2. (Ik\ělí ."). řidčeji 'A — 4dílné. nanmoze kornnox lli'. ušly ok\ěluí došli 
~.|ejn('', jiřímé', po k\ členi nezveličelé, jiosléz plod uzaxírajici. Tyčinek ."> — S. 
Ciiělky 2. — IT -Xažka dxouboká neli Iříhrauuá. Kel ua hllkii poslrauuí. \" hraně 
plodu. I,i--ly slřídaA(''. na uH'slě palislii > liolkou pov\n\ilou. 

174. Polygonům. 
'.\. nk\clí plod jen ua spodu zakrýxajiei. Seuieiiiiík kroužkem žláznatým 
objat. Cnělky ;>. Kel u prostřed liílku knhuy. - dělohami šiiokými. ia--ualě 
složenými. 175. Farjopyruni . 

178. lliimex L. Stovík. 

A) Lapathnm 'l'om-n. Květy obojaké, peslík volný. Lisiy \ řapik /.\v/.r\\v 
!ii'h ua spodu zaokrouhlené- neb srděilé, lec nikdy slřelo\ ih'. 

i. Byliny 1 — 2lel(''. kichopřesleny všecky li-lem pode[iřeih''. 



— HOó — 

54:^. K. luaritímus L. (Š. pobřežní.) Lysý. Lodyha přímá neb 
vystoupava, jednoduchá neb od dolejška větevnatá. Listy kop i na té 
neb čárkovitě kopinaté. vlnovitě řeřabaté neb celokrajné, do- 
lejší jen větší, dloužeji ř a p i k a t é. Květy v hustých, nepře- 
trh o váných, listnatých, nahoře na h loučených licho- 
klasech. Krovky (3 vnitřní lístky okvětní) malé, v kopinatou špici 
prodloužené, obak s 2, řidčeji s 3—4 dlouhými, štětinovitými zuby, 
všecky s úzkým, kopinatým mozoulkem. Zuby zdélí neb kratší 
lístkův okvětních. 

(3 '> O Corvoiiee— říjeli. Vlliki' liicliy rylMiikiu ;i rcl\, xlliki- příkopy. 
Rozlroiišeii \' území vyjiuoiir liory. 

V. 0-10— 050 m. U nás ve 2 odrůdách: 

a) au re US With. (spec). Včas plodu nahoře zlato- 
žlutý. Přesleny směstnané, v hroznech nepřetržitých. Krovky kosní- 
kové, kratčeji přišpičatělé, jich zuby dlouhé jako krovky aneb delší. 
Steinmannia aurea Opiz. 

Hojnější než následiijíeí. V In-něnslíém kraji: od Brna dolu (Makowsky). 
Obřanský udýn, Adaaio\ , Slřeliee, .Monlniee, Hiislopeě (Oborny), Pislovice (SpUzner), 
zde při rybníku (Niessl), u Yali-e (ltr. Ilanáěek), břehy Dyje u Nov. iidýiia 
(Schierl), v kahiži lesní nad .Marlinicemi |Sl('i^i'r), Idolem "Čojee (Wiesner), Netio- 
viee, Měnili, Telnice, Rajhrad, Vraiiovire, Nosislav, Šakvice, Terezov, Kriniivíř, 
Kobylí, Velk. Pavlovice, Břeclav, Slar. Břeclav. — Kolem Proslějova: ii l)r/.o\ ir, 
Žešova, Březovic, na Brodince, n Koslelee, n rybníka na Osině (Spilznei). \'e 
znojemském kraji : kolem Náměšle (Roemer), .levišovice, u (irešloxého myla, 
])ři Bohušickém rybníku u .Taroiněřie, kolem Badkova, HriišoN au a na j. m. 
v jižním území roztroušen (Oborny). V jihlavském kraji : Saské údolí a Hor. 
]»idjěnky u Jihlavy (Pokorný), kolem Dařic až kii Hobrohošli, Xov. ves u R,u- 
dolee poblíž Slavonic ((sborny), břehy ry!iiiílvn\ ii Plaéova poblíž Třebíče (Zavřel), 
Pikaree, Žďár. — Šundjerk (Paul), v háji u Lešliiiy jioblíž Zábřeha (Pánek) ii 
Hajčína a Póvlu poblíž Oloiiioiu-e (Makowsky). V jihovýehodní ěásli: u Tří 
moslu u Hilaii (l'alla), bařinná mísla ii Kuiiovie ii rii. Ilradišlě (Seldogl), u Bzenee 
(Bubela), u Holialce, Petrova a Strážnici-. — U Tamovického rybníka u Štram- 
berka, u Xov. .Ticína (Sapelza), kolem IVhn-. Ostravy (Oborny). Vi- Slezsku : 
liobrek u Těšína (Ivolbenheyer), Velk. Herallice (H. a M.l. 

/?) p a 1 u s t r e Smith (spec). V čas plodu zelenavě žlutý 
Hrozny řidší, dole přetrhované. Krovky podlouhle vejčité, dlouze za- 
končíte, šidlovitě zubaté, zuby kratší než krovky, mozoulky větší než 
u předešlého. R. mart. L. /?) limosus Gelak. (Thuill. spec), var. /5) vi- 
ridis Neil. part. 

iVidceji. Bařiny a liaje \ brněnském kraji (Makowsky I. n splavu při 
rybníku u l>islovic (Spilzner), u Ménína a Žabčic. — U Proslějova a Václavu- 
(Sjulzner), v nížinách Dyje (Oborny), břehy Moravy u Olomouce (Makowsky). 

2. Byliny mnoholeté. Kejdolejší listy namnoze velmi veliké, na spodu 
zaokrouhlené, srdcilé neb \ řapík zúžem'. Xcjhořejší lichopřesleuy kvělii skoro 
vždycky bezlisté'. 

20 



30G 



a) KroNky iHidldiiliii" ncl) [jodloiihlc liojliiauiK', s l<(inc('in prodloiižcnvin. 
zťižoiýui. Kvrlciislxí slulJě vMvil(', doh-jší lictiopřesleiiy oddálcíK'. 
a) Kro~:J;\, nl»ak se 2 šIMinnvilýiiii zídiy. 

548 X '">■*<>. K. Kiiafii Čelak. (Š. Knafův.) Lodyha větevnatá, 
větví prodloužených, přímých. Listy nej dolejší podlouhle kop i- 
naté, vlnovitě vroubkované, v řapík skrojené, ostatní kopi- 
naté, špičaté, slabě vlnité, v řapík zúžené. Lichopřesleny poněkud 
oddálené, listnaté, jen nejhořejší be zlí sté, splývající. 
Stopky plodní I72— ^krát delši než krovky, ze širokého, m o- 
zoulko vitého spodu čárk ovité p.odlouhlé, přítupé ; 
krovky na dolejšku obak s 2 šidlovitýrai zuby, zdéh krovek, všecky 
s podlouhlým, tlustým m o z o u 1 k e m. Oddenek krátký. 

V, 0-á5— 0*50 m. Lodyha žlutavě zelená, nahoře načervenalá. 
Listy světlozelené- Květy pometáním namnoze neplodné a jen některé 
krovky vyvinuté. R. maritimus X conglomeratus, R. palustris Aut. 
part.? — 

2j. Ccr\(Mirc, srpL-n. Ylldvá, zaplavovaná místa. Velmi puiídku. Na sla- 
róin kluzišti u Brna (Sclmr, Ueehtritz in lit. ad Oboniy). Naleziště toto vsak 
použilim místa k jinému účelu zašlo. V okolí Pťoslějova : na loiiee l)liže pří- 
kopu u Držovic mezi gb&ma rodiči, proť. Spitznerem pro úzeuií (ijtěl zjištěn. 

/?) Kro\ky trojhranně podloulilť;, tupounké, na dolej,šku s několika Iroj- 
hrannými až Irojhraimě šidlovilýnii, někdy jen slaliými zoubky. 

544. K. oMiisifoliiis L. (Š. tupolistý.) Lodyha přímá, s větvemi 
přímo odstálými. Listy ploché, dolejší a prostřední v e j- 
č i t é neb podlouhlé, na spodu srdčité neb zaokrou- 
hlené, hořejší kopinaté, všecky skoro c e 1 o k r a j n é, namnoze 
tupé. Lichopřesleny dolejší oddálené, listnaté, ho- 
řejší b e z 1 i s t é , sblížené. Krovky trojhranné, tupounké, na 
dolejšku obak s 1 — 3 krátkými, špičatými zoubky a skoro všecky 
s podlouhlými až podlouhle kopinatými mozoulky. 

2j- Cer\enec . srpen. i>i-cliy |ioloku\ a rybníků, bařiny, příkopy, hou- 
štiny lesní. 

V. 0-50 — LOO ni. U nás ve dvou odrůdách: 

<i) silvestris Wallr. (spec). Krovky menší, tříhranné, 
s úzkým, prodlouženým koncem, obak s krátkým, tupým zoub- 
kem; mozoulky více v e j ť i t é, silně vypouklé. Listy nejdolejší 
širší než u tvaru základního. 

V rovině i předhoří obeený, někdy i v horách ve značné výši. V Besky- 
dách : ještě na Baranii při 1200 m (Ueehtritz). Ztracené poblíž Velk. Karlovic 
blízko hranice uherské, na Černé hoře přes !)00 7n, na Červeném vrchu v Je- 
seníku. 

/5) agrestis Fries. Krovky skoro dvakrát větší, tří- 
hranné podlouhlé, se širším prodlouženým koncem, obak s 2 — 5 zře- 
telnými, tříh ranný mi neb tříhranné šidlovitými zuby; 



— 807 — 

mozoulky podlouhlé, kopinaté. Přesleny více sblížené 
R. obtusifolius Wallr., R. Wallrothii Nym., R. Friesii Gren et Godr. 

F*r<i ůzciiií pDstid l)cz[)criiř iiczjišlOii. Byliny od Zvole v čcskoinoravskéiu 
[jolioií jsou (omiilo (varu blízki'. 

'/) Krovky úzce podloiilili', rclokiajíK' nel) si; zoubky vfliiii aepalraými. 

5J-5. K. saii^uiiieus L. (Š. krvavý.) Lodyha přímá, větví 
prutovitých, přímo od stálých, na dolejšku někdy i s větvemi 
krvavě naběhlá. Listy jemně vroubkované, dolejší vejčitě podlouhlé, 
na spodu zaokrouhlené neb trochu ouškaté, tupé neb špičaté, hořejší 
kopinaté, špičaté Lichopřesleny oddálené, toliko dolejší 
listnaté. K r o v k y m a 1 é, j e n j e d n a s v e j č i t ě k u 1 a t ý m 
rudým m o z o u 1 k e m. 

V. 0-50— 1 -00 m. Listy tenké, chabé, R. nemorosus Schrad., 
R. nemolapathum Ehrh. 

4 Oervenec, srpen. Vlhké liáje, křoviiiy, roztroušen v rovině, pahorka- 
tuiě a nízkém předhoří. V brněnském kraji došli rozšířen (Makowsky), liojný 
v Rajském lesíku!, u Soběšic, Veveří a j. poblíž Brna fOborny), u Klobouk 
(Sleig-er), Bílovice, Tišnov, Geršpice, Rajhrad, Vraaovice, Krumlov. — Ve zno- 
jemském kraji: kolem Náměšté (Roeiner), aížiay při Dyji pod Znojmem' (Oborny), 
Pernštýa, Žďár. V severaí Moravě: Šumberk (Paul), Děířichovský les u Unčova, 
Něm. Libiny. Ve východní čásli : břehy Moravy u Uli. Hradiště (Schlogl), list- 
naté háje a křoví u Písku a Veselí (Bubelaj, Rohalec, Strážnice, Uh. Brod. — ■ 
Na kopci Jelenové u Vsetína, leč velmi pořídku (Bubela), Kunvald (Schlosser), 
Mor. Ostrava. — Ve Slezsku : Odry (Schlosser), Budišov, Vítkov. — Bažano- 
vice u Těšína (Zlík). 

54:(}. R. coiíglomeratus Miirr. (Š. klubkatý.) Lodyha přímá, 
větevnatá, větví rozkladitě odstálých. Listy malé, vlnovitě 
vroubkované, dolejší dlouze řapíkaté, vejčitě podlouhlé, na spodu za- 
okrouhlené neb srdčité, tupounké neb přišpičatělé, hořejší podlouhle 
kopinaté až kopinaté, špičaté. Lichopřesleny oddálené a na- 
mnoze všecky listnaté. Krovky velmi malé, obyčejně celo- 
krajné, všecky s podlouhlým, tlustým mozoulkem. Stopky plodní krátké, 
sotva V2 — l^^krát delší než krovky. 

V. 0-25— 0-70 m. Rostlina často krvavě naběhlá. Okvětí velmi 
malé. R. nemolapathum Ehrh. part. 

2j- Cer\-eaec — září. Příkopy, cesty, vesni palouky, křovišlě. V rovmě, 
pahorkatině a v nízkém předhoří obecný. Kolem Jihlavy zde onde (Pokorný). 
V okolí Místku roztroušen (Gogela). 

/') Květenství vícekrát složené, lichopřesleny se posléz dotýkají a splývají, 
hořejší bezUsté. Krovky veliké, široce vejčitě okrouhlé neb srdčité. 

a) Krovky obak zubaté, skoro všecky s mozoulkem. 

547. E. steiiopliyllus Aut. Imiig. noii M. B. (Š. úzkolistý.) 
Lodyha větví vystoupavých. Listy kopinaté, pokraji čeřité, 
vlnovitě vroubkované, dolejší řapíkaté, prostřední a hořejší kopmaté 
až čárkovitě kopinaté, krátkořapičné. Lichopřesleny sblížené, ho- 

20* 



— 308 — 

řejší bezlisté, splývající. Krovky třihranně srdčité, zpředu 
tupounké, •vynikle žilnaté, s vejčitě podlouhlým mozoulkem, 
obak s 5 — 6 zřetelnými, tříhrannými až šidlovitě tríhran- 
nými zuby. Stopky květní Vj^ — 2^2 delší než krovky. 

V. 0"60— 1'00 m. Bylina naše odpovídá bylině na nevzdělaných 
místech poblíž budínské kyselkové studánky rostoucí a do herbáře 
university pešťské jako R. crispus L. var. odontocarpa Sándor vřaděné. 

2|- CLTVcnec, srpen. I>ns1i hojný na slanýcli Inkách mezi Telnicí a Za- 
i-aiiy ]M)lilíž Brna s R. (•on!j;lonicratus uc. Czižkeni pro území objeven. — ■ Ko- 
leni Nlasalie, 1"vrdoiiic, n\ezi Onjezdeni a Telniei (Piipp(>r). 

544 X '^-^^' I^' l>i'5ítoiisis Mert. et Koeli. (Š luční.) Lodyha 
větví vystoupavých, metlovitých. Listy trochu vlno- 
ví t é, dolejší podlouhlé až srdčitě podlouhlé, ostatní podlouhle kopi- 
naté. Lichopřesleny oddálené až sblížené, jen nejdolejší 
listnaté. Krovky třihranně vejčité, srdčité, hřebeni tě zu- 
baté, zuby třihranně šidlovité, krátké, četné. 

V. 0-50— 1-00 m. R. obtusifolius X crispus, R. cristatus Wallr., 
R. obtusifolius L. ^) angustifolius Tausch. 

2j. ('erxcn, srpen. Na Inkách u Nániešle (lioeiner). I>le Reisseka \' níži- 
nách H tirna a v jižní .\iora\ě, ki\o''., dle Schlossera n .^hlsova, leč velice po- 
cliybno. U TSVjv. Přerova a Ihniína (Ripper). 

(j) Krovky nejvíce celokrajné, všecky neli aspoň jediMi s niozoiilkeni. 
Řapiky na hořejši slraně [iloche, leč obak obronlicm''. 

5-l-S. 11. erispus L. (Š. kadeřavý.) Lysý. Lodyha přímá, větví 
přímo odstálých. Listy řapíkaté, tuhé, dolejší podlouhlé neb 
podlouhle kopinat é, na dolejšku uťaté neb trochu 
srdčité, tupé až špičaté, hořejší kopinaté. Krovky okrouhle 
srdčité, celokrajné, zřídka na spodu slabě a nezřetelně zoubko- 
vané, dvě ze tří bez mozoulků neb s menšími mo- 
z o u 1 k y. 

V. 0-50 — 1 -00 m. Listy kadeřavé. 

'4 ('eiAcnec. >rpen. Meze, česly, píiko]>y, ná\si, kni\i. (•beciiý v ro- 
vině i jiredlioii. 

54Í). K. Iiydrolapatliiim Huds. (Š. koňský.) Lodyha přímá, vět- 
vitá, lysá. Listy v 1 n o v i t ě ú 1 1 e v r o u b k o v a n é, leč nekadeřavé. 
namnoze přítlustlé, šedozelené, dolejší velmi veliké, elliptické 
až podlouhle kopinaté, v řapík zúžené, hořejší kopinaté. Krovky 
třihranně vejčité, leč nesrdčité, všecky neb aspoň 2 mozoul- 
katé. Stopky plodní zřetelně článkované. 

V. 1-00— 200 ni. Listy namnoze přítlustlé, šedozelené, řidčeji 
tenké, jasněji zelené, z mládí po kraji skorém až ku hlavní žíle svi- 
nuté, dolejší listy bez řapiku 0-30— 0-60 m dl. a 0-08— 0'16 m š. 

2|- Červenec, srpen. IJaiiiiná Inka, pi-íkc)py, biehy. líozlronšen v sii-edni 



— 309 — 

:i jižní řásli a \(' Slezsku. \' ú\alii Svralky : Idolem .Mčiiíiia a Sardic (Miil^itw- 
sky), kolem Lednice (U(!chlrilz), mezi Hrušovany a Nov. sídlem (Ripper), u Cejěe 
(Kržisch a Makowsky), křo\ í \ rbovťí při nilýnskiMti pololíu u Krumvíře (Sleiyer), 
Terezo v, Kobylí, Břeclav. — Bařiny ii Povla a Cernovíra pol)líž Olomouce (Ma- 
kowsky), II Štěpáiio\a a Lilovle (Spilzner). U Bilan, Chropína, v mlýaské slrouze 
u Kroměříže (l*alla), Slar. iněslo u Uh. Hradišlč (Schlogl), luka mezi Piskcui a 
V<'selím a nádražím lizeiieckým (Bubela), Rohalee, Slrážiiice. — U Tučap (Čer- 
vinka), kraj rybníku n Záhlenie poblíž MísUvu (Gogela). Ve Slezsku: při Olšavě 
II '["ešína (Kolbenlieyer). 

.■)50. K. maximus Sehrcl). (Š. největší.) Lodyha přímá, větvitá, 
silná. Listy řapíkaté, špičaté až tupounké, po kraji vln ovité, méně 
tlusté, nej dolejší podlouhlé, na dolejšku nestejné, zaokrou- 
hlené neb trochu srdčitě vykrojené, lodyžní na dolejšku 
šikmo okrouhlé, vejčitě podlouhlé ažkopinaté. jen nej- 
hořejší v řapík zúžené. Krovky tříhranně vejčité, častěji trochu 
srdčité, na dolejšku slabě neb zřetelně zoubkované, mozoulky často 
menší, někdy některé zcela zakrnělé. Stopky plodní méně zřetelně 
článkované. 

V. 1-00— 1-50 m. Přízemní hsty bez řapíku 0-45 m dl. a delší, 
na dolejšku 0-30 m š., řapík 0'40 m dl. R. hydrolapathum X aqua- 
ticus Čelak. et Aut. pl. 

4 Červenec, srpen. U vod a v příkopech, \e|inL |)ořídkii a ne \ždy 
mezi domiiělýnú rodiči. Uícky ii Byslřice p. H. — \)\r. Schlosscra u Hranic, 
Bělolína a Příbora. — Dle Oborného sem snad též přináleží Czížknv R. obUi- 
silblius X aqualicus z údolí Svilavy mezi Obrany a Bilovicemi (FojiMlnání pří- 
rodozk. spolku, Brno 1S7!) sv. XV). 

* R. paíieulia L. (Š. zahradní). Lisly řapíkalé, dolejší srdčilí- neb vejčilě 
podlouhlé, zašpičatělé, leaké, nekadeřavé, hořejší kopinalé, řapíky úzce žlábko- 
vité. Krovky veliké, okrouhle srdčité, tupé, celokrajné, z nichž jen jedna s mo- 
zoulkem. Původem z jižní Evropy, u nás zřídka v zahradách pěstována ještě 
řidčeji zdivočelá, jako kolem Brna (Oborny), Nov. Jičína (Sapetza) atd. 

y) Krovky všecky bez niozoulků, celokrajné nel) ne[>atrně zoulikované. 

551. R. iiqiiaticus L. (Š. vodní.) Lysý. Lodyha i větve ztuha 
přímé. Listy řapíkaté, špičaté, tenké, jasně zelené, vlno vité 
jemně vroubkované, dolejší veliké, srdčito- vejčitě po- 
dlouhlé, dole houslovitě obak vykrojené, hořejší podlouhlé až kopi- 
naté, na dolejšku zaokrouhlené; řapíky nahoře úzce, dolů šíře žlál^- 
kovité. K věty v lichopřesleno vi tých, hustě nahlouče- 
ných hroznech. Krovky okrouhle vejčité, poněkud srdčité, bez 
mozoulků, zřídka s jednotlivými, tenkými mozoulky. Stopky plodní 
nezřetelně článkované, pod krovkami něco tlustší, leč ne- 
napuchlé. 

V. 0-75— 1-50 m. Stopky plodní tenké, nitko vité. R. hippolapa- 

thum Fr. 

4 červenec, srpen, líařinná Inka, příkopy, břehy. Pioztroušen v pahorka- 



310 - 



line a předjidii, řidčeji v loviiie. Y ]irneiisk('m kraji : ]iii Svilave nad Obrany 
(Czížek), u Brna (Maktnvsky), u Adamova (Niessl), příkopy u Xov. mlýna (Sehierl), 
Bílovice, Boskovice, na cesté od Bystrce k Veveří. V okolí Prostějova : na 
Okluce za Stinavon, ve Ptenském žlebn. n strašického potoka, na Bílé vodé 
n Baldovce (Spitzner). Ve znojemském kraji : hojný kolem Náměště (Boemer), 
A údolí Dyje od VranoNa dolů až k Milfrijnnu roztroušen, a sice n Vranova, 
Hardeku, Trouznického mlýna n Znojma a Mal. Tasovic (Oborny). U Ždáru (Ko- 
vář). V olomouckém kraji: na bařinách a březích u Olomouce (Mik), ToxacoN', 
Štěpánov, v údolí Bystřičky u Hrubé vody, u Hluboček (Spitzner), u Now Lo- 
sina a v údolí Brané (Oborny 1SS2), u Neifanku u Bymařova (Sehierl), u Klo- 
čova, a břehy potokňv u Lomnice (Uechtritz sen. 1S19). Kolem Nov. Jičína 
(Sapelza), kolem Star. Jičína. — Dle Schlossera při potocích a rybnících ve vy- 
sokém Jeseníku. Ve Slezsku: ]iři Opavě u Krnova (Gr. Fl.). v okolí Oder. 

552. K. alpiíms L. (Š. horský.) Lodyha přímá, větvitá. Listy 
vehké, řapíkaté, vlnovitě vroubkované až celokrajné, dolejší srdčitě 
okrouhlé neb srdčitě ve j čité, velmi tupé neb tupé, 
a krátce prišpičatěné, hořejší vejčitě podlouhlé až kopinaté, 
řapíky široce žlabovité. Krovky srdčitě vej čité, síťkovitě žilnaté. Stopky 
plodní pod krovkami vrtlíkovitě napuchlé. Oddenek 
uzlatý, šikmý, vícehlavý. 

V. 0-50 — ťOO m. Dle spodních listů, jichž délka šířku nepatrně 
převyšuje, snadno k poznání. 

2|- Červenec, srpen. Mokrá a pramenitá místa, v Beskydách a Sudetách. 

V Beskydách: na Baranii, kolem Czarné Visly (W. FL), na Czantorym fZlík). 

V Sudetách : moravské pohraniční hory u Králíka (Erxleben). při \slupu na Sál- 
viz a v Česnekovém příkopu (Spitzner), Sálvíz u Knnzendorfu na pruské hranici 
(Zimmermann sen.), porůznu kolem Švýcarny, travnaté zahrady u Mal. Moravice, 
Ti^mašova, Waldenburgu a Královské studénky (W. FL), Reivíz (Fritze), pořídku 
na Sludénkové holi a na Pradědu (Oborny), zde zejména hojný na západním 
svahu, Ludvíko\% Děd, Medvědí hřeben, Svinský příkop, Petrštýn, Jel. hřeben. 

B) Acetosa Tourn. Květy n našich druhů dvoudomé. Lichopřesleny oddá- 
lené, chudokvěté, bezlisté. Listy střelovité neb hrálovilé, chuti kyselé. 

a) Krovky zveličelé, blánovité, srdčitě okrouhlé, mnohem širší než nažka 
bez šupinky a mozoulku, nejširší lístky okvětní ke krovkám přitisklé. Květy 
obojaké i Ó na též rostlině. 

* K. sciitatus L. (Š. štítnatý.) Lodyha vystoupavá neb položená. 
Listy dlouze řapíkaté, sivozelené, celokrajné, přítlustlé, přiokrouhle 
hrálovité, často houslovité, hořejší kopinaté. Botky 
celokrajné. Květy ve volných, bezlistých , Uchopřeslenovitých 
hroznech. Oddenek vřetenovitý, mnohohlavý, s hlavičkami prodlouže- 
ný'mi, lodyhovitými. 

V. 0-60 — 1 '00 m. R. alpestris Jacq., R. glaucus Jacq., R. digynus 
Schult. 

2j- Květen — ěerveni-c Zřídka pěstován a zdivněclý. Úplně zdivočelý na 
skalnatém úkloiui Hradiska n Znojma, liezpochyby to pozůslalrk diivějši kultury 
((Jbornv). 



— yii — 

b) Kvély dvoudonu!. Cnčlky lui liranádi scmciiiiíkii prirosilí'-. Krovky zve- 
ličela, blánovite, srděitě oknuililí'-, iiuiuliciu vMší wX plod, iia dolcjšku s malou 
•-■lyrhraniiou solnutíoti .šupinkou: \iiřjŇí lislky okvMuí sciuuilé. 

553. R. arifolius AU. (Š. aronolistý.) Listy tenké, měkké, 
lysé, vynikle žilnaté, skoro tríhranné neb široce srdčitě 
t ř í h r a n n é, s ušty o d s t á 1 ý m i, zaokrouhlenými neb krátce pri- 
špičatělými a stranou nahoru obrácenými, nejhořejší 
skoro bez pošvy s hluboce srdčitým spodem přisedlé. Botky celo- 
krajné, uťaté, záhy zrušené. 

V. 0'40 — 1'00 m. Květy namnoze červeně naběhl*'. Nažka větši 
a světlejší než u následujícího. R. acetosa L. /j) arifolius Wimm. Neil., 
R. montanus Poir. 

2j- Ccr\eiii'c, sr[)eu. Horské louky, lia\niky a lesy. — Piozšířeu na 
nejvyšších temenech Beskyd, jako: Javorník u Frenšiálu (Sapelza)!, na Radho- 
šli, Kněhyni, Lysé hoře a Ondřejníku u Frý<llandu ((Miorny)!, na Smrku. Obecný 
\' Sudetách, zde skoro na \šech hřebenecli a iiklonech a v žlcbích, často až do 
předhoří sestiqHije; jako nad TepUcemi a nad Annaljcrkem (Oborny), u Stříbrníc 
(Spitzner), Chrastice u Star. města, Hynčice, od hřebene Fuhrmannštýnu až ku 
Volským lukáui, Klepácov, Berggeist, Karlovski'' studénky. Malé Moravice, 
Ludvíkov. 

554. K. acetosa L. (Š. obecný.) Lysý, někdy i pýřitý. Lodyha 
přímá, nahoře latnatě větvitá. Listy 1 1 u s ť o u n k é, tuhé, i s botkami 
krátce mrtnaté, řapíkaté, vlnovitě vroubkované, ze šípovitého neb 
hrálovitého dolejška vejčitě podlouhlé, s prodlouženými, špičatými, se- 
hnutými neb odstálými laloky, nejhořejší na zřetelné pošvě přisedlé 
neb krátce řapíkaté. Botky dlouze třísnité. Krovky celo- 
krajné, tupé. 

V. 0"30— 0'80 ))i. Květy a krovky často nachově naběhlé. R. ace- 
tosa L. fl) arifolius W. Fl. 

2|- Kvělen, červen. í.uka, ki-(i\išlr, pasKiny, V rovině a piíMlhorí obeiTiý, 
někdy i v horách. 

C) Krovky vejcité, nic vělší než plod, vnější lístky ok\ělní přímé. Květy 
d\ Dudonié. 

555. R. aeetosella L. (Š. menši.) Lodyha přímá až položená, 
nahoře latnatě větvitá. Listy všecky řapíkaté, tuhé, celokrajné, 
podlouhle kopinaté až čárkovité, tupé neb špičaté, n a 
spodu namnoze střelovité. Botky bílé , suchomázdřité, 
rozeklané, posléz třísnité, krátcechlupaté. 

V. 0-10— 0-30 in. Nažky načervenalé. Šířka listův a tvar laloků 
proměnlivý. «) hastatus Neil. Listy střelovité kopinaté, laloky nedělené. 
Řidčeji. /?) angustifoiius Neil. Skoro všecky listy čárko vitě kopinaté, 
bez laloků, některé polostřelovité. Na neúrodných místech. ;') multi- 
fidus Sturm. Laloky 2— Sklané. V jižní části. 

'4 Květen, červenec. Písčitá a kanicnnilá mí-la. neúrodná lada, meze, pa- 



312 



<rky. \šii(lc i)|)(M-iiý, ;iž k liiclicmiiH vy-nkých lior. I*r;u1rd (rcrhii i(z|. Vy>i)ká 
holp 14(il ?/*. 

174. PoJy^onuiu L. Kdesuo. 

A) Vrchdlirky \ hioziKn ihMU neb klasovihMii kxělciislx i. \ paždi liláiioxi- 
lýťli lisleiiii, jcii iiejflnlcjší iiMvdy \ jiaždi nialýcli lii|H'niiv. SiMuiMiuití knilicm 
žlázek obklopený. 

I. Bisforla Tourn. Lodyhy k dicvnalo-inii, hadoNilc proliimlí-mii oddeiikii 
lioslraiiiii. s konocuým haslým klasem. Lisleny jen itoloobjimavé, blánib', \- osinii 
vybUiajíc-i. Po.s\a lislii mnohem delší než vlaslní liláno\ilá bnlka. Cnělliy '.\. od- 
dělené, s malými hliznami. 

550. P. l)istorta L. (Hadí kořen.) Lodyha jednoduchá, přímá, 
lysá. Listy vlno vité, vespod sivozelené a obyčejně roztroušeně chlupaté, 
podlouhle ve j čité neb vejčitě kopinaté. dolejší ve 
krídlovitý řapik prik rojené, hořejší přisedlé, trochu srdčité. 
Botky lysé, nebrvité. Květy v podlouhlém, válcovitém, přímém licho- 
hroznu. Oddenek tlustý, dřevnatý, kroužkovaný. 

V. 0-")0 — 100 7n. Okvětí bělorůžové. 

■^ K\Men. ěenen. 'riiěná, vlhka luka. lirehy, >\ěll('' le>y. V |ire(lhon až 
k nejvyšším hřebenům Beskyd a Sudet rozšířen, v [lahorkaline a roviní; porůznu. 
V brněnském kraji: na lukách podid éeskomorav.ské hranice obecný, hjž \ údolí 
Svitavy, od Svilavy až k BrezoN é- a kolem Mor. "J'ře))ové liojný, \ údolí S\ ralky 
od Jimramova až k Tišnovu (Makowskyj, u Podolí (Pluskal), luka u Mladko\a 
(Svérák), u Protivanova a Bukové (Spitzner), druhdy ii Čejce (Krži.sch). neroste 
v nejbližším okolí Brna, teprv u iMor. Kynic a Slěpánova. — U. Bedihošlě 
(Uličnýj, na Zlechov e, mezi Krumsínem a Křenuvkauň u Prostějova fSpitzner). Ve 
znojemském kraji rozlroiišen : jako kolem Sum\ aldii. .Tevišo\ic. Bojanovic, ('ížo\a, 
Mor. Budějoxic. t5udko\a a n (irešlového myla (()borny). V jihla\sk(''m kraji : 
kolem Dacie a odtu<l na jih ((Miorny), kolem Telče, Bystřice n. P.. .\o\ . ničila. 
Vlachovic, Pohledce , .Melko\ic, hojný v okresu žďárském. n .lavorku, Bo- 
rovnie a j. — V olomouckém kraji : kolem Olomouce fSa|»elza a Makowsky). 
II Plumlova, Štepánova a Litovle (Spilzner), u Berouna í(!ans). ii Incova a !•(•- 
Iridiová. Obecný v severní ^lora\ě! — Ve východní čásli : n \liko\ic. jioliliž 
Uh. Lh-adišlě hojný (Schlogl), NClkí' Karlovice, Miloňov, Vysoká. — V. ííyhi 
(Sapetza), u Solance, a Lh'ozinkova (Schlosscr), Kepertovice, Milovaný. — Rou- 
dno (Riei^er), Siřelná a při lukách při pramenech Odry (Burghaiiser). Obecný 
v údolích, na rikloiierh a lin-benech Sudet, jako: Kladský Sněžník a hřebenem 
J'radědu při 1 4!)0 in. — A'a vrcholu Salvízu (Spitzner). Ve Slezsku: ve Visle, 
na Baranii (Uechlrilz). kolem Opavy (Urban), Kylešovská luka, Slěbořiee (S\erák). 
Bruntál. Vílkov, Odry a ^e Vidnavsku. 

IL l*er.sicaria 'l'ourn. Květy a k\ělenslvi jako ii 1. Lodyha konečná 
obyčejně \ět\itá, s Imslými neb \olnými lichoklasy. Lisleny \ klasu hol- 
kovité neb kornoulkovilé. ]*ošva lislu krátká, nanejvýš Z(h''lí \ laciní bláno\il(" 
botky. Cnělky 2 — 3 do polou srostlé, s kulatou bliznoii. 

a) Byliny mnoholeh' s oddenkem oblým, dlouhoclenným, ]ilazi\ým. \ěl\i- 
lým. Pošva listů zdiMí holky. Kvěly hustě nahlouceia'' s 2 hliznami. Xažky 
d\ouhranné. 

557. 1*. amphibiiim L. (R. oboj živelné). Lysé. Lodyha plazivá^ 
nahoře vystoupavá neb na vodě vzplývající, jednoduchá neb větvitá. 



— aiB — 

Listy celokrajné, podlouhlé až kopinaté, na dolejšku 
zaokrouhlené neb srdčité, Lichohrozny jednotlivé, zřidka po dvou. 
Tyčinek 5, delších než okvětí růžové, dvakrát delší než dvouřízná 
obak vypouklá nažka. 
D. 0-25— 1-50 m. 

2j- Corven — září. Vlhká, bařinná niíski, vody slojal/' a plynoucí, [iiilvo|iy. 
V ro\inř a předhoří obecné. U nás ve 2 (varech. 

a) n a t a n s Mnch. Na vodě vzplývající. Hořejší listy dlouze řapí- 
katé, podlouhlé, lesklé i s botkami lysé. Květenství vzpřímené. Ve 
vodách. 

/?) terrestre Leers. Lodyha plazivá, nahoře vystoupavá, zřídka 
přímá. Listy krátce řapíkaté, kopinaté i s botkami přitiskle mrtnaté. 
Vlhká luka, vyschlé příkopy. 

Oba Ivary v slřední a jižní čásli a v česko-inoravskcMn pohoří obecné. — • 
li Hluchova a Lilovle (Spilzner), u Rymářova. Ve východní čásli : kolem Kro- 
měříže (Palla), u Uh. Hradišlé (Oborny), zde onde u Rzence (Biibela), Zvolenov, 
Strážnice, Uh. Brod atd. — U Tučap (Červinka), u Rusavy (Sloljoda), některé 
kaluže ii Vsetína (Bubela), u Zubří (Kotek), u Nov. Jičína (Sapelza), u Místku 
(Gogela), v nížinách při Odře (Oborny). V Těšínsku (Kollienheyer), v Opavsku 
(Oborny) a Vidnavsku. 

b) Byliny jednoleté, s listy krátce řapíkatými. Po^^x y lislii z dolcjška bo- 
b'k vynikající, nniohem kratší než tyto. Čnělky 2 — H. 

L Lichohrozen hustokvětý, dosti tlustý, konečný neb úžlaliní. 
a) Botky volně přilehlé, kratičkými, neosinalými brvami opatřené. ('buf 
lishi nikdy peprná. 

558. P. tomeutosum Schraiik 1787. (R. plsťnaté). Lodyha z ko- 
línkovitě prohnutého dolejška přímá, málo větvitá. Členy válco- 
vité, na spodu stloustlé. Listy vejčité, podlouhlé až kopinaté, 
špičaté, na líci často s krvavou skvrnou, všecky neb nejdolejší ve- 
spod tence šedo- nebběloplsťnaté, žláznatě tečkované. 
Botky jemně brvité. Li chopřesleny krátké, nahloučené, ku konci 
nezúžené, nikdy ničí, namnoze po 2, konečné a úžlabní. Okvětí 
i se stopkami žláznatě drsné, posléze plod vejčité zaobalující, seschlý 
obal se silnými paprskovitými na krajích kličkovi- 
tými nervy. Nažky skoro kruhovité, na plochách vtisklé, leskle 
hnědé, menší než u následujícího, as 2 mm v průměru. 

V. 0-25— 0-50 m. Květy namnoze nazelenalé. P. lapathifolium Aut. 
pl. non L., P. persicaria 7) L. 

Q Červenec — říjen. Vlhká role, břehy, kaluže, příkopy. Hojiv. 
v rovině a nízkém předhoří. — U Bedihošlě vzácné (Spitzner). 

559. P. lai)atIiifoliuiu L. (Blešník). Lodyha z kolínkovitě pro- 
hnutého dolejška přímá, silně větvitá, s členy kuželovitými, 
na spodu stloustlými. Listy podlouhle kopinaté, dlouze zakon- 
číte, na kraj i a vespod na vyniklých nervech přitiskle 



— m4 — 

chlupaté a žláznatě tečkované, na líci zi-ídka s černou skvrnou. 
Botky volI^^. Lichohrozny na dolejšku katnaté, trochu štíhlé, 
ke konci zúžené, ničí. Okvětí posléz svými ušty plod zcela za- 
obalující, obal tence blánovitý, vejčitě kuželovitý. bez žlázek, seschlý 
jen na kraji s vyniklými žilami. Nažky čočkovité, na plochách 
vtisklé, ostatně jako u předešlého, leč o něco větši. 

V. 0-30— 1 00 )n. Okvětí růžové neb bílé. P. nodosum Pers. et 
all., P. lapalhifolium ;■) Wimm. 

4 ťciNciifc - září. \\\)k\ II. I(". iiá\si, příkopy, bicliy. Hojni' v roviiií' a palior- 
lialiiii' cclí-lio úzciiií. v ]irc(lli(>ií iidri. .Ic^lr u liožiiox a (Kolek) a u Místku (Gogcla). 

500. V. (lamilnalo Kcrii. Oest. bot. Zeits. 1875 str. 253. (R. du- 
najské). Lodyha položená, silně větvitá, konce větvi vystoupavé. Členy 
na spodu jen slabě stloustlé. Listy okrouhle vejčité, 
až vejčitě podlouhlé, tupé, krátce zakončíte, všecky neb 
aspoň n c j d o 1 e j š í, vespod šedě a ž i) ě 1 a v ě v 1 n a t é, n ě- 
k d y též p a v u č i n a t é, na líci vždy s červenou skvrnou. Květenství 
úzké, dosti volné, nepřetrhované, namnoze trochu ničí, latovitě 
rozvětvené. Okvětí nežláznaté, 2 nmi dl., posléze plod obalující, obal 
kulatý, seschly s žilami málo vyniklými, na kraji obloukovitými. Nažky 
z uschlého okvětí trochu vyčnívající, málo menší než u předešlého. 

Větve až 0-35 /// dl. Bylinu tuto považují někteří za odrůdu od 
P. tomentosum Schrank., jiní opět od P. lapathilblium L., já ji však 
za příkladem Kernera a Oborného jako samostatný druh zde popsal. 
U nás vyskytují se rostliny s listy kopinatými a okvětím žláznatým, 
tyto pak odpovídají odrůdě od P. tomentosum Schrank. 

Q ('(M'\ ciicc — záií. liicliy, \ ysilih' kaliizo. Nezřídka v jižiiíin území, jinde 
IMiniznu. I'(id("l l>yje od Znojma dolu (Oliorny). liolem Itreclavi. - - líreliy líeěx y 
od Yselína dolu (Hidiela) 

/?) líod\y priliskle nnlnali', dlouze lir\il(''. I,i>ly neliýxají nil\dy iiepiiK'. 

5G1. 1*. porsicaria L. (C-ervivec). Lodyha namnoze z koiínkovilého" 
dolejška obloukem vystupující, zřídka položená, větvitá, lysá. Listy 
celokrajné, čárkovité neb podlouhle kopinaté, špičaté, 
neb zašpičatělé, v řapík zúžené, po kraji hladké neb přitiskle 
štětinaté, obak lysé, nanejvýš no střední žile, jako řapík krátce srst- 
natné. Botky těsně přilehlé, šikmo uťaté, přitiskle mrtnaté, dlouze 
b r v i t é. Ijichohrozny podlouhle válcovité, nahloučené; 
listeny ztuha brvité. Okvětí a stopky hladké bez žlázek. Tyčinek na- 
mnoze 6. Nažky obak ploché neb n a j e d n é straně v y- 
p o u k 1 é, v e j č i t é, lesklé. 

V. 025 — 1*00 i». Okvětí broskově růžové neb bílé, na spodu zele- 
navé. Chuť mdlá; tím od podobného P. hydropiper rozdílný. 

Q Cervcnee říjen. \'lid<á role. rumi^^lě. návsi, lireliy. |ii'ikopy. \ i'o- 
\ iní- a piíMlIioii olK'cný. 



— .-nó — 

5(>lX'J^->- I*, persicaria X ""í<' ^' •>••• foste dlo Pally ne- 
zřídka mezi rodiči kolem Kroměříže. 

2. Li(,'ii(iliťo/.cii \<iliiý, šlílilý, časlo pi-clilioMiiiý. 

«) Ok\rli |M)l(>kiiliil(''. IdíliK', čelnými, žhilými, lesklými žlúzlvami iiiijolalé. 
Chuť oslře peprná. 

50*-2. P. hydr<4)ij[)er L. (Pálečník, peprník). Lodyha vystoupavá 
neb přímá, jednoduchá neb větvitá, na uzlech trochu stlustlá, lysá. 
Listy kopinaté, až podlouhle kopinaté, v krátký řapík zúžené, zašpi- 
čatělé, na kraji hladké neb krátkou, přilehlou srsti drsné, na líci lysé, 
vespod průsvitavě leskle tečkované, leč bez žláze k, 
Botky n e p ř i 1 e li 1 é, lysé, krátce b r v i t é. Klas prodloužený, 
řídký, přetrhovaný, ničí. Listeny kornoutovité, šikmo uťaté, po kraji 
lysé neb roztroušeně brvité. Okvětí hrubě žláznatě tečkované. Nažky 
vejčité, na jedné straně vypouklé, zřídka třihranné, hrbolatě drsné, ne- 
lesklé. 

V. 0*35 — 60 ni. Okvětí zelenavé neb načervenalé. 

(3 červenec — říjen. A'lliií(' piíko[iy, hřeliy, kaluže lesni, vesniee. líojný 
v rovině i předhoň. 

|5) Okvělí liladkí'- neb slaliě žláznalě lerko\an(''. 5díln('. 

óiý-i. P. mitc Seliraiik. (R. řídkokvété). J^odyha přímá, vět- 
vitá , jednoduchá, lysá. Listy podlouhle kopinaté, v krátký srstnatý 
řapík dosti náhle zúžené ; botky skoro přilehl (■, s r s t n a t é, 
dlouze brvité. Lichoklasy prodloužené, řídké, doleji 
přetrhované, z vrcholíčků 1 — 3 k v ě t ý c h, nici, nejdolejší 
dva vrcholíčky v úžlabí velmi malých listův, ostatní 
v paždí listenů kornouto vitých, dlouze br vitých. 
Okvětí a stopky hladké, obyčejně nežláznaté. Tyčinek namnoze 
6. Nažky podlouhlé, trojhranné neb dvousečné, na jedné straně více 
vypouklé, nezřetelně tečkované, méně lesklé. 

V. 20 — 0-50 m. Okvětí bělavé, pak nachově růžové, doleji ze- 
lené, dosti veliké. Chuť žádná. P. laxiflorum Weihe. 

Q Červenec — říjen. l)ře,liy, křovislě, vlhké Uihy, ])loly, příko[iy. V ro\ině u 
pahorkatině siřední a jižní ěásli rozšířené, v předhoří neroste. V příkopech a ba- 
řinách Ijrněnského kraje roztioušené (Makbwsky), při Ponavce, Svitavě a S\ ralee 
u Brna, kolem Adamova a j. (Obornyj, Uika u Straehotina a Šakvie (Seliierl), 
u Jedovnic, Rajce a liajhrachi. — • Ve znojeinsk<'m kraji: l<ob'm Znojma, iVhil. 
Tasovie, .Milhonna, Slrachotic, Jaroslavie, Hrušovan a \ nížinách Dyje hojné 
(Obornyj, Pohledec a Ždár. — V poříčí Moravy : kolem Šternberka a Unčo\a 
(Schlošser), hojný u Kroměříže (Palla), příkopy při Irali u Bzence (Bubela) a odtud 
až k Břeclavi (Oborny), u Roliatce a Slrážnice. Ve xýchodní části: na nuiohýcli 
mí.stceh v poříčí Bečvy a Odry (Beissek), v okolí Bystřice p. II., zřiflka n Pod- 
statu. — Při rolích a silnicích kolem Vs(,'iína (Bubela). liařina při Olešné a .\h'slku 
(Gogela). 

564-. P. minus Huds. (R. menši). Lodyha vystoupavá, neb po- 
ložená, chabá, útlá. Listy široce č á r k o v i t é, na spodu uťaté 



— 316 — 

neb zaokrouhlené, ke konci poznenáhla zúžené; botky ±: přilehl é, 
porůznu chlupaté, dlouze b r v i t é. Lichohrozny častěji pře- 
trhované, přímé. Listeny kornoutkovité. Tyčinek 5. Nažky vejčité. 
obak vypouklé, lesklé, dvakrát menší než u předešlého. 

V. 0-10— 0'50 ni. Okvětí broskvově růžové, zřídka bílé, malé. P. 
persicaría /?) L, 

Q ťoiAťiicc — iijcii. J{i('liy. |iiíl;(ipy. nIIiIvc |iÍM~-iny. luiily lyhniriK' : /.(\i- 
(iiulc jiiko II Vclk. l.osiiui a Shnoiiic iiu'zi obilím a na úlioircli (Olioniy). linz- 
Iroiišcn. \' liiiiriisk(''iu kraji : kolem Vranova, A(laiiio\a, \- líaisk(''m lesíku a 
kohíiu Karloiiz ii Urna (IVIakovvsky). kolem Nov. vsi ii Mikulova (Selilosser). 
Vraiio\'iťe, I!iecla\. líolialec a Slrážnice. — Ve Znojemsku s jisloloii jen: kolem 
Nániěšlě (Roemei) a xc \ yššicli poloháeli kolem fiiulkoNa ((Mioriiy). V jilila\ sk(''m 
kraji: Sielierslú" ryliiiíky ii Slavonie. v ťidolí l»oliko\ském ii Daeie, ii Malejoxce 
a liii(ioh'(í a. j. (()l)orny). \' Olomoucku, od Olomouce na se\er; jako v lese 
11 Klášlera Hradiska (Mik) a i jinde na sliímýcli a lianniiýcti nH'sle(|i (Makow.sky). 
v liornini údolí 'Tisi- a Mora\ y hojné (Oborny). u .Něm. l/ibiii. — \' lli. hra- 
disl'sk(''m kraji: \ okolí Kroměi-íže, za [)ilou, |)ii polní ceslě od Kroměiíže do 
líilan a u Cbropína (Palla), na \lidíýcli liikácji u lízence směrem k Veselí hojíK" 
(Biibela). I*ii mlýiiskc' slroiize ii Mislkii (tlo^cla). Ve Slezsku: \ opavském a 
lěšínskcMn kraji rozšířeno (Kolbenhoyor). 

i>) Vrcliolíěky svazecko\il(', v úžlabí obyěejnýeli liipenuv, oddálené, na- 
nejvýš nejlioiejší klaso\ i(ě sblíženi'-. Kruh žlázck okolo semeníka žádný. Poš\y 
lislii kralší než bláno\il('' bolky. 

III Axieiilare Meisnei'. Lodyha neoplýlavá. položená neb \ ysloupa\á. hladká, 
líolky siichoniázdřilé, shíbroleskU', posh-z rozIrliaiK'. I\\ěly přísedb'-, ok\ělí hla<ik(''. 
iilizny .'}, kralickí'. 

505. P. aviciilare L. (Truskavec). Lodyha položená neb vystou- 
pavá, rozkladitě větvitá. Listy velmi k rá t k o ř a p i č n é, skoro 
přisedlé, vejčité, až čárkovitě kopinaté, špičaté neb tupé, žebernaté. 
celokrajné, lysé. Botky dvouklané, posléz roztrhané. 
Nažky trojhranné, podél proužkované, nelesklé. 

V. 0'10 — 0*45 m. Okvětí zelené, po kraji růžové neb bělavé. 
Velmi proměnhvé. 

/?) e r r e c t u m Roth. (spec). Lodyha přímá, slabě větvitá. Listy 
namnoze čárkovitě kopinaté, zřídka vejčité. Vrcholí čky na konci větví 
v lichohrozny nahloučené. 

y) m o n s p e 1 i e n s e Thiebaud (spec.) Lodyha vystoupavá neb 
přímá. Listy elliptické, větší než u /?) 0"03 — 0-05 m dl. zřetelně řapíkaté, 
Vrcholíčky oddálené, 1— 3květé. 

á) n e g 1 e c t u m Bess. (spec ) Lodyha položená, tenká, chabá, 
ranohovětevnatá. Listy čárkovitě, špičaté, nervy silně vyniklé; botky 
neprodlouženo. 

(3 Červen— Hjeii. ďsiy, pasivy, role, piislá uusla, zdi. T\ar základní 
'■ ! i\ině i předhoří obecný. (■{) Rozšín-iio. y) Zdi- onde kolem Vsejína (Uiibela) 
\ ik'h"I)rna. — - d) Na neúroihiýcli a |usěilýeh ladách došli hojíK-. 

i\'. Tiniaria .\h'isner. I.odvlia šlíhlá. olácivá. na branách draslaxá. líolkv 



iil7 



liláiKix lil'. ii('lc-.kl('\ |Mmiíji\r. ()k\ rli |»(iiiřkii(l /.\ rllccli', hradav Imuiii ikiscU'. Cnrllía 1. 
■~ kiilaldii lili/.iKMi. 

500. P. ťoiivolvulus L. (R. svlačcovité.) Lodyha v pr avo otáčivá, 
na hranách namnoze krátkosrstnatě draslavá. Listy srdčitě střelo- 
vité, trojh ranné, zašpičatělé, po kraji a na nervech draslavé. 
Stopky květni kratší než okvětí na plodu, blízko pod ním 
článkováno. Vnější 3 ušty okvětní tupě kýlnaté, vnitrní prohlubené. 
Nažka trojh ranná, svraskale pruhovaná, nelesklá. 

D. 0'20 — 1'00 '))K Okvětí zelené, po kraji a uvnitř bílé. 

Q CiTviMicc- — rijcii. Ildli'. úliory, plniy. krox išlť'. \' loxiiiř a |)r('(lli()i'í 

OIJCCIK'. 

•')07. I*, (lumetoruiii L. (R. plotní, povleka.) Stopky květní 
zdélí okvětí na plodu, pod prostředkem článkované. Vnější 
3 ušty blánovitě křídlaté. křídla na stopce květní sbíhavá. Nažka 
ostře trojhranná, hladká, lesklá. Ostatně jako předešlé. 

D. 0-75— 1'50 m. Okvětí jako u předešlého. 

Q Ccrvt-nec, srpen. Křoviay, ploly, kraje lesní. I)rehy. llojué v rovině :v 
ni/.k(''ni předliori. Obeené v jižním a slředníni území. Kolem Proslějova (Spilzner) 
a tHomonee (Makowsky), a odliid až k Šundjerku (Pani). V jihovýeliodní ěásli ; 
Ivolem Kroniěiíže (Palla), oliecíK' kolem l,'l}. llradislě (Sehloi;-!), hojné při silnici 
mezi Bzcneem a Veselí, jinak rozlronšeno (línbela), hojní- \' krajině slrážnieké 
a nli. brodeek(''. — >;a .lavoiině (Ilolnby), břehy Riisavy od Chomýže až k .lan- 
kovieňm (Červinka), bažantnice n Holeso\a (Sloboda), koleni Nov. .Jičína, lluslo- 
pcěe, NěnL. .biMMiic a l!liido\ii' (Sapi'(za). Rozšířeno \ Těšinskn (Kollienlieyer) a 
npa\skn. 

ITÓ. Faiiopyrum Touni. Pohanka. 

* F. esculeutum Monch. (P. jedlá.) Lodyha přímá, bylinná, na- 
mnoze červeně naběhlá. Listy krátce řapíkaté, trojhranně vejčité neb 
poněkud hrálovité, lysé, lesklé. Květy v klasech na konci lodyhy cho- 
choličnatě sestavených. Nažka okvětím celá zaobalená, s 3 ostrými 
nejcelejšími hranami. 

V. 0-ir>— 0-50 m. Okvětí bílé neb narůžovělé. P. fagopyrum L. 

Q ('ervenec, srpen. Pnvodem ya: slři.'dní Asie. >eje se zhnsla, z\ lašf na 
jiuilách jiíseriiýili a časlo zdivocuje, lec jen dočasně : jako i;olem Jihlaxy (l*o- 
korny), u Kioměříže (l»alla) a Mislkii (Gogela), Val. Kloliouky, Příkaz, údolí 
llnslénky n Zděcho\a, Hradisko ii Slramberka. Velk. Knnciíc. Ky--líi-ovské sidské 
lesy, Velvice, Pradědův les a j. 

* F. tartarieum Gartii. (Tatarka.) Silnější. Lodyha obyčejně 
zelená, jinak jako u předešlé. Listy široce trojhranně srdčité až hrá- 
lovité, lysé. Lichohrozny často ojedinělé. Nažka tupě trojhranná. 
s 3 vlno vité vykrajovanými hranami. 

V. 0-30— 0-75 m. Okvětí malé, zelenavé. P. tartarieum L. 

Q^ Červenec, srpen. Seje se \ clml pořídkn, zde onde jako ple\ <'l nu^zi 
osialnínň plodinami polnínú zdivočelá. V (»kolí Vyškova, Židlochovic a Uli. Brodu. 
V západní ěásli : kolem Sknonic, podél cesko-moravskí- hranice, jako n Kadolce. 



;J18 



Maryše. SlaNoiiic |(.H)(»niy). \' jcdiu' zaliradě \- HóťiMiovirícli u Holešova (Čer- 
\iii.ka), iicziídUa v olvolí Vsclíiia (Bnlicla). Úl^loiiy OiKliciiiíUa a kojtcc Ska11<a 
u Frýdlaiidn (Oboriiy). 

38. Rád. Thymelaeaceae Juss. Lýkovcovité. 

KiHly: 

1. Byliny. Olv\Mi 1iáiik()\il(' iicb lridiko\ il(', sklané, inálo zbarveiK', lťval('. 
tiažkii siiclioii iiza\ irajíci. Tyrinck S. CiiMka krállíá. Vajíčko visMilé. 

176. Stellera. 

1. Krc. (>k\MÍ k(iriiiio\ilr, iiálr\ k(i\ i|(' ucl» iriil»ko\il(', 4dílné, opadavé. 
Tyčinek S dn jiciiii velkiiulých. Bliziia hla\alá, skoro přisedlá, konečná. Pecko- 
viee nahá s dnžnaliin iiel) kožovilon niliinun. Vajíčko visnlé 177. Daphne. 

n(>. stellera L. yral>eciiiťe. 

5G8. St. passeriiia L. (V. rolní.) Lysá. Lodyha piímá, namnoze 
od prostredka pmtovitě větevnatá. Listy čárkovité neb čárkovitě kopi- 
naté, přisedlé. Květy v úžlabních 1 — 4květých, 2 listenci podepřených 
svazečkách. Stopky květni kratičké, huňaté. Okvětí chlupaté, s ušty 
vzpřimenými, hruškovitě zúžené. 

V. 0'iO— 0"30 VI. Okvětí zelené, posléz žlutavě zelené. Thymelaea, 
Passerina Goss et. Germain, Passerina annua Wikstróm., Th. arvensis 
Lamk. 

Q Červenec, srjieu. Výslunná, neňrodiiá nií~.la. mle, meze, pasivy. Roz- 
Iroušena v střední a jižní čásli a \i' Slezsku. \' brnenski-ui kraji kdlein Brna 
misťy hojná: Slalinské skály, mezi Králoxýin polem a, Cacdx ieemi, n l*ísárek 
(Oborny)!, Sokolnické kopce (Makowsky) !, Olniarov, Bednelio\ice, Obrany, mezi 
Moravany a Nebovidy (Czížek) !, Ivančice (Sehwoederj !, Klobouky (Steig-er)!, Nosi- 
slav (Uechirilz) !, n Slracliolína a mezi Kurdt-joveni a Slracholíncm (Schierl), Slu- 
dánka ii Krumlova (Zinnnermann), Oujezd, Slavkov, Židlochoviee, llustopeč, Kiu- 
dejov, Morkůvky, Krnmvíř, Kobylí, Vel. Pavlovice, Želetiee, Slražovice, hojná na 
polích u Sobulek a Koslelce. — Úhory a suchá návrší u Kyjova a Cejče 
(Uechirilz a Wiesner)!. Ve znojemsk(''m kraji: n Senohrad poblíž Námešlč (Roenierj, 
údolí Hradnice nad Cilonicemi. \ údolí Oyje. n Býčí skály, za Tronznickým 
n)lýnem u Znojma (Oborny), l('ž n Vow Přero\a a na hrázi hale mezi Hrušo- 
vany a Nov. sídlem (llipper). V jihovýchodní čásli: role mezi Oborou a říielešo- 
vickým hájem, řidčeji mezi Oborou a 'Ješňovicenň (Palla), mezi (Jh. llradišlČMii 
a Uh. Brodem (Sapelza), na polích nad Plechovcem a při březícli Mora\y u Bzence, 
úhory u Jasenné u Vyzovic (Buliela), zřídka na .Tavořině (HohiViy), u Suché Lozy. 
V okolí Holešova: u Tučap mísly hojná (Červinka), na Svinci n Nov. Jičína 
(Sapelza). Ve Slezsku: Mnichi u Těšína (Kotscliy), Bobrek (Kolbenheyer), Slře- 
blovice a Slablovice poblíž Opavy (Mukusch). 

177. Daphne L. LýkoTec. 
509. 1). mezereum L. (L. obecný.) Nízký keř na dolejšku nahý 
a olysalý, konec větví listnatý a přitiskle chlupatý. Listy jedno- 
roční, měkké, opadavé, opak podlouhle kopinaté, 
přišpičatělé, v hořejší třetině nejširší, v krátký řapík ponenáhlu zúžené, 
vespod sivozelené. Květy před listím, namnoze poBv paž dl 



31Í) — 



loňských listů, hnědými šupinami pupenovými obdané. Trubka 
okvětni hedbávitá, zdéli kraje. Peckovice ellipsoidická, 
šťavnatá. 

V. 0-50— 100 w. Jedovatý, Květy barvy broskvové, vonné. Plody 
šarlatové, 

"^ Březen, rliiljeii. Siiiuié, vlliké horní lesy. /.lehy. lesní poloky. V rovině 
ii i)iiliorkatině rozlroiišen, v horáeh až k 1300 m \r\\\\\ obecný. Nerosle v [)a- 
horkalině a rovině jižní Moravy. V lirněnskéni kraji \ iKuiialějších polohách 
obecný (Makowsky), Hády, Písařky, Adamov, Křliny, l31ansko, Boskovice a j. 
(Úborny), lesy u Dědic a 1'usloniěre, u jeskyně Yýpuslku ii Prolivanova (Spilzner), 
II Lomnice (Phislcal), 8v. Anioníček, fleěkovice, Cinzendorl', Kuřini, Žlíbek u Že- 
rulck, Tišnov, Líšeň, Ochoz, Kanice, Bílovice, Mal. Bukovina, Račice, Vranov, 
.Tundrov, Žebětín, Střelíce, Slavkov, Vyškov, Pavlovice, Kyjov a na j. m. viz 
Formánek „Příspěvek ku květeně 'slřed. a jižní Moravy" sir. 2() a 2 7. V okolí 
Prostějova: na Kosíri, Záhoří, Zleehově, v domamyslickém háji, v lesích nad 
Krumsínem, na Obrově Noze, na Roháči, v Prúklesu, na Okliuíe ve Vícovskéiu 
žlebu, u Hradiska a j. (Spilzner). Ve znojemském kraji: kolem Náměště (Roemer), 
AUknlov (Domas), Polavské kopce (Makowsky), údolí ledoví- u Vranova, Nový 
hrádek při Dyji, v lesích kolem Liikova, Bítova a Hardeku (Olioniy), Heraltickc" 
lesy a u Třebíče (Zavřel). Hojný u Zdaru (Kovář), Raděiiice, les u (Jliory po])líž 
Stříteže, Bystřice n. P., Chudobín, Nov. město. — V olomouckém kraji: v Grý- 
govsk(''m a Chomoutovském lese (Makowsky), Sv. Kopeček (Mik), Hlubočky 
(Spilzner), liojný kolem Zábřeha (Pánek). Hojný kolem Kroměříže (Palla), v Mi- 
kovickém lese u Uh. Hradiště (Schlogi). Velmi obecný \- se\(>rní Mora\ě a \c 
východní části, velmi obecný v Beskydách a Sudetách, zde i ve značiu- výši : 
jako na Javořině a Lopeníku (Holuby), Radhošh a Kněhyni (Oborny), .Tavoriiíl\u 
Kelském a Trojačce. V Sudetách: Frant. myshvna. Zámeček, Medvědi hřeben, 
Uhuštýn, na Studénkové hoh při 1300 m. Ve Slezsku: u Iřelího jezu poblíž 
Těšína, u Blogotic, Koňské, Bělska, Něm. Mikuszovic a j. m. těšínského kraje 
(Kolbenheyer), kolem Bruntálu, Krnova, Frývaldova (Oborny), Slavkoxský a 
Stěborský háj na vysočině od Hradce k Jablovicům (Svěrák) , Vítkov, ( )diy, 
Vrbno, Ludvíkov, Mal. Moravice, Karlovské studénky a obecný ve Vidna\>kii 
až do hor. 

570. D. eiieorum L. (L. vonný.) Nízký keř, s větvemi namnoze 
položenými, konci vystoupavými, na dolejšku lysými a nahými, nahoře 
pýřitými a listnatými. Listy přezimujicí, kožovité, lysé, 
'klinovitě čárkovité, celokrajné, zpředu tupé až hrotité, Květy 
krátce stopkaté v konečném, hojnokvětém, zelenými lupeny 
podepřeném svazečku. Trubka okvětni dvakrát delší než okraj. 
Peckovice elhpsoidická, kozo vi tě suchá, žlutavohnědá 

V. 015— 0-35 m. Jedovatý. Okvětí světle nachové, libovonné. 
Větve hnědé. Gneorum Matthioli Clus. 

ť Květen, červen, na podzim často podruhé. Světlé, keřnalé a kame- 
nité stráně, bory, v středním a jižním úzeuu' roz.šířen, jinde neroste. V brněnském 
kraji v hornatých lesích střední části: od Bystrce až k Tišnovu v údolí Svratky 
a od Písařek u Brna až k Rosicům (Makowsky), v lese mezi Drásovem a Ti- 
šnovem (Pluskal), kolem Ivančic (Schwoeder), mezi Ro^icenii a líyfyškon (Niessl). 



320 



Modláiiky, l-{et-kovice, mezi Obrany a Soběsifťiiii, Osliá Inna u Sobršic. llorUa 
a j. 111. u Cinzendorfu, Ořešín, Kuřim, Vohaiícice, Rozdrojoviee, HolíHlná ii .liiii- 
(Irova, Ccrv"Jjý kopce, Liskovcc, Žebolín, Troubsko, Popuvky, Slřclice, Nesldjo- 
vice, Lelekovice, Rebešovice, kopce ii Cejcc, Ždánice. — Na Záhoří a na Kosiii 
u Proslřjova (Spilzner). Ve znojemském kraji: w Senohrad (Roemer), Hranice, 
Popice, Velk. Mašovicc, Šatov, vinice u Čížova, oproli Hardeku a ii Hostrhradic 
poblíž Krmialova (Oborny). V okoh' Olomonce (Mik). Zřídka v uli. liradišfslúMii 
kraji : Mikovický les ;i, n VcbOiradii (ScIiIoíí'1). 

* Řád. Elaeagneae R. Br. Hlošinovité, 
* Elaeagiius L. Hlosiiia. 
* E. aiigustiíolia L. (Geská oliva.) Mladé větve, listy a okvětí 
hvězdovitými lupty střibroleskle oděné. Listy střídavé, rapíkaté, kopi- 
naté až ellipticky kopinaté, prítupé, na l^i někdy hvězdovitě chlupaté, 
jich kraje a řapiky trochu pýřité. Květy po 1 — 3, úžlabní, krátce stop- 
katé, přímé, okvětí na spodu zúžené, s ušty trojhrannými Plody 
ellipsoidické, suché. Strom s korou šedou. 

V. 35 — 7*0 m. Okvětí uvnitř citrónově žluté, vonné. 

ť Květen, červen. Původem z jižní Evropy a z Východu. Y sadech a 
zaliradácli jioriiznu sázena. U Brna, Znojma, Mikulova (Oborny), u Prostějova 
(Spilzner), u Slavkova, Lednice ald. V zámeckých sadech u Frýdku ((TOi;ela). 

39. Řád. Santaiaceae R. Br. Santalovité. 
178. Thesiími L. Liiěnka. 

Květy obojaké, v hroznech neb vrchohku, delšími listeny a 2 po- 
stranními listenci podepřené. Okvětí nálevkovité, zvonkovité neb řepi- 
covité, s celým tudíž podokvětným semenníkem srostlé, trochu barvené 
4 — Sklané, s 4 — 5 tyčinkami za cípy okvětními. Cnělka 1. Vajíčka 3 
na vrcholku tenkého sloupku. Plod jednosemenný, nepukavý. suchý 
neb bobulovitý. 

A) Slojíky k\rlní se 2 lislencl, hrozen časlíj složily, bez chocholky a ja- 
lových včlvicck, ušly ok\elni obak s úškem. 

1. Ok\MÍ z\ iMikoN il('', .jklaiU', na plodu už ke spodu (lo\nili' \cIimiiI('' 
a třikrál kratší než plod. 

571. T. iutermedium Schrad. (L. obecná) Lodyha vystoupavá 
neb přímá, lysá, jednoduchá neb nahoře hroznovitě větevnatá. Listy 
čárkovité až čárkovitě kopinaté, přisedlé, zašpičatělé, nezřetelně 3 až 
Sžilné. Listeny od dolejška hroznu ponenáhlu na stop- 
kách květních výše, až i k listenům pošinuté. Stopky 
květní 1— 2květé, přímo odstálé, článkované. Plod ellipticky. Oddenek 
dlouhočlenný, vřetenovitý, větvitý, s tenkými výběžky a šu- 
pinami. 

V. 015— 0-30 it). Okvětí zelené jako u všech následujících. Th. 
linophyllum L. part., Th. montanum Wimm Fl. ed. III. non Ehrh. 

2j- KnčIcii. ccrNCii. S\Ml;i ki-o\'Klc. Innimh' ;i kcriiah- kopce, \i-cso\iiiy. 



— 32] — 

\' |ialioikaliii(' sli'('(lin' a jiziií řá^li iKijiiá. \' liniriiskiMii kraji ixl línia na jili 
rd/Jnaišcna, na lládcrli n Ohran hojná (Malídwsky). u IxanMc (Sciiwocdcr), 
ííliiciua (Ni('s>l). Unika n lirii(i\ic (Spilzncr), kojicc lMii;la u Klobouk (Sleii;('r), 
11 Nosislaxi a ŽldlorlioN ic (Ohoiiiy), Sobť-širc, Txtí;! u MoHllánek, Evanovici', 
llolcdná II .luiidro\a. Byslrc Kriinivír. Kurdrjo\, ) liislopcř. údolí Rokytiié, Ma- 
riánská sliid(''nka a S\ . Floriaiíck ii Krinnlo\a, kcsl^onn ii Vcdrovii;. — Na 
Kusin a na Zálioii ii 1'roslriova (Siiilzncr). Ve ZiKijciiislúMn Icraji: ii Nániešlí' 
(Pioenicr), \ okolí Znojma skoro \c \šim-1i křovinách, jako na Kraví hoře, na 
úkloncili \ iidolí l>yji'. na ( lrarciil)i'rkii ii llnanic, u Dovili nilýnii, na Kozí 
slczcr II Lukova, koleni Hardekii. Viaiio\a, Tcšalir, .Tevišovic, na Pelcberkii 
II MiltVouna, v l'urkťábce n Taso\ic. na Pola\ských a Mikulovskýeli kopeí(-Ii 
a innohýrh j. in. obeeiiá ((Jborny). V iih. Inadišl'sk(''ni kraji: při eesláeh a Iráv- 
nieieli ii INipovic polibž Fli. Uradišlř hojná (Schlíí^l). na .lavonnr (llohiby), vinice 
u Slrážnice. KnrZíhib, l!adějo\, hika „Vojšicc" n Mal. Vrbky, bika : iJloulu'-, 
Krčmy a Machové ti .Taxorníka, nezi-ídka ii Tb. l>]o(hi, jai\o na Kralo\é ald. 

5/3. T. ramosuiii HayiiP (L. větevnatá.) Lodyha přímá neb vy- 
stoupavá, hranatá, lysá, nahoře neb již od spodu latnatě vě- 
tevnatá, řidčeji jednoduchá, nahoře hroznovitá, stopky 
hroznu delší plodu a s ním od osy hroznové odstálé. Listy 
přisedlé, celokrajné, 1 — Sžilné. Listeny a listen ce sblížené, 
listeny podpůrné 2 — 4krát delší než plod a jako listence a hořeni 
větvičky pilkovitě drsné. Okvětí namnoze óklané. Plod velmi 
krátký, elhpsoidický. Oddenek 1 až vícelodyžní, bez výběžkův. 

V. 0-15— 0-30 i>i. 

2j- neli Q i (T7). Červen — srpen. Siich(> ko|icc. Irá\níky, ňhory. 1'oriiznii 
v jižiiiin území. Pracké kopce ii Sol^ohiic smcrcm k Oiijczdiil, \ iiažaiilnici 
11 Méníiia (Oborny), (Jlmarov ii l!rna (I lochslcllcr). l\lolioiii;y (Sb'ÍL;cr), Sv. Flo- 
rianek u Krumlova (Zinnnennann 1S7'.)), há\níky \ Ohnic ii Lednice (Niessl) !, 
rdle a kraje cesl kolem Kyjova a na Cejcskýili kopcích (LCchirilz) !, .Mal. Hosli- 
InYidky, Urbanov u Sla\k(na, Koliyii, Sardice, Shažovice, \inicc a iiliory ii So- 
búlek. Svalliořii'e. Koslelec. — liezpochyliy že sem náležejí bv., jak (M)orny 
předpokládá. liyTmy, klére Heis^ck jako T. dixaricaliim .lan. ]iro nekicrá inísla 
jižní Mora\y uvádí, a >icc : vinii-e n Židlocho\ ic. riralibrim a leinenem \iiiic 
novosídelskýcli n hrnoholce, poslední >lano\ÍNko Simonym objevciKi. 

57:^. T. Immile YaliL (L. nízká.) Lodyha vystoupavá neb polo- 
žená, zřídka přímá, hranatá, lysá, jednoduchá, nahoře téměř 
klasnatá neb nahoře větvitá s větvemi přiklaso vitými, 
stopky mnohem kratší plodu, tudíž plod skoro přisedlý, k ose klasu ± 
přiléhající. Listy přisedlé, čárkovitě kopinaté, zašpičatělé, celokrajné. 
1— 3žilné. Listeny a listence sblížené, listeny podpůrné 
2— 4krát delší než plod a is listenci za doby plodu po kraji drsné. 
Plod ellipsoidický, hladký, se žilami vyniklými, propletenými. 

D. 0-10— 0-20 )ii. Okvětí namnoze óklané. ústy jeho nazpět 
ohnuté, velmi krátké. 

4 neb Q i Q. Hiiben, kvělcn. Úhory, pasivy, meze. Rozlronsen v střední 
a jižní čásll. V lídolí T.eska\ y mezi Znojmem a Mal. 'raso\icemi r. 1S71 v ně- 

2] 



m-2 — 



kolika jedincR-h, !(•(■ nd ii- doby \ ít-c nenalezena (Oborny), hojněji na kn|i(ir|i 
koleni Sokolni(4. a na Slalinskí' skále ii Brna (Hoehsleller a llasUn^tM-), na rdlídi 
a nhorecji u hlapanie a Bhieiny (.\iessl), ii lluslopeěe. (Schierl), u Kldlmnk 
(Sleii;i'r). U Prostějo\a: ii Cikánskí' kněhyně, za Žešoveni, a v lilizk(' jelelině 
(Si)ilznor). Na policii nad Itonianíneni n Bzence a -koleni l'ískn hojná (linhelu). 
2. (tkvěli Irnhkdvih'. na pludii loliko s konci ušlň xchnnlýini a ]iak zd(''h 
neb delši phjdn. kisly jio kraji jemně pilkovaně drsné. 

574:. T. prateiise Ehiii. (L. iuční.) Lysá. Lodyha vystoupavá, 
jednoduchá neb nahoře latnatá, větví hroznovitých, všestranných, 
rovnovážně odstálých, jen dolejší stopky květní vícc- 
květé, hořejší a na jedincích slabších též všecky jedno- 
květé. Listy čárkovité neb čárkovitě kopinaté. Stopky článkované, 
stejně dlouhé neb delší než plod dlouhostopečný; listeny na nich 
obyčejně znenáhla v hrozen výše se pošinují. Okvětí do 1/2 pětiklané, 
trubkovitě zvonkovité. Plod kulovitě vejčitý, žebernatý. Oddenek 
přímý, v í c e h 1 a v ě větvitý bez výběžků, více vystoupavých 
lodyh ženoucí. 

V. 0-10— 0-30 m. 

2j- Cer\'en, ěervenec. Vlhká Inka, rašeliny. p<>i'idkn. s jishilmi jen \' Be- 
.skydách. ble Sehlossera na Hadhosli. Horská luka na Ondiejnikn n Frýdlandu 
zde ISSl hojná (Oborny). U .\h'sdíii : na jedni- lonce při Olešm'' mezi l^alkovicemi 
a .^h'slkem (Gog'ela). Sem snad náležejí l('ž byliny jako T. munlannm Ehrli. 
z Lysé hory, Kolbenlieyerem uvedeni'. 

575. T. alpinum L. (L. horská.) Lodyha obyčejně jednoduchá, 
zřídka nahoře slabě větevnatá. Listy čárkovité, zašpičatělé, jednožilné. 
Květenství jednostranně hroz no vité; stopky květní jedno- 
květé, zdélí neb kratší stopkatého plodu, obyčejně přímé. Listeny 
až k listencům pošinuté a jako tyto po kraji jemnými zoubky 
drsné. Okvětí trubkovité do ^3 neb málo přes to 4 klané. Plod 
kulatý neb kulatě vejčitý. Oddenek krátkočlenný, vícehlavý, vícelodyžní. 

V. 0'10— 0"25 111. Žebra vyschlého plodu vyniklá neb nezřetelná. 
Byliny z míst stinných jsou větší, jich listy a stopky delší, dolejší 
stopky jsou někdy i vícekvété, tak že vzrůstem T. pratense se podo- 
bají. Podobné byliny nalezl Oborny na Mravenčím vrchu v Jeseníku. 

2|- Kvělen — srpen, kesní horská Inka, slráiiě a ťdšlony. l'osiid jen \ Sn- 
deláeli, zde vsak hojná. Kladský Sněžník (W. (jr. a Er.xleben)! a sonsední 
lířcbeiiy, jako Sncliá knpn, Nenhan.sberk a j. Hojný \ .lesenikii : Hoekšár, 
SlLidénková a Janovická liole, Velk. kotlina (Gr. Fl. a Oborny). nad Karlovem 
blíže BymaÍT)va (Scliierl), Fnhrmannslýn, slráň Černého piíkopii, svah Vysoké 
hole kn Velk. kollině (Spilzner), Ko])ernik, Praděd, Malá kollina, Mravenčí vrch 
ald. (Oborny), a odUid až k Toniaišovu (W. Fl.)!, Winkelsdorfu (Oborny) a lín 
Karlovské sludénce, zde, na Donerlánn, u KUipáěova a ještě na Dreišlýnn, Voj- 
ských lukách a u ('ísařské hondy n Koldšlýna, Drehberg, Pelršlýn, vodoroxná 
stezka od Ověírny ku Frant. myslivně. Svinský příkop,- Jelení InNdien, Břidlicová 
hole, Pecové kameny, ilÍHiidlslýn, HoTber^, Bergg^eist. 



82:3 



40. Řád. Loranthaceae Don. Ochmetovité. 

Rody: 

1. Kvřly oliujaki". iioiiicláiiím Irž (InoíkIoiik'. ()k\rlí ()li>|(''. \- k\Mu Q 
vař (iliklirciii' kališk(i\ ilýiii kiajciii scmoimíka. 'lyřiiick (1, nilkaiui k iik\ř(í rá- 
slcřiir |H'iiosllýcli, s piaŇiiíky 2|inuz(lrýnii, immIi'! piikajícíiiii. CiiMka nilkoxilá 
s iili/mm hlaviiioii. 179. Lovanthus. 

2. Kvřly jcdiii)- iicli (KoikIoiik'. ()l\vrlí (j* k\Mii Idíliii'-. |M'slíkn\-\ rii 
menši 4lis|('. l'i-aŇiiíl<.y I, k cÍimíiii (ik\MÍ docela |iriri)sll('', |iiáNlvU.ě iiiiioliti- 
liiiiiiěiK', iiiiiiiliýiui děrkaini na xinliiií slmne se olxírajíeí. lílizna iirísedlá. 

180. Viscum. 

179. Loraiitlms L. Oclmiet. 

576. L. europíieus L. (O. evropský.) Lysý. Větóvky s 3 páry 
listů nezcela vstřícných a jako tyto tmavozelené s korou načernale 
šedou. Listy řapikaté, opakvejčilé neb podlouhlé, lupe, kozo vité, 
opadavé. Květy pometáním dvoudomé, v konečných, řídkých, 
chudokvětých klasech. Okvětí skoro ku spodu 6dílné. Plod 
bobule hruškovitá. Keř vidličnatě větevnatý. 

V. 0-25 — 040 w. Okvětí nažloutlé, bobule syté žluté. 

t? Kvělen, eer\i'n. ?\a diilieeh jižního a středníiio d/.enií eizopasae žijící, 
zde rozšířen, jinde se ne\yskyhije. V lu-něnském kraji iioniziui v hájích podél 
Svratky, velmi hojný \ llajskr-m lesíku u Brna, řidčeji \- l*ísárkácli (Makowsky), 
hojný v lesích mezi Žilošieemi a, Modřieemi (Niessl). kolem lluslupeee (Schierl), 
kolem Klobouk (Slei.^cr), n Krumlova (Oborny), Dědice u Vyškova (Spilzaer), 
Rajhrad, Vcdroviee, Břeclav. — V lesích u Brodku u Proslějova (Spilzaer). Ve 
zaojemskéai kraji: v údolí .Jevišovskélio potoka od Plece dolíi hojný, též kolem 
Hlab. Ma.šůvek a Yelk. Mašovic, les Hoja u Božic, u Tasovie (aa Q. pubesceas), 
v údolí Dyje a Zaojma a dle Roemera též aa Vlčíai kopci v okresa náaiěst- 
ském, néuao lo jesle kolem Polavy, braoholce, Mikulova a Alušova (Oboray). 
V poříčí Moravy: aezřídka v Chomoulovskéai lese u Olomouce (Vogl a Mik), 
aezřídka v lesích kolem Olomoače (Makowsky), u Uli. Hradiště (Schlogi), kolem 
Kroaiěříže (Schlosser), llodoaíaský les (Spilzaer), háj u Bzeace (Babela), dle 
Sehlossera aamo lo ješlě v lesích a Chropíaa a Rokelaic. — Na dubech ve 
všech lesícli v okolí Tucap u Holešova (Cerviaka), Bělolía a Hraaic (Ripper). Ve 
Slezska : Wiegšlýn u Opavy (Svěrák). 

180. yiseuiu L. Jinélí. 

577. Y. album L. (J. obecné.) Větévky žlutavozelené s 1 párem 
vstřícných listů na konci. Listy vejčité neb klínovitě podlouhlé 
až kopinaté, tupé, celokrajné, kožovité, vytrvalé. Květy dvoudomé 
po 3 — 5 v klubkách úžlabních neb konečných. Plody 
b o b u 1 o v i t é. Keř vícekráte vidličnatě dělený, článkovaný. 

V. 0-20— 0-40 m. Květy žlutavé, bobule bílé, lepkavé. Z větvi 
a lepkavých bobulí upravuje se lep na ptáky. 

ť Únor, 1)řezea. Na stroaiech zvlášt jehličnatých, též aa jabloaích, břízácli, 
vrbách, lípách, dubech, topolech a j. Rozlroašeao až k 600 m. V brněnskéai 
kraji rozUbašea.i, mísly liojac' (Makowsky), a Lomaice (Plaskalj, a Boskovic 

21* 



— 324 



(Svěrák), na lilolui, javorccli a ovotMiýeli sIiouumIi ii Klulioiil; (Sk'ii;iT), na lo- 
jKiloeh u Slraehdlína (Sc-liicii), kolcin Kriímidva ((Jlioiiiy). na jablonít-li a hrušU;u-li 
n Cernovic, *lioin('' na jcliliťiialých slrdincrli ii Adamnxa, \ úddlí .l(iM'l'sk(''ni až 
do KřlHi, na jedlích a bitrox icícli ii Lipnvky, na jcdiícli ii .Maloslovic, na boro- 
\ icich v Braliincť u Aialoslox ic-, na jcldirnalýcli Nlrdnicrh n 'rišnoxa, na jcdlícli 
II Ivoehdva. na jchličnalýcli slroniccli ii l>ra/.MV(dí. — V Piosif-jovskii : v lesicli 
n Žárovic. na Mokři, nad Krnnisincni, ii l'r((slřjo\ iěck, na \oskn, u Baldovce 
(Spilzncr). Vť /.nojoniskéni l^raji : hojné koU-ni Xániršlr (Piocinci). Ii-ž kolein 
Znojma, l'ia\ri'. Vranova, l>ílo\a, llardcku, Hrnšoxan a j.. \" loc Hoji li''ž liojníí 
na dnlicrh (OlMirny). Kolem .lilda\ y \ chni |ioridkii : \ Koppclci (l*okorny), au 
jcdlícli a lioro\ icíi-li v j('diiici<-h >irolislých \' měslsk(''m l(>se n Slavonic (Úborny). 
\' (Momoiirkn: |ioiídku \ okoli Olomouce (VoííI a .Mik), na je(Uicli v kostelním 
lese n IMiidoNa (l'anl). kol<'m Sli-ejin'' (Olioiiiy). \' uíi. hradišfsko-m kraji: na 
lo|Milecli \ zámeckí' y.aln'adě n Kroměříže (Palla). \ lesích kolem Velelu'adn 
(Scldo^l). na lislnalých slromedi v sadecli zámeckých ii lizence (iinliela), n Slráž- 
nice. Ve východní čásli : v Kruhách u 'J'uča|i |iolilí/. Holešova (Cerviidva), kotem 
llusavy (Slol)oda), ii Vselína (liubeia), hojně u iíožnoxa (Kolek), kolem Nov. 
.liěína (Sa])elza), mezi Hranicemi a Bělolínem (Hij)[ier). n Hukvald (Oborny). 
V (dvoli Míslkii hojné: ve Šlamlli. na lípách ]ni cisai-ské' silnici od Míslku 
k Příboru. \ Slai'iěi ((ioi^cla). Ve Slezslšu rozvířeno \ Těšínskn (l\ollii'ulieyer), 
\ ()|ia\skn a \c Vidnavsku. 

41. Řád. Aristolochieae Juss. Podražcovité. 

Kódy: 

1. Okxělí lmbko\ile, dole břichah'. opadav(''. s krajem neděleným nelt 
Iríklaným. Tyčinek (>, pod (ilaioěnon Miznou na ěnělkn přirosliých. Plod (ipouzdrý, 
(ichlopný, s ěelnými plochými semeny. 181. AristolocMa. 

2. ()k\ělí bafdvovilě zvoid<o\ il(''. hluhoce ."blíhK', lr\al(''. Tyčinek 12, \e 
2 řadách ^iřídavě delších a kralších. od čnělky s lerčo\ilou (ipaprsečnou bliznou 
oddělených. Tobolka nepraxidelně se rozlrháxající. 182. Asarum. 

181. Áristoloeliia L. Podražec. 

578. A. clematis L. (P. obecný.) Lodyha přímá, jednoduchá, 
lysá a jako listy světle zelená. Listy řapíkaté. okrouhle neb vejčitě 
trojhranné. na spodu hluboce srdčité, tupé, zřídka A^ykrojené. celo- 
krajné. Květy po 2 — Gúžlabm: trubka okvětní skoro zdélí ja/.ykovitého 
okraje. Tobolky hruškovité, převislé. Oddenek plazivý, větevnatý. 

V. OoO — 080 ni. Květy světle žluté. Plody zřídka vyvinuté. 

■4 K\ělen. čcr\cn. Pluly. mi'ze, \inice. ccsly, břehy, liozšířen \ slředním 
a jižním iizeuu'. jinde ]ioi-nzmi. \' hrněiiNkíMu kraji: od Hrna jižním směrem, 
jako ii;i /JuliMii ko|ici. lia imlícli u Huso\ ic hojný ( \!akii\\ sky ), na Š|iilherl;u, 
na Cernýcii |iolícli u Ibiia. n .\eno\ic, Holásek, kolem i>řecla\i a j. (dborny)!, 
u Ivančic (NiessI)', u kiiobi-alřic a Krinnlova (Zinnnermann) !, ii Klobouk (Sleii;er) !, 
u Yrano\ic, Slracliolína a Příklnd (Scliierl), >!iilenicc, l.íšeíi, l\lajdo\ka, Oliřany, 
Karliaizy. lb'čko\icc. Mokrá lioi-a. l!ilo\icr. Maloshivice. 'l'išno\ . iiosiioviee, 
Konuii. iiyshc. .lmidro\. Písái-ky n lirna. 'IVoubsko. při S\ila\ě u Komárova, 
Cernoxicc. Prízi-enice, Modřicc. (Icišpicc. SlaiVi hora u Syro\ ic. 'ťelnice. Měiiín, 
Šaralice, Sla\ko\. NA^^kos. .\ii-isla\, Siai-. P.řeclaw Po^loina. .\m\. vcs. — 
r Proslějova (S|iilznerl. l»o^li hojný \e Znuicm^^kii : lúilem .Náměšlě (ISocmer), 



■Ó2Ó 



II Vniiiiiv.i, Ziiuiiua, .MilIVumia, llodonir, Jcvišov ic, l>oln. Vislonic a in. j. iii. 
((Ilioniy). \" jihlax sk(''iii kraji poridkii : ii |)aii>k(''lh) mlýna, ii .lciiš(ýn>l;i'' ^IsIcik' 
liiilř ((Iiiiiici), nad l>ranl<nii ii Trcbiřc (Zavřel). I' llajríua ii (Hoinnucc (Mik). 
\" uh. liradišískiMii kraji: i<nlciii I li. liradišlr. xclnii (ilicciiý (Sa[K'l/.a a Sdílii^l). 
rozíroiišcn kulem Ií/.cik-i', iicjrcliieji [iri silnici do \'('si'lí Ncduucí (línln-la). na 
Javoiinř (lluliiliy), iioliaicc. Z\n|ciin\, Slrážiiicc, Hroz. kliola. NCIká, lli. Uind, 
Bojkovice. — r \'al. Meziříčí (Klanic). V Slezsku: ii ()|ia\y (Liiian) a \ Iráv- 
nalycli zahradách \ lloi'. Tomasox ě n l''rý\aldo\a (tlraliow^i^i). 

18'2. Asarum L. Kopytiiík. 

579. A. europaoiim L. (K. obecný.) Oddenek plazivý, větevnatý, 
na konci s !:2 — 4 .'lupinami a pod konečným květem s 2 — 3 dlouze- 
rapikatými listy. Listy okrouhle ledvinkovité, tmavozelené, lesklé, po 
kraji brvité, posléz kožovité. Ušty okvětní dovnitř zahnuté. Spojidlo 
prašniků šidlovité prodloužené. 

V. 0'04 — 0"06 in. Okvětí vné hnědozelené, uvnitř špinavě krvavé. 

2|. Březen — k\ělen. Křo\iiiy. slinia'' lesy. Višiide liojaý, v horách ohecný. 
zde i ve znační' \ý.si. V .lesenikn jesle na Volskýeli hikách, Kriechu a ii Franl. 
niyslivny. 

11. Sympetalae (Gamopetalae, Monopetalae). 
Srostloplátečné. 

Okvětí dvojí, totiž kalich a koruna, mezi sebou střídavé. Ve 
květech se semenníkem spodním někdy kalich jako nepatrný kraj, 
chmýří neb šupinkatě vyvinut. Koruna srostloplátečná. 

Řády: 

A] Tyčinky v jednom kiTihii, v siejni-m neh menším podn než líslky 
korunní. Seinenníi; |iod(d;vělný. 

I. Kvěly jednolli\(' neb nahloučeni', nikdy \ c sirboiilkii. Kalich z\dn- 
kovilý, s 5 cípy, se spodkem koruny až naprosté cí[iy NrosMý, oba N|ioln ii|ia- 
(lávajíoí. Tyčinky do spodu neli úslí koruny vellvnulé. 

a) Kvéty namnoze rúznopolilavné. Koruna až ke spijdu 5díliiá neb Jklaná. 
Tyčimdv 5, po dvou spolu srostlé, zřídka v.šecky volné neb spolu sroslK'. lilizny 
li — 5, Husté, dvoulaločnaté. I^lod bobulovilý neli lykvicovitý, dužnatý, zprvu 
jednopouzdrý, pozdčji 'A — 5 rozšířenými semenicemi zdánlivě vícepouzdrý, \íci'- 
až nmohoseinenný. Semena bez liílkii. Byliny o[ilelav('' s úpouky a laločna- 
lými listy. 42. Cucurbitaceae . 

II. Kalich se spodkem koriuiy nesrosllý, koruna zxiáštč opadávající. 

a) K\ely pravidelní'-, obojaké. Tyčinek 5, od koruny oddělených a s je- 
jími ušly slřída\ých, na saim-m vrcholku semeimíkovém, pra.šníky volné neb 
v lrul)kii slepené, 2pouzdré, podél pukající. Semenník 2 — Spouzdrý, s četnými 
vajíčky na vnitřních úhlech. Cnelka s 2 — S bliznami. Tobolka imiohosemenná. 
skulinanéi iieli děrami pukající. Semeno s bílkem, i^yliny. 

43. Campanulaceae. 

lil. Kvčlenslví slrboulovilé, neobmezené, dole obalem líslku čili zákrovem 
obklíčené. Kalich a konuia oddělené, bezprostředně na semenuíkii. Tyčiidvy do 
koruny velkmití' a s touto opadávající. Semenník jedno]>ouzdrý, jediiovajecný. 
Byliny s li>iy slřídavými neli vstřícnými. 



yy() — 



a) KvMy jiMliKKldinť'. iirašin' ve sliiioiilccli, s l^iiriiiniii lriilik(}\ ihui 1 — 5- 
zubuu, bez kalichu, s 5 mezi scbnii prošlými lyčiiikaiui, [icslíkovr z iiali('-li() 
semcniiíka o 2 bliziiácli, jednotlivé iiel) iiM;olik V(! zl\ rdlcMii 1 — \ic('|>f(iiz(lréiii. 
iisbiib-ni obalu. Byliny. 44 Ambrosiaceae . 

h) K\"ěly oltojaké neb (-aslu innohoinaiiželné. na konci nizšíi-cnc' ploché 
neb kuželovib' osy, v innohokvelých, společným zákrovem opalřených úborech. 
Ibory jeiliKilliví', konečné, v chocholícich nebu vrciiolícich. Každý kvM )iodepřen 
je plevou neb je bez ní. Kališní kraj nevyvinuly, z chlupu (chmýří) neb }ilevovilýeli 
šupinek. Koruna Irubkovilá. ziídka nálevkovilá, 3 — Sklaná neb jazykovilá, s cípy 
A poupěti chlopnilými. 'J'yčinek .">, prašníky cárkovit('', okolo énélky v h-id»ku 
spojené, jich nilky nejcaslěji voliu'. ČuMka dvourameiiná. Vajíčko ze spodu, 
piinié. 45. Compositae. 

c) K\ély vždy obojaki", každý kvét strboulu se z\lášluím, srosllolupeným, 
semennik i plod uzavírajícím zákrovkem. Kališní kraj misko\ilý, nejěastřji zuliatý 
neb osinaté brvilý. Koruna nálevkovitá, 4 — 5klaná, s cípy v poupéti stře.chovi- 
lýnii. Tyčinek 5 volných. Cnelka 1. Vajíčko visuté. ByUuy s listy vslřícnými. 

46. Dipsaceae. 

IV. Květy \e vrcholících bezobalných, zřídka ve s\azečku slrboulovilém, 
obalem opatřeném. Semennik 2 — 5pouzdrý, pomeláním nékdy 1 — 2pouzdrý, 
pouzdra 1- až vícevajeemu Byliny neb kře s vslřícnými neb zdánlivě přesleni- 
lými lisly. 

a) Květy obojak('', kališní kraj nezřetelný neb posléz chmýřilý. Koruna ná- 
levkovitá, dole ěaslo s hrboulkem. Tyčinky, obyčejně 3, volné. Semennik Iří- 
pouzdrý, 2 pouzdra menší, prázdná, třetí s 1 visulým vajíčkem. Čnělka 1. Xažka 
blánitá neb kožovilá, jednosemenná. 47- Valeňaneae. 

h) Květy obojaké neb nuiohomaiiželní'. Kališní kraj zubalý neli nezřelelný. 
Koruna trubkovitá neb kolovilá, 4klaná, v poupěli chlopnilá. Tyčiidcy namnoze 
4, z]-ídka 3 — 5. Semennik 2pouzdrý; čnělky 2. Plod dvojnažka dvoulaločná, 
suchá, v obě jednosemenná pouzdra čili Ivrdky se rozpadávající, neb Iroehu 
zbobulcná. livdiny s lisly přeslenatými, z nichž jen 2 vstřícné' pupeny mají. 

48. Stellatae. 
C) K\ěty obojaké. Kraj kališní 2 — 5klaný neb dílný. Koruna Irubkovilá 
neli kolovitá, namnoze Sklaná. Tyčinek 5 neb 10, zřídka 4 neb S. \olných. 
Plod bobule neb peekoviee 2 — Spouzdrá neb zakrněním pouzder jednopouzdrá, 
jiouzdra 1- víeevajeěná. Čnělky neb Idizny I — 5. Kře neb stromy, zřídka liy- 
liny, s lisly po 2 vslřícnými. 49. CaprifoUaceae. 

'''£) Tyčinky ve 2 kruzích, dvakrát neb skoro d\akrát lolik jako čáslí 
korunních, po S neb 10, do zvláštního kroužku vrostlé, jinak Nulné-. Semenm'k 
svrclmí neb spodní. Pouzder, čr.ělek a blizen právě tolik jakn ěá-^li korunních. 

I. Semennik nadkvělní. 

a) Koruna srosllopláleěná. Irubkoxiiá neb z\onko\ilá. 

1 . Kalich někdy korunovilý, 4zubý. Koruna trvalá, Irubkovilě zvonkovitá, 
4zabá až hluboce 4klaná. Pyllíěky prašnikové s 2 hrolitými přívěsky, nahoře 
rozšiřenou .skuhnou pukající. Plod: lolmlka pouzdnisečně pukající. Keře s pupeny 
bez šupin obalných. 50. EricGceae. 

b) Koruna z 5 mezi sebou volných lislu, řidčeji hluboce Sklaná. 

1. KaUeli 4 — Sdílný. Koruna prosloplálečná 4 — Slislá, obyčejně opadáva- 
jící. Pyllíěky prašnikové bez přívěsku, na spodu 2 děrami pid<ající, 2 neb 1 
pnuzdr('', pak na jiřiě pid\ajicí. Xepalrná semena nemají děloli. byliny zelené 



— 327 — 

s lisly lUMlMcnýnii iidi iic/.cleiK' s lodylidii dii/nnluii. Iilcdr žliilýini .šiiiiinaim no- 

l<iy'""'- 57. Hijpopitaceae. 

2. Kalich uiiilý, 5zubý. Konina z 5 mezi schoii volných ])tál,kuv, oiiadá- 
\a|ii i. I'yllíč-ky |irašiukovó hoz přívěsku, iiahoic 2 okrouhlými děrami pukající. Plod 
loliolka na [liclnádkách |iidiaiici. Keř nízký > jMijicny \y\inidými, se íšupiuami 
"halnými. 52. Bhodoraceae. 

II. scmcnnik --[nidiií ndi poln>|in(liií. 

a) Kalich 4 — ódílný, se scincnníkcm -j^ srostlý , obyčejně jako clyř- 
;\X .")zuhý. nczřclclný kraj. Koruna 4 — óklaná, Iruhkovilá až z\nnkovilá opadá- 
vající. 1'yllícky prašní s 2 pi-í\csky, skulinami jiukající. Scmcnník 4 — Spouzdrý. 
I'I(mI IkjIiuIc ncli pouzdrn-^cciič pukající loliolka. Ki-c nízké s lisly namnoze jedno- 
duchými. \7,dy zelenými. 53, Siphonandraceae. 

C) Kvěly obyčejně obojak(''. 4'yčiidvy \ slejn(''m neb menším počíu než 
jesl ušhi korunních. Senienník spodiu'. 

1. lyčinky s cípy kormmími slrída\é. nezřídka \ počlu menším, do ko- 
niny vrostlé. IModolisly ubyčejue \- menším počlu, 2 zřídka .■•!. 

á) Seiuenník jednopouzdrý. jednovaječný aneb zpr\ n 2- I pouzdry, více- 
\aječný. avšak časným odlržením se náslěnnýcli prílu-ádek \- jedn(i[K(Uzdrý plod 
přeměněn. Koruny Irxalť'. 

1. Kalich 4-, u $ kvělu 3dílný. Koruna Irubkoxilá, siichumázdi-ilá, s kra- 
jem pravidelně I- nebo .'•ilalocným. 4'yčinky 4, slejně dluidi('', s nilkami v pou- 
pěli kiilinkovilě jirolnmlými. 1'yllíčky prašní ro\ iioliěžné', \\t\i\ř\ pukající. Semeu- 
ník 2 — ^4 pouzdry, avšak časným odlržeiiím se 2 — 4 přílirádek,. jakož i potomní 
]ilod jednopouzdrý, se slře(hiím 2 — 4 křídlým sloupc(>m. Cnělka 1, nitkovitá 
^ liliznoii jednodiichiiu. 4'obolka víčkem pukající. Kvěly \' klasech. Byliny s listv 
namnoze přízemními a jeclnodiicliými slvoly. 54. Plantagineae. 

2. Ivalicli óklaný. Koruna Irvalá, nálevkovilě lrul»ko\ilá, hoicjší pysk menší 
2klaný, řidčeji nezřelolně dělený, dolejší Sklaný. Tyčinky 4, dvoumocné, pytlíčky 
prašní společnou štěrbinou pukající. Cnělka 1. Xažka jeduosemenná, nepukavá, 
zbylkem čnělky zakončená. Semeno v bílku. 55. GLobularieae. 

h) SenuMuiík 2 — 4ponzdrý neli 1 pouzdry, s náslěnnými, vícevaječnými 
semenicemi. 

1) Koruna -^ nepra\ i<lclná, s 5 — 4 neslejnými cípy. časlo d\"oupyšká. 
Tyčinky v rnenšíui počlu než jesl ušlu koruny, nejčaslěji 4, d\oiunocné, někdy 
se zákrskem páb' lyčinky, zřídka skoro slejně dlonln'' (u něklerých pyskatých) 
neb p(nneláním loliko 2, zřídka ."> (jen u Yerl)ascum), z nichž 2 delší. Byliny 
neb nízké polokře. 

•=') Semennik 1- neb 2 4ponzdrý. nedělený. Plod 1 Isemenný, n našich 

druhu jen 2semenný, \ (■ 2 Ivrdky se rozpadající, ('nělka 1 , konečná. 

«.) Kalich Irubkovllý. Koruna nálevkovilá, kraj její šikmý, skoro dvou- 
pyský. Tyčinky 4, dvoumocné. Kv