Lateinisch-böhmisch-deutsches Wörterbuch : nach J.J. Schellers Etymologischer Grundlage

Google

This is a digital copy of a book that was preserved for generations on library shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project
to make the world's books discoverable online.

It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was never subject
to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books
are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge that's often difficult to discover.

Marks, notations and other marginalia present in the original volume will appear in this file - a reminder of this book's long journey from the
publisher to a library and finally to you.

Usage guidelines
Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the

public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we have taken steps to
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying.

We also ask that you:

+ Make non-commercial use of the files We designed Google Book Search for use by individual
personal, non-commercial purposes.

and we request that you use these files for

+ Refrain from automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's system: If you are conducting research on machine
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the
use of public domain materials for these purposes and may be able to help.

+ Maintain attribution The Google "watermark" you see on each file is essential for informing people about this project and helping them find
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it.

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be used in any manner
anywhere in the world. Copyright infringement liability can be quite severe.

About Google Book Search

Google's mission is to organize the world's information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers
discover the world's books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web
a[nttp: //books . google. con/]

Digi

Google

= 1530.65 [1
ve, peub25. 1739 /

Google

—

Lateiniſch · Bohmiſch · Deutſches

Woͤrterbuch?

3.3.6. Schellers
Etymologiſcher Grundlage.

Vermehrt und herausgegeben

pon

Joſeph Ehmela,

Profeſſor am f. t. Gymnafium zu Kěnigingráz,

Auf often des Ferausgebere.
—————————

$ónígingrtdg.
Sedruckt bei Johann poft. Poſpiſſil, Buchdrucker zu Prag unb Königingräz,
und wirkenden Mitgliede des böhmifhen Nozionalmufeums, .

1880

preis 2, cm

(© NB. Seder fere Abnehmer von fünf Gremptaren erhält bei dem
Oerausgeber das fechfte Stud unentgeltlich»

Seiner Excellenz

DEM .

HOGHOBBORNEN

Herrn Herrn

CARL CHO TEK,

Grafen
von Chotkow und Wognjn,

Inhaber des k. k. silbernen Civilehrenkreuzes, Ritter des königl.
sardinischen St. Mauriz- und Lazarus - Ordens, k. k. wirklichen
Geheimen - Rathe und Kämmerer, Oberstburggrdfen zu Prag, Präsi-
denten des k. k, Landesguberniums, Director des permanenten und
verstärkten Landitündischen Ausschufses, Protector der patriotisch-
ökonomischen Gesellschaft, des Vereins zur Beförderung der Ton-
kunst uud der böhmischen Sparkasse, ersten Commissär des Theresi-
anischen Damenstiftes auf dem Prager Sohlofse und perpetuirlichen
Proteotor des freien adelichen Reichastiftes in der k. k. Neustadt
Prag, Mitgliede der k, k. Gesellschaft zur Beförderung des Acker-
baues, der Natur. und Landeskunde in dem Markgrafthune Mäh-
ren und Herzogthume Schlesien, der Gesellschaft des Ackerbaues .
und der Künste zu Laibach, eto, ete.

widmet

in tiefster Ehrfurcht

Joseph Chmela,
! k. Eymnas, Professor.

Borrebe

8x erwůuͤaſcht war ein folhes ‚Hilfsmittel für jeden Studis
tenben und inóbejonbere für unfere böhmifche Landjugend, bie
ohne den geringften Begriff von der böhmifchen Grammatik, al&
der einzigen, fen. follenden, wahren Grundlage zu haben, mit
ben nöthigften Kegeln ber beut(den Abänderung unb Abwandlung
(nit felten mager genug!) aušgtrůftet und im Deutſchſprechen
gewöhnlich ſchwach in die Gymnafialfhulen tritt und zur Er⸗
Vern einer dritten Sprache, der lateinifchen nämlich, mit aller
Kraft angehalten wird. Wie ſchwer biefer Unterricht bem Schär
ler ſowohl als aud bem Lehrer felbft fallen muß, fann jid) nur
der deutlich vorftellen, ber als Lehrer täglich bie Erfahrung macht.
Da nun die Grlernung einer fremden Sprache in einer
Art Anreipung des Unbekannten an bad Bekannte ober in einer
Art Vergleihung des Unbeřannten mit bem Bekannten beftebt,
fo findet (iy der Lehrer febr oft bemüffiget feine Zuflucht zu der
Sprache zu nehmen, bie der Zugend mehr bekannt und geláufig
if, nämfidy zu der böhmifhen, Dieſes muß er beſonders in ben
erftm Grammatikalklaſſen ununterbrochen fortfegen , "menn er
übrigens mill, bag die Schüler ihren Spradvorrath erweitern
unb fonf feinen nuglofen Unfinn ins Gedächtniß flopfen follen.
Auf tiefe Art wird die Jugend des Wortes unb der Sade ſelbſt
fid beroufter, wird am beutfdjem Wortbebentungen unb Sadbes
geiffen reicher unb in ber Mutterfprache ſelbſt fefter unb voll»
Bmmener. Dazu bietpet (id) häufige Gelegenheit bei ber Erfläs
teg ber. Geographie und Gefdichte, in&be[onbere aber bei tlibers
fangen aus bem Latein ind Deutfche, wobei ber Lehrer darauf
ſehen muß, daß die Schüler nicht nur bie grammatikalifchen Fü⸗
gangen, fondern aud) den Sinn ber überfegten Stellen verfteben
und verbauen, d. h. er ift gezwungen fid) baffelbe aud) böhe
miſch (agen zu laffem. Go gewinnt die Jugend an Deutſch, an
Latein und wird in ber Mutterfprache felbft nicht vernadhläffigt,
welche Bernachläffigung denn gewiß aud) zum größten Nacıtheile _
der běpmifehen Sugenb gefchehen würde. Denn ed ift befannt, daß

VL Gocrebe

ber Spradvorrath eine Kindes, fey es in welcher Sprache immer
erzogen, zu mangelhaft fen, at baf er für ben Gelchrten, Lehrer,
Prediger, Richter hinzeichen fónnte und daß, fuchf man fid) durch
bie Länge der Zeitdarin nicht zu vervolltommnen, man felbft al&
gereifter und fonft aud) gelebrter Mann nod) immer Kind darin
verbleibe, ja nod) weniger alá Kind, ba von dem jugendlichen Sprache
vorrathe fo manches gute nothwendige Wort burd) bie Zeit unb,
den anhaltenden deutſchen Unterriht aus bem Gedächtniffe vere
drängt und verwifcht wird. Der Mann, zum Amte gelangt, fiebt
* fid dann in bie Nothwendigkeit verfegt mit bem gemeinen Manne
mündliche und fhriftliche Unterhandlungen zu pflegen; aus Unfennte
nißder Sprache wählt er unrichtige Wörter, nicht felten zum großen
Nachtheile der betreffenden Partei, oder fein fonft thätiger, aber
in der Analogie der Mutterfprache ungeübter Verftand bildet fido,
um den beabfichtigten Begriff audzudrůcen, weil ihm das eigentlis
de Wort in der Sprache zu fehlen (djeint, Ungethůme von Wörs
tern, bie außer ihm fonft fein Menfd) in ber lieben Welt verfteht,
So hört man táglid) au& bem Munde trefflicher Zuriiten die Worte
wyšetřugičnost ftatt wyšetřowánj oder wyšetřenj (Unters
fudung); zdstog ftatt předmět (Gegenftand) ; zpetohled
ftatt dem einfachen ohled (Růdfidt) und Zaufend foldje. —
Das Studium der böhmifchen Sprache ift nur dem häuslichen
Fleiße der Schüler überlaffen - unb dod it ihnen bie Kenntniß dere
felben nad) Allerhöchſter Verordnung zum Beruf dereinft nothwens
dig. Fehlte e& ihnen aud) niht am Willen, einen Schritt zu ihrer
Grlernung zu thun, fo fehlte e&- ihnen bod) immer an ausgiebigen
‚Hilfsmitteln dazu. Denn was man aud) Schägbares an gts
brudten Wörterbüchern von Adam z Weleflamina, Reſſel und
Wufjn befigt, hat wohl für ben £erifograpben Werth und Ber
deutung, aber für einen -Wiberfeger aus bem Latein ins Böhmis
fbe find diefe Hilfsmittel theils wegen ihrer allzu großen Uns
vollftändigkeit, Unbeflimmtheit und nicht feltener Unrichtigkeit
der beigefügten böhmifchen Bedeutungen nicht genügend, theils
auch wegen ihrer Seltenheit faum für ben Zaufendften zu haben,
Um biefem drückenden Mangel einigermaffen abzuhelfen, une
fergog ich mid) feit mehreren Jahren tiefer höchft mühevollen Ars
beit. Sd) wählte dazu Schellerd Eleines etymologifches Wörterbuch,
weil id) ed, ohngeachtet der etwas befhwerlichen Xuffinbung des
Stammmorteš, zur grürblichen Erlernung der lateiniſchen Spras
de am meiften gecignet finde, indem die Anfänger den Stamm

Borrebe VII

fammt allen oder bod) ben meiffen Zweigen beöfelben in ihrer vers
ſchiedenartigen Sufammenfegung, Ableitung und Bedeutung fo»
gleidy fiberbtiden unb durch bie Vergleihung des Einen mit ber
Anderen zum weiteren Nachdenken geleitet werden, zumal wenn
ber Lehrer jedes abgeleitete Wort auf das urfprůnglide tamm»
wort und biefeó wieder auf feine wahre eigentliche Bedeutung zus
rädführt und fodann felbft, wo nicht alle, Doch mehrere davon abr
geleitete Wörter und Bedeutungen anführt, diefelben beim Gramie
miren der SBerjionen von den Schülern wieder fordert, und das
Rachſchlagen durch Angabe des eigentlichen Stammmortes zu ers
leichtern ſucht. Welhen Wortreihthum eine folhe Verfahrungs⸗
art, mit dergleichen Wörterbuche zur Hand, zwei bis drei Jahre une
unterbrochen fortgefegt, den Böglingen verfchafft, hat fid) jeder
Freund biefer Lehrmethode im vollen Maße überzeugt. —

Bu diefem nun fo brauchbaren Wörterbuche fügte id) tti»
ne, ächt böhmifche Bedeutungen hinzu, nachdem id) bie eigentlie
de Scheller’fche Originalausgabe bedeutend vermehrt, mit häue
fig vorkommenden Beifpielen und Redensarten bereichert und im
Ganzen auf bie gefefibungén in der lateiniſchen Spradlehre
für bie erfte und zweite Grammatikalklaſſe, deßgleichen aud) auf
das vorgefchriebene Lehrbuch der römifchen Alterthümer unb auf
bie doͤhmiſche Sprache felbft Rückſicht genommen, fo daß id) nicht
mur bie eigentliche Bedeutung bed Wortes, fondern aud) bie ma=
nigfaden tropifchen, im Böhmifchen üblichen Wibergänge unb Wen⸗
dungen, zumal der Zeitwoͤrter, bei der Anführung der böhmis
hen Bedeutungen häufig zeige unb. felbft bie Endung, welche
diefeß ober jenes Beiwort oder Beitwort regirt, ja bie ganze
Eonftruction des zu madenben böhmifchen Satzes, zur größten
Erleichterung des Wiberfegers, burd) Fürwoͤrter in der Kürze
angebe. Diefe böhmifche Erklärung gewährt beni Werke aud den
Vorzug, daß bem Zöglinge mande für ibn zmweifelhafte Bebeus
tung durch das beigefügte Böhmifche aufgeklärt wird. &o ger
braucht 3. B. der Deutfche das Wörtchen von für das lateinie
ſche a, ab, (od) unb de (0); das Wort Geſchlecht für ge-
nus (pokolenj) und sexus (pohlawj); dad Beitmort br ens
nen für urere (activ. pdliti) unb ardere (med. hořeti) x. x.

Bei der Rechtſchreibung nahm id) möglichfte Rüdfiht auf
die Etymologie, obngeadtet mehrere, barünter aud) febr ſchaͤtz⸗
bare, böhmifche Schriftfteller über diefelbe fid) hinausfegen zu
wollen fdeinen, indem fie duch wilfüprlide Hinweglaſſung

\

VIII Vorrede.

eines oder des andern Conſonanten der Härte und vermeintli⸗
dem Mißklange begegnen wollen, Sie fhreiben 3, B. crzost,
eny, ftatt ctnost, ctný x. 1c. meines Erachtens mit Unredt.
Denn auf diefe Art geht das Gepráge des urfprůnglih gebadj-
ten Begriffes dabei in der Schrift zu Schanden ; denn ctnost,
(&ugenb) rührt her von ctjti (ehren) und man dachte fid ut»
fprünglid darunter eine ebrenmertbe-Gigenfdaft, fo
mie aud) ctny ehrenwerth heißt. Diefer Urbegriff gehe
aber in cnost und cny etymologl(d) verloren. So bezeichnet
man aud) bie beiden, obgleid) verſchiedenen Begriffe eintres
ten unb binauffteigen mit einem unb demfelben Worte
wstupowati, welches eigentlid) nur eintreten heißt; für
den Begriff Hin auffleigen foll man wzstupawati, wzstau-
piti {reiben y fo aud) wzdwjhati, powzdwihowati (von wz
und dwihu), weil dad untrennbare Vorwort wz eine Bewegung
in bie Höhe bedeutet 5 und fo viele andere

Sim Bezuge auf bie Hinweglaffung einzelner Gonfonanten
des zu bezmeďenden Wohllautes wegen bin id) der Meinung:
Der Schriftfteller kann burd) bie ohnehin freie böhmifche Wort⸗
fegung alle ‚Härte ober jeden übermäßigen Zufammenfluß der

Mitlaute febr leicht vermeiden: bie Etymologie dabei möglichft.

berüdfichtigen und das wahre und richtige Gepräge der Wörter
fomobl in ihrer Einfachheit ald aud) in ihrer Zufammenfegung
bewahren und fo fehreiben, mie es die Etymologie vorfchreibt,
damit er das wahre Gepräge ber Wörter bewahre, dem Nichte
böhmen bie Griernung der böhmifhen Sprade erleiähtere und
enblid) nicht jenem Thoten gleiche, ber eine gewichtige Gold⸗
mũnze für ben leeren Schall oder eine nabrbafte Speife für den
bloßen Geruch derfelben hingiebt. Webrigens bleibt e& ein unabän«
derliches Gee, daß der fehlerhafte Sprachgebrauch des gemeinen
Mannes einem Schriftſteller nie als Muſter vorleuchten dürfe.
Schlüßlich danke ich herzlichſt für alle mir bewieſene Güte
und geſchenktes Zutrauen und wünſche, daß dieſe meine Bemähung
meinem Vaterlande taufenbfaden 9tugen bringen möge.

Königingräz ben 30, Juli 1829.

A.

A, ab, abs, Praep. heißt 1) von, od; wenn angezeigt wir, daß
etwas won jemand gemacht toltb oder herrührt, z. B. amor a te, id)
werde von bit geliebt; mundus a Deo conditus est, bie
Belt ift von Gott erfchaffen worden ; ab initio, vom Anfange,
od počátku; a tergo, von hinten, od zadu, po zadu, ze
zadu ; a fronte, von vorn, od předu, po předu, z předu; -
2) In Anfehimg, z ohledu, na, 3. B. firmus ab equitatu,
Fark in Anfehung der Reiterei, silný na gjzdu; laborare
a re, Mangel haben an einer Sade, trpěti nedostatek w
něčem, mjti nauzi oněco; 8) stare a parte alicujus, oder
ab aliquo, es mit Jemanden halten, auf feiner Seite feyn,
při někom býti, s někým dreti ; 4) nad), y. B. a pran-
dio, nad) Zifhe, po obědě, od poledne; 5) gegen, vor,
proti, před, 3. B. tutus a morbo, ab omni ictu, fidet
vor ber Krankheit, gegen jeden Schlag, gist před nemocj,
proti wšeliké ráně. NB. A fit mut vec einem Gonfonanten ;
Ab fitbt ver ben Vocalen unb bem H; jedoch aud) gumeilen vor andern
Eonfonanten. Abs ſteht insgemein mír vor bem t unb G, 3 B. abs
te, abs quovis. .

Absque, Praep. ohne, bez; fómmt felten vor: absque eo, absque

te esset, wäre ez, wäreft du nicht, Dez něho, bez tebe, ober kdy-
by geho, kdyby tebe nebylo. ” ,

Äbäcus, i, m. ein Pubtifů, Prunktiſch oder Threfor bel ben
vornehmen Römern, worauf fie bei Gaftereien ihr geldenes und filbernes
Geſchirr zur Pracht auffegten, suden, misnjk, police, kreden2-
njk, kredenenj stůl. :

Abdomen, inis, n. der Unterleib, Baud, břicho, podbřišek,

. , 4. 88. bei ben Menſchen; der Wanft, bdchor.
Äbies, čtis, f. eine Tanne, gedle, gedlowý strom.
Abiegnus, a, um, von Zannenholz, gedlowý.

Absinthium, i, n. ®ermuth, pelun, peluňka, peluněk, pe-
lynék, mor. polynek. :

Ac, Conjunctio, heißt 1) unb, a; 2) als, gak, nad ben Wörter,
Die eine Glaichheit oder Aehnlichtkeit bedeuten, als aeque ac, Da-

A E

2 Äcädemia . Äcer

riter ac, perinde ac, eben fo al8; rowněž gak, prdwě
gak; similiter ac, podobně gak. Auch zeigt e8 eine Verſchie⸗
benbrit an, 3. B. Saepe accidit contra vel aliter ac existi-
mamus, oft gefhieht die Sade anders als wir meinen, často
wéc naopak aneb ginak se stäwä, nežli mysljme; 3)
nad simul ftebt es oft und heißt als, 3. B. simul ac, fobald al,
gak mile. NB. Bor einem Vocal fegt man nicht gerne ac, fondern
lieber dafür atque, z. B. aeque atque ego, eben fo al& id,
rowněž gako gd. . -

Ácüdemia, aut Acädemta, 1. f. ein Gymnafium oder Uibungs⸗
ort, cwicidlo, škola ; fit unte Gymnasium ; eigentlich ein Ott
bei Athen, too Plato gelehrt hat, daher feine Phitofophie Philosophia
academica und feine Schüler Academici hiefen, učenj Pla-
tonowo; ucednjci Platonowi.

Acanthis, idis, f. ein Zeifig, čjžek, čjže; aud) ein Stieglig,
Dieſtelfink, stehljk. -

Acanthus, 2. m. Bärenklau, ein gewiſſes Kraut, beffen Blätter die
Alten beim Weben und bei Verzierung der Säulen nahahmten, pa—
znehtnjk, medwědj pazneht, medwedj noha.

Accfpiter, tris, m. ein Habicht, gestřáb.

Acčo, či, 2. id) bin fauer oder fáuerlid), kyselý, ndkysly gsem.
Acesco, acui, 8. fauer werden, Kysnauti, kyseleti. -
Coacesco, Exacesco, Inacesco, Peracesco, fauer werben, verfauern,

kyseleti, kysnauti, zkysati, zkyseleti, zakysnauti, zkysnautt.
Acor, 3. m. die Säure, ber faure Gefámaď, kyselost.

Acidus, a, um, fauer, fáuerlid, kysely, ndkyslý, přikyslýe
Acčtum, 2. n. Gffig, ocef. . :

Acer, čris, n. ein Ahornbaum, gawor, strom gaworowy ;
daher Acernus, a, um, von Ahornholz, gaworowy. |
Acer, acris, àcre, 1) von Sachen, fdjarf oder ſtark, ostrý, silný,
als acetum acre; aud heftig oder (tact, tuhy, silný, prud-
ký, als proelium, amor; 2) von Menfcyen und Thieren, munter,
lebhaft, frifh, muthig, žiwý, bystrý, čerstwý, ostražitý,
statný, zmužilý, srdnaty 4.38. equus, canis, miles. Comp.
acrior; Superi. acerrimus. Acriter, Adv. ſcharf, heftig,
muthig, ostře, prudce, ostražitě, srdnatě. Comp. acri-

us ; Superl. acerrime.
Acrimönla, 1. f. die Schärfe, ostrota, &pawost, štiplawost, per-
nost, peprnost, y. B. der Amiebel, des Senfs; Lebhaftigkeit, Dy-
„strost;; $eftigteit, prudkost ; Herzhaftigkeit, srdnatost.
Peräcer, cria, ere, febr (dtf, (ehr ftarť, přeprudký, welma prud-
ký, presilny, welice silný, y, 8B. acetum aud) ftveng, tturdý,
fly, prjsny, y. 8. judicium.

Acerbus Aecrdama $

Acerbus, a, um, 1) eigentlich uareif, nezraly ; daher 2) erbe,
trpký; 3) empfindlid,, ſchmerzlich, trpký, bolestný ; mors
acerba, empfindlicher &ob, účrpná, hořká, bolestná smrt ;
von Dnfcyen, hart, ftteng, graufam, twrdy, přjkrý, přjsný,
krutý, ukrutný. Adv. Acerbe, ſchmerzlich, graufam, trp-
ce, hořce, bolestně, krutě.

Aperbitas, 3. F. 1) ber herbe Gefámaď, ?rpkost, trpkota; 2) alle
Härte und Graufamteit des Schickſſals, der Menſchen, twrdost, při-
krost, krutost, ukrutnost. J

Acerbe, avi, atum, 1. verbittern, trpčiti, ztrpßiti, horditi, po-
hořčiti, zahobčití; ärger maden, horšj činiti, horšiti, zhoriiti;
gaudia, radostí kaliti, zkaliti.

Exacerbo, avi, atum, 1. erbittern, ergiirnen, rozťrpčiti, rozhořčili,
rozhorsiti, rozhněwati, rozzlobiti.

Peracerbus, a, um, fehr herbe, přetrpký, welmi trpký, y. B. eine
Sxudt, owoce ; aud) febr empfinbtid, ſchmerzlich, preirpky, prehor-
ký, přebolestný, preukrutny. — . .

Ácerra, 1. f. ein Geſchitt, worin Weihrauch angezündet wurde, eine Rauch⸗
pfanne, kadidelnice. .

cervus, 2. m. ein Haufen, hromada, 3.8. Getreide ; eine Mens

ge, množstwj. Ů

Acervo und Coacervo, avi, atum, 1. häufen, zufammenhäufen, 2ro-
maditi, na hromadu skládati, dáwuti, dáli, shroma£dowatt,
shromážděti, shromázditi, stFádati neco; nashromážditi, nu-

střádati něčeho. d .

Acervátie und Coacervätio, 3. f. Häufung, hrorfdenj, shromáždě-
nj, shromažďowánj, strdddnj, náshromážděnj; vaporum, Ans
Haufung ber Dünfte, shluučenj par.

Acervátim, „Adv. haufenweife,po hromadách, hromadně ; gebrängt,
fori, stručně, krátce. .

Ades, 5. £. die Schärfe 4. B. des Schwertes, ostrost, ostrota,
břitkost, ostřj; des Geſichtes, bystrost, bystrota zraku;
des Verftandes, wtip ; 2) der Stern im Auge, zřjtelnice, zře-
telnice; aciem laedere, ben Augen ſchaden, zraku ško-
diti, očjm uškoditi; 8) bie Schlachtordnung, šik; das Heer,
wngsko; acies instructa, bie volle Schlahtordnung, ?og-
sko postawend, sesikowand; prima acies, das SBorbettvef-
fm, přednj sik; novissima acies, dad Hintertreffen, zadnj
Jik ; 4) bie Schladht febft, bog, bitwa; acie consumi, im
Treffen bleiben, w bitwě padnatiti, mečem zahynauti.

Äcmäces, is, m. ein Sábel, paláš, šawle. :

Adis, idis, f. eine Art Heiner Wurffpieße, häzecj kopjčko.

Acrčima, átis, n. jebrr, ber beider Tafel die Ohren der Gaͤſte erg, es

- "A2 : :

r

4 Acta Ad

geſchehe durch Muſit, Vorleſen ic. s.eine Ergögung ber Ohren, Ers
goͤtzung bei der Tafel, mild poslecha. . :
"Acta, 1. f. dad Ufer be Meeres, břeh mořský, pomořsko, hra-
gina pomořská; ward von ben Alten für etwas ergöͤbliches gehalten.
Actütum, Adv. alöbald, den Xugenbliď, fogleid, hned, ww tu
chwjli, w okamženj, na tom mjsté.

, Ácůo, ui, ütum, 8. fdárfen, [darf machen, brausiti, WKiti, -
ostřiti, nabrausiti, 3, B. enses; iram, den Zorn reizen, po-*
pauzeti, drážditi hnéw. .

Acütus, a, um, 1) ſcharf, ostrý, bFitky, nabraušený, braušený ;
fplgig, končitý, špičatý, s. ©. culter, saxa; aud (darffinnig,
ostrowtipný, ddutipny, dámyslný ; 2) burýbringenb, pronika-
wy, y B. vox, gelu. Adv, Acute, (darf, ostře; fharffinnig, ostro-
wtipne, ddwtipne.

Acümen, Ynis, n. die Schärfe, Spige, ost?j, špice, 3pitka, 4. B. eis
nes 9nefferó aud des Werftandes, Scharffinnigkeit, ostrowtip, dó-
totipnost. .

Exacuo, 3. zufpigen, ſpitig maden, končiti, zakončiti, ostřiti, Ipi-
?atiti, zašpičatití; aud reijen, budatı, ponaukatı, ponuknautt,
popauxeti, popudtti, 3.8. animos in bella.

Peracütus und Praeacutus, a, uin, fehr (darf gemacht, dobře nabrau—
Šený, přeostrý, a. 18. Sichel; fehr fharfiinnig, přeostrowtipný,
předowtipný ; fo aud Peracute und Praeacute, „Adv.

cus, 4. £. eine Nabel, gehla; Steďnadel, spjnadlo, špendljk ;,

‚Haarnadel, gehlice; acu. pingere, jtiden, wysjwati.
Acükus, 2, m. ber Stachel eines Infectes, Zahad/o, Zjhadlo; aud
wied e$ von fpigigen Reden gebraudt, špičky, důtky ;"baper Acn-

i
leätus, a, um, ftadyetig, fpigig, bodawy, Spičatý, dütkliwf, als
Dornen, Worte,

Acus, éris, n. die Spreu, plewa, plewy.

Ad, Praep. 1) zu, k, ke, ku, 4.8. eo ad patrem, id) gehe zum
Vater, du k otci; ad usum, zum Gebraude, k potřebě, k
užitku; praepatare se'ad aliquid, fid) auf etwas vorbereis
ten, pfiprawiti se k něčemu, na něco; «u$ flatt usque
‚ad, bis zu, bis auf, bis an, bis in, 3. B. ad senectutem, .
bis ins hohe Alter, až do starosti ; ad nummum, auf ben
Pfennig, do wjdeňského; a vestigio ad verticem, vom
Šuf bis zum Köpfe, od paty do hlawy ; omnes'ad unum,
alle zufammen, wšickni do gednoho; 2) bei, u,-při, we-
dle, podle; weg e$ eine Nähe anzeigt, 3. B. ad urbem, u mě-
sta, při městě, wedle města ; ad'lucem, bei dem Lichte,
u swétla, při swětle; ad manum, bei der ‚Hand, při ru-
eg, po ruce, u ruky; 3) an, na, po, à. 8. ad ripas, an

Adäglum Ädulter 5

den Ufern, na březjch, po březjch 3 ad forum, am Markte,
na tržišti; 4) nad, dle, wedle, po, 3. B. ad veritatem,
nad) ber Wahrheit, die prawdy ; ad lineam rectom, nad) *
einer geraden Linie, wrownd čdře, w gedné rownoté; ad

. voluntatem, nad) dem Willen, po wüli; 5) gegen, von ber
Bat, y. B. ad vesperam, gegen Abend, k wečeru; ad an-
num, in einem Jahre, w roce, za rok ; ad tempus, gut rech⸗
ten Zeit, w čas; von der Lage, flatt versus, z. B. ad meridi-
em, gegen Mittag, ku polední, k polednj straně; ad dex-

tram, zur Redten, po prawici, w prawo, naprawo; aud)
fett contra, proti, 4. B. ad omnes ictus munitus, gegen
jeden Schlag verwahrt, proti kažďé ráně opatřený ; gegen,
5d ungewiſſen Zahlen, 3. B. ad mille, gegen Zaufend, an bie aus
fend, okolo tisjce, skoro, asi, bezmála tisje, k tisjci.
Adče, Adv. 1) fo weit, tak daleko, tam; 2) fo tange, tak dlauho ;
3) fo febr, tak, folk ; worauf dann ut (daß, Ze,) folgt; quin. adeo,
ja fogar, ba v; adeoque, atque adeo, unb fo, defwegen, atak, tudy,
Adhuc, Adv. bes eště, 3.8. ich tebe nod; aud biöher, posud,
nes.

dan. febr, twelmi, wehice, nad mjru«

Adägium, 2. n. ein Sprichwort, přjslowj.

Adámas, antis, m. 1) ber Diamant, dyamant; 2) maš febr
hart und feft und unzerbredlih ift, twrdost, pewnota.

Adamantius unb Adamantéus, a, um, diamanten, hart wie Diamant,
dyamantouý, tordy co dyamant.

Adeps, ipis, c. Schmeer, Fett, sádlo, i. B. Schweinfett. Adi-
pitus, a, um, mit gett verfehen, fettig, sádelný.

Adminicülum, 2. n. eine Stüge, Lehne, podpora, podpěra ;
ÜBenpfa9t, tyčka ;. Hülfe, Unterftůgung, podporowdnj,
podporet, pomoc. .

Adminicalor, atus sum, 1. ftügen, unterflügen, helfen, podpjrati,
podporowati, podepřjti něco, pomdhati, pomoci něčemu ; vi-
teın, ben Bein floďen, wjno tyčiti, stanototti,

Adálor, atus sum, 1. ſchmeicheln, ljsati se k někomu, po-
chlebowati, pochlebiti, lichotiti někomu, alicui und ali-
quem; daher Adulatio 3. f. Schmeichelei, pochlebowdnj,
pochlebenj, pochlebenstwj, pochlebnietwj, pochleba.
Adulator, 8. m. ein Schmeichler, pochlebnjk.

Adulter, éra, um, ehebrecheriſch, cizoložný, smilny ; Subst.
Adulter, éri, Ehebrecher, $urer, cizoložnjk, smilnjk. Ad-
ultéra, ae, Ehebrederin, cizoložnice, smilnice. Adultěri-
um 2. n. Ehebrud, Hurerei, cizoloästwj, smilstwo.,

6 Adytum Aemillus -

Adaltěro, avi, atum, 1, bie Gfe breden, Ehebruch treiben, cízořožití,
smilniti; 2) verfütden, verderben, 5. B. das Stet, falšowati,
zfulšowati, kaziti, zlehčowati, lehčiti, zlehtiti,

Adalterinus, a, um, unädt, verfálíát, nahsemadt, vl faleš-
ný, podströeny, 4. B. nummus adulterinus, falſches Geld, zly),

falešný, nesprawedliwý penjz. - - :

Ädytum, 2. n. ein heiliger, geheimer Ort im Tempel, wodin nicht jebec
fommen durfte, das Heiligthum, swatyné.

Aedes, is, f. ein Tempel, eine Sirde, chrám, kostel; aedes,
Yum, ein Haus, dům, stawenj; aedes sacrae, bie Kirchen,
Zempel, chrámowt. ^

Aediícila, 1. f. 1) eine Kapelle, říeine Kirche, chrdmek, kosteljk,
kosteljček, kaplička ; 2) ein Meines Haus, domek, domeček.

Aedilis, 3. m. eine obrigkeitlihe Perfon in Rom, welche bie Aufſicht
über bie öffentlichen Gebäude unb Schaufpiele hatte, edi, Aedilftag,
ätis, f. beffen Amt, Yevitität, edilstwj. Aedilitius, a, um, babin
gehörig, edilnj ; Subst. scil, vir, gewefenee Xebit, bywaly edil.

Aeditüus unb Aeditímus, 2. m. ber Kirchner, Küfer, SRefner, Blöds .
ner, kostelnjk, kapelujk, zwonjk.

AeditYco, avi, atum, 1. bauen, erbauen, eigentlid ein Haus, etaweti,
postawiti; aud andere Dinge, z. B. aedificare classes, iotten
bauen. Aedificatio, 3, f. das Bauen, ber Bau, stawenj. Deminut.
Aedificatiuncůla, ae, f. einer Bau, stawenjöko. Aedificátor, 3.
m. 1) ein Grbauer, stawitel, wystawitel ; 2) ber gerne baut, na-
lownjk stawenj. Aedificium, 2, n. der Bau, stawenj; aud) das
Gebäube felbft, stawenj.

Exaedifico, 1, ausbauen, ben Bau enbigen, dostawowati, dostamwětí ;
aud) aufbauen, erbauen, 10ystawěfi, wzdelati, i

Inaedifico, 1. daraufbauen, wystuweti, postawiti, 4. ®. aliquid in
locum; aud verbauen, zubauen, zazdjivati, zastawěti, zayditi,
3. B. portas. 7

Aeger, gra, grum, franf am Leibe, nemocný ; aegra valétudo,
fdledte Gefunbbeit, churawé zdrawj; an ber Seele, befürhz
mert, zkormauceny , truchliwy, teskliwy .

Aegre, Adv. 1) mit genauer Roth, mit Mühe, (ýmetliá, Kaum, stěži,

s welikau těžkostj, dost těžko, ztěžka, steikem, sotwa; 2)
ungeen; áegre-ferre, übel aufnehmen, za zlé mjtí ; ungern ertragen,
nemile. nésti,

Aegritüdo, Ynis, f. und Aegrimönia, 1, f. Kummer, zkormaucenj,
zármutek, těžkost, tesklenj, teskliwost.

Aegrótus, a, um, Eranf, nemocný, stonawy, bolawy ; baher Aegro-
to, avi, atum, 1. front fepn, stonati, Aegrotatio, 3. f, das Kranfs
feon, bie Krankheit, stondnj, nemoc.

Aegresco, 3. fran? werben, roznemdhati se, roznemoci se, onemo-
cněti, rozstonati se ; aud ärger werben, hůře roznemdhati se.

Aegyptus, 2, f. Aegypten, ein Land in Aftika, Egypt. .

Aegyptius, a, um, ägyptifd, egyptský. Subst. Aegyptius, Aegyptier,

'Sypčan.
Aergiilus, a, um, eifrig nahahmend, štekowný, horliwý po

Aenigma Aequus 7.

n&kom; eiferfühtig, řewniwý, sausočný; Subst. Aemu-
lus, eifriger 9tadjabmer, Nacheiferer, štekowatel, horliwy
následownjk; Nebenbuhler, sok, sausok. Aemula, eifrige
Nahahmerin, horliwd ndsledownice; Nebenbuhlerin, so- _
kyně. 1

Aemnlor, atus sum, 1. eifrig nachahmen, nadeifeen, šťekowati
koho, řetoniti na někoho, aliquem und alioui; tager Aemulátio,
3. £ vie eifrige Stodabmung, šťek, Itekowanj, řewněnj, Fewni-
wost, horliwé ndsledowánj. Aemulator, 3. m. ber eifrige Nach⸗
ahmer, Radeiferer, horliwy ndsledownjk, Stekowatel, sok, sausok.

Aenigma, ätis, n. ein Ráthfel, pohádka, hädacka.

Aequus, a, um, 1) gerade, gleid, eben, rowny, stegny;
2) billig, stegný, slušný, prawy, sprawedliwy ; weil tie
Römer das billig nannten, wenn jeder Bürger gleiches Recht genießt:
aequi boni facere, fid) gefallen laffen, zufrieden feyn, za
wděk bráti, přigjti něco; spokogenu býti s něčjm; 8)
gelajlen, tichý, mjrný ; vom Gemüth, weil es ba, gleihfam wie
das Meer eben bleibt tmb von ben Affecten nicht beunruhigt und fürs
wiſch gemacht wird; aequo animo, mit gelaffenem Muthe, s ti-
chau myslj, ticho, tiše; 4) gůnftig, přjhodný, dobrý,
přizniwý ; daher Subst. aequus, ein Freund, přitel.

Aeque,. ddv. eben fo, rowně, rowneš, práwe ; worauf ac oder at-
que oder quam, (als, gako,) folgt; daher Adaeque, Peraeque,
eben fo, práwě tak, rowně tak. d .

Aegultas, 3. f. die Billigleit, slušnost, prawost, sprawedliwost ;
die Geloffenbeit be& Gemütb&, mjrnost, trpeliwost. :

Aegnor, čris, n, 1) bie Gbene überhaupt, 3: 8. bes Beldes, Meeres,
rowwina, rowen, planina, pláň ; befonders 2) ba& Meer, hladına
mořská, moře. Daher Aegučrčus, a, um, was im Meere ift ober
dahin gehört, mořský. .

Iniquns, a, um, ungleid, uneben, nerowný, nestegny ; unbillig, hart,
neslušný, neprawý, nesprawedliwý, krutý, přjkrý z fo quj ^ ^
Inigue, Adv. daher IniquYtas, 3. f. Unbilligkeit, neslu3nost, ne-
prawost, nesprawedliwost. .

Aequo, avi, atum, 1. glei maden, rownati, srownati; rem cum
re oder alicui aliquid, vergleigen, pFirowndwatt, rownati, pří-
rownati něco k něčemu : aliquem, glei feyn, rojwnati se, Wy-
rownati se někomu něčim oder na něco, z. B. magnitudine, an
der Größe. Aequatio, 3. f. das Gleigmaden, rowndnj, srowndnj.

Adaequo, avi, ata, 1. gleih maden, rownati, srownati, 3. B.
tecta solo, tem Grbboben gleih maden, domy sprstj srownati;
adaequare se, oder bloß adaequere alicui, Jemand glei fommen, ro-
wnati se, wyrownati se někomu ; aud) rem, einer Bade, něčemu.

Coaequo, avi, atun, 1. eben, gerade maden, ebnen, 4. B. montes, ro-
tonati, planiti, srownati, zplaniti hory. — a

- Bxaegno, avi, atum, 1. gleih maden, rotonali, srownati; exae-

quare se ober aequari alicui ober cum aliquo, gleich fommmen,

8 Air Aes

ges feyn, rownati se, wyrowndwati se, wyrownati se ně-
OMU.

Inaequo, avi, atum, 1. glei) maden, rownati, zarownati, y. B.
terra, mit Erde. Y
AequäbYlis, e, _Adj. gleiäförmig, gel, stegnorowny, rowny, steg-
ný; fo aud Aequabiliter, Adv. stegnorown?. Aequabilltas, 3. f.
die Oteiýfórmigteit, Gleichheit. stegnorownost, rownost, stegnost.
Aequälis, e, 1) gleih, stegnf, rotwny ; von gleidem Alter, stegné-
ho, gednoho stářj, stegné starý, stegnoweky ; der Zeitgenofe,
wrstewnjk. AegnalYter, Adv. glei, stegne. AequalYtas, 3. f.

* die Bleihbeit, rownost, stegnost. J H

Inaequälis, e, und Inaequabilis, e, ungleiý, uneben, nerowny ; uns

, üintid, nestegny. Inaequalitas unb Inaequabilitas, die Unaleihheit,
nerownost, nestegnost.. Inaequaliter unb Inaequabiliter, uns
gleih, nerowně, nestegn2.

Aequaevus, a, um, von gleihem Alter, sťesnowěký, gednoho stářje

Aegullibris, e, völlig glei, wagereht, rownowážný. Aequilibrtas,
ätis, f, völlige Gieichheit, rownowdznost. Aeguilibrium, 2. n.
Gleichgewicht, rownd wdha. t

Aequipäro, avi, atum, 1. 1) glei; feon, rownati se někomu ; 2)
vergleichen, gleiäfhägen, rownati, přírowndwati, pFirownati ně-
koho k nekomu, alicvi aliquem,

Aegulnoctium, 2. n. bie Zeit, ba Tag unb Raqt gleid) ift, rowno-
dennost, Aequinoctiàlis, e, babin gebörig, rownodennj, 4. B.
circulus, b, i, ber Xequator, rownodennjk, rownjk.

Aér, 8. m. bie Luft, powtj, wzduch. Aéríus, und Atr&us, a,
um, was (n ber Luft ift, luftig, hoch, powětrný, wysoky.

Aerumna 1. f, Mühfeligleit, Zopota, psota, swjzel, bjday
strast (gen. i) Aerumnosus, a, um, voll Mübhfeligkeit,
mübfelig, Topotny, strastny, psotny, bjdny, y. 98. vita, Les
ben, Ziwot.

Aes, aeris, n. 1) Metal, Erz, ruda ; Bronze, kow; and Ku⸗
pfer, Meffing, měď (gen. 1), mosaz; 2) Geld, penjze.
Aes alienum, bie Schuld, dluh, dluhy ; eigentlich fremdes
Gelb, cizj penjze.

Aerčus, a, um, ebern, koiwowy, měděný, mosazný ; aud mit Des
tall $efátagen, verfehen, kowaný, okowany.

Aerátus, a, um, mit Gr) beihlagen, (m2dj) kowaný, okowaný.

Aenčus, a, um, ehern, koiwow) ; daher Aeneator, 3. m. ein Trom⸗
peter, trubač, an hat aud (Počt.) Ahsneus ober ahönus, ober
ačneus (vierfilbig) ober a&nus, a, um, ebern, kowowy ; fupfera,
měděný ; von Mefling, mosazný ; bafer Ahenum oder ačnum, ber
effet, kotel, měděnec.

Aeràrfum, 2. n. bie àffentiióe Gaffe ber Römer, obecný důchod, zem-
skd komora, pokladnice. ©

Aerügo, Tuis, f. Supfercoft, z mědí rez, měděnka ; elb, nepřjzeň,
zdwist (gen. i); pabfudt, Geis, Jakota, lakomost.

Obaerätus, a, um, in Gäulben ftedenb, verfhulbet, zadlužený.

Acsoülus < Acthiöpia , 9.

Aescůlus, i, f. die Speiseiche, maďal,

Aestas, 8. f. ber Sommer, Lito3 daher Aestivus, a, um, 4. B.
tempus aestivum, die Sommerzeit, letnj čas; dies aestt-
vus, Sommertag, Zetnj den; daher aestrva, scil. castra, baš
Sommerlager der Amer, Letnj leženj; frumentum aesti-
vum, Sommergetreibe, ga’, gařj.

Aestimo, avi, atum, 1. id) tarite, (hábe, odhadowati, odhd-
dati, wäfiti, uwažowati, ceniti něco, hddati něčemu;
magni, bo, wysoko, mnoho; parvi, gering, njzko, ználo,

Aestimatio, 3. f. bie Zare, Sóčtung, cena, ceněnj,odhud, hádá-
nj : Beurtheltung, wáženj, uwäienj.

Aestimätor, 3. m. ber eine Safe taritt, cenitel, hadače Beute
theiter, uwaZowatel, uwdžitel, prostřednjk; bater callidus ref
aestimator, ein guter Kenner ber Güde, dobrý zndč, znatel wěci.

Aestimabilis, e, was gefhägt werden fann, cenný, cenitelný, uwd-
žitelný, snadný k uwatenj. Inaestimabilis, e, was nicht fann
geihägt werden, necenný, necenitelný, neuwdzitelny, kneuwd-

nj.

Pxistino , avi, atum, 1, glauben, bofür halten, meinen, urthellen,
beurtbeifen, mysliti, zato mjti, mjniti, mnjti, domnjwati se,
domýšleti se, sauditi; aliquem avarum, jemand für babfiátig
halten, kldsti, lddati, powažowati někoho za lakotného.

Existinátio, S. f. bie Meinung 1) eines Menfhen, znjněnj, zddnj,
„domněnj ; 2) von einem Menſchen, bie Reputation, Ehre oder Anfes
Yen, wáznost, poctiwost, čest.

Aestus, 4. m. bie Dige, à. B. der Sonne, horko, wedro, par-
70; des Fichers, horkost, palčiwost; 2) dad Braufen be&
Meeres, hnutj, wřenj, dutj, prauděnj, gečenj, hučenj,
bauřenj, wzdutj moře; daher bie Ebbe und Fluth, přjtok
a odtok; befonders die Fluth, přjtok, wystupowänj, priby-
wänj moře; 8) bie braufende Hitze ber Affecten, prudk?
hnutj mysli. .
Aestnosus, a, um, voll Hitze, heiß, wallend, horky, wřelý, wraucj ;

branfend, gekotný, baurliwy, nepokogný, y. B. das Meer.

Aestuarium, 2. n. auögetretenes Waſſer am Ufer bed Meeres oder Flu⸗
$eš, temenec, temeni3té, wystauplá woda. .

Aestuo, avi, atum, 1." Di&e haben, oben, wallen, 10řjti, kypeti;
branfen, hučeti, sečeti, dauti se, bauřiti se, 4, B. ba Meer.

. Exaestuare, dufmatlen, aufbraufen, tezdauwati se, wzdauti se,

kypéti; mens exaestnat ira, glüht vor Zorn, kypj hnewem, -

Aether, éris, m. bie Luft, ber Himmel, wzduch, powě-
třj, nebe, obloha. Aetheréus unb aetherlus, a, um, äthe«
tifh, powětrný, nadwétrny ; himmlifch, nebeský. .

Aethiöpia, 1. f. Aethiopien, ein anb In Afcite, Mautenjnsko.
Aethiops, čpis, m. ein Mohr, Mauřenjn.,

10 Aetna Áger

* Aetna, 1. f. Aetna, feueefpeiender Berg in Siclilen, Etna.
Aevum, 2. n. bie Lebenszeit eines Menſchen, Leben, Alter, wek,
Ziwot, stdřj. :

Aetas, (ftat aevitas), 3. f. bad Xitec- eines Menſchen, 10k, léta,
stdřj, 4. 8. das finb(ide, männlide 1c. ober bie Jahre eines Menſchen.
Deminut, Aetätüla, 1. f. das zarte Alter, autřičký wek, dě-
tinstwj. .

Aeternus , a, um, ewig, 12öny ; ab aeterno, von ber Ewigkeit, od
weßnosti. Aeternitas, 3. f. ble Gwigfeit, wěčnost.

Africa, 1. f. Afrika, einer ber Wetttpeite, Afrika, Africus, i, m.
Südmweftwind, wjtr gisnozdpadnj.

Atricus, a, um, aud, Afer, fra frum, afrifonifá, africký.

Africánus, a, um, ofrifanifá, afrikdnský,

Ägaso, 8. m. ein Pferbetreiber, Pferdeknecht oder Stallknecht,
pacholek od konj, u konj.

Ager, gri, m. 1) ber Ader oder ba Felb, das gebaut wird, rolj,
role, pole; 2) baš Gebiet einer Stadt, traty, okolj.

Agellus, 2. m. ein Heiner Xdec, roljčko ; ein Beines Landgut, stateček. |

Agrárius, a, um, was bie Xeďer betrifft, 3.8. lex agraria, ein Ges
fe& wegen Vertpeilung ber Xeder unter das römiſche Volk.

Agrestis, e, 1) maš auf dem gelbe wägft, fid aufhält, ländlid, pol-
nj, rolnj; aud wübwmadfenb, a, B. poma agrestia, wildes Dif,
plane owoce ; baher 2) unhöflich, grob, büurifó, nezdwořilý, hru-

^, sedisky, Subagrestis, e, ein wenig bäurifh, ndsedisky.

Agricčla, 1. m. ein Bauer, Landwirth, sed/dk, oráč, rolnjk, pol-
nj hospodář. Agrieultüra, 1. f. ber Aderbau, dzlanj rolj, orba,
rolnictwj, polnj hospoddrstwj.

Peragro, avi, atum, 1. burámanbern, prochdzeti, prosjti, schoditi,
a. B. provincias, kraginy, choditi po kragindch. Peragrätio,
3. £. die Durýmanberung, prochdzenj, progitj.

Peregre, Adv. über gelb, In die Fremde, přes pole, do swöta , ober
Qui ber Fremde, ze swötg, z CIziny y ober in ber Fremde, we swe-
tě; 4 B. peregre abire, über Čanb reifen, verreifen, odchazeti, ode-
&jti, gjti přes pole; peregre accire, von fremden Orten herholen,
pres 75 odginud brdti, wzjti; peregre esse, přes pole, we
swite býti.

Peregrinus, a, um, auslänbifh, fremb, přespolní, ginokragny, cí-
zokragný, cizj, cizozemský; Subst. ein Ausländer, gremter,
přespolní &lowek, cizinec, pfjchozj, cízozemec; fo hieß in
om jeder, ber nicht das Biirgerreát hatte, pohostinnec; in literis
peregrinus, fremb in ben Wiſſenſchaften, unwiflend, to umenj ne-
zběhlý; neumělý.

Peregrinitas, 3. f. wenn man in Rom wohnte, one baš römiſche Bürs
gerrecht zu haben, pohostinnost ; fremde Sitten, Sprache 1. cizota,

Peregrinor, atus sum, 1) in der Fremde feyn, přes pole, we siwet&, w
cizině se zdržowati, pohostinnu býti; aves peregrinantes, 3ugs
vögel, tdAnaucj, tažné ptactwo, Peregrinätio, 3. f. ber Xufs
entbalt in ber Brembe, ba& Herumreiſen, zdrZowdnj se w cizině,
chozenj po swětě. Peregrinätor, 3. m. ber ſich (n ber Fremde aufs
Hält, ein $erumreifer, kdo swetem chodj.

Agger : Ágo 11

Agger, Eris, m. jede vou Erde oder Steinen gemachte Anhöhe, als ein
Daum, gepflafterter Weg, Wall, ndwoz, nawdka, ndsyp,
wal, hráz; aud Schutt oder Erde hierzu, rum, su£ (gen. i).

Aggro, 1. unb Exaggero, avi, atum, 1. aufhäufen, erhöhen, nas-
pati, nasypati, nawdXeti, nawoziti, nawézti, wýšiti, zwy-
šowati, zwýšiti. Exaggeratio, 3. f. tie Erhöhung ber Grbe, Damm,
mavážka, naweženj, zwýšenj, hráz.

Agnus, 2. xn. gehnà, gehňátko, beránek, unb Agna, 1. f. ge-
hnice, gehnicka, das Lamm. Agnrnus, a, um, von amm,
gehněčj, i. B. caro agůina.

Ago, čgi, actum, 8. 1) treiben, hnd£i, y. B. Vieh ober Wurzelz
2)verfoLgen, jagen, hndti, honiti někoho, hnáti se za ně-
kým; 3) thun, maden, činiti, dělati; quid agis? was
madft du? co děldš ? aud führen, wösti, j. B. einen Proceß,
ein $m; gratias agere, Dank fagen, djky wzddwati,
wzdáti; 4) umgehen auf etwas: id ago, id) gehe barauf
um, obmysljm to, bigi, mysljm na to; 5) vorftellen, před-
stawowati, delati : patronum, zdstupce ; e$ mag geſchehen
wirfti ober auf bem Theater; 6) říagen, poháněti, žalowati
někoho; 7) cum aliquo, mit Sfemanben wohl oder übel ums
gehen, nakládati, zacházeti s někým dobře nebo zle;
aud mit Semanben reben über eine Sade, gednati, mluwiti, ro-

kowati sněkým o něco. Actum est de me, ešift um mi

geſchehen, weta gest po mně, se mnau. Ago hoc oberistud,

ich gebe Achtung, höre darauf, dáwám pozor na to; aliud
ago, id) gebe nicht Achtung, neddwdm pozor na to. Agel

agedum ! wohlan! nuZe ! age, fiat! ba& wollen wit tbun I

nuže, staň se!

Actio, 3. f. 1) bie Handlung, Thätigkeit, Berriátuna, činění, dělán,
konanj, gedndnj; gratiarum, Danffagung, djkůčinění; 2) bie
Klage vor Beriáte, půhon, žaloba.

Acter, 3. m. 1) welder etwas tbut, konatel, prowoditel, činitel ;
2) ein Kläger, půwod, Zalobnjk; 3) ein Schauſpieler, herec.

Actuosus, a, um, thätig, gefhäftig, niát rubenb, aučínný, audinli-

', neustalý, y. B. virtus actuosa. Adv. Actuose.

Aglis, e, was fid ſchnell bewegt, Leicht beweglich, folglich hurtig, z. B.
tin Sáiff, obratný, hbitý, terstwy.

Agiltas, 3. f. bie Leidte Beiveglikeit, Hurtigkeit, 3. B. eines Sqhiffeq,
eines Menfen, obratnost, hbitost, Cerstwost.

Agmen, 3. n. ein Heer, wenn es maríóitt, wogsko tdhnaucj; der
Bug, sbor, pluk; agmen primum, ber Bortrab, přednj wogko;
agıneu novissimum, ber Radıtrab, zadní wogsko; zuweilen aud
eine lange Reihe von Wenfhen, zdstup, mu wj, potet von
Ihieren, stádo, hegno; aud Haufe, Srupp, Peer, zástup, sbor,
Pluk, wogsko j agmen apum; ein Mienenfýmarm, rog wéel,

Ago -Ago

to, avi, atunt, 1. (n Bewegung feten, bewegen, a. B. mare, ký-

ti, pohybowati mořem ; ftatt bewegen, rütteln, hýbati, zahý—
bati neöjm; caudam, fálenfern, wedeln mit bem Schwanze, Ayba-
ti, zmjtati, házeti, mrdati, pomrdowati ocasem ; treiben, ia«
een, hndti, honiti, proháněři, . B. equum; verfolgen, Aonifiy-
stjhati, prondsledowat?; 2) verriäten, machen, dělati, činiti 3
halten, dr£eti, mjti; convivium, anitellen, strogiti, přístrositi
hody; dies festos, swätky swetiti, slawiti ; ausüben, konafı,
wykondwati ; betreiben, hnáti, prowozowati; 3) mente agitare,
bedenken, rozmjSleti, rozwažowati, uwaXowati, pFemyslett,
na moli prem jtati, rozgjmati, sobě rozbjrati; 4) auf etwas
umgeben, něco obmýšléti, zamýšleti, na něco bjti, 1.8. fugam.
Agitátio, 3. f. Bemegung, Erregung, Abdnj, pohybowdnj ; Bes
treibung, prowozowdnj ; mentis, Radbenken, přemyšlowání,
rozgjmánj, na mysli přemjtánj. Agitätor, čris, m. Sreiber,
honič, honec, hondk ; Kutiher, wozatag, pacholek, kočje
Exagito, 1. herausjagen, wyhanzti, wyhnati; feras, das Wild
aufjagen, nahdneti zwBF; verfolgen, prendsledowati, stjhati ;
plagen, sufowati, nepokostti, trapiti: reizen, in Bewegung feten, .
3. 8. vim hostium, dra: i moc nepřdtelskau ; mit Worten durch⸗
stehen, durchbecheln, nabjrati, natahowati, přetřepdwati,

Actíto, 1. öfters thun, fleißig thun, delawati, prin? delati něco z
causas multas, viele Sproceffe führen, mnoho saudů westi.

Abigo, gi, actum, 3. forttreiben, wegtreiben, odAdn?tt, odehnati,
zahdnkti, xahnati, Abactor, Oris, m. ein Biehdieb, krddce, zlo-
děg dobytka, .

Adigo, gi, actum, 3. 1) herzu treiben, pfihdnäti, prihnati; aud
wohin treiben, Andt? někam ; 2) Jemand zu etwas nöthigen, zwin⸗
een, dohdněti, dohnati, nutiti, donutiti; 8) hineinfhlagen, i, B.
finer Nagel, whdněti, wehnati, wrdzeti, wraziti, zaraxiti

Febjk. :

Amb'go, 3. one Perf. zweifeln, pochybnost mjti : mit Jemanb ftreis
ten über etwas, nesnadniti se, hádati se, přjti se s někým o
něco, à. B. de regno.

Ambigůus, a, um, zweibeutig, dwogsmysiny, obostranný, tak a
tak ; ftreitig, zweifelhaft, pochybný.

Ambigultas, 3. f. 3melbeutigfeit, dwogsmyslnost, obostrannost.

Ambages, pl. 3. f. 1) Ummeg, 3. 88. um ein Baus, obchdzka ; 2)
Umf&weife, okorowdnj, okolky, okolkowdnj, zdpolj.

Circumägo, &gi, actum, 3. herumbrehen, Derummenben, Andti kolem,
točiti dokola, otáčetí, otočiti, zatočiti, obraceti, obrátiti;
aqua molas circumagit, treibt Mühlen, Zene mlýny.

Cögo (ftatt coago), coegi, coactum, 3. 1) zufammentreiben, vereinigen,
sháněti, sehnati, srážeti, sraziti do sebe, dohromady, 3. ©.
pecus ; aud) wohin treiben, Aadtı někam ; 2) verfammeln, sbjrati,
sebrati, swolati, shromažďowati, shromážditi, y. B. senatum ;
3) dahin bringen, bringen zu etwas, přeiwoditi, pFüwésti; baher
singen, doffaneti, dohnati, nutiti, donucowati, donutiti; 4)
folgern, uzawjrati, uzawtjti; 5) agmen, ben Trupp fliehen,
wogsko xawjrati, xawFjti. .

Coactus, 4. m. Zwang, nucenj, pfinucenj. Coactor, oris, m. Gaffis
ver, wýběrčj, bernj.

Ágo . : ^ Ago 18

1, 2. n. 805, syřiště, 3. B. Kalberlab 3 aud zufanmengelaufene,
geronnene Wild, Oudrg, fwaroh. t a

Coagınentum, 2. n. Fuge, 3ufammenfügung, složenj, spogenj, spára.

Cosgmento, avi,atnm, 1. yufammenfügen, sk/ddati, složiti, spogowa-
i, wäzati, spogiti dohromady ; pacem, pokog činiti, uzawrjti.

Cagifo, (ftatt Coagito,) avi, atum, 1. 1) benten, fi vorftelen etwas,
mysliti něco, aliquid; de morte, an ben Sob benten, na smrt
mysliti, pomýšleti, pomysliti, pomneti ; 2) überdenken, rozmý-
šleti, pfemySleti nad něčjm, rozwa£owati něco; 3) gebenten,
toillené feon, 3.8. proficisci, mysliti, mjniti, hodlati; 4) gefinnt
feon, smýšleti, mysliti s někým dobře, bene in aliquem. Cogi-
t&tum, 2. n. ber Gedanke, myšlénka, Cogitate unb Cogitato, „Adv.
mit Bebadt, Libertegung, s rozmyslem, s rozwätenjm, s pomyšle-
njm, 4.8. scribere. Cogitätio, 3. f. das Denken, myšlenj ; ber Bes
bante, pomyšlenj, my3lénka,

D?go (fatt deago), 3. jubringen, 3. B. vitam, Ziwot trdwiti; auf
wohnen, leben, fepn, bydleti, Ziwu býti, býti,

Exigo, čgi, actum, 5. 1) austreiben, verjagen, wyAdnti, wyhnati,
zahdneti, zahnati ; aud) hervortreiben, wyrdzeti, wyhúněti wy-
raziti, wyhnatt, y. ©. radices, BBurieln 3 2) zu Ende bringen, Kon-
Citi, skonditi, dokonati; 3) eintaſſiren, einfordern, fordern, Zada-
ti, wybjrati, shúněti, sehnati, y. 38. Geto ; 4) unterfuden, ohle-
dáwati, ohledati; sorta tecta exigere, fehen, ob bei bem Gebäude
OBe6 gut gemadt fey, sfawenj dobré iddati; 6) erlangen, do-
atdwati, dostati; 6) Unterpandlungen pflegen, gednati; 7) poe-
mnasexigere ab aliquo, jemanb firafen, trestati, pokutowatt geg.

Bxactos, a, um, 1) verjagt, wyžnaný, zahnany ; 2) vollendet, skon-
čený; 3) eingefordert, sehnany, wybrany; 4) genau, accurat,

dokonalý, důkladný. Adv. Exacte, genau, accurat, dokonale,
Exactie, $. f. 1) Werjagung, wyhnanj, zahndnj; 2) Sollenbung,
skončenj ; 3) Ginforberung, 3. B. der Abgaben, wybjranj, yu-
pomjnánj, wybránj; exactiones publicae, óffentiide Ginnabmen,
pljgmy zemské, Exactor, 3. m. ein Berjager, wyhanel; Bols
ditber, konatel, wykonatel, 3.8. supplicii; Ginfoffirer, wyberaß,
doýberčj, bernjk ; Auffeher, dohledač, 4. B. operis, bei ber Arbeit.

Exämen (flatt exegimen), inis, n. 1) ein Schwarm, Aegno, 3.8. lo-
<ustarum, kobylek; apum, ein Bienenihmarm, rog wčel, weit
es bie ausgetriebene ^ inge Brut ift 5 aud) Haufen, rog, hegno ; 2) die
Unterfuchung , Grmigung, 4. B. legis, skaumdnj, uwdzenj zákonu.
Daher Examno, avi, atum, 1. id unteriude, prüfe, erwäge, sKau-
mati, ohledáwati, ohledati, uwdiiti,

Perago, Egi, actum, 3. verridten, vollenden, konati, wykonati, do-
konati, končiti, skončiti, dodělati; gratias, Dank fagen, djky
wadáwati, wzddti? preces, modlitbu konati, wykonati; mo-
dliti se, pomodliti se ; reum, mit bem Beklagten es dabintreiben,
daß er verurteilt wird, auf die Berurtheilung des Beklagten bringen,
na odsauzenj obialowaného tlatiti, státi: peragor reus, ich
werbe verurtbeilt, odsauzen gsem. Peractio, 8. f. Vollendung, do-
kondnj, wykonänj, skontenj. . n

Prodigo, 3. verthun, vecfámenben, mrhati, rozmrhati, promrhuti,
marně uträceti, ufratiti; Prod'gus, a, um, verichwenderiſch,
mrhawf, marnotratny. Subst. m. mrhat, marnotratce, mar-

14 | Ágon . Alácer

notratnjk; f. marnotratnice, mrhačka. Adv. Prodige, vers
f&wenberifh, marnotratně,

Redigo, čgi, actum, 3, 1) zurüd, ober wohin treiben, hndti, honiti
zpět oder hakam ; 2) wieberbringen, 3. B, in memoriam, ins Gee
tüdtnif, wwodıti, phiwoditi, uwáděti, uwésti na pamět; 3)
Überhaupt Syemanb zu etwas bringen, z. B. ad inopiam, an ben
Bettelftab, prrwoditi, prüwesti, připrawiti do.chudoby.

Satägo, 3. 3. IB. rerum suarum, feine Roth haben, genug zu thum
baben,. sdm se sebau mjti dost co delati, mjti se co ohdneti.

fub!go, gi, actum, 3. $) bejmingen, unterjohen, podmahowati,

x gremähati, přemoci, podmaniti, podrobiti sobě něco, aliquid ;

) zähmen, bezähmen, krotiti, skrotiti; baher ingenium, ‚bilden,
ausbilden ben Grit, ducha wzdeldwati, wzdelati; 3) durchor-
beiten, wypracowati, wydelati; aud bearbeiten, obdeldwati,
obdelatı, wzděláwati, wzdělati, 4. B. terram, die Grbe, zemí ;
4) treiben, zwingen zu etwa, à. B. ad deditionem, Andti, dohd-
něti, dohnati k něčemu. Subactio, onis, f. Durdarbeitung,
wypracowänj, wydělánj ; Bearbeitung, obdeldnj, wzdelanj. .

Transtgo, čgi, actum, 3, burófteden, 3. B, mit bem Degen, prohd-
něti, prohnati, prokláti, proklnauti, probůsti, probodnauti,
propichnauti; 2) einen Vergleich maden, accordiren, dom/auiwatt *

' 8e, domluwiti se, umlauwati se, umluwiti se, smluwiti se
s někým; 3) du Gnbe bringen, enbigen, zu Stande bringen, do-
Konati, skontiti něco; konec učiniti něčemu; ke konci, k
mjstu přigjti s něčjm ; aud jubringeu, je B. vitam, črátotti,
strdwiti život. Transactor, oris, m. ber Zufandebringer, Beenbis
ger, ukončitel, skončitel. ^

Ägon, Onis, m. Kampf, Wettſtreit bei feierlichen Spielen, kolba,
zápas. . :

Agrigentum, i. n. Agrigent, eine Stadt tn Sicillen, Agrigent.

- Agrigentinus a, um, von Xgrigent, agrizentsky, Agrigentini, bie

Agrigentiner, „grigenčané,

Ah! Interj. Ah! ah? beim Unwillen, Tadel, Befänftigung.

Ahenum fiehe oben Aes. N

Ajo, Defect. id) fage, id) bejabe, fage ja, prawjm, djm ; ain
meinft bu? fo? myslji? oprawdu? tak ?

Ala, 1. f£. ber Flügel des Vogels, křjdlo, peruts tu eret, křjdlo.

Aläris, e, unb Alarfus, a, um, ;. B. equites alares unb alarii, Reis
ter, bie auf ben. Flügeln fteben, gezdcowé kfjdelnj,. na křjdlách,
krjdelnjci, Subalaris, e, 3. $8. telum subalare, ein Schwert, ba&
man unter bem Arme trug, podpaznj med.

Alätus, a, um, und Aliger, a, um, geflügelt, křjdlatý, okřjdlaný ;

faft nur bei den Diätern gebráuáliů, .

Ales, Ytis, Adj. geflügelt, kijdlaty, okkjdlany ; Subst. křjdla-*
tec ; daher ein fBogel, ptdk ; ales ovis, Adler, orel.

Xlücer, cris, cre, munter, mutbig, hurtig, čerstwý, bodry, či-
ly, čiperný ; freubig, fröhlid, wesely. Alacritas, 8:£, Rute
terfeit, Hurtigkeit, čilost, bodrost, &ipernost.

Aläpa ^ Altus 15

Alápa, 1.£. ein Backenſtreich, eine Daulfchelle, Ohrfeige, poliček.
Ducere alapam alicui, einem eine Maulſchelle geben, za
hubu, přes hubu, po hubě dáti někomu, . :

Alauda, 1. f. bie Lerche, skřiwan, skfiwänek. -

Albis, is, m, bie Elbe, ein Fluß, ber in Böhmen entfpringt, Labe.

Albus, a, um, weiß, bjly. Album, Subst. baš Weiße einer Sas

Ge, bélost; des Gies, bjlek; bet Auges, belmo z aud, eine weiße
Zafel, worauf der Präter fein Edit bekannt machte, bjld.dska;
ein Berzeihniß, zaznamenání.
Albümen, Ynis, n. y. B. ovorum, bas Glerweif, bjlek.
Albčo, ui, one Sup. 2. weiß feyn, belati se, bjlý býti; albente
€oelo, beim anbredenben Zage, za gitra šerého. '
Albesco, 3. weiß werben, beleti, belati; hell werben, gasněti.
Albidus, a, um, weißlich belawy, „obětavý zabelawy.
Albo, avi, atum, 1. weiß maden, Zjliti, wybjliti, na Dito obarwi-
ti; weiß Heiten, do bjla odjwati, bjle odjti, =
Dealbo, avi, atum, 1. weiß maden, überweißen, bjZtz, objliti, wybj-
děti; modo dealbatus, friſch gemeift, derstwo, nowě bjleny.

Alcedo, inis, f. ber Gióvogel, ledndcek.

Alces, is, £ bas Glentbier, los,

Alča, 1. f. 1) ein Glüdöfpiel mit Würfeln, Ara w kostky; 2) et»
maš Gewagtes, ein Rifico, hra odwdžná, nebezpečná ne-
gistd, na zdařbóh. -

Aleštor, 5. m. einer, bet von ſolchem Giiďěfpiele mit MWürfeln Pro
feffion moát, ein Gtüdsfpieler, kostkář, čtwerák, karbanjk; dere
gleichen Brute in Rom infam waren. .

Alestörius, a, um, babin gehörig, kostkdřský, karbanický, &twe+
rácký ; damnum, ber Verluft dabei, prohra w karbanu.

Alga, 1. f. Meergras, das vom Meer ausgervorfen wird und ju nichts
vügt, okřehky, wodnj řása. :

Algčo, alsi, alsum, 2. frieren, Kälte empfinden, mrznauti,
stydnauti; algeo, mid) friert 6, gest mi zima. Algor, 3.
m. bie Kälte, zima, studeno. Algidus, a, um, falt, stu-
deny.

Alius, a, ud, ein anderer, giny ; ftebt e$ doppelt, fo heißt es das er⸗
ſtemal Einer, geden, das anderemal der Andere, druhy, und e$
wird gefegt, wenn von mehr als zwey Dingen ober Parteien bie Rede
ff; fo auch Alii, alii, Einige, někteřj, gedni; Andere, a ně-
kteřj, druzj; alii alia (sc. via) dilapsi sunt, bie Einen zer»
freuten fi) auf diefem, die Andern auf jenem Wege, gedni
tau a druzj tau rozprchli se cestau, , Aliter, Adv. ans
ber, ginako, ginak, ginde, na giný způsob; aliter cum

16 Alllam Àlo

aliis loqui, mit bem Ginen fo, mit bem Andern anders reden,
s gednjm tak, a s druhým tak (ginek) mluwiti, -

Alio unb aliorsum, „Adv. anbecéwobfn, ginam, na ginau stranu,

Alias, Adv. ein andermal, study, ginda; fteht e& zweimal, fo beißt
es bald, — bald, brzo — brzo, j ©. alias beatus, alias miser.

Alioquin, Adv. fonft, übrigens, sic, sice, ginak, gináče.

Aličnus, a, um, 1) fremb, einem andern gehörig, Ciz], newlastnj; 2)
abgeneigt, odwrdceny ; entfernt, wzdaleny; 3) unídidlid, ne-
whodny, nepřjhodný, s. ©. tempus; dignitate alienum, gegen

. bie Würde, proti hodnosti.

Alieno unb Abalično, avi, atum, 1. heißt eigentti, in fremde Hand,
aus feiner Gewalt geben, z ruky, z moci swé, w cizj ruce dů-
wati, dáti; 3. 38. burd Werkauf, daher 1) veräußern, verkaufen,
prodáwati, prodati, zaprodati ; 2) verftogen, zawrhowati, za-
wwrci, odstrčitij 3) abfondern, trennen, w2zdalowati, wzdaliti,
odlučowati, odlaučiti; daher 4) aliquem a se oder sibi, fib
jemand abiwendig ober abgeneigt maden, odwracowati, odwraceti,
odwratiti od sebe, odrážeti, odraziti sobě někoho. Aliema-
tio, 3. f. Veräußerung, 3. B. durch Berkauf, zaproddnj; %Xbfonbes
zung, Trennung, wzddlenj, odlaučenj.

AlienYgčna, 1, m. von ausländifger Geburt, ein Brembling, Ausländer,
cizozemec, ginokragan. .

Alibi, Alicubj, Aliunde, Alicunde, Aliquis, Aliquando, Aliquau-
tus, Aliquot, Alignoties fire in Ibi; Ubi, Unde, Quis, Quando,

H Quantus, Quot, Quoties,
Allium und Alium, 2. n. $noblaud), česnek.

* Almus, a, um, 1) náfreab, Ziwjcj, Ziwny, y. B. terra; 2)
herrlich, welebny, wznešený; góttli, božský; 8) lieb,
hold, mily, spanily, milostny. .

Alnus, 2. f. eine Erle, Eller, olše. Bel Dictern zumwellm ein

Schiff, loď.

Alo; ui, alitum unb altum, 8. náfren, ernähren, chowati, ži-
witi; aufziehen, groß ziehen, odchowdwwati, odchowati,
wychowáwati, wychowati něco; ignem alere, dad Feuer
unterhalten, ohně hledeti, na oheň přikládati; spem,
die Hoffnung hegen, naděgj se kogit:

AlibUis, e, nahrhaft, pozrwny, zdziwny : aliquid alibile, etwas ats
zung, něco požitvného. .

AlYmentum, 2. n. Nahrung, Étotrüngémittet, potrawa.

Altor, 3. m. ein Grnährer, Züeifel, Altrix, icis, f. Grnäßrerinn, &-
witelkyne. .

. Alumnus, 2. m. unb Alumna, 1. f. ein Zögling, ber ober bie genährt wirb”
von Jemand, dem Körper unb ber Gerle nad, chowanec, wycho-
wanec, schowanec; chowanka, schowanka: alumnus disci-
plinae meae, mein €düler, žák mög.

Alesco, 3. wachen, rüsti; ift feiten, Coalesco, alui, 3. zuſammenwoch⸗
fen, srostati, srüsti; fif) vereinigen, spogowati se, spogiti. se;
au madfen, růsti, wzrostati,

Aloe . Amümntus ^ — 1j

„Aipě, es, f. Aloe, eine Pflanze, aloe.
Alpes, ium, f. bie Alpen, Alpy. Alprnus, a, um, alpiſch, alp-
ský ; mus alpinus, das Murmelthier, swjst, -
Cisalpinus, a, um, biesfeits ber Alpen befindlid, předaly v
"Trausalpinus, a, tn, jenfeits ber Alpen befindiich, zdalpsky.

Alter, s, um, ber andere, zweite, druhý ; wenn es zweimal feft,
fe beißt es bas erſtemal Der eine, geden; aud) ber andere oder
übrige, druhý, ostatní. :

Alternus, a, um, ift im Pluralť gewöhnlicher, übtwedfeind, wechſelswel⸗

. fe, eind um das andere, stHjdagjcj se, po sobě, geden po druhém,

do zdgem, z. B. alternis canere, weüfelsweife fingen, einer um ben
andern, balddiefer, beib jener, po sobě, geden po druhém, w zd-
gem zpjwati; alternis paene verbis, beinahe bei jebem dritten
forte, téměř za každým třetjm slowem. Alterno, avi, atn,
1. abwechſeln, gednau to a podruhé to činiti: olea altermat
fructus, trägt ein Jahr umě andere, přes rok, ob rok nese.

Alterüter, tra, trum, einer von beiden, geden z nich (obau).

Alercor (aud o), atus sum, 1. bifputiven mit Semanb, Woͤrtwechſel
haben, zaněen, Addati se, pohodnauti se, hastehiti se, priti se,
waditi se, powaditi se. Altercätio, 8, f. der Difpüt, Wortiwedfel,
hádka, rozepře, pre, hasterenj.

Altus, a, urn, 1) bod, wysoký, 3. B. mons, vox; altum, die
hohe See, wysoké moře ; nuh Daš Meer ſelbſt, more; 2) eve
haben, wzneseny, à. B. oratio; 3) ticf, hluboký, 3. ©. flu-
men, somnus; fo aud Alte, Adv, bod, wysoko, wysoce;
tief, hluboko, hluboce. ,

Aifftüdo, Ynis, f. 1).Höße, w)'3e, 3ka, wy sost, 'Sokost ; 2) Ziefe,
hřavbka, lub Min Pieria, yao, wysokost; ,
Altäre, 3. n. Altar, Hochaltar, obstnice, poswdtny stůl, oltář.
Exalto, avi, atum, 1. erhöhen, wywyšowati, writ zwyYowa-
Ware Alti, powzdwihnauti ; vertiefen, hlubočiti, zhlubočiti,
lubšitt, -
Praealtus, a, um, fehr hoch, přewysoký ; (ebc tief, pFehlubokf.

Älümen, Ynis, n. der Alaun, kamenec, ledek,

Alvéus, 2. m. 1) das fylufbett, řečiště; tel Bädeh, strůha;
2) eine Mulde, Banne, necky, koryto; 8) Boben des Schif⸗
ftö, spodek, pida lodnj; «ut ein Schiff ober Kahn, loďka,
člun, kocdbka; 4) Bicnenftoď, aul.

Alvečlus, 2. m. ein Btettſpiel, Jachnice, wrheabnice.
Alveare, 3. n. und Alvearfum, 2, n. der Bienenftod, aul,

Alvus, 2. f. der Unterleib, Vaud), bicho ; alvus liquida,
Durdfall, bolawé břicho, behawka; Magen, Zaládek; *
Muttericib, Žiwot; aud) Bienenſtock, aul.

Ämäräcus, 2. m. unb f. Majoran, majordna. .

Amárantus, 2. m. Tauſendſchon, Laskawec, kwět milosti.

. B

lin.

18 Amärus Ámtcus

Ämärus, a, um, 1) bitter, hořký, von Speifens trpKy, wn Sor
tm; 2) mürrifh, newrlý, braukawý. Amare, Adv. bitter,
trpce, hořce. :

Amar(tüdo,.$. f. Bitterfeit, hořkoťa, hořkost, Subamarus, a, um,
ein wenig bitter, nuhorky, pohořklý; přjhořklý,

Ambo, ae, 0, beide, oba, obadwa.

Ambrösia, 1. f. eigentith die Unfterblichkeit, nesmrtelnost, ne-
smrtnost; daher Ambrofia heißt bie Götterfpeife, pokrm ne-
besky, fo wie Nectar ber Göttertran heißt.

Ambülo, avi, atum, 1. fpajiren, hin und her gehen, procházeti
se, choditi; geben, 3. B. in jus, vor Gericht, ku práwu
gjti. Ambulätio, 3.f. Spazirgang, procházka, fomobt das
Gehen, als aud; der Ort. Ambulatiuncůla, 1. f. Eleiner Spas
dirgang, Spazirgänglein, procházčička.

Deambtlo, avi, atum, 1. fpogiren, prochdzeti se; deambulatum
přodire, fpogiren geben, gjtí, wyajti na procházku. Deambula-
tio, 3. f. das pazirengeýen, procházení se, chozenj, gitj na
procházku, procházka.

Obambulo, avi, atum, 1. berumfpagiten, berumgehen, prochdzeti se
Kolem; semotam choditi, Obambulštio, 8. f. ba& perumípojiren,
procházen se kolem.

Peraubulo, avi, atum, 1. burdgehen, burdfpojiten, procházeli, pro-

* gjtı, siti skrz, y. 88. terrag, země; aud fpajizen, prochdzett se,
přechdzeti, choditi, gjtí někudy.

Amentum, 2. n. der Riemen an bem römiſchen Wurfſpieße, um ihm
beim Werfen einen ſtärkeren Schwung gu geben, řemen uoštěpiště.

America, 1. f. Amerika, einer der fünf Welttheite, Amerika.

Awericänus, a, um, amerifanifd, americký, amerikänsky. Subst.
Aunericanus, i, ein Ameritaner, «dmeritan, 4$merikda.

Ámicio, ixi und icui, ictum, 4, befleiden, odjwati, odjti.
Pallio amictus, in einen Mantel gehüllt, do pláště zahalený.

Amictus, 4. m. Kleidung, odew. Amicülum, 2. n. Oberfteid, str-

. chnj-Sat; bei Brauenjimmern, Mantille, plast.

Àmreus, a, um, freundſchaftlich, prdtelsky, laskawy ; günftig, --
prjzniwy,prjhodny,dobry, milý, přjgemný. Aurora mu-
sig amica, bie Morgenftunde hat Gold im Munde, kdo ráno
Astdwäa,tomu Bůh dáwd, Subst. Amicus, i, ein $reund,
přjtel. Amica, Freundin, přjtelkyně ; aud Liebfte, mild,
neymilegšj, milenka. Amice, Adv. freundſchaftlich, přá-
telsky, mile. Demin, Amicůlus, $reund, přjteljček.

Amicítla, 1. f. Freundſchaft, přátelstivj.

inimicus, a, um, feind, feindfel angünftig, nepřátelský, nelaska-
wy, nendwistny, —S Subst. ein Feind, nepřjtel, nend-
wistnjk, protůvnjk. Inimice, Adv. feindfelig, nepratelsky, nend-
twistne, Inimicitia, Zeindfeligkeit, nepFdtelstw). nendwist, (gen. 1).

Ama 7 oc Amplus 19

Atte, 1. f. beš Waters Schweſter, Bafe, teta. '

Ammis, 3. m. der Fluß, řeka. Amnlcülus, 2. m. ein feiner
Sluf, řjčka. . .

Ämo, avi, atum, 1, lieben, lieb haben, milowati, ndwiděti,

rád mjti; aud amo te, du gefállft mir, Ujbjš se mi, mám
tě rädd» Amans sum alicujus rei, id) bin ein Zreund, Liebs
haber einer Sache, miloumy, miloumjk, přjtel gsem něče-
ho, přegi něčemu, milugi něco; omantissimus mei, mein
febr guter Freund, müg weliky přjtel; amantissime vive-
re cum aliquo, auf einem febr freundſchaftlichen Zuße mit
jemanden (eben, welmi za dobré sněkým býti. Amanter,
Adv. liebevoll, laskawe. Peramanter, Adv. febr liebevoll,
přelaskawě. Amabo, lieber! id) bitte, prosjm. Amor,
3. m. die Liebe, láska, milost; amor virtutis, Liebe zur
Zugend, láska ku ctnosti; simiarum amor, Xffenliebe,
opičj láska; aud Amor, der Liebesgott oder Gupibo, Lel, Mi
lek. Plur. Amores, Liebe, láska; aud) Liebling, mildcek,
milostnjček.

Amätor, 3. m. ein Liebhaber, milownjk ; aud Freund, pFjtel. Ama-
torfus, a, um, liebevoll, Zaskary ; verliebt, zamılowany, als Car-
men amatorium, zumilowand pjsen. Amatorie, „Adv. liebreid,
laskawě; verliebt, zamilowan?, .

Amäbllis, e, liebenswerth, milostny, milý, plný milowänj, k po-

milowdi jo aud Amabiliter, Adv.

, midt liebenswertb, k nemilowänj.

atum, 1. lieb gewinnen, lieben, zalibotwat: sobě, zalj-
, zamilowati sobě, milowati někoho.

Deamo, avi, atum, 1. febr lieben, welmi, wraucně milowati.
Redamo, avi, atum, 1, wieder lieben, zase, take milowati.
Ämoenus, a, um, luſtig, angenehm zu fehen, ergöglid, milý
k pohledénj, prjgemny, radostný, weselý, rozkošný.

Amoen!tas, 3. f. angenehmer Xnblid, mile pohledenj, 3. ®. regio-
nis, Die Annehmlicteit eines Ortes, einer Gegend, angenehme Gegend,
kraginy rozkošnost, ptjgemnost, utesenost.

Amphibium, i, n. ein Amphibium, ein auf dem Lande und im
Waſſer lebendes Thier, twor obogtiwelnj, obogäiwelnjk.
Amphüra, 1. f. ein großes, insgemein irdenes Gefäß mit pene
E dum Mein, Honig x. etwa cine Flafche, Krug, lähew, ld-
ice, débán, wederce;. aud) alá Maaf hielt es ordentlich 48
sextarios ober 24 Maaß; ud) eine Sonne, tuna. .
Amplus, a, um, 1) weit, wolny, široký, 4 B. vestis, ein wei-
teš Kleib, šat wolny, mor. řjsný; geräumig 3. B. domus,

B2 *

20 Ampulla Aucilla

dům prostranný, prostorný; dosti weliký ; groß, weli-
ky ; 2) anfehnlic, herrlich, dóstogný, wznešený, slawny.
Ample, Adv. reidlih, hogně, bohatě; weitläuftig, obšjr-
né; mit Anfehen,. dstogně, wážně. 2

Amplíus, „Adv. mehr, von ber Zeit, wjce, wjc, giž, y. 8B. er lebt
nicht mehr, nenj ho wjce } dußerbem, 'nadto,mimo to,&dale; auch
herrlicher, slawnegi ; aud mehr ober länger, 3. 8B. Anplius tri-
ennium, länger als drei Sabre, über drei Sagre, wjce, dejé než
dři léta, přes tří léta; amplius pronuntiare, bie Cade verfhies
ben, na as čas odkládatt, odložiti.

Aunplfe, avi, tum, 1. 1) ermeitetn, vergrößern, rozštřowatt, zw&t-
Šowati, rozšjříti, zwěčšítí; verherrligen, zwelebowati, zwele-
biti, oslawiti ; 2) aliquem ampliare, das Urtheil über jemand aufs
fditten, odklddati, odlozit odsudek nad někým: bis ampliatas
est rens, baš urtheil über ibn ift (hon zweimal verfhoben worden.

Amplifíco, avi, atum, 1. weiter maden, erweitern, rozšiřowati,
Ars) delati, prostranněgšj učiniti, rozijFiti, zwěčšítí ; vermehs
ren, rozmnožowati, mnošití, rozmnoiti.

Asnplitüdo, Ynis, f. 1) bie Weite ber Dinge, 3j*, djře, šjřka, Biro-
kost; bed Kieides, wolnost, mor, Fjsnost ; eines Ortes, prostran-
nost, welikost ; 2) die Ehre, das Anfehen, das man durh große Xemz
ter erlangt, čest, düstognost, wznešenost; aud) Ruhm, slawa,
i)» B. nominis.

Ampulla, 1. f. Flaſche oder Krug sum Del oder Eſſig, Lähwice na
ocet, na oleg.

Amygdála, 1, mb Amygdálus, 9. f. ein 9Rasbelbaum, mandlo-
wy. strom, mandle, Amygdala, 1. £ Amygdalum, 2. n.
die Mandel oder S:tanbelfern, znandle.

An, Adv. 1) dient jue. Grage: wird im Böhmiſchen ſowohl als aud) tm.
Deutfchen, bei directen Ftagen, nicht ausgedrüdt, z. B. An habes?
haft du? znáš ? 2) ob, Li, welches dem Worte angehängt wird, moe:
auf bec 9tadirud füllt; nescio, an habeas? máili, newjm ; 8)
oder, či, čili, nebo, neboli, wern utrum ober ne vorhergebt,

* (teldjes beides jedoch oft fehlen farm) 5 als utrum legit an scribit?
lieft oder (dyreibt ec? čte, či pj3e? nescio utrum legat an
scribat? id) weiß nicht, ob er 2c.newjm, čteli neboli pjše ?

Anagnostes, 1. m. ein Vorlefer, 3. B. bei der Tafel, hlasitý čtenář.

nas, ätis, f. eine Ente, kachna, kačice, kačena. Anaticü-
la, 1. f. eine junge oder kleine Ente, kdče, kachnička.

Anátěcismus, 2. m. Jiné von Zins, wenn man die Sntereffag ober
Binfen flehen und fie fid) mit verzinfen táž, auroky z aurokít,

Ancile, is, n. Meiner lánglid runder Schild, pawězka.

Ancilla 1. f. Dienftmagd, děwka, děwečka. Ancillüla, ae, f.
Dienſtmägdchen, služka, Ancilläris, e, dětěj.

Ancóra . Ánimus 21

Ancůra, 1. f. ber Anker, kotwa, kotew, kotwice; ancoram
jacere, figere, Anter werfen, kotew uwrhowati, uwrci ;
tollere, lichten, wytahowati, wytdhnauti ; in ancoris, ad
ancoram stare, consistere, vor Anker liegen, na kotwách
státi, Ancorale, 8. n. Antertau, Anterfeil, welblaud, ko-
tewnj laňo, mor. lana; ancoralia incidere, ben Anker
fappen, lana utjnati, zutjnati, zpřetjnati, kotwu utjti.

Andábata, ae, m. ein römiſcher Gladiator, der mit verdeďten Augen
ober in einem finftern, Gewölbe fot, potmébitec ?

"Ango, xi, 3. 1) enge maden, auiti, stahowati, stähnauti,
a. 9. guttur, die Kehle; daher 2) würgen, bie Kehle zubrůďen,
erftiďen, škrtiti, hrdlowati, dusiti, zaškrtiti, uškrtiti,
udusiti; 5) ángften, suZowati, saužiti, trápiti, rmautiti.
Angi, fid) úngftigen, saužiti se, úzkost mjti. Angor, 8.m.
bie Xngft, úzkost, sanženj, starost,

tus, a, um, enge, (ómát, auzký; fnavp, těsný ; eingeſchränkt,
fáratiá, skrowny ; tura, krátký. Angustia, 1.f.die Enge, těsno,
děsnost, tjseň ; angustiae locorum, enge Päfle, auzká mjsta, au-
" Ziny; die Roth, nesndz, auzkost, těžkost; pecuniae, Geldneth,
Geldmangel, nauze o penjze, nedostatek peněz. Anguste, Adv.
enge, auzce, těsně; tnapp, skrowně, . J
Anxíus, a, um, ängftlih, in Xngft, auzkostnd, plný auzkosti; aud)
beforgt, sfarostihwy, petiíwy, s. B. futuri, um bie Zukunft,
obudaucnost. Anxie, Adv. ängftlih, s auxkostj.
Anzietes, 3.f. Xngft, SSangigfeit, auzkost.
Anguis, is, m. bie Schlange, slepeyš, had. Angulcülus, 2.
m. Heine Sdlange, hadjk, hádě.
Anguinus unb Anguinóus, a, um, von Sqhlangen, Aadj.
Avguilla, 1. f. ein Xal, auhoř. .
Angůlus, 2. m. ein Winkel, kaut ; angulus solidus, eine Ede,
uhel, hrana, roh. Angulösus, a, um, teid) an Winkeln,
kautnaty ; reich an Eden, hrannaty, uhelnatý. Triangü-
lus, a, um, dreiedig, třjhranný, třjrohý, třjuhelný. Tri-
angulum, 2. n. ein Dreied, třjhranujk. "
Ánima, 1. £. 1) bie Luft, die wir einatýmen, wzduch, pow?t?j;
2)der Athem, dech; onimam ducere, Athem holen, dj cha-
ti; continere, comprimere, an fid) halten, dech tagiti,
zatagiti ; 3) bab Leben, Ziwot; bie Seele, duše; animam
eflare, edere, emittere, den Geift aufgeben, ducha. wy-
auštěti, wypustiti, duši pustiti. .

doimus, 2. m. 1) bie Cele, der Geift, duše, duch, 4. B. im-

mortalis; 2) da3 Gemüth, die Gefinnung, Gedanken, srdce,

22

Animus Animus

mysl, duše, wůle, úmysl; habeo in animo, id bin wit
len, hodlám, w úmyslu mám; quo animo, in welder
Gefinnung, Abfiht, gakým úmyslem; longe alio animo
esse, einer ganz andern Gefinnung feyn, daleko gináče smy-
šleti, mysliti; ex animo, vom Herzen, ze srdce ; ex ani-
misententia, nad) Herzenswunfd, po Zddosti srdce; aud)
Berftand, duch, rozum; 3) Luft, 3. B. est mihi animus,
id) habe Luft, chce mi se, mám chut; adimi causa, des
Vergnůgeně wegen, pro potàienj; 4) der Muth, mysl; bo-
no esse animo, gutes Muthes feyn, dobré mysli býti; bie
Herzhaftigkeit, srdce, srdnatost; animum reddere, Muth
maden, srdce ddwati, dodati; animis cadere, den Muth
finten laffen, srdcem klesati, klesnauti,

Animadverto (fatt animum adverto), ti, sum, 3, Adıtung geben, po-
xorowati, pozor dáwati, dáti, mysl obraceti, obrátiti na ně-
co, mysl priklddati, přiložití k něčemu, ad rem, auf etwas y
wahrnehmen, bemerfen, pozorowati, zpozorowati, xnamenati,
seznamenati něco, d; in aliguewm, einen ftcafen, trestatt,
pokutowati, potrestati někoho, Animadversio, 3. f. Babrnehs
mung, znamenánj, zpozorowdnj ; Strafe, Ahndung, trest, potre-
stänj, pokuta,

Animális, e, aus uft beftefenb, sozduchowy ; belebt, Ziwy. Ani-
mal, 3. n, und Animans, 3. f, und n. ein belebtes Geſchöpf, twor,
žiwočich, ol. Ziwok; auch Thier, ztojře. H

Animo, avi, atn, 1. beleben, Leben geben, Ziwot ddwati, dáti ně-
komu, aliquem. Animätus, a, n, 1) belebt, živý; animatus
esse bene In aliquem, gut gegen jemand gefinnt feyn, myslitt, smy-
šleti s někým dobře; male, übel, čertowinau smrděti,

Animěvus, a, un, muthig, bugny ; herzhaft, srdnaty.

Exanimis, e, und Exanimus, a, um, 1) athemles, außer Xtýem, celý
bez ducha, udýchaný, udychtény, 4. B. vom Laufen; vor Ente
fegen, uděšený, zdedeny; 2) tot, bezduchý, mrtvý.

Exanimo, avi, atum, 1. der Luft, bed Athems berauben, dech brdti,
wzjti, dechu ugjmati někomu, aliquem ; bafer bed Lebens beraus
ben, töbten, smrtiří, usmrtiti, zabjgeti, zabití; entfegen, fehr in
Sreten fegen, na smrt pod?siti, zdesitt, polekati; ängften, le-
kati. Exanimätio, 3. f. das Entfegen, úžas, hräza, ček, leknutj,
užasnutj, zdesenj, podesenj. d

Inanimus und Inanimätus, a, um, leblos, unbelebt, bezďušný, bezti-
wotny, nekiwaucj.

Meguánimus, a, um, großmütpig, zweledušný, welikodu3ny, weli-
komyslný. Magnanimltas, atis, f. Gropmutb, weleduXnost, we-
likodusnost, welikomy'slnost ; wofür auch magnus animas.

Semianinus, a, um, und Semianinis, e, halbtedt, polomrtior.

Unanünus, a, um, und Unanimis, e, einmütpig, eintrádtig, gednomy-
slný, gednosworny, Unaninltas, atis, f. Gintraót, gednomy-
slnost, gednoswornost.

Ánisum . (Ante 23

Änfsum, 2. n. ber Aneis, Anis, anys. : !

Annülus, 2. m. ber Ring, prsten, prstönek, Annulärlus, i,
m. ein Ringemader, prstend?, prst!nkd?.

Annus, 2. m. ba$ Jahr, rok. Annüus, a, um, 1) alljähr-
lid, jährig, kadoroenj; 2) jährig, ein Jahr dauernd, roč=
nj, gednorocnj, na .geden rok, na rok, 3. $8. consules
annui creabantur, na rok woleni by wali.

Annälis, e, das Jahr betreffend, jährlih, ro&nj. Subst. Annalis (sc.
liber), die Goronif, worin aufgefýrieben ift, was in jedem Jahre ges
f&eben, lefopis; ber Plur. Annales ift gewöhntiger, Jahrbücher,
letopisowe. .

Annöna, 1. f. das Getreide, das verfauft wird, obzlj ; aud ber Getreis
depreis, obilná cena; aud) Vorrath an febeněmitteln, špjže, po-
frawa, Annonae vilitas, moblfeile Zeit, lacino, ldce; caritas,
teure Zeit, draho, drahota, drahé časy, : .

Annosus, a, nm, bejahrt, viele Sabre alt, Četitý, letný, 4. B. Bene-
ctus; starý, 3.8. vinnm.

Anniversartus, a, um, aljáprtiá, výroční, j. B. sacra, Opfer.

Anniciins, a, um, von einem Sabre, einjährig, ročnj, gednoletP, rok
starý: roček, roták, ročátko, ročňátko.

Biennfum, 2. n. zwei Jahres Triennium, drei; Quadriennium, virt ;
Quinquennium, fünf; Sexennium, ſechs Jahre, dwe, tři, čty:
leta, pět, šest let. Quinquennis, e, unb Oningnennělis, e, fünf»
jährig, pětiletý. Sexennis, Beptennis, Decennjs, e, šestiletý, še-
dnulet y, desjtiletý.

Perennis, e, das ganze Jahr binburh dauernd, immermährend; bauerfaft,
celoro&nj, wesdy trwagjcj, ustawičný, stálý, weönp. Perenn\-
tas, 3. f. bie beftänbige Dauer, Dauerhaftigkeit, ustawičnost, wet-
nota, j. B. fontium, immer laufende, lebendige Quellen.

Quotannis, Adv. jährlih, každoročně, každého: roku, z roka do
roka, rok gak rok.

Solennis, e, jáprlid, wýroční ; gewohnlich, feierlih, obyčesný, sla-

+ sony. Subst. Solenne, 3. m. etwas Bewöhnliches, Gewobnheit, oby-
česné, obyčeg ; Beierliätelt, ein Felt, slatonost. BolennYter, Ve
ermitntiá, obyčesně ; fórmlid, náležitě,

Ansa, 1. f. die $Hanbhabe, der Henkel, Griff, rukow2f, (gen. i),
ucho, držadlo; ie S8eranfaffung, podnět; Gelegenheit,
přiležitost. Ansatus, a, um, mit Ganbhaben verfcben, usa.
tý, alš vas ansatum, ein Gefäß mit Henkeln, ucháč, ušák.

Anser, '3. m. die Gans, husa, hus. Ansercůlůs, i, m. ein
Gänschen, husička, hause, hausdtko. AnserInus, a, um,
von Gánfen, husj, 3.88. caro anserina.

Ante, 1) Praepos. vor, před, als ante noctem, vor der
Stadt ; ante oculos, vor ben Augen; ante alios carissi-
mus, vor andern der liebfte, nad gini daleko milegij: 2)
Adv. vorher, zuvor, předtjm, prwé, dřjwe, napřed; aud)

24 Antenna Apio

heiße ante eher, bevor, prwé, dijwe, spjše, wea quam,
(atě, než, nežli,) baeauf folgt.

Antča, „Adv. vorher, předtjm; am heißt Antea eher, bevor, pravé,
drjwe, spjše, wenn guam (als, než, nežli,) darauf folgt.

Anticus, a, um, mač vorne ift, pFednj; pars antica, ber vordere Theil,
přednj strana, předek ; und posticus, a, um, zadnj, als postica
porta, das ‚Hinterthor, zadní wrata.

Antiquus, a, um, 1) alt, ejematé gemignti, starý, starodawny,
starobylý, starožitný, ddwno býwalý; homo antiquus, ein
Menſch aus ber alten Welt (starofech), das ift, aufridtig, ehrlich,
uptjmny, poctiwý ; 2) vorzügliä, obzwidstnj, znamenitý, y. B.
nihil mihi antiquius est amicitia tna, nidté ift mir fo vergüglid,
als deine Gveunbfaft, nuc mz nenj předněgšjho nade přátelstwj
twé, Antigultus, Adv. von Alters fer, in alten Zeiten, ehemals,
od starodáwna, od gakziwa, za starodáwna, před časy. An-
tiqu'tas, 3, £, das Xitertgum, starožitost, starožitnost, staro-
bylost. Autiquo, avi, atum, 1. legem, ein Gefeg veriwerfen, Při
starém züstáwati, (nowé) prdwo zawrhowati, zawrci,

Antenna unb Antemna, 1. f. die Segelftange oder eine Rabe, ra-
hno, reyna; antenna sensoria, ein $ühlhorn bei den Infes
čten, týkadlo.

Antidötus, 2. f. und Antidötum, 2. n, Gegengift, Jékařstwj,

"Uk proti gedu.

Antrum, 2. n. eine Höhle, Grotte, geskyně, skrýše, daupě.

Anus, 2..m, ber ‚Hintere, zadek, Fit, Fit, (gen. i).

Anus, 4. f. ein bejahvted Zrauenzimmer, stařena, stařice ; eine
alte Weiböperfon, altes Weib, stará ženská, baba.

Ancilla, 1. f. ein altes Weibchen, stařenka, babička. Anilis, e, atts
weibifd, altweiberhaft, Dadský ; superstitio avilis, babskd powera.

Apäge, eigentlich der Imperat. weg damit, ſchaffe weg, 3. B. apa-
ge hoc, pryč s tjm! Apage te, gel, gel weg von mir,
geh deiner Wege, hýbay, klid se, gdi po swych!

Äper, pri, m. ein Wildſchwein, diwoky kanec, wepř, diwokd
swjné. Aprugnus, a, um, vom wilden Schweine, 3. B. caro
aprugna, swinina, diwoká wepřowiia, černá zwěřina.

Apex, icis, m. 1) die Spige, i. B. eines Verges, der Gipfel,

. swrch, swiršek; 2) die Prieftermüge bei den Römern, knéX- ©
ská čepice. :

Ápio, 3. binden, wwdzati; (t nicht gewoͤhnlich. »

Apius, a, um, 1) angefügt, zufammeagefügt, připogený, sposený,
připnutý, přidělaný ; daher 2) vaffenb, bequem, gefóidt zu etwas,
zpüsobny, whodný, phjhodnj., hodný, dobrý k něčemu, ad ali-
quid ober alicui rei. Apte, Adv. geſchict, paflenb, (didi, gut,
způsobně, přjhodně, whod.r, hodně, dobře. Apto, avi, atum,
1. zurecht maden ju etwas, připrawowati, phiprawiti; darnach

Apis . ku. — 25
einriäten, rewowati, zprawiti, zřjďiti, způsobiti; pennem,
eine Feber Baden, dBlatı, udělati pero; arma, anfügen, anlegen,
phpjnati, pripnauti zbraň ; ensem, pdsati, pFipdsati, opdsati,
Pfipnauti, pFitiniti meč,

Ineptus, a, um, 1) von Sochen, was nicht paßt, was ju unrechter Seit,
am muredten Orte gefdieht, ungerdumt, nezpůsobný, newhodny,
nenjstný, nepřjslušný ; albern, hlaupy ; 2) der etwas zu unteds
ter Zeit, am unredjten Orte hut, ungeräumt, lappiſch, řinbifá, nes?u-
Inf, tjtérny, detinsky; jo ein läppifder Menfh, tjtěra, detina,
detsko; fo aud Inepte, „Adv. Ineptiae, arum, f, ungerdumte
Binge, nexpüsob) ti, hlauposti; alberne Reden, daremné řeči,
darmotlachy. tio, 4. alberne Dinge maden oder fagen, titér-
kowati, hlauposti, delati , tlachati.

Apis, 3. £. bie Biene, wčela. Apiärlum, 2. n. der Bienen

fand, wčelnice,

Apiscor, aptus sum, 8. einholen, doháněti, dohnati, dosti-
hnauti, stihnauti, y. 3B. einen Filehenden; erreichen, erlangen,
dosdhnauti, dosjci, Adipisoor, adeptus sum, 8. einholen,
erceichen, dostihowati, dostihnauti, postihnauti ; sene-
ctatem, ein hohes Alter erreichen, wysokého weku dosjei,
dočekati; erlangen, befommen, 3. B. laudem, dosahowati,
dosjei, dosdhnauti, docházeti, dogjti, nabywati, na-
byti něčeho. . .

Apollo, tnis, m. ein heldniſcher Gott, Apollo, Gasoň,

Apěthěca, 1. f. ein Beháltnif zum Aufheben, schrána, schrdn-
ka, skrýše; Borrathöfammer, sklad, komora; auch Wein⸗
keller, winny sklep. ! .

Apricus, a, um, ber Sonne aušgefekt, slunný, wyslunny,
4. ©. collis apricus, ein fonnigter Hügel, pahrbek wýslun-
ný, slunný, na wyslunj. Apricum, i, n. dad Sonnenlicht,
twý slunj, mor. sluno. .

Apricor, atus sum, 1. fl fonnen, an ber ©onne liegen, ftehen, fid
wärmen, sluniti se, na slunci sedeti, na sluňu ležeti, se hřjti.

Apricätio, 3. f. das Sonnen oder Liegen oder ffürmen an ber Soune,
slunění se, hFetj se, wyhFjwdnj se na slunci, .

Apud, Praep. bei, u, pří, 4. B. apud me, bel mir, u mne;
apud se esse, bei Siunen feyn, při sobě byti; apud forum,
neben, bei, an dem Markte, wedle, podle tržištěj apud
populum loqui, vor dem Volke eine Rede halten, k Edu,
před lidem mluwiti, k lidu řeč mjti.

Aqua, 1.£.da8 Waſſer, woda; aqua mihi haeret, id) bin in
Verlegenheit, id) ftode, tu sedjm, newjm kudy kam. Dein.
Ayuüla, swodička. Aquaeduotus, 4. m., eine Bafferleis
tung, wodowod. :

26 Áquda . Arpa

Aquáftlis, e, unb Aquäffous, a, um, im Waffer (ebenb, wodmj, p B,
avis: am Waffer brfindtich, při woddch, u wody gsaucj ; frutices.

"+ Agučus, a, um, wäfferig, wodnj, 4. B. particulae aqueae, Waſſer⸗

toelihen, wodnj čdstečky, .

Agnor, atus sum, 1. Woſſer Holen, wodu wdZiti, nositi. Aquätor, 3.
a. BWafferholer, wodar, nosič wody. Aquatio, 3. f. das Waſſer⸗
holen, nošenj, wüienj wody ; ber Ort, mo es geidieht, čerpadlo.

. Aguflex, ögis,m. ein Brunnenmeifter, Röhrmeiſter, wodak, raurnjk.

. Aguösus, a, um, vol Waſſer, Wwodnaty, plný wody, . B. nubes.
Aquärfus, a, um, Waſſer betreffend, babin gehörig, wodnj. Subst. 1)
"ber Büóbrmelfter, woddk ; 2) ber Waflermann, ein Geftitn, wodrur.

Aquila, 1. f. ber Abler, orel; aud bie Hauptfahne bei der cómis
fhen Legion, orel, orlice. t

Aquilo, onis, m. ber Storbminb, půlnoční wjtr, russ: se-
wer; Norden, pülnoc, sewer. Aquilonüris, e, nörblic,
pülnoenj, sewernj. /

Ara, 1. f. der Altar, obětnice, poswdtný stůl, oltář ; Sus

v flucht, Schutz, útočiště, ochrana. Aruspex,icis, ein Weiſ⸗
fager, nawazač, hada? ze střew howadjch ; (. Haruspex.

Arábla, ae, f. Arabien, ein anb in Afien, Arabie. Arabs, äbis,
m. ein Araber, Arab.

Aranda, 1. f, und Aráněus, i, m. bie Spinne, pawauk, De-
min, Aranečla, ae, f. pawauček. Arančum, i, n. dad Spin-
nengewebe, pawucina, mor. pawuč. d

Arbiter, tri, m. 1) ein Schiedsmann, Schiedsrichter, dn Ride
ter, der nicht nad) ben Gefegen, fondern nad der Billigkeit einen Pros

ceß ſchlichtet, prostFednjk, rozsudj; aud Herr über etwas, pán,
4.8. imperii; 2) Zufchauer, Zuhorcher, Zeuge, diwdk, pFj-

: čomný, swédek ; sine arbitris heiße allein, ohne Zeugen,

ohne Jemands Belfeyn, sám, beze swědkůw, saukromě.

Arbitrium, 2, n. 1) Ausſpruch beš arbitri, uiwdženj, usauzenj, zdd- :
nj, wýpowěďprostřednjkotwa ; 2) bie ilführ, freie Wahl, Zjbost,
swobodnd wůle ; bie Stadt etwas zu thun, noc, swoboda. Ar-
sbitria, orum, Koften, útraty, 4. B. funeris.

Arbitror, atus sum, 1. urtheilen, dafür halten, glauben, mjfz za to,
mysliti, Arbiträtus, 4. m. das Gutadten, Gutbefinden, zdanj. mj-
ninj, uzndnj, uwdienj, usauzenj, úsudek bie Willtügr, ljbost.

Arbor, aud, zuwelien Arbos, dris, f. ein Baum, strom. Arbušců-
la, 1. f. ein Bůumden, strómek, stromeček, Arbustum, i,
n. eine Baumpflanzung, Bäume, stromowj.

Arboröus, a, um, stromowý, à, B. fructus arborei, Baumfrüdite,

- étromowé owoce,

Arca, 1. f. ein Kaften, Kifte, Lade, truhla, truhlice. Arcůla,
1. £ Säftchen, truhlička, schřjnka.

* Argänus "Architectus 2t

Arcänus, a, um, geheim, Deimlld, tagný, skrytý. Arcanum,
i, n. Heimlichkeit, Geheimniß, tagnost, tagenstwj, Adv.
Arcano, it ‚geheim, tagně, skrytě. d

Arcčo, ui, 2. 1) zufammenhalten, einfchränken, držeti; 2)
imigrmen abhalten, zdržowati, zdrieti; bostem aditu,
pijstupu nedati nepřjteli; pijstupu gemu zabraňo-
wati, brdniti, zabrdniti; aud bánbigen, krotiti, skrotiti.

Arctus unb Artus, a, um, 1) enge, fnapp, fàeny, :dxky ;: somuus,
feter €álaf, twrdy sen; 2) miftiá, türmmeriió, y. 1B; ros, mißfe
de Umftände, nauze, Arcte, Adv. enge, Inapp, těsně, úzce ; aud
fe, a ©. fülafen, twrde spáti. Arcto, avi, atum, 1; einfchränfen,
eintiemmen, swjrafi, sewfjti, stjsniti, ututitiy tempus, vectücs
den, zkracowati, zkrátiti. .

Co?rceo, ui, itum, 2. jufammenfalten, einfhränfen, drEetz, na uzdě
mjti ; yähmen, krotiti, skrotiti; aliquem vinculis, exsilio, ftras '
fen, beftrafen mit bem Kerker, mit ber Werbannung, tres£ati, potre-
stati někoho wezenjm, wyhnanstwjm. Coércttio, 3. f. Gins
fáránfung, zkrátka držení; Ziwangemittel, násilj, pFinucenj.

fxerceo, ui, itum, 2. üben, 3. B. aliquem re ober in re, jemand (n
etwas üben, Cieititi někoho w něčem; se exercerp oder exerceri
re, fid üben in etwas, cividiti se w něčem ; aušiiben, z. B. virtu-
tem, die Zugent, konati, plniti ctnost; crudelitatem, Graufams

^ keit verüben, ukrutenstwj prowozowati, prowoditi, tropiti, pd-
chati, spáchati; agriculturam, Aderbau treiben, orbau zabywati
se, bawiti se, objrati*se; medicinam, flý ais Arzt gebrauden
Vien, Arzt feun, Zekare dělatí, lékařem bti; corpus exercere,
Bewegung maden, tělo ohybati, zohybati ; tvypracomati se ;
probehati se ; aud) brarbelten, 4. B. colles. vomere, obdeldwa-
ti, obdelati. Exerottio, 3. f. die Uibung, cunderjs bie Ausübung,
Handhabung, plnenj, kondnj, 1, B. judicii, Bxercitimn, 2, n. ble
Uibung, coi, cwitenj, Bxercitus, 4. m. das Striegübeet, cuwrd-
ný, wálečný lid, wogsko. Exerolto, avi, atum, 1. üben, cwitj-
watt, cwititi, Exercitätus, a, um, geübt, pia? civičený, Ex-
ercitätio, 3. f. bie Níbung, cwidenj; Ausübung, wykondwdnj, ko-
nánj, plnenj. :

Arcesso (ridtiger, als Accerso), Ivi, ftum, 8. herzurufen ober
bohlen, oder hohlen laffen, wolati, powolati, zawolati;
aná vor Gericht fommen laffen, ontlagen, ku prdwu pohd-
néti, potahowati, pohnati; Zalowati; obšalowati, ob-
winiti někoho; causam, Anlaß geben, přjčinu ddti. |

stus, 4. m. das Pergurufen, Herzuhohlen, powoldnj, zawoldnj.

Architectus, 2. m. 1) ein Baumeifter, stawitel, mistr sta-
witelsky; 2) Urheber, půwod, půwodce; Erfinder, nd-
"lezce. Architectůra, 1. f. Baufunft, stawitelstwj, umě-
nj stawitelsk®. :

Architector, atus suni, 1, bauen, zimmetn, statošťí, raubiti; auls
denken, erfinden, wymy eti, wymysliti, wynagjti.

28 Arcos — Argentum

Arctos ober Árctus, 2. f. der Bär, ein Geſtirn am imme, med-

- wědice, wüz nebeský. .

Arcus, 4. m. der Bogen zur Abfálefung ber Pfeile, uk, Lučiště,
kuše; aud) gutotilen Sýmibbogen, oblauk, klenutj; arcus tri-
umphalis, Triumphbogen, wjtéznd brána; auch Regenbos
gen, duha. —

Arcuätus, a, um, üogenförmig, gewölbt, oblý, ohnuty, klenutf«
Ardča, 1. f. ein Reiher oder Reiger, wolawka. .
Ardélío, Onis, m. ein gefdyiftiger 9Xüfiggánger, Fafelhanně,

ošmrda, ošmrdal, ošmrdálek, sl. Sarwanec.
Ardčo, si, sum, 2. brennen, entbrennen, hárati, hořeti, za-
horeti; ira, vor Zorn brennen, hněwem pläti, planauti.

' Ardor, 3. un. die Qige, Brunft, deuer, Heftigkeit, horkost, horliwost,

, wraucnost, oheň, prudkost. p

Exardesco, arsi, 3. fid entzünden, 4. B. Hol, wznécowati se,
wznjtiti se, roznjtiti se; desiderio, vor Sehnſucht entbrennen,
brennen, AoFeti, zahořeti tauhau. -

Ardüus, a, um, 1) bod, wysoký; fteil, přjkrý, strmý; 2)
ſchwer qu erreichen ober zu tagen, nesnadný, těžký; befámers

.. lid, obtjZny ; res arduae, Verlegenheiten, nesnáze.

Arka, 1. £. 1) ein leerer Plag, prázné, prostranné mjsto;
der ‚Hof im Haufe, dwür, nddworj; 2) ein Gartenbeet, zd-
hon; 3) die Zenne der Alten, bie unter freiem Himmel mar, hu-
mno, mlat; 4) ber Vogelherd, čjhadlo, huymence.

Aredla, 1. f. ein Bartenbeet, zdhůnek.

Arena, 1. £; 1) der Sand, pjsek; Arenae, Ganbmůften, pjsti-
ny ; 2) der Kampfplag, kolisté; weil er mit Sand bebeďt war.

Arenäriae, 1. f. Sandgruben, pjsečné gdmy, pjsetnice, Aremösus,
a, um, voller Sand, fandig, pysčitý, pjsečný, pjsečnatý, plný pjsku.

Arčo,ui, 2. troden, bürre feyn, suchý, wyschlý, wyprahlý
býti; siti arere, vor Durſt ſchmachten, Zjznj prahnauti.

Aresco, 3, troden werben, schnauti, usýchati, uschnauti; vers
teodnen, wysýchati, wyschnauti,

Aridus, a, um, 1) troďen, bürre, suchý, uschlý, wyschlý ; 2)mas
ger, suchý, hubený, ae ©. eruras 2) gering, skrowný, špatný,
|» 8. victus, Koft, strawa,

Exaresoo, 3. auštroďnen, vertroďnen, wysychati, wyschnauti; vete -
gehen, přecházeti, tratiti se. u

Argentum, 2. n, Silber, střjbro; aud ſilbernes Geſchirr, stř-
brné pádobj; "argentum signatum, geprägtes Silber,
Silbergeld, bit střjbro, střjbrné penjze; argentum cu-

!

Argilla - so Aes 29

dere, Geld prägen, penjze bjti. Argentum vivum, dad
Quedfilber, rtu£, (gen. č). t
Argentčus, a, um, von Gitber, filbern, ze střjbra, střjbrný
tarius, 2. m. ein Geidwecheter, Banguier, penézombnec, Ar-
gentaria, 1. f. Wedfelgeihäft, penezomenectwj; argentariam fa-
cere, Wechſelgeſchaft treiben, penězoměnčiti, penězoměncem býti
Argentatus, a, tun, verfilbert, postrjbreng ; eud mit Gitter beſchlaͤgen,
střjbrem obkládaný, obložený, sifjbrem kowany. .
Argilla, 1. f. ber Thon, etten, oder bie Töpfererde, hljna, gjl,
hrnějřská hljna..

Argillösus, a, um, voll Thon, etten, Lettig; Mjnncty, Silný, gjinaty.

Argilläceas, a, um; tponig, lettig, hljnowaty, gjlowaty, gjlowity,

Argůo, či, ütum, 3. zeigen, darthun, ukazowati, dowoditi,
ukdzati, dokdzati; anzeigen, zu verftehen geben, na gewo
dáti; entbeden, verrathen, wygewowati, wygewiti, pro-
gewiti, pronášeti, pronisti; be[djulbigen, anklagen, s. B.
aliquem mendacii, der Lüge befhulbigen, zum Lügner ma»
den, ze lží winiti, trestati někoho.

Argütus, a, um, als /fdj. 1) worauě man etwas erfennen Bann, rebenb,
anzeigenb, beutlid, hidsitý, patrný, zgewný, zřegmý, 4. 88. omen,
2) fdarfiinnig, fpigfindig, amyalny, —— důwodný ;
3) gefhmwägig, koworný, 4. B. homo; Stebelawy, Stebetny,
Switoray, —e ij. B. ares. Argute, Adv. ſcharfſinmig,
fitfinbia, důmyslně, zchytrale. Demin, Argutülus, a, um,
chytřičký ; Subst. chytrák. Argutiae, erum, f. ©dorffin:
site, Bit, důmysl, dàwtip; «ud Gpitfindigkeit, zchytralost,
chytráctuj. : B

Argůmeatam, i,n. 1) das Kennzeichen, znamenj; 2) ber Beweis,
důkaz, důwod ; der Stoff, zum Schreiben, Reben, /dtka; aud ber
Sin6att eines Buches, obsah; Gelhihte, Beiſpiel, prjbeh, přiklad z
Giteidnif, Fabel, podobenstwj, bágka.

Argumentor, atus sum, 1. fliegen, Bewels führen, darthun, dowo-

ti, dowozowati, diwodem potwrzowati, dokazowati, ali-
quid. Argumentatio, ouis, f. ber Schluß, die Beweisfüprung, dowo- *
xowdnj, prüwod ; ber, Beweis, důwod, důkaz.

Coarguo, 3. überführen, beweifen, darthun, pfeswed&owati, přeswěd=
&itt, mor. překazowati, překázati někoho 0 něčem, dokazo-
wat! někomu n&coz mendacii aliquem, der Lüge überführen, Lü⸗
gen frafen, ze [Ei winiti, we lží lapiti, polopitů stihnauti,
na lži dopadnauti, za lháře mjti někoho; lež ukazowati,
ukázati, dokázati, Ihářů nadati někomu ; 2) befhutbigen, wini-
ti, obwinowati, obwiniti z něčeho, 3. $8. avaritiae.

Redarguo, widerlegen, odporowati, odwozowati, odwoditi, nao-

ukdzati, přeswědčití ; tabeln, haneti.
» Stis, m. ein Widder, afty eran; a e Maſchine,

Ares, čti in Widder, Schafbod, bi uch eine Maſchin
bie Mauer einzuftoßen, der SRauecbredyer, beran.

Arieto, 1. ftofen, wie ein Widder, frkati; niederfhlagen, pordketi,
porazili.

80 Arista Äro
Arista, 1. 0. die Granne, t.t. bie C pie, der Stachel an der Aeh⸗

te, ost, (gen. i), ostina, asina; dergleichen am ber Aehre viele her⸗

, „tortagen; aud) zumeilen, ble ganze Aehre, klas.
Arma, orum, n. bie Waffen, zur Vertheibigung, ale Helm, Schild,

zbrog,zbraň; befondersber Schild, šťjt, pawiza; aud) Krieg,
wdlka, wogna, bog; weil die Römer nur zur Kriegszeit Waffen
anlegten; babe in armis esse, unter ben Waffen ftehen, we
zbrani býti; aud Geräthe, Werkzeug, zu allerhand Gebrauche,
nářadj,nástroge, přjprawy, 1, B. arma equestria, Pfer«

degeſchirr, pochwy.

Armo, avi, atum, 1. bemaffnen, ozbrosowati, ozbrogiti ; armati, Gols
baten, oděnci, wogdci; armare.naves, ausrüften, wyprawowatt,
tvyprawiti, wšjm opatřiti koráby. Armätüra, 1. f. und Arnä-
tus, 4. m. Rüftung, Waffen, odenj, zbrog ; aud) bewaffnete Soldaten,
zbrogny; branný) lid. I

Arměmenta, orum, n. Geräthſchaft, addinj, 3. B, eined Schiffe ; Zas
teiwert, Jana, Segel, plachty, Maften, stežně, dic.

Armamentärium, 2. t. Zeughaus, Rüfttammer, zbrognice.

Armäriwn, 2. n. ein Schrank, almara. „

Armiger, 2. m. $8affentráger, odenec, pawéznjk, zbrognoš; aud)
‚Helfershelfer, im ſchlimmen Sinne, ndhon?j, y. 88. Catilinae.

Inermis, e, unb Inermus, a, um, 'unbemaffnet, wehrios, bezbranny,
beze zbroge, nezbrogný, neozbrogeny, beze zbraně,

Semiermis, e, halbbewaffnet, napoly ozbrogený, y. 9B. miles.

Armilla, 1. f. das Armband, der Armíhmuď, náramnice.

Armillätus, a, um, mit Xrmfámuď verfehen, s naramnicemi.

Armus, i, m. ber Oberarm; rdmó; bie Schulter am Vieh,

plece; auch beim Menſchen, plece, rameno; ber Bug oder
Vorderbug, pFednj ohyb. :

Áro, avi, atum, 1. pflügen, aďern, Ackerbau treiben, orati.

Arätio, 3. f. das $fliigen, oračka, ordnj; ber Xderbou, orba, rolj
deldnj, poinj hospodářstij; aud ber Ader, der gepflügt wird,
ro ole, poplužj. Arätor, 3. m. ein Pflüger, Xermann, ord?

njk, poinj hospodář. Arätrum, der Pflug, pluh, rddlo, radlice.

Armentum, 2, n. das Pflugvieh, e& mag ein Dchs ober ein Pferd fen,
tažné dobytče, potah; Plur, Axmenta, orum, eine Qeerte Qorns

.. vieh, skot, howezj dobytek, .

. Arvus, a, um, gepflügt, oraný; zum Pflügen beftimmt, orný, 4. B.
ager, ornd rolj; baber Arvum, 2. n. gepflügtes gelb, Ader, Saat⸗

._ftld, role, pole, poplužj.

Exlro, avi, atum, 1) ausadern, durchs Adern herausbsingen, 1070rd-
wati, wyorati; bepffügen, pflü orati, xorati; 2) etwas
condipiren, geſchwind binfäreiben, nuznamenati, zkrátka napsatt,
wypracowati'; weil bie Alten biegu wächſerne Tafeln hatten, in bie

beim Schreiben mit einem elfernen Griffel gleihfam aderten,
Tnaro, evi, etum, 1. einpflügen, zaorátvati, zaoratt,
Obero, avi, afum, 1. umpflügen, obordwatt, oborati,

rome Arundo 81.

Aroma, ütis, n. Gewürz, wonn? kořenj. -

Acxbäbo, onis, m. Unterpfand, beim Kaufe, Angeld, Haftgeld,
zdklad, záwdawek, božj penjz, litkup.

Ars, tis, f. alles, wos erlernt werden muß, Kunft, Wiffenfchaft,
Handwerk, Metier, uma, uměnj, řemeslo, žiwnost; artes
Tiberales oder ingenuae, bie freien Künfte, swobodnd, pě-
knd uměnj; artem exercere, factitare, feine Kunft ober
Handwerk betreiben, uménj, řemeslo prowoditi; 2) ift,
Kunftgriff, Stant, lest, chytrost, obmysl, üskok; 8) ba
Mittel, prostředek,

Artifex, Ycis, m. ein Künftler, umělec, FemesInjk, mistr. Artíftci-
um, 2. n. ta6 Kunftftüd, umělecké djlo, mistrowsky Kus; bie
Stunft, Femesinost, umělost; iit, Rank, lest, chytrost, üskok,

Artificiösus, a, um, tunftreió, fünflid, um&Ly, řemeslný, mistrow-
ský; fo aud Artificiose, „4dv, künftig, uměle, mistrowsky, po
mistrowsku, řemeslně,

Iners, tis, 1) ungeldidt, neumělý ; träge, lenzw) ; aud) unnüg, matt,
ničemný, ospaly. Inertia, 1. f. 1) Ungefhidlihteit, Trägteit, neu-
melost, leniwost. ospalost; 2) vie Bexbrofienbeit, y. 88. Jaboris,
jut Arbeit, nechuř do práce.

Solers, tis, geſchict, erfinbiam, důmyslný, wtipn? : tlug, Wflg, chy=
fr y. Solertia, 1. f. Geſchiclichteit dómysinost , wtipnost ; Klugheit,
tii, chytrost, Solerter, Adv. ttüjti&, gefhidt, tiftig, ddmysl-
ně, chytře.

Arteria, 1. £ Pulsader, srdečnice, srdečný, Ziwotnj, bicj,
^o třepilá žjla; arteria aspera, guftrópre, dychawice.
Arthritis, idis, f, Gicht, klaubnj nemoc, pakostnice, dna.
Arthritlcas, a, um, gichtiſch, bie Gibt babenb, daawý, na dnu trpjeje
Artus, 4. m. Glied, klaub, clan, článek. Plur. Artüs, uum,
bie Glieder, audy ; befonderě bie größern, 3. B. Kopf, Hände s aud

Gelenk, prjhbj, přehyb; dolor artuum, die Gicht, dna.

ArtYcülus, 2. m. 1) ein Gelenf, přehyd, pkjhbj, klaub, článek;
dolor articulorum, der Giótfómery, článkowd, klaubnj' bolest $
2) an Bäumen, Knoten, suk, hrbol, bakule; 3) Punct, Stüd, čid-
nek; 4) Zeitpunct, doba, okamženj; in ipso articulo, im rechten
Beitpunfte, wpraw) čas; iconifd ftat: zu einer febr ungelegenen
Beit, w neyhor3j Čas; articulus rerum, bedenkliche Lage, nebez-
Petenstwj ; mortis articulus, bie Zodesftunde, hodina smrti,
poslednj "hodinka, Articulätim, „Adv. beuttic, srozumitelně,
zřetelně, wýslowně, 4. (B. elicni aliquid dicere.

Articularis, e, 3. B. morbus a ris, bie Gliederkrankheit, klaub-
nj nemoc, lámánj w &läncjch, we přehybech ; Bit, pakostnjk,

pakostnice, dna, suche laupdnj» . un .
Arando, fnis, £. Robr, Sdilfrohr, tres?, (gen. tti), třtina,
rákos, mor. palach; mad) alled, was bataus gemacht worden,
as Angelruthe, tedióny prut, udice: pisces arundine ca-

52 Arx Asper

ptare, angeln, ryby na udici chytati; Leimruthe, wögi-

ce, wěgička; Gd)reibfeber, pero; Pfeil, 3jp, šipka.

Arundincus, a, um, aus Rohr, Minowy, rdkosowy, mor.
chowy ; au xoprähntid, — rákosowitý.

ee &, um, vol Sqhilfrohr, třřinný, trtinnaty, rdkosný,
rákosnatý.

- Arundinětum, i, m. ein Rohrgebüſch, tj, Ertinowina, třtiniště,rd-

kosj, mor. palašj. .

Arx, cis, f. dad Schloß, bie Burg, hrad, twrz, pewný zd=
mek, wenn fie hod liege; die Feftung, pewnost; cud bie Ans
höhe, přiwršj, wriina; «ud dad Dberfte einer Sade, wrch,
wr3ek.

As, Gen. assis, m. 1) eine Münze, ohngefähe vier Pfennige, die aub
12 Theilen oder unciis Beftand, kregcar; $emad 2) ein jedeš
Ganze, celek, celost, 3.8. ex asse heres, ber Univerfalerbe, -
dědic wšeho statku. Dan merke bife Namen: uncia f,
sextans 2, , quadrans },, trieus $,, quincunx $,, semis

* fx oder $, septunx $,, bessis obe bes $,, dodrans $,,
dextans jg, deunx I, As 13 ober Daš Ganze,

Decnssis, 3. m. 1) eine Münze, die zebn asses galt, alfo Zehnkreu⸗
ger, desjtnjk, und wurde mit einer X bezeichnet bie Figur eines fols
(jen Andreaskreuges, X. Decusso, avi, atum, 1. freuyvelfe theilen,
Křjžem deliti, rozdeliti; aud) in die Geftalt einer roͤmiſchen Zehne
bringen, křjžem stawěti, postawiti, Decussátim, freuyoeife, in
Gieftatt beš Andreaskreuges, křjžem.

Ascia, 1. f. eine Zimmerart, česna, ndseönice, hlawatka,
ostépacka. : \

Deascio, avi, atum, 1. behauen, zureáte maden, tesat?, otesdwati,

otesati, osekawati, osekati auch prellen, betriigen, šiditi, oši-
diti, omésti, tjti někoho.

sia, 1. f. 1) Afien, ein Theit ber Welt, Asie; 2) insgemein Kleine
afien, Asie mensj. Asiäticus unb Asiänus, a, um, afiatifh,
asianský; Asiani, bie Ajiaten, Asiané.
Asinus, 2. m. Efel, osel, Asina, 1. f. Gfelinn, oslice.
Asellus, Deminut. einer Gíel, osljk. osějček ; auá bto& Gfel. A-
sininus, a, um, vom Gfet, oslj, oslowý, 3. 3B. pellis, oslowd ků-
Xe, oslowice ; lac asininum, osličj mléko ; pullus, osle, osldtko.
Asötus, 2. m. ein Schlemmer, Schwelger, obZera, rde, mar-
notratnjk.
Aspärägus, 2, m. Spargel, hromowé kořenj, hromostřel,
chřest, (gen. i). .
Asper, a, um, taub, drsny, drsnaty, draslawy, draplawy,
ostrý, 3. B. locus; barba, ostrá brada; vox, draslawy,

Asser t U At 88
chraplawy hlas; bart, wild, graufam, ftreng, teerdy, di-
woky, krutý; pFjkry ; hiems, ftrenger Winter, tuhd zima;
odor, beiffender Gerutb, épawd wiině; piper, štiplawý
pepř; verbis aspet, taub von Worten, osupliwy ; unane
genchm, unlieblid, trpký, neliby, y. B. vinum. N

Aspere, Adv. vaub, holperiht, drsně, drsnatě, y, 8. loqui uns

freanbtid, newljdne, nemile; feng, přísně, pkjkFe; grauſam,
nelidsky, krutě.

» Asperitas, atis, f. das taufe Weſen, drsnatost, ostrota, draplawost,
megenthost; die Unfreunbridteit, Härte, newljdnost, twrdost *
Unannebmiidkeit, nepřjsemnost ; rerum, miftióe tmftdnbe, nesnd-
ze; belli, ein f&iieriger Krieg, těžkost walky.

Aspero, avi, atum, 1. uneben mader, drastiti, xdrastiti j undas,
ftürmifd) maden, baufiti wln,; iram, den’Zorh zeigen, Andıo po-
puuzeti, popuditi; aud wegen, ſcharf mahen, ostřiti, zostkiti.

Exaspero, avi, atum. 1. uneben maden, drastiti, zdrastiti; mare,
Kürmifh maden, bauriti more; animos, exbittern, popauzeti, po=
puditi mysl. . j

Asser, éris, m. 1) eine Stange, bidlo, tyč, mor. rahno ; eine
Latte, la£, (gen.i); 2) ein Brett, Diele, prkno.

Assüla, 1. f. ein Bretten, prkénko; eiie Sqhindel, 3indel,

Assus, a, um, gebraten, pečený ; daher Assum, 2. n. etwas ges
bratenes, ein Braten, pečeně, pecjnka, s. ®. vitulinum, -
Solbbbraten, telecj pečeněs auch 2) bloß, samý, pauhy t
vox cssa, bie bloße Stimme, wenn fie allein, ohne Begleitung der
Snftrumente fingty 3) assa, orum, n. ein Zimmer zum biofem
Enim, Schwitzbad, potnice, pdrna. :

* + Asso, avi, atwfi, 1. braten, pěcí, upécí; ass&tüs, 8, um, gebraten,

pečený, upečený. .

Astrum, 2. n. ein Geftirn, Sternbild, shwezdenj; au ein
Stern, hwezda; ad astra ferre aliquem, einen bíš zu ben
Sternen erheben, do nebes wywyšowati někoho. \

Aströlögus, 2. m. ein ©terndeuter, Anbözdoprawec. Aströlögia, 1.
f. bie Sterndeuterei, Awezdoprawectwj, hádán] £ hwězda

čněmus, 2. m. ein Oterntunbiger, kiwězdář, -Astronomia, 1. fs

* tie Sternkunde, hwezdatstwj, umenj hwezdärske,

Astus, 4. m. Lift, chytrost. Astütus, a, um, liftig, chytrý.
Astute, Adv. liftig, chytře. Astůtia, 1.f. 8ijt, chytrost.
$lum, 2: n. eine Sreiftátte, účočištní, swobodnd, ochran-
né, bezpečné, swaté mjsto, útočiště,

At, ang Ast, Conj. aber, bod), aber bod), aber wenigftens, ale,
wšak, wšak ale, než, než předce, a předce, aspoň ale,

Atqui, Conj. aber, nun aber, ale, toSak ate, .

Atque, Corj. und, a; jumciten aud; ald, z. B. aeque atqtie, eben

fo as, roiwnet gako, tak gako simul atque, fobald als, zak mile.
Cc

.

84 . Átet Audio

Ater, tra, trum, 1) ſchwarz, černý, a. B. color; 2) unglüds-
voll, fdreďlid, 3. B. dies, nešťastný den.

, Atrümentum, 2. n. bie Schwärze, Černidlo; fáwarye Garte, černá
barwa ; ſchwarze Sinte, inzaust. + Aframentárium, 2. n. Zins
tenfa, kalamař,

Atrátus, a, um, ſchwarz gefärbt, na černo barweny, očerněný s
ſchwarz gefeibet, černě oblečený, černý.

Athenae, arum, f. Athen, Athény, berühmte Stadt in Griechenland.

Atheniensis, e, athenienfifh, athénský ; Subst. ein Xtbener, „Athenan.

Athlčta, 1. m. ein Kämpfer, oder Stinger. in ben öffentlihen Schau⸗
fpielen der Griechen, kolec, zápasnjk, zdpolnjk.

+ Athmosphaera, 1. f. die Athmofphäre, der Dunſtkreis, Luft⸗
kreis um die Erde, opar, parnatý obor.

. Atěmus, 2. £ das Sonnenftäubchen, Atom, prášek nerozluč-

ný, prwotek, prwek. 2

Atrium, 2. n. der Vorſaal, die Hausflur, sj; aud Gallerie,
pawlač. l

Atrox, čcis, graufam, ſchrecklich, entfeblih, krutý, ukrutny, '
strainy,hrozny. Atrociter, Adv. graujam, ukrutně, hro-
zně, až hrůza.

Atnooitas, štin, f. Graufamteit, Härte, krutost, ukrutnost; Schreck⸗
tigkeit, strašnost, hrůza.
' Attica, 1. f. Attika, ein Ländchen Griechenlands worin, Athen [age
Atticus, a, um, attifd, atticky ; athenienfih, athénský; Subst. ein
Attiter, „Attidan ; ein Xtpener, Alhenan.

Audéo, ausus sum, 2. fid) unter(tepen, fid) ecfüfnen, das «Herz
haben, wagen, opowažowati se, opowdžiti se, osmělo-
wati se, osměliti se, odwažowati se, odwdXiti se, smě-
lost sobě bráti, wzjti, srdce, smělost mjti; bue fi .
nicht fheuen, neostýchatu se, nebáti se, nestrachowati se.

Ausim, Verb. Defect. id; mödte e& wagen, a. B. nec dicere ausim,
ich traute mich nidt e$ zu fagen, anižbych opowdil se Fjci.

Audax, äcis, řipn, breift, sm/y^, odudžlůvý, opowážliwý, drzj ;
herzhaft, srdnatý. Audacter, dv. verivegen, tügn, směle, opo-
Wwážliwě, beze strachu.

Audàcfa. 1. f. die Kühnpeit, Dreifttgkeit, smělost, odwažliwosty
opowdiliwost, drzost ; Muth, Berzhaftigkeit, srdnatost.

Audio, tvi, itum, 4. hörten, anhören, zuhören, slyseti, po-
slauchati, 5. ®. attente ; audiamus alter alterum, wir
wollen einander überhören, wyslýcheyme, wyslechněme
geden druhého; auch gehorchen, folgen, poslauchati, po-
slechnauti, poslušnu býti někoho; dicto audiens alicui,
aufs Wort gehorfam, na slowo poslusny.

Augdo Augčo 86

Awditup, 4. m. dad Gehör, sZuch. Auditio, 3. f. das Hören, sIyde-
nj, poslauchdnj ; bat Gerüdt, was man hört, naslýchánj, pře-
slýchánj, powest, (gen. i). Auditor, 3. m. ein Hörer, slucha-
tel; Zuhörer, posluchad; @düler, idk. Auditorium, 2. n. ein
Sirfoal, posluchárna. .

Exaudio, ivi, itum, 4. 1) von ferne hören, slauchati, poslauchati,
slyšeti; 2) exhören, slyšeti, wyslySeti, j. ®. preces alicujus,

Inauditus, a, um, unerhört, neslýchaný,

audio, ivi, itum, 4. höreg, slyšeti, naslychati, naslechnauti;
aliquid de aliquo, něco o někom,

Obědio, ivi, itum, 4. 1) geboren, poslauchati, poslechnauti, upo-
slechnauti, poslušnu býti něčeho, 4. ©. legis 2) fih nad etwas
richten, 5. B. ventri, zprawowati se, Fjditi se něčim, po něčem.
Obediens, tis, gehorfam, willig, poslušný, powolny. Obedienter,
Adv. gehorfam, willig, poslušně, powolně. Obedientia, 1. f.

. ber Gehorfam, poslušnost, poslusenstwj.

Augčo, auxi, auctum, 2. 1) vermehren, množiti, rozmno-
Zowati, rozmnožiti, zmnoXiti; vergrößern, zwěčšowa-
ti, zwěčšiti, weliciti, zweliciti; memoriam, dad Ges
dãchtniß flärken, paměť rozmdhati, siliti; augeri, wadıs
fen, zunehmen, wamdhati se, rüsti, přibýwati; (id) ver:
mehren, mnoZiti se; 2) erheben, in bie Höhe bringen, po-
wyšowati, powýšiti.

Adangeo und Exaugeo, auxi, auctum, 2. vermehren, rozmnožowa-
fi, množiti, zmnožiti, rozinnožiti; vergrößern, zwěčšowati,
zwěčšítí. .

aono did werden, wachen, zunehmen, wzmdhati se, růsti,

ibýwati,

Aucti f. die Merfteigerung, Auction, weregn?, prdwnj prodag.
Anciionarfus, a, um, z. B. tabulae, Xuttionstatalog, sepsdnj pro-
dámwaných wecj. Auctiönor, etus sum, 1. eine Auction halten,
weregne prodáwati, prowoldwati.

Auctor, oris, m. ein Urheber, Weranlaffer, půwod, püwodce, pů-
sobce, strügce, ndstrogce; Rathgeber, rddce, radıtel, ndwodce,
ndwodnjk, nabadač ; me auctore, auf meine Beranlaffung, auf meis
men Rath, durd mein Beifpiel, zným püsobenjm, na mau radu,
mym přikladem ; überhaupt jeber, ber etwas befiehlt, rätht unb das
durá etwas veranlajti aud Gewährsmann, zprdwce; Vorgänger,
predchlidce ; Erzähler, Geſchichtoſchre iber Berfaffer, wyprawowa-
tel, děgopisce, spisowatel. .

Auctoritas, tis, f. das Anfehen, twdZnost, Hodnost ; bie fBerantaffng,
fié geſchehe durch Befehl, Beifpiel, Vorftellung, Rath, püsobenj, moc z
daher es oft durch Befehl, Beifpiel, Borftelung zu überfegen ift, roz-
kaz, phjklad, rada, '' :

Auctöro, avi, atum, 1. für Lohn jum Dienen verbinbliá wachen, tíngen,
do služby nagjmati, nagati; ke službě zawazowati, zawázatt,

Auctoramentum, 2. n. bie Berpflihtung, Verbindung, zawdzdnj, zá-
wazek ; Hanbgeld, zdwdawek ; Lohn, plat, mzda,
Exaucióro, avi, atum, i. biefer Berbindung entlaſſen, abbanten, ze

c2

36 Augustus Ausculso

služby pauštětí, propauštěti, pustiti ; milites. eXanctorati,
verabſchie dete Colbaten, z wogny puštěnj, propuštění wogaci;

. se exauctorare, fid felbft des Eides enttaffen, od přjsahy se roz-
wazowati, rozwdzati se.

Augustus, a, um, majeftätifch, göttlich, heilig, welebny, bož-
ský, swaty. Auguste, Adv. göttlih, swatě, 4. B, deos
venerari.

Aula, 1. f. 1) ber Hof am Haufe, dwür; ber Hof eines Fürſten,
dwür. .

Aulfcus, a, um, jum ‚Hofe gehörig, dworsky ; Subst. Aulici, Köflins
8t, $ofleute, dworane, dworenjnowe.

Aulaeum, 2.n. Zeppih, Tapete, čalaun, koberec;. Vorhang,
opona. ^ . D.
Aura, 1. f. 1) gelinde Luft, fanfter Wind, ein eüftden, wol-
ny wětřjček, wétirék; per auras, butd) die Luft, potwě-
tjm, w powětřj; ad auras, in bie Lüfte, in bie Höhe, do
powet’j, wzhüru; aura populi, bie Gunft des Volkes,

přjzeň, milost u lidu. .

Auriga, 1. m. 1) ein Fuhrmann, Rutfher, wozka, powozný,
pacholek, kočj; ein Wagenlenker, wozatag.

Auris, 8. f. dad Obr, ucho. Auricůla, 1. f. dad Ohrläppe
lein, au3ko; das Ohr überhaupt, ucho.

Auritus, a, um, langöhrig, ušuťy“, à. B. lepus, asellus.
-Auriculäris, e, die Düren betreffend, u3nj ; digitus auricularle, bet
Obrfinger, ber Meine Finger, muljk, lichnjk, u3njk, u3nj prst.
- — Inauris, 3. f. das Ddrgehänge, ndusnice. .

Auröra, 1. f. bie Morgenröthe, zoře, zornj, gitřnj záře.

Aurum, 2. n. Gold, zlato; auri vena, eine Golbaber, zlatd
žjla, zlatý pramen ; ud) goldened Gefdirre, nádobj zla-
té; aud Geld, Reihthum, penjze, bohatstwj; auri fames,
Golddurſt, žádost zlata, hladowost peněz.

Aureus, a, tun, golben, aus Gold, zlatý, ze zlata; aud vergoldet,
mit Bold überzogen, pozlacený, zlatem obložený.
Aurátus, a, um, vergoldet, pozlacený ; aud) golden, zlatý

Aurlfex, Ycís, m. ein Gotdfämied, zlatnjk ; aurificis statera exami-
mare, auf der Goldivage abmügen, b. h. genau unter[uden, na zda-

o tých wážkách wážiti.

+ Aurant!us, a, um, gotbfárbig 3 3. B. ınalus anrantia, Pomeranzenbaum,

pomeranč. .

Ausculto, avi, atum, 1. 1) zuhören, anhören, poslauchati
něco, aliquid; 2) alicui, gehorchen, poslauchati, posle-
chnauti, uposlechnauti nékoho.

Auscultätio, 3. f. baš Zuören, poslauchánj, Auscultütor, 3. m. Bus
börer, Bupordet, posluchače H

Auster ^ Àvis ^ 87

Auster, stri, m. ber Sůbminb, gih, polednj wjtr; auch bie
Nittagsgegend, polednj strana, poledne ; austrum versus,
gegen Süden, k poleduj straně, k poledni, k polednjmu.

Austrälis, e, mittägig, füblib, polednj, gizny, 1. 9B. polus, regio,

Austěrus, a, um, 1) betb, trpky, twrdy ; 3.8. vinum ; 2)
unangenehm, neliby ; 3) ernfthaft, ſtreng, přjsný; unfreunds
lid, nepřjwětiwý, newljdny ; homo, ein finfterer Menſch,
neweselý člowěk, Skaredohled.

Austere, Adv. herbe, trpce ; erníthaft, ftreng přjsně,

Austerftas, 3. f. bie Perbe, ber herbe Geihmad, trpkost, trpkota,
3-8. vini ; Unfreundligpkeit, das Sauerfehen neiwesehh, kyselý pohled.

Aut, Corj. oder, neb, nebo; fieht e& zweimal, fo heißt e$ daß eres _
mal entiveber, buďto, buď; tos zweitemal, oder, Duďto, buď, .
nebo, . :

Autem, Conj. aber, ale, wšak; wird nie vom Anfange eines Sus
tet geſett.

Autumnus oder Auctumnus, 2. m. der Herbſt, podzim, pod-
zimek, geseň. t

Auctumnaális, e, herbſtlich, podzimnj; 4. B. aequinoctium.

Autümo, avi, atum, 1. glauben, dafür halten, mysliti, za
to mjti; aud fagen, mluwiti, řjci, prawiti, j. B. vera,
die Wahrheit, prawdu. :

Auxilium, 2.n. Hilfe, Beiftanb, pomoc ;. auxilio venire, zu _
Hilfe tommen, přicházeti, sjti, prigjti na pomoc, ku po-
moci. Auxilia, orum, $ilfétruppen, ndpumocn! wogsko.
Aaxilior, atus sum, 1. helfen, pomdAati, pomoci, někomu, alicui.
Auxiliaris, e, und Auxiliärius, a, um, 128 zur Hilfe ift, ndpomoc-

ný, pomocný, j. B. copiae auxiliariae, Qilfétruppen,

Avena, 1. f. ber Haber, Hafer, owes.

Avéo, 2. begierig feyn, Zddostiw býti, 4.8, scire; verlangen,
žádati, Zddostiw býti něčeho, chtjti něco; audy gefunb
fton, zdráwu býti. Ave, Imp. fey gegrüßt, zdrdw buď.

Avldus, a, um, begierig nad einer Sade, žádostůvý, chtiwy něče-
ho, alicujus rei; aud gieria, Altawy, s. B. ignis. Avide, Adv.
begierig, Zddostiwe, chtiw? ; gierig, hltawe.

Avidltas, atis, f. bie Begierde, žádostivost, j.B. gloriae, Ruhmſucht,
sldroy žádost; legendi, chtiwost.do čtenj ; cibi, Gfs oder $refs
begierde, Altawost. .

Aväras, a, um, habfüchtig, lakotny,, peněz žddostůvý. Aväritia, 1
f. ble Habfucht, Zakota, lakotnost ; Geldbegierde, peněz hitawost.

Avis, is, f. der Vogel, pták. Demin, Avicüla, 1. f. Běgels
ben, ptáček.

Auceps (ftat Aviceps), gen. Aucilpis, m. ber Bogelfänger, Wogel⸗
ftetler, čihuř, čjžebnjk, ptdünjk; verborum, Wortfänger, slo-

Ávus . : Bacchus

tojčkdř. Aneupfum, 2. n. 1) ber Bogelfang, ptdönictwj, tj2ba,
čjhánj ; dad Sauern auf etwas, čihánj po něčem, na něco. Au-
cupor, atus sum, 1. 1) Bögel fangen, čjhati, ptáky chytati z
2) lauern auf,etwas, &jhatı, pdsti po něčem, na něco, aliquid.

Augur, iris, m. ein Xugur, ein römiſcher Priefter, bet aus bem glue
ge unb Gefange der Vögel tociffagte, ptakoprawec. Augurätus, 4.
m. das Augurat, dad Amt eines Xuguré, ptakoprawectwj, úřad

ptakoprawtj. Augurfum, i, n. bie Weiffagung aus bem Bogelflus
ge, přakoprawa ; aud) überhaupt SSorberfagung, Abnung, Addánj,
předpowjdánj, předpowězenj, tušenj, předtucha. Anguro unb
Auguror, atus sum, 1. weiffagen, přakoprawiti, prorokowati,
předpowjdati, předpowěděti. Auguräto, Adv. nad vorherges
gangenec Beobadıtung des Bogelfluges, po učiněné, držané přako-
prawe, Die Römer glaubten nämlich, daß bie Götter ihren Willen
Durch getiíTe Wögel offenbaren. Inauguro, avi, atum, 1. 1) die Weife
fagevögel_ zu Mathe ziehen, baraus weillagen, ptakopramwiti; daher
Inauguräto, fo viel al$ Auguráto; 2) eimocifen, 3. 8. aliquem au-
gurem, jemand zum Xugurn, na ptakoprawectwj swetiti, po-

. swětiti někoho.

Auspex, Ycis, m, ®eiffager aus bem Bogelfiuge, ptakoprawec ; taber.
ein Veranlaſſer, Urheber, Anführer, půmwod, püwodce, působce,
předchůdce, zprdwce, wüdce. Auspicíum 2, n. 1) Beobaftung
ber Vögel, aud) das Recht bazu, pfakoprawa; 2) Anführung, obers
fte Gewalt, nevwyšší zprdwa; weil ein Feldherr bad Reqcht Hatte,
Aufpicien zu Halten; 3) ber Anfang, začátek ; weil jede wichtige Hands
lung mit Xufpicien begonnen wurde; 4) dad: Xmeiden, znamenj.
Auspicor, atus sum, 1, die Vögel beobadten, ptdküw Pozorowati;
2) anfangen, začjnati; weil man nichts widtiges ohne diefe Beobs
adtung unterna$m, Auspioäto, Adv. nad geböriger. Beobaftung
bed Wogelfluges, mit guter Anzeige, šŤastně, Inauspicáto, Adv,
ohne Haltung ber Aufpicien, unglüdli, nešřastně.

Avus, 2. m.der Großvater, děď. Avía, 1. f. Großmutter, bába.

Avuncillus, 2. m. dee Mutter Bruber, Onkel, ugec.

Avitus, a, um, großväterlih, utalt, prastarý, z, ©, hospitium,

Pröävus, 2. m. des Grofoateré oder ber Großmutter Water, der urgroß⸗
vater, praded.

Abävus, i, m. ber tirurgrofoater, prapraděd,

Axis, 3. f. die Are am Wagen, osa, ndprawa; am Himmel,
osa nebe, swětá; bie nördliche Gegend, Nordpol, půlnoc,
sewer, uhel sewernj, pülnocnj. NB. Axis, baš Brett,
prkno; fiehe oben bei Assis.

B.

Bacca, 1. f. eine Meere, gahoda, gahüdka, zrno ; auch
fBaumfrudit, owoce; aud eine Perle, perla.

Bacchus, 2. m. 1) ber Bacchus, ber Gott des Weines; 2) ber
Bein ſelbſt, wino.

Bäcülus 7 Barbärus . "39

Bacchánal (flatt Bacchanäle, seil sacrum), 3. n. bag feft des fBacs
dus, slawnost Bachowa.

Bacchor, atus sum, 1. ſchwärmen, toben, lármen, wie Betrunfene oder
Stofenbe tbun, duuřiti, heyriti, Fdditi. Bacchätio, 3.f. das Säwärs
men, baufenj, heyrenj, řáděnj. :

Ferbacchor, atus sum, 1. buráfámármen, probauřiti, prokeyřiti,
prořáditi, y. 8. multos dies, mnoho dnj.

Bácůlus, 2. m. unb baculum, 2. n. ein Stab, an bern man geht,
hůl, hůlka.

Bacillum, 2, n, ein Stätden, Aůlčička,

Imbecillis, e, und Imbecillus, a, um, (hwad, slaby, mdly), nesta-
tečný. Imbecillitas, ätis, f. die Sýmide, slabota, slabost, ne-
statečnost.

Perimbecillus, a, um, febr fhwad, slabaučký, slabaunky. *

Bajůlo, avi, atum, 1. auf den Schultern tragen, nositi,

Bajulus, 2. m. ein Träger, Laſtträger, nosič.

Balaena, 1. f. der Walifiſch, welryba.

Balbus, a, um, ftammelnb, unbeutlid) redend, lallend, kokta-
wý, breptawy.

Balbütio, ivi, itum, 4. ftammetn, allen, unbeuttid) reden, Aoktatı,
breptati. j

Balinéum tmb balněum, 2. n. bie Babeftube, Zdznice; baš
Bad ſelbſt, Ždzeň, kaupel.

Balneae, arum, f. mehrere Babeftuben beifammen, daß gemeine Bad eis
ner Stadt, bie Bäder, Idzně,

Balneätor, čris, m. ein Bader, lazebnjk, lazennjk.

Bahreärla, orum, n. ein Babeplag, Báber, Zdzně.

Balista oder ballista, 1. f. eine Art grobes Geſchütz, womit bei
Belagerungen Steine auf bie Stadt gefhleubert wurden, prak, dělo,
kus wdleénj, totah.'

Balo, aut belo, avi, atum, "1. blófen, von Schafen, beceti,
zabeceti,

Balätus, 4. m. das Blöfen der Sqhafe, bekot, bečenj.

Baltčus 2. m. und baltéumi, 2. n. der Gürtel, Degengůrtel, :

Degengehent, pds na meč, na kord; aud der Rand am Kus
dm, krag koláčowý.

Barba, 1. f. der Bart, brada, wausy, fausy; barba pro-
missa, langer Bart, dlauhá brada, dlauhé wausy. Bar-
bůla, 1. f. das Bártden, brádka, bradička.

Barbatus, a, um, bärtig, bradatý, wausaty, fausatý ; Subst. bra-
dde, wausd£. , Barbätülus, a, um, ein fBirt&en babend, bradáček.

Imberbis, e, ohne Bart, unbärtig, bezdradý, holobrady ; Subst.
holobrddek. .

Barbárus,-a, um, 1) ausländifh, cizj, cizozemsky ; Subst.
tin Fremder, Ausländer, cizinec, cizozemec, cizokragan.

40 Barbitos Bellus

Die Xtbenec nannten einen jeden fo, ber Fein Athener war, unb fid) bens

. nad) ia-der Sprache und den Sitten ven ihnen unterfhied; 2) unmas
nierlid, grob, ungefittet, ungefchliffen, nemrawný, nezpi-
sobny, hrubý, netesany,nezwedeny ; wild, diwoky.

Barbara, 1. unb Barbarles, 5. f. Borbarei, ein Land aufer Italien
und Griehentand, Neřjmsko, NeFecko ; wilde -Gitten, diwokost z
Gittenlofigteit, Dummpeit, nezwedenost, hlaupost.

Barbitos, 2. m. eine Gither oder Laute, lautna, warito.

. Baro, önis, m. ein dummer, einfältiger Menfh, Summtopf,
hlupák, sprostdk. ]
Bäsis, $, f. der Grund, worauf etwas ruht, zdklad; das Poftas

ment, pata, podstawek, j. B. einer Säule.

Bätillus, 2. m. unb batillum, 2. n, eine &oblenpfanne, kuthar,

/uhelnj pánwice; bie Schaufel, lopata.

Bellüa und belua 1.f. ein hier, befonders ein großes unb wildes,
oblud, obluda, zwjře, šelma; aud als Schimpfwort, Beftie,
obluda, potwora.

Bellária, orum, n. allerhand wohlſchmeckende Dinge, dergleichen man
beim Nachtiſche genießt, Leckerbiſſen, Lahůdky.

Bellum, 2. n. der Krieg, wálka, wogna, bog: dux belli,

“ein Feldherr, wogenský, polnj wůdce; bellum gerere,
Krieg führen, wdlku w!sti; bellum ducere, ben Krieg
In die Länge ziehen, wdálku protahowati, protähnauti.

Bellfous, a, um, woganský, wogenský ; res bellica, Kriegewefen,
woganstwj; disciplina, frieg&gudt, kdzeň wogenskd.

Bellicösns, a, ym, triegerifů, ftreltbar, bogowny, wdltiwy, dlečný u

Imbellis, e, unkriegeriſch, friebfam, nebogowný, nebranný, nesta-
tečný, pokogny, tichý.

Bello unb Belligčro, avi, atum, 1. Krieg führen, 'wdläiti, bogowati,
wdiku westı. Bellätor, 3. m. ein Krieger, bogownjk, wdleönjk.
Bellätrix, icis, f. Kriegerin, bogoiwnice,

Bellöna, 1. f. fBellono, bie Kriegsgättin, bohyně wdlky, .

‚Debello, avi. atum, 1. überwinten, pFemdliati, přemoci; ben Krieg
enden, dobogowati, walku dokonati, dokončiti, Debellalor,
ris, m. uiberminber, přemožitel, wjtez.

Rebello, avi, atum, 1. wieder Krieg anfangen, bog obnowowati, ob-
nountz daher vebellicen, wzdwjhati se, powzdwihnauti se, po-
wstdwati, powstati, bauřitě se, zbaufitise, protiwiti se, zpro-.
tüviti se, odbog wésti, Rebellatrix, icis, f. 8 provincia, od-
bognd kragina, Rebellis, e, rebellifů, odbogny, nepodduny.
Bebellio, önis, f. und Rebellium, 2. n. Empörung einer überwuns
denen Ration, Rebellion, odbog, odbägstwj.

Bellus, a, um, (dn, artig, fein, pěkný, čistý, způsobný, spa-
nilý, hezaunký, milý. E"

. Běo - Blandus 4

Belle, Adv: gut, dobře; artig, wohl, (dčn, a. B. scribere, pěkně;
čistě psáti; belle valere, hezky se mjti. Perbelle, febr fein,
febr artig, febr gut, přepěkmě, přečistě, předobře.

Běo, avi, atum, 1, glũclich machen, beglüden, blažiti, olla-
žiti, štastnu učiniti.

Beätus, a, um, beglüdt, glüdtic, glüdfelig, blahy, blažený, oblaže-
mý, Sastny, blahoslaweny. Beate, pit Biken stůl,
blaho, blaze, blaženě, blahoslawene, Slastne, ,. ®. vivere.

Beititüdo, Ynis unb Beatitas, atis, f, Glüdfeligteit, Glüdtihteit, bla-

pdptiewensti, Biazenost,, eblahoel ho pret žený,

'erbeätus, a, um, febr glii ^
Přeblahý, prestastn). 16, př u

Bestia, 1. f. ein Shier, howado, zwjře; ein wildes Thier,
oblud, obluda, Selma, ljtd zw. Bestiöla, 1. f. ein klei⸗
neš Thier, Thierchen, howddko, zwjřátko.

Beta, 1. f. Beete, Mangold, ein Gartengewächs, cwika.

Bětůla, 1. f. eine Birke, břjza. .

Biblfötheca, 1. f. Bibliothek, Bächervorrath, Bůderfaal, kni-
kowna. j I
Bibliopdla, 1. m. ein Buchhandier, kněhkupec, prodawač kněh,
Bibo, bibi, bibitum, 8. trinfen, pjti; dei Xhieren, faufen,

chlastati, !

Bibtlus, a, um, wer gerne trinkt, trinkbegierig, burftig, půvý, Zjzni-
1j ; charta bibula, das $ifdpapier, proplýmwaci papjr. ©

Adbibo, bi, bitum, 3. 1) trinten, pjft; 2) in fid) faugen, wpjgeti,
wpjti, do sebe tdhnauti, do sebe wtdhnauti,

ibo, bi, birum, 3. zufammentrinfen, přípjzeti sobě, pjti, Fadó-
toati s někým. Combibo, čnis, m. 3eábruber, spoluradownjk.

Ebibo, bi, bitam, 3. austrinten, wypjgeti, wypiti.

ibo, bi, bitum, 3. einfaugen, wpjgeti, pjti, wpjti, wtáhnauti
do sebe, y. $8. animo malam opinionem de aliquo, eine üble
Süteiumng von einem fallen; baper ins ‚Herz foffen, do srdce bráti,
wzjtj sobě; aud fit vorfegen, fid vornehmen, uminowati sobě,
umjniti sobě, ustanowiti,

Bilis, 3. £.bie Golle, lu? (gen.i); aud) der Zorn, zlost, hn&w;
bilem commovere, ben Zorn reizen, Zlu2, zlost püsobiti,
dělati někomu. _

Bis, Adv. zweimal, dwakrdte. Bini, ae, a, je zwei, po dwau,
dwa a dwa ; aud zwei, dwa, Brmus unb Brmůlus, a, um,
ameijáhrig, dwaulety. . .

Blaesus, a, um, lifpelnd, unbeutlid) vebend, Seplawy; Subst.
šeplák, Seplaun. :

Blandus, a, um, ſchmeichelhaft, liebkofend, Zahodny, úlisný,
lichotiwy, lichotny, ljsawy. Blande, Adv. lahodně,
lichotiwé, lichotně, úlisně.

42: Blátěro - Bos

Blandltla, 1. f. Ggmeidelei, Lichofa, lichocenj, lísa, aulitmost,
aulisnd slowa ; Gareffe, milowdnj. Im Plural ift e$ gewöbnlider.

Blondimentum, 2. n. Eieblofungsmittel, Zuhoda, aulisa ; die Gareffe,
hlazenj, chlácholenj, nilowdnj.

Blandior, itus sum, 4. fámeiáeln, liebfofen, Zichotiti se, ljsati se,
umjleti se k někomu, milowdti, hladiti, chlácholiti někoho.
Eblandior, itus sum, 4. erfýmeiýeln, duch Sqhmeicheln erlangen, sy-

lichotiti, . .

Blütfro, avi, atum, 1. plappern, plaudern, Zwdti, pljskati,
tlampati, tlachati, blekotati.

Blatio; 4. herplaubern, z. B. nugas, offen, pljskati daremné řečí.

Blatta, 1. £ Motte, Schabe, Milbe, mol.

+ Bolis, 8. f. das Senfbiei, olownice.

‚Bölus, 2. m. ein Biffen, kausek, sausto; bolum e faucibus
eripere, ben Biffen einem aus bem Munde herausziehen, ně-
co z hrdla wydrati, wydrjti někomu.

Bombyx, jcis m. der Ceibenmurm, baurek, hedbáwnjk ;
£. die Seide, hedbáwj. .

Bombyc!nus, a, um, aus ©eibe, hedbawny.

Bönönfa, 1. f, Bologna, eine Stadt in Italien.

Bonus, a, um, Comp. melior, Super!. optimus, gut, taugfid)
zu etwas, dobrý, hodný; rechtſchaffen, reblid,. dobrý, ho-
dný, poctiwý. O bone} o $reund! můg milý! bonae
literae, nüglide Wiffenfhaften, dobrá, potřebná uměnj.
Adv, bene, (melius, optime), wohl, gut, dobře.

Bonum, 2. n. bat Gute, dobro. Bonum animi, Geiftesgabe, dar du-
cha. Summum bonum, bat höchſte Gut, neywy3sj dobré. Plur.
Bone, orum, Güter, statkowe; Worzüge, pFednostt.

Bonitas, &tis, f. Giitigřeit, Güte, dobrota ; deorum, Gnade ber Göts
tec, milost, dobrota božská.

Benignus, a, um, gütig, dobroti reichlich, hosný. Benigne,
Adv. gütig, dobrotiwe ; gern, willig, dobrowolně, rád ; vidit,
hogně. Benignitas, ätis, f. Gütigteit, dobrotiwost. ”

Perbonus, a, um, fehe gut, předobrý, dobritky ; Subst. dobroti-
sko. Perbene, Adu. fehr gut, předobře. ]

Běrčas, 1. m. ber Rordmind, půlnoční wjtr, russ. sewer.

Borussia, 1, f. Preußen, Prusy, Prušsko.

Bos, gen. bövis, c. ein Rind, howézj dobytče; m. ein Ode,
wül; f. eine Kuh, krdwa.

Bábůlus, a, um, von Rindern, 3. B. caro, Rindfleifh, howězj maso,
howezina ; pecus, Rinbvieh, Aowezj dobytek.

Bubulcus, 2. an. Dtufenfnedt, pohünek ; aud Hirt bavon, skofdk.

« Rübile unb Bovile, 3. n. ein Kuba oder Dáfenftal, krawský; chljw,

. — krawjn, krawnjk, krawiny, wolin,
Bücila, 1. f. eine junge Kuh, Krawička,

Botantous Bulla 48

B3o, avi, atum, 1. seen, budeti; ertěnen, ozjwati se, ozwati se.
Behoo, avi, atum, 1. zurüdigaleu, erſchallen, rozléhati se, ozj-
wati se.

+ Botanicus, a, um, botaniſch, z. B. sinus botanicus, fio.
tony: Bay, in Sübindien, zdtoka botanická.

Braccae, arum, f, Hofen, nohawice, spodky, kalhoty.

Braccatus, a, um, ber fofen trägt, w nohawicjche

Brächium, 2. n. der Untertyeil des Armes, von der Hand bis an ben

+ Eiembogen, der SBorberarm, podloktj; ber Arm, ruka; bd
Kıchfen, Die Scheere, klepeto.

Bractéa, 1. f. ein bünnss Bled, Blatt, Blättchen, z. B. Bolbblčtts
den, cetka, lupina,

Branchla, 1, f. die- Sieme, Kiefe, das Fiſchohr, ždbra-

Brassica, 1. f. ber Kchl, kapusta.

Brévis, e, fura, krdtky ; tlein, malý; brevi, scil. tempore,:
in furger Zeit, in Eurzem, bald, brzo, brzy, w brzce; auch
lurj, mit wenigen Worten, zkřátka, w krátkosti, 1. 88. fügen.

Breviter, du, tura, mit Burzem, mit wenigen Worten, zkrdtka, 10
krátkosti, y. 8B. fagen.

Brevitas, atis, f, die Kürze, Ardtkost,; Kieinpeit, newelikost, ma- '
lost, 4. B. corporis.

Perbrevis, e, prar turg, překrátký, kraticky. Perbreviter, „Adv.
kratičce.

-+ Brňctěrus, 2. m. ber Broďen, Blocksberg, ein Berg in Deutſch⸗

lax, Čaroděgnická hora, pol. Lysá hora.

Brüma, 1. f, der fůrzefte ag im Sabre, Winterfolftitium, ney-
kratšj den; der Winter feft, zima.

Bramělis, e, ben Winter betreffend, zimnj, 3. B: dies, ber fürjefte
Sag, neykratšj den; signum, ber Cteinbod, ‚kozorokec.

Brütus, a, um, wnvernünftig , bezrozumny, nerozumny 5
daher bumm, hlaupy ; Plur. bruta, scil. animalia, die Thie⸗
ve, zwjřata.

Bübo, önis, m. eine Eule, tu, Ohreneule, wýr.

Bucca, 1. £ ber Baden, twdř (nadmutd) ; der Mund, huba.

Buccina und bůcína, 1. f. Trompete, polnj trauba, traubaz
ax$ ein Hirtenhorn, trauba, roh pastušj.

Büfo, 6nis, m. eine Ktöte, ropucha, prašiwá ždba.

Bulla, 1. f. eine Baflerblaffe, bublina, bublinka, pěna, pěn-
ka; die Bulle, gablko, tbeiche die Kinder am Halfe trugen, bie Vor⸗
tehmen vom Gold, die Armen vom Leder; bullae aureae, find
goldene Budeln, als Zierath, zlaté pukly.

Ebullio, ivi unb ii, 4 aufwallen, Blafen werfen, zwjrati, wrjti,
wywjrati; virtntes, mit Sugenben prablen, ctností se honositi.

44 ^ — Büra . Cädo

Büra 1, unb büris, 3. f. der gefrümmte Hintertheil bet Pfluges, Plug=
flere, kleč, těhle, čertadlo.

Bustum, 2. n. 1) der Det, mo ein Tobter verbrannt wurde, Brand
‚Stätte, požáry, hořelec; 2) das Grab, lrob; von uro oder
buro, id verórenne,

Bůtýrum, 2. n. bie Butter, nowé máslo,

Buxus, 2.£. der Buchöbaum, zimostraz. Buxum, 2. n. das
Buchsbaumholz, zimostraz, dřewo zimostrazowi. —,

Buxčus, a, um, aus Buqsbaum, zimostrazový.

C.

Oabellus, 2. m. ein Pferd, Reitpferd, of, gjzdny kůň.
Cächinnus, 2. m. heftigeö, unmäßiges, unanftändiges Lachen,
hlasitý, nemjrný smjch, checht, chechtot, řehtot, řeht.
© Cachinno unb Cachinnor, atus sum, 1. heftig taden, auftahen, chech-
tati se, rozchechtati se, řehtati se, rozřehtati se, na hlas ro-
zesmáti se.
Cäcümen, inis, n. "bie Spige, z. B. eines Berges, Baumes, der Gir
přel, Bipfel, wrch, swrch, wršek, swröck. '

Cacumtno, avi, atum, 1. fpigig machen, fien, Spitatiti, zašpiča-
titi; Aures, bie Ohren fpigen, aufgorden, uší nastawowati, ušť-
ma stříhatí.

Cadmia, 1. £* 1) Galmei, kclmjn ; 2) Kobalt, dasjk.
Cädo, cécídi, casum, 3. 1) fallen, padati, padnauti, s. 8.

. in oculos, in bie Augen fallen, fidtbar fepn; aud das fällt

in bie Zeiten, padá do těch časů; cadere in-suspicionem,
in Verdacht kommen, gerathen, w podezřenj upadati, pa-
dati, padnauti, upadnauti, přicházeti, přigjti; de
equo, ex equo, vom Pferde fallen, padati, spadnauti s
koné; cadere causa, in judicio, den Proceß verlieren,
padnauti, saud prohrati; 2) fid) 3utragen, widerfahren,
připadati, připadnauti, přiházeti se, přihoditi se;
ablaufen, wisti se, zwésti se, wypadati, wypadnuuti;
3) im Treffen bleiben, darin getöbtet werden, padnauti, zas
hynauti, na mjstě zůstati; 4) fid) enbigen, 3. B. ein Wort,
skončowati se, končiti se, soycházeti, i B. in syllabam
longam, na dlauhau syllabu.

Cädo | Cädo 46

Casus, us, m. 1) ber Fall, pdd, aupad, padnutj, xpadnutj, spa-
dnutj ; 2) ber $all, Bufal, Ungefähr, náhoda, lo la; casu, burý
einen 3ufall, náhodau, man? ; 3) Unfall, pád, nehodu, neštěstj,
pohroma; aud) Gefahr, Rifico, 3. B. mortis, Todesgefahr, nebez-
petenstwj Ziwota, strach smrtí; aud) der io, Untergang, smrť,

zahynulj.
Cädücas, a, um, 1)-$infálig, padaucj, pádu podrobený, poddaný ;

48 Cadücéus Caedo

set verfallen, zu Grunbe gefem £achdzeti, zagjti, pogjti, hymna-
ti, zhynauti; intercidere memoria, in Wergefienbeit tommen, 20
i zapomenutj přicházeti, přisjti. . .

: Occido, idi, äsıun, 3. finfalen, fallen, padati, y. B. alii super alios ;
au Grunde gehen, umfommen, fterben, padati, hynauti, zhynauti,
cházeti, pogjti, padnauti, umřjti; aud untergehen, von der

nne, zapadatı, zapadnauti, zachdzeti, zagjti. Occidens, tis,

m. bie Abendgegend, zdpadnj strana, západ. Occásus, 4. m. ber
Untergang ber Sonne, západ, zapadánj, zapadnutj, zachdzenj,
zagitjslunce; fo aud ber Untergang anderer Dinge, ber Sob, das
Gnbe, zkáza, zahynutj, smrt, konec; aud bie Xbenbgegenb, zá-
pad, žápadnj strana, Occäsio, 3. f. bie. Gelegenbeit, bequeme Zeit,
přiležitost, přjležitý, přjhodný čas; per occasionem, bei Ges

+. legenbeit, za pfjleiitostj.

Procido, di, 3. vor fid binfallen, padati, padnauti.

Recido, di, 3. wieder zurüdfalen, nazpdtek padati, zase spadnau-
ti, opět upadnauti; in eandem fortunam, w též nešťěstj zuse
upadnaut: ; aud bloß fallen oder geratyen, 4. B. in morbum, pu-

lati, upadnauti w nemoc ; suspicio recidit in vos, ber Verdacht
fült auf eu, podezrenj padá na wds; fid mindern, nachlaſſen,
padati, popauštěti, popustitt,

Succido, di, 3. finfen, Klesati, klesnauti, i. 8. genua inedia suc-

B cidunt, kolena klesagj hladem.

Cadůcčus, 2. m. 1) der Stab des Merkurs, prut Dobropd-
nínwi 2) ein Heroldöftab, ein Stab, den bie Sriedensbothen trugen,
berla pokoge.

Caduceätor, oris, m, ein ®riedensbothe, pose? pokoge; ein Herold,
zwěstowatel. .

Caecus oder Coecus, a, um, 1) blind, slepý, newidomy ; 2)
unfidtbar, verbedt, tagný, skrytý, s. ©. fossa; 3) finfter,
tmawy, temný, 3. B, nox; 4) ungewiß, negisty.

Caec'tas, tis, f, Blindheit, slepota, newidomost.

Caeco, Excacco, Occaeco, avi, atum, 1. blenben, blind maden, slepi-
ti, oslepowati, oslepiti, oči wypáliti, wypjchatt, wylaupati,
zraku zbawiti; aud verblenben, zaslepowatr, zaslepiti, oslepıti.

. — Caecütio, 4. btind feon, nit wohl fehen, newidett.

€aedo, cécidi, caesum, 8. 1) hauen, abhauen, sekati, pod-
tjnati, meytiti, rübati, porážeti, klásti, 4. 8. arbores;
bebauen, z. B. Japidem, tesati; aud zerhauen, sekati, roz-
sekati, s. ©. lignum; 2) hauen, bjti, mrskati, zbjti, zmr-
skati, i. ©. aliquem virgis, mit Stutben, metlami mrska-
ti, bičowati, ubičowati někoho; 3) nieberhauen, s. B.
Menſchen im. Treffen, bjti, porážeti, koliti, pobiti, zbjti;
hostes, die Feinde (agen, nepřátely poraziti, zbjti;: 4)
tědten, ſchlachten, bjti, zabjgeti, zabiti, z, B. hostias; 5)
caedere sermones, bi&curiten, horvoriti.

Caedo 47

Caedes, is, t. oer Mord, Todtſchlag, i0ražda; baš Hauen, Schneiden,
Riedechauen, sekdnj, rübán]; bad &óbten, kldnj, seč; Blutbat,
krwe proléwánj, prolitj; Rieberlage eine& freres, porutka,

Caementum, 2. n. S8:odftein, Mauerftein, Zámuný kámen.

Caesim, Adv. mit bem Hieb, mit Qauen, se&mo ; hostem petere
vel caesim vel punctim, auf Hieb ober Stich, buďto sečmo budto

0.

Fratricida, 1. m. Brubermörder, zoruh bratra swého, bratrobigec,

Matricida, 1. m. Wuttermörder, wrah matky swe.

Hömicida, 1. m. ein 9xenffenmórber, wrah, wralednjk. Homici-
dam, 2. n. ein Menſchenmord, Todtſchlog, wraida.

Parricida, 1. m. ein Mörder des Waters, ber Gitern, Xnvermanbten,
der Obrigkeit, be& Landesheren, wrah otce swého, rodičům, přj-
bu=ných sswých, wrchnosti, zeměpána ; aud überhaupt Mörder,

3 aud ber wider fein SBatertanb Krieg führt, oder c& fonit fein»
felig behandelt, Boſewicht, nepfjtel wlastı swé, bezboinjk. Parri-
čidlem, 2. n, ber Mord ber Gitern, Xnoeribanbten, Obrigkeit, wra-
žda nad rodiči, přjbuznými, nad wrchnostj spdchand; aud
überhaupt Mord, wraida;- oder ein feinbfelige& MBetragen gegen [rin
Baterland, nepfatelstwj proti swé wlasti.

Caestus, 4. m. Plur. Caestus, find ftarfe rindsleberne, um die Dände ,

gefhlungene, mit Blei und Eifen verfehene Riemen, womit die Fauft=
fámpfer, pugiles genannt, fih fhlugen, daher Fechter handſchuhe, bicj
rukawice, olowěná palice.

Abscido, di, sum, 3. abſchneiden, abhauen, odtjnati, utjnati, utHi,
ulnauti, useknauti, s. B. funes, caput; rupes abscisa, ein jäher,
fáxoffer Fels, prikra skála.

Aetido, di, sum,3. anhauen, anfóáneiben, natjnati, natjti, natnaux
ti, nasekatt ; verfhneiden, osthrhatı, ustříhati, ustrıhnauft, z. B.

crines ; daher fhwäden, mindern, tenčiti, ztenčowati, ztentiti, .
*

Concido, di, sum, 3. zerhauen, derb prügeln, sexati, sesekati, ře-
zatı, zFezati; gerhauen, yerfhneiben, zerftüdeln, rozsekati, roz-
řezati, rozsthihatt, rozkauskowatt; nieberhauen, z. B. bie eins
be, sekati, bjti, pobiti, zbjti, posekati; ys nihte machen, aufgeben,
kazıtı, rusité, zrusiti, i. 8. auctoritatem, testamentun, Con-
€isio, 3. f. 3erfóneibung, rozrezdnj, rozstřihánj; Aerftiltelung,
kauskowdnj, rozkauskowänj, 3. 8. verborum, Abfaſſung in
kurze Säge» ,

Circumcido, di, sum, 3. herumbefäneiben ober abfdjneiben, obfezdwa-
ti, obkezati, obkragowati, obkrágeti, obkrogiti; einf&ränten,
vermindern, fen&tz, ztenčití, zxmensiti, y. B. sumtus, ben Aufwand,

Decido, di, sum, 3. 1) abhauen, abíáneiben, ufjnatt, utjti, useknuu-
ti, wPezatt, uřjznauti, 3. ©. collum alicui; 2) eine ftreitige Gas
be entideiven, fie ausmaden, rozhodnauti; befonders burá einen
Vergleich, zprostředkowatí, srownati; baher 3) decidere cum
alique, fid) vergleihen mit jemand, rownati se, narownati se,
dohodnauti se s někým. Decisio 3, f. ber Vergleich, fBertrag,
porownánj, narownänj, dohodnutj. NUM

Excide, di, sum, 3. 1) ausbauen, umhayen, abhauen, wytjnati, Wy-
tjti, wytnauti, wysekäwati, wysekati, wymeytiti, pose-
kati, porůbati, položiti, j. B. einen Wald; alicui linguam, ifm

48 Caelebs .Caet.,

die Bunge herausſchnelden, gazyk wyřezati n3Bomu; 2) ausbauen,
4. ©. columnas rupibus, tesati, wytesawati, wytesati slaupy
ze skal; 3) yerfören, verwüften, kaziti, zkaziti, wywracett,
soy wrátiti; 4. 8. urbem. ExcidYum, .2. n. die gerftórung, xkdza,
zkaženj, wywrücenj.

Incido, di, sum, 3. 1) in etwas hineinfhneiden, z. 88. arborem, ta
einen Baum, nařezdiati, nařezali, nařjznauti, natnauti, na-
seknauli, nakrogiti strom, Fjznauti, tjti, seknauti do stro-
mmu; baber öffnen, a, B. ben Körper eines Sobten; otwjrati, ote-
tPjti; 2) eingraben, einägen, rýti, wrywati, wyryti, tesati, wy-
tesawatı, wytesati, wyřezowati, Fezati, wyrezati, wraubitt,
y. 8B. leges in aes, zdkony rýti do mědí; 3) verfáneíben, 4. $8.
bie Flügeln, stfihati, ustPihati, ustřihnauti s aud) geriápeiden,
ntecbreýen, pFeFezati, překrogiti, přestřihnauti, pretrhnautt,
b 8. sermonem; hemmen, stawitz, zaraziti; benehmen, 3. Be
spem, bie Hoffnung, nadesi odujmati, odnjti, wwzjte. - Incisor,
arm m, 3. B. dentes incisores, Schneibegähne, kausacj, řezací

b

Hnguam ; střihati, ustFihati, ustříhnauti, utjti, unaufe;
serfýnciden, přeřezati, pfestrihnauti; spem, die Hoffnung benehs
men, nadegi odnjmati, brdti, odnjti, wzjti; os praecidere,
auf das Maul ſchlagen, na hubu, po hubě ddti; aud tur, faflen,
zkrátka prawiti, powedjti, Praecise, „Adv. fur), 4. 88. etwas
fagen, zkrátka Fjct, powedjtc; fdlehtweg, ohne Bedingung, j. B.
abfátagen, zhola odpjrati, odepřjti.

Recido, di, sum, 3. abfáneiben, befchneiden, der ſchneiden, střihaťi,
ustřihati, ostFihati, ustřihnauti, j. B. ungues, nehty Ferali,
ořezatí; barbam, bradu holiti, oholiti; daher vermindern, čen-
čití, mensiti, ztenčiti, zmenšitt, j. ®. nationes,

Succido, di, sum, 3. unten, von unten abfáneiben, abhauen, zdola
podřezáwati, podrezatı, podsekdwati, podtjnati; überhaupt
abhauen, à. B, Bäume, posekati; Getreide, Zati, žjti, žnaute,
požati, požnauti, pokositi, Succidia, 1. f, Spedfeite, polt, polta,

Caelebs, ibis, Adj. ebeloš, ohne Eheweib, swobndny, neže-
natý, d&wogny ; homo caelebs, ein Junggefelle, panic;
vita caelebs, panictwj, panicky. staw, bezženstwj, dě-
„wognost. :

Caelum, 2. n. Grabftidel, rydlo ; Meifel, dldto, dlátko.

Caelo, avi, atum, 1. Giguren fteáen, y. B. in Biber, rýti, wyry-
wati, wyryti, Caelator, 8. m. ein Gradirer, rytec,

Caelum, 2. n. der Himmel, nebe; fire Coelum.

Caepa, 1. f. bie Zwiebel, cibule; fie Cepa.

Caerimöniu unb Caerčmonia, 1. f. bie ‚Heiligkeit geroiffer Dinge,
- nad) Vorſchrift ber Religion, swatost, poswátnost; ein Reli⸗

Caerůléns : Cálo - 49

gionsgebrauch, postodtný, swatý obyčeg, obřad; Voreh⸗
rung, Achtung vor erwas, 3. B. sepulcrorum, swatá uctiwost.

Caerůlčus und caerülus, a, um, blau, modrý; waflerblau,
bláulid, grünlid, modrawy, pomodraly, zelenawý, za-
zelenalý, nazelenalý, z. B. mare.

Caesius, a, um, grau, graulid, modrošedý, šeromodrý ; aud
heiblau, gasnomodry.

Caespes oder cespes, ftis, m. ber Rafen, drn, tráwnjk, pa-
žit, (gen. i.) 2 . NE

Cilümus, 2. m. bet Palm, stéblo; das Rohr, tresť, (gen.
tti) třtina; Sdreibfeder, pero; weit fie aus Rohr gemacht
war; calamum sumere, bie Feder. in die Hand nehmen,
pero bráti, wzjti do ruky; au ein Spfeil, šjp, dipka;
calamos armare veneno, vergiften, 3jpy gedem kaliti; ,
and) eine Rohrpfeife, pjstalka; ein Pfropfreis, raub.

Calamister, stri und Calamistrus, 2, m. ein Kräufeleifen, für bie Haas
re, protahowačka, željzko na wlasy. Calamisträtus, a, um,
geträufelt, 3. B. coma, pálené, strogené wlasy; homo calami-
stratus, eit! Ctuger, Swihdk. n

Calamitas, atis, f. 1) SBetterfáaben, škoda od powětřj, potlučený ;
2) jeder große Gidaben, Rieluft, pohroma, welikd zirata; großes
Unglüd, welike neStest] ; calamitates, ungtüdéfálle, pohromy.

Calemitosus, a, um, Wetterfhaden bringend, Krupobitný ; verderblich
zhaubny ; 2) dem Wetterfhaben auěgefegt, unglüdtid, nestastny; 3)
ſcodiis/ ungiüdtich für Jemand, pohromry, neslastmy, ©

Cáláthus, 2. m. panbtorb, ko3jk, kosjeek ; Becher, čjše, čjška.

Calcülus, 2. m. 1) ein Meiner Stein, Šteinden, kamjnek; ,
der Stein in der Blafe oder Niere, kämen; Rechnung, Berche
nung, počet 5 weil die Uralten mit Steinchen rechneten; calculum.
subducere, bie Rechnung ziehen, počjtati. .

Calendae, arum, £ ber erfte Tag eines jeden Monotes, den prw-
nj mésjce; calendis Martiis, am er(ten März, prw-
njho brezna. .

Cálčo, ui, ne Sup. 2. marm feyn, teplý býti; aqua calet,
bad Waſſer ift warm, woda hřege, teplá gest; desiderio
calere alicujus rei, vor Begierde nach etwas brennen, hoře<
ti Zddostj po něčem. ^

Calesco, calní, 3. warm werben, fepleti, otepleti, oteplowati se,
ofephiti se ; audy exgllifen, glühen, hořeti, zahořetí, y. WB, vor &lebe.

Calor, 3. m, bie Wärme, teplota, teplost, teplo.

Caldus, a, um, warm, teplý; heiß, horký; didig, feftig, ſchnell,
prudký, náhlý.

D

50 Cáliga . Calvus

,Cafefacio, fai, faetum, 8, marm maden, erwärmen, Ařdtí, jei.
zahtjwati, zahřátí; exigen, rozehrjwati, rozehřáti, roxpalo-
watı, rozpáliti.

Ciliga, 1. f. war ein Hafbftiefel, dergleichen ble Soldaten trugen, kra-
tice, škorně.

Calrgo, Anis, £. Dampf, chmira; Dunkelheit, pošmůrnost,

mrakota, mrak; $infterniß, tma, temnota.
Caligínósus, a, um, voll Dampf chmůrnatý, chmürny s dunkel, po-
šmůrný, mrákotný ; finfter, tmauý, temný.
Ciflix, icis, m. ein Seld), Becher, kalich, kofljk, čjše; ebi-
. bere calicem, das Glas austrinten, wypiti, dopiti sklenici.
Callis, 8. m. ein Zußfteig, Steig, pěšina, stezka, steznjk,
. chodnjk.
Callas, 2. m. und Callum, 2. n. 1) bie Schwiele, harte Haut,
4. 5B. von vieler Arbeit, mozol; an ben Süffm, ndilapek, ná-

hnět, otlak; 2) die Schwarte, kůže, z. B. aprugnum ; daher.

7 8) Unempfinblidteit, necitelnost.

Callösus, a, um, Gýmielen habend, mozolný, mozolnatý, y. B. cutis,

Callöo, ui, obne Sup. 2. Schwielen haben, abgebártet, harthäutig feon,
mozoly, twrdau kůži mjti, twrdy býti; Baher unempfindlich
fepn, citu nemjti, necjtiti ; 2) wiffen, verftehen, Kenntni haben,
umětí, wedeti, znáti něco, rozumbtinddemu, znáti se na něco,
w něčem, s něčim, i. 8B. Jinguas.

Callidus, a, um, erfahren, zkušený, rozumný: tiftig, chytrý ; im
Boten, verfälagen, zchytralý. Callide, Adv, fharffinnig, tiftis,
maudře, rozumně, chytře ; mit Berfhlagenbeit, zchytrače. Cal-
Jidtas, atis, f. ift, chytrost, chytrota; im Böfen, Berfhlagene
Belt, zchytralost.

Occalesco und Percallesco, calui, 2. harthäutig, gefühllos werden, mo-
zolowatěti, mozolnětť, zmorolnětí, zmozolowatěti, twrdnau-
ti, ztwrdnauti, mrtwěti, necitnett, znecitněti; and beißt Per-
callesco, gut verfteben lernen, dobFe pozndwati něco, dobře po-
rozumjwati něčemu.

Calo, čnis, m. ein Knecht, Troßknecht, Packknecht, droslář,
pakostnjk, zdškodnjk ; calones, der Troß, pakostnjci, zd-
3kodnj chasa. :

Cálamnia, 1. f. falfche Befhuldigung vor Gerichte, bie Schicane,
osočenj, křiwá žaloba, utrhačstwj.

Calumnior, atus sum, t. falſchlich anfíagen, křivě, nepráwě žalovwati,
obžalowati; fhicaniren, osočowati, osočiti, oklewetiti někoho.
Callumniftor, 3. m. falfher Xntíáger, krtinf Zalobnjk; ein Chi-

- ‚eaneur, Seumund, zlostny utrhače

Calvus, a, um, kahl, lysý, lysaty, plchy, plchaty, oplcha-
ly, mor. lebawy. Calva, 1. f, die Hienſchale, leb, lebka,

Calvitium, 2. n. vie Kabiheit, Zysina, oblysenj, pleš ; ein kahler Kopf,
tl: Gage, hold, plechatd, plesiwd hlawas

Calx Campus : 61°

Calveseo, 3. Tap! werben, Zyseti, plchati, plethatsti, pleitwäti.
Calx, cis, f. 1) bie Serfe, pata; der Huf, kopyto; calces
remittere, auöfhlagen, wyhazowati, wyholliti zadkem s
2) tet Kalk, wápno ; viva, ungelöfchter, nehašené ; exstin-
cta, gelöfchter, hašené wwdpno; 3) dad Ende ber Laufbahn, ko-
nec; weil es mit einem weißen Strie bezeichnet wars a calce ad

carceres revocari, wenn man am Ende ift, wieder vorn anfans |

gen follen, etmaš nod) einmal, tbun, geste gednau délati.

Calco, avi, atum, 1. mit Füſſen treten, šlapati ; vii einen Weg be⸗
treten, cestau gti; aud) niebertreten, Slapati, pošlapati, zašla-
pati něco, 3lapati po něčem,

Ualcitro und Recalcitro, avi, atum, 1. hinten ausfhlagen, po zadu
kopati, wyhazowati, házeti, xadkem tepati, bjti, tlaucí ; wie
berfpenftig feyn, zpjrat: se,

Calcar, aris, n, der €pocn, ostruha; equo talcaria subdere, adde-
re, adhibere, ben Sporn geben, koně bodati, bodnauti, zabod-
nauti, na ostruhu brati, wzjti. .

Conculco, avi, atum, 1. mit güffen trelen, Nopati, $. B. terrams
jertreten, niebertreten, Šlapati, pošlapati, zašlupati, zešlapatt,
rozšlapati něco; verähtlid, behandeln, 3lapatr po něčem, aliquid

Inculco, avi, atum, 1. hineintreten, ftopfen, našlapáwati, našlapati,
cpäti, nacpati, strkati, nastrkati ; einfliden, einmifgen, wkldda=
ti, wpljtati, wmjcháwati, mjchati, 4. 38, verba graeca; aud
auſdriagen, 3. B. se, twfjrati se, wetrjti se; aud einem etat

« eft »orfagen, daß er e& bann merfen muß, otei&fam eintrichtern, eins
Máuen, einfáuen, cpatı nekomu, pěchowati, wtlaukati, wpe=
chowati, wtlauci do někoho něco, alicui aliquid.

Proculco, avi, atum, 1. niebertzeten, Slapati, poslapati, ušlapatť,
zašlapati, 4. B. segeten. .

Calcéus, 2. m. ein Schub, střewje. Calceölus, 2. m. Heiner
Sdub, střewjček.

Calcio, avi, atum, 1. befbufen, mit Schuhen bekleiden, 4. fB. pedes,
bráti, wzjti, ddwati, dáti, obauwatt, obautě střewjce na no-
hy; se, Sqchuhe anziehen, obauwati se, obauti se do strewjch.
Galceätus, a, um, Schuhe anhabend, bejhubt, obutý, we strewjcjch.

* Discalceatus, a, um, ohne Schuhe, keine Schuhe anfabenb, bez stře-
. wich, szutý, wyzutý
Cámelus, 2. m. ein &amel, welblaud, sl. cawa.
Cáměnae, arum, f. tie Rufen, uměny, umky, müsy.
Caměra und Camära, 1. f. eine gemölbte Dede, z, B. eines
Bimmers, dad Gewölbe, klenutj.
Cámrnus, 2. m. ein Kamin, komjn, dymnjk : Schmiedeeſſe,
Auf hel; Schmelgofen, pec; der Dfen, das Bimmer zu heiten,
kamna. :
1 Campana, 1. f. bie lode, zwon.
Campus, 2. m. 1.) eine Gbene, rowina, planina, pldà;
D2

52 Cänälis Canděo

aud) das flahe Feld, nitwaz das Feld überhaudt, pole: in
campo, auf freiem Beide, w šjrém poli; 2) das Schlachtfeld,
bogi3te, pole; Lager, leženj, tábor; campus Martius, bie
Matsebene, bas Maröfelb bet Rom, worin die Verſammlungen des
Volkes gehalten murden, um Gefege zu machen oder Aemter zu beſetzen;
bie roͤmiſche Jugend übte fid) bafetbft in Waffen, Reiten 1. Campes-
ter, stris, stre, was dahin gehört, oder ba geſchieht, 4. B, ludus,
kolba; and eben, flach, 3. B. loca, rowny, rowinnaty. -
- Cánilis, 5. m. ein Canal, prülew; Graben, přjkopa, prjkop ;
bie Stóprt, žlab, koryto; Wafferröhre, trauba, raura. |
Cancelli, orum, m, ba& Gitter oder Gatter, mřjš, mijZe,
„mřežowánj; Sýranten, zährada, zamřežowánj; Gräns
gen, meze, I
Cancer, cri, m. bet Krebs im Waffer, am Himmel und bie Krankheit,
rak; oculi cancrorum, die Krebsaugen, raéj oči.
Cand£o, ui, ohne Sup. 2. weiß fen, und jar mit einem Glanze, gläns
zen, belati se, stkwjti se; glühen, heiß feyn, žžjti, žhnauti,
žjřeti, žžawý byti;.candens carbo, glühende Kohle, žžawý
uhel; fehr glänzen, welice stkwjti se, 4. B vestis.
' , Candesco, candui, 3. glühend werben, ohnüpét?, rozpalowati se,

Excandesco, cAudui, 3. 1) fid erhigen, entbrennen, rozn?cowati $e,
rozpalowati se, roznjtiti se, rozpaliti se; ©) entorennen 4, B.
vor Zorn, zornig werden, rozpalowat! se, rozpdliti se, rozhor-
diti se, zahořeti hnewem. Excandescentia, 1. f. Gntbrennung,
rozpálenj, roznjcenj ; Gerathung in Born, ro%korlenj, rozadiile-
nj, hnzw.

Excandefacio, feci, factum, 3. entzünden, rozpalowaté, rozpdtti,
roznjtiti; annonam excandefacere ober incendere, Sfenrung
maßen, drahotu püsobiti, draho způsobiti.

Candor, oris, m. die weiße gate, bölost; ber Blanı, stkmwBlost ;
Schönpeit, krása; candor. fucatus, geſchminkte Schönheit, Zjdend
krasa; %ufridtigteit, prostosrdečnost, upřjmnost.

CandYdus, x, un, weiß, dj2; befonbers gellgtányenb, bělostkivěd ;
bell, gasný ; taber heiter, ese ; ungelünftelt, přirozený ; aufe
richtig, upřjmný, přostosrdečný, rowného,přjmého srdce. Dem.
Candkdilus, a, um, belaunky, gasničkyý.

Candidätus, a, un, weiß gelleidet, Djle odeny. Subst. einer, ber in
Rom um ein Amt anhielt, ein Gandidat, dekanec; weil ein folder
Menfä) ein weißes Kleid anhatte.

Canděla, 1. f. eine Kerze, ein Lit, swjce, swj&ke. Candeläbrum, 2.
m. ein &eugter, siwjcen. .

Accendo, di, sum, 3. angilnben, podpalowati, zapdliti, podpdtii
à. B, ignem ; faces, napalowatı, napáliti, rozžjhati, rozžžjti,
rozswecowali, rozswjtiti pechodn?; entjimden, zoztjhati, roz--
palowati, rozněcowati, rozpůliti, roznjtiti, roziehnauti ; xeis

den, podpalowati, rozpalowati, rozpdiiti, podpáliti, drážditi,
rozdrážditi, 4. 8. cupiditatem,

Cänis Cäno 63

Incerrdo, di, sum, 3, anjürben, zapalowati, zapdfiti , y. B. thus ;
entzünden, rozijhati, rozpalowati, roziijti, rozpůliti, roznj-
trt ; eapiditates, bie Leidenſchaften entflammen s aud) verbrennen, Pd-
liti, spahti, popaliti, wypaliti, y. B. oppida; fornacem, ben
Ofen eigen, fopiti, xatopiti. wkamnech; incendere annonam, '
febe Excandefacio, Incendíum, 2. ". bie Feuersbrunft, ber Brand,
Oheň ; incendium Romae, ohen w Hjme. Inoensio, 3, f. bie Ans
däubung, zapdlenj, . . .

Cánis, 3. m. 1) ein unb, pes; f. bie Hündin, psice, tjsta z:
2) der ſchlechteſte Wurf beim Würfelfpicl, sam! gedniky.
Canfcula, 1. £ ein Hündlein, psjk, psjček ; befonders der funběftern,

psj hwezda. J

Caninus, a, um, hundiſch, von Hunden, psj; dens caninus, ein Hunds-⸗
dabn, Spitzahn, kel, oönj zub, špičák, hák.

Catülus, 2, ın. ein junger unb, šťeně, štěňátko z aud) heißen Catuli
die Zungen (mladé) vieler anderer Zbiere, als der Lüwen, Zwjde,
Pi. (wjCata; der Wölfe, wide, wlédtko ; ber iride, Kolauch,
kolausek ; ber Affen, opz&e, oprčátko ; ber &üdje, Dite, liščdt=
ko; ter &agen, kotě, Koidtka ; der Schweine, sele, selátko, pra-
sátko dc. Catellus, 2. m. ein Qünbáen, Stergitko, psj&ck.

Cänistrum, 2. n. ein Korb, Brodforb, košjk.

Canna, 1. f. das Rohr, Schilf, rdkos, třtina. toc

Cannibis, 8. f. anf, konopě. Cannabinus, a, um, von Hanf,
konopný. .

Cáno, c&cini, cantum, 8. 1) fingen, p&ti, zapeti, zpjwati,
zazpjwati něco, à. B. cantilenam; befingen, péti, zpj-
wati oněkom, aliquem ; 2) ertönen, fid) hören laffen, y. B.
auf einem Snftrumente fpielen oder blafen, hausti (hudu), hrdti, -
traubiti, pjskati na něco, 3. ©. fidibus; receptui ca-
nere, zum Rüdzuge blafen, traubiti k taženj zpět; clas-
sicum canit (ftatt canitur), eó wird dad Zeichen gegeben,
znamenj se díwd; 3) weiffagen, prophezeien, westiti,
wěstowati, předpowjdati, prorokowati; 4) fráhen, von
$ünm, zpjwati, zazpjwati, kokrhati, zakokrhati.
Cantus, 4. m. 1) der Gefang, zpeiw; galli, das Qabnengefdrei, ku-

ropenj, kokrhánj, zpěw kohautj; bu& Kadern, Gefátel ber fide
ner, kddKdnj, kddkot, krákoránj; 2) das Spielen ober SBlofem
auf einem. mufifatifden Inftrumente, krdnj, fraubenj, pjskdnj, je 8,
cantus tibiae, bad lötenblafen, pjskdnj na fletnu.

Cantio, 3. f. das Singen, der Gefang, pěnj, zpjwánj, zp&w ; bo&
Seb, pjsen. Demin. Cantiuncila, 1. f. feines Lied, písnička,

Cantüena; 1. f. Gefang, zperw; Lied, pjseri; eamdem cantilénam
canere, eineriei &ied fingen, stegnau pjsen hausti, sednu zpjwati.

Cantor, 3. m. ein Gánger, pěwec, zpewdk; auch ein Gchaufpieler,
herec; weit nad) Inftrumenten beclemirt wurbe, Cantrix, icis, f.
eine Gängerin, zpěwakyně, pěwkyně.

55 ^. Cinon Ošper

Uančrus, a, um, fingend, zpbwawy, zpětoný ; peüktlagend, zwučný 3
- mobiftingenb, Zibozwučný, ljbexny. .
Canto, avi, atum, 1. fingen, zpjwatí, zazpjwatt; befingen, zpjwa-

ti o něčem; ectónen, fi hören Laffen, auf einem Inftrumente, Ard
Ti zahrati, hausti, zahausti, traubiti, zatraubiti, pjskati,
zapjskati na něco. Cantito, avi, atum, 1. fingen, wenn e6 oft ges
f&iebt, zpjmwdwati. .

Concfno, cinui, centum, 3. zufammenfingen, zpjwatz; blafen, trau-
biti, pjskat ; anftimmen, fi hören (offen, zazpjwati, zahrati,
zatraubiti, zapjskati; úbereintommen, einig fen, xarowen siti,
srowndwati se, sauhlasiti, 4. B. inter se, Concentus, 4. m.
Wibereinftimmung, Einigkeit, Ginflang, Harmonie, stegnozwudnost,
gednota, sauhlas],

Decanto, avi, atum, 1. abfingen, berfingen, zpjwati, odezpjwati ;
berbeten, herfagen, řikati, odFjkdwati, odřjkatí; fabula decan-
tata, eine febr befannte Sade, wec každému známd, powedomd,

Bxcanto, avi, atum, 1. meg ober herauszaubern oder beren, wydaro-
wati, wykauzliti; aud) bezaubern, beheren, zakljnatt, zakleti,
očarowati, okauzliti. .

Incanto, avi, atum, 1. bezaubern, beferen, zakijnati, zakleti, čaro-
wati, očarowati, okauzlıti.

Fidicen, Ynis, m, ein Geigenfpieler, hudec, huslař, LyrYcen, Ynis,
m, ein autenfátdger, Zautenjk. Tibicen, inis, m. $lötenfpieter,
pj3téc. Tubicen, ber eine Kuba ober Yofaune bläft, trubače

Occ'no, cinul, centum, 3, fingen, zpjwati, zazpjwati.

Praecino, cinui, centum, 3. 1) vorfingen, vorfpielen, vorblafen, před-
zpěwowati, předhráwati, predtrubowati, napřed piskati;
aud) bazu fpielen ober blafen, Ardti, fraubitr, pjskati k tomu; 2)
weiffagen, pfedpowjdati, prorokowati, j. B futura.

Cänon, čnis, m. die Regel, prawidlo.
Canthäris, Idis, f. die fpanifche Fliege, Spahelskdmaucha;
aud; ein Kornwurm, pilaus.

* Canthärus, 2. m. eine Kanne, ein Humpen, konew, konwice;
ein Krug, debdn.

Cantheríus, 2. m. ein verffnitteme Hengft, ein Wallach,
walach.
Cänus, a, um, grau, weiß, šediwý, bjly; cani, graue ober
weiße ‚Haare, šediny, šediwé wlasy.
Canto, ui, 2. grau oder weiß feyn, šeďřvý, djlý byti,
Canesoo, Incanesoo, canui, 3, grau werben, Jediweti,
Tucanus, a, um, grau, našediwělý, šediwý.
Cěpědo, inis, und capeduncůla, 1. f. ein Schöpfgefäß bei

Opfern, obétnj nádobka.

Intercapědo, Ynis, f, leerer Raum, pfestdiwka ; Zivifáentaum, čas.
Cäper, pri, m. ein Siegenbod, kozel. Capra, und capella,

1. f. die Siege, Geis, koza, kozicka. -
Caprinus, a, um, von Biegen, kozj ; pellis caprina, U, kozlo-

od kůže, korlowice. ^ 3) Snnt

Cäpio - Gáplo 65

apris, 1. f, 1) bie Gemfe, Ramajk, Kamzice j — Sieb, srna,
srnka. Capredlug, 2, m. Rehbod, srnec) aud Stüte, podpora;
capreali heifen aud) die Gäbelden am Weinftode, ručičky, üponky.
Gáplo, ečpi, captum, 3. faffen, ergreifen, gjmati, brati, chá-
pati, chopiti, uchopiti, wzjti, ugjti, ugati, popadati,
popadnauti, uchytiti něco, 4. ©. arma; chdpati se,
chopiti se, uchapiti se, uchytiti se něčeho; occasionem,
die Gelegenheit ergreifen, přjležitosti se uchopiti, užiti,
použiti; fugam, bie Slut ergreifen, na útěk se dáwati,
ddti ; 2) fajfen, in fid) faffen, pfigjmati, přigmauti, obsg-
howati, obsáhnauti; mare aquas capere non 'posset,
wody do moře by se newešly; 9) faffen, mit bem. Ber
Rande, begreifen, chdpati, pochopowati, pochopiti něco;
rozuméti, porozuměti něčemu; 4) nehmen, hinnehmen,
brlommen, brdti, dostdwati, wzjti, dostati, z. B. pecu-
niem; ldetitiam, Freude haben, radost mjti ; odorem ca-
pere, ben Gerud) in fid) ziehen, wwüni natahowati, dostd-
wati, matdhnauti do sebe ; daher riechen, wvonóti; 5) eins
nehmen, 3. B. urbem, bráti, wzjti, dobyti město, zmoc-
niti se města; aud) einen Menſchen einnehmen, ergögen, gj-
mati, podgjmati, podgati někoho, ljbiti se, zaljbiti se
někomu; 6) gefangen nehmen, fangen, 4. B. hostes, zagj-
mati, zagmauti, zagjti; mures, chytati, chytiti; pis-
ces, chytati, lowiti, chytiti, ulowiti; feras, jagen, ho-
niti, lowiti, zwei 7), erwählen, woliti, zwoliti, bráti,
wzjti zaněco, 4.88. virginem vestalem ; 8) hetriegen, bins
tergehen, šiditi, ošiditi, chytnauti, dostati někoho; 9)
capitur altero oculo, wird auf ein Auge blind, přichdzj,
přigde o oko, oslepne na oko.
Captus, a, um, gefangen, gatý, zagatý, chycený; eingenommen,
dobytý ; aud (ámad, z. B. membris captus, gelágmt, nemohau-
€j na audy ; oculis captus, blind, slepý. .
Captus, 4. m. giaffungttraft, der Merftanb, Begriff, schopnost, wiip.
Captio, 3, f. die Berücung, wenn man Jemand mit ift. au fangen fudit,
Berfängliäfeit, Gopbifterel, lapdnj, stjhidnj, mudrdctwj, lapačka ;
Boot, Hinterlift, Zest, úskok, chytrost; aud der Radıtheil, škoda,
emin. Captiuncilla, 1. f. o, -
Captiösus, a, um, verfánglió, Zapawy, úskočný ; verba captioss,
verfängliche Worte, Zapa&ky. Captiose, Adv. auf verfánglidt Art,
lstivě, úskočně, chytře.
Captüra, 1. f, der Fang, chydánj; piscium, Zow.
Captivus, a, um, gefangen, 3. R. vulpes, chycený; gefangen genom
men, zagatý 3 erbeutet, ukořistěný, nepEjfeli wzatý, odhaty,

66 Cäplo Ciipto

' CaptivYtas, ätis, £. bie Geſangenſchaſt, zagetj ; ürbis, Einnafme bec
Stadt, wzetj, dobytj města,

Capax, äcis, pie fallend, weit, geräumig, prostranny, prostorný,
weliky, sporý; cibi vinique capaoissimus, ein großer Ger und
Srinfer, weliký, hrozný gedljk a pigak; 2) fübig einer Sade,
chopny, schopný; capax ingenium, ein leichtfaſſender Kopf, cAy-
tlawd, schopná, dobrá, wtipnd hlawa. Capaeftas, atis, f. ber

= weite Raum, bie Geräumigfeit, prostrannast, welikost; die Jahis⸗
teit; schopnost. .

Capesso, ivi, itum, 3. faffen, angreifen, ergreifen, draft, wzjti něco 3
Chápati se, chopiti se, uchopiti se něčeho, 3. B. arma; magi-
stratum, ein Amt annehmen, úřad na se brdti, wzjti, přísjtí s
fugam, bie giudt ergreifen, na útek ddwati se, dáti se.

Capto, avi, atum, 1. bafáen, chytati, lapati, lowiti, chňapaťt,
3. B. muscas ; traáten, lauern, paffen nad etwas, Zjhatı, pdstr.
něčem. Captätio, 3. f. das Haſchen, 3. B. verborum, lapdnj,

chytánj za slowa; das Xradten nad etwas, Cjdnj, pasenj
něčem. Coptator, 3. m. gauerer, z. B. aurae popularis, Zowzd,
toyhledawač prjzne lidské. :

Aecipio, cepi, ceptum, 3. annehmen, nehmen, p*isjmati, phismauti,
Pfigati, brdti, wzjti; accipe, nimm bin! fu máš! betommen,
dostáwati, dostati; accipere (scil, auribus), vernehmen,
slySeti, uslyšetí ; aud aufnehmen, bewirthen, pFigjrfhiti, pFigjtt,
pfiwjtati, uwjtati, uctiti, y. B. einen Gaft ; aud verfahren gegen
jemand, 3. B. male aliquem, nemile mjti se, ukdzati se k ně-
komu ; aud beuten, auslegen, z, B. in bonam partem, gut aufnehs
men, za dobré bráti, wzjti, dobře sobě wyklddati něco. Ac-
ceptus, a, um, außer der vorftehenden Bedeutung heißt e$ aud) anges
nehm, willtommen, přisemný, milý, wzdcny. Acceptum refer-
re, einfýreiben, daß man etwas befommen habe, zapısawati sobě,
zapsati sobě; daher jemand etwas zu banken haben, dekowatz z
něčeho, wděčně pFipisowati něco někomu. Acoeptio, 3.f. Ans
nehmung, wzetj, prigetj, pFigmutj.

Antecapio, cepi, captum, 3. vorhernehmen, Dbrdti sobě, wzjti sobě

© napřed; vorher befommen, dostdwati, dostati napřed; vorher
füun, zuvorfommen, předesjtí, příspjšítí sobě. Antfcfpo, avi,
atum, 1. voraaěneýmen, bratı. sobě napřed, y. B. molestiam, fid

im Voraus befümmern, před časem staratı se; ludos, vor der Zeit

feiern, před časem (než byl čas) hry slawiti; aliquid mente,

fif im Voraus vorftellen, gz£ napřed sobě myshti, sobě předsta-

100wati, sobě předstawiti, sobě pomysliti. Anticipätia, 3. f.

die Boraudnehmung, wzetj napřed; aud) ber Borbegriff von einer

Sade, ehe man fie durch Unterricht fennt, 3. B. deorum, von Gott,

předponětj.

ConcYpio, cepi, ceptum, 3. 1) ignem, geuer fangen, chytati, ch:
titi oheň; odium in aliquem, paf gegen Iemand faffen, brdti,
wzjfi sobě někoho w nendwist ; 2) animo aliquid, etwas begreis
fen, ſich vorſtellen, chápati, pochopiti, pochytiti, sobe předsta-
wowati, ponjmati, ponjti; aud) heißt es fid eine Sade vornehs
men, předsebráti, pfedsewzjti, umjniti sobě něco; 3) begehen,
4. B. fraudes, dopausteti se, dopustiti se, chytifi se něčeho;
4) betommen, dostawati, dostati; empfangen, ſchwanger werben,

Cüpto Cäplo 57
potjfi, obtažkati. Conceptio, 3. f. und Conceptus, 4. m; die Ems
pfängniß, početj. Conceptus, 4, m, ber fBegriff, in der Logik, po-
gem, ponetj. 5 B
s , avi, atum, 1. fireiten um etwas, armis, potýkati se oně-
co; verbis, hadatı se, přjti se o něco; baber einen Proceß
haben, sauditi se, saud mjti ; unterfuden, uysetFowati, wyše-
třiti, ohledati; entiheiben, rozhodnauti, Disceptätio, 3. £ die
Strritigkeit, ber ©treit, pře, rozepře, hádka, saud; Unterfuhung,
dhleddný ; Gntfribung, rozhodnutj. Disceptätor, 3. m. Unterfüs
der, yŠetřitel ; Rifiter, Entfheider, saudce, rozsudce,

Dec'pio, cepi, ceptam, 3. tintergeben, betriegen, Klamati, oklamati,
podwädeti, podwesti, osiditi; spes me decepit, naděge mne
zklamala, zmýlila.

Excipio, cepi, ceptum, 3. 1) herausne hmen, wynjmati, wynjti, wy-
bjrati, wybrati; 2) ausnehmen, wynjmati, wygmauti, t. 5.
eine Ausnahme maden worin 5 excepta anguilla, den Aal ausgeno!
men, mit Ausnahme des Xol5, wysma auhoře; fid ausbedingen,
wyminowati sobě, wymjniti sobě ; aud eine grriótlide Einwens
dung maden, odwoditi, odwod činiti ; auffangen, chytatí, chy-
tnauti, zachytiti, pochytiti;4) auffaffen, 3. B. Blut, chytnauti,
pochytnauti; aud) wegfangen, chytatı, pochytati; gefangen, nebe
men, zagjmati, zasmauti; 5) aufnehmen, y, 1B. einen Gaft, pFigj-
mati, pFisjti, wjtati, uwjtati, častowatť, uctiti nekoho; 6)
befommen, dostawati, dostati, i. B. Wunden, Lob; dolorem, na
se brdti, wzjti ; podstaupiti ; 7) nad) etwas felgen, ndsledowati,
mastupowati, nastaupiti, y ©. haec res illam excipit, diele Gas
de folgt nach jener, na fu wec ndsleduge, přicházj tato; ali-
quem, nad) jemanden reden, po někom mluwiti, Exceptio, 3. f,

die Xebnetme, zoýmjnka; gerichtliche Ginwenbung, odwod.

Incipio, cepl, ceptum, 3. anfangen, začjnati, počjnati, zadjtt, po«
Ski, Inceptam, 2. n. des Vorfag, das fBorbaben, začetj, pledse-
wzetj, úmysl, podniknutj. Inceptio, 3. f. das Anfangen, das
Wnrerne$men, začinánj, začetj, podntkdnj. Inceptor, 8. m. der -
Anfänger, začjnatel ; ber Urheber, püwodce, počátek.

Intercipio, cepi, ceptum, 3. auffangen, 3. (B. Briefe, lapati, pola-
piti, chytati, pochytati, přesjmati, zachytnauti, chytiti, za-
drieti psanj; folglich einem etwas wegnehmen, vor dem Munde weg⸗
fánappen, brdti, wzjti otl huby, uzmauti, uchňapnauti; aud |
unterbredien, verhindern, pFetrhowati, pfetrhnauti; iter, cestu
zasekati. Interceptio, 3, f. die Wegnehmung, wzetj, uzmutj.
Interceptor, 3. m. ber einem etwas vor bem Munde wesſchnappt,
poberta. .

Occipio, cepi, ceptum, 3. anfangen, začjnati, zatjti. u

Occupo, avi, atmn, 1. 1) einnehmen, a. 38. einen Ort, brati, wzjfi,
opanowati něco, uwdzati se w něco; metam, das Biel erreihen,
Gjle dostihnautt, dogjtr; fiá einer Sade bemádtigen, xmocnowa-
wati se, zmocniti se něčeho, j. B. urbem: 5eft&en, osazomwa-
ti, osaditi, 3. B. Ialiam; 2) überfallen, überrafhen, zac/nvaco-
cowati, zachwdtiti, přepadati, přepadnauti někoho; 3) bee-
féteunígen etwas, Pospjchati, pospj3iti s něčjm ; zuvortommen,
Pospišní sobě, předegjti; auf t$t e$ fih burá fänell (rychle,
Uberfegen, y. 8B. occupayit transire, er befóleunigte ben Ubergang,

Cäpio . . Cäplo

ging fáne üben, rychle přešel; 4) beiääftigen, zabfwati, p B.
enimum, duši, mysl zagjmati, zanjmati ; aliquem occupare, ihm
Beldjäftigung geben, prdct, na prácí ddwati, dáti nekomu ; occu-
pari, fid beigäftigen, y wati se, zaneprazňowati se, zaměst-
náwati se, zaneprdzniti se něčim, Occupätio, 8. f. Bemädtis
gung, wzetj, opanowánj; SBefe&ung, osazenj ; Beldäftigung, za-
eprázněnj, práce. Praeoccupo, avi, atum, 1. votber einneýmen,
4. B. locum, spjše, napřed osaditi; suvovlommen, předesjtí.
Praeoecupätio, S. f. Boreinnahme, z, (8. looorum, Zasnéegij 050-

penjze wypügtiti; iter, eher reifen als ein anderer, spjše na ce-

zpátky dostdwati, zase dostati něco; 3) etwas über fh nehmen,
na sebe brati, wzjti něco; annehmen, pfisjmati,. přismauťi,
3. 8. peouniam; 4)-aufnehmen, à. ®. in amicitiam, ín bie Sreunbe
fánft, pFisjmati, prizatı, prigmautt, přigjti, brdti, wzjti do
Fdtelstw; in gratiam, ju Gnaben aufnehmen, pKigat? na mi-
lost; cibos, ©veifen zu fid) nehmen, effen, pokrmů požjiwati, &i-
sti; 5) ne recipere, fij zurüdbegeben, nazpěť se brdti, Dur
: ubjrati se, zpet gjti, wraceti se; vom tere, yucüdyieben, zpd-
tky tdhnauti ; aud) feine Auffuht mobin nehmen, utjkati se, utécí
$e; 6) angeloben, gewiß verforeden, Butge für etwas feyn, ad se,
in se, statě slibowati, swat? sljbiti, ručiti, stati za něco, na
sebe bräti, na sebe wzjti něco; 7) ausbebingen, wymitowa-
ti sobě, wymjniti sobě něco: 8) ten, wyswoboditi, wy-
prostiti, 1. 8. ex servitute aliquem. — Recept&oillum. 2. n. dus
fludttort, úřočiště, bezpečné mjsto; Aufenthaltsort, obydlj; Bes

yältniß, schrana. Recepto, avi, atum, 1. aufnehwen, přisjmati,

Cápistram Cäput 69

Arigiti, 1. ©. fium alicujus ad se. Heceptätor, 3. m. ein Xufs
nehmer, pfigimad ; ber Diebe, aljo Hehler, pFechowawat.: Reci-
pero und Recüpéro, avi, atum, 1, wieder erlangen, opef dochd-
zeti, dogjti, nabýwati, nabyti něčeho, 3, B. sanitatem; wieder
genríen, zase ozdraweti, zase pozdrawiti se. Recuperštio, 3. f.
Birbererlangung, 3. 8B. sanitatis, bec Geſundheit, zdrawj nawrd-
eenj, ozdrawenj.

Swseipio, cepl, ceptum, 3. 1) auf fid nehmen, na sebe brdti, wzj-
fi, y. B. ein Ge[dáfts pericula, podnikati, podstupowati, pod-
staupiti, podniknauti; bellum, einen Krieg anfangen, 100g24 za-
čjnati, zadjti; 2) liberos, Kinder befommen, dětí dastawati, do»
stati; zeugen, ploditi, zploditiz gebären, rodit, poroditi ; groß
giepen, wychowdwati, wychowati; 3) in civitatem suscipere,
aufaebmen, pfigjmati, pfigjti wobci; aud auffangen, chytatı,

sti, Susceptio, 3, f. eine Wibernehmung einer Sade, na se wze-
*j, pfigetj ; podniknutj, podstaupenj. Susceptor, 8, m. ber
Unternehmer, podnikatel.
Cápistrum, 2. n. bie Halfter, ohlaw, óhldwka. d

Capsa, 1. f. ein Kaften, Behältnig für bie Schriften, schrdna,
schránka na pjsma. Capsůla, 1. f. ein Käftcen, schřjnka,

Cápilus, 2. m.der Griff, das Gefäß, rukowěř, (gen. i),
střenka, držadlo ; baš ‚Heft des Degen, gjlce, pl.

Capus, 2. und capo, Onis, m. ein Kapphahn, &apaun, kleště-
ný kohaut, kapaun. — | \

Cäput, Ytis, n. 1) der Kopf, ba& Haupt, hlawa; exactio
capitum, bie Sopfiteuer; plat ze hlaw; 2) der Urfprung
einer Quelle oder Die Quelle felbft, pramen ; 8) das Haupt,
ber Anführer, hlawa, wudce ; das Hauptftüd, hlawnj
částka, hlawnj oddělenj; dad Hauptwerk, bie Haupts
face, der Gauptpunft, hlawnj wóc; caput coenae, Daš
Hauptgericht, neyhlawneg3j gjdlo ; 4) das Leben, der Kopf,
hlawa, hrdlo, žiwot. ,

Cip!to, čnis, m. ein Groffopf, hlaiwáč.

Capitälis, e, 1) maš baš Leben betrifft, 3. B. poena capitalis, bie
Zodeöftrafe, pokuta smrti, na smrť odsauzenj, smrť (gen. 2);
res capitalis, eine Cad, wobei das Leben vermirtt ift, smrti ho-
any; hostis capitalis, ein abgefagter, gefhworner .Beind, &obtfeinb,
auhlawnj nepřytel ; 2) gefährlich, nebezpečný ; 3) außerordentlich,
Mawnj, obzwid3tnj.

Capitulätim, Adv. überhaupt, kurz, w krdtkosti, zkrátka,

Capitělium, 2. n. bie Burg in Rom, Arad Fjmsky ; befonberě bez Tem⸗
pel des Supiteré bafetbft, chrám Jowistw, Kapitol.

Capillus, 2. m. das Pauptbaar, las; capillo promisso esse, [ans
ges Haar haben, dlauhé wlasy mjti, Capillämentum, 2. n. die
Yerüde, paruka, wlasenka.

Anceps, YpYtis, 1) doppelt, zweifach, dios] ; zweifneidig, dwaused-
ný, na dwé strany ostrý, y. B. ensis; 2) zweifeipäft,. negistý,
4 B. proelium, fortuna; 3) verbádtia, podezřelý, s. 8B. fides.

60 Carbäsus d Cürto

Wcepe, Ypttis, zweitöpflg, dwauMawy. "Triceps; dreiföpfig, třihlasoý.

"Ocelput, Ytis, n. das Binfertpeil, des Kopfes, zad Alawy, týl, inor.
týlo. Sinclput, Ytis, n. das Vordertheil des Kopfes, teme, temeno.

Praeceps, Ypítis, topfüber, mit dem Kopfe voran, po Alawe ; dare
aliquem praecipitem, $erab(türgen, po hlawe sraziti, swrci ně-
koho ; daher eilig, über. Hals und Kopf, náhlý, kwapny, prudký ;
praecipiti volatu, im (ónellen gluge, nahlym Feten; aud) voreis
lig, zu fnell, bitig, pFendhleny, důvoký, nerozmysiny; jäh,
abfhüßig, přikrý, náhlý ; yu Ende geben, dochdzegjcj, y. B. dien;
Subst. Praeceps, n. bie äßferfte Gefahr, neyusà8S) nebezpečen-
stwj. Praecipitiüin, 2, n. ein fteiter Ort, wo man leicht herabftürzt,
srdz. Praecipito, avi, atum, 1. herabftürgen, 5. B, jemand vom Pers
ge, Thurme, swrhowatz, swrct, sraziti; babin reifen, antreiben,
hnáti, honiti; se, audy ohne se, fid) Herabftürgen, wohin ſtürzen,
wwrhowatı se, uwrci se; rennen, hndti se, kwapiti, ndhliti,
à. 9. in exitium y aud) übereiten, přenahlowati, pfendhliti; iu
Gube gehen, dochdzeti, mjgetí, 1, B. aetas.

Carbäsus, 2. f. und Plur. Carbasa, orum, m. eine Art feine.

Leinwand, kment, tenké plátno; corpus carbaso vellare,
fi) in feine Leinwand Eleiden, kmentem tělo odjwati, we
kment odjwati se; toe Schifffegel, wetrnjk, plachta
kordbowd. .

Carbáseus, a, um, von feiner Leinwand, Kmentowy.

Carbo, onis, m. eine Kohle, uhel; carbo candens, glühende
Kohle, žžawý uhel. N

Carbnncillus, 2. m, 1) ein Kohlchen, uhljk, uhljöek; 2) ein Karfuns
tet, karbunkul, -

Carbonarius, 2. m, ein Kohlenbrenner, uhljF. .

Carcer, éris, m. 1) das Gefängniß, wezenj, žalář; Plur.
carceres, bie Schranken, wo bie Wettfahrenden bei den Schaufpielen
ausführen, ohrada. — '

Cardo, inis, m. 1) die Thürangel, stežege; 2) ber Nords und
Südpol, -meil fid etwa der Himmel um fie u bewegen ſcheint, wie
die Thür in der Angel, uhel; 3) dad Hauptwerk bei einer Sade,
zdklad, hlawnj wéc; in hoc cardo rei vertitur, darauf
beruht alles, na tom züle2j wšecko. .

Card'nalis, e, 1) jur Thurangei gehörig, sťežesný ; 2) Hauptfählig,
hlawnj, neyhlawneg3j; venti cardinales, bie Qauptminbe, ste-
Xegnj, zdkladnj, hlawnj wetrowe,

Carduus, 2. m. eine Diftel, bodlák.

Cüréo, ui, Itum, 2. nidt haben, Mangel an etwas haben, ne-
mjti něčeho; aliqua re, frei fepn, s. B. culpa, von ber
Schuld, bez winy býti, Zädn! winy nemjti; entbehren,
miffen, býti bez (n&ceho); facile hac re carere possum,
Daš fann id) leicht miffen, bez toho snadno býti mohu;

Cara Carpo 61

carere publico, nicht auf die Gaffe gehen, nicht ausgehen,
megjti z domu, doma býti, seděti.

Caria, 1. f. Rarien, eine Landſchaft in Kleinaſien, Kdrie,

Cäries, 5. f. der Wurmſtich, Morſchheit, Mürbheit des Holzes,
čerwotoč, čerčtotočina, zetlelost, zprächniwelost,
zpukřelost. N -

Cürrna, 1. f, ber untere Theil des Schiffes oder Kiel, kýl, spo-
dek lodj. . t .

Carmen, inis, n. 1) ein Gediht, báseň ; Lied, libozpěw, pjses
eine Auffhrift in Verfen, nápis; ein Formular, hotowd slo-
wa; cud ein Dramatifches Stüd, kus diwadelnj ; eine pro»
phezeiung, proroctwj ; eine Sauberformel, čáry ; weil fie in Ver⸗
fen verfaße tar; 3) eine Krämpel, die Wolle zu támmen, mykadlo.

Carmino, avi, atum, 1. trämpeln, fámmen, 4, B. bie Wolle, mykati,
Carminator, 3. m. ein Krämpler, mykad.

Caro, Gen. Carnis, f. das Zeil, maso. Demin, Caruncůla,
1.f ein Ctüdden Fleifh, masisko, masičko.

Carnogns, a, um, fleifhig, musculds, masity. - 2

Caroivörus, a, um, fleif&freffenb, masožrawý, masogedny.

Carnffex, Ycis, m. der Sqharfrichter, ‚Henker, kat, katan, poprawce.
Carnifieina, 1. f. ber Oct, wo Miffethäter gemartert werden, bie Mars
tertammer, kafoiwna, muöjrna; das Benkeramt, katowstwj; aud
die Master, muka, trdpenj, y 4B. des bien Erwifiens.

Carpentum, 2, n. eine Kutfche, Garoffe, bedediter Wagen, ko-
lesa, kočár. .

+ Carpio, čnit, m. der Karpfen, kapr.

Carpo, psi, ptam, 3. 1) abbrechen, abpflüden, abreißen, trhati,
utrhuauti, z. B, Blumen, Obſt; abrupfen, šklubati, ušklu-
bnauti, oškbabati; 2) (id) aušlefen, wybjrati sobě, wy-
brati sobě, wyhledati sobě něco; 3) zertheilen, děliti,
rozdéliti ; zerreißen, trhati, roztrhati, šklubati, rozšklu-
bati; 4) tabeln, haněti; beſonders insgeheim, durchziehen, po-
mlauwati, přetřepáwati, pomluwiti, přetřepati ; 6)
„viam, gehen, reifen, gjti, cestau ze bráti. . U
Carptim, Adv. kürzlich, kurz, j B. etwas befrelben, Krdtej aud)

theilweife, nad) Theilen, po kusjch; einzeln, porůzně.

Concerpo, psi, ptum, 3. zerrcifen, jerftüdeln, roztrkowati, trhati,
rbztrhati, roziklubati, rozšklubnautí ; verbis; mit Worten
buchziehen, wochlowati, zipochlowati, přetřepati n

Decerpo, psi, ptum, 3. abbreden, abpfluden, ufrhnauti, 3. B. Blu⸗
men, Obft 3 de alicujus laude, von bem Lobe etwas wegnehmen, utr-
Jowati, ušjmati, ugjti, utrhnauti chwdly někomu.

Discerpo, psí, ptum, 3. in €tüde zerreißen, na kusy trhatt, roz-
trhati, roztrhnáuti; jertheiten, roxdelowatı, rozdělit.

62 Carrus Castigo

st; „$, aus mehreren etwas außfefen, tbe
m vehe efi, eybjrat sobě, u nat tobě; auch
Yerausnehmen, um e$ wegzulailen, předjraťi, přebrati; daher wege
iaſſen, abfonbern, odlučowati, odlaučiti, wylu&owati, wylau-
čití, odstraniti, t

Carrus, 2. m. eine Art von Wagen, Karren, samokol.

Cartbägo, inis, f. die Stadt Gartbago, in Afrika, Karthägo.
Carthaginiensis, e, carthagifh, Arathapjnsky. Subst. Carthagini-

enses, bie Garthager, Karthdgjné, Karthdgjnštj.

Cartilágo, inis, f. der Knorpel, chrustačka, chrupawka,

* chřupawka. :

. Cartilágin&us, a, tím, Tnorpelig, chrustawy,

Carus, a, um, 1) theuer, drahý ; 2) werth, lieb, drahý, milý,
wážený; habere aliquem carissimum, einen: febr. Lieb
haben, welice rád mjti někoho; carissime, mein lieber,

+ rozmilj.

Care, Adv, theuer, draho, draze, y. 3B. aestimare,
- Caritas, ätis, f. ber hohe Preis, welikd cena; bie Sfeurung, dra-
hota, draho, 4. B. annonae: patriae, iebe zum BBüterianbt, Zd-
ska ku wlasti; Hohadtung, Ahtung, wdznost. H

Cärjöphyllum, 2. n. bie Neike, hřebjček, karafiat.

Gäsa, 1. f. eine Hütte, niedriges Haus, Bauernhätte, chalupa,
chalaupka, chatrě, chyže, barák.

Cástus, 2. m. der &áfe, sýr, syrec. Caseblus, 2. m. Käds
chen, syrček, homolka, twarůžek; caseos premere, Käfe
maden, twarůžky dělati. ,

Cassis, is, m. ein Zägerneg, Rágergarn, teneto, leč; in casses
decidere, ins 9te& geratben, w teneto upadnauti,

Cassis, idis, f. der Helm, lbice, pijlbice. Cassida, 1. f. ein
‚Helm, Ibice, lebka.

Cassus, a, um, leer, prázny 3 cassa nux, eine taube Ruß, hlu-
chý ořech; vergeblich, unnüg, daremny, k ničemu. In-

- cosam, Adv. vergebens, darmo, nadarmo, naprázno,
4, 8. tela jacere.

Castánča, 1. f. ber Raftanienbaum, kaštan,

Casttgo, avi, atum, 1. 1) einfchränfen, fnapp machen, utaho-
wati, upjnati, upnauti, utdhnáuti, stáhnauti; 2) heme
men, zähmen, na uzdu dáwati, dáti, bráti, pogjti: drXe-
ti, krotiti, 4.8. equum; 8) zũchtigen, z. B. verbis, kdrati,
pokdrati, pljsniti, wypljsniti, slowy trestatı, potre-
stati někoho; wymluwiti někomu, waditi se, wywa-
diti se s někým, aliquem; verberibus, tepati, bjti ně-
koho, wytepati, wybiti někomu.

c Cätena 63

Castigätio, 3. f. ble Süätigung, Adränj, pokdrdnj; trest. Cestigü-
tor, 3. m. ein Züdtiger, Zabler, trestatel, karatel, hdnce, ,
Castor, Oris, m. ber Biber, bobr. Castorčum, 2, n. das Bie
bergeil, babrowy strog. .
Castrum, 2. n. einefeftung, Gaftell, Burg, Gitabelle, fefte Stadt,
twrz,pewny zámek, hrad, pewné město, pewnost; '
Cestellam, 2. n. ein Gaftel, geftung, Bort, fwrzka, Arddek, pe-
wnost, pewnüstka. .
Castra, orum, n, das Kriegslager, woranské leženj, tdbor ; castra
movere, mit bem Oeere aufbreden, x lezenj hybati se, hnauti se$
statiya, Standtager, staniště, ”
Castrensis, ©, zum Lager gehörig, das Lager betreffend, tabornj; sta-
mištnj, y. S. corona; aud) ben Krieg betreffend, wogenský, waled=
ný, y. ®. consilia, t
Castro, avi, atum, 1. verfýneiben, řezati; wyřezati, kles-
titi, wyklestiti, mjškowati, wymjškowati, i, ©. vitu-'
los; abfchneiden, řezati, uřezati, urjznauti; beſchneiden,
ořezáwáti, ořezati, wyřezati, y. ©. Bäume. .
Castus, a, um, tein vom Běfen, unbefleďt, unfchuldig, čistý, |
nepoškwrněný, newinny ; rechtſchaffen, počestný; teuf,
čistotný, stydliwy, zdrieliwy.
Castitas, 3. £. Keufhbeit, čistota. Castýmonla, 1. f. Reinigkelt, Ente
Wattmo, Keufchheit, čistota. .
ins, a, um, unrein, unzüdtig, unfeufá, neXisty; finbrié, A*j-
ný; befonders blutfhänderifh, kriwosmilný, krıvopognf, krivos
przný. Inceste, fdv. unttufá, nečístě ; fünbtid, Ařj svě.
Incestus. 4. m. und Incegtum, 2. n, unjüdtigleit, nečistota; befons
ders Blutſchande, krweprznenj, krwopog, krwosmilstwj.
lacesto, avi, atum, 1. verunreinfgen, befleden, przniti, poprznilt,
zprzniti, poškurňowati, poskwrniti, I
Casuärius, 2. m. der Kafuar, ein Bogel, Zar.
Cátaphracta, 1. £. eine Att von Küraß, Harniſch, oděnj, brněnj,
kyrys.
Cataphractns, a, um, mit einem Küraß verfehen, w kyrysu, 1 br»
něnj; eques cataphractus, ein Küraflier, kyrysnik, kyrysar.
Gátápulta, 1. f. ein grobes Gefhüg, womit große Balken gegen bie
belagerte Stadt geſchleudert wurden, Zučák, weliky prak.
Citaracta, 1. f. umb Cataractes, 1. m, 1) ein Wafferfall, wo-
dopdd; 2) ein Zallgatter am Thore, hřeben, zapadacj mij-
že, brlenj. !
Cätena, 1. £, eine Kette, 3. B. für die Gefängenen, řetěz, pauto s
in catenas conjicere, in Ketten werfen, «v okowy dáti,
do wézenj wsaditi. uM
Catella, 1. f. Beine Kette, řetjzek; Halskette, Schmudkette, efhs,
Cetenätns, a, um, gefeffelt, Peťězy spatý, to řetězích, wpuntech,
w okowjch. -

64 Cäterva
Cátervà, 1. f.eine Schaar, ein Haufen Volkober Soldaten, zdstup,
obor, sbor, hromada; auch Sruppe, $8. ber Scpaufpieler, spo-
Tecnost.
Catervátim, Adv. haufenmeife, eupol, ſchaarwelſe, „ba a zdetupjch,
po hegnech, po hromad dach, 4. ©. incarrere in ho:
Čathědna, ae, £ Stubl für Frauengimmer, stolice; —* für Lehrer,
- bie Lehrkanzel, Katheder, učitelská stolice.
Caunus, 2. m. und Cotinum, 2. n. eine Schüffel, misa; ein
Napf, okřjn, .
Catillus, 2. m, eine Schũſſel, Shüffeigen, mjska, misečka, okfinek.
Ciitus, a, um, ?lug, vorfidtig, liftig, erfahren, opatrny, chy-
try, maudry, zkušený ; daher Catus, bei fpüteren Scribenten,
ein Kater, kocaur,

Cauda, 1. f. ber Schwanz, Schweif, ocas, ohon, ohdňka, y. B.
cauda equina, Pferdefhweif, Roßſchweif, koňský ocas.
Caudex und Codex, icis, m. der Stamm eines Baumes, pel

kmen; ein Klotz, Blod, kldda, špalek,

Codex, Ycis, m. ein Bud, knjAia ; in codicem referre, ins Bud eintragen,
do knjhy zapisowati, zapsatı; taber Codicilli, 2. m. eine Schreibe
tafel, psacj tabulka; ein iBiltt, das man Semanben. ſqiet, ljatek.
zasilacj. "

Caula, 1. f£. SDeffnung, Lod, otwor, djra; Gang, wchod ;

ein Stall, chl% ; Schafitall, owejn, oweinec.

Caulis, 3. m. der Stengel oder Strunk des Kohls, koščdl; bet
Kohl fabft, kapusta; bei Šebern, der Kiel, brk.

Caupo, onis, m. ein Goftwirth, hospodský. y. .

Caupöna, 1. f. Gafthof, hospoda, hostinský dům; Caupontla, Dem,
ein Wirthshäusden, hospüdka.

Cauponor, etus. sam, 1. 1) Gaftieth feyn, hospodským býti; 2)
des Profitteß wegen etwas thun, 3, 88, bellum, pro zisk avognu west.

Caurus, 2. m. Nordweflwind, wjtr sewerozdpadnj; man
fchreibt aut Corus.

Causa und Caussa, 1. f. 1) die Urfache, Grund, přjčina; qua
ex' causa? marum, weßwegen ? zgaké prjeiny,. proč? P in
causa esse, Urfache oder Schuld daran feyn, prjeinau býti
* něčeho, winen býti něčim ; gaudendi causae, Urſochen
gut Freude, přjčiny radosti; Abi. causa, wegen, pro, i. B.

. hominum causa, nostra causa, bet Menfchen wegen, uns
fertwillen, pro lidi, pro nds; 2) Vorwand, vorgebradte
' Entfhuldigung, omluwa, wýmluwa; 3) Sade, wec ; bona
causa, gerechte Sade, sprawedliwá wěc ; aud Me Gerecht⸗
fame, práwo, sprawedlnost ; aud ein Proceß, pře saud;

Causticus Cávčo 65

causam dicere, fid) verthcibigen, hdgiti se, před prdwem
odpowjdati; causa cadere, ben Proceß verlieren, saud .
prohrati; 4) ber Suftanb, bie Umftände, staw ; der Fall,
pád; 5) die Partei, strana, bit man in einer Republik ergreift; ,
6) der SSortbeil, prospěch, užitek,

Cansor, atus sum, 1. vormenden, vorfhügen, za přičinu uwoditi
něco, aliquid ; morbum, z0ymlauwati se nemocj.-

Causidicus, 2, m. ein Advotat, prdwnjk, prdwnj přjtel; Gahwals
ter, zástupce, řečník,

Accüso, avi, atum, 1. anlagen, befhuldigen, 3. 88. aliquem furti, des
Diebflales, narjkatı, naPknautt někoho zloděgem, winitt, ob-
winiti, zalowatı, obzalewati někoho z krádeže; aud) fif über
etwas auf freundfcaftlihe Art beſchweren, beklagen, stežowati sobe,
stjänost westi, stýskati sobě na někoho, aliguem; alicujus
superbiam, wytykatı někomu hrdost; fih darüber anfgatten,
pozastawowati se nad něčjm. Accusätio, S, f, bie Anklage, Bes
fýutbigung, žaloba, nářek, nařknutj, obwinenj. Accusätor, 3.
m. Anlläger, püwod, žalobnjk. Accusšbilis, e, tadelnswerth, na
koho žalowati, stezowali sobě hodno. .

Subaccuso, avi, atum, 1. fid) ein wenig über etwas beklagen, ein wenig
todeln ober befhuldigen, trochu požalowati sobě, postěžowati so-
be, postesknauti sobě, ponařjkati sobě na něco.

Excuso, avi, atum, 1. entſchuldigen, z. B. se alicui, fid bei Iemanden,
üymlauwati se, omlauwati se, omluwiti se někomu ; aud et⸗
was zur Gnt/Quldigung anführen, z. B, morbum, za přjčinu uwd-
deti nemoc, wymiauwati nemocj. Excusätio, 3. i. Entſchuidi⸗
gung, wymluwa, omluwa.

Incuso, avi, atum, 1. befduldigen, 3. B. probri, einer ſchimpflichen
29ct, winiti, obwiniti z hanebnosti; fid über Jemand betlagen,
ste&owati sobě, stýskati, nařjkati, Zalowati na někoho ; tas
bein, hanzti nekoho, wytykati někomu, aliquem. Incusätio. 3. f.
Siríáulbigung, žaloba, stj£nost, nářek ; das Kabeln, hana, wy'tka.

Becaso, avi, atum, 1. fid meigern, zdraAati se, zpečowati se, zpau-
zeti se, páčiti se, zpjrati se, y. B. accipere, pFigmaut? ; laborem,
miát an bie Arbeit wollen, zpauzeti se profi práci, nechtjti pra- ^
cowati; auöflagen, nit annehmen, meprigjmate, nepřigmauti,
newzjti. Becusätio, bie Weigerung, zdrahanj se, zpauzenj se,
zpjránj se.

Causticus, a, um, zum Sünden bienfid), z. B, vitrum, das
Brennglaš, palčiwě, zapalowwacj sklo.

Cautes, is, f. ein vieleicht [piger Feld obr Stein, ostrá skdla,
kdmen. : :

Cávčo, cavi, cautum, 2. 1) (id) vorfehen, fid) hüten, auf feiner
Hut feyn vor Semanden, hledeti se, střjci se, wystřjhati
se,chrániti se, warowati se, na pozoru se mjti někoho,
aliquem und ab aliquo; cave tibi, nimm bid) in Acht, hleď
se, chraň se, měg se na pozoru. NB. Ne wird nad) ca-

E

66 Cávillor Cedo

veo wengelaffen, 1 B. cave, aliquid facias, tbue ja nihtě, nice-
hož nečiň; 2) verhüten, brániti, zabrániti, předcházeti,
předegjti něčemu, 4, ©. insidias; 3) alicui, für Jemand
forgen, pečowati, starost mjti o n&koho ; Jemanden Sicher⸗
heit geben, verfhaffen, 3. B. burd) ein Pfand, cavirén, gistotu
dáti, státi za něco někomu ; 4) verorbnen, nařizowati,

nařjditi, y. 8. lege, testamento.

Cautio, 3. f. Borfiht, SBebutfamteit, pozor, opatrnost ; Siqher heita⸗
verheiſſung, Sicherheit, pogištěnj, gistofa ; cautiones pecuniarum,
Beiboerfäreibungen, upsanj na penjze. Cautor, oris, m. ber Gas
bent, rakogmě.

Cautus, a, um, fiher, gistý, ugištěný ; vorfibtig, opatrný. Caate
und Cautim, Adv, vorfidtig, opatrně,

Incantus, a, um, unvorfihtig, neopatrny. Incaute, Adv. tmvorfiátig,
neopatrně.

Percautus, a, um, fehr vorgátig, weZmi opatrný. -

Praecaveo, cavi, cautum, 2. id fee mid) vor, Aledeti se, anjti se na
pozoru, pilně se střjcí; praecauto opus est, man pat Morfiát
bonnótben, opatrnosti gest třeba; sibi, fid) vorfeben, na pozoru
se mjli; rei, einer Cade vorbauen, fie abyumenben fuden, phedchi-
zeti, Predegjti, braniti, zabraniti něčemu, odwracett, odwrá-
titi něco.

Cävillor, atus sum. 1. höhnen, fpotten, posmjwati se, wy-
smjwati se, smáti se někomu; posměch činiti sobě,
smjch dělati sobě z někoho; auch fháďern, čtweračiti
žerty mjti s někým, cum aliguo.

Cavillätio, 3. f. das fpottifýe Reden, Spětterei, Höhnerel, , Zosmjed
nj, úštipky, úsměšky ; im Scherz, čtieračenj, čtwerdctwj. Ct
villátor, 3. m, ein ©pótter, Spottoogel, posmewd£ek, úštipáček.

Cävus, a, um, hohl, ausgehöhlt, duty ; arbor, důupný, dau-
pnaty strom. Cavum, 2. n. die Höhle, ‚Höhlung, dutina.

Concavus, a, um, hohl, von eingebogenen Flächen, produt', prohnuty.

Cavo, Concavo, Excavo, avi, atum, 1. hohl maden,- dlabatı, wy-
dlubowati, twydlabati,

Caverna, 1. f. eine Höhle, daupě, geskyn&; ein od, djra, Caver-
nösns, a, uin, porös, djrkowatý, dirkowity,

Cavea, 1. f. ein Wogelbauer, Kifig, Klec, posada ; aud Behättniß für
andere Thiere, klec; aud) der Ort in den Sdaufpielen, ws ber gemeis
me Mann faf, der Sýauplng, diwadio.

Cédo, Verb, defect. fag an, fage mir, powčz, mluw; gieb ber,

dey sem, podey sem; aud [agt, powézte ; gebt her, deyte
Sem; toenn man mehrere antebet,

Cedo, cessi, cessum, 8. 1) tommen, přicházeti, gjti, prigjti
aud zu Theil werden, pripadati, připadnauti, přichá“
zeti, pfigjti, i. $8. mihi cedit hereditas; 2) weggehen

Cedo Cedo , 67

odcházeti, odegjti, 3. B. e patria; 8) weichen, ustupo-

wati, ustaupiti, 3. ©. tempori ; nadgcben, z. B. magni-

tudine.alicui, an Größe Semanben nadgeben, 5. i. kleiner
fenn, men3j býti; 4) einem etwas übeclaffen, abtreten, postu-

powati, postaupiti, ústaupiti, pauštěti, pustiti, pře-

pustiti něco, 4. ©. bonis eedere, bie Güter abtreten; zu⸗

grfleben, einräumen, připauštěti, připustiti někomuněco,

alicui aliquid; 5) gelingen, ablaufen, 3. B. cedere bene,

male, gut, ſchlecht gelingen, dařiti se, podariti se, wypa-

dati, wypadnauti, wésti se, powésti se dobře, zle,

Cessio, 3. f. das Fortgehen, odegitj; die Abtretung, postaupea], po-
pustiénjg- přepuštěnj.

Cesso, avi, atum, 1. zaubern, fäumen, wdhatz, me3katr ; milffig feyn,
zaháleti, nedbati; agri cessant, liegen brad, auhořj, ladem le-
3j; officio, unterlaffen, zanedbdwati, zanechdwati, opomjnati,
opominaufi powinnosti swé ; fehlen, fünbigen, chybiti, hFesiti.
Cessätio, 3. f. das Zaudern, wahanj, meskdn] ; ein müffiges Leben,
das Untpitigfeon, zahdika. Cessator, 3. m. Zauberer, wahač,

Abscedo, cessi, cessum, 3. weggehen, fortweihen, odc/tdzeti, ode-
gjti, odstupowati, odstaupiti, ustupowati, ustaupiti; ablaffen,
3. 8. incepto, von feinem Vorhaben, upausteti, upustiti, odstau-

> piti od pfedsewzetj; munere, bad Amt niederlegen, úřad složiti;
Abscessio, 3. f. und Abscessus, 4. m. ta6 Weggehen, odchod, od-
gitj ; bie Gntfernung, wzddlenj, 3, B. solis.

Accedo, cessi, cessum. 3. hinzugeben, herzugeben ober rücken, anrüden,
tingutommen, fid) nähern, ad aliquem, K někomu přicházeti, gjti,

icjti, přistupowati, pfistaupiti, bljze gjti, Lljžiti se, pří-
bližowati se, přibljžití se; daher etwas übernehmen, pfikrolitt,
plistaupiti K něčemu, na se brati, wzjti, pfismaufi něco,

3 8. ad magistratum, ein Ehrenamt annehmen; accedit, quod —

hierzu tómmt, baf noch — nadto, mimo to, přes to, geště k

domu — ; beipflihten, srowndwatt se, snášetí se s někým, z. B.

Cieeroni; fid) nähern, ähnlich ſeyn, podobit? se, podobati se, ro-

wnati se něčemu, ad aliquid; accedit inihi animus, (dj befomme

SXutb, nabywám srdce. Accessio, 3. f.. das Hinzugehen, Hinzu⸗

treten, přístupowánj, pfistaupenj ; Wadsthum, priby'wdn] ; Bus

wadě, přibytek, přirůstek ; Bugabe, p*jdawek, Accesaus, 4. m.

“der Herzugang, přichod; Zugang, Zutritt, pfjstup. Inaccessus, a,

um, unzugängig, nepřjstupný, nepřjchodný. uas

Antecedo, cessi, cessum, 3. vorbergehen, zuvorfommen, předcházeti,
predegjti, pFedstjhati, předstihnauti; aud) übertreffen, předčiti,
přewyšowati, přewýšiti někoho, aliquem unb alicui; fid) bets

-vortpun burý etwa, wynikati, wynikhauti neéjm, uliqua re.

Antecessio, 3. f. bie Worbergehung, předchůzku. Antecespor, 3.

m. der Vorgänger, předchůdce, . un

Concedo, cessi, cessum, 3. geben, fommen, gjtz, pfichdzeti, při
meggeben, fortgeben, odcházeti, odezjti, à. 1B. ex aedibus;

in re, ustupowati, ustaupiti, poduwati se, podati se n u

to něčem; zulaſſen, erlauben einräumen, zugefichen, připauštěti,

E2

n;

68

' Cedo ' Cedo

ipustiti, dopustiti, přiwoliti; verwilligen, geben, propůgčo-
pun propůstitů 4.2 alicui liberintem. Ooncessib, 3 on
Concessus, 4. m. 3ugeftebung, připuštění ; Grloubnif, Berwiligung,
Werginftigung, propügtenj. 2n. s

Decedo, cessi, cessum, 3. weggehen, odegjti, odstaupitt ; ausweichen,
wyhybati se, wyhnauti se; abweichen, 1. B. von ber fidt, uchý-
liti se, ustaupiti od powinnosti; fterben, na wěčnost brdti se,
se sweta gjti ; umřjtí; wo bann de vita bald dabei ftebt, bald weg
bleibt. Decedens, tis, fterbenb, umjrage, umjragjcj. Decessio, 3.
f. bas Weggehen, ber Abgang, odchdzen], odesitj, odchod; Abs
gang, bie Werminderung, ugttj, ubytj, ubytek. Déčessus, 4, m.
dad gertgeben, odchod; aud ber Tod, smrt.

Discedo, cessi, cessum, 3. von einander geben, fid trennen, roachd-
zeli se, rozegjti se, à. 1B. tie Menden; gjtz od sebe, rozstupo-
wati se, rozstaupiti se, $+ 9B. ‚die Erde, ivenn fie geborften ift 5 wor
pin geben, fortgehen, odcházeří, sjti pryč, odegjti; abgehen, chý-
čití se, uchpliti se, odstaupiti, upustiti od něčeho, p. 8B. von
feiner Meinung, Gewohnheit. Discessio, 3. f. das Förtgehen, od-
chäzenj ; Trennung, rozlaudenj; der Eheleute, rozwedenj; fonft
aud Divortium. Discessio wird aud von bem Votiren auf bem rös
müfóen Ratphaufe gebraudt, menn bie Rathsherrn jmei verfchiedene
Parteien bildeten, um zu feben, melde bie ftärffte wäre, benn bie
Meinung ber ſtärkſten galt, rozstaupnutj na dwě strany, hlaso-
wänj, hlasu sbjránj w rade. Discessus, 4. m. dad SSoneinanbers
geben, bie Trennung, rozchod.

Excedo, cessi, cessum, 3, 1) heraußgehen, hervortreten, wychdzeh,
wysjti, wystupowati, wystaupiti, wykročiti; ovis excedere,
aus den Eiern riechen, auskriehen, Jjhnauti se, wyljhnauti se;
2) überfgreiten, přestupowati, přestaupiti, překračowati, pře-
kročiti, j. $8. modum, das Maß; daher fiberfteigen, pFewy3owa-
ti, přewýšiti; 8) wohin gehen, gjtí, odegjtt, odebrati se, 1.8.
ad deos, Excessus, 4, m. }. «B, e vita, det od, smrt.

Incedo, cessi, cessum, 3, gehen, einhergehen, 3. B. traurig, krddeti;
Quá) überhaupt gehen, gjtr, choditi; marfdiren, à. 88. die Soldaten,
kráčeti, wykratowati, postupowati; equo incédere, zeiten,
geti na kont; aud) Geran oder hingehen, fommen, pfichdzeti, při-
gjtt, s. B. domum; in hostem, losgehen auf den geinb, připada-
ti, pripadnauti na nepfjtele‘ antommen, anmandeln, napadati,
napadnauti, podgjmati, podsjti někoho. Incessus, 4. m. t
Gang, chod, chůze, y. 3B. ein weibliher Gang. Incesso, ivi, 3. anf
jemand loegehen, einbringen, jfi, hnáti, dotjrati, dordzeti na
nekoho, aliquem.

Intercedo, cessi, cessum, 3. 1) dazwiſchen fommen s von ber Beit, verge⸗
ben, 3. B. intercessere pauci dies, es verliefen inbeffen wenige Zas
ge, mezi tjm minulo, přešlo, ušlo málo dnj ; 2) tayifden fetn,
býti mezí tjm, 4. B. palus intercedit, befinbet fih dazwiſchen; 3)
dazwifchen treten, fid) ins Mittel (lagen, mezz něco wklddati se,
Wwložiti se, něco prostředkowati, zprostředkowati; gut fteben
für Semanben, ugjmate se, ugmauti se někoho, stdti za něko-
ho, pro aliquo; 4) protefliten, ugjmatı se něčeho, odporowati,
býti proti něčemu; dieſes thaten bie Wolkstribunen, wenn fie mit
einem Senatěfálufe nidt zufrieden maren3 5) vorfallen, stdf se,

Cedrus ^ Cülébez 69

uddti se, j. B. magni casus intercesserunt, wichtige Umftände
traten ein, zatjm weliké wěcí přihodily se. Interoensor, 3. m.
Bermittier, prostřednjík ; Widerſorecher, $roteftiver, odpůrce. In»
tercessio, 3. f. Wideripruc, Proteftirung, odpor ; die Bermittlung,
prosřednictuj; in Gelbfaden, dad Gutfagen, rukogemstuj,
Prascedo, cessi, cessum, 3, sorangehen, predchdizeti, predegjti,
napřed gjti, piisjti; übertreffen, předčiti, prewylowati, pře-
wýšiti, předstjhati, predstihnauti někoho, alicui unb aliqu
, Cessi, cessum, 3, 1) hervorgehen, wycházedi,: sti, wy.
1i). 8. in solem, obviam; 2) weiter fortgehen, fortrüden, ku pře-
du kráčeti, pokročiti, k předu postupowati, postaupiti, dále
se hnauti; in einer Cade zunehmen, Fortſchritie machen, pokrok
tuti, prospjwati, prospeti, prospěch učiniti w něčem ; 8)
von Otatten gehen, sjdi, dařití se, zdařití se, powésti se, Pro-
Oegsio, 3. f. das Borrüden oder Fortmarſchiren eines Heeres, Tdknu-
dj, taženj, k předu postupowánj. Processus, 4. m. ber Fortgang
in der Sade, Bahsthum, prospjwänj, prospěch dicendi, in der
Beredtſomleit. .
Becedo, cessi, cessum, 3. zuriidgehen, zurüdweichen, zpdtkem giti,
nazpátek postupowati, ustupowati, ustaupati, cauwati, od-
stupowati ; foztgeben, odchdzeti, odegjti, odstraniti se 7 abgehen,
i, B. von der Gewobnýcit, uchylowati se, uchfliti se od zwyku;
bie Waffen niederfegen, od wälky-prestati, zbraň od»
lecessus, 4. m. der Zurüdigang, odstupewdnj, odstup;

seborgemer Mintel, ústupek, M
Becedo, cessi, cessum, 3. bei Gite geben, na stranu gjti, ustraniti
se, odstraniti se; weggepen von Andern, fid) trennen, odchásetis
gti

odegjti, odlučowati se, odlgutiti se, wzdalowati se, wzd
se, Secessio, 3. f. das Kortgehen, Trennung, odegitj, odchod
cessionem facere, fid) trennen, odlučomwati se, oddělowati se.
Seoessus, 4, 1n. die Zuriiďgezogenbeit, Ginfamkeit, einfamer Ort, sau-
kromné, tiché mjsto, saukrom), ústupek.

, cessi, cessum, 3. 1) unter etwas gehen, 3. 88. sub tectum,
ins Haus, chodıti, giti, přigjti pod střechu, do domu; 2) nahe
an etwas hingehen, 3. B. murum, gjtı wedle, podle zdi; 3) fid
tinet Sache unterziehen, fie übernehmen, podstupowati, podstau-
piti, na sebe bráti, wzjti něco ; 4) an eineš Stelle fommen, auf
ihn folgen, po někom nastupowati, nasteupiti, alicui; 5) von
©tatten geben; glüden, dařití se, gjti, wésti se, zdariti se, po-
westise, Successus, 4. m. bad Heranrüden, z. B. hostium, tazenj
nepřátel ; der glüdlide Fortgang, darenj se, prospěch. Succes-
sio, 3. f. bie tadfolge in ber Regierung, poslaupnost ; in einem Xm»
te, nástupnictw] ; aud fonft golge auf eiwas, nastaupenj. Bucces-
sor, 3. a, Rachſoiger im Amte, im Befige, nástupce, nástupnjko

Cedrus, 2. f. eine Geder, cedr, Cedrinus, a, um, von Gedern,
cedrowy,

Gltber, bris, bre, 1. volkreich, Zidnatý, lidny, y. $8. urbs
celebris, hlučné, lidné město; concio, eine zahlreiche Vers
ſammlung, weliké, silné, hlučné shromd£dénj; 2) bee
tübmt, slawný, rozhlášený, slowütny, s. $8. homo cele-

ber; 8) feierlid, slawny. :

. 70 Celer Cella

Celebrftas, 3. f. 1) eine Menge Menſqhen beifammen, welikd schüz.-
ka; eine zahlreihe Serfammtung, welike, hlučné shromázdenj 3
2) Ruhm, rozAldYenost, sldwa, slowütnost ; wenn námlié viele
Leute gut und oft von einem fpreden ; 3) Feierlichkeit, slaunost ; 4)
sahlreihe Befuhung oder Betretung, Časté, hlučné nawstewowdnj.

Gelčbro, avi, atum, 1. 1) oft und zahlreich etwas befuden, hogne, z/tu-
sta nawstewowati; ludos, bie Schaufpiele zahlreich befufen, zhusta

+ do diwadla choditi, schdzeti se; 2) rühmen, preifen, wychwa-
lowati, welebiti, weleslawiti, oslawowati, wywyšowati ; lau-
des alicujus, feinen Ruhm ausbreiten, sldwu něčj rozhlašowati;
3) feierlich machen oder begehen, swetzti, slawiti; weit dieß bei zahl⸗
reicher Berfammlung gefhiebt ; nuptias, ludos, strogiti, wystrogi-
ti, wyprawiti. Celebrátio, 3. f. 1) japlreihe Gegenwart, bie öftere
anbiceide Befudung, časté schdzenj se, welikd schůzka ; 2) das
Rühmen, wychwalowdnj, wywyšowánj, weleslawenj, welebenj ;
3) die feierliche Begehung, Feierlichkeit, slawenj, swecenj, slawnost,
'oncelebro, avi, atum, 1. zahlreich oder häufig befuden, z. B. convi-
via, hůgně, zhusta nawstéwowati hostiny ; často wchdzeti,
docházeti, scházeti se khodům; häufig betreiben, 3. B. studia,
pilně hleděti uměnj ; überaH ausbreiten, bekannt maden, rozAla-
Sowati ; feierlid begehen, slawiti, swetiti; funus, strogiti, wy-
strogiti pohřeb,

Percelebro, avi, atum, 1. etwas oft unb zahlreich (agen, TjKdwati, w
ústech, na gazyku mjwati, y, B, versus percelebratus, ein Vers,
der in vieler Leute Munde ift. -

Céler, celéris, celére, geſchwind, fánell, rychlý. Celeriter,
Adv. fdnell, rychle; multo celerius, viel gefchwinder,

, mnohem rychlegi.

Celeritas, 3. f. bie Gefóminbigřelt, rychlost.

Celero, avi, atum, 1. etwas befýleunigen, honem délati, ndhliti, po-
bord S nedjm, 3. B. iter; baher eilen, spéchati, pospjchati,

wdtati, kwapiti,

Accelero, avi, atum, 1. befleunigen, fiehe Celero; au Derjueiten,
spěchati, prispjäiti, přikwapiti, přichwátatí, Accelerätio, 3.
f Beicteunigung, přispěch, pospech; ie Gilfertigteit, na sebe
spěchánj.

Percelér, eris, ere, fehr geídminb, přerychlý; fo aud) Adv. Perce-
leriter, febr gefwoind, přerychle, welmt rychle. .

Cella, 1.'f. ein abgefonderter Ort, mo ein Vorrath aufgehoben wird,
schrdna skrýše, a. B. ein ‚Keller, sklep ; Speifefammer,
Špjšnice ; zum Wohnen, 3. 98. für die Sklaven, ein Kämmerchen,
Stůbýen, swétnicka, komůrka, kotec; die Selle der its
nen, buňka; aud Stall, 4. B. für Gänfe, chljwek, posada
na husy; für Tauben, kotec, holubnjk.

Cellňla, 1. f. ein Heincs Behältniß, schránka, skrýška, skljpek; ela
Sümmeráen, komůrka ; im Bienenftode, ein Selen, buňka. .

Celláríus, 2. m. der Speifemeifter, Kljönjk; seltermeifter, sklepnjk.

Cellulösus, a, um, 4. B. tela celluloga, da& Zellengewebe, pawučin-
ná tkanina, pletiwo pichawě.

Cello Censčo mn

Cello, celsum, 8. beivegen, iſt nicht gebräuchlich ; daher dielleicht Cel-

sus, a, um, fod), wwysoky ; erhaben, wznešený. *
Antecello, ul, 3. Borzlige haben, přednost mjti ; übertreffen, před-

čití nad někoho, přewyšowati, přewýšiti, předstjhati, před-

stihnauti, přepanošití někoho, alicui und aliquem,

Excello, ui, 3. fid) bervorthun, ſich auszeichnen, tvynikati, wyniknau-
ti; ceteris ober super ceteros, vor andern, wzndieti se, wy-
še nesti se, wznésti se nad giné ; daher fie übertreffen, gine pře-
wy3owati, převýší, nad giné předčiti, Excellens, tis, vote
trefftid, wýborný. Excellentia, 1. f, die Bortrefflihteit, wybor-
nost, Excellentér, „4dv, vortreffl borné. Excelsus, a,
wm, bod, 1zy'5ok) ; ergaben, tozneseny. Excelse, «fdv. bod, tvy-
soce; erhaben, wınesene. ExcelsYtas, atis, f, bie Höhe, 10)'sost;
die Erhabenheit, wznesenost, z. B. animi,

Percello, cüli, culsum, 3. 1) niederwerfen, zu fBoben werfen,.niebers
félagen, pordieti, poraziti, j. B. abietem: hostes, bie Feinde
fátagen; 2) erfhüttern, of?dstz, zatřásti něčim, 3. ©. imperi-
um, 1wládau; beftürzen, beftürzt, zaghaft maden, zaraziti někoho.
Perculsus, a, um, niebergefehlagen, zaghaft gewagt, zaražený, zkor-
maucený ; unglüdlid, nešřastný.

Praecello, ui, 3. fih bervortýun, wynikati, wyniknautť, wýtečným
se učiniti, předčiti, wznésti se nad gine. Praecellens, tis, vore
teefflich, wýborný, wýtečný. Praecelsus, a, wm, fer ho, pře-
wysoký, 3. B. rupes.

Procello, 3. niebermerfen, porážetí, poraziti. Přocella, 1, f. ein
$eftiger Wind, wichr, wichříce, weliky wjtr; der Sturm, dauře.
Procellösus, -a, um, ftürmifá, bauřlitvy: :

Becello, 3, zuriidfálagen, odrüzeti, odraziti; zurüdfahren ober fid)
bemegen, nazpet geti, hybati se, hnautt se. .

Celo, avi, atum, 1. verhehlen, aliquem aliquid, vor jemans
ben etwas, tagiti, krýti, skrýwati před někým něco; ce-
lor aliquid, es wirb mír etmaó verbeblt, nicht gefagt, tagj
se, skrywd se předemnau něco.

Cělox, ocis, f- (scil. navis) ein geſchwindes Schiff, Jagdſchiff,
honéj lod, střelčj lodj. UE

Censéo, sui, censum, 2. 1) bafüt halten, meinen, mjti za to,
toho zddnj, mjněnj býti, mysliti,mjniti;za dobré uzná-
wati; hoc tibi censeo, das rathe id) dir, to ti radjm;
2) tariren, fbägen, hádati, klásti něčemu, z. B. rem; čj-
tati, počjtati někoho, wie viel er 4. B. am Vermögen befige;
tab thaten bie Cenforen in Rom, tvenn fie das Berměgen ber Bürger
nét ihren Namen auffórieben ; censeri, fein Vermögen beim
Genfor angeben, čjtati se, počjtati se, swé gměnj udá-
wati, udati. ^

Censor, öris, m. 1) ber Genfor, censor; eine alle fünf Jahre gewähls

te obrigkeitliche Perfon in Rom, welche die Aufficht über bad Bermögen

73 Cento * Centum

und hie Sitten ber Bürger hatte, fle ta Maflen, mele Tribus
biefen, vertpeilte, diejenigen, melde mit ihrem Bermögen übel gewirthe
fchaͤftei oder fonft nicht wohl gefebs hatten, in eine niedrigere Klaffe
verfegte, oder auf andere Art befhimpfte. Es waren allemul zwei Gens
foren: ihre Gewalt erftreďte fih über den Senat und Mitterflanbz
fpáterhin dauerte die Würde eines. Genfor nur anderthalb Jahres 2)
ein Zabler, hance. . .

Censüra, 1. f. das Genforamt, censorstiwj.

Census, 4. m. 1) das Verzeichniß ber Bürger nad týrem amen unb
Siermigen, popsanj dle gmen a gměnj; 2) das Bermögen felbft,
gmenj, mohowitogt. Homo, sine censu, ein Menſch opne Bermös
gen, beze gměnj člowěk. H .

Censortus, a, um, cenforifh, was ber Genfor tóut, was ihn betrifft, cene
sorský, 4. B. nota censoria, censorské, zlé znamení ; daher bie
Belhimpfung bes Genforé, potupa, pokuta, trest, Subst, Cen-
worius, 2, in. heißt aud) ein gemefener Genfor, bywaly censor.

Accenseo, sui, sum, 2. hinzuzählen, Hinzufügen, jtatı, pridisti,
Připočitati, phipotjsti, pFipogiti k něčemu, Accensus, a, uns,
Hinzugefügt, prütény, pHipogeny, Subst, Accensus, 2. m. eine
Art Geridtéblene, dráb, mE

/ Incensus, a, um, wer fid unb fein Süermógen nicht beim Genfor angeges
t ben hatte, nečjlaný, nešacowaný. Gtwas anber& ift Incensus
von incendo, anzünben,

Percenseo, sui, sum, 2. etwas burdgeben, um au fehen, wie viel e& feo,
přečjtáwati, preöjtati, pfepoßjstiz aud um e& zu befldfigen,
prohljzeti, procházeti, pFécházeti, progjti, pregjti; berzäblen,
čitati, počjtati, wypotjtati,

Becenseo, sui, sum, 2. muftern, prohljzeM, pFehljieti; nad bev
Reihe hecerzäbten. oder bucchgehen, čiťati, 1oypočjtámwati, prochd-
zeti, progjti.

Bucceniseo, sui, sum, 2. böfe auf Jemand fepn, beſonders heimlich, vinen
Groß haben, mırzeti se, newřjti, newraiti na někoho, aligei

Cento, önis, m. alte Lappen, &umpen, weteš,tapart, capart3
aud ein &umpenrod, tapartjk,

Centrum, 2. n. der Mittelpuntt, střed, prostředek.

Centum, Indecl. hundert, sto, Centies, hundertmal, stokrdte.

Centäsimus, a, um, der hundertfte, stý. . .

Ceutanus, a, um, gewöhnlicher it ber Plur. Centeni, ae, a, hundert,
je hundert, po stu, sto a sto, každý sto, pokaždé sto.

Gentürta, 1. f. 1) eine Gompagnie Goldaten, sto wogdk&, setning j
2) eine gemiffe Abtheilung der römifhen Würger beim Vottren, eint
Genturie, cenfurie. Centurištus, a, um, j. B. comitia centuriata,
bie SSerfammiung bed römiſchen Volkes nad) Genturien, skromdzdénj
centurnj. .

Centurio, onis, m. ber Anführer einer Gompagnte, ein Hauptmann, se-
tnjk. Centuriätus, 4. m. die Bauptmanngftelle, setnictwj.

Centurio, avi, atum, 1. in Genturien ober Gompagnien eintheiten, na
centurie, na setniny deliti, rozdeliti, Centurištim, Adv. ned
Gentuvien, po cenfurijch ; nad Gompagnien, po stu, po setnindch.

Bnccenturio, 3. m. ein Unterhauptmann, Bicebaupfmann, nad) unferer
Art Lieutenant, porudjk.

Copa c Cerrio 75

Decent, ae, a, zwelßunbert, dios at. Ducentisimus, a, um, bes
yneigunbertfte, divgusty, Ducčni, ae, a, zweihunderf, je zweihuns
dert, po dwau stech, každý dw? stě, pokaždé divě stě, Du-
centies, zweibunderimal, dıwestekrate. So aud) Treoenti, ae, a,
breipundert, tr sta; Trecčni, ae, a, je breifunbert, po třech stech.
Quadringenti, ae, a, vierhundert, Lyr) sta; quadringeni, je viers
Wsbert, po čtyřech stech ; quadringenties, vierhundertmal, &ty-
tystakrale ; fo aud quingenti, fünfbunbert, p&f set; guingěni,
jefünfbunbert, po pěti stech ; quingentesimus, fünfbunbertfte,
pětístý; quingenties, fůnfpundertmat, pefse?krdfe. — Sexcenti,
sexceni, sexcentesimus, sexcenties etc. NB. Sexcenti heißt
and) fehr viele, unzählige, množstwj, bez počtu, nesčjslně; sex-
centies, fehshundertmal, Jestsetkráte; aud unzäpligemat, mnpž=
stwikrate, bezpočtukráte, .

Cepa, oder caepa, 1. f. die Zwiebel, cibule; aud c&pe ober
oaepe, Indeci, n, :

Cen, 1. f. das Wachs, wosk z wird aud) von beu tědfene Bildern
web den wãchſernen Schreibtafein gebraucht 3 daher eine Tafel, dskaz
ein Blatt, List, ljstek, : ]

Cerüla, 1. f. ein Stüddhen $3065, kausek wosku, wasček,

Ceréus, a, um, aus Wacht, wägfern, z wosku, woskowy ; aud) bem
währe ü$ntió, madsgelb, woskowe barwy, žlutý saka wosk,
Subst. Certus, 2, m. eine Wachtkerze, SBadátidt, stujce woskawd,
woskowice.

Cero, avi, atum, 1. mit Wachs überziehen, woskowat?, wostiti, na-
woskowatt, nawostiti, powoskowati, owoskowati, owosťiti,
woskem potdhnauti; tabulae eerätae, mit Mods üherzogene Tas
frin, worauf pefýrieben wurde, woskowane dsky.

Ceräsus, 2, f, ein Kirſchbaum, třešně, třešňowý strom. Ce-
rásum, 2, n. eine Kirſche, třešně.

Cerbérus. 2. m. der breitópfige Höllenhund, saň pekelná,

Cerdo, onis, m. ein Lederarbeiter, Gerber, koZeluh; sutor
cerdo, ein Schufter, obuumjk, šwec.

Gěrěbrum, 2. n, das Gehirn, mozk, mozek. Cerebellum,
2. n. ein Meines Gehirn oder Gehirn, wenn man vermindernd
it, mozček, mozeček. '

Gires, čris, f, 1) Gereó, die Göttin des Getreide, Ziwwönas auf
das Getreide ſeibſt, obilj; das Brod, chléb ; befonberé bei ben.
Diftem ; 2) Ceres, ein Nebenplanet, Ziwéna. 3

Cereälia, ium, m. daß ef ber Gereb, swdtek, slawnost Ziwänys
ludi cereales, @caufpiele ihr zu Ghren, kry Ziwene ke cti,

CerevisTa, 1. f, das Bier, piwo, : .

Cerno, crévi, erötum, 8. 1) abfondern, odlucowati; per
cribrum, fieben, prosjwati, prosjti; 2) beurtheilen, uwa-
Zowati, uwdžiti ; oec entfdeiden, rozhodnauti; 3) fireis
ten, fechten, potykati se; mit und ohne Waffen; cernere he-

74

Cerno Cerno

redítatem, eine Erbſchaft antreten, didictwj ugjmati, u-

* gjti, nastupowati, w nápad se uwazowati, uwázati.
NB. %on Cerno, fehen, widěti, findet man nice fo fit cre-

vi, cretum.

Certo, avi, atum, 1. ſtreiten, fehten, mit Waffen, bogowati, poty--
kati se, bjti se, zdpasiti, šermowati; mit Worten, vor Geridte,
prjiti se, hddati se, sauditi se; mettelfern, certiren, cum aliquo,
Snažiti se, usilowati, stjhati za někým; zakládati se, 0 zd-
wod gjti, hndti se s někým. Certátim, Adv. um bie Wette,
eifcigft, o zdivod, o záklaď, geden přes druhého. Certätio, 3. f.
das Kämpfen, Streit, stodda, bog, bitwa, pütka, potykánj ; Wetts
ftreit, zdpasenj, zápas, zdklad, zawod, pütka iv xdwod, za
někým stjhánj. Certamen, Ynis, n. ber ©treit, Kampf, Wettſtreit,
Wetteifer, fiebe Certatio. m

Concerto unb Decerto, avi, atum, 1. ſtreiten, rechten, Addat se, přj-
ti se, sauditi se, cum aliquo, inter se. Concertátio unb Decer-
tatio, 3. f. das ©trelten, háddnj se, přenj se.

Decerno, crévi, crčtum, 3. entiýelben, usuzowütZ, usauditi, roz-
hodnauti, umysliti, uznati něco, rem; einen Gátug fallen, uza-
wjrati,uzawřjtt ; fid vornefmen etwas zu tbun, bei fid) beſchließen,
umjniti sobě, u sebe ustanowiti, uzawrjti; mihi decretum est,
id habe mir vorgenommen, umjrıl gsem sobě; etwas. verorbnen,
eine Verordnung geben, nařízowati, narjditi;, etwas einem bemillis
gen, powolowati, powoliti někomu něco; aud ftreiten, fe&ten,
4. 8. acie, potykatt se, bitwu wésti, swésti, polem se potkati.

Decrčtum, 2. n. ein obrigkeitliher Schluß, Derorbnung, nařjzenj. De-
cretum senatus, ber Rathšíáluj, Statgéverorbnung, radnj usnese-
nj, ustanowenj ; aud ein Lehrſat, Grundfag, zaklad, prawidlo,
3. 8B. ber Philofophen. .

Discerna, crévi, cretam, 8. abfonbern, räzniti, nd různo ddwati,
oddelowati, rozdélitt ; unterf&eiden, Unterfdteb maden, rozeznd-
wati, rozeznati. Discrimen, fnis, n. ber üntevíditb, Xbftant, roz-
djl, rozdjino+t ; Gefahr, Rifico, nebezpečenstuj, nebezpečná wec ;
vitae discrimen, bie Lebensgefahr, nebezpečenstwj života; aud)
die Entfernung, ber Zwiſchenraum, dálka, mezera, Discrete, Adv,

- erbenttid, mit gehöriger Abfonderung, řádaě. — ^

Excerno, crévi, cretum, 8. abfonbern, odlučowaři, oddělowati, dě-
liti, odděliti, Kteien vom Mehl; bafer reinigen, čistiti, wylisti-
ti; abführen, ausführen, 3. B. Unreinigfeiten des Beibes "auémerfea,
nečistotu wywázeti, wywrhowati, wyhazowati, wyhoditi,
wywrci. Excrémentum, 2. n. maš abgefondert "ober ausgeführt
wird aus bem Leibe, 4. B. Speichel, wypliwek ; Rog, sopel; Kath,
legno, trus. M

Incerno, fidten, fieben oder wohin fieben, přesjiati, přesj

Secerno, crévi, crétum, 3. abfondern, trennen, oddělowati, oddělí-
ti, na stranu ddwati, wybjrati, přebjrati, odlutowati, od-
lautiti, wzdalowati, wzddliti ; aud unterfheiden, rozezndwati,
rozeznati, Secretus, a, um, abgefonbert, geheim, befonber, 3. B.
locus, saukromj, mjsto saukromné, tagné, samotné, skryté,
zwidStnj, pro sebe. Secreto, Adv. an einem abgefonberten Drte,

insgeheim, w saukromj, saukromě,

Certus | Cetus 75

Certus, a, um (von Cerno), gewiß, gistý, gistotnf; zuvers
láffig, fier, bezpečný, wěrný, hodnowěrný, 3. B. homo;
auf den man fid) verlaffen kann; facere cértiorem aliquem de
re, oder alicujus rei, einem. etwas zu tvifjen geben, zpráwu
dáti o něčem, oznámiti něco někomu.

Certo, Adv. gtif, giste, zagisté, Certe, Adu. gemi, gti;
wenigfteně, aspoň, naneymjn, při neymen!jm.

Incerfus, a, um, ungewiß, un verti, Unverläßlih, worauf man fid
nit verlafien Pann, negistý ; amicns, fama.

Cerussa, 1. f. der Bleimeiß, Děloba; be ben Alten diente e$ zur
Schminke, bjlE ljódlo. _

Cerussatus, a, um, weiß geſchminkt, gemalt, na bjlo djčený; 3. ©.
buccae cerussatae,

Cervix, cis, f. tómmt lieber bei ben Alten im Plur. vor, dad Genid,
ber Raden, 3jge, waz; cervicem praecidere, ben Kopf
abhauen, hlawu stjti; cervix amphorae, ber Hald eines
$rugeš, hrdlo. Demin. Cervicůla, 1. f.

Cervical, älis, n. ein Sopftüffen, podAlawnice, poduska.

Cervus, 2. m. 1) ein Hirſch, gelen; cervum figere, einen
Hirſch ſchießen, gelena zastreliti; 2) eine Stüge, in Form
bec Gabeln oder des Hirſchgewelhes, rozsocha ; 8) fpanifchet Reiter,
ut Abhaltung be6 Beindes, rozsochdd, rozsochy. Cera, 1. f£
die Hirſchkuh, Zaně, laň, laňka. :

Cespes, fie Caespes. _ ;

Cestus, 2. m, ein $rauenzimmergüctel, deffen fid) dad rönstfche Graus:
enjimmer bediente, pds au) Überhaupt ein Riemen, Gürtel oder
Band, řemen, pds, pdska.

Ceterus und Caeterus, a, um, gewöhnlicher aber ber Plur, Ce-
teri, ae, a, die übrigen, ostatnj, druzj; inter ceteros, Uns
ter den Andern, mezi druhými.

Cetčrěguin, Adv. im übrigen, ostatek, od ostatku,
Ceterum, „Adv. übrigens, im übrigen, ostatně, ostatek; aud) fonft,
wibrigenfalls, ginak, sice, sic.

Cětra oder Caetra, 1. £ ein feiner Iederner Schild, kožend
pawézk .

Cetratus, a, um, mit feinem lebernen Schilde verfehen, koženau pa-
wézkau ozbrogeny.

Cetas, 2. m. der Waüfiſch, welryba; aud tómmt ceto als ein
Plur. neutr. tot, j, B. immania cete. .

+ Cetacims, a, um, vom Waufiſche, welrybj; om cetuceum, Wifábein,
kostice; unguentmn cetaceum, gifátoron, — sádlo,

Cetüríus, 2. m. ein gifátanbler, prodawač ryb, rybář.
Getärtum, 2. n. ein Bifhhälter, sddka, pr

16 Ceu. ^ Qus

Ceu, Adv. gleich vole, gfeid) als, gleichſam, gako.

Chälybs, ybis, zn. dev Stahl, ocel; bel Dichtern, das Schwert,
meč. : ,
Chäos, us, n. 1) bad Urgemifd der Welt, Chaos, směsice; 2)

die Urwelt, praswét.
Charta, 1.£. baš Papier, welches ehemals aus brc aͤgypliſchen Stande,
Papyrus gemonnt, gemadt wurde, papjr.
Chartila, 1. f. ein @tüdcen Papier, Rapjrek; ein Brieſchen, psanjčko.
Ghěrybdis, 8. f. war ein gefährlicher Meerfteudel (zhlaň) in der
ficitifden Meerenge, Charybda ; gegenüber mar bie tippe (úskalj)
Seylla. Incidit in Scyllam, qui vult vitare Charybdim,
aus bem Regen in die Zraufe fommen, s kyge na palici,
z lauže do bláta prigjti.
Chelae, arum, f, bie Scheeren eines Krebſes, klepeta.
Ohersónesus, 2, f. eine Halbinfel, pilostrow ; Chersonesus
"Thraciae ober bloß Chersonesus, die Halbinfef bei Thrazien,
zwiſchen dem Heleſpont unb bem Argeifhen Meere, -
Chtrögräphus, 2. m. und chirographum, 2. n. 1) bie Hands
fbrift, Schrift, ruka, pjsmo; imitari alicujus chirogra-
phum; 2) eine fdriftlihe Berfiherung, Obligation, upsánj,
úpis, zdpis, pogištěnj. M
Chlämys, y dis, f. ein Oberkleid, Reiſekleid, kurzer Mantel, befm
fi zuweilen aud) Feldherrn bedienten, krzno ; aud) Jagdkleid
oděw lowecky. *
7 Ohlamydátus, a, um, mit einem folden Klelde angethan, krzno magjej
na sobě, W krznu. .
Chorda,.1, f. eine Eaite, struna; intentae ohordae, aufge
fpannte Saiten, natažené struny.
Chörus, 2. m. ein Haufen Menfchen, ble in einem Kreiſe tanzen und
fingen, Chor, sbor tanečnjkůw, spéwdküw, kůr.
. Chorea, 1, f, ein Kreistanz, kolo, tanec do kola.
Chylus, 2. m, der SRildfaft, puchost, zaitd čistota, zaži-
tost, zažitina, :
Chymus, 2. m. ber Brei aus den Speifen, pokrmny kal, rmut.
Cibus, 2, m. die Speife, pokrm, krmě, gjdlo; capere ci-
bum, Speife zu fid) nehmen, gjsti ; bei den Thieren, dad gut
tet, pjce, potrawa.
Cibe, avi, atum, 1. füttern, €pelfe geben, krmiti. Cibätus, 4. m.
die Gprifung, krmenj ; ©peife, oft, potrawa, strawa.
Cibárlus, a, um, jur Speife bientid, krnıny, pokrmny, k snědku,
ie IB, res; panis cibarius, daß gemeine iBrob, rein‘, domdej chléb;

Cicada . ^ Cito 77

beber Cibaria, ormm, n. Speifen, Nahrungsmittel, Unterhalt, po-
trawa, krmné weci, gjdla, 3pjze, pokrmy ; für das iBie, Zutter,
pjce, obrok. :

Cicada, 1. £ ein Grashüpfer, konjček.

Cicätrix, Ycis, f. die Narbe, vom einer Wunde, oder eine zugeheilte
Wunde, davon man nod) bie Nacde fiet, gjzwa, šrám.

Cicatricosus, a, um, voller Rarben, narbig, gjzwity, plný gjzew.

Cicer, čris, n. eine Kichererbfe, eine Hülfenfrudht, cizrna,

Cicinděla 1. f. dad Johanniswärmden, swetluska,

Ciconia, 1. der Stor, čáp, bočan, mor. bohdal.

Cicur, üris, zahm, krotky, pitomy, ochočený, domdcj ; wi
von Thleren gefagt, die ben wilden entgegengefeht werden.

Cicüro, avi, atum, 1. zahm maden, krotiti, skrotiti, okrotiti, cho-
&iti, ochotiti,

Cicůta, 1. f. der Sdierling, Schierlingsfraut, deſſen Saft giftig .
it, bolehlaw ; aus bem Stengel ober Rohre deffelben wurden Pfeifen
gemadt, daher eine Robrpfeife, pjstalka.

Cio, 2. unb clo, civi, cítum, 4, bewegen, in Bewegung feben,
4 3. mare, erregen, hýbati, pohybowati, hnauti, po-
hnauti mořem ; verurſachen, působiti, způsobiti, s. B. su-
dores, pot působiti, na pot hndti; bellum, swáděti,
swésti, začjnati, začjti, stropiti wálku; aud nennen,

gmenowati; rufen, wolati, zawolati, j. B. armatos ad
pugnam. E
Citus, a, um, gefhwind, rychlý; honny. Cito, Adv. geſchwind, rys
chle, konem ; citius, gefdywinber, rychlegi; eber, spjše ; quam ci-
tissYme, fo gefáminb als möglich, co neyrychlegi. t
Cito, avi, atum, 1. 1) eines Namen rufen oder auécufen, y. B. um au
feben, ob er ba fep, welches in Geridten gefhay, wolatz, gmenem
čistí někoho; bafer vorlaben, fommen laflen, obsjlati, obeslatz
někoho, posjlati, poslati pro někoho iguem reum, anflagen,
někoho pohánéti, pohnatt před práwo ; aud uut bei Ramen nens
men, 3. 8. libros, auctores, gmenowati; 2) in Bewegung fegen,
antreiben, burtig maden, honem Iındti, honiti, 4. B. equum, ba&
Pferd anfpornen, koně bádati, bodati. Citätus, a, um, hurtig, ells
fertig, gefhiwinb, rozehnany, stržený, honný ; citatiore gradu, alle
sugeihwind, pFjlis honem. Citátim, Adv. eitfertig, geſchwind, honem.
Aecío, ivi, itum, 4. herzurufen, herzuhohlen, wolatı, pfiwolatı, za-
wolati, powolati někoho, wzkázati, poslati pro někoho, ali-
quem ; accire mortem, fid) ben Tod anthun, smrť sobě učiniti,
Coucieo, 2. unb Concio, ivi, itum, 4, 1) jufammentufen, oder mas
hen, daß andere gufammentaufen ober kommen, swoldwati, swola-
ti, swáděti, swésti, sehnati; 2) erregen a. B. sunultates, pů-
sobiti, tropiti, swädeli, zpüsobiti, stropiti, &wésti neldsku.
Concitas, a, um, ersegt, gereijt, popuzený ; (nel, ndhly j adri-
xam concitus, zántifá, swdrliwy.
E

Cito Cičo

Concito, avi, atum, 1. erregen, wzbauzeti, potozbuditi, zbaufiti;
alicujus misericordiam, jemanden jum SXit(eiben bewegen, K útrp-
nosti pohnauti, pFiwésti někoho; reisen, popauzeti, popuditi,
3.8. aliquem iniram, někoho k hnzwu; aud im (nelle Bewer
gung fegen, 4. B. equum calcaribus, da6 Pferd fpornen, koně bo-
dati, hndti. Concitätio, 3. f. Grregung, Bewegung, s. B. animi,
hnutj, pohnutj, zbauřenj mysli, Concitator, 3. m. Grreger, y. B.
seditio: eines Xufeubrě, tropid, půwod rozbroge ; buit.

Concio, onis, f. 1) bie Borfammlug beà Volkes ober be& Deere, nm
ben Vortrag einer Magiftratöperfon ober des Felbherrn anzuhören,
shromážděnj ; ad concionem vocare, advocare, convocare, jut
füerfammtung rufen, wolati, zawolatt, obsjlati, obeslati do shro-
mážděnj nekoho ; 2) (ie Rebe an das Bolť oder peer, řeč k li-
du; concionem habere ad milites, eine Rebe an das Heer halten,

- k wogsku řeč mjti, mluwiti k wogsku; concio sacra, bie Pres
bigt, Kdzanj; 3) die Rebnerbühne, lešenj, kazatelna, Concičnor,
atus sum, 1. eine Rebe an bad Wolf ober Heer halten, řeč mjtt,
držeti, mluunti k lidu, k wogsku; prebigen, kazatı; aud) öffente
lid) etwas vor dem Wolke fagen, před lidem, u shromdidénj, we-
řegně prawiti, řjci, powedeti něco; aud ber Volksverfammlung
beiwopnen, by'tt na shromážděnj, Concionator, oris, m. ein Bolke⸗
aufmiegler, burá Reden, Buřič Iidu.

Excieo, 2, unb gewöhnlider Excio, ivi, itum, 4, maden, baß Jemand
aus einem Orte herausgeht, herausbringen, herausloden, berauscufen,
fervortoden, hervorrufen, wen wäbıtt, wywabiti, wyldkati, wy-
luzowati, wylauditi, wybjzeti, ivybjdnauti, wywolati, wy-
wádeti, wyiwesti, wen dostati; aliquem e somno, einen aul
bem Schlafe aufweden, ze sna probuditi, wyraziti, wytrhnau-
ti; 2) erregen, 3. B. terrorem, Schrecken verucfaden, hrůzu pů-
sobiti, způsobiti; 3) aufridten, errichten, wzdelati, wystaweti,
postawiti, i. 8. turrem; ignem, "euer anmaden, ohen delati,

- rozdélati; 4) antreiben, 5. B, ad laborem, ku prácí dohdnéti,
do práce hnáti. Excitus, a, um, ber aus einem Orte zu gehen
* weranlaft worden, wywaäbeny, wywedeny.

Excito, avi, atum, 1. ermuntern, antreiben, wzbuzowati, wzbauze-
ti, wzbuditi, powzbuditi; a mortuis, ab inferis, von den Sobten
erweden, K?jsitz, wzkřjsití z mrtwých; teigen, popauzeti, po-
puditi, ponaukati, ponuknauti, nabjzeti, pobjzeti; aud auf
vióten, wzdwjhati, wzdwihnauti, powzdwihnauti, z. 8B. caput:
erviáten, turrem, stawěti, wystaweti, wzdelati wei; aufjagen,
naháněti, nahnati; terrae motum excitare, Grbbeben verurfaden,
erregen, zemětřesení püsobitt, zpüsobiti; ignem, euer hervor
bringen, oheň delati, udelati; kfesati, rozkřesatí; pulverem,
Staub machen, prach delati, prášiti, zuprásiti; e somno exci-
tari, aufaden, buditi se, wzbuditi se, probuditi se, ze sna st
probrati,

Incitns, a, um, unbemegt, nehnutý; unbeweglich, nehnutelny, ne-
hybný, nepohnutelný ; 3.8. calx, ein Stein im Damenbrette ; in-
eitae calces, find [olde Steine, bie nicht gezogen werben fónnen, za-
taženj kamenowe; daher ad incitas redigere aliquem, einen (0
iweit bringen, daß er fih nidjt mehr rühren fann, z.B. im Gpielbrets
te, zatdhnauti někoho; fo aud) baf er fid) nicht helfen tann, und

N

- „clum : Cingo | 79

niát weiß, webin re feine Zuftucht nemen foll, aufs Auferfie brin»

‚gen, do chobotu wehnati,

Incito, avi, atum, 1. in fehnele Bewegung fegen, bddati, horitz, roze ©
haneti, zprudka hnati, rozehnati, y. B. equum; equo inci-
tato, fpornitreihe, ciudlem, üprkem ; anreisen, antreiben, nabjze-
ti, pobjzeti, pobjdnauti, ponaukati, ponuknauti, powzbuzo-
wati, powzbudit: někoho, srdce dodáwati, chutí dodati ně-
komu k něčemu. Incitätus, a, um, fánel, rozehnaný, stržený.
Incitátio, 3, f. die Xnreigung, Grreaung, budanj, ponaukanj; aud
heftige Bewegung, Heftigkeit, prudkost. Incitämentum, 2. n. Ans
teizungsmittel, Anreizung, osten, pudidlo. ^

Percieo uub Percio, ivi, itum, 4. febr bewegen, erregen s. ijt fetten.
Percitus, a, um, fec erregt, bewegt, gereizt, welice pohnuty, po-
puzeny ; ingenium, ein reijtareó, aufbraufendes Gemüth, mysl pr-
chliwd, popudliwd.

Recito, avi, atum, 1. herlefen, ablefen, vortefen, nahlas čjsti, řjkati,
od?jkáwati, odřjkati; aus bem Kopfe herfagen, z hlawy řjkati,
z paměti powjdati. Recitätio, 3. f. das perlefen, hlasité Gténj,
+ 9. literarum, eines Briefes. Recitator, 3. m. Xblefer, Vortefer,
nahlas &taucj, hlasitý čtenář,

Suscito, avi, atum, 1. in die Höhe richten, wzdijhati, wzdwihnau-
děj aufrufen, zawolati; aufmeden, ermuntern, einen Schlafenden,
buditz, wzbudjti, probuditi ; erregen, 3. $8. bellum, swdděti,

"swesti, stropiti wdlku. Exsuscito, avi, atum, 1) vom Gdlafe
erweden, buditi, wzbuditi, probuditi; 2) ermuntern, powzbu-
zowati, powzbuditi, y. B. "animos, Resuscito, avi, atum, 1.
wieder ermuntern, zase buditi, wzbuditi; erneuern, obnowowati,
obnowiti.

Ciliciam, 2. n. ein grobes härnes Sud, haund; ſcheint aus Gill»
cien gekommen zu feyn, und daher feinen Namen erhalten zu habene
Cilium, 2. n. die Haare an den Augeniiedem, bie Augenwimper,

řasa, chlaupkow? očnj. :

Supercilium, 2. n. das paar über den Xugen, brwa; Plur. super-
cilia, die Xugenbramen, drwy, 0bo2j ; aud das finftere, zu ernſthafte,
hochmüthige Betragen ober der Stolz, pýcha, hrdost.

Cimex, icis, m. bie Wanze, stěnice, stjnka, ploštice, plošťka.
Cincinnus, 2. m. eine gefráufelte Haarlode, kadeř, kučera,
sl. wukle; aud) gefräufelte ‚Haar, kadeřawé, kučerawé,
kudrnaté, prstinkowité wlasy ; aud der überflüffige und
affectirte Schmud einer Rede, kraucenost, přeljčenost, nu-
cenost, zbytečná okrasa řeči. .

Cincinnatus, a, um, todig, mit Haarfoden geſchmũct, kadeFawy, ku-
čerawý, kudrnaty ; Subst. kadeřdwek, kadeFawec, kudrndt;
feifet, s JjCeny mi, strogeny mi, pdlenymi wlasy. :

Cingo, ciuxi, cinctum, 8. umgůrten, pdsati, opdsati, 4. 8.
gladium, meč; obe se gladio, se mečem; umgeben, umzins
geln, à. B, urbem moenibus, obhdněti, obehnati, ohrd-

80 ' . Cinis .

Zeti, ohraditi, opatřiti město hradbami; beagetu, ob-

léhati, oblehnauti, obkljčiti; ud) befegen, 3 B. muros,

osažowati, osaditi zdi, hradby,

Cingůltis, 2. m, Cingulum, 2, n, Cingula, 1. f. ein Gürtel, pds.

Accingo, nxi, nctum, 3. gürten, angürten, 4. B, ensem lateri,
ti, připdsatí meč kboku. Accingo me und. Accingor rei oder
ad rem, id made mid) zu etwas gefaßt, bereit, tüfte mid bogu, stro-

> gj. se, chystám se, hotowjm se, pfiprawugi se k něčemu;
Ha, nico.

Discingo, xi, nctum, 3. [osgiirten, des Gurteà berauben, ri ati,
rozpjnati; roxepnauti, odpásati někoho, aliquem ; bater Di
tus, aj um, ungegirtet, neopdsany, Jozpásany y daher emo

discinctus, ein nadtüffiger, fötumpiger Menfý, ho dec.

Incingo, Percingo, Praecingo, 3. umgürten, opdsati; umgeben, o-

hrdsett, ohraditi, obhanati, obehnat 7 5 emere

Succingo, nxi, nctum, 3. umgeben, womit berfefen, y. B. se canibus,
psy opatřowati se, oputřiti se; aud fhürgen, auffhürzen, y. B
tunicam, podpásati se, podkasuti se, ohrnauti se.

Cinis, čris, m. bie Ujde, popel; in cineribus, in ber Xfde, w
popeli; patrii cineres, väterlihe Aſche, otcowsky popel.
Cinerácčns, a, um, aláfátbig, popelaty, popelawy.,

Cinnäbäris, is, f. Zinnober, rumělka.

Cinnámum, 2, n. bet Zimmet, die Simmetrinbe, skořice.

Cinnus, 2. m. ein vermifhter Trank, smjšený ndpog; üb
haupt, ein Gemiſch, smjšenina. E

Concinnus, a, tun, auf eine angenefme Art zufammengefügt, poffent,
fhidtih, zprdwny, shodný, skladný ; artig, ſchon, zpüsobny, pě-
kný, 3. B. versus. Concinne, Adv. artig, fein, způsobně, zprd-
toně, pěkně. ConcinnYtas, ätis und Concinnitüdo, Ynis, f. bie ans
geuebme Bufammenfügung, skladnost, shodnost, zprdwnost ; bit Au
nehmlighkeit, bie aus biefer 3ufammenfügung entftebt, PFjgemnost. Con-
cinno, avi, atum, 1. zureát maden, zprawowati, zprawiti;
bereiten, připrawowati, priprawiti, strogiti, uprawiti; ali-
quem insanum, jemand närrifh maden, bidzna zněkoho učiniti,
někoho zblázniti. Inconcinnus, a, um, unfdjidtid), ungereimt, ne-

: | upráwny, nezpůsobný, nemotorny.

Cippus, 2, m. ein Stamm, Pfahl, slaup; Säule auf bem Brak,
Seidenftein, hrobowý kámen ; Gränzfäule, Gränzftein,
hraničnjk, meznjk.

Circus, 2. m. 1) ein Kreis, kolo; 2) ber Circus in Rom, mora
Schauſpiele, die vornehmlich im Wettfahren beflanben, gehalten wurden,
okol, weliké zdwodiště. Ludi circenses heißen diefe Shaw
fpiete, weliké hry. — '

Circtilus, 2. m, ein Kreis oder Zirkel, kolo, kolečko; eine Gefeutaft,
Birtel, spolek, společnost ; se de circulo subducere, fid) bares
entfernen, wyfdhnauti se, ztratiti se ze společnosti.

Circinus, 2. m. ift dad Werkzeug, womit ein Kreis gemadt mitt, cís
Birkel, kružidlo. D

Cis n Citrus 81

CireiWlor, atus sum, 1. einen Kreis machen, in einen Kreis zufammens
treten, um zu veben, 10 kolo se staweti, do kola se postawiti.
Circulätor, 3. m. ein Marktfhreier, dryáčnjk ; Herumgieher, po-
tlukač, wotlukat 3 B. auctionum, bec ín alle Xuctionen läuft.

Circa, 1) Adv. umher, herum, wükol, kolem; qui circa habitant,
bie ba herum wohnen, kteřj wükol pfebywagj; 2) Praepos. um,
okolo, kolem, à. 8. circa aliquem stare, um einen ftepen, států
kolem někoho ; aud gegen, okolo; circa ducentos, gegen zweihun⸗
dert, okolo.dwau set; circa omnia fana, in allen Zempeln, po
tošech chrámjch ; circa domos ire, von Haus zu Haufe gehen,
po domjch choditi, gjti. '

Circum, Praepos. unb „Adv. um, umher, herum, okolo, kolem, do-
kole, wükol. Circum circa, Adv, tingéumýer, kolem do kola,
wůkol. .

CircYter, Praepos. ungefähr, um, 3. B. circiter meridiem, um bie
Mittagszeit, okolo poledne; Adv. ungefähr, 3. B. circiter para
ferto, faft ber driste Theil, téměř, skoro, brzo, bezmála třetj

lj. . ;

Micirco, befwrgen, proto; protož. Quocirca, weßwegen, daher, pro-
čež, tedy.

Cis, Praepos. biešfcitě, z této strany; cis fluvium, před ře-
kau ; innerhalb, binnen, cis paucos dies, binnen wenigen
Sagen, w mälo, po málo dnech.

Cissium, 2. n. ein ſchneller Wagen mit zwei Rädern, wozjk
dwaukoly.

Cista, 1. f. ein Kaften, truhla, truhlice. Demin. Cistüla, 1. f.
truhlička. .

Cisterna, 1. f. eine Gifterne, untericbifces Behältuiß, um das Regen:
waffer ju fammeln, čisterna, studnice.,

Cithära, 1. f. ein Saiteninftrument, etwa eine Cither, Laute, Leyer,
cithara, lautna, hauslicky.

Citharista, 1. m. ein Githerfpieler, Lautenſchlager, lautenjk.

CitharistrYa, 1. f. eine Gitperfpielerin, Sautenfálágevin, Jautenice.

Citharoedus, 2. m. ber darauf fpielt unb zugieich fingt, Audec a zpě-
wak na lautnu.

Citharizo, avi, atum, 1. auf ber Gither fpielen, na laufnu hrati.

Citra, 1) Praepos. diesfeite, z této strany; jumellen ohne,
bez, 3. B. citra laborem, ohne Mühe, bez prdce ; aud) vot,
před; 2) Adv. näher, bljž, bljie; citra quam, weniger al8,
méně než.

Citerlor, Comp. iesfeitig, näher gelegen, mor, semnj, semněgší. ©

Citimus unb Cítimus, a, um, nádít gelegen, nift, neyseimnegsj,

neybližšj.
Citrus, 2. £. ein Gitronenbaum, citron, citronowy strom.
Citrum, 2. n. eine Gitrone, citron.
Citrčus, a, um, ven Gitronenýoty, créronowy, 3. B. mensa citrea.

F

82 Civis | \ Clámo

Civis, 3. c. ein Bürger, měšťan, měštěnjn; eine Bärgerin,
měštanka; civis romanus, ein freier, römifher Bürger,
ein Römer, Rjman ; auch Mitbürger, spoluměščan,

Civitas, ätis, f. bie Burgerſchaft, bie Bürger, ma3Tanstwo; tie Gtabt,
město ; aud bie Republit, der Gtaat, ob2anstwj, obanstwo; aud)
das Bürgerreht, m23lanstwj, měšťanské práwo.

Civilis, e, bůrgerlid, mAStansky; bellup civile, ein Bürgerkrieg,
walka mezi měšťany, domácj rüznice ; aud) ben Oitaat betreffend,
3. B. res, eine Otoatéfade, düleiitost občanská: au leutfelég,
perablaffen, očjdný ; mäßig (n feinen Affecten, mjrny. Civilitew,
Adv. bürgerlich, nad Art der Bürger, po měšřansku, po möstskug
3. B. vivere; leutfelig, herablaffend, wljdne, mjrně. .

Civicus, a, um, bürgerlió, mestansky, y. B. coron: ica,

Clam, Adv, und Praepos. heimlid, ohne Semanbé Bšifferi, 3. B.
fecit clam, er hats beimlid) gethan, tagně, skrytě, ukrytě,
podtagj, úkradkau učinil to; fecit clam me, wider mein
Wiſſen, bez mého wedomj.

Clancilum, Adv. $eimtid, tagne, podtagj, pokautně.

Clandestinus, a, um, geheim, $eimtid) z, 3B. Clandestinum colloqui
um, geheime üntertebung, saukromné, tagné, pokautné poroz-
práwěnj; consilia clandest na, geheime Xnfdlápe, pokaufne ob-

mysiy- " ; PHP
Clämo, avi, atum, 1. fhreien, aud) fehreiend nennen, křičeti;
alicui, einem zuſchreien, křičeti na někoho; rufen, wo-
lati; anrufen, z. B. fidem hominum, pro celý swet wo-

lati.

Clamätor, 3. m. ein Schreier, Schreihals, křiklák, křiklaun,

Clamósus, a, um, färeiend, mit Gefárei verbunden, krıiklawf.

Clamor, 3. m. das Geſchrei, Křik, woldnj. Clamorem edere ober
tollere, freien, ein Gefárei erheben, do kříku se ddwati, dáti,
rozkřiknauti se, wzkřiknauti,

Clamito, avi, atum, 1. oft fýreien, křičjwati, pokřikowati; auf
fýreienb zufen, křičeří, wolati.

Acclámo, avi, atum,.1, bei etwas freien, zurufen, bazu freien, zus
jaudzen, přikřikowati, prokFikowati, prowyskowati, Accla-
mätio, 3. f. das Sqhreien bei einer Bade, ein jaugigender Buruf, při-
krikowänj, prokfikowdnj, prowyskowdnj ; ober aud) ein mißbillis
gender Zuruf, okFikdnj, okřiknutj, zakFiknutj.

Conclamo, avi, atum, 1. zufammenfgreien, zufammenrufen, spolu, _
wespolek kfiteti, wywoldwatt, swoldwati, powykowatí ; aud
freien, křičeti, wolati ; austufen, wolatı, kVitetr, wyktiknau-
ti, wzkHknauti, wzwolati, 3. B. victoriam, tof man gefiegt hat,
Sieg rufen; conclamare vasa, ben Soldaten befehlen, marfáfertig zu
fron, poručenj k odchodu dáwati, dáti, na odchod se chysta-
ti, tigentlid die Soldaten ihre Caden einpaden laſſen ; conclama-
re suos, die Seinigen beweinen, fie für verloren halten, swych opla-
káwati, želeti, oželeti, oplakati ; conclamatum est, e$ ift vorbei,
nitě mebr zu hoffen, stalo: se, konec wšemu, po wšem Meta.
Conclamitio, 3. f. ba6 ðeſcheei vieler zugleid, křik, woldnj.

x

Clangor - Clarus . 88

Deciamo, avi, atum, 1. fi im Steben üben, Stebelibung halten, 20 ře-
€nenj se cwičiti, řečowati, krasořečiti ; in aliquem, wider Ses
snanb loéjieben, verãchtlich fpreden, fhimpfen, Aubowati, ldti na
někoho. Declamatio, 3. f. bie uibung im Reben, krasořečenj, kra-
sořeč. Declamátor, 3. m. einer, der fid im Reden übt, ber nur zur
Uibung redet, krasofeönjk. Declamito, avi, atum, 1. fid im Res
den üben, Felowati. ,

Exclämo, avi, atum, 1. ausrufen, wolatı, wzwolatı, wzkřiknau-
ti, wykřiknauti, Exclamätio, B, f, das Xusrufen, wzwolanj,-
wzkfiknutj, wykřiknutj. :

Inclamo, avi, atum, 1. jemanden zurufen, křičeti, wolati, zawola-
ti na někoho, alicui ; aud) ihn anſchreien, im Böfen, zakřikati, za-
křiknauti,obořiti se,utrhnauti se na někoho ; audyrufen, wolatı.

Proclamo, avi, atum, 1. ausrufen, prowoldwati, prowolati, kří-
Zeti; pro aliquo, ihn vertbeibigen, zastdwat se, ugjmati se ,o ně-
koho. Proclamátor, 3. m. ein Schreier, ſchlechter Sahmalter, Štěkawec.

Beclamo, avi, atum, 1. dawider fdreien, křičetí proti něčemu; hefs
tig dagegen feyn, welice odpjrati, odporowati, protiwiti se ně-
čemu; and widerſchallen, rozléhati se, ozjwati se. ReclamYto,
avi, atum, 1. dagegen freien, wibecfpreden, f. Reclamo, Reclamá-
tio, 3. f. ein Widerfpruh mit Gefýrei, ba& Damiderfhreien, křik,
křaičenj proti něčemu.

Succlaino, avi, atum, 1. dazu ſchreien, wenn ein anderer rebet, barein
fáreien, příkřikowati, y. B. um babutd) Beifau zu bezeigen; aud)
um fein SRifoergnügen an ben Sag zu legen, zufcreien, gurufen, KFi-
eti, krknauti na někoho ; pokřikowati, oktikowati, zakfı=
kowati, okřiknauti, pozakřiknauti někoho, -

Clangor, čris, m. der Call, Klang, 4. B. tubarum, der Pos
faunen, zwuk, zněnj, hlas trub ; aud ber Thiere, Gefchrei,
Stimme, hlas ; anserum, dad Sdnattern der Gánfe, husj
3tébetánj.

Clango, nxi, 3. erfhallen, ingen, ertönen, zwudeti, znjfi, zaznjti,
zazwudeti ; ift nicht claffifd.

Clarus, a, um. 1) hell, gasny, à. ©. sol; vox clara, eine helle
Stimme, čistý, pozorný hlas; 2) berühmt, slavný ; anfehn:
lid, mestwüsdig, znamenitý ; tabe offenbar, beutlid), zgew- ,
ny, zřegmý, zřetelný, patrný; vir clarissimus, war ein
Zitel der Confuln und Feldherrn, erlaucbt, oswjceny.

Clare, Adv. hell, gasně ; laut, beutlid, Aasite, nahlas, zgewne,
zretelne, y. B. red.,

Clarttas, atis, f. die Helligkeit, gasnafa, gasnost ; oculorum, sonitus,
Belle Augen, beer Klang, oč] gasnota, zwuku čistota ; aud ber
Ruhm, Anfehnlihkeit, slowütnost, znamenitost,

Claresco und Inclaresco, clarui, 3, berühmt werden, oslawowati
se, slawnym se činiti, oslawitt se. .

Clarigätio, onis, f. die fórmlíde und feierliche Kriegserflärung, tete
der gecial den Feinden des tümifden Votkes machte, wenn fie binnen
33 Zagen feine Genugtbuung gegeben hatten, pokoge 10)powjdá-
nj, todlky prowolánj ; au Sinon, stawenj.

2

Classis * Claudo
wo :
claro, avi, atum, 1. zefgen, ſichtbar machen, offenbaren, an den Tag
„jiegen, zsetoné Aniti, patrné učiniti, ukazowati, ukdzati, ge-
QJ wit, wygewiti, na gewo dáti, prokazowatt, prokázati, 4. ©.
'eS*7/ benevolentiam; aud öffentlich bekannt maden, üffenttid) erřiáren, 4-
B. consulém, zam Gonful ernennen, za konsula wyhlasowati,
wyhläsiti; aliquem successorem, zum Madfolger ecřlácen, za
nástupce prohlašowati, prohlásiti, ndstupnjkem ustanowiti.
Déclar&tio, 3. f. bie Gntbedung, Anzeige, wygewenj, ukdzanj 5
bie Beweifung, prokdzdnj, z. 8S. amoris.
Praeclarus, a, um, fehr beil, přesasný ; fehr -berügmt, pheslawny ;
vortreflih, berztid, wyborny ; anfehnlid, znamenitý. Praeclare,
Adv. přegasně, přeslawně, wybornà; res praeclare gestae,
große Ihaten, slawnj, welicj &inowé,
Classis, 3. £ 1) eine Flotte, logstwo; 2) eine der fechs Abthei⸗
tungen be& römlſchen Volkes, ble der König Servlus Tullius nad ber

Verſchiedenheit des Vermögens gemacht hat, bie Glaffe, Erjela.

Classftum, stil. signum, 2. n. ein eiden mit ber Trompete, zname-
mj na fraubu; classicum camere, ein Beiden mit ber Svompete
geben, znamenj na traubu dátvati, dáti,

ClassYärtus, 2, m. ein Schiffsſoldat, Zodnj wogdk y aud) Matroſe, pla-
wec mořský.

Claudo, si, sum, 8. 1) zuſchließen, verfchließen, zawjrati,
zawřjti, zamykati, zamknauti ; pupulas, die Augen flies
fen, zamhauřiti oči; aditum, den Zugang, p?jstup zata-
rasiti ; aures, uii zacpáwati, zacpati, zahrážeti, zahra-
dití; 2) einfließen, y. B. urbem operibus, mit Schanzwer⸗
ten umgeben, obhdnéti, obehnati, obkůjčiti, ohraditi ; 3)
fhließen, enden, zawjrati, dokondwati, doděláwati, kon-
&iti, skončowati,skončiti, dokonati, dodélati, zawrjti;
epistolam, dopisowati, dopsati list. :

Claustrum, 2. n. 1) ein Schloß, an ber Thür, zdmek; ber Seget,
zdwora;aud jeder Drt, durch ben ein Land wider ben Einfall ber Bein:
be gebedt. ift, e& mögen Gchanzeh, Zeftungen, oder enge Pälle fern:
der Otlüffel jw einem Sande, kdjč z 2) Behättni für wilde Sbiere,
klec.

Clansüla, 1.f. ber Schluß, das Ende, zuwjrka, konec, a. B. epistolae.

Circumclüdo unb Cireumclaudo, si, sum, 3. ríng& herum einfhliefen,
umgeben, kolem zawjrati, zawPjti, obhdneti, obehnati, ohráže-
ti, ohraditi; auro, mit Got einfaffen, do zlata zasazowati, za-
saditi, zlatem obloziti, -

Conclüdo, si, sum, 3. einſchließen, einfperren, verfáliefen, zamykatı,
uzamykati, zamknaufi, zawjrati, u&awjrati, zawPjti, y. B.
sein cellam ; aufammenfaffen, obsahowatı, obsahnautı, y. 88. vi-
tas uno voluihine, in einem Bande; fließen, enden, zawjrafı, za-
tořjti, dokondwati, dokonati, skončiti, z, 88. epistolam, do-
psati; fließen, einen Schluß voraus maden, uzawjrati, zdwěrek
činiti, uzawřjti, Conclüsio, 3. f. 1) Cinfhliegung einer Stadt,
SBlotabe, zaiwFenj, obkljčenj, oblehnutj; 2) Befhluf, Ende, zd-

Claudus : Clava 86
wjrka, konec, y. ©. negotii; 3) Vernunſtſchluß, zdivěrek. De-
min. Conclusiunci'a, 1. f.

Discludo, si, sum, 3. burý Einſchlleßung von einander trennen, o se-
be zawjrati, pro sebe zawřjti; tvennen, obfonberu, rüzniti, od-
‚delowati, deliti, odděliti, . .

Excludo, si, sum, 3. 1) ausfdließen, 3, B. aliquem a portu, zawj-
rati, zawrjti přjstaw před někým ; 2) ausfäließen, wymjtati,
wylucowati, wylaučiti, wyobcowati; abhalten, nepfipausteti,
nepřipustiti k něčemu, 3, B. ab hereditate; abmeifen, odvar-
3lowati, odmrititi, odbyti, odströiti; 3) oculum alicui, einem
ein Auge herausfglagen, oko někomu wyrdžeti, wyraziti, -
anrStiti, wywrci; 4) ausbrüten, wysedati, wysedett, ljhnau-
Ti wyljhnauti ; excludi, ausgebrütet werden, ljhnauti se, wylj-
hnauti se, zljhnauti se, uljhnauti se.

Imelude, si, sum, 3. 1) einfließen, einfperren, xawjrati, zawtjti,
zamykafı, zamknauti ; hineinfügen, einfdliegen, wkladatt, zlo-
Ziti; auro, in Goto foffen, do zlata zasazowati, zasaditi > 2)
verfpersen, verbinbern, zawjrati, zawřjti, zamezowati, zamezi-
dě, zahrdieti, zahraditi, 3. ©. viam. Inclusio,'3. f, Ginfdließung,
Ginfperrung, aawřetj, zamknutj.

Intercludo, si, sum, 3. verfperren, verhindern, 3. B. aliquem. via oben
alicui viam, zawjrati, zawfjfi, zamezowati, zameziti, zaska-
kowati, zaskotiti, zabranowak, zabrdniti, xatdhnauti, pře-
irhnaufi, zastaupiti, zabawiti někomu cestu; alicui fugam,
jemanden an ber Bludt Hindern, medati někomu utéci; spiritum,

Intercinsio, 3. f. die Verfperrumg, 3. (B. animge, Hemmung be
Xtbrmt, zafagenj, ugitj dechu, zagiknutj. .

Occludo, xi, sum, 3. verfäließen, zufblíefen, zawjrati, zuzawjrati,
uzawřjti, uzamykatı, zamknauti, 4, B. aedes ; aures, bie Ohren
verfäließen, us zacpdwatt, zacpati.

Praecludo, si, sum, 3. verfcliegen, 3. B. portas, bie Thöre, zawjrati
brány ; iter, zasekdwati, zasekati, zatarasiti, zameziti Cestu.
Fraeclusio agnarum, bie Berfperrung ber Gewäller, 100d zarazenj.

Recludo, si, sum, 3. auffdliegen, öffnen, ofwjratt, otewřjti, odmy-
kati, odemknauti, odhraditi; tellurem, bie Grbe auflodern, ky-
priti, zkypřiti zemí; aud betannt maden, entbeden, gewiti, wy-
Beiwiti, Wyzraditi.

Secludo, si, sum, 3. abfonbern, bei Cite ſchaffen, odlučowati, od-
lauciti, stranau ddivati, dáti, odstraniti; entfernen, wzdalo- —
wati, wzddliti, .

Claudus, a, um, 1) lahm, binfenb, chromý, kulhawy ; 2)
mangelhaft, chybný, wadny; naves claudae, ſchadhafte
Schiffe, deren Ruber verborben find, lodi. porauchané,

Glaudico, avi, atum, 1. 1) lahm ſeyn, hinten, chromatt, kulhati,
na nohu napadati; '2) mangelhaft feyn, kulhati, chybný, ta-
dný býti. Claudicatio, 3. f. das $infen, kulhidnj. B H

Ciiva, 1. f. 1) eine Keule, palice, kyg ; auch der Stod, hůl,

mor. palice; 2) bad Rappier, konějř. — .

86 ^ Glavichordium Cirno

+ ClavIchordium, 2. n, baš Glavier, klawjr,

Clavis, 8. f. ber Schlüffel, kljč; das Schloß, zdmek; cla-
vem obducere, ben Riegel vorfdjieben, na záworudáwatě,
na zdworku dáti. :

Clavicilae, arum, f, bie Güóelden, womit fij ble Weinreben an

ben Citüten anhalten, kličky, úponky, -

Conclàve, is, n. ein Zimmer, pokogjk, sipětnice ; aud ein Stall, chädıo.

" Clavus, 2. rg. 1) ein Nagel, Ařeb, hrebjk; 2) der nagelförmige
Griff am Steuerguder unb das Steuerruder feibft, opačina; balye
das Regiment, zprdwa; sedere ad elavum regni, ein Rei)
tegiren, zpráwu držeti, wisti nad krälowstwjm ; 3)
der Qurpurftreif, Sarlatowd zdsada ; es gab (inen. breiten
(latus) für bie Rathsherrn nnd einen ſchmalen (angustus) für
die Ritter, welchen fie an der Tunica trugen.

Clavůlus, i, m. ein Rägelgen, Arebjöek; eine Smede, cwok, cixoček,

Clemens, tis, gelinde, fanft, gemad), gemny, tichý ; befonder& yon
Menfchen, gelinde, fanftmüthig, glimpflih, gnádig im Bergee
ben, gemny, tichý, mjrný, měkký, milostiwy ; große
mütbig, welikomysiny. Clementer, Adv, gemně, mjrně,
milostiwé, welikomyslně.

Clementia, 1. f. bie Ganftmutý, fichost, mjrnost; Gnabe tm Berges
ben, milostiwost.

Inclenens, tis, ungnábig, unglimyftič, rauf, ffreng, ber niáf gern vers
zeiht, nemilostůvý, tiurch. přjsný,krutý. Inclementer, Adv. ne-
milostiwě, bez nulosti. Inclementia, 1. £, das harte Betragen, wenn
man nicht gern verzeibt, bie Härte eines Menſchen, nemiostiwost, twr-
dost ; Graufamteit, krutost ; coeli, aufer Himmel, přjkré podnebj.

Olépo, psi, psum, 3. ftehlen, krásti, ukrasti; if nicht febr
gemöhnlich, = .

Clepsydra, 1. f. eine Vaſſeruhr, wodn; hodinky ; eine Sanduhr, sy-
paci hodinky ; bergieiden in Rom gewöhnlih war. Sie gie fo,
weil dad Waſſer oder ber Sand nad unb nad) auf eine unvermerčte
Art aus einem Gefäß in ein unten flehendes Beden flof, wo bie Stuns
den bezeichnet waren.

Cliens, tis, m. einer, ber unter dem Schutze eines mãchtigeren oder eines
Patrons fteht, ein Client, Schägling, swěřenec, připowěze-.
nec, přikázanec. - uu

Glientzla, 1; f. 1) ber Suftanb eines Glienten, bie Gtlentidjoft, swěře-
nectwj, připowězenost, pFikázanost; 2) bet Sáug, ben ein Pas
tron feinem Glienten leiften mußte, ockrana ; in clientelam alicu-

. jus se conferre, fi) in Semanbě Schut begeben, w něčj ochranu

dáwati se, dáti se; 3) Clientelae, arum, die Glienten, swere-
nectwo, swěřehci. ,

Clrno, avi, atum, 1. beugen, neigen, shýbati, ohybati, se-

hnaufi, ohnauti; ift nit mehr gebräuchlich.

Cirtellae Clivus 87

Acclino, avi, atum, 1. se acclinare ad — fi hinneigen, nachylowati
se, přichýliti se, nachfliti se, nahybati se, nahnauti se, při-
Anauti se, klonıti se, nakloniti se k něčemu; ſich anlehnen an
etwas, kldsti se, položiti se, léhati, spoléhati, spolehnauti,
podpjrati se, podepřjti se na něco.

Acolinis, e, angelehnt, spolehly, podepřený, 4. ©. parieti, an bie

N Band, na zeď; geneigt, chylný, náchylný, přjchylný, nachy-
ený, nakloněný.

Declino, avi, atum, 1. 1) etwas ablenken, odchýleti, odchylowati,
odehnauti, odwoditi, odwésti, odwrátiti ; aud fid) wohin lenfen,
dáwati se, dáti se, obraceti se, obratiti se; 2) abweiden, z. ®.
de via, uhybati se, uhnauti se, ušinauti se, uchýlili se, dá-
ti se zcesťy; 3) vermeiden, wyhýbati se, wyhnautt se něčemu,
ioarowati se, wystřjhati se, chrániti se něčeho, j. B. centen-
tiones, Declinátio, 3. f. das Beugen einer Sade, ohýbání; Ablens
Sung, Abweichung, 3. B. vom geraben Wege, uhnutj, usinutj ; Vers
meibung, 3. B. periouli, wyhýddnj se, wyhnutj se, warowanj
se, wysttjhdnj se, chránenj se nebezpetenstwj.

Inclino, avi, atum, 1. 1) neigen, chyliti, nachylowati, nachyliti,
nahybowati, nahybati, nahnauti, shybati, sehnauti, naklo-
Aowati, kloniti, sklánětí, skloniti; fortuna se inolinat, tà
Süd neiget fi, b. 6. ändert fih, Stestj chýlj seku konci, gest
ma náklonku ; aud) ohne se heißt es oft fid neigen; 2) inclinare
culpam in aliquem, bie Schuld auf Jemand fdieben, swadetr, swé-
sti, strkati, ströiti winu na někoko; 8) geneigt feyn, z. iB. ani-
mus inclinat, duch se nakloňuge, nakloněn, náchylen gest;
acies inclinatur, das Peer fängt an zu meiden, wogsko na zwra-
tu, na ndklonku gest; k autěku se chylj, se strogj. Inclina.
tio, 3. f. bie Steigung, der Hang, ndklonnost; temporis, die Xens
derung in ben Berhältniffen, změna Casu; voluntatis, Suncigung,
náchylnost, přichylnost, laskawost.

lino, avi, atum, 1. zurüdneigen, zurüdbeugen, nazad chýliti, na-
Aybati, nahnauti, nachýliti; anlepnen, Podpjrati, podepřjti,
klásti, poloiiti; caput. Reclinis, e, zurüdgebogen, nazad na-
hnutý ; angelehnt, podepřený, spoložený, spolehlý.

Cirtellae, arum, f. ein Saumfattel, saumarnj sedlo; bovi

imponere clitellas, einem etwas auftragen, das fid) nicht für
ihn (didt, na swjni sedlo klásti

Clrvus, 2.m.ein Hügel,pahor,pahörek ; eine Anhöhe, wyšina.

Clivosus, a, um, fiigelig, voller ‚Hügel, pahornatý, pahorčitý, ko-

owity.

Ad divis, e, und Acclivus, a, um, bergan, odwýšný ; aditus leni-
ter acclivis, ein Zugang, ber nah und nad berganmertě geht, při-
stup nenáhle obwy3ny. Acclivitas, atis, f. berganwerts gehende
Yöhe, obwýšnost. ji : ua

Declivis, e, berguntergehent, abſchuſſig, položit, sklonitý, spádný,
spáditý. Declivitas, 3. f. berguntergehenbe Sage, položitost, sklo-
mitost, spádnost, spáditost, ürad. ' .

Proclivis, e, geneigt zu etwas, ndchylný, náklonný, 3. B. ad mor-
bum, £ nemoci; auň leiýt zu tQun, snadný; in proclivi est,
es if leicht, snadné gest. -

88 ‚Clöaca Coenum

Clóaoa, 1. f. ein Ganaf, Abzugsgraben für ben Unrath, Gfoafe,
stoka, stok, odpad nečistot, t

Clüáo, 2. unb clüo, 3. genannt werden, slauti; berühmt feyn,
slowütny byti. : :

Inclýtus ober Enolitus, a, um, berühmt, slowůtný, slawný, zna-
menit ; species inclyta, perrlihe Geftatt, výřečná krása.

Clünis, 3. c. ber Hinterbaden, bie ‚Hinterkeule, kýta.

Clýpěus, 2. m. und clypeum, 2. n. ein runder Schild, 3tj£, pu-
kléř, pawSza ; aud ein rundes Bruftbild, kulatý obrázek.

Coaxo, avi, atum, 1. quaden, wie ein Froſch, kwakáti, kwak-
nauti, zakwaknauti, rochotati, škřehotati, zaškře-
hotati, zarochotati. D

Cocoum, 2, n. die Scharlahbeere, zrno šarlatowé ; bie Schar»

, ladfarbe, barwa šarlatowá, Sarlat.

Coccinus und Coccinčus, a, um, fdaríaden, z, B. vestis, ein Schar⸗
lachtleid, raucho Sarlatowe. :

Cochlča, 1. f. eine Schnede, hlemegžď.

Cochleäre und cochlear, aris, n. ein Löffel, Z&jce,

Coelum, aud) caelum, 2. n. der Himmel, nebe; bie Luft, po-
wětřj; ſelbſt das Firmament, obloha ; aud) dad Glima, pod-
nebj, 4, B. mite coelum, gelindes Glima, gemné nebe.
Plur. coeli, orum, m. die Himmel, nebesa.

Coelestis, e, $immtifó, aud) was vom Himmel řómmt, nebeský, z. B.
aqua; gittli$, božský, 4. B. ira. Coelestes unb Coelltes, ims
melsbewohner, nebešřané; bie Götter, bohowe, bozstwo.

Coena, 1. £ die tägliche Hauptmahlzeit bec Römer, welche, nad)
unferer Ur zu rechnen, insgehelm nad) drei Uhr gehalten tbarb, Daš

^ Mittagdeffen, man kanns überhaupt bie Mahlzeit, Tiſch, Effen
überfegen, ob£d, gjdlo, stůl, wečeře ; in coena, inter coenam,
bei Zifhe, při stole, u oběda, při obědě; ad coenam vo-
care, zur Tafel einladen, ke stolu zwäti, na oběd pozwati.

Coenüla, eine Heine Mahlzeit, Meines Iractament, objdek.

Coeno, avi, atum, 1. Mablzeit halten, stolowatz, obedowati, we-
čeřetí ; fpelfen, effen, 3. B. apud aliquem, bei Semanb zu Gafte feun.
Coenätus, a, um, einer, ber gefpeift ober feine Mahlzeit geenbet hat,
nad Tiſche, po stole, Po gjdle, naobedowany, nawetereny.

Coenäcilum. 2, n. das Speifesimmer, obödnice, obědwadlo, teče-
Fadlo; aud das obere Gtodwerk des Haufe, Dadftube, wo bie Ars

men wohnten, kornj swetnitka,

Coenum unb caenum, 4. n. ber Roth, Moraft, bahno.

Obscoenus, a, um, gdrftig, ošklivý; unfläthig, hnusny ; unzüchtig,
oplzlý. Obscoenitos, 3. f, bat Garftige,. Anusnost, oXkliwost ;
verborum, füftide Worte, hnusná slowa, oplzlé řeči.

Coept - ] Cdlo 89

Ooepi, Verb. defect. id) habe angefangen, začal gsem, počal.

gsem, i. ®. clamare, začal gsem křičeti, dal gsem se
do křiku. Inf. ooepisse, začjnati, počjnati, začjti, po-
čjti něco, ddwati se, dáti se do něčeho. m
Coeptus, a, um, angefangen, potat, xataty ; man fagt au eoep-
tw sum ſtati coepi, wenn ein Infin. pass. folgt, j B. domus
wepta est aedificari, man fing an das Haus zu bauen, dám počal
se stavěti. Coeptum, 2. n, und Coeptus, 4, m, dad SBornebmen,
Unternehmen, po?jndn], pfedsewzetj ; Anfang siner Sache, počátek,
Coepto, avi, atum, 1. anfangen, počjnati, zatjnati něco; ddwati
se do něčeho, aliquid.

Cohors, tis, f. eine Goborte, kohorta ; das ijt der zehnte Thell eines
«ien; cohors praetoria, bie Leibwache des römifchen Feld⸗
bern, Ziwotnj strdž wüdeowe ; aud jede Menge Menfchen,
zdstup, y. B. amicorum,

Coláphus, 2. m. ein Badenftreih, poliček, sdšigek, pohla-
wek; gravis, eine derbe, hodný ; colephum alicui infrin-
gere, einem eine Maulfchelle geben, poliček, pohlawek
dáti někomu ; po ljei bjti; poličkowati, pohlawkowati $
po hubě ljsknauti někoho. au ,

Collis, 3. m. ein ‚Hügel, chlum, chlaumek, wršek.

Collinus, a, um, auf dem Hügel madfenb, chlumnj, 3. B, herbs,

Collum, 2. n. ber Hals, krk; invadere in collum alicui, eí«

ntm um ben Hal fallen, ipn umhalfen, padati na šjgi, pad-
nauti okolo krku nékomu; aud ber Hals einer Flaſche,
hrdlo, hrdžlko. .
Buccolle, avi, atum, 1, auf ble Achfeln nehmen, ſich aufhalfen, na krk
bráti, wzjti. .
Colljbus, 2. m, das Aufgeld, bm Gelbverwechſeln, nddawek,

Golum, 2, n. ber Ceibforb, Seihgefäß, Durchſchlag, cedidlo,
cednjk, cezdk, cedidko. t

Colo, avi, atum, 1, ſeihen, durdfeihen, 3. B. Honig, cedit?, procedi-
ti. Percolo, avi, atum, 1. buchfeihen, procezowati, přecezowa-
ti, procediti, pFecediti. E

lo, colui, cultum, 3. 1) bearbeiten, bauen, anbauen, wzd2-
Iuwati, obděláwati, obdělati, 3, B. terram, adern, ora-
ti, rolj dělati; ad agros colendos, zum Feldbau, k orbě;
mentem colere, feinen Verſtand bearbeiten, rozum wzd2-
láwati, wzdelati ; 2) ehren, hochſchätzen, ctjti, 4.8. Deum;
virtutem, ctnosti slaužiti; 3) beobadıten, zachowdwati,
zachowati, wykondwati, konati, držeti, zastdwati,

+8. officium, feine Pfliht, powinnost swau; hleděti,

90 Cölor . Cölor

šetřiti, y. ©. leges, zdkonfiw ; 4) bewohnen, z. B. urbem,
aedes, obj wati město, düm ; by wati, bydleti,bytowati,
prebywati, züstdwati w městě, w domě.

Gultüra, 1, f. bie Bearbeitung, z. B. bed Feldes, tes Verftandes, wzde-
ddwánj, wzdelanj; bie Pflege, Wartung, Aledenj, wyhljženj.
Cultor, oris, m. ein Bebauer, wzdělawač, wzdelatel ; ultor ter-

gae, ein Landmann, ro/njk; ein Bewohner, Ginmobner, obywatel ;

Berehrer, ctitel. Coltrix, icis, die Bearbeiterin, wzdělawatelky-

ně wohnerin, obywatelkyně ; Berehrerin, ctitelkyně,

m. die Bearbeitung, Pflegung, Abwartung, wwzdeldn], 6. B.
ie Bildung ber Seele; Pflege, 3. B. des Biehes, hledenj,
chowánj, wyhljtenj; bie Wartung, oSeffenj, pestowdnj ; ber Xn»
juo, Šaty, oblek ; die Tracht, Kleibungsart, krog ; Lebensart, ži-
wnost ; Berehrung, cta, pocta, čest, úcta; alicui cultum tribu-
ere, ihm feine Verehrung begeigen, wzddwati ctu, poctu. Cultio,
8, f. 3. B. ogri, ber Xderbou, deldnj rolj, wyhljkenj polj, orba.

Oolönus, 2. m. ein Sandmann, rolnjk, sedlák, polní hospodář ;
beſonders ein Gelonift, osadnjk, nowý osadnjk. Colonia, 1. f. eis
ne Gotonie, b, i. bie an einen Ort Hingefhidten Einwohner, osadnj-
Ci j ober biefer angebaute ober neubevělterte Ort, die pflanjftabt, osada.

Accolo, colui, cultam, 3. daneben eder dabei wohnen, bydleti, pře-
býwaty, |. B. viam, am Wege, u Cesty ; fluvium, fid) anbauen an
bem Bluße, osazowatı se, osaditi se u řeky. Acočla, 1, m. ber
Anwohner, Nachbar, saused; aocolae Rheni, sausednj obywate-
dowé Rýna; accola fluvii, přjřečák f silvae, přilesák, .

"Circumcolo, colui, cultum, 3. herummohnen ober bewohnen, bydleti
kolem, přebýwati wůkol něčeho, ;. 88. sinum.

Excole, colui, cultum, 3. bearbeiten, verfeinern, bilden, wzdeldwati,
wzdeélati, cwičiti, wycwičiti, Slechtiti; ušlechtiti, y. B. ani-
anum doctrina.

Incolo, colui, cultum, 3. bewohnen, obywati, 4. B. aedes, dům;
wohnen, 5. B. in aedibus, bydleti, prebywati, zůstámwati, by-
watı w dame. Incěla, 1. m. ber Ginmopner, obywatel; aud) Lands
mann, kragan,

Incultus, e, um, unbearbeitet, neobdelany, newzdělaný, diwoky;
ungefmüdt, unbebaut, zapustlý, zpustlý, pustý ; unbewohnt, wüs
fte, neobýwaný, pustý ; unge[jmüdt, syrowý, neúprawný, ne-
upraweny, neozdobny.

Inquilinus, 2. m. ein Miethmann, ber in einem fremben Haufe wohnt;
podruh, nágemnjk, .

Percolo, colui, cultum, 3. febr ehren, welice ctjti, 4. B. patrem,

Praecultus, a, um, fehe gefhmüdt, welice ozdobený, uilechtény,,
3. 88. animus.

Recolo, colui, cultum, 3, von neuem bearbeiten, wieder bauen, znotwa
wzdeldwati, zase obdeldwati, 4. B. terram ; wieberherfiellen, ers
neuern, 3. B. meinoriam rei, ba$ Xnbenfen einer Sade, památku
něčeho obnowowati, obnowiti; recolere studia, das Gtubiren

wieder vornehmen, na uměnj zase odduwati se, oddati se,
Color, Oris, m. 1) die Farbe, barwa; 2) die Gefihtsfarbe,
plel, (gen.i); 3) Beſchaffenheit, způsob; 4) ein fdyinbae
ver Vorwand, barwa.

Colossus Comes 91

Colšro, avi, atmn, färben, barıwiti, obarwiti. Colorätus, 8, um,
Satbe patent, barewny ; geihminkt, djčený. ]

Concolor, aris, „4dj. gleihfärbig, von einerlei garbe, stegnobarewny,
gednobarewny, stegné, gedné barwy, ň

Decolor, oris, maš bie gatbe verloren hat, verſchoſſen, blaf, entftellt,
toybledlý, mor, wyrudlý, zrudlý ; daher unfdeinbar, nezhěj-
dný, neühledny ; $áflid, nehezký, šeredný.

Discolor, čris, von verfhiebener Farbe, rüznobarewny, giné bar-
wy, ginobarewny ; aud verfhieden, nestezny, rozličný.
Multicolor, öris, nielfärbig, kolikerobarewný, patrý, peřestý.

Versicolor, čris, bunt, ſchiilernd, m?nawy.
Olossus, 2. m. der Kolof, eine riefenmäßige Statue, weli-
čizná socha, kolos. Mi .
Caläber, bri, m. unb colubra, 1, f. eine Schlange, užowka,
had.

Cölumba, 1. f, bie Taube, holubice. Columbus, 2, m. der
Sauber, holub.

Oolumbinus, a, um, von Tauben, Aoludj, 3, ©. ovum; pulli co-
lumbini, junge Zauben, kolaubata, holaubátka,

" Columbaritmn, 2. n. ein Taubenhaus, Zaubenfýlag, kolubnjk, kotec,

banz holubj.

Cělůmen, inis, n. ber Balken, ber dem Giebel des Hauſes träge,
Sitagbalfen, trdm, "krokewnice, mor. pozednice; ay Me
Sperfon, auf bec ba Wohl Anderer.berußt, z. B, columen familiae,
bie Stüge der Familie, slaup, podpora rodu; auch rei-
publicae; aud; ba8 Dad) febft, krow, střecha.

Columna, 1. f. eine &äule, Pfeiler, slaup, piljr. Demin. Columel-
Ja, 1. £ ein Guten, slaupek, slaupeček ; Pfeiler, piljFek.
Colämis und Incoliimis, e, gefunb, unverlegt, wohlbehalten, unverfehrt,
raw, celý, uchowaly‘, zachowaný, bez úrazu, beze škody.
Incolumitas, atis, f, ber unverlegte Zuftand, wenn man nit verlegt
wird, bie Rettung, Erhaltung, zdrawj, xachowdnj, uchowalost.

Cilus, 2. m, un) cólus 4. f. ein Spinnroden, kužel.

Cima, 1. f; dad Haar auf bem Kopfe, Haupthaar, wlasy, kštice ;
bei Dichtern aud) dad Laub der Bäume, Listj.

Comans, tis, unb Comätus, a, um, mit langen Haaren verfehen, bes
$oart, dlauhowlasy, wlasatý ; stella, ein Gomet, wlasatice,
—- ae, m. ein Gomet, wlasatice, ohanice, hwězda wlasatd,

kométa. . .

Comes, ftis, c. ein Gefährte, Reifegefährte, Begleiter, towarys,
druh, prüwodce, průwoděj; bel den Neueren, ein Graf,
hrabě; aud eine Gefährtin, průwodďkyně, druže, družka.

Camřtor, atus sum, 1. begleiten, prowoditi, prowdzeti, wypro-
woditi,s někým choditi, gjti. Comitätus, 4. m, Begleitung,
Bieifegefeüfdyaft, Gefolge, průwod, towaryšstwo, družina, ko-
aonstwo, koňstwo. Comitatus, a, um, begleitet, prowdzený,

9 Comis | Conoflfum

doprowázený, sprowázený, Incomitätus, e, um, unbegleičet,
sprowázený, bez towaryšstwa, bez komonstwa, sám a sd!

Comis, e, freundlih, přjwětiwý, wljdny ; liebreid), Lask
wy ; gefällig, willig Andern zu blenen, ochotný,

ComYter, Adv. pFjwetiwe, přátelsky, laskawě, ochotně.

Comitas, ätis, f. bie Breundliáteit, přiivětůvost, wljdnost, Laska-|
wost ; Gefäligteit, Willigkeit, ochotnöst, ochota. !

Comissor, atus sum, 1. f&hmaufen, faufen, ſchwaͤrmen, befon
ders nad dem Eſſen, hodowati, Xráti, heyriti.

Qomissétio, 3. f. eine fotdje Schmauſerel ober Sauferei, heyFen] ; Abend»
ſchmaus, wedernj hodowanky. Comissätor 3, m. ein Radtfýmau
fer, noční hodowdnkar,

Cómo, comsi, comtum, 8. zurecht maden, fhmůďen, zieren,
„pořádati, uspořádati, uprawowati, uprawiti, zdobiti,
ozdobiti; capilli comti, frifirte Haare, uprawené, napá-

, len&, strogené wlasy.

Incomtus, a, um, ungefámüdt, nezdobny, neozdobný, nespořdda-

ný, s. 88. oratio incomta; capilli incomti, ungefümmte oder unfcis

fite Qaare, nečesané, neupraiwené wlasy.

"E
Compedia, 1. f, bie Gomóbie, ein luſtiges Schaufpiel, Luſtſpiel,

weseld hra, weselohra,

Comoedus, i, m. ein Schauſpieler (n ber Goměbie, weseloherec,

Com leus, a, um, mag zur Gomóbie gehört, weselohernj ; Iuftig, wese-
Lf, směšný, 4. B. verba; počta comicus, ein euftfpielbidter, spi-
sowatel weselých her. Comice, Adv. tomijó, směšně,

Compitum, 2. n. ein Kreuzweg, krjänd cesta ; ein Scheibe:
weg, rozcestj. .

Compitälis, e, auf ben Kreuzwegen befinblid, rozcestnj, 3. 88. lares,
bie Schuggötter, welche bort ftanben; bater Compitalia, scil. solen-
nio, ein Schaufpielfeft zu Ehren biefer @ötter; Ary bohům rozct-
stnjm slawené, ‘

Concha, 1, f. die Mufcgel, ml2, mušle; aud bie Schale, sko-
řápka, skořepina.

Conchylíum, 2. n. ein Gdaltbier, skořepnatý žůvočich ; befonberd
bie Purpurfchnede, hlemegžď šarlatowý ; bie Yurpurfarbe, darlat.
Conchyliätus, a, um, purpura, 3, B, vestis conchyliata, ein ur»
purkteid, raucho Jarlatowé.

Concilium, 2. n. eine Verfammlung, Sufammentunft, shro-
mážděnj, sněm; aud Vereinigung, $Berbinbung, spogenj.

Concilio, avi, atum, 1. 1) vereinigen, dohromady swädeti, swesti,
spogowati, sgednocowati, sgednotiti, spogiti, 4. 18. hominesi
2) verfaffen, erwerben, à. B. sibi favorem, zgedndwati, zgedna-
Ti, zgjskáwatt, zejskati, zpüsobiti sobě přjzeň; sibi odium,
to nendwist uwoditi s deti. se, uwéstit se, ddti se, nendwist

sobě zpüsobiti, Concilištio, 3. f. bie Wereinigung, sgednocenj,
spogenj, 3. ©. generis humani;bie Grwerbung, zsjskdnj ; Otif;
tung, učiněný, uzawřenj; y B. amicitiae. Conciliator, 8, m. det

Condfo Consul 95

Stifter, Urheber, pfiwod, püsobce, příčina; ; muptiarum, nd-
mmluoce, námluwtj, ssnubce. Conciliatrix, Icis, f. und Conci-
atricůla, 1. f. die Vereinigesin, Greunb(dofteftifterin swaděčka,
swodicka.

Beconcilio, avi, atum, 1. wieder vereinigen, verföhnen, udobřowati,
udobřiti, smjřů ij zase srownati, porownati, wo mjr, we swor-
most uwesti; animum patris rori, ben Water mit ber Schweſter
*erfóbnen, otce se sestrau smjritt; wieber erwerben, zase zgedna-
ti, opět zgjskati něco, zase nagjti, gogiti něčeho, z. B. gra-
tiam, Freundſchaft; mieberherfieilen, o; Me wratiti, nawrdti-
ti, zase pfinesti, zgednati, způs . 18. patem ; pace re-
conciliata, nah —— des Felidens, po nawrdceném
pokogi. Reconciliätio, bie Wiedererwerbung, BWieberperftellung,
mawrdcenj, 4. B. tiae; folglich die Werföhnung, smjřenj,
wdobrenj. Reconciliator, 3. m. Wieberherfteller, zgednatel, způ-
sobitel, 4. B. pacis, ddrce pokoge; aud fann man es überfe&en
burd) Bermittier, Ausföhner, prostPednjk, smjrce, udobritel. NB.
Concilio und Reconcilio werden gern von angenehmen Sachen gebraucht.

Condio, 1vi, ftum, 4. würzen, köreniti, okořeniti; Überhaupt
die Speife ſchmackhaft machen, chutné činiti, chuti dodá-
wati ; sale condire, falzen, soliti, osoliti ; einfalzen, naso-
lowati, nasoliti.

Conditio, 3. f. ba Bürgen, Chmadfaftmaden, kořenění, okořenění,
auprawa, 3. ©. ciborum. Conditor, óris, m. ein Bürger, kořenič,
Condimentum, 2. n. die Würze, koFenj, üprawa, 4. 18. orationis,

Congius, 2. m. ein römifhes Maag flüffiger Dinge von ſechs
Sextariis, b. i. drei Maaß, tři mäsy.

Congiärfum, 2. n. ein Geſchenk, 3. 8. an fammtlige Bürger oder Sol⸗
baten, da jeder etwas davon dekömmt, dar, pocta; Ztinfgeld, pro-
pitek, propitnd, propitné,

Cönor, atus sum, 1. fid) bemühen, snažiti se, wynasnažo-
wati se, pracowati, přičiňowati se, přičiniti se, wy-
nasnaiti se, 4. ©. manibus pedibus ; unternehmen, vere
ſuchen, pokaušeti se, pokusiti se o něco, aliquid; Willens
feyn, hodlati, chtjti; wagen, odwatowati se, odwdžiti
se, pokusiti se, 4. 8. irrumpere ; (id) unterftehen, opowa-
Zowati se, opowážiti se, 4. ®. alios laedere.

Conatus, 4. m. daß ünterriebmen, Bemühung, Úsidj, usilowdnj, sna-
ha, snažnost, přičiněnj, wynasnaženj ; conatum capere, einen
Berfuh maden, pokus učiniti, pokusifi se. Conata, örum, n.
die Unternepmungen, předsewzetj, podniknutj.

Consul, ülis, m.ein Gonful, konsul. Es gab ihrer zwel; fie waren ble
vecuchmſten obrigkritlichen Perfonen. Sie ließen den Senat zuſammentu⸗
feu, prüfibicten darin, trugen die Staatsſachen darin vor, fammelten dle
Stimmen der Ratheherrn und vollzogen bie Sqlüſſe bed Senats ; wenn
fe ansgiengen, fo giengen vor ihnen zwölf Lictoren, jeder mit einem
Bündel Stöde einzeln vorher. Iht Amt dauerte nus ein Jahr.

94 Consülo Consůlo

Consulätus, 4. m. das Gonfalat oder bas Amt eines (Sonfutě, koresul-
stwj, auřad konsulsky.

Consularis, e, ben Gonful ober bie Gonfuln betreffend, Konsulnj, konsul-
ský ; provincia consularis, eine Srovinj, wohin ein gemefener Gons
fut mit einet Acmee gefidt wurde, Ronsulnj, konsulskd kragina.
Consuläris, 3. Subst. heißt ein gewefener Gonful, býwalý konsul.
Consalàríter, Adv. wie es fid) für einen Genfutn ſchiet, po kon-
sulsku, gako konsul. t

Proconsul, lis, m. ein profonfut, baš ft, ber nad; geenbigtem Gonfalat
in einer größeren Provinz ald fanboogt mit einer Armee fid befand,
prokonsul..

Consülo, sului, sultum, 8. 1) zu State ziehen, um Rath
fragen, aliquem, raditi se, poraditi se někoho; radu
bráti, rady žádati od někoho, na radu bráti někoho,
na radu gjti, přigjtik někomu; 2) forgen, pečowati,
péči mjti, starati se, postaratt se, 3. B. suae saluti, für
fein Beftes, o sw! dobré; sibi bene, male consulere, fid)
gut, fchlecht berathen, dobře, zle se potdzati; in aliquem,
gegen jemond verfahren, s někým nakládati, zacházeti;
3) rem obe. de re, überlegen etwas, Wiberlegung anftellen
über etwas, rozwaiowati, uwažowati něco; 4) aequi
bonique consulere, für lieb nehmen, w dobré obraceti,
za wděk bráti, prig

Consultum, 2. n. y. B. senatus consultum, ein gefafter Schluß bed
Senats, uwd£enj, snešenj, usnešenj rady ; eine Berorbnung, na-
řjzenj. . d

Consultus, a, um, erfahren, gefáidt in einer Safe, zběhlý, maudrý,
rozumný, radny w něčem, j. ®. juris consultus, ein Sedtécts

fabrener, Juriſt, 10 prdwjch zběhlý, prawnjk ; aud fagt mau

jure consultus. Consulto und Consulte, Adv. mit Uiberlegung,
s rozmyslem, s uwdzenjm ; mit Borfag, schwälne, naschwdl,
3. B. facere aliquid,

Consultor, 3. m. der um Rath fragt, rady Zddostiwy ; aud ein Stats
geber, rddce, raditel, poradce.

Consulto, avi, atum, 1. becatofátagen, rathſchlagen, Überlegen, roko-
watt, raditi se ; potaz držeti, mjti o něco; radu drieti nad
něčjm, rem ober dere, Consultätio, 3. f. Uíberlegung, Beratds
fólagung, rokowänj, potaz, rada; nulla hic consultatio est, hier
braudt e$ feine uiberlegung, netřeba tu Zddného rozmýšlenj.

Incönsultus, a, um, eigentlid nit befragt, netdzany ; aud) unbedaáte
fam, nepotdzany, nerozmyslný, neopatrný, nemaudry, y ©
homo. Inconsulte, „4dv. inbebatfam, nepotdzan?, meopatrné,

; nerozmyslně, bez rozmyslu.

Constltum, 2. n. 1) ber Rath, ben man giebt, rada, ol. swěř, (gen.
porada; re et comailio, mit Rath und Sat, s/owem (radau) i
skutkem ; 2) Uibectegung, Berathfhlagung potaz,rada; consilium
inire, tfiberiegung anftellen, 20 poťaz gjti, wcházeti, gjti, potaz
drieti, mjti; habito consilio, na gehaltener Berathfálagung, po

Copia 95

driané radě; 3) ber Ratbfälag, Kathſchtuß, ulo£enj, rada; Dei
consitio, naj dem Nathfyluffe Gottes, uložením bozjm; 4) bie Abe
fibt, &mysi ; 5) ein kluger, Liftiger Ginfall, Xnfátag, obmysl ; ugs
felt, Ginfiht, opatrnost, rozum, nahlednutj; consilium capere,
einen Gntfáluf faffen, umjniti sobě; 6) eine Berfammlung von Rene

den, 3. B. brà Senats, der Richter, shromdidenj, ruda,
Consiliaríus, 2. m. ein Rathgeber, rádce, rada, raditel.
Consilior, atus sum, 1. Rath geben, radıtı, radu dáwati, poradi-

iberlegen, berathfälagen, rokowati, radu dreti, raditi se
Consiliátor, 3. m. ein Ratgeber, rádce. —
Contra, 1) Adv. hingegen, dagegen, dawider, proti tomu,
naproti tomu, na odpor, j. B. dicere; anders, umgekehrt,
na opak; gegenüber, naproti; hinmicberum, za to, zase;
2) Praepos. wider oder gegen, z. B. contra legem, gegen bad
Geſetz, proti zákonu; aud) gegenüber, proti, naproti něče-
mu; contraaliguem consistere, (id) einem gegenüber ftel=
len, postawiti se proti někomu. .
GonträrYus, a, um, zumiběr, entgegen, odporný, na odpor stogjcj,
protůvný; naturae contrarium, ber Statut entgegen, proti při-
TOzenj ; gegenüber befindlih, protěgšj ; medjelfeitig, společný, od-
měnný; econtrario, Adv. hingegen, naopak, naproti tomus
Contrarie, vs auf eine gegenfeitige, andere Art, zase, gůným
způsobem, ginak.
Contus, 2. m. eine Stange, bidlo; Ruberjtange ber Schiffer,
tlauk; eine Site, kopj, pjka. :
M rod sum, 1. forfden von Semanben, fragen, ptdti se někoho z
fetten, : ]
Perconfor, atus sum, 1. forſchen, fragen ſich erfunbigen, ex aliquo
aliquid, poptáwati se, ptdti se, wyptdwati se někoho na ně-
€0; auá aliquem de re, bei Semanben fid) erfunbigen nad ets
was, ptáti se, zeptati se někoho na něco, Percontätio, 3. f.
Felda Radfragen, Grfunbigung, poptdwdnj, wyptdwdnj, ptanj.
B. Biete (reiben aud) Percunctor, Percunctátio ; fieje Cunctor,
Cónus, 2. m. der Kegel, kegelförmige Sigur, kužel, homole.
Cöpla 1. £. 1) eine Menge, hognost, dostatek, množstwj,
sjla, moc, mnoho; Vorrath, zásoba; copiam frumenti
facere, mit Getreide verforgen, obiljm zdsobowati, zdso-.
biti, qw obilj zásobu učiniti; aud bie Gelegenheit zu etwas;
slicai dare copiam rei, einem Gelegenheit wozu verſchaffen,
přiležitost, přjstup dáti, propůgčiti, poskytnauti, udě.
liti k něčemu; copia est mihi, id fann, Ize mi, mohu,
smjm; 3) copia dicendi, bie Rednergabe, dar wýmluw-
ností; 4) copiae, arum, f. dad Kriegäheer, bie Zruppen,
wog, wogsko, branný, wdleóny lid; oud dad Vermögen,
der Wohlftand, zdsobnost, zámožnost, mohowitost.

96 Copůla . M

Copiösus, a, um, mit einer Menge augefüllt, zablreich, hosný z urbs
— eine volkceihe Stadt, lidné, lidnaté, hlučné Kr zeit,
bohatý; wortreid, slowný, bohatý na slowa. Copiose, Adv.
in Denge, teihlih, hogn?, bohat? ; weitläuftig, obšjrně, z. B. loqui.

Copüla, 1. f. ein Band oder Riemen, memit etwas Jufammengebuns
bm wit, spona, Uwazek ; bei Hunden, eine Kuppel, swiürky ;
auch das Band, swazek, 4. B. bec Fteundſchaft.

Copulo, avi, atum, 1. zufammenfniipfen, vereinigen, spjnati, sepnau-
ti, wázati, swdzati, spogowati, spogiti, b Inocowati, sge-
dnotiti, 3. B. honestatem cum voluptate, Copulátlo, 3. f. bie
Verbindung, Werknüpfung, Vereinigung, spogenj, swdzdnj, agedno-
cenj.

Cöquo, coxi, coctum, 3. 1) foden, wařiti, strogiti, uwa-
řiti, s. 8. cibum; 2) baden, péci, upéci; panem ; 8) late-
res coquere, Siegel brennen, tjhly, cjhly pdliti; 4) to
hen, reif madjen, wywdářeti, wywařowati, zralé čini-
ti, učiniti, wywařiti; sol coguit uvas, die Sonne teift
die Trauben, slunce wywdřj hrozny ; 5) verbauen, zdžj-
wati, wařiti, tráwiti, stráwiti, zaziti. .

Cüóquüs unb Cocus, 2. m, ein Koh, kuchař. Coqua, 1. f. eine Kr
din, kuchařka. . t

Cěncoguo, xi, ctam, 3. foden, toařitě, uwařiti; veif maden, wy-
wdreti, wařiti, zralosti ddwati; verbauen, zužjwati, zahíi,
trdwiti, stráwiti; concoquere consilia, Pläne fmieden, Xnfátigt
maden, obmysly kauti, Concoctus, a, um, verbaut, zažitý, strá-
weny. Concoctio, 3. f, Berbauung, zosjwdn, trdwenj, zaitj.

Decoquo, xi, ctum, 3, abřoden, owařomwatt, owdreti, owařiti; eins
tochen iaſſen, swäreti, hodně wywařiti, swariti; au fein Bers

"mögen verthun, mrhati, promrhati. Decootor, oris, m. ein Ber
fómenter, mrhač.

Excoguo, xi, ctum, 3. auéfoden, wywäteti, argentum,
fómelzen, rozpauSteti, rozpustiti, přehánětí, Cistitt; aud toda,
baden, wařiti, péci, wypékati, wypéci; ſchmelzen, pFepaustiti,
rozpauštětí, rozpustiti, přepustiti.

Percoquo, xi, ctum, 3. durqhlochen, proiwdreti, prowariti; veif mar
den, zralé činiti, wařiti, wywařeti, dowdřeti, dowařiti.

Praecox, čcis, Praecoguis, e und Praecogu
der Zeit reifenb oder Früchte &agenb, ranný, rauči, à. B. pira.

Becoguo, xi, ctum, 3. micber kochen, přewářeti, znowu wahli,
přewařiti ; umfämeljen, přepauštěti, Rrpustitis enses , bit
Schwerter nod) einmal $ácten, meče podruhé Kaliti,

Cor, cordis, n. dad ‚Herz, srdce; auh Herz oder Seele, Gemůth,

srdce, duše, mysl ; est mihi cordi, e liegt mir am ‚Herzen, '

na srdci mně ležj; aud der SBerftanb, rozum. Demint.
Goroůlum, 2, n. das Herzchen, srdíčko.
Cordätus, a, um, verfünbig, Hug, maudrý, rozumný, opatrný. .
Concors, dis, einträdtig, einig, sworny, gednomysiny. Concordit,
1. f. Gintragt, swornost, gednota, gedna mysl, gedna wile.

, um, frühzeitig, vor

Córam 4 . Cürium 97

Coneordtter, Adv. mvorně. Concordo, avi, atum, 1. Übereinftims
men, einig feyn, srowndwati se, srownati se, gedné mysli, ge-
dné wůle býti.

Discors, dis, uneinig, nesworn?, rozdwogeny. Discordia, 1. f,
üneinigfeit, neswornost. Discordo, avi, atum, 1. uneinig feyn, ne-

, | srowndwati se, nebýti gedné mysli, y. B. inter se.

Excors, dis, ohne Verfland, dumm, nesmyslný, nerozumný, hlau-
p) ; non est tam excors, ut nesciat, er ift nit fo dumm, bof er
nit wüßte, nenj tak hlaupý, aby newedel. —

. Misericars, dis, mitleibig, barmýergig, Jjfostny, ljtostiwy, útrpný,
milosrdný, in aliquem. Misericordia, 1. f. das Mitleiden, bie Batme
brrifgfeit, útrpnost, ljtostiwost, milosrdj, milosrdenstij ; aut
Mitleidenswürdigteit, Sommer, bjda. Immisericors, dis, unbarm»
bergig, nedtrpny, neljtostný, nemilospdny. Immisericorditer,
Adv. unbarmberzig, nemilosrdně, bez milosrdenstwj, bez ljtosti,

Praecosdia, orum, n. ba6 Set um bas Herz, osrdj; das Herz felbft,
srdce; bie Eingemweide, drob, wnitfnosti,

Becordor, atus sum, 1. fid) erinnern, rei und rem, wzpomjnati 80-
be, wzpomenauti sobě, wzpomněti sobě, rozpomjnatí se, roz-
pomenauti, se na něco; aud bedenken, erwägen, rozsjmati sobě,

srdcí sobě brdti, na mysl příwoditi sobě, rozwažowati
sobě něco, 4. 3B. praeteritorum, bie Vergangenheit, Dýwwalé Časy.
Recordatio, 3. f, die Grinnerung, das Andenken, rozpomjndn], roz-
pomenutj, $. B. temporis praeteriti.
is, bumm, unverfländig, Alaupy, nerozumn); forglos, uns
e&tíam, nepetlw)y, newsjmawy, nedbalý ; träg, fátáfrig, roz-
mařilý, ospalý. SocordYa, 1. f. Dummbeit, Unverftand, lau post,
nerozum ; Sorgioſigkeit, Unadtfamteit, neicSjmawost, nedbalost ;
Zrágheit, Gdláfrigřeit, rozmařilost, ospalost. — . .

Vecors, dis, ohne Berftand, unfinnig, wahnfinnig, 3d/eny, zjl.ny.

Vecordia, 1. f, Unfinnigteit, Wahnfinn, Jalenost, šdlenj, zšjlenost,
Coram, 1) Adv. perjóntid), münblid), vor Augen, gegenwärtig,
osubne, ústně, zgewně, před očima, přitom, u přjtom-
nosti, do očj, před očj, a. ®. coram narrare, můnblid
erzählen, zsewně wyprawowati; cum coram sumus,
da wir per(ónlid) beifammen find, když gsme tak pohro-

madě; 2) Pruepos. vor, in Gegenwart Jemands, před, u

přitomnosti; coram me, vör mir, in meiner Gegenwart, .

přede mnau, w mé p? jtomnosti, před mýma očima.

Corbis, 8. c. ein Korb, koš.
Corbita, 1. f. eine Art Transportſchiff, Laſtſchiff, ndkladnj lodj.
Qirinthus, 2. f. Korinth, eine Stadt im Pelopones (Morcc), Ko-
rint. Corinthius, a, um, korinthiſch, korintsky.
Crium, 2. n. die tide Haut der Thiere, ba6 Fell, Leder, kiZe; die

Rinde, kra, 3.8. der Bäume ; bie Schale, slupina, slupka.

Coriňrius, 2. m. ein 2ederbereiter, Gerber, kofeluh. CorrYgYa, 1. f.
ein Riemen, 3. B. calceamenti, ein ©dupriemen, femen, řemj-
nek u střewjc,

G

96 Copůla . : i

Copičsus, s, wm, mit einer Menge angefilit, zahlrelch, Aogny; urbs

copiosa, eine volkzeihe Stadt, ZidnZ, lidnaté, hlučné město ; teid, |

bohatý; wortceih, slowný, bohatý na slowa. Copiose, Adv.

in Menge, teiglih, hogne, bohatě ; weitläuftig, obšjrně, z. fB. loqui. |

Copůla, 1. f. ein Band oder Riemen, womit etwas zufammengebun»
dm mit, spona, úwazek ; bei Hunden, eine Kuppel, swiürky
aud dad Band, swazek, 4. B. der Freundſchaft.
Copulo, avi, atum, 1. aufammentnüpfen, vereinigen, spjnatt, sepnau-
ti, wázati, swádzati, spogowati, spogiti, sgednocowati, sge-

dnotiti, j. B. honestatem cum voluptate, Copulätio, 3. f. bie |

Verbindung, Verknüpfung, Vereinigung, spogenj, swäzdnj, sgedno-
een). ; croit
Cóguo, coxi, coctum, $, 1) foden, wařiti, strogiti, uwa-

řiti, 4. ©. cibum ; 2) baden, péci, upici; panem; $) late- |

res coquere, Siegel brennen, tjhly, cjhly pdliti; 4) to:
hen, reif maden, wywäreti, wywarowati, zralé čini-
ti, učiniti, wywariti; sol coquit uvas, bie Sonne teift
bie Trauben, slunce wywdřj hrozny ; 5) verbauen, zdžj-
wati, wařiti, tráwiti, stráwiti, zaziti. .

Cüóquas und Cocus, 2. m, ein od, kuchař. Coqua, 1. f. eine 8
din, kůchařka. .

Cěncoguo, xi, ctam, 3. foden, toařitě, uwařití; veif maden, wy-
wdreti, wařiti, zralosti ddwati; verbauen, zuijwati, zažiti,
tráwiti, strawiti;concoquere consilia, Pläne fjmieben, Anferäge
maden, obmysly kauti, Concoctus, a, um, verbaut, zažiťý, strá-
weny, Concoctio, 3. f, Berbauung, za3jwdnj, trdwenj, zažitj.

Decoquo, xi, ctum, 3. ablohen, owarowwati, owdFeti, owariti; eins
tochen laffen, swäreti, hodně wywařiti, swařiti; aud) fein Bers

"mögen verthun, mrhati, promrhati,. Decootor, oris, m. ein Ber
ſchwender, mrhač.

Excoquo, xi, ctum, 3. autfoden, wywäfeti, wywařiti; argentum,

fýmelzen, rozpauštěťí,rozpustiti, přehánětí, Gistiti; aud toe |

baden, wařiží, péci, wypékati, wypeci; fýmelzen, přepauštěti,
rozpauštěti, rozpustiti, přepustiti,

Percoquo, xi, ctum, 3. durqhlochen, prowdrFeti, prowařiti; reif mos
Gen, zralé činiti, wařiti, wywařeti, dowdřeti, dowariti.

Praecox, cis, Praecognis, e und Praecoquus, a, um, frübzeit
der Beit reifend oder Früchte tragenb, raný, raučj, 3. B. pira.

Recogno, xi, ctum, 3. mícber foden, přew dreti, znowu wahli,
přewařiti ; umfhmeljen, přepauštěti, prepustiti; enses, bie
Scqhwerter noh einmal $ácten, meče podruhé 3

vor

é Kaliti,
Cor, cordis, n. dad ‚Herz, srdce; aud Herz oder Seele, Gemüth,
srdce, duše, mysl ; est mihi cordi, e liegt mir am ‚Herzen,

na srdci mně ležj; auch ber SBerítanb, rozum. Demimt. |

Coroülum, 2, n. das Herzchen, srdíčko.
Cordätus, a, um, verfünbig, Hug, maudrý, rozumný, opatrný.
Concors, dis, eintrádtig, einig, sworny, gednomysiny. Concordia,
1. f. Gintraát, swornost, gednota, gedna mysl, gedna wůle.

Cöram , ] Qürtum 97

Comeoräfter, Adv. sivorn®. Concordo, avi, atum, 1. Ubereinftims
men, einig feyn, srowndwati se, srownati se, gedné mysli, ge-
dné wůle býti.

Discors, dis, uneinig, nesworn?, rozďiwogený. Discordia, 1. f,
Uneinigřeit, neswornost. Discordo, avi, atum, 1. img feyn, ne-

„| srownáwati se, nebyti gedné mysli, y. 8. inter se.

Excors, dis, ohne Berfland, dumm, nesmyslný, nerozumný, hlau-
p) ; non est tam excors, ut nesciat, er ift nicht fo dumm, daß er
nit wüßte, nenj tak hlaupý, aby newedel, ©

. Misericars, dis, mitleibig, barmpergig, Zjtoseny, Ijtostiwy, ütrpny,
milosrdný, in aliquem. Mirericordia, 1. f, das Mitieiden, bie Barme
$ergigfeit, áfrpnost, Zjtostiwost, milosrdj, milosrdenstiwj ; aud
Mitteidenswürdigteit, Sommer, bjda. Immisericors, dis, undarıns
vrriig, neütrpny, neljtostný, nemilospdny. Immisericorditer,
Adv. unbarmberjig, nemilosrdně, bez milosrdenstwj, bez ljtosti.

Praecosdia, orum, n. das 9te um bad Herz, osrdj; das Herz felbft,
srdce; bie Gingemeibe, drob, wnitřnosti.

Becordor, atus sum, 1. fid erinnern, rei unb rem, wzpomjnati 504
be, wzpomenauti sobě, wzpomneti sobě, rozpomjnatí se, roz-
porenauti se na něco; aud) bedenken, erwägen, rozgjmati sobě,

srdcí sobě brdti, na mysl phwoditi sobě, roziwažowati
sobě něco, 3. ®. praeteritorum, die Vergangenpeit, Dýmwalé Časy.
Recordštio, 3. f. bie Erinnerung, das Andenken, 7ozpomjnánj, roz-
pomenutj, j. B. temporis praeteriti.
is, dumm, unverfländig, A/aupy, nerozumný; forglos, une
adtfom, nepeöliwf, newšjmawý, nedbalý ; träg, fdláfrig, roz-
mařilý, ospalý. Socordfa, 1. f. Dummbeit, Unverftand, /lau post,
nerozum ; Corglofigfeit, Unadtfamteit, nea awost, nedbalost ;
Zrügbet, Gäläfrigkeit, rozmařlost, ospalost. — . .

Vecors, dis, ohne ®erftand, unfinnig, wahnfinnig, 3dleny, zšjlný.

Vetordia, 1. f, Unfinnigteit, ®ahnfinn, šdlenost, 3dlen], z3jlenost.
Coram, 1) Adv. perfónlih, mündlich, vor Augen, gegenwärtig,
osobně, ústně, zgewn?, před očima, přitom, u přjtom-
nosti, do očj, před očj, 3. B. coram narrare, münblid)
azählen, zsewně wyprawowati; cum coram sumus,
ba wir perfónlid) beifammen find, když gsme tak pohro-

madě; 2) Praepos. vot, in Gegenwart Jemands, před, u

Pijtommosti; coram me, vör mir, in meiner Gegenwart, .

přede mnau, w m! přjtomnosti, před mýma očima.
Corbis, 8. c. ein Korb, koš.

Corbita, 1. f. eine Art Zransportidiff, Laffäiff, ndkladnj lodj.
Crinthus, 2. f. Korinth, eine Stadt im Pelopones (Morca), Ko-

rint. Corinthius, a, um, forinthifd, korintsky.
Corium, 2. n. bie tide Haut der Thiere, das Fell, Leder, kůže; die

Rinde, kra, 3.8. der Bäume; die Schale, slupina, slupka.

Coriárius, 2. m. ein Seberbereiter, Gerber, koZeluh. Corrigia, 1. f.
ein Riemen, 3. B. calceamenti, ein Squhriemen, řemen, řemj-
Wk u stkew;c.

G

98 Cornix 75 Corpus

Cornix, Ycis f. die Krähe, wrána; cornicum oculos configere,
fuge Leute betriegen, Zišku opdliti, zrak někomu wytrjti.
Cornu; 4.1.1) dad orn, roh, 3. B. cornu boum, wolsky
roh; cervorum, bad Geweihe, paroh, roh gelenj ; 2)
ber Flügel, einer Armee, křjdlo ; 3) cornua lunae, vie ‚Hör«
ner des Mondes, rohy mösjee; fluminis, bie Arme eines
Fluſſes, ramena řeky ; 4) die Hörner, zum Blufen, rohy;
Waldhoͤrner, lesnj trauby ; 5) maš heworragt, eine Spitze, roh.

Cornfcülum, 2. n. Demin, ein keines Horn, Hörnden, růžek.

Corneus, a, um, von ‚Horn, rohowy, z rohu, a. $8. rostrum,
rohowy ; auá hornartig, rohowity.

Cornütus und CornYger, a,um, gehörnt, mit Hörnen verfehen, rohaty,
à. 88. taurus,

CornYcen, Ynis, m. ein Hornbläfer, SBalbfornift, frubiroh, trubač
na roh.

Bicornis, e, zweihörnig, dwaurohý; bei Didtern nur gebräuglid.

Cornus, 2. f. der Gorneltirfhbaum, dřjn ; 2) ein Wurffpieß,
ošťjp ; ober vielmehr der Shaft deffeiden, oštěpiště.

Corněus, a, um, vom Gorneltirfhbaum, dFjnowp.

Cöröna, 1. f. 1) ein Kranz, wenec, wenjk ; auh eine Krone,
koruna; 2) die Umzingelung oder Blofabe einer Stadt, kolo;
4 88. urbem corona adoriri ; auf Kreis, Zirkel von Menfchen,
die herumſtehen, kolo.

Coronärlus, d, um, z. B. aurum, Gold ober Geld zu einer golbenen
Krone, zlato na koruny. -

Corolla, 1. f. ein Kränzden, wenelek ; eine Krone, korunka; ttt»
gleihen murbe zuweilen zum Geſchenke gegeben, 3. B. ben Schaufpies
lern, wenn fie Beyfall erhalten hatten.

Corollàrfum, 2, n. ein Geſchent, podar, obdar; Trantgelb, Zulage,
přidawek ; Bugabe, in der Wiſſenſchaft, přjpogek.

Coröno, avi, atum, 1. frängen, befränzen, trónen, wěnčiti, wěncowa-
ti, owěncowati, owentiti, koruno aud) umjingetn ober rings
herum umgeben, obkličowati, obklji

Corpus, öris, n. 1) cin Leib, Körper, tělo ; auch ba& leid) am
Leibe, čělo, tělnatost; corpus. amittere, dad $leifd) verlite
ren, abnehmen, čělo tratiti; spadati se, spadnauti se,
schnauti, hubeněti, zhubeněti ; 2) mehrere Dinge zufammen,
bie ein Ganzes ausmachen, z. B. corpus juris, ein Geſetzbuch,
knjha zákonů; corpus eivitatis, der Staatöförper, der
Staat, občanstwo.

Corpusciilum, 2, n. Demin, ein cirverden, tjlko, těljčko.

Corporčus und Gorporätun, a, um, körperlich, einen Körper habend,
tělesný.

„Corpůlentus, a, um, woptbeteibt, fleifhig, tělnatý.

Bicorpor, óris, zmeileibig, dwaulely. Tricorpor, čris, breileibig,
dřjtelý, o třech teljch ; bei Ditern zu leſen.

Cors Cranium 99

Cors, and chors tmb cohors, tis, f. eine SBermadjung, worin Vieh
gehalten wird, ohrada; bie. Hürde, Schafhürde, owej ohrada, .
polnj stawadlo; mor. salas.

Cortex, icis, m. bie Rinde eines Baumes, kůra; bie Schale, 3.8.
ovi, skordpka; befonders des Korkbaumes, das Pantoffelholy,
kork, dřewo korkowe.

Cortina, 1, f. ein Keffel, befonders zum Färben, kotel bareumj.

Corus, ud caurus, 2, m. Nordweftwind, sewerozdpadnj
wjtr, mokrowjtr.
öruscus, a, um, in zitternder Bewegung, mjhawy; ſchim⸗
mernd, glänzend, blinfenb, z. B. ensis, das blinfende Schwert,
lesknaucj se mec. .

Corusco, avi, atum, 1. 1) fi zudend beivegen, mjhati se; 2) (dims
men, třpytiti se, lesknauti se; 3) fámingen, fdleubern, z, B.
hastam, dpčiti, zutůčeti, zatočiti, mrštiti kopjm.

Corvus, 2. m. ein Rabe, hawran, krkawec.

Cěrýlus und corulus, 2. f. bie Hafelftaude, Zjska.

Corýlětum, 2. m. ein Hafelgebüfd, Zjskowj; Zeitina, Lj3tj.
Cörymbus, 2, m. eine Epheutraube, břečtanowé gahůdky.
Cěrýphaeus, 2. m. ber Vornehmſte oder Anführer einer Sekte,

hlawa, s. 8. philosophorum.

Cos, Gen. cotis, f. ein Stein, kdmen; befonders ein Wetzſtein,
Säeiftin, brus, brausek. . : .

Costa, 1. f. bie Ribbe oder Rippe im Leite, Zebro; naviuín
costae, klecj. . t

Citburnus, 2, m. ber Gotfurn, eine Art Hoher Schuhe, beren fi bie
Trogienfpielee bedienten; )wysoky střewje, kothurn; daher
Fade es zumeilen für bie Tragödie, truchlohra; aud für ben
tragiſchen oder erhabenen Styl, wznešený sloh,

Cothurnätus, a, um, Gotpurnen anfabenb, z kofurnech ; bei Diätern.
Üturnix, Tcis, f. Die Wachtel, křepelka, křepeliče, krepel.
Coxa, 1. f. und coxendix, icis, f. die Hüfte, kyčle, postra-

nice; coxa ranae, eine Frofchkeule, Zabj, skokanj stehenko.

Gribro, čnis, m. bie forni, sršeň; irritare crabrones, in ein
Befpenneft ftechen, zlého ducha drážditi, čerta roz-
drážditi, t

Crambe, es, f. ber Kohl, kapusta; crambe repetita, aufge
wärmte Sade, wéc ohřjwaná, d.h. giž prawend.
t tanium, 2 n. bie Hirnfchale, Zeb, (gen. Ibi), Lebka, moz-

G2

100 Crapäla Credo

Crapüla, 1. f. ber Rauſch, bie Berauſchung, podnapitj, opitj,
opice, sl. mach; crapulam edormire, ben Rauſch ausſchla⸗
fen, wystrjzliweti, wyspati se z opilstwj.

Cras, Adv. morgen, zegtra; cras mane, morgen früh, zegtra
ráno.

CrastYnus, a, um, morgenb, zestřegšj; dies crastinus, ber morgige
Tag, zegtl'eg3] den, zegtřek, zestřij.

Procrastíno, avi, atum, 1. verfáieben dis morgen, von Tag ju Seg
auffáieben, verf&ieben, den ode dne odklddati, oder blog odklá-
dati. Procrastinätio, 3. f, ba$ Werzögern, Aufſchieben, adkládánj.

Crassus, a, um, dicht, bid, hustý ; crassus aer, bie bide Luft,
husté powétij; ager, fetter Boden, tučná rolé; did,
tlustý, s. B. arbor; aud ungefdiďt, plump, neobratny,
nemotorny, hlaupy. Crasse, Adv. unge[djidt, nemotor-
ně, hlaupé.

Crassítüdo, Ynis, f. die Diätpeit, hustota, hausika; fide, tiu-
stota, tlaust, (gen. i), tlaušika,

Cräter, čris, m. 1) Grater, ein Miſchgefäß bey Tiſche, worin bie
Römer Waſſer und Wein vermifchten und in die Gläfer fčpften, krd-

. ter, kotlina; 2) baš Beden, worein das Quellwaſſer fpringt, kotli-
na; 8) die Deffnung eines feuerfpeienden Berge, kotlina,

Crätes, is, f. jedes Flechtwerk, pletiwo; eine Flechte, košina,
košatina; Hürde ljsa, Ljska; ber Roſt, rošt; aud eine
Zaſchine, ot!pka ; gelegtes Flechtwerk in fumpfigen Gegenden,

“ hat; cratibus explere paludem. .

Craticiila, 1. f. bez Roft, worauf gebraten wird, ro3t.

Créber, bra, brum, was oft oder häufig geſchieht, Häufig, öfter, zahle
rei, častý, častěgšj, mnohý; literae crebrae, häufige
Briefe, častá, hustá psanj ; sermo creber, ein S[tercó Reden,
častěgšj mluwenj. -

Crebro, Adv. oft, häufig, často, začasté, častokrdte, zhusta.

Crebritas, 3. f. die Häufigkeit, Častotaj crebritas literarum, offi-
ciorum, mnoho psanj, práce.

Crebresco, Increbresco; brui, 3. häufig werben, ſtark werben, zunehs
men, überhand nehmen, fid verbreiten, wzmdhati se, rozmdhati
se ; ventus increbrescit, ber Wind wirb ftarf, wjtr se rozmáhá,
weliky se dělá. NB. Ginige (hreiben aud, Crebesco, Increbeace.

Percrebresco, brui, 3. fehr häufig werden, überhand nehmen, rozmd-
hati se, rozmoci se; rudtbar werben, roznd3eti se, roznésti se,
4, 8. fama percrebruit, hat fid verbreitet, pow&st rozmohla st:
roznesla se.

Credo, didi, ditum, 8, 4) trauen, wěřiti někomu, i. 8g.
fabulis; glauben, wěřiti, za prawé mjti něco; hoc vix
crediderim, das möchte id) taum glauben, tobych ani ne-

Crémo ; Crčo 101

. řekl ; dafür halten, za to mjti; onimus in cerebro habi-
tare creditur, man hält dafür, ba& bie Seele in dem Gehirn
ihren Sig pat, m4 se za to, že duse w mozku přebýmá,
sw& sjdlo má; anvertrauen, swěřowati, swěřiti; daher
leiden, borgen, uwerowati, uwěřiti, půgčowati, půgčiti
někomu něco, à. ©. alicui pecuniam. .

Creditor, 3. m, der Gläubiger, weritel, utwěřitel,

Cred'brlis, e, glaublid, k wire podobný, k uwbkenj ; vix credibile
est, es ift tama zu gfa sotwa se dd weriti, uwěřiti, Credi-
bifíter, Adv. Incredibilis, e, unglaubtid, k wjre nepodobný, k
neuwěřenj, ani kuierenj, ant kwjfe ; incredibile dictu, uns
glaubtich zu fagen, kdožby to řekl, kdožby tomu wěřil

Credčlus, a, um, leißtgläubig, Zehkowěrný, CredulYtas, f.
Leihtgläubigkeit, lehkowernost. Incredülus, a, um, hartgläubig,
newěrný, neweHwy, newěřjcj.

Accredo, 3. glauben, weriti, wjru ddwati, dáti něčemu.

Concredo, 3. jemanden etwas anvertiauen, swBFowati, sweriti ně-
komu něco, alicui rem, :

Crčmo, avi, atum, 1. verbrennen, pdliti, spdliti; mortuum.

Concremo, avi, atum, 1. verbrennen, pdlitr, spaliti, ná prach spd-
hti, upáliti. » i .
Crčo, avi, atum, 1. 1) fhaffen, twořiti, stwořiti ; maden,
činiti, učiniti ; verurſachen, působiti, zpüsobiti, y. B. peri-
culum; 2) zeugen, ploditi, zplozowati, zploditi; gebáb-
ren, roditi, poroditi, y. ©, liberos; 3) einen zu einem Amte
ermwählen, madjen zu etwas, woliti, zwoliti, ustanowiti,
učiniti, + ®. aliquem consulem, Jemand zum Gonfuln,

konsulem někoho. :

Creator, 3. m. ber Schöpfer, tiwůrce, stworitel; pervorbringer, Urs
Beber, püsobce, půwod ; urbis, der ©tifter der ©tabt, zakladatel,
založitel města; aud) Bater, ofeč. Creatrix,icis, f. bie Urpeberin,
půwodkyně; Gebährerin, Mutter, roditka, matka,

Procreo, avi, atum, 1. hervorbringen, wyddwati, wydati, přiná-
Seti, nésti, pfinesti, y. ©. terra procreat frages, die Erde bringt
Zrláte hervor, země wyddwd požitky ; zeugen, ploditi, zplozo-
wati, zploditi; gebähren, roditi, poroditi; sobolem procreare,
Zangen haben, mladé mjti. Procreätio, 3. f. tie 3eugung, plozenj,
3.8. liberorum. Procreätor, 3. m. ber $fervorbringer, Schöpfer,
3. B. mundi, fwürce, stwotitel sweta ; Beuger, Water, ploditel,
roditel, otec. Procreatrix, icis, f. die Hervorbringerin, 3. B. ar-
tium, ndlezkyn? um; Gebährerin, Mutter, rodička, matka,

Becreo, avi, atum, 1. wieder, von neuem machen ober herftellen, zase
delati, udelati,y. ©. lumen; erquiden, občerstwowati, občer-
stwiti, otawiti, zotawiti, y. B. mentem. Recreari, fi& erquis
den, fi wieber erhohten, okřjivatí, okřáti, okřjti, otawiti se,

zotawiti se, občerstwiti se.

102 Créplrus ! Cresco
Crépérus, a, um, ungewiß, mißlich, negisty ; bámmerig, te-

mný, šerý. .
Crepusciilum, 2, n. bie Dämmerung, saumrak, přjtmj, saumratj.
Crepida, 1. f. ein Pantoffel, trepka. Crepidatus, a, um, ber
Pantoffeln anhat, w trepkách.
Créprdo, fnis, f. jede Anhöhe oder erhabener Rand, zwýšenj,
zwýšenina, zwýšený krag, à. ®. tt Ufer, bec Damm, fefte
Ginfaffang, ohrada, ohraienj, stdwek, hráz, taras ; die
* "Einfaffung des Brunnens, oprawa na studni; der Grund,
worauf etos fleht, základ; Poftament, spodek, podkladek,
podstawek.
Crépo, ui, itum, 1. auf olefel Art ein Geräͤuſch machen, praffeln,
' fnarren, fnaden, Eniftern, flirren, praskati, zapraskati,
wrzati, zawrzati, wrznauti, chřupěti, zachřupěti,
praštěti, zapraštěti, klapati, klapnauti, chřestěti, chřa-
stati, zachřestěti, chřastnauti, třeskati, tFesknauti,
břinkati, břinčeti, břinknauti. i
Crepftus, 4. m. das $raffeln, praskoť, chFupot ; irren, Gettirre,
chřestot ; armorum, brinkot; dentium, das Sápngeřlapper, kla-
Pänj, gektánj, cwakdnj zuboma; plagarum, menn Jemand ges
fálagen wird, křepoť, bauchánj, lupot, lupdný, ljskánj.

Crepito, avi, atum, 1. fnarren, raufden, praffeln, klirren, 1wrzati,
chrastati, prasteti, břsnčetí ; fiebe Crepo.

Crepitäctlum, 2, n. eine Klapper, klapačka, řehtačka, hrkawka.

Crepundia, orum, n. bad íappermerf der Kinder, womit fie fpielen,
chřestačky, řehtačky.

Concrepo, ui, itum, 1. ein Getóš maden, Zeskati, bauchati, 3. B.

ad scuta, an die Schilde fhlagen mit ben Schiwertern, meči

na Stjty bauchati ; digitis, fánalyen, Schuippden (dlagen, Zauska-
ti, lusknauti, zalusknauti prstem.

Decrepftus, a, um, febt alt, abgelebt, sešlý, sestaralý, nad hrobem,

Discrepo, ui unb avi, 1. nit übereinftimmen, unterfhieben fepn, 3. B.
inter se, nesrowndivati se; nicht harmoniren, neshdzetz se, li-
Siti se, deliti se od sebe, nesnášeti se mezi sebau, wespolek.
Discrepantia, 1. f. Disharmonie, neshoda, neshodnost, nerownd
hlasitost ; Berfchiebenbeit, rozliänost, nestegnota,

Increpo, ui, itum, 1. ertónen, ein Getös von fid) geben, fid) hören laſſen
Yärmen, ſchreien, Alučeti, gečetí, křičeti; aud) ſchelten, tabeln, ans
fabren, dti, domlauwati se, oborowatt se, obořiti se na ně-
koho, sypati se do někoho, aliquem; übrigens behält e& größtens
theils biefetben fBebeutungen voie das einfadje Crepo ; fo aud) Increpito.

Cresco, Evi, tum, 3. wachſen, zunehmen, rüsti, wzrostati,
wzrüsti, wzmáhati se; aqua crescit, baš Waffer fteigt,
pribywd wody, woda roste; luna crescens, der zunehs
mende Mond, das erfte Viertel, prwnj ätwrt, (gen. i);

Ca. _ Crrmen 108

crescere dignitate, angefehener werden, wěčšý wwdInosti *
nabfwati, docházeti. ? |

Crélus, a, um, (Počt.) aejeugt, geboren, zplozený, zrozený.

Accresco, evi, čtum, 3. $eranmadfen, rásti, narostati, narüsti ;
auch anwaqhſen ober anſchwellen, 4. B. flumen accrevit, řeky pří-
rostlo, přibylo, nurostlo; zunehmen, přibýmwati, rüsti; dazu
madfen, zuwachſen, přírostati, prirästt, y. B. veteribus negotiis
nova accrescnut. Accrétio, 3. f. das Junehmen bes Mondes, pří-
by wánj měsjce.

Concresco, vi, &tum, 3. znfammenmadfen, srostati, rüsti w gedno,
srůstí ; zufanmenbaden, zufammentinnen, fid) verdichten, spjkatz se,
spéci se, srázeti se, sraziti se, ssedati se, ssednauti se; us ©
fommenfrieren, zmrzati, zmrznauti, zamrznauti. Concretus, a,
um, zufammengebaden, spek/)'; lac concretum, geronnene Mild,
mléko sražené, ssedlé ; jufammengefroren, zmrzlý; aud zufams
mengefügt- oder gefegt, složený, s. B. ex aliqua re. d

Decresco, evi, etum, 3. abnehmen, uby'wati, ubyti něčeho.

Ineresco, evi, 3. zunehmen, narostati, narůsti ; wahlen, wzrostatt,
růsti, wzmdhati se, fozmahati se, rozmoct.se. Incrčmen-
tum, 2. n. das Wachethum, Zunehmen, wzrostán], pFiby wánj ; bad
Gebriben, wzrüst, prospěch.

Recresco, evi, etum, 3, wieder wachſen, zase rüsti, narostati,
narůsti, otawıti se.

Succresco, evi, etum, 3. darunter wachen, unter etwas wachen, pod-
rostati, podrüsti něco, rüsti pod něco, pod neljm; heranivach-

„ „ fm, rüsti, poporostati, porüsti, poporüsti, —

Uréta, 1. f. eine gewiße weiße Grbe, welche bie Alten jum Weiſſen ber
Kuder brauchten, bjld hljnka ; weil fie aber ſeht zähe war, fo brauds
ten fie dieſelbe zum Siegeln, alfo Giegelerde, hljna pecetnj, k
pečetěnj; war alfo feine Kreide,

Cribrum, 2. n. ein Sieb, sjto, sjtko, prosiwadlo, řešeto,
Hiice, ;

Cribro, avi, atum, 1. fiáten, burájfieben, prosjwati, přesjwati, pro-
seti, presjtz. t .
Crimen, inis, n. 1) bie Befhuldigung, nářek, nařknutj, ob-
wiňowánj, obwinenj; der Vorwurf, wytýkánj, wytka,
winy ddwánj, wýčitka ; 2) das Verbrechen, das einem vov
groorfen oder deffen einer beſchuldigt wird, prowinenj, zawinénjs
3) ta6 Verbrechen überhaupt, prowiněnj; bie Schuld, wina;
Laſter, neilechetnost ; $ehler, hřjch, chyba; crimini dare,
jum Verbrechen maden, za hi jch klásti, pokládati něko-
mu něco, alicui aliquid; venire oder vocari in crimen,

bifdutbigt werden, w nd?ek upadnauti, přigjti.

Criminösus, a, um, 1) voller Beſchuldigungen,“ náPkliwy., nářku pl-
ný; voller Bornürft, wytýkawý, plný wytek, wýčitek, y. 8B.
oratio ; 2) zum Vorwurfe gereidenb, wytky hodný, hřjšný, hane-

104 Crtnis . Crüdus

bay, k hanbě. Crininose, Adv. auf eine beſchuldigende Art, P
Befýutbigungen, ndPkiiw? ; mit Bormůrfen, yt kawis 1+ B. di-
cere; einem etwas norwerfen, befýulbigen, předhazowati, předstj-
rati, wytýkati něco někomu,

Crimimor, atus sum, 1. befguldigen, nařjkati, nařknauti, winiti,
obwiniti, yj. B. potentiam alicujus; Jemand Worwürfe modem,

wytykati, pfedstjrati, wytjtati někomu. Criminštlo, 3. f.
die Befuldigung, ndřek, nařknutj, obwinenj.

Crrnis, 3. m. dad Haar, wlas; passis crinibus, mit fliegen:
den ‚Haaren, prostowlasy. Crinitus, a, um, behaart, wla-
saty.

Crispus, a, um, kraus, kadeřawý, kučerawý, kudrnatf,
4. B. coma; aud fraufe ‚Haare habend, kadeřdwek, kudrna,
kudrnde. :

Crispo, avi, atum, 1. fraus maden, tráufein, kadeřiti, kučeřiti, za-
tdöeti, paliti; crispum fleri, kraus werben, kadeřeti, kadeřa-
weti, kudraěti, kudrnatěti, kadefiti se, kudrniti se, prstén-
kowati se,

Crista, 1. f. ber Federbuſch oder Haarbuſch, ben ble Alten auf bem
‚Helme trugen, chochol, pero, peřj, wläsenj na lebce; tet
Kamm, hřeben, ober Federbuſch der Vögel, 3. B. des Huhner⸗
hahnes, chochol, chocholka, chocholice.

Gristätus, a, um, bamit verfehen, chocholatý ; galea, lebka pod pe-
rem, s chocholem.

Cröcödtlus, 2. m. dad Krokodill, ostrowid.

Crocodiliuus, a, um, vom strofcbie, ostrowidj, ostrouxdowy ; la-
crimae crocodilinae, Krofobiutpeänen, b. 9. fatfáe — slzy

^ čjcoměrné, podw.

Cröcum, 2. n.unb crocus, 2. m. ber Safran, šafrán.

Croc“ns, a, um, aus ©afran, Jafrdnowy ; aud) fafrangelb, Jafrdno-
wy, šafránowé bariy.

Crötälum, 2. n. eine Klapper, chřestačka; ber Plur. ift ge⸗
brãuchlich, alfo Klappern, mad) melden man tanzte, Tanzklappern,
Gaftagneten, chřestačky.

+ Crötälus, 2. m. bie Klapperfálange, chřesťevš,

Crůdus, a, um, rof, ungeloht, surowý, syrowý, newaře-
ny ; unteif, unzeitig, nedošlý, nezralý, s. 8. pomum ; ný
blutig, krwawy ; vulnus crudum, eine-frifhe Wunde.

Crudftas, 3. f. das Unvermögen, bie Speifen ju verbauen, Unverbaulihs
keit, Unthätigkeit be& Magens, nezd£iwonost, slabost Xalüdka.

Crudélis, e, graufam, krutý, ukrutný, neljtostiwy, nemilostiwy ;
homo crudelis, ein graufamer Menfd), ukrutnjk. Gradeliter, Adı.
graufam, krute, ukrutně, bez milosti. Crudelitas, 3. f. bie raus
famteit, krutost, ukrutnost, ukrutenstwj.

Crudesco und Recradesco, crudui, 3. wieder rof werben, 3. B. Wuns
ben, wenn fit wieder aulbrechen, gatriti se, zgitFowatt se, zgüri-
ti se, rozgitřowati se, rozgittiti se.

Crůměna . Crystallus . 105

Crüm?na und crumIna, 1. f ein ðeldſackchen, Geldbeutel, mj-
šek na penjze; crumena deficiens, leere Zafde, práz-
ný měšec, prdznd kapsa.

Cröor, öris, m. ba8 Blut, das vergoffene, geronnene, tok, wylitd,
ssedlá krew.

Greentus, a, um, blutig, Kriawy, zkrudcený, y. 8. fimus, ein
Bintiger Leihnam ; victoria, ein tiger Sieg, krwawé wjtezstwj.

Cruento, avi, atum, 1, blutig made, mit Blut färben oder befprigen,
krwaiwi okrwawifi, zkrwáceti, okrwáceti, pokrwdceti; au&
überhaupt defleden, tijsniti, poškwrňowati, poškwrniti, potřjsní-
ti něco, aliquid.

Incraentus, à, uin, unbtutig, mas fein SStut koſtet, nekrwawy, bez '
krwe prolitj, z, 8. victoria.

Crus, úris, n. dad Bein oder Schienbein, indt; orura suffrin-
gere alicui, Iemanden die Beine brechen, hndty polámatí
někomu.

Crusta 1. f, die Rinde, 4. B. eines Baumes, kůra; be Brodes,
kirka; der Grind, auf einer Wunde, strup, straupek; fonft
ad die Schale, der Thiere, skořepina, Skordpka; auch bie
‚Haut, auf der Milch, škralaup, škrábek, otdpek ; das Tunch⸗
wert, auf den Wänden, obmjtka ; und überhaupt alles, womit etwas
af inde Art überzogen ib; crustam inducere, crusta in-
duci, koraweti, korati, zkorati, okoraweti, okorati,
ukorati,

Crestälum, 2. n. allerhand feines Bacwerk, z. B. eine Oblate, guders
brod, pokraufka.

Crusto und Incrusto, avi, atum, 1. mit etwas, das einer Rinde dónlid
Tft, übergieben, korau potahowati, potdhnauti něco; kornatost
dáwati něčemu.

Cruz, icis, f. 1) Daš hoͤlzerne Kreuz, woran Miſſethäͤter, beſonders
Sklaven angeheftet wurden, Šibenice, křjž ; daher in crucem tol-
lere, teuzigen, křižowati, ukřišowati; in malam cru-
cem! zum Geier, zum ‚Henker! do kata! 2) bie Marter,
muka, mučenj, trápenj.

Craco, avi, atum, 1. quáten, martern, peinigen, muditi, trdpiti, try-
zniti nekoho. Cruciätus, 4. m. unb Cruciámentum, 2. n. Qual,
Starter, muka, trdpenj, tryzněnj.

Discrucio, avi, atum, 1. martern, plagen, len, musti, trdpiti ;

discruciari, (73 ängftigen, fi) martern, Zrapiti se, saužiti se, na-

trápsti se.

jo, avi, atam, 1. foltern, mučiti, trdpiti, tryzniti, zmuči-
ti, utrdpiti, ztryzniti ; excruciari, "gó ingfigen, fid quälen, ind
piti se, su£owati se, sautiti se,
Grystallus, 2. f. unb erystallum, 2, n. Wer : Groftall krystal,
hat, (gen. i).

106 Cübo Cübo

Cůbo, ui, Ytum, 1. liegen, ZeZeti, 3.8. im Bette; eo cubi

- . tum, id) gehe zu Bette, gdu na lože, gdu spat; cubitu
surgere, vom Lager aufftehen, z Jože wstdwati, wstáti.

CubYtus,'4. m. ba$ Čiegen, Zjhánj, leenj. Cubitus 2. m. und Ca
bitum, 2. n. der Gllbogen, aud bie Elle, loket.

Cubf]e, 3. n. bně Eager, bie &agerftátte, worauf man liegt, Jože, čůžko,

Cubicilum, 2. n. das Schlafzimmer, Zoznice ; Wohnzimmer, Gemaá,
Bimmer, pokogjk, swetntce,'

Cubito, avi, atuin, 1. oft liegen, Zjhati.

Accubo, ui, Ytum, 1. babet liegen, ležeří u někoho, pří někom, s
někým, alicui, aliquem, apud aliquem, cum aliquo ; wird iněge
mein vom giegen bei Zifhe gebraudit, daher bei Tiſche Liegen, nümiid)
um zu effen, nad unferer Art, figen, sedet? za stolem. Die Alten
fafen nicht bei Zifáe, wie wir, fonbern [agen -auf langen Bänken, auf
den Gübogen geftügt. Accubatio, 3. f£. biefe& Liegen, sedenj za sto-
lem; eodemlecto accubare, am nämligen Tiſche figen, za gednjm
stolem seděti,

Excubo, ui, itum, 1. wachen, Wade halten, bdjti, Dděťi, ponoco-
watt; aud wachen für Jemands Sicherheit, bdjtt, pečowati o ně.

+ koho, pro aliquo; ova excubare, Gier ausbrüten, wegce Wy-
seduli, wyseděti, Excubiae, arum, f. die Wache, das Baden,

onücka, ponocowdnj; excubias agere, Wade halten, na strá-
H5 býti, Excubitor, 3, m. dev Wächter, strdzny.

Incubo, ui, itum, 1. über ober auf etmaě liegen, Zeeti, sedě
něčem; ovis incubare, brüten, sedefi na wegcjch. Incubätio,
3. f. und Incub:tus, 4. m. das Wrüten, sedenj na wegcjch.

Occubo, ui, itum, 1. liegen, ezetz; tumulo, im Grabe, we Arobé.

Recubo, ui, itum, 1. auf bem Rüden liegen, na znak lezeti; tutt,
liegen, Zezeti, J

Secubo, ui, itum, 1. allein liegen, sam, samotinký ležeti, ljkati.

Accujnbo unb Discumbo, cubui, cubitum, 3. fid legen, nieberlegtt,

" léhati, lehnauti ; aud) léhati sobě, lehnauti sobě; intgemein ju
Zifhe (id Legen, um zu effen, prisedatt, přísednauti, sedati, se-
dnauti, zasednauti za stůl; mensae, mensam,

Incumbo, cubui, cubitum, 3. 1) fij auf etwas legen ober ftemmen, alicui
rei, kldsti se, položit se, spolehnauti, podpjrati se, podepři-
ti se na něco ; in gladium, gladio, fid in baá Schwert flürzen, na
meč nalehnauti, probodnauti se mečem ; 2) ad rem unb in
rem, große Mühe auf etwas wenden, odddwat? se; oddati se nu
něco, pilen býti něčeho; 3) heftig auf etwas losgehen, dotjrati;
'dord£eti na někoho, 3. ©. in hostem. /

Occumbére mortem, fterben, padnauti, zahynauti, umřjti; wo eut
"mortem megbleiben kann.

Procuubo, ui, itum, 3. fid) nieberlegen, Zéhati, poléhati, polehnau-
ti, 5. 8. frumenta imbribus; ad genua alicujus, zu Füßen falen,
padati, padnauti k nohaum někomu, obgati kolena nedj. —

Recumbo, ui, itum, 3. ſich nieberlegen, Jöhate sobě, lehnauti sobě;
fi& Hinftreden, poloZitz se, natdhnauti se. .

Succumbo, uj, itum, 3, unterliegen, a. B. ber Arbeit, klesati, kle-
snauti, padati, padnauti, umdiéwati, umdleti prac] ; $tfitit
feyn, gewonnen geben, poddati se, za wyhranau dáti, prohrati.

Cücullus Culpa ^ 107

Cücullus, 2. m. eine Hülle, 4. B. des Kopfes, um fid) gegen den
Regen zu fhůten, eine Kappe, kukla, kuklice, kukle, |
Cücülus, 2. m. ein Kudud, žežhule, žežhulice, žežhulka.
kukačka; auch ein Schelm, Schurke, šelma, kluk.
Cůcůmis, is und čris, m. eine Gurke, okurka, mor, oharek.
Cücurbita, 1. f. ein Kürbis, tykew, tykwice.
Cacurbitüla, 1. f. ein Schröpftopf, banka.
+ Cucürio, 4. frápen, kokrhati; vom Puterhahn, autern, mor.
hudrowati, zahudrowati.
Cůdo, di, sum, 3. fdmieben, bušiti, kowati, kauti ; Hopfen,

ftompfen, klepati, tlauci; argentum, Geld prägen, bjti, ,

penjze; frumenta, dreſchen, obilj mlätiti, trjbiti.

Excudo, di, sum, 8. herausfdlagen, wyrdžeťi, wyraziti; scintillam,
wykresati, wykřjsnauti giskru; aud ausarbeiten, verfertigen, 3,
©. eine Särift, wypracowati, zhotowiti; aud ausbrüten, Wy- *
sedeti, wyljhnauti, 3. B. ova.

Imcus, üdis, f. (von Iücüdo) ein Ambos, kowadlina, ndkowadlj,
nakowadlo; incudem eandem tundere, beftánbig an einer unb ders
felben Arbeit feyn, gednu stále mléti,

Procüdo, di, sum, 3. fómieben, eiferne Dinge verfertigen, kowatfi,
kauti, od železa pracowati, y. B, enses ; aud bilden, 3. ©. lin-
guam, tozděláwati, wzdělati, zostriti gaxyk; dolos, Ránte

„mieten, lest wymýšleti, kauti, snowati, strogiti.

Cujus, a, um, weffen, čj, 3. B. cujus pecus est? weffen Vieh
iit das? čj gest to dobytek?

Cujas, ätis, was für ein Sanb&mann? gaky kragan? odkud rodič?
Cajas es? Mas für ein Landsmann bift bu? cdkud gsi? Beides
rührt von Quis her. , B

Culcita, auch culcitra 1. f. ein Federbett, Küffen, Matraze,
Spolíter, Pfühl, peřina, poduška, podhlawnice, duchna,
modrace, polštář.

Cüléas (culléus), 2. m. und cüléum (culléum), 2. n. ein
Schlauch, Iederner Sad, kožený méch ; insuere aliquem
culeo et in culeum, in einen Sad nähen, zašiti do mě-
chu, do pytle ; tat eine Strafe ber Eiternmörber.

Cälex, icis, f. eine Můďe, komár, .

Cültna, 1. f. eine Küche, kuchyně. \

Culmen, inis, n. die Dachfpige, ber Giebel des Haufes, heben,
makowice ; der Gipfel, wrch, wršek, s. ®. montis.

Culmus, 2, m. der Halm oder Stengel, 4. B. des Getzeides, st£blo.

Culpa, 1. £. die Schuld, baš Berfehen, Verbrechen, wina, pro-
winěnj,hřjch, auhona; culpam in aliquem transferre, die

108 Culter Cünae

Schuld auf Jemand fhieben, winu někomu ddwati, wizu
na někoho strkati, cpáti, kldsti.

Culpo, avi, atum, 1. tabeln, mifbilligen, handti, nechwdliti, nepo-
chwáliti.

Culter, tri, m. ein Meffer, nůž; culter tonsorius, ein Bars
biermefier, britwa.

Caltellus, 2. m. ein kleines Weffer, no2jk, noxj&ek, .

Cum, 1) Praepos. mit oder nebft, jammt, s, se; 3:8. mit einem
gehen, veden, fehten, s někým gjti, mluwiti, potýkati se;
mecurp, mit mit, se mnai; secum portare, bei fid) tras
gen, u sebe nositi, mjti; aud ftat et, unb, a; pater cum
filio exiit,SBater und Sohn find auögegangen; 2) cum obe
quum, Conj. von ber Zeit, a[6, ba, wenn, když, gak mile;
von einer Urfahe, Da, weil, ponéwad£, když, že; da, bod,
kdežto, gesto; daß, co; num diu est, quum - ift &
"lang, baf -, dáwnoliž tomu, co -; au& obngeadtet, ač,
aite, třeba, krdsne; cum maxime, eben jeót, jeGt be

„ fonders, práwě nynj, nynj práwě, nynj zwláště ; cum -
tum, ſowohl — ald aud, gak - tak; oder'nicht nur — fondern
aud, netoliko — ale i; negenom - nobrž i; cum pri-
mum, fobald aí8, gak mile.

Cůměra,. 1. £ ein Getreidelaften, Kornkaften, sausek, obilná
kaina.

Cimranm, 2, n. ber Kümmel, kmjn.

Cümülus, 2. m. ein ‚Haufen, hromada, küpa ; befonders tec.
das getoähntihe Maaß, Uibermaaß, wrchowatost ; bie Sugabt,
přidawek.

Cůmůlo, avi,atum, 1. häufen, 4. B. arenas; hromaditi, nahrome-
diti, shromaditi, na hromadu ddwati, dáti; überhääfen, erfits
len, přeplňowatí, pFeplniti, naplniti, j. B. cor ira; mensura
cumulata, gehäuftes Maaß, mjra wrchowati irtus, bie vollendes
te Sugenb, swrchowand ctnost ; beneficiis aliquem, Jemanden
mit Wohlthaten überhäufen, mnoho dobrodinj načiniti se někomu;
gloriam, ben Ruhm vergrößern, množiti, rozmnoiiti, weličiti,
Xwelititi sldwu, Cumuläte, Adv. üderpäuft, teichlich, wrchowate,
hogne, bohatě, :

Accumulo, avi, atum, t. häufen, angáufen, na hromadu kldsti, skld-
dati ; wriiti, nawrsiti, dowršttí; aud vergrößern, rozmnožowa-
ti, zwěčšowati, rozmnožiti, zwěčšiti, "

ae, arum, f. eine Wiege, koljbka. -

Cun&biila unb Incunabula, orum, n. die Wiege, kolébka; ab incn-
nabulis, von der Kindheit an, od kolébky, od detinstwj ; der An
fang, à. B. ber Gelehrfamteit, počátek.

Cunctor Cüpio 109

Cunetor, atus sum, 1. zaubern, fäumen, verweilen, dljti, wd-
hati, meškati, prodléwati; Bedenken tragen, neditwero-
wati sobě. Cunctanter, Adv. fäumig, zaudernd, s mešká-
njm, s prodl“wdnjm. :

Cunctatio, 3. f. dos Zaubern, prodlewänj, meškánj, wähdnj. Cun-
etätor, 3. m. ein Aauderer, prodlewač, wahad,

Percunctor, atus sum, 1. fragen, foríten, 27yzwjdatz, wyptdwati
x jf vielleicht lieber Percontor gefagt wird; fiehe Percontor“

Cintas, 2. m. ein Keil, Kljn; aud allet, was bie Geſtalt eines Kelle
Vat, p. B. bie keilfoͤrmige Schlachtordnung, třjhran, kljn; 2)
cunei hießen die Sige ber Zuſchauer auf bem Schauplatze,
weil fie durch die hinaufgehenden Treppen keilförmig getheilt waren;
5 M

Cauedlus, 2. m. Demin, ein Heiner eit, kljnek.

Caneátim, feitfórmig, w kljn, kljnem, na způsob kljnu.

Cůnreůlus, 2. m. ein Kaninchen, králjk; ein gegrabener Gang
intr det Gcr, podzemnj průchod, průchodiště ; eine Mis
we, průkop, prokopdnj, podkop, podkopánj; cunicu-
los agere, Minen ‚anlegen, podkopdwati se, podkopy dě-
liti, průkopy činiti. . '

Canque, kolu; wird vielen. Wörtern angehängt, fo tole das böhmifce
koli; utcunque, wie es nur aud) fey, gakkoli; quicunque,
wer ed and nur fey, kdokoli; quandocunque, wann e&
ud) fen, es · ſey, wann es wolle, kdykoli; ubicunque; wo
es aud) fry, wo immer, e& fey, mo es wolle, kdekoli.

, a, um, gefammt, alles zulammen, wSecek, celý ; cunctus
senatus, ber gefammte Genat, celd rada; cuncti, ae, a, olle zufams
ma, wšickní společně, uu

Cápa, 1. f. ein Weinfaß, eine Weintonne, Kufe, bečka winnd.

Cupedia, 1. f. bie Ledterhaftigkeit, wenn man gern immer etmob gu⸗
16 fen wit, mlsnota; cupediae, arum, f. und cupedis,
73 n. Naſchwerk, Leckerbiſſen, misy, misky, pamlsky,

uidky.
——— und Cupediärins, 2, m. "ber lederhafte Eßwaaren vers
Toift, ein Zuderbäder, lahüádkdh, pamlskář, cukrář. .
Oipio, vi und ii, Itum, 8. etiwad begehren, wünfchen, Zddati,
přáti sobě, Zddostiw býti něčeho, aliquid; cupere ali- .
tti, einem gut fen oder geneigt fen, přáti, p*janiw býti
někomu, .
Capídus, a, um, begierig na etwas, ždďostřvý, ol. žádný, chti-
wý nečeho, dychtiwý po něčem, alicujus rei; rcrum novarum
Cupidus, neugierig, rtoitnkdh ; liebend, geneigt, günftig Jemanben,

110 Cüpressus Cüra

laskavý na někoho; přjznůvý, nakloněný někomu; aud) au:
weiten oigig, 3. 8B. ein Büidter, Zeuge, náružitvý ; daher parteiifá,

« stranny. Percupidus, a, um, fehr begierig, přežádostiwyý, we- |

lice chtůvý ; aud febr günftig, welice laskawy, nakloněný
Cupiditas, 3. f. bie Begierde, Zadost, chtiwost něčeho, dychtiwost
- po něčem aud) Reibenfhaft, náruživost ; Parteilihkeit, strarnost.
Capido, Ynis, f. bie heftige Begierde, welikd Zddost něčeho; cAtjt
Kkněčemu ; aud) Piebe, láska ; aud) heißt Cupido, Ynis, m. bec Lies
+ bešgott, fonft aud) Amor genannt, büh ldsky, Lel.

Concnpisco, pivi, pitum, 3. nad etas begierig fepn, fif) gelüften Lafs |

fen, Zudati sobě, přáti sobě, žádostiw by ti něčeho ; traáten nad
, etwas, dychteti, dychtiti, taužiti, bažiti po něčem, aliquid.

Cüpressus, 2. unb 4, f. ein Gppreffenbaum, eine Gypreffe, ku- |

pres, cypřiš.
Cupresstnus, a, um, auš ober von Gypreffen, cypřišowý.
+ Cuprum, 2. n. dad Kupfer, zněď, (gen. ;); ſiehe Cyprus.
Cupréus, a, um, fupfern, měděný. ln
Cur, Adv. warum, proč? co?
Cüra, 1. f. 1) die Sorge, Sorgfalt, starost, péče, pečowdnj,
pečliwost; hominum curam gerere; fü? die Menfchen
' Sorge tragen oder forgen, pečowati, starati se, starost,

péči mjti o lidi; 2) der Kummer oder die Sorge, Sorgen, |

trampota, starost, starosti.

Curiösus, a, um, forgfältig um etwas, pečlivý, starostliwy,, dbal)
0 něco, in re; aud) neugierig, w3eteöny, zwedawy, doskočný,
w3ezwed. Curiositas, 3. f. bie Wißbegierde, wiezwednost ; Rus
gierbe, zwedawost, wšetečnost, doskoönost.

Curo, avi, atum, 1. etmaš beforgen, obstardwati, obstarati, opa-
trowati, opatřiti něco, pečowati, starati se, postarati se,
starost mjti, péči mjti, dbáti o něco, rein; non curare aliq
fid nicht befümmern um Jemand, ih nichts aus ihm machen, medbati
na někoho, newšjmati sobě, newšimnauti sobě někoho, nedě-

. lati sobě z někoho nic; aliquid emendum curo, id laffe erwas
Taufen, dawdm kupowati, kaupiti něco; 3) šflegen ober warten,
ošetřowati, opatrowati něco, šeťřiti, hleděti něčeho, 1. 9.
€orpus ; 4) heilen, curiren, hogiti, lé&rti, 3. 8. morbum. Curätio,
8, f. bie Beforgung einer Sade, obstardnj ; Sorge, Sorgfalt, pečo-
wänj, péče, starost o něco; quid tibi mei est curatio ? was haft
bu bid um mid) ju fümmern? co se máš ty o mne co starati?
co tobě do mne? aud) die Heilung, Heilungsart, bie Gur, čéčenj,
hosenj. Curätor, 3. m. ber für etwas Gorge trägt, Beforger, obsta-
ratel ; Auffeher, dohljdce, poruönjk ; Auffihtführer über bas rts
mögen eines Unmiinbigen, poruönjk, plnomocnjk ; eines Berfhwens
ders, Gequefter, düwernjk. o. :

Accüro, avi, atum, 1. etwas beforgen, obstardwatt, obstarati něco,
3.8. prandium ; aliquem, für Jemand forgen, staratz se, peto-
wati,dbáti, postarati se o někoho, 4. B. hospites. Accurátus,
a, um, forgfältig gemaát, forgfältig, genau, accurat, bediiwe děla-
ný, zauplna udělaný, dokonale wyhotoweny, na wlas wy-

zi

Curoülto 111

'* myšlený, zpräwny, 4. 88. oratio: li issimae, forgs
fültigft, b. 6. febr umftändli gefgriebener Brief, aupne psanj.
Accurate, Adv. forgfältig, genau, accurat, pilně, bedliwe, zau-
pina, zewrub, zpráwně, dokonale, na wlas. Accurätio, 3. f,
bie Sorgfalt, bie man bei einer Cade anwendet, Fleiß, Genuuigteit,
bedliwost, pilnost, dobrý pozor, pozornost. -

Incůria, 1. f. bie Gorglofigleit, nedbalost, nedbalstwj, newšjma-
wost. Incuriösus, a, um, forglos, nedduly, nedbalec, newšjma-
wec. Incuriose, Adv. forglos, nedbale, nedbanliwe, newsjmawe,

Procaro, avi, atrun, 1. forgen für etwas, etwas abwarten, staratz
se o něco, hledeti, šetřiti něčeho, 4. B. corpus ; beforgen, 3. B.
sacra, konati, wykonati oběti; befonberá Jemanbé Gadıen in feis
nez Xbroefenbeit beforgen, 3. B. negotia alicujus, něčj ivěcí wésti,
zprawowati; zastaupati, zastáwati někoho. Procurator, 3.
mm. ein Beforger, obstaratel ; Berivalter, zprdwce, plnomocnjk ; re:
gni ein Reihövermwefer, zastupitel řjše. Procuratio, 3. f. die Bes
forgung, obstaranj ; Verwaltung, zprawowänj, wedenj, zpráwa,

Secürus, a, um, forgenftei, forglos, unbetümmert, fiber in feinen Ges
vantın, bezpečný, bez starosti. SecurYtas, 3, f. bie Sorglofigkeit,
Sumnerlofigteit, Sicherheit in feinen Gebanten, bezpeöj, bezpečnost,
bespedenstwj. *8
Cureülio, dnis, m. ein Kornwurm, muika obilnj, pilaus,
Cüría, 1.£. 1) der Ort, wo der rmiſche Senat ſich verfammelte, ba

Kathhaus, radnj dům, radnice; zuweilen auch der Senat,

die Kathsverſammlung ſelbſt, rada; 2) eine gewiſſe Abtheilung

der Römer, eine Curie, třidcetina ; Romulus hatte nämlich die

Römer in dreißig Curien getheilt. ] B
Curiätus, a, um, 3. 3. comitia euriata, Golfšverfammlung nad ben

Gurien, shrromdädenj w třidcetinách ; lex curiäta, eine darin ges
mochte Berordnung, nařjzenj wšech tFidcetin; aud) ein Borfhlag
dazu, podánj na tridcetiny. ua

Cario, čnis, im, der Priefter einer-Gurie, kněz gedné třidcetiny
davon der Dberfte Priefter Curio maximus pieß, kněz zdech tFidceti

Curro, cücurri, cursum, 8. laufen, beeti; aud zu Schiffe

fahren, geti, plauti. . .

Carrus, 4. m. ein Wagen, wůz ; aud ber Triumphwagen, wjtězný
wäz; der Triumph, wjtéznd sldwa.

Carrletiuun, 2. n. 4) ein leichter Wagen, wozjk, wozjöek ; 2) ber
Sauf, bel, 4. 88. solis; vitae, bie Lebensbahn, Lebenszeit, bei Ziwo- ,
ta; aud die Laufbahn bec Mettläufer in ben Gdaufpielen, bei.

as, 4, m. der Lauf, das Laufen, bei; von Cdjffenben, der Lauf,
die Fahrt auf bem Meere, plawba, bei; cursus publicus, die oft,
pošta, počtu.

Carsor, 3. m. ein Läufer, böhaun; aud) ein Weftläufer in den Schau⸗
hier, zdwodnjk. ^

Cersim, Adv. laufend, im Laufen, běžmo; fänell, hurtig, honem,
Abitě, 4. B. cursim aliquid dicere, běžně Fjci něco. :

Carso und Curs'to, avi, atum, 1. 3. B. ultro citroque, hin unb fer Laufen,
semotum behati. Cursüra, i. f. das Laufen, behdnj, beh; ad
Carsurain, zum Reiten, do gjzdy, na gjzdu.

! 112 Curro <

|

Accurro, cucurti unb curri, cursum, 3. herzulaufen, herbellaufen, pH
hati, pribehnautt, příspěti.

.Cencurro, cucurri unb curri, carsum, 3. gufammenlaufen, zufammm
fommen ober treffen, sbjhati se, sbehnauti se, schdzett se, se-
tkati se, shlukowati se, shluknauti se, shlaučití se, shoditi
&e; aud Laufen, von mehreren, shdnětí se, behati; befondevý «ia
Greffen liefern, fechten mit ben Feinden, na sebe udeřití, polem se

otkati, bitwu swáděti, swesti, potýkati se. Concursus, 4. m.
das Bufammentaufen, y. 8. hominum, sbjldnj, sbeh, shon lidj;
die Bufammentunft mehrerer Dinge, shlaučenj, shluknutj, shodru-
tj, setkánj, sgitj; Bereinigung, Verbindung, spogenj, sraženj se
10 gedno ; proelii concursus, ba6 Steffen, Beten, půťka, poty-
kanj, bitwa; der Xngriff, útok. Concnrsio, 8. f. bie &ufommeu:
funft mehrerer Dinge, shiaucenj, shodnutj, sgitj, setkdni, y. 9.
mehrerer ünglüdéfüe. Concurso, avi, atum, 1. herumlaufen sb
teifen, běhati, tékati, taulati se swetern; Vin und berloufen, bi-
hati, přebjhati semotam, shdnětí se; concursere domos, om
einem Haufe ins andere Laufen, po domjch behatt, shdnati se. Cos
cursätio, 3. f. das Herumlaufen, ba& Hins und Herlaufen, děhánj,
přebiháni, běhanice, shon; bie Uibereinfunft, 3. B. somniorum,
shoda, shodnutj snů. : .

Decurro, cucurri unb curri, cursum, 3. herablaufen, sbjkati, doli
běžetí, sbéhnauti ; aud) laufen, (diffen, běžet, plauti, geti; vt
Gotbaten, fid ſchwenken, totiti se; mandvricen, 3ikowati se; ch
i8 zu Gnbe laufen oder enden, dobjhati, dobehnautt, lati,
twypadnauti; decurrere spatium vitae, ben &benétauf enden, kor-
čiti, dokonati běh žiwota swého, v. h. fterben, skonati, umřj-
ti; daher aetas decnrsa, baě gernbigte Leben, skonaly, dosly, strá
weny, skončený wěk. Decursus, 4. in. das ferabtaufen, sböhnu-
tj, sbeh, běženj dolů, běh; das Laufen cber Babren in der ful
bahn, běž; die Gnbigung, dogttj, wypadnutj, skončenj, a
nj, s. ®. honorum, vollendete Wermalfung; Subringung, strdweni,
3. ®. temporis mei. Decursio, 3, f. das ferabiaufen, sbjhanj, sbě-
hnutj, běženj dolů; der feinbtide info, wpdd nepřdtelský
das SXanüoriren, bie üibung der Goldaten, wogenské 3ikowdnj.

Discarro, cucurri unb curri, cursum, 3, auseinander daufen, 703-
bjhati se, rozbehnauti se; herumlaufen, hin unb derlaufen, pfebj-
Rat, behati, 3, ©. huc illuc, sermo tamo; and laufen, behati,
beieti. Discursus, 4. m. das Hin = und Qeríanfen, $erumtanfes,
přebjhánj, behdnj, Discursare, bin unb derlaufen, přebjhati.

' Excarro, cucurri unb curri, cursum, 3. 1) heraus oder pervorlaufen,
wybjhati, béZeti wen, wybähnauti, 1.8. portis auch bloh lau
fen, behatı, běžeti; auch aus ber ©tabt in einen naben Ort gh?
oder fpajiren, wychdzeti sobě, wygjfi sobě, wybehnauti soi
2) einen Ginfall oder Ausfall týun, s. B, auf die Selber, um zu fet
vagicen, wybjhati, wypadati, wpadati, wpadnauti, wypadnav-
tí. Excursio, 3. f. ba& Qervorlaufen, ber Angeiff, bie Grelferti, I.
3B. ber Reiterei, um zu fpuragizen, 1 bia, wyöjhänj, wýsedh
wygjžděnj, wpad, wypad, sgezd.

Incurro, cucurri unb curri, cursum, 8. 1) in aliquem, auf Jemen
ben zulaufen, bedeti na nekoho z attatiten, připadati, útok učí
niti, udeřiti, uhoditi, phitrhnauti, připadnauti, obohiti se na

'

Curro Curto 118

někoho; auch anlaufen, anftofen an etwas, wbjhati, wběhnauti,
nabjhati, nabehnauti, wraziti na něco; uderiti se, uhoditi
se, uraziti se, uströiti se, zawaditi o něco; strčiti do nede-
ho; 2) fallen, fommen, 5/8. in oculos, in bie Augen fallen, fihtbar
feyn, ‘do oči padati, padnauti; in etesias, in die punbětage fats
len, na psj dni, do psjch dnà padati, padnauti; 3) gerathen,
3. (B. in morbum, in eine Krantkheit verfalen, upadati, upadnau-
ti 10 nemoc. Incursio, 3. f. das Anlaufen, ber Anfal,/Angriff dev
Feinde, ndbeh, útok; Ginfall, wpad ; Gtreiferei, wybjzka, sgezd.
Incursus, 4. m. der Angriff, bie Attake, ndbeh, úrok. Incursare in
hostem, den Feind angreifen, attatiren, úťok učiniti na nepřjte-
le; einen Ginfal tbun, wpadati, pad učiniti; Streifereien mas
en, ssezdy činiti. .

Iatercurro, Cucurri unb curri, cursum, 3. dozwifhen laufen oder
eon, mezi tim bezeti, mezí tjm. býti; mitunterlaufen, probe-
Anauti, podbehnauti, podegjti; aud) fid) ins Mittel fhlagen, okro-
čití, wlokiti se wto. Intercursus, 4. m. ba6 Dazwifgenlaufen, die
fánelle Dazwifgenkunft, ubehnutj. Intercursare, dazwiſchen Saufen,
mezi tjm behati, probjhati.

Occurro, cucurri unb curri, cursum, 3. entgegen fommen, begegnen, |
naproti běžeti, wsttjc gjtt. w cestu přisjti, přiběhnauti ně-
komu ; střetnauti se, setkati se, potkatt se snekym; potka-
ti, tstřetiti někoho, alicui; eigem aufftofen, vortommen, Pfichd-
zeti, naházeti-se, nahoditi se, namanauti se, namásti se, na-
skytnauti se; einfallen, připadati, připadnauti, napadnauti,
Ppfichäzeti, přisjti, a. 8. in mentem, na mysl; zu Hilfe foms
ara, pomdhati, spomdhati, pomoci ; morbo alicujus, něčj ne-
moci, někomu od nemoci ; daher heilen, hogiti, léčití něco ; zus
vorkommen, předchdzeti, predegjti něčemu ; verbindern, brdni
něčemu, j. B. morbo ; (id) widerfegen, nu odpor býti, protiwiti
se něčemu, 3. ®. consiliis alicujus; fid) gemäß bezeigen, Aometi,
awyhowjwatt, wyhoweti, whod prichdzeti, wdek prisjti; aud
mobín fommen, 4. ©. comitiis, in die Bolksverfommlung, do shro-
mdidenj; animo, in den Ginn, na mysl. Occursare, begegnen,
potkdwati, alicui; fid widerfegen, odporowati, odpjrati; berans
Žommen, 3. ©. portis, bis an bie Shore, ke branám dobjhati,
Occursatio, 3. f. ba& Gntgegengehen ober erangeben, wychd-
xenj wstFjc. .

Percurro, cucurri unb curri, cursum, 3, durdlaufen, probjhatt, pro-
behnauti ; animo, myslj prochdzeti ; aud etwas burdlaufen, z. B.
mit Worten, procházeti, progjti. Percursio, 3. f. das Durdlaus
fen, 3. 8. mit Gedanken, bie gefáminbe Erwägung, pfebehnutj, ry-
chlé pomyšlenj. Percnrsare, durdlaufen, burdftreifen, herumlaus
fen, Probjhati, probehati, sbehati, pobehati, obehati, profé-
kdwati, protekati, stěkati něco, x. ©. ripas. Percursätio, 3, f.
bat Durálaufen, bie Duráreifung, 4. ®. Italiae, beldnj, tekdnj po
Wiasjch; shehanj, stekánj Wiach. . .

Bm cucurri unb curri, cursum, 3. vorferfaufen, vorantaufen,
ehati, běžetí napřed ; yuvortommen, vorherfommen, pfedbjhati,

předběňnautí, pFedhdnati, predhoniti, predehnatt, předetýha“

ti, předcházeti, předegjtí někoho, přisjti před někým; aud

Semand in etwas übertreffen, přewyšowati, přewýšiti, předčití

H

114 * Curtus Curvus

někoho něčjm, aliquem ober alicui re. Praecursio, 3. f. das Bor:
herlaufen, das Vorhergehen, bezenj napřed, předbjhánj, predbe-
hnutj ; das fBorangeben, předcházenj, předegitj. Praecursor, 3.
mm. ber Vorläufer, předchůdce.

Procurro, cucurri unb čurri, cursum, 3, hervorlaufen, wybjkafi,
wen běžeti, wyběhnauti; aud bervovragen, wybjhati, wytostá-
wati, wylézati, wynikatı, čnjti, y. B. saxa procurrentia, sfr-
mijcj skdly. Procursus, 4. m. das ‚Dervorlaufen, wybeh, wybe-
hnutj ; die Hervorragung, wywstdwdnj, Cnenj. Procursare, bets
vorlaufen, wybjhati, wypadati, z. S. um zu fdormujiren, Pro-
cursätio, 3. f. das Hervorlaufen, wybjhánj, wypaddn] ; bie Attas
te, Scharmügel, wýpad, Jarwátka.

Recurro, cucurri und currí, cursum, 3. auvüdtaufen, gurüdfommes,
zpátky beieti, wraceti se, wrätiti se, obrdtiti se; recurrentes
literae, zpdteönj list ; aud) Zufludt nehmen, obraceti se, obrdti-
ti se, utjkati se, utéci se k nekomu, ad aliquem. Recursus, 4
m. das Aurüdtaufen, &üdfunft, wracen) se, zwrdcenj se, nawrd-
cenj se. Recursare, wieberfommen, zwracowati se; jurüdlaufer
zpátky behati, přibjhati.

Succurro, cucurri unb curri, cursum, 8. 1) herzulaufen, přibjhati,
přiběhnauti; 2) qu. $itfe fommen, prispjwati, přispěti, pomoci;
3) einfallen, in die Gebanfen tommen, napadatt, napadnauti, při-
padnauti, pfichdzett, přigjti na mysl nekomu, alicui.

"Transcurro, cucurri unb curri, cursum, 3. hinüberlaufen, y. B. über
einen tuf, Berg, přebjhati, pFebehnauti něco, běžeti přes něco;
auch vorbei Laufen, durchlaufen, paffiren, přeběhnautu, ‚probehnauti,
progjti, p*egjti, minauti, pominauti; aud) wohin laufen ober gts
pen, 3. IB. ad forum, in castra, beietz, jti.

Curtus, a, um, furj, krátký ; verkürzt, zkrácený ; babec ver»

ftůmmelt, kusy.

Decartätus, a, uin, verkürzt, vecftümmelt, kusý ; von Decurtare, vers
türgen, verfhneiden, Aratıti, zkrdtitt, ustFihati, ustFihnauti, W
sekati, useknauti, utjnati, utnauti, utjti; verflümmeln, oAaux-
ti; zohawiti, kusatifi, zkusatiti,

Cůrůlis, e, 3.8. sella curulis, eine Art von Stuhl, beffen Gebrand)
in Rom nur ben drei. oberften Ehrenämtern, dem Gonfulate, der Sprátur

- und Aedilität vergónnt mars er war mit Elfenbein ausgelegt und Eonnte
von der betreffenden Magiſtratsperſon überall mitgenommen und aufge
ſchlagen werden, slonowd stolice.

Curvus, a, um, trumm, gefrümmt; křiwý, ohnuty, z. B. falx;
eurvo capite, mit gefenttem Haupte, s hlawau skloněnau,
sehnutau, sklopenau.

Curvo unb Incurvo, avi, atum, 1. frümmen, Křňoiti, nakPüwi-
ti, pokHiwiti, zkfiwiti; beugen; ohybati, ohnauti, Curvátas
unb Incurvatus, a, um, gefriimmt, eingebogen, zkfiweny, ohnutý;
portus curvatur in arcum, Frümmt fid bogenfórmig, fo&j sew

oblauk.
Incurvesco, 3. frumm werben, kirwitt se; fid beugen, ohýbati se.

Cospis — Dáma 115

Recarvo, avi, atum, 1. zurũdbeugen, hintervertě Frümmen, zahýba-
ti, zahnauti, nazad obraceti; colla egui, krk koní prjmiti,
rownati, wztyeiti; .

Cuspis, idis, f. eine Epige, hrot, z, B. am Degen oder Wurffpieße s
«xj der Stachel der Biene, Zjhadlo.

Custos, čdis, c. ein Wächter, Bewacher, Hüter, Bewahrer,
strážce, strážný, hljdač, opatrownjk; tann aud von vor⸗
uchmen Perfonen gefagt werden, 3, B. custos reipublicae, Bes
fbüger, Befhirmer des Staates, ochrance, ochrana země ;
apum, ein Bienenwärter, wčelař; ovium, der Schäfer,

Custodia, 1. f. bie Verwahrung, Bewachung, Bade, opatrowdnj; Alj-
dánj, hljdka, stráž, ostraha; Beihligung, ochrana, hagenj; das
@efängnif, 3atlawa, wazba, wezenj jin custodiam dare, tradere,
ins Sefängniß fegen, do wazby ddwatz, do wezenj dáti, wsaditi,

io, ivi, itum, 4. bewahren, bewachen, opatrowati, chowati,
ostfihati, siřjcí (střehu), ostraziti; befhügen, hüten, hdgiti,
chrduiti, hljdati něco, 4. 8. vitam, urbem. Incustoditus, a, um,
undewadt, ohne Auffiht, neopatrowany, nehljdaný ; nit vers
mafrt, neopatřený.
Citis, 8, £. die Haut, kůže. Demin. Cuttcüla, 1. f. das Haͤut⸗
den, Dberbáutden, kožka, kůžička, pokožka.
Intercus, ütis, Adj. unter der Haut, zwiſchen Fell und Fleiſch befinbtidy,
zikoinj, podkožnj, ; B. aqua intercus, bie Wafferſucht, zdko- ..
„čaj woda, wodnatelnost. 5
Cýšthus, 2, m. ein Weinglad, Weinbeher, winnd sklenice,
skljnka, čjše. :
Cycnus, à Cygnus, 2, m. ein Schwan, labuč, .
Cydönium, scil. malum, 2, n. cin. Quittenapfel, kutnowé
gablko; cydonia arbor, ein Quittenbaum, kutna, kdaule.
Cjlindrus, 2. m. eine Walze, wälec, hřjdel. .
Cymba, 1. £. ein Kahn, Nachen, člun, loďka, kocdbka.
Cymbálum, 2. n. eine Gymbel, cymbal.
Cyprus, 2. f. Cypern, Cypr ; eine Infel im mittelländifhen Deere.

CyprYus, a, um, Gyprifó, au& ber Infel Gyprus, cyprský ; aes cy-

prium, dad Kupfer, med’; wofür bie Reuern cuprum, 2. n. fagen.

D.

Dictus, 2, m. Daktyl, ein Vertglled, beeend aus einer Tangen
imb zwei kurzen Spiben, daktyl; 2) eine Dattel, daktyl,
Dama, 1. £, ein Damhirſch, dančk, danel.
H2

116 Damnum De

Damnum, 2. n. 1) der Schaden, SBerluft, škoda, ztráta;
damnum dare, Schaden thun, ykodu činiti někomu, we
škodu uwésti někoho; facere, Schaden leiden, škodu
bráti, wzjti, mjti, trpéti; 2) bie Strafe, Geldbuße, poku-
ta ; ferre alicui damnum, cinen an Gelb ftrafen, poku-
towati, zpokutowati někoho.

Damnösus, a, um, was Schaden bringt, Merluft verurfachet, ſchädlich,

. škodlivý, škodný. Indemnis, e, fhadlos, beze škody. .

Damno, avi, atum, 1. mißbilligen, nechwaliti, neschwäliti;
verbammen, verurtheilen, capite obec capitis, ad- mortem,
zum Zode, hrdla, na smrt odsuzowati, odsauditi; na
hrdle trestati, smrtj potrestati nékoho; proditionis,
wegen Derrätherei, pro zradu; damnari voti, oder voto,
feines Wunſches gewährt werden, slibem zawdzanu býti.

Damnätio, 8. f. bie Serbammung, Berurtheilung, odsauzenj. -

Condeino, avi, atum, 1. verbammen, veructheilen, odsuzowaří, od-
sauditi; befhulbigen, 4. B. stultitiae, bet Thorheit, wenzti, tre-
statí z pošetilosti,

Indamnátus, a, um, unverurtheilt, neodsauzený,

Praedamno, avi, atum, 1. vorher vecbammen, verurtheilen, napřed
odsuzowati, odsauditi.

Dánia, 1. f. Sánemart, Dany, Dánsko.

Daps, Gen. dàpis, f. die Speife, krmě, pokrm, gjdilko; am
gewöhnlichften ift der Plur. dapes, um, herrliche Speifen, gj-
dělka, stkwostnj pokrmow?; ein Gaftmal, Schmauferei,
hostina, kwas, hodowánky, hody.

Dě, Praepos. 1) von, o, s. B. dicere, agere de aliqua re,
von einer Sade ceben, handeln, mluwiti,gednati o něčem;
2) wegen, pro; certis de causis, wegen gewiffen Urfachen,
pro gist! přjčiny, z gisty ch přjčin; 8) nad, s. 8. de sen-
tentia amicorum, nad) ber Meinung der Sreunbe, dle, we-
dle, podle zdánj přátel. Dan mette aud de integro, von
neuem, znowa; de industria, mit Borfag, mit Fleiß, z
„úmysla, chtě, naschwdl, schwdlné; de improviso, un
verfehens, z nenaddnj, mimo nadánj; de via aberrare,
vom Wege fid) verirren, z cesty zblauditi; de die, beim Sage,
o dni, zadne, we dne ; de nocte, bei ber Stadt, w noci,
za noci; unus de multis, einer von vielen, geden z kolika;
irasci de nihilo, zůrnen ohne Urſache, hnewati se bez při-
činy, pro nic; facere sumtum de suo, auf eigene Koften
einen Aufwand tyun, činiti náklad ze swého; de nuntiis

Debto Décem 117

hoc accepi, daß habe id) von ben Bothſchaftern, b. i. aus
dem Munde ber Bothfdafter vernommen, od poshü slyšel
gsem to. !

Dein, aud Deinde, „Adv. fernad, zweitens, pak, potom, za druhé.
Deinceps, Adv. nad der Reihe, hinter einander, po sobě, za se-
bau, gedı.o po druhém; aud Yierauf, pak, potom, na to.

Deorsum, Adv. herabwerts, dol; sursum deorsum, auf unb ab,
dolů nahoru.

Děběo, ui, itum, 2. 1) etwas fÓulbig feyn, 3. B. pecuniam,
dlužen býti penjze; aud fhuldig feyn, zu danken haben,
mjti co děkowati z něčeho; "aud fdjulbig bleiben, dlužen,
powinen züstdwati, züstati; 2) fduldig fepn, etwas zu
t$un, powinen býti, s. B. debeo discere, id) bin fhuldig
du lernen, es ift meine Schuldigfeit, powinen gsem, má
powinnost gest učiti se; 8) follen, müffen, mjti, musiti,
museti; hoc nemo negligere debebit, da& darf Niemand
vernahläffigen, to žádný opominauti nesmj; deberi, ge«
bühren, ndleZeti, patfiti; hoc mihi debetur, ba$ gebührt
mir, ift mir befcert, to mně nálešj, patrj.-

Debitus, a, um, maš man ſchuldig ift, gebührend, ſchuldig, Powinowa-
ny, powinny, paíFjcj, ndlezity. © Debitum, 2. n. eine Schuld,
Srbfhulb, dluž; exigere debitum , bie Schuld einfortern, einmahnen,
dluk shdněti, zdluhu upomjnati, dluh wyupomjnati; solvere
debitum, die Schuld bezahlen, dluň platiti, xaprawiti; maturae
debitum reddere, fterben, umfjtr. . .

Debit, 3. f. das O$tubigfeon, powinnost, powinowdnj, dluž-
nictwj, Debiter, 3. m, ein Schuldner, dlužník.

Indebitus, a, um, was man nicht ſquldig ift, nicht gebührend, nepotwz-
nowaný, nepowinny, nepatřjej.

Děcem, zehn, deset; aud) desatero. Decles, zehnmabí, de-
setkráte.

Dechnus unb Decimus, a, um, ber zehnte, desať ; hora decima,
bie zehnte Stunde, zehn Uhr, hodina desátd, deset hodin. Deci-
mum, Adv. zum zehntenmate, po desaté. M

Decimae oder Decumae, arum, f. acil. partes, ber Zehent, ober ber
sehnte Theil, 4. B. frugum, von ben Feldfrüchten, ben man abgeben
muß, desátek.

Decimänus unb Decumänus, a, um, 1) was ben zehnten Theil abgibt,
1:8. ager, pole desdteönj, pod desdikem; decumanus, scil, ho-
mo, der ben Sehent gepachtet bat, desdtkd? ; 2) groß, weliký, y. B.
fluctus; porta decumana, baé große Thor bes Lagers, das Haupt:
tbor, welika brána ; wo bie zehnte Gohorte lag.

Decimo, avi, atum, 1. immer den zehnten Mann herausnehmen, z, B.
p ibn tóbten zu Laffen, becimiren, welches zuweilen üblid) war, de-

tati.

Dai, ae, a, je zehn, po desjti, deset a deset, po každé deset,

Děnarius, 2. m. {fl eine römiſche Münze, bic zehn Aſſes galt, nah un»
ſerem Geite etwa ein Bejner, desjtnjk. .

Děcet Dělšo

irYa, 1. f, eine Anzahl von zehn fDingen, ein Zehent, desdtek ;
sehn Mann Steiterei, desdtek. Decurio, avi, atum, 1. in Decurien
abtbeilen, desatkowati, zdesdtkowati, na desátky deliti, roz-
deliti. Decurio, onis, m. 1) bet eine Decurie ber Neiterei conmans
bist, ein Gorporaf, desatnjk ; 2) ein Rathěbere, in ben andern Stad⸗
ten außer Rom, radnj osoba; denn in Rom hiefen fie senatores.

Decemplex, Ycis, zehafach, zehnfältig, desetndsobny ,. desatero-
násobný. .

Decempěda, 1. f. eine Meßftange von zehn guf, tyč desjtistrewjänj.

Undechn, eitf, gedendcte. Undecimus, a, um, ber eitfte, gedenacty.
Undecies, eilfmal, gedendctekrdt.

Duodecim, zwölf, dwandcte. Duodeeimus, a, um, ber zwölfte, diva-
ndcty,' Duodecies, zwölfmal, dwandctekrdt.

December, bris, bre, daher mensis December, ber Monat Decems
ber, prosinec; b. f. ber zehnte Monat, weil bie Römer vom März
du zählen anfingen. ^ H

Decenn(um, 2. n. zehn Jahre, deset let.

Děcet, uit, 2. Impers. eà geziemt, (tebt wohl an, läßt wohl, (didt
fid, slusj, přislušj, slusno gest; decet me, eš gejiemt mir,
mn sluij, na mne přislušj ; man findet aud) ben P/ur. decent.

Decens, tis, anftánbig, slušný, přjslušný, náležitý, počestný.
Decenter, Adv. (hiďlid, paffend, mit Xnftanb, anfländig, slušně,
Přistušně, počestně. Decentia, 1. f. bie Gdidiidteit, ber Xaftant,
Woylftand, slušnost, počestnost. :

Decor, oris, m. ber Anftand, Wohtftand, slušnost, potestnost ; bie
Bierde, Schönheit, ozdoba, okrasa, krásu, Decörus, a, um, ans
finbig, gegiemend, slušný. Decorum, 2.n. ber Anftand, Wopikand,
slušnost, Decore, Adv. anftánbig, alušně, Indecorus, a, am,
unanftänbig, übel laffend, meslu3ny, ohyzdny. Indecore, Adv.
neslušně, ohyzdně.

Decus, čris, n. bie 3ierbe, ber O mud, okrasa, ozdoba ; ble Ehre,
čest. Decoro und Condecoro, avi, atum, t. zieren, (bmiiďen mit ete
mas, krdšlití, okraslowati, krdsitz, okrdsiti, okráiliti, ozdo-
bowati, zdobiti, ozdobiti něco něčim; aud loben, verfetss
tiden, chwalıtt, welebiti,

Děděcet, uit, 2. Impers. niht gejiemen, übel anftehen, fih nidt
fhiden, neslušj, nepřislušj, neslušno gest, 3. B. dedecet ho-
minem, e& ftept einem SRenfýen übel an, neslušj člowěku, hyz-
dj &loweka.

Děděcus, čris, n. die Schande, Unehre, ſchändliche That, ohyzda, ne-
čest, ostuda, hanba, Dedecoro, avi, atum, 1. f&änden, peranehs
xen, entehten, hyzditi, hanobiti, zhyzditi, zhanobití.

Dělčo, Evi, čtum, 2. 1) ausmwifchen, auslöihen, mazati, sma-
zati, wymazati, stjrati, setřjti, j. B. etwas Gefcjriebmeb ;

2) zerftören, z. B. urbem, wywraceti, wywrätiti, wy-

hladiti, zkaziti, zbořiti město; -vertilgen, vernichten,
wypleniti, zkaziti, zničiti, zahladiti, wyhladiti, zru-

Siti, y, B. memoriam, das Andenken, památku.

Delphi . Děus 119

^ x

Delphi, orum, m. Delphi, Delfy; dw Seadt n Griechenland,
wo ein berühmtes Dratel des Apollo war. .

Delphin, rnis und Delphinus, 2, m. ein. Delphin, ein große
Setfiſch, pliskawice, delfjn.

Delübram, 2. n. ein. Zempel, chrám ; Überhaupt jeder Platz, wo
das Bitdniß einer Gottheit. aufgeſtellt ift, eine Kapelle, chrdmek.

Demo, 3. wegnehmen, ſiehe unter Emo,

Demum, Adv, etít, teprw, teprwa, tepruw; nuno venit
demum, nun kömmt er erſt, nynj teprw přicházj; aud)
nur, gediné, toliko. .

Denique, Adv. endlich, posléze, naposledy, konečně1 zumeis
len flet eš aud) flatt demum, er(t, teprw, teprwa, z. B.tum
denique, bann erft, tu teprwa.

Dens, tis, m. der Safn, zub; dentium evulsio, dad Bahn-
audziehen, zubů trhánj ; aud) der Zahn an Dingen, zub, 4. B.
ancorae,

Dentätus, a, um, mit Zähnen verfehen, zudatý ; aud) geglättet, glatt
gemaát, durd einen Bahn, Alazený, s. 1B. charta dentata,

Edentülus, a, um, zahntos, bezzuby, kolozubý ; ein Greis, stařec.

Bideus, tis, m. 1) ein aweljad, dwauzubeo; eine Hade oder ein Karft,
mit jwei Baden, dwauzuba motyčka; 2) f.ein Schaaf unb zwar von
deti Jahren, dwauleta owce, zubkyně, mor. zubka.
idens, 3. m. ein dreigadigrs Inftrument, eine Babel, widlice tFjzu-
ba; eine Miftgabel, 2d/y hnogné ; befonder& ber Dreizad des Res
Pteni, trogzub, třizubec. . :

Densus, a, um, dicht, bid, hustý, 3. B. silva, ein bichter Bald ;.
aér densus, dicke Luft, husté powětřj; densi hostes, dicht
beifammen ftchende Feinde, hustě stogjcj, speklj nepřátelé.
Denso, avi, atum, 1. dit maden, husté činiti; dicht aneinander

fügen, srdZeti, sraziti, tisknauti, stisknouti ; densari und con-
densari, bidt werben, hustnauti; aestu, burá bie Hitze verdichtet
werden, spekati se, speci se.

Condensns, a, um, dicht beifammen, z. B. acies, bite Schlachtordnung,
sraiene, speklé wogsko. . MM
Depso, psui, pstum, 8. neten, hnjsti (hnětu), mjsiti, wd-

leti ; durcharbeiten, wypracowati, wywáleti.
Condepso, psui, pstum, 3. yufammentneten, Anjsti, wyhnjsti, Wy-
„ mjsiti, wywáleti, nawdleti,

Tus, 2. m. Gott, bůh; Plur. dii,„bie Götter, bohowé; per
deos, um Himmelswillen, probůh.

Dea, t. f. eine Göttin, bohyně. "

Divus, aud; Dias, a, um, gióttlió, božský ; sub dio ober sub divo,
water freiem Dimmel, pod 3jrym nebem. Subst. Divus,2. m. ein
Gott, báň, Diva, 1. £. eine Göttin, bohyně.

120 Dexter Dibäpbus

Diylous, a, um, göttlich, božj, božský; vortreffitý, wyborny, boz-

„ský; äußerordentiih, božský, 4. 1B. divinum beneficium; aud)
weiſſagerifch, prophezeiend, zvěsti, prorocký ; daher Subst. Divinum, |
2, m, ein Weiſſager, wěšťec, prorok. Divine, „Adv. burá göttlis
de Gingrtun, wnuknutjm boxjm ; vortrefflich, herrlich xy borne, |

J co te
Divino, avi, atum, 1. weiffagen, propfeselen, ahnen, wéstiti, před po-

wjdati, prorokowati, tuXiti.. Divinatio, 3. f. Ahnung, propbes |
zelung, Süriffagung, Adddnj, tušenj, předtucha, predpowjddnj,
prorokowdnj, proroctwj, pfedpowed, (gen. t).

Divinftas, von Gott, od boha, z nebe, i. cidit hoc divinitus, |
von Gott gekommen, geliehen, dopuštěnjm božjm stalo se; burd
göttligien Antrieb, wolj, mocj božskau, wedenjm boijm; aud
durch göttliche Gingebung, wumnuknutjm božským. i

Dexter, téra, těrum und tra, trum, 1) vet, zur rechten Seite, |
prawy, i. ®. manus dextra, die rechte Hand, prawice,
prawdruka; cornu dextrum, der tedte Flügel einer Armes,
prawé křjdlo; dextra laevaque, zur Rechten unb Linken, |
w prawo w lewo; 2) gefhidt, obratný, způsobilý ;
bequem, přjhodný, přiležitý ; 8) gnádig, gütig, milosti- |
svý, dobrotiwy, von Göttern ; auh glüdlih, šťastný. |

Dextera unb Dextra, 1. f. scil. manus, bie Medhte, rechte Hand, pra-
twice. Demin. Dextella, 1. f. prawička.

uns unb Dextere, ge[didt, obratně, způsobile, 4. B. etwas vers
richten.

DexterYtas, atio, f. Geſchicklichkeit, obratnost, způsobilost; Bereits

* wiligteit, Dienftfertigkeit, ochota, ochotnost.

Dextrorsus und Dextrorsum, Adu. rechts, zur rechten anb, nad) ber
vechten Danb oder Seite gu, w prawo, na prawo, j. B. pergere.

, Diádéma, ätis, n, baš Diadem, bie föniglihe Kopfbinde, deldk,
ozdoba hlawy králowské; bie Krone, koruna.

Dřaeta, 1. f. 1) bie Diät, bie regelmäßige Lebensweife, dobrý
řdd Ziwota ; 2) ein Zimmer, Wohnzimmer, pokogjk, swet-
nice; ein Gartenzimmer, Luſthaus, letnjk.

Dřálectřca, 1. f. die Logik oder Wernunftlehre, umnice,

Dialecticus, a, um, logiíd, umnícký ; dialeotica, scil, ars, bie Dispus
tirkunſt, die iDialectit, rozumowstwo,

DYálectus, 2. f. bie Mundart, ndreej.

Diälögus, 2. m. ein Gefprád), rozmluwa, rozmlauwdnj.

Diana, 1. f. Diana, tie Göttin ber. Wälder, der Jagd, des Mondes,
Děwana. .

Dfaphragma, ätis, n. dad Zwerchfell, bie Netzhaut, opona, brd-
nice přjčnj, přjpona. .

Dibáphus, 2. f. ein Purpurkleid, raucho šarlatowé, dergleichen
die Yuguren trugen ; eigenttid) zweimal eingetaucht oder gefärbt, diwa-

Dica : Dico 121

kráta barwený; dibaphum cogitáre, fid) ein Amt wäne
ſchen, na úřad mysliti, úřadu sobě Zddati.
Dica, 1. £. ein Rechtöhandel, Procef, pře, saudsdicam alicui
scribere, einem einen Pröceß formiren, ihn ſchriftlich verkla⸗
gen, pííhon klásti někomu, před práwo pohdnéti, pohna-
ti, obsjlati, obeslati někoho.
Ecdicas, 2. m. ein Stadtſyndikus, Sahwalter, prawomocnjk, präwnj,
Dicis, i£ dee Genitiv; dicis causa, zum Scheine, na bjlo,
naoko. .
Dico, avi, atum, 1. 1) befannt machen, oznamowati, ozná-
miti, ohldsiti, y B. legem; 2) widmen, weiben, oddd-
wati, oddati, obětowati, y B. se alicui rei, fi einen
Sade, sena něco; operam alicui rei, feine Mühe an etwas
wenden, práci swau nakládati, naložiti, wynaložiti na
něco.
Dicátie, 3. f. bos Wibmen, odddnj, obstowdnj ; die Annehmung bel
SBürgerredteB in einer Stadt, pFigetj 7n2stského prátwa. *
Abdíco, avi, atom, 1. fi& losfagen, odikati se, odřjcí se, odFe-
knauti se, odpowedjti se něčeho, aliquid; se magistratu, fid
vom Xmte (ošfagen, dad Amt aufgeben, abbanfen, eš nieberlegen, od-
powedjti se, nechati, zanechati úřadu ; podékowati se, wy-
staupiti, wykrotiti z úřadu, slokiti se sebe, odewzdati úřad;
abdicare magistratum, eben bad. Addicatio magistratus, bie Nies
—E eines obrigkeitiichen Amtes, Wystaupenj, podekowdnj se
z Un

Dedíco, evi, atum, 1. einmeifen, swetiti, poswětiti, 3. 8. templum $
aud) cínem Bott etwas weihen ober heiligen, zaswecowati, zaswě-
tifi, poswetiti; praedia in censu oder. in censum, feine Güter
beim Genfor angeben, statky uddwati, udáti, ohldsiti censoro-
wi, Dedicatio, 3. f£. bie Ginmeijung, swäcenj, posw&cenj, 4. B.
templ

Indico, avi, etum, 1. anzeigen, oznamowati, oznámiti, ohlašowatů,
ohldsiti; ofenbaren, entbeďen, gewiti, wygewiti, wyzraditi,
prozraditi, udáwati, udati, pow?djti ; ben Preis beftimmen, ce-
miti, wyceniti ; mulctam indicare, eine Strafe auflegen, pokutu
uklddati, i. Index, Ycis, c. ein Anzeiger, Angeber, oznamo= *
wat, oznamič ; Berräther, udawad, wyzraditel oculi sunt in-
dices animi, oči zrcadlo, zrddcowé gsau duše; aud ber Beige
finger, ukazatel ; aud) ein 8gifter, prawidlo, ukazadlo. Indici-
wm. 2, n. bie Anzeige, Xuéfage, ozndmenj, oznama, ndweätj,
uddnj, wýzrada ; aud) das Anzeigen, znamenj. u

Praedico, avi, atum, 1. öffentlid) fagen, hldsafı, ieřegně prawiti,
+ B. vera, bie Wahrheit, prawdu ; öffentii ausrufen, prohlašo-
eati, ohlašowati, prohlásiti, ohldsiti, prowolati; dud fagen,
grawiti ; aliquem Beatum, Semanben glüdli preifen, za Hastne-
ho wyhlaiowati, pokládati, kldsti. Praedicatio, 8. f. tat öffente
ge Gogen, hlásání ; Austufen, prohlašowánj, ohlatowdnj, ohld-

122 Dico : Dico

Benj. Praedicätor, S. m. ber Xuseufer, Zlagatel, ohlalowatel;
obpreifer, wychwalowatel. Praedicäbilis, e, rühmenemerth, 20-
chwalowänj hodný. .

Dico, dixi, dictum, 8. 1) teben, fagen, djti, prawiti, řj kati,
gmenowati, powjdati, powedjti ; dicor, diceris, etc. man
fagt, daß id, bap du, gd prý, ty pry ; prawj se, že gd,
Ze ty; nennen, gmenowati, ausfprehen, wyslowowati,
wyslowiti, 3. 8. literam, einen Budftaben, pjsmé ; beflim«
men, feitfeben, ustanowowati, ustanowiti, určiti, uloZi-
ti, 5. 8. diem nuptiis; diem dicere, einen Tag beftinmen,
fegen, rok položiti, složiťi, gmenowati, b. &. vor das
Geriht Iemanden ziehen, před prdwo pohdněti, wolati,
pohnati; 2) eine Rebe halten, z B. pro aliquo, mluwiti,

* řečňowati od někoho, b, 5. SYemanben vor Gericht vertreten,

ihn vertheidigen, zastupowati někoho před práwem ; cau-
sam dicere, vertheidigen, před práwem odpowjdati, há-

giti; jus dicere, zu Gerichte figen, na saudu seděti ; 3)

"ernennen, s. B. dicere dictatorem, einen Dictator ernennen,

woliti, zwoliti, učiniti diktdtorem ; 4) meinen, mysliti,
+ 3. aliquem. .

Dictum, 2. n. ein Wort, slowo ; Ausfprud, Befehl, rozkaz; eim wis
tiger Gedanke, prüpowed, (gen. i).

Dictérfum, 2, n. ein wigiger, beiffenber Scherz, úsměšek, úštipek.

Dictio, 3. f. das Sagen, powjdanj, powedenj; sententiae, proneše-
nj swého zdánj; ta Sieben, bod Gefprodene, řeč ; bie Art qu zes
ben, miuwa, řeč ; bie Worte, slowa; dictio causae, bie Berants
wortung, odpowjddnj před práwem ; ein Oratelforud, odpowed.

Dicax, äcis, „4dj. ber gerne tedet, pow]dawy ; Subst. powjdalek;
befonberě fatyrifc, fpóttijd, beiffenb, úsměmačný, úšklel fi
disme3ny ; Subst. úsměwáček, úsměškář, úšklebáček. Dicaci-
tas, 3. f. Seſchwatzigkeit, powjdawost ; das fpöttifche KBefen, úsmě-
1waénost, úšklebačnost ; ©derihaftigteit, Wigelei, Sprymownost.

Dicto, avi, atum, 1. oft fagen, Fjkatz; befonber& einem etmo& vorfo:
gen, předřjkámwati, powjdati, předřjkati; in bte Feder bictiren,
ku peru mluwiti, do pera kldsti, wloziti; lehren, vorfchreiben,
učiti, wnaukati, kázati, pfedpisowati. Dictätor, S, m. ber
ctator, diktátor, b. i. eine auferorbenttide obrigfeitlide Perfon- it
Rom, bie nur jur Zeit der größten Roth ermabit wurde, bie püdfit
Gewalt fomobi bei ber Armee al6 In ber Gtadt hatte, beide Gonfulen
gleihfam zugleich vorftelte, unb daher 24 Biftoren vor fid hergeben
lies, und fid einen Gollegen, Magister equitum gesonnt, erwäbltes
fein Amt hieß Dictatüra, 1. f. die Dictatur, Dietaferswürte, diktd-
Torstwwj ; dictaturam gerere, Dictator fepn, diktdtorstwj zastd-
wati, diktátorem býti. DictätorYus, a, um, bictatorifá, di-
ktdtorsky.

Dict!to, avi, atum, 1. oft fagen, ?jkdwati, powjddwatt, řjkatí ; auf

vorgeben, prawilti,

Dico Dreo 123

Abdico, xi, ctwm, 3. titt von den Wögeln, aus benen man weiſſagte,
gebraucht, wenn fle Beine gute Anzeige gaben und bad nicht billigten, mefs
wegen man fie zu Rathe 309: aves abdicuut, bie Vögel find bawis
ber, přácí nepFipowjdag],: nepfiwolugj, ssau proti tomu.

Addico, xi, ctnın, 3. 1) eintviligen, genebmigen, pFiwolowatt, pří-
wolifi, swoliti; mirb von eben biefen Bógeln gebrau&t, wenn fie gus
te Anzeige gaben: aves addicunt, bie Vögel willigen brein, ptáci
swolug], pFrwolugj, dobrý konec té weci připowjdasj; avibus
addicentibus, na siwolenj ptáků; 2) in ber Auction dem Meifte
bietenden etwas zufdlagen, přiřknauti; baper übergeben, odewzdd-
wati, odewzdati ; aud) fonft vom Richter, zuſprechen, zuerfennen,
pHrknauti, přisauditi, pFiwlastniti ;überlaffen, pFipaustéti, pří-
pustit; 3) se alicui, fid) Jemand ju eigen geben, gang von ihm abbans
‚gen wollen, alé wenn man fein Sciav wäre, pFikazoiwati se, pfikd-
zati se k někomu, oddali se nekomu; in servitutem, we slu-
Zebnost poddámatí se, poddatise, w moc se dáti, zaprodati
se někomu ; morti addicere, zum Zobe vecurtbeiten, na smrť wy-
ddwati, wydati, odsauditi, Addictus, a, um, Jemand ganz ers
geben, zugetban, eigen, příkážaný, oddaný, swüg. Addictio, 3.
f. menn die Obrigkeit Jemand etwas als Gigent$um zufprict, bie Bus
fptráung, přiřčenj, přiřknutj, pfisauzenj, přůwlastněnj; bie
uibergebung, wydanj. t :

Benědico, xi, ctum, 3. loben, dobroFetit? někomu, chiwdliti něko-
ho; au fegnen, Zehnati, poZehnati někoho, poZehndnj ddwa-
ti, "dáti někomu, alicui.

Cendico, xi, ctum, 3. mit Jemand etwas abrtben, sřjcí se, sřeknau-
ti se, umluwiti se s někým, pfipowedjti, sljbiti někomu; bes
fenders condicere ad coenam, und ohne ad coenam, heißt Jeman⸗
den verfprechen, daß man mit ihm fpeijen wolle, sřjcí se, sezwati
4€ s někým K wwečeři, ke stolu, na oběd ; fid bei Jemand zu Gar
fte bitten, pozwati se k někomu na wečeřť, na oběd.

Contradico, xi, ctum, 3, widerfpreden, odporowati, odpjrati, od-
mlauweti. Contradictio, 3, f. ber Widerfprud, odpor. .

Bdico, xi, ctum, $. etwas befannt maden, oAlasowati, známo činí-
ti, oznamowali, oznámiti; daher befehlen, rozkazowati, wele-
ti poraučeti, rozkdzati ; von ber Obrigkeit, anorbnen, nafızowa-
fi, nařjzeti, nařjdití; verfprehen, slibowati, sljbili, 4. B. mi-
litibus omnem praedam, Edictum, 2. n. die Kundmadung, ohld-
šenj, oznámený ; befonberà bie IBefanntmadung des Prätors, tole er
t6 in Gerichten gehalten haben, offentlide Berorbnung deflgiben
obr Befehl, ozndmenj, wyřčenj, nařjzenj, předpis, rozkaz.

Indico, xi, ctum, 3. etwas anfagen, anfiinbigen, opowjdatt, opow&-
djti, ohlasowati, ohlásit, oznamowati, oznámiti ; belhun, ben
Krieg anfiinbigen, pokog k v wälku prowolati ; tribu-
tum, eine Steuer auflegen, daň ukládati, wypisowati, uložiti,
wypsati, Indictus, a, um, angelünbigt, opotoězený, ohldJeny,
oznameny, prowolany. Gin anderes ift Indictus, a, wm, ftatt
Aon dictus, ungefagt 3 indicta causa condemnari, unverhörter
Gate verbammt werden, bez wyslyšenj a odpowedi odsauzenu

hiterdico, xi, etum, 3, unterfagen, verbieten, alicui rem ofer re, za-
powjdati, zapowědjti, zakazowati, xakdzati někomu něco;

124 Dies Dies

interdicere alloni aqua et igni (igme), verbannen, tně Grfitum jo
‚gen, außer Landes gehen heißen, vodu a pastıvu xakazowati, za
owjdati, wšeliký spolek zapowěděti, zakdzatı nekomu,w
Kletbu dáwati, dáti, ze země hnäti, twyhnati, wypowjdati,
wypowedjti někoho, Interdictum, 2. n. ein Berbot, zapotěze
nj, zdpowed, (gen. i), zákaz, záwe?, (gen. 1). Interdictio, 3.1,
die Unterfagung, fBecbietung, zapowjdánj, zakazowdnj, zapowě-
zen], zakázdnj ; aquae et ignis, bie SBBerbarmung, Kletba, ze ze-
mě hnánj, z wlasti wypowězenj. ,
Malédico, xi, ctum, 3. alicui, einen fchelten, ſchimpfen, Táftern, zlore.
čití, dti, zle mluwiti někomu, kljti, klnauti, prokljnati,
prokletí někoho. MaledYcus, a, um, läfternd, der übelé von einen
zebet, zlolagný, zlořečný, zlolagicný, zlolagjej ; Subs. lágce,
zlolagce. Maledice, Adv. zlolagn&, zlolagicně „ lictum,
2. n, ein Schimpfwort, Läfterwort, zdé slowo. Maledictio, 3, £ di
Schimpſen, güftern, Sluden auf Jemand, zZofedenj, lánj, kij.

* Maledicentia, 1. f. folge Gigenfgaft eines Menfýen, zJolagnos!,

Di

zlolagicnost.

Praedico, xi, otum, 3. 1) vorýesfagen, pfedpowjdati, předpowtdě.
ti, prorokowati; 2) befannt machen, verfiinben, ohlašowati, ozna-
mowati, ohldsiti, oxndmiti, y. ®. horam ; daher 3) befehien, při-
kazowati, prikdzati, naprıkazowati se někomu ; warnen, ru
then, napomjnati, wystFjhati někoho, wystrahu ddwati, ra-
diti nekomu. Praedictum, 2. n. bie Vor herſagung, Sproppejtiux,
Předpowěď, předpowězenj, proroctwj ; der Befehl, přjkaz, ro
kaz. Praedictio, 3. f. die Vorherfagung, Prophezeiung, pFedpoxj-
dänj, prorokowánj, pFedpowezenj.

Prodico, xi, ctum, 3. vorherfagen, napřed řjcí; baber fefegen ber
ftimmen, 3. 8. diem, einen Termin, rok kldsti, poloiti, den u
Stanowiti, ur&iti; aud) ben Termin weiter hinausfegen, verlängern,
Přirok, přjročj položiti, lhůtu prodlaužiti.

les, 5. c. (im Plur. masc.) 1) ein &ag, den; in dies dr
indies, von Zag zu Tage, den ode dne, den po dui; in
diem, auf einen ag, na den; in diem vivere, in ben Tag
binein leben, für die Zukunft unbeforgt feyn, o zegtřek se
nestarati, bez starosti, do wětru Ziwu býti; die, Win
Aage, we dne, za dne; 2) ein beftimmter ag, rok, d.h
den určitý, ustanoweny ; ber Termin, Ihůta ; die Zeit, čas
daher diem dicere, einen Zermin fegen, ben Tag befimmen,
rok klásti, položiti, složiti, gmenowati, čas, den určith
ustanowiti; 3) diem obire, den Termin abmarten, dabti
erfcheinen, Ihütu držeti ; dóstawiti se; diem suum obire
oder diem obire obe obire allein Heißt flerben, Ziwot doko-
nati; ze swěta gjti; skonati, zemřjti,

Dischla, 1. f. ein Xag, den, dniček. end:

Diärfum, 2. n, täglige oft, dennj potrawa, dennj wyZiwenhi

täglicher Sold, Lohn, dennj plat,

Dies . Dies ' 125

\

Diermus, a, am, was bei Zage gefhicht, 3. B. quies diurpa, Rufe
bei Zage, odpo&inutj za dne ; opus diurnum, ein Tagewerk, den-
nj práce; papilio diurnus, ber Sagvogel, motýl,

Diu, <4dv. 1) am Sage, za dne, we dne; 2) lange, ddwno, dlau-
ho; dintius, länger, déle ; diutissime, febr tange, předámwno, we-
lice dlauho; am längften, neydéle, Diütinus und Diüturnus, a,
um, Langwierig, diauhy. Diuturnítas, 3. f. Langwierigkeit, Länge
der Zeit, délka. Perdiu, Adv. fehr lange, předlauho, predd-
tono. Perdiuturnus, a. um, febr langmierig, předlauhý. Quam-
diu? wie lange? gak ddwno ? gak dlauho? aud) fo lange als, gak
diauho, i. 3B. bu willſt. . \

Biduum, 2. n. zwei Sage, Zeit von zwei Tagen, dwa dnů, Biduus,
a, um, zweitägig, dwaudennj. Triduum, drei Tage, tří dni. Qua-
tridaam, vier Tage, čtyry dni; iter quatridui abesse, vier Tags
reifen. entfernt fepn, čtyry dní cesty wzddlenu býti.

Hödie, Adv. ftatt hoo die, tohoto dne; heute, dnes, mor, dnes-
ky, dneska; aud, heutzutage, heutiges Tages, mynj; bíš auf ben

$eutigen Xag, podnes, posawdd, dosawád, posud geště, do neš- .
ka. Hodiernus, o, um, heutig, dnešní ; dies hodiernus, ber heus

tige Xag, dnešní den, dnešek.

Interdiu, Adv. bei Tage, beš Sage über, we dne, za dne,

Miridies, 5. m. ber Mittag, bie Mittagszeit, poledne, doba polednj ;
der Mittag, bie mittägige Dimmelégegenb, poledne, polední, pole“
dnj strana; €üben, gih. Meridiätio, onis, f. die sRittagérube,
ber Mittagsfälaf, polednjček. Meridiänus, a, um, mittägig, pole-

tempus meridianum, die Mittagszeit, doba polednj.

ánus, aud Postmeridi , a, um, nadmittäyig, odpole-
dni, popolednj ; tempus pom. ianum, bie Nadmittagszeit, od-
ledne, popolednj. Antemeridiänus, a, um, vormittägig, was
ermittags geldiebt, pFedpolednj ; ambulátio antemeridiana, ein
Spoziergang Boxmittags, prochdzka před polednem, před oběděm.

Nüdías (ftt nunc dies) tertius, «dv. ebepeftern, vorgeftern, dnes
fřetj den, předewčjrem, před wčeregškem ; nudius tertius de-
Cimus, vor dreisehn Tagen, tak třinácte dnj; fo fagt man aud nu-
dius quartus, nudius quintus, vor vier, fünf Zagen, před čtyr=
mi, peti dny.

Perendie, Adv. übermorgen, poxegtkj, ponazestřj. Perendinus,
a, um, übermorgenb, 3. 3. dies perendinus, ber übermorgenbe Tag,
der Zag, der übermorgen if, pozestřek, ponazegtřek, pozestři,
pozestres3j den, Comperendino, avi, atum, 1. na pozegt?j od-
kiáďati, odložiti; comperendinare reum, bem Beklagten einen
neuen Zermin auf übermorgen fegen, hogemstwj obžulowanému
dawati, dáti ; dieß that der Kläger. Comperendinátus, 4. an. neue
Zerminfegung, hogenstwj, odklad na pozestřek,

Postridie, Adv. des andern Tages, Zages darauf, druhého dne, na
zestřj, na přjštj den, den po tom, den na to; ftet mit bem
Genit. und dccusativ ; postridie ludos, den Tag nad ben Schaus
fpieten, ten den po hrdch. .

Pridie, Adv. Tages auvor, den před tjm, před tjm. dnemg mit
dem Genitiv unb dccusativ.

Prüpediem, Adv, eheftens, eheften ages, eheſter Sag, brzo, w brz-

kém čase, brzjtko, co neyspj3e.

126 Digitus ' Diribéo

alle Tage, každodenně, den gak den, kai
ius, a, um, füglió, alliäglich, XaZdodenw,
febris quotidiana, alltägiges Fieber, haždo-

Onštidie, Adv. tagli
dého dne. Quo!
|wiednj, powsedn;
dennj zimnice. —

Digitus, 2. m. ber Finger, prst; digitus pedis, bie Zehe,
prst na noze, u nohy.

Dignus, a, um, 1) werth, würdig, hodný, hoden ; laude, td
Lobeö, chwdly ; vix dignus est, qui - erverbient Baum, Daj-
sotwa hoden, aby -; 2) ſchicklich, gemäß, anftändig, Ehre
madıend, hodný ; homine dignum est, e& ift beà Menſchen
würdig, bem Denfchen anftändig, člowěka hodno, düstog-
no gest.

Digne, Adv. wurdigllch, anftändig, gebührend, nad Würden, nad Bes
dient, hodně, náležitě, ctn&, počestně, wdzn&, důstogně, de
zdsluh, dle zaslauženj.

Dignitas, ätis, f. 1) die Würdigteit, bad Verdlenſt, 3: B. eines großen
Dannes, hodnost, zaslaužilost ; 2) das Anfehen, wdänost ; bie Gi
re, die Reputation, dest, poctiwost, slowütnost ; aud) Würde, Qi
renftélle, Gharafter, důstognost.

Dignor, atus sum, 1. würdigen, würbig aáten, za hodného uznd-
watt, mjfí; aliquem laude, einen eines Sobe& würdigen, někoho
za chwály hodného uznati; aud) wollen, Belieben tragen, rdtili,
düstogiti se, udüstogiti se, urd£iti se. Dignatio, 3. f. Birk,
Gre, Anfehen, düstognost, hodnost, todžnogt.

Indignus, a, um, 1) unmiirbig, nehodný, y. 8. laude, des toes 2)
unfóidtid, unanftändig, nedüstogny, neslušný, nehodny. Indi-
gne, Adv, wider Verbienft, auf eine unanftánbige Art, nehodně,
Rectně, nepoctiwě ; indigne ferre ober pati aliquid, erwas mit
Anmwillen aufnehmen, barüber unmillig werden, netrpe/twe, těžce ně-

za zlé mjti něco, zamrzeti se nad nebjm. Iudignitsb

bie unwürdigkeit, nehodnost ; die unanftünbigfeit, unosfěni
ge Behandlung, nedest, necta, hanba ; unanftändiges Betragen, ne
slušnost ; aud Unwille, netrpělivost, mrzutost. Indignot, avs
sum, 1. unmillig feon, znrzetí se, rozmrzeti se, horsiti se
něčim, re. Indignäbundus, a, um, unwilig, ungegalten, nefrpi-
důvý, pohoršený, mrzutý, rozmrzely. Indignätio, 3. f. nei
liwost, mrzenj se, mrzutost, horšenj se.

Perdignus, a, um, jer. würdig, přehodný, welice hodný. —
Dioecesis, 3. f. ein Ctüd Land, ein Difirict, Didcefe, okrilek.
+ Diphthongus, 2. f. ein Doppellaut, sauhláska. .
Diplöma, ätis, n. ein offenes, von dem Senat unterfiegelted Sreet,

das man einem gab, um feine Sdfe zu befördern: ein pof, pri
chodnj list ; ein Geleitsbrief, prikwodnj list; tat fam 9
‚men von bem zwel Blättern, woraus e$ beftanb.

Diriběo (ftt dis- habeo), ui, 2, austheilen, vertheilen, rozdd
wati, rozdati; von der Austheilung ber Täfelchen zum Dotlret:

Diribitor, 3. m. ber Xustheiler ber Tafelchen zum Votiren, pohlí

Dirus Dives 1 27
,

Divus, a, um, 1) ſchrecklich, gräulih, ukrutný, hrozný; di-
rum in modum, auf eine geäuliche Art, ukrutně; 2) Ungüd
. brobenb, hrozuy, strašný.

arum, f. bie glüdje, Berwinfhungen wiber Jemand, kletj, pro-
kljndnj, kletba; diras alicui imprecari, Semanben verffuden, vers
wünfden, prokljnatinekoho; 2) bie guzien, Lutice, Ljtice, Fasani,

Disco, didici, 8. lernen, učiti se; aliquid, etwas, něčemu;

ená feben, hören, fennen, lernen, erfahren, slyšeti, widiti,
shledati, pozndwati, poznati, seznati.

Disciplina, 1. f, 1) bie Unterweifung, der Unterriät, učený; $ tradere.

in disciplinam, in bie gebre geben, do učenj ddwati, dáti; )

ut, wenn es fo viel ift als Unterweifung, cwik, cividenj ;

sciplina militaris, die Kriegezudit, "kázeň woganskd; bie Willens

Schaft, Kenntnis, udenj, umenj; aud eine philoſophiſche Secte, učený ;

4) die Ginriótung ober Gemopnýcit, Berfaffung, spofdddnj, zawede-

nj, řád ; der Gebraud, způsob; die Methode, Art und Weile, způ-

sob, mawedenj.

DiscYpůlus, i, m. ein Schüler, Lehrling, žák, učenec, udednjk. Di-
scipula, 1. f. eine Schülerin, učednice, žákyně, Condiscipulus, i,
m. ber Mitfgüler, spolužák, spoluučedník, Condiscipulätus,
4. m. bie Gýulgefellfhaft, spoluzdctwj ; a condiscipulatu, von der
Säulzeit her, ze školy.

» didici, 3, lernen, erlernen, uditi se, naučiti se něčemu,

Condisco, didici, 3. lernen, uditi se, naučiti se; pauperiem pati,

Dedisco, didici, 3. verlernen, entmöhnen, odučotoati se, odučiti
se, odnaučití se, odwykati, odwyknauti něčemu, zapomjna-
ti, zapomenauti něco, aliquid.

, didici, 3. auswendig lernen, nazpaměť učiti se, zpaměti
naučiti se; lernen, učit se, naučiti se; exfapren, shleddwati,
shledati, pozndwati, poznati, zwedeti,

Perdisco, didici, 8. ret lernen, wohl und fertig lernen, dobře uciti
se, nauditi se, wyutiti se, wycwititi se.

Praedisco, didici, 3. vorherlernen, vorher fid) befannt maden, před-
tjm učiti se, napřed nautiti se, napřed poznati, 4. ©. qnae
agenda sunt, wa6 zu tun ift, co činiti gest.

Discus, 2. m. eine runde, flache Scheibe aus Miri oder Stein, mit

deren Werfen fid) bie Jugend ehemahls übte, bie Wurffcheibe, kolo,
taus t

Ditio, 3. f. bie Macht oder Gewalt über andere, bie Bothmäßigteit,
moc, panowänj, wláda ; aliquem redigere in ditionem,
ober facere suae ditionis, unter feine Bothmäßigkeit bringen,
unterjoden, pod swau moc uwoditi, uwisti; podma-
niti sobě, podrobiti sobě.

Dia, fie m Dies; Dius in Divus ster Deus.

Dives, tis, Adj. tei), bohatý, 5.8. pecoris, an Bieh, na
dobytek. Comp. ditior ; Superlat. ditissimus,

128 - Divido ! Do

Divitiae, rmm, f. ber Reiättum, bohatstuj ; atfimere. divitiis, fee
teich feyn, bohatstwjm oplywati.

Dis (ftatt dives), ditis, tel, bohatý; Comp. ditior; Superl. č-
tissimus ; aud heißt Dis der Gott der Unterwelt, b. i. Pluto, ZHerot.

Dito, avi, atum, 1, reiý maden, bereiheen, bohatiti, obohacowati,
zbohacowatt, obohatiti, zbohatiti.

Ditesco, 3, reich werden, bohatnauti, zbohatnauti,

Divido, si, sum, 8. von einander theilen, zertheilen, děliti,
rozdělowati, rozdeliti; eintheilen, rozdělowati, rozwr-
howati, rozwrhnauti; zechauen, zerfpalten, roztjnati,
roztjti, rozpoltiti; trennen, abfondern, děliti, oddělowa-
ti, oddjleti, odlučowati, odlauciti, odtrhowati, odtrh-
mauti; vertheilen, quötheilen, rozdělowati, rozddwati,
rozděliti, rozdati ; praedam, bie Beute austheilen, bito-
wati, rozbitowati kořist; aud) unterfheiden, rozdělowa-
ti, rozeznáwati, rozeznati.

Divisio, 8. f. die Theilung, delenj, rozdělenj; Eintheilung, rozer-
Anutj, rozwrienj, rozwrh ; Xuetpeilung, rozdelenj, rozdánj, po-
delenj, rozlosowdnj. Divisus, 4. m. die Zertheilung, rozda-
wek; divisui esse, vertpeilt werden, na rozdawek býti, rot-

ldwati se, :

Bivisor, 3. m. ein Austpeiler, Vertheiler, 3. B. der Xeder, dělič, |

dělitel, .

Dividius, a, um, geteilt, abgethellt, rozdělený ; balb, rozpůlený,
na dwj, na polowic rozdělený ; aud) tpeilbar, dělitelný, djiny.
Individuus, a, um, untpeilbar, nedj/ny, nedělitelný ; corpora i-
dividua heißen bie Atomen, prwkowé. .-

Do, dédi, dátum, 1. 1) geben, ddwati, dáti; übergeben, do-
dáwati, dodati, odewzdati, odwesti; ergeben, überlaffen,
4. ©. se alicui, poddáwati se, poddati se, podkládati se,
podložiti se, odddwati se, oddati se, odewzdati se, pro-
půgčiti se někomu; 2) zugeben, einräumen, připauštěti,
připustiti; hoc dabo lubens, tomu rád připustjm; 3)
fagen, Nachricht geben, melden, powedjti, ozndmiti ; diem
alicui, den Tag beftimmen, den ustanowiti, určiti; 4)
verfhaffen, zgednati, ;. B. alicui consulatum, dopomoci
někomu ke konsulstwwj ; aud) verurfahen, thun, prisobiti,
způsobiti, činiti, učiniti, y. ©. damnum, Man met
auch: da mihi hoc, thue mir baš zu Gefallen, učiň, uděley
mi to k wüli, k ljbosti; dare operam alicui rei, Rühe
wenden auf etwas, prdci wynaklddati, wynaložiti na
něco; pilnost přikládati k něčemu ; dare auribus, einem
nad) dem Maule reden, Schmeichelei reden, ſchmeicheln, k dj-
bosti mluwiti, pochlebowati někomu; dare verba, hin

Do Do 129

u Jj +

tergehen, täufchen, betriegen, omámiti, ošiditi; in casto-
diam dare, in Verwahrung geben, do Wwězenj, do w
dáti; daresein viam, in fugam, fid) auf den Weg, auf die
Flucht begeben, dáti se na cestu, na útěk ; poenas dare,
beftraft werden, potrestdnu býti, pokutu nésti; calculum
dere, im Damenfpicle, ziehen, tdhnauti; dare vitio, al8 *
einen Fehler auslegen, za zlé kldsti, pokládati, we zlé
obraceti; laudi, zum Lobe rechnen, za čest klästi,za chwa-
litebné mjti; stragem. dare hostibus, eine Niederlage an-
richten unter den Feinden, sjlu nepřátel pohubiti, potlau-
ei; se alicui in conspectum, einem unter die Augen kom⸗
men, na oči choditi, přigjti někomu ; ut se res dant, wie
fib die Umftände zeigen, gak se to ukazuge. :

Dätor, 3. m, ein Geber, dárce, dafitel.

Abdo, didi, dítum, 3. wegthun, 3. B. a conspectu, ddwatt č,
dáti s očj; verbergen, verfteďen, skrywati, skrýti, i,
schowati. Abditus, a, um, verborgen, geheim, heimlich, skrytý,
tuzny. . .

en, ditum, 3. pinzuthun, bingufegen, pfiddwatt, přidatí,

phiklddati, prilokiti, připogiti, přičiniti něco k něčemu, ali-
quid alicuí rei; wohin tbun oder geben, aquam flamunae, das
Boffer jum Feuer fegen, wodu K ohní stuweti, dáwati, ddt?, pFista-
Uli; manus in vincula, ruce do wazby ddwati, dáti; aud
vermehren, 3. B. gradum, die Schritte" verdoppeln, dlaužiti, we-
hieiti, zweličiti, zdlaužiti, znáhlití kroky ; rychlegi kráče-
fi; alicui animos, Semanben Muth geben, maden, srdce, Xmuii-
losti doddwati, dodati. Additämentum, 2. n. ein 3ufat, 3ugas
be, přidawek.

Circumdo, dědi, ditum, S. $erumtegen, herumfegen, berumftellen, dd-
wati kolem, ddti okolo něčeho něco, y. B. ligna; custodias,
Bogen herumftellen, staw?ti, postawıti strdie kolem; urbem

er urbi murum, bie Stadt mit einer Mauer umgeben,

obehnati, ohrážetí, ohraditi znesto zdj.

Condo, didi, ditum, 3. 1) zufammenthun, zufammenfügen, skiddati,
složili, schowati; 2) wohin thun oder fteden, ddwuti, dáti, str-
kati, strčiti, j. B. ensem, ba& Schwert in die Scheide fteden,
meč zastrkowati, zastrtiti, schowati, dáti w pošvu; baber
verbergen, schotwdiwatt, schowati, skrýwati, skrýti, ukryti;
mortuos in sepulcro, bie Xobten begraben, kidsti, poloziti mrt-
wé do hrobu, mrtwé pochowáwati, pochowati, pohtbiti; aud
derſchließen, gumaden, zuwjrati, zawrjti, zamykati, zamknau-
ti; oculos, očí zamřjti, zamknauti, t. f. fterben, umPjtz, sko-
mati; daher aud enden, dokonati, skončiti; diem, ben Xag zus
bringen, den strdwiti; A) etwas ftiften, Urheber von etivas (en,
4 B. urbem, eine ©tabt bauen, erbauen, město zakládati, zalo-
titi, staweti, wystaweti; zdklad položíti k městu; librum,
tin Bud) verfoffen, knjhu psdti, sepsati; laudes alicujus, Is

I

150 Do . Do

manden befingen, chibdlu něčj peti; condere ossa, verrentte Kat:
hen einrihten, naprawoibatt, naprawiti. Conditor, óris, m. der
Etifter, Grbauer, Urheber, zakladatel, püwodce; mundi condi-
tor, ber Ghöpfer ber Welt, fwürce, stworitel sweta. Conditio,
5. f. 1) die Beichaffenheit einer Sade, der Zuftand einer Perfen, die
Umftände derfeiden, stano; 2) bie Bedingung, wýmjnka, doložení;
Bergleih, smlauwa, úmluwa; ber Borfhlag, podánj, ndwrh, no“
wrienj, ponawrienj; daher e$ von Heirathsvorſchlagen gebranát
wird; conditione tua non utor, id mag bid nidt haben, neckci
te, newezmu si tě ; z na3j smlauwy, z našeho sňatku nebu-
de nic; fo fagte ber Bräutigam zu feiner Braut, wenn er fie fahr
ren ließ ; conditiones pacis, griebenébebingniffe, čldnkowé pokose

Absčondo, dídi, ditum, 3. verbergen, skrywatı, skryti, ukryti,
schowati ; in terram, unter bie Erde verbergen ober vergraben, za-
kopati, t .

Tncohditus, a, um, 1) ungebilbet, gngeorbnet, nespořádaný; wib,
diwoky ; vegeUos, bezprawidelny ; unorbentlid, nezprdiny ; tes
ber fhieht, daremny, y. 8. verba; 2) unaufgeboben, nesclowe-
ný ; unbegraben, nepochowaný, nepohrbeny,

Recoudo, didi, ditum, 3. verbergen, aufheben, aufbewahren, schon.
watı, schowgti; verbergen, skrywatt, skryti, ukrydi; emen
in vaginam, ba6 Schwert wieder einfteďen, zase schowdtwati, scho-
wati meč do pošty. Reconditus, a, um, verborgen, heimlih,
skryty, tagný, saukromny ; nit gemein, b. i, was nicht jd
tann, J. 58, literae, nicht gemeine Gelehrfamteit, zwldstnj, newk-
dnj učenost. B

Dědo, didi, ditum, 3. ergeben, odddwati, oddati; in supplicium,
smrti odewzdati, na smrt wydati ; neci, tödten, zabití; và
übergeben, 3. B. eine Stadt, widuwatı, wzdati, w moc dáwati,
dáti, odewzdati město. Deditio, 8. f. die Uibergäbe, 1bzdlünj,
do DB. einer Stadt, '

Edo, didi, ditum, 3. 1) $eraudgeóen, wyddwati, wydati, j. ©. li-
brum, ein Bug, knjhu; von fid) geben, hervorbringen, z. B. fruc-
tun, wydaibati, wydati, pfingsett, plinésti; ova edere, m
Bifgen, laihen, tFjfi se; catulum edere, ein Junges zur Melt brin:
gen, kofıti se, okotiti se, mladé dostati, mjti; edi in Incem,
Hebopren werben, na. swet pfichdzeti, přigjti, narodıtı se; 2)
fagen, powjdati, powedjti, Fjci; exemplum in aliquem, ds
Beifpiel an einem ftatuiren oder geben, přjklad dawatı, ddti na
někom j ludos, Spiele geben, anftellen, iry_dawati, dáti, stro-
giti, učiniti; edere clamorem, ein Geſchrei erheben, wydati
křik, do kPtku se dáti; vitam edere, ben Geift aufgeben, duší
wypausteti, wypustiti; daher fterben, skonati; caedem ingen-
tem, eine ungeheure Niederlage anridten, porážku ndramnau učí-
niti, weliký počet pohubiti, EdYtus, a, um, aufer den angefüht:
ten Bedeutungen heißt e& aud) hod, erhaben, Wysoký; locus edi-
tus, eine Anhöhe, wysina, "

Indo, didi, ditum, 3. Gineinthun, 3. B. guttam vini in os, einen Tro⸗
pfen Wein in ben Mund, krüpeg wjna 1 ústa ddwati, dáti, kld-
sti, wloXiti, wzjti; nomen alicui indere, einem einen Ramen bis
legen, geben, gméno ddwati, dáti někomu,

Obdo, didi, ditum, 3. entgegenfegen, vorfdieben, vormadjen, zažráželi,
zahraditi, zastrkowati, zaströiti, zandatı, 3. ®. obdere por

Do Do 131

sulum foribus, einen Riegel vorſchleben, d. f. zuriegeln, diode zd-
worau zastrčiti, zatáhnauti, zawrjti, na záworu dáti,

Perdo, didi, ditum, 3. 1) zu Grunde ridten, verderben, unglüdlid mas
“en, 10 zkázu, w zdhubu, na mizinu přůvoditi, přiwésti, ne-
Hastneho učiniti; aud) moralifh, verderben, kaziti, poküziti,
zkaziti ; 2) verfdmenben, vert&un, mrhati, promrhati, rozmrha- *
ti, 5. B. fortunas, fein Vermögen, statek ; somno tempus perde-
re, bie Zeit verfhlofen, Čas prospaří, spanjm makiti, zmafiti;
3) verlieren, fratitz, ztráceti, ztratiti, pozbyti; um etwas toms
men, pfichdzett, pfigjti o něco, aliquid. Perditus, a, um, oer
Toren, verborben, unglüdlid gemadjt, zkažený, ztracený, nešla-
stný ; perditus homo, ein verlorner, heillofer, febr lieberlider Menfch,
zkažený, ztracený člowěk. Perdite, Adv. 1, B. se gerere,
fib febr liederlich aufführen, hanebně se chowati; perdite amare,
Nterblid verliebt feyn, na smrť milowati. Perditor, 3. m. ein Bers
berber, Zugrunderichfer, záhubce; zhaubce, xkázce, zkdza, y. B.
reipnblicae. Deperdere, einbüflen, verlieren, tratitz, ztratiti ně-
co, přicházeti, pFigjti o něco, y. ©. honestatem; zu Grunde vids
ten, na mtzinu, na koráb prüwésti, zhubiti, Disperdere, uns
glüftid maden, hubiti, w nestestj, na mizinu prücddeti, při-
westi; aud vertbun, mrhati, promrhati, mařiti, rozmariti,

+ marniti, rozmarniti, y. ®. rem, fein Bermögen.

Praeditus, a, um,. (vom alten verbo Praedo,) begabt mit etwas, etwas
babenb, obdařený, podařený něčim; doctrina, mit Geleht ſam⸗
teit begabt, gelehrt, učený.

Prö4o, didi, ditum, 3. 1) fervorgeben, hervorbringen, wyddwati,
wydati; befannt maden, wwydati, y. B. decretum; laetitiam,
feine Freube an ben Sag legen, gewitt, na sobě ukazowatı,'uka-
zati radost; 2) etwas Hinterlaffen, bekannt maden, aufgeihnen,
zanechati, züstawiti, zaznamenatt, y. ®. memoriae, jum Ans
denfen, na památku ; 3) verratýen, prondseti, pronesti, wynd-
Sefz, wynesti, prozrazowati, wyarazowatt, wyzraditi, wy-
gewiti; daher einen verrathen, verlaifen, verrätherifh an ihm Handeln,
zrazowati, zraditi, opausteti, opustiti někoho; 4) ernennen,
zwoliti, učiniti, 1. ©, flaminem, intertegem ;.5) verfhicben, weiter
Sinausfeten, odklddati, odložití, 3. B. diem nuptiis, swatbu
na giny den. Preditio, 3. f. bie Berratjung, wyzrazenj, wý-
zrada; bie Berrätherei, zrada. Proditor, 3. in, ber Gntbeďer,
wygewitel, wyzraditel; Berräther, zrádce. +

Beddo, didi, ditum, 3. 1) wiebergeben, zurüdftelen, 5. (B, amissa,

— dáwati, dáti, wraceti, wwrätiti, nawraceti, nawrdtiti ;
vergeiten, opláceti, zpldceti, oplatiti, y. B. beneficium ; -
nem reddere, Redenfhaft geben, Rechnung legen, počeť wydai
wydatı, skládati, klásti, složit, porddnost (initi, učiniti;
rationem suae vitae reddere, Redenfhaft geben von feinem Leben,
sprawiti se kiwota ; epistolam reddere, einen Brief qufteden,
übergeben, dist dodati, odewzdati; suum cuique, einem da6 ris
ne (affen, nicht nehmen, ddiwati, dáti, nechdwati, nechati, přá-
di každému, což geho gest; reddere stridorem, tin Geráufé
von fid geben, rauihen, 3ustetz, Sustnauti, zašustnauti; odorem,
Seruch geben, wün: ddiwati; riefen, won?ti; 3) maden, & B.
aliquem sapientem, Jemanden weife machen, činiti, učiniti něko-

12

182 Děcčo ^ Děcčo

ho maudrým ; certiorem reddere aliquem de aliqua re, okr
elicujus rei, Jemand benaáridtigen von etwas, zprumwu dámati,
dáti někomu o něčem, ozndmiti někomu něco.

Pessumdo ober Pessundo, dedi, datum, 1. eigentli auf ben Gem
fauen taffen, ke dnu pausteti, pustiří ; ingemein gu Grunde ride |
ten, hubiti, pohubiti, zahubiti, zhubiti ; unglüdii machen, ne-
Šlastným činiti, učiniti.

Satisdo, dedi, datum, 1. einem hinlänglice Sicherhelt verfhaffen, Get:
tion flellen, caviven, pegisfowati, pogistiti, ugtstiti, gistotu dá-
wati, dáti, urutifi, y. B. durch Geld, Bürgen, Satisdatio, 3. f. dies
fe Giherbeitěver(haffung, Gaution, pogistenj, ugišťěnj, gistota,

Subdg, didi, ditum, 3. 1) daruntertgun, baruntectegen ober feten, 5. B.
ignes aheno, uer unter ben Keflel geben, ddwati, ddtt, klá- |
sti oheň pod kotel, dělati, udelati oheň pod kotlem ; subdere
ignem ligno, das Holz unterzünden, dijwj podpalomatr, podpe-
liti ; subdere calcar equo, bem Pferde bie Öpornen geben, kon? na
ostruhy braté, nabrati, wzjti; 2) fubftituiten, an bie Stelle (e
na něčj mjsto dáwati, dáti, staweti, postawiti, sdzeti, posa-
diti; aud unterfhieben, falches für wahres ausgeben, podstrkowati,
podstrčiti, podwrhowati, podwrci, Subditus, a, um, 1) Mr.
‚untergethan, untergelegt, podložený, daný pod něco, y. 9B. ignis
subditus ; 2) untergefhoben, podwržený, podstrčený ; unádt ne
prawy ; puer subditus, ein untergefáobeneé Kind, podložené, Tel
versende newlastnj djté 3 podwrienec ; 3) unterthänig, poddaný,

robeny. -

TiRdo oder "Tranado, didi, ditam, 8. übergeben, odewzddoats, 0-
deiwzdati; überliefern, wydáwati, wydati; übergeben, Überlafen,
oddáwati, oddati, y. ©. se voluptatibus; aud geben, ddiwati,
dáti; teiden, poddwati, podati, s B. poemlumt 2) vortragen,
lehren, pfednaseti, pFednésti někomu, ubiti nekoho ; 3) er
Ten, wyprawewati, prawiti, psáté ; von Geſchichtſchreibers či
baper memoriae traditum est, es (lebt geihrieben, psáno ges.
"Traditio, 3. f. die Uibergabe, odewzddnj, rei; oppidorum, tozilé-
ki H Auslieferung, wydänj ; aud) der Vortrag, Unterricht, učenj, vy-

owänj.

vendo (fttt Venumdo,) didi, ditum, 3. verlaufen, proddwati, pro-
dali; fite unter Venus.

Dócéo, cui, ctum, 2. 1) lehren, unterrichten, učiti, wyučo-
wati, wyučiti, naučiti někoho něčemu; aliguem ali-
guid; dočeri mercaturam, die Handlung lernen, kupec
£wj učiti se; 2) Semanb benachrichtigen von einer Sad,
folgiich fagen, befannt machen, erzählen, powjdati, powe-
djti někomu něco; docere fabulam, ein Schaufpiel auf
führen, hru prowozowati na diwadle.

* — Doctas, a, um, gelebrt, učený ; geíóidtt in einer Sache, erfahren, umě-
», běhá zkušený ; ttug, maudry ; tiftig, chytrý, y. B. dolut.
Docte, Adv. uměle, chytře. Indoctus, a, um, ungetegrt, ungeflift)
neučený, neumělý, necwičený. Adv. Indocte, neumele.

Docilis, €, geleyrig, udeliwy, učenlňvý, wtipny, schopný, 56
mný, chytlawý, y. 8. docile ingenium, ein gelepriger Kopf, wir

, Dělčo j Dělčo 153

nd, chyttawd hlawa. Doellitas, Atls, f. ble Gelehrigkeit, Fuhig ⸗
teit zu lernen, udeliwost, udenliwost, wtipnost, schopnost k u-
čenj. Indocilis, e, ungelehrig, der nidt Leicht ternt, fumpf, neude-
liwy, tupý; ungelehst, neumělý ; dumm, hlaupy-.

Doctor, 3. m. ein eürez, učitel, wyutowatel, 4. $B. artis. t

Doctrina, 1. f. 1) bie Unterweifung, učenj, wyutowdnj ; 2) ble Ges
lebrfamfeit, &enntni$, udenj, nauka,

Doctinentum, 2. n. alles, woraus man etwas lernen, fehen ober ſchlie⸗
fen fonn, ein Beweis, důkaz, düwod; die Lehre, naučení; die
Warnung, wstraha; das Beilpiel, přjklad ; hoc documento est,
Las dient jum Beweife, baraus Tann man fehen, za důkaz slaužj,
důkazem gest,

Addoceo und Condoceo, lehren, uditi; fommen felten vor,

Condocefacio, fěci, factum, 3. Jemand lehren, zu etwas gewöhnen,
ebridten, u&iti, tozučitů, nawýkati, přiwýkati, zwykati ně-
koho něčemu; belluae domitae et condocefactae, gezähmt unb
abgerihtet, skrotlé a nawyklé.

Dedoceo, cui, ctum, 2. machen, baf einer etwas verlernt, einen bie
Gate anders lehren, al& ec fie vorber wußte, abgerwöhnen, Odučotae
ti, odnaučowati, odnaučiti, odwýkati, ginako učiti někoho
něčemu, aliquem aliquid. - „M

Edoceo, cui, ctum, 3. unterrichten, lehren, wyußowatt, učiti, wy-
učití; belehren, ponaučowati, ponaučiti; Nachricht geben, berich⸗
ten, erzäplen, powjdati, powedjti, Fjci, osndmiti.

Berdaceo, cui, ctun, 3. lehren, abrihten, wyučowati, wyutiti,
maubiti, cuntitz, wycwititi, Perdootus,a, um, gelehrt, uče-
nj; guia, cwileny, wycwideny ; aud) fer gelehtt, wysoko
učený.

Seinidoctus, a, um, halbgelepet, nedoučený ; Subst. nedouk.

Dělčo, ui, 2. 1) fjmerzen, wehe thun, boleti, boljwati, zabo-
leti; caput mihi dolet, der Kopf tbut mir weh, hlawa
mne bolj ; hoc mihi dolet, diefes ſchmerzt mid), geht mir nahe,
to mne bolj, rmautj; Betrübniß empfinden, fid) betrüben,

. litowati něčeho; bolestiti, Ljtostiti, rmautiti se, bolest,
ljtost mjti nad něčjm, aliquid oder de aliqua re, über
etwas; hoc valde doleo, bas bebauere id) febr, toho mi
welice ljto, to welice litugi.

Delenter, Adv. mit Schmerz, mit sBetrüónif, Dolestně, s bolestj,
se zármutkem, y. ®. etwas tiun.

Dolor, 3. in. der Schmerz, bol, bolest ; dentium dolores, Zahnſchmer⸗
aen, bolenj, bolest zubů; die tBetrübnif, ljtost, xdrmutek ; ca-
pere ober accipere dolorem ex re, fid barüber betrüben, zdrmutek
mjti zneöeho; dolor socius, das Beileid, politawanj, útrpnost.

Condolesco, condolui, 3. Schmerzen oder Betrübni$ empfinden, bolest ;
djtost mjti, rmautiti se; aud anfangen wehe zu tun, zadjnatz

olet; rozboleti, zaboleti. . . .

Dedoleo, ui, 2. feinen Gýmerg enben, odboleti, poboletz, pFeboleti;

Indolesco, indolui, 3. fämerzen, boleti, zaboletz.

Perdoleo 2, oder Perdolesco, 3. perdolui, Schmerz oder Betriibnif em:
pfinden, fid betrüben, fmergen, fice Doleo.

184 Dólium Děmus

Dolfum, 2. n. ein Faß, sud. . .
Doličlam, 2. n. ein Fäßchen, saudek, saudeček. I

Dělo, avi, atum, 1, behauen, tesati, otesdwati, otesati,
a. B. robur ,

Dolábra, 1. f. eine %rt, Bimmerast, tesačka, oštěpačka, Alamatk; |
aud Qade, zum Graben, matyka, Dolabro, avi, atum, 1. behauca,
tesati, otesatr. .

Dedolo, avi, atum, 1. behauen, fesati, otesdwati, otesatz,

dolo, avi, atum. 1. behäuen, glatt maden, na čisto tesati j aud ari⸗

u arbeiten, wypracoiwati, à. B, eine Schrift.

Dělus, 2. m. die Lift, der Betrug, Stant, Test, podwod, oše-
metnost, obmysl, úskok.

Dolósus, a, um, betrieglich, betriegerifh, voller Betrug, voller Boh,
dstný, lstüvy, podwodný, ošemetný, auskoöny. Dolose, Adv.
mit Betrug, betriegeriíhy /stiwe, podwodne, oSemetne; pad |
Subdolus, a, um, und Sübdole, „Adv. |

Děmo, ui, itum, zähmen, bezähmen, bánbigen, krotiti, skro-
cowati, skrotiti, ukrotiti; bezwingen, přemdhati, pre |
moci; cupiditates, feine Lüfte überwinden, bändigen, na
uzdu pogjmati, pogjti, krotiti žádosti swé.

Dom*tus, 4, m, die Bezähmung, fBünbigung, krocenj, skrocenj, pře-
nulhänj, přemoženj. Domftor, oris, m, ein Bezähmer, Bändigr,
krotitel, skrotitel, pFemahatel, přemožitel. Domitrix, ids,
bie Bezühmerin, krotitelkyne, přemožitelkyně, .

Edo, ui, itum, 1. begähmen, bünbigen, kratifi, skratiti, ukroh- |
ti, přemdhati, přemoci, 4. B. naturam doctrina. Indomltus, & |
wm, ungebünbigt, ungesähmt, unbändig, wild, neskrocený, nemá-
zaný, diwoky. . |

Pérdomo, ui, itum, 1. bänbigen, bezwingen, na dobro krotiti, pře-
mähati, pFemoci ; unterjoßen, podrobowati, podmaňowati, pod-
maniti, podrobiti,

Děmus, theiis 4. und theils 2. f, 1) ba5 Haus, das Wohnhaub,
bie Wohnung, dům, obydlj, p'jbytek, byt; 2) bie Familit,
dům, rodina, éeled'; aud) zuweilen bie Stadt, wo man wohl,
domow. Domi, zu Haufe, doma; nãmlich im Wohnhauſe, o
auch (n der Stadt, morin man wohnt ; meae, tuae, suae, nosträt,
vestrae' domi, in meinem, deinem, feinem ic. Haufe, w mém,
we twém etc. domé; domo, vom ‚Haufe, z domu; do-
mum, nad) Haufe, domi, welches bald von bem Wohnhaufe, bad
von der Wohnſtadt zu verftehen ift.

DěmÝnus, 2. m, der Gigentbümer, Beflger, masetnjk, držitel, ho
spodář; ber Herr, pán Beberefher, panownjk. Domina, L..
die Herrin, Frau, Beflgerin, magetnice, drkitelkyne, hospodynh
pani; Mebertfáerin, Biegentin, Gebieterin, panj, panownice, wldd-
kyně, ředitelkyně, welitelkyně. Dominor, atus sum, 1. hrtt
f&en, aud tyrannifizen, weil die freien Römer bie Alleinherrfhaft mb

Dónec . Dormlo 185

Iprannei für einerfei hielten, panamati, widdnauti, moc mjli,
zprdwu držeti nad něčjm, alicui rei, in aliquid, in aliqua re.
Dominátor, 3. m. ber Herricher, Meberrfder, wlddce, panownjk,
mocnař. Do: trix, icis, f, bie Beherefherin, Regentin, pano-
avnice, Dominštio, 3. f, und Dominatus, 4. m, die $errihaft, Ds
ber herrſchaft, höchſte Gewalt, panowdnj, panownictwj, wldda,
widdurstwj, zprawowánj, neywy33j mac; wie Xüeinpercfdaft,
Zprannei, samowldda. .

Domestícus, a, um, häuslid, domawnj ; einheimifh, domdej; res
domestica, eine Safe des‘ Haufeß, eine häusliche Sache, Zamilienfas
e, Sprivatíade, domdcj ıec, gedndnj ; bellum domesticum, ein,
Bürgerkrieg, ein einpeimifher, innerer Krieg, domdcj wogna; da-
mestica animalia, Hausthiere, domacj, pitomá howddka, Dome-
stions, 2. m. ein /guter fBelannter, Freund, dobrý známý, ptjlel,

Dom'!cfum, 2. n. die Wohnung, Behaufung, der Gig, prjbytek, byt,
obyt, obydlj, sjdlo, je B, corpus est domicilium inentis, der
Körper iff der Gig der Geele, tělo gest obydlj duše,

Dóneo, Adv. 1) fo lange als, (mit bem Indicativ,) pokud, po-
kawád, dokud, dokawdd, ol. doni; 2) bis, fo lange bie,
(mit dem Conjunctiv unb Indic.) až, až když.

Doniíeum, ftatt donec, bi$, a£; if aber feltener al$ denec,

Dönum, 2. n, ein Gefdenf, dar, pocta; dare dono, zum
Geſchenke geben, ctj a darem ddti; dono mittere, darem
posjlati, 'poslati.

Döno, avi, atum, 1. [$enten, darowati někomu něco, alicui ali-
quid ; beihenten, obdarowati, podarowati, podařiti, obduřiti,
nadati někoho něčim, aliquem re. Donätio, 3. f. bie Schenkung,
Befdentang, darowänj, obdarowänj, naddnj. '

Donàrfam, 2. n. ein Tempelgeſchenk, dar chrdmowy.

Donativum, 2. n. ein faiferlid Ge[dent für die Soldaten, dar cjsař=
ský wassku udělený.

Condono, avi, atam, 1. 1) ſchenken, darowatı někomu něco; 2) ets
106 erlafien, verzeihen, vergeben ober fdenten, z, B. pecuniam, inju»
riam alicui, darowati, promjgeti, prominauti, odpaušiěti,
odpustiti penjze, kFiwdu někomu ; 3) überlaffen, preisgeben, zů-
stawowati, zůstawiti, zanecháwati, zanechati, odporučiti,
obetowati, i. B. se reipublicae; aliquem libidini, jemanb feinen
Püftn überlaffen, nekoho rozkošem zanechati, Condonitio, 3. f.
bie Schenkung, darowánj. . .

Dormio, Ivi, Itum, 4. fdjlafen, spáti; ruhen, odpočjwati;
unbefümmert obe unthätig fepn, nestarati se, nepečo-
wati, spáti. .

Dormito, avi, atum, 1. fólafen wollen, f&läfrig ſeyn, podřjmáwati,
ospalý býti ; dormito, ih wil fdlafen, chce se mi spáti; aud
fdlafen, dřimati, spdtz ; dormitas, du tráumft, bift ein Rare,
bldznjs.

Edormio, 4. unb Edormisco, edormivi, itum, 3. ausfälafen, wyspd-
wati, wyspati se ; cropulam, ben Kaufe. ausſchlafen, z opistw] se
wyspati; wystřjzlivěti,

186 Dorsum ! ^ Dàco

Indermio, ivi, itum, 4. liber ober auf etwas ſchlafen ober elnfátofen, |
spdti, usnauti na nelem;- alioni rei, verflafen, e$ nahläfig |
behandeln, prospdwati, prospati, zaspati něco, j. B. cause, |
den Sprocef 5 tempori, čas pfespati, zaspati ; oud wenn ein Güd
einfataft ober ecftarzt, y. MB. der Fuß, rioka usnula, zbrnela.

Obdormio, 4. und Obdormisco, obdormivi, itum, 3. eínflafen, zdřje
mnauti, usnauti, : *

Dorsum, 2. n, der Rüden, hřbet, z, ©. eines Menſchen, eines Verget.

Dos, Gen, dotis, f. das Heirathsgat, bie Mitgabe der Braut,
Mitgift, weno, wyprawa, wybytj; dotes animi, inge-
nii, Vorzüge ber Seele, Geifte&gaben, darowé ducha.

Döto, avi, atum, 1. auöfteuern, ausftatten, wybywati, oybyti, wy-
prawowati, wyprawiti, y, ©, filiam, die Sodter, dce?, dce-
ru; wěno dawatı, dáti dceři; aud begaben, verfehen mit etmal,
obdariti, nadatı něčjm někoho, .

„Indotätus, a, um, opne Heirathögut, arm, y. 8. virgo, panna bez
wena, chudd. B

Drachma, 1. f. Dradma, eine griechiſche Münze, ohngefähe fo vil
als ein römifcher Denarius, drachma.

Dräco, Onis, m. ein Drache, drak ; eine Schlange, had, geštěr,

Drömus, 1. m. ber Lauf, bàh; ift griechiſch, und fómmt nicht vor

Prodrömus, 2. m. ein Vorläufer, Borbotbe, předchůdce.

Hömfrodrömus,\2. m. ein Gitbothe, rychlý posel.

Dübius, a, um, zweifelhaft, ungewiß, pochybný, negisty:
Subst, Dubium, 2. n. ber Zweifel, pochyba, pochybnost;
sine dubio, bez pochyby, nepochybně,

Dnbie, Adv. zweifeihaft, s pochybnostj; haud dubie, o$ne Zweifel,
gewiß, bez pochyby, gisie, gistotne.

Dub!to, avi, atum, f. 1) zweifeln an etwas, rem ober de re, pochy-
bowati, pochybnost mjti o něčem ; dubito, an — id zweiſle
taf — pochybugi, £e — ; non dubito, quin — id zweifle niát, bof
— nepochybugi, Ze — 2) Bebenfen tragen, w pochybnosti býlů
rozmysleli se, na rozpacjch býti, à. B. non dubito seribere,
id) trage fein Bedenken zu ſchreiben, bez rozpaků, beze w3eho ro:-
mýšlenj pjší. Dubitanter, Adv. zweifelpaft, mit Zweifel, 1. B.
dicere, s pochybnostj, s rozmy3lenjm. Dubitätio, 3. f. ber Iwri:
fet, bie Bebentiiáteit, pochybowdnj, pochybnost, rozpakowdnj
se, rozpaky; sine ulla dubitatione, ohne allen Zweifel, beze wj
Pochybnosti, beze wšech rozpaků.

Dabitábilis, e, bezweifelbar, zweifelhaft, pochybný, a. (B. virtus.

Addub!to, avi, atum, t. einen Sweifel haben, 10 pochybnosti dýti;
bezweifeln, w pochybnost brdti něco, pochybowati o něčem,
rem mb de re. t

Indubito, avi, atum, 1. woran zweifeln, pochybowati o něčem.

Bubdubito, avi, atum, 1. ein wenig zweifeln, Bedenken tragen, pochy-
dnůstku mjti, poněkud pochybowati, porozmfäleti sc. ©

Düoo, xi, ctum, 3. 1) führen, binfůbren, woděti, westi;
exercitum, eine Armee führen ober anführen, wogsko wésti;

Důco Düco . 187

ad ducere vitam jucundam, ein’angenehmes Leben führ
ten, rozmilý Ziwot wsti; fossam. ducere, einen Graben
führen oder machen, přjkopu wósti, delati; 2) sieben, ta-
hati, tdhnauti; in (id) ziehen, tdhnauti do sebe ; spiritum
ducere, Athem hohlen, dychati; auď in die Länge ziehen,
verzögern, protahowati, táhnauti, protdhnauti, pro-
diuXowati, prodlaužití, 3, B. bellum, den Krieg verzoͤ⸗
gern, langfam fübren;. 3) initium, ben Anfang nehmen,
.etfpringen, poédtek bráti, wzjti, půwod swüg mjti;
zationem officii ducere, auf feine Pflicht Rückſicht nehmen,
ohljžeti se na powinnost; fid) bebenfen, rozmýšleti se,
rozmysliti se; ducere uxorem, ein Weib nehmen, hei⸗
tathen, ženu pogjmati, pogjti ; ženiti se, oženiti ses 4)
daci re, burd) etwas gereizt, bewogen werden, wedenu, pur
zenu býti něčim, y. $8. caritate, amore ductus, aus Liebe,
z ldsky ; gleihfam von ber Liebe geleitet, geführt; 5) dafür
halten, klásti, pokládati, i. $8. pro nihilo, für nidté
adten, za nic powažowati, pokládati, klásti; laudi
ducere, für [obfid) halten, za čest, za chwalitebng mjti,
klästi; vitio, für einen Schler, za chybu klásti, za zlé
pokládati; parvi, gering fhägen, málo wdžiti sobě.

Ductos, 4, m. die 2eitung, eden]; 'aquae ductus, wodotok; bes
Bug, tah; die Anführung, dad Gommanbo, weden] wogska, zprd-
wa nad wogskem.

Ductor, éris, m, ein Anführer, Heerführer, wüdce wosska, wogewoda,

Dax, Genit, dicis, m, ein Führer, woditel, wüdce; aud) Anführer
ober Zeldherr, wädce, wogewoda. . .

Abdüeo, xi, etum, 3, megführen, odwdděti, pryč wésti, odwésti s
mit Gewalt, moci táhnauti, odtáhnautr$ mobln führen, wésti,
zawésti, y. B. ad lautumias aliquem + a via, vom Wege abführen,
8 cesty swädeti, swésti, — «

Adduco, xi, ctum, 3. 1) berzuführen, dowddeti, dowésti; wohln
bringen, 3. 8. in periculum, ín Gefahr, 10 nebezpečenstivj we-
sti, prüwésti, uwésti; wozu bringen, z. B. in sententiam su-
am, ju feiner Meinung, na swau stranu pKiwésti; aud verans
loffen, bemegen jemanden, a. B. in fletum, zum Beinen, pfiwade-
ti, priwesti, pohnauti k-pláči. Adduci, bemogen werben, z. B. ^
precibus, pohnauti se, ustrnauti se nad prosbau ; 2) aud
mitbringen, mitführen, 3, B. aurum, sitln, pfiwaieti, pFüwézti,
Pfindsetiy pFinésti, F

Cirenmduco, xi, etum, 3. 1) herumführen, woditi, wésti kolem, s.
8. exercitum longiori itinere, delší cesfau ; aud) herumführen
oder madjen, à. $5. fossam, west! okolo, delati kolem ptjkopu.

Condueo, xi, etum, 3. 1) zufammenführen, zufammenbringen, swdd&-
ti swésti, stahowati, stdhnauti, 4. $8. copias in unum locum,

188 Düco . , Düco

ex einen Ort, na gedno mjsto; 2) mitten, nagjmati, |

ti, nugjti, y. B. domum, ein Haus, dům; einen Menjden Dingen,

smluwiti, zgednati, zakaupiti; 3) etwa für einen Lohn zu tjus

übernepmen, paditen, nagjmati, nagmauti, na ndgem brdti, na
úkol wzjtt 4) vientiá, nügtid) fegn, kprospěchu, prospěšné by-
či, 4. 98. sanitati conducit, e8 dient zur Gefundheit, slauzj Ke zdra-
wi, gde k duhu. Conductio, 3. f. die Pachtung, SRiefbung, nage-
tj, nagmutj, ndgem. Conducticfus, a, um, gemiethet, ndgemnj,
nagaty. Conductor, 3. m. Miether, ndgemujk; Spadtee, nagir
maß, nagimatel, podnikatel ; ein Uibernehmer, přisímač, úkolajk.
Deduco, xi, otum, 3. 1) herabführen, Stváděti, doll westi, swesti;
berabyiehen oder.bringen, stahowati, stahnauti dolů, y. $8. aliquem
de rostris; wegführen, odwddetr, odwésti; votgaieben, táhnauti,
.odtáhnauti; copias de oppidis, bie Truppen herausziehen, wos«
sko stahowatı, stdhnauti, wzjti z měst ; aliquem secınn, eine
mit fid wohin nehmen, 2ezjti, dowesti někoho s sebau; aliquem
. domum, jemand naň Haufe begleiten, wésti, dowésti, prawdzeti,
doprowoditi, wyprowoditi někoho domů; au& bloß fügten,
wésti ; 2) abziehen, bad Geld von ber Summe, strhowat?, strhnaa-
ti, srázeti, srazit, poraziti, odraziti; aliquem de fundo, aus
bem fBefige einer Sade ftofen, shdneti, sehnati se statku; wy-
hnati, wystrčiti ze statku. Deductio, 3. f. bie Ableitung, Bey
führung, odiwddenj, pryč wedenj, stahowdnj ; aquae, stok; tet
Abzug, srážka, strhnutj; das Stoßen oder Segen aus. dem Befite,
sehnánj, wyhnánj. Deductor, 5. m, ein Begleiter, doprowoditel,
průiwodce.
idugo, xi, ctum, 8, von efnanběr ziehen, von einander fperren ober bebe
nen, breiter machen, roztahowati, roztahnauti; aud trennen, abs
fondern, rozwadětí, rozwésti; theilen, deliti, rozdelitiz milites,
die Soldaten auseinander legen, rozťahowati, roztdhnauti, rozkld-
dati, rozložiti wogsko. n
« Educo, xi, otum, 3. 1) herausfühuen, wywoditi, wywádeti, wésti
wen, wyiwésti, copias ex urbe, westi wogsko z města; s
wogskem tühnauti, wytáhnauti, wytrhnauti zmesta; aud ti"
ausziehen, 3. B. gladium e vagina, ben Degen aus der Scheibe, 107-
tdhnauti, wytrhnauti, wynjti meč z posu; 2) aufgiefen, ete
ziehen, wycliowati ; fiee fernes Educo.

Educo, avi, atum, 1. aufergieben, ernähren, chowatt, odchoiwdwati,
odchowati, wychowatt, pěstowati, tähnauti, westiz Kinder, Stits
ze, Bäume. Educätio, 3. f. die Ernährung, Erziehung, chowdnj,
pestowánj, odchowänj, wychowänj, zwedenj. Educátor, 3. m.
ein Xuferaieher, Erzieher, Grnährer, wychowatel, péstaun, Edu-
catrix, icis, f, die Erzieherin, Grnährerin, wychowatelkyně,
pěstaunka, .

Induco, xi, ctum, 3. 1) ineinfügren, wohin führen, twéstr, awoditi,
uwésti, dowésti; aud) einführen, 3. 3B. als Gewohnpeit, uivoditi,
uwädeti, uwésti, zawddeti, zawesti, zatjti něco; 2) Jemand
Bu etwas bewegen, , nawddeti, nawésti, příwoditt, pFiwésti, po-
hnauti, z. B. aliquem ad belkun, k walce někoho; 3) anführen,
erwähnen, erzählen, dowozowatt, pFiwozowati, uwozowafi, ud-
děti, uwésti; 4) anführen ober betriegen, táufden, Podiwddeti, pod-
westi; 5) überziehen, aud über etwas ziehen, polahomatı, potu-

<

Důco Důco 189

"nauti, přetdhnanti, ı, B. scuta. pellibus; soleas ferreas indu-
cere in pedes, mit Qufeifen beihlagen, podkowami kowati, oko-
wafi nohy; podkowy dáwatt, dáti na nohy; aud ausſtreichen,
108 gefdyrieben war, wymazowuti, wymazati, přetrhowati, pře-
Irhnauti; eigentlich Übergiepen, meil die Alten in Wade fhrieben,
fotgtidy über ba& GBefihriebene, das nit gelten follte, Wachs fhmiers
ten; baher aud) etwas aufheben, caffiten, ungültig maáen, ru3iti, .
zruSiti; 6) inducere animum, fid vorfegen, fid vornehmen, 10 ny-
sl bráti, wzjti, 0 mysli umjmti. Inductio, 3. f. j. B, aquae,
das Leiten des Waflers in einen Dt, ivedenj wody, wodowod; .
animi, smysl wzetj ; umjnenj, úmysl, pfedsewzetj ; perso-
mae, baé Anführen einer Perfon, als rebenb, umgzowdnj, wwddenj,
phiwozowánj, uwedenj. Induoiäe, arum, 1. der Waffenftilftand,
armer 3 inducias petere, um Baffenftillftand bitten, Zddatz, po-
dati o přjměřj, Ginige fáreiben unb zwar richtiger Indutiae ; fiche
Indao, in Duo, Vo

Introduso, xi, ctum, 3, 1) hineinführen, 3. 3. copias in fines hostium,
in dag feinblide Band, wogsko w nepfätelskau zemí westi, uwo-
diti, uwesti; wtrhnauti s wogskem do země nepřátelské ; 2)
etwas einführen, gebráudjtidy machen, uwozowati, uwodtti, zawáde-
ti, zawésti, & B, consuetudinem; anführen, uwddetz, uvésti,
3 8, exemplum, Introductio, f, 3, das Dineinfügren, wedenj, u-
todděnj, uwedenj, .

Obdueo, xi, ctum, 3, aliquid alieni rei, etwas vorziehen ober barlis
berziehen, folgtid eà bamit bebeden, z. B. einen Vorhang vorziehen;
ud mit etwas überziehen, bebeden, obtahowati, obtdhnauti, po-
ldhnauti, zatáhnauti, pFetdhnauti, powljkati, powléci, zastj- ^
rati, zastFjti, zakrýwati, zakryli, zahaliti ; obducere tene-
bras rebus, Dinge verbunteln, mrdkotau wécz přistřjti, zastřjti;
coelum obductum nubibus, ber ummělřte Himmel, nebe (oblaky)
zatažené, zamračené; dolor obduotus, ber vergehlte Schmerz,
skrytá, skrýwaná bolest; sanguis vulneri obductus, bag Blut
über ber: Bunde, krew na ráně gsaucj j seuto corium obductum,
die über das Schild gezogene Stierhaut, wolowice na pawézu da-
nd. Obductus, a, um, überzogen, obtaieny, potačený, powlede-
ný, zastFeny, přistřený, zakrytý, přikrytý, obložený; bes
maáfen oder bededt mit etwas, odrostěy, zarostlý, Obduetio, 3.
f. bie Bergülung, Bebedung, z, B. capitis, přikrytj, zastřenj, za-
halenj, zakuklenj. ^".

Perduco, xi, ctum, 3. elgentliá burdfübren, prowddetz, prowésti ;
babet fortfegen, unéstů; aud) wohin führen ober bringen, westt, při-
dodděti, pHiwésti, j, ©. vitam perducere ad annos multos, auf
ein Hohes Alter es bringen, žťwoť swůg na welikd léta pFiwésti s
rem ad exitum, zu Ende bringen etwas, wěc ku konci příwoditi,
skoncowati, skončiti ; eo perducere, dahin ober fo weit bringen
etwas oder Jemand, tam pfigjti s něčim, tak priwésti Něco;
res perducitur ad nootem, bie Cade dauert bis in ble Raft, pro-
tahuge se, táhne se, trwd to až do nocí; aud) mozu bringen oder
bewegen, pFiwddeti, příwésti k něčemu ; aliquem ad dignitatem,
yu Gbren emporbringen, pfiwesti, powýšití k düstogenstwj, dů-
stogenstwjm uwelebiti, zwelebiti někoho; testes, Zeugen ftels
ten, swedky westi, uwoditi, uwésti, postawiti ; hernorbringen,
šeugen, ploditi, zploditi, 4. B. geminos ; hervorlocken, wyluzo-

140 Düco ^ ' —— paco

wati, wylauditi, wytdhnauti, y. ©. vocem; occulta. erimins,
ans idt bringen, entbeden, obgewowati, obgewiti skryté neile-
chetnosti.

Praeduco, xi, otum, $. z. B. fossam viis, ver ben Otraffem eina
Graben ziehen, mahen, westi, delati, udelati přjkopu před
cestami,

Próduco, xi, etum, 3. 1) harvorfũhren, west! wen, wywesti, 1, B
bie Golbaten qué bem feger, um zu fehten; vorfüpeen, 1yuoddeti,
wywestt, j. B. zum Verkaufe s aud) hervorbringen, wyddwati, ph.
nd3eti, wydati; 2) verlängern, in bie tánge ziehen, 3. 8B. bie Zeit,
ein Gaftmabt, protahowati, táhnauti, protáhnauti, prodluio-
wat, prodlauiti; aud) verfhieben, weiter hinausfegen, odklddati,
odiokitr; aud ziehen ober dehnen, in ber Ausiprache, fd/inauti, Pros
ductio, 3. £. bie Verlängerung, j. B. temporis, prod/u£otvdn], pro-
dlaukenj Adsu ; va& Dehnen, in ber Xuéfprade, tdhnutj,.

Rěduco, xi, cfum, 5. zurüdführen, aud) gurüd oder wiederbringen, zpd-
tky wésti, nazpět pHapddeti, zase přůvésti, dowésti ; alique

+ in gratiam, w milost uwoditi, uwésti; in memoriam, ins Gu
daqheniß zurüdführen, zase w pamět uwoditi, uwestiz aud) qucd:
geben, 3. ©. brachia, utrhowati, utrhnauti ruce; se, fid yurits
aiegen, odtahowatı se, odtáhnauti se, wzdulowati se, uwzdá-
liti se; im Schadfpiel, calculum, ben ©tein jurüdjieben, -zpátky
tdhnauti, zpdtky wzjti kámen. Reduetor, 3. m. der 3urütfüp

ter, přiwoditel, pFjwodce, y. 8. plebis in urbem. Reduetio,3.f, '

bie Zurüdführung, nazpet wedenj, přiwedenj, dowedenj, i. 8.
regis. Redux, ois, c. 1) zurüdführend oder bringenb, pRüwodit,
phiwoditelkynt ; 2) der oder die zurůď fómmt, wracugjc) se y. B.
in patriam,

83duco, xi, otum, 3. aliquem, Semanben | bei Seite führen, stranau

wésti, w saukromj pogjti někoho ; auá táufáen, swésti, zkla-
mati. Seductio, 3, f. das Beifeitfüpren, na stranu wedenj, w sau-
kromj pogetj. “

Subdnoo, xi, ctum, 3, eigentli unten wegziehen, ytahowats wy-

tdhnauti, éco pod něčim; entjiehen, brati, wzjti, od-
njti, a. 9B. alicui cibum; aliquid farto, etwas ftehlen, pokradms

* bráti, kradj wzjti, krdsti, ukrädatı, ukrasti něco; se chm
alicui, fid megfáleiden, wykrasti se, ztratiti se, zmizeti se ně-
Komu; ocnlis se subducere, qué ben Augen verſchwinden, s o2j m-
zeti, tratiti se, zmizeti; aud) wegführen, entführen, odioáděti,
odwésti ; aud in bie Höhe ziehen, wytahowatt, wytdhnauti, j.B
naves, Schiffe ans Sand ziehen, um fie auszube dern ; subducere rati-
onein, eine Rechnung überſchlagen, zufammenrehnen, Podjtati, spotj-
fati, Subduotio, 3. f. bat Aufammenrehnen, poejtdnj, wypetjté-
nj; navium, das Xnslanbjiepen der Schiffe, wytahowdnj, wynd-
3enj lodj na breh. - .

* Träduco, (Transduco,) xi, ctum, 3. 1) Gerber führen, s. B, cop-
as Rhenuin, bie Gruppen über ben Rhein führen ober fegen, pretwe-
deti, wésti, plewésti wogsko přes Rýn; 2) vorbei führen, pro-
wadeti, woditi, wésti, prowésti; 3) gubringen, trdiwiti, strá-
witi, y. ©. tempus, vitam. Traductio, 3. f. das Hinüberführen,
přewáděnj, přewedenj, pfewod; temporis, bie gortbauer, fefe
fette Ordnung bec Zeit, trivdnj času; hominis ad plebein, bie Br»

QR

Düdum Dümus 141

fr&ung eines Xbeliden in eine unabetídje Familie, Untabelung, uroze-
nosti xbawenj. Traductor, 3. m. ber hinüber oder wohin führt
oder bringt, přewodič. Tradux, ticis, m, ein Weingefenke, eine Weine
tanfen zur Fortpflanzung, oblauk, hřjženicee .

Důdum (fate diudum), lange, voc langer Zeit, längft, dlauho,
ddtwno ; feit Langer Zeit, ddwno, od dáwna; jam dudum,
fon tángft, fchon lange, ſchon feit langer Zeit, ddwno giže

Duellum, tf das alte Wort ftatt bellum, der Krieg, bog, wälka.

Perduellis, 3, m, 1) eim Eriegfügrender geinb, zgewny nepřjtel; 2)
ein rómi[der Bürger, ber gegen fein Vateriand feindfelig handelte, es
mit Krieg überz03, ober eine Magifträtsperfon, ober aud) einen römis
(ben Bürger umbradte: ein Feind des Waterlandes, odpowednjk,
zrddce wlasti- Perduellio, 8. f, Heißt dieles Verdrechen Feindfeliges
Betcagen gegen fein Zaterland, odpowednictwj ; ber Hochverratd,
prorada, zrada zemská, urazenj welebnosti krdlowské, zemské.

Dulcis, e, füß, sladký; lieblíh, angenehm, libý, ljbesuy,
lahodný. Dulciter. Adv. füß, sladce; angenehm, lieblich,
ljbezné ; dulcissime, febr füß, sladince. .

Dulcido und dulcitüdo, nis, f. die Oügigfeit, Xnnepmtidfeit, kieblich⸗
kit, sladkota, ljbeznost, lahodnost, lahoda.
Dalcesco, 3. fü werden, sladnauti, usladnauti, xesladnautt,
18. poma dulcescunt, ba& Obft wird reif, owoce sladne, zruge.
Prelucis © ſeht füf, fehe angenehm, uwelmě sladký, sladinký,
ljbezriek y.

Dum, Adv. 1) indem, während der Zeit, an, co; aud fo fange
als, (mit em Indicativ,) pokud, pokawád, dokud, doka-
wád, ol. doni2;2) fo lange bis, bis, tak dlauho až, až;
worauf der Conjunctiv, manchmal, aud) der Indicativ folgets 3. B.
exspecta, dum veniam, warte, biß id) fomme, pockey; až
pfigdu; počkey, dokud nepřigdu; 3) wenn nut, (mit dem
Conjunctiv,)3. B. dum sit sanus, wenn er nur gefund ift, gen
když zdráw gest; man fagt aud) dafür Häufig dummodo,
wenn nur; dumne, wenn nur nicht, 3. 8. dumne sit aegro-
tus, wenn er nur nit krank ift, gen když nenj nemocen,
nenjli gen nemocen, gestli gen nestůně, gen aby nesto-
nal; 4) dum wird angehängt unb heißt alsdann noch, oder bod,
1 S.nondum, nod) nicht, gestà ne, geště nic ; necdum, und
nod nit, a geště nic, a geště ne; nihildum, nod) nichts,
Seště nic, posud nic; vixdum, faum nod, sotwa gest? ;
dicdum, (age, obec fage bod), řekni pak; nedum, geſchwei ⸗
9t, zu gefchmeigen, nercili, neřkuliž.

Dümus, 2, m. ein Dornſtrauch, Dornbufů, eine ede, trnj,
trnina, křowj. !

Damětum, 2. n. eine Dosnhede, trniště, křowište.

142 Dumtaxat Düo
[
Dumtaxat, oder duntaxat, „dv. 1) nur, toliko, gen., gedini,
. gedno, j. ©. id) habe nur drei Bücher; 2) wenigftens, zum
wenigften, aspoň, neyméně, naneymjň.
Dilo, ae, o, gei, dwa; ein Paar, dwé.

Dačděcim, det, dwandcte, dwandctero. Duodecýmus, a, um, du
diětfte, dwandct). Duodční, ae, a, je zwölf, zu awólf jeder, po
dwanácti, každý dwandcte.

Duodeviginti, aátjc$n, osmndi Duodevicesimus, af um, ber oát:
aebnte, osmnáctý. Duodetriginta, adt unb gmamjig, dwadeceti
osm, osmmecjíma. Duodetricesimus, a, um, der adt und ymo
aigfte, dwadcaty osmý, osmmecjtmy ; fo auf Duodequadregin-
ta, Duodequinquaginta, ett.

Důplex, Yeis, doppelt, zmeifah, dwosj, dwositý, diwosnásobný;
duplicis generis, von zweierlei Art, divogjho druhu. Duplici
ter, dv, doppelt, dwognásob, dwakrát tolik, dwognásobně,

Duplico, 'avi, atum, 1. doppelt. maden, verboppeln, divogiti, zdwo-
aiti, dwogndsobniti, zdwognásobniti.

Důptus, a, um, doppelt, nod; einmal oder zweimal fo groß ober fo vie,
gednau takowý, dwakrät toliký, y. ©. intervallum.

Dio, als Verbum ijt nidt geroöfmlich ; daher fómmt vielleicht: —

Exuo, ui, ütum, 3. 1) ausziehen, äblegen, z. B. sibi vestem obet se
veste, fid) enttleiben, stořdčetí se, swljkati se, swljct se, ewlj-
knauti se, wyswleci se ze ath ; calceis, zauwatt, zautı, wy-
zauti ze střewjců; exuere humanitatem, bie SXenfótidlcit able:
gen, ččdskost odlokiti, b. i. ein Unmenfá werden, neltdskym u-
delati se, ukrutnjkem býti; se exuere ex laqueis, fid aus den
Gálingen, gallftciden Serauéminben, lo&moden , wyptjtati se, Wy-
plésti se, wymotati se, wymásti se, wywinauti se, wyprosli-
ti se, Wwywaditi se z osidel; 2) berauben, aliquem re; exuere,
hostem castris, ben geinb des Lagers bcrauben, bem Feinde bab far
ger nehmen, nepfjtele z leženj oblaupiti, hndti, wyhnati, leže-
nj mu 10zjti. Exütus, a, um, abgelegt, abgezogen, stolečený, zi-
1) ; beraubt, zlaupený, oblaupený, zbaweny. Exüviae, arum, f.
mas ausgezogen ober abgelegt iſt, z, B. Kleidung, swlek ; dann bie
abgezogene Haut, 3. 8B. eines Löwen, kůže statend; dir abgelegte
Haut, 3. B. ber Schlange, swleky, stolečky ; aud) bie bem deiade
'abgenommenen und erbeuteten Waffen, kořist, (gen. ©).

Induo, ui, ütum, 3. 1) anziehen, anlegen, beleiden, sibi vestem obr
se veste, obljkati (obwijkati) se, obléci se, obljknauti se, 0-
djwati se, odjti se, strogiti še, ustrogiti se do Šutů ; Yagn-
bri veste indutus, in einem Srauertleibe, we smutku; se calceis,
Schuhe anlegen, obauwati se, obauti se do strewjch; sibi an-
nulam, einen Ring anfteden, prsten nastr&iti sobě ; bayer indnt-
re novum ingenium, gleihfam ein neues Naturel annehmen, noicé,
'giné powahy na sebe brdti, wzjti; colorem, eine Farbe annt
men, barıou přisjmati, prigmauti, na se wzjti; forma angi-
stiori indutus, in majeftátifájer Geftalt, s welebnau tid), wrau-
+ chu welebnem; se induere in aliquid ober aliqna re, fic in etz
was verwickeln ober hineinbringen, woraus man wieder, niát leidt
fommen Eonn, darin fieden bleiben, zupljtati se, zaplesti 86,70-
motati se, zamdsti se, 3. B, in laqueos, fid in eine Gálinge ver:

Dürus Dürus 143

miďetn, woka, 1 osidla upadnauti; collum laqueo induere, fid
erbenten, u3krtifz se) se induere vallis acutis, in fpigige fábte,
in Palifaben gerathen, dostati se, octnauti se mezi špičaté ko-
lj; eud) mitteilen, geben, beilegen, ddiwadi, ddti, 3. B. sibi co-
fuomen, Indütus, a, um, angejogen; gelteibet, oblečený, odeny,
ustrogený, obutý, na sobě magjcj něco. Indütiae, arum, f.
der Baffenftilftand, přjměří ; gleihfam tempus indutum, bie einges
fhobene Zeit, melde den Krieg auf eine Weile unterbricht,

Bedüvia, 1. f. bie bei bem Nagel fif auflöfende Haut, ber Nietnagel,
zddéra, odděrek; reduviam curare, fij um Kleinigkeiten bes
fümern.

Dürus, a, um, 1) hart, twrdy ; durum initium, ein harter,

fhmerer Anfang, těžký zaódtek; vinum, harter, herber
Bein, wjno twrd auch fteif, unbiegfam, neohebny, ne-
gemny, i. B. vox; 2) fart, unempfindlich, unbarmberjig,
hattherzig, twrdy, necitelny, neljtostiwý, zatwrzelý,
nemülosrdn$ ; graufam, krutý, ukrutný ; 8) vom Schiäfat
und enden Dingen, hart, unangenehm, ſchlimm, widrig, čěžký,
„nemílý, zlý, protiwny, odporný. Dure, und Důriter,
du. Comp. durius; Super!. durissime. _

Daritia, 1. f. Duritas, atis, f. und Durities, 5. fi bie Härte einer
Gude, eined Menihen, fwrdota, twrdost ; daher Unemefindtichkeit,
necitelnost, neljtostiwost, zatwrzelost; duritiei studere, ſich
abyásten, fuXzti se, otukiti se, utwrditi se. :

Duro, avi, atum, 1. 1) bárten, hart maden, twrditi, twrdé učiní-
ti; ferrum, železo kaliti ; fumo dnrare, rdudern, uditr? frigore
daratus, gefcoren, zmrzlý ; pisces vehto durati, getroďnete, gedötte
te Bifde, wetrem sušené ryby; tatet abbürten, čužítí, ofutowar
fi, ofuziti, 3. B. membra inulio labore; 2) dauern, ausdauern,
aushalten, ?rwati, potrwati, wytrwati, wytekati, drketi, tvy-
drieti; perpetuo durare; beftändig dauern, stále triwati; durante
wa hora, während einer Stunde, mezi gednau hodinau,w ge-
dné hodině, za gednu hodinu.

Duresco, rui, 3. Bart werben, fuhnauti, ztuhnauti, twrdnauti,
ztwrdnauti, utwrdnauti, 3. B. limus.

Induro, avi, atum, 1. härten, hart maden, twrditi, twrdé diniti;
amimum, zafwrzowati, zatwrditt; glacie indurari, zufrieren,
zamrzati, zamrznauti, ledem potahowati se, potdhnauti se,

luro, avi, atum, 1. ausdauern, aushalten, trwatı, wytriwati,
"wydrketi, wytrpeti. Obduresco, rui; 3. bart werden, ftordnau-
fi, ztwrdnauti, zatwrdnauti, tuhnauti, ztuhnauti; unempfinds
lid werben, citu. pozbywatt, cit tratiti, necitnél?, znecitnetr,

Perduro, avi, atum, 1. dauern, aušbauern, aushalten, fruvafi, wytr-
vati, wydržeti, 4.8. longum in aevum, lange Zeit, na dluuhe Časy.

Praeduro, avi, atum, 1. febr. bärten, welmitwrde činiti. Paedurus,
a, um, febr hart, velmí twrdy.

„$ubdurus, a, um, ein wenig hart, ndtwrdy, natwrdly.

Dýnastes, 1. m. der Herr eines Landes, bec anbcéfürit, moc-

' nář, zeměpán.

144

E.

E.

Praep. 1) au6, z, ze, 4. B. e silva venire, aus bem Walde

tommen, s lesa přicházeti; e conspectu, aus ben Augen,

5B. geben, z ocj gjti; 2) von, od; z. B. audivi e patre,

id) babe vom Water gehört, slyšel gsem od otce; e motu
calidus, von ber Bewegung erhitzt, od pohybowdnj teplý;
8) meteman: e re mea, zu meinem Nußen, k nadınu užitku,
pro mé lepšj; e republica, zum Nutzen des Gitaateé, k
obecnému dobrému, k prospěchu celé země, s obeenjm
dobrým ; e regione, gegenüber, proti, naproti, z druhé
strany; e vestigio, al8ba(b, fogleid), den Augenblid, na
tom mjstě, w tu chwjli, w tom okamženj, $. ©. weis
gehen. NB. E wird nur vor den Gonfonanten geſeht.

Ex, Praep. 1) aus, z, ze; ex urbe, aus ber Stabt, z m:
od; audivi ex illo, id habe e& von ihm gehört, slyšel ss
něho ; ift alfo bier fo viel a(& e; wird aber vor allen But
fegts 2) nad, von, oder feit der Zeit, alé: ex hoc tempore nad o»
ber feit diefer Beit, od toho času, od té doby; ex que te zen
vidi, feit bem, baf ich bid gefefen babe, co gsemte newidel ; S) ach,
wenn es fo viel ift als vermöge oder gemäß, die, wedle, podle, . B
vivere ex legibus, nad ben Gefegen leben ; ex sententia, nad) Zunft,
-po wůli, wedle žádosti ; ex aequo, nad Biligfeit, dle slušnosti;
ex ordine, nad) ber Reihe, Orbnung, po pořddku; 4) werke wa
aud:ex animo; herzlich, vom ‚Herzen, z toho srdce, ze srdce, od
srdce, srdečně ; magna ex parte, großen Teils, z welike část-

; majori ex parte, größern Theiis, na wěčším djle, wěčijm
Ülem, nazwjce; ex parte, djlein, poněkud, z čdstky ; ex in-
dustria, mit gleif, schwdlně, naschwäl ; laborare ex pedibus,
na nohy trpeti, stonati; 6) wegen, von, pro, à. B, ex lassitadi-
me, vbr Müdigkeit, pro unawenj. |

Exin ober Exinde, hierauf, hernad), barauf, pak, potom.

Extra, „4dv. unb Praep. aufer, krom, kromě, mimo ; extra peri-
culum, aufer Gefahr, mimo nebezpečenstivj ; extra jocum, otn
Scherz, krom Xertu; extra culpain, obne Schuld, bez winy ; ew
fer, ausgenommen, kromě, mimo, wygma, 3. B. extra Toten,
mimo wůdce, wygma wůdce; extra modum, über bie Maſſes,
nad mjru, přes mjru; aud) außerhalb, von- aufen, áufeztid) toně,
zewnitb, J f

Exter ober Extérus und Externus, a, um, äußerlich, auswärtig, wn?-

šný, zewnitřnj; exterae nationes, auswärtige Volkerſchaften, cizi |

národowé; Compar. exterior; Superl. extrémus, a, tun, üujts
fte, neykragněgšj, neyzadněsšj, neyzazšj, neydalsj ; teat, po-
slední, neyposlednessj ; fhlimmfte, ärgfte, neyhorší ; aud) exti-
mus, a, um, äußerfte. Exträmum, 2. n. das Gnbe, posledek, ko-
nec ; ad extremum, bič zulegt, bis zu Gnbe, k posledu, na posled,

Ebríus © ^ ^ Édo 145

na posledek, na posledy, na Konec; fn extremo, am Ende, zu
Gott, na konci, u konce; extremo, endlid, am Ende, posléze,
konečně. Extremitas, 3. f. baš Xeujerfte, Gnbe, kras, konec.

Extrinsécus, Adv. von außen her, zwenku, zwerdj, à. iB» bellum
extrinsecus. imminens. :

Ebrias, a, um, trunten, betrunfen, opilý, zpily, zpity, pod-
napilý, podnapitý, à. B. homo ebrius, ein Menſch, der fid:
(einmal) betrunten. bat, opilý člowěk.

Rbričtas, ätis, f. die Siruntenbeit, podnapitj, opitstuj.

id a, um, bem Stunt ergeben, chlastawy, oxjrawy s Subst.
ein Srunfenóotb, pigdk, opilec, ožralec, žráč, ochlasta. Ebriö-
stas, štis, f. der bang zur Trunkenheit, bie Gauffuát, chlastawost, ^
ožjrawost, ožralstwj, žránj, chlastänj, chlast.

Inebrio, avi, atum, 1. trunfen madyen, opjgeti, opdgeti, opogiti,
opiti, zpjfi, ožrati; panlulum inebriare, ein wenig trunfen mas
čen, pi ojgeti, podnapiti, trochu opiti, +

Ébar, čris, n. Daš Elfenbein, slonowd kost; signum ebore
factum, eine elfenbeinerne Bildfäule, socha ze slonowé
kosti, slonowd.

burnčus, Eburnus unb Kborčus, a, um, elfenbeinern, ze slonowé
kosti, slonowy.

Ec, wich dem quis, quando vorgefegt unb (ft fo viel ald num, 5. B.
Ecquis venit? fómmt Jemand? přicházj (snad) někdo ?
‚Eequando audivisti? haft bu einmal gehört? slyšel gsi
(snad) někdy ?

Ecce, Adv, ſiehe, ſiehe ba, fehet oder fehet einmal, ai, hle, eihle
wiz, podjwey se, podjweyte se; ecce me, fiehe, ba bin
id, az, ted gsem, Xus ecce eum, eam, eos, fiehe, ba ift er,
fit, machen die Comoͤdienſchreiber eccum, eccam, eccos, hlehle
ho, hlehle gj, hlehle gich,tu gest, tu gsau.

Echo, us, f. ber Wiederſchall, ohlas; das Edo, als Géttin,
Ozwena.

Eelipsis, 8. f. bec Mangel, nedostatek; eclipsis solis, bie
Gonnenfinflerniß, zatměnj slunce; lunae, mésjce.

; Edi, čsum, 8. effen, verzehren, gjdati, gjsti. Nimmt and)
wn sum alles an, was fid) mit es anfängt, ald es, est, esse, essem,
futt edis, edit, edere etc. :

Edax, äcis, der viet ijt, verzehrt, gefräßig, gcn), mor. žrutný ; Subst.
ein Rorker Gfier, weliky gedijk, nesyta, žraut; tempus edax
est omnium, bie Zeit verzehrt alles, Cas wšecko strduj. Bdäci-
fas, 3. f. bie Befráfigfeit, gicnost, Zrautstwj. NM

Beürio, ivi, itum, 4. id) bin begierig zu effen, chce mi se gjsti, gedl-
bych ; mid hungert, oder (d hungere, čačným, (lačnětí),“ Esuri-
(ms, tis, Qungrig, labi, lačnůvý. . .

K

146 Égto i Eja

Adědo, eil, esum, 3. annagen, anfceffen, nagjdati, nagjsté, nakuso-
wati, nakausati, nakausnauti, naliry zatt, nahryzati, nahryz
dů, nahryznauti ; auffeeflen, verzehren, snjsfi, sežrati, stráwiti.
Adesus, a, um, verzehrt, strdweny, sněděný, y. 8B. pecuniz.

Ambedo, edi, esum, 3. ringsherum benagen, befreien, obgjdats, ob-
gjsti, obkusowati, obkausati, ohryzowati, ohryzati,.olry«
znauti, obžjrati,'obežrati, Amběsus, a, um, umýerbenagt, ohry-
zaný, obežraný. i a „7

Comedo, edi, esum, 3. etwas effen, verzehren, gjstz, snjsti; par
monium, fein Erbgut, staček swäg. et

Exedo, edi, esum, 3. 1) auteffen, wygjdati, wygjsti, dogjdatiy do-
&jsti, snjstí ; aud) auffteffen, 3. 1B. aliquem, beffen Bermögen, vy-
Sjdati, wygjsti, wyZjrati, wyžrati nekolie; dentes exesi, Wt
le, audgefceffene Bähne, twyžrané, kotlawé zuby ; 2) ausyeiuen, wie
faugen, &rdti, užjrati; aegritudo exest animum, ber Kummer if
bat Bemüth, zármutek žere, užjrá srdce. .

Inedia, 1. f. bit Gnthaltung vom Gflen, das Qungern, negedésj, po-
stěnj se, půst. PEL

Obösus, a, um, wohl hei Leibe, fett, did, wyZranp, tlustý, [3
15. Obesitas, ätis, f. bie Bettigteit, wy&ranost, 10 ylort, tit-
Ka; aud bie Side ber Bäume, Ylausika, flausl, (gen. Ve" 4

Peredo, edi, esum, 3. verzehren, trdwitiy stráwiti, Bjsth, J

—— a, um, halbgegeflen, Halbverzehrt, napoly sněděňýz wie
geděn vet

Edülfum, 2. n, die Gómaare; edulia, eßbare Dinge, wěcí k dli.

Kgio, ui, obne Sup. 2. bedürfen, bebürftig fepm einer Gb
potřebowati, potrebj mjti něčeho; rei obet xe; sand
egere, Hilfe nöthig haben, pomoci potřebowati, potřeb

mjtiz aud; SRangel' haben an etwas, nedostatek mj w

něčem, nauzi mjti o něco, nemjti něčeho. *

gens, tis, dürftig, potřebný, nuzný. Egestos, S. f. Dürftigtel, soft
Armutý, potře nost, nauze, nuzota, nuznost, . ul

IndYgeo, ui, 2. bedürfen, bebiirftig ober benörgigt fen einer Bad, TH
oder re, potřebowati, potFebj mjti něčeho ; ope indigere,
fe nötpig haben, pormocí potřebj mjtí; alimenti, Nahrung bdí:
fen, potrawy potFebowati, Indigens, tis, bedlicftig, ein Dirt
ec, nuzny, potřebný. Indigentia, 1. f. Dürftigfeit, misa 9"
derer Unterftügung nöthig bat, S8rbürfni, poffebu, potřebnost.
x Indigus, a, um, bedürftigs Indigus srun, fo viel at6 hidigeo
; go, Pronom. id, gd, Genit. mei, mne. Egomet, id) futi,
ober bloß ih, gd. sám, gi; mecum, mit«mir, se mnau
Měus, a, um, mein, was mit gehört, müg; meum est, scil.
es ift meine Yfliht, md powtnnost gest; mei, die Meinigen, mo
„Si; mea, (plur.) das Meinige, mein Wermögen, mé, most.
hem, unb Eheu, f. Hem und Heu. 1
Ého ! Interj. höre einmal ! heh! gdrku ! hei! beim Stufe 3°
oho ! beim Verwundern. ] "
Eja, Adv. Gi, je, ih! £! heifa! heidal Ronem, muže, n"

Ejůlo Émo 147

Ejtlo, avi, atum, 1. heulen, (aut und "Mlägli weinen, kovj-
leti, bédowati; wie die Weibsperfonen zumeiten thun.

Ejulátio, 3, f. und Ejulätus, 4. 1n. das Heulen, !aute und jämmerlihe
Beinen, kwjlenj, bědowanj.

+ Elasticus, a, um, elaftiff), feberhart, pružný, zpruXuy;
vis elastica, bie Elafticität, pružnost, zpru£nost. -

Elctrum, 2. m. ber Bernftein, gentar, mlun ; fo wie aud
mluno bie eletrifche Materie heißt.

Eltmentum, 2. n. 1) dad Erfte ober der Anfang In jeber Sade,
potátek ; elementa, die Anfangsgrünbe, počátkowé, z. B.
loquendi; 2) das Element, 4. B, bie Luft, Ziwel. :

Éliphas, antis, m. und Elephantus, 2. m. ein Elephant, slon ;
Wi Diýtem, das Elfenbein, slonowd kost.

Fiteium, 2. n. eine Uiberſchrift, Auffchrift, 3. B. auf einem Leis
nita, ndpis, nadpis; ein ſchriftliches Vetzeichniß, wy-
psánj ; befonders ein Zeftament, poslednj wüle.

Elýsinm, 2, n. das Elyſium, der Wohnort der commen im Reiche bec
dtm, mjsto blažených, rág nebeský, elysium.

Byslas, a, um, elyfifd, 3. B. campi elysii, elyfifýe oder elyſäiſche Bele
Wr, elysegské krage.

Emblema, ätis, n. eine ünfttice Figur, bie bei dem Sitbergefchtere und
andeweris angebracht wird, éingelegte Arbeit, wklddánj, wyklá-
dánj; befonders nennt. Cicero emblemata bie goldenen Figuren
und.Bilder, die an bem filbernen Geſchirte der Alten fo angemacht
wurden, daß fie wieder abgenommen werden fonnten.

Emo, mi, emtum, 8. eigentlich nehmen, bráti, wzjti; daher
laa, einkaufen, fotytlá) für Geld nehmen, kupowati, kat-
piti; emere magno oder male, theuer faufen, draho, zle
kaupiti; parvo oder bene, wohlfeil, Lacino, dobře; mino- _
ris, wohlfeiler, lacinzgi; 2) ertaufen, upläceti, uplatiti ;
sententias judicum, bie Stimmen der Richter, saudce upla-
titi, hlásy saudců kaupiti.

Ratio, 3. f, das Kaufen, der Kauf, Aut das Sn in der, Auction,

upenj, kup, kaupě. Emtor, öris, m. ber Käufer, ku powač, kupec.
max, sci, feft, Taufbenlerig, kupnp), kupowasnp. © :

Adimo, ni, emtam, 3, nehmen, wegnehmen, Drát, wzjfi, odnjmati,
odnjti někomu něco; . B. vitam, pecuniam alicni; benebmen,
3.8. metum, curam, strachu, starosti.zbawiti.. Ademtus, a, um,
beaommen, entzogen, 1zatj, odnaty. Ademtio, 3. f. bie Gntjies
bung, das ABegnehmen, wzetj, odnetj.

Čoěmo, emi, emtum, 3. zufammenfaufen ober faufen, wenn von mehres
cm Dingen die Rede it, kupowati, skupowati, skaupift něco,
nakaupsiti něčeho, Cočimtio, " f, das Kaufen, nümtid) mehrerer

2

148 En : Énim

Dinge, das Zufammenfaufen, kupowdnj, skupowdnj, skaupenj, a-
kaupenj. Co&mtionälis, e, mas mit andern Dingen vufammenvertanft
werben muß, weil e& ſchlecht ift 5 baper fáledt, daremný, k

Dino (ftatt deemo), demsi, demtum, 3. wegneßmen, bráti, wzjti,
odnjmati, Koní bk 5 benebmen, 5. ®. sollicitudinem alicui, ben fam»
mer, starosti zbawowati, zbawiti, zprostiti někoho.

Dirimo, emi, emtum, 3. trennen, obfonbern, na rüzno děliti, roz-
deliti; unterbrechen, Pretrhowahı + přetrhnauti; colloquium,
vereiteln, pFekd£eti, překaziti ; entídjtiben oder enden, zu nidte mes
en, 4. B. controversiam, einen Streit, rozeznati, rozhodnauti,
skoncowati, skončiti, rozřešowati, rozřešiti hádku, zpor,
rozepři.

Bximo, emi, emtam, 3. Seeantnebmen, wybjrati, et P
njmati, jfi, wyndati, owati, wytdhnauti, a
mauts eximere nn ecu, einem bie Beratiářit Seul
men, pochybnosti zbawiti někoho; aliquem morti, vom Zo
befreien, od smrti rostiti, wysw iti; urbem obsidione,
bie Stadt entfegen, z oble£enj wymoci. Eximiug, a, um, ondarfe
menb, vortrefflid, auferorbentlid, wýborný, zwlaätnj, obzwldit-
nj, neobyčegný. Eximie, Adv. auferorbentlié, gar fehr, unger
mein, zwld3tne, obzwlditne; eximie aliquem Sewer
gat ſehr lieden.

Interimo, emi, emtum, 3, wegfdaffen, von ber Welt fáoffen, zaklezo-
watt, zahladiti, wyhladiti, hubiti, wyhubiti; ju. Gruste vide
ten, kazili, zkaziti; töbten, smrtiti, usmrtit, Zakubiti.

P rimo, emi, emtum, 3. vernidten, kaziti, zkazıfı; reditum, con-

ium, Semanwé Růdřer, Entfäluß bintertreiben, pFekaziti, zke-
zit prjchod, úmysl; aud tödten, hubiti, zahubıti, zasmrtiti, |

Re , emi, emtum, 3. 1) mieberfaufen, zase kupowati, zase ka

piti;.2) loštaufen, wypldceti, wyplatiti, wykaupiti, y. WB. je 1

tivos ; 3) erfáufen, für Gelb erlangen, zakaupıti, penězť

za penjze dosdhnautt, 3+ B. pacenr; 4) culpam, das Bean
wieder gut maden, zpláceti, zplatiti, naprawiti winu swau ;9)
paáten, mictpen, nagjmafi, nasmauti; 6) etwas gegen einen roe
fit übernehmen, na wydelek bráti, pfigjmati, přigmauti, + B-
Opus, eine Baulichteit. Redemtio, ^j. f. bie Gefaufung, 5. B. jedi-
€ii, atfo Beftehung, uplacenj ; „die ostaufung, wyplata, wykau-
jpenj ; die Pochtung, aukol, ndgem. Redemtor, 3. m. ein Xuftive|
fer, kupowač, 3. B. frumenti ; ber &osfáufer, uykupitel ; ein bd
bernehmer, Gnttepreneur, Prigimat, podnikatel, aukolnjk; en
$adter, ndgemce, nagimad.

En, Adv. fiebe, febt bod)! hle, hlehle, podjwey sé, widjš,
widjte; en causa, feht, das ift die Urfade, ba feht ihr, okr
da fiehft du bie Sade, widjte, tu to máte, hledte!

Énim, Conjunct. denn, neb, nebo, neboť, wzdyt. NB.
mie zu Anfang des Satzes gebraucht, fonbern hat gern den zwelten lab
nihil enim feci, id) habe ja nidtě gethan, wzdyt gsem

nic neudelal.
Eténim, Conj. denn, neb, nebol ; fann den erſten unb aud ben zweifen
Plat in einem Sage Haben,

Ensis Éo . 149

Enimvero, Conj. allerdings, in ber hat, wiettiä, wprawdß, w sku-
tku, zagisté, giste ; aber, allein, w3ak, ale; kann zu Anfang des
Gate unb aud) nad einem Worte ftehen. Auch findet man bafür Ve-
ramenimvero.

Ensis, 3. m. ein Schwert, meč; Degen, kord.

Eo, Ivi und fi, Ytum, 4, gehen, gjti; ire suspenso gradu,
auf ben. Zehen gehen, po prstech gjti; ire in sententiam
alicujus pedibus und ohne pedibus, eines Meinung beipflid;-
ten, přistupowati, přistaupiti, přidati se k něčj straně ;

vom römifchen Mathe gebräuchlich, wo die Matheheren zu dem eigentlich
berütertraten, beffen Meinung fie billigten: ire in alia omnia, der
entgegengefegten Meinung feyn, proti wšemu tomu býti,
na opak mysliti; res it bene, bie Sade geht gut, zde,
chodj to dobře, dařj se to dobře, Itur, man geht, gde'

se, chodj se. .

Ito, avi, atum, 1. oft gehen, choditi, chodjwati, y. 98. ad coenas.

itio, önis, f. das Gehen, gitj ; obviam itio, das Gntgegengeben, si-

„U wstkjc.

Iter, Gen. itineris, n. die Reife, Bang, Marſch, Weg, cesta Iter fa-
Gere, einen Gang oder eine Steife thun, cestu konati, na cestě bý-

_ iz morfáiren, reifen, tdAnauti, ejt, seti.

Dicet (flat ire licet), man fann gehen, nůžeš gjti; adi s Bohem!
such geh, pade bi, gdi, kliď se, hybay ; aud e$ ift aus, ober vors
bri, konec gest, po wem; Jeiber, wird bei traurigen ober verdrieß⸗
tiden Gelegenheiten gebraudit, žel, bohužel, pohřjchu ! .

Abčo, ivi, öfter ii, Ytum, 4. 1) fortgehen, odcházeti, pryč sj-
dů, odegjti; e vita, bon ber Welt gehen ober fterben, se Sweta Ej-
fi; in ora hominum, das Gerebe bec SReníden werden, w huby lid-
ské přicházeti; prigjti, dostati se; tempus abiit, bie Beit ift vete
gangen, čas ušel, minul, uplynul; 2) fi verwandeln, 4. IB. in sa-
Jem, in ©aty, obraceti se, obratiti se, měniti se, promeniti se
10 sůl, Abitus, 4. m. das Weggehen, odchod.
Beggehen, Fortgehen, odcházenj, odegitj. m un

Adeo, ivi, öfter ir, Ytum, 4. hinzugeben, hinzufommen, gjtz, choditi,
přicházeti, přigjti, aliquem ober ad aliquem, zu Jemand gehen,
k někomu gjti; adire periculum, in Gefahr fid) begeben, w ne-
bezpečenstw) se wydawatt, wydati ; adire in jus, vor Gerihte
geben, ku prdwu gjti; adire libros sibyllinos, bie fibylinifhen
fBüdr ouffáfagen, zu Mathe ziehen, gjti do kněh prorockých.
Aditus, 4, m. der Hinzugang, da6 Dinyugeben zu Jemand, přichod,
přicházenj, chozenj, přigitj k někomu; ber Zutritt, Zugang, při-
stup ; aditus patet, pfjstup gest. Aditäre, öfters binzugehen, při-
cházjwati, choditi, dochazeti, chodjwati k nekomu« .

Ambeo, ivi unb ii, itum, 4.-1) Gerumgefen, gjti Kolem, ‚obchäzeti,
obegjti; oceanus ambit terram, ber Ocean geht um bie Erde, ume
gibt die Grbe, moře gde kolem zem? ; aliquem, um einen herums
ben, um ihm beisutommen, obchdzeti někoho, choditi kolem ně-
koho; 2) Gerumgeben, von einem zum andern, chodıki; befonders

150

Éo : Éo

von den Ganbibaten, wenn fie herumgingen unb bře Bürger um ike
Stimmen erfüdten, baer fid) um etwas beiwerben, um etmes ans
ten, uchdzeti se, státi, kddati o něco, y. 1B. sibi magistratum;
aud) duch Sitten angeben, bitten, prositi, y. B. amicos. Ambltio,
čnis, f, 1) ba6 erlaubte Herumgehen ber Ganbibaten bei bem Zei,

um bie Otimmen beffelben zu erbitten, chozenj; 2) ba& Beftrdm |

nad) bem Gbrenamte, uchd zenj se, Zaddnj o úřad ; die Gortiebe, Eis
telleit, Ghrbegierde, menn ber Menſch an äußerlicher Gore, ober om
obe Anderer großes Vergnügen empfindet, cl! milownost, ctí žd-
dost, po cti dychtiwost ; aud bag Geleit, bie Begfeitung, do-
prowázka, $8. magna ambitione aliquem in urbem perduce-
te, s welikau doprowäzkau, s welikým zdstupem. Abiti:
Bus, a, um, voll Gitelfeit, eitel, ebrliebenb, ehrfüchtig, ctZ malounf,
cti žádostiwý, po cti dychtůvý. Ambitose, Adv. Ambitu,
4. m. 1) das perumgeben, Gerumbrefen, ber Umlauf, objAdnj, dčk,
obeh,y. 8. siderum ; 2) ber Umfang, okolek, okršlek, j. ©. sedi
um; 3) bie Umf$weife im Reben, okorowdnj ; 4) ein Werbreden is
Rom, wenn man nämlich durch untedtmüfige Mittel zu Ehrenßelen
du gelangen fuchte, 4. B. burá Geſchenke an das Volk, durch Beftehung,
baher Stimmenerkaufung, úplatek, hlasů skaupenj.

Anteeo, ivi, 4. 1) vorhergehen, vorangeben, gjti napřed, . 8. Neto-
res anteibant; 2) übertreffen, Jemand vorgeben, přewyšowati
přewýšiti, predäiti; aliquem ober alicui virtute, Jemand aa Zu
‚gend übertreffen, někoho ctnostj.

Cironmeo, ivi unb ii, itum, 4. um etwas herumgehen, z. B. murot,
um bie Wauern geben, gjti kolem, obchdzeti, obegjti, zacházeti,
zxagjti okolo zdj ; homines, bei ben Leuten herumgeben, von eiaen
dum andern, choditi po lidech, pochoditi, schoditz lidi ; auf um
geben, umeingen, obkličowati, obklj&iti, obstaupiti, obklopiti,
3. B. hostem, Cirouftio, 3. f. das $ferumgehen, obcházka, gil)
kolem; die Umfhweife im Reden, okorowdn], okolky. Ciro-
tus, 4. m. 1) das $erumgeben, der Umlauf, 1. B, solis circa ter-
ram, der Umlauf ber Sonne um bie Grbe, objhdnj, oběh, běh sluv
ce kolem země; ber Umfang, Umkreis, okolek, okres, okriltk.

Co&o, ivi, öfter lí, itum, 4. zufammengehen ober zufammentommen, j.&
mit Andern an einem Orte, schdzetr se, sgjt se, a. B. cum ali-
quo; coire societatem, eine Gefellfäjaft, Gompagnie made, wché-
zeti, wgjti, wstupowati we spolek. Coitio, 3. f, bat Sufomm
sehen, bie 3ufammenfunft, schdzenj se, sgitj se, schůzka,
tus, 4, m, bie Sufammenfunft, Serfammiung, schůze, schüzka; ht-
minum, zdsfup, mno&stwj lidj; aud) bie Bereinigung, spogeti
amnium, stjkdnj, stok, CümYtfam, 2. n. der SBeríammlungiyitt
des römifhen Volkes, sněmiště ; aud) Werihtöplag, saudné mjstos
sudiště z weil bie Verbrechen bafetbft beſtraft unb abgethan sunt.
Comitia, orum, n, die erfammlung beš Volkes, um Giefete ju gti
ober Xemter zu befegen, sněm, shromdidenj.

Exeo, ivi, öfter ii, itum, 4. 1) herausgehen, wychdzeti, siti p |
ir

yi 3. B. domo, aus bem $aufe geben, z domu
zlodj wystaupiti; aud) weggehen, 'odchdzeti, odegjti ; ex ©

heraus!
WmPjti; 2) wohin geben, gjti; wycházeti sobě, wygjti sobě
3. ©. venatum, auf bie Jagd, na hon; sors extit, daß Boos if her⸗

ichen, /hnautt se; de oder e vita, ftecben, se sweta li |

Ko Ěo ^ 151

ausgefömmen, gefallen, 7os šel, padi; 3) auslaufen, abſchiffen,
abzeifen, wybjhatr, ioyběhnauti, plawiti se, odplawiti se, od-
plauti, odgeti; 4) Geraušťommen, befreit werben, 4. B, aere alie-
me, von Gýulben befreit werden, fid) befreien, z dřuhů uychdzeti,
wygjti, dostati se, wyprostiti se, dluhů zbawiti se, zprosti-
ti se; 5) pafjiren ober barüber geben, iiberfáreiten, 3. 88. limen,
modum. přecházeti, přesjti, překračowati, překročiti prah, .
mjru ; 6) heraustommen, b, i, bekannt werden, wychdzeti, wygj-
ti, wyndleti se, wynésti se, 1, B. fama exiit, wyš/a powést ;
7) iu Gnbr gehen, von ber Beit, 10ychdzeti, wygjir, dochádzeti,
dosjti, wypadnauti, 4. ®..tempus indutiarum, Exitus, 4. m.
ber Ausgang, 3.8. aus bem Walde, wchoz, wýchod, wygitj,
wychdzka; bat Ende einer Cade, konec. Exitium, 2. n. das Bers
Verben, ber Untergang, 227 konec, zkáza, záhuba, zhauba, zahy-
nutj; exitio esse, zum. SSerbeében gereiden, na zkdzu, k záhubě
býti z urbis, die Zerftörung ber Stabt, zkažený, wywrécenj mě-
sta. Exitičeus, a, um, ober Exitialis, e, und Exitiábllis, e, vers
Verblíd, zum Berderden gereidenb, fhäblid, zdhudný, zhaubny,
3 8. bellum.

Ineo, ivi, öfter ii, itum, 4. hineingehen ober wohin gehen, 10Chdzeti,
$iti, wgjti, 4. B. urhem, do města; daher 1) antreten ober. betres
ten, a. ©. viam, ben Weg, nastupotwatz, nastaupiti cestu; ma-
gistratfim, ein Amt, úřad; 2) anfangen, Anfang nehmen, nastd.
wati, nastati; anfangen, beginnen, začjnatí, zajfi, j. B, be
tum; proelium inire, feáten, w bog gjtí, bitwu swädett, swé-
sti; inire societatem, eine Geſellſchaft machen mit Jemand, we spo-
lek ddwati se, dáti se, wchdzeti, wsjti, spolek učiniti s ně-
kým; numerum inire, zählen, zufammenzählen, söjtdwatt, čitatí ;
rationem, jufammenredjnen, überrednen, úberfálagen, wypotjtdwa-
ti, počitatí, wypočjtati, přečjtáwati, pfeöjtati, roxejtati;
daher ond) überlegen, umýšleti se, umysliti se; Mittel ausfündig
maáro, na prostředky mysliti, pomýšleti, pomysliti; inito
sonsilio, nad) gehaltener Uiberlegung, umysliw se; gratiam apud
aliqnem oder ab aliquo inire, fid bei Temanb in Gunft fegen, fi
beliebt maden, do ldsky přicházeti, w ldsku přizjtí nétj; mí-
dost nasjti, ldsky zgjskati, přjzně dogjti něčj, u někoho;
Dank bei Semanben verdienen bur eine Handlung, zazoděčowati
se, zmoděčiti se,- zachowati se někomu něčjm. Iniens, gen.
euntis, angehend, fid) anfongenb, nastdwagjcj ; ineunte vere, mit
Anfang des Frühlings, nastdwagjcjho gara, z počátku gara, Ini-
fam, 2. n. bec Anfang, začátek, počátek ; initio, am Anfang, na
počátku ; ter Plur. Initia wirb aud von bem geheimen Gottes⸗
Menfle der Geres gebraucht, fagnd oběř, slawnost Ziweny ; das
Wr Imitio, avi, atum, 1, aliquem, Jemand zu biefem Gottesbiens
fe einmeifen, sivetiti, poswetiti někoho.

Intereo, ii, itum, 4. untergehen, vergehen, zu Grunde geben, umkom⸗
men, zachdzeti, zagjti, pomjgeti, pominauti, pochdzeti, posj-
ti, schdzeti, sgjti, hynauti, zhynauti; fterben, umfjti. Inter-
itus, und Interýtio, 3. f. der Untergang, zdhuba, zahynutj.

Introóo, ii, itmu, 4. hineingehen, tocházeti, wajti, wstupowati,
wstaupiti, wkročiti, wgjždětů wgeti, Introftus, 4. m. das Qin
eingehen, der Gingang, Einzug, wehdzenj, wgezd, pkjgexd; ber

152 Éo ] Éo

Anfang, Antritt bet Amtes, začdřek, nastaupenj úřadu; dad Gi
gan, Butt, wchod; ber Gingang, 3. defensionis, iwod,
začdtek. : .

Obeo, ivi, öfter fi, itum, 4. 1) wohin gehen, gjti, 3+ 18. perkeula, in
Gefahren geben, fie übernehmen, ziti, wyddwati se, wydati se w
nebezpečenstwj; bráti na sebe, podstupowati, podstaupiti
nebezpečenstwj; 2) bereifen, burýmanbern, burárelfen, burdgebm,
procházeti, progjti, pochoditi, schoditi, 4. 8. urbes; befom
ders vom ganboogte, um da fein Amt zu verivalten obire provin-
ciam, bie Provinz bereifen, kraginu sgjZdeti, progjtdBti, poger-
diti, —— 3) munus obire, fein Amt abwarten, prá-
ce swe hledeti; (o aud) diem obire, ben Zermin abwarten, darauf
erfácinen, Zhütu, čas drteti; obire diem supremum, obire diem
summ, oud bloß obire diem, fterben, skonmatr; wofüc aud obire
allein gebraudt wird; 4) untergehen, von Geftirnen, zapadati, za-
padnauti, zacházeti, zagjti, y. 9B. sol obiit. Obitus, 4. m. bie
Bereifung, progjidenj, progjzdka ; ber ob, das Berſcheiden, sko-

inj, smrt; ber Untergang, z. B. der Conne, zachdzenj, zapa-
dánj, zdpad ; aud) der Untergang, bie Vernichtung, pomznutj, za-
hynutj, zhynutj.

Pereo, ii, felten ivi, itum, 4. umfommen, ‚untergehen, verloren gehen,
fein Ente erreichen, schäzeti, pochdzeti, sgjti, pogjti, pohynati,
zhynauti, zahynauti, na zmar přisjti, na zmar býti, tratıli
se, ziratiti se, dochdzeti, dogjti ; (erben, umjrati, mt
umjti, Perii, (d bin verloren, unglüdlid, se mrau, po mně we-
ta! Peream, id fol be& Todei ſeyn, aby mne Büh trestal,
mne Büh tresce! Deperire, umfommen, verloren gehen, unte
ben, Aynauti, zahynauti; deperiit, e& war um ihn gefácýen, we-

bylo po něm“ aliquem oder amore alicujus deperire,
ftecbíid) Lieben, in ign ſterblich verliebt feyn, na smrt milowati ně-
koho, ldskau pro někoho umjrati. .

Praečo, ii unb ivi, itum, 4. 1) vorangehen, napfed gjti, choditi;
2) praeire alicui verba ober verbis, aud) voce, einem etwas wt
beten ober vorfagen, baf er e8 nadffagen fol, předřjkdwatr, předřj-
kati. Bom Supino tómmt her Praetor ftatt praeitor; iege Praetet.

Praetereo, ivi, öfter ii, itum, 4. 1) vorbeigehen, vorbergehen, mime
&jti, mimo choditi, y. B. hortos, bei bem Garten vorbei, mimo
zahradu ; tempus praeteriit, bie Zeit ift vorbei, ift vergangen, čes
minul, přešel, pominul; non me praeterit, e$ ift mic nit unte
kannt, id weiß wohl, nenj mne tagno, nenj mt nepowědomo, wj

lobře ; 2) aliquid, etwas übergeben, nicht mit anführen, pomjseh,
pominauti něčeho, přeskečiti, pFegjti něco; aud einen übetgts
ben, ober einem bas gefudte Amt nit geben, pomjgeti, pominau-
ti, minauti, přeskočiti někoho. Praeteritus, a, tum, vergente
verfiofen, přešlý, prošly, minulý, pominulý, Praeterita, oue,

: m. bag Vergangene, bywalost, minulost.

Prödeo, ii, itum, 4. hervorgehen, choditi wen j in publicum, mtt
ble &ute, auf bie Gaffe, choditi nad lidí, gjti mezi lidi, na ui
ci; alicui obviam, entgegenfommen, —— wygjti wethe

nekomu; aud auftreten, wystupowati, wystaupiti, p © M
ente

Ephebus Ephösus . 158

Bedbo, ii, itum, 8. yaclifgeben, gurüffommen, wieber fommen, zpátky
gjti, zase přigjti, wraceti se, wrátití se; in gratiam cum ali-
quo, fid mit Jemand wieber ausföhnen, smjfiti se, udobřiti se 8
někým; aud res eo rediit ober in eum locum rediit, die Gage
iR bafin getommen, e$ (t mit ber Cade fo weit gefommen, k tomu
přišlo, tam to přišlo; aud fommen, eintommen, von Einkünften,
přicházeti, pfigjti. Reditio, 3. f. und Reditus, 4. m. bie Std»
teor, Wiederlunft, nawrdcenj se, ndwrat ; solis reditus, ber tms
Igvf der Sonne, obeh slunce; reditus gratiae ober in gratiam, bie
Berfópnung, udobrenj se, smjřenj se. Reditus peißt aud das Eins

, fommen, bie Gintünfte, pFjsem, pfjgmy ;- esse inreditu, etwas eins
bringen, přindšetí něco (užitku). .

Subeo, ivi unb ii, jtun, 4. 1) unter etwas geben, 4. B. tectum, unter
Vaš Dad, gjt? pod střechu; Seranarhen, fij nähern, wohin geben, ^
fommen, pfichdzeti, bljžiti se, přibljžití se, sjti, pFigjti, y B.
ad montem oder bloß montem, unter ben Berg fid) herbei fdXeidjen,
pod horu dostati se, příbljžiti se, přikrasti se; 2) hineingehen, |
Vineinfommen, wchdzeti, wajti, přicházeti, prigjti; cogitatio
subit mentem meam, mír fällt ein Gebante ein, na mysl mně při-
cházj, pFipadd mt, napádá mu; alfo Überhaupt einfallen, in bie
Gebonten fommen, napadati, napadnautt, 4. 8. subeunt verba
Sch einen Sade unterziehen, fie ertragen, über fi nehmen, podstupo=
wati, podstaupiti, na se bráti, na se wzjti, j. B, onus poe-
mam, érestu podkládati se, podloziti se; mortis discrimina
subire, fid; ber Lebensgefahr auéfegen, ddiwatz se w nebezpeten-
stwj smrti, Ziwota odwazowati se, SubYtus, a, um, plöglih,
náhlý, nenaddly. Subito, Adv. plštlid, unuermutpet, náhle, z
nenadánj, nagednau.

"Transeo, [A und ii, itum, 4. hinübergehen, a, B. montem, flumen,
über einen Berg, einen Fluß, přechdzeti, přesjti horu, řeku; gj-
ti, choditi přes horu, přes řeku ; aud von einem Drte zum andern
übergehen, přecházeti; silentio transire, mit Gtiüfhweigen übers
geben, mitenjm pomjgeti, pominauti, mlčky přegjti, přesko-
€iti; aud) úberfehen, prominauti, pfehljdnauti něco, multas
transire modum, bad Maaß überfóreiten, překročit mjru; dies

* transiit, ber Sag ift vergangen, den preset, minul, ušel; aud paſ⸗
firen, buráreifen, burdgeben, y. B. 1, přesjti, progjti město
auch verwandelt merbeg, fid verwandeln, měniči se, proměniti se,

titi se w něco, y. B. in saxum, TransYtus, & m. unb Trans-
iio, 3. f. das Hinübergehen, ber Uibertritt, pFechdzenj, přegitj$
dre Uibergang, přechod, přecházka. ; .

o, 3. f, (se unb itio) eigentlid ba& gortgeben ber Würger aus
ber Stadt ober ber Soldaten aus bem Lager; Trennung ber Bürger,
Aufruhr, rozbrog, zbauřenj; daher Beditiösus, a, um, auftühres
rifá, plný rozbroge, rozbrogny. 2n

Epbebus, 2. m. ein erwachfener Menfch oder SYüngling, ginoch,

£ondk ; iſt eine griechiſche Benennung, die alfo nur inegemein gebraucht

wird, wenn von einem geiechifchen Sünglinge die Rede ift.

Ěphěměris, Idis, f. ein Sagebud), Sournal, dennjk.

Ephösus, 2. f. eine Stade biefeé Namens in Jonien, wegen des Dias

tentempelé berühmt, Eifes.

154 Éphipplum ; Équus.

Epheslus, a, um, eppefifh, efesský, 3. B. Diana epheaia, bie ia
su Gphefus, Děwana efesskd.

Éphipplum, 2, n. eine Sattelbeďe, Spferbebede, Schabrade,
kropjř, čabraka ; ber Sattel, sedlo; optat ephippia bos
piger, optat arare caballus, Niemand ift mit feinem Sájid:
fale zufrieden, někdo stawem swým spukogen nebyud.

Ephörus, 2. m. ein Auffeher, dozorce; ein Ephor, eine Meg⸗
ſtratsperſon zu Sparta, dozorce, efor.

Episcöpus, 2. m. ein Auffeher, dozorce; 5d ben 9teuecen, ein
Biſchof, biskup. . .

, Epistöla, 1. E. ein Brief, Sendfchreiben, List, psanj.

Epitöme, es, £ ein Auszug, kurzer Auszug, wytah, krátký

ah: . .
Epülum, 2. n. ein feierliches, prächtige Gaftmabl, €djmau,

hostina, hody, kwas. .

Epulae, arum, f. bie Speifen, pokrmy; bit Shmauferei, der Shman,
das SGaſtmahl, hody, hostina, kwas.

Epuläris, e, $: B. accubitio, bie Beimohnung einer Gafterel, seděnj
za stolem, hodowánj.

Epulor, atus suin, 1. fýmaufen, Mahlzeit halten, effen, fpeifen, sfolo-
wati, hodowati, zjstí. : .

Equus, 2. m, ein Roß, Pferd, kůň; equo vehi, teiten, geti
na koni.

Equa, 1. f. eine Ctutte, ein Mutterpferb, klisna, kobyla. |

Equuléns, 2. m. ein junges Pferd, Füllen, konjk, konjček, hřjbě.
Equulöus, auá Bculeus, 2. m. eine hölzerne Safdjine, meranf bit
Sclaven, fo wie auf ein Pferd, gefegt unb bann ausgefpannt unb gt
foltert wurden; in aculeo, auf ber PBolter, na škřipcí.

Equile, 3. n. ein Syfezbeffatl, konzce, koňská stdge.

Equinus, a, um, von Pferden, koňský; seta equina, ein Pferde
haar, koňský chlup.

Eques, Ytis, m. 1) ein Reiter, gezdec ; befonberé von Soldaten, tit
Weiter, Ganallerift, gezdec, kondk; 2) ein Ritter, rytjř; weil die

. zömifhen Bitter ehemals nichts als Reiter gemefen waren. Equestet,
tris, tre, 3.8. copiae equestres, Truppen zu Pferbe, Stiterti,
&jzdné wogsko, gjzda, gezdectwo, gezdci, koridci ; ordo egst-
ster, bec Ritterftand, staw, řdd rytjFsky ; ber nad bem ratheherr⸗

ı liáen Stande unb vor bem Volks ſtande fam.

Equito, avi, atum, 1. reiten, gezditi, geti na koni, Eguitštus, 4.
m. die Steiterti, Gavallerie, gjzda, gjzdny lid; aud, Bitter, rytj-

' Tow, rytjrstwo, Equitátio, 3. f. das Reiten, gezděnj, set] na

oni, gjzda. -

Adequitó) avi, atam, 1. herzureiten, feranveiten, pfigjtd2ti, preti
na koní; portae unb portam. N

Circumegnito, avi, atum, 1. um etwas berumreiten, z, B. moesis,
um bie geftung, obsjzdeti hradby, gezditi kolem hradeb.

Intereguito, dvi, atum, 1. dazwiſchen reiten, 3, B. ordines, zwiſchen
den Steihen, řady progižděti, gezditi mexi řadami.

^ Erga - Erüca 155
Obequito, avi, atum, 1. an etwas fineett um etos ferumrejten, z. B.
hostibus, dogjzdéti x nepřátelům, obgjžděti nepfdtely, gezdi-

ti kolem nepřátel. : t C7 .

Pereguito, avi, atum, 1. burdteiten, gezditi, geti, progeti, y, 88.
inter duas acies, zwifhen zwei Dercen, mezi diwěma wogskoma 5
svý bloß reiten, gezditz.' . :
Praeterequito, avi, atum, 1, vorüber oder vorbei veiten, gezditi mi-
mo, geti okolo. : DI .
Erga, Praep. gegen, k, ke, ku, 3. B. amor erga Deum, die
Liebe gegen Gott, Láska k Bohu. -
Ergastůlum, 2. n. ein Arbeitshaus, für bie Selaven, teo fie jur
Strafe eingefpeert und ayz Arbeit ängehalten wurden, alfo Zuchthaus,
kdznice. ! 07
Ergo, Conj. 1) derohalben, barum, alfo, tedy, protož ; 2) wegen,
pro; victoriae ergo, be Sieges wegen, pro wjtězstwj,
k wůli wjtězstwj. :
Erinicíus, 2. m. ber Igel, geek; auý Herinaceus, —
Erro, avi, atum, 1. 1) den rechten Weg verfehlen, fi) verirren,
irre geben, blauditi, zablauditi, cestu chybiti, minauti ;
stellae errantes, Irrſterne, pobludice; aud hin und ber
ſchweifen, bald ba, bald dort feyn, wie 3. SB. das weldende Dieb,
taulati se, potulowati se; 2) im Verſtande irren, einen
Ierthum begehen, blauditi, zblauditi, poblauditi, chy-
bowati, chybiti, mýliti se, klamati se.

Erritum, 2.n. ein Irrihum, omyl, mýlka; ber Sehler, chyba. Errä-
tio, 8. f. bas Irren, Herumirren, bie Werirrung, blauzenj, poblau-
zenj, zablauzenj. .

Error, öris, m. ba& Seregehen, blauzenj, zblauzenj,.blud ; das Ders
umfdweifen, tauldnj, potulowdnj; dee Sritbum, blud, mýlka,
omyl; ein Febler, chyba, pochybenj; per errerem, irrigerweiſe,
mýlkau, omylem, \

, avi, atnm, 1. von etwas abirren, zblauditi, y. 88. a via, s.
prawé cesty sgjti, ušinauti se, poušinauti se; a pr. ito,
von feinem Borfag abřommen, od swéAo pFedsewzet] uchýliti se.
Aberrštio, 3. f. bie Abircung, Verirrung, zblauzenj ; bad Abfoms
men pen etwas, pouchýlenj, poutinutj ; a dolore, bas Wergeffen
feines Gámergent, pozapomenutj bolesti swe. i

Děerro, avi, atum, 1. obire, fid vsviven, zblauditi, poblauditi,
in re oder a re.

Oberro, avi, atum, 1. ferumírven, potulowati se, taulati se, semů-
tamo blauditi, :

Pererro, avi, atum, 1. durchirren, durchwandern, burýfámeifen, sblau-
uS sbahati, stěkati, staulati, progjti; y. B. orbem, bie Welt,
celý swet. d .

Erde, 1.f. eine Raupe, Kohlraupe, hausenka ; and eine Pflanze,
weißer Senf, bjld hořčice.

156 :Esca - Exigüus

Esca, 4. f; (von Edo) die Speife, pokrm, gjdlo; aud Futter,
pastwa; beſonders bie Lodtfpeife, der Köder, ndstraha, wna-
da, y. B. für Fiſche. ,

Esciilentus, a, um, was zum Gffen taugt, eßbar, gedlY, gedk, ksj-
diu, ksnědku ; frustum esculentum, ein Stüd von bem, was ma
bat.
oodd atum, 1. anfórnen, burá Lodfpeife anloden, .wnaditi, na.
wnaditi někoho ; nastražowati, nastražiti někomu.

Easčdum, 2. n. ein Streitwagen, bei den Galliern umb Sittm,

1 bogowny wüz; bei ben Römern, ein Wagen, Reifemagen,
kolesa, kočár. |. ^ -

Esstdärfas, 2; m. ber von einem ſolchen Wagen herab ſicht, ein fius
frátez, bogownjk wozowy.

Et, Conj. 1. unb, a, i; 2) aud), i, také; 3) ſteht es zweimal, fo
heißt «6 bas erfiemal forohl, bas anderemal alš aud), gak - tak,
i-i; ober bas erſtemal nicht nur, das zweitemal fonbern aud), negen
- nébr£ také, netoliko - nobr i,.negenom - ale i.

Eténim, Conj, enn, neb, nebo, neboř.

Etsi, Conj. obgleid, ač, ačkoli, gakžkolt, necht, krdsně, třeba.

Etiam, Conjunct. aud, také, i; etiam.nunc, nod igt, £ nyaj; wt
einem Comparativ, nod, 3. (8. etiam deterior, nod) [ólimmm, i
horšj, geště horšj; aud ja, také, ano ; etiam atque etiam ro-
gare, recht febr bitten, ober zu wiederhohlten Malen bitten, geště st-
dnau, welice, snažně prosit,

Etiamsi, wenn auá, ZFebas, bylby, byl i.

Ětěslae, arum, m. bie Paffatwinde, welche in ben Hundstagen vitri
age toten und angenehme Kühlung verſchaffen.

Euge, Interj, ei, brav! fdčn! hezky! pěkně !

Eurus, 2. m. ber Oftwind, wychodnj wjtr ; eigentlich Cibo:
wind, giinowychodnj wjtr. !

Ex ober E, fire E. .

Exemplum, 2. n. ba& Beiſpiel, příklad; exemplo ese
zum Beifpiel dienen, za pjklad býti, slaužiti; 2) die Gopit,
Abſchrift, wýpis, opis, prepis; aud das Original, Muſtet,
wzor, přjklad.

Exemplar, aris, n..1) das Original, wovon eine Abfhrift gemaát wich,
po wzor; 2) die Abfchrift oder Gopie, tBeifplel, přepis, opis,
klad. .

Exigüus, a, um, Hein, malý ; gering, skrowny ; tura, krátký;
wenig, nemnohy ; initia exigua, geringer Anfang, nepa-
trný začátek. Exiguum, 2. n. etmaš weniges, 4. B. aquae
trocha, troška wody; campi, kausek, drobet, drobe-
ček pole.

^

Exta Fůočtus 167.

Exigue, Adv. wentg, tut, málo, zkrdtka, j. B. dicere s karglich,
fparfam, skrowně, tence, ztenka, pomalu; mit genauer Roth,
taum, sotwa, sotwy, sotwitka.

Exigultas, atis, f, die Wenigkeit, geringe Anzahl, skrownofa, skro-
wnost ; temporis, die Kürze ber Beit, krdtkost Casu. u

Perexiguus, um, febr Bein, febr wenig, ſehr tura, přeskromn:
premalicky, malinký, kratinky. 9 i tu D Ton),

Exta, orum, n. bie Gingemeibe, drob, droby, wnitřnosti ;
Befonberš bie eblen, alé Herz, Lunge, Leber, Milz,.osrdj.

Extíspex, Ycis, m, ber die Gingeweibe ber Opfertpiere beſichtigt unb bats

aus prophegeit, ein Wahrfager, nawazad ; Radač z osrdj.

Ys, 1. f. bie Bohne, bob, ledwinkowy. Ardch; faba
vesci, Bohnen effen, bob gjsti; isthaec’in me cadetur.
faba, id) werbe e8 bäffen müffen, gd za to wydržjm,

Fäber, bri, m. ift jeder Künftter, der in Metall, Holz oder Steinen
etmas zu unferem Gebrauche verfertigt, 3. B. faber lignarius, vin
Tiſchler, čruhldř, stolař; au ein Simmermann, tesař ;
beſonders aber heißt es der legtere; faber aerarius, Arbeiter ^in
Bronze, Kupferfhmied, kotlář ; suae quisque fortunae fa-
ber, jeder ift der Werfmeifter feines Glücks, každý štěstj
swého pdnem; každý za swé štěstj může,

Fabrica, 1. f. 1) die Werkfätte, dj/na ; 2) die Berfertigung, Bearbeis
tung, delinj, wzdeldnj, wypracowdnj; membrorum, bie Bits
dung ber Glieder in den Geldüpfen, wwytwar, uzpüsobenj audů z
8) gift, Rank, 5. B. fabricam fingere, Ränke [hmieden, est. sno-
wati, kauti, strogiti.

Fabricor, atus sum unb Fabrico, avi, atum, 1. zimmern, fesati, rau-
biti, uraubiti; fämieden, kowati, kauti, ukaufi, 3. 18. gladium,
verba; machen, verfertigen, tworti, ufwokiti, delatı, udelati,
püsobiti, uzpäsobiti, wytworiti. Fabricätio, 8. £.3. iB. hominis,
bie fünflide Bildung ober Schöpfung be& Sxen[den, wytworenj, u-
twořenj, stwořenj Cloweka. Fabricätor, 3. m. ein ®erkmeifter, ©
«Urheber, püsobce, twürce; mundi, ber Schöpfer ber Welt, stwo-
Fitel swěta. : ^

Affabre, Adv. meifterboft, Hinftliá, mit Gefhidtictelt, řemeslně,
uměle, mistrně, mistrowsky, y. $8. etwas verfertigen.

Infabre, Adv. ungejidt, untünftti, nit fein, niót fhön, neuměle, |
nezpůsobně, nehezky, 3. B. vas infabre factum,

Fabůla, bie Fabel; fite in Fari, reden. © :

Fácětus, a, um, artig im Wige, wigig, wtipný; ſcherzhaft,
žertowný ; trollig, šprymowný, Adv. Facete, 3. $6. dic-
tum, ein wigiger Scherz, 3prym.

158 p _ Fäcles: Fáeto !

Facetiae, arum, f. wigiger, "m Sóera, whpné Zerty, Sprymy.
Infacetun,, a, wn,-niät fein, nicht artig, ni$t mitig, unmonirrid,
0. d
NI a, um, ſehr witig im Scherze, welmi 1wtipného žertu,
Perfacete, 3. $8. dicere, einen ſehr wigigen und artigen Od vo
+ erimgen, přewtipně žertomwati.
* Fácles, 5. f. das Antlik, Gibt eines Menſchen, obljčes, twär;
' aliquem de'facie nosse, einen perfönlich tenneh, od osoby |
někoho znáti; bit äußere Geſtalt bes Menſchen tinb der Dinge,
„twärnost, podoba; prima facie, bem erften Anfehen nad,
na prwnj pohled; aud die Gejtatt, Beſchaffenheit, staw.
Superficies, 6. f. ber Dbertüeif, bie Dberflüde, swrchek, powrch-
nost, Bloska; das Dad, swrch domu, hůra, krow; weil Wt
‚Häufer der Römer oben flad unb eben waren.
Fácilis, Facultas, ſiehe Facio.

Fácio, féci, factum, 8. 1) machen, tun, činiti; učiniti, d.
lati, udélati, 4.98. se regem, fid) zum Könige machen, krá-
lem učiniti se; recte facere, recht handeln, prdavě, dobře

. činiti; bene factum, wohl gethan, dobře; iter facere,

Feifen, cestu konati, na cestě býti; facere sacra, opfern,
obětowati, oběč konati, wykonati; potestatem, Erlaub⸗

„nif geben, dowolenj ddti; aliquem heredem, einen pm

Erben einfegen, dédicem ustanowiti, udělati někcho ;f-
cere medicinam, die Arzneikunit treiben, einen Arzt vorſtel⸗
len, Ukařstuj hleděti, lékaře dělati, lékařem býti;
damnum facere, Schaden leiden, škodu mjti, trpéti, brd-
ti, wzjti; ikodowati; naufragium facere, Schiffbruch lei⸗

: den, tdpati, tonauti; facere cum aliquo, tě mit Zemanden
halten, drZeti s. někým; fac hoc ita esce, tbu einmal, als
ob e& fo wäre, polož, Zé tak gest; nech- at gest tak;
faciamus, laßt uns fegen, annehmen, alš 06 - deyme tomu,
ze-;2) ſchãtzen, wäziti sobě; aliquid magni, bod, weli-
ce; parvi, gering, mdlo ; tánti, fo bod), tolik wdžiti sobě
něčeho. Passivum fite in Fio.

Faxim ſtatt fecerim, faciam ; faxo, flatt fecero ; Deus faxit, git
Gott, de Bože, deyž to Bůh :

Factum, 2. m. eine tat, Sandtung, "tn, činěnj, skutek.

Factio, 3. f. 1) das Madyen, deldnj; aud das Reát zu maden, 3. ©.
factionem testamenti habere, mj? moc, prdwo poslednj wůli
delati; 2) eine Partei, strana ; der Anhang, bie Rote, rota; fi-
etiones, rozbrog; aud 3ufammenrottung, srocenj. Factiösus, &,
m, aufrüßresifih, parteifüchtig, rotny, rotliwy. y, bauřlňvý ; Suit.

V bati, rotnjk, rotliwec ; müdtig, mocný; lingua factiosus, kr
viel verfpriät, gazy kem mocný, plný slibů. am .

Fäclo ‚ Fäclo - 159

Facinus, dris, n. eine That/ čín, skutek, 3. $8; praeclarum:; befons
beré eine běfe Zhat, Uibeltyat, zločin, zlotinstwj, zlý. skutek, ne-
t ; aud) eine Sade, Begebenyeit, wěc, udalost: Facihorosus,
* u Net voll Höfer Ihaten, zdosilý, zlosynny, zlocinny,
01 O H D
Factito, avi, atum, 1. oft etwas thun, maden, verrichten, delawati,
+ B. versus. » a
Facesso, wi, itum, 3. 1) etwas týun, verriáten, delatı, činěti, ko-
nati, wykendwatı, wykonati, 4. B. jussa facessere,rookaz ko-
nati, piniti; facessere alicui negotium, einent einen-f&erbruf mas
ex, zu fóaffen maden, prdce- diti, mrzutosti nudělati někomu;
facessere, scil. se, fi megmnýen, fortgehen, fid) entfernen; Po'swych
sjti, odegjti, pryč se kliditi; odkliditi se; facesse hinc, pade
dd fort, kiď se, gdi po moych. EE \

Fedllis, e, 1) leiht zu tpan ober thanlich, telýt, ohne Sqhwierigkeit,

snadný, lehký ; facilis intellectu, leiht ju verfteden, snadný k

nj, k porozuměnj $ 2) von Menfihen, gefällig, snadný, au-
činný ; willfágrig, hotowý, ochotný, powolny. Facile, Adv. -
Teiht, ohne Schwierigkeit, one Bedenken, snadno, snadak;:gern, rá-
do, rád. Comp. facilius, sndze; Superl. faciltiınb, neysndze ;
facile patiar, id) laffe mie e leicht oder gern -gefotlen, snůdno tjm
budu spokogen. Facilitas, atis, f. bie Seidtiottit, snad, snadnost,
snadnota; bie Befälligkeit eines Menſchen, SBillfibrigteit, denn er
-teiát thut, was andere von ihm verlangen, snadnost, aučinnost,
hotowost, ochota, powolnost ; bit Büttgleit, dobrota. : Perfaci-
Fs, febr leicht, weimi snadný, snadničký ; (eor willfährig, oefátlig,
Přeochotný, welmi audinny. Perfacile, ^4do. (egt teigt, snad-
mičce; (ec gern, milerád, nulerdda, milerddo. . "

Facultas, ätis, f. ba& Meemögen: etmaš zu thun, schopnost, způsobí-
Jost ; die Kzaft, moc, mocnost ; die Gelegenheit zu etwas, Thunlich⸗
trit, Mögliäkeit, snadnost, přiležitost, možnost, možno ; aud

Borrath, zásoba, 3. B, navium; facultates, Plur. das zeitlige

Bermögen, mohowitost, magetnost, gměnj, zboži, statek, bo-

[xd facultatibus gandene, reiý, mohowity, možný, bo-
aty. : t :

Dificilis, e, 1) fómer zu thun, mít Schwierigkeit ‚verbunden, nesna-
dej, těžký; dificile dictu, [mer zu fagen, těžko wypowtdjtis
tefámertih, obtjZny, y. B. iter; geführlig, mißlich, rei ezpečný,

. 219; 2) von Menfden, der nidt leicht ba6 thut, mas andere von ihm
verlangen, mlircifh, eigenfinnig, nesnadný, swéhlawý. Diffculter,
Adv. ſchwer, mit Schwierigkeit, těžko, těžce, Difficultas, atis, f.
die Schwierigkeit einer Sade, nesnada, nesnadriost, těžkost ; nam-
maria difficultas, Getbnotó, nedostatek peněz, těžkost o Penjze;
domestica, Xrmuto, nauze, chudoba ; 2) tie Befhtwerde, Beihwers
ligteit, obtjš, obtj2nost ; 3) die Unfreunbriýřeit, Gigenfinn, nesna-
dnost, swehlawost. Perdiflicilis, e, ſehr ſchwer, tee/mz nesna- .
dný, přetěžký.

Adficio und Afücio, féci, fectum, 3, 1) animum, daš Gemiltý rübs
ven, in Bewegung fern, dogjmati, dogmauti, dosjti; doguti
mysl. myslj hnáuti, pohnautii angreifen, ſchwacen, entträften,
motiti, zemdljwati, zemdliti, umořiti, zmoříti, 3. 9B. fames,
sitis adficit corpus, (ómadt ben Körpers aud) befanbeln; kachdze-

160

Fáclo Fäcio

ti, nakládati s někým, eliguem; corpus fta adficiendnm est,
man muß ben Körper fo bebanbelu, s#elem tak.zachazeti se musi;
2) afficere aliquem tristitia, einem Betrübniß verurfaden, ihn bes

"o trüben, zármutek činiti, učiniti, zpüsobiti někomu, zarmauti-

ti někoho ; aliquem laetitia, ibm Freude verurfaßen oder ihm erfreus
tn, někomu radost učiniti, zp&sobiti, někoho abradowati ; ho-
fere, einem Ehre anthun, dest ddwati, dáti, prokdzati někomu,
f£ někoho ; ignominia, einen befhimpfen, potupa &irertz ně-
omu, potupiti někoho; injurim, einem Unreát tbun, AYzwdu,
bezpráwj činiti, učiniti, udělati, ukFiwditt, ubljziti někomu,
urazıti někoho; aliquem praemio, testimonio, jemanb eine Ber
lopnung, Zeugniß geben, datı odměnu, wyswědčenj někomu ; poe- |
ma, beftrafen, dáli trest někomu, 1restati, potrestat někoho;
dolore afüci, fid betrüben, rmaučiší se, bolest, zármutek mití;
volaptate, Bergniigen empfinden, potěšení mıjtiz summa laetitia,
voller Freude fen, plný radostí býti, weliče radowati se, za-
radewati se. lectus, a, um, 1) beihaffen, způsobený, spořd-
daný, z. 3B. coelum ; affectum esse, gefinnt fron, smyýšleří, 4. B.
erga amicum, o přitele, spřjtelem; bene, male affectus, do-
bře, zde smy3lesjc] ; 2):geihwädt, (hwad, zemdlený, slabý, se-
šlý. Affectiv, 3. f. die Befhaffenpeit, der Zuftanb, staw; beíonberé
die Gemüthsbeihaffengeit, my'sit spořddanost, powaha ; animi af-
fectio, die Gefinnung, smySlenj. Affectus, 4. m. die Befdaffen-
heit des Gemütbé, staw mysli; die Gemüthsbewegung, Anutj ; Beis
Yenfüaft, náružiwost, wddeni Begierde, žádost; Reigung, nd-
lonnost. i
Affecto, avi, atum, 1. 1) ſich an etwas maden, ddwati se, dáti se,
pustiti se do něčeho, rem; spem, die Hoffnung fallen, nddege
chapati se, uchopiti se; 2) nad, etwas fiveben, baziti, státi po
něčem, usilowati o něco, 3. iB, regnum; aud on fid zu ziehen
tradten, fdhnauti po sobě něco, 3. B. civitates ; 3) offrttizen, er»
Zünfteln, přetwdřeří se, pFetwarowati se, délati se netjm ; ver-
ba affectata, eine affectixte, erkünftelte Rebe, hledand, nucemd ,
kraucend řeč. Affectätio, 3. £ bie Beftrebung nod) etwas, z ©
sapientiae, wyhleddwanj maudrosti; dab Affectiven, Růnftetn,
přetwářenj, opitj djlo,

Benefäcio, féci, factum, 3. Gutes t&un, wohlthun, dobře činiti, do-
brotiniti, dobrodinj prokazowatt, prokdzati někomu, Bene-
factum, 2. n. eine gute That, dobrý skutek; aud vie Wohftbat,
dobrodinj. Beneficus, a, um, gutthätig, dobročinný. Benefi-
centia, 1. f. bie Gutthatigkeit, dobročinnost, dobrodinstwj. Be-
neficium, 2. n. bie g8o$lt5at, dobrodimj; beneficium dare, eine
Bobit$at erzeigen, dobrodinj prokazowati, prokdzaii někomu z
beneficio Dei, durd Gottes. Gnade, dobrotau bozskau; bit Gefate
Hgteit, wdek; ein Srivitegium, Bedt, nadánj, prdwo ; die Bemile
hung, snažnost; Bermittelung, Hilfe, pomoc. Benefactor, 8. m.
ber Wohlthäter, dobrodinec. Beneficiarius, 2. m. scil. miles,
ein get, ber gewiffe Borzüge unb Auszeihnung vom Feldherra
genof.

Conficho, féci, fectum, 3. 2 sufammenbringen, ewddatr, swésti, sbj-
rati, sebrati, sháněti, sehnati, y, $8. exercitum, pecuniam: oete
festigen, moden, delati, udelati, j. IB. annulum ; etwas verüben,

Füclo Fäcio 161

\
konati, wykonati, dowésti, dokdzati, 3. 8. facinus;. perurfas
Gen, delati, udelati, učiniti, püsobiti, zpüsobitr, y. ©. sollici-
tudinem ; ausführen, vollziehen, konatz, wykonati, z. B. mandatum;

„vollenden, dokonati, skonditi, y. B. bellum; zu Stande bringen,
zařjditi, zapraunti, zprawiti, y. 8. uegotium ; rationes con-
ficere, die Rechnung fýliefen, počty -končiti, skončiti; 2) aufs
zeiben, mořiti někoho, dáti za swé někomu; cibos conficere,
sertauen, Zwykati, sežwýkati, rozXwykati, rozkausati, zkau-
sati; rem suam, fein Vermögen verthun, gmenj swé rozmrhati;
confici, fi fränten, rmautiti se, Zrati se, uXjrati se něčim;

- aligna re. Confectus, a, um, geendiget, skončený, dokonaný ; ges
Támádt, umořený, zmořený, zhubený, sešlý; niebergemadit, za-
hubený, potřený. Confectio, 3. f. bie Zufammenbringung, shdněnj,
sbjránj, sehndnj, sebrdnj, y. 88. tributi; die SBrarbritung, wypra-
coivdnj, 3. B. [RA die Beendigung, dokonánj, skončenj, à. 88.
belli; bie Zerfauung, roziwykowdnj, roziwykdnj, 3. B. esca-
rum ; bie Schwãchung, mořenj, hubenj, 3. 18. valetudinis. Con-
fecto * 3. m. der Bollender, dokonatel, skončitel ; der Verzehrer,

rawid, J

Deficio, feci, fectum, 3. 1) fehlen, chyběti, schdzeti, nedostdwati
se, 3. $8. tempus me deficit, i& habe wenig Zeit, nedostdiwd mi
se, Peposjat e mi, nestatj mně času, nemám kdyg zuweilen
au mit bem Dativ; 2) verlafien, opausteti, opustiti, z. B. vi-
res deficiebant nostros, bie Kräfte verließen bie unfern, sjla opau-
štěla naše ; 3) ab aliquo, von Jemand abfallen, od někoho odstu-
powati, odstaupiti, odpadati, odpadnauti, -nekoho strhnauti
se; 4) nadlaffen, abnehmen, ſchwach oder matt werden, ustdwatry

umdlewati'; aufhören, pfestawati; viribus defici, Kräfte verlies
ven, sjla tratiti, na sjle hynauti, umdléwati, slabnauti. Defe-
ctus, 4. m. die Abnahme, ubywdnj; der, Mangel, nedostatek; de-
fectus lunae, die Mondešfinfternif, zatménj mésjce. Defectio,
5. f. die Xbnagme, das Aufhören, 4. B. virium, der Kräfte, uby-
wdnj, ucházenj, ugitj sjly; solis defectio, die Gonnenfinfternif,
zatměnj slunce; aud) der Abfall, die Abtrünnigteit, odstaupen],

- odpadnutj, 4. ©. populi. .

Eficio, feci, fectum, 3. maden, aušmaden, Číniti, učiniti, delati,
udelati ; etwas aušriten, ausführen, konatı, wykonati, wypini-
ti, 3. SB. mandata; aud) zufammenbringen, 3. B. classem, exer-
citu, sháněti, sehnati, swddeti, swésti, sbjrati, sebrati; vers
urfagen, püsobiti, způsobiti; erregen, swddeti, swésti, 4. B. cla-
mores j aud) folgern, barthun, dokazowati, dowoditi, dokdzati,
4. B. vult efficere animos esse mortales, Effectio, 3. f. das Tpun,
Birken, püsobenj ; bie Ausübung, prowozowdnj, i. B. artis. Ef-
fectus, £ m. bie Wirkung, účinek, püsobenj. Effecta, orum, n.
bie BWirfungen, účinky. Effector, oris, m. ber etwas ind Werk feet,
Ausrichter, macht oder verfhafft, der Urheber, püsobce, způsobitel,
Effectrix, icis, f. püsobitelkyn?. Efficax, cis, wirtfam, tbütlg,
účinlůvý, působlňvý, působný, mocný. Eficácitas, ätis, f.
die SBírffamtcit, plsobliwost, působnost, působenj, köinliwost.
Bfücientia, 1. f. die Wirkfamteit, püsobliwost. as

Inficio, feci, fectum, 3, eintauden, namáčetí, namočiti, zmotiti ;
daher färben, barwau napaustiti, barwiti, obarwiti, zbarwiti;

| L

162

Fäclo Fäcio

aud) anfteďen, verderben, nadchnauti, nakaziti, nakwasiti, na-
priniti, zmazatı, potřjsniti, poXkwrniti, poruštti někoho ně.
čjm, 1. B. infici vitiis alicujas, burá Semanbě after angeftedt ob
verberbt werben, nakaziti se, pokaziti se něčjmí nectnostmi;
inficere aliquem artibus, unterriýten, učiti, naučití, oyučiti
někoho něčemu; infici artibus, Künfte erternen, nafohowali,
natdhnauti uměnj. Infector, 3. m. ein Würber, bartojř, bare-
wnjk. Infectus, a, um, angeftedt, nadchlý, nakažený ; vett,
pokažený ; aud; ungemadt, unverridtet, 3. [4 re infecta, unerrids
teter Sade, nepohjdiw nic, newyřjdůvší nic, neswedie nic, ne-
zpratwiwše nic ; quod factum est, infectum fieri negnit, du eins
mabt gefhehen ift, ann nicht ungeſchehen gemacht werben, co se sta-
lo, odestati se nemůže; argentum infectum, rohes, nngearbrits
tes Silber, syrot0é,"nezdělané sttjbro,

Interficio, fecí, fectum, 3. gu nláte moden, hubiti, zhubiti, pohı-
biti, w niwet uwoditi, we zmar uwésti, mařiti, zmahii, zu
čiti, 4. B. fructum ; tóbten, umbringen, erfáfagen, smrtiti usm
titi, zabiti. Interfector, 8. m. ber Mörder, Toͤdter, wrah. Inter-
fectio, 3. f. das Stübten, bie Grmorbung, smrcenj, usmrcen. ©

Malefacio, feci, factum, 8, etma& Wibeld thun, Scheben ttum, zde čin
ti, zle dělati, škoditi, uškoditi někomu, alicui. Malefactum 2.
m.' eine böfe That, Uibelthat, böfe Handlung, zlý skutek, Maleli-
Cus, a, um, ber etwas Wöfes thut, böfe, zlý; fhädtic, škodlůcý,
3kodny. Maleficium, 2, n. eineüble Sat, böfe That, zlý skutek,
zlý čín, zločin, neSlechetnost ; aud die Sufügung eine ásti,
škoda, uškozenj, ubljZenj.

Officio, feci, fectum, 3. einem binberitá fepn, im Wege feyn, pfeklit-
ti, waditi, w cestě, na pfekdiku, ku překážce býti, překážku
činiti někomu, alicui; folglich ſchaben, nachtbeilig fepn, škodiů, na
Škodu býti, a. B. officere commodis. uS, eines Vortheil fit
bern, kaziti někomu něco ; officere hi ti, das Wergnügen Re
ten, kaziti adost, Officina, 1. f. ein Ort, wo etwas vafatit
wird, eine Werkſtätte, djIna, djlnice; armorum, na zbraň; spirat
di, des Athemhohlens, ndstrog k dýchánj, Officium, 2. n. 1) t
G@efäligkeit, ber Dienft, ben man Jemanden týut, wděk, služba; wá
bie Gefäligkeit oder Dienſtfertigkeit, služebnost, užilost, účinnost,
úslužnost ; 2) die Pfiidt, Shuldigteit, powznnost ; officio fung, |
satisfacere, feine Pfliht thun, konati, wykonati powinnost sus; |
ein Gefhäft, prdce, Fjzenj; ein Amt, úřad, powinnost; Bi
tigkeit, Shrenbezeugung, čest, pocta, úcta. Officičrus, a,
gerne bient, gefällig, bienftfertig, sřužedný, úslužný, užil
Officiose, Adv. gefällig, sochotnostj, s radostí. Pero! 1j
wn, fehr gefátlig ober bienftfertig, ase? mz účinný, welice sluicbn]-

Perficio, feci, fectum, 3. vollenden, dokonatt, skontiti; e tubis, f
weit bringen, dokdzati, dowésti, učiniti, zpüsobiti; scelus, M
gehen, dokdzati, dowesti, spdchatr bezbožnost, dočiniti 56
dopustiti se bezbo£hosti; aud vervolltommnen, dokonaliti, udo-
konaliti, zdokonaliti. Perfectus, a, um, vollendet, zu Ende 9"
braát, dokonaný, hotowy, dokončený ; volltommen, dokonal).
Perfecte, Adv, voltommen, dokonale. Perfectio, 3. f. die Belt
bung, dokondnj; aud) Wolfommenpeit, dokonalost. Perfeetan 3
m. ber Wollender, skončitel ; ber Bervolkommner, tel

Fäcio Fáclo 163

Imperfeetus, a, um, unvollendet, nedokonany ; unvolllommen, ze-
dokonalý.

Peaeficio, feci, fectum, 3. über. etwas fegen als Befehlshaber, einer
Sade vorfegen, predstawiti někoho něčemu, 3. 88. exercitui ali-
quem, über bie Armee fegen, nad wogskem ustanowiti někoho,

áwu nad wogskem dáti někomu. Praefectus, 2. m. ein Bots
gefegter, Vorſteher, pfedstaweny, wrchnj, zprawu wedaucj, 3. ©.
annonae, über ba Getreibemefen. Praefecti hießen aud bei der rös
milden Armee die Dbecften ber Reiterei uxb bei ben Truppen der Bune
deigenoffen, tisj&njci. Praefectüra, 1. f. jebe& Vorfieheramt, zprd-
wa, úřad pfedstaweneho ; die Oberftenftelle bei ber Reiterei ober bei
den Bundeögenoflen der Römer, tisjönichoj. Praefecturae hießen
and) diejenigen Städte in Italien, welche nicht ihre eigenen Gefege und
Derigkeit hatten, fonbern unmittelbar von Rom aus segirt wurden,
Bogteien, wlddarstwj.

Proficio, feci, fectum, unehmen in einer Safe, prospjwati, pro-
spěti; aud Stugen ſchaffen, prospfwati, prospěti, poslaužiti, k
užitku, k prospěchu býti; oudy autxidten, z. B. parum profice-
te, wenig aušriáten, mdlo wyřjditi, gan, zprawiti, Pro-
fectus, 4, m. ber gute Bortgang in einer Cade, prospěch ; ber Rugen,.
užitek, zgisk, zisky ba Wadsthum, wznik, prospěch ; aud) bie
Birtung, prospěch, autinek. Profecto, Adv. wahrhaftig, wirk⸗
id, weru, zagiste, w skutku, w prawdě,

Froficiscor, fectus sum, 3. 1) geben, 4. B. ad dormiendum, fhlafen
qt, gjf spat ; ad coelum, fterben, do nebe odebrati se; ins
tle, oi, odgjti, geti, odgeti, cestu před se brdti, na cestě

t putowati, cestu konati, přes swět pracowati; cum exer-
cite, s wogskem téhnauti; ad bellum, in ben. Krieg ziehen, do
Pol táhnauti, wytdhnauti; ad reliqua, dazu fommen, pfichd-
zeti, phigjti k osťatnjmu; 2) entftehen, von etivas herkommen, po- ,
cházeti, pogjti, přicházeti, přigjti, býti od něčeho; hoc pro-
Aciscitur a metu, to od strachu pochdzj; beneficia a te in me
Profecta, Bobiťaten, bie mie Qon bir erwiefen worden, dobrodinj
Od tebe pošlé, pochdzegjcj, prokázané, Profectio, 3. f. die Reis
f Abreife, get), gitj, odchod, odgezd, putowdnj, taženj, táhnu-
tj; der Aufbrud, Aybádnj se, pohnutj se; parare profectionem,
dom Xoforuó fid fdiden, chystatı se na odchod, k odchodu.

icio, feci, fectum, 8. 1) eta wieber maden, ze 3B. tribunos, wies
dtrmählen, znowu. &inity, učiniti, delati, udělati, zase zwoliti;
dieder derſtellen, in feinen vorigen Stand bringen, w staw uivoditi,
woesti, zase postawiti, 3. B. ordines, bie Giieber auöbeflern,
fiden, oprawowati, zprawowati, oprawiti, zpramwiti ; reficere
fuss vires cibo, fid wieder Kräfte (haffen burád Gffen, sjly naby-
ti posiuti se pokrmem ;: erquiden, občerstwowati, občerstwi-
ti někoho, občerstwenj dáti někomu; se reficere ober refici,
#4 erpolen, oktjwati, okřáti, oktjti, sjly nabytí; 2) Gelb bee
lieben, tdhnaufi ; multum mihi ex possessionibus meis reficitur,
4 bid viel Gefb aus meiner Mefitung, mnoho Tdhnu, ze swého
statku, d

Satisfacio, feci, factum, 3. alicui, Semanben Genüge t$un, [o viel thun,
au der andere fordern konnte, dostitinit?, zadostučiniti někomu;
dehet bezahlen oder befriedigen, zaplatit někomu, upokogiti, za-

2

164 Faex. Fallo

nořtí někoho; fld ve&tfeetigen, osprawediiawat? se, ospre-
Drediniti se, omluwiti se z něčeho, y. B. ob injuriie. Badia
factio, 3. f. ble Genugtyuung, dostitinan], zadostučiněný ; bie Mes
friedigung, zaplacenj, upokogenj ; Sie Redtfertigung oder Sntfdpals
bigung, 10) mluwa, omluva, osprawedinenj se,

Sufficio, feci, fectum, 3. 1) genug ftu, binlánglió feyn, aureiden,
dostdwati se, dostati se, dostatiti, statiti, posta&ifz, dosti,
dostatečnu býti; muri sufficiebant, bie Mauern waren ffag£ ges
mug, dosti bylo zdj, zdi byly dostatečné, dosti silně ; 2) bins
Tángtid) verfdaffen, barreiden, 3, B, humorem, dosti déwafz, po-
skytowati, poskytnauti wldhy ; 2) seficere aliquem im locum
alicujus, einen an die Stelle Jemands fegen, zum Xmténadfotger mas
en, dosazowati, dosaditi, postawiti, ustanowiti nekoho na
něčj mjsto. D

Faex oder Fez, cis, f. bie ‚Hefen, kwasnice, droždj, kal; am&
ber Bodenfag, podsudnj kwasnice; okal, usedlina na
dnu; faex urbis obe populi, ber gemeinfte Pöbel, Zteza, |
sběř, holota; gleichſam die Grundfuppe, ber Bodenfag.
Faecülentus, a, um, hefig, trübe von $efen ober Unreinigkeit, KaZmy, |

nečistý, plný kwasnic ; vinum faeculentum. i

Defaeco, avi, atuın, 1. von $efen reinigen, fäuteen, čístíti, u&ZsZosoa-
ti, s kwasnic stahowati; vinum defaecatum, flarer Wein, 20-
kysalé, usedlé, čísté wjno. t

Fagus, 2. f. eine Bude, buk, .
Foptutus und Fagčus, a, um, 128 aus Buchenholz gemodt i&, büdyen,

ukowys

Fälärica, 1. £. ein Wurfgefhoß, Wurfipieß, metadlo.

+ Falco, čnis, m. der alte, sokol.

Fallo, föfelli, falsum, 3. betriegen, täufchen, hintergehen, kla-
mati, zklamati, oklamati, podw'sti, šiditi, osiditi;
fallere fidem, fein Verſprechen nicht halten, slowa nedr-
Zeti, wjry nezdržeti, w'slibu nestáti, protislibu činiti ;
spes ime fefellit, id) babe mich in meiner ‚Hoffnung betrogen,
nadége mne zklamala, zmylila, ošálila; osidil gsem se
nadég] ; fallere tempus, bie Zeit auf eine unvermerte Art
dubringen, čas ukrdceti, ukrdtiti; curas, bie Grillen vers
treiben, starosti zahánéti; fallor, id betriege mid, irre,
meyljm se; ni fallor, wenn id) nit itte, nemeyljmE se.

Falsus, a, um, 1) betrogen, zklamaný, oklamany, ošálený, ošťze-
ný ; falsus es, bu ireft bi, mj? se; falsum. babere, betriegen,
Xlamati; 2) unwahr, fatió, neprawy, neprawdiwy, křůvý, fa-
leöny ; 8) worin man fid) betriegt, betrieglid, klamný, mylný, ©-
mylný ; spes falsa, nadege klamnd, omyind. Falso, Adv.
füifótié, mit Unwahzheit, neprdwe, kříwě. Falsitas, ätis, £ bie
Faiſchheit, Unwaprpeit, ze; la, neprawdiwost, kriwost.

Fallax, äcis, betriegerifh, klamawý, klamliwý, mýliwý, ošeme—
fn), lživý, podwodný, šibalský ; homo fallax, ein Betrieger,

Falx Fümülus . , 105

odiwodnjk, šíbal. Fallňcia, 1. f. bie Betrlegerel, Hintergehung,
Alam, lest, podwod, Šalba, Sibalstwj. Fallackter dt
Betrug, betriegerifh, podwodne, ošemetně, šálebně, Sibalsky.
Befeilo, felli, 3. widerlegen, wywraceti, wywrdtiti; mendacium, bie
füge, lež.
Falx, cis, f. die Sichel, srp ; eine Senfe, kosa; falx vinito-
ria, ba$ Winzermeffer, bie Harpe, kosjř, kosjřjk. M
Falcarus, 2. m. ein Sichelmacher, srpař; Genfenfhmied, kosař.
Falcätus, a, um, mit Sichein verfehen, kosnj, kosafý ; currus falca-
ti; fihelförmig, kosatf, 3.8. cauda, .
Fámes, is, f. der ‚Hunger, bie Efbegierbe, hlad ; au) bie uns
gerönoth, hlad; auri fames, Golddurſt, zlata žádost ne-

smjrnd.

Famdlfcus, a, um, hungrig, Aladowy, hladny, hladowity; aud
verbungert, ein Dungetleiber, hladem - umořený, hladomrrwf;
Subst. hladomřiwec, mřihlad.

Fámůlus, 2. m. ein Diener, Aufwärter, sluha, posluhowač,
slau£jcj, služebnjk, čeledjn; ein ſolchet diente ohne feine Gel»
beit za verlieren. Famula, 1. f. bie Dienerin, Aufwärterin,
-SiRagb, služka, posluhowačka, služebnice, děwka, dě-
wečka. -

Famuläris, e, y. ©. vestis, ein Geſinde kleld, Zelednj, slutebnj šat.

Famulätus, 4. n. das Dienen, ber Dienft eines Bebienten, služba, slau-
ženj, posluhotvánj, posluhowactwj. : 1

Familia, 1. f. 1) Haus unb Hof, hospoddrstwj, statek, dům ; 2)
die Dienerſchaft, die Leute eines Herrn, Celádka; in familiam reci-
pere, ind Haus nehmen, do domu brati, wzjti, prigjti; 3) bie
Zamitie, čeleď, rodina, det; das Geſchlecht, rod, kmen, s. 8. il-
Insteis familia, eine berühmte Familie, berühmtes Geſchlecht, slawny
rod; 4) eine Secte, Geſeilſchaft, ‚rang, spolek, 4. 8. philosopho-
rum, Pater familiae ober familias, der Hausvafer, Hausherr, čele-
dnj otec, domácj hospodař. ‚Mater familias, die Hausfrau, bie
Grau vom Haufe, delednj matka, hospodyně; fo aud filius fa-
milias, ber Sohn vom Haufe, syn hospodářůw. Familišris, e, 1)
das Qouémefen betreffend, domácj, 3. 8. filius, der Sohn vom Baus
fe; res familiaris, das Hauswefen, bie Wirthfhaft, hospoddrstwj ;
dud) das Bermögen, gmönj ; 2) bie Bamitie betreffend, 4. B. funus,
eine eie in der gamitie, domdcj pohřeb ; 3) vertraut, vertraulid,
domácný, sstaupený, společný, přátelský, y. B. sermo fami-
Maris, homo familiaris; Subst. Familiaris, 3. m. ein Beannter,
dobrý známý ; ein greunb, pijtel; ein vertrauter Freund, sstau- -
pený přítel, sstaupenec ; ein Menfch, mit bem man immer umgebt,
Familtarfter, Adv. vertraulich, vertraut, freundfchaftlih, sstaupene,

mácně, domácky, důwěrně, přátelsky, y. B. mit einem teben.

Familiaritas, ätis, f. bie Wertrantiýřelt, domácnost; vertraute
dreundſchoft, sstaupenstwj, upřjmné prdtelstiwj ; öfterer Umgang
mit Jemand, fotwaryšenj, towarysstwj, spolek; venire in fa-
miliaritatem alicujus, Semanbě vertrauter Freund Werden, 10 př-
telstioj 'něčj přicházetí, pri;

166 Fänum Faris

Fanum, 2. n. ein Tempel, chrdm, božnice. _

"Fanatícus, a, um, brgeiftert, enthuſiaſtiſch, duchem, w mysli xanj-
cený ; (áwármeifá, třeškůvý ; vafend, unfinnig, Sdlemy, zijleny,

Prüfanus, a, um, unheifig, niát zum Gotteöbienfte geweiht, gemein,
meswäceny, neposwěcený, neswatý, neposwätny, swětský, i, 8.
locus. - H

Prüfano, avi, atum, 1. etwas, baš heilig ober einem Gotte gewidmet
war, gemein madyen, entweihen, entheiligen, poswěcenj brdtz něče-
mu, rusiti, zrušiti něco, $. ©. dies festos. .

Far, Gen. farris, n. jede Art von Getreide, als Welzen, Gerfle, xc.
obilj ; far triticeum, hordeaceum, Beizengetreibe, Gerſten⸗
getreide, pšenice, gečmen ; ber Dinkel oder Spelt, samo-
pše, běl ;audy Roggen oder Korn, Zjto, mor. rež (gen. rZ).

Färina, 1. f. ba$ Mehl, nauka,
Farrägo, Ynis, f. ein gewiſſes Buttergetreide, das füc Vieh gefáet murs
be, Mifhling, směska, mjšenina, směsice.

Farcio, farsi, farctum oder fartum, 4. vollfüllen, ftopfen, cpdti,
nacpdwati, nacpati, nadjwati, naditi, nabjgeti, nabi-
ti; müjten, wysycowati, nasýpati, krmiti, 4.15. anseres,

Fartor, oris, m. ber ftopfet ober mäftet, cpdč, nadůoač, krmi;
aud ein Wurſtmacher, Klobäsnjk.

Forcimen, Ynis, n. eine Wurf, klobdsa, gelito, gitrnice, tuönice,
salama.

Fartüra. 1. f, bie Mäftung, krmenj ; aud) bie Xušftopfung, wycpdnj,

nacpdnj.

Confercio, si, tum, 4. zufammenftopfen, secpdwati, stlačoroati, stla-
&ifi, natlačowati, natlatiti, nacpatı. Confertus, a, um, diät
beifammen, stlačený, těsný, natlačený, plný, hustý, y. B. =
gmen confertum, sňlaučený zástup; gellopft mit etwas, gang vel
von etwas, naditý, nacpaný, naplněný něčim, plný něčeho;
Cibo. Confertim, „Adv, diät beifammen, w hromadě, 4. ©. pa-
gnare,

Dilfertus, a, um, volí geftopft, wol, fee angefült mit etwas, na-
n natlačený, natlučený, nacpaný, napraný něčjm, plni-
čký něčeho.

Effarcio oder Effercio, si, tum, 4. vollfiopfen, vollfüllen, oušfiten,
wyepdwatı, wycpati, wyplňowati, wyplniti, wybjgeti, wy-

itt, nabiti.

"Refercio, ei, tum, 4. vollftopfen, anfütfen, erfüllen mit etwas, naplňo-
wati, naplniti, nacpatı, 4. $8. lumen corporibus; aud flopfet,
binein ftopfen, cpdfr něco někam. Refertus, 8, um, volgekopf,

, Ongefůllt, veht vol, nacpaný, naplněný, plnicky.

Faris, (denn For fmm: nit vor,) fatus sum, 1, reben, fagen,
. mluwiti, prawiti, řjci, řeknauti.

d Fibůla, 1. f. was gerebet wird, das Gerebe, rozprdwka; eine Gräfe
lung, fie fep mabr oder nidt, powäst, powjdka, powjdačka; bt
fonteeé eine erbictete Erzäplung, Babel, Mäprhen, smyšlénka, bist,

» báska, bdsen; ein Shaufpiel, diwadelní hra; e& fey eine gxai*

Faris. . Faris 167

bie ober Goměbiej fabulam dare, docere oder facere, ein Schaulolel
aufführen, ru prowozowati; fabulae, Soffen, bdgky, pletky.
Demin. Fabella, řícíne Zabel, ein Mähren. Fabulösus, a, um,
vol Zabeln, fabetbaft, plný bigek, plný smyšlének, Fabulor, atus
sum, 1. fabeln, bdf? (bagr), bdsett; fagen, prawiti; erzählen, wy-
prawowati, powjdati, mor. wykláďati. Confabulor, atus sum,
1. mit einander [dwagen oder reben, fid) unterreben, rozpráwěti, roz-
mlauwati, besedowati. Confabulatio, 8. f, bie ünterrebung, ba
Se lprãch, rozpráwka,

Fácundus, a, um, wohlberebt, Zibomluwny, wymluwny, Facun-
de, Adv. ibomluwně, wymluwn?. Facundia, 1. 1, bie Wohle
stbenbeit, Berebtfamteit, dobromluwnost, Nbomluwnost, wy mlu-
tonost. Infacundas, a, um, unberedt, new) mluwny.

Fama, 1. f. 1) alles, was bie Menfhen von Jemand ober von Etwas
Öffentlich reben, das Gerücht, bie Gage, ber uf, powěsŤ, (gen. 2;
fama est, e$ geht die Rebe, zde powěsď ; fama percrebreucit, ser-
pit, manat, das Gerücht verbreitet fid, breitet fd aus, rozmáhá
Se, roznášj se, rozlezd se 51 ; famam dissipare, ein Gerücht
ausäreuen, poweést roztrušowati, roztrausiti, roznésti ; mala
fama, töfer Ruf, z/d powes? ; bona, guter Ruf, guter Rame, dobrá
powest, dobré gméno ; 2) ber Ruhm, powest, sldwa. Famösus,
a, um, bekannt, berühmt, powestry, rozhlášený, známý, sh
100) ; aud) berüctigt, infam, wykřičený, rozkřičený, zlopowest- .
ný, y. B. famosa mulier, necind, bezectnd žena ; famosi libelli,
ein Patquill, poťupný spis.

Infamia, 1. f. ber üble Ruf eines Menſchen, üble Nachrede, Schande, Blas
me, zld powöst, zlé gméno, nečest, nepoctiwost, ostuda. Iu-
famis, e, ber in bem fe ift, infam, zdopowěstný, nectný, ne- -
poctůvý, ostudny ; summa infamia flagrare, ín fehr üblem Rufe
Beben, 2 neyhorsj powěsti býti. Infamo, avi, atum, 1. in üblen
Bf bringen, we zlau powěsť, w ostudu, iv lehkost uwoditi, u-
avésti ; übel aušíáreien, rozkřičeti, wykřičeti někoho, aliquem,

Fatum, 2. n. 1) der Ausfpru des Oratelé, odpowěď; 2) befonders
die unveränderliche BeRimmung, das Berhängnik, Schidfat, osud, do-
puštěnj božj ; baher ber Sob, smrt ; befonders ber natürlide s fa-
to fungi, fterben, skonatı, umřjti. Fatälis, e, maš von Gott über
einen SReníden oder Ort verhängt ift, durchs Schicſal beftimmt, fatal,
osudný, osudem uložený, určený ; aud) unglüdlid, nešřastný ;
dies fatalis, ber Oterbetog, den smrti; fatalíter mori, natürtiden
Todes ferben, pfirozenau smrtj sgjti. Fatidicus, a, um, weiffas
gend, osudoprawny. Fatidýcus, 2. m. ein Beiffager, hadač, pro-
rok, we3tec. Fatidica 1. f. eine Beiffagerin, hadačka, proroky-
ně, weltice, westkyne, -

Fastus, a, um, 5.8. dies fasti, find age, an benen Gerichte gehalten
werden, folglid ber Prätor einen gerichtlichen Ausſpruch tun burfte,
saudné, slušné dni; nefasti dies, an benen biefes nicht gefhehen
durfte, bezsaudné, neslušné dni; aud) unglüdtid, Ungüd bringend,
nellastny. Festi, scil. dies, ber Kalender, kalenddF ; eigentlid die
verzeichneten Tage, worin Bericht gehalten werben burfte, bezen e& 38
gab, ročnj řád, pořádek; die vömifhen Jahrbücher, Fjm3tj leto-
pisowé, .

Adfari oder Affari, anteben, zu oder mit Semanben čeben, promlau-

168 Fas ^ Fascta

wati, mluwiti, promluwiti na někoho. Aff&bViis, e, 4
im eben, gefprádig, liebreich, p wétiwy, rozprdwny, ml
jljdny; omnibus, ju allen, ke wšem. Affabilites, atis, £ M6.
Sireunbtidfeit im eben, Leutfeligkeit, Qefprüdigteit, pÉjwoetüwost,
toljdnost, D m 9"

Effori, atus sum, herausfagen, řjkati, Fjct, y. 88. celanda, Gejdii
niffe, fagenstwj ;. au&brüdten, Fer, wyPKknauti; burá Worte mis
hen, slowy swötiti, wyswetiti, je B. templum. Bffätum, 22
ber Ausdrud, wyřknutj; aud Xusfprud, wyřčenj, wypowtd;
vatum, die Weiffagung, proroctwj. .

Infans, tis, bet nidt reden fann, ftumm, nemluwny, němý; unte
vett, nemluwny^, newýřečný; Subst. ein Meines Kind, das má
nit reben fann, nemluwnà, nemluwridtko; überhaupt ein Kind,
djté. Comp. Infantior, Superi. Infantissiwus. Infantia, 1.f
die parte finbbelt, détinstw] ; bie Unberebtfamteit, newymluwnost,
newýřečnost. ^ : )

Infandus, Nefandus, a, um, abſcheulich, unerhört, okawný, neslýcha-

“ ný; scelus nefandum, ein unerhörtes after, zeslýchand bezboznost.

Interfari, atus sum, einen im Reben unterbrechen, dazwiſchen reben, do
řeči mluwiti někomu, aliquem. — "

Praefari, atus sum, vorher etwäs fagen ober reden, pfedmlaumati,
predmluwiti, napřed powjdati, powědjti; honorem, mit Gic
etwas melden, s dopuštěnjm Pjct; aud einem etwas vorfagen, vor⸗
beten, bas ber andere nadfagt, předřjkáwati, předpowjdati, před-
řjkati, Praefatio, 3. f. wenn man etwas vorher rebet, das SBorbes
teben, pFedmlauwdnj ; bie Vorrede, bec Eingang, 3. 8B, eines Bus
e$, pi ředmluwa, proslowo, úwod. : .

Profari, atus sum, herausfagen ober blof eben, fagen, propowjdati,

. propowědjti, promlauwati, promluwitt, powedjti, Fjei.

Fas, Indecl, n. až den göttlichen Gefegen gemáf ift, das göttliche
^ Red, prawda, wěc sprawedliwd; auch billig, ſchicklich,
erlaubt, prawé, slušná, ndlekitt, sprawedliws, dowo-
lend ;si fas est, wenn e8 recht it, oder vor Gott erlaubt ifl,
slušnoli; aud) wenn e& erlaubt ift, wěcli dowolend.

Nefas, Indecl. n. was tiber die göttlihen Geletze gefhieht, fünbid,
eine böfe hat, ein unrecht, eine Sünde, wec prot Bohu, nepra-
d Arjönd, bezbožná; hřjch, neprawost, bezboinost, boha-
práznost.

Nefárius, a, um, fünbtió, gottlos, verflucht, verrudt, Ařjšný, bohe-
prázny, bezbožný, proklatý, zlořeťený, zabylý, 3. B, facines.
nefarium, eine verfludte, gotttofe That, bezbožnost. Nefarie,
Adv. auf gottlofe, verfludte Axt, bezbožně, bohaprázně.

Fasola, 1. f. ein Tüchlein, zum Umbinden, Band, obwazek, ú-
wazek, podwazek, pdska; eim Gurt, pds, pásek, po-
pruh.; eine Binde, stuha, stužka, tkalaun, tkanice; tint

Windel, plina, pljnka,

Fasciila, 1. f.Meine Binde, ober überhaupt Winde, Band, stužka, tka-
nitka, tkulaunek.

Fascinum Fät&or 169

Fascinum, 2, n, bie Befhreiung, obhljdriutj, auřek, auroky,

uřknutj, uhranutj ; Bcherung, Bezauberung, očarowánj.

Fascino, avi, atum, 1. befäreien, obh/jdnauti, uřknauti, uhranauti ;
behesen, bezaubern, odarowatz, H

Faseis, 8. m. ein Bund, Bindel, Padet, z B. epistolarum,
swazek ; Jignorum, otep, otépka.

Fasces, Plur. waren Bünbel Stäbe, mele bie römiſchen Lictoren ben
vornehmen obrigteitt(den Perfonen vortragen; mit biefen Gtäben, mels
t virgae hießen, wurben bie Miffethäter vor der Köpfung gefchlagen 3
daher Eictorftäbe, meily, pruty swdzané, metlowé snůpky;
virgis sanguineis caedare, blutig hauen bamit, do krwe bitowa-
ti, zbitowati ; fasces submittere, bie Segel ftreiden, fid für übers
mundeg befennen, wzddwatı se, wzddti se. <

Fascicůlus, 2. m. ein Bündel, Padethen, swazetek, }. B. epistola-
rum; florum, ein Blumenftrauß, kytka, +-

Fäselus unb Phaselus, 2. c. 1) ein tleine& ſchnell fegelndes
Shift, rychlá lodj, nawdl; 2) bie große Bohne, Saubohs
ne, Pferdebohne, turecký hrách, swiňský bob.

Faséčlns unb Phaseolus, 2, ſcheint unfere Schminkbohne zu fepn, bob,
bobr, fasol. ji

Fastigium, 2. n. 1) dad Oberfte, die Spige, wrch, swrch,
swriek; ber Giebel, Gicbelfpige, wrch střechy, hřeben,
makowice ; fastigium imponere rei, etwa vollenden, do-
konati něco; 2) die Anhöhe, bie Höhe, wýše, wýška,
wrch, wyšina ; aud) die, Abſchüſſigkeit, sklonitost, skloni-
na; 8) det Stand, staw; die Würde, Character, düstog-
nost, důstogenstwj. -

Fastigiátus, a, um, fpigig, gefpitt, homolatý ; collis leniter fastigia-
tus, ein fanft abhängiger -pügel, znendkla sklonitý wršek; aud)
abfhüfig, bergabiwertsgehend, sklonitý, polozity.

Fastus, 4. m. der Stolz, Uibermuth, Hochmuth, ſtolzes Betra⸗
gen, hrdost, nadutost, wysokomyslnost, pýcha.

Fastidio, ivi, itum, 4. auf etwas ftoty fehen, ftolz tun, Ardě sobě
westi, hrdého délati, nadauwati se; ftot verfámáhen, zhrzeti,
zhrdati, pohrdati, pohrdnauti něčjm, aliquid ; etel thun, einen
Gtet haben vor etwas, oskliwiti sobě, nechutiti sobě něco. .

FastidYum, 2. n. ber Gtet, o3kliwost, nechuf, . 2), 3: B. cibi;
der Stolz, bie Verfämähung Anderer, Ardost, zhrzenj, pohrdänj.
Fastidiósus, a, um, ber einen Gřel hat vor etwas, efelig, Piny o3kli-
Wosti, nelibosti, zlé chuti; aud) Gtel erregend, etetbaft, oškliwý,
mrzký ; ftoty, hrdý, plný hrdosti. Fastidiose, Adv. mit Bis

,,, rien, mit Glei, Berbruf, s nelibosti, s nechutj.

Fättor, fassus sum, 2, befennen, gefteben, wyzndwati, wy-
znati něco, znáti se, přiznati se k něčemu; aud) ente
deden, an ben Sag legen, äußern, gewiti, wygewiti na:
&wo dáwati, dáti, ukazowati, ukázati.

170 Fätis tort Fätis

Confiteor, fessus sum, 2. bekennen, geffeben, wyzndwati, seyxnati
něco ober se z něčeho, znáti se k něčemu, prit nati Sena adco,
aliquid, Confessus a, um, ftebt aud) Passive, eingeftanben, am ber
Stag gelegt, unläugbar, ausgemadt, offenbar, gemiß, toyznanf-my-"
geweny, zgewny, patrný, k nezapřenj, gistý, gistotný. Osa-
fessio. 3. f. das Befenntnif, Geftánbnif, 10yzndnj.

Diffteor, 2. nit belennen, (äugnen, nepFizndwati se, neznatg. se,
nepfiznati se k něčemu, zapjrati něco. v

Infitior, atus sum, 1. nicht geftefen, 3. 8. verum, nepowjdafz,
powedeti prawdu; läugnen, zapjrati, zapfjfi; abläugnen, upjre-
ti, upFjti, zapjrati, zapřjti, j. 8. Gelb, das man fáulbig iR, ober
dum Aufheben betommen gat; aud Infitias ire, láugnen, zapjrati,
popjrati, Infitiätio, 3. f. das áugnen, zapjránj, popjrdnj. Im&-
tiätor, 3. m. ein Sáugner, zapéra?; ein ídtedtec 3abler, bec bie
Gul abläugnen will, upěrač. NB. Biele fóreiben Inficior, Iafi-
cias, Inficiatio, weil e8 nicht gewiß ift, ob biefe Wörter von Fateor
wirkiich abzuleiten find.

Profiteor, fessus sum, 2. von freien Stücken bekennen, frei herastſe⸗
gen, äußern, zsemwně wyzndwati, wyznati, prawiti; profiteri
noinen, feinen amen fagen, fi zu etwas melden, Addsitz se, pFiAld-
siti se; profiteri operam, feine Dienfte freimillig anbletýen, az
tragen, do prdce, do djla, do služby hldsiti se; profiteri phi-
losophiam, bie Philofopýte lehren ober treiben, mudrctwj učit, wy-
učowati, Professus, a, um, fteht aud) Passive, befannt, offenter,

. B. culpa, Professio, 3. f. öffentliches SBefenntnif, Ger

flánbni$, zgewne wyzndnj. Professor, oris, m. ein öffentiidee
Lehrer, Profeffor, weřesný učitel, 4. B. eloquentiae.

Fätis, is, f. bie Genüge, dosti, dostatek; tft ungewöhnlich.

Adfatim ober Affatim, zur Genlige, genug, hinlänglih, dostatek, do-
sti, j. 1B. copiarum, .

Fatigo, (ftatt fatim ago, zur Genüge jagen,) avi, atum, 1. ermüben,
Zemand fo jagen, plagen, verfolgen, baf er mübe werben muß ober
mödte, dosyta Indti, honrti, nawiti, uhnati, uhoniti, unawi-
ti, trmáceti, utrmáceti; plagen, beunrubigen, pokoge neddwati,
nedati, 3. B. aliquem precibus, unabläflig bitten, prosbami po-
kose nedati, neustále prositi ; überwältigen, pfemdhati, přemo-
cí. Fatigari, müde werben, usťdwati, ustati, umdléwati, umdle-
ti, uběhnauti se, ugjti se, uhnati se, unawiti se, upracowati |
se. Fatigätus, a, um, ermübet, uhnaný, uhoněný, unaweny,
utrmdceny, ustalý, umdlený, ušlý, uběhlý, upracowany ; 304
mno fatigatus, vom Gdlafe übermáttigt, spanjm přemožený. Fa-
tigätio, 3. f. die Grmübung, uhndnj, unawenj, utrmdcenj, usi-
dj, ubehnutj, ustalost. Defatigare, ermüden, mübe maden, na-
witi, znawowati, znawiti, umdliti, Defetigatio, 3. f. tie Er⸗
mübung, das Müdemaden, Xbmattung, znawenj, unawenj, zemdle-
nj, uhndnj, utrmdcenj.

Fatisco (fatis - hisco), 3. von einander gehen, zerlechzen, Büffe bekoms
men, rozstupowati se, rozstaupati se, rozstaupitise, pukati se,
trhati se, puknauti. .

Fessus, a, uin, (das Particip. vom veralteten Fatiscor,) mübe, ua-
weny, ustaly ; geſchwachi, xemdleny , xeslably.

Fätüus Fävönlus 171

Defatiscor, defessus sum, 3. mübe werben, ble Kräfte vettleren, ustd-
wati, umdléwati, mdléti, chabnauti, ochabnauti. Defessus,,
&, um, müde, unaweny, ustalý ; geihwäät, zemdleny.

Fatůus, a, um, von Speifen, unfhmaďhaft, nechutný, bez
chuti; von Menſchen, albern, prázný, galowý, nemaudry,
fontiwy, nechuta élowék; ignes fatui, die Srrlidter,
swétélka, bludidky.

meas, Stis, Mo Dummtett, Albernheit, nechutenstwj, hlaupost,

Infatuo, avi, atum, 1. aliquem, einen jue Albern heit verleiten, zum
Warren maden, blizniti, zbldzniti, fantiti, zfantiti. Infatuari,
zum Warren werden, pobldznitt se, pofantiti se, zfantıti se.

Faunus, 2. m. der Zaun, //lkodlak. Plur. Fauni, bie Faunen,
waren Helden, Feld = und Waldgötter, Ledj.

Faustus, a, um, glüdlid, beglüdt, prospěšný, užitečný, do-
brý, šťastný. Fauste, Adv. štastně, :

Infeustus, a, um, unglüdlih, nešŤastný.

Faux, cis, f. ber Schlund, ift fetten; Plur. Fauces, ium, 1) der
Schlund, Eingang in ben Magen, chřtdn, mor. hrtdn, po-
Zeradlo, gjcen; mediis in faucibus, mitten im Halfe, in
der Kehle, w prostřed chitdnu, hrtdnu, hrdla; bei wilden
Dieren, der Rachen, ch’tdn, tlama; 2) ein enger paf, úži-
ny, Zlebiny, jy 3 auch ber Paß, Eingang, prüchodisko,
průchodiště. :

Buffoco (ftatt Suffauco), avi, atum, 1. ben Schlund oder bie Kehle zus
brüdem oder zufýnlicen, daher -erfliden, dusiti, zadusiti; urbem
fame, die Oitabt aushungern, hladem wymořiti město ; undis suf-
focari, ertrinfen, utopiti se. — e

Fávěo, favi, fautum, 2. alicui, jemand günftig, geneigt, ger
wogen feyn, jemands Gönner feyn, pdti, přjzniwu, ná-
chylnu býti někomu; favere rei, eine Sade begfinftigen,
ju befördern fuden, unterftügen, přdti, napomdhati, ná-
pomocnu býti, pomähati, pomoci něčemu, podporo-
wati něco; Deus favet, Gott ift gnábig, Bůh gest milo-
stiwy ; Deo favente, mit ‚Hilfe Gotteš, s pomoci bo2j.

Favor, Gris, m. bie Gunft, Sewogenheit, Reigung, přizeň, pfjzniwost, -
náchylnost, láska, milost. t

Fautor, 3. m. ber Gönner, Beförderer, přjzniwec, podpürce, podpo-
rowatel. Feutrix, icis, f. die Gönnerin, přjtelkyně, podpornice.

Fävilla, 1, £. bie nod glühende Aſche, Loderafde, py?, pýřenji
auch Überhaupt Aſche, popel. . .

Fävönius, 2. m. der angenehme, fanfte Weftwind, zdpadnj
wjtr; ber Frühlingswinb, garnj. wetrjk; Thauwind, ob-
lewny wjtr ; ber Bephyr, weterek.

113 Fivus —- . Fendo

Fävus, 2. m. ber Waben ober Honigkuchen, pldst, plástwa,
plástew ; die Wachsſcheibe, woscina; aud ba8 Sad) du
Gelle im Bienenftoďe, skljpek, buňka; aud ber friſch aufgrfdpis
tene. ‚Honig, der ‚Honigfeim, stred, (gen. strdi) ; favus siccus,
leerer 88aben, sauš. .

Fox, gen. facis, f. eine Sade, pochodně ; gemeiniglidy ein Stiď
Kienholz, dračka, lauč; die Zriebfeder zu etwas Běfen, pod-
nét, à. B. belli.

Febris, 3. f. dad Fieber, zimnice, psotnice, mor. psina.

Febrictila, 1. f, ein gieberden, zimricka.

Feciälis oder Fetialis, e, 3. B. jus feciale, das těmifhe Bil
ferredjt, ndrodnj prdwo ?jmské. Subst. Fecialis, 9.m.
scil. legatus; Plur. Feciales waren bie Perfanen .ober tie At
Spriefter, bie ben Krieg anfünbigten, Frieden und fBünbniffe madirs,
pokoge wypowjdatel, mjru gednatel, fecidl. Swjaig
Fecial, der ein Geſchaͤft diefer Art verrichtete, hieß Pater patratus

Fecundus, ſiehe Foecundus.

Fel, Gen. fellis, n. bie Galle, žluč, (gen. i).

Feles, is, c. 1) die Kafe, kočka; ber Kater, kocaur ; 2) be

^ Mardet, kuna; ber Iltiß, ichoř, tchoř. ..

Felix, Icis, glücklich, glüdfelig, ščastný, blahý, blažený, bla
hoslawený ; au frudtbar, zdárný, úrodný, plodný, nos
ný, 3.8. arbor. Feliciter, Adv. glüdlid, ščastně.

Felicitas, ätis, f. bie Gtüdfeligteit, blaženost, blahoslawenstuj;
das Gtüd, ber glüdtide Auftand, šřastnost, šřastný Xuwot, štěstj,

Infelix, unglüdtih, unglüdfelig, nešřastný ; Subst. neilastnjk ; ne-
3lastmice ; aud) unfrudtbar, nezddrný, neplodný, nenosný. Ia-
felichter, Adv. nešťastně, Infelicitas, atis, f. die —*
das Unglüd eines Menſchen, ber unglüdlide Zuftand, ne3testj, ne-
3lastny ziwot. . .

Femina, 1. f. fije Foemina,

Fémur, óris unb Fémen, Ynis, n. das dicke Bein, der Cijeult,
stehno; bei Bögeln, Die“ Keule, stehno, stehénko.

FčmYnália ober Féměršlia, ium, n. Beinkteider ober Hofen, bie in Vis
fen Binden beftanben, nokawice.

" Fendo, abtreiben, wegtreiben ; tómmt. nirgenbé von.

Defendo, di, sum, 3. 1) abpalten, abrefren, odhdneti, odehnati, s
wraceti, odwrdtihi, y. , periculum ; 2) vertbeibígen, b
niti, hágiti, 4. B. ir, a telis; behaupten, beibehalten, je s r
cum suum, uhagıtt, podržeti mjsto swé; zu bebaupten [afet,
durch Worte, zastdwati něco, rem. Defensio, 3. f. bie Derideidi⸗
gung, hagenj, obrana, zastdnj. Defensor, 3. m. der Abwendet,
Berpüther, bramitel, obrance ; Bertheidiger, hágitel, obhagce. De-

-Fnestra Fériae 178

fenso, und DefensYto, avi, atum, f. oft ober bei mehreren Geles
gendeiten vertheidigen, Adgjwati, branjwatt, z. B. moenia ab ho-
stibus, die Mauer gegen die Beinde, hradby proti nepřátelům. '
Indefensus, a, um, unvertheidigt, ohne Wertheidigung, fdugto&, a. B.
urbs, město bez obrany, bez ochrany, opuštěné.
Infensus, a, um, erbittert, rozhořčený, z. 8. aniınus, gebů
fig, newrazny, newražůvý, nepřátelský, odporný ;
esse alicui, Jemand gebüffig oder auffällig feyn, newruziti, newřj-
ti, zanewřjti na někoho. Intense, „Adv. feindfelig, neprdtelsky.
Offendo, di, sum, 3. 1) anftoffen an etwas, 3. B. caput ad murum, ©
mit dem Kopfe an eine Mauer, zamwaditi, udeFiti, uhoditi hlawuu
0 zed, wraziti, ströiti, ustrčití hlawau do zdí ; 2) verftofen,
einen Bebler bei Jemand oder worin maden, chybiti, pochybiti w
něčem, in re; 3) beleidiaen, urdieti, urazift; anflóig feo, na.
urážku, k pohorsenj býti; hoc'me offendit, das mißfält mir,
to neljbj se mi; auch befdädigen, verlegen, škoditi, u3koditi, u-
bijziti něčemu, aliquid; 4) antreffen, finden, wrazit?, prigjti na
někoho, napadnauti, zastihnauti, zastatı někoho, i. B. domi,
im platea, Offeusus, a, um, beleidigt, aufgebradt, roxhnewany,
Popužený ; aud verhaft, profiony, Offensa, 1. f. die Beleidis
gung, urážka, pohorsenj ; deindſchaft, Haß, nendwist ; in magna
offensa sum apud Pompejum. Offensio, 3. f, der Anftoß, zawa-
denj, ustrknutj, ústrk, potknutj, 3. ®. pedis; die Beleibigung,
uraika;ber Unwile, Anew; in offensionem alicujus incurrere,
Semanbé Unmwillen auf fid) laden, shrnauti na sebe něčj hneiv ; der
Berbruf, mrzutost ; die Abneigung, nendiwist ; aud) ein Unfall, Wir
Vermärtigteit, nehoda, protiwenstwj. Demin. Offensiunciila, 1. f.
Subeffendo, di, sum, 3. ein wenig beleibigeu, ein wenig verfloßen, po-
zawaditi, poblauditi, pochybiti ; apud aliquem.

Fénestra, 1. f, jede Deffnung, wo Luft unb Lit eindringen fann, ein
Buftloh, průduch; eim Lichtfang, swetljk; ein Fenfter,
okno; fenestram aperire, patefacere, Gelegenheit geben,
Přiležitost dáwati, dáti k něčemu, z. 8. ad nequitiam.

Fenus, dris, Feneror, fije Foenüs.

Ferälis, e, wa6 die Todten angeht. Feralia, ium, n. das jährliche
Zodtenfeft in Rom, das zu Ehren der SBerflorbenen gefeiert wurde,
služby, pamdtka za mrtw£, den dušiček ; coena fera-

lis, ein Todtenſchmaus, oběd za dušičky. B
Fére und Ferme, Adv. faft, beinahe, skoro, tm? ; ungefähr,
bezmála, asi, as, mor. ale; gemeiniglid), meiftens, oby-
čegně, wübec; ut fere fit, wie e8 gewöͤhnlich geht, gak se-
obyčegně stáwd.
Fétiie, arum, f, age, mo nicht gearbeitet -toieb, Ferien, Feiertage,
prázniny, swätek, swdtky.
Ferior, atus sum, 1. müffig geben, Wuffe haben, feiegn, Geiertage hats
ten, swetiti, nepracowati, nedelati, od práce odpotjwatt. Fe-
Tlátes, a, um, F B, dies, ein freier Sag, prázný, sw eönj den;

174 Féio ; 'Pěro

; aufi: |

mE Ies refi man t

Férío, 4 ohne Perf. ub Sup. 1) ſtoßen, y. B. cornibus, tr-
kati, trknauti; hauen, bjti, tlauci ; treffen, udeřiti, uho-
diti; fulmen ferit, der Blig trifft ipn, krom bige do ně-
ho; aud ſchlachten, töbten, bjti, zabiti; ferire securi, ents |
baupten, hlawu stjnati, stjti; ferire, aud percutere foe. |
dus, ein Bündniß machen, s/nlauwu činiti, učiniti, spolek
uzawřjti. » . "

ire, agen, agen, . jti, ju;
P det poene poi dd za hi

Fermentum, fitbe Ferveo.

Féro, tüli, latum, ferre, 1) tragen, nositi, nésti, 4.38, onus; |
secum ferre, mit (id) tragen, s sebau nésti; Passiv. ferri ,
brlidt jede Bewegung aus: libere ferri, fid) frei bewegen, woln? |
se pohybowati; ad ventriculum ferri, in den Magen
gehen, do. Zalidka gjti; planetae feruntur circa solem,
laufen um bie Sonne, bE2j, toej se okolo slunce; globus
fertur, bie Kugel fliegt, kaule letj; per aérem ferri, duch
die Luft fliegen, powětřjm letěti; radii solis feruntur ad
terram, fallen auf bie Erde, padagj na zemi; amore ferri
in aliquem, jemanden lieben, milowati, w lásce mjti ně- |
koho; daher prae se ferre, vor fid) bertragen, baber etwas
Öffentlich an den &ag legen, äußern, ukazowati, ukdzatina

* sobě, gewiti, dáti na sobě znáti, i. 5. laetitiam, $reudt
äußern, radost mjti; 2) tragen oder hervorbringen, nositi,
nésti, přinášeti, wyddwati, ddwati, ddti; i. 98 ovis
fert lanam, terra fert fruges; 8) ertragen, erbulben, snd-
Šeti, nésti, snésti, trpéti, přetrpěti, pomněti ; aegre, m0-
leste, graviter ferre, etwas übel nehmen, fid) betrüben, uw
gerne fehen, těžce nésti, za zl5 brdti, wzjti, mjti, po
kládati, kldsti, nerdd wideti, slyšeti něco, mrzeti se
nad něčjm; non ferendus, unerträglih, nesnesitelný;
4) mit fid) bringen, s sebau nésti, přindšeti ; tempus fert,
die Seit bringtě fo mit fid), čas tomu tak chce, tak to žá-
dá, tak to s sebau nese, přindšj; 5) betommen, 3. 9.
praemium ferre, odplatu bráti, wzjti, dostati; repul-
sam ferre, eine Abweifung befommen oder dad Amt nicht e»
halten, s prdznau odegjti, odbytu býti, nedostati nic,
oslyšdnu býti; 6) fama oder famam fetre, fid) mit. ein

Fero Féro 175

Rede tragen, ein Berůdt auöftreuen, nositi se s řeč, po-
wwesE roznášeti, roztrušowati ; aud) fagen, prawiti; fer-
tur, man fagt, eš wird gejagt, prawj se, prý, powjdd se;
ferunt, bie Leute fagen, man fagt, powjdagj; attulisse
fertur, et foll gebracht haben, přinesl pry ; 7) ferre legem,
von einer einzigen Perfon gebraudýt, ein Gefeg in Vorſchlag bringen,
práwo předkládati, poddwati, podati, předložiti,před-
nésti ; daher ein Gefe& geben, zákon ddwati, dáti, ustas
nowiti; 8) ferre sententiam ober suffragium, feine Stim-

Te geben, votiren, zdánj swé řjci, powédjti, hlas dáwa-

ti, dáti; befmders von bem Votiten bed Volkes und der Richter, bie

mit Täfeihen votirten. t . .

Lätor, öris, m. 3. ©. legis, ber ein Gefe& in Borfhtag bringt, před-
ložitel, podat práwa; aud ein Ge[eggeber, zdkonadárce ; wos
für aud legislator ftet :

Ferfllis, e, ouá Ferax, äcis, fruhtbar, nosný, úrodný, plodný.
Fertilitas, ätis, f. bie Scudtbarfeit, nosnost, úrodnost ; agrorum.

Fercülum, 2. n. eine Zrage, worauf bie &peifen aufgetragen wurden,
nosidko, prkénko; baber eine Sraát Speifen, ein Gang, stawenj,
dánj gjdel; audy ein einzelnes Beriht, krm?, krmiöka, pokrm,
&jdlo, gjdélko ; fercula de coena supersunt.

Feretrum, 2. n. bie Zobtenbahre, mdry, nosidla umrlčj.

. Adfero oder Affero, attuli, allatum ober adlatum, afferre, herzutras
gen, tergubringen, aud) dioß bringen, přindšeťí, nosii, nésti, pří-
nésti ; nuntinm afferre, aud) bloß affere, nowinu, zprdwu pří-
nésti, oder nur přinéstí; auxilium, pomoc nesti, pomdhati, na
pomoc gjti, pfigjti někomu ; aud bringen, verucfaden, maden, pří-
nášeti, způsobowati, püsobiti, činiti, učiniti, y. 88. alicui dolo-
rem, tristitiam, laetitiam, laudem, morbum, Schmerz, Betrübniß,
Brtabe, Lob, Krankpeit einem verurfachen, bolest, zármutek, radost,
pochwalu, nemoc přinésti, způsobiti, zsednati někomu ; mor-
tem afferre, tödten, zabití, usmrtiti ; aud anführen, 3. B, causam,
přičínu klásti, položiti, uwésti; manus afferre sibi, die Hände
an fi legen, fid umbringen, ruku na se wztdhnauti, wloziti ;
zabiti se, 2iwot sobě wzjti ; literae Lipsia allatae, ein Brief von

: Zeipzig angelangt, psanj z Lipska přinešené, příšlé,

. Antefero, tuli, latum, ferre, vorziehen, einen bem andern, pfedkldda-
ti někoho někomu, alicui aliquem. J

Aufero, (ſtatt Abfero,) abstuli, ablatum, auferre, wegtragen, weg⸗
bringen, megnebmen ober nehmen, odaddeti, odnositt, odnésti, pryč.
nésti, pryč brdti, wzjti; entziehen, entwenben, odnjmati, oduj-
ti něco ; baher au nehmen ober fteblen, ukrddati, krdsti, ukra-
sti, bráti, wzjti, usmauti ; aud) dahin reifen, mie die Affecten thun,
nésti, puditi; aud empfangen, betommen, dostdwati, dostati, ob-
drieti. Aufer te hinc, hebe bid weg, Aybey se odtud.

Circumfero, tuli, latum, ferre, 1) herumttagen, nositi kolem, nésti
okolo; 2) herumdrehen, to&iti, otadeti; oculos, bie Augen als
lentbalben herumſchießen laſſen, fij vingsperum umfehen, očima to-

176 Féro Féro

ti, kolem se ohljžeti; eircumferri, fid Herumbrehen, fokii
se, 3. IB. sol.

Confero, fuli, collatum, conférre, 1) gufommenteagen, zſammendrin
gen, snášeti, snositi, snésti, y. 1B. ligna ; sklädati, složiti, y. B.
sarcinas in unum; capita, bie Köpfe zufammenfteden, Alawy do
sebe strkati, dohromady dáti; raditi se; beneficia in aliquem,
Syemanben Woblthaten erweifen, prokazowati, prokázati dobrodi-
nj nekomu; culpam in aliquem, die Góutb auf Zemand fdiehn,
winu strkati, strčiti, swädeti, swéstina nekoho; winu dáma.
tiněkomu; se conferre, fid begeben, 3. B. an einen Ort, gti, brá-
di se, ubjrati se, odebrati se; wohin riáten, obracetz, obrdtiti,
brdti, wzjti, y. 8. iter; wenden, verwenden, obraceti, obratit,
nakladatı, naloXiti, wynalozitt, y. 98. studium in aliquid ; and
beitragen, prispjwati, pFispeti, j. 88. multum confert, e$ trix
viet bei, fo mnoho dělá ; conferre in aliud tempus, auf eine ans
bere Zeit verfhieben, odkládati, odložití na giny Čas; signa con-
ferre, fehten, bitwu swddeti, bogowati ; conlerre alicui reiali-
quid, ober aliquid cum aliqua re, vergleiden, eines mit bem a»
bern, rownati, pFirowndwati, přírownati něco k něčemu, dr.
žeti gedno proti druhému. Collätio, 3. f. die 3ufammenbringum,
snášenj, skládánj, snůška; signorum, eine Schlacht, bita; de
Bergleidung, pftrownänj.

Deiero, tuli, latum, ferre, 1) herabtragen, hinabbringen, endseti, do- |
lfiw nositi, dolů nests, snositi, snésti; 2) aliquid alicui und ad |
aliquem, einem etwas überbringen, dondsett, donesti, dodati; ei

einem etwas antragen, etwas anbieten, duwatt, obefowati; 3) ad
aliquem, Semanben hinterbringen, Nachricht geben, dondšeti, doné-
stí; aliquid ad aliquem, etwas bei Jemand angeben, anzeigen, wr»
rotben, dondseti, donesti, oznámiti, ohlásiti, pronesti, prozra- |
diti, udati; nomen alicujus deferre, Jemand verklagen, někaho
gmenem udatı, obžalowati; eo deferri, dahin gebradt werden,
dahin gelangen, am pFigjti. Delätio nominis, und ohne nominis, |
die Anklage, uddnj, obžalowánj. Delätor, 3, m, ein Angeber, uda-
wat, tagny Zalobnjk. |

Differo, distuli, dilatum, differo, 1) von einander tragen, rozndieti, |
roznesti; arbores, bie Bäume weiter auseinander fegen, rozsazo-
wali, rozsüzeti stromy ; rumorem, ein Gerücht verbreiten, roz-
trušowati, roztrausiti, roznésti powest; 2) zertheilen, gei
fen, gerftreuen, tcennen, rozndieti, rosnesti, rozpty liti, roztrhati,
3. B. vis venti classem distulit; 3) auffáieben, verfdieben, od-
kládati, odložiti; 4) unterſchieden fepn, 3. B. inter se, lisifi st)
deliti se od sebe ; ab aliqua re, od něčeho; odddwati sobě,
oddatt sobě s něčjm ; daher differens, -tis, unter(djitben, rozdil“
ny. Differentia, 1. f. ber Unterfdieb, rozdjZnost, rozdjl. Důi- |
tio, 3. f. ber Xuffbub, bie Verzögerung, odklad, odkláddnj, odlo- |
ženj, průtah ; die Verlängerung bed Termine, bei Gchuldnern, přj- |
ročj, lhůta. :

Effero (ftatt exfero), extuli, elätum, efferre, 1) hinaus oder ferente
tragen ober bringen, wynusefi, wer nositi, wynositi, wynesli;
pedem porta efferre, ben Zuß aus dem Thore fegen, nohu z domu |
twytáhnauti, z domu gjti, wygjli; 2) beerdigen, begraben, 107-
nésti, pochowatt, pohřbiti ; 3) gervorbringen, nésti, wynésti,

.

Féro Féro 177

eryregen, wyddwati, wydati, froges | 4) austragen, bekannt maden,
fügen, wynášeti, wynesti, powjdati, powedet:; 6) in die ‚Höhe
brben oder erheben, Tozndseti, toznésti, wzdtwjhuti, powzdwtho-
wati, powzdwihnauti, y. 8. brachia ; aud) zu hohen Ehren erhes
ben, powysowatt, powjiti; efferre verbis, mit Worten erheben, |
b. i. rünmen, slowy wyndseti, wychwalowati; efferre se, fid)
erheben, fid) viel wülen, 10/nd3eti se, mnoho sobě mysliti. Eli-
tus, a, um, erhoben, wznešený ; ftoly, wysokomysiny ; super-
bis, in superbiam elatus, vom Stolze hingeriffen, pýchau nadu-
tý; aus ©toy, z pýchy. Elätio, 3. f. bit Erhebung, powzdwizenj,
+ B. anini. t

Infero, tuli, illatum, ferre, bineintragen oder bringen, nosıtı, nésti,
donésti ; aud wohin bringen oder werfen, z. ©. Sn ignem, na oheň,
nositi, nésti, do ohne házeti, ddwati, dáti; daher beerdigen, di
země kldsti, wloxiti, poloxrti, pochowatr, pohrbiti ; dm
inferre, € oben zufügen, Škodu initi, učiniti; bellum alit
ferre, einen mit Krieg überziehen, ibn beriegen, válku na někoho
uwaliti, wognu s někým začjtí; signa inferre in hostem, ottas
firn, úfokem hndti na nepfjtele ; inferre injuriam, vim alicui,
Semonb Unzegt, Gewalt anthun, kritwdu, ndsılj Ciniti, u&niti ně-
komu; terrorem, metum alicui inferre, Gdreden, Furcht verurs
faden, k=ňzy, strachu nahdnti, nahndti, nadelati, zpüsobiti
někomu ; polekati, postraštti nekoho ; manus in aliquem oder
alicui, Hand an einen legen, witahowati ruce, wztdhnauti ruku
nanekoho ; se inferre, ſich hinein oder wohin begeben, paustetz se,
pustiti se, dáti se do něčeho, 3. 88. in periculum.

Introferre, bineintragen, zondšetí, wnésti; in urbem, in bie Stadt,
nositi, nésti do mesta, .

Offero (Ratt Obtero), obtuli, oblatum, offerre, entgegentragen ober
bringen, wstrjc nositi, naproti nésti, pfind3eti; borbieten ober
anbieten, poddiwatt, podati, poskytowati, poskytati, posky-
fnauti, obětovat; alicui operam suam, feine Dienite, nabjzett.
se, domlauwati se do práce nekomu; offerre se alicui, einem
migegengeben, begegnen, aufftoßen, fid) zeigen, naproti gjti, přichá-
-zeti wstřjc, nahodití se, wyskytnauti se, ukdzati se něko-
mu; aud) fid) entgegenftellen, feinblid) begegnen, stuweti se, posta-
witi se někomu, potkati se s někým; offeri heißt aud) aufftos
fen, fi zeigen, miberfafren ober begegnen, nahoditi se, naskytnau-
ti se, potkati; offertur occasio, e$ bietet fid eine Gelegenheit
bar, üddiod se, nuskytuge se přjležitost.

Perfero, tuli, latum, ferre, 1) überbringen, dondšetí, donesti, zané-
sti, dodati, 3.8. literas, einen Brief; 2) ertragen, erdulden, snd-
deti, snésti, trpeti, strpeti, wytrpěti, wysiätt, y. 88. poenas,

Postferre, nadíegen, hintanfegen, méně sobě wdziti, z. B. opes su-
&s libertati, den Reichtum ber Preibeit bintanfegen, die Freiheit bàs
fer adten als feinen Neihtpum, swobody nad bohatstwj sobě
wait:

Praefero, tuli, latum, ferre, 1) vorfertragen, vortragen, nésti něco
Před někým, je ©. fasces praetoribus; baher offenbaren, deutlich
merken taffen, äußern, zgewne ukozowati, na sobě ukdzati, ge-
witi, wygewowati, wygewiti; 2) insgemein vorziehen, eine Sade
ber andern, pfedklddats něco něčemu, přednost ddwati, pře-

: | M

Fro Féro

dek dáti něčemu před něčim, y. (B. otium labori; se praela-
tum iri putabat, meinte, bof fie würde vorgezogen werden, že 5j
přednost dána bude, myslila. .

Profero, tuli, Jatum, ferre, hervorbringen, 22ytahowwati, wynésti,
wyndati, wytdhnauti, y. B. pecunium ex arca ; hervorbringen,
wntbeden, 3. B artcin, 10ynagjéi, wynalézti; anführen, fagen, u-
woditi, uwddeti, uwozowati, uwésti, Fjci, powedjti; au wei:
tet binauérüden, erweitern, a, 8B. fines, tie Grünjen, hranicemi
dále postupowati, postaupiti, zemí roziiFotwatt, končiny roz-
Šjřiti; aufigieben, verfhieben, odk/ddati, odložiti; verlängern,
prodlužowati, prodlaužiti, y. ©, diem. Prolätio, 3. f. bie det;
vorbringung einer ade, oder Grzählung, Erwähnung, uiwoděnj, u-
wedenj ; die Auffhiebung, odklad, odlo&enj ; Verlängerung, pro-
dlauženj, průtah ; finiun, bie Erweiterung der Grängen, rozšjře

nj země, Proläto, avi, atum, 1. erweitern, vergrößern, PoziiPo-
watı, rozmnožowati; bie 3eit weiter hinausſchieben, aufihieben,
prodlužowati, protahowatt. .

Refero, tuli, latum, ferre, 1) zurüdtragen, gurüd'&ringen, zpátky né-
stí, zase donesti; domum referre, nad Haufe bringen, domá
nesti, přinésti; referre gradum ober se, fi zurüdbegeben, a-
zpět se bráti, zpátky gjti, wrateti se, wrdtiti se ; aud, fid zus
růdgieven, odtahowalise, odtáhnuuti se od.ne&eho, 3. 8B, ab ils,
quae non adjuvant; 2) erzählen, wyprumowatt,. powjdati ; je
cundum relatu, angenehm zu erzählen, přjsemné, k wyprawowd-
nj; 8) referre ad senatum, bem Senate etwas vortragen, um befiea
Meinung ju hören, na radu wzndšeti, wznesti, 10 radě pře
Seti, pfednesti, radě pedklddati, pFedlokiti ; 4) ermitbera, po-
dobně činiti, take dáti, y. B. ben Gruß, také pozdrawiti; re-
ferre gratiam, durd) die That feine Dancbarfeit bemeifen, ed vergels
ten, odsluhowati se, odslau£iti se, odmenowati se, odm2niti
se, odplacowati se, odplatiti se ; par pari referre, Gleiches mit
Gieidem vergelten,ím böfen Ginne, zlým za zlé odměňowati se, od-
meniti se, odplatiti se; 5) referre animum ad aliquid, fein &+
müth auf etwas richten, mysl obraceti, obratiti na něco, pFikla-
dati, přiložiti, phitiniti k něčemu 3 aud se referre, fià went
begeben, etwas vornehmen, obraceti se, obrdtiti se k něčemu, dá-
ti se do něčeho; 6) referre, eintragen, 3. B. in rationes, in dit
Rechnung, zapisowati,.zapsati; in numero deorum, unter die Gite
ter zählen, mezi bohy čjtati, potjtatt, potjsti inter divos re-
ferre, vergöttern, za boha wyhlasiti; 7) referre ad utilitatem,
nad, feinem Nugen einzidten, uwddéti, uwésti na uiitek; e
auf feinen 9tugen dabei.fehen, Aledeti, ohled brdti na užitek ; 8)
dagegen erwicdern, zase odpowjdati, odpowedjti; 9) Refert, Im-
pers. tě ift daran gelegen, zdležj, ležj na tom; tnagni refert, &
tömmt viel darauf an, pfigde mnoho na to; nihil relert, das thut
nichts, fo nic nedela; nihilne tua refert? ift dir nitě baron gr
legen? nic ti neležj, nezdletj na tom? fratris minime refert,
dem Bruder ift ed gieich viel, bratrowz w3ecko gedno gest, nic
mu nesegde na tom. Relätio, 3. f. ber Vortrag, y. 88. im Genatt,
„to radě přednášenj, přednešenj, přednos; na radu waneien).

Suffero, sustuli, sublatum, sufferre, ertragen, erbulben, sndseli
snéstt, strpeti, Das Perf. Bustuli, Sup. Sublatum, fiefe Tolle.

Ferrum Férus 179

Superlätio, 3. f. (von Superfero,) tie uibertrelbang, nernjrnd Fed,
prepinánj, přeháněnj, 3. B. veritatis.

Transtero, tuli, latum, ferre, hinübertragen ober bringen, aus einem
rte in den andern fegen, verfegen, přendšetí, přemositi, přenésti,
přewésti, přeložiti, 4. 8. castra trans flumen ; aud) überfegen,
aus einer Cprade in bie anbwe, pPekiddati, přeložiti; aud applis
tiren auf etwas, obraceti, obratiti, u5jwati, užití na nàco; cri-
men in aliquem, bie Schuld auf Jemand (dieben, stoddětí, swésti,
strkati, strčití winu na někoho. Trenslätus unb Trälätus, a,
wm, hioübergetragen, pfeneseny. Traläticius ober Translaticius,

"© um, immer auß einem Gbict in bo& andere übergetragen, přeňdše-
mý; daher gewöhnlich, gemein, obecný, obyčesný, w3ednj. Trans-
látio, 3. f. die Berfegung, a. 3B. eines Baumes, přesazenj ; bie ins
Überbringung, přenášení, přenešenj ; daher bie Metapher, přenos,
"Translatio criminis, bie Ablehnung ber Schuld auf einen andern,
&oddenj, swedenj, strkánj, strčenj, skládánj, eloženj winy
na giného. - d :

Ferrum, 2, n. dad Gifen, železo; auch ba$ Schwert, med;
fero flammaque consumere, mit euer unb Schwert
vermůften, imahem pleniti, popleniti. .

Ferrčus, a, um, von Gifen, eifern, železný, ze železa ; daher hart,
$artbergig, unempfinbliá, železný, twrdy, nelidský, necitelný,
p B. sors. ! \

Werrütus, a, um, mit Gifen befólagen ober verfehen, Zelezem kowa-

« o ný, okowany, obity.

Feririas, a, um, das Gifen betreffenb, 3. B. faber ferrarius, ein
Gánit, kowär. Ferraria, 1. f. eine Gifengrube, Gifenbergwerk,
železný důl, železné hory, Ferrámentum, 2. n. Plur, Ferra-
menta, find alle eiferne oder mit Gifen verfehene Werkzeuge, ald Grab⸗
fárit, Bohrer, Karft, Dade, Waffen, Beile, náčinj železné,

Ferrügo, Ynis, f. ber Roft, Gifenroft, rez na železe; aud) bie Roſt⸗
farbe, rziwd barwa.

Férüla, 1. £. ein gemiffer Strauch, etma Gertenfraut, Ruthenkraut,
metlowka; die Ruthen davon dienten jur Bübtlgung der Knaben ;
tint Ruthe, metla ; ein dünner Stab, prut, prautek.,

» a, um, wild, tob, diwy, diwoky; fera, 1. f. scil.
bestia mb ferus, i, m, ein wildes Thier, šelma, Djté, di-
woké zwjře; aud überhaupt das hier, zwjřej ferae, arum,
£ das Wild, zwěř.

Ferltas, ätis, f. die Milbýeit, diwokost, 3.8; hominis. _ .

Efferus, a, um, febr wild, welm: diwoky. Effero, avi, stum, 1.
wild maden, ein wildes Anſehen geben, diwotiti, zdiwočiti; wild
maden, aufbringen, rafenb maďen, düwotiti, rozdůwočiti, ljtitr,
rozljtiti, rozwztekliti.nekoho. Efferätus, a, um, wild, zdiwo-
čilý, diwoky, y. ©. gentes. -

Perox, čcis, 1) muthig, 3. B. equus, bugny ; aud) viet Herz habend,
im guten Rerfande, srdnátý, statný, statečný ; 2) zu muthig,
troyig, diwokf, nezbednj. Ferociias, 3. f. die Mutpigteit, bug-
nos? j ber Muth, statnost, traho &rdnatost j der Stot, ne-

180 — Ferv&o Festus

zbednost. Ferocifer, Adv. muttig, herzhaft, statně, statečně,
Srdnatě ; aud trogig, nezbedně. Feröcia, 1. f. die Dergbaftigtni,
srdnatost ; vie Wilbpeit, diwokost ; ber Trot, nezbednost.
Fervěo, 2. mb Fervo, 3. vi unb bui,erhigt ober. Dei fepn, mal:
len, braufen, wřjti; animus fervet ab ira, glůbt vor Jor,

hořj, plane, plage hněwem.

Fervens, tis, fiedend, wallend, heiß, vřelý, wraucj, horký; etit,
rozpáleny ; Higig, heftig, prudký. Ferventer, Adv. higig, heftig,

rudce.

rdividus, ‚a, um, erhigt, rozpálený; fiebent; wallenb, wPely, wrav-
Cj; tei, horký ; ingeuium fervidum, ein higiger Kopf, prudká,

* náhlá, zhorka nakwasend hlawa,

Fervor, öris, m. das Wallen ober Braufen, 3. B. musti, bauřenj se,
kwasenj se ; febris, die Dige des Fiebers, horkost zimnice; se-
tatis, bie Syugenbbite, ohen mladosti ; mentis, prudkost my:

Defervesco, fervi und ferbui, 3. verbraufen, odwjratz, potoFeli; V
Hitze verlieren, feine ite legen, chladnautt, ochladgauti, z. 8, in
defervestit, der Zorn legt fid, AAeu se tidj: -

Efferveaco, fervi unb ferbul, 3. aufmallen, aufbraufen, wzwjrati st,
talem wřjti, wzewřeti.

Refervesco, vi und bui, 3, fid fehr erhigen, rozpalowati se, ro»
p iliti se welmi, y. B. sanguis ; aud) feine Hige verlieren, erfatten,
chladnauti, ochladnauti, 4. ®. oratio referbuit.

Fermentum, 2. n, was Güórung verurfadt, der Gauerteig, kwas, nd-
kwasa, natestek. . .

Ferväfacio, feci, factum, 3. heiß, fiebenb, glühend maden, rozpalowa-
ti, rozpáliti. M

Festrno, avi, atum, 1, eilen, spěchati, pospjchati, pospjiiti
spjšiti, chwätati; festina lente, eife mit Weile, žeň se,
ale nepřežeň se; aud bejd)leunigen etwas, spéchati, po
spjšiti, honem delati sncjm, 3. B. fugam.

Festinanter, Adv. eilfertig, gefhminde, spěšně, naspěch, honem.

Festinätio, 3. f. das Gilen, bie Gile, debat spechánj, chwd-
tanj, spěch, pospěch.

Confestim, Adv. alébatd, unverweitt, hned, bez meškdnj. .

Festüca, 1. f. ein Dalm, stéblo, 3. B. des Grafes ; aud) der Frei ⸗
beitěftab, fonft vindicta genannt, womit ber Sprátor ten frd ie
machenden Sclaven flug, prut swobody. :

Festus, a, um, feſtlich, feierli, swdteenj, slawny ; dies
festus, ein Zefttag, ein Feiertag, den slawny, swdteční

slawnost, swátek. .

Festivus, a, um, manierlid, artig, způsobný, způsobilý ; bejontrt
(m Reben, 3. B. puer festivus, ein artiger Knabe. Festive, 44d".
3. B. dicere, artig teten, způsobně mluwiti. Festivitas, štis,
die Artigkeit, Beinbeit im Reben, způsobnost řečí,

Infestus, a, um, 1) unfláer, beunrubigt, unruhig, negistyý, nebe:pt-
čný, nepokogny, 3. 8, vita; 2) beunrubigenb, feindfelig derdein
nepokogny', nebezpečný ; minus iufestas, weniger gefápzlidy ^

, Feualis : Fides ‚48

tak nebezpečný ; alicni imfestum esse, Semanben oft anfallen, bes
unrußigen, pokoge nedati někomu. Infeste, Adv. Infesto, avi,
atum, 1. anfeinben, beunrubigen, nepřátelsky gednati s někým,
pokose nedati někomu, spokogem, na pokogi nenechati něko-
0, aliquem; aud) beihädigen, verderben, kaziti, zkaziti něco,
j. © munitiones hostium.
Pröfestus, a, um, unfeülió, neswáťečnj, wiednj; dies profesti,
Werktage, w3ednj dnowe. .

Felis, fie Fecialis; Fetus, Effetus in Foetus; Fex t»
Faex; Fessus, Defessus, Indefessus in Fatisco unter Fatis.

Fibra, 1. f. eine Safer, ein Fäſerchen an den Pflanzen, Wurzeln,
wlikno; Plur. fibrae, bie Fäſerchen, čmeyřj, čmeyřjčko s
an der Leber, Žilky ; pulmonis fibrae, die Lungenlappen,
Lungenjlägel, pljenj krjdla.

Frbůla, 1. f. afe, womit man die beiden Enden einer Sade verknüpft,
ss ein Dorn, ozubec ; eine Schnalle, přezka, přazka;

ein Heftel, spona, sponka, zdponka, haklička ; eine Nadel,
spjnadlo, gehlice ; eine Klammer, skoba, skobka, petlice.-

Ficus, 2. mb 4. f. der Zeigenbaum, f'jk, strom fjkowý ; die
Zeige, fjk, russ. smokwa. H

Fidela, 1. £. ein Tünchgefäß, Kaltfaß, kbel na wdpno, tru-
hljk wápenný ; duos parietes de eadem fidelia dealbare,
god Bürfe thun mit einem Steine, gednau ranau dwě
mauchy zabiti,

Fides, 5. £ baš Zutrauen, wjra, döwe£ra; ber Grebit, ‚in Geld⸗
fen, wjra; die Glaubwürdigkeit, hodnowěrnost ; die Red⸗
lihkeit, Zreue, Ehrlichkeit, poctiwost, wěrnost; aud) das
Verſprechen, slib, přjpowěď; dare fidem, verſprechen, fein
Bort geben, slowo dáwati, dáti, sljbiti; fidem fallere, ,
violare, fein Wort breden, slowo zrušiti, wjru nedržeti;
habere fidem alicui, einem. trauen, Glauben beimeffen, za
wjru dáwati, dáti, wěřiti, uwěřiti někomu; facere fi
dem, glaublih machen, za prawé prowoditi, prowésti,
ugistiti; bona fide, auftihtig, upřjmně; aud wirklich,
oprawdu; in fidem recipere, in feinen Schuß aufnehmen,
pod ochranu přigjmati, w ochranu pfigjti; venire in
fidem alicujus, fid) auf (Snabe und Ungnade ergeben, wzdd-
woti se, wzddti se na milost; fides publica, fiheres
Geleite, průwod bezpečnosti.

Fidělis, e, treu, reb lid, ehrlich, werny, poctůvý; consilium fidele,
in treuer Rath, freundfhaftlihe Warnung, wěrná rada, FidelXter,

182 Fides | Fides

Adv, tres, rela, točrně. Fihlefftas, ätls, Ť. ble Zreue, Gió.
Beit, Kedlichkeit, wernost, tiwost. .

Infidělis, e, untreu, tteutos, dgsvetafig, newärn’y, negistý. Inf.
delítas, &tis, f. bie Untreue, Sreutofigteit, Unzuverläffigkeit, newer-
nost, negistota. -

Fido, is sum, 3. trauen, vertrauen, auf etwas fein f&ertrauen fees,
werti, düweliti se, düweFowati se w něco, spoléhati se, spo-
lehnauti se na něco, alicui rei ober re. Fidens, vertrauenb, dá-
werny, düweHiwy; getroft, s dobrau werau, beze strachu,
smělý; fo auch Fidenter, „Adv, y

Fidus, a, um, getreu, worauf man fid; verlaffen Pann, veblich, zunerläk
fig, wěrný, upřjmný, sistý, prawý, y, B. amicus. Fide, Adv.
teeulih, werne, upřjmně. “

Infidus, a, um, untteu, unſicher, unguverläflig, newrny, negistý, Re-
bezpečný, z. B. homo, mare.

Perfídus, a, um, treutoš, fall, newěrný, falešný, zpronewěřilý
unreblid, nepoctůvý. Perfide, treuloé, profi wjFe, newer.
Perfidia, 1. f. bie Xreulofigteit, newera, newernost, zproneweh-
lost. Perfidičsus, a, um, voller Untreue, treulo6, wjry prdzny, pl-
ný newery, zpronewěrný, zpronewěřlivý.

Fidücia, 1, f. das Zutrauen, die Zuverſicht, Vertrauen auf etwas, dů-
wěrnost, ddwera, uspolehnutj, gistd nadege; das Pfand, de
Hypothet, zastawa, zdklad; fiducia commissa est, das fos
bie Hppotpek ift verfallen, zastawa prostála se, prole£ela x,

ropadia.

Cdnfido, fisus sum, 3. trauen, vertrauen, z. B. Deo, auf Gott vertrauen,
dáwěřiti se, düweFowati se, wjru, ddweru mjti w Boha; $4
verlaffen, spoléhati se, spolehnautt se, bezpetiti se, ubezpetit
se na něco, re unb alicui rei; gewiß hoffen ober glauben, [od
daufati, weriti w něco. Confidens, vertrayend, getroft, dobré
nadege ; dreift, beherzt, smělý ; vermeffen, drzj, opowdliy ; 0
aud, Confidentér, „Adv, Confidentia, 1. f. die Dreiftigteit, Bear
fenfeit, smalost, drzost, opowazliwost ; bie 3uverfidt, dobrá, -
std nadege. Confisio, 3. f. das Bertrauen, 3utrauen, ddwerowd-
nj, däwera,

Difüdo, fisus sum, 3. mißtrauifd feyn, nicht trauen, 3. B. alicui, ne-
důměřití se, nediweFowali se w někoho, newěřití nhkomu,
pochybnost mjti, pochybowati o někom, Difüdenter, Adv.
mít Mißtrauen, nedäwerliwe, s redüwerau, Difidentia, 1. f
bas Mißtrauen, nedüwera.

Subdifido, fisus sum, 3. ein wenfg mißtrauiſch feyn, poněkud nemě-
řiti trochu nedäweriti se.

Fides ober Fidis, 3, f. die Saite, struna; Plural. fides,
ium, die Saiten, struny ; «ud ein Saiteninftrument, ti
ne Violine, hausle; fidibus canere, auf ein Giaitenit
ftrument, 3. B. die Violine, fpielen, hausti (hudu),

na hůsle.

Fidfcen, Ynis, m. ein Gaitenfpieler, Lautenſchiãger, kudec, hauslař, lot-
tenjk. Fidicfua, 1. f. eine Sattenfplelerin, Eautenfhligerin, hud-
kyně, hůslařka, lautenice.

, Figo. , Figo 183

Figo, xi, xam, 8. 1) heften, anpeften, feft maden, přibjgeti,
řibiti, přidělati, y. B. servos in crucem; leges figere,
GSefege Öffentlich auffchlagen, zákony pribiti, zawésiti
weregne; hinein fýlagen, zabjgeti, zatlaukati, zardžeti,
wráZeti, wraziti, zaraziti, zabiti, zatlauci, zadělati,
1 8. clarum; mentem figere in re, feine Gedanken auf
"mas heften, feft darauf richten, mysl upjrati, upjnati,
upnauti, upřjti na něco; mysl pohraužeti, pohřjšiti
w něcos myslj zabrati se, zamysliti se do něčeho;
plantas figere, Pflanzen fegen, sdzeti, wsaditi ; 2) durch⸗
ſtechen, aufipiefen, büsti, probůsti, nabüsti, probodnauti, .
nabodnauti, naraziti, nastréiti, napichnauti ; treffen,
ſchießen, durchſchießen, burd)bobren, stijleti, střeliti, pro-

střeliti, zastřeliti, prohnati, prohoditi, proraziti.

Fixus, a, um, feft, undemtglich, unveränderlih, pewny, nepohnutel-
ný, neměnitelný, stálý ; stella fixa, ein Birftern, stdlice.

Adügo ebec Affigo, xi, xum, 3. anfeften, pfideldiwatt, přidělat,
phbiti, pritknauti; cruci affigere, freuyigen, na křjž swěšetí,
powěstti, pribiti, krizowati, ukritowatı. Affixus, a, um, ans
geheftet an etwas, pFidelany, y. B. lingua palato,

Gandge, xi, xum, 3. zulammeneften, sdjgeti, sbjti, y. ©. clavis
tonfixus ; burýfteden, büstt, probůstí, probodnautt, protknautı,
propichnauti, zapichnauti ; durhihießen, střjletí, zastřeliti, za-
bii, 3. B. cervos; oculos cornicum, fiehe Cornix.

Délgo, xj, xum, 3. bineinftehen, bineinfteden, zabodatz, zabůsti,
zabodnauti, zapichnauti, zarážetí, wraziti, wetknauti do ně-
čeho něco, y. ©. jugulo gladium; mentem defigere, die Gebanfen

richten, myslj se zabrati, zamysliti se do něčeho; oculos
aliquem, feine Augen auf Semanben feit heften, upjrati, up?jt?
oči na někoho.

InSgo, xi, xuin, 3, hineinftegen, heften ober fhlagen, wrdZetz, wra-
ati, wetknauti, wbůsti, wbodnauti, wbjseti, wbjti, wtlauci;
humo, in die Grbe fteden, do země pjchati, zapichnauti ; memo-
rise, animo, dem Geift einprägen, w paměť, do mysli wprawi-
ti, wStjpiti, wložiti; ve&t metten, dobře pamatowati sobě, 10
pamětí mjti, k srdci chowati,

go, xi, xum, 3. voranfteden, vorn anheften, vor etwas fteden,
napřed dáwati, dáti,napřed weseti, powesiti, napichnauti;
capnt praefigere hastae, den Kopf auf bie Lanze fteden, naströitt,
napichnautt hlawu na kop) ; 2) vorn mit etwas verfehen, napi
dáti něco k něčemu, opatřiti, oprawiti něco netjm ; beilagen,
kowati, okowati, obiti něco něčim, 4. B. jacula praefixa ferro,
mit Gifen befhlagen, železem kowané. B

Refigo, xi, xum, 3. abreifen, maš angeheftet war, strhowatz, strha-
fi, strhnauti, 3. B. leges, bie Gefege ungültig machen, cafliten, zd-
kony rusiti, zrusiti, protrhnauti, IS Lahn 2

Sufßgo, xi, xum, 3. anheften an etwas, piibjgeti, přibiti, sobiet?

184 Filius Fingo

wisiti, j. 88. cruci, in cruce, in crucem; $ineinfájagen, 1. 8,
mulos" dolori, črn do Bolestt tordsete, ur a ehe
Transfigo, xi, zum, 3. buráfteen, burábobren, 4. B, mit bem Dig,
boduti, probüsti, probodnauti, protknauti, prokláti, pro.
nati, y. 8. aliquem ferro, .
Filius, 2. m. ein Sohn, syn. Filia, 1. f. bie Tochter, dcera,
ol. dei, .
Filiölus, 2. m. ein Söpnden, synek, syndček, Filiöla, 1. f, ein Sii
ter&en, dcerka, deeruska.

Filum, 2, n. ein Faden, nit, (gen. č.) nitka; aud ber Sii,
gum Nähen, nit; filum deducere, fpinnen, přjsti; fila mit.
tere, fid) faferrt, nitkowati se; filum sericum, ein &tis
denfaden, wldkno hedbdwn£. . :

Fimbria, 1. f. das Faferige, bie Fafer, Franſe bes Meidee,
třepenj.

Fimus, 2, m. und Fimum, 2, n. der Mift, Dünger, hnůg,
mrwa,

, Findo, fidi, fissum, 3. fpalten, gerfpalten, 3tjpati, rozštj.

pati, rozitjpnauti, rozštjpiti; aud theilen, zertheilen
trennen, rozrážeti, rozraziti, děliti, rozdeliti ; fluvius
finditur, der Fluß theilt id, rozrážj se, délj se, rozchd-
zj se; findor, id) berfte, möchte berften, puknu.
Fissio, 3. f. das Spalten, 3fjpdnj ; tie Spaltung, rozštjpenj.
FissYlis, e, was ſich fpatten táft, štěpný, Stjpny, kolný, 3. 88. robur.
Difindo, $di, fissum, 8, yerípalten, Stjpatt, rozitjpati, rositpit,
rosstipmaufi, rozkdtati, 4, B. saxum; theilen, zertheilen, ]
Fingo, finxi, fictum, 8. 1) bilden, b. 5. eine gewiſſe Grfllt
geben, podobiti, délati, udělati, s. ©. aliquid e cer,
etma8 aus Wach bilden oder maden, z wosku twariti,
utworiti, upodobiti něco; nidum, ein 9teft bauen, hujz-
d» dělati, udělati; überhaupt madyen ober verfertigen, dilati,
3.8. orationem; imago ficta, eine Statue, socha; 2) tib
den burd) Unterricht, cwiciti, učiti, wycwiciti, wyučiti,, 9.
equum; 3) fingere se.ad arbitrium alicujus, ſich najdes
Willen Jemands richten, zprawowati se, řjditi se po ně-
čj wüli; 4) erbenten, erbidjten, wymyšleti, wymyskiti,
smysliti, y B. causas; fid) vorſtellen, dělati sobě, my-
sliti sobě, předstawowati sobě.

"i ii ü
Mat um Gai, ua dior D Umen Fil, die
Ficillis, e, aus Thon grmaót, icden, hljněný, y B, vasa fictilia, ice

x bene Gefäße, Aljněné nddobj.

Frnis Finis . 186

Ffetor, 3. m, ber Bitdner, Bildfäniger, obraznjk, řezddř z Bild⸗
Hauer, so3njk, sochař. Fictrix, icis, f. obraznice.

Figiilus, 2. m. ein.Zöpfer, hrnöjr, taufar, taufarnjk, Figlinus, a,
win, j, ®. creta, ble Sópfererbe, Arnčjřská, taufarskd hljna.
Figüra, 1. f. ble Beftatt, Fi postawa, podoba; die Befhaffens
heit, Act, dru, 3. B. nego in uvae figuram, in Geftatt einer
Zraube, wpodobe, na způsob hroznu. Figuro, avi, atum, 1. bils
ben, geftalten, eine Geftalt geben, delati, twořiti, utwotiti, 4. 9B.
mundum, Figurätus, a, um, geftaltet, upodobeny, podobný ; d-

ne GBeftalt abend, podobu magjcj.

"TransSguro, avi, atam, 1. bie Geftatt verändern, umánbern, pfeona-
&owati, přeonačití ; verwandeln, promenowafi, y prom&niti.

Adfingo ober Affingo, finxi, fictum, 3. dazu fegen, nod bagu bitben,
phideldwati, přidělati, 5.8. manum: dazu dichten, taju erbenten,
přímýšleti, primysliti něco; dazu fügen, přiklddati, přiložiti,
pridati; anbiten, prilhati, y. $8. rumoribus.

Confiugo, finxi, fictum, 3. erdihten, ezbenten, aušfinnen, 1wymýšle-
ti, wymysliti, smysliti, y, B. dolum,

Difüngo, finxi, fictum, 3. anders bilden, umſchmelzen, ändern, předě-
ldwati, předělati, přetwořiti, pfeginatiti.

Efüngo, finxi, fictum, 3. bilden, auébrüden, abbilden, wyobrazo-
wati, wyobraziti, wytwdriti, wypodobniti, wyryti, 3. B. cas
sus in auro ; verbis, befýreiben, wypisowati, popisowati, 1y=

« psati, popsati, Efügies, 5. f. baé Bilbnif, z. B, eines Menſchen,
das Gbenbilb, Porträt, wyobrazenj, obraz, podobenstwj, podo-
bizna; das Mufter, der Xbbrud, obraz, zrcadlo, y. ©. virtutum;
die Geftatt, Aehnlichkeit, podoba, Eflictio, 3. f. die Xbbilbung, 10y-
obrazenj; bie &&itberung, wypsdnj, popsdnj.

Frnis, 3. c. 1) die Gránje, končina ; dad Ende, konec. Quem
ad fiuem? wie lange oder wie weit? dokud až? kam až?
bie Abjidt, det Endzweck, konec, úmysl, zřetel, cjl, audel;
ad eum finem, zu diefem 3meďe, k tomu konci. Plur.

. Fines, ium, die Gränzen, končiny, hranice, meze, pomezj.

Finio, ivi, itum, 4. 1) enden, končiři, skončiti, skoncowati, ukon-
&iti, dokonati, jy. ©, diem, bellum; vitam finire, fterben, skona-
t žiwoť swüg ; 2) einfhränten, in Gränzen einfáliefen, obmezo-
doati, obmeziti, wymezowati, wymeziti něco; meze wymě-
řowati, wyměřiti, urtiti, ustanowiti, kldsti, uklddati, polo-
Ait něčemu, 3. 88. cupiditates, feinen Begierden Schranken fegen,
žádosti přemáhati, krotiti, na uzdě dr£eti. Finitus, a, um,
geendigt, skončený, dokončený ; beftimmt, určený, určitý, usta-
nowený, uložený, wymezený, wyměřený ; eingefárántt, obme-
zm Finitor, 3. m. Beftfeger der Grängen, Abmefler ber edet, wy-
m

itii

wat, měřič polj.

Finitfmus, a, um, angrünjenb, Araničný, pomeznj, sausednj ; Subst.
ein Grángnaábar, obljžný, mezuejcj saused ; alicui, üjnli$, po-
dobný ; in Berbindung ftebend, přibuzný, spogeny.

Adfinis oder Affinis, e, angränzend, Arai]. přiležjej, bljzký,
alicni; theitnehmend, tbeithaft, 4. B. culpae, winy aučastný s
and verwandtſchaftlich příbuzný; Subst. ein Schwager oder mit und
verfchwãgert, das ift, burd) Heirätp verwandt, přibuzný, přátelský

186 Fto "Fo

Affinttas, 3. f. bie Verwandtſchaft durch Gelroth, ble Oduwilgetflab,
Fjbuzenstwj; aud Wie fBerbinbung einer Cade mit bey amem,
V ntiáteit, přibuznost, podobnost. - H

Confinis, e, angrängend, zufammengrängenb, benachbart, spolu mezurj-
cj, pi sausednj. :

Definio, ivi, itum, 4. beftimmen, in Gränzen einfließen, einfdraxta,
fehfegen, wy meFowati, wymeriti něco, meze urtowati, určí-
ti, ustanowiti, kldsti, položiti, wykdzatı, předepsatí něče-
mu ; beber beftimmen, určotoati, určiti ; erfiáren, 10y swetlomws-
ti, wyswetliti. Definitus, a, um, beftimmt, určený, určitý, wy-
měřený, ustanoweny. Definite, Adv. beftimmt, určitě, Del-
nitio, 3. f. die Beitimmung, určení; die Erklärung, wy mer, my-
swětlenj.

Infinitus, a, um, uneingefhränkt, neobmezený, i. B. potestas ; un
ftimmt, neurčitý ; unermeßtid, nesmjrny ; unenblih, nekonečný,
neskončený, neskonalý, bez konce, wěčný ; nunerus infinitcs,
eine Unzapl, nestjsiny, nesmjrny potet." Infinite. Adv. ow
Grängen, opne Ende, bez Konce, neskončeně. Infinitum, 2. n. d
Unendliche, die unendfihe Menge, nesmjrnost, nesčjslnost. Inf-
mYtas, 1. f, die Unendlichkeit, neskončenost ; bie unendlide Anjah,
nekonečnost, j. $8. locorum.

Praefinio, ivi, itum, 4. voryerbeftimmen, feftfegen, vorfhreiben, napřed
uklddati, gmenowati, pFedpisowati, ustanowiti, uräitt, polo
žití, y. BB, diem ali ň

FIo, factus sum, fičri, (da6 Passivum von Facio), werden,
gemacht werben, gefdyeben, stdwati se, státi se, delati se,
učiněnu býti, by wati, djti se, přiházeti se, přihoditi se,
gbéhnauti se, udáwati se, udáti se; nihil fit, e8 gejdiebt
nidtě, nic nestdwd se, neděge se; rex factus est, tr iff
König geworden, králem učiněn gest; fieri non potest,
eš ift unměglih, nenj možná; praedae fieri, zur Beute
werben, za laupež bywati, býti, za kořšst dostdwati se,

. dostati se; magni fieri, Dod) gefhägt werden, wysoc
wáženu býti; factum est, eš ift gefhehen, stalo se; quid
me oder de me fiet? maš wird mit mir gefchehen? was wird
aus mir werden? co sestane semnau? cubude ze mne?

* fiat, es gefhehe, staň se, budiž; quo facto, worauf, načež;
quid iis faciendum esset, maě fie thun foflten, cožby čí-
niti měli, coby gim činiti bylo, cožby sobě počjti měli.
Confit, confieri, zufammengebradt werben, shaneti se, selinati st,
sbjhati se, schäzeti se, sgjtl se, y, ©. Geld; aud) bloß gemedt
werben, gefáeben, stáří se; verzehrt werben, strdwitt se,
Defit, defierl, es fehlt, nedostawd se něčeho, scházj, chybuge, chy-
d něco, |. B. mihi fortuna. ind, začjné
t, er, (fie, e&,) fängt an, 3. B. laudare, se, poöjı
chudí dává se do chodien]. 5 6 počjné,

Fo - Firmus 187.

Flo, 4. etma räuchern, tft nicht gewoͤhnlich. :

Buffio, ivi oder il, itum, ráudern, beräudern, kaditi, podkaditt,
wykutowati, kaufiti, wykaufiti, nakaufiti, BufFitio, 3. f. uny
Buffitus 4. m. das Räudern, kaděnj, kauřenj, Suffünentum, 2.
m. das Räudwert, kauřidlo, kadidlo.

Firmus, a, um, feft, unbeweglid, pewný, nepohnutelny ;
dauerhaft, bytelny, trwanliwý, stálý ; aud ftark, silný,
+ S. ab equitatu, an Sfeiterei, na gjzdu; aud) zuverläffig,
gewiß, gisty ; tübtig, tauglid, hodný; caulis firmus, ein
harter Kiel, twrdy brk; socii firmissimi, fehr tteue Buns
beégeno(fen, welmi wérnj spoleéenjci.

Firme unb Firmiter, Adv. mít Zeftigteit, feft, petoněj ſtandhaft,
stále, silně.

Finnltas, atis und Firmítiido, Ynis, f. ble Feſtigkelt, Dauerhaftigkeit,
petonost, pewnota, bytelnost, trwanliwost ; Stärke, sjla; ani-
mi, die Ctanbboftigfeit der Sečle, stálost, nepohnutelnost ducha,

o, avi, atum, 1. befeftigen, Beftigteit geben, pewniti, upewnowa-
ti, upewniti ; pewnoty dáti něčemu; ftárten, 3, B. corpus labo-
re, cibo, síliti, posilkowati, posilniti; beftärten, twrditi, potwr-
xowati, potwrditi, ztwrditi, y. ®. fidem, fein Wort; verfihern,
ugi3lowati, ugistiti. Firmamentum, 2. n. ein Befeftigungsmittel,
die Srundfefte, Gtüge, zdklad, slaup, podpora, 3.18. reipublicae;
die Stärke, sjla.

Adfirmo oder Affirmo, avi, atum, 1. beftárťen, befeffigen, pewnätz,
upewniti, twrditi, utwrditi, y. B. spem ; burá Worte befättigen,
potwrzowati, twrditi, potwrditi; etwoà bejaben, als gewiß fagen,

rawtti, gistiti, twrditi, dotwrditi. Afirmate, Adv. mit Bere
fiderung, gzstotn?, 3. B. promittere. Aflirmätio, 3. f. bie Betráfe
tigung, Bejahung, Berfiferung, twrzen], gistenj, ugištěnj, po-
Tiorzenj. ^. .

Confirmo, avi, atum, 1, ftárfen, ver ſtärken, pewniti, upewniti, si-
liti, posilniti, y. B. se, nad einer Krankpeit; 2) Muth machen, eins
fpreden, 5. B. milites, ben Soldaten, wogdküm srdce doddwati,
dódati; confirmari, bebergt werden, srdce naby wati, nabyti; 8)
verfigeen, twrditi,ugislowati, ugistiti; 4) bemeifen, barthun, do-
woditi, dokazowati, dokdzati. Confirmátio, 3. f. bie Befeftigung,
upenenj, 3. IB. libertatis; die Stärkung, 3. B. animi, posine-
nj; fBeftáttigung, potwrzenj, ugištěnj; ter Beweis, däwod, dů-
be , Confirmàtor, 3. in. 4. i8. pecuniae, ein Gewäprleifter, prü-
wodnjk. .

Infrmus, a, um, fóra, ohne Kräfte, mdlý, slabý, nestatečný,
bez sjby; aud unpáfliá, nedužiwý, churawy. Infirme, Adv.
fómidlid, slabo, mdle. Infirmitas, ätis, f.-die Schwãche des Leibes
ber ber Beele, mdloba, slabota, nestatečnost ; valetudinis, die
Unpästigfeit, neduziwost, churawost; die Unbeffánbigfeit, der Leichte
finn, Unzuverläfigteit, nestalost, neüstawnost, wrtkawost. Infir-
mo, avi, atum, 1. ſchwachen, entfräften, sjlu brdti, odnjmati, odnj-
ti někomu ; nestatečna činiti někoho ; entträften, ($máden, zleh-
čowati, zlehtiti, y. 1B. fidem testis, widerlegen, odwoditi, od-

westi, wywraceti, wywrátiti něco, „liquid; daher ungültig mas

188 Fisous Flagito

dien, ruliti, zrußiti, z, B. legem. Infirmätio, 3. f, bie Gnttr
gung, bie Widerlegung, odwod, wywracenj ; die Ungälti
zrušenj. Perinfirmns, a, um, ehr fómad, slabaunký, welicemdly,

Obfirmo, avi, atum, 1. flat, fef, Randpaft maden, pewniti, upe
wniti, zapewniti; se, hartnädig feon, bei feinem Kopfe verter,
státi, zůstati na swem. Obťirmětus, a, um, beparzlid, pewxj,
setrwalý; hartfinnig, hartnädig, neustupny.

Fiscus, 2. m. 1) ein Korb, kosjk; Gelbtórbd)en, zum Cistax
fen, košjček; 2) Baiferliche Einkünfte, cjsařský düchod; a&
bie Citaat&caffe, pokladnice, komora zemská, |

Fisc!na, 3. f. ein Korb, košjk, auborek. Demin. Fiscella, 1.f,
ein Körbchen, košjček; aud) ber Maulforb bei Pferden, ndAubek.

Fistüca, 1. f. ein Schlägel, eine Ramme, palice, beran, pjeh.

Fistůla, 1. f. 1) eine Röhre, Waflerröhre, trauba; 2) cn
Pfeife, Flöte, pjšťala; befonders Hirtenpfeife, pščalka; 3)
eine Fiftel oder Röhrgefhwär, st?jL.

Fistulátus, a, um, rofrüónti&, traubowity, trübkowity, |
Fistulósus, a, um, voll Röhren, traudnatý, plný trub. |
Fistulätor, oris, m. ein Pfeifer, $tótenfpieler, pjšťěc, pjskat. |
Flaccus, a, um, welt, zwadly, uwadly ; ſchlaff, ochallf,

ochabely, oslably ; herabhängend, swislý, swäßeny, ochl- |
plj , ochlipeny , schlipeny , schliply , sklopený, y ©,
aures; aud) [djlaffe Ohren babenb, Klepouchy ; klepuuchdi,
klepoúska. ,

Flacceaco, flaccui, 8. weik werben, wadnaufi, zwadnaufi; matt ws
den, slabnauti, chabnauti; oratio flaccescit, die Rebe wird malt,
verliert das Feuer, řeč se tratj, chladne, mdlj.

Flagitium, 2. n. eine Schande, ſchändliche That, Schandthat,
hanba, hanebná wěc, hanelmost; flogitia facere et di-
cere, ſchändliche Dinge thun und reden, kanebné weci pí-
chati a mluwiti; befonders die Hurerei mít freigebornen Sram |
dimmern, neřád, nerest, (gen. i).

Flagiťfósns, a, um, fhändtig, hanebný, neKestny. Flagitiose, Adr.
auf eine fdánbihe Art, mit Schande, kanebně, Perflagitiösus, ^
fdánbtiá, pfehanebny, plničký neřesti.

Flägfto, avi, atum, 1. heftig fordern oder verlangen von Jemarden
etwas, úsilně, mermo chtjti, žádati něco na někom, sli-
quem ober ab aliquo aliquid; aud mabnen, upomjnatů |
3. B. milites stipendium flagitant, verlangen Colb, upo- |
mjnagj z platu, stogj, usilugj o lat, al

Flagitatio, 3. f. die gorbezung, úsiné Zdddnj ; Mahnung, upomjné-
nj. Flagit&tor, 3. m. ein gorberer, žadač ; Matner, upomjnač,

Efllagito, avi, atum, 1. abforbern, snačně upomjnati, mermo žá-
dati o něco ; extxoten, usilowati na někoho 0 něco, wyusilowe-
ti na někom něco, aliquem ober ab aliquo aligaid. Eflagitilio |
3, £ bie Forderung, inſtändiges Berlangen, snažnd žádost. |

Flagro Flecto 189

Flagro, avi, atum, 1. brennen, hořeti, plipolati, 3. 88. geuer;
amore, vor Liebe brennen, läskäu hořeti, pläpolati.
Flegrans, tis, brennend, horaucj ; aestus flagrantissimus, gtübenbe
‚Dige, horaucj plapel ; homo flagrans, ein Qigtopf, člowěk prchli-
or zhorka nakwaseny.
Conilagro, avi, atum, 1. vom feuer verzehrt werben, verbrennen, hoře-
ti, shořeti, uhoreti. :
Deflagro, avi, atum, 1. 1) durchs Feuer verzehrt werben, verbrennen,
hofeti, shořeti ; audj ju Gnbe brennen, dohorowati, dohofeti,
odhořeti; 2) nadlaffen, ulewpwatt, ulewiti, pfestdwati, ustuti,
minautt, mor. ukldpati, doklápatť. Deßagrätns, a, um, vers
brannt, shoFely ; abgebrannt, wyhořelý, spdieny, wypdleny.
Deflagrätio, 3. & bie Verbrennung, sholenj ; Abbrennung, wypdlenj $
urbi deflagratiomem minari, eine Stadt zu verbrennen bropen, mé-
stu hroziti wypdlenjm.
Flagrum, 2. n. eine Geifel, Peitfche, bič.

Flagellum, 2. n. eine Beifel, Peit ſche, bičik, bič ; aud) ein junger Zweig, *
ratolest, letorost; eine Ranfe, kywák, réwa, winnd ratolest.

Flagello, avi, atum, 1. geifeln, peitfhen, bidowatt, zbitowati něko-
Ao, aliquem ; messem, brefchen, tI jbrti, mldtiti, wymldtiti ürodu,

Flämen, inis, m. ein heidniſcher SDriefet einer einzeinen Gottbeit,
+ 3. flamen Dialis, Martialis, Quirinalis, der Prieſter
des Zupiters, Mars, des Quirinus oder Romulus, kněz. Fla-
men, inis, n. fiehe in Flo.

Flamma, 1. f. die $lamme, baš helle Feuer, plamen, oheň.

Flamıni , um, feuerig, flammenb, plamenný, ohnůvý, y. 38. stella,
Flammčum, 2. n. ber Brautfhleier, newesij rauska. .

Flammo, avi, atum, 1. Trans. entflammen, entzünden, roznécoatt,
roznjtiti, rozpáliti, rozplameniti ; intrans. brennen, platt, pla-
menati se, hořeli.

Inflammo, avi, atum, 1. anjlinben, anbrennen, napalowat?, napáli-
ti, rozswjtiti, y. B. taedas; entflammen, roznécowati, roznjtiti,
zanjtiti, podnjtiti, rozpalowati, rozpdliti, 3.8. odium reiyen,
podpalowati, podpáhti, ponaukati, popauzeti, popudıti, in
aliquem, gegen Semanben, profi nékomu; oud in Fiammen fegen,
amünten, j. B. urbem, zupalowati, zapdhti město. Inflamma-
tus, o, mn, entjünbet, entflammt, entbrannt, rozpdleny , roznjcený,
zapdlený. Inflammata, orum, entzündete Theile, zapdlenina.

Flavus, a, um, gelb, žlutý ; gelblidy, Zlutawy ; gologelb, zla-
ty; crines flavi, blonbeó ‚Haar, rus! wlasy.

Flavéo, 2. und Flavesco, 3. gelb werben, žlutnauti, zežlutnauti;
getbfürbig werden, zlatiti se, y. B. campus flavescit arista.
Flecto, xi, xum, 5. beugen, ohýbati, ohnauti, skloniti;
trůmmen, kriwiti, skFiwiti; daher flectere. iter, feinen
Warſch wohin lenfen, wohin geben, cestu swau obraceti,
obrátiti; flectere (scil. se) promontorium, herum lenfen
um das SBorgebitge, předhořj obgeti; 2) erweihen, obmek-

100 Flöo Fligo
čowati, obměkčiti, nakloniti, nachyliti, pohnauti, p 9.

animum. . : i
Flexio, 3. f. die fBlegung, ohnutj; vocis, ber Gtimme, beim Gtagn,
ohybánj; der Umweg, frummer Weg, oklıka, zacháxka, zagjid-
ka, kriwd, nepřjmá cesta.
Flexus, 4. m. bie Krümmung, ohyb; ber Unflbeg, krummet uy
oi zacházka, zagjidka.
Tie > a, um, voller Krümmung, oklřkowatý , -plný oklik,
kriwolaky, nepřjmý, kFiwy, i B. iter.
Ylexibilis unb Flexilis, e, biegjam, Aybky, ohybký, ohybný, he
ký, ohebky, ohebný. .
Circumfiecto, xi, xum, 3, herumlenten, herumbiegen, obracetz, obré-
^ tati, zatáčeti, zatočiti, y. B. cursus, m .
Deflecto, xi, xum, 3. wegbeugen, uhýbati, uhnauti, 3. B. de vi,
. a veritate, scil. se, abweihen von bem Wege, von ber füabriek,
- z cesty dáwati se, dáti se, u3inauti se ; od prawdy uchyle-
wati se, uchýliti se, wzddliti se ; aud) herabbengen, shy'bati, x-
hnauti, ohnautt, y. B. ramum. :

Infiecto, xi, xuin, 3. beugen, trümmen, okýbati, ohnauti, y. 8. bo
culum; precibus inflecti, burdj Bitten gerührt werden,
nakloněnu, obměkčenu býti, nad prosbau pohnauti se, Wie
xio, 3. f. bie Biegung, ohnutj.

Reflecto, xi, xum, 3. jurüdbeugen, zahybati, zohnauti, na zed

' ohnauti ; cursum, feinen Sauf zurüdnehmen, ber obraceti, obrd-
titi; wraceti se, zwráliti se; oculos, zurüdfehen, ohljdati s
ohljžeti se, ohlednauti se; rühren, maklonowatt, maklonity
pohnauti, à. B. mentem.

Fléo, Evi, čtum, 2, meinen, beweinen, plakati, oplakdwati,
oplakati něčeho, i. ®. suos casus, fein Unglůď bemeinen,

sw£ho neštěstj. .

Fiétus, 4. m. dad Weinen, plad, slzy.

Fleb!lis, e, táglidy, beweinenswerty; Kpláči, žalostný ; dud wein,
tá, thränenvol, plačtůvý, Zalostiwy.- Flebilfter, Adv. tg
lid, žalostně; weinertià, plattiwe, s pláčem.

Deflöo, évi, tum, 2, betinen, plakati, oplakati někoho, aliquem.

Fligo, xi, ctum, 8. ſchlagen, anfhlagen, uhoditi, uder iti, E.
se in terram; ift felten.

Flictus, 4. m. bad Gálagen, Anfälagen, udeřenj, wraženj,

Adfligo oder Affligo, xi, ctam, 3. 1) anſchiagen an etwas, 3.88 ab
quem ad terram, někým o zemi bjti, dáti, udekiti; wrei, v
wrci na zemi někoho; 2) zu Boden fálagen, 3. B. arborem, po-
rážeti, poraziti strom; aud nieberreifen, 3. iB monumentum,
strhowati, strhati, strhnaufi; 3) animum, niederfhtagen, muthe
Vos maóen, srdce rmautiti, zarmautiti; skličowatu, skljedit
se adfligere, fid abängftigen, sauziti se, trdpiti se, Afficims s,

^ um, unglüdfió, notpleidend, ne3las!my, skljčený ; unglüdlid mie
en, zu Grunde tichten, Aubiti, zhubiti, neslastna činiti, weinti,
Afllictor, 3. m. ber 9tieberceifer, Zerflöcer, rušitel, zrušitel, zku-
bitel, y. 9B. dignitatis. Alllicto, avi, atum, 1. anfáfagen an etaol,

ı bjti o něco, 3. ©. naves, o lodjz ängfiigen, trapıti, saubti;

Flo "Flo © m

affllictari, fi, ängfiigen, saut se, Aflictátio, 3. £ Me Aengſti⸗
gung, Xngf, sauženj. 2

Contigo, xi, ctum, 3. fireiten, feten, potkati se polem, potjkas ,
ti se, bjti se, bogowati, z, B. cum hoste; aud) por Berichte, po-
týkati se. 'Conflictio, 3. f. und Conflictus, 4. m. das Zufammens
fátagen zweier Dinge, wratenj do sebe, udeřenj na sebe, ;. B.
Japidum ; das &ráten, der Kampf, Etreit, potykdnj, půtka, bog,
Ditwa. Conflicto, avi, atum und Conflictor, atus sum, 1. fämpfen,
#& fdlagen, potz’kati se, zdpasiti, p B. cum fortuna adversa;
morbo erh, von der Krankheit geplagt werden, nemocj sklj-
čenu býti. ^

Infigo, xi, ctum, 3. an etwas fálagen, wrážeti, wraziti, udeřití
do něčeho; ad auseres inflicta columba, flug mit dem Flügel
an bie Bretter, wraziwäi kFjdlem do prken; durd Schlagen zus
fügen, au& bloß zufügen, 3. B. plagam, zasaditr,wytjti, wytnau-
ti. dáti rdnu někomu; vulnus, vermunben, eine Wunde beibringen,
rdnu udělati někomu, raniti, poraniti někoho; colaphum infli-
gere alicui, Yemanden eine Maulicelle geben, po hube dáti něko-
ma ; aud, auferlegen, ukladatı, uloziti nekomu něco, 4. B. usu-

„ ras alicui. .

Profligo, avi, atum, 1. zu Boden fälagen, 3. B. hostes, pord£eti,
poraziti nepřátely ; yu Grunde tidten, hubiti, zhubiti, zkazitt,
4 8. rempublicam: Profligátus, a, um, 1) su Boden gefhlagen,
poražený; zu Grunde gerichtet, zkažený ; homo profligatus et
perditus, ein verdorbener, heillofer Menfd, zkažený a ztracený člo«
wek; 2) ziemlid abgethan, faft geenbigt, téměř ukončený, sko-
ro skončený, z. $8. bellum, .

Flo, avi, atum, 1. mehm, wáti, wjti (wěgi), dauti ; blafen,
dy mati, dmýchati, faukati, fučeti ; ventus veliemen-
ter flat, ber Wind brauft, wjtr silno fuéj.

Flätus, 4. m. das Blafen des Windes, das Wehen, wdnj, wénj, dufj,
faukánj, fubenj ; bie Blähung, wetry; bei Digtern ftept dafür
Flämen, Ynis, n. .

Fläbellum, 2. n. ein Fächer, Wedel, tuddlo, ohankas

Adflo oder Afllo, avi, atum, 1. anmeben, anhauden, anblafen, wdti,
zawjwati, dýmati, faukati na někoho, alicui, Aflátus, 4. m,
das Anwehen, Anhauden, Xnbtofen, dmychdnj, faukánj; divinus
effintus, göttliche Gingrbung, Begeifterung, wdechnutj, nadchnutj,
nadšenj božské, -

Gonflo, avi, atum, 1. zufammentefen oder blafen, mwjwati, swjti,

' swdti, sfukowati, dohromady faukati, sfaukati ; ignem, aufs
btafen, burd) Blafen erregen, rozfukowatı, rozfaukati, rozdýma«
ti, rozdmýchati oheň; aud gufammenbringen, shdněti, sehnati,
3. ©. exercitum, pecuniam; machen, erregen, s, ©. bellam, wálku
stropiti, zpüsobiti, swesti; aes alienum, Gáulben moden, diu-
hů ‚nadelati; amicitiam, Freundſchaft (dliefen, přdřelstwj udind-
fi; aud vereinigen, spogowati, spogiti. . .

Di£lo, avi, atum, 1. von einander blafen, zerblafen, rozwj watt, rozwjti,
rozwäti, rozfukowati, rozfoukati, rozfauknauti, $. 9B. folia. -

Efllo, avi, atum, 1. aushauden, 3. $8. animam, vitam, ben Gelft aufs
geben, ducha wypausteti, wypustiti, duší pauštěti, pustili;
ftecben, umřijti, skonati,

192 B Floccus - Flos

1nflo, avi, atum, 1. aufblafen, nadýmatť, nadmauti, nadauti, *
Jukowati, nafauknautt, y. $8, buccas ; aud) blafen in oder auf et
was,

B. tibiam, auf bie &Löte blafen, pjskatı na fletnu; ul m,
rüfer machen, powyšowati, powýšiti, y. 8. spem: Il,
, uin, anfgeblofen, nad mut, naduty, nafauknuty; amais,|
angefámollen, wzdutd, rozwodnénd řeka; «ud ftonj, nadwif,|
^ hrdý. Inflätus, 4. m. das Gingauden, 3. 8. divinus, götttide Qi
gebung, wdechnutj, wnuknutj božské; das Blafen auf ber Fiat |
pjskánj. Inflätio, 3. £. die Blähung, nadyYmdnj, wětry.

Perfio, u Stun, 1. durchwehen, prowjwali, prowdti, profukowe-
té, profaukati,

Profld, avi, atum, 1. hervorbauchen ober blafen, ze sebe wdti, Andli, |
j. 8. fiammam; iram, gornig fepn, fučetí hnPwem. |

Reflo, avi atum, 1. entgegenwehen ober blafen, naprotz zudti, zpět

raukati. :

Süfflo, avi, atum, 1. aufblafen, nadymati, nadmauti, nadauti, na- |
fukowati, nafauknauti, y. ©. buccas; aud) hineinbtafen, dmj- |
chati, dy mat, faukati do něčeho, y. ®. ignes ; bafer auftuía, |

"rozdmychowati, rozdmýchati, rozfaukati oheň, |
Floccus, 2, m. eine $lode, run, klk, klocek, culjk, culjček, |
4, B. Wolle; flocci, klůky ; bie Fafer, chlup, chlaupek, |
wläkno, j. B. am Kleide; non flocci facere oder peudere,
nicht einer Fafer werth achten, nicht ein paar darnach fragm, |

]
ani za chlup, za wlas sobě newážiti, za nic nekldsti. |
Flos, oris, m. die Blüthe, kwet; die Blume, kwjtek, mor.
kwjtko ; der blühende Suftanb, kwót, neylepšj staw ; wir
das Beſte in jeder Art, ber Kern, gddro, 4, B. civium, ber em
der Bürgerfchaft ; der Schmud, die Zierde, ozdoba ; flos aeta-
tis, bie beften Jahre eines Menfchen, kwětauci, neylepšj wi.
Flores, die Blumen, kwjtj, kwétiny. |
Flosc’lus, 2. m. ein fBtütóden, fBlümden, kwjfek, kwjteček, wer:
kwjtečko.
Fiörldus, a, um, blügenb, kiěřauci, 3. B. aetas; blüthenreid, Hır
menreiá, kwetny, kwětnatý, plný kwjtj.
Flórčo, ui, opne Suprn. 2. blühen, kwjstí ; daher in blühenden, süb |
lien Umftänden fen, fid zeigen, fid) hervorthun, im Anfeben fen, k
88. aetate, divitiis, honore. jung, reid, geehet feyn, kuwjstt, we ml
dosti, we 3téstj, we wdznosti býti; doctrinae fama flerert,
bec Gelehefamteit wegen berühmt feyn, im Rufe ftepen, pro učenod
we slawne powesti, rozhlášenu býti, -
Floresco, rui, 3. anfangen gu blühen, počjnati kwjsti, zakwjlati,
rozkwjtati, prokwjtati; heranwadfen, zunehmen, dospjwatl,
wzmdhati se; Anfehen erlangen, wdznosti dochdzeti. .
Defloreo und Defloresco, rui, 2. verblügen, odkwjtatı, odkwsli;
vergehen, pochdzeti. schdzeti, pogjti.
Eflloresco, rui, 3, hervorblügen, auf eine rühmtiche oder angenehme Art
fid) zeigen ober entfiehen, wzkwjtati, wykwjtati, ipe (naudi,
wzkwetnauti,

Flüo . Flüo 198

Flito, xi, xum, 8. fließen, plynauti, téci, vom Waffer; res flu-
unt ad voluntatem, geben nad) 28unfd) von Starten, da-
F se po wüli, wede se dle žádosti; arma fluunt de
manibus, entſchlüpfen ben Händen, fallen aus ben Händen,
zbraň prchá, pršj padd z rukdu ; auch verfliegen, . vers
gehen, plynauti, uplynauti, utjkati, mjgeti, běžeti, po-
minauti; zerfließen, rozplywati se; fid) au&breiten, roz3i-
řowati se, rozšjřiti se; entftehen, hervorgehen, herfommen,
wyplýwati, pochdzeti; berabfallen, padati, à. B, poma ;
fluunt capilli, ba& Haar geht aus, wlasy lezau, priji
herabhängen, dolů wiseti, wisnauti, B

Fluxus, a, um, vergángliů, pomjgegjcj, wrtky, nestálý ;ungewiß,
negisty; fhwath, slabý; weit, nicht Enapp, wolny, popuštěný,
široký, řásný, mor. řjsný ; nadläfig, unahtfam, nedbaly, ne-
w3jmawy.

Fluídus, a, um, fliifig, fließend, Brn, tekutý; aud) abgefallen,
4 B. frondes, padawy, opadalý, spadlý; (dlaff, ochably,
slabý, y. ©. caro. .

Fluíto, avi, atum, 1. hin und fer ſchwimmen, aud ſchiffen, plowati,
Plynauti, plauti ; welenförmig fid bewegen, wldti se; wanten, uns
reif, zweifelhaft fepn, w pochybností býti, wrtkati se.
men, Ynis, n, unb Fluvius, 2. m, das fliefende Wafler, praud,
tok; ein Fluß, Strom, řeka, Fluvi j, e, unb Fluviatílis, e, im
af tefinbtió, řičný ; cancer fluviatilis, ein gtufftebé, Fjöny rak,

Fluctus, 4. m. die Belle, 10/na, mor. Zona; fluctus civiles, bürgets
Hide Unrůben, baufe měšlanské. Fluctuo, avi, atum, 1. Bellen
werfen, wintti se, wIny wyhazowati, mor. loniti se, lony hd-
zeti; ungewiß fepn, bin und ber manten, rozpakowati se, rozmy-
šleti se, na rozpacjch býti, 3. 98 snlmüs. Fluctuor, atus sum,
1. bin unb her getrieben werben, wzrmjtatı se; bin und fer manten,“
4 €. animo, ungewiß feyn, maf man tbun fol, wrtkati se na my-
sli, na rozpacjch, na rozmýšlkách býti, Fluctuštio, 3. f. daß .
Banfen, j. B.. animi, bie ünentſchloſſeüheit, wrtkdnj na mysli,
rozpaky.

Adfluo und Affiuo, xi, xum, 3. 1) $ingufliefen, připýwati, pří-
plynauti, pritekati, přítécí; nibil rumoris afiluxit, e$ ließ fid
fein Serüht hören, nic nenj, nebylo sly3eti; 2) bůufig, überflüſſig
fev, 3. ®. opes affluunt, hognost, nazbyt gest něčeho; 3) tis
Ben uiberfluß haben an etwas, Řognost mjťi něčeho, oply wati ně-
čim, |. s. Affluenter, Adv. reidlid, mit Uiberfluf, hog-
ně, nazbyt. Afiuentia, 1. f. bie Keichlichkeit, ber Uiberfluf, hos-
most. Adfluxus, 4. m. 3. B. meris, bie $luty, pfjtok; fiee Be-
fluxus in Refluo. ,

Circumfluo, xi, xum, 3. 1) herumfließen, obtekatı, téci toükol ; um»
eben, obklitowati, obkljčiti; 2) häufig oder überflüfig ba ſeyn,
ognost, sjla, množstwj, nazbyt gest něčeho; 8) einen uiber⸗

fes MX hognost mjti něčeho, oplywati něčím, y, 88, omni-
"s Jus.

N

Md |

194 Fócus Fócus

Confluo, xi, xum, 3. zufammenfließen oder ftrómen, afékat? se, atéci
se; baher häufig zufammenfommen oder wopin kommen, schdzefi se,
sgjti se, sbjhati se, sbehnauti se, shlautiti se, 3. B. causae ad
nos; daher Confluentes, scil. fluvii, der Zufammenfluß zweier Bub»
fe, stok. 4

Defino, xi, xum, 3. ferabfliefen, stjkati, dolůw téci, stéci, y. 8.
sudor a fronte; capillus defluit, das Haar fállt aus, iolasy chá-
zegj, lezau, pršj; aud verfliefen, vergehen, plynauti, odplywa-

ti, odplynauti, utjkati, utéci, mjseti, pomjgeti, pominauti, .

$8. tempus; aud) aufhören, přestáwati, přestatě,

, xi, xum, 3. zerfließen, gerrinnen, von einander fließen, rozté-
kati se, rozteci se, na různo téci, rozplwati se, rozplynas-

ti se; aud) verfhmwinden, roztracowati se, roztratiti se, y. 8.

acervus; luxuria, von Sýmelgerei zerfließen, b. i. fdmelgerifd fern,

» rozkošech oplýwati; otio, im Müfiggange fhwelgen, zahdie
owwěti,

Rfiluo, xi, xum, 3, ferausfliefen, wyplywati, wyplynauti, wyté-
katı, wyteci; entfallen, 3. B. ex auimo, wypadaft, wypadra-
ti, wypršetí, wytratiti se, wycházeti, wygjti z paměti z
mysli; aud) vergeben, verſchwinden, plynauti, uplynauti, utěci,
mjgeti, pomjgeti, mizeti, zmizeti, minauti, pominauti, y B.
anni, aestas, ,

Influo, xi, xum, 3. in etwas bineinfließen, hineinftrömen, weckatt, té-
ci, wpadati, wtéci do něčeho, 3, B. Rhenus (in) oceanum, au
vermerft hineintommen, fid, einfdteiden, wluzorat? se, wiaudii
se, j. 3B. in animum ; aud jabireid) btneintommen, ſtrömen, eiadtin—
gen, waliti se, hrnauti se, přůvaliti se, nahrnautt se, y, ©. ce
piae in Italiam.

Interfluo, xi, xum, 3. dazwiſchen fließen, prostředkem. téci; auf w
zwiſchen verfließen, zatjm minauti.

Perfluo, xi, xum, 3. durdfließen, protékati, naskrz téci; charta per-
fluit, das Papier fátágt oder fließt burá, papjr prordij, promká,
proskakuge, mor. proplýwá; aud) vom Gefäße, das Wien bu,
unb bie Feuchtigkeit nicht bei fid) behalten kann, auslaufen, rinnen, téci..

Praeterfluo, xi, xum, 3. vorbeifließen, féci mimo; vergehen, vorüber
gehen, mjgeti, minauti, pominauti. .

Profluo, xi, xum, 3. hervorfließen, téci wen, wyljwati se, wytéke-
fi; wobin fließen, aud) fließen, téci; aqua profluens, fliepenbes Bb
fer, fekaucj, pramennd woda. 8n J

Refluo, xi, xuuin, 3. zurüdfließen, zpářkem téci, odtjkati. + Rei.
pid 4. m. 3. B. maris, die Ebbe, odtok, odstup, odstuj
moře. : :

Superfluo, xi, xum, 3. überfließen, přetjkati, přetécí; überfüfig
feon, pFebywati; im Uiberflufe da fepn, zbýwati, býní
něčeho.

Fócus, 2, m. die Zeuerftätte, der Herd, ohnisko, ohniště, krb

bie Koblenpfanne, pänwice na uhlj.

Focůlus, 2. m. eine Heine Zeuerflätte, ořnišřko; eine Koptenpfanst,
Bettpfanne, wyhřjwadlo, ohřjiwadlo.

Focillo unb Focillor, 1. erquiden, občerstwowati, oböerstwiti; et;
neuern, obnowowati, obnowiti, y, 3B. amicitiam.

: Fódlo . ] Foedus + 195

Fódio, fodi, fossum, 3. graben, kopati, zkopati, wykopati,
4 8. hortum, aurum, puteum; metolla fodienda, der
Bergbau, kopánj, dobýwánj rud ; aequora remis, moře
rozrážeti wesly ; aud) ftehen, bodati, bodnauti, 3. B.
equum calcaribus, fpornen; fteden, beunruhigen, pokoge
nedati; aud) durchbohren, bodati, probodnauti, probüsti,

FodYce, svi, atm, 1. fteden, bodati; latus, in die Geite flogen,
Stauchati, Stauchnauti do boku; quälen, úngftigen, trápiti, sau-
Iit, y. B. animum.

Fodina, 1. f. ein Bergwerk, důl; argenti fodina, ein Gitberbergs
wert, střjbrné hory. n

Fessa, 1. f. ein Braben, přjkop, přjkopa ; fossam ducere, einen Gras
Sen jie&en, přjkopu wésti, p*jkop udelati. -

F is, e, a6 ausgegraben wird, ze 3B. sal, Steinfaly, kopand sůl,
kruch, krušec ; Plur. Fossilia, ium, Mineralien, Kopaniny,

Circmniodio, fodi, fossum, 3. herumgraben, umgraben, obkopáwati,
obkopati, okopati, obrýwati, obryti, s. B. arborem.

Confodio, fodi, fossum, 3, graben, kopatı, zkopati, zrýti; erftes
den, durábopren, probüsti, probodnauti, propichnauti, pro-
hnati, někoho, aliquem. M

Defodio, fodi, fossum, 3. 1) vergraben, eingraben, zakopdwati, za-
kopati, zahrabáwati, zahrabati ; 2) austtagen, wy3krabati, wy-
hrabati, wyhrábnauti, 4. ®.‘oculos ; terra defossa, aufgegrabene
Erde, wykopand, wyhraband zeměj 3) zerkratzen, zerfieiſchen,
škrabati, poškrubatt, i. B. manus, .

Xodio, fodi, fossum, 3. herausgraben, wykopdwati, wykopati,
wyrywati, Anu wyhrabati; oculos, bie Xugen austragen, auss
Reden, oči wyškrábnauti, wyryti.

Enfodio, fodi, fossum, 3. eingraben, verfharren, zakopdwati, zako-
pati, zaryti, zahrabati; terrae oder in terram,

Perfodio, fodi, fossum, 3. burdgraben, prokopdwati, prokopati,

. montem ; durchſtechen, dutchbehren, prordzeti, proraziti, pro-
Bodsauti, protknauti, 3. iB. pectus.

Balťodio, fodi, fossum, 3, unterhöhlen, untergraben ; podkopdwati,
podkopati, 4. 8. montem ; unten leden, zdola bodati, bodnau-
ti, p B. equos. :

Transfodio, fodi, fossum, 3. durchſtechen, durchbohren, probodnauti,
protknauti, ,

Foecundus oder Fčcundus, a, um, fruchtbar, aurodny, plod-
mý, plodistwý; häufig, reidlid, hogný, bohatý, s. B.
Íons, eine waflerreihe Quelle, hogný pramen. H

| Foecund!tas, 3. f. die Fruchtbarkeit, úrodnost, plodnost, plodi-

stwost ; reicher Borratb, /'ognost,

Infoecaudus, a, um, unfruhtbar, neaurodný, neplodny.

Foedus, éris, n. ein Bündniß, smlauwa, spolek; foedus fa-
cere, icere, percutere, ferire, ein Bündniß machen, smlau-
wu, spolek činiti, uzawřjti; violare, rumpere, frangere,
das Bündniß brechen, rušiti, zrušiti, nedržeti smlauwu.

N2

‚196 Foedus ' Foetéo

Foederätus, o, um, verbindet, allilrt, smlauwau sposený, spolče-
ný ; Subst. ein Bundeögenofle, společnjk, spogenec.

Foedus, a, um, háflid, oSkliwy,;.®. homo, sapor; ſchaͤndlich,
mrzký, hanebny, ohawný ; ſchrecklich, gráulid), hrozný;
verberblih, zhaubny." . .

Foede, Adv. bäflih, ošklitoě, mrzko, mrzce, ohaivně ; (did,
hanebně ; auf ichrecliche Art, hrozně.

Foeditas, 3. f. die QüBlidteit, Abſchenlichkeit, ošklůvost, mrzkost,
ohawnost ; die Shändligkeit, hanebnost. .

"Foedo, avi, atum, 1. häßlih maden, verunftatten, ohawiti, zohawi-
ti; befubeln, befleden, fdünben, po3kwrnowati, po3kwrmniti, pre
niti, zprzniti, pokdleti, y. B. aras sanguine; vermüften, plen-
ti, zpleniti, popleniti, y. B. agros. .

Foemina obe Femina, 1. f. eine rau, žena; jee 8Beibbpts
fon, Stauenjimmer, ženská osoba, ženská ; bei Thlerm, bal
Weibchen, samice. -

Foemella, 1. f. ein Weibchen, Zenka, ženuška ; ein Mädchen, djicka,
děwče ; bei Thieren, ein Beiden, samička,

Effoemino, avi, atum, 1. zum Beide, b. 6. meibifh machen, zženky-
Dim činiti, ztenily m učinitiy effoeminari, weibifh werden, zžet

yleti. Effoemin&tus, weibifá, zženilý, ztenkyly, zienkyldj.

Eiffoeminate, „Adv. auf weibifde ‚Art, weibilh, meidtid, zženile,

Foeminéus, a, um, meiblid, ženský, à. B. vox, plangor.

Foemininus, a, um, weiblid, ženského pohlawj, 4.88. nomen.

Foenum, 2. n. dad feu, seno.

Foenile, 3. n. der Heuboden, Heuftall, sennjk, senišťě, sl senine.
Foeniuega, 1. und Foenisector, 3. m. ein Heumäher, sekáč sena.

Foenus, oder Fénus, čris, n. bie Binfen, von ausgeliehenem Gi,
aurok ; ber Bucher, lichwa; pecuniam dare foenori, Geld
auf Binfen ausleihen, penjze pod aurok dáti, na lichwu
pügeiti. : |

"© Foenero, avi, atum, 1. gegen Binfen ausleihen, na durok y pügtowe-
ti, půgčiti; vortüeitbaft erfegen, wieder einbringen, dobře nahrazo-
watt, nahratliti. Foeneror, atus sum, 1. 4. B. pecuniam, G)
auf Zinfen oder Wucher ausleihen, s penezz lichwiti, ‚penjze
aurok dawati, na lichwn dáti, pástiti, Foenerátio, 3. f.
Austeihen, Wuchern, päglowdnj peněz, fichwenj, lichwa. Fott-
rator, 3. m. bec Geid gegen Zinfen ausleiht, ein Gapitalift, půsčo“
wué peněz; ein Wuhrrer, fichwar, lichewnjk ; acerrimi foene-
,Tatores, hartherzige Buderer, nelidstj lichwáři.

Foetéo, ui, obne Supin. (tinten, einen üblen Gerud) geben, smr-
děti, nemile pächnauti, zapdchati; anima tibi foetel,
es riecht dir übel aus dem Halfe, bu haft einen (tinfenben Athem,
smrdj, páchne tobě z úst.

Foetor, 3. in. ber üble Gerud, Geftanf, smrad, puch. .
Foetídus, a, um, ftintend, übelriehend, smrduty, smradiaiw) ; nb
ma foctida, frinfenbec Xtpem, smrdutý dech.

Foetus Foris | 197

. \
D

Foetus oder Fétus, 4. m. 1) eine Frucht, bes Reibes, plod, plémě,
plemeno, sl. zárod ; aud et Baumes, 4. B. foetus arborei,
Baumfrüchte, stromowé owoce ; foetum procreare, Junge
pur Welt bringen, plod wydati, mladé mjti, omladiti se;
fiche ferner, Foetus, a, um.

Foetus ober Fätus, a, um, 1) fruátbar, plodný, aurodny ; 2) was
geboren ober gehedt hat, 3. B. ovis, obahněnd; equa, ohrebend;
vacca, otelend ; sus, oprasend ; canis, oštěněná ; felis, okotě-
nd ; fo aud) foetam procreare heißt bei genannten Thieren, obahni-
ti se, ohřebiti se, oteliti se, oprasiti se, oštěniti se, okotiti.
Se; 3) fhwanger, s aufeikem, těhotný, obleikany; von Sbieren,
trädtig, bFezj; ovis, canis, felis, skotny ; vacca, stelnd; equa,
shřebná ; sus, sprasnd.

. Bffoetus, a, um, entträftet, zmožený, wymožený, wysjleny.

Filium, 2. n. ein Blatt, list, lupen.

Foliösns, a, um, blütterreió, Zistný, listnatý, lupennaty.

Follis, 8. m. 1) ein Blafebalg, zněch, měchy, nadymacj
měchy; 2) ein leberner Geldbeutel, Geldfad,mjek na
penjze.

Feiliculus, 2. m. 1) ein Heiner Schlauch, Sädtein, kožený mjiek;
2) die Hülfe, Justina; 3) bie Puppe, bad Gehäuſe ber Infecten,

pup. »

Fons, tis, m. bie Quelle, pramen, zdrog, studnice; tates ber

Urfprung, bie Urfache einer Sade, pramen, půwod, pocdtek.
Fontänus, a, um, 3, B. aqua, das Quellwaffer, pramennd, studní-
Ind woda,

Forceps, Ipis, f. bie Zange, kleště; aud bie Kreböfcheeren,
klepeta.

Fórem, ich würde feyn, bylbych; Infin, fore flatt futurum
esse, feyn würden ;' ita sperabam fore, baš hoffte id, toč
gsem sobě myslil, tohot gsem se ponadál; fo i auch Ab-
fore, Affore, Defore, ftatt abfuturum, affuturum, děfu-
turum esse. Afforet flatt affuturus esset.

Forfex, icis, f. die Schere, nüzky. Ů

Fčti, orum, m. die Gänge am Schiffe, chodby w lodi bie
Piatze oder Sige tm Circus für die Bufhauer, mjsta, pawlače,
sediska ; aud Fächer ober Gellen der Bienen, skljpky, buňky.

Forůlas, 2. m. ein fa, přihrada, přihrádka. Plur. forali, Küchen,
um Bůder hinein zu tun, ein Bügerfhrant, police na knjky.

Vóris, 5. f. 1) die hůrce, dwere; gewöhnlich fteht ber «Plur.
Fores, weil die Thliren der Alten aus zwei Flügeln beftanden ; 2) eine
Deffuung, otwor ; Eingang, wchod, wehdzka.

Wéris, Adv. draußen, wne, wenku ; foris coenare, außer bem Haufe,
auswerts fpelfen, ginde pozwdnu býti, doma neobedowati; foris

Forma Forma. |

Vi sapere, andern f[ugen Katy erteilen (aber flá nib), ginym umě-|

4]? raditi; a foris, von draußen, von andern Leuten, 4. 3B. petere,

© ©/ bezichen, odginud bráti, wzjti.. |
Štrof poras, dv, pinaub, za dwere, wen; exi foras, geh finaus, gdi wen,

«' Forma, 1. f. 1) bie Geftalt, bas äußere Anfehen, bie um
podoba, zpüsoba, pohled, 4. B. trianguli; in. pilae Šot-
mam,. wie ein Ball, na pohled mice; 2) das Bild, de
Abrif, podoba, obraz, wyobrazenj, wypodobnénj; die,
Beſchreibung, wýpis, wypsdnj; 3) bie Art unb Weiſe,
způsob; bie Glaje, třida; bie Gattung, druh, 4 ©. in
formas dividere, in Glaffen eintheilen, na třjdy, na dru-
hy děliti, rozděliti.

Formůla, 1. f. die Geftatt, Art, způsoba, způsob; eine formel obr
Formular, 20zor, wzorec, à. iB. testamenti; eine Regel, prami-
dio ; eine SBecorbnung, wornach etwas eingerichtet werden muß unb 61-
bere fid zu richten haben, řdď, předepsaný porddek, pfedpi,
3. B. censendi. >

Formösus, a, um, wohlgeftaltet, (din, slíčný, spanilf. Form
tas, atis, £, bie Schönpeit, sliönost, spanilost.

Formo, avi, atum, 1, 1) bilden, geftalten, eine Geſtalt geben, podobu |
ddwati, dáti něčemu, aliquid ; ceram, bem Wachs eine Geftal! ger
ben, etıpaß daraus maden, z wosku fworiti, delati, udělati, u
tworiti něco; reguun, einridten, regutiten, pořádaťi, uspořáde-

« ti; 2) abbilden, entwerfen, wyobrazowati, wyobraziti, nastjni-
fi; 3) unterweifen, abxidten, utr, cuičiti, naučiti, wycwiiti.

Conformo, avi, atum, 1. bilden, fwoFitz, ufiwořiti in gehörige Bim
bringen, uspořádati, uprawiti, y, B. mores, oratione ; se ad vo-
lantatem "alicujus, fij nad Semanbé SBun(de einridten, die net
wäle zprawowati se, zprawtti se ; umformen, beffer ma
ginačowati, pfeginaditi, oprawiti něco na něčem, aliquid ia
re. Conformätio, 3. f. bie Bildung, gehörige Einrichtung eine Bus
de, utwoFenj, usporddanj, uprawenj ; bie gehörige Anordnung 4
spořáddnj, 3. $8. verborum,

Deformis, e, ungeftaltet, häßlid, garftig, nesliöny, nehezky, Jeredj,
škaredý. Deformitas, atis; f. üble Geftalt, Haßlichkeit, zesličnost,
Sereda, .

Deforino, avi, atum, 1. übel bilben, ungeftaltet maden, ent ſtellen, Ayz-
diti, uhyzditi, zohyzditi, Serediti, userediti, y. B. macies dt-

. format vultum; au zumeilen biben, abbilden, entwerfen, 1ypad?-
bowati, wypodobiti, wyobraziti,;. B. aliquem, Deformälit,
^3. f. die Verunftattung, zohyzdenj. |

Informo, avi, atum, 1. ben erften Entwurf machen, bie Geftalt exor
fen von einer Sage, napodobowati, upodobiti ; (dilbern, wyobra-
ziti, wypsati; informare aliquem literis, einem burd) bie Gelches
famteit bilden, umenjm wzdeldwati, umenj uiti, s
někoho. Informätio, 3. f. ber Entwurf einer Sage, Rif, Ahrih
upodobenj, wypodobenj, obraz, wyobrazenj ; tie Borftelung vt
einer Cade in ber Seele, pfedstawenj, 3.8. Dei, von Gott, o Bohu.

Informis, e, ungeflaltet, ohne Gefalt, nesličný, K ničemu pode |

Formica . Fors : 199 ,
ba; plump, häßlich, nezpůsobný, škaredý; entflelt, k sobě ne-

lobný, 4. B. cadaver. \

"Transformare aliquid, etwas ber Geftalt nad verwandeln, ginau po-
dobu dáwati, dáti něčemu; se in vultus seniles, wzjti.na se
podobu stařice.

Fonmtca, 1. f. die Ameife, mrawenec.

Formido, fnis, f. die Scheu, nesmelost; Zucht, strach;
formidinem alicui injicere, incutere, Zucht einjagen,
strachu naháněti, nahnati někomu ; bie $urchtfamteit,
bogdcnost, bázliwost ; aud ein Schredbild, Scheuche, stra-
šidlo, strašdk ; befonders was aufgeftedt oder aufgehängt wird, um
bes Wild oder die Vögel zu ſcheuchen, strasdk. :

FormidiJósus, a, um, fur$tbar, fürdtertid, strašný, strašlivý, y. B.
facinus; aud furátfam, bdzliwy, bogdeny, plný strachu, leka-
tof, strašlitvý. Formidolose, Adv. auf eine fürdterlide Art,
sum Gýreden, strašno, strušliwo, až hrůza; -furátfam, bázlěivě.

Fermido, avi, atuin, 1. ſich fůrdten vor etwas, bdti se něčeřro, aliquid,

Reformido, avi, atum, 1. fid) vor etwas fürdten, fdeuen, obawatı se;
fHaudern vor etwas, hroziti se, lekati se něčeho, j. 88. bellum,

dolorem. .
Fornax, cis, f. ber Ofen, pec; bie Schmiebeeffe, wýheň; ein
Zriumpfbogen, wjtězný oblauk. «

Fornix, Icis, m. eine gemólbte Dede, ein Schwibbogen, klenutj,
oblauk ; ein Gewölbe, sklep ; aud ein Aufenthalt der čffent=
lichen Huren, weil fid) bicfe unter bec Grbe, unter Schwibbögen, aufs
Wettn, peleš kurewskd.

Fornicätus, a, um, gewölbt, klenutý.

Fóro, avi,atum, 1. bohren, durhbohren, wrtati, prowrtati.
Forämen, Ynis, n. ein od, eine Deffnung, djra, djrka, 3. 8. tibiae.
Perforo, avi, atum, 1. burhbobren, prowrtdwati, prowrtati; burd

Bohren maden, wwrtafi, wywrtatt; cuniculis perforare, untermis
alten, ipodkopdwati, podkopati.

Fors, tis, f. das Dbhngefähr, ein zufälliges Schidfal, ndhoda,
Přihoda ; ift faft nur im Nominativ und Ablativ gebräuchlich ; forte ,,
bad) einen Zufall, von Obngefáhr, ndhodau, mand; si
forte, wenn etwa, kdyby snad, kdyby pak.

Forsan aud ForsYtan, Fortassis ober Fortasse, Adu. vielleicht, snad,

Fortuftus, a, um, von Dhngefähr gelýebenb, zufällig, náhodný; opus
fortuitum, ein Werk, dad von Obngefábr entftanden ift, djlo ndho-
dné, náhodau učiněné, Fortufto, Adv. von Ohngefähr, zufälliger
Beife, ndhodau, ndhodn?, mana, z ničeho nic.

Fortůna, 1. f. 1) ein zufällige® Gchidfal, ein Ohngefähr, Bufall, ndAo-
da; secunda, gtüdtider Zufall oder Gtůď, šťastná náhoda, Stöstjz
sdrersa, unglüdliher Zufall, Unglüd, nešřastná ndhoda, neštěstj;
2) ves Giüd, 3t55tj 3) Gdičfat, osud; der Zufand, bie Umftände,

staıo. Fortunae, erum, f. ta$ zeitlihe SS$ermógen, Habfeligkeit, gmé-

200 Fortis mE Fóvčo *.

j, statky, bohatstwj, zboží, mohowitost ; glädlie Umfläinbe,
dobrý staw; die Wodifahrt, Stöstj. .

Fortune, avi, atum, 1. brglüden, Giüd! unb Gegen bozu geben, sm
Gott, potehnáwati, žehnati, Požehnati, štěstj, p
hndnj dáti něčemu; Deus hanc rem fortunet! Gott gebe
bayu! Büh račiž toho požehnati! Fortunatus, a, um,
in glücti—hen Umftänden fid) befindend, glüdlid, požehnaný,
blahoslawený ; aud begütert, wohlhabend, bohaty,

Fortunate, „Adv. beglüdt ober glüdtid, z. B. vivere, ščasťněř;
ženě ziwu býti. » B

Infortunätus, a, um, unglüdlih, nešťastný, Infortunimn, 2. m. beg
Unglüd, nehoda, zlá prjhoda, neitésij5 infortunium ferre, baš
Ungliiď ertragen, nešťěst] snášeti. .

Fortis, e, tapfer, udatný, zmužilý, stďtečný, statný, srd-
natý; brav, hodný; gut, dobry ; audy unerfchroden, neo-
hrozeny, à. B. animus; aud) (tart, silný. Fortiter, Adv.
-udatné, statně.

Fortítüdo, Ynis, f. bie Stapferfeit, udatnost, udatenstwj, zynuži-
lost, statečnost, statnost, srdnatost ; die Unerfýroďenfeit, neo—
hroženost; s. 38. animi; aud) tücte, sjla,

Fórum, 2, n. ber Marktplag, wo verkauft wurde, ber Markt, Ring,
trit, trh, náměstj; ber Geridytéplag, saudn mjsto, su-
diště ; in forum venire oder forum attingere, an Öffentlichen
Angelegenheiten Theil nehmen, weil man das gefegmäffige ‚Alter
erreicht hatte, na občanských důležitostech podjl bráti; eut
den Anfang mit Advociren machen, začjnati pře saudné
wisti; forum dicere, Ret fpredhen, na saudu seděti ;
auch eine Stadt oder Städtchen, worin Markt gehalten wurde,
Marktfleden, městec, městečko, městys; eine Stabt in ber
Provinz, worin Gerichtstag gehalten wird, Gerichtöftädt oder Kreis⸗
ftabt, saudné, kragské město; aud ber Gerichtstag ſelbſt,
den saudü. 70s

Forensis, e, was ben Markt betrifft, trhowy ; turba forensis, arme
2eute, bie immer auf bem Markte fid) befinden, chatra lidj; veati-
tus forensis, das’ Staatstleid, raucho swdteénj; aud) geridtlid,
3. B. causa forensis, eine gerichtliche Cade, ein roce, saudné ge-
dnánj, práwnj pře, saud. Dot

Circumforäncus, 2. m. ber auf alle Märkte berumzieht, frhá u
kač, y. 8. al Zahnarzt, trhowy lékař j Marktigreler, mastičkář,
olezkář, dryděnjk. .

Fóvěa, 1. f. eine Grube, gdma. .
Fóvéo, fóvi, fotum, 3. 1) mármen, in ber Wärme halten, hřdti,

w teple držeti, 3. B. Speife; befonders die Jungen an ber Bruſt;

aud bähen, pařiti, napařowati, napařiti, i B. genua

cálido aceto; 2) hegen ober pflegen, unterhalten, chowati,

1

Fräga i Frango 201

opatrowati; unterflägen, podporowati, z. 8. voluntatem
patrum; vulnus, eine Wunde heilen, hogiti, Ličiti ránu,
Fömentum, 2. n. ein Umfdlag zum Wärmen, teply obkladek, oblo-
Zek ; daher überhaupt ein linderndes Mittel, 3. 3B. doloris, něco pro

n, leen) bolesti, : :
Fans, Tin, m. jebe Rahrung des Feuers, ber Zunder, traud; podnět,

Frůga, orum, n. die Grbbeeren, gahody.

Frango, fr&gi, fractum, 3. brechen, zerbrechen, zerfchmettern,
lámati, zlámati, zlomiti, přelomiti, rozlamowati, roz-
lomiti, rozraziti, roztlauci, rozbiti, 4. ®. patinam;
navem frangere, Schiffbruch leiden, kordb rozbiti; tdpa-
ti; fidem, bie Zreue brechen, wjru zruliti; 2) mindern,
ſchwãchen, menšiti, à. B. calor se frangit; enttráften, zu
- nidyte machen, hubiti, zhubiti, zkaziti, y. 8. opes, bie Macht,
moc podwrátiti, poraziti; bändigen, bezähmen, krotiti,
skrotiti; übermültigen, premdhati, přemoci; můrbe oder
mutbloš madjen, sniXowati, snjžiti, pokořiti.

A kam. 2. n. ein Brugftüd, zlomek; elu Stüd, kus, kausek,
3. 8. lapidis,

Frägor,öris, mn. ba6 Kraden, Praffeln, &nallen, Zomoz, praskot, tře-
skot, rachot. afe "

Frágčsas unb Confrügosus, a, um, uneben, nerowny ; aub, holpe⸗
xig, drsnatý ; raufájenb, htučný, y B. torren , !

Wrágllis, e, zerbrechlich fpröde, křehký, krušný ;_vergängliä, hinfällig,
pomjsesjcj, wrátký, nestálý. Fragilitse, atis, f. die Serbreds
tigkeit, křehkost, kFehkata ; die finfáGigteit, wrdtkost z Unbeftáne
iglrit, nestdlost.

Anfractus, 4. m. bie Krümmung, ber Umfýteif, oklika, okolek, za-
táčka ; via longum habet anfractum,

Confringo, frégi, fractum, 3. zerbrechen, Idmati, zldmati, poldma-
ti, zlomiti, y. ©. digitos; zu nite, zu €djanben maden, kaziti,
Pfekaziti, zkaziti, w nůveč uwesti; verthun, a, B. rem, fein
Bermögen, promrhati gměnj swé, .

Defringo, fregi, fractum, 3. abbregen, Zdmati, ulomiti, 3. f. ramum

Iafringo, fregi, fractum, 3. breden, zerbrechen, ldmati, nalomiti,
zlomiti, zlamati, 3.8. remum ; untetbreóen, přetrhowati, pfetr-
hnauti, 4. 8. spem, vim militum ; fdwäden, tenčiti, ztenäiti;
amimum hostium, bie Zeinde muthlo® maden, poraziti, ponjžití
sxdee neprätel. Infractus, a, um, gebroen, nalomený, zlome-
T i eríómüdt, ztendeny. Infractio, 3. f. bie erbredung, zlo-
menj; die Cüjmüdung, à. B, animi, bie Kleinmüthigleit, malo-
myslnost. 5 .

Berfringo, fregi, fractum, 3, duräbreden, prolamowati, prolomi-
ti, 3 B. phalangem hostium ; burábringen, prord£eti, prorazi-
fi; ommes angustias, alle Gchwierigteiten befiegen, idšecky těž-
kostí proraziti, pFekonati ; leges, bie Gefege auf eine gewaltthã⸗
fige Art, verlegen, zákony protrhnauti; au gerbrehen, Idmati,
zlomiti, rozlomiti ; nucem, ořech roztlauci, rozlusknauti.

202 Früter Fraus

Praefringo, fregi, fractum, 3. vorn ober oben abbreden, napřed lé-

mati, nahoře ulomiti, 3. $8. hastas; baber überhaupt abbreden,

: ulomiti; jtrbre&en, zldmati, zlomiti. Praefracte, Adv, m
barelic, fireng, hartnädig, tlordé, zpurně, neustupně, j. (©, de
fendere. .

Refringo, fregi, fractum, 3. 1) etwas aufbrechen, erbrechen, z. M car-
cerem, wylamowati, wylomiti, wyraziti wězenj ; reden, je:
breden, ldmatt, zlomiti; 2) aufhalten, $emmen, sfawowati, sta-
witi, zaraziti, y. B. vim fluminis ; überwältigen, befiegen, pfemd-
hati, přemoci. .

Suffringo, fregi, fractum, 3, von unten zerbrechen, oder überhaupt yv.
brechen, Jámati, zlámati, polámati, à. B. crura alicui.

Suffrágor, atus sum, 1. alicui, 1) einen burd fein Botum begünffign,
hlus dáwati, ddti někomu ; zum Xmte befördern, pomahatı, do-

pomdhatt k úřadu někomu ; hlasem podporowati, woliti ně-

oh ) empfehlen, pfimlauwati se za někoho. f
8. Begünftigung, podporowdnj ; die Empfehlung, pRjmlume;
die Auftimmung, swolenj, hlasu ddnj. Suffragátor, 3. m. bet i

Siemonbé Gli ftimmt oder votirt, ein Beginftiger, SBefórterer, plj-
tel, pfjzniwec.

Suffragium, 2. n, ift das Botum, Žďas, baš jebet römifche fBürger i
der Wahl einer obrigleitliden Yerfon ober bei Gebung eines Gea
gab; aud das füotum der Michter bei ber Verdammung oder Soler.
ung eines Beftagten, wProk; suffragium ferre, fein Botum gehn,
votien, Alas ddwatt, ddti; wyrok činiti, uniti,

Refrägor, atus sum, 1. miberftreben, fid wiberfegen, bamiber feu,

: odporowati, protiwiti se, býti proti něčemu, y. 88. petitioni,
* Fräter, tris, m. ein Bruder, bratr; gemini fratres, Brviffingšs
brüber, bljZenci, dwogčata ; fratres patrueles, Gefhwißer:
tinder, bratranci.

Froteroülus, 2. m. das Brüberden, dratřjček,

Freternus, a, um, brüderlih, bratrsky. Fraterne, Adv. brüberid,
auf brüderlihe Art, po bratrsku, bratrský.

Fratricida, 1. m. ein Brubermörder, bratrobigec, wrah bratra sté.
ho; ol. wrahbj.

Fratricidfum, 2. n. ein. Brubermorb, zabitj bratra, wraida ned
bratrem (spdchand). |

Fraus, dis, f. 1) der Betrug, Rank, podwod, lest, auskok;
fraudem facere legi, das Gefeg umgeben, auf liftige Art
fibertteten, zdkon podskočiti; daher heißt aud) fraus pod-
skok ;. die Täuſchung, der Srrthum, šalba, blud; incidere
in fraudem, wblud upadnauti; die Bevortheilung, šidba,
šizenj, ošizenj; 2) der Schaden daraus, škoda; 3) eim
böfe That, zlý čin. .

Frandülentus, a, um, voll Betrug, befrirgerifh, pod; , Bide-
dry ; binterlitia, /stiwy, auskočný, ošemetný ; vendjtio frae-
Aulehta, ein Hinterlifiger Wertauf, ošemetný prodag, šidba, 0-

Sen

Fraxinus | a. Frénum 208

Fraudo, avi, atum, 1. 1) aliquem aliqua re, eitien um etwas betries
gen, bevertheiten, duch Betrug um etwas bringen ober berauben, ši-
diti, ošíditi, připrawiti, priwesti, omésti, opdliti, mor. okmj-
uti někoho 0 něco; 2) aliquid, etras buráj Betriegerei fhmälern,‘
8. 88. stipendi ubjrati, ugjntati, ubrati, ugmauti, utrhowa-
fi, utrhnauti něčeho; se victn suo fraudare, fid feinen eebengs
anterpait entziehen, sam sobě utrinauti; legem, das Geft& umges
Ben, betriegli verlegen, zdkon podskoditi, Fraudàtio, 3. f. bie
Betriegerei, Bevortheilung, podwod, Sizenj, šidba, osizenj. Frau-
dätor, 3, m. ein Betrieger, Bevortheiler, podwodnjk, didjt.

Defraudo, avi, atumy 1. aliquem re, um etwas bevortheiten, 3ideti,
ošiditi, připrawiti, P rost o něco někoho; genium suum,
fid felbft ober feinem Munde alles abdarben, sobe, swé hubě utr-
hnauti, na „wem hrdle priskrbniti.

Fraxinus, 2. f. bie Sde, der Eſchenbaum, gesen, mor. gasan.

Fraxinčus, a, um, von Gfdenpolg, gesenowý, mor. gasanowy.

Fı&mo, ui, itum, 8. brummen, murmeln, bublati, mumlati,
zamumlati, huhlati, zahuhlati; aus Unwillen oder Beifall;
bam überhaupt ein dumpfes Getoͤſe von fid) geben, huceti, za-
hučeti, hlužeti, zahluceti ; ripae fremunt, bie Ufer brau⸗
fen, sečj, rozléhagj se břehowé ; leo fremit, ber Löwe brütlt,
lew Fwe; equus fremit, dad Pferd wichert, kůň řehce,

Fremftus, 4. m. dad Gemurmet, bubldnj, mumldnj, zamumldnj;
dumpfes Getöfe, hučenj, hlučenj; Lärm, gek, gekot, hlukot,
h*mot ; armorum, bat Geraffel der. Waffen, chřest, rachot; apum,
das Summen der Bienen, Dzučenj, mor. brundenj wel.

Frendo, 3. und Frend£o, 2. frendui, fresum und fressum, gets
malmen, zerknirſchen, mělniti, rozmělniti, rozikripati,
rozškřipnauti, rozkausati, rozemleti; frendere denti-
bus, mit den Zähnen tnirfden, zuboma škřipati, zaškřipa- »

ti, škřípěti, zaškřipěti ; oud Infrendo. T

Frönam oder Fraenum, 2, n. ein Saum, Gebiß, Zügel, uzda,
udidlo; Plur.Freni und Frena, die Zäume, Zügel, udidla,
otěže; frena remittere, frenos dare, die Zügel [djiefen
laffen, uzdu pauštěti, pustitis

Frčno, avi, atam, 1. zäumen, einen Baum anfegen, uzditi, na uzdu
bráti, pogjti někoho, uzdu dáti někomu ; zähmen, im Saume hals
ten, Krotiti, na uzdě mjti, drzeti, urdau swjrati, sewřjti, 3. B.
voluptates, feine eüfte, žádostí swé přemáhati. Fremätus, a, um,
gesäumt. mit bem Baume verfehen, ouzděný, na uzdu pogaty, na
uzdě držený ; aud gejábmt, krocený, skrocený, krotky. ,

kífrčnus, e, um, ungejáumt, obne 3aum, bezuzdý, bezůzdný, bez
uzdy, 3. B. equas ; aud) unbändig, ausgelaffen, neskrocený, ne-
poddaný, "diwoky, newázaný. Effrenatus, a, um, unbändig, aute
gelaflen, zügelos, neskrotilý, neskrotný, neskrocený, newdza-
ný, nepowázaný, nekázany, diwoký, i, B. Begierde, Effrenäte,

204 - Fröquens Frico

Adv. newdzan, diwoce. Bffren&tlo, 3. f. die Zügellofigkeit, y. 2.
animi, neskrocenost, diwokost, nekdzanost, nepowdzanost.

"Infreno, avi, atam, 1. jäumen, aufjäumen, 3. B, equum, uzditi, 0x

Ed zditi koně, uzdu ddwati, dáti konů; aud) hemmen, swjrati, se-

wPjti, 4. ©. navigia ancoris. Ihfrönis, e,und Infremätus, a, um, gs
dáumt, ouzděný, na uzdě; aud) ohne 3aum, bez uzdy.

Refrenare, zurüdhalten, na uzdě drieti, z. B. equos; bändigen, kre-
titi, pfemdhati něco, y. B. libidines. H

Frčguens, tis, oft, häufig, častý; frequens cum eo est,
er ift oft, fleißig bei ibm, často, zhusta s njm, u něho bý-
wä; zahlreich, mnohy, u welik!m, u walném počtu,
'hogny, walny ; freguens senatus, wenn ber Senat in der gs

atgen Anzahi beifammen iff, Der volle Rath, plná rada ; oppi-
dum frequens, eine voltreide Stadt, lidnaté, lidué město,

Frequenter, Adv. häufig, oft, často, zhusta; zahlreich, walnz, na
mnoze, u welikém počtu. :

Frequentia, 1. f. die Menge, mmnožsťij, mnoho, j. 8. hominen;
die Häufigkeit, weliky počet, y. B. epistolarum, Časté psanj, ča-
sté, husté dopisowänj; zahlceihe Verſammlung, z. 3B. vulgi, kal
nd schůzka, weliký potet lidu.

Frequento, avi, atum, 1. 1) oft, häufig wohin fommen, často chodi

- fi, zhusta docházeti, 3. 8. domum; aliquem, oft befudes, če-
sto, zhusta nawstéwowati někoho; aud zahlreich beſuchen, frt,
4. 8. Iudos, walne schäzeti se na hry, slawiti hry; 2) often

> tun, zhusta činiti, často delati, opakowati; zablreiá made,
erfüllen, befegen, lidem naplňowati, naplriti, osaditi, lidnatiti,
zlidnatiti, zlidniti, rozlidniti, 4. B, urbes. Freguentštie, 3.£
der häufige Gebraud, die Häufigkeit, ustaunčné, časté uxjwdnj, o-
pakowánj, 4. 8. argumentorum,

Infrequens, tis, nit ja6lreis, nemnohý ; infrequens senatus, nat
ber Senat in der gehörigen Anzahl nicht beifammen ift, nepind re-
da; feiten einer, málokterý, zřjdkakterý, mdlogaky; vit
votfreih, nelidnaty, neřidný ; der etwas niht Häufig hut, nidt oft
t0 ift, nečastý; infréquens sum Romae, id bin felten in Sem,
‚malo, málok: dr. zřjdkakdy bywdm iw Rjm2; felten, nidt (de
geheäudtig, řjďký, neobyčesný. Infrequentia, 1. f. bie gering

zahl, znalý počet, málo; aud bie geringe Amzahl von Sieafrt,
Bolksmangel, nelidnatost.

Perfrequen, tis, feit volfzeih, pFelidnaty ſeht dablecih, pfewalaf;
ſehr häufig, přečastý.

Fr&um, 2. n. eine Meerenge, úžina mořská; ein Sund, 6i
naf, prülew.

Fretus, a, um, fid) verfaffenb, vol Vertrauen auf etwas, usp-
lehly, spolehly na něco, aliqua re; tana im Bohmiſchen bud
das ſchickliche Mittelwort gegeben werben von bem Zeitworte spoléha-
ti se, uspolehnauti se.

Frico, oui, ctum und catum, 1, reiben, 3. B. caput unguer-

à)
Frigo - Frons 205

to, třjti, natjrati, natřjti hlawu mast]; trauen, Tragen, °
drbati, podrbdwati; podrbati, zadrbati.

Frictio, 3. f. ba6 Reiben, Kragen, drbů
Ferfrico, avi, atum, 1. reiben, /Fj/, nat?jfi, j« B, caput unguento ;
trauen, fragen, drbati ; caput, id im Kopfe tragen, we hlawě se
drbatí, podrbati, zadrbati; homo perfrictae frontis, ein unvers
fdimter Menfd, prořřelého čela, nestyduty člowěk,

Befrico, 'cuí, ctun, 3. wieder auffragen, -rosdrbamatı, rozdrbati,
zdrbati; vulnus, die Wunde wieder erneuern, qit*iti, rozgitřiti,
zeitříti ránu; dolorem, obnowowati, obnowtti bolest.

Frigo, xi, xum und ctum, 3. rěfien, dörren, sušiti,. ususiti,
4 B. fabas. :
Frigus, čris, n. die Kälte, zima; die kühle Luft, studeno ; su-

bitum frigus contrahere, fid) verfälten, nastuzowati se,
nastuditi se, nastydnauti; frigore absumi, erfrieren,
zmrzati, zmrznauti, pomrznauti. :

Frigidus, a, um, tatt, fübt, studený ; literae frigidae, ein Berilofee
Briet "studené ‚psanj. A a, um, fehe kalt, Přestudený,
welmi studený, y. B, nmnis,

čo, frixi, obne Supin. 2. 1) kalt feyn, studený býti; feieren,
wor Kälte zittern, zimau třdst se, mrznauti; 2) untpütig feyn,
stát von Gtatten gehen, stáří, negjti.

ij 3. fait ober kühl werden, stydnapti, chladnauti; ochla-

i, 5. ©. terra; erfalten, untbätig dder matt werben, chla=
dnauti, stydnauti, ustydati, ochládati, ochladnauti, ustd-
ali, ustati,

Befrigesco, refrixi, 3. fat werben, stydnaut?, chladnauti, ochla-
daauti; die Bebpaftigfeit verlieren, stydnauti, chladnauti ; aud
untgätig werden, in Stecken geratben, einfhlafen, ustydatr, uchld-
dati, chladnautı, ustáwati, ustati.

igero, avi, atum, 1. fühlen, abkühlen, chladitt, ochlazowatı,
schladiti, wychladiti, obterstwiti, 4. 8. membra, Refrigera-
tus, a, um, abgefügtt, schladlý, ochlazeny, ochladlý, ostydly,
wlažný ; maš nidt fo eifrig betrieben wird, ospaly. Refrigerätio,

3. f. die Kühlung, Abkühlung, chlazenj, ochlazenj, ochlad.
Flo, avi, atum, 1. zerreiben, brödeln, Brümeln, drobiti, zdro-

biti, rozdrobiti, nadrobiti.
Frivělas, a, um, niátěmirdig, (ólet, unnüg, ničemný, daremnýy
Neplatný ; aura, unbeftändige Gunft, wrtkd přjzeň.
Frons, dis, f, ba6 Laub, die Blätter der Bäume, list; aud
€i grüner, belaubter Zweig, ratolest, letorost.
Frandčo, ui, 2. ?aub haben, Zistj mjti, zelenati se.
Trondesco, 3. Saub befommen, rozwjgeti se, list] dostdwati, pu-
čitť, rasıtı.
Frandeus, und Frondösus, o, um, belaubt, Zistny, listnatý,
Frons, tis, f. die Stirne, čelo; die Worderfeite einer Sade,
předek; a fronte, von vorn, zpředu ; bie Fronte des $aufes,“
štjt, lomenice, průčelj; die Zronte der Armee, čelo, —

206 ^ Früor : Frustum

Früor, frultus und fruotus sum, frui, geniefien, požjwati,
žiti, y, ©. voluptate, potěšenj požjwati, potěšenj mjti
genießen ober ben Sticforaud) haben, uZjwati, Ziti n&à
4 B. fundis certis. .

Fructus, 4. m. die 9tugung, uijiudnj; ber Genuf, po£juwdnj;

Brucht, požitek, owoce; der Rugen, užitek, prospěch ; sine
ctu, ohne Grfolg, bez. prospěchu, bez platnosti; das Be
otěšenj. Jj
vloctuisus, a, um, voll Früchte, voller Rugen, přný otuoce, užitku:
frudtbar, nugbar, nosný, užilečný, a. B. ager. .

Frugis, (Gen. vom alten Nomin. Frux,) die $ruát, po£itek,
zemský ; Plur. Fruges, um, die Felbfrüchte, 0br/; bie Ba:
te, owoce; homo frugi, ein vernünftiger, braver, redi:
Sxenfó, dobrý, hodný člowěk ; ad frugem bonam redire, se
cipere, fid beffern, wieder vernünftig werben, do sebe gjti, lepší
se, polepšití se, na prawau cestu dáwati se, přicházeti, dál
se, přigjti. "

Frugifer, a, um, fruátbar, nosný, úrodný ; nußbar, užitečný.

Frugális, e, ordentlich in feinen Gefdiften, pořádný ; ortentti
feiner Wirthfhaft, zprawny, hospodářský ; vehtkhaffen, ve

7 fid betragenb, rozumný, rozšafný ; coena frugalia, eine
oblcit, skrowny, tenký objdek. Frugallter, Adv. vernis
gebörig, gut, rozumně, dobře; mirth(haftiih, hospodářsky, mjr«
ně, skrowně, tence, 4. B. vivere. Frugalitas, ätis, f. bie Mäfige-
Beit in ber ganzen Beben&ort, MWirthfhaftligkeit, skromnost, mire
nost, skrowny, pořádný Ziwot ; die Rechtſchaffenheit, vecolnftigth
fBetcogen, rozSafnost, stFjdmy, rozumny Xiwot.

Frümentum, 2. n. baé Getreide, obilj. Frumentárius, a, um, p B.
ager frumentarius, ein Getceibeader, obilné pole; lex frumeati-
ria, ein Gefeg, den Verkauf unb die Werſchentung bes öffentlichen Ge
treides unter bie armen Bürger Roms betreffend, nařjzenj o proda-
Ei neb rozdagi obilj; res frumentaria, ber Mundvorrath, ber gw
diant, špjže ; Subst. Frumentarius, 2. m. ein Getreibepánbter, obilajk.

Frumentor, atus sum, 1. Getreide holen, fouragicen, pro 3pjàs na
picowánj býti, picowati. Frumentätio, 3. f. die gouragirmu,
picowánj. "Frumentàátor, 3. m. ber Getreide eintauft, obumk;
ein Gouragirer, přenjk,

Perfruor, fructus sum, 3. genießen, požjivati, požití; laetitia, fee
de empfinden, radostí pozjwatt, požití.

Frustra, Adv. umfonft, vergebens, ohne Stugen, darmo, na-
darmo, daremné, zbůhdarma, bez užitku, bez platnosti.

Frustror, atus sun, 1. (n ber Grwartung táufýen, zum Beſten bolas,
za nos wogliti; podwddeti, klamati, oklamati; spes sm fra-
strata est oder spe frustratus sum, bie Hoffnung tat mid grtüsldt,
nadege mne podwedla, zklamala, Frusträtio, 3. f. bie Ta⸗
fung, za nos wodenj, podwáděnj, klamdnj, oklamdnj ; per tra-
strationes differri, burý Süufdjungen fingepalten werden, podwi-
denu, za. nos woděnu býti,

Frustum, 2. n. ein Gtüd, kus, kausek, s, B. panis, skywe
chleba; cin Biffen, sausto.

"Fritex . Füpo ^ $07

Fritex, Ycis, m. ein Strauů, eine Staube, ker.

Fraticätum, 2. n. ein Ort voller Stráude, ein Gebüff, Geftriud, Buff,
křosoina, kFow], křowisko, křowiště, chrastina, chrastj.
Frutico, avi, atuın, unt Fruticor, atus sum, 1. Zweige hervortreiben,

exéfdiagen, hudti, wyhnati; seges fruticat, das Getreide fet an, ,

obilj obnote, odnože paustj.

Fácus, 2. m. 1) die Hummel, Raubbiene, Brutbiene, Drone,
&mel, čmelák, čmeljk, medogedka, zlodégka, traut,
traup, trubec; 2) die Schminke, eine Art rothe Barbe, Zjeidlo,
zei: sine fuco, ohne Seen, bez přetwářky, up?j-

2; fucum facere alicui, täufchen, hintergehen, šdliči,
ošáliti, podwesti někoho.

Fucosus, a, um, gefýmintt. plný Ijčidla, ljčený ; verfätfht, uns
ädt, připrawowaný, nesprawedltwy, fulšowaný, j. $8. merx.

Fuco unb Infuco, avi, atum, 1. fáminťen, Jj&ti, naljčití, oljeitiz
färden, burwiti, obarwtti, y. B. lanam. Fucätio, 3. f. bie Gámins
tung, Zjčba, ljtenj. Fucätus, a, um, gefámintt, zugeftugt, Zjdeny,
naljčený, uljten)- MN

Fěgo, fügi, fügitum, 3. fliehen, utjkati, ut'ci, prchati,

prehnauti, i. B. ex proelio, aus dem Treffen, z bitwy s
*liquem, vor jemanden zu entfliehen fudyen, wyhýbati se,
toyknauti se někomu; wystřjhati se, střjci (střehu) se,
werowati se, chrániti se, štjtiti se, ucházeti někoho ;
lucem fugere, das Licht (djeuen, swetla stjtiti se, na swět-
lo nechtjti, negjti; fugiendum est illud, man muß fid
Bovor hüthen, gest toho warowatj se ; hoc me fugit, bie
weiß ich nicht, to newjm; hoc me non fugit, das weiß id)
wehl, to wjm dobře.

Fapux, &cis, dj. flüchtig, fliehend, ufjkawy, prchawý, prchly s
fere, plaché zmjře. .

Füge, 1. f. die Sluát, utjkánj, utečenj, útěk, prchnutj; capere,
petere fugam, in fugam se dare, se conjicere, bie Flucht ergreis
fin, davon laufen, na autek ddwati se, do utjkdnj dáti se, paty
ukdzati, 10 nohy se dáti, utjkati, prchnauti; in fugam dare,
vertere ober coujicere aliquem, in die Fiucht (lagen, na útěk o-
Bratiti, zahnatı někoho. -

, avi, atum, 1. der etwas flichen, ufjkati před něčim; ete
Wat meiden, 10yhybatt se něčemu, chrániti se, wystřjhati se
ho.

Wügitivos, a, um, entfaufen, odběhlý, poběhlý, uteklý; Subst,

fugitivus, ein Zlühtling, odbehljk.

, atum, t. ín bie Blucht fhlagen, verjagen, vertreiben, zpátky

i, nazpátky pražiti, zahnati, zaplašití, y. 3B. hostes. —

Aufagio, fügi, fugftum, 3. entflieben, davon fliehen obec laufen, utj-
kati, utéci, prchat, prchnauti, y, 18. domo.,

Confugio, fugi, fugitum, 3. wopin fliehen, feine Zuflucht nehmen, utj-
kati se, utéci se, 3. 8. ad aliquem, zu Semanben, k někomu.

208 Fulco © Fulgčo

x

Defugio, fugi, fugitum, 3. aliquid, vor etwas fliehen, -—
entziehen, Ehe p ucházeti, wystřjhati P piens

3 8. proelium.
Diffugio, fugi, fugitum, 3. von einander fliehen, rozbjhati se, roz- |
utjkati se, rozbehnauti se, rozprdsiti se, rozplačiti se, raz- |
rchnauti se.
gio, fugi, fugitum, 3. entfliehen, ufjkat?, uféci, j. B. a ludis;
entrinnen, ucházeří, ugjti něčeho, wywdznauti z něčeho, uté-
Ci něčemu, rem. Effugium, 2. n. da6 Mittel zu entrinnen, der eg
dur Flucht, ufedenj ; die Gntgebung, ugit], z. B. mortis; bie Zus
fluát, der Zufluhtsort, útočiště, D

Peffugio, fugi, fugitum, 3. dahin fliehen, ad aliquem, ;. $8.64 Dis
ferteur, utjkati, utéci k něčemu; feine 3uffudt nehmen, utjkef?
se, utéci se. Perfugium, 2. n. die Zuflucht. der Zufluhtsert, Klo
čišlě. Perfuga, 1. m. ein Wiberläufer, Deferteur, bec von demBeinse
übergeht, pfıbehlec. - .

Profugio, fugi, fugitum, 3, wegfliehen, utjkaří, utéci. Hips *
um, ſlüchtig, a, B. domno, z domu prthly, uprchlý, odbehlfi
dn die Flucht gefhlagen, Ananý, zahnaný ; aud) bjn unb fer füchend, |
berumfýmeifen, tekaw, a. B. Scythae.

Refugio, fugi, fugitum, 3. jurüdflieen, nazpěť utjkatí; ſich ierit:
sieben, ustaupatı, oddalowati se; fort oder wohin fliehen; ufjkati,
utéci; befonders der Zufluht wegen, utjkate se, útočiště brdti,
wzjti. Refagium, 2. n. die, Zuflugt, útočiště,

Suffugio, fugi, fugitum, 3. entfliehen, utjkatı, ucházeti, ugiti.

Bubterfugio, 3. fid entziehen, 3. 8. militiam, bem Striegobieníte, chá-
zeti, uljkati, odtahowati se, odtdhnauti se, utécí službě wo-
ganské ; poenam, der Strafe entgehen, trestu ugjtz, tozniknaxli;
oculos, ben Augen entfhwinden, unfidtbar werben, mjget?, muznan-
ti, tratiti se, zmízeti, ztratiti se pod očima, .

Transfagio, fugi, fugitum, 3. überlaufen, jum Feinde übergehen, uj-
kati, uteci. Transfagium, 2. n. ba Uiberlaufen zum feinde, ufj-
kánj, utečenj. Transfuga, 1. m. ein Uiberläufer,' Deferteac, pobě-
hlec, odběhlec, sl. úskok, (gen. a).

Fulcšo, si, tum, 4. ftügen, podpjrati, podepřjti něco, pod-

pory dáwati pod něco, 4. B. ein Haus; vitem, den Bein

ftoďen, tycità stanowiti wjno ; aufrecht erhalten, unterfäte
zen, beiftehen, podporowati někoho, pomáhati někomu.
Fulcrum, 2. n. eine ©tiige, podpora, slaup; ber Bettftollen, noka u
ostele ; bei Didtern, bo Bett, Jože; Gpeifefoopa, Zůžko sjdaci.
ultus, a, um, (von Effulcio) geftiigt, podepřený, 3. ©. in cubijun.
Praefulcio, fulsi, fultum, 4» mit etwas unterflügen, als‘ Gtüge etolu

». terfegen, podpjrati, podstawowati, podstawıti něco.
Suffulcio, si, tum, 4. unterftüten, podchyfifi; porticum columais.

Fulgéo, fulsi, ohne Sup. 2. bligen, blýskati se; glänzen, fin:

mern, leuchten, blyštěti se, lesknauti se, swjtiti se; lum

fulget, der Mond ſcheint, měsje swjtj ; auro fulgere, wa

Golbe glänzen, lesknauti se, třpytiti se zlatem; oculi

fulgent, bie Augen bligen, očí se giskřj,

ülrgo Fundo 209

, m. ber Mii, blesk; das Bligen, Odimmern, Zeskot,

armorum,

> úris, n. ber Blitz, ber nicht etnfálágt ober trifft, Dlesk ; baš
udten, bleskot, blyskanj, blýskanice, dlýskawice. Ful-

, avi, atum, 1. bligen, ben MBlig herabfhiden, Dřýskatí. Fulgu-

Impers: e bligt, blýská se.

, 2. n. dab Bettezieugten, bieskot, blýskdný, břýskanice. ©

en, Ynis, n, ber Blig, befonberé ber einfhlägt ober trifft, ber fBtite

6l, krom, hromowd střela, božj posel ; fulmine ictus, per-
us, vom Blige getroffen, Aromem udeřený, uhozeny. *

mo, avi, atum, 1. bligen, Blige berabfäleudern, dlýskati, hro-

m bjti, Fulminat, Impers. «6 bligt, dřýská se, hrom bige.

geo, si, 2. hervorieuchten, hervorfgimmern, wybleskowatı se,
lesknauti se, zalesknauti se, zaswjtiti se, zaswjtati; nu-

Bre effulget tenebris, bie Morgenröthe leuchtet hervor, zoře za-

! flijtd z temnostj.

Fal inis, f. der Ruß, saze; Sientuf, kopet.

Full önis, m. ein Walter, knap, walchář, vec die Kleider der

weiß machte.

Fulvus, a, um, gelb, žlutý, z. B. aurum; baher goldgelb,
zlatý; gelblich, Zlutawy ; befonders wird e& dem Löwen beigelegt,
dates falo, play, 4. B. fulvi leones.

Fümus, 2. m. der Raud, kauf; der Brodem, smdha, z. ©.
ganearum.

Fuměsus, a, um, voll Saud, ſehr berüudert, plný kaufe, zakaufe-
ný, učazený, učadlý. .

FamYdus, a, um, rauchend, dampfend, kauFiw)'.

Famo, avi, atum, 1. Stud) von fid geben, vauden, dampfen, kauřitě
se, kauf wyddwati. . .

Fumigo, avi, atum, 1. Rauch made, Kauřití; beräudern, podku-
řowati, podkauFiti, nakaufıti. $+ Fumigátus, a, um, geráugert,
uzený. .

Famáriumn, 2. n. ber Schornſtein, Raudfang, bie geuereffe, bie Rauds
kammer, komjn, dymnjk.

Funda, 1. f. 1) eine Schleuder, prak; fundam agere, die
Schleuder fhwingen, prakem točiti, zatociti; 2) ein
Gohleppnetz newod, watka.

Inaditor, 3. m, ber Gäleuberer, prakewnjk.
usdo, füdi, füsum, 3. gießen, Ljti, a. B. Waſſer; vergiefien,
+ B. sanguinem, proléwati, proliti, wyl'wati, wyliti,
wycediti krew ; au reichlich hervorbringen, hrgně wydá-
wati, přinášeti, wydati, 3. ©. terra fundit fruges; aušs
beiten, rozšiřowati, rozsjriti; fundere se oder fundi,
fif pinfteden, roztahowati se, roztdhnauti se, rozklá-
dati: se, rozložiti se, rozhostiti se; fundere hostes, die
deinde in die Flucht ſchlagen, nepřátely rozplašiti, zaplasiti.
o :

210 . Fundo Fundo

Foses, 9, am, outgebeflitet, stmgeftrettt, rozkostěný, roztožený; ui
fließend, plynaucj, plynný, y. B. eine Rede, Fuse, „Adv. weitüu
, fie, ob3jrn?, y. 8. dicere. MIN
Affundo, fudi, fusum, 3, hinzugiegen oder ſchũtten, prileweti, při-
- . diti, y. B. aquam. a.
Circumfundo, fudi, fusum, 8. 1) ringsherumgießen, Jiti kolem, ob
léwati, obliti; fluvius circumfunditur urbi, eim &up fick m.
die Gtabt, řeka obléwd, obtjká město, teče, tdhne se, lige
kolem města ; 2) umgeben, obkličowati, obkijčitě ; bote umi-
ne'circumfundor, «8 umgibt mid ein Bit, w září stogjm, kolen
mne se zaswjtj, zableskne, zdře obkličage, obkljtj mne. —
Confando, fudi, fusum, 3, zufammengteßen-oder fhütten, sléwati, Si-,
ti, w gedno dáti; baper vermengen, vermiszen, mjchati, smjche-
ti, pomjchati; aud) Semanb au$ ber Boffung bringen, splésti, um
sti, pomdsti ; mloerore confusus, burá ben Gram aus ber Šafou
feines Gemüthes gebracht, hofem, ljtostj zmatený, pomatený. Cor
fuse, Adv. unorbenttid, verwirrt, unter einander, spleřeně, po-
mjchaně, nepofddn2, gedno přes druhe, páté přes dewdté, i, 5.
loqui. Confusio, 3. f. die Vermiſchung, smjšenj ; aud bit ned
nung, nepořádek, zmatek ; aud) SBeftücgung, zmatek.
Defando, fadi, fusum, 3, auégiejen, Zjti, wyliti; aus einem Gefiít
ins andere, Sljwati, ys uljwati, ulii; eingiejen, tinftatu,
nalewati, naliti, y. ®. vinum. .
Biffundo, fudi, fusum, 3 1) in verfdiebene Theile gießen, rozljmati,
rozlití; aqua se diffundit, vertbeitt f$, roziwddj se, rozdelust
se; rami late diffunduntur, die Xefte breiten fid weit aus, wett
dateko rozklddagj se; vultum diffundere, fein Geſtat «ufpeitern,
weseliti, rozweselifi tuwář; 2) abziehen, in verfáiebene Gefäße sr
ben, sfáčetí, stočiti, y. B. vina. Diffusus, a, um, weit verittit,
artüeitt, rozlitý, rozšjřený, rozdělený, 3. Ek lux. .
Rffando, fudi, fusum, 8. 1) ausgießen, ausfhütten, wylewati, wyli-
ti; sanguinem, Blut vergiegen, krew iwyléwati, wyliti, wyo-
diti; effundere gratiam, bie &iebe verlieren, lásku SE rozlití, stra-
tif; eKundi, fid ergießen, toylémati se; effrmdere amorem, wt
Liebe überfließen, pfetjkati ldskau; iram, furorem, den Zorn, Wt
Wuth auslaffen, ausfhütten, hnew, wztek wylewati, wylti; fin
gen laffen, pausteti, wypausteti, pustiti, wypustiti, y. © te,
equitatum ; patrimonium, das Bermögen veríómenben, gménj ru
mrhati ;animum, vitam, ben Geiit aufgeben, ducha pustiti ; eff“
di equo, vom Pferde geworfen werden, s koně spadnauti, sheu-
nu býti; effusa laetitia, ausgelaffene freube, nemjrnd, 2 jiš-

ná radost, Effuse, Adv. Wbermáfig, zu reichlich, přes mj J
US, y S. donare, Rifusio, 3. f. die Ausgießung, wylewanj,
litj ; hominum, ber Ausfal, wypad; die Verſchwendung, maru
tratnost.

Infundo, fudi, fusum, $. hineingießen ober fdütten, wohin gießen, [i
ten, wiewati, ljti, soljtt, naliti; aud begießen, olivas aceto, po-
ljwatı, polit oliwy octem, naliti octa na oliwy ; vitia infer
dere in civitatem, after im ©taate ausbreiten, nasazowwati, ne- |
sudıti, naplemenité neřádů, nectnostj do obce, do občanstw:
Iniundibülun, 2. n. ein Zridter, ndlewka. .

Offundo, fudi, fusum, 3, entgegen gießen, naproti ljfi; au& wt

ur"

-

Fundus . Fun gor 211

fäätten, clbum avibus, sypati, ddwati žrádlo ptákům ; verbreis
ten, rozestjrati, rozestřjti; noctem rebus offundere, verbunfeln,
mrdkotau nočnj zastenowatt, zastjniti, zakrýwati, zakryti,
zatemniti něco.

2) ein liegendes Gut, Grund und Boden, Ader, Feld, Lands
txt, jolnost, pole, rolj, statek, hospodář stwj.

tus, Adv. von Grund aus, günjlid, ganz unb gar, dočista, do-
hola, prachem, na prach. .
Runde, avi, atum, 1. gründen, ben Orunb ju etwas legen, zakládati,
založiti, 4. B. imperium; befeftigen, pewniti, upewniti, jy. B.
Wem legibux, Fundamentum, 2. m. ber Grund, die Grundlage,
zdklad. Fundamenta rei jacere, ben Grund ju einer Sache legen,
uiid poloàiti k něčemu. .
fundus, a, um, tief, hluboky ; auch bobenlos, unermeßlid, beze-
day, propastný, nesmjrny, y. ®. avaritia. Profundum, 2. n.
Me Ziefe, Alubina, hlaubka, p. ©. maris, Profunde, „Adv. tief,
kluboko, hluboce. Profandius, Comp. tiefe, hlaubě, hlaubegi.
gor, functus sum, 3. verwalten, zastdwati, zprawo-
wati, řjditi, wésti, na sobě mjti, a. B. munere, ein Amt,
Úřed; verzichten, thun, beobachten, koncti, wykondwati, či-
niti, zachowdwati, zachowati, 3. B. officio, feine Pflicht

o2

212 Pungus Fur

tun, swau powinnost konati, swého hled?ti ; mune

fungi, einen Dienft erweifen, službu prokazowati, proki-

zati ; fato fungi, fterben, um?jti.

Defungor, functus sum, 13. vollenden, ju. Gnbe bringen, 20ykonati,
dokonati,.skončití, dokontiti ; überftegen, pFestdtt, z. B. peri
culo; vitá defungi, ba6 Leben überftepen, enbigen, fterben, skonali,
umPjti; levi poena, mit einer leichten Strafe Davon fommen, s »«-
Iym trestem wywáznauti, progjti. Defanctus, a, um, wil
vita, verflorben, mrtwy ; beate defunctus, ber felig SBerflorten,
der Gelige, nebožtjk, w Pánu zesnulý.

. Perfungor, functus sum, 3, verwalten, zastdwati, zastati, zpre-
toowati, wésti, y. B. manere, das Amt; thun, verrichten, konafi,
wykondwati, wykonati, zuřjditi, zaprawiti; überftehen, pře-
stäti. Perfunctio, 3. f. bie Bermaltung des Amtes, zustdudi,
zprawowänj ; die Uiberftefung, přestdnj, z, B. Jaborum.

Fungus, 2, m. 1) der Erdſchwamm, Pilz, hauba, hřib; di
Morchel, smrž, smrže; 2).die Lichtſchnuppe, hwézdny wy-

B kal, letjcj hwezda.

Fünis, 3. m. ein Seil, &au, lano: ein Ctrid, prowaz.

Funcülus, 2. m. cine Schnur, prowazec, Šňuraj ein Bine,
prowdzek.

Funäle, is, n. ein Strid, prowaz; ein Riemen, řemen,

Funambülus, 2. m. ein Geiltánger, prowuzolezec.

Fünus, čris, n. 1) eine Leibe, mrtwé tělo, umrlec, mrtw;,
mrtwá; 2) das Leihenbegängniß, pohřeb, priiwod pe
hrebnj.

Fünebris, e, zu Zeichen gehörig, z. B. epulum funebre, ein &ián:
mahl, oběd, iečeře, swačina po pohřbu ; zddu3uj oběd, záda-
3nj ldzne, ol, strawa; vestimentum funebre, ein Zrauertisů,
smutek.

Funerčus, a, um, 3. ©. faces, Leihenfadeln, pohřební pochodně,

Funestus, a, um, Leichen enthaltend, durd Leihen verunreinigt, mri-
tvým telem poškirněný; 2) verberbtid, zhaubný ; ungtädiid
für Jemand, nestastny ; fhredlih, Arozný, strašný ; bellum fa
nestum, ein blufiger Krieg, krıwawd wogna.

Funesto, avi, atum, 1. burd Zeichen oder Mord entweifen, wratden,
krwj poškwrňowati, po3kwrniti, 3. 88. curiam.

Fur, Gen. füris, c. ein Dieb, krádce, zluděg ; eine Diebin,
zlodégka.

Füror, at um, 1. ſtehlen, entimenben, krdsti, ukrasti, kradj brd-
t, wzjti, uzmaufi; se, fid megiteblen, wykrastt se.

Furtum, 2. n. 1) eine geftoglene Sade, Kradená wec; Wer Bieb
ftobt, krádež, zlodegstwj ; 2) vie $intertift, Zest. Furtim, dv.
heimiich, veritoplener Beife, kradmo, pokradmu, kradj, aukradj,
mor, aukrádkau, podtazj, potagmo.

Furtivus, a, um, verftopfen, geheim, heimlich, Jasný, a. B. iter.

Furax, öcis, biebifh, der gerne ftieplt, zloděsský, nenechawy ; Subst.
menechawec. Furaciter, auf viebi[e Art, zlodegsky, po šlo-

légsku,

Furca Fütilis 218

Farca, t. feine zweizadige Gabel, widly, widlice; die Heu⸗
gabel, poddwky ; ein Galgen, šibenice ; au ein Sragteff,
krosna. :

Furcífer, čri, m. ein Schimpfname, befonders ber Selaven, Schurke,
Sundofott, Gatgenbieb, Halunke, 3ibenitnjk, padauch, holomek ;.
elgenttió, ber eine Zurca zur Strafe oder Befhimpfung umbertrogen
mußte, '

Furfur, üris, m, die eie, otruba, otruby ; aud Schuppe auf
dem Sopfe, lup, mor. šurp.

Furnus, 2. m. cin Badofen, pec.

Vüro, ui, 8, rafen, feines Verſtandes niht mádtig feyn, bid-
zniti; toben, wüthen, zuřiti, wztěkati se.

Furenter, Adv. rafenb, wütbenb, wztekle, 3. B. irasci, .

Furor, öris, m. bie Raferei, bldznenj, bláznowstw) ; bie Buty, wztek,
1oztekánj se, wzteklost, xuFiwost ; ber Unfinn, nesmyslnost, 3d-
lenost ; aud Brgeifterung, nadšenj.

Furia, 1. f. 1) bie Raferei, Muth, wzfék, wzteklost, zufiwost ; 2)
eine Zurie, Lutice, Ljtice, Dračice ; bie urien, Tasani, waren
drei Góttinen mit Ramen Alecto, Megaera, Tisiphone, bie die Mens
fhen wegen ihren bdjen Thaten plagten; darunter verftanden aber bie
Römer insgemein das böfe Gemiffen, zlé swedomj.

Furiälis, e, furienmifig, miitbenb, unfinnig, gako 1oztek/y, powzte-
klý. Furiätus, a, um, mütbenb, tafenb, powztekleny, wztekly.

Furiósus, a, um, rafend, unfinnig, aušgelafíen, toll, plný wzteklostt,
samý wztek, wypuštěný, utržený, wzteklý. Furiose, Adv.

Furibundus, a, um, wüthend, rafenb, wztekly, zufiwy; unfinnig,
šálený, zijleny. .

Fuscina, 1. f. ein dreifpigiged Werkzeug, Dreizad, breigadige
Gabel, třjrohé, tFjzubé widly, třjzub, trjzubec.

Fuscus, a, um, dunkel, tmawy, temný, von der arbe ; dunkel⸗
braun, snödy, temnosnědý ; vox fusca, unreine, bumpfe
Stimme, temný hlas.

Infasco, avi, atum, 1. dunkel maden, temniti, ofemniti ; verbunfeln,
zatemnowati, zatemniti; befubeln, potřjsniti, poškwrniti, 1 8,
gloriam victoriae; verderben, nicht reát maden, kaziti, zkaziti,

Fustis, 8. m. ein Prügel, Knittel, kyg, klacek, mor. kljcek,
ohlest:k ; auch der € tod, hůl, hůlka. —

Fustuaríum, 2. n. das Prügeln bi auf ben Tod, na smrt ubjgenj,
kysem utracenj ; war befonberě eine Strafe für bie Soldaten, bie die
Badnen verlaffen hatten ; fie wurde von ben Gameraben ſelbſt volzogen.

Füsus, 2. m. eine Spindel zum Spinnen oder Spille, wreteno ;
versare fusum pollice, fpinnen, p?jsti na wřetěnko,

Fůtilis, e, nidjtéroürbig, (bleht, ničemný, daremny, k ni-
čemu ; servus futilis, ein Taugenichts, ničema, dareba,
darebák, darmochléb; futilis lingua, einfältige, unnüge

214 Fütum Gannio

Reben, Zwawy,tlachawy gazyk,daremnd řeč ; ein pigs»
derhafter Senf), darmotlach.
Futilitas, ätis, f. die Nichtswürdigkeit, nidemnost, daremnost,
Fütum, 2.n.follein Waſſergefäß gewefen feyn ; tómmt aber nicht vec,
Confüto und Refüto, avi, atum, 1. auffodenbes Waſſer qurif treiben
ober dämpfen, cAladiti, schladiti, ochladiti, 3,8. durd Ling
giefung vom Falten Waffer 5 daher überhaupt bämpfen, krofitz, skre-
titi, zaraziti, 3.8; audaciam; wiberflehen, odporowatz ned,
odpor wésti proti něčemu ; wiberlegen, wywraceti, wywrdtiti,
zlehčowati, zlehčiti, odwozowati, odwésti něco, $, 9B. we-
gumenta. Refutátio, 3. f. bie Wiberlegung, odwod, 2
Bfutio, ivi, 1, 4. ausfhwagen, auéplaubern, wybleknauti, wy-
plesknauti ; ferplaubern, plaubern, fámagen, was einem einfällt, tlam-
pati, blekotati, tlachati, pleskati, — Zwaniti, bez row
myslu, bez uwáženj mluwiti.

G.

Quas, 1. £. ein Helm, lebka, přjlbice,
Galtätus, a, um, der einen Helm auf hat, s lebkau na hlaw£, led-
kau opatřený. -
Gallus, 2. m. ein Gallier, Gal.
Gallia, 1. f. Gallien, Galie; Frankreich, Francauzy, Francauxske,
Gallicus, a, um, gallifh, Žalský; franzafih, Francauzsky,
Gallus, 2. m. bet ‚Hahn, kaur, kohaut.
Gallina, 1. f. die Henne, slepice, slépka, ok. kaura ; gallina inäi-
ca, bie Trothenne, krůta, řopka, mor. monka.
Gallinácčus, a, um, bie Hühner betreffend, slepičí, kuřečj; polles
gallinaceus, ein junges Huhn, Hühnchen, kuře, kuřátko ; gallus geii-
4 qaceus ein gühnerhabn, „Hausbapn, Kohaut domáci, ——
allopãvus, m, ein Truthahn, Puter, 'ocan, topan,
krüldk, mordk. Baby pues .

Gän&um, 2, n. unb Ganča, 1. f, 1) ein Ort, mo für Betb gest
wird, eine Garküche, weřegnd, obecnj kuchyně ; war eem
wmehrbar, weil Huren ba gehalten wurben, ein Sauf » und Hurenstt,
kurewna, peleš kurewskd ; 2) baš Schmaufen febft, ba& gt

-te Effen, belicate Speife, heysowdnj, hodowdnj,
gjdélka.
6ändo, onis, m. ein €dlemmer, žráč ; Můftting, heysck.

Ganníio, Ivi, ttum, 4. belfern, St2kati, hafati, von Quin;
von Fühfen, skoliti, wrčeti; pon Menſchen, jtàkati, osupo-
wati se, sdpati se; quid ille gannit?

Obgannio oder Ogganio, ivi, itum, 4. ju jemanden Helfern, štěkati;
in aurem, ins Opr flüftern, šeptati, pošeptati do ucha.

Garrlo Gemma 215

Garrlo, Tvi, rtum, 4. ſchwatzen, plaubern, Šwitořiti, štěbetati,
klewetati; aud) verãchtlich Geſchwaͤtze machen, žwáti,žwa-
chtati, Zwaniti. -

Garritus, 4. m. das Schwatzen, Plaudern, štořtořenj. -

, 8, um, plauderhaft, fàmagtoft, gelhmägig, Funtohiwy, 3wi-

torný, štěbetný, Stebetaw} ; Subst. m. štěbeta, 3tebetal, 3wi-
tora; f. 3tebetalka, Stebetka, Switorka; verüdttió, žvawý,

Zwachtawy, Zwaniwy ; Subst. žvdě, Xwachtat', zwanil. Gar-
rulitas, 3.4. die €émagbeftigteit, Gefhmägigkeit, Jwitornost, ště-
betawost, štěbetnost, z. B. ber Kinder, mn

Gaudéo, gavisus sum, 2. (id) freuen, t'Siti se z něčeho,
něčemu ; jid) ergögen, ein Vergnügen an etwa haben, ra-
dost, zaljbenj mjti, kochati se w něčem; rád mjti,
* milowati, libowati sobě něco, aliqua re.

Gaudium, 2. n. die Freude, potěšenj, radost; gaudio afficere ali-
quem, Semanben eine Freude maden, ihn erfreuen, obradomatt,
zaradowati někoho, radost, potěšenj způsobiti, učiniti něko-
mu ;gaudio affici, ſich freuen, radowatise, zaradowati se, potě-
liti se, potěšenu býti. .

Pergandere, fid febr erfreuen, welice toditi se, srdečně radowati se.

Gazy, 1. f. ein Schatz, poklad; beſonders ein těniglider, bie
Sdatzkammer, pokladnice krdlowskd ; ein Schatz, großes
Vermögen, poklad, weliké bohatstwj.

Gělu, u, u, der Froſt, große Kälte, mráz; dad Gi&, zmrz-

lina, led. .

Gelštas, a, um, geftoren, zmrzlý ; wuorfroren, zamrzlý, y B.amnis,

Gelidus, a, um, fait, mraziwy, (co led) studený, y. B. mox...

Congélo, avi, atum, 4. in Gi8 verwandeln, w led obraceti, obrdtiti.
Congelasco, 3. gefciezen, zu Gi8 werden, zmrzatz, zmrznauti.

Giminus, end Gemellus, a, um, wird von zwei Dingen gefagt,

Ye einander ãhnlich oder gleich find; daher 1) ähnlich, gleih, po-

dobny, stegny ; 2) zwei, dwa; doppelt, dwogj, dwognd-

sobný ; frater geminus, ein Zwillingäbruder, blj£enec,
dwogče, mor. dwjce; fratres gemini, 3millingěbrůber,

dwogčata, bljženci, mor. dwjčata. .

Gemino, avi, atum, 1 verboppeln, diwogiti, zdwogowati, zdwogi-
ti, zdwogndsobniti. Geminätio, 3, £. bie Werboppelung, zdwog-
násobněnj, zdwogenj.

Tergeminus unb Trigeminus, a, um, breifad, trogj, trogndsobny ;
fratres tergemini, drei zugleih geborne Brüder, Deilinge, trogčata.

Gemma, 1. f£. 1) Daš Auge am SBrinftode, Baume, oko, očko;
die &nofpe, pup, pupen, pupenec, puk; gemmae, pupe-
nj; gemmas trudere, Xugen treiben, oka tlaciti, na oka
hnáti; pupeněti; 2) ein Edelſtein, dobrý, drahý kámen,

Femměna, a, um, aus Gbelfteinen beftehend, z dobrých kamenů.

L

216, Gěmo Géro

:Gemmo, avi, atum, 1. ausſchlagen, Augen oder Stnofpen anfe&em, pe-
eniti se, pupencowati, se, pupence wypauštěli, oka £ZaPsti;
pupenětí j von Bäumen unb SBeinftoden. Gemmätus, a, wm, Enos
fpig, pupennaty ; aud voller Gbelfteine, bamit befegt, plný eirahé-
ho kamenj, drahým kamenjm ozdobený, wyklädany.

Gémo, ui, itum. 3. feufjen, wzdychati; befeuficn, sozdy-
chati, wzdechnauti, powzdechnauti nad něčjm ; ádjgen,

Ikdti, zalkati nad něčim, aliquid.

Gemitus, 4. m. das Geufgen, wzdychänj, wzdechy; ber Genie,
wzdech, wzdechnutj, powzdechnutj,

Congemo, ui, 3. feufjen, befeufjen, wzdychati, powzdechoseati,
Ikdti, zalkati.

Ingemo, ui, 3. unb Ingemisco, mui, 3. feufzen, bei cber über etwas,
wzdychati, powzdechowati, powzdechnauti sobě, Ikdti, ze-
Ikafi nad něčjm, 1. 9B. sorti suse.

G£na, 1. f. bie Wange, Ljce, twär, (gen. i); ift feltenim Szngul.

Géner, čri, m. der Schwiegerfohn, ibam, zei,

Gens, Genus, Genuinus, fiehe in Gigno,

Gönu, 4, n. dad Knie, koleno; in genua procumbere, auf
die Kniee fallen, na kolena padati, padnauti.

Genicilum, 2. n. ber Knoten an ben Halmen und Gtengein, Kodjnko,
sauček, uzljtek.

Geniculätus, a, um, mit folhen Knoten verfehen, Enotig, koljnkowa-
tý, saučkowatý, y. ®. culınus, !

Germánia, 1. f. Germanien oder Deutfhlanb, Germánsko,

Némecko, Nemey. .

Germäntcus, a, um, beutfý, německý. Germanus, a, um, deutſch, Subst.
ein Deutfcher, Němec; Germana, 1. f. eine Deutfáe, ai

Germen, fnis, n. was bervorfproffet oder mádft, ein Sproffen, Zweig,
wypuk, wýstřelek, odnož, odnožek, prautek; ber Keim,
kel, kljk, kljček ; zárod, zárodek, . "

GermIno, avi, atum, 1. feimen, fproffen, ausfälagen, kljčiti se, pů-
čití se, wyrdieti.

Germänus, a, um, von einerlei Stamm entfproffens baher 1) telbfid,
wirttiá, oprawdowý, prawdiwy, sprawedliwy, skutečný, pra-
£0) ; frater germanus, ein rechter, teiblider Bruder, wlastraj bra-
ir; patria germana, das redte, wabre Waterland, ober ber Drt, we
Semand geboren worden, prawd wlast ; 2) teutíh, německý, Ger-
manXtas, tis, f. bie Vrüverligkeit, Oámefterlihteit, dad brüberlict,
ſchweſterliche Band zwifhen zwei Gefhwiftern, bratrstwj, sesterstwj.

Gěro, gessi, gestum, 3. 1) tragen, nositi, n^sti; 2) führen,

3.8. bellum, woditi, wésti wdlku; 8) thun, verrichten,

verwalten, 3. B. magistratum, eine Würde befleiben, kona-

ti, wykondwati, zastáwati, řjditi, zprawowati, ewésti,
na sobě mjti úřad; res bene gerere, glůďlid führen, do-
bře se držeti, ščastně wésti; res, ut gesta erat, bet

Géro . Géro 217

ganze Verlauf ber Sache, wše, gak se to stalo; res gestae,
Thaten, činowé, skutkowé 4) se gerere, fid) betragen,
fib aufführen, chowati se, zachowati se, držeti se; 5)
haben, znjti, z. B. aculeum, einen Stachel haben, bei fid)
führen; 6) morem gerere, willfahren, Gehör geben, gehors
den, poslauchati, uposlechnauti někoho, po wůli býti
někomu ; alicui.

Gestio. 3. f. 3. B. negotii, ble Verrichtung eines Gefhäftes, Kondnj,
wykonánj, zařjzenj práce.

Gesius, 4. m. das Tragen bes Körpers, drženj těla; die Gebürbe, Anu-
tj audůw, posunek, posunky, twářenj, zewnitfnj způsoby,
powahy ; die Stellung, postawa.

Gestio, ivi, itum, 4, 1) tragen, nositi; aliquem in oculis, Jemand
fec fieb haben, 10 srdcí nositi někoho; 2) fid gebärben, nositi
se, tiodHitise, stawěti se, delati se, ol. Sunautt se, posunauti?
st, 4. B. mit ben Bänden, mit bem Kopfe fid gebärden, rukama roz=
kládati, hlawau hybatı, třepati, krautiti; 3)ausgelaffen thun,
lufig feyn, křepčití, skdkati, 1. B, laetitia, vor greubes 4) eine
Begierde oder Verlangen äußern, Zddati, chtjti; fid recht darauf freuen,
třásti se, tleputi se, radowati se na něco. Praegestire, große
Begierde äußern, febr beglerig.feyn, dychtiti po něčem.

Gesto, avi, atum, 1. tragen, nosıtı. Circumgesto, avi, atum, 1. her⸗
umtragen, nositi kolem, z. B. epistolam.

Adgéro unb Aggro, gessi, gestum, 3. herzuführen, herzutragen, tras
gen, ouitäufen, pfindseti, nositi, pFinositi; pfinesti, nandšeti,
nawáželi, přůwážeti, nasýpati, nanésti, nawezti, nasypati,
Daher ſcheint Agger, éris, m, ein Damm, Ardz, násyp, zu fommen,
fete Agger.

Cengero, gessi, gestum, 3. zufammentragen, zuſammen ſchütten ober

häufen, sndSett, snositi, snésti, nandseti, nanositi, nanésti,

Tawd£eti, nawoziti, swezti, nasypati, na hromadu dáti; wos
Bin fhieben, bringen, cpdtz, sfrkati, strčiti, swddeti, swésti,
swaliti něco na někoho; omnia in aliquem; convicia in ali-
quem, Jemanden ſchimpfen, Zatı někomu ; aud) beilegen, zuſchreiben,
Připisowati, pripsati, přičjtati, phitjsti někomu něco.

Digero, gessi, gestum, 3. eigentlid) aus einander bringen ober fübreng
daher ordnen, in Orbnung bringen, abtýrilen, vertheilen, pořáďdati,
uspořádati, do pořádku dáwati, pořádkem stawěti, postawiti,
i. B. bibliothecam ; gehörig eintheiten, abtheilen, deZitt, odděliti,
nn Indigestus, a, wm, ungeorbnet, nespořddaný, nepo-
řádný.

Egero, gessi, gestum, 3. ferauštragen, hinausſchaffen, wynd3eti, no-
sit! wen, wynositi, wynésti, 4. B. praedam ex tectis; von
fi& geben, paušťětí, pustiti, 4. B. uriuam ; wyhazowati, wyho-
diti, wywrhowati, wywrci; ausleeren, wyprázniti, wyküditi,

Ingero, gessi, gestum, 3. hinein ober barauf tbun, fóütten, gießen,
tragen, wndseti, wysypati, wléwati, nositi, sypati, ljti, dá-
wati, nanositi, nanésti, nasypati, naliti, dáti něco někam;
probra in aliquem, ihn fÄhmäben, fdetten, pljsnrti někoho, wadı-
ti se s někým, zle mluwiti někomu ; saxa in subeuntes, Gteis

218 Gibber . * . Giguo

- me auf Semanb hinunter werfen, kamenj sypati, hdzeti, metati
dolů na lidi; se in hostes, fid auf die feinbe ftürjen, waorcı se,
wraziti na nepřátely.

Suggero, gessi, gestum, 3. darunter legen ober fegen, podklddati,
podložiti, podstrčiti; flammam suggerere, in Brand fteden, pod-
pálit, zapdlıti ; geben, darreien, ddwatt, poddwati, poskyto-
wati, poskýtati, poskytnauti; sumtus, den Aufwand führen, nd-
klad westi; aud) an die Band geben, rathen, na ruku da 5, dá-
ti, radıti někomu ; ins Gebüdtni$ bringen, erinnern, napamjnati,
upomenauti někoho, wnuknutj dáti někomu. —
m. und Suggestus, 4. m. eine geinachte Erhöbung von der Erbe eb

. Holz, zwyZenj; eine Bühne, Zesenj; erpabener Rebnerort oder Seas

del, řečniště, kazatelna. .

Gibber, a, um, budelig, höderig, hrbaty.

Gibbus, 2. und Gibber, Eris, m, ein Höder oder Budel, Arb, nákřbeti,

Gigas, antis, m. ein Sohn der Erde, Gigant, tiefe, welikán, obr.

Gigantes find Söhne ber Erbe, unb wurden als fehr große Leute deſchrie⸗
ben, bie ben Himmel haben fiirmen wollen,

Gigno, génui, genitum, 3. (vom alten verbo geno) zeugen,
ploditi, zplozowati, zploditi ; gebäten, roditi, poroditi;
bervoibringen, pfindseti, wydiwati, něsti, wydati, .8.
plantas; verurfahen, püsobiti, zpüsobowati, zpüsobiti,
4, B. metum; gigni, erzeugt werden, roditi se, ploditi se;
entftehen, Ijhnauti se, delati se.

Genltor, 3. m. ber Erzeuger, Water, roditel, rodič, otec; ber ure.
ber, püsobce, půwod, päwodce. Genitrix, icis, £. bie Mutter,
rodička, matka ; die Urheberin, půwodkyně.

Genitivug, a, um, angeboren, přirozený.

Genius, 2. m. ber Schuggeift eines Menfáen, duch strážce ; indel-
gere genio, fid etwas zu Gute tun, fid) pflegen, herzlich Leben, ko-
weti sobě, pratı sobě; defraudare genium suum, fidy nidtě za
Gute thun, feinem faute e8 abbarben, nic sobě nepřáli, savé hubě
utrhowati, utrhnauti. :

Genüinus, a, um, angeboren, natilrliá, přirozený, wlastny; dentes
genuini, Badenzähne, třenownj zuby, stoličky. Genuine, Adv.

| aufriátig, upřjmně, .

Gepus, čris, n, 1) dad Geſchlecht, bie gamitie, Stamm, rod, rodine,
pokolenj, kmen; 2) tie Gattung ober Act ber Dinge; Ihiere, Sra:
fen, druh, způsob, rdz ; 4) die Station, národ ; 4) Kind, eis,
plémě, djtě, syn, potomek ; 6) die Gate, ein Ding, 10°C ; 6) Wt
Beſchaffenheit, způsob. Generalis, e, allgemein, bie ganze "Art ebec
Gattung betreffend, obecny, wšeobecný. Generatim, Adu. übers
baupt, allgemein, wäbec, z. B. loqui; nad) Bölterfämmen, po kme-
njch, 1. ©, copias constituere.

Genéro, avi, atum, 1. zeugen, ploditi, zploditi; gebären, rockt,
zroditi, poroditi, uroditi; hervorbringen, přinášeli, wd
wydati'; erſchaffen, tworiti, stwořiti. Gener&tor, 3. m. der Qe
weuger, Battr, ofec; generatorea, bie Stammeltern, prior), Esme-
nowj roditowé. n

Senerčsus, a, um, von eblem Geſchlechte, urozený, tvyššího roda;

Gilvus Gläcis - 219

ebet, šlechetný, ušlechtilý; generosi anlıni est, e& if ebsimüthig,
Slechetné pr^ amm tet / s

Děgener, čris, aus der Art [ólagenb, entartet, unebel, nerádny, od-
rodilý, newrhlý ; filius degener, ein ungeratbenet Sohn, neráda,
nezdara syn. Degenero, avi, atum, 1. aus ber Art (dlagen, wrA-
mauti se (po horšjm); newrhnauti se, neduřiti se, nezdařiti
se (po lepšjm). ]

Xmgenero, avi, atum, 1. einpffüngen, anerihoffen, pkisfwoFowati,
Pfistworiti, 3. B. non ingerantar hominibus mores; :rOzo-
wati, wroditi, wštěpowati, wštjpiti, y. ©, natura ingenerat

emorem, .

Gens, tis, f. 1) dad Ge[áledt, ber Stamm, rod, kmen ; 2) bo$ Wolkäges
ſchlecht, pronárod ; aud bie Station, Bolt, ndrod. Gentilis, e, aus
eben vem Seſchlechte, von eben ber Familie, z gednoho rodu, z to-
ho samého kmene pochdzegjcj, rodný; Subst. rodnjk; aud)
ein fanbšmann, kragan. Gentilltus, f. bie Verwandtſchaft
derer, die einerlei tamen. führen, rognictwj. Gentilícius, a, um,
der Zamitie gehörig oder eigen, rodowý, rodnj, 3. B. sacra, famis
Tienopfer ; denn bei ben Römern hatte jedes Geflecht nebft bem gemöhne
lien Gettešbienfte feine eigenen religiöſen Gebrüude, melýe gentilicia,
orum, n. hießen, rodowé oběti, rodnj swaté obřady. .

Ingigno, genui, genitum, 3. von Satur mittheilen, einpflangen, 2070-
zowati, wrodıti, přírozowati, pfiroditi, wštěpowati, witjpi-
ti, ddwati, dáti. IngeuYtus, a, um, angeboren, tingepflant, při-
rozený, wstjpeny, přjrodau daný. IngenYum. 2. n. bie angebors
me, natürliche Befhaffenheit einer Sade ober eines enfüng priro-
zend poyosha; Vit angeborne Fähigkeit, der natürliche Werftanb,
phirozen] darowé ; das Nature, Temperament, pPirozenj; bal
Genie, wtip; befonders ber Mig, Gdarffinnigteit, Geſchlalicte it ete
was ju erfinden, ostrowtip, důwtip, důwtipnost, dhwtipnd, do-
brá hlawa, Ingeničsus, a, um, mit einem guten Stopfe verfehen,
wigig, fharffinnig, erfinberifá, zofipny, düwtpny, ostrowtipny.
Ingeniose, Adv. fdarffinnig, wigig, wtipn?, důwtipně, Ingentus,
a, um, bei den Römern von freien Gitern geboren, swobodny', zwol-
ný, sobewolny, ol. swoboda ; bater ebelbenfenb, aufrichtig, offene
berzig, šlechetný, počestný, upřjmný, prostosrdečný, &istosr-
dečný, bezelstný, přirozený, Ingenue, Adv. offenherzig, aufs
ridtig, upřjmně. Ingenultas, 3. f, wenn man von guter Geburt ift,
der Gtand eine& freigebornen HRenfhen, zwolnast, swobodstiwj;
ebte Dentungsart, šlechetnost,

Progigno, genui, genitum, 3. auf bie Melt ober bervorbringen, 0y-
dáwati, wydati, přindšeti, přinéstí; yeugen, ploditi, zploditi;
gebären, roditi, poroditi. Progěnles, 5. f. Semanbé Kind ober
Kinder, Raffommen, Seſchlecht, djte, děti, potomek, potomstwo,
potomci, pokolenj. Progenltor, oris, m. ber Abnherr, předek, děd,

Gilvus, a, um, fabl, falb, gjlowé barwy, plawy.

Gingtva, 1. f. das Zahnfleiſch, ddseň.
Gláber, bra, brum, glatt, kahl, ohne Haare, Wolke, Seen, holy.
Gläcies, 5. f. baš Gia, led. -

Gisciälis, e, eifig, voll Git, Zedowy, ledny, lednaty ; mare glaci-
ale, bas Gismeer, Zednaté moře,

M

220 Gládtus - Glöbus

Conglacio, avi, atum, 1. au Gife werben, gefrieren, tw led obraceti s,
obrdtiti se, lednateti, zlednateti, zmrzati, zmrznauti; wo,
machen, w led obraceti, obrät :

Glädtus, 2, m. ein Schwert, meč; Degen, kord; gladim
nudare, stringere, ben Degen ziehen, obnažiti, wytrh-
nauti mec.

Gladi&tor, 3. m. ein ge&ter in ben Schauſpielen zu Rom, Jerng?. De
Giabiatoren waren inégemein Gclaven, unb mußten in ben ofewüba
Sqauſpielen zum Vergnügen ber Zufhauer bis auf ben Sob fitm)
aud, galt e& für ein Schimpfwort, ein Bandit, zbügnjk. Gladimforie,
a, mn, die dechter betreffend, JermjPsk); certamen gladisterius
das Fechten ber Gladiatoren, Šerm,

Digladior, atus sum, 1. fehten mit einander, mit Waffen, potýketi
Se, Sermowati, 4. B. sicis, mit Doldenz mit Worten, Addati seu.

= odporu bt. ^ .

Glans, dis, f. 1) bie Eichel, žalud; glans fagea, bie Bude

^0 nuf,bukwa, bukew, bukwice ; 2) aud eine Kugel, kulka;

dergleichen bie Schleuberer im Kriege hatten, um gegen bie Feine a

fhteudern; eminus glande pugnare.

*Glandůla, 1. f. eine Meine Eichel, Zalüdek ; die Drüfe, bie Mani ea.
Salfe, £idza, Glandulösus, a, um, voller Drüfen, brüfig, Zidzaatj,

ny žlaz.

Juglans, dis, f. (flatt Jovis glans) eine Wallnuß, wätfche Ruf, wisi-
ský ořech.

Glärka, 1. f. grobtótniger Sand, štěrk ; ber Kies, křemenjčko,
křemenj, drobný obldtek.

Glareösus, a, um, voller Kies, řícfig, křemennatý, štěrkovoitý,

Glaucus, a, um, grau, graugrůn, graulid), siwy.

Gléba oder Glaeba, 1. f. ein Erdklos, Grbttumpen, eine Er
folle, hruda.

Glebösus, a, um, Humpig, Arudnatý, hrudowity,

Glis, Iris, m. 1) bie Ratte oder Rape, krysa, německá myi:
2) bie Ziefelmaus, sysel; bie Hafelmaus oder Bildman,
plch.

Glisco, 3. opne Perf. und Sup. entglimmen, dautnati; ab
fteben, powstdwati,nastdwati, powstati; madyfen, zuneh⸗
men, rozmáhati se, wzmdhati se, rüsti, wznikati,
wzniknauti; seditio gliscens, rozbrog wznikagjej.

. Glóbus, 2. m. eine Kugel, kaule ; daher ein Haufen Renfe,
hromada, küpa lidj.

Globösus, a, um, fugelrunb, kulatý.

* Conglöbo, avi, etum, 1. rund maden, kulatit?; conglobati, rat)
werben, kulatiti se, Kulateli; zufammenbäufen ober verfommels,
baf ein Haufen daraus wird, kopiti, 10 kolo, w hromadu sháněli,
shlučowati, shlaučiti,

Glocio Gnärus 221

Floctö, 4. und Glocito, 1. gfuden, kwokati, zakwokati..

3lómus, 2.m. und Glomus, Éris, n.ein Knaul, klubko, B. Zwirn.

Glióméro, avi, atum, 1. auf einander winden, aufwinden, nawjgeti,'
naiwinauti, namotatt, y. B. lanam.

3lórfa, 1. f. 1) der Ruhm, sldwa ; magnam gloriam conse-
qui, weliké sláwy dogjti; 2) das Rühmen von fi, die
Prahlerei, Ruhmredigtet, chlauba, honosnost; Ruhmbes
gierde, Ruhmſucht, sldwy chtiwost.

Gloriösus a, um, rubmvol, rübmlih, slaný, chwalitebny ; aud
tubmrebig, chlubny, honosiwy, honosný. Gloriose, Adv. rühms
lid, slawne; aud prahlend, ci chlubně, honosně, honosůvě.

Glerior, atus sum, 1. fid) rübmen mit oder ctwas, chlubiti se, hono-
siti se něčjm, re unb de re, Gloriätio, 3. f. das Süpmen, ho-
nošenj se, chlauba.

InglorYus, a, um, unberühmt, ohne Ruhm, 'neslawný, neweliký,
nepatrný, 3+ 8B. vita.

Glos, čris, f. des Mannes: Schwefter, die Schwägerin, swat.:
ka, zelwa, mužowa sestra. ň

Glůbo, psi, ptum, 8. fdálen, laupiti, laupati.

Deglübo, psi, ptum, 3. abídüten, olupowatt, olaupiti, olaupatt,
Slaupati, slaupnauti; finden, drjti, odřjtí; ‚der aut berauben,
x'küxe swljkati, swleci; kůží stahowatt, stähnauti někomu.

Glüten, inis, n. ber Leim, klj, klih, kleg; Sleifter, maz.

Glatinator, 3. m. ber-Zufammenleimer, Alızıd, klizitel, z. B. bec Bläts
ter tinet Budeš ; daher etwa ein SBudbinber, knihař,

tino, avi, atuin, '1. anleimen, antieben, pfiklizowatt, pfiklego-

řilepowati, přilepití,

ino, avi, ntum, 1. gufammentelmen, KUzifz, skližiti, sklego-

wati, slepowati, sljpati, slepiti; zufammenfügen, verbinden, vers

einigen, Pogilt, spogowati, spogiti; amicitias, Freundfgaft [lies
fen, prätelstwwj činiti, učiniti, Conglutinätio, 3. f. bie Zufa
menleimung, sklixenj, slepenj ; Sufammenfügung, spogenj.

Deslutino, avi, atum, 1. von einander trennen, rozklizowatt, rozkli-
Ati, rozlepiti, 4 9B. palpebras.

Glätio und Deglutio, 4. verſchlucken, požjrati, požřjti, poly-
kati, polknauti.

Gnärus, a, um, funbig einer Sadie, wädomy, powědomý něče-
ho, alicujus rei, in einer Sade ; quia viae ignarus eram,
weil id) den Weg nidt gut mußte, Ze gsem newěděl, ne-
znal cestu; se amici ignarum simulare, fid) ftellen, als ob
man feinen Freund nicht fennte, delati se, že přjtele swé-
ho neznd.

Ignöro, avi, atum, 1. nicht wiffen, nicht fennen, newěděti, neznati;
end) mißtennen Zemand, neznati někoho; non ignoro, id weiß,
tjm, znám, nenj mi nepowědomo. Ignorantia, 1. f. unb Igno-
ràtio, 3, f. bie Unmiffenfeit, Unfande, newédomost, nepowedo-

g22 Gnávus c . Grädus

most, nepow2domj, nezndmost, y. 8. rei. Ignoräbllis, e, maj
man nicht wijfen fann, unbetannt, zepowedomf, nezndmy.
Gnävus ober Navus, a, um, emfig, betriebfam, snažný, snaž-
liwy, přičinliwý. Gnaviter ober Naviter, Adv. snaXliwi,
snažně, přičinliwě. .
Gnavitas, ober Navítas &tis, f. bie Gmfigfelt, Betriebfamtelt, smaldi-
st, snažnost, snaženj, snaha, přičinliwost, přičiněnj,
avo, avi, atum, 1. etwas mit Betriebfamleit oder Emfigfeit týnu, vers
richten, snažně činiti, konati, y. B. opus, prácí swau; 3
"se, wyhasnaZowati se, pFitinowati se, přičiniti se 0 mico
operam navare alicui rei, große Mühe auf etwas wenden, welikes
„prácí wynakládati, wynalakiti na něco,

Ignávus, à, um, träg, faul, unbetriebfam, Ziknawy‘, nesnažlůvý, ne
přičinlůvý ; von Soldaten, feig, furdtfam, muthlos, chaulostue],
zbabělý, bogdcny, bez srdce. Ignave, Adv. Iguavia, t. f. We
Tragheit, Faulbeit, iknawost, nesnazliwost, nedbalost,
Einliwost ; vie Furátfamteit, chaulostiwost, bogácnost, zbabělost.

Grächlis, e, bünn, ſchlank, tenky, tdhly, štjhlý, ztepilý,
čjplý; mager, hubený, suchý, 3. B. ein Leib.

Gracilítas 3. f. die Saͤlankheit, fenkota, táhlest, 3tjhlost, ztepi-

+ lost; Magerkeit, hubenost, sauška. .

Grácůlus, 2. m. ein Häher, sogka.

Grädus, 4. m. ein Schritt, krok, kročeg ; die Stuffe, stupeň, |

schod; die Sproffe an Leitern, zpruZina ; coll. zpružj; gi
dus honoris, ber Rang, Poften, Ehrenftelle, mjsto, úřad,

důstogenstwj; Character, staw; ber Grab der Bermamt: |

ſchaft, koleno; befonders der Schritt oder bie Stellung ein
Sedes, mjsto, postdwka; daher de gradu dejicere, de-
pellere, aus feiner Stellung bringen, des Vortheils beraw
ben, z mjsta tisknauti, wytisknauti.
Gradättin, Adv. ftufenweife, po stupnjch; Sqritt für Schritt, krob
€o krok, krokem, zponenáhla. :
Gradior, gressus. sum, 3, Sqritte maden, ſchreiten, gehen, kráčeti,
jt.
Gens, 4. m. das Gáreiten, der Gang, kradenj,gitj, chod, krok.

Grassor, atus sum, 1. 1) gehen, Kráčeti, a. B. ad gloriam virtelis |
via; 2) in aliquem, auf einen losgehen, ihn anfallen, durahl st,

pausteti se, pustiti se do někoho ; aud verfahren, naklddati s m-
kým; gewöhnlich ſchiecht verfahren, wüthen gegen Jemand, zufzti, wzle-
kati se proti někomu, $4. B. in senatui. Grassätor, 3. m. M
ente anfällt, plündert, ein Straffenräuber, Zuprč, laupe2njk.
Adgredior oder Aggredior, gressus sum, 3. hingugepen zu Semen
sjti, pfigjti, přikročití, pristaupiti k někomu, ad aliqueni
fd an eine Sade machen, fie angreifen ober anfangen, dawali s%
dáti se, pustiti se do něčeho; chápdti se, chopiti se něčeho:
potjnati, začjti něco; aud feindlich Jemanden angreifen oder m
fallen, pfipadafi, připadnauti, uderiti, pFichwátiti , příko

Grádus ^ Grädus 225

ma někoho. Aggressio, 3. f. der Angriff, útok, ndbéh; au& der
Gingang bei einer Rebe, áwod.

Congredior, gressus sum, 3. jufammentommen, schdzeti se, sgjtl
se, E ud $e,p B. cum aliquo in itinere; fechten, poťkati se,
na sebe přitécí, na sebe udeFiti; potýkati se, bogowati. Con4
gressus, 4. an. bie 3ufammentunft, sgıtj, schůze, sgezd ; der Angriff,
úlok; das Fechten, pütka. ' Congressio, S. f. die 3ufammenfunft,
sehiznj se, sgilj se; der Angriff, átok ; das Fechten, potýkánj,

I

gressus sum, 3. herobgehen, dolů xrddeti, dolů ‚gjti,
Scházeti, sgjti, sstupowutt, sstaupiti, sljzati, slézti,
igrediov, gressus stan, 3. ab aliquo, von Semanben megaeben, od»
chazeti, odegjti od někoho, roschäzeti se, roxegjti se s ně-
kým; officio, abgeben von ber Pflidt, od powinnostt stwé uchy-
lii se, odstaupiti. Digressus, 4. m. und Digressio, 3. f. das
WBeggtoen, rozchod, rozcházka, rozegitj, odchod.

Beredior, gressus sum, 3. herausgeben, wychäzett, wygjti; in ter-
ram egredi, ans anb geben, landen, wystupowati, wystauptti,
wykrokiti ng břeh; přístati k břehu; septimun annum egre-
dí, febentes Jabr jurüdlegen, sedmý rok překročití. gressus,
4. m. das Herausgehen, vycházka, wykrodenj; bie Landung, při-
stänj, na břeh wykročenj, wystaupenj.

Ingrelior, gressus sum, 3. einferfreiten, krd?efz; geben, hingehen,
wchleett, gjti, wkročiti, wejti do něčeho, 3. B. domum, ins
Haus, do domu ; antreten, 3. B. vium, ben 98eg betreten, cestu na-
supowati, nastaupiti; na cestu dáwatt se, dáti se, pustit
se; pericula, fi in Gefahren begeben, pauštětí se, wyddwati se,
toydati se w nebezpečenstwuj ; daher etwas anfangen, ddwati se,
dáti se, pustiti se do něčeho, začjnati, začjti něco, 4. B. bel-
lam, ingressus, 4. m. und Ingressio, 3, f. der Gang, das Hineine
gehen, der Eingang, wehdzenj, wgitj, wchod, wchäska; der Ans
fang, začetj, začátek; aud) das Gehen, ber Gang, kráčenj, chůze.

lior, gressus sum, 3. vorangeben, vorausgehen, kráčetí, giti
napřed; aud eher kommen, předcházeti, predesjti někoho, spj-
de pfigjti nežli někdo, aliquem und alicui; vorbeigepen, mimo
iti, minauti, pominauti, pFegjti; aud übertreffen, pFewy3owa-

fij pFewy Siti, pfedstihnuuti někoho, aliquem, Praegresaio, 3.

1i Bordergeben, předchdzka, pFedchüzka.

logredior, gressus sui, 3. vor fid hingehen, fortgehen, fort'hreis

tea, před se krdéeti, gjti, pokratowati, pokročttí; voerik

fettrüden, postupowati, postaupiti; longe progredi in litteris,

weit tommen in den Willenfhaften, welice prospjwati, prospeté .

umenjm, daleko prigjti w uměnj. Progressus, 4. m. und Pro-

gressio, 3. f. der Bortgang in einer Sade, prospěch ; progressus
facere iu litteris, Fortſchritte machen in ben Willenfhaften, čínětí

Přospěch w umenj, prospjwati, prospeti umenjm.

dior, gressus suin, 3. jurüdgeben, nazpet gjti, nazad krd-
ti, ustupowati, ustauptti ; jurüdtebren, twraceti se, wrátiti

36, Regresuus, 4. m. das Zurüdgehen, der Rüdgang, nazpet gitj ;

dare regressun, jurüdtebren laffen, domů propausteti, propu-

sfihi; and, bie Rüdkehr, nawrdcenj se, ndwrat.
dier, greasus sum, 3. hinübergepen, překračowati, pře-

>

224 Graecia Grätus

: kročiti, pfechdzeti, pregjti, přelézti, plestaupiti něco, te

Přes nécd, 4.. monitu, Me Über en spp. Trans
gressio, 3. f. bas ‚Hinübergehen, přecházení, přechážka, přegij,
prelezenj, pFeljzka; ber Uibergang, přechod.
Graecia, 1. f. bag Griechenland, řecká země, Řecko.
eric s, um, geiehifh, řecký. Graeci unb Graji, bit Geige,
ekowe, a

Grämen, Inis, n. ba Grad, trdwa.

(Graminčus, a, um, auš ober vom Girafe, z frdwy, 3. 98. córena;
ud) voller Gras, grofig, trdwnaty, tráwný, y. B. campus.

Grammätica, 1. f. bie Sprahtunft, Sprachkunde, Sprachwiſſen⸗
haft, mluwnice, mluwnictwj. |

^ Epigramma, ütis, n. eine Xuffárift, aud) ein kurzes finnreides Gs
bit, Gpigramm, ndprs. |
Grandis, e, groß, weliký, hrubý, 3. B. grandes literae, große
Buchſtaben, weliké, hrubé pjsmo; grandis pecunia, vi |
Geld, weliké penjze; grandis aetas, hohes Alter, twysoké, |
weliké stdřj; grandis matu, bejahit, betagt, alt, starý, |
wysokého stdrj.

Granditas, 3. f. bie Größe, welikost ; Erhabenheit, wıne3enost.

. Grandiuscälus, a, um, ein wenig groß, aiemtid) ermachfen, obhrub},
obwelik) ; ziemlid alt oder bei Jahren, obstarny, obstaroäny.

Praegrandis unb Pergrandis, e, fehr groß, pFeweliky, prehrabf,

s Drama; pergrandis natu, Nu La pristary, stařičký.

ul ndis, e, ein wenig groß, ri ohrubi 5 yenit 7

a ruby, odes 7» pohrubiy s slemě qu

Grando, inis, f. der Hagel, die Schloffen, das Hagelwetter,
kraupy, krupobitj, ledowec, sutky. |

Grandinat, Impers. e hagelt, kraupy $ypagj se, padagj-

Gränum, 2. n. 1) ein Korn, zrno, zrnko, 4. B. tritici, cit
Weizenkorn, pšeniční zrno; 2) ein Meiner Kern, tun
Šrůdten, zrnko, zrnéčko, gádro, gadérko, pecicka.

Granàríüm, 2, n, der Xornboben, Getreidebehältniß, žitnjk, žižnice

obilnice, sýpka.
Graphe, ift nicht gebräuchlich.

Byngrápha, 1. f. eine Gefboerfáteibung, Obligation, úpěs, upsinj,
adpis, pjsemnj gistota; ein Wedel, směna, směnný) list. Syn
graphus, 2. m. ein ſchriftlicher Gontract, pjserenj smlauwa; ti
Paf, prowodnj list,

, Grätas, a, um, 1) was Dank verdient, angenehm, milý, tuděč-
ný, wzdeny, přjgemný ; gratus fructus, eine wohl fómt
dende Brudt, chutné owoce; 2) dankbar, wděčný, po
wděčný ; gratus agnosco, id) ertenne eš mit Sant, s wii
nostj uznáwdm; gratus animus, cin dankbäres fer
wděčné srdce, wděčnost ; gratum facere alicui, ein

Gefallen thun, wděk činiti, učiniti, prokdzati někomu.

Grävis Grävis 225

Grate, Adv, gern, mit Vergnligen, rdd, milerdd, sradostj ; dankbar,
wdeenz, powdeöne, s podekowinjm.

Gratia, 1. £ 1) die Annehmlidkeit einer Sade oder Perfon, wděk,

lost ; 2) die Gunft, die Gemogenteit, Záska, milost, prjzen;
esse, in. Guuſt, i abe fteben, 10 /dsce, w milosti bý-
ti; 3) ber Dont, dika ; un, gratias habere alicui, Scmomben
Dank miffen, wdeten býti někomu ; gratias agere, Danf fagen,
mit Sorten, Dank abflatten, fid bedanken bei Jemand, djky wzdd-
watt, činiti, dekowati se, podekowati se někomu; gratiam
referre alicui, fi dankbar bezeugen, Danf abftatten, edwdetowa-
ti se, odwdetiti se, odsluhowuti se, odslaužiti se, odpláce-
fi se, odplatiti se někomu; gratiam inire, Cant verdienen, fi
befiedt maden durch etwas, twdetif se, zawdetiti se nekomu
něčji in iam recipere, zu Gnaden aufnehmen, na milost
phisati. Gratia, Abl. wegen, pro; honoris gratia, ter Gfre wes
gen, pro čest. Gratiae, Plur. find die Gcajien, Qulbgittinen, Mi-

lostenky. .

Gratiosus, a, um, beliebt, gefällig, mil, milostný, přisemný, ali-
cui oder apud aliquem.

Grates, Nom. unb Accus. Plur. f. ber Dank, djky. Gratis (ftatt
gratiis), „Adv. umfonft, unentgettlid, für blofen Dank, zu poděko-
toůnj, zadarmo, durmo, darem, z milosti, z lásky.

Gratulor, atus sum, 1. 1) den Göttern Dank abftatten, zeděčiti, dě-
kowati bohům ; 2) Glůď wünfsen, Stestj pratı nekomu k něče-
mu, alicui rem und de re. Gratulátio, 3, f. ein öffentliches Danfs
feft, slaioné djkütinenj, radowánky ; aud der Giüdwunfd, přánj.

Congretulor, atus sum, 1. glüdwünfgen, Sfestj pFdti. Congratulä-
tio, 3. f. die Glüdwünfgung, přánj 3testj.

Gratultas, a, um, was umfonft, obne Gntgett gefhieht oder gegeben wird,
darmo daný, z milosti udělený. Gratuito, Adv. ohne Gntgeit,
umfonft, bez platu, durmo. :

Gratificor, atus sum, 1. einen Gefallen erweifen, zu Willen feyn, wills
fahren, roděčitě se, wdek eniti, k wült býti někomu netjm,
k Ujbosti učiniti někomu něco, alicui aliquid. Gratificätio, 3. f.
die Willfaprung, Gefütigteit, wdek,

Ingrätus, a, um, unangenehm, nemilý, nepřjgemný, bezděčný ; une
donkbar, nerdečný ; animus ingratus, unbanfbareé Herz, der Uns
tant, neicdetné srdce, newdek, newdeönost. Ingratia, 1. f. der
Undant, newdek ; ift ungewöhnlid5 aber Ingratiis, („Zblat. Plur.)
oder ingrotis (flatt ingratiis), ungern, wider Willen, bezdek, bi
deky, nerád, proti (mé, twé, geho, natj) wůli; cogi ingratiis,
wider feinen Willen gejmungen werden, bezdek nucenu býti.

Pergratus, a, um, febr gngenehm, fehr lieb, přemilý, rozmilý ; per-
grate facere alicui, einen großen Gefallen Zemanden thun, weliky
wdek prokazowuti, prokázati, udelati někomu.

Grávis, e, 1) fdmer, těžký; daher wichtig, wášný, pádný ;
naforüdlid), důkladný ; res gravis, eine wichtige Angeler
. gubeit, důležitá wěc; aud) groß, s. B. morbus, těžká,
weliká nemoc; ira, ein heftiger Zorn, prudký, weliky
hnew ; ehrwürdig, ernſthaft, gefcgt, anfehnlich, wdžný ; tes-

P

226 Gremium Grémium

tis, ein glaubwürdiger Zeuge, wdžný, wjry hodný, ho
dnowěrný swedek; 8) beſchwerlich, obtjžný, nemilý, M;
fdáblih, 3kodliwy, škodný, 4. B. locus gravis, ein ung
funber Ort, mjsto nezdrawé ; daher 4) unangenehm vom Ge
rud, ftinfenb, smradlawy ; 5) befdymert, incommobirt, ob-
tjžený, skljceny něčjm, i. 98. vulnere, annis; vino gravis
beraufht, plný, napity wjna; 6) ſchwanger, s autěžkem
téhotnd, sama druhd.
Graviter, Adv. fómer, mit Gewicht, těžce, pddnb; Yeftig, prudce;
febr, welice; nahdrüdtid, ernftboft, wdinz, opramdu; graviter
se habere, tránttid) feyn,'nanic se mjti; aud mit Befhwerbe, Hi-

ko; graviter ferre, etwas mit Verdruß ertragen, fé£ko; nemile
nesti, nerdd tomu býti, mrzeti se nad tjm ; e& übel uejma,
za zlé bráti, mjti, klästi, pokládati, B

Gravitas, ätis, f. bie Chwere, tjhota, tjXe, pddnost z die Graf
tigteit, wd£nost ; die Deftigteit oder Größe, prudkost, teliked ;
der Madbruď oder Raddrůduáteit, düklad; die Blaubmärbigtri,
hodnowěrnost ; der Anftand oder Anfehnlidfeit, wd£nost ; it Br:
ſchwerlichkeit, obtjZnost, těžkost y daher bie Ungefundbeit, Bnzeirp
lidtelt, nezdrawost, 4. B. coeli, ungefunde Luft, nezdratvé potiti].

Gravědo, Ynis, f. ber Schnupfen, rýma, wozhFübka.

GravYdus, a, um, ſchwer, těžký ; voll, plný ; ſchwanger, s auféSken, |
těhotna, obtěžkaná ; von Kbieten, en fieye Foetus. Gravidi-
tas, atis, f. bie Shwangerfhaft, aufbiek, tehotnost. Bravide, qi
atum, 1. fáwüngern, befrudten, obtezkatt, ot&hotru?i; terra gae |
vidata seminibus.

Gravo, avi, atum, 1. beſchweren mit etwas, brüten, obté£owati, ob-
djžáti, tjžiti, tlatiti y gravari, ungern an etwas gehen, obtézowati |
sobě něco, nerád činiti něco; non gravabor facere, Md mit
niát fauer ankommen, oder id) werde e& gern thun, nel |
teiowati toho, milerád učínjm to} gravatus vulneribus, mt
Wunden befhwert, ranami-obtjteny, skljčený ; vino sonmoquo |
betrunten und fdläftig, pěny wjna a spanj ; opilý a ospalý. Gn-
väte und Gravätiin, „Zdv. ungern, nerád, |

Adgravo unb Aggrayo, avi, atuin, 1. fihmerer maden, přitěžosoali. |

(tj titi něčemu, $. Be pondus, dolorem ; befhweren, obtéiotwati |

tjüti.

Degravo, avi, atum, 1. herabdrüden, tjZzfv; bejhmeren, incommohlset, |
obtekowati. |

Ingravesco, 3, zunehmen, größer werden, pribywati n&öcho; md |
größer, heftiger, ärger werden, m dule těžší, wetsj, hor3j býti |
morbus iugravesčit, hůře s nemocným gest; aunona i .
cit, bie Bebeněmittel fálagen auf, obilj priskukuge, pFiplác). ,

Pergravis, e, feyr ſchwer, přetěžký ; ftr midtig, weimz dideta ;
febr groß, pFeiweliky.

Praegravo, avi, atm, 1. ſehr befhweren, welice obtekowati; «à
überwiegen, přewažowati, přewážiti,

Gremium, 2. n. der Schooß, lüno, kljn.

Grex Güberno . 297

Grex, &gis, m. eiie Heerde, stádo, stddce; ein Haufen, hro-
mada ; eine Geſeliſchaft Menſchen, společnost,
Gregätim, Adv. beecbenieife, stádně, stádem. t
Gregälis, e, zur Heerde gehörig, von der Heerde, stádnj ; equi grega-
Jes, stddnjci; aud) von Denfgen, alicujus gregales, Semanbé Gas
meraben, néčj druhowé, společnicí, towaryäi.
Gregárlus, a, um, zur Heerde gehörig, od stáda, y. B. pastor; mi-
“ lites pregarii, gemeine Soldaten, obecnj, pFjbeznj, sprostj wogdct,
Aggrego, avi, atum, 1. beigefelen, přitowaryšiti; aud) hinzufügen,
phipogowati, pFipogiti, pridatı ; aliquem in nuıherum amicorum,
Cengrego, avi, atum, 1. verfammeln, shromažďowati, shromázdi-
ti; vereinigen, verbinden, spogowati, spogiti. Congregátio, 8. f.
bie Berfammlung, shromázdenj; die Bereinigung, spogenj. Con-
gibts, e, was fid) leicht verfammelt, gefellig, towary3ny, dru-

EgregTus, a, um, außerlefen, vortrefflich, vorzüglih, výborný, zwldšt-
mj, obzwlastnj. Egregie, Adv. vortrefflid, vorzüglich, ungemein,
weyborne, obzwlditne, : -

Begrego, avi, atum, 1. abfondern, entfernen, trennen, oddjleti, oddě-
lowati, oddeliti, od sebe ddwati, odstraňowati, odstraniti,
wzdalowati, wzdäliti, 4. B. liberos a se. .

Gronnie, vi unb ji, itum, 4. grungen, chrochtati, chroch-
eti, zachrochtati; von Schweinen üblich. .
Gramnitus, 4. m. bo& Grunzen, chrocht, chrochtänj, 3. 8. suis.
Grus, dis, c. ein Sranid), ge?db; daher (deinen zu fommei

Congrüo, ui, ohne Supin. 3. 1) zulammentommen, zufammentreffen,
fid juglei treffen, schdzeří se, shdzett se, sgjti se, shoditi se,
mu se připadati; 2) übereintteffen, übereinftimmen, schúzeti se,
shdzeti se, shodnauti se, srowndwatt se, srownati se; fid) ges
bühren, hoditi se, sluSeti. Congruens, tiv und Congrüus, a, um,
$bereinfemment, gemäß, paffend, hodný, shodny, přjslušný. Con-

enter, Adv. gemäß, shodně, pfjhodne, pFjslusne, přiměře-
mě ; naturae congruenter vivere, ber Natur gemäß leben, wedle při-
rozenj žiwu býti. Gongruentia, 1. f. die Witereinftimmung, shoda.

Ingruo, ui, ohne Supin. 3. pereinftiirgen, bereinbrejen, bereinfallen in
oder auf etwas, Arnaufi se, přihrnaudi se, waliti se, priwaliti
se, pfipaduti, případnauti, 3. B. clades belli in mos ingruunt.

Grýphus, 2. m. der Greif, ein fabelhafter Vogel, aud Der Greife
geier, Gondor, noh.

Gilberno, avi, atum, 1. feuern, vegiren, 7jditi, zprawowati,
58. navim; lenten, woditi, wésti.

Gabernatio, 3. f. bie Regirung, Lenkung, Richtung, zprdwa, zprawo-
Avánj, Fjzenj, weden]. Gubernätor, 3. 1n. ein Regirer, zprdwee,

* Peditel; der Steuermann, zprdtoce lodj. Gubernatrix, icis, f. bie
Regirerin, ředitelky ně, j.%. eloquentia gübernatrix civitajum.

Gubernácňlum, 2. n. das Eteuerruder, opučina, prawidlo, hlaw-
nj weslo; reipublicae, zprdwa země; recedere a gubernaculis,
die Leitung des Ctaates niederiegen, zprdwu země složití se sebe,

P2.

228 Güla Gymnisium

- Gůla, 1. £ der Schlund, bie Speiferöhre, gjcen, požeradlo;
vie Kehle, hrdlo, chřtán, mor. hrtán ; daher die Sjcefbegirrbe,
obžernost ; bie 8ederboftigteit, mlsnost, mlsnota.

Gůlo, ónis, m, ein &edermaut, mlsná huba, mlsaun.

lnglüvies, 5. f. bie Unterfeble, podhrdlek ; der Kropf bei ben fifa,
wole ; die Gefrüfigteit, obernost. d

Gurges, Ytis, m. 1) eine Tiefe im Waffer, ber Tümpel, tit
Waſſer, tůně, kotlina; 2) ein Verſchwender, Durdbrisge
feines Vermögens, obZera, Xrdé, mrhač.

Ingurgito, avi, atum, 1. hineintaudhen oder ftüryen, pohraužeti, po
hrjzett, potdpeti, pohrautiti, potopiti; se vino, cihis, fá ret
voit faufen, vot freffen, nahltatı se, nahdzetr se, nachlastatí x,
nachlemtaft se, na£rati se wjna, njdel; se in flagitia, fd it

' die after fiürjen, urorcí se w hanebnosti.

Gusto, avi, atum, 1. foften, okauseti, okusiti něčeho; mi
etwas genießen, effen oder trinken, požjwati, gjsti, pjti, po
žiti, uiti. :

Gustátus, 4. m, baš Stoffen, y. B. einer Gpeile, okaušenj, okušej
okus; ber Gefámad, chul, (gen. i).

Gustus, 4. m. (contr. ftatt Gustatus,) 1) der Grfámat ber Ou,
chui; ber Gefómad, alé einer von hen fünf Ginnen, chu; guetum
habere laudis, einen Gefámad an dem Lobe haben, začjbený mjtí
we chwale ; 2) das Koften, okus.

Degusto, avj, atum, 1. foften, okauseti, okusiti; daher berät do-
týkati se, dotknautť se něčeho; hominem, Jemand ausforkern,
fondiren, zkau3ett, skaumati, zpytowati někoho. .

Praegusto, avi, atum, 1. vorhertoften, frebenyen, napřed okouitfü
okusiti; pfedpjgeti, pfipjgeti, pripiti. Praegustátor, 3. m. tit
KRredenzer, připizeč.

Begusto, avi, alum, 1. nod einmat Boften, zase okausefi, opět oku-
Siti; literas, nod) einmal lefen, gest? gednau &jsti psanj,
Gutta, 1. f. ein Zropfen, krůpě, krůpěge, krápěge, krapka,

krapet, kapka. n

Guttätim, „Adv. tropfenweife, po krüpbgjch.

Guttätus, a, um, gefptenkelr, mit Puncten gefle@t, kropenatý

Guttur, üris, n. die Gurgel, Kehle, hrdlo ; der Kropf, ole;
die Freßhaftigkeit, obžernost.

Gymnäsium, 2, n. ein Gymnafium, oder Öffentlidee Det in io
chenland, mo fid) junge Leute mit Ringen und andern Leibesübungen
befcháftigten, cwicidlo; «8 fanden fid ba aud) Philofophen eim, um
bei der Gelegenheit mit ber Jugend von allerhand Dingen zu reden und
fie su unterrichten, babec ein Öffentlicher Drt, wo die Jugend unteridht
wird, ein Gymnafium, Schule, škola. Bei Arhen waren bw ber
rüpmte Gymnafia, námtid) Academia, Lycčum und Cynosarges.

Gymnasiarchus, 2. 1n. der Vorſteher eines folgen Bymnafii, předsta
weny gymnasta, gymnastarch.

Gýnaecčum Háběo 229

6 iSícus und GymnYcus, a, um, die Körverlihen Ulbungen betrefe
"at, gomnotifá, zdpasnj, zdwodnj ; ludi gymnici, ®ettfpiele, wos
tin fid bie Jugend im Laufen und Ringen zeigte, zdıvod, xdpas,
Gýnaecčum, 2. n. und Gynaeconitis, Ydis, f: ber Theil des
Yaufes, mo das Frauenzimmer beifammen wohnte, ber atem, žen-
ské pokoge, ženské byty ; denn beiden Griechen hutte das Feau⸗
eayimmer feinen Umgang mit ben Dannsperfonen, fondern wohnte befonders.
Gypsum, 2. n. der Gppé, sádra.
Gypso, avi, atum, 1. mit Gyps überziehen, osddrowati, Gypsätus,
®, um, mit Bypě überzogen, sddrowany, osádrowany.
Gjrus, 2. m. ein Kreis, kolo, okolek ; equum in gyrum co-
gere, ein Pferb im Kreife berumjagen, koně do kola ho-
niti, koném tociti, s koném reyditi.

H.

Hus, 1. f. ein Riemen, zemen ; befonders ber Zügel, a. B.
Vel Pferdes, otěž, mor. stihlo ; habenas immittere ober dare,
die Zügel ſchießen laffen, otěže pauštěti, pustiti.

Háběo, ui, itum, 2. 1) haben, mjwati, mjti; habeo te
corum, id) habe dich lieb, mm tě rád; non habeo, quod
scribam, id) habe nitě zu jd)reiben, nemám co psáti; non
habeo, quod me accusem, id) habe feine Urſache mir Bor:
würfe zu machen, nemám sobě čeho wyčjtati, na sebe
co Zalowati; 2) halten, 3. B. orationem, eine Rebe halten,
mjti řeč ; 3) bafůr halten, 3. B. prodigum habere aliquem,
Semanden für einen Verſchwender halten, někoho mjti, kld-
sti, čjtati za marnotratnjka; fabula habetur, e6 wird
für eine Fabel gehalten, za bdgku má se, klade se; sic
habeo, ich glaube das, meine Meinung ift diefe, gd my-
sljm takto, mrge mjněnj gest, mám za to; 4) behans
deln, 1. B. aliquem bene, einen wie feinen Cohn halten,
5 někým dobře, gako s djtětem nakládati, zachdzeti;
male, übel halten, zle, nemile nakládati; 5) se habere
"bene, fid) wohl befinden, mjti se dobře; res sic se habet,
De Sache vecbátt fid fo, ift fo befdjaffen, tak tomu gest,
fak gest to; 6) habere rationem rei, auf etwas Rück⸗
ſicht nemen, e& bedenken, ohled brati, wzjti, ohljžeti se,
ohlédati se na něco; šetřiti něčeho; 7) habere alicui

250
h

Hübéo Háběo

onorem, einem Ehre erweifen, mjti čest pro někoho,čest

prokazowati, prokázati, wzdáti někomu, w dtjwo-
sti mjti někoho; 8) res habet timorem, laetitian? a
Sade erregt Furcht, Freude, wec působj strach, činj radast,

Habitus, 4. m. bie Befhaffenfeit, powaha; bie Geftalt, podoba,
způsoba, 3. B. oris; bie Stellung, Sigur, postawa; auà Slet,
Gharalter, stato ; optimus habitus, bag bějte Befinden, bie dem:

* eit, neylep3j zdrawj; aud) die Kleider, ber Anzug, oblek, Šk,

HabYtüdo, Ynis, £, die. Befjaffenpeit, äußere Geftalt, zpüsoba, y f.

corporis.

Hab!lis, e, bequem, zu etwas paffend, pokodiný, způsobný, y. B.
alicui rei; taugliů, schopný ; gelenkfam, obratný., Habilitas, itis,
£ die Gefdidliéfit einer Sade, pohodlnost, přjhodnost, způs-
bnost, způsobilost ; ie tentfamteit, obratnost. Inhabilis, e,zidt
gefdidt, niht bequem mozu, nepohodlný, nezpůsobný ; untaugiá,
neschopný; unlentfam, neobratny, nemotorny, j. 1B. navis.

Déblis (itatt Dehabilis), e, geläymt, chrom), zchromeny, bez
wládný ; gebrehlih, mrzácky ; Subst. mrzdk; ſchwach, tested,

. zemdleny, zeslublý, mdlý, slabý, bez sjly, bez moci, nesla-
tečný. Debilitas, atis, f. die Lähmung, bezwiddnost, chromola;
die Merftiimmelung, zurzdctwj ; Schwäde, nestatečnost, slabols,
zeslablost. Debilito, avi, atum, 1. 1) lähmen, chronuiti, zchre-
miti, pochromiti, ochromiti někoho; wlddu bratt, wzjti něko
mu ; verftämmeln, mrza&ti, omrzatiti někoho ; daher 2) estu
ven, ſchwãchen, sjlu dráti, wzjti někomu ; sjly zbawowati, zb
witi, o sjlu připrawowati, mořiti, wymoriti, zmořiti «-
mdliti někoho; debilitari, gelähmt, Braftios werben, bie Kraft ver
tieren, wludu, sjlu tratiti; slabnauti, nestate&neti, mdléti z-
mdleti. Debilitätlo, 3. f. bie Berlümmlung, zmrzačenj, omri-
Penj ; die Lähmung, ochromenj, wlddy xtracenj ; vie Gatträßen,
sjly zbawenj. :

Habito, avi, atum, 1. wohnen, byti, býwati, přebýmati, bydle-
ti, züstáwati, y. B. in urbe; bewohnen, obywafi, z. B. sit.
Habitätio, 3. f. die Wohnung, byt, obydlj, přibytek; merces at
sumtus habitationis, ber Dauszins, plut z podružj, z podni-
stwj. Habitätor, 3. m. ber Bewohner, Inwonner, Dydřitel, oby-
watel. Habitäbllis, e, bemohnbar, Dydlitelný, obydinz. Int
bitabilis, e, niát wohnbar, unmopnbar, nebydlitelny, neobydiný.
Inhabito, avi, atum, 1. bewohnen, obyiwatz; terram inhabitu-
dam dare alicui; ein Sand zur Wohnung einräumen, zemní wobydlj
dáwati, k obywdnj dáti nekomu, "

Adhibée, ui, itum, t. 1) binwenden, dinrichten, obraceti, obrélti,
přičiniti, přiložíti, 3. B. animum ; aures, bie Ohren tintolttt,
nastawowati, nastawiti u3j ; anlegen, 3. ©. manus, s0zteko
wati, wztdhnauti, wzklddatt, wložiti ruce na něco ; gi v
fbaffen, ddwati, přinášeti, dodáwati, dodati , 4. B. Iumeg re
bus; bazunehmen, z. B, aliquem testem, Semanb als Aeugra ki"
men, bräti, wzjti, stawěti, west za swědka někoho; allgem
in consilium adhibere, ats %atpgebec zuziehen, na radu, na po
radu bráti, raditi se někoho; mensae adhibere, zur Zafel Hr
hen, ke stolu zwdti, pozwatí; 2) anwenden, wynaklddati, 47“

Háb&o * Hibéo 231

naložiti, naloZiti; gebrauden, uXjwati, uiti, použiti něčeho;

adhibere calcaria, frenos equo, bie Spornen, Zügel beim Pferde ges

brauden, ostruh, uzdy při koni polřebowati.

Ghrbeo, ui, itum, 2. etwas zufammen ober im Zaume halten, držeťi,
zdriowati, zdržeti; anhalten, hemmen, zadržowati, stawowa-
ti, stawiti, zastawiti, zadr£eti; jurüdhalten, zdrzowati; iram,
brániti se, zdrieti se hněwu; oculos a re, etwas nicht anfeben
wolen, zdr£eti očí swé od něčeho; zähmen, Krotiti, pfemdha-
ti, přemocí ; se, fid mäßigen, držetí se, zdr£eti se; in fid) fafien,
begreifen, 10 sobě mjti, chowati, 4. B. terra semen cohibet.

Exhibeo, ui, itum, 3. herausgeben, ausantworten, wyddwati, wyda-
ti; varftellen, zeigen, ukazowatı, ukdzati; aliquid spectandum ex-
hibere, etwas fehen laffen, něco na podjwanau mjti, něco uka-
zowati důvákům ; exweilen, prokazowatı, prokázati, 3. B. se
gratum in aliquem, fid gegen Jemand bankbar beweifen, wděčným
se někomu prokdzati ; maden, verurfaden, činiti, püsobiti, uči-
niti; molestiam oder negotium alicui, Gemanben Verdruß verurfas
m, gu fhaffen maden, mrzutost, prácí zawalitt, udělati někomu.

Inbibee, ui, itum, 2. 1) ausüben, verríófen, anwenden, gebrauden,
prowoditi, uzjwati, užití; vim, Gewalt gebrauchen, antun, zást-
lj potřebowati; anbalten, zurüdhalten, zadrzowati, dr£eti, za-
drieti, zdrzett, stawowatt, zastawiti ; hemmen, zabawowati,
zabautti; vechinbern, branitt, pfekdieti, pFekaziti něčemu ; 3)

inhibere (navem remis), das Schiff umbreben, s Zodj obracett
se, obralıti se. Inhibitio, 3. f. 3. B. remigum, bie Umbrefung
m Caire, obracenj se slodj. i

Perhibeo, ui, itum, 2. fagen, fpreden, powjdati, prawiti ; nennen
etc anführen, gmenowatr.; bafiir halten, mjti za to; perhiberi,

. Mfit gehalten werben, gmjnu byti.

Posthabeo, ui, itum, 2. $intanfegen, nazad klásti, na straně necha-
tineco; nedbati, neiw!mati sobě něčeho, aliquid ; omnibus
rebus posthabitis, mit, Hintanfegung allez Dinge, nedbage ničehož,

Prachibeo, 2. geben, veichen, darreichen, poddwati, podati, posky-

< towati, poskytnauti, dáti, 3. B, vestem ; daraus entftanb;

Praebeo, ui, itum, 2. geben, ddwati, dáti, poddwati, podati, po-
skýtati, skytati, poskytowati, poskytnauti; hinpalten, 4. B.
aures, u3j nastawowati, nastawitr; aud) zeigen, erweifen, uka-
zowati, prokazowati, prokázati, proukdzafi, y. B. operam
Téipublicae ; praebere se fortem, benignum, fió tapfer, gütig
beneifen, ukazowati se, prokázati se zmužilým, dobrotiwym ;
maden, verucfaden, 'initz, udiniti, zpüsobiti ; taffen, nechati. Prae- ©
bitor, 3. m. Darreicher, Geber, podawač, dawad, dárce. v.

Probibeo, ui, itum, 2. 1) von etivas abhalten, zurütgalten, brdruti,
zabraňowati, zabraniti, zbrániti nekomu něco ; alicui aditum
und aliquem. aditu ober ab aditu, Semanben ben Zugang, Zutritt
vermehren, někomu přjstupu neddwati, nedati ; aud abwenden,

horaceti, odwrátiti; vim hostium ab oppido, moc nepřátel-

* kuu od města. D ,

Bedhibeo, ui, itum, 2. 1) das Verkaufte wieder neúmen, razpatky

"dti, wzjli, 3. 8. imaucipium male emtum, einen au theuer ges
kauſten Seiaven 3 2) das Getaufte zurückgeben, zpátky dáiwati, xpá-
tkem dáti, zase wraceli, wratiti.

232 - Haedus Hallucinor

Haedus obe Hoedus, 2. m. ein junger, Biegenbod, SBádiris,
Biďlein, kůzle, kozlátko.
Haediuus, a, um, 3, 3B. pellis. haedina, Jidelfen, kůže z kazick,
-kozlecj kožka,
Haerčo, haesi, haesum, 2. hängen ober fted'en, Heben blelbes,
wězeti, wdznauti, uwdznauti, trčeti, lpjti; aud) ftades

bleiben, ftoden, nidt miffen, maš man thun ober Br
uwjzati, wáznauti w řeči, zagjkati se, z mjsta
děti, tu státi; haerere in aére, in der Luft hängen, wpoi
„wětřj se snd3eti; haerere in mente, ber Seele recht e
geprägt feyn, w mysli leZeti ; haerere in re, fid) bloßmit
einer Sache befbáftigen, nicht davon megfommen, wězeti,
ležeti w něčem ; aud verlegen feyn, 4. B. haerebat mulier,
war. verlegen, newěděla co počjti, newěděla sobě rady,
w nesnázi byla žena, osoba. . .
Haeresco, haesi, 3. leben bleiben, fangen bleiben, fted'en bleiben, za-
wjzati, wdznaufi, uwjzati, .
' Haeslto, avi, atum, 1. worin fledın, wözelz, wdznaufi, triti;
ftoďen, wádznauti ; ungewiß fton, rady sobě newedets, Haesitis-
. tio, 1. f. 4. 8. linguae, ba& Gitammeln der Zunge, zagjRawost, 2
gjkánj, koktdnj. Haesitätio, 3, f. das Stoden (m eben, tile:
tegenpeit, zagjkanj se w Fett. - 4
Adhaereo, si Sum, 2. fangen oder feben an etwas, drXeti se nile-
ho, alicui rei; au immer dabei feyn, 4, B. uxori, u manželky
sté ivězetí, stále s nj býti, od nj nehybati se, nehnauti se;
piscibus lingua adhaeret, fet an, iff angemadfen, ryby mag)
přirostlý, podrostlý gazyk. Adhaeresco, haesi, sum, 3. hair
gen bleiben, fteďen bleiben, Žnauti, přilnautí k něčemu ; chytati
se něčeho; wdznauti o něco. Adbaesitatio, B. f. das Hänge
bteiben, Anhangen, wdznutj, uwdznutj, přilnutj, drženj st. *
Cohaereo, si, sum, 2. zufammenbangen, sebe se drieti, wh
se dreti, wiseti, w gednom býti; befteben ober feyn, Býti: os
befteben aus etwas, sestdwati, složenu býti; oratio male cohat-
ret, bie Rede räumt fid nicht, hängt nit redt zufammen, řeč se nt-
srowndwd. Cohaerentia, 1.f. der Zufammenhang, spogztost, spe
genj. Cohaeresco, 3. fid vereinigen, w hromadu chytati se; stě-
mi cohaerescunt inter se, prwkowe chytagj se geden druhého
posj se geden s druhým. N Do
Inhaereo, si, sum, 2. hängen, fteden, leben in etwas, darin feft Red,
4, B. im. Bogelleim, in der Seele, Wdznauti, wezeti, trčeti, ipli
ww něčem. Inhaeresco, 3. td) bleibe wo fangen, fteden, Eichen, 06
znauti, Ipjti (Ipeti) w něčem. . .
Halec oder Alec, čcis, n. auh Halex oder Alex, čcis, ©. 1) bit
Heringslade,.rybj ldk, přjsol, rozsol; 2) ber- Hering, sie
nec, slaneček.

Hallucinor, atus sum, 1, fafeln, gedankenlos feyn, gieidfen

Halo IE Hasta 235

träumen, w my3lönkäch, we sndch býti) in Gebanten,
ohne Aufmerffamkeit etwas thun, reden, w myšlénkách či-
niti, mluwiti něco; etwaß ‚herfafeln, herfchludern, berplape
pern, bldzniwé, gako ze sna mluwiti. Ziele ſchtelben Halu-
cinor, Allucinor und Alucinor.
Halo, avi, atum, 1. bauden, dychati ; bampfen, ausbünften,
wydechowati, wyddwati, wypauštěti ; pařiti ses
duften, einen Gerud) von fid) geben, wonéti ; arae halant ser-
tis, bie Altäre bu[ten nad) Blumen, obetnice woněgj, za-
wän2gj kwjtjm.

Haliítas, 4, m. der aud, Athem, dech, dechnutj ; der Geift, ble Gees
te, duch, duše; efflavit extremum halitum, gab ben Geift auf,
duši wypustil ; aud die Ausbünftung, ber Dyft, pdra.

Anbö!o, avi, atum, 1, teiden, fánauben,.supati, supeti, zjti (zegi) ;
equus anhelat: Anhelitas, 4. m. das Reihen, supdnj, supenj,
dechu popaddnj; ber Atbem, dychdnj, dech; ver Duft, die Nušs
ünftung, 5.8. terrae, pdra, wůně, 4. B. vinl

Exbalo, avi, atum, 1. augdüniten, wydechowati, wydychati, wy-
kuFowati, wyddwati, wydati, 3. 8. nebulam; animam, die
Gere aushaugen, duší wypauštětí, pustiti, Exhalätio, 3. f. die
Yusblinftung, pdra, poldry, střjzaha.

avi, atum, 1. anhauden, wohin hauen oder buften, dy/chati,
dechnauti.

Halo, onis, m. der Hof um bie Sonne, um den Mond, kolo slune-
end , mésjené.

Hamus, 2. m. 1) ber Haken, hák, háček; 2) bie Angel; Fiſch⸗
angel, udice, :

Hamátus, a, um, mit $aťen verfehen, hakenförmig, angetfórmig, Aako-
waty, udicowaty ; jacula hamata, ‚Harpunen, hazecjkopj.
Härs 1.f. ber Soben, ein Ställhen, chljwek, 4. B. für Gänſe.

Härlölas ober Aričlus, 2. m. ein Weiffager, wöstec, wéitec.

Haričla, 1. f. eine Weiffagerin, wěšťice, wefkyne,

Hariolor, atus sum, 1. weiffogen, wěsťiti, Hariolätio, 3. f, dad Weifs
fagen,. westenj, weslba. =. :

Häruspex obe Aruspex, Icis, m. ein Weiffager aus den Einger
weiden dee Thiere, střewoprawce, nawazač.

Haraspicina, 1. f. die Kunft aus ben Gingemweiden zu proppegeien, stře-
woprawectioj, nawazactwj.

Hasta, 1. f. ein Spieß, kopj, o3tjp; ein Wurfſpieß, hdzečj
kopj; bastam abjicere, ben Muth verlieren, zbraň zaho-
diti; sub hasta vendere, öffentlich verfaufen, weřegně
prodáwati, prodati.

Hastile, 8. n. ber Gýaft, ber hölzerne Theil bes Wurfſpießes, oštěpiště,
kopiště, ratiště; aud die Lange, 03tjp, kopj.

234 ^ Haud Belicon.

Hastätl, orum, m, waren diejenigen Soldaten, bie im Zreffen ba eft
Gilieb formirten und mit Wurffpiefen verfeben waren, Kopinnjcij i
weite machten bie Principes, das britte bie Triarii aus.

Haud, Adv. nidt, ne, nic; haud secus, nicht anberà, ně
gindé, negind&e; haudquaquam, keineswegs, ganz wl]
gat nit, Zddnau měrau, žádným způsobem.
aurfo, hausi, haustum, 4. fdópfen, čerpati, nabjre&,
nabrati, wážiti, nawážiti, 4. B. aquam; spem ie
"rire, Hoffnung fhěpfen, nadďěge nabywati, nabyti; wh

gießen, proléwati, wyléwati, wyliti, cediti, wycedili
3. B. sanguinem ; verflingen, pohlcowati, hitati, pe
hltiti; flamma multos hausit, oheň zmnohého politi,
zachwátil, zahubil, strdwil; trinken, au&trinfen, pj,
, Aoypiti, 498. pateram; oculis, auribus, mit Augen, wit
Ohren verfálingen, b. 6. (eben, hören, očima, ušima hltati;
auý genicßen, pošjwati, potiti něčeho, ;. 9. voluptate;
aušftehen, trpóti, přetrpěti, snmdjeti, snésti, wystdti,
4 ©. dolorem, .

Haustus, 4. m, das Schöpfen, čerpánj, nabjrdnj, nabrání, wdluj,
nawdienj; ein Stunt, Säluf, napitj, ndpitek, polknutj po-
&Fenj, slupto, lok; uno haustu, auf einen Sýluď, gednjm dm
kem, hitem, lokem. .

Exhaurio, hausi, haustum, 4, ausſchöpfen, wywdeti, T
wyprazniti; ausfhöpfen, wyčerpati, wywdžiti, wybrati, pře
brati, 3, 8. puteum; auötrinten, wypitl; beenbigen, skos
dokon&&ti, 4. ®. bellum; fossam, einen Graben maden,
wyhazowati, wyhoditi přjkop. Inexhaustus, a, um, unee[&öpfid
nw ywátiteiny. nepřebraný ; unerfáttlid, nenasycený, bezedaf:

Hebdömas, ädis, f. eine Woche, tyden. .

Hebes, čtis, ftumpf, tupý, 3.8. telum; ſchwach, mdlý, 1.8.
oculus; hebes dolor, ein flumpfer Schmerz, hluchá bo-
‚lest; aures, nit (darf hörend, nedoslýchawý, ndhl-
chý. ^

Hebčo, 2. ftumpf feyn, tupy býti. :

Hebesco, 3. ftumpf werben, fupnauti, tupěti, ostřj tratiti.

Hebeto, avi, atum, 1. ftumpf maden, tupiti, wytupiti, kaziti, Wy-
kaziti, Hebetätio, 3. T. bie Stumpfpeit, tupost, tupota,

Hěděra, 1. f. der Epheu, břečtan.

Hederácčus, a, um, von Epheu gemaát, Dřečtanowý.

Hei, Interj. ad, id) unglüdliher! ach, běda ! hei mihi, weht
mir, běda mně.

Hělicon, čnis, m. ‚Helicon, en Berg in Běotien, ben Muſen Beilig.

HelicěnYas, šdis, ein Beiname der. Mufen, pelicontjh, helikonsky. Ha-
Jiconiades, die Mufen, Helikonky, Uměny, Müsy.

J

Helio — . Hérus 285

Heliconias, a, um, von Heliton, helikonsky. \
Hělňo oder Helluo, ónis, m. ein Schlemmer, SSerpraffer, žrdě,
mrhač, ;. B. patrimonii.

Helaor und Helluor, atus sum, 1. ein Schlemmer feyn, Zrdti, hey-
Titi ; lieberlih durábringen, vevpra(fen, - verfhwenden, z. B. sangui-
mem reipublicae, rozplýlavati, rozmaPiti krew oböanskauz
libris, unmäßig, unerfättlih im Büchern (een, w knjAdch lezeti.

Hem, Interj. ei ! adj! o! 9m! ib! i/ dt hm! fief bod,
ſeht bob, hlehle! Ehem, Interj. je! ih! i / 6e Verwunderung,

Hemisphaeríum, 2. n. eine Halbkugel, půlkulj.

Hepar oder Épar, ätis, n. bie Leber, gátra. u

Herba, 1. f. Daš Kraut, bylina, korenj; das Gras, trdwa;
u$ die junge Saat, zelené osenj.

Herbůla, 1. f. ein Meines Kraut, Dylinka, n

Helvella, 1. f. ein sráutdjen, Dylinečka ; ein Grädchen, trawitka.

Herbidus, a, um, voll Gras, trdwný ; geasartig, trdwoiwity.

Herbösus, a, uin, grasreich, fráwnatý, trdwny, z. B, campus,

Herbesco, 3. von ber Gut, in ben Halm fhiegen, w bylinu se za-
klddati ; slaupkowateti, slaupkowatt se. "EM

Herčůle sec Hercle! beim Herkules! wahrhaftig! wwjf Büh*
,

Heres, bar Erbe, dědic, ndpadnjk; fite in Herus.
Hěri oder Here, Adv. geftern, weera.
us, a, um, geſtrig, wöereg3j; dies hesternus, ber geftrige
Sog, wčeregšek, mor, wöjrek. ,

Heros, Dis, m. der ven väterlicher oder mütterlicher Seite göttliche Ges
but ift, ein Halbgott, pülbüh, a. B. Herkules and ein Held,
tin etlauchter Held, hrdina, rek.

Herčie, Ydis, f. und Herčina, 1. f. eine Halbgöttin, půlbohyně ; eine
ribs, rekyne. -

Hirus, 2. m. der err im Haufe, pdn, hospodář.

Hera, 1. f. bie rou im Haufe, pan], hospodyně.

* Hěrilis, e, 3. ©. filins herilis, ber Sohn des Hausheren, syn hospo+
dářůw; herile imperium, der Befept bes Hausheren, pánům, ho-
spodářňw rozkaz. M

Hěres, dud Haeres, čdis, c. ber Erbe, dědic, nápadník ; heres sum,
id bin Erbe, id) erbe, dedjm, gsem dědicem ; eine Erbin, dědička,
ndpadnicé; aliquem heredem seriberé, facere, einen zum Grben
äinfegen, učí ustanowiti dedicem někoho. Hereditas, ätis, f.
die Grbfhaft, dedictwj; hereditate accipere aliquid, etwas erben,
dediti, zdediti něco. Herědium, 2, n. ein Grbgut, dědičný sta-
dek. Her&lYtarius, a, um, erblid, dědičný ; „getebt, erbſchaftlich,
zdědilý, zděděný.

Cohěres, čdis, m. ein Wüiterbe, spoludédic. ————.

Exhöres, édis, erblos,"enterbt, Dez dédictwj, dédictwj zbawenp,
toydědilý; scribere filium 'exheredem, ben Cohn im Zefameht
enterben, wydedowati, wyděditi syna,- Exher&do; avi, atum, 1.
tteeben, wydedowati, wydediti,

236 Heu. Hiems

\

Heu und Eheu, Inter). adj! ach! heu me miserum, o ij
unglüdlicher, běda mně uboh!mu ! ó gd ubohý ! beim Sine,

Heus, Interj. höre ! hört! folla ! beb! gáfku ! hey.nslyii!
"slysjte Sem Stufen.

Hic, heec, hoc, Pron. biefer, diefe, dieſes, ten, ta, to; hot
commodi, diefer Vortheil, ten prospěch; hoc boni, dh
Gute, to dobré; hoe est, quod, daß ijt c8, was, to gest,

co; ad hoc, dazu, zu bem Ende, k tomu. Man fagt auf W

für Hicce, haecce, hocce, tento, tato, toto; bim:

' hiccine? diefer? tentoliX?

ur via, hier, auf biefem Wege, tady, tadyto, tudyto; uc

illac, hin und her, sem © tam; hac tenus, stil. parte, in fo weit,
in fo fern, fak dalece ; bis iegt, dosawdd, dosud, až dotud, podnu,

Mic. Adv. Hier; tuto, ted, zde, mor. tol ; au, bei bier Gub,
Gelegenheit oder Zeit, tady, na tomto mjstě, w těch při
stech ; hic viciniae, bier in ber Nacbarſchaft, tady — L1]
sausedsfwu, zde na bljzku.

Huc, Adv. tier, sem, mor. semky, semka; huc et illoc, in:
hin unb dorthin, sem a tam ; aud dahin, fo weit, y. B. huc remde-
duxit, fam, w ta mjsta, na to, k tomu to pFiwedl.

Hinc, Adv. ven hier, aus biefem Ort, odfud, odtad ; hine aique
illinc, ‚auf diefer. und auf jener Seite, z féto Tone strany, % +
auf beiden Seiten, z obau stran, na obau stranách ; hinc st-
quitur, bieraus folgt,, z toho, tudy ndsleduge.

Abhine; „Adv. von hier, weg, préč, pryč, odtud ; feit, a B. ebbine
tres annos, ober tribus amnis mortuus est, ift feit ober vor drei
Jahren geftorben, gu tří léta umřel; tak tří léta umřel; ih
léta tomu, co umřel; před třemí léty umřel.

Adhuc, Adv. nod, bis iet, seště, posaivád,. dosawdd, posud,

„ podnes, až podnes, po tu chwjli.

Déhinc, Adv. von ift an, bermod, bierauf, od té doby, od toho |
času, po té chwjli, potom, napotom. |

Posthac (ftatt post haec), naqhter / potom, napotom; fünftig, bu- |
daucně,

Hiems obe Hýems, čmis, f. das ftürmifche Wetter, bie Re
genzeit, nedas, mor. pljšť, pljitka, půjštěnice ; daher der |
: Winter, zima, zimnj čas. |
Hiemo und Hyemo, avi, atum, 1. Winterguartiere Hatten, überwiss

teen, zimowatt, přezimowati, zimu siráwiti, přeležeti, ps |
zimu bydleti, lezeti.

Hiemělis oder Hye

, e, 3.8. tempns hiemale, bie Binterjet, |
hiemalis, die Schiffahrt im Winter, pee

mien; hiberno tempore, jur Winterzeit, zimnjho Casu, ži-
mnjm časem. Hiberna, orum, n, scil. castra, aud) Hibernaculs,
2. n, bag Winterlager, zimnj leZenj. Hiberno, avi, atum, 1, Bin

E terlager oder Binterquartiere halten, ben Winter mo aubringen, přes
zimu leicht, bydleti, byti; zimowati, pFeximowati.

Hiläris Histürla 237

Hiläris, e, und Hilárus, a, um, voller Luft, aufgeräumt, fröh⸗
lid, weselé, dobré mysli, dobromyslný, wesely.
Hilare oder HilarYter, Adv. fröhlich, wesele. .

Hilar!tas, tis, f. bie Heiterkeit, die Bróblidteit, bas. aufgeräumte We⸗
fen eines Menfýen, weselost, weselj, weselá, dobrd mysl.

Hiláro unb Exhiláro, avi, atum, 1. aufgeräumt, tuftig, feóplió) made
obweselowati, obweseliti, rozweseliti,

Hinnus, 2. m. ein 9Rgultbier, mezek.

Himnülus, 2. m. ein junges Maultpier, mezče, mezčdiko; aus ein
$irfatalb, kolauch.

HinuNus, 2. m. ein junger irf, virſchtalb, kolauch, kolaušek ;
ein junger Stebbod, srande. -

Binnio, ivi, itum, 4. wiebern, von Pferden, řehtati, zařehtatí. Hin-
nitus, 4. m. das Biehern, Feht, řehtot, Fehtdnj.

Adbinnio, dvi, itum, 1. zumiehern, anwiepern, Fehtati, zařehtatí
na něco, alicui.

Hio, avi, atum, 1. fid) von einander tbun, fid) öffnen, Baffen,
offen feyn, rozstupowati se, rozsedati se, rozwjratise,
padati se, rozpaddwati se, trhati se, pukati se; 4, 6.
die Erde, wenn fie Rige befömme ; flos hiat, bie Blume čfjnet
fi&, kwjtek otwjrd se; hians, tis, offen, otewfeny.

Hištns, 4. m. die Kluft, rozsedlina, rozstauplina, puklina, roz-

klína, 4. $8. terrae.

Hiulcus, a, un, offen, flaffent, rozsedlý, rozstauply, rožeschlý,
rozpukaný, puklý, trhlý.

Hisco (itat Hiasco), 3. fid aufthun, öffnen, otwjrati s a otewějti
se, rozsedati se, rozstupowati se, pukati se, trhati se; ben
Mund auftyun, ústa otewrjti; muden, mudjen, mukatt, muknau-
ti, Spetnauti, ceknauti,

Dehisco, 3. fid öffnen, berften, rozstupowati se, roxwjrati se fr-
hati se, pukati se.

Inhio, avi, atum, 1. ben Mund nad etwas auffperren, -ústa ofwjra-
tí po něčem, na něco ; aber nad) etwas begierig trägten, dychtf-
ti po něčem, |. ©. hereditatein.,

Hippöpötämus, 2. m. das Flußpferd, hroch.
Hircus, 2. m. ber Boď, Ziegenbod, kozel; aud ber flinfende
Schweiß unter den Armen, ber Boděgeftanf, prk, prčina.

Hircinus, a, um, j. B. verba hircina, eiu 3iegenóatt, kozlj, kozlo-
ibd, kozj bradu.

Hirsütus und Hirtus, a, um, raud, chlupatý, srstnaty;
ftruppig, kostrbaty, gežatý ; zottig, kudlaty.

Hirado, inis, f. ber Egel, Blutegel, pigawice, pigawka,
krwostřeb ; daher krwostřebka richtiger als střebikrewka. *

Hirundo, inis, f. eine Schwalbe, wlastowice, wlastowka.

Histörla, 1. f. die Geſchichte, děgopis, děge, děginy, letopi-
sy; aud) jede einzelne Geſchichte oder Erzählung, pijbéh, při-

258 Histrio ] H5nor

hoda, wypřawowdnj, powjdánj, čtenj, powjdka, pe
"wjdacka, pohddka, (von hádati, b. i. powjdati).

Historícus, a, um, biftorifá, degopisny, letopisny. Subst. Histetke-

cus, scil. scriptor, ein Gefhigtiäteiber, degopisce, letopisce,
Histrio, onis, m. ein Schaufpieler oder Acteur, herec;
Hoedus, i, fie Haedus.
Hömo, inis, m. ein Menſch, člowěk; ein Mann, mui; he»
mines, bie. Leute, Židé. .
Homuncfo, önis, Homuncůlus und Homůlus, 2. m. ein Heiner ttesfá,
ond verdáttih, der arme, elenbe Menfeh, člowiček, Clowjnek. .
Humánus, a, un, 1) menfýlid, člowěči, lidský ; geuus hamazım,
das Menfýengefhleht, pokolenj lidské, člowěctwo ; 2) ber mess
lide Empfindung hat, menſgenfreundlich, čidský ; daher 3) kruty
jšftiá, gegen andere, toljdny, přjwětivý ; liebreid, laskaicy. de-
rotivý ; gelehrt, učený ; fein, gemny, gemnocitny, ulechli-
Lj. Humane upb Humaniter, Adv. menfátió, sako člověk, pů
člowěcku, po lidsku. Humanltas, ätis, f. bie SRenfgliátik
Menfäpeit, Zlowedenstwj, &lowectw) ; aud) Menfbenpfliát, mft»
lide Empfindung, Zidskost, lidské, měkké, dobré srdce ; Vie $eth
fetigteit, Diflibteit gegen Jedermaan, twljdnost, přjmětiůsost dt-
skawost, dobrota srdce; die Bildung des Geiſtes, 5. B. omsit
„humanitatis expers; ohne alle Bildung, beze 103) vzdělanosti,
Inhüinänus, a, um, unmenfálih, obne menfátide Empfindung, taberss
Berjíg, graufam, nelidsky. Subst. nečlowěk; unleutfelig, vata,
newljdny, nelidsky. inhumane unb Inhuman'ter, Adv. nelid-
sky, newljdně, Inhumanltas, &tis, f. bie Unmenſchlichteit, Wand
bet menfftiden Gmpfinbung, neldskost z bie Unteutfeligkeit, Uni
Videt, neiwijdnost, nelidskost. .
Perhumanus, e, um, fefr leutfelig, (ehr Höflih, plný wijdnosti, lid-
ský až milo, Perhumaniter, „4dv, až milo wijdně,
MHěmícida, t, m. ein Menfhenmörher, Měrder, wrah, wražednjk, He-
icidium, 2. n, ein Mord, wratda.

Hónor und Hönos, Oris, m. 1) bie Ehre, dest; äußerliche Ehre, |

Gbrenbegeugung, cta, úcta, uctiwost, pocta, poctiwosii
honores, die Ehrenftellen, ein Ehrenamt, düstogenstwh
důstognost, hodnost ; honori: esse, jut Ehre gereichen, &%
„te madıen, na čest býti, čest dělati; 2) eine Belohnung,
ein Gbrenfolb, Douceur, odměna, pocta, dar, podari
medico honorem habere, ben Arzt bezahlen, Lékaře ob-
darowati; 3) bie Zierde, Schmuck, zdoba, ozdoba, okra-
sa; bei Dichtern. NN
Hóněrárluu, a, um, ehrenvoll, pro čest učiněný, tumulus y ke cii
ze cti daný, 4. 98. frumentum; pecunia honoraria, ein hm
gefgent am Getbe, peněžitá pocta.
[önöro, avi, atum, 1. ehren, C£jti, ol. destiti; beehren, ctjti, pe
ctiti, uctiti$ belohnen, beſchenten, obdarowati, obdakrti, poda-
řiti; aud fýmůden, zdobiti, ozdobiti; verherzligen, slawili, o

Hora Horrčo 259
n . 5

slawiti. Honorätus, a, tm, geebrt, (n Ehre und Anfehen ftehend,
ctěný, den? ;"tbrenvoll, ctny ; ber ein. Ehrenamt bekleidet Oder
betiribet bat, důstogný ; honoratissimus, tvysoce düstogny, we-
dewdžný. Honorate, Adv. auf ehrenvolle Axt, mit Ohren, se
ctj, s úctau, s uctiwostj, ctně,

Inbonorätus, a, um, wngeebrt, obne üuferlie (Epee, unanfebnlid vor
ber Belt, nepatrny, a. B. vita; unbelopnt, unbefáentt, bez pocty,
bez podarowänj, neobdarowaný. M

Honörabflis, e, wa6 Gore ober Gbrenbegeugung verbient, cf hodný.

Honěr!ficus, a, um, was (re bringt, ebrenvol, ctný, poctivý;
enfebntid, wd£njj; res honorifica. Honorifice, Adv, mit Ehren,

=

(Bier mweifen, poslední dest prokazowatt, prokázati nbkomu,
Di , avi, atm, 1. befhimpfen, znectjwati, znechti; famam
"alitejes, hyzditi, zhyzditi dobré gmeno nbij. Dehonest&nen-
tum, Zi eine Mefhimpfung, necta, zneucténj ; die Berunftaltung,
a. .
Tabenestus, a, um, unehrbar, unonftánbig, nectný, nepočestný, ne-
Poctioy, nectnostný ; (dándid, bàjtid, nešlechetný, hanebný,
ošklivý. Inhoneste, „Adv. auf unanftinbige Art, mit Unehren,
Téinttiá, nectne, nepočestně, nectnostně, nešlechetně, hanebně,
Hóra, 1. f. die Stunde, hodina; ad quintam horam, um
fisf Uhr, k pdté hodině, w pet hodin; qua hora? um
wie viel Uhr? ww kolík, hodin ? omnibus horis, zu allen
Stunden, w kažďau hodinu, každé hodiny; 2) die Beit,
Čas; and) die Jahreszeit, ročnj čas.
Horülgtum, 2. m eine Uhr, hodiny, hodinky ; solarium; acil, ho-
Tologium, bie Gonnenuhr, slunečné hodiny.
ü ra, 1. f. eine halbe Stunde, půl hodiny.
odium, 2, n. ble Gerfte, gečmen. :
us, mb Hornotřnus, a, um; heutig, Ječošný, 3, f8. fru-
tum, vinum.
lotio, ui, ohne Sup. ſchaudern, vor Kälte, Angſt, Erdsti se;
Iteo, mic ſchaudert, hrůza mne obchdzj, pocházj; mráz

240 Horrčum Hortor

gde po mně; (id) entfegen oder fehr erſchrecken, ſchaudern
hroziti se, zhroziti se něčeho; ſtatren, emporftehen, y ©
capilli horrent, das Haar ftebt zu Berge, wlasowé «vstá-
wagj, wzhüru stogj; aut ſchaudervoll, ſchrecklich ſeyn we
aušfeben, strašný, hrozný býti, strašně wyhljteti, hro-
zně wypadati; horret monstrum, es fieht ſchreclich aul,
hrůza z potwory gde.

Horrendus, a, um, gräflid, erfórediiá, hrozný, strašný ; effossa
werth, ku podiwu.

Horresco, 3, id, empfinde ein Schaudern, Zittern, entfege mid, mir Ber
ben die Qaare zu Berge, mráz, hrüza gde po mně, hrozjm st,
wlasy mně wstáwagj, wzhůru stogj. .

Horror, oris, m. das Grgittern des Eeibes, ba& Cdjaubern, ber deset,
der einen beläuft, mrdz; das Gntfegen, Grauen, hrůza; ber eee
froft, mrazenj, zima. t

Horrídus, a, um, fýredlid, entſetlich, hrozný, strašný, strašlůvý ;
auch Farrent, ftadetig, ftruppig, chlupatý, wlasaty, getaty, ko-
strbatý ; ungefämüdt, drsnatý, neljny, y. B, oratio.

Horrib!lis, e, gráutid, entfegtih, fdjauberbolI, Arozný, strašný

Horrifícus, a, um, was Schrecken, Gntfegen maqt, entfegli, esfásnt:
tid, hrůzy plný, hrozný, strašný, strašlůvý. — '

Abhorreo, ui, 2. 1) zurüdfhaudern, fid) entfegen vor etwa, Abu |

davor haben, re oder a re, hrozifi se, zhroziti se něčeho; oškli-
witi sobě, w osSkliwosti, w ohawnosti mjtí něco; 2) nidt st
fen zu etwas, nehoditi se k něčemu; von etwas abgehen ober zs
terfdieden feyn, nesrowndiwati se, neshdzeti se; orationes ab-
horrent inter se, ftimmen nidt überein, Per nesrowndwagj st
negsau stegné, lišj se, delj se od sebe; a suspicione abhorrere,

außer Verdacht fen, 10 podezřenj nebytí; a fide abhorrere, ws |

glautid) fen, wwj*e nebytí. Abhorrens, tis, unfdidti, uxpofet
newhodný , neslušný, y. 9B. lacrimae.

Coborresco, rui, 3. id) ſhaudere, bebe, Arkza mne obcházj, mráz po
mni le.

Bxhorreo, ui, 2. unb Exhorresco, rui, 3, Schaudern empfinden, e
ſchrecken, fi entfegen, erzittern, hroziti se, zhrozowati se,
ziti se něčeho, aliquid; toto animo exhorrescere, voc Gti
dufammenfafren, s celam dušj zhroziti se.

Inhorreo, ui, 2, und Inhorresco, rui, 3. fdaubern, hrozité se, zhro |

ziti se; aud) emporftchen, ftarren, vzhůru wstuwate, tostati
Perhorresco, rui, 3. ein großes Schaudern empfinden, febr. erſchreen,
fid entfegen, ergittern, celý Arozıti se, zhroziti se; aliquid, wt
etwas fhaudern, Aroziťijse něčeho,
Horrčum, 2. n. eine Scheune, stodola; ein Magazin, 24-
soba, sklad. .
Hortor, atus sum, 1. ermuntern, Muth cinfpreden, napomj
nati, wzbuzowati, powzbuditi někoho k něčemu,
dodáwati někomu do něčeho; aliquem ad aliquid.
Hortátor, 3. m. ein Ermunterer, napomjnač, wzbuzowatel, Hort
tio, 3. f. unb Hortätas, 4. in. Grmunterang, napomjndnj, powabr

Hortus Hostis 241

zowdnj, powzbuzenj. Hortämen, Ynis, n. unb Hortämentum, 2.
n. ein Ermunterungsmittel, Ermunterung, powzbuzenj. , x

Adhortor, Cohortor uud Exhortor, atus sum, 1. ermuntern; fc
wá Adhortätio, Cohortatio, Exhortatio, 3. R bie Grmunterung. =
Adhortator, ein Grmunterer; fiebe Hortor, Hortätio, Hortator, 4^

Dehortor, atus sum, 1. einen abmahnen von etwas, abratben, sri
Mati, srážeti, sraditi někoho s něčeho; pdrazowati, odra
někoho od něčeho, někomu neco; wymlauwati, wymluwiti
wekomu něco ; aliquem ab aliqua re. .

Hortus, 2. m. jeder verjüunte Ott, zahraženě, ohražené
mjsto; befonders ein Garten, zahrada ; horti, ein Luſtgar⸗
ten, Biergarten, kwetnd, rozkoind zahrada. .

Hortülus, 2, m. ein Garten, zahrádka.

Hortulánus, 2. m. ein Gártner, zahradnjk. N

Hospes, jtis, c. 1) ein Zremder, $rembling, přjchozj; ein
Saft, host, pohostiuny ; hospes esse, alš Gaft irgendwo
verweilen, pohostinnu býti; 2) ber Gaftfreunb oder Wirth,
hostinský, hospodář. _

Hospta, 1. f. eine Brembe, žena přjchozj, cizj, pohostinnd ; bie
Birtbin, hostinskd, hospodyně,

Hospftium, 2. n. die Gaſtfreundſchaft, hostinstwj; die Herberge, ho-
. la, sl. hostinec, 3. ®. publicum, von Otaatémegen, obecný ;

itium renuntiare, die Wohnung auffünbigen, z byfu iwypo-
Wjdati, wypowedeti. :

Boěpitělia, e, gaftfrei, hostinn), hostinský, K hostem přjwětivý,
wilde; cubiculum hospitale, ein Gaftjimmer, hostinský pokog,
hosfinice. — Hospitalíter, Adv. gaſifreundſchafttich, hostinsky,
pohostinsku, přátelsky, Hospitälitas, ätis, f. bie Gaftfreundfgaft,

instiwj, přízjmání hostů, pfjwetiwost k hostem.

Iakotpitälis, e, ungaftfreunbídoftti, nehostinsky ; unwirthbar, nes
bydlitelný. Iahospitälitas, atis, f, bie ungallfreunbfdaftlibfcit, ne-
Ň instwj, nehostinnost.

Hostia, 1. £. ein Opferthier, Schlachtopfer, obek, (gen. i);
immolare hostiam, ein Opferthier opfern, oběč obétowati,
pfindieti, přinésti ; hostia humana, ein Menfchenopfer,
lidská oběť, > 5

Hostis, 8. m. eigentlich ein Fremder, Fremdling, host, p? jcho-
fj, cizinec; 2) ein Feind, nep?jtel; beſonders ein Öffentlis
er Feind, ber wider uns die Waffen ergreift und Krieg führt, ne-
přitel, ol. wrah.

Hostilis, e, feinbrid, 3.8. terra hostilis, bes Zeindes Land, zem? ne-
Přátelská; aud feindfelig, nep?dtelsky, 3. $8. odium; Plur. ho-
*tilia, Beindfeligkeiten, nepfätelstwj. Hostiltter; „Adv. auf feinds-
li&e. oder feindfelige Art, co nep?jtel, nepřátelsky, po nepřátelsku,

Hesticus, o, um, feinbliá, j. B. tellus, země nepřátelská, Hos!
€um, 2. n. des Feindes Sand, země nepidtel*ka ; castra in hosti-
€ ponere, ín Feindesland lagern, w nepřátelské zemi s wogskem
klästi se, položili se. o t

242 Hůměo Hystrix

Hůměo, ui, ofne Supin, 2. feucht feyn, wlhký býti.
Humens, tis unb HumYdus, a, um, feujt, 1w/Aky ; oculi hune
tes, nafe Xugen, mokré, slzawé oči, Humesco, 3. feudt vedy
wlhnauti, zwihnauti. .
Humecto, avi, atum, 1. feu&t maden, befeudten, benegen, zolhk
niti, swlažowatt, wlažiti, obwlatiti, nawlakiti; ora lacini,
© D mit Ipränen benegen, slzami kropiti, skropiti,
Nor? Humor, öris, m. die Feuchtigkeit, wlaha, wihkost, wočhkolá; W
< Raf, mok; humorem edere, Räße von fid geben, moKiceti; We
mor lentus, ber Schleim, sliz; humor nutricius, ber Rafrunal
zdtiwnd šláwa, zatitost,
Hůměrus, 2. m. die Schulter, Achſel, rameno, plece, pela
Hümus, 2. f. 1) die Erde, Erdboden, země; humi, auf da
Erde, auf die Erde, in die Erde, na zemi, po zemi; he
mo, von der Erde, se země; 2) ein Land, cine Orgel,
> země, kragina.

Humo, avi, atum, 1. mit Grbe bebeden, beerdigen, begraben, zakopd-
watt, zakopati, pochowdiwati, pochowati, pohFbiti do zwi,
4. BB. mortuum. Humátio, 3. f. bie Beerdigung, pochowánj, po
hřeb. Inhumätus, a, um, unbeerbigt, unbegraben, mepockoi
nepohrbeny. Posthumus, a, um, nad des Waters Tode gem
na sirobu narozený ; bod) [hreiben viele lieber dafür Postmmas
weldes unter Post ftebt.

Humllis, e, nicbrig, der Erde nahe, nier, newysoký ; daher gnis
fóledt, njzký, sprostý, nepatrný; humili loco natus, ven gris
ger Herkunft, ze sprostého, njzkého stawu pošlý ; sermo kami-
lis, eine niedrige Art zu reden, sprostd, njzkd řeč ; erniedrigt, nj-
žený, ponjžený, pokořený ; Hein bentend, podlý; avimas kt-
milis, ein Meiner Geift, sprostá duše; eine niederträdtige Okt,
mrcha člowěk, duse opowriend. Humiliter, Adv. ig, Re
ko; aud niebertrádtig, opowrženě ; demüthig, pokorně, Hami-
Yitas, atis, f. die Niedrigteit, njzkost, njzkota, a. Be ber Planet |
der Geburt, des Standes, sprostota ; die Nieberträgtigkeit, podisst,
opowrženost ; die Demuth, ponjženost, pokora.

Hýňcinthus, 2. m. bie Hyacinthe, eine Blume, březnowý kwit,
hyacint; aud ein Ebelftein diefe® Namens, hyacint.

Hyaena, 1. f. eine Hyäne, hyéna, hitaun. .

Hydra, 1. f. und Hydrus, 2. m. eine Wafferfchlange, svodnj
had, wodos.

Hydria, 1. £. ein Waſſerkrug, débán na wodu.

Hydrops, ópis, m. bie Bafferfuht, wodnatelnost.

HydrópYcus, a, um, wafferfühtig, wodnatelnf. .

Hypdcaustum, 2. n. ein Zimmer, too von unten geheizt wird, ein Ba:
dezimmer, ldznice. B .
Hystrix, icis, f.dag Stachelſchwein, dikobraz, ge£atd swiňka.

Thi Tia 245

I.

b. Adv. ba, dort, tam; alěbann, da, tu, pak.

Ibidem, eben bofelbft, fam též, práwě tam,

Alibi, anderswo, ginde, na ginem mjstě.

bi, bafetbft, tam ; basin, na tom mjste, wté wéci; auf bem Puns
€te, na tom.

Ichneumon, 3. m. der Ichneumon, die Pharaongmaus, munkos.

Ieo, Ici, ictum, 3. Jemanden fchlagen, ſtechen, werfen, tepa-
ti, bjti, bůsti, udeřiti, uhoditi někoho; erftehen, 160s
ten, zabiti; fulmine ictus, vom Blitze getroffen, hromem
omráčený ; icere foedus, ein Bündniß maden, smlauwu
činiti, spolek učiniti. ]

Ktus, 4.m, ein Schlag; Qíeb, Stich, Stoß, Sduf, Wurf, befonders
mean mon trifft, rana, cuk, mdch, seknutj, bodnutj, udeřenj,
whozenj, ustrknutj, üstrk ; arteriarum ictus, ein Puldfblag, žil
klepnutj ; singulis ictibus, bei jedem Pulaſchlage, za každým kle-
pnutjm, udeřenjm žil; ictus, scil. pedis,"ein Zußtritt, šldpnu-
tj, došidpnutj, pokročenj.

důněus, a, um, geſchictt, paffend, tauglid, hodný, přjhod-
ný, zpüsobny ; braudbar, potřebný ; tempus idoneum,
paflende Zeit, přjhodný, přjležitý cas; würdig, hoden;
zes idonea, de qua quaeratur, eine Sache, bie werth ift, daß
man fit unterfuche ʒ tůdtig, glaubwärgig, wjry hodný, hod-
nowěrný, 3. B. auctor. Idonee, Adv,
+ Peridoneus, a, um, febr bequem, ſehr paffenb, fehr gefhicdt zu etwas,
ek nulo přihodný k něčemu, alicui rei oder ad aliquid.
Mus, uum, i. ber fůnfaehnte Tag im Mára, Mai, Sull und Ds
ttober, in den Übrigen Monaten der dreizehnte.
pitur, Conjunct. daher, derohalben, nun, alfo, tedy, protož.
Ignis, 3. m. das Feuer, oheň.

Ignlcüius, 2, m. ein Zeuerchen, unten, ohnjček, giskra; igniculi
wiriles, Gunfen von Kraft, von Männligteit, giskry zmuiulostı.

Jgneus, a, un, ftuerig, ohnicy, m m

IgnIvěmus, a, un, feuerfpeiend, oheň soptjcj; mons ignivomus,
ein feuerfpeienber Berg, sopka. . H

Ttia, um, n. die Gedärme, strewa; bie Weichen, bie Dünnung,

slabizny, slabiny. m

„Bxilis, e, mager, suchaunký, hubený; bünn, tenaunky ; gering,
wol, chudičký, sladaunký, chatrny ; twin, malinký. Exil- .

ter, Adv, Exilitas, ätis, f. die Magerkeit, Aubenost ; bie Dünne,
tenuunkost ; die Schwäche, slabaunkost, z.B. vocis; bie Schmuc⸗
Wfigltit, Srodenpeit, suchota, sprostota, j. B. orationis.

02

244 . Dex Immánis

Tlex, icis, f. eine Steineihe, cer. Tlignus, a, um, fleineit

^o cerowy.

Ille, a, ud, Pronom. berfelbe, biefelbe, dasfelbe, er, fie, &,
ta, to; jener, jene, jenes, onen, ona, ono; hic- ille,
fer- jener, ten - onen, ten - ten.

lic, illaec,illoc oder illuc, (fatt ille hic,) jener ba, onenno,
onono. Illac, acil. parte, ouf jener Beite, onady, onudy, tedy,

„Mic, Adv. dort, bafelbft, onde, tam. Illuc und illo, torttín,

tam ; huc et illuc, hier unb bortýin, semp tamo. lllinc, von
odtud; von jener Seite, odonud.

Dlico (ftat in loco), Adv. alsbald, fogleid, na tom městě,
w tu chwjli, w tom okamženj, hned, hnedky.

Imago, Inis, f. ba& Bild, Bildniß, obraz ; Porträt, podeke,
podobizna; die Geftalt, das Aeußere, der Schein, podobe;
vocis, das Edo, ohlas,

Imber, bris, m. ber Plagregen, ligawec, přjwal; ein8ugti
dest, :

Imbüo, ui, ütum, 3. befeuchten, beneen, ober eintauchen, na
wlažowati, nawlažiti, smáčeti, smočiti, namočiti; e:
füllen, napauštěti, napustiti, naplňowati, naplniti ně.
ejm; befubeln, befleďen, pomazati, poškwrniti, pokdleti,

"5 8. scelere; amjteďen, nakaziti, nadchnuuti, y. ©. vi-|
tiis; einen zu etwas frühzeitig anführen, unterrichten, ge
wöhnen, nawoditi, nawésti k něčemu, nawykati, zuj-

kati, uciti, nauciti něčemu, 3. 9. studiis.
Imbütus, a, um, angefteďt, nakažený, nadchbj něčim ;
Ed Gerud, wonj napuštěný, našlý, napět, nadchly,
Pp! a |

“Imitor, atus sum, 1. 1) nachahmen, ndsledowati někohoy

aliquem; aliquid, etwas nadjtbun, po někom dělati, ně

'komu podobně činiti něco; voces imitari, Worte naje)
fprehen, po někom mluwiti: 2) darftellen, copiren, wyo-
brazowati, wyobraziti někoho, aliguem; ähnlid) fet;
gleich fommen, podobati se někomu, aliquid.

Imitätio, 3. f. bi Raabmung, ndsledowdnj. Imitätor, 3. m. či
Radafmer, ndsledownjk. Intitäbllis, e, nahapmiih, mas fid nade!
ahmen läft, k následowánj.

Immänis, e, 1) wild, diwy, diweký, ljty ; fhredlid, hroz-
ny; graufam, ukrutný ; 2) ungeheuer, fehr groß, nára
mný, weličizný, welikdnsky, hrozný, ukrutny.

Immänftas, atis, f. die ungeheuere Wildheit, Graufameit, uXrutnsl
diwokost, ukrufnost ; ungeheuce Größe, náramnoste

Imus Inchčo 245

mus, 8, um, ber unterfte, neyspodněgší, neyhlubij; Superi.

Wm Inferus, a, um; imum, da& Unterfte, spod, spodek,
duo; suspirare ab imo, tief aufjeufzen, zhluboka sobě
powzdechnauti;'imo in fundo, unten auf dem Grunde,
dole na dně, na samSm dně.

Imo und Immo, Adv. ja, ja fogar, ja vielmehr, ba, 7; imo vero,
im Gegentheil, ba na opak; imo etiam, (ironifů,) ja ja, ano ano,
$att nein nein; visne, ut desinam legere? hno perge, willſt bu,
das id) aufhöre zu fefen ? Nein, fahre fort s chceš, abych přestal čj-
sti? i čti, sen'čtí ddle.

m, Praepos. 1) in, w, we, 4 B. in eo, barin, w tom; 2)
08, na, j. B. in ripa, am Ufer, na břehu; in coelo, am
Himmel, na nebi; $) auf, na, 1.38. in arbore, auf dem’
Baume, na stromě; in terra, auf ber Erde, na zemi; in
senum, auf ein Jahr, na rok; 4) gegen, k, ku, 1.8.
amot in Deum, bie Liebe gegen Gott, 1dska k Bohu; me-
ritain patriam, Verbienfte um das Vaterland, zdsluhy
o wlast; odium in hostes, Haß gegen bie Feinde, nend-
twist proti nepřátelům; 5) unter, mezi, a. B. in eis,
vater ihnen, mezi nimi; 7) bei, u, při, a ®. in vino,
beim Beintrinten, při wjně; in vulgus, beim Publico,
u lidj; 6) nad, d», j. B. migrare in Aegyptum, nad)
Argypten ziehen, do Egypta stěhowati se. NB, In verlangt
tef Wt Bae. wohin und auf wie lange ben „Accusativ ; auf die
tage mo den Ablativ.

Inde, Mdv. von ba, daher, odtud; hieraus, z toho; aud) ftatt ex
6, ex iis! daraus, z toho, z nich ; inde intelligere, daraus fehen,
z doho pozndwati, poznati ; hierauf, hernad, na to, potom. De-
Inde, Dein, Exinde, hernach, hierauf, pak, potom. Proinde, bero»
holten, protož. Perinde, eben fo, prdwe, rowněž, né, In-
idem, eben daher, von eben bem Drte, prdwe. odtud. u
loánis, e, (eer, ledig, prázny ; daher eitel, nichtig, unn, mar-
nj, daremný, ničemný ; Subst. inane, bie Leere, prdz-
nota, ' .
Taenfter, „Adv. eitel, marně; vergeblich, ohne Grund, darmo, nadar-
mo. Inan!ta: is, f. bie Bere, prdznost ; bie Höhlung, ba& obs
Te, dutost, dutina ; vie Gitelleit, marnost, . :
Exinanio, ivi, itum, 4. leer machen, ausleeren, prázniti, wyprazňo-
wati, wyprázniti, y. ®. navem; domnum, das Haus plünbern,
laupatt, wylaupati dám. DN m

Inchóo, avi, stum, 1. beginnen, anfangen, počjnati, počjti,

začjti, 4. B. proelium, bitwu swáděti, začjnati.
Inchoátus, a, um, angefangen, začatý ; unvoüfommen, unvollftändig,
nedokonaly, neaupiny, 4. 8B. cognitio.

246 Indago © Inférus '

Indago, avi, atum, 1, außfpfiten, sljditi, wysljditi;
Sagbpunten; unterfuchen, nachforſchen, erforfchen,
wyskaumati, zpytowati, wyzpytowati, wystjhati,
stihnauti. .

Indagätio, 3.f. ba& adfpüren, s/jzenj ; bie Unterfugung,
3. B. veri, ber Wahrheit, skaumanj, zpytowdnj prawdy.
gàtor, 3. in. ber Radfpiirer, sledič ; der Erforfer, ——
matel. Indagätrix, icis, f. bie Nachſpürerin, sledicka; We
forfherin, zpytatelkyně, skaumatelkyně,

Inde, Exinde, Perinde, Proinde; fite In. ,

Indigétes, um, m. Menſchen, bie nad) bem Kobe vergöttert woche Bii
und als Schußgötter des Landes verehrt wurden, suoatj pom
njei. .

Inddles, is, f. ſiehe Olesco. : .

Induciae, arum, f. der Waffenftilftend, přiměřj 3 fide Duo
unb Duo.

Indulgčo, dulsi, dultum, 2. zärtlich, gefällig feyn gegen Ju
mand, ihm zu Willen feyn, ihm den Wilken lajfen, durch de
Finger fehen, nadfehen, wolkowati, powolowati, pos
liti, po wůli býti, howěti, showjwati, nadržoweti
wůli nechdwati, wšecko promjseti, prohljžeti, odpar-
štěti, dowolowati, alicui; nachhängen, ergeben ſeya, + 5.
dolori, odddwati se, oddati se bolesti; valetudini,
feine Gefunbbeit pflegen, abwarten, zdrawj swého hleděe
ti, zdrawj swimu howěti,

Indulgens, tis, zärtlich, gefáttig, nachſichtig, Zaskawy, pousip, A
wjwačný, showjwagjcj. Indulgenter, ddy. pávttiá, etii
nadgiebig, laskawse, dobrotiwe, powolně. Indulgentie, 1. f. W
Bürtlidfeit gegen Jemand, Grfütligteit, Gütigteit, yürtide tide LA
ion, laskawost, dobrota, dobrotiwost, powolnost, b
showjwänj ; die Radfiht, promjgenj, prominutj, odpuštětje

Perindulgens, fes zärtlid gegen Jemand, pfelaskawy. .

Industrius, a, um, fleißig, ámfig, betriebfani,. snažný, belli

< wý, přičinliwý. Industrie, Adv. snažně, pridinliw.

IndustrYa, 1. £ der Fleiß, die Aemſigkeit, Bemiibung, snažnost, bell
wost, přičinlíwost, přičiněnj se; de induatria facere
etwas mit Fleiß tun, schwdine učiniti, udělati neco. . .

Inferus, a, um, unten befinblih, der untere, spodnj, dolnj,
+. B. labrum; brachium inferius, ber SBorberarm, podl |
ktj; ab inferiore parte, von unten ber, z dolegšj strany: |
z dolegška; Comp. Inferior; Sup. Infimus ober Imus — |

Inféri, oram, m. bie Unterwelt, podzemšřané, onen swet, wärst; |
iter ad inferos maturare, ben Meg in bie Untermelt deſciczeixe |
na wěčnost, do hrobu pomdhati, pomoci někomu.

Infüla : Intěger ^ — 247

Inferiae, arum, f. scil. victimae, ein Zobtenopfer, odět za mrtioé.

Infra, (ftattInfera, scil. parte,) Adv. unten, dole, zespod; Praep.
unten, unterhalb, pod. ,

Jafernus, a, um, unten befindlich, ber untere, dolnj, 'dolegšj; unterice
bif, Im ber Unterwelt befindlih, podzemský, na onom swet? ; dii,

Infůla, 1. £. eine Infel, bie wollene Kopfbinde ber Priefter, kněž-
ský wjnek; die Kopfbinde der Opferthiere, obětní wjnek.

[ogenium imb Ingenuus, fie in Gigno.

Ingens, tis, febr groß, überaus groß, ndramny, ohromný.

Inquam, Ferb, defect. ich ſage, djm, řku, prawjm; inquit,
er fagt, dj, rce, wece, prawj; wird gem einem ober mehreren
Beten, die Jemand ſpricht, nafarfegt, 3. B. Pater: Vale,inquit,
der Vater. jagte : Lebe wohl!

Inquino, avi, atum, 1. befudeln, verunrcinigen, befleden, ma-
zati, zamazati, zmazati, hnusiti, pohnusiti, zanerddi-
ti, zanečistiti, zkáleti, pokdleti, j. ©. vestem ; aud) fárs
ben, barwiti, obarwiti. .

Taquinatus, a, um. befledt, [hmugig, zamazaný, zahnušený, nečí-
s šaneřáděný, neřádaý, hnusný ; yájtid, ſchändlich, ošklivý,
. " . É

Instat, n. Indec?, ein Abriß, Bild, Entwurf, nástin, obraz,
podoba ; bie Art, způsob ; der Werth, cena; daher gleihwie,
wie, na způsob, gako, co, s B. equus instar montis, fo
‚groß, wie ein Berg, kůň gako hora, co hora; est instar
vici, wie ein Dorf, co něgaká wes; Plato instar omnium,
ift fo gut, al& alle, tolik co wšickni, za wšecky gest ; in-
star muri. esse, (tatt einer Mauer dienen, za zeď býti.

Instla, 1. f. eine Infel, ein Eiland, ostrow.

Paexinsula ober Peninsula, 1. f. eine Halbinfel, pülostrow.

Intöger, gra, grum, alle, was noth nitě von feinem vorigen guten.
Baffande verloren bat, was noch fo ift, wie es gemefen 3 daher 1) uns
verlegt, ganz, nicht verwundet, frifch, kraftvoll, nit müde,
neporušený, zachowalý, celý, dokonalý, zdrawy, při
sjle, neunawený, čerstwý, w dobrém stawu; unverdors
ben, nepoškwrněný, bez auhony, beze škody, gako pr-
w'; milites integri, friſch angefommene Soldaten, čer-,

, Stwé, nowé wogsko ; penna integra, eine ungefdnittene
rder, celý brk, nedělané pero; per annum integrum,
tin ganje& Sahr lang, celičký rok; 2) unbefangen, unpate
tnifd, up? jmny , bezelstný, nestranný ; baher rechtſchaffen,
dokonalý, poctiwý, sprawedliwy ; 8) non est mihi in-

248 Inter . Intärus”
tegrum, id habe nicht mehr freie Hände, es ſteht nicht bet

mir oder in meiner Gewalt, nenj to w md moci, na mě
wůli.

Integre, Adv. rechtſchaffen, redlich, ehrlich, unparteliíů, úpřjmně,
eot, nestrannz epratoedii? ; unorcberbt, dokonale, čistě, ae-
porušeně ; nát práwě.

Integriias,-ätis, f. 1) ber unverlegte Suftanb einer Sache, zachoma-
lost, neporušenost ; valetudinis, gute Gefundheit, dokonalé, doté.
zdrawj; tie Bolitánbigteit, celofa ; bie Erbbaftigkeit, Munterkeit,
čerstiota; die ünorrborbenttit, dokonalost; Ridtigteit, pra-
wost ; die Rehtfhaffengeit, Ehrlichkeit, dokonalost, poctivost.

Integro, evi, atum, 1. erneuern, ven neuem anfangen, obnouowgti,
obnowiti, znowa začjnati, zase zat'jti, 3. B. bellum, Integsi-
tio, 3. f. bie Erneuerung, obnowenj.

Redintegro, avi, atum, 1. wieder ergänzen, wieder herftellen, docelo-
wati, doceliti, doplňowati, dopiniti, dosazowati, i
3. B. copias deminutas; wieder erneuern, obnowowati, obnowiti ;
von neuem anfangen, znowu začjnati, zase zadjti,

Inter, Praepos, 1) zwiſchen, unter, mezi, uprostřed ; inter
se, unter einander, mit einander, mezi sebau, wespolek;
2) während, unter, bei, 3. B, inter coenam, beim Eſſen, uns
ter bem Eſſen, mezi gjdlem, u gjdla, pri gjdle ; intet de-
cidendum, während oder im Herunterfallen, padagje, w
padánj. ^

Interim unb Intěrča, Adv. untevbeffen, zatjm, mezitjm, w toměes.

Interdum, Adv, zuweilen, někdy, druhdy, &asem.

Intercàlo, avi, atum, 1. einſchalten, wklddati, wložiti, +8.
diem. '

Intercalätio, 3. f. ble Ginfdaltung, wkladdnj, wloženj.

Interealäris, e, eingefhaltet, wložený ; annus intercalaris, ein Sástts
jahr, přestupný rok. B

Interpres, čtis, c. jede Mittelöperfon, ein Mittler, Unterhaͤnd⸗
ler, prostřednjk; aud die Xermittlerin, prostřednice : te
ber ein Dolmetfcher, tlumač, tlumočnjk ; f. tlumoénitti

cin Ausleger, Grflárer, wykladač, wykladatel; ein Wi |

berfeger, překladatel; f. překladatelkyně.
Interprétor, atus sum, 1. bolmetifen, auslegen, erBlären, deuten, Bit:
fegen, tlumočiti, wyklddati, wyloziti, přetlumočiti, prekldde-
ti, pfeloziti. Iuterpretätio, 3. f. die Auslegung, Gekläcung 27-

i Mod, wyloženj; die Dolmet[dung, tlumočenj, pPetlumoden), pře

loženj.

Intérus, a, um, {ft nit úblih ; Comp. Interior, ber imt
tonitřnj,wnitřhěgšj; stomachus interior, bie Speiferöitt,
gjcen ; Super, Intimus, der innerfle, neywnitinàgij; den-
tes intimi, bie hinterften Zähne, neyzadnigij zubow

Iavfto Ira 249

DS Ů

- inintimis esse alicujus, Semanbě vertrautefter Freund feyn,
něčj sstaupeny prjtel.byti.

Intra, (ftat intera, scil. parte), fdv. inwendig, sunit*, wwrtith s
Proep. innerhaib, 10, we; intra munitionem se recipere, in bie
Berfdangungen fid zurüdziehen, do swých zdkopů ustaupati, u-
staupiti; binnen, we, za.

fetestinus, a, um, {nnerlid, wnitfnj; einheimifh, “ domdcj, y. 9B.

"bellum, Subst, Intestinum, 2. n. einiDarm, stFewo; intestinum.
duodenum, ber Zwölffingerdarm, střewo dwandcte ; intestinum
rectum, der Maſtdarm, konečnjk, střewo spodnj, pfjme. Intes-
tina, orum, n, die Gebürme, wnitfnosti, stfewa; ex intestinis
laborare, ben Zurdfall haben, mjti aupldwici.

+jatro, (fatt Intero,) avi, atum, 1. hineingehen ober fahren, s. B. urbem,
in die Gtabt; baber betreten, wstupowati, wstaupiti, wchdzeti,
wgjti, wkrotiti, wsjžděti, wgeti do města.

Antrorsas unb -Iutrorsum, Adv. hineinwerts, hinein, nad innen zu,
(do wnitřka, downitk; imvenbig, wnitt, uwnitk.

Intro, Adv. hinein, downitř, do wnitřku.

Intas, Adv. darin, inwendig, tnitř, uwnitř, we wnitřky.

Invito, avi, atum, 1. 1) einladen, zwdti, pozwati, 5. B.ad
coenam, zur Zafel bitten ; 2) reizen, loden, wdbiti, ldka-
ti, wnaditi něčim, |. ®. praemiis.

Bavitátio, 3. f. bit Ginladung, pozwdnj; bie Anveigung, wdbenj, *

+ lákání; ber Schmaus, hody. .

Invitus, a, um, ungern, wider Willen, 4. B, feci hoc invi-
tus, id) habe e& ungern gethan, nerdd, bezděky, proti wů-

z musu, z nucenj učinil gsem to; factum est me
invito, es ift wider meinen Willen gefhehen, stalo se to
nerddo, proti mé 1eüli, Invite, Adv. ungern, bezdéky,

nerád, a, 0.

Periavitus, a, um, febr ungern, welmi nerdd, a, o.

Ip, s, um, Prön. 1) felbft, sám, sama, samo; er felbit,
98 sám; tua ipsius culpa, bur) beine eigene Schuld, twau
wlastnj winau; 2) et, fie, on, ona; 8) eben, juft, gera⸗
bt, práwě, zrowna, 3. B. hunc ipsum librum quaero,
des Sud) fude id) eben, tu samu, tu práwě knihu hle-

+ 4) fogar, i sám, 4. ©. ipsi inimici te laudant, fos
ger die Feinde [oben bid, i sami nepřátelé tebe chwd-

Vj: 5) von ſelbſt, von freien Stüden, sám od sebe, sa-

mochte.

Im, 1. £ ber Born, kněw; ber Grimm, die With, Erbitte ⸗
Tang, zlost.

Aascor, iratus sum, 3. alicui, zürnen über Semanben, Anzwati 'se,
rozhnewati se, hněwem se popuditi, rozzlobiti se na někoho.
Irätus, a, um, zornig, aufgebradt, im Sorn, roshnewany, rozzlo-
beny, we hnawu.

250 Iris |o bte

Irücundus, a, um, jum 3otne geneigt, higig, felt gornig,
doterifà, hnetwiwy, hnewliwy, zlostný, zlobiwy, prehlf, pr-
ehlůvý, náhlý, popudlůvý, zhorka nakwašený. Tračunda oděn,
dorníg, higig, mit Zorn, Anewrwé, prchliwe, ndhle, Yraowel,
1. f. ber Sübjorn, bigigeš Temperament, die Bornfudt, Anewüomt,
prchlíwost, ndhlost, popudliwost ; vie fit? tes 3ornes, undis,

Perirátus, a, tun, fehr zornig, welice rozhnewany. .

Bubirascor, 3. ein ivenig gürnen, ein wenig böfe feyn auf Semen te
chu se hn&wati, porozmrzeti se na někoho, alicui. i
a, uin, ein wenig jornig, pohnewany, — !

Tris, idis, f. Iris, eine Göttin und Bothſchafterin ber Götter ; 2) Wr
Regenbogen, duha.

Irrito, avi, atum, 1. reizen, anteizen, ponaukati, pokauleti
befonders zum Zorne reizen, einen böfe machen, aufbringen, po-
pauzeti, popuditi, drážditi, rozdrážditi, rozpokawle-
ti; erregen, verutfaden, wzbauzeti, wzbuditi, způsob
ti, stropiti.

Irritätio, 3. f. bie Reizung, popauzenj, popuzenj, drdZdenj, re»

denj.

Irritäbllis, e, ber fid) leiht aufbringen Jäßt, reigbar, udliwy,

Irritämentum, 2. n. ein Reizungsmittel, pudidZo, "pokiuienj. :

Irritus, ſiehe in Ratus unter Reor.

Is, ea, id, Pron. 1) derjenige, diejenige, dasjenige, ten, ts
toi 2) berfelbe, diefelbe, dasſelbe, oder er, fie, ed, on, 04
ono; 3) ein folder, ten, takowy, s. B. ea aetate de id
setatis sum, id) bin in einem foldyen Alter, gsem w tom,
w takowm wěku; 4) mit et oder que, unb zwar, ato;
libr multi iique pulchri, viele und zwar fchöne Sid,
mnoho kněh a to pěkných. Eo (.4b1.), befroegen, tjm
tudy, proto; aud) befto, tjm ; beim Gomparativ.

Eo, Adv. tabin, fam, tak daleko, 4. 8. eo dementiae .
ging fo weit in feinee Thorheit, ak Aluboko w bláznowstwj z
bFedi. Eodem, eben babin, famté£. Adeo, (o fepr, fogar, tal, tt-

. lik. Ideo, befivtgen, protož.

Idem (ſtatt Isdem), eädem, Ydem, 1) ebenberfelbe, ebenbiefelbe, dab
baffelbe, týž, td, též, tentýž, tatáž, totéž, ten samý ; e
nerlet, gednaký, stegný, geden, 1. B. eadem forma, einerid 66
fait, gedna podoba; ejusdem generis, von elnerlet Art, téleh
gednoho, stegneho druhu; 2) aud, zugleih, také, spolu, + B
medicus idemque servus, der Arzt unb zugleih Selave ift, lékař
a spolu otrok. |

Jste, a, ud, Prom, berfelbe, biefelbe, baffelbe, ten, ta, to:
novi ego ista, id) weiß das, wjm gd to; biefer, dik
biefe8, tento, tato, toto. "

Istic, dort, wird in Briefen gebraudit von bem Orte, to berjenlge mM
am ben man fhreibt, unb Vit fid Überfegen bei bir, bel end, tem. |

u tebe, u was.

Isthmus + Jácčo 251
vo.
Istoo und Istuc, dorthin, (zu ir, zu end), fam, k tobě, k wám,

Istine, von dort, (von dir, von end), odtud, od tebe, od wds.

Isthmus, 2. m. eine £anbenge, okřidlj ; befonder aber die Lands
enge von Korinth, wo die iſthmiſchen Spiele, ludi isthmici, ge»
falten. wurden. .

Tt, ‚Adv, fo, alfo, tak, takto ; bergeftalt, auf biefe Art,
tjmto způsobem; «ud unter ber Bedingung, s tau wý-
mjnkau; bei Antworten, ja, ano; ita est, fo ijt es, ja, tak
gest, ano; ut quisque est doctissimus, ita est modes-
tissimus, je gelehrter, befto be[d)eibener, čjm kdo uéenég-
lj, tjm také mjrnigij.

ltsque, Conj. daher, a tak, tady, za tau přjčinau, z té prjdiny.

Item, Adv. aud, ingleichen, ebenfallà, též, podobně, ndpo-
dobné, tjm způsobem. Itádem, Adv. ebenfalls, eben fo,
rowněž tak, téžtak, taktéž.

Tier, itiněris, n. bie Peife, dev Gang, Marſch, cesta; in iti-
nere, auf ber Reife, cestau ; iter facere, reifen, cestowa-
ti, cestu konati, na cestě býti ; fite Eo. .

Jičrum, Adv. wiederum, zase, opét; zum zweiten Male, po-
druhé, podruhékrát, dwakrdte, znowu, gest gednau ;
eut bimpieberum, bagtgen, zase, naproti tomu,

Io, avi, atum, 1. etwa zum zweiten Mate týun, podruhé činiti, .
znowu zaljnati, dwakrdte delati; wiederholen. opakowati,
ep?towati rare agrum, jum zweiten Sole pflügen, podruhe
orati, Vterátio, 8. f. bie Wieberhohlung, druAé zadetj ; opetowdnj,
opakowanj ; das zweite Pflügen, druhé ordnj, druhá oratka.
Yteráto, („4bl.) nod) einmal, ge3t& gednau,

ltio, Ito, fiege Eo. .

J.

Jicto, ui, ofne Sup. 2. 1) liegen, lefeti, 1.38. humi; aub
front liegen, leXeti, stonati; 2) zu Boden geworfen feyn,
poraženu býti; muthlos nieběrgefhlagen feyn, zkormau-
ceny býti; in ſchlechten Umftänden feyn, na miziné by-
ti; homo adflictus et jacens, člowěk skljčený a pora-
Zeny ; 3) nicht geachtet fen, w žddné wážnosti nebyti,nic
neplatiti ; pauper ubique jacet, ift überall wenig,geachtet,
nikde nic neplatj; 4) nichts ausrichten fónnen, s nic ne-
byti, nikam nemoci ; ind Stoden gerathen, ležeti, státi,
zmjsta negjti. :

252 Jáclo ' Jádo ©

+ Adjšečo, ni, 2. babei liegen, baneben gelegen feyn, 3, B, mare ober ma-
ri, am-Meere, ležetí pří molt, u mole; anfofen, hranititis
netjm, alicui rei. ]

Circumjaceo, ui, 2. herumliegen, leZeti kolem, dokola, okolo, vl-
kol něčeho, j. B. alicui rei,

Interjaceo, ni, 2. dezwiſchen (iegen, 3. 38. moenibus, zwiſchen ben fu
ern, Jezeti uprostřed hradeb, mezi hradbami,

Objaceo, ni, 2. vor oder bei etwas liegen, Žežeťi před něčim, u m-
čeho, 3. Br pedibus.

Bubjaceo, ui, 2. unterliegen, unter ober bei etwas Liegen, Zeetz pod tjm.

Jacio, jčci, jactum, 3. werfen, metati, házeti, hoditi, wr-
ci, uwrci; fliegen faffen, pausteti, pustiti, wypustiti
fundamenta jacere pacis, urbi, den Grund legen jm
Brieden, zur Stadt, k pokogi, k městu zdklad položiti;

. vallum, aggerem jacere, einen Wall maden, nawdiei,

nawezti, činiti, učiniti ndsyp; exsecrationes jacere

Flüche aušftofen, mit Flüchen um fid) werfen, kljtis pede

ante se jacere, große Schritte machen, noháma wyhaz-
wati; wykračowati, weliky m krokem gjti ; verba js-

cere, Worte fallen laffen, slowa pauštěti, upustiti; mi-

nas, drohen, pohrůšky činiti, wyhrožowati.

Jactus, 4, m, ein Wurf, wrh, hozenj.

Jactüra, 1. f. eig. das Werfen ber Waaren ins Meer, daher ein Berlat,
ztráta, škoda; jacturam facere, einen Berluft haben, škodu
ti, wzjti, mjti, trpeti, ztrátu nésti ; ztratiti, 3kodowati ko,
přisítí o něco ; quantam jacturam fecisset, welhen SSertuft er er⸗
litten hätte, mnoholt ztratil gest. -

Jacto, avi, atum, 1. werfen, hdzett, metati : vehementer jactare se,
fid) gewaltig rütteln, (hütteln, náramně sebau hazeti, sebau lom-
cowati; arma jactare, bie Waffen wegwerfen, zahazowati zbraň,
pomjtati zbranj; jactare se, fid breit machen, fid viel wihen
prahlen, roztahomwati se, chlubiti se, wychlaubati se, honositi
se, wyndšeti se, wypjnati se; juctare rem, fih mit einer ar
he breit ober groß maden, damit prablen, něčim chlubiti se; ji-
ctare minas, Drobmorte fliegen Laflen, pohrüzku, wýhrůžku činí-
ti, wyhrožowati, hroziti. Jactätio, 3. f. das Din» unb derwer⸗
fen, prehazowänj, wzmjtänj; tit Pradlerei, chlauba, wychlau-
bánj, chlubenj. Jactätor, 3. tn. ein Prapler, konostiwec, wychlau-
bat, chlubny.

Jacülum, 2. n. ein Wurfipieß, metadlo, hdzecj kopj.

Jaculor, atus sum, 1. werfen, metati, hdzeti, hoditi; fihießen, ludi-
ti, střileti, streliti; se, ſich ftůrgen, stFelrtz sebau, uwrti se;
cervum, einen Hirſch erlegen, gelena zastřeliti; sursum jacalari,
fn bie Höhe fánellen, do wýšky mrätiti, wymrstiti.

Ejaculor, atus sum, 1. berauswerfen, 10ymjtait, wvmetati, wyha-
zowali, wyhoditi, střjkati, hnatt, y. B. aquas. .

Abjicio, jéci, jectum, 3. wegwerfen, odAazowati, odhoditi, odmj-
tati, od sebe metati, pryč házetiy odwrhowati, odirci, za-

Jäcio : Jüclo "258

hazowati, zahoditi, 4 ©. scutum ; se ad pedes alicujus, fi$
su Semonbé Füffen werfen, padatt, uwrei se k n&tjm. nohaum;
se in herbam, fid) aufs Giras werfen, do trawy sebau wrhnautiz
se, fid wegwerfen, fid) erniedrigen, opoturhowatz se, -opowrci se,
snjziti se; fahren laffen, aufgeben, entfagen, nechatt, zanechati,
odPjci se něčeho, 3. B. spem, die Hoffnung aufgeben, nades? od-
dožití, zaufati sobě ; curam, bie Sorge fahren laffen, starosti za-
nechati, wyhost dáti; aud) wohin werfen, heradwerfen, dolů me-
tati, shoditi, swrci, uwrcí; zu Boben werfen, pordzeti, porazi-
ti; animum, mutbloš maden, srdce snizowati, mysl snjžiti; um
eine Kteinigkeit verfaufen, verfdleudecn, wyhazowurl, wyhoditi,
zahodkti, lacino prodati. Abjectus, a, um, meggeworfen, zaho-
zeny, powrieny, opowržený ; animus abjectus, niebergefólas
ars Gemütb, die MRutblofigteit, potracené, zdstesklé erdce, za-
stesklost. Abjecte, Adv. niebergeflagen, mutblo8, bez srdce, za-
steskle. Abjectio, 3. f. die Wenwerfung, 4. B. animi, das Verlies
Muthes, die Kleinmiitbigtcit, male srdce, malá mysl.
jeci, jectum, 3. hinzutbun, přikládatt, přiložiti, přičiniti,
phipogowati, pripogiti, pFidati; animum ad aliquid, fein Bee
mit auf etwas ridten, ziy's? přiložiti, phitiniti k něčemu; ocu-
lum alicui rei, ein Xuge auf etwas werfen, Luft dazu baben, oko,
očko, chul na něco mjti; supra adjicere, darüber bieten, wjce
podáwati, wjce poduti. Adjectio, 3. f. bie Hinzufügung, při-
Pogenj.
Gircamjicio, jeci, jectum, 3. berumierfen oder maden, kolem wyha-
zowuti, wylioditt, udelati, u&initi, y. B. vallum, fossam; aud)

geben, umfaffen, obhánetz, obehnati, ohraditi, obloziti, Circum- _

Jectus, a, um, herumgeftellt, berumgefett, berumftebenb, herumliegend,
kolem postaweny', kolem položený, okolo stogjcj, kolem. letj-
Cj, dokola gdaucj ; multitudo circumjectá moenibus, eine
MRenge, melde die Mauern umgiebt, ringsherumfteht, mnozstwj do-
kola zdj lezjcj ; aedificia circamjecta muris, Häufer um bie Mauer
berum, stawenj gdaucj, stogjcj okolo hradeb. :

Conjicio, jeci, jectum, 3. 1) zufammenwerfen, ne hromadu metati,
házeti, naházeti, y. 88. sarcinas in unum locum ; werfen, binmers
fm, metatz, házeti, hoditi, wrci, uwrci, B. tela in hostes;
in fugam, in bie Fiucht fhlagen, zpáťky hndti, praiti, hnáti,
zahnati; se in fagam, flieben, ufjkati, na útek se obraceti,
obrdtiti, dáti; mor. umjtati, metati, umctati (nohama) ; iu me-
tum aliquem, Jemanden in bie Furcht verfegen, někomu strachu
naháněti, nahnuti; postřašiti někoho; in vincula, in carce-
rem, Ins Gefängniß werfen, wsaditi, dáti do wazby, do wezenj
Mtorci ; in pudorem conjectus, befhimt, zahanbený ; 2) muthmaffen
oder vatpen, domjHieté se, hiddati; aud erraten, beuten, wykid-
dati, wyložiti, uhodnautt, 4. ®. Somnium, einen Zraum, Con-
jectus, 4. in. das Werfen, metanj, házenj; aud) die Schußweite,
rána ; venire ad teli conjectum, jum Gáufe temmen, k rdn? do-
stati se, Conjectio, 3, f. das Werfen, Adzenj, metánj ; die Grras
thung, Deutung, wykláddnj, wylozenj, háddnj, uhodnutj, j. 8.
somniorum, ba$ Deuten ber Stáume. Conjector, 3. m, ein Deuter,
Gerather, hadač; befonders ein Zraumbeuter, wykladač snům.
Conjectüra, 1, f. die Mutzmaflung, Bermutyung, bad Rathen, domý-

M :

254 Jäcia Jácio

ka, domýšlenj, potah ; das Grratben, uhodnutj, z. © card
füitpfeé ; conjecturam facere, mutýmaffen, domýšleti se; conb-
ctmra assequi, erratýen, domysliti se něčeho, uhodnaati nic,
Ganjecto, avi, etum, 1. muthmaflen oder ratüen, domvýšietí x,
hádati,

Dejicio, jecl, jectum, 3. herabwerfen, szjtatz, dolů metati, sur-
howatt, swrci, dolů hdzeti, shoditi 5 aud) werfen, üdzeti, hodi-
ti ; zu Boden werfen, fällen, porážetí, poraziti, srdieti, srauti;
erfgießen, erlegen, zastřeliti, zabiti; jugum a cervicibus, Wi
Bod átfdütteln, shoditi, swrhnauti, střásati, střdstí gho sekt-
Ďe; oeulos in terram, bie Augen nieberfählagen, oči klopiti, sklo-
piti k zemi ; de possessione aliquem, Jemanden aus feinem ett
Veriagen, wyhazowati, wyhoditi, wywrci, wystrkowati, wy-
strčiti, wyhdneti,.wyhibti ze statku; se statku sháněli, s-
hnati někoho; aliquem spe, einen der Hoffnung beroubep, nade-
gi bráti, wzjti, odnjti někomu. Dejectio, 3. f. die Herantonı
fung, a. B. aus bem Gute, wywrenj, wyhmdnj, sehndnj. De-
jectas, 4. m. das Herauswerfen, das "Derabftürgen, z, Bo arboram,
shozenj, swrienj; aquae, wody padánj. t

Disjicio, jeci, jectum, 8. von einander werfen, rozmjtati, rozmelati,
rozhazowatt, rozházeti, rozhoditi; baber zerfirenen, ties,
rozháneti, rozehnati, rozplasiti, rozptýliti, $, B. copias; yv
fájmettern, rozrd£eti, rozraziti, roztřjskatí ; einreijen, yarfbvs,
boriti, baurati, rozbořiti, rozbaurati, rozhdzeti, rozkeleli,
3. B. munitiones,

Ejicio, jeci, jectum, 3. herauswerfen, wymjtati, wywrhowati, wy-

+ wrci, wyhazowati, wyhäzett, wyhoditi; herausjagen, wyhdu-
ti, wyhnati; hecaueftoßen, wystrkowati, wystrött, wymriliti,
3. B. aliquem e senatu; in exilium, verbanner, wypowjdali,
wypowedjti ze země ; befonders auswerfen, ang Land terier,
wymjtati, wywrhowati, wyhazowati, wyhoditi, wyurd;
linguam ejicere, die Zunge herausfireden, wyplazowati, wypla-
ziti, wypláznauti gazyk, Bjectio, 8. f. das Herauswerfen, Wy-
wrienj; $eraušjagung, wwyhnanj ; bie Verbannung, ze země W-
powezenj ; aud) bie SBercentung, wymknutj.

Tnjicio, jeci, jectum, 3. hineinwerfen ober ftürgen, že (B. se in iguem,
uwrhowati se, wrci se, uwrci se do ohne; in o& injicere, it
ben Mund fteďen, w ústa ddwati, dáti, strčití; verurfaden, it
p 3. BB. alicai spem, »aděse doddwati, dodati; metus,

tdt einjagen, strachu nahnatı, nadelati ; cnram, Gorge vti
faden, starost přinésti, zpüsobiti; manum alicui, die Jan t
einen gewaltig legen, ruku wzklddati, wzloXiti, wztahomati
wztdhnauti, rukau sahati, sdhnauti na někoho; gjmeti, siti
někoho ; civitati tumultum, ben Staat in Verwirrung fegem, Deuil)

zbauřiti obec. .

o, jeci, jectum, 3. dazwiſchen werfen, doprostřed welt,

mezí fo házett, hoditi, arci; bazimifden ftellen ober fegd-meži

to kldsti, wložiti, staweti, ddwati, dáti, Interjectus, a, U%

dazwifgen befinblih, mezí něčim gsaucj, lejcj, y. B. mare inter-

jectum; interjectis paucis diebus, nad wenigen agen, po md

dnech. Interjectus, 4. iu. und Interjectio, 3. f. die Dagmifgeatd:

lung, Dazwilgehfegung, mezí to Kladenj, wkiddanj, wioxenj
postawenj. :

JäcIo Jäcio $55

Officio, jeci, jectum, 3. vorwerfen, $inmerfen, 3. B. cibum porcis :
jfafi, metati, hdzeti, hoditi, ddwati, dáti; aurem, das
Der bin ober vorhalten, nastawowati, nastrkowati, nastrtiti,
nastawiti ucho ; scutum, před sebe ddti tjt ; entgegenftels
len oder fegen, 3. hostibus, fit ben Seinden entgegenfiellen,
ataweti se, postavili se před nepřátelý, proti nepřátelům;
se periculo, fih der Gefahr auslegen, wyduwati'se, wydatt sew
nebezpetenstwj ; objicere alicui aliquid, eincm etwas vormwerfen,
vorrüden, pFedmjtatt, pfedhazowaft, wytýkati, předstjrati,
wyčitati, wy&jsti, pFedhoditi, nadhoditi někomu něco; vers
urfaden, päsobati, zpüsobiti, prinesti někomu něco, y. B. laeti-
tiam alicui ; mentein, bie Gedanken eingeben, myšlení wnuknau-
fi; objici oculis, vor bie Augen fommen, před očí staweti se,
postawiti se na očí, namjtati se, prichdzett, prizjti, naméstt se,
Objectas, a, um, entgegentiegenb, roprofi leàjcj, j. 9B. insnla.
Objecto, avi, atnm, 1. entgegenfegen, ausfegen, 4. B. caput pericu-
lis, žňvoť 10 nebezpetenstwj wyddiwatt ; vorrüden, vorwerfen,
wytýkati, wy2jtati, predhuzowati, pFedmjtati, pFedstjrati ;
alicui probrum, Obex (flat Objex), Ycis, m. ein Riegel, zuwora.
Projicio, jeci, jectum, 3. vorwerfen, Binmerfen, metati, lidzeti, ho-
diti,j. 9. cibum canibus; pinmerfen a8 etwas, bas man nicht
e$t, pohazowati, pohoditi, powrhnauti nedjm ; wegwerfen,
zahoditi, odhoditi, j. B. arma, insignia ; foras projicere, Hinauss
werfen, binauéjagen, wen, ze diveřj wyhazowati, wyhoditi, wy-
wrhowati, wywrci, wyhnati, wysťrčiti; se ad pedes alicujus,
fh Jemanden zu Füſſen werfen, feinen Fußfall tbun , wrhati se,
wwrhnaufi se, uwrci se, padati, padnauti k něčjm nohaum ;
brachia projicere, die Arme auöflceden, wzfahowati, wztáhnau-
ti, natahowati, natáhnautiruce, Projectus, a, um, hingemorfen,
hozený, pohožený, powržený, zahozeny ; fhleht, daremny ;
ausgefredt, tozťažený, natažený, napFáhnut y ; hervorragend, Wy-
sedlý, wystauplý ; urbs projecta in altum, eine in bad Meer bins
ttigtbaute Stabt, město do moře wypuštěné ; daher projectum,
2. n. ein Erter, wypustek. .
Bejicio, jeci. jectum, 3. 1) zürüd oder wieder werfen, zpdfky hazeti,
Zase metati, zase hoditi ; oud) hinter fid werfen, za sebe hoditi,
dáti, y. ©. nas; 2) hinten hinftellen, na zad stawett, do za-
du postawiti ; 3) zurüdtreiben, zpátky hnati, zahnatt, y. ©
hostes in oppidum; 4) wegwerfen, odmjtati, odhoditi, odwrci ;
adlegen, sulekatı, swilect, shoditi se sebe, 3. B. sagula; 5) ents
fernen, odwraceti, odwrátiti, 3.8. proscriptionem ab aliquo 3
6) verwerfen, tadeln, zamjtatı, zawrhowati, zawrci něco ; powr-
Řomati, opomjtati, powrct, opowrhnauti něčim ; 7) verfhies
ten, odklddati, odlokiti, z. B. aliquid in Januarium, něco do
ledna měsjce ; 8) eine Sadye oder Semanben an einen höheren Richter
Exvweiſen, odkazowati, odkázati, Rejectio, 3. f. die Berwers
9, zawrkenj, opowrienj; die Verweiſung "auf einen Anbern,
odkazdnj, odkaz.. Rejechlus, a, um, ausgemärzt, wyiorseny,
Beprakowany, brakowy, 3. $8. oves rejeculae, Märsfhafe,
rakyně,
Swbjicío, jeci, jectum, 3. 1) baruntermerfen ober legen, podwrho-
wati, podhazowati, podhoditi, hoditi, ddwati, klüsti, po:ls

8

256 Jam ^ Jécur

kládati, podložiti něco pod něco ;ignem
‘jünden, podpalowati drjwj; ova galli
nasadit na wegce; unterwerfen, podroi
geben, 3. B. periculo, ber Gefahr preisgeben, ausfegen, 1
čenstwj wydawatı, wydati; 2) an bie Hand geben, eingeben, n
komu něco na ruku dáwati, dáti, 4. ©. consilia alicui; eie
en, einflüftern, erinnerliý maden, napowjdati, napowědjti, wu-
knauti, podhodili, podströiti, připomenauti někomu něco;
einhelfen, pomdhati, pomocí někomu do něčeho; 3) baruste,
dabei oder daneben hinfegen, 3.8. aedes colli, unten am Hügel his
bauen, pod wriinau staweti, wystaweti dům; hinzufügen, do-
kládati, doloXiti; 4) einen Geimlih anftellen, baj er etwob Bei
thun foil, nawddeti, nawesti někoho; 5) in bie Höhe heben, +2
aufs Pferd, wjsazowati, wysaditi, wsaditi, wyzduihnauti ně-
koho, pomocí někomu na koně; 6) unter[&ieben, podurhati,
podwrci, podhazowati, podhoditi, podstrčiti, 3. 8. testamm-
tum; sub oculos aliquid, etwas anſchautich made, patrae, očiřě
ukazowati, zřegmě ukdzati něco. Subjectio, 3. f. i. B. sb
oculos, bie Woraugenftellung, očité ukdzanj ; die Unterfhicen,
podwrenj, podhozenj, podstrčenj, 4. B. vines Zeftamentes ; sd
bie Hinzufügung, doloženj. Subjector, 3. m. ein Unterfdieber, pod-
torhač, ;. B. testamentorum. Subjectus, a, um, unterworfen, po-
drobeny ; potestati subjectum esse, bet Macht unterworfen fan,
pod mocj býti.

"Trüjicio, aud) Transjicio, jeci, jectum, 8. 1) hinüber werfen ober mes
hin werfen, přehazowati, pFehoditi ; hinüber bringen oder (Aufer,
hinüberfegen, 3. B. copias trajicere fluvium, bie Truppen über ka
uf, (een, den Fluß mit den Truppen paffiren, Pfewddeti, přemé-
stí, přewážetí, přewézti wogsko,sjti, get, plawitz se, plasti,
plowatı, přesjti, přegelí, preplowati s wogskem přes řeku;
přecházeti, pregjti, přebřéstí řeku s wogskem ; 2) buráftejn,
burbopren, buráldiejrn, prohoditi, proraziti, probodnauti, pro-
hnati, prokläti někoho něčim, 4. B. aliquem venabulo, Tra-
jectus oder Transjectus, 4. ın.-und Trajectio, 3, f. das Qnis

' Segen, bie Uiberfahst, přechod, přewoz, přesezd, přeplutj, pří-
brednutj.

Jam, Adv. 1) igt, nun, nynj; bereits, (don, už, gu£, gti
jam dudum, don längit, suž dáwno; jemjam, (don,
gu£, gi*; jam nunc, (don itzt, nynj gui; jam-jam, bal-
bald, brzo-brzo; jam jamque, igt (don, fogleid, git ny-
nj hned; jam mullis carnibus vescar, id) werde kit
Fleiſch mehr ejjen, nebudu giž, wjce masa gjsti; 9) fe:
ner, außerdem, přes to, nad to, mimo to.

Jambus, 2. m. ein Jambus, jamb, b. 1. ein Versglied, efie
aus einer Eurzen und einer langen Sylbe.

Jänüs, 1. f. die Thür, dwéře; die Haustür, wrata.

JanYtor, 3. m. der Pförtner, Tpürwähter, wrdtny.

Jécur, Gen, jecöris, jecínoris und jocinüris, n. die Bü
gdtra. .

Jejünus Jůběo 257

Jecuscium, 2. n. eine kleine Leber, ein Leberchen, gaterka.

Jejimus, a, um, der nicht gegeffen hat, nüchtern, hungrig, lačný,

* etitrobny ; jejunus stomachus, nüdterner Magen, lačný
Zalüdek, ol. čtitroba ; daher mager, troden, faftlos, unfruchte
bar, hubeny, suchy, nemastny, galowy, 4. ®. oratio;
mě ſchlecht, gering, elend, daremný, sprostý, chatrný,
+9. cognitio. Jejune, Adv.

Jejunltas, 3. f, die Rüchternheit, lačnořa, lačnost; die Magerkeit

„wer Xrodenfeit einer Rebe, hubenost, suchota, sprostata,

JejunYum, 2. n. das Zaften, půst, lačněnj.

Jento, 1. frübftüden, snjdati, posnjdati.

Jentšcílum, 2. m. das Frühftüd, snjdanj.

Jócus, 2. m. ein Scherz, spjle, žert; Me Kurzweile, krato-
chwile; Schäderei, čtweráctwj, smjch; Piur. joci und
joco, bie Scherze oder Scherzreden, žerty, smjehy; per jo-
cum, im Scherje, ww žertu; joco, aus Eder, z žertu;
extra jocum, remoto joco, ohne Scherz, Scherz bei Seite,
krom Zertu.

Jotěsus, a, um, voller Odevy, ſcherzhaft, ſchäckerhaft, kurzweillg, přný
pisni žertowný, kratochwilny. Jocose, Adv. (herihaft, žer-

Socularis, e, zum Serje bíenenb, karzweilig, poſſirlich, lächerlich, smě-

^; k smjchu.

Šecor, atus sum, 1. fáerjen, fdädern, spjleti, Zertowati, krato-
chwiiti, Jocätio, 3. f. da6 Scherzen, der Scherz, Zertowdnj, žer-
fy. locütor, 3. m. bet füerjt, žertjř.

Jüba, 1. f. bie Mähne, an Löwen oder Pferden, h?jwa; die paas
te, wlasy; ein $ederbufh, chochol. .

Jübar, äris, n. der Glanz, ftrahlendes Licht ber Himmelsköre
ptt, zdře.

libio, jussi, jussum, 2, 1) befehlen, kdzati, rozkazowati,
roekázati, prikazowati, přikázati, weleti, poraučeti,
poručiti, rozkaz dáwati, poručenj dáti; jubeo te, id
befehle dir, kdži, poraucjm tobě; sic jubeo, id will «6
fo Haben, tak to chci; «ud laflen, dáwati, dáti, s. B.
aliquem interfici jubere, Semanb umbringen laffen, dáti
někoho usmrtiti; jubeor, jussus sum, eš wird oder ift
mir befohlen, dostdwdm rozkaz, rozkdzáno mi, rozkaz
mám; 2) vom vömildhen Wolke, genehmigen, verordnen, 4, Bo-
legem, zákon schwaliti, ustanowiti; tribunos, Ztibus
ara wählen, woliti, zwoliti, ustanowiti.

R

|

|
| '— ej ^ Jücundus

^o Qüdioo

Jussum, 2, n. der Befeht, rozkaz. Jmsaus, 4, m. tet eei s
au vestro, auf euern Befehl, na wd3 rozkaz, wašjm pori
Injussu, ungebelfen, ohne Befehl, bez poručenj, bez ro: "

Jücundus, a, um, angenehm, mily, přjgemný ; erfreul
ergöglic, mily, utěšený; jucundum auditu, angen
du bören, znilo poslauchati; amice jucundissime, mei
liebfter Freund, rozmily prjteli. ]

JucundYtas, 3. f. bie Xnmutó, Aunchmlichkeſt, Ergöhlichkeit, uřěšenoší|
Vergnügen, poté3enj; dare se jucunditati, (id dem SBergnügen ber

. toffen, gb guten ag maden, dobrý den sobě činiti, ua
weselu býti.

Injucundus, a, um, unangenehm, nemily, nepřjsemný.
dtas, Btis, f. ble Unannegmligkeit, nepřjsemnost,

Perjucundus, a, um, febr angeneým, rozmıly, přeutěšený. [

Jüdico, avi, atum, 1. 1) Ridter fepn, richten, saudcem Ly:
na saudu seděti, sauditt; de aliquo, von Semanben
tbeilen, o někom sauditi; poena dignum, für ftr
erklären, ktrestu odsuzowati, odsauditi ; 2) beuctbei
posuzowati, posauditi; aliquem ex habitu, einem m
feiner Kleidung, po šatech někoho; 8): entf&eiden, den)
Ausiprud thun, rozsuzowati, rozsauditi, rozho i,
rozsudek činiti, nález, wýpowěď, saud wyndšeti, wy-
nésti, wyrknauti; 4) dafür halten, glauben, za to mjti
kldsti, uznáwati, uznati; aliquem divitem, jeman
für reid) halten, za bohatého mjti, pokládati; 5) öffent
lid) dafür erklären, s. B. hostem, za nepřjtele prohlaš
wati, prohlásiti, wyhldsiti. .

Judicátus, a, um, entfájeben, rozhodnutý, y. B. res, causa; aut
gemacht, gewiß, sistý, gistofny. Judicatum, 2. m. eine autgem.
te Cade, gistd wec, Judicátio, die geriátlihe Unterfuhung, sed,
právní wy3etrowdnj. Judicatas, 4. m. das Riýteramt, sudstwj.

Jüdex, Ycis, m. ein Richter, saudce, sudj. M

JádicYum, 2, n. 1) das Gericht, prdwo, saud; judicium agere,
stituere de aliquo, Geriót über einen halten, 10 saud zasedati,
zasednauti nad někým ; 2) das Urtheil, prdwnj nález, wypo-
wed, wýrok, wyröenj, rozsudek; fonft jedes Urtbeií, usauzenj,
úsudek, uwd£enj ; die Minung, zddnj, mjnenj; die Einfiht, ne-
hlédnutj ; 8) die Urtheilätcaft, saud, saudnd moc, saudmost ;
quid mei judicii est, wenn id ja einige urtheitstraft befige, pali:
gakého nahlednutj mám ; aud) Handlung, das Werfabren, gedndnjl

Fudiciälie, © unb Judiciärius, a, um, geridttió, prdwnj, saudnj,
4. (B. oratio.

Abjudico, avi, atum, 1. ab[preden, niát guerfennen, odsuzowarij
odsaudıti, práwem odnjmati, práwně odnjti někomu něco

AB i aliquíd, ober ab aliquo aliquid. .
judico, avi, atum, 1. jufpreden, zuerkennen, přisuzotoati, přis
diti, příbknauků, právně dit, 7 "P

Jügerum : Jungo 259

Dijudico, avi, atum, 1. das Urtheil fällen, rozsuzowati, rozsauditi,
rozhodnauli; beurtheilen, posuzowatt, posauditi; unterſcheiden⸗
rozezndwati, rozeznuti.

Praejndico, avi, atum, 1. vorher uttbeilen, vorher einen Aus ſoruch thun,
vorher entfheiden, předsuzomati, předsudek činiti, přednj wy-
poised" wydawatt, wydat: ; praejudicata opinio, vergefaßte Meis
aung, předposatá myšlénka, předsudek. Praejudicium, ein vors
länfiges Urtpeil, ba& bem ridterliden Ausfprude vorhergeht, pFedsu-
dek, pfednj nález; ein Beifpiel, přiklad ; der Gintrag, škoda,
ugma,

Jügtyum, 2. n. cín Morgen Landes, ein Juchert, eine Hufe
ton 28800 Quabratfchuhen, gitro.

Jügülus, 2. m. und Jugulum, 2. n. das Schlüffelbein am Hal:
f kljénj kost, wénec; 2) die Kehle, hrdlo.

Jugulo, avi, atum, 1. erſtechen, tödten, klütı, zakldti, smrtiti, usmrtiti,

Jimentum, 2. n. ein Lajlthier, Zugvieh, pracné howado,
potah, z. B. ein fet, Pferd. : :

Juncus, 2, m. bie Binfe, sitj, sitina.

Jungo, junxi, junctum, 3. vereinigen, verbinden, verfnüpfen,
etwas mit bem andern, spogowati, spogiti, slučowati,
slaučiti něco s něčjm, aliquid alicui rei; jungere equos
curtui, bie Pferde in ben Wagen fpannen, zapřahati, za-
přáhnauti koně da wozu.

Jügum, 2. n. das Jod, Kummet, gho, 8l. garmo ; ein Gefpann, 3.8.
boum, spřež, spfeienj wolů ; servitutis jugum, bie Gclaverei, ofro-
Cké gho, otroctwj ; 2) eine Ouerlatte, ein Querbalten, pfjönjk, pFj-
nice, swäzka ; et Holm, pauch ; bie Wage an ber Deichſel, wähy ;
juga montium, das Gebirge, hory. . "

Bigae (ott Bijugae), arum, f. zwei zufammen gefpannte Pferde, ein
Gefpann von rei Pferden, divé spřežených Konj ; ein zweifpänniz
ger Bogen, dioauspřežný wüz.

Quadrigae, arum, f. ein Gefpann von vier Pferden, čtivero spřeže-
mých konj; ein vierfpänniger Wagega čliverospřežný wüz. —
jungo, xi, ctum, 3. trennen, abfon®Ptn, odlučomwati, odlaučiti ;
ansipannen, odpřahati, odpřáhnauti, wypřáhnauti,
jungo, xi, ctum, 3. hinzufügen, verbinden mit etwas, přípogoi
fi, pripogiti něco k něčemu, alicui rei aliquid ; hamum f
€ulo, an den Bindfaben anbinben, na prowdzek příwázati, kepro-
sázku přidělati háček ; equos plaustro, einfpannen, koně pří-
Přahati, připřáhnauti k wozu, zápřahati, zapřdhnauti do wo-
34; animum alicui den Geift richten auf etwas, my'sl phkla-
dati, přiložiti, přičiniti k něčemu. Adjunctio, 3. f. bie Qinjufü
gung, Verbindung, připogenj, spogenj ; der 3ufat, dolozenj; ani-
mi adjunctio, bie Zuneigung, přjchyčnost.

Conjango, xi, ctum, 3, verbinden , vereinigen, zufammenfnüpfen, spo-
gowati, spogiti, wázatt, swdzati s neöjm něco, aliquid cum.
re; amicitias, Freundſchaft (liefen, pratelstwj spolu činiti, učí-
ufi ; sanguine conjunctus, blutsverwandt, krewnj přjtel, wkrwi

R2 .

260 Janfpěrus , . ' Jurglum

přibuzný ; beves conjungere, zufammenfpannen, soly spFaketi,
spřdhnauti. Coujancte, fdv. vereinigt, in SBerbinbung, spolu, pe-
spolu, wpřátelstwj. Conjunctim, in Gemelnfáaft, spořečně, Cox-
junctio, 3. f. bie Werbindung, spogenj, swaxek ; sanguinis, We
Blutöverwandtfdaft, kremwnj pFdtelstw), krewnost. Cenjugo, vi
atuın, 1. verbinden, spozowafr, spogiti, swádzatr; boves, juftm
menfpannen, spPdAnauti; amicitiam, die Freundigaft fátiefen, přír
telstioj spolu učiniti, Conjux, aud; Conjunxz gis, c. ein Gt
gatte, der Mann, manžel, muž ; die Gattih, Grau, manželka, ženu,

ConjügIum, 2. n. die Ehe, mantelstwj, staw manželský ; die fir
ratý, Verbindung, statek.

Disjungo unb Dijungo, xi, ctum, 3. von einander trennen, abfentea,
rozpogowati, rozdPlowatt, rozwddeti, rozdbliti, rozwáli,
rozpogiti ; ausfpannen, wypřakati, wypldhnautt ; unterfären,
deliti, rozezndwati, Pozeznati, Disjunctio, 3, f. die Zrenumg,
rozpogenj, rozdwogenj.; bie Berfhiedenheit, rozdjinost. Disjan-
etus, a, um, getrenat, rozpogeny ; entfernt, oddulený, různý,

rozwedeny. ; .
Injungo, xi, ctum, 3. Sineinfügen, zaděláwatí, zatlelatı, zapouštěti
zapustiti, j. ©. tignos in amseres, b. $. einzapfen, zařezaží; us
fügen, hinzufügen, PFipogowatt, připogití ; antbun, verurfaden,
fügen, &nrtr, učiniti, 4. B. alicul injurlaın, einem Unredt, kří-
todu někomu; auflegen, uklddati, uložiti někomu něco, p 8.
laborem ; wzklddati, wzložiti, uwalowati, uwaliti, naloati
na někoho něco, 3. B. onus. alicui.
Sejungo, xi, ctum, 3. trennen, abfondern, odpogowati, od;
t unter(geiden, rozdelowati, rozezndwati; —— —
3. f, die Trennung, Abſonderung, odpogenj, oddělenje
Subjungo, xi, ctum, 3. Hinzufügen, připosowati, prıpogati; vies
ben, spogowati, spogiti, y. B. oratori omnes artés, alle Gel:
famteit in das Gebiet eines Btcbnerà ziehen, tešeliké umenj s ře
čnjkem; unterjoden, unterwerfen, podrobowati, podrobiti, pod-
maniti, w porobu, w poddanost, we sluiebnost uiwoditi,
uwesti, pFüwésti; aud fubftituiren, an bie Stelle eines andern ft
den, na: to mjsto dawatı, ddti, postawiti,
Jünip£rus, 2, £ der Wachholderſtrauch, galowec.
Jüno, Onis, f. Juno, die @mahlin des Supiters, Jowina.
Japiter, Gen. Jövis, m. 1) Jupiter, der oberfie Gore "ber Ram,
Perůn ;*2) Jupiter, ein Planet, kralomoc; 3) die freie Luft,
der Himmel, 4. B. sub Jove, unter freiem ‚Himmel, pod
něbem, pod šjrým nebem. u
Jurgium, 2. n. der Sant, Streit, wáda, hádka.
Jurgo, dvi, atum, t, 1) janten, waditr'se, hddati se 8 někým am
al 3 2) gerihtliá flreiten, proceflicen, saudttt se, saud wésti

s někým, adversus aliquem,
Objurgo, avi, atum, 1, fáelten, tabeln, přjsněty, iypljsniti, wyhu-
bowati, wywaditi, wycuchati někoho ; přimlauwati, domlox-
wati, domluwiti někomu; Borwürfe maden, kdratt, pokarali
někoho z něčeho, aliquem in re oder de re; ftrafen, frestati, po
trestati. Objargüto, 3. £ das Sýelten, pljsnenj, wypljsnenj.

Jüro d Jus 261

domluwa. Objurgätor, 3. m, ein Schelter, Tadler, domluwač. Ob-

jurgatoríus, a, um, 3. 8. epistola, ein Gxbettórief, domluwny,

hanliwy list, psanj s domluwau.

Jüro, avi, atum, 1. fdmóren, přisahati, přisáhnauti, swatě
slibowati; kljti se, klnauti se, zakljnati se, zařjkati
se, zařeknauti se, zepřisdhnauti se, zadušowati se;
aliquid, etwas befhwören, přisahati na něco, zpřisa-
hati něco. . :

Turátus, a, um, beeibigt, přjsežný, pod přjsahau. Injurätus, a, um,
unbeeibigt, bez přijsuhy, nepřjsežný. Jusjurandum, Gen. Juris- .
jurandi, n. ein Eid, Gibf&mur, přisaka; jurejurando spondere,
tibtid) angeloben, pod prjsahau slibowati, spřisahau sljbiti,

Abjuro, avi, atum, 1, eibtid) Läugnen, abfhwören, odpfisahowatı, od-
prisahati, odpřisáhnauti, přjsahau upjrati, upřjti něco, 3. B.
pecuniam.

Adjuro, Dejuro unb Dejčro, avi, atum, 1. ſchwören, betheuern, přisa-
hatı, zakijnati se, dušowati se, zadušowati se na něco, 3. B.
omnia,

Conjgro, avi, atum, 1. 1) sufammenfýtěven, nagednau,, společně
pfisahati; ut omnes juniores conjurarent, daß alle-junge (wofs
fenfábige) Mannfhaft ben Getbateneib ablegen follte; 2) fid) verfýměs
ven, eine Berfhwörung maden, přjsakau zawazowat; se, zawdza-
ti se; sprisähnuuti se, rotiti se, srotiti se, spikati se, spiknau-
tise. Conjurati, bie Verfhworenen, spiklj, Spiknutj. Conjurä-
tio, 3. f. bie Berfömörung, spikrutj, srocenj.

Ejwro, avi, atain, 1, abíáměren, eidiich aufgeben, odp*isahati se,
odprisdhnauti se, zarjkat? se, odřjcí se něčeho, j. B. consnla-
ium; judicem, einen Richter verwerfen, zaprosifi sobě, zawrci
saudce ; bonam copiam, fhmwösen, daß man arm fey, fid, ins Armens
rrát (hwören, na swau,chudohu přísuhati, .

Perjuro oder Pejčro, avi, atum, 1. fat[& fhwören, kříwo přisahati;
den Gib nicht halten, meineidig feyn, prjsahu ruiiti, přisahy ne-
drieti, Perjirus, a, um, meineibig, křňvopřjsežný ; Subst, kří-
Yophjseznjk: f. křňoopřjsežníce. Perjürium, 2. n. falfher Gib,
khwd prjsaha; des Meineib, zrušenj přjsahy. —

Jus, Gen. jüris, n. die Brühe, gicha ;. Suppe, poljwka.

Jascälum, 2. n. bie Suppe, poljtoka. 2l

Juröus, a, um, aus. Brübe, z gichy ; voll Brühe, pin? gichy.

Jus Jüris, n. 1) das Recht, práwo; jure, mit Stet, prá-
wi, prdwem, wijm prdwem; 2) die Madt, Gewalt, das
Sibt, moc, práwo; das Gericht oder Gerichtsort, práwo,
atd; in jus venire, ku práwu státi, před práwem
Postawiti se; jus dicere, dad Recht handhaben, rechtliche
Ausfprüche thun, na saudu seděti, saud konati, wýpo-
wid, nález činiti; daher Jurisdictio, 3. f.die Handhabung,

des Rechtes, moc práwa, prawomocnost.
Jare und juris consultus, 2. m, ein Sedtégeleórter, to prdiwjch zbě-
Mý; prawnjk. .

262 Jüvénis : Jůvo

Jusjarandum, 2, n. ber Gib, Schwur, přjsaha; fiebe Juro.
AnjurTus, a, um, ungereát, unrehtmäßig, widerrechtlich, nepravý, kří-
wý, bezpráwný, proti práwu. Subst. Injuria, 1. f. bad Unredt,
neprawost, křůwda, ukriwdenj, bezprdwj ; die Beleidigung,
ubljženj juriam facere, Unredt tun, Křidu číniti, weint;
injuriam accipere, Unrecht leiden, křítudu nesti, trpeti; nnllam
inferre injuriam, nidté zu de thun, w ničem neubližowati, ne-
. „ubljäti, neukřůoditi,

Injariósus, a, tun, voller Ungerethtigkeit, ungerecht, widerreätlid, plný
bezpráwj, nesprawedliwý, proti prdwu, bez práwa. Ynjuriose,
Adv. widerreäitlid, proti wšemu prdwu, beze wšeho práwa.

Justitium, 2. n. ber Otiltanb ber Berichte, bie Gerichtöferien, zasta-
wenj prdwa a sandu. *

Justus, a, um, geredt, spramwedlůvý ; vet, gehörig, fórmfió, trat⸗
měflg, prawý, ndleit}; justa excusatio, binlánglide Cntffals
digung, idlezitd, dostatečnd wymluwa ; proelium justum, eis
fórmtide& Sreffen, hofowd bitwa justis laudibus extollere, nad
SBerbienft loben, sprawedliwau chwálau wyndseti, Justa oder
jasta funebria, bie legte Ghre für einen Todten, poslednj čest,
služby za mrtwé. Justitia, 1. f. die Gerechtigkeit, spramedlnost,
spratvedliwost ; die Biligteit, slušnost ; die Gütigteit, der Glnyl,

lobrota, mjrnost. .

injnstus, a, um, ungeredt, unredt, unbilig, zespramedřivý, bez-
práwny. Injuste, Adv. ungereht, unbillig, nespratvedlitvě, ne-
práwe. Injustitia, 1. f. die Ungeredtigteit, Unbiligkeit, nespraoe-

: dinost, nesprawedliwost ; bie Půrte, zatwrzelost, —
Jüvénis, 3. c. der in feinen beften Jahren ift, von 20— 40 Suy
^ cin junger Mann, mladý mu; ein Sůngling, ginoch, gr
: nák, mládenec, mladjk; ein jungeà Srauenjimmer, mla-
dd Xenskd, mladice. i
ilis, e, jugenbtid, mladý, mlddenecký, mládenčj, ginošský,
3. 8. aetas, .JuvenilYter, Adv. jugenbtid, nad) Art ber Zugem,
podle mladosti, po mládenecku, po ginošsku.

Juventus, ütis und Juventa,'1. f. die Jugend, das jugentide Alier,
mladý wek, mladost, gino3stwj; au bie jungen Beute, bie Ju
gend, mJddez ; bie junge Mannfgaft, mlady lid, mladjcí, mladoši.

Juvencus, 2. m. jung, mladý, 4. B. homo, ein junger Menfd, mla-
djk; 2) ein junges Rind, ein junger ©tier, gunec, be, býček;
ein junger Odys, wolek, behaun, Juvenca, 1. f. ein Mädchen, mla-
dice ; eine Starte, weibliges Kalb, galdwka, galowice. .

Jüvo, jůvi, jütum, 1. helfen, aufbelfen, beifteben, pomdhati,
. napomdhati, napomoci, pomoci, spomoci, nápomacní
byti; valetudinem juvare, zur Gefundheit dienen, ke zdra-
wj slaužiti; nügen, prospjwati, prospěti, poslaužiti
k platnosti býti, platnu býti někomu, aliquem; 2) t
gögen, gefallen, čěšiti, ljbiti se; id me juvat, das ergětt
mic, macht mir Vergnügen, gefällt mir wohl, to mne tě
5j, to se miljbj ; nihil juvare; fein Vergnügen mad,

Juxta Labor 268

nic netěšiti; nos eadem juvant, wir haben einerlei Ge
fámat, stegné máme zaljbenjs quid potissimum ju-
"vat, maš igt bu am liebften? co gjdd3 nevraděgi?
Adjüvo, jüvi, Jütum, 1. helfen, unterftiigen, pomdhati, napomdhati,
dhati, spomoci někomu, aliquem ; fee Juvo. Adjuvor, man
tilft mir, ed wird mir gegelfen, mam pomoc, pomdhagj mně. Ad-
jutus sum, e$ (ft mie gebotfén worden, mel gsem pomoc, bylo mně
pomoieno, Adjůto, avi, atum, 1. beifen, pomdhati nekomu, ali-
qaem. Adjütor, 3. m. ein gets SBeiftanb, Weförderer, spomoc-
njk, spomahatel, ndpomocnj, Adjatrix, ieis, f. eine Qelfecin,
pomocnice. Adjümentum, 2. n. ein Hifsmittel, ble Hilfe, der Bels
font, pomoc, spomoženj, napomdhdnj, pomoc ; adjumento esse
alicni ad victoriam, einem zum Giege helfen, sporidhati, spomocí
někomu k wjtezstwj. U :

Juxta, Praep. ub Adv. neben, daneben, dabei, nahe babei, we-
dle, podle, bljže, při, nedaleko, u samého, p ©. juxta
viam, am Wege, beim Wege, wedle, u samé cesty; juxta
Stare, daneben ftehen, wedle státi; aud eben fo, gleich,
auf gleidje Art, stegné, stegnau mérau, w stegnau méru,
i. 8. vitam mortemque. juxta aestimo, id halte Leben
und Tod für einerlei, Ziwot i smrt gednau mérau wd-
žjm; nad, nádft, po, . B. juxta deos, nádjff Gott, po
Bohu. .

L.

Labium, 2. n. die Lippe, Lefze, ret, pysk.
Zabram. 2. n. 1) bie Eippe, efje, ret, pysk; 2) der Rand, krag,
4. 8. fossae; 3) eine Badwanne, ein Badefaß, effet, fBeden, gans -
nt; wana kaupacj ; eine Kufe, kádě. as
Libellum, 2. n, Demin, Heine Lippe, rtjk, rtjtek, pysöck ; eine
Meint Wonne, wanıdka. . .
Labor, lapsus sum, 8, herabfallen, padati, padnauti; flies
gen, letéti; fließen, téci, roniti se, ljti se, běžeti; ſchlü-
fen, dahin fdlüpfen, z. B. serpens labitur, ſchlüpft dahin,
saukd se, plazj se; vergehen, verfliepen, ubjhati, utjkati,
mjgeti, pomjgeti, mizeti, minauti, tratiti se; facul-
tatibus labi, arm werden, chudnauti; zu Grunde gehen,
. hynauti, zhynauti;. entfchlüpfen, y. B. © manibus, aus
den Händen, klauzati, wyklauznauti, wysmjkati se,
wysmeknauti se, mrskati se, wymrsknauti se, wygeti

264 Labor Labor |
z rukau; au fehlen, chybowati, chybiti, pochydtti, Blau-
diti, zblauditi, poblauditi, klesnauti, poklesnauti.

Lapsus, 4.'m. jebr almählige Bewegung, ber gal, pád, kot, překot;
terrae, ein Exdfall, propadnutj země, propadlina ; ber Kauf, beh;
das gliegen, let; das Bliefen, fok; aud der Fehler, pokléska, po»
kljsek, chyba, poblauzenj, blud,

Läbes, 3. £. 1) der gi oder Ginfurj, 3. SB. ber Grbe, ein Grbhi,
ssednutj, propadnutj země, propadlina; aud) ®erberben, Um
tergang, zkáza, zdhuba; ber Sturz, pád ; prima labes znali, wc
Anfang bes Unglüdes, privnj pád nestestj; die Srantbeit, Geuke,
nemoc, nákaza, pád ; 2) ein gled oder Sieden von Tinte, kanka;
ein Schandflec, Skwrna, po3kwrna, Demin, Labčoňla, 1. f. cà
Heiner Schandfleck, po3kwrnka.

Läbo, 1. ben Gínfturj drohen, fatfen wolfen, wanfen, finfen, kofiti se,
kdceti se, padati, klesati, býti na zbořenj, na spadnutj
nua labant, bie nite wanten, nohy klesagj, chwegj se.
sco, 3, anfangen zu wänfen, ben Fall drohen, na spadnufj, na
zhraucenj býti, k pádu se chfliti. ,

Laböfäcio, feci, factum; 3, und Labefacto, avi, atmm, 1. wartet
machen, foder maden, owikldwati, owiklati, rozwiklati, zwikla-
ti, wywiklati něco, hybati, wiklati, kýwati, pohybowati
něčjm, 4. B. dentes; aud) einen wantenb maden (n bem Gemütht,
wrtkati, zwrtkati někoho, aliquem, fidem ; erfhüttern, fürj,
otřásati, zattdsti něčim, k pádu phiwoditi, pFiwésti, w ne-
Stéstj uwrci, zkaziti něco. Collabefio, zu Grunde gehen, ky-
nauti, zhynauti; navis, tonauti, utonauti, .

Adlabor und Allabor, lapsus sum, 8. fáne erju fommeg, (heim
men, fließen, f$iffen, fliegen, f&tüpfen, pfipadati, pFipadnauti, při-
kottti se, přitjkati, přitécí, připlauti, pfiplynauti, připlo-
wati, přiběhnautiy pfileteti, přísaukati se, pfikrasti se, pří-
lauditi se, připlaziti se, přibljžiti se; oris allabi, anlandın, ku
břehu pristati,

Collabor, lapsus sum, 3. zufammenfalen, umfallen, über ben Haufrs
fallen, klesati, sklesnauti, kotiti se, skotiti se, kácetí se, S
ceti se, swaliti se, padati, upadnaufi; einftürzen, boi st,
zbořití se, 4, B. ein Haus. .

Delabor, lapsus sum, 3. ferabfallen, dořů padati, dolů se kotiti,
spadnauti ; yeabfliegen, sletětí ; herabfließen, stjkati, dolů tia
stéci, splynauti; gerabfälüpfen, do/à seti, sgeti, sklauznastů
sskrásti se ; wohin verfallen, Pfipadatı, pFipadnauti, pFigjti; se
zothen, upadati, upadnauti, y. ©. in morbum; ad.impatientiam,
in Ungebuld geratýen, nefrpělůvým býti, ] :

Dilabor, lapsus: sum, 3, zerfoßen, zercinnen, zerfließen, rozpaddwefi
se, rozpadati se, rozpadnaufi se, rozpauštětí se, rozpui
se, rozplýwati se, rozplynauti se, roztjkati se, roztécí sti
von einander Laufen, fliegen, rozbjhati se, rozběhnauti se, ror
tracowati se, roztratiti se, potratiti se, rozletowati se,ror
letàti se, rozljtnaufi se; vergehen, pomjgeti, pominauti, 2m-
zum Stunde gehen, hynauti, pohynaufi, w nic se roxpt-

Elabor, lapsus sum, 3. ent(&(üpfen, entweiden, entformmen, enfciMet

Läbor Lác ' $65

Awypadnauti, wyklauznauti, wymknauti se, wyemeknauti:

. wdznauti, wyniknauti, užéci, ugjti, y. B, © manibus ho?
stium ; dies elapsus, der vergangene Tag, minulý den; occasie
elapsa, tie entmifóte Gelegenheit, prchld, umklá pijlezitost ; ela-.
.psis aliquot annis, nad) Verlauf einiger Sagre, po nunulých ně-
kolika. létech. '

Perlabor;lapsue sum, 8. ſqhnell busdfótüpfen, burdbringen, progeti,
proniknauti; dur&eilen, přeletěti, ptegefti.

Praeterlabor, lapsus sum, 3. varbei fliegen, mumo effi; vorbei
fließen, podle féci; veriti laufen, wedie beieti; vorbei (&tüpfen,

pomjseti, pominauti, minauti ; vorbei [diffen, mimo plauti, geti,

Prolabor, lapsus sum, 3, vorwerts fallen, (na [TM paddti, pad-
nauti, apadnauti ;. wohin gerothen, fomiseny. verfallen, upadatz,

Inquti, prigjti; aud) in. Berfall geratýen, klesati, klesnauti,
iynaufi, zhynauti. . mE ]

Bubterlabor, lapsus sum, 3, eatwiſchen, entſchlupfen, auymnauti se,
wyklauzaauti, uklauznauti; | 5.7 s mE 2..

Läbor, Oris, m. die Bemühung, Mühe, bie Arbeit, úsilj, ro»
bota, práce ; auf bie Noth, dad Ungemach, nesndz, namd-
hdnj, ol, trud; die Strapaze,. trmácenj; aut Schmerz,
bolest. — ii ^ MM

Laboričsus, a, um, voller eóeit, deſchwertich, mühfem, roBotn; pra-
ený, obtjzny, těžký, trudny ; úrbeitfam, pracowstý, robofny.
Laboriose, z£dv; mit übt, müpfam, pracně, trudně,

Laběro, avi, atum, 1. 1) arbeiten, pracowatı, dělátí; SRU6e anıbene
ben, prácí wynakládati, wynaložiti, prácí sobě ddwati, dáti,
snažiti se, wynasnažiti se; Kummer haben, starost mjti; 2)
Roth $a$en, nesnáz mjti, w nesndzí býti; gravi morbo labora-
re, (ýmer tvanť fen, tězce stonatť, nemocnu býti; fame, frigo-
re, Hunger, Kälte (eiben, ıladem, zýmau mřjti ; pedibus, das Pos
bagra haben, na nohy trpeti, stonati, nemocí; dentibus laboro,

* f& habe Zahnfämergen, zuby rine bolj; vitiis laborere; Fehler bas
"ben, wady, chyby mjti; ex aere alieno, in Bulben feďen, za-

dluženu byti; nou laboro, nisi ut salvus. sis, id fümmere mid.
einzig barum, daß e$ bir wohl gebe, md gedind starost gest, aby
zdraw byl, aby dobře bylo tobě, : .

Klaboro, avi, atum, 1. 1) fid Mühe geben, prdc? wynaklddati, wya
naložiti, naložiti ng něco, z. R). in literis; 2) ausarbeiten, wy=
pracowati, 4. 8. orationem. . t R

Adlaboro, avi, atam, 1. fid ongelegen feyn taffen, anàdit? se, toy-
nasnaiti se. "nm

Lac, ctis, n. bie Milé, mléko; piscium lac, rybj mljej.

Laciéus, a, um, von Mid, milden, mějčný ; miláfarbig, mljčné
wy, bjly ; via lactea, bie Siláftrefft, bjid cesta na nebi; vasa
lactea, ffitdgefáfe, Xildabern, mljönice, 2jly mljénd.

Lactéo, 2. Mil fangen, ssdti, durmati; infans lactens, ein Siege
ling, djtě kogné, u prsu. -

Lactesco, 3. zu Wild werten, mljčněti, zmijöndti,

Lacto, avi, atum, 8. fäugen, kogiti, pfikdgeti.

Lactüca, 1. f. der Lattiý, locika; intgemein Kopffalat, Aláwkowý .

salát.

268 : Lácer j Lácío |

Lá

Là

pede tse avi, —— 1 en Mae Y

' Laciro und Dilacära, E gerreifen, den, jecfroqa,

4. B. unguibus, drdtr, zedrati, dkrabati. pı ra? tergen
wirgis, den Rüden mit Rüthen zerfleikhen, zdda metlami mrskati,

zmrskati, zedrati ; aliquem probris, Jemand mit Borwürfen čten -

häufen, ostře domlauwati, domluwitinekomu; bona patria la-
oerare, fein väterliches Bermögen burábringen, statky otcowské a-
tratiti; diem, unnüg gubringen, zmařití den. Lacerätio, 3. £ tě
Y^ Berreißung, Berfleifgung, zedránj, :
černa, 1. £ mar bei den Römern ein dickes Oberkleid, tiber Si

"gen und Kätıe, pl43E do deště, do zimy.

Lěčerta, 1. f. au Racertus, 2. m. eine Gibedjfe, geštěrka.
Läcertus, 2." m. ber obere ' Theil bed Armes, von der Stein

, 56 jum Eüsogen; paže, nadloktj; auď ber Arm, rdmé; ru
ka. Lacerti find aut bie 9Ru&leln, swaly; aud bie Kräfte,
JEN .

La

—— a, um, mottetg, fli, masit},.sualnety, mocný;
E et, sny. Hu t . -
cinta, 1. f. ein Zipfel, cjp; ein Lappen, Tuch "zum Gimis

- utn, odr, kloc, klücek, hadřjk; Heine Abtheilung, Zpeil,
- Stůdď, trocha, troška, trochet, kausek.

etwa angenehmes verfpreden, aber fein Berfpreden nídt halten, le»
dry Hasnen, darmo lükati, darmo wnaditt, podwdděti,
o u tt

. k :
-- ,Adlieie unb. ‚Allicig, lexi, lectum, 8. anfoden, an ſich toden. oder

siegen, lakafı, prildkati, pFiluzowati, pfllauditi, priwdbiti,
pfiwnaditi; ad misericordiam, jum Mitfeiven bewegen, k útrp-
. moet pohnauti. Adlecto und Allecto, avi, atum; t. antoden, an fh
— Zükdivatı, wdbjwati, wnadjwati, |
Delicio, 3. ergögen, fe3ifz; ift niht febr. gewöhnlich. Delicia, 1.f. und
1 geiwöpnlijdr Delicine, arm, f."bie Grgöttihkeit, dad Bergnügen, po-
teJenj, kochdnj, rozkoš, obljbenj, obliba ; Lieblingsfahe, ney-
milegši, zamilowand 1c; ein: Riebting, mildček, mulostnjk,
milostnjček, : kochdnek, gedind radost, gedtné potěšenj; ba-
beto"in delictis aliquill, etwa fer lieb haben, kochati se 10 ně-
čem, welice rdd mjti něco; 2) die Sqacerei, Xánbaei, spile,
pd kratochwile; 8) ble Pracht, ber Stat, stkioostnota, wd-
.herq. :
Delicatus, a, um, ergotlich, rozkošký ; welchlich, wolükig, rozkošný ;
homo delicatus, cin Beďermaul, mastihuba, pochautkdř ; delice

Lacrýma Läcus 27

ta vita, üppige Geben, rozkošný, panský Eiwot, Delicate, Adv.

ergögti, weiglih, üppig, rozkošně, pansky, z, B. vivere.

Delecto, avi, atum, 1. ergögen, těšiti; Bergnilgen maden, potödenj,
rozkoš působíti ; delectari, fi ergögen an etwas, rozkoš, radost,
poteSenj, zaljbenj mjti, kochati se w něčem; munica.dele-
tari, gern Mufit hören, rad slyšeti, rád mjti hudbu ; piscibus
delectari, gern. Bifhe effen, rád ryby gjsti. Delectätio, 3..f. die
Grgögung, kochdnj, potěšenj. Delectamentum, 2. n. Grgögligfeit,
radost, potěšenj, wyra£enj. . .

Elicio, Hicéi, licitum, 3. hervoriocken, herausloden ober bringen, wylu-
zowati, wylauditi, wen dostati, wyldkafi; scintillas: elicere,
euer. fátagen, kFesati, kfjisnauti, zakfesati; ausforfgen, z. B.
sentenfiam alicujus, Semanbé Gefinnung, 1yzwjdati, wytaho-
wati, wytdhnautt z někoho, skaumatı někoho ; auf gefhidte Art
heraubringen, wywoditi, wypraunti ; verurfahen, püsobiti, způ-
sobiti; aud) zu etwas locten oder bringen, Idkati, přildkati, phiwé-
sti do něčeho, k něčemu, z. B. ad pugnam,

icio, lexi, lectum, 3. gu etwas leden, anloden, Zdkati, wdbiti, lau-
diti, pfiluzowati, přilauditi, pFiwdbiti, prildkati; verführen,

* nawésti, pfiwesti k něčemu; ad aliquid. Lilecebrae, 1. f. bie
odíprife, Anlodung, Reizung, Zdkadlo, wnada, ol. přjluda, Ilex,
Ycis, m. ein Anloder, ldkad,wabid ; aud) tin Sodvoget, (sciL avis)
wolawy (pták). too .

Oblecto, avi, atum, 1. ergótén, unteralten, tegiti. mile bawiti, wy-
rázeti, wyraziti. Oblectátio, 3, f. bie Grgógung, potéJenj, mild
zibywka, wyraženj, kratochw:le, Oblectamentum, 2. m, bie
Grgóglihteit, kochdnj, potěšenj, wyr« . .

Perlicio oder Pellicio, lexi, lectum, 3. loden, anloden, wohin loden
6c ziehen, ldkati, lauditi, wábiti, táhnauti. Pellex, Ycis, f.
ein Srbémeib, die Mätreſſe, Webengostin, ženína, oL Zenima,

Lacrjma, Lacräma oder Lacrima, 1. £ bie Zaͤhre, Thräne,
siza; vix lacrimas tenere, fid) Baum ber Thrähen enthalten
können, sotwa pláče držeti se, zdr3eti se.

Lacrpmüla, 1. f. ein Sründen, slzička, slzinka, —

Lacrymösus, a, um, vol Ihränen, slzaw. .

Lacrýimo, avi,'atum unb Lacrymor, atus sum, 1. tbränen, sizeti,
sizy lj, proiéwati, cedifi; weinen, plakati ; deweinen, opla-
kdwati, plakati něčeho, slzeti nad netjm ; aliquid Lacrymä- -
tio, 3. f. das Thränen, sizenj. 2i e. *

Lacrymábundus, a, um, weinend, thränend, s2zjcí, pladjej; uplakany .

ollacrymo, avi, atum, 1, mit Weinen, spolu plakat?; weinen , beris
nen, plakati, splakati nad ne&jm ; aliquid. Coliscrymàtio, 3. f.
das Weinen bei etwas, ober blob Xarinen, plad, sixenj. AN

Mlacryınor, stus sum, 1. weinen bet einer. Sade, beweinen, 'sizeti,
zaslzeti, zaplakati, splákati nád něčim, y. 8. morti, mortem
illacrymatas eat, er vergoß Tränen, sizy geg poitly.- .

Läcus, 4. m. 1) ein ftehended Waſſer, stogatd woda; ber

See, gezero, sl. pleso; 2) ein Zober, deber; die Kufe,

wohin ber geprefte Wein gefammelt wird, kdd2: aud ber Ständer,

stogan; ein Röhrtrog, kašna; ein Kübel, kbel, » 2

268 -Laedo Laevis

Leckna, 1. f. ein Braten, p*jkopa; eine Grube, gdmag Stet,
důlek, doljk; eine Lüdr, skulina, štěrbina, mezera; lacum

+ explere, wieder zu feinem Gchaben kommen, djru zase zacpati, ku |
stoému zase pHgjti. ] M |

Laeünar und Laquoar, aris, n, eine getäfelte Bimmerbede, strop wy-
kládaný. |

Laedo, si, sum, 3. heftig an etwas ſchlagen ober ſtoßen, word. ©
Zeti, wraziti, uderiti, zawaditi, j. B. naves ad s. ©
x2; bat verlegen, unaziti, obraziti něco, ubljiiti nee
mu; beleidigen, ubližowati, ulljäiti nékomu; Schaden
zufügen, 3koditi, uškoditi, ubljziti někomu, aliquem;
laedere fidem, die Treue perlegen, rusiti wjru, zruiiti
slib; aud) ſchmerzen, betrůben, boleti, rmautiti,

Laesio, B. f. bie Verlegung, udljženj, uškozenj, úraz.

Adlido unb Allido, si, sum, -3. an etwas ftoßen ober fáfagen, z, B
capnt parieti, den Kopf an die Band, wrdZeti, toraziti, udehti,
— hlawau o stěnu, hlawiu do stěny ; allidi ad scopales,
'feitern, worazifi na. skalj ; daher in große Gefahr kommen, unglňd:
Tid werben, 10 nebezpedenstiöj přícházeti, w nestkstj přigjti.

Collido, &i, sum, 3. 1) sufammen fálagen oder ftofen, srazeti, do
sebe wrdeti, o sebe bjti ; collidere manus, Natfáen, tleskati,
pleskuti, plesknauti, zapleskati rukama ; oollidi, srdzeti 1,
© sebe bjtv ; 2) zufammendrüden, zerquetſchen, stiskati, stisknauti,

*ostlatiti, mačkati, smačkati, smáčknauti, rozmáčknauli.

Blido, si, sum, 3, perousfálagen, Wyraäeti, wyraziti, y. 9B. oculum;
ignem elidere, geuer fhlagen, křesati, křijsnauti, rozkřesati;
auch burá das Xnfálagen von fiá geben, z. B. sonum, wyddiati,
wydati, wyräieti, wyraziti hlas; aud jerſchlagen, zerfämetten,
derauetfýen, rozbiti, roztlauci, roztřjskati, rosmaökatı, j. B.

1 naves, capat, herbas. .

Mílido, si, sum, 3. an etwas ſchlagen ober ftofen, srážet, bjti, wre
ziti do něčeho, udeřiti, zawaditt o něco.

Laena, 1. f. ein gefütterteó Oberkleid, befonber tiber die Sán,
teplš raucho; ol. putnice. . |

Laetus, a, um, 1) freudig, fróbfid, plný radosti; vergnápl, |
wesely; 2) erfreuenb, erfreulich, angenehm, radostný, mi-
ly: laeta seges. .

Laete, Adv. freubig, mit Freuben, fröhlich, s weselau, s radosinex
twdFj, wesele, radostně. .

Laetitia, 1. f. die Breube, radost, radowdnj; laetitia afficere ali-
quem, obradowati, zaradowati někoho, radost udělati, uči-
muti, zpäsobiti někomu ; laetitia affici, greube haben, fid freue,
radost .mjti, radowati se, weseliti se, un

Laetor, atus sum, 1. fid fceuen, radowati se, zaradowati se, W-
seliti se něčemu, z něčeho, nad n&jm, re unb de re.

LaetlfYco, avi, atum, 1. 1) erfreuen, obweselowatt, obweseliti; 2)

- büngen, Anogiti; pohnogiti. .

Laevis obe L£vis, e, glatt, hladký.

Laevus . Langüto $69
Laeví; M čr ad laevigan-
a, qur Velim ber dürpem Ke aen] wo. n a m
Laevus, a, um, lint, lewy, s. 8. manus, die linfe Hand, bie
infe, Zewd, krchá-ruka, lewice, krika; ungc[djidt, ne-
přjhodný, nep?jle£ity ; aud unglüdlid, neščastný; in
den Aufpicien zu Rom hingegen bebmutet es glüdlid), ščastný ;
weil ber Augur mit dem Geſichte mad) der Diittagsfeite fid) wandte, und
daher bie Morgenfeite (bie Linke) zu glücklichen Anzeichen diente.
Lägena und Lagdna, 1. f. eine Flaſche, Idhew, lähwice,
Lambo, bi, bitum, 3. feden, beleden, ljzati něco, aliquid z
berühren, dotykati se, týkati se, dotknauti se, tknauti:
se něčeho.

Lampjris, idis, £ das Sobanni&mürmden, swatojanská
muška. © .
Lämentor, atus. sum, 1. fläglich thun, voebfíagen, weinen,

bědowáti, nařjkati, hořekowati, j B. motrem mortu-
am, über ben Xob der Mutter, nad smrtj matéinau.
- Lamentätio, 3. f. unb Lamentum, 2. n. das Weinen, Wehllagen, Dě-
dy, bedowdnj, nářek, natjkdnj. horekowdnj, pláč,
Lawentäbllis, e, Mäglih, beweinenswertb, žalostný ; vox, eine Hägs
lige Stimme, Zalostiwy, žalostný hlas.
Lámina, 1. £ ein Blatt oder Bled von allerhand Metal, plech,
pljiek.
Lampas, ädis, f. eine Budte, Zadel, pochodně.
Lana, 1. f. die Wolle, wina; ducere lanam, Wolfe fpinnen,
winu přjsti. “
Lancws, a, um, aus Wolle beftehend, wollen, zv/něný, z wIny; aud
mit Wolle oder etwas Wolligem verfehen, wwinaty, winbwatP.
Lanůgo, Ynis, €. das Bollige, tolnka, pawinka, winowatost, y. ©
der — der Haare; aud) der erſte Bart, Milgbert, pyr, PÝři»
Jeko.

Laniger, &ra, Érum, Wolle tragenb, wInaty, winonosny.
Lancéa, 1. f. eine Lanze, ein Cpief, kopj, al. hrdle,
Langučo, langui, obne Suprn, 2. matt fepn, j. B. de via, ze-
mdleny, ustaly, unaweny po cestě; matt, fied, unpaß
fton, bez sjly, slabý, mdlý, maldiny, nestatečný, chu-
rawý býti; aud, trág, unthätig feyn, d’jmawy, ospaly,
rozmařilý býti.
languens und LanguYdus, a, um, matt, ſchwach, träg, unthätigs fiefe
Langueo.
Languor, oris, m. die Grmübung, Grmattung, unawenj, ustdnj ; die
Mattigteit, die Schwäche, mdloba, slabota, maldtnost, nestateč=
nost bie unpãßlichteit, nedužiwost, churawost; Xrägheit, Une

270 Lánia .- . Largus

* thätigkeit, unbetriebſamkeit, Zikrnawost, ospalost, rozmařilost, ne-
phitinliwost. > d

Lenguesco, Elanguesce, Oblanguesco, Relanguesco, 3, matt wertez,
eriätaffen, maldtnett, nestatečněti, mdleti, slabnautt, sjlu tra-
titi, ustdivatı, umdléwati; träg werben, leniweti; fied wert,
nedužiwěti, chřadnauti,

Lániste, 1. m. ber Lehrmeifter der Glabiatoren, šermjřský
mistr.
Länfus, 2. m. ein $leifcher, řezník, masař..

Länio und Djlanio, avi, atum, 1. gerfleifchen, zerreißen, frhati, roz-
trhati, roztrhnauti, sápati, rozsdpati, Laniatus, 4. m. je
felfdung, Zerreißung, trhanj, sdpánj,

Lanx, cis, f. 1) eine Schüffel, oder Schale zum ffe, misa,
mjska; 2) eine Wagſchale, wdžka, wážkowá mjska.
Läpis, idis, m. 1) ein Stein, kdmen; lapis lydius, ber Pre
birftein, zkausecj kdmen; lapis parius, weißer Marmor,
bjlý mramor; 2) ein Meilenftein, eine römifche Meile, kd-

men, Fjmská mjle, welde taufend Doppelſchritte betrug.

Lapillas, 2. m. ein Steinchen, kamjnek.

Lapídéus, a, um, fteinern, aus Gteinen, kamenný.

Lapidösus, a, um, fteínig, voller &teine, kamenitý, kame! d

Lapicida, 1. m. ein Gteinmeg, kamenjk. Lapicidina, 1. f, eia
brud, lom kamenný.

LapYdo, avi, atum, 1. 1) einigen, kamenowatk, ukamenousti,
kümenjm uhdzeti, ubíti někoho, aliquem; 2) lapidat, e$ vene.
©teine, Öteine fallen herab, ge padá, e se kamenj. Lepi-
dätio, 3. f. der ©teinregen, kamenů padánj.

Dilap!do, avi, atum, 1. burýbringen, verſchleudern, rozhazowoati, roz-
hazeti, rozmarniti, y. $8. pecuniam,

Lappo, čnis, m, ein gapplánber, Lap.
Lappönla, 1. f. Sapplanb, Lapy, Lapsko., .
Lágučus, 2. m. ein Ctrid mit einer Schlinge, prowaz, osidlo:
bie Schlinge, oko, leč, ljeka, pletka, lapacka; laqueo
prehensus, in bie Schlinge gefangen, do oka chycený;
ein Fallſtrick, osidlo.

Hlagučo, avi, atum, 1. verfttiden, zaplétati, zapléstí ; aliquem peri-

e

Lär, Gen. läris, m. Plur. Lares, 1) bie Schußgätter be Std
te, Wege, Häufer, bohowé strážný; 2) dad Wohnhaus, aus,
die Wohnung, přjbytek, dům.

Lardum, 2. n. der Sped, slanina.-

Largus, a, um, 1) reichlich, viel, hogný; freigebig, štědrý.
Large, Adv. teidlih, hogně, štědře.

Largitas, ätis, f. bie Reihligteit, hognota, hognost; bie Breigehi
tit, Stödrota, štědrost,
Largior, itus sum, 4. reichlich geben, hogně udjleti, uděliti, ště-

Lair © Lätto £7

dre ddwati, dáti, uStědřiti; ou geben, fhenken, darem. ddti,
darowati; mittpeilen, udělomwati, udjleti, paudeliti někomu
něčeho; zugefteben, einrdumen, zu Gefallen tüun, propůgčowati,
propůgčití. Largitio, 3.f. die veihlihe Schenkung, hogné podaro-
wänj, hogné dary; populum largitione corrumpere, das Bolt
befteňen, id. hognými dury porustti; largitio In milites, die Frei⸗
gebigteit gegen bie Soldaten, šťědrota k wogdkäm ; lergitio.aequi-
tatis, die unpartelidfeit,-nestrannost. Largitor, 3. m. ber teidjs |
lide Geber, tedry ddrce ; auch Spenbiver, Veſtecher, auplatnjk.
Dilargior, itus sum, A. austheilen, verſchenken, rozddwati, rozdati,
rozdarowati. : . :
Lärix, icis, c. der Lärchenbaum, znodřjn. . .
Larva, 1. f. 1) ein Gefpenft, obluda, přjšera, strašidlo;
2) die Barve, Mašťe, krabuše, krabuška, škrabuška, .
Lascivus, a, um, muthwillig, fhäderhaft, bugný, skotači-
wy, čtweračiwý, lehké mysli; auögelaffen, rozpustily ;
geil, chlipny, wilný. B :
Lascivia, 1. f. ber Muthwille, bie Schäcerei, bugnost, raupy, sko-
tatiwost, čtwerdctivj ; per lasciviam, aus Muthwillen, ze &fwerd-
ctwj ; lasciviam cohibere, den Muthwilten vertreiben, raupy wy- -
haneti, wyhnati; Vie Ausgelaffengeit, Eicderligkeit, rozpustilost z
Vit Geilbeit, chlipnost, wilnost, - 5

ivio, ii, itum, 4. muthwilig ſeyn, fhädren, hüpfen, fpringen, sko-
tačiti, hráti, čtweračiti, dowádeti, conf. laškowati.

Lassus, a, um, matt, müde, lag, zmožený, zwundaný, ze-
mdlený,zeslablý, unawený,uhnaný, ustalý, upracowa-
ný, 4. ©. de via, unawený po cestě, ušlý.

Lassitädo, Ynis, f. die Mattigfeit, Müdigkeit, slabota, mdloba, ze-
mdlenj, unawenj, zmoženj.
Lasso unb Delasso, avi, atum, 1. mübe maden, ermüben, zmdha-
. ti, zmožiti, nawiti, unawiti, .

Látěo, ui, 2. 1) verborgen feyn, verítedt liegen, kryti se,
skrýwati se, tagiti se, schowdwati se; oculi latent,
die Augen fiegerf tief, oči hluboko ležj, wpadlé gsau;
reconditae jacent, fie liegen verborgen, skryté, schowa-
ni ležj; 9) unbefonnt feyn, neznámý, nepowědomý
býti; qui latere cupit, ber gern unbefannt feyn will, kdo
rád we skrytosti züstdwd; latet me, id) weiß nicht, es
it mir unbefannt, tagno mne gest, nenj mně pow?domo,
zudmo ; newjm.

latenter, Adv. heimlich, im fBerborgenen, skrytě, we skrytosti,
agnb,

latfto, 1. verborgen oder verfledt fron, fih verftedit halten, ukry-
vati se, skry wati se, krýti se, skrytu býti.

Latěbra, 1. f. und LatYbülum, 2. n. ein Schlupfwinkel, geheimer Xufe
enthalt, skrojše, kaufeüek. Latebrčsns, a, um, voller Ghlupfe
minte, plný skry3j, skrýšnatý, skrýšný.

272 Láter _ Latus

Deliteneo, Itel, 3. fd verbergen, veneden, ryti se, ekrgwatz ve,
pokrywatt se, schowdwati se.

Láter, čris, m. ein Sitgelftein, cihla, mor. tihla; lateres
coquere, Siegel brennen, cihly pdliti,

Latercülus, 2, m. ein Biegelftein, cihelka.

Laterna, 1. f. eine Leuchte, Laterne, swjtelnice,

Laternaríus, 2. m. ein Laternenträger, swjtt.

Látex, icis, m. jede Feuchtigkeit, jedes Flüßige, ba taf, mok, |
4, B. Waſſer, Wein, Milch; in latices desilire, ins Vaſſet
fpringen, skdkati, skočiti do wody. —

Latium, 2. n. Latium, ein Landchen in Itallen, worin Dom lag; die
Einwohner Gefen Latini, die Lateiner, Latinjci. |

Latinus, a, um, lateinifh, Zutinsk/ ; lingua latina, bie Lateinifge ptas
Ge, guzyk latinský, řeč latinská,
Latinitas, ätis, f. 1) bie loteinife Sprache, Tateinifher Xutbrud, zu-
zyk latinský, wyFknulj latinské ; 2) vos tateinifáe Bedg, (t
. Latii) Zatinske práwo. — . .
Latro, avi, atum, 1. bellen, štěkati, zaštěkati, zastäknanti.
Laträtus, 4. m. baš Gebelte, Jték, štěkot, 3tekdnj.
Adlatre unb Allatro, avi,'atum, 1. anbellen, šťěkati, zaštěkati, ště-
knauti.na někoho, aliquem, *

Latro, čnis, m. 1) ein Räuber, Straffenräuber, Lupič, lu-
pežnjk, zdkeřnjk, nákeřnjk, zběgnjk,lotr; 2) ein net,
chlap ; Soldat oder Trabant, wogdk, drdb; 8) ein Sten,
im Schachſpiele, kámen šachowý.

Latruncülus, 2. m. 1) ein Straſſenrãuber, flee Latro; 2) ber 8t
im Schachſpiele, kámen Sachowy ; lusus latranculoram, das Býsás
fpiet, hra 1 Sachy, Sach. .

Lett r, atus sum, 1. Räuberei oder Gtraffenräuberek treiben, lu-
piti, laupežiti, zbjgeti, pocestné objrati, na lidi wypadati,

wycházeti, wystupowatt, .
Latrocinfum; 2, n. die Räuberei, Gtraffentáuberel, laupeZnictwj,la-

. pežstuj, laupež, zákeknictwj, zbdgnictw) ; objránj pocestný
Latus, a, um, breit, šjrý, široký ; and weitläufig, groß, ob
. šjrný, prostranný, weliky.

Late, Adv. breit, in die Breite, široko, do šjřky, na šjř; and vit

“ and breit, daleko široko; late patere, (id) weit erfireďen, daleko

se táhnauti,

Latitůdo, Ynis, f, bie Breite, šjř, šjře, 3jFka, širokost ; die Giu |
migťeit, ber Umfang, welikost, prostrannost. |

Diläto, avi, atum, t. ausbreiten, weiter auseinander ftellen, weiter us
Gen, šjřiží, rozšiřowati, rozšjřití, y. B. gloriun ; roztahone- |
m Tostdhnauti, 4.8, monum; dilatari, (id ausdehnen, roztolo- |

86
Latus, čris, n. die Seite, bok, strana; latus offendere, fij
bie Seite vermunben, raniti se do boku; latus montis

bie Bergfeite, auboči, stráň. : |

.

Laurus Laxus : 278

Laurus, 2. f. der Lorbeerbäum, bobkowy strom, bobek, pol.
wawřjn. .
Lauréa, 1. f. ein Lorbeerzweig, ratolest bobkowd ; aud) Lorbeerkranmz,

wenec bobkowý, womit das Haupt bes gelbperen, wenn er nad eis
nem großen Siege einen Triumph ober feierliden Einzug in Rom hielt,
gegiert war; daher ſteht laurea aud ftatt br& Triumphes, wjtéznd
sldwa,oslawa. Laurečla, 1. f. der orbeeztranj, bobkowý wěnec ;
der Triumph, sidioa wjteznd. _

Lanreätus, a, um, mit Sorbeerzweigen gegiert ober verfejen, bobkem.
ozdobenj, owendeny. .

Laus, dis, f. da& Lob, chwála, pochwala, čest; eine löbli«
de Sade, That, chwalitebná wěc, weliký skutek, sla-
wný čin,

Laudo, avi, atum, 1. loben, chwaliti, wychWwalowati, wychwdliti,
pochwaliti někoho, chwalu wzdáwati, wzddti někomu ; nens
nen, anführen, gmenowatz, 4. B. auctorem, den Schriftſteller. Lau-
dätio, 3. f. das &oben, c'wdlenj ; eine Lobrede, chwala, wzddiwd-
nj chwaly ; eine eijenzete, řeč pohřebnj. Landätor, 3. m. ein
Bobrebner, chwalitel, wzdatel chodiy, ,

Laudäbllis, e, lóbti, chwalitebny, chwalny. Laudabiliter, Adv. -
loblich ehwalitebne, chwalne.

Collado, avi, atum, 1. loben, chwdHH, pochwdliti, schwádliti,
Collaudátio, 3, f. bad 8oben, bie Belobung, chwälenj, pochwálenj

Lávo, Javi, lávatum, lautum, lótum, 1. wafden, znýti, u-
mýwati, smýwati, smýti, umyti ; baden, kaupati, wy-
kaupati, wyprati; lavari, fid) baden, kaupati se, wy-
kaupati se. »

Lautus. a, um, getoafáen, mytý, wykaupaný ; nett, galant, anfeüntió,
čistý, Jumny. qwádrn. oe prädtig, berrtió, úpratoný, nákladný,
stkwostny, nd era panský lautum convivium, ein berrlides
©afmabt, stkwostnd, punská hostina, Laute, Adv, anfehntic,
ai; laute excipere, herrlid bewirthen, stkwostne častowati ně-

oho, <

Lautitia, 1. f, tie äugerliche Pracht, vornebme, galante, prächtige Lebens—
art im Gffen, in Kleidung, stkwostnöst, stkwostnota, nádhera, nád-

iernost.

Lavätio, 3. f, das Wafdien, mytj, umy'wdnj : das Baden, kaupdnj z
dad Bad, Kaupel, lázeň; aud) das Wafdgelhirr, Badegefhier, myTj,
kaupacj nádoba.

Laxus, a, um, ſchlaff, weit, wolny, zwolny, 3.8, ein weis
ir Schuh. :

jaro, Adv, weit, geräumlich, won»; unelngefáranět, zwoln&, o swé
vli,

Laxitas, atis, f. bie Weite, Geräumligkeit, wüle, wolnost, zwüle,
V B. eines Haufes,

Laxo, avi, atum, 1. weit oder fdlaff maden, was enge ober gefpannt
mar, poiwolowati, powoliti, popausteti, popustiti, rozpustiti;
erleihtern, Grleichterung verfhaffen, poleňčiti, odlehčiti, s. B.ani-

5 d

274 Lectus : Légo

mum, mysli nadlehčiti,*odlehčenj ddti; befeelen, zbauwowati,

- zbawiti, zprostiti něčeho , y. B. se molestiis, odpočínauti so-

v be, oddechnauti sobě, howeti sobě, pohoweti sobě od fěžkostj.

Laxamentum, 2. n. ber breite Raum, zioále, zwolnost, prostran-

l nost ; bie Radlailung, ulewenj ; Erleichterung, poleňčenj, ulehče-
nj; Grbobtung, oddechnutj. 3

Prülixus, a, nm, lang, dluuhyý, 4. ©. capillus; weittäuftg {m Ses,
rozwláčný, rozwlačitý ; 2) willig, gefälig, wolny, hotowy,

. ochotný; gütig, dobrotůvý. Prolixe, Adv. reiáliá, hogně,
štědře ; gefällig, wolne, ochotně; gütig, dobrotiwě.

Relaxo, avi, atum, 1. weit ober fhlaff machen, powolowati, powo-
liti, popauštěti, Popustiti, 4. B. arcum; erleichtern, Grleidte:
zung verfhaffen, polehčomwati, polehtiti, ulewowati, ulemiti,
ulehöiti, odlehčiti, odlehčenj duti nekomu, ;. 18. animmn; re-
laxare vincnla, ben Serfer öffnen, wezenj ofwjrati, otewtj!
Relaxátio, 3. f. die Grleidterung, ulewenj, ülewa, polehčenj, od-

*dehtenj. — .

Lectus, 2. m. eine 2ager(tátte, ein Bett jum Schlafen, loZe, po-
stel; ein Sopha, sedacj liZko; Plur. lecti, bie Bänke, m:
rauf bie Alten bei Tiſche lagen und afen, bie Speifebänte, Epeifte

fopba, stolnj Lawice, gjdacj Liška.

Lectülus, 2. m. ein Bett, Rupebett, Zotce, lůžko; die peifehait,

. _ stolnj lawice. . n

Lectica, 1. f. eine Cünfte, worin ber, welder getragen wurde, lag, no-
sicj lůžko, nosjdka. Dem. Lecticila, 1. f,

Lecticárins, 2. m, ein Sänftenträger, nosjdkar. .
Légio, onis, f. eine Legion bei den Römern, tima; fie defland as
6000 Mann Infanterie, wozu nod) 300 römifche Reiter tamen.
Lego, avi, atum, 1. 1) Jemand zum Gefandten maden ex
abfenben, wysjlati, wyslati, wyprawiti; 2) zum 8v
ten machen, b. i. gum Amtsgehilfen eines Landvogts ober Feldern,
přjručnjkem činiti, přjručnjm učiniti; sibi aliquem
legare, zu feinem £egaten machen, někoho sobě za P
ručního, za lešáta bráti, wzjti; 8) im Seftamente [ond
vermachen, odkazowati, odkázati, poraučeti, poruali,

odporučiti, dědičně dáti.

Legätus, 2.m. 1) ein Gefanbter, Abgefandter, toyslanec, posel; ?)
ein Begat, b. & einer, der mit bem anboogte in bie Provinz gib»
um ifm in feinen Amtöverrichtungen beizuftehen, přiručný, přjručejí.
Bar die Provinz eonfularif unb folglich ber Gouverneur ein Procoafak
fo Half er die Armee commanbiren unb bie Syuriébiction nemal,
und bann fann er Generallieutenant, toůdcůw ndmestnjk, gw!
werben; war e$ aber eine prätorifche Provinz, oo Beine Armer, feld!
der Gouverneur nur Proprätor bie, fo faf ec nur bie Zarisdictior
verwalten, toládařůto namestnjk. m

Legätio, 3. f. die Gefandtfäaft, Deputation, wysidnj, toyslanstei
der Juhalt der Gefandtigaft, ber Auftcag, Antwort, wy'slanstiw), P

Légo : Légo 275

selstwj, wrfizend, odpowěď; aud bie Befandten ober Deputirten
fetbft, wyslanstwo, wyslanci ; bie Ctelle eines Legaten bei einem
Sanboogte oder Feldheren, Generollieutenantéftelle, přiručníctwj ;
legationem obire, die Stelle eines egaten übernehmen, drati, wzjti
přiručnictwj na se.

itum, 2. n. ein Vermächtniß, ein &egat, odkaz, odporučenj,

Ablčgo, atum, 1. wegſchicken, wegihafen, entfernen, pré? posj-
lati, pryč poslati, odprawiti, odkliditi, Ablegatio, 3. f. bie
Abídidung, Wegigaffung, odprawenj, pryč poslánj.

Adlego unb Allego, avi, atum, 1. 1) abfgiden, Hinfhiden, přísjlatí,

Fislatı, posjlati, poslati; 2) übergeben, a. B. mandata regi,
dodats, odewzdati; 3) anführen, nennen, &menowatz, Allegätio,
3. f. die Xb[did'ung, Hinfendung, posidnj. B

CoDěga, 1. f. ein Gollege, Amtögenoß. Cellegae find, die einerlei Amt
führen, als bie Gonfdlen, baher fie Mitconfulen heißen können, spolu-
konsulowé. Collegium, 2. n. Golegium ift Lu fBerfammiung oder
Sufammentunft, shromdázdenj ; befonders berez, bie einertel Amt ober.
Metier haben.

Delego, avi, atum, 1. wohin fdiden, posjlati, poslati; wohin ver:
wifen, odkazowati, odkázati, y. 3B. rem ad senatum; Jemand
an einen anmeifen, j. ®. bof er für und bezahlen fol, wykaz dá-
wati, dáti na někoho; einem etwaß auftragen, poraudeti, poru-
&iti nekomu, wznd3eti, wznésti na někoho neco, aliquid alicui
oder ad aliquem; aufáreiben, zur aft legen, winu ddwati, dáti
někomu. Delegätio, 3. f. bie Anweifung jur Bezahlung, wykaz,

kázdnj.

Beleg . avi, atum, 1. wegſchaffen, odkljzefi, odkliditi, odstraniti,
odprawi 3 aud des Sandes vermeifen, vexbannen, 10ypowjdatt,
wypowedeti, wyobcowatı ze země, Delegätio, 3. f. bie Weg⸗
fdaffung, odklizenj, odstranenj, odprawenj ; die SBerbannung,

iwězenj, wyobcowänj.

Lzgo, lögi, lectum, 3. 1) lefen, auflefen, zufammenlefen, fam-
mein, sbjrati, sebrati, 4. B. nuces; auswählen, erwählen,
wybjrati, wybrati, 4. B. Soldaten; 8) senatores legere,
Ratheheren machen oder ermáblen, radu woliti, zavoliti,
do rady bráti, wzjti; 4) durchgehen, burýmandern, pro-
chäzeti, progjti; mit ben Augen durchgehen, přehůjžeti,
přehlédnauti ; lefen, ablefen, burchlefen, 2jsti, 3.8. librum.

Lectus, a, um, „Adj. auserlefen, wybrany ; vorteefftid gut, wýbor-
ný; lectum argentum, gutes Gelb, dobré penjze.

Lectio, 3. f. bae £fen, Herlefen, &tönj. Dem. Lectiuncůla, 1, f.

Lector, 3. m. ein Leſer, čtenář, .

Lectto, avi, atum, 1. oft (efen, Zjfatz ; libros, beftänbig Bücher Iefen,
stále knjhy tjsti.

Adlego unb Allego, legi, lectum; 3. durch bie Wahl hinzufügen, dazu
erwäßlen, k domu woliti, zwoliti; wählen, woliti, zwoliti, je B.

i milites in sui custodiam, wogsko ku swe ostraze.

j Gelligo,legi,lectum, 3. zufammnentefen, sbjrati, sebrati ; stipem col-

' — Mgere, Ximofen fammeln, almužnu sbjratz ; verfammeln, shromá-

deti, shromdditi ; in guttulas colligi, in &topfen zufammenflies
82

8

216 Ligo Lego.

fen, to kapky stjkati se, stécí ses yufammen bringen, shdı
swesti; zufammenziehen, sfahowati, stáhnauti ; einen Gäluf
hen, folgern, fließen, zawjrati, uzawjrati, sauditi, usauditi
se colligere, fid faflen, fid) wieder erholen, fid) ermuntern, ein
wieder fallen, pamatowati se, spamatowatı se, sebrati se,
Zniti se, zmuineti, srdce nabytí. Collectio, 3. £ bie Gami
sbjrka, sebránj. CollecticYus, a, um, aufammergetefen, jufa
sefammelt, sbjraný, sebrany, sesbjraný, nasbjrany, 1 B.
citus, ein zufammengerafftes Heer.

Deligo, legi, leótum, 3. auslefen, wählen, wybjrati, wybrati,
ti, wywoliti, xwoliti, Delectus, 4. m. bie Babl, wyber;
ctus májlitum, die Aushebung der Mannſchaft, die Werbung,
sbjrdnj, na wognu brduj. .

Diligo, lexi, lectum, 3. eigent(k$.au& Mebreren ausleſen,
wybrati; fodfdü&en, viel von einem kalten, sobě wdali,

ti mjti někoho ; wohlwollen, pFdti, ndchylen býti něko-
mu; lieben, milowati; eliquem. Dilectus, 4. m, 3. 8. ztilint,
ift fo viel ais Delectus. Diligens, tis, 1) liebenb, bodíhátent, m
lowny, 4. B. veritatis, prawdy ; 2) forgfältig, atcurat in ein
Gage, bedliwy, pilny ; bebutfam, vorfihtig, pozorný ; erbentii6
in feiner Wirthſchaft, wirtpfäaftli, poFddny, zpráwný, hospo-
dářský. Diligentia, 1. f. die Gorgfalt, bie pünctlidteit, Atcuratrfe)
Vehutfamteit, Borſicht, Bedliwost, pozor, pozornost ; der Sri
puinost. Diligenter, Adv. forgfältig, behutfam, bedliwe, pozoř-
ně. Indiligens, nit forgfältig, forgles, unahtíam, nebedlůvý, Re-
dbalj', nepozorny. Indiligenter, Adv. Indiligentia, 1. £ Wit

> Unadtfamteit, Gorglofigteit, nebedlíivosť, nepozornost, nedbalost.
Perdiligens, fehr forgfältig, ſehr behutfam, welmí dbalý, až mio
oz0rný « ^
sio, legi, lectum, 8. auswählen, austefen, wählen; erwädlen, v)bj-
rati, wybreti, woliti, wywohti, zwoliti. Electio, 3. f. die Bett,
wüle, wolenj ; die Auswahl, wyber, wybjrdnj; wybránj, wyika

Eleganb, tis, von Menſchen, der mit Gefámad! mählt, ein SXenlá vet
Geíómat, gefhmaďvotí, j. B. elegans formarum spectator, tit
feiner Kenner der weiblihen Ginbrit, čistý, pěkný, dobryk vý- |
tečný znatel krásy ; artig, elegant, galant, pěkny, čistý, rus
wkusny; 2) von ‚Dingen, wohlgewählt, richtig, ſhön, vortrrffid,
artig, fein, výtečný, wyborny, čistý, pěkný. Eleganter, Adr.
3. B, Scribere, richtig ($reiben, bie rede Wahl des Ausdrudeh tr
fen, &iste, zprdibně psdtt. Elegantia, 1. f. die richtige Wahl, 1.8
des Ausdrudes, der gute Gefámaď in Dingen, s0)'fe?nost, kraso- |
chuť, russ. wkus ; die Richtigkeit, gefhmadvotle Schönpeit, Feinde,
Wortreffligkeit, čistota, peknota, krdsa, wybornost, wytetnos.
Inelegans, tis, ogne Gefámod, nicht regelmäßig, nicht (dàn, nidt fe,
nepěkný, bez chuti, russ. newkusny. Ineleganter, Adv. Pe-
elegans, tis, febr wohl gewählt, fer geichmadvolt, febr fděn, fr
artig, febr fein, přewýtečný, Gistitky , pěkničký, hezaunký. Pe-
eleganter, Adv.

Intelligo, lexi, lectum, 3. verfteben, mit bem Serítanbe etwas frt.
einfehen, chdpati, pochopowati, pochopiti, rozumem stjhati
stihnauti, postihnauti něco, rozumeti, porozumefi nedem
aliquid y probe intelligere, wohl wiffen, dobře wěděti; lites

Légümen Léno 277

die Budftaben fennen, pjsmena znáti. Intelligens, tis, verffánbig,
einfigtsvoll, rozumný ; ein Kenner, znáč, znatel. Intelligenter,
Adv. mit Berftand, Einſicht, verftändig, rozumně, s rozumem. In-
tellizentia, 1. f. bie Stenntnif von einer Safe, Ginfiht in eine Gas
$t, známost, zkušenost něčeho, rei; die Kaffungskraft, rozum,
rozumnost. Intellectus, 4, m. das Berftehen, bie Ginfiht, pocho-
penj, pořozuměnj, poznánj ; ber Werftanb, bie Bebeutung, ber Ginn
eines Wortes, rozum, smysl, w)'znam; ber fBerftanb, ald Bermös
gen etwas einzufehen, rozum.

Negligo, lexi, lectum, 3. nit aáten, fi& nichts daraus maden, hintans
fegen, nedbati, zanedbdwati, zanedbati, zanecháwati, zanecha-
ti, newijrnati sobě něčeho; verno&tüffigen, verabfäumen, zame-
3kdwati, zameškati, promeškati ; animum | negligere, bie Gees
Le verwabrlofen, ducha zanedbati. Negligens, tis, nadláffig, unadts
fam, nedbaly, nedbanliwý, newljmawy. Negligenter, Adv.
Beligentia, 1. f. die Radláffigteit, Vernoͤchtäſſigung, $intanfegung,
nedbalost, nedbanliwost, nedbdnj. Neglectio, 3. f. bie Bernads
lifiqung, zanedbání; Berabfäumung, xame3kdnj.

Perlego, legi, lectum, 3. burálefen, čistí, predjstti.

Belego, legi, lectum, S. wieder lefen, zase, znowa čistí,

fěligo, legi, lectum, 3. auslefen, wählen, auswählen, přebjratí, pře-
brati, wybjrati, wybrati. Selectio, 3. f. bie Xuslefung, Xuds
wahl, wyber, wybor, wybránj.

Ligimen, inis, n. eine Hälfenfrudt, Iustinowaty požitek,
1 9. Erbſen, Bohnen,

Lénis, e, fanft, gelinb, allmählig, fadt, gemny, powolny,
wolny, poznendhly, mjrný, tichý, 3. B. ber Wind, Menſch,
Schritt; aud) mild, z. B. Wein, gemn!, lahodné wjno.

Lenlter, Adv. fanft, almáblig, zwolna, znenáhla ; collis leniter
acelivis, wr3jk znendhla obwy3ny. . .

Len!tas, tis, f. bie Gelinbigfeit, baě fanfte Wefen, gemnofa, gemnost,
wolnota, mjrnost, tichost. .

Lelo, ivi, itum, 4. tinbetn, milbern, befänftigen, mjrniti, umjrriti,
krotiti, ukrotiti, tišití, utišití, menšiti, ukdgeti, spokogiti,
+ 8. dolorem, iram. . .

Delenio, ivi, itum, 4. 1) ftilten, beruhigen, befänftigen, ti ti-
Siti, spokogiti, ukrotiti, utisiti, 4. ©. milites; anloden, ers
Med, gjmati, gjti; gieichſam bezaubern, okauzliti, odarowati,
Del men, Ynis unb Delenimentnm, 2. n. ein Befänftigungsmittel,
Ufišenj ; ie &iebtofung, Bezauberung, kauzlo, Man lief aud De-
linio, Delinimen, Delinimentum, Delinitus,

Lino, čnis, m. ein $urenhándler, Hurenverfäufer, Suppler,
swodnjk. Lčna, 1. f. eine Kupplerin, swodnice. . .

LioscinYum, 2, n. 1) der $urenfanbel, Kuppelel, swodnictwj; 2) “
die Xntodung, ein £odtungétrittel, der Meig zum Böfen, swod, poku-
Šenj ; der übertriebene Schmud, přeljčenost; die Schmeidelei, lí-
Chotiwost,

Lenocinor, atus sum, 1. (ómeidein, Zichotiti, lahoditi ; dienen,
brföcdertich fepn, slaukiti, whod phichdzeti, wděk přisjti, pomd-

hati, pomoci,

278 Lens Lévis

Lens, tis, f, bie infe, šocowice, čočka.

Lentus, a, um, 1) zhe, haužewný; biegfam, hebký, oheb-
ký, ohebný, hebaunký ; (djant, tenký, šwihlý, šwižný;
auch tlebrig, Zidky, lepky langfam, fid) fangfam beſinuend,
bedachtſam, nicht bebenb, langfam zum Borne, gelaffen, un
empfindlich, gleichgültig bei etwas, wihawy, waäny, ne-
náhlý. Lente, Adv. langfam, bebádtig, zwolna, znendhla,
pomalu; gelaffen, till, tie, w tichosti; ferre injurias

Lentitádo, Ynis, f. bie Sangfamfeit, nendAJost; befonbers (m Xfet.
bie Unenpfinbtidteit bei Beleibigungen, Gelaffenfeit, Bleihgältigei,
nendhlost, studenost.

Lčo, čnis, m. der 8óme, Lew; bas Thier unb Geſtirn. Leaens, 1.
f. die Löwin, Lwice.

Lépor und Lepos, Oris, m. bie Annehmlichkeit, befonders Im 8»
den, bie Artigfeit, im Scherzen, lepota, lepost, milostnost.

- Lepldas, a, um, manterlich, angenehm, ſchön im SBetragen, befenbers
im Reben, launig, čepý ; capitulum lepidissimum, atlertiebftec Stan,
prosto:nily Clowek ; auá gut, dobrý, Lepide, Adv. manierik,
angenehm, Žepě; gut, lepo, dobře.

Dlepidus, a, um, unmanierliá, nit artig, nicht gefällig, nicht onmia
im fBetragen, im Reben, nelepy. nM

Lěpus, dris, m. ein afe, zagjc. Demin. Lepuseňlus, 2. m.
ein Häschen, zagjéek ; aud) ein Hafe, zagjc.

Leporinus, a, um, vom $oftn, zagečj, 3. B. pellis $ caro leporisa,
zagečina.

Léthe, es, f. 1) bie Vergeffenheit, zapomenutj ; 2) ber kethe
fluf in der Unterwelt, řeka zapomenutj.

Léthum oder L&um, 2. n. 1) der Xob, smrť, (gen.i).
Lethälis oder Letàlis, e, tottlió, smrtelný, smrtny, ie B.

Létífer, a, um, tobtiiá, smrtelný, smrtonosny. v

Levir, 2. m, der Schwager, des Ehemanns Bruber, dewe^
swat, .

Lévis, e, leicht, lehký, dem Gewichte nach; ſchnell, geſhwimd,
flüchtig, lehkky, mrštný, šwižný, erstwy ; unbeſtändg,
wrtky, wrtkawý, wrtohlawý, nestdly; gering, UM |
beblid), newdžný, malowdžný, malý, maličký, nep
trný ; in levi habere, für eine Kleinigkeit halten, za ma
lickost mjti, klásti, pokládati, powaXowati; aud kill: |
finnig, lehkowd£ny, lehkomysiny. |

Leviter, „Adv. teiät, lehko, čeňce; ein wenig, nit fehr, B. |
viter aduncas, ein wenig gesogen, malitko, trošičku ohnutý: |
Levitas, 3. f, die &eidtigleit, Zehkost, lehaunkost ; bie Unbekänt” |

trit, rüdtigteit, Beictfinnigkeit, wrtkawost, nestdIost, lchkomd'

|

Levis © Lex 29

Znost, lehkomyslnost; die Gevíngfügigleit, Unwidtigřeit, newd-
Znost, nepatrnost. ' t
Livo, avis atum, 1. leichter ober geringer madjen, erleichtern, Zehčiti,
zlehčowati, nadlehčowati, nadlehtiti, zlehtiti, polehčiti, u-
dehčiti 3 fhwäden, mindern, zleh&owati, zlehčiti, menšiti, ten-
čiti; levare dolorem, von Schmerzen befreien, bolesti zbawiti,
zprostiti, bolesti odlehtowati, odlehtiti ; aud) in bie Höhe heben,
emporheben ober richten, dwjhati, wzdwjhati, wzdwihnauti,
powzdwihnauti, wywzdwihnauti něco, nahoru pomocí něče-
mu ; levare ge, auffliegen, wzndiet? se, wznesti se do powětřj;
wzljtnauti; aud) abnehmen, snjmati, snjti, segmautt, 3. ®. vin-
cala auch erquiden, občerstwowati, občerstwiti; ergögen, zěšíti,
Levätio, 3..f. die Grleihterung, poleh&enj, odlehčenj, ulehčenj.
Lerämen, nis, und Levämentum, 2, n. ein Erleichterungsmittel, Eins
derungsmittet, čeňčidlo ; die Grleiterung, poleACenj, ulehčenj.
Adlevo,unb Allevo, avi, atum, 1. emporhiben, aufri&ten, aufoelfen,
powzdwihowati, dwjhati, powzdwihnauti něco, wzhüru po-
máhati, pomocí něčemu ; etteichtern, polehčowati, ulehčiti, od-
lehésti ; allevari, fid empor heben, tyliti se, wztyčiti se, wzdwj-
hati se, wzdwihnauti se; aud fid erhoblen, okřjivati, oRrdtt.
^ Allevätio, 3. f. die Grleidterung, polehčenj, ulehčenj. :
lero, avi, atum, 1. indie Höhe heben, wywzdwihowatt, wywzdwi-
Anauti, powzdwihnauti; verringern, 3. B. auctoritatem alicujus
Oeraliguem, Semanbe Anfehen berabfegen, zlehčowati, zlehčiti, w
lehkost uwoditi, uwésti někoho. — ^ . .
Relero, avi, atum, 1. heben, aufgeben, wzdwjhati, powzdwihnauti ;
tlóterm, lehtiti, ulehtiti, odlehčití ; famem, sitim, fiilten,
Mad, žjzeň zahnati, utišití ; erquiden, občerstwewati, občer-
stwiti ; relevari, fi erholen, okřjwati, okřáti. .
Sublevo, avi, atam, 1, in bit Höhe heben, aufrichten, auffelfen, wzdıwj-
hati, powzdwihowati, powzdwihnauti ; beiftepen, helfen, pomd-
hati, pomoci někomu, podporowati někoho; aufheben, cafliren,
- zdwihnauti, zrusiti, :

Lěvis, e, glatt, hladký; fie Laevis.

Lex, Gen. Kegis, f. 1) ein Vorſchlag zu elnem GefeGe oder ju einer
kandesverordnung, práwo; legem ferre, Vorſchlag zu činem
Gefege tbun, ein Gefeh in Vorſchlag bringen, práwo před-
ndšeti, přednésti, předkládati, předložiti; legem ju-
bere, ben Vorſchlag genehmigen, prdwu přiwoliti, w
zdkon swolowati, swoliti, zákon ustanowiti, přigati,
Pfigjti; legem antiguare, ben Vorſchlag nit annehmen,
piistarém züstdwati, zůstati, zákona nepřigjmati, ne-

- Přigjti; tief that das Volk in den Comitiis; 2) das Geſetz ſelbſt,
zdkon ; bie Vorſchrift, předpis, prawidlo ; die Verordnung,
Randesverordnung, ustanowenj, nařjzenj, řád; 8) die Bee
ſhaffenheit, Umftände, powaha, způsob, }. 8. sub lege lo-
ti, dle powahy mjsta, gak mjsto které gest; optima

280 Liber : Liber

lege, auf bie befte Art unb Weife, neylepsjm řádem, způ-
sobem; 4) ein Contract, smlauwa, umluwa ; auf ein Pımct
oder Bedingung in demfelden, činek, wymjnka; pacis le-
ges, die Friedensbedingniffe, článkowé pokoge; haec di-
eta est lex, diefes ift zur Bedingung gemacht, es ift fo aus⸗
gemacht, tak gest ugedndno, uděldno.

Legislätor oder Lator legie, ber ein Gefeg in Vorſchlag bringt, daher

ein Gefeggeber, zdkona durce.

Legälis, e, gefeglih, zukonnj, prdwnj.

Atlınus, a, um, durch bie Gefege beftimmt, ben Befegen geměj, crát:
mäßig, gefegmäßig, prawf, dle prdwa, dle zdkona; au reàt,
gebörig, fáidtid, gebührend, prawy, sprawedliwý, náležitý, Yad-
ny, pořddný, slušný. Legitime, „Adv. redtměfig, práwe ; ger
Bórig, řddně, náležitě, .

Exlex, čgis, einer, ber an feine Gefete gebunden tft, geſetlos, Dez zd-
kona, bez pořádku. .

Priviléz!um, 2. n, (von privus; a, um, einjeln) war ein Gefet ober eine
Werordnung bes Wortes wider eine einzelne Perfon, ziwid3tnj prdwo,
nařjzenj; dergleichen zu tbun war in Rom burd) das Zwölftafelages
fe verboten 3 fpäter, beim Plinius, heißt e& fo viel als Vorteht, ber
fonderes Recht, privilegium, wýsada, naddnj, obzwidstnj, wj-
hradnj práwo. .

Liber, bri, m. der Baft, bie welche Rinde bed Baumes, Lyko, If-
čj; 2) ein Buch, knjha; eine Schrift, pjsmo, pjsemnost;
ein Verzeihniß, poznamendnj, sepsánj; ein Schreiben
Brief, list, psanj. .

Libellus, 2. m, ein Büchlein, KnjZka; aud) jebe Meine Gůrift, y 8
dum Xnmerten, knjžečka ; eine Bittfhrift, list prosební,
Žádost ; au& eine Stlagfárift, list žalobní, žaloba, udanj.

Librürfus, a, um, was bie Wilder betrifft, Knjhownj; taberna f
braria, Budlaben, knjhdrna. Librarius, 2. m. ein Bücerabfäts
ber, opisowad, přepisowač ; aud ein Buchhändler, knihkupec.

Liber, čra, érum, frei, swobodny, soběwolný, zwolný, V k
der fein Sclave iſt; aud) frei von etwas, 3. B. cura, forgenfrti,
bez starosti, prostý, prázný starosti; frei, ungebunbtt,
prostý, o sw! zwůli, newázany ; freimüthig, uprjmnf,
prostosrdečný ; herzhaft, smělý, beze strachu.

Libere, Adv. frei, sivobodně, prosto, o swé zwůli, soběwolač;
freimütoig, unerfároden, frei bezaut, a. B, fagen, přjmo, upřjmě
beze strachu, směle, do očj.

Libertas, ätis, f. die Freiheit, 3. B. eines Menſchen, wenn er fein Sde
ift, oder eines Staates, wenn er feinem Könige unterworfen ift, 9907
boda, swobodnost, swobodstwj, sobewolnost, zwäle, ol-
nost; aud) Freiheit, freie Gewalt, Get swoboda, suvobodné
moc, wüle, práwo; aud die Sceimütpigkeit, prostosrdečnost
smelost řečí,

Libertus (ftatt Liberätus) unb. Libertinus, 2. m. ein Sreigelaffett;
der fein Ciao mehr ift; Libertus peift es im Werhältniß gtgta f

Lib£ri Libet 281

nen Heren, ber ihn frei Ließ, uyhošťěnec. Libertinus, feines Stans
eb ein Breigelaffener, swobodnjk; fo aud) Liberta, wyhostend;
Libertina, swobodnice, eine f$reigelaffene, © .

Liberàlis, e, 1) was bie reiheit betrifft, swobodny ; 2) was einem
freigebornen Denfeen anftändig fft, daher edel, moplanftändig, u3lecli-
tilý, počestný, pěkný ; gütig, dobrotiwy, dobročinný ; dienftfers
tig, gefällig, úslušný, užilý ; ebelbentenb, šlechetný ; freigebig, St-
dry, zdjiny ; artes liberales, die [hönen Künfte, siwobodná, pà-
knd umenj. Liberalfter, „Adv. gütig, freigebig, ebel, wohlanftändig,
zeihlih, dobrotiwe, štědře, ušlechtile, slušně, pěkně, hogné.
Liberalftas, atis, f. wenn man fo denkt, wie ein Freigeborner, b.
einer von guter Geburt, zu benfen pflegt oder benfen foll, ebte Gefins
mung, edle Denkungsart, šlechetnost; ein edies Betragen, Gütigteit,
dobrota, dobrotiwost; die Greigebigteit, 3tedrota, zdjlnost,
Uliberälis, e, unebet, unanftánbig, neslušný, nehezky ; unfreigebi,
nestedry, skaupy ; ungefällig, neužilý; torg, tnidtrig, skaupý,
hauževný ; nieberträßitig, nectny , nepočestný, mrzky. Ilibe-
raliter, dv. auf uneble, niederträhtige, unanfländige Art, nectně,
nepočestně, neslušně, nehezky. Uliberalltas, ätis, f. niedere Dens
Eungsart, große Kargpeit, Filzigkeit, iebertrádtigleit, neužilost, ne-
zdjlnost, skaupost, skaupota, hauXewnost, mrzkost. Perlibe-
ralis, e, febr gütig, fehr freigebig, předobrotiwý, až milo užilý,
welice štědrý, welmi zdjiny. .

Libero, avi, atum, 1. befreien, frei machen, 3. 88, von ber Selaverei,
oswobozowati, oswoboditi od něčeho, wyswoboditi, wypro-
stiti, wyhostiti, wykaupiti z něčeho; losmaden, zbawowati,
zbawiti, zproštowati, zprostiti, zhostiti něčeho, re; lotfprts
den, oswobozowati, oswoboditi, Liberätio, 3. f. bie Befreiung,
oswobozenj, wyswobozenj, wyproštěnj, wyhoštěnj, wykau-
enj ; die Losfpredung, oswobozenj ; aud 8o$madjung, Gntiebigung,
zbawenj, zproštěnj, zhoštěnj. Liberätor, 3. f. ein Befreier, Cr⸗
Ufer, oswoboditel, wyswoboditel, wyprostitel, zprostitel.

Delibero, avi, atum, 1. überlegen, bedenken, berathfhlagen, aud fid
Rathe erbolen, zu Rathe geben, umy'3leti se, rozpakowati, roko-
tati, umlauwati se, domlauwati se, radıti se, na radě býti,
radu bráti ; befhliefen, einen Entf&luß fallen, uradit? se, umysliti
se, domluwiti se, sndšeti se, usnésti se o něco; urokowati,
wmjniti, ustanowiti, uložiti, uzawfjti, před sebe bráti, wzjté
mico, Deliberätio, 3. f. die Uiberlegung, Berathſchlagung, umýšle-
nj se, rozpakowánj, rokowánj, raděnj se, rada, potaz,

Liběri, orum, m. die Kinder, děti, djtky, nämlic im Bezuge auf
die Eitern, nicht aber in Beziehung auf ihre Jugend; wohl fage ich, 3. SB.
liberi mei, wenn id ifr Vater bin; bin id) aber ihr Water nicht,
fondern 3.8. ihr Lehrer, fo darf id) mid) des Wortes liberi nicht bes
bien, Gen fo fehlecht wäre e8 gefagt: sunt liberi, b. h. Kinder,
bie noh eine Sünglinge ober Männer find; in blefem Galle wäre pu-
eti de adolescentuli an feinem Plage.

Libet, oder Lübet, lubuit obe: lubitum est, 2. es beliebt, eb ift

sfälig, 2jbj se, libo gest, rd?j se; libet mihi, es beliebt

282 | <- Libum j , Libra

mir, id will, id) möchte, libo mi, chce mi se, chci,.j. 8.
scribere, . t |
Libens ober Lubens, gern, willig, rdd, s radostj; Inbenti amime, |
mit willigem Herzen, s wolnym srdcem, ochotně, s radostj. Li- |
benter und Lubenter, _Jdv. gern, mit Wergnügen, rád, s chutj,|

s dobrau wolj, s radostj, 3. ®. etwas thun 5 Jibeptins, liebes, |
raděgi, radše ; libentissiine, febr gerne, mulerdd; srdeén? rd

ze srdce rdd auch amliebften, neyradegi, neyradie. |

Libido ober Lubido, Ynis, f. dad Belieben, die Buft, ber Mille, bal |
Verlangen, bie Begierde, Jjbost, chuť, wüle, žádost ; befonders ti
gügeltofe Begierde, menm man auf feinem Clan obne Grund bebent,|

- bie Gaprice, ber Gigenfinn, swwemysinost, swéhlgwost, zamanulj,
zljbenj, zachtenj, zechtenj ; aud ber Muthwile, swewolnost; vit
Geityeit, Wolluit, nezFjzend žádost, chlipnost, wilnost, rozkoš
těla, smilnost. Libidinösus, a, um, nad feiner Luft und Begierkt
handelnd, mutómilfig, stvémyslný, swéwolny ; wollüfig, geil
chlipný, wilny, smilny. Libidinose, dv, muthwilig, aus But |
willen, sıwewolne, ze swewolnosti.

Collibet, uit, 2. e& beliebt, Zjbj se, zlibuge se, rděj se, libo gest,
zljbj se, zráči se, urdef se. :

Perlibenter, „Adv. (tor gern, welmi rád, milerdd, ze srdce pad. |

Libum, 2. n. eín &udjen, $laden, koláč ; beſonders Spfertufen,
-koláč obétnj; dergleihen but man am Geburtstage.

„Libo, avi, atum, 1. etwas weniges wegnehmen von einer Sade, p. B-
um fie zu foften, dráťí, wzjti, tykati se, tknauti se něčeho;
babet often, nippen, okauseti, okusiti, ljzati, ljznauti, úsly s
tykalı, tknauti něčeho; aud) augitfen, einem Gotte zu Gtra,
3. B. etwas Wein auf ben Tifh, daher opfern, heiligen, weihen, stě-
titi, poswetiti, obetowati; libäre oscula matae, tiiffen, ljbutí
dcerusku ; aud) vermindern, mensitt, tenditi, ztenčíti, zmeniili,
3.8. vires, sjly ubjrati, brdti,ubrati. Libätio, 3. f. das Hi
giegen, $inftreuen, Opfern, obetowdnj. Libämen, Yuis, n. die Opfe
tung, baš Opfer, obe?, (gen. i).

Delibo, avi, atum, 1. von einer Sade etwas wegnehmen ober abbreárs, |
trochu bráti, wzjti, ulomiti něčeho; aber verfuden, okaušeli |
okusiti, w ústa důwati, brati, dáti, wzjti; berühren, týketi
se, tknauti se, dotýkuti se, dotknauti se něčeho ; oscula, ta
Mund berühren, küſſen, Zjbatı, poljbitr; aud veflegen, Porusowa-
ti, porusiti, poškwrníti ; audyverminbern, ubjratt, ubrati, brá-
ti, wzjti něčeho ; mensiti, tenčiti, ztenčiti něco.

Delibuo, 3. ift nit gemöhnlid büufiger aber Delibütus, a, wm, $e
fömiert, zamazany, zmazaný, pomachuny, zmáchaný, pokält-
ny, ukdleny ; úud gefalbt, bolfamitt, pomazaný, nai h
mastj potřený, plný wůně ; aud) voll, plný, 3. 38. gaudio.

Wibätus, a, um, unvermindert, unverfegt, underfehrt, netkruty, me-
dotknutý, neporušený, bez poskwrny.

Libra, 1. f. ein Pfund, Libra; eine Mage, wdha.

Libella, 1. f. ein X, Heine Münze, bei ung ein Dreier, Kreuzer, Pre-
car; bahes ad libellam, auf einen Kreuzer, genau, do kregvars,
na wlas. |

.

Licéo Lictor 283

Libro, avi, atum, 1..wägen, 10dZiti; bafer mit allen Kräften werfen .
wollen, fhtoingen, 4, B. hastam, ivdöiti kopj, kopjm točiti, roz-
hánětí, wzmjtati; aud werfen, (óleubern, metati, mrŠtití kopjm;
im Gleihgewigt erhalten, wdhu držeti, w rowné, w stegne wd-
ze driefi; aud) glei maden, wäiti, zwaiiti, rownati, zro-
wnatı, změřití ; aves librant se, fliegen, wznášegj se, snůšegj se.

Lie&o, ui, 2. feil feyn, feil geboten werden, na prodag býti,
prodáwati se; von ber Waare. ]
Liceor, cítus sum, 2. auf etwaß bieten, 3. B. hortos, ouf einen Gars

ten, poddwati, podatí na zahradu; vom Käufer. Licitätio, 3.
£ daß Bieten auf etwas, podag, poddwdnj, paddnj; in ten Aus
«tionen, '

Pelliceor, cítus sum, 2. unb Pollicftor; atus sum, f. vetfpreden,

„serheißen, slibowatt, sljbiti, připowjdati, připowědětí, Pollici-
tätio, S, f. bie Verpeißung, Verfprehung, das Berfprehen, slibowd-
nj, pFipowjdánj, slib, sljbenj, pfjpowed, (gen. 1).

Licet, uit, und Ytum est, 2, e& ift erlaubt, vergónnt, dowo-
leno, wolno gest ; mihi licet, mir iſt's vergónnt, ih darf,
fann, 3. B. etwas tun, smjm, mohu; hinc licet videre,
daraus fann man fehen, z toho widěti gest; quae con-
trahere licet, die man zufammenzichen Tann, které se
stdhnauti dagj.

Lieites, a, um, erlaubt, vergónnt/ dowoleny. Illicitus, a, um, unets
anbt, nedowoleny.

Licentia, 1. f, 1) bie $reiheit, Grlaubniß, dowolenj, wüle; 2) bie
Srebteit, smalost, opowážliwost ; yügellofe oder zu, große dreiheit,
Diefigkeit, 3ügellofigfeit, drzost, nezbednost, swewolnost.

" licet (fatt ire licet), man fann gehen, gehe nur! gdi, gdete, může-
fe gjti, dete gen! es ift aus, es ift vorbei! po wšem, konec
tošemu ! e$ ift zu (pát, ed ift umfonft, leider, guZ pozdě, guž dar-
mo, giž konec, nic platno, nic naplat; fogleid, hned, i hned; .
au paďe vid, hybay, táhní, tehni, kliď se,

ilicet (ftatt scire licet), Adv. freilich, gewiß, e& verftebt fid, natürlich,
tol se wj, arciže, prawda že, w prawdě, zagisté, gistě ; aud)
trontfós, freilich, arcıt, bdhdeyt ! b. i, až nic; aud) nümtid, totiž,
totikto,

Vidéticet, Adv. nümlid, totiž; freilich, gewiß, offenbar, arci, pra-
toda, gistě, patrně, |

Licet, Conjunct. obſchon, obgleih, ač, ačkoli, gakžkoliw; aud)
& mag, es mögen, třeba, třebas, byč i, nechat, 3. B.fre-
mant omnes licet; regit allejeit den Conjunctiv.

Lielum, 2. n. baš Sirumm, ber Weberfaden des alten Gewebes,
fhjsni; aud) jeder Weberfaben ober Faden, nit, (gen. i).

Lictor, üris, m. ein ictor, b. i, Diener der obrigteitliden Perfonen,
der bie Verbrechet band, prügelte und köpfte, bific, šerha, pochop,
katan; vor dem Conful gingen zwölf, vor bem Dictator vier und

manzig, vor bem Prätor ſechs Lictoten.

284 Lien ! Lilíum

« Lien, enis, m. bie Mily, slezina.

Lienösus, a, um, miljfüdtlg, na slezinu trpjcj, slezinny.

Lignum, 2. n. baš ‚Holz, drwo, dřewo; Plur. ligna, vid

‚Holz beifammen, drwa, d? jwj.
Lignéus, a, um, hölgern, d*eweny; bolzig, dFewnaty.
Lignor, atus sum, 1. pol herbei hohlen, dřjwoj sndseti, nositi, wo-
ziti, na dřjwj &jti, choditi, býti. Liguator, 3. m. ein QolMlie,
nosič drjwj; ein Qotjgauer, driwoštěp.

Ligo, avi, atum, 1. binden, anbinben, wdzati, uwdzati,swd-

zati, priwdzati, 4. B. manus post terga, bie Hände ráds
lingě, ruce w opak ; verbinden, zawazowati, zawüza-
ti, zuzawazowati, 3. B. bie Wunden. , ]
Ligůla, 1. f. der Riemen am Schuhe, řemjnek, stuha, lwazek, —
Adligo unb Alligo, avi, atum, 1. binden, anbinden, pfiwazoweti,
přiwázati, uwdzati; verbinden, zawazowati, zawazati, Br
mus; an etmaš binden, verbinbliý maden, 3. B. lege, zawazım-
Ti, wdzati, xawdzati zákonem ; se scelere alligare, fiá tt
Bosheit fhufdig maden, we hfjch se zawazowatz, zlého- dopa-
. Štětí se, dopustiti se. ,
Colligo, avi, atum, 1. zufammen binden, verbinden, stoazomoatů, wi-
zati, swäzatt, 4. B. manus; binden oder hemmen, wdzati, zdr-
Zowati, swjrati ; in fBerbinbung fegen, spogowatt, spogiti, + ©
se cum multis. Colligätio, 8. f; bie Sufommenbinbung, Berbisteu,
swdzdnj, wazba, spogenj.
Deligo, avi, atum, 1. binden, anbinben, uwazowatz, umdzati; ws
binden, zawazowatı, zawdzati, .
Diigo, avi, atum, 1. binden, anbinben, todzati, příwazowati př
10dzati, uwdzati; anfügen, pfideldwati, přidělati, pFipattti;
verbinden, verbinbtid) maden, wazatı, zawdzati; illigari bel
fid) in einen Krieg verwideln, do wogny zaplésti se.
Obligo, avi, atum, 1. binden, anbinben, wdzatt, uwdzati; writ
zawazowafi, zawdzati; verbinden, verbinb(id) maden, zawdzati;

fidem suam, fein Wort verbürgen, zawdzatt se slowem; obi- |

gari fraude, eine böfe That begehen, zlého dopausteti se, dopi-
stiti se. Obligätus, a, um, verbunden, verpflitet, zamázaný, P“
winowany, powinen; praedia obligata, verpfändete Güter, se
tky zastawené, w zdstawu dané, Oblisátio, 3. f. bie Berbinkony,
. Rerbinblihmadung, Verbindlichteit, zawdzdnj, zdwazek, powinnot.

» Praeligare, vorn anbinben, příwazowati, pftwazatı, uwdzati y &

sarmenta cornibus boum, wolüm chwogj na rohy; umbiekt,
dubinben, verbinden, obwazowati, owdzati, zawdzati, y **
Religo, avi, atum, 1. jurüd binden, na zad wdrati ; binben, antis
anknüpfen, befeftigen, t0dzati, uwazowatt, zawazowati, uvüzale
Subligo, avi, atum, 1. unten anbinden, podiwazowati, podwäi;
auffhürzen, podkasati, Subligätus, a, um, 1. aufgefdüszt,
zaný, podkasany,

Ligo, onis, m. eine jade, motyka.
Ligürio obe Ligurrio; fice Lingo,
Lilium, 2, n. die ilie, lilium.

Lima Lingo ^ 285

Lima, 1. f. eine Felle, pilnjk. .

Limo, avi, atum, 1. feilen, abfeilen, pilowati, upilowati; veiben,
třjti ; poliven, verfeinern, Aadity, uhladiti, wypilowati, wyti-
shiti; abfeilen, upilowati; vermindern, menšiti, tenčíti, Lüma- ©
tus, a, um, fein, genau, uhlazený, pilowaný, wypilowany.

Limax, úcis, c. bie Wegfchnede, nadte Schnede, slimák, plž.

Limbus, 2. m. ber Streifen oder Saum an Kleidern und gewirkten
Sechen, der Befag, lem, lemowdnj. t

Limen, inis, n. die Schwelle, prah; bie Thür, ber Eingang,
dwéře, wcházenj, wchod; dad Zimmer, swětnice, po-
kog; ba Haus, dim. .

Limes, itis, m. bie Gränge, hranice, meze; ber Gränzftein,
meznjk, meznj kámen, mor. sázowec; aud ein Weg,
cesta; Gteig, stezka, steznjk, chodnjk, pěšina.

Limpidus, a, um, bell, Mar, čistý, z. B. aqua. _

Limus, 2. m. der Schlamm, Koth, slin, kal, sl. slim.

Linösus, a, um, vol Schlamm, slinny, slinnat y,

Dlimis, e, opne Schlamm, rein, Dez kalu, čistý. x

Limůs, a, um, ſchief, fhielend, von der Seite fehend, Silha-
wj, mor. šwidrawý, s. B. oculus; limis (oculis) intu-
eti aliquem, von der Seite Jemanden anfehen, po oku hle-
diti, pohledéti na někoho.

Ltněa, 1. f. eine Schnur, šňura; bie Angelſchnur, udice; bie
Kichtſchnur, bei den Handwerkern, prawidlo, prawidko ; ein
* Gtrih, Linie, čára, čárka; ad lineam rectam, in geras
der Linie, w rowné čdře, přjmau cestau, přjmo, zro-
wna, mor. pádem. B

Linčo, avi, atum, 1. abzeiánen, mit inten entwerfen, reysowati, na-

. refgowati, nawrhowati, nawrhnauti, nastjniti. Lineämen-
tam, 2. n. ber Federzug, Bederftrid, die Strichiinie, čára, čárka,
tah. Plur, Lineamenta, die Züge des Gefihtes, Činramente, rázy,

tahy w obljčesí, pohled, obraz, twdářnost,

eo, avi, atum, 1. etwas gerade wohin ridten, nad einem Ziele
Wiariáten, nad etwas zielen, meriti, smeriti, cjliti, nacjliti, bj-
fi; aud treffen, das Biel treffen, k cjli bjti, házeti, uhodıti, wcjt
wdekiti, Ginige f&reiben Collimare.
, nxi, nctum, 3. leďen, ljzati, ljznauti, a. $8. mel.

Lingua, 1. f. bie Zunge, gazyk; bie Gprade řeč, gazyk ; die Munds
ert, nářečj; der aut, Schall, Gefang, Alas, zpěto, y. 8. volucram,
Minguis, e, zmeizüngig, dwaugazyky, dwausazyčný, klamawy.
Trilinguis, e, dreizüngig, třisazyký.

[nud e, fpradtot, ftumm, bez řečí, nemluvný, němý.

río oder Ligurrio, ivi, itum, 4, (eden, beleden, Jjzati, oblizo-
wati, wylizowati ; lederhaft feyn, pomisdwati, misati, stkwo-

286 Lino Limo

stně tráwiti, dobrých kausků poZjwati; na etwas tühren fepa,
chautku, laskowiny, očko, zaubek mjti na n&coy 4. f$. lucrum,
Liguritio, 3. f. bie &ederboftigteit, misdnj, misnota, misnost.

Abligurio und Obligurio, ivi, itum, 4, vertettern, vernofáeo, tnzdy tes
@erhaftigkeit burdbringen, verfreffen, verfhmaufen, vertgun, y. B. fria
Vermogen, promisdwati, promlsati, promrhati, protráwiti,
a. B. patria bona, .

Delingo, xi, ctum , 3. (eden, ableden, Zjzati, oblizowati, obljzati,
obljznauti,

Lino, Itvi mb l&vi, litum, 3. fýmieren, befchmieren, bejtreichen,
mazati, namazati, pomazati, přemazati, natjrati, na-
trjti, potřjti; überziehen, 4. B. auro, mit Gold, pozlaco-
-wati, pozlatiti ; pice, mit ped), smoliti, osmoliti, po-
smoliti,zasmoliti. — *

Litéra obec Littera, 1. f. ein Buchſtabe, pjsmě, pjsmeno, čtena. Li-
terae, 1) bie Budftaben, pjsmena, čteny ; 2) eine jede Särift oder
Scqriften, pjsmo, pjsma, pjsemmosti; befonders ein Brief, paanj,
lift, dopis; 3) bie Gelebrfameit, bie Ctubien, Willenfhaften, wör-
nost, učenj, uměnj, wedomosti, wedy. Dem. Literüla, 1. f. eia
Buditäbhen, pjsménko; Plur. Literulae, ein Briefýen, psanjčko;
Miffenfhaften, wedomästky. °

Literätus, a, wn,’ber flubirt hat, gelehrt, učený, 10 umenj zběhlý.
Literate, Adv. gelehrt, auf gelehrte Weife, učeně, gako učený. |
Iliterňtus, a, um, ungelehrt, neucen?, neumělý. .

Literätüra, 1. f. das Schreiben ber Buáftaben, psanj, stawénj pj-
smen; bie Gpradkunft, bie Gelegcfamteit, mluwnictwj, slowesne
uměnj, učenost.

Oblitero, avi, atum, 1. auslöfhen, ausftteihen, wymazowati,wyme- |
zati, wyškrtnauti, přetrhnauti; in Bergefienpeit bringen, vete
ffen, wymazati z paměti, zapomenauti, j. B. offensionem ; uf:

ren, vernichten, ruditi, zrusiti, zkaziti, y, 1B. memoriam, wi
Andenken, památku. .

Litüra, 1. f. das Sýmieren, Uiberfýmiecen, přemazánj, přetjrdnj:
das Xušítreichen des Gefgrichenen, wymazdnj ; aud ein Blog, zms:
aud das Ausgeftrigene, Ausgewiſche in ber Schrift, ny 3krt, wý- |
škrtek ; weil die Alten bie Schreibfehler in ben müdfernen Gárti
tafein mit Wachs brfdymiezten, fo daß fie fena miebec darauf mit Ira
Griffel fpreiben fonnten ; literae sunt inlitura, es ſtehen Budftote W,
too fonft andere gefianden hatten, bie aber ausgelöfht oder aušgekri:

* ben waren, na bywalych nowd stogj pjsmena.

Adlino und Allino, levi, litum, 8, anfámitren, bajufügen, pez |
wati, pfimazatı, přidělati; mittpeilen, j. B. vitia sua alicui
sw mi hřjchy zmazati, poSkwrniti, nakaziti někoho.

Circumlino, levi, litum, 3. berum fdjmieren, ringsum beſchmieren, ko-

* lem mazati, obmazowati, dokola mazati, namazatů ; ová sit
Borbe überziehen, omalowati, barwau potdhnauti; saxa mum
circumlita, bemooste Felſen, skály mechem porostlé

Illino, levi, litum, 3. anftreien, befreien, mazatı, namazati na
něco ; be[ámieren oder mit etwas beſtreichen, namazati, pomazıli, |
natjrati, natřjti, pofrjti nedjm; aud) überziehen, z, MB. pocnly

D

Linquo Linum 287

ceris illita, mit Wachs Überzogene Beer, woskem poljwane čjše.

Obifzo, levi, litum, 3. [ámieren, befhmieren, namazowati, namazatt,
pomazati, natjrati, potrjti; veríámieren, verftopfen, j. B. rimam,
zamazowati, zamazati djru, wymazati, zacpati skulinu,

Relino, levi, litum, 5. öffnen, was zugefhmiert war, odArazowati,
odhraditi, rozdělati, oddelati, otewřjti; dolia omnia, allen
Bein hergeben.

Sublino, levi, litum, 3. unten fámieren, podmazowati, podmazati,
podijrati, podet?;ti; aud) unten mit etwas unterlegen, podklddu-
ti, podložiti, zespod dáti ; os sublinere alicui, einem daš Maul
fámieren, ihn äffen, anführen, bé/mo udelati, zrak wytřjti něko-
mu, ošiditi někoho.

‚inquo, Irqui, lictum, 8. faffen, verlaffen, ostawowati, 0-
stawiti, za sebau necháwati, zanecháwati, opauště-
ti, opustiti, zanechati; laffen, unterlafen, übergeben, za-
nechdwati, zanechati, nechdwati, nechati, pomjgeti,
opominauti něčeho; animo lingui,'ohnmádtig werden,
pominauti se, omdléwati, omdléti, do mdloby padatı,
padnauti. M . ]

Delinquo, liqui, lictum, 3, etwas verfeben, ein Verſehen machen,
chybiti, pochybiti, blauditi, zblauditi, poblauditi; fündigen,
hřešiti, zhresiti, prowiniti, Delictum, 2. m. ein Verfehen, Vers
reden, křjch, prowinenj, wina,

Belinquo, liqui, lictum, 3. verlaffen, zurücklaſſen, $interraffen, züsta-
ioowati, züstawiti, pozůstawiti, ostawiti, po sobě nechati,
zanechati ; taffen, feyn laffen, zanecháwati, zanechati, nechati,
opauiteti, opustiti, ostawiti; ova excludenda relinquit, tá$t
die Gier ausbrüten, wegce wysedeti, wyljhnauti necháwd ; hints
eufegen, opomjgeti, opominuuti, nedbatı, zanedbáwatt, za sebe
kidsti, tak necháwati, tak nechati ; relinqui, übrig bleiben, zby-
wati, zbýti, ostati, zůstati, pozüstati, Delictio, 3. f. das Zus
rüßlaffen, SBettaffen, ostuwenj, zanechánj, opuštěný.

Relignus, a, um, übrig, pozůstalý zbyly, züstatnj, ostatnj. Be-
liqui, 2. n. ba6 Uibrige, ostatek ; in reliquum, scil, tempus, für
die Zukunft, pro budaucj čas, na budauchost.

Beliquiae, arum, f. der eft, ostatek, zbytek; bie Wiberbleibfel,
ostatky, pozůstatky, züstawky.

Derelinguo, liqui, lictum, 3. verlajen, zurüdtaffen, bintanfegen; fiehe
Bel'nguo. Derelictio, 3. f. die Berlaffung, zanechdnj, ostawenj,
opusten] ; bie $intanfegung, zanechdnj, opominutj, zanedbänj.

inter, tris, f. ein Kahn, Raden, člun, loďka, kocdbka.

Aaum, 2. n. der ein, bec Flachs, len; ein Faden, nit; eine
Cánut, prowäzek, Piura; aud ein Seil, Tau daraus, pro-

. taz, lano, mor. lana.

Linus unb Linteus, a, um, aus ein, Flache, flächen, leinen, Zněný ;
aus Leinwand, pluteny. Subst. Linteum; 2. n. ein leinenes Gud,
Ineny Sat; die Leinwand, plátno ; lintea uda, nafle Wäfche, mo-
ré prádlo.

268 Lippus Litus

Lippus, a, um,. triefäugig, krhawy, tekooký, bolooky, s.
logdawy. .

Lippio, ivi, itum, 4. triefenbe, eiternbe Xugen haben, Krkufš. edt
krhawé, bolawé, kysawé oči mjti, sl. logdati se. .

LippYtüdo, Ynis, f. baě Zriefen ber Augen, bie Zriefaugigteit, Brida,
krhawost, sl. logdawost, logdy, krhy, .

Liqu2o, Irgui und licui, 2. 1) flüffig fen, téci; daher liquet,
flüffig, tekaucj ; 2) "Mar, bell, beutlid) fepn, zgeuní,
zřegmě, patrné býti; liquet mihi, e8 ift mir deutlich, tla,
patrno mi gest, patrně widjm.

Läquesce, 3. flüffig ober fließend werben, gergehen, fámetyen, roztéka
ti se, rozplywati se, rozpauštěti se, rozbjhati se, roztágtti,
tätı, tanauti, roztati; nix liquescit, snj& gihine ; wergepen, wt
toefen, verfaulen, pomjgeti, pominautt, rozpadati se, rozj
ti se, rozpr3eti se ; tlat werben, Cistiti se, udistiti se, 4. B. agaw

Liquöfäclo, féci, factum, 3. flüffig ober fließend maden, fan,
rozpausfeti, rozpustiti, přeháněti, přehnati, přepauštěti, pře-

' ustitr, Liquefactus, a, um, geihmolzen, rozpuštěný.

Liquídus, a, um, flüfig, tekutý, y. B. Honigs baber bell, Br, trit,
heiter, čistý, gasny ; aud) rubig, říchý, bezpečný, gisty.
quido, Adv. juveriaffig, mit Gewißheit, gistotue, s gistotau; mé
mit gutem Gemiffen, s dobrým swedomjm, 3. B. dicere, confirm.

Liquor, öris, m. bie gtüffigfeit, tekutina; flüifige Geudtigteit, mal.

Lira, 1. f. die aufgemworfene Erde zwiſchen zwei Burchen, bie furdt,
wyhon ; aud) die Furde, als Vertiefung, brázda. |

Deliro, avi, atum, 1. gleihfam aus der Jurche, aus bem Geteife komm,
daher wahnwigig fepn, albern feyn, biazniti. Deliràtio, 3. £ wt
Bahnwig, bidznenj, bldznowstw), z3jlenj. Delitus, a, um, wd» |
wigig, albern, nárrijh, Šdlený, zšjlený, bldzniwy, pošetilý.

Lis, Itis, f. der Zant, Streit, die Ctreitigfeit, swwdr, hádka

\ zpor, pře, rozepře; der SDroceB, saud; aud dab, maria
der Proceß geführt wird, 3. B. ein Ader. .

Litigíosus, a, um, volfer Banf, voller Proceffe, stodržioý, 3korpi-
wy, plný hádek, swdrü, při asaudů; aud, ftxeitig, co waa
‚gest, oč se saudj ; aud) Yrocefie liebend, saudů milowny. .

Litfgo, avi, atum, 1. ftreiten, anten, swdFiti se, Addati se, při
se, Skorpiti se; einen Proceß haben, sauditi se, prawotiti st

Lito, avi, atum, 1. opfern, obétowati; glůďlid opfern, n5
dobré znamenj obětowati, bohy krotiti, milosti do-
cházeti. .

Litätio, 3, f. tas glüdtide Opfern, 3Tastné, dokonalé obětomdnj.

Perlito, avi, atum, 1. glütlid opfern, na dobré znamenj, Hast
obetowati. x

Litus, 5ris, n. baš Geftade ober Ufer des Meere, břeh moře
ský; in litore, an ber Küfte, u moře, na pomořj.

Litorčus, a, um, maš am Ufer ift, bkeZnj; pobřežní; avis litore»

„ein Gtranbvogel, bfeinj ptdk.

Litůus Locus 289

Lin, 2 m. 1) der Xugurftab, hůl ptakoprawej; er war
úm gehümmt; 2) ein gektuͤmmtes Wiatinftrument, eine Binke,
ie Sinf, zahnutd trauba, cink.

Livčo, 2. ohne Perf. 1) bleifarbig feyn, bläulid ober blau feyn,
siný, sinawy, sinalý býti; 2) mißgünftig oder neibid)
fon, zdwid?ti, zdwistiwý, zdwistný býti. * u
poa bleifarbig, blau werben, &inatt, xsinati, sinawěti, zi-

wel, t

uivsdus, a, um, bleifärbig, bläulich, blau, ober braun und blau von Schläs
gen, sin), zunaly, stnatwý, modrý ; aud, neidifh, abglinftig, mifgüns
fig, zawistiwp, zdwistny, nepjzniwy.

Livor, Gris, m. bie bleifärbige Geftatt, ber blaue Fled son Schlägen,
sinost, sinuwost, zsinalost, modřina, modřice, modré mjsto,
modrá rána; ber Reid, bit Abgunſt, Mifgunft, zawıs?, nepřjze.

Lixa,1. m. ein Marketender, markytán, Plur. Lixae, ber Troß
bi der Amer, pakostujci, zdikodnjci, zdškodnj chasa,

Rlixus, a, um, gefotten, wareny. ]

Löcus, 2. m. Pier. loci unb loca, 1) ein Ort, Plat, Stelle,
ah die Stelle in einem Bude, mjsto; locum servare, feine
tele behalten, ftehen bleiben, na swém mjsté zfistdwati,
züstati; locum habere, Statt finden, sw& mjsto mjti;
dare, Pla geben, Statt finden laſſen, mjsto ddwati, dd-
ti, ©.precibus, Gehör geben, prosbu twyslyseti; loco, '
an Ctatt, für, mjsto, na mjsté, za, s. 9. panis loco, atte
ſtatt des Brodes, na mjsto chleba, 2) die Umftände, Ber
ſchaffenheit, ber Zuftand, bie Lage, mjsto, staw, y. B. res
non pejore esse loco potest, bie Cade Tann nit in
ſchiechieren Umftänden feyn, nemůže to býti w horijm
stawu, w horšjch mjstech; 3) der Stand eines Menfden,
Bang, die Gbrenjtelle, mjsto, staw; summo loco natus,
von hohem Stande geboren, von vornehmer Geburt, wy-
sokého stawu, rodu pošlý ; 4) die Beit, Gelegenheit, dass
ber Raum, mjsto.

Loetius, 2. m. ein-Dettáen, mjstko, mmjstečko ; ein Fad, wohin ets
mas gelegt oder aufgeboben wird, přižrada, přehrádkaj ein Kůfta
den, &chrdna, schránka, truhlička,

Lécaples, àtis, 1) begütert, rei&, mohowitý, možný, bohatý; 2)
glaubwlsdig, gültig, hodnowerny, platný, dostatečný, gisty,
+ En fern 2 gültiger euge) 3) teidtid, hogný j aud) reichuch
derſe der atyı

Locupläte, ar, atum, 1, rtich maden, bereigern, bohatıti, obohaco-
wati, zbohatiti, obohatiti,

Löco, avi, atum, 1. binftellen, fegen oder legen, mjstiti, umjstiti,
stawěti, postawiti, klastı, položit; Castra, das Läger aufflas

290 Löcusta ' Lóquor

gen, rozdjgeti, rozbití leženj, tdbor, stany; 2) verdingen, we
1 miethen, verpodten, progedndwati, progednatí, pronasati, y, 8.
domum; pecuniam, wegleihen auf 3infen, na úroky klásti, ukis-
dati, půsčowati, půgčiti; locare nomen, fid) für einen verbliagen,
slowo dáti xa někoho. Locätio, 3. f. bie Berbingung, Berg
SBermirtbung, prondgem, pronagjmánj, pronaget). . .
Colloco, avi, atum, t. N wohin fegen, ftelen, legen, na mjstadk-
wati, dáti, umjstiti, klästi, položiti, stawěti, postaviti; 2)
pecuniam, Get anlegen, ukldduti, uložiti, polokiti, plgtowe-
fi, pügkiti; anwenden, wynaklddati, wyynalotiti, nalottti ste
dium in doctrina, auf die Wiffenfgaften fid verlegen, prdci na amd
nj wynaložiti ; 8) filiam, die &odter verheirathen, wddwati, dě-
ti, za muže dáti dceru ; 4) einquartieren, eintogiren, do. byte dá-
wati, dáti, položiti; se Athenis, usadıtı se w Athenach, de
ti se do Athen. Collocätio, 3. f. die Stellung einer Bade 63 d:
em Orte, na mjsto dánj, uloženj, položenj, postawenj ; iis,
die Werheicatjung oder Ausftattungelner Zodter, z0daátodný, wis),
toybýwánj, wybytj. : . .
Blöco, avi, atum, 1. verpadten, verbingen, pronagjmati, pronageti,
3. 8. fundum. .

Lócusta, 1. f. eine Heuſchrecke, kobylka; ein Meerktebs, rak
morsky.

Löllum, 2. n. der Lolch, Raden, kaukol; lolium temu-
lentum, der Schwindelhafer, lelek, matonoha, mot.
mylek, ocaska. .

Longus, a, um, lang, dlauhý ; dierum longissimus, ber ling
fte ag, neydelij den; nolo esse longus, id) mill nidt s
weitläufig feyn, neohci býti prjlis obšjrný, obdlaužný.

Longe, Adv. weit, daleko; longius abesse, weiter entfernt fern, &
wěčšjm býti wzdälj ; quo löngius, je weiter, čim dále; We
pulchrior, weit fdöner, daleko pekn2g3j; longe alias, ein fij
anderer, zcela giny.

' Longülus und Longfuscůlus, a, um, etwas lang, obdlau£ny.

LongYtůdo, Ynis, f. bie &ánae, dlauhost, délka.

Longinquus, a, um, fang ober tangtvierig, dlauA ; weit entferst, de-

. leky, wzddleny ; e longinquo, au6 der Ferne, von weitem, z dáb
ky, zdaleka, opoddi. Longingaltas, àtia, f. 3. ©, tex
bie Ränge ber Zeit, délka Casu ; loci, bie weite Gntfernung des dach
dálka mjsta.

Oblongus, a, um, länglid, podlauhlý, dlauhatý. :

Perlongus, a, um, ſeht lang, předlauhý. Perlonge, Adv: ſeht wi
a. ®. entfernt, předaleko. © : .

Lóquor, lócütus oder lóduütus sum, 8. fprehen, mluwii;
hoc locutus, nachdem er das gefagt bat, promluwiw, po
wedew to; rem, von etwad reden, etwas im Munde. be
ben, mluwiti o něčem. t

Locütio, 8. f. dad Reben, mluwenj, řeč; die Xt zu teben, ore jh
au&jubrüden, zpäsob mluwenj ; eine Redensart, 10 gddPenj.

Lörtca . Luctor 291

fcis, gefäwägig, wortreih, mlutvný, od řečí. Loquägitas,
f. bie Sefhmwägigkeit, wenn man gern niel rebel, viel Worte mat,

- mimonost, mnohomluwnost, mnoho řečj. Loquaciter, „Adv,
gefämägig, mZutwnb. .

Loquila, 1. f. das Reben, bie Worte, Fed. .

Alleguor, čutas sum, 8. anreben, zu Jemand reden, promlauwati,
promluwiti na někoho, mluwití k někomu ; aliquem. Allogul-
um, 2. n. das Xnreben, promluwa, promiuwen] ; das freundſchaft⸗
Wd Burebrn, ber Sroft, těšenj.

CeBognor, cutus suin, 3. mit Jemanb oder mit einander reben, fid uns
terteden, Gefpräd halten, spolu miuwiti, Fozmlauwati, rozprd-

i; plaribus, stil. verbis, colloqui, mehr mit einander fpreden,
wjce spolu mluwiti, promluwiti, porozprdiett, ColloquYum,
2. n. und Collocütio, 3. f. die Unterredung, das Gefprád, rozmlau-
wdnj, řozmluwa, rozpráwěnj, rozprdwka.

Nlequor, cutus sum, 3. herausreden, herausfagen, mit Worten ausbrüs

* den, fagen, wymlauwati, ct, prawiti, slowy prond3ett, pro-
nesti, wyřknauti, wygádřiti. Bloquens, tis, beetot, w)miuwny..
Bloqueutia, 4. f. bie Beredtfamteit, t0) mluwnost, Elocütio, 3. f.
der Xusdrud in einer Rede, cebntri[der Ausdrud, mluwa, Wy-
gádren].

Obloquor, éutus sum, 3. widerſprechen, odmlauwati, na odpor mlu-
wifi, ozjwati se, ozwati se někomu, alicul } and darein teben,
mluwiti do toho.

Prelequor, cutus sum,s3. Heraus reben ober ſagen ober herausfagen,

watt, promluwiti, propowjdati, propowěděti, prond-

i, pronésti, prawiti, Fer; aud eine Borrebe maden, před-

micuvati, phedmiuwitt, . .

Lorca, 1. f, ein Panzer, Bruftharníh, panejř, krunýř, br-
ninj.

Loricätus, a, um, bepangert, pancjkowanp, w pahcjř oděn?

Lórudn, 2. n. ein Riemen, řemen; ber Zügel, otěž ; bie prit

fe, Seifel, bie, * ur

Lübricus, a, um, ſchlüpfrig, glatt, kluzky, okluzky, alizky,

plehy, 3, 8. piscis; bebentlid), gefährlich, nebezpečný ;
Wi, flüchtig, kwapný, prchly : vergänglid, pomjgegjcj.

Lateins, 2. m. ein Hecht, štika. .

letrum, 2. n. ber Gewinn, Vortheil, zgisk, zisk, wydälek,
užitek, wýtěžek, útěžek ; lucrum quaerere, einen Gewinn
ſachen, gewinnen wollen, zisku hledati, hledéti.

Lücellum, 2. n. ein Heiner profit, zgisdek, zišček, wýděleček,
Lutror, atus sum, 1. auch Lucrificlo, feci, fattum, 8, etwas getoins
wen oder profitiren, xgisk, zisk mjti, xgjskati, xjskati, WyY2j-

ati, toydělati, .

Lactor, atus sum, 1. eigentfich von- den nadten griechifchen tingern,
wie fid) mit umſchlungenen Armen bemüheten e mander dur Cute iu
werfen, ringen, fämpfen, zdpasiti, mor. koliti se ; támpfen,

Te

292 Lücus | Lüdus

ftreiten, potýkati se s někým, cum aliquo: fid) fet be
mühen, feine Noth haben, zdpasiti, mdhati se, hrdlowa-
ti se, nahrdlowati se, namdhati se.

Luctátio, 3. f. ba6 Ringen, Kimpfen, zdpasenj, zdpas, kolba; ta
Streiten, pütka, potykdnj; das Singen, Bemühen, máhanj se,
Mrdiowánj se. Luciätor, 3. m. ber Singer, Kämpfer, zdpasnjk,

eC. t B

Eluctor, atus sum, 1. fid burdarbeiten, ſich durchwinden, wymáhati
se, wyraziti, wytrhnauti, wyniknauti, wen sobě pomoci,
à. ©. per angusta, burd bie engen Päffe, z átin. i

Reluctor, atus sum, 1. bagegen füámpfen, odpjratt, opjrati se, páči. |

ti se proti něťemu, 1. B. venti reluctantur navigationi,

Lůeus, 2. m. ein heiliger, Gott geweihter. Hain, luh, swatý
häg. :

Lüdus, 2, m. alle Befhäftigung, bie jur Luft vorgenommen mid, |
ein Spiel, Zeitvertreib, eine Ergöglichkeit, hra, kratochwile,
wyraženj; der Spaß, Scherz, die Schäderei, das Gefpötte, |
spjle, žert, smjch; ludus literarius, die Schule, škola:
ludi magister, der Schullehrer, uciteL; Plur. Ludi, die |
Schaufpiele, hry, bern in Rom’ dreierlei waren: Circenses, ie
dm Wettfahren beftanden, zdwodnj; Scenici, b. i, Gomödlen mb |
Xragödien, diwadelnj, herecké, und Gladiatorii, mede die

Slaven bis auf den Sob fodten, šermjřské,

Lüdo, si, sum, 3. (pielen, Ardťi, y. B. tesseris, Würfel fpielen, w
. kostky hrati; fhädern, (herzen, pohrdwatt, smáli "se, Xerto-
wati; über Semanb fid (uftig machen, ibn verfpotten, veriren, small
sé někomu, smjch mjti, smjch sobě dělati z někoho, $kadiit
nabjrati, natahowati, teyrati někoho, aliquem, Lusio,
das Spielen, Aránj, p B. pilae, das fBaüfpiel, Ardnj, Ara io m |

na míč.

Lüsus, 4. m. bad Spielen, Spiel, Ardnj, hra; ba& Sárrjen, 68i» |
dern, Zeltvertteib, spjťe, žert, kratochwile, smjch, woyradenj. |
Losörlus, a, um, zum Spielen gehörig, hraci, ke APe, ma hru; |
Burgweilig, Eratochwiüny.

Lůdibrfum, 2, n. vat Gefpitte, smjch, posměch ; tie Rurzweite ME |
Spiel, kratochwile, pohrdwka j das Opielitect, hračka ; essa Me |
dibrio, jum Geſpotte dienen, pro smjch, na posměch, k posmě- |
chu býti,

Ludicer un Ludiorus, a, um, futgmeilíg, was zur Saft vorgenommen |
wird oder dient, zabawnf, Kratochwilný, pro wyraženj, y. ©.
certamen ludicrum. ^ , - % p yraienj, y

LüdYtíco unb Ludificor, atus sum, 1. aliquem, einen zum Qefpätte
baben, fein piel mit tým treiben, ibn aufjieben, pohrdicaté s ně-
kým, k lepijmu, za blázna) iw posměchu mjti, nabjrati, na-
tahowati, teyrati, poteyrati někoho. Ludificátio, 3. f. bit Bes
fpottung, Berirung, das zum Beften haben, sqgjcA, posměch, nabjránj,

teyránj, poteyránj.

Lües Lüna 298

Adiwde und AlMudo, si, sum, 3. fhergen bei etwas, fpielen, ſcherzen,
fdádern, pohrdwati, zahrdwati, spjleti, žertowati; anfpielen,
mardžeti kněčemu, wztahowati se, bjti-na něco; alicui rei.

Eludo, si, sum, 3, juem aliquid, Semanben etwas abgewinnen, 19-
Aráwati, wyhrati něco na někom ; aud) fpielen, Aráfi ; zum Ges
fpötte haben, posmjwati se, wysmjwati se, wysmdti se, rauha-
ti se nekomu, aliquem ; ausweiden, uhybati se, uhnauti se, uši-
naufi se něčemu, p. 8B. hastam; canes eludere, ben Hunden ents
geben, psům utéci. © .

Iiludo, si, sum, 3. mit eias, bel etwas ſcherzen, fplelen, poArdwati;:
spileti, Zertowati ; vexfpotten, aushöhnen, uysmjwati se, posmj-
wati se, rauhati se někomu, smjch sobe delati, smjch mjti x
něčeho ; alicui. Illusio, 3. f. die Gpötterei, posnijwdnj, posměch.

Praetndo unb Proludo, si, sum, 3. ein Vorſpiei machen, eine Probe vor⸗
bec zeigen, pfedhrawatt, začjnati. Prolusio, 3. f. ein Vorſpiel,
eine vorauégefáidte Probe, Borübung, pFedhrdwka, prwnj xaedtek,
4. 8. ad pugnam, ber Vorkampf.

Lňes, 3. f. eine Seude, ndkaza, nakažliwá nemoc; bič
Belt, mor; dad SBetberben, zkdza.

Lůgčo, luxi, luctum, 2. trauern, betrauern, smutek mjti, no-
siti, nésti; traurig fenn, fid) grämen, rmautiti se, zd-
rmutek mjti, truchliti pro něco, nad niéjm, 4. B. mor-
tem, über ben ob, Zeleti smrti.

Laetus, 4. m. bie Trauer, smutek ; die Trourigkeit, zdmutek, žalost,
Žel, truchienj. Luctuósus, a, um, Háglih, traurig, smužný, Za-
lostny, žalostiwý, truchliwy.

Luetiffcus, a, um, tiüglid, žalostný, 3.8. clades.

Lügübris, e, 1) bie Trauer betteffend, smutkow. smuteönj ; vestis
Jugubris, ein Srauertieib, smufny, černý odew, smutek, smu-
Tkowé, smuteční raucho; 2) in der Xrauer befindlic, traurig, smu-

tný, zarmaucený, truchliwy ; 3) traurig, tügti, smutný, ča-
lostný, alostiwy. .

Elugeo, xi, 2. audtrauern, 3. $8. filium, nit mehr um feinen Bohn
tradern, wyrmautiti se, wyeleti se, 'ruchliti se, smutek
— gu netruchli pro syna, " ndi Md

Lumbrtcüs, 2. m. der Regenwurm, hljšť, ditowka ; bet
Spulmurm, hljsta, škrkawka.

Lumbus, 2. m. die ende, bedro.

Ltiken, inis, n. das Licht, swétlo ; bie Zierde, der Schmud,
sidwa, oslawa, ozdoba; lumina oculorum, dad Augen-
lidt, bie Augen, zrak, oci.

HBhunno, avi, atum, 1. erteudten, ostoěcowati, oswjtiti, oswätlo-

'wafi, oswetliti; Srl, deutlich maden, erklären, wyswetlowati,
wyswetliti, wygagniti. .

Lüns, 1. f.ber Mond, mésjc; luna nova, plena, bet Neus
wind, Vollmond, zowý, plný mésjc;.fo auch Novilunium
us Plenilunium, 2, n. Dies lunae, der Montag, pondě-
Vj, pondělek.

294 , Lido Lüo

Tumäris, e, měsjčný ; euren lmarie, des Mondes Sauf, bà měsk
mondförmig,, fihelförmig frümmeu,
Ghnauti da měsjce, w půl kola, .
Lio, lui, luitum und lütum, 8, waſchen, myti, smyti,
ti; befpülen, splakowati, opláknauti; reinigen, odis
‚wati,.cistiti, očistiti, umyti; büjfen, etwas wieder
maden, j. 8. peccata, ?rpéti, zadosti činiti, zpl
za hřjchy ; poenas luere, Strafe leiden, büffen für «tw
pokutu, trest nésti, trpěti; capite luere aliquid,
mit bem Tode bezahlen, smrtj zaXiti, zaplatiti něco 1a
alienum, die Schulden bezahlen, dluhy platiti, zaj

Lütum, 2. n. ber Koth, Moraft, b/dto. Liütéus, a, um, aus Roth,
Son, z dláta, z hljny, hljněný; tothig, blatny, blatnat,
aud vom Kotb, damit befhmiert, plný dláta, ubldceny,
dlatem zkydaný (&teát, nihtswürdig, daremný, ničemný,
platný. Ciwas anderes it Lütum (mit d); fiege Lütum.

Ablňo, lui, luitum und lütum, 3. abmwafden, baden, mofáen,
smywati, smýti, umyti; atfpüten, splakowati,: oj
opláknauti, spláknauti ; titgen, smýti, odistitl;, sitim, den
Tófdta, Zjzen hagiti, uhasıfı. .

Adluo und Alluo, lui, 3. anfpüten, $erütren, dotjkati , Mui
dotýkati se něčeha; voxbeifließen, b/jZe, u samého téci.
vies, 6. f. das audgetretene Waller, wysťlauplá woda.
nis, f. angefhwenmtes Grdreiů, naplawenj, ndplaw,

CollüvYes, 5, f. und ColluvYo, dnis, f. der Zufammenfluß, 1. ©.
Hand Unflaths, stoky ein Gemengſel von allerhand Dingen ober‘
fen, nahnanina,

Dilňo, lui, lutum, 3. 1) zergeben taffen, bünn machen, z. B- rý
gießung bes Waflers, rozmd£eti, rozmočiti, rozpauštěti,
stiti, rozděláwati, rozdělati, zFedowati, zFediti; vinum
diluere, Waſſer in ben Wein gießen, mjchati wjno s wodaa ;
lui, jecgeben, ſich jectbeiten, rozchdzetz se, rozgjti se, rozpl;
se, rozplynauti se; 2) fámüden, entfrüften, z. ©. crimina,
Belulbigungen widerlegen, žaloby zlehčowati, zlehčiti, od
be odwoditi; fi rehtfertigen, očišřomwati sey otistiti se, o
wediniti se, wymluwiti se, Zalobdm oddolati. Dilari
oder Diluvium, 2. n. eine Uiberfwernmung, SBafferffuth,
něnj, powoden, potopa.

Elio, lui, lutum, 3. aušmafýen, wymýwati, wymyti
wyplakowati, wypláknauti; abwalden, smýiwati, smýtet:
wyprawowuti, wyprawiti, &istili, wyčistiti, wypratů
maoulas vestium. Eluvlo, čnis, f. bie üiberfdimemmung,
des Waflers, rozwodnénj, powodeň. Rlüvies, 5, f. bie
fómemmung, zdfopa; die Abfpülung, burá Widerfpwemmung
fachter Abgrund, wymal, padmal, zmola.

MlüyYes, 6. f. der Schmug, Unflatb, nečisťořa, neXwara, špěna. |

Perluo, lui, lutum, 3. waſchen, myfi, prompwati, umyti,
ti; baden, kaupati, wykaupati.

Pollio, lj, lutum, 3. befleden, befabeln, verunzeinigen, znečišk
ti, zaneöistiti, potřjsniti, poYkwrniti, przněti, zprzniti.

RH. m N
Lüpus : Lastrum 295 .

litus, a, untein, beftedt, entehrt, nečist: škwrněný, *
ann) unfeafe, aeris es mtt, nečistý, po "Uv pn
Proliio, ausfpüten, proplakowati, wypläknauti, proljwotv, proli-
] Ti, 2.8. ventrem, d. $. faufen, chlastati; wegfpülen, splakowa-
! ti, spldknauti, opldknauti, 4. ©. nives ex montibus. ProlüvYes,
5. £ die Uiberidmemmung, zwodněnj ; ber Uaflath, neřád.
Lüpus, 2. m, ein Wolf, wik.
Kaps , 1. f. 1) eine Wölfin, wldice; 2) eine öfentlide Hure, peice,

MTU
Tapia, ris, n. öffentliches Gurenfaus, psinec, kurewna, kurewsky
omek.

Lupinus, a, um, vom Wolfe, 10/čj, 1. B. pellis lupina; Subst. Lu-
pinus, 2. m. und Lupinum, 2. n. eine Wolfsbohne, wldj bob.
m a, um,'tobtengelb, blafgelb, morautný, ua smrt

kascinla, 1. f. die Nachtigall, slawjk.
Lmscus, a, um, einäugig, gednooky.
Lastrum, 2. n. 1) Daš Reinigungsopfer, Sühnopfer, bas. die
Goſoren beim Schtuße ihres Amtes für-das ganze Völk brachten, oběč
"očištugjejs 2) ein Zeitraum von fünf Jahren, pět let;
boc lustro, in biefen fünf Jahren, «v tàchto pěti létech ;
8) dad Lager des Wildes, bie Wildhöhle, daupě, brloh, br-
loha, peleš, sl. ležisko; aud) to das Wild ad md zuläuft,
der Wechſel, spády, sl. prě; 4) eine Pfüge, Moraft, worin
We Gómeine fif wilym, kaliště s babe 5) ein Hurenwinkel,
pelei kurewskd. <
Lastricus, a, um, 3. B. dies, ber achte ober neunte Tag nad ber Ges
Smrt, den osmy, dewdtý po narozenj, den otislowdn]. »
+ Lastro, avi, atam, 1. 1) burdé Opfer reinigen oder welben, očišŤo-
wati, swötitsg 2) muftern, befehen, prohljžeti, shljeti, shled-
nauti, prohlédnauti; 3) durhwandern, procházeti, progiti; 4)
leuchten, heil machen, osiwěcowati, oswjtiti, Lustratio, 3. f. die
. Beinigung berá& Opfer, oöt$lowdnj ; die Durýmanberung, prochd-
zenj, progtij. -
Katrin, e, zur Reinigung dienend, 3.8. aqua; das Weihwaller, ge <
4 cend ; sacrificium lustrale, ein Beinigungsopfer, obet za
išťěnj, na očištěnau, . M
tro, avi, atum, 1. eclendjten, Heil maden, osiwécowati, oswj-
titi, obgasňowati, obzasniti; befihtigen, obhlédati, obhlednau-
ti, shlednauti, spatřili. > to.
Terlustro, avi, atum, 1. bur&wandern, durchſtreichen, durchgehen, durch⸗
laufen, prochdzeti, prochoditi, progjti, probehnauti ; oculis
gregem, befihtigen, prokljžeti, prohlednauti, přehlédnauti.
Mustris, e, im Lichte befindtih, Gen, tit, světlý, gasny; deutlich,
zsetený, patrný, zřegmý ; berühmt, anfepntih, merfwücbig, oswj-
ený, wzneleny, slawny, znamenitý, paměti hodný ; illustri
genere natus, yon hoher Geburt, z wysokého rodu pošlý.

294 Lüo Lüo

Lumäris, e, něsjčný ; euren marie, des Mondes Sauf, bk merke,

Lüno, avi, atmn, 1, montförmig, fihelförmig krümmen, okybati,
ohnauti da mösjce, w půl kola,

Lůo, lui, luitum und lütum, 8, waſchen, myti, smýti, ums
ti; befpůlen, splakowati, opldknauti; veinigen, očišto
„wati,čistiti, očistiti, umyti: büjfen, etmaé wiedet gt
madent, +. B. peccata, ?rpéti, zadosti činiti, zplicdi
za hřjchy ; poenas luere, Strafe leiden, büffen für «tool,
pokutu, trest nésti, trpěti; capite luere aliquid tes
mit bem Bode bezahlen, smrtj zaiti, zaplatiti něco; s
alienum, die Schulden bezahlen, dluhy platiti, zaplatiti.

Lütum, 2. “ der b — — Lntsus, [ore n
Son, z bldta, z hljny, hljneny ; tothig, blatny, ]
aud vol Roth, bamit befhmiert, plný bláta, ubldceny, zabláceý,
dlatem zkydaný ; (áteát, niátémrbig, daremný, ničemný, a
platný. Eiwas anderes it Lütum (mit d); fiepe Lütum —

Ablüo, Ini, luitum und Iütam, 3. abmafden, baden, wahhen, xii |
smýwati, smyti, umyti; abfpülen, splakowati,
opláknauti, spláknauží ; titgen, smýti, očistití j sitim, va Dad
Yófdea, Zjzen hagiti, uhası .

Adluo und Allao, lui, 3. anfpülen, berühren, dotjkati, tykati v,
dotykatı se něčeho; voxteifliefen, bij£e, u samého Ale
vies, 6. f. ba audgetretene Wafler, wystlaupld woda, ADi
Gnis, f. angejýmemmteé Grbreid, naplawenj, ndplaw.

Collüvfes, 5. f. und ColluvYo, Ania, £ ber 3ufammenftuf, y. B tlt»
Hand Unflathe, stoky ein Gemengfel von allerhand Dinzen dr tv
fen, nahnanina.

Dilůo, lui, latam, 3. 1) zergeben (offen, bünn madyen, z, B- wb de
giefung des Waflers, rozmd£eti, rozmočiti, rozpauštěti, rope
stiti, rozděláwati, rozdělati, zřeďowati, zFediti; vinum wu
diluere, affer in ben Wein gießen, mjchati wjno s100das; &
lui, gergeben, ſih jectbeiten, rozchdzetz se, rozgjli se, ro:plyotl
se, rozplynauti se; 2) fáwüden, entfräften, z, ©. crimini V
SBefóutbigungen widerlegen, žaloby zlehtowati, zlehtiti, od 4
be odwoditi; fi& vehtfertigen, ociXTowati sé, otistiti se, 0t
wediniti se, wymluwiti se, žalobdm oddolati, Diluvies, sh
Oder Diluvium, 2. n. eine uiberſchwemmung, Waflerflutd,
něnj, powoden, potopa. :

Eito, lai, lutum, 3. au&mofden, wym)'wati, voymytii. de
wyplakowatı, wypládknauti; abwalden, smýwati, smýl
wyprawowati, wyprawiti, &istiti, wyčistiti, wypraů y
maoulas vestium, Eluvfo, nis, f. die tiberfdmemmung, Gurt
bes SBofferé, rozwodnenj, powodeň, Elüvies, 5, f. Vit UM
fómemmung, zdfopa; die Xbfoütung, durch Uiberfýmemmun wf?
fadter Abgrund, wymal, padmol, zmola. .

Illüvfes, 8. f. ber Ocymut, Unflatb, nečistota, neXwara, špína.

Perina, lui, lutum, 3. mafóen, mytí, promywati, umyti, vr*l*
ti; baden, kaupati, wykaupati.

Pollio, luj, lutum, 3. befleden, befubeln, verunveinigen, xti
ti, aanebistiti, potřjsniti, polkwrniti, prznati, zpriniti«

Lüpus . ' Lustrum 295

lütus, tuntein, beftedt, ente! 2 4 -
zn) j unteajdy potes a ! bet, nečistý, poškorněný, ue
Frolito, ausfpüten, proplakowati, wypláknauti, proljwoty, proli-
ti, 3.3. ventrem, b. h. faufen, chlastatı ; wegfpülen, splakowa-
ti, spldknauti, opldknauti, 3. ©. nives ex montibus, rolüvfes,
5. £ die Uiberfámemmung, zwodnenj ; ber Unflath, nerdd.
Lüpus, 2. m, ein Rolf, wik.
Im, 1. £. 1) eine Wölfin, wldice; 2) eine öffentliche Hure, peice,

urwa.
Lima, &ris, n. óffentlides Huxenhaus, psinec, kurbwna, kurewsky
omek, u
Lopinus, a, um, vom Wolfe, wIdj, ss B. pellis lupina; Subst. Lu-
pinus, 2. m. und Lupinum, 2. n. eine Wolfsbohne, zo bob.
LàHdus, a, um,'tobtengelb, blaßgelb, morautny, ma smrt

Lwcinla, 1. f. bie Nachtigall, slawjk.
Luscus, a, um, einäugig, gednooky.
Lastrum, 2. n. 1) das Reinigungsopfer, Sühnopfer, das die
forti beim Schluße Ihee® Amtes fürdas ganze Volk brachten, obLE
"očištugjejs 2) ein Zeitraum von fünf Jahren, pet let;
hoc lustro, in biefen fünf Sahren, w £àchto pěti létech ;
3) ta Lager des Wildes, die Wildhöhle, daup2, brloh, br-
koha, peleš, sl. ležisko; aud) mo bot Wild ad Amb guiuft,
der Wechſel, spády, sl. prb; 4) eine Pfüge, Moraft, worin
Ve Ekhweine ſich wälzen, kalisti; baher 5) ein Hurenwinkel,
pelei kurewskd. .
Lestrfeus, a, um, 3. 18. dies, ber ate ober neunte Tag nad). der Ges
but, den osmý, dewdty po narozenj, den otislowdnj.
‚Lastro, avi, atam, 1. 1) butdé Opfer reinigen. oder weiben, očršŤo-
wati, sweétità; 2) muftern, befehen, prohljzeti, shljteti, shléd-
nauti, prohlédnauti; 3) burdwandern, prochazeti, progjti; 4)
erleuchten, heil maden, oswecowati, oswjtiti. Lusträtio, 3. f. die
> -Biínigung buts Opfer, očišťomdnj ; bie Durýmanberung, prochd-
zenj, progťij. - -
Xuatratilis, e, jut Strinigung bienenb, 3.8. aqua, das Weihwaller, sw2- _
td cend woda; saerificium lustrale, ein Reinigungsopfer, oběť za
r išTěnj, na očištěnau, : .
. , avi, atum, 1. erleuchten, hell ma&en, ostwěcowati, oswj-
stí, obgasnowati, obsasniti; 3 befitigen, obhlédati, obhlédnau-
i, shlednauti, spathiti. s
Periustro, avi, atum, 1. durchwandern, durchſtreichen, durchgehen, durch⸗
(taufen, prochdzeti, prochoditi, prosjti, proběhnautí ; oculis
gregem, befihtigen, prohljäett, prohlednauti, přehlédnauti.
Ihustris, e, im Eihte befindlih, Gel, tiàt, savětlý, gasny; deutlich,
zeetoný, patrný, zřesmý ; berühmt, anfepnlih, mertwürdig, oswj-
seny, wznešený, slawny, znamenity, pameti hodný; illustri
Genere natus, yon hoher Gebutt, z wysokého rodu pošlý.

"296 Lutra | Lux

Dinstro, avi, atuın, 1. (ně lót fegen, ecleudten, ostvěcotoati, osuj
titi, obgasnowati, obgasniti; daher deutlich maden, ertlãren, ty.
a swětlowati, wyswětliti, wygasniti ; anfebnlid, berühmt mein,
oslawowati, óslaunti; betannt maden, obgewowati, a
wygewiti, na gewo dáti, y. ©. consilia.
'erillustris, e, febr deutlich, až patrný ; fehr anfehnlid, febr metri
Si přeoswjcený, přeznamenitý, pfewzneseny, welice paměti
ny.

Lutra, 1. f. bic $ifhotter, wydra, i

Lütum, 2, n. der Bau, das Gilbfraut, šart,

Lutěun, a, um, golbgelb, zlatý, žlutý. Luteum, 2, n, der Girbettr,
žlautek. * -

Lux, Gen. lücis, f. 1) dad Licht, swetlo; ber Sag, bad Sw
gesliht, den, swětlo ; ante lucem, vor Sage, přededním;
luce, beim Sage, za dne, za swétla; prima luce, mit
Tagesanbtuch, na úswitě, na swjtdnj: 2) bob Lebens
licht, ba& Leben, Ziwot; 3) in lucem suscipi, dad tatis
lit erbliden, na swět prigjti; 4) dad Licht, die Erklärung,
swetlo, wyswetlenj, wygasněnj; 5) die ‚Hilfe, pomoc.

Lucidus, a, um, licht, heil, Lihtool, swetl; 5 gasny ; bel, viij ne-
tlý, bjlý, y. B. ovis; beutlih, swetly, zřetelný, 1 B. e.
Lucido, Adv. el, tar, teuttió, světle, gasně, zřetelně,

Lücerna, 1. f. eine &eudte, siwjtelnice.

Lücéo, luxi, 3. heil feon, leuchten oder (deinen, stojtití; luce, dif
Sag, den, ‚swetlo gest ; aud f&immern, swjtiti se; bed, f4b
bar feyn, zgewny, patrný býti. .

Lucesoo, 3, bell werden, anfangen ju Teuóten, stati, zasvjtati; e
cescit, e& wird Sag, swjtd, zaswjtdwd, dn) se, rozednjwd s.

Lüoulentus, a, um, hell, (íátooI, swéfly, gasny ; anfeud, gl,
ihön, weliky, pekny, 3.8. patrimonium; vortcefftió, pecrliá, ey
borny. Luculente unb Luculenter, Adv. vortzeffiíó, perrlid, M-
borne, až milo.

Lucifer, 2. m. ber Morgenſtern, denice, gitřenka, swětlonol,

Lücubro, avi, atum, 1. bei Lite ober bei Nacht arbeiten, při sje
w noci pracowati. Lucubrätio, 3. f. baš Xrbeiten bei čidl Mě
Staátfigen, Stadtftubiren, die Nachtarbeit, no&nj seddnj,
práce, djlo.

Antelucánus, a, um, maš vor Tage geſchieht, vor Tage, přede dam,
před sujtdnjm; tempus antelucanum, bře Zeit vor Togetacerh
predswetj. ň

— 2. teußten, swsjtiti ; ſchimmern, swjtiti se; glänzen, stkuj

* se.

Dilaceo, 2, fáelnen, suwjtiti ; tdt fepn, WI fepn, gasny, velt]
býti; fiötbar fron, gewiti se, ukazotwatí se, ukázati se, 2%
mý, patrný býti; res dilucere coepit, e& fing an fid cufplfitv
xc počala swjtati, gewiti i i "
du feinen, tiht werden, swjfati, zaswjtdwat: ; dilncosch M
wird Tag, swjfd, dnj se, rozednjwd se. Dilacidus, a, um, M
gasny, swelly; beutlih, srozumitelný, Dilucide, Adv. Wh

\

. Luxo ^ Lýra 297

sole, gasně ; beutli, srozumitelně, zřetelně, Dilüctlum, 2. n.
der anbredenbe &ag, bie Morgendämmerung, swjtdnj, üswita,
Blaceo, eluxi, 2. hervorleuchten, fihtbar feon, wyswjtati, wygewo=
ati se, gewiti se, ukazowati se, spatfowati se. D
Dlaceo, buxi, 2. auf Jemand fýeinen, swjtit£ na někoho, aliquem und
alicai. Hlucesco, luxi, 3. anfangen zu ſchimmern, heil werden, swj-
tati, zastojtáwati, gasniti se, zaswitnauti; Mlucescit, e& wird
Sog, swjtd, dnj se, šeři ses
Perluceo oder Pelluceo, xi, 2, buráfácinen, buráffimmern, prosuj-
tati, swjtiti se skrze, Pellucídus unb Perluctdus, a, um, durds
fheinend, durchſchimmernd, proswjtawy ; vurdfiótig, prohledacj ; ſehr
Wt, pregasny, 3. B, stella, .
Praelaceo, xi, 2. vorleudten, swjtiti, napřed swjtiti, poswjtiti..
Luxo, avi, atum, 1. vertenfen, wymknauti, wytknauti,
wywrdtiti,. wyraziti, wylomiti, wywinauti, Wy-
mrititi, . , : .
Laxitus und Luxus, a, um, vervenřt, verſtaucht, wymknufý, Wy
rd wywräceny, wyražený, wylomeny, wwywtnubý, u
mritény. D

Luxus, 4. m, die Verſchwendung, Schmwelgerei, bie unmáffige
Stadt, zbytečný náklad, marnotratnost, marnotra-
tenstw] ; Dle Pracht überhaupt, stkwostnota, stkwostnost,
nádhera, nddhernost.

Luxüría, 1. f, und Luxuries, 6, f. ble Uippigleit der Gewächſe, bug-
nota, bugnost ; 2) die Ghmelgerei im Gifen, Trinken, (n Kleidung,
zbytečnost, marnotratnost. Luxuričsus, a, um, geil im Wahte
ame, bugny; ausihweifend, 3. B. laetitia, nesmjrny, neskrow-
ný; fómelgerifá, wollüftig, zheyralf, rozkošný, prostopdiny ;

. der unmäffigen Merfámenbung ergeben, nádherný, marnotratny.
Luxuriöse, Adv. 3. iB, vivere, w rozkošjch, nádherně, stkwost-
ně žňou býti,

Luxurio, avi, atum, unb Luxurior, atus sum, 1. üppig thun, bus-
ný býti, bugnhti, y. 8B. seges; in ber Greube, In der Grodglichkeit
famen, aušídroeifen, mutpwillig, tuftig feyn, Dugnost prowoditi,
memjrn& sobě wésti.

Lympha, 1. f. ba8 Waſſer, woda; bei Diäten,

Lymphätus und Lymphětícus, a, um, 1) außer fid) gebracht, verftanbs
ist, wahnfinnig, bez sebe, bez rozumu, bez smyslu, wytržený ;
2) wafferreid; vasa Iymphatica, Waffergefäpe, Waflergänge,

Lynx, cis, C. ber Luchs, rys.
se: a, um, fáarfiegenb, wie ein Sud, ostrozraký, bystro-
1 zraký.

Lfr,, 1. £. ein Saiteninſtrument, die Lyra, Beyer, eine Laute, Gis
pu lyra, lautna.
, a, um, Tyrifá, Zyrickf ; vates 1yrious, ein (yoifáer Dláte
eit ink p E 5 votes pysku, ei Lynn ids,

293 Micellum Mácüla

M.

Miücellum, 2. n. ber Speifemarkt, trh. .
Mäcer, macra, arum, mager, chudý, hubený; hager, suchý,
wychrtiy. t

Můcies, 5. f. bie Magerkeit, hubenost; terrae, magerez Boden, kabe-

nd země; bie Qagrrteit, sauška, wychrtlost.
us 2. mager, hager feyn, chudý, suchý, hubený, wydefij
ti

Macesco unb Macresco, 3. mager werden, chudnauti, schnautila-
beneti, hubnauti, spadati se, chrtnauti,
Mactlentus, a, um, mager, hubeny. .

Macěria, 1. f. und Maceries, 5. £ eine Mauer, Garten,
ohrada, zeď (gen. zdi), taras.

Mäc£ro, avi, atum, 1. einweichen, máffern, zart; weid) malen,
máčeti, močiti, namočiti ; butdj& Beizen mürbe mela,
nakládati, naložiti; betümmert maden, abmergeln, pe
gen, mořiti, zmořiti, hubiti, žráti, trápiti, ul i
umořiti, wymořiti, usaužiti; se, fid) abtüntmern, trdpiti
se, utrápiti se. M

Müchaera, 1. f. ein langes Schwert, med.

Machina, 1. f. 1) ein Werkzeug, eine Mafchine, strog, ud-
strog; ein Gerüjt, lešenj; machina mundi, das Beiltel,
spausta swéta, wesmjr, (gen. wšeho mjra); 2) it
Stant, der Sunftgriff, die Lift, chytrost, obmysl.

MachYnor, atus sum, 1. etwas fünfttid) ausfinnen, erfinden, 1098
ti, wymyslifi; auf etwas Böfes denken, einem etwas Wofed zajal
gen fühen, zamysletl, obmf3leti něco, 4. IB. perniciem alleni, zu-
hubu strogiti, chystati nekomu, zkázy něčj hledati, o ski
geho státi. Machinätor, 3. m. der eine Mafhine macht ober eur
det, ndlezce stroge, strůgce ; der liftige Erfinder, Urheber, von ds
was Böfem, strägce, ndstrogtj, půwodce. Machinätio, S. £ tt
fünfilió Unternehmung, der Medanifmus, nastrogenj ;
Vie Mafchine, strog; ndstrog ; vie Bit, bez Rant, obmysl, chytrot.

Machlis, is, £ ba Rennthier, sob.

Macto, avi, atum, 1. fbladten, zabjgeti, bjti, zabiti, ki-
ti, zakláti; opfern, obětowati; aud töbten, smrt činiti
někomu, smrtiti, usmrtiti někoho; eut mit etwas bt
fdenten, beebren, podařiti, obdařiti, poctiti, uctiti; ali-
quem infortunio, etwas Böfes zufügen, neštěsti zaspali:
Ui, způsobiti někomu, w neštěstj uwésti někoho.

Miocůla, 1, f. 1) ein Sed, Mahl, znamenj, znamjnko, po

Mäddo j Magnus 299

škwrnka, mjstečko, flek; mů Schandflet, škwrna,
po3kwrna, 2) eine Mafche, oko, klička, pautko.

Macalčsus, a, um, fledig, bunt, strakatý, peřestý, rysawý; aud
be —S beſqhmutt, poškurněný, pokálený, zamazany ,

ny.

Miei unb Commaculo, avi, atum, 1. befleden, befubeln, zamazatt,
zkáleti, pokáleti, potřjsniti 3 entehren, poškwrňowati, poYkwr-
niti, przniti, zprzniti. t

Máděo, ui, ow Supin, 2. naf ſeyn, mokrý býti; madere
sudore, vom Schweiße triefen, potemesljwati se, upoce-
ný býti, silno se potiti; nix madet, der Schnee ſchmilzt,
snjh teče, roztjkd se, tage, tane, gihne; vino madere,
trunfen feyn, opilý byti; madens, naf, mokrý; betruns
ten, zpilý, opilý, (zmoklý); voll feyn, plný býti; metu
madere, vor Angſt ſchwitzen, strachem potiti se,

Mader, čris, m. bie Ráffe, mokrota, mokrost.

, a, um, nof, mokrý.

Madesco unb Madefio, naf werben, moknauti, zmoknauti, namo-
kati, namoknauti; terra imbribus.

Maděfácio, féci, factam, 3. naf machen, mokfiti, motiti, zmadeti,
namáčeti, namotiti, )

Mägister, 2. m. jeder, der über etwas geſedt ift, ein Vorgeſetzter,
Vorfieher, Chef, předstawený, zprdwce; der Xuffeber,
Vogt, poručník; Directeur, ředitel; ein Oberhaupt, hla-
wa, pdn ; magister morum, ber Genfor, mistr mrawů;
magister equitum, General ber Steitetti, wüdee gjzdnych3 —
such Lehrer, učitel, mistr.

Mazistra, 1.f.die Voriteherin, představená ; bie Eehrerin, učitelkyně,

Mazistörlum, 2. n, das SBorftebecamt, zprdwa, zprawowänj, ředi-
telstw] ; bad Amt eines Lehrers, učitelstwj, úřaď učitelský; aud)
Mt Unterriät, učenj, poudenj; ber Rath, rada, porada.

Magisträtus (ftatt Magisterätus, vom alten Magistro oder Magiste-
re,) 4. m. 1) ein obrigkeitlihes Ehrenamt, Arad, wrchnast, hod=

> nost, 3. B. das Gonfulat, die Prätur s 2) ble Perfon felbft, bie dieſes
GShrenamt bekleidet, Ufadnjk, wrchnost.

Magnes, čtis, m. bec Magnet, Magnetftein, magnet.
Magnsticus, a, um, 3. B. aous magnetica, bie Magnetnadel, maš-
netka, střjika majnetowd. . M

Magnus, a, um, groß, weliký, hrubý. Comp. Major, größer,
wéj; Superl, Maximus, febr groß, tuze weliky ; der
größte, neywěčšj; facere oder aestimare magni, bor
fóágen, welice, wysoce, mnoho sobě wdžiti něčeho;
frater natu major, aud bloß frater. major, ber ältere Brus
der, starší bratr; natu maximus, oder bloß maximus, ber
ätefte, neystaršj ; majores, um, bie Borfabren,předkowé,

800 Miigus "Mägus

Majůscůlus, a, um, etwas groß, tin wenig groß, obAruby, hezky w-
liky ; groß, weliký. .

Magnitůdo, Ynis, f. die Größe, welikost; animi, bie Oriftešgrák,
wzne3enost ducha.

Majestas, 3. f. die Größe, Hoheit, z, B. deorum, stwrchowanost, 14-
lebnost božská ; befonders die Hoheit der Landeschrigkeit, bie Bu
jeftát, welcbnost, milost; crimen laesae majestatis, ein Mai:
fütéverbreden, prohřešenj proti welebnosti; es teftanb bei ta
Römern vornehmiid darin, menn Semanb, befonberě ein GefaaMer, cs
genmádtig ober niederträchtig gehandelt und baburd) bie Hoheit bel riv
mifden Volkes brfáimpft hatte, 3. B. wenn er ‘ohne Wiffen beb Belli
irgend einem Volke Krieg angekündigt ober mit bemfelben Frieden gu
ſchloſſen.

MagnänYınus, a, um, flee unter Animus.

Magn'fícus, a, um, Comp. entior, Superl. entissimus, pršáti,
anfebntiá, erri, rübmlih, nddherny, stkwostny, slaoný,
wzneseny ; groß, weliky, y. B. factam; groffprederifd, honosný,
3. ©. verba ; convivium, ein prächtige Gaftmagt, stkwostny,,
ský oběd; urbs, krdsné město. Magnifice, Adv. Marken.
tla, 1. f. die Pracht, Anfehniihleit, nddhera, stkiwostmota; v
Größe, Hoheit des Geiſtes, welikost, wznešenost ; vie Großfperä:
tei, honosnost, honošenj se. Magnifico, 1. erheben, welebili,

+ zwelebowati, zwelebjti, wywyšowati, wywy3it,

Magnilóquus, a, um, großfpreheriih, 10ysokomlumny ; prodinitů,
honosný, chlubny. Magniloquentia, 1. f. das Grofreben, ers
bene Reden, z. B. Homeri, wysokomluwnost ; die Praflerei, ho-
nosnost.

Magněpěre, Adv. fehr, welice, welmi, ol. wele. MaxYmopere, vát
febr, až welice, pFewelice, .

Mägis, (au zuweilen Mage), Adv. mebr, wjce ; quo magis, jt
mehr, m wjce; quo magis remotus, je entfernter, &jmfo zozdá-
čeněgší ; magis magisque, immer mehr, toje a wjce, &jm dál wj-
v Non magis, 1) nidt mehr, nic wjce; 2) eben fo wenig, lak
málo.

MaxYıne, Superl. ve&t fehr, gar fehr, pFewelice, neywjce, neywý-
3e, naneyivy 3; vornehmlich, zumal, dokona, zwidsté ; quam ma
xime, im tódíten Grabe, co neywjce, až neywy’3e; omnium mě-
xime, am allermeiften, neywjce ze wšech ; cum maxime obe wt
€um maxime, eben als, gerade als, prdw& když, j. $8. cum baee
maxime cognosceremus,

Mactas, a, mn, (Particip. von , maxi, mactum, vergrößern)
insgemein nur Yocat. Macte und Plur. Macti gebräudlid; macte
virtute, Hei bir, i& wünffe bir Grid wegen deiner Tapferkeit, bA-
pomozi, bůh tě posilni, mnoho 3téstj w té zmužilosti! ew
heißt macte! brav! fádní dobře !

Permagnus, a, um, fehr groß, přeweliký, přehrubý. -

Mägus, 2. m. ein Weiſer oder Philoſoph bei ben Sperm, mu-
dřec; 2) ein Zauberer, kauzelnjk, čaroděgnjk, černo-
kněžnjk,

Magus unb Magřons,a, um, magifá, zauberifů, Kauzelny, čaroděs-
A; ars mago, die Sámaryfinftelei, černé uměnj, černokněžní-
ctwj, kauzelnictwj, Carodégstwj.

Mala Milus 801

» -
Mala, 1. f. 1) bie Kinnfade, der Kinnbaden, čelisč, (gen. i),
sine, sáňka; 2) der Baden, die Wange, twin; (gen. i).
Maxilla, 1. f. 1) bie Kinntade, der Kinndacken, čelisť, sdňka. Máxil-
„lěris, e,3. B. dentes 1naxillares, bie Badenzähne, stoličky, tře-
nownj zuby. n t
Malléus, 2. m. der Hammer, Schlägel, kladiwo, palička,

Malleölus, 2. m. 1) ein Hämmerden, kludíwko, palička; 2) ein
Zweigtein oder Gcößlein des Weinftodes, der Bdbfer, Ařjženíce ré-
wowd; 3) eine Art Brandpfeile, die abgefgoffen wurden, um bie
Gtadt in Brand zu fegen, ohnivý Ip. 4

Malum, 2. n. ein Apfel, gablko; ab ovo usque ad mala,
vom Anfang biš zu Ende, od počátku ač do konce.

Malus, 2. f. ein Xpfelbaum, gab/on. Mělus, 2. m. cín Maft ober
Moftbaum, steten, slaup korabowP. ) !

Miles, a, um, böfe, arg, übel, zlý, nedobry ; mali homines,
ble, fhlechte SRen[dben,-zlj, daremnj lidé ; malus sapor,
fuer Gefhmad, nedobrd, oskliwä.chut; Comp. Pejor,
horij; pejus, Adv. hüre; Superl. Pessimus, a, um,
neyhorsj : pessime, Adv, welmi zle, tuze daremně;
am árgften, neyhüre. 5

Milum, 2. n. etwas Böfes, ein tlibet, zčé, zd w2c ; nihil mali, nichts
Böfes, nic zlého ; multa mala perpeti, viel Unglüd erbulden, mıno-
ho zlého přetrpětí; ein Unglüd, nestestj ; die Strafe, trest; die
Gáláge, bitj ; die Marter, muka, muky ; bie Plage, trdpenj, sau-
Ženj, trampota ; ber Schade, škoda, nestestj ; aud) eine böfe That,
zlost, zlý skutek; aud al Interjection, beim Dentet, z/oto ! pso-
to! psj maso! zlý duchu! wenn man jornig ober ungebutbig rebet,

Male, Adv. ſchiecht übel, böfe, nit redit, nigt glüdlih, zle, nanic,

lobře, daremne, nešlastně ; male emere, ſchlecht, teuer faufen,
zle, davemně, draho kaupiti; male vendere, f&leht, wohlfeil vers
faufen, zle, nanic, daremně, lacino prodati ; male tem gerere,
unglüdtid feyn, nestastny Býti. ,

Maliguus, a, um, bösartig, döfe, zlý, zčobřivý, zlostný ; Lieblos, nefe

* bifá, mifgünitig, nelaskawp, nepfjzniwy, zawistnf, zdwistiwy,

" zdwidný ; targ, nidt freigetig, fparfam, skaupf, skrblý, skrbuy,
skrowny ; aditus maliznus, ein fhwerer Zutcitt, zlý, daremny,
těžký, skrowny, malý phjstup. Maligne, Adv. bosbaft, zle,
zlostně, zlobiwe, nelaskawb, nepkjznuwe; febr fparfam, fürgs
lie, skaupe, skrbně, skrowne, málo, pomalu. Malignitas, ätis,
f. die Bösartigeit, z/d powaha, daremnost; vie Bosheit, zlol
ost ; ber Neid, die Abgunft, nelaskawost, nepfjzen, zdwislj
neidifhes und fürgliges Betragen, skaupost, skrblost.

Malíta, 1. f. bie SBoseit, Bottioflgkeit, zlost, bezbožnosty boha-
práznast, nešlechetnost; die Xtglit, Odelmerei, lest, podwod,
Sibalstwj; die Brihtfertigteit, nezbednost. Malitio us, a, um,

. woller Bosheit unb Arglift, boshaft, argliitig, z/ostny,, bezbožný,
nešlechetný, nezbedný, Istny, Istiwy, podiwodny. Mali
"Adv. bosyaft, argliftig, zlostně, bezbožně, Istiwe, podwodně.

Maledico, Maledicus, fiehe unter Dico.

' 802 Malva Mine

Malkficio, Maleffene, fiehe unter Facio,

Malčyčius, Malevolentia, fi:ge unter Volo.

Malva, 1. f. die Malve, Gänſepappel, sléz, sljz, růže sljzout,

Mamma, 1. £ bie Bruft, prs; beſonders bie weibliche Sin,
prs.. J

Mancus, a, um, verftümmelt, gebrechlich m Gliedem, mrid,
omrzačený, chromý, poldmany; unvolftändig, necd;,
neauplny, nedokonaly, chybny. .

Mando, avi, atum, 1. 1) auftragen, einen Auftrag gebt,
poraůčeti, porucibi, uklädati, nařjditi, uložiti, rode
zowati, rozkdzati, přikázati ; 2) anvertrauen, na sta-
rost dáwati, dáti; memoriae mandare, bem Gedäht
niffe einprágen, w paměti uložiti, w mysl složiti, wzj-
ti; se fugae, fid) auf bie Flucht begeben, na útěk ddwati
se, dáti se; literis, aufſchreiben, napsati sobě; 3) weh
fiden, posjlati, poslati. Mandätufn, 2. n. ein Xuftry
poručenj, rozkaz, přjkaz, uloženj, nařjzenj.

Amando, avi, atum, 1. wegfhiden in einen entfernten Ort, in bie perte
de fhieen, fortíhiden, entfernen, odesjlatı, odeslati, poslati, ty-
slatí, wyprawiti; aliquem in Graeciam. Amandätio, 3. £ Wt
Bortfditung, Entfernung, Posldnj, wýprawa,

Commendo, avi, atum, 1. anvertrauen, übergeben, aufzuheben ges
swěřowati, swehiti, w opdtrowdnj, pod ochranu dáwatí, ke
schowánj dáti; aliquid literis, ſchriftlich verfaffen, napiati; m
pfehlen, poraučeti, odporaučetí, odporatiti, poručiti, skate
lowatt, schwdliti. Commendštio, 3. f. die Empfehlung, poraačee
nj, poručenj, schwalowänj, chwdlenj, schwälenj ; die Bitte
lichteit, das Bob, cfmost, dobrota, chwäla. Comenditiclas, 4
um, 3, B. literae comendaticiae, ein Empfehlungsſchreiben, schwa-
lugjcj list, Commendšb!lis, e, empfehlungewerth, chialitebuý,
chwdty hodný.

Demaudo, avi, atum, 1. auftragen, empfehlen, anvertrauen, j 8 et^
ram alicui, duwatı, dáti, wzklddati, wzloziti starost mam.
kohp; aliquem curae alicujus, pod starost, pod ochranu- něčí
někoho poraučeti, porutiti, dáti; wohin (áiďen, posjlati, poslat

Mandy, di, sum, 3. tauen, fauenb efjen, Zwykati, přežwy“

kowatl, sežwýkati, rozžwýkati; effen, verzehren, gjsti |

snjsti. Mansus, a, um, getaut, Zwykany.
Mandüco, avi, atum, 1. fauen, 2wykati; cffen, gjstí, Mandackte,
3. f. das Kauen, živýkdnj.

Mane, ber Morgen, die Frühzeit, ráno, gitro, git?nj čas
rannj doba; früh, morgens, ráno, zrdna, zgitra, ran-
njm časem, rannj dobau; multo mane, bene mane,
febr früh, časně ráno, zdhy ráno.

Mátütinus, a, nm, frũh, rannj, gitřný; tempus matutinum, bie Set,
gentunte, Morgenpeit, gitřuj doba, rannj Cas.

Müánéo , Mano. 803

Minčo, mansi, mansum, 2. 1) bleiben, ſtehen bfeiben, zí-
stáwati, zůstati; (id) wo aufhalten, 3. B. über die Nacht,
zdrieti se, zůstati, býti; 2) warten, čekati, pockati,
poseckati, stdti, postáti, setrwati, pomeškati; aliquem,
Jemand erwarten, auf Jemand warten, ibm bevorftehen, če-
kati, očekáwati, ždáti někoho; mors manet omnes,
der Zod wartet auf alle, ftebt allen bevor, smrt wšecky
odekdwwd, d :

Mansio, 3. f. das Bleiben an einem Orte, zästdırka, zůstánj; die
Herberge, bas Radtauartier, hospoda, nocleh,

Permaneo, si, sum, 2. beparren, verbleiben, bleiben, 3. B. auf feiner
Weinong, trwati, státi; züstdwati, zůstati, serrwati na něčem ;
fortdauern, frivatz, potriwatť, Permansio, 3. f, das Bleiben, Ver⸗
bleiben, Beharcen, züstdnj, stánj, trwdnj, setrwánj.

Bemaneo, si, sum, 2. zurüdbleiben, bleiben am biöherigen Drte, na
mjste zůstáwati, zůstati, pozüstati. Remansio, 3. f. da6 us
rüddleiben, das Bleiben an feinem Orte, na mjstě züstdnj, pozástd-
nj. NB. Bmineo, Iınmineo und Promineo, fiehe unter Minae.

Mines, ium, m. die Seelen der Zodten,.die Manen, Geifter,
duše, duchowé zemřelých; aud) die Seele, der Geift einer
düiigm Perfon, duch, duše; aud die Unterwelt, duchowé
pekelnj, peklo. .

Mamifestus, a, um, fanbgreiffid, offenbar, fihtbar, augen:
ſcheialich, makawy, patrný, zgewny, ziegmy, očitý,
swetity ; überwiefen, befannt, známý, zgewny. Mani-
feste, Adv. offenbar, zgewnd,

Manifesto, avi, atum, 1. offenbaren, entbeďen, zgewowatt, gewitt,
wygewiti, progewiti; manifestari, an den Tag fommen, na ge=
wo phichdzeti, pfigjti; gratam voluntatem manifestare, einen
denkbaren Ginn verrathen, toděčnost gewiti, na sobě ukdzati,

Mino, avi, atum, 1, 1) fließen, rinnen, kanauti, roniti se,
ljti se, téci; nares manant sanguine, die Nafe blutet,
krew teče z nosu; 2) jid) ausbreiten, y. B. rumór ma-
nat, dad Gerücht verbreitet (i, powest roznášj se; be-
fannt werden, rozljzati se, rozlézti se, rozgjdati se, '
rozcházeti se, roznášeti se, roztrušowati se, rozsjwa-
ti se, rozmáhati se, rozhlašowati se; 8) herrühren, ents
ſtehen, wypryskowati se, prýštiti se, pochdzeti. .

Kano, avi, atum, 1. berausflichen, prYSteti se, wypryšlowatt se,

mor. prýskati se, wypryskowati se ; entfpringen, herrühren, po-
Cházeti ; in vulgus, unter die Beute Bommen, mezi lidi pfichdze-
ti, phigjti.

feoniuo avi, atum, 1. duráfliefen, burdbringen, oder fließen, bis an
einen gewiſſen Ort, wohin fließen, tommen, protjkatı, protect, pro-

804 Manilca j Mänus

chdzeti, progjti, pronikati, proniknauti; permanre ad
quem ober ad rdi alicujus, Zemanden Der bie Ohren kommen
tanat werden, přešlo, dostalo se, doneslo se k nekomu, deil
usj něčjch. : s
, Mantica, 1. £. ein Ouerfaď, přesýpacj méch.
Mänus, 4. f. 1) bie Hand, ruka; mauu ducere, bei
“Hand führen, za ruku westi; manus manum lavat, ti
ne Hand wäfcht die andere, ruka ruku myge; ad manum
bei der ‚Hand, zur Hand, po ruce, při ruce, před
ma, pohotowe, nahotowé; est in mea manu, es ftt
in meiner Gewalt, w mé ruce, w mé moci gest; man
mea, mit meiner eigenen ‚Hand, mau rukau; haec
manus mea, Daš ift meine Hand, meine Handfchrift, to s
ruka moge; manum injicere, offerre, inferre alicui, di
‚Hand on einen oder etwas legen, (Gewalt brauchen, rů
wztuhowati, wzkládati, wzložiti, wztdhnauti,
sahati, sdhnauti na někoho ; manum conserere, ftáta,
potkati se, potýkati se, udeřiti na sebe; manus dir,
fid) für befiegt erklären, wzddwati se, wzddti se; m
nu mittere, einen ©claven frei machen, ihm die Freiheit fdv
ten, z moci swé propauštěti, propustiti, wyhoštowati
wyhostiti někoho, zhost, wýhost,swobodu ddwati, dáti
někomu; 2) die Mannfhaft, ein Corps Soldaten, Haufen.)
Menge, Rotte, zástup, sbor; 8) bec Rüffel des Elephanten,
trauba. :

Můnůbiae, arum, f. bie zu Belbe gemachte Beute, zpeněžená etis,
gen. 7); befonbrré bie gefbferrnbeute, ber Speil ber Meute, Ma d
elbbere befam, wüdcowa kořist,

ManübrYum, 2. n. vet Griff, bie Handhabe, rukowe?, (gen. i),

ka, držadlo ; beim Aderhaten, socha; vasis, der Henkel, ucho '

Manlca, 1. f. ein Xermel, rukám ; ein Muff, rukdiwecs ein Qu
(dub, rukawwice; ein Handeiſen, die Handfeffel, Paulo na
Manicätus, a, um, mit Xermeln verfehen, s rukdwy, z. B.

"manicata,

Manlpülus, 2. m. 1) eine Handvoll, hrs?, (gen.i), Arstka ; ein Butt
ein Bündel, snüpek, ofépka, 4. B. $eus 2) eine gewiffe Anzati Er
daten, bie ein Fähnlein Haben, ein Manipel, hrst., Gin Smonipt
fand bei ben Velitibus, Hastatis unb Principibus aus dwei Gat:
rien ober 200 Mann ; drei Manipel madten eine Goforte, aut, Mast
pulätim, Adu. Manipelweife, po hrstech. Manipulárie, e; je tů

- mem Manipel gebórig, Arsfnj; miles ınanipularis, ein gemein
Soldat, sprostý wogäk.

Y — Mansuesco (fotf manui adstesco), suevi, suátum, 3. an bie fo!
gewöhnen, zähmen, krotiti, skrotití; aud zahm werben, krotnau
ti, okrotnauti, skrotnaufi ; fanfter, milder werden, gemneti,

Mappa : Märe 805
mněti, scil. se. Mansučtus, a, win, (ftatt manui adsnetus,)zajm,
krotký, okrotlý, chočený, ochočený ; fanft, gelaffen, fanftmütbig,
„semný, tichý. Mansuetüdo, Ynis, f. das fanfte, gelaffene Wefen, bie
Ganftmuth, krofkost, krotkota, gemnost, tichost.

Mansuéfácio, féci, factum, 3. zahm maden, krotitz, ukrocowatt,
ukrotiti, skrotiti, chočiti, ochočiti, Mansuefio, jam werben,
krotnauti, okrotnauti, ocho?ifi se.

Immänsaetus, a, um, ungrzähmt, nidt zabm, wild, neskrocený, ně-
skrotlý, nekrotký, plachý, diwok: y.

Mile oder Mantěle, is, n. das Qanbtud, ruönjk ; eine Serviette,

rusec.

Manceps, Ypis, m. 1) ber etwas in bec Auction erfleht, ein Käufer,
kupec ; 2) ber etwas ju bauen übernimmt, ein Pächter, Entrepreneur,
úkolnjk, podnikatel, pfigima& ; 3) ein Bürge, rukogmě. .

Mancipfuun, 2. n. 1) der fócmtide Kauf, einer Gar, kup, kaupě; 2)
da6 Gigentbuměredt, prdwo kweci; 3) dad GigentQum, ber Befig
einer Cade, wlastnj uxjwdnj; die Sade, bie man als fein Eigen: -
tbum befigt, gmenj ; 4) insbefondere ein Sclave, otrok, Pob, chlap.
Res mancipi (ftatt mancipii), Dinge, tie förmlich erfauft werden oder
su erfaufen find, kupné wecı. H

Mancipo unb Mancůpo, avi, atum, 1. zum Gigent$ume maden, postu-
jowati. postaupiti, w moc dáti, podduti; vextaufen, prodáwa-
ti, prodati, 3. B. agros. Mancupatio, 3. f. bie tlibergebung einer
Sache zum Gigentbume, der Verkauf, 10 moc ddnj, prodánj, prodag.

Emencipo, avi, atum, 1) fid des Gigenthuměrehté begeben, feiner
Gewalt entlaffen, frei geben, eines Andern Grwalt überlaffen, ze swe
moci wybýwati, wybyti, propauštěti, propustiti, wyhošlo-
wati, hostiti, ginému postaupiti, w užjwánj, w moc ode-
wedati, produti. Emancipätio, 3. f. bie Entlaffung aus eigenes Ges
malt, wybywänj, wybytj. .

CömYnus oder Comminus, Adv. in der Nähe, zbljzka, 4.18. pugnare
comminus, mit bem Degen, mit ber Gauft fehten.

EmYnus, dv. in ber Gerne, von ferne, zdaleka, zdálj, 4. 6. pug-
mare, mit Geſchoß tümpfen.

Mappe, 1. f. ein Tiſchtuch jum Xbteoďnen, eine Serviette, ubrusec.

Marcéo, ui, 2. wel jeyn, swadlý, uwadly býti; matt,
fraftfo8 feyn, slabý, mdly, schřadlý býti; träg feyn, roz-
marily, ospalý, ljný býti,

Marcesco, 3. wel? werden, wadraufi, swadnauti, uwadnauti ; matt,
traftios werden, slabnauti, mdleti, hynauti; von ber Farbe, bled-
nauti, wyblednauti, mor. rudnauti, wyrudati, wyrudnauti,
zrudnauti, .

Marcidus, a, um, welt, stvadlý; morfů, verfault, zpukřelý, zty-
řelý, shnily ; nit lebbaft, ospalý, rozmařilý ; faut, ný.

Märe, is, n. ba6 Meer, more.
Marinus, e, um, j- 8. aqua marina, das Meerwaller, mořská woda,
* Maritlınus, a, tun, bag Meer betreffend, darauf oder bàbei befinblid,
6. 88. bellum maritimum, ein Geetrieg, wälka na moří; ora ma-
ritima, bie Ctetüite, pomořj, pomoPsko; praedo maritimus, ein

U

806 Margärita : Mater |
nha

Geerčuber, mořský lupiči maritima, scil, loca, &eftübt,
pomořská, při moři,

"Transmarinus, a, um, jenfeitě des Meeres gelegen, zdmorakf,

Margürrta, 4. £. eine Perleperla.

tgo, inis, c. ber. Rand, krag.

Marmor, čris, n. der Marmor, mramor; bei Dichtern, die: |
dé des Meeres, das Meer, more, hladina mořská, |

Marmorčás, a, um, aus Marmor, marmorň, mramorowý. l

Mars, tis, m. Mars, der Gott des Krieges, Ladoň, Mars ; sequ |
Marte pugnare, mit gleidem Kriegsglücke kämpfen, x |
stegnym štěstjm bogowati: suo Marte, Durch dq
Kräfte, sim od sebe; der Krieg ſelbſt, wálka, wwogna;
das Fechten, der Kampf, die. Schlacht, bog, bitwa; ii
Kriegsglüd, štěst] wálečné ; 2) Mars, ber Planet, Smrtowi.

Martius, a, um, Martif, bem Mars heilig, 3. B. campus Martin,
meleš bie berühmte Fiäche bei Rom war, mo die Gomitie, b Lb
förmlichen Zufammenfünfte be& Wolkes gehalten wurden, um bie Kir
ämter zu vergeben oder Gefege zu maden, rowina Marsowa, Mu-
tius, 2. m. ber Monat März, brezen. . .

Mas, Gen. mätis, m. eine Mannöperfon, ein Mannsbild, muž-
"sky; bei Thieren, dad Männdyen, samec.

Mascülus, a, um, männlich, männtigen Geſchlechtes, mužský, Mar
men ; bei Zhieren, samöj; genns. Subst; Masculus, 2. m. Wi
Männden, samec, sameček. Masculinus, a, um, männtid, mukskf.

Märitus, a, um, ehelich, manželský, Subst. Maritus, 2. m. (i
Ehrmann, manžel, muž, Marita, i. f. eine Ehefrau, manželky

na. .

Massa, 1. f. 1) was dicht beifammen ift, eine Maſſe, spausta,
kruh, kra, weliký kus; auri massa, ein Klumpen Gol,
kruh, spausta zlata; glaciei, die Eismaſſe, kra ledu; 2)
der Teig, těsto.

Mater, tris, f. bie Mutter, máti, matka,

Materfamilias ober familiae, bie Hausmutter, Hausfrau, Gýefetu, Des
me, Grau, hospodyně, žena, panj. \

Matercůla, ae, f. ein SRütterden, matička,

Maternus, a, um, müttertió, matersky ; amor maternus, bie Bub
terticbe, Idska mateřská, . "E

Matriınöulum, 2. n. der Gbeftanb, bie Ge, manželsttvj; hebere in
matrimonio aliquam, zur Ehe haben, za manželku mjti; decere
aliquan. in matrimonium, jur Ede nehmen, za znanželku

i, pogati ; dare in matrimonitun, zur Ehe geben (ria Bre
enzimmer), za mue dáwatt, dáti; wddwatt, wdáti,

Matróna, i.f. eine Dame, rau, Gbefrau, znatka, panj, Zend.

Matertěra, 1. f. ber Mutter Gýmcfter, bie Tante, feta, mattina sestra,

Matrünus, a, um, die Mutter nod am Leben habend, mafku na ži-
wu magjcj. :

MatrYcida, 1. m. Matricidium, 2. m. ſiehe unter Caedo,

"Matéria . . Měditor 807

Matérfa, 1. f. und Matérfes, 5. f. alles, woraus etwas gebaut ober
fonft gemacht wirds der Stoff, hmota; sermonis, der Inhalt,
der Anlaß zum Reden, látka, prjeina k řeči; der Urs
fprung, die Veranlaſſung oder Gelegenheit zu etwas, p? jedna,
pijlesitost, podnět ; 2) daň Bauholz, die Yaumaterialien,
stawiwo, dřjwj k stawenj; aud ba& Holz überhaupt, dřj-
wj; $) natürliche Anlage, das Talent, Naturel, přirozený
dar, přirozenj, powaha.

Matülo, 1. £. ber Nachttopf, dad Nachtgeſchirr, nocnj nádoba.

Mätürus, a, um, zeitig, teif, zralý, dozralý, dospělý, došlý ;
yitig oder fchleunig, zdhy, wiasny, časný.

Mature, Adv. zeitig, záhy, časně, wčas, whod, w prawý das;
frütjtitig, záhy, časně,

Mataritas, 3. f. bie Reifung, zránj,uzránj, dozránj ; die Reife, zra-
lost, uzralost, dozralost, dospělost.

Matureaco, rni, 3. reif werden, zrati, dozrdwati, dozrati, uzra-
ti, docházeti, dogjti, dospeti.

Mauro, avi, atum, 1. 1) reif madén, ke zralosti priwoditi, zralé
činiti ; 2) etwas befchleunigen, eilends tbun, Pospjsati sobě, pospj-
chatě sobě s něčim, rem; iter ad inferos maturare, von ber Welt
beifen, ze sıwela, ha wetnost pomdhati, do hrobu pomocí.

kamäturus, a, um, unreif, unjeitig, nezralý, nedospělý, nedošlý.
ImmaturYtas, 3. f. bie Unreife, nezralost, nedospělost, nedošlost;
tat umeitige Gilen, newöasne spechánj, kwopenj.

, a, um, zu frühzeitig, welma zdhy, j. BB. mors; ju
keitig, ranný, raučj, časný, y. B. Dbft. Praemature, Adv. frühs
keitig, welmi záhy, před časem.

Měděor, 2. ohne Perfect. heilen, cutiren, léčiti, hegiti, zaho-
siti; belfen, pomdhati, pomeci, 3.8. morbo, od nemoci.

Medfcar, atus. sum, 1. heilen, Ze&iti, hogiti něco; alicui rei oder
aliquid. .

Medicähflis, e, heilbar, Zéčitelný, uzdrawitelny, hogitelny, zho-
Sttelný. Immedicabilis, e, uubeilbar, nehogıtelny, nezhogitelny.

Möftcus, a, um, heitend, léčivý, hogicj. Subst. Medicus, 2. m.
der Arjt, lékař, hogıd. t

Medicina, 1. f. die Xrineifunbe, lekaKstiwj, uměnj lékařské ; ie
Arznei, das - Hrilungsmittel, Zekurstwj, lek, prostředek ; medici-
nam facere, Art feyn, curiren, /ekufem býti, lekurstwj prowo-
zomati; hozıti.

Medicämen, nis, n. und Medicämentum, 2. n. 1) ein Arzneimittel,
dék, ljk, prostředek; 2) ein Gifttront, Gift, ged, otřuwa; 3)
die Schminke, Ljé«dío.

+ BemedYnm, 2. n. ein Arzneimittel, Beltungsmittel, JK, prostředeky
pomoc, i. B. morbi, wider die Rrankheit jebeà Mittel, wider etwas
Bofes, prostředek.

Meditor, atus sum, 1. nadbenfen, benten, überdenken, mysli-

ti, přemyšlowati, premysleti; auf etwas finnen, denken,
: v2

$08 Mědius Mel |
mysliti na něco; insidias alicui, auf Nachftelungen gun
Iemanden denken, mysliti, pomýšleti na úklady, ükl-
dy obmýšleti. |

Meditätio, 3. f. ble Uiterdenkung einer Gad, přemýšlenj, romy-
Sen ; die Vorbereitungsübung, připrawa.

Praemeditor, atas sum, 1. voraus bebenfen, doraus barauf finnen, ns-

řed mysliti, prié pomýšleti, zachystdwati se na wu
Praemeditátio? 3. f. die Boraudbebentung, napřed pomysenj. .
Mědius, a, üm, 1) in der Mitte befindlih, mitteljte, středu,
prostrednj, 3. B. digitus, ber Mittelfinger, střední, pro
sti'eduj prst: in medio horto, mitten im Garten, te pro |
střed, uprostřed zahrady ; media nox, bie Mitternadt,
půlnoc; medium in tentorium, mitten in ba& Zelt, do
prostřed stanu ; 2) zmweideutig, dwogsmyslný, pochybný,
4 ©. responsum; 3) mittelmäßig, prostiedn], à. B. act,
die mittleren Sabre, prostředný léta, wék; 4) meutul,
při žddněm negsaucj, s nikým nedr2jcj.

Medium, 2. n. 1) die Mitte einec Gade, střed, prostřed, prostie-
dek ; 2) das Publikum, bie Gommun, obecnost ; in medio, vor Jie
mann, i0 obetnosti, wübec ; tollere e medio, de medio, aut ka
Wege räumen, s cesty kliditi, odkliditi, se sivěta skliti,
sprowoditi; umbringen, zahubiti, zabiti, usmrtili; telert |
verba e medio, befannte Worte gebrauden, známých ujwati, vati
slow ; iu medium proferre, hervorbtingen, bervoráieben, baf ei olt
ftben ober bóren, na gewo ukazowati, wšem okdzati.

Mediocris, e, mittelmäßig, 1) siemtió, obstosný, procházegjc], pro-
střední ; 2) fáleht, nit fonberlid, nekrubý, prostře
Medioceitas, ätis, f. die Mittelmäsigteit, prostředaj mjra, pro-
střednost, mjrnost ; bie @eringfügigteit, nepatrnost. Medioerlter, |
Adv. mittelmäßig, b. 9. prostředně, obstogne; mittelmäßig b. t.
nicht fonderlih, prostředně, nehrube, .

DimYdfus, a, um, halb, 3. B. pars dimidia, bie Hälfte, polowice,
polowina, půl, püla, půlka. Subst. Dimidium, 2. n. die půlí,
polowite, polowička, půlka ; dimidio minoris comstare, um bit
‚Hälfte moblfeiler feon, o polowic méně státi; septem cum dimi-
dio, a&tbatb, pá? osma. Demidiätus, a, um, haldgetpeilt, holky
rozpůlený, wpüly rozdělený,

Mědimnum, 2. n. und Medimnus, 2. m. ein griechiſches Ger
treibemaf, řecký korec; enthielt ſechs römiſche modios.

Mědulla, 1. f. Daš Mark in den Beinen oder Knochen, mozk,
„lýk, tuk, morek, čjšek, špik; das Mark oder dad Innere
fte in den Pflanzen, duše, gddro, dřeň, stržeň; haerere
in medullis alicujus, gar febr am Herzen liegen, febr gt
liebt- werden von Jemand, na srdci ležeti někomu.

Mel, Gen. mellis, n. ber ‚Honig, med, stred, (gen. strdi).

. Méltor Mendum 809

Melfff(eImn, 2. n. das ponigmaden, ber $onigbau, medařsťij, meda-
řenj. Mellifico, 1. Honig maden, med delati.

Mellifer, éra, erum, Honig tragend, medonosny.

on Comp. von Bonus, beffer, lep3j. Melius, 4£dv. beffer,

pe, jp. t

Meliuscitlus, a, um, ein wenig befler, črošičku lepšj, o pozndnjtko
lepšj. Meliuscule, „4dv. ein wenig beffer, trošičku Up. .

Membrum, 2. n. ein Glied, Gliebmaf, aud; ein Glied oder

Theil eined Gungen, aud, djl, čásť (gen. i), částka, kus.

Membrätim, Adv. glieberweife, tüdweife, po audech, po kusjch.

Membrana, 1. f. eine Haut, Kůže, kozka; ein Qüutben, mdzdra,
mdzdricka, kožička ; aud das Pergament, blána, blanka,

Měmlní, isse, Verb. defect, 1) fid) erinnern, an etwas denken,

+ B. beneficia ober beneficiorum, an Wohlthaten denken,
fie im Andenken behalten, pamatowati na něco, w pamě-
ti mjti néco; 2) wohl willen, wedeti, dobře wěděti,
pamatowati se; 3) erwähnen, připomjnati, připome-
nauti, zmjnku činiti, učiniti, zmjniti se o něčem; de
re oder alicujus rei.

Měmor, čris, 1) eingebent, Kückſicht batenb, z. $8. efficii, pametny,
pametliwy powinnosti sıwe; memor esto, vergieß nicht, a-
malug; ?) bantbar, wdeöny. Ymimémor, uneingebent, nit Rüds
At babenb, nepametliwf, nepametny;' periculi immemor, obs
nean bie Gefahr weiter zu denken, nepomysliw na nebezpečenstwj.

M:möria, 1. f. das Gebüdjtni, pamel, (gen. 2) ; das Andenken, pu-

mätka ; die Zeit, čas. Memorlter, Adv. aus bem Kopfe, auswens

big z paměťi, z hlawy, 3. B. etwas herfagen. Memoriälis, bem

üátniffe bienenb, 3. S8. libellus, ein tRerfbüdtein, pamětný
Xnjika; liber memorialis, ein Dentbud, pamdtnj knjha.

Memoro und Commemoro, avi, atum, 1. erzählen, erwähnen, einer
Sache gedenken, wyprawowati, pfipomjnati, pripomenauti, na

pamel priwoditi, zmjnku &initi, zmjniti se ; mem di-
gnus, erwähnendwerth, pfipomenutj hodný. Commemorátio, 3.
f. Grählung, Erwähnung, wyprawowänj, pfipomjndnj, zmjně-
nj se, zmjnka,

Memorabllis und Commemorabilis, e, merfmiirbig, benfwürbig, pa-
meti hodný, památný ; erwähnenswertd, pfipomenutj hodný

Mendtcus, a, um, febr arm, bettelarm, chudý, chudičký ;
Subst. Mendicus, 2. m. ein Bättler, chodec, žebrák.

Mendic!tas, ätis, f. die SBettrlel, das Betten, Bettelngeben, bie große
Důrftigfeit, Zebrdctwj. Zebrota; im summa mendacitate esse,
dettelarm ſevn, 10 neyweßtj žebrotě býti.

Mandico, avi, atum, unb Mendicor, atus sum, 1. betteln, betteln ges
ben, Zebrati, žebrotau choditt, giti, mor. ptáti ; betteln um etw
Zebrati oněco; exbetteln, wyZebrati něco, nažebrati sobě ně:
ho; mulier mendicans, eine Bettelfrau, Zebratka, Zebrawd Xena.

Mendum, 2. n. und Menda, 1. f. ein Sehler, chyba, i. B.

im Gäreiten ; im Geſichte, poikwrna.

$10 — . Mens Mensa

Mendäsus, a, um, voller geóter, fehlerhaft, chybný, play
Mendose, Adv. fehlerhaft, chybne, s ied A.

Emendo, avi, atum, 1. vecbeffern, berichtigen, von ben Fehlern befstim,
naprawowati, naprawitt, opramıtı. „ Bnendáte, „Adv. víéi,
ohne Fehler, bez chyby, dobře. Emendätio, 3. f. bie Berh
naprawenj, oprawenj, opraiwa. Einendätor, 3. m. ein
fecer, naprawitel, oprawowat, oprawce. Emendatrix, ida k
bie Betbeflererin, oprawowatka, naprawitelkyne.

Emendábtlis, e, vecbeifertiQ, was fih verbeifeen läßt, naprawitdef,
oprawitelny, k oprawenj, oprawny., .

Mens, tis, f. die Seele, infofern fie denkt, urtbeitt und ſchlieſt, die
Denttraft, duše, mysl; der Verftand, rozum; meg
compos, feines Verſtandes mächtig, dobrého rozuu
při dobrém rozumu člowěk; der Sinn, bie Gedaskn,
mysl, myšlenj, smýšlenj; mentem tram non inttlligo
id) verſtehe deine Gebanfen nicht, newjm tw myslenj,ne
wjm, co mysljš; aud bie Gedanken, die Gefinnungen, my- |
sl, my3lenj; der Vorfag, die Abficht, úmysl; der Watt, |
srdce; mentem addere timido, dem. Furchtſamen Sh
maden, dod iwati, dodati srdce bázliw mu. |

Amens unb Demens, tis, niót bei Sinnen, finntos, bez room |

- nesmyslný, z mysli wytržený ; albern, unfinnig, poleily, H-
leny, zXjleny ; dumm, laupy. Amentia unb Dementia, fi |
Unfinnigteit, Unbefonnenpeit, Rarrheit, ber Unverfländ, nesmydl nt-
rozum, nerozumnost, nesmyslnost, pošetilost, šálenost; e
Dummpeit, Alaupost. Deinenter, nárriíh, albern, undefonzen, shut
Verftand, bez rozumu, nesmyslně, pošetile.

Comminiscor, commentus sum, 3. erdenten, erdichten, ausfinnen, aite
ben, iwymýšletí, wymysliti, smyshti, nachdzeti, násjti w-
nagjti, y. 8. dolum, Commentum, 2. m. etwas Grbadtes, Erik
tetes, eine Erdigtung, smyšlénka, wymyšlená ec. Comment-
cfus, a, um, ausgefonnen, erdichtet, erdaht, smyšlený, wymyšlený:

Comnentor, atus šum, 1. ecbenten, ausfinnen, 10m Stet, "
sliti, smysliti; auf etwas finnen, barauf ftubircn, mysliti na Mě-
Co, 38, orationem, auf eine Rede; pFemyilowati, plemyilti |
rozmýšleti; aud ertlácen, wykládati, wyložiti, wyswetlowati,
wyswetliti, wygasnjti. Commentàtio, 3. f. das Gtudiren anl il
was, přemýšlenj, rozmýšlenj, myšlenj na něco. Commeutii
2. m. und Commentarium, 2. n. ein färiftliger Burger Xufíot we
Dingen, fummarifhes Verjtihniß, ein Sagebud, poznamenánj & |
psánj, pamětnjk ; die {hriftlihe Grtlárung, wyklad, wyswetlth

Reminiscor, obne Perf. jurüdbenten, fid befinnen, fid erinnen, P-
matowati se, upumatowati se, upomenauti se, wzpo
sobě, rozpomjnati se, rozpomenauti se na něco; ulicuješ
und rem,

Mensa, 1. £. ein Tiſch, stůl; ad mensam, bei Tiſche, u str
la, při stole; mensa secunda, der Nachtiſch, das Drfittt

pamlsky, konfekty; aut bie Wechſelbank, stil pen&zomind;

Mensis Merces 311

Mensärias, 2. m. ein Deqheler oder Banguier, penězoměněc, měnič.

Mensis, 3. m. ein Monat, mésjc. .
Mensträus, a, um, monatlich, měsjčný.

Eimeatris, e, zweimonatlih, dwaumdsjöny. Trimestris, e, brelmonate
„M$ oder vierteljährig, třiměsjčný, etwrtletnj. S&nestris, e, feh6s

, monetlih ober halbjäheig, Sestimesjeny, pülletnj ; regnum se-
mestre, «eine Kalbiährige Regirung.

Mentio, onis, f, bie Kerung, Erwähnung, zmjnka, připo-
ménutj ; mentionem facere rei, von einer Sache Erwähr
mung thun, zmjnku činiti, učiniti, zmjniti se o něčem.

Mentior,-Itus sum, 4. lügen, Ihdti; fein Wort nicht halten,
Ihiti,zelhati, Ihdrem býti, klamati; die Geftalt einer Ga»
de annehmen, nadjabmen, twwdr, podobu na se bráti, na
sele wzjti; mentiri virum, einen Mann fpielen, pedobu
mužského mjti; erfinnen, wymýšleti, wymysliti:

Enentior, itus sum, 4. lügen, Zháti; erliigen, Zhatı, zelhati, na-
Ihati; erdicten, vymýšleli sobě, wymysliti sobě něco, aliquid.

Mendax, acis, (gen haft, vertogen, /haiwý, 13107 ; betricarrifh, Kla-
mmoy, klamný, podwodny; Subst. ein ?ügnez, IhdF.

Mendácium, 2. n. eine Lüge, lež; die Unwahrheit, neprawda.

Mentum, 2, n. baš Sinn, brada,

Mis, ovi, atum, 1. geben, gjti.

Metus, 4. m. ber Gang, chod, průchod, 3, B. enimae ; ber Lauf,
běh, 3,8. solls Iu

chody osaditi, cestu zawřjti, pFetrhnauti nepřjtelí ; 3) der Pros
Want, die Lebensmittel, 3pjie. potrawa; 4) do& Geleite, präwod ;
We gabrt, der Transport, z. B. reportare duobus commeatibus ex--
greitum, in zwei Zranéporten ober Fapıten, na dwe pFeiwdky,
nadwakrdte. :

Permeo, avi, atum, 1. burámantern, durchgehen, paffiren, 3. B. per
omnia, prochdzeti, progjti twšecko.

, avi, atmn, 1. zurüdgehen ober gehen, wieber fommen, zpd-

tky gjti, nazpět choditi, wraceti se, wrátiti se, nawrdtiti se,
+ B. io patrjam.

Memes, edis, f£. 1) der Lohn, mzda, plat, záplata, i 88.
operae, für die Arbeit, od práce, za práci; mercede
conductus, um Lohn gedungen, gemiethet, z platu, ze ^
mzdy nagatý ; Subst. ndgemnjk,nddennjk ; 2) der Bor:
til, die Einkünfte, z. B. aus Häufern, Aeckern, plat, užitek,
Přisem ; habitationis, der Miethzins, ndgem.

312 Mercůrius Měrčo -

Mercen&ríus, a, um, um £ofn gebungen,»gemiethet, befolket, beyabil,
ndgémny, nagaty, y. B. miles. .
Mercůrius, 2. m. 1) Mercur, Gott bec Berebtfambeit, der Sale
te unb ‘Diebe, Radihost, Radhost; 2) SWeccur, dn Smet,
Dobropán. n
Měrčo, ui,. itum, unb Měrčor, itus sum, 2, 1) wie.
nen, würdig feyn, zasluhowati, —— merere
zu Pferde dienen, za gjzdného, za Řoňáka slaužiti,
ným, koňákem býti; pedibus, zu Fuße dienen, als 3s
teft, za pěšjho, za pěšdka, za pěšce, pěšky slaužšti,
pěšjm býti; stipendium merere oder mereri, Soldat fps,
Kriegsdienſte thun, woganský plat bráti, službu wogen-
skau konati, wogdkem, na wogně býti; 2) verdienen, eis
werben, wydeldwati, wydělati, wyslaužiti; 8) fid we:
dient mathen, z. B. de aliquo, um Jemand, zásluhy mj-
ti o někoho; bene, male, fid) wohl, ſchlecht verbient mas
den um ihn, dobře, zle sobě zaslaužiti na někom; 4)
culpam mereri, etwas Böfes begehen, winy dopaustiti
se, dopustiti se; zawiniti něco.

Meritus, a, um, 1) verbienftooll, zaslaukily; 2) verbient, gbihe
renb, 3. IB. laus merita, verdientes Lob, zaslaužilu, zaslı
slušná, hodná, sprawedliwá chwála. Meritum, 2. n. ai Bu
bienft, zdsluha, zaslauženj ; das Verſchutden, wina, zaoinětj
Merito, Adv. verbienter Weile, billig, išjm prdwem, právě,
slušně, hodně ; buche Verdienſt, des Werbienftes wegen, twedie z2-
slauženj. B

Immeritus, a, um, unverdient, nezaslaužilý, nezaslaužený ; imat-
rito, wider Verdienft, kromě zdsluhy, proti prdwu ; wider Ber
bienft, bez winy, newinne, nehodně, neprdwe. Iınmerito, mii:
Tig, unverbienter Weife, nepraws, nesprawediiwe, nehodnd.

Meretrix ober Meritrix, icis, f. eine áffentlide Hure, bie burà den⸗
tei fid) Gelb verdient, popeněžníce, newöstka. Meretricůla, Dew.
eine Bublerin, lieberlíde Dirne, kurwice. Meretrictus, a, um, je
tesifó, kurewsky, newěstěj, 3. B. domus.

Commereo, ui, itum unb Commereor, itus sum, 2. verbienen, 3
slukowati, zaslauiti, 1, B. poenam; begehen, 3. 1B. culpam, de
pauštětí se, dopustili se winy; etwas verfdulben, zawimfi,
prowiniti,

Demereo, ai, itum, 2 verdienen, zasluhowati, zaslaufiti. Demt-
reor, itus sum, 2. aliquem, fid um Semanb verdient mad, iu
durch Gefüligfeiten fid) verbindtih maden, wyslautiti sob:
wděčiti sobě, zjskati sobě někoho,

Emereo, ui, itum unb Emereor, itüs sum, 2. 1) ausdienen, wyslar
žiti, doslauziti ; miles emeritus, ein ausgebienter Gelbat, w7-
slaužilý wogdk, wyslauiilec; stipendia emerita, au&gMinit
Sabre, wyslautend léta; 2) verdienen, würdig feon, zasiukowefi.

Merges Měrus 818

zaglautiti ; erwerben, wyslaužiti sobě, twydělati sobě, y. B,
pecuniam. t

Promereo, ui, itum unb Promereor, itus sum, 2. de aliquo, fid wnf
eimen verdient maden, zásluhy sobě zgjskdwati, zgjskati o ně-
koho, zaslau&iti sobě na někom; verdienen, zasluhowati, za-
slau£iti, y, B. amorem, Promeritum, 2. n. das Berbienft, zdslu-
ha, zasluzenj ; ex suo promerito, burá eigene Schuld, swau winau,

Merges, Itis, f. bie Garbe, snop.

Meigo, si, sum, 5. tauchen, eintauchen, topiti, potápéti, po-
topiti, j. B. in aquam, ind Waffer verfenfen, hinablaffen,
do wody pauitéti, pustiti, strkati, streiti; untertauden,
hijziti, pohraužeti, pohrauziti, pohřjziti, nořiti, po- -
n ; se in voluptates, fid) ergeben, oddati se rozko-
šjm; mergi, fid) eintauchen, untertauden, topiti se, potd-
pěti se, potopiti se, pohraužeti se, nořiti se, ponořiti
se, pohřjziti se,

Mergus, 2. m. 1) ber Zauder, pofdpka; 2) ein Rebengefenfe, Ařj-
ženice. Demin. Mergülus, 2. m. .

Demergo, si, sum, 3. verfenfen, herablaffen, stdp&ti, stopiti, potd-
pěti, stopiti, potopiti, pohraužeti, ponořiti, pohřjziti, ke dnu
Pauštěti, pustiti; demergi, verfinfen, topřti se, potopiti se.

Emergo, si, sum, $. emergere se, emergere, auá emergi, empots
tommen, fid zeigen, bervorfommen, wynořowati se, wynořiti se,
wyplýwati, wyplynauti, na wrch wycházeti, wygjti, wy-
plynauti, à. B. aus dem Maffer ; se e malis, fid aus dem Unglüs
de Herausarbeiten, twynikati, wyniknauti, wywäznauti z ne-
hod. Emersus, a, um, emporgefáómungen, wyplynulý, wyniklý«

Immergo, si, sum, 3. eintauden, binein taudjen, verfenten, 1prauZe-
fi, pohrauziti, whrjziti, potdpěti, potopiti, strkati, strtiti,
3.8. ınanum in aquam, namadeti, namočiti, omotiti ruku do
wody ; se, flů wohin begeben, paudtéti se, pustiti se, dáti se; -
fid verſtegen, schowati se, ukrytí se;. fid einfbleihen, wlauditü
Se,wkrásti se, wmjsiti se; ne studiis, fij ben Wiffenfhaften bins
geben, oddati se na umenj.

Submergo, si, sum, 3. untertauchen, ponořowati, ponoFiti, potd-
peti, potopiti, pohružowati, pohraužeti, ‚pohrjziti; vesfenten,
topiti, utopiti. -

Méntdies, 5. m. der. Mittag, poledne, polednj; fie Dies.

Mérüla, 1. f. bie Amfel, kos.

Měrus, a, um, mit nidt& vermiſcht, bloß, lauter, pur, nemj-
chany, čistý, pauhý, samý ; vinum merum, unvermifch«
ter, lauterer ein, samé, čisté, pauhé, sprawedliwé wj-
ho; meta spes, bie bloße ‚Hoffnung, nichts ald Hoffnung,
pauhá, hold: nadöge; merae nugae, lauter Poffen, sa-
mé, pauhé pletky. Merum, 2. n. scil, vinum, unbets
mifhter, purer Wein, diste, samé wjno.

B

$14 Mex c Metioz
Meräcus, a, um, unvermifát, pur, pauhý, sam; nemjchas iv

.num meracius, unvermifáter, folglid) ftarter Wein, same, stZnétojno,
Merx, cis, f. die Waare, zbo2j; die Sade, wéc.

Mercor, atus. sum, 1. Handel treiben, kupčítí; handeln, erben,
taufen, ectovfen, abfaufen, sm/auwatı, smluwitr, kupowati, ka-
piti, odkaupiti, Mercätus, 4. m. der Handel, Kaufdandet, smin-
wa, smluuwdaj, smluwenj, kupowdnj a proddiodný ; vx fut,
Sabrmartt, bie SReffe, tr, wyro£nj trh, weliky trh. Mi
1. £ dle Saufmannfáeft, kupectiwj, obchod, kupčenj, ku
Ziwnost ; facere mercaturam, Kaufmannfdaft treiben, kupě,
Kupectwj prowozowati, obchod, kupeckau £twnost westi,kıp
cem býti. Mercätor, 3, m. ein Kaufmann, Handelsmann, kupec,
obchodnjk; ber Käufer, kupec, kupowat. Mercätörius, 3, m,
Tita, kupecký, y. $8. navis, ein Kauffahrteiſchiff, koráb k-
pecky. : .

Commercium, 2. n. 1) ber Handel mit Waaren, obchod, kupechej;
2) der Umgang mit Jemand, spolek, obcowánj, zacfidzenj; lite
raram cominercium, ein Briefoedfel, dopisowdnj, dopiska. .

Mesentériüm, 2. n. das Gefró[t an den dünnen Gedärmen, okrafj.

Meta, 1. f. jede fegelfórmige oder pyramidenförmige figu,
homole; befonders bie Cpipfáule im Circus, um die bit Betr
fahrenden berumienfen mußten, das Biel, Ende, konec, cjl.

Metor, atus sun, 1. einen Ort abfteden, meffen, aušmeffen, wyměřo-
watj, metti, wyměřiti, zmeriti; castra metari, ein fagt t
fteden, Zeženj wymeriti; Vaš Lager auffálagen, z00g8ko položí-
ti, stany Pozbili. Metätor, 3. m. ein Xusmefler, 10y mertj, měřič.

Mětsllum, 2. n. ein Metall, kow, ruda; Piur. Metalla,
ein Bergwerk, rudnice, hory.

Meteörum, 2. n. eine Lufterſcheinung, úkaz powětrný, w
powétij. i

Methödus, 2. f. bie Methode, Berfahrungšart, zpüsob.

Meétfor, mensus sum, 4. meffen, abmeffen, zumeffen, měřiti,
odměřowati, odměřiti, změřiti, 4. B. agrum, frnmen-
tum; me utilitate, nad) bem Nußen beurtheilen, po
užitku měřiti, wdžiti, čjtati, počjtati, na užitek ohled
brdti, mjti. .

Mensio, 3. f. da6 Meffen, Xbmeffen, m?Fenj, odměřenj, změřtaj.
Mensor, 3. m. ber Mefler, merej, měřič.

Mensüra, 1. f. das Maf, mjra ; roboris mensura, ber Umfang kt
Gide, tlaustka dubu.

Admetior, mensus sum, 4. jumeffen, meriti, odměřití něco, me-
měříti něčeho, y. B. frumentum., at

Comin: m, 4 meflen, abneflen, ausmefien, minit)
změřiti, wyměřiti ; beurtbeilen, fiebe Metior.

Deietior auá Dimetior, mensus sum, 4. meifen, abmeffen, odmě:
Fowati, odměřiti, rozměřití, wyměřiti. Demensum, 2. s. wt
die jedem Selaven zugemeflene oft, wyumerend, wyhozend, wylti- |

Mito ^ Mico sis

gend potrawa, Demensio und Dimensio, 3. f. bie Xbmeffung,
odměřenj, rozměřenj, rozměr.

Emetior, emensus sum, 4. ausmeffen, meffen, abmeffen, rozměřo-
wati, měříti, wyměřiti, zmeriti, odmeFiti ; von Reifenben, durch⸗
wandern, pafficen, prochdzeté, progjti, probehnauti; iter emeti-
ri, cestu měřiti, konati, waziti, zmeřití, zwäziti. Emensus,
a, um, Passiv. gemeflen, wymereny, zmekeny; aud durchwan-
dert, prošlý, proběhlý, změřený. >

Immensus, a, um, unermeßlih, “überaud groß, nesmjrný, nesmjrně
toeliký ; immenso intervallo, unermeftid) weit, nesmjrně dale-
ko. Iminensitas, ätis, f. die Unermefiiýteit, nesmjrnost.

Permetior, perinensus hy 4. durchmeſſen, marti, změřití ; buche
wandern, pajlicen, přecházeti, pregjti, prosjti, progeti, přebě-
Anauti, probchnaun. — . tu Prost prosets P

Mito, messui, messum, 8. máben, abmähen, ernten, Z«ti,
žjti, Znauti, požnauti, požati, požjti, sekati, poseka-
ti; uva metitur, der Wein wird abgenommen, wjno sbj-
rd se; ut frumentum feceris, ita et metes, mie mand

treibt, fo geht e8, gak sobě usteleš, tak sobě i lehneš.

Messis, 3,.£. bie Grnte, žeň, žně, čas inj; falcem parare messi.
bus, bie Senfe zur Ernte zuredt madien, srp chystati na žně; ma-
lam messem metere, Unbanť einernten, zlé odplaty, odsluhy do- '
cházeti, dosjti, zlau odplatu, odsluhu bráti, wzjti.

Messio, 3. f. das Miben, Zatj, Zetj, nut), Zatwa, sekánj.

Measor, 3. m. ein ©ánitter, Mäber, nec, sekáč. Messörlus, a,
um, jur Grnte ober Abmähung gebórig, z. B. falx, ženčj srp, kosa.

elo, mesaui, messum, 3. abmájen, einernten, abfáneiben, seij-
nati, pozjnatt, užinati, se&ati, požati, uznauti, sekati, pose-
katı, skljzeti, kliditi, skliditi; caput, ben Kopf abbauen, Alawu
smr3titi, srubnauti, stjti ; favos, ben Honig ausnehmen, wčelám
wybjrati, med wybjrati.
Mětus, 4. m. bie $urdr, strach ; metu "mortis, aus furt
vor bem Tode, strachem smrti, pro strach smrti.

Metuo, ni, 3. fid fiiráten, fürdten, in Furcht fteben, sfrachowati se,
strašiti se, we strachu býti, strach mjti, báti se, obáwati *
$e, 3. 3B. ne quid mali accidat nobis, es möchte etwas Böfes und
wiberfapren, aby cost zlého nepřihodilo se nam; metuo, ut ve-
nias ad ine, i fürche, daß du nicht zu mic tommeft, bogjm se, že
ke mně nepkigde3 ; nihil mihi metuendum est, ih babe nidté ju
firáten, nemám čeho se bati ; alicui, für Jemand beforgt fen,
báti se, strach mjti o někoho. .

Meticalösus, a, um, furátfam, bdzliey, bogden?, strašlivý.

Praemetuere, voraus fürdten, napřed Dali se, strachowati se;
alicai, für einen beforgt feyn, o někoho bati se.

M£us, a, um, mein, mug; fibe Ego. .

Mtea, 1. £. ein Krümchen, Bißchen, drobeček, trocha; mic
salis, ein Bischen Big, špetka wtipu.

Mieo, ui, ohne Sup, 1. 1) fimmern, funkeln, glänzen, bligen,
třpytiti se,lesknauti se, gisk iti se, swjtiti se, 18. va-

1

816 Mig - Miles

pores micantes; 2) fid) ſchnell hin und her bewegen, ji.

stern, zappeln, 3. B. arteriae micant, die Yulsadern fhls
gen, srdečnice tetelj se, poskakugj; micare digitis, dk
Anzahl der ausgeftredten Finger ſchnell errathen laflen, ns
ches in Unteritalien heut zu Tage nod) gebräuchlich ift, na prsty hráti,
Dim)co, avi, felten ui, atum, 1. fehten, ftteiten, potýkat se, bogo-
wati, bjti se, bránift se; de vita, in @ebensgefahr feyn, o Zunol

se potykati, zápasiti, žůvota brániti sweho. Dimicatio, 3. f.

das Fedten, der Kampf, potykdnj, bitwa, bog ; vitae dimicetie |

bie Gefahr bes Bebeně, nebezpedenstwj žiwofa.

Emico, ui, 1. 1) hervorſchimmern oder leuten, wybleskoweti sc,
wyblesknauti se; 2) bervorfpringen, in bie ‚Höhe fpringen, my-
skakowati, wyskočiti, wyleteti; emporragen, wyski 3
wynikati, wystupowati, wywstdwati, y. B.. scopulus.

Migro, avi, atum, 1. 1) ziehen, stěhowati se; außpiehen,
wegziehen, wohin ziehen, stéhowati se, pryč gjti, odchd-
zeti, odegjti, ginam gjti, tdhnauti, bráti se; de
vita, flerben, se swěta brdti se, ubjrati se, odelre-
ti se; jus, dad Recht überfdreiten, práwo přestupo
wati, přestaupiti; fortfhaffen, fortbringen, odndieti,
odnésti; difficilia migratu, [dymer fortzubringen, těžké
wěci k odnešenj.

Migrätio, 3. f. das Wegziehen, Biehen in eine andere Wohnung ot
Stadt, stehorodnj se, stehowänj.

Commigro, avi, atum, 1. wohin ziehen, stöhowatı se, odstahowatist,

Děmigro, avi, atum, 1. wegziehen aus-einem Orte, wohin ziehen, stě-
howati se, odstěhowati se; ferben, odebrat se, umtjti, De
migrätio, 3. f, das Wegziehen oder Wohinziehen, seAhowdnj se, od-
stehowanj se.

Emigro, avi, atum, 1. ausziehen, wegziehen, pryč se stehowahl,wy-
stehowati se, 3. 18. aus bem Haufe. .

Immigro, avi, atum, 1. hineinziehen, stěhowati se, pPistéheweti
se, 3. B. in domum, ins Haus, do domu. "

Remigro, avi, atum, 1. autüdieben, zpátky stéhowati se.

"Transmigro, avi, atum, 1. hinüberjieden, megyiefen, wopin ziehen, B
aus einer Stadt in bie andere, pfestehowati se, .

Miles, Ytis, m. 1) ein Soldat, wogdk, ol. wogen, wegjn;
zuwellen nue ber Sinfanterift, pé3j, pěšák, pěšec; 2) da

. obrigfeitlicher Diener, drdb, poslanec.

Militia, 1. f£. ber Kriegedienſt, služba woganskd ; das
woganstwj, woganské wéci; der Beldiug, Wdlečné tatenj; mi-
litiae, Genit. zu Felde, im Kriege, w poli, na wogn?, ww das ww
mi domi militiaeque, im $eld und Frieden, w Čas wagay |
pokoge.

Milito, avi, atum, 1. Soldat feyn, Kriegsbienfte tbun, 1ooganstas.

u konati, na wogn? slaužiti, wozakem býti, .

is, e, a. IB. res militaris, das Kriegewelen, wect soogansk

Mili

2

Milium Minae 817

běhy wálečné; signa militaris, Bahnen, praporce,- korauhwe
wogansk£; disciplina militaris, ble Kriegdauht, kdzeň woganskd.
amilíto, onis, m. ein Mitfoldat, Gamerab im Kriege, spolubogow-

ajk, druh, a

Milium, 2. n. die $irfe, proso; gdhly.

Mille oder Mile, Indecz. taufend, ein Zaufend, tisjc, tisjcero.
Plur. Millia, ium, taufende, mehr Zaufende, tisjce; tria
millia militum oder ter mille milites, drei Zaufenb Sols
daten, tři tisjce wogdküw. : :
Milěvímus, a, um, der toufenbfte, tisjcj, tisjcdty, 3. 9B. pars.

Millies, Adv. taufendmat, tisjckrate; aud) unzähligemal, bezpočtu=
kráte; millies mille, taufenbmat taufenb, eine Million, mizion.

* Milléni, ae, a, taufenb, zu taufenb, po tisjci; millies millena mil-
lis, Milionen, miliony. '

Miliáre, 3. m. eine Meile, mjle. "

Miliirium, 2. m. ein Meilenfein, min] slaup, milnjk; eine Meite,
mjle.

Milrus und Milvius, 2, m. ein Zaubenftößer, die Weihe,
luidk.

Minus, 2, m. ein Poffenfpieler, ber ohne Worte, bloß bur Ges
Vien Me Handlungen der Menfchen geſchickt nahahmt, ein Pantos
imd, posund*; 2) ein mimifches Schaufpiel, posuno-
wänj, posuny.

, Mima, 1.f. eine Pantomimiftin, posundřka, '

Mina, ej Mna, 1. f. eine Mine, mna, .war eine griechiſche
Wings die filberne Mine betrug hundert Drachwen oder taufend

: Bremer; die goldene Mine über Hundert Thaler, .

Minse, arum, f. 1) bie hervorragenden Spigen oder Binnen
de Bauen, cimburj, stjnky ; 2) die Drohung, Drohungen,
Dropmorte, pohrfižka, wýhrůžka, wyhrožowánj, slowa
pohrůžčiwá, hrozba.

Miuto, 2. m. Bervorcagen, strměti, njti; ift fetten.

Rmineo, ui, 2. bervorcagen, fihtvar feon, in bie Xugem fallen, 109-
wstáwatr, wystupowati, wysedati, wynikati, wyskytowatt
še, gewili se, y. B. saxum e terra, hledj, kaukd, Cjhá, strmj,
sl. trčj ze země ; beraustommen, fid) to&maden von etwas, 3. B. ©
malis, ze psot wynikatt, wyniknauti, wywäznaufi, psot wzni-
knautí; inter alios eminere, fid vor andern auszeichnen, fie übets
fief, nad giné wynikati, předčiti, giné přewyšowati, Emi-
Bena, tis, Hecvorragend, wywstaly, wystauplý, wysedly. Emi-
entia, 1. f. bie Gervorragung, nik, wynikanj. |

Immineo, ui, 2. emporragen bel etwas, wystupowatt, 4, B. nemus
imminet ; aud fid) nad etwpé binbeugen, erabbángen über etwas, . B,
Populus antro, fopol stogj, strmj, skldnj se nad geskynj ; sabe.
Bode fron, bevorfiehen, w zdpatj, w zdphtj, za patami byti,
mastáwati; pluvia imminet, deště nenj daleko; imminente

818 Minerva Minister

hieme, bei Annäherung bes Winters, když se chýli k zimě, když
se xima nuchyluge ; nad etwas tradten, dychtiti, bažiti, stéti
po něčem, 5. B. toti Asiae, ad victoriam, fortunas

Promineo, ui, 2. bervorragen, von ber Seite, wysedati ; in alm,
in das Meer hinein, do moře paučiti se, wysedati, strati;
coma in vultum, pängt ins Gefiht, wisj do očj, do twdH, Pre
minens, tis, hervorragend, wysedlý, wypusteny. Subst, Prwii-

* mens, bie Hervorragung, wysedlina, i1wystupek; promimmta
montium, bie Spigen der Berge, wriky, čeřeny hor.

Minor, atus sw, 1. bropen, hroziti, pohroziti; alicui crwem,
einem mit ber Kreugigung, někomu smrti; aud) emporragen, wy-
stupowati, wznášetí se, wynikati, MinYtor, atus sum, iM
drohen, roziti, wyhrožowati, pohrůžky činiti.

Minax, äcis, brobenb, voll Drohungen, Arosa, Dpohrůžčůvý.
nackter, „Adv. ttotig, pohrůžčiwě, s wýhrůžkau, s
wänjm. DM

Comminor, atus sum, 4. broben, bedrohen,

ohrážku číniti, pohroziti, zahro:
Drobung, Bedrohung, pohrozenj, poh: a.
+ Interminor, atus sam, 1. durch Drohung verbieten, S pohrůžkaz zá-

. powjdatt, zapowedeti, zakdzatı.

Minerve, 1. f. Minerva, fonft auch Pallas genannt, war bie Gita
der Weisheit, der Künſte, des Krieges, Mudrena, Minerwai
invita Minerva, ohne Geſchick, mit fdledtem Erfolge, ne
motorné, dargmné; sus Minervam, scil. docet, dà
Sprichwort, ein Dummer will ben Klugen unterrichten, hlupák
maudrého uéiti chce.

Minister, stri, m. ein Diener, Aufroärter, befonberš bl TH
slüha, služebník, posluhowač, podawač; cin hit,
Beförderer, pomocnjk, pomahač, přisluhowatel; heb

+ feršbelfer, náhoněj.

Ministra, 1. f. eine Dienerin, služka ; Gehilfin, pomocnice Pr
mahačka. W

Ministertun, 2.n. ein Dienft, služba, poslauenj ; bie Berriátoy

race. n |

luitro, avi, atum, 1. 1) bel Zifhe aufwarten, Gffen und Schfa
darreihen, Podawati, slauziti, posluhowati; 2) darceidhen, gt
dawati, podáwati, podati, poskytowati, poskytnauti; 3 W
dienen, obsluhomwati; beforgen, dirigiven, obstardwati, na ster
sti mjtt ; vegicen, zprawowati, řjditi; velis. Ministrátor 3 m
ein Bebientee, Aufwärter, Darreiher, podawač, posluhowat, sr,
žebnjk. M

Administer, stri, m. ber Mithelfer, přisluhowač, pomahač;,
njk; Diener, služebnýk ; Beforger, obstarate], opathid, +
victus.

Administro, avi, atum, 1, dienen, slaužití, pkisluhowati, pott"
howati; etwas régiren, verwalten, beforgen, handhaben, fitr, Mt
tihten, obstardwati, opatrowati, xprawowati; tjdití, zeti-
watt, westi; barreiden, geben, poskytowati, poskytnauti,

d |

pohro£owati, Are,
Couuninátie, $, £ W

Minium m Minor. 819

wati, dáti, Administrätio, 3. f. die Beforgung, Verwaltung, Res
girang, obsfardnj, opatFenj, zpráwa, zprawowdnj, zastdwänj,
#zenj. Administrátor, 3. m. ber Verwalter, Beforger, Directeur,
zpráwce, ředitel; aué ein Aufwärter, služebník. +

Sabministro, avi, atum, 1. botteiden, geben, poddiwati, doddwatt,
poskytowatt, poskytnauti; yufteten, podstrčití ; zufdiden, posj-
lati, poslati něco, 3.38. hostibus auxilia. M À

Minfum, 2. n. der Mennig, Bergzinnober, su? Jk.

Minio, avi, atum, 1. mit Mennig votó färben, derweniti, oderweniti,
na Cerweno malowati, čerweně omalowati,

Minor, (Comp. ven Parvus), tleinct, mensj; natu minor,
tmě tj minor, jünger, mladij ; weniger, ‚geringer, men-
ij: minoris vendere, wohlfeiler verkaufen, laciněgí
prodati. ol

Minus, Adv. weniger, minder, nidt fo, méně, mjň, netak; nom
minus, nidt weniger, eben fo, 3. B. non minus fprtis quam jus-
tus, gak udatný, tuk i sprawedliwy ; minus saluber, nicht vedjt
land, nehrube zdrawy.

Minimus, a, um, ber Meinfte, geringfte, neymensj ; jüngfle (imter mete.
dis yweien), neymladsj; digitus migimus, der Beine ginger, ya-
ljk, maljtek. Minimum, Adv. febr meni:

ig, maličko ; zum wenige
fen, wenigtens, am wenigiten, naneymjn, pří neymenšjm, aspon;
wen minimum, nicht menig, nemálo, welice. Minime, Adv.
am wenigiten, j. BB. omnium minime; unter allen am wenigften,
neymene ze wšech ; ganz und gor nidt, keineswegs, nıkoli, zd-
dnau merau, na žádný způsob, dokonce nic. :

Minuscülus, a, tun, etwas Bleiner, frošinku menšj, 0 poznánjčko
menij; Meiner, mensj; Bein, malý.

Miouo, ui, tun, 3. Heiner ma&en, drobiti, rozdrobitr ; lýgna, Mein
falten, na drobno sekatr, drobno Stjpati, drobně nastjpatiz
Wermindern, fhmäden, zmenšowati, menšiti, zmenšit, skro-
Wniti, uskrowniti, tendıti, ztenčití neco; consilium, feinen
Yan ändern, rozmysliti se; controversiam, dem Gtreite ein Ende
maden, konec učinětí rozepři ; minui, fih mindern, fi verlieren,
menšiti se, ubywati, trutiti se. Minütus, a, um, Hein, malý,

obny. Minutissimus, a, um fehr Hein, maličký, drobnieky;
flcht, chatrny, nepatrný, Minutätim, Adv. allmáblig, poma-
lu; Rüdweife, po kusjch.

Comminuo, ui, utum, 3. Meiner oder geringer moden, verringern,
menšiti, zmensiti, uskrowniti něco ; vires, enttráften, urimatı
womaufi sjly ; in tleine Stüde zerfblagen, zertrümmern, f*jskati,
rozttjskati, tlauci, roztlauci, rozbití, y. ©. stetuam ; cibos, yere
lauen, kausati, £wykati, rozkausati, rozžwýkati ; frumentum,
wablen, mijti, zemleti; diem, in Beine Ctüde eintpeiten, rozkau-
skowali den.

uo oder Diminuo, ui, utum, 8. Meiner oder geringer maden,
füwäcen, vermindern, menditi, zmensiti, teni, zfentti ʒ
was wegnehmen von einer Safe, ubjrati, ugjmati, ubrati
něčeho, i. $8. vires; ‚veräußern, verkaufen, odprodáwati, ode
prodati, prodati něco od něčeho, g, B. aliguid de bonis;

820 Mitas . " . Mts

x getfámettero, rozbitt, rozflauei, roxrazifi, roztřjskati, prore-

. ziti, 3. B. caput, Deminůtio, 3. f. big Berringerung, Bermisderen,

zmenšenj, umenšenj, 4. 8. vectigalium ; bie GntjieQung, bit Cázis
lerung, ugmä, zkrácenj; bie Veräußerung, Werfaufang, prodán:
capitis deminu‘io, die Gntjfebung bec "biöherigen Sortbeite st
Biröäte, wicho práwa zbawen]; dieß-gelhah, wenn eia Sint ia
Kriege gefangen wurde; daher capite deminutus, feiner Redte ves
tuftig, bürgertid tobt, zošeho práwa zbaweny. .
Impmiane, ui, utum, 3. vermindern, zmenSowatt, menditi, zmenší-
ti, ztenčowati, tenčiti, ztenčiti; ſchwachen, entfvüften, zemdj-
wati, zemdliti, j. B. corpus otio ; verlegen, (dymilera, zlehtouc-
ti, zlehtili, zkratiti. Inuninůtio, 3. f. bie Serminteruno, zmen.
Senj, ztendenj; die Schwächung, zemdlenj, j. 1B. corporis; du

. Sämäterung, Aendenj, zkrácenj.
Mirus und Mirificus, a, um, wunderbar, berounderungěmertý,
v diwny, podiwny, ku podiwu; erftaunlid, auferordentlid,
- ku podiwu, neslychany,newjdany; quid mirum? ws
Wunder? gaky diw? nec mirum, nihil mirum, fis
Wunder, nenj diwu; mirum, quam inimicus erat, «
mar ein auferordentlider Feind, diw gaký nepřjtel byl:
mirum ni domi est, es follte mid) wundern, wenn er nidt
du Haufe wäre, diw, aby nebyl doma ; diw, nenjli doma;
daher vermuthlid, unftteitig, nepochybně, giste.

Mire und Mirifice, „Adv. auf eine wunderbare Art, auferarheatid,
„ku podiwu, od podiwu, důoně, podiwn®, :

Nimirum, (nil mirum), Adv. tein Wunder, nic divného, nen &-
wu; freilid, natürtid, allerbing&, arci; nämtid, foťiž,

Permirus, a, um, (efr wunderbar, pFediwny, dítoný a podien],
rozpodůvný. Le.

Miror, atus sum, 1. fid über etwas wundern, ſich vermundern, diki-
ti se, podüwiti se, obdiwowati se něčemu ; aud) bewundern, cb-
diwowati něco ; valde mirari, nadtwiti se, wynadiwiti se ně,
čemu, rem ; mirandum est, man muß fid wundern, e$ ift zu utt
dern, dino, ku podiwu, k podiwenj, důoná wec gest. Ni-
rütio, 3. f. bie SSetrounberung, Bewunderung, diwenj se, dien,
obdiwowänj, podiwenj. L7 |

Miräbllis, e, wunderbar, verwunbernswerth, aufetorbenttid) grsf, Po
diwny, ku podiwu welik/. Mirabiliter, Adv, auf eine wort
bare Art, auferorbentli, podiwne, ku podiwu.

Mirácůlum, 2. n. bie XWunderbarkeit einer Soche, das EBurberkit,
diwnd wěc, drw, odiw ; miracnlum magnitudinis, ein 8
ding von Größe, dílo, podiw welikosti; das Wunder, dět,

Admiror, atus aum, 1. bewundern, hodfhägen, abdiwowatı
obdiwowati se někomu, aliquem; fid verwurfdern über tečky
diwiti se, podiwiti se, obdiwiti se něčemu ; rem. Adsirit
3. £ die Bemunderung, Werwunderung, obdiw, obdiwenj, pod
nj, diw, podiw. Admiräbilis, e, bewunderungswerth, vera:
werth, podřvný, obdrwny, ku podiwu, k podiwenj. Admi
bihter, Adv. podiwne, ku podňou,k podiwenj. Admirabiflan

Mic — | Miser 82

átis, f. die Bermunderungswürbigfelt, Werwunberungswürdigkeit, po-
diwnost, obdiwnost, diwnost.

Demirer, atus sum, 1. fid) febr wundern, nit begreifen, welice di-
witi se, nadiwiti se, nepochopowatt, nemocí pochopiti.

Miscéo, miscui, mistum und mixtum, 2. miſchen, vermis
fór, mengen, vermengen, mjchati, zamjchati, smjchati,
mjsiti, smjsiti; verwirren, pomjchati, poplésti, pomásti,
na rub obrátiti; rempublicam, in $Bermitrung bringen,
baufiti, zbauřiti zemi, bauři tropiti, stropiti w zemi;
ettegen, verurfachen, působiti, zpüsobiti, tropiti, strápa-
ti, stropiti; ein[djenten, eingießen, naljwati, naliti, p ©.
alicui mulsum.

Admisceo, miscui, mistum und mixtum, 2, dazu mifchen, dazu mens
gen, k tomu mjchati, pfimjchäwati, primjchati, primjsiti ;.
it einmengen, mjchati do toho, 1 wmjsii w něco, j. B. versus
i, Berfe in bie Rede, werse do řečí; ne te adınisce, mis
fór did nigt bareln, nemjchey se do tohoj vermifden mit etwaß,
4. 8. lacte, cum aniso, smjchat: s něčim. Admistio ober Adınix-
tio, 3. £ die Hinzumifhung, Beimifgung, Pfimjchdnj, phimjienj ;

die Bermifhung, smjsenj.

Commisceo, miscui, inistum ober mixtum, 2. vermifhen, vermengen,
směšowati, mjchati, smjchati, smjsiti ; frusta commixta mero,
Bred mit Wein gemifht, chléb nadrobený do wjna, we wjne ;
commisceri, fi. vermifáen, mjchati se, smjchati se, smjsiti se.

Immisceo, miscui, mistum und mixtum, 2. einmifóen, hinein mens
qu, wmjchäwati, wměšowati, wmjchati, wmjsiti, namjchati,
- zumjchati, zamjsiti do něčeho ; alicui rei.

Interuisceo, miscui, mistum und mixtum, 2. dazwiſchen mengen,
mntermengen, mezi to mjchati, do toho wmjchati, wmjsiti, za-
mjchati,

Permisceo, miscui, mistum unb mixtum, 2. durcheinander mengen,
dermiſche n, promjcháwati, promjchati, promjaiti, premjchati ; H
vermieten, in Unordnung bringen, plésti, mdsti, splésti, pomásti,
pomjchati, na rub obraceti, obrdtiti, we zmatek uwoditi,
uwesti. Permistio ober. Permixtio, 3. f. bie Bermifhung, promj-
šenj, promjchánj, ij, smj3enj; aud etwas Vermiſchtes, bie Miztur,
mjchanina, mjchanice. t

Promiscius, a, un, vermifät, smjšený ; gemeinfóofttid, společný ;
elneriei, gednaky, gednostegny, geden ; gemein, gewöbnlih, spro-
stý, obecný, obyčegný. Prómiscue, Adv. gemeinfgaftlid, ohne
Unterfbied, unter einander, wesmes, společně, bez roadjlu.

Hier, a, um, elenb, unglüdlid), mitleidenswerth, täglich,
bjdný, ne3tastny, nebohý, ubohý, s. ®. homo; vita,

‚strastny, pracný, psotný, lopotný, bjdny, nešťastný

Misere, Adv. elend, unglüdlid, Mägtic, auf eine elende, klagtiche,
bejammerněmertbe Art, djdně, neslastne, těžko, pracně; misere
amare, heftig verliebt (eon, horaucne, do náruiiwosti mílowati ;

v

322 Mitis Mitto.

anf eine mitleidenswerthe Art verliebt feym, sfrastn, nešlastně
mulowati, mau
Misellus, a, um, elenb, ungtüdlih, djddičky ; Subst. nebožátko,
ubotdtko, chudák, chudas, chudınka, chudätko.
Miseria, 1. f. das Glenb, Unglüd, elender 3uftonb, Rott, Mühfeigtzit,
ida, strast, (gen. i); lopota, psota, swjzel, nestästj.
Miberčor, serítus und sertus sum, 2, alicujus, mit Semontet fit
leiten haben, fid feiner erbarmen, smilowati se, slitowati se, lj-
tostj se pohnauti nad někým, útrpnost mjti s někým,

Miseret, uit; Impers. 2. Mitleiden haben, fih erbarmen, úfrpnost le
tost, milosrdenstwj mjti s někým; miseret me hominis, i$
Babe Mitleiden mit dem Menſchen, 2jto mi člowěka, lituyi ko,
mám slitowanj s njm.

Miseror, atus sum, 1. etwas befagen, bejammern, bödowati, natj-
kati, nářek wésti na n&to ; fortunam, fein Schickſal bejemmern,
fauiiti bjdy sıwe, taužití na neätestj stvé; fein Mitleid übe
etwas an ben Zag legen, Zitowatı, politowatt, ulitowati Rice,
slitowati se, ljtost mjti nad nečjm ; aliquid. Miserandus, a, um,
und Miseräbllis, e, beflagensmwerth, jämmertih, Mägtic, djdný, že-
lostnf, ialostiw), k politowdnj. Miserabiliter, „Adv. Kg
tá, auf Plägliche, bejammersmerthe et, Djdne, žalostně,

Misericots, dis, barmberzig, mitteidig, milosrdný ; fie Cof,

Comaniseror, atus sum, L. beklagen, bejammern, bedowati, Zeloweti
nařjkati, nářek, žalost wésti nud něčjm ; rem. Commiseri-
tio, 3. f. da6 Sammern, dědowwánj, nářek.

* Mitis, e, fanft, b. i. nicht Hart, nicht raub, gemny; mild, 4. 9.
vinum, gemné, lahodné, ljbezni wjno; dolor mitior,
' gelinderer Schmerz, lewnégij bolest ; jam, krotky.

Miteséo, 3. gelinb, fanft, milb werden, gemndtt, zgemndti; reif wer
ben, zrdfi, meknauti, lahodnbti, ljbezneti; uvae mitestmat,
die Xrauben reifen, hrozny zragj.

Miligo, avi, atum, 1. gelind, mito, fanft maden, gemniti, ugemniti, |

emné, měkké čů
Wr, ztišiti, utišiti, pokogiti, upokogitt, ukogiti, ukrotili,
obměkčiti, uspokogiti, usmjitt ; dolorem, den Gchmerg mM
umjrniti, ulehtiti bolesti, tio, 3, f. die Befiaftigung, afi-
Šenj, upokogenj, ukrocenj, si (nj; die Rinderung, SRitberzg
ulehčenj, ülewa, ulewenj, umjruenj.

Imwitis, e, unfanft, raub, nez. » ostr?4 EL

ford) "wit lm. deje dot arg. m I Ph

Miträ, 1. f, eine Kopfbedeckung, vornehmlich der Scauenzimmer, eint
‚Haube, čepec; eine Müge, čepice. — '

Mitto, misi, missum, 3. 1) fdiďen, fenden, sláti, posjlati,
poslati, à. B. litteras, einen Brief, psanj; legatos, sey
prawowati, wyprawiti wyslance; 2) geben laffen, zu
frieden laſſen, nechdwati, nechati, na pokogi n i
někoho; mitte me, laß mid) gehen, nechey mne, dey
mi pokog; missum facere aliquid, etwas feyn loffty

ti; beruhigen, befänftigen, mildern, linbera, fi |

B au gm

Mitto Mitto 825

nechati, zanechati, na pokogi nechati n&dehb ; toš laf»
fen, von fid) geben lajfen, nechati, paustéti, pustiti, pro- . :
pauštěti, propustiti někoho ; gehen laffen, pauštěti, pu-
stiti; fallen laffen, pustiti, upustiti; milites, entlaffen,
propauštěti, propustiti; manu mittere, in Zreiheit fegen,
nm Sclaven, wy host dáwati otrokowi, wyhošťowati,
wyhostiti, na swobodu propustiti, ddti otroka; 8)
muntium mittere, fdreiben oder fagen laffen, poslati k ně-
komu, psdti, wzkazowati, wzkdzati někomu; 4) wor
fin werfen oder flürgen, metati, häzeti, hoditi, wyhodi-
ti; abſchießen, pauštěti, wypauštěti, strjleti, střeliti,
wystřeliti, s. B. tormenta; se mittere, jid) mohin ſtür⸗
gm, pauštěti se, pustiti se, dáti se, uwrci se; 5) mittere
vocem, einen faut von (id) geben, reden, ozjwati se, o-
zwati se, hlesati, hlesnauti.
Missus, 4. m. die Xbfenbung, poslání ; ein Wurf, trh, wrhnutj, ho-
zenj; ber Odyu$, střelenj, wystřelenj, wyhozenj.
WMüssio, 3. f. die Abfendung, 10ysidnj, wyprawa ; bie Gntlaffung ber
Dienfte, der Abfáied, propuštěný. .
©, was geworfen oder yum MWurfe gebraucht wird, Adzecj, me-
tacj; daher Missile, scil. telum, ein Gelhoß, metadlo, hdzecjkopj.
Amitto, si, ssum, 3. 1) von fi taffen, leslaſſen, fahren toffen, pauste-
ti, pustiti, wypauštěti, z ruky pauštěti, pustiti, upustili;
2) verlieren, tratiti, ztratiti, potratiti něco, pozbywati, po-
zbytí něčeho ; amitti, verloren gehen, ztratité se. Amissio, 3, f.
de fe, bie Berlierang, zfrdfa, ztracený, -
Admitto, si, ssum, 3, 1) berguloffen, bintinlaffen, připauštěti, pří-
pustiti, pau3teti, pustiti něco; aliguem ad se, Jemand zu fid
laffen, nekoho k sobě ; 2) begeben, j. ©. facinus, eine Uibeltbat,
dopauštěti se, dopustiti se zlého; 3) anfpornen, antreiben, bd-
dati ; equum, gollopiren, jagen, koně pauitéti, pustiti, hndti ;
" iprkem geti. Admissärfus equus, ein Zuchtheugſt, pu-
dk, hřebec ; bos, ein Gemeinftier, obecný býk, -
immitto, ei, ssum, 3. herumfgiden, kolem posjlatı, poslati; z. B,
legiones. . -
Committo. si, ssum, 3. 1) jufammenfügen, w kromadu pauštěti, do
sebe dáwati, spolu wdzati, spogowati, spogiti; committi, id
fétiefen, dolehati, dopadati, docházeti, do sebe gjti; 2) die
Gitreitenben zufammen taffen, do sebe pausteti, pustiti; committe-
ze praelium, das Zreffen anfangen, liefern, bitwu swadeti, swesti;
hudos, das Sqhauſpiel anfangen, Amy začjnati, zatjti; 3) anders
trauen, sibéFowati, sweriti, poraučeti, poručiti; úberlafien, 3.8.
‚se fldei oder in fidem alicujas, fid Jemands Gýuge überlaffen, w
-ochranu, pod ochranu něčj poraučeti se, poručiti se; se pe-
riculo, fid in Gefahr begeben, pausteti se, pustiti se, wydati se, _
dáti se w nebezpetenstwj ; A) erlauben, geftatten, dopaušťěti,

v2

824 Mitto Mitto

tere ferrum.
prsau wra.
padnauti, Demissus. a, um, $rrabgetaffen, spuštěný ; uw
gend, swisly, schliplý, sklopeny 5 niebrig, snjžený, njzkf; W
müt$ig, ponjieny, pokorny. Demisse, dv. niedrig, Mall
snjženě, ponjzen®, pokorně, Demissio, 3. f. die frrotlsfoy
spaustén], spuštěnj; animi, ber Kleinmutb, snjženj duci, —
Dimitto, si, ssuun, 3. hier unb dorthin (dicen, auefdjiden, rezejista
rozeslati; auseinander geben laſſen, rozpaudtetz, pauštěti, ro
pustiti, pustiti, 3.8. milites ; fahren laffen, ————
Propustiti; verlaffen, opaustbft, opustit ;. untertafien, zameché“
watt, zanechati,nechati něčeho ; erlaffen, odpausteti, odpastit:
nadlaffen. upausteti, upustiti od něčeho, 1. B. vim sum, od
sjly stvé, Dimissio, 3. f. die Ausfhidung, Pin + und Qeríáites.
rozesjldnj, rozsjika, rozeslänj ; die &ostaffung, Abdankung, rozp-
Štěnj; die Gnttaffung, propuštěný. .
Emitto, si, ssum, 3. teraustaffen, wypaušťěří, wypustiti, partitis
Herausfgiden, wysjlatt, wyslati ; abf&ießen, metati, hdzetů ufi
. streliti, wyhazowati, wyhoditi; vocem. emittere, fd Wa;
laffen, veben, Alas wydawati, wydati, wypustiti; ozjosti s,
ozwatı se, hlesati, hlesnauti ; manu emittere servum, kit
Sclaven bie Freibeit fdenfen, na swobodu, siwobodného propte
Štětí otroka, wyhost mu ddwati, dáti; toyhošlomwati, wykr|
shi ges. Emissio, 3. f, bie $eraušlaffung, ioypauštěnj, wype
Sténj ; die Abfhleuderung, hozenj, wyhozenj, 3. B: teli.
Immitto, si, ssum, 3. bineinfdjiden, posjlatt, poslatz; wotía uf
pausteti, pustiti; pyxidi numinos, Geb in eie Bühfe Beil
penjze do pokladnice strčtti, ddti; canes, hegen, psy
pustiti, 3twdti, poštwati; tela in aliquem, f&iefen nad Simte
ben, střjletí po někom, zbraň metati na někoho ; 2) Marti
gen, à. B. tignum parieti, zapausteti, zapustiti, za: i
zasaditi; 3) wadfen taffen, zupausfeti, zapustifi, bůsti
ttal i, 4. ®. barbam; 4) se inuniltere in hostes, fid auf tit Bür

y se, pustiti se, wwrci se w nepřdtely, Im-
8 Wachſenlaſſen, zapu3ténj ; immissio in bona, bie
den Beſit, zwod. DU

Intermitto, si, ssum, 3, unterlaffen, Opomjgeti, pomtnauti, opo-
minauti, opaušťěti, opustiti; diem, einen Sag vergehen laffen,

. den opoměnauti ; nadlafleg, ablaffen, upausteti, upustiti, ustd-
wati, ustuti od něčeho, y. B. proelium; abfegen, pfestdwati,
plestati ; non intermissus labor; eine ununterbrodene Arbeit, prá- -
ce nepřetrhlá, nepřetržitá, neustálá. Intermissio, 3. f, bie uns
terlaffung, opušťěnj, opominutj, 5.8. officii; bie Radlaffung, upau-
3ténj; das Xbírgen, pFestdiwka, oddech.

Itromitto, si, ssum, 8.. hineinlaffen, paušťěří, pustitij in hortos,
in den Garten, do zahrady ; ad.se, zu fid, k sobě, -

Onittó, si, ssum, 3. fahren laffen, pauiteti, pustiti; timorem, die
urbt fahren laffen, nechati, zanechati ident ; unterloffen, nicht
ausüben, OPomjgeti, opominauti; übergeben, nit erwähnen, po-
mjgeti, pominauti něčeho; aufhören, přestdwati, přestati, usta-
ti; gut feon laſſen, newsjmati sobě něčeho. Omissus, a, um,
unodtjam, newöjmawy, 4. B. animus.

Permitto, sum, 3. 1) mobin geben faffen, paušťětí, 'pustiti ; 2)
werfen, Adzeti, hoditi, metati, st?jleti, 4. 8. tela in hostem,
zbranj do nepřátel ; einem etwas freiftelien, na wall ddwati, dá-
ti, necháwati, nechati, zanechati někomu; erlauben, dulaffen,
dopausteti, dopustiti, pripausteti, pripustiti, dowolowati,
dowaliti, propůgčowati, propügtiti; se. permittere alicui, fid
šterlafien; fid unterwerfen, twzddwdatz se, wzdáti se, poddatí se
někomu. Permissio, 3. f. bie, Bulaffung, Grlaubnif, dopustenj,
dowolenj ; bie Uiberlaffung, nechdnj, zanechdnj. — - 2a

Praemitto, si, ssum, 3. vorausihiden, vorangeben laffen, pedsjlati,
předeslati, napřed poslati, napřed pustiti. .

Praetermitto, si, ssum, 3. vorbeilafien, mimo sebe pauštěti, mimo
Pustiti; officium, feine Pflicht unterlaffen, zanechdwati, obme3kd-
wati,obme3kati, opomijgeti, opominauti ; diem, vorbeigehen taffen,
den promjgeti, prominauti, opominauti ; übergehen, Pfeskoditi
něco, pominauti něčeho, Praetermissus, a, um, übergangen,
přeskočený, pominutý. Praetermissio, 3. E bie Borbeilaffung,
opominut], prominutj. . .

Frouitio, si, ssum, 3. 1) verfpreden, slibowati, sljbití, phipowjda-
ti, phipowedeti ; terra promissa, baé gelobte Land, země zaslj-
bend ; 2) berabhangen taffen, madfen taffen, zapauštěti, ustiti,
růsti necháwati; barba promissa, ein langer Bart, dlauhd bra-
da. Promissio, 3.,£. und Promii um, 2. n. das Verſorechen, bie
Sufage, Pfjpowed, (gen. s), slib; premissis stare, fein Berfpres
Gen halten, we slıbu státi, slib plniti, slowo konatı, drzeti..
Compromitto, si, ssum, 3. genehmigen, baf man es auf den Aus⸗
ferui eineg Briten ánfommen Laffen wolle, wzndset?, podalı na roz-
$udjho ; baec Compromissum, 2, n, ein Gompremiß, 10znešenj,
Podánj na rozsudjho. Repromitto, si, ssum, 3. dagegen verfpres
&t, zase, naproti tomu slibowati, sljbiti. .

: Renitto, um, $. jurüdgeben (aen, nazpěť pauštěti, xpdtky
pusti tüdfdiden, zp&t posjlati, domů poslati ; jurůdyiehen,
pet táhnauty, zwraceti, zwrátiti 3 zurüdfiellen, 5 8. libram,

326 Modo . Midus

woraceti, wrdtiti, nawrdtiti, zpdtky dáti; erwiebeen, odpldeeti,
odplatıti, odmeniti; calces, Kris kopati, 6, wy-
hazbwati, wyhoditi; herablaflen, nadiaffen, 3. ©. ben grfpanntea
' Bogen, popausteti, popustiti, spauštěti, spustů
Taffen, verzeihen, fáenfen, 3. B poenam, odpausteti, j
promjseti, prominauti, darowati trest; auftöfen, roz] leti,
rozpustiti. Remissus, a, um, nadgelafen, popušťěný; get,
“ wohny, powolný,lewný, mjrný, 4. ©. frigus ; matt, trög, nade
täßig, mdlý, nesnažný, lenıwy, ospalý, nedbalý ; nočtsfmh,
powolný ; gelaffen, fanft, Tra: Semný, tichý ; aufgeräumt, we
sely, weselého ducha. Remisse, Adv. fanft, gelafien, mjret,
powolně. Remissio, 3. f. das Herablaſſen, spau3ténj; des Jemu
tertaffen, snjienj; bie Radlaflung, a. ©. vocis, snjtenj, umenie-
nj hlasu ; laboris, ulewenj, uskrownenj práce ; bie Getinvightt,
"oo mjrnost, mjrnota; animi, bie Gemüthserhoblung, myslí odieAtesj.
Submitto, si, ssum, 3. berunterlaffen, heeablaffen, spau3teti, spastiti,
snjžiti, swésiti; oculos, bie Augen nieberfálagen, oA klopiti,
sklopiti; vocem, teife reben, bie Stimme fenten, snj£zti hlas, zleh-
ka mluwiti; se alicui, fi einem unterwerfen, nachgeben, poddati
se, ustaupiti někomu ; se, fid) erniedrigen, snzZowati se, sajati
Se ; se ad pedes alicujus, snjžítí se, klesnauti k nohaum něčim;
nadlaflen, upau3teti, upustiti něčeho ; animum, ben Euch fai
Taffen, srdce tratiti, na mysli klesati, klesnau: ibertefen, ze
gefteben, popauštětí, popustiti, postaupitt, 1. ©. imperium; 2)
deimiich zufenden, posjlatt, poslati pod rukau ; zur 3u&t
k chowu držeti, podržeti, na plemeno mjti. Submissus, s, wa,
getaffen, fanft, čěchy, z. B. vox ; befájeiben, mjrny ; niebrig, podlý
3. B. animus, Submisse, Adv. herablaffend, fanft, demithig, mjr-
ně, pokorně. Submissio, 3. f, bie Herablaflung, ‚Herabkimmem,
3 B, vocii jženj hlasu ; orationis, mjrnd řeč.
Transmitto, si, ssum, 3. hinüberfdiden, pFesjlatz, poslati přes ně-
CO ; hinüberBringen ober fegen, 3. B. legiones, přetodděti, plant
sti, pFewdketi, pFewézti ; bellam in Italiam, ben Krieg na& Star
lien bringen, pfend3eti, přenésti, „přínéstí todlku do W lack;
finübergeben, fahren, paffiren, 4. lamen, über einen Bloß, pře-
tet! se, přewéztí se, platiti se, přeplawiti se přes heb |
řeku přecházeti, přesjti, přegeti, přebřjsti, Jaufi; temps |
alicui rei, die Zeit auf etwas wenden, čas naklddati, hulobh, |
wynalokiti na něco; burdlafien, burágeben Laffen, pi
propustiti, weskrz pustiti, nechati skrz; silentio -
re, mit Otilfámeigen übergeben, mlčenjm pomjgeti, pominei
něčeho. Transmissus, 4. m. unb Transmissio, 3, f. bie Win |
fahrt, převoz, přetodženj, přewezenj, přeplawenj, prechid-
presitj, přechod, přegezd.
Mědo, Adv. nur, gedno, gen, genom, toliko; non modo,
nidt nur, netoliko, negen; nur, den Xugenbfid, igt glrid,
à. 8. modo audivi, id) babe e& ben Augenblick gehört,gen
nynjčko, tu chwjli, práwě slyšel gsem.
Mödus, 2. m. die Borfhrift, Regel, prawidlo; bab Ref, |
mjra ; praeter modum, fber bie Maßen, přes mjru, nad

Midas Mu ^ — 59

mira; pro luminis modo, nad bem Maße, b, i. Staͤrke oder
Gui des Lichtes, gak swétlo kdy (slabé nebo silné)
gest; 2) die Art und Weife, zpüsob; vario modo, auf
werfhiedene Art, na rozličný způsob, rozličným způso-
dm; in modum, nad Art, mie, na způsob, gako; servo-
zum modo, wie Sclaven, na způsob otroků, gako otroci ;
in servilem modum, auf fclavifhe Art, na otrocky
způsob, po otrocku; 8) dad Ziel, die Gränze, konec, cjl,
meze,
‘Modi, orum, m. bie Zacte in der Muſik, takty, hudebnj počet, hud-
* Boměr, zpěmwaměr ; bie Roten, die Melodien, ndpauwa, zpět ; bie
Mufit, hudba; modi flebiles, traurige Melodle, smutná hudba,
- truchliw zpěw.
Quomodo, auf was für Art? gakym zpüsobem? gak? kterak?
donam? wie denn? gak pak? Quomodocunque, wie nut,
auf welde Art nur, gak gen, kterak gen; wie es nur fep, eà ſey
wie e$ wolle, gakkoli, gakkoliwek, buď gak buď,

Cujusmodi, von was für Art, wie befihaffen ? zakého způsobu, gaky P

Quodammodo, auf gewiffe Art, gaky'msi způsobem, gaksi, kteraksi.

Modius, 2. m. cíň römiihes Gietreibemaf, Fjmskd měřice ; enth:eit 16
sextarios ( Roſei) modius , eine Kufe Satz, prostice soli.

-Medülun, 2. m, dos Ma, mjra; womit man mift,

Modülor, atus sum, 1. meflen, oómeffen, maHiti, potjtati; fingen,
Apiweti; auf einem Inftrumente fpielen, pjskati, hausti, krátí,
iB. lyram.

5, a, um, mäßig, mjrny; gering, Mein, skrowwny, nehrubý,
malý. Modice, „Adv. mit gehörigem Maße, s merau; wenig, nit
foadertih, nehrubě, málo. lmmodicus, e, um, unmáfig, nemjrný,
Přilišný. Immodice, „Adv. nnmäßig, nemjrně, přjlišně, přiliš.

Mediror, atus sum, 1. mäßigen, 3. B, irae, ben. Born, krotitz, na

© uzdě mjti hnew swög, zdrieti se od hnewu ; zähmen, krotili,
skrotiti, 3. B. equum ; Leuten, regiren, zprawowati něco, y. B.
mavim. Moderätus, a, um, gemüfigt, 9Xaf baltenb, mjrný ; mores

+ moderati, vernünftiges fBetragen, mjrne, rozumné chowdnj. Mo-

. derate, Adv. mit Maßen, máfiglih, s měrau, mjrne. Moderätio,'
3. f. bie Müßigung, mjrnost, zdrienliwost; mundi moderatio,
Nie Regicung der Welt, zprawa sweta, Moderätor, 3. m. ein Bes
giter, &enter, widce, zpráwce, řed Moderátrix, icis, f. bie
| Wegirerin, Feditelkyne, Immoderà , um, ungemäßigt, nemjr-
7 nf; uutnblió, unermeplih, nesmjrný. Iımmoderate, Adv.

Medestus, a, um, befheiden, mjrny. Modeste, „Adv. mit Magen,
befeiden, mjrme, mrawn?, Modestia, 1. f. bie Beſcheidenheit, bes

* fheidene Auffübrung, mjrnost, mjrne chowdnj
Wiafomfeit, mjrnost, skrownost. Immodesta
ben, nemjrny. Immodeste, «dv. Immodestii
deadeit, unbefcheidenes Betragen, nemjrnost, n
Permodestus, a, um, febr beiheiden, přemjrný

Adınödum, Adv, fehr, welice, iwelmi, z mjry
gefäbr, skoro, asi; nibil admodum, ganz und _
ce nic, prach nic, x mjsta nic, zmjry nic.

328 Mödus Mědus

Commůdus, a, um, pafienb, ſchiglich, gut, bequem, gelegen,
hodný, přihodný, způsobný, pohodlný, dobrý, přjležitý, +
tempus; locus satis commodus, eine tedjt bequeme teli,
pohodlné mjsto; leges commodiores, beffere Gefete,
něgšj, lepši zákony ; ut cuique commodum est, gakikoli
mu libo, přjhodno gest. Commödum, 2. n. ber Rugen, Sidi
užitek, prospěch, zgisk, zisk, dobré ; die Bequemlichkeit, pohodi
pohodij. Commodum, „Adv. eben, gerade, juft, právě.
de, Adv. auf bequeme Art, pohodlně; auf geficte, gute Art,
sobně, dobře; juft, eben, präwe. Commoditas, atis, f. die
f&idtidteit, způsobnost, způsobilost; die Beguemtidtrit,
nost, přihodnost, pfjlezitost, wůle, zwůle, . $8. in einem
fe der Wortbeil, Nugbarkeit, užířek, užiťečnost. Commodo,
atum, 1. 1) einem dienen, zu Willen fepn, gefällig feyn, po wält,
službě býti; operam aliquam commodare, einige Dienke lei
worin helfen, 2 něčem, $ něčim poslaužiti, rem; se alicui,
Jemanden fid richten, zprawowatt se po někom; 2) einra
leihen, borgen, půgčowati, püsciti, zapügtiti nekómu nico;
10, das man wieder fo zurüd befömmt, z. B, leider, Gtühle.
commodo, avi, atuin; 1. etwas richten, einridten nad etwas,
bowati, uzpůsobiti, usporadatı něco dle něčeho, 4.8.0

' auribus auditorum, nad der gaffungéfroft oder nad bem
ber Zuhörer; se alicni, fid richten nad Semanben, b. i, gefälig
zprawowati se, Yjditi se po někom, k wůli, k ljboshi bj!
howeti, wyhowjwati, wyhoweti, někomu; gladium
das Schwert in die Hand nehmen, Drdti, wzjti meč do ruky;
aufügen, damit verbinden, Pripogowati, připogiti, y. B. vim
eloquentiaın; coronam sibi ad capat, auffegen, sdzetl,
sobě na hluwu wenec ; aud) teigen, pAgCowutt, půsčiky
jusjurandum ad alicujus testimonium, Semanbé Zeugniý mit
Gibfýmure befrüftigen, ne&j swedectwj přjsahau ztwrdili.
commodätus, a, ium, eingerichtet nad) etwas, paffend, fdidtidy
měřený, uzpůsobený, hodný, p*jhodny. Accommodate,
paffenb, fhidlid, přiměřeně, přjkodně. Accominodštio, 3 f.

Incommodum, 2. n. die Unbequemlidfeit, Unannebmtidteit,:
tihteit, newhoda, nepohoda, nepohodlj, obtjz, neptis
ber Nachtheil, Schaden, škoda ; ein Ungemäch, Unglüd, nehoda.
commode, „Adv. unfdidlid, nidt wohl, unbequem, zu ungeli
unbequemer Zeit, newhodné, nepřjhodně, nedobře, zle,
leiite, newhod, newčas. Incamınoditas, 3. f. bie -Undegt
Beit, Unfhidlikeit, nepohodinost, nepřjhodnost,
nexpüsobnost. Incommodo, avi, atum, 1. alicui, beihwerlid|
len, obtěžowati někoho, na obtjž býti někomu; b
machen, obtěžowati něco, 5. (©. navigationem.
Percommodus, a, un, 1. fehr bequem, febe gut, přepohodlný,
whodny, přjhodný welice, předobrý. Percommode, Adv.
paffenb, fehr gut, welice whod, welmr dobře.
Pröpemddum, Adv. beinahe, faft, téměř, skoro.

Móenia : Moles 629

Moenia, 1mm, n. die Stadtmauer, zdi městské, ohrada,
hradby; die Stadt felbfl, město; intra moenia, in ber
Stadt, w městě. .

Münio, ivi, itum, 4. 3. B. locum muro, mit einer Mauer umgeben,
hraditi, ohrdzeti, ohrazowati, ohraditi, zdj opatrowati, ob-
háneti, obehnati mjsto ; verwahren, befeftigen, opatFawati, pews
niti, upewhowati, upetwrati; befegen, osazowati, osaditi; beden,
fhügen, kryti, chrdniti, hágiti; viam munire, ben Weg gangbar
moben, delati, udelati cestu;: aud den Weg bahnen, cestu kle-
stiti, proklestiti, propraiwitt, y. $8. ad consulatum. Munitio, 3, -
£ die iBefeftigung, pewntenj, upewňowánj, upetonànj ; bie Verwah⸗
sung. opatrowdnj, opatrenj; ein Wermaprungěmitte, obrana,

* Xdstita ; viarum, die Gangbarmadung, Werbeilerung der Wege, dě-
lánj, zprawowdnj, zprawenj cest. Munimentum, 2. m. ein
. —e* Gut, obrana; ber Schut, xdi3tita; die Berſchanzung,

kopyto ' " ]

Cirenmmunio, tvi, itum, 4. ringsherum befefifgen, verwahren, kolem
upewňowati, dokola pewniti, wůkol upewniti, kolem ohra-
zowati; obhraditi, zdj abháneti, hradbau obehnatť.

Gommunio, ivi, itum, 4, befeftigen, verwaheen, pewniti, upewňowati,
upewniti, zpewniti. B No.

Rtsemunio, ivi, itum, 4. vorn.befefřigen ober verwahren, zpředu ohrd-
keti, k předu pewniti, od předu upewniti,

io, ivi, itum, 4. vollends befeftigen, die Befeftigung beenbigen,
"dopewrowati, dopewniti ; :befeftigen, upewnitz,

Moerčo amb Maereo, ui, ohne Supin, 2. trauern, fid grämen,

An ige mjti ; betrauern, Zeleti riččeho, truchliti, kor-
(se nad něčjm, à. B. mortem. .

Meeror, Gris, m. die Trauer, der Gram, große Betrübnig, žel, Moře 3
moerere confici, fih zum Tode grämen, dormauNti se, usauiti se.

Moestus, a, um, traurig, truchlý, truchijwy, zarmauceny. Moe-

ratllia, f. f. die Traurigkeit, truchliwost ; esse in moestitia, in
dee Zraner fen, fruchliti; hiemis moestitia, der traurige Winter,

+ &mutnola zimy. :

Miles, is, £ ein Damm, hrdz; bic Wehre, splaw, gez, mor.
saw; ein großes Gebäude, welikánský dfim ; die aff,
Yhota, tjže, náklad; der Klumpen, bie 9Xaffe, spausta;

ciei, eine Eisſcholle, kra Jedu ; die große Mühe, Schwies

keit, tjže, obtjž, těžkost; Plur. Moles belli, bie Ber
Imgerungsanftalten, dobywacj přjprawy ; Belagerungsmas
ffinen, stroge k oblehnutj.

Wislestus, a, um, beſchwerlich, ungelege
protimysiny. Molestia, 1. f. bie 1E
tiwnost,nepfjgemnost ; das Mifver
zutost; der Kummer, starost, tek
‚Thwertiteit, mit Befýmerbe, obtjäni
rad; ferre moleste, etwas ungern ©
lid darüber feyn, fe£ce mésti, merc

$50 Milo - Mělo

děti, mrzeti se nad čjm,nerad býti Eemu. Permolestas, «um,
febr befámertih, pPeobtjäny, přemrzutý, z. B. labor. Permek
ste fero, e& tbut mie febr leid, welice mne bolj. t
Submolestus, a, uin, ein wenig befdroerlih, trochu obtjžný,
Molfor, itus sam, 4.: 1) in Bewrgung fegen, pohyborouli, hnuti
něčim, wzdwjhatt, wzdwihnauti něco, aliquid; ancoras, ia
Anter lichten, 10ytahowatt, wytdhhauti kotwy ; fih.en tm
maden, :ddwati se; däti se, pustiti se do něčeho ; fire md
etwas, pokaušeti se, pokusiti se, usilowati, státi o něco p 8
reguum, fid bie Regirung zu verfbaffen fuden; um, den Oro,
dum Haufe legen, aufbäuen, zaklddati, zaloiíti dům ;. 3) min
nehmen, podnikati, podniknauti, před se brdti, před sche w;-
* ij fid Mühe geben, sna£fft se, wynasna£owati se; trakt, mb
len, hledet:, chtjti; insidias alicui, einem nochſtelien, chysleti,
strogiti zdlohy někomu ; fugam, sur $luát fih anfditm, oh-
7 statí se, mysliti na útěk; 4) ertegen, veruriaden, působí,
zpäsobiti, fropiti, strdpati. stropiti; 5) wanteob maden,j.8.
fidem, den 'Grebit, wiklati werau, zwiklati wjru; fores, nis
en, wylamowati, wylomiti, wypdtili, wyraziti dweh; 6;
wegfhaffen, wegzuſchaffen fu&en, odprawowati, odprawiti, odw-
lowati, odwaliti něco, y. $8. onera ; montes, abtrogen, kory pře-
ndseti, přenésti, Molimen, Ynis und Molünentam, 2. n. die grek
= Anfirengung ber Kräfte, úsilj. Molitio, 8. f. die Unternehmung, pod-
nikanj, podniknut], podntk ; die Berankaltung einer Sade, chy-
stdnj, pfiprawowän) ; die Zeeftörung, 4.8. valli, rozhdzenj, rer
kotinj. Molitor, öris, m. der Urheber, Veranftalter, piod, pí-

. wodce.

Aunolior, itus sum, 4. wegfáaffen, odprawowati, odprmaiti, ol-
walowatt, odwaliti, odkijzeti, odklidi i, na stram défi, od
straniti; entfernen, odwraceti, odwratiti, odwoditi, odwésti,
3. ©. periculum ; mit Gtilfämeigen übergeben, pomjseti, pomine
ti něčeho; culpam de se, die Schuld von fi müljem, se se
swddeti, swesti, swaliti winu. 2

' . Demolior, itus sum, 4. niederreißen, baurati, boriti, sfrhowli,
B trhatı, strhatı, zbauratt, zbořiti; rozboritt, i,
tati, rozkotati, rozházeti, rozhodů
culpam: de se, fie Amolior. Dewmolitio, . bie Riederreiten

. trhánj, strhnutj, zbořenj, rozborenj, rozkopdnj, rozhéseti
i rozhozenj. |
Mělo, ui, Itum, 8. mahlen, mljti; in pistrino, in ber fi
le, we mlýně. |

Měla, 1. f. 1) die Mühle, mlýn; 2) ber Grot, fuč, 3rot; nek
salsa, geröftetes unb gefalzenes Mebl, das auf die Opferthir wt.
ber Opfecung gefteeut wurde, bat Opfermeht, ber Dvfrelárot, preise]

Moláris, e, 4. 8. lapis molaris, bec Müblftein, mlýnský kámen

* dentes. molares, bie Baďengibne, stoličky, trenownj, NN

zubowe. -
Yminolo, avi, atum, 1. opfern, obötowatı. Immeolatio, 3. f. Me

xung, obetowdnj. Immolátor, čris, m. der Opfern, oběřájš.
Einolumentum, 2. n. eigentlich der Rugen von einer Wühle, boymeiek:

der Rugen überhaupt, užiček, zgisk, zisky ber Wortpeit, prospěch

à

. Měnčo $8t

Molfis, e; biegfam, gefchmeibig, hydný, ohybný, ohybky, o-
hebny, ohebky ; weich, měkký ; fanft, gelind, lehky, gem-
ný, liby, ljbezny; zart, ſchwach, něžný, swjij, útlý;
weichlich, unmánnlid, rozmazaný, zZenily,chaulostiwy.
Mollissimus, a, um, febr weich, fanft, zart, mekkaunky,
gemninky, útlinký. .
Meiliter, Adv. weit, měkce; molliter ferre, gelaffen ertragen, Zeh-

ce nésti ; weihlih, rozkošně, W rozkošjch, rozmazaně ; yixtlid,
gemnb, něžně. .

Mollftia, 1. f. und Mollities, 5. f. die Bewegtiätelt, ohybnost, heb-
"kost, ohebkost ; die Gmpfindfamteit, cifliwost, citelnost; ge-
mnota, měkkost srdce; die meiche Befhaffenheit, die Wehr, mök-
kost, měkkota ; die Weichlichkeit, zčenilost, chaulostiwost, roz-
mazanost. . .

Moltítüdo, Ynis, f. bie Weide, weiche Beſchaffenheit, měkkota; bie
Biegfamteit, ohybnost ; vocis, bie gieblidteit ber Stimme, Jjbez-
most hlasu. t . J :

Mollo, ivi, itum, 4. weich, geſchmeidig, biegfam maden, erweiden,
měkké, ohybne činiti, měkčiti, změkčiti, ohybati, ohnauti;
dejäpmen, Krotiti, skrotiti, gemniti, zgemnitů; mildern, erleijhs
tern, mjrniti, skrowniti, uskrowniti, umenSiti, oblehtiti, y. B,
poeuam ; weibli oder weiblid maden, ziemym, chautostiwy m,

* rozmazaným činiti. Molliri und Molleacére, weid) werden, mě-
knauti, změkrauti, rozměknauti; fanft werden, gemniti, krot-
nautj.

lio, ivi, itam, 4. weich maden, erweichen, mildern, obměkčowa-
ti, obměkčiti ; vei&lid) maden, chaulostiigy m, zženilým činiti,

Měnědůla, 1. f, eine Dohle, kawka.

Mönda, ui, ftum, 2. 1) Jemand an etwas erinnern, ibm etwas
ins Gedädhtniß bringen, aliquem de re, alicujus rei und
rem, pamatowati, upamatowati, upomjnati, upome-
nauti někoho ; připomjnati, pfipomenauti, wzpo-
meti někomu, na něco; 2). etmabnen, warnen, zureden,
nápomjnati, napomenauti někoho ; 8) lehren, uciti, po-

; Wáti ; fagen, powjdati, powěděti, Tjkati,Tjci ; ermuntetn,
napomjnati, bädati, pobjdnaliti; canes, hegen, šťwáti,

* poltwati.

Monttio, 3. f. Monitum, 2. n. unb Mouitus, 4. m, bie: Grinnerung
‚on etwas, upamatowdnj, upomenutj, přípomenutj, wzpomněnj
Aa něco; die Grmabnung, napomjnanj, napomenutj, naučenj,
poučenj. Monltor, 3. m. ber Geinnerer, upamatowač, pfipomj-
Rad, napomjnatel ; monitor amicissimus, der einen freuñndſchaftlich
warnet, kdo přátelsky napomjnd; der Ginhelfer oder Nomen-
glator, napowědač.

Monimentum ober Monümentum, 2.0. 1) ein Andenken, pamdtka ;
ein Drtmosl, pamdtné znamenj, památka ; monwnenta rerum
gestarum, die iDenfmable der Grfdidte, dégopisné památky; 2)

Mollia

302 Mónem Monstto
» C. Brobmal, Arobowy: kämen; ble Gruft, das Grot, hri,

hrob. "M
. Admoneo und Commoneo, ui, itum, 2. tnb; Commiončficio, fed,
:. factum, 3. erinnern an etwas, upomjnafi, unomenquti, pamato-
wati, upamatowati někoho na.něco; připomjnati, Přípape
nauti, wzpomenauti někomu na něco, aliquein de re obe alice
++ jus rei; warnen, wysttjhati, ıwystfähnauft, j. 8. de perii,
vor einer Gefahr, od nebezpečenstwj, před nebezpezenstujm,
Admonitio, 3. f. die Grinnerung, phipomenutj, upomenufj; We
Grmafnung, Warnung, napomenutj, wystraha. Adinonitor, 3 m.
‚ein Grinnerer, pamatowač, přípomjnač ; ein Mahner, , B. a
. „ble Schuld, upomjnač. . i
: Praemoneo, ui, itıun, 2. einen vorher erinnern, zuvor warnen, napřed
napomjnati, střjkatů wystřdhnauti, warowati někoho; |
- napřed. wy'strahu dáwati, dáti někomu, - | i
Möneta, 1. f. bie Münze, mo Geld geprägt wird, cjselna, pen |
^! zárna, mince; dad Gelbftůď, penjz. |
Monile, is, n. das Halsband zum Schmude, ndhrdlek, ozdo-
ba. hrdla; te Thiere, obogek.
Möndc£ros, čtis, m. dad Einhorn, gednoro£ec.
Mons, tis, m, ein Berg, hora, wrch.
a, um, voller Berge, bergig, gebirgig, hornatý, horsj.
a, um, 3. 8 homo montanng, ber im Gebirge mehat, cit
v. @ebirgöbewohner, hordk; flumen montauum, ein Gebirgäflef, kr
im Bebirge entftebt, horskd řeka. "
+ Promontörfum, 2. m. ein-Borgebirge, předkořj. , |
Monstro, avi, atum, 1. einem etwas geigen, reifen, ukazo- |
wati, ukdzati, poukdzati; fagen, powjdati, powědětii
Iehren, učiti, nauciti. D Voc |
Monstrátio, 3. f. das Selgen, ukazowdnj, ukdzdnj.
« Monstrátor, 3. m, ber šifer, Zeiger, ukazowad, ukazatel. -
Moi m, 2. n. jedes Unnatürlige, Geltfame in feiner Xt, jte
fame Gage, fBrgebenteit, wec nepfirozend, neobyčegná, dim
4 diw ; monstra narrare, Bunberdinge ergůblen, drsoné 10800, diy
wyprawowati; eine Mißgeburt, ein Ungeheuer, poticora, net-
ra; ein Wunder, zdzrak, znamenj božské, Monstrosus unb Mes
Stručsus, a, um, ungeheuer, feltfam, ungeftaltet, diwny, pee
ný, potworny. .
Commonstro avi, atum, 1. einem etwas weifen, jeigen, ukazomely
ukdzati, j. B. viam, ben Weg, cestu powjdatı, powědětí,
Demonstro, avi, atum, 1. etwas’ jelgen, ukazowati, ukdzatů, obl
» zati y. IB. iter; Jagen, erzählen, powjdati, wyprawowati; ka
tun, erweifen, bemeifen, dokazowati, dokdzati, dowoiowelh
dowoditi, dosiwědčiti. Demonsträtio, 3. f. das Zeigen, ubdzésit
der Grweis, dokdzdnj, důkaz, dàwod. Demonstrátor, $. m. da
Beiger, ukazatel. :
Praemonstro, avi, atum, 1. vorherzeigen, wie man etwas maden fl,
napřed ukazowati, ukdzati, okázati, napřed pou i,
deti; vovýeraneigen, napřed znamenj ddinati, ddtr. — '

| M
Měra : Mordčo 855

Mor, 1. £ 1) ber Verzug, bie Verzögerung, melkdnj, pro-
dléwánj, prodlenj; moram inferre, adferre, facere rei,
etwas verzögern, prodlutowati, prodlaušiti, zdržowati,
zdržeti něco; sine mora, ohne Verzug, bez meškdnj, bez
prodlenj, w tu chwjli; mora est in me, an mir liegts,
i$ halte es auf, gd zdrZugi, zdrijm, zadržjm to; 2) cin
Hinderniß, prekdika; 3) das Innehalten, bie Paufe, pře-
stäwka ; ein Seitraum, eine Weile, chwjle.

Moror, atus. sum, 1. 1) einen aufhalten,” warten faffen, zdr£owati,
zdržeti, sfawoiwati, zastawiti, meškati nekoho; non te moror,
is balte bid) nidjt auf, nedrijm tebe; nom moror rem, id mas
$e mir aus der Safe nidte, frage niátě darnad, neptdm se po
tom, nedbám na to; 2) scil. se, verziehen, fib aufpaiten, fäumen,
zdržowati se, zdrieti se, pozdrieti se, meškati, pomeikati,
prodiéwati, prodleti. Morätor, 3. m. ber Wergógerer einer Sade,
zdržowač, zdržitel.

Commoror, utus sum, f. 1) aliquem, Jemanden aufhalten, zdržo-
muti, zdrieti někoho; 2) scil. se, fid) aufhalten, zdr£owati se,
Xdrieti se, prodlémwati, prodleti. Commorátio, 3. f. bie Berweis
bo prodiéwánj, prodlenj ; der Aufenthalt, zdržowdnj se, zdr-
‚Ren se,

Demoror unb Reinoror, atus sum, 1. aufhalten, abhalten, zurüdhals
ten, zdržowati, zdrieti, zadrieti, pozdržeti někoho, aliquem y
P scil. se, fid verweilen, zdr£owati se, zdržeti se; gögern, pro-

llbwati, prodleti.

kamoror, atus sum, 1. verweilen, fid aufhalten bei etwas, zdržo-
wati se, prodlewati, zůstáwati při něčem, g. B. cogitati-
onibus. :

Morbus, 2, m. die Krankheit, nemoc, neduh.

Merbösus, a, nm, trant, nemocný ; trantýaft, nedutiw.

Morděo, mómordi, morsum, 2. beiffen, kausati, kausnau-
di; mordere aurem alicujus, einen ins Obr beiffen, kau-
mauti do ucha někoho; kauen, effen, kausati, Zwykati,
Bisti; eingreifen, chytati, zachycowati, zachytiti, po-
ehytnauti, j. ®. fibula; aliquem dictis, fliheln, ty-
rati, dotýkati se, tknautı se, podrbdwati někoho
slowy; ſtechen, Stjpati, štipnauti, uitipnauti, pjchati,
pichnauti, upichnauti, ustknauti, j. B. culex mordet;
tänten, Zrdti, hryzti, hnjsti, boleti, paliti. .

Merans, 4. m. der Biß, kausnutj, ušřknutj ; ein Stich, pichuutj,
štipnutj: aceti, ostrost octa; urticae, das Brennen einer Reflel,
pdlenj, palčůvost kopřivy ; der Gámery, bie Kränkung, trdpenj;
morsus animi, bie Gemiffensbife, Any zen] swědomj. ň .

Mordex, acis, beiffig, biffig, kausaw ; beilfenb, 3tjpawy, 3tipla-
17; einfäneidend, fharf, ostr)^; wegbeigend, Alodawy, žrawý.

Mordicus, 4fdv, mit den Zähnen, zuby, pene ; mordicus tenera,

834 Mors ^. Mo

Mors, tis, f. der Tod, (gen. i); ba& Sterben, Abflerben, mori

Mortärium, 2..n. ein Mörfer, hmoidjr; ein Reibenapf, per-

Mörum, 2. n. 1) eine Maulbeere, moruše; 2) die

Mos, moris, m. der Gebraud, bie Gewohnheit, bie Sitte,

. zl mrawow; ſchlechte Aufführung, zlí chowdnj,

zem Bádnen Hatten, feft heiten, zuby nehty drieti,
Irzett. u .

ümrtj, skonänj.
Mortälis, e, fierblid, smrtelný ; mortales, tie Sen(óen, smıteln:
lé. Immortális, e, unftecótid, nesmrtelný. .

. bie Sterblichkeit, smrteinost, Immortälitas, &

ihleit, nesmrtelnost.

Mertifer und Mortiférus, a, um, ben Sob bringenb, těbtlid,
smrtný, smrijcj, smrtonosny, záhubny.

Mörfor, mortuus sum, 3. fterben, umjrati, k smrti
mitt, umtjti, skondwati, skonati. Morieus, tis, fertenb,
rage, skonawage. Moribundus, a, um, fterbenb, in lta.
liegend, umjragjcj, w poslednjm taženj. Particip. fut. Mori
rus, a, um.

Demorior, mortuus sum, 3. fterben, abfterben, odmjrati,
ti, pomjrati, pomfjti; aliquem demori, Jemand ferbiá
na smrt milowati někoho.

Emorior, mortuus sum, 3. fterben, abfterben, wymjrati,
hynauti, wyhynauti ; gefühllos werden, mrtweti;
zmrtweti, membrum; carbo, auslöfhen, mrtweti,

Immorior, mortuus sum, bei ober über etwas fterben, 3. B.
über ben Büdern, umfjtina knihách, skonati w knihách,

nice, pernička.

beere, ostruXina.,
Morus, 2. f. der Maulbeerbaum, moruse, morušowý strom.

sob, obyceg, zwyk ; mos est meus, es ift meine Art,
mohnheit, müg to zwyk, obyceg; Plur. Mores, dit

bráude oder Sitten, der Character, das SBetragen, obyà
gow!, mrawy, způsoby; mali mores, ſchlechte ©

mrawy: 2) die Befdaffenbeit, powaha; 3) die Mode,
Schnitt, krog; 4) bad Gefeg, die Borfhrift, Regel,
předpis, prawidlo; suo more vivere, leben nad
Art, dle swé swüle, žádosti, ljbosti Ziwu býti; 5)
Mille, das Verlangen, wüle, žádost; morem gerere
Cui, Semanben zu Villen fen, Jemands Willen thun,
Folge feiften, po wii býti, podle žádosti činiti někomu:
poslauchati, poslechnauti někoho; 6) ber Eigemeik,
Gigenfinn, swd wüle.

Mörätus, a, um, mit gewiffen Gitten begabt, uzpůsobený,
ny; bene moratus, wohl gefittet, dobře ziwedený, mreme

Měvčo Mixto 385

etnostný : male moratus, über gefittt, nemrawny, nemoeden?,
zle ziwedený,-nectnostný.

Merigirus, a, um, willfäprig, powolný; geborfam, poslušný,

Morlgeror, atus sum, 1. willfabren, zu. Willen feyn, fid) riáten nad)
Jemand, howeti, po wüli býti někomu, Fjditi se, zprawowatı
se po někom. :

Mörösus, a, um, eigenfinnig, můrrifá, důvny, newrlý, Morose, Adv.
Mora tag, ätis, f. des Gigenfinn, ba$ mürtiſche Weſen, diwnost, ne-
wrlost. :

Móvěo, mövi, mětum, 2. 1) bewegen, in fBemegung feßen,
hýbati, pohybowati, hnauti,pohnauti n&jm; (důtteln,
4.8. urnam, trdsti, potřdsati, zatřásti osudjm; ma-
Chinas movere, Maſchinen treiben, 'stroge hndti; move-
ri e se movere, fid) rühren, fid) bewegen, hybati se,
hnauti se; luna movetur, der Mond bewegt fif, mésjc
běěj, objhá; 2) animum movere, rühren, Eindrud ma-
Óen, hnauti, pohnauti, dogjmati, dogati, dogmauti
srdce; precibus moveri, burd) Bitten gerührt, bewogen
werden, pohnauti se nad yrosbau; vihil moveor, mid)
fibt aichts an, nic se mne netkne; z niceho nic sobě ne-
děldm; 8) ‚anfangen, erregen, unternehmen, žačjnati, za-
čjti, začati, wzdwjhati, powzdwihnauti, wzbauzeti,
wzbuditi, sträpati, stropiti, působiti, zpüsobiti, 4. B.
bellam ; 4) ánbern, verändern, měniti, zméniti; ungemif, -
wantend machen, swrtkati, zwrtkati, zwiklati, 3. B. sen-

; tentiam, od pedsewzetj, od aumyslu odwésti; res,
Quse moveri possunt, ovr res moventes, bewegliche
Ger, die mitgenommen werden können, miohowité gm£nj, mo-
teště.zbošj, mohowitost, nábytek; senatu movere,
der Senatorswürde entfehen, z rady wystrčiti, wywrci;

| Sara movere, signa movere, aud bloß movere, mit ber
Kamer aufbrechen, fortmarſchiren, wogskem hnauti, s wog-
kem hnauti se, wytrhnauti, dále táhnauti,

' ‚Mitus, 4. m. und Motio, 3. f. die Bewegung, pohybowdnj, hybdnj,

: muj. Pohnutj; terrae motus, bat ne ————

ein Aufruhr des Belkes, idu zbauřený ; die@emütbsbewegung, der Xffect,

' Amutj, pohnutj mysli; aud die Gedanken, myšlení, myslénky.

!: Mobilis, e, temegtic, pohybný, hybny, hnutelny, pohnutelný ;

tlegfam, tenffam, orn powolny ; veränderlid, unbefländig,

1 Mrtky, wrikawy, nestálý, neüstawny. 4. B. animus. Mobilt-

|o (er, Adv. Mobilltes, tis, f. die Beweglihteit, pohybnost, wrt-

I" kost, wrikawost, nestdlost, meistaumost. br) uubes

| „Wesfih, nehnutelny, nepohnutelny, nepohybný, nehybný. —

' Immötus, a. um. —8 unbemegtiä, frt Tepohnity, bez Pehnutj,

peiony, stäly; . »

$56 Móvčo Můvěo

Momentum (ftatt Movimentum), 2. a. 1) bie Bewegung, hnatj, po-
hnuti; die Verändgrung, změna, přeměna ; 2) der Bran,
pohnutka ; 5) vie Wichtigkeit, ba& Gewicht, der Sinfluß, wdznos,
platnost ; 4) der Xusfhlag bei ungemiffen ober. gleiágůttigeu Dingen,
ober alles, was ben Ausſchiag bei Dingen giebt, fie befördern tif,
wdha; momento esse, ben Xušfálag 'geben, wdhu mjti, wäh,
wdhy doddwati, důkladu dodati, k platnosti býti, ;
hatı, napomoci; res magni fuit momenti ad illud, tit Gade gb
einen großen Ausfhlag hierzu, trug viel dazu bei, wec ta melite
napomohla k tomu, k weliké byla platnosti; wahy, dükted«
dodala k tomu ; leve, parvum momentum, die Kleinigkeit, mal
čkost; 5) ein Punct, Zheil, mjstečko, Čdstka, částečka —
fand, okolnost, okoliönost ; 6) der Xugenbtid, okamienj, mil,
mžiknytj ; quovis momento, in jedem Xugenbtide, každého obe
—

Admꝰveo, mövi, motum, 2. Hinzu bewegen, thun, fügen, ſchieben, bringe,
přístrkowati, přistrčití, přičiňowati, přičiniti, priklädei
přiložiti; manum ad os, bie Hand an ben Mund Legen, ruka
tati, ddti, wztahowati, wztdhnauti, drieti k ústům; eben
ori, zum Munde bringen, do úsť dáwati, w0 ústa dáti, strketi,
stréiti ; exercitum ad muros, mit der Armee vor die Mauern tem
men, s wogskem přitrhnauti, pFiraziti k městu ; aures, Dir Die
zen hinhalten, nastawowati, nastawiti, nastrkowati, nasträti
ušj; laborem, Mühe anwenden, wynaklddati, nakládati, nal-
žili, wynaložiti prácí; gebrauden, uijwati, užití, poušti;
verurfaden, ertegen, působit, činiti, způsobili, y. 8. terorem |

hrůzy nahánett, nahnati někomu. . "

Amoveo, movi, motum, 2. wegfdaffen, odprawowati, odprawiti,
odkljzeti, odkliditi, odstrkowati, odstrčití ; aliquem in ian-
lam, auf eine Infel megfýaffen, deperticen, odiwdzeti, odiézti, 28-
wezti na ostroiw někoho; entfernen, odstraňowati, odirex-
ti, wzdalowati, wzddliti ; abwenden, odwracowati, odwrltiti;
culpa a se, bie ۇutb von fid abwenden, wrnu odwoditi, ad
sti od sebe, b. 6. ſich redtfertigen, osprawed/ňowati se, ospre-
wediniti se.

Commoveo, movi, motum, 2, bewegen, hýbati, pohybowati, nas
ti, pohnauti něčim ; rühren, Ginoruď maden, j. B. animum,
ce dosjmati, dogmauti, dogati, pohnauti ; angieben, k sit
táhnauti, wdbiti, y. 18. ocnlos; erregen, působiti, zj
3. 8. bellum, dolorem, wälkau, bolestj hnauti, pohnaati; We
Jem olicui, ben Born erregen, žluči pohnauti, žluč působiti, Pb
sobiti nekomu, zlobiti, rozzlobiti někoho; castra ex loci s
der Armee aufbrehen, hybatı se, hnauti se s wogskem z Witte
Commötus, a, um, bewegt, gerührt, pohnuty, dogaty. Cmm,
tio, 3. f. die Bewegung, Pohybowdnz, hybanj; die Gesn Pr
sobenj, zpüsobenj; animi comunotio, die Gemütpsbrmegumg. Vf.
Xfet, Anutj mysli.

Děmoveo, movi, inotum, 2, de loco, von einem Orte entfernen, IE
fáaffen, Aybati, Anauti, pohnautt, strkati, stristi,

z mjsta neöjm; ali in insulam, auf eine Zufer wegfbsfk
na ostrow zawážeti, zawézti, odwexti někoho ; ecuet, Mě
Augen wegwenden, odwraceti, odwratiti oči; Culpam ab aliqu

Mox Dn Mox ^ 837

ihn ce&tfertigen, osprawedinowati, osprawedlniti někoho, wi-
nu odwoditi, odwesti od něho; fortjagen, odhdáněti, odehnati,
zahnatt,

Dimoveo, movi, motum, 2. voneinander bewegen, ſchieben, theilen,
öfnen, rozhybowati, rozehnauti, rozdeldwati, rozdelati, roz-
unduti, od sebe dáti, rozwjrati, rozewřjti, otewřjti, roztd-
hnauti, rozhrnauti; terram, pflügen, oratz; trennen, rozdělowa-
ti, deliti, rozdeliti; abbringen von etwas, z. B. de cursu, odwo-
diti, odwésti od běhu, swésti s behu; aud wegſchaffen, entfers
en; fiefe Amoveo und Demoveo, 3

Emoveo, movi, motum, 2. herausfhaffen, wegfhaffen, bei Seite ſchaffen,

rawowati, odprawiti, odstraňowati, odstraniti, odkliditi j

luem senatu, wysträiti z rady někoho; werrenten, wy-
mknauti, wylomiti, wyraziti, wywratiti, wytknauti ; mens
emota, verrüdter inn, mysl wytrzend.

Permoveo, movi, motum, 2, bewegen, rühren, pohybowatt, hnauti,
. pohnauti; Ginbrud maden, progjmati, progati, progmauti ;
dreurfaggen, erregen, působiti, Ciniti, wzbuzowati, wzbuditi, y. B.
invidiam ; dahin Bringen, priwoditt, priwesti, pohnauti k ně-
čemu ; ad ali: Permötus, a, um, beivogen, gerührt, veranlaßt,
pohnuty ; metu permotus, aus Furcht, ze strachu. Permotio,
3. £ die Bemegung, Anutj, pohnutj, 3, 8B. mentis. "

Premoveo, movi, motum, 2. wohin rüden, weiter fortfdaffen, forts
räden, postrkowati, postrčiti něco, k předu pohybowati, po-
Anautı něčjm ; befördern, 5.8. ju einem dte, ‚Pomdhati, pomocí
někomu ; vorcüden, pokračowati, pokročiti, postupowati, po-
&taupiti, ku předu kračeti, pokročiti, 3. 3B. exercitum, mit dem
Rriegöpeere, S wogskem; nihil promoves, bu kömmſt nit vom

, z mjsta negdeš, nepřicházjš, nehýbáš se; fördern, außs
sidten, prospjwatt, prospeti, wyřjditi, povjditi, zprawiti, y. 8,
perum ; saxa vectibus, wälzen, waleti skály po sochořjcho

[ me movi, motum, 2. wegf&affen, entfernen, odprawowati, od-
prawiti, odkljzeti, odkliditi, pryč dáti, odstraňowati, od-
Siraniti; oliguid ab oculis, z očj ddwatı, dáti něco; oculos,
We Xugen wegwenden. odwraceti, odwrátiti očí od něčeho, spu-
stiti, stähnauti oči s něčeho; se, fid wegmaden von etwas, od-
fahowati se, odtdhnauti se, wzdalowati se, wzddliti se, udá-
děti se ; se a conspectu alicujus, einem aus ben Augen geben, gjtí
4 čj někomu. Remötio, 3. f. bie Gntfernung, wzddlen] ;
féeffung, odwräcenj, odstranénj. Remötus, a, um, entfernt,
tozdálený, odlehlý ; a culpa, unfájutbig, ohne Schuld, winy wzdd-
len, winy prost, bez winy, newinny.

veo, movi, motum, 2. bei Seite (goffen, odstraňowati, odstra-
niti, oddalowati, odddliti,

Submoveo, movi, motum, 2. wegfáaffen, entfernen, odprawowati,
odprawiti, odstraňowati, odstraniti, wzdalowati, wzdáliti;
(patria) subnotus, ein Berbannter, wyhnanec, wypowezenecs
Submovere turbam, das Wolf bei Seite (haffen, Plag maden, lid
odstrkowati, rozhánetr cestu; ulici, průchod činiti; tief that

eimn ictor, menn er vor bem Gonful einherritt. .

fox, Adv. bald, brzo; glei, hned; in kurzer Zeit, brzo

na to. Ow

338 Můcčo Mulcta

(Můcčo, ui, 2. kahmig feyn, z. 8. der Wein, křjs mjti, křem
watý, wldčkowitý býti; ſchimmelig feyn, plesniwy býti
Mucesco, 3. fahmig werben, kfesowateti, křjs dostdwati wli-
čkoatěti; (áimmelig werden, plesniwdft, xplesniwBti. . ,
Mucldus,a, um, Bahmig, 3. 8. der Wein, kfesowaty, widww-
tý ; fhimmelig, plesniwy, zplesniwely.
Mücor, oris, m. der Gdimmel, pljseň, plesniwinag ber fta
- Weines, Křjs. . .
Mücro, onis, m. 1) bie Spige, befonberé de Degens, Špice;

2) der Degen, dad Schwert, mec.

Mücus, 2. m. der Schmuß in ber, 9tofe, šušně; der Rop, woz-

her, sopel, nečistota nosu. E

Mügil und Mügilis, is, m. bie Meeräſche, ein Seefifá, hwal,
Můgio, Ivi und ii, Itum, 4. 1) brůllen, bučeťi; eigen wa

Rindoieh ; 2) Getóje von fid) geben, gečeti; donnern, hřmě

ti; tuba mugit, die Trompete fdmeftert, trauba drij; se

lum mugit, bie Erde brónt, země se třese, brnj.

Mugitus, 4. m. das Brüllen, Dučenj, 3. ©. bed Rindviehes; du 8e
töfe, gek, gekot, getenj, hřmoť, drčenj.

- Admugio, ivi, itum, 4. anbrüllen, bučeťi, zabudeti na někoko;
alicui. .

Remugio, ivi, itum, 4 wieder brüllen, zuriď brüllen, zase bučeti ; m
tüdballen, ozjwatı se, oziwati se; fhalen, rozléhati se, role
hnauti se; brüden, bučetí, 2M

Mulcéo, si, sum, 2. ftreicheln, liebfofen, hladiti, pohladit,
milowati, pomilowati někoho ; ergögen, kogiti, tik,
potěšiti, obweseliti ; befänftigen, ftitlen, lindern, kogitiffii-
geti, ukogiti, krotiti, ukrotiti, chlácholiti, uchldcholiti,
tisiti, utisiti, upokogiti; vulnera, bie Wunden lindern
randm ulehčowati, odlehéiti.

Demulceo, si, sum, 2. ftreiheln, hladiti, pohladiti, 3. 9B. capat.

Permulceo, si, sum, 2. fteeigeln, carefliren, tiebfofen, Medi pe
hladiti, nulowatt, pomilowati ; befänftigen, mildern, chlet
uchldcholiti, kogiti, ukágeli, ukogiti, pokogiti, krotiti, akre-
titi, spokogiti, utisiti; fanft berühren, ljbatr, poljbiti,

Mulco, avi, atum, 1. prügeln, tepati, práskati, m
bjti, „práti ; mißhandeln, übel behandeln, zle naklddati, zie
zacházeti s nekym; hominem.

Mulcta und Multa, 1. f. die Strafe, trest, pokuta; Stfadet
bie Gelbftrafe, peněžitá pokuta.

Mulcto und Multo, avi, atam, 1. ftrafen, fresfat?, potrestati ; meria,
na hrdle trestati; mit Seldftcafe belegen, pokutowatů zpokafe-
wati někoho; pokutu uklddati, uložiti někomu. »n

MulctatfcIus, a, un, roa bord) Gelbftrafen eintómmt, j. ©, pec
1nulctaticía, das Gtrafgeld, die Strafgeider, pokutnj penjze

Mulgčo Multus $89 .

Mulgčo, si, ctum, 2. melfen, dogiti, podogiti. ’

Mulctra, 1. f. und Malctrum, 2. n. ein Meitfaß, dj2ka, dogecj nd-

. dobe, mor. hrotek. .

Enulgeo, si, ctum, 2. ausmelfen, wydogiti; herausziehen, wytahati.

Mulgo, 1. i& nicht gewöhnlich.

Promulgo, avi, atum, 1. öffentlih befannt maden, prohlašowati,
prohlásiti, ohlašowati, ohldsiti; promulgare legem ober roga- ,
tionem, ein Gefeg in Borſchlag bringen, e& öffentlich anfýlagen und
belannt maden, prdwo wübec poddwatt, podati. Promulgätio, ©
3. f. die Bekanmimachung, oder Anfhlagung ber Sefegvorfáláge, we-
řegné poddwánj, poddnj práwa. .

Miller, čris, f. cin Srauenzimmer, eine Weiböperfon, verhelras
Get ober unverheirathet, ženská osoba, ženská; befonders bie
Frau, Ehefrau, žena.

Muliercůla, 1. f. ein Weiden, Zenka, ženuška ; auf als Schimpfs

wort, eine Memme, baba, sket, sketa.

luliebris, e, weiblich, weibifh, dem Brauenzimmer eigen, Zensky. Mu-

Hebriter, Adv. auf weibliche, weibiſche Art, gako Zenskd, po
Zensku, ženským způsobem.

Mulierösus, a, um, bem Frauenzimmer febr ergeben, ženských mi-
Jownf, na ženské laskawy. MulierčsYtas, tis, f. bie Weiber

, liebe, zu große Liebe für das Brauenzimmer, milowdnj ženských.

Malsam, 2. n. der Meth, medek, medowina.

Makus, a, um, viel, mnohý; multa aqua, eine Menge Waſ⸗
ft, mnoho wody ; multum boni, viel Gutes, mnoho do-
bréhe; multa nocte, fpát in der Naht, pozdě na noc,
pozdě w noci, za twrdé noci; weitläufig, obšjrný ; 9áu«

$, drahný, častý ; fleißig, snažný; multo mane, febr
b, časně ráno. Comp. Plus, mehr, wjce, a. B. pecuniae,

» peněz; Plur. plures, plura, množšj, wjce, nazwjce;
Saperi. Plurimus, a, um, neywjce; plures adfuerunt,
wehrere find ba gemefen, wjce gich tu bylo; plurimi sunt

7 Üiligentes, bie meiften find fleißig, neywjce gest gich pil-
ch

"Multo, ‘Adv. um vieles, weit, 5. B. multo „doctior, viel gelehrter,
weit gelehrter, o mnoho, mnohem, daleko učeněgšj. Multum,
Adv. fer oft, mnoho, často, zhusta, drahn?; oftmals, mno-

+ + hokrdte, mnohdykráte. .

Meltitüdo, Ynis, f. die Menge, mnoZstuwj ; aud ber große Baufen, bec
Site, lid, mno£stuj. .

Maltifürtam, „Adv. an vielen Briten unb Dertern, na mnoho stranách,

„ Multiplex, Ycis, vielfältig, vielfah, mnohondsobný, mnohý; mans
isle, verfhieden, kolikery, rozdjiný, rozličný, rozmanitý.
Moltiplíco, avi, atum, 1. vervielfältigen, vermehren, vergrößern,

. mnohondsobiti, zmnohondsobniti, mno£iti, rozmnožowati,

i.

7 ,W82

“|
840 Mülus Münus

Můlus, 2. m. ein Maulthier, Maulefel, mezek,
Mula, 1. f. eine Maulefelin, mezčice, mezkyně. -
Mulio, önis, m. ein Mautefeiverleiger, Maufefeltreiber, Mautefelhänke
‚ter, merkdR. ——
Mundus, a, um, tein, fauber, veinlid), čistý; nett, attig, ge
fant, Swärny, šumný.

© MimdftYa, 1. f. aud Mundities, 5. f. die Reinlichkeit, Sauberkeit, čí-
stota; vie Balanterie, ber Schmud, Swarnost, šumnost.

* Mundus, 2. m. 1) der Schmud, ozdoba, okrasa, šperk; made
muliebris, ber Grauengimmerfýmuď, šperky ženské ; 2) Mr Gia:
met, nebe ; 3) bie Weit, suět; das Weltall, wesmjr, (gen, wie-
ho mjra). :

Mundänus, a, um, Weltbürger, aus der Welt, swötsky obywatd,
zemšťan.

Immundus, a, um, unrein, unfauber, unfläthig, nečistý, nečistotný,
neswárny, Immunditia, 1. f. die Unreinigteit, nečistota, nedibare,

Mungo, (dnáugen, smrkati ; tómmt nidt (elt vor.

Emungo, nxi, nctum, 3. fónáujen, smrkati, smrknanti; se, fá

1 ausfhnäugen, wwysmrkati se, wysmrknaufi se, mos wyftiti,
utPjft ; einen mit ER um etwas bringen, oXidifi, opdliti někoho
0 něco, 5. B. aliquem argento ; homo emunctae naris, ein feiner,

: wigiger Menfh, vtipné, dobré chuti 2lowek. a. |
Münus, éris, n. L) der Dienft, die Gefälligkeit, služba, wděki

2) ein Geídent, dar, poder; 8) ein Amt, úřad, powin-

nost; munere fungi, fein Amt verwalten, zastdwati, ko |

nati swau powinnost; tuum est hoc munus, dad igi |
ne Pfliht, twd gest to powinnost; 4) ein Cdjaxfpitl |

Tiry ; munus gladiatorium, ein $echterfpiel, kry šermjřské |

Muuuscůlum, 2, n. ein Heines Gef&enf, dárek. |

Munia, ium, n. die Pflihten, Amtsverrihtung, povinnosti, |

MuutcYpfum, 2. n. eine Stadt in Italien, die ihre eigenen Gefege an |
Obrigfeiten, und zugleich das römifhe Bürgerrecht hatte, eine Sissi
valftadt, zněsto municrpainj.

Municeps, Ypis, m. 1) der Bürger einer SRunicipatftabt, zmurucipalgk:
2) ein Mitbürger, spoluměšřan ; der 2anb&mann, kragan ; wc tá
eben dem Municipium ift,

Munificns, a, um, fteigebig, štědrý. Comp. entior; Subst. is
simus. Muuifice, Adv. freigebig, Stedre. Munificentia, 1. £ Mt

„ Srelgebigteit, Mitdtpätigkeit, Stedrota, štědrost.

Kommänis, e, gemein mit andern oder mit allen, gemeinfäpaftlich,ober-
ke obecnj, společný ; sal commune, das gemeine Gatz,

yčesná sůl; loca comununia, öffentlihe Derter, weřegná mj-

sta; in commune, für ole jum gemeinhoftliden Gebrosis, M

spolek, pro wšecky, k obecnému uijwánj ; daher Subst, Cw |

is, n. eine Gemeinde, bie Gommune, obec. |

. f. die Gemeinf&aft, Berbindung, společnost, y, B. pe

gemeinf&afttide Wand, společná zeď, zdi spoletwos.

Comununitas, àtis, f. tle Gemeinfgaft, der Umgang, gefett[doftitci
Band, spolek, společnost.

Müraena Mürus 841

Commantco, avi, atum, 1. 1) mittheiten, rem cum aliquo ober ali-
€ui, zdjleti se, zděliti se, rozděliti se s někým o něco; Sbeil
mebmen laſſen, účastňowati, účastniti, zůčastniti nekoho něče-
ho ; consilia cum aliquo, myšlenj swé Fjci, oznámiti, powedj-
di, wygewiti, we známost uwesti někomu ; 2) fi unterreben,
beraten, raditi se s někým o něco; de re cum aliquo. Com-
municátio, 3. f. bie Zpeilbaftmadung, zudastRowdnj, zúčastněnj,
účastněný ; die Mittheilung, zdjlen se, rozdělený se, y. 98. utili-
tatam, des Rugens, o uiitky ; consilii, bie SRittbtilung feines Plas
nes, úmyslu wygewenj, we známost uwedenj; sermonis, eine
Unterredung, promluwenj, porozpráwěnj.

Immünis, e, (teuerfrei, wy muty od danj, swobodný od daně,
bez daně, bez platu; militia, frei von Kriegsdienften, od wosny
oswobozeny ; überhaupt frei von etwas, swobodny, prostý, zpro-
štěný, Immunltas, ätis, f, die Freibeit oder baš greifeon von öffents
lien Dienften, oswobozenj, wygmutj, swoboda, 3. B. von Abs
gaben, Gteuern; Druides omníum rerum habent immunitatem,
find von allen Gtaatslaften frei, ode w3elikych obecnjch břemen
wysmuti, oswobozeni zsau. .

Munero, avi, atum und Munéror, atus sum, 1. fáenfen, darowati
oma něco, dařiti, podařití, podarowati, abdařiti někoho

jm.

Remunero, avi, atum unb Rememneror, atus sum, 1. mieber beſchen⸗
ten, zase darowati někomu něco; vergelten, odplacowatı, od-
Pláceti, odplatiti něco někomu, aliquem re; quibus officiis
beneficia remunerabor? womit werde id e& entgelten? sukým
apirobem odslaužjm se, odmenjm se, odplatjm se za dobro-

inj? Remunerátio, 3, f. die Siecgettung, Belopnung, odplata,

na. .

Müraens, 1. £ bie Muräne, en Fiſch, hrug.

Mátex, icis, m. 1) bie Purpurfchnede, Purpurmufchel, ostran-
ka; 2) der Purpur, die Purpurfarbe, čerwec, brundt ; 3)
tin fpigiger Felš, ostrá skála; 4) murex ferreus, eine
Sußangel, kotwice.

Murmur, üris, n. ein Gemurmel, Brummen, bublänj, bruče-
nj, hzučenj, wucenj; ba& Rauſchen, Braufen, hučenj, hlu-
čenj, hluk.

Marmitro, avi, atam, 1. murmeln, brummen, mumlati, bublati, za-
bublati; rauſchen, braufen, Audeti, hlučetí ; aud) mureen, repta-
ti, braukati.

Admurmuro, avi, atum, 1, boju murmeln, k tomu hučeti, zahuče-
tí; burá Murmeln feinen Widerwillen ober Beifal zu erfennen geben,

'.— přireptdwati, k tomu bublati, zabublati, zabraukati.

Měrus, 2. m. die: Mauer, zeď, (gen. zdi) ; die Stabtmauer,

- hradba. . ! . h
Pémoeríam, 2. n. ber leere Pag um bie Gtabtmauer, der Singer,

městiště. m

Murälir, e, y. B. corona muralis, bie Mauerfcone, Aradebnj ibenec;

diefe beřam derjenige, welder zuerſt die Mauer erftiegen Hatte.

840 Mülus Münus

Můlus, 2. m. ein Maulthier, Maulefel, mezek,
Mula, 1. f. eine Maulefelin, mnezčice, mezkyne. .
Mulio, , m. ein Mauleſelverleiher, Mauieſeltreiber, Mautefelkisk
, ler, mezkdř.
Mundus, a, um, rein, fauber, veinlid, čistý; nett, artig, ge
lant, šwárný, šumný.
' Mimdítřa, 1. f, aud Mundities, 5. f. die Reinlichkeit, Gaubertrit, čí-
stota; die Galanterie, der Schmud, 3iwdrnost, Surnnost.
1 Mundus, 2. ın. 1) der €óámud, ozdoba, okrasa, Šperk; mund
muliebris, der Frauenzimmerfhmud, šperky ženské ; 2) der din
met, nebe ; 3) bie Weit, 'swel; das Weltall, wesmjr, (gen. vi-
ho mjra). t

Mundänus, a, um, Beltbürger, aus ber Welt, stoětský obywetd,
zemilan, . ,

Immundus, a, um, unrein, unfauber, unfläthig, nečistý, nečistotný,
nešwárný. Immunditia, 1. f. die Unreinigteit, nečistořa, nedware,

Mungo, fbyáuzen, smrkati ; tómmt nicht leicht vor.

Einungo, nxi, nctum, 3. fhnäugen, smrkati, smrknauti; s, ih
ausfhnäuzen, wysmrkati se, wysmrknauft se, nos
utFjtr ; einen mit Gift. um etwas bringen, oXidifi, opalitt wkola
0 něco, 3.8, aliquem argento ; homo emunctae naris, ei fru,

. wigiger enfá, wtipné, dobré chuti 2lowek. :

Můnus, éris, n. L) der Dienft, die Gefälligkeit, služba, wii;
2) ein Gefdent, dar, podar; 8) ein Amt, úřad, pow
nost; munere fungi, fein Amt verwalten, zastáwati kt
nati swau powinnost ; tuum est hoc munus, baš ij bé
ne Pfliht, twd gest to powinnost; 4) ein Schauptl,
hry ; munus gladiatorium, ein Fechterſpiel, hry šermjřské.

Munuscälum, 2, n. ein kleines Gef&enf, dárek,

Munia, ium, n. die Pflihten, Amtsverrihtung, powinnosti.

Muufcipkum, 2. n. eine Stadt in Italien, bie ihre eigenen Gefeht sd
Dprigkeiten, und jugleid) ba& römifhe Bürgerrecht hatte, eine Mans
vatftabt, město munictpalnj. ..

Municeps, Ypis, m. 1) der Bürger einer Sunicipatftabt, znunzcipabätt
2) einRitsürger, spoluměšřan ; der Landsmann, kragan ; Wt tb
eben dem Municipium iſt.

Munificas, a, um, fteigebig, štědrý. Comp. entior; Subst. esi
simus. Munifice, Adv. freigebig, Stedre. Munificentia, 1. £ Wk

„Sreigebigteit, Mildtbätigteit, 3tedrota, štědrost.

ommánis, e, gemein mit andern oder mit allen, gemeinfgaftiiä,obe-
ad obecnj, společný ; sal commune, da6 gemeine Galg, abeom
obyčesná sůl; loca communia, ófentlije Derter, weregnd mr
sta; in commune, für alle jum gemeinfdoftliden Gebresbt, 9f.
spolek, pro wšecky, k obecnému ujwánj ; daher Subst, Cur
muue, is, n. eine Gemeinde, bie Gommune, obec.

Commuuio, 3. f. die Gemeinſchaſt, Verbindung, společnost, 3. B V
rietis, eine gemeinf&aftiide Wand, společná zeď, zdí společnost.

Communltas, ätis, f. die Gemeinfhaft, der Umgang, gefekfgaftlde!

Band, spolek, společnost.

Müraena Mürus 341

(CommunYeo, avi, atum, 1. 1) mittheiten, rem cum aliquo ober ali-
cui, zdjleti se, zdàliti se, rozděliti se s někým o něco; Xbeil
nebmen lafien, účastňowati, účastniti, zůčastniti někoho nede-
ho; consilia cum aliqno, myšlenj swé řjcí, oznámiti, powedj-
di, wygewiti, we známost uwesti někomu ; 2) fid) unterreben,
berotýen, radit se s někým 0 něco ; de re cum aliquo, Com-
municätio, 3. f. die £teilbaftmadung, zůčastňománj, zůčastněn
účustněný ; die Mittpeilung, zdjlenj se, rozdělený se, à, B. uti
tatum, des Rugens, o užitky ; consilii, bie SRittbrilung feines las
neb, úmyslu wygewenj, we známost uwedenj ; sermonis, eine
Unterredung, promluwenj, porozpráwénj.

Immünis, e, fteuerfrei, wygmuty od danj, swoboduy od daně,
bez daně, bez platu; militia, frei von Keiegsdienften, od wogny
oswobozeny ; überhaupt frei von etwas, swobodný, prostý, zpro-
ten. Immuultas, ätis, f. bie Breigeit oder bas greifeyn von äffents
li&en Dienften, oswobozenj, wygmutj, swoboda, à. B. von Abs
gaben, Steuern; Druides omríum rerum habent immunitaten,
find von allen Gtaatslaften frei, ode wšelikých obecnjčh břemen
wysmati, oswobozeni gsau. . .

Munero, avi, atum. und Muneror, atus sum, 1. ſchenken, darowati
mkomu něco, dařiti, podařiti, podarowati, obdariti někoho
něčim.

Reuunero, avi, atum und Remuneror, atus sum, 1. wieder beſchen⸗
ten, zase darowati někomu něco; vergeiten, odplacowatı, od
pláceti, odplatiti něco nekomu, aliqnem re; quibus officiis
beneficia remunerabor? womit merbe id es entgelten? sukým

působem odslauzjm se, odmenjm se, odplatjm se za dobro-
inj? Bemunerätio, 3, f. die Secgettumg, Belopnung, odplata,
odměna. :

Můraena, 1. f. bie Muräne,. ein Fiſch, hrug.

Mörex, icis, m. 1) bie Purpurſchnecke, Purpurmuſchel, ostran-
ka; 2) ber Purpur, die Purpurfarbe, čerwec, brundt ; 3)
tin fpigiger Feld, ostrá skála; 4) murex ferreus, eine
Sußangel, kotwice.

Marmur, üris, n. cin Gemurmel, Brummen, bubldnj, bruče-
nj, bzučenj, wucenj ; dab Rauſchen, Braufen, kučenj, hlu-
čenj, hluk.

Marmitro, avi, atam, 1. murmeln, brummen, mumlati, bublati, za-
bublati; raufáen, braufen, Audeti, hlučetí ; aud murren, repta-
ti, braukati. .

Admurmuro, avi, atum, 1, dazu murmeln, k tomu hučeti, zahuče-
ti; durá Murmeln feinen Widerwillen oder Beifal yu erfennen geben,
pFireptdwati, k tomu bublati, zabublati, zadraukati.

"Mirus, 2. m. bie. Mauer, zeď, (gen. zdi) ; die Stadtmauer,
Témoeríum, 2. n, ber [tert Plat um bie Otobtmauer, der Zwinger,

městiště. .

Marälis, e, 3. 8. corona muralis, bie ARautrfrone, hradebnj wénecj

diefe beam derjenige, welcher guezft die Mauer erftiegen Hatte, ©

AGI

, "m /
$42 Mus Mato
\

Mus, Gen. müris, m. eine Maus, myš.

"Muscälus, 2. m. 1) eine Meine Maus, ein Mäushen, mydkaz 2)
Muskel, der fleifhige Sell bed Körpers, swal, myška ; S) ein 64:
bad, worunter bie Belagerer arbeiteten, přjstřešek.

Müsa, 1. f. bie Mufe, uměna, umka, müsa. Plur. Must,
bie Mufen, deren neun gezählt werden, waren Göttinnen ber Geld
famiteit und Sünfte.

Musčuin, 2, n. der Mufentempel, eine Bibliothek, museum, knjka

Musícus, a, um, die SRufit betreffend, Audebnj. Subst. Musica,
m. ein Zonkünftter, hudebnjk, hudec, Musica, t. £ die Sel
hudba, hudebnj umenj, zpew.

Musca, 1. f. eine $liege, maucha, :

Muscus, 2. m. dad Moos, wech.

Muscösus, a, um, voller Moos, bemoost, mechowitý, plný mds.

Mustela, 1. f. ein ®iefel, wlasice, lasice, kolčawa.

, Mustum, 2, n. der Soft, mest, mladé wjno, mor. breit

Mütilus, a, um, verftämmelt, kusy ; homo, der fid) den čs
abgefauen hat, bézprsty ; bec einen oder Beinen Fuß bat, Deznoh
bei gehörnten Thieren, wenn fie eim Horn oder beide Hörner ved

haben; cornibus mutilae vaccae, komolé krdwy.

Mutilo, avi, atum, 1. verflümmeln, kusatit?, zkusatiti; fuit,
zati, uřezatí, y. B. nasum ; ramos, abftugen, sekati, Uusekati, u
‚knaufi, osekdwati, osekati, Mutilätio, 3 f. die Beca!
uFezdnj, usekánj, osekánj.

Mütio, Ivi, Itum, 4. leife reben, muden, muďfen, mm
hlesati, hlesnauti, mukati, muknauti, cekati, cekn

Musso unb Muss!to, avi, atum, 1. beimlid reden, murmeln, mut
mudfen, mit ber Sprae nidt regt berausmollen, 3pjtati, en
ti, šeptati, hlesati, hlesnauti, zahlesnauti, mumlati, cekefi
Thweigen, verfámeigen, etwas verbeiffen, nicht das Herz haben zu

nespjtatt, ‚nespefnauti, nehlesati, nehlesnauti, necekal

knauti, nemukati, nemuknauti, nemluwiti, mlčeti, zamilej

zatagiti; injuriam mussitare, ba$ Unrecht verbeiffen, Arie
sobě hrýzti, zhrýzti, :

"Mito (ffatt Movito) avi, atum, 1. 1) bewegen, von bec Of
le bringen, megbringen, z mjsta dáwati něco,
něčjm; arbores, Bäume verfegen, stromy presa
ti, přesaditi; neque se luna quoquam mutat, £
nidf vom Slede, nikam se nehýbá, z mjsta negde, |
nepřicházj ; 2) ändern, verändern, méniti, zminiki,jere
niti, přeměniti, ginačiti, zginačowati, zginačiti p
gina£iti, předělati, přestawěti ; 8) taufden, toedyfelu, vd
taufdjen, směňowati, směniti, proměniti, změnitis
tare vestem, ein anderes Kleid anziehen, prewljkati

Mütus ' Mütüus 848

"AN .
preuléci se ; mutare orbes, andere Keller auffegen, gind
taljře diwati, dáti; mutare classem, in eine andere Claſſe
verſetzt werden, do giné třjdy prichdæeti, prigjti.

Matätio, 3. f, bie Xenderung, Beränderung, měna, změna, přemě-

na, proměna, zmenenj, přezinačenj, .

Mntábílis, e, veránbertid, unbeftändig, měnny, změnný, měnliwý,
proměnliwý, zmenitelny, nestálý, Mulabilttas, atis, f. bie Bera
ünbectidteit, Unbeitünbigfeit, manıtelnost, menliwost, zmenliwost,
promeniiwost, proměnitelnost, nestdlost. Jınınutäbilis, e, uns
veränderlid, nezměnný, nezmenliwy, nezmenitelny. Immutabi-
litas, ätis, f. die Unveränderlichteit, nesmenitelnost, nezmenliwost,
neproměnliwost.

Commuto, avi, atum, 1. verändern, méniti, promenowati, promě-
niti, změnsti ; vertaufáen mit etwas, směnowati, 'smeniti, dáti
něco za něco ; austaufhen, eintaufhen, wyměňowati, wyměniti;
membra commutare, fih vermwandeln, proměniti se; vitam cum
morte, fterben, umřjti. Commutätlo, 3. f. die Veränderung, mě-
na, změna, proměna; die Auswehslung, směna, wýměna, Com-

matäbllis, e, veránberliá, unbeftünbig, proměnliwý, změnlivý,
změnitelný, nestálý.

Immato, avi atum, 1. verändern, ménifr, změniti, zginadowatı,
ginaditi, přeginačití, zginaditt, pFewraccti, pfewratiti, obrd-
titi: vertaufhen, smerowati, smeniti, wymeniti, dáti gedno
za druhé, Iminutätio, 3. f. bie Veränderung, změna, Zimenenj,
Aginatenj; bie Vertauſchung, promeénowdn), proménenj, wy-
měněnj.

Perinuto, avi, atwn, 1. ändern, verändern, měnití, změňowati, změ-
niti, pkesinatowati, ginačiti, zginučowati, proměniti ; ums

. tasfáin, eintaufgen, auswechſein, vertauf&en mit etwas, menitt, wy-
möhowati, wyméniti ; pecuniam, Geld umfegen oder verwedfeln,
proměňowati, promeniti penjze. Permutätio, 3. f. die Vertaus
ung, menenj, směna, wymenenj, wymena; ber Wehfel, smě-
na, směnný list. .

Mitos, a, um, ſtumm, němý. .

Obmutesco, tui, 3. verftummen, oněmětí, řeč ztratiti, zmlknauti,

1)" odmiteti se,

"ius, a, um, 1) medfelfeitig, gegenfeitig, společný, oba-

polný, odměuný ; amor mutuus, bie wechfeitige Liebe

‚ndeeier Perfonen gegen einander, společná, obapolnd, od-

ldska ; 2) geborgt, gelichen, půgčený, zapůgčený;
ecuniam dare mutuam, Geld einem leihen, vorftreden,

sí ze půgčowati, pugéiti; sumere aliquid mutuum
1 da mutuo, fid) leihen laflen, wypugcowati sobě, wy-
iti sobě.

7 "Mate und Mutuo, „Ad. weäelfeitig, wechſelsweiſe, spořečně, we-
7" spolek, obapolně, 3. 8. amant se mutuo.
. Mor, atus. sum, 1. von Jemand etwas borgen, wypůsčomwati,
+ Wypůsčiti od někoho.něco, 3. $8. pecuniam ab aliquo. Mut
tio, 5. f. ba Borgen von Jemand, tvypůgčovánj, wypůgčenj.

344 Myrtus ' Narro

Myıtus, 2. und 4. f. die More, der Myrtenbaum, myrt.
Myrtum, 2. n. bie Frucht vom Mprtenbaume, bie Myrtenbeere, myrto-
wa gahüdka.
Myrtětum, 2. n. ein Wortengebüfd, myrtowj, myrtist&, —
Mysterium, 2; n. eine Heimlichkeit, heimliche Sade, taznost,
tagenstwj. .
Mysteria, orum, n. ein gewiffer, heimlicher Gottesbienft, z. B. der Ge
tes, bem Stiemonb beimopnen durfte, aufer bez dazu gehörte, fap
oběti, tagné služby božje B

N.

Nu, Adv. fůrmahr, wahrhaftig, wv prawd?, oprawdu, 20
isté, weru; hat gern em Pronomen nad) fij, à. 8. nae epo
Naevus, 2, m. ein Mahl am Leibe, ein angeborner Filed Mf
ben, ein Muttermahl, znamenj, znamjnko, poškwrna při
rozend, . ,
Nam, Conj. benn, neb, nebo ; fteht inggemein zu Anfang des ue.
Namque, benn, nebot ; ift baffetbe.

Nanciscor, nactus sum, 8. etwas befommen, erlangen, dostá-
wati, dostati, dosahowati, dosdhnauti, dochdzeti, dr
gjti něčeho; erreichen, stjhati, dostihowati, döstihnauti,
postihnauti ; antteffen, napadati, zastihnauti, napab
nauti, dopadnauti,

Ninus, 2, m, cin Zwerg, trpasljk, pjdimužjk.

. Nána, 1. f. eine wergin, krpaslice.

Narcissus, 2. m. die Rarciffe, narcis, narcisek.

Naris, 8. f. das Naſenloch, djrka w nosu, chřjpě; bie ft

" nos; häufiger ift der Plur. Nares, ium, die Nafenlöcher, cj?

pé, nosnj djrky ; bie Nafe, nos.

1 Narro, avi, atum, 1. erzählen, wyprawowati; fagen, tt

prawiti, powjdati, powěděti. 4 ad |
Narrätio, 8, f. die Gryigtung, rawowdnj, jddnj.
^ noia, 1. f. ^ Heine Grybtuna, "Poipjdka, povjiels,

a.

ekrätor, 3. m, ein Erzähler, wyprawowač, wyprawowatel.

Denarro, avi, atum, 1. erzählen, wyprawowati. :

Enarro, avi, atum, 1. erzählen, wyprawowati, powjdati, wypr®
witi; ertläcen, wyklddati, wyložiti. Enarrätio, 3. f. bie Gil
Tung, wyprawotodnj ; die Grilárung, wykläddnj, wylotem |

Praenarro, avi, atum, 1. vorher erzäflen, napřed wyprawowsti,

>

Nasoor Nassa 845

Nascor, nätas sum, $. geboren werben, narozowati se, ro-
diti se, naroditi se, zroditi se, na.swet přicházeti,
přigjti; feinen Urfprung nehmen, entflehen, herrühren, po-
chdzeti, pogjti, powstdwati, powstati, půwod mjti;
wachſen, rüsti, narostati, narüsti; wetben, býwati, dě-
leti se, činiti se. -

Kätus, a, um, geboten, rozený, zrozený ; patre figulo natus, eines
Zopfert Sohn, syn hrnějřům ; ante Christum natum, vor Gprifti
Gebust, před narozenjm Krista Pána ; decem annos natus, zehn
Satve alt, deset let starý; quot annos natus es? wie alt bift
du? Kolik gest ti let? pro re.nata, nad Befhaffenheit der Umftäns
e, dle okoličnostj, gak kdy gest ; bos ad arandum natus, jum
Adern gefhaffen, wàl k ordnj rozený, zrozený, učiněný, stwo-
řený. Subst. Natus, 2. m, der Bohn, syn,rozenec. Nata, 1. f.
die &odtec, dci, dcera, Plur. Nati, die Kinder, deti, rozenci.

Natu, Abl. m. ver Geburt nad, 3, B. natu major, ber ältere, starší j
natu minor, ber jüngere, mlad3j. .

Natalis, e, 3. B. dies natalis, unb. bloß natalis, m. ber Geburtětag,
den narozenj ; dies natalis Romae, ber Gründungstag Roms, den
založenj Rjmas

BatálicYus, a, um, den Geburtstag, ober bie Geburtäftunde betreffend,
při narozenj. Watalicia, orum, n. ber Geburtöfhmaus, Aody na
den narozenj.

3. f. ein Wolf, eine Station, národ ; das Geflecht, rod; die
Art, druh ; beim Viehe, des Schiag, bie Race, plemeno, ráz,
j, 8, um, augeboren, natürlih, přirozený, wlastnj, j. B. sen-
, R88; nicht ecfernt, nicht durch Kunft erworben, sam od sebe, samo-
rostlý, 4. ©. color, coma ; durch bie Geburt entftanben, rozený ;
verba nativa, bie Stammwörter, kmennd slowa.

Batůra, 1. f. bie atur, přjroda, pfirozenj ; das Belen einer Sade,
bytnost, podstata; die angeborne Beſcheffenheit, das Naturell, po-
waha, přirozenj, wlastnost ; ein Weſen, ein Ding, bytost ; re-
rum natura, bit game Ratur, bie Belt, přjroda, pftrozenj, swet.

Naturalis, e, notürlid, přirozený 3. B. lex uaturalis; pater na-
feralis, ein teibtider Water, wlastnj otec. Naturaliter, „Ldv. «as
fürlid, von Ratur, přirozeně, od přirozenj.

Agmátus, 2, m. ein Xerwandter von vüterlider Seite, pfjbuzny po
otci, po meči, ] uA

Oogeätus, a, um, verwandt, von mütterliher Seite, pfjbuzny po mat-
ce, po přeslici; Subst: ein Verwandter, pfjbuzny, krewnj prj-
el. Cognätio, 3. f. die Verwandtſchaft, prjbuznost, přjbuzen-

stuj.
Kaascor, natus sum, 3. heraus ober hervorwachſen, rüsti, wyrüsti.
lanascor, natus sum, 3. to geboren werden, wo madfen, rodifz se,
rüsti. Innatus, a, um, angeboren, wrozeny ; natürlid, přirozený.
Pregnátus, a, wm, geboren von Jemanden, entfproffen, pošlý.
, „Bemascor, natus sum, 3, wiederwachſen, zase růsti, zase narosta-
ti, znowu narůstí, wyrüsti,

Nama, 1. die Fiſchreuße, wrše rybdřská.

: $46 Nasturtium Ne

Nasturtfum, 2, n. die Sreffe, die Brunnenfreffe, geřicha, ře-
. . Ficha. :
Nasus, 2. m. tie Nafe, nos.
Nasütus, a, um, großnafig, nosaty ; Subst. nosdč ; nafewei, prosto-
huby, prostoreky.
Nätes, ium, f. die Hinterbaden, ber ‚Hintere, zadek. |
Navis, 8. f. ein Schiff, lodj, loď, koráb ; praetoria, baš v
miralfhiff, zprdwej Lodj ; longa, ein Kriegsſchiff, swdleni
lodj ; oneraria, ein Transportſchiff, näkladnj, Spjänjledji |
navem frangere, Schiffbrud) leiden, lodj zlomiti, rozbiti; |
tápati, tonauti ; appellere terrae oder ad terram, land,

s lodj priraziti, přistati k zemi.

Navýcňla, 1. f. ein Gdiffáen, Boot, &abn, Zodice, lodička, člun.

Naviculärfus und Nauclčrus, 2. m. ein Schiffseigenthümer, ber Ob |
patron, Shiffsherr, pán lodj. . |

Navälis, e, bie Schiffe betreffend, Jodnj, kordbnj ; socii navales, 6v |
leute, Seeſoldaten oder Matrofen, lodnj, korabnj lid; beilum ar |
vale, ein Krieg zu Schiffe, der Brefrieg, wilka na moří;
ein Geetreffen, bitwa na moří. Subst. Navale, is, m. und Hur. |
Navalia, ium, n. ber Standort der Schiffe, ble Doďe, Odifimtu
loděnice.

Navarchas, 2. m. ber Sciffstapitän, zprdiwce lodj. |

Nauta (ftat navita), 1. m. ein Cóiffes, Gäiffmenn, German, ple
wec; nautae, Gerleute, Matrofen, plawectwo.: NantYcus, & sm,
f&bifmánnifá, plawecký, plawtj, y. B., verbum, Gdiffemánt,
plawecké slowo; clamor nautious, das (diffmünni[$e Behr,
plawtj křik, - |

Naufrägus aud NavYfrägus, a, um, fóifforüdig, ber Sqhifotsg tM
ober erlitten hat, tdpawy, toraucj; daher unglüdtid, nečřastný, |
Naufragium, 2. n. ber Gdifforud, tdpdnj, tonutj na moři; bee
re naufagium, Gdiffbrud leiden, Zodj rozb«ti; tdpati, tokasti
na moři.

NavYgo, avi, atum, t. ſchiffen, fegeln, plawttt se, plauti, we
du pracowati ; in portu, in Sicerbeit feyn, na gestu [d
gätio, 3. f. die Schifffahrt, plawenj se, plutj, plawba ; navigsl-
onis patiens, (hiffbar, Plawny.

Navigäbllis, e, fýiffbar, planý, poplawny, a. ©. fluvius,

NavYgium, 2, n. ein jedes Gif, Fahrzeug, Barfe, Kan, Zodj, tha.

Nausča, 1. f. bie-Gdiftranfýcit, Geekrantheit, znořská nemoci Mě
Grbredyn, bie Uibelteit ober Gel vor allem, wzdwjkdnj,
ošklůvost. Nauseo, avi, atum, 1. 1) fid erbrcden, fij) 1
müffen, ddwiti, dawifi se, dáwenj mjtí; einen Gtel gets #8
etwas, ošklíwiti sobě něco, nechuž mjti před tjm; 2) Gele
weden, Ekel tun, o3kcrwiti se, oškliwost pi iti;
se někomu.

NE, ein $ragemort, welches allemal einem Worte angehängt tibi Ld]
Indicativ wird e$ nicht Üüberfegt, beim Gonjunctiv aber burd Ob, ivi
zdali, ausgerädt ; scribisne? fihreibft bu? pjšeš ? nescih|

Ne . Nécesse | 347

soribasne an legas, oder nescio scribas legasne, id) weiß
nicht, ob bu liefeft oder ſchreibſt, newjm čtešli, neboli pjšeš;
nec ne, ober nit; visne, nec ne? millft bu, oder nicht 2
chceš, či nechceš ? . .

NE, Conjunct. 1) daß nicht, damit nicht, aby ne-; ne quid un-
quam facias, baf bu nie etwas thuejt, aby nikdy nic ne-
učinil; 2) nicht, beim Bitten oder Verbietm; ne scribas, ne
scribe, fdreibe nidt, nepiš; 9) daß, nad timeo, vereor,
metuo, periculum est; timeo, ne in morbum inci-
das, id) fürchte, daß bu in eine Krankheit verfalleft, bogjm.
se, aby do nemoci neupadi. Ne quidem, nidt eins
mal, aud) nicht, ani. :

Nedum, geſchweige, nercili, nerci, neřku, nedjm; ne legere gui-
dem novit, nedum intelligere, er fann es nicht einmal lefen, ger
fümeige denn verftehen, neumj to ani. čjsti, nercili abý tomu

Jive oder Neu (ftatt et no), unb bofiniát,'aaby ne-; (ffattantno),

oder ni$t, nedo ne- ; neve - neve, weder - nof, ani - ani.
Wequidquam, Adv. vergebens, umfonft, durmo, nadarmo.
Mqusquam und Néutiquam, teineswegs, nikoli, žádnau merau,

© žddným způsobem.
Něbála, i. f. der Nebel, mhla; der Dampf, pára, kauf;
die Wolfe, mrak. :
Webulösus, a, um, voll Nebel, nebelig, mAlawy', mhliwy : finfter,
iraöny, zamračený, pod mrakem, coelum; bunfel, ſchwer zu
wifiten , demny, zatemnily;

Něbůlo, onis, m. ein ‚Dundsfott, Schurke, kluk, holomek;
‚tin Taugenichts, darebák. :

Nec ie: neque, Conj. 1) und nicht, aud) nit, ani, aniž, ni,
niž; neque - neque, nec- nec, weder — nod, ani — ani;
sec pater nec mater, weder Vater nod) Mutter, ani etec

ai matka; nicht einmal, nod, ani, aniž.

Mer mon (ftatt et), auf, 7; und, a.
1, und nod) nicht, aud) nod nidt, a geště nic, a geště ne —
Weeübi (ftatt ne alicubi), damit nit mo, aby někde ne — -

€, Indeci. unvermeiblid, unumgänglich, ſchlechterdings
"Witbig, was nicht anders feyn kann; est necesse, c8 ift fled»
lerdings nöthig, unumgánglid) nothwendig, gest newyhnu-
tlul, wěc newyhnutelnd, newyhnutelně potřebnás
homini necesse est mori, necesse est homo inoriatur
"te hominem mori, ber Menſch muß fterben, člowčk
wewyhnutelnà, chtěg neb nechtég, um? jti musj; ne-
ke ginako, než že umijti musj člowěk; ibi nervi la-

= “mo

348 Necto Necto

teant necesse eat, ba müffen Nerven liegen, tam židiny by-

ti musegj. . M

Necessärlus, a, um, 1) unentbehrlich, unvermeiblid, unveränberlid, sus
umgánglid höthig, dringend, newyhnufelne, potřebný, newykta-
telný, nutný; nothwenbig, potřebný ; res necessarise, iiie
Dinge, Rotbmenbigteiten, potřeby, potřebnosti;
ter, příbuzný z ein febr guter Freund, dobrý přii
ochrance ; ber Glient, swěřenec, Necexsario, Adv. nothi
Beife, newyhnutelně, newyhnutelnau potřebau, newylmtai-
„ným způsobem. Pernecessarius, a, um, fehr notýroenbig, (děs
thig, welice potřebný, welmi potřebný; in großer Brdislung |
ftebenb, welice spřjzněný, welice známý.

Necessitas, atis, f. 1) bie Unvermeiblidkeit, Mothinenbigkeit, ám»

nglide Stotbmenbigfeit, newyhnutelnost, newyhnutelná

a, nutnost ; die Rotpdurft, das Bebürfnif, potkeba, po ;
bie Roth, nauze; 2) die Verbindung, das freundfchaftlige Bus,
spřjzněnj, spřjzněnost, přátelský swazek ; bie Ereunbfäafl,ers
wanbtf&aft, pFdfelst wj.

Necessitüdo, Inia, f. 1) bie Berbinbung zwiſchen zwei gerfonen, y. B.
gwifhen Gitern unb Kindern, Patron unb Glienten, dab Barb br
SBerwanbtf&oft, spFjznenj, spřizněnost, svazek přátelský: we
reunefáaft, pdfelstwj ; die Glientf&aft, siwePenstioj ; 2) Vie Om
vermeibtidteit , Nothwendigkeit, newyAnutelnost, newyhnuibi |
Potřeba, nutnost, 7 |

Necto, nexui und nexi, nexum, 8. fnüpfen, binden, pam
menbinden, anbinben, anfügen, in einander ſchlingen, puss-
ti, sepnauti, pautati, spautati, wázati, swázati, Spo |
gowati, pogiti, spogiti; coronam, einen Kranz wüiden,
plésti, uplisti, wjti, uwjgeti, uwiti, uwinauti wise; |
dolum, eine eit fpielen , chytrau hráti, strogiti lest;
manus, umídlingen, ruce owjgeti, owinauti. d

Nexus, a, um, zufammengefnüpft, gebunden, sepnut, spautanj, k |
zaný, swdzany, pletený, wit, uwity ; geleflelt, o okaprth.
10 —* we wazbäch; w okowy daný, ukowaný, okay
sepaty.

Nexus, 4. m. das Knüpfen, Binden, Sufammenfnüpfen, prut, wnkedd,
sepnutj, swdzdnj, spautdnj, wazba, spogenj; bie
das Band, siwazek ; bie Umfhlingung, Owinutj; bie vedtiiäe Bet
binbligkeit, wodurd man ein Redt an bie Sade bat, obſchon mark
niát als Gigentfum betradten Bann, z, B. Oppotbeken, Pfänderg i

waznost : >

Adnecto unb Annecto, nexui unb nexi, nexum, 3. antuüpfen, =
binden, pfipjnati, připnauti, připautáwati, pripautaft, ph
wazowdti, Poriwdzhti uudzatů nawdzatı, phibinter, praet
pFidati, phwesiti, zawesiti k něčemu něco, aliquid ad rem;
verbinden, sposowati, spogiti něco s ne&jm, aliquid aliead rů

Connecto, xui, xum, 3. zufammentnüpfen, tnüpfen, verbinden, sjet |
ti, sepnauti, spautáwati, pautati, spautati, spogowati, por |
či; vestem, zufammenhefteln, zapjnatz se, zapnautz se, PNA
wati se. -

Něgo Nequam 849

Innecto, xui, xum, 8. anfüüpfen, upjnati, upnauti; verwideln, za-
plétati, zaplésti, B

Subnecto, xui, xum, 3. in bie Góbe Enüpfen, gürten, Podpjnati, pod-
pásati; antnüpfen, pfipjnati, připnauti, upnauti ; vestem, unters
‚binden, podkasdwatt, podkasati, wyhrnauti, zahrnauti ; fabel-
Jas, dazufügen, dokládati, doloziti bágkami,

Něgo, avi, atum, 1. 1) verneinen, läugnen oder nein fagen,
přiti, zapjrati, zapřjti; negavit hoc verum esse, et fag«
tt, dad wäre nicht wahr, zapjral, že to prawda gest; pra-
wil, že tomu nenj tak; nidt geftehen, neznati se k ně-
čemu; negaris esse domi, man fagt, bu wärft nicht zu
Haufe, powjdagj, že negsi doma; zapjragj tebe; 2) ete
was abfhlagen, verweigern, odpjrati, odepřjti, odpowj-
dati, odpowěděti; alicui opem, einem bie Hülfe verrcís
gern, odepřjti, odpowěděti někomu pom»c.

Negátio, 3. f. vie fBerneinung, &üugnung, zapjrdnj, zapřenj.

Abnego, atum, 1. abfdlagen, vermeigern, odpjruti, odeptjti,
odpowjdati, odpowedjti.

Denego, avi, otum, 1. verneinen, pEjfi, prawiti že ne—; etwas |
„abfätagen, verfagen, odpjratr, odep?'jtt, odpowedjtt.

Pernego, avi, atum, 1. ſchlechterdings verneinen, rund abſchlagen, zho-
„la odpjrati, dočista odepřjti.

Nemo, inis, m. Niemand, feiner, nikdo, žádný, nišádný ;
nemo alius, fein anderer, žádný giny; nemo non, Seder,
každý, katdicky; non nemo, mander, někdo, některý.

Nempe, 4av. 1) freilich, es verfteht fi, ohne Zweifel, arci,
prawda, tot' se wj, nepochybně, zagisté, owšem; 2)
nämlid, totiž, totisto.

Němus, bris, n. ein Luſtwald, hdg, hdgek; ein Wald, les.

Ntnia obec Naenia, 1. f. 1) cin Leichengeſang, Leichenlied, Tranr
etlied, pohrebnj zpěw, umrlej pjseň; 2) ein S8iegenlicb,
ukoljbawka ; ſchlechtes Licd, Gafjenlieb, pjsnička ; Spoffen,
Zändelei, daremnost, pletky.

Rio, něvi, nětum, 2. fpinnen, p?jsti.

Nepos, Otis, m. 1) ein Gnfel, wnuk, wnauček, wnaude ;
2) des Bruders oder ber Schwefter Sohn, ber Neffe, synowec;
$) ein Schwelger, ožralec, marnotrátce.

Neptis, 3. f. bie Gnfelin, w0nutka,
Pröncpos, otis, m. ber Urentel, Sohn bes Enkels ober der Enkelin, pra-
wnuk. Proneptis, 3, f. die Urenkelin, prawnučka, -

Neptünus, i, m. Neptun, der Gott des Meeres und bec. Gewäſſer,
Můran, Móran, Vodan. :

Nequam, Adj. Indeci, nichtswürdig, fhleht in feiner Art,

850 , * Nervus Niger

zu gar nichts taugend, elenb, nidemny, daremný, k niče.
mu; homo nequam, ein fýledter Menſch, kep, dare,
nicemnjk; leidtfertig, lehkomysiny ; lieberlidy, prosto-
pášný. Subst, prostopdšnjk. Comp. Neguior, Sup, Ne-
quissimus, ſehr ſchlecht, prach daremny.

NequYter, Adu. ſchlecht, elend, nichtswürdig, daremně, mima;
ni&t recht, nedobře, nepráwě«

Nequftia, 1. £ die Sti&téwürbigteit, ſchlechte Belhaffenpeit, ničení
daremnost ; die Zrägheit, nedbalost ; &eidufextigteit, lehkompi-
most; die Riederligteit, darebdctwj, kepstwj, prostopdimu;
die Gdelmerei, der Rant, Zubalstwje,

Nervus, 2, m. der Nerve, Zilina, nerw; die Sehne, Flüdk,
šlacha, šlachotina, suchá Xjla; die Saite, struna; s

eliquem.
iveuter (Ne-uter), tra, trum, feiner von beiden, Zddnf,ani
geden ani druhy.
Nex, Gen. něcis, f. ber ob, smrt; ber gewaltfame Ze, t |
smrcenj, zabitj; násilná smrť; manus imbutae net

mit Mord befledte Hände, ruce twrašdau zbrocené.

Něco, avi, atum, feltener ai, itam; 1. £öbten, usmrcomati, smrtili
usmrtiti, zasmrlıti, zabiti, zahubiti,

Encco, cui, ctum und avi, atum, 1.,töbten, fiebe Neco; bafd zu 8M
quälen, mot, umořití, Enectus, a, um, getóbtet, usmreerf; |

^ faft tedt, verhungert, verburftet, zmořený ,umořený.

Internecio, 3. f. bie Sóbtung, smrcenj, hubenj ; die gänzlige Wt

- tage, porübánj, potřenj ; ber Untergang, zkdza, zouba, tibi:
ad internecienem deleri, gänzlich aufgerieben werden, do pesld-
njho zhynautt, -

Pernfcies, 5. f. ba& füerberben, ber Untergang, zkáza, zdhube; Wi
‚Ungtüd, nešťěstj, Perniciösus, a, um, zum Berberben gasdeh |
verderblid, zdhubny, zhaubny ; (hátlid, Skodiiwy, škodný.

Nidor, .öris, m. der Brodem, Dunſt von gekochten, gebcotiomdin
gen, smaha.

Renideo, 2. glänzen, fátmmern, swjtitr se, lesknauti se, B. ns
laden oder lächeln, usmjiwati se,

Nidus, i, m. ein Neft, Vogelneft, hnjzdo. Demin, Nidůlu |

i, m. ein 9te(tden, hrjzdko, hmjzdecko.

Nidtlor, atus sum, t. niflen, Anjzditt se.

Nidifico, avi, atum, 1. 9teft bauen, Anjzdo dělati, udělati,

Niger, gra, grum, ſchwarz, černý ; ſchwarz obe Duntel moje,

Nibil Nisus 851°

+ ©: ventus, chmürnd, černá bauře; gottloš, běfe, čer-
ný, zlý, bezbožný ; Unglüd bringenb, nešťastný, 1.98. avis.
Nibil, contr. Nil, Subst. Indecl. nitě, nic; nihil mali, nidtá,
boſes, nic zlého; nihil pecuniae, fein Geld, žádné pe-
njze; nihildum, mod) nidtě, nic geště, nic posud; ni-
bil non, alle, wšecko; non nibil, etwas, něco, trochu,
poněkud; nihil aliud, nidtě anderes, nic giného.
Wihilum, 2. n. nitě, nic; nihilo, um nidts, onic; nihilo minus
oder secius, nichts beflo weniger, bem obngeadtet, nic méně, proto
předce ; nihili facere ober pendere, für nidts adten, niát adten,
nic sobě newditi, za nic neklasti, nepoklddati, nepowažowatt,
Nimbus, 2. m. 1) eine Sturmwolte, mrak, mračno ; eine
Bolke, oblak ; ein Sturm, bauřka ; ein Dlagregen, ligawec ;
2) der Heiligenſchein, záře okolo hlawy.
Nimirum, Adv. fie Mirus. :
Nimis, Adv. und Nimium, Adv, zu febr oder allzu, zu viel,
přěliš, přjlišně, přes, mjru, přes práwo; nimis mag-
mos, zu groß oder allzu groß, přjliš weliký, tuze weliký,

řjlišný.
Platea, um, zu groß, zu viel, přjžišný, přes mjru, přes prawo;”
is plus diligo, mebr a6 ju viel, přes pPjli3 aviditas nimia,
. wümüfige Begierde, prjliönd hitawost ; nimium temporis, jt viel
Beit, p*jhi3 času; nünii pendere, allzu hoch fhägen, přjiš sobě
todžiti něčeho. . :

Ningo, xi, 8. fcpneien, sněžiti se 3 ningit, eà [dyneit, snjh pa-
dd, mete se, chumelj se; mor. šuteřití se. .

Nix, nivis, f. ber Gánee, snjA; nives solvere, den Schnee ſchmelzen,
anjh rozpausteti, rozhj watt, rozpustiti, rozhFáti.

Nivósus, a, um, voll Schnee, fáncereid, sněžný, sněžnatý

‚Kircus, a, um, aus Sänee, snehowy ; [djneemweif, Djlf co snjh, and»
how; bel, Bar, gasıy. ,

Nivalis, e, 3. ©. , ein Tag, an dem Schnee fällt, sněžůvý den;
mivalis tempestas, ein Ednergeftober, metelice, chumelice.

Ni oder Ni, Conj. 1) wo nicht, wenn nidjt, wofern nicht, z. B.
misi forte volumus, rechcemeli snad, pakli snad, gest-
lite snad nechceme ; es fey denn, daß wir wollen, lecby-
dom snad chtéli ; 2) außer, al8, z. B. nemo nisi ego,
Riemand als id, Zddny leč gd; nihil nisi hoc, nidté als
diefe, kromě toho nic; nic, leda to ; to gediné ; non
nisi, nur, bloß, gedind; nec nisi, unb nur, a gen; nisi si,
aufer wenn, ausgenommen wenn, leöbych, leóby ; wosi aud)
Mgbleiben kann; 3) nisi, aber, jedoch, než, wšak ale.

Nisus, 2. m. der Sperber, krahug, krahugec, krahulec.

352 , Nitěo „ Nitor

Nit&o, ui, ohne Sup, 2. glänzen, biinten, prangen,
se, stkwjti se.

Nitens, tis, und Nitldus, a, um, glünj end, lesklý, stkio!ly, 1
Cj se, stkwaucj se; fin, pěkný, spanily, 4. 8. foemina;

beliebt, wytyly, buclatý, 4, 8. juvenca. ,

Nitor; oris, m. ber Glanz, lesk, stkwelost; bie Schönheit,
spanilost.

Eniteo, ui, 2. hervorglängen, bervorſchimmern, wyleskorpati se, wy-
lesknauti se, zalesknautz se, zastkwjwati se, zestkweti e;
fid Servortpun, wynikati, wyniknauti, předčiti, ukazowati v
nad giné.

Nitor, nisus oder nixus sum, 8. 1) aliqua re, fif ftm
men auf etwas, fid) flügen, leXeti, doljhati, spolfhati,
spolehnauti, klásti se, položiti se, podpjrati se, pode-
přiti se na něco; fid verlaffen auf etwas, spol£hati

uspolehnauti se, bezpečiti se na něco, |. 8. divi

in te nititur civitatis salus, auf dir beruht Daš Bop! des

Staates, na tobě ležj, záležj, spoléhá zachowdn ni o
čanstwa; 2) auftreten, dostupowati, dostaupiti, d
éowati, dokrociti; gehen, choditi; 3) (id) anftrengen, Ri-
be geben, pracowati, usilowati, snažiti se; tahtn,
fireben nad) etwas, z, B. in vetitum, nad) bem Verbotene,
taužiti, dychtiti, bažiti po wěcech zapowězených:
4) fteigen, řlimmen, Zóztí, wylézti; fliegen, wzudieti æ,
‚wzletiti.

Nisus ober Nixus, 4. m. bas Anfemmen, : olehnutj, podepher x gi
das Auftreten, dokročenj, dostup, dosi 'aupnutj ; der Klug, wälet,
let; die Bemübung, snaha, snaženj, ásilj ; bad Giebüctn, pod,

Adnitor, nisus unb nixus sum, 3. fid; anftemmen, auftemmen, pří-
Iéhati, přilehnauti, dolehnauti, spolehnauti, podpjrati x, pe-
depřjti se: fid anftrengen, febr bemühen, welmz Snažití se, asi
lowuti, mdhati se, snažně pracowati.

Connitor, nisus oder nixus sum, 3. fij) anftrengen, fi bemüten, wyue-
snazowati se, usilowati, mahatı se, namahati se,
se; Reigen, lézti, nahoru pracowaft, j. B. in smnmanjegen..

Enitor, nisus oder nixus sum, 3. fid) anftrengen ober bemühen,
snuZowati se, snazitt se, wynasnaiitt se ; gebären, roditi, po-
roditi; in die Höhe fleigen, Pimmen, Jézti, "wzhüru : pracomeli,
nahoru mähati se. Enixe, heftig, eifrig, mit Gifer unb Bexiynt,
snažně, možně,

Innitor, nisus obrr nixug sum, 3. fid auf ober an etwas ftenmen eh.
lebnen, spoléhati, spolehnauti, podpjrati se, podepbjti se na
něco, 3.8. cubitui, auf ben Eubogen.

Obnitor und Renitor, nisus oder nixus sum, 3. fid entgegen Řeasn,
opjrati se, Spjrati se, opřjtí se. Obnixe, fer heftig, ans elt
Kräften, ws mocj a silau,

Subnitor, nisus ober nixus sum, 3, ſich ftemmen, ftügen, podpjrati x,

. Nttrum . Nöc&o 858.

depkjti se, polo£iti se. Subnixué, a, um, žeftilýt, unterftüi
Podepřený, spolehty 31 veriaffend, spoléhagé st —— [1
drüftend mit etwas, a. B. victoria, py3njcj se wjtězstwjm,
Nitrum, 2. n, 1) ber Calpeter, sanyter.
Niträtug, a, um, mit Galpeter vermifät, sanýtrný, sanytrowity.
Nivéo, nicht gewötntid).

Conniveo, ivi ober ixi, 2. fhließen, zuſchließen, 4. B. oculos, die Aus
gen zudrüden, ſchließen, gumaden, oči zawjratt, zatvřjti, zamy-
kati, zamknauti, přímhauřiti, zamhaufiti ; aud fid fliegen,
stil. se; daher conniventes oculi, geſchloſſe ne Augen, zaznknuté, za-
mořené oti; 2) blinzeln, mhaurati, mhaufiti, mijrati, zamžj-
‚rati (očima) ; 3) einem nadfeben, dur bie Ginger feen, nicht zu
genau nehmen, prohljZeti, prohljdnautz, promjgeti, prominau-
tb něco; hledeti skrze prsty na něco.

No, návi, 1. ſchwimmen, plowati, plawati; ſchiffen, plau-
ii; fließen, plynauti; fliegen, Ijtati, letěti,

Nito, avi, atum, 1. fáimmen, plawatı, plowati, plauti; avis na-
tans, ein &dyoimmooget, plowaucj pták, ploskonohý pták, plo-
skonozec ; natantes campi, bie wallenden Gaaten, wlagjcj se ose-
nj; fid bin unb her bewegen, /ybatr se, ky watt se, keyklati se,
i. B. die Wage 5 pes in calceo natat, ber Fuß ſchlottert, noha klok-
tá we stPewjci, stewjc na noze; manfen, wrikati se, Natä-
tio, 8. f. bat Schwimmen, plowänj. Natätor, 8. m. ein Schwimmer, -
plawec, plowač. Watütoríus, a, um, zum Schwimmen bienend,
4 B. inebrana natatoria, die Schwimmpaut, plowacj kožka.

Adno und Adnáto, avi, atum, 1. herzu oder hinzufhwimmen, plowatz,
phplowati, pfiplawatı, priplauti k něčemu, 4. ©. ad naves
oder navibus, zu ben Gpiffen.

Emo und Enato, avi, atum, 1. herausfhwimmen, plowati wen, Wy-
plowati, wyplauli, wypluwati, y. B. in terram.

Inno und Innato, avi, atum, 1. ſchwimmen auf oder in etwas, z. B.
oleum innatat aquae, das Del fómimmt in ober auf bem Waſſer,
Oleg plawe, pluge, plyne po wode, na wode.

Transno, Träno, Transnato unb Tränato, avi, atum, 1. hinübers
fámimmen, buráfámimmen, plowati přes něco, přeplowati, pře-
Plautí něco, 5. B. flumen,

Něcčo, ui, ftum, 2. fhaden, Schaden thun, škoditi, uškodi-
ti, ubližowati, ubljZiti někomu.

Notens, tis, 1) [hädlih, 3kodinwy, škodný, zlý; 2) gottloš, bez-
dožný ; Subst, eim Mifetbäter, zlosyn; homo nocentissinus,
der größte Bofemidt, neyweesj zlosyn.

ens, tis, unfhädlih, neskodlıwy, neškodný ; unfáulbig, ne-
vinný, bez winy ; unfträflih, bez auhony, zachowaly ; vehts
faaffen, poctivý, dobropowestny. Innocentia, 1. f. die unfááb»
lichteit, —— neškodluvost; die unſträflichkeit, Redtihafs
fenpeit, Unfhuld, zuchowulost, poctiwost, newinnost, newina ;
Vie Unbefgoltenbeit, dobropowestnost.

Noxa, 1. £ der Schaden, škoda, uškozenj, ol. pakost ; ba& Werbres
en, die Scuid, aulona, wına, ATjch ; in noxa esse, fQuldig fen,
winen býti něčjm; die Strafe, trest, pokuta. -

A 7 x

354 Nodus Nos

Noxias, a, ſchãdlich, škodliu škodný, ol. „kostní ^ H
fcáftid, Ar Y. Subst. ey d [3 Ph edite, —S
die Schuld, wina; 3) die Strafe, trest, pokuta.

Innoxius, a, um, unfdädli, unfduldig, ne3kodiiwy, neškodný, ne-

. Minn H unseefegt, unbefhäbigt, zachowaly, uchowalý, beze Sko-

z ubljženj.

: Obnoxins, a, um, untetoorfen, untertbänig, podrobeny, poddaný ;
ergeben, oddaný; verbinblid, zawdzany ; furchtſam, felavifh, bo-
gäcky; trie&enb, podlezawy ; nieverträhtig, (impfliá, haneb-
—— ſiaviſch bentenb, furdtfam, bogdcky z Eriechend,

zawě,

Nodus, 2. m. ber Knoten, uzel; die Schwierigkeit, das Hin⸗
bernig, těžkost, překážka; der Knoten, die Verbindung,
das Band, swazek; der Knoten an Bäumen, Xeften, suk ;
an den Pflanzen, sauček, koljnko; der Knoten am Gelenke,
swal, nädor.

Nödätus, a, um, mit Knoten verfehen, uzlowatý, sukowatý.

Nodösus, a, um, fnotig, vol Knoten, uzelnat, plný uzlů, suků,
swalü, swalnat, ‘ - :

. Enodo, avi, atem, 1. auffófen, entmiďeln, rozuzlowatı, rozuzlitt,
rozwázati, rozprawiti, rozmotati, rozmásti, rozplésti, wy-
plésti ; evtlácen, 3. ®. eine unbeutliýe Cade, wyswetlowati, wy-
swetliti, wykládati, wylotiti.

Non, Adv. nicht, aud) nein, nic, ne-; nonne, nidt? ne-?
diefes böhmiſche rre- wird gewöhnlich mit dem Zeitworte in eins vete
bunden, 3. B. non jta est, ed ift nicht fo, nenj tomu tak;.
bei habeo, reperio heißt non fein, z. B. rationem non ha-
bere, feine Vernunft haben, nemjti rozumu; non semel,
oft, negednau, negedenkráte, kolikkráte, častokráte, ča-
sto: non nescio, id) weiß, wjm, nenj mne tagno; vor
den Participien, ohne bafi, ohne zu; non opinans, ohne daß
et es dermuthete, wider Vermuthen, neponadage se.

Nönae, Piur, 1. f. der fünfte Tag ded Monates, päty. den
mésjce; im März, Dal, Juli und October der fiebente ag,

. sedmy den mösjce. t

Norma, 1. f, das Winfelmaß, uhelnice; 2) jee 9tepel, Richt»
ſchnur, Vorſchrift, prawidlo, zptisob; das Mufter, přiklád,
wzor. . .

Nos, wit, my; Gen. nostri und nostrum; amor nostri, die,
Liebe gegen uns, ldska k nám; nemo nostrum, Niemand
unter und, žádný z nds. :

um, unfer, nd3 ; nostri, bje Unfrigen, unfere Leute, naší.

, einer oon unferen Leuten, náš, nadinec; aus unferem

Lande, unfer Landemann, kragan.

— $9

* Nosco j | Nosco 855

Nosco, novi, nötum, 8. fennen lernen, pozndwati, poznati,
4 B. ubi novisti hominem P mo haft bu ben Menfchen ken⸗
nen gelernt? kde gsi poznal člowěka% tennen, znáti;
erfahren, feben, lernen, sezndwati, seznati, pozndwati,
poznati, widěti, učiti se; auch tennen, (id) gefallen laffen,
znáti.

Novi, Perf. id habe fennen gelernt, seznal gsem, poznal gsem ; ich
feone, ih weiß, zndm, wjm, umjm; noveram ober noram, ih
fatte. kennen gelernt, byl ssem poznal; idi fannte, wußte, znal
sem, wedel gsem, uměl gsem.

Noscito, avi, atum, 1. fennen lernen, pozndwati ;Eennen, zndt? , ali-
quem facie ; erkennen, pozndwati; bemerken, wahrnehmen, zname-
Tati, sesnamenatt betrachten, unterfuhen, prohljžeti, prohled-
nauti,

Nobilis, e, (ftatt Noscibilis) Eenntlid, znalý ; bekannt, známý ; merť s
iid, fihtbar, patrný; befonberé jeber, beffen Gitern ober Borfahren
die drei oberften Shrenfellen bekleidet haben, ebel, adelig, vom vorneh⸗
mer Geburt, urozený, waneden? i nobili genere natus, von vors

. nehmer Geburt, z wýsokého rodu pošlý; berühmt, bekannt, slaw-
ný, slowůtný, powěstný, znamenitý, známý ; vorjüglid, vors
teeffti, obzwlastnj, wýborný. Pernobilis, e, fehr berügmt, außs
gezeichnet, přeslawný. Nobilitas, atis, f. 1) bie vornehme Geburt,
ber Adel, urozenost, urozenstwj, urozenj, wznedeny rod; be(onbet&
in Rom, wenn in der gamilie bie drei oberften Gorenftellen find beklei⸗
bet: worden; aud ber Adel, b, b. bie Xoeligen, urozenstwo, šlechta,
Hechtictwo; 2) bie Vorzüglihkeit, edle Art, wybornost ; die Ans
febntidjfeit, wznešenost; 3) der Ruhm, sldwu, powestnost, we-
likd powest, znamenitost, slowütnost. :

Jgnobilis, e, 4) von niederer Geburt, unebel, njzký, matný, sprostý ;
2) unbeťannt bei bec Welt, unberühmt, neznámý, neslatný, obec-
ny; unanfepntié, nepatrný. Ignobilitas, ätis, f. bie Riebrigteit
ber Geburt, neurozenost; generis ignobilitas , niedrige Geburt,
sprostý staw, njzký rod; das unberühmtſeyn, neslawnost, ne-
znamenitost , nepatrnost.

Kobilfto, avi, atum, 1. berühmt machen, beřannt maden, abeln, osla-
wowati, oslawiti, 3lechtiti, oslechtiti, powy3owati, powy Siti.

Němen, Ynis, n. 1) der Rame, bie Benennung, gmà, gméno, pogme-
nowánj, názew ; meo nomine, in meinem tamen, we gménu mem,

ym gmenem; est mibi nomen, id heiße, Fjkagj mne, gmenu-
£i se; eo nomine, befbatb, proto; 2) ber Schein, Vorwand, zá-
mjnkd, zámysl; 3) ber Ruhm, sldwa, welike gmeno; 4) die
€dutbpoft, Sud, diuA; aud der Schuldner, dluinjk; nomina
facere, Schulden machen, dluhy delati; nomina locare, Gelb bor⸗
gen, půgčowati penjze; 5) nomina.dare militiae, fi anwerben

. laffen ol6 Soldot, na wognu hldsiti se, ddwati se; 6) bie-Pers
fon, osoba ; das Bol, národ ; Geſchlecht, rod ; nomen deferre, ans
Hagen, udawalı, udati, obzalowatt někoho.

Nomino, avi, atam, 1. nennen, benennen, gmenowati, pogmenowa-
ti, nazjwati, nazwati; einen zum Amte ernennen, woliti, zwo-
hti, adiniti niji; dazu vorfhlagen, pfedstawowatı, předsta-

x2

856 Nosco. v . Nosco

toiti; angeben, uddiwati, udat?; bekannt maqhen, oznamowati,
ozndmiti, we známost uwésti; berühmt maden, rozhlasowati,
rothläsiti, oslawowatt, oslawili, Nominätas, a, um, befannt,
známý ; berühmt, powěstný, slaný. Nominätio, 3. f. bie Sens
nung, Benennung, gmenowänj, nazJtodmj, naxwdnj, posmeno-
wÄnj ; die Grněnnung jum Amte, (zu einem Yriefter ober Xugur,) kně-
zem učiněnj ; ber Borfhlag dazu, pfedstawenj, podánj. Nominä-
tim, Adv. namentlid, mit amen, ze gména, gmenowité, »
Aguómen, Cognomen unb Praenomen. Der fjamilienname, ben das
Kind mit auf die Welt bradte, hieß bei ben Römern Nomen, unb mute
de immer atě der zweite gefdjrieben oder genannt, rodnj grnéno, dru-
hé gméno ;"bec tame, welhen ber Knabe am Iten age nad) feiner
Geburt erhielt, hieß Praenomen und wurde alé der erfte immer ges
nannt, pripj gméno, pfedgmenj ; ſehr oft fómmt nod ein dritter
dazu, und heißt Cognomen, der Zuname, Pfjgmj, pfjgmenj, třetj
gméno ; mandmal folgt nod ein vierter Name, unb. heißt Agnömen,
der Beiname, &twrte sméno, 4. B. Publius (Praenom.) Corneli-

us (Nom.) Scipio (Cognom.) Africanus (Agnom.)
IgnömYnia, 1. f. ber Schimpf, bie Schmad, Belhimpfung, Sande, po-
hanbnj, zhaněnj, potupa, hanba. Ignominičsus, a, um, (dimpfs

lid, vol & impf und Schande, potupný, hanebný.

Nětus, a, um, befannt, známý, powedomý. Ignotus, a, um, unbes -
kannt, neznámý, nepowědomý ; unwillenb, nepowědomý, newe-

lomý. .

Nótio, 3. f. der Begriff, bie Worftelung, pon?tj, pogem, pFedstawe-
nj, 4 8. Dei, von Gott, o Bohu; vocabuli hotio, ber Ginn, der
Berftand ‘des Wortes, bie Bedeutung, rozum, smysl, wj znam slo-
wa; notio censoria, bie Befhimpfung des Genfors, fiege ferner No-

B tatio in Noto.

Notitia, 1. f, bie Kenntniß, Wiffenfhaft einer Cade, powědomost, wě-

domost ; bie Bekanntſchaft, známost; perferre in notitiam alicu-
» jus, Semanben befannt madyen, we zndmost uwoditi, uwésti ně-
komu ; aperire notitiam, den Begriff erklären, rozum ofwjrati, ote-
wrjti nekomu, powjdati, ukazowati, wyswetlowati, wyswe-
P4 někomu něco; Dei notitia, bie Grfenntnif Gottes, pozndnj

oha. .

Nöta, t. f. ein Merkmahl, Beiden, Kenzeihen, znamenj; bie Corte,
Gattung, Art, druh; optimae motae vinum, ein Wein von befter
Gattung, neylepij wjno; die Anmerkung bes Genforé, zlé, černé
anamenj; ber Schimpf, die Befýimpfung, hana, potupa, hanba;
tui notam inurere, einen befhimpfen, pohanett někoho.

Nöto, avi, atum, 1. bejriýnen, fenntliih maden, zzamenati, po-
znamenati, naznamenati ; bemerken, wabrnehmen, znamenati,
slyseti, wideti; f&reiben, auffdreiben, psdti, napsati, zapsati;
voll fáyceiben, befhreiben, Popsatı, a, B. chartam; anführen, anjeis
gen, ukazowati, umodili; notare aliquem, auf ihn zielen, anfpies,

cil. verbis, bjti, nardieti na někoho; tabeln, haněti,zha-

befhimpfen, Tupiti, potupiti. Notětio, 3. f. bie Bemerkung,

Beze ichnung, znamenánj, poznamendnj; bie Befhimpfang, poha-
něnj, zhaněnj, potupa. :

Denoto, avi, atum, 1. bemerten, bezeichnen, znamenati, poznamenati,

Innotesco, tui, 3. befannt werden, wejzndmost plicházeti, phigjti,
známým činiti se,

Nothus ^ Nóvem 857

,Aguosoo, novi, nitum, 3. anerkennen, y, B. matrem, für feine Muts
ter, znáti se, pfizndwatt se, pfiznati se k matce; exfennen, tene
nen, pozndwati, pocnuti; wahrnehmen, fehen, sezndwati, poznd-
watt, poznati, widěti; einfehen, verftehen, nahljžetí něco, poro-
zumjwali, rozumeti něčemu. Agnltio, 8. f. die Anerkennung, po-
znánj; die Renntnif von einer Cade, z, B. animi, zndmost duse.

Cognosco, novi, nitum, 3. fennen lernen, sezndwoti, seznati, po-
zndwati, poznati; librum, ein Bud tefen, kujhu čistí; geridts

lid untérfaden, wyšetřowaří, wy3efritis befihtigen, prohljzeti, |

shijzeti, proMédnauti, shlednaufi; tennen, erkennen, zndti, po-
znati; eine Radridt erhalten, erfabren, hören, zprdwu dostdwa-
ti, dostati; sty3eti, uslyšeli, zwedeti něco, doslechnauti se,
dozwedeti se něčeho ; rem ober de re; ab aliquo, von Jemand,
od někoho. CognYtus, a, um, betannt, známy ; erkannt, erprobt,
zkušený ; homo virtute cognita, von erprobter Tapferkeit, znd-
mé, zkušené udatnosti člowěk. Cognitio, 3. f. die Erkennung,
bie Kenntniß einer Sade, sezndnj, poznánj, zndmost, wedo-
most, powědomost; be gerichtliche Unterfudung, uyšetřomwáný,
woy3etfenj ; cognitio consulum est, bie Gonfulen Haben darüber
au entfgeiben. Cognitor, 3, m. ber einen genau tennt, dobrý zná-
mný ; der Gadmalter, Bevollmädtigter, plnomocnjký eim Abvocat,
Bertheidiger, Beiftand, prdwnj pfjtel, zdstupce.
Becagnosoo, novi, nitum, 3. von neuem mieber, Eennen lernen, opět
ndwati, zase pozrati; wieder fehen, znowa wideti ; wieder
befiótigen, unterfugen, zase prohljieti, seště prohljdnauti; das
ber muftern, pfehljieti, prohljzeti, prohlednautt, shljketi, shiéd-
mauti; burdgeben, prochazeti, přecházeti, pregjti , pregjti;
wi · der überdenken, zase rozıwatowati, roziwdiiti, gest? porozwd-
žití, powdkiti ; urtbeilen, sauditi, usauditt, uzawfjti. Reco-
gnitio, 3. f. bie Wieberbedenkung, Uiberiegung, Uiberdenkung, rozwa-
Zowanj, rozwdkenj; bie Befihtigung, Unterfuhung, proA/j£enj,
prohlednutj; equitum, bie Mufterung der Bütter, přehljdka,

5Mjdka.
Dignosco, novi, netem, 3. unterfeiben, rozezndwatt, rozeznati;
voce aliquem dignoscere, einen an der Stimme ertennen, po hla-

* su znáti, poznati nekoho. .

Xgnosco, novi, notum, 3. verzeihen, odpausteti, odpustiti, za zlé

memjti, promjzeti, prominauti; stultitiae alicujus, einem feine
Sborbrit, někomu posetilost. \

Khternosco, novi, notum, 3. unterfdeiden von einander, rozezndwati,
rozeznati; vera u falais, Wahres von Falfchem, prawé od ne-
praweho, .

Prasnosco, novi, notum, 3. vorher wiffen, pFedzwjdati, před-
zwedeti, napřed wěděti. Praenötio, 3. f. der Borbegriff, ein ans
geborner, nicht ertérnter Begriff, předposem, predponetj. ———

Nöthus, 2. m. ein unehlihes Kind, cízoložně, nef ddn! djtě,
z lewého boku syn; bei Thieren, der Baftard, panchart,
sl. porwanec.

Nótus, 2. m: bet Sůbminb, gih, polednj wjtr.

Növem, neun, dewet, dewatero.

868 ‚Növerca Nox

Novanl, ae, a, je neun, zu neun, po deujti, každý dewet, devět a
lewet. .

+ Novles, Adv. neunmot, dewětkrdte,
Nonus, a, um, ber neunte, deidřý. © :
Nonäginta, neunzig, dewadesdte. Nonagěsímus, a, um, neuniigfte,
dewadesdty. Undenonaginta, neun unb adıtzig, dewadesdte bez
gednoho, osmdesdte dewet. <
. Növerca, 1. f. die Stiefmutter, macecha, mor. macocha.
Növus, a, um, neu, nowý; res nova, eine 3teuigfeit, nowi-
na. Plur. Nova, die Neuigkeiten, Zeitungen, nowiny, no-
winky; uova videre, etwas Neues feben, něco nowého,
nowé wěci wideti; jung, mladý; friſch, čerstwý ; neu,
unctfafren, nowý, nepowědomý, po nowotě, nezwyk-
ly ; ungeměhníih, fonderbar, außerordentlich, unerhört, no-
wy, neobyčegný, podiwný, neslýchaný, newjdany ; ho-
mo novus, ein Steuabeliget, ber zuerft in feiner Familie Aedilis,
Prätor oder Conful geworden, 1 urozenost powyseny ; res no-
vae, Neuigkeiten, nowiny; Neuerungen oder Unruhen in eis
nem republifanifhen Staate, nowoty, nepokog; novig rebus
studere, mit Neuerungen umgeben, b. h. auf Weränderung
ber Regirungsform abzielen, ná změny mysliti.

Novissimus, a, um, ber legte, äußerfte, poslednj, zadnj, neyzazšj,
neyzadnàs3j; pedes novissimi, bie finterften Füffe, neyzadňěgší
nohy. Novissime, Adv. zulegt, enblih, posléze; jüngk, onekdy.

Novellas, a, um, neu, noswičký ; jung, mladiě „mladistwý ; arbor.

Novitas, 3. f. die Reupeit, Ungewöhnligteit, nowota, neobyčegnost ;
bie Gmporfommung eines Menſchen, potwýšenost. ^

Novicfus, a, ui, neu, nowý ; nit lange auf einem Orte feyend, neu,
nowý, nowotny, o nowoté ; Subst. nowdtek.

Novo unb Innovo , avi, atum, 1. erneuern, obnowowati, obnowiti ;
verändern, ginaditi, zginatiti, meniti, zmöniti; etwas neues aufs
bringen, erfinden, 3. B. verba, nowotiti, nowd slowa wymýšle-
tí; agrum novare, den Ader flürjen, podmjtati, podordwati,
podorati,

Renovo, avi, atm, 1. erneuern, wieberherftellen, obnoworvati, obnowi-
ti; renovata senectus, verjüngtes Alter, omladlé std?j ; erquiden,
esmuntern, odčerstiwowati, oböerstwiti; wieberhoplen, opakowa-
ti militiam renovare, wieder Kriegebienfte thun, na nowo slauži-
Ti, znowa wogdkem býti. Renovätio, 8, f, die Grneuerung, ob-
nowenj; ie Wieberhohlung, opakowánj, j. 8. doctrinae.

Novälis, e, maš gepflügt werden muß, 3. B. eger, ein Brachfeld, üle-
Alj, ülehlina, přjloha, úhor; aud neues Aderfeld, nowina, ko-
panina, klučenina.

Novácůla, 1. f. ein Scheermeſſer, Barbiermeffer, bFetwa.

Děnňo (ftatt de novo), „Adv. von neuem, znowu, znowa, geště
gednau,

Nox, ctis, f. die Nacht, noc; nocte ober noctu, bei ber Nacht,
w noci, za noci; bie Dunkelheit, Finfterniß, tma.
cov

Nübes - Nüdus 669

Noctua, 1. f. ble Eule, Rafiteule, sotoa, shiwa,
Nocturnus, a, um, nidtlid, noönj; horae nocturnae, bie Radıtftuns
ben, noční hodiny ; papilio nocturnus, ein Radtvogel, znůra.
Pernox, ctis, die Radt hinduch, přesnočnj, nočnj; luna erat per-
nox, der Mond fhien die ganze Naht, m?sJc celau noc swjtil.

Pernocto, avi, atum, 1. übernadten, nocowati, ponocowati, přena—
cowati, noclehowati, noclehem, na noc, přes noc býti, . B-
apud aliquem, +

Nübes, is, f. eine ®olte, oblak, mračno; bet Nebel, mrak,

mhla; eine große, dichte Menge, 3. B. locustarum, zrak,
mračno kobylek. J
Nub/lus, a, um, gemwölkig, wolkig, tribe, mra&ny, zamračený, pod
zırakem, zkabonělý, 3. B. coelum buntel, finfter, tmawý, te-
mn), 4. B. oolor; traurig, smutný, 3. B. tempora,
Subnubilus, a, um, etwas wolfig oder trübe, pošmaurný,

Nübo, nupsi, nuptum, 3. 1) bebeden, verhüllen, přikrýma-

ti, zastjrati, zastřjti, přikryti, zakryti, pokryti, za-
haliti, zakukliti ; unb weil die Braut bei den Römern verhüllt
wurde, daher 2) viro nubere, einen Mann nehmen, heirathen,
muže pogjmati; wddwaäti se, wddti se; dáti se za
muže, za muže se dostati,

Nupta, 1. f. bie Braut, nemwěsta; eine Ehefrau, žena, ,

Nubřlis,'e, mannbar, heirathefähig, 3. B. filia, dcera dospělá, na
wddnj, na té době.

Nuptiae, arum, f. die Hochzeit, bad Bellager, swalba, wzdawky,
oddawky, sňatek, swatebnj weselj ; nuptias conciliare, fels
ratb fliften, swdtbu swesti.

Noptiälis, e, podycitiid, swatebnj; coens, donum. . .

Coinubium, 2. n. das Goebünbni$, bie $eiratý, sňaťek, manzelstwj.

Euubo, psi, ptum, 3. aus feinem Stande in @inen anderen heirathen,
4. B. aus dem obeligen in ben unabeligen, prowddwati se, prowda-
ti se; aud bloß Geiratpen, wddwati se, wddti se, u

Obnubo, psi, ptum, 3. verhüllen, bebeden, zastjrati, zastřiti, za-
krýwati, zakryti, 4. ©. caput. .

Pronübus, a, uin, hodzeitlih, swatebnj, y. B. annulus, nox.

Nüdus, a, um, bloß, nat, entblößt, nahý, obnaZeny ; f—hmud-

los, prostý, 3.8. verba; nudi capilli, bloßer Kopf, hold‘ .
hlawa, prosté wlasy ; nudis capillis, prostowlasý ;
ohne Zoga, in bloßer Zunica, we spoduj sukni; bloß, pur,
mut, pauhy, s. B. ira ; nudis oculis, mit bloßen Augen,

"pauhyma očima; dürftig, arm, chudý, nuzný.

Nudo, avi, atum; 1, entbtóferr, bloß maden, nažití, obnaZowati, ob-
naziti; vagina gladium, ben Degen ziehen, z pochwy wytdhnau-
ti, wytrhnauti meč ; entblögen, der Kleider berauben, swljkaft,
stolécí, wyswléci; berauben, zbawiti něčeho ; plünbern, Zaupiti,
olaupiti, objrati, obrati; entblößen, des Gäuges berauben, z. B,
ripam, břehu ochranu bráti, wzjti, břeh bez obrany nechati,

360 Nügae ' Nümérus

břeh opustiti, neosazený nechati; entbeden, evforfigen, myska-

* mati, y. B. animum alicujus.

Denudo, avi, atum, 1. entblößen, Obnatowatt, obna£ifi, y. 88. ali-
quem a pectore, an ter SBruit, na prsau; entbeden, verräthen, ofen
baren, obgewowati, wygewati,

Nügae, arum, f. die Poſſen, Zändelei, Tändeleien, titàrhr,
pletky, hračky ; nitě bebeutenbeó Reden, unnügeb Ger
fdmák, tlachy, žwachty, daremné řeči; unnüte Die
daremnosti; nugas agere, Poſſen treiben, pletek hledě
ti, daremnosti tropiti. .

Nugor, atus sum; 1. Pollen treiben, tánbeln, tirerkowatı, Ardfi;
(báďeru, čtiveračiti s unnüges Gelhwäg madrn, pljskatt, Zwack-
tati, Nugátor, 3. m. ein Poflenmader, Zändter, fappifder
titěrkář, titera, hračkář ; ein Sámágee, Zwachtal; těpplíky
titerny, detinsky ; nidtěmůrbig, daremny, nitemny. Nagasi-
us, a, um, poffenmáfig, láppifů, titérny, detinsky, dětský ; fuit,
níótémürbig, k ničemu. :

Nullus, fie in Ullus ; Nunquam in Unquam; Nusgusm
in Usquam. À

Num, ein $cagewort, wird beim Snbicativ nicht Aberfegt ; num vis?
wilft bu? chceš ? vor dem Conjunctiv heißt es ob, Zi, z. ©. ne-
scio, num velis, ich weiß nicht, ob bu willſt, newjm chce-
li; olim quaestio fuit, num terrà rotunda esset, ob bit
Erde rund wäre, zdali země kulatá gest.

Numguis, ftebt für Num aliquis, ſiede Ecquis in Qui; mum quande
für num aliquando.

Nůměrus; 2. m. 1) die Zahl, čjslo, počet; bie Anzahl, te:
ge, der Haufen, pocet, množstwj, zástup, hegno; ma
gno numero, in großer Anzahl, in Menge, u welikim po
čtu, množstwj; 2) der Seil, das Stůď, čdst, částka;
beſonders find numeri Theile oder abgemeffene Theile sinit e—
zen, 4. 1B. bje Glieder des Leibes, audy ; omnibus nuits
absolutum esse, alle feine Glieder oder Theile haben, we
fánbig feyn, býti dokonalý; die Veröglieder oder WEN 4
mjra, nohy; die SRufiftatte, mjra, počet hudebnfadt
extra numerum movere, auš dem Takte fommen, zu
ry, z taktu přicházeti, přigjti; bie Muſik, hudba: Wt
Töne, zwuky; bie Melodie, zpěw, nápěwa ; 3) eine Gepev
tt, praporec; 4) bie Gleichheit der Theile oder Gticder, MŠ
Gbenmaf, měrnost, rownoměrnost; tate der Woplklang,
: libozwu?nost; 4) die Regel, prawidlo, mjra; 5) W
Pflicht, das Amt, powinnost, úřad; 6) der Rang, lab
die Stelle, mjsto ; legatorum numero, al& Abgeorduett,

Nummus Nummus 861

gakolto wyslancow!, na mjstě wyslanciw; 7) die
Achtung, wážnost; in nullo numero esse, nidt geachtet
werden, w žádné cti, wdžnosti nebyti, nic neplatiti;
in aliquo numero esse, in einiger Achtung ftehen, něco
wdážiti, něco platiti. :

‚Saepenumero, Adv. oft, oftmals, časťokráte, často.

Numerósus, a, um, 1) zablreiů, detny, mnohý, silný na počet, u
„welikem počtu, hogny, y. ©. exercitus, welike wogsko; 2)
weitläafig, ob3jrmy, prostranny; 3) nad bem Xafte abgemellen,
numeröß, 3. (B. oratio numerosa, eine Rebe, worin bie Gleichheit der
Slieder oder Säge beobachtet worden, řeč mernd, dobře rozmere-
nd. Numerose, „Adv. jablreiů, u welikém počtu, hogne, zhu-
sta ; numerose dicere, flieend reden, plynaucj Fetj mluwiti.

Namero, avi, atum, 1. zählen, rechnen, &jfatz, počjtati; alicui pecu-
niem numerare, Geld binzählen, aufzählen, ejtatz, wyčjtati, po-
čjtati, wypotjtati, sázeti, wysdzeti penjze nekomu; bezablen,
platiti, zaplatiti nekomu ; numerare in amicis, unter feine greuns
de zählen, čiřati, potjtati, čistí mezi přátely swé, do přátel
swých; aliquem. ntunerare amicum, einen für feinen Breund hats
ten, w počtu přátel mjti, za sivého pFjtele čjtati, klásti, mj- -
tě někoho. Numerátns, a, um, gezählt, baar, wyčjtaný, hoto-
wý ; pecunia numerata oder bloß numeratum, baareš Geld, hofowe

f; penjze, hotowost ; in numerato, an baarem Gelbe, na hotowych,
‚na hotowosti, d

Numeräbllis, e, zählbar, stjs?ny. Innumerabilis, e, unb Innumérus,
a, um, nnjibibar, unzählig, nesčjslný, bez počtu. Innumerabil
ter, Adv. unjibligemol, nesöjsin?, bexpottukrdte. Innumera-
bilftas, atis, f. die Unzählbarkeit, nesčjslnost ; bie unzählbare Mens
ge, nesčjslné mnozstwj.

Adnumero unb Annumero, avi, atum, 1. 1) einem etwas zuzählen,
priöjtdwati, připočjtati, přičjtati, phiöjsti, čjtati k tomus
duobus tertium, zu zweien ben britten, ke divěma třetjho; 2

. sehen, antednen, 2jfati, 3. B. agnos duos pro una ove,-di
Behiata za gednu owci; 3) beimefien, pfipisowati, pFitjtati,

idisti.

Ph avi, atum, 1, abziblen, podjtati, rozpočjtatí; zuzählen,
ählen, odpočjtáwati, odpočjtati, čjtati, odpočjsti j. B. pecu-
niam alicui; auszäplen, odpočjtáwati, rozpočjtati, wypočitatí.
Dinumerátio, 3. f. bie Hergählung, twypogjtänj. .

Maumero, avi, atum, 1. nad) ber Reihe hererzäblen, wypodjtdwati,
wypotjtati, po sobě čjtati, wyčistí ; überyitten, überre&nen, auds
reónen, přečjtáwati, přepočjtati, přečjstí; erzählen, anführen,

rawowuti, uwozowati, uwoditi, Enumerätio, 3. f. bod Pets

erzählen mehrerer Dinge nad) ber Wd wypottenj, wypotjtánj.

Nummus oder Nümus, 2. m. eine Münze, ein Gelbftüd, ein

€tüf Geld, penjz; Plur. Nummi, das, Gelb, penjzes
omnes nummi, alles Geld, wšecky penjze.

Nummětus unb Numatas, a, um, mit Gelb verfehen, pendzizdsoben? $
M teidy, bohatý ; homo bene nummätus, ſehr zeid, welice bo-
haty. t

$62 Nuno Nuntfus

Pt Gebmatgt, Me Gene, nesnde o penjee, neda pe
nez; poena nuimmaria, bie Gelbftrafe, peněžitá pokuta; gm
-© mummarius, mit Gelb betoden, uplacený, peněz porušený sala,
Nunc, «fdv. igt, nun, nynj, nynjčko, ted, mor. weil, wills,
teďka; nunc demum, nun erf, nynjteprw; nunc-nmw,
balb - bab, tu - tu, brzo - brzo, nynj -nynj; nuncolis,
über kurz ober lang, dnes neb zegtra. E
Nuncüpo, avi, atum, 1. nennen, benennen, gmenowati, po
gmenowati, nazjwati, nazwati; heredem, zum Črba
ernennen, dědicem ustanowiti; jagen, verrathen, powjde-
ti, powěděti, prozraditi, progewiti; betannt maden, ©
znamowati, ozndmiti; vota nuncupare, Gelübde en,
sliby činiti, učiniti. E
Nundinae (von novem unb dies), arum, f. ber Rarktich
trhowy den, trh; námlid alle neun Tage fam bos Lantoell ach
Rom, um zu handeln und fid) nad Staatsfachen zu erkundigen, ndi
jeder römiſche Bürger, aud) auf dem Lande, Antheil an ber Gehe
bmg und Vergebung der Ehrenämter nahm. Drei fole Nundinse
heißen Trinundinum oder trinum. nundinum, t. i, fiebyfe
Sage. Jeder Vorſchlag zu einem Gefege mußte drei Nundiagsste
tin Trinundinum angeſchlagen bleiben, damit jeder ihn Jefem tiem
te; daher 1) jeder Markt, trh; der Jahrmarkt, wyroc
trh; 2) der Handel, öffentlicher Kauf oder Verkauf, bie
handlung, trh.
Nundinor, atus sum, 1, 1) etwas erhandeln, öffentlich kaufen, nia fria
kupowati ; 2) öffentlich verkaufen, verhandeln, na trhu s
ti, prodati. Nundinětio, 3. f. ber Kaufpandel, da vertu de 9
Kauft wird, trh. t
Nuntius oder Nuncius, 2. m. 1) der eine mündliche
bringt, ein Werfündiger, Courier, Bothe, zwěsto D
. sel; 2) bie Nachricht ſelbſt, poselstwj, zprdton; SP
bie mündliche Radridt, Anzeige, wzkdzdnj, ndevěštj, Ml
wa; ber Befehl, rozkaz, nařjzenj, poručenj; nun
remittere uxori, einen Scheidebrief fchreiben, fid) von ſeien
Frau fdeiden, rozwádéti se, rozewzdiwati se, ro
wzdati se, rozwisti se s Manželkau.
Nuntia, 1. f. eine Berfünbigerin, Anpeigerin, Bothfäafterin, zio"

watelkyn?, poselkyně.
Nuntio, avi, atum, 1. nerfinbigen, Rachricht bringen, binterkrin
melden, fagen, fagen Laflen, betannt machen, iwestowati, z h

zpráwu dáwati, náwěštj dáti, řjcí, powedeti, w:

Nantius - ! Nuntlus 808

wikdzali, oznamowati, oxndmiti ; falutem elicui nuntiare, '
einem einen Gruß ofcmetben, pozdrawenj, poručenj wyFizomwati,
wytjditi někomu od nekohp. Nimtištio, 3, f. bie Berfinbigung,
Wetbung, Anzeige, zwestowdnj, wzkdzdnj, ndweätj, zpruwa.

Denuntio, avi, atum, 1. vorher ankündigen, anfiinbigen, befannt machen,
Tunb tun, napřed ohlašowati, oznamowati, ozndmiti; bellum,
mit Krieg broben, wyhrožowati, zahroziti wognau; wypowj-
dati, wypowědětí pokog, prohlašowati, prohlásiti wognu 5
Drbrt geben, befehlen, rozkazowatı, rozkdzati, rozkaz dáli,
Denuntiätio, 3. f. bic Ankündigung, p. ®. belli, pokoge wypowě-
zenj, wálky prohld3enj; die Befanntmadung, oznámení; ber
Befept, rozkaz; die Drohung, hrozenj, pohrüzka, wýhrůžkas

Enuntio, avi, atum, 1. herausfagen, ausihwagen, powjdati, powede=
ti, wygewiti, wyzraditi, wypleskati; aušfpreden, wyslowo-
wati, wyslowiti, wyFknauti, $. 8. literas, bie fBudflaben. E-
amtiätio, 3. f. ein Gag, Rebefag, průpowěď, (gen. i).

Internuntius, 2. m." vin Unterhändter, prostredhji Internuntia, 1. £.
tine Unterhänblerin, pFostFednice. Internuntio, atum, 1. Untere
Věndler Hin unb ber [áiden, dosjlatı K sobě posly.

Obuuntio, avi, atum, 1. melden, hinterbringen, vectünbigen, befonder&
etwas Böfes, zlau zprdiwu dawatt, dáti; von ben Auguren, wenn
fie bei böfer Anzeige bem verfammelten Volke burdj bie Worte: Alio
die! až podruhé! befeblen, für diesmal auseinander zu geben s bins |
term, překážeti, na překážku býti něčemu, 1. ©. legi.

Praenuntio, avi, atum, 1. vorher verfündigen, vorher melden, zapřeď
oznamowati, ozndmiti; vorher anzeigen, předwěstowati, před-
westiti, přeďpowjdati, predpowedeti, 3. B. futura. .

Pronuntio, avi, atum, 1. anfünbigen, proAladowati, prohlásifi,
ehldsiti, prowoldwati, prowolaft, opowjdati, opowedjti;
+ B. proelium in posterum diem; fagen, herfagen, powjdati, po-
Wedetis verfpreden, pfipowjdati, připowěděti, slibowati, slj-

ili, p B. pecunimn pro reo ; augfpreden, wyslowowati, wyslo-
wili, Fjkati, wyřknauti, à. B. Worte 3 sententiam, Xušfpruj
tiun, prond3eti, pronésti, přednésti zddnj swé, nález swüg.

iuntiatio, 3. f. jede öffentliche Befanntmadung, prohldšenj, ohlá-

j die Ausrufung des Präco, prowolanj ; der Xu&fprud) des Ride
det, ndlez, 10ypow2d, (gen. 1); das, Qerfagen, próslowowdnj,
Wkdd]; der Ausdrud, mwýřečnost, wyslownost; daher der Bors
Sag, bie Declamation, predndsenj;. ein Sag, a. B. in der Logik,
Proslowa, sada. .

Benmtio, avi, atum, 1. münbtió zurüdbringen, zurüd beridten, 207-
řizowati, wyřjditi, odpowed' nésti, pfinesti; melden, oznamo-
watt, ozndmitt ; üffeht(id befannt machen, ausrufen, baf, 3.8. Ses"
mand Gonfuf geworden, 1054hlaSowati, wyhldsiti; auftündigen, aufs
fagen, wypowjdati, wypowedeti, wýpoweď dáti, 3. B. hospi- ^
tom alicui, das Duartier auffiinbigen, někomu z bytu; obfogen,
Odpowěděti; entfagen, odfjkati se, odřjcí se něčeho, wýhost
dawatı, dáti něčemu ; alicui rei. Renuntiätio, 3. f. ber Bericht,
Vytjzend, odpowed, zprdwa; wie Befanntmadung, ozndmenj;
Me Ausrufung, wyhlasowdnj, wyhld3enj; die Auflagung, wýpo-
vid, (gen. 1).

364 Nůo | Nux

: Nůo, nui, nütum, 3, mit dem Sopfe winken, niden, yan.
ti, kýwati hlawau ; těmmt nicht leicht vor.

Nütus, 4. m. der Win, kynutj, pokynutj, znamenj, dj;
‚dad Verlangen, ber Wille, der Befehl, žádost, wäle, rozkoz; Wt
Schwere, bie Schwerkraft, žen, těžká moce

Nüinen, Ynis, n. der Wink, pokynutj; der Wille, Befehl, zde, roz-
kaz; die Gottheit oder göttliher Wie, géttlide Gewalt, Bolstaj,
Bůh, wůle božská, moc božj.

ito, avi, atum, t, niden, minfen, znamenj, náwěštj ddwati, kf-
wati, kynauti, kywnauti, pokywnauti, mrkati, mrknasti; is
Gen, wenn man ſchiäfrig ifl, Kljmatr: maďeln, hýbuti se; pnm
ten, kldtiti se, 4. B. arbores nutant; manfen, zorékai

Abnuo, ui, utum, 3. et: idt genehmigen, neswolowaft,
ti tomu, nepřůvoliti mu abfálagen, fid weigers,
odeprjti, odpowědjtí; imperium, fidj Semanbé Gematt nidi (ya
wollen, nepoddáwati se něčj moci. .

Adnuo oder Annuo, ui, 3. zuwinken, burd Kopfniden bejaben, einwille-
gen, ja fagen, přiswědčowatí, pfiswed£iti, přůvoliti, dosel
ti, dopustiti, neodpjrati; alicni x

Innuo, ui, 3. winten, zuminfen, mrkuft, mrknaufi na někoho, ad
Wwěštj ddwati, znamenj dáti někomu ; alicui.

Renno, ui, 3.dawider feyn, Alatwau krautiti, zawrteti nad něči
býti proti tomu. neswolowati, nestooliti, nepkiwoliti, odpj
rati něčemu ; aušfhlagen, nicht annehmen, nepřisjmati, nepřízjtí
něčeho.

Nüper, Adv. neuliý, onekdy, ondy; unlängft, in neuerer Bet,
nediwno. . :

Nuperus, a, um, nod neu, neddwnj, onekdegij, ondegšj,

Nuperrime, Adv. ganz türjti&, neddwnjöko.

Nürus, 4, f. 1) bie Schwiegertodter, zelwa, newěsta; 2)
eine junge Frau, panjcka; Dame, panj.

Nütrío, tvi, ttum, 4, fáugen, kogiti, přikágeti; füttern,
Nahrung geben, krmiti; unterhalten, nähren, “ernähren, ži-
witi; pflegen, warten, chowati, wychowati,
pěstiti, pěstowati něco, hljdati, hledeti něčeho.

Nutrimentum, 2, n. ein Hahrungsmittel, bie Nahrung, pofrexM, pd-
krm, krmě,

Natritor, 2. m. ber Rährer, Erzieher, Ziwitel, pěstaun,

Nutrix, icis, f. eine mme, Säugamme, kognd; Ráprerin, Groijamís,
chowatelkyně, pestaunka. -

Nutricius, a, um, fäugend, kogjej,-Rogny; nägrend, Zrwjcj; umbau
mutricius, ber Nabrungsfaft, zažiřost; Subst, Nutricius, 2. I
der Grnährer, Grjieber, pestaun, wychowatel.

Nux, Gen. nücis, f. eine Ruß, ořech; ber Nußbaum, ořech,
strom ořechowý.

Nucleus, 2. m. ber Kern in ber Ruß, in ber Wandel, gddro: eat
Knoblauchzepe, strauček česneku; ber harte Kern in bet
in der Weinheere, pecka, pecička. "

Nympha. , Obscürus $65

Enucleo, avi, atum, 4. ins eiót fegen, genau erflären, wygadko- "
-wali, wygddFiti, wyswötliti, Enocleňtus, a, um, von fuor»
ten, fdmudios, einfaá, prostý, nelj&eny. Enucleäte, Adv, beuts
lich, zřetelně,

Nympha, 1. f. eine Nymphe, Nymfa, serb. Wila.

Q5 gab Waflecnynppen, Naides oder Najades, bohyně wodnj ; Bergs
apmpben, Oreades, bohyně horij, un SBaumnpmpben , Dryades
und Hamadryades, poludnice, polednice, bohyně lesnj.

0.

0, Interj. 01 ad! 6! ach! o me miserum, o id) unglüdlicer |
5 gd nešťastný ! © si, o wenn bod, 6 kyž, kyžby.

Ob, Praepos. 1) wegen, pro, skrze; ob pigritiam, wegen
der Faulheit, pro lenost; 2) vor, před, s. B. ob oculos
versari, vor Augen ſchweben, před očima býti.

Obliquus, a, um, fdrág, fdief, fberjmerg ober feitmártěges
hend oder befindlid, šikmý, sl. šárý.

Oblique, Adv. fáief, in bie Quere, feitwärts, Sikmo, 3ikau, Jau-
rem, stranau, B
Obltviscor, litus sum, 8. vergeffen, zapomjnati, zapome-
nauti, zapomnéti, nepamatowati, sl. zabyti něčeho ;
zei md rem. .
Obfirio, ónis, f. die fBergeffentrit, zapomenutj, nepaměř; oblivio-
Mi rem dare, vergeffen, zapomenaufi, z paměti pustiti nécoy
ab oblivione vindicare, ber Bergeffenheit entreifen, od zapomenu- ^
tj uchowatt.

Okliviösus, a, um, febr vergeslich, ber Leit vergit, zapomninliwy,
žapomjnaivý, nepametliwy.. — -

Übilus, 2. m. eine kleine griechiſche Münze, ber ſechſte Theit einer Drach⸗
Wt, bettaͤgt etwa einen halben Groſchen, půl českého,

Übscoenus und Obscenus, a, um, báfilich, garftig, ſchändlich,
mrzký, ohawný, oškliwý, hanebný, hnusný; beſonders
Sarflig oder fchändlich zu hören, z. B. verba obsooena, gar«
flige, unteufche Worte, Boten, hanebné, nestydat4, oplzlé
řeči.

n Dincoene, Adv.garftig, Slfil, mrzce, ohawnb, hanebně, hnusně;
e

' Obicoenitos, ätis, f. ble Unfläthigkeit, bie Barftigteit, Gájli&teit, mrz-
kost, ohaiwnost, hanebnost, ošklůvost, hnusnost ; verborum,
gasflige, unyüdtige Worte, Boten, nestydatost, oplzlost řeči,

cůrus, a, um, 1) buntel, finfter, tmawy, temný, mrů-
kotný, mrdkotau přikrytý, zastjněný, zacloněný ; (date

866 Obsontum Occülo

tlg, stjnnf ; 2) unbentliů, unverfländlich, unvernehmlid,
zatemnělý, zatmělý, nesrozumitelný ; vox, temný hlas;
heimlich, verftedt, tagny, skrytý; unbefannt, neznámý,
nepowědomý ; homo obscurus, ein unbefannter, unberšým
ter oder niedriger Menſch, člowěk neznámý, sprostý, ne
patrný, njzkého rodu.

Obscure, Adv. dunkel, finfter, femn? ; Insgeheim, heimlich, uabematt,
tagně, skrytě; undeutlid, unverftánblid, temně, zat měle, mir-
zumitelně.

Perobscurus, a, um, fehr bunfet, pfetemny, welice temný.

Subobscurus, a, um, etwas bunfel, niát recht verftánblid, d

Obscurťtas, atis, f. bie Dunfelpeit, Finfterheit, temınofe, femwsl;
die Unverftändligkeit, zatmelost, nesrozumitelnast ; —
trit, Riedrigkeit der Geburt, neurozenost, sprostota, njzký dem

Obscuro, avi, atum, 1. verdunteln, verfinftern, finfter maden, Wald
„maden, zatmjwati, zatemňowati, zatemniti, zasténomafi, zu '
stjniti, zaclonowati, zacloniti; veriteden, verbergen, werben,
skrýwati, pokry watt, skrýti, ukryti, zakryti, schowati, la-
git aatagıl. rs

. f. die Berbunfelung, Berfinfterung, zatmjtodej, zs-

Obsönlum umb Ópsonium, 2. n. das Bugemäfe, eine Biden |
fpeife, wariwo, wařenj; das Zleifh, maso; tem B
fe, ryby.

Obsöno unb Opsöno, avi, atum, unb Obsonor, atus sum, 1, om
Gffen einkaufen, in die Küche einfaufen, Gpeifen einkaufen, aaro,
wakenj, pokrmy, do kuchyně kupowati; 2) [dm
wali; einen Schmaus anftellen, hostinu strog: famem'ebo-

“ mare, ben Qungec fdürfen, wěčšj hlad delati.

Obstetrix, Icis, f. bie Hebamme, Wehmutter, BaĎemutter, bie.

Occo, avi, atum, 1. eggen, widceti, i
četi, uwldeeti, zwláčeti.

Occátio, 3. f. ba Gggen, wlddenj, wldtka, xwldtenj. Ocho sm
der Egger, wladec.

Oceülo, ui, ultum, 3. verbergen, bebeďen, verfteden, skr
wati, skrýti, ukryti, zakryti, přikryti, —— —
schowati, přechowati; verhehlen, tutlati, tagiti, sa-
tagiti. |

Occultas, a, wn, verborgen, heimlih, skrytý, tagny'; im eotulle.
ex occulto, ingeheim, beimtid, skrytě, we skrytu; home ir
tus, ein verfteďter, nicht aufridtiger Menfá, potměšilý člosěk. Or
culte, Adv. beimlíh, ingebeim, tagne, + .

Occulto, avi, atum, 1. verbergen, verfteden, skryicati, —
krfti, skrjti, ukryti, schowawati, schówati; verbehlen,
tutlati, Occultátio, 3. f. bie Berbergung, skr wdnj,
schowäwänj, pfechowdwänj ; die Werhehlung, tugenj, a
Occultátor, 3. m. ein Berberger, Berpepler, skrywat, akryws, |
schowawwač, přechowuwač.

Oc£tinus Ódor 867

Ocčňnus, 2. m. ber Seen, das Weltmeer, bag die Grbe uiifiejt,

ocean, wysoké, weliké more. ^
Üclor, Compar. gefhwinder, ručněgší, rychlegšj, spěšněgšj;
“ Neutr. Ocius.

Ocius, Adv. geſchwinder, ručesi, rychlegi, spé3négi s aud) geihwind,

ruče, hbitě, rychle, spěšně, honem. Superl. Occissime; quam
occissime, fo fánel, alé möglih, cQ heyrudegi, co neyrychlegi.
Oerča, 1. £1) ein Beinharniſch, železná holjnka, Zeleznd
bota, womit das Schienbein bedeďt toar; wurde im Kriege zumeilen
sur on einem Fuße getragen; 2) der Stiefel, bota, škorně.

Ocreätns, a, um, mit einem Beinharniſch verfepen, w Zeleznau holjn-

Ru obuty ; geftiefelt, w botách.
Octo, acht, osm. Octies, ahtmal, osmkräte.

Octávus, a, um, der ate, osmý. Octavum, zum adtenmal, po osmé.

Octöni, ae, a, zu adt, je adt, po osmi, osm a osm.

Ootoginta, Adv. a&tjig, osmdesdte. Octogěni, ae, a, je adtjig, jeder
abtpig, po osmdesdtt. Octog&simus, a, um, ber adtžigfte, osmde-
sdty. Octögles, a&tzigmal, osmdesdtekrdt.

Octingenti, ae, a, adt hundert, osm set. Octingentés!mus, a, um, bee
edtbunbertfte, osmisty. v d

Čedlus, 2. m. 1) dad Auge, oko; ferre in oculis, ungemein
fib und merth haben, febr fhägen und lieben, welice milo-
wati; in oculis, in oder vor Augen, na očjch, před oči-
ma; oculog amittere, die Augen verlieren, blind werden,
oči ztratiti, přigjti o zrak, oslnauti na oči, oslepnau-

ti: 2) die Knofpe, dad Auge, oko, očko, pup, pupenec. .

Ondehins, a, um, einäugig, gednooky.

Üdi, ohne Praesens, odisse, hafjen, nendwiděti, w nendwi-
sti mjti. :

Odium, 2. m. der Haß, nendwis?, (gen. 1) ; odium gravissimum,
der bitterfte Haß, neyivěčšj nendwist ; bad Werbrießlide, Unangenche
me, bez Glet bei einer Sade, nelibost, oXkliwost, nechul, (gen.1).

Odičaus, a, um, bem man niát gut ift, verhaßt, etelhaft, wibrig, vers
drießtih, nemily, neliby, oškliwý, nechutný, imrzutý, protě-
myslný, odporný, protiwny. Odiose, Adv. auf wibrige, vechaßs
te, verdrießtie Art, nemile, nelibě, s nechutj.

Bxösus, a, un, der Jemand ober etwas baffet, nendwistny, nend-
wistůvý; exosum reddere, verhaft moden, ostauzehi, ostuditi,
zostuditi, w nendwist uwoditi, uwésti.

Pergsus, a, um, baffenb, febr baffend, nendiwistiwy, welice nend-
widegjcj ; Subst. m. welikf nendwistnjk ; f. nendwistnice,

dor, Oris, m. der Gerud, wind, čich, čuch, z. 88. einer

Blume ; aud) der Geſtank, nelibd wůně, puch, smrad; das

Bittern einer Sade, die Ahnung, duch, nos: Plur, Odores,

dad Räuchwerk, kadidlo, wonné wěci, wonitky.

$68 . Offa . : * Člesco

Odoror, atus sum, 1. etwas vieňen, bur ben Berný wahrnehmn, wits
tern, woneti, čjti, cjtiti, wettiti, učjtí, ucjtiti zwetHli, i, č-
ti něco, 3. B. cibum; an etwaß riehen, woneti, čuchati, emi-
thati, nuchati, přuvoněti, přičuchatí k něčemu, aliqui; We
der ausfpüren, äusforſchen, wyčuchati, wywětřiti, wydjditi,
toyskaumati. , n d

Odorätus, a, um, wohlriechend, wonný, woňawý, z. B. flotes,

Odorätus, 4. m. das Rieden, wonenj, Čuchánj, Cenichánj ; We e
rud, als einer ber fünf Sinne, čuch, čich. n .

Offa, 1. f. 1) der Bien, Mundbijjen, ein Stůď, ukausnatj,
sausto, kus, kausek; 2) ein $ügeldyen, Ktöschen, kulička,

Offüla, 1. f. ein Bißchen, Stüdden, kuusček, sausto, su

Ölta unb Oliva, 1. f. 1) der Oelbaum, Dlivenbaumy. jf)
bie Olive, bie Šrudt davon, oliwa. 009 7

Öleum, zumeilen aud) Olivam, 2. n. das Del, f&&umól, oleg, dřeměný
Oleg; oleum et operam perdere, Hopfen und Malz serlizra, de-
remnd práce, durmo s tjm swjtky páliti.

Gleärins, a, um, ba$ Del betreffend, odegowy. 5

Oleàg!nus, a, um, von Delbaum, oliwowy.

Olečsus, a, um, öligt, voller Del, olesny, olegnatf, plný olegt.

Olivétum, 2. n. ein Dlivenmalb, odtwowm). M .

Člčo, ui, 2. rieden, einen Gerud) von fid) geben, nad etmeš
tiedyen, wonéti, zawáněti, zapáchati, páchnauti ned,
3. B. crocum, nad) Safran ; aud (tinten nad) etwas, smr-
děti, páchnauti, zarážeti, raziti něčjm, aliquid; bene.
olet, e& riecht gut, Zibě wonj ; male olet, es ſtinkt, snrdj
páchne ; olet (mibi), id bemerte, merke, čigi, cjtjm čs
chám, čugu něco. .

Olfácfo, féci, factam, 3. viehen, wondti, wün? cjtiti, čenichsti,
čití, ti, von Menfhenz aliquid, etwas rieden, ponet,
tí, čití, muchati, nosem cjtiti něco, sl. čůtr. — Olfactas, 4 m
ber Gecud, als Sinn, Čuch, Čích ; das Riehen, wonenj, Genichdn-

Adöleo, ui, ultum, 2. 1) Gerud von fid geben, rieden, ıvomdti, it
wydäwati; 2) anzünden, verbrennen, paliti, zapalowatt, zapk-
liti, y. 18. Weihraud) bei gottesbienftlichen Handlungen. Adelesee, 3
brennen, kořetí; it felten. Adolesco, beraumadyfen,

Oboleo, ui, 2. ricden, Gerud von fid geben, woneti
Snoblaud, woneti, zawdneti, zarážetí česnekem. .

"Redoleo, ui. 2. riegen, Geruch von fi geben, woněří, zawdniti, wk
ni wydáwati ; aliquid, nad etwa® rie&en ober flinken, zapdcheti,
páchnauti, zaráieti, raziti, smrdeti něčim; vinum
re, nad) Wein riechen oder ftinfen, wjnem peti. .

Suboleo, 2. ziehen, Gerud von fih geben, avoněti, zawdaHi
pozawdneti; mihi subolet, ih merte etwas davon, Cugw, Hifi
cjtjm to; wie im Deutfßen: id) rieche ben Braten.

Ölesco, 3. wachſen, rüsti; ift fetten. MN

Abileo, lěvi, Iitum, 2. wegfdaffen, abſchaffen, a. ©. leges, rušiři, zt
diti, kaziti, zkaziti, wywzdwihnauti zákony; vertüge, W)“

-=
Olim. Olim 869

Mazowati, wyhladiti, w nic obraceti, w nic obrátiti, zničiti,
xapuditi ; alicui magistratum, einem fein Amt wegnehmen, dratz,
wzjti někomu üFad. ! .
Abolesco, lěvi, 3. verwachſen, zarostati, zarüsti; nad) unb nadj vers
"gehen, vergeffen werden, verfáminben, verlöfhen, pomjgeti, miznautt,
mizeti, pominaufi, zmizeti, zmiznauti, pochdzeti, zagjti, po-
gjti, kynautı, zahynauti, přestáwati, pFestati, hasnauti, zha-
snaufi, à. B. meinoria alicujus rei.

"Adolesco, lvi, adultuın, 3. heranwachſen, groß werben, rüsti, wzro-
stati, wozrüsti, dospjwati, dospeti; gunebmen, wzmdhati se,
rozmdhati se, wzmoci se, přibýwati, pribyti, Adolescens,
tis, c, ein Züngling, mludenec, mladjk , ber gleihfam im Wachſen
begriffen if ein junger Menſch, mladoch, wýrůstek ; ein Mädchen,
mladice, déwte, děwčice, mladá holka, panenka. Adolescen-
tiilas, 2. m. ein Süngting, mládeneček, Adolescentula, 1. f. ein
junges Svauengimmer, SXbden, dewedtko, holčička, Adoles-
centia, 1. f. die Jugend, mladost; die jungen Leute, mladý lid,
mládež, mladjci. Adultus, a, um, ermadfen, herangewacfen,
dorostlý, odrostlý, dospělý, wyspělý, dokonalý ; virgo adulta.

Exolesco, čvi, čtum, 3. 1) aufmadfen, feine Größe erlangen, wyro-
stati, wrist dorästi; xirgo exoleta, ermadfene Jungfrau,
panna dospělá ; vergehen, zachdzeti, pochdzeti, pogjti, zagjti,
Pomjgeti, pominauti, hynauti, wyhynauti; verfgwinben, mi-
zeti, zmizeti, ^ .

‘‚Inolesco, čvi, 3. einwachſen, 1wrostoti, zarostati, zarůsti, wštěpo-
wati se, w3tjpiti se do něčeho, y. 8. libro, in ben iBaft ; anmads
fin, pFirostatz, prirästi, rüsti k něčemu. Indoles, is, f, bie ans
geborne natürtide Beſchaffenheit, Art, Anlage, přirozená wlastnost,
powaha; die Beſchaffendeit, das Staturell , 5.8. puer bonae indo-
lis, ein gutmüthiger Sabe, dobrého ducha pachole.

Obsolesco, &vi, 8tum, 3. vermadfen, zarostatı, zarüsti; veralten,
Qu ber Mode kommen, abtommen, zachdzeti, z obyčege wytháze-
ti, ze zvyku wygjti, zastaráwati, zastarati. Obsolštus, a, um,
Obgenugt, abgetragen, obnošený, otřelý, opotřebowaný, wetchý ;
altväterifh, aus der.Mode gefommen, alt, staroduwnj, staroswet-
ský, starobylý, starožitný, starý ; verba obsoleta, alte, abges
lommene Wörter, stará, zastaralá slowa.

Bröles, is, f. ein Kind, djte; bie Kinder, djfky, dětí; die Radfome
menfýaft, ba6 Geſchlecht, potomstwo, pokolenj, rod; von Sbieren,
pléme, plemeno.

Bubolesco, 3. heranwadfen, powyrostati, powyrüsti, dorostati,
dorästi. Suboles, rihtiger als Soboles, is, f. der junge Anwuchs,
Anflug, Sprößling, Zweig, zmlddj, midz, midzj; bec Anwuds von

, Wenigen, dorüstek; ein Kind oder Kinder, djte, deti, potomek,

„Olim, Adv. befonders von ^ ber vergangenen Zeit-üblic, 1) ehemals,
ſonſt, vor Zeiten, někdy, pruè, před časem, před časy,

Sindy, za staroddwna; 2) von künftiger, aber unbeflimmter

Bát, po es auch bereinft oder künftig heißt, někdy; 3) jemals,

kk, irgenb, kdy, někdy ; 4) bisweilen, někdy, časem, druh-

dy; 6) lángfi, feit langer Zeit, diwno, dlauho.
: Y

870 Olla Omnis
Olla, 1. £ ein irben Gefäß, der Topf, Hafen, hrnec, nádoba
hljnend, :

Ölor, Oris, m, der Schwan, labut.

Olorinus, a, um, von Schmwänen, Zabutj, z. B. pennae,

Ölus, čris, n. jedes Kůdenfraut, Grünjeug, zelina, zeleni-
na, 4. B. Kohl, Rüben; befonders das Kraut, zelj; ber foy,
kapusta.

Olftor, oris, m. ein Küchengärtner, Kobfgärtner, zelindř, zahradait.
Olitórfus, a, um, 4. 88. hortus, ein Küdengarten, zeinice, kuckyi-
ská, zelná zahrada ; forum, der Krautmarkt, zeinzkirk,

Olympia, orum, n. scil. cerfamina, bie olymp
welche bei der Stadt Olympia in Griechenland nah Begenf von ve
Jahten gefeiert twurden, worin um bie Wette gefahren und gelaufen mr
be, hry olympické.

Olympionices, ae, m. ein otympifder Sieger, wjtez 'olympicky.

pp, |

Olyınpfas, dis, f. eine Olympiade, Zeit von vier Zahren, nad mdr |

die Grieden 776 Sabre vor Gor. Geb. bie Zapre zu zählen afa
olympiada, čťyry ista.

Ölympus, 2. m. der Olymp, Olymp, ein hoher Berg in Gri
land; bei Dichten, der Himmel, der Götterfig, nebe, nebesa,
Olymp.

OlympYcus, a, um, olynplíó, oZympsky. .

Ömen, inis, n. 1).bie Vorbedeutung, znamenj, 4 B. felix:
2) bie Prophezeiung oder Anzeige fetbft, znamenj; 5) M

Wunſch, Xddost, prdnj; bona omina, gute Bůnfýe, de |

bré přánj.

Omfnor, atus sum, 1. weiffagen, propbegeten, westiti, pfedpojde |
napřed, tr

ti, předpowědětí, prorokowati ; onen, znamenatt

Bih, napřed wedkti.

Abominor, atus sum, 1. fid von etwos, wegen der bäfen Xmydp |

wenden, davon feben, odwraceti se od něčeho ; babet vetta.
w o3kliwosti mjti, oSkliwiti sobě něco, aliquid ; wegnislóm
nicht miinfden, nit gerne feden oder běren, netddatz sobě, wpN'i
sobě něčeho, nerdd wıdeti, nerad sly3eti něco ; aud bush tiw
Geremonie abzuwenden fuden, odžeknámati, zatehndwàti, zeit
hnati, zakljnati, zafjkati, 3. 8. incendia; hoc abominer, 6
wolle e verhüthen, Bůh račiž opatrowati, toho uchowali.

Omnis, e, 1) aller, alle, allcé; wšeliký, w3aky; jeder, jede, ji

každý; omnes, alle SRenfdjen, viicknilidd ; omnia, ati» |

9t, alles, wšeliké wéci, wšecko; omni tempore, ju RM!
Beit, každého času, wesdy,(wzdy, wzdycky) ; 2ygu *«
alles zufammen genommen, wšecek, wšecken, weiken, wt
škeren, ol. wes, cely ; omnis vita, ganzeš Leben, celý Huet.

Ümnino, Adv. 1) gániliá, gan und gar, docela, dokónce, mgr

me

Önäger : Opéra 871

sfo, načisto, dočista, dahola, zaupina ; nihil omnino, gang und
gar nichts, dokonce nic; 2) allerdings, ow3em ; ymar, gewiß, arci.
äger unb Onagrus, 2. m. 1) ein wilder Efel, Waldeſel,
diwoky, lesnj osel; 2) eine Wurfmaſchine, womit Steine
abgefchogen wurden, weliky prakf
Ünus, čris, n. eine aft, Bürde, Ladung, Fracht, Beſchwerung,
břjmě, břemeno, tjše, náklad; vie Beſchwerlichkeit, těž- _
kost, obtjž ; oneri esse, zur Laft fepn, na obtjš býti; onus
suscipere, eine Laft übernehmen, břjmě na se bräti, wzj-
ti, přigjti; sustinere, tragen, nésti,
niipo; avi, atum, 1. beladen, befragten, bepaden, někomu nakldda-
tt, naložiti něčeho, aliquem aliqua re; naves armis, €diffe
mit Waffen beladen, koráby zbranj naplňowati, napiniti ; zbra-
ně nakládati, naloiiti do kordbüw; beihweren, beläftigen, ine
tommobiren, obleiowati, obtjziti; aliquem contumeliis, Jemand -
"faimpfen, naddwati, nudati nekomu ; laudibus, mit obiprüden
Überhäufen, cAwdliti, nachwaliti se někoho. i

Onerárfus. a, um, eine Saft. trogenb, 3. 3B. navis oneraria, ein £ft

. (dif, ndkladnj lod). :

Onerösus, a, um, láftig, obtjZny ; f&wer, tjžný ; brüdenb, těžký.

Onustus, a, um, beladen mit etwas, bepadt, befraditet, obljteny, na-
loieny, naplněný, plný; cibis onustus, mit Speifen angefült,
Plný pokrmů. .

Exoncro, avi, atum, 1. aliquem re, aušlaben, skládati, nďklad slo-
žiti, wypraznowati, wyprázniti, y. B. navem ; frei maden, bes
firien, zbuwowatt, zprostiti něčeho, ). B. ivitatem inetu,

Öpacas, a, um, fdattig, stjnny, a. ©. arbor; dunkel, finfter,
temný, tmawý, s. B. nox.

Opsco, avi, atuın, 1. befhatten, ſchattig maden, stjmiti, zasténowati,
xustjnitt ; verfinftern, zaťemňowati, zalemniti, y. 88. locum; bes
teden, krýti, pokrýwati, pokrytí. :

Opavitas, atis, f. die Sýattigteit, stjnnost, z. B. ramorum.

ra, 1. f. 1) bie Bemühung, Mühe, práce, djlo, robota;

omnem adhihere operam, fid) fer bemühen, wiecku
práci sobě diwati, wynakládati, wynaložiti; opera
tua factum est, burd) deine Vermittlung ift e& geſchehen,
pomoej twau-stalo se; opera, in der That, w skutku,
oprawdu; 2) bet Dienft, služba; operam praestare, eis
nen Dienſt leiften, službu prokazowati, prokázati; 8)
die Zagarbeit, dennj prdce, aukol; 4) die Zeit, Stufe;
est mihi operae, ic) habe Scit, mdm kdy, pokdy, pochwj-
li na. čas, mohu se uprázniti; 5) das Gemädt, Wert,
bie Sade, prdce, djlo, údělek ; 6) ein Laglöhner, Arbeiter,
nádenujk, dělník, robotnjk. .

Ya

i

872 Öpillo Öpis .

Operärfus, a, um, mit bem Körper arbeitenb, tělem pracugjej : apes
operariae,^bíe Arbeitsbienen, dělné wöely. Subst. Operarius, 2.
m. ein Xaglópner, nddennjk ; Arbeiter, deinjk.

Operösus, a, um, müfam, pracný, nesnadný, a. ©. labor; fer
geihäftig, pracný, plný práce, snažný. Operose, Adv. wit wie:
ler Mühe, mübfam, pracně, s welikau pracj.

Operor, atus sum, 1. arbeiten, beſchäftigt (eon, pratowati, dělati;
obliegen, hledeti, wyhljzeti něčeho, y. 9B. studiis literarum ; kr
Tonders Gott dienen, opfern, Bohu slauXifi. *

Čpilio, der Schäfer, owedk ; tichtiget it Ovilio.

Öpimus, a, um, fett, feit, tueny, a. B. Vieh, Aderz anfehr
lid, reihlih, weliký, bohatý; spolia opima find bie Baf-
fen, bie ein Feldherr bem feindlichen Beldheren abnahm ober ein Strie:
ger bem andern bei einzelnen Gefechten, etwa ehrenvolle Beute,
bohatý swlek.

Öpfnor, atus sum, 1. vermuthen, wähnen, fid). einbilden, ben:
ten, domnjwati se, domýšleti se, mysliti, mnjti; nunc
opinor, igt denke ih, teď mysljm; eadem opinari, (i
eben das einbilden, in berfelben Ginbilbung ftehen, t£ho:
domnjwánj, tíž dómněnky býti; nom opinans, wider
Wermuthen, mimo nadánj, neponadagé se. .

Opinio, 3. f. bie Bermuthung, Meinung, důmněnka, domněnj, mně-
nj, myšlenj ; ut inea. fert opinio, wie id venfe, nad meiner Bere
muthung ober Meinung, gukož se domnjwdm, se nadjwdm ; opi-
nione celerius, fneller alš man baóte, než kdo pomyslil, nad
pomyšlenj. WW

Opinätus, a, um, vermuthet, eingebildet, in ber Einbildung betedend,
domnělý. Inopinátus und Necopinatus, a, um; unvermotýet, me-
domnělý, nenaddly ; ex inopinato, unvermuthet, z nénaddnj, mie
mo nadánj, nenaddle, z &ista gasna, z ničeho nic.

Inopinanter, zfdv. unvermutpet, unverfeben, z nenadunj, nenadale.

Öpis oder Ops, Gen. opis, f, die 9Radt, Kraft, moc, sjla;
das Vermögen, možnost; die Vielvermögenheit, welezaoc-
nost, mocnost; die Hilfe, pomoc, prispenj, přjspěch;
fómmt nur im Genitiv, Accufativ und Ablativ vor; opem ferre
alicui, Hilfe leiften, helfen, beiftehen, Beiſtand leiften, po-
moc nésti, na pomoc gjti, pomáhati, pomoci, přispěti,
ku pomoci býti někomu ; ope, tutd) Hilfe, mittel, po-
mocj, spomoženjm, přispěnjm.

Opes, um, f. die Madıt, Kraft, moc; der Reihtbum, ba& Wermögen,
bohatswj, zboij, statky ; omnes terrae opes, ale Güter der Qu
be, wšecky statky zemské; bie Zruppen, Armee, twossko, sjla.

Opůlentns, a, um, und Opulens, tis, mädtig, mocný, mohátný,
mohauc] ; rei, možný, mohowitý, Bohatý. Opulentka, 1. f. bu
motn moc, mocnost j bes Reichthum, možnost, mohowstost, bo-
hatstwj.

Öportet : Opto 873

Opttälor, atus sum, 1. alicui, helfen, beiten, spomdhatz, spomo-
€i, pomoci, prispjwati, pFispeti někomu.

Opíparus, a, um, hertlid, prädtig, úprawný, stkwostny, z. ©.
convivium. Opipare, Adv. j. ®. edere, köſilich effen, pansky trd-
wıti, stkwostne gjsti. :

Inops, čpis, Hilfios, bez pomoct, opuštěný ; arm, bürftig, nemožný,
nemasjcj, chudý, nuzny ; unvermögend, feine Macht $abenb, ne-
znohaucj ; co inops, unfátüffig, bez porady, bez rady, ol..
neradný. Inopia, 1. f. die Armuth, der Mangel, nemoZnosi, ne-
magienost, chudoba, :

Öportet, uit, 2. Impers, e ift nöthig, bienfid), billig, potřebj,
pnt?ebno, užitečno, prospěšno, slušno gest ; patrem scri-
bere obe pater scribat oportet, eš ift. nöthig, bienlih, daß
„dev Bater fchreibe; ber Water muß fdreiben, potřebj gest,
aby otec psal; otec má, musj psdti.,

Opus, Subst. Indeci. nötbig, nothwenbia, vonnětýen, potředj, potře-
ba, třeba; opus est mihi liber unb libro, mic tft ein Buď nöthig,
ich braude ein Buch, babe ein Buch vonnöthen, gest mi knjhy po-
třeba, třeba, potřebj; potřebugí hnjhu; opus est, e$ (it biens
lid, nilýtih, gut, prospěšno, užitečno, dobré gest.

Oppidum, 2. n. eine Stadt, město. Demin, Oppidůlum, 2.
n. ein Etädtchen, městečko.

Oppidänus, a, nm, aus ber Stadt, fläbtifh, městský, z města, w
městě; Beinfábtifá, měšřácký. Oppidani, bie *este aus der Stadt,
obywatelowé měst, lid městský, měšťané ; die Kleinfäbter, ně-
Häcı, meslánkowé, mesldna. ]

Oppido, Adv. fehr, gar febr, welmi, welice, aX tuze; wirklich, in
der Sot, zv skutku, w prawde.

Optimus, a, um, (Superi. von Bonus) febr. gut, febr tet:
ſchaffen, fehr brav, welmi dobrý, welice poctiwy, z mjry
hodný ; ber befte, rechtfchaffenfte, bravfte, neylep3j, neypo-
ctiwegsj, neyhodněgšj. :

Optime, Žádu. fehr gut, welmi dobře, tuze dobře ; am beften, ney-
lépe, neyljp; quam optime, aufs Befte, co neylepe.

Optimas, átib, m. bec ed in einer Republik mit ber beften oder rechtſchaf⸗
fenften Partei hält, ein Patriot, pfjtel wlasti, pfjtel obce, wla-
stenec; ſteht felten im Singul. Plur. Optimates biefen in Rom,
die e& mit der SRepubtif gut meinten, alfo Patrioten, wlastenci; ober
die e6 mit dem Genate bielten, bie Wernebmen, Xriftotraten, neypFed-
něsší osoby, wysoké panstwo, wysoké hlawy; ihnen war
bie Volkspartei, Populares, entgegengefeat. J

Opto, avi, atum, 1. 1) (id) etwas wählen, ausſuchen, auswäh⸗
len, wybjrati sobě, wybrati sobě, woliti sobě, žádati
sobě, voywoliti sobě, wyžddati sobě; 2) wünfgen, verlan:
gen, anwünfchen, přáti, žádati; opto senectutem adipi-

sci, id wünfche ein hohes Alter zu erreichen, Zdddm si wv-

374 Opus Opus

sokého wčku dogjti; wollen, chtjti, žddati; für gat fin
ben, za dobré mjti, uzudwati. ^

Optätus, a, um, gemiinfát, žádaný. Optätum, 2. n. ber fusfá, žá-
dost, přánj. Optato, Adv. nad Wunfe, dle žádosti, po siti,
Optätio, 3. f. bas Wünfcen, ber Gunſch, Zdddnj, žádost,

Optähllis, e, wünfgenswerth, Zddaucj.

Optio, 3, f. der freie Bitte, bie Viltübr, ba Vermögen etwas zu Zim.
und zu laffen, swobodnd ivůle, wlastnj wüle, wäle ; optionem
dare, facere alicui, einem die Wahl laffen, na vůlí ddwati, děti
někomu ; alfo die Wahl, Breipeit zu wählen, z. B. optio si tms,
wähle bu, wol ty sám; si optio esset, menn fnan wählen běrfie,
kdyby na whli bylo; 2) Optio, 3. m. bei der Armee, ber Behiffe
des Hauptmanns, ben er fid gewählt Hatte, alfo &ieutenant, pormöjk,

Adopto, avi, atum, 1, annehmen, erwählen, 3.8. aliquem pe
tronum, fih Semanb zum Advocaten, drdfi, wzjti, woliti, 5100-
liti, wywoliti, obrati sobě někoho za ochrance ; $eoWiet es
men an Kindesftatt annehmen, za wlas£njho brati, přigatů, tozj-
ti sobě někoho. Adoptio, 8. f. die Annehmung an inbelftett, tie
Adoption, za syna, za wlastnjho wzetj, zwolenj, zaljbenj. Ad-
optivus, a, um, burd die Adoption erlängt ober geworben, za slast-
njho, za syna zwoleny, prigaty ; filius adoptivus, ein eut
mom penes Sopn, Pflegefohn, chowanec, schowanec, syn Ü
zaljbeny.

Coopto, avi, atum, 1. wählen, durch die Wahl aufnehmen oder anuchern, |
zu einem Amte ermählen, woliti, zwoliti, učiniti, 4. ©. pontif
cem coopt re, einen Spontifer wählen oder ins Gollegium aufachnes,
welikym knězem učiniti, ustanowiti;; aliquem senatorem, pa
fRatbébrrrn wählen, za radu «brdti, do rady wzjti, phigmauti.
Cooptätio, 3. f. bie Wahl, Aufnahme in ein Gollegium, wolenj, 200
lenj, učiněnj,

Exopto, avi, atum, 1.wünfhen, Zddatt, prdti. Exoptätus, a, um e
münfst, Zddany, zddaucj ; nihil exoptatius, nichts erwiünMitr
nic milegsjho, nic ždduněgšjho. .

Praeopto, avi, atum, 1. etwas lieber wollen, radesi žddati, redit
woliti, radegi chtjti, y. B. mori; etwas dem andern vorjitit.
raděsí mjtt ; pFedklddati, předložiti neco něčemu ; předek
wati, přednost dáti něčemu před něčim, y. ©. alicui aliquid

Opus, čris, n. 1) bas Werk, die Verrihtung, Arbeit, i
Geſchäft, práce, djlo, 3. B. ein Gebčute, ein Buch; opus arti-
ficiosum, eine tünftlide Arbeit, umělá práce, umělé djlo
mistrowský kus ; opus facere, arbeiten, práci, djlo ko
nati, pracowati, y. B. auf bem Felde; alfo adern, orati;
am Aufbauung einer Mauer, stawěti, zdjti; aliquid ope
ris agere, etwas thun, něgakau práci konati, něco dělali;
bie Befeftigung eines Ortes, Befeftigungsanftalt, upewněnj,
oprawa, ohrada, hradba, zákopy; bie Belagerungsur
ftalt, Belagerungsmafdine, pfjprawa, strog k oblehnutji
locus natura et opere munitus, burd) Natur und uf

Öpus : Ordior 975

' befefligt, mjsto přjrodau i rukau lidskau oprawené,
upewněné; 4) dad Werk, bie Handlung, That, skutek.
Opuscälum, 2. n. ein Eleines Werk, Werkchen, pracička, djlečko.
"Opffex, Ycin, m. ein Werfmeifter, tısärce, tworitel, stwoitel ; ein
$anmertémann, Femesinjk ; mundi opifex, ber Schöpfer der Welt,
twürce sweta.
Magnöpere unb Magno opere, fehr, zwelmi, welice, ol. wele.
Bammdpere ober Suinmo opere, gar fehr, pfewelice, a£ -přewelmi,
Tantöpere'ober Tanto opere, fo fer, tolik, tak.
Qaantöpere ober Quanto opere, wie ſehr, gak welice, kterak welices

Öpus, IndecI. nöthig, fie Oportet.

Ora, 1. f. das Aeußerſte einer Sache, der Rand, krag, okrag :
der Saum; obruba; das Ende, konec; 2) die Küfte, břeh
mořský, pomorj. ; .

Orbit, $. m. ein Kreis, Zirkel, Stunbung, kruh, okruh, 0- |
krauhlost; ein Rad, kolos der Reif, obruč; orbis men-
sae, ein rundes Tiſchblatt, kulatý, okrauhlý stůl; eine
Scheibe, eine Schießfheibe, terč; ein Schild, pawéza,
štjt; ein Zeller, taljr; bie Welt, swet; orbis terrae ober
terrarum, der Erdkreis, okres, okršlek země, krag swé-
ta, obor; orbis signifer, ber Thierkreis, swor ; orbes fini-
entes, der Horizont, obzor. .

Orbita,.1. f. das Gleife, Fabrgeleife, Wagengeleife, Kolege, koleg,

- kolag ; die Bahn, dráha, beh, 3. iB. lunae.

Orbus, a, um, beraubt, zbaweny, befonberé der Eltern ober eines
der Eitern, oder der Kinder beraubt, vaterlos, elternlo8, siry, osi-
řalý, osiřelý, bez otce, bez rodičůw ; Subst, sirotek;
dinderloě, djtek zbawený. ]

Orbitas, atis, -f. bie fBeraubung oder Ginbüfung einer geliebten ober
Unentbehrlicher Cache; befonbeté des Waters, ber Gitern, Kinder,
Binderlofer, elterntofer, vaterlofer Zuftand, siroba, ostřenj, osifalost.

Orbo, avi, atum, 1. Jemand einer geliebten Sache berauben, beſonders
ber Kinder, Gitern, zbawowatt, zbauntt; überbaupt berauben, při-
prawiti, priwesti někoho o něco, aliquem re; orbatus filio»
des Sohnes beraubt, syna zbaweny, o syna přišlý

Orcus, 2, m. 1) bie Unterwelt, bas Reid der Zodten, peklo,
řjše zemřelých; 2) ber König der Unterwelt, Pluto, král
pekelný, Merot. ,

Ordior, orsus sum, 4. 1) anfangen, beginnen, unternehmen,
fif an etwas machen, počjnati, pocjti, zacjti; fid) anfan«
gen, anfangen, začjnati se, začjti se.

Orsus, 4. m. unb Orsa, orum, n. ber Anfang, po&dfek ; baš Begins
nen, počjnánj. . .

Exordior, orsus sum, 4. anfangen, začjnati, začati, Exordium, 2. he
der Anfang, začdřek; der Gingang bet Rebe, Lwod,

\

876 Ordo : Órtor

Primordium, 2. n. ber allererſte Anfang ober Urfprung, prisopoté-
1 tek, prwnj počátek.

Ordo, inis, m. 1) bie Reihe, ad, řada, pořada, pořdáka,
pořádek ; ordine ober ex ordine; nad) der Reihe, po řadě,
po pořádku, gedno po druhém; ordine, gebührend, gebé
rig, řádně, pořádně, náležitě ; 2) die Ordnung, řády
řdádék; ordentlihe Einrichtung, pořddnost, s,
zprdwa ; 3) ber Stand, in bem man lebt, staw; die Glafe,
Abtheilung, "dd, třjdaz der Rathöherrenfland, Fdd rade
panský ; eguester, der Ritterftand, staw rytjřský ; ple-
bejus, Ber Wollöftand, staw obecnj, řád městský; 4)
eine Anzahl Soldaten im Felde, ein Glied, řada, řad; dt
Gar oder Compagnie, setnina, ik; ordinis daitor,
ein Hauptmann, setnjk; ordinum ductores, ‚Haupflestt,
setnjci; 5) die Hauptmannäftche fehlt, setnictwj, úřed
setnicky. tos

Ordinarius, a, um, orbentlid, řddný. Extreordinarius, e, wm, €»
$erorbentli, mimořádný, kromobyčesný.

Ordiíno, avi, atum, 1. ordnen, in Ordnung ober Reiben fleen, reae
zen, teguliren, poFddati, řjditi, sporddati, uspořádati, zřjářů
zprawowati, zprawiti; agmina, wogsko šikowati, Orási-
tim, „Adv. nad) der Reihe, po řadě, po poFádku ; nad) der Dies,
po pořádku ; otbentlih, řádně, pořádně, Inordinätus, a, um, et:
geordnet, nespořddaný ; unorbentiih, nepořádný, bex polédi,
pomjchaný, spletený.

Orgánum, 2. n. ein Werkzeug, ndstrog ; die Orgel, warhany.

Örichalcum oder Aurichalcum, 2, n. ber 9Reffing, mossz.

Črňor, ortus sum, 4. von der Sonne oder Sternen, aufgehen, @y-
cházeti, wygjti, wzchäzeti, wzegjti, 4. B. sol óritur; |
2) entitehen, feinen Urfprung haben, entfpringen, powsté :
wati, powstati, přicházeti, přigjti, wznikati, wank |
nauti, nastdwati, nastati ; tempestas orta est, eat

fi) ein Gewitter, strhla se bauře; geboren voerben, rodi |

se, naroditi se; abftammen, pochdzeti, pogjti-

Oriens, tis, m. scil, sol, ba& SYorgenfahb, ber Orient, východ, Mý- .
chodnj země; orientem versus, gegen Morgen, na 1
wychodu, Orientälis, e, morgenlánbifů, wýchodnj, |.
Oftintien, wychodnj Indi

Ortus, 4. m. der Xufgang, z. iolis, ber Sonne, wchod, wy*
zenj, wygitj slunce ; die Morgengegend, wýchod, východní 5

m? ; die Gntftehung, der Urfprung, půwod; primo ortu, "
der Gebnrt, hned po narozenj.

Ortus, a, um, entftanden, powstal}, pošlý, wzniklý ; gebost TH

č,

n 0

zeny, narozený, rodilý, rodiče

Orntthon ! Orno „877

“Ortandee, a, um, herſtammend, entfproffen, abflammend, pochdzeg]ej,

D.

Origo, Inis, f. der Urfprung, počdtek, půwod; originem ducere ab
aliquo, feinen Urfprung von einem ‚herleiten, pocjtatz se od někoho.

Adorior, ortus sum, 4. herzu ober berangehen, gjtí k metemu,
3. B. hominem; daher angreifen, anfallen, auf einen losgehen, ejti,

Fipadatı, pFipadnauti, udeřití na někoho, powstati proti ně-

, komu; unternefmen, ddwati se, paušťěti se do něčeho; rem.

Coorior, ortus sum, 4. entiteben, bervorfemmen, zum Vorſcheine kom⸗
men, fid erheben, powstáwati, wzdwjhati se, strhowati se,
powstati, wznikati, wzniknauti, strhnautt se, 3.3. bellum,

Exorior, ortus sum, 4. hervorfommen, fihtbar werben, wychdzeti,
wysiti; sol exorjens, dit aufgebende Sonne, wychdzegjej slun-
ce; erfheinen, aufgehen, wynikuti, wyniknauti, wyskytowatí .
se; entitehen, Serrübren, pochdzetr; werden, feyn, bywati, býti,
Bxortus, 4. m. das $eroortommen, ber Aufgang, wychdzenj,
wysitj.

Oboriur, ortus sum, 4. entíefen, werben, zum Vorſcheine fommen,
fit jeigen, nastdwati, nastatt, powstati; lecrimae ei obortae
sont, Ihränen traten ipm in bie Xugen, slzy wstaupily mu do
etj, polily 508: .

Ormtthon, Onis, m. ein Hühnerhaus, kurnjk, posada.

Ormo, avi, atum, 1. 1) mit den nöthigen Dingen ausrüften,
wijm opatřowati, zaopatřiti, opatřiti, zásobowati,
zásobiti; navem, auěrůjten, wyprawowati, wyprawiti
koráb ; zurecht madyen, zubereiten, veranftalten, chystati,
Připrawowati, strogiti, přistrogiti, pFichystati, připra-
witi; ornare provinciam, bem in die Provinz gehenden Lands
dogte alles Derbeifdjaffen, als Geld, Waffen, Diener, wijm zd-
sobiti, uzdsobiti wládare; 2) jdymüden, zieren, strogiti,
ustrogiti, p? istrogiti, ozdobowati;ozdobiti; orationem,
die Rede ausfhmüden, Ljeiti, wyljčiti; wymalowati Fed;
5) ehren, beebren, ol. čestiti, ctjti, poctiti, uctiti; laudi-
bus aliquem, einen febr rühmen, wychwalowati, nékoho.

Ornätns, a, uin, augerüftet, wyprawenf, připrauený; gejiert,
zdobený, ozdobený ; vortreflih, berühmt, znamenitý, slawny ;
hodgeehrt, wysoce wd£eny. Ornate, Adv. gefhmüdt, zierlih, mit
Samuck, Bierde, zdobne, ozdobně,

Ornätus, 4. m. der Schmud, 9pue, die Bierde, ozdoba, okrasa; der
Anyag, die Kleidung, odew, raucho ; ornatus mílitaris, die 8üftung,
odenj, zbrog ; die 3urüftung, Zubereitung, 4, 8B. zu einer Hochzeit,
chystánj, prjprawy.

Ornämentum, 2, n. ber Gámuď, bie Zierde, ozdoba, okrasa; bie
Gtre, ein Ehrenzeichen, Čest, (gen. ctz); bie Xutzüftung, 10ypra-
wa, wyprawenj. m

Adorno, avi, atum, 1. zieren, příozdobowatť, zdobiti, přiozdobiti,

ausriiften, wyprawowatr, wyprawiti; zutecht maden,

878 Oro . Ös

chystati; fugam, zur Flucht fit anfdiďen, k autel

chystatt, se strogiti; accusationem, eine gerichtliche Klage
pühon klästi, položiti nekomu; pitis adornatus, mit wu
feben, wlasky ozdobený, opatřený.

Exorno, avi, atum, 1. fámüden, zieren, wyzdobowati, wyzdobdi
wystrogiti, ozdobiti; ausrüften mit etwas, ober mit ben aget
Dingen verfehen, 3. B. navem armis, wyprawoivati, hes
ti, opatFowati, opatriti, zásobowati, zdsobiti koráb ;
dureát maden, chystati, strogiti, pFiprawowati, připramě
10 strogitů, 3.8. nuptias. Exornatio, 8. f. bie Ausfhmüdang, ty-
zdobenj, wystrogenj, wýzdoba; der Schmud, Put, ozdoba, ©
krasa. |

Suborno, avi, atum, 1. mit etivas ausrüften, opafFowgti, opafřii,
zaopatriti, zásobiti ; aliquem pecunia, mit Geld verfeben, náko
ho penezi; fýmůden, yuftugen, strogiti, ustrogiti, ozdobit; ju
mand aufoegen, anftiften, nawddeti, nawesti, nastrogiti à
k něčemu, i. B. aliquem in bellum, gum Kriege anfiften; anm.
testem, einen falfen Zeugen ftellen, kfrweho swedka zgeduti,

. postawiti, zpüsobiti, nachystatt, . .

Oro, avi, atum; 1. (von os, oris), reben, mluwiti, řečiti 2)

bitten, prositi, žádati. .
Orätio, 3, f. das Meden, bie Worte, der Xušbruď, bie Spraqhe, slow,
řeč ; belonders eine fórmtide Rebe, řeč; orationem habete, dicere,
agere, eine Rebe halten, řeč mjti; bie güpigfeit zu zeben, řeč,
mluw.

.' Orator, Gris, m. ein Pybner, řečnjk; ein Gefanbter oder Parlanrılk,
wyslanec, prostřednjk ; ein Bitter, prosit, prosebnjk. x
a, um, rednerifh, Feönicky. Oratorie, Adv. rebnevifů, po řeční-
cku, gako řečnjk, Feönicky. -

Oràcübum, 2. n. ein Ort, wo bie Römer göttliche Antworten tebitay, ta
Dratel, chrám prorocky , odpowedntce ; die göttliche Antwort ih,
das Oratel, der Oraťelfpruá, odpowěď božská ; oraculum cesta

* lere, das Orafel befragen, na wůli bozj wyptdtwati see

Adöro, avi, atum, 1. yu Semanben reben, ibn anreben, 3, B. popelem,
promlauwati, promluwiti, mluwiti k lidu; 2) bitten ws etwd,
prositi, Zádati o něco, aliquid ; feierlich verehren, anbeten, klani-
ti se někomu ; verehren, ctjti,

Exoro, avi, atum, 1. bitten, prositi, Zddati; durch Witten bewegen,
uprošowati, uprositi ; exbitten, twyprositi, wyzddati ; exotů
fà ecbitten Laflen, dat: se uprositi. Bxarábylis, e, erbittlid, upro-
sitelny. Inexoräbilis, e, unerbittlid, neuprositelny. |

Peroro, avi, atum, 1. reden, rebenb vortragen oder erörtern. řeč? |
watt, Feöniti, řeč wésti, prowoditi; eine Rebe befäliehen ar
endigen, domlauwatt, domluwiti, řeč zawjrati, zawřjti, sk
čití. Perorätio, 3. f. ber Schluß ber Rede, nämlich das legte Eid
der Rebe, womit fie befhloffen wird, zdwérek, konec řeči, |

+ Orphänötröpheum, 2..n. das WBaifenhaus, sirotej dům |

Órýza, 1. f. der Reis, reyže. . |

‚Ös, Oris, n. 1) der Mund, ústa; das Maul, huba ; der Yo

fluß oder Einfluß eines Fluſſes in einen größeren oder ins Men, bit

chystati, strogiti, pfiprawowati, připravojti, gristregii n
h mi
thipites,

|
|
|
|
|

i

Ös : Óuum sm

Mandung, ústj; jebe- Deffnung, Loch, otwor, djra; 2) baš
ganze Gefiht, twdF, obljčeg ; os impudens oder durum,
bie Unverfhämtheit, nestydatost; bie Dreiftigfeit, opo-
wäzliwost. -

Oscilum, 2. n. 1) ein Meiner Mund, bag Münden, úsťka, ústjčka z
dat Mäulden, Aubitka; aud blof der Mund, ústa; 2) ein uy,
bae Mäulden, Aubiöka, poljbenj, poljbenjtko; oscula alicui
ferre, einem Küffe geben, hubičky duwati někomu.

Oseulor, atus sum, 1. füffen, 7jbati, poljbiti, hubiökowatt, celo-

wati, pocelowati. Osculätio, 3. f. da Küffen, Zjbänj, celowdnj,

hubıökowänj. :

Bxoscnlor, atus sum, 1) tüffen, 7jbati, uljbati, pocelowati, zhu=
bitkowati; manum, ruku obtauhti, zljbati.

Oscito und Oscitor, 1. ben Mund aufiperren, hubu otwjratt; gähnen,
zjwati, zazjwati, zůvnauti, zaziwnautt ; fahrläßig, unadtfam oder
trág feyn, nedbati. Oscitätio, 3, f. ba Gähnen, zjwdnj, ziwnus
tj; die Zrägpeit, Odláfrigteit, nedbalost, ospalost. :

Čs, ossis, n. ein Knodyen, Bein, Kos,

Ossäus, a, um, Enödern, kostěný; tegmen osseum, eine Knofenbes
d, kostěný kryt. ö

Exosso, avi, atuin, 1. ber Snoden ober Grüten berauben, kostí wy-
bjrati, kůstky wybrati.

Oscen, inis, in. ein Gefangvogel, zpěwawý ptdk; ein Weiss
fagevogel, wwà3tnj pták.

Ostium, 2. n. 1) bic Thür, dwe£re ; 2) bie Mündung, der Aus⸗
fluß oder Einfluß rines Fluſſes im einen andern ober ins Meer,
üstj, wpdd. .

Ostiätim, Adv. von Ihür zu Thür, von Haus zu Haus, dům od do-
mu, z domu do domu, po domjch. -

+Ostiárlus, a, um, 3, B, ostiarium, scil. vectigal, bie Thürſteuer, plat
ze dwerj. Subst. Ostiarius, 2. m, ein Thürwärter, Pförtner,
wrátny. . . .

Ostrča, 2.f.und Ostreum, 2. n. bie Xufter, Meerfchnede, ústřice,

Ostrum, 2. n. das Meerſchnecenblut, der Purpur, Cerwec. :

Otiam, 2. n. 1) bie Ruhe von gewěbníihem XAmusgefiěften,, bie
Rufe, práznd chwjle, kdy, chwjle, das, sl. dospěch,
stih; 2) die Ruhe im Lande, der Friede, mjr, pokog ; die
Ruhe überhaupt, ruhiges Leben, pokog, pokogné Ziwobytj;
3) der Müſſigang, zahdlka.

Otiosus, a, um, gefhäftstos, bez prdce; dies, prázný den, den bez
práce ; rubig, 3. B. animus, mysl tichá, pokognd ; neutral, po- *
kozný ; müsig, zahálčůvý ; unnüg, überflüjig, daremný, zby-
tečný, 4. B. nermo. Otiose, Adv. bei Rufe, za prázné chwjles

„mít Mıfr, pomalu, zwolna, znenáhla ; vutig, ohne Gurát, 10 po-

kosť. pokogně. -

jor, atus sun, 1. Muße haben, rufen, ausruden von ber Arbeit, prde

znau chwjli, kdy, na čas mjti, prdzniti, swetiti, nepracowa-

ti, odpotjwati od práce; můfig, unnüg feyn, zahdleti,

880 Óvis Paean

Negötium (ftatt Nec otium), 2. n, ein Geffäft, zaneprdsnn; ze
mněstnánj, práce; bie Serridtung, Pjzen], gedndnj; We $e,
ein Ding, wec ; bie Verbrieftickeit, ber S8erbruf, starost; Welle |
Schwierigkeit, nesndze, těžkost; faceasere cbrr exhibere dioi |
negotium, einem zu tbun maden, Serbruf maden, práci, taret
někomu zawaliti, zpäsobiti; quid est tibi hic negotii? wq |
bu bo qu tiun? co fu máš na prácí? facili negotio, wit Wt |
fRü&e, snadno, Plur. Negotia, 2. n. Hanbelögefgäfte,
te, Geldpoiten, ausſtedende Gelder, penjze, gistiny, M |
un, voller Gefhäfte, gelhäftig, zaneprdzneny, plný prácej 8m
ein Werktag, den práce, wSednj den. |

Negotior, atus sum, 1. Handel treiben, obchod wésti, tmd |
Brofeg ; negotiandi cangg, des Handels wegen, za phjtam čb |
chodu, pro obchod. Negotiätor, 3. m. ein Qanbetémans, odehed-
njk; befonberé aber, der im Großen handelt, ein Großhändten, à
obthodnjk, kupec; Geldwedsler, penězoměnec. N
f. die ků zamestndnj; ber Handel ins Groß, Weil] |

chod, | t

Övis, 3. f. ein Schaf, web.

Ovilins, a, um, nnd Ovilis, e, die Cafe betreffend, otočj; eiim
pecus, das Schafoich, 01w2j dobytek ; ovilis grex, eine prntrBék
fe, Draw, ow?j stádo. Ovile, 3. n. scil. stabulum, te: Gift,
otočjn, owčinec.

Ovilio, čnis, m. ein Schafhirt, owčak.

Övo, avi, atum, 1. 1), eine Ovation oder ben kleineren Zril
halten, we sldw& přicházeti, geti na koni; 2) [rtv
den, plesati., :

Ovàtio, 3. f. hieß in Rom, wenn ber Feldherr nach erhalten Big
nicht auf einem Wagen, wie im Sriumpbe, fondern nur zu glue
du Buße feinen feierlihen Gingug hielt mit einem WMprtenkange (0
rona ovalis) auf dem Ropfes eine Ovation, men3j triumf.

O vum, 2. n. ein Gi, wegce: ova parere, gignere, poser,
Gier legen, wegce nositi, nésti, snésti; pullos ex oris
excludere, ausbräten, mladé wysedati, wyseděti, «y-
ljhnauti; excludi, au&gebrütet werden, ljhnauti se, €Y-
ljhnauti se; ova piscium, bie Roggen, gikry ; beg
leid, potěr.

Ovülum, 2. n. ein kteines Gi, wagjčko.

P.

Pibitun, fibt in Pasco; Paciscor, Pactum in Pax,

Paean, anis, m. 1) Apollo, Chasoň, Gasen, Gasol; Sit |
Loblied ju Ehren eines Gottes, pise chwdly bohu; teak
ju Ehren des Dolo; $) ein Siegělieb, Siegšgefang, pre}

Paedägüögus . : Pilta 381

wjtéznd; paeanem canere, ein Siegělieb anflimmen, wwj-
těznau pjseň zpjwati.

Paedagögus, 2. m. ein Auffeher oder Hofmeifter ber Kinder, ein
Erzieher, zprdwce djtek, učitel, péstaun s dieſes war in$s
gemein ein alter kluger Clave. »

Paedor, öris, m. der Schmug, Unflath, Spina, neswara.

Paene oder Pene, Adv. beinahe, skoro, bezmála, téměř; gänze
lid, zcela, docela. * : t

Paenüla oder Pěnula, 1. f. die Pänula, ein dichtes Oberficid, ke-
pe i ein Reifemantel, plášř.

Paenulätus, a, umi, die Pünula anfabenb, tw kepni. .

Paetus, a; um, ein wenig fdjielend, brylawy ; von der Seite
blidend, po oku hledjcj.

Pagus, 2. m. ein Diſtrict, eine Anzahl Dörfer oder Ortſchaf⸗
ten, die zufammen gehören, krag, okršlek; 2) die Gemeinde,
obec, osada ; va Dorf, wes, wesnice, dědina.

Pagänns, 2. m. ein Landmann, Bauer, wesnitan, sedldko
Pagätiın, borfweife, po wsech, po dedindch.

Pala, 1. f. ein €paten, rýč; eine Schaufel, opata; die Burfs
ſchaufel, wěgečka ; aud) der Kaften am Ringe, luZko, Ložisko
w prstenu.

Páldestra, 1. f. bie Paläftra oder Ringſchule, der Ringplag,
zdpasnj mjsto, zdpasiště ; das Ringen ſelbſt, zdpas; der
Uibungsort, cwičidlo, cwičjrna ; die Uibung, cwik.

Pälam, Adv. 1) öffentlich, vor den Leuten, weřegně, wübec;
palam populo, ójfentlid) vor dem Wolfe, u weřegnosti,
weřegně, přede wšemi; me palam, in meiner Gegenwart,
přede mnau, wm přjtomnosti; 2) offenbar, befaunt,
48. res est palam, gesti to weřegné, patrné, zgewné,
zřegmě, ocité, wědomé, známé ; palam facere, befannt
maden, zgewnà wyhlašowati, rozhläsiti, rozwolati.

Pilátřum, 2. n. der pelatinifche ‚Hügel, einer von den fieben Bergen
Roms, font Mons Palatinus genannt, wrch palatinsky.
Hier wohnte Kuifer Auguſt und hiervon ſcheint zu fommen, daß hernach
Palatium für einen Palaft gebraucht worden, Arad králow-
ský, dám knjžecj, palde. |

Pilatum, 2, n. der Gaum oder Gaumen, swrchek, strop, sklj-
Pek, podnebj w ústech.

Pálta, 1. f. die Spreu, das Kaff, plewa, obiln trus.

Paldar, 3. n. die herabhängende Haut am Halfe beim Bindvieh, bie
Bamme, 'lalok.

882 Palla Palpe

Palla, 1. f, 1) ein Uiberhang rber Oberkleid ober Mantel, che
ders des vornehmen Frauenzimmers, der indgermein febr průdtig qufe
pflegte, klok, ženský plášt; 2) der Vorhang, opona.

Pallium, 2. n. ein jeder Mantel, přášť, befonders ber Griechen; Anh
jede půle, Bebeďuná, odew. Falliätus, a, um, 1) mit einem Mau

. tel angethan, we plášti; 2) griehifd, řecký ; st. ein eris,

Řek. Pallislum, 2, n. ein Mantel oder Dberkieid eg Geinipn,

plášť, pláštjk. .

Pallas, ädis, f. Pallas, bie Göttin der Weisheit und des rhe
Crfinderin des Delbaumes, fonft Minerva genannt, Pallas; Me-
dřena; der Delbaum felbft, oliwa; das Del, oleg.

Palladium, 2. n. acil. signum, ein vom Simmel gefalenes, Biralß kr
Spadas, von. bem das Sqhickſal von Troja abpieng, wie maa glasik,
. Obruz Pulladin,
Palléo, ui, 2. blaß feyn, bledý býti; metu, vor Furcht, stra-
chem; gelbtid fen, zaZlautly. i. B
"© Paliesco, fui, 3. blaf werden, erblailen, fid entfärben, blednauti, zle-
dnauti; gelb werden, ždutnauti, xexlutnault, y. B. froi
Pallor, 3. m. die Bläile, blaife Farbe, Blieichdeit, bledost, bledá be-
wa; eines Grfárodenen, zblednutj. NA

Pallidus, a, um, btaj, blei, bledy ; unſcheinbat, matte arbe haben,
bledý, mdlý ; von übler Geftatt, neauhledný.

* Expallesco, lui, 3. erbiaffen, bla werden, dlednauti, zbledesali;
aliquid, vor etwaß fid entfegen, ec[áreden, Zeknaufz se, ulekaaxii
se „nečeho. .

Psma, 1. £ 1) bie flahe Hand, dlaň; bie ganze ‚Hand, roka;
jumeilen Daš uritere, breitere Theil be& Ruders, lopatka; 2)
eine Palme, ein Palmbaum, Palmzweig, palma; 3) der City,
wjtézstwj, wyhra ; der Preis, odpjata. .

Palmäris, e, und Pahnärfus, a, um, vorjligtid, obzzoždštný, wyfelej.

Palmes, Ytis, m. ein Sqhoßling, Rebfhof, winnd ratolest, rewa; Wt
Zweig, rutolest, (gen. i). "E

Palmípes, čdis, breitfüßig, mit Ruberfüffen verfehen, pZoskonahfs

Palor, atus sum, 1, herumftceifen, hin und ber ſchweifen, herr
um laufen, nicht beifammen bleiben, von Soldaten,’ j. 8. ptt
agros, rozbjhati se, rozböhnauti se, rozgjžděti se, rov
geti se po kraginé. m

"Palpo, avi, atum und Palpor, atus sum, 1. ſtreicheln, hladiti
pohladiti,milowati, pomilowati někoho ; daher cateflirt,

ljsati, lahoditi, pochlebowati někomu, ljsati se, pnr
leti se k někomu ; alicui.

Palp!to, avi, atum, 1. sappeln, zittern, Hopfen, fid, ſchneu bewegen, It-
'petati se, trepati se, klepati se; cor palpitat, bes Pre) (diii
srdce Yluče, Palpitátio, 3. f. bie öftere und ſchuellere Bew
tFepetánj ; cordis, srdce tlučenj.

Palpebra, 1. f. das Xugentieb, klapka, očnj wjčko.

Pilüdamentum Pando 883

. " .
Paladaämentum, 2. n. dad Obergewand oder Mantel, plášť ;
bet Kriegsmantel,' wogenský pldit; der Mantel eines römis
ſchen Feldherrn, der geröhntid, von Purpur war, pláš Sarlatowy.
Paladätas, a, um, im Sriegeleide, 10 plášti wogenskem; paludati
dießen Die, Dffisiece in zotger Uniform oder bie Generatitüt, předaj

, wädcowe. :

Pýlumbes, is, c. und Palumbus, 2. m. und Palumba, 1. f.
tine wilde Zaube, lesnj, diwuký holub; die Holztaube,
daupnäk, daupndcek ; die Ringeltaube, hřiwndáě, sl.siwäk.

Pälus, üdis, f. ein Dfubl, die Pfüge, ber Sumpf, močál, moči-
dlo, bažina, bahniště, mor. mocar, ba? ina, sl. bahnisko,
„bařisko. . :

. Paludósus, a, um unb Paluster, stris, stre, fumpfig bahnit?, bains
nuty, bařinnalý, močálowatý, močárowitý; palustria loea,
fumpfige Derter oder Gegenden, luby ; avis palustris, ein Gumpfs
vogel, bahnj pták, bahnáč. :

Palus, 2. m. ein Pfahl, kul.

Pampínus, 2. m. 1) die Ranfe, am Weine, an Bohnen, úponka;
2) das Beinlaub, winny list. . .

Pampino, avi, atum, 1. abblatten, ablauben, 3. B. vites, wjno smjta-
ti, podlamowati. Pempinatio, 3. f. bie Abblattung, die Abrans
tung, smjtdnj, smjtka. r

Pán, 3. m. Pan, Gott der Hirten und Herben, VVel, VVoles, Wolos.

+ Pancrčas, ätis, f. die Gefrójenbrůfe, žláza Zaltdkowd.

Pancreat!cus, a, um, 3. $8. succus, ber Gefrófebrüfenfaft, wiAkost ze
žlázy žalůdkowé,

Pando, pandi, pansum unb passum, 8, von einander maďen,
ausbreiten, ausfpannen, rozkládati, rozložiti, rozestjrati,
rozestřjti, roztahowati, roztdhnauti, rozpjnati, roze-
pnauti; rupem, fprengen, skálu trhati, roztrhnauti, roz-
hoditi, wyhoditi ; trodnen, sušiti ; Öffnen, eröffnen, otwj-
rati, otewrjti; fehen "laffen, ukazowati, ukdzati, 3. B.
viam; panderé vela, Segel auöfpannen, wetrnjky, plach-
ty roztähnauti.

Passus, a, um, ausgebreitet, rozťažený, rosewřený, rozpatý, roze-
střený, rozprostřelý ; treden, suchý ; crines passi, nidt zufoms
mengebundene, fliegende Haare, rozpu3iéné wlasy ; uva passa, des
troďnete Weintraube, sušený hrozen, b. d. große Bofinen, Gibeben,
hrozinky, ciheby. . M

; 4. in. ein Schritt, krok, kročeg, kročenj, rozkročenj, roz-
bie Zußftapfe, der Sritt, Napege, šlépěge, stopa ;ber Schritt,
el Eingenmaf von fünf Gdub, kročeg. :
Passim, Adv. bier und da, nicht beifammen, an verfälebenen Orten,
sem V tam, ledakdes; hier unb dahin, an verfhiedene Derter, semo-
tam, ledakam, leckum ; ohne Unter[&ieb, napořád, bez rozdjlu.

$84 Pango Pannus

Pango, pěpigi, feltener pegi, pactum, S. einſchlagen, tee Beſe-
ſtigung wegen, 3. B. einen Nagel, zardeti, zabjgeti, zatlau-

: kati, wtykati, wetknauti, zaraziti, zabiti, zatlauci,

wraziti, wrýti, zaryti; einfenten, hřjziti, rozwody čí-
niti; pflanzen, sdzeti, wsaditi: feftfegen, beftimmen, a. t.
terminos, zasazowati, zasaditi, ustanowiti; pacem,

Frieden fließen, pokog zawjrati, uzawřjti, učiniti; cat-

men, dichten, pjseň sklädati, složiti, zyjwati.

Pág!na unb Pagella, t, f. eine Otite in einem Bude, strana, strdm-
ka; ein Blatt Papier, list. . .

Compingo, pězí, pactum, 3. zufammenfügen, spogowati, spogtti, sre-
keti, sraziti, sbjgeti, sbjti, wdzati, swdzati ; wohin flogen,
ftedien, strkati, strčiti, j. B. in carcerein; verfteden, schowdıee-
ti, schowati. Compactio, 3. f.- und Compges, is, f. die Zufams
menfüyung, složení, spogenj, wazba, "y. B. der Steine. Compec-
tus, a, um, jufammengefügt, spogeny, složený, wdzanf; diät,
husty, tuhý 3 fark, unterfegt, složitý, zamality, y. B. corpus.
Compactor librorum, ein, Bugbinder, kajhař.

Xmpingo, pégi, pactum, 3. anfálajen, anftojen, 3. B. caput parieti,
mit dem Kopfe an bie Wand, wrdieti, wraziti, bjti, udeřiti hla-
wau do zdi, ustrüiti hlawu 0o zed'; lapidei alicui, einen mit
einem ©teine werfen, Adzeti, hoditi po někom, uhoditi měkoko
kamenem ; epistolam alicui, anhängen, strkati, cpdti, mecpeti,
strčití, uwěsiti, na krk powesiti psunj někomu.

Prčpágo, Ynis, f. 1) ein Gegling, Center, Ableger, befenderě beb Weiss

. Nödes, hfjzenice, rozwod, kywdk; 2) die Radommenfäefl, eis
Abtömmling, Kind, Kinder, odplodek, potomek, djte, potomci,
potomstivo ; da6 Gefdledt, rod, pokolenj ; bei Ihieren, bie Sus
gen, plod, plémě, plemeno ; bei Fifhen, násada.

Propägo, avi, atum, 1. 1) fortpftangen, plemenitt, rozplemenowsti,

. rozplemeniti, rozplozowati, rozploditi, rozmdhati, rozmoci,
rozmnoiiti, rozkořeňowati, rozkořeniti, 4. 8. vitem; propa-
gandae soboli, zur Zortzugt, k chowu, k plemenu, pro pleme-
no; 2) weiter ausbreiten, 3. B. Grünjen, rozitPoroatz, rozijhiti;
verlängern, prodlužowati, prodlaužiti, j. ©. consuli imperium,
dem Gonful die Regirung verlängern ; propagari, fid fortpflangen, pře-
meniti se, rozplemeniti se, rozmahati se, rozkořeňowati se,
rozkořerati se, Propagätio, 3. f, bie ortpflangung, ;. B, vitium,
rozwodůw kladenj, roziwádenj ;die Berpflangung, přesazosdaj ;

, die Bortpflangung des Oefdledteě, gména, zuloienj, z-

3 die Verlängerung, prodlauženj ; die Grmeiterung, roz-
šiřowánj, rozijFenj.

Repágůlum, 2. n. der Riegel, eine Stange, zdwora, zapěradlo, zdpora.

Panicum, 2. n. ber Buchweizen, das Heidekorn, pohanka,

mor. tatarka.

Panis, 3. m. dad Brod, chléb; panis cibarius obe secun-

dus, gemeineà Brod, režný, černý, domdej chléb.

Pannus, 2. m. baš Zu, súkno; das Kleid, sukně, šat, oděw,

Panthěra Par , 885
raucho; ein Sud) oder Tüchlein, šátek ; eine Binde, úwa-
zek; ein Štůď oder Stückchen Sud), kausek súkna, kloc,
klůcek ; ein Lumpen, weteš, hadr, tapart, capart, zá-
plata, mor. lata ; pannis obsitus, mit Lumpen behangen,
yrlumpt, otrhany, záplatowany, plný záplat.

Pannšeus, a, um, jeriumpt, lumpig, ofrkaný, odraný,

Panthěra, 1. f. der Panther, lewhart, lewhartice.

Papáver, -ěris, n. der Mohn, MRobnfamen, edk.

. Papavěrčus, a, um, von Mohn, mdkowy.

Papilis, önis, m. der Schmetterling, Sommervogel, motýl.

Půpýrus, 2. f, au) Papyrum, 2, n. 1) die Papierftaude, keř
papjrowy ; 2). das Papier daraus, papjr.

Par, Gen. püris, 1) gleid, stegný, rowny; par pari re-
ferre, Gleiches mit Gleidjem vergelten, rownym se odpla-
titi; ludere par impar, Gerade oder Ungerabe fpielen, Li-
chati, na sudu na lichu, sudau lichau hráti; 2) [dids
lid, anftändig, geziemend, gemäß, slušný, náležitý, hodný;
par est, es geziemt fid, slušj se, přislušj se, slušno gest;
alicui, für Jemand, na někoho; 8) gewachſen einer Sade,
+ ©. labori, der Arbeit, dosťatečný k prdci; dem Feinde,
s nepřjtele mocný, s něho gsaucj; par solvendo, im
Stande zu bezahlen, w stawu zaplatiti. Subst. Par, m.
der Gegner, protiwnjk ; der Compan, druh; f. druže,
drůžka ; daher aud der Gatte, manžel, muž; die Gattin,
manželka, žena; befonders Par, 3. n. ein Paar, dwé, par,
1.8. gladiatorum, columbarum.

Pěriter, Adv. 1) auf gleide Weife, eben fo, rown?, rowněž, též,
stegně, taktéž; pariter ac oder atque, eben fo als, ald wenn, al6 ©
ob, gakoby, fiebe Ac unb Atque; 2) zugleich, zufammen, zarowen,
stegne, nugednau, spolu. .

Compar, äris, glei, 3. B. compar connubium, gleiche Ehe, stegné,
rotoné manielstwj ; Subst. ein Genoffe, Gamerab, fowuryš, spo-
leönjk, druh; der Gotte, manžel; aud, f. vie Genoffin, společnice,
druže, družice, drüzka; die Gattin, manželka.

Comparo, avi, atum, 1. 1) zufommenfellen, paaren, aufammenpaaren,
rownati, srownáwati, srownati, pářiti, párkowati, spárko-
wati, spářiti, ksobe staweti, k sobě ddwati, pofadatı, spo-
Mdati; 2) zufammenfügen, verbinden, snaubıti, sesnaubiti, spogo-
watı, spogıtı, slaudıtı ; 3 ) vergleichen mit Jemand, alicui oder cum
aliquo aiiquid, rownatı, p'trowndwatt, phirownati, připodob-

ati, prıpodobaiti k něčemu něco. NB. Comparo, id erwers

be, fude unter Paro, Compárátio, 3. f. 1) die Bergleidung, phro-
wondnj ; 2) Grwerbung, fiepe in Paro. Comparäte, Adv, vergleis

SGjungémeife, u přirownánj.

2 4
$86 Půrásělčne Parčo

Incomparäbflis, e, nicht zu‘ vergleichen, unvergleichlich, unergieiäber,
ani k pHrowndnj, newyrownaný, nepřirownatelný. :

Dispar, áris unb Dispürllis, e, ungttió, nerowný ; veríáitben, ne-
stegny, y. B. proelium, zwifhen einem Reiter unb Fußgänger. Dis-
paro, avi, atum, 1. trennen, abfonbern, rozdelowati, zh,

Impar, ris, ungtrió, nerowny ; numerus, eine ungltbe Bojí,
nerowný, lichý počet, lich, licha; vecíáieben, nestegny.,

Separo, avi, atum, 1. abfondern, trennen, od sebe ddwati, esa atre-
nu, různo kldsti, staweti; oddelowati, odlučowati, odlauhili,
oddeliti, rozdeliti, rozlautiti, Separätio, 3. f. bie Abfonberung,
Srenunng, oddelowänj, odlutowdnj, oddelenj, rozdělený, roz-
daučenj, odlaučenj. Separábilis, e, was fij abíonbern läßt, treaes
bar, oddjiný, oddělitelný, odlučný, odlučitelný, rozlütitelny,
tozdjiný. "Inseparabilis, e, unzertrenulid, nerozlučný, meroz-
djiny. Separätim, Adu. befonders, abgefondert, zwlist, pro se-
be, stranau, různo, porůznu.

Aegniparo, 1. fiehe Aequus. J .

Püráséléne, es, f. ein Nebenmond, odmZsjcj.

Päräsitus, 2. m. ein Schmatozer, ndchlebnjk, fatkd#. Pa-
rasita, 1. f. eine Schmarozerin, ndchlebnice.

Parco, pěperci, feltner parsi, parcitum und parsum, & 1)
ſchonen, verfchonen, šetřiti, uSetriti, šanowati, ujanowa-
ti něčeho, 3. ©. valetudini; parce oculis, fdjaue ijt
bin, nedjwey se tam; ſcherzhaft, ſchone deiner Augeh, ne-
kaz si 0j; parcebam. illi, id) that ihm nichts, nic gsem
mu nedělal; 2) (paren, šetřiti, spořiti něčeho, 3.8. pe-
cuniae; 3) a re, fid) enthalten von etwas, zdržowati se,
2drieti se něčeho, od něčeho ; metu parcere, fid vidt
fürchten, strachu nechati, zanechati; nebáti se; 4) auf

běren, přestati; aud) ſteht parce, parcite ſtatt noli, nolite.

Paralınönia, 1. f. die Gparfamteit, spořenj, sporota, šetrnost.

Parcus, a, um, fparfam, spořůvý, šetrný, hospodářský ; fazg, skou
p), skrblý; parcus somui, wenig fdtafenb, midlospjcj. Parce,
Adv. fparlam, tárotid, skrowne, skaupě, pomalu.

Parca, 1. f. eine Parce, die Schidfalsgättin, Verhängnißgöttin, sadi.
Ge waren brei : Clotho, Lachesis und Atropos; mom glanbtr, we
ihnen binge ber Tod ber Menſchen ab.

Comparco, si, sum, 3. zufommenfparen, erfparen, spořítř, uspohii,
naspořiti, zaspořiti, zachowati, nachowati, naskládafi; (pv
xen, spoFiti ; ſchonen, Setriti, ušetřit, M

Párčo, parui, itum, 2. 1) erf&einen, ſichtbar ſeyn, fid feher
lafien, kdzati se, ukazowati se, ukázati se; erhellen, of»
fenbar feyn, zgewn?, patrné, zřegmé býti, gewiti st,
ukazowati se, wyskýtati se, widěti se, spatřowati sei
2) gehorchen, gehorfam feyn, poslušen býti, poslauchati,
uposlechnauti; unterworfen feyn, poddánu býti, w pod-

: Pardus Parma $87

danosti býti; nad)eben, fid) gemäß betragen, 3. B. legi-
bus, dle zdkonůw Ziwu býti, zdkonů zachowdwati.
Adpareo und Appareo, ui, itum, 2. ſich zeigen, erfcheinen, zum Vorſchei⸗
me fommen, ba feyn, ukazowati se, ukazatı se, wyskytowati se,
wyskytnauti se, tu býti; nusquam apparet, ift nirgends zu fes
ben, nenj ho nikde wideti; ectellen, offenbar oder fihtbat feyn, zge-
wne, patrné, zřesmé býti, ukazowatı se, gewiti še, wideti se;
sic apparet, fo ift e$, tak gest to; aufmarten, přicházetí, pFigjti,
slauxiti, Apparftor, 3. m. ein obrigteitlider Diener, - Xufmürter,
tin Geriátéfropn, panský služebnjk, prawnj poseli poslanec.
Apparitio, 3. f. der Geciótéfrobnbienft, panská služba ; bie Dies
netfóoft, služebnjcí, .
Compareo, ui, 2. erfheinen, ſich ſehen taffen, fihtbar fron, ba feyn, vor»
handen feyn, ukazowatt se, ukdzati se, tu býti, býti undeti.

Pardus, 2. m. ein Parder, Panther, lewhart ; fit Panthera.

Parbělfus, 2. m, eine Stebenfonne, odslunj.

Paries, čtis, m. eine Wand, stěna; intra parietes, zu Haus
ft, doma.

Parielinae, arum, f. alte verfallene Mauern, altes Gemäuer, obořené
stěny, staré zdi. ,

Pádo, pěpěri, partum, 8. 1) gebücen, zur Welt bringen, ro-
diti, poroditi, sljhati, slehnauti; von Thieren, mladé mj-
ti; ova parere, Gier legen, wegce nésti, nositi, snésti;
2) hervorbringen, erzeugen, ploditi, wydáwati, wydati,
pfindseti, přinésti, p B. fruges ; erfinden, je B. Serba,
wymjileti, wymysliti,nagjti; erwerben, verfhafien, zaj-
skati, doby wati, dobyti, nabýwati, nabyti, dochdzeti,
dogjti, dosáhnauti něčeho, 3.8. divitias; půtsobiti, způ-
sobiti, 4. B. sibi laudem ; činiti, učiniti; dolorem.

Parens (fttt Pariens,) tis, c. parens meus, mein Water, rodifel,
rodič, otec müg ; parens mea, meine Mutter, rodička, máti,
matka md. Plur. Parentes, um, m. bie Gitern, roditowé.

Parento, avi, atum, 1. 1) ein öffentliches Zeihenopfer bringen, ben Gls
tern oder Anverwondten bei ihrem Grabe, obelowatı za rodiče, za
pfätely u hrobu gegich; 2) eines Sob ráden burá den Sob eines

. andern, smrf něčj pomstiti,gemu obě? hrobowau přindšeti, ko-
nati, alicui. Parentália, ium, m. ein Zobtenfeft, zu Gbren ber Eltern
Ober derer, bie man als Gitern betrachtet, Arobowd. obel, památka
aa rodiče, za přátely. .

Partus, 4. m. dos Gebüren, die Geburt, porod, poloh, slehnut] ; bie
Reibesfruct, plod ; die Jungen der Thiere, mladé, J

Partürio, ivi, itum, 4. gebären wollen, ein Kindesnöthen ſeyn, Breiffen,
ku porodu pracowati, roditi, sl. wogetiti se. NB. Aperio und
die übrigen 3eitmórter in perio unb perior fude man unter Perio.

Parma, 1. f. ein Eleiner, runder Schild, kulatá pawézka,
krátký štjtek. Z2

ut =

388 Parnassus - Päro : |

" Parměla, 1. f. ein Feines rundes Schildchen, pawézitka, štiteček.
Parmátus, a, um, fur, befhildet, s krdťkau pawézkau, s krátkým
Stjtem.

Parnassus ober. Parnäsus, 2. m. ber Spatnaf, ein Berg in ie

chenland, ber Aufenthalt ber Muſen, inen. unb bem Gotte Apollo titi,
Parnas.

Päto, avi, atam, 1. bereiten, zubereiten, fertig machen, chy-

stati, pFichystati, připrawowati, pfiprawiti, strogli,
přistrogiti, hotowiti, prihotowiti; gehörig einrichten, m
Verfaffung fegen, zurecht machen, 7jditi, z7jditi, porddati,
spořádati ; auf etwas umgeben, Willens fen, im Begriße
(ton, chystati se, strogiti se, hodlati, mjniti, chtjti;
parat. proficisci, hodlá, chystá se na cestu, cestu pitd
se bere, na cestu myslj; (id) gefaßt maden, hotowiti se,
chystati se, připrawowati se, uchystati se na nen;
verfchaffen, verfehen, zachystdwati, opatřowati, zadıy-
stati, opatřiti, zdsobiti, zaopatřiti; erwerben, anfcaffen,
zgjskdwati, zgjskati, zpüsabiti, zgedndwati, zgedne
ti, nábýwati, nabyti, dobyti, j. ©. sibi amicos; hor-
tum parare, einen Garten anlegen, zahradu zakládati,
založiti. -

Parätus,,a, um, bereit, přichystaný, uchystaný, připramený,
nachystaný, pFihotoweny, hotowy ; verfehen mit etwat, ope-
třený, zdsobeny; fertig, bei ber ‚Hand, in Bertitfhaft, pohotow?.
Parate, Adv. bereitet, vorbereitet, fertig, mit Morbereitang, s Při-
prawau, s 'pfiprawenjm. .

Imparatus, a, um, unbereitet, nicht vorbereitet, nepfipranvenf, M- |
Pfichystany, nepfihotoweny y nit verfepen, neopattenf,ned- |
sobený, nezachystaly. . j |

Paräbflis, e, leiht anzufhaffen, zgednatelny, tsnadný k dest, |
k nabytj, nabytelny. |

Adpäro unb Appáro, avi, atum, 1. zubereiten, jure&t moden, wahl jse
bereiten, 3. B. convivium, připrawowati, pfiprawifi, strogii.
phistrogiti hody ; apparare bellum, fi jum Kriege vüften, sfro-
giti se, chystali se, hotowiti se K wuülce. Apparätie, 3. f. Wir
Bubereitung, Beranftoltung, chystänj, pripramowdnj, hotowenji
apparatio popalarium inanerum, Anftalten zu Boitsfeften, pPjpre-
toy kndrodnjm slawnostem ; befonteré bie prádtige Zubereitung |
3 B. eines Gajtmadié, strogenj, wystrogenj, uprawenj. Apperi-
tus, 4. m. die Zubereitung, &áprawa, náklad ; die Werkzeuge Mi
der Apparat, PFjprawy ; vasorum apparatus, ber fBorratb pes Or
fáirten, zdsoba nddobj ; modicus apparatus, geringe Anfall je
MRabtyeit, fhlehte Bemirtbung, Špatné uctěnj; die adt in Wr
Lebensart, der Gtaat, áprawnost, nádhernost, nádhera, stkwosl-
nota, stkwostnost. Apparate, Adv. mit guter Zubereitung, «il
eine wohl zubereitete Art, úpramně,

Päro Päro 389

Compäro, avi, atum, 1. zurecht maden, in Berfaffung fegen, cüften, zu⸗
bereiten, pfiprawowati, pfiprawitt, strogiti, přistrogiti, chy-
stati, hotowiti, pfichystati, phhotowi inridten, zprawo-
wati, zprawiti, Fjdit:, zřjditi, pořádati, spořádatt, uspord-
dati j iter, zur Reife fid anfdidén, na cestu chystati se, hodla-
di; verſchaffen, zuwege bringen, zpásobowatt, zpüsobifi ; erwerben,
acjskáwati, zsjskati, dobywati, dobyti, nabytí, docházeti,
dogjti něčeho, 4. B. gloriam: anfdafien, opatroiafi, opatFiti,
zgedndwati, gednati, zgednati, nagednatt, porjditi; fürs Gelb
enída fen, faufen, kupowati, kaupiti, nakaupiti; auftceiben, shd-
meli, sehnati, 4. B. exercitum; verurfahen, j. B. tumultam, séra-
pati, stropiti baufi; comparare inter se, fi) in ber Güte ver⸗
leiden, zpraunti se, srownati se mezí sebau. NB, Comparo,
i vergleiche, fiebe in Par. Comparátio, 3. f. die Zubereitung, 3. B.
belli, die 3urüftung jum Kriege, pfiprawowdnj, chystdnj, PFj-
prawa k wogne; bie Anfhaffung, zgednawduj, zgedndnj; vie
Beriboffung. Grmerbung, zpüsobenj, zgjskänj, nabytj; des Sets
gleih, Uibereinfunft, zprawa, porowndnj, srownánj; vie Bergleis
ung, fiebe in Par, voor

Lopero, avi, atum, 1. befehlen, Drbre geben, anorbnen, verorbnen, kd-
ati, rozkazawati, rozkázati, porauteti, poruditl, nařízowa+
ti, narjditi, weleti; vecordnen, před pisowati, předepsatí; texts
fen, regiren, commanbiren, zprawomwati, zprdwu westi, pano-
wati, moc, wlddu, wlddařstuj drieti nad někým, alicui, aufs
legen, ukláďati, učožiti, 4. B. obsides, naves civitatibus. .

Imperia, 2. n. 1) der Befebl, bie Orbre, rozkaz, poručenj, nařj-
zenj; die Macht, Gewalt über etwas, bag Auffcheramt, moc, zprd-
tou, dohljdka ; 2) die bodíte Gewalt in einem Gtaate, Oberherrfchaft,
Regirung, Herrſchaft, das Regiment, wrchnj zprdwa, neywys3j
moc, wldda, widdarstwj, panowänj, punowntctivj, králowd-
ni,krdlowskd moc ; das Gommanbo, Obrrcommando, zprdwa wog-
ska, Reywy33j moc wogenská; 3) «in Reid, řjše, 5. B Porna-'
rum ; dimicare de imperio, um die Cberberrichaft ftreiten, 3, B. zwei
Bötter mit einander, pro tolddu bozowati. Imperiösus, 8, um,
Vercfófüdtig, gebietecifch, torannifá, rozkazný, rozkazowačný.

Imperätor, 3. an. ber Befeblsbaber, Chef, zprdisce; ein Directeur,
ředitel ; Borgefegter, pFedstaweny; ein. Brthbere, wüdce polnj ;
der Saifer, cjsar. Imperatörfus, a, um, felbberrlih, 3. B. jus, prá-
wo polnjho whdce ; navis, das Abmiralfaif, Alawnj lodj.

Praeparo, avi, atum, 1. vorbereiten, predchystuwati, pFedchysta-
ti} zubereiten, zureht maden, připramowati, priprumiti, stro-
giti, pfistrogiti, prihotowitt, prichystuti, y. B. se ad proelium,
Praeparätio, 3. F. bie Vorbereitung, připrawowánj, připrawenj,
Pfichystänj, pFihotowenj, připrawa. =

Reparo, avi, atum, 1. wiederihaffen, wiederherftelen, zase strogiti,
znowu zpüsobowali, zpüsobiti, opět zřjdití; erneuern, j. B.
bellum, obnoworati, obnowiti, znowa zadjti wdlku ; tepariceh,
ausbeffern, zprawowati, zprawiti, oprawiti, naprawiti, Repa-
rěbllis, e, erfeglih, napramitelny, nahraditelný, k nahrazenj,
3. 8. damuwn. NB. Recupero ober. Recipero, i, fiebe in Capio,

Separo, abfondern, trennen; fice unter Par.

$90 Pars a Pars

Pars, tis, f» 1) ber Theil, dad Städ, die Portion, djl, kus,
edst, čdstka ; einige, něco gich, 3. B. pars caesa est, čis
nige find niedergehauen worden, něco gich porübdno; in
bonam partem, accipere, gut aufnehmen, za dobré mjti,
w dobrá obraceti, na dobrau stranu wyklädati, wy-
ložiti; ex parte, zum Theil, theils, z djlu, na djle; ma-
jori ex parte, größeren Theils, nazwjce, z wěčšj edstky,
na wěčšjm djle; ex parte dimidia, zur ‚Hälfte, na po-
lowic ; 2) die Seite, strana; in utraque parte, auf beis
den Seiten, na obau strandchz 8) die Gegend, strana ;
4) die Partei, strana; nullius partis esse, neutral fepn,
při žádné, na žádné straně nebyti, s nikým nedržeti.

Partes, lum, 1) die Spattel, strana; 2) ber Rang, 3.8. primae par-
tes, ber erfte Rang, der Vorzug, přednosť, předek; 3) die Rolle
eines Schaufpielers, osoba; bie Obliegenpelt, Pflicht, powinnost;
meae partes sunt, mearum partium est, es ijt meine Pflicht, md
powinnost gest; 4) bie Gegenden, krag: my.

Partiın, Adv. jum Theile, theils, djlem, gednako, gednak; partim
caesl, partim capti sunt.

Partícüla, 1. f. ein Theilchen, Ctüdden, Bien, djleček, kausjčeky
drobeček, drobjtek, trochet; particulae, ie feinen Theüchen,
čdstečky.

Partlo, ivi, Itum, und Partior, itus sum, 4. thellen, abtheiten,
eintgeiten, 3. B. aliquid inter se, deliti, bitowati, rozdelowati,
rozdelitt, rozbitowati něco mezi sebe, se o něco; aliquid cum
aliquo, délit se, zdjleti se, ro:deliti se sněkým o něco. Par-
titio, 3. f. bie Sellung, Gintbeilung, Abtpeilung, delenj, rozdelenj.

Portlo, onis, f. ber Theil, dj/; der Antheil, podjl; das Geenmof,
Sproportion, stegnd, rownd mjra; pro portione, nad bem Gens
mafe, nad) Sproportion, stegnau, rownau merau; daher entftanb
Proportio, 3. f. die Proportion, ba6 Ebenmaß, srowndnj.

theilhaft, theilnehmend, účasten, účastný něčeho,
alicujus rei; animus rationis est particeps, bie Seele dat Vernunft,
duše md rozum, rozumu účastna gest ; Subst. ein Mitgenoß, &-
častnjk; Gamerab, spoleönjk. Participo, avi, atum, 1. tbeilen
it Jemand, delit se, rozdàliti se s někým o něco, rem cam

0 ; Theil nehmen faffen, tbeilhaft maden, mittheiten, záčastňo-
wati, záčastniti někoho něčeho; aud týeilbaft werden, zudast-
nowati se, zůčastniti se, účasten býti něčeho,

Bipartitus, a, um, in yet. Zheite getheilt, na dwj rozdělený, roz
půlený, rozdwogeny ; doppelt, zweifah, dwogndsobny, dwogj.
Ablat. Bipartito, doppelt, zweifah, in zwei Zhelle, na dwj, we
dioj, 4. B. distribuere; auf zweifache Art, dwogjm způsobem.

TrYpartitus, a, um, in drei Zhelle getpeilt, na tré rozdělený, roz-
frogeny ; breifah, trogndsobny, trogj. Tripartito, dreifach, in
drei Thelien, in drei Xheile, na re, na tPi,djly, we tré; auf drei
Seiten, ze tj stran, j. B. adgredi.

Quadripartitus, a, um, geviestpeilt, rozčťirtěný,

H
2
8
3
E
=

Parvus — j Pasco + $91

.Dispartlo ober Dispertio, ivi unb if, itum, au& Dispartlor unb Dis-
pertior, itus suın, 4. austheilen, vertheilen, rozdjleti, rozdelowa-
ti, na různo déliti, rozdeliti; eintbelten, deliti, rozdeliti;
dispertiri, fiá umarmen, obgjmati se ; fid) tüffen, Zjbatı se.

Expers, tis, untbeilbaftig, neúčastný ; Mangel habend an etivad, one
etwas ſeyend, 3, B. vocis expers, ohne Stimme, ftumm, Bez hlasu,

* němý j rationis expers, ohne Bernunft, bez rozumu.

Impertio, ivi, itum, und Impertior, itus sum, 4. mittheilen, udjietz,
udělowati, udeliti, nadelti nekomu něčeho: podělowati, po-
deliti, podařiti někoho něčjm ; ddwuti, ddti někomu něco,
aliguem re ober alicní rem: heil. nehmen laſſen, theilhaft maden,
zůčastňowati, zúčastníti, účastna učiniti ; ermeifen, prokazo-
wuti, prokázatr; alicui. laudem, někomu chwalu wzdawati,
wzddti; alicui salutem oder aliquem salute, Jemand grüßen, ihm
fein Gompliment mafen, pozdrawowati, pozdrawiti někoho, po-
zdrawenj dáwati, dátí někomu,

Parvus, a, um, tlein, gering, malý; Hein, jung, malý, mla-
dy ; Plur. Parvi, die Kinder, djtky. Parvum, 2. m. eine
Kleinigkeit, maličkost ; parvi refert, interest, e8 liegt we⸗
mig daran, mdlo, nehrubě na tom zdležj; parva ven-
dere pretio, wohlfeil verfaufen, za malý penjz, lacino
prodáwati, prodati; parvi aestimare, gering ſchätzen,
málo wážiti sobě; Comp. Minor; Superi, Minimus;
fiebe Minor.

Parvälus, a, um, ſehr fein, malinký, maličký, malininky ; a par-
vulo, a parvulis, von Kindheit an, od maličkosti, od detinstwj ;
parvuli, bie Kleinen, Kinder, malidcj, deti.

Párum, Adv, wenig, niht genug, nicht fonderlih, mdlo, nehrub? ;
parum laudis, wenig 80b, málo chwdly; parum hilaris, nicht
reht aufgeräumt, nehrube wesely; parum habere, nidt jufrieben

feon, málo mjti.
Parumper, Adv. ein wenig, eine Heine Weile, 3. B. exspecta parum-
Per, matte eiu wenig, počkey maličko, chwjletku. .
Berparvus unb Perparvůlus, a, um, fehr Mein, .wwelmi malý, welice
malinký, malininký,
Pasco, pävi, pastum, 8. 1) weiden, pdsati, pdsti, 4. su-
es;. pastum educere, auf die Weide führen, dad Vieh au&»
treiben, wyháněti, hndti na pastwu ; füttern, unterhalten,
3. ©. greges, bie Viehzucht treiben, krmiti, chowati, Ziwi-
ti dobytek; dobytka hleděti, wyhljžeti; pasci, fid toci
den, fid) ernáhren, pásti se, žiwiti se něčjm ; 2) weiden,
ergögen, tà3iti, potěšiti; pascere oculos, feine Xugen weis
ben an etwas, oči pdsti na čemsi. . .
Pastus, 4. m. bie Weide, bag Futter, bie gütterung, pastwa, pjce ; bie
Nahrung, das 9tabrungémitte(, potruwa, pokrm. .
Pastio, 3. f. bie Weide, Biehweide, pastwa, pastwina ; bie Sütterung,
pasenj, krmenj, pjce. -

392 Passer Patẽo

Pastor, 3. m. tet fitt, pastýř, pastwec, pasdk, pastucha, pastau—
šek, slauha ; der Schäfer, fonft ovilio, owčák. PastörYcius, a, um,
und Pastorälis, e, 4. B. fistala pastoricia, eine Öictenflöte, Hirtens
ſchalmei, pastýřská pj3talka ; tectum pastorale, das Hirtenhaus,
pastauska (pl. n.), pastušj chalupa; canis pastoralis, ein Ohä«
ferbund, pes owedcky.

Päbülum, 2. n. das futter, pasfwa; bie Rabrung, pjce, obrok ; füe
bie Menſchen, Speife, potratoa, pokrm. Pabulor, atus sum, 1. gute
ter herbeifhaffen, fouragiren, picowatz ; feine Nabrung fuden, £twi-
ti se. Papulatio, 3. f. bie Fütterung, Weide, krmenj, pastwa ; bie
ouragirung, picowdnj. Pabulätor, 3. m. ein Boucägirer, picnjk.

"Pascuum, 2. n. bie Weide, bie Trift, wo das Wieh gemeibet wird, past-
wina, pastwisko, pastwiste; von Pascuus, a, wn, zur Weide
dienlich pasny.

Compasco, pavi, pastum, 3. zufammen tweiben, spolu pdsatt, pdsti ;
meiden, pdsti; abweiden, abfreflen, spdsati, spdsti.

Compesoo, cui, 3. zurüdhalten, zähmen, einfhränten, držeti, na uzdě

mjti, krotiti, skrotiti, y. B. equos,

Depasco unb Depascor, pastus sum, 3. abweiden, abfreffen, spásatr,
spásti, popdsti, updsti, obžjrati, obezrati, ožrati; verzehren,
sežrati, skrmiti, M

Passer, éris, m. ein Sperling, wrabec.

Passercälus, 2. m. ein Heiner Sperling, ein®päghen, wrabče, wrab-
čjk, wrabeček,

Pastinum, 2, n. eine zweizadige Weinhacke, winičná krace,
Šintowačka.“

Pastino, avi, atum, 1. behaden, umgraben, vom Weinberge, Sintowati,
kopati, okopdwati. Postinatio, 3. f. bie Behadung, kopanj, 3in-
towka, Pastinátor, 3, m. ber den Weinſtock bepadt, Hauer, wini-

: čný kopáč.

Repastino, avi, atum, 1. wieder behacken, wieder umgraben, pod zele-
no kopati, okopáwati, podruhé kopati, okopati, osintowati.
Repastinätio, 3, f. bie Wiederbehadung, pod zeleno kopdnj, dru-

, hé kopdnj, ekopdnj.

Pátéo, ui, ohne Sup. 2. 1) offen fepn, offen fteben, otewřenu
byti; commode patere, eine bequeme Deffnung haben, po-
hodlný otwor, průchod mjti; fuga patuit quibusdam,
einige fonnten entfliehen, některým utéci bylo, někte-

Tj utici mohli; 2) fidtbar fepn, offenbar ſehn, zgewny,

patrný, očitý býti; 3) unverwehrt ober vergónnt feyn, frei .

fteben, wolný, swobodny býti, a. B. aditus mihi patet,
mám swobodný přjstup; patens coelum, freier, offener
Himmel, šjré, čjré nebe; 4) unterworfen feyn, fid) bloß
geben, podddnu býti, poddáwati se, poddati se, i. B.
morbis; 5) (id). eritreden, tdhnauti se, wztahowati se;
campi patentissimi, fehr weite Ebenen, daleké, rozsáhlé,
dalekotähl& rowiny. .

^7 Páter Páter. 893

Pättlns, a, um, 1) ſich ausbreiten, ausgebreitet, breit, rozkladitý, roz-
ložitý, široký ; arbor patula; 2) offen, ofewreny.

* Patéfácio, féci, factum, 3. eröffnen, öffnen, ottojratí, ořemřjti ; gangs
bar maden, j. B. vias, schodné činiti, otewrjti cesty ; betonnt
oder offenbar maden, gewiti, wygewowati, zgewiti, obgewiti,
pronésti, odkrj watt, odkryti, na swetlo wynésti; progewiti;
potefieri, geöffnet werden, oftwjrati se, otewPjti se ; bekannt
madıt werden, obseiwowati se, obgewiti se, Patefactio, 3. f. bie
Gröffnung, otewrenj ; Gntvedung, Offenbarung, obgewenj, odkrytj,
progewenj.

Patesco, tui, 8. ſich öffnen, ofwjrati se, otewřjti se ; offenbar werben,
Fätbar werden, ans Tageslicht kommen, geiwiti se, na sivětlo toy-
Cházeti, ukazowati se. Pröpät“lus, a, um, frei,.offen, nidt vers
fátoffen, otewreny, neohradeny, swobodný, z. B. locus. Pro-
patnlmn, 2. n. ein freier, offener plat, šjré, weregne mjsto ; der
$of, dwär, nddwoFj ; in propatulo, im Hofe, na dwoFe ; im Seien,
Öfenttich, weregne, u wweregnosti.

Patibilum, 2. n. ein Galgen, Šibenice, spráwedinost.

Päter, tris, m. ber Bater, otec, ol., ot.

Patres, um, 1) der römifhe Senat, ben man mit bem &itel Patres
conscripti anrebete, rada zemská, radaj pdnowe, otcowé ; 2) vie
Borfabren, otcowe, předkomé ; patrum memoria, zu unferer Bäs
ter Beiten, za našich otců, předkůw paměti; 3) alš Xnrebe der
Bötter, a. B. Jupiter pater. .

Paternus, a, um, väterlih, ofcowsky, y. B. Haus 3 vaterländifä, z. B.
terra paterna, das Vaterland, země ofcowskd, wlast, (gen.i).

Patrius, a, um, väterlih, ofcowsky, a. 1B. Haus; vaterländifh, tla-
stenský, j. B. mos patrius, bie Baterlandsfitte, obyles we wla-
sti. Subst. Patrin, scil. terra, das Materland, wlas, (gen. i);
der Geburtsort, wlas?, domow. :

PatrieTus, a, um, von uralten römifhen Genateren abftammend, šle-
chticky. Patricii, orum, m, bie Patricier waren in Rom eine Art
von hobem Adel, unb ihre Bamilien waren die vornehmften, STechlico-
we. Sie hießen Patricii, meil fie von den Senatoren abftammten,
und waren nämlid doppelt: Patricii majorum gentium (ber älteren
amilien) waren bie, melde von den Senatoren zu 8omuti Zeiten abs
fammten, stará šlechta; Patricii minorum gentium (der jüns
deren Familien) ftammten von ben Ratheherrn ab, bie der König Tars
quiniu& ber Xeltere gemadt hatte, mlad3j šlechta. Den Patricie
den Samitier waren bie plebejifdjen, b. i.umadelihen Familien entges
gengefegt. 3 .

Patrimus, 2. m. unb Pairima, 1, f. ber ober bie ben Vater nof am
ben bat, ofce Ziwého magjcj.

Patrimönfam, 2. n. da6 vom Mater geerbte Got, Erbgut, Erbvermögen,
oldizna, otcowské dedictwj, gmenj, statek po otci.

Patrisso, 1. bem Vater naharten oder nadfhlagen, atiti se, potati-
fi se, po otci wrhnautt se, zwrhnauti se, zduřiti se.

Patrüns, 2. m. des Waters Bruder, der Dbeim, strýc.

Patru&lis, e, vom Obrím abftammenb ; fratres patrueles, oder nur Pa-
trueles, (inb die Söhne zweier Brüder, die Geſchwiſterkinder, dra-
tranci, mor, bratránkowé.

Faterfamilias oder fasniliae, ber Gere im Daufe, Hausherr, Hausvater,
KU otec, hospodář.

894 Pät&ra Patto

* Patriolda, an Parrfoida, Parricidium, fit&e Caedo,

Patrönus, 2. m. 1) ein patron, pfjzniwec, ochrance, patrón;
2) patronus causae, ein Bertpeibiger, ein Gahmalter, Advocat, zd-
stupce, zdstupnjk, obhágce, prátonj přitel; 8) der Herr eines
Zreigelaffenen, patron. Patrona, 1. f. bie Befbügerin, die Bertýcis
digerin, Gönnetin, zdstupnice, Adsitelkyně, přjtelkyně,

Patroc/nlum, 2.n. bie Beſchütun g, Belhirmung, Bertpeidigung, ochra-
na, zastánj. Patrocinor, atus sum, 1. beíóirmen, Gug teiften,
ochranowati, zastáwati, zastupowati, hdgiti někoho ; alicui,

Pštěra, 1. f. ein flaches Zrinfgefhire, eine Schale, 3dL; die
Opferſchale, obétnj idlek.

Patina, 1.f. eine Shüffel, misa; Schale, šál; ein Caſſeroll, eine Pfan«
ne, kotljk, pdnew, pánwice. —. .

Patel 1. £ eine Scale, Schuſfel, mjska, 3dlek; die Platte, pldt,
plátek.

Pätfor, passus sum, $. etwas aušítehen, leiden, črpěti, wy-
trpěti, sndšeti, nésti, snésti, wydržeti, wystdti, 4. B.
dolores; fid) gefallen laffen, erbulben, geftatten, črpěti, do-
wolowati, dowoliti, dopauštěti, dopustiti; facile pa-
tior, id) laffe mir gefallen, laffe e gern gefchehen, bin gus
frieden, to rád pfipaustjm, dopaustjm, gsem spokogen.

Passio, $. f. das &iben, frpénj, ufrpenj, Patiens, tis, gebulbig, tr-
pěliwý, sndšeliwý ; laboris patiens, der (ýroere Arbeit vertragen,
Aushaiten, ouéfteben fonn, pewny, fwrdy na práci, Patientia,
1. f. bie Gebulb, trpeliwost ; Grtragung, Grbutbung, sndšenj, trpě-
nj. Patienter, Adv. geduldig, frpeliwé,'s trpeliwostj. Impati-
ens, tis, ungeduldig, netrpělitivý ; laboris Impatiens, keine Anftrens
‚gung vertragenb, na prácíměkký ; frigoris, feine Kälte ertragend,
na zimu wrátký. Impatienter, Adv. ungebutbig, netrpělivě,
s netrpeliwostj. Impatientia, 1. f. die Ungebuld, netrpělivost.

Perpetior,. pessus sum, 3. ausftehen, erbulden, leiden, frpetz, pFetr- .
peti, strpeti, wytrpěti, wystdti; zugeben, erlauben, fid gefaden
laffen, trpeti, andšeťi, snesti, dowolowatı, dopauštěti, dopu-
stiti, Perpessio, 3. £ die Grbutbung, Xugftepung, pfetrpenj, str-

pěnj.

Patro, avi, atum, 1. zu Stande bringen, verrichten, vollbrins
gen, wykondwati, wykonati, dokonati, dociniti, dodě-
lati; pacem, Frieden maden, pokog učiniti, uzawřjti;
caedem, einen Mord begehen, wrajdu páchati, spdcha-
ti, wraždy dopustiti se, dočiniti se.

Patrátus, 2. m. ſiehe Fecialis, "

Iınpetro, avi, atum, 1. 1) su Stande bringen, sy kondwati, wyko-
nat, dowésti, dokázati : 2) ectangen, dosahowati, dosdhnauti,
podosdhnauti, dosjci, dostati, dozjti něčeho, obdržeti něco;
befonberé was man fordert ober durch Bitten erhält; 3) erbitten, 109-
žddati, wyprositi. Impeträtio, 3. f. die Grlangung, dosazenj,
ih obdrienj, dogitj. Ympetrábtlis, e, erlangbar, dosa-
žitelný.

1

Pauci Päv&o 895

Perpitro, avi, etum, 1, vollziehen, vollenden, ju Stante bringen, 10y-
kondwati, wykonati, dokonati, činiti, u&imti, dowésti, pro-
westi, dokdzati; caedem, einen Mord begehen, sera2du pdchati
spáchati, prowoditi, prowésti,

Pauci, ae, a, 1) wenig, wenige, málokteřj, nemnozj, má-
Zokdo,.málo gich; Plur. Pauca, orum, n. Bšenigeš, md-
lo; pauca, scil. verba, wenig Worte, ein Paar Worte, slo-
wo, slowjčko, zkrátka, w krátkosti; paucis dicam,
slowem, zkrátka powjm; paucis post diebus, nad) we⸗
nigen Zagen, po málo dnech, za několik dnj. Compar.
Paucior, weniger; pauciores homines, menigere Menfchen,
menšj počet, částka lidj; Superl. Paucissimus, der ter
nigfte, sotwa který; 2) Hein, malý, skrowný; 3) einie
ge, etliche, několik gich, někteřj, y. B. adsunt.

Paucůli, auh Perpauci, ae, a, ſehr wenige, přemálokteřj, přema- '
dičko gich.

Paucitas, ätis, f. bie Wenigkeit, fleine Anzapl, maličko, mdlo ; malý,
skrowný počet.

Paulus oder Paullus (ftatt Pauculus), a, um, wenig, klein, mal,

* skrowný ; bater Paulum, 2. n. ein wenig, etwas MWeniges, wenig,
málo, maličko, trocha, y. 98. temporis, ein wenig Zeit; paulo
doctior, ein wenig gelebrter, trochu učeněgší ; paulo ante, ein
wenig vor, fur) vorher, madlo p tjm; paulo post, bald hernach,
Burg darauf, nedlauho na to, brzo potom.

Panlätim, Adu. nad und nad, attmábtig, pomalu, poznendhla.

Paulisper, Adv, ein wenig, eine Meine Weile, trochu, maličko 3
exspecta paulisper, warte ein wenig, počkey chwjlečku, ma-
Eko, trošičku. .

Paulülus, a, um, wenig, Bein, skrowníčký, maličký, malinký,
malininky. Paululum, 2. n. etwas febr Feniges, eine Wenigkeit,
4. 8. pecuuiae, frocha, troška, trošička peněz,

Paaxillas und Pauxillülus, a, um, wenig, kleia j fiepe Paulus und Pau-
Jtilus.

Pauper, čris, arm, nicht viel habend, chudý, s. B. homo;
armfelig, chatrný, bjdny, s. B. domus.

Pauperciilus, a, um, arm, chudičký ; Subst. chudinka, 'chudáčeky
chudátko ; armiriig, bjdmeky,

Paupertas, atis, f. unb Pauperies, 6. f, bie Armuth, chudoba.

Pávěo, pávi, 2.fid febr ängften, febr erfd)redten über etwaß,
lekati se, uleknauti se; vor Angft zittern, ángftlid) fürch⸗
ten, beben, strachem se trdsti; fůvdjten, we strachu

. býti strachowati se.

Pävor, 3. m. großes Grfáreden, Zek, úček, leknutj, uleknutj ; große
Rurát, lekdnj, lekawost; die Scheu, strach ; das Gntfegen, dés;
die Angt, úzkost. i

Pardus, a, mn, čngfitiá, fhüdtern, furátfam, Zekawy, strašlivý
bdzliwf, nesmělý, plachý; aufgeläcedt, wydeseny, y. B.: 6

896 Pavio — Pax

somno, ze sna. Impavidus, a, um, unerfhroden, beherzt, neohro-
žený, bez lekánj, beze strachu,srdnaty, smely. Pavide, Adv.
ängfttih, furótfam, s lekánjm, se strachem. Impavide, unetfáros
den, ohne Angft, neohroženě, srdnatě, směle, bez lekánj, beze
strachu.

Expavesco, pàvi, 3. fehr erfähreden, fih entfegen, welice lekati se,
desiti se, hroziti se něčeho; aliguid oder iguid.

Pávlo, ivi, itum, 4. fdlagen, tlauci; ſchlagen, dicht machen,
pěchowati, zpěchowati, stlaukati, stlauci, 4. B. terram.

Pävimentum, 2. n. das Gftrió, podlaha. Pavimento, are, mit Gs
ftri) verfeben, dřažití, podlahu dáwati, klásti,

Pavo, čnis, m. der Pfau, páw. Pavo masculus, baš Pfauene
münnden, pdw; pavo femina, dad Weibchen, pdwice.

Pavoninus, a, umm, vom Pfau, 3. B. ovum, pdwj, pdivowé wegce,

Pax, Gen: päcis, f; der Friede im Lande, mjr, pokog; bie Ruhe

im Haufe, pókog, swornost; bie Grlaubnif, Genehmigung,
wůle, swolenj, dowolenj, dopuiténj ; pace tua, mit beis
ner Grlaubnif, s wolj twau, s dowolenjm twym; die
Gnade, bet Beiftand, milost, pomoc; pacem deorum
poscere, bie Götter um ihre Gnade bitten, Bohy o milost
prositi, za pomoc žádati.

. Päco, avi, atum, 1) friedlich ober rubig machen, pokoriti spokositi,
upokogiti, w pokog uwésti, s. B. Galliam. s, à, um, rus
big, friebtiá, pokogný, tichý. ben, fließend,
mjrny, smjrný. Pacifico, avi, atum, und Pacilicor, ati
4. frieden maden ober fließen, mjr činiti, (pokos zawj

č; beruhigen, fien, £3itz, por

ie Griedeněftiftung, mjru &inenj, pokoge uzamoře-
nj, smjřenj. Pacific&tor, 3. m. ein gciebentftifter, mjritel, gedna-
tel pokoge. ificätörfus, a, um, friebensftifterifh, ben Frieden
vermitteinb, smjray. ·

Päeiscor, pactus sum, 3. einen Vertrag mit Jemanden machen, einen
Vergleich maden, accorbiren, smlauwati se, umlauiwatt se, smlu-
wsti se, smlauwu činiti, učiniti ; wegen etwas mit Jemand einig
werben, "trabreben, (id ausbedingen, wygednawati, wygednati,
ugednati, smluwiti, udělati něco s někým ; rem cum aliquo.
Pactus,a, mn, Adj. abgeredet, verglihen, auégemaót, wygednaný,
ugednaný, udělaný, smluwený ; pacta merces. Subst. Pactum,
2. n. ein Bergleih, Werabrebung, Accord, smlauwa, úmluwa, usnes
Šenj, ugednánj, wygedndnj, udeldnj ; die Art "unb Weife; nullo
pacto, auf feine Art, na žddný způsob. Quo pacto? wie? naga-
ký způsob? gak? kterak?

Pactio, 3. f. ein Vertrag. Igaus Verabredung, usnešenj, umlutwe-
nj, smluwenj, wygedndnj, ugedndnj, udělánj, smlauwa, úmlu-
wa; facere nem cum aliquo, smlauwu Číniti, učiniti
sněkým ; in pactione manere, feinen Wertrag halten, smlautvu
zachowdwati, zachowali.

Depüociscor unb Depěciscor, pactus sum, 3. einen Vertrag oder Bere
greid) machen, fid mit Jemand verleihen, eind worin werben, emlan-

Pecco - Pécus ° $97

wati se, smliwiti se, umluwiti se, usndšetí se, usnésti se,
ugednátati se, ugednati se, we smlauwu 10cházett, wgjti s
někým o něco, wygednáwati, wygednati, umlutotti, udela-
ti, ugednati něco s někým ; aliquid cum aliquo. .

Pecco,avi, atum, 1. 1) fehlen, chybrwati, chybiti, pochy-
biti, chybu učiniti; fündigen, hresiti, zhřešiti, prohře-
Siti se, prowiniti, poblauditi, .

Peccátum, 2. n. ein Berfehen, Vergeben, Günbe, prowinenj, prohře-
Šenj, wina, hřjch ; ein gebler, chyba.

Pecten, inis, m. der Kamm, hřeben; ber Weberkamm, das
Beberblatt, paprsek; beim Tuchmacher, rür ; eine Raufe oder
Süijfel, um Stade zu riffeln, wochle, wochlice, hachle, dr-
hlacka, drhlen; um Wolle ju Krämpeln, die Krämpel, der
Krämpettamm, mykadlo, krample; der Rechen, bie pars
te, hrábě; der Kiel, womit die Saiten der Laute geriffen wurden,

pero.

Petto, pexi unb xui, pexum, 3, fümmen, fttiegeln, Česati, wröesa-
ti; beein, wochlowati, hachlowatt; Brämpeln, kramplowatt,
mykati ; ftriegeln, derb prügeln, wyčesati, wyluputi někomu.

Depecto, xui nnb xi, xum, 3. herabfämmen, sčésdivati, sčesati,
phizesati, učesati; einen flriegeln eber derb abprügeln, Cesuté ně-

. oho ; wyčesati, Wypräskati, wylupati někomu.

Pectus, oris, n. bie Bruft am Menfýen, prsa; das Herz, srd-
ce; ber SBerftanb, Geift, die Seele, mysl, duše; toto pec-
tore, von ganzem ‚Herzen, z celčho srdce, z toho srdce,

Pěcus, čris, n. bad Vieh, als Gattung, dobytek; pecus bu-
bulum, das Rindvich, die. Rinder, dobytek howezj, skot;
caprinum, bie Ziegen, dobytek kozj; ovillum, die Schafe,
owej dobytek, owce; gemwöhnlih aber das Schaf, owce;
die Schafe, owce, braw.

Pecus, Gen. pecňdis, f. ba6 Vieh, ein Stück Bieb, howado, dobyt-
če, dobytek, kus dobytka.

Pecuärfus, a, um, das Bieb betreffend, dobyt?j; res pecuaria, bie
SBiebuát, das Viehweſen, hledenj, chowdnj dobytka. Pecuarii
2. m, 1) der Viehzucht treibt, ,chowatel dobytka; 2) der Wiebhäns
dier, dobytkář, honak, N :

Pecänia, 1. f. alles Vermögen, zeitlihes Vermögen, ba8 fonft vornebme

lich im Vieh beftand, stařek, změnj, zboij; insbefondere aber das
Geld, penjze; magna pecunia ober multum pecuniae, viel Gelb,
welike penjze, mnoho peněz; pecuniam facere e re, Geld für
etwas löfen, delati, triti penjze, nadeluti, natrziti, peněz za
něco. Pecuniósus, a, tun, reíd, viel Gelb hobend, bohaty na pe-
njze, mnoho peněz magjcj; res pecuularia, die Gelbſache, oud)
das Geld, penjze; inopia rei pecuuiariae, Gelbmangel, nedosta-
tek peněz, nauze o penjze. t

898 Pegasus Pelo *

picülium, 2. n..das eigentliche Vermögen, mas fih Kinder fommeln bites
fen, die Oparbüdfe, naskládaný, naspořený statek, wlastn?
gměnj, wlastnj nábytek, pokladnice ; bejonberé wird «8 von
Sciaven gefagt, die fid Gelb fammelten, um fiý einmal dafür loszus
taufen.

Peculiaris, e, eigen, eigentbiimli, solastnj ; eigen, mit andern nicht
gemein, obzwid3tnj, zwldi3tnj; eigen, befonderé, auferorbenttid,
zwld3tnj, neobytegny.

Pecülatus, 4, m. ein Diebftapl gegen ben Staat, Beftehtung der äffents
tiden Gelder oder Goffe, krdde& obecnjch peněz, laupenj, okrd-
dánj zerge. Peculätor, 3. zn. ein Dieb, Räuber, der ben Otaatés
fat begaubt, zlodeg obecnjho statku, lupič země.

Depeculor, atus sum, 1. beftehlen, berauben, Zaupiti, olaupiti, wy-
laupiti, zlaupiti, mor, wylaupati,

Pegäsus, 2. m. der Pegafus, ein geflügelted Pferd, in bec Mytholo⸗
gie, křjdlatec, :

Pejor, fdlimmer, fdledter, horší; Superl. Pessimus; Adv.
Pejus, Pessime ; fiehe unter Malus. D

Pelägus, 2. n. das Meet, more.

Pellis, 3. f. dad Zell, die Haut, kůže; Plur. Pelles, Yam,
bie Winterzelte des roͤmiſchen Heeres, well fie mit Bellen bebedt wa⸗
ten, kožené, zimnj stany.

PellYcůla, 1. f. ein Zeichen, $ůutýen, kožka, kůžička,

PeliYceus, a, um, aus Bellen, z koi ; veatis pellicen, ein pet, Pelze
Heid, kožich. 1 -

Pello, 1. ift nicht gebräuchlich"

Adpello und Appello, avi, atum, 1. 1) einen anreden, anfpreden,
promlauwati, promluwiti, mluwiti k někomu, na někoho,
miluwiti s někým; 2) nennen, gmenowatt; benennen, nazjwatr,
Pogmenowati, nazwati; aliquem appellare regem, einem ben fós
nigligen Zitel_beitegen, krdlem gmenowuti, nazwati někoho,
král gemu řjkatí, gméno král mu dáti; appellare magnum,
einem ben Zitel des Großen beilegen, velikým pogmenotoati; aute
fpreden, 3. BB. einen Buchſtaben, gmenowati, wyslowowalt, 10y-
slowiti, wyPknaufi; 3) mapnen, à. BB. wegen einer Gduld, upo- -
mjnati, upomenauti z dluhu, o penjze; iut Rebe fegen, napo-
mjnati, napomenauti někoho, domlauwati, domluwiti něko-
mu; 4) eppellare tribunos, an bie Zribunen appelliven, odwold-
wati se, odwolati se k tribunäm. Appellätio, 3. f. das Xnres
den, Xnfore&en, promlauwänj, promluwenj, promluwa, mlu-
wenj k někomu, na někoho; die Benennung, ber Titel, pogme—
nowänj, nazwänj, gmeno; ber Rame, gméno; ba6 Xusfpreden,
wyslowowdnj, wyslowenj, wyřknutj; die Appelazion, odwold-
wanj se, odwolánj se, à. B. an bie Sribunene

Compello, avi, atum, 1. 1) einen anreben, mluwiti, promluwiti
k někomu, s někým; befonders zur Rede fielen ober Vorwürfe
maden, mluwiti, přímlauwati, domlaumati, domluwiti ně-
Komu ; 2) nennen, nařjkati, nařknauti někoho něčjm ; aliquem.
fratricidam. Compellátio, 3. f. das Xnteben, promluwenj ; das
Bormerfen, Gýelten, domlauwänj, přímlauwdnj, domluwa.

Pello . Pello 399

Interpello, avi, atum, 1. aliquem, einen (m eben flären, einem in
das fort fallen, binelnteben, unterbrehen, do toho mluwiti, do
řečí skdkati, padat, skočiti, řeč přetrhowati někomu, z řečí
toyrážeti, wyraziti, wytrhowati, wytrhnauti někoho, za-
mlauwati něco ; ftören, bindern, překdžeti, na překážku býlí
někomu ; stomachus interpellat, der Magen mahnt, žařůdek
upomjnd. Interpellätio, 3. f. das Qineinreben, do řeči skukunj,
z řečj wytrhowanj, wytrzka; vie Unterbrehung, Otórung, pře-
tri, přetržka. Interpellätor, 3. m. ein Unterbreder, z řečí wy-
trhowač, zamluwač; ein @törer, kazič. :

Pello, pěpůli, pulsum, 8. treiben, honiti, hnáti, 4. 88. hos.
tes, den Zeind in bie Flucht fchlagen, hndti, honiti, bjti,
pobiti, potlauci, poraziti, zahnati nepřjtele; megtrei«
ben, verjagen, vertreiben, zahdneti, pryč honiti, zahnati, *
wyhnati, wywrci, y. 8. urbe, auš der Stadt, z zněsta +
ftofen, wegftoßen, pryč strkati, odstrčiti, wystréitis
ſchlagen, tepati, bjti, tlauci; fores, na dwéře bauchati,
klepati, tlauci; treffen, Ginbruď madjen, s. B. animum,
das Gemüth rühren, frappiren, mysl obrd3eti, obraziti,
zaraziti.

Pulsus, 4. m. bos Gtoßen, der Stoß, strkánj, strknutj; das Kreis
ben, Andnj, honěnj, poháněn, hon ; das Gtampfen, Schlagen, tlu-
čenj, tlukot, klepanj, bitj, udeřenj, rána ; lyrae, das Spiel auf
der &yra, Ardnj na lyru; arteriarum pulsus, der Pulefhlag, kle-

pdnj žil. .

Pulso, avi, atum, 1. ftofen, strkati; f&lagen, Bopfen, bjti, tlauci,
klepati. io, B, f. das Stofen, strkdnj; das Schlagen, tiu-
čenj, klepánj, bitj.

Adpello unb Appello, půli, pulsum, 3. wohin treiben, Andti, při
háneti, pfihnati; wohin ftofen, přístrkowati, přiístrčiti, 4. B.
tarres ad opera; navem appellere, fanden, s korubem pfistr-
‚ati, přiraziti K zemí; phistati; pfiplauti k břehu; navis ap-
pellitur, das Schiff landet, Zodj přístámwá, phigela; appellere a-
nimum ad rem, feine Reigung auf etwas rihten, mysl stvau obra-
ceti, obratiti, priklädati, přičiniti, prilokıti k něčemu, oddá«
wati se, oddatı se na něco. Appulsus, 4. m. das Qintreiben, ná-
nj, pfihndnj, přístrčenj ; die Sandung, phistdnj, phiplutj, pří-
plawenj se k břehu ; bie Annäherung, pFibhizowdnj, přibljženj ;
die Wirkung, působenj ; bie Berührung, dogetj, tknutj.

Compello, puli, pulsum, 3. 3ufammentzei»en, shaneti, w Aromadu
honiti, sehnati, y. 8B. pecus; wohin treiben, Andti, honiti,
wháneti, wehnati; verfammeln, stahowati, stdhnautt, shr
mažďowati, 4. B. im unum locum, w gedno mjsto; ju etwas
nótblgen, jagen, antreiben, dohdneti, dohnatr ; bewegen, dazu bringen,
přůvoditi, pFiwesti; ad mortem, tödten, usmrtiti; metu eom⸗
pulsus, aus furát, ze strachu.

Depello, puli, pulsum, 3. 1) herabtreiben, derabſtoßen ober merfen,
dolů hndti, sehnati, dolů strkati, seströiti, swrci ; simulacra
deorum, die Bildfäuten ber Bötter umwerfen, sochy bohůw,modly

400 Pello . Pello

kdceti, zkáceti, pokáceti, zpordšeti; 2) abwenden, entfernen, abs
treiben, megtreiben, odhäneli, zahágeti, odehnati, zahnati, od-
strkowati, odstrčiti, tozdalowati, wzddliti, odwraceti, od-
wratıti, odwoditi, odwesti, zapudıti, wypuditi; 3) das faus
gende Vich abfegen, odsfaiwotwati, odstamiti, ostawiti, odsazo-
* wati, odsathti ; entwohnen, abgemobnen, z. B. alicui metum, od-
wykati, odwyknauti někomu strach. Depulsio, 3. f. b& ege
ftofen, odstrkowunj, odströenj; die Wegtreibung, odeAndnj, za-
hndnj; die Wegfhaffung, zapuzenj; bie Abwendung, odtwrdcenj ;
(intentionis) depulsio, die Abmwendung ber Klage, t. $. Vertheidi⸗
gung, odwod. Depulsor, 3. m. der Wegftoßer, odstrkowad; der
MWeofhaffer, odhaneč, zupuditel. J
Dispelto, puli, pulswn, 3. von einander treiben, rozhdnöti, rozehna-
£i aeefteeuen, rozptylowaté, rozplasowati, plasiti, rozptýliti,
rozplasii ; verteeiben, zaháněří, zahnati, zaplušiti, zupuditi,

Expello, puli, pulsum, 3, berauéjagen, herausftoßen, vertreiben, honitt,

wyhdneti, wyhnati, wystrkowati, wystrčiti, wywrhowati,
wyıorci; vita oder morte, tübten, usmPcotoati, usmrtiti, se swe-
ta sprowoditi. Expulsio, 3. f. bie Qrrauttreibung, erausftofung,
Bertreibung, wyhdněnj, wyhndnj, wystrčenj, wywrženj, za-
hnánj. Expulsor, 3, m. ber Heraustceider, Berteeiber, oyhaněč,
tystrkowač,

Impello, puli, pulsum, 3. 1) an etwas ftofen, berühren, 3. 88. arma,
mit dem, Spiefe auf den Schild fhlagen, ats Zeigen zur Schtocht,
bjti, udeřiti o Stjt; 2) treiben, in Bewegung fegen, indi, pohá=
meti, pohnati; 3) hervortreiben, y. B. florein, bie Blüthe, hnatı,
wyhäneti, wyhnati kwet, nu kwet ; 4) “einen zu etma£ reizen,
puditi, popauzeti, bádati, nabddati, nawddeti, nubjzeti; ans
treiben, dohánět, priwoditi, příwésti, dohnati, j. ®. ad literas
ober ut discat, k učený; ira impulsus, vom 3orne angetrieben, aus
Bern, finéwem popuzeny, z hnewu; 5) über den Haufen werfen,
dum Zeigen bringen, Andtı, tlačití, y. B. hostes in fugam. Impul-
sus, 4. in. ba Xnfflagen an etwas, udeřenj, rána 0 méco; das
Antreiben, der Antrieb, bdddnj, pobjdka ; der Trieb, puzenj, pud ;
vie Ginwirkung, päsobenj. Impulsio, 3. f.da6 Anfhlagen, Xnftofen,
udeFenj, rána ; die Antreibung, Anreijung, báddnj ; bec Trieb, pu-
zenj, pud. Impulsor, 3. m. der Antceiber, budud, nabadaé&, do-
haněč, puditel; me impulsore, auf meinen Antrieb, auf mein Ans
ftiften, mým puzenjm, báddnjm, náwodem.

Perpelló, puli, pulsum, 3. Semanben ju etwas bringen ober bewegen,
dur Borftellungen ober Drohungen, přiswodaží, priwesti; urbem
ad deditionem, die Stadt jur Unterwerfung zwingen, město ku
wzddnj nutiti, přinutiti, dohnati.

Própello, puli, pulsum, 3. 1) vor fid pintreiben, forttreiben, honiti,
hndti, pohdneti, pohnati ; fotttreiben, wegteeiben, fortjagen, Andtz,
zahdnett, zahnatt, odchnatt, j. B, hostes ; entfernen, abhalten,
odwracowati, odwraceti, odwrdtiti, wzdalowati, wzddhtt
něco, brániti nečemu, 4. 8. periculum; 2) werfen, binwerfen,
häzeti, hoditi, metatı, wrhatr, wrci, i B. hastam, Propulse,
avi, alum, 1. zurüdtreiben, odháneti, zahdneti, préč hnáti
Ahnaté; abhalten, abwenden, odwraceti, odwrátiti. Propulsätio,
"B. f. die Abtreibung, Abwendung, Zuruchaltung, Jurüdtreibung, od-
hánenj, odehnánj, zahnánj, odwrácenj.

Pelta Pendo 401

^ Repello, pul, pulsum, 3, zurüdtreien oder floßen, zpdtky Andti,

P» honiti, odháněti, pryč strkati, odstrkowati, odstrčiti,

fehnati ; entlecnen, wzdalowati, wzdáliti, odwraceti, odwrd-

titi něco, brániti, zabrániti něčemu; abmeifen, odbywatı, od-

byti,odmrštiti někoho, y. B. a genibus suis; verfámáben, pohr=

dati, powrhowati, opomjtati, opowrci něčim. Repulsa, 1. f.

die Bebtbitte, abfhlägige Antwort, Abmeifung, odbytj, oslyšenj, od=

mrStenj ; répulsam ferre, eine Fehlbitte hun, leer ausgehen, 8
prdzným odcházeti, odegjti; nic nedostati.

Pelta, 1. f. ein halbmondförmiger, leichter Schild, pawézka.

Peltätus, a, um, leicht befhlldet, pawézkau opatřený
an. ein feiht bewaffneter Goldat, lehký oděnece

Pelvis, 8. f. ein Beden, měděnice; eine Schüjfel, misa,

Pénàtes, fiche unter Penitus.

Pendéo, pépendi, opne Sup. 2. 1) bangen, wiseti; herabhans
gen, wiseti dolů, wisnauti, j. B. in ot ex arbore, am
Baume ; hangen oder fd)meben, wiseti, snd3eti se, pnau-
ti se; hangen oder ind Steden gerathen, wáznauti, wěze-
ti, trčeti, z mjsta nechoditi, negjti, nikam nemoci;
opus pendet, die Arbeit flodt, práce ležj, stogj; feinem
Galle nahe feyn, k pádu chyliti se; abhangen von etwas ober
von Iemanden, z. $8. felicitas mea pendet a Deo, mein
Glůď hängt von Gott ab, Gott ift der Grund meines Glüdes,
štěstj mé zdležj, pozustáwd, wisj, záwisj, ležj na Bo-
hu; 2) in Ungewißheit und Zweifel (dmeben, wpochybno-

^ sti státi, w negistotě býti.
Pensllis, e, hangend, herabhangend, ſchwebend, wisutj ; horti pensi-
les, fdjyebenbe, hangende Gärten, wisute zahrady.
Dependčo, di, 2. berabbangen, wıseti, dolů wisetı, z.B. von ber Dede
Iınpendeo, 2. gegen etwas ju fangen, bereingangen, s hüry wise-
ti, chylıti se, klomti se, nahybati se k něčemu, přes něco,
nad neöjm; bevorfteben, nahe feyn, nastdwati, na bljzku, nedale-

ko býti; mors impendet omnibus, smrť na wšecky se walj,
wšem nastáwd.

Propendeo, di, sum, 2, herabbangen, vormertěhangen, dolä gjti, do-
dů wiseti, nahybati se; inclinatione. voluntatis in alique, eis
mem geneigt feyn, nakloněnu býti někomu. Propensus, a, tun,
geneigt, nachyiny, nakloněný ; in nos, ndm ; ad misericordi-
am, zum Mitieiden, K údrpnosti, Pfopensio, 3. f. die Reigung,
náchylnost, náklonnost.

Pendo, pépendi, pensum, 8. 1) mágen, abwägen, wážiti,
zwáiti, odwážiti; 2) beutthgilen, powažowati, powd-
Ziti; ermefien, erwägen, ſchätzen, uwažowati, wáiti, u-
wážiti; parvi pendere, geíing fhágen, málo wážiti
sobě něčeho, aliquid; 3) bezahlen, platiti, zaplatiti; wit

Aa -

400 Pello . Pello

.

kdoeti, zkdceti, pokdceti, zpordäeti; 2) abwenden, entfernen, abs
treiben, megtreiben, od/idneti, zahágěti, odehnati, zahnati, od-
strkowati, odstrčiti, tozdalowati, wzddliti, odwraceti, od-
torátiti, odwoditi, odwésti, zapudıti, wypuditi; 3) das faus
gende Sieb abfegen, odstawowati, odstawiti, ostawiti, odsazo-

* wat, odsadıtı ; entwohnen, abgewohnen, 4. B..alicui metun, od-
wpkati, odwyknauti někomu strach. Depulsio, 3. f. ba Begs
ftofen, odstrkowdnj, odstrčenj; die Wegtreibung, odehaduj, za-
hnánj; die Wegfhafung, zupuzenj; bie Xomenbung, odtwrdcenj z
(intentionis) depulsio, die Abmwendung ber Klage, b. 6. Bertheidi⸗
gung, odiwod. Depulsor, 3. m. ber $8egítoger, odstrkowač ; der
MWegfhaffer, odkaneč, zapuditel. :

Dispello, puli, pulsum, 3. von einander treiben, rozhdněti, rozehna-
ti; aerfteeuen, rozptylowati, rozplašowati, plašiti, rozptyliti,
rozpladiti ; vertceiben, zuhanedi, zahnat, zaplašiti, zupudıti.

Expello, puli, pulsum, 3. herausjagen, herausftoßen, vertreiben, Aiorutt,
wyhdneti, wyhnati, wystrkowatt, wystrčiti, wywrhowuti,
toywwrcí; vita ober morte, tóbten, usmPcotoafi, usmrliti, se swe-
ta sprowoditi. Expulsio, 3. f. die Hrraustreibung, Herausftoßung,
Vertreibung, wyhdněnj, wyhndnj, wystrčenj, wywrienj, za-
hnánj. Expulsor, 3, m. ber Hecaustreiber, Bertceiber, wyhanet,
toystrkowač.

Impello, puli, pulsum, 3. 1) an etwas ftofen, berühren, 3. SB. arma,
mit bem Spieße auf den Child fhlagen, ats 3ciden zur Sáladr,
bjti, udeřiti o Stjt; 2) teriben, in Bewegung fegen, Andti, pohá-
neti, pohnati; 3) hervortreiben, y. B. florein, bie Btüthe, Anati,
wyháněti, wyhnati Kwef, na kwet ; 4)-einen ju etwas stižen,
půditi, popauzeti, bádati, nabddati, nawddeti, nabjzeti; aus
treiben, dohdneti, priwoditi, priwesti, dohnati, j. ©. ad liter:
ober ut discat, k učenj; ira im IS, vom Zorne angetrieben, au&
Born, hnewem popuzeny, z hnewu; 5) über den Qaufen werfen,
dum Beiden bringen, Andtı, tlačiti, z. B. hostes in fugam. Impul-
sus, 4. in. das Anfdlagen an etwas, udeřenj, rána 0 eco; das
Antreiben, der Antrieb, Dádán], pobjdka ; der Trieb, puzenj, pudy
die Ginwirkung, působenj. Impulsio, 3. f. das Anfdlagen, Xnitofen,
udeřenj, rána ; die Antceibung, Anceizung, báddnj ; der Xrieb, pu-
zenj, pud. Vmpulsor, 3. m. der Xntrciber, budad, nabudač, do-
haněč, puditel; me impulsore, auf meinen Antrieb, auf mein Ans
ftiften, mým puzenjm, báddnjm, náwodem.

Perpelló, puli, pulsum, 3. Semanben zu etwas bringen ober bewegen,
durch Borftellungen ober Drohungen, přivodili, pFiwésti ; urbem
ad deditionem, bie Gtadt zur Unterwerfung zwingen, město ku

tozdánj nutiti, pFinutitr, dohnati.

Propello, puli, pulsum, 3. 1) vor fid hintreiben, forttreiben, honzti,
hndti, pohdneti, pohnutí ; fortteeiben, wegteeiben, fortjagen, hndti,
zahdneli, zahnuti, odchnati, i. Be hostes ; entfernen, abhalten,
odwracowati, odwraceti, odwrdtiti, wzdalowati, wzddhte
něco, brámiti nečemu, |. B. periculum; 2) werfen, biniverfen,
házeti, hoditi, metati, wrhati, wrci, . B. hastam. Propu

m, 1. jutütteeiben, odAdneti, zaháneti, préč Andti
abpalten, abwenden, odwraceti, odwraliti. Propulsätio,
ie Abtreibung, Abwendung, 3urudboltung, Zurüdtreibung, od-

háněnj, odehnánj, zahnánj, odwrácenj. .

Pelta Pendo '' 401

^ Repello, pul, pulsum, 3, zurüdtreiben oder floßen, zpdřky Andti,

č honiti, odháneti, pryč strkati, odstrkowati, odsträti,

odehnati ; entfernen, wzdalowati, wzddliti, odwraceti, odwrd-

titi něco, brániti, zabrániti něčemu ; abweifen, odby watt, od-

byti, odmrititi někoho, i. ©. a genibus suis; verfämäben,

dati, powrhowati, opomjtati, opowrci něčjm. Repulsa, 1. f.

die Bebtbitte, abf&lägige Antwort, Abmeifung, odbytj, oslyšenj, od=

mrstenj ; repulsam ferre, eine Geblbitte thun, leer ausgehen, 8
práznym odcházeti, odegjti; nic nedostati.

Pelta, 1. f. ein balbmondfórmiger, leiter Schild, pawezka,

Peltätus, a, um, leicht beihlidet,- pawézkau opatřený.

Peltastes, ae, m. ein fedt bewaffneter Golbat, lehký oděnece
Pelvis, 8. f. ein Beden, měděnice; eine Schüjfel, misa.
Pěnites, fice unter Penitus.

Pend£o, pépendi, opne Sup. 2. 1) hangen, wiseti; herabhans
gen, wiseti dolů, wisnauti, j. 8. in oder ex arbore, am
Baume ; hangen oder fdmeben, wiseti, snášeti se, pnau-
ti se; hangen oder ind Steden gerathen, wdznauti, weze-
ti, trčeti, z mjsta nechoditi, negjti, nikam nemoci;
opus pendet, bie Arbeit flott, práce ležj, stogj; feinem
alle nahe fen, k pádu chýliti se; abhangen von etwas ober
von Iemanden, z. B. felicitas mea pendet a Deo, mein
Glück hängt von Gott ab, Gott ift der Grund meines Glüdes,
štěstj mé záležj, pozüstáwd, wisj, záwisj, ležj na Bo-
hu; 2) in Ungemifbeit und Zweifel (dmeben, wpochybno-

"sti státi, w negistotě býti.

Pensllis, e, hangend, herabpangend, ſchwebend, wisutý ; horti pensi-

les, ſchwebende, pangenbe Gärten, wisuté zahrady.

Dependčo, di, 2. &erabpangen, wısef i, dolů wrseti, 4. B. von ber Pede,

Tinpendeo , 2. gegen etwas ju bangen, Dereingangen, s hůry wise-

di, chýliti se, klomti se, nahybati se k něčemu, přes něco,
nad neöjm; bevorfteben, nahe feyn, nastdiwati, na bljzku, nedale-
ko bytı; mors impendet omnibus, smrt na wsecky se walj,
wšem nastáwd.
Propendeo, di, 2. herabbangen, vormertěhangen, dol& gjti, do-
là wiseti, nahybati se; inclinatione voluntatis in aliquem, eis
mem geneigt feyn, nakloněnu býti někomu. Prop a, inn,
geneigt, náchylný, nakloněný ; in nos, ndm ; ad misericordi-
em, zum Mitieiden, k údrpnosti, Propeusio, 3. f. bie Steigung,
náchylnost, náklonnost. . aul

Pendo, pépendi, pensum, 3. 1) mágen, abmágen, wáziti;
zwážiti, odwážiti; 2) beurtbeilen, powažowati, powá-
Ziti; ermeffen, erwägen, ſchätzen, uwažowati, wážiti, u-
wážiti; parvi pendere, geting ſchätzen, málo wážiti
sobě něčeho, aliquid; 3) bezahlen, platiti, zaplatiti; weil

Aa -

‚402 . Pendo Pendo

die Alten fich ba& Geld zuwägen liefen; pendere poenas, Strafe
leiden, pokutu brati, wzjti, trest něsti, trpeti. — .

Pensus, a, um, wichtig, wd2ny ; nihil pensi habeo, duco, oder nihil
pensi est, i& frage nit barnad, neohlédám se, Reohlj2jm
se, neptám se, nedbdm na to; pensi habeó aliquid, ig nehme
Südfiót darauf, beru zřenj, mám ohled, ohlédám se, ohljžjm
"se na to,

Pensum, 2. m. die Zagarbeit ber Gtlatinen, úkol, uložená práce,
dennj práce; 2) die Amtsverrihtung, Plidt, práce, powinnost.

Pensio, 8. f. die Wägung, Darwägung, watenj, zwáženj, odwáte-
nj; die Bezahlung, plat ; ein Zablungětermin, placenj ; pensio pri-
ma, secunda, ber etfte, zweite Termin, prion], druhé placenj.

Pensó, avi, atum, 1. wägen, barmágen, :wd£iti; erwägen, beurtheilen,
powaioWati, umatowati, uwditi ; eines gegen ba6 andere wär
gen, 3. B. adversa secundis, zlé s dobrým wátti, rownatt, tvy-
rotnati; wieder einbringen, exfegen, nahrazowati, nahraditi,
wynahraditi, t

Pentsito, avi, atum, 1. fleißig wägen, abwigen, wd£it; bezahlen oder
zahlen, platiti, j. B. jährlige Abgabe; erwägen, uwa&owatt, po-
wažowati, rozwaowati.

Adpendo unb Appendo; pendi, pensum, 3, gumügen, wait, od.
wdi£iti; anbüngen, pFiwesiti, Appendix, Ycis, f. ein Anhang,
prjwösek, pFjdawek. Adpendicůla, 1, f. feiner Anhang, Meine
Bugabe, přidaweček. : .

Compendium, 2. n. bie Grfparung, uspořenj, přispořenj, 3.8. ligni ;
die Kürze, krátkost, ukrdcenj, uskrownànj: viae compendium,
füryerer Weg, uskrownenj cesty; nadchdzka, nadegitj; bec
SBortgrit, Nugen, zgisk, zisk, prospěch. “

‚Compenso, avi, atum, 1. 1) eines gegen das andere mágen oder reds
nen, vergleiden, wäkıti, po@jtatı, spo?jtati, srowndwatt, sro-
wnatt, wyrownati, spočjsti něco sněčjm, aliquid cum re; 2)
etfegen, wieder einbringen, nahrazomatt, nahraditi, wynahradi-
ti, ge 8. damnum ; labores Compensantgr gloria, sláva by w4
ndhradau, odplatau trudnostem; abtüryen, erfparen, N^ -
cowati, ukrdtiti, uskrowniti, usporiti, prisporti. Compen-

3. f. die Dagegenrehnung, Gegeneinanderhaltung, Vergleichung,
zwätenj, spočtěnj, srowndnj (gedné wect s druhau).

Dependo, di, sum, 3. bezahlen, platiti, zaplatiti; poenas, Gtrafe
leiden, pokutu brati, wzjti, trest nésti, trpěti,

Dispendium, 2, n. 1) ber Vertuſt, 9taótbeit, zfrdfa, Škoda; viae,
der Umweg, zachazka, zagitj ; 2) der Aufwand, naklad, utraty.'

Dispenso, avi, atum, 1. auszahlen, wypläceti, wyplatiti, p. 8.
nummaos ; beforgen, verwalten, iwésti, zprawowafi, z. B. res do-
mesticas, ba& Hausiwelen führen, domaci hospodarstwj. westi,
opatrowati, hospodatiti, dům zpraiwowati, zpráwu nad do-
mem mjti. Dispensátio, 3. f. die Verwaltung, Beforgung, zprd-
wa, hospodařenj, hospodářstwj. Dispensätor, 3. m. ber Reds
mungéfügrer, SBirtofdaftébeforger, aufel wedaucj, zprdwce domu,

Expendo, di, sum, 3. 1) wägen, wirt; auszahlen, zahlen, 1ypid-
ceti, platiti, wyplatiti ; ausgeben, wydawatı, wydati ; fbáe
erwägen, überlegen, watzti, uwatowatt, uyditti, powditi ;
poenas, ©trafe leiten, pokutu nésti, Bxpensus, a, um, auégeges

/

Pěnes . Pěnicůlus ^ 408

fen, wydaný. Expensum, 2. n. bie Ausgabe, wyddnj, trata;

« expensum ferre alicui aliquid, Jemanden etwas zu danken haben,
„připisowati, přičjtati někomu neco; mjti zač komu co dě-
kowati,
Impendo, di, sum, 3, daran menden, verwenden, nakladati, wyna-
kládati, naložiti, wynaložiti, y. B. pecuniam, laborem, sum-
tum in aliquid. Impendium, 2. n, die Soften, der Xufmanb, nd-
klud; die Anwendung, Wynaloženj, 3. B. operae. hnpensus, a,
ty, prudký,

win, daran gemenbet, wynaloieny ; groß, heftig, well
ndramny. Impense, Adv. fehr, heftig, 3. B. einen lieben) weli-
ce, prudce, wraucne, náramně milowati, Inpensa, 1. f. der
Aufwand, die Koften, Untoiten, náklad, Utrat,

Perpendo, di, sum, 3. wägen, abwägen, wwažiti, zwdžiti; 2) ete
wägen, überlegen, rozivažowati, rozsjmati, rozwáiiti, poroz-
wdiiti, PerpendYcůlum, 2. m. ber Perpenditel, bie Mleifchnur,
zdwa£j ; jede gerade Herunterhängende inie, kolma čára, kolmice.

Rependo, di, sum, 3. zurüdwägen, wieder barmügen, zase wdiiti,
zase odwáiti , zahlen; bezahlen, platiti, zaplatiti; aurum pro-
capite, fo viel Gold zahlen als der Kopf ſchwer iit, tolik zlata dd-
ti, co hlawa wdzj ; taber. aušlofen, wypläceti, wyplatiti, wy-
kaupiti ; vergelten, odpláceti, odplatiti, odmeňowati, odmění-
ti, zaplatiti; poenas, Otrafe leiden, trest, pokutu nésti; esfegen,
nahrazowati, nahraditi, wynahraditi, à. 8. damnum ; erwäs
gen, wážitť, uwažowati, uwážili, powditi, .

Repenso, avi, atum, f. erfegen, nahruzowatı, nahraditi; vergele
ten, erwiebern, odplacowati, odpluceti, odplatiti, odměniti něco
oder se za néco, ]

Suspendo, di, sum, 3. 1) ín die Höhe hängen, aufhängen, twé3etz, po-
wesiti, zawesiti; se suspendere, fid) erhängen, wesef se, oiwb-
siti se, obesiti se; 2) bod machen oder maden, taf etwas fdjmebt,
zwyšowati, zus, powy3iti, do wýše hndti, wzhüru pnau-
ti, wyhnati, do wysky, do oblak stawěti, wěšeti, powesitt,
toznůšeti, wznésti; 3) in Ungewißheit fegen oder faffen, w po-
chybnosti držeti, w negistote necháwati, nechati ; hemmen, une
terbreden, zastawiti, zaraziti, pretrhnauti; unentfáieben laffen,
odkladati, odložiti, tuk nechati, Suspensus, a, um, aufgehängt
ober Hangend, poui ený, zawěšený, wisaucj; fhwebend, bod, er»
haben, tezndSeg]cj se, wzneSeny, wysoky ; ungewiß, negistý,
plný pochybností ; suspenso gradu ire, auf den Zehen gehen, cho-
diti, gjti po prstech.

Pěnes, Praepos. bei, u, w, we; est penes te, er befindet fid)

bei dir, gest u tebe; auch es jtebt bei bir, e& ijt in deiner

. Gewalt, in deinen Händen, na tob? to ležj, w twé mo-

ci to stogj; penes te culpa est, bu bift der fdulbige, na
tobě wina gest; penes te es? bift bu bei Sinnen, znáš
rozum P bláznji?

Pěnicůlus, 2, m. 1) ein Schwamm, hauba; eine Bürfte,

kartáč. :
Penicillus, 2, m, und Penicillum, 2, n. ein $infel, štětec.
Aa2

404 . Pěnitus Per

Pönitus, Adv. in bem Innerften, inmenbig, ganz inmenbig,
wnitř, uwnitř; tief, bi8 aufs Innerfte, hluboko, naskrze;
völlig, gänzlich, docela, zcela; herzlich, vom ‚Herzen, upij-
mně, 3. B. rogare.

Penetro, avi, atum, 1. hineintfun ober fegen, pedem inira aedes,
do domu wkrotiti; ye in fugam, fliehen, na úfěk dawati se, dd-
ti se} hinein ober wohin gehen, gti, twchdzett, Wgjti; wohin foms
men, přicházeli, pfisjti; Hineindringen, z. B. in urbem, wrüfes
t$, wraziti, wnikati, wniknauti, wtrhnauti do města; hinein
ober burdjringen, j. B. in anlınos hominum, prorikati, promi-
knauti, prord£eti, proraziti, protknauti srdce lidská ; ad ut-
bes, vordringen, dord£eti, dorazifi, dobywati se, dobytí se, do-
stdwati se, dostati se, protisknauft se, protlatiti se, prodj- .
rati se, prodrati se k mestüm. -

Peneträlis, @, burábringenb, progikawy ; inmenbig, innerlih, war-
trnj. Subst. Penetrale, 3. n. das Innetſte eines Tempels, eines
Haufes, wnitrek chrámu, domu.

Peneträbrils, e, durddringlih, proniknufelny ; butýbringend, pro-
nikawy, y. B. frigus. Hd

Pěnštes, um, m. 1) die Schutzgötter eines Otooteb, unb zugleich der
Ginmofnet und einzelner Zamilien, 3kFelZ, 3kFjtct? fie wurden indem
innerften Hofe, Impluvium genannt, verehrt, darum fie aud) Penates
genannt zu werben (deinen; 2) dad Haus, bie Wohnung, dům, při-
bytek, byt, obydlj. . .

Penna, 1. £ bie Zeder, pero; der Flügel, křjdlo, perul,
(gen. i): die Federn am Pfeile, pe; ber Pfeil ſelbſt, 3jpa,
3jp, strela. .

Pennätus, a, um,'befiebert, opeřený, pernatý; geflügelt, okfjdle-
ný, křjdlatý. . t

BYpennis, e, 1) zweiflügelfg, zwei Klügel habend, dwauktjdl} ; 2) zwei=
fdneidig obosečný, na obě strany ostrý. Subst. Bipenne, 8.
n. jrveifjneidiges Beil, sekera oboseönd.

Pénüria, 1. f. ber Mangel an etwas, nedostatek; in maxima
et pecuniae et defensionis penuria haerebat, fie batte
weder Geld, nod fonnte fid) vertheidigen, ani peněš ne-
měla, anii hágiti. se mohla.

Pěnus, čris, n. und Penus, 4. c. au Penum, 2. n. der Vote
rath an Speifen und ändern Lebensmitteln, der Mundvorrath,
špjže.

„PenärYns, a, um, 3. B. €ella penaria, eine Gpeifetammer, Vorrathe⸗
tammer, Spjtjrna, 3pj£ntce, 3pjzn] sklep, komora,

Peplum, 2. n. ein prádtig geítidte& Gemand ber řinerva zu
Athen, ohne Aermel, womit fie alle fünf Jahre einmal unb gat Inden

* ludis Panatheneicis bekleidet wurde, slawné raucho.

Per, Praepos. duch, skrze, skrz, i. B. per membranas
oculorum cernere; über, po, přes; wegen, auš, pro, 2;

Pea Perlo 406

ze; um willen, pro; in, w, we; per omnia, in allen

Stůďen, we wšem, we wšech wěcech; per erepusou-

lum, in der Xbenbbámmerung, w saumrak; per speciem,

zum Schein, na oko; per avaritiam, aus $abfudt, z la-
kotnosti,pro lakotnost; per forum ferre, über den Markt
tragen, po trhu, přes trh nésti; per somnum, im Sraus
me, we sndch; per me tibi licet, vor mit ober meinethals
ben fannft bu eš tun, pro mne můžeš to učiniti; per
te stetit, es hat an dir gelegen, na tobě to záleželo; juro
per Deum, id) fýměre bei Gott, prisahdm k Bohu, Be-
ha se dokldddm; oro te per Deum, id) bitte bid) um

Gottes Willen, pro Boha té prosjm; per literas, ſchrift-⸗

lid, pjsemně; per insidias, binterliftiger Weife, úklaďně;

per otium, bei Muße, za chwjle, při ehwjli; per idem

tempus, zu eben ber eit, čohotéž času; pet totum diem,
ben ganzen Tag über, přes celý, po celý den per se, an
und für fid, sebau, samo od sebe.

Pergnam, febr, seht febc s welmi, 3. B. perquam pauci.

Perinde, eben fo, rownez ; perinde ae de regno donato, fo febr, atš
wern man ibm ein Sünigreid geíóenft hätte, gakoby mu krdiow-
stwj byl darowal ; fite oben Inde,

Pera, 1. f. der Ranzen, Querfad, ranec.
Perdix, eis, f. ein Repphuhn, kuroptwa,
Perto und Perior, 4. find nicht gewöhnlich. o.

* "Peritus, a, um, worin gefcidt, erfahren, Tundig, zděhlý, honěný w

1 něčem; zkušený něčeho; artis pingendi, (n der Mabferkunft, 20
uměnj maliřském zběhlý; natandi, im Schwimmen, ww plowdnj.
Perite, „Adv, gefóidt, mit Ginfibt, mit Gefhietihteit, rozumně,
zkušeně, maudre, uměle. Peritia, 1. f. bie Kenntniß, Erfahrung,
zbehlost, honenast, zkušenost, powedomost, 3.8. locorum, der
Gegenden. Ianperitus, a, um, ungelhidt, unerfabren, nezděhlý, ne.
honěný w něčem, nezkušený něčeho; unwiflend, dumm, newe-
domy, neumělý, hlaupy. Iınperite, Adv. Imperitia, t. F. die
unwiſſendeit, uferfabrenbeit, nezbeAlost, nehoněnost, nezkule-

, . host, neumělost, newedomost.

. Perlciilam, 2. n. 1) der Verfuch ie Probe, okus, pokus, zkau3ka;
periculum facere rei, einen SBerfud in einer Sade moden, etwas
probiren, zkauseti, zkusiti něco, zkaušku stí s něčim; 2)
die Gefahr, nebezpečenstwj, odwaha, odwdenj ; meo periculo,
auf meine Gefahr, auf mein Bifio, na mé odpowjddnj; 3) eine
grridtlide sage, ein Proceß, saud; 4) die Lehre, Warnungslehre,
wystraha; die Probefhrift, zkauška; baš Protokoll, zaznamená-
nj. Periculösus, a, um, voller Gefahr, mit Gefahr verbunden, ges
fäbrtih , nebezpečný; bellum periculosum. Periculose, Adv.
mit Gefapr, mit deiſico, nebespeöne, s nebezpedenstwjm.

406 P&cio Pěrlo

Periclitor (ftatt Periculitor), atus sum, 1. 1) etwa prebicen, vers
fuáen, zkaufett, okauseti, okusiti, zkusifi n2co, 1. IB. belli fortu-
nam ;j2) in Gefahr fegen, ddwatı w nebezpetenstwj něco , na-
sazowafi, nasaditi něčeho ; odwakowati se, odwažiti se ně-
Čeho, 3. 8B. capite, ba& Leben) 3) in Gefahr fepn, w nebezpečen=

, stwj býti. . : us

Apěrlo, perui, pertum, 4. öffnen, aufmaden, otwjrati, otewFjti,
4 B. pupulas, die Xugen, oči; eröffnen, gangbar, maden, z. B. viam,
otwjrati, proprawowatt, proprawiti, pročtniti, prodělati,
otewrjti cestu; befannt machen, entbeden, gewiti, wygewiti, pro-
gewiti ; omnem rem, die ganze Cade befennen,. powedjti, Wy-
znati wšecko; extlüven, wyswetlowati, wyswetliti; aufbeden,
entblögen, odkrýwati, odkryti; caput, s hlawy dáti, Apertus,
a, um, geöffnet, offen, otewFeny ; aufgebedt, wyYgewenz ; offenbar,
zgewny, patrný, weFegny ; beutlih, zřetelný, srozumitelný ;
offengerzig, sprostý, upřjmný, Subst. Apertüm, 2. n ba$ Freie,
šjré nebe, šjré pole. Aperte, Adv. úffentlid, offenbar, weřegně,
zgewně, pui offenherjig, upřjmě,Deze Isti. Adaperio, perui,

, pertum, 4. öffnen, eröffnen, aufmachen, ofwjrati , otewrjti; aufs
deden, entblößen, odkrpwati, odkrytis nit bebeden, nekryti,
nepfikryti; fihtbar máden, gewiti.

Comperio, peri, pertum, 4. in Erfahrung bringen, etwas erfahren ober
gegründete Radeiht erpalten, zwjdatz, zwedeti, dozwedeti se, gi-
stotu dostáwati, dostati, mjti; mihi compertum est, id weiß ges
wiß, zagiste wjm; compertum habeo de aliqua re, gemiffe Wade
richt haben, gewiß miffen, gzstau zpráwu, gistotu mjti, gistotně
wedété; pro comperto pollicere, für gewiß verfpreden, zagtsté,
gistotne sljbiti, t

Expérior, pertus sum, 4. eine Prode maden, verfudjen, zkaušeti,

" Akusitt; fid eintajen in etwas, pau3teti se, pustiti se, spustiti
se, dáti se do něčeho ; aliquid, erfahren, zkusift, okusiti; cam
aliqud, mit Jemanden Reiten, Addati se s někým; mit Semanben
procefiren, sauditi se s někým. Expertus, a, um, erfahren, zku-
šený něčeho, y. B. belli; erprobt, zkušený, z. B. virtus. Inex-
pertus, a, um, nnerfagren, der etwas nit verfuht hat, nezkušený
Experientia, 1. f. die Grfabrung, zkušenj, zkušenost; bie Probe,
der Verſuch, zkauška, Bxperinentum, 2. n. bie Probe, zkau3ka ;

Ope Bora. důkaz. 4.1)

rio, perui, pertum, 4, 1) bebeďen, ti, prikryti, zal
krytí; capui, na hlaws ddwatě, dáti; 3) yumaden, veriätfehen,

3. B, ostium, zawjrati, zawfjti, zamykatı, zamknauti dwé-
Te; 3) verbergen, skrýwati, skrýti, togiti, zatagiti, y. ©. lu-
tum. Adoperio, perui, pertum, 4. bebeden, kryti; caput, Ala-
wu krfti, na hlawu dáti. Adopertus, a, um, &ebedt, krytý,
phikryty, zakrytý. Cooperio, perui, pertum, 4. bedeďen, při-
kry wati, phkryti ; lapidibus cooperiri, gefteinígt werben, ka-
menowdnu býti, Opercülum, 2. n, ber Ded, wjčko, poklíčka,
mor. ktjdla, kFjdélka. Operimentum, 2, n. die Dede, přikrytj3
der Dedel, wjko. Operior unb Opperior, pertus sum, 4. aliquem,
auf Jemanden warten, ihn erwarten, čekati, otekdwati nekoho,,
čekati, počkati na něco.

Pěrfosfum Pemóna ^ 407 '

Rěpěrlo, peri, pertum, 4. wieber finden, zase nachdzeti, opět nalé-
Zuti, zase nagjti, opět nalézti; finden, antreffen, nachdzeti, na-
giti, nalézati; ausfündig machen, nalezati, nalézti, nacházeti,
nagjti ; finfen, erbenfen, nalézati, nalezti, wynalézati, wyna-
déztů, wynagjti, wymýšleti, wymysliti; dafür befinden, naleza-
ti, nalezti, shledawati, shleduti; repertus est doctus, er ift für
gelehrt befunden worden, nalezen, shledán gest učeným;. fid eve
werben, a. (B. gloriam, zgjskatt, zjskati, dogjti sidwy. Repertor,
3. m. der Grfinber, Hervorbringer, nalezatel, nálezce, půwodce,

Pěrfostlum, 2, n. bie Beinhaut, pokostka, kostnj mázdra.

Perna, 1. f. der Schinken, šunka. -

Pernix, fcis, geſchwind, behend, Durtig, ſchnell, hbitý, rych-
Ly. Perniciter, Adv. ſchnell, bebenb, hurtig, hbitě, rychle.

Fernicitas, ätis, f. die Geſchwindigkeit, Hurtigkeit, Wehendigkeit, Abi-
tost, rychlost. .

Péro, čnis, m. ein Bauernftiefel, Soldatenftiefel, škorně,

Perpéram, Adv. fälſchlich, unrecht, nihtreht, neprdwě; per-
peram judicare, nicht recht urtheilen, nedobře, nepráwě
sauditi. ' .

Perpětůus, a, um, an einander hängend, ununterbrochen, in eis
nem weggehend, nepřetrhlý, nepřetržitý ; daher fortdaus
ernd, beftändig, ustawičný, stálý, bez prestdnj: ewig,

. wěčný ; tempus perpetuum, die ganze Beit, celý čas;
septem perpetuos annos, fieben Jahre nad) einander, se-
dm let po sobě; montes perpetui, eine Bergfette, pühorj.

Perpetuo, Adv. beftändig, in einem fort, ohne Unterlaf, fteté, usta-
twičně, stále, w gednom kusu, pořáde; unaufböriich, ewig, bez
přestánj, wěčně ; in perfetuum modum, auf eig, na Wěky,
weine.

Perpetultas, ätis, f. bie gortbauer, Zufommenhang, nepřetržitost ,
nepřetrhlost, stdlost, y. B. vitae.

Persa, 1. m. ein Perfer, Persian,

Persia, 1. f. Perfien, ein Land in Afien, Perská země.

Persicus, a, um,. perfilh, perský, Persicus, 2. f. ber Pfirſchbaum,
broskew. Persicum, 2. n. bie Pfirfhe, broskew.

Persona, 1.f. 1) eine 9Xa&fe, Karve bet Schaufpieler, bie ben
ganzen Kopf bedeďte, krabuše, krabuška, škrabuška, stroge-
nd twir, larwa; 2) die Perfon, Rolle, der Charakter,
osoba; personam gerere, eine gewiſſe Rolle in der Welt
fpielen, osobu dělati, hráti, něčim býti; personam in-
duere, einen gewifjen Gharafter annehmen, powahu na
sebe bráti, na se wzjti; 8) die Perfon, a. B, mea, tua,
b. &. id, bu, md, twd osoba; gd, ty; auh die Perfon,
der Menſch, osoba,. clowek.

408 Pertica — Pes

Personátus, a, um, ber eine Maske trägt, maštict, 0 krabušce, se,
strogenau twdrj, s larwau,

Pertica, 1. f. 1) eine Stange, tyč,tyčka ; eine Meßruthe, prut;
pertica lignea, eine Krüde, berle; 2) en Setzling, sa-

. Zenice. .

Pes, Gen. pědis, m. der Zuß, noha; ber Fuß oder Schuh, als
Ma, střewje; cin šuf oder SBeróglieb, noha, stopa; aequo^
pede, mit vollem Winde, plným“ wětrem, i. ©. [&iffen;
uno pede, mit balbem. Binde, polowičnjm wětrem ; pex
montis, der Fuß bed Berges, pata hory, podhorj.

Ped&lis, e, y fof eines Fußes entbattenb, einen Fuß lang, breit, bid,
stFewjgnj.

Peilícitlus, 2. m. das $üfáen, Heiner Buß, ndžka, nožička ; 2) eine
aus, weš, weika, wšička, wšeně, wšeňdtko ; eine Hu hnetlaus,

ipka. -

dio, Yıis, m. ein Fußgänger, pěšj člowěk ; pater veeit pedes, fata
au Zuße, přišel pěšky ; der gujgünger ei der Xrmer, ein Snfans
tert, peidk, pěšj, pěšec. .

Peditätus, 4. m. das Fufvolf, bie Infanterie, pà3j wogsko, pěchota,

Pédester, atris, atre, 1) zu Fuße a. B. iter pedestre, eine Reife zu
Buße, cesta pěšky konand; eine Reife zu Sande, cesta po zemí;
copiae pedestres, Sruppen zu Fuße, pà3j Zid, pechota; die Rande
truppen, wogsko na zemi; 2) niedrig im Sýreiben, njzký, pro-
stý, j. B. sermo.

Pedica, 1. f. eine Schlinge, worin ber Fuß gefangen wird, der Spren⸗
tet, das Zußeifen, bie Feſfel, pletka, oko, sklon, sklonka, we3dk,
pomeč, ol. pruhlo,

Pědum, 2. n. ein firtenftab, posoch, hůl pastýřská, -

Pědětentim, Adv. almäptig, nad und nad, Góritt für Schritt, zpo-
nenáhla, znendhla, pomalitku , zlehka, zwolna, zpowolna,
co noha nohu mjsj, krok co krok; bedächtig, opáfrně.

Pédíséquus oder Pedisseguus, 2. m. der Sclav oder Diener, ber hinter
dem Deren fergebt, Lakey, Nadıtreter, noAsleda, Pedisequa, 1. f.
eine 3ofe, Radtreterin, nohsledka.

Bipes, čdis, jweifüßig, dwaunohy. TrYpes, čdis, treifüfig, tř-
nohy. Qualrupes, edis, vierfüßig, čťivernohý , &tyrnoky;
Subst. Quadrupes, čdis, f. unb n. ein vierfüßiges Ipier, čtivernoh,
čtwernožec.

V Compes, čdis,£ im Singulari nurder Ablativ gewohnlich; Plur. Com-
pedes, um, bie Zußeifen, Zefleln an ben Füſſen, pauta, okowy, že-
leza na nohy. /

Decempita, 1. £. eine Mepftange von zehn Fuß, mjra desjti stře=
wich.

Expělio, tvi, Itnm, 4. losmachen, wyiwazowafi, wywaditi, lj-
fati, wyplésti, rozplésti, wymotáwati, wymotati, wymästt,
3. B, einen Vogels Loswideln, iosmachen. befreien, wywadıti, wy-
prostiti; cura, vom Kummer befreien, starostí zbawiti; entwideln,
rozklddati, rozwjgeti, rozwinowati, rozwinauti; in guten
Stand fegen, zprawowati, zprawiti; jurecht maden, připrawo-

. Pessůlus Pessum 409

watt, připraiviti, chystati, přichystati, nachystati; hervors
langen, wynjmati, wynjti, fasiti, wytasiti, wytdhnauti; ju
Stande bringen, ausführen, 3. B. consilia, wywoditi, wywesti,
prowoditi, prowesti; nego: verriäten, wykondwati, ko-
nati, wykonati, wyřjditi, porjditi, zuřjditi; fagen, erzählen,
powjdati, powedjtr, prauntt, Vjci, wyprawiti; nomina expe-
dire, Gdutben bezahlen, dluhy: platiti, zuplatiti, poplatiti, za- "
Fjzeti, zařjditi, zaprawowati, zaprawiti ; (haffen oder verfáofs
fen, gednati, zgednati, opatFowuti, opatřití, Expedit, Impers.
€8 ift bientid, nigtiá, dobFe, užčitečno gest. Expeditus, a, vm,

* frei von ber aft, Schwierigkeit, Bagage, prázny, bez tjže, lehký,
spěšný, hotowy ; manus expedita, ein leichtes Gorpě, lehké, Jioa-
towé wogsko ; daher überhaupt, teiót, snadný ; fertig, hotowy,
phipraweny ; gleich bei der Hand, hotowf, po Aotowe, při ruce;
fánel, geíóimino, rychlý, hbitý ; in expedito, in Bereitihaft, po
hotowě; na snadě. Expedite, Adv. leicht, gefhwind, one Schwies
sigteit, snadne, lehko, honem, bez.teikosti. Expeditio, 3. f.
ein Belbyug, wálečná wyprawa, wálečné tazenj, wálečný tuhy
taženj do pole; die Erzählung, wyprawowánj, wyprawenj 3
bie Gretärung, wysiwetlenj. .

Impedio, ivi, itum, 4. vermideln, verftriden, zapljtatı, zaplésti,
zamofdwati, zamotati, zamdsti; in Schwierigteit fegen, zaplesti,
10 negnáz uvésti; umwinden, umgeben, owjgeti, owinauti, o-

létati, ní ně binbern, waditi, zawdzeti, pFekdzeti, na pře-

úžku býti někomu ; itum, impedire, den Xtbem &emmen, de-
chu waditi, překážetí ; verbindern, kaziti, překaziti někomu 3
abhalten, brdniti, zbranowati něčemu, zdržowati, zdrieti ně-
co; pedes impediantur, bie Füſſe bleiben fteden, nohy wdznau,

* uwjzagj; non impedire, ri&t hindern wollen, nebrdnrti. Impe- *
diens, tis, oinbertib, zdwadny, překážliwý. Impeditus, a, um,
verwidelt, zapleteny‘, zamatený ; ni&t frei, svázaný; miles im-
peditus, ber fo bepadt ift, baf er nidt mehr fedten Tann, wogdk
děžko nesaucj ; sylva, ummegfamer Wald, neschodny les. Im-
pedimentum, 2. n. ein Hinderniß, zawada, překážka; Plur. Im-
pedimenta, orum, das Gepäde einer Armee, Bagage, a. B. Wägen,

- Died, GSezelte, zawazedla. Impeditio, 3. f. die Bermiďelung, za-
pletenj, zamatenj ; tic Gerbinberung, pfekdzenj. .

Praepedio, itum, 4. vermiďeln, zap/jtati, zaplésti, zamdsti.

Suppödito, avi, atum, 1 eigentlid unter ben Zuß legen ober geben, bas
ber 1) darreihen,, geben , derſchaffen, poskytowati, poskytnauti ,
ddwati, dáti, 3. B. cibum ; 2) vorräthig feon, vorhanden fepn, ba
feyn, na hotowě býti, tu býti, po ruce býti; zureihen, binrels
Gen, dostäwati se, dostati se, stačowati, postačowati, po-
stačití, studiti, dostačiti; binlánglih fron zu etwas, dostatečnu
býti k něčemu, z. B. labori, Snppeditätio, 3. f. bie Darreidung,
poskytowdnj, poskytnutj; bet Borrath, zdsoba. :

Pessülus, 2. m. ein Riegel, zdwora, záwürka.
Pessum, (eig. Accus.) zu Boden, zu Grunde; pessum ire,
ju Boden finten, ke dnu padati, padnayti, 3. B. «m

Stein, der ins Waffer geworfen wird 5 daher untergehen, umlommen,

408 Pertica . Pes

Personátus, a, um, ber eine Maske trägt, matlict, so krabušce, se.
strogenau twdhj, s larwau,

Pertica, 1. f. 1) eine Stange, tyč, tyčka ; eine Meßruthe, prut ;
pertica lignea, eine Krüde, berle; 2) en Segling, sa-
zenice. .

Pes, Gen. pědis, m. der Zuß, noha; ber Fuß oder Schuh, als
Sf, střewje; cin Šuf obe Versglied, noha, stopa; áequo^
pede, mit vollem Winde, plným; wětrem, à. ©. ſchiffen;
uno pede, mit halbem Winde, polowiönjm wětrem ; pea
montis, der Fuß deg Berges, pata kory, podhořj.
Ped&lis, e, das Maß eines Fußes enthaltend, einen uf lang, breit, bie,

strewjgnj.

Pedícilus, 2. m. das Süden, kleiner Fuß, ndžka, noiitka; 2) eine
Sans, we, weika, wšička, wšeně, wšeňdtko ; eine Hühnerlauß,

+ pipka.

Pia, Ytis, m. ein ußgänger, pěšj člowěk ; pater venit pedes, tau
wu Zuße, přišel pěšky ; der gufgünger dei der emet, ein Infanz
terit, pěšdk, pesj, pěšec, .

Peditätus, 4. m. ba& gufvolf, bie Infanterie, pà3j wogsko, pěchota,

Pědester, stris, stre, 1) zu Buße 4. B. iter pedestre, eine Reife zu
Bufe, cesta pěšky konaná; eine Reife zu ande, cesta po země;
copiae pedestres, Truppen zu Qufe, pěšj lid, pěchota; die Lands
truppen, wogsko na zemí; 2) niedrig im Schreiben, njzký, pro-
stý, y. B. Sermo,

Pedica, 1. f, eine Schlinge, worin ber Fuß gefangen wird, der Spren⸗
fet, das Zußeifen, bie Zelle, plefka, oko, sklon, sklonka, wěšdky
pomeč; ol. pruhlo.

Pědum, 2. m. ein firtenftab, posoch, hůl pastýřská.

Pědětentim, Adv. allmäplig, noh unb nad, Gáritt für Schritt, z
nendhla, znendhla , pomalitku , zlehka, zwolna, zpowolna,
co noha nohu mj<j, krok co krok; bedidtig, opatrně.

Pédíséquus ober Pedissequus, 2. m. der Sclav oder Diener, ber hinter
bem Deren bergebt, Lakey, 9tadtreter, nohsleda. Pedisequa, 1. f.
eine 3ofe, Wadtretecin, nohsledka.

Bipes, čdis, jweifüßig, dwamnohý. TrYpas, čdis, breifüfig, tři-
nohy. Quadrapes, edis, vierfüßig, čťivernohý , čtyrnoký z
Subst. Quadrupes, čdis, f. unb n. ein vierfüßiges Soter, Gtiernoh,
čtwernožec.

V Compes, čdis,£ im Singular? nutre Xblativ gewöhnlich; Plur. Com-
pedes, um, vie Zußeifen, Feſſeln an den güffen, pauta, okowy, že-
leza na nohy. “

Decempäila, 1. £.. eine Meßſtange von gehn guf, mjra desjti stře=
"jc

Expědio, ivi, tam, 4. losmaden, wywazowafi, wywaditi, ij-
fati, wyplésti, rozplesti, wymotdwati, wymotati, wymdsti,
3. B. einen Vogel 4. loswideln, lo&maden, befreien, wywaditi, wy-
prostiti; cura, vom Kummer befreien, starostí zbawiti; entwideln,
rozkládati, rozwjgefi, rozwinowati, rozwinautiy in guten
Stand fegen, zprawowati, zprawiti; jurecht maden, pFiprawo-

- " Pessülus Pessum 409

toaťi, pfiprawiti, chystatř, přichystati, nachystati; Servers
langen, 10ynjmati, wynjti, fasiti, wytasiti, wytdhnauti; zu
Stande bringen, ausführen, 3. B. consilia, wywoditi, wywésti,
prowoditi, prowesti; negotium, verridten, wykondwati, ko-
nati, wykonati, wytjdıti, porjditi, zařjditi; fagen, erzählen,
powjduti, powědjti, praunti, Tjci, wyprawiti; nomina expe-
dire, Gdutben begabten, d/uhy platiti, zuplatiti, poplatiti, za- *
řjzeti, zaj 7, zaprawowatı, zaprawali ; ſchaffen oder verfhafs
fen, gednati, zgednuti, opatFowutt, opatřití, Expedit, Impers.
es ift bientid, ndgtiá, dobře, užčitečno gest. Expeditus, a, vm,
frei von der &aft, Schwierigkeit, Bagage, prázny, bez tjže, lehký,
spěšný, hotowy ; manus expedita, ein leichtes Gorpě, Jehké, Ji0a-
towé wogsko; daher überhaupt, leiht, snadný ; fertig, hotowy,
phipraweny ; glei bei der anb, Aotowy, po hotowe, pří ruce z
fönell, geſchwind, rychlý, hbitý ; in expedito, in Bereitihaft, po

otowě, na snade. Expedite, Adv. leicht, geſchwind, ohne Schwie⸗
sigteit, snadně, lehko, honem, bez těžkosti. Expeditio, 3. f.
ein Beldzug, wálečnd wýprawa, wálečné tuženj, wálečný tah,
taženj do pole; bie Erzählung, Wyprawowanj, wyprawenj;
bie Grflárung, wyswetlenj.

Tinpedio, ivi, itum, 4. verwideln, verftriden, zapljtati, zaplésti,
zamotámwati, zamotati, zamásti; in Sámierigteit fegen, zaplésti,
to negnáz uwésti; umwinden, umgeben, owjgett, owinauti, 0-

létatí, oplésti; hindern, waditi, zawäzeti, překážeti, na pře-
úžku býti někomu ; spiritum, impedire, ben Atbem bemmen, de-
chu waditi, překážetí ; verbindern, kaziti, překaziti někomu 3
abbaltén, braniti, zbranowati něčemu, zdrzowati, zdržeti ně-
co; pedes impediuntur, die güffe bleiben (teden, nohy wdznau,
^ uwjzagj; non impedire, richt hindern wollen, nebrdniti, Impe- -
diens, tis, binbertió, zdwadny, prekd2/iwy. Impeditus, a, uni,
vtroidelt, zapleteny, zamatený ; nidt frei, stodzaný ; miles im-
peditus, ber fo bepadt ift, daß er nicht mehr fechten fann, wogdk
těžko mesqucj; sylva, ummegfamer Wald, neschodny les. Im-
pedimentum, 2. n. ein Hinderniß, zdwada, překážka; Plur. Im-
pedimenta, orum, das Gepüde einer Armee, Bagage, j. B. Wägen,

. Bieb, Gejrite, zawazedla. Impeditio, 3. f. die Serwidelung, za-
pletenj, zamatenj ; vic Verhinderung, překážený. .

Praepédio, ivi, itum, 4. vermideln, zapljtati, zaplésti, zamdstı.

Suppedtto, avi, atum, 1 eigentlich unter ben (uf legen oder geben, bas
ber 1) darreihen,, geben, verfbaffen, poskytowati, poskytnauti ,
dáwati, dáti, 3. B. cibum ; 2) vorráthig fron, vorhanden fepn, ba
feyn, na hotowě býti, tu býti, po ruce býti; zueigen, binreis
den, dostdwati se, dostati se, stačowati, postačowati, po-
stučiti, stučiti, dostačiti; hinlänglih feyn zu etwas, dostatečnu
býti k něčemu, 4. 8. labori, Snppeditätio, 3. f. die Darreidung,
poskytowdnj, poskytnutj; ver Borcath, zasoba, " :

Pessülus, 2. m. ein Riegel, zdwora, zdwůrka,
Pessum, (tig. Accus.) zu Boden, zu Grunde; pessum ire,
zu Boden finfen, ke dnu padati, padnauti, ;. B. dm

Stein, der ins Waffer geworfen wird s daher untergehen, umfommen,

408 Pertica Pes

Personätus, a, um, ber eine Maske trägt, matlitt, se krabušce, se.
strogenau twdřj, s larwau,

Pertica, 1. f. 1) eine Stange, tyč,tyčka ; eine Meßruthe, prut;
pertica lignea, eine Stüde, berle; 2) en Segling, sa-

. zenice. .

Pes, Gen. pědis, m. ber Zuß, noha; ber Fuß oder Schuh, als
Sof, strewje; cin Šuf oder Veröglied,noha, stopa; aequo^
pede, mit vollem Winde, plným: wětrem, i. ©. ſchiffen;
uno pede, mit falbem Rinde, polowiónjm wétrem; pea
montis, ber Fuß deg Berges, pata hory, podhorj.

Pedilis, e, d Maß eines Fußes enthaltend, einen Fuß lang, breit, bid,
strewjgni.

Peidfculus, 2. m. das Füßen, feiner Fuß, ndika, nožička ; 2) eine
Baus, we3, 1we3ka, wsttka, wšeně, w3endtko; eine Hühnerlaus,

+ pipka. -

Pědes, Ytis, m. ein Kußgänger, pà3j člowěk ; pater venit pedes, tam.
du Zuße, přišel pěšky ; der gufgünger dei ber Armer, ein Infanz
terift, pěšdk, pesj, pěšec.

Peditätus, 4. m. ba& Zußvolf, bie Infanterie, pěší wogsko, pěchota,

Pědester, stris, stre, 1) zu Fuße 3. B. iter pedestre, eine Reife zu
ufe, cesta pěšky konand; eine Reife zu Lande, cesta po zemi;
Copiae pedestres, Zruppen ju $ufe, pěší lid, pěchota; die Rande
truppen, wogsko na zemi; 2) niedrig im Sqreiben, njzky, pro-
stý, s, B. sermo,

Pedíca, 1. f. eine Gdlinge, worin ber Fuß gefangen wird, ber Spren⸗
tet, das Zußeifen, die Fellel, pletka, oko, sklon, sklonka, wěšdky
pomeč, ol. pruAlo.

Pědum, 2. n. ein firtenftab, posock, hůl pastýřská,

Pědětentim, Adv. allmäptig, nod) unb nad, Schritt für Schritt,
nendhla, znendhla , pomalitku , zlehka, zwolna, zpowolna,
co noha nohu mjsj, krok co krok; bedidtig, opafrne.

Pědisčguus ober Pedissequus, 2. m. der Sclav oder Diener, ber hinter
bem Hexrn bergeht, Lakey, Nadıtreter, nohsleda. Pedisequa, 1. f.
eine 3ofe, Wadtreterin, nohsledka.

Bipes, čdis, jweifüfig, dwamnohy. Tripes, čdis, dreifüßig, třj-
nohý. Quadrupes, edis, vierfüßig, čťivernohý , čtyrnohý ;
Subst. Quadrupes, čdis, f. unb n. ein vierfüßiges Ipier, &twernoh,
čtwernožec.

* - Compes, édis, f. im Singulari nur der Xblativ gewöhnlich; Plur. Com-
pedes, um, die Zußeifen, Zeflein an ben Füllen, pauta, okowy, že-
leza na nohy. ^

Decempäila, 1. f. eine Mepftange von zehn gu, mjra desjti stře-
wich.

Expědio, ivi, itum, 4. losmachen, wywazowati, wywaditi, U
tati, wyplesti, rozplésti, wymotdwati, wymotati, wy: 5
3. B. einen Vogel; loswiceln, losmagen, befreien, wywadıli, 209-
prostiti; cura, vom Kummer befreien, starosti zbawiti; entwideln,
rozklddati, rozwjgeti, rozwinowati, rozwinauti; in guten
Gtand fegen, zprawowati, zprawiti; jurecht maden, priprawo.

- Pessůlus : Pessum 409

toafi, pfiprawiti, chystati, přichystati, nachystati; fervors

chu waditi, překážetí ; verbinbern, kaziti, překaziti někomu $
abhalten, braniti, zbranowati něčemu, zdrzowati, zdržeti ně-
co; pedes impediuntur, bie güffe bleiben fteden, nohy wdznau,
* uwjzagj; non impedire, richt hindern wollen, nebránrti, Impe- '
di tis, binberlih, zdwadny, překdžliwý. Impeditus, a, um,
verwieelt, zapleteny, zamatený ; niát fei, swdzany ; miles im-
Peditus, der fo bepadt ift, baf er ni&t mehr fedten Bann, wogdk
těžko mesaucj ; sylva, ummegfamer Wald, neschodny les. m-
pedimentum, 2. n. ein Hindernif, zawada, překážka; Plur. Im-
pedimenta, orum, das Gepäde einer Armee, Bagage, 3, B. Wägen,
. Bieb, Gezelte, zawazedla. Impeditio, 3. f, die Verwidelung, za-
pletenj, zamatenj ; dic Verbindezung, překáženj, .
Praepědio, ivi, itam, 4. verwideln, zapljtati, zaplesti, zamdsti.
Suppědito, avi, atum, 1 rigentlid unter ben fuf legen oder geben, bas
ber 1) darreihen , geben, verfhaffen, poskytowafi, poskytnauti ,
dáwati, dáti, 4. B. cibum ; 2) vorräthig feun, vorhanden feyn, ba
fron, na hotowě býti, tu býti, po ruce býti; wreiden, binteis
sen, dostámwati se, dostati se, stačowati, postačowati, po-
stačiti, stačiti, dostačiti; binlánglih feyn zu etwas, dostatečnu
býti k nečemu, à. 98. labori, Snppeditätio, 3. f. die Darreidung,
poskytowdnj, poskytnutj; ber Borrath, zdsoba. :
Pessülus, 2. m. ein Riegel, zdwora, záwürka.
Pessum, (eig. Accus.) zu Boden, zu Grunde; pessum ire,
zu Boden finfen, ke dnu padati, padnauti, ;. B. du

Stein, der ins Waffer geworfen wird 5 daher untergehen, umtommen,

410 Pestis : Pěto

hynauti, zahynauti, zhynauti, zagjti; unglůďlid feyn,
-na mizinu přicházeti, přigjti.

Pessumdo und Pessundo, dědi, dátum, 1. gu Grunde gehen taffen,
verderben, unglüdlih machen, zu Grunde richten, Aubiti, zhubitz ,
kaziti, zkazıti, "

Pestis, 8. f. 1) bie Peft, mor, morowd rána, mornj ndka-
Za ; bod) ftebt lieber dafür Pestilentia; 2) ba& SBerberben, zkd-
za, zhauba, mor; leno est pestis adolescentum, ift eis
ne Peft, ein SBerberben für bie Jugend, zkáza mladého
lidu, mor na mlady lid.

PestYfer unb Pestiférus, a, um, füerberben bringenb, fýdblid, zkdzo-

' nosny, záhubny, zhaubný, škodlivý. Pestifere, Adv. verderbs
lió, ftti , zahubne, 3kodhw8.

Pestilens, tis, peítitenjialifd, morowy, morem nakažený ; ungefund,
nezdrawý, zdrawj Skodliwf, y. 9B. ein Hauss fhädlid, verberbe
ti6, škodlivý, zhaubny. Pestilentia, 1. f. die Det, Pefiteny,
mor, morowd rána; anftefenbe Krankheit, ndkaza.

P3täso, Onis, m. der Schinken, šunka:

Pětásus, 2. m. ein Reifebut, klobauk pautnický, Xirdk; bes

fonder6 ber Reifehut des Merkurs, kapaljn.
Petasätus, a, um, einen Reifehut anhabend, reifefertig, w pautrickém

klobauku, w kapaljnu, na cestu hotowy. .

Péto, petIvi oder petii, petitum, 3. 1) auf etmaš losgehen,
gjti na něco, pustiti se po něčem; urbem petere, in
bie Stadt reifen, gehen, do města gjti, geti; aquas pete-
re, ins Waſſer wollen, do wody chtjti, gjti; 2) wohin zies
len, měřiti, mjriti ; lapidibus aliquem, mit Steinen nad
Jemand werfen, bjti, práti, hdzeti kamenjm po někom;
sagitta, ſchießen nad) Semanb, střjleti, střeliti po někom ;
gladio aliquem, mit bem Schwerte losgehen auf Jemand,
hndti, hnáti se mečem po někom, na někoho; 3) an«
greifen, anfallen, připadati, připadnauti, přihnati se,
dorážeti na někoho; 4) hernehmen, hohlen, br«ti, dostd-
wáti, mjti, i. ®. aliquid a Graecis, něco od Řeků; ali-
quid e flamma, do ohně gjti pro něco; suspirium alte,
tief feufzen, hluboce wzdychati, hluboko wzdechnauti ;
5) verlangen, fordern, žddati, chtjti; verlangen oder bitten,
žddati, prositi někoho o něco, za něco; Zddati, chtj-
ti na někom něco, od někoho něco; ab aliguo panem
et aquam, na někom chleba a wody ; non petens, obs
. ne fein Bitten, bez prošenj ; petere honorem, magistra-
tum, um ein Ehrenamt anfudjen, anhalten, Zddati, uchd-

Péto Pěto 411

zeti se o úřad; etwas zu erhalten fuchen, darnach traten,
ftreben, stdti, dychtiti, usilowati po něčem, wyhle-
dáwati, hledati něčeho; 6) rem ab aliquo, gerichtli-
den Anſpruch tbun an Semanben, pohleddwati něčeho
na někom; is, unde petitur, der Betlagte, obžalowaný ;

T) nehmen, ergreifen, z. B. fugam, na útěk dáwati se;

iter, cestau dáti se, bráti se. :

Petitio, 3. f. 1) das Bitten, prošenj, prosba; Berlangen, Zdddnj,
žádost ; 2) das Anhalten um ein Amt, žádání, ucházenj se o Ú-
Pad; die geriátlihe Forderung, pohleduwanj; das Reát geriátlis
den Anfprud zu Magen, präwo k pohledáwdnj; 3) ber Angriff,
Hieb, Ctih, Wurf, útok, seknutj, tnutj, tětj, bod, bodnutj,
wrh, hozenj, rána, Petitor, 3. m. der etwas verlangt, um etwas
vitet, barum anhält, žadatel, žadač, prositel, prosebnjk ; befons

ders des Kläger, der an eine Cade geridttid Anſpruch macht, pohle-
duwač. .

Pětůlans, tis, muthwilig, teihtfertig, ſchadenfroh, swwewolny, nezbe-

dný, lehkomysluy, prostopdšný, sl. samopasny ; Subst. m. .

-awéwola, nezbeda, swéwolnjk, nezbednjk, prostopdinjk, f.
nezbednice, prostopd3nice. Petulantia, 1, f. ber SRutbwille, bie
Seihtfertigkeit, G&abenfceube, swéwolnost, swéwolnictwj, lehko-
myslnost, nezbednost, sl. samopaš. Petulanter, Adv. muths
wiutg, teidtfertig, ausgelaffen, swewolnd, nezbedně, rozpustile.

Adpěto und Appeto, Ivi und il, itum, 8. nad etiva6 greifen, saliati, chd-
pati po něčem ; darnach trochten, ftreben, bazıtı, dychtiti po ně-
čem, rein ; 2) anfallen, attatiren, angreifen, Andti se, příhnati se,
utjkati se, utéci se na někoho; 3) heranfommen, fid) nähern, Děj-
žití se, phiblitowati se, pribljäit se, přicházeti, gjti, pFigj-
ti} nox appetit, naht heran, noc se přichyluge, nastáwd, za
dwermi gest. Appetens, tis, 3. B. gloriae, ruhmfüdtig, sidwy
žádostiwý; alieni appetens, nad fremdem Gigentbume ftrebenb,
po cizjm dychtivý. Appetitus, 4. m. das Verlangen, Sraóten,
Gtreben nad) etwas, befonders nad) finntiden Dingen, Zddost, chtjč,
chtenj, bazenj, dychtenj. Appetitio, 3. f. die Begierde, das Traͤch⸗
ten nad) etwas, chtenj, baženj, dychtenj, Zuddnj, žádost, Ap-
petentia, t. f. bie Begierde, chfiwost, 2ddostrwost.

Competo, ivi und ii, itum, 3. zufammen fid bewerben, spolu Zddati,
spolu se uchdzeti o něco; fid zufammentreffen, shäzeti se, sho-

uti se; fid fhiďen, paffen, shazowatt se, shäzeti se, hoditi se,
&hoditi se; gewadfen feon, stačowati, statiti, dostatowati,
dostaditi, dostatečný, schopný býtů, y, ©. ad arma copienda,
k uchopenj zbraně ; aud) zufommen, gehören, ndleeti, přísluše-
ti, Competitor, 3. m. ein Mitwerber, spoluzadatel. Competitrix,
deis, £, eine Mitmerbecin, spolužadatelkyně,

Expeto, ivi und ii, itum, 3. etra$ verlangen, begehren, fordern, bitten,
žádati, prositi o něco, 4. 8. auxilium; wünfáen, žádati sobě,
přáti sobě něčeho, y. ®. mortem, divitias; nad) etwas traáten,
frtben, 3. ®. vitam alicujus, nab Jemands @eben, na hrdle stáli
někomu, hledati bezhrdlj, beziüwotj netjho; widerfabten, při-
hazeti se, přihoditi se, sldwati se, státi se; fallen auf Iemand,

413 Petra Petra

padati, padnauti, shrnauti se na někoho, alicni; fallen lefa,
3. f. Suam culpam in aliquem, shrnaufi, swaLitr winu ses
na někoho; poenas ab aliquo, Jemand firafen, 10 trestání bri-
ti, wzjti, trestati, potrestati někoho, .
Impeto, 3. angreifen, anfallen, Anáti se na někoho; ift felten.
4. m. 1) bec Angriff, Anfall, útok, wpdd ; impetum facere,
hostem, einen feindlichen Angriff maden, útokem Amdti ms
nepřjtele; uno impetu, mit einem 3uge, gednjm pádem, ckwe-
tem, rdzem, cukem; 2) der Gtieb, hon, wal, praud; be že
trieb, pud, puzenj ; bie Deftigteit, Anftrengung, prudkost, ich
€ heftige Bewegung oder Umdrehung einer Cade,
febri; ipetus, auferorbentlide Heftigkeit des Fiebers, prudiat
zimnice; 6ummo impetu, mit ber gróften gutie, s
wztekem, .
Oppeto, ivi, itam, 3. entgegengehen, tostFjc gjfí; mortem opp

rp, in ben Sob geben, ihn leiden, na smrt gjti, smrt
wot, podstaupiti ; poenas superbiae, für feinen odmuty
werden, za pjchu trest bráti, nésti.

Repeto, ivi und ii, itum, 3. wieber forbern, gurüdertanges, zpdfly

chtjti, zase Zudati; aud verlangen, žádatí, chtjti; yubtwiet,
zase gjti, phigjti pro něco, zpdtky bráti, wzjti něco; wie

hohlen, opakorati; ab initio repetere, wieder von neuem anfangen, |

zase znowu začjnati, opel zadjfi; pugnam, den Kampf erwam,
znowa bogowati, potýkati se, bjti se; wieber zurüdgrhen, apdl-
ky gjti, wraceti se; nidum priorem, das vorige Reit wirt
auffuden, zase pfichdzeti, pfigiti do starého hnjzde mee;
domum, wieder nad Haufe Čebren, zase domů gjti; počas ab
aliquo, Xemanden ftrafen, fresfatr, potrestati někoho; memsti-
+ am rei, fi erinnern, na paměř uwoditi sobě, pPiwésti sobě mě-

gebraudt, menn fie von den Einwohnern ihrer Provinz Gelb er
hatten unb deswegen in Rom verklagt wurden, bief hieß accusari da
repetundis, 10 ndřku býti pro wydřené penjze ; pro
statky k nukrade poháněnu, pohndnu bti; crimen repsism-
darum, bie iBríóulbigung, baf man von ben Ginmopuern Gef ode
andere Dinge erpreft habe, obwinenj zwydPenych peněz 2 M-
drenych statküw.

Suppeto, ivi und ii, itum, 3. einfallen, in Gedanken Fommen, mape-
dati, napadnauti, pfipadnaufi, na mysl pkichdzeti, w my
choditi, přízjti; ba feyn, vorbanben fepn, vorrütbig jeun, dost-
wati se, býti; mihi sappetit otium, ih babe Rufe, dostává st
mi chwjle,mdm kdy, mám po chwjli: geadfen, Sinreidenb MÀ
dostačowati, stačiti, stačowati, dostatiti, postačů
tiae, arum, f. die Hilfe, der Beiftanb, pomoc, přispění, přispěky
suppetias ferre ober afferre, beiftehen, helfen, příspjivati, při
speti, pomdhati, pomocí; alicui suppetias ire oder vesire W
Sitte kommen, na pomoc &jtt, ku pomocí přicházeti, phigjti
nekomu.

1

Petra, 1. f. bec Fels, skála; der Stein, kámen,

F bo dalli Bul
Phálanx — ' Piget 413

Phálanx, gis, f. die Phalanx, eine keitförmige oder vieredige Shhlacht⸗
mung, kljn, třjhran, étwerhran.
Phálérae, arum, f. ber Pferdefhmud, pochwy, ozdoba koň-
skd, postlänj na koně, ladrowánj, kropjř.
"Pholerátus, a, um, gefámüdt, opochwený, ladrowany, 118. equis
dicta, ſchone Borte, djčená slowa.
Phäretra, 1. f. ein Köcher, taul, taulec.

Pharetrütus, « ©, um, mit Köder verſehen, taulem opatřený, s tau-
em.

Pharmäcöpöla, 1. m. ein Arzneiverfäufer, Apotheker, Žékarnjko

Phásčlus, und Phaseolus fiebe unter F'aselus.

Philólógus, 2. m. ein Freund ber Biffenfhaften, ein Gelehr⸗
ter, prjtel uměnj, učený ; ein Philolog, slowesnjk.

Philologia, 1. f. die Philologie, ba& Otublum, der gelefrten Arbeiten,
slowesuictwj.

Philösöphus, 2. m. ein Philofoph, Weltweifer, mudiec, mu-
drc, milownjk maudrosti; ein Wahrheitsforſcher, skau-,
matel, zpytatel prawdy.

Philosophia, 1. f. vie Philoſophie, die lebe -zur Bweiedeit, E rad.
mudrctwj; bie Unterfudung der Wahrheit, skaumanj fraud.
prawé ume PhilosophYčus, a, um, pbilofeppifd, ui Mr Rd

Phitosophor, atus sum, 1. ber Philoſophie obliegen, pbilofoppiten, mu-
drctwj hleděti, prawdu skaumati, zpytowati,

Phoca, 1. £ ein Robbe, Meerfalb, tele.

Phoebus, 2. m. Apollo, Chasoň, Gasoň; bei Dichtern, die Sons
ne, slunce.

Phoebe, es, f. Diana, Apollos Säweher, Děwana; der Mond, mésjc.

Phoenix, fcis, m. ein Phönizier, Féničan, Fönjk; 2) Phönir,
ein fabelhafter Vogel, samolet.

Pheenice, es unb Phoenicia, 1. f. Phönizien, Fenicko, země., | fenickd.

Phjsicus, 2. m. ein Phyjiter, Naturforſcher, přjrody zpyta-
tel, skaumatel; přjrodnjk.

Physica, ae, und Physice, es, f. die Raturfunde, Phoſit, přirodo-
fium Eyrrodnickoj. Physicus, a, um, pýyfifá, pbyfiťalifá, pří-

nicky.,

PhysYülügia, 1. f. die Raturfunbe, Raturkenntnig, pfjrodoslowj, pří-
rodoznanstwj.

Pres, 1. f. eine Eifter, straka.
Picus, 2. m. ein €prát, strakopaud,

Piget, uit, 2. Impers. e& verdrießt, grauet, 3. B. me piget la-
boris, mir grauet vor der Arbeit, nechutj se mi, protiwj
se mi, mr2j mne ta prdce; piget me facti, mid) gereu«
tt ber That, es verdrjeßt mid es gethan du haben, pykam
toho skutku, litugi, ljto mi toho; mrzj mne skutek ten.

| ad
„414 |. Pignus ;, Plum

.Piger, gra, grum, verbroffen, früge, fauf, Ziknawy, leri, ljný;
fangfam, wdhawy, zdlauhawy ; pigra palus, ein ftebender Bari,
shnilé bahnı3te. Pigritla, 1. f. und Pigrities, 5. f. bit Beto
fenbeit, Fautheit, Zrägheit, liknawost, lenivost, lenost, zoske-
wost. lnpiger, a, um, unverdroffen, munter, ämfig, hurtig, smačaj,
bystrý. Impigre, Adv.

Pignus, dris, n. 1) ein Pfand, Unterpfand, zdklad, zdsta-
wa; pignori opponere, verfegen, verpfänden, zastawe-
- wati, zastawiti, w základ dáwati, do zástawy dáti
něco; 2) der Preis, um den man metteifect, zdklad; pigusre
contendere, um etroa$ wetten, zakládati se, založiti #,
sázeti se, saditi se o něco; daher ber Einfaß, bie ftit,

sdzka; 8) der Geißel, zdstawnd osoba, zástawnjk; 4)

der Beweis, důkaz; Plur. Pignora, bie giebeópfánber, its ı

^ der, děti, djtky; Enkel, wnuci, wnucky.

Pigněro und Oppignero, avi, atum, 1. verpfánben, zum Pfande ge,
w zdstawu dáwati, w základ dáti, zastawowafi, zast
něco. Pigneror, atus sum, 1. a8 ein Pfand annehmen, de zd-
stawy bráti, wzjti.

Pila, 1. f. ber Ball, Spielball, Ballon, mie; eine Kugel, kaz-
le; ein Kügelden, kulička; ein Knaul, klubko.

Pila, 1. £. ein Pfeiler, piljř, slaup ; ein Mörfer, hmoždjř.

Pilentum, 2. n. ein pangemagen, wisutý, komornj wůz;
darin fuhr gewöhnlich das römiſche Frauenzimmer. .d

Piléus, 2. m. ein ut, klobauk ; pileo donare, die greet. |
fdenfen, na swododu ' propaustéti, propustiti někoho,
swobodu ddwati, dáti někomu ; weil die Sclaven bd Mer

Steitaffung mit einem Hute beſchenkt wurden.

Pileölus, 2. m. ein üt&en, klobauček,

-Pileätus, a, um, einen ‚But aufsabenb, s Klobaukem na hlavě.

Pilo, 1. berauben, plündern, laupati, laupiti ; ift nicht geitafié.

Compilo, avi, atum, 1. berauben, plünberm, laupiti, laupati, zm-
piti, oblaupiti ; beftehten, okrádati, okrasti, Compiiti 3f.
bie Plünderung, ber Raub, laupenj, zlaupenj, oblaupenj. i

Expilo, avi, atum, 1, plüudern, berauben, auéplünbern, (aupiři, let-
pati, wylupowati, wylaupiti, wylaupati, zlaupati, oblop- |
ti, wykrasfi. Expilátio, 3. f. bie Beraubung, 3. 3B. templi W7- |
laupánj, zlaupenj chrámu. Expilütor, 3. m, ein Beraubn, is |
ber, lupit. |

Prlum, 2. n. 1) ber Wurffpieß bei der römiſchen SInfanted, da |
fie auf bie Feinde warf und dann ſogleich zum Degen gif, M-
zecj oitjp; 2) der Stümpfel, bie Mörferkeule, palička.

Pilus, 2. m. eine Gompagnie ber Sriatier, setnina tředdků; WW
Triarii in Tres; prinus pilus aud primipilus, 2, m, 1) ht m
fte Gompagnie ber Trlarier; primum pilum ducere, die af 6

|
(

ict MN DEM
Püus °- Pirguis 415

pegnie der Trlarier anführen, refter Hauptmann bei den Sefariern
feon, prwnjm setnjkem třetjho Siku,u treldku, u zadáku bý-
ti 2) ber Hauptmann bel den Zriariern ſelbſt, font aud primipilus
genannt, setnjk tFetjho Siku, selnjk u třeřáků, u zaddkü.

Pilšnus, 2.m. ein Sriarier, fPeldk, zadák. Die Sriorier bildeten
die dritte Schlachtiinie und hatten die Hastatos unb Principes vor
fió, melde Antepilani, orum, (pruwrij a druhý Sik, prwnj dwa
šiky) blefen unb das Bortreffen bildeten. „

Pilus, 2. m. ein aat, chlup, chlaupek, Plur. Pili, srst
(gen. i). ,

Pilasus, a, um, voller ‚Haare, behaart, haarig, chlupatý, srstnaty.

Pindus, 2, m. Pindus, ein Berg in Griechenland, ben Muſen heilig,
Pind. . .

Pingo, pinxi, pictum, 8. mahlen, abmablen, barwami wy-
nášeti, malowati, wymalowati ; literas pingere, [dr
ben, pjsmena stawěti, psdti; ſchmücken, zieren, Ljerti,
wyljeiti, krášliti, okrášliti, zdobiti, ozdobiti; ftiden,
wyšjwati, wyšiti, krumpowati; vestis picta obt acu
picta, ein geftidtes Kleid, wyšjwané, krumpowané rau-
cho; geftidte Sapete, Dede, wyšjwaný čalaun, sl. po-
krowec ; tabula picta, ein Gemählde, malowany obraz;
ars pingendi, die SRablerfunft, maljřstwj, maljřské ume-
nj; colore viridi pictus, grün angeftriden, na zeleno
malowany. :

Pictor, óris, m. ein Mahler, malj?. . t m
Pictüra, 1. f. ein Gemablde, malbu, malowánj, obraz ; das Wahlen,
die SRablerei, die Mabterfunít, malowdnj, muljtstwj.
Pigmentum, 2, n. die gatbe, Mabterfarbe, burwa maljřská ; ber Übers
lodene GShmud einer Rede, přeljčenost. :
Adpingo und Appingo, pinxi, pictum, 3. dazu mahlen, maloiwati,
Primalowati k nedemu‘; daran mablen, malowati, namalotwaté
na něco ; dazu oder daran fehreiben, připísowati, připsati, na-
psati k něčemu: :
Depingo, pinxi, pictum, 3. abbilden, mabten, abmahlen, malowatt,
omalowati, namalowati, wymalowati ; befdyreiben, popisowatt,
popsatt; fi& etwas vorftellen, sobě malowati, sobě predstuwo-
wuti, sobě pfedstawiti, sobě wyobrazowati něco. :
Expingo, pinxi, pictum, -3. ausmahlen, wymalowati, namalowati ;
genau befhreiben, wypisowati, toypsati, popsati. Epictus, a,
um, nó bem eben, maplerifd beíórieben, Ziwe popsaný, 4. B.
eine Gegend. .

Pinguis, e, feit, tučný, tlustý, 3. B. eine Henne; tueny,
mastný, 3. ©. ein Acker; ftat, did, hruby, tlustý, j. B. ein
Rod; hustý, těžký, 3. B. die Luft; plump, ungeſchickt, nev-
hrabany, nemotorny. Subst. Pingue, 8. n. ba& Sette,
das Fett, tuk, tučnost. N

416 Pinna Piscis

Pingnddo, Ynis, f, bas Fett, tux.

Pingultůdo, Ynis, f. bie Fettigkeit, ble Didteibigkeit, flaušťku,

Pinguesco, 3. feift oder fett werben, tti, tlustnauti, tučnětá ma sl-
dio, na lůg, na tuk brdti, .

Pinna, 1. f. 1) bie Feder, Schmwungfeder, peruř, (em. à
krjdelnj, kosnaté pero; 2) die Zlößfeder, plautewp-

+ twa; 3) eine Spitze oder Sinne einer Mauer, stjnka, cule
7j: 4) die Stedmufchel, kygowka. .

Pinnätus, a, um, befiedert, pernaty ; geflügelt, Křjdlatý,

Pinso, pinsi unb pinsui, pinsitum, pinsum obes pistum, &
ftampfen, zerftampfen, zerftoßen, tlauci, roztkaukati, roz
tlauci; mahlen, mljti, rozmjlati, rozemléti, 4. © fat.

Pistor, 3. m. 1) ein Müller, Hanbmüller, mled; 2) ein Bäder, peel
denn bei den Xiten war ber Sclave, ber ba& Getreide jerftempiteiet
mabite, zugleich aud) Bäder. .

Pistrinum, 2. n. die Gtampfmübte, stůpa, stupnjk; bie Getribeit,
Aerna, samotjžný, ruční mlýn, mlýnec ; die Wide, Bab
ftube, pekárna ; weil in biefen Mühlen aud) Brod gebadın warn
pistrinum exercere, Müller unb Biďer feyn, mlynářem ap-
kařem býti.

Pistillum, 2. n. ber ©támpfel, bie Mörferkeule, palice, palis;
die Reibekeule, mnautew, trdlo, trdelko.

Pinus, 2. und 4. f, eine Fichte, smrk, smró; die Kiefer, de
Kienbaum, sosna, borowice; hei Dichtern, ein Schifl, lod.

Pinčus, a, um, fidten, smrkowý ; pinea silva, ein gidtenmol, s-
kowý les. » WP

Pinétum, 2. n, ein Fichtenwald, smrkowj, smrtj, ja
Kieferwald, bor, borowj.

Piper, éris, n. der Pfeffer, pepř.
Piperätus, a, um, gepfeffert, pepřený, opepřený ; fdaxf, eife p
prny, peprnaty. .
Pipo und Pipio, 1. pipen, pjskati.
Pipio, onis, m. ein junger, pipender Vogel, pjskle. Bu
Prrata, 1. m. ein Seeräuber, Gorfar, mořský laupeinki
rozbognjk.
Pirátíca, 1.

cil. ars, bie Greräuberei, Zaupe£nictwj na moří.

Pirum, 2. n. eine Birne, hruska; pira decerpere, $e

nen pflůďen, česati, trhati, otrhati, očesati hrušky.
Pirus, 2. f. ein Birnóaum, hru3kowy strom, hruška
Piscis, 3. m. ber Sif, ryba.
Piscic&lus, 2. m. ein Gifálein, rybka, rybička.
Piscina, t. f. 1) der Seid, Fifhteih, rybník ; 2) eine Gemmtuy Dh
. fer oder Seld, rybnjk.
Piscbaus, ffáreid, voller Gilde, rybný, rybnaty, piny ryb.
Piscor, atus. sum, 1. fifen, ryby chytati, lowiti. Pucitun k
m. das Fifhen, der Filhfang, die Bifderei, ryb chytdnj, loti
low. Piscátor, 3. m. ein gifder, ryddř, rybak. Piscatórfat, 5
um, j. B. navis pisoatoria, ein Bifhertapn, Zodka rybdPské.

* Prsum . , Pius 417

zwjdatı, Wwyzwedeti se na nekom neco; ab aliquo uid,

Pisum, 2. n. die Grbfe, Gartenerbfe, hrách.

Pnůrta, 1. f. 1) der Schleim, z. B. im Blute des Menſchen, sliz ;
2) der Pips bei ben Hühner, tjpec.
Finitósus, 8; um, vol. Cóleim, verfáteimt, slzný, sliznaty, plný

Hzu. |

Pius, a, um, pflidtmáfig fid) betragend gegen Gott, bohabog-
ny; gegen bie Eltern, rodiciw milowny ; gegen bie Sin«
der, na djtky -laskawy ; gegen die Obrigkeit, wrchnosti
wěrný, up?jmny, oddaný ; gegen die Wohlthäter, k do-
brodincům wdéény i daher fromm, rechtſchaffen, tugendhaft,
gewifienhaft, dobrý, ndboZny,zbozny, Bohu milý, ctnost-
ný, swědomitý ; rechtmäßig, geret, sprawedliwy ; pii
scil. homines, die Zrommen, ndbožnj, sprawedliwj.
Pie. Aav. .

Pičtas, atis, f. das religidfe oder pfliätmäßige Betragen gegen alle, mit
denen man durch tatur, Geburt und Wohlthaten im Verbältniffe ftebt,
die Brömmigteit, bohabognost, nábožnost, zbožnost; bit Ges
wiffenpäftigleit, svědomitost ; in parentes, bie yirtlide Liebe gegen
die Gitern, srdečad ldska, upřjmnost, oddanost k rodičům;
bie Pindlide eirbe, powinnost, láska synowskd, dětinská; bie
väterlie Liebe, die Giternpflidt, láska, upřjmnost, powinnost
otcowskd, mateřská ; der Geborfam, srdeönd poslušnost; pie-
tas in fratrem, bie Bruberliebe, Zdska bratrská; in. patriam; die
Baterlarbětiebe, Jüska K wlasti; die Gerechtigkeit, sprawedliwost ;
die Sanftmuth, der Glimpf, dobrota, dobrottwost.

Implus, a, um, ift das Grgentgeil von Pius, fotglié gottlos, bohaprd-

„bezbožný ; lieblos gegen die Gitern, Kinder, nelaskawy, ne-
milosrdný K rodičům, k djtkdm ; ungewiffenbaft, ungeredt, ne-
swedomily, nesprawedliwy ; verfluht, zlořečený, proklatý,
zlý. Impietas, atis, f. die Gottlofigteit, bohaprdznost , bezbo-
nost ; bie Lieblofigteit gegen feine Eltern, Rinder, Woplthäter, ne/a-
skawost, nemilosrdnost ; pflicytvergeflenes Betragen, -zapomnenj
.swé powinnosti, &inenj proti powinnosti,

Pio, avi, atum, 1. wieder gut maden oder zu machen fuchen, entfündigen,
verföhnen oder zu verföhnen fuden, befänftigen, befricbigen, 3. iB. Dur
Dpfer, mjriti, smjFiti, usmjriti, upokogiti, udobřowati, udo-
briti; culpam, nefas piare, winu sivau Cistitiy z hřjchu ottslo-
wati še, otistiti se, za hřjch obetowati, dosti činiti; morte
piare, unit dem ode beftrafen, smréj pokutowati; damna, den

Sqhaden wieber gut maden, erfegen, nakrazowati, nahraditi ško-

du. Pi&tülum, 2; n, 1) ein Gübncpfer, Verföhnungsmittel, oběř za
hřjch 3 2) ein Berbrecen, etwas Böfes, die Bünde, die Schuid, pro-
winenj, wina, hřjch. Piaculáris, e, 3. IB. sacrificium, ein Sühn⸗

- opfer, oběř na Smjtenau. I

Expio, avi, atum, 1. entfündfgen, reinigen, očišŤowatr, odistiti, y. B.
se; wieber gut machen, befänftigen, ftillen, mjPiti, smjřití, usmjří-

Bb

Expiscor, atus. sum, 3. autforſchen, unterfuden, nahforfäen, wy-

418 Pix C Plága
"
ti, udobřsti, spokogiti, ukogiti, Expiätio, 3. f. die GatfuMqm,
die Gühnung, bie Genugtouung, očištěnj, usmjFenj, zadattitisi.
Expiäbllis, €, verföhnli, smjrap, smjFitelny. Inexpiabllis, uw
verfopntid, nesmjtitelny, neukogttelny.
Pix, Gen. picis, f. das Ped, smóla.

Picéus, a, um, von Pr, smolný; pechſchwarz, Černý co sd.

Picča, 1. f. die Pedtanne, brym. '

Pico, avi, atum, 1. verpijen, smoliti, nasmoliti, posmoliti, ty-
smoliti, zasmoliti. :

Pläcenta, 1. f. der Kuchen, laden, koláč, .

Plácéo, ui, Itum, 2. 1) gefallen, gefällig feyn, Zjbiti se; &
placet, menn es gefällig ift, pakli se Ljbj; sibi placere,
fid viel einbilben, mnoho, něco mysliti sobě; 2) pct
mihi, das ift meine Meinung, id) finde e8 für gut, gá my-
sljm, hodlám, 2a dobré mám, uznáwám, widjm; seme
tui placuit, der Senat hat beſchloſſen, ww radě uzauře
no, usnešeno gest. .

Placens, tis, gefälig, angenebm, Zibý, ljbezny, mil}. .

Placitus, a, um, gefällig, Zjbjc) se, Hjbezny, liby, mily. Pdtes
2. n. die Widensmeinung, snešenj, usnesenj, 3. B. meditorem.

Placidus, a, um, rubíg, fti, feiebfam, fanft, čich, pokosný, k 8
mare, Placide, „Adv. fanft, ftill, rupi, ti3e, pokogně.
tas, ätis, f. bie Sanftheit, das fanfte Wefen oder Katurell, fickort.

Compläceo, ui unb itus sum, 2. gefallen, zdibotvati se, ifti &
zljbiti se, zaljbiti se. .

Displiceo, ui, itum, 2. mißfallen, neljbifr se; sibi, verbriegtid, s.
aufgeräumt feyn, mrzefi se, mrzuty býti. Displicente, 1. £ Wi
Mipfallen, nelibost.

Perplaceo, ui, itum; 2. ſehr gefallen, welice, welmi ljbiti at.

Pläco, avi, atum, 1. befänftigen, verföhnen, wieder gut me
den, beruhigen, zu befänftigen fuchen, dobriti, udobrowe-
ti, udobřiti, mjřiti, smjřiti, pokogiti, spokogiti, kra
ti, ukrotiti, utišiti. ;

Placátio, 3, f. die Befänftigung, Berubigung, Berföbnung, udobřesí,
ukrocenj, upokogenj, utišenj, usmjřenj. Placäte, Adv. fet,
mit, ‚enftem Gemütge, ruhig ertragen, s tichau myslj, tie nöd,
snasell,

Placábtlis, e, verföhntid, udobřitelný, smjrný, smjřitelný, wire-
titelny ; befänftigend, beruhigend, krofliwy, krotný, smjHut-
Pincabilftas, 3. f. die iBerfóbntidfeit, smjPitelnost, ukrotilehnett:
Iınplacabilis, e, unverföhniid, nesmjřitelný, neukrotitelnj. "

Plago, 1. f. ein Schlag, Ctreid), Hieb, Stoß, rdna, udeřenji
bie Wunde, rdna; ein SBerluft an feinem Vermtgen rind:
ztráta ; ein Unglůď, nestöstj,

Pläga, 1. f, eine Gegerd, strana; ein Diſtrict, krag, oir |
lek; bie ‚Dimmelögegend, pds, pdsmo; prüh, strano; 2)

Plánětes Planus 419

gerade, ſenkrechte Stiftung oder Linie, kolmá čára; 8) das
Net oder Jägergarn, teneto; tendere plagas, Nege aufs
ſtellen, teneta strogiti, nastrogiti, naljkati, naljknauti,
poljknauti. : oo.

Plágůla, 1. f. der Worhang, opond ; ein Seit, das Blatt eines Klel⸗
des, püla; ein Bogen Papier, arch.

Plánětes unb Planeta, 1. m. ein Planet, ein Irrſtern, blud-
ná hwezda, pobludice.

Plango, nxi, nctum, 3. 1) fólagen, bjti; tympana palmis,
Vauken ſchlagen, bubnowati rukama na bubny; 2) an
die Bruft ſchlagen, als Zeichen großer Traurigkeit, w prsa bjti
se; 8) betrauern, febr beklagen, nařjkati, hořekowati pro
nikoho; aliquem. .

Plangor, oris, m. das Schlagen mit Getife, třesk, třeskot; bad laute
Srauern, Qànberingen, nařjkánj, nářek, hořekowánj,

Planctus, 4. m. das Schlagen an die Bruft, bitj se w prsaj bad (au
te lagen, Händeringen, nářek, natjkanj, pláč.

Deplango, nxi, nctum, 3. beklagen, betcauern, oplakdwatı, oplaka=
ti někoho ; aliguem,

Planta, 1. f. 1) die Fußfohle, šldpěge, spod nohy, šlapadlo,
mor. šlapa, šlapka; 2) die Pflanze, dad Gewächs, rost-
lina, zrostlina; ein Segling, sazenice.

Planto, avi, atum, 1. pflanzen, sdzeťí, nasdzeti, wsaditi; verfegen,
přesazowati, přesdzeti, přesaditi, y. B. Bäume. .

Supplanto, avi, atum, 1. einem ein Bein ftellen oder unterfhlagen, daß
€t darüber falle, nadstawowatt, nadstawiti nohu někomu, nohy
podráieti, podraziti někomu ; zu Boden werfen, porážeti, po-
raziti někoho. n

Plänus, 2. m. ein Landſtreicher, tuldk, pobuda ; ein Betries
ger, pokladač, podwodnjk. .

PJänus, a, um, 1) eben, platt, plan, flad, rowny, plochý,
plosky ; campus planus, ein ebene& Feld, rowina; pla-
num, 2, n. die ebene Fläche, Pläne, roweň, rowina, pla-
mina; 2) deutlich, verftdnblih, zřetelný, srozumitelný ;
leidt, snadný ; planum facere, deutlidy machen, bartbun,
na rozum dáwati, ukazowati, ukázati, wyswétlowa-
ti, wyswétliti,

Plane, „Adv. piatt, gerade weg, ohne umſaweife, 3. B. loqui, zrowna,
přjmo, bez okolků ; beutlid, vernehmiich, zřetelně, srozumitelně,
zgewne, zřegmě; gänjlid, völlig, zhola, naprosto, dokonce;
allerdings, owšem.

Planilóquus,a, um, gerade herausredend, deuttig, tebenb, prostomlu-

un. Bb£

m

Planítfes, 5. f. unb PlanYtla, t. f. die Ebene, Pläne, $íde, plai,
planina, rowen, rowina,

Expläno, avi, atum, 1. deutlih machen, erklären, wwyswétlovati,
wyswetliti, ukazowati, ukdzati, na rozum ddwati, dáti; v
zählen, powjdati, ivykládati, wyložiti, powědjti, Explasatu,
a, um, deutlih, srozumitelný. Explanäte, Adv. beutlic, sroz-
mitelně. Explanätio, 3. f. die Exflärung, Auslegung, wyklddisj,
iPad, wylotenj, Explan&tor, 3. m, der Xušleger, Grüüer, wg-
kiadat.

Platalea, 1. f. bie Löffelgans, Lžjčdk, modrd wolawka,

Plátánus, 2. f. bie Platane, der morgenlánbifde Xhornbam,
wodoklen. .

Plátěa, 1. f, eine Straffe, Gafft, ulice.

Plaudo, si, sum, 3. mit ben Händen obe Flügeln ſchlagen,
tleskati, zatleskati rukama, křjdloma ; tefonbers mit t
‚Händen Hatfchen, um- feinen Beifall den Scaufpielern ju vef
ju geben, pleskati někomu ; ihm Beifoll wiederfahren lof,
pochwalu, chwálu wzddwati, wzdáti někomu, chwd-
liti, pochwaliti někoho, alicui; 2) an etwas tlatfáe,
pleskati, zapleskati na něco, + 95. colla equorum.

Plausus, 4. m. das Klatſchen, Händeklatſchen, 3. B in ben Gäufpe
ten, pleskot, pleskánj, plesknutj, tleskot, tleskánj, zatlskme
dj; ber Beifall, chwdla, pochwala.

Plausybtlis, e, be& Beifals würdig, beifallswerth, pochwaly hodaf.

Plausor, 3. m, ein Statfder, Beifalgeber, chivalıtel.

Adplaudo urb Applaudo, si, sum, 3. mit den $ünben Hatfäen, 9
manben Beifall geben, pleskatz, tleskati někomu ; an etwas ſau⸗
gen, Matfhen, pleskati, plesknauti, zapleskati na něco, V. ©
corpus palmis.

Exp!ódo (fat Explaudo), si, sum, 3. einen ausklatſchen, cutpftifty

4 B. einen Xcteur, der nit gefüllt, s hanbau 1yhwjzdati, wy-

pjskati, wyhnati někoho, wysmáti se nekomu ; vermerfe

billigen, zatorhowati, zawrcı, neschwalowati, nechwäliti, at
schwäliti, 4. B. sententiam. Explósio, 3. f. bie Xuéfatíáung V"

M Piskänj, s hanbau wyhndnj, zuposmjwänj ; vie Mifsiligug

nechidlenj, neschiwdlenj.

Supplědo (Supplaudo), si, sum, 8. pedem", aufffampfen, mit ka
Bufe ftampfen, cupaťi, cupnauti, dupati, dupnauti, zacupatů 5
cupnautt, zadupati, zadupnauti nohau. Supplösio, 3. f. pelis
ta$ Stampfen mit bem gufe, cupdn], cupnutj, zacupánj, zer
pnutj nohau.

Plaustrum und Plostrum, 2. n. ein Wagen, um Getreide, Hal m
führen, «cuz; der Ftachtwagen, gaffmagen, ndkladnj wis

Plostellum, 2. n. ein kleiner Wagen, wozjk, twozj?ek.

Plebs, Gen, plébis, auch Plebes, 5. f. die Unadeligen, b&
Salt, b gemeine Bolt, der Pěbel, obecný, prostý, màt-
sky lid.

420 Platalea ^. plebs

Plecto: Plecto 421

Pi&p&ctla, 1. f. ba$ gemeine Wölfen, verägtlih, sděř, luza, hluxa»
ldge, chatra, chdska,

Plöbejus, a, um, £) mas bie tinabefigen ober ben Pübel angeht, bürger⸗
lid, unabelig, plebejifd, městský, obecný, obecný, prostý; ordo
plebejus war ber dritte und legte Gtand in Rom, der nad bem rits
terlichen und rathöherrlihen fam, ber Siolféftanb, Yöbetftand, obecnj,
prostý řád; 2) pöbelbaft, gemein, sprostý.

Biebiseitum, 3. n. rígenttih Plebis seitum oder soifum plebis, eine
fBerorbnung des plebejifhen Gtandes oder ber gemeinen Bürgerſchaft,
sne3enj městkého lidu, usnešenj, ustanowenj obce, .

Pleblošla, 1. m. ein Vexehrer des berti, ein Wolkäfreund, cfitel obe-
eného lidu. . l

Plecto, xi, xum, 9. flehten, plísti, uplésti, wjti, winauti,
uwiti; 2) (trafen, pokutowati, trestati, potrestati;
wo es faft nur im Passivo vortěmmt; plecti capite, am Les
den geftraft werden, na hrdle trestánu býti, o hrdlo při-
ehdzeti, přigjti, .

Pleotrum, 2, n. das Snftrument, womit ber Lautenſpieler die Saiten
féátágt, bec Lautengriffel, Kiel, smyčec, pero, brk,

Amplector, xus sum, 3. umfoffen, umarmen, obsjmati, obegmau-
Ti, obsati; tareffiren, lieben, obsjmati, milowati, rád mjti,

- eblibowati sobě, obljbiti sobě něco; günftig feyn, pFdti něčemu ;
anfaffen, ergreifen, chdpafı se, chopiti se něčeho; umfdließen,
umgeben, obkli&owati, obklj£iti, oblıdneti, obehnatt, obhrdzeti,

* ebhraditi ; zufammenfaflen, mit darunter begreifen, 10 tom zawjrati,
zawřjti, obstihowati, obstihnauti, obsahowati, obsdhnauti ;
plnribus verbis amplecti, weitläufiger abhandeln, umfändtiger fagen,
‘ob3jrnegi předndšeti, přednésti; amore amplecti, lieben, milo-
wati, w lásce chowati. Amplexor, atus sum, 1. umfaflen, ums
ormen, tatefficen, odsjaáří, milowati, rád mjfi, libowati sobě
něco; fid einer Sache ergeben, odddwati se, oddati se něčemu ;
tehaupten, za prawé brdti, gistiti, Amplexus, 4. m. die Umfafs
fang, obstihhutj; der umfang, obsdAnutj, okolek ; die Umarmung,
obsjmänj, obgetj. .

Cirerunplector, xus sum, 3. umfaffen, umgeben, obk/itowati, obklj-
čití, ohráieti, ohraditi, 3. B. collem opete. .

Complector, xus sum, 3. in eins zufammienfaflen, w gedno brdti, spo-
giti; umfaflen, obstihowati, obstihnauti, obsahowati, obsd-
Ahnauti, zawjrati w sobě; umarmen, odsjmati, obgatı ; umgeben,
obklicowati, oBklj; obhäneti, obehnatı, obhrážeti, obhra-
zowati, obhraditi, ohraditi; einen Schluß maden, zawjrati, za-

. WPjti; fid einer Sache ergeben, oblibowati sobě, rád mjti něco,
oddáwatí se, oddati se něčemu, y. B. artem y anfaffen, ergreis
fen, chápati se, chopiti se něčeho, 3. B. facultatem, eine Getes
genheit s Baber bekommen, dostati, dosdhnauti; literis complecti,
fhriftti verfallen, psdti, napsati; complecti amore, mit Liebe
umfaffen, lieben,” w Žásce chowati, mjti; milowati ; complecti
cogitatione, animo, (id etwas vorftelen, PFedstawowati sobě,
predstawiti sobě něco.

Complexuš, 4. m. die umfaffung, obstihnutj, obsdhnutjz ber ume
fung, okolek; die Umarmung, obgetj. Complexio, 3. f, bie Zuſam⸗

422 Plčo Pl&o

menfofung, obsakenj ; e Gátujfot, zdwärek ; ber Zabegrif, od-
san.

Perplexus, a, um, verflohten, verworven, zapleteny, spletený, po-
pletený , zamateny, zamotaný; unbeutliá, nesrozumulelný;
sermo perplexus, ein verworrenes, unbeutlióje& Reden, spletené,
pomatend, nesrozumitelná řeč. Perplexe, Adv. vermeren, tw
deutlich, popleteně, zmateně, nesrozumitelně, à. B. reden.

Pléo, füllen, plniti, naplňowati, naplniti; ift nicht geoipid.

Pinus, a, um, 1) voll, plný něčeho, eruditionis, ornamentis; pk-
na luna, ber Golmond, přný mösjc, úplněk, sl. spin ; 2) veltiv
dig, gang, úplný, celý; 3) fat, id, plný, mocný, tlustý, sl-
ný; fhwanger, s útěžkem, těhotný; trádtig, březj; fatt, plaf,
sytý ; teid, bohatý, možný molowity ;.gablceid, hogný, Be
nitas, ätis, f. die Fülle, plnota, plnost, .

Plénflünfum, 2. n. der Vollmond, plný měsje, úplněk, měsje w
úplňku, sl. splň. + Ds : .

Compleo, dri, tum, 2. füllen, erfüllen, wo maden, naplňnati,
plhiti, napiniti; volzählig maden, ergänzen, dopénowati, dopl-
miti; bemannen, befegen, obsazowati, obsaditi, osaditi, „8
mit Truppen s fättigen, sytitz, nasycowati, nasytiti; weüteua.
machen, vollenden, dokondwati, dokonati, skontiti, skonati. (om
plätus, a, um, votttommen, úplný, dokonalý. Complàmentum 2
n. ein Ausfülungsmittel, Crgänzungsmittel, wýpěněk, doplněk, |

Expleo, evi, etum, 2. ausfülten, erfüllen, voltfüllen, wyplrowetl,
wyplniti, naplniti ; glei&tommen, ausmaden, 3. B. sumam t-
lenti, dělati, činiti, učiniti, udelati; Genüge thun, erfüttes, p-
niti, splniti, wyplňowati, wyplniti, zadost učiniti; Witt»
gen, pokogiti, spokogiti, upokogiti, utititi, ztisiti; sitim, i-
zen hasiti, uhasiti ; fättigen, sytiti, nasycowati, nasytiti; wi
Wibtig maden, ergänzen, erfegen, doplnowati, doplnift, ditaz-
watt, dosaditi, docelowatt, doceliti ; volftändiz oder volfeums
maden, úplné, dokondlé Ciniti, učiniti ; endigen, dokondst)
dokonati, skonati, skončit; cursu explere, burdlaufen, probí-
hati, probehnauti. Explětio, 3. f, die Grfülung, vyplněný, sP
nen j die. Befeiebigung, spokogenj, utisenj ; bie Gättigung, nas“
cenj, Inexplöbllis, e, unerfittlid, nenasytný, nenasyceny.

Impleo, evi, etn, 2. füllen, vollmagen, pinıft, naplnowaiti, M-
plniti; erfüllen, 3. 88. promissum, bag Werfpreden, piniti, nep
niti, wyplniti slib; fättigen, sytitt, nasycowati, nasytiii
vollenden, dokondwati, dokonati, konati, skonziti; wii
magen ň doplňowati, doplniti; befriedigen, spokogiti, učinit
« zadost.

Oppleo, evi, etum, 2, erfüllen, naplňowati, naplniti. "

Repleo, evi, etum, 2, wieder erfüllen, zase napinowati, napltitii
wieber ergänzen, zase doplňowati, dopiniti, dosazowati, dot-
diti ; voll machen, füllen, erfülten, naplnowati, naplruti ; [ifft
sytiti, nasycowati, nasytiti, — ^

Suppleo, evi, etum, 2. erfegen, wieber voll machen, ergänzen, doplň
wati, doplniti, dosazowati, dosaditi, 4. ©. bie Armer. $
mentum, 2, n. 1) bie Grgängung, doplňowdnj, dosazowdnj, do“
něnj, dosazenj, 4. B. eine& Heeres durch Refruten, bafftr bit
fraten, nowd?kowé ; supplementum scribere legionibus,

Plertque — : Plfoa 423

werben, wogsko nowodrarým lidem dosazowati, dosaditi; 3)
"ein Grgänzungsmittel, doplněk. :

Plerrgue, pleraeque, pleraque, die meiften, neywjce gich:
imeilen aud im Singul. Plerusque, aque, umque, 4, ©,
pleraque Graecia, der größte Theil Griechenlands, ney-
wéésj čdstka Řecka. -

Plerumque, Subst. das Meifte, neviěčšj djl, ädst, 3.8. noetisy
i meiftens, meiftentpeilé, intgemein, gemeiniglid, neywjce, oby-

un,

Pllos, 1. f. eine Zalte, zdhyb; outis multas facit plicas,
macht viele Falten, kůže welmi krabatj se. i

Plico, ui, itum und avi, atum, 1. in dalten ziehen, gufammenfalten,
zahýbati, xahnauti, karbowati, nabjrati, nabrali; yujammens
wideln, swjgefi, swinauti, stotiti,

Adplico unb Applico, ui, itum und avi, atum, 1. hinzufügen, pří“
wijgeti, pFiwinauti, priklddati, přiložiti, přitulowati, pfitau-
leti, prituliti; se alicui, fi& zugefellen zu Semanben, 3. 8B... auf bec
Reife, chytati se, chytiti se, přichytiti se někoho, phidáwati
se, přídati se, pripogiti se k někomu; applicare navem ad
terram, landen, ku bfehu pfiplauti, pristawiti, pfistati; se
ad philosophiam, fi auf die Philofophie verwenden, odddwat se,
oddati se, obrdtiti sena mudrctwj; asnicitim alicujus,
fid in Jemanté Freundfchaft begeben, fein Freund werden, 10 přízeň,
w pfädtelstwj s někým wgjti, za pfjtele někomu se ddti.
Applicátio, 3. f, aniini, die Neigung zu etwas, přiložení mysli,
náchylnost. k něčemu. "n

Circnmplico, t. umwideln, umfátingen, kolem winauti, owjgeti, o-
winauti, obtáčeti, obtotiti, —

Complico, avi, atum und ui, itum, 1. zufammenmwideln, swjgetz, swi-
naut; gufommentegen, 4. B. epistolam, skladati, složití psanj j
complicari, fih vermideln, vermirren, zapiétati še, zapléstt se.

Explico, avi, atum und ui, itum, 1. aus ben alten flagen, loswi⸗
Qin, von einander wideln ober maden, roziojsetí, rozwinauti;
erklären, austegen, beuttíd maden, rozklddati, rozložitt, wyloziti,
wyswetliti, ukdzati ; difficilis explicatu, (her zu erklären, těžký,
nesnadný k wyswetlenj ; entwideln, von bec Verwirtung befreien,
zegufiren, in guten ©tanb fegen, rozprawowati, rozpratwiti,
zprawowati, zprawiti, w pořádek uwoditi, uwésti, Siko-
soati, sešikowaři, wyštkowati, pokddati, uspofddati; consi-
liam explicare, feine Abfiht ausführen, úmysl prowésti, wywe-
sti men, die Ghuld bezablen, dluh zaplatiti, zapramiti.
Expli 3. f. die Gntwidelung, Loswidelung, wywinufj, roz-
winutj ; bie Grfiárung, wyklad. Explicätor, 3. m. ein Erklärer,
wykladad. Explicatrix, icis, f. die Grflärerin, wykladatka.
Inexplicäbflis, e, unauflöslid, nerozprawný, nerozprawitelny,
eni k rozmatenj; unerflärtih, unerflärbar, newyprawitelný,
newyprawny ; unfägliä, newyslowitelny, newjslowny ; ut«
Wibtío, 4. B. multitudo, newyslowne, nestjslné mnozstwj ; uns
möglih, nemožný ; ſchwierig, ungangbar, 4. BB. via, nesnadnd,
neschodnd cesta.

424 * Plöro d Plóro

Implieo, ui, itum und avi, atum, f. verwideln, zawjgeti, zawinza-
ti, zamotáwati, zamotati, zamdsti, zapljtati, zaplésti; wn
wirren, mdsti, plesti, splesti, poplésti, pomdsti; perro
owjgeti, owinauti; hineinfügen, wstépowatt, w3tjpiti,
ti, wložiti, wkljčiti, y. 38. vim syam naturis hoininum ; serias
den, wdzati, swdzati, spogifi; implicari molestiis, iu Befdgstrs
lichteiten vermidelt werden, w nesnáze upadati, upadnauli; mat- |
bo, in morbum, in eine Krankpeit verfallen, w nemoc
upadnauti. Implicätus, a, um, verfnüpft, spogený.. Lmplicalis,
3. f. die Berwidelung, Verwirrung, Verflehtung, zawitj, zetoimutj,
zamofdnj, zamatenj, zapletenj , spletenj ; der Zufommenäeng
spogenj.

Reico, iH und avi, atum, 1. zurüdwideln, rozwjsetz, rozwinatti,
roztdöeti, rozwinauti, roztočiti; daher aufíótagen , y B. ea
Bud, otwjrati, otew?jti; zurüdbeugen, zpátky ohybati,
ohnauti, 3. B. cervicem ; wieberboplen, opakowatt, opáčiti, Lt
memoriam temporum. Replicátio, 3. f. die Zurüdwälzung 4
cenj, točenj, otočenj, y. B. mundi; bie Split bei ben Sarifirs,
odpowěď na odwod. .

Supplico, avi, atum, 1. demüthig bitten, um Gnade bitten, ponjZenb,
pokorně o milost prosit? někoho, alicui; Gott feine diceris
tbung erweifen, koFifz se, klaneti se Bohu ; diis per hostia$sups
plicare, ben: Göttern opfern, obetowati bohům. Supplicatie, 3. f,
ein óffenttides Betfeft, obecný modlitba k Bohu; ein Danfff, >
5B. für einen erhaltenen Sieg, djkůwčiněnj za obdržené wjtiz-
stroj ; ein Buftag, wegen Abwendung eines beoortebenben Dagfüfe
kagicj den, prosba za odwrácenj zlého. Supplex, Ycis, bewás
tig, pokorny, ponjžený ; bemüthig bittend, o milos; pros.
Supplic)ter, Adv. bemütbig, pokorně, ponjženě. Suppříchom, 2
m. 1) demüthiged Bitten, pokornd, ponjžená prosba ; 2) ise
be Bitten zu ben Menfden, snažná prosba; 3) eim Zeigen tet
Unterwerfung, pokornost, znamenj pokory; 4) fümwere tef,

^ těžký trest; die Marter, muka, trdpenj ; die Sebena(trafe, poprt-
wa, smrt ; supplicio afficere, pinrihten, poprawowatt, pepre-

. | witi, utracowati, utratiti. ň

Simplex, Ycis, einfah, gednoduchy, pauhy, holý; einzeln, ttmMty
gediny, gedinky ; gerade tingebenb, ohne Krümmung, přímý, re
toný; unbebingt, přímý, bez wymjnky; ungetünfeelt, prostř,
přirozený ; aufridtig, ebrlid, ber e& fo meint, wie ez e& (egt,
mj, upřjmný, prostosrdečný ; gerabe zu, ichlec twe, otne Beth
vedtídaffen, sprostý, sprostný, prostoduchý, bezelstný, podi-
tvý, dobrý. Simplielter, gerade weg, ſchlechtweg, ungefünitett, pro-
stě, sprostě, sprostně ; aufri$tig, přjmo, upřjmě ; obne StüffM,
přímo, zrowna, zhola. Simplicftas, atis, f. die Ginfadýrit, pro-
stota, gednoduchost ; die Xufridtigteit, prostoduchogt,
nost, sprostota, upřjmnost ; die Ghrlidkeit, poctiwost.

Duplex, Duplico und Duplus, fie$e unter Duo, ae, o.

Plóro, avi, atum, 1. laut weinen, plakati hlasem; ee,
kwjleti; beweinen, oplakdwati, oplakati něčeho; rem.

Plorätus, 4, m. das laute Weinen, ble Shränen, Alasity pláč, kaj-

lenj.

Plüma Plus 425

Complero, avi, atum, 1. bemeinen, plakati, oplakdwati něčeho, kwj-

' leti nad něčjm, 4. B. mortem. Complorätio, 3, f. und Complo-
rätus, 4. m. die Beweinung, oplakdwánj, pld&.

Deploro, avi, atum, 1. weinen, bemeinen, plakatı, želeti, s pláčem
ditowati něčeho, de re unb rem; für: verloren halten, aufgeben,
oplakáwati, oplakatı, oželeti něčeho. ,

Exploro, avi, atum, 1. oustunbíhaften, ausfpüren, wyztwězomwati,
wyzwjdati, wyzwedeti, wypätrati; erforfgen, wyšetřiti, Wy-
zpytowati, wyskaumati; digitis explorare, fühlen, prsty ma- *
kati, omakati, cjtiti, ucjfiti; verfuhen, anf bie Probe ftellen,
skaumati, zkauseti, 3, B. animos. Explorätus, a, um, auöges
tunbf&oftet, ecfotfát, wyskaumany, wyzpytowaný ; ganz gewiß,
ſicheriich gewiß, zisty, gistotny; exploratum habeo, das weiß id
gewiß, mdm'to wyskaumane, giste. Explorate, Adv. mit Ges
wißheit, giste, gistotně, Explorätor, 3, m. ein Kundf&after, Auss

v fpüber, Cpion, wyzwědač.

Imploro, in, 1. bittend anrufen, anflehen, prosebn® wolati,
prositi; alicujus auxilium, Jemand um Hilfe bitten, opomoc'wo-
lati, k někomu, o pomoc prosit někoho; zum Zeugen anrufen,.
za swědka bráti někoho, dokládati se něčeho; exbitten, exfles
hen, von Gott bitten, verlangen, wzjwati, prositi o něco, modliti
se k Bohu za něco. Implorätio, 8. f. bie Auftehung, um pitt,
prosebné wolánj; deorum, bie Anvufung ber Gotter, Bohů wzj-

wánj. .
Plüma, 1. £. eine Slaumfeber, prach ; jede zarte, weiche Feber,
pjrko. Plur. Plumae, die $laumfebern, pe?j. — -
Phrméus, a, um, von Blaumfedern, von weichen gebern, prachowy s
eulcita plumea, ein Beberpfühl, Bederbett, prachowka, pefina,
Mumätus, a, um, befiedert, pernaty, opeřený,
Pfumüla, 1, f. ein Beberchen, Blaumfeberden, perjöko. .
Plambum, 2. n. ba6 Blei, olowo; plumbum album, daß,
Sinn, ejn, ol. čistec. e .
Plumbčus, a, um, 1) bfeiern, olow?ny ; 2) nicht ſcharfſinnig, ftumpf,
tupý; dumm, hlaupy ; fáleát, daremny.
Plüo, ui, 8. regnen, prieti, ditjti; pluit sanguinem ebe,
sanguine, e6 regnet Blut, prší krew, pr3j krwj.
Pluvřa, 1. f. der Regen, déšť, pršenj, prika, Pluvius, a, um, ben
Wegen betreffend, 3. B. ventus, ein Regenwind, dešřowý, mokrý
wijtr; aqua pluvia, das Regenwaffer, dešřowka, deslowd, kapa-
hend woda. : 5
e, vegenbáft, regnerig, a. B. dies, de3tiwy den; aqua, baš
Regenwaffer, desfowd woda.
Pluviösus, a, um, vol Regen, vegnerifó, de3iny, deiInaty, dešti-
wy, dešřowitý, MM -
Complüvium und Impluvium, 2. n. ber innere, mit Gebäuden umgebes
bi «bof ber Römer, worin fie ben Gchuggättern opferten, dwür, nd-
worj. —
Plus, üris, (Comp. von Multus) mehr, wjce, wje; plus tem-
poris, mehr Zeit, wjce času; plurisfacere, aestimare, tá:
ber fhägen, wjce sobě wážiti ; plus millies,mehr al taufends

426 Plütéus Poena

mal, přes tisjckrdte, wje než tisjckrátej. non ph,
eben fo wenig, nic wje, tak mdlo; plus aequo, uk
als billig, allzu, přes prdwo, přes mjru, přjliš. Plr.
Pi ires, mehrere, wjce, wčěšj počet,

Plusctilus, a, um, ein wenig mebr, etwas mehr, frochu aejce, treši.
čku wjc. Plusculum, 2. n, etwas mehr, trochu wjce, y. B. w-
gotii. . .

Plürhnus, a, um, ber metíte, Plur. pluriml, fehe viele, welmi mu
hy, až mnohý, at mroho gich ; vie melften, ney'wjce gich,

* Plurimum, febr viet, we?mi mnoho, až mnoho; fer oft, iwelmí ča-
sto ; das Meifte, neytvjce, y. B. studii; gar febr, am meiftes, we:
nebmlid, welice, welmi, neywjce, zwidště; plurium, gears
niglich, inégemein, neywjce, neywěčšjm djlem, obyčegně; plate
mum quantum, recht febr viel, co neyıojce; plurini facere, fir
bod) fügen, přewelice sobě wážiti; fiebe Multus.

Complures, Perpluces, febr viele, přemnozj ; Superi, Complarimi,

Complusoňli, ae, a, nit wenige, nemálo gich.

Plůtěus, 2, m. 1) das Schutzdach bei Belagerungen, přjstřešek;
2) eiu Bůderbrett, Bücherſchrank, police na knjhy; 3)
bie 8ebne am einer Bank, Lenoch. .

Plüto, Onis, m. Pluto, König der ‚Unterwelt, Merot.

Pocülum, 2. n. ein Trinkgeſchirt der Alten, der Becher, Poldl,
čjše, kofljk; der Grant, Trunk, ndpog; in poculis, beim

Weintrinken, při wjně, při sklenici.

„Pocillum, 2. n. ein Becherchen, čjška, kofijček. l2.

Půdagra, 1. f. das Podagra, bie Fußgicht, nožní dna.
PodagrYcus unb Podagrösus, A, um, pobagrifá, dnawy.

Podex, Icis, m. ber ‚Hintere, i£, (gen. i), prdel.

Poena, 1. f. bie Strafe, trest, pokuta; poena afflcere ali-
quem, beftrafen, w trestdnj bräti; trestati, potrestati;

, poenas dare, poenas persolvere, pendere, dependere,
geftraft werden, Strafe leiden, pokutu brdti, wzjti, né-
sti; trestdnu býti ; poenas sanguinis expetere, bot Bat
ráden, Rade fordern, za krew pomstu bráti, wajth,
krew mstjti, pomstiti; 3) die Radegěttin, Strafgšitim,
fonft aud) Furie genannt, Ljtice, msta bo2j.

Pünio (ftat Poenie), ivi, itum, 4. 1) ftrafen, beftrafen, frestati, po-
kutowati, pötrestati; 2) viden, mstjti, pomstili, Pann, I
m. ein Rächer, mstitel.

Impüne, Adv. ungeitraft, ficafiss, bez pokuty, bez trestu, bez
pomsty ; frei, obne Zucht ber Strafe, ohne Befahr, swobodat; wal-
ně, bez odpowjdánj. Impunftas, ätis, f. bie Otraflofigteit, nere
stánj ; Befreiung von der trafe, ba6 Zreifenn davon, nekdzeh, 400
boda; die Xusfýmelfung, Freibeit, 3ügelofigfeit, nekdzen, ne
zanost. . .

Li

I

Poenitet - Póllo 427

Impımites, a, am, urgeftraft, ftrafioď, mefrestany, Dez trestu; Mis

gellos, für, nekdzaný. . v 9» ub

Poenitet, uit, ©, Imper, reuén, bereuen, litowati, želeti, py-
kati; poenitet me facti oder poenitet me fecisse, mid)
teuet bie That, ich bereue die That, litugi, Zeljm, pykám
toho skutku; poenitet me fortunae meae, idy bin mit
menem Sdiďfale unzufrieden, neljbj se mi staw müg,
negsem se stewem swym :spokogen ; non poenitet me
zei, ich bin damit zufrieden, es mipfáRt mit nidt, nemr-
zjm se na to, nelitugi toho, gsem spokogen s tjm.

Poenitentia, 1. f, die Reue, Bereuung, Jjtost. :

Poenus, 2. m. ein Garthager, Punier, Karthägjn ; Poeni, bie
Garthager, Karthágjnowé, Karthágjnitj:, fie heißen fo,
weil fie von ben Phöniziern abflammten.

Bunlcus, a, um, 1) cartbagifh, kurthdsjnský, 3. B. bella punica,
Me Kriege mit ben Gartbagern, wdlky karthdgjnské ; 2) fatfá, des
triegerifih, sivodný, podwodný ; punica fide, die Sveutofigteit,-

3 mewera, newernost,

Pete, 1. m. ein Poet, Dichter, bdsnjk, básnj?.

Boeilcus, a, n, portifh, dihterifh, bdsnicky, bdsnjrskj. Posti-
ce, es oder Počtica, 1. f. scil. die Digttunt umenj básnické.

Počsis, 3. f. die Didtťunft, bdsn 3 ein Gedicht, Báseň. — ^

Poötria, 1. f. eine Dichterin, bdsnice, t

Podma, litis, n. ein Geblát, Düsen. e

Pol, or Edepol ! ein Schwur der Xiten, beim Pollur! wahrhafe
tig! Büht& wj! gistd prawda ! na swau prawdu!

Polenta, 1, £. ein Nahrungsmittel aus gerfjteter unb hernach gemahls
ner Gerfte, etwa Gerftenmepf, Gerftenmalz, tluč gend.

Pölfo, Ivi, tum, 4, poliren, feilen, glatt machen, hladiti,
uhladiti, Cistiti, wyčistiti, brausiti, wybrausiti, pilo-
wati, wypilowati ; überhaupt pugen, fdymüden, wohl zubes
teiten, verfeinern, ozdobowati, ozdobiti, okraslowati,
okrdiliti, wykrdšliti, uprawiti; homo politus arti-
bus, burý Wiſſenſchaften verfeinert oder gebildet, člověk
uměnjm upraweny, ušlechtěný, wzdelany.

Polite, Adv. fein, nett, wohl bearbeitet, f&ón, ausgearbeitet, wybrau-
dene, sljčně, čistě, pěkně, 4. B. scribere, dicere.

Ho, ivi, itum, 4. auépolíren, auéfeilen, fámüden, glatt maden,
wyhlazotati, hladiti, uhladiti, wybrušowati, wybrausiti, či-
atiti, wyčistitů, wypilowati 3 fhmüden, verfeinern, auspugen, WY-
krašlowati, wykrásliti, wyzdobowati, wyzdobiti, ozdobiti,
uslechtiti, ulj&iti ; aud fhmüten, Zjčití, naljčiti, Expolitio, 3. f.
die Auspugung, Gdmicung, Verfeinerung, wybrausenost, wyljče-
nost, uljtenost, uhlazenost, sljtnost, ljcnost, y. B. der Rede.

428 - Pollen Pondus

Perpolio, ivi, itum, 4, policen, feflen, vervollfommnen, verfeinern, Ale
diti, uhladiti, brausiti, pilowatt, propilosonti,
wwypracowati, ušlechtiti, uljöiti, Perpolite, „Adv.
mit Gámuď, wybraušeně, uljčeně, ozdobně, Perpolit LE
bie Auspuguug, Berfeinerang, Ausfeilung, wybraušenj, wylteg,
ulj&enj, uhlazenj, wypilowdn], 4. (B. serinomie. —

Iinpolitus; a, um, nicht petit, niet gebötig bearbeitet, neAlazený, ae
wybrauieny , nepilowaný „ newypracowany, neu]
ungebilbet, neiwzd?lany ; unvollendet, nedokónan y.

Interpolo, (mo té anberé von Pelio ift) avi, atum, 1. onbers *
ändern, přeginačowati, přeginačiti, pFedéldwati ,
zginačiti: juribten, ju(tugen, přitwařowati, přít 3.3
strihnauff, wySnohiti; verderben, kazitr, zkozitt, polatii
verfüt[den, 3. B. tabulas, baš &eftament, faiSowati, -

Pollen, inis, n. ein feines Mehl, mauka; ber Staub, pri-
šek; bet. Staub vom duder, Weihraud, maucka ; der Cad d
den Pflanzen, pyl, pel. _

Pollčo, 2, vermögen, ausrichten fónnen, ſtark worin fegn, mar
ho moci, welikau moc mjti, mocen býti, platiti; pob
lens terra marique, mädtig zu Waffer und Land, mof
na zemi i na woddch. - t .

Pollex, Yeis, m. der Daumen an ber Hand, palec; bie greje uli,
pálec u nohy. . 3

Pompa, 1. f. 1) ein öffentlicher, feierliher Aufzug, slaný
prüwod; 2) bie Pracht, bec Prunt, bie Pomp, dad Gri
ge, sláwa, 7

Pělus, 2. m. ber Pol, bte Achſe ber Erde, uhel, stežege,

Poläris, e, ben Pol betreffend, stežesný , uhelný ; stella pelaris,
der Polarſtern, hwezda stežegnd. .

Pómum, 2. n. die Baumfrucht, die Obſtfrucht, + ©. d %
fti, eine Birne, požitek stromowy ; Plur, Poma, orum, Mi
Obſt, owoce.

Pomns, 2; f. ein Obftbaum, strom owocný, štěp. ©

Pomärius, a, um, das Dbft betreffend, owocny. Subst. Pamaten
2. m. ein Obfthánbier, otwocnjk. Pomärium, 2. n. ein
Štěpnice, sad, owocnd zahrada ; auf ein Dbftbepüttoif, e QM»
Tammer, óiwocnice.

Pom!fer, a, um, Obſt tragend, owocenosny, owocny, 3. IB. aber.

Pondus, (von-Pendo, mágen) éris, n. dad Gewicht, t
bie aft, Schwere, dad Gewicht, wdha, tjZe; das
gewidt, wdha, rownota; die Gültigteit, platnost; t
Anfehen, wdžnost; eine große SRenge, + B. Ciber, mac
stwj, sjla.

Pondo, Indecl. 1) bem Gewlchte nad, am Geniáte, s tj2i; corost m-
rea libram pondo, eine Krone von einem Pfund am Gemübte, bore
libru s tjzi, libru těžká $ 2) ein Pfund, libra, B. centum por
do auri expensum,

Pöne ^ „Póno 429

Ponderüsus, a, um, fätoer, widtig, wainy, těžký. .

\ Pondéro, avi, atum, 1. mágen, abrügen, walıtı, odwa£owati, od-
toážiti, —S erwägen, beustpeilen, uvazowati, wážiti, uwd-
Àiti, powdžití.

Praepondero, avi, atum, 1. bad Mibergewicht haben, fid berabneigen,
überwiegen, preweiowati, prewáziti; daher übertreffen, pfewy-
Towatt, přewýšiti.

Pine, 1) Adv. hinter, hinten nad, pozadu, wzadu, nazad ;
pone sequi, wzadu gjti, ndsledowati; 2) Praepos. hins
tet, za; pone castra, hinter dad Lager, za leZenj; hinter
dem Lager, za leenjm.

Pöno, posui, positum, 8. 1) fegen, legen, ftellen, 3. 8B. in ter-
ra und in terram, auf die Erde fegen oder legen, staweti, po-
stawiti, klásti, poloziti, sázeti, posaditi na zemi; po-
nere fundamenta, den Grund legen, zdklad činiti, klásti,
poloziti ; ponere statuam alicui, eine Statue oder Ehrenfáu«
lt einem fegen, sochu někomu stawéti, postawiti, wy-
stawěti; praesidium ponere, eine Befagung wohin legen,
posádku klásti, wogsko polo2iti; ponere spem in ho-
mine, Hoffnung fegen auf Jemand, nadegi skládati; slo- .
žiti w někom; castra ponere, dad Lager aufidlagen, s
wogskem klästi se, položiti se; ova ponere, Eier legen,
wegce nositi, něsti, sněsti; 2) fegen oder pflanzen, sáze-
ti, nasdzeti, wsaditi; fäen, Sjti, nasjti, zasjti; 3) aufs
fegen, na stůl dáwati, dáti, přinésti, postawiti, s. B.
Seife, Wein; praemium, eine Belohnung au&fe&en, odmě-
nu wysazowati, wysaditi; fegen, an bie Seite fegen,
dáwati, dáti, staweti, postawiti, y. ®. custodem; 4)
fegen, *. i. ald wahr annehmen, z. B. ponamus, hoc ita
esse, laßt uns einmal annehmen oder fegen, dieß wäre fo;
gelebt, Dieß wäre an bem, deymež tomu, že to takowé;
dafür halten, z, B. hoc turpe ponitur, wird für fhánblid
gehalten, za hanebné, za hanbu se to klade, pokládá,
md, mjwd; in lucro ponere, für einen Gewinn halten,
za zisk, za ziskné pokládati; 5) anwenden, nakládati,
nalnžiti, wynaložiti, i, B. die Beit; 6) anlegen, uklddati,
uložiti, pod úrok dáti, položiti, 3. B. Geld; eine Wohls
that bei einem anlegen, dobrodinj uložiti; se in re con-
templanda, fid) befhäftigen mit etwas, zandšeti se ně-
&jm; 7) weglegen, ablegen, fahren faffen, zanecháwati,
zanechati, nechati něčeho, j. B. iram; ponere vestem,

450 Pöno ^ pono |

das KIAd ablegen, ausziehen, swljkati, swléci raucho
šaty; barbam, den Bart ablegen, abnehmen lajien, bradu
shoditi, oholiti; rudimenta ponere, Die erjte Probe abler
"gen, wykdzati se, prokázati se něčjm, zkaušku dělati,
důkaz něčeho dáti; ponere vitam, fterben, kosti slotiti:
skonati, umijti; 8) mit anftyren, mit hinfegen, esi
nen, uwozowati, uwoditi, priwoditi, prawiti; 9) wo
‚legen, aufmerfen, předkládati, předložiti, dáti, namjte.
ti, namjtnauti, nawrhnauti, 4. B. eine Stage; 10) gehn,
beilegen, ddwati, dáti, 4. B. einen Namen; 11) made,
činiti, dělati, j. ©. leges, Bedingniffe- Posltus, s, um,
heiße aud) liegend, befinblid, Zeijcj,.gsaucj, a. B. Roma po
sita est in montibus, ej, stogj, gest na wršjch; te
graben oder todt,. pochowany , pohřbený, mrtwy, umn.

Antepčno, sui, sItum, 3. vorfegen, vorziehen, einen bem anderen, před-
kládati něco něčemu, přednost dáwati, dáti netema před
něčim, 4. ©. vinum aquae,

Adpeno und Appono, -sui, situm, 3. hinlegen, binftelleo, bit,
kldsti, polozui, staweti, postawiti, sdzeti, posaditi; ja
fügen, thun, fegen oder legen, pik/ddati, příložiti, phistawowe-
ti, .pristawiti, pfisazowati, pfisuditi; antednen, j. ©. bes
als Gewinn, pokládati, kldsti, poloziti za zisk; Wfwobed wt
Speifen, auffegen, auftragen, kidsti, pfedklddatt, nositi, přisěsti
staweti, nastaweti, naklasti, nanositi na stůl; an Wt Grit
fegen, ddwatz, daří, j. B. custodes ; aures capiti adpositat sest,
find an ben Kopf gefegt, ke Alawě dány gsau. Appositus, & Ex
Adj. paffenb, fhitlic, bequem, přjhodny „přjležitý, hodný kw-
čemu; übntid, podobný. Apposite, Adv. paffent, fáidtid, basa, |
přihodně. Appesitio, 3. f. bie Hinzufegung, přikládání, phe |
nj, přístawowánj, pfistawenj, pfisazenj. Perappositus, a, uh |
fee bequem, paffend, [hidli zu etwas, welice přihodný , wir
přiležitý, tuze hodný.

Compono, sui, situm, 3. ı) aufammen legen, zufammen fepen obec t
ten, skluduti, slotiti, w hromadu sazeti, staweti, sestavove
ti, sestaweti; se, ſich niederfegen, niederlegen, uklddatı se, we"
ti se, usaditi se, sednauti, lehnauti, položiti se; ortnm, mat
lió einsihten, in Drdnung legen ober fegen, porddati, roew!
spořádati, uspoFddati, srownati, urownati, zprawotoatů zt
toiti; capillos, wlasy ucesati, hlawu zprawiti; ys(onmetih
skiddati, složiti, spogowati, spogiti, se3ikowati ; «tut, 9*
den, Riften, verfertigen, staweli, wystaweti, zaklüdati, zieh
činiti, učiniti; erdiäten, ausfinnen, smysliti, tymyshli; m
reden, umlauwatt, umluwili, ugednati, udeluti, wygedralt
aufgeben, schowdwatt, schowati, uklddati, uložiti, složili; 2)
begeaben, pochowdwati; pochowati, pohFbiti; weil ba Wc KW"
me ordentlid zufammengelegt erben 4 3) vergleiden, srowı
srownati; 4) beilegea, rownati, marownati, srownati, P^

Pöno Pono 431

tonati, zprawitt, j. 88. lites. CompeosYtns, a, um, zufammengefegt,
sloteny ; geocbnet, spořádaný, srownany, uspořádaný, zpra-
wený; begraben, pochoiwany, pohřbený ; vergliden, srownany,
phrownanj; beigelegt, srownaný, narownaný, porownaný ,
ej: ukončený ; gehörig befhaffen ober eingerichtet, řádný,
zprdwn 3 abgeredet, umluweny, ugednany, sFeknuty ; ex Come
posito unb composito, abgerebtermafien, dle umluwenj, sřeknu-
tj, wedle ugednánj. Composito, Adv. mobí jufammen gefügt,

am; 4) etwas auéfátagen, mát anneymen wollen, nepfigjmati, ne-
phigmauti, newzjti. Depositus, a, um, abgelegt, odložený; nies
dergelegt, složený, dolů daný ;'aufgegeben, unbeitbar, Bohu po-
ručený, ztracený, bez pomocí ; attus depositi, aud positi, abs
geftorbene lieder, zmrtwelé audy; corpus depositum, ber tobte
Körper, mrtwé tělo, umriec ; aufzubeben gegeben, složený, ulože=
ný, ke schowünj daný, schowaný. Depositum, 2. m. eine
dum Aufheben gegebene Sade, anvextcautes But, swerena, k wernd
(ruce, ke schowdnj daná wěc.

Dispono, sui, situm, 3. 2) hier unb bafin ftelIen, vertbeiten, an verfchies
dene Dexter ftellen, rozkíddati, rozklasti, rozložiti, rozstawo-
wati, rozstawett, y. B, praesidia ad ripas; urbores, rozsuso-
watt, rozsdzeti, rozsaditi; 2) in Drbnung ftellen, fegen ober Legen,
ordnen, staweti, Šikoroati, pořádati, zprawowati, zprawili,
selikowati, uspořádati, w řád uwésti; 3) einti&ten, paffenb mas
en, Sikowati, p*irownati, přízpůsobiti k něčemu něco. Dis-
posite, orbentti, řádně, pořádně, zprdwně. Dispositio, 3. f.
die Gtefung in Drbnung, to pořad stawenj, postawenj, srownd-
nj j die Giptiátung, Xnorbnung, uspořddáný ; die Orbnung, pořádek,

‚432 Póno . Póno

Éxpono, sui, situm, %. 1) auffegen ober wegſehen, peložiři, zavrti,

d. B. ein Kind, dad man nicht ernähren will; 2) ausfegen, ‚20ysazo-
wati, wysaditi, wystawiti, y. B. die Truppen ons fam; 3)
augtaben, sklädafi, sloziti, wyložiti ; 3) öffenttid Sinfeten, ans
feten, 3. 8. sur dan bortegen, barkellm, wyklddati, wyloäti, |
wystawowati, wystawiti, ukazowati,weregne; 4) ein, |
erklären, deutliá berfagen, wyklddati, rawowati; gieiäfen |
vor Augen legem, předkládat, předložiti, před očí stawěti;
předstawowati, představit; 5) ausfegen, Preis geben, wyde-
wati, wydati nekomu něco, y. B. provincias hostibus,

tely pausteti, pustiti w kraginy ; periculo expositus, der e.
fapr ausgefegt, w nebezpečenstwj postaweny ; locus solibas ex-
positus, ein fonnigter Ort, mjsto wyslunné. Expositio, 3, £ W
Darlegung oder Grzählung, Erklärung, wyklad, wyloienj.

Impono, sui, situm, 3.1) binein legen, fleden oder fegen, binei
+ 3. exercitum in navem, nakiddati, naložiti, ddwati, dáti
wogsko na koráb; 2) darauf legen, auflegen, alicui onus, dřjmě
na někoho klastı, sázeti, stawěti, položiti, posaditi, postaw-
ti, dáwati, dáti; aufectegen, tozklddati, uklddatz, uložtti, uwe-
liti, 4. ©. alicui vectigal, daň na někoho; huineris imponere,
auf bie Sqchulter nehmen, naramena brati,wzjti; 3) darüber fa
als Auffeher, z. B. custodem hortis, za hljdade do zahrad sta-
weti, postawiti, dáwati, dáti, hljdačem ustanowiti, učiati
w zahradách; 4) geben, beilegen, duwati, dáti, y. B. nomen;
zufügen, machen, dáti, -uziniti, 3. B. vulnus; 5) imponere alice,
betriegen, hintergepen, klamutı, oklamati, swesti někoho; aliai
aliquid, Jemanden etwas weiß maden, na nos woeseti, powesh
něco, heyla na nos sázeti, medweda posaditi někomu.

Interpono, Sui, situm, 3. dazwiſchen fegen, legen, ſtellen, tyun, pro-
kládati, prostrkáwati, prostrkati, proloziti něco neljm;
wkládati, klásti, stawěti, wloxiti, poloziti, postuwiti, posa-
diti cosi mezi něco, do něčeho, alicui. aliquid ; bajvifden fat,

řítom promlauwati, promluwtti, mluwiti, řjcí ; se in bellen,
fi eintaffen, einmifgen, pausteti se, pustiti se, mjchatt se, plsti
Se, mästi se do wogny ; se, fid) ind Mittel [hlagen, voklddati se,
wloäıti se, wkročili w něco; laborem pro aliquo, zasazomali
se, zusaditi se o někoho, za nekoho; dabei maden, mezi tjm
dáwati, ukládati, 4. B. decreta, poenas; spatium, Zeit lefes,
na chwjli dáwati, na čas dati; fidem suam, gut boféc fun
(amifhen zwei Partien), fein Wort von fid) geben, ručit, siowo dé-
watt, dáti ; slibowati, státi,sljbiti, zaručiti se za něco; iute-
poni, dazwiſchen zu fleben kommen, staweti se, postawrti se, ph-
cházeti, pfigjti mezí něco, 3. ®. inter solem et terram. Inter-
positio, 3. f. das Dazwildenfegen, wkladanj, wlozenj. Interposi-
tus, 4. m. bie Dazwiſchenkunft, z. B. terrae, zwiſchen Sonne s^

- Mond, pfigitj země mezí slunce a mösjc. \

Oppono, sui, situm, 3. entgegen fegen oder fleilen, naproťť kldsti, po-
loziti, staweti, postawiti, sdzeti, posaditi; se, fid entgrgesit
gen, staweti se, postawiti se naproti; oppoui, entgegenfeie,
naproti státi, Oppositus, a, um, entgegen ftepenb, entgegen k:
findlid, naproti stogjcj, proteg3j; 2) vor etwas fegen, y. 8. **
periculis, w nebezpecenstw) wydáwati se, pau3teté se, wydati

Pono Pono 435

se; 3) hinfegen, Hinftellen. Klastı, dáwati, dáti, položiti, y. B. ma-
mw tronti, bie ‚Hand vor die Grirne legen, ruku na čelo; binbal:
ich, nastawowati, nastawiti, je B. auriculam; «tma dagegen
tinvenben, odpor klästi, na odpor býti namjtati; fores, vers
fátieken, zakiddati, založiti, xawFjtt, zastrčití dwere. Oppo
tio, 3. f. und Oppositus, 4, m. die Gntgegenfegung, naproti kla-
denj, stawenj, postawenj.

Postpono, sui, situin, 3. hintanfegen, nadfegen, na zad kldsti; Deo
eımia, pro Boha wšecko opausteti, opustiti, wšeho zanecha-
ti, Boha nadew3ecko klásti, sobě wäziti ; omnibus rebus post-
positis, mit Hintanfegung aller Dinge, nedbage na nic, wšecko
opustiw, wšeho zanechat,

Praepono, sui, situm, 3. vorfegen, voranfegen oder fielen, pfedkld-
dati, předložiti, napřed klásti, poloziti, staweti, postawiti ;
vorziepen, předkládati, předložití někoho někomu, prednost .
dáwati někomu před někým, wjce wážiti sobě někoho nežli
giného, alicui aliqnem; vorfegen, 3. ©. aliquem bello, ihn jum
Betbberen maden, polnjm wüdcem učiniti nekoho, zprdwu nad

skem dáwati, dáti někomu, — Praepositus, 2. m. ein Borges
fetter, předstumwený. Praepositio, 3. f. das Sorjitben, der Morgug,
předkládánj, předek, přednost ; das Vorwort in der Grammatik,
předložka.

Propono, sui, situm, 3. 1) öffentlid, barftellen, hinftellen, fegen, ausftels
ten, aufiellen, wystawowdti, wystawiti, wyklüduti, wylozui;
ob oculos, vor Augen ftellen, před očí staweti, kldsti, postawi-
ti, dáti, poloziti ; vexillujn, die gagne auěftecten, praporec wy-
strkowuti, korauhwitku wyströiti, wen dáti; praemium pro-
ponere, eine Belohnung darauf fegen, ausfegen, verfprcben, odmenu
wysazowati, slibowati, dáwati, wysaditi, sljbiti ; vortragen,
— fagen, vorftelen, přednášetí, pfednesti, pPedkládati,
předložiti, předstuwowati, predstawiti, ukazowati, ukázali,

wjdati, powedjti; betannt maden, anfünbigen, oznamówati,
oznámiti, powedjti; beftimmen, ustanowowatt, ustanowiti, ur-
&iti ; einen Vorfag fallen, fih vorfegen, ukiddati sobě, uložiti so-
be, ustunowiti sobe, umýšleti sobě, umysliti sobě, umjniti
sobě, před se brátí, před se wzjti; homo proponit, Deus dis-
ponit, bec Menfch denkt, Gott (entt, Zowek.mjnj, Pán Bůh měnje
ProposYtmn, 2. n. ber Borfag, die Abfidt, uložený, ustanowenj,
úmeysl, pedsewzetj, umjnenj ; das Sema, předloh. Propositio,
8. £. die Porftelung, předloženj, predstawenj, y; B. vitae; der
Borderfag beim Sylloyismus, nuwes?, (gen i); propositio major,
hořegšj näwest, hořegšek ; propositio minor, dolegšj náwest,
doleg3ek ; das Thema, předloh.

Repono, sui, situm, 3. 1) wieder hinlegen, uklddati, uložiti; suo
loco, wieder an feinen vorigen Ort, na swe mjsto klästi, ddwati,
dáti, polozıti; in tergo reponere, auf den Rüden legen, na zd- -
da klästt, poloziti, wloziui; zurüd legen, bei tite legen, um e&
aufzuheben, za sebe Kldsti, na stranu odkldduti, odloziti, na
stranu dáwati, dáti; etwaß aufgeben, schowdwautt, schowati,
aschowati ; dagegen hinfegen, za to Kldstr, položiti, dáli; erwies
dern, dagegen antworten, odpowjdati, odpowedjti, ol. odwetiti ;
wergelten, 4, (B. injuriam, za ná msíjti se, pomstiti se, od-

o

484 Pons Popůlus

: pldceti se, odplatiti se; wicer.erftatten, wiebergebem, ade,
složiti, položiti, zpátky dáti, opřáceti, aplatıti, j. B, numms;
fegen oder beruben laffen, 4: B. spem in aliquo, skiddati, složí-
ti naděsí swau iw někoho; victoria reposita est in virule,
beruht anf ber Sapferfeit, záležj na udatnosti.

Sepono, sui, situm, 3. 1) bei Seite (egen, totglegen, edklddati, od
loziti, na stranu klásti, ddwati, dáti; aufdeben, schowiwi,
schowati; wegfhaffen, 3. Bo aliquem in insulam, zawdiefi z
wezti, odkljzeti, odkliditi na ostrow někoho; entferum, od
stranowati, odstraniti, wzddliti; curam, Gorgen vectra,
zahdneti, zahnatı, zapuditi tošelikau starost; daher Sep
tus, a, aim, entfernt, tzdálený ; 2) aušfuden, auswählen,
dáwati, wyhledati, wyhljdnauti, wybjrati, wybrati,
$ B. sibi tempus ad aliquid agendum; baper Sepesitus, s m,
ausgefucht, vortrefflich, 1 any, wyborny, ,

Buppono, tuin, 3. 1) darunter fegen, fegen, unterlegen, podkla- |
dati, p tz, podstawowati, podstawiti; ova gallims, Gin |
den Hüpnern unterlegen, slepice nasazowati, nasaditi; tn
‚fegen oder anführen, příkládatt, příložiti, uwoditi, phivolii:

+ an bie Stelle des andern fegen, na mjsto giného dawati, dihi
unterídieben auf eine betrieglihe Art, podstrkowati, podmrhove
ti, podsträiti, podwrci, y. B. testamentum

Transpono, sui, situm, 8, überfegen, překldďatí, přeložiti p
‚stawowati, pPestawiti; verpflangen, přesazomati, phesdid |

: přesaditi, .
Pons, tis, m. 1) eine fBrüde, most; pontem facer, im

Brüde machen, bauen, fchlagen, stawěti, postawiti, dě
lati, udělati, učiniti most; dissolvere, rescinder,
interscindere, abbrechen, einreiffen, rozbjrati, rozebrati,
strhowati, strhnauti; 2) ein Steg, Látka.
Pontfcülus, 2. m. eine tleine Brüde, ein ©teg, můstek, ld.
Pontifex, icis, m, ein Pontifer, weliký kněz; bie Pontifi- |
ces waren eine vorzügliche Art Priefter, ble über die Süeügien »
ihre Gebräudje bie Aufſicht Hatten. Ihr Haupt ober Prämmt bá
Pontifex maximus, der Oberpontifer, neytwy3ij kněz
Pontificatus, 4. m. das Amt eines Pontifer, welikoknaistnj. , —
Pontificins, a, um unb Pontificalis, e, pontificiih, uelikokněžsky.
Pontus, 2. m. 1) das Meer, more; befonders Daš fdmunt
Meer, černé moře, font au Pontus Euxinus germat; 2)
die Gegend oder das Land am fdmarzen Meere, Cernomoisko.

Pöpa, 1. m. ein Opferſchlächter, pop, bigdk. -

Popina, 4. f. eine Garfüóe, weřegnd, obecnj kuchyně; Wt Epila
fett, krmně, pokrmy.
Popino, čnis, m. ein Gólemmer, Gámelget, hodownjk, žrdě. |

Poples, itis, m. bie Sniebeuge, Snieteble, podkolenj; ohli

^ pPjhbj pod kolenem.

Popülus, 2. £ eine Pappel, ein Pappelbaum, topol.

, Pópülus Pöpülus 485

Popnläns, a, um, vom Pappelbaume, pappetn, fopolowy.,

Pipillus, 2. m. 1) bie Einwohner einer Stadt zufammen, oby-
watelé města, lid; 2) das Volk, die Einwohner ohne den
ut, obecnj lid; 3) die Einwohner eines Landes, das Volk,
Nation, národ; eine Völkerfhaft, prondrod; oud táže ſichs
$t überfegen Die Stadt, město; der Staat, země; 4) das
Bolt, „die Menge, der ‚Haufen, lid, lidstwo, množstwj;
spum populus, ein Bienenſchwarm, rog wčel, Demin, Po-
pellus, 2. m.

Popularis, e, 1) dem Molke oder ben Ginwopnern der Stadt gehörig, .
gemein, obecný, obecnj; fürs Volt, pro lid, 4. 8. munus, ein
Selen an das Bolt, dar pro lid; popularis aura, bie Gunit beim
Rolle, přjzeň, láska u lidu ; dem Bolte angenehm, čidu milý, přj-
mf bem Wolfe glinftic, feine Gunft fuchend, fid nad) {hm zidtenb,

lidu přjwětůvý, laskawy, powolny; bem Wolke angemeflen,
lidu přjslušný, přiměřený ; beim Wolfe. Ginbrud madenb, pro
lid gjmatvý, tklůvý, pohnutliwy ; befonders hießen in Rom Po-
pulares, die e& mít bem Weite hielten und nit mit dem Rathe, přd-
tele idu z die e& aber mit bem Mathe hielten, hießen Optimates ;
fitbe oben unter Optimus; 2) aus eben bem Wolke, Iandemännifd,
ztoho samého krage, města, národu, z tétéž země ; daher. Po-
Pularis, Subst. ein Sanbémann, kragan, a. B, popularis meus,
mein Ponbémann; 3) zu einer Stotte gehörig, theilhaftig, j« B. popu-
lares sceleris, společnjcí, účastnjcí zločinstwa. Populariter,
Adv. nad) Art des Volkes, auf eine bem Volke oder gemeinen Mans
ne gewöhnliche, folglid gemeine, angenehme und faflihe Art, z. 8B. ces
den, obecně, po sprostu, sprostě; auf eine dem Wolke ergebene,
gefälige Art, du wolne, ledu mile, wljdne. Populafitas, 3, f.
die Landsmannfhaft, kraganstwj; bie Reigung zum KBolte, deffen
Qunft erlangendes Betragen, wljdnost k lidu, laskawost, prjwe-
tiwost, powolnost. i .

Populiscitum oder populi scitum und scitum populi, ein Schluß oder
Berordnung des ganzen Volkes, ber fämmtlihen Ginwohner, eine
Relléverocbnung, Židu snešenj, usnesenj. .

Publicus, a, um (fiatt Populicus), alles, was bem ganzen Volke oder
den Einwohnern gehört, fie betrifft, vos ihnen ober in ihrem Namen
geſchieht, obecnj; domus publica, ein Haus, das bem ganzen ©taas
te gehört, dům obecnj, obecensky, zemský, krdlowky, cjsař-
ský; res publica, eine Cade, bie ben ganzen Gtaat betrifft, (3. B.
Krieg, Friede, Ginkünfte,) oder die dem ganzen Ctaate nügt oder dem⸗
feiben gehört, oder von ihm gethan wird, wec obecnj, zemská, we-
řegná; res publica heißt aud ber Staat, obec, země, občan-
stwj, občanstwo; causa publica, eine Sache des Staates, and Gris
minatfade, wec, saud weřegný, hrdeinj; literae publicae, ein
Üáreiben des Genats oder an den ©enat, List od zemské rady, na
zemskau radu; allgemein, wieobecny ; oltüglid, geimhönlic, 13e»
dnj, obyčesný. Subst. Publicum, :à n. die gemeine Gaffe, das
Arrarium, das Gigentbum des Otaated, zemská pokladnice; bod
$ublicum, čidé, swet; in publicum prodire, čffentlid ausgehen,

Co2

486 Porca , . Portícus

unter bie Beute geben, sweřesně wycházeti, choditi, gjti wezi
didi, na lidi, wen z domu, na ulici, na swět ; in publice, Het:
lid auf der Gtraffe, weregne, na ulici. Publice, Adv. 1) inf
men oder auf Befeht des Staates, we gménu obce, cmevm ob
čanstiwa, zemským rozkazem ; zum Rugen des Staates, ka tě-
obecnému prospěchu, k dobrému občanstwa; publice sk al
gemeine often genäbrt werden, na zemské útraty, rdkladem ia

vým, od. země, od obce Ziwenu býti; 2) intgemein, vurágtoM,

wüber.

Publico, avi, atum, 1. 1) etwas dem Gtaate zueignen, In bie get
Gaffe ziehen, confifcizen, iweřezně brati, pobrati; 2) vea tia
mittýeilen, wäbec ddwati; öffenttih befannt machen, wübee ozm-
mowati, oznámiti, prohlašowati, prohlásiti, ohlasoieti, oblé
siti; librum, ein Bud berausgeben, knjhu wyddagati, mydati
reticenda, Geheimniffe offenbaren, wygewiti, wysewowatitssen
stwj. Publicátio, 3. f. die Gonfifcirung, 3. B. bonorum, Gisis
hung ver e in bie Gtaatscaffe, ol. plen, weřegné statt ini-
nj, pobránj.

Pabii itus, Adv. ift fo viel at& Publice, fiege Publicus.

Publicánus, 2. m. ein Generalpächter ber Einkünfte des Otastel, sim
un von ber Viehweide, von ben Zehenten des @etreides und tem 3l,
ceiny,

Pöpülor und Depopulor, atus sum, auá Populo unb Depopale vi,
atum, 1. plünbern, verheeren, öde machen, pleniti, poplerati, zple-
niti, hubití, pohubiti, zhubiti, y. B. agros. Populätio zb De-
populätio, 3. f. die Berfeerung, Plünderung, plenenj, poplemimi,
hubenj, zhubenj ; vie Beute, der Raub, plen, kofisl. Depopsi-
tor, 3. m, der Plünderer, SBetbeerer, plenitel, hubitel. .

Porca, 1. f. eine Furche, brázda; eigentlid dad zwiſchen mi
Furchen emporragenbe Erdreich, wyhon. '

Porcus, 2; 'm. ein Schwein, weprjk; ba& Ferkel, Witt
ſchwein, prase. Porca, 1. f. die Sau, swjné.

Porcellus, 2. m. ein tleines Schwein, prasátko, prasjtko,

Porcinus, 8, um, prasecj; caro porcina, Cdjweinefleid, mato we-
prowé,

Porro, Adv. 1) in der Ferne, weit, 5.' MB. von hier, daleko;
2) weiter, dále, ddlegi, 4. B. welter geben, weiter fortfahem; 3)
ferner oder weiter, fpáter, fobann, pak, potom.

Porrum, 2, n. und Portus, 2. m. der Laud oder Porree,oslych,
por.

Porta, 1. f. dad Thor, befonders einer Stadt, brána: bie Pe |
te, brdna, branka; der Ausgang, wychod; ber Sugeny
Gingang, wchod, přjchod. Plur. Portae, arum, enge Pib
fe aus einem ete oder Lande in andere, úžiny, klauzy, Vr |
chodiska, prüchodkt2. i

Portüla, 1. f, eine Pforte, ein Pförtchen, branka, duj?ka.

Porticus, 4, f. 1) em oben brbefter, auf Säulen iuhender Gus

Porto Porto 487
eine Gallerie, Halle, sjňce, kobka, podlaubj ; 2) das Schug«
bad) bei Welagerungen, fonft aud) Vinea genannt, přistřešek ;
dad Wetterdah, přistřešj, pijstFesek. Dem. Porticüla.

Porto, avi, atum, 1, tragen, bringen, a: 58. auf der Schulter, in

der Sãnfte, nositi, nésti; zu Pferde, Wagen, Schiffe, woziti,

iati; aliquid boni, nésti, pfindseti, přinésti něco
dobrého.

+ Portatilis, e, tragbar, nosicj, k nošenj ; horologium portatile, elne
Gatubr, hodinky.

Adporto unb Apporto, avi, atum, 1. Serjutragen, herzubtingen, ders
beifhaffen, bringen, pfind3eti, nositi, nésti, přinositi, prinésti,
donesti, 1. $8. nuntium, fBotbfdoft bringen, poselstwj, zprawu,
30831j ; framentam, hecbeifdaffen, pFiwd£eti, pFiwézti, dowdže-
tí, dowézti obilj. Apportátio, 3. f. has Hinzubringen, přinášenj,

B přínešený, pljnos; die $infdaffung, priwäzenj, příwezenj, při-

Asporto (ftat: Absportó), avi, atum, 1. megfiibren, wegtragen, weg⸗
Táoffen, megbringen, odndieti, odnositi, odnésti, pryč nositi,
odtud nésti, odwázeti, odwoziti, odwézti. Asportàlio, 3. f. bie
Wesihaffung, Wegführung, odndšenj, adneienj, odnos, odwaženj,
odwezenj, ‚odıwoz, odwážka,

Comporto, avi, atum, 1. dufammentvagen, aufammenführen, zufammens
bringen, snd3ett, snositi, snesti, swäzeti, swoziti, swézti ; arınn,
frumentum. „Comportátio, 3. f. bie Zufammenführung, Sufammens
bringung, snášenj > snáška, swáženj, swážka, snešenj, snos,
swezenj, Swoz, .

Deporto, avi, atum, 1. herabtragen, sndJeti, snésti, dolä nositi, né-
sti; Strom abwerts etwas fahren ober führen, dolů 100ziti, wezts
něco, dolů geti s něčim; weg ober wohin tragen, ſchaffen, hohlen,
bringen, zandieti, odudšeti, pryč nésti, odnesti, zanésti, za-
dodžetí, zawézti, odiézti; befondess ans der roviny oder einem
fremden Orte etwas nad) Rom mit (id) nehmen, přindšeti, pFiwd£e-
Ti, pFiwézti; gloriam ex re, Ruhm davon tragen, sidiwu odné-
sti, mjti z něčeho; aud) des Landes verweifen, ze země wypo-
wedjti. Deportätus, 2. in. ein Landes —e— B Verbrecher, wy-
powezenec, Wyňnahec, Deportätio, 8, f. die Wegtragung, odná-
šenj, odnešenj ; Wegibaffung, zawezenj; bie Verbannung, toypo-
wezenj.

Exporto, avi, atum, 1. hinaus tragen, wegfhaffen ober führen, wynd-

* Seti, wen nositi, wynositi, wynésti, wywäieti, wywoziti,
wwyıoezti, j. B. Süaoren; aus einem Lande auéfübren, mobinbrins
gen, führen, 4. B. aurum ex provinciis Roınam, tyiwdžeti, při-
wäeti, dowdzeti, priwezti, dowézti zluto do Řjma. Expor-
tätio, 3. f. bie Xtusfubr, wywäienj, wýwážka, wywezenj, wy-
woz, 3. B. ber Waaren.

Importo, avi, atum, 1. bineinführen, hinein bringen oder tragen, eins
fübren, tondšetí, wnositi, wnésti, dondseti, donésti, dowdzeti,
dowézti, 4. B. vinum; verurfaden, maárn, přinášetí, něstí, při-
nésti, püsobiti, činiti, učiniti, |. ©. alicui detrimentum,

+

438 Portuläca Pörus

- Beporto, avi, atum, 1. zurüd bringen, tragen, zpdtky nosti, mti
přinésti, donesti; yutüdfügren, zpátky woziti, wézfi; unit
bringen, zpátky west, přítwésti, y. B. exercitum ; aud) date tru
gen, odndseti, nésti, odnésti, y. B. Beute; victoriam ab aliqu,
den Sieg über einen bůvon tragen, wjfézstioj: dochdzeti, dagti,
dobyti nad někým ; daher erlangen, dosdhnauti, doejci něčeko;
binterbringen, sapporticen, dondseti, donésti, oznamowati,
miti.

Supporto, avi, atum, 1. herzutragen, bringen ober führen, zuſthen
dondšeti, donésti, phindseti, phinéstr, dowdžeti, dowézti +8
aquam ; frumentum exercitui navibus.

"Transporto, evi, atum, 1. hinübertragen, führen oder ſchaffen, a. B.
übers Meer, přemdžetí, přewoziti, pFewézti ; übes einen Bn
přendšeti, prenesti, prewesti, .

Portuläca, 1. f. das Burzelfraut, der Grenfel, kuřj naha.

Portus, 4. m. der Hafen, Geebafen, přjstaw; in porta esse
ober navigare, fiher ſeyn, gistého hráti, w bezpečnosti
byti; portum capere, in den ‚Hafen einlaufen, «wbjhati,

wběhnauti w prjstaw. .

Portučsus, a, um, mit Hafen wohl verfehen, pPjstawnaty, plný při-
stawä; mare. Importučsus, a, uin, ‘Ohne Hafen, bez prjstawi.

Portitor, 3. m. 1) ein Zoftbediente, ber ben Bolí in bem Hafen einnisst,
die Waaren vifitict, der Zöllger, Zolleinnehmer, meytn) ; 2) da
Fährmann, Schiffer, pFewoznjk.

Portěrfum, 2. n. 1) ber Qafenjott, pFjstawné ; 2) vat. gute ke
Gájiffertopn, pFewozné.

Importünus, a, uin, unſchictich, nicht paffenb, ungelegen, nepřjkodeý,
nepřjležitý, nevhodný, nemjstný, newčasný ; beiämedit, ob-
tjžný, promrzelý ; ungeftümm, nezbedný ; unmaniertid, hrabý,
nezpůsobný, nerůdný ; homo importunus, ein greber mié,
hruboš, hrubidn, nerůda; graufam, hart, tirdý, krutý; wiv
tifó, mrzuty, newrly. Importuuitas, atis, f. das Unfgidliäe, B
gelegene, nepřjhodnost, nepřjležitost, newhodnost, nemjstnast,
newčasnost; die Unannehinligkeit, Grobpeit, nezpůsobnost, nerid-
nost, hrubota ; bad ungeftümme WBefen, nezbednost ; bie Gut

+ Beit, hartes Werfahren, krutost, twrdost, j. B. animi, —
Pportünus, a, um, 1) gelegen, paffend, bequem, whodny, příhod:
ný, přiležitý, wčasný; tempus opportunum, eine bequeme jet,
prawy, přjležitý, přjhodný časy locus opportunus, ein bett
mer Dit, přjhodné mjsto. Opportune, Adv. bequem, get,
přjhodně, přiležitě, whod, wčas, prion 2) auigrfttt, po
drobený, y. ®. eruptioni, Opportunftas, atis, f, die Begotmlidy
teit, bequeme Beſchaffendeit, whodnost, přjhodnost, přiležitost;
gelegene 3eit, prawy Cus. Peropportunus, a, um, fehr bequem, feit
gelegen, Pfewhodny, welice přihodný, welmi přjležitý. Perer-
portune, „Adv. (epr gelegen, welmi přjhodně, prawe 1 Ces,
venire,

Půrus, 2. m. ein Ourdgang, průduch; Plur. Pori, Mt
Schweißlöder, pichowe potnj.

Posoo Post : 439

D

Posco, pěposci, o$ne Sup, 8. fordern, verlangen, haben molfen, -
Wittoeife oder nicht, chtjti, žddati něco na někom, něco od
někoho, aliquid ab aliquo wb aliquid aliquem.

Apposco, 3. nod) etwas bau fordern, pizadawati, přížddatí, k
tomu žddati, poiddati, .
Deposco, poposci, 8. etwas forbern, abforbern, verlangen, Zddati, po-
žádati; fih ausbitten, wyprositi sobě, wyádati sobě; auffors
bern, wzbuzowati, wabauzeti, pobauzeti, powzbuditi, z, 8B. ali-

quem praemiis, f '

Exposco, poposci, 3. heftig forbern oder verlangen, Zddati, požado-
watı, požádati, wy£ádati ; befonders bittmeife, prosit? někoho
© něco, aliquem oder ab aliquo aliquid; fi ausliefern laffen, abs
fordern, žddati, wyžádati, pozddati,

. Reposco, poposci, 3. wieder abfordern, etwas zurüdforbern, zpátky
3ddati, zase potadowati, zase poddati . od někoho něco, ali-
quem, aliquid ; verlangen, fordern, žádati, poiddati,

Possum, fiehe in Potis,

Post, 1) Adv. herna, potom, 3., B. veniam post, id) will

Y
bernad) kommen; anno post, ein Jahr herna, rok po-
tom, rok nato, po roce, za rok; paulo post, bald pers
nad, brzo-potom; multo post, lange Dernad, diauho -
potom ; non multo post, niót lange bernah, nedlauho
potom, brzo na to; 2) Praepos. nad), hinten nad, po;
post me venit, er fam nad) mir, po mně přišel; post
aliquot menses, nad) etliden Monaten, po několika mě-
sjejch; hinter, za, a. B. post murum, hinter eine Mauer,
za zeď; post tergum, hinter bem Rüden, za zády.
feta wnb Posthäc, „Adv, hernach, naher, potomně, napotom, bu-
laucně,
Postauaun, Pu Posteaquam, naýbem, feitbem, když, co ; weit, poně-
toadž, že. .
Posticus, a, "wm, wos hinten if, zadnj ; pars postica aedium, ber
bintere Theil des Hauſes, zadnj strana, zad domu. .
Postěras, a, um, 1) bernad) folgend oder fommenb, künftig, potomnj,
druhý, přišti, budaucj ; tempus posterum,pie folgende oder tünfz
tige 3eit, potomnj, budaucj das; dies, der Xag darauf, druhý
den; in posterum tempus, aud bloß in posterum, fünftigbin,
Tünftíg, napotom, budaucně ; 2) nadítebenb, nadftgenémertb, po-
slédnj; Plur, Posteri, orum, bie 9tadfommen, die Nahtommens .
fhaft, potomci, potomstwo. Compar. Posterior, ber lettere, bins
tere, potomněgšj, zadnegij, poslednag3j ; legte, binterfte, (unter
ameien,) zadnj, poslednj ; ſchiechter, geringer, posledneg3j, horší ;
non posteriores feram partes, id will nicht nadftefen, bie ſchlech⸗
tere Rolle fpielen, nic mu nedám napřed. Posterius, Adv. tünls
tig, posléze, budaucně, potom. Superl. Postrémus, a, um, bet
legte, (unter mehr là zweien,) neyposlednégij. poslednj, neyzad-

n2g3j, zadnj; im postremo libro, am Ende des Budeš, na konci

440 Postis ' Postůlo

knjhy. Postremum oder Postremo, Adv. pulegt, enbiid, posl,
konečně; ad postremum, zufegt, enbtid, naposled, naposledy, £
sledku ; postremam, jum legtenmale, naposledy, posledně,
slednjkráte. Superl. Postilinus, a, um, 1) ber (eate, ji
2) nab des Baterá Tode geboren, pohrobek, na sirobu narozený;
wiewogtin biefem Galle viele Posthumus f&reiben.

PosterYtas, tis, f. die Nachtommenſchaft, Nachwelt, potomnost, br
daucnost.

Praeposterus, a, um, verkehrt, unredt, menm das giatefg vom ff!
opůčnj, na opak obrácený, zpátečnj ; consilium praeposterem, |
(dlebter Rath, newöasnd, nedobrd, daremná rada. Praspeste
re, Adv. verkepet, auf vertehrte Art, 3. 1B, handeln, naopak, M-
dobře.

Postis, 5. m. eine Pfofte, Zhůrpfofte, dweřege, weřege.

Postliminium, 2, n. die Rückkehr nad) ‚Haufe, domů se na
wräcenj; das Růdtehrredt, prdwo zase nabytí de
in ble Kriegsgefangenfhaft gerathene Römer wurde für bürgerlich tM
(eiviliter mortuus) betradjtet; aber bei feiner Rückkeht ex Me
fer Gefangenfchaft wurde er wieder in feine vorigen Rechte us dab
ſcher Bürger eing eſetzt.

Postůlo, avi, atum, 1. 1) haben wollen, fordern, verlange,
erforden, heifchen, Zddati, požadowati, požádati; nee
sitas postulat, bie Nothwendigkeit erbeifbt es, potřebo

' káže, toho Zádd, chce tomu; bitten, prositi, oliguem
ober ab aliquo aliquid ; 2) tlagen, fid) beklagen vi 3e
mano, stěžowati sobě, postěžowati sobě u někohe, mě-
komu, apud aliquem oder cum aliquo; geridtlid) bien
gen, ku prdwu wolati, potahowati, poháněti, pohuati,

u práwa žalowati někoho, aliquem ; 8) anfragen, nds

fragen, fid) erfunbigen, dotazowati se, doptdwati st

wyptdwati se, ptáti se, optati se na něco, 1 B. dt
foedere; fuden, fid Mähe geben, hledati, -snažiti sti

wollen, Zddati, chtjti. a

Fostulätum, 2. n. die Anforderung, Worberung, požadotodní, poti-

lawek. .
io, 3. f. bie gorberung, das Begehren, Zdddnj, poladowirj
poiddánj, žádost; vie Bitte, Zddost, prosba ; ble Klage, žaloba

bie S[diperbe, stjänost, stézowdnj. .

Expostulo, avi, atum, 1. 1) fordern, Zddatí, poZddati, sliquid 9

aliquo; 2) cum aliquo de re ober rem, bei Jemand über de

fi& beihmeren, stéZoiwati sobě, poste2owati sobě, stjinost wt
sti u někoho, někomu na něco; injuriam, über ein Unreät, He
wdy tauiiti někomu, o kříwdu na někoho se domlauedti;

daber zanfen mit Jemand über etwas, domlauwati, domlumiti n

Komu pro něco. Expostulatio, 3. f. die Forderung, Zdddnj, PO

žádání ; die Befhwerde, stj2nost, tüzbà.

[3

Potis Potis 44t

Pötis, e, fónnenb, im Stande, vermögend, mohaucj, možný ;
potis est, i. e. potest; Compar. Potior, vorzüglicher, würs
biger, předněgšj, zwláštněgšj, znamenitěgšj, hodnigij;-
lepšj. Potius, Adv, vielmehr, lieber, wjce, raděgi,-rad-
še, spjse. Superl. Potissimum, vornehmlich, hauptfählic,
neywjce, neyspjše, zwläste,neyradse; fo aud Potissime,

Poss«un (ftatt potis sum), potui, posse, fónnen, im Gtande feyn, vera
mögen, moci, ıw stawu býti; plus posse apud aliquein, mehr bet
Semonben vermögen, wjce moci, wjce platiti, wjce wditi u ně-
koho; non posi wm non exclamare, ih kann nit umbin ausgurus
fen, zwolatı musjm ; non possum facere, ut non oder quin, Id
Zaun es nit möglid) maden, daß ih nit - b. b. id) muß, fann mir
nicht anders helfen, musjm, nelze mi gináče, nemohu si ginako
pomoci, než - ; potest fleri, ut - e$ ift möglidh, daß - mo£no,
možná, že- ; nou potest fieri, ut - e&lit niht möglid, dag - sfd-
ti se nemůže, aby - ; nou fieri potest, ut non oder quin - e& ift
nicht möglid, daß niát - stáli se nemůže, aby ne - b. y. es ift
fátedterbingé nöthig, e& ift unvermeiblid, daß - e$ muß - newyhnu-
telné gest, musj. y

Potens, tis, mádtig, Macht befigend, mocn?, mohaucj, mohůtný,
možný ; mádtig einer Cade, ett über erras feon, 4. 8. sui, über
fit, pdnem sebe ; feäftig, wirffam, mocný, silný ; fähig. schop-
ný. k něčemu, 3. B. regni; gewährt, theithaftig, ü&astny, zů-
častněný. Potentia, 1. f. die Madt oder Gewalt, moc, mocnost ;
die Kraft, sjla; das Vermögen, možnost, mohütnost,

Praepotens, febr mädtig, přemocný, přemožný; terra marique,
au Bafler und Sand, na noří i na zemi, ,

Potestas, ätis, f. die Gewalt, Macht, befonders obrigkeitlihe oder ämts
fide, moc, prdwo + die Gürenftelle, úřad, důstognost, wrchnost ;
die Belegenbeit, příležitost, možnost; die Griaubniß, dowolenj ;
facere potestatem alicai, die Macht oder Erlaubniß geben, znoc,
wolenj dáwati, dáti někomu ; potestatem sui conveniendi, Zus
tritt zu fid) geftatten, mit fid reden laſſen, pfjstupu k sobě propüg-
čití, ddti mluwiti s sebau, <

Impotens, tis, obnmüdtig, (had, nidt worüber mädtig ober Herr,
bezmocný, nemohaucj, nemožný, nestatečný, mdlý, slaby ;
irae impotens, be$ Zornes niht máótig, w Aněwu nemjrný, prud-
ký; affectenvoll, fid nit mäßigen fónnenb, zu higig, zu heftig, nd-

wy, newdzaný, prjh3ny, prudký. linpotenter, Adv.
fámaó,, bez moci, mdie ; offecienvoli, zügellos, ndrukiwe, s naru-
díwostj, newdzane, prudce. Impotentia, 1, f. das Unvermögen,
nemohaucnost, nemožnost, nestatečnost ; bie Unmáfigteit in ben
Affecten, ndrutiwost, prudkost, newdzanost.

Potior, itus sum, 4, etwas in feine Gewalt befommen, einer Cade fid)
bemädtigen, 3. B. urbe, mocniti se, zmocniti se města, opano-
woti, wzjti město; aud bloß befommen oder erlangen, theilhaftig
werden, docházeti, dosjti, dosahowati, dosáhnauti něčeho,
obdržeti něco; victoria potiri, Gieg erhalten, wjtézstwj dobyti,
obdržetí ; voto, feinen Wunſch erhalten, žddosti swé dogjti; do-
Bjti, čeho st žádal; tpeitpaftig werden, účastnu by; gaben, bes

\

442 Poto Prae

figen, w moci mjti, mjti něco, widdnauti' něčim, nad něčim;
genießen, uzjwati něčeho, Potiri rerum, 1) bie Oberherrfhof ts
mes Staates erhalten, Dberbtre merben, pánem činiti se, Pan).
kem učiniti se; 2) die Oberhand haben, höchſte Gewalt haben, sté.
du mjti nad n&tjm, wlddnauti, wlästi něčim; 3) da kin
Staat fen, frei feyn, swobodnu byti, swobodu zujti, suobody
poijwati.

Compos, štis, theithaftig, účasten, účastný; mädtig eine Belt,
i. B. mentis, des Verſtandes mädtig, zdrawého rozumu mů
compotem facere, Jemanden feinen Wunf gewähren, žádost měj
wypiniti; voti compos factus, des Wunſqhes theilbaftig obře gr
währt, Zadostı swé došlý, zá&astnàny, zůčastnělý, komu i
dost se wyplnila.

Iinpos, čtis, 1) ni&t můdtig, z. B. animi sui, feines Berftantei, bes
rozumu ; sui impos, feiner nit mächtig, bez sebe.

Poto, avi, atum und pütum, 1. trinken, pjti; zechen, řadr-
wati, chmeliti; faufen, do sebe ljti, chlastati, žráti.

Potätio, 3. f. das Zrinten, pitj; ba& Oaufen, chlastdnj, chlet,
chlastanice ; das Jeden, řadowdnj, chmelenice. Potäter, 3, m
ber Säufer, ochlasta.

Compotätio, 3. f. das Zufammentrinken, die Trinkgeſellſchaft, řad, řa-
dowdnj.

Pötus, a, um, 1) was getrunken worden ift, prt; 2) ber fi bein
ten hat, zpítý, xpily, opilý ; bene potus, fer betrunken, opi
na dobro, mor. na mol, na mlamol opily.

Pótus, 4. m. unb Potio, 3. f. das Trinken, pilj, napitj; ber Sra,
Sunt, pitj, ndpog.

Pötülentus, a, un, trinfbae, PLZ, piťečný, k pitj. Potulenta, erum,
m. bie Getränke, pitj, napoge.

Pěter, 3. m. ein Xvinter, pitel, pigdk, pigan ; ber Gäufer, Ján,

, ochlasta, opilec, močihuba, ožralec. Potrix, icis, f. ine Zriste
xin, pigaöka ; eine Gäuferin, oZralkyné.

Compötor, 3. m. ittrinfee, Saufbruber, řadownjk, spolaFados-
njk. Coinpetrix, icis, f. eine Mittrinkerin, Zechſchwe ſter, Padownkr,
spoluFadownice, pigačka.

Epötus, a, am, ausgetrunten, wypity ; vertvunfen, propity. .,.

Perpoto, avi, atum, 1. trinken, pj£T; faufen, zumal eine Weile,
chmeliti, chlastati; totos dies, ganze Xage hindurch faufen, eds,
celé dní pjti, pFepjzeti, přepiti, propiti; austrinten, ya Art
trinten, dopjgett, dopiti, wypiti, Perpotätio, 3. f. die ©
das Saufgelage, chlast, chlastánj, chlastanice, žránj.

Prae, Praepos. 1) vot, před, 3. B. prae foribus, vor de
Thũre, přede dweřmi, za dweřmi ; vor, wenn c ten Be
jug bedeutet, 4. B. prae ceteris florere, nad giné kwjsti;
2) vor oder wegen, pro, 4 B. prae lacrimis, vor hrána,
pro slzy ; 3) gegen, in SBecgfeidyung, proti, naproti, i. .
mniser est prae illo; prae se ferre, offenbarek, (id) etna
merken laffen, äußern, ukazowati, gewiti, ukdzati, dáti

znáti na sobě.

Praebeo Beaestigiae 448

Praeat (ftatt prae ut), gegen dem, wie - proti tomu, gak - ; in Ver⸗
eteidung mit bem, taf - profi tomu, že -

Praébeo, ffatt Praehibeo, fiehe unter Habeo,

Praeco, Onis, m. 1) ein Präco, öffentlicher Ausrufer vor Ges
richte, vor den, Eomitien, wo er die Perfonen auécief, ble ermählt ma-
tm, wywolawač, wyhlašowač, ohlašowač; ein Aus:
rufer in den Auctionen, tvo er fo viel ald Proclamator tvar, pro-
wolawa?; 2) ein gobrebner, Rühmer, chwalořečnjk,
wychwalowatel, y. B. virtutis,

Praecónium, 2. n, 1) das Amt oder Metier eines $ráco, wywola-
wactwj, wyhlašowactwj, prowolawactwj; praeconium face-
re, Präco feyn, wywolawačem býti; 2) die Ausrufung, Bekannte
madung, wywoldnj, prowoldnj, ohlášenj, wyhlášenj; 3) die
Lobeserhebung, bag öffentliche Lob, ba& einem gegeben wird, z. B. von

* einem Didter, wyhlašowánj, wychwalowdnj, weřegná chwála,

Praeda, 1. f. die Beute, lup, laupež, kořisť, (gen. i); beſon⸗
ders erbeutetes Mich, úhonek; erlegteč ober gefangeneó Wild-
prát, low, zwěř ulowend; daher bie Beute oder der Ges
winn, zgisk, zie wýdělek,

Praedor, atus sub, 1. Beute maden, plünbern, rauben, oris? dráti,
kofistiti, ukofistiti, laupiti, ulaupiti.. Praedätor, 3. m. ein
Sreibeuter, koFistnjk ; ein Räuber, Plünderer, Zupič. PraedätörYus,
s, um, Beute madenb, plündernd, räuberif, Jaupečný, laupekni-
cký, 3. B. navis, ein 3taubfdiffi manus praedatoria, greibeuter,
kořistnjcí, Praedabundus, a, um, ouf Beute ober Raub ausgehend,
kořistůvý, kofistliwf, laupiwy, laupetiwy.

Praedo, onis, m, ein Räuber, lupit, laupeznjk ; maritimus praedo,

„| „tin Geeräuber, mořský laupe£njk.

Pisedium, 2. n, ein Gut, Landgut, statek.

PraedYólum, 2, n. ein Sandgütgen, stateček.

Praefíca, 1. f. ein Klagemweib, dergleichen bei ben römiſchen Begräbe
niffen gemiechet wurden, um zu meinen, fonft aud mulieres Ja-
mentatrices genannt, plačnice. .

Praegnans, tis, 1) fdmanger, těhotná, s útěžkem; trächtig,
březj; sus praegnans, sprasnd swjnd; 2) vol, ftrogenb,
plný, plničký,

Praemium, 2, n. 1) eine Belohnung, odplata, odměna, dar,
obdarowánj, podar; 2) die Beute, kořist, (gen. i); ber
BVortheil, zgisk, zisk.

Praes, dis, m. ein Bůrge in Getfaden, Gelbbürge, rukogmé.

Praestigiae, arum, f. die Gauteleien, Blendwerke, keykly,
keykljřstwj, mamictwj ; daher Blendwerke oder Betrieges
teien, mámenj, mámidlo, mam.

444 Praeter Praetor

Praestigiätor, B. m. der Taffenfpieler, Saukler, key kj ; der Metric,
mamič. Praestigiätrix, icis, f, die Gauferin, keykljtka; Bars
gerin, mamička.

Praeter, Praep. 1) außer, aušgenommen, ohne, mimo, kro-
mé; praeter unum, aufer einem, bi8 auf einen, kromě
gednoho; nihil praeter, nibtě als, nic než, nic leda;
wider, mimo, kromě, proti, 1, B. praeter. morem, met
Gewohnheit, proti obycegi; 8) über, přes, nad, . B. pre
ter modum, über das Maß, nad mjru ; 4) vor, naa d
einen Vorzug anzeigt, nad, 4. B. praeter ceteros, vor anm,

' nad giné ; 5) vorbei, j. B. praeter oculos ferebant, fit
trugen es bei den Xugen vorbei, před odima, okolo ač
nosili.

Praeter&a, „Adv. außeehem, überbief, mimo to, nad to, přes tek
domu; ferner, weiter, dále.

Praeterquam, Adv. außer, kromě, leda, leč ; praeterquam qui,
außer tof, kromě že, leda že, leč že. .

Praetor (ftat Praeitor), Oris, m. jeder Anführer, jedes Ober:
haupt, Chef, Vorgefegter, wrchuj zprdwce, predstawe.
ný, 4 B. aerarii; daher 1) ein Zeldherr, General, poll,
wngenský wüdce; 2) eine vornehme obrigkeitliche Perfon, de
Gerechtigkeit in Nom handhabte und ben nádíten Rang mý Im
Gonfuin hatte, ein Prätor, saudce lidu, zemský sudj, pri-
tor; praetor urbanus, domäcj, neywyššj sudj, m l
Streitigkeiten unter lauter römilcen Bürgern richtete ; praetor pee
grinus, sudj pro cizé, entſchied die Streitigkeiten der nta
Bu Ciceros Zeiten gab es adit Prätoren in Rom. Die andem kl
Prãtoten beſchaͤftigten fid) mit den Griminalverbrehen (causis pů-
blicis), 4. B. mit Beftrafung des Todtſchlages, Ehebruches.
Praetüra, 1. f. das Amt eines Prätors, bie Prätur, úřad zemakéh

sudjho, zemské sudstwj, prétorstwj.

Praetorius, a, um, bem Prätor gehörig, ben Vrätor betreffend, prit
tif, prétornj, prétorský ; des Feldderrn, wüdcüw; cohors přát-
toria, die Seibgarbe be& Zeldheren, Ziwolnj stráž teůdcowaj db
Gefolge eines Lanbvogteš, družina wlddaFoica; provincia prace
ria, eine Provinz, mo ber Sanboogt oder Etatthalter Propräter Vel
kragina pretornj; navis praetoria, baš Admiralfchiff, klesej
zpráwěčj lodj; porta praetoria, ba8 Sbor im Lager, mo bol Jil
des Feidheren ftanb, A/awnj, welika brána; vir praetorios, 6t
gewefener Prätor, byıwaly zemský sudj.

Praetörfum, 2. n. 1) da6 Zelt des gelbberrn im ager, stan wid-
Cüw; 2) die Wohnung des Landvogtes oder Otattbalteré in der res
viny, dům widdarsky, wldddrna, saudnice ; 3) bie erento]
ber Offiziere beim Feldherrn, ber Kriegsrath, rada wogenska, snem
wogensky. .

Prandium : Précis 446

Propraetor, $. m. ein ®Proprätor, daß iſt efn Sanboogt ober Statthai⸗
ter in einer Provinz, mo feine Armee gehalten mird, wo rc alfo bloß
bie Geredtigfrit handhaben muß, widda* a sudj, ndmestnjk, pro-
prétor; jene Provinzen aber, wo ein fte&enbeé Kriegsheer fegn mußte,
wurde von einem Proconful ( prokonsul, wláduř a wüdce, mjsto-
držitel) verwaltet. Hj .

Prandium, 2. n. tat bei den Römern, nad unſerer Art, bad Frühe
Mid, Morgenbrod, snjdanj; das S3ormittag&effen, Vor:
mablgeit, gjdlo před polednem ; denn eine ordentliche Mahl -
irt, welhe coena hieß, hielten fie ungefähr um drei Uhr Rachmittags.

Prandéo, di und pransus suin, 2, früpflüden, sujduti, posnjdatı,
nasnjdati se ; vor der ordentlichen Hauptmahlzeit effen, e6 mochte (nach
unferer Rechnung) früh um 7, 9, 10 ober um 12 Uhr feun, před obě-
dem gjsté, nagjsti se; Überhaupt effen, gjsfz, nagjsti se. Pran-
sus, a, tun, vec Vormittags gegeffen hat, nasnjduny ; aud) ber ju Mits
tog gegeffen bat, naobedowuny, nageděný ; curatus et pransus,
von Soldaten, marfáffertig, na cestu hoto:0y ; pransus potus, der
gegeilen unb getrunten, nageděný a napit y ; der gefceffen und gefofs

ažraný a nachlustaný. :

a, um, der ned nidt gefrühftüdt, nenasnjdaný, bez snj-

lanj, nesnjdaw ; der nit gegeffen hat, nenagedeny, nenaobedo-
wany, bez gjdla.

Compransór, 3. m, ein Mitſchmauſer, Shmausbruber, spolukodownjk.

Prätum, 2. n. eine Wiefe, lauka, Lučina ; dad Gras, trawa.

Pratensis, e, 3. (B, flores, bie Suiefenbtumen, Jaučnj kwjtj. -

Právus, a, um, 1) ungerade, frumm, nerowny, křiwý, po-
točený, j. B. ein Baum; 2) unregelmäßig, neprawidelný $
$) unſchicklich, nezpůsobný, Prave, Adv.

Pravitas, ütis, f. die Krümme, Ungleiäheit, der üble Wuchs, ble Unregels,
mäßigteit, kFiwost, nerownost, nepěkný zrüst, neprawidel-
nost; die Unfgidtickeit, dev Uibelftand, nezpüsob, nezpůsobnot,
nehezkost ; (átimme Befchaffenpeit, Verkeprtbeit, pfewrhlost, pře
torácenost ; bie Bosheit, Gotttofigteit, zlost, ne3lechetnost.

Deprävo, avi, atum, 1. eine gerade Sache ungerade madjen, verbreben,
verhungen, kftwiti, poktiwiti, zkfiwiti, potoiti, zohawiti,
zhyzditi, zhanobiti, popsiti; verderben, fhtimm machen, kaziti,
Pokaziti, zkaziti. Depravätio, 8. f. bie Berdrehung, Verzerrung,
pokřiwenj, pokraucenj, potočenj ; Gerunftaltung, zohawenj, z0-
hyzděnj, zhanobenj, popsenj, pokaženj. Depraväte, Adv. vtt
tebrt, unriátig, naopak, přewráceně, nepráwě « . .

Précis, (Gen. vom alten Prex) ci, cem, ce, f. vie Bitte, dad
Bitten, prosba; yeröhnlider ift der Plur. Preces, um, das
Bitten, bie Bitte, prosenj, prosba ; ba Gebet, modlitba ;
die Verwünſchung, kletba, kletj, prokljndnj, zakljnán s
der Wunſch, přánj, žádost. m

Precor, atus sum, 1. bitten, prosit, poprositi; fein Gebet verrich⸗
ten, beten, modliti se, pomodliti se; anrufen, wzjwati ; wünfáen,
anmlinfýen, p*dti, Zádati, kelati ; au verfluden, zlého přátů, zlo-

446 — . Pröhendo Prčhendo

řečíti někomu, kljti, prokljnati gez ; alicui. Precštor, 3. m.
ber. Bitter, prosič, prositel,prosebnjk ; ein Fürbitter, pFjmluwce,
přimluwěj.

Precáríus, a, um, erbettelt, durch Gefäigkeit erlangt, wyprošený, -
žádaný, na prosbu daný, z milosti propůgčený, z lásky ude-
laný, učiněný. Precario, Adv. barů Bitten, dittweife, prosebně,
z prosby, s prošenjm.

Adprecor unb Apprecor, atus sum, 1. ju Semanden flefen, beten,
^j. B. deos, modliti se k bohům, bohy wzjwati.

Comprecor, atus sum, 1. anrufen, bitten, 3.8. deos, bohy wzjwa-
ti, prositi, Comprecätio, 3. f. bas Bitten, prošenj, prosba ; tie
Anrufung um Hilfe, wzjwanj, o pomoc woldnj.

Deprecor, atus sum, 1. 1) bitten, dur Witten zu erhalten fuden, um
etwas bitten, prositi, snažně prositi o něco, i. 8. pacem; 2)
etwas verbitten, durch Bitten abjumenben fuden, zaprodowati, za-
prositi, prosbau odtwracowati, odwratiti, odwésti; 3) um Bers
sribung bitten, odprošowati, odprositi, za odpuštění prosit ;
pro aliquo, für einen bitten, ürbitte einlegen, prosift, přímlau-
wati se, pFimluwiti se za někoho ;aud anwünfden, pFdti něko-
mu něčeho, y. B. sapientiam, Deprecätor, 3. m. ein Bürs
bitter, pFjmluwce, prjmlutotj. Deprecätio, 3. f. bie Bitte, pros-
ba; vie Sürbitte, prjmluwa; Bitte uri Verzeihung, odprosenj ;
die Berbittung, zaprosenj.

Imprecor, atus sum, 1. anwünfen, pruti; alicui diras, einen vers
wunſchen, prokljnati, prokljti někoho. Imprecätio, 3. f. bie Ber»
wünfdung, prokljndnj, kletba,

Prčhendo (contr. prendo), di, sum, 8, ergreifen, faffen, ans
faffen, nehmen, angreifen, popadati, popadnauti, chdpa-
ti, chopiti, uchopiti, chytati, chytiti, gjmati, gjti, u-
gjti, brdti, wzjti; aliquem manu, bei ber Hand, za ru-
ku; ertappen bei etwas, 4. B. in furto, popadnauti, po-
stihnauti, zastihnauti, dopadnauti, zastati w krd-
deti; greifen, arretiren, zabawowati, zabawiti, stawiti,
chytiti; einfeben, pochopowati, nahljžeti, pochopiti,
pochytitis bemerken, wahrnehmen, chäpati, pozorowati,
zpozorowati, znamenati, seznamenati; erreichen, y. ©.
oras, dostati, dostihnauti, dostanauti brehü; tellus
prehendit stirpes, bie Bäume befleiben, stromowé ugj-
magj se.

Prehensio, $. f, eine Minde, etwas in bie Höhe zu heben, gePdb,
škřipec.

Prenso (öfter alš Prehenso), avi, atum, 1. anfafien, angreifen, ergreis
fen, popadati, chäpati, chytati, gjmati, brátí; taber um ein
Amt anfugen, o úřad žadati, uchdzeti se; wirb Insgemein nur
von ben Gandidaten gebraucht, wenn fie ben Ginwohnern Roms die
Hände brüdten, unb fie zugleich um ihre Wahlfiimme erfadhten. Pren-
aätio, 3. f. bo& Xnfuden, uchdzenj se, zaddnj, 4. B. um ein Amt.

Adprehendo unb Apprebendo, di, sum, 3. angreifen,- anfaffen, er»
greifen, popadati, popadnauti, chápati, chopiti, uchopiti, Chy= _

Prémo 447

"

Prémo

D

tati, uchytiti, zachytifi, gjmati, ugati, bráti, tozjti ; annehmen,
wegnehmen, (id) bemätigen, brdtt, wzjti, dobýwati, dobyti, wy-
bogowati, w moc dostati, opanowatı, y. B. Hispaniain.
Comprehendo, di, sum, 3. 1) ergreifen, anpaden, fritbatten, popa-
dati, popadnauti, drieti, j. 9B. praedam; anpalten, Befhlag
Yarauf legen, stawowati, stawiti, zabawowati, zabawiti, za-
Irzeti, zaty kati, zatknauti, y. B. €óiffe arvetiren, stawowati,
stawtt, zatýkati, zatknauti, wsaditi ; 2) ignem, Feuer fongen,
oheň chytati, chytiti, chytnauti; 3) mente ober animo, mit
7 bem Berftande etwas begreifen oder faffen, einfehen, fid) vorftellen, chd-
pati, pochopowati, pochopiti, nahljžeti, sobě předstawowati,
sobě pFedstawiti ; entbeden, bemerfen, Pozorowati, zpozorowa-
ti, znamenati, seznamenati, zastihnauti, zahljdnauti; auffans
gen, à. B. Briefe, přesjmati, zadržowati, zadržeti, zachytiti;
4) umfaffen, obsahowati, obsdhnauti; umarmen, obgjmuti, ob-
gufi; aliquid memoria, fid merken, im Gebüótniffe behalten, pa-
matowati sobě, w pamětí chowati, zachowatı, podrželi ně-
co ; verbis, ausbrüden, befreiben, slot obsdhnauti, wypowě-
djti, wypsati. Comprehensio, 3, f. die Grgreifung, Xrretirung,
getj, zabawenj ; die 3ufammenfaffung, Zufammenfügung, a. B. ver-
borum, spogowdn], spogenj; die eriote, obsaženj; der Gag,
sada ; aud, die Begreifung, der Begriff, pochopenj, pogem. Com-
prehenstbilis, e, va& umfaßt werden Bann, umfasbar, obsačný, ob-
sažitelný, obsáhlý ; begreiflid, pochopitelný, postižitelný.
Deprehendo oder Deprendo, di, sum, 3. ergreifen, fangen, gjmati,
sjti, popadatı, popadnautt, chytati,chytiti; überrafchen, ertaps
pen, 3. B. aliquem in furto, Jemand beim Diebftahl ertappen, pre-
padnauti, popadnauti, -dopadnauti, postihnauti, zastihnau-
ti, dostihnauti, zastati, dostati někoho w krádeží; befinden,
finden, shleddwatt, shledati, nalézati, sezndwati, seznati, po-
znatt, uznati; wahrnehmen, entbedten, pozorowati, znamenati,
Deprehensio, 3. f. die Grtappung, dopadnutj, zastihnutj, dosti-
hnuti; die Gatdedung, znamendaj, seznánj, shledánj, nalezenj,
zpozorowdnj ; bie Grgreifung, gjmidnj, get], chycenj, popadnut].
Réprehendo oder Reprendo, di, sum, 3. 1) hinten anfaflen, pozadu
chytati, wzadu chytiti, zachytiti, popadnauti, ugjti, 4. B
pallio aliquem, za pld‘? někoho; zurüdziehen, zpáťkem tahati,
táhnauti; halten, dräeti; 2) toteln, hanti, fupiti ; 8) widerles
gen, überführen, p*ekazowati, prekdzati, přeswědčowati, pře-
svoědčíti ; nadhobten, 3. 1B. bas fBerfiumte, dohaneti, dohoniti,
dohnati, nahraditi, wynahraditi. Reprehensio, 3. f. bas Zabeln,
der Zabel, hanenj, hana; die Widerlegung, pFekdzdnj, prekaz,
přesvědčenj. Beprehensor, 3. m. ein Sobler, hánce ;-ein Verbeſ⸗
ferer, oprawce ; Beränderer, zginadifel, z, 18. comitiorum,
Primo, pressi, pressum, 3. 1) Drüden, preffen, tiskati, tisk-
nauti, tlačiti: jubrüden, zatlačowati, zatlačiti, zatisk-
hauti, 3. B. oculos; beladen, befchweren, tjžiti, nakläda-
ti, naložiti; incommodiren, obtéfowati, 2) verfolgen,
fáarf nachſetzen, stjhati, honiti, hnáti někoho; w zdpě-
tj býti někomu, hndti se po někom, za někým, i. ©.

448 Pr&mo 7 Prémo

dem Wilde ; daher einem zujeben, z. B. mit Worten, Frogen, do.
tjrati, dorážeti, doléhati, dulehnauti na někoho; pre-
mere litus, fid am Ufer halten, držeti se břehu; 3) wı
bergen, unterbrüden, tagiti, zatagiti, skry wati, kryti;
4) berabfegen, zlehčowati, zlehéiti ; 5) 'befdneibes, oře-
zdwati, orezati; abfürzen, krátiti, zkrátiti; 6) fossım
premere, einen Graben machen, přjkopu délati, přikop
udělati.

Pressus, a, um, gedrüdt, gepreft, tisknuty, tlabeny; pressun-
mus, ein bumpfer Son, Schal, temuy klas; kurz, gebrángt, král.
ký, těsný, sražený; oratio pressa, gedrängte Gchreibart, strační
řeč; presso gradu, bei Soldaten, Schritt für Schritt, krokem,
krok co krok. Presse, Adv. genau, dokonale, 4. B. etpai es
tlücens aug fury, zkrátka, stručně,

Pressus, 4. m. der Drud, das Drüden, tisk, tisknutj, tlatenj, stük-
nutj.

Presso, 1. brüden, tiskati; ubera palmis, melten, dogiti,

Prélum, 2. n. eine $rejle, Setter, deren, lis, disice.

ı Adprímo und Apprimo, essi, essum, 3. anbrüden, pPitiskafi, při-
tlatowati, pFitlatiti, pFitisknauti,

Compritno, essi, essum, 3. zufammendrüden, zufammenpeeffen, stüle-
ti, tisknauti, stiskowatt, stisknauti, stlačowati, tlačiti; Vt
maden, srážetí, sraziti, stlačiti, stisknauti; anfaiten, jerie⸗
batten, hemmen, bändigen, zadržowati, držetí, zadrieti, stawo-
wuti, stawiti, zastawiti, zaraz inam, den Attım on jd
halten, drzeti, stawowati, stawiti, tagiti, zatagiti dech; mu
fámcigen, verhehlen, fugiti, zatozí skrýmwati, krýti, skrýti
zamlčeti, zmlčeti něco, i. ®. delicta; frumentum, das Ski
de zurüdoalten, nit verkaufen wollen, obilí chowati, neprodá-
wati, drzeti se s obiljm ; compressis manibus sedere, dir fit
be in den Schooß Legen, faulenzen, slože ruce sedeti, zahaldi.
Compresse, Adv, kurz, gedrängt, 4. B. zeden, zkrátka, stračně
Compressio, 3. f. und Compressus, 4. m. die Zufammendrütun,
Bufammenpreffung, stiskänj, stisknutj ; die Umarmung, obselj.

Deprimo, essi, esauın, 3. herunterdrüden, niederdrüdtn, doläm tis-
nauti, pod se tlačití; verfenten, pohraužeti, pohrauali, po-
hřjžeti, pohřjziti, potapeti, potopitt, utopiti, stopıti; dei-
mi, finten, dolů padatı, ke dnu padnauti, potopiti se, |%
Sdiffes unterbrüden, pofladowati, potlačití, utiskowati, si-
skati, utisknauti, utlatiti, udusiti, y. B. veritatem; animus,
den Muth ſchwächen, muthlos maden, mysl sriowatt, snjali pr
nj&iti, srdce odnjmatt, odnjtí, bráti někomu ; moji tetra mt
fofen, strkati, strčíří; pflanzen, in bie Grbe fetta, sdzeti, nes-
zeti, saditi ; hecunterloffen oder bringen, spaustett, spustilí; wt
mindern, fároüdjen, meni, zmenšowati, zmenšiti, tenditi, se
čití; etwas graben oder grabenb machen, tief maden, wwyhazormli,
wyhdzeti, wyhoditi, y. 8. fossam, přjkop wyhodili, učímtu
Depressus, a, um, heift aud tief liegend, tief, njzky ; locus de
pressus, eine tief liegende Gegend, die Wiebere, nj&na.

Pr&mo Prémo 449

Exprímo, essi, essum, 8, herauspreffen, herausbrüden, 1wytlato-
wati, tlatiti, wytlačiti, wytiskowati, wytiskati, wytisknau-
ti; daher 1) etwas erzwingen, einem abzwingen, wyrucewati, Wy-
nutiti na někom něco, 3. ©. einen Brief; 2) ausdrüden, z. B. eis
nen Schwamm, wytlačowati, wytlačiti, wymačkáwati, ma-
čkati, wymačkati, wymačknauti, ždjmati, wyidjmati ; durch
Worte auébrüden, wypisowati, wypsati, wyřknauti, wyslo-
wifi, wyprawiti; bur ben Pinfel, wyobraziti, wymalowati,

odobniti; durch ben Grabfide, wyryti; aud) aušípreden,
$jkati, wyřknauti, wyslowowati, wyslowiti, j. 8. literam;
überfegen, překládati, přeložiti, wyložiti; in bie Höhe drüden,
Wwytlačowati, tlačiti, wytlatiti, wzhůru hndti. Expressus, a,
um, ecpreft, dwynucený; aušgebrildt, wytlačený, wytisknuty,
j. 88. vestigia; daher fihtbar, beutlid, wuditelny, patrný, zře-
telny. Expressio, 3. f. baš Ausbrüden, wytisknut], wytlačenj.

Imprimo, essi, essum, 3, hineinbrüden, einprägen, weiskdawatı, wti-
skafi, wtisknauti, wtlattowati, wtlatiti, wrywati, wryti; aufe
drüden, 3. B. sigillum in cera, das Petfhaft auf das Siegelmahé,
phitisknauti, wytisknauti, wytlačiti pedet do wosku, Im-
pressio, 3. f. ber Ginbruď, bae Eindringen, wtzsknutj ; der Abdruck,
bie Geftott, Form, otisk, wytisk, ráz, podoba, 4. 18. nummo-
‚rum; ber adbrud, düklad ; die Gewaltthätigkeit, ndsi ber Ans
griff bes fechtenden ‚Heeres, tok ; facere impressionem in hostes,
útok činiti na nepřdtely ; ber Ginfall, wpad.

Opprimo, essi, essuin, 3. 1) überfallen, jähling über ben Hals Foms
men, überrofben, pFepadati, pfepadnauti, překwapiti, zachwa-
cowati, zachwátiti někoho, připadnauti, udeiit na někoho;
nox me oppressit, ble Radıt überfiel mid, noc na mne udeřila, ,
noc mne přepadla, zachvátila 5 2) unterbrüden, dämpfen, potla-
čowati, potlatiti, utiskowati, utisknguti, utlačowati, utlatitt,
dusiti, udustti, 3.3. ignem; niederdrüden, tlačiti, zatlačowati,
zatlačit; hemmen, zadržowati, drzeti, na uzdě mjti, na uzdu
posatz; úbermáltigen, přemdňati, přemoci, poraziti; 3) verfene
ten, 3. B, classem, poAraužeti, pohrauziti, potopiti, utopiti,
stopiti; 4) zudrücken, zufáliefen, zawjrati, zawřjti, zamknauti,
3. B. on; verfhließen, verhehlen, vertufhen, tagitz, zatagiti, za-
mlöeti, dutlati, udutlati, udusiti; oppressus timore, voll Xengs
fen, skljCeny, stižený strachem, plný strachu ; oppressus ae-
re alieno, vol Gäulden, zadlužený, plný dluhů, we. dluzjch
zabředlý. Oppressio, 3. f, die Unterdrüdung, uřiskánj, utisknu-
tj, potlačenj, utlačenj; bie Gewaltthätigkeit, ndtisk, nasılj ; loci,
gewaltthätige fBrfrgung eines Drteé, násilné mjsta obsazenj. Op-
pressor, 3. in, ein Unterbrüder, ufiskač, utiskatel, násilník,

Beprimno, essi, essum, 3. mit Gewalt zurüdhalten, hemmen, nazp?t
tisknauti, odtiskowati, zpátky tlatiti, odtlačowati, xdrkowa-
ti, stawowati, zastawowati, zdrieti, zastawiti, stawiti, za-
raziti, přetrhnauti neco; Ginpalt thun, pFetr£ učiniti, zabrd-
miti něčemu ; iram, hnewu se zdreti, hněwu se braniti, ubrd-
nití, Bepressor, 8. m. ein Zurüdhalter, Hemmer, zdržowatel,
zabranitel.

Bupprimo, essi, essum, 3. prster dolů tisknauti, tlatiti, po-

D

450 Präium , Princeps

tlačiti ; naves, in ben Grunb bohren, std peti, stopiti; sadě
ten, hemmen, drieti, 4. B. classem; vocem, teife reben, sajže-
ným, temným hlasem mluwiti; an fid behalten; za sebau dr-
Zeti, podržeti, zumlöeti, zatagifi, y, B. pecuniam, Geb viis:
fófagem, penjze pod palec schowatt. Suppressio pecumime Mt
Unterfálagung bed Grtbré, peněz za sebau zadrženj; ie Wie:
drüdung, dolů tisknutj; bie Unterdrüdung, potlaZenj ; necemu
bie Beflemmung im Sqhiafe, der Alp, noční dušenj, märas
Prétium, 2, n. 1) der Werth einer Sade, cena: res magi
pretii, eine Sade von großem Werthe, weliké ceny wi; ,
.nullius pretii esse, nidtě werth feyn, za nic nestáti
nic po tom niebyti; 2) ber Preis, dad Geld, das für che č-
he gegeben ober gefordert wird, penjz, penjze, cena; maximo
pretio, febr tbeuer, ža hrozný penje, drahý welict;
majoris pretii esse, theurer feyn, draZ5j býti; 3) der tobt,
mzda, plat, penjz; die Belohnung, Entgeltung, zdplate,
odplata; operae est pretium, eš ift der Mühe werth; sto
ej to za práci, za slowo,
Manapretium, 2. n. das Maderlogn, plat od práce, od djle.
Pretiösus, a, um, foftbar, drahý. Pretiose, Adv. toftbar, draze,
Prtdem, Adv. lángft, vorlángft, vor langer Zeit, duro, ob
ddwna ; vorher, vormals, předtjm, gindá, gindy, prob,
pred casy.

. Princeps, ipis, 1) ber erfle, prwnj, neyprwšj, neyprwni-
šj; guerft, neyprwé, s. B. princeps dixit, ec hat ejurk
gefagt, neyprwe& řekl ; princeps senatus, der erſte im Bars
aeid)niffe der Senatoren, přednj, prwnj rada; princeps
juventutis, der erfte im Werzeichniffe der römifchen Bitte,
prwnj rytjř; ein Rěnigěfobn, krdlowic; ein Kaiferfoht,
cjsařowic; ber Wornehmfte, Angefehenfte, einer von da
Vornehmften,, Angefehenften, z. 6. principes senatus it
Vornehmften des Rathes, neypreduégij, neyhlawnlfi)
neyznamenitěgšj pdnowě w radě; 3) ber Wrheber ent
Sade, Anführer, půwod, půwodce, začátek,
ein Borgefegter, Chef, předstawený, zprdwce, urchnos
ein Sri, Regent, kujie, krdl, zeměpdn, mocnáři 4)
principes maren aud, die Soldaten, die das zweite Treffen frei
druhého šiku bogownjei, druhý iik, druhdcii M
ben hinter den Hastatis und vor ben Triariis; 5) Princeph
ipis, eine Gompagnie davon, setnina druhdk&w: ah!
‚Hauptmannöftclle bate, setnictwj při druhém šikut při.
mas princeps hieß bel ihnen die erſte Gompagnie, prunj

Prior : ‘ Prfor 451

setnina druhdků; prior princeps, bet erfle ‚Hauptmann
babel, prwnj setník druhácký,

Principätus, 4. m. 1) der Vorzug, die erſte oder oberfte Sielle, před-
nost, předek, prwnj mjsto; 2) bie erfte Befehlöhaberftele, ney-
wyššj zprawa ;.3) das Haupttheit, Hauptwerk, Pauptiď, Alawnj
částka, hlawnj wec ; 4) der Anfang, Urfprung, poddtek, půwod,

PrinořpYum, 2. n. ber Anfang, počátek, začátek ; ber Urfprung, pů- .
wod, přjčína; der Grunb, die Grundlage, základ; prineipio, tm
Anfange, anfangs, zuerft, na počátku, ze začátku, zprwu. Prin-
cipis, orum, 1) der Ort im römifhen Lager, wo der gelbberr, bie
2egaten unb Oberften ihre Zelter hatten unb bie Yahnen aufbewahrt
wurden, alfo das Hauptquartier, AZawn] leženj ; 2). das Bordertrefien,
prwnj Šk; receptus erat post princi man fonnte fij hinter
die Bronte zurüd- ziehen, Bylo za prwnj 3ik ústupu.

Principàlis, e, 1) ber erfte, urfprüngtid, prwotnj, pütwodnj, prwnj,
neyprwneg3j; anfeyntiáfte, neypředněsšj, neyznamenitéglj ; 2)
porta principalis, ein Gitentpor im rým. Čager, postrannj brána
es gab eine porta. principalis dextra und ‚eine sinistra.

Prior, Oris, eher ald ein anberer,. spjše, spjiegi; bec erftere, der
Beit und Ordnung nad, prwněgší, prwšjs der erffere, dem
Vorzuge nad, predndgsj; daher vorzüglicher, vortrefflicher,
předněgšj, lepšj; priore aestate, im vorigen Sommer,
předešlého, minulého léta ; priores, die Vorfahren, před-
kowé; 2) der vordere oder vorber(le, předněgšj, prwněg-
3j, prwn]. .

Prins, «dv. eher, vorber, spjše ; lieber, raděgi, radše ; priusquam,
eber als, prwe nežli, dřjwe než ; aud bloß nežli, nei,

Primus, a, um, ber erfte, unter mehr als zweien, prwnj, neyprw-

neg3j, neyprwSj; ber vorberfte, přední, neypfednegsj ; bet ans

gelebenfte, vorjüglidfte, vornebmfté, neyprednesij, neyprwnegsj,
neyznamenitěgšj. Primae, scil. partes, bie efe Rolle, Daupts
solle in einem ©daufpiete, prwnj, h/qwnj] osoba; ber Soryug in
andern Dingen, přednost, předek, přelní mjsto; primo quoque
tempore, fobald alé möglic, bei erfter Gelegenheit, co neyspjše ; čim
spj3e, tjm lépe; kdykoli možná gen bude ; prima quoque die,

mit dem erften Tage, der měglid if, 1 ten, co přigde, den, Im-

primis oder in primis, cumprimis oder cum primis, vorzüglid,

Dor andern, befonberé, zwidste, neywjce. Subst. Primum, das

Grite, Borderfte, před, předek; ber Anfang, začátek, počátek ;

der Urftof, prie. Primum cber primo, Adv. juerft, anfangs,

zprwu, zprwku, na počátku ; cum primum, fobald alt, gak mu-
le; quam primum, eheftens, co neyspjše, co neyd?jwe.

Primáríus, a, um, ber vornegmfte, vorgügtidfte, angefrbenfte, erſte,
p?ednj, zwldätnj, neypředněgšj, ney znameniteg:j ; planetes pri-
1naríus, ein Hauptplanet, neypredneg3j, hlawnj pobludice.

Primitiae, arum, f. die Grftlinge, z. B. der Früchte, prwotiny, pr-
wüstky. : “ .

Primöres, um, „4dj. die evfen, vorberften, z. B. déntěs, přednj, ney-

Dd2

452 PrIvignus Pro

predn2g3j zubowe ; ble vornehmften, angefehenften Perfonen aber
Häupter, pfednj, hlawnj osoby, 4. 8. regni.

Primipilas, fie Pilus. Primordium, ſiehe Ordior, M

Pridie, be& Tages vorher, den předtjm ; pridie Calendas Majas, eu
fetten April, poslednjho dubna ; fiege Dies.

Priscus, a, um, alt, ehemalig, vorig, starý, býwalý, n*kdegij,pe
dešlý ; priscl, bie Alten, stab.

Prist/nus, a, um, ebemalig, alt, vorig, prunj, předešlý, něklegš,
býwalý, minulý, starý, 4. B. tempora pristina, bie wen
Seitens vorig oder geftrig, předešlý, minulý ; in prixtiowm rad-
tuere, auf den alten Fuß wieder feten, 10 starý, předešlý řád z
se uwoditi, uwesti; sak býwalo předtjm, učiniti. ©

Apprine, Adv. vorjüglid, ganz befonbers, zwid3tB, z. B, apprime

loctus. M
Privignus, 2. m. ber Stiefiohn, pastorek, newlastnj syn.
Privigna, 1. f. die Gtieftogter, pasťorkyně, newlastnj dcera,
Prrvus, a, um, einzeln, gednotliwy ; jeder, každý; einer, Wi
Eintheilungen, 3. B. jeder eines, po gednom, každý geden; tis

genthůmlich, eigen oder befonder, wlastnj, zwiditnj, o-

zwldstnj.

Privülégium, 2. n. eine Verordnung ober Gefet wider eint elit
Specfon, zwiditnj, osebnj prdwo, nařjzenj proti někomu; fet

Priro ari, n tečavten, brd od oda
vo, avi, atum, 1. beťavben, ti, wzjti, odnjmati, h
odnjti něco někomu, zbawowati, beit někoho mide;
připrawowati, připrawiti, pfistrogiti, příwésti někoho o m-
co, alignem re; befreien, zbawowati, zbawiti, zprostiti nike
ho něčeho, wyswóboditi od něčeho ; aliquem exilio. Privát%
3. f. bie Beraubung, zbawenj, wzetj ; die Befreiung von chuck,
wenj, zproštěnj. .

Priv&tus, a, um, 1) Beraubt, zbaweny ; befreit, xbaweny, preis
2) was nicht ber Xepubli oder Gommun gehört ober batin feine
siebung bat, saukromny, pro sebe; vita privata, das risetidth
2iwot saukromný, pro sebe; homo privatus, ein enfä,der fri
Amt in Rom verwaltete, eine Privatperfon, člowěk s eu
pro sebe, bez úřadu, bez obecnj powinností ; res privata, 6.
Sad, bie einzelnen SXenfden. gehört, fle betrifft, sa ukromnd, 0
zwláštni, osobnj wc; domus privata, ein $rivatbauě, čis ^
čj, sausedský dům ; oft läßt es fi mein, dein, fein oder tige
Privat - überfegen, müg, twüg, swüg, wlastnj, něči, z, ©. eame
dum privatum. Privatum, 2. n. das Haus eine& jeden, wlaste PH"
bytek; eigener Beutel, wlastnj kapsa. Privatim, Adv. mit Wt
Publice entgegengefegt, 3. B. privatim prodesse, einzeinen SResláet |
nügen, saukromně, osobně, domácně, w domdcnosti
ti; res et publice et privatim utilis, eine Gage, die feme K8
©taate als einzelnen Menfhen nüglih ift, w?c wüdec č zw"
užitečná; privatim aliquid Frei in eigener Angelegrabeit Me
deln, za swau přjčinau, od swé osoby gednatı, činiti nihi
insbefonbere, infondesgeit, obzwidstn&, zwidste. . .

Pro, Praepos. 1) für, ftatt, an Statt, mjsto, na mjstě, 24

Pro Probrum ! 453

pro consule, na mjst& konsula; habere pro docto,
für gelehrt halten, za učeného mjti; 2) nad) ober in An⸗
febung, nad) Beſchaffenheit, gemäß, verměge, dle, wedle,
podle, po; pro tempore, nad) Befhaffenpeit ber Zeit,
dle času; pro consuetudine, nad) Gewohnheit, podle oby-
čege;.3) vor, před, y. B. pro concione dicere, vor bem
Volke reden, před celým shromážděnjm, k lidu shromáž-
děnému mluwiti; sedens pto aede, vor dem Haufe figend,
sedě před domem; 4) für ober wegen, pros 5) lauf, na,
4. S. pro tribunali, auf dem Ridterftuble, na saudné sto-
lici; 6) wie, al&, oder fo gut alé, za; 4. B. pro certo sci-
re, zagist! wědětiz pro suo emare, wie feinen Sohn lies
‚ben, wlastnjho co syna milowati.

Pront, fo wie, naábem wie, gak, až gak.

Proinde, bewegen, proto, proto ; eben fo, prdw2, rowněž.

Protínus oder Proténus, alsbald, fegleih, Aned, ? hned, hnedky, w

okamženj ; ferner, weiter, dále; weiter fort, fo fort, beftändig, po-
řád, w gednom, w gednom kusu, neustdle ; yugleid,, hned, spolu.
Pro oder Proh, Interj. O! Ach! bel Klagen, G, ach ! Proh (Pro),
sancte Jupiter! o heiliger Gott, 6 swatý, wěčný Bože! ©
6 wěčná dobroto! pro (proh) dii immortales! o ihr
Götter ! 6 Bohowé nesmrtelnj ! um Gotteswillen, probüh *
pro deorum (deum) atque hominum fidem! ums ims
melöwillen, pro Bůh a.cely swét ! .
Probosois, Ydis, f. ber Rüffel des Elephanten, trauba slonowd.
Prebrum, 2. n. eine ſchimpfliche Handlung, ſchimpfliche That,
hanebnost, hanebný skutek ; dad Schimpfwort, Schimpfe
teden, zlé, hanliwé, hanebné slowo; der Schimpf, bie
Belhimpfung, hanba, potupa; probro esse, ſchimpflich
fton, k hanbě, k potupě býti; probum inferre alicui,
Schimpf ode Schmah anthun, hanbu püsobiti, potupu
činiti, učiniti; probo habere, für fhimpflid "halten, za
hanebné klästi, za hanbu pokládati.
Probrósus, a, um, fóimpflid, ſhändlich, hanebny, i
Exprobro, MA —S vorrüden, wytýkati, wytknau-
ti, wytjtati, wytjsti, omlauwati, omluwiti, pfedstjrati, pře-
destřjti, předhazowati, predhoditi někomu něco ; alicui ali-
quid oder de aliqua re. Exprobrätio, 3. f. bie Borriifung, Bormers
fung, ivytýkánj, wyčjtůnj, wytténj, omlauwdnj, předhazo-
wánj, wytka, wylitka, omluwa, předhůzka, wyströka.
Opprobrtum, 2. n. ber Bormurf, wýtka, wýčitka -ber Schimpf, ha-
na ; bit Beihimpfung, pofupa; das Gáimyfoost, Sqimpfreden, zlé

434 Průbas Pröbus

slowo, hanliwd řeč; magno esse opprobrio, zu’grofer Ehe
gereihen, febr (himpflid feyn, k welike hanbe byti.

' Pröbus, a, um, ächt, wahr, prawy, sprawedliwy ; gut, tíiy

tig, dobrý; brav, hodný; aurum probum, ädıtes Geb,
dobré, sprawedliwé zlato; daher moratifá gut, brav, hod-
ny; tugenbhaft, ctnastny rechtſchaffen, reblich, poctiwf,
sprawedliwy.Probe, Adv. wohl, gut, brav, práwě, dobře:
probe scio, id) weiß wohl, dobře wjm; febr, welice, 18.
errare. .

Probítas, 3, f. ble Güte, gute BBrf&affenteit, dobrota ; die Stef
fenteit, Reblichleit, hodnost, ctnost, poctiwost, sprawedliwett.

Probo, avi, atam, 1. 1) biligen, za prawe brati, za dobré uza
wati, za hodné uznati, spokogenu býti s něčim ; omni
probari, allen gefallen, w3em Zjinti se, zaljbiti se; 2) ww,
bewähren, bartpun, dokazowati, dokázati, dowozowati, demo-
diti, dowesti, ugistiti, utwrditi; 3) unterfuten, prüfen, cher
geti, zkusiti; beurtheilen, befihtigen, uwažowati, uwdiiti, pro
hljeti, prohljdnauti, j. B. ein Gebüübe, ob e$ gehörig, grid
worden, Probätus, a, um, dj. gefällig, angenehm, Zibý, milf,
přizemný ; bewährt, zkušený; gut, hodný, dobrý ; we
wyborny. Probätio, 3. f, bie Billigung, za dobré uzndnj, sond-
lenj ; der Beweis, důwod, důkaz; die Prüfung, zkaušenj, ud-
Zenjz die Befihtigung einer Gage, prohljdnutj.

Probäbllis, e, 1) glaubli, wahrfgeintid, dowoditelný, diwedej,
k wjře podobný ; 2) aiemtid) gut, wat fid hören läßt, rené
ej, obstogny ; lóbti, Beifall occbienenb, chwalitebny, chwalnf ;
angenehm, gefällig, ib}, přisemný, milý; gut, toogié, A
hodný) ; otator probabilis, ein ganz guter Redner, bec mit
vedet, ob er glei nicht eben volltommen ift, prochdzegjci, oh
ný Feönjk. Probabiliter, Adv. glaublih, wabrideintiá, di
ně, k wjFe podobně; mit Beifall, gut, s pochiwalau, dobře, Erb-
babilYtas, atis, f. die Glaubhaftigkeit, Wahrſcheinlichteit, diwodnos,
k wjFe podobnost,

A'lprobo und Approbo, avi, atum, 1. billigen, genehmigen, za dobré
uzndwati, schwalowatt, schwáliti ; beftárten, potwr zowati, po
tiorditi; beweifen, erweifen, bartbun, dokazowati, dokázali; A
den Tag legen, ukazowati, ukdzatt ;: madjen, baf einer mít etl.
zufcieden ift, e& ipm ret machen, whod učiniti, dobře udělitů

Approbätio, 3, f, bie Biligung, za dobré uzndnj, schwälegji
, die Genehmigung, potwwrzenj; ber Beweis, důkaz, däwod. AP
probätor, 3. m. der Genepmiger, schwalitel, potwrdite. |.
Comprobo, avi, atum, 1. billigen, genehmigen, za dobré u: k
schwalowati, schwáliti; beftáttigen, potiorzowati, potwrditi
für gut, tühtig befinden, za dobré, za hodné, za dosteteisi
uzndwati, uznatí ; etwas beweifen, dokazowatr, dokdzati; der
woditi, doswědčowati, doswedtiti. Comprobátio, 3. f. Vite
neümbaitung, Billigung, za dobré, za hodné uznánj, J
Comprobätor, 3. in. ein Genehmiger, schwalowatel, schwalitel.
Impröbus, a, um, nit gut, nit ret befhaffen, nedobr), zlý 9&
raliſch ſchlecht, nectný, nešlechetný ; gottios, bezboZny, nespre-

Pröcäres ^ Prodíum *. 455

wediitoy ; geop, teftig, arg, liberteleben, weliky, ndramny, ne-.
mjrný, ukrutný, zlý, neslastny, |. labor; tühn, beberit,
odwdiny, smělý ; unoerifámt, opowážliwý, nestydatý, nestüd-
ny; muthwillig, nezdedný, prostopášný. Improbe, Adv. böfe,
unbillig, nedobře, zle, nepruwe, nesprawedliwě, nešlechetně 5
gottios, bezbozn?; unvetfhämt, opowážliwě, nestydatě ; mutbs
willig, nezbedně, prostopdšně ; zu fer, übermäßig, přjliš, př jlits
ně. Improbitas, ätis, f. die ſchlechte Beſchaffenheit, nedobrota ; tie
Gottiofigteit, zlost, neprawost, nesprawedliwost, nešlechetnost,
bezboinost; die &üpnüeit, smelost ; bie Unverfhämtpeit, opowd-
žliwost, nestydatost, nestüdnost. Improbo, avi, atum, 1, nicht
biligen, mißbilligen, za dobré neuznáwati, neuznati. nechwd-
liti, neschwaláwati, neschwdliti ; verwerfen, zawrhowati, za.
wrei, opomjtati, zamjtatı ; tabeln, nechwaliti, huneti. Iınpro-
bätio, 3. f, die Verwerfung, zawrienj; ber Zadel, nechwala, ne-
chwálenj, haněnj.

Reprobo, avi, atum, 1. vermerfen, mißbilligen, za dobré neuzndwa-
ti, neuznati; neschwalowati, neschwáliti, zawrhowati, za-
dorci.

Prdečres, um, m. bie Bornehmften eines Landes, přednj hlawy.

Prócěrus, a, um, lang, dlauhý; bod, wysoky, tähly.

Procere, Adv. lang, in die Länge, do délky, na délku ; in bie Höhe,
do wyie, do wýšky. .

ProcerYias, atis, f. bie Länge, délka, dlauhota, dlauhost; bie Höhe,
wysokost, we, wy3ka, táhlost, y. 9B. eines Menfchen, Baumes,

Pröcul, Adv. in einiger Entfernung, poddl, opodál, zdaleka,
oddaleka, ze wzdálj, zpozdalevj; fern, weit, von ferne,
weit weg, entfernt, daleko; procul dubio, ohne Zweifel,
bez pochyby, nepochybně, .

Prücus, 2. m. ein Freier, déwosnub, ženich, mor, zdletnjk.

Procax, äcis, zubringlid im ordern, opsel)', opeslý, dotěrný, mor.
nesklaudny 3 fre, unverfgämt, smělý, opowážlivý, nestyda-
tý, nestůdný ; muthwillig, leihtfertig, bugny, Zehkomysiny, leh-
Kowdäny; fte& in Reden, prostoreky. Procaciter, Adv. frech,
směle, opowazliwe. Procücítas, atis, f. bie Zudringlichkeit im
Fordern, opeslost. nesklüdnost 5 bie Frechheit, Unverfhämtheit, opo-
wäiliwost, nestädnost ; vex sRutomille, bugnost, lehkomysinost.

Prodigium, 2, n. eine unnatůrlide Sade, etwas Seitſames,
neobyčegná, podiwnd wěc, diw; ein Ungeheuer, potwo-
ra, networa; ein Wunderzeihen, zdzraené znamenj,
zázrak; ein Anzeichen, weillagerifhe Anzeige, znamenj.

Prodigiösus, a, um, ‚unnatürlic, "feltfam, abenteuerliý, neobydegny,
nepřirozený, podiwny. :

Proelium und Praelium, 2. n. ba8 Zreffen, die Schlacht, das
Gefecht, das Fechten, bitwa, bog, putka, potýkánj; das
Fechten mit Worten, pítka; proelium committere, ein Tref⸗
fen liefert, bitwu swáděti, wésti, swésti; proelium ma-
le pugnatum, eine verlorne Schlacht, prohraná bitwa.

456: Prölögus Prönus

Proelior, stus sum, 1. ein Zreffen oder Odladt Halten, freiten, im:
pfen, potýkati se, bosowati.

Prälögus, 2. m. 1. bie Vorrede, 9. B. eines Lufifpiels, předmlu-
wa, proslowo; 2) der $Boccebnec, pfedmluwce, před-
mluwěj. .

Prömo, (au$ pro imb emo, id) nehme,) promsi, promtum, 8.
1) bervornehmen, hervorlangen, wynjmati, wynjti, wen
dáti, wynddwati, wyndati, bráti, wzjti, wytahowe-
ti, wytáhnauti z něčeho něco, 3. B. telum e pharetns .
2) geben, herausgeben, z. B. aus der SBorratgéfammer, wydd
wati, wydati, ddti; 5) befannt machen, ans idt bie
gen, entbed'en, fagen, na gewo priwoditi, dáwati, gewi-
ti, obgewiti, powjdati, powedjti, řjci ; ert(ácen, erzählen,
wyklädati, wyložiti, wyprawowati, wypraunti.

Promtus, a, um, 1) figtbar, offenbar, patrný, widny, widitelay,
zřegmý ; 2) ferüig, bereit, hotowy, ochotný gefäidt, schopný
züftig, gefhwind, obratný, hbitý, Cerstwy ; thätig, betrichem,
plitinliwy ; beherzt, tapfer, smělý, srdnatý, udatný, statný;
leiát, snadný; promtus ad dicendum, gefgidt zu veden, Wr alt
"Xugenblide zeben fann, schopný, hotowy ke mluwenj; peas
lingna, manu, mit ber Zunge, Wauft fertig, AbitéAo, ochotného,
hotowého gazyka, statné pěstí Clowek ; animus promtas, bs
gute Wille, dobrd wůles promtus ad jocos, ein fderghafter Ram,

. Zertowny, k žertu ndchylny. ©

Promtus, 4. m. fómmt nur im Ablativ vor; in promtu esse, 1) a
Bereitihaft fen, ba feyn, pohotowe, na snadu, pří ruce, wir
loze býti, tu býti: 2) fi&tbar fepn, vor Zugen fepn, offenbar (as,

„patrné, zgewne býti; in promtu ponere, fehen laffen, Ads
machen, ukazowati, ukdzati, na gewo dáti; in promta

vot Xugen haben, po ruce, na hofow?, na očjch mjti; iram fe
rere in promtu, merken laffen, kAněw na sobě gewiti,

dáti na sobě znáti; im promtu habere consilium, gleiáj Ba)
wiffen, Aned wédeti sobě rady.

Promtuarfas, a, vun, $. B. cella promtuarja, ein Borcatpsbehlitsih,
sklad, zdsoba,

Depromo, msi, mfum, 3. $ervorlangen, woher ober woraus mime,
4. B. pecuniam ex arca, Mn jmatt wynjti, wen brdti, watt,
toynddwati penjze z truhlice; hervorbringen, fagen, Hai Pr
miuwiti,

Expromo, msi, mtum, 3. hervorbringen, wywoditi, wywésti, w7-
dáwati, wydati; an den Tag gen, aeigen, ukazowati, ukdzstů
na gewo ddwati, gewiti, wygewiti ; äußern, fagen, end,
powjdati, wyprawowati, wyprawiti, powědjti, Fjci.

Prönus, a, um, vor fid) hin gekehrt, vormertě geneigt, nih
k předu sehnutý; vormertě hangend oder laufend, ku pře-
du gdaucj, chyljcj se, wisjc]; herabwertě gehend obe fd
neigend obe befindlid, dolů gdaucj, běžjej, a. 8. vi

Pröoemium Pröp£rus . 487

wohin zufiegend, 3.8. loca aquiloni prona, gegen Rorben ge-
legen, kraginy na půlnoc se chyljcj, le£jcj; beſonders ger
neigt, nakloněný, náchylný ; günftig, nakloněn, ndchy-
len, přjzniw, přjzniwý ; leicht, ohne Schwierigkeit, snad-,
ný ; pronus ad fidem, glaublider, k wjře podobněgšj, k
uwěřenj snadněgšj. . :
Prdoemium, 2. n. eine S8orrebe, předmluwa; ber Eingang,
die Einleitung in ein Bud, začdtek, počátek, úwod,
Pröpe, 1) Praepos. nahe bei, nahe an, bljzko, u, wedle, po-

dle; nahe, in der Nähe, lJjzko, na bljzku, zbljzka; 2)

‚Adv, beinahe, faft, skoro, bezmála, téměř, brzo; mit

Dativ und dccus, .

* Propěďlem. Adv. eheften Stages, eheftens, brzo, drzaučko, brzjöko.
^ Bropěmědam, Adv. beinahe, skoro, téměř.

Propior, oris, näher, bližší. Propius, „Adv. näher, bljZe. Superl.
Proximus, a, um, ber nääfte, neyblizsj'; fehr nahe, bijzaučký. Pro-
ximum, 2. n. die Nähe, bljzko; in proximo, in ber Nähe, in der
Nachbarſchaft, na bljzku, wbljzku; proxima nox, die nádft vergans
gene Radt, minuld, poslednj noc ; aud) tic nádftťiinftige Rat, při-
8tj, budaucj noc. Proxime, Adv. fehr nabe, bljzaunko ; am nüdjs
fen, neybijZe ; proxime costis, zunachſt unter den Rippen, hnedky
pod Zebrami; qu&m proxime, fo nahe alé měgliů, co neybljte;
neulidft ober jule&t, poslednjkrdte, minulékrdte; tutj vorher,

] wno předtjm. .

Propinguns, a, um, 1) nafe, nahe gelegen, bijzky ; á$nti$, podob-
nj. Propingnum, 2. n. die Rähe, bljzko ; in propinquo esse,
in ber Kate fegn, na bljzku, we bljzku býti ; 2) vermandt, přj-
buzný, přátelský, z přjzně, Propinguus, 2. m. ein Verwandter,
bijzky přítel, Příbuzný Propinquitas, ätis, f, 1) bie Rábe
eines Drtes, bljzkost, nedalekost; 2) vie Verwandtſchaft, press
nost, přibuzenstwj. Propinquo, avi, atum, 1. nähern, bljZitiz
beſchleunigen, spj3iti, pospjšití s něčim, 4. 8. augurium.

Adpropinquo und Appropinquo, avi, atum, 1. fid) nähern, perannafen,
Bljžiti se, přibližowati se, pFibljZiti se, Appropinguštio, 3. f.
die Annäherung, bljtenj se, pfibljzenj.

Propter (ftatt PropYter), 1)‘ Adv. daneben, wedle, podle; propter
dormire, daneben fálafen; 2) Praep, neben, wedle; nahe, bet,
bijzko; hart an, u samého; durd, skrze; wegen, pro, skrze;
neben, nahe, bei, wedle, okolo; propter aurem praetervolare,
bei bem Dbre vorbeifliegen, okolo, wedle ucha letàti; aut, zei
propter metum, aus Bucht, pro strach.

Proptěrča, (Propter - ea), „Adv. deſwegen, protož,

Quapropter, „Adv. daher, darum, pročež, pročežto.

Própérus, a, um, eilenb, eilfertig, kwapiwý, kwapny.

Propere, Adv. eilenb, eitig, eilfertig, kwapně, kwapem.

Propěro, avi, atum, 1. eilen, chwdtati, na spěch mjti; befhleunts
gen, etwas burtig maden, pospjchati, ndhliti, kwapitt, pondhli-
ti, pochwdtnduti s něčim, honem přůwoditi něco, aliguid;

458, Proptno Prorsus

roperato opus est, e& ift Gite nöthig, třeba pokwapiti, po-
Prdütnauti sobě, Properátio, 3, f, but Giten, chuodtdnj, Kup,
kwapenj.

Properantia, 1. f. die Gilfertigteit,-chwdtaost, kwap, kwapnost.

Adpropero unb Appropero, avi, atum, 1. Úergucilen, chwdtatı,
phichwátati, kwapıti, pfikwapiti k něčemu, ad rem; befgleus
nigen, chwätati, pochwätnautt, pospjšíti s něčjm ; aliquid,

Praeproperus, a, uim, zu febr eitenb, voreilig, übereilenb, zu ſchnell, jühs
ling, welice chwdtawy, welmi náhlůvý, překwapný, přiliš
kwapiwy, přenáhlý."Praepropere, Adv. febr eitfertig, feht bar⸗
tig, welmi chwädtawe, s welikým spechem, překwapně, pře-
náhle ; qu febr eilend, zu eilfectig, pritig chwdtawe, s pFjli3nym
kwapem. . . !

Proptno, avi, atum, I. 1) zutrinfen, připjgeti, zawddwa-
ti, připiti, záwdati někomu; salutem, Gefunbbeit trins
fen Semanben, na zdrawj néj pjti; 2) geben, übergeben,
dáwati, poddwati, podati, dáti. :

Propinätio, 3. f. das Zutrinken, ber Zoaft, připjgenj, připitj, při-
přivek, zawddnj, zawdand. Propinätor, .3. m. der 3utrinfer,
phipiget, zawduwač. . ' .

Pröpitius, a, um, gnábig gefinnt, geneigt, gütig, milostiwý,
dobrotiwy ; günftig, p*jzniwy.

Propitio, avi, atuın, 1. verfóbnen, wieder gut machen, gnäbig maden,
mjriti, smjřiti, usmjřiti, udobřiti, milostiwe sobě naklono-
watt, naklonit, přjtelem sobě činiti, učiniti, j. B. eine Gottheit.

Prüpüla, 1. m. ein Vorkäufer, Auffäufer, překupnjk.

Proprlus, a, um, 1) tigen, eigenthümlid, wlastnj, swüg;
befonder, zwidstnj, obzwlditnj; 2) dauerhaft, beftánbig,
ustawičný, stálý ; zuverläßig, stálý, bezpečný, gistotny ;
8) eigen, fonderbar, zwidstnj, obzwláštnj, neobyčegný,
diwny. Proprium, 2. n. das Gigenthum, wlastnj wěc,
gmenj.

Proprie, Adv. eigen, eigentgümtih, ivZastn2; eigentliä, genau, im
eigentligen Becftanbe, wlastne, práwě, w prawém smyslu; in$«
befondere, zwidst?,

Proprictas, ätis, f. ble Gigenfhaft einer Sache, wlastnost, powaha;
das Gigentbum, wlastnj gménj; das Gigenthumsredt, wlasten-
stivj ; die Gigenthümtickeit, zwid3tnost, obziwldstnost, zwidstnj
powaha ; eigentliche Bedeutung, wlastnj w tam, smysl.

Pröra, 1. f. da8 SBorbertbeil des Schiffes, lodj čelo, předek.

Prorsus und Prorsum, Adv. vorwerts, gerade vor fid) bin, ku
předu, před se; gerade zu, ohne Umftände, přjmo, upij-

mo, zpřjma, zrowna, pádem, naprosto;, allerdings, gt« .

wiß, w prawdě, gisté; gerabe, juft, eben, prdtvě ; gánj:

lid), völlig, dokonce, docela, zcela, zeista, dočista, zho-

Proserpina . Půbes . 459

la, dohola, naprosto, prachem, šmahem; tut), übers
haupt, slowem, zkrátka.

Proserpina, 1. f. Proferpina, Plutos Gemahlin, Porwata.

Prosper, a, um, glůdlid, günftig, erwünſcht, ščastný, zddr-
ný, dobrý, žádaucj; successus prosper, guteš Bonftattens
gehn, dobrý zdar; prospera valetudo, gute Gefunbbeit,
dobré, žddaucj zdrawj.

Prospere, Adv. glůdlid, šřastně; zdárně, dobře, podle Xddosti,

Prosperftas, ätie, f. das Old, die ermünfgte Beldaffenpeit, 3testj,
Slastnosi

Prospero, atum, t, beglüden, glüdtihen Ausgang verfhaffen, da-
řiti, zdahti, udahti nico, zdaru ddwati, zdařenj dáti, ště-
stj udeliti něčemu, 3. B. victoriam,

Průrna, 1. f. der Reif, gjnj, ginowač, ginowatka; gefrors '
ner £bau, padlý mrdz; das Eis ober gefrorner Schnee,
ledowatina. . t

Prüna, 1. f. cine glühende Kohle, žžiwý uhel, žžawé, žeřa-
we uhlj.

Prünum, 2. n. eine Pflaume, sljwa, šwestka.

Prunus, 2. f. ein Pflaumenbaum, s/jwa, Jwestka, 3westkowy strom.
*. Prürlo, 4. 1) juden, swrbeti, swedeti; dentes oder malae
^ tibi pruriunt, bie Haut judt bid), bu wilft Schläge haben,
swrbj tě kůže, záda; 2) begierig ober lůftern) ſeyn, chtjti
se, zachtěti se něčeho někomu, chut dostati, laskominy
mjti na něco; 3) geil feyn, chlipeti.
Pruritus, 4. m. das Juden, swrbenj, swedenj.

Psallo, i, 8. auf einem Saiteninfirumente fpielen, na struny

hausti, na žaltář hráti ; dazu fingen, hrdti a zpjwati.

Psaltes, 1. m. ein Gaitenfpieler, hudebnjk, Zaltärnjk. Psaltria, 1.

f. eine Gaitenfpielerin, Zaltürnice, hudebnice. Psaltérium, 2. n,
der Pfalter, ein Gaiteninftrument, Zaltdr, strunný ndstrog.

Psittacus, 2. m. ein Papagei, papuch, papausek.

Pubes, 8. f. 1) bie Mannbarkeit, dospělost; 2) die mannba«
ten. Leute, Daš junge Volt, junge Mannfdaft, dospělý, od-
rostlý, dorostlý, mladý lid ; aud) überhaupt Menfchen, ente,
Bolt, lidé, lid; als Adj. zum mánnliden Alter gelangt,
mannbar, dospělý, dorostly; 8) die Sham, třjslo.

Pubesco, 3. mit Haaren ber Mannbarkeit bekleidet werden, 3, B. den
Bart befommen, obrostati, bradu dostdwati, wausateti; zum
münnliden Alter heronwachſen, dorostatz, dospjwati, mutatett,

Püber, čris, mannbar, münntió, zletily, na le době, j. ©. filius,

. syn na £enenj ; filie, dcera na wdanj, wdagnd, na wdag, dě-
wognü, na té době; erwadlen, odrosttj, dorostlý, dospělý.

460 ' Püdet Püdet

Puberes, erwadfene $erfonen, dospělj, "welicj lidé. Pubertas,
ätis, f. das mánnlide oder mannbare Alter, das bei Mannsperfonen
nad dem 14ten unb bei Krauenzimmern nad) bem 12ten Jahre anfängt,
deffen Kennzeichen, find, 5. B. Barthaare, zletilost, dospělost, ro-
zumný, dospělý w2k. Impůber unb Impubes, éris, unmannbar,
nedospělý ; teinen Bart habend, 3. B. puer, holobrádek ; unvere
heiratpet, m. neženatý, swobodný, panic ; f. swobodnd, newda-
nd, panna, E
Püdet, uit, itum est, 2. Impers. fid ſchämen, styděti se,
hanbiti se ; pádetme mendacii, id) [häme mid) der Lüge,
stydjm se za lež; pudet me tui, id) (djáme mid) deiner
oder vot bir, stydjm se, hanbjm se tebe. d

Pudens, tis, ſchamhoft, beſcheiden, fittiam, stydlawý, stydlňoj, ctnost-
ný, počestný, mrawny. Pudenter, Adv. fdamhaftig, mit Sams
baftigkeit, fittfam, beſcheiden, stydliwe, ctnostne, oreste, mrawn?,

Pudendus, a, um, [dämenswerth, fdünblid, Aanebny.

bnpudens, 3, fdamlos, unvecf$ámt, nestydatý, nestůdný, bez stu-
du; Subst. ein Unverfhämter, nestuda. Impudenter, Adv. uns
verfdámt, nestydně, nestůdně. Impudentia, 1. f, bie Unverfgämts
heit, Schamloſigkeit, nestydatost, nestádnost.

Padibundus, a, um, ſich ſchämend, befhämt, zahanbený, s hanbau;

+ — fáampaft, stydiawy. . .

Pudicus, a, um, fhamhaft, ehrbar, keuſch, zügig, stydliwy, stydla-
wy ; fittfam, mrawny ; eprbar, počestný, ctnostný ;teufd, čistý.
Pudice, Adv. ebrbar, fittfam, Bruf, zůhtig, počestně. Pudicitia,
f. f. die Gittfamteit, befonberé bie Keuſchheit, Südtigteit, stydZiwost,
potestnost, mrawnost, čistota, Impudicus, a, um, unteufd,
unzüdtig, nečistý, nepočestný, necůdný. Impudice, Adv. (ham:
106, ne&ist?, nepočestně. Impudicitia, 1. f. bie unteuſchheit, Uns
südtigteit, nečistota, nepočestnost.

Pudor, 3. m. 1) die Schem, Schamhaftigkeit, stud, stydliwost; im
pudorem coujectus, befgämt, zahánbeny; 2) bie Scheu vor den
Leuten, bie Achtung, bec Refpect vor Höhern, stud, ostychánj se,
ostychawost ; die Gerwiffenpaftigkeit, swedomitost, 3. ©. homo
summo pudore ; 3) bie Mefýcibenýeit, Oittfamfeit, Woplftandsliebe,
ber Wonlftand febf, stud, stydiiwot, mrawnost, počestnost 3
4) tle. Keuſchheit, Ziiátigteit, počestnost; 5) die Urfade fid zu fdüs
men, die Schande, ostuda, hanbu, netest.

Dispudet, uit, obne Sup. 2. me, i$ ſchame mid, stydjm se, han-
bjm se, hanba mne gest.

Repudium, 2. n. 1) bie Xuffünbigung ber-Ehe bei ber Braut, odpo-
wed, odkázdnj ; repudium remittere ober renuntiare, bie Se ober
das Cheverlöbnig wieder auflündigen, odkazowati, odkdzati, od-
powedjti někomu ; 2) die Scheidung von ber Grau, rozwod, roz-
wedenj, rozewzddnj ; uxori repudium remittere, die rau verabs
fóirben, ženu propauitéti, propustiti, zapuditi, od sebe za-
hnati, s nj se rozwésti, se rozewzdati. Repudio, avi, atum, 1.
etwas vermerfen, verfhmähen, nit haben oder annehmen wollen, zár-
zeti, zhrdati, zhrdnauti, pohrdati, pohrdnauti něčim, zawr-
howati, zawrhnauti, zawrci, nepfigjmati, nebrati, newzjti,
od sebe odstrkowati, odstrtiti něco, y. ©. consilium ; sponsum,

Püer Pugnus 461

ben Bräutigam verabſchleden, ihm Korb geben, odkazowati, odkd-
zatı, odpowedjti, košem dáti Zenichowi; uxorem, fid) fheiden
von ber Gattin, manželku : propauitéti, ropustiti, zapuditi, s
nj rozwesti se, rozewzdati se. Repudiatio, 3. f. die Berihmäs
hung, Berwerfung, zhrzenj, zhrdanj, pohrdnutj, opowrženj, za-
wr2enj ; die Abweiſung, odby wánj, odbytj, odmriténj, 48. sup-
plicis, eines Bittenden.

Buppudet, uit, ohne Sup. 2. me, id fáňme mid) ein wenig, pozastau-
zjm se, xastydjm se, pozastydjm se; suppudet me tui, ih
Shäme mid ein wenig deiner ober vor bir, stydjm se trochu tebe.

Püer, éri, m. 1) ein Kind, es mag ein Knabe ober Mäddyen fepn,
djté; befonderd ein Knabe, Junge, pachole, chlapec, hoch ;
ein junger Menfch, pacholjk, chlapjk, hošjk, synek, mla-
djk; der Sohn, dad Kind, syn, djté; ein SBebienter, Ccla»
ve, služebnjk, rob, otrok; beim Garefficn, Knabe, Junge,
Bergen, syndéek, holeček ; beim Schelten, Bube, kluk; pueri,
die Kinder, chlapci, děti, djtky s junge cute, synkowé,
mlady lid; a puero, a pueris, von Kindheit an, od pa-
choletstwj, od détinstw], od mladosti.

Puerňlus, 2. m. ein Knäbden, Knabe, pacholdtko, chlapeček, hošj-
ček, klautek ; der Gclave, rob, otrok.

Puella, 1. f. ein junges Grauenjimmer, fie mag ledig oder verheiratbet
feon, mladice ; befonber& aber ein lediges, ein Mädden, dětče, hol-
ka, deweice, dewa. Puellüla, 1. f. tieine$ Mädchen, dewödtko,
holčička.

Puerilis, e, finbtid Eindifh, Enabenmäßig, jugenblid, detinsky, pacho-
letsky, mladý; aetes pueri die jungen Sabre, das Knabenals
ter, pacholetstwj, wek detinsky ; res puerilis, tinbife, lappiſche
Cade, detinskd wěc, hračka, titěrka. Pueriliter, Adv. tinbifh,
detinsky. .

Pueritia, 1. f. bo$ Knabenalter, Mábdenalter, pacholetstwj, détin-
stwj, detinsky wek; die Kindheit, Jugend, definstiwj, mladost.

Puerpéra, 1. f. eine Kinbbetterin, Sechswöchnerin, Sestinedelka, kaut-
nice, položnice. Puerperium, 2, n. das Wodenpett, bie Sehswoden,
porod, omladky, 3estnedelj, kaut.

Repuerasco oder Repuerisco, 3. wieber ein Knabe werden, wieber jung
werden, mladnaufi, omldzeti, omladnauti ; wieder finbijd) wers
ben, dětinětí.

Pügil, ilis, m. ein Fauſtfechter, bitec.

Pagilätio, 3. f. das Fechten mit dem Gäftus, der gaufttampf, bitcüw
Potykanj. — - .

Pugilíaris, e, wos man mit ber Kauft hatten Tann; pugillares, ium,
m. scil. libelli oder codicilli, eine Sqhreibtafel, tobolka.

, Pugnus, 2. m. bie Zauft, pěst, (gen. i). EE

Pugna, 1. f. 1) das Seáten, eine Odtadt, Streit, potykdnj, bitwa,
bog, pütka; pugnam committere, ein Treffen liefern, bitwu swd-
deti, swesti, polem se potkati; 2) der Strelt unter ben Gelehr⸗
ten, pütka, hadka, zpor. .

462 Pulcher 1 Pulcher,

Pugno, avi, atum, 1. 1) fedten, ftrelten, eine Sqlacht halten, potý-
Kat se, mt ite wésti, bjti se; 2) flreiten, —*
ſprechen, -zpor, hádku westi, pfjti se, hddati se, na od-
por býti, nesrowndwati se; 3) fih bemühen, zasazowatı se,
zasaditi se, zdpasiti, pracowati, ugjmati se, snažiti se, usi-
lowati o něco; aliquid. Pugnätor, 8. m. ein Kämpfer, Streiter,
bogownjk.

Pugnax, cis, 1) gern fechtend, fireitbar, kriegeriſch, potykawy,
bogowny; 2) widerfeglig, zpürny. Pugnäciter, Adv. ſtreitbe⸗
gierig, bokownb, un

Depugno, avi, atum, 1. fedten, fireiten, bogowati, potykati se;
cum fame, mit bem Hunger ringen, s Aludem zdpasiti.

Expuguo, avi, atum, 1. erobern, m0cj brdti, brannau rukau wzj-
ti, ioybogowati, dobyti, přemocí neco; brfügen, swjtězití
nad někým; duch Mühe oder Banken und Sire etwas erlangen,

hádati, wypřjti, wymoct, wyustlowati, dobyti. Expuguä-
o, 8, F. ble Groberuna, dobýtdný, dobytj, wybugowdn]. x-
pugnätor, 3. m. der Groberer, dobywatel, dobytel, wybogowa-
tel. Expugnäbllis, e, überwindlich, begmingtid, dobytelný, pře-
moitelny, s

Impugno, k^ etum, 1. fehten wider Jemand, bogowati prot? něko-
mu, obogowati něco, 1 B. patriam ; angreifen, dordžeti, hndti
na něco; anfeáten, týkati se, dotýkati se, dotknauti se ně-
čeho; nařjkatí, naFknauti něco, j, B. dignitatem hominis, ba-

„ Pugnátio, 3, f. die Beftiicmůng, úťok.

Oppuzno, avi, atum, 1. belagern, ob/ehati, oblehnauti, obehnati,
obkljčiti, dobýwati, 4. 8. urbem ; beftürmen, fechtend angreifen,
attafiven, dordzeti, hndtz, wpád činiti, oboříti se na někoho,
aliquem. Oppugnätio, 3. f. die Belagerung, oblehnutj, obleženj,
obehndnj; die Beitürmung, der Angriff, útok. Oppugnätor, 3. m.
ein Beftürmer, Belagerer, Angreifer, 3. iB. einer Gtadt, dobywatel,

Propugno, avi, atum, 1. für etwas fedten, verfechten, vertheidigen, j. B.

- pro libertate, hogowati pro swobodu, brániti, hdgiti swobo-
du, ugjmati se, zustawati se swobody. Propugnätio, 3. f. die
Werfehtung, Wertbeidigung, dráněnj, hdgenj. Propugnàtor, 3. m.,
ber Verfechter, Streiter ober Soldat zur Bertücibigung, bogoiwnjk, o-
brance ; Bertbeidiger, obidgce, hágitel, zástupce. Propugnáců-
lum, 2, n. eine Bormauer wider die geinbe, der Odue, eine dut:
webr, ohrada, bašta, obrana.

Repugno, avi, atuın, 1. dagegen fechten, fid) wehren, ſich wiberfegen,
wiberftreben, odporowati, odpjruti, odpor činiti, odpor udiai-
ti, zpjrati se, brániti se, protůviti se, na odpor staweti se,
postawiti se někomu. Repugnanter, Adv. mit Widerwilen, $
odporiostj. Repugnantia rerum, ber Widerfprud; mehrerer Dinge,
odpornost wecj. .

Pulcher (Pulcer), chra, chrum, 1) (djón, pěkný ; (donee
herrlich, rühmlich, krásný, wyborny, slawny.

Pulchre, „Adv. (dn, pěkně ; vorteeffiih, wyborně, krdsně; asá
gut, wohl, dobře. N
Puicbrrüdo, Yuis, f. die Ghönpeit, pěknota, pěknost, spanilost,

a. s

"Pulvtnar Pülex 465

Pulchellns unb Pulcellus, u, un, (din, pěkničký, krasninky,

Perpulcher, a, um, febr fábn, welice pěkný, přespanilý, překrásný,

Pülex, icis, m. der Floh, blecha,

Pulčjam ober Pulégium, 2. n. das Sfóbfraut, ble3njk, ble3inec.

Pullus, 2. m. 1) ein Junges, mladé, mladý plod ; befonders
ein junges Zbier, mladí, 3. B. ein junger Vogel, ptdce,
ptence; pullus gallinaceus, ein junges Bühnen, kure,
kuřátko; asininus, ein junger Gfel, osle, oslátko; egui-
nus, ein Füllen, hřjbě, hřjbátko; columbinus, bie junge
Zaube, holaubě, holaubátko ;:2) ein junger Zweig des Baur
mes, mldz, mladistwý prautek, wýstřelek.

Pulli, orum, m. hießen aud jene MWeiffagehühner in Rom, aus beren
Freſſen oder Sidtfreffen man auf den glüdlihen oder unglüchlichen
Ausgang ber Unternehmung fdlof, swaté sijpky.

Pullärius, 2. m. hieß ber Mann, der die jungen heiligen Hühner fütters
te, aus deren Freſſen oder Widtfreffen man bei der Armee urtheilte,
9b man eine Schlacht wagen bürfe oder nigt, hlidud swatých sljpek,

Pullülo, avi, atum, 1.1) ausfátagen, heroorfproflen, Beimen, wyräzeti,
putiti se, rašiti, hnati, j. B. ein Baum; 2) fid ausbreiten, roz-
mahati se.

Pullus, a, um, ſchwarz, černý ; fhwärzlid, černawý, načer-
nalý, pocernaly ; buntelfatbig, tmawý, temný.

Pulmentum und Pulmentárium, 2. n. die Zutoft, ba$ Ge:
müfe, přjkrmj, wařenj; 2) das Eflen, Gericht, bie Speife,
gjdlo, krmé, pokrm. u

Pulmo, čnis, m. die Lunge, pljce.

Pulmonéus, a, um, die Lunge betreffend, pljcnj, pljönj; arteria pul-
ınonea, bie Pungenpuléaber, Pljönj srdeönice ; vena, bie Pungens
blutader, 2jla pljénj. . .

Pulpämentum, 2. n. das Fleiſchige an &bierm, masitost, li-
bowina, libiwina; das Gemüfe, gjdlo waren.

Puls, tis, f. ber Brei, das Mus, kaše, z, B. aus Mehl,

PultYctila, 1. f. ein Breigen, kašička.

Pulvrnar, Aris, n. das Kiffen, Sopftifen, ber Pfühl, Polfter,
um fid darauf -zu legen, podhlawnice, poduška ; um fi bars
auf zu fem, podklad, podkladek, polštář; wouügli) wird
es von den heiligen Kiffen ober Polftern gebraudjt, die man in den
Tempeln auf die Bänke eder Sophas legte, worauf bie Bildniſſe der
Götter gefegt oder gelegt wurden, Dieſes Tractament hieß Lectister-
nium; supplicatio ad omnia pulvinaria, ein Betfeft
oder Sanffet in allen Tempeln, djkůčiněnj we wšech
chrámjch. . .

Pulvinus, 2. m. das Kiffen, opftiffen, poduška, podhlawnice, pe-

464 Pulvis Pungo

Finka; ber Polfter, podkladek, polštář; aud) iebe ähntihe Erhös
Hung, 3. B. ein Gartenbeet, zdhon, hřáda, záhrobec,

Pulvillus, 2. m. ein &ipden, poduščička, podhlawnička, pefined-
ka, podkladeček, pelštářjček.

Pulvis, čris, c. ber Staub, Pulver, prach, z. $8. von jertiebes
nen troďenen Kräutern ; sine pulvere, ohne Mühe, snadno,
bez práce; pulvis carbonis, ber Kohlenftaub, maur;
befonbers ber geometrifche Staub, um Figuren hinein zu madens
prach. d ,

Bulvisculus, 2. m. ein Gtáubden, prd3ek,

Pulvéréus, a, um, fläubend, práštivý ; aus Staub, prachowy.

Pulvérülentus, a, am, ftaubig, voll Staub, prašný, pra3naly, plný
prachu ; beitaubt, zaprdseny.

Pümex, icis, m. ber Biměftein, mořská pěna, ;

Pumilio, 3: unb Pumilus, 2. ein Zwerg, trpasljk, pjdimužjk ;
von Pflanzen, krs, krsek, zdkrsek, zdkrsljk.

Pungo, půpůgi, punctum, 8. fteden, pjehati, pchdti, pich-
nauti, bodati, büsti, bodnauti; einbringen, prordZeti,
protykati, protknauti, proraziti, pronikati, proniknau-
ti; beißen, 3tjpati, štipnauti, kausati, Zrdti; animum
pungere, fränfen, verbriefen, Zrdti, hnjsti, mrzeti, boleti.

Panctim, Adv. mit Stehen, auf ben. Stich, ftihreife, bodmo.

Punctum, 2. n. 1) der ©tiá, bod, bodnutj, pichnutj ; 2) ein Yanct
im Schreiben, tka, Rookies 3) bie MWahıftimme oder das Botum
in ben Gomitien, Alas; ber Beifall, chwala, pochwala; omne
tulit punctum, erhielt allgemeinen Beifal, uwsech nabyl chwdly z
4) jeber kleine Theil einer Sade, částečka, mrwicke ; punctum
témporis, ein Augenblid, okamZen] ; jeder Yunct, z. (B. auf dem Gi,
Gtetfteine, kropka, kropenka, znamjnko. N

Functio, 3. f. das Stehen, ber Stich, boddnj, pjchdnj, pichnutj,

Inutj.

Pügfo, onis, m. ein Dolá, dýka, tulich; pugione percutere, ertols
den, dykau zawraiditi.

Compungo, nxi, nctum, 3. 1) ſtechen, pjchati, zpjchati, popjchati ;
2) ehe thun, trünten, ublizowatt, ubljäiti, bolest půspětti, způ-
sobiti někomu.

Expungo, nxi, nctum, 3. eig. ‚mit bem Griffel ausftechen, daher euts
ftreiden, à. B. ein Wort, t0ymazdwatt, mazati, wymazati,
smazati ; e$ Dienftes entlaffen, ze sluzby propauštěti, pustiti,
propustiti ; odbytr,

Interpungo, nxi, nctum, 3. 1) einen Spunct zwiſchen zwei Wörter mas
rn, znamjnko, znamenj mezi to delati, udelati, dáti; 2) uns
terfheiden, abtheiten, rozdělowati, rozdeliti, Interpuncta ver-
borum, Xbtýeilungen ber Wörter bush $uncte, rozdelenj slow.
Interpunctio, 3. f, die Unterfheidung oder Abtheilung ber Wörter burd
Yuncte, rozdélowdnj slow.

Repungo, 3. nxi, nctum, wieder fleden, zase pjehati, také pich-
nauti, poboddwati, popichowati ; animum alicujus, einem wies

Půpa Pürus 465

der einen Stich geben, einen wieder kränken, ihm wehe thun, weil er uns
gefränkt pat, take bodati, bodnauti. .

Püpa, 1. £. 1) ein. Mádden, dewedtko, holčička; 2) eine
Dode zum Splelen, eine Puppe, djtě, panna, lautka; 8)
die Puppe eines Infected, pup.

Pupüla unb Pupilla, 1. f. 1) ein Kleines Mädden, dewödtko, holčička z
2) der Xugapfel, ber Otern im Auge, zPefelnice, zFjfelnice. ©

Püpus, 2.ın. ein Rnábden, chlapeček, hošjček ; im Garefliten, Bübs
den, Herjhen, Vüppárn, paupe, paupdtko. Demin. Papülus, 2. m.
ein Snábáen, chlupecek, ho3jtek.

Pupillus, 2, m. und Pupilla, 1. £ 1) ein unmünbiges Kind, eine Wale,
ein Bündel, sirotek, strůtčej 2) Pupilla, 1. f. der Augapfel, zře-
teinice, -

Popilläris, e, einer Waife gehörig, 4, B, pecuniae pupillares, bie
Baifengelder, sirotdj penjze. .

Puppis, 3. f. das Dintertheil des Schiffes, zad Lodj; bel Dichtern,
das Schiff feft, lodi. .

Purpüra, 1. f. 1) bie Purpurfchnede, nachowec; 2) ber urs
pur, bie Purpurfarbe, nach, čerwec; 8) ein purpurneš oder
mit Purpur befegtes Kleid, nachowé, šarlatowé raucho.

Purpuréus, a, um, purpurn, purpurfarbig, nachorvý ; weil abet bie
Yurpurfarbe verfhieden war, babet reth, Čeriwený, $. B. rosa, genae;
xofenrotb, rhiowy, 3. B. pudor, sangu fli, derwenawy ;
violet, modrawy, pomodralý, modrý, . viola; fhmwärzlich,
černý, d. S. mare; glánjenb ober ſchön, stkwělý, gasny,

Isny. . .

Purpur&tue, 2. m, ein königlicher Officiant, Minifter, divořan, dwoře-

^ onjnj ein Bafla, basa ; ein General, wůdce wogensky.^

Pürus, a, um, 1) rein, a. B. purum, čisté zlato; purum,
der eine Gewinn, čistý užitek; 2) ungefärbt, nebarwe-
ný; unbefchlagen, nekowaný, à. B. hasta pura; unbefegt,
ohne Purpurfaum, nelemowany, s. B. toga pura; unges
ſchmückt, ungetůnftelt, natůrlid, přirozený, prostý, gedno-
"duchy, beze wšj okrasy, ozdoby, 3. 9. oratio; 3) hei«
lig, fromm, gerecht, rechtſchaffen, čistý, swaty, nábožný,
sprawedliwy, ctnostný ; 4) ohne Bedingung, ohne Auss
nahme, neobmezeny, bez obmezenj, bez wymjnky; coe-
lum purum, aud) nuc purum, heiterer Himmel, čisté, ga-
sné nebe; gasno, slunečno; purum heißt aud). die freie
Luft, čjré neba.

Pure, Adv. rein, reinlich, čistě, čisto; unbefledt, ohne Fehler, bez
wady, bez po3kwrny; Wl, gasně; beutlid, zgewnd ; natürlich,
přirozeně, pauze ; ſchiechthin, ohne Bebingung, naprosto, bez wý-
mjnky. B

Ee

466 Pus . Pütéo

Impürus, a, um, unrein, nečísťý ; unffátbig, unfenfá, nečistý, opl-
zlý ; büflid, fhändlic, [odi oškliwý, hanebný, ly
hawny verfiucht, gottios, bezbožný. Impure, «fdv. untein, ne-

. čistě; büftió, fdünblid, ošklivě, hanebn? ; gottlot, bezbo£ne;
' multa impure facere, viele ſchändiiche Dinge tbun, mnohe ohawno-
sti pdchati, spáchati. Impurltas, ätis, f. bie Unreinigfeit, nečí—
stota ; Unfläthigteit, necádnost ; unteuf&oeit, ne&istota ; €
ti&ieit, hanebnost, ohawnost. .

Impurätus, a, um, häßlich, (händlih, ošklivý, hanebny.

Pariffco, avi, atum, 1. reinigen, &istitt, očestití,

Pargo (ftatt Puram ago), avi, atum, 1. tein machen, reinigen, faubetn,
Cistilz, odistiti, c) diti, mor. cauditi; pisces, aubeibrn, pytwa-
ti, wypýtwati, kuchati, wykuchati; daher entfájutbigen, recht fer⸗
tigen, wymlauwati, omlauwati, wymluwiti, očistiti, ospra-
wedlniti; purgare se alicni, fid bei einem entfóutbigen, redtfertis
gen, wymlauwati se, wymluwiti se, osprawedlniti se, očistí-
ti se někomu, u někoho; widerlegen, ablehnen, 3. 88. crimen, eis
men vor Geriát gemachten Bormurf, twinu odwoditi, odwesti od
sebe, obistiti se. Purgätio, 3. f. die Reinigung, Čištěnj, cjdenj,
očištěnj ; bie Entfhuldigung, w)'mluwa, omluwa, očištěnj, ospra-
wedln?nj ; die &aritung, počišťowánj, potisténj. Purgamentum,
2. n. ber Unflath, bie Unreinigkeit, neFdd, smetí, neplechota.

Expurgo, avi, atum, 1. reinigen, fäubern, wyčišťowati, Cistiti, cj-

+ © diti, wyčistiti, wycjditi; ent[áutbigen, z. B. se alicui, otislo-
wat se, odistifi se, wymlauwati se, wymluwiti se, omluwi-
ti se, osprawedinowati se, osprawedlniti se někomu,

Perpurgo, avi, atum, 1. 1) gänzlid teinigen, dobře &istiti, protisti-
ti, wyčistiti, dotistiti; se, laricen, potistowati se, počistiti
se, wyöistiti se; ins reine bringen, zu Stande bringen, vollenden,
dočista dělati, udělati, dodělati, doprawiti,

Repurgo, avi, atum, 1. wieder reinigen, zase Čestití ; reinigen, fäubern,
&istiti, cjditi; iter, ben Weg reinigen, gangbar maden, Cestu zpra-
wowafi, zprawifé, schodnau initi; humum saxis, kamenj
ze země wybjrati, wybrati, .

Pus, Gen. püris, n. der Eiter, hnis, hnůg z rdny, talow.

Suppüro, avi, atum, 1. [hwären, podbjrati se, hnogiti se, podhno-
giti se, podebrati se.

Pustüla, 1. f. eine Blatter, nefowice ; ein fBlátden an ber Haut, pry-
sky?, puchýřek, sl. prýsk, prýší ; bae Biaechen am Brode, 0—
prýsk, oprýskanina, oprýštěnína,

Püsio, onis, m. ein Rnábden, pacholátko, robátko.

Pusillas, a, um, febr Hein, mali?ky, malinký, j. 88. epistola; ani-
amus pusillus, ein Meiner, niedriger Geift, mald mysl, mald duši-

'ka. Pusillum laxamenti, ein wenig Erleichterung, trocha ulehde-
nj, polehtenjtko.
Pütéo, ui, opne Sup. 2) übel riechen, ftinfen, páchnauti, smr-
^ děti. 2.
Putesco, tui, 3. ftintend werben, tuchnauti, smradnauti, xasmra-
dnauti, ztuchnauti, mor. puchnauti, zpuchnauti ; ſtinken, smr-
děti, pdchnauti, .

Půtěus ^ — Pütus 467

Pütor, 3. m die gáulnlf, ber Geſtank, puch, zfuchlina, smrad, mor.
zpuchlina. d .

Putídus, a, um, 1) faul, zfuchlý, mor. zpuchlý; ftintenb, smra-
dlawý, smrdutý, + B. ca 2) widrig, efelbaft, unangeneým,
protiwny, nechutný, oškliwý; putidu diligentia, übertriebene,
etetbafte Plinctlidteit, pořádnost přilišná, prozlukld, promrzeld,
až do promrzenj. Putide, Adv. etelbaft, unangenehm, nechutně,
nehezky, oškliwě, odporně, protiwně ; übestrieben, přilišně ;
effctitt, krauceně, nuceně, 3. 1B. reden.

PutidYascülus, a, um, etwas efelhafter, unangenehmer, trochu, poně-

' kud ošklůvěgšj, protůvněgší ; etwas ftinfenber, frochu smrdu- ,
teg3j, smradlaweg3j ; zu weisläufig im Reden, trochu rozwlaeny,
rozwlatıty.

Puter, putris, e und Patris, e, faul, morfá, shni7ý, zetlely, zpuchře-
dý, ztyřelý, práchniwý, zpráchniwely ; ftintend, smradlawy,
smrdutý; mücbe, loder, křehký, kypry, sypký ; putre solum,
ein loderer Grbboben, kyprd země, kypřina,

Putrídus, a, um, verfault, faut, sunıdy, zetlelý s ftintenb, smradia-
wy, smrdutý ; dena, ein &opter Zahn, wyžraný, děrawý, kotla-
wy zub; (oder, kypry. Putr&do, Ynis, f. bie gáutnif, sAnilina,

Putresco, 3. verfaulen, Anjtí, tljfi, tyřeti, puchřeti, kaziti se,
shnjti, zetleti, ztyřeti, zpuchPeti ; miitbe ober oder merben, ky-

Feli,

PutrefäcYo, fěci, factum, 3. in Gáulnif bringen, kazrt?; loder oder
mürbe maden, kypřiti, sypké činiti; beiyen, močiti, namotiti,
křehké, drobiwe Giniti, drobiti, rozdrobiti, y. B. saxa infu-
so aceto.

Půtěus, 2. m. ein gegrabener Brunnen, Born, studna, stu-
dně, studnice; 2) die Grube, gdma; die Schade, im
Bergwerke, temnice, báné, šachta.

Puteälis, ©, 3. B. aqua, das Brunnenmaffer, studniönd woda.

- Puteal, 3. n. der Dedel über dem Brunnen, Brunnendedel, studničné
tojko, wjko na studní; 2) aud ein Ort auf dem Markte zu Rom
unter einem Gewölbe, wo die Beldgefchäfte abgemadt wurden, Zichewna,

Půtus, a, um, rein, čistý ; purus putus, put, weiter nichts fonit,
bloß, čistočistý, čistopauhý, pauhočistý, cisticky, pau-
haučký, samičký, samotnicky ; purus putus sycophan-
ta, ein bloßer SBerláumber, nic než utrhač, pauhý utrhač,

Püto, avi, atum, 1. 1) pugen, reinigen, cjdatz, Cistiti ; beftneiben,

Coa B, Beinftöde, Bäume, Fezati, prořezáwati, wyřezdwati, kle-
stiti, probjrati, probrati, proklestiti, profezuti; putare ratio-
nem, Rechnung halten, mit Jemand zufammen reánen, Zjtati, počj-
tati, spočjtati, spotjsti; daher [hägen, tasiren, Ajtaft, pobjtati,
ceniti, wážiti, y, B. maghi, pod, wysoko; 2) glauben, dafür hau-
ten, meinen, urtpeilen, mıysliti, mnjli, za to mjti; non puta-
xam, ba6 hätte ih niht vermuthet, tohobych se byl nenadál, to-
bych byl-neřekl, sobě nepomyslil. Putätio, 3. f. bad Befcneiden,
Fezba, Fezánj, prořezdwánj, číšťěnj. Putätor, 3. m. ber Befóneis
ber, řezač, prořezawač, Putämen, Inis, n. bie Güte, 3.8. mali,

Ee2

468 Pjra Quaero

lupina, slupka, slupina, šlupina, šlupka, Jupina, Supka; fa-
bae, die Hülfe, Zustina ; ovi, bie Cierſchaie, skořdpka, skořapina,
skořepina.

Amputo, avi, atum, 1. ringsherumfäneiden, obřezdivati, obřezati;
abfáneiben, abbauen; Fezati, uřezati, odPjznauti, odsekati, od.
seknautt, odtjnati, odtjtt, utjti; befäneiden, Klestiti, oklestiti,
ořezatí; vertürgen, krdtiti, zkracowati, zkrdtiti; toegiáafie
odprawowati, odprawiti, edkljzeti, odkliditi, odiwrci, Ampu-
tätio, 3. f. bad Befánciben, z. B. be$ Weinftödes, Fezba, Fezdaj.

Computo, avi, atum, 1. jufommen rednen, übrrtednen, &jfati, potj-
tati, spoöjtati, wyčitati; rationem digitis, etwas an ben gis
gern rtánen, na prsty čjtati, spotjtati, spočjsti.

Deputo, avi, atum, 1. befneiden, sfezatt, ořezatí; bafüc falte,
mjti, pokládati, kldsti za to; aliquid parvi pretii, für under
beutend, za. maličkost ; rationes secum, überdenken, Potjtati, pře-

očjšti, rozpotjsti, rozwakowati, rezwdiiti,

Disputo, avi, atum, 1. überfhlagen, $. 3B. bie Rechnung, rationem cum
aliquo, rozpočjtáwati, rozpo?jtati, rozpočjsti něco s někým;
difputiren, reden oder fid unterreden, rozmlaumwatt; befonteré grüne
Tid) über eine fteeitige Sade, zpor wésti, hádati se, pfjtz se; de
re, ad rem unb aliquid. Disputätio, 3. f, bie Uiberfálagung, roz-
potténj bie Untercebung, rozmlauwdnj ; ber Difput, die Abhande
tung, nterfadung, hádánj, hádka, zpor, rokowdnj, gedndnj,

gednänj.

en avi, atum, 1. (n Stednung bringen, auf eines Bednung (árie
ben, ancehnen, Zjfati, počjtati někomu, y. B. alicui sumtus;
fih mit etwas viel wiffen, viel daraus machen, mnoho delatt, nadě-
dati z něčeho; culpam alicui, einem bie Schutd geben, beitegen,
sufreiben, phiöjtdwatt, ‚Pipisowati, phitjtati, přičjsti, pří-
psati, däwuti, dáti winu někomu.

Reputo, avi, atum, 1. überlegen, überdenken, erwägen, rozmažomafi
rozwdäiti, rozgjmaté, powakowati, powdkiti, rozmýšleti, roz
mysliti, uwážiti, spotjtati, spoöjsti; rechnen, beredjnen, ansehe
nen, čjtati, potjtati.

Pýra, 1. f. ein Scheiterhaufen, hranice,

Pyrämis, Ydis, £. eine Pyramide, pyramida.

Pyrites, ae, m. dev Feuerftein, křesacj kámen, pazaurek.

Pyxis, idis, f. eine Büchfe oder Bůděden, Büchlein, krabička,
ol. puška; pyxis stipi colligendae, die Almofenbüchfe, Ars

“ menbücjfe, chudá pokladnice, pokladnice pro chudě.

0.

Quiero, stvi, situm, 3. 1) fuden, gjskati, hledati něco,
rem; vermiffen, pohřešowati, pohresiti; 2) erwerben,
verdienen, verfchaffen, zumege bringen, wyhleddwati, dobý-

Quaero Quaero 469

- wati, dobyti, wydobyti, zgjsk'wati, zgjskati něčeho;
3. S. laudem sibi, chwäly dochdzeti, dogjti; victum,
fein SBrob verdienen, po Ziwnosti gjti, chleba dobywati
sobě; 3) erfordern, nöthig haben, verlangen, Zddati ; 4)
ex homine obe ab homine aliquid, Jemanden nad) etwas
fragen, ptdti se, optati se, zeptati se, tdzati se, otdza-
ti se někoho na něco, po něčem; fragen, die rage aufs
werfen, ptdti se,tdzati se ; quid quaeris? furg, slowem,
zkrdtka; 5) gerichtliche Unterfuhung anftellen, wyšetčo-
wati, práwně wyšetřiti; aud) peinlide Unterfuhung ans
flellen mit Iemanden, děrpně, útrpným práwem tázati,
muéiti, zmučiti někoho; de aliquo,

Quaestio (ftat Quaesitio), 3, f. 1) das Suden, hleddnj; 2) die Gras

e, otázka ; 8) die gerichtliche Unterfuhung, wy3etfowdnj ; quae-

ionem instituere, hahere, Unterfudung anftellen, dawatz se, dd-
ti se do wyšetřowánj, wySetrowati: bit peinlige Unterfuhung
mittetft des Zortur, úfrpné tdzdnj, mutenj. .

Quaesitor, 3. m. ber ünterfuder eines Verbrechens, prdiwnj wyle-
třowatel, wyšetřitel; Griminatriáter, soudce,

Quaestor (fatt Quaesitor), -3. m. etn Quäfter, war eine obrigřeitlis
be Prefon, bie bie Ginkünfte des Otoates beforate, zemský düchod-
nj, düchodnjk. Der vornebmíte war ber Quäftor in Rom, (Quae-

stor nrbanus) meldet die Sorge für das Xerarlum, b, 6. bie Haunts
taffe batte. Sn ben Provinzen hießen fie Proquaestores, mjstodä-
ehodnj, weil fie eigentlich Ratt des römifhen Quäftore ba marenj
bod merden fie Insgemein ouh Quaestores genannt. .

Quaestörins, a, um, ben Quäftor betreffend, quäftorifh, důchodni,
düchodensky. Vir quaestorius, ein gewefener Quäfter, dýrwalý
düchodnj. Subst. rium, 2. n. ba Zelt des Quäftors im
Lager, stan düchodensky ; vie Wohnung beffelben in der Provinz,
důchod, düchodnj komora. . .

Quaestüra, 1. f. bat Amt eines Duäftors, ble Quäftur, düchodenstioj,
düchodnictwj, úřad düchodensky.

Quaestus, 4. m. ber Geminn, Profit, Bortbeil, zeisk, zisk, wide
dek, užitek; die Handtbierung, bod Metier, ber Verdienſt, Živnost,
odchod ; guaestní habere sliquid, Gewinn aus etmaß ziehen, mjft,
bráfi z něčeho užitek. Ouaestučsus, a, um, 1),gewinnreid, eins
trüglid, vorthelibaftig, zei«kny, ziskny, wynosny, užitečný ; 2)
gewinnfüchtig, zeisku 2ddostiwP, po zisku dychtivý. —

Quaesito, avi, atum, 1. fuhen, "edat; erwerben, wyhleddwati,
dobywati něčeho, a. 8. victum ; nad etwas fragen, forfáen,
wyptdwati se, ptáti se, dotazowati se na něco, wyzwjdati
něco; aliquid. - , .

Adquiro oder Aequiro, sivi, situm, 3, etwas erwerben, nabywatı, .
nabyti, dochdzeti, dogiti něčeho, y. 8B. div 3 erwerben, vers
fhaffen, püsobiti, zptsobiti, zgednati, alicui id; ad fidem,
ben Grebit vermebren, wěčšj w]ry doddwatt, dodati sibi digni-

tatem, wěčšj wdznosti nabywati, nabyti.

©

„470 © Quaeso . Qualis

Anquiro; sivi, situm, 3. 1) auffuden, Aledat?; 2) geriätti unters
fuden, Unterfudung anftellen, prátoně wyšelřowati, wy3ethti,
1. 8. de perduellione; antlagen, ku prdwu wolati, potahowafi,
před prdwo poháněti, pohnati; capitis und, capite, auf &eib nnb
eben anBiagen, na Ardlo státi; von den Zribunen üblich.

Conquiro, sivi, situm, 3. zufammen fuchen, herbei ſuchen, herbei [dafs
fen, shledáwati, shledati, uhledati, nahledati; (uden, aufſuden,
auftreiben, Aledatz, shaneti, wyhledati, sehnati. Conquisitio,
8. f. die Zufammenfugung, sAleddiwdnj, shledanj. Conquisitor, 3,
m. ber Zufammenfudher, Herbeifhaffer, shledawad, shaněč,

Disquiro, sivi, situm, 3. unterfuchen, ollleddwati, ohledati, wy3e-
tFowati, wy3etriti. Disguisitio, 3. f, bie Unterfugung, ohledd-
wánj, ohleddnj, wy3etrowdnj, wyšetřenj.

-Exquiro, sivi, situm, 3, ausfuden, wyhleddwati, wyhledati;
terfuchen, erforfáen, ohleddwatt, ohledatı, zwjdati, wy zwjdati,
wwyzidàti, zwěděti, y. B. veritatem etwas fragen, ptdti se,
wyptäwati se, doptdwati se, dotazowati se na.n2co, po ně-
čem; fordern, verlangen, Zddati, Exquisitus, a, um, ausgefuht,
befonder, vorzüglich, obzw/dstnj ; verba exquisita. Exquisite, fdv.
genau, vorzüglih, obzwidstne, wyborne.

Inquiro, sivi, situm, 3. fuden, auffuhen, Aledati, wyhledati; fot»
fen, nadforfáen, wyzwjdatz, ptüti se, wyptdwati se; in ali-
quem, geridtlid unterfuden, prdwně 10ySetFowati, wyšetřiti,
Inquisitio, 3. f. die Xuffudung, Aleddnj, wyhleddnj; Radfore
fáung, wyzwjddnj ; bie Unterfudung, ohleddwanj, wysetfowdnj,
iwySetFenj, Inquisitor, 3. m. der Xuffuder, hledač; Raqhforſcher,
zwedatel ; Unterfuer, ohledatel, wyšetřowatel.

Pergniro, sivi, situm, 3, auffuden, nadforfáen, nad etwas fragen,
ptdti se, pFeptdwati se, přeptati se, wyptdwati se, popta-
ti se; unterfuáen, oAleddwati, ohledati, wyšetřowati, wyzwj-
dati, wy3etriti. Perquisite, Adv. genau, dokonale,

Requiro, sivi, situm, 3. 1) wieder fuden, zase Hiledati ; ſuchen, aufs
fuden, hledati; mieber fragen nad etwas, wieder forſchen, zase plá-
ti se, poptdwati se, optati se po něčem někoho, ab oder ex
aliquo aliquid ; fragen, forfen, pfdti se, wyptdwati se, doptd-
wat! se, přeptáwati se; exforfhen, Rachticht einziehen, dozwjda-
ti se, dozwedeti se něčeho, zwědětí něco; 2) fordern, verlans
gen, erfordern, 2ddati, tomu chtjti; 3) vermiffen, pohre3owati,
Pohřešiti, hledati.

Quaeso, Verb. defect. id) bitte, mnedle, prosjm ; quaesumus,
wir bitten, prosjme ; ostende quaeso, zeige mir doch, ukaž
prosjm, ukažiž pak.

Qualis, e, 1) wie befchaffen, was für einer, gaky ; qualis est
liber? was ift e8 für ein Bud ? gakd to knjha; 2) wem
talis vorhergeht, heißt e$ wie oder dergleichen, gako, gakowy ;
non es talis, qualis pater tuus erat, du bift nicht fo be
ſchaffen, nicht ein joder Mann, wie dein Water, negsi ta-
kowy, gako byl otec twüg; qualis pater, talis filius,
wie ber Vater, fo der Sohn, gaký otec, takowy syn;

Qualum | Quando 471

gaky strom, takowé owoce; quales sunt, bergleidyen
find, gakowe, gakož gsau.

Qualiscumque, qualecunque, er, fie, e$ mag befchaffen fepn, tole e&
wil, gakykoli; qualiscumque penna, bie Feder mag befchaffen
fen, wie fie will, pero gake koliw ; fo aud Onalislibet, qualelibet.

Qualitas, ätis, f. bie Bejňaffenbeit, gakost, gakowost.

Qualum, 2, n. und Qualus, 2, m. ein geflodtener Korb, ple-
teny koš,

Quäsillus, 2. m. unb. Quasillum, 2. n. ein Körbchen, košjk, košjček,

“ Quam, „Adv. 1) mie, sak, kterak ; quam pulcher, wie ſchön,
gak pěkný; guam pridem? feit wie. langer Beit? gak
dáwno? 2) al8, ald wie, gako, co; tam pulchra quam
Venus, fq fhön-ald Venus, krdsnd co, gako ‚Läda; 8)
nad) einem Compar, unb nad; malle, praestat, als, denn, než,
nešli, s ©. levior quam aqua, leiter ald Waſſer, Zeh-
čegšj nežli woda, nad wodu lehčegšj; b den Superi.
verftärkt es die Bedeutung, 3. B. doctissimus, febr gelehrt;
quam doctissimus, ret ſehr gelehrt, co neyučeněgšj ;

* quam proxime accede, fomme fo nahe als möglich, při-
stup co neybljše, k samému.

Quamdiu ober Quam diu, wie lange? gak dleuho P fo lange als,
pokad, pokawdd ; na tamdia, als, pokud, dokud. .

Aliguamdia, eine Zeit lang, eine Weile, poněkud, negakau chwjli.

QuainlTbet, „Adv. eig. wie e& beliebt, fo febr e& beliebt, 3. B. manus
quamlibet infirinas, fie mögen nod fo (road feyn, ruce gakiko-
liw slubé, ruce sebe slab3j: fo febt aud, obgleid, gakzkoli, ač,
ačkoli, třeba, krásně, necht, nechal. ME

Quamprimum, Adv. edeftens, fo batb als möglih, co neyspjše.

Quamquam oder Ouanguam, obſchon, obgleih, ač, alte, ačkoli, tře-
ba, krásně, P

Quamvis, Adv; 1) eig. wie bu willít, 4. B. andacter quamvis dici-
to, rede, fo fübn du willſt, ober nod fo tilýn, mluw gak chceš smě-
le, mluw sebe smelezi ; 2) fo fer oud, fo fehr e$ aud) feo, tře-
bat i, byď i sebe wic; mit bem Gonjunctivs 3) obfdon, obgleich,
ač, ačkoli; mit dem Indicativz 4) febr, gar febr, welmi, welice.

Quando, Adv. 1) mann, kdy; weil, da, když, že; 2) flatt
Aliquando, nad ne, num, si, nisi, 4. B, si quando, menn
einmal, gestliZe kdy.

Quandöcungne und Quandoque, Adv. 1) wann e$ aud) fey, zu wel⸗
der Zeit es aud) feo, kdykoli, buď kdy buď; quandocungue ve-
merit, ec mag fommen, wann er will, a? pfigde kdykoli; al pří-
Sde, kdy přigde; 2) einmal, zuweilen, někdy; au feiner Zeit,
stoým časem, druhdy. - -

Quandóquidem oder Quando quidem, weil, ba, ponzwadZ ; weil bod,
poněwadž pak. .

Aliquando, Adv. einmal, někdy, gednau, kdysi; endlid einmal,
žeř pak, el gednau, žel konečně. B

412 "Quantus Quito

, Quantus, a, um, 1) wie groß, sak weliký, gaky; quanta
vox, weld eine Stimme, gaký to hlas; 2) ſo groß alß,
gaký, gak weliký, wenn tantus madfotgt; 3) ald, gakys
wenn tantus vorher geht, 4. B. tanta est res, quanta nulla
alia, ble. Sache ift fo groß, alš feine andere, takowd to
wéc, gaké5 nenj wjce. : :

Quantum, 2. n. wie viel? mnoholi, sak mnoho P wie viele? kolik?
fo viet ats, fo febr als, co; quantum potes, fo viel als bu fannft,
fo febr a8 möglih, co můžeš, co možná; quanti me aestimas ?
wie boh fhägeit bu mih? zač mne pokláddš? vide quanti apad

is! fied, wie od id) bid) fdáge! led, sak si tebe todžjm I
quanti emisti? mie theuer Haft du e gefauft, gak draho, zač gsť
to kaupil, počem gsito platil? quanti habitas? wie viel giebt
du Haussins ? co platj3 ndgmu, z podruzstwj ? quanto, um wie
viel, je, oč, čim; quanto doctior, tanto modestior, je geleprter, bes
fto befheiden, čim učeněsšj, tjm mjrnegsj.

Quantuscunque, quantacunque, quautuncunque und Quantusquan-
tus, fo gro aud, gakkoli weliky, sakýkoli weliký. Quantum-
' eunque, Subst. fo viele al& nur, koltkokoliw ; fo viet alé nur, coko-
li, gak/mnoho koliw, n t

Quantópere ober Quanto opere, wie febr, gak welice, kterak; fe
ſehr als, co, gak, s. B. amo te tantopere, quantopere pater,
id tiebe bid) fo febr als der Water, milugz tebe tolik co otec.

Quantusvis, quantavis, quantumvis, fo groß als bu miüít, nod) fo
groß, sak weliký chceš, sebe wěčšj ; portus satis amplus quan-
taevis classi, prstaw dosti šíroký pro gak weliké chceš loď-
stwo, pro sebe wěčšj lodstwo ; quantumvis, febr, nod fo. febr,
co chceš, sebe wjce ; wenn aud nod fo febr, e8 mag aud) ned) fo,
byl isebe wjce; obgleiá, třeba, ačkoli, gakzkoli.

Quantülus unb Quantillus, a, um, mie Elein, gak malý, kterak
malinký. Quantulum, Neutr. wie viel (menig), fo viel (wenig),
gakd trocha, gak málo, co. Quantuluscungue, acunque, um-

^ cunque, wie klein nur, fo Bein ale nur, gak malý koliw; quan-
tnlumcımque, fo wenigals nur, zak málo koli.

Aliquantus, a, um, ziemliá, hodný, hezký, nemalý, něgaký. Al-
quantum, Neutr. iemties, hodně, hezky, nemálo, poněkud;
aliquantam temporis, eine jiemti$e Zeit, hezky, nemálo Casu,
něgaký čas. Aliquamto, Abl. um ein jiemtideé, ziemtid, nicht
wenig, o něco, hezky, hodně.

Quätio, quassi, quassum, 3. fhůtteln, třepati, zatřepati,
potřepati něčim, 4. $8. alas; caput, hlawau wrtäti,
zawrtěti; erfhüttern, otřásati, třásti, zatřástí něčjm;
rühren, dogjmati, dogati, hnauti, pohnauti, obrážeti,
obraziti něco, 4. B. animum ; plagen, sužowati, sauži-
ti, usaužiti, skljčiti, y. B, oppida bello; fhlagen, tepa-
ti, bjti; jloßen, strkati, strčiti, 1 $8. aliquem foras,
wystrkowati, wystrčiti wen; jagen, treiben, hertreiben,

Quãtlo Quätlo 475

hndti, |. B. prae se, vot fid) her, před sebau ;* zerftoßen,
zerſchlagen, zerfchmettern, rozbjgeti, rozbiti, roztlauci,
rozraziti; muros arietibus, bořiti, rozbořiti, probořiti,
powaliti, prolomiti zdi beranem.

Quasso und Conguasso, avi, atum, 1. [diitteln, Alacefi, kldtiti, za-
klátiti něčjm ; erihüttern, potřásati, zatFdsati, otřdsati; yers
füttern, rozťřdsatí ; zerihmettern, zerflagen, rozrážeří, trosko-
tati, rozbiti, roztlauci, rozraziti, ztroskotati, roztroskotati;
muros, zdí, hradby bokiti, zbořití ; (ed maden, prordzeti, pro-
raziti; zuinicen, zerrütten, ffmidyn, kazifi, zkazité, .zwundoti,
Qua: , 3. £ die Gdiittelung, k/dcenj, třesenj, tFepdnj, zatře=
ánj; die Grfhütterung, tPesenj, zatřesenj. Conquassätio, 3. f. ble
Serrüttuag, &dmádjung, zıwundänj, zmoženj; valetudinis, zdra-
wj zkaženj.

Conciitio, ussi, m, 3. fhiltteln, 3. B. caput, třepafi, zatfepatı,
wrleti, zawrteti hlawau ; erihüttern, tFdsti, ot i, zat dsatt,
pot?dsati, otřásti, zatřásti, pot?dsti něčjm ; inani terrore con-
eutere, durch blinden Lärm in Sqrecken fegen, darmo lekati, na
Prä:no polekati nekoho; frigore concuti, wor Kälte zittern,
beben, tFasti se zimau ; zuiniten, we zkázu příwoditi, pFiwesti,
uwesti; caffiren, aufbeben, ru3iti, zrusiti, y. B. senatus. consul-
tum; untecfdáen, vifititen, prohleddwatt, prohledati, ohledati ;
fiehe Excutio; freta contutere, dad Meer in Bewegung fegen, mo-
tem pohybowati, pohnauti, moře bauřiti, zbauriti.

Decutio, ussi, ussum, 3. herabfhlagen, kldceti, kldtiti, rdžeti, srd-
Xeti, sraziti, sklátiti, j. 8. capita papaverum,

Discutio, ussi, ussum, 8. 1) von einander fAlagen, gerfámettern, roz-
bjgeti, rozrázeti, roztlaukati, rozbiti, rozraziti, roztlauci,
prolomiti, rozkotati, 1, B muros; 2) zerftreuen, zertbeilen, von
einander jagen, rozhdneti, rozehnati, rozptylowati, rozptýlitů
rozpld3eti, rozplašowati, rozplašiti, y. B. umbras, die ginfters
nif 5 vertreiben, vernichten, wegfhaffen, zahdnàti, zahnati, zapu-
zowati, zapuditi; periculum, die Gefahr abwenden, odwraceti,
odwratiti nebezpečenstwj.

Bxcutio, ussi, ussum, 3. herausfgütteln, ausfhütteln, wytrdsati,
wytrasti, wytFepdwati, wytřepati, 4. B. pulverem, 'abftauben,
prach otřepáwati, střepati, wytřepati, oprašowati, oprášiti;
dentes, Zühne auslálagen, zuby wyrdžeti, zwyrážeti, wyraziti,
wytlauci; tribulis excutere, ausbrefgen, dřjbiti, wytrjbiti,
mlátiti, urymldtiti; berunter oder hinausmwerfen, smjtatt, shazo-
wati, shoditi, 4. B. equus excutit equitem; woraus treiben oder
jagen, vertreiben, wytlaukati, wybjgeti, wyháněti, wytlauci,
toybiti, wyprati, wyhnati, zahnati; se excutere, fid fortmas
ben, klidili se, odkliditi se; entreifen, nehmen, wydjrati, wy-
drati, wytrhowati, wytrhnaufi, wyrwati, bratı, wajti; uho-
nifi, y. (B. agnam lupo; ouépreffen, verurfahen, 3. B. lacrimas,
slzy wyluzowati, wylauditi, k slzám, ku pláči pFiwoditi,
přiwésti ; sudorem, Gýweif, pot wyhdnětí, na pot hndti tela,
abfießen, abfgleudern, střjleti, střeliti, wystřeřiti, hdzeti, me-
tati, hoditi, wyhoditi ; fdüttetn, bin unb her bewegen, Kidtitig
abfgätteln, střdsati, střásli, střepati, 4. B. jugum; unterfugen,

474, Quatuor ! Quatuor

vifitiren, protřásati, protFepdwati, protřepati, wytřepati,

hledati, Přehledatů Dhieddwati, Chiedutts weit tat ftis tel

den Römern burh Sdittelung ber Toga ge[jap j 2) unterſuqhen,

prüfeh, ohleddwati, ohledati něco. d

Incatio, ussi, ussum, 3. anfhlagen an etwas, 3. (B. pedem terrae,
nohau do země wrázeti, wraziti; wobin f&lagen, j. B. aliquem
in caput, do Alawy bjti, udeřiti, uhoditi někoho; wohin wers
fen, metati, házeti, hodıti; verurfachen, erregen, einjagen, 4 B.
alicui metum, Furcht einjagen ober verurfaden, strachu nahdněti,
nahnatt, plisobiti, zpüsobiti někomu, strach pauštěti, pustit
na někoho; einflößen, 1w3tepowatt, wStjpiti nekomu něco, na-
dchnauti někoho něčjm, 4. B. alicui amorem ; mittheilen, 3. 8.
foedum nuntium, traurige Soft, smutnau zprdwu dáwati, dáti |
někomu. |

Percutio, ussi, ussum, 3. 1) durdftehen, buráfdiefen, burábobren,
probjseti, prordieti, protýkati, proháněti, probiti, proraziti,
tknauti, prokláti, probüsti, prohnati, prostreliti, y. 8. pe-
etus ; erlegen, tübten, zastleliti, zakldti, zabití; 2) (Algen, bjfi,

1 tepati ; ftogen, strkati, ströiti, uströitt, udeFiti ; hauen, prdti;
fdiefen, stRjleti, stFeliti; Reben, bhsti, bodnauti; rostris per-
cutere, haden, klubati ; latus. percutere alicujus, in die Seite ftofen,
3tauchati, šťuchnautí do strany, do boku; cadum percatere,
anttopfen, klepati, zaklepati na sud; treffen, stihnauti, posti-
hnauti, uhodit, udeřiti ; verwunden, raniti, poraniti, zraniti;
Gindrud machen, rühren, frappiren, zardZett, zuraziti, zaleknau-
tij animum, das Herz erfhüttern, rühren, in Affect fegen, dosjma-
ti, dogati, hnaufi, pohnauti; percutere foedus, ein Bündniß
fließen, smlauwu činiti, učiniti; nummum, Gelb prägen, penj-
ze bjti; aliquem, einen überliften, obelstiti, odiditi někoho.
Percussio, 3. f. bas Gálagen, bitj, tepdnj; digitorum, bad Gánale
den, Sänippden, Zusknulj, zalusknutj, lusk ; numeri, das Tact⸗
fölagen, der Niederfhlag, ber anfang des Tactes, udeřenj. Percus-
Sor, 3. m. ein Mörder, wrah ; ein Bandit, zbügnjk, _

. Repercutio, ussi, ussum, 3. zurüdihlagen, odrážetí, odraziti, ob-
rážeti, obraziti. Repercussus, 8, um, jurüdprallenb, einen Sales
derfhall ober Wieberfhein gebenb, odrd£egjcj se, obrdiegjcj se;
surüdfhallend, roziéhagjc) se, a. (B. vallis, Repercussus, 4. m.
das Zurückprallen, 3. B. solis, odráženj slunce.

Quätuor, vier, čtyřj. Quater, Adv. viermal, čtyrykráte.
Quartus, a, um, der vierte, &'iorty. Quartus decimus, a, um ober

decimus quartus, der vierzehate, &trndcty. Quartum, Adv. um
viertenmale, po čttorté. :

- Quaterni, ae, a, vier, je vier, po čtyrech, každý čtyry.
Quaternio, 3. un. die Biere, Ctwerka. .
Quartàna, 1. f. scil. febris, das viertágige Fieber, Gtwrtodennj zi-

mnice.

Quadro, avi, atum, 1. eig. vieredig maden, &fwerohraniti; tatec
1) gehörig sufammen fügen, porddati, sporddati, w řád uwo-
diti, skládati, složiti, y. B. orationem; fid) (iden, wohl paflen,
übereintreffen, srowndwati se, srownati se, shäzeti se, sgjti se.
Quadraus, tis, m, ein Viertel, &twrtina, &twrl, (gen. s), Ctwrt-
ka; befonders bad Biertel eines Xj. .

Que Quéror ^ 406

.Quedrát um, vieredig, čtwerhranný, čtwerhrannatý, čtyr-

rohý ; saxum, ein Quaderftein, čtwerohranný, Mon a,
kusowy kámen. Quadratum, 2.n. das Biered, &twerhran; des
Geviertfhein, &twerec. Quadräticus, a, um, 4. ©. pes, ein Duas
dratfuß, čtwerečný střewjce

Quadräginta, vierzig, čtyřidceti. Quadrägies, vierzigmal, čtyřidce-
tikrate, Ouadragěni, ae, a, vierzig, je vierzig, po čtyřidceti
Ouadrágěsímus, ber vierzigfte, čtyřidcátý. Quadringenti, ae, a,
vier hundert, čtyry sta; ſiehe Centum;

"Quadriga, 1. f. fice unter Jugum,

QuadrYiidus, 8, um, vierfpaltig, na ätwero dělený, rozdělený, roz-

3tjpe
Quadrimi um, vierjährig, čtyrlet, čtyry léta starý.
Quadiirimis, is, f. scil. navis, viersudriged diff, lodj čtyrwe-
sei le

Quadrüplex, Yeis, vierfad, čtivernásobný, Atwery.
Quadruplum, 2. m. das Vierfache, viermal fo viel, &tiverndsob, čtyry-
ráte.tolik,

Quadruplätor, $. m. ein Betrieger, podwodnjk, pokladač ; ein Ghis
caneur, nadymač, pletkar,

Que, Conj. 1) unb, a, wird dem folgenden Worte angehängts 3. B.
egoque, unb id; que - que oder et- que oder que = et, fo»

"mohl - al8 aud), netoliko - nobrž i, negen-ale i, i-i;
2) aud, i.

Quéo, tvi, ttum, 4. önnen, im Stande feyn, moci, w sta-
wu býti; non queo, id) fann nit, nemohu.

Néqneo, ivi, itum, 4. niát fónnen, nicht im Stande feyn, nemoci, w
stawu nebyti. , n : .

Quercus, 4. f. bie Gide, der Gidenbaum, dub; bei Dichtern,
dad Cóiff, lodj:

Quernus, a, um, von Gienpoly, eiien, dubowy. .
Quercätum, 2. n. der Gihenwald, dubowy les, daubrawa, dubina,
daubj, dubowj.

Qu£ror, questus. sum, 8, de re aliqua cum aliquo, fid)
befchweren, fid) beflagen, flagen bei Jemanden über etwas,
stěžowati sobě, stjžnost wésti, Zalowati, stýskati so-
be, postesknauti sobě někomu na něco, u někoho nad

. něčim ; taužiti někomu něčeho.

Queribundas, a, um, Hagend, ftáglif, stýskamwý, taužebný ; vox.

Quertius, o, um, Magend, der gern Magt, stýskawý, tauživý

Questfis, 4. m. das Klagen, die Klage, stěžowdny, stýskánj, stesk.

Onerčla, 1. f. bie Klage, stesk, stYskdnj. : Ln:

Oneriměnia, 1. f. die Klage, Belhwerde, stjZnost, stézowdnj, tůž-
ba ; oft auch flatt Querela, —

Conqueror, estus sum, 3. cum aliquo de re, fi& beklagen, fib bes
féáeten bei Semanben über etwas, stàzowati sobě, žalowati, stý-
skati sobě, stjZnost wésti sobě někomu na něco, tauiiti ně-

16 Qui Qui

komu něčeho. Conquestio, 3. f. um Conquestus, 4. m. daß Klar
gen, Beklagen, bie Befäwerde, žaloba, styskänj, stesk, tůžba, tau-
Ženj, stjžnost, stěžowánj.

ui, quae, quod, Pron. 1) melder, weldye, welches ober ber,

»q quoc; n M o

die, Daš, který, gen£, genžto, co; met, kdo, je 8. qui

hoc agit, mer dad thut- kdo tó cinj- ; Neut, plur. quae,
maš, co; quae recta sunt, was redt ift, co prawého
gest; 2) flat ut, daß, damit, bych, by, by, bychom, byste
-by, 3. B. dignus est, qui-er verdient, daß er zasluhu-
ge, aby-; terram colimus, quae (ut ea) fruges ferat,
damit fie Früchte bringe, aby požitky nesla; 8) ftatt cum,
ba, ba doch, geito, kdežto, 4. B. quis Deum non amet,
cui (cum ei) tantum debeamus, da wir ihm fo viel ver-
danken, kdežto mu, gesto mu tolik co děkowati md-
me; 4) quod ſteht aud flatt quantum, fo viel, co, gak
mnoho; quod diei reliquum est, was von bem Tage
übrig ift, ber Steft des Tages, ostatnj den; 5) wer? kdo?
welcher ? který ?

Quo, Abl. 1) dadurch, deßwegen, fud, pročež; 2) je, tjm; quo al-
tior, je höher, čim wyššj ; "damit, taf, aby ; quo niinus, bof niát,
al ne- . J

Quo, Adv. wohin? mozu? kam? Quócunque, wohin nur, kamko-
lí; quocunque veneris, bu magft fommen, mo nut immer hin,
přízď kam přízď. Quonam? wobin benn ? kam pak ? Quopiam,
quoquam, irgend mobin, někam. Quousque, mie weit, wie lange?
kam až, pokud až, gak daleko, gak dlauho gest ? Quovis,
überall hin, kam chceš, kam kdo chce, wšudy. Quoquo, wohin
nur, kamkoli, buď kam buď,

Qua, Abl. 1) wo, kde, kudy ; 2) wohin, kam; 3) wie, gak, kte-
rak. Quaqua, Abl. wo nur, kde gen, kdekoli, kudykoli; we«
hin nur, kam gen, kamkoli. Quaquaversus, auf alle Geiten
bin, na wše strany.

Qui, Abl. 1) fatt Quomodo; qui fit? wie fómmté? čim to ?
sak to přicházj ? 2) ftatt quo, taf, bamit, aby ; wovon, z Čeho;

- moburá, čim.

Quis, quae, quid unb quod, Pron, Interrog. mer? kdo? welder?
který ? was für ein? saký ? Quid ? was? co? quid rei est? was
gibté ? co gest? quid aenigmatis? mos für ein Rátbfel ? gakd to
pohádka ? Quid, Adv. 1) warum, co, proč, nač ; quid ita laetus
6s? worüber bift bu fo fröhlih? co se tak radugeš? quid ita?
wie fo? co to? 2) ja, fury, ano, slowem.

Quidni? Adv. warum nit ? proč ne? quidni miseris? warum mol»
teft bu nicht f&iden? coby neposlal ?

Quidsi, Adv. wie wenn, wenn, coz kdyby, kdyby,

QuAfbet, gnaelibet, quodlibét unb quidlibet, Prom. ein jeder, jt,
debet, kterýkoli, každý, ledakdo, ledakterý,

Qui Qu 47

Quivis, quaevis, quodvis und quidvis, Pron. jeder, jebe, jede, kte-
rý chceš, kterýkoli, každý, wšeliký, wiaky. -

Quidam, quaedam, quoddam und quiddam, Pron, ein gewiffer, eine
gewille, Semand, gukysi, gisty , kdosi; quiddam mali, etwas Bó+
fes, něco, cosi zlého ; mander, některý ; Plur. einige, mande, ges
wife, nekterj ; quosdam dies, etlíhe Xage, několik dnj, kolik-
sí dnů. Onodammodo, geviffermoffen, kferaksi, gaksız einigere
moffen, poněkud, . i

Quicunque, quaecunque, quodcunque, Prom. ftebt für omnis qui,
wer nur, ein jeder, jeder - meldjer, alleé - was, každý - kdo, který-
koli, kdoikoliw, cokoliw, w3e - co; quaecunque sunt, alles
was ift, coikoliw gest, 13e což gest; ftatt omnia. .

Quisnam, quaenam, quodnam und quidnam, Pron. 1) wer tenn,
weide denn? Kdo pak? kiera pak? cuinam rei? wozu denn?
k &emu? nač ? 2) was denn für, gak}; quaenam sunt hae ar-
bores? was find das für Wiume ? saké gsau to stromy? 3) 3e
manb, někdo, kdo; nun quilnam, ob etwas, zda/é co, neco,

Quispiam, quaepiam, quodpiam und quidpiam, Pron. irgend einer,
irgend Jemand, který, kdo, někdo; if fo viel als Quisquean, fe
sub Aliquispiain.

Quisquam, quaequam, quodquam und quidquam, Pron. irgend eis
ner, Zemand, křerý, kdo, někdo; irgend etwas, co, něco. Ne—
quidquam, „Adv, vergebens, umfonft, darmo. Nequaquam, Adu.
keinehwegt, nikoli, nikoliwek, zddnau merau, nižádným způ-
sobem.

Quisque, quaeque, qnodque unb quidque, Pron. jeder, w3aky, w3e-,
Ik, koždý ; optimum quodque rarissimum est, das Befte ift
das Ecitenfte, wec dobrá býmwá wzdcnd ; tertio quoque die, ade
drei Sage, jeden dritten Tag, kužďý fFetj den, Unusquisque, una-
quaeque, unmnquodque unb unumguidgue, jeder, ein jeder, ge-
denkaždý, w3eliky.

Quisquis, quaeg: quodquod unb quidquid, Prom. wer aud nur,
was ba nur, jeder - welder, kterykoli, gakykoli, kdokoli, kaž-
dý - kdo; alles was, cožkolí; quidquid nobis accidat, e& mag
ung begegnen, wos ba will, deg se s name co dég : quisquis es,
bu mogft feyn, wer du wiuſt, bud' kdo buď; aud fteht dafür Unus-
quisquis. H

Kcguis, ecqua und ecquae, ecquid unb ecquod, Pron. ftebt bei gras
gen für Nam quis, num quid; ecgnis venit? kömmt vielleicht Je⸗
mand ? de snud nekdo? Ecquid vis? milit du was ? chceš (snad)
něco? Ecquid heißt auch zuweilen ob etwa, 4. B. fac sciam, ec-
quid venturi sitis, laf mid) wiffen, 05 ihr etwa kommen werdet, dey
mi wedeti, zdali přigdete snad.

Aliquis, aliqua, aliquid unb aliquod, einiger, einige, einiges, nökte-
m aliquis homo, ein Menſch, Semanb, nàg. člowěk, někdo ;
einer, něsaký; aliquid, etwas, něco; aliquid temporis, einige
Beit, něgaký čas; bei Zahlen beift aliquis etwa, obngefábr, z. B.
tres aliqui quatuor, etma drei ober vier, nàgac] tj, ast třj
nebo &tyFj ; aliquo, irgend wohin, někam. Rad) si, nisi, ne, num,
an, pflegt die Syide ali meggelaffen ju werden, 3. B. si quis, (ftat
si aliguis,) menn Jemand, gest kdo; ne quis, tof Niemand, aby
žádný ; an quid, ob etwas, zdali co.

478 t Quia Quies

‚NB. Vie Endung quid ftept In allen biefen Pronominibus fubkantive
unb quod abjective, z. B. aliquod negotium oder aliquid negotii.

Quorsum und Quorsus (flott Quo versus), Adv. wohin? kam?
zu welhem Gnde, mozu, nač, k čemu; wie, gak, kterak, y. B.
quorsum eventurum hoc est? was wird bief für ein Ende neg»
men ? gakž to wypadne?

Quomodo ftatt Quo inodo, wie? auf mas für Axt? kterak, gak; sa-

: kým způsobem P na saký způsob P

" Quod, Adv. 1) weil, ze; 2) Conj. of, aby; taf, Ze; weßwegens

nihil est quod te des in viaın, du braudit bid) nit auf ben Weg
du magen, nenj třeba, y wydal se na cestu.

Quoad, Adv. wie tange, dlauholi, gak dlauho; als, dokud, do-
kad, dokawdd, pokud, pokawdd; bis, až; wie weit, fo weit at6,
fo viel alé, sak dulece, pokudž, gelikot; quoad pousem, nad)
meinen Kräften, dle mé možnosti, co mého možného.

Quätenus, Adv, wie weit, kum až, gak daleko, pokuď až; wie
lange, dlauholi; in wie weit, pokudž, pokawddi, dokawůdž,
geliko&; weit, ba, gelikož, ponětwadž.

Quapropter, warum, bannehhero, pročež, tudy.

Ouemadmodum, auf melýe Art, mie, gak;. wie, gleihwie, gako.
Quia, Adv, weil, dieweil, Ze, protože, poněwadž.
Quidem, Conj. zwar, wohl, bei Einräumungen, sice; zwar, bel

Erklärungen, to; námlid), toti2, totižto ; wenigitens, aspoň,
alespoň ; gewiß, gistě, zagisté ; aber, jebod), než, wšak ale.
Ne quidem, nid einmal, ani; ne tu quidem, nidt ein-
mal du, ani ty. ]

Equidem (ftatt ego quidem), Adv. zwar, sice; wenigftens, aspoň ;
wahrhaftig, grsté, zagisté; id) zwar, id) für meine Perfon, id mes
nigftene, gd sice, aspoň gd, gá pro swau osobu.

Quies, čtis, f. bie Ruhe von der Arbeit, odpočinutj, oddechnu-
tj, oddech ; ber Schlaf, odpočinutj, spanj; per quie-
tem, im Sdlafe oder Zraume, we sndch. .

Quiesco, vi, čtum, 8. ruben, odpotjwati, pokog mjti, spočitoa-
ti, odpotinauti, spočinautí sobě ; ruhig feon, na pokogi, s po-
kogem, ticho, zticha, pokogny, tichý býti, pokog dawatı,
dáti ; ine halten, pokogiti se, spokositi se, spotinauti; voces
hominum quiescunt, bie Stimmen der Menfchen fhmweigen, Alasowé
Iid3tj umlkagj, tichnau; aufpären, pFestdwati, přestati; ſota-
fen, odpočjwatt, spátt; vubig maden, pokogitt, spokogiti. Quit-
tus, a, tum, rubig, tichý, pokogný, na pokosi; juftieden, spoko-
geny, ı. B. vita. Quiete, Adv. ruhig, Pgkogne, ticho, tiše, zli-
cha, J. tichosti, w pokogi. Inquietus, a, um, unruhig, nepo-
kogny. .

Acquiesco, evi, etum, 3, 1) rufen, eutrufen, odpotjwati, odpočí-
nauti; Ruhe haben, pokog nıjfi, pokose poxjwati ; 2) fi& mit
etwas beruhigen, Ruhe und Zufriedenpeit finden, fid ergögen, poko-
giti se, spokogiti se něčjm ; útěchu mjti, pokoge nachdzeti,
nalézati to něčem, těšití se, kogiti se netjm, in re: 3) einfhlar
fen, usnaufl; fierben, zesnauti, skonati; 4) ruhig fid verhalten,

pokog dáti, s pokogem býti,

« Quin Quippe ' 479
2 ;

Conquiesco, evi, etum, 3. ruben, ausruhen, odpodjwati, spočjtoati,

spočinauti, odpotinauti ; Ruhe baben, pokog rgjti, pokoge po-
Xjwatt; 2) ftille fteben, států, y. B. navigatio: Ritolt, spáti; 3)
feine Berubigung morin finden, kogif se, těšití se, poleiiti se,
pokogiti se něčim; pokoge nachazeti, nagjti, nalézti, útěchu
mjti w něčem, in re; fid) ecboblen, 3. B. von der Arbeit, odpočj-
wati sobě, odpočínauti sobě, oddechnauti sobě.

Rěgnies, &tis unb ei, f. die Raft, Ruhe, pokos, oddech, oddechnufj,
odpotinutj. Requiesco, evi, etum, 3. 1) ruhen, ausruhen, odpo-
čjwati, odpočinauti, oddechnauti sobě; 2) ſchtafen, odpotjwa-
ti, spáti; feine Beruhigung oder Erhohlung worin finden, pokoge na-
lézati, útěchu mjti w něčem ; kogiti se, těšit se, pokogiti
Se, spokogiti se, poteSiti se něčim, 4. B. in spe. Reguičtus, ey
tum, ber ausgeruýt Hat, odpočinulý, wystálý, y B. miles; ager
requietus, ein Bradfetb, úkor.

Quin, 1) mit dem Conjunctiv, daß nit, ohne ju, aby ne-;
2) daß nit, ald wenn niót, Zeby ne- gakoby ne-
non quin ipse dissentiam, nicht daß id) felbft feiner an»
bern Meinung wäre, ne Ze bych, ne gakubych sám gind-
ho myšlenj nebyl; 3) vof, nad non dubito, 4. 8. non du-
bito, quin verum sit, id) zweifle nit, daß es wahr fen, rie-
pochybugi, že to prawda gest, že tomu ták; 4) ftt
qui non, j. ®. nemo est, quin sciat, Niemand ift, ber
nicht miffen follte, nenj cloweka, kterýby newedel; ne-
nj Xddného, aby newěděl; 5) mit dem Indicativ, ja, wirk⸗
lid, ano, zagisté, w prawdé: fogar, ba, ano, nobr£;
6) warum nit? 3. B. quin scribis? warum ſchreibſt du
nicht? proč nepjšeš? ih, if fo, bel Ermunterungen, s. B. quin
curre, ih fo laufe bod), i děžiž pak! quin conscendimus
equos, ib, laßt unà bod) zu Pferde fteigen, i södeyme:
na koně! !

Quinque, fünf, pět. Quinquies, fünfmal, pětkráte.

geint, ae, a, fünf, je fünf, po pětí, pet a pět, každý pět.
uintna, a, um, dee fünfte, pátý; qüintum, jum fiinftenmale, po
páté. e"

Quinquäginta, fünfjig, padesdte. Undequinquaginta, neun unb viers
dig, čtyřidceti dewet. Quinquägies, fünfjigmat, padesdtekrdt.
Quinquag?ni, ae, a, fünfzig, je fünfjig, Po padesati, kazdy pa-
desáte. Quinquagésiius, a, um, ber fünfjigite, padesdty.

Quinquatrus, unın, f. ein eft zu Güren ber Minerva, weiches fünf
Stage dauerte, pětidenní slawnost bohyně Minerwy.

Qnintilis, is, m. bec Monat Julius, Ceriwenec. 5

Quippe, Conj. námlid, totis, totizto; denn, neb, nebo, ne-

bot; weil, gelikož, poněwadě ; al, vor qui, quae, quod,
4 8. quippe qui, als melder, gakožto který.

480 Quirttes Rübles

: ^

Quirites, um, m. (von Quiris, ftis,) find bie Römer ober Bürs
ger Roms; man gab ihnen diefen Namen, wenn man fie förmli
anredete oder in ihrem Namen etwas fórmiih that, Rjmans.

Quisquiliae, arum, f. alles Schlechte, was man wegwirft, der Abe
gang, Auskehricht, Unrath, wywewky, odpadky, opišky,
odstružky, smeti, neřád; daher ſchlechte Menſchen, Thies

te, Dinge, brak, smeti, nerdd.

Quondam, Ady, zu einer gemiffen Zeit, ehemals, einftmals,
kdysi; tünftig, dereinit, gednau, až někdy.

Quöniam, Conj. weil, biemeil, ponéwad£; als, indem, ba,
nachdem, když. t

Quöque, Conj. aud), i.

Quot, Indecl. 1) wie viel, wie viele, kolik? quot estis?
wie viele find euer? kolik gest wds? 2) fo viel al8, s. B.
quot eapita, tot sensus, fo viel ald Köpfe find, fo viele
Gefinnungen giebt e& aud); fo viel Köpfe, fo viel Gefinnuns
gen, co hlaw, tolik smysliw; kolik děr, tolik sy-
sluw; nad tot, als, co; tot habeo libros, quot tu, id) har
be fo viel Bücher, al& bu, tolik mám knih, co ty.

Quotcunque oder Quotquot, feviel nur, fo viele nur, koliko&koli,

Onotěni, ae, a, wie viele, po kolika, kolik a kolík.

Quötus, a, um, der wie vielfte, kolikátý ; quotus es? ber wie vidis
fte bit bu? kolikdty gsi? quota est hora, wir viet Uhr ift e?
kolik gest hodin? quotus quisque, wie viele, befonder6 wenn man
tenige anzeigen will, 3. B. quotus quisque hoc credit? mie viele
glauben das mot $ oder wieviele find wodi, die e& glauben? kolikátý-
lix tomu werj, kdož tomu werj?

Quoties, „Adv. 1) wie oft, kolikkrdte; 2) fo oft ats, kolikkráte;
wie oft, guk časťo; 8) nad) toties, alß, 3. B. toties disco, quoties
scrib». id ferne fo oft, als ih ſchreibe, toltkkrdte se učjm, ko-
likkráte pjX. .

Quotiescuaq e, fo oft nur, kolikkrdtkoli ; fo oft, kdykoliwek.

Aliqnot, einige, etlice, několik, Aliquoties, einigemal, etlihemal, až-
kolikkráte. t

Quotidie, Quotidiänus, fiehe unter Dies.

Quotannis oder quot annis, jápriid, kažďoročně ; firýe Annus.

Quum, Adv. und Conj, fie in Cum,

R.

Ries, 5. f. bie Wuth der Hunde, besnost, wzteklost, sl.
bes; die Raferei der Menſchen, wzteklost, wzteklota, wztek ;
große ‚Heftigkeit, mütbenber Born, zuřiwost, wztek.

Räbüla . Rado 481
x

Babidus und Rablösus, a, um, wüthend, toI, děsný, wzfekly, y, B.
canis; aud) rafend, wüthend, zuFiw), wztekly, roxljceny, ljtys
Rabiose, Adv. wüthend, wztekle, (jtě.

Rabiosülus, a, um, etwas zafend, powzťeklý, ndivztekly.

Räbüla, 1. m. ein ſchlechter Advocat, ber mur ſchreien und ſchlm⸗
pfen kann, ein Rabulift, 3tékawec.

Rácemus, 2. m. der Kamm: der Zraube, stopka hroznowd;
bie Beere, zrna hroznowé, hrozinka ; die Traube, Weins
traube, hrozen, \

Rüdius, 2.. m. 1) ein Strahl, paprslek; radii solis, die
Sonnenftrahlen, sluneční paprskowé; 2) eine Speiche des
Vades, špice; ber Halbmeſſer in der Geometrie, poloměr ; 8)
der Stab ber alten Mathematiker, um damit Figuren in ben Staub
du machen, reysowadlo ; aud) vielleicht jeder Stab oder jedes lan» .
ge Stůď Holz, prut; 4) das Weberſchifflein, der fogenannte
Schütze, člunek.

RBailio, avi, atum, 1. ſtrahlen, paprskowati; funkein, bligen, mwjtit?
se, blysteti se, třpyliti se, Radiätus..a, um, mit ©trafleň vers
feben, ftrastenb, beftvabit, swjtjcj se, dlýskawý, lesklý, lesknau-
Cj se, třpydjej se.

Rádix, Icis, £ 1) bie Wurzel, kořen; agere radices, Wur-
del ſchlagen oder treiben, kořeny hndti, pauitéti, pustiti;

okořeniti se, wkořeňowati se, zakořeniti se, ugjmati
se, ugmauti se, ugjti se; a radicibus, von Grund aus,
z kořene, do kořen ; der Urfprung, die Quelle, kořen, po-
čátek, pramen; die Wurzel zum Eſſen, kořjnek; mon- '
tis, ber Zuß des Berges, pata, spod hory. . :

Radicňla, 1. f. Meine Wurzel, ein Wurzelden, kořjnek,

Radicítus, Adv, mit der Wurzel, von Grund aus, mit Stumpf und tiet,
i. ©. evellere, herausreiffen, z kořene, do kořan, s kořenem
tritis wytrhnauti; günjlid) veznidten, dočista zrü£iti, zkaziti,
zrusiti, .

Bradico, avi, atum, 1. mit ber Wurzel auérelfen, z kořene trhati,
wytrhnauti; ouérotten, zu Grunbe richten, wykořeňowati, wy-
kořeniti, wyhubiti, wypleniti, zkaziti,

Rádo, si, sum, 3. ſchaben, fragen, strauhati, škrabati;
ab(djaben, abfragen, ostruhowati, ostrauhati, o3krabo-
wati, oskrabati; wegtragen, seikrabati, wyškralati,
wyikrdbnauti; zerfragen, betragen, postrauhati, poškra-
bati, rozikrabati; glatt machen, hladké, rowné činiti;
hladiti, uhladiti, srownati; barbam, barbiren, bradu
holiti, oholiti. E

Ff

482 . Ramus Räpio

Rásttum, 2. n. der Karſt, kracej eine Hade, motyčka, Plur. ra-
stra und öfter rostri.

Abrädo, si, sum, 3. abf&haben, abfragen, wegkraten, ostruhomati,
Skrabatt, ostrauhati, seSkrabati ; abfäeeren, ostřihutí ; barbam,
bacbiren, bradu holiti, oholiti; radices, weghauen, aushaden, ko-
řeny zwytjnati, wytjtí; einem etwas abzwaden, abſchnappen, u-
3krdbnauti, uzmauti někomu, y. ®. etat von feinem Vermögen.

Corrado, si, sum, 3. zufammenträgen, se3kraboivatt, seškrabati,
seskräbnauti; yufammen farren, z. B. pe m, Ikrabatı, hro-
bati, Fezati penjze, naškrabati, nahrabati, narezati, nade-
lati peněz. B

Brado, si, sum, 3. außfcagen, herausſcharren, wyIkrabowati, wy-
ŠSkrabati, wyhrabowati, wyhrabati; abfdarren, abfragen, o3kra-
bowati, o3krabati ; genas, voftren, holt, oholiti; austragen,
aueftreiden, wyškrabowati, wyskrabati, wymuzati; vertilgen,
‚zhladiti, zahladiti, wyhladiti; curam, zapuzowati, zapuditi
starost.

Rämus, 2. m, ber Aſt, wčtew, getew, haluza, kmen, suk,
ol. panoha; der Zweig, ratolest, (gen. i); ein Knüttel,
Sprügel, klacek, kljcek, kyg, palice; ein Baden obe Ende
eines Horns, Spjce-rohowd, paroh.

Ràmiülus, 2. m, das Aeſtchen, kleiner Zweig, wětiwička, getwitka,
kmjnek.

Ramósus, a, um, voll Xefte, äftig, toěťemnatý, kmennatý, haluzna-
tý, plný wetuj, plný pano£j.

Ramčus, a, um, von ober aus Xeften, wEtWwow?, haluzowy.

Ramäle, 3. n. ein Afl, wötew; das Reisholz, wetiwowj, kmenoioj,
haluzj, klest, oklestky.

Rána, 1. f. der Froſch, žába, mor. skokan,

Ranuncülus,2, m. 1)der Heine Froſch. grüfáden, žabka, žabička,
skokánek ; 2) der Gabnenfuf, ein Kraut, pryskýřnjk.

Ranála, 1. f, ein fteiner Grof žabka; ranula virens, ber Laubfroſch,
rosnice, zelend žabka, gitjtek.

Rancéo, 2. tanjig, ftintenb feyn, raziti, smrditi.

Rancldus, a, um, rangig, raztwy, prožluklý; fintenb, smradla-

wý, zasmradlý, y. B. Sieifá s daher ekelhaft, oSkliwy.

Subrancidus, a, um, etwas ranjig ober ftintenb, pozasmradlý,

Ràpum, 2. n. und Rápa,:1. f. eine Rübe, řepa.

Rapülum, 2. n. feine Stübe, Fjpka; der Stabieé, die Stapunge, řed-
kwitka, 7 .

Räphänus, 2. m, ber Stettig, Fedkew.

Räpio, rapui, 'raptum, 3, 1) rauben, drdti, laupiti; mit
Gewalt nehmen, entreifen, ‚srtziehen, wydjrati, mocj brd-
ti, wzjti, pobrati, wydrati; entführen, uchwátiti, u-
nésti, odwésti, ukrasti, 4. B. virginem ; berauben, plün«
bern, laupiti, oblaupiti, zlaupiti, wylaupiti; 2) ge-
ſchwind ergreifen, geſchwind mit fid) nehmen, chwatem po-

Räplo : Räpfo 485

padati, honem popadnauti, uchwacowati, uchwdtiti,
uchwdtnauti, honem bráti, chwatem trhati; weg⸗
ſchleppen, fortreißen, fortſchleppen, tahati, tdhnauti, wlé-
ci, wldéeti, smykati; aliguem ad 'mortem, na smrt
hnáti, wésti; in jus, vors Gericht, k prdwu pohdnéti,
pohnati; hinreißen, ſchnell binfübren cber bringen, mit fid)
Hinreifen, uchwacowati,uchwátiti, uchwätnauti ; ſchnell
einneymen, chwatem bráti, ztekati, ztéci, zteknauti,
4 B. castra; ſchnell machen, beſchleunigen, chwätati, po-

chwätnauti s něčjm; xapere se, fid) ſchnell fortmaden,
, hnáti se pryč. V :
Raptim, Adv. ſchnell, eilends, im Kluge, chwatem, honem, letem,
Raptus, 4. m. und Raptio, 3. f. die Raubung, Gntfüprung, j. B. vir-
ginis, uchwäcenj, ukradenj, unešenj, únos. :
Rapina, 1. f. das Stauben, Plündern, der Raub, dranj, laupenj, lau-
‚Peistij ; bat Geraubte, bie Weute, lup, laupež. Raptor, 5. m. ein
"Räuber, drdč, lupič, laupežnjk ; der Gntführer, odwodnjk.
Bapax, äcis, fdnell ergreifend, binreifenb, reifenb, chwatný, prud-
ký; růuberifá, raubbegierig, drum), laupežnvý, laupežný ; bel-
lua rapax, ein reibendes Thier, Zjta Selma, drawec; ber gerne Bea
fdenfe nimmt, brawy, berny. RapšcYtas, ätis, f. die Raubbegierde,
täuberifäes fBetragen, drawast, luupeziwost, laupetnost.

Rapidus, a, um, rofé, teißend, prudký, honny, náhlý; heftig,
higig, prudký, náhlý, nahliwy. RapidYtas, ie Schneilig⸗
keit, prudkost. - ;

Rapto, avi, atum, 1. rauben, berauben, plünbern, drdtt, laupiti ; mit
fid fbteppen, binrcifen, fortreifen, chwdtiti, uchiwacowati ; cur-
rum, Anáti se s wozem. ^

AbrYpio, ripui, reptum, 3. mit @ewalt -wegnehmen, wegreißen, wegs
rauben, mocj odtrhowati, odtrhnauti, bráti, wzjtt, pobrati,
ulaupiti, uchwatitij hinreigen, mit Gewalt wohin führen, uchwa-
cowati, uchwátitt, uchwätnauti, hnádtt, nesti, zanášeti, zand-
stí, 5. B. tempestate abripi; in vincula abripere, feft fegen, do
wezenj wsaditi, do wazby dáti; in quaestionem, foltern laffen,
dáti mutiti, zmučiti; se abripere, fi (ónel davon machen, nd-
t se pryče . ^

Adripio oder Arripio, ripui, reptum, 3, ſchnell ober mit Gewalt ers
greifen, popaduti, popadnauti, uchwacowati, uchwdliti, po-
chycawatı, pochylıtı, chopiti, uchopiti; occasionem, bie Beles
genbeit ergreifen, Chupatı se, chopiti se, chytiti se, uchytiti se
— castra, bat Lager attafiren, přichwacotvaři, pří-
Chwatiti, přitéci, ztekati, ztécí na tábor; causam, ben Bore
wand ergreifen, dratı sobě záminku, wzjtr sobě přičinu ; (nell
fallen, im ernen, dobře cháputi, honem pochopowuti, pocho-
pitt, dobře se učití; ſchnell betommen, honem nubyti, dostuti;
fid verfdaffen, ddwatz sobě, dáti sobe, brati sobě, wzjti sobe, ze
8B. auctoritatem ; fatorifá aufziehen, nabjrati, natahowati,

Corripio, ripui, reptuin, 8. 1) jhnel zufammen nehmen, zujammen taus

- Ff2

44 ^ Růplo | Räpio

den, an fid) reifen, rauben, chtodřati, pockwätati, pochtodřiti,
pobrati, laupiti, nalaupité; ſchnell oder gewaitfam:ergreifen, chd-
pati se, chopiti se, uchopiti se někoho ;. moci saluti, sáhnuu-
ti na někoho, aliquem ; ihorbo correptus, in Krankheit verfallen,
nemoc) uchodcený, zachwácený, w nemoc upadlý ; miseri-
cordia, vom Mitleiden gerührt, Ulrpnostj gaty, pogatý, hnutý,
pohnutý ; corripere se, ſich Hurtig zufammennegmen, ivzchapatt
se, Wzchopiti se, sebrati se ; fi& (nel verfügen, fid) begeben, z. B.
ad aliquem, honem gjti k někomu; 2) tabeln, ſchetten, herunter
maden, hart anlaflen, pljsntti, wypljsniti, cuchuti, wycuchati
někoho, waditi se, wywaliti se s někým ; 3) kurz ausfpregen,
zkrátka wyslowowati, wyslowiti, y. ©, syllabam,

Deripio, ripui, reptum, 3. herunter reißen, strhewati, strhaté, str-
hnauti, sesapati, mot. cdsatt, scásati, scdsnauti, 4. B. bat Kleid
vom Beide 3 wegreißen, hetausreißen, wytrhowati, wytrhati, wy-
drhnauti, wysapati; wegnehmen, pi brati, wzjti; entgieden,
vermindern, ugjmati, ugmauti, ubjratt, ubratť něčeho, ztento-
watı, zťenčiti, zlehčowati, zlehčiti něco ; de auctoritate ali-
cujus, Semanbé Anfeden fhmälern, na ctí zleňčitť někoho,

Diripio, ripui, reptum, 3. jerreißen, in Gtüde reifen, roztrhowatt,
na rüzno trhatı, roztrhati, roztrhnaufi; plünbern, Pozchiwa-
cowatt, tozchywátiti, drdti, zedrati, drancowati, wydrati,
zlaupiti, 4.18. domum ; berauben, Zaupiti, olaupiti, y. IB. socios.
Direptio, 3. f. tie Plünderung, rozchwat, rozchwdtdnj, zedráni,
wydrantowänj, zlaupenj. Direptor, 3. m. der Plünderer, dráč,
lupit. Direptns, 4. m. die Trennung, roztr£enj, rozlaučenj

Eripio, ripui, reptum, 3. 1) ecauéreifen, wyd]ratt, urydratz,
drjti, wychwacowati, wychwätiti, wytrhowati, wytrhnai
befreien, erretten, j» B. periculo, wychwacowatı, wychujdtiti,
toytrhowatť, wytrhnauti, wyprostowati, wyprostiti, wyswo-
boditi z nebezpečenstivj; 2) entreißen, wegnehmen, rauben, 1092
chwacowati, wychwädtiti, wytrhnauti, brdti, pobrati, wzjti,
odnjmati, odnjti, odegmautt něco, zbawowatı, =bawiti nete-
ho, 3. B. foetum, vitam, mladé, život brdti, wzjti nekoma;
herabreißen, herabjiehen, strhowatt, strhnauti, stahowati, sti
hnauti, y. B. ex equo; fänell ergreifen, popadat?, popatinauti,
uchwätifi, 3. B. telum ; erpreffen, wynucowati, wynutiti,
tvymoci na někom něco, alicui aliquid; se, fid ſchnell davon mas
en, fid) entfernen, wytrhnauti se pryč, wydrati se, hndti se,
běžetí odtud. Ereptio, 3. f. bie Gntreifung, wydrdnj, wychu
cenj, wytrženj, zbawenj; die Gntziehung, wzefj, odneij. Ere-
ptor, 3. m, ein Gntreifer, Räuber, wyděrač, dráč, lüpie.

Praeripio, ripni, Yeptum, 8, etwas megnehmen, ebe e& ein anderer bes
fómmt, vorher wegnehmen, wegfhnappen, pFedchwacowatt, před-
chwátiti, předchwatnauti, od huby brati, wzjti, usmauti, y. B.
alicui laudem; entreifem, entziehen, uchivacowati, uchwdtiti,
odnjmati, odnjti, brdti, wzjti; (dnell, vor der Zeit nehmen, zd-
hy bráti, před časem wzjti; oder vor der Zeit erhalten, před
čusem, časně dostati, obdržet; e manu, aus ber anb reifen,
z ruky wydjrati, wydřjti, wytrhnauti.

Proripis, ripui, reptum, 3, hervorteißen, chroděiti, wychwdtiti,
wytrhnauti wen; pedes, hervorſpringen, hervoriaufen, wyskocsti,

Rarus Récens 485

'hnautd wen; sé proripere, fíó ſchnell fort mochen, beranslaus
fen, fortfaufen, wohin laufen, 3. B. domo, in publicum, Andt: se,
wyhnati se, wyraziti, wyböhnauti z domu, na ulici,

Subripio ober Surripio, ripui, reptum, 3. beimlid wegnehmen, ent»

wenden, fehlen, fagné bráti, tagně uchwáliti, kradj wzjti, u-
pu ukrasti, uzmauti, Subrepticius, a, um, geftoblen, kra-
ený .

Rarus, a, um, 1) nicht dicht beifammen, dünn, einzeln ſtehend,
řjdký, a. $8. rarae arbores, einzeln ftebenbe Bäume ; dünn,

" tenký, a. $8. tunica; loder, kyprý, z. B. terra; 2) 15e;

„tig, djrkowitý, à. 95. Net, Schwamm; 8) felten, var, neča-
stý, wzácny ; vorttefflid), wzdeny, wyborny.

Raro, Adv. felten, řjdko, zFjdka, málo, mdlokdy, nečasto, řjd-
E kokdy, ztjdkakdy,. *jdce; bann unb wann, zuweilen, někdy,

časem. :

, a, um, ſehr fetten, tse! mi. řjdky, řjďaučký, přewzdený.

Adv. febr. fetten, welmi zřjdka, přemálokdy.

ätis, f. ber Mangel der Dichte, bie Loďerhcit, řidkoťa, Fjd-

kost; bie Südrigfeit, djrkowatost,.j. B. be& tete, der Punges
bie Wenigteit, skrowny potet ; bie Seltenheit, wzdcnost, \

Rarcfäclo, fěci, factum, 3. der Dichte berauben, verdünnen, Fedikt,

zrediti, rozřediti, řjdké činiti; terram, lo@er maden, kypřiti,
zkypřiti.

Rareado, 3. bie Dichte verlieren, řednauti, zřjdati, zřednautí ; felts

mer, weniger feyn, abnepmen, prořjdati, profednauti, ubywati,

. mjgeti, j. B. montes. .

Rätis, 3. f. ein $loß, bie Slope, pl£, pltj, wor, swor, prám,
pramice ; bei Dichtern, ein Fahrzeug, Barke, Kahn, lodička,
člun, člunek, kocábka ; ein Schiff, lodj. — "

Ravis, 8. f. die Heiſerkeit, chrapot, chropot, chraptawost,
sipota, siptawost.

Rävus, a, um, dunkelgrau, bunkelgelbliät, graulicht, temnodery ; gelb»

li&, zažlutiy.
Raucus (itatt Ravicns), a, um, beifer, chroptawy, chraptiw, chra-
plawy, siptawy, sipawy, y. B. vox. .

Irraucesco, irrausi, 3. heifee werden, dostdwati chrapot, pochra-

pídwati, ochrapteti.

Subraucus, a, um, ein wig heifer, trochu chraptiwy, 3. B. vox.
Rěcens, tis, 1) neu, frifd), erſt geboren, erft geſchehen, erlite
* ten, erhalten, genoffen, čerstwý, nowý, a. B. dolor recens,
* nowd bolest; literae recentissimae, gang kürzlich erhal⸗
; tenet. Brief, neynowégij, neyposlednégij psanj; equi
, recentes, frifhe Pferde, &erstwj, now] koňowé; lac, fri-
* fée Mil, Gerstw?, čerstwodogené mléko; panis, frifd
. gebadenes Brod, čerstwý, nowopečený, měkký chléb;

poma, friſches, frifd) gepflüdtes Obſt, čerstwé, čerstwo-

496 Bidimio Rise

trhané ot» ce; homo a Romo recess, erf von Rem ges
k:anıı, z Říma now přislý; 2; Ade. vec farjer Zeit,
jás;ff, owe, so. noue, nediwmo; puec recens matus,
eim erf, nur, unláng, neue. gebo:nes Kind, djtko 1 no-
acé narozené,

Rzdimio, ivi, Ttam, 4. waneisbem, umbinden, wmfrümjem,

Jem, 2. m. Das Band, Desrtinb, stuha, stužka, tkemie;
sb, wjmck; bas Duis, mdArdliek. —

R£go, rexí, rectum, 5. lenten, zprawowati, řjditi něco,
+ 9. equos; regiren, swlidnauti, wlästi nécjm, nad ně-
éjm; imperium, bie Regirung führen, scLidu držeti,
zpráwu w£sti, zemi zprawowati; gerabe ridyten, wohin
richten, rownati, narownati, zprawowati, zprawiti,
přjmiti, zpf jmiti, mjřiti, naměřiti, obraceti, obrátiti;
gehörig einrichten, zurawowati, zprawiti, zřjditi, spo-
rddati; leiten, wditi, wSsti; verbeflern, naprawswati,
naprawití; errantem, na prawau cestu přiwoditi,
příwésti blaudjejho. .

Begfio, čnis, 1) die Stiátung, finie, čďras gerade finie, rownd mj-
ra; e regione, in gerader finie, přímo, prdio? ; gegenüber, pro-
tí, naprotí nedemu, y. ©. oppidi; die Grüngtinie, Sränje, meze;
die Babn, cesta, bel, dráha; vie Gegend, strana, kondina; bit
fanvíóaft, krag, krazina.

Rectus, a, um, _Adj. 1) gerade, niát Erumm, roiwny, j. ©. arbor;
vía, rownd, pFjmd cesta; gerade weg, fátidt, ohne Cám, pro-
stý, sprostý, . B. oratio; coma, ungetráufett, prosté, Aladké
wlany ; 2) "tege máfl, richtig, ret, got, řádný, pořádný, pra-
u dobrý ; tagenbboft, ctnostný ; gebörig beidaffen, nalezity ;
vita recta, ein te&ter, tugendbafter Eebenswandel, řádný, prawy,
dobrý, ctuostny. sprawedliwy Ziwof ; coena recta, regelmäs-
fige, ordenttihe Stabieit, slušný, obyčesný, náležítý oběd ; re-
etıfin honestumque, Ret und Pfliht, prowé a slušné, Recta,
seil, via, geraden f8eg6, přjmau, rownau cestau, přjmo, zrow-
na, pádem, y. ©. wohin gehen; gerade heraus, přjmo, upřjmě,
zrowna ; gehörig, řádně, pruwe, dobře, ndlezite. Recte, Adv.
gehörig, regelmäßig, rect, riätig, práwwě, dobře, poFddne, náleži-
fà, a. B. reden; recte vivere, tugendhaft leben, ctnostaj Ziwot
westi; ohne Gefahr, fiher, prdiwe, giste, bezpečně, y. B. (čiffea,
Briefe fortfiden ; ret, gut, wohl, dobře, šřástně; mit Reát, prá-
wer ; gerade, in gerader Linie, přjmo, upřjmo, rowno, zrowna;
gerade gu, zrowna, přjmo, bez okolků, bez obalu. ^

Rectio, 3 f. die Beitang, 8legirung, zprawowdnj, zprdwa, y. B rei
publicae, '

Reg!men, Yaís, n. die Eeltung, Stegitung, Dicectiop, wedenj, zprd-
wa, řjzenj ; bas Gteuerzuder, opadina.

Rěgo. : „Rěgo 487

Rector, 3. m, eln Senter, zprdwce, ředitel j Renixer, tolddce.

Hex, Gen. rägis, m. ein Regent, König, panownjk, král; Xyrann, ^
unumfýráněter ‚Herr, samowlddce, pán země ; Qofmeifter, pěstaun,
wychowatel, Reges, bie Könige, krdlowé ; ein König mit ber Rös
' nigin, bad föniglige Paar, kral a krdlowna ; die königliche Familie,
krdlowská rodina. Rex saerorum, aud) Sacrificulus oder Regu-
lus genannt, war ein gemiffer Priefter in-Rom, der gewifle Opfer
verrichten mußte, die fonft bie Könige verrichteten, králotoský obetnjk.

Rogina, 1. f, die Königin, krdlowna, ol. krdloiwd ; die Beperriherin,
panoiwnice ; die Prinzeffin, Königstohter, ol, královna; kněžna 3
eine vornehme Dame, panj od stawu, RegYus, a, um, einem Kö⸗
nig gehörig, Böniglic, Krd/owsky, 3. B. regii hortl, ber königliche
Garten, der Garten des Königs, Krdlowskd zahrada ; bater Regia,
scil domus, bie fóniglide Burg, Arad krulowsky ; bie Refibenzs
fat, sjdlo krdlowské. Regie, Adv. tónigiiů, krdlowsky, po
krälowsku ; aud) defpotifh, tyranniíh, swémocně, :

Regälis, e, tónigíió, einem Könige anftánbig odet hebötlg, Krdlow-
sky. Regáliter, Adv, ténigli$, krdlowsky, po krdlowsku.
Regilus, 2. m. ein 2önigliher Prinz, kralowic, krd/owec; ein tteis
mer König oder &üri, krdljk; ter Aaunfönig, sihjijk, sdřjžjčeky
králjček ; der konigliche Opferer, královský obötnjk ; fiet oben Rex,

Regilla, 1. f. ein gerades Gtüd ol), einral, bie Ridtfýnur, das Rite
fbeit, tie Regel, prawndlo. . .

Regnum, 2, n. bie Fóniglide Würde ober Regirung, Xrdlowskd dů-
Stosnost, moc, wiáda, panowänj; bie Bielvetmögendeit, wele-
moe, ivelemocnost, welikomocnost ; das Königerid, krdlowstwj.
Regno, avi, atum, 1 König fepn, at& König repiren in einem ans
de, králem byti, kralowati; herrſchen, panowati,

Interregnum, 2. m. ift die Zeit zwiſchen bem Zobe des legten Königs unb
der Mahl eines neue, 'trlin bez krdle, zatjmnj panowdnj. In-
terrex, rěgia, m. ber Bwifdenfónig, Btldévermefer, zatjmn) krdl ;
zu Briten ber Könige hieß derjenige Senator fo, ber biefe Würde fünf
Tage bef(eiben durfte, Interrex wurde aud zur Zeit ber freien Bes
Publif gebraudt; nämlich wenn ba& Gonfulat erledigt war, wurbe
ein Jaterter gewählt, zasfupitel konsulůw, zatjmnjk, -ber bie
Baht. der neuen Gonfuln deitete. Diefe Beit hieß aud) Interregnum,
Rim bez konsuläw. EM

Adriígo unb Arrigo, exi, eotwm, 3. 1) in bie. pibe richten, tozdwj-
hati, wzdwihnauti, powzdwthnauti; arreetaeque horrore co-
nae, vor Schrecken fanden bie Haare ju Berge, Arüzau wstdwaly
wlasy ; aures arrigere, bie Ohren binbalten, in bie Höhe ridten,
aufmerffam zuběren, ušj nastawowati, natahowati, nestawiti,
natdhnauti, napnaufi; pozorně poslauchati, ušima stříha-
tí; 2) ermuntern, aufrichten, y. B. animum, úťěchy, „potěchy,
sjly, zmužilostí mysli doddwati, dodati, útěchau býti; mysl.
Postiňowati, posüniti, tesiti, potěšití. i .

Corrigo, exi, ectum, 3. gerade machen, was frumm war, rownati,
přimíti, narownati, srownati, zpřimšti; bater verbeflern, naro-
10ndwati, narownatt, naprawowati, naprawiti, oprawtti ; cor-

fid) beffern, naprawoati se, čepšití se, naprawitt se, po-
se. Correctio, 3. f. bie fBerbefferung, naprawenj, opra-

wenj, ndprowa, oprawa. Corrector, 3. m. ein Berbeflerer, na-
prawitel, opraustel, oprawce,

486 Rědimiy Rěgv

trhané owoce; homo a Roma recens, erft von Rom ges
fommen, z Řjma nowe přišlý ; 2) Adv. vor kurzer Zeit,
jüngft, nowě, w nowě, nedáwno; puer recens matus,
ein erft, nur, unláng(t, neuerlid) gebornes Kind, djtko w no-
we narozené, ,

Rědimio, Ivi, ttum, 4. umwinden, umbinben, umťránjem,
owjgeti, owinauti, owiti, wěnčiti, owěnčiti.

Redimicilam, 2. n. das Band, Haarband, stuha, stužka, tkanicej
das Gtienband, wjnek; das Halsband, ndhrdlek.

Rěgo, rexi, rectum, 3. lenten, zprawowati, řjditi něco,
4. B. equos; regiren, wládnauti, wlásti něčjm, nad ně-
éjm; imperium, die Regirung führen, wládu držeti,
zprdwu wésti, zemi zprawowati; gerade ridten, wohin
tihten, rownati, narownati, zprawowati, zprawiti,
pfjmiti, zpřjmiti, mjřiti, naměřiti, obraceti, obrátiti;
gehörig einrichten, zprawowati, zprawiti, zřjditi, spo-
řádati; leiten, wyditi, wé£sti; verbeffein, naprawowati,
naprawiti; errantem, na prawau cestu přiwoditi

příwésti blaudjcjho. .

RegYo, čnis, 1) die Richtung, Pine, "drag gerade Linie, rorond mj-
raj e regione, in gerader Einie, přímo, prdw? ; gegenüber, pro-
ti, naproti něčemu, j. B. oppidi ; bie Grünginie, Gränze, meze;
die Bahn, cesta, beh, dráha; bie Gegend, strana, kondina; die
Zanofýaft, krag, kragina,

Rectus, a, um, Adj. 1) gerade, niát frumm, rowný, 3. ©. arbor;
via, rownd, přjmd cesta; gerade weg, fliát, ohne Sauck pro-
stý, sprostý, s. B, or: ngefráufett, proste, Aladké
wlasy ; 2) tegrimáfig, cidtig, rebt, got, řádný, pořádný, pra-
1, dobrý ; tagenbbaft, ctnostný ; gebörig beidaffen, ndlezity z
vita recta, ein redter, tugenbbafter" Lebrnémandel, řádný, prawy,
dobrý, ctnostný. sprawedliwy ziwot ; coena recta, regelmůs -
fige, ordenttige Mabizeit, slušný, obyčesný, náležitý oběd ; re-
čtůn honestumque, Redt und Pfliót, pruwe a slušné, Recta,
scil. via, geraden Wegs, přjmau, rownau cestau, přjmo, zrow-
na, pádem, 3. B. wohin gehens gerade heraus, prjmo. upřjmě,
zrowna ; gehörig, řádně, prüwe, dobře, ndležítě. Recte, Adv.
gehörig, regelmäßig, redt, ridtig, prdwe, dobře, pořádně, ndleti-
te, y. B. reden; recte vivere, tugendhaft (eben, cfmostay Zrmot
wésti; ohne Gefabr, fiher, prdwe, gistě, bezpečně, z. 8. ſaiffen,
Briefe fortfhiden ; cet, gut, wohl, dobře, šřastně; mit edt, prá-
oem ; gerade, in gerader einie, pmo, upřjmo, rowno, zroina ;
gerade gu, zrowna, přjmo, bez okolků, bez obalu. N

Reetio, 3. f. bie Leitung, Stegitung, zprawowdnj, zprdwa, j. B, rei
publicae, ' d

Regimen, Yufs, n. bie Eeltung, Steglcung, Directioz, wedenj, zprd-
wa, řjzenj ; das Gteuersuber, opačína.

Rěgo. Régo 487

Rector, 3. m. ein denter, zprdwce, ředitely Regirer, selddce.

Hex, Gen. rägis, m. ein Stegent, König, panownjk, král; Tyrann, *
unumf&räntter dert, samowlddce, pán země ; pofmeifter, pestuu
wychowatel. Reges, die Könige, krdlowé ; ein König mit ber
* nigin, dad fónigtide Paar, krd? a Krdiowna; die tóniglide gamitie,
králowská rodina, Rex saerorum, aud Sacrificulus oder Regu
lus genannt, war ein gemiffer $riefter in Rom, ber gemiffe Opfer
vertidten mußte, die ſonſt bie Könige verricteten, krdloiwsky obetnjk.

Regina, 1. f. die Königin, kralowna, ol. krdloid ; bie Beperricerin,
Panotonice ; die Prinzeflin, ónigstodter, ol, krd/owna; kněžna 3
eine vornehme Dame, panj od stawu, RegYus, a, um, einem Rös
nige gehörig, Königlich, králososký, 4. ®. regii hortl, ber řóniglide
Garten, der Garten des Königs, Krdlowskd zahrada ; bater Regia,
scil. domus, bie fónigtide Burg, Arad krdlowsky ; bie Refibenzs
fabr, sjdlo krdlowske. Regie, Adv. tünigtló, krdlowsky, po
krülowsku ; auch deſpotiſch, tyranniih, suwémocně, :

Regalis, e, tónigió, einem Könige anftändig oder Hebörfg, krdlow-
sky. Regältter, Adv, fóniglid, krdlowsky, po krdlowsku.
Regiilus, 2. m. ein Zöniglider Prinz, krdlotwic, krdlowec ; ein tteis
ner König oder gürit, krdljk; ber Rauntönig, sfhjijk, střjžjček,
kraljtek; ec fóniglide Ovferer, krdlowsky obatnjk ſiehe oben Rex,

Regůla, 1. f. ein gerabe& Std Holz, Eineal, bie Ridtidnur, dad Richts
feit, die Regel, praundio. . .

Regnum, 2, n. bie Pěniglide Würde oder Stegirumg, Královská dů-
stognost, moc, wláda, panowdnj; bie Bielvetmögmbeit, wele-
06, welemocnost, welikomocnost ; das Rónigerid, krdlowstwj.
Regno, avi, atum, 1. König feon, als König regiren in einem ans
de, králem bti, kralowati; berifhen, panowati.

Interregnum, 2. n. ift die Zeit gwifchen bem Tode des legten Königs unb
ber Wahl eines neuen, trůn bez krdle, zatjmnj panowdnj. In-
terrex, rěgis, m. ber 3mifdenfonig, Steld&vermefer, zatjmný král;
zu Briten der Könige hieß derjenige Senator fo, der biefe Wide fünf
"Sage deffeiden durfte, Interrex wmurbe auch zur Zeit ber freien Bes
publif gebraucht ; nämlich wenn ba& Gonfulat erledigt war, wurde
ein Saterrer gewählt, zastfupitel konsullw, zatjmnjk, ber bie
Baht. bre neuen Gonfaln leitete, Diefe Beit hieß aud Interregnum,
Rim bez konsulüw. _ ] .

Adrigo und Arrigo, exi, eotwm, 3; 1) in bie. Böbe richten, vozdwj-
hat, wzdwihnauti, powzdwihnauti; arreetaeque horrore co-
ınag, vor Shreden fanden bie dare pu Berge, Arůzau wstáwaly
wlasy ; aures arrigere, bie D6ren hinbalten, in bie Höhe richten,
aufmerffam zuhören, u3j nasfawowati, natahowati, nastawiti,
natáhnauti, napnauti; pozorně poslauchati, ušima sthiha-
ti; 2) ermuntern, avfribten, 3. B. animum, úřěchy, ‚potechy,
sily, zmužilosti mysli doduwati, dodati, útěchau býti; mysl,
postinowati, posilntti, tešití, potěšití. M

Corrigo, exi, eetum, 3. gerade maden, was frumm war, rownati,
přimíti, narownati, srownati, zpFjmiti; baber verbeflern, naro-

ndwati, narownati, naprawowati, naprawiti, oprawiti ; cor-

i fid beſſern, napramowati se, lepšítí se, naprawsti se, po-

se. Correctio, 3. f. bie Werbefferung, naprawenj, opra-
wenj, ndprewa, oprawa. Corrector, 3, m. ein Verbeſſerer, na-
prauutel, oprawitel, oprawce,

488 Régo Rego

Dirígo, exl, eotam, 3. wohin zióten, rownati, narotonati, namě-
Pati, y. BB. cursum, felnen Gauf, cestu swau, bel swůg ; cestau
mjrıfi, smeFowati, směřiti, zaměřití; divinatio ad veritatem
dirigit, trifft ein, k prawdě směřuge, gewj se; einridten, zpra:
wowati, zprawiti, zijditi, ssikowatt, usporddati ; omnia ad

+ utilitatem suam, alles nad) feinem Rugen, na swäg užitek Pjdiki,
zprawowati, odměřowati, odměřiti; gerade machen, gerade vids
ten oder ftellen, rowno staweli, rownati, narownati, srowna-
fi. Direotus, a, um, gerade, gerade zu gehend, roiwny, přimý, U-
pfimy. Subst, Directum, 2. n. die Gerabbeit, rownota. Dire-
€te unb directo, „Adv. gerade, přjmo, rowno ; gerade zu, ohne ms
fäweife, přímo, upřjmo. zrowna, bez okolků, bez obalu, prd-
vedo obj. Directio, 3. f, bie Grcabemadung, rownánj, naro-
wndnj. -

Erigo, exi, ectum, 3. In bie ife rihten, aufridten, přjmíti, tozpřj-
miti, wzdwjhati, wzdwihnauti, powzdwihowati, powzdwi-
hnauti, wztyčowati, wetýčiti, nawzdwihnauti, y. 8. ven Kopfs
scalas ad moenia, @eitern an bie Mauern fielen, žedřjky sta-
weh, postawiti, pfistawitl ke zdem; erizi in digitos, auf
die Zehen treten, na prsty staupatt, wystupowati, wystaupiti,
staweti se, postawiti se; aufführen, 3. B. turrem, einen Thurm,
wzdeláwati, wzdelati, stawěti, wystaweti we; aufeigten odee
ermuntern, fiti, sjliti, techy, potechy, útěchy, sjly dodd-
vati, doduti; se, fih aufeihten, Muth faffen, tetiti se, techy, 4-
těchy, sjly nabywati, nabytí; baber im Böfen, aufiviegeln, po-
w:diwihowati, pozdwihnauti, bauřiti, wzbauřiti, y. B. Mace-
douia se erexit, Macedonien empörte fidy wedıw.hlo se, powzdiwi-
Alo se Macedonsko ; gerade maden, rownati, srownati, wyro-
wnati. Brectus, a, um, aufgerihtet, wzpřjmený, wzlyéeny,
tozhůru postaweny, narownany, phjmy, upijmy ; grtroit,
těšený, zmužilý, wesely ; tod, erhaben, wysoký, wzne3e.

Pergo, perrexi, perrectum, 3. 1) fortfahren, pokračomati, nepře-
stdwati, pokro&iti; perge scribere, fártibe fort, nepfestawey

. psdti, piš dále; amare ie perge, behalte mid) lieb, zachoroey
mne wläsce swé; 2) fortfegen, 3. B. viam, cestu konati dále;
geben oder kommen, gjti, pFichdzetr, y. B. pergunt: huc, fie tom»
men bieher zu.

Bxpergo, aufmeden, buditi; fómmt fetten vor s aber befto mehr Ex-
pergiscor, experrectus sum, A, aufmaden, ermaden, ih ermune
tern, buditi se, wzbuditi se, probuditi se, procitowati, pro-
citnautí; virtus experrecta, die wieder erwachte Tapferkeit, pro-
citlá zmužiílost. Bxpergefácfo, féci, factum, 3. aufmeďen, weden,
ermuntern, buditi, probuzowati, probuditi, webuditi, Exper-
gefio, factus sum, aufmaden, probuditi se, procitnauti

Porrigo, exi, ectum, 3. 1) 'vov fid Hinftreden, aušftepden,
wati, wztdhnauti, natahowati, natdhnauti, wzpinati, wze-
pnauti, napnauti ; baper ausbreiten, ausdehnen, rozťahorvati, roz
tdhnauti, rozpjnati, rozepnauti; porrigi, fi& erftreden, ausbreis
ten, tdhnauti se; 2) varreiden, 4. B. dextram alicui, einem die
te&te Hand geben, poddwati, podati ruku; reihen, geben, podd-
wati, poduti, poskytowati, poskytnauti; entrunzel@ wrdsky,
swrasky stjrati, selfjti; frontem exporrige tuam, fty fceunbtid,
čelo wygasni, weselé bud twaři, wesel bud.

Rélígio Rtligio 489

Subrigo oder firrigo, exi, ectum, 3. In bie Höhe richten, erheben,
empor riáten, wzdwjhutt, powzdwihowati, powzdwilinauti,
wzdwihnaufi, wztyčowati, wztýčiti; aares, ušj nastawo-

wati, nastawiti, natahowati, naidhnauti.

Burgo (ftatt sarrigo me), surrexi, 3. aufitehen, fid) erheben, fid empor
tidten, tostdibuti, wstdti, powstati, wztytowati se, wztýčiti
se; in bie ine fteigen; vzstupowati, wzstaupiti ; becanmadjfen,
wzdwjhati se, rüsti. i

Adsurgo oder Assurgo, rexi, rectum, 3. fid) erheben, z0zdivjhati se;
fd doch ergeben, mywstawati, wystupowatt, 4. B. colliss fid)
aufeihten, aufiteben, witydowatı se, wztytiti se, wstdwati,
wstäti, wzdwihnautr se; alicui, einem zu Ehren aufflepen. vom
Bier, wstáti před někým.

Consurgo, exi, ectun, 3. zufammen aufftehen, wstdwati společně,
wstäti wespolek ; entftehen, 4, B. ventus, bellum, powstdibati,
nastdwati, strhowati se, nastati, powstati, strhnauti se, Con-
surrectio, 3, f. das Aufiteben mehrerer, wstdwänj.

‚Exsurgo, exi, ectum, 3. aufiteben, wstdiwati, wstärl; fi& erheben,

wjhati se, i B. montes, wywstdwati, wystupowati;
empor kommen, wzdwjhati se. . ”

Besurgo, exi, ectum, 3, wieder aufftehen, zase tostdivati, wstdti;
4- B. von bet Grbe; fid) wieder erheben, wieder empor fommen, wzdwj-
hati se, powsdwihnauti se,

Rěligio, 3. f. 1) die Zucht und Verehrung Gottes, nábož-
nost, bohabognost; die Religion, ndboženstwj; bie Hei⸗
ligteit, swatost, poswdtnost ; eine heilige Sade, poswdt-
nost, poswátnd, swatá wéc; religione liberare locum, ©
entweihen, poswěcenj brdti, wzjti mjstu; zrušiti mj-
sto poswátné; 2) bie Verbindlichkeit zu etwas, a, B. officii,
zur Pflicht, swatd powinnost; 3) die Gemiffenbaftigteit,
swědomitost, dobré swědomj; große Genauigkeit bei els
nee Sache, swědomitost, welikd bedliwost ; die Unfträfliche
keit, 4. B. vitae, swaty, newinny žiwot; 4) ein. Gewifs
fensferupel, dad Gemiflen worüber, swédomj, ndhnetek
swedomj ; hoc est mihi religioni, id) made mit ein Ges
wiſſen barauš,dělém si z toho swědomj, to mne hnéte;
religione obstringere, mit Gemiffen verbinden, swédomj
obrážeti, obraziti, pod swědomjmh zawazowati, za-
wázati; der Scrupel, die Bedenklichkeit bel etwas, pochyb-
nost ; bie Bedenflidteit, bebentlie Sade, powdžliwá,
nebezpečná wéc; die Sünde, Schuld, hřjch, wina; bet
Aberglaube, powera. '

Religičsus, a, um, 1) heilig, ber Přeligion gewibmet, alà heilig verehrt,
poswátny, swaty, 4 B. ein Sempel; beitig, ber Retiglon gemäß,
gettesfürätig, zeligiös, swaty, bohabogny, ndbozny, pobožný ;

UM M——

490 Rémulcus . . RÉor

.

3) worüber man fid ein, Gewtifen-madst, bedenktih, powdiliwy,
siwědomitý ; religiosum erat, man maáte fi ein @ewiflen darüber,
delati sobě swedomj = toho, bylo to powdZliwé ; 3) gemiflens
'paft, svědomitý, wernp. Religiöse, Adv. heilig, swate; telis
side, nábožně, poboire, bohubogne ; grwiffenfaft, swědomitě;
genau, pünctlih, sıwedomite, wěrně. -

Irreligio, 3. f. die Ungemiffenpaftigteit, neswedomitost ; Gottlofigteit,
bohapráznost, bezboinost. irteligiósus, a, um, ungemiffenfaft

* neswedomity: gotttos, bohaprázný, bezbozny.

Rémulcus, m. und Remulcum, 2. n, das Sdlepptau, lano.
Remus, 2. m. das Ruder,:weslo; velis remisque oder re-

mis velis, mit allen Kräften, ze «3j sjly, wšj silau,

wiemoXné.

Remex, Ygis, m. ein Ruderknecht, Ruberer, Ruberfclan, wesldF.

Remngo, avi, atum, 1. rubern, weslowatt, weslem tdhnauti, Re-
anigátio, 3. f. das Rudern, weslowänj.

Remnigium, 2. n. das Ruderwerk, bie Ruder’ zufammen, wesla, weslo-
wis das Rudern, weslowdnj; die Ruderer zufammen, wesldfi,
weslärstwo.

Bírčmis, $. f. scil. navis, eine Baleere von zwei Reihen Ruderbänke,
dwauweslowd, diuu'veselná lodj. Triremis, ein breirubrigeé
Gif, trjweselnk, trjweslowd lodj. QuadrYrömis, vierrudrig,
&tyrwesiowd. Oniugueremis, fünfcudrig, petiweslowd,

Ren, tenis, m. die Niere, ledwina, ledwj ; laborare ex re-

nibus, Nierenfhmerzen haben, trpěti, stonati na ledwi-
ny, w ledwindch bolest mjti. :

Rěor, rátus sur, 2. vielleiht vednen, čjtati, počjtati, wy-

poéjtati; wypočjsťi; daher dafür halten, urtheilen, glau⸗

ben, meinen, za to mjti,sauditi, mysliti; reor, id) meis

ne, zdd mi se“ d .

-Bktus, a, wi, 1) Passiv, gerechnet, ausgerechnet, wyčjřaný, wypo-
čtaný,toyměřený ; pro rata, scil. parte oder portione, nad Pros
portion, podle rownosti: co na koho přigde; 2) Adj. gůltig,
feft, unveränderlih, platný, pevný, stdly ; ratinn habere aliquid,
etwas für güttig atten, za platné brdti, mjlt,:z. B. ben Srieben,
ein Bündniß ; darein willigen, genehmigen, přegjmati, phigatr, po-

- twraowati, potwrditi; 3) gewiß, zuverläßig, sit, pistotný.

IrrYtus, a, um, ungültig, uafráftig, vergebtih, neplatný, bez plat-
nosti, marný, daremny; spes ad irritum redacta, die Hoffe
nung fátug febl, nadéze zelhala, sklamala, sklesla, sklupla,

Ratio, 3. f. 1) bie Rednung, podet ; rationem ‚pntare, inire cum ali-
quo, Rehnung haften mit Semanb, potjtat? s někým; rationem

* referre, Rechnung ablegen, potet činiti. klásti, sloziti ; ponere,
berednen, überrednen, počitaťi, přepočjtati; ducere, au&rednen,
wypočitáwati, wypoßjtati, wynočjstí; reddere, Rehenfaaft.ges
ben, účeť wyddwati, wydati, kldsti, položiti; ratio adparet,
constat, trifft ein, počeť se srowndwä: habere retiomem rei,
mit in Rednung, in Xnfátag nehmen, počitaťi, w počet bráti ně-
co; daher Rüdfiht auf etwas nehmen, Sorge dafür tragen, ohled

Repo 491

tati, wypočjtati, rozpo?Jsti; einen Gälup maden oder fáiiejen,
aus einer Sade, zawjrati, uzawjrati, zdwjrku činiti, rozum
rti, rozumowcti ztoho; überdenken, überlegen, rozivažowati, r
wáziti, ujvážiti, na mysli přemjtati, Ratiocinätio, 3. f. Berehs
mung, počjtánj, wypočtěnj, rozpočtěnj; die Wiberdenkung, roz- .
^. wdi£enj; ber WernunftfótuB, uzewojrdnj. Ratiocinütor, 3. m, ein
Steiner, Rehnungstundiger, počitář ; Rehnungsführer, početný, po-
Cetioedauc] ; der Uibertenfer, uwa£owatel.
Rationäbilis unb Rationalis, e, vernünftig, mit Vernanft begabt, ro-
- zum: c .
Bépens, tis, plčglid, 'unvermutýet, ndhly, kwapny, ne-
naddly. |. Ue :

' Repente and Derepente, Adv. ptógiió, (nei, wider Bermutben,
ndhle, kwapne , nenadále, z nenaddnj , nagednau, z čista

asia. © /

mépentinus, 84 um, plögli, jäßling, unvermutýet, ndAly; nénaddly.
Repentino, „Adv. plöglid, nagednau, z nenaddnj. .

Répo, repsi, reptum, 3 triedyen, lézti, 4. B. wie Aine Raupe;
repens, tis, triechend, lezly, lezaucj, :

Bepto, avi, atum, 1. kriechen, /ézti,

Adrepo unb Arrepo, psi, ptum, 3. herzukriechen, přiřézati, pFiléz-
AP gerzufßteien, philauditi se, phikrasti se ; fd einfáteiden,
wluzowati se, wlauditt se, wpljäeti se, wpljziti se, wplaziti
$e, wkrddati se, wkrádsti se, |. ©. ad amicitiam alicujus, in
Jemands Freundſchaft, w něčj prdtelstwj. :

Cérrepo, psi, ptum, 8. yufammentzieden, sljzati se, slézti se; 1905
bin frieden oder [hleien, Zezti, pljžití se. j

Trrepo, psi, ptum, 3, hinein frieden oder ſchleichen, vnvermerkt hinein
tommen, fi einfäteien, wijzati, wiezti, wplj2eti se, wplaziti
"se, wluzowati se, wlauditi se, wkrddati se, wkrdsti-$e, zaléz-
ti, zabrati se. .

Obrepo, psi, ptum, 3. überfhleigen, unvermerkt überfollen, je B. der

492 Res Res |

Bálaf, lauditi se, pFilauditi se, přibrati se, případati, připa-

at hrddtz se, přikraski se; felis obrepit avibus, kod-
ka laudj se na ptáky.

Perrepo, psi, ptum, 3. unb Perrepto, avi, atum, 1. burýřrieden, pro-
ljzati, prolézti ; wohin trieàen, lézti. -

Prorepo, psi, ptum, 3. hervorkriechen, lezti wen, wyljzati, wylez-
ti wen. ı x

. Subrepo unb Surrepo, psi, ptum, 3. hinunter eber unvermerkt herans

R

frie&en oder fhleihen, pod/jzatt, podlézti, dolem lézti, podlau-
diti se, přilauditi se ; wohin Éritdjen oder Idleidyen, Zezti, příléz=
ti, lauditi se, přilauditi se; somnus in oculos surrepsit, bec
Sälaf befátid die Augen, spanj přišlo na oči; in mentem, in
den Ginn tommen, na mysl tunauti. -
es, 5. £. das Ding, eine Sade, wěc; rerum natura, bie
Welt, swět; die That, skutek; die Wirklichkeit, Wahrheit,
skutečnost, prawda; der Inhalt, předmět; dad Vermös
gen, gměnj, statek, mohowitost; ber Vortheil, užitek,
prospěch, dobré, a. B. in rem suam convertere, ju ftis
nem Stufen verwenden, we swüg užitek obraceti, obrd-
titi; bie Begebenheit, udalost, přjhoda; res pecuniaria,
eine Gelbfade, penjze, důležitost penézitd res frumen-
taria, das Getreidewefen, 3pjfe; res familíafis, Daš ieitlie
he Vermögen, zbn2j, statek; ble- Wirthſchaft, das Hause
weſen, hospndd’stwj, Ziwnost; res privata, die Sade,
die einzelnen Menſchen gehört, wàc saukromnd; res pu-

< -blicg oper-respüblica, eine. Sache, die bem ‚ganzen Staate

gehoͤrt oder ihn betrifft, wěc obecn, weřegná; auà ber
Staat’ felbit, befonber eim. freier ‚oder Republik, swobodnd
obec; e re obit in' rem, zum Vortheil, k dobrému, ku pro-
spěchu; ere med, zu meinem Vortheile, k mámu dobré-
mu ; e re publica, zum Vortheile der Stadt, der Gommun,
des Staates, k dobrému wšech, k obecnjmu prospěchu ;
res secundae, glůďlihe Umftände, Glůď, štěstj; red ad-
versae, bie SBibermürtigfeiten, Unglůď, protiwenstwj, -

' neštěstj, nehody; a re est, e8 ijt nachtheilig, ſchädlich,

3kodn! gest; te, aud revera, in bet Zhat, w pratodé,
w skutku, skutečně, opráwdu; rem gerere, etmaš vors
nehmen, před sebe bráti, konati něco ; befonder6 im Kriege,
Krieg führen, fehten, bogowati; rem bene, male gerere,
feine Sade gut, übel maden, b. 6. Sich erhalten, gefhlagen
werben, šťastně, neščastně wálčiti, bogowati; res gesta
eine That, čín, skutek; befonders eing Kriegäthat, wogen-

Rěsrna E Rıoa 493

ský čín, skutek; qua re ode quare, warum, weßwegen,
pročež; damit, aby; wie, wodurch, gakby, čjmby ; daher, :
bannenbero, z čehož, odkudš ; quam ob rem, warum, we:
wegen, bewegen, baber, pročež, pro kteraušto wec, z té
přjčiny, za tau přjčinau.
Rěsina, 1. f. da Harz, pryskyřice, Ziwice,
Resinčsus, a, um, harzig, voller Dary, plný pryskyřice
Restis, 3. f. Ber Strid, prowaz ; daš Seil, lano, mor.lana.
Restio, 3. m. ein Citer, prowaznjk.
Rěte, 3. n. das Neß der Fiſcher, der Jäger, sjE; der Fallſtrick,
osidlo ; tendis mihi retia, kladeš mi osidla, léčky.
Retlenin n. ein Regen, Netwerk, sj?Ka, sjtěnka ;Säddhen, sáček,
i tam, 4. verftriden, im 9tete fangen, berüden, w sj] za-
pljtati, zaplésti, zamotati, zamásti, lupati, polapiti; se ers
ratis, fíd in Irridümer vermidetn, we bludy upadnauti.
Retro, Adv. 1) rüdwerts, hinten, wzadu, pozadu, nazad,
dozadu; růďmertě, zurüd, hinter, nazpátek, zpět, nazpět,
zpátky, zpdtkem ; 2) verkehrt, verfehrter Weife, 4. B. vi-
vere, na opak žiwu býti; 8) vorher, předtjm.
Retrorsum, Adv. rüdwerts, zurũc, zpátky, zpět, nazpět, nazpatky.
Réus, 2. m. und Rea, 1. f. 1) ein Betlagter, cine Beklagte, za-
řknutý, obZalowany ; obžalowaná, olwinend, i. 8. de-
licti, wegen eineó Verbrechens, z prowinén]; reum ali-
quem facere oder agere, einen anflagen, žalowati, wi-
niti, obžalowati, obwiniti; reum peragere, bie Klage fo
weit führen, daß der Angellagte verurteilt wird, obdrzeti
proti obžalowanému; daher peragor reus, id) werde für
ſchuldig erklärt, za winného mne magj; 2) Schuld an ete
was, winen, winna něčjm, z. B. fortunae, am Unglüde ;
8) fduldig, verbunden oder gebunden an etwas, powinen,
zawäzdn nàéjm; reus voti, ber feinen Wunſch erhals
ten hat, wyslyšený,žddosti sw zůčastněný ; egentli der
"bie Gelübde wegen der erhaltenen Sage zu bezahlen fhuldig ift,
slibem zawdzany, dlu£njk slibu.
Rheda, 1. f. eine Kutfche, kočár.
Rhedärins, 2, m. ber Kutfder, kodj.
Rhétor, öris, m. 1) ein Redner, řečníky 2) ein Lehrer ber
Beredtfamteit, učitel Fecnictwj, wy mluwnosti.
RhetěrYcus, , dur Stebefunft gehörig, 3. B. ars rhetorica, und
bloß rhetorica, scil, ars, bie fRebefunft, řečnické umenj, řečníctwje

Rhrněcěros, Otis, m. das Nafehorn, nosorožec, rohos.
Rica, 1. f. ein Schleier, rauika, zdwog.

494 : Ricinus . Bigfo

Ricinus, 2. m. die Schafzecke⸗ Schaflaus, Hundslaus, AljsE.
Rıdöo, si, sum, 2. 1) laden, smäti se; 2) dere, ‚über etwas

laden, smáti se, zasmáti se něčemu ; aliquem, einen au6s
laden, smäti se někomu; multum ridere, viel laden,
nasmati se; 3) ladyend fagen, se smjchem prawiti.

J Risus, 4 m. das Lachen, Gelächter, smjch. Risum excitare, conci-
tare, movere, Laden erregen, smjch působiti, zpüsobiti ; risum
captare, zu erregen fügen, ksmjchu piwoditi, přiwésti; edere
risum, aufladen, rozesmdti se; risum tenere, des Ladens fid
enthalten, e6 verbeiflen, smjchy se drieti, zdrzeti; risui esse, jum

. Selachter feon, ke smjchu býti. Risio, 3. f. das Laden, smánj se.

Risor, 3. m. ein Lader, smáč, smjšek ; ein Verlacher, Spötter, wy-
smbwat, posmewad. n

RidYcůlus, a, um, lãcherlich, směšný, k smjchu; homo ridiculus, ein
Vádeciider SRenfó, aud) ein fpafbafter Menf, směšný, k smjchu
Clowek. Ridiculum, 2. n. ein fpaßhafter Ausdrud, der Spaß, sme-
3né slowo, wtipný nápad. Ridicule, Adv. lägerlic, auf lägpere
lide Art, směšně, k smjchu.

Arrideo, si, sui, 2. laden, dazu laden ober lädeln, smdt? se, usmj-
wati se, usmäti se k něčemu ; anladen, smáti se, usmjwati
se, usmáti se, zasmdti se na někoho, alicui ; gefallen, smáli se,
usmjwati se na někoho, ljbiti se někomu,

Derideo, si, sum, 2. ausladen, verhöhnen, wysmjwati se, smdti se,
posmjwati se, wysmäti se-nekomu; posměch mjti, posmě-
Sky sobě delati z někoho; aliquem. Deridícülus, a, um, läders
ti, směšný, k smjchu. Deridiculum, 2. m. eine Kurzweile, eim
Spaß, smjch, žert ; der Spott, die Berhöhnung, posměch, úsměchy
Posmesek, úsměšek ; habere pro ridiculo aliquem, einen jum Rare
xen haben, za blázna, klepsjmu, prosmjch někoho mjli, De-
risor, 3. m, ein Gpötter, ©pottvogel, posměmwač, posmewdtek ;
ein Suftigmader, smj3ek, &twerak ; ein Schmarozer, nachlebnjk.

Irrideo, si, sum, 2. ausladen, verfpotten, posmjwati se, smáli se,

. 'smäti se, rauhati se někomu ; alicui. Irri: 4. m. bas Ges
fpótte, der Hohn, posměch, rauhdnj se. Irrisio, 3. f. bie Ausla⸗
duny, Bertópnung, wysmjwänj, wysmdnj, posmjwánj, posmech,
rauhdnj se. Irrisor, 3. mm. ber Auslader, wysmewad; der Späte
ter, posmewad, posměwáček, rauhad. Irridicůlus, a, um, läs
cherlich, zum Gefpötte bienenb, k posměchu. Irı lum, 2, n. bag
Gefpötte, bie Höhnerei, posměch, rauhánj.

« Subrideo, si,.sum, 2. ein wenig läen, lädelu, usmjwati se, pou

. smjwali se, usmdti se, pousmáti se.

Rígčo, ui, ohne Sup. 2. ftarren, ſtarr ober jteif feyn, zkřeh-
lý, tuhý býti, à. B. von Kälte; capilli riget, ftehen in die
‚Höhe, wlasy wzhüru stogj. *

Rigesco, gui, 3. erftarren, ftarz werben, Afehnauti, zkřehnauti, tu-
hnauti, ztuhnauti; männlid werben, fuit? se, .

Rigidus, a, um, ftarr, fteif, unbiegfam, tuhý, zkřehlý, zfuhl
Tmrziy; att; tiordy, korawy, 1. B. i: —* reap,
neustupny, nepodusný, přjsný, přikrý ; hngeigmeidig, raufy ne-
podusný, negemny,. Hardy.

Rigo (Ritu 495

^ RYgor, 3. m. dad Grftarten, ztužnutj, zkřehnutj; die Kälte, zíma 3;
das ftarre Wefen, die Steifpeit, tuhota, tuhost, korumost ; bie
Unbiegfamteit, nepodagnost ; die Härte, fwrdpst; Otrenge, twr-
dost, přjsnost, pfjkrost ; bie Ungefhmeivigteit, Oteifigleit, 3. B.
der Bitten, negemnost, nucenost, 3krobenost.

Dirigeo, 2. und Dirigesco, 3. und Obrigesco, 3. erftarren, křehnau-
ti, tuhnauti, ztuhnautť.

Rigo und Icılgo, avi, atum, 1. befeuchten ober wäffern, à. B.
eine Wieſe, swlažowati, wlažiti, swlažiti, obwlažiti,
wodau kropiti, pokropiti, wodau napauštěti, napustiti,
zaljwati, zaliti, poljwati, politi; benegen, nak machen,
máčeti, zmáčeti, pomáčeti, zamočiti, politi; vestem.

Irrigätio, 3. f. die Waſſerung, swlatowdnj, swlaženj, obwlatenj,
wodau zalitj, wodau napustenj, politj. .

Riguus unb Irriguns, a, um, 1)gewäflert, solažený, wlahy. Rigua,
orum, n. gewäflerte Dexter oder Grgend, wlutina, wlažiny ; 2) wäfs
fernd, swlatugjej, obwlatugjej, wlahy. Riguns oder Riguum,
bie Bällerung, das wüffernbe Waller, obiwlaha.

Rıma, 1. f. 1) der 9tig, die Spalte, rozitjpenina, puklina,
trženina, štěrbina, rozpuklina ; timas agere oder duce-
re, Ride befommen, Stjpati se, trhati se, pukati se, po-
pukati se, rozpukati se; faceré rimas, Rige madjen, štj.
pati, trhati, pukati; 2) ber Schlupfwinkel, y. B. reperie-
tis rimam, nagdete kautek, mjstečko, .

Rinüla, 1. f. ein Ritchen, eine Opotte, skulinka, 3térbinka, |

Rimösns, a, um, vol Rigen, Spalten, rozitjpany, rozpukaný, po-
pukaný, plný Stérbin.

Riinor, atus sum, 1. Riſſe maden; daher 1) wüblen, durchwühlen,
4. 8. terram rastris, umgraben, ryti, přeryti, kopati, zkopatt
2) buráfuden, přerýpati, pfehrabati, přehledutí, prekutiti,
prolézti, 3. B. volucres rimantur prata forfáeh, unterfuden, nads
forfhen, pátrati, oMeddwati, ohlédnauti: fuden, hledati; ts
tradıten, befidtigen, djwati se na něco ; shljžeti, shlédnauti n&-
c0, 3. B. exta, , .

Ririgor, (rictus sum,).8. 1) ben Mund meif auffperren, ústa
rozdjrati, roztahowati, roztdhnauti, rozed?jti, . ikle-
biti,roziklebiti ; die Zähne fletfhen, zuby škeřiti, oščjra-
ti, oščeřiti, ščeřiti, wyšóeřiti, wyšklebiti, wy3klelowa-
ti, wyikljbnauti ;. 2) unwillig ſeyn, verbrieplid) feyn oder
thun, škeřiti se, oškljbati se, 3klebiti se; 3) fid) zuſam-
men tunzeln ober zichen, scwrkati se, scwrknauti se.

Rictum, 2. n. unb Rictus, 4. m. bie Deffnung bes Mundes, ber Mund,
huba ; tec adn, tlama, a. B. leonis.

Ripa, 1. f. das Ufer eines Glujes, břeh.

Tutus, 4. m. ein Gebraud) in der Religion, dd; eine Geremo«

496 . Rrvus : Rodo

nie,,ob*ad; überhaupt der Gebraud), bie Art, Gewohnheit,
Manier, Mode, zpüsob, obyceg, zwyk; ritu, nad) Art,
mie, na zpüsob, gako, y 8. ritu pecudum, mic das Vieh,
ako howada, na zpüsob howad.

Rite, Adv. auf gehörige Art, řádně, slušně; auf gewöhnliche, gehös
tige Art, náležité ; redt wohl, mit 3trát, prdicé, prdwem.

Rıvus, 2. m. ein Bad, potok; ein Waffergraben, Canal,
Waſſergang, Wafferleitung, stráha, náhon, -
« Rivülus, 2. m, ein Bädlein, potůček, stružka,

Rivális, 3. m. ein Mitbuhler, sok, sausok. Rivělitas, ätis, f. tie
Mitbupterfhaft, sodenj.

Derivo, avi, atum, 1. abteiten, wegleiten, wohin leiten, odwddett, od-
woditi, od wésti, odtuhowatt, odtähnauti, stáhnauti, ). B. Bas
fer s daher wegleiten, wegihaffen, wohin leiten ober bringen, 'sıvddett,
swesti, přewáděti, pFewésti, phtwésti ; iram alicujus in se, auf
fi laden, Anew něčj na sebe přenésti, přesjtí, obratiti;
pam suam in aliquem, bie Schuld auf einen andern mit einer Mar
mier ſchieben, auf einen andern bringen, winu swau na někoho

* stoddeti, swésti, skládati, wložiti, strčiti, Derivätio, 8 f.

die Abteitung, 4. B. fluviorum, swddénj, swedenj, odtahowduj,
stahowánj; ber Wörter, odwod, odwozowánj, odwozenj.

Rixa, 1. f. der anf, Streit, Zwilt, wáda, sw.ida, swár.

Rixor, atus sum, 1. janfen, badern, ftreiten, wadité se, swdFiti se.

Rixosus, a, un, jántifó, wadůvý, swärliwy.

Röbur, dris, n. 1) bie Steineihe, cer, mor, zimdk; bet
Stamm, peii; 2) bie Stärke, Kraft, sjla, j. B. des Leibes;
8) ber. Kern, das Befte, Trefflichſte, Vorzüglichſte, s B. mi-
litum, ber Kern der Soldaten, gädro; 4) eine harte Brit
She oder Bank, twrdd lawice,

Robustus, a, um, 1) aus hartem pole, z twrdeho dřemwa, twrdy ;
2) tráftig, ftrt, stiný,

, Roboro unb Corroboro, avi, atum, 1. ftárfen, verflärken, siliti, ze-

i siliti, posüniti, tuxifi, utužiti ; aetas corroborata, das münuli-

de Alter, utužený, dospělý wek. .
- R0do, si, sum, 3. nagen, benagen, hryzati, hryzti, hloda-
ti, ohlodati, ohryzti, y. $8. vitem.

Arrodo, si, sun, 3. benagen, Aryzati, hrýzti, nahryzati, nahryz-
ti, hlodati, nahloddwati, nahlodati; rem publicam, €djabra
zufügen, zemí hubiti.

Circunrodo, si, sum, 3, ringsherumbenagen, ohryzdwati, ohryzati,
ohryzti, obhlodati, obkusowati, obkausatı, obžjrati, oberati,

Corrodo, si, aum, 3. jernagen, shryzati, shryzti, shlodati, roz-
hryzti, rozhlodati, rozezrati, i

Derodo, si, sum, 3. abnagen, benagen, Aryzatı, hrýzti, ohryzati,
ohlodati, 4. B. clypeos.

Praerodo, si, sum, 3. vorn benagen, žryzati, pohryzatě, pohryzti,
pohlodati, pokausatı, poirati j abnagen, abbeifen, Mary cati,

Rögo Bögo 497

uhryzti, uhlodati, ukausati, uzrati; buránagen, zerbeißen, roz-
hryzatı, prohryzati, přehryzati, prohlodati, překausati, roz=
kausati, přežrati, rozezrati,
Rögo, avi, atům, 1, 1) aliquem und ab aliquo aliquid,
Semanden um etwas bitten, prositi, Zddati někoho o

něco; fragen, tdzati se, ptáti se, otázati se, zeptati se;

populum, bei dem Volke anfragen, dotázku činiti, učini-

ti před lidem; rogare legem, ein Gefeg beim Volke in

Vorfhlag bringen, prdwu předndšeti, předněsti, podd-

wati, podati, předstawiti lidu; rogare milites sacrae

mento, vereiden, pod přjsahu brdti, wzjti, přjsahau
zawazowati, zawázati wogdky ; wählen, y. B, tribu-
nos, woliti, zwoliti, učiniti; verordnen, nařizowati,
na? jditi, ustanowitt, s ©. legem ; nehmen, bráti, wzj-
ti, i. 8. aquam hic de proximo; testis rogatus, erbes
tenec Zeuge, dožádaný swedek.
Bogätio, 3. f. 1) bie Bitte, prosba, 2ddost ; 2) die Anfrage beim Bel»
te, dotázka; der BBortrag zu einem Gefege oder Wererbnung, prá-
wo; rogationem ferre, ein Gejeg in Vorfälag bringen, prdwo
přednášeti, přednésti, podáwati, podati, phedstawiti ; die Bere
orbnung, das Beleg, nařjzenj, ustanowen] ; 3) bie Brage überhaupt,
otázka, Demin. Rogatiuucůla, 1. f. die Brage, ofázička ; bie Vers
ordnung, ein Gefet, nařjzenjčko, ustanowenjčko, Rogätor, 3. m.
1) ein Bitter, Anfuger, prosit, žadatel, prositel, prosebnjk ; 2)
der Anfrager bei dem Volke, der ein Gefeg in Borfálag bringt, prd-
"wa podawatel,"podatel; 8) ber in ben Gomitien das münbiíd) vo»
tirende Bolf um das Wotum fragte unb es aufzeihnete; naddem man
aber nit mehr mündlich, fondern mit Zäfeihen votirte, fo blieb bet
Rome Rogator bod, und e6 hieß derjenige fo, welder bei dem Gefäße
ft morcín bie Táfelden geworfen wurden, sběratel hlasů; 4) co-
“mitiorwn rogator, der Directeur ber Gomitien, sněmu ředitel.

Rogätus, 4, m. 1) das Bitten, die Bitte, prosba, žádost; rogatu,
auf Bitten, na prosbu, na žádost, prošenjm ; 2) die rage, $+ B.
ad rogatum respondere, na otázku odpowjdati, odpowedjti.

Rogito, avi, atum, 1. 1) bitten, snažně prosıti; 2) fragen, ptát$
se pilně,

Abrügo, avi, atum, 1. ungüftig maďen, aufheben, ruXiti, zrušili, y. B,
legem, ein Beleg abfhaffen, caflicen, zukon rusiti, zrusiti, Wy-
wzdwihnauti, zkuzıti; magistratum alicui, einem das Amt nebs
men, odnjmati, odnjti, wzjti úřad nekomu, s áFadu složiti,
ssaditi, swrci někoho: 2) entyieben, netmen, odujmůti, brati,
odnjfi ; abſprechen, odpjrati, odepřjtí, y. B. die Glaubwürbigteit,

, Abrogütio, -. f. legis, die Aufpebung eines @efeges, zrusenj, zka-
ženj, wyw2zdwiženj zákona. :

Adrogo unb Arrogo, avi, atum, 1, 1) an finbré Ctett annehmen Ses
manden, bee [don großjährig (sui Juris) mar, weides nuc mit Zuftims
mung des fBotfeé, fpáterfin aber mit Genchmigung des Genats gefhes
ben mußte, weřegně za syna brdti, za wlastnjho pFigjmatı,

Gg -

498 . Rögo : Rögo

pfisjti, wajti; 2) fi& etwas ungebührlidh zufáreíben oder anmafen,
N Gigenfdaften zufóreiben, bie man nicht hat, z. 8. sibi sapien-
tiam, osobowati sobě, osobiti sobě, sobiti sobě, swogiti sobě,
přítlastňowati sobě, wlasfniti sobě maudrost ; 3) bingufiigen,
phipogowati, phdáwati, pripogitt, phidoti, příložsti, y. B. con-
suli dictatorem; 4) beilegen, gufáreiben, z. B. sibi aliquid, pří-
pisowati, připsatě sobě něco. Arrogans, tis, anmaffend, vermeffen,
vosobiwy, opowdliwy ; ftoty, pyšný, hrdý. Arroganter, Adv.
vermeflentlih, osobiwe, opowdltiwe ; ftoly, pyšně, hrdě. Arro-
gantia, 1, f. bie Wermeffenheit, wenn man fij Eigenfhaften beitegt,
die man niót bat, osobimwost, mnoho dr£enj o sobě; ‚ver Stolz,
py nost, hrdost, wysokomys/nost ; die Unnahgiebigfeit, neustupa
nost. Arrogätio, 3. ie feierliche Annahme an Kindes Statt, we-

. Fegné za syna přigetj.

Corrogo, avi, etum, 1. bittweife zufammen bringen, wyprosowatz,
wyprositi, prosbau sbjrati, nasbjrati, y. $8. Gel* 3 jufommen neps
men, sbjrati, sebrati. . .

Derogo, avi, atum, 1. etmaš toegnehmen von einer Sade, fie verfürs
sen, ugjmatt, ugmauti, ubjrati, ubrati, utrhnauti, ukrdtité
něčeho, 3.2. de fide oder fidem alicui, Semanbé Gtuubrlicdigčeit
vermindern, wjry ubjrati nekomu; de lege derogare, an einem
Gefege etwas ändern, 10 zákonu změnu činiti, u&iriti,, Deroga-
tio, 3. f. die Veränderung, y. B. im Oufgge, durch MWeglaflung einer
Sade, změna w xdkonu. : .

Erogo, avi, atum, 1. 1) ausgeben, außjablen, verwenben, Wyddwati,
wyduti, wynakládati, wynaložiti, wypláceti, wyplatiti, y. B.
pecuniam ; 2) verthun, verfhwenden, rozivundati, rozmurniti, roz-
mariti, Brogätio, 3. f, vie Ausgabe, das Auszapfen, wydanj, wypla-
ta, wyplacenj. "m

Interrogo, avi, atum, t. fragen, befragen, tazatı se, ptáti se, do-
fazowafi se, otázati se, zeptati se někoho na něco, aliquem.
aliquid ober de re; sententias, bie Stimmen fammetn im Senate,
hlasy sbjrati; aliguem lege oder legibus, einen gerichtlich belans
gen, před práwo pohdn?fi, pohnati, u práwa Xolowati, obza-
lowati. interrogatio, 3. f. eine Frage, otázka, dotaz; der Bere
nunftfgluß, zawjrka. :

Irrogo, avi, atum, 1. eig. etwas wider Jemand beim. Wolfe in Bortrag
bringen, à. B. legem, eine Berorpnung, wsfanowenj, nařjzenj pro-
ti někomu podati, učiniti ; aufertegen, guertennen, 5. 8. mulctam,
eine Getbftrafe, uklůdatv, učožiti pokutu, Irrogätio, 3.£. die Aufers
legung, 3uerfennung, ukládánj, ulozenj, 4: B. mulctae.

Obrogo, avi, atum, 1. legi, ein altes Gefeg durd ein anderes ganz
oder zum Zheile anfpeben, nowým zákonem starý rušiti, pone-
kud zrusiti, D

Perrogo, avi, atum, 1. burdfragen ; sententias, alle Ratbsherwn um ir
Votum befragen, mit biefer Befcagung fertig werden, pfdt se, opta-
di se wšech na zddnj gegich. :

Praerogo, avi, atum, 1. zuerſt fragen, vorher befragen, napřed se td-
zafı; těmmt felten vor. Praerogätivus, a, um, $. iB. centuria
praerogativa, die Genturie, melde in ben Gomitien zuerſt votirt, pr-

.wnj hlas magjcj, dawagjcj; fie wurbe bur dad Apos ecmüblt.

- Fraeregativa, 1. f, 1) die Borwapt, pFednj wolenj; ber Borzug,

Rögus Rěta 499

* předek, přednost ; .2) ein ſicheres Kennzeichen, Worbebeutung, Xn;
deige, giste znamenj.

Prorogp, avi, atum, 1. verlängern, weiter hinaus ſchieben, protaho-
wati, protdhnauti, prodlutowati, prodlaužtti, j, 8. imperi-
wm, das Gommanbo verlängern, zprdwu prodlaužití, času ke zprá-
we. přídatí ; diem ad solvendum, den 3abfungétermin “verlängern,
lhüfu k placenj odloziti, Prorogätio, 3. f. bie Verlängerung, 3.
imperii, prodlauženj zprdiwy ; ber Xuffdub, z. B. diei, Zhüty pro.
dlautenj ; die Berlängerung des Saplungštermině, pFjrok, přjročj.

Subrogo ober Surrogo, avi, atum, 1. einen an eine® andern Steüe
wählen oder wählen Laffen, 3. B. in locum mortui consulis, ftatt
des verftorbenen Gonfuln, na mjsto zemřelého konsula wóliti,
zwoliti, postawiti, dosaditi,

Rögus, 2. m. ein Scheiterhaufen, hranice; der Holzftoß,
hranice dřjwj.
Röma, 1. f. Rom, bie ehemalige Hauptſtadt des römiſchen Reiches,

jm. )
Róminus, a, um, Rom betreffend, römiſch, Fjmsky. Romänus, 2, m,
ein Römer, man.

Ros, Gen. röris, m. der Zibau, rosa. Ros marinus ober Ros-
. marinus, 2. m. Roömatin, rosmarjn, rosmarjna.
Roscidus, a, um, bttfjaut, vol Sau, rosný, rosnaty, zarosený, po-
rosený, obroseny. .
Röro, avi, atum, 1. thauen, rositi; torat, e$ thaut, rosa padá, rosj;
bethauen, rosu ddwati, wyddwati, wydati na něco; porositi,
.zarositi, obrositi, kropiti, skropiti něco ; träufeln, kapatı, ka-
nauti, ronity se; träufein laflen, kapatz, roni,
. © Roresco, 3. wie Thau träufeln, rosifz,
Růsa, 1. f. eine 9tofe, rýže. d
Rosdus, a, um, rcfenfarbig, roſenroth, růžorvý, růžové barwy.
Rosttum; 2. n. ein Rofengarten, rüZowd zahrada; eine Sjenfede,
růžowj.
Rostrum, 2. n. 1) die Schnauze, der Rüſſel, 3.8. des Schweiz
net, rypák; ber Hunde, nos, huba; 2) der Schnabel des Bor
arie, zob, zobdk, kliwdk, ptaéj pysk; 3) der Schiffſchna-⸗
bel, nos čodj. Mit folgen ehemals erbeuteten Schiffſchnäbeln war
De Öffentliche Rednerbůhne auf dem römifgen Markte geziert; daher
Plur. Rostra, dice Rebnerbühne febft, le3enj, Teénisko;
pro rostris dicere, öffentlich an daš Wolf reden, weřeg-
mě klidu mluwiti, řeč mjti; de rostrís descendere,
von der Stebnerbübne herabiteigen, s le3enj scházeti, dolů
„gi sřečnistě, sgjti s řečniska. . .
Bosträtus, a, um, mit einem Schnabel verfehen, zobatý, nosatý ; na-
. vis rostrata, .
Röta, 1. f. das Stab, kolo; fortunae, dad Glüdérab, b. i
ie Unbeftändigkeit, kolotdnj, nestdlost; bei Didtem, bec
. Gg2 -

500 Rüber Rüdis

Wagen, witz; fonft aud) ba& Stab als Lebensſttafe bei bez Gries

den, kolo; ber Kreislauf, oběh. .

« Boto, avi, atum, 1. etwas zundherum drehen, vabförmig drehen, in eis
mem Kreife herum drehen, ſchleudern, z. B. eusem, das Schwert bete
umdrehen, um bamit redt auszuboblen, mečem točiti, otáčeti, do-
kola točili, zatotiti, kolem hndti, oháněti; caudam rotat pa-
vo, [ólügt ein Red mit dem Odmange, pdto se Čepeyřj ; rotari, fid
herum breóem, řočití se, otdčetí se. Rotätio, 3.4. die Herumdrehung
im Kreife, todenj, otočenj do kola. .

Betundus, a, «n, rund, kulatý, okrauhlý ; gerundet, fließend, kula-
ty, plynný, plynaucj, 4. B. oratio. Rotunde, Adv. okrauhle,
Kulaté. Rotundo, avi, atum, t. runben, rund maden, kulatiti, za-
kulatiti, okulatiti, i . D

Rüber, bro, um, rot, rudý, čerwený, & 8. vestis. "

Rubčo, ui, 2. roth (eyn, Čerivenati se, čeriwený býti; ercótyen, čer-
tvenati se, zaderwenati se, rdjti (rudité ) se, zardeti se, py-
Fitise, aapýřiti se. Rubens, tis, roto, derweny.

Rubor, 3. m. die Röthe, Cerwenost, rudost ; die Schamröthe, Shame
haftigfeit, zardelost, zapýřenj, stud, stydliwost.

Rubesco, bui, 3. roth werden, (id) rötyen, derwenatr; erröthen, Cer-
wenati se, začerwenati se. :

Erubesto, bui, 3. roth werden, Čerwenati; erröthen, fhamroth were
ben, Cerwenati se, začerwenati se, pffitl se, za] i se, rdj-
ti se, zardeti se, zapaliti se, stydet se, zastydeti se.

Rubefácio, feci, factum, 3, rot) maden, Cermeniti, oderweniti,
zčerweniti,

Růbigo ober Robigo, Ynis, f. der Soft. am Metall, rez, (gen. rzi)3
ber Schmuz, z, iB. an ben Zähnen, rez, Rubigindsus, a, um, coftig,
vercoitet, voll Stoff, rzůvý, zrzawý, zerzůvý ; ie Roftfarbe, rez,
rezowdbarwa; ber Brand im Getreibe, ruda, rez, snet, (gem. t)

Rubrice, 1. f. rothe Erde, derwend hljna, čerwenka; der Botbel,
zrtheiften, rudka, čerwená barwa ; der rote Xitel eines Gefegeb,
nadpis. ?

Rübus, 2. m. bie Brombeerftaude, ostruZina; bie Brombeere,

ostruXina, kupina, &erud malina, sl. ceruice.

Ructus, 4. m. das Stülpfen, 7jh, krk, řjhdnj, krkdnj.

Ructo, avi, atum unb Ruttor, atus sum, 1. tütpfen, Yhalı, krkati;
von fid) geben, z. B. sanguinem, krwj chrkatı.

Eructo, avi, atum, 1. rülpfen, ?/hati, krkati; von fi geben, wy-
dáwati, wydati; auswerfen, chrliti, wychrlowati, wychrliti,
wyhazowati, wyhoditi; caedem, rülpfend im Kaufe vom Mors
be teben, řjhatí o wraždě.

Růdens, tis, m. da6 au, Schifffeil, Anfertau, lano, wel-
blaud,

Růdis, 3. f. eine Art von Rappier oder Stab, womit die Giablator.

ten jut Wibung fochten, končjř ; eine foe Rudis befamen fie and
wenn fie von bem Sffentlihen Fechten befreit wurden; daher rude

donari, bie Zreipeit erhalten, aušgebient haben, ben Abfdied

Rüdis . Růmex . 601

erhalten, wysekati se, swobody dogjti, propuštěnj ob-
držeti, dostati ; wyslaužiti; rude donatus, auěgebient,
wysekany, wyslauzily.
Rüdis, e, rob, ungébilbet, unbearbeitet, surowy, syrowy,
"3.8. der Marmor, ein Menſch; ungefchict, unerfahren, unwiſſend
4n einer Sue, nezběhlý, nezkušený, nehoněný w něčem;
Omnium rerum oder in omnibus rebus, in allen Singen,"
prachneumělý, prachnewédomy ; ungeſchickt, ungeformt,
unlieblid), nemotorny, nerüdny, hrubý, nehezký, ne-
způsobný, neliby, a. 8. vox, modus. ^ '
Rudimentum, 2, m. bie erſte Probe, der erſte Anfang, ben man worin
maét, začátek; rudimentu ponere, Probe ablegen, důkaz dd-
tati, dáti,
, itum, 4. lehren, unterrichten, bilden, učiří, wyulowatt,
wyubiti, noutiti něčemu ; re oder in re. Eruditus, a, um, ges
lehrt, učený. Brudite, „Adv. gelehrt, učeně. Bruditio, 3. f. die
QGelebrfamfeit, učenost ; die Unterweifung, učenj, wyučowánj.
Tnernditu: , um, ungefehrt, neučený ; ungr[óidt, unmwiffend, neu-
mělý, newédomy.
. Pereruditus, m, uin, febr gelehrt, wehce, 10ysoce učený.
Růdo, rüdi eder 1vi, Ttum, 3. brůllen, řwáti, zařwati, von 8&
men; von Hiefhen, řiti; von Denfhen, Pwdti, řjčeti, mor.
řúčeti, zařůčeti; befonders von Efeln, haben, hyhati, hyka-
ti, gikati. n
Rüdus, čris, n. Plur. Ruděra, der Schutt aus eingefallenen oder
eingeriffenen Mauern und Gebäuden, sut, (gen. i) sutina,rum.
Anderätio, 3. f. die Madung des Eſtriche aus Gýutt, nadjgenj, dě-
lánj podlahy. Y
Rüfus, a, um, rótblid, röthlichgelb, gelblichroth, rusy, ryša-
wý ; rothhaarig, rotbfópfig, rysawy, zerzawy ; Subst. ein
. Rothlopf, ryšdn, zrzdn, zrzaun, zrzánek, zrzaunek,
zrzek, rezek.
Rufesco, 3. zötpli werden, rySaweti, zrzaweti. .
Růga, 1. f. eine Runzel, wräska, swrask ; bie Falte im ti»
be, Fdsa,
- Hwgósne, a, um, vol Stungeln, sungelig, voß gotten, storaskalý,
storasčelý, swrasklý, scwrkly.
Rágo und Corrügo, avi, atum, 1. zufammenrungeln, runzelig maden,
- rungeln, rasčili, swrastiti, soraskati, krabatıtt, skrabatiti, kr-
čití, skrčití, sbjrati, nabjrati.
Růgio, ivi, ttum, 4. brüllen, ředti, zařwati; von Löwen.
Rugitus, 4. m. das Brülen bes Löwen, Fndnj, rew.
Růmex, icis, c. der Ampfer, Cauerampfer, ščawel, mor.
3tawljk, štawjk.

502 Rümis Rumpo

Rümis, 3. f. Rama, 1. f. und Ramen, fnis, n. die Bruſt zum
Säugen, prs, cecek; bie Kehte, ber Schlund, Gurgel, hltdn,
chřtán, mor. hrtdn. ( :

Subrüwus, a, um, faugend, ssawy', cecatvý, u cecku, 3. B. agnus.

RumYno unb Ruminor, 1. wieberfäuen, pFe£jwati; wieder überdens
ken, rozgjmati, roziwa£owati, na mysli přemjtati, Ruminätio,
8. £ die Wiederfäuung, pfeijwänj, pPetjwka; die Wiederüberdene

. tung, rozgjmänj, rozwažowánj.

Růmor, ris, m. 1) das Getöfe, Geräuſch, hluk; fanftes Sáus
feln, šust, šum, 3ustot, justenjs 2) das Murmeln oder Res.
den der Leute, ein Gerücht von elnec Sade, hluk, rozprdw-
ka, powest, (gen. i); rumorem dissipare, ein Gerüũcht auše
breiten, powest roztrušowati, roznášeti, roztrausiti,
roznésti, rozsjwati, rozhldsiti; rumor est, e6 geht ein
Gerücht, man fagt, gde powest, prawj se, powjdagj.

Rumpo, rüpi, ruptum, 3. zerreißen, gerfprengen, z. B. cate« .
nas, bie Ketten, trhati, lámati, roztrhnauti, pfetrhnau-,
ti, zlomiti, přelomiti okowy; verlegen, zunichte maden,
rušiti, zrušiti, zkaziti, y. ©. foedus, testamentum ; rum»
pi, berften, zerberften, pukati, puknauti ; rozpuknauti se,
rozskočiti se; rumpi oder se rumpere, hervorbrechen oder
ftůrzen, z. B. ein Fluß, wen wyrážeti, wen se waliti,
wen se kotiti.

Ruptor, 3. m. ein Zerreißer, roztržce; ber Verleger, rušitel, zru-
Sitel, 3.8. foederis.

Abrumpo, üpi, uptum, 3. abreißen, to&teifen, odtrhowati, odtrhnaux
ti, odlamowati, odlámati, odlomiti, ulomiti; se latrocinio,
fid frei maden von der Räuberei, strhnauti se, střásti se zböge
nictwa, odraziti se, odtrhnautt se od zbdgnictw]; zerzeißen,
trennen, frhati, roztrhati, potrhati, j. ©. nubes; sermonem,
plöglih aboreden in ber Rede, řeč přetrhnauti, přestati mluwi-
ti; vitam, da6 &ben fid) nehmen, Ziwot sobě brdti, wzjti, zkrd-
tili ; verlegen, fidem, rusiti, zrušiťi wjru, slowo. Abruptio, 3.
f. bie Abreigung, Eosreißung, odtrienj, utrženj, odjomenj; die
Xrennung, roztr£enj; matrimonii, bie Eheſcheidung, manzelstwe
roztrženj, rozwedenj. Abruptus, a, um, Adj. gáb, obfáüfig,
stržený, přjkrý ; ex abrupto, plöglid, zöistagasna, zndhla, &
nenadáaj. :

Corrumpo, upi, uptum, 3. verberben, zu Grunde richten, vernichten,
kaziti, zkaziti ; verbungen, kaziti, hyzditi, ohyzditi, zohyzdi-
ti, popsiti; verfátíhen falSo wart, porusiti, zlehtiti; entehren,
3.8. virginem, porusiti, zlehtiti, swestt, zawésti, zmrhati pan-
nu; verführen, verleiten, studdeti, swoditt, swésti, zawésti; po-
cunia corrumpere, durd Gelb beftehen, pen?zi porušowafi, po-
rusiti; upläceti, uplatiti někoho; mazati, podmazati něko-
mu. Corrumpi, verberben, kaziti se, zkaziti se, pokaziti se.

Rumpo Rumpo 508

^

Corruptio, 3. f, ble Werberbung, Kaženj, zkaženj, porušenj ; die
Berfálfbung, a. B. der Schriften, fullowdnj , zlehtowdnj, ich
čenj; die Verführung, sweden}, zawedenj ; die Beitehung, poru-
Šenj, uplacenj, úplatek, Corruptěta, 1. f. die Verführung, swod ;
Beftehung, úplatek; Hurerei, sod ; o6 Verderben, ndkaza, zkd-
za, záhuba, zhauba. Corruptor, 3, m. ein Verderber, kazič, ka-
zitel, porušitel, zkdzce, zdhubce. zhaubce; ber WBerführer,
swodnjk, swüdce ; Beſteder, Uplutnjk.

Incorruptus, a, um, unverborben, nezkaieny, neporušený; unver«
fitf&t. nefalšowaný, neporušený, nezlehčený ; unverlegt, nepo-
rušený, celý; unbeftoden, neporušený, neuplaceny ; nicht vers
fiprt, neswedeny', nezawedeny ; dt, prawy, spruwedliwy.

Deruptus, a, um, obfgüfig, stržený, přjkrý ; derupta, scil. loca,
strieniny. “

Dirampo ober Disrumpo, upi, uptum, 3. von einander veißen, roz-
trhowati, na různo trhati, roztrhnauti, rozlamowati, rozlo-
miti. rozlůmati; dirumpi, berften, gerberiten, aerfpringen, pukati,
"praskati, prasknauti, puknauti, rozpuknauti se, rozskočitě
se. Dirnptns, a, um, einen Brud an fih bobenb, gefprungen, trhlý,
natrhlý, roztrhlý, roztržený, puklý, prasklý.

Erumpo, upi, upttun, 3. bervorbreden, berausflürgen, wyrdžefi, wy-
raziti, wyskočiti, wypadati, wypadnauli, wynikati, wyni-
knauti, y. B. Fluß; an boé Sageétidt kommen, beroor fommen, ft
zeigen, offenbar werden, wyskýčati se, wyskytnautt se, gewitl
Se, wygewifi se, na gewo wycházett, na swetlo prisjli; pa-
pilio erumpit, bricht oder fómmt hervor, wylezd, hoycházj; quo
erupturà haec sint. timeo, id) weiß nicht, wohin e$ feinen Ausgang
nebmen, wie e6 bamit ablaufen wird, newjm, gak fo wypadne, ga-
ky konec to wezme ; erumpere. aliquid, etwas beroorbrecen taffen,
$ervorbringen, ausfhütten, 3. B. gaudium, radost gewiti, wyge-
witi; iram in aliquem, feinen Zorn ausfhütten gegen Jemand, žnězo,
žluč wyljwati, wylitt, wysypati na někoho; se erumpere,
Bervorbreen, einen Ausfal tbun, wyrdieti, wyraziti, -wypad
činiti, wypadati, wypadnauti, Fjtiti se wen, wyřjtití se.
Eraptio, 3. f. ba6 Hervorbrehen, 10yrd£enj; sanguinis eruptio,
das Bluten, Krivdcenj; capitis, der Kopfausfhlag, osypand, wy-
ražená hlawa, wyraienina, osypanina; ber Ausfall, wýpad,
wyskok ; der info, wpudı —

Interrumpo, upi, uptum, 3. entzweibreäen, zerreißen, zerbrechen, pře-
trhowati, pFetrhnauti. prelamowati, pFe' omiti, zlomitt ; abs
brechen, 3. B. pontem, strhowati, strhati, strhnauti, rozhazo-
wafi, rozházeti, rozhoditi most ; unterbreden, 3. B. orationem,
přetrhowati, pretrhnauti řeč, z Yeti wytrhowati, wytrhnau-
ti, wyräzeti, wyraziti, do řečí skdkatı, skoditi, padati, pad-
naut ; venae interruptae, zerſchnittene Adern, prelaté ijly ; in-
terrupti ignes, nicht zufammenhängend, zerftreut, eines bier, das ans
dere dort, různí ohňowé. Interrupte, Adv. unterbroden, přétrž-
ně, přetržitě, porůznu. Interruptio, 3, f. die Unterbredung, pře-
trženj, přelrž, phjtr£.

Irrumpo, upi, uptum. 3. hineinbrehen ober bringen, einfallen, einen
Einfall tgun, 3, B. in ein Sand, zordžeťi, wraziti, wlomiti se,

604 Runofna Rüo

" wfrhowati, wirknauti, wpadati, sopadnauti, wopdd činiti;
einbringen, 3. 8. in animum, drdt? se, wdjraté se, wedrati se,
wtiskati se, wtisknauti se w duší. Irruptio, 5. f. das Ginbrins
gen, der Ginfal, wtrzenj, wpadrutj, wpád, wlom; irruptionem.
facere, einen Ginfall tbun, einfallen, 3. B. in ein anb, wpdd &ini-
ti, wpadati, wpadnautt, wtrhnauti.

Perrampo, upi, uptum, 3. hindurchbrechen, durchbrechen, z. B. per me-
dios hostes, mitten dur& bie Geinbe hindurd breden, proróieti,
proraziti skrze nephdtely; burájbreden, yerbceden, pertrennen,
protrhowati, protrhati, protrhnauti, přetrhnauti, prolomili,
přelomiti; zuniäte maden, 3. B. legem, das Befeg überfäreiten,
zdkon přestupowati, pfestaupiti.

. Praerumpo, upi, uptum, 3. vorn avreifen, trkaťí, strhati, otrhati,
utrhati, utrhnauti, strhnauti ; abbregen, Jámati, ulomiti. Prae-
ruptus, a, um, abgeriffen, abgebrochen, strhany, stržený, ulome-

"mj; abbängig, abíhůfig, fteit, stržený, přjkrý praerupta, scil,
loca, fteile Oerter, strženíny, srdze.

Prorumpo, npi, uptum, 3. hervorbreden, fervorbringen, wer wyrd-
Reti, wyraziti, wyskotiti, wydjrati se, drati se, wen se wy-
drati, dobywati se, dobytí se; fi& zeigen, ukazowati se, ge-
witise, wyskytowati se, ukázati se, wyskytnauti se ; prorum-

+ pi, hervorbredien oder bringen, 10yrdžeti, wyraziti, Prorupta au
dacia, ausgelaffenÄKügnpeit, přílišná smelost,

Runcina, 1, f. der Hobel, teslo, hobljk.

Runco, 1. gäten, auögäten, pliti, tráwu trhati.

Runcátio, 3. f. daß @äten, pleij. Runcätor, 3. sn. ein @äter, pleče

Erunco, 1. aušgáten, pleti, wypléti, tráwu wytrhati.

Rio, rui, rultum unb rütum, 3.1) etwas binjtücgen, fortreißen,
hinreißen, zu Boden reißen, umrcifen, kdceti, bur iti, trha-
ti, s sebau hnáti, bráti; heroorftürzen, hrnauti, hndti;
atram nubem ad coelum, emporführen, wzhüru hnáti;
spumas salis, dad Meer durchſchneiden, more ryti, prorý-
wati; 2) einftürzen, herunterftürzen, zu Boden flürzen, eins
fallen, rütiti se, hrautiti se, řjtiti se,bořiti se, na hro-
madu padati, sauti se; domus ruit, das Haus ſtürzt ein,
dům hrautj se, bořj se; zu Grunde geben, hynaüti; bere
vor oder herausſtũrzen, ennen, laufen, 7jtiti se, hrnauti se,
hniti se; in ferrum, in das Schwert vennen, w meč na-
bjhati, nabehnauti; 8) bereinftürgen, hineindringen, laus
fen, rennen, 3. (B. zur Stadt herein, řjtiti se, hrnauti se,
hnáti se; 4) (id) dahin ſtürzen, s. B. in exitium, ind Bere
berben, hndti se, běžeti, chwätati w zdhubu; 5) fid)
übereilen, pFenahlowati se, přendhliti se, y. B. im ben;
5) vergeben, 1. B. ver, utjkati, ubjhati ; untergehen, 4. B.
sol, zachdzeti, zagjti, zapadati, zapadnauti. Ruta

Rüo Rio 505

Caesa oder ruta et caesa, bewegliche Sachen tm aufi, mo-

wité wéci,

Ralna, 1. f. 1) ber Raf, Einſtur pdd, spdd, spadnutj, zbořenj,
zhraucenj; ruimam facere, trahere, dare, einftürjem, padatt,
hrautiti se, spadnauti, zbofiti se, zhrautiti se; 2) der Unters
gang, bag Werderben, zdhuba, zahynutj, zhauba, zkáza ; die Ries
berlage eines preces, pordzka; ruinam dare, eine Rieberloge ons
tihten, na Alamu poraziti; ber Ruin, bie Ruinen, die Trümmer,
rozwalina, zřjcenína, rumy. Ruiučsus, a, um, baufälig, 3. Be
domus, dům nu zhraucenj, na zbořenj, na spadnutj.

Corruo, ui, 3, 1) aufammen fhorren, s/irnowati, nahrnowati, nahr-
nauli, shrabati, y. 3B. divi ; zufammenfallen, über ben Haufen
fallen, na hromadu padati, padnauti, spadnauti, æboriti se,
zhrautiti se, zřjtiti se, ssautt se, 4. B. aedes; zu Boden fallen,
Rürgen ober finten, na země padati, padnautí, klesnauti, skle-
snauti, skáceti se; finten, zu Grunde geben, padati, pochdzeti,
Posjti, hynaufi, zhynauti; au bankerutt werden, padnauti.

Děrno, ui, ftum, 3. herabreißen, sfrhowati, strhnauti ; herabfallen,
dolů se hrnauti, spadnauti.

Diruo, ui, tum, 3. einceifen, gerftóven, rátiti, hrautiti, bokiti,
rozbořiti, zbofiti, rozhrautiti, strhnauti, 3, B. ein Hauss ur-
bem, eine ©tabt yerftóren, měsťo kaziti, zkazifi, wywrdtiti, zbo-
Titi; muros, zdı, hradby pobokiti, powaliti, rozkotati; dirui
mere unb ohne aere, Abzug an ber 8óbnung leiden, srážku mjti
na platu; banferutt werden, na koráb pFichdzeti, na mizinu pří-

gjti, kolečka ostrauhati,

Bruo, ui, ütum, 3. herausteißen, wytrhowati, wytrhnauti, 3. 8.
einen Baum; oud) aus der Gefahr; zerftören, zu ni&te maden, verbers
ben, kaziti, zkazifi, 3. B. urbem; memoriam, das Andenken, ru-
šití, zruXiti památku ; beraudgroben, wyhrabowati, wyhrabati,
wykopdwati, wykopati, 4. 8. mortuum; aufgraben, aufwühlen,
durdmwübten, roxhrabowati, rozhrabatt, pFehrabati, rozkopati,.
rozrywati, rozryti, wyryti, proryti, prohrabati, prokutiti,
Přerýpati, zry pati, 3. 3B; sepulcra; etwa6 bervorbringen, an ba
Zogesligt bringen, na gewo přinášeti, na swetlo tynášeti, wy-
nésti ; gewiti, wygewiti ; becautf&offen oder ziehen, wytahowatt,
soytdhnauti, wyprawiti, wen dostdwati, wen dostati; hoe

rui non potest, das Loffe id mir nit auéceben, nedám si fo

wymluwiti, z Mawy wyprawiti, wyraziti, wzjti; entbeďen,
erforfhen, wyskaumati, wypátrati, na gewo dostati.

Irruo, ui, 3. se und ohne se, fid binein flürgen, rennen, bineinbringen,
3. 8. in aciem, in bie Feinde, Ftiti se, wFjtiti se, hrnauti se,
Andti se w nepřátely ; in odium alicujus, 0 něčj nendwist u-

1 padnauti, ;

Obruo, ni, itum, 3. verſcharren, vergraben, begraben, bebeden, zahra-
bowati, zahrabati, zakopatt, zasýpati, zasypatı, zasůti, za-
řjtiti, y. 8. se arena; obrui nivibus, mit €dnee bebedt werben,
sněhem zapadati, zapadnauti, zasypati se, zawdti se; layi
dibus obruere, fteinigen, uAdzeti, zuhdzeti kamenjm, kameno-
watt, ukamenowati ; überladen, překlddati, přeložití, přecpati,
Pfepiniti, pfebrati, 4. dB. se vino, se wjnem ; übermannen, ze-

506 Rüpes Rus

walowafi, zawaliti, obklopowati, obklopiti, obsypati ; niebers
drüden, unterbrüden, tla&iti, potlačtti, utlačiti ; verdunfeln, za-
temnowats, zatemnitt, zastjnitr, i. B. famam ; aere alieno ob-
rutus, mit Schulden febr beladen, vol Schulden, zadlužený, we dlu-

! zjch postaweny; vitiis obrutus, voller Lafter, plný Aectnostj z
vino, febr befoffen, wjnem podrazeny.

Proruo, ni, ntum 3. binftürjen, niederflürgen, zu Boden werfen, umflürs
sen, pordieti, poraziti, káceti, skáceti; niederreißen, Arautiz,
boriti, zhrautiti, zbořiti, rozboriti, poboFiti, rozkotati, y. ©.
munitiones ; se proruere foras, fid binausfärzen, fýnell pi Maus
fen, wen se Pjtiti, wýřjtití se, wyraziti, wyhnati se wen,

Bubruo, ui, utnm, 3, von unten zu etwas umrcifen, padhrucowati, do-
lem hrautiti, podhrautiti, podboliti ; einteißen, berabreißen, mies
berreigen, Arautifi, bořití, strhowati, strhati, strhnauti, powa-
liti, porazils, y. 3B. nurum ; urbem, tine ©tadt unterminiten, pod-
kopáwati, podkopati ; untergraben, podrýwati, podrytě, pod-
kopati ; gecfören, vernidten, zu Grunde ciáten, podkopdivati, pod-
kopati, podwraceti, podwrátiti, wywrdäti, kaziti, zkazit,
xhubiti, 4. B. libertatem. .

Růpes, is, f. ein Fels, beſonders der feit. ift, skála wysokd,
‚prjkrd; bie Kippe, Seellippe, skalina ; cavae rupes, Höhe
len, duté skály, geskyně. |

Růpicapra, 1. f, bie Gemfe, ber Steinbod, kamsjk.

Rursus und Rursum, Adv. 1) rüdwerts, zurüd, zpátky,
nazpdtky; currere rursum prorsum, hinter und vor fid)

* laufen, rückwerts und vorwerts laufen, hin und wieder laufen,
behati z předu i ze zadu, semotamo; 2) wieder, voies
berum, nod) einmal, zase, ge3tà ; wieder, dagegen, zase.

Rus, Gen. rüris, n. 1) dad Land, Feld, der Acker, bie Xeder,
4. B. rus colere, dad Feld bauen, zemi, rolé, pole wzdě-
láwati, obdčláwati; 2) dad Land, infofern es der Stadt ent⸗
gegengefegt wird, krag; ein Landgut, Bauerngut, Vorwerk,
„statek, dworec, dwür; eo rus, id) gebe auf das Land,

auf dad Landgut, gdu na statek wen; rure esse, vivere,

Auf Dem Lande wohnen, auf bem Landgute fepn, vv kragi,

na statku, wenku, wně města býti, přebýwati; rure

venire Romam, vom Lande in die Stadt lommen, z wen-
čj do města přicházeti, přigjti.
Rur!cila, 1. in. ein Xderémann, rolník. *
RBustfcus, a, mn, 1) tünbtió, wenkowsky ; homo rusticus, ein Wann,
der auf bem Lande lebt, ein Eandwirth, polní hospodář ; instra-
entum rusticum, jur Landwirthſchaft gehöriges Geräthe, polaj nd-
řadj; vita rustica, das Sanbleben, wesské, wenkowské, sediské
iiwobytj; 2) unmanierlih, ungalant. bäuerifh, grob, einfältig, ges
fhmadios, plump, nezpůsobný, sediský, hrubý, sprostý, nemo-
torný, hlaupý, 4 ©. mores rustici; Subst. Rusticus, 2. m. eia

-Ruscum ' Säcer j 807

Sandmann, Bauer, sed/dk. Rustice, Adv. auf Vinbti&t, bauriſche,
unmaniertide Art, po sedisku, nezpůsobně, sprostě, hlaupě, ne-
motorně. N H
Rusticůlus, a, um, lánbtió, auf bem Lande fid befinbenb wenkowsky ;
báueriíh, sedisky, Rusticulus, 2. m, ein Landmann, Bauer, sedlák,
polnj hospodář.
Subrusticus, a, um, ejn wenig bäuerifh, ndsedisky, přjsediský,
Rusticánus, a, um, ländlih, wenkowsky ; vita rusticana, bag Čahbs
leben, Ziwot wenkowský, w kragi. Rusticanus, 2. m, ein Čanbs
mann, Bauer, polnj hospodář, sedlák.
Rusticítaš, ätis, f. bad bäuerifce Betragen, Plumpheit, nezpůsobnost ;
die Biädigteit, nesmelost, ostýchawost, upypawost.
Rusticor, atus sum, 1. auf dem Sande ober Auf bem Eandgute fld aufs
halten, 1 kragi, na statku bydleti, pFebywati. Rusticätio, 3.
f. der Xufentgalt auf bem Bande oder auf bem 2antgute, wenkorský
iwot. J
Ruscum, 2. n. oder Ruscus, 2. m. der Maͤuſedorn, Myrten⸗
dorn, gehlice wlaskd.
Russus, a, um, totb, éerweny.
Rüta, 1. f. bie Raute, rauta.
Rütilus, a, um, rotb, röthlich, rudý, zarwdly ; caputrutilum,
rothed Haar, zerzawd hlawa. .
Rutilo, avi, atum, 1. 1) etwas roth ober röthlih maden, na rudo bar-
witi, obarwiti ; 2) votb, röthlich feyn, fáimmern, glänzen, rdjtí se,
py hti se, trpytiti se,

02 8
Sapělo, Onis, m. und 'Sábülum, 2. n. ber Sand, pjsek,
Säburra, 1. f. der Góiffíanb, Bafaft, Zodnj pjsek. ,

Saccus, 2. m. ein Sad, méch, pytel; Geldfad, mjšek, py-

tljéek, Saccilus, 2. m; ein Säckchen, pytljček, mj3ek.
Sacco, avi, atum, 1. vinum, ben Mein burdfeigen, wjno cediti, pro-
cezowati, procediti, přecediti. .

Sácer, sacra, sacrum, 1) gebeiligt, poswěcený, zaswěcený,
poswátný, 1 B. ressatra; heilig, swatý, 4. B. aedés sa-
crae, heilige Tempel, chramowé swatj; heilig, ehrwür⸗
dig, swaty, welebny ; mons sacer, der heilige Berg bel Rom,
swatý kopec; 2) verrudht, verflucht, proklaty, zlořečený,
w kletbu daný; gottlo&; zatracený, bezbožný ; diis
manibus sacer, bem Tode geweiht, k pomstě, ku zkáze,
na smrt. wydaný. * :

Sacrum, 2. n. eine gottesdienftlihe Handlung, služba boij; befonberě
ein Opfer, obe? (gen. 2), Zertwa. Přur. Sacra, 1) ves Bottesdienß,

.

so Stoer Sáoer

v „slubby bakjz befenběcé Dpfer, oběti, Zertwy ; taber sacra face-
re, gotteábienfttide „Dandlungen verriáten, služby boij konati;
opfern, oběťowati ; 2) die heiligen Sachen in einem Sempel,
Ugtbiůmer, swate,, poswátné wecz, swdtosti, poswátnosti
Religion, náboženstioj. Sacrärium, 2. n. ein Ort, mo He
mer aufbewahrt werden, das MWehältniß der Heiligtümer, posidtni-
ce, svatyně; ein Tempel, chrám.

Säcellum, 2. n. eine Stapelle, chrámek, kaplice, kaplička.

facro, avi, etum, 1. eiwas einem Gotte heiligen ober wibmen, suw?titi,
poswecowali, poswetiti, zaswetiti ; heiligen, unverleglih meden,
swate činiti, y. B. foedus, swatau smlauwu učiniti, Sacratus,
a, um, Gott geheiligt, heilig, posvěcený, zasvěcený, poswátný,
swaty ; lex sacrata, ein bodverpönted @efeg, worin ber Uibertreter

" beffelben einem Gotte gebciligt, folglih für tobe&mertf erfiárt wird,

» zákon swatý, pod hrdlem zakazugjcj.. -

Bacrámentum, 2. n. 1) ber Gib, befonberé Golbateneid, swaty slib,

.. pljsaha ; saeramentum dicere, ju Fahne ſchwören, přísahati ; 2)
"die fórmtide Niederlegung einer gewillen Gumme Geldes beim Pontis
fer, in bürgerlichen Proceffen, bergeftatt, daß, wenn ber Proceh vectos
zen ift, aud) das Gelb verloren- gebe ; aud bad Gelb felbft, swaty zd-
klad ; aud) eine Wette, zdk/ad ; sacramento contendere, wetten,
zaklddati se, zaloiti se, sdzeti se, saditi se. .

Bäcerdos, čtis, c. ein römifher Priefter, kněz; eine Spriefterin, knd-
Zice, kněžka. Sncerdölfum, 2. n. das Priefterthum, Spriefieramt,
knestwj ; in sacerdotium venire, Priefter werben, knězem býti,

faorífíco, avi, atum, 1. opfern, obötowati. Sacrificatio, 3. f. die
Opferung, bas Opfern, obétowdnj. Sacrificus und Bacrificulns, 8,
um, opfernd, obefugjcj; zum Opfern gehörig, y. ©. ritus, *dd oběť-
nj. Sacrificium, 2. n. das Opfer, obe?; sacrificium parare, eim
Opfer zureht maden, chystati obel ; fecere, opfern, oběř kona-
ti, obetowati,

Sacrilegus, a, um, temprlräuberifh, Birhenräuberifh, swatokrade2-
ný ; gottlos, verfluht, bezbožný, zlořečený, proklatý, zatracer
*ny. Sacrilógus, 2. m. ber Räuber heiliger Dinge, Zempelráuber,
Helligthumsichänder, Tempelfhänder, swatokrddce, swatokrddez-
njk; ein gottiofer Menfá, bezboinjk, zlořečený Clowék; aud
als Schimpfwort, verfludter Kerl, Schurke, Galgenftrit, zatracený
chlap, holomek, padauch, Sacrilega, 1. f. Ganaille, Grjtübin,
slota, &upka, daremnice. Sacrilegium, 2. n, ein Diebfabt beilis
ger Dinge, ein Tempelraub, Heitigthumsraub, suwafokrádež ; bie Bera
tegung der Religion, urážka nabatenstwj; sacrilegii damnare,
wegen Verlegung der Meligion. ”

Sacrösanctus, a, um, unverlegli, heilig, hochbeilig, was mon bei Bes
bentftrofe nicht verlegen darf, 3. B. die tribuni plebis, swato-
swaty.

Consecco, avi, atum, 1, 1) etwas einem Gotte heiligen, stoěťiti, za-
swecowati, zaswetiti, poswetiti ; zufhreiben, obétowatt, w»
obel dáti. připisowati, přikládati, pfipsati; se patriae, sola-
stí se přikázati; heilig machen, beiligen, einweiten, swefite, po-
siwhcowati, poswetiti, wyswetiti ; vergättern, zbožňotati, zbož-
niti, mezi bohy čjsti, klásti, počjsti, poloziti, k bohům pří-
potjsti; unſterblich maden, veremigen, ziwěčnowati, ziwěčníti,

Saecilum Sägma 609

um&örgti, nesmrtelné učiniti, y, B. memorism. Conseerětio, 3,
f. die Ginweihung ober Peiligmafung, swecenj, poswecenj, wy-
swecenj; bie Weihung den Göttern, zaswécen], obetowdn] ; vie
Bergötterung, zbo£nénj; ble Underieglihmadung, poswecenj. — .»
Exsecror, atus sum, 1. fluden, verfluden, oervünfden, KInautt, klj-
ti, prokljnati, prokleti, zatracowatt někoho, zlořečití něko-
mu, Exsecrätio, 3. f. bie Berflubung, Sermünfáung, klnufj, Kletj,
klatba, kletba, prokljnánj, zatracowdnj, zlořečený ; ein feierliher
Sawur, zakijndnj. Bxsecrábllis, e, verflupenswerth, proklatý
zlořečený ; abfheulih, ohawny, mrzky.
Obsecro, avi, atum, 1. 1) inftánbig ober flebentlich bitten, ffeben, einen
beidrwören, pro Boha prosit, swatě žádati, zakljnati nekoho ;
2) obsecro, höre einmal, £d řku, prosjm; um fimmelémilen, pro
Boha. Obsecratio, 3. f. 1) flebentlige Bitte, siwafd, snažná
prosba, welikd žddost, zakljndnj; 2) ein öffentiher Mettag obce
Buftag, kagicj den.
Besacro, avi, atum, 1. von bem Zlude befreien, od klatby rozwa-
zowati, rozwázati,
Resecro, avi, atum, 1. wieber bitten, zase prositi, znowu žddati,
Saecülum und Söculum, 2. n. ein Sagrbunbert, stoletj; ein
Menſchenalter, wěk ; bie Zeit, bie Zeiten, čas,- časowé; bie
Mode, způsob. TEE
Saepe, Adv. oft, často, husto, zhusta, začasté ; saepenu-
mero, oftmaló, oft, mehrmals, častokráte, Compar. Sae-
pius, öfter, častěgi; Superi. Saepissime, fehr oft, wel-
mi často. Persaepe, feb: oft, přečasto. ]
Saevus, a, um, graufam, grimmig, febr heftig, zornig im Betragen,
ljty, zuřiwý, krutý, ukrutny ; arg, böfe, zlý ; wild, di-
wokf, ol. swerepy ; (detti), gewaltig, hrozný; tapfer,

itia, 1. f. ble Muth, Heftigteit, zufitoost, diwokost; die Gtrenz
^o ee, přikrost árte, krutost ; Graufamteit, ukrutnost. .
Saevio, ivi unb ii, itum, 4, mütfenb, zornig fron, beftig fevn, zuPutz,
djtiti se, rozljtiti se; graufam fepn, ukrutenstwj prowoditi, u-
krutný býti; in suos.
Desaevio, ivi, itum, 4. 1) wütfen, toben, zufiti, ljtiti se; 2) aufs
bóren zu toben, zu wüthen, odzufiti, pozuriti. .
Exsaevio, 4. auswüthen, austoben, uyzurzıweti, wyzuritl, .
Ságrna, 1. f. bie Maft oder Mäftung, s. B. anserum, krmenj
hus; bie Bütterung, das gutter, Eilen, Freſſen, Speife, krm,
pokrm, krmenj, žrádlo, pjce, potrawa ; segina gladi-
atoria, ſtarke Soft, fo die Glabiatoren bekamen, silud strawa;
das Fett, tuk, mastnota; 2) dad gemáflete Thier feltft,
| krmný kus, krmné howado.
Sagino, avi, atum, 1, 1) mäften, fett modem, füttern, krmiti na duk,

510 Ssglo Sal

ma sádlo ;.2) fütteen, yu eflen geben, krmiti, y. B. pullos, Sagi-
ijo, 3. f. das SXüften, Büttern, krmertj.
Beginárium, 2. n. berMaftftau, krmnjk.

Sagio, 4. etwas leicht wittern, fpüren, empfinben oder merken,
wětřiti, zwětřiti, uwětřiti, nawětřiti, čůti, čjti,
učjti, cjtiti, ucjtiti, sljditi, usljditi, znamenati, sezna-
menati, tušiti, utusiti, : J

Sagos, a, um, ber leicht etwas empfindet, merkt oder wahrnimmt, čus-
ny, čígný, 3. B. anus saga ober saga allein, eine Weiflogerin,
prorokyně; eine Zauberin, Kauzelniče ; eine Kuplerin, sicodnice,

Bagax, äcis, ber leicht etwas fplirt, merkt oder wahrnimmt, Čusný, čis-
ný ; canis sagax, ein Gpürbunb, s/jdn) pes, wyžle, wylenec,
sljdnjk; nasus sagax, eine feine, gute Rafe, dobrý, tenký, wtip-
ný nos. Sagaciter, Adv. i. 8. odorari, febr leicht etwas riegen,
bemeiten, dobře čůti, čjtů, učití; 2) vom Veiftande, fharf im Bor:
Berbemerfen, fálau, titig, kiug, wtipny, důmyslný, ostrozraký, .
Chytrý. Sagacltas, tis, f. ber fharfe Gerug eines Wenſchen, do-
dry čuch, nos; die ©darffinnigteit, Schlauheit, ift, Fähigkeit, eta
1006 leicht vorher zu merken, wiipnost, ostrosrakost, dówtipnost,
ddmysinost, chytrost.

Praesagio, ivi, itum, 4. leicht etwas vorher merken, eine Ahnung bei
fíá empfinden, pfedtüchäti, tušiti, předtaušeti, napřed tusiti,
předtuchu mjti; etwas wittern, čůti, čjtí, predzwjdati; pros
„pbejeien, anzeigen, pfedpowjdati, prorokowati; animus praesa-
git aliquid mali, e$ apnet mir etwas Bofes, duch můs cosi zlého
předtauchá. Praesagitio, 3. f; bie Ahnung, Weifagungěťraft,
Borausempfindung, tu3enj, předzwjdďání, předtucha. Praesagium,
2 Be die Apaung, Witterung, Proppejeiung, předtucha, předpo-
wjddnj.

f. ber Pfeil, šjp, šjpá, střela, kluk.

Kagittárius, 2. m, ein Bogenfgüge,Zudistnjk, střelec; der dite «is
Beftirn, střelec. :

Sägum, 2. n. ein Kriegemantel, woganský plášť ; im sogis
esse, unter den Waffen feyn, we zbrogi státi, we zbrani
býti; saga sumere, ad saga ire, (id zum Kriege růjten,

zbrog na sebe bräti, zbrogiti se. :
Bagülum, 2. m. ein Reifemantel, Kriegemantel, přdštěc,
Sagátus, a, um, einen Sriegémantel umpabenb, kriegeriſch gekleldet, zd-
lečně oděný, we. wálečném odewu. .

Sal, Gen. sälis, m, unb n. 1) dad Salz, sůl; sale condire,
falzen, ' soliti, osoliti; bei Dichtern, das Meer, mores 2)
ber feine Witz, wtip;sal niger, beiffender 9Bip oder Scherz,
soleny, perný žert; 3) der Verftand, die Klugheit, wotip,
rozum, chytrost; die Artigfeit, der Gefd)mad, z. B. te-
ctum plus salis quam sumtus habet, hat mehr Gefhmad
als Aufwand an fid, wjce chuti (krdsy), nežli ndkladu

Sälebra u Salto bit

má díim ten na sobě, Plur. Sales, witzige Gebanten, ber
Big, wigige Reden, wtip,. wtipné řeči, kratochwilné
žerty, zásměšky. * .
. Salárfmm, scil. argentum, ber Gehalt, služba, plat.
Salinae. arum, f. +) die Balzgruben, Salymerte, so/nj důl, krušco-
té hory ; 2) toigiges Reden, wwfipne řečí, ndpady.
Salinum, 2. n.dos Galzfaß, die Salymefte, slánka, mor. solniöka. —
Balsns, a, um, 1) grfaten, soleny, slaný; 2) wigig, fcharffinnig im
Reden, sotipny, důmyslný ; artig, chutný, způsobný, Salse,
Adv. gefatzen, slaně, soleně; artig, chutně, způsobně, wtipne.
Insulsus, a, um, ungefalgen, zesolený, neslaný ; abgeidmaďt, albern,
neslaný, nechutný, hlaupy. Insulse, Adv. abgefhmadt, albern,
neslane, nechutně, hluupě. :
Balsämentmn, 2. n. maš eingefalgen ift, funné, slané zbožj, nasole-
nina; eingefotzéne, marinirte Fiſche, nasolené, tunné ryby ; aud
wohl bie Wifólate, slaný lák. Salsamentärius, 2, m. ein gift»
händter, sčanař.
Salsüra, 1. f. die Satzlake, slang? dk, rozsol, '
SalsZılo, Salsitüdo, Salsügo, Ynis, f. bie Galzigkeit, ſatziges Mefen,
slanost, slanota. : .
Salo ober SallYo, ivi, itum, 4. unb Sallo oder Salo, salli, salsum, 3,
falzen, soliti, osoliti, posoliti; ‘einfalzen, nasolowatt, nasoliti,
Sälebra, 1. f. baš Holprige, ein unebener, holpriger Ort, zre-
schodné, nerowně mjsto ; die Raube, Rauhigteit im Res
den, drsnatost; bie Schwierigkeit, nesnáze,
Salebrösus, a, um, botprig, unneben, rauf, zeschodný, drsnaty,.ne-
. rowný, kostrbatý. :
Sělio, salivi, salii obe salui, seltum, 4. fpringen, biipfen,
skdkati, poskakowati, skociti, poskočiti; hervorſprin-
gen, skdkati, wyskakowati, wyskociti; fons saliens,

ein. Gptingbrunnen, wodomet.

Saltus, 4. m. ber Sprung, das Springen, skok, skočenj; das Hüpfen,
‚poskukowänj, poskočenj, poskok ; das Tongen, tanec, tancowd-
nj ; vie Biebtrift, průhon ;. das waldige Gebirge, Bergmald, Awozd,
les hornatý. Saltuösus, a, um, waldig, Awozdnaty, hwozdny',
lesnaty,, lesny ; gebirgig, hornatý. :

Salto, avi, atuin, 1. tanzen, die Hände unb Füffe kunſtmäſſig bewegen,
tancowati. Saltätio, 3. f. und Saltätus, 4. m, das Zanzen, fan-
cowánj. Saltátor, 3, m. ein Tanzer, Ballettänzer, tanečník, tan-
cjř. Saltatorius, a, um, 3. 38. orbis, ber Kreistang, Kolo, tanec
do kola; pedes saltatorii, die Springfüfe, skukacj nohy.

Salii, orum, m. Stier ober heiligen Tänzer, Vriefter des Mare,
swatj tanečnicí ; fie dirigen alljährlich hüpfend oder tanzend burd) die
©tabt. Ihr Oberhaupt bie$ Praesul, weil er büpfenb voran 'ging,
přednj swatý taneönjk.

Adsřlio und Assilio, silni, sultum, 4. herzufpringen, an etwas bias
fpringen, přískakowatů, přískočití k něčemu, 3. 8. moenibus

urbis. Adsülto, avi, atum, 1. herzuſpringen, skdkuti, přískako-
wati, přiskúkati k něčemu,

512 Salıva ' Saltem

Cireamsilio, 4. herumfpringen, obskakowati, okolo skdkati,

Desilio, silni, sultam, 4. herabfpringen, seskakowati, seskdkati,
seskočiti, dolüw skakatı, dolů skočiti, y. ©. lecto, e na:
equo. Desultor, 3. m. der im Gircus beim fBettrenmen »i
ferte auf das andere fpringt, ohne feinen Lauf hiebei zu unterbieden,

sedat. .

pis lio, silui, sultum, 4, von einanber fpringen, gerfpringen, rozska-
kowati se, rozskotiti se, rozpuknauti se, puknauti,

Exsilio, silui, suita, 4. in bie Höhe düpfen ober fpringen, wyskako-
watı, poskakowati, poskoNti, wyskočiti; heraus oder hernore
fpringen, wyskakowatz, wyskükatı, wyskotiti, y. B. foras, Ex-
sulto und Exulto, avi, atum, 1. in bie Höhe Hüpfen, vor gueuben
fpringeň, tanzen, radostj skdkatz, wyskakowati, poskakowati,

poskotiti; frobloden, plesati, zaplesati, wzplesati,
io, silni, sultum, 4. finan oder binauffpringen, 3. B. im equum,
skákati, skočiti na koně; iu scapham, auf den Kahn, na Člun,
do člunu. Insulto, avi, atum, 1. auf oder an etwas fpringen, ská-
kati, doskakowati na něco ; in etwas fpringen, 5. ©. aquis, ská-
kati, skotiti do wody; berumfpringen, z. ©. toribus, skákat
kwetindch; mutbmillig verfpotten, trogiglid einen verhöhnen,
rauhati se, porauhati se, posmjwati se nekomu, 4. B. in rem-
publicam.
Praesulto, 1. vorferfpringen, předskakowati, skükati napřed,
Prosilio, silui, 4, bervorfpringen, wen skdkatt, wen skočiti,
skakowati, wyskočití ; wohin fpringen, 1 8. ad flumen, skocift,
přiskočiti k řece; frutex prosilit, fpioft hervor, wyrdäj.
"Resilio, silui, sultum 4. zurüdfpringen, abpraden, odskakowuti, od-
skočiti, uskotiti; fid zurüdziehen, ustaupati, ustupowati, cau-
wuti; echo resilit, prallt ab, odrážj se Alas; aóftepen vom aus
fe, ustaupiti od kaupe. Resulto, 1. jurüdipringen, odskakoroa-
ti; yurüdpraden, odrdieti se; jutũcſqhallen, roziéfiaté se; colles
resultant clamore.
Transsilio, sil sultum, 4, hinüberfpringen, přeskakowate, přeské-
kati, přeskočiti něco; skákati, skočití přes něco, y B. fos-
.sem, über einen Graben ; überhüpfen, vorbei faffen, přeskočití, pře-
giti, minaufi něco, pominauti něčeho; fänel duchreifen, gleiche
fam burdfpringen, proskodttt, ‚proleteti něco. Transsultare in
equum, hinüberfpringen, y. B. in equum ex equo, pfeskakomats
s koně na koně,

Sältva, 1. f. der Speidel, slina, ol. plina; salivam movere,
den Mund wällerig maden, delati chuč, laskominy; sa-
liva humectare, sliniti, posliniti, nasliniti; das Schlei-
mige bei Schrieden, slinawost, plzkost, plzkota.

Sálix, icis, f. ber Weidenbaum, die Weide, wwrba.

Salictum (ftatt Salicetum), 2. n. ein Weidengebüfd, orbowj, orbiato.
Balignus oder Saligučus, a, um, aus Weiden, aus Weidenholge, zoe
wy. -

Saltem, Adv. wenigftens, zum wenigften, aspoň, alespoň,
neyméně, při neymenijm; fonft, tedy; non saltem,
Vidt einmal, ani

Sälum ! Salvus 518

Sälum, 2. n. dad hohe Meer, wysoké more.

Salvus, a, um, unverlegt, unbejhábigt, in gutem Stande,
w dobrém stawu, w dobré mjře, zachowalý, neporu-
šený, celý, beze škody, bez .árazu, bez ugmy; ſicher,
amverloren, gisty,'w bezpedj ; gefund, wohlbehalten, zdra-
wy ; salvis legibus, ohne Werlegung ber Gefege, bez u-
ráXky zákonuw ; salvo jure, ohne Verlegung des Rechtes,
bez ukrdcenj, bez ugmy práwa; salvus sum, id) bin ge:
rettet, es (lebt gut mit mir, dobře gest se mnau; gau-
deo te salvum venisse, id) freue mid, daß bu gefund ans
gefommen bift, těšjm se, že gsi we zdrawj přišel,

Salvéo, 2. gefund feyn, fid wohl befinden, zdrdwu býti; insgemein
mur Salve, Salveto, Salvebis unb Salvere gebräuchiich 3 salve, fey
gefund, befinde bid wohl! fep gegrüft, id grüße did, fr gtüdtid,

utén Morgen! guten Abend! zdrdw buď! mnoho Stestj! zdař
Bah! dobré gitro! dobrý weder ! wiütommen, vojtey mi,
wojtám, tě! lebe wohl! měg se dobře 4 s Bohem buď!

Silus, útis, f. 1) die Woplfadet, dobré; das Heil, Wohl, Grüd, spd-
sa, spasenj, 3testj ; vie Geſundheit, ba& Wohlbefinden, zdrawj ; 2)
das Leben, £rwot, Bupobrij befonberé bie Sicherheit beffelben, Beto.
tung, dezpečj, swoboda, wyswobozenj, zachowänj ; 3) die Bis
herheit eines Gtaates, ble Wohlfahrt beffelben, spása, 3testj, zacho-
wanj ; 4) die @rrettung, Siderpeit, zachowdnj, oswobozenj, bez-
petnost, bezpetj; das Rettungemittel, pomoc; 5) der Gruß, po-
zdrawenj; salutem dare, dicere, impertire alicui, einen grüßen,
ibm fein Gomptiment maden, pozdrawenj ddwati, dáti někomu,

. pozdrawowati, pozdrawiti někoho, poklonu činiti někomu ;
selutem dicere heißt aud) Abſchied nebmen, weil man da salve fagte,
daher Jemanden vertaffen, fortgeben, Zehnati se, lautiti se, rozlau-
čití se, rozžehnati se, rozchäzeti se, rozegjli se s někým ;
gjti, odcházeti, odbjrati se, bráti se, odebrati se od někoho ;
aud) entfagen, fld) losfagen, odřjkati se, odřjcí se, odpowedjti se
něčeho; wyhost dáwati, dáti něčemu, 3. ©. foro et curiae
salutem nuntiare, einen Gruß vermelden oder aučridten, pozdraiwe-
nj wyFizowati, wyřjditi; salute data redditaque, nad) gegenfeis
tiger Begrüßung, pozdrawrwse se wespolek. Salutàris, e, teil»

. — fem, jutráglid, bientíó, mwohlthätig, gefund, spasitelný, spasný,
užitečný, prospěšný, dobrý, zdrawý někomu. Balutarlter,
Adv. $eilfam, spasitelne, zdráwe,

Bälüto, avi, atum, 1. grüßen, fein Gompliment Jemand máden,
fen, pozdrawowati, pozdrawiti nekoho, pozdrawenj
dáti, poklonu činiti, učiniti, složiti někomu; beſuchen, na-
wštěwowati, naw3tjwiti, ponawstjwiti; grüßend nennen, titus
liren, gmenowati, pogmenowati, nazwati, Balutätio, 3. f, bab
Grüßen oder Gruß, pozdrawowdnj, pozdrawenj ; der Befud, na-
toštěwowánj, nawstjwenj, ponawstjwenj, nawštjwka ; die Aufs
wartung bei Bornehmeren, nawstjwenj, poklona, Balutätor, 8, m.
ein Brgrüfer, pozdrawowač, pozdrauntel ; Befuger, nawit]witel,

Hh

514 Sambücus Sancio

Consaluto, avi, atum, £. grüßen, bugrüßen, pozdrawowati, pozdra-
witi, p ®. inter se, společně. se pozdrawiti; Jemand -zufams
men empfangen, společně wjtati, pFüwjtatt, uwjtati. Gonzalutä-
tio, 8. f. das Grüfen, die Begrildung, pozdrawowdní, pozdrawe-
^j; die Bewiltommung, pfüvjtanj, wjtánj, uwjtdnj. ' t

Persaluto, avi, atum, 1. grüßen einen nad bem andern, rawo-
wati, pozdrawiti gednoho po druhém. Persalutätio, 8. f. das
fitifige Begrüßen, pozdrawowdnj gednoho za druhým,

Resaluto, avi, ntum, 1. wieder grüßen, ein Gegencomptiment machen,
zase pozdrawowati, zase pozdrawiti nekoho, dekowati, po-
dekowati' někomu.

Salüber, bris, bre, 1) gefund, zuträglid, zdrawy, ke zdrdwj slau-
jej) winus saluber, ungefunb, fhädlid, Šk: map, nezdrawý ;
heilfam, nü&lid, zuträglich, dienlih, zdrawy, dobrý, užitečný,

rospěšný ; 2) gefunb, nicht tranf, zdrawy, 4, B. corpus; ift aber
[osi SalubrYter, Adv. gefund, der Gefunbbeit dienlih, zdrdweg
deitſam, dienlich, nüglid, mit Vortheil, spasitelne, užitečně, pro-
spine, dobře, s užitkem, s prospěchem, j. ©. emére. Salubri-
tas, ätis, f. gelunde Befhaffenpeit oder Lage, zdrawola, zdrawost,
dobrota, j. B. loci.

Salvo, avi, atm, 1. retten, hagiti, obhdgiti, zachowati,

Sambücus, 2. f. ein Hohlunderbaum, bez.

Sancio, ivi unb ii, iněgemein aber xi, cItum md ctum, 4, 1)
etwas heilig oder unverleglih machen, 3.8. legem sancire, ein
Geſetz durch angedrohte Strafe unverleglid maden, swatě
stanowiti, ustanowiti, swatě upewniti, potwrditi zá-
kon; 2) etwas befeftigen, beftáttigen, gültig, unverletztich mar
en, unverbrůdlih maden, ztwrzowati, ztwrditi; foedus
sancire, ein Bündniß maden, smlauwu činiti, učiniti,
upewniti; 3) etroa& bei Strafe verorbnen, eine gefhärfte
Verordnung madjen, swatě, přjsně, ostře přikazowati,
přikázati ; pod pokutau, pod trestem nařizowati, na-
řjditi; senatus sanxit, ne- hat verordnet, daß nicht - 4)

‚bei Strafe verbiethen, swatě zakazowati, zapowjdati,
zákdzati, zapowedjti; 5) feftfegen, verordnen, stano-
witi, ustanowowati, ustanowiti; legem, ein Gefeg, zd-
kon dáti; 6) firafen, trestati, pokutowati, i. 8. hono-
ris cupiditas ignominia sancitur.

Sanctus (fait Sancitus),-a, wm, 1) mas niät verlegt werden Verf,
unverlegli, unverbruchtich, Heilig, suat y ; fides debet esse sancta ;
2) tetig, dois fromm, tugenbbaít, unfträflih, svatý, boha-

>

bosny, ndbokny, sprawedliwy, ctnostný, bezauhonny ; tenfd,
čistý, newinny, 1. 8. homo, vita: 3) Heilig, swaty ; ebrwürbig,
welebny ; fáütbat, widtig, wážný; góttüd, božský, Sancte,
"fdv. unvecbrüglid, beitig, fromm, gewiſſendaft, religiös, stoatě, Per-
sencte, fehs heilig, přesvatě,

Sandüllum Sanus $15

Semetites, atis, f. die Unveriegliäkelt, Helligkeit einer Perfon ober Gas
de, Gormiirblgteit,“ suatost, welebnost; die Unfteäftihkeit, Srůma
migteit, Re&t[daffenbeit, Tugend, newinnost, bohabognost, nábož-
nost, spraweditwost, cfnost ; tie Keufhheit, &retota.

Banctio, 3. f. eint geſchatſte, verpónte Berordnung, mobel Strafe anges
brobt wird, přísné, ostré nabjzenj; eine feftfegung, ein Befeg,
ustanowenj ; sanctio foederib, die Ohliefung eines Bundes, smlau-
wy uzuwfenj. | ^ m

iměnia, 1. f. die Helligkeit, Unfräflinteit, Gewiſſenhaftigkeit,

[^ migtet, Rehtfsafenpelt, Stugenb, swatost, newinnost, boha-

nost, nd

žnost, sprawedliwost, ctnost,
"Bacrósanctus, fiehe únter Bacer,
Sandálium, 2. n. ein Pantoffel, beſonders des Srauenzimmers, trep-
ka, santál, . "n"
Sundäpila, 1. f. bie Zobtenbahre, máry, umrlěj nosidla.
Sanguis, nis, m. 1) dad Blut, krew; die Lebhaftigkeit, Kräfe
* te, žiwost, sjla, moc; 2) Blutsverwandtſchaft, krew, rod ;
sanguine conjunctus, ein Blutöverwandter, krewnj přj-
el, pokrewenec.
- Sanguinarius, a, um, blutgierig, graufam, krwežjznůvý, ukrutný,
Banguinens, a, um, 1) blutig, aus Blut beftebend, krwawy, j+ B. Iın-
ken, ein Blutsegen, krwawy dest; 2) blutgierig-Arwaiwy, krwo-

„ Djauwy. .

Sanguinčlentus, a, um, blutig, krwatw) ; blutglerig, krwožjznivý y
. graufami, ukrutny. .

Cousanguinčus, a, um, blutsverwandt, krewnj, krewný,

" ny, pokreweny ; Subst. ein Blutsverwandter, Krewnj pfjtel. Con-
sanguinltas, atis, f. bie Blutsverivanbtfhaft, 2nvermanbtídaft, krew-
nj přátelstwj, krewnost, pokrewnost, pokrewenstwj.

Exsanggis, e, ohne Blut, blutlos, bezkrwy, bez krwe; exblaffet, zble-
dlý ; tobt, mrtwy ; oratio, homo exsanguis, trofilot, mdly, bez

sjiy.

Bäntes, 6. f. blutiger Eiter, saukrwice; bie Gaude, Materie,
hnis, talow, talowina, hnůg z rány; der Got, die
Feuchtigkeit, wodička, wihkota, mok; ber Geifer, das
Gift, ged. :

Sannio, onis, m. ein Poffenreißer, Hanswurjt, huboškleb,
šašek. .

Sanus, a, um, 1).gefund, nicht frank, heit, zdrawy ; 2) ges
bérig beſchaffen, zdrawy; dobrý, w dobrém stawu, řá-
dný ; mens sana, zdrawý, dobrý rozum; 8) tlug, vers
nůnftig, maudrý, rozumný, Satin’ sanus es? bift bu
‚recht flug oder beim SBerflanbe? gsi maudry? máš ro-
zum? nebláznjš ? d

Sane, Adv. 1) mit Bernunft, rozumně, s rozumem, 3. B. amarey
2) furwahr, in ber Spot, uc) wéru, 0 skutku, oprawdu,

516 Sapto BSaplo

skutečně, gistě, zagisté; 3) ja, ſcellich. allerbingkuymmp, arcı,
oudem; 4) immerhin, al, třebas 5) tod, nuc, iy Ij. abi sane,
gdi gen, gdižíš pako | — -.. 7. eun ”

SanYtas, štis, f. bie Gefundheit 1) bes Leibes, xdrawj ; bie Benefung,
ozdrawenj ; 2) bie @efundheit der Seele, b. i. hie, BBeznunft, Bere
nünftigteit, rozum, rozumnost; ad sanitatem redire, wieder vere
nünftig werben, fd rine& Beffern brfipnen, vernünftiger. zu handeln anc
fangen, k rozumu phichdzeti, rozumu naby wati, nabyti; lé-
pe umysliti sex- rozmysliti ses. 8) die Güte, Regelmägigkeit,
zpráwnast, y B. eines Bebe, : ]

Sáno, avi, 1, gefund maden, uzdrawowati, uzdrawiti, zdra-
weho činiti, učiniti; heilen, léčit, hogiti, wyletiti, wyho-
giti, zahogits, zhositi, zléčití ;. verbefleen, ‚wieder gut, maden,
léciti, naprawowati, napraWwiti; sänari, gefünd werden, zdraw-
nauti, ozdrawnauti, ozdraweti, Banätio, 3. f. die Heilung,‘ Jé-
&enj, hogenj. 1 . Qum

Sanäbllis, e, heilbar,: Jéčiřelný, zhogitelný, uzdrawjtelný. Insa-
nabilis, e, unpeitbar, neléčitelný, nezhógiťelný, neuzdruwitelny.

Sanesco und Cohsanesco, nui, 3. genefen, gefunb werben, zdratonuu=
ti, pozdrawowati. se, ozdrawnautiy: ozdraweti,, pozdrawiti
Se j heil werden, hogıtı se. \ ta

. Insánus, s, um, ungefunb, nezdrawy ; unfinnig, nerozumny, Aesmy-
slný, 3dlı nemaudrý, posetily ; übertrieben, zu groß, heftig,
arg, přilišný, ndramný, dro , ükrutny. Insänia, t. f. ter

Unfinn, bie Unffanigteit, Raferei, uniinniges ‘Beträgen, nerozum, ne-

rozumnost, nesmysl, nesmyslnost, 3dlenost, z3jlenost, nejpou-

drost, pošetilost, bláznowstwj ; übertriebene Größe, nernaudra,
hrozná, ukrutnd, náramná welikost; gu großer Aufwand, ne-
smjrný, přijtišný, bldznowsky náklad, .Insane, Adv. unfins
nig, tafend, nesmyslně, bez rozumu, jy. B. amare,
Insanio, ivi, itum, 4. unfinnig feyn, unfinnig handeln, pří rozumu
nebytí; wětříti, tFe3titi ; vafen, toben, wüthen, sdpatr se, zuMti,
iditi, wztekati se. :

Tdi
Vésünus, a, um, unvernünftig, nicht recht Bug, raſend, anfinnig, Sale-
ný, nesmyslný ; begeiftert, fámármerifó, třeštívý, duchem roz-
njceny. Vesania, 1, f, bet Wabnmwig, bie Albernpeit, ber Wnfünn,

3dlenost, zšjlenost, nesmyslnost. . .
Sáplo, ui, ivi und. ii, one Sup. 3, 1) ſchmecken, Geſchmack
haben, chutnati, 3. B. cibus.sapit; vieden mad) etwas,
he B. crocum, nad? Safran, chutnati, pdchnauti, za-
páchati, woněti, zawdnéti něčjm; 2) weife feyn, Ber-
ftand oder Einfiht haben, maudrý,rozumný, amyslný by-
ti, rozum mjti ; denken, urtheilen, mysliti, saufiti, + B.

+ aliter. B

Sapiens, tis, weife, einſichtavoll maudry, rozumný. Subst. ein Beis
7 fer, maudrý člowěk, mud?ec, mudrc. Sapientia, 1. f. bie Weis-
heit, maudrost ; die Ginfidit, ber Beritanb, rozum ; bie Kenntnif,
Grfafrung, zkušenost; sapientia victoris, bie Broßmuth, Getaffen-
Beit des Siegers, welikomysinost wjtezowa. Sepienter, Adv.

Sapo: - + Sardo 817

weife, weislich, maudPe, rozamne, dobře. Innipiens, tis, unteeife,
Wörig, nemaudrý, pošetilý. Insipienter, Adv. unwelfe, nemau-
dře, posetile. insipientia, 1. f. ble Sborbrit, Kibernbeit, nemau-
+. drost, posetilost : tec Unverftanb, nerozum. Persapiens, tis, ſehr
“weile, přemaudrý. Persapienter, „Adv. ft. weile, přémaudře,
Bapor, ris, in. der Gefhmad einer Cade, chufr caro jucundi sa-
poris, moblfámeďentré Fltifá, dobré chuti maso ; der. Gefhmad,
, bie Ustpeitungstraft, chuř, wtrp ; die Lederei, pochautka,
SapYdus, a, um, fámaďtaft, chutný,
Insiidas, a, um, unfmadhaft, abgefihmadt, nechutny.
. Destpio; ui, 3. nidt te&t Hug feyn, obne Werftand oder albern fron,
nemaudrý býti, rozumu Hemjti. Desipiens, tis, afbern, nemau-
* dry, pošetitý. . . :
Besipio, ivi, 3. einen Nachgeſchmack haben, mad) etwas ſchmecken, z. 88.
picem, nad) ped, smolau zachutndwaft, zardeti, zupdchati.
Resipisco, pui, 3. den Gefhmaď wieder befommen, chuti zase naby-
wati; dostáwati; miebeř zu ſich Pommen, fid) wieder erboblen, 4. Be
von einer Dónmadt, k sobě „přicházeli phigjti; Muth belommen,
otawiti se, srdce nabýmwaří; wieder zu Berftande tommen, wieder
Mig werben, fid) befferh; vod feiner vorigen übeln Gieffnnung ober
Lebensart zurüdtebten, fromm merben, k rozumu: zase "prichdzett,
"zase pfisjti; maudrosti nabywati, rozumu dostdwali; lep-
Bt? st) polepäiti se; $07 . t

Sapo, 6nis, m. die Seife, mydlo. .

Sarcina, 1. f. eine Würde, ein Bündel, uzel, uzljk: die Lei⸗

besbürde, útěžek ; bie Laft, břjmě, břemeno; die Beſchwer⸗
lichkeit, obějž, .

Sarcio und Exsarcio, si, tum, 4. fliden, auöbeflern, zprawo-
wati, zprawiti, záplatowati, plátati, plátceti, zaplá-
tati, zašjwati, zašiti něco; 2) wieder" herftellen, wieder
ganz machen, zprawowati, zprawiti; erfetzen, wieber gut
maden, hraditi, nahrazewati, nahraditi, y. B. dam-
num, den Schaden, škodu; sartus tectus, im guten Stans
be, w dobrém stawu; sartá tecta exigere, unterfuden,
Ob aleš wohl gebaut, reparirt oder im guten Stanbe fep.

Resarcio, si, tum, 3. wieber fliden, ausbeffern, wieber herftellen, zase
zprawowati,zprawiti, pldtati, plátceti, zuplatowati, zasjwa-
Ti, zašíti, j. ©. vestem: wieder erfegen, gut maden, z. B. damn-

S num, škodu hraditi, nahrazowati, nahraditi.

Sarmentum, 2. n. ein Reis, klest, sřezek ; ein Zweig, rato-
lest, prut; Plur. Sarmenta, das Reisholz, klest, prautj, .
roždj, hroždj, chrastj; fasces sarmentorum, Reisbündel,
otépky.

Sarrio oder Sario, Tvi, ii ımb ui, Itum, 4. behaďen, okopdwa-
ti, okopati, ohrabowati, ohrabati,

Sarritio, 8. f. das Behaden, okopdwdnj, okopánje

518 Sitelles Saträpes

Sarciilum, 2. n. und Sarculus, 2. m. eine Hade, weinlt men die Erde
lodet macht, mofyka, krace. '
Sätelles, Ytis, m. 1).ein &rabant, prüwodce, prüwodej; ein
Diener, slüha, sluZebnjk; 2) der Helfersheifer, ndhongj.
Sätis und Sat, Adv. genug, binlánglih, dosti, dost; recht,
gehörig, dosti, náležitě, dostatečně ; ziemlid, dosti; sa-
tis amplus, ziemlid) weit, dosti wolny ; eds verborum,
Worte genug, slow dosti, dust řeči; satis dixi, id) babe
genug gefagt, dosti powěděl gsem ; satis habere, jufties
den feyn, dosti mjti; přestdwati, přestati na tom; sa-

.tis facere, fiche Facio, . : :
Batius, Compar. befier, vorzüglider, blentider, lépe, lépegi; mori
* honeste satius est quam turpiter vivere, mit Ehren ftecben if

. purs ſqchandlich teben, lépe se ctj umřjti, nežli w hanbě ži-
wu býti, ]

Satlětas, átis, f. bas Gattfeyn, sytost, nasycenj; ber üibecRuB, Get,
sytost, omrzenj; ad satietatem usque dormire, fi fatt fhlafen,
«edt. aut[dtafen, do syta, do sytosti, dosti wyspati se.

Satio unb Exsatio, avi, atu, 1. fättigen, syťiti, nasycowati, na-
sytiti; tefriebigen, pokogiti, spokositi, upokogiti; satiari, f$
fättigen, fatt effen, nasytiti se, nagjsti se; satiari non possum
auscultando, id kann mid) nicht fatt hören, nemohu se dosti napo-
slauchati něčeho. . MEN

Insatiäbl.is, e, 1) unerfättlid, nenasycený, nenasytný, nesytny 5
2) nidt fättigend, nesyty.

Satur, a, um, grláttigt, fatt, sytý, nasycený; omnium rerum sa-

' tur sum, id bin alles fatt, babe alles genug genoffen, dosti nám w3e-
ho, wächo gsem syt; xeidtió, fruchtbar, vod, hogny; plný.

Satüra, 1. f. eine Sqhu ſet mit allerlei Ob, misa. rozličného owos
e per saturam, ohne Orbnung, unter einander, bez pořádku, roz-

ličně.

Satyra (ftatt Satura), 4. f. bie Satyre, ein Spottgedicht, satyra, bd-
sen mrawokdrnd.

Saturftas, ätis, f. die Gättigkeit, das Gattfepn, sytost, nasycenost y
die Reihligpkeit, hognost. :

Satüro, avi, atum, 1. fättigen, Sytiti, nasycowati, nasytiti; befcies
digen, pokositi, upokositi, spokogiti; famem, hlad zasytiti
zahnati ; vol fülen, naplňowati, naplniti,

Exsaturo, avi, atum 1. fáttigen, erfättigen, wysycowati, sytiti, wy-
sytiti, zusytiti, B

Insaturäbilis, e, unerfättlid, nesytny, nenasytný, nenasycenf.
InsaturabilYter, Adv. uncrfätttih, auf unerfättlige Weife, nenasy-
tně, nenasycene.

Obsaturo, avi, «tum, 1. füttigen, syfiti, nasyfiti; obsaturari ho-
minis, eines Menſchen fatt werben, nasycowati se, nasytiti se člo-
weka, dosti mjti někoho,

- Satrápes und Satrapa, 1. oder Satraps und Satrapes, 5. m. ein
per(ifder Statthalter, Baſſa, krdlowsky wlddar,ndmäst-
njk, mjstodrzjcj..

Saturnus "Stando big

Saturnus, 2. m. 1) Saturn, Got dee Bet, Krt, Sytiwrat;
2) Saturn, der Planet, Hladolet,

Baturnälia, um, n. bie Gaturnalien, ein Set be& Baturnus, an welchem
die Sclaven grofe Freiheiten genoffen, und felbft von ihren Hersn bes

„ bient wurden, ofrocké rudowänky.

Sätyrus, 2. m. Plur, Satyri, bie Satyrn, eine Ar Wan s und
Selgätter, Leij.

Satyra, 1. f. fice unter Satur, :

Baucíus, a, um, verwundet, raněný, poraněný, zraněný;
animus saucius, ein befümmertes«Gemüth, skormaucend

, mysl; ©) vino saucius, betrunten, zpilý, opilý.

, avi, atnm, 1. dermunden, ranıti, poraniti, zraniti. Sauci-

ätio, 3. f. die Berwundung, ran?nj, zraněný, poranenj.

Saxum, 2. n. ein Fels, großer Stein, skála, weliky kdmen.

Saxčus, a, um, aus gelfen, fteinern, skalný, kamenný, ze skály.

Baxösus, a, um, voller Feiſen oder Gteine, felfig, fleinig, skalnatý,

Saxülum, 2. n. ein Felochen, Steinen, skalka,

* Saxétum, 2. n. ein felfiger Ort, skalisko, skaliště,

Scäber, bra, brum, rauf, nicht glatt, 3krablawy, drsnaty,
ostrý ; fbábig, trágig, chrastawý, swrabowitý, swrab-
lawy ; táubig, prasiwy.

Bcäbo, bi, 3. fragen, reiben, Zkrabati, drbati, y. B. caput, fi im.
Sopfe traten, Skrabatı se, drbati se w hlawě.

BeäbVes, 5. f. 1) bie Kräge, Räude, svrab, chrásty, pra3iwina, pra-
3iwost, prašiwka ; scabies tentat oves, bie Schafe werben räudig,
prašiwina chytá se owej; 2) bie Saufigfeit, der Mangel der
Giütte, drsnatost, draslawost.

Sgalmus, 2. m. ba6 Ruderholz, weselnj drewo; das Ruber,
weslo: der Kahn, člun. :

Scalpo, psi, ptum, 3. 1) fragen, škrabati, drápati, rýpa-
ti, + ©. caput digito: fdarren, 3krabati, hrabati, i. B.
terram unguibus; graben, ſchneiden, meißeln, ryti, wyry-
ti, řezati, wyřezati, i. B. gemmam, marmor.

Scalprum, 2. n, ein fdarfe& Gánelbeinftrument, ostré željzko, ry-

^ dio; ein Bebermefler, nožiček ; ein Gactenmeffer, žabka ; bot Meis
$e, didto, didtce; der Squſterkneif, kneyp. ue

* Scalpellum, 2. n. ein fharfes Meflerhen, ostrý nožiček; bie ons.
dette, ba6 Lafeifen, pušřadlo, pustádko. . .

Scando, di, sum, 8. fleigen, befteigen, hinauffteigen, 3. ©. in
arborem oder arborem, auf ben Baum, wystaupati, wystu-
powati, wystaupiti, wzhüru lézti, wylézti na strom.
' Soandůla, 1. f, eint &idinbet, Dabfdinbet, šindel. . .

Scala, 1. f. eine Sreppe, Stiege, schody; cine Reiter, hřebřik, žebřjk,

Scamnum, 2. n. ber Schämel, Fußigämel, stupadlo, atupádko, pod-
noi ; ein Suhl zum Oigen, stolice; eine Bant, Jawice. Dem. Sc&-

M
520 Scüpha . Scápha

bellırm oder Scobillum, 2. n. ein hiebsiges Bünkgen, der guffddmef,
podnož, slolicka, .
Adscendo unb Ascendo, di, sum, 3. fteigen, hinauffteigen, 3. 8. in
1 equum unb equum, wysfupowati, wystaupifi, wlézati, wléxti,
wylézti, sedati, sedrauti na koně; navem, do lodj wstupo-
wati, wstaupiti, wgjti; adscendere ad sammun honoris
dum; bie höchfte Gbrenftufe befteigen, neywy33j dástognosti dogjti,
k neywy33jmu dästogenstwj phigjti. Adscensus, 4. m. und
Adscensio, 3. f, das Hinauffleigen, nahoru lezenj, wzstupowd-
nj, wzstaupen] ; in virtute inulti sunt adscensus, viele Otufen,
we ctnosti mnoho stupňů ; primus adscensus ad honoris gra-
dum, der erfte Grit zum Anfehen, prwnj krok k düstogenshoj.

Conscendo, di, sum, 3. fteigen oder beiteigen, wzstupowali, wzstaus
piti, lézti, wylézti, y, B. arborem ; in equos oder equos, sedati,
sednauti na koně ;. in navem oder navem, zu Schiffe geben, ſich
einf&iffen, 1 lodj wstupowati, wstaupiti, wgjti, Conacensio,
B. f. bas Steigen, a. B. in navem, wsfupowdnj, wchdzenj,.
wstaupenj, wgitj do lodj.

Descendo, di, sum, 3. 1) berabfteigen, herablommen ober geben, se-
stupowati, sestaupiti, sljzatı, dolů lézti, slézti, schdzeti, do-
là gjti, sgjti; ex equo, vom Pferde feigen, sseďati, ssednauti,
sljzati, sléztt s koně; 2) wohin gehen, tommen, gjti, pfichdze-
di, přísjti; fid gefallen tajfen, fid einlaffen, z. B. zu Bedingungen,
přístupowati, přistaupiti, swolowati, swoliti, přůwolití k ně-
čemu ; unternehmen oder tbun, 3. B. ad extrema, ba6 äuferfte toun,
k poslednjmu, k neyhoršjmu sahatı, přikročiti, poslednj wa
chäpatı se,chopitise,co možného činiti ;in certamen descende-
re, in einen Gtceit fid einlaffen, pausteti se, ddwati se, dát se,
pustiti se do půtky; in se descendere, in fih geben, fid) Lens
nen lernen, gjti do sebe, za std nadra sdhnauti. Desoensus, &
in. das Herabfleigen, sestupowdnj, slézdnj, sljzka. M

'Exscendo, di, sum, 3. herausfteigen, 3. B. aus dem Schiffe, alfo
den, wystupowati, wycházeti, wygjti, wystaupiti, wykrotiti
na břeh, pfistati. Exscensio, 3. f. bie Sanbung, přísťánj, na
břeh wystaupenj.

Escendo, di, sum, 3. hinaufſtelgen, hinauf reifen, wzsfuporoati,
wzstaupiti, wzhůru gjti autfteigen, landen, na dřeh wystupo-
wati, wystaupiti ; pfistati. Escensus, 4. m. das Hinaufiteigen,
wzstupowádnj.

Inscendo, di, sum, 3. fineinfteigen, wohinſtelgen, befteigen, vosfau-
pati, wstupowati, wstaupiti, lézti, wlezti; equum, ein Pferd
befteigen, na kon? sedati, sednaufi. Inscensio, 3. f. ti
ftelgen, wstupowdnj, wljzdn], wlezenj, wstaupenj, y. 8. in n.

Transscendo, di, sum, 3, hinüberfeigen, 5. 8. montem, über ein Berg,
přestupowati, přestaupiti, preljzati, přelézti, pFekrotiti; vals
ficen, 3.8. valles, pechdzeti, pfegjti, minauti; übertreffen, pře-
wyšowati, přewýšiti,

Scäpha, 1. f. das Sdjifflein, der Kahn, Raden, das Boot,-
loďka, člunek, kocabka; scapha major, eine $gábre,

pramice, -

Scápůla Scéna 621

Scaphinm, 2. n. ein Beten, okřiny ein Triakgeſchirr, pic) nddoba;
ein Wadttopf, noční nádoba,

Sošpůta, 1; f. dad Cdulterblatt, Adyfelblatt, Zopatka,

Scápus, 2. m. 1) tet Stiel, palm, Stängel, stopka, stüpka,
stéblo, slaupek ; der Schaft an der Xrmbruft, socha; an der

. . Güule, slaup; 2) ein Bud Papier, knjha papjru.

Scäräbneus oder Scárábčus, 2. m. ein Käfer, brauk, chrobdk ;
scarabeus saliens, der Springkäfer, kowdřjček,

„Bcátěo, (ui,) ohne Supin. 2. 1) hervorquellen, hervorbrubeln,
prýskati se, wypryskowati se, prýštiti se, prameniti
se, wypryskati se, wyprýštiti se; 2) von etwa voll feyn,
wimmeln, j. B. piscibus, plný ryb býti, hognost ryb
mjti, rybami se hemžiti. ,

Bcatůrlo, 4. 1) fervorquellen ober fprubeln, prPskati se, prýštiti sey

"o prameniti se, temeniti se, 3. ®. equa; 2). voll feyn von etwas,
8. 3B. fontibus, plný pramenů býti. Scaturigo, Ynis, f. bie Duel»
le, das Quellwafler, pramen, žjdlo, žřjdlo.

Bočlus, éris, n. 1) die Gotttofigteit, eine gottlofe That, bez-
božnost, zločin, zločinstwj, zločinstwo ; eine $8o8beit,
zlost, zlosilost ; committere scelus, eine Bošheit oder gotts
lofe That begehen, bezbožnost pdchati, spächati; quid
admisi sceleris? maš habe id Boͤſes getban? co gsem
učinil zlého? gottlofe, verfluhte Sade obe Begebenbeit,
bezbožná, bohaprdznd wěc; 2) ald Schimpfwort, Schelm,
. after, Schurke, Hundsfott, bezboZnjk, zlosyn, Selma.

Bcelestus, a, um, gottios, verruát, verfluht, Lafterhaft, Dezbožný,
zlosilý, zlostny , zabyly, nešlechetný, mrzky, hanebny ; ho-
ano scelestus, ein Bofewicht, zlostnjk, zlosyn, Sceleste, Adv.
gottlos, laſterhoft, verrucht, verflucht, dezbožně, bohaprázn? ; abfdeus
lid, mrzce,

Seiliro, avi, atum, 1, burá Verbrechen befleďen, poškirňowati, po-
Skwrniti, y. B. manus. Scelerätus, a, um, gottlos, vrrfiudt, vers
rucht, abfárulió, faftecbaft, bezboiny, bohaprdzny, zlosily, ne- -
šlechetný, 1. B. homo, vita; maxime sceleratum, bie größte, ärgs
fte Miffetpat, nevhoršj, neywěčšj zlosynstwj. Scelerate, Adv,
Vefter&oft, gottlos, auf lafteroolle, verrudte Art, bezboine, Doha-

Cdscelero, avi, atum, 4. buró) ein Safer oder böfe Ahat befinden,

wrhowati, pokwrniti. Conscelerätus, a, um, lafterhaft,
verruát, gottlos, nešlechetný, zlosilý, bezboiny.

- . Scelerösus, a, um, [afterbaft, abfdeulid, gottlos, nešlechetný, bez-
bo£ny, plný neprawostj. .
Scena, 1. £. der Schauplag, bie Scene, gewiště, lešenj he-

recké; in scenam prodire, alé ©daufpieler auftreten,

522 Sceptrum Scindo

wystaupiti; in scena esse, auffallend, befanní feyn, bie
Augen der Leute auf fid) ziehen, na odiwu byti. .
Scénlcus, a, um, bie Scene betreffend, ſeeniſch, theatraliſch, 3. B. actor
ncenicus, ein Schaufpieler, icteuz, diwadelnj herec ; ludi scenici,
fcenifáe Shaufpiele, b. i. Zragódien oder Gomědien, hry diwadelnj.
* "Proscenitun, 9. n. ber Vordergtund ber Bühne, mo bie Odaufpitlet
agiren, gewiště,
Postscenium, 2. n. ber Hintergrund der Bühne, zddůvadlj.
Obscoenus, &,. um, fiehe unter Coenum. M

Sceptrum; 2 n. ein Stab, Stepter, berla, žezlo.

Bchčda oder Scida, 1. £, ein Blatt oder Stückchen Papier, ein
Zettel, ein Bilet, Djstek,

Schědila oder Scidule, f. f. ein Blãttchen Papier, čisteček papjru.

Schäma, tis, n, und Schema, 1. £ 1) die Kleidung, der Xn»
zug, oděw, oblek; 2) die Geftalt, Figur; podoba,

Bii 1. f. 1) bie Sdule, Academie, škola; 2) der gelepre

te Streit, učend hádka; eine gelehrte Abhandlung, po-
gednánj ; 8) bie Secte, škola, učenj.
Scholasficus, 2. m. ein Schuter, žák; ein Sqhullehrer, učitel; befens
ders Lehrer der Beredtfamteit, učitel wymluwnosti.

Brlicet (fatt Scire licet), Adv, 1) mán muß willen, e$ vete
ſteht fid, to se wj; gewiß, ohne Zweifel, in der That,

. Wirflid), arci, owšem, nepochybně, w prawdé ; 2) náms
lid, totiž; 3) freilid), natürtid), a. B. scilicet hoc inter-
est, freilich, ber Unterfdieb ift ber, arci, ale s tjm roz-
djlem; scilicet est timidissimus, natütlid), denn er ijt fepe
furhtfam, owiem, nebot gest bdzliwý welmi.

Scilla oder Squilla, 1. f, 1) die Meerzwiebel, mořská cibule;
2) der Pinnenmádter, ein feiner Kreds, serasek.

Scindo, scídi, scissum, 3. fdneiben, zerfhneiden, krdgeti,
rozkrogiti, řezati, rozřezati, rozřjznauti, střihati,
rozstřihnauti; veißen, jerreißen, trhati, roztrhati, roz-
trhnauti; herausreißen, wen trhati, wytrhati, wytrh-
nauti; fpalten, trhati, roztrhowati, roztrhnauti, štj-
pati, rozitjpati, rozitjpiti, rozitjpnauti; trennen ober
jertheilen, děliti, rozděliti, rozkládati, rozložiti; unters
brechen, přetrhowati, přetrhnauti ; epistolam, den Brief
zerreißen ober zerfchneiden, psanj roztrhati, rozřezati, roz-
střihati; paenulam scindere, feinem Gafte den Steifens
mantel zerreißen, b. t. ibn febr bitten ober nörhigen ba zu blei«
ben, nutiti, aby ostal.

Scintilla, Selo 628

Scfnditls, 1, f. ble ©dinbet, šindel. . B

Abscindo, scYdí, scissum, 3. abfänelden, odkragowati, odkrdgeti,
odkrositi, odřezdwati; linguam, uřezati, uřjznauti gazyk;
abvauen, 3. B. caput, stjnati, stjfi, ufjti, useknauti hluwu;
abreißen, 3. B. tunicam a pectore, trhati, strhati, strhnauti su-
kni s prsau; trennen, roztrhowatt, roztrhnauti; günjlid) benehs
men, 4. B. spem, nadege zbawiti, wii naděgí odnjti,

Constindo, scidi, scissuin, 3, jerreißen, na kusy trhati, roztrhati,
4. B. epistolam ; zerfleifhen, drdti, zedrati; aliquem pugnis et
calcibus, Jemand berb prügeln oder ftofen, někomu wypráskati
a wykopkti, práskati a kopati někoho ; maledictis- aliquem,
Über einen Lo6gteben, idt? někomu.

Discindo, scidi, scissum, 3. zerreißen, na rüzno Zrhati, roztrhati,
roztrhnaati, y. ©. tunicam. Dischdium, 2. m. die 3erreifung,
roztrženj; die Trennung, rozpogenj.

Exscindo, scidi, scissum, 3. 1) aushauen, wyfjnati, wwytjti, wy-
sekdwati, wysekati, y. 9B. einen Baum y. 2). ausrotten, zerftór
du Grunde vidten, verderben, pleniti, wypleniti, wywraceti, w;
wrdtiti, kazifi, zkaziti, hubiti, wyhubiti, zuhubiti, wyhladi-
ti, y. B. urbem, Exscidimu oder-Excidium, 2. n. bie Zerftörung,
wywrácenj, zkáza, zkaženj, 3. $8. oppidi. tan fagt aud) Exci-
dium, von Excido, fiebe unter Caedo.

Inserscinde, scidi, scissum, 3. von einander fneiben, pFeFezdwati,
přeřezatí, přeřiznauti, petjnati, pFetjtt, zpFetjnati, y. ©. ve-
mas; von einander teifen, einreifen, trennen, unterbreden, frati,
roztrhati, roztrhnauti, přetrhowati, přetrhnauti, 4. ©. amotis
vinculum; pontem, eine Brüde abbreden, strhowati, strhati, str-
hnauti, baurati, bořiti, zbofiti most. N

Perscindo, acidi, scissum, 3. jerfäneiden, pfefezafi, přeřjznauti;
serreißen, durhreißen, pfetrkowati, pfetrhnauti,

Proscindo, scidi, scissum, 3. zerveifen, zerfpalten, trhati, roztrhati,
štjpati, roz3tjpati, roz3tjpiti, rozitjpnauti; terram, broden,
Rürzen, podorátvati, podmjtatt, podorati, krogiti, úhor orafı,

wati, zorati; pflügen, orat? ; burdfdneiben, trennen, přeře-
zdwati, přeřezati, přetrhati, roztrhnauti; conviciis pro
dere, herunterreißen, fbimpfen, läftern, pomlauwatt, pomluwiti
někoho, naddwati, láti někomu. Proscissio, 3. f, das Braden,
podmjtka.

- Bescindo, scidi, scissum, 3, 'jerteißen, trhati, roxtrhnauti, y. ©.
sinum; zerſchneiden, rozřezdwati, rozřjznauti ; venam, bie Ader
öffnen, Zjlu roztjtt, rozetnauti; aufreifen, wieder aufreißen, y. B.
eine Bunte, rozfrhowati, roztrhnauti; einzeißen, 4. B. pontem,
strhowati, strhati, strhnauti most ; trennen, noztrhowati, roz-
trhnauti, přetrhnautí; eröffnen, otiwjrati, ofewPjti; etwas caflis

. zen, ungültig machen, aufheben, vernichten, ru3iti, zrusiti,

Scintilla; 1. f. der Zunten, giskra.
fcintilliJa, 1. f. ba$ günttein, Fiinfen, giskerka, giskřička, .
Scintillo, avi, atum, 1. fantetn, giskFit? se; auflodern, wapldpolati,
Scio, Ivi, ttum, 4, wiffen, Kenntntß haben, wedeti, znáti;
etwas verftehen, umeti, rozuméti; scit. canere, et fann

fingen, umj zpjwati; scite graece et latine, griedjifd) und

524 Scio Seclo

latelniſch koönnen, bic griechiſche und latelniſche Sprache vers
ſtehen, uméti, rozuměti řecky a latinsky ; fidibus scire,
auf Saitenfpiel fpielen tánnen, zudti se na hüsle; umeti
na hüsle hräti; heud scio, an sit venturus, id) meif
nicht, ob er kommen werde, newjm, přigdeli; facio ut
sciat, id thue ihm zu wiffen, ddwdm mu wěděti; scito,
wiffe, du mußt miffen, id) will oder muß bit nur fagen, wez,
weziz, aby wedel. ,
fciens, tis, miffenb, erfahren, Kenntnis habenb, w3domy, uměl, zbě-
Alý, zkušený, rozumný, znalý něčeho ; wiffenb, mit f&iffen, wife
fenttid, 3. B. hoc feci sciens, Id babe es mit Wiffen gethan, 108-
"domě, wedomky, z úmysla gsem to učinil; me sciente hoc
factum est, mit meinem Wiſſen ift bas geſche hen, s mým wedomjm
stalo se to. Scienter, Adv. geſchigt. mit Grí&idlidfeit, uměle,
maudře, dobře, pěkně, čistě; mifientlid, wedome, wedomky.
feientia, 1. f. boé Willen, bie Wiffenfbaft oder &enntnif einer Gas
de, wedomost, powedomost, známost. j. 5B. scientia rei musicae,
bie Kenntnig der Mufi s hoc meam scientiam fugit, buf weiß Ih
niót, fo newjm.

Insciens, tis, unmilfenb, bumm, einfältig, newédomy, neumělý, hlau-
P) ; ohne Willen, 3. B. feci insciens, fd Habe «6 ohne mein Wiſſen
getban, newedome, newedomky, z newedomj učinil gsem to;
feci insciente patre, ohne Bormiflen des Waters, bez wedomj,
kromě wedomj otcowa. Imscienter, dv. umviffenb, dumm,
ungefaidt, neuměle, hlaup*, nemotorne. Inscientia, 1. f. die Uns

- wiffengeit, ber Mangel an Kenntniß, newedomj; die Unerfagrenpeit, ze-
wedomost, nezkušenost.

Scitus, a, um, artig,. gefhidt, Eug, fein, gefácit, umělý, způsobný,
pěkný, &isty, maudrý,rozumný, chytrý ; tunbig, erfahren, po-
wědomý, známý, zkušený něčeho. Scite, Adv. artig, flug,
fein, gefhidt, uměle, zpüsobne, pěkně, čistě, maudre, rozumně,
chytře, hezaunce ; scite coli, fid galant Heiden, pěkně se nositi.

Inscitus, a, um, ungefdidt, bumm, unwiſſend, ungeréimt, albern, nemo-
torný, hlaupý, sprostý, nerozumný, nemaudrý. Inscite, Adv.
ungefhidt, nemoťorně, Inscitia, 1. f. die Ungefhidlidkeit, Dumms
heit, Ginfatt, Unbefonnenbeit, nemotornost, hlaupost, nerozum,
nerozumnost. B

Conscius, a, um, fij bewußt, sıwödom, swedomy něčeho; alicujus
rei. Conscientia, 1. f. das Bewußtſeyn einer Sache, swedomost ;
das Geniffen, swedomj. Conscio, 4. ſich bewußt feyn, swédom by-
ti sobě; (ft fetten. .

Inscius, a, um, unmiffend, netvěďaucj, new&domf, neznalý, neu-
ml y, y. 88. inscius omnium rerum; mme inscio, ohne mein Wiffen,
bez meho wedomj, .

Nescius, a, um, untviffenb, new?édaucj, newsdomy ; quo me ver-
tam, nescius, unf&lüßfg, wohin (6 mid wenden fo, newöda kam
se obrdtiti ; diffidere cuiquam nescius, der gegen Riemanden mífs
trautfá feon kann, nemoha byté neddwerliwym; non sum ne-
scius, id) weiß ober weiß wohl, nenj zi nepowedomo, wjm dobře,

] Serplo . Seirpus 625

Nescio, ivi, itum, 4, niát wiſſen, ne3défr; niät Fönnen, -neznati,
neumětí; nescio au - id weiß nidt, ob- newjm, zdalt - ; aud
ftdt nescio, an non - ih meiß nid, ob nijt - newjm, zdalt he -
^b, b. vieleiýt, vermutblió, snad. M P

Praescius, a, um, vorberwiffenb, přediwědaucj, předivědomý, j. B,
faturi, pfedwedom Budauenbstr. —eS itum, 4. vorder
miffen, predzwjdati, wědeti napřed. ^ 77 s.

Seisca, ivi, itınn, 3. 1) wiffen, erfahren, wedete, zwědětě; ift aber
‚felten; 2) forfhen, fid ertundigen, zwjdati, wyzwidati; 3) (von
römifhem Botke) durá fein Botum genehmigen, etwas befäließen, ders
ordnen, z. B. cere legein, einen Borfhlag gum Oefege annehmen,
ein Girír& merordnen, machen, pryloo přisjmati, prigiti, zákom

„číniti, ustanowiti, Scitum, 2. n, eine Berorbnung, snešenj, usta-
B nowenj, nařjzehj, j. ©. populi, plebis oder Populiscitum, Ple-
. bistitun, ^ : d

Sciscitar und;Scitor, atus sum, 1. forfáen, fragen, fid erkundigen,
„ madfcagen, zwjďati, wyzwjdati něco, ptáti se, wyptdwati sey
doptdwati se někoho po něčem, na něco; aliquem, ab aliquo,
ex aliquo de re. .

Adacisce, ivi, tau, 8, annehmen, debmen, brdti, wzjti, pfigjmatı,
přisati, phigmauti, 4. B. in numerum civium ; superis adaci-
tus, unter die Gotter perfegt, k bohům připogen, mezi bohy po-
čtěn; consuetudinem adsCiscere, eine Bervofntelt annehmen, oby-
čes na: se brati, wzjti; yuftreiben, beilegen, pfrpisowatt, 050-
bifi, přiosobiti, wlastniti, pfiwlastiatt, 4. B. sibi sapieutiam ;
erlangen, befommen, 4. B, laudem, dostati, dogjti chwdly. Ad-
scitag oder Ascitus, a, um, von andern angenommen, pfigaly, y. B.
lepos. i

Congeisco, ivi, itum, 3. yufommen befdtlefen, z. MB. bellum, uzawj-
rati, uzawFjti walku; fugam in se, bie gtu&t bei fid befäliehen,
útěk u sebe uzaiwFjti* mortem sibi consciscere, fid fetbit ums
Bringen, Žiwot sobě brdti, wzjti, smrt sobě delati, udělati; za-

uise C

* Descisce, ivi, itum, 3. obfallen von Jemand, aktrünnig oder ungefrem
werden, odpadati, odpadnautz, odstupowati, odstaupiti, odtr-
Anautt se:od někoho, strhawati se, strhnauti se někoho, y. B.
a populo romano; a consnetudine, von feiner Gewohnheit abmels
Gen, chyliti se, uchylowati se, odchyliti se, wzdalowati se,
wzddhti se, odstaupiti od obyčege swého; a vita, fterben,
umějti. .

Praéscisco, ivi, itum, 3. vorher wiſſen ober erfatren, pFedziwjdati,
předzwěděti, dozwjdati se, dozwedeti se něčeho napřed, zwe-
dětí napřed něco.

Reacisco, ivi, itum, 3. etwas wieder erfahren, dahinter fommen, z. 88.
rescivi omnem rem, id babe die ganze Sache wieder erfahren, bin
hinter die ganze Sade gefommen, zase dozwjdati se, dozwědětí
se toho wšeho, zwedeti to w3ecko, s

Rescio, ivi, itum, 4. fie$e Rescisco.

Scipio, ónis, m. ein Stab, berla, hůl, s. 8. eburneus.
Scirpus, 2. m. die Binfe, škřjpina, škřjpj, sitj; nodum in
scirpo quaerere, einen Knoten fuden, wo feiner ift, b. b.

526 Sciurus Scribo

bei einer offenbaren Sache eine Unterfuhung anſtellen ; un-
nüge ober vergebliche Müpe. fi id geben, zbytecnau, darem-
nau práci sobě dělati. i

Sciürus, 2. m. das Eichhorn, Eichhornchen, wewer, t wewe-
řice, wewerka,

Scobs und Scöbis, is, f. ber Zeitjtaub, bie Stafpelfpáne, pili-
ny, odpilky, opilky ; bie Sägefpäne, drtiny, piliny.

Scöpae, arum, f, 1) der Befen, koště, kustisko, koštiště,
ehwoště, chwoštisko, chwoštiště, pometlo; dünne Zwei»
ge der Bäume, metly, metličky.

Scöpülus, 2. m. ein Fels im Deere, die Klippe, skalina, uskaljı

Scopulösus, a, um, voller Klippen, felfig, skalinnatý, . B. mare.

Scdria, 1. f. die Schlade bis Metalls, okuge; der-Schmug, Un:
tatb, nešwara.

Seöpus; 2. m, dad Biel, terč, cjl; der Zweck, die Abfidt,
cjl, účel, konec.

Scorpius, 2. m. und Scorpio, čnis, m. ber Scorpion, 3tjr;
eine Kriegsmaſchine, womit man Steine, Pfeile um andere Geſchoſ⸗
fe abfehleuderte, znalý totah.

Scortum, 2, n. 1) dad fell, kůše; 2) eine ure, kurwa,
kurwisko.

Scréo, dvi, atam, 1. fid täufpern, chrkati, odchrkowati,
chrknauti, odchrknauti,

Screätus, 4, 1n. da6 Näufpern, chrkof, chrkänj, odchrknutj.

Exscreo, avi, atuin, 1. burd das Räufpern oder Duíten ausmerfen ober
ausfpeien, au&ráufpern, wychrkowati, wychrkati, wychrknauti,

Scribo, psi, ptum, 3. fdreibea, psdti; ſchriftlich etwas vere
faffen oder machen, 3. B. Gefete, psdti, napsati, ustanowi-
ti zákony; libros, Bůder verfaffen, knjhy spisowati,
sepsati; carmen, pjseň skládati, složiti; aliquem he-
redem, einen zum Erben einfegen jm Teſtamente, dědicem
činiti, ustanowiti někoho ; aliquem, von Jemand fchreiben
oder ihn befingen, psdti, zpjwati o někom; milites, Sols
daten aušheben, na wognu zapisowati, bráti, wogdky
přigjmati; lineam, eine Linie zeichnen, machen, ziehen,
čáru delati, napsati, udělati.

Bcriptam, 2. n. die Sýrift, da6 Goncept, pjsmo, spis, pisemnost ;
das Gäreiben, psarıj ; die Činie, Čdra; scriptum relinguere, acrip-
tis mandare, fárifttid) bintectoffen, pjsemnà zanechati; scripta,
bie Werke, djla, práce, spisy.

Scriptor, 4. m. ein Sqhriftſteller, f&erfoffer eines Buchet, spisowatel,

. Scribo Scribo 527

"Beriptórins, a, um, jum Sarelben gehörig, psacj; charta scripto-
ria, das Gfreibpapier, psacj papjr. .

Bcriptio, 3. £ das Schreiben, psan] ; eine Sqrift, pismo, spis.

Scriba, 1. m. ein Schreiber, pjsdk, pjsař; ber Secretãr, tagemnjk.

" Seribätus, 4, m. der Gdreiberdienít, pjsaPskd služda, pjsaFstwj,
pisáctuj, tagemnictwj.

Beriptära, 1. f. 1) die Gdreibart, Sárift, pjsmo; 3) die Abgabe,
der Zins aus ber Viehweide oder von ben Sriften, das Triftweidegeld,
pastewné, pastwištné, plat od pastwin; 3) ein ſchriftiiches Wert,
spis. .

Seriptito, avi, atum, 1, oft ſchreiben, viet ſchreiben, psdwati, pjsatt;
" napsati se.

Adscribo, psi, ptam, 3. etwas bazu fóreiben, pfipisowati, připsa-
ti, 4. B. zum Briefe; adscribi in civitatem, civitati oder im civi-
tate, in einer Stadt als Bürger eingrfárieben ober angenommen mets
ben, za mestana přigatu byti, městské práwo dostati, přigu-
ti; alicui salutem, einen Gruß an Semanben fýrciben, pozdrutio-
wati, pozdrawiti někoho; binzufügen, z. ©. alicui comitem, prů-
wodce někomu dáwati, dáti, pfipogitis zufreiben, pueignen,
připisowati, pfipsati, wlastniti, priwlastäoipati, pFiwlastnt-
ti; alicni, auf Jemands Rechnung etwas Treiben, zufhreiben, Schuid

* geben, pfipisomatt, winu dáwati, Adscriptio, 3. f. das Dajus
fýreiben, připsánj, Adseriptor, 3. m. der etwas durch Anfegung feis
nes amené. begünftiget, ein Beipflihter, zapsaný, zapisnjk, pod
pisnjk, swolitel. y

Circamscribo, psi, ptum, 3. 1) etwas Preisförmig ſchreiben, ziehen oder
maden, wůkol psdti, kolem napsati; circumscribere orbem,
einen Kreis maden, Kolo delati, udélafi; etwas in einem Kreife
einfhtießen, kolem obtahowati, obtahnauti něco, aliquid; eins

+ föließen, beftimmen, feftfegen, určowati, určiti, ustanowowali, u-
stunowiti, udožití; locum alicui, mjsto wykazowatı, wykd-
zati; befýrciben, opisowafi, opsatí, popisowati, popsati ; 2)
vtro zufammen fallen, obsahowatt, obsdhrauti: zawjrati, zawřj=
ti, z. B. genus universum brevi; 3) einihränfen, im 3aume bale
ten, obmezowati, obmezitt, y. B. praetorem ; 4) umgeben, obkli-
čowati, obkljeiti; 6) etwas weglaffen im Reden, wynechdwatt,
wynechati, wypausteti, wypustiti; 6) bevortheilen, Siditi, 03i-
diti; betriegen, podwesti. Circumscriptio, 3. f. die Ginfgliegung
fn einen Kreis, oder der Kreis, kolo, okolek; der Umfang, Umkreis,
okres, okrilek, okolek, okolj; vie Bevortheilung, Betriegerel,
3idba, Sizen], podwod. Circumscriptor, 8. m. ein Bevortheiler,
Betrieger, šidič, podwodnjk.

Conscribo, psi, ptum, 3. 1) zufammenf&reiben, zufammentragen, zapı=
sowatt, zapsat, y. ®. milites, Soldaten enrollirmm, ahmerben, ibre
SRamen in ein Berzeichniß' zufommenfýreiben, wogsko sbjrati, na
wognu brdti. Patres conscripti, war die fórmlihe Benennung des
zömifgen Senats, wenn man ibn anrebete , etwa darum, weil ihre
-Ramen in einem Berzeichniffe eingetragen waren 3 man Überfegt e6: vers
fammelte Zäter, shromd£denj otcowe ; 2) etwas (driftiid verfaflen,
etwas fýreiben, z. B. ein Bud, sprsowati, sepsati, psdti, skladati,-
složiti napsati ; bezeinen, popisowati, popsati: mensam vino.
Conscriptio, 3. f. das Bufammenfýreiben, zapisowdnj, sptsowdnj ;
ein ſchriftlicher Auffag, pjsemnost, spis; das Werzeigniß, sepsanj.

-428 Scrtbo senbo

Describo, psi, ptum, 3. 1) atfýrelben, pfepisowati, pFepsati, 4. ©.
librum; 2) abbilden, wyobrazowats, obraziti, wyobraziti, wy.
podobnowati, wypodobniti; mahlen, malowati, namalowatt,
wymalowali; itiánen, abzeihnen, znučiti, naznačiti, wyzna-
Gti, reysowali, wyreysowuti, nastjniti, nawrci; befäreiben,
entwerfen, popisowati, popsat ; 3) ſchriftiich verfaffen oder geben,
spisowati, sepsati, ngpsati ; 3) etas fdrriftlid) abtheiten ober. eins
theiten, 4. B. eine Stadt in ihre Gaffen, rozdélowati, deliti, roz-
deliti; einridten, ordnen, Fjditi, pořádati, spořádati, uspořá-
dati : 4) nad einer gewiffen Gintbeifung auflegen, 4. B. Gontribatioa,
ale Auflage ausfhreiben, rozpisowals, rozepsati, roxwrhowati,
rozwrcí ;'baber auflegen, ukiddati, uložiti, y. B, pecunias, De-
scriptio, 3. f, die Adfhreibung, Abfhrift, přepisování, prepsdnj,
přepis; die Abbildung, Zeichnung, Abzeihnung, wyobrazenj, nast]-
něnj, naznačenj, wypodobnen, ; vie Befhreibung einer Sache eder
Prrfon, die Oiilberung derfelben, popsánj, popis, opis, wypis,
wypsänj ; die Beſchaffenbeit oder, Bild, podoba ; vie Gintyeilung, Abs
teilung, rozdelenj, rozwrienj ; bie Ginridtung, Anwendung, zřj-
zenj, uspoFáddnj. .

., Xxscribo, psi, ptum, 3, ausichreiben oder abfdreiben, eine Gopie von

B einer Schrift maden, wypisowati, wypsati, opisowati, opsatı,

přepsati; typis exscribere, bruďen, tisknauti, wytisknauti;
abgeiänen, abmablen, wyznačiti, wymalowati.

Inscribo, psi, ptum, 3, in etwas oder auf etwas fhreiben, naprsowa-
ti, psáti, napsati; in libro, ins Bud einfgreiben, zapisowati,
zapsati, zaznamenati do knjhy; in fronte oder fronti, an die

sát, napsuti na Čelo ; librum, betiteln, gmenowati kaj-

ber iuscribitur, ift betitelt, gmenuge se, slowe, sluge;
inscribere aedes venales, an fein Haus fdreiben, daß e& qu verfaus
fen fey, fein aus zum SBerfauf augbieten, ceduli däwati, dáti na
dům; prodáwati, w prodag dáwati, dáti dàm; 2) yuldreiben,
beitegen, dawati, osobiti, j. B. sibi nomen philosophi. Inscri-
ptio, 3. f. da6 Xuffýreiben, napisowdnj, napsánj, zapisowdnj,
zapsdnj; der Zitel eines Buches, bie Xuffdrift, gméno, nápis.

Perscribo, psi, ptum, 8. ſchriftlich denachrichiigen oder Üüberfreiben,
fáriftti& fáiden, dopisowatt, psdti, pjsemne posjlati, poslati ;
etwas du Papier bringen, auffreiben, niederfýreiben, psáťi, napsa-
ti, sepsati, 4. B. res populi romani, dierömifhe Geididte, řjm-
ské deze ; einfreiben, eintragen, zapisowati, zapsati, 4. B. usu-
ras; befáreiben, popisomati, popsate; aufjeiänen, poznamená:
iati, poznamenati ; abf&reiben, pFepisowati, přepsati, opsati
Gbjeidnen, označili; pecuniam perscribere, Geld anweifen, dur
biefe Xnoelfung bejablen, penjze wykazowati, wykádzati. Per-
scriptio, 3. f. bie Riederfhreibung oder ſchriftli he Xofaffung einer Gas
.&t, napsdnj ; die Geldverfhreibung, eine Aflignation oder Anweifung
wykaz na penjze, gistota, zápis. Perscriptor, 3, m. ber etmas
niederfcreibt, ſchriftlicher Verfertiger, pisutel.

praescribo, psi, ptuin, 3 1) etwas voranfhreiben, voran fegen im
Báreiben, swrchu psáti, nadpisowati, nadepsati, napřed sta-
světí, swrchu postawitt, y. 18. nomen libro; 2) vorfdreiben, vers
ordnen, eine Borfárift geben, předprsowati, předepsat nařízo-
vati, nařjditi, ukládati, uložiti, j. IB. civibus jura. Praescri-

Serinium Sorrpůlum 529

ptum, 2, n, die Borfárift, předpis, pořádek, prdwo, prawidlo.
Praescriptio, 3. f. das Boranfýreiben, nadpis; ber Xitel, nápisy
der Gingang, dwod, začátek; bie te&tlide Ginwendung, odivod,

Proseribo psi, ptum, 3. 1) etwas ſchriftlich befannt maden, pjsemně
prowoldwati, prohlašowati, prowolati, prohläsiti, ohldsili,
8. B. eine Auction; 2) etwas fdrifttid) qum Verkaufe oder Verpachtung
ausbieten, 3. B. domum, cedat dawatı, dáti; lepıti, wěšeti, po-
wesiti na dům, weřegně do prodage, w nágem ddwati dům;
3) in bie Acht erklären oder [drifttid) bcfannt machen, baf Syemanb feis
nes Lebens und Vermögens verluftig feo, do klatby ddwati, w klat-
bu dáti, prokiéti, zgewne odsauditi někoho, aliquem; feine

. Güter confifciren, plen ddwati, dáti, preys paustàti, pustiti na
něčj statky, statky pgbrati, poprodati nekomu. Proscriptio,

3, f. bie öffentliche Beitbiedung, weřegné prowoldnj, ohldšenj, pro-

ddwänj, pronagjmänj ; die Xáterflárung, klatba, kletba, zge-

wne odsauzenj ; die Einziehung der Güter einc& Geádteten, statků
pobránj, ol. plen.

escribo, psi, ptum, 8. wieder fáreiben, zurüdfcreiben, antworten,

odpisowati, odepsati, odpowjdati, odpowedjti; literis oder

ad literas, na psanj; inilites, die Soldaten von ncuem enrollicen,
zase wogsko zapisowati, zase na wognu brati; ad equum le-
gionem, Snfanteriften zu Feitern maóen, na koně dawatı, dáti
pěšdky ; überfhreiden, prepisowati, pFepsati; jube argentum
mihi rescribi, (of das Grid wieder auf mid) fhreiben, dey ty pe-

njze zase mně připsati, na mne zapsati, Rescriptum, 2. n.

„die Antwort, z. B. des Landesberrn, odpis, odporwed.

Subscribo, psi, ptum, 3. 1) unten $infáreiben, dole psatı, pod to na-
psati, 1. B. uae; 2) unterfýreiben oder unterjeidjnen, pod piso-
wati, podepsutů, 3.8. feinen amen; 3) einen verklagen, prdwem.
Žalowati, obžalowati, weil ber Kläger feinen Ramen unterzeichnen
mußte; in aliquem, gegen einen eine gerichtliche Klage einreichen, Za-
loby proti nekomu zadali; 4) Mitktäger fen, meil aud biefer
feinen Namen unten Ginfegen mußte, spolu Zaloicaft ; 5) beipflihten,
Bet geben, snášetí se, srowndwati se sněkým, za prawdu
dáwati, dáti, příswědčowati, příswědčiti nekomu, alicui ; aufs
füreiben, vergeidnen, napisowati, napsati, poznamenati, 5, B. nu-
merum. Subscriptio, 3. f. die Unterfhrift, podepsánj, podpis;
bie Unterföhrift des Klägers ober be& Mitklägers, alfo die Klage, ža-
doba ; vie Mitttage, spolutaloba; das Verzeihniß, poznamenänj.
Subscriptor, 3. m. ber Mitkläger, spolužalobujk ; der Beipflidter,
swědčitel.

Transscribo, psi, ptum, 3. aus einem Buche ing andere fýreiben, fárifts
li& binüber tragen, pAepisowati, pfepsatı, pFendseti, plenésti;
abfhreiben, pepisowati, přepsati, opsati, wypsati; auf eis
nen andern. fhreiben, 3. (B. eine Schuidpoſt, pPend3efi, přené-
sti; wohin verfegen als Goloniften, překládati, přeložiti.

Serinium, 2. n. ein Schrant, schrána, almara; ein Käfte

den, schránka, truhlice, truhlička.

m

Scrrpülum oder Scrüpulum, 2. n. ein Ecrupel oder zwei Gran,

dwe zrna ; der Scrupel eines Grades in der Aftronomie, fonft auch
Minute gmannt, čárka, minuta. n

530 » ‚Serdbis . Scurra

Scrbbis unb Sorobs, is, f. eine Grube, gáma ; das Grab, hrob.
Scrobicülus, 2. m. ein Grübdhen, gamka,

Scrüpus, 2. m. ſchroffer, vauher, fpigiger Stein, ostry kd-
men.
ficrupéus, a, um, fároff, fteit, tauý, přjkry, ostrý.

Scrupósus, a, um, vol (hroffer, auper. ©teine, kamenitý; tdub, o-
strý, drsnatý, 1. 8B. via; fhroff, phy. .

Bcrüpülus, 2. m. 1) ein fpigiges Dteinden, kamjnek ostrý ; weil bies
fet aber B. im Guse febr deſchwerlich ift, daher 2) der Cxrupel,
bie Unrupe, eine Bedenktickeit, ein ämeifel, nuhnetek, nepokoz,
starost, pochybhost, nesndze; scrupulum injicere alicui, eis
mem einen ©crupel beibringen, ibm Uncuhe verurfaden, nepokog čí-
niti,- starost učiniti někomu; '@vellere, ihn benebmen, wym4u-
seiti nekomu něco. Scrupulösus, a, um, voller fpigigen Steinchen,
raub, voller Gpigen, kamjnkowity, ostrý, drsnaty ; faroff, při-
ker; voller, erupel, vol. Bedentlihkeiten, bebenttid, plný, staro-
stj, pochybnostj, rozpačlůvý, úzkého swedomj, zddusliwy ;
genau, pünctti$, bediiwy.

Scrupulum, 2. n. ſiehe Scripulum. "

Scrüta, orum, n. alte, abgenugte Sachen, altes Gerumpel, ble
Zrödelmaare, staré weci, wetes.

Scrütor, atus sum, 1. burdíuden, unterfuden, prohleddwati, pro-
hledati, přehledati; forfhen, nachforſchen, ausfoefgen, pdtrati ; fu:
den, aufiuhen, Aledati, wyhledáwat:; aliquem, einen burdfuden,
ohleddwati někoho.

Perscrutor, atus sum, 1. nadforfáen, unterfuden, burdforfen, pro-
hleddwati, pätrati, propdtrati, p*epdirati, prohledati, phe-
hledati, prohljdnauti, ohleduti.

Sculpo, psi, ptum, 3. ſchnitzen, 3. B. ein Bid, řezbowati,
řezati, wyřezáwati, wyřezati; fteden, ryti, wyryti;
ex lapide, ausbauen, tesati, wytesati.

Sculptor, 3. m. ein Bildſchniher, Bildner, řezbář, Pezd2; ein Kupfer
eher, rytec.

Sculptüra, 1. f. das Bilden, Gýnigen, Fezdnj, Fezba; das Oteden,

rytj.
Seulpillis, e, ausgefhnigt, geftohen,z. B. opus, řezba, ryté djlo,rıtinu.
Exsculpo, psi, ptum, 3. ausfhnigen, burd Graben oder ۇnigen bilden,
wyFezdwuti, Fexati, wyřezuti, wyrýwati,rýti, wyryti ; ers
ausgraben, fragen oder fiehen, wyrypowati, ryputi, wyrypatı,
wydrapowati, drápati, wydrápati, wylupowati, laupati, wy-
laupati; exsculpere verum, die Wahrbeit mübfelig berausbringen,
prawdy dorypati se, dodrápati se, dopjditi se, dopdtrati se.
Insculpo, psi, ptum, 3. eingraben, einägen, einfónigen, s0r)wati,
ryti, wrfti w neco; ryti, wyryti na něčem; saxa, im Stel:
ne auépauen, tesatz, wytesati do kamene; in mente, der Geele
einprägen, do mysli wtisknauti, wštjpiti.
Scurra, 1. m. ein Zufligmacher, Poffenreißer, Spaßvogel, ša-
šek, blázen.

Scütella : Sěco 681

Scurror, 1. ein folder Poffenreifer feyn, Jatkowati, šaškem býti, ©
šašky prowoditi; fámaroten, ndchlebnititi, ndchlebnjkem býti.
Scurrilis, e, poffenreifermáffig, läppild im Serge, šaškowitý.
Scütella, 1. f. die Scale, das Schüſſelchen, mjska.
Scůtica, 1. f. die Karabatfche oder Peitſche aus Riemen, dudky.
Scütüla, 1. f. 1) bie Walze, der Gylinber, walec; 2) ein Vier⸗
ed, eine Raute, kustka.
Scutnlätes, a, um, gewücfelt, kostkowaný ; gegittert, mřežowaný.,
Scütum, 2. n. 1) der Schild der römiſchen Infanterle, 3tjt, pa-
wvéza; 2) der Schuß, štjt, záštita, obrana.
Scutülum, 2. n. 1) bas Sdilbýen, 3tjtek, pawézka; 2) tat Squt⸗
terblatt, lopatka.
Bcutátus, a, um, mit einem Oóilbe verfefen, befhilbet, Jtjtem, pawé-,
zau opatřený ; Subst. paweznjk.

Scylla, 1. f. ein ing Meer ragender Fels in Unteritalien, dem Stru⸗
del Charybdis gegenüber; fie Charybdis.

Scýphus, 2. m. ein Weinbecher, kof'ljk, čjše; ein Weinglas,
sklenička ; inter scyphos, beim S&eintrinten, při sklenič-
ce, při'wjně.

Scýtála, 1. ober Scytale, es, f. geheime Orbre, geheimes Schrels
ben bel den Spartanern, čagný rozkaz, tagny list.

Scytha, 1. m. ein Scythe, Skyta. *

Sebum oder Sevum, 2. n. das Unfdlitt, ber alg, Züg.

Sehösus, a, nm, talgig, lognatý, logny.

Sebo, avi, atum, 1. mit Zalg überziehen, Zogowati, ologowati; can-
delas, Salglidter giepen oder gießen, Zogowé swjčky tdhnauti, ij-
ti, delati. :

S&co, cui, ctum, 1. ſchneiden, abfd)neiben, sekati, useknauti,
utjnati, utjti, řezati, uřezati, uřjznauti; jerfdneiden,
rozřezáwati, rozřezati; verbere terga, mrskati, zmr-
skati, rozsekati zdda; theilen, rozřezdwati,rozřjznau-
ti, sekati, rozseknauti, roztjnati, rozetnauti, roztjti,
krdgeti, rozkrdgeti,rozkrogiti, deliti, rozděliti; secare
lites, enbigen, saudy rownati, končiti, porownati, na-
rownati, skončiti; abtheilen, deliti, rozdělowati, roz-
déliti; avis secat aethera, durchſchneidet bie Luft, Ze-
tj powétijm; aequor puppe, durdfdiffen, mořem ge-
ti, plawiti se, plauti; verjdyneiben, entmannen, řezati,
mjškowati, wyrezati, wymjikowati, klestiti, wy-
klestiti.

Bectio, 8. f. das Sqhneiden, Pezdnj; der ©dnitt, Fjznutj, řez, Piz
das Xbfántiben, ufezanj, uFjznutj, useknutj, uletj; die Berfäncie
dung, rozFeadnj, rostjsmutj, rozseknutj, roztetj, rozkrogenj;

i

\

692 " , Séco Séco

die Abtpeilung, bee Abfänitt, oddalenj; bít fSertbellung, rozd3o-
wänj, delenj, rozdělenj; oppidi sectió, lünberung ber Gtabt,
rozchwätdnj města ; bie Grftehung in ber Auction, Kaupenj ; vie
Auction oder Auctionirung, befondere der, Güter der in bie Acht erkläre
ten, kupowdnj,, prodáwánj, rozprodánj, roxkaupenj propad-
lých, Pobraných statků. : po

Sector, 3, m. 1) einer, ber fáneibet, zerſchneidet, abfhneidet, řezdí
foeni sector, der Qeumüber, sekáč sena; collorum, ein Banbit,
Mörder, zbügnjk, zabigdk; sector zonariue, ein Beutelfhneider,
taškař, měšečnjk ; 2) bonorum sector, der die von der Bteputtit
öffentlich verauttivnirten Güter und Sachen erftejt, kupowač, kupec
propadlých, pobraných statků. .

Secüris, 3. f. bit Art, das Beit, sekera, sekyra ; securi ferire, per-
cutere, Fópfen, stjnati, stjti; Plur. Secures, die rómifde Oberherrs
fdaft, Fjmskd mac, woldda; securibus subjectus, uater ber rós
mifchen Dberberrídaft befinbti pod Pimskau mocj gsaucj.

Segmen, Ynis, n. daß 35grfdnittene, odPezek.

Circumseco, £ui, Ctum, 1, ringsherum ſchneiden ober beſchneiden, obre-
zdwati, obřezatí; armarium, ein rundes Lob hinein fägen, kole-
€ko do police 10yřezati,

Conseco, €ui, ctam, 1. zerfáneiben, řezaří, polezati..

Deseco, tui, ctum, 1. abfóneiben, abhauen, uFezdmati, řezati, uře-
zati, ufjznaufi,.utjli, j. B. aures. *

Disseco, cui, ctuin, 1; zerichneiden, zerhauen, rozFezdwati, rozfeza-
ti, rozřjznauti, roztjnati, roztjti, sekatı, rozsekati, rozse-
knauti. . 7

Exseco, cui, ctum, 1. herausfäneiden, iyřezdwati, wyFezati, wy-
Fjznauti; abfhneiden, ufesati, uřjznauti, y. B, linguam ; vers
fneiden, entmannen, Fezatı, wyřezdwati, klestiti, mjškotoati,
wymj3kowatt, wyřezati, wyklestiti, Exsectio, 3. f, das pers
ausfhneiden, wyFezdnj, wyTjznutj; das Ablánciben, ubjznutj,
P. B. linguae. B

Tusectum, 2. n, das Ungegiefer, Infect, Amyz. :

Perseto, cui, ctum, 1. buráfáneiden, prořezdivatt, prořezati, pro-
tjnati, protjti, proseknauti ; zevíhneiben, přeřezati, přeřj znam-
ti, pFetjnati, přetjti, přeseknautí; aus bem Brunde heben, zu
Ende bringen, skoncowati, skončiti; vitium, ein Lafer ausrotten,
wykotenowati, wykofeniti nectnost.

Praeseco, cui, ctum, 1. vorn adſchneiden oder abſchneiden, uKezdwati,
Fezati, uřezatí, d

Proseco, cui, ctum, 1, abfáneiben, Fezatı, uKezowati, uřezati, uřj-
znauti, y. B. nasum; exta, ben Theil ab[dneiben, der geopfert mers

- ben fol, daher opfern, obbtotoati ; prosectum, jener Theil be& Xxbies
zes, ber abgefänitten und geopfert wird, bie Dpfereingemeide, obeinj
střewa, wnitPnosti ; va& Opfer, oběl,

Reseco, Cui, etum, 1. abíóneiben, odFezdwati, odřezati, uřezati,
urjznauti, sFezowati, sřjznauti, odfjnati, odtjti, utjtí; ber
fáneiben, sřezovati, sřezatí, sřjznauti; hemmen, Ginyalt týun,
stawowati, stawiti, zastawiti, zaruzili, petrhnaufi; ad vi-
vin resecare, febr ober gar genau unterfuden, eígentii bič auf bas
Fieiſch fýneiben, do žůvéhoto brdti, wzjti. Resegmen, tnis, n.
das Abgefhnittene, sřezek, odřezek. Resex,Ycis, scil, palmes, der
Stürzel am Meinftoďe, sřjzek, podpusta. .

Sčeundus © Sěděo 538

Subseco, cui, etům, 1. von unten ſchneideh ober atfáneibrn, podřezd-
wati, podFezati ; ungues, bie Nigel abbeifen, uAryzati, uhryzti
nehty; radices, podhryzati, podhřyztí; ob[&nciben, j. 8. her-
bam, faloe, sekafi, posekatt, požaží ; das Getreide abfántiben,
séci, posjci, žáti, 24i, ànauti, potatı, poinauti, Subsecivus

, au Subsieivus, a, um, 3. B. operae subsecivae ober subsicivae,
Nebenorbeiten, Arbeiten oder Bemühungen in ben Rebenftunden, wenn
man feine Amtörerrihtungen hat, postrannj prdce; tempora, tie
Stebenftunben, Rebengeit, kdy, wolnd, prázná, swá chwjle,

Sécundus, ſieho unter Sequor.

Sécus, Adv. 1) anders, nicht fo, ginako, gindě, gináče, ne-
tak; non secus quam, haud secus ac, nicht anders als,
nic gind& než; longe secus, ganz anberé, daleko gindce;
non multo secus, nit viel anders, nehrubě ginač; 2),
ſchlecht, nicht recht, zle, nedobře, daremné ; recte an secus,
recht oder unrecht, dobře &i nedobre; vet oder nicht, do-
bře či nic "

Sécius, Adv. Compar, weniger, 3. B. nihilo seeius, nitě befto wes
niger, beffen ungeadtet, ic mené, proto pFedce. .

Sed, Conj. 1) aber, allein, ale, než; 2) fonbern, ale, no,
nobrž, nébrž, nýbrž; non modo, sed etiam.

Sčděo, sedi, sessum, 2. figen, sedeti; im Rathe figen, Seffion
halten oder haben, w radě sedati, seděti ; Richter feon, à.

, 8. judices sedistis (fatt fuistis), saudci gste byli; fid
auf einem rte lange und unthätig aufhalten, figen,! sedöti, trče-
ti, le3eti; feftfigen ober anliegen, y. B. vestis bene sedet,
das Kleid figt gut, ift wie angegofien, ift gercht, šaty do-
bře gsau, dobře gdau. . .

Sessio, 3. f. das Gigen, sedenj; ber Sit, seděnj, sedadlo, sedi-

... Sko, sedánek. -

"Sessor, 3. m. ein Giger, seděč; im Theater, ein Zuſchauer, diwak ;
du Pferdep ein Reiter, zezdec ; ein Ginwohner, obywatel.

Bědes, is, f. ber Git, sjd/o, seddnj; sedadlo, sedisko; der Wobnfig,
Aufenthalt, die Bebaufung, sjd/o, odydlj byt, prjbytek ; ber @rund,
die Grunbfete, zaklad, spodek ; der Dit, Plag, mjsto; vas Gefäs
‚Be, der Dintere, zadek.

Selle, is, n. der Big, ber Seſſel, der Ort zum Oliten, sedadlo, se-

'sko.

Sédülus, a, um, ämfig, gefhäftig, betriebfam, bedirwy, pilný, snaZny,"
Sedulo, Adır. ümfig, mübfam, mit dlem gteife, nad allen Kräften,
forgfättig, bedli1we, pilně, snažně. Sedulitas, atis, f. die Aemfigs
Brit, Gef&üftigteit, bedlrwost, pilnost, snaznost. :

Adsideo oder Assideo, sédi, sessum, 2. bei oder an etwaß fen, se-
děti při něčem, 1. B. mensae, am Zifäe ; libris, bei ben Bern,
w knihách ležetí ; bem Geriáte beifigen, pfisedeti, pri prdwu se-
děti, Assessio, 3. f. das Dabeifigen, sedenj u něčeho. Assessor,
3. in. der Beifiger, prjsedjcj.

6352 ^ 8800 Séco

bie Abteilung, ber Abfänitt, oddělení; bít füertbeilung, rozďěřo-

tvánj, delenj, rozdelenj ; oppidi sectio, Plünderung der Gtadt,

rozchwátání města; bie Gritehung in der Auction, kaupenj ; vie

Auction ober Xuctionirung, befonbecé ber Güter ber (n bie Act erkläre

ten, kupotwdnj,, prodawanj, rozprodánj, roskaupenj propad-
^ lých, pobraných statků.

Sector, 3, m. 1) einer, ber fneibet, zerſchneidet, abfhneidet, řezdě ;
foeni sector, ber Qeumüber, sekáč sena; collorum, ein Bandit,
Mörder, zbügnjk, zabigdk; sector zonarius, ein Beutelſchneider,
taškář, meseönjk; 2) bonorum sector, der bie. von der Reputtit
öffentlich verauttivnirten Güter und Sachen erítebt, kupowač, kupec
propadlých, pobraných statků.

Secůris, 3. f. die Art, das Beil, sekera, sekyra ; securi ferire, per-
utere, fópfen, stjnatt, stjtí; Plur. Secures, die tómifde Oberherrs
fnaft, Fjmskd moc, widda; securibus subjectus, unter der rós
miſchen Dberberrídaft befinbtió pod Pjmskau motj gsaucj.

Segen, Ynis, n. dad Abgefänittene, odřezek,

Circumseco, £ui, ctum, 1, ringsperum fhneiden ober beſchneiben, obre-
zdwati, obFezati; armarium, ein rundes Lod hinein fágen, kole-
čko do police wyFezati,

Conseco, €ni, ctum, 1. zerfáneiben, Xezaté, pofezati..

Deseco, tui, ctum, 1. abfhneiden, abhauen, uřezdmaři, Fezati, uře-
zati, uřjznauti,.utjtí, a. B. aures. .

Disseco, cui, ctum, 1. gerídneiben, zerhauen, rozřezdwati, rozřeza=

ti, rozřjznamti, roztjnati, roztjti, sekati, rousekatt, rozse-
knauti. . d

Exseco, cüi, ctum, 1. herausfgneiben, wyfezawatt, nořezatí, wy-
Pjznauti; abſchneiden, uFeaati, ufjznauft, 4. B. linguam ; vers
fáneiben, entmannen, Fezafı, wytezdwati, klestiti, mj3kotoati,
1ymjsSkowati, wyřezati, wyklestiti. Exnectio, 3, f, das Per»
ausfánciden, wyřezánj, wyFjznutj; das Abſchneiden, ubjznutj,
P. B. linguae.

Tusectum, 2. n, bad Ungeziefer, Inſect, Kmyz.

Perseco, cui, ctum, 1. buróíántiben, profezdwati, profezati, pro-
tjnati, protjtí, proseknuuti ; yerihneiden, pFeFezati, přeřjznau-
ti, pFetjnati, přetjti, přeseknauti; aus bem Grunde heben, zu
Ende bringen, skoncowati, skončili; um, ein Lafter eoérotten,
wykofenowati, wykořeniti nectnost.

Praeseco, cui, etum, 1. vorn adfhneiden ober abfhneiden, uKezdtwati,
řezati, ufezati, H

Proseco, cui, ctum, 1, abfhneiden, Fezatı, uřezomati, uFezati, uřj-
znauli, y. B. nasum; exta, ben Theil abſchneiden, der geopfert mers
ben fo, daher opfern, oběťotoati ; prosectum, jener Theil des Tdie⸗

red, ber abgefnitten und geopfert wird, bie Opfereingemeide, obeinj
střewa, iwnitřností ; das Opfer, ober,

Reseco, cui, etum, 1. abfáneiben, odrezdwati, odřezati, uřezati,
urjznauti, sFezowati, sřjznauti, odtjnati, odtjti, utjti; bes
fäneiden, stezowatt, sřezatí, sfjznauti; hemmen, Ginhalt than,
stawowati, stawiti, zastawitt, zaruzili, přetrhnauti; ad vi-

s

vum resecare, febr ober gar genau. unterfuden, eigentti bié auf
Bici) ſchaeiden, do žůvéhoto brdti, wzjti. Resegmen, Ynis, m.
das Abgefhnittene, sřezek, odřezek, Resex,Ycis, acil, palmes, ber
Sturzel am Weinkode, sřjzek, podpusta.

Secundus © Sědčo - 533

Subseco, cui, etam. 1. von unten fhnelbeh ober abſchneiden. podřezd-
wati, podřezati ; ungues, bie Rigel abbeißen, uAryzati, uhryzti
nehty; radices, podhryzati, podhryzii; abfäneiden, 4. B. her-
bam, falce, ‚sekati, posekati, požaří ; das Getreide abfäneiben,
seei, posjci, áti, žjti, žnauti, požati, poinauti, Subsecivus

, oudy Subsieivus, a, um, 4. ®. operae subsecivae oder subsicivae,
Stibenorbeiten, Arbeiten ober Bemügungen in ben Stebenftunben, menn
man Beine Amtsrerrichtungen hat, postrannj práce; tempora, tie
Stebenftunben, Rebenzeit, kdy, wolnd, prázná, swá chwjle,

Sécundus, ſieho unter Sequor.

Sécus, Adv. 1) anders, nit fo, ginako, gindě, gindde, ne-
tak; non secus quam, haud secus ac, nicht anders als,
nic gindě než; longe secus, ganz anders, daleko gindée;
non multo secus, nidt viel anders, nehrubà ginač; 2),
ſchlecht, nit redit, zle, nedobře, daremn? ; recte an secus,
recht oder unrecht, dobře &i nedobře; recht oder nicht, do-
bře či nic . .

Sécius, Adv. Compar. weniger, 3. B. nibilo seeius, nichts befto wes
niger, beffen ungeachtet, nic mene, proto předce.

Sed, Conj. 1) aber, allein, ale, než; 2) fondern, ale, no,
nobrž, nébrž, nýbrž: non modo, sed etiam.

Sěděo, sedi, sessum, 2. figen, sedeti; im Rathe figen, Seffion
halten oder haben, w radě sedati, seděti ; Richter ſeyn, 3.

, ©. judices sedistis (ftat fuistis), saudei gste byli; fid
auf einem Drte lange und unthätig aufhalten, figen,! seděti, trče-
ti, ležeti; feftfigen oder anliegen, y. B. vestis bene sedet,
das Kleid figt gut, ift wie angegoffen, ift gerecht, šaty do-
bře gsau, dobře gdau.

Sessio, 3. f. das Gigen, sedénj; der Ol, seděnj, sedadlo, sedi-

..„ Soy sedánek. m

"essor, 3. m. ein Giger, seděč; im Theater, ein Zufhauer, diwak ;
au Spferbey ein Reiter, zezdec ; ein Ginwohner, obywatel.

S&des, is, f. ber Sig, sjdlo, seddn); sedadlo, sedisko; der Wohnfig,
Aufenthalt, die Bebaufung, sjd/o, obydlj byť, přjbytek ; der (Grund,
die Grunbfefte, zdklad, spodek ; des Dit, Plat, mjsto; bad Befás
Se, ber Hintere, zadek.

Bedile, is, n. der Sig, der Seſſel, der Ort zum Gigen, sedadlo, se-

sko, j .

Sědůlus, a, um, ämfig, gefhäftig, betriebfam, Bediiwy, pilný, snažný,
Sedulo, „4dv. ümfig, mübíam, mit dílem $teife, nad allen Kräften,
forgfättig, bedliroě, pilně, snažně. Sedulitas, ätis, f. die Xemfigs
Beit, Geldäftigkeit, bedliwost, pilnost, snaznost. :

Adsideo ober Assideo, sedi, sessum, 2. bei oder an etwaß fen, se-
děti pří něčem, 1.8. menuae, am Zifäe ; libris, bei ben Bädern,
ww knihách ležetí ; dem Gerichte beifigen, pfisedeti, při prdwu se-
děti, Assessio, 3. f, das Dabeifigen, sedenj u něčeho. Assessor,
3. m. ber Beifiger, přisedjeje

534 Sédéo Sěděo

Assidiius, a, um, ber immer bei einer Sache figt, baber ämfig, unabläfs
fig, beharrlic, anhaltend, usfumwičný, stálý; Romae fuit assiduus,
et war immerfort in Rom, ustawiönz, stále, poFáde byl w Hjme;
ämfig, febr fleifig, bed/iwy, pilný. Assidue, Adv. immer, unabs
láig, beftánbig, ustavičně, stále, pořdd, neustále. Assidultas,
ätis, f. anhaltender Zleiß, die Armfigkeit, ustamwičnost, beditwost,
pilnost; befünbige Gegenwart oder Aufwarkung, častý přichody
stálá přitomnost; die Häufigkeit, častota, z. B. epistolarum,

. Häufige Briefe, Časřd psanj. ,

Circumsedeo ober Circumsideo, sedí, sessum, 2. $erumfigen,
sedeti kolem; urbem, eine Stadt btofiren, einfließen, umringen,
leketi u města. Circumsessio, 3. f, bie Blokade, oblehnutj, ob-
leienj. t

Consideo, sedi, sessum, 2. zufammenfigen, pospolu seděti, posedě-
"ti; feine nit vorjutommen, Consessus, 4. in. eine Berfammlung
figender Menfáen, shromážděnj. Consessor, 3. m. ber Mirfigens
be, spolusedjcj. .

Desideo, sedi, sessum, 2. figen, befonders lange an einem Drte, sedě-
ti, y. B. totum diems müßig feyn, zahaleti, čas prosedeti.

Děses, Ydis, müfig, trág, unthätig, zahaldiwf, zahdlečný, lenoch.
Dösidia, 1. f. das Müßigfigen, die Trägpeit, untbütigtelt, zahdika,
zahdlenj, lenosenj. Desidiösus, a, um, müpig, zahálčiwý, le-
nošný.

Dissideo, sedi, sessum, 2. von einander figen, různo sedéti, od se-
be sedeti; entfernt, getrennt feon, porůznu, od sebe býti ; uneině
fen, räzniti se, nesrowndwuti se, y, B. inter se; unter[hieten,
feon, deliti se, liditi se. Dissidium, 2. n. die Uneinigteit, Trens
nung der Gemüther, rüznice, neswornost, roztržka«

Insideo, sedi, sessum, 2. mo figen, seděti, 3. B. equo, zu Pferde,
na koní; ſich befinden, bangen, tíeben, sedeti, býti, wezeti, leže-
ti; in animo insidet, e& hängt feft in der Grete, na myslí lezj.

Insidiae, arum, f. die Hinterlift, WadíteIung, der Hinterhalt, osidla,
zálohy, ljöky, úklady : insidias parare, struere, nadftellen, zd-
lohy strogiti, osidla kldsti, poloxrli. Insidiösus, a, um, binters
tiftig, ánftvoll, úkladný, úskočný, ošemetný, Istny ; grfütrlidy
nebezpečný. Insidičse, Adv. auf binterlifige Art, mit Hinterliß,
bintertiftig, ränkevon, úkladně, úskočně, Istitwe. ošemetně.

Insidior, atus sum, 1. nadfislen, uklddati, úklady, zálohy stro-
giti, činiti, osidla pozady kldsti někomu; aud lauern, paff
auf Semonb, djkati, pdsti po někom; alicui, Insidiätor, 3. me
ein Radfelec, ákladnjk.,

Obsideo, sedi, essum, 2. 1) woffgen, 3. B. domi, zu Haufe, doma
sedeti; 2) blofiten, belagern, elngefhlofen falten, 3. ©. urbem,
lezeti u města; dux: obsidet urbem, belagert die Gtadt, wüdce
oblehnul, obkljčil, obtářinul, obchnal město wogskem ; vias,
die Wege befegen, Cesty osazowatı, osadıti ; inne haben, mjtí ;3)
erfüllen, naplnowati, naplniti; muribus obsideri, voller Mäufe |
feun, plný myši býti; 4) bewohnen, obywati: 5) lauern, poffet
auf etwas, Čihati, pásti na něco. Obsidio und Obsessio, 3. f. und
Obsidium, 2. n. die Biokabe, Ginfátiefung, oblehnutj, obleženýs
die fBrfequng, Osazenj ; urbem obsidione cingere, eine ©tabt blos

Srdo, 4 Sedo 585

firen, město obléhati, oblehnauti. Obsessor, 3. m. ber Blokirer,
© Einfließer, Umringer, obkličitel ; der Befeger, osaditel.
Obses, Ydis, m. der Geifel, zdstawnj osoba, zástawnjk ; der Bürge,
rukogme ; die Sicherheit, gistofa ; ber Beweis, důkaz.
Persedeo, sedí, sessum, 2. lange wo figen, 3. B. in equo dies no-
ctesque, sedeti, pfesedeti, prosedeti, wyseděti na koni dne
i noci, ^ : '
Possideo, sedi, sessum, 2. brfigen, inne haben, mjfi, dr£eti něco;
toládnuutí něčjm, pdnem býti něčeho; befegt halten, z. 8. fo-
ram armatis, osaditi, Possessio, 3. f. ber Befig, drženj, wlad-
nutj j die Befigung, das Gut, Grunbftůd, magetnost, statek, pol-

nost. Possessluncüla, !. f. ein Güthen, stateek. Possessor, 3.

m. der Befiger, Inhaber, magetnjk, držitel, pán, y. B. bonorum.

Praesideo, sedi, sessum, 2. voran figen, den Vorſit haben, předke-
dati, pfednj mjsto mjti; vorftehen, commonbiren, bivíaiten, zprd-
wu, wlddu mjti, zpráwcem býti; xprawowati, Fjditi, westi,
wlädnauti; fhügen, been, ochranau, ochrancem býti někomu,
chraniti, w ochraně miti někoho ; alicui

Praeses, Yılis, c. ein Vorfieher oder Belhüger, zprdtoce, chránce, o-
chrance, chranitel; die Belhügerin, ochrankyně, chranitelky-
ně. Praesidium, 2. n. ber Schus, chrdna, ochrana, zastání
bie Hilfe, pomoc; Bebedung, Gonvoi, průod, ostraha. stráž ;
ber often, stráž, stanomwiště, strážné mjsto; praesi di

dere, feinen Poften verlaffen, sfanowistà opustiti, z mj

odajti; baš Lager, lezenj; die Shane, Aradba ; praesidium op-
idi, vie Garnifon, die Befagung, posddKa.

Resideo, sedi, 2. figen, sedàfr; zurüd oder übrig bleiben, zbywatz,
zbyti, züstdwati, zůstati, pozůstatí ; ruhen, odpotjwati,

Reses, Ydis, mas figt oder zurück bleibt, fi nicht rübrt, y. B. aqua,
ſteheudes Wafler, sfogafd woda; caseus in corpore reses, der
im Wagen figt, nídt verdaut wird, Jezjcj 10 životě syrec; plebs,
ber zurückgebtiebene Pöbel, züstald tu chatra ; untbátig, träg, za-
hálečný ; rubig, tichý, pokogny ; brad liegend, prdzny.

Residüus, a, am, *rüdilánbig, übrig geblieben, züsfaly, pozůstalý,
zbylý, ostatní, züstatnj: pecunia residua, rüdändiges Geld,
penjze k dohjranj. Residunm, 2. n. ber teft, das Uibrige, osta-
dek, zůstatek, zbytek, doberek.

Subsideo, sedi, sessum, 2. unten figen, dole sedétz; fige, seděli ;
figen bleiben, zurüdbleiben, zästawati, zůstati. dinum, 2. n.
der Referveort, Zufluchtsort, bie Rititade, útočiště; müdenfolt, zd-
Inha; die Pilfe, pomoc, pfispenj; das Hilfsmittel, prostředek,
Plur. Subsidia biegen bie Ttiarler, melde fid im wäbrenden Fechten
der vorderen Glieder auf einem Stniee nicberließen unb bann jenen zu
Hüfe tamen; baber Hinterhalt, Refervetruppen, záloha, zadnj wog-
sko, wálečná pomoc, . 1

Supersedeo, sedi, sessum, 2. 1) figen über oder auf etwas, z, B. ele-
phaute, auf bem Girpbanten, sedéfi na slonu; re supersedere,
einer Sache überboben fevn, fie nicht nütbig haden, zanechdwatt, ne-
chati, zanechati něčeho; ni&t mögen, nechtjti,

j, 4: BB. loqui.
Sedo, avi, atum, 1. ruhig machen, ftillen, ti.

i, pokogiti, kro-
titi, utišiti, ztišiti, upokogiti, spokogiti, zkrotiti, 4. B.

536 Sěges ^ : - Semis

iram; enbigen, končiti, skončiti, s. B. bellum, ben Krieg,
přetrhowati, přetrhnauti walku, wálce konec učini-
ti: sitim, ben Durft löſchen, ZjzeA hasiti, uhasiti. un
. Sedátus, a, um, rubig, fil, tichý, mjrny. Sedate, Adv. fanft, ges
laffen, ruhig, ohne Murten, mit rupigem Gemütbe, Tide, 10 tichosti,
s tichau dušj. ! n
Bedätio, 3. f. bie Berupigung, Stillung, upokogenj, spokogenj, xti-

denj. n

Sěges, čtis, f. bie Saat, osenj; ba& Saatfeld, osenj, osetd
rolj.

Segnis, e, verbroffen, träg, langſam, ſchläfrig, faf, Ziknawý,
rozmařilý, ospaly.

Segniter, Adv. fdlifrig, trig, Ziknawe, rozmarlle, ospale.

Segniítia, 1. f, und Segnities, 5. f. bie Zrägheit, Unbetriebfamfeit,
Schläfrigkeit, Bangfamteit, lknawost, rozmařilost, ospalost.

] Persegnis, e, febr fáláfrig, träg, welice liknawy, welmi ospaly.

Sella, 1. f. ein Stuhl, Seffel, sedadlo, stolice; der. Stuhl
bre Handwerksleute, stolička; der curulifche Seffel, Tragſeſſel,
úřadnj stolice. .

Sellülärius, 2. m. ein Handwerkomann, ber figend arbeitet, Femesinjk

. sede pracugjcj, a. B. Gdufter, Schneider.

+ Subsellium, 2. n. eine nicbrige Bank, Juice, lawitka; Plur. Sub-
sellin > bie Reftěverfanbtungen, prdwnj gednänj ; tie Gerichte,
saudy.

Sěmel, Adv. ein einzigemal, einmal, das erflemal, gednau,
gedenkrdte, poneyprw; einmal, gednau; non semel,
nicht etwa nur einmal, b. 6. oft, negednau, kolikkrdte, mno-
hokräte, často; ne semel quidem, nicht ein einzigesmal, *
ani gednau, ani gedenkráte.

* S&men, Ínis, n. 1) bec. Samen, sémě, sjmé, semeno; der
Segling, ber Fächſer, sazenice, sadba; 2) bie Grundurfa«
de, SBeranlaffung, der Stoff, bie Grundlage, podnět, počátek,
základ; der Urheber, pitwod.

Sementis, 3. f. bie Saat, das Cien, die Ausſaat, segba, setba, setj ;
sementem facere, fien, bie Gatt beftellen, sjt?, rozsjwati, zasj-
wati, zaseti,

Sěinfno, avi, atum, 1. füen, sjti, nasji
diti, roditi , wyddwati, pfina: befáen, 3. B. agrum, osjwa-

VA di, zasjwati, osjti, zusjti, Se tor, 3. m. der Orr, Gämann,

osewač, zasewač, rozsewač; Urheber, püwod, päwodces

Seminärium, 2. n. eine Baumſchule, Pflanzfýule, semeniště.

Dissemino, avi, atam, 1. ausfäen, hie unb da binfáen, rOzsjwatt, roz-
.Séti, wyséti; ausftreuen, ausbreiten, verbreiten, roztruJowati,
trausiti, rozndieti, roznésti, 3. ©. sermonem,

Semis, Indeci. ein halber AB, bie Hälfte, polowice, polowic,
půl, půlka. !

'; zeugen, bervorbringen, plo-

Semita Sénex 637

SemYhóra, 1. £ eine dalbe Stunde, půč hodiny.

SemYdoctus, a, um, halbgelebtt, napolo učený, nedoučený, nedouk,
Seminůdus, a, um, halbnadt, od polau nahý, na polowic nahý.
Semiciroitlus, 2. m, ein halber Zirkel, půl kolečka.

Semita, 1. f. der Fußfteig, Pfad, Gang, Steig, stezka, pàii-
na, pěšinka, chodnjk; bie Seitengaffe, Quergaffe, ulička.
Semper, Adv. allezeit, immer, allemal, wesdy, wsdy, wsdy-
cky, zawsdy, pokaždé.

Semplternus, a, um, immermährend, beftünbig, unaufhörli, wesdy tr-
wagjcj, ustawičný, neustálý, neskonalý ; ewig, wěčný.

Sénex, Gen, senis, bejahrt, alt, starý, letity. Subst. bet
Greis, stařec, kmet ; senes, alte eute, stařj lidé, Compar.
senior, älter, staršj.

Senilis, e, eine Greifes, der Greffe, y. B. prudentia senilis, bie ugs
beit der Greife, bie man bei Greifen zu finden pflegt, starých lidj

* opatrnost. .

Senfus, a, um, att, bejahrt, starý; Subst, Senius, 2. m. ein Gris,
stařec. Senium, 2. m. das Alter, starost, staroba, wek weliky ;
bie Gámade, slabost, slabota; die Abnahme, ubywdnj ; die Langs
wierigtelt, délka,

Senectus, ütis, f. bo$ Hohe Alter, das Alter eines Greifeb, stary, wy-

, Soky wek, starost ; die alten &tute felbft, staFj lidé, starost ; bat
Alter einer Sade, bie lange Dauer, wek,léta. Senectus, a, um,
alt, bejaprt, starý, letity. Senecta, scil. aetas, baě hohe Alter,
das Alter, stará léta, wysoky wek, starost ; aud) heißt Senecta
die alte abgemorfene Haut ber Schlangen, stard hadj kůže, hadj
swlaky.

Benesco und Consenesco, nui, 3. alt werden, sfarnauti, wěkem
scházeti, sestarnauti, sestarati se; veralten, mit ber Zeit abnebs
men, fárüder werben, unbetriebfam werden, starnauti, schdzeti,
chabnauti, tratiti se, :

Senätus, 4. m. das höchſte Gollegium, mo lauter Staatsfahen abgehans
belt wurden, ber Genat ober Rath, beffen Präfibenten bie Gonfaln was
ten, neywy33j zemská rada; bie Rathěverfammlung, rada ; Ort,
wo bie Btétbéberrn fiten, 3. B. im Odoufpiele, ber Batbfit, panské
stolice, radnj sedadla ; senatum cogere, ben Genat verfommeln,
radu swoldwati, swolati, obsjlati, obeslati; senatum habere,
Blatb&verfammiung halten, radu mjti, drzeti, na radě sedeti, ra-
dy snd3eti; dimittere, auseinander gehen laffen, popauštětí, pro-
Pustiti; senatus frequens, jabiteíder Senat, wenigftens fo zabls
reich, daß ein Fathſchluß gemacht werden fann, pind rada; senatus
consultum, ein fórmtider Rathefhtuß, wider den nicht proteftirt mors
den ift, radní snešenj, wypowed'; war aber bagegegen protefirt
worden, fo hieß e& Senatus auctoritas, ein Ctaotégutadten, und blieb
unvollzogen.

Senàcülum, 2. n. ber Ort, wo fi ber Senat verfammelte, bas Rathezim⸗
mer, radnice, radnj swětnice.

Senator, 3. m. ein Ratběherr, Staatsrat in Rom, radní pán, zem-
sky rada. Senatorins, a, um, rathehertlih, rodopansky ; ordo
senatorius, der rathěberrliáe tan, panský řdd.

538 Senttna Sentio

^ +
Sentrna;. 1, f. ber Unflath am Grunde des Säiffis, bie Grundfups
pe, ssedlina; sentina urbis, das gemeinfte Gefindel, sběř,
holota, hlüza; navis trahit sentinam, das Cif zieht
Waſſer in fid), lodj táhne do sebe wodu, t. 4. ift led;
der Dit. im Schiffe, wo die Grundfuppe fit fammelt, tratiwod, stok.
.Sentip, sensi, sensum, 4, 1) fühlen, empfinden, cjtiti, öjti, u-
ejtiti; instrumentum sentiendi, dad Werkzeug der Empfins
dung, čidlo; 2) merken, bemerken, wahrnehmen, cjtiti, Ati,
čjti, ucjtiti, znamenati, pozorowati, pozndwati, poz-
nati, wideti; 3) gefinnt feyn, urtheilen, meinen, dafür hals
ten, denfen, mysliti, smy3leti; male sentire, übel gefinnt
fen, übel benfen von etwas, zle smmýšleti, držeti, smysliti
o něčem ; cum oliquo oder ab aliquo, eš „mit Semanben
halten, stegně smýsleti, držeti s někým; 4) feine Gefine
nung äußern, urtheilen, dafür halten, votiren, řjkati, my-
sliti, mjniti, za to mjti, sauditi, toho mjněnj býti;
sentio, id denke, meine, zdá mi se, widj mi se, toho
zdánj, mjněnj gsem,
Sensa, orum, n. bie Gefinnungen, Gedanken, smýšlenj, myšlenj;
sensa animi, die Empfindungen bed Herzens, fanatj srdce,
Sensus, 4. m. das Gefübl, die Gmpfindung, cif; die Kraft ju ems
pfinden, citelnost: der Sinn, smysl; bie Gefinnung, my3enj ; die
Meinung, àddnj, úsudek, úmysl, mjnenj; der Begriff, Werftand
oder Stan eines Recte? smysl, rozum, wýznam; der Geíámad
in Beurtbrilung, rozum ; ber Bedankte, Gag, die Periode, myšlénka,
prüpowed, sada, smysl.
Sensim, Adv. allmälig, nad) unb nad, unvermerft, unter ber Hand,
znendhla, pomalu, pomuliöku, polehaunku, poznendhla.
Sententia, 1. f. 1) die Meinung, Gefinnung, der Gedanke, myšlenj,
smýšlenj, úmysl, mjnénj; das Votum, ter Ausfprud, das Urs
tbeil, mjněnj, zdánj, wýpowěd, nález, úsudek, usauzenj ; sen-
- tentiam rogare, um die Meinung fragen, im Senate, na zddnj pti-
ti se ; sententiam dicere, feine Meinung fagen, své mjněnj, zdá-
nj Fjci, powedjti, pronášeti, pronesti; vi von Statoétetrn,
hlas dáwati, dáti, mjnenj swe Fjkati, Fjci; in suam sententi-
am trahere, auf feine Gite bringen, po sob? tdhnauti, na swau
stranu dostuti; sententiam ferre, votiren, von Richtern, ndlez
činiti, wýpowěď učiniti, úsudek důwati, saud wyndsety, wy-
nésti; das Endurtheil, nález; 2) der Berftanb, bie Klugbeit, rozum,
opatrnost ; ber Werftand oder Ginn, ber in ben Worten liegt, rozum,
smysl; ber 3nbalt, obsah; 3) ein merkwürdiger oder witziger
©prud, eine Genteng, průpoměď, (gen. i); 4) die Meinung, dee
fBorfa&, ba& Vorhaben, mejněnj, umjněnj, úmysl, předsemwzetj,
uloženj; 5) ber Gebonte, Gat, bie Periode, myšlénka, průpowěď,
Sada, smysl. Ex sententia, nad Munfá, die žádosti, po wůli,
dobře, šřastně. Sententiösns, a, um, voller Gedanken oder Gens
tengen, plný myšlének, plný prüpowedj.

Sentis Sentis 539

Adsentio cber Assentio, si, sum, und Ad:entior oder Ausentior,
sus sum, 4. beipfligten, beisimmen, snášet se, srowndwati se,
stegného mjněnj, gednoho smyslu býti, drzeti s někým, ali-
cui; aliquid, etwas billigen, Beifall geben einer Cache, wülı dawa-
ti, pfiwolowati, přiwoliti, powoliti, připauštěti, připustiti,
swoliti něčemu, schwalowati, schwaliti něco, pfistaupiti k
něčemu ;- temporibus, fid in die Zeiten oder Umftände fhiden, Zowě-
ti času. Adsensas, 4. in. unb Adgensio, 3. f. die Beiftimmung, ter
Beifal, stegne mjnenj, wůle, příwolenj, swolenj, připuštěnjí
schwälenj. Adsensor, 3. m. der Beipflihter, stegný minitel. Ad-
senior, atus sum, f, einem überall beipflihten, nad dem Maule res
den, folglich fhmeideln oder flattiren, k /jbostr mluwnti, poswed-
čowati, pochlebowati někomu, po srsti hladiti někoho. Ad-
sentátio, 3. f. das fhmeidlerifhe Beipflihten, Flattiren, k Zjbosti
mluwenj, po srsti hlazenj, příswědčowdní, pochlebowdnj. Ad-
sentätor, 3. m. ber überal beipflichtet, nach dem Maule -redet, ein
S&meidler, poswědčowálek, pochleönjk.

Consentio, si, sum, 4. gleihe Gefinnung haben, übereinftimmen In den
@efinnungen, gleidfórmig fepn, snašelí se, snésti se, srowwndwatl
se, gedné mysli, gednoho smyslu, stegného myšlenj, gedno-
stegného mjnenj, gedné wüle, na gednom býti; fi& jufammen
verfómóren, spikatı se, spiknauti se; fid verabreden, arjkatı
se, sřjcí se, umlauwntt se, umluwiti se, usnésti se; feine Gins
wiligung geben, swolowati, swoliti, příwoliti, wüli dáti něče-
mu. Consensus, 4. m. unb Consensio, 3. f. bie tibereinftimmung
in einer Sage, die Harmonie, sdegnd mysl, gednomyslnost, steg-
né mjnenj, gednoswornost, <gednocenj, srowndnj. Consensio, 3.
f, die Berfhwörung, spiknufj, srocenj. Consentäntus, a, um, übers
eintimmend, gemäß, gleihförmig, fidit, srowndwagjc) se, shod-
ny, phjhodny, přiměřený, podobný; paflend, vernünftig ober

‘vernünftig gebaát, podobný, rozumný,

Dissentio, si, sum, 4. nit übereintimmen, andere Giefinnung haben,
abgeben von andern in feiner Meinung, nicht hormonizen, nesrownd-
wati se, nesndset? se, gınako smýšleti, giného mjněnj býti,
nesmysliti se s někým ; unäbnlid feyn, nepodobati se k nede-
mu, liditi se, deliti se od něčeho. Dissensio, 3. f. bie wies
fpatt der Gefinnungen, bie Uneinigteit, ifbelligteit, nestegnd mysl,
nestegné mjněnj, w úmyslu nesrowndnj, neswornost, různ
ce; ‚die Verſchiebenbeit, Unähnligteit, rozličnost, nepodobnost.

Dissentáněus, a, um, nit libereinftimmenb, nesrowndwogjcj se,

nepodobný. :

Persentio, si, sum, 4. empfinden, fühlen, merfen, c]titz, pocjtiti, do-
bře znamenati, Peraentisco, 3. merken oder [püren, wahrnehmen,
cjtiti, znamenati, pozorowati, N

Praesentio, si, sum, 4, vorber empfinden, vorher merken ober gewahr

, Wtrben, obnen, napřed cjtiti, ptedejtiti, předzwjdati, předzwě-
děti. predtauchatı, předtušití, Praesensio, 8. f. tat Worhermers
fen, Vorberempfinden; bie Ahnung, Prophezeiung, ber Bortrariff, před-
cjténj, předcit, pFedzwjddnj, předtauchánj, předtucha.

Subsentio, si, sum, 4, ein wenig wahrnehmen, merken, trochu zna-

. menati, pózorowati něco, porozumjtoati, srozumjwati netemu,

Sentis, 8. m. der Dornftraud, trnj.

B9 Sepes Séotsus.

SentícBtum, 2. n. das Dorngebüfce, frnina, frniště, .

Sentus, a, um, bornig, drnowityý ; rauh, Holperig, nit glatt, drsna-
tý, draslawý.

Séorsus oder Seorsum, Adv. beifeits, befonders, auf einem
abgefonderten Drte, o sebe, pro sebe, zwldště, obzwláště,
stranau, o samotě; befonderd, 4. B. omnibus gratiam
habeo, et seorsum tibi, každému powděčen gsem, a
zwldště tobě,

Sěpělio, peltvi, pultum, 4. beerbigen, begraben, pochnwd-
wati, pochowati, pohřebowati, pohrbjwati, pohřbiti,
do hrobu ddwati, klásti, položiti, dáti, zakopati; fa-
sna sepulta est, der Ruf hat fid verloren, powěsť usnula,
utichla; bellum sepultum, geendigt, wdlka skončená;
dolorem sepelire, unterdrüden, bolest tagiti, utagiti,
pochowati; somnum, vertreiben, spanj zahnati; cus-
todem sepelire, ben Wächter einſchläfern, uspdwati, uspati.

Bepultüra, 1. f. ba& Begräbniß, bie Beerdigung, pohřeb, pochowdnj,
pohřební průwod.

Sepulcrum, 2. n. das Grab, hrob; bo& Grabmobt, die Grabflätte,
hrobka ; ber Seidenftein oder Grabitein, Aroboiwy kámen ; bie Aufs
féxift darauf, Arobowy nápis, náhrobek.

Insepultus, a, um, unbeerbigt, unhegraben, nepochowany, nepo-

Med:
Sepes ober Saepes, is, f. ber Zaun, die Verzäunung, Verma⸗
dung, plot, oplotek, ohrada.

Sěplo, psi, ptum, 4. verzäunen, oplocowati, plotiti, oplotiti, plo-
tem obhdněti, obehnati, hraditi, obhraditi; verwahren, bebes
den, befegen, opatřowati, opatřiti, obhrdieti, ohraditi, osazo-
wati, osaditi, 3. B. urbem praesidio.

Sepimentum, 2. n, bie Berzäunung, oplocenj, ohrada,

feptum, 2. n. 1) die Werzäunung, Vermachung, ein verzäunter, vers
madıter Ort, ohrada, ohražené mjsto, ohrazenj, zahrazenj, o-
plocenj ; 2) der Ort im Marsfelde, mo die Gomitien gehalten wurden 3
3) eine 3iifóenmanb, přepaženj; septum cordis, die Cdyibemanb,
dlána srdeönj ; septum transversum, das Zwerchfell, opona, brd-
nice přičnj. _

Circumsépio, psi, ptum, 4. ringěberum vergäunen, umjüunen, umges
ben, einfhließen, obhrazowatı, obhrázeti, obhraditi, plotem ob-
hdněti, obehnati, oplocowati, oplotiti, obhraditi, plotem ob-
kljeiti, obehnati ; verwahren, opatřowati, opatHiti, -

Consepio, psi, ptum, 4. verzäunen, mit einem 3aune, Mauer ober
fonftiger Bermahung einfließen, plotem obháněti, obehnati, ohrd-
Zeti, ohraditi, opatřiti; oplotiti, y. B. agrum.

Intersepio, psi, ptum, 4. einen Zaun "ajmifóen maden, vermaden,
přehrazowatí, přehraditi, pFepáxeti, přepažowati, přepažiti.

Obsepio, psi, ptum, 4. verzäunen, vermaden, verihliefen, verbauen,
4, B. ben Weg verrammeln, zahrazowati, zahrážeti, zahraditi,
zaklestiti, zatarasiti, zacpdwati, zacpatı.

Septem Séquor 641

Praesepio, psi, ptum. 4. vorn verzäunen, verwahren, vermaden, z pře-
du ohrazowatı, ohraditi.

Praesépe, 3. n, Praesépes oder Praesäpis, 3. f. Praes&pinm 2. n.
unb Praesěpia, 1. f. 1) die Krippe, gesle; 2) der Gral, chlew.

Septem, fieben, sedm. Septies, fiebenmal, sedmkräte.

Septimus, a, uin, ber fiebente, sedmý. Septinum, Adv, jum fiebens
tenmale, po sedmé,

September, bris, in. ber Monat September, zdřj. '

Septuaginta, fiebjig, sedmdesdte. Septuägies, fiebjigmal, sedmde-
sdtkrdte, SeptuágěsYinus, a, um, der fiebgigfte, sedmdesutý.,

Septingenti, ae, a, fiebenpunbert, sedm set, SeptingentěsYinus, a,
um, der fiebenhundertite, sedmrsty. Septingenties, ſiebenhundert⸗
mal, sedmsetkräte. Beptingěni, ae, a, je fieben hundert, po se-
dmi stech. : .

Bepteindccim, fiebzehn, sedmndcte,

Séquester, 2. und 3. m. 1) ein Unterhändfer bei einem Vergleich,
oder Verkaufe, prostřednjk ; 2) jene Perfon, bei der das, ‚worüber
dpel Perfonen ftreiten, 3. B. Geid, indeß verrahrlic niedergelegt wird,
die Mittelöperfon, opatrownjk, duwernjk.

Sequestra, 1. f. eine Unterbánblerin, prostředníce ; bie Mittelsperfon,
opatrownice, dàwernice.

Sěgulor, sequius, (Comp. von Secus, abftammend von Sequor)
maš auf daš erfte folgt, daher geringer, ſchlechter, zadnàg-
3j, horšj, daremnégij, Spatnegsj; ſchlecht, böfe, zadnj,
daremný, špatný, zlý ; seguius loqui de aliquo, übel,
böfe reden von Iemant, zle, špatně, daremně mluwiti
o někom; nihilo sequius (ftat secius), nitě deſto weni-
ger, nic méně. *

Séquor, secůtus oder sequütus sum, 8. folgen, nadfolgen,
begleiten, mitgeben, ndsledowati někoho, gjti za někým,
býti s někým; aliquem, fid) nad) etwas richten, ndsledo-
wati, přidržowati se, držeti se, přidržeti se něčeho ;*
zprawowati se, řjditi se, chowati se podle něčeho; .
folgen, erfolgen, 3. B. inde sequitur, ‚hieraus folgt, z to-
ho nasleduge, pocházj, zawjrá se: folgen, e8 mit Ses
manb halten, drieti se, přidržowati se, přidržeti se ně-
koho, držeti s někým ; postupowati, postaupiti po ně-
kom; wohin gehen, gjti ; einer Sade nachgehen, fie fuchen,
darnach trachten, hledati, wyhleddwati něčeho; bati,
dychtiti.po něčem; sequi aliquid, etwas zur Abficht ba-
ben, oder auf etwas fehen, Iıledeti na něco, něco w ohled
bráti, wzjti, za ohled mjti; res me sequitur, wird mir
zu Theile, ich betomme fie, wéc mi připadá, přicházj.

542 Séquor : Sěguor. |

Begnax, äcis, folgend, následowný ; folgfam, wolný, powolny ;
nadgiebig, podagny ; sequax flamina, die ales am fid) greifende
Blamme, gizliwy plamen,

Sector, atus tum, 1. 1) mit einer gewiffen Achtung ober fBeglerbe fol⸗
gen, nadfolgen, ndsledowati někoho, choditi za někým, ali-
quem; nadlaufen, beali za někým: 2) folgen, nadlaufen, bes
gleiten, mit Beratung, behat? za někým ; verfolgen, jagen, stj-
hati, honiti, y. $8. apros; nad etwas tradten, 2 ostupowati, ba-
Aiti, dychtiti po něčem; wohin gern geben, rdd chodité někam,
4. B. gymnasia. Sectätor, 3, m. ber einem begierig ober überall
nadfotgt, ein Begleiter, Anhänger, ndsledownjk, postaupenec.

Secta, 1. f. 1) bie Regel, z. 8B. vitae, prawidlo žiwota ; 2) die Partei
oder Bette, strana ; eine Bande, rofa, z. 18, der Straffenräuber,

fecundus, a, um, (ftatt sequens oder seguendůs), ber folgende, zweite,
druhý ; nüdfte, zweite, bem Range nad, à. iB. secundus a rege,
der nächte na dem Könige, druhý po králi; nadítebend, ſchiecrer,
geringer, druhý, menšj, à. B. haud ulli virtute secundus, ftebt
Niemanden on Tugend oder Sapferfeit nad, se žddným we ctno-
sti, we zmužilosti sí neoddáwd, neoddá; kazdemu na stat-
nost se rownd, wyrowná, každému na statnost rowny ; 2)

8. ventas secundus, der Wind, ber dem Sýjiffe folat,

inten fómmt, wjtr od zadu; weil er nun ben Kauf des

Gbiffe befördert, daher ein guter, günftiger Wind, dobrý, přjhod-
ý wjtr; secundo flunine re, ©trom ubrerté fahren, po
wode, po praudě geti; 3) günftig, pFjznitoy ; begünfigend, Beis

t fau gebenb, 3. B. secundis auribus accipere, mit Weifal etwas

anhören, s dobrotiwym, náchylným, laskawým, přjsemným
uchem poslauchati, poslechnauti; fortuna secunda, das lid,
Stestj; glüdió, nad bem 2Wünfge gebend, Stastný, zdárný, po-
dle žádosti. fecundum oder Secundo, Ldv. zum anberamale,
podruhé ; jreimat, dwakráte.

Secundum, 1) Praep. na$, hinten nad, 4. ©. ite secundam me, fons
met mír nad, gdete za mnau ; nüáft an, nahe an, nahe bei, an, we-
dle, podle, u; in, j. B. secundum quietem, im &ájofe, we spanj,
we snách ; jum Wortbeile, für, zu Gunften, pro; 2) nad, (ftatt pest
za; nad, nad iBrídaffenbeit, gemäß, die, wedle, podle, po; secun-
dum ea, hierauf, po fom; her jecundum filiam, ber nad der
Sodtec erbt, dedic po dceři; 3) Adv. nad, binten nad, 4. B.
i secundum, fomme nad, gdi za mnuu, pogd' za námi,

Becnndärtu: una, ber zweite der Ordnung nad, von ber zweiten Gate
tung, druhého řádu; planetes secundarius, ein Rrbenplanet, poblu-
dice druhého řádu, družice.

fecundo, avi, atum, 1. begtüden, begünftigen, dařrtí, zdařití, 3Tast-
niti, oslastniti někoho; Stestj, prospěch dáwati, dáti, pro-
půgčowati, propügtiti někomu ; aliguein,

Obsecundo, avi, atuın, 1. zu Willen fen, willfapren, ſich gemüß bes
drigen, howeli, po wůli, k ljbosti býti někomu ; geboráen,
powolowati, powoliti někomu, poslauchuti, poslechnauti ne-
koho; alicui, x

Adsequor ober Assequor, cutus sum, 3. einhohlen, erreihen, dostz-
howati, dostjhati, dostihnauti, dohdneti, dohnati, dohomiti,
dospj3iti, docházeli, dogjti něčeho ; eriangen, docitdzets, dog)-

"Séquor Sěguor 645

ti, dosahowati, dosdhnauli, podosdhnuuti něčeho; conjectu-
ra-reın, errathen, uhúdati, uhodnauli něco. Adsector und Asse-
ctor, atus. sun, t. einem überall folgen, ibn begleiten, ein Anhänger
von ihm feon, puné následowatí někoho, postupowati po ne-
kom. Assectätor, 3. m. ein beftändiger Begleiter, pilný násle-
downjk ; ein Gtient, sweFenec ; Anhänger, Verebrer, Posfuupenec,
ctitel. Assectätio, 3. f. bie Hodactungevolle Begleitung, doprowd-
zenj, pilné následowdnj. Adsecla oder Assecla, 1. an. ein er
gieiter, práwaděj. .
Consequor, cutus sui, 1) folgen, nadfolgen, darauf fotgen, nasledo-
dvali; nachgeben, ju erreiden fuden, ftreben nad etwas, postupo-
wuti, postaupiti, bakiti, dychhiti po něčem, j. B. qnaestum ;
2) erreichen, einbobten, dostihowuti, dostjhatı, stihnauti, dosti-
hnauti, postihnauti, dochäzeti, dogjtı; verbis cousequi ne-
queo, id fann e& nicht genug beidreiben, slow stihnauti, wypra-
witi, wymluwiti, wypsati nemohu ; erlangen oder betommen, do-
cházeti, dogjti, dosahowati, dosáhnuuti, dosjcí, podosjcí nee
čeho; folgen, geborájen, ndsledowati, poslauchati, poslechnau-
ti, uposlechnauti; nadagmen, následowuti. Consequens, tis,
bie Folge, důsledek, 4. B. consequens est, ut - es folgt, daß -
důsledek gest, že- ; folgercht, důsledný. Consequentia, 1. f
unb Consecutio, 3. f. die folge, z.B. einer Sache oder die Folye
der Dinge unter einander, à. B. der Wörter, ndsledowánj, postu-
powdnj. Consequentia, 1. f. bie Gonftquen, düslednost. Incon-
> ungereimt, nedůsledný. Inconsequentia, 1. f. bie Uns

sequens, tis,
gereimtheit, nedůslednost.

Consector, atus sum, 1. begierig nadfolgen, nadgeben, pilně ndsle-
dowatı, choditi za někým, aliquem ; ereilen, erreiden oder eine
bopten, dospjwati, dostjhati, doháněti, docházeti; nad) etwas
tradten, zu erwerben ſuchen, postupowati, baiiti, dychtiti po ne-
Sem; verfolgen, zu erreichen fuchen, stjhati, honifi; nadabmen, ná-
sledowati, za přjklud brati. Conseciátio, 3. f. da6 Trachten, Stre⸗

\ ben nad etwas, bazenj, dychtenj. Consectátrix, ici: die nad
etwas fischt, bazitelkyne, ndsledownice. Consect&rium, 2, n.
ein Folgefag, befonberé ein furjer unb fharffinniger, dergleichen die
©toifer machten, düwod krátce zawřený. | f

Exsequor, cutus sum, 3. 1) folgen, begleiten, ndsledowati, prowd-

zeli, prowoditi, wyprowoditi, doprowoditi, y. B. funus ; vers

felgen, zu erhalten faden, sťjhati, honiti; behaupten, z. B. jus
suuın, fein 8teát, postupowati, postaupiti, giti po práwu swém,

. wylleddwati, hledatı prawa swého; folgen, zum Mufter neba
men, následowati, za pfjklad, za wzor bräti, wzjti; fortfes
gen, waé angefangen war, fortfahren in etwas, pokradowati 10 ně-
tem, 4. B. quaerendo, weiter fragen, dále se pläti; ausführen,
prowoditi, prowésti, wywesti, konati, wykonati, dokonuti,
doprawiti; 2) au&riáten ober vollziehen, konat?, wykonati, wy-
Fiditi, pořjditi, zařjditi, zaprawitt, poprawiti; maudata, roz-
kaz plniti, wyplniti, naplniti, konati, wykonati ; 3) tun ober
verzichten, 3. 8B. feineXmtepflibten, konati, wykondwati, wykonu-
ti, wybpwati, wybyti, činiti, učiniti; 4) rüben, y. B. ju
violata, mstjti, pomstiti; firafen, 5. B. delicta, fresfatr: verbis
exsequi, mit Worten ausfüßzen oder burdgeben, erzäplen, befchreiben,

544 Séquor Sěguor ,

7+ fegen, wyprawowali, wypratbili, popisowati, popsati, ty-
psati. Éxsequiae, arum, í. das Sei&enbtgdngnif, služba zádušuj,
pohřeb, prüwod.

fnsegnor, cntus sum, 3, 1) folgen, fernad) ober darauf folgen,
následowati, y. B. anmus insequens, dat barauf folgende Jabr,
mäsledusjej rok, přjšíj rok ; auf Jemanb folgen, bec Zeit nad,
přicházeti, gjti, následowati po někom, za někým; 2) verfole
‚gen, nadfegen, stjhati, honit někoho, honiti se, knáťi se za. ně-
kým; contumelia aliquem, einen fáimpfen, pomlauwuti něko-
ho; feine Rebe verfolgen, das if, fortfahren, fortfegen, dále m/u-
will; einem jufegen, dofjrati, dolehati na nekoho, y. 8B. vitia;
fi Mühe geben, ustlowati, snakıfı se.

Insector, atus sum, 1. verfolgen, stjhatı, homiti; yufegen, ddwati
někomu ; {pn burápíchen, přetřepáwati, pFetFepati; mit Gtidels

“ worten durdjieben, nabjrati, natahowati někoho; maledic
don fhimpfen, Jáfi nekomu, na někoho, pomlauwatı někoho;
quem. Insectätio, 3. f, die Berfolgung, stjhánj, prondsledoiwa-
nj, y. ©. hostis; die Verfolgung mit Worten, přetřepdvání, po-
mlauwänj; mit Otidelreten, nabjránj, natahosodnj ; der Spott,
smjch, posměch: Iusectětor, 3. ın. der Berfolgér, prorusledownjk.

Obsequor, cutus sum, 3. willfahren, ju Willen fegn, gefállig fepn, nade
geben, po wält, k wüli, powolny býti, powoliti někomu, po-
slauchati, poslechnauti někoho; (id richten nah Jemande Bien,
zprawowali se, l'jditi se po něčj wůli, něčj wůle nasledowa-
ti; einer Gode nachgehen, fid ihr Ubertafien, poddawati se, podda-
ti se, odddwati se, oddati se něčemu ; animo suo, nad feinem
Willen (eben, dobrau wüli sobě udelatr; sobě powoliti, Obsequi-
um, 2. n. das Radgeben, bie BiUfahrigteit, WRadgiebigteit, ofalliged Bes
tragen, wolnost, powolnost, hotowost, ochotnost ; vec Gebocfam,
posiechnutj, poslušnost. Obsequenter, „Zdv, mit Bitlfährigteit,
maolně, powolne, ochotně, Obseguentia, 1. f, die Radgiebigt-it,
Wiufährigteit, powolnost. .

Persequor, cutus sum, 3: 1) nadfolgen, ndsledowati, stjhati, honi-
tí; nachgehen einer Sade, barnad) tradten, ftveben, postupowati,
postaupiti, gjti, bažiti, dychtiti po něčem, y. 18. volaptaten;
einer Cade nachgehen, fid damit befhiftigen, y. ©. artes, objrati se,

t zahášeli se neöjm, hleděti něčeho; nadapmen, ndsledowati,
za příklad bráli, za wzor wzjti; 2) verfolgen, prondsiedowe-
ti, stjhati někoho; dotjrati na někoho, aliquem ; äden, mstj-
tě, pomstiti; frafen, trestati, potrestati, ztrestati; 4) etwas
fuden ober zu erhalten fuden, j. B. suum jus, postupowati, po-
staupiti, sjti po práwé swém, práwa swého wyhledáwati;
geridttidy fu&es, u prdwa pohledáwati, sauditi se; b) bie Ber
tradtung, Grflürung ober Gryütlung einer Cad, burágeben, pro-
chäzeti, prosjti, probehnauti; erzählen, beídyeiben, vortragen,
wyprawowuli, wyprawifi, popisowati, popsati, phedndscti,
přednésti ; 6) fortiegen, pokračowati w něčem, 4. B. quaeren-
do, im $ragen fortfavren, dále se ptdti; zu Ende qu bringen fuden,

, konati, k mjstu westi, pFiwoditi ; ausführen, verridten, qu Gtans
be bringen, konati, wykonati, wyPjditi: mandata, rozkazy wy-
plriti;: vitam inopem, führen, nuzný život westi; solertiau,
anwenden, naklddatı, naloziti, wynakládati, wynaldžiti, přiči=

| Sěra Sěro 645

niti ; verdienen, erwerben, wydelati, zgjskati, nabyti ; eincaflicen,
eben, wywzdwihowati, wywzdwihnauti, y. B. hereditates.
Persecütio, 3. I. bie Werfolgung, pronásledotvánj, stjhánj, proti-
seenstw] ; eine Klage, Zuloba.

Prosequor, cutus sum, 3. 1) folgen, vidsledowati někoho, gjtizu
někým; begleiten, promwázeti ; lacrimis, mit Zýránen, s/zamt pro-
wázeti, sprowoditi ; oplakéwati, oplakatı někoho; prosequi
aunore, lieb haben, milowati nekoho, ldsku prokazowati něko-
mu; beneficiis aliquem proseyui, einem Xopltpaten ermeifen,
dobrodiuj prokazowatı, prokdzuti, dobře činiti někomu ; 2)
fostfegen, was man ju teben angefangen, dále wésti řeč, pokračo-
walı w řečí, dále mluwiti; ousfuprider befhreiden, ob3jrne-
gi popisowati, popsuti něco.

Subseguor, cutus sun, 3. einem in ber Rähe ober alsbald nadfolgen,
w zdpělj gjti za někým; barauf folgen oder folgen, madfolgen, ^
následowati; begleiten, prowdzeti; fid vřebinden, pogsti se, spo-
gti se

Sera, 1. f. ein Schloß zum Verſchließen, zd mek.

Obsero, avi, atum, 1. mit einem Schloſſe verwahren, verfäliefen, za-
mykati, zamknauti, pod zámek dawatı, na zámek dáti, zu-
wjruti, zawPjti.

Röscro, avi, atum, 1. aufſchtießen, eröffnen, odmykati, odemknauti,

- otwjrati, otewřjti, y. B. portas.

„Sěrčnus, a, um, heiter, nidt trübe, gasný, 4. B. coelum,
nox; frons serena, eine heitere Stirn, b, i. aufgeräumt,
nidt finiter, gasnd, weseld twář. Serenum, 2, n. ba;
teres Wetter, gasno, .

Sereno, avi, atum, 1. aufpeitern, gasniti, wygasnowati, wygasni-
ti, zgasniti, .

Berenttas, ätis, f. die Heiterkeit, gasnost, gusnota, 4 B. coeli, gels
teres Wetter, gasné nebe, gasno, gasné powěltřje

Serla, 1. f. eine Sonne, ein Faß, tuna, sud.

Séricus, a, um, feiden, von- Seide, hedbawny, hedwábný;
filum sericum, ein Geibenfaben, nit hedbdwnd.

Serius, a, um, ernftlid, ernfthaft, oprawdowý, wážný,

Serio, Adv. esnftti$, im Grnft, oprawdowe, oprawdu.

Sermo, önis, m, 1) das Reden, die Rede, das Gerede, Tec;
2) ber Discurs, die Unterredung, řeč, rozprdwka; bie
Sprade, Mundart, řeč, nářečj; 3) bie Satyre, satyra,
báseň mrawokdrnd ; 4) eine Abhandlung, Schrift, poged-
ndnj, spise : !

Serinocinor, atus. sum, 1. biécuriren, unter fid) reden, ſchwatzen, miu-
witi, howořiti, rozpráwěti, rozmlauwati, Berinocjuätio, 3, f,

das Discuriren, ber Discurs, rozprawka,

Sěro, sevi, sätum, 3. fáen, séti, zozsjwati, rozsjti, nasjti,
+ ©, frumentum; befáen, osjwati, osjti, zasjti, posjti;

Kk

546 Séro Séro

pflanzen, 3 $8. arbores, sdzeti, saditi, 3tjpiti; audftreuen,
rozsjwati, roztrusowati, roztrausiti, natrausiti; her»
vorbringen, zeugen, ploditi, roditi, zploditi; verurjadyen,
veranlaffen, působiti, zpüsobiti; bellum ex bello, einen
Krieg nad) bem andern erregen, wdlku po wdice tropi-
ti, stropiti, swésti, wzbuditi,

Sätus, a, um, gezeugt, entfecoffen, geboren, rozený, zplozený, zro-
zen, pošlý. Sata, orum, n. die Gaat, osenj.
Sitio, 3. f. da6 Gen, setj, setba, segba ; tat Pflanzen, sdzenj, itj-

enj. x
Př 4. m. das čen, setba, sesba ; das Pflanzen, sadba, sdzenj ;
die Saat, osenj; bie 3eugung, zplozen]; bie Geburt, narozený ;
der Urfprung, päwod ; ber Stamm, das Geſchlecht, rod, pokolenj.
Sator, 3. m. bet. Bier, seč, rozsewad; der Pflanzer, 3tjpitel ; der
$ervorbringer, Urheber, plodıtel, půwodce; ber Zeuger, Water, ro-
ditel, otec.
Sativus, a, um, gefäet; gepflanzt, set, sdzeny ; pomus sativa, ein
„Obftbaum, 3tépny, owocny strom. :
Consero, sevi, sTtun, 3. byfäen, osjivati; posjwatt, zasjwatt, osé-
ti, poséti, zaséti; bepflanzen, posdzeti ; pflanzea, sázetí, saditi,
3 B. pomum.* Consftio, 3. f. ba$ Befäen, posjwdnj, posetj, za-
setj. Consitus, a, um, befárt, posety, s. B. agri co: Saatfels
der; bepflanjt, posdzeny ; erfült, naplněný, plný; ambulatio
tiliis consita, eine ®indenallee, Zipowe stromoradj. ,
^ .Dissero, sevi, situm, 3, hier unbba fden, rozsjwatz, rozsjti, nasjii
bier und her in bie Erbe fteden, nasdzeti, nastrkati něčeho, 4. 5B.
taleas, Pflöde oder Stockchen.
Insero, sevi, sltum, 3, bincinfáen, wsjwatı, seti, wséti, naséti;
pfcopfen, einpfropfen, Stepowatr, o3tépowatr, 4. B. Bäume; eins
"pflanzen, w3tépowati, wštjpiti, nasazowati, nasadıtı, y. © vitia s
vereinigen, spogoati, spogtti, 3.8. corpora animis, InaTtus, ^,
um, eingepflangt, angeboren, oštjpený, wlozeny, přirozený, In-
sitivus, a, um, gepfeopft, eingepfcopft, 3tépoimany, štěpný; unidt,
untergefhoben, podwrieny, y. B. liberi. Insitio, 3. £. bie Sins
pfropfang, Šťěpowání, osfepowánj.
Obsero, sevi, situm, 3, befäen, osjwatt, osétí ; bepflangen, obsdze-
ti; fen, sétr, naséti; pflangen, sázéti, nasdzeti. Obsitus, a, um,
bededt, 3. B. paunis, mit Sumpen bedeďt, člowěk otrhaný, otrha-
nec, plný hadrů; squalore obsitus, vol Sámug, plný špíny.
Sěro, seruj, sertum, 3. zufammen fnůpfen, fügen oder binden,
wázati, wjti, plésti, swjti, uwiti, s. ©. Blumen; sere-
re sermonem cum aliquo, eine Unterredung halten mit
Zemand, rozpráwěti, mluwiti, rozmlauwati s někým;
certamina, fid) in einen Streit einlaffen, hádati se, ha-
> šteřiti se.
Bertas, a, um, zufammengefügt, wdzany, witj, pletený, Serta,
orum, n, unb Serta, 1.f. ein Blumenftrauß, kytkaz; ein Blumen:
gewinde, kiwjtenec, x kwjtj wěnece -

Siro . Sěro 547

Séries, 5. f. eine Reibe, řad, řada, pořada, ;. ©. causarum.
Adsero unb Assero, serui, sertum, 3, áliquem ınana, fid) einer Perfon
als feines Gigenthumě fórmiid unb gefegmäßig burd) Anlegung ber
Hand anmofen, prdwe swogiti sobě, wlastniti sobě, phuwlast-
nowati sobě, osobowati sobě, osobiti sobe; iu servitutem, eis
nen fortgelaufenen ©claven, der fid) für einen freien Wenfden ausgab,
burd) Xniegung der Hand für feinen Gctoven erfennen, und fid zueigs
nen, we swau služebnosť, w poddanost, w otroctwj zase brá-
ti, wzjti, za swého otroka uzndwati; in libertatem asserere,
einen Freigebornen, ber in bie Gclaverei grtommen ift, wieder in Brei»
heit fegen, pří swobod? zastáwati, na swobodu wymdhati,
wymoci, ku swobode zase přiwoditi, přůvésti, z poddano-
sti wyswobozowati, wyswoboditi, wyprostiti, od sluzebno-
sti, od ofroctwj zprostiti někoho ; ku swobode zase pomd-
hati, pomocí někomu; sibi patrem Jovem, fid für Zupiters Sohn
ausgeben, wyddwati se za syna Perünowa;«se stu fi auf
bie Gtudien verlegen, odddwati se, oddati se na umenj ; [&ügen,
vertheidigen, 3. B. libertatem, swobodu hagıtı, hraditi, zastd-
watı, braniti, chräniti, obhagıti, uchrániti ; behaupten ober vers
fidern, gistiti, tiordıti. Assertor, 3. m. der den enttaufenen ©clas

ven in den ehemaligen Sclavenftand. fegt, ibn für feinen eigenen €xtas,

ben anerkennt, osobitel, swogitel otroka ; ber einen in ben voris
gen Gtand der Freipeit feet, wymahatel, wymožitel, wyswobodi-
tel z otroctwj.

Consero, serui, sertum, 3. zufammenfügen, wdzat?, swázati, pogi-
ti, spogiti, spljtati, splesti; mann ober nanus conserere, fedjs
ten, bonbgemein werden, setkati se, speřití se, dáti se do sebe,
bjt se, potykati se; fo auch pugnam, praelia, půtky, bitwy
swädett, swoditi, swesti; sermonem, fid) unterzeben, rozmiau-
wati, mluwiti spolu. . EM

Désero, serui, sertum, 3. verlaffen, im Stiche laffen, opaustetz, opu-
stiti, ostawiti, zanechati; unterlaffen, bintanfegen, opausteti,
opustiti něco ; nit adten, nedbatı, zanedbáwati něčeho, y. 1B.
preces; agricultura deseritur, der Aderbau bleibt liegen, orba
xanedbdwd se; se, den Kopf verlieren, paměř tratiti, hlawu
ztratiti; pitometi, zpitomdti; hinterloffen, zurüdtaflen, zane-
cháwati, zanechati, Desertus, a, um, verlaffen, opuštěný, za-
nechaný ; einfam, öde, pustý, opuštěný. Deserta, scil. loca, uns
bewohnte, einfome Derter, Ginóben, pustiny, pustá mjsta, pauště,
pustotiny ; deserta arenosa, die Gandwüften, pjsciny. Desertor,
3. m. der etwas verläßt, im Stiche läßt, ein Wertafler, opustitel z
$Pintanfeger, zanedbatel; ein Deferteur, úskok, odbehlec, odpa-
dlec. Desertio, 3. f. die Werlalung, opustenj, zanechdnj; die
$intanfeguung, nedbdnj, zanedbdnj, zanechänj.

Dissero, serui, sertum, 3, etwas ordentlid vortragen, reden, handeln,
abbandeln, erörtern, über etwas disputicen, feine Meinung über etwas
vortragen, pednádseti, rozkládati, mluwiti, gednati o nedem;
rem unb de re.

Bdissero, 3, erflären nad ber Reihe erzählen, mit Worten zeigen ober
darthun, wyprawowati, wyklddati, slowy ukazowatt, ukd-
zati, ^ ’

Disertus, a, um, veredt, wýřečný, wy mluwny. Diserte, Adv. ber

Kk2

548 ' Serpo Servio

vebt, deutlich, mit Maren Worten, sw) mlutorb, wyslotwnb, zřetel-
ně. Indisertus, a, um, unberedt, neivýřečný, nei0y mluwny ; uns
beuttid, nesrozumitelný ; ungeihidt, nemotorny, €. B. die Rede.
Indiserte, Adv. unterebt, newymluiwne; unbeutlih, mesrozu-
mitelně. Perdiserte, feht beredi, přewýmluwně; fehr beuttid),
welmi srozumitelně,

Exsero, serui, sertum, 3. herausfireden, $ervorftreďen, uytahowate,
wytähnauli, wystrkowatt, wysträiti, 4. 8. maminam, prs ohr-
nowate, ohrnauti, wynjti, wyndati; linguam, die Zunge herauss
tbun, gazyk wyplazowati, wyplaziti, wypldznauti ; dentes
exserti, hervorragende Zähne, wysedlé zuby ; zeigen, äußern, 4. B.
vim, moc gewit, wygewowatt, ukazowati, ukázatt; because
fagen, pomwfdatz, powedjti, Fjci; jus, ſich ein Recht beraušneýmen,
brati, wozjti sobě Ppřáwo: opowažowatť se, opowdiiti se.

Insero, serui, sertum, 3. pineinfteden, strkati, stretti, wklddati,
wioxiti, dawati, dáti, y. B, collum in lagueum, den Kopf in bie
Sälinges cibum in os, die Speiſe in den Mund, zjd/o do ústy
hinein oder wobin thun, bringen oder einmifhen, wklddatı, wloti-
ti, ddwati, ddti, mjchati, wmjchatt, y. B. jocos historiae; ein»
pfropfen, wštěpowati, wStjpiti.

Intersero, serui, sertum, 3. dazwiſchen oder baju fügen ober týun, 0
prostřed dáwati, dáti, mezi to kldsti, wlóžiti; causam, eine
Wrfade babet anfügren, přjčinu mezí tjm. uwddett, uwesti.

Praesero, fómmt nit vor. Praesertim, „Adv. jumat, dokona ; bet
fonders, svoláště, obzwldstne. B

Serpo, psi, ptum, 3. 1) kriechen, lézti; fdleiden, plaziti
se, pljäiti se, 4. ©. eine Schlange ; 2) unvermeřtt wohin fom:
men oder gehen, Zauditi se, laudati se, krásti se; 3) uns
vermerkt fid) au&breiten, rozlézati se, rozmáhati se, s. B.

: malum; ulcus serpit, frißt um jid, rozgjdd se, roze2j-
rá se wr'ed, R

Serpens, tis, e, ein Eriehendes Gefhäpf, zeměplaz ; eine Sqhlange, had.

Serpyllum, 2. n. der Quendel, Zeldthymian, materjdauska.

Serra, 1. f, eine Säge, pila.

Berrila, 1.-f. eine Heine Bäge, půlka,

Serrätus, a, um, fägeförmig, gejodt, zadig, kaubkomit?, oykrago-
wany, wraubkowitý, wraubkowany.

Serum, 2, n. dad MWäflerige in ber Stil, syrowatecnost ; bie
SRolfen, baš Käfewaffer, syrowitka.

Sérus, a, um, fpát, pozdnj. Sero und Sere, Adv. fpät, zu
fpät, pozdě. Comp. Serius, fpáter, pozděgi; Superi. Se-
rissime, febr fpät, tuze pozdě,

Servio, tvi, Itum, 4. dienen, bienffbar feyn, ein Sclave feyn,
apud aliquem ober alicui, slaužiti, we službě býti, we
služebnosti, otrokem býti, otročiti u někoho; eine Ser⸗
vitut, Dienftbarkelt oder Laft auf fid) haben, nezwoli na so-
LE mjti, y, B. ein Acker, durch welchen bec Vefiger einen Weg fib

_ Servio , Servto 549

gefallen taffen muß; dienen, einen Dienft erweifen, gefällig feyn,
willfahren, slauZiti, poslaužiti, ke službám býti, po wü-
li, k ljbósti býti; dienen obe taugen zu etwas, slaužiti,
hoditi se k něčemu, alicui rei; Mühe anwenden auf et-
was, dafür forgen, Rüdficht haben, hledéti něčeho,- ohled
bráti, wzjti, sřenj mjti na néco; servire commodis
reipublicae, für den Nugen des Staates forgen, péči, sta-

- rost mjti, pečowati, starati se, snažiti se o wšeobec-
né dobré; servire tempori, fic in bie Seit ſchicken, času ho-
wěti, podle powahy, náležitosti, pi jlezitosti času cho-
wati se. .

ServítYum, 2. n, ber Selavenbienft, Sclavenſtand, bie Selaverei, služ-
ba, sluzebnast, chlapstwj, otroctwj ; die ©claven zufammen, 0+
troctwo, otroci; servitia armare, die Gelaven bemaffnen, otroky
zbrogiti, ozbrogiti, :

Servitas, ütis, f. die Dienfibarkeit, služednost, poddanast, poroba ;
die Sclaverei, ber &clavenftand, Bclavendienft, chlapstwj, otroctwj z
bie Unterwürfigkeit, podrobenost, poslušenstwj ; 2) bie Dienftbars
Beit, Gervitut, služebnost, nezwole, fiebe unter Servio; 3) ble
Dienerihaft, die Selaven, služebnjcí, otroci.

Servus, a, um, bienftbar, ſclaviſch, in Sclaverei befinbtió, služební z-
servum pecus, das Gclavengefindel, ofročina ; mit einer gewiffen
Soft befýmert, z. JB. ein Haus, wenn ber Stadbor bad gidt verbauen
darf, nezwolny, nezwoli na sobě magjcj. Subst. Servus, 2.m.
ein &ttave, služebnjk, slüha, chlap, otrok. newolnjk, nezwol-
njk. Serva, 1. f. bie Gavin, služka, dewka, služebnice, otro-
kyně. Dem. Servulus unb Servila,

Servilis, e, felavifá, fne&tifá, otrocký; tumultus servilis, ein Xufs

- ffanb der Cxtagen, očroků zbaufenj, Servillter, Adv. po otro-
cku, otrocky.

Conservus, 2. in. ber Mitſelave, spoluslužebnjk, spoluotrok. Con-
serva, 1. f. eine Mitfclavin, spolustužebnice, spoluotrokyně. —

Adservio, ivi, itum, 4, Dienke erweifen, dienen, slauziti, poslauziti 1
befördern, pamdhati, napomáhati, napomoci něčemu, podpo-
rowati něco. : .

Deservio, ivi, itum, 4. tienen, b. h. gefátlig fen, slaußiti, k služ-
bdm býti, poslaužiti; fih Mühe wegen etwas geben, etwas abmars
ten, dafür forgen, Aledeti něčeho, pečowatí o něco: deservire
amicis, ‚feinen freunben bienen, pFdtelüm swym slaužiti, k služ-
Bán býti: deservire corpori, ben Leib pflegen, těla hleděti, tě-

u, howeti.

Inservio, ivi, itum, 4, dienen, ergeben feyn, slaužíří; euls commo-
dis, auf feinen Vortheil bedaát fepn, na swüg užitek hleděli,
dbáti; nutriendo corpori, jur. Grnáprung des Körpers, K žůvenj
těla: inservire studiis, ben Studien obliegen, uměnj hledeti,
wyhljieti, uměnjm se objrati. ,

Subservio, 4. 4, B. orationi alicujus verbis, im Reden naň Ses
manbé Worten fi richten, mluwe zprawowati se, we slowech
řjditi se podle něčj řečí, t

550 Servo : Servo

* Servo, avi, atum, 1. beim Leben erhalten, retten, erretten, za-
chowdwati, zachowati; erhalten, beibehalten, behalten,
zachowáwati, zachowati, podržowati, podržeti, ne-
chati; erhalten, auffparen, chowati,držeti, udrZeti, ucho-
wati, zachowati, dochowati; aufheben, schowdwati,
schowati; hoc tibi servahis, Daš bebe dir auf, to sobě
schowey ; verwahren, chowati, opatrowati, hljdati; bes
"obachten, Achtung geben, paffen, lauern, pozor ddwati, dá-
ti na něco, hljdati něčeho, a. B. rem; beobachten, hal»
ten, nicht verlegen, zachowdwati, zachowati, j. $5. le-
ges, ostřjhati zdkonů, dle zdkonů žiwu býti; promis-
sa, dad Verſprechen halten, siib držeti, pluiti, konati,
zdržeti; fid) in Acht nehmen, Achtung geben, pozor ddwa-
ti, dáti, hleděti se, na pozoru mjti se; Sorge tragen,
hleděti. N .

Bervätor, 3, m. ein Erretter, Grhalter, zachowatel. Servatrix, icis,
f. bie Grhalterin, Grretterin, zachowatelkyn?.

Adservo ober Asservo, avi, atum 1. verwahren, aufheben, chowafi,

7 schomwati; beobaáten, paffen, Achtung geben auf Jemand, Aljdats
někoho, pozor ddwati na někoho; aliquem,

Couservo, avi, atum, 1. erhalten, 3. ©. in feinem vorigen Otanbe, za-
chowdwati, zachowati, uchowati; retten, ertetten, zachoi
watı, zachowati; beobadten oder halten, 3. B. leges, jusju

+ zachowdwati, zachowati zákony, drieti, pluiti, zdr:

'sahu ; beibehalten, zachotodwati, zachowati, podržowati,

podrzeti. Conservätio, 3. f. die Erhaltung ober Rettung, zacho-

iwánj; bie Beibehaltung, zachowánj, podrženj; die Beobachtung,
zachowdwdnj. Conservštor, 3. m. ein Grhalter oder Retter, za-
chowawatel, zachowatel. Conservatrix, icis, f. die Retteria,
zachowatelkyn? ; natara sui est conservatrix, bie Ratur erhält“
fit felsft, p'irozenj samo se zachowdwd. \

Observo, avi, atum, 1. 1) beobadten oder Achtung geben auf etwas,
darauf paffen, pozorowatz, Aljdat! něčeho; pozor ddwati, mj-
tí na něco; biitben, Aljdatı něčeho ; 2) Semanben üufectid) alle
Ehrerbletung ermeifen, bie landüblich ift, Jemand vefpecticen, ibm Chrs
furdt beweifen, fhägen, verehren, 10 Jetrmosti, w uctiwosti, we

ičnosti, w poctiwosti mjti, wdZiti sobě, 3ethiti, ctjti něko-
ho, úctu prokazowati někomu, uctivě, šetrně se mjti k něko-
mu; 3) auf etwas adten, dbdti čeho, na něco pozornost mjti;
daher beobachten, wahrnefmen, pozorowati, znamenati, zpozoro-
wati, seznamenati ; 4) beobaßıten, gebocchen, fid) barnährigten, z. B
leges, zdkony zachowdwati, zákonů šetřití, ostřjkati ; dle zd-
konà chowati se, zprawowati se, žůvu býti, Observantia, 1.
f. die Ehrerbietung, bie man gegen Semanb Außert, ber Befpect, die
$odadtnng, šetrnost, wdžnost, uctiwost, poctiwost, čest
tozdand, Observätio. 3. f. die Beobaftung, pozorotvánj ; die Bee
merfung, zpozorowdnj; bie Wahrnehmung, seznamendnj; bie
Sorgfalt, Genauigkeit, bed/iwost. :

^. Sesqui Sex 561

,

Reservo, avi, atum, 1, anffparen, aufbehalten, aufheben, schawdwati,
chowati,spofiti, necháwatt, nechati, ponechati, schowati, za-
chowati, uchowati, 3. ©. in aliud tempus; erhalten, zachotod- -

afi, zachowati, uchowati; beibehalten, podržowati, podrzeti,

zachowati, j
Sesqui, in der Zufammenfegung, anderthalb, j. B. sesquipes, bie
Länge von anderthalb Schuh, půl druhého strewjce;
sesquialter, anderthalb, pil druhdho ; sesquitertius, viers
tebalb, půl étwrta. . |

Sestertius, a, um, eig. brittebatb, půl fFetjho, (ftatt semistertlus).
Subst. Sestertius, 2. m. soil. nummus, ein Geítery : war eine rómís
fáe Gilbermünge, etwa zehn füdfifie oder Ihwere Pfennige, fie heißt
fo, weil fie eigentlich beittebalb X(fe& galt, půl třetjho kregcaru;
vier Sestertil madten einen Denarius oder Zehner aus. Sestertium,
2. n. seil, pondo, ift eine Gumme Geldes, melde 1000 Gefterze aber
Sestertios betrug, alfo 250 aebner oder AL fl. 40 Er. G. M. "decem
ober dena sestertia find 10,000 Gefterze. .

Seta oder Saeta, 1. f. eine Borfte, Sauborfte, štěř, štětina;
jedes ſtarke Haar bec Thiere, twrdy chlup, wlas.

Setösus, a, um, voll Borften, 3tölirnnaty ; behaart, srstnaty.

BSelYger, čra, érum, a. B. sus, borſtig, fBoríten tragend, štětinnatý.
Subst. ein Gber, kanec diwoký.

Seu, ift aus Sive entflanden; fiebe Si. .

Sěvěrus, a, um, ernjtli, ernftbaft, 'fireng, oprawdow;,
přjsný, ostrý; genau, forgfältig, bedliwy ; bart, twrdy,
p?jkry ; graufam, krutý, ukrutny. .

Severe, Adv. ftreng, fáarf, erníthaft, ernflih, přísně, ostře, opra-
wdowe, y. B. beftrafen.

Severitas, atis, f. die Grnfthaftigteit, aprawdowost ; bie Strange,
přisnost, ostrost.

Adsověro und Assevěro, avi, atum, 1. ornſtlich reden, behaupfen, vers
fidern, tiordrti, gistiti. Asseveranter, Adv. ernftlih, mit Bers
fiberung, oprawdowe, oprawdu, gistotne, y. B. loqui, Asseve-
rátio, 3. f. ber Grnft, die Ernfthaftigkeit, oprawdowost, 4. B, im
Bteben ; bas ernftliche Reben, oprawdowd řeče

Persevero, avi, atum, 4. verfarren, 4. B. in seutentia, ftanbýaft bei
feiner Meinung bleiben, na swem státi, trwati, setrwati, zhsta-
ti, swsho se dreti; beharrlich verfihten, stále, ustawičně gistiti,
tiorditi, Perseveranter, „Adv. beharrlid, mit Gtenbboftigteit, std-
le, ustawiöne, trwanliwe, pewne. Perseverantis, 1. f. die Bes .
barrung, Beharrlicteit, setrivdnj, setrwanliwost, stálost,

* Sex, ſechs, šest. Sexies, Adv. fechsmal, šestkráte,

Sextus, a, um, ber fehfte, šesty*. Sextum, „Adv. zum fehftenmale,
po šesté.

Bexäginta, fehjlg, Jedesdfe. Bexägles, fehzigmal, Jedesdikrdte.
Sexüg?aTinus, a, um, der fehzigfte, Sedesaty. Sexagäni, ae, a, es
aia, je fehig, po Jedesdti. Undesexaginta, neun und fünfjig, pa-
desde dew&t. Undesexagesimus, a, uin, neun und fünfzigker, pa-
desátý dewdty.

562 _ Sexus . Stbflus

Bextärius, 2. m. ein Wife, dua 2egdljky. Es hieß fo, weil eš der
ſechſte Theil des Congius war. \
Sextenn, tis, m. ber ſechſte Theil, 3. B. der Erbſchaft, šestina, šestý
" 2

lj

Sextilis, 3. m. ber Monat Xuguft, srpen.

Bexennis, e, frhsjährig, šestiletý, šest let starý.

Sěni, ae, a, je fee, po šestí.

Sónio, 3. m. die Sechſe auf bem Würfel, 2/2, Šestka,

Sexus, 4. m. das Gejd)led)t, wenn nämlid von mannlichem ober
weiblichen Geſchlechte die Rebe ift, pohlawj, 4. B. sexus. virilis;
ud) findet man Secus, Indect, z, B. secus virile, muliebre.

Si, Conj, mofern, wenn, gestli, gestliZe, pakli, pakliže oder
Li, welches aber dem erften und nachdtuckvollſten Worte angehängt wird,
i. ©. siillum relinquo, ejus vitae timeo, gestli toho o-
pustjm oder opustjmli toho, bogjm se o Xiwot geho; hat
aber das Si den Conjunctiv bei fid, fo heißt es kdyby; wenn
bod, beim Wünfgen, kyž, kéž, kyžby, kdyby; wenn aud,
obgleich, gefegt, beim Conj. kdyby, byčby, ačby, atby, tře-
baby; ob, zda, zdali oder Li, welches ledtere dem erfien Worte
im Sage angehängt wird. Si quidem, wenn námlid, wenn
anders, gestliže, pokudš; ba, weil, poněwadě; si quis,
wenn Jemand, pakli kdo, gestli kdo; si quid, wenn ete
waß, pakli co, gestli co; si quando, wenn einmal, pak-
li kdy, gestli kdy. !

in aud sin, autem, Conj. wenn aber, wofern aber, pakli ale, gesti
ale; sin minus, sin aliter, sin secus, wo aber nicht, widrigenfalls,
pakti nic, gestlize naopak,

Sive, Conj. 1) oder, čí, čili, neboli; 2) oder wenn, anebo gestli ;
3) sive-sive, entweder-ober, e& mag - ober, a? - nebo, bud - buď,
buďto - buďto, buďto - nebo; sive a fronte, sive a tergo vene-
rint, fie mögen von vorn dber von hinten fommen, nechalby od pře-
du, nebo od zadu přišli,

Seu, Conj. ober; ift nidtě anderes als Sive.

Nisi, Conj, 1) wenn nit, wo nit, mofern nit, z. ©. nisi feceris,
wo bu e& nit thun wirft, neučinjšlí toho; nisi velles, wenn bu
nit wolltef, nechtelliby nisi fecisses, bütteft bu e$ nicht gethan,
kdyby toho byl neučinil; 2) außer, leda, leč; non nisi, nur,
gedine, gedno, gen, genom, toliko ; nec nisi, unb nur, a gen;
„fíebe Nisi in N,

Quäsi, als wenn, gleihfam al wenn, flatt quam si, gakoby, sako
kdyby, gako ieby; wie, olei wit, sako; gleihfem, tako-

- Pka, tak Fjkagjc; faft, beinahe, skoro, takmeF. :

Sibilus, 2. m. das Zifhen, 3. 8. teli, sičenj, zasidenj; au-
rae, dad Säufeln der Luft, šuměnj, powjwdnj wetru;
das Pfeifen, hwjzd, hwjzdnutj, zahwjzdnutj.

Bio Srdo 559

Biblia, orum, n. das Bifien, sikof, siZenj, sipěnj; das Pfelfen, hoj-
zdánj; hwizdot ; sibilis aliquem coňsectari, einen auspfeifen, wy-
smáti se někomu,

Sibilo, avi, atum, 1. zifgen, sideti, sikati, sipěti, 3. B. amguis;
fäufeln, šuměti, powjwati, zawjwati, y. B. aura; pfeifen, hwj-
zdati, hwjzdeti; autjiften, wysmjwati se, smáti se, wysmdti
se někomu ; wysipeti, wyhwjzdati, s hanbau, s potupau za»
hnati, wyhnati nekoho.

Exsibilo, avi, atum, 1. ausjifáen, anypjskati, wyhwjzdati něko-
ho, wysmdti se někomu, y. ®. einen Acteur.

Sic, Adv, fo, alfo, dergeftalt, tak; auf biefe oder folche Art,
takto; defwegen, daher, barum, tak, tudy, proto; sio
res est, fo ift bie Gad, tak to gest, tak tomu gest. Sic-
cine, bei (fragen, fo? takliž ? tak P

Sicut oder Sioüti, fo wie, fak gako; glei wie, sako; gleichſam als
wenn, gako.

Sica, 1. f. cin Dolch, dýka.

Bicärlus, 2. m. ein Meuchelmörder, Banbit, aukladnj wrah, xbügnjk ;
aliquein inter sicarios accusare, Jemand eine$ Mordes anklagen, ze
wraidy nařjkatě, nařknauti, winiti, obwiniti někoho.

Siccus, a, um, 1) troden, suchý ; in sicco, im Eroďenen, w
suchu, na suchu; 2) durftig, žjzniwý ;: 8) nüchtern, bem
Trunke nidt ergeben, střjzwý, střjzliwý ; 4) těrnig, ges
drängt, gebanfenteid), z. B. oratio, gddrny. '

Bicce, Adv. troden, im Sroďnen, w suchu, na suchuj troden, ze
sucha, sucho, 3. B. eben,

SicoYtas, ätis, f, bie Zroďenheit, suchofa, suchost ;bie Dürre, sucho.

Sicco, avi, atum, 1. troďnen, troden maden, su3tti, usušiti, wysu-
Šití; auštrinten, wypigeti, dopjgeti, wypiti, dopiti; meten,
dogiti, podositi; ausfaugen, ssdti, wyssdti. p

Exsicco, avi, atum, 1. etwas auštroďnen, wysušowati, wysusiti;
austeinten, wypjgeti, wypiti, dopiti.

Biecesco, 3. troden werden, austrodnen, schnauti, suysychati, usy-
chati. :

Srdo, srdi und sedi, 8, fid) nieberlaffen, fid) fegen, sedati,
sednauti, posaditi se; fid) fegen, zu Boden fallen, sdzeti
se, saditi se, usaditi se, ke dnu padati, padnauti,
spadnauti ; (inten, zu Grunde gehen, z. B. ©diffe, tonauti,
utonauti; figen oder fteden bleiben, sednauti si, seděti,
wáznauti, uwdznauti,

Aüsido oder Assido, &di, essum, 3. fid wo ober bel etwas niederlafs
fen, nieberfegen, fegen, pfisedafi, sedati, sednauti, pfisednauti,

, dosednauti, posaditi se wedle něčeho oder k něčemu.

Circumsido, čdi, essum, 3. fó um etwas berumfegen, lagern, obse-
dati, obsednauti, kolem se sázeti , posaditi se; urbem, belagern,
obléhati, oblehnauti, obkljtiti město, kolem města kldsti se, _

poloiiti se, t \

56% Stdo Stdo

- Comsido, 841, essuní, 3. fd zufammenfegen, spolu sedati, spolu si
sednauti; (id) fegen, nieberfegen, sdzef? se, posaditi se, sednau-
ti, usednauti, dosednautt; (i wo nieberlaffen, usazowati se,
usaditi se; osaditi se; vom Deere, fid lagern, klasti sé, položí-
ii se; beíonberé von denen, bie (id) niederfegen be& Amtes wegen, uta
fid zu beratbſchlagen, alfo fid verfammeln, zufammentommen, schäze-
Ti se, sgjti se, shromazditi se; fid beratbfälagen oder Geflion
halten, rokowati, raditi se ; (id fegen oder einfenten, 3. ®. terra,
ssedati se, ssednauti se; herabfallen, zu Boben fallen, padatz,
spadnauti; verfinken, einftüryen, ssdzeti se, ssadıt se, Padatı,
propadáwati se, propadati se, propadnauti se; fi& tegen, naha -
Taffen, 4. B. furor, tisiti se, pomjseti, přecházeti, přestáwati,
prestati; pFegjti, pominauti, utichnautiy endigen, (liefen, kon-
čití, skonéiti.

Desido, čdi, essum, $. „fih (enfen, ssedafi se, ssdzeti se, ssaditě
se, podati, propadnauti se, 4. 8. terra; "tumor desidit, bie Ges
fdyvutft verliert fid, fällt ab, ofok opadd, spidskd.

Insido, &di, essum, 3, fid wo ober auf etwas hinfegen, fegen, fid nies

* derlaffen, sedati, sednauti, sdzeti se, posaditi se; fih wo nies.
berlaffen, um da zu wohnen, fid) feftfegen, usazowwati se, usaditi se;
defegen, osazowatı, osaditt; hängen bleiben, y. ®, in memoria,
w pamětí wdznauti, uwdznaufi, zůstati, .

Obside, čdi, essum, 3. einfhtießen, blokiren, 3. (B. urbem, odsedati,
obsednauti, obléhati, oblehnauti město; vias, die Wege befes
gen, cesty osazowati, osaditi ; baber befegei id) bemeiftern, osa-
zowati, osaditi, opanowatt, wzjti, 3, ®. milite campos.

Possido, &di, essum, 3. in Befig nehmen, utcazowati se, uwdzati
se w něco; fid bemüdtigen, činiti se pánem ; opunowati něco.

Resido, čdi, essum, 3. fid) miederfegen, fid) fegen, sedutz, sednauti,
süzeti se, posadili se, y, B. humi s fid báušlih niebeclaffen, usa-
zowati se, usaditi se, osaditi se; finten, fid fenten, ssdzeti se,
ssedati se, ssednauti se, ssaditi se, njžiti se, snjziti se, pa-
dati, propaduti se, propadnauti se; fi& fegen, vom Bobenfage,
ssäzeli se, usedati se, ssaditi se, usaditi se; fid (egen, rubig
werden, 4. B. mens, fisit. se, utisiti se, usaditi se, spokogiti
se, tichnauti, utichnauti ; ablaffen, laß werden, 5. B. ira,
ustáwati, ustati, pFestati, pFecházeti, pFegjti, pomjgeti, mi-
nauti, pominauti ; endigen, končiti se; fid) zurüdziehen, ustupo-
wati, ustaupiti ; Nilus residit, fält ab, opaddwá, spadd ; aqua
residens, ftehendes Waſſer, stogatá woda; caseus in corpore
resid Sále, ber in Magen liegt, /ezjcj, zůstalý wi
rec ; plebs, ber zurüdaebliebene Pöbel, zástald, zůslawšj tu chutra,

Subsido, &li, essum, 3. fid) niebertaffen, um zu figen, sedatı, sed-
nauti ; fib niebectaurza, shybat? se, sehnauti se, kröiti se, skr-
čití se, na bobek sedati, sednauti; (auern, čjhati, pásti na ně-
€o, po něčem, aliquid ; fi fegen ober (egen, 3. B. undae, ssdzeří
se, ssaditi se, opaddwati, opadati, opldskati, oplaskowati,
oplasknauti, spadnauti, opadnaüti; venti, tišití se, utišiti se,
přestati; inne halten, zastawiti se; gurüdbleiben, zůstdmati
zpátky, zůstati zpdtkem ; fi fegen, zu Boden fallen, ssdzetí se,
ssadıtı se, usedati se, usaditi se, ke dnu padati, padnauti;
fid verlieven, mizetz, miznauti, tratiti se.

Stdus Signum : ' 885

Stdus, čris; n. jeber leuchtender Himmelskoͤrper, těleso nebe-
ské; bie Sonne, slunce; der Mond, mésjc; ein Geflitn. oder
Sternbild, shwězděnj; der Stern, hwézda; der Planet,
pobludice ; ferre ad sidera, zu ben Geftirnen erheben, fehr
loben, do nebes wywyšowati, wychwalowati.

Biděrěns, a, um, geftirnt, Jnoézdny, hwezdnaty, y B. coelum;
glänzend, frahlend, z. B. clypeus, stkwaucj, tFpytjcj se; aestus
sidereus, die Bonnenhige, wedro slunečné, H

Convidéro, avi, atum, 1. betrachten, mit den Augen, hledět, patti,
djwati se na něco, do něčeho; mit ber ©eele, überlegen, rozz;
muti, rozmýšleti, rozwaiowati, rozwážiti, porozwditi,
Considerätus, a, um, Adj. brvá&tig, bebadtfam, rozwážlivý, po-
sod Miwy,. rozmyslny, opatrný. Considerate, Adv.. 5ebüdtig,
bebadtfom, mit Uiberlegung, rozwatliwe, powdiliwe, rozmyslně,
3. B. facere. Considerätio, 3. f. die Betrabtung, Uiberlegung eine
Cate, rozgjmdnj, rozwazowdnj, roziwúženj. Inconsid 18,
a, um, unbebadiíom, unbefonnen, merozwdiliwy, nepowdiliwy,
nerozmysiný, nerozumný, bez rozumu. Inconsiderate, Adv.
unůberiegt, nerozwdiliwé, nerozmyslně, nerozumně, bez ro-
zumu, Inconeiderantia, 1, f. die Wnbebahtfamteit, neroziwdili-
wost, nepowážliwost.

Desiděro, avi, atum, 1. 1) etwas miffen, vermiffen, pohfedowati, po-
hresiti něčeho, nedostáwati se někomu něčeho; 2) verlangen,
begebren, žáďati, požádati něčeho ; fih fehnen nad Semanb, y. B,
pa:rem, taudift po ofci; verlangen, bebürfen, Zddati, potFebowati
něčeho; quantum non desidero, wie viel verlange id nicht, bez
čeho mohuž gá býti! Desiderium, 2. n. unb Deniderätio, 3. f.
das Berlangen, 2ddost, 2ddánj ; die Sehnſucht nad etwas, fauha,.
tautebnost, tautenj ; teneri desiderio alicujus rei, großes Ver⸗
Tongen nad etwas haben, taužití po necem. .

Signum, 2, n. 1) das Zeichen, Kennzeichen, Merkmal, znamenj,
známka.; dad Kennzeichen ober ber Beweis, znamenj, důkaz;
hoc.est signum oder signo, dieſes ſt ein Zeichen, zeigt an,
to znamenj gest, to znamend; signa canere, signum
dare, ein Zeichen zum Angriffe geben mit ber Trompete, zna-
menj dáwati, traubiti, zatraubiti k ütoku; 2)ein Bild,
i. ©. aus Holz, Stein, Marmor ober eine Statue, weil fie eine
Perſon ober Sade vorſtellt und anzeigt, řezba, obraz, socha;
signa deorum, Gögenbilder, modly; das Siegel, bie Pet
fdaft, pečeč (gen. i); 8) eine Fahne oder Kriegöfahne,
prapor, praporec, korauhew ; weil die Fahnen ber Alten mit
Virbniffen der Thiere geziert waren. Signa inferre, attakiren, ans
greifen, útokem hndti; conferre, förmlih fechten ober
ein Treffen liefern, bitevu swddeti, swoditi,westi, swésti ;

^ potykati se; movere, aufbrechen mit ber. Armee, hybati

556 . Signum Signum

se, hnauti se, pohnauti se, odtdhnauti, odtrhnauti s
wogskem; convertere, eine Schwentung madén, um ans
ders wohin zu matſchiren, s wögskem točiti se, zatočiti se,
obrdtiti se; vellere oder convellere, aufbrechen, fortmars
ſchiren, hybati se, hnauti se, pohnauti se, odtdhnauti,
odtrhnauti s wogském; sub signis, in Reihe und Glied,
ww řadě; 4) dad Himmelszeichen, das Geflirn oder Stern
hilb, shwözdenj; znamenj nebeské.

BYgillum, 2. n. Demin, eine Eleine Statue, eine Heine Sigur, eines ©

Bid, řezbička, sůška, obrdzek; das SBilbded im Petidafte ober
das Siegel, pe&dtko, pečjtko, pečeř. , um, mit Bil
dern oder Figuren verfeben, 3. B. ein Geſchirt, obrazy ozdobený,

tf, 4 18. neyphus.

, 2. m. Plur. Antesignani, scil. milites, waren bei
ben Stómern aušerlefene, tapfere Soldaten, bie im Treffen vor bem
Adler unb ben Fahnen Randen unb fle befhügten, bie Fahnenwache, před.
prapornjci.

Signo, avi, atum, 1. 1) zeichnen, bezeichnen mit etwas ober mit einem
Zeihen werfeben, znamenati, poznamenati, naznamenatt ; ar-
gentum signare, Gitber miingen, střjbrné penjae bjti; argentum
signatum, Sitbergeld, bite střjbro, stribrns penjze; 2) fiegeln,
petetiti, zapečetiti; epistolam. Signätor, 3. m. ein Becfiegler,
pečetíč, 4. B. testamenti,

FignYfer, a, um, 3. $8. coelum, ein Himmelszeihen tragenb, damit ges
fámüdt, hwezdonosne, hwezdnaté nebe; ein Bild tragend ober
an fi 6abenb, obrazonosný, obrazy okrdšlený ; orbis signiter,
der Thierkreis am Himmel, font Zodiacus genannt, dwandctero
znamenj nebeských, swor. Subst.'Signifer, 2. m. der Fähnrid,
Bapnenträger, propore&njk, zdstawnjk; ber Urheber ober Anfühs
rer bei einer Handlung, päwodce.

SignYfico, avi, atum, 1. ein Zeichen geben, 3. B. burý Mienen, zna-
menj ddwatı, ndwestj dáti nekomu; kýwati, mrkati, poky-
nauti na někoho; ageigen, äußern, an ben Stag legen, zu verfichen
geben, fi& mecfen lofftn, sa gewo, na rozum, na srozuměnau,
k seznánj dáwati, k deznánj dáti; bedeuten, znamenati, wy-
znamendivati, y. $8. um verbo res duas. Signiflcätio, 3. f. die
Anzeigung, Xnjeige, Xeuferung, das Zeichen, znamenj, ndwestj; bie
Gntbettung, wygewenj ; bie Bedeutung, der Sinn, smysl, rozum,
wyznam; iffentti&e Gürenbegeugung, Egbeserbebung, weregnd dest,
chwala ; das Merkmal, Kennzeihen, znamenj, známka, 3. B.
virtutis.

Praesignifico, avi, atum, 1. vorher anzeigen, napřed oznamowati,
oznánuti; hominibus futura,

Adsigno ober Assigno, avi, atum, 1. einem etwas anmeifen, bur Ans
weifung zutbeilen, zumellen, wykazowati, wykdzatı, odhddatı,
odmefowati, odměřiti, wymeriti, rozměřili, ddwati, dáti,
prüwlastniti nekomu něco, i. B. agros alicui; einem etwas zus
meffen obec zufäreiben, Schuld geben, beilegen, PF?’*-*" —piso-
wati, dáwati, příčjsti, připsati, dáti, i © -

s Signum \ Signam 657

tio, 8. f. die Aaweiſung, wykazowdnj, wykdzdnj, wfkaz, i. B.

agrorum, der Xeďer, .

Consigno, avi, atum, 1. verzeichnen, aufzeihnen, poznamendivati, po-
znamenati, zaznamenatt, ;, B. litteris, f&riftlic vergeidnen odre
ebfoffen, auffhreiben, à. 88. feine Gedanken, zapzsowati, zapsatı,
napsati, sepsati; bemerken, beobahten, znamenati, pozorowali;
fenntlid maden, znamenati, poznamenati něco, znamenj učí-
nifi na něčem, aliquid; verfiegeln, pečeťiti, zapečetiti něco, pe-
eb. příkládati, přiložití k něčemu; befiegeln, barthun, pedefitt,
dokazowati, dowoditi, dokázati. \

Desizno, a un, 1. 1) bezeihnen, poznamenati; entwerfen, abe

arinen, značíti, wyobrazowatt, označiti, naznatiti, nastzni=

tí; 2) bezeichnen etwas oder Jemand, à. B. mit den Augen, okazo-

wati, okázatí, ukázati na někoho, poznamenati někoho; ‘mi

Worten auf Jemand zieten, bjti na někoho, dotykati se, tykatt

se někoho slowy ; eintdeilen, ordnen, rozděřowati, delit, pořd=

dati, řjditi, spořddatí, uspořádati ; beftimmen, usfanowowatt,
ustanowiti; beſchreiben, Popisowati, popsati, wypsati ; begehen,

dokdsati, dowesti, spáchati něco; dopustiti se něčeho; 3)

ernennen zu einem Amte, beftimmen, z, B. consul designatus, ber

ernannte Gonful, woleny konsul; diefe Wabt geíóab ein halbes *

Jahr vor bem Antritte des Gonfulats ſeibſt. Designátio, 3. f. die

Bezeihnung, poznamenánj; Abzeihnung, ber 8i, označenj, ná-

- stín, udwrh, wyobruzenj ; die Ubtheilung, Gintbeilung, dělenj, od-

delenj, rozdelenj; die Orbnung, Xnordung, zřjzenj, uspořádá-
nj, pořádek, ustunowenj. Designátor, 3. ın. ift ber jedem feinen
Plag anweifet, 3. B. in den Schauſpielen, zprátvce mjst, pomjst-
bei Seien, pohfebnjk.

ign , 1. auszeichnen, aufjeidnen, auffáreiten, iyyzname-

wati, wypisowati, znumenali, poznamenali, napsati.
Insignis, e, mit einem Kennzeichen verfeüen, ztamenany,, znamenalý ;
vor andern kenntlich, fid au&geidnenb, ed (ey im Guten oder Bějen,
fotatid merfmürbig, außerorbentlid, befonber, znamenity, obzwldst-
nj; insignis audacia, eine fid auéjeidnenbe, folglich ungemübntide,

Außerordentliche Kuhnheit, neobyčegná, zwid3tnj smblost. Subst.

Insigne, 3. n. ein Sennjciden, znamenj. Plur. Insignia, bie Go»

* zenzeichen, Infgnien eines Amtes, öffenttihe Bierde, 3. B. regia insi-

ia, b. i. ba& Diadem oder Krone, der Okepter, kralowskd zname-

nj, králowská ozdoba, okrasa; ba& Wappen, znak, Stjt, erb.

. Perinsignis, e, febr fennttih, febr fiá audyeidneno, fepe fonderbat,

přeznačný, přeznamenitý, přepodůvný.

Insignio, ivi, itun, 4 mit einem Sennjeiden verlehen, bezeichnen,
teantlich moden, znamenatí, naznamenott, poznamenati něco 3
znamení činiti, udělali na něčem y (hmiden, zdobiti, okrašlo-
wati, ozdobiti, ohrášliti, Insignitus, a, um, fennttid, beuttid, -
znalý, patrný, 3. 8. imago; fid) auszeichnend, auffallend, obzwdd-
3tnj, podůvný. Insignite und Insignlter, Adv. auf eine fid auts
deltnenbe Art, fonderbar, auferorbentiih, znamenitě, obzwláštně,
ndramně,

Obsigno, avi, atum, 1. ſiegeln, befiegeln, verfiegeln, pedetiti, zupe-
čeťowati, zapečetiti, 3. 88. litteras, einen Brief. Obsignätor, 3.
m. ber Verſiegler, v, pedetid, pedetujk, y. B. testamenti.

igno, avi, atu grin, odpečeřowati, odpetetiti, ro=pe-

656 Signum Signum

se, hnauti se, pohnauti se, odtdhnauti, odtrhnauti s
wogskem; convertere, eine Schwentung maden, um ans
ders wohin zu marſchiten, s wogskem točiti se, zatočiti se,
obrátiti se; vellere oder convellere, aufbreden, fortmar⸗
fdiren, hybati se, hnauti se, pohnauti se, odtáhnauti,
odtrhnauti s wogskem; sub signis, in Reihe und Glied,
ew řadě; 4) dad Himmeldzeichen, Daš Geſtirn oder Stern
bild, shswézdénj : znamenj nebeské,

Bigillum, 2. n. Demin. eine kleine Statue, eine Beine Sigur, Meines .
Bi, Kezbibka, sůška, obrdzek; das SBilbáed im Petidafte ober
das Siegel, pečátko, pečjtko, pečeř. illàtus, a, uin, mit Bils
dern oder Figuren veefeben, 3. B. ein Geſchirr, obrazy ozdobený,
wyrywany, i. B. scyphus. :

Antesignänus, 2. m. Plur. Antesignani, scil. milites, waren bei
den Römern auderlejene, tapfere Soldaten, die (m Treffen vor bem
Adler unb den Bahnen fanden unb fle be[&ügten, bie Fahnenwache, před-
prapornjci. ;

Signo, avi, atum, 1. 1) zeichnen, bezeichnen mit etwas ober mit einem
Beihen verfeben, znamenati, poznamenati, naznamenati; ar-
gentum signare, Gitber müngen, střjbrné penjae bjti; argentum
signatum, Gilbergelb, bite střjbro, stribrns penjze; 2) fitgetn,
petetiti, zapečetiti; epistolam. fignator, 3. m. ein Becfiegler,
Dpečetič, y. B. testamenti,

Bignffer, a, um, a. 8. coelum, ein Dimmeltjeiden tragend, bamit ges
fhmüdt, hwezdonosne, hwezdnaté nebe; ein Bild tragend ober
an fih Habend, obrazonosuy, obrazy okrdilenj; orbis siguifer,
der Sbierfreié am Himmel, font Zodiacus genannt, dwandctero
znamenj nebeských, swor. Subst. Signifer, 2, m. der gábnrid,
fabnentráger, praporečník, zastawnjk; ber Urheber ober Xnfüps
ver bei einer Handlung, päwodce.

SignYfico, avi, atum, 1. ein Zeichen geben, z. B. burý Mienen, zna-
menj ddwatt, ndıweStj dáti někomu; kywati, mrkati, poky-
nautí na někoho; agzeigen, äußern, an ben Tag Legen, zu verftehen
geben, fi mecfen laffen, za gewo, na rozum, na srozumenau,
k seznánj dawati, k dini dáti; bedeuten, znamenati, wy-
znamendwati, s. ®. und verbo res duas, Signiflcätio, 3. f.
Anzeigung, Anzeige, Aeußerung, das Zeichen, znamenj, ndwest
Gntoedung, wygewenj; bie Bedeutung, der inn, smysl, rozum,
wyznam ; öffentlihe Ghrenbezeugung, Egbeserbebung, weregna čest,
chwala ; das Merkmal, Sennzelýen, znamenj, známka, 3. 8.
virtutis.

Praesignifico, avi, atum, 1, vorher anzeigen, napřed oznamowati,
ozndnufi; hominibus futura,

Adsigno ober Assigno, avi, atum, 1. einem etwaß anmeifen, durch Ans
“weifang zutbeiten, aumeffen, wykazowati, wykdzati, odhddati,
odmeFowati, odmeriti, wymeriti, rozmeriti, ddwati, dáti,
prüwlastniti někomu něco, à. B. agros einem etwas gus
meffen oder jufártiben, Schuld geben, beilegen, Přičiřati, plipiso-
wati, dáwati, příčjsti, připsati, dáti, 4, ©. culpam. Assiguä-

m

D Signum | Signum 657

tio, 3, f. die Anweiſang, wykazowdnj, wykdzdnj, wPkaz, j. B.

agrorum, ber Xeďer, .

Consigno, avi, atum, 1. verzeichnen, aufzeichnen, poznamendivati, po-
znamenati, zaznamenatt, y, 1B. litteris, fdriftlih verzeichnen oder
abfaflen, auffáreiben, 3. 83. feine Gedanken, zapisowati, zapsoti,
napsati, sepsati; bemerken, brobadten, znamenati, pozorowali;
fennttih maden, znamenatt, poznamenat něco, znamenj učí-
niti na něčem, alignid; verfiegeln, pedetiti, zupečetiti něco, pe-
čeř phikládati, přiložstí k něčemu; befiegeln, barthun, ‚pedefitt,
dokazowati, dowodıti, dokázati,

Desizno, avi, atum, 1. 1) bezeihnen, poznamenati; entwerfen, abe
zeiänen, značití, wyobrazowati, označiti, naznadıti, nastyni=-
ti; 2) begeidnen etwas oder Jemand, z. B mit ben Augen, okazo-
wati, okázati, ukázati na někoho, poznamenati někoho; ‘mit,
Worten auf Jemand zieten, jf? na někoho, dotykati se, týkati
se někoho slowy ; eintýeilen, ordnen, rozdelowatı, deliti, porá-
dati, řjditi, spořddati, usporddati; beftimmen, ustanowowati,
ustanowiti; befdreiben, popisowatt, popsati, wypsatt ; begehen,
dokásati, dowésti, spáchatí něco; dopustiti se něčeho; 3)
ernennen ju einem Amte, beftimmen, 4. B. consul designatus, ber
ernannte Gonful, woleny konsul; diefe Wadl gelhab ein 4 s
Str vor bem Antritte des Gonfulaté fttbft. Designátio, 3. f.
Bezeihnung, poznamendnj; Xojeidnung, ber 8tif, oznaten;
stin, uawrh, wyobrazenj ; die Abtheilung, Cintbeilung, delenj, ode
delenj, rozdélenj; die Ordnung, Anordung, zřjzenj, uspořádá-
nj, pořádek, ustanowenj. Designätor, 3. n. ift ber jedem feinen
Plag anweifet, z. B. in den Schauſpieten, zprdwce mjst, pomjst-

iáen, pohFebnjk.

i, atum, 1, auszeichnen, aufjeiäänen, auffáceiten, ivyzname=

wypisowati, znumenali, poznamenati, napsati.

Insignis, e, mit einem Kennzeichen verſehen, znamenaný, znamenalý ;
vor andern fennttió, fid auszeihnend, e& fen im Guten oder Böen,
folatid) merkwürdig, außerordentlich, befonder, znamenitý, obzwidst-
nj; insignis audacia, eine fid auégeidnenbe, folglich ungewöhnliche,

Berordentliche Kuhnheit, neobyčesná, zwldstnj smělost, Subst.

e, 3. n. ein Sennjciden, znamenj. Plur. Insigni
renzeichen, Infignien eines Amtes, öffentliche Bierde, z. B. regia insi-
gnie, 5, i. das iDiabem oder Krone, der Ocepter, kralowskd znume-

nj, králowská ozdoba, okrasa; ba& Wappen, znak, Stjt, erb.

. Perinsiguis, „A fer fennttih, febr fid auszeihnend, febr fonberbat,

přeznačný, přeznamenitý, pFepodiwny.

Insignio, ivi, itum, 4 mít einem Kennzeichen verfeben, begeichnen,
fenntiiá moden, znamenati, naznamenati, poznamenati něco Y
znamenj činiti, udelali na něčem ; (hmüden, zdobiti, okraslo-
watt, ozdobiti, ohrášlití, Insignitns, a, um, Pennttid, beutlid, .
znalý, patrný; 3.8. imago: fid auszeinend, auffallend, obzwld-
Stnj, podiwny. Insignite und InsignYter, Adv. auf eine fih aus⸗
seihnende Art, fonderbar, auferordentiih, znamenitě, obzwld3tnà,
ndramně, |

Obsigno, avi, atum, 1. fiegetn, befiegeln, verfiegeln, pedetiti, zupe-
čeřowati, zapebetiti, 3. 8. litteras, einen Brief. Obsignätor, 3.
m. ber Berfiegter, Befiegier, pedetiö, pedetujk, y. B. testamenti.

Resigno, avi, atum, 1. entfisgeln, odpečeřowati, odpečetiti, rozpe-

die

558. Silio Similis

četiti, otwjrati, otewFjti, y. 1B. ein Seflament erbffnen, entdeden,
obgewowati, obgewiti, oznamowati, oznámili, y. B. futa ve-
nientia; 2) ungültig thaden, caffiten, ru3iti, zrusiti, .

Subsiguo, avi, atum, 1. unterzeichnen, podpisowatt, podepsati; aufs
einen, verzeichnen, poznamenáwati, poznamenati, zupisowati,

- zapsati, 2t

Sílčo, ui, ene Sup. 2, 1) fdmeigen, ftille feyn, ruhig feyn,
mieeti, nemluwiti, zticha býti; 2) verſchweigen, ml-
četi, zticha býti s něčjm, 3.8. hoc silebis, s tjm budeš
zticha.

Bilentium, 2. n. das Stiüfhweigen, umIknutj, odmičenj, ml&enj ;
silentio transire, praeterire, mit Gtilfgweigen übergehen, mide-
ným pomjgeti, pominauti něčeho; die Stile, ticho.

7 Silesco, 3. fille oder ruhig werden, umlkati, miknauti, tichnauti,
tisiti se, 3. B. venti.

Silex, fcis, o. 1) ein Kiefelftein, oblátek, křemen, skřemen,
mor. křemel, křemela; 2) der $eld, ein großer Stein,
skála. ! .

Silicerntum, 2. n. dad geidenmabf, oběd pohřebnj.

Silrgo, Inis, f. eine Gattung von fehr weißen Weizen, bie wir nicht
fennen, von beffen Mehl die vornehmen Römer gern (id) Brod baden lies
fen, bel, pěkná bjld pšenice; das Mehl daraus, bel.

Silíqua, 1. f. eine. Schotte, lusk.

Bilicůla, 1, f. das Sqottchen, Lusdex. :

Silus, 2, m. und Silo, Onis, m. eine platte und aufwerts ges
bogene Nafe habend, piknosy.

Silva oder Sylva, 1. f. der Wald, Fort, les, lesina; eine Ans
zahl Bäume, der Baumgarten, sad; jee Menge Dinge,
mnošstwj, hromada; die Materialien, der Vorrath,
zdsoba.

- f. das Shütbáen, lesjk, lesjöek. ^
i us, o, um, ben Wald betreffenb, was im Walde wüdft ober
wohnt, lesnj; wild, děrvoký, 3. B. Baum. "
Silvester, stris, stre, matbig, voller Waid, Zesnal), lesinnaty ; im
Waide befinblid, Zesaj ; tito, divoký,
Silvesco, 8. zum Waide werden, lesnuteti, lesem porůstati, zarà-
stati, w les obraceti se, w les rüsti; zu viel Hol bekommen, ins
‚Holz wagen, 4. B. ein Baum, do dřewa rásti, do dřewa &jlt.
Silvosus, a, um, waldig, /esnaty, lesny.
Símila, 1. f. das feinfte Weizenmehl, Semmelmehl, děl. .
Similis, e, ápnlid, podobný ; gleid, steguy, rowný něku-
mu, alicujus unb alicui ; similis es patri oder patris, bu bit
deinem Water úpnlid, bift wie bein Water, gsi podoben
otcowi, gsi gako twüg otec; simile veri und vero, der

Similis : Similis 559

Wahrheit gemäß, wahrfheinlih, k prawdé podobné; si-
milis ac oder atque, eben fo al, eben fo rie, takowy gako.
Simile, 3. n. bie Aebnlidteit, etwas Xebntiáeb, podoba, podobnost.
Siunilíter, Adv. auf ábntide Art, fait eben fo, podobně, nápodobně,
rowne tak, podobným způsobem ; similiter ac, atque oder ut,

eben fo als, ebeh fo wie, podobně gak, tak gak. :

Persünilis, e, febr ähnlich, welice podobný, a. B. patri, podobnj-
ček otce swého. H ^

Subsinilis, e, faft äbntih, ndpodobný.

Similitũdo, Yuis, f. bie Achnlichteit, cum re, inter res, in aliqua re,
podoba, podobnost ; das Bild, podoba, obraz ;- das Gitidnif,
připodobněnj, podobenstwj; die Ginfórmigteit, gednotwárnost,
stegnost, stegnota. D

Simul, Adv. brifammen, spolu; jugleió, zu einer Zeit, spolu, po-
spolu, společně, zarowen, nagednau, stegně. Simul ac,
que oder ut, fo bald als, zak mile, sak, hned gak.

Sünülo und Similo, avi, atum, 1. ähnlih maden, podobniti, upo-
dobniti, podobně činiti, učiniti, na oko delati; abbilden, 109-
podobňoweti, wypodobniti, wytwařowati, wytwdřiti, y. B.
cupressum; nadapmen, přetivařowati, přetwářiti, delati něco

. po někom, y. B. vocem, Hlas; fálídlid vorgeben, etwas vorgeben,
das niht an dem iſt; fo tbun, als ob etwas fo fey, ba es bod) nicht
ift, a. B. simulare seaPgrotum, fid) front fielen, sfaweté se, dě-
lati se, přetivuřowati se nemocným; ulat se furere, sta-
wj se, gakoby bláznil; simulare se alicujus ignarum, fi ftels
len, alé ob man einen nidt kenne, delati se, gakoby někoho ne-
znal; lacrimas, Ipränen Beudein, sfaweti se, gukoby plakal.
Simuiãtus, a, um, nadgeabmt, fátfálid vorgegeben, folglid) verftellt,
fbeindar, nur ben Schein habend, pFetwdFeny, na oko, zewnitřnje
Simulate, Adv. zum Scheine, pfetwärene, pretwarliwe, na oko, '

+ Bimulátio, 3. f. bie Rahabmung, falſchliche Borgebung oder Berfides
zung, Grin, přefidření se, stuwenj se, přetiwářka, bariwa ;
der Vorwand, záminka, zámysl, zástěra, pláštěk. Simulátor,
3. m. des etwas fälſchlich vorgiebt und fo tbun kann, ein Heudler,
přetivaříč, přetuJářce, licoměrnjk,

Sinuläcrum, 2. n. etwas Nadgeabmtes, ein Bild, Bildniß einer Perlon,
das Gbenbitb, podoba, podobizna, obraz, podobenstwj; eine
Gtatue, socha; ein Bild, Ghattenriß, obraz, wyobrazenj, nd-
stín; die Xebnlidteit, der Schein, podoba; des Xbrif, die Beſrei⸗
bung, wyobruzenj, popis, popsánj; ein Phantom, přelud; ein
Geſicht, Geſpenſt, obluda, přjšera, strašidlo; simulacra deorum,
die Götterbilder, mod/y. .

Simultas, ätis f. ber Groll, die Susan gegen Zemand, zdšíj, kyse-
lost, zálusk, tagnd nendwist, newrenj, newratenj, neläsku ;
das Mipverfländnig, nedorozuměnj; simultates exercere, gerere
cum aliquo, Groll gegen Jemand haben, mjtı kyselost, zd3t), zd-
lusk někoh wražiti, newřjti nan.

Adsini lis, e, und Consimilis, e, ähnlid, podobný.
nilo oder Assimilo, avi, atum, 1. ahniich maden, podobnitě,
připodobňowati, phipodobniti; vergleihen, p'irowndwati, ro-
wnati, pfirownati k něčemu něco ; elicui aliquid.

860 ' Simplus Sinc&rus

^, Adsimulo oder Assimnlo und Adsimilo oder Assimilo, avi, atum, 1.
nadmaden oder nahobmen, 3. ©. aliquem, feine Geitatt. annehmen,
podobu něčj na se brati, wzjti; předstawowati, delati na oko
někoho; etwas fäfhlih vorgeben, na oko.deluti néco; fid nur
fo ftetlen, 5.38. amicum, staweti se, delati se pfjtelem. Assimilä-

tus, a, um, äbnlid gemodt, ähnlich, upodobněný, podobný.
iseimilis, e, unábntid, nepodobný ; ungleich, veridirben, nestegny,
nerownf, rozdjlny. Dissimiliter, „Adv. unäpnlid, nepodobne ;
verficden, nestegni issimilitüdo, inis, f. die Unäpnlidkeit, nepo-
doba, nepodobnost ; die Berfhiedenheit, nestegnost, rozdjinost,
rozdjl. Dissimilo oder Dissimulo, avi, atum, 1. etwas unibntid)
maden, unmerflih maden, oder maden, baf andere e$ nicht merken,
gakby rac. nebylo, delati; nedati nic na sobě znáti, na gewo
. nedati ; pokrýwati se s něčim; verbergen, ſich nit merken laffen,
verbeglen, verihmeigen, sky wati, pokrywati, ukrýwati, togiti,
3. 8. feinen Summer; fo tbun, als ob etwas nit fo wäre, wie e&
bod ift, gakby tomu nebylo tak, delati; přetivařowatí se.
Dissimulanter, Adv. auf verítedte Art, ingebeim, unvermerkt, vers
Bobtener Welfe, unter der Hand, potagmo, podtagj, skryi&, po-
krytě, pod rukau. Dissimulantia, 1, f. die Verde hlung feiner Ges.
vanten, pokrYwawost, pokrywdnj. Dissimulàtio, 3. f. bie vors
fegtihe Berbergung ober Werheplung, na gewo nedánj, skrýwánj,
pokrýwánj, tagenj, zapřenj, zamitenj, x. 9B. feines Kummers y
die BBerftellung, Bleißnerel, pokrytstwj. Dissimulator, 3. m. ein vors
1 feglicher fBerpeplez einer Gade, tagitel, skrywatel; der Gileifner,

illo, avi, attun, 1. etwas vorgeben wider Jemand,
ipn beſchuldigen, e$ (ep mit Grund oder nit; bod) inégemein ohne
Grund, winiti, nařjkati, narknauti, obkalowati někoho; im-
pietatis, der Atheifterei, z neznabozstwj. Insimulätio, S. f. bie Ber
fgutdigung, nářek, naFknutJ, obwinenj, obzalowdnj.

Simplus, a, um, einfad, gednoduchy, gednondsobny ;
simplum solvere, das Ginfade bezahlen, gednondsobné
platiti, gednoduše zaplatiti.

Srmus, a, um, 1) aufmertě gebogen, platt, plosky, j. $8. na-
sus, 2) eine anfgeworfene oder platte Naſe habend, ſtumpf ⸗
nafig, ploskonosy, piknosy.

Simia, 1. f. unb Simius, 2; in, ein Affe, opice.

Sinapi, Indecl. n. und Sinapis, is, f. der Senf, hořčice,

Sincérus, a, um, tem, unverfälſcht, unvermifht, čistý ; ádt,
matürid, sprawedliwý, samý w sobě, přirozený;
mirflik, oprawdowy,' oprawdiwy, skutečný; gut, ges
fund, unverdorben, dobrý, zdrawý, neporušený ; aufs
richtig, rechtſchaffen, upřjmný, prostny, werny; nur, bloß,
pauhy, pauhaučký: m

incere, Adv. aufridtig, ohne Falſch, von Herzen, upřji -
us srdečně, M ochtebenati) rnb yen, upřímně, prost

Sine Sino ' . 561

Sincerftas, ätis, f. bie Reinlichkeit, čístota; die Offenherzigkeit, u-
* přjmnost.
Sine, Praepos. ohne, bez; sine ulla dubitatione, ohne allen
-Bweifel, beze wšj pochybnosti. . e. EN
-Singultus, 4. m. dad Cludjen der Weinenden, wzlykdnj,
, wzlykot, wzlyknutj, štkánj, štkawka; wer Schluden,
škytánj, škýtawka ; baš Roͤcheln der Sterbenden, chropot,
chréenj. .
Singultlo, 4. fáludyen, tozlykáti, wzlyknauti, 3kdii, zašikati;
. ‚den. Schluden haben, IKytatı, za3kytati, Skytnauti, zaškytnau-
di; gluden, gludfen, kwokatz, zakwokati, 3. 1B. bie Henne.
Singülus, a, um, gemöhnliger im Piur. Singuli, ae, a, einzeln,
jeder, alle, jede, každý zwláště, gedenkaždý, geden po
druhém, gednotliwy ; ein einziger, einer, je einer, po ged-
nom, každý, geden ; allein, sám, samuten; singulis die-
bus, ale Zage oder jeden Zag, každého dne, každý den;
in dies singulos, täglid, von Zag zu Zag, každodenně,
den gak den; quae singulae suis locis, wovon eine jee |
be an ihrer Citelfe oder melde alle an ihren Stellen, z nichž-
to každá na swém mjstě; singulis jactibus, bei jedem
. Burfe, za každým hozenjm, zahozenjm, wyhozenjm.
Singulätim oder Šingillátim oder. Sigillatim, „Adv. einzeln, Gtüd
für Stüd, Wann für Wann, kus po kusu, geden po druhém,
Singularis, e, 1) einzeln, gediny, samotný; 2) was feines gleihen
nicht leicht bat, aufecorbenttió, befonprrs, gcdiny, gedinky, zwldst-
nj,
potentia, bie Xileingerrídoft, samowlauda; certamen singulare,
ein Ameitampf, saubog. Singularlter, Adv. auferortentliů, einzig,
obzwlá3tne, gedine, je 5B. lieben.

- Sinister, a, um, 1) linf, zur linfen Seite befinblid, lewy,
krchý, na lewé straně, Sinistra manus oder Sinistra
allein, bie linke ‚Hand, Lewd, krchá ruka, lewice, krika;
a sinistra, gut linfen, w lewo, po lewé straně ; 2) verkehrt,
böfe, fdlimm, unrecht, naopak, zlý, křiwý, neprawy ; 3)
‚glüdlih, dobrý, šťastný ; «ud unglüdlid, zlý, nestastny; .
weil nämlichder Blitz zur linfen Hand bei ben Römern ein glückliches,
bei den Griechen aber ein ungluͤckliches Anzeichen war,

Sinistrorsus, und Sinistrosum, Adv. jur linfen Hand. hinwerts, na če-
100; lints, zur linten Hand, w lewo, po lewé ruce,
Sinistre, Adv.. übel, ſchlimm, böfe, nedobře, zle, křiwě, neprdwě.
Sino, sivi, situm, 3. laffen, geſchehen laffen, zulaifen, geftatten,
erlauben, gehen laffen, necháwati, nechati, dopaustéti,
. |: 7C LI

864 Stdo Stdo

Consido, 841, essuní, 3. ſich zufammenfegen, spolu sedati, spolu sí
sednauti; (id fegen, niederfegen, sdzeti se, posaditi se, sednau-
ti, usednauti, dosednauti; fid mo nieberlafien, usazowati se,
usaditi se, osaditi se; vom Deere, fid lagern, Kldsti sé, položí-
ti se; befonberé von denen, bie fid) niederfegen des Amtes wegen, um
fid) zu beratbíhlagen, alfo fid verfammeln, zufammentommen, Schdze-
Ti se, sgjlt se, shromážditi se; fid beratofhlagen oder Oeffion
halten, rokowati, radii se ; fd (een ober einfenten, 3. ®. terra,
ssedati se, ssednauti se; herabfallen, zu fBoben fallen, padatz,
spadnauti; verfinten, einftürzen, ssdzefi se, ssadıta se, Padatı,
propadáwati se, propadati se, propadnauti se; fid; tegen, nads -
faffen, 4. B. furor, tıiti se, pomjgeti, přecházeti, pFestdwati,
přestati, přegjti, pominauti, utichnauti; enbigen, fliefen, kon-
čití, skončiti.

Desido, čdi, essum, 3. ‚fi (enfen, ssedati se, ssdzeti se, ssaditě
se, podati, propadnauti se, y. 8. terra; "tumor desidit, die Ges
fámutft verliert fid, fält ob, ofok opadd, spidskd.

Insido, &di, essum, 3. fih wo ober auf etwas hinfegen, fegen, fid nies

* berloffen, seďatj, sednauti, sdzeti se, posaditi se; fib wo nice
berlaflen, um da zu wohnen, fid) feftfegen, usazowati se, usaditi se ;
befegen, osazowatı, osaditi; hängen bleiben, 3. B, in memoria,
w pamětí wdznauti, wedznauti, zůstaří,

Obsido, &di, essum, 3. einfhließen, bloficen, 3. (B. urbem, odsedati,
obsednauti, obléhati, oblehnaufi město; vias, bie Wege befes
gen, cesty osazowatt, osaditi ; baber befegen, fid) bemeiftern, osa-

- zowati, osaditi, opanowati, wzjti, j, 9B. milite campos.

Possido, &di, easmim, 3. in fBefig nehmen, uicazotwati se, uwdzati
se w něco; fid bemüdtigen, &intti se pánem ; opunowati něco.

Resido, &di, essum, 3. fid, nieberfegen, fid) fegen, sedatt, sednauti,
süzeti se, posaditt se, y. B. humi y ſich báu&lid) niebeclaffen, usa—
zowati se, usaditi se, osaditi finten, fi fenten, ssdzet? se,
ssedati se, ssednauti se, ssaditi se, njžiti se, snjiiti se, pa- ^
dati, propaduti se, propadnauti se; fi& fegen, vom Bobenfage,
ssdzeli se, usedati se, ssaditi se, usaditi se; fi& legen, tubig
werden, 3. B. mens, dišití se, utisiti se, usaditi se, spokogi
se, tichnauti, ulichnaufi; ablaffen, laß werden, z. SB. ira,
ustdwati, ustati, přestati, přecházeti, přegjti, pomjgeti, mi-
nauti, pominauti; endigen, končití se; ih zurüdsiehen, ustupo-

7 Wati, ustaupiti ; Nilus residit, fält ab, opuddwá, spadd ; aqua

residens, fiehendes Wafler, stogatd woda; caseus in corpore
resi s, Sáfe, ber in Magen liegt, /eZjcj, zůstalý w kiwote sy-
rec; plebs, ber zurüdnebliebene Pöbel, züstald, züslawj tu chutra,
Subsido, &li, essum, 3. fid niebectaffen, um zu figen, sedati, sed-
nauti ; ſich niederfauern, shybati se, sehnauti se, kröiti se, skr-
čití se, na bobek sedati, sednauti ; lauern, &jhati, pásti na ně-
€o, po něčem, aliquid ; fiá fegen ober legen, 3. ©. undae, ssdzeti
se, ssaditi se, opadáwati, opadatı, opldskati, oplaskowati,
oplasknauti, spadnauti, opadnaüti; venti, titii se, utititi se,
Kestati; inne halten, zastawıtl se; yzurüdbleiben, züstdwats
zpátky, zůstati zpdtkem ; fi& fegen, zu Baden fallen, ssdzeti se,
ssaditi se, usedati se, usaditi se, ke dnu padati, padnauti;
fid verlieven, mizeti, miznauti, tratiti se.

Sıdus Signum : 555

Srdus, čris; n. jeder feuchtender Himmelskoͤrper, těleso nebe-
ské; die Sonne, slunce; der Mond, mösje; ein Geftien oder
Sternbild, shwězděnj; der Stern, hwězda; der Planet,
pobludice ; ferre ad sidera, zu ben Geftirnen erheben, ſehr

loben, do nebes wywyšowati, wychwalnwati..
Biděrěns, a, um, geftirnt, Awezdny, hwězdnatý, y 9. coelum;
glänzend, firab[enb, 3. B. clypeus, stkwaucj, tfpytjcj se; aestus
sidereus, die Sonnenbige, 1wedro slunečné, .
Considěro, avi, atum, 1. betrachten, mit den Augen, Aleděří, patřili,
djwati se na něco, do něčeho; mit ber ©eele, überlegen, rozsj-
mat, rozmýšleti, rozwatowati, rozwážiti, porozwdiiti,
Considerätus, a, um, „Zdj. bevá&tig, bebaátíam, rozwdiliioy, po-
dodělůvý, rozmyslný, opatrný, Considerate, Adv. bebüdtig,
bebadtfam, mit Uiberlegung, roziwditwe, powdiliwe, rozmyslně,
3. B. facere. Considerätio, 3. f. bie Betrahtung, Uiberlegung einer
Gode, rozsjmánj, rozwazowdnj, rozwäzenj. Inconsiderätus,
a, um, unbebadiíom, unbefonnen, merozwdzliwy, nepowdiliuys
nerozmyslný, nerozumny, bez rozumu. Inconsiderate, Adv.
anübrriegt, nerozxiwdiliwé, nerozmyslně, nerozumně, bez ro-
zumu, Inconsiderantia, 1, f. bie ünbebadt[amfeit, nerozidili-
west, nepowdiliwost. .
Desidéro, avi, atum, 1. 1) etwas miffen, vermiffen, pohřešowati, po-
hřešiti něčeho, nedostáwati se někomu něčeho; 2) verlangen,
begebren, Zddati, požádatí něčeho ; fih febnen nad Semanb, z. B.
pa rem, Zauitt po ofci; verlangen, bebürfen, Zádati, potFeboiwati
něčeho; quantum non desidero, mie viel verlange id niht, bez
čeho mohuž gd býti! Desiderium, 2. n. unb Desiderätio, 3. f.
das Berlangen, Zddost, 2dddnj ; die Gehnfuht nad etwas, fauha,
taukebnost, tauenj; teneri desiderio alicujus rei, großes Bers
longen nad etwas haben, fauziti po něčem. .
Signum, 2, n. 1) das Zeichen, Kennzeichen, Merkmal, znamenj,
známka ; ba6 Kennzeichen ober ber Berotió, znamenj, důkaz;
hoc.est signum oder signo, dieſesaſt ein Zeichen, zeigt an,
to znamenj gest, to znamend; signa canere, signum
dare, ein Zeichen zum Angriffe geben mit der Trompete, zna-
menj ddwati, traubiti, zatraubiti k útoku; 2)ein Bild,
1. B. aus Holz, Stein, Marmor ober eine Statue, weil fie eine.
Perfon oder Cade. vorftellt und anzeigt, Tezba, obraz, socha ;
signa deorum, Gögenbilder, modly; das Siegel, die Pete
ſchaft, pedet (gen. i); 8) eine Fahne oder Kriegsfahne,
prapor, praporec, korauhew ; weil bie Fahnen ber Alten mit
Sbitbniffen. bec Thiere geziert waren. Signa inferre, attafiren, an«
greifen, útokem hndti; conferre, förmlih fechten oder
ein Treffen liefern, bitwu swáděti, swoditi, westi, swésti ;
^ potykati se; movere, aufbrechen mit ber Armee, hybati

556 . Signum Signum

se, hnauti se, pohnauti se, odtdhnauti, odtrhnauti s
wogskem; coüvertere, eine Schwentung madjén, um ans
ders wohin zu marlhiren,. s wogskem točiti se, zatočiti se,
obrdtiti se; vellere oder convellere, aufbrechen, fortmars
fdiren, hybati se, hnauti se, pohnauti se, odtdhnauti,

- odtrhnauti s wogském; sub signis, in Reihe und Glied,
ww řadě; 4) dad. Himmeldzeihen, dad Geflirn oder Sterns
bild, shwözdenj; znamenj nebeské,

SYgillum, 2. n. Demin. eine Peine Statue, eine Heine Yigur, Heines
Bid, řezbička, sůška, obrdzek; das Bildhen im Petfdafte oder
das Gitgel, pečátko, pečjtko, pečeř. Sigillatus, a, um, mit Bils
dern oder Figuren verfeben, a. B. ein Geſchirt, obrazy ozdobený,
wyrywany, y ®. seyphus. J

Antesignänus, 2. m. P/ur. Antesignani, scil. milites, waren bei
den Römern aušerlefene, tapfere Soldaten, bie im Zreffen vor bem
Adler und den Bahnen ftanben und fle befhügten, bis Bahnenwache, před-
prapornjci. ]

Signo, avi, atum, 1. 1) zeichnen, bezeichnen mit etwas ober mit einem
Beiden nerfeben, znamenati, poznamenati, naznamenati; ar-
gentum signare, itber müngen, střjbrné penjae bjti; argentum.
signatum, Silbergeld, bite střjbro, stFjbrné penjze; 2) fiegeln,
petetiti, zapedetiti; epistolam. Signätor, 3, m. ein Berfiegler,
pečeti 3B. testamenti.

FignYfer, a, um, a. 8. coelum, ein Himmeldzeihen tragenb, damit ges
fdmüdt, Awézdonosné, hwezdnate nebe; ein Bild tragend oder
an fid Habend, obrazonosuy‘, obruzy okrdSieny; orbis siguiler,
ber Thierkreis am Himmel, font Zodiacus genannt, diwandctero
znamenj nebeských, swor. Subst. Signifer, 2, 1n. der gábnrid,
Sabnentrüger, pruporeönjk, zástawnjk; bet Urheber ober Anfühe
rer bei einer Handlung, päwodce.

SiguYfíco, avi, atum, 1. ein Zeichen geben, z. B. burý Mienen, zna-
menj ddwatı, ndwestj dáti někomu; kywati, mrkati; poky-
naufi na někoho; agyeigen, äußern, an ben Sag legen, zu verftehen
geben, fib merfen loffen, zta gewo, na rozum, na srozuměnau,
k seznanj dáwati, k deznánj dáti; bedeuten, znamenati, Wy-
znamendwati, s. 8, und verbo res duas. Signif)cátio, 3. f. die
Anzeigung, Anzeige, Aeußerung, das Zeichen, znamenj, ndwestj; die
Gntbedung, wygewenj; bie Bedeutung, der inn, smysl, rozum,
wýznam; üffentlihe Gürenbegeugung, Egbeserbebung, wePesnd Čest,
chwála; das Merkmal, Kennzelhen, znamenj, známka, 3. B.
virtutis.

Praesignifico, avi, atum, 1. vorher anzeigen, napřed oznamowatt,
ozndmiti; hominibus futura,

Adsigno ober Assigno, avi, atum, 1. einem etia anmeifen, durch Ans
weifung zutbeilen, aumeffen, wykazowati, wykdzati, odhddati,
odmeFowati, odmeriti, wyměřiti, rozmerit, ddwati, dáti,
prüulastniti někomu něco, 4. B. agros alicui; einem etwas zus
meffen ober zufáreiben, Schutd geben, beilegen, pPitJtatr, plipiso-
wati, dáwati, příčjsti, připsati, dáti, 1. B. culpam. Assiguä-

Signum N Signam 557

tio, 8. f. die Anmwelfäng, wykazowdnj, wykázdnj, wPkaz, y. B.
agrorum, ber Xeder. . .

Consigno, 'avi, atum, 1. verzeichnen, aufzeichnen, poznamendivati, pos
znamenati, zaznamenatt, y, B. litteris, f&riftlid verzeihnen oder
abfaflen, auffhreiben, 3. B. feine Gebanten, zapisowati, zapsatr,
napsati, sepsati; bemerken, beobadıten, znamenatz, pozorowali;
tennttih, maden, znamenati, poznamenati něco, znamenj učí-
niti na něčem, aliquid ; verfiegeln, pečetiti, zupedetiti něco, pe“
čeř přikládat, přiložité k něčemu; befiegeln, barthun, pečetati,
dokazowati, dowodıti, dokázati.

Designo, avi, atnm, 1. 1) bezeichnen, poznamenati; entwerfen, ade
atidnen, zna&iti, wyobrazowatt, oznatiti, naznatiti, nastjni-
tí; 2) béytidnen etwas oder Semonb, z. B. mit ben Augen, okazo-
wati, okazati, ukázati na někoho, poznamenati nekoho; ‘mit
Worten auf Jemand gieten, bjti na někoho, dotýkati se, týkatů
se někoho slowy ; eintýeilen, ordnen, rozd?lowati, deliti, pord-
dati, řjditi, sporddati, uspořádatí ; beftimmen, ustanowowati,
ustanowiti; befdreiben, popisowati, popsati, wypsati; begehen,
dokázati, dowesti, spáchati něco; dopustiti se něčeho; 3)
ernennen zu einem Xmte, beftimmen, z. B. consul designatus, der |
ernannte Gonful, woleny konsul; bíefe Wahl geihap ein b
Jahr vor dem Antritte des Gonfuloté ſelbſt. Designátio, 3. f. die
Bezeihnung, poznamendnj; Abzeihnung, ber Riß, ozna&enj, ná-
stín, udwrh, wyobrazenj ; die Abtheilung, Gintbeilung, delenj, ode
dělenj, rozdelenj; die Drdnung, Anordung, zřjzenj, uspořádá-
nj, pořádek, ustanowenj. Designätor, 3. m. ift ber jedem feinen
$lag anweifet, 3. B. in ben Schauſpielen, zprdwce mjst, pomjst-
ny; bei &iáen, pohFebnjk.

Bxsigno, avi, atum, 1. auszeichnen, aufzeichnen, auffáreiben, wyzname-
náwati, wypisowati, znumenati, poznamenati, napsati,

Insignis, e, mit einem Senngeiden verfehen, ztamenany,, znamenalý ;
vot andern kenntlich, fid audpeidnen, e& fep. im Guten oder fBüfen,
fotgti merkwürdig, außerordentlid, befonder, znamenitý, obzwidtt-
nj; insignis audacia, eine fid auszeichnende, folglich ungewöhntide,
Quferorbenttide Stügnbeit, neobydegna, zwldstnj smělost, Subst.
Insigne, 3. n. ein Kennzeichen, znamenj. Plur. Insignia,
temyeiden, Jnfignien eines Amtes, öffentliche Zierde, 3. B. regia in
gni, d. i. das Diadem oder Krone, der Scepter, kralowskd zname-
nj, králowská ozdoba, okrasa; das Wappen, znak, Stjt, erb.

Perinsignis, e, ſeht fennttió, febr fid) auszeichnend, febr fonderbar,
přeznačný, přeznamenitý, pFepodiwny.

Insiguio, ivi, itum, 4 mit einem Senngeihen verfehen, bezeichnen,
kenntlich maden, znamenati, naznamenati, pornamenati něco y
znamenj činiti, uděluti na něčem ; (hmüden, zdobiti, okrašlo-
watt, ozdobiti, ohrášliti, Insignitus, a, um, fennttid, beutlid, .
znalý, patrný, 3. 8. imago: fid aus ze ichnend, auffallend, obzwid-
tnj, podiwny. Insignite und InsignIter, Adv. auf eine fi aus
Jeihnende Art, fonberbar, außerordentlih, znamenitě, obzwld3tn8,
náramně, d

Obsigno, avi, atum, 1. fiegeln, befiegeln, verfiegeln, pečeťiti, zupe-
čeřowati, zapeČetiti, 3. B. litteras, einen Brief. Obsignätor, 3.
m. der Verſiegler, Befiegler, pečetič, pedetujk, y. B. testamenti,

: Resigno, avi, atum, 1. entfirgein, odpečeřowati, odpečetiti, rozpe-

558. Silo : Similis

detiti, ofwjrati, otewřjti, y. 18. ein Seftament ; erbffnen, entdedden,
obgewowati, obgewiti, oznamowati, oznámili, y. B. futa ve-
nientia ; 2) ungültig maden, cafficen, rusiti, zruditi,
Subsiguo, avi, atum, 1. unterzeichnen, podpisowatt, podepsati ; aufe
weinen, verzeihnen, poznamendwati, poznamenali, zupisowati,
> zapsat i.

Sil&o, ui, ohne Sup. 2. 1) ſchweigen, ſtille ſeyn, ruhig ſeyn,
mieeti, nemluwiti, zticha býti; 2) verſchweigen, ml-
četi, zticha býti s něčjm, j.B. hoc silebis, s tjm budeš
zticha,

. das Stiuſchweigen, umlknutj, odmlöenj, mlčenj ;

ire, praeterire, mit Stiufgweigen übergeben, mide-

ným pomjseti, pominauti něčeho; vie Otille, ticho.
7 Silesco, 3. file oder ruhig werden, umikati, miknauti, tichnauti,
tišiti se, 3. B. venti.

Silex, icis, c. 1) ein Kiefelftein, oblátek, křemen, skřemen,
mor. křemel, křemela; 2) der Feld, ein großer Stein,
skála. I I

Sikcernfum, 2, n. ba Leichenmahl, oběď pohřebnj.

Silrgo, Inis, f. eine Gattung von febr weißen Weizen, bie tir nicht
fennen, von deffen Mehl dle vornehmen Römer gern (id) Brod baden lies
fen, bel, pěkná bjld pšenice ; dně Mehl daraus, bel.

Silíqua, 1. f. eine. &dotte, lusk.

Silicůla, 1, f. das Gdóttden, Zusček.

Silus, 2. m. und. Silo, onis, m. eine platte unb aufwerts ge⸗
bogene Nafe habend, piknosy.

Silva oder Sylva, 1. f. der Wald, Forſt, les, Lesina; eine Ans
zahl Bäume, der Baumgarten, sad; jede Menge Dinge,
mnotstwj, hromada; die Materialien, der Vorrath,
zdsoba.

Silvůla, t. f. das Waidqhen, lesjk, lesjöck.

Silváticus, o, um, ben Wald betreffend, was im matte wääft ober
wohnt, le$nj; wild, diwoky, 4. ©. Baum.

Silvester, stris, stre, waldig, voller Wald, lesnatý, lesinnatý ; im
WBatbe befindlich, Zesaj ; wild, diwoky.

Silvesco, 8. zum Waide werden, lesnutěfi, lesem porüstati, zarů-
stati, w les obraceti se, w les rüsti; au viel Holy befommen, ins
‚Holy madfen, 3. ®. ein Baum, do dřewa růsti, do dřewa gjli.

Silvösus, a, uin, waldig, lesnatý, lesny.

Símila, 1. f. das feinfte Weizenmehl, Semmelmeht, bà.

Similis, e, ápnlid, podobný ; gleid, stegný, rowný něko-
mu, alicujus unb alicui ; similis es patri oder patris, bu bijt
deinem Water ähnlich, bift wie bein Water, gsi podoben
otcowi, gsi gako twüg otec; simile veri und vero, ber

Stmilis - Similis 559

Wahrheit gemäß, wahrfheinlih, k prawd? podobné; si-
milis ac oder atque, eben fo al&, eben fo mie, takowy gako.

Simile, 3. n. bie Xentidfeit, etwas ebntióe, podoba, podobnost.

Similtter, Adv. auf ábntide Art, fait eben fo, podobně, nápodobně,
rowne tak, podobným způsobem ; similiter ac, atque oder ut,

^ eben fo als, ebeh fo mie, podobně gak, tak 'gak. :

Persinilis, e, febr čpnlid, welice podobný, z. 1B. patri, podobnj-
ček otce swého, — * ]

Snbsimilis, e, faft ähnlih, ndpodobný,

Similitäde, Yuis, f. die Achnlichteit, cum re, inter res, in aliqua re,
podoba, podobnost ; das Bild, podoba, obraz ;- das Gieidnif,
připodobněnj, podobenstwj; bie Ginfórmigteit, gednotwárnost,
stegnost, stegnota. D

Simul, Adv. beifammen, spolu; $ugleid, zu einer Zeit, spolu, po-
spolu, společně, zarowen, nagednau, stegnh. Simul Ac, at-
que oder ut, fo bald als, zak mile, gak, hned gak.

Simůlo unb Similo, avi, atum, 1. dpnii& maden, podobniti, upo-
dobniti, podobně činiti, učiniti, na oko delatt; abbilden, wy-
podobnoweti, wypodobniti, wytwarowati, wytwáhiti, y 8.
cupressum; nadahmen, pFetwafowatt, pFetwáhiti, delati něco

. po někom, y. B. vocein, hlas; fälfhli vorgeben, etwas vorgeben,
das niht an bem iſt; fo thun, als ob etwas fo fey, ba es bod) nicht
ift, a. B.simulare se abgrotinn, fi frank flellen, staweti se, dě-
latı se, přelwuřowati se nemocným ; simulat se furere, sta-
wj se, gakoby bláznil; simulare se alicujus ignarum, fi& (tel
len, al ob man einen nit tenne, delati se, gakoby někoho ne-
znal ; lacrimas, Srünen heugeln, sfaweti se, gukoby plakal.
Bimulátus, a, um, nachgeahmt, fátfálid vorgegeben, felgtid) verftellt,
ſceinbar, nur ben Schein habend, pfetwäreny, na oko, zewnitřnje
Simulate, Adv. zum Sqeine, pfetwähene, prelwarliwe, pa oko. *

'. Bimulätio, 3. f. die Rahapmung, falſchliche Borgebung ober Berfihes
zung, Stein, pielwdlenj se, stuwenj se, přetwářka, barwa ;
der Vorwand, zámjnka, zámysl, zástěra, pláXtek. Simulátor,
3. m. der etwas fälfhlih vorgiebt und fo tbun fann, ein Qeudler,
přetiwaříč, pFetilFce, licomernjk,

Sinulàacrum, 2. n. etwas Nachgeahmtes, ein Bild, Bildni einer Perlon,
das Gbenbil, podoba, podobizna, obraz, podobenstwj; eine
Statue, socha; ein Bild, Gchattenriß, obraz, wyobrazenj, nd-
stín; bie Aehniichteit, Der Schein, podoba; ber Abriß, bie Beſchrei⸗
bung, wyobruzenj, popis, Sdn]; ein Phantom, přelud; ein
Gefi&t, Befpenft, obluda, přjšera, strašidlo ; simulacra deorum,
“die Götterbilder, mod/y. .

Simultas, ätis f. der Groll, bie Aereo gegen Jemand, zd3tj, kyse-
lost, zálusk, tagnd nendwist, newrenj, newraženj, neláska ;
das Mifverftándníg, nedorozumenj; simultates exercere, gerere
cum aliquo, Groll gegen Jemond haben, mjti kyselost, zd3tJ, zd-
lusk na někoho, newražiti, newrjti nan.

Adsii ober Assimilis, e, und Consimilis, e, ähnlih, podobný.
Adsimilo oder Assimilo, avi, atum, 1. ahniich machen, Podobrufi,
připodobňowati, pfipodobniti; vergleihen, pfırowndwati, ro-
wnati, phrownati k něčemu něco ; elicui aliquid.

860 ' Simplas Sincéras

Adsimulo oder Assimulo und Adsimilo oder Assimilo, avi, atum, 1.
nadmaden ober nahahmen, 3. B. nm, feine Geitatt. annehmen,
podobu něčj na se brati, wzjti; předstawowati, delati na oko
někoho; etwas füfólió vorgeben, na oko.délati néco; fid nur
fo ftelen, z. B. amicum, staweti se, delati se přjtelem. Assimila-
D um, óntià gemadt, úbntid, upododněný, podobný.

issimilis, e, unäbnlid, nepodobný ; unglelá, verídicben, nestegny,
nerowný, rozdjiny. Dissimiliter, „Adv. unápnlih, nepodobne;
verfaieden, nestegne. imilitüdo, Inis, f.dieUnäpntigeit, nepo-
doba, nepodobnost ; die Berfdiedenheit, nestegnost, rozdjinost,
rozdjl. ' Dissimilo oder Dissimulo, avi, atum, 1. etwas unäpntid,
maden, unmertlih maden, oder machen, daß andere e& nid merten,
gakby nic nebylo, delati; nedati nic na sobě znáti, na gewo

. nedati ; pokrýwati se s něčjm ; verbergen, fid) nicht merken laffen,
verheblen, verlýmeigen, sk^y'wati, pokrywati, ukrýwati, tagıtı,
d. B. feinen Summer; fo tbun, als ob etwas nit fo wäre, wie e
boh ift, gaAby tomu nebylo tak, delati; přetivařowatí se.
Dissimulanter, Adv. auf verfteďte Art, ingeSeim, unvermerkt, ver⸗
Hoblener Weife, unter der Hand, potagmo, podtagj, skrytě, po-
kryté, pod rukou. Dissimulentia, 1. f. die Verde diung feiner Ger
vanten, pokrYwawost, pokrywdnj. Dissimulätio, 3. f. bie vore
fegtihe iBerbergung oder BBerbeptung, na gewo nedánj, skrfwänj,
pokrýwánj, tagenj, zapřenj, zamltenj, y. 9B. feines Kummers 3
die Berftellung, Gieifnerei, pokrytstwj. Dissimulätor, 3. m. ein vors

1 feglier Verhehler einer Sade, tagitel, skrywatel; tec Gileifaer,
pokrytec. .

Insimuio oder Insimilo, avi, atum, 1. etwas vorgeben wider Jemand,
ihn beſchuldigen, e& fen mit (Grund oder nihtz bod insgemein ohne
Srund, winiti, nakjkati, nařknauti, obkalowatı někoho; im-
pietatis, der Atheifterei, z neznabožstivj. Insimulätio, 3. f. bie Bes
füutbigung, nářek, nařknutj, obwinenj, obzalowdnj.

Simplus, a, um, einfad, gednoduchý, gednundsobny ;
simplum solvere, da& Ginfade bezahlen, gednondsobné
platiti, gednoduše zaplatiti.

Srmus, a, um, 1) aufmertö gebogen, platt, plosky, j. B. na-
sus, 2) eine anfgemorfene oder platte Safe habend, ftumpfs
nafig, ploskonaosy, piknasy.

Sünia, t. f. unb Simius, 2, m, ein Affe, opice,

Sinapi, Indeci. n. und Sinapis, is, f. der Senf, hořčice.

Sincérus, a, um, tein, unverfälſcht, unvermiſcht, čistý ; ächt,
matüdid, sprawedliwý, samý w sobě, přirozený;
wirklich, oprawdowý,' oprawdiwy, skutečný; gut, ges
fund, unverdorben, dobrý, zdrawý, neporušený ; aufs
tidtig, rechtſchaffen, upřjmný, prostný, werny; nut, bloß,
pauhy, pauhaucky.

Sincere, Adv. aufrihtig, ohne Zalfh, von Herzen, up?jmn?, prost-
ně, ordečně, bez pochlebenstwj, werne ^ damna

Sine : Stao ' 561

Sincerftas, atis, f. bie Reinlichkeit, čístota; die Offenherzigkelt, u-
* přimnost.
Sine, Praepos. ohne, bez; sine ulla dubitatione, ohne allen
-Bweifel, beze wšj pochybnosti, | .
Singultus, 4. m. Daš Cdludjen der Weinenden, "welykänj,
wzlykot, wzlyknutj, itkánj, stkawka; der Schluden,
Skytdnj, škýtawka ; dad Röcheln der Sterbenden, chropot,
chréenj.
Singultio, 4. fáludjen, walykati, wziyknauti, 3lkdii, zašlkati;
. ‚ven, Schluden haben, škytati, zaškytati, Skytnauti, zaskytnau-
ti ; gluden, gludfen, kwokatı, zakwokati, 3. B. bie Henne.
Singülus, a, um, gewöhnlicher im Plur. Singuli, ae, a, einzeln,
jeder, alle, jede, každý zwláště, gedenkaždý, geden po
druhém, gednotliwý ; ein eingiger, einer, je einer, po ged-
nom, každý, geden ; allein, sám, samoten; singulis die-
bus, ale Zage oder jeden Zag, každého dne, každý den;
in dies singulos, táglid, von Zag zu Xag, kažďodenně,
den gak den; quae singulae suis locis, wovon eine jes ,
be an ihrer Stelle oder welche alle an ihren Stellen, z nichž-
to každá na swém mjstě; singulis jactibus, bei jedem
Busfe, za každým hozenjm, zahozenjm, wyhozenjm.
Singulätim oder Singillátim oder. Sigillatim, Adv. einzeln, Stück
für Stüd, Mann für Mann, kus po kusu, geden po druhém,
Singuläris, e, 1) einzeln, gediny, samotný; 2) mas feines.gleihen
. nicht Leicht bat, auferorbenttid, befonperé, gediny, gedinky, zwlášt-
nj, obzwlastnj, a. B. singularis audacia, doctrina, Singularis
potentia, die Xüeingereídoft, samowldda; certamen singulere,
ein Ameikampf, saubog. Singulariter, Adv. auferorbentliů, einzig,
obziwlá3tne, gedine, je B. lieben.

- Sinister, a, um, 1) lint, zur linfen Seite befindlih, Zewy,
krchy, na lewé straně, Sinistra manus oder Sinistra
affein, bie linte Hand, lewd, krchá ruka, lewice, krika ;
a sinistra, zur linfen, ww lewo, po lewé straně ; 2) verkehrt,
böfe, ſchlimm, unrecht, naopak, zlý, křiwý, neprawy ; 3)
glüdlih, dobrý, šťastný ; ad unglüdlid), zlý, ne3tastny ; .
weil nämlichder Blig zur linken Hand bei ben Römern ein glückliches,
bei den Grieden aber ein unglückliches Anzeichen mar,

Sinistrorsus, und Sinistrosum, Adv. zur linfen Hand.hinwerts, na Ze-
100 ; ints, zur linten Hand, w /ewo, po lewé ruce.
Binistre, Adv.. übel, flimm, böfe, nedobře, zle, křiwě, neprdwě.
Sino, stvi, situm, 3. laffen, geſchehen laffen, gulajfen, geftátten,
erlauben, gehen laſſen, nechdwati, nechati, dopaustéti,
. : L1

562 Sinus © Stpo

dopustiti, dowoliti ; dii ne sinant, Gott befütpe, zacho-
wey, nedopauštěg, nedey Bůh.

Situs, a, um, 1) gelegt, položený, s. B. auf einem Ortej in te situm
est, 66 ftebt bei dir, berudt bei bir, na tob? to ležj, zdle2j, wtwé
moci to gest; 2) gelegen, liegend, befinbtid, stosjc], Jetjcj, gsau-
€j, postawený, položený, j. B. urbs sita eat in monte, liegt
auf einem Berge, stogj, leij na wrchu; 8) begraben, pochowa-
2. položený, pohřbený ; hic situs est, hier vupet, fu le2j, od-

t počjivá w Pánu.

ftus, 4. m. bie Sage, $. B. urbis, poloha, položen: die Umítánbe,

bie Lage, okoliönosti, p*jpadnosti, staw ; das lange Liegen auf eir
- " mem Dite, letenj, poletenj ; dayer auá der Shimmel, pljsen, ple-
* snůwina, plesniwost ; ber 8toft, res; Wt ©dynug, prach, 3pina ;

das Alter, werk.

Desino, sii, sYtun, 3. abtaffen, feon taffen, aufhören, unterlaffen, ustd-

. wati, ustati, pfestdwati, prestati, úpauštěti, upustiti, Pau-
3teti, pustiti od něčeho; zanechdwati, zanechati, něchati ně-
čeho; fld endigen, j. B. in piscem, končití se, wychdžeti w

rybu.

Sinus, 4. m. 1) der Bufen des Menſchen, des Kieides, čadra,
zdňadřj; 2) der Schooß, Lino, kljn; in sinu gerere, auf
ben Armen tragen, na rukau nositi; in sinu gesto ali-
quid oder in sinu est, e8 ift mir ans ‚Herz geraden, na
srdci wyrostlo mi to; 3) der Meerbufen, der Golf, die
Bai, zdtoka, zdlew, chobot; 4) das fámale Ende des
Netzes, chobot ; 6) bie Balten des Kleides, 4. B. sinum e toga
facere, fein Kleid zufammenfafien, sbjrati, sebrati raucho.

Sinuósus, a, um, faltenreih, voil Falten, řdsný, mor. řjsný, j. B

* vestis ; voller Strümmungen, pid oklík; (ela sinuosa, Mxwellende
Segel, dugjej se plachty.

Binuo, avi, atum, 1. frümmen, beugen, ohybati, kriiti, zkřůviti
ohnautt, stočili, y. ©. einen Bogen; serpens sinnatur in arcas,
minder fa in galben reifen, had. se stuči, totj se, swjgj se w

luuky.

Insinuo, avi, atum, 1. ineinfügen, wperowati, wpekiti, tupau-
štětí, wpustili; ve, fid einfhleiden, fid) zutdun oder einfameis
ein, eindringen, wohin gelangen, wiuzomwatı se, wlaudıti se,
wijsati se, wlichotiti se, wkrddali se, wkrásti se, wklauzutı,
wklauznauti, wprawiti se, dostati se, pfichdzehi, phisjti.

Sinus, 4. und 2, m. oder Sinum, 2. n. ein baudiges Gefäß,
bucldk; lactis, ein Milchaſch, čepdk, slewdk, kragáč.

Stpo, 1. ift nicht gewoͤhnlich. d

- . DissYpo, avi, atum, 1. 1) theilen, Don einander theilen, zertheilen, roz

Mowati, rozdéliti ; ausbreiten, roziiFowati, rozšjřití, roztá-
hnauti ; yerftöten, einteifen, trhati, strhati, strhnauti, rozhazo-
wati, na různo baurati, bohiti, rozbuurati, rozbořiti, zbohiti,
rozházeti, y. ©. tecta y atatuam, zkaziti, zrušíti; 2) ausbreiten,
befannt. maden, au&ireuen, roasjwatt, roztrušowati, trausiti,

. Stren Sisto 563

"roztrausiti, rozšířowati, rozndšeti, roznésti, y. B. famam; 3)
verfäwenden, rozhazowati, rozházeti, mrhati, rozmrhati, pro-
mrhati, rozmafılı, rozmurmti, promarniti, utrdceti, utra-

, titi, y. B. patrimonium, bag väterlihe Grbe, stutek po rodačjch ;
4) jeritreuen, rozptylowati, rozptýlit, na různu hndti, roz-
Aidniti; rozehnali, rozplášetí, rozplašiti, rozpráxii. Dis
tio, 8. f, die Srrftreuung, rozptylowdnj, rozptýlenj, rozehndaj,
rozpla3enj ; bie Bertycilung, rozdetenj, rozšjřenj.

Dissipabllis, e, jeeftreulih, rozptylny, rozptylitelny.

Siren, nis, f. bie Sirene, ochechule. Plur. Strénes, die Sir
venen, folen halb Menſch und halb, fBoget geweſen ſeyn unb durch
ihren fügen Gefang die Schiffenden an fid) geloďt gaben, Lichople-

. sy, mořské panny. .

Sisto, stíti, statum, 3. 1) ftellen, binflellen, stawěti, posta-
witi; vor Gericht (tellen, daritellen, staweti, postawiti; se
sistere, (id) fichen, erſcheinen, stawěti se, dostawowati
se, dostawiti se, postawiti se, dáti se nagjti; 2) eins
halten, aufpalten, ftilen, hemmen, stawowati, staweti,
zaraziti, pretrhnauti, y. ©. fugam; 3) fiehen, zu ſtehen
fommen, 4. 8. capite, hlawu státi; 4) ftille ftehen, Fuß faf»
fen, státi, postáti, staupnauti, dostaupnauti; 5) beftehin,
in dauerhafiem Stande bleiben, byti, trwati, obstáti, zusta-
ti, a. B. respublica non sistere potest ; sisti potest, scil.
res, man kann beftehen, es aushalten, dd se to wydržeti,
snésti; možná to wystáti, lze obstäti; k obstänj, ob-
stogné to gest.

Státns, a, um, feftgefeßt, abgerebt, beftimmt, feft, gewiß, ustanoweny,
umluwený, určitý, Bislý, j ®. dies. Statim, Adv. alsbald,
v fogieid, Zined, brzo. . B
Absisto, stiti, atItum, 3. wegftellen, odstawowati, odstawiti ; wegtre-
ten, abtreten von einem Drte, fid) entfernen, scil. se, odstupowa-
ti, odstaupiti, odegjtů y. » a signis H daher ablaflen, aufgören, ustu-
wati, ustaupiti, pausteti, upauštěti, pustiti, upustiti, pře-
Ardwati, phestuti od něčeho. obiit
Adaisto ober Assisto, stiti, stitum, 3, binftellen, pFistawowati, pří-
stawiti; hinzutreten, ftehen oder zu ftehen fommen, scil, se, při-
stupowati, přístaupiti, podle staweti se, postawiti se, státi,
Pistdwati, phistuti,

Circumsisto, 3. scil. se, herumtreten, Omringen, kolem staweti se,
postaunti se; obstupowati, obstaupiti,
Consisto, stiti, stittun, 3. hinftellen, staiwéti, postawiti, 3. B. a-
ginen ; bintreten, scil, se,. sfawetr se, postawiti se, pPistupo-
wat, pfistaupiti, j. B. ad mensam; constiti, scil. me, id)
Habe mid) bingeftelt oder id) ſtehe, postawil gsem se, stogjm ; fid
niederlaffen, zástdwati, zůstati, usazowats se, usadıtı se; fieben
bleiben, Halt maden, zastawowati se, zastawiti se, zustdwatı

L12

664 Sito — ^ 1 Sisto

*
&
B
š
$
3:
2
5
R
<
>
'oR
5
B
5
3
*
s
H
E
3
H
s
i
8

za prawda dostati; barin befteben, feste iati, zdleeti w
lezeti, býti, pozästdwatt,

se, abftehen, ablaffen, aufhören, odstu-
.powati, ustupowati, odstaupiti, ustaupiti, pauštěli, upausté-
ti, pustiti, upustiti, pFestdwàtv, ustati, pfestati od měčeho ;
de ober a sententia, von feiner Meinung abgehen, od swého upau-

sU štětů, upustiti, .

- Bxsisto, stiti, stitum, 3, herfommen, entfteben, fid zeigen, erſcheinen,
powstdwati, nastdwati, powstati, pochdzeti, pogjti, ukazo-
wati se, ukdzati se, wyskytomati se, wyskytnuult se j werben,

wati, státi se; feyn, býti.

Insisto, stiti, stitum, 3. 1) fínftelen, postawiti; fid vor etwas bins

i fielen, Hintreten, sciL we, postamwiti se; auf etwas treten, auftces
' ten, Buß fallen, staupati, staupnauti, dostupowati, dostaupnau-
ti, dostaupiti, postawité se na něco; institi, id bin getreten auf
etwas oder ich ftebe darauf, postawıl gsem se, stoupil sem, sto-
sim? fteben bleiben, zastamoratt se, zastaiwiti se; Rid fteben,
státi; betveten, y. B, viam, nastupowatt, nastaupati, nastaupi-
ti cestu, cestau se ddwalt, dáti, gjti, cesty se dr£eté; hineintees
ten, z. B. vestigiis, (n die Bufftapfen, po š/dpěgjch kráčeťi, gti;
2) vornehmen, před se brdti; verrichten, z. B. munus, zastátoati,
zprawowati, konat úřad; betreiben, y... B. studiis, swyhljšeti,
hledéti uměnj; fi& angetegen feon taffen, fid) Mühe geben, z. 38. fn bele

Jum, den stieg eifeig betreiben, tlačití, nastupowati, naléhatt,

dolehatı na wdlku ; anliegen, fehr bitten, nastupowati, naléhati
na někoho; 3) beharren bei etwas, zůstámati, státi, zůstati na
tom; 4) verfolgen, stjhati; 6) zrocífetn, pochybomwati, rozpake-

wati se. .

Obsisto, stiti, stitum, 3. scil, se, fi& vor etwas fellen, staweft se,
postawiti se před něco, profi něčemu; alicui obviam, fid) in
den Weg ftellen, někomu w testu, do cesty stuweti se, postamı-
ti se, cesta. zastupowati, zastaupiti někomu ; fid widerfegen, tie
derftehen, odporowati, odpjrati, dolori ; protiwiti se, na odpor
se stawett, 1 B. legibus, Obstetrix, f. eine Hebamme, Wehe
mutter, bába.

Persisto, stiti, stitum, 3. verbleiben, deharren bei etwas, frivatr, oy-
trwati, dotrwati, setrwati, zůstati na něčem, w něčem, in re.

“Resisto, stiti, atitum, 3. ftile ftehen, fteben bleiben, scil. se, zastamo-
watt se, zastawiti se, zůstati státi, stanauti; fi widerfegen,
proti se stawěti, se postawiti ; odporowatt, odpjratt, proti-
witi se někomu ; alicui. Hest!to, avi, atuın, 1, (teben bleiben,
xastawowafi se, zastawiti se; zögern, wdhutt, me3katt; fid) wis
derfegen, protüwité se, odporowati.

Subsisto, stiti, stitum, 3. 1) ftegen maden, stawowatt, stawi
xastawiti ; angreifen, &. ®. hostes, útok westi; hndtf se na ne-
prátely ; 2) fteben bleiben, inne halten, scil. se, zastawowati se,
züstáwati státi, zästatl stáli, xustawiti se, stanauti; auá

Sttis . Socius 665

fonft inne Halten, ftoďen, zarazıti se, ustatı, pFestati, že B. ela-
mor substitit, křík utichl ; 3) gewachſen fepn, aushalten, 3. B.
sumtui, ndkladu ‚gestatowati, Rostačiti, wyhldsiti, s ndklad
býti, náklad wydržeti. 2

Sitis, 8. f. der Durft, žjzeň; die heftige Begierde nad) etwas,
dychtiwost, Zddostiwost; die Dürre, Trodenpeit, sucho
suchota ; große Dite, wedro, parno. ,

Sitlo, 1i, itum, 4. dürften, Durft haben, 3j uity, žjzeň mjti, trpě-
ti 3 febc begierig fen nad etwas, žjzníh, dychtiti po něčem ; san-
guinem, nad Blut, krwe zjzmitr? agri sitiunt, bie Aeder dürften,
find dlsr, role Ziznj, prahnau, gsau Xjzniwé, wyprahle.

' Steäla, 1. f. ein Gefcirr zum Waffe, der Waffereimer, okow,
wederce ; der Booštopf, losnj uddoba.

S0brius, a, um, nüchtern, nicht betrunken, strjzliwy, střjz-
wy ; nüchtern, mäßig, střjdmý, mjrný; vernünftig, fug,
verftändig, rozumný, opatrný, maudry. :

Sobrie, Adv. nüdtern, stHjzhwe, střjzwě; měfig, střjdmě, mjr
ně; vernünftig, verfländig, rozumně, maudře.

Sobrictas, ätis, f. die Nüchternpeit, sttjäliwast, stfjzwast ; die Mäs
figung, střjdmost, mjrnost,

Soccus, 2. m. eine Art niedriger ober leichter Schuhe bel im c
Griechen, ein Tänzerſchuh, Comödiantenſchuh, čehký střewje,
lehká. obusw ; welt fie im Luſtſplele gebraucht wurden, fo wie jene
hohen Gothuenen im Trauerſpiele; oft wird Soccus für den leich⸗
ten Styl im Luftfpiele genommen, lehky sloh; fo wie Cothur-
nus bie, hohe Schreibart der Tragödie bedeutet, wdäny sloh.

Söcer, čri, m. der Schwiegervater, swekr, sl, swokr, tehdn,
test.

Sbcius, a, um, theilnehmend au etwas, zugefellt, účastný, nd-
pomocný; společný.

Socius, 2. m. der Gamerab, Gempagnen, Thellnehmer, Befelfhatter,
3. B. laboris, Theilnehmer ber Arbeit, Adastnjk, towaryš, společ-
njk, druh, sstaupenec, pomoenjk, ndpomocnjk. Socii, Plur..
Bundesgenoifen, bie Schugverwandten ober Untertanen der Römer, in
den Provinzen, spoleönjei, spogenci. Becia, 1. f. die Antheit mit
nimmt, Theilnehmerin, Účastnice, pomocniee, ndpomosnice ; bie
Gefelfhafterin, drůžka, towary3ka, společnice.

Bocietas, f, die Tpeiinebmung an etwas, Gemeinfáaft, bie Befell«
fdoft, účastenstij, spoledenstwj, společnost , towary3stwo,
sstaupenstwj ; die Aliance, das Bünbnip, Gomplot, spolek, gedno-
ta; die Handlungscompagnie, spalek.

Socišlis, e, bie Bundesgenoffen betreffend, spoZeönickP, s 8. bellum
sociale, ein Krieg wider bie Yundeögenoflen, twodika se společníky,
proti společnikům; gefeufaftiih, společenský), společný ; ees
li6, manželský. -

Sociähllis, e, veceintarliů, sposný, slučný,srownalý; gefellig, to-
twaryšný, towaryšský, družebný ; einträgtig, sworny, srow-

566. Sodalis . Sblto

naly. lnsociiblis, e, niát ju vereinigen, unvertrijtld, nespog-
Mas neslučný, nesrownalý ; unumgänglich, netowuryšný, nelo-
waryšský, nedružebný.

. Socio, avi, atum; 1. vereinigen, verbinden, fowaryšiti, pogiti, dru-
Ziti, slučowati, spogowatr; in Bef:lihaft mehrerer etwas begeben,
společně pdchati, spdchati, 4. 8. parricidium,

Associo, avi, atum, 1. augefelen, přiťowaryšowati, pritowaryäiti.

Consocie, avi, atum; 1. gemeinfájaftiidh madyen, vereinigen, verbinden,

^ stowaryšowati, stowaryšiti, sdružiti, spogowati, spogiti,sge-
dnocowati, sgednotiti, slučowati, slau&iti ; imperium, gemeias
ſdaftlich vegiren, společně wlddnauti, Consociätio, 3. f. bie Bers
-einigung, SBerbinbung, stowaryšenj, spogenj, sgednocenj, slaude-
nj, sdruženj, 3. 8. hominum.

Dissocio, avi, atuin, 1. von einander trennen, roztowary3owati, roz-
towarysiti, rozlučowati, rozlaučiti, rozpogiti, towaryšstwo:

* rušití, zrusti, roztrhnauti; dissogiati animi civium, die ln ats
teien getbeitten Bürger, zrůzněnd mysl měšťanům.

Södalis, $. m. ein Gamerab, Spielcamerad, Bufenfreund,
druh, towaryš, sstaupenec; ber Spießgefelle, Schmauss
bruder, společnjk, bratr, bratřjček. - )

Sodálitas, ätis, f. die Gameradfhaft, Bufenfreundfäaft, fowaryšsttoj,
bratrstwj, bratrstwo ;die Zufammenfunft guter Freunde, die Schmauss
gefelfcpaft, Srányden, Pidnid, spolek, společnost, schůzka do-
brých přátel, bratrské sgitj. |

SodäNtlum, 2. n. die Gchmauferei geter Breunbe, Gefeülfdjaft, Kránis
en, Vifniď, schůzka, spolek, společnost, sgitj dobrých přá-
tel; ber Umgang bie greunb[daft, fowary3enj, towaryšstwuj.

Sodes (ftat Si audes), mar eine Formel in gemeinem Leben; 4. 8.
dic, sodes, fag8 bod, hört du? řekníž pak, powez
mnedle, .

Sol, Gen. solis, m. die Sonne, slunce, mor. slunko ; ber Sons
nen(dein, bie Sonnenwärme, mor. sluno, slunce; dies 80-
Jis, der Sonntag, neděle, :

Bolňris, e, 3. B. lumen solare, das Sonnenlicht, slunečné swetlo.

Solaríam, 2. n. ble ©onnenubr, slunečné hodiny ; wurde aud) von
der rmifhen Waſſeruhr, fonft Clepsydra genannt, gebroudt, obgleid)
die Sonne nit darauf f&len.

Bolstítíum, 2. n. bie Sonnenwende, wenn bie Sonne wieber umlehrt,
den 23. Juni unb 23. Dezember, slunečné stanowiště, Aber die
Römer nannten imégemein nur die Gommerfonnenwende Solstitium
die Winterfonnenwende nannten fie Bruna, Solstitiälis, e, z.
solstitialis, ber lüngfte Tag im Sabre, Jetnj, neydelij den.

Sdlča, 1: f. ein Pantoffel, leichter Schub, der nit mehr als die
Fußſohle 6ebedte, daher die Sohle, podiew. Solea ferrea,
ein Hufeifen, podkowa.

Soleätus, a, um, bie Goblenfáube anhabend, 10 podel'we obuty.

Söl&o, solitus sum, 2. pflegen, gewohnt feyn, 3. B. zu tun;

Silidus : Sólíum 567

der iBübme bat kein Bert bafite , forbem er brüdt es bud) bie ites-
ratlve Borm des Zeitwortes auß, 4. B. scribo, ich fáreibe, pjis
soleo scribere, id) pflege zu fchreiben, psiwdm; solitus
est scribere, psdwal; ut solet, scil. fieri, wie es zu ge⸗
ſchehen pflegt, sakož bywa, gakož. se stdwd, gakož oby.
čeg gest; ut solet, scil. facere. nad) feiner Gewohnpeit,
podle obyčege swého, gakož déldwá,
Bolennia, e, fiehe Bp obyčesný "
Solítus, a, um, lj. gewöhnlich, ‚degn: fwalý, xwykly ;
praetei solitum, Außer der Gemobnbeit, krom ki vy 5
Insolitus, a, um, ungemóbnti$, neobyčesný, nebýwalý ; ungewohnt,
nezwykly, .
Insolens, tis, 1) ungewöbnlid, feltfam, neobyčesný, nebywal?, diw-
ný, podivný; ungewohnt, nezvyklý něčemu, s, 8. infamiae;
2) Rolz gegen andere, ſich zu febr erhebend, übermüthig, pyšný, zpup-
ný, hrdý. Wsolentia, 1. f. die Ungetobntýelt, nezwyklost, 3. B.
loci; bie ungewohnlichteit, neobyčesnost, j. B. verborum; 2) ber
Stoly überhaupt, pýcha, pych, zpupnost, hrdost. Insolenter,
Adv. ungemitntió, neobyčegně, krom obyčese: ftoly, übermüs
tbig, fid erhebend, zpupně, hrdě, s hrdostj. Insolesco, 3, fib ers
heben, Übermütpig werden, pupneti, zpupneti, wyndieti se, py-

i
Adsoleo ober Assoleo, 2. Impers. ed it gewöhnlich, byiwd obyčesně.
Sölfdus, a, um, 1) dit, berb, nicht Hohl, nit loder, nicht
löchrig, hmotný, tuhý, hustý, plný, celistwý ; feft, ftanb-
baft, pewný, stálý; 2) ganz, völlig, vollfommen, vollftän:
dig, celý, úplný, dokonalý, s. 9. gaudium solidum,
eine vollfommene Freude; 3) mirtlih, skutečný, prawdi-
wy: 4) flarf, bid, silný, mocný, tlustý ; groß, weliky.
Solide, Adv. diät, hmotnà, tuho, tuze, hustě, plně; ftt, pewne,
stále; gámjiió, burá und durch, vollitändig, febr, zcela, zaupina,
naskrze, dokonale. -

SolídTtas, atis, f. bie Dichte, Didthelt, hmotnota, hmotnost, tuhota,
tuhost, hustota, haustka, celistwost; bie Beftigteit, Dauer, pe-
tonota, pewnost, stálota, stálost, bytelnast, trwanliwost,

. Solido, avi, atum, 1. biht maden, derb machen, feft. maden, tuhé či-
niti, tuEiti, pewniti, upewnowati; aream, eine Xenne, lat, *

Consolido, avi, atum, 1. biht maden, fuziti, ztužowati, ztukiti;
besichtigen, zprawiti, zaprawiti, poprawiti, s. ©. rationes con-
solidetae, berihtigte, ausgeglichene Btednung, zapraweny, zaplacený
aučeť. :

Solidesoo, 3. biót werben, fuhnauti, hustnauti; ganz werben, Ce-
leti, celistwti, I

Sölfum, 2, n, ein hoher anfehnlicher Stuhl, wysokd, welikd
stolice; ein Königeftuhl oder Thron, stoled, stolice krá-
lowskd, trün.

568 Kolor : : Sölum

Solor, atus sum, 1. 1) trěftem těšiti někoho, aliquem ; 2)
erleichtern, lindern, zu lindern fuchen, odlehčowati, odleh-
eiti, polehčówati, polehčiti něčemu, tišiti něco.

Solámen, Ynis, n. und Solštium, 2. n, der Zroft, těcha, útěcha, po-
těcha, potěšeni ; baš. Hilfsmittel, pomoc; bie 3uflu&t, útočiště,

Consolor, atus sum, 1. 1) tröften, fe3iti, potěšowati, potěšily,
utěšiti; 2) durch &roft ober auf andere Art lindern, erteidtern, y. Bo
dolorem alicujas, po/ehčowati, polehöiti, ulehčiti, ulewiti bo—
lesti někomu ; 3) Muth einforeden, srdce dodáwati, zmuzilost#
dodati. Consolätio, 3, f. der Sroft, pofecha, útěcha, pote3enj ;
die Mitberung, Linderung, poleAtenj, ulehčenj, ulewen), ülewag
asnalorum, (m Unglüde, w nestestj. Consolator, 3. 1n. bet Tröfter,
těšitel, utěšitel. Consolatorius, a, um, 3. B. litterae. consolato—
riae, ein Troſtſchreiben, děšitelné psanj. Consoläbllis, e, was ges
tröftet ober burá Soft gemildert werden kann, potesttelny, utà3i-.
telný, 3. ®. dolor consolabilis,

Sölum, 2. n. 1) der unterfte Theil jeder Sade, der Grund,
spod, spodek, dno, 4. ®. des Grabens ; 2) aleš, worauf etwas
Wiege, ſteht oder angemacht ift, bie Grundlage, der Grund, zd-
klad; die Unterlage, podkladek, podstawek; ber Boden,
ober bie Erde, půda ; beſonders der Erdboden, země; das Land,
krag, země; solum mutare, vertere, au&wandern, stého-
wati se, wystěhowati se ze země ; ber Zußboden, podla-
ha, země; die Suffoble, spod nohy, mor. šlapa, šlapka ;
bie € dubfoble, pod3ew. ,

Exsul (Exul), 3. ein 8anbeévertolefener, Berbannter, x wlasti, ze ze-
mě wypowezeny, uypowězenec, wyhnanec. Exsůlo, avi, atum,
1. fid außer bem Baterlande aufpalten müffen, ni&t in fein Bateztanb
ober Geburtsort kommen bürfen, ein Bertriebener, Berbannter feyn,
in ber Verbannung Leben, u wylinanstwj býti.

Exsílium, 2, n, ift, wenn einer auf obrigteitlihen Befehl aus feinem
Vaterlande gehen muß oder Gat geben müffen, ober außerhalb beffetben.
leben muß, die Verbannung aus dem Vaterlande, das Elend, ber Aufe
enthalt auferbotb be& Waterlanded ober des Geburstortes, wypowěze-
nj, wyhnánj, wyhnanstwj ; in exsilium ejicere, pellere, einen aus
bem Vaterlande jagen, ze wlastı hndti, wyhnati, wypowedjti;
in exsilium ire, aus feinem Saterlanbe gehen müffen, do wyhnan-
stwj gjti; de exilio revocare, reducere, zurüdtufen, do wlasti
zase powolati. .

SolicYtus (Sollicitus), a, um, ſcheint eig. zu beißen, 1) von feinem MBos
den lodgemadt, aus feiner ruhigen Sage gefe&ts 2) bewegt, in Bewe⸗
gung gríet, pohnuty, a. 1B. mare; 3) unrubig, befümmert, nepo-
kogzny, starostliwy. Solicitůdo (Sollicitüdo), Inis, f. bie Befims
merniß, der Kummer, starost, nepokog ; solicitudine afficere ali-
quem, einem Kummer maden, starost püsobiti, xpüsobiti ně-

comu,

Solicito (Sollicfto), avi, atum, 1, eig. erregen, in Bewegung fegen, y ·
bati, pohybowa&, pohnauti něčim ; daher 1) beunzupigen, bes
Tümmern, in Kummer fegen, nepokogiti někoho, pokoge nedatı,

Solus ' ] Solvo 569.

'
starost püsobiti, činiti někomu; 2) Jem anden ju Berführen fite
den, reizen, aufmiegeln, namlauwati, nawadeti; bádati, nabjze-
ti, popauzeti, popuzowati, bauřiti, powzdwihowati někoho,
3.8. servos ; pacem solicitare, ben Grieben brechen, pokog rušiti,
zrusiti. Solicitatlo, 3. f. die Befümmerung, Beunrufigung, Unruhe,
starost, nepokog; die Serfüprung, ndwod, baddnj, pabádánj,
bauten).

Solus, a, um, allein, 'sdm, samotný, samoten; einzig, gedi-
nf, gedinky ; einfam, osamělý, ; ©. loca sola, einfame
Derter, osamělá, pustd: mjsta, samotiny; blof,. nut,
4. 8. soli virtutis studiosi, nur die Tugendhaften, toliko
ctnostnj. . :

Solum, „Adv. allein, blog, nur, gediné, gen, gedno, genom, toliko ;
non solum - sed etiam, nidt nur - fonbern aud, netoliko - nobrž
i, negen- ale i. .

Solítüdo, Ynis, f. bie Ginfamfeit, samota, samotina, osamělost,
pustota; die Ginóbe, pustotina ; bie Berlaffenbeit, samotnost, opu-
Sténost ; der Mangel an Menſchen, nelidnatost, nedostatek lidj ;
bie Schwäche, slubost.

Solitärius, a, um, einfam, osamělý; übe, wüfte, pustý, opuštěný.

Desolo, avi, atum, 1. einfam und wüfte machen, zapaustetz, zapusti-
ti, zpustiti ; ‚verlaffen, opausteti, opustiti; übe maden, w pusti-
nu obraceti, obrdtiti,

Solvo, vi, ütum, 3. 1) der Bande entlebigen, losbinden, auf«
machen, losmachen, auflöfen, rozwazowati, rozwdzati,
rozpauštěti, rozpustiti, rozepnauti, odepnauti, odwd-
zati; navem solvere oder blog solvere, fortfegeln, vom
‚Lande floßen, od břehu odstrkowati, odstréiti ; pryč plau-
ti, plawiti se; odplauti, odplawiti se, odgeti; aufld-
fen, erfláren, entmiďeln, 3. B. aenigmata, SRátbfel aufld«
fen, pohádky rozřešowati, rozřešiti, uhodnauti, wylo-
žití; auflöfen oder flüßig machen, fdmelzen, rozpausteti,
rozpustiti; pontem, abbreden, rozbjrati, rozebrati,
strhati,.strhnauti most; noctem, vertreiben, zahdněti,
zahnati noc ; morte solvi oder nur solvi, fterben, *. 5. aufs
getöft werden, um?jti ; in Fäul niß übergehen porušenj bráti,
hnjti, kaziti se, rozpadáwati se, rozpadnauti se;
justa solvere, bie lege Ehre Iemanden thun, ihn zur Erde
beftatten, poslednj čest prokazowati, prokázati něko-
mu; 8) zahlen, bezahlen, platiti, zaplatiti; daher erwies
bern, vergelten, wieder gut machen, opldceti, oplatiti, na-
hrazowati, nahrážeti, nahraditi něco; odsluhowati
se, odslaužiti se za 1jéco, j. B. beneficia; solvere fidem,

870 Solvo Solvo

fein Wort halten, slib plněti, wěrnost, wjru držeti, zdr-

Zeti někomu ; wěrně chowati se, mjti se, zachowati

se k někomu; solvere poenas, Strafe leiden, trest, po-

kutu bráti, wzjti, nésti; 4) befreien, zbawowati, zba-
witi, zhostiti, wyswoboditi, oswoboditi, zprostiti ně-
čeho; 5) übertreten, verlegen, přestupowati, přestau-.
piti, překrcčiti; 6) ſchlaff maden, erfchlaffen, z. B. durch

Sdiaf, zemdljwati, zemdliti, sjly zbawowati, zbawiti

zmdhati, zmoci někoho; 7) aufgeräumt maden, rozwe-

selówati, rozweseliti.

* Bolátus, 8, um, ungebunden, newwdzany, a. «B. oratio, ble nit (n Bers

fen gefárieben iſt; ausgelaffen, zügellos, rozpustily, newdzany,
4. 8. risus; terra, lodere Grde, kyprd, sypkd země; frei; 4.
animus curis solntus, freies, unbefümmertes Gemütb, mysl bez
starostj, prostd, swobodnd, weseld; aufgeräumt, weself ; so-
mno solnfus, aufgemadt, procit!Y, probuzený t Schwierige
Reiten, leiht, snadný ; f&laff, md/ý, slabý, 4. $8. stomachus.

Solütio, 3, f. bie Auflöfung, roziwdzdnj, rozpuštění; eines fütbfels,
rozřešenj, uhodnut], wyloženj ; die Rrfálaffung, zemdlenj, osla-
bnutj, 3.8. stomachi; die Bezahlung, zaplacený, záplata ; solu-
phos N Bertigkeit im Reden, fertige Zunge, roztvdzaný, ho-
to gazyk.

Absolvo, vi, ütum, 3, 1) lošmaden, befceien, zbawowati, zbawiti,
zprošťowati, zprostiti něčeho; 2) losfpreden, entbinben, j B,
improbitatis, rozwazowati, rozwdzati od něčeho; očišlowati,
očistit z něčeho; crimine, für unfóulbig erflären, winy nenalé-
zati, nenalézti na někom ; za newinného propaušťěti, propu-
stít; cápitis, von ber Zobesftrafe frei (preden, od smrti oswobo-
diti někoho; 3) yu Ende bringen, vollftändig maden, vollenden, do-
konati, dodělati, ku konci přůvésti, skončití něco; paucis.
absolvere, furz etwas ergáblen, e$ fur faflen, zkratka powjdati,
a krátkosti powedjti; 4) abfertigen, befriedigen, odbywati, od-
byti, spokogiti; brevi te absolvam, id wid bid) fury abfertigen,
zkrátka tě odbudu. Absolůtio, 3. f, die Lodmadung, Mefreiung,
zbawenj, zproštěnj; bie Wolftändigkeit, zewrubnost, úplnost;
die Bolfommenfeit einer Sache, die Vervollkommnung, dokonalost,
zdokonalen]; bie £06[pregung vor Gerichte, od prdwa upuštěnj,
propuštěni.

Dissolvo, vi, utum, 3. auflöfen, rozwazowati, roziodzati; ffüßig
magen, fdjmetyen, rozpaušťěti, rozpustiti : zertpeilen, y. B. dole-
rem capitis, rozhdneti, rozehnati, ro:deliti;; teennen, gerreiffen,
děliti, rozděliti, roztrhowatt, roztrhati, roztrhnauti, rozlu-
Cowati, rozlau&iti, rozptýliti; zu nidte maden, caffiten, ruit,
kaziti, zkaziti, zrusiti, W nic uwésti, wywzdwihnauti, wy-
wrdtiti, y. B. legen; beantworten, widerlegen, zodpowjdati, je
88 interrogationem, eine Brage; befreien, wywdzeti. wywaditi z
něčeho. zbawowati, zbawiti, zprostiti něčeho; beyahlen, p. 3B,
aes alienum, Gulden bezaplen, platiti, zaplatiti, zapramitı,

Somnus . Somnus: 67t

poprawiti dluhy, Dissolütus, a, um, aufgelsft, rozpušťěný, roz-
wdzany ; getrennt, zertrennt, nit sufammenhängend, aerftveut, různý,
rozdělený, rozlaučený, roztrhaný , rožptýlený : (&taf, mdlý,
slabý ; nadläßig, unadtfom, gleihgültig, nedbalý, Ihostegny ; lies
berli, rozpásaný, rozpustilý, newdzany, prostopášný ; heils
106, zkažený. Dissolute, Adv. Lieberlic., fred, zügelled, rozpu=
stile, prostopášně, 4. B. vivere. Dissolütio, 3. f. bie Auflöfung,
Zrennung, z. (B. naturae, ber Tod, rozlaučení duše těla,
smrt ; bie Biderlegung, Beantwortung, zodpowjdänj ; die Bernihs
tung, zrušenj, zkaženj, a. B. legum, zdkonůw wywzdwitenj ;
die Gieidjgültigleit, nedbalost, Ihostegnost; die Ciámáde, Schlaffe
heit, mdloba, slabota, slabost. DissolübYlis, e, auflöslih, zer⸗
teenntih, rozwazatelný, rozlubitelny. Indissolubllis, e, ungers
trenntiá, unouflóstió, nerozpogny, nerozlučný, nerozdjiný, ne-
rozluditelny, k nerozwázánj,

Exsolvo, vi, utum, 3, 1) (ošmaden, aufófen, aus einander [čfen, z. B.
resti, rozvazowati, rozwudzati prowaz ; 2) fhmelzen, rozpau-
Štětí, rozpustiti; 3) entiebigen, befceien von etwas, zbawowati,
zbawiti, zprostiti, zhostiti něčeho; wyswoboditi, wywaditi
z něčeho; bezahlen, platiti, wypldceti, wyplatiti, zaplatiti,
zplatiti, y. ©. aes alienum; fidein exsolvere, feln Wort löfen oder
hatten, slib plniti, wyplniti, slowo držeti, wernost, wjru zdr-
Zeti; 5) austýcilen, fwzddwati, wzddti, y. B. pretia et poe-
nas ; poenas exsolvere, Gtrafe leiben, pokutu, trest nésti, tre-
stdnu býti.

Persolvo, vi, ntam, 3. 1) auffófen, entwideln, erklären, wykiddati,
wyložiti, wyswětliti ; 2) auszahlen, wypldceti, platiti, wypla-
titi, platiti, zaplatiti, j. ©. stipendium militibus; bezahlen,
3. B. die Schuld; 3) geben, erweifen, 3. B. sacrificia, grates
diis, Opfer bringen, Danf abftatten ben Göttern, widawatt, wıdd- ;
ti obel, djky bohům ; promissum, bui Verſprechen erfüllen, připo-
wed, slib plniti, zplniti ; poenas, ©tvafe leiden, pokutu nésti, ,

Resolvo, vi, utam, 3. 1) auflöfen, aufbinden, rozwazowati, roziwd-
zati; 2) fhmeljen, rozpausteti, rozpustiti; 3) auflöfen ober vers
treiben, zahdneti, zahnati, zapuzowati, zapuditi, zaplašiti,
4 B. nebulas, curas ; 4) öffnen, otwjrati, ofewrjti, 3.8, literas; 5)
verlegen, rusiti, kaziti, zrusiti, zkazifi, zdwihnauti : 6) ets
tären, ins Sit fegen, wykládati, wyswětlowati, wyložiti, wy-
gwetliti ; 7) ermatten, sjlu brati někomu ; zmdhati, zmoci, hu-
biti, zhubiti, zemdliti někoho.

Somnus, 2. m. der Schlaf, spanj, sen, spánek; per som-
num, im Cólafe, we spanj, we snách; capere som-,
num, einfhlafen, usnauti; somnum videre, ſchlafen, spd-
ti: tenere, fid) des Schlafed erwehren, zdržowati se, zdr-
žeti se od spanj; somnos ducere, ben „Sdlaf bringen,
uspdwati, spanj přiwoditi. ME

Somnicillósus, a, um, fóláfeig, träg, unthätig, unbelebt, niht munie,
ospalý, ospanliwý, 4. ©. senectus. -

" Bomnium und Insomnium, 2. n. ein Traum, sen.

Somnio, avi, atum, 1. id träume, sen mdm, snige se mi, zdd se

372. . „Sons Sónus,

mi we spanj, snjwd se mi; de aligno. Somnläter, 3. m. ein
Sräumer, sndP. .

Insomnis, e, flafloß, bezesný, probdělyý, s. B. noctes. Insomnia,
1. f. bie Gdtaflofigteit, nespdaj, newyspdnj, bdenj nočnj.

SěmYsomnus, a, um und Sewisomnis, €, halb fhlafend, na poly spjcj.

+ Sons, tis, ftrafbar, fhuldig, trestu hodný, prowinily, za-
winilý, winný, hřjšný; ein 9Riffetbáter, zločinec,

Insons, tis, unfáulbig, newinny ; unfhádlid, neškodný, newinny.

Bontfcus, a, um, äußerft wichtig, erheblich, z. B, causa, důležitá přj-
čína.

Sinus, 2. m. der Laut, Xon, Klang, Schall, zwuk, zněnj,
hlas; baš Geräuſch, Getöfe, hluk; edere sonum, einen
Schall machen, einen Ton hervorbringen, hlas wyddwati,
wydati; sonum reddere, einen Laut von fid) geben, zwu-
četi, zazwučeti, znjti, zaznjti; quam minimo oum so-
mo, fo leife'alé můglih, co možná ticho.

Sono, ui, Ytum, t. 1) tönen, flingen, fallen, ertönen, fid hören laſſen,
zwudeti, znjti, zazwudeti. zaznjti; quinta sonuit, es bat fünf
gef&tagen, e6 ift fünf tor, pátá bila, odbila; 2) einen Wiederſchau
geben, wiederballen, rozléAati se, rozlehnauti se, 4. B. ripae so-
mant; 3) flingen, bedeuten, znamenatz; 4) fingen, befingen, a. B.
bella, zpjwatt, peti o wdlkdch. SonYtus, 4. m. ber Schall, 4. ©.
tubae, zwuk, hlas trauby; flammae, das Sniftern, praskot
ohně ; aurium, das Braufen in den Düren, Aučenj wusjch ; olym-
pi, da6 Donnern, Arjmdnj; das Getóft, Geräufh, kluk. .

Sonäbllis, e, lelát ertönend, zněly).

Soněrus, a, um, läuten Zon gebend, ztvučný,

Absönus, a, uin, übel klingend, 3. B. vox, nelibozwu?ny ; ungereimt,
nicht übereinftimmenb, nit paffenb, neskodný, nepodobný.

Circumsono, ui, itum, 1. umberfhallen, herum tönen, obzivukowa-
ti, wükol znjti, zwuteti kolem ; umraufen, hudett, hlučetí ko-
lem ; clamor eircumsonat hostes, das Geſchrei umtont bie Feinde,
Křik rozléhá se kolem nepřátel.

Cousčnus, a, un, zufammen ertönend, übereinftimmenb, paffend, sau-
zwuöny, stegnohlasný, shodný, podobný. Consono, wi, itum,
f. ertönen, zivučeťí, zazwuteti; clamor, křík rozléhá se; 2)
úibereinftimmen, barmoniren, srowndwati se, shüzefi se, shoditi se.

Dissönus, a, um, nicht übereinftimmend, miftónenb, nestegnozwudny,
neshodny ; verfhieben, rozdj/ny. Dissono, ui, itum, 1. niht übers
tinftimmen, verfdieben fepn, neshdzetz se, neshoditi se ; wieberfdals
len, rozlehati se.

Persono, ui, itum, 1. 1) burdtónen, durchſchallen, erſchallen, ertönen,
prozwukowati, rozléhati se; aures personant vocibus, uší
rozlehagj se. hlasy ; 2) fi höven laffen, ozjwati se; (delen,
křičeti. J

Hesono, avi und ui, itum, 3. wiederſchalen, einen Siederſchall geben
obet machen, ertönen, erfhallen, obrd£et? se, roz/éhati se, rozle-
hnauti se; apes resonant, bie Bienen fummen, wöely bzudj. Re-
sonus, a, um, wieberfhallend, roziéhawy .

Söpor | . Sordes 573

Süpor, Oris, m. ber Mohnſaft, makowé mléko; der Schlaf:
trunk, spánek; der Schlaf, spdnek; fefter Schlaf, twr-
dé spanj. :

Sopörus, a, um, voller ©ólaf, fhlaftrunfen, ospalý, plný spanj.

Sopóro, avi, atum, 1. in Gálaf bringen, do spanj příwoditi, při-
westi; uspdwalt, uspati; soporari, einfýlafen, usnaufi. Sopo-
rätus, a, um, eingefýlafen, usnuly.

Sóplo, ivi, itum, 4. einfhläfern, usajwati, uspdwatt, uspati, usní-
ti, udřjmati, ku spanj priwoditi, p'iwésti nekoho; sen uwo-
diti, uwesti na někoho; 2) berubigen, ftillen, ti3ifZ, utisiti, spo-
kogiti; endigen, skončili; 3) der Gmpfinbung berauben, finnto&
madyen, in Obnmaát bringen, smyslu, citu zbawowutt, zbawiti,
smysly okluSowatt, hlusiti, ohlusiti, Sopitus, a, um, eingefátás
fert, usnulý, uspalý, zdrjmaly ; in Ohnmacht gefunfen, betäubt,
bez sebe ; ignis sopitus, das fAlummernde Feuer, dušený oheň,

Consopio, ivi, itum, 4. einfhläfern, 'usnjwatt, usmti, uspdwati, u-
spati, udřjmáwati, udřjmati,

Sorběo, ui,.2. binunterfdlůrfen, ſchlütfen, 3. B. Blut, Mia,
welche Eier, střebati, srkati, pjti; binunterfhlingen, hinun«
terſchlucken, požjrati, pošřjti, polykati, polküauti; ver»
ſchlingen, pohlcowati, pohltiti, zhltnauti; in fid) ziehen,
+ B. inte, pjti, do sebe tähnauti; tn fid) freffen, erduls
ben, překausnauti, zakusiti, přetrpěti.

Sorbltio, 3. f. bas Getränke, ndpog ; eine Bride, gicha,

Sorbillo, 1. fhlürfen, nad und nad, stFebati, srkati, y. $8. cyathos, _
skljnku za sklenkau zunkati. I

Absorbeo, ui, 2, binunterfótuďen, po&jrati, požřjti, polykati, po-
Iknautt ; weríátingen, pohlcowati, pohltiti, zhifiti, zhltnauti,
pohltnauti; in (id ziehen, tdhnautr, natahowati, natáhnautr
do sebe, 3. B. humorem; hinreifen, pogjmati, pogatl.

Exsorbeo, ui, 2. autfálücfen, wystfebdwati, wysrkowati, wystře-
bati, wysrkati, wysrknauti, pjti, wypiti; hinunterfdtuden,
poijrati, požřjti, polyKati, polknauti; einfaugen, wpjgefi,
wpjti, do sebe tdhnauti, wtdhnauti, wpjti, ssáti, wessdti;
einfátuden, in fij freifen, erbulben, zakausnauti, překausnauti,
zakusiti, ztrpett. . :

Obsorbeo, ui, 2. binunterfhuden ober ſchlürfen, polykati, po&jratt,

, požřjti, polknauti; an fi reißen, pohlcowati, pohltiti, 4. B
praedam,

Resorbeo, ui unb psi, ptum, 2. wieder in fid) fhlnden oder fátürfen,
aase do sebe srkuti, wsrkati, wsrknauti, wtáhnauti; apiri-
tum, ben Xtbem aurüdhalten, držetí, zadrieti, zatagiti dech;
fletüm, bie S6rüaem unterdrüden, s/zy potlačowati, potlatiti,

. od pláče držetí se, zdr£eti se.

Sordes, is, f. gewöhnlicher Plur. Sordes, ium, der Schmug,
Unflath, šerad, nečistota, nešwara, spina ; aurium, dad
Ohrenſchmalz, hnüg w usjch; 2) der niedere Stand, spro-
stý staw; 3) die rauer, Traurigkeit, smutek; 4) nieders

574 Sörex — Sors

traͤchtiges Betragen, befonders niederträchtiger Geiz, špina-

wost, mrzkd skrbnost, stuchlictwj.

Sordídus, e, um, fámugig, unfläthig, nečistý, špínawý ; squalore
sordidus, in der tiefiten Trauer, w něyiwěčšjm zármutku; (átedt,
niedrig, 3. ® homo, sprostý, sprostého, njzkeho stawu člo-
wek; befonberé niebertrüdtig, mrzký; niebertrádtig geizig, filzig,
špinawý ; Subst. stuchljk, skrbijk. Sordide, Adv. famugig,
Spinawe, nediste ; niedrig, in Xnfebung der Geburt, der Worte, spro-
stě; niedertrádtig, mrzko, mrzce ; filjig, Ipiauwe.

Sorděo, ui, 2. fhmugig feyn, nečistý, Spinawy býti; [dleht, vers
üétlid feon, veradtet werben, o potupě býti u někoho, alicui
einen anftinten, efelbaft unb zuwider feon, neiponbti, nechutnati,
neljbiti se, smrdeti, pod nos negjti někomu,

Sordesco, 3. fhmugig werden, 3pinaweti, .

ä , um, ber ein fümugiges Kleid anfat, we 3pinawém

j dergleichen trugen bie Beklagten unb ibre Zreunde, baper in

MED smutně odjtý, we smutném rauchu; 2) tumpig, o3u-
mely. \

Sörex, icis, m. eine Spigmauš, reysek,

Söror, oris, f. bie Schweiter, sestra; soror patruelis, ein
Gefdywiftectinb, sestřenice,

Sorörfus, a, um, fýmeftertid, sesterský. -

Sobrinns unb Consobrinus, 2. m. ein Gefhwitterkind, ber Better, se-

n Štřenec. Sobrina unb Consobrima, 1. f. das Befýmiftertinb, bie
Mupme, sestřenice.

Sors, tis, f. 1) dad 2008, Zos; sortem ducere, ein ‚2003 pets
auözichen, los tahati, tdhnauti, wytähnauti; 2) das
Schickſal eines Menſchen, Los, osud; die Umftände, der Zus
fall, přjpadnosti, přjhoda, ndhoda, 3téstj, neštěstj; der
Stand, Rang, staw, powolánj: prima sors, der erfte

, Rang, prwnj mjsto; $) die Weiffagung, s B. oraculi,
der Drakelfpruh, ewypowéd, odpowěď; Plur. Sortes,
das Orakel oder ein Ort, mo Orafelfprůde gegeben werben,
odpowednice, wěštj chrám; 4) das Gapital, gistina,
pod úroky dané penjze; 6) der Theil, Antheil, djl,
podjl. ;

Bortlor, itus sum, 4. (oofen, losy melati, losowati; um etwas 1005
fen, burd) das £006 beftimmen, wählen, losowatr o něco; losem
woliti, zwoliti, určitť něco, 4. B. judices ; 2) dur das Roos vers
theilen, losem ddwatt, dáti, rozlosowati něco, ro:delowati se,
deliti se, rodeliti se o něco, y. ©. provincias; 3) durý das
8006 ober fonft einen 3ufall erhalten, Zosem, nahodau dostdwatt,
dostati. Sortito, Adv. durch dat $006, nad bem Boofe, Zosem ;
bur&é Oditfat, osudem, Sortitus, 4, in. das Eoofen, losowdnj,
losà metdnj; das Roos, Ios, Bortitio, 3. f. bie Socfung, Berloos
fung, a. ®. ptovinciatum, ber Provinzen, Zosowänj, delenj se o

- kraginy, rozlosowdnj kragin,

Sospes : Spargo 576

Consors, tis, theilnehmend, theilhaftig, 3. B. laboris, účastný, ú-:
Častník práce. Consortio, 3. f. und Consortium, 2, n. gemrins
fdafttide Xbritnepmung, die @emeinfgaft, Gefelfhaft, účastnost,
účastenstwj, spolek, společnost, spoletenstwj. ,

Bxsors, tis, ohne £006, bez/osy ; nidt theilhaftig, bez účastenstivj,
neůčastný ; exsors amicitiae, one Zreundfgaft, bez prütelstu;

Subsortior, itus sum, 4, nadloofen, nod einmal loofen, burd) ba6 £o.
Jemand an die ©telle eines andern ermáblen, znowa losowati o
co, znowu woliti, na mjsto gineho woliti nekoho, Subsortitio,
3. f. die neue Verloofung, das Ragloofen, znowa losowdnj, znowa
wolenj. .

Sospes, His, gefunb, unbefchädigt, wohlbehalten, glůdlih, z. B.
"redire, jurůďfommen, zdrawy, beze škody, we zdrawj
nawrátiti se; glůdlid, štastný, s. B. dies.

Sosplta, 1. f. bie Grtettecin, zachowatelkynd.

Sospito, 1. gefund und unbeldübigt erhalten, pří zdrawj zachowd-
wati; behüthen, opatrowatt ; erretten, zachowati ; beglüden, 3Tast-
ného činiti, o8lastniti.

Spädo, čnis, m. ein Gntmannter, Verſchnittener, kleitenec.

Spargo, si, sum, 3. ftreuen, hinftreuen, trausiti, roztrušo-

* wati, roztrausiti, utrausiti, sypati, rozsypati, nasy-

pati: semina humo, Samen auöftreuen oder fäen, sjti,

rozsjwati, naséti; nuces, binmerfen, ořechy hdzeti,
rozhazowati; tela, fdleudern, metati; aud) betreuen, po-
trušowati, potrausiti, posypati; 2) auébreiten, gerjtreus
en, verbreiten, rozšiřowati, rozšjřiti, ruzndieti, rozné- -
sti, rozklddati, rozlo£iti, roztahpwati, roztdhnauti ; -
rumores, řeči roztrušowati, roznäseti; 3) pin[prigen,
binfprengen, střjkati, kropiti; befprigen, befprengen, po-
strjkdwati,. postřjkati, pokropiti, skropiti; 4) verthun,
4 B.sna, rozhazowati, rozházeti, mrhati, promrhati
swé gměnj; 5) eintheilen, děliti, rozdeliti. \
Sparsus, a, um, jerfiteut, roztraušený, roznošený, roztrhaný,
rozptýlený, různý ; bunt, fleďig, kropenatý ; os sparsum, foms
merforoffig; pjhowitd tiwář.

Sparsim, Adv. jecftreut, hier unb da, různo, porůznu, semotam.

Adspergo, si, sum, 3, 1) binftreuen, (rausitt, nafrausiti, sypati,
nasypati ; hinfprigen, fprengen, kropiti, krdpnautt, střjkati,
střjknuuti něco na něco; beitteuen, posypati, posypati něco
něčim, y. ®. carnem sale oder carni salem ; befprengen, befprigen,
kropiti, pokropiti, skropiti. postřjkati něco něčm ; 2) binufůs
gen, à. B, sales orationi, žerty příměšomwati, pfimjsiti k řečí;

3) sufiigen, verurfaden, päsohiti, zpüsobiti, y, B. alicui labem,

aliquem infamia, einem einen Schandfleck anbángen, einen in Unebs

tt bringen, ibn befhmugen, rv potupu uwoditi, w hanbu uwésti,
zmazati někoho. Adspersio, 3. f. das Hinzufprigen, střjkdný,
kropenj, pokropenj, 4. B. aquae, mit Waller, wodau.

576 „Spárus : Spéolo

^ Canspergo, si, sum, 3. freuen, Trausiti, sypati; beſtreuen posy-
pati, posypati, potrausiti; (prengen, fprigen, kropiti, stPjkatt ;
beforengen, befprigen, benegen, pokrdpéti, pokropowati, kropiti,
okropitt, skropiti, postFjkati, postFjknauti; aliquem totum,
einen über und über befprigen, celiökeho postřjknauti nekoho,
Dispergo, si, sum, 3. bin und her ſtreuen, zeritreuen, trausiti, roz-
trušowati, roztrausiti, rozndseti, roznositi, roznéstt, rozptý-
liti, rozdeliti; bin und ber vertheilen, rozstawowati, rozstawi-
ti ; verbreiten, ausbreiten, roztrusowatr, roztruusiti, rozndselt,
roznésti, rosSikowatt, rozšjřití ; befprigen, střjkatí něčim po
něčem, postřjkati něco: něčim, j. B. viam cerebro. Disper-
sus, a, um, zerſtreut, zertheilt, rozptýlený, rozdělený. Disper-
se, Adv. gerfireut, semotam, rozptýlené, různo, porůznu,
Inspergo, si, sum, 3. hinein oder dacauf freuen, sypatt, nas pati,
nusypati, wsypati, wtrausiti, natrausiti do toho ober na to;
beitreuen, posýpati, posyputi něco; hinein oder darauf fprigen,
strikati, nasitjkati na'neco, do něčeho; befpcigen, befptengen,
kropıti, pokropiti, postříkowati, positjkati, post?jknautt.
něco. LP
Perspergo, si, sum, 3. befprigen, kropiti, pokropiti ; beſtreuen, po—
sypati, posypati. . .
Respergo, si, sum, 3. befprigen, kropiti, pokropiti, postřjkatí ;
betreuen, posypati, posypati; guttis respersum, tuat, krope-
naty. Respersio, 3. £ die Befprigung, Kropenj, skropenj, po-
strjkänj. —
Spärus, 2. m. eine Art Bauerngewehre, kurze Lanze, bad Speer,
. ratist, (gen. i). -
Spátium, 2. n. 1) die Laufbahn, welche ble Wettläufer ober Wette
"fahrer ducchäulaufen oder burdyufafren hatten, dräha; der Kauf
darin, beh; der Weg, bie Keife, die Bahn, cesta z der Spas
zirgang, procházka ; daher die jedem Menſchen angewieſene aufs
bahn oder Inbegriff feiner Pflichten, fein beftimmtes Leben,
powoldnj; 2) der Raum, prostranstwj, přostor, pro-
stora; der Beitraum, die Zeit, Zwiſchenzeit, čas; bie Štres
de, Weite, der Zwifhenraum, die Entfernung, wzdälenost,
dálka ; die Ränge, délka, z, B. annorum; die Größe, der
weite Umfang, welikost; der Plag, led, mjsto; die Ges
legenbeit, Thunlichkeit, možnost.

Spatiösus, a, un, von grofem Umfange, prof, weit, prostranný, pro-

- storný, welikf, p. insula. .

Spatior, atus sum, 1. fpajiren, perum fpaylren, procházeti se, pro-
gjti se; herum geben, chodití; geben, gjti; fid ausbreiten, roschd-
zeli se, rozšiřowati se. :

Exspatior, atus sum, t. don bem Wege abgeben, abfhweifen, od ce-
sty se uhýbati, uhnauti se, uJinauti se, pouSinautt se; fid auis
breiten; a. 8B. arbor, rozk/ddat: se, rozsttowati se.

Spěelo, xi, ctum, 5. [eben ; iſt ein abgekommenes Beltwort.

Specio Spěcio 57

Spectio, 3. f. ble Brobadtung de Bogelfluged, de Bligeš, pozorowd-
nj ptáků, blesku, hromu; bie Unterfudung, ohleddnj.
Specimen, Tnis, n. die Probe einer Sade, . 8B. beim Kaufe, okdzka z
die Probe, der Beweis, das Kennzeichen, důkaz, znamenj ; das Mus
fer, Beifpiel, pfjklad, wzor ; die Zierde, der Shmud, ji B domus,
ozdoba. 5
Species, 6. f. das Gehen, der Blick, a. B, oculi, pohled, pohleděný
oka; das äußerli—he Xnfeben, das eine Sache hat, ihre äußere Geitali,
wzhled, pohled, wzezřenj; vie Geftalt, Beſchaffenheit, podoba,
způsoba, twářnost ; der Begriff, ponetj; das Bild, Statue, obraz,
podoba; die ©dónpeit, úhlednost, krása; der Sein, den eine
(Sade hat, pohled, wzhled, oko, 3.8. specie, zum Scheine, na
pohled, od pohledu, na oko; vie einzelne Gattung oder Art eines
Sefgiegtes, Zwar, druh; vie Grídeinung im &raume, widěnj. Spe-
cYosus, a, uin, wohlgefaltet, anfebntió, úhledný, způsobný ; (di
pěkný. Speciose, Adv. ſchon, úhledně, pěkně; prädtig, krdsné,
Specto, avi, atum, 1. fegen, guden, hleděti, pohledeti, kaukati se,
kauknauti se, djwati se, podjwati se; hinfehen, anfehen, betrade
ten, hljduti, hledeti, djwati se, zjrati, zřjti, patřiti, popatti-
ti na něco; 2) auf etwas (eben, etwas zur Abficht haben, A/jdutiy
hledeti na něco, za ohled mjti něco, 5.8. in omnibus rebus
spectare gloriam, in allen Dingen auf Rutım fehen, Ruhm zur. Abs
fiat Haben, we w3ech wecech Aljdatı, hledeti, gjtj na sldwu,
' sláwu za ohled mjti, sláwy swe ltledeti ; 3) beiihtigen, proAlj-
eti, prohlednauti; prüfen, ohleddwati, ohledati, opatFowati,
opatřiti, zkaušeti, skaumati, zkusiti něco ; daher Spectätus, a,
- um, geprüft, bemabrt, ohledaný, zkušený, wyskaumgny, gi-
stý ; Jehenswerth, podjwdnj hodný; vortrefflid, wýtečný, wy-
borný ; 4) beustpeilen nad etwas, aliquem ex re, saudıtı o kom-
si podle něčeho; 5) betreffen, týkati se něčeho, z. B. fabula
eos oder ad eos spectat ; gehören, paťřiti; quorsum spectat ora-
tio? wohin ziett diefe Rede? kam Aljda, bige, puda, čelj, cjlj,
směřuge, wztahuge se řeč tato? 6) worauf abgefeben fepn oder
dielen, 3.8. hoc spectat ad bellum, das- ift auf Krieg abgefehen,
läuft auf Krieg Himaus, fo chylj se, podobá se, smeruge, wede
k wogne; 7) moju liegen, von ber Rage ber Dexter, z, B. spectat
ad mare, ed liegt gegen das Meer zu, K moři hljdá, leij; acus.
inagnetica spectat septeintrionem, weifet gegen Norden, k půlnocí
ukazuge; 8) warten, ge IB. wie e wird, Aljdati, uhljdatt, Spe-
, 3. f. der Anbriď, podjwdnj pohled; bie Befihtigung, pro-
enj, prohlédnutj ; die Prüfung, ohledání, skBumánj, zkeu-
Šenj, zkušený; die 8ü&dfiót, ohled, wzhled, zřenj, zřetel. Spe-
ctátór, 3. m. der Zufgauer, diwdk ; der Betradýter, pozorowatel,
skaumatel, 4. ®. rerum. 2.
Spectácůlum, 2. n. ber Anblid einer Sade, das Gthaufpfel, odrwa,
podjwdnj, podjwand ; der € aufpietott, diwadlo ; bie Betradtung,
Befiätigung, podjwänj se na něco; rei. MD
Spectábilis, e, fihtbar, widny, widitelný ; fehenswerth, k podjwänj,
podjwánj hodny ; enfeonlity, wzdeny, wdiny.
Spectrum, 2. n. das Geſicht, bie Grfgeinung, widenj ; das Gefpenft,
obluda, pjsera, strašidlo. |

Mm

578

] Spiclo . Spécio

Spěeůla, 1. f. ein Hoher Ort, mo man fl melt umfefen Pann, eine Bars
te, ber" Warttýurm, hldsnice, strdZnd wei; specula astrono-
snica, bie Sternwarte, hwězdárna, :

Specůlor, atus sum, 1. fi umfehen, 1ükol hleděti, ohljžeti se,
rozAljieli se; Act geben, Tauren, hljdafi, pozor dáwati, dáti,
pásté, čihati; aušťunbíhaften, ausfpüben, 1yhljžeti, wyhljdatı,
čjhati, wyčjhati, pásti, wypásti, zwjdati, wyzwěděti. Spe-
culátor, 8. m. ein Rundíhafter, Spion, Ausfpäher, Crforſcher, úkled-
3j, úhledčj, wyzwědač. Speculätrix, icis, f. die Ausfpäherin,
wyzwedacka,

Specillum, 2. n. ber Spiegel, zrcadlo, mor. zřjcadlo.

Adsplcio, exi, ectum, 3. unb Adspecto, avi, atum, 1. binfeben, anfes
bem, djwatt se, patřiti, hleděti, zjratı, zřjti, podjwati se, po-
hleděti na něco, eliquid; adspectu jucundus, ſchön anzufehen,
milý k podjwánj, pěkný na pohled. Adspectus, 4. m. das Ses
ben, Dinfepen, Xníjauen ober Anjehen, ber Bid, Andlid, wzhled,
pohled, wxezKenj; bat Anfeben, die Beftalt, pohled, wzezFenj,
twär, tiwdřnost. Adspectäbllis, e, fihtbar, patrný, widitelny.

Circumspicio, exi, ectum, 3, und Circumspecto, avi, atum, 1. ums
her fhauen, fid umfehen, 3. 88. nad etwas, obAiédati se, obhljzeti
se, obhljdnauti se, zjrati, zFjti, djwati se po něčem, obzj-
rati, obezřjtí něco ; alius alium cirenmspectat, einer fiebt fid nad
dem andern um, geden ohljžj se po druhém; 2) überlegen, roz-
wažowati, roziodžiti, powdžiti, opatřiti něco; fugam, auf
Mittel pur Flucht finnen, pomýšleti, mysliti na útěk, Circam-
spectus, a, um, vorfiátig, behutiam, opatrný, powážlůvý. Cir-
cumspectio, 3. f. das umſehen, ohljtenj se; it Uibetlegung, Bes
baótfamteit, Beputfamleit, powdženj, powdliwost, opatrnost.

Conspicio, exi, ectum, 4. erbliden, gewahr werben, spatřowati, wi-
deti, zwiděti, uwideti, spatřiti, uzřjti, uhljdati; binfeben,
hledětí; pohleděti, pohlédati, djwali se, hledeti, powažowati,
powdfi ; (eben, einfegen, widěti, nuhljžetí ; conspici, in bie Aus
gen fallen, auffallend feyn, oko dělati, iw oti pjchati. Conspectus,
4. m. 1) das $infefen, pohled; bie Xugen, očí; in conspectu,
vor Augen, před očima, na otjch ; in der Gegenwart, z. B. ali-
cujus, u něčj přitomnosti, před někým ; in conspectum, vor bie
Augen, na oči; 2) Eure Uiberfiht, krdtký přehled. Conspicor,
atns sum, t. erbliden, spatFowati, uzjrati, uzřjti, spatřiti, u-
Aljdati. Conspectus, a, um, fi&tbar, widomy, widny, wydi-
telný, patrný ; febenswerth, merkwürdig, k podjwdnj, podiwny,
podjwánj hodný.

Conspicius, a, um, 1) fihtbar, widny, patrný; habere in con-
spicuo, vor ben Augen haben, fehen, pi očima mjti, wideti; 2)
fid vor andern auszeiänend, nad giné wy tecny.

Despicio, exi, ectum, 3. berabfeben, dolů hleděti; wegfehen, nit bine
fehen, pryč hředěti, nehledéti tam; oči odwraceti, odwrátiti
nicht adten, nedbatz, newšjmati sobě něčeho ; fid aus etwas nichta
maden, nedelati sob? nic z něčeho, aliquid; veragten, zhrzefi,
zhrdati, pohrdati, pohrdnauti něčjm, zawrhowati, zawrci,
zamjtati něco, powrhowati, powrci, opowrhnauti něčim. De-
spicientia, 1. f. Despicätus, 4. m. (movon nur ber Dativ vorfömmt)
die Beratung, powrzenj, opowrenj. Despicatui ducere, habe-
re, veraditen, to opotrženj brdti něco, powrhowati nedjm.

Spěclo : Spěelo . 579

Dispicio, exl, ectum, 3, 1) die Augen auffhlogen, gmh Orten čffnen,
prohljdati, prozjrati, pnehleděti, prohlédnauti, prozřjti, oči
otwjrati, otewFjti ; fid umfeben, rozhljžetí se, ohljketi se, ko-
lem hledeti, y. B. in omnes partes: erbliden, feben, spatřowati,
widati, spatfitig einfc$en, nuhljketi, wıdelt, nahlédnauti ; voayes
nehmen, pozorowati, zpozorowati; 2) feine Gebanten auf etwas
xidten, überlegen, roswaiowati, opatFowati, rozwážiti, opalfi-
ti n&co; ausfündig maden, pätrati, wypátrati.

Exspecto, avi, atum,'1. 1) id bin neugierig, will gern miffen, £ddo-
stiw gsem, rád se podjwám na to, rádbych wedel; 2) warten,
erwarten, wyhljieti, čekati, očekáwati nekoho, dekati, potka-
ti na někoho ; aliquem, Exspectätio, 8. f. 1) die Erwartung, oče-
káwánj, čáka; praeter exspectationem, wider ale Grivartung,
mimo očekáwánj, mimo nadanj ; 2) die Begierde, Reugierbe, Sehne
fuát, nedočkawost; magnam sui exspectationem facere, gr:
fe Erwartungen von fid ertegen, ddti o sobě mnoho očekáwati;
res exspectationem habet, bie Cade erregt Erwartung, man ift bee
gierig auf die Gage, wšecko čeká, těšj se, žddostiwo gest na to.
puer] 8, um, erwünfdt, wiltommen, čekaný, žádaný, žd-
daucj, milý. :

Inspicio, exi, ectum, 8. hinein oder wohin fehen, djwat sg, kauka-
ti, hljdati, hledeti, pattiti, y. ®. libros, in speculum, do knih,
do zřjcadla; anfehen, bejduen, befihtigen, 3. B. ein Haus, das
man taufen mill, djwatı se, podjwati se. na něco; prohljieti,
prohlédnauti, opatřiti něco; befehen, betrachten unterfuden, ohlé= ^
dati, ohlednauti, skaumati; tennen levnen, pozndwati, pozna-
ti, seznati, Inspecto, avi, atum, 1. zufehen, kaukati se, djwatt
se ; me inspectante, vor meinen Augen, před mýma ocima.

Introspicio, exi, ectum, 3. hineinfehen, hineinfhauen, z. B. domum,
nahlédati, nahljzeti, nahlednauti, djwati se, podjwati se do
domu; betradten, patriti, hledeti, pohljžetí na něco, prohlj-
Aeti něco; in mentem oder mentem alicujus, Semandě Gefinnuns
gen burdjfhauen, myšlenj něčj přehljžeti, přehljdnauti, zudti.

Perapicio, exi, ectuin, 3. brfeben, befdauen, j. B. domum, prokljie-
ti, prohlédnauti, shljieti, shljdnauti dům, w domě dobře se
obhlédnauti; literas, burájjehen, duxchleſen, přehljžetí, prehljd-
nauti, progjti,přečjsti; einfepen, nahlédatt, nahljzeti, nahljd-
nauti, dobře wideti, dobře znáti něco, j. B. fidem alicujus;
bemerien, pozorowati, dobře znamenati, seznamenati, Perspl-
cax, 3. ſcharfſichtig, einfihtövoll, ostrozraký, důmyslný, Perspici
entia, .1. f. unb Perspicácitas, 8. f. die Ginfigt, Scharffigtigkeit,
ostrozrakost, dümysinost.

Perspicüus, a, um, 1) vuchfihtig, fell, prozračný, gasnj ; 2) fißts
bar, anfýaulid, zřesmý, patrný; beutliů, zřetelný, srozumi-
telný. Perspicne, Adv. fihtbar, offenbar, zřegmě, patrně; deuts
lid, zřetelně, srozumitelně, Perspicultas, átis, f. die Gidtbarteit,
patrnost, zFegmost ; die Deutlichkeit, zřetelnost, srozumitelnost,

Prospicio, exi, ectum, 8, 1) vor ſich hinſehen, Aljdati, hleděli; fehen,
a. ®. parum prospiciunt oculi, feben nicht gut, niát weit, očí má-
lo widj; multum, weit fegen, daleko; 2) anfeben, à. B. ali-
quem, djwafi se, podjwati se, hleděli, pohledeti na někoho j

Mm2

680 Speclo Spécio

8) vorher feben, 4. B. fatttra, pFediojdati, predwedet! budauc-
most, nahljieti, nahlédati, Mhhlednauti do budoucnosti; 4)
forgen, 4.8. sibi, für fi, starati se, pečowatt, péčí, starost
mjti o sebe, sebe hledeti; malo, dem tel vorbeugen, pFedcháze-
ti, předegjti &lému j beforgen, verfhaffen? opatPowati, opatřitť,
zaopatřiti, zgednati něco, starati se, postarati se někomu ©
„něco, y. 9B. filiae maritum ; 5) wo au Liegen, s. $8. prospicit mare,
liegt gegen bat Meer zu, K moři hljdá, leij. Prospicientia, 1.
f. das Vorherſehen, bie Borforge, předrujdánj, opatrnost, Prospe-
ctus, 4. n. bie Xusfiát, Profpect, wyhlednutj, wyhljdka; der
Anbliď, odiw, y. B. in prospectu esse, gefehen werden, na odi-
wu, na otjch býti, Prospecto, avi, atum, 1, hervorfehen oder
guden, 3. B. e fenestris, kaukafı se, hljdati, hledeti z okna;
vor fi binfehen, fehen nad) etwas, z. B. proelium, djwat? se ně-
čemu, hledetina něco; auxilium, nad Hilfe, ohledatı se, ohljžet

^ se po pomoci ; erwarten, 3. B, te fata Prospectant paria, did
ermartet gleiches Schidfal, stegny tebe čeká osud; fehen, widetz,

Respicio, exi, ectum, 3. aud Respecto, avi, atum, 2. zurücfehen nad)
etwas, ohledati se, ohljžeti se, ohljdnauti se po něčem, za ně-
čjm, na něco, y. B. ad aliquem; pinter fid bemerken, 3. 8. ali-
quem, za sebau wideti, uwiděti, uhljdati, ucjtiti někoho; 2)
BRüdfidt baben auf etwas, bafür forgen, bebenten, oAljeli se, ohle-
dati se, ohlédnauti se, ohled mjti, zřetel bráti, wzjti na něco,
3 8. salntem suam ; meque te respicis, ani na sebe nehledjš,
ani na sebe se neohledu3, ani sebe nešetřjš ; dii nos respiciunt,
bie Götter bewahren uns, bohowé opatrugj nds, staragj se o nds,
pomáhagj nám; worauf warten oder boffen, ohlédati se, ohljže-
ti se po něčem, čekati, očekáwati něčeho, čekati, daufuti na
něco, y ©. subsidia; fefen, bemerken, widett, pozorowati, zna-
menati, Respectus, 4. m. das Zurückſehen, olıleddnj se, ohlj2enj
se, ohljdnutj se; die Rüdfiht auf etma6, ohled, zřenj, zřetely
die Zuflugt, ber Zufluchtsort, útočiště; die Ausfiht, Hoffnung, na-
döge, a. B. victoriae, qum Siege, k wjtezstuj.

Suapicio, exi, ectum, 3. 1) in die Qibe fehen, wzhledati, wzAljZeti,
wzzjrati, wzezřjti, wzhlédnautt, wzhüru hljdati, hledéti, pa-
triti, zjrati, zřjti, djwati se, à. ©. in coelmn; 2) hohidäßen,
S$odadten, bewundern, obdiwowati, obdiwiti, w poctiwosti, we
wáznosti mjti, ctjti někoho, podiwiti se někomu, y. 88. viros;
3) im Verdacht haben, 10 podezřenj mjti někoho; aliquem. Su-
spectus, a, um, verdächtig, podezřelý; suspectum habere, im fers
dacht Haben, wpodezfenj, we zlém domnenj mjti. Susptcor, etus
sum, 1. vermuthen, atgmópnen, 3. B. aliquid. de aliquo, domaj-
watı se, domySleti se něčeho o někom ; nihil mali, nitě args
ěbnen, na nic zlého nemysliti, nepomysliti, ničeho zlého se
neponadáti, nenadáti se; hoffen, Čekati, daufati. Suspicio, 3. f.
ber Argwohn, Werdadt, die Bermuthung, podezření, zlé domnenj;
suspicionem commovere in aliquem, gegen Semanben Verdadt
erregen, iw podezřenj uwoditi, uwésti, pFiwésti někoho. Suspi-
<fösas, a, um, voll Verdacht, argměbnífh, podezříivý, podhljdawy,

odezříwostů náchylný ; verdädtig, podezřelý. Suspiciöse,
dan, verbüdtig, lezřele. Suspicax, cis, argwöhnifd, pode-
iw

Spécus | Spes 581^

Spěcus, 4. m, aud f, unb n. eine Höhle, Grotte, skrýš,
geskyné. —

Spelunca, 1. f. eine ‚Höhle, Grotte, geskyně, geskyňka.

Sperma, ätis, n. ber Same, semeno; sperma ceti, ber Balls
tatb, welrybj tuk. .

Sperno, sprčvi, spr&tum, 3. vermerfen, verachten, verfhmähen,
zhrzeti, zhrdati, pohrdati, pohrdnauti, zhrdnauti nà-
čjm; zawrhowati, zamjtati, zawrci, zawrhnauti ně-
co; opomjtati, opowrhowati, opowrhnauti něčim;
munera.

Sprätio, 3. f, die Verfhmähung, Beratung, zárdánj, pohrdnutj, po-
wrienj.

Sprätor, 8. m. ber Verfhmäper, Berádter, pohrdač.

Adspernor ober Aspernor, atus sum, 1. veradten, verfhmähen, vers
werfen, zhrdati, zhrzeti, xhrdnauti, pohrdati, pohrdnáuti,
opomjtati, opowrhowati, opowrhnauti, powrci něčim, zawr-
howuti, zamjtati, zawrci něco. Aspernätio, 3. f. die Verach⸗
tung, Verfämäpung, Berwerfung, pohrdanj,;zhrdänj, zhrdnutj,
opowrženj. :

Spes, 5. f. die ‚Hoffnung, naděge, čdka, 4. B. sera, bie fpät
in Erfüllung geht, daleká naděge; die Bermuthung, nadd-
nj, naddlost; in böfen Dingen, die Furt, strach ; in spe
esse, in Hoffnung feyn, naděgi mjti, w naděgi býti;
aud gehofft werden, k daufdnj byti; spem concipere,
‚Hoffnung faffen, betommen, dlati sobě naděgi; in spem
venire, ingredi, anfangen zu hoffen, počjnati, počjti dau-
fati; naděge naby wati, nabyti : spem facere, injicere,
ostendere, Hoffnung madın, naděgi ddwati, dělati, pů-
sobiti; spes me fefellit, die Hoffnung hat mid) getäuſcht,
id) habe mid) in der Hoffnung betrogen, naděge zklamala,
zmeylila mne; spe omnium serius, fpäter -al8 alle vers
mutbeten, pozděgi než se kdo nadal.

Spscula, 1. f. Beine Hoffnung, málinkd nadöge, nad?gitka,

Bpěro, avi, atum, 1. boffen, Hoffnung haben, nadjwati se, daufati, na-
děsí mjti, naddti se, nadjti se; bene sperare, gute ‚Hoffnung
haben, dobrau naděsí mjti, dobré nadege býti; vermuthen ober
füchten, bdti se, obdwati se, strachowati se. Sperátus, a, um;
gebofft, gemünfát, čekaný, žddaný, iddauc], naddlý, nadagny.
Sperabilis, e, was zu hoffen ift, nadàgny.

Despéro, avi, atum, 1. alle Hoffnung fahren laffen, naděgi pauštěti,
pustit; pochybowati, nedaufati o něčem ; etwas aufgeben, Bo-
hu poraučetí, poručiti něco; verzweifeln an etwas, zaufati, w
zaufänj, w zaufalost upadati, upadnauti nad něčim, rem und
de re. Desperätus, a, um, wovon man feine Hoffnung mehr hat,
wovon man bie Hoffnung ‚aufgegeben hat, verzweifeit, heillos, aufgeges

582 j Sphaera Sptro

ben, fen fam, Bohu poručený ; xtraceny, bez pomoci, zaufa-
Lj; desperatis rebus, nadtem alle Hoffnung aufgegeben worden,
pustiw, pustůvše nadegi ovwšem, zaufage, zuufagjce nade
tošjm, Bohu wšecko poručiw, poručiwše, Desperätio, S. f. ber
Mangel an Hoffnung, Hoffnungslofigteit, beznadögnost; bie Bere
wmweiflung, zaufänj, zaufalstwj, zaufalost. .

Insperans, tis, nidt hoffend, nidt vecmutberb, 3. 8. mihi insperanti
accidit, wider mein ‚Hoffen ereignete fi, mimo mé naddnj stalo
se. Insperätus, a, um, unverhofft, unvermuthet, nenadálý ; ex in-
sperato,. unverhofft, undermuthet, z nenadanj, nenadále,

, Exspes, ohne Hoffaung, hoffnungslos, bez naděge.

Sphaera, 1. f. 1) eine Kugel, kaule; 2) die kreisfoͤtmige Bahn
eines Himmetstötpers, objhdnj, oběh,

Sprca, 1. f. und Spicum, 2, n. eine Aehre, klas..
Aricneriam, 2. n, bie Xeprentefe, Rachernte, Staóftoppetung, klasů
Bpicčus, 5, tem, aus Xefren beftefenb, klasowý, 4 B. corona,

Sprcülum, 2. n. die Spitze oder Stachel, 4. B. der Bienen, žd-
hadlo, Zjhadlo; befonders am Wurffpieße oder Pfeile, tuleg,
hrot ; bec Wurfipieß, házec] kopj ; der. Pfeil, 3jpa, 3jp.

Sprna, 1, f. 1) der Dorn, črn; ber Dornbufd, trnj; 2) jeber
frigige Citadel, 4. B. beš Sai, ostenec; 8) die Gräte,
ber Fiſche, ost, rybj kost; coll. ostj; ber Rüdgrat, páteř,
hřbetnice.

Spinösus, a, um, tell Dornen, berníg, ſtachelig, Iran, trnnatý, tr-
nowitý 3 im Reben, rau&, drsnatý, twrdy; vermorcen, dunkel,
spletený, pomatený; fómwer, nesnadný, neobratny, nemotor-
nj ; niebrig, hrubý, sprostý, y. $8, oratio,

pinus, 2, f. der Schlehendorn, trnka. Ld

Spinětum, 2. n. ein Dotngebüfde, eine Dornhecke, trnj, trnina, trniště.

Spira, 1. f. der Kreis, bie Windung, Krümmung, čočenice, to-
čenec, kotauč.

Sptro, avi, atum, 1. 1) blafen, wehen, wanauti, zawjwa-
ti, powjwati, wáti, wjti; hauden, dýchati; 2) Athen
hohlen, athmen, dýchati; 3) leben, živu byti; 4) buften,
aušduften, 4. B. odorem, dýmati, dmauti, wyddwati
wůni; minas, drohen, wyhrožowati pohrůžky činiti;
5) herauöftrömen, waliti se, hndti se wen, + B. © pe-
otore flamma; 6) im Schilde führen, womit umgeben, bjti,
gjti na něco; 7) braufen, gečeti, 4. B. freta spirantia.

Brin e, sur Ginotýmung dienlich, luftig, k dýchánj, wzdu-
chowy.

Bpirácitlum, 2. n. ein Buftlod, eine Deffnung, průduch, djra.

Spirämentum, 2. n. bad £uftloh, djra, průduch.
Spiritus, 4. m, das Wehen, ber Mind, bie Luft, wanj, wěnj, wanu-

Sptró Sptro 588

tj, wanot, powjwänj, zawjwänj, w&tfjk; ter Atem, dech;
da6 Xtymen, dychdnj; spiritum ducere, Xtfem hohlen, dfchati ;*
ber Geift, duch; der Muth, srdce, zmužilost; ble Geflnnung, smy-
Henj, eh duch ; hoher Geift, hi int eun. duch, hrdost,
»ych, pýcha, zpupnost, wysoky duci mysl; der
eier, m 9. abrinus, důch božský. m ” d

Adspiro, avi, atum, 1. binmefen, hinpaudyen, Binbuften, anmwehen, pří-
wjwati, přůváti, pFiwanauti ; wehen, zawjwati, wáti, wanau-
ti; heraushauden, wydechowati, 'dechnauti; 2) etwas beförs
bern, beiftehen, pFdtz, pomdhati někomu, alicui; 3) gelangen,
plichdzeti, pfisjti, dostati se k něčemu, někam, y. B. in Car
riam ; dochdzeti, dogjti, dosdhnauti něčeho, 1. B. ad laudem;
su gelangen faóen, std? o něco, hledati něčeho, prigiti k něčemu,
3. ©. ad pecuniam alicujus. Adspirátio, 3. f. die Anmehung, wa- _
nut), wánj, zawjwdnj, y. B. ačris; die Ginatýmung, dychdnj; die
Ausdünftung, 4. 8B. terrae, výpar, pára země, t

Conspiro, avi, atum, 1, zufammenblafen, y. ©. Snftenmente, spolu pj-
skati; dayer einftimmen, srowndwati se; fid vereinigen, confpitis
ren, im Guten, gednotifi se, sgednocowati se, sgednotiti se,
snd3eti se, snésti se; im Böfen, fi iufammenrotten, rotitz se,
srotiti se; fid verfäwören, spjkati se, spiknauti se, Conspirä-
tio, 3. f. die Uibereinkimmung, Gintraht, gednota, sgednocenj,
snešenj ; bie Verſchwörung, srocenj, spiknutj.. .

Bxspiro, avi, atum, 1. heraushauchen,saushaudyen, ausblafen, ansbünften,
herausblaſen, wydechowati, wydychati, wydechnauti, Wy-
dchnauti; dy mati, dmauti, wydýmati, wydimauti, 1 B.
flaunnas; animam exspirare und bloß exspirare, fterben, ben
Seit aufgeben, duši pau3téfi, ducha pustiti, wypustiti, u-
m#jti; pisois exspirat, fteht ab, ryba Zekd, leknej verbünften,
toyCichnauti, wywětrati, zwětrati, Bxepirštio, 3. f. die Xut«
bauduag, Ausathmung, wydechawdnj, wydechnut] ; tie Yusbüns
fung, Xusbuftang, wýpar, pdra, 1. B. terrae,

Inspiro, avi, atum, 1. wohin blafen, 3. 88. foramen, dýchati, wde-
chnauti do djrky; wehen, wdti, wanauti, wjti; 2) einblafen,
ein&auden , einflößen, wdechowati, wdechnauti někomu něco,
nadchnauti něčjm někoho; begeiftern, nadchnauti ; entflammen,
rozdechowati, rozněcowati, roznjtiti, 3. 98. en Redner.

Respiro, evi, atum, 1. zurüd athmen, oddechomati, oddechnauti ;
Atbem bopten, dýchati, dechnauti; wieber Athem hohlen, wieder
au fiá fommen, oddýchati, oddechowati, oddechnauti, k dechu
přicházeti, k sobě přígjtí. Respiritio, 3. f. das Xtpemtoblen,
dýchánj, oddechowánj, oddechnutj, dechnutj; die Paufe im
Sieben, oddechnutj, pooddechnutj ; die Ablaflang, ba& Yusruben,
oddechnutj, odpočinutj; die Ausbünftung, y. B. equarum, pára
wod. Bespiritus, 4, m. das Athemhoßlen, Ginatýmen, dychdaj. — ,

Buspiro, avi, atum, 1. feuf;en, ádyen, wzdychati, powzdechowati,
wedechnauti, powzdechnauti, zawzdechnauti, wzdychati so-
be, oddychatı sobě, oddechnauti sobě, Suspirätus unb Suspi-
ritas, 4. m. aud; Suspirium, 2. n. das Orufyen, ein Geufjer, das
"eden, wzdech, wzdechy, wzdýchdnj, wzdechnutj ; das ſchwe⸗
re Athempoplen, bie Bekleiamung auf ber Bruf, těžký dech.

684 Spissus Sponda

Spissus, a, um, 1) bít, hustý, s B. coma; 2) langweilig,

, langfam, zdlauhawy, wdhawý, s. B, exitus. .

Spithäma, ae, f. eine Spanne, pjď.

„Splen, Gen, splenis, m. die Milz, slezina, -

Splendéo, ui, ohne Sup, 2. glänzen, ſchimmern, bell. fem,

* (dn ober anfebntid) feyn, lesknauti se, stkwjti se.

&plendesco, dui, 8. einen Glanz befómmen, glänzend werden, anſehnlich
werden, stkwelosti nabywati, dostdwati, dostati, nabytí,

Splendor, 5. m. 1) ber Glanz, Schimmer, stkwelost, lesk, leskot ;
2) die Pracht, das Anfepen, der Gámud, bie Bortrefflihkeit, stkwost-
nota, stkwostnost, krása, okrasa, ozdoba, osluwa, sláwa,
wteönost; bie Helle, Heligfeit, gasnota ; Seller Klang, a. 3B. ver-
borum, mobiMlingenbe Wörter, slow. čistota, liboznelost, libo-
zněld slowa.

. fplendídus, e, nm, glänzend, fátmmern$, stkwaucj, stkivělý, lesk-
lý ; ben, čistý, gasný ; deutlih. zřesmý, zřetelný, j. 88. oratio ;
anfepntiá, prádtig, stkwostny, Splendide, «dv. anfeuniic, fers
lid, prádtia, fon, stkwostne; heil, beutli$, gasně, swetle, zke-
telně, y, B. loqui.

Exsplendesco, 3. hervorglängen, Setvorfeudten, fi vorjüg[id) zeigen,
wystkwjwati se, wystkwjti se, wyleskawati se, wylesk-
naut se,

Resplendeo, 2. einen Wieberglanz ober Wiederfhein geben, zastkuj-
wati se, stkwjti se, zaleskowati se, lesknauti se, zalesknau-
ti se, zastkwjti se. .

Spělium, 2. n. 1) vae ber Soldat (m Kriege bem Feinde, ben er erfchlae
gen, auszog ‚und abnafm, befonber Waffen, erbeutete Růjtung,
swlek, kořist; that e$ ein Feldherr dem andern oder tourbe bie
Stüffung einem Feldheren oder einem angefehenen Offizir abgenommen,
fo hieß es Spolia opima, bohatý swlek, bohatá kořist;
2) alles, was bem Beinde ober andern mit Gewalt abgenommen tirb,
3. B. von Steaffenräubern, der Raub, die Beute, lup, laupe£,
korist; 3) die abgezogene Thierhaut, stažend kůže.

Spolio, avi, atum, 1. 1) einen ausziehen, ibm die Kleider herunterzies
ben, befonders mit Gewalt, siwljkatı, swléci, wyswlecı, objrati,
obrati někoho; 2) berauben, /aupiti, oblaupiti někoho o neco
aliquem vita, Ziwota zbawiti, o Ziwot priprawiti' někoho, za-
biti, usmrtiti geg ; fana spoliare, plündern, Zaupati, laupiti,
zlaupiti, wylaupati chrámy. Spoliätio, 3. f. die Beraubung,
Pünderung, Zaupenj, oblaupenj, zlaupenj, wylaupdnj. Spoliä-
tor, 3. m. der Berauber, Plünderer, Zupid.

Despolio, Dispolio, Exspolio, avi, atum, 1. plünbern, berauben eis
ner Sade, Zaupiti, oblaupiti, zlaupiti z něčeho, připrawiti o
něco; aliquem omni bonore.

: Sponda, 1. f, das Ge(telle eined Bettes, Bettgeftelle, postel;

Spond&o . Sponděo 585

das ganze hölzerne Bett, bie Bettftatt, postel, lože; daß Gas
napee, der Sopha, sedacj lůžko. J

Spondéo, spópondi, sponsum, 2. angeloben, heilig, förmlich oder
gewiß verfpredhen, gisté slibowati, swatě sljbiti, zasljbi-
ti, připowjdati, připowědjti, pFiFjci; pro aliquo, für
Jemand gut fagen, slibowati, sljbiti, státi, ručiti, ruko-
gmém býti za někoho ; verloben,slibowati, sljbiti, zaslj-
biti, pfipowjdati, připowědjti, snaubiti, zasnubowa-
ti, zasnaubiti, s. ®. filiam alicui, někomu dceru.

Sponsus, a, um, zugefagt, verfproden, sZjben?, zasljbený, pfipow&ze-
ný, zasnaubeny. Sponsus, 2. m. ein Bräutigam, Xenich. Spon-
sa, 1. £ bie Braut, newösta. Sponsuín, 2. n. das förmlihe Ber⸗
fpreen, gistd pFjpowed, swatý slib.

Sponsio, 3. f. die Angelobung, sijben], slib, připowěď; befonber&
eine geridttide, 3. B. eine Summe Geldes zu zablen, das Gutſagen,
die Bürgfhaft, Birgfhaftftelung, rukogemstwj; die Bette, zd-
klad, sazka; sponsionem facere cuin aliquo, wetten mit Jemanb,
sázeti se, zakládati se, založiti se, saditi se s někým. -

Sponsor, 3, m, ber für Jemand gut fagt, ein Biirge, slibce, rukogmd.

Sponsälia, ium, n. 636 Gbrvertóbnif, swatebnj přjpowědď, námlu-
wy, smlauwy, zasnaubenj; der Epeverlöbuipfhmaus, namluwný
wečeře, námluwy.

Despondeo, di, sum, 2. verfpreden, gufagen, pfipowjdati, připo-
wedjti, slibowati, sljbiti, prisljbiti; verloben, 3. B, filiam ali-
cui, feine Tochter Jemand zur Gbe verſprechen, zashbowati, zaslj-
biti, připowědjti, zasnubowati, zasnaubsti, usnaubiti někomu
dceru ; despondere animum, den Muth finfen laffen, muthlos mers
den, verzagen, srdcem Klesati, klesnauti ; malomyslněti, zmalo-
myslněti, srdce potratiti, zaufati sobě,

Respondeo, di, sum, 2. 1) antworten, odpowjdati, odpow?djti, od- -
powěď dáti; von tenen, die im Rath gefragt wurden, 4. B. de ju-
re, z prdwa odpowjdati, raditi ; fid verantworten, fid) vertpeibis
gen,, odpowjdati, odpowjdánj mjti, zodpowjdati za sebez
übereintreffen, paffen ober gemäß feym, srowndwati se, sházeti se, .
shoditi se, srownati se; verba verbis, slowo se slowem ; ents
foreden, ejti, býti podle něčeho, 4. B. eventus ad spem re-

* spondit, ber Erfolg entfprad) der Erwartung, zdařilo se podle na-
deze; eriviedern, vergelten, odměňowati se, odsluhowati se, od-
möniti se, odslaužiti se, . B. amori amore, Idskau za ldsku,
lásku láskau zpldceti, zplatiti; gewadfen feun, widerfteben, od-

. doldwati, oddolati něčemu, 3.8. orationi alicujus ; ähntic feyn,
podobati se; Wirkung haben, 3. B. varie, rozličně působiti, au-
činkowati,rozdjiný účinek mjti; aušílagen, helfen, pomdhati,
spomoct ; gegenwärtig fen, tu bytz, pfjtomen býti ; exfdjeinen, fid)
zeigen, ddwati se nasjtt, dáti se wynagjti, ukazowati se, ukdzas
tí se, pfigjti; mominibns, einhalten, brzablen, platiti, zaplatiti,
Résponsum, 2. n. unb Responsio, 3. f. bie Antwort, odpowěď,
(gen. 7); responsa reddere, Draletfprüde thun, fünftige Dinge
vertünbigen, wýpowědí Ciniti, budauc) wéci předpowjdati.

566 Bpongla . Squalio

Spongla, 1. f. ein Schwamm qum Abwiſchen, hauba utěracj.

Sponte, be Ablatio von bem alten Worte Spons, ber Mille,
Trieb, bie Willkühr, wile. Sponte, au eigenem Zriebe, von
felbft, au freien Stüden, freimillig, dobrowolne, sám od
sebe, z dobré wüle, samochté, samoděk; zuerft, ohne
Weranlaffuug oder Hilfe, sdm; an fid), sdm sebau.

Spontáněus, a, um, freiwillig, dobrowoiny.

Sporta, 1. f. ein Korb, koš. -

Bportilla unb Sportella, 1, f. 1) ein Körbchen, košjček; 2) ein fatte
Bericht, talte Küche, dergleichen vornehme Perfonen ihren Glienten von
ber Tafel nach Haufe mit zu geben oder zu ſchicken pflegten, wysluha,
wysluXka ; 3) ein Geſchent, die Sportel, dar, wzatek.

Spůma, 1. f, ber Schaum, pěna, šum, zdbel.

Spumius, a, um, fhäumend, pěňawý, penüwy, penity.

Spuměsus, a, um, vol Schaum, fááument, pěnný, pěnnatý,

"Spumo, avi, atum, 1. 1) fhiumend maden, pězuti, upeniti, popě-
niti, zpěniti; 2) ©áaum von fid geben, ‚peniti se; fumantia
frena, f$äumende Zügel, pénjcj se, zpěněné otěže.

Spüo, spui, spütum, 8. fpeien, pljti, pljwati; sanguinem,
Blut fpuďen, krew pljti, krwj chrkati. :

" Bplitum, 2. n. der Speigel, toypliwek, wychrkel, Sputo, t. fpeien,

wati,

pes uf, utum, 3. anfpeien, befpeien, anfpuden, pljtz, pljwati
na někoho; zapljwati, popljwati, upljwati, zepljwati, za-
pliti, popliti, upliti, zepliti někoho.

Despuo unb Exspuo, 3. aufpeien, odpljwati, odpliti, odpliwnau-
ti, wypliwowati, pljti, wypäiti, wypliwnauti; lingnam.

Bespuo, 2. zurücfpeien, zurüdfloßen, von fid) entfernen, veriwerfen, po-
wrhowati, powrhnaufi, opomjtati, pohrdati, zhrzeti, pohrd-
nauti n&tjm, zamjtati, tawrhowati, zawrci něco; nidt bilis
gen, nit annehmen, nepfisjmati, nepfigmauti, nepfigati něče-
ho, à. 88, consilium prudentiorum,

, Spurcus, a, um, unflátbig, nečistý; garftig, báflid, mrzky ;
ſchändlich, hanebny ; ſchlecht, a. B. tempestas, ſchlechtes
Wetter, nečas, daremné, zlé powét?j; homo spurcus,
ein garftiger Menfch, der fid febr fchlecht auffühet, oplzly, ne-
řádný člowěk, neřestnjk ; al$ Schimpfwort, häßlich, garftig,
ſchlecht, okliwy, daremny. .

Spurco, avi, atum, 1. verunreinigen,, zane&rstrtz, zanerdditi.

Bqualéo, ui, one Supin. 2. 1) fdymugig feyn, nečistý, špi-
nawý, ošumělý býti: befonders ſchmutzige Kleider anhaben,
w necistöm oděwu býti, choditi; wie «6 bie Beklagten obec
fonft unglüdtide und trauernde Perfonen anjufaben. pflegtem ; bas
her 2) in Trauer feyn, ‚trauern, smutek nositi, mjti; we
smutku choditi, gjti; 8) glänzen, ſchimmern, stkwjti se,

Squama Sütüo — 587

lesknauti se; ſtarren, £uhy, tuhaucj bjti; i. ©, auro,
von Gold ftarren, od zlata tuhý býti.

Squalidus, a, um, ſchmutig. nečistý, špinawy,ošumělý ; xanf, une
gelhmüctt, ohne ng, drsnatý, neuhlazený, nezdobny.

Squalor, 3. zn. der Gýmug, špína, nečistota; die ſchiautige Kiels
bung der fBetrübten, smufkowé raucho, smutek ; in luctu et
squalore esse, we smutku a zármutku býti, J

Squama, 1. f. eine Schuppe, 3upina, šupka, z. B. der Fiſch

fquaméus, a, um, 'fáuppig, Jupinowaty, .

Bynaměsus, a, um, voll Squppen, fduppig, šupinnatý,

Stádium, 2. n. 1) die Laufbahn, Rennbahn in den Wettſplelen
der Griehen, hony, záwodnj mjsto; fie fol 125 Schritte bes
tragen haben; 2) Dad Maa jedes Raumes von 125 Schritten,
ein Stadium, hon; 8) die Laufbahn, drdha, běh.

Stannum, 2. n. dad Zinn, cjn, ol. čistec,

Státěra, 1. f. die Wage, wdha; statera auraria, bie Gold»
wage, zlaté wääky,

Stätüo, ui, ütum, 8, 1) hinftellen, stawěti, postawiti, 1 B.
vor Augen ; errichten, erbauen, stawéti, postawiti, wysta-
wěti, wzděláwati, zakládati, wzd?lati, založiti, uči-
niti, 4. B. statuam, urbem, tabernaculum; exemplum,
ein Beifpiel geben, ftatuiren, ddwati, dáti přjklad, wy-
strahu; 2) dafür halten, meinen, glauben, za to mjti, my-
sliti; laudem statuo esse maximam, id) halte das für das
größte Lob, chwdlu tu za neywěčšj kladu, pokládám,
mim; mysljm, že to neywěčšj chwdla gest; 5) feft»
fegen, ustanowowati, stanowiti, ustanowiti; beftimmen,
určowati, určiti, ukládati, uložiti, poloZiti, gmenowa-
ti, řjci, y. 8. locum colloquio; feftfegen, beſchließen, ets

was (id) vornehmen, ben Entfhluß faflen, ustanowowati,
umiňowati sobě, umjniti sobě, ustanowiti; klásti so-
‚be, ukládati sobě, uložiti sobě; verotbnen, nařizowati,
nařjditi, ustanowiti.

Btätua, 1. f. eine SBiibfáule, Statue, Bildniß aus Gtein, Marmor, Erz,
socha, lity, tesany obraz; statuam alicui ponere, einem eine
©tatue fegen, sochu staweti, postawiti někomu. Stetuarlus, a,
um, 3. B. are statuaria, bie Bildhauertunfkt, sochafstwj, so3nic-
wj. Statuarius, 2. m. ein Bildhauer, sochař, sošnjk, obraznjk.

Statümen, Ynis, n. 1) die Unterlage, podstawek ; bie ©tiite, podpo-
ra; im Weinberge, tyčka; 9) 'bie Rippen ber Saiffe, klečj ; (coll,
von kled, eine folhe Wippe). Statumino, avi, atum, 1. burd) eine
@tüge feft maden, ftüten, podstawowati, podstawiti, podpjrati,
tyčiti, podephjtij vineam, winicé tyčkami nabjgeti, nabiti,

688 ^ — Státův ^ Süitüo

Constituo, ui, ütum, 3. 1) hinftellen, postawowwati, stavěti, posta-
: wifi; hinlegen, kldsti, poloiiti ; agmen, sigua, Halt magen, s
«vogskem stanauti, xastawiti se; 2) etwÁS in Orbnurig oder in
* gute SBerfaffung bringen, wohl einriäten, zprawowati, zprawiti,
w řád uwoditi, uwésti, zřjditi, spoFddati; 3) befdliefen, fefts
fegen, beftimmen, 3. B. diem, einen gemiffen Tag, ustanowowa-
ti, ustanowiti, uklddati, klasti, uloziti, určowatt, určiti den ;
einen Entſchiuß fallen, umjriti ustanowiti, uloziti, y. 8. ire;
cum aliquo, etwa6 mit Jemand verabreden, umlauwati, uniluwiti,
ugednutt' něco ; inter se, unter einander, mezi sebau snésti se,
usnésti se, sřjcí se, smluwiti se o něco; 4) errichten, ftift
machen, fegen, bauen, erbauen, stawéti, postawiti, wystaweti,
wzdeláwati, wzdelati, učiniti, zFjditi, y. B. portum ; judi
um constituere, ein Gericht aufftellen, saud osad:ti. Constitütio,
5. £ die Ginzidtung, Berfaffung, Beſchaffenheit, zřjzenj, uspořddá-
nj, stat; Vie Beftfegung, Beftimmung, ustanowenj, uloženj, ur-
čenj. Constitütuin, 2. n. bie Xbrebe, ber Vergleich, smlauwa, á-
mluwä, usnesenj. . .
Destituo, ui, utum, 8. 1) Ginftellen, stawett, postawrti, 3, B. signa,
-. $Bitbfaulen; 2) einen verlaffen, ostawowati, ostawiti, opausleti,
opustiti někoho ; ,abfallen von Jemand, odpadati, odpadnauti od
někoho, sliquem ; destitui, verlaffen werden, opustenu byti;
beraubt feon, býti bez něčeho, 3.8. pedibus deatitutus, ohne Bafs
fe, bez nohau, beznohy ; offen, untertaffen, übertaffen, zanechd-
wati, zanechati, nechdti ; 3) hintergehen, täufden, klamati, okla-
mati, zklamati, 4. 8. spem alterius. Destitütio, 3. f. bie Bere
laffung, ostawen], opustenj; bie $intergehung, Záufáung, zkla-
mánj, oklamänj.
stituo, ui, utum, 3. 1) eigentlich binftellen ober fegen, aliquid iu
animo, in fein Herz einfáliefen, wklddat, kldsti, wložiti wsrd-
ce swé, do srdce bráti, wzjti; 2) anfangen etwas zu machen, ans
fangen, fi vornehmen, začjnati, pocjnati, před se bráti, zatati,
počiti, začnauti, počnauti něco; 3) anftellen, halten, z. B. ser-
monem, držetí, mjti j 4) eincidten, eine gemiffe Ginciótung trefira,
zegulicen, zFizoiati, zřjdíti, zprawiti, w řdd uwoditi, uwésti,
spohádati; anorbnen, naFizowati, nařjditi, ustanowiti ; einfühs
ten, anlegrh, zamddeti, uwdděti, zawésti, uwésti, zaklddati,
zaloziti; maden, errigtn, Čťniti, učiniti, zpüsobiti; errihten,
bauen, stawett, postawiti, wystawěti, wzdelati ; 5) unterweifen,
unterriáten, bilden, u&iti, wyučowati, wzdelut; 6) befátiejen
74. 8. poenam in aliquem, £rest ustanowowati, ustanounti ně-
komu. Institütum, 2. n, ber Borfag, ustanowenj ; bie Ginridtung,
bie in einem Haufe ober Otabt oder Lande gemadt wirb, ble Berfaflung,
ustanowenj, řád ; die Gemobnýeit, obyčeg, 4, B. majorum; die
Beet, Borfhrift, prawidlo, pFedpis ; bie Verabredung, smlauwa,
umluwenj, usnešenj, ustanowenj ; bad Metier, obchod, Ziwoby-
tj, žůvnost, Institütio, 3. f. bie Ginri&tung, ustanowenj, eprd-
wa, zřjzenj, uspořádání ; bie Gewotnteit, obyčeg, zawedenj
der unierricht, nawedenj, wyulowänj, učenj, naučenj; pueri-
lis institutio, ber tUnterridt für Rnaben, učenj pro chlapce,
Praestituo, ui, utum, 3, vorher beftimmen oder feft fegen, napřed usta-
nowowati, napřed ustanowiti, napřed gmenowati, položiti,

Stauro Stercus 589

určiti, y. B. diem, einen Tag; vorfäreiben, verorbnen, naPizowati,
předpisowati, předepsati, nufjdıti. _

Prostituo, ui, ntum, 3, öffentlich auöftellen oder binfteTen, dffentlih Preis
geben oder auébieten zum Zerfaufe, na prodag wystaiwowatt, Wy-
stawiti, wykládati , wylokiti, wůbec dáwatt, dáti, y. B. pu-
dicitiam suam ; daher Prostíbilum, 2. n. eine gemeine Hure, Mes
$t, popeněžníce, kurwa, kurwice, necuda.

Restituo, ui, utum, 3. wieder” binitellen, an feinen vorigen Ort, zase
tam staweti, postawiti ; wieber herftellen, 3.8, in ben erften Otanb,
Fepariren, zprawowati, zprawifi, oprawiti, obnowiti; wieder
aufitellen, zase staweti, wystawěti, wzdelatt, à. B. ınuros ; ali-
quem in regnum, wieder zum Könige einfegen, zase na kralowstw;
dosazowati, dosaditi; wieder geben, twracowati, wraceti, na-
wracowati, nawraceti, nawrätiti, wrdtiti; sanitatem, v. t.
wieder berftellen, gefunb maden, uzdrawowati, uzdrawrti někoho $
:zdrawj zase dáti, zdrawj nawrátiti někomu; hominem, Ses
manten beflern, naprawowati, napruwiti někoho; wieder zurüds
fielen, zase odewzddwuti, odeiwzdati, zase odwádeti, odwesti,
zase dodawatı, dodati, nawrdtiti někomu něco; se alii
fein Freund wieder werben, zase udobřití se na někoho. Restitü-
tio, 3. f. die Wiederherſtellung, 4. 8. domus, zpráwa, oprawa, zpra=
wenj, obnowenj domu ; libertatis, nawrdcenj swobody ; die Zus
růdberufung aus bem Gril, zpet powolánj, nawrädej se z wy-
hnanstwj.

Substituo, ui, utum, 3, an bie Stelle eines anbern ftellen oder fegen
ober binftelen, na mjsto giného staweti, postawitt, posaditi,
narjditi, dáti; unter etwas ftellen, dodstewowati, podstawiti,
podkládati, podložiti; oculis, vor Augen ftellen, před oči stawě-
dů, klästi, položiti, postawiti,

Stauro, 1. ift ungewöhnlich. .

Instauro, avi, atum, 1. etwas von neuem mleber anfangen, erneuern,
wiederhohlen, obnowowati, obnowiti, znowu diniti; bellun,
wálku znowa wésti, obnowiti; wieder herftellen, wieber in guten
©tanb fegen, zprawowati, zprawiti, oprawiti, obnowowati, ob-
nowiti, y. B. templa; errihten, maden, stawěti, wzděldwati,
delati, y. B. monimenta sibi. Instanrätio, 3, f. bie Wiederhoplung,
Geneuerung, znowu &nenj, obnowenj, op&towänj. Instaurátivus,
a, um, erneuert, wieberhohlt, opetny,

Restauro, fo viel al6 Instauro.

Stella, 1. £. der Stern, hwézda; der Planet, z. B. errantes
stellae, pobludice; hwezda; ba& Geftirn oder Sternbild, .
shwězděnj.

Stellätus, a, um, mít Sternen befett, ořivězděný; geftirnt, htvězd
ný, hwězdnatý; nox stellata, fternhelle Naht, Awezdnd noc.

Stemma, tis, n. ein Kranz, wěnec; das Geſchlechtsregiſter,
der Stammbaum, die Ahnentafel, Reihe der Verwandtſchaft,
strom rodu, :

Stercus, čris, n. ber Roth, lagno, legno, trus, howno; dei
Rift, Dünger, hnůg, mrwa, ndprawa. !

590 Stěrlia : ^. fterno

Stercöro, avi, atm, 4, tüngen, Anogiti, pohnogiti, mrivití, po-
mrwiti, legniti, polagniti, 3. iB. agrum,

Sterculinium, Sterculinum aud Sterquilinium, 2. n. der Miſthaufen,
p? Miftgrube, der Miftplag, knogiště, knogniště, hnognice, sme-
diště.

Stěrili3, e, 1) unfrudtbar, 4. B. ein Thler, neplodný, galowý ;
ein Gewäds, Ader, nerodny, neúrodný, nenosny ; 2) leer,
prázný, j. B. manus, b. h. ohne Geſchenke.

Sterilitas, ätis, f. bie unfrudtboxteit, galowost, neplodnost, nerod-
nost, neúrodnost, nenosnost. — M

Sterno, strávi, stratum, 8. 1) hinftreuen, 3. $8. flores humi,
stláti, sypati kwjtj na zemi; beftteuen, postláwati, po-

' sýpati, postlati, posypati zemi kwjtjm; aušbreiten, bins
breiten, prostjrati, prostřjti, 4. B. vestes, raucha; 2)
bebeďen, j. B. equum, sedlati, osedlati koně ; juredjt mas
den, 3. B. triclinium, na stůl strogiti, prostjrati, pro-
střjti; eben, gerade, gangbar machen, ebnen, planiti, row-
nati, 1. B. bur) Pfloften; daher pflaftern, bahnen, z, B. vi-
am sternere, den Weg pflaftern, dlažiti, wydlažiti cestu;
aequor stratum, dad ruhige, ‚ebene Meer, tiché, pokogné
more; 4). auf die Erde werfen oder ſtrecken, niederwerfen,
zu Boden werfen, mit Gewalt, pordieti, poraziti; omnia
ferro, mečem bjti, pobiti, zbjti, hubiti, pohubiti, zhu-
biti wšecko; sterni ober se sternere, fid) nieberlegen, nit
berfallen, klásti se, položiti se, uwrci se,

Strätus, a, um, liegend, Zee, lexjcj, s. B. auf ber Erde. Btratum, 2.
n. das Hett, die Pagerftatt, postel, ustidnj, lože, lůžko; vie Pferde
bete, der Beitfattel, Koberec, postlánj. na koně, kropj?.

Sternax, äcis, 3. 1B. equus, ba& ben Keiter abwirft, smjtawy.

Stráges, is, f, das Riederfhlagen, zu Boden Werfen, ber Binfturg, 3.8.
ber Menfgen, Häufer, pord£enj, srdženj, porážka, paddnj, pdd;
der Qaufen zu fBoben geworfener Dinge ober Menſchen, hromada;
die Niederlage, Rirbermegelung, pordžka, zkdza, zdhuba ; stra-
gem dare, eine Rieberlage anrihten, pordäku učiniti.

Strágülus, a, um, daß, womit etwas bebedt wird, pokrywac], p ©
vestis stragula, ein Teppid, koberec; tie Matrage, modrace ; Wt
fühl, Polfter, poduška, podklad, polštdř; die Dede, přikryti,
příkrywadlo; die Dede Über einen Sobten, prostěradlo; die Dede
Über ein Pferd, Schabrade, Beitfattel, hůně, Cabraka, postidnj, ko-
berec na koně, Stragulum, 2, n. {fl eben bas.

Strämen, Ynis, aud Stramentum, 2. n. das Stroh, stlanj, steliwo,
sláma; contecta etramine casa, chulupa došky positd. Bträ-
mentum heißt aud) eine Dede, postldnj, pfikrytj, pMkrj'wadlo,
koberec. :

Consterno, stravi, stratum, 3, beſtreuen, postidwati, postlati, po-
sypati, posypati; bedeďen, přístjrati, přistřjti, přikrýwati,

Sternüo : Stinguo 9

krýti, zakryti, prikryti; mavis čonstrata, ein bebeditrs Gift, bob
ein Berbed bat, krytd lodj; 2) zu Boden (dlagen, pordieti, pora-
ziti, Consterno, avi, atum, 1. febr erfóreden, confterniren, ſcheu
maden, Jekati, zlekati, desiti, zdesiti, podesiti, plasiti, zpla-
Siti, y. B. equos. 3. bebeden, pristirat

Insterno, stravi, stratum, 3. bebeďen, pfistjrati, přistřjti, postFjti,
přikrfwatů, phkryti, y B. belloleonis, 7 5 > Posti

Persterno, stravi, stratum, 3. ebnen, rownati, 3. B. viam; baher
pflaftern, dlažiti, wydlažiti,

Prosterno, stravi, stratum, 3. 1) binfireuen, y. ©. folia, stldti, na-
stlati listj ; 2) hinfürgen, niederwerfen, zu Boden werfen, pordžeťi,
poraziti, 4. 8B. den Beind, nepřjtele zbjtt, pobiti, potlauct , po-
raziti; 3) se ad pedes alicujus, wrhatz se, wrhnauti se, uwrci.
se, padati, padnauti někomu k nohaum ; 4) zu Grunbe richten,
kazıti, zkaziti; muros, zdi powaliti,

Substerno, stravi, stratum, 3, unterftreuen, unterlegen, podestidwa-
ti, podestlati, podklddati, podloziti; 2) beftreuen, bededen, 4. B,
nidos mollissime, Anjzda mekkaunce wystláwati, wystlati.

Supersterno, stravi, stratum, 3. barauf ftceuen, breiten, beďen, postid-

^ wati, postlati něco, stlätı na něco; superstratus mortuor"m
cumnlis, mit Haufen von Todten bebedt, Aromadamı mrtwych.
+ zasypán. t

Sternuo, ui, ütum, 3, und Sternüto, avi, atum, 1. niefen,
kýchati, kýchnauti, zaky chuanti. ]

Sternüt&mentum, 2. n. das Riefen, kýchánj, kýchnutj.

Sterto, ui, 3. ſchnarchen, chrupati; feft ſchlafen, twrdo spdti.

Stilus oder Stylus, 2. m. ber eifesne Griffel zum Schreiben, womit
die Römer in die Wachstafeln fhrieden, pjsadlo; 2) das Schreis
ben, die Uibung im Schreiben, psanj; bie Schreibart, ber
Styl, způsob psanj, sloh, řeč.

Stimülus, 2. m. ein Stachel, ein ſpitziges ſtechendes Ding, bes
fonder6 der mit einem fpigigen Stachel verfehme Treibſtecken, Trieb⸗
ſtachel, momit die Ochſen beim Pflügen geftohen unb zur Arbeit ers
muntert wurden, osten, bodec; nach unferer Art die Peitfche,

- bie; bie Reizung, der Reis, popud, popuzenj; der Star
del, à. B. doloris, osten bolesti; die Unruhe, Qual, ne-

pokog, trápenj. A

Stimulo, avi, atum, 1. reljen, ichowati, ponaukati, puditi, po-
"pausett, bddati, popichnalt!, ponuknautt, popudití, pobjdnau-
fi; beunrupigen, bodati, nepokogiti, trdpiti. Btimulätio, 3. f.
ba6 Reigen, ponaukdnj. Stimulátor, 3. m. der Anteiger, ponukad,

Exstimulo und -Instimulo, evi, atum, 1. reizen, puditi, popauzeti,
ponaukati, ponuknauti.

Stinguo, nxi, nctum, 3. ausloͤſchen, lófdjen, hasiti; tft felten,

Distinguo, nxi, nctum, 2. abfonbern, trennen, abtheilen, na různo dě-
děti, rozdelowati, rozdeliti; unterfdeiben, rozdělomati, roze-
zndwati, rozeznati; facile distinguitur, «6 ifleigt zu unterfheis

692 - ©. Stino Stino

ben, snadno rozexndwd se, rozezná se; 2) befeten, Tmüden,
3. B. poculum gemmis, wyklddati, wyložiti, okrášliti, ozdo-
biti dobrým kamenjm, Distinctus, a, um, abgetbeitt, orbenttiá,
rozdělený, spořádaný, pořádný ; beutli, zřetelný ; gefhmůdt,
ozdobený, okrášlený. Distincte, Adv. ordentlich, pořádně; veuts
lid, zřeťečně, Distinctio, 3. f. bie Abtheilung, rozdělený ; die Drbs
nung spořádánj, pořádek ; die Unterf&eidung, rozezndnj; der Uns
terfbied, rozdjí; der G&mue, wykláddnj, ozdoba,

Exstinguo, nxi, nctum, 3. auslöſchen, was brennt, hasifz, zhasjnati,
„zhášetí, uhaSowatt, uhasiti, zhasiti, 4, B. incendium, ukasiti,

udusili, uliti oheň ; aušlěfáen, etwas gefhriebened, mazati, sma-"

zati, wymazati; vertilgen, wegfdaffen, vernichten, zahlazowati,
zahladıti, zhladiti, wyhladıti, zhubiti, zkaziti; dämpfen,
dusiti, udusiti ; tóbten, 3. B. animam alicui, Ziwot někomu brd-
ti, wzjti; zabjgeti, zabiti, usmrtiti někoho ; wegicaffen, z. 88.
equam rivis, wodu struhamt stoddětí, odwddeti, stahowati,
stáhnauti, swésti, wyprawiti. Passiv. Exstingui, 1). ertófden,
zhášeti, hasnauti, zhasnauti, uhasnauti, y. ©, iguis exstingui-
tur, oheň wyhasjnd, hasne, wyhašuge; wríáminben, hasnauti,
zhasnautt, uhasnauti, tuchnauti, utuchnauti ; 2) ftecben, umtoms
men, fein &eben verlieren, mie ein Licht verlöſchen, zahynautt, zhynau-
ti, umPjtt, zhasnauti, Exstinctio, 3. f. die Auslöfgung, zhašenj ; die
Vertitgung, Bernitung, wyhlazenj, zhlazenj, zkaženj, smrt.
Exstinctor, 3. s. ber Ausioſcher, hasitel, hasič, 3. B. incendii;
der Bertilger, Bernigter, zhladitel, hubitel, zkazce, azdhubce,
zhaubce. . y »

Instinguo, 3. ift nicht fehr gewöhnlich. Instinctus, a, nm, angereijt,
angetrieben, puzený, popuzený, ponuknutý, hnaný. Iustinctus,
A. in. bie Anceizung, der Antrieb, pud, puzenj.

Instigo, avi, atum, 1. reizen, hegen, anreijen, anbeten, Pudift, popau-
zeit, popuzowati, ponaukati, bádati, nawddeti, poditjwati,
popuditi, ponuknauti, nawésti, podeitwati. Instigätio, 3. f.
bie Xnreijung, popauzenj, ponaukánj, ndwod, popuzenj, pod3
wdnj, pode3twánj. Instizátor, 3. m. der Anheger, ponukač, pod-
štěwač, podštěwdček. .

Restihguo, nxi, ctum, 8. löfgen, auslöfden, Aasití, ulidieti, uhasi-
di, 3. 8. ein geste; Rillen, dämpfen, dusiti, udusiti, zastaiviti,
zaraziti, tiii, ztisiti, upokogiti; morbum, zapuzotvati, za-
puditi, zahnati nemoc; sitim, žjzeň hasiti, uhasiti, ztisitt,
Hestinctio, 3. f. die Löfhung, j. B. sitis, des Durſtes, uhašenj,
ztienj, zahndnj žjzně.

Stino, 1. tt nicht gewoöͤhnlich.

Destíno, avi, atum, 1. 1) anknüpfen, befeftigen, fet maden, anbinden,
uwazowati, uwdzati, příwázati, pfipewnowati, připetnitů
přidělati, y. B. antennas ad malos, raa ku steinim; 2) fd
vornehmen, Entſchluß faffen, feftfegen, beſchließen, beftimmen, ustano-
svowati, ustanowiti, umjniti, určowati, určiti, kldsti, položí-
ti, uložiti, gmenowati, 3: B. tempus et locum ad certamen,
Beit und Ort zum Sampfes zu einem Xmte beftimmen, ernennen, 100-
liti, zwoliti, ustanowiti netjm, za někoho ; destinari ad mor-
fem, zum Tode verurtheilt werden, na smrt, k smrtí odsauzenu

* bytí; 3) dafüc Halten, 4. B. aliquem parem, für gleich halten, za

s Stripes 'O Sup 595

rowného mjti, kldsti, pokládati; A) nad etwas, giten, mjriti,
, Cjliti na něco, Destinátio, 3, f. bie Befimmung, $effepung, usta-
nowenj, určenj, ulokenj, _

Praedestino, 1. vorher fih etwas feft vorfeten, řed umiňowati
sobě, napřed kldsti sobě něco, 1. B. triumphos,

Obstino, avi, atum, 1. fid etwas feft und beparrlich vornehmen, fid) ets
was feft in den Kopf fegen, začiorzomwati se, zatwrditi se, zarpu-
cowati se, zarputiti se w něčem, pewně do hlawy sobě bráti,
pewně před sebe wzjti, umjmti sobě něco; rem. Obstigätus
a, um, dehartlich, entihloffen, bartnädig worin, zarputilý, neöblo-
mn neustupny, zatwrzelý, twrdosjgny , zaryty; animus
obstinatus, die Partnádigteit, mysl zarputild, neustupnd, za-
twrzeld. Obstinätio, 3. f. die Beharzligteit, $artnádigteit, zarpu-
cenj, zarputilost, neustupnost, zatwrzelost, twrdosjgnostz
sententiae, vie Beharrligkeit auf feiner Deinung, im Gatjäluße, pe-

wné na úmyslu swém setrwánj, na swém stánj.

Stipes, itis, m. ein Stod oder Pfahl, rád, kul; der Stamm

S

„eines Baumes, peň, kmen ; der Gtod, ein dummer Menfd, rd,

dub, newtipa, traup.

Btipo, avi, atum, 1. 1) bit maden, zuſammen ftopfen ober preffen, tla-
čití, natlatowati; natlačiti, cpáti, nacpati, naplňowati, na-
plniti ; apes stipant mella, — med; 2) umgeben, umringen,
mit einer Menge, 3. B. begleiten, obhrnowatı, obhrnautt, obklo-
piti; senatum arınatis, obkljčiti, oblehnauti radu wogskem,
Btipátio, Gnjs, f. das ©topfen, Bolftopfen, Diótmaden, nat/atowd-
nj, natlačenj, cpánj, nacpánj, Stlačenj ; bite Menge, ber Drang
von Menfgen, daw, hromada lidu;'die Suite, zahlreiche Beglei⸗
tung, prüwod, Stipätor, 3. m. ift einer von dem Gefolge, ein Bes
gleiter, práwodce, präwodej.

Constipo, avi, atum, 1. dicht machen, dicht dufammenfiigen ober ſtellen,

" gufammenbrángen, w Aromadu tlačiti, hustosrdžetí, stiskati, sra-
ziti, stisknauti, stlačowati, stlatiti, y. B. milites. N

tips, Gen. stipis, (ber Nominativ tómmt nicht vor) f, ber Bei—

trag am Geld, peněžitá snůška, pijspéwek; bie Bettels
münze, gefammelteš, gebetteltes Geld, Almofen, sebrany,
wyprošený, wy3ebrany, žebráku daný penjz, al-
mužna; stipem colligere, betteln, Zebrati, žebrotau
choditi; mor. ptátů ^ —

Stipendium, 2. n. 1) der Gold der Soldaten, plat wogenskf, žold;
stipendio alere, befoiden, platitz, 2twiti ; 2) der Beiddienk, Krieges
dient, 3. B. primum stipendium hominis, fein erfter Feldzug, das
erfte Jadt, das man im gelbe gedient bat, prwnj služba wogenskd,
prwnj rok wogenské služby; stipendia facere, merere, Krieges
bienfte tbun, na wogne býti, slautitt, wogdkem býti, co wogdk
slaužiti; multa stipendia haber, viele deldzuge záblen, kolik čet
w poli slauXiti ; nullins stipendii, der nie im Kriege war, na
Wwogně neslauiw ; 3) der Zridut, die Abgabe, bit den Provinzen
auferlegt war, plat, daň. Btipeudiarius, a, um, 1) der derdleichen

Na

594 ; :Stipüla " E Stirps

Steibut oder Abgaben jahrlich entriäten maf, zinebar, z. ©. provinda,
poplatnj,.pod platem, pod.danj gsaucj ; vectigal stipendiarinm,
firirte Geldabgaben, určitý plat, daň; 2) um Gotb dienend, z pla-
— * tu slaužjej, nagaty. . . Ur
Stipůla, 1. £ der $alm, Strohhalm, stéblo; bie Stoppel,
strnisko, strniště; dad Stroh, sláma,

StIpülor, atus sum, 1. Jemand förmlih fragen, ob et etwas fórmii
engeloben wid, fih.etwa& förmlich angeloben laflen, k slibu mjti,
slib bráti, wzjti někoho; auf Verlaugen angeloben, na Zudost

-© slibowati, sljbiti ; pecůnia stipulata, burá einen Vertrag bedungene®

. Gelb, wyštjpené penjze. Stipulätio, 3. f. bie förmlihe Frage am
Sjemanb, ob es augeloben wolle, slibu žádánj, pod slib brdnj ; vie
Stipulation oder verlangte Angelobung, wy£ddand přjpowěď, wy=

„žádaný slib; das Handgelösnif, rukau ddnj. Stipulátor, 3. me
der bieje Frage tbut, slibu žadatel, .

Restipulor, atus sum, 1. ſich bagegen wieder angeloben Laflen, jenen wies
der fragen, ob er aud) bagegen angeloben wolle, slib za slib Zudafi,
chtjtě; dagegen verpeißen, naproti slibowati, připowjdati, sljbi-
ti, pfipowedjti. Restipulätio, 3, f. die Forderung einer Gegenvers
elfung. slibu za slib, pozdddnj; vie Gegenverheifung, slib za
siib, :

> Adstipulor, atus sum, 1. beipflihten, swědčiti, přísvědčiti něko-
mu; alicui. Adstipulátor, 3, xn. ber Beipfligter, Beiftand, swedei-
tel,.swedek. .
Sttría, 1; £ ein gefrorner hangender Tropfen Waſſer, ber Eis⸗
aapfen, ropaüch ; mor. und sl, střechýl.

Stilla, 1. f. der Sropfen, krůpě, krůpěge, krápěge, krapeäka, kre
ka, Kapka. Siill&üm, Adv. kropfemeitt, po krdpěsjch, po
krapkádch, Stillo, avi, atuin, 1. trópfeln, träufeln, tráufeln Laflen,
4 B. rorem ex oculis, roniti, noříti, uroniti, unoHti. slzu z
oči; Intrans. trópfttn, tráufeln, triefen, kapati, krapěti, kanauft,

kapkách teci; mella atillant de ilice, .

StilcIdium, 2. n. das Zräufeln, kapdnj ; stiUicidia urinae, der erus
zwang, fezawka; bie Dochrinne, žlab ; bie Dadıtraufe, okap, kapeg.

Destillo, avi, atum, 1. herabträufeln, dolů kapati; fid herunterzies
pen, dolů se táhnauti 3. ©. humor de capite in nares.

Inistillo, avi, tun, 4. 1) einteüufetn, Kapati, nakapatı, wkapati,

"| kapnauti, wkapnauti, y. $8. Del in bie&ampe ; 2) einflófen, !nau-
kats, wnuknautt, wšťjpiti, wložiti 1 9 trüufrtn, tvopfemocife ders
abfallen, kapatı. . Mali E

Stirps, pis, £. 1) der Stamm, bie Familie, dad Geſchlecht, kmen,
pokolenj, rod; 2) der Stamm eines Baumes, peri, kmen;
bie Wurzel, kořen, pahýl ; die Wurzel oder ein Erdgewächfe,
kořjnek ; die Wurzel, ticfadje, der Grund, Urfprung, kořen;
základ, pocdtek; ab stirpe delere, vom Grunde auš jer;
flören, z kořene, do kořen wyhubiti, wyhladiti,

Stirpitus, Adv. mit Stamm und Wurzel, günjft, vom Grund aus, z
kořene, do kořen, do kořan, zhola, docela, 4. $8. ausrotteno

Stiva Sto" : 595

. Ut ^ *

Exstirpo, avi, atum, f. entmurgeln, ausretten, wykofenomati, s-

kořensti, wypleňowati, wypteniti, y. B, arbores, vitia,
Stva, 1. f. Die Pſiugſterze, čěhle, kleč,

Sto, stěti, statum, 1. 1) flehen, státi, stdwati; ab aliquo
"oder cum aliquo, auf Jemands Ceite fteben, es mit ibm .
halten, při někom státi, snjm drieti; pro aliquo, ihn
"vertheidigen, zastdwati, zastati někoho; 2) beftehen, ob-
státi; ftchen bleiben, Stand halten, feit fteben, státi, do-
státi; bleiben, verharren tn oder bel etwas, 3, B, stare in fi-
de; stare judicio suo, bei feinem Ausſpruche bleiben, darin
verharten, státi, züstáwati, zůstati, trwati, setrwati
w něčem, na něčem; stare promissis, bei feinem Ver⸗
fprerden bleiben, verharren, c& halten, we slibů státi, drže-
ti slowo, zdržeti slib; 8) feft feyn, feft beſchloſſen feyn,
3. B. sententia stat, der Entſchluß ift fehl, pewně uzawre-
no gest; 4), tojten, zu flehen tommen, 4. B. mogno, bod,
mnoho státi, wysuko přigjti; sanguine multorum vi-
otoria stetit, Der Sieg bat viel Blut gefofier, wjtezstwj
mnoho krwe stálo, draze kaupeno gest; 6) per me
. Don stat, quo minus oder quin, an mir liegt ed nicht, daß
nit, mau přjčinau, mau winau to nenj, mnau to ne-

schgizj, na mne to nezále£j, že ne-

Stitim, Adv. alsbald, fogleid, ned, hnedky,

. * Btätus, 4. in. das Oteben, sfdnj; die ©tatur, Größe, Poſilur, z. B.
. eines SXenf&en, postawa; befonderé die Otelluog eines Fechtenden

. ober „die Sage deilelben, von ber fein Schidfal abhängt, Posfawa z
der Auftand, die.Beftäffengeit, die Lage einer Sade oder Perion, die Bera
foffung, umftünbe, star, okoliönosti; hoc rerum statu, bei bits
fen Umitänden, w techto přjpadnostech ; esse deteriore statu,
in fýlimmeren Umftänden fepn, t0 Aorijm býti stawu; de statu
dejicere, demovere, au$ feiner Lage bringen, j. B. hostem, ben

++ inb, z mjata tisknauti, wytisknauti, wytladiti; aus der Bess
. © faffung bringen, ze. stawu wytrhnauti, wyraziti, zmásti, po-
másti; der ©tand, staw, 3. M. emplissimnus,.-

Btätio, 3. £..1) das Stehen, deſtſtehen, Gtilftehen, stanj; 2) ber Etant.
ort, 3. B, der ©diffe, stanowaště lodnj, stádlo, stawidlo, mjsto
pro lodj ; 3) der Aufentpatt, bydlo, přjbytek, obydlj; 4) der

" Woflen, die Schildwache, bie der Soldat tut, stanowrste, stráž
stationes disponere, Wagen vertpeilen, ausftellen, strdže staweti,
rozstaweti,rozlokıti; 5) die ordentliche Sage, Ordnung, dobrý staw,
pořádek.

.. Stätivus, a, um, ſtehend, RiT liegend, 4. 8. aqua, sfogatd woda; ca-

un stra stativa und bloß stativa, ein Gtandlages der Armee, Stand⸗

e quartler, staniště, le&enj wogenské, ^

Nn2

596 So Sto

Biätor, 3. m. 1) ein Beriätsdiener, posel práwnj ; ein Bedienter, Auf⸗
wärter, sliha, siuZebnjk; 3) der Grhalter, zuchowatel.

Stätüra, 1. f. die Eeibesgröße eines Menſchen, die Ctatar, postawa,
tozrůst. :

Stähllis, e, feft, dauerhaft, Kandhaft, std), pewný ; stabile efficere
corpus, bem Körper einen feften Stand geben, tělu pewnosti dodá-
watt, ddti. Stabilitas, atis, f. die Standhaftigkeit, Beftigteit, std-
lost, stálota, pewnota. Stabilfo, ivi, itum, 4. befelligen, ftanbgaft
magen, stdliti, ustdlifi, ustawiti, pewniti, upewniti. Instabi-
Us, e, unbeftänbig, nestálý ; beweglich, anftät, unfiher, sortky), wrt-
kawý, negistý ; niát Stand haltend, nedodrtenliwy, y. 8. hostos
instabiles ad conserendas manus. .

Btbiilum, 2. n. 1) bec Standort, Aufenthalt, Wohnung, sfanowritb,
bydlo, obydlj, p*jbytek ; befonberé 2) der Aufenthalt der Hirten,
sala3, astáska (n. pl.) ; ber Aufentpätt des Biches, ein Gtall, std
ge, chléw ; 3) ber Qutenott, Hurenwinkel, obecní domek, peleš
kurewskd. Btabnlor, atus sum, 1. feinen Xufentpalt wo Haben, By
dieti, státi; multae pecudes stabulantur in antris.

Stagnun, 2. n. ein ſtehendes Waller, stogata woda; ber Zeid, ryb-
njk; dee ee, gezero; eine Pfüge, 3. B. eines ausgetretenen Waller,
mor. bendiky, wystaupld woda ; das Gemiffer, woda.

Stämen, ‚Inis, n. 1) ber Grunbfaben beim Meben, der Weberzettel,

^ der Xufjug, bie ette, Byerfte, osnoww ; 2) der gaben, J. (B, der Gpias
del, nit, nitkas der Spinne, wlukno, pawu£ina;. 3) die Saite,
struna, "E

Adsto, stiti, st/tam unb stätum, 1. babel ſtehen, ba ftébea, stdtz pří
něčem, u něčeho, alicui ; in conspectu adstare, vor Augen fteben,
státi před o&ima; adstante magna civium frequentia, in Gegens
bud ed aahlreichen Menge von Bürgern, před weltky m vpočtem
měšťanu 3

Antesto ober Antisto, stéti, stätum, 1. voranftehen, napřed státi;
daher übertreffen, předčí , přewyšowati, přewýšiti někoho,
alicai, Antistes, Ytis, m. ein Vorfteher, předsťaivený ; templi, sa-
cro, ein Priefter, kněz; ein Kenner, Meifter worin, znač, znatel,
mistr. AntistIta, 1. f. bie Vorſteherin des Tempels, Priefterin, kněž-
ka, kněžice. ^

Circumsto, stěti, (štum), 1. herumfichen, stáří kolem něčeho; ums
geben, umringen, obstaupiti někoho; aliquem.

Cousto, stíti, (štum), 1. 1) beifammen fteben, spolu stdti; 2)
ttíoa6 beftehen, sestdwati, složenu byfi z něčeho, 4.08. ex a
et corpore, aus Leib unb Seele; 2) befteben in etwas, pozüstdi
ti, záležet w něčem, in re; 3) unveränderlid fepn, bleib
stegny xüstdwati, zůstati; nemeniti se, trwati, wytriat:
mon constat ei color, er ändert die Farbe, mönj, tratj barwu:
oculis et auribus constare, beim Gebrauch ber Augen und des Ge:
hörs bleiben, pří zraku a sluchu züstati, zrak a sluch dobi
podreti ; 4) übereinftimmen, übereintreffen, srorondivatť se, shd-
zeti se, stegny býti, y. 8B. ratio constat, die Rehnung trifft eias
constet, e$ ift ausgemadt, man (ft einig in der Gabe, uděláno, u-
sne3eno gest; daher e$ Af bekannt, gewiß, známo, gisto gest;
ínter omnes constat, alle fommen überein, e$ ift unter allen an6s
emaát, w3ickni o to usnesli se, wiickni wedj o tom; constat

m :
Sto Bo 597

xaihi, id weiß gewiß, zagisté, dobře wjm; S) yu ſtehen fommes,
often, 4. B, magno, hoc zu fteben fommen, mnoho- stdti, wysoko
přicházeti, draho pFigjti; minoris, wohlfeiler, méně státi, la-
"einěgi phigjti, lewněgi dostati se; 6) fen, býti. Constana, tis,
fi& gteih bleibend, fandhaft, beftändig, unveränderlid, stálý, sobě
stegny, hstawnp, ustawičný, nezměnný, nezměnitelný ; gelegt,
gefegt bandelnd, used, rozumný. Constantia, 1. £ tie Gleidfórs
migteit, uitezeintunft, stegnota, shoda, shodnutj; bie Standhafs
tigkeit, Beftánbigteit, stdlofa, stálost, ústawnost, ustawičnost.
Constanter, „Adv. gleihförmig, stegně ; ftndyaft, beftändig, stdle,
ustawičně, Inconstans, tis, unbeftánbig, veränderlih, nestálý, ne-
ústawný, neustawičný, wrtk« + Inconstanter, Adv. unbes
fändig, nestále, neustawne, wrtkawě. Inconstantia, 1. f. die
Unbeftändigfeit, Berãnderlichteit, nestdlost, neústawnost, neusta-
doičnost , wrtkawost, j. B. mentis, *

Disto, 1.1) entfernt fepn, getrennt feyn, wzddlenu, poddl, daleko by.
ti od něčeho, 1. B. a fore; 2) unterídieben feyn von etwas, inter
se, unter einander veríóieben fepn, wwzdalowati se, lixiti se, daliti
se od sebe, oddáwatí sobě, oddati sobě wespolek. Distantia,
1. f. ber Xbftanb, bie Entfernung, 10zdd/enost, dálka, ddlj; bie
Ber ſchiedenheit, Ungleihpeit, nesfegnost, rozdjl, rozdjinost, y. B.
morum. d ,

Exsto, stiti, stítam, 1. fervorrogen, emporftefen, wystdwati, tvy-
stupowati, wen Čajti, Aljdati, kaukati, wykukowati, wyhlé-
dati; fiütéar. feon, fi zeigen, wyskytati se, wyskytowati se,
naskytowati se, ukazowuti se; vorhanden feyn, ba feyn, nachd-
zeti se, nalézati se, před rukama býti ; feyn, býti,

Insto, stíti, one Sup, 1.1) mo, worin ober auf etmaš ftehen, stdtz w
něčem, na něčem, y. B. in triclinio ; 2) fehe nahe ober vor der
&büre fepn, bevorfteben, nastdwati, nastati, za dwehmi, bljzko
býti, bijäiti se, y. B. hiems; 3) auf einen dringen, ibm zufegen,
nastupowati, nastaupati, nabjhati, dolékati, naléhati na ně-
koho;. 4) Jemanb attatiren, auf ihn einbringen, Andti se, obořo-
wati se na někoho ; 5) vesfelgen, honiti, w zdpetj stjhati ně-
koho, alicui ; 6) fi& Mühe geben, pracowati, sna£iti se o něco ;
operi, die Arbeit ämfig betreiben, práce hledeti; fid an etwas mas
en, 3, B, currum, do wozu dáwati se, dáti se, o woze pra-
cowati; 7) behaupten, dabei beharten, stdtı, züstdwati, zůstati,
trwati na něčem; instat poscere, er fährt fort zu verlangen,

* stále žádá. Instäns, tis, febr nahe, fon hereinbregend, nastd-
wasjcj, bljzk) ; gegenwärtig, pFjtomny. Instantia, t. f. die ems
figteit, snaZnost ; bie Gegenwart, pfjtomnost.

Knstita, 1. f. ein Befag unten an dem grauenyimmecteibe, eine Zalber,
obijwdnj, obšitj, obsiwek. Institor, 3, m. à. 8, mercis, etwa
ein Vertrödler, Verkäufer, prodawač.

Obsto, stfti, (átum), 1. im Wege fteben, entgegen ftebin, wiberftehen,
naproti stati, w cestě býti, scházeti; hindeslid, feyn, hindern,
Pfekäzeti, na překážce, w cestě bjtis yuwiber, verbaßt feyn,
protiwiti se, protiwny, .odporny býti někomu, alicui; quid
obstat, quo minus - maš fteht im Mege, bof nidt - co scházj,
gaká překážka gest, aby ne- , .

Persto, stíti, (atam) 1. feit Řehen ober ftefen bleiben, stali, zůstati

-598 Sto t „Sto

„ státi; verbleiben, deharren, 3, fB. In dee Woshelt, sefriodivati, tr-
wali, sefrwati w nedera; in sententia, bei feiner Meinung, na
swém züstdwati, státi, zůstati. E

Praesto, stítí, sťítum unb-atátum, 1. voranftefen, std! napřed ; bae
ber 1) Vorzüge Haben vor etwas, übertreffen, přewyšowuti, před-
iti, přewýšití někoho 3 wynikati, predöiti nad někoho, ali-
quem oder alicui. Impers. Praestat, es ift befler, lépe gest, j. Be
fterben, als fhänblid (eben 2) für etwas fehen, die Gewähr leiften,
gut dafür feyn, státi, rutiti, sliboibati, sljbiti za něco, z. BB.
damnum, periculum, für ben Schaden, für bie Gefahr bürgen, statí
za škodu, sljbiti za nebezpečenstwj ; se, für fid gut fteben, za
sebe státi, sijbiti; 3) ermeifen, erpeigen, 3, B. Gefálligteit, Liebe,

rokazowati, prokdzati něco; leiften, tbun, konati; verrichten,

:onati, zastdwati, wéstť něco, 3. B. munus suum ; 4) erhalt:
zachowdwati, držeti, zachowati, udrieti, j. B. socios.
beibehalten, podrzowati, podrzeti;' halten, 5. ®. fein Wort,
drieti, tojru zdrzetüg 5) geigen, ukazowáti, ukdzati; praestare
ne, fi beweifen, 4.B. humanum, fortem, höflich, tapfer, prekazo-
tati se, ukazoıyati se, prokdzati se, ukdzati se lidským,
statným; praesta te virum, beweife bid) als einen Mann, ukaž
se mužem; 6) gewähren, geben, propůgčomwafi, dáwati, propüg- '
čití, dáti, učiniti ; T) fiter maáen, bezpečné, Kiste činiti. Prae-
stans, tis, undPraestäbllis, e, vorzüglich, vortrefftió, ab zupldstnj, wy
tečný, wyborny. Praestantia, 1. f. die Bortrefflichkeit, SBoryüglids
teit, obzivláštnost, wýtečnost, wybornost.

Praesto, Adv. zugegen, zur Band, da, Hier, na snadu, po hotow?,
při ruce, po ruce, tu, tady; praesto esse, ba oder zugegen feyn,
tu býti; erfheinen, fid zeigen, dostawowati se, dostawili se, při-
jti, ukdzatt se 3 Jemand dienen, zu Dienften feyn, ke službám
ti. slaubiti někomu ; ati -

Pr: lor und Praestělor, atus , 1. warten auf Jemand, očeká-
wat čekaté někoho; warten, dekati na někoho; aliquem unb
alicui, À *

* Prosto, stiti, ätum, 1. 1) hervorſtehen oder ragen, wen státi, wystd-

wati, čnjti, strméti, pautiti se; 2) öffentlich da ſtehen als Bere
tüufec, stdti na trhu; autfteben, handeln, jší wylozeno, prodá-
wati; 3) öffentlic feil feyn, zum Berkaufe ba fepn, zu verkaufen fegn,
ha prodag býti, prodáwati se, à, B. eine Baare.

Resto, stiti, 1. 1) ftílle fteben, ftehen bleiben, stáří, postdt? ; 2) blei⸗
ben, zurüdbteiben, züstdwatt, zůstati, ostati zpdtky ; übrig feon,
> rüdtändig ſevn, zustdwati, pozüstdwati, zbywati; restat, ut-

* 8 iſt nod übrig, bap- pozüstdwd, na tom totiko gest, aby-;
4) wibderfteben, fid widerfegen, odporowati, odpjrati, j. 8. qua
minima vi restatur, wo ber geringfte Widerftand ift, kde ney-
méně. odporowdno,

Substo, 1. avdbauern, aushalten, wystdří, wytrwati, wydreti,

Supersto, tti, štum, 1. auf oder über etwaß fteben, s/dti na něčem,
nad ne&jm. Superstes, Ytis, 1) alicui, Jemand übertebend, nad ſei⸗
nem Tode übrig bleibend, pozůstalý po někom ; lebend, Zip; su-
perstes esse, überleben, přečkati, přetriati někoho ; lange leben,
dlauho živý; 2) der Zeuge, svědek. Buperstitio, 3. f. der Abers
glaube, 3. B. auilis, powera babskd ; die Religion, Verehrung der

Stěla Strénüus 699

Gitter, mdbotenstwj, nábožnost; We- Geitigtett, swatost, jb-

- swätnost, z. 18, templi ; der Gib, pfjsaha, swatý slib. Buperati-.

^ fiósus, a, um, 1) abergläubig, powěrčiwý, powěrečný,rpowěr=

. ný; Subst. powerec, powěrkář, powernjk, powere&njk, po-

wertiwec; f. powěrnice, pow2reönice; 2) religiös, ndbolly;
3) meiffagerifá, zvěsti ; Subst, ein Weiſſager, twà3fec y eine Weiffas
gerin, westice, westkyne. Superstitiose, Adv. abergläubig, po-
wöerne, powěrečně, powěrčiwě.

Stdla, 1. f. ein langes Frauenzimmerkleid, das 55 an bie And
del ging, dergleichen die vornehmen Damen trugen, dlauhé raucho,“

.. Btolátus, a, um, ein fanges Kleid anpabend, we dlauhem .rauchü,

. dlauhým rauchem odeny, ^ ]

Stělidus, a, um, thöricht, närriſch, albern. pošetilý, nemau-
dry, blaudský, hlaupf; Subst, blaud, pošetilec, hlu-
pák, hlupec.

Stolide, Adv. thöriht, albern, podetile, hlaupě,

Stömächus, 2, m. 1) der Eingang in den Magen, bie Speis
feróbte, gjcen ; ber Magen ſelbſt, žalúdek; die Cmpfindfam-
keit, Geſchmak an etmas, chuč; res est mei stomachi, ift

„ nad meinem Gefhmade, to gest po mé chuti; 2) der Uns
Mille, Berbruf, die Aergerniß, nechuř, nelibost, protimy- .
slnost, šluč, zlost, hněw ; stomachum facerk, movere,
stomacho esse, Unrvillen erregen, nelibost, žluč püsobiti
někomu; popauzeti, mrzeti, popuditi, domrzeti, roz-

- mrzeti, pohněwati někoho.

Stomachösus, a, um, voller Unmwillen ober Zorn, unwillig, zornig, mr-
zutý, zlé chuti, plmý žluči, popudliwý ; Unwillen ober Born
verrathenb, Aněrurivyý, 3. B. literae, Stoihachose, du. unwilig,
verbrichlih, mrzute. m

Stoinachor, atus. sum, 1. unwillig, verbriefliů feon ober merben, Uns
willen empfinden, mrzeti se, mrzutý býti, žluč mjti, hněwa-
ti se. J U

Strábo, Onis, m. ein €djelenber, šilkawý, šilhaun,

Strangülo, avi, atum, 1. mürgen, ermůrgen, erbroffeln, škrti-
ti, uškrcowati, uškrtiti, zaškrtiti; ev(tiden, dusiti, za-
dusiti, udısiti.

Strangüria, 4. £. ber Harnzwang, bie Harnwinde, Strangurie,
Tezawka, .

Strátěgěma, štis, n. eine Kriegälift, lest, chytrost wogen-

+. ská, obmysl wogensky.

Strénüus, a, um, hurtig In feinen Gefhäften, munter, betriebfam,
snažný, prieinliwy ; im Fechten, tapfer, beheizt, statný,
statečný, udatný, zmužilý, srdnatý,

600 Str&po Strrd&g

Btrenue, Adv. hurtig, munter, betelöbfam, snažně, pridinlips.
Irt a, um, undeteiebfam, untpätig, —SE—— feig/ chau»

Str&po, ui, Itum, 8. 1) ein Getöfe obe Geraͤuſch erregen ; daher
. taufden, Justiti, zašustiti, šuměti, zašuměti, hučeti,
hwu?eti, hlučeti, zahuceti, zahlucetiz vafleln, chre-
stěti, chramostiti, zachřestěti, zachramostiti; praffeln,
praskati, praštěti, prasknauti, zapraštěti; irren,
břinkati, břinčeti, zabřinčeti, 1 B. Waffen; ktachen, ra-
chotiti, rachoceti, zarachotiti, y. 8. der Donner ; [ummen,
wučeti, zwučeti, bzudeti, mor, brunčeti, 1. 8. apes;
ertönen, swučeti, zazwučeti, znjti, zaznjti, . ©. litu-

. us; lärmen, hlučeti, gečeti; jid) hören lajlen, ozjwati se,
ozwati se; 2) erfhallen, ertönen von etwas, 4, B. aures
strepunt olamoribus, uši hučegj, rozléhagj se, zněgj
křikem. .

fprep!tus, 4. m. ein Beräuf oder Sirmen, ein Getófe, Raufhen, Raffetm,
Praſſeln, Geltitve, Gerade, Seſumme, ber Shall, Just, Sustot, što
stěnj, zašustěnj, šum, Jumot, šuměnj, hučenj, hlučenj, hluk,
chřest, chřestot,chřestěnj, zachřestěnj, chramostěnj, zachra-
mostěnj. praskdnj, pk praskot, praštěnj, prasknut], za.
prasknutj, brinkot , břinčenj, zabřinknutj, rachot, rachecenj,
zarachocenj, hučenj, wudenj, zwučenj, bzučenj, brunčenj
zwuk, zněnj, zaznenj; fiebe Strepo.

Obströpe, ui, itum, 3. ein @eräufd ober digrmen bagegen maden, bei
oder gegen etwas raufýen, ertönen, profi, do toho hlučeti, hyčeti,
rachotiti, chřestěti, zarachatiti, zachřestěti, phizwukowati,
pfizwaudeti; rauſchen, ectónen, hučeti, šuměti, rozljhati se,
rozlehnauti se; flócen, 3. B. dur Reben, od miauiwati někomu,
alicui; hefhmerlid fallen, obtà2oati někoho, na obtjž býti ně-
komu; $inbectid) fepà, překdžetí někomu, býti profi někomu ;
obstrepi, umraufát werden, ertónen von etwas, Alučeti, rozléhati
se od něčeho.

Perstrepo, ui, itam, 3. fehr lármen, cín Beršufá machen, welice Alu»
Geli, hučeti; ertönen, roziéhati se, rozlehnauti se něčjm, od ně-
čeho, 3.8. elamore,

Strla, 1. f. bie Kerbe, Hohlkehle, Falze, fánglide Vertiefung,
Ginftrih, žlábek, wýžlabek, prutowdnj, pruhowina, nd-
řez, zářez, wrub, wraubenj, wraubek,

Strio, avi, atum, 1, mit länglihen Wertiefungen, Hoblkehlen, Foley,
Kerben verfehen, ferben, einkerben, wraubiti, wraubkowati, Udb-
kowati, prutowati, pruhowati. Striätus, a, um, geferbt, wraub-
p '; wraubkowaty ; gefteeift, ſtreificht, prutowany, pruho-
wany.

Strrd&o, 2. unb-Strrdo, di, 3, brůďt manchetlei Geräufd) aus, ai
ziſchen, sikati, sičeti, zasičeti, i. B. bie Schlange; faufen,

Stringo Stringo 601

pfeifen, fičeti, zafičeti, y. 16. bee Yeit, Wind; knarven, knir⸗
ten, 3. 2B. die Thürangel oder belabene Wägen, wrzati, wrznau=
ti, zawrznauti, škřipati, škřipěti, zaškřipěti; ſchwirren,
zirpen, cwrkati, cwréeti, zacwrééti; murmeln, flůftern,
Xuméti, zašuměti, šustiti, zasustiti ; lifpeln, flfpern, šep-
tati; rauſchen, hučeti, hlučeti, zahučeti, zahlučeti, 4.
B. das Meer. t
Stridor, 3. m. das Geráufá, s, B. bos Biden, sikot, sikdnj, sitenj,
zasičenj ; das Saufen, Pfeifen, fičenj, zafidenj; Snartem, wrz,
torzánj, wrznutj, zawrznutj, Skfipdnj, 3kFipot, Ikfipenj, za-
Iktipenj ; das Geſchwirre, Birpen, 3. B. einer Grille, cwrkat, cwr-
kdnj, cwröenj; Murmeln, Sum, 3umot, Jumenj, hučenj; «lis
fpel, Just, šustěnj, Sustot, šept, šeptdnj.
Stringo, inxi, ictum, 8. 1) ftreifen, b, t. ſchnell und leicht vor»
bei oder. herunter fahren, berühren, z. B. wie eine Kugel bie Haut
ſtreift, wrchem zasahati, powrchu zasdhnauti, šaust-
nauti něco, tykati se, tknauti se, dotknauti se něčeho,
zawaditi o nécos leidt verwunden, lehce raniti, pora-
niti; 2) abftreifen, herunterftreifen, 3. B. die Blätter, odr-
howati, sdrhowati, odrhnauti, sdrhuauti ;.abpflüden,
pflüden, trhati, natrhati, utrhnauti, y. B. baccas; abbre=
den, ldmati, ulomiti, odlomiti ; abfcjneiden, řezati, od-
řezati, uřezati, j 8. frondes ; 3) ensem, den Degen ziehen,
herausziehen, züden, meč tasiti, wytasiti, wytrhnauti,
meče dabywati, dobyti, mečem potrhnauti; strictus
gladius, gezücktes Schwert, nahý, dubyty, napřašený
meč; 4) gujammenjieben, preffen, stahowati, stdhnauti,
zatáhnauti, utáhnauti, tužiti, utuXiti; binden, wdzati,
uwdzati.
Strictas, a, um, enge, těsný ; bit, duhy; ſtreng, tuhý, přisný,
Striciim, „ádv. Enapp, těsno, zfěsna; türzlid, turj, nur obenbin,
teihtbin, flühtig, krátce, zkrátka, běžně, powrchně, deda bylo.
Strigllis, is, f. die Gtritget, Ařbelec, h?belce.
Strigo, 1. inne halten, des Ausruhens wegen, zastawiti se; etwas
ausruben, odpočjiwati, odpatinauti, poodpotinauti.
Stríga, 1. f. der Gýmaden oder lange Reihe des abgehauenen Getreldes oder
Grafes, řad, Strigönus, a, um, mager, Ruben, chudý, z, B, egunu,
Adstringo, nxi, ictum, 3. etwas ftcaff angiehen, ztuha natahowati,
tuho natdhnauti, napjnati, napnauti ; yufammenzichen, staho-
ati, stáhnauti, y. 8, vineulum; ins Kurze ziehen, stahowatı,
stáhnauti, zkracowati, krdtiti, zkratiti, j, ©. argumenta ; 2)
an etwas feft binden, anbinden, 3. B, ad statuam, priwazowatt,
phüwádzati, uwdzali; ju etwas verbindlih ma&tn, zawazowati,
zawdzati někoho něčjm, 4. ©. aliquem eonditionibus lege ad-
strictus, an ein Gefeg gebunden, zdkonem zawdzany ; voluptati-

608 Stringo Stringo

bus edstrictus, ben Lüften ergeben, rozkoším oddaný; 3) ſchuldig
machen einer böfen Stat, 4. B. se furti, we scelere, einen Diebftapt,
eine böfe That verliben, zlodegstwj, krádeže dopauštěťí se, do-
pustiti se, winna se učinifi; zlosynstwj pdchati, spdchati;
4) feft maden, befeltigen, 5. B. den id, užití, utužiti, upe-
wniti, ztwrditi prjsahu ; 5) ftveifen, beriibren, fie&e Stringo, Ad-
atrictus, a, um, „4dj. fnapp , uřažený, těsný, úzký; tursgelaßt
tory, stažený, zkrdcený, krátký ; tatg, 3. B, im Auegeben, skro-
wny. Adstriote, Adv. nad Regeln, genau, püncttid, řádně, zprd-
wone, na wlas, t
Constringo, nxi, ictum, 8. zufommenbinden, sfahotwati, stdhnauti ;
binden, felleln, wdzati, swazowati, swdzati, swjrati, sewPji
einfhränten, swjrati, sewFjti, obmezowati, obmeziti, zkrátka
drieti ; necessitate constriotus, notbgebrungen, potředau dohnán,
Destringo, nxi, ictum, 3, 1) abftreifen, sdrhowati, sdrhnauti, tr-
hati, utrhnauti; 2) gladjum, den Degen jicben ober jüden, fasi-
C di, wytasiti, táhnauti, wytdhnautt, wytrhnauti met; doby-
wati, dobyti meče ; securün, napřáhati, napřáhnautť sekerug
3) burdyieten, burdbtdrtn, přetřepáwatí. přetřepati; 4) anbinden,
přiwazowati, uwazowati, wwdzati, pFiwdzati; yufammenziehen,
anzieben, utahowati, utdhnauti; 5) flecifen, leicht perüpren, fiebe
Zirin

go.
Distringo, nxl, ictum, 3. von einander ziehen ober dehnen, roztaho-
wati, roztáhnauti; bàber einen auf einmal mit mehreren Dingen
beſchãftigen, tbeiten, 3. B. hostes, ihnen eine Diverfion maden, rozťre
howati, roztrhati, sem i tam zaměstnáwati, zaneprazňowati,
zamestnati, zaneprázniti ; distringi negotiis, mit vielen Gefdäfs
ten beladen feyn, mnohau pracj zaměstnanu, zaneprdznenu bj -
ti, mnoho práce mjti, Districtus, a, uin, befhäftigt, zaměstna=
ný, zaneprádzneny, a
Qbstringo, nxi, ictum, 3. 1) binben, anbinben, wizatı, wwdzati,
přůwázati, i. B. follem ob gulam ; zubinden, umbinden, zamazo-
wati, zawdzatı, obwazowatt, obwazatı, y. 8. collum ; 2) bine
den, feffeln,. verbindlih maden, 3. B. beneficio, wdzati, zawdzati,
phikdzati dobrodinjm ; ſchuidig inadjen einer "běfen That, 4. B.
soelere, zu einer böfen Xhat verleiten, verfübren, nawéstz, zawé-
sti, swesti ke zlosynstwj, strhnauti, zaplesti do něčeho; ob-
stringere se scelere, eine böfe That verüben, zlosynstwj se do-
pauiteti, dopustiti, zlost páchati, spdchatt. :
.Perstringo, nxi, ictum, 3, 6inben, anbinben, todzaťi, pfiwazowati,
riwdzuti, uwd:ati, $. (B, vites; ftreifen, wrchem se tykati, po
torchu se dotýkati, lehko se tknauti něčeho; leiht verwunden,
‚Jehko raniti, poraniti; befallen, pogjmati, pogati, obcházet,
obegjti, y. B, horror spectantes perstringit, hräza pogjmd, ob-
chdzj, obegde diwdky ; buräftteifen, y. B, sgrmh aratre, burýs
pflügen, überpflügen, proordwati, proorati, přeorati; perstrin-
gere oculos, ftumpf maden, verblenden, verdunkeln, mahtn, daß man
midt tedt feben Bann, z.B. wegen eines zu heilen &idtes, oči zarate-
ti, zaraziti, slepiti, zatemnowati, zatemniti,; verbis perstrin-
gere, etwas burdtaufen, feit burágeben, fur erzählen, cursum vi-
tae, krátce prochdzeti, beine progjti, zkrátka probehnauti
něco, tkrdtka podotýkati, podotknauti něčeho; vurdzichen,

Strüma : Strüo 603 ]

durchhecheln, z. 88. mit höhniſchen Worten, sou odrbdwati,
»drbati, přetřepdioati, pFetFepati, nataliowati » P

Praestrivgo, mxi, ictum, 3, zuzieden, zubinden, zufýnieren, sfahowači,
stáhnauti, zatodzati, zatdhnauti, zadrhowati, zadrhnauti,
4 B. faucem laqueo, 3krfiti, u3krtiti; ſtumpf maden, ſchwächen,
verdunteln, j. B. oculos, ift eben fo viel alé Perstringere, vecblens
den, očí zardietí, zrak zarazití; aciem mentis, ben Werftand
verblenden, rozum zaslepowati, zaslepiti.

Restringo, nxi, jctum, 3. zurüdzieben, odtahowati, odtdhnauti,
utrhowati, utrhnauti, k sobě přítdhnautí, j. B. Jaevam ; ina-
mus ad tergum, binden, wdzati, swdzati ruce za záda; von eins
ander maden, öffaen, 3. B, dentes, rozfahowati, roztdhnauti,
rozdělátí; rozewFjti , otewřjti ; hemmen, tnapo maden, einfhräns
Yen, 3. 8. bit Ausgaben, uskrownowati, umen3owati, uskrowni-
ti, umenšiti autrat, wydänj. Restrictus, a, um, dj. einges
fórántt, fura, Enapp, fparfam oder farg, genau, 3. B. homo, skrow»
ný; ftreng, tuhý, přjsný, a. B, imperium.

Substringo, nxi, ictum, 3. in die Höhe binden ober ziehen, podwa-
zowatı, podwdzati, wzhüru tdhnauti; aurem, das Obr fpigen,
ušj natahowati, natdhnauti, u3ima stříhati; binden, zufammens
binden, siwazoiwatr, swázati, stahowatí, stdhnauti; boves, jus
fammen fpannen, spřdhati, spFdhnauti; einf&ränfen, abkürzen, u
skrownowati, uskrowniti, zkrdtiti, ukrátití, — Bubstrictus,
% ET Adj. (mat, auzky; fnapp, skrowný, malý j tut,

rát ký)

Strüma, 1. f, ber Kropf, wole. .

Strůo, xi, ctum, 3. 1) zufammenfůgen, ordnen, skláďati, po»
Tddati, Fjditi, šihowati, sešikowati, s. $8. aciem; baus
en, erbauen, staweti, wystawěti, postawiti; erridten,

verfertigen, maden, wzděláwati, wzdělati, zi , děla-
ti, činiti, učiniti, udělati, 3. ©. aggeres, pyram, viam;
etwas Böſes unternehmen, fdmieden oder damit umgeben,
verurfadyen, machen, kauti, strogiti, přistrogiti, püsobiti,‘
zpüsubiti, tropiti, stropiti, učiniti, s. ©, calamitatem
alicui; insidias, úklady, zdlohy strogiti; zubereiten, zus
recht machen, přistrogowati, přistrogiti, připrawowati,
pfiprawiti, přichystati.
Btructor, 3, m. ein Baumeifter, Maurer, stawitel, zednjk; Bims
mermann, fesař ; der Zafelbeďer, stolnj, stolnjk.
' Btructära, 1, f, bie Zufammenfügung, Erbauung, ber Bau, sfawen],
postawenj; tie Ginrihtung, spoFdddnj, uspoFdddnj, pořádek,
usti nj, strog.
, f. ein Haufen zufammengelegter Dinge, ein Haufen, Aroma
lignorum, kranice, halda dřjwj.

Adstruo, xi, ctum, 3, dazu bauen, p*istawowati, staweti, pfista=
wei k něčemu něco, aliquid alicui rei; bazu fügen, pfipagowa-
ti, pripogiti, pFiloziti ; beilegen, sufáreiben, připisowati, přičj-
tati připsati, pkitjsti; bededen, tefeftigen, 4. B. oontignationem

804 Surdo Strüo

latereulo, poklddati, polažiti, pokry wat, krýti, pokrytí; aut:
rliften, verfeben mit etwas, apalfawatt, opat?itt něca neöjm; bts
baupten, verfidern, eistitr, twrditi, ubezpečowati,

Conxtruo, xi, ctum, 3. zufammenfügen, sk/ddatz, slQZit ; zufammene

. paden, skládati, složití; häufen, zufammenbäufen, y. B. pecuniam,
skláduti, střddati, skromažďowati penjze, naskludalı, nasttde
dati, nashromázditi peněz; erridten, bauen, sfawett, weder
ldwati, wzdelati, wystaweti, postawiti. Constractio, 3, f. die
Bufammenfügung, skldddnj, slokenj, spogenj; die Erbauung, sta-
wenj, wzdeldnj, postawenj, wystawenj.

Destrao, xi, ctum, 3. einveifen, zeritören, baurati, bofiti, zbokiti,
rozbotiti, rozbaurati, zbaurafi, strhati, strhnauti, z. 8. aedi-
ficium; ju Grunde richten, zu nidte machen, kazitz, zkaziti, rušie
N, zrußiti, w nic uwesti, 4. B. moe

Exsteuo, xi, ctum, 3. in die Hohe bauen, aufbauen, erriáten, erbauen,
staweti, wystawäti, wzdsldwatz, wzdelati; aufgäufen, a. B.
divitias, střádati, nastřádati, nashromdiditi, nahledati bo-
hatstwj ; zufammenfügen, j B. verba, spozowati, spogiti; befes
gen, verfrben, 3. B. monsas epulis, die Tafel mit Speifen, pokld.
dati, poklasti, pastaweti stoly pokrmy, staweti, kldsti gjdla
na stoly, nastaweti, naklasti pokrmů na stoly. Rxstructio,

f. die Aufpauung, stuwönj, wystawenj, wzdelanj.

xi, ctum, 3. 1) ordentlid zufammenfůgen, ordnen, in Ordnung
teten, pořáduti, zprawowati, Fjditi, sporddati, uspořádatů
zřjditi, zprawiti, j. 8. aciem, copias, eine Armee in Sqhlaqh tord⸗
mung fielen, wogsko 3ikowati, sešikowati; 2) rüften, ausrüften,
mit etwas verfeben, 3. B. mit Waffen, oputFowati, zásobiti, opa»
třita, zaopatkiti; olassem, lodstwo wyprawowati, wyprawi-
ti j 3) einrichten, zuredt machen, qubereiten, strogiti, porddati, chy-
stati, pFistroziti, spořádati, pfichystati, —— 28 .®
apparatus belli, pfjprawy k wogně činiti; 4) errichten, erbauen,
P. B. muros, staweti, wystaweti, postawiti, wzdelawah,
tozdělatí ; 5) unterweifen, unterrichten, 3. ©. aliquem artibus, učí-
ti, wyutawati někoho něčemu. Instructus doctrina, mit Selehr⸗
famtrit vecfeten, gelehrt, u&eny,

Instramentum, 2, n. ber Borrath, zdsoba, záloha; baš Werkjeng,
die Merfzeuge, ndstrog, ndstroge, připrawy, potřeby ; die Ges
rätofhaft, nářudj, nd&inj, nddobj ; das Hillsmittel, Befärderungss
mittel, pomoc, přjspěch, pFjspesek ; der Shmad, ozdoba, strog]
bie Kltidung, &raót, stros, odew, 'krog.

Obstruo, xi, ctum, 3. entgegenbauen, vorbauen etwas, z. B. mnros,
proti něčemu, před ne&jm staweti, wystaweti, postawiti zdi;
verbauen, verfóliefen, verrammeln, zastawowatı, zastaw?ti, zahra-
zowati, zahraditi, zazdjwati, zazditi, zawjrati, xawFjti, za,
mknauti, zabiti, zatlauci, zatarasowati, zatarasıti, zametati,
zaházeti; verftopfen, zacpdwati, zacpati, zadělati. Obstractie,
3, f. die Berbauung, zasfawenj, zazdenj; die Bevitopfung, zacpd-
nj, zacpa ; die Verfliefung, zawFenj, zamknutjz bie Qinbtrung,
překážka. . .

Praestruo, xi, ctam, 3. vorbauen, um je IB. etwas barauf zu bauen,
napřed zaklddati, stawäti, zaloziti;; verbauen, verfälichen, ungus
güngli$ maden, 4, IB. aditum, zahrazomati, zahraditi, zasta-

* Strathto Stůděo 605

^ tóěti, zamezowati, zameziti, zacpdwati, socpatt přjstup;
vorherbauen, vorbereiten, přípramovoatí, priprawik, Přístup;

Substtuo, xi, ctn, 3. unterbauen, 3. B. fundamenta, zdklady sta-
weti, kldstt, činiti, polotiti; viam glarea, mit Kies befhottern,
pflafteen, Štěrkowati, po3térkowati cestu; von Grund ausbauen,
z kořene staweti; bauen, ertigten, staweti, wystaweti, posta-
witi, je B. Capitolium,

Btrüthio, Onis oder Struthiocämelus, 2, m. ber Strauß,
pitres.

Stüd2o, ui, ohne Sup, 2, 1) Eifer oder Neigung haben, chti-
wost, chut, lásku, náklonnost, puzenj mjti k něčemu,
horliti po něčem, alicui rei; fid) beftteben, fid) bemühen,
begierig feyn, státi, usilowati, snažiti se, sndhu, pilnost
mjti o něco, šddati, žddostiw býti něčeho; gloriae stu-
dere, nad) Ruhm fireben, horliti, taužiti, dychtiti po
sláwě; 3) ſuchen, fid) bemühen, hledati, 4. B. studet con-
sequi, er ſucht zu erlangen, hledá, Zidd, snažj se dosdh-
nauti; 4) fid einer Sache befleißigen, (i) Mühe geben, 3.
$5. literis, Mühe auf die Gelehrfamkeit menden, ftudiren,
hledéti, wyhlj3eti, pilen býti, ugjmati se uměnj, od-
dáwati se, oddati se na umění, oblibowati sobě umě-
nj, práci, pilitost k uměnj priklddati, přiložiti, přiči-
niti, pilně objrati se uměnjm; virtuti studere, bie Sus
gend lieben, ctnost milowati, ctnosti slaužiti; homini,

' einem Menfcen gewogen feyn, prdti někomu, laskaw by-
ti na někoho,

Stádium, 2. n. der Gifer, Trieb, Neigung zu etwas, horliwost, ld-
ska, chuf, náklonnost, puzenj k něčemu ; bie Begierde, Zddost,
chtiwost, žádostiwost, 3. B. honoris; die Bemühung, sndha,
snainost, úsilj, pilnost; die Rieblingebefhäftigung, Lieblingefade,
zamilowand, neymilegij, neyobljbeněgši wec, obliba, radost,
poťěšenj; die Lebensart, Metier, žůvobyti ; das Gtubiren, objrdnz
se umenjm ; partium &tuditm, die Parteitihkelt, strannost, Plur,
Studia, die Steigungen, ndklonnosti, žádosti; die Bemühungen,
snažnosti; bie Studien, die Wiffenfhaften, die Gelehrfamteit, umenj,
učenost; quotidiana studia, die täglichen wiflenfhaftligen Arbeiten,
das täglihe Otubiren, ka£dodennj u&enj.

Studiösus, a, un, dri, horlůvý, sna£ny-; begierig nad etwas, chti-
tvý, žddostivý, dychtiwf něčeho; venandi, ein Liebhaber der
Zagd, honby rmilowny ; literarum studiosus, ftudirend, ben Otus
bien ergeben, učenj, uměnj oddaný; virtutis studiosns, tugents
baft, 'cfnostny ; mei studiosus, miz geneigt ober gůnftig, zm mne
laskawý, mně přjzniwý, phjzniwec mg. Studiose, Adv. eifrig,
begierig, mit Gifer, korliwe, snažně, s horliwostj.

Perstadiosus, a, um, fepe eifrig, pFehorliwy, ivelice snažný ; ſehr

608 Stultus Sturnus

begterig, přežádostůvý ; fehr geneigt, welms náchylný, welice
prjzniwy. Perstudiose, Adv, ſehr eifrig, ſehr begiecig, pFehorli-
we, přesnažně, přežddostiwě.

Stultus, a, um, unbedachtſam, unklug, einfältig, nemaudry,
nerozumny, nesmyslný, sprostý, hlaupý; obne Wiberles
gung handelnd, närriſch, thöriht, pošetilý, bláznowský,
dlázniwý. Stultus, 2, m. ein einfáltiger Menſch, Narr
hor, nemaudrý clowik, pošetilec, blázen.
> BtuMe, Adv. einfáltig, unverftändig, thöridt, albern, one Uibertegung,

nemaudFe, nerozumně, hlaupě, sprostě, pošetile, bláznowsky,
nesmyslně, 4, B. loqui.

Stultitia, 1. f. die Ginfatt, Unbefonnengeit, nemaudrost, nesmyslnost ;
die Thordeit, Xibernbeit, posetrlost, bláznowstwj, hlaupost.

Stüpa, oder Stuppa, 1. £ dad Berg, kaudel; die Heede,

‚. paéjska. I

Stůpčo, ui, 2. flaunen, erffaunen, Zasnauti se, ušasnauti se
nad něčjm; betreten feyn, flugen über etwas, zaraziti se
nad.nàójm; ſinnlos ftyn, ganz erftaunt, ‚betäubt, aufer fid)
fenu, pitomy, omámeny, zmámený, bez sebe býti, bez
sebe zůstati; daher (larren, erſtatren, trnauti, ztrnauti.
Stupendus, a, um, erftaunlid, úžasný. .

Stapesco, pui, 3. außer ſich gefegt werden, in. Grffaunen geratýen, ftue
gen, žasnautt, užasnanti, diwifé se, zarazitt se.

Obstupesco, pui, 3. finnto& oder gefühlios werden, erftarren, pifome=
ti, trnauti, ztrnauti, zpıtometi; erftaunen, fugen, &asnauti, u-
Žasnauti, : .

Obstupefáclo, feci, factum, 3. ins Erſtaunen fegen. uždsatř, uXaso-
wati, užusjnati, u&asiti; ftugig maden, zarážetí, zarazifi; finns
106, gefüpiics maden, pitomiti, mámiti; ománuti, zmamiti, api-
tomiti; Obstupelactus, a, um, erftaunt, užaslý, žusnaucj; bes
täubt, gefüplos, zaražený, zmámený, zpitomely, puomy.

Stupídus, a, um, finntos, bámijá, dumm, Pılomy, biby, hlaupy Y
obne Gefüpl, betáubt, erſtarrt, zpitomely, bez sebe, amámeny,
ztrnulys .

Stupor, öris, m. bie Ginntoflgkeit, die Grftarrung, ztrnutj, ztrnulost,
&. B. ber Glieder, ber Sinne; bie Gelühllofigkeit, Dummpeit, pito»
most, bibstwj; das Grftaunen, žas, úžas, žesnutj, uzasnutj.

Stupiditas, 3. f. die Befühlofigkeit, zpiťomělost j die Dummpeit, di-
bost, bibstwj, hlaupost, pitomost.

Stuprum, 2. n. bie Schändung eines Frauenzimmers, bie ue
terei, neřád, neřest, nečistota, smilstwo, kuvewstwj;
Jacere stuprum, Hurerei treiben, kurewstwj prowoditi.

Stupro und Constupro, avi, atum, 1. ein grouenjimmer fhänden, ju
Fall bringen, zkariwiti, zmrhati, poskwrniti, porusiti, sprzmi-
ti, zlehčiti, o čest připrawiti, k pádu phiwoditi, phiwéeti,

Sturnus, 2. m. der tahr, špaček. .

+ Styx * Sub 60?

Styx, ygis, f. der Stop, einer der Btüffe Im ber Unterwelt ; daher
bie Unterwelt, dad Reid der Zodten, onen swét, řjše
zesnulých. : m

Suáděo, si, sum, 2. rathen, Rath geben, gureben, raditi, pora-
diti, radu dáwati, dáti; alicui pacem, Jemanden zum
Srieden ratben, k pokogi raditi někomu ; suadere legem,
einen Vorſchlag zum Gefege empfehlen, dazu rathen, k "zd:
konu, k přigetj práwa raditi nókomui zákon, práwo
odporaučeti, poraučeti, schwalöwati, schweliti ně-
komu ; sibi suadere, fid) überjeugen, přeswědčowati se,
přeswědčiti se, m

Suásio, 3, f. das Rathgeben, das Ratten, radenf, rdzenj, porazenj,
rada, porada ;- die Gmpfeblung, poraučenj, schwalowänj, y. Be
legi. Suäsor, 3, m. der Rattgeber, rádce, raditel. © *

Dissuadeo, si, sum. 5. widerrathen, neraditi, odrazosonti, odrudi-
ti, wymlauwati, wymluwiti někomu něco; zrůželi, zruzawa«
ti, zraditi nekoho od něčeho ; raditi proti tomu někomu. Dis-
suäsio, 3. £ die Widerrathung, odruda, odrazowdnj; aFazbwd-
nj. Dissnäsor, 3. m. ein SBiberratber, odrddce,iodradsfel, .

Persuadeo, si, sum, 2. überreden, bereden, pFemilauwati, přemlu-
witi někoho k něčemu, namlauwati, namluwiti někoho na
něco; persuaderi, ſich bereben taffen, daft se'přemřuwiti; per-
suaderi non posse, flý nicht bereben iaſſen, nedatr se p*eriluiwiti;
Überzeugen, přeswědčowati, přeswědčití někoho o něčem. Per-
suásun mihi est, persuäsum habeo, ich bin überzeugt, glaube e&
ganz gewiß, přeswědčen gsem, přesvědčení mám, zu giste
mám, gistě werjm; weiß machen, namlauwati, namlawiti ně-
komu něco; alicui aliquid oder de aliqua re. Peren: „34
die Uiberrebung, přemluwenj; die Uiberzeugung, přeswědčenj ; di-
«ere apposite ad persuasioriem, Überzeugend ſpre gen.

Suävis, e, angenehm, lieblich, liby, ljbezny; přjgemný, po-
chotný, lahodný; füß, sladky, milf; caro suavissima,
febr fdmaďbafteč Fleiſch, welmi chutné. dobré maso.

Suaviter, Adv: tieblic, füß, Zibo, ljbeznd, sladce. SuavYtas, afe, f.

n die Annehmtihkeit, Anmuth, eiebti&teit, Gügigteit, ljbeznost, phjse-
mnost, pochotnost, lahodnost, sladkota. . .

Insuävis, ©, usangenejm, unlitblid, neliby, neljbezný, nepfjgemnf,
nemilý. : -

Snávinm oder Savium, 2. n. ber Mand, ústa; eln uf, poljbenj, hu-
bitka. Suavior oder Savior, atus auın, 1. Piiffen, /jbatr, M ičko
wati, celowuti někoho, hubiöky ddwati, hubičky dáti něko-
mu; aliguem. : 7

Sub, Praepos, 1) unter, a. B, sub terra, unter ber Erde, pod
zemj; sub eo, unter feiner Regierung, za něho, za geho
panowänj; sub vesperam, gegen Abend, pod weder
k wečeru, na wečer ; sub id tempus, gegen obr um dies

—

608 Sublica . Sadus .
felbe Zeit, o tom času, okolo tě doby, k těm dobám; sub
urbe, bei der Stadt, pod městem, u města; při městě;
sub noctem, gegen bie Stadt, w twrdy, ww samý wečer,
na noc; sub lucem, gegen Sage&anbrud, k ránu, ke dni,
přede dnem; nad), gleid) darauf, po, za; sub -haec, hier
auf, nato, potom; sub quo, nahe hinter ibm, hneď za
mjm, £a samým; sub teli jactu esse, in ber Sdufe
weite feyn, w ráně býti. ]

Subter, 1) Praepos. unter, pod; 2) Adv. unten, dole.

Sublica, 1. f. ein Pfahl oder Balťen, trdm; ein Brüdenpfahl,

7ostnice.

Sublioius, a, um, auf Pfählen tubenb, daraus befichend, 3. B. pons
sublicius, dřevěný, mostniöny most.

Sublimis, e, in der Luft ſchwebend oder befindlich, hoch, erha⸗

ben, wysoky, wzndšegjej se, wzneieny ; sublimis abiit,
ſchwang fid) -in die Luft, wzhüru se wanesi. Sublime,
8. n. die ‚Höhe, wy se, wysost; bie Luft, powětřj; in su-
blime, in der Luft, in ber Höhe, bod, na hoře, w powě-
tij, wysoko; in bie Luft, in bie Höhe, do powetrj, do
wýše, wzhüru, nahoru.

SublimYter, Adv. bod, wysoko,

Subsolänus, a, um, morgenländifd, wýchodnj; ventus sub-
solanus, der Oftwind, wychadnj wjtr.

Subtemen und Subtegmen, Inis, n. der Eintrag, Ginfdlag
im Gewebe, útek; ber Baden, dad Garn, nit, přjze.

Südes, is, f. ein Pfahl, Sauhpfabt, kůl. -

Südo und Desüdo, avi, atum, 1. 1) ſchwitzen, potiti se, za-
potiti se, upotiti se; sanguine, Blut fdjmigen, krwj se
potiti; 2) ſchwitzend von fid) geben, ausſchwitzen, wypoco-
wati, ze sebe potiti, wypotiti něco; 3) (id) febr bemůs
ben, fid) «8 fauer werden laffen, potiti se, napotiti se,
těžko pracowati, napracowati se. :

Bade, 3. m. ber Schweiß, pof, znog ; die größe Bemühung, pot, těž-

Sudárlum. ind Sudarióltm, 2. n. das Sähweißtug, Gánupftud, potrj
raucha, šat, šátek.

Exsudo, avi, atum, 1. 1) ausfhmigen, w)'pocowati, ze sebe potiti,
paustéti, wypausteti, pustiti, wypotiti něco; 2) bur& Chris
gen becoortommen, wypocowati se, wypotiti se, 3. IB. humor;
3) ertragen, ausftehen, mit Mühe ausfteben, sndšetí, přestáti, sné-
sti, j 8. laborem,

Südus, a, um, heiter, gasny, 1 B. coelum, heiteres, ſchönes

Suescó ' . Suesco 609

Wetter. Sudum, 2. n. heitere$ Wetter, gasno; gasné ne-
be, ggsné powětřj, pěkný čas.

Suesco, sučvi, sučtum, 3. 1) gewohnt werden, fid) gewöhnen
an etwas, zwýkati se, nawykati se, zwyknauti se, ode -
zwykati, nawykati, priwykati, uwykati, zwyknauti,
přiwyknauti, nawyknauti, uwyknauti něčemu owt na
něco, & ©. militiae; 2) Perf. Suevi, id) bin gewohnt,
3. B. ferre. laborem, zwykl gsem pracowati; id) pflege,
ſiehe die böhmifche Fügung oben bei Soleo; 8) gewöhnen an etwaß,
zwykati, nawykati, přiwýkati, uwykati, zwyknauti,
přiwyknauti, nawyknauti, uwyknauti někoho něčemu,
i. B. viros disciplina.

Suětus, a, um, gewohnt, zvyklý, uwyklý, nawyklý, příwiklý
něčemu, |. B. armis. d

Adsuesco unb Assuesco, sučvi, sučtum, 3. gewohnt werben, fid an
etwas gewöhnen, zwy/kati se, přivýkati se, nawýkati se, zwy-
kati, nawykati, zwyknauti, přiivyknauti něčemu. Perf. Ad-
auevi, id bin gewohnt, bin daran gewöhnt, zwykl gsem, ztvyklý,
přuovklý gsem, alicui rei; 2) gewöhnen Jemand an etwas, při-
wýkati, zwýkati, zwyknuuti, přiwyknautí někoho netemu,
Assudtus, a, um, 1) an etwas gewöhnt, 4. B. labori, der Arbeit
oder an Acheit gewohnt, prdci, na prácí zvyklý, uwyklý, na-
wykly, priwykly ; 2) gewöhnlich, obydegny. Adauěřácio, fěci,
Jactının, 3. afe etwas gewöhnen, 4. 18. labori aliquem, zur Arbeit,
an die Arbeit, zwýkali, nawýkati, přivýkati, uwykati, zwyk- *
nauti, nawyknauti, uditi, naučiti někoho prácí. Adsuelio, ges
wohnt werden, fid gewöhnen; fiebe Adsuesco. Adsuetüdo, Ynis, f.
bie Xngemobnbeit, das Gewohntwerden, zwyknutj, priwyknutj, zwy-
klost, nawyklost, uiyklost, prıwyklost.

Consuesco, suevi, suetun, 3. 1) gewöhnen, fi geröhnen, gewohnt
werden, obwykuti, obwyknauti; wie in Suesco unb Adsuesco.
Perf. Consuevi, id bin gemopnt, zvykl gsem, obwykl gsem;
id pflege, wie bei Soleo; 2) gewöhnen Jemand an etwas, zwykati,
zwyknauti někoho něčemů , 3. B. juveucum aratro ; 3) Umgang
haben mit Semanb, zacházeří, fowary3iti s někým; consuescere
cum aliqua, vertrouten Umgang mit einem Frauenſimmer haben, obco-
wati s negakau, Consuštus, a, um, 1) gewohnt oder gemóbnlid,
labor consnetus, gemöpnte, gemöpnlice Acheit, zwy kid, obyčesná
práce; 2) gewohnt an etwas, a, B. alicui rei, zwyklf něčemu,
Consuétüdo, Ynis, f, 1) die Gewohnheit, obwyklost, zwyk, oby-
čes ; venire in consuetudinem, in Gewohnheit tommen, gemöhnlig
werden, we zwyk phicházeti, w obyčeg pfigjti; eu& eine Bes
wohndeit annehmen, zwyk na se brati, wzjti, obyteg přigjmati,
přigjtí; bet erlaubte Umgang, zacházenj, towaryšenj, spolek ;
jungere consuetudinem cuim aliquo, Greunbfhaft mit einem flies
fen, wpfätelstwj wcházeti, wgjti s někým; uti consuetudine
alicujus, mit Semanben umgeben, zacházeti, towarysiti s někým,
ber vesfiebfe ober unftu[de Umgang, obcotwünj; consuetudo epi-

ot Oo

610 Sago >, Suleus

- stolarum, dee Brlefwechſel, dopisowdnj, dopiska, Constiefäcio,
féci, factum, 3. gewöhnen, angerěbnen, zroýkati, zwyknaufi, u-
&iti, nauditi něčemu ; fieye Adsuefacio in Adsuesco.

Deauesco, čvi, štum, 3. entwößnen, entwöhnt werden, Odwy'koti se,
odwýkati, odwyknauti něčemu. Desu&tus, a, um, entmefnt, od-
wyklj. Desnetüdo, Ynis, f. bie Entwöhnung, odivyklosť, odiy-
knutj. Desněfácio, féci, factum, 3. entwöhnen, odıwykati, od-
wyknauti někoho něčemu, aliquem re. Desuefio, entoóbnt mer:
ven, odıwykati, odwyknauti. Desnetus und Desuefactus, a, um,
entwohnt, odwyklý, y. B. concionibus. B

Insnesco, dvi, tum, 3, 1) gewohnt werden, fid gewöhnen an etwas,

nawýkati se, nawyknäuti se, nawýkati, nawyknauti na ně-

co, něčemu; 2) einen gewöhnen an etwas, nawykafı, nawyknau-
ti někoho na něco, něčemu, aliquem aliquid. Perf. Insuevi,

tý babe mid gewöhnt, bin gewohnt, nawyk/ gsem. Insuetus, a,

um, 1) gewohnt, nawykly, zwykly ; 2) ungewohnt, nezivyklý >

ungewöhnlich, nezwypkl, neobyčezný.

Matianesco, Mansuetus, fiehe in Manus.

Sügo, xi, ctum, 3. faugen, ssdti; einfaugen, do sebe ssdti,
wssdwati, wpjgeti; wssäti, wpjti; ausfaugen, wyssd-
wati, wyssati, wypiti, 4. B. terram,

Succus, 2, m. der Saft, mjza, Huwa.

Exsugo, Xi, etum, 3, ausfaugen, wyssdwati, Wyssati.

Sůgillo oder Suggillo, avi, atum, 1. 1) verbópnen, uJklebo-
wati se, posmjwati se, rauhati se někomu; 2) beſchim⸗
pfen, hanéti, pohaněti, na cti dutykati, dotknauti ne-
koho; $) braun und blau fdlagen oder flofen, do modra
zbjti, ztlauci někoho, modřic natlauci, modřin naděla-
ti někomu; bater Sugillata, scil. loca, blaue $leďe, mo-
dřiny, mod? ice.

Sugillätio, 3. f. die Verdöhnung, Úúškředek, posměch, rauhdnj ; die
Befchimpfung, pohanenj, na cti dotknutj ; der blaue led vom Sto⸗
fen oder Gchlagen, modfina, modřice,

Sui, Gen, Pron. feiner, sebe; gegen (id, k sobě, 4, $8. amor
sui, láska k sobě; magnam sui gloriam relinquere, gro

fen 9tadrubm von fid) hinterlaffen, welikau sldwu po so-
bà ostawiti, zanechati; secum, mit (id), s sebau ; mit
ihm, wit ihr, mit ihnen, snjm, s nj, s nimi; secum vive-
re, allein, für fid) leben, sém, pro sebe Ziwu býti.

Suus, a, wn, fein, ihr, swäg, geho, gegj, gegich; eigen, sıoäg,
wiastnj; gehörig, beftimmt, swüg, ndležitý, určitý; günftig, «t:
wünfgt, 3. B. occasio, swd, whodnd přjležitost ; sua morte de-
fungi, eines natürligen Todes fterben, přírozenau smrt) sgjti;
suus, fein eigener Herr, swäg pdn; sui, die Seinigen, Sbrigea,
swogi, sl. swogina ; suum, das Geinige, Ihrige, stvé, gegich.

Sulcus, 2. m. eine Furche, rozor, brázda; sulcus aquari-
us, der Waffergraben, swodnice,

,

^ Sulphur . Sum. 611

Sulco, avi, atum, ferte brdzditi H »flügen, orati.
"Yrisulcus, a, um, breifurdig, dřibrázdný ; dreifpigig, beeifpalti;
fhjhrofny, y. B. telum Jovie, der Bü. „Depot
Sulphur oder Sulfur, üris, n. der Schwefel, sjra.
Sulphürátus, a, um, geſchweſeit, in Schwefel getaudt, nastřený, po-
střený, sirkowany, sırau napušťěný. Subst. Sulphuratum, 2.
M m. der Sýmefelfaden, das Odmefelholy, sirku, :
Sulphurčns, a, um, füwefelig, Schwefel enthaltend, sirowy, sirkowy',
fdmefelábníid, 4. 8. color, sırkowa barwa. .

E Sulphurosus, a, um, voller Sýmefel, strnatý, sirny.
Sum, fui, esse, feyn, býti, bywati; feyn oder Leben, 3. B. sum,
id) lebe, stdwd mne, gsem; ero, id) werde leben, stane
mne, budu; fuit, er ift nit mehr, nenj ho, nestáwd ho
wjce; et ift verloren, ten tam gest, weta po něm ; nul-
lus est, er ift todt, nenj ho guž, umřel; er ift verloren,
unglüdlid, konec, weta snjm; esto, e& mag feyn, gut,
budiž, dobře; est quod fleam, id) habe Urfade zu weinen,
mám co plakati; sunt, qui dicant, es giebt Leute, welche
fagen, gsaute, kte?j. prawj ; est mihi liber, id) habe ein
Budy, mim knjhu; magni esse, hod geſchätzt werden, mno-
ho platiti, drahý býti; quanti est? maš foflet c8? po
čem platj, co stugj, zač gest? esse voluptati, zum Ber:
gnügen ‚gereihen, dienen, k poté3enj slaužiti, býti; esse
in spe, Hoffnung haben, w nadégi býti, naděgi mjti; esse
ferendo oneri (par), ertragen tónnen, byti s néco; non
‚esse solvendo (par), nidt bezahlen fónnen, nemjti ejm,
odkad platiti; est meum, e& ift meine Pflicht oder Sade,
má to powinnost gest. Fůtůrus, a, um, künftig, budau-

ej, přištj. BR

Absuin; fui, esse, 1) weg feyn, pryč býti; a domo, z domu bytt,
doma nebýtí; niát ba fen, nebytí tu, býti nepřjtomen, nebytí
phi tom ;si hiems abesset, wenn ber Winter wegbliebe, kdyby zimy
nebylo; liaud procul abesse, nicht weit davon feon, nebytí dule-
ko od toho; entfernt feyn, wztldlenu, daleko byti, y. 8, ab urbe,
von der Stadt, od mesta; haud longe sexta abest, scil. hora, e$
ift nicht weit von fe&6 Ur, nenj daleko do šestí (hodin); 2) (es
len, chyběl, scházeli; parum abeat, e& fehlt wenig, mdlo chy-
bj, schdzj ; tantum abest, ut me nınes, ut ine potius acerrime
oderis, e$ fehlt fo viel, daß bu mid) lieben fouteft, daß bu mid) viels
mehr baffeft, oder fratt ba bu mid) lieven folteft, baffeft bu mid viel⸗
metr fehr beftig, mjsto coby mne milowal, hořce mne nendwi-
djš; 3) fi& niát fhiden, nehdzet: se, nehoditi se, nesluseli se,
nepatřití se, j. 18. musicen abesse a principis persona, na 0-
sobu, na staw knjžete, Absens, tis, abwefend, nepřjtomný ; me

002

612 Sum Sum

absente, in meinee Abmwefendeit, za mé, to mé nepřjťomnosti.
Absentia, 1. f. bie Xbwefenbeit, nepřjtomnost.

Adsum, fui, esse, 1) ba feyn, gegenwärtig feyn, tu, příťom,
tomen býti, bjwati ; qui adsunt, die Xnwefenben, pPjtomnj ;
esse conciomi sacrae, ber Predigt beimognen, byti na ki

2), bertommen, erfheinen oder fommen, phichdzeti, phigj

býti; adero, id werde erfheinen, dam se nasjti; ad judicium,

vor bem Geciáte erfheinen, ku prdwu dostawit: se, před prdwem
státi; alicui adesse, einem bienen, helfen, slaužrli, pomdhatí
někomu ; beiftehen, zastupowati někoho, pří někom býti, státi,
Desum, fui, esse, weg fepn, fehlen, nedostdmati se, chybowati,
chyběti, schdzeti; ent deerat, e$ fehlte an Gelb, nedostd-
walo se, nebylo penéz; an fi fehlen taffen, býti od toho; mom
deero, an mír werde id) e$ nicht fehlen laffen, mnau schdzeti ne-
bude; sibi deesse, fid dinderlich feyn, byti proti sobě; alicui,
einem nicht dienen, niát beiftehen, radau, pomocj opauštětí, opu-
stiti nekoho; rei deesse, vernadläffigen, nit beobadten, zane-
dbdwati, zanedbati něčeho; deese occasioni, die Gelegenheit
nit benügen, přiležitosti zanedbati, pominauti, opominauti ;
officio suo deesse, (eine Pflicht nidt týun, nekonat? powinnosti sio&,
Insum, fui, esse, darin fron, darin fid befinden, wo feyn, im re und
rei, býti w něčem, pří něčem, na něčem, 3. B. is mihi ean
dorinest, ih bin fo aufriátig,-fa pří mně upFjmnost Zest; di-
gito anulus inest, der 3ting fft am Finger, prsten nu prep st.
Intersum, fui, esse, 1) dazwifgen feyn oder liegen, mezi tjm Býti,
3.8. via, fluvius ; anni trizinta interfnere, find dazwifgen verflofe
fen, mezi tjm bylo, přešlo, minulo tridceti let ; 2) unterfgieven
feon, deliti se, rozezudwatt se, lišití se; nihil interest, e$ ift
Bein Unterfhied, nenj rozdjlu, nic se nedělj, nek3j ; 3) Wobei
feun, beiwopnen, z. B. convivio, býti pří kvasu, na hostině, na
obědě; 4) Interest, Impers. es it daran gelegen, Liegt daran, geht
an, býti po tom, zdležetí na tom někomu, ;. 8. patris; mea,
tua magni interest, mir, dir liegt viel baran, mne, fobě mnoho na
v tom zdležj ; nostra nihil interest, uns liegt nidts daran, dne
po tom nenjnic, nic nám nezúležj, nic ndm nesegde na tom.
Obsam, fui, esse, hinderlid oder ſchadiich fepn, hindern, fhaden,
proti, na škodu, na ublj£enj, w cestě, na překdžku, překáže-
ti, škoditi někomu; elicui. .
Possum, fiehe in Potis.

rj.
P! -

i

Sümo Sámo 618

Beift, pfjtomnost ducha, neohráčený duch ; wietfom, zuverläffige
"silný, mocný, prudký, gisty, hned působjcj, y. B. vein,
ift, das auf der Stelle tóbtet s augenídeintit, ar, pátrný, zřes-
mý, .očitý, 3. B. morsy lebbaft, 4. B. memoria, ziwd paměť ;
in praesens, ober in praesentia, scil. tempora, für jegt, pro ny-
něsšek. Praesentis, 1. f. bie Gegenwart, přjtomnosí ; animl,
bed Geiftes, ba man nicht betreten wird, der Muth, Pfjtomnost du-
cha, neohroženost. Praesento, avi, atum, 1. überreiden, z. IB.
eaput alioi, poddwati, podati. Repraesento, avi, atum, 1, et«
was wieder gegenwärtig maden, erneuern, 3. B. memoriam rei, u-
přitomňowati, zpřitomniti, upřjtomniti, obnowowati, obno-
dosti, pfedstawowati, předstawiti, před oči stawěti, postawi-
di, klásti, položiti památku něčeho; etwas fogieih t9un ober ges
ben, Anedky činiti, na mjsté dáti, y. B. poenam, auf friſcher
bat firafen, na mjstě, za tepla, za čerstwa, hotowě trestati,
Potrestati; pecuniam, fogteid) bezavien, kotourymi platiti, wy-
Pláceti, hnedky wyplatiti, zaplatiti; etwas abbilden, ausdrür
čen, nadatmen, vorftellen, fihtbar maden, vor Augen ftellen, předsta-
wowati, wyobrazowati, wyobraziti, pfedstawiti. Repraesen-
ütlo, 3, f. die taare Bezahlung, zaplacený Aofowymi; die Abbildung,
Borftelung, wyobrazenj, předstuwenj.

Prosum, fui, prodesse, nügen, nüglid, zuträglid, bienlid feyn, slau-
žití, prospjwati. prospeti, ku prospěchu, k užitku bli, Pro=
spěšný, užitečný, dobrý Du někomu; gut für etwas feyn, 3.
®. voci, für die @timme, dobrý býti pro hlas; in aliquid, zu
etwas, na něco, k něčemu: oontra aliquid, gegen etwas, proti
něčemu, od něčeho býti dobrý. -

Subsum, ful, esse, barunter feon, byti pod něčim, 3. B. suberit
notitiae tuae, bu wirft davon willen, bude pod wedomostj twaus
bapiater feyn oder fteďen, t0 fom Býti, wezeti, y. B. periculum,
eb. fedt. eine Gefahr dahinter, wěc nebezpečná gest; bahei fepn,
Men. feon, tu bjti; in ber Nähe feyn, dljzko, na bljzku

ti.

Supersum, ful, ease, übrig fegn, übrig bleiben, bod ba fron, zB’ watt,
zbýti, züstdwati, zůstati, pozüstati; überflüßig, unnöthig leon,

+ wegbleiben fónnen, pFebywati, wyby wati, wybyti, plebyti ; ne-
"que absit quidquam, neque supersit, aniž se nenedostdwey,
aniž wybywey čehož; überleben, přebýtoatiů, pFebyti, přežití,
přečkati někaho, 4. B. patri; ba ron, gegenwärtig fen, fu Dýdr,
přítomen býti; oben bervorragen, wystdwati; gewachſen feyn, à.
®. labori, s prácí býti; übertreffen, přewyšowati, pFewysiti.
Quod saperest, übrigens, ostatek. .
Sümo (ftat Sub - emo), sumsi, sumtum, 3, nehmen, bráti,
twzjti; e$ geſchehe tole e. molle, 3. B. in manus, in bie ‚Hand,
do ruky ; sumere pecuniam mutuam, Gelb aufnebmen, pe-
njze sobě wypůgčowati, wypügeiti; venenum, Gift
nehmen, ged brdti, wzjti, gedem se otráwiti; cibum,
Speife zu fid) nehmen, pokrmu po£jwati, gjsti; sumere
sibi aliquid, fid) etwas herausnehmen, dowolowati sobě,

614 ^ Sümo Sümo

dowoliti sobě, práwo si brdti, wzjti; opowažowati se,
opowážiti se ; fid) anmaffen, osobuwati sobě, osobiti sobě,
wlastniti sobě, bráti sobě, j. B. partes imperatqris ; nehs
men oder faufen, bráti, kupowati, kaupiti, wzjti; nes
men, wählen, aušfuden, machen, z. B. aliquem imperato-
rem, bráti, obrati, wybrati, wzjti někoho za wůdce,
woliti, zwoliti, wywoliti widcem někoho; annehmen,
an fid) nehmen, s. B. vultus acerbos, brdti na sebe, wzj-
ti na se; annehmen, feftfegen, 3. B. pro certo aliquid, ete
was für gewiß halten, za gist! bráti, wzjti, mjti, pokld-
dati, klásti; anıwenden, verwenden, nakládati, wynakld-
dati,.nalotiti, wynaložiti, j. B. operam; empfangen, bes
kommen, dostdwati, dostati, obdržeti, bráti, wzjti; sup-
plicium de aliquo, Jemand (trafen, beitrafen, trestati, po-
trestati někoho; vindictam de aliquo, fid) rächen an ihm,
mstjti se, pomstiti se na někom. .

Suintus, 4. m. ber Aufwand, die Koften, tnfoften, Ausgaben, ndk?ad,
útraty, wydánj, wydas ; sumtum facere in rem, Aufwand mas
ben, Koften baran wenden, naklad westi, činiti, nakldduti na
něco: dare, geben, na útratu dáti; adferre, verurfaden, úřraty
působiti, náklad zphsobiti ; inferre, anrednen, útraty přičjteti,
čjtatí, přičjtati nekomu ; exercere, die often wieder herausbrins
gen, náklad wyteiowati, tytěžiti, ztěžiti, utěžití, zpátky,
domů dostati, Sumtučsus, a, um, 1) foiübar, was viel foffet,
theuer, ndkladny, stkwostny, úprawný, drahý, y; B. coena
sumtuosa; 2) ber viel often baran wendet, viel darauf gehen Läß,
útratný, s 9. homo sumtuosus. Sumtuose, Adv. mit vieler

- Soften, mit vielem Xufmanbe, toftbar, nákladně, úpramwně, stkiwost-
ně. Sumtuàrius, a, um, die Ausgaben ober den Aufwand betreffend,
3. B. lex, o ütratdch, o nákladu. t

Absumo, si, tum. 3, eig. wegnehmen, brdéi pryč, odtud tozjti, od-

+ Kljzeti, odkliditi ; daher 1) verzehren, trdiviti, strdwiti, sajsti,
wy naklddati,

skdwati, zsjskati, pozajskati, dochdzeti, dogjti něčeho, 3. ©.
Jaudem ex aliqua re; Gefommen, nabywati, nabyti něčeho, y. B.

Süo Süper 615

vires ; anmaffen, zuſchreiben, osobojvatí sobě, ooobiti sobě, pripi-
sowati sobě něco. Adsumtio, 3. f. die Dazunepmung, Annchmung,
+ přígetj, wzetj. ]
Consumo, si, tum, 3. zufommennehmen, sBjratz, sebrati; verzehren,
tráwili, stráwiti, a. B. frumentum; baher verthun, verfreffen,

&. 8. patrimonium, proijrati, prožrati, mrhati, promrhati,

utrdwiti; aufreiben, Ihmäden, töten, Aubiti, mořiti, zhubih, "

„umořiti; 2) amvenben, verwenden, nakládati, naložiti, wynakld-

. dati, wynaložiti něco na něco, y. B. studium in rem oder in

« res gobringen, a. B, bie Beit, rdwiti, strdwiti Cas. Consumtio,

3. f. bie Vergeprung, sträiwenj ; ber Xufmanb, náklad, wynaloenj,
Consumtor, 3. m. der Serjebrer, úfrafce, strdwce,

Desumo, si, tum, 3. etwas übernehmen, über fi nehmen, přesjmati,
na se bráti, wzjti, pPegati, pfegjti. \

Insumo, si, tum, 3. anwenden, nakladatı, wynaklddati, wynalo-
žiti, y. B. Geld, Mühe, :

Praesumo, si, tum, 3. vorheenebmen, napřed brdti, wzjtr sobě, 4. ©,
dapes; vorberfeben, pFediwjdati, nupred wideti ; vermuthen, do-
mnjwati se, mysliti; praesumta opjnio, dad Borurtheil, před-
sudek: m "

Resuino, sí, tam, 3. wieber nehmen, zase brdti, wzjfi; wieber bes
kommen, zase nabywati, dostáwati, nabyti, dostati, .

Sio, sui, sütum, 3, nähen, gufammen nähen, 3jti, ol, prtati,
ušiti, zašjwati, zaiiti.-

Sütüra, 1. f. die Rath, Jew, .

Sütor, 3. m. ein Gýujter, 3wec, obuwnjk. Sutörius, a, um, ben dus
fter betreffend, 3. 88. atramentum, Schufterfgwärze, Sewcowské čer-
midlo. Sübül die Able, 3jdlo.

Adsuo oder Assuo, sui, sutum, 3, annähen, qufliden, pFidjwati, pří-

tti, přístehowati, přístehnautte MM "m

Circumsuo, sui, sutum, 3. ringeperumnähen, odšjivati, obliti,

Cousuo, sutum, 3. jufammennáben, sešjiati, sešiti, ,

Dissuo, sui, sutum, 3. auftrennen, pdrati, rozpáraty; emicitius,
nad unb nad) trennen, ruJiti, rozpogiti. .

Insuo, si um, 3, einnäben, (n etipas hineinnähen, zaljwat, zastti,
4. B. uem in culenm , einftiden, wijiwat?, wSjt, j. B, aurum

. vestibus ; onnäben, pPi3jwati, přišiti,

Süpellex, ectilis, f. ber Hausrath, dad Geräthe im Haufe, zd-
řadj, nábytek; mensae supellex, daš Tiſchgeſchirr, stol-
nj nddobj. : . d

Süper, Praepos, über, nad; auf, na, 4. $8. super fronde
viridi, auf grünem Laube; von, o, z. B. von einer Cade fjreis
ben; Über, bei, 4, B, super coenam, beim Effen, za wečeřj,
při wečeři, mezi gjdlem; über, přes ; fiber ober weiter his
nauß, jenfeitě, za; aufer, nad, mimo, kromé1 2) Adv.
oben, oben.darauf, na wrchu; darüber, a. 0. satis super-
que, genug unb nod) darüber, dosti a nazbyt; übrig, na-
zbyt,

616 Süper : Süper

Destiper, „Adv. von oben her, s wrchu, 8 hůry ; von oben herab;
od wrehu. \

Insuper, „Adv. oben barauf, na to, na wrch, swrchu, 4. ®. hu-
mum injicere; außerdem, überbief, nad to, mimo to, k tomu.
Supěrus, a, um, wa über uns ober oberwerts ift, ober, Jiornj, wrch-
nj, swrchnj, hoFenj, j. B. mare superum. Superi, die oberen
Götter, bohowe, nebestane ; die Dberwelt, nebe, nebesa, Compare
Superior, ber obers, hofegsj, wrehnegsj; der ältere, stars) sr
etítete, prw3j, prwněgší ; der vorige, předešlý, minulý. Superl.
Bupremus, oberfte, neyhoFeg3j, neywrchnegsj, neywyl3j ; Gus
ferfte, drafte, neytuzi], neyhor3j ; (te, poslednj; dies supre-
mus, ber Todestag, den emrti, den.sKondnj; aud Summus, a,
um, ber oberíte, hödfte, neyiy33j ; ber größte, neywěčšj ; fehe
$od, welmr wysoky ; febr groß, welice weliky.;. summi hono-
res, bie größten, hödften Góren oder Gbrenftelien, neywy3sj dů-
stognosti, Ad summum ober bloß summum, höcitens, auf das
höhe, nanevwýš, pří neywy33jm. Summe, Adv. höchſi, gar fepe,

höchlich, neymýše, welice; fo aud Summopere,

Summa, 1. f. die Summe, wynos, úhrn, úkrnek, zdwjrka, suma,
4. 9B. des Geldes; bec Inhalt einer Materie, obsaž ; der Hauptpund,
die Hauptfade, ba& Bornehmfte bei einer Bade, Alarnj u:ec, zaklad z
das Ganze, w3ecko, celá wěc, Summa rerum, bie Dberheris
(haft, widda. ^ .

Summátim, Adv. überhaupt, ſummariſch, y. B. erzählen, wenn man nümlidj
nut bie Hauptpuncte anführt, úkrnkem, to gedné zdwjrce, krátce,

Consummo, avi, atum, t. fummiren, söjtawatı, stjtati; vollenden,
dokondwati, dokonati ; votlfommen maden, zdokonalowati, do-
konaliti, udokonaliti, zdokonaliti. "

Supernus, a, um, oben befinbliá, swrchnj, powrchnj, Superne,
„Adv. von oben her, oberwerts, horem, wrchem, od wrchu; in
bie Höhe, horem, wzhüru. - .

‘Supra (fttt Supera, scil. parte), 1) fdv. oben, broben, storchu,
nahoře; darüber, nad to, k fomu eště, 4. B. adjecit; mehr, weis
ter, wjce ; 2) Praep. über, přes, nad, j. B. Supra modum, über bo$
Maß; aufet, mimo, ku; vor, před. .

Bupero, avi, atum, 1. 1) Ginübergeben, überftelgen, pafficen, y. 88. einen
Berg, přecházeti, přegjti; einen &tof, přeplowati, přeplauti,
přeseti; 2) überwinden, pfekondwatı, Překonaři, přemáhati,
přemoci někoho, swjtézifi nad někým, aliguem; überfeben,
přestáti, wystäti, y. B. casus; 8) übertreffen, Borzug haben, pře-
Wwyšowati, převýšiti, předčiti někoho; suvortommen, předchá-
zeti, ptedegjti; 4) übrig (tyn, zbýmwaty, zůstáwati, ti, zá-

v Stati; überlei fegn, megbleiben fónnen, předýmwati, přebyti, wy.

- bywati, wybyti; am eben fegn, Ziwu byti; überleben, přeči

kd-
wati, přečkati, Superäbllis, e, überfteiglih, 3. IB. eine Mauer,
překročitelný, přechodný, přelezný, přestupný ; Überwindtig,
přemožitelný. Insuperábilis, e, unüberwindlid, nepřemožitel-
ný, nepřemožný ; uniberfteigti, nicht qu paffiten, nepřekročitel=
ný, nepřestupný, nepFechodny.

Exsupero avi, atum, 1) emporcagen, pfenikati, pFeniknaufi ; Bere
» düge Haben, übertreffen, pkewydowaft, pfedeiti, pFewy3iti ; ftegen,

> wjteziti, zmjtěziti; befiegen, překonati, pFemoci; über etwas
geben oder fleigen, přecházeli, pFegjti, 4. iB. amuem; überleben,

Súperbus © Sursum 617

přečkati, Exsuperantia, 1. f. ble Vorzugliakeit einer Sage, ob-
zwláštnost. x
Süperbus, a, um, ftof, hochmüthig, pyšný, hrdý, wysoko-
7 myslny; prangend, prádtig, vortrefilid, erbaben, krdsný, .
slawný. t
Superbe, Adv. ftot, Hohmüthig, pyšně, hrdě, wysokomyslně.

Superbia, 1. £. der Stolz, Hohmuth, pýcha, wysokomýslnost,
hrdost.

Superbio, ivi, Itum, 4. fij erheben, 10yndšeťi se, wypjnati se,
jpnauti se; prangen, prädtig fevn, sfkiojti se; ftolg, bodmithig
fm Ard se, pychati, pyšniti se, pyšný, hrdý, wysakomy-

n: ti.

Superbiloquentia, 1. f. hochmũthiges Reben, pyšné mluwenj.
Süptnus, a, um, rüdlings, hinterwerts gebogen, liegend oder bes
„ finblid, na znak obrácený, daný, leijcj, gsaucj, p. ®.

jacet supinus, liegt auf dem Rüden, léžj na znak; ma-
nůs supinas tendere, die rüdling& gebundenen Hände eres
ben, ruce na znak sepaté wzdwjhati; zurüdgehend, zpd-
tečný; fid) erſtreckend, flad), eben, ležitý, táhlý, rowný s
trág, nadjláffig, zahdl&iwy, nedbaly.

Resupino, avi, atum, 1. hinterwerts beugen, p. B. wenn man Jemand
bei dem Haarzopfe zicht, na znak prohybatı, prohnauti, Resupi-
nus, a, um, rüdlings, mit dem Ropfe bintermerté gebogen, na znak
prohnutý, ohnuty; ftolj, pyšný; weit der Otolje ben Kopf us
růdbeugt ; fonft aud auf bem Rüden liegend, na znak lejcj ; nads
Váffig, forglos, nedbalý ; weihlig, rozmařilý.

Süra, 1. f. bie Wade, lýtko. .
, Surcülus, 2, m. ein junger Zweig, radolesť, prut; der Zweig,
' — wétew; ber Pfropfreis, rüb; ber Setzreis, Setzling, saze-
nice; dad Bäumchen, stromeček ; der Strauů, keř. ’
Surdus, a, um, taub, Aluchý ; surdis auribus canere, fatte
ben Ohren prebigen, we mlýně hausti. B

SurdYtas, atis, f. die Taubheit, AZuchota,

pps stra, strum, harthörig, etwas taub, ndhluchly, nedosly-
chawy. .

Absurdus, a, um, ungereimt, unfáidliá, nepodobný, neshodny, ne-
trefny. Absurde, Adv. ungereimt, nepodobn?, neshodně. Per-
absurdas, a, um, fee ungereimt, weima nepodobný. Subahsur-

dus, a, um, ein wenig ungezeimt, trochu nepodobný. Subabsur-
de, Adv. trochu nepodobne.

Obsurdesco, 3. taub werden, AMuchnauti, sluch tratiti, ohluchnau-
ti, zhlechnauti, sluch ztratiti ; niát Bepór geben, neposlaucha-
ti, neslyseti, ^

Sursum, Adu. hinauf, aufmwerts, in bie Höhe, hahoru, wzhü-
ru; sursum deorsum, auf und nieder, nahoru dolů, sem
tam, 3. $8. gehn.

618 Sus : Täbes

Sus, Gen, suis, c, ein Schwein, wept, prase; eine Sau,
swjně.

Suillus, a, um, 3. B. caro, Gámeinfieifů, wepFowé maso, wepřo- :
wing; grex, eine Heerde Schweine, stüdo wepřů, swin ; pecus,
swinsky, Wwepřowý, -ušatý dobytek,

Süsurrus, 2. m. ein leifes Getöfe, Lifpeln, Sáufeln, Zifheln,
dust, šustot, šustěnj, šept, šeptánj, šum, 3uménj, 3. B.

- be Windes; Dag Murmeln, z. B. eines Badıs, crkot, crkotd-
nj, ercenj; das Summen der Birnen, bzucenj, wučenj,
bruncenj.

Susurro avi, atum, 1. murmeln, leifes Getófe maen ober unter fid
reden, Justeti, Jumeti, šeptati, Zuskati. Susurrätio, 9. f. ein
Wurmeln, z. BB. wenn die Beute von einer Sache nicht laut reden wol⸗

dern e6 einander in die Düren raunen, Šepřduj, Sulkdnj.
tor, 3. m, der [eife cebet, ein Murmter, Septülek.

surro, avi, atum, 1. zufammenmurmeln oder zifgeln, sšeptd-
ti se, wespolek 3eptati, šuškati, .

Insusurro, avi, atum, 1. einzifheln, ‚einflüftern, Jeptat?, šuškati, po-

Šeptati, pošuškatí někomu něco, y. B. in die Obren,
Syllába, 1. f. eine Sylbe, slošenj pjsmen, syllaba.
Sylva, 1. f, ber Wald, Zes, fammt Abgeleiteten fiehe in Silva.
Symběla, 1. f. der Beitrag oder Antheil, 3. B. am Gelbe. zu ets
nem freundfchaftlihen Effen, snůška. .
Symbělum, 2, n. bie Marke, das Kennzeichen, znamenj; bit
Parole, £ofung, heslo (hleslo); fite "Tessera.
Syrtis, is unb idis, f; bie Sandbank, méléina.

T.

Taberna, 1. f. 1) die Hütte obre Bude als Wohnung, bardk,
chatrě, katrč, bauda; 2) ein Kaufmannsgewölbe, Saufla:
den, Bude, Boutife, krdm, bauda ; 8) der Gafthof, das
Gafthaus, hospoda, dům hostinský, hostinec.

Täbernächlum, 2. n. das Zelt, star, 3. B. im Bager; auf ber Reif,
bauda. Contubernälis, 3. cin Goldat, ber mit Iemanden in einertei
Bette ift, Zeit kamerad, saudruh, spolufowary3; üherhaupt Games
tab, Gefeülf&ofter, towarys, spoleönjk, druh, saudruh 3 der Gate
te, manžel, muž ; tie Gattin, manželka, žena. Contuberninm,
2. n. diefe Gameradfhaft oder Aufenthalt in einerlei Zelte, saudru-
ij; das gemeinfaftlie Zelt, společný stan; bo Beifammenmobs
nen unb Zufammenteben, společné obcowdnj, spolu pPebywdnj.

Täbes, is, f. dad almählige Vergehen oder Verſchwinden, bie
Süunip, Verweſung, tlenj, zetljwdnj, zetlenj; das

Tábila : Tabüla 615

Schmelzen einer Sade, z. B. des Schnees, wenn et haut, tdnj,

gihnutj, roztánj; die Schwindfuht, Auszehrung, chrad,

chradnutj, schnutj, sauchotj, sauchotiny ; eine (id) vers

breitende Krankheit, eft, nákaza; 2) die Feuchtigkeit einer

x Seomeljenden ‚oder verwefenden Sache, Näffe, Gaude, Gift, tleni-
na, hnus, hnis, ged, gedowatina.

TäbYdus, a, um, odmübtig vergebenb, vermefenb, tljcj 3 almählig fhmels

zend, p. B. der Sbnee, gihnuucj, tanaucj; fhwindend, mizraucj z

vol Gůutnif oder Sauce, angeftedt, zkažený, nukateny ; ſchwind⸗

fůdtig, chFadnaucj, sauchotinny ;. Subst. saucholindt, sau-
chotinářka, :

* Täbiffcus, a, um, nad unb nad) verje&renb, ſchmetzend, Zrawy', trd-
wjcj ; pefitenziatifh, 3. $8. venenum, nákažlůvý ged. —

Tabesco, Contabesco, Extabesco, Intabeaco, bui, 3. almähtlg vers
webrt werden, nad und nad vergeben, chfadnaufi, schnauti,
zchřadnautí, uschnauti, 4. D. dur Gram: f&winden, verfhwins
den, tljti, tratiti se, miznauti, xmiznauti, zetljti, ztratiti se;
fomeljen, tdti, roztdti, rozpustiti se, i

Tábüla, 1. f. 1) ein Brett, prkno ; eine Zafel, dska, de-
ska; ba& Brettfpiel oder, Spielbrett, wrhedbnice, šachni-
ce; 2) tabula picta oder tabula allein, ein Gemáblbe, mal-
ba, malowdnj; 3) die Screibtafel, psacj tabulka; Res
dentafel, početnice; eine Gefegtafel, dska zdkonnj; ein
Verzeihniß, poznamendnj, zaznamenänj ; Plur. Tabulae
bedeutet jede Art Schriften, z. B. tabulae acceptorum et ex-
pensorum, daš Einnahmer unb Ausgabebud, knjha pijg-
muw a wydänj; ein Rechnungsbuch, účetní hnjhe; ta-
bulae novae, Weránberung ber Schuldbücher jum Beflen bee
Squldner, daß biefe wenig oder nichts bezahlen durften, diuhitw
umenienj a odpuštěnj; tabulae publicae, ©taatěfdrif:
ten, 3. B. bie Stegiftratur, bie Urkunden bes Archivs, auch bloß
tabulae, das Ardiv, dsky zemské; tabulae, ba& Zeftament,
poslednj wůle; 4) geograpbijhe Beſchreibung, Landkarte,
mapa; 5) die Tafel, der Tiſch, stůl; der Wechslertiſch, die
Wechſelbank, stůl penězoměněj; die Auctionstafel oder Vers
zeichniß bet zu verfaufenden Sachen, odhadnj poznamend-
nj: die Auction ſelbſt, weregny prodag.

Tabella, 1. f. 1) ein Bretthen oder Züfelden, prkénko, desčička,
tabulka ; befonders womit in Geriditen unb Gomitien votirt wurde 3
tabella picta und bloß tabella, ein Geměbibe, molowänj; 2) eine
E&reibtafel, psacj tabulka; Medentofel, početnice, početní ta-
bulka : daß Opielbrett, wrhcábnice, Sachnice ; 3) ber Fächer, wd-
dio. Tabellae, arwn, ein Brief, Oúreiten, psanj, dist; das Briefe

620 Täcko | * Taedet

en, Bitet, psanjčko, Hstek; bie Gdrcift, spis, pjsemnos?, y, B.
ein Zeftament, poslednj wüle ; Gbetontraft, swatebnj smlauiva,

TabeHärius, 2. m. ein Briefbothe, Botbe, Gourier, posel.

Tahulärium, 2. m. bad Arsiv oder ber Ort, o bie öffentiigen Schrif⸗
ten aufbehalten werden, dıky, spísoiona, listowna,

Tabulo, avi, atum, 1. mit Brettern brdeden, prkny obklddati, pokld-
dati, obložiti, tdflowati. Tahulätie, 3. f. die Zäfelung, das Sás
feiwert, prkny obkládánj, obloženj, täflowanj. Tabulätum, 2.
m. das Gtodwerk eines Bebäudes, die Gtage, ponebj, poschodj, sl.
patro; ber Berſchiag aus Wrettern, bednenj prkenné; bie Odd,
Steibe, wrstwa. ^

Contabulo, avi, atum, 1. aus Brettern jufammenfügen, z prken sbj-
geti, sbjtiz táfetn, prkny pokládati, obklddati, poloziti, Con-
tabnlätio, 3. f. das Zäfelwert, prkny oblaženjy podlažený; eim
Stodwert, ponebj ; der Boden, podlaha.

"Tác&o, ui, itum, 2, fámeigen, ftill ſeyn, mlčeti, pomlčeti,
ticho býti, pokog si dáti; verſchweigen etwas, mlčeti s
něčjm, zamlčowati, zamlčeti, zmlčeti něco; aliguid,

Tacitus, a, um, 1) verfhmwiegen, geheim, verborgen, ftil, zamičený,
dagený, tagny, skrytý, tichý; aliquid tacitum tenere, e$ bei
fid behalten, změčetí, u sebe podrieti něco; fil fegn bamit, e&
niát fagen, ticho bti, mi&eti s něčim; tacito opus est, man -
muß ſchweigen damit, třeba mideti s tjm. Tacitum, 2. n. wat vers
f&wiegen wird, ein Gebeimnif, tagnost, tagenstwj ; die Berfhwies
genteit, mi&eliwost ; 2) fiüfhiweigend, fhweigend, Kid, tichý, z. B.
tacitus fero, ic} trage e$ Ihweigend, ficho, w tichosti, mitky, ml-
če nesu, snášjm, trpjm to; fárigenb, nicht rebenb, mi2jcj z
mé Geráufá, fti, tichý, a. B. vox, aqua; buger
tacitum, fil, (m Stillen, ohne Gerčufá ficho, 19 tichosti, bez po-
wPku, bez hluku. Taeite, Adv, (til, [droeigenb, měče, mlčky,
ticho,-w tichosti.

V Tácíturnus, a, um, ftilfámeigenb, nicht rebenb, na/čjcj, nemluwjcj $
hoino, ber nit viel rebet, mortfarg, nemluwný ; ftit, vubig, leife,
ohne Geráufá, tichy. 'TaciturnYtas, &tis, f, dos Schweigen, Stils
feon, mičenj, i. 3B. testium ; die ©tile, ticho, tichota; Wie Bets
fäwiegenpeit, m/&eliwost, mlčenliwost.

Conticesco, cui, 3. ftill werden, fhmweigen, uměkdwaří, umlkatı, u-
miknauti, zmlknauti, .

Obticeo, ui, 2. ftiüfhweigen, ſchweigen, zamičjivati se, zaml&eti se,
odmlöeti se, umiknauti, mlčeti, Obticentia, 1, f. das Gchmweis
gen, enn man mitten in ber Rede mit Fleiß abbricht, zamičenj se,
odmičenj se, zdmlöka, odmitka,

Retlceo, ul, 2. [hmeigen, fiüfhwsigen, mlčeři; verſchweigen, zamläj-
wati, zamičeti, tagiti, zatagiti něco, aliquid. Reticentia, 1. f.

Stiuſchweigen, midenj; das Verfhweigen, zaml&enj, zatagenj.

Taeda, 1. f. 1) der Sienbaum, borowice; 2) das Kienholz,
laut, smólina, smolnice; die fohzeitfafel, swatebnj po-
chodeň ; die Hochzeit, swatba, wzdawky, oddawky.

Taedet, uit, 2. Impers. e8 etelt, i. (©. me rei, id) bín'e8 &«

Taenla Tämen 62

Berbriefig, e8 ekelt mir bavor, stýská se mi něčeho, ne-
chutj se mi, mrzj mne, omrzelo mne něco.

Taedium, 2. n. der Ulberdruß, ber Gel, tesknost, omrzenj, omrze-

lost, znechutenj, nechuř.

Distaedet, 2. 48 etelt, stýská mi se, mrzj mne, nechutj se mi,

Pertaesus, a, um, 3. B. me pertaesum est rei, mir hat davor ges

ekeit, id bin der Sage überbriepig gewefen, mrzelo, omrzelo mne
něco, stesklo se mi toho, tjm.

Taenia, 1. f. 1) ein Band, tkanice; 2) ein Bandwurm,
tleskatec.

Talea, 1. £.1) ein abgeſchnittenes Stück, kus, kausek ; 2)
ein Pfropfteis, růbz bec Segling, sazenice; der Aft, Zweig,
witew, kmjnek.

Tälentuln, 2. n. ein Talent, h?jwna, Ein attiſches Talent bes
trug nad) unferem Beide nad) Ginigm neun hundert, nad Anden
eilf dis zwölf hundert Reichsthaler.

Talis, e, fold, ein folder, fo befdjagen, von der Art, tako-
wý,taký, wotauf insgemein ut oder qualis folgt, 4. B. tu es ta-
lis, qualis pater, du bift fo beſchaffen, wie bein Vater, tys
takowy, gako twiüg otec. 7

Tälio, Sne, fo gleide Bergeitung, rownd odplata, oko za oko, zub

za zub, B

"Talpa, 1. f. ein Maulwurf, krt, krtek, krtice,

Talus, 2. m. 1) ber Knöchel oder Knorren am Buße, kot, kotek,
kotjk, kotnjk, kůték, mor. kůtko; 2) ein Würfel, kost-
.ka; talis ludere, w koty, w kütky, w kostky hrdti;
bei diefer Art Würfel waren nur“ vier Geiten bezeichnet; man ſpielte
wit vier tolis, hingegen mit drei Lesseris, welches auch Würfel was
sen und fed bezeichnete Seiten harten.

Talaris, e, bis an bie Knöcel berabgehend, lang bit au die Knědel,
3B. ein Kleid, sukně do kütek gdaucj, kütek dosahugjej.

Teläria, imn, n. die diugein on den Knödeln des Werkurs oder Blügels

fáube, Knöhelfhuge, Křjdřaté stFewjce.

"Tolárius, a, um, j. ©. Indus, bad g3ürfeifoiel, Ara w kostky,
Tam, Adv. 1) fo, tak, tolik; es ftebt gern bei Adjectivis unb
s “Adverbiis, 4.98. tora pulchre, fo ſchön, čak pěkně ; es pflege

ut (daß, že,) oder quam, (mie, gako,) zu folgen, 4. ©. tam

te amo, quam - id) liebe bid) fo, mie- milugi tebe tak,
ako -

n diu over tamdin, fo lange, fak dlauho.

Tamquam oder tanquam, aid, gleich als, wie, gako,

Támen, Conj, tod, bei alle,dem, předce, proto pro es
wenigftens, aspoň.

622 Tamino . Tango

Attamen, Veruntamen, aber bod, předce wiak, tešak ale,

Tametsi, öfter alé Tamenetsi, obzleid, obſchon, ač, ačkoli, krásně,
necht. , : :

"Tàümíno, 1. ijt ungebráudtid). .

. ContümYno, avi, atum,. 1. verderben, verfunjen, kazıfi, zkaziti, po-
kaziti, ohyzditi,zhanobiti, popsiti; befudeln, befleden mit etwas,
hnusiti, pohnusiti, przmti, zprzniti, poškwrniti, zamazatı,
zanečistiti, znečistiti, y. 8. contaminare se vitiis. Incontaui-
nätus,.a, um, unbefledt, unbefudelt, unverderbt, nepo3kwrneny, čí-

stý, neporušený, nepokuteny.

‚Tandem, Adv. endlich, am Ende, pak, konečně; enbtid) ein ⸗

mal, pak; in aller Welt, bod), um Himmelsiwillen, probůh,
pro Ziwy swét, y. 8. quonam tandem modo?

Tango, tétígi, tactum, 8. berühren, anrühten, týkati se, do-

ty kati se, tknauti se, dutknauti se něčeho něčim; rüye
ten, Ginbrud machen, in’ Bewegung fegen, reizen, £ykatt se,
tknaufi se, dogjmati, dogati něčeho; hýbati, hnauti,
pohnauti něčím, 4, B. das Herz, k srdci. gjti, bjti, uho-

diti; leicht berühren, pudntkriauti, dutknauti něčeho;

berühren oder gränzen, dotykati se, dosahowati něčeho,

. sahati.k něčemu, stykati se, hraničiti s něčim; neljmen,

E

"ty kati se, tknauti se něčeho, bráti, wzjtı; effen, trinten,

tykati se,tknauti se, dotknauti še.gjdla, yit] : gjsti, pj-

‚ti j tědten, zabiti, . B. ful minae tactus, vom Blige getroffen,

rem acu tetigisti, du haſts getroffen, ervathen, uhodl gsi,
dobře máš. A ] Q0

Tactio, 3, f. die Berührung, doty kdnj, tknufj, dotknutj; bat Gus
fübt, cit. : ot :

Tactus, 4. m: dad Gefühl, einer von den fünf Binnen, cit, eitelmest;
die Berührung, tknutj, dotknutj ; die Wirkung, der Ginfivf uy. B.
Bulin, znoc, účinek,

Attingo, Ni, tactum, 3. anritýren, berühren, dotýkati se, dotknau-
ti se nečehe ; betreten, z, B. Asiam, do „áste wstaupiti, wkro-
čití, přizjtí; teeffen, angeben, gehören, týkati se, dotýkaří se,

.tknauft se, dotknauti; erzeihen, dostjhati, dostihoiwutěy stj-
hati, dostihnauti, stiinauti ;; betommen, erlangen, dosalu di,
dosahati, dosuhnauti, dosjcí něčeho ; ſich woran machen, ddia-
ti se; dáti se, pustiti sedo něčeho ; berühren, d. 6. nehmen, effen,
trinfen, týkati se, tknauti se, dotknauti se něčeho; angrängen,
4 8. Rheuum, dotykatı se něčeho, sahati, dosahowati k Rý-
nu, stýkalí se, hranititi s Rýnem; aliquem coguatione, vers
wandt mit Jemand feyn, přjbuzen byti někomu. AU , À. m.
die Berührung, Anrührung, tkaufj, dotknutj.

Contingo, tigi, tactum, 3, berühren, t y kati se, tknaufise, dotknau-
ti se něčeho; contigi, tbeitgaft werben, účasten býti něčeho z et»
zeigen, à. B. metam, cjle dobjhati, dostjhati, dostihnauti, do=

Tantus "Tapes 625

děhnauti, dogjti; grámen, stýkati se, hrameıti s. něčim; ans
- getert, £)kati se, dotýkati se; betreffen, fib gutragen, miberfaSren,
přiházeti se, prihoditi.se, stüwuti se, státi se; haec mihi con-
tigerunt, das ijt mir widerfanren, fo se mi stalo; befonders von
glüdtiben Greignifen; daher contigit inihi, ih babe das Giu gebabf,
mel gsem to Stestj, postestilo se, poduřilo se, powedlo, se,
zduřílo se mi, Contactus,'a, um, berügrt, dotknuty ; üngefledt,
nakaieny, j. ©. von einer Krankheit. Contactus. 4, in. bie Bez
rübrung, Xnrübrung, dofknulj ; das Anfteden, nokoZenj,
Contägto, ónis, f. bie Berübrung, dotknutj; die Strilarümung, úča-
stenstwj; die Xnftedung, Grube, nákaza, nakaženj; nakažlivá

. fi zutragen, geíáeben,..stdiwati se, pří-
házeti se, státi se, prihoditi se někomu ; ex sententia, nad
M ü westi, wypudnauti,

weiten‘ aud) fo tlem, fo geringe, tak malý, tak skrowny.
" Tantum, fo vict, tolik, j. B. tantum-libtorum, pecuniae,
fo viel Bůder, Geld, tolik knih, peněz; zuwellen. aud fo mes
nig, tolik, tak málo;.tanti aestimare, fo bod) fcbágen, čo-
lik sobě wážiti; tanti vendere, fo bod vertaufen, za čo-
lik, tak draho prodáwati, prodati; tanto, um fo viel,
'o tolik, z. $8. grěfer, geleheters deſto, tjm, a. B. quanto
doctior es, tanto modestior esse debes, je gelehrter bu
bift, deſto beſcheidener follt bu feyn, čjm učeněgšj, tjm
skrowněgij býti máš,
“ Tantisper, Adv. 1) fo tange, tak diauho; 2) eine Heine Weite,
chwjlečku, na chwjlku. y

Tantükıs und Tantillus, a, um, fo Mein, fožičičký, tak malinký;

Tantulnm unb Tantillum, 2. n. fo wenig, tak maličko.
" Tantopere oder opere, fo febr, tolık, tak 10elice.

Tantum und Tau nodo, Adv. nur, toliko, gediné, gedno, gen,
pauze; tantum jocatur, er (derat ja nur, leda se smál: tantum
non, beinahe, féměř ; tantum quod, juft, eben, gerübe oder kaum,
3. 8. fam id nad auf als - gen 2e, ledw: že, gen, ledwwa.

Tantasdeın, adeın, undeın, eben fo groß, folíkýž ; tantumdem oder
tantundem, eben fo viel, tolike2, take tolik; tantidem, eben fo
bod, za tolikéz, 3. B. emere. N

"Tapes, Etis, m, Tapětum, 2. n. Tapěte, 3. n. ein Teppich,
koberec.

624; Těrondas Tigo

"Fárandus, 2. m. das Rennthier, r/n, sob; pellis tarandi,
eine Rennthierhaut, rénj, rénowá, sobj, sobowd kůže,

Tardigrádus, 2. m. das Faulthier, lenochod.

Tardus, a, um, langfam, wähawf, zdlauhawý, 4. $8. im
Gehen ; Im Berftande, zpozdily; träumerig, dumm, nicht bes
lebt, ospaly, negapny.

Tarde, Adv. langfam, wdhawě, zdlauha, zwolna; fpät, pozdě.

Tarditas, atis, f, bie &angfamteit, wdhawost, zdlauhawost, zpozdi-
lost ; die Ungefhidlihkeit, träumeriges Wefen, negapnost. .

' "Fardo, avi, atum, 1. fäumen, jaudern, wdhatz, meškati, prodlewa-

- ti; langfam maden, aufpalten, verzögern, hemmen, zdržowati, zdr-
Xeti, 4. ©. profectionem.

Retardo, avi, atuin, 1. zusüdhaten, verzögern, hemmen, aufhalten, zdr-
Xowati, zdrieti, obmeSkdwati, obmeskati. Retardätio, 3. f.
tie Berzögerung, das Xufpalten, zdr£owdnj, zdrženj, obmeskánj.

Tartärus,2. m. Plur. Tartara, orum, n. der Theil der Untertoelt,
wo die Gottloſen fid) aufhalten uud ihre Strafe leiden, die Hölle,
Aufenthalt der Gottlofen in der Unterwelt, peklo,

Taurus, 2. m. 1) der Stier, býk, tür; der Ochs, wůl; 2)
das Himmelszeichen des Stiered, býk, znamenj býka; 8)
das Tauriſche Gebirge in Afien, Társké hory,

Taurinus, a, um, von ©tieren, 3. B. tergam, býči, dýkowý, tuj.

Taxo, avi, atum, 1. tariren, jhágen, hddati, klästi, od-
hadnauti něčemu, ceniti něco, "

Taxus, 2, f. der Tazusbaum, tis.

Techna, 1. f. der Stant, liſtiger Streid, Zest, obmysl.

Tego, texi, tectum, 3. beďen, krýti, pokrywati, pokryti,
+ 8. ein Haus mit legen; zudecken, bededen, prikrywati,
přikryti, zakryti; daher verfteden, verhehlen, bemänteln,
kryti, skrýwati, ukrýwati, zakrywati, tagiti, zata-
giti, utagiti, skrýti, zakryti, zastjrati, zastřjti, při-
střjti; deden, fügen, kryti, chrániti, brániti, hágiti.
Tectus, a, um, bededt, krytý, 4. B. navis; verwahrt, opatřený;

geheim, verfledt, verblümt, skrytý, tagny, zastřelý ; yuvüdtbalteab,
. heimlich, y. (B. homo tectus, ein jurüdbaltenber Menfd, der hinterm
Berge Hält, ein Dudmäufer, potauchaly, potmesily Clowek ; vote
fiätig, opatrný. Tecte, Adv. ingebeim, Grimlih, auf verftedte Art,
skrytě, tagně, podiagj, mor. potutmu ; gebeďt, fide, gístà ; vore
fi&fig, opatrně,

Tectan, 2. n. ta Dad, krow, střecha ; die Wohnung, obydij, byt,
pribytek ; das Haus, düm.

Tector, 3. m. ein Deďer, pokrywač. Tectörius, a, un, zum Bede⸗
den dientid, krycj, pokryıwacj ; zum Zünden bientih, obwrhomwe-
cj, obmjtacj ; opus tectorium auf bloß tectorinm, das Xündymert,
obmjtka, $. B. Gyps, Kalk; pictae tectorio linguae, gleifuerifge
Worte, oJemetnd slowa.

Tela Telum 625
.
Tegmen, Teglmen, Tegřinen, Ynis, n. befonders Tegumentum, 2. n.
die Dede oder Bededuny, krow, piikrytj, je 3B. des Sube, odew.
Těgůla, 1. f. ein Datzirgel, krycj cjhla, kůrka, taška, mor, Àij-
dice. :
Tügürium (fttt "Fegurium), 2. m. bie Hütte, Wohnhütte, chalupa.
Contego, xi, ctum, 3. bedeďen, krfti, přikrýwulu, přikryti, za-
krytu, zastjrati, zasthjtı ; vergeblen, skry'wati, skryti, ukryti,
schowäwate, schowati, tugılı, zutagiti; fqügen, Krýte, chráni-
ti, hagıli. nfbec
Dětego, Xi, ctmn, 3. aufbeden, abbeďen, Iosdeden, entbeden, offenbas
sen, eniblöfen, odkryiati, odhalowatı, odkryti, PH ob-
gewowalı, obgewiti; fidtbat maden, ukazowati, ukáxati, pa-
:ýrné učiniti,
-Intego, xi, ctum, 8, bebeden, krýt, přikryti, Integümentum, 2.n,
vie Dede, Püle, phkrytj, přikrywadiu, zukryij, zástěr: .
« ObMego, xi, ctum, 3. bedeďen, pokrywati, pokryti, zastřjti, po-
[o ti.
Rrotego.

5 verpehlen, pokry'wati, tagıtı, zalugiti,
, xi; «tum, 3. bededen, kr), přiáryli, zakryti; beihlgen,
chrániti, ochrániti, zachrániti; ein Bordad maden, přjstřešý či-

nili, přjstvešek učiuti, uděluti, j
^ — Retego, xi, efüm, 8. aufbeďen, entbtüfen, odktwatt, odkryti; en-
sem, das ©divert ziehen, meč w) tasiti, obnazitt, wytrhnautiz
., öffnen, oftojrati, otewPjti; entdeden, obgewowatt, obsewiti;
7 "N fibtbar maden, ukazomwuli, ukdzuti. Retectus, a, um, 1) nidt
ptepitt, neoputteny, j. B, scuto; 2) bebedt, z, B. retectis pe-

. dibus, obutjma nohama. .
"Tala, 1.f.baó Gewebe, tkanina; bie Werfte, der Aufzug
beim Gewebe, bsnowa; telas exerceie, weben, čkáti,
Subtilis, e; 1) von zarten Fäden, fein, jubtil, dünn, tenký, tenaunký,
3. B. filum zart, 3. 3B. corpus, útlý, táhlý, štjhlý ; 2) fein vom
Gefühle, von feinem Gefüple, geſchmackvoll, gemny; 3) richtig una
genou tm Denken, Urtpeiten, Sýreiben, richtig benfenb, trpný, opa-

. raj; gründfih, ausfůbrlid, důkladný, zewrubny; fmudios,
3. 3. oratio, prostý. SubtüiYter, Adv. fein, fuvtil, fence, tenko,
gemne, zgenina ; gründlid, genau, autfübrtid, důkladně, zewrub-
ne; fhmudıos, prostě. Bubtilites, ätis, f. die Feinpeit, p. B. bes
gaben, fenkota, tenkost, tenaunkost; bie Bartheit, Gdlantycit,
útlost, útlota, tahlost, Stjhlost; die Grundlichteit, Genauigteit,
Midtigfeit im Denken, Urtbeilen, Schreiden, ba man nämtıd) weder ju
viel nod zu wenig bentt oder fagt, dükladnost, prawost ; die eins
brit im Denfen und Kandeln, gemnost, gemnota ; die Schmudiofigs
Beit, prostola, y. B, orationis, ba man eine Materie nur gründlich,
erklärt, opne den hohen zebnerifhen Sqmuck anjubringen,

Tellus, üris, f. das Erdreich, bie Erde, Erdboden, aud). ein

- Land, země,

Telum, 2, n. ale, womit man Jemanden angreift, haut, ſchießt,
fide, ein Geſchoß, Gewehr, Waffen, zbraň, ol. orudj, oru-
Aj, j B. dm Degen, Wurffpieß, Pfeil, Stein, fonft bie Waffe,
zbraň ; dad €dyugmittel, obrana,

’ Pp \

626 Těměre d "Tempéro

Těměte, Adv. von ungefähr, zufätliger Weife, maně, manj,
ndhodau ; unbefonnener Weife, ohne. Wiberlegung, unbedacht⸗
fam, bez powdenj, bez rozmyslu, slepě ; aus Vorwitz,
wšetěčně, bez rady, bez sweti; ohne Urſache, zlůh-
dařma, bez přjčiny ; non temere, nicht leicht, nesnad-
no, nehonem. 7
» Temerftas, atis, f, bie Unbedactlamkeit, Unbefonnenheit, wenn man die

Sache nicht überlegt, fondern auf ein blindes Süd anfomtnen lift,
nerozum, neopatrnost, nemuudrost ; die Verwegenheit, slepá o-
powdliwost, odwäiliwost, pfjwuißtwost, wšelečnost.
Temerárlus, a, um, unbedaátfam nemaudry, nepowdiitwy ; vers
wegen, opowällüvy, odwdiliwy, prjwdiciwy ; homo temera-
rius, ein Wenſch, der eine Sade dem blinden Giüde bloß Überläßt,
ein unbefonnener SXeníó, nepowdiliwec; res temeraria, eine uns
überlegte Handiung, nepowusliwd 1080, nepowdilüoost.

"Ténétum, 2. n, beraufchended Getränke, opogriy ndpog; opog ;
der Meth, medek ; der Wein, wjňo. .

Abstěmíus, a, um, einer, der fid bed, Weines oder Anderer Dinge ente
hält, adrteliwy, i 38. vini cibigue, zv gjdle a mitj.
Temülentus, a, um, voll Wein, betrunken, oprbý, opogeny.

Temauo, msi, mtum,3. veradten, powrhowati, pohrdati, 0-

pomjtati něčim, rem; faft nur sei Dichtern gebräuchliche
Coutemno, msi, mtum, 3. vecadten, gering fhägen, powrhowatt, po-
wrci, pohrduti, pohrdnauti, zhrdnauti něčim; nit edtew,
newijmati sobě, newšimnauti sobě, neübati, nawdiiti sobě
něčeho; fid vor etwas nit fürchten, fid nitě daraus maden, 3. B
minas, nebátí se wýhrůžek, nic nedělati sobě z wyhrožomá-
nj; su Schanden machen oder übertreffen, zahanbowatt, zahanbi-

) ti, přeštekowati; se contemnere, befheiden fepn, nic nedelati

ze sebe, skrowný, mjrny býti; fid wenig zutrauen, mutblo& fern,
nedowerowäti sobě, w sebe; non Contemuendus est, ift aiat
du verachten, nicht fáledt, nicht gering, nenj k pohrdánj, k zaho-
zenj. Contemtim, Adv. veráátliá, auf verätlihe Art, poiwre-
ně, potupně, powržlůvě, y. B. von Jemand reden. Contewmtns,
4, m. und Contemtio, 3, f, die Verachtung, Geringfhägung, pohrdá-
nj, pohrdnutj, opomjtánj, opowrtenj, powrženj, newšjmáni,
nedbänj. Contemtor, % m. ein Berádter, Beriugfhiger, pohrdud,
pohrdatel. Conteintrix, icis, f. tie Berägterin, pohrdačka.

Temo, čnis, mw die Deichfel, wog, woge; ber Pflugbaum,
*drábec. .

Tempěro, avi, atum, 1. 1) gehörig vermifchen, náležitě
mjchati, promjchati, smjchati, smjsiti; gehörig eint ich⸗
ten, připrawowati, připrawiti, zprawowati, zprawi-
ti, spořádati, zřjditi; Maß halten, mjrnost, mjru za-
chowdwati, i. B. in mulcta, s měrau, mjrné pokuto-
wati; 2) mäßigen, mildern, lindern, mjrniti, urnjrniti,

"Tempěro Tempěro "697
krotiti, ukrotiti, j. 99. die Hibe, ben Sum; mäßigen oder im
Baume halten, zurüdhalten, na uzde injti, drieti; sibi, -
fi, dršeti se, zdržeti se, pamatowati se, na paměti
se mjti; linguae, gazyk na pozoru, na uzdě mjti, za
zuby drieti; temperare ab aligua re, fid in Anfehung
einer Sache mäßigen, fid) enthalten, z. B. ab injuria, zdr--

„žowati se, zdržeti se, wzdalowati se, chrániti se,
střjci se křiwdy; 4) tegiven, Ienten, zprawowati, řj-
diti; einrichten, veguliven, 4. B. rempublicatn, den Staat eins
tichten, reguliren, 3. B. durch Befege, pořádati, spořádati, u-

* spořádati, zřjditi, zprawiti; 6) ſchonen, 3. ©. hostibus,
der Feinde fdonen, (ie nicht niederhauen, šetřiti, ušetřiti,
šanowati, ušanowati nepřátel ; 6) zurecht machen, jubes
teiten, připrawowati, pfiprawiti, přichystati; vete
fertigen, madjen, hotowiti, delati, -udělati; poculüm,

- "gured)t machen oder einjdenten, naljwati, naliti jii.

Teinperans, tis, der fid in feinen Affecten mäßigen fang; mäßig, of
halsend, jid gemüfigt betragend, mjrny, skrowný; enthaltfam,
zdrželuvý, zdrienliwy.; mäßig im Gflen und &rinten, stFjdmy ;
teinpérans famae, der feinen guten amen. font, šetrný dobrého
gména. Temperanter, „Adv, mit 9Xáfijung, mäßig, mit Magen,
müfigtid, mjrně, skrowne, s měrau, st?)dme. "Temperantia, t.

7 f. bie Mäfigung feiner dffecten, mjrnost, zdr£eliwost; im Cifen
"unb Zrinten, die Ságigteit, sthjdmost. .

, Inteinperans, tis, dez feine X ffecten.nibt mäßigen fann, nicht Maß Gale
tenb, bigig, nemjrný, neskrowny, prudký ; unmijig, nezdrieli-
10), nestrjd my ; geil, nePddny). nezřjzený, wilny‘. Intemperan-
ter,..Adv. ohne Möpigung, unmäßig,.nemjrne, bez mjry. Intein-
perantia, 1. f. bez Mangel der Máfigung, die Unmäßigteit, ungemás

igfe Befhaffengeit, rtemjrnost, neskrotwnost, nezřjzenost, prud-

ost, . B. der Begierden; die Unmäfigteit, nestřjdmost.

Temperátus, a, uin, gemüßigt, gehörig eingefchräntt, entyalifam, ba& ges
Běrige Map „haltenb, zmjrneny, mjrny ; gut eingerigtet, zřjze-
AJ, zprawený, uspořádaný. ' "Temperate, Adv, gemáfigt, mit
SRáfigung, mjrnb, s merau. .

Temperštio, 3, K die gehörige Wetmifäfing, promjchdmj, smjšenj ;
die Mäpigeng, Miderung, zmjrněný, umjrnenj, uskrownen) ; ges
hörige oder gemäßigte Beldaffengeit, gemäßigte und gefdrige Ginrids
tung, mjritost, mjrnota, dobré -uspořádání, uspořádanost, zprá-
tonost, | NNI

Temperámentum, 2. n. ein Mittel, bie Sade in gemáffotem Zuftande
du erhalten, ein Wäfigungsmittel, Milderungsmittel, mjra, mjrni-
dlo; vie Mittelftcafle, prostředek, prosttednj cesta,

Intemperütus, a, um, ungemäßigt, ' unměfig, nemjrný. Intempera-
te, „Adv. unmijig, ohne tXa,-nemjrne, bez m]ry. ^

TTempertes, 5. f. gehörige Bermifýung, gemäßigte Veſchaffendeit, mjr-

, Pp2

628 - : "Templum Tempus

nost, pohodlnost, y, ©. atris, Ihtemperies, 3. f. dle. ungemä flgte
Beſchaffenheit, befonders des Wetters, menn ed zu heiß, zu troden if,
nemjrnost, y. B. solis.

Obtempero, avi, atum, 1. willfahren, gehören, poslauchafi, uposle-
chaauti něčeho ; legibus. Obtemperätio, 3. f. der Behorfam, die
Billfaprung, poslušnost, poslechnutj, uposlechnutj.

'Templum, 2. n. 1) gemweihter, beiliger Drt, mjsto poswät-
né; ein Sempel, chrdm; 2) die von bem Augur mit feinem Sta:
be bezeichnete Gegend, worein die Wahrfagevögel fommen follten, um
aus ihrer Anzahl ze, eine Prophezeiung oder Anzeige zu ‚nehmen, Daš
Schaugebieth, der Beobachtungskreis, ptakoprawiäte.

Ex teuplo oder extemplo, atšbatd, fogteid, ned, bez me3kdnj, na

“ tom mjstě, t tom okamženj,

Contemplor, atus sum, i. beobaáten mit Mugen, pozorowati něče-
ho, patřiti, hledetina něco ; mit ber Seele betrachten, rozgjmati.
Contemplätio, 3. f. die Betraftung, patřenj, pozorowdn), rozsj-
mánj. Contemplätor, 3. m, ber Betrachter, patHitel, pozorowalel,
rozgimatel. B

"Tempus, čris, n. 1) bie Zeit, das, .doba, ol. hod; die Ge-
legenheit, čas, přjhodnost, přjležitost; tay ad tempus,
in tempore, tempore, tempori, zeitig, au rechter Zeit,
whod, w (prawý) čas, wčasněj ex quo tempore, feit
bem ba, od té doby coy pro tempore, ad tempus, ex
tempore, nad) Beſchaffenheit ber Zeit, dle času, dle pij-
padnostj; tempori servire, nad) ben Umftänden (id) richten,
času howěti; ex tempore heißt aud) fogleiů, aus bem
Stegreife, zčišta gasna, z ničehož nic, co 2 patra, na
tom mjsté, bez připrawenj; 2) die Umftánde, der Bus
ftand, přjpadnosti, okoličnosti, 'staw; 8) der Schlaf am
Haupte, skraň, škraň, Zidowina, spánek, Plur, Tempo-
ra, 1) bie Zeiten, časowé, doby; 2) die Umítánbe, při-
padnosti, okoličnosti; 3) bie Sdláfe am Haupte, skraně,
židowiny. uni

Temporärius, a, um, 1) der eit angemeffen, ſich nad ben Zeiten unb
Umítánben ridteàb, Casowy ; 2) eine Zeit bauecnd, časný, na das

trwagjcj.

Temperi, „Adv. früh, bei guter Belt, tu Čas, tčasně; coena tempe-
rius fiat, das Gffen fol früher anfangen, af se gde spjše ke stolu.

Teinpestas, ätis, f. 1) die Witterung, das Better, Čas, powělřj ; tem-
pestas clara, fhönes Wetter, pohoda, pěkné powětřj; 2) böfes
Better, nedas ; ber Sturm, powětřj, baufe, bauFka; 3) die de:
fahr, nebezpetenstwj; da6 Unglüd, nehoda, nechwile,nestestj ;
4) die Beit, čas, doba ; ber Tag, den.

"Tempeativus, a, um, 1) zeitig, časný, časný ; reif, zralý, došlý,
dozralý, uzralý, s 9B. Brüdtez 2) [didtid, paflend, angemeflen,

Tendo . Tendo ' . 629

bequem zu etmos, kodny, whodny, pfihodny, pohodlný, y. 8.
das Meer; convivium, eine zeitig angehende Mahlzeit, fotglid) eine
Cámouitrel, časný obéd, hodowunj. Tempestive, Adv, zu
zeöter Beit, zeitig, whod, w čas; (didt, whodne, přjhodně,
"Tempestivitas, atis, f. bie ceóte Zeit einer Gade, Zeitigkeit, doba,
čas přjhodný, sl. hoď, Intempestivus, a, um, unzeitig, ungeles
gen, was nit zu redter Zeit kömmt oder gefhieht, new?asny,, ne-
whadny, nepFjhodny. Intempestive, Adv. zur Unzeit, ungeitig,
newhod, newtas, :

Intempestua, a, um, 3. iB. nox jutempesta, bie SRitternadt, tiefe Radt,
twrdd noc.

Tendo, tětendi, tensum und tentum, 3. 1) fpannen, 3. B.
árcum, napjnati, pnauti, napnauti: luk; ausfpannen,
3, B. Segel, Ree, natahowati, roztahowati, rozpjnati,
rozepnauti, roztdhnauti, natdhnauti; insidias, nad-
ffellen, úklady strogiti; ſtrecken, aušftreďen, wztahowati,
wztáhnauti, natáhnauti, à. 8. manus ad coelum, ruce k
nebi wzpjnati, powzdwihowati, powzdwiknauti, wze-
pnauti; dehnen, ausdehnen, pnauti, napjnati ; hinrichten,
wohin ridten, obraceti, obrdtiti, 3. B., oculos, cursum ;
fid) wohin erfiveďen, reichen, táhnauti se, wztahowati se,
&jti: fid) anftrengen, Mühe geben, tradten, mysliti, gjti
na něco, snažiti se, usilowati, pracowati a něčem,
taužiti, dychtiti,stäti po něčem ; auf etmaš zugehen ober
geben, wohin geben, reifen, Jaufen, gjti, geti, běžeti; 3)
auffhlagen, rozbjgeti, rozbiti, 4 B. praetorium; daher
campiren, unter Zelten liegen, pod stany býti, polem leže-
ti; 4) darreichen, geben, barbringen, poddwati, podati,
dáwati, dáti; 5) fechten, ftreiten, bogowati, potýkati se; ,
dagegen fedten, fid widerfeßen, odpornwati, protiwiti se,
zpjrati se, zepřjti se, proti tomu býti; mit Worten
flceiten, behaupten, zu behaupten fuchen, hddati se, pfjti se.

Tendleiila, 1. f. ber Falftriď, die Falle, čjčka, past, sklona.

Tentórium, 2, n. dad Zelt, stan.

Adtendo oder Attendo, di, tam, 3. hinrichten, obraceti, obratiti,
příčiniti; animum attendere ober, blof attendere, Xátung geben
auf etwas, pozorowati, pozor. ddwati, mjti, dáti, bedliw& po-
slauchati; worauf finnen, myslité na něco; rem, ad rem, At-
tentus, a, um, aufmerfjam, pozorný, pozorliwy ; fogfättig, De-
dliwf, pilný, 3etrny. Attente, Adv. aufmerkfam, forgfältig, po-
zorne, bediiwe, Altentio, 3. f. die Xufmerfíamteit, pozornost,
Pozorliwost, pozor; We Gorgfalt, beditwost, pilnost, šetrnost, -

Perattentus, a, um, 1T pozorn lice pozor-
ny. Perattente, "der afuera, Pře y we .

630 Tendo . Tendo

Contendo, di, tum, 1. 1) zufammen dinden ober ziehen, z. B, vincula,
spjnati, sepnauli; fpannen, ausfpannen, ausdehnen, auffpannen,
auti, napjnati, natahowati, natdhnauti, napnauti něco, j.®,
areum; 2) anftrengen, napjnatt, natahoroati, máhati, y, B. cor-
pus; fi& anftrengen, 5. B. labore, muhutı se, namáhatí se pra-
Ci; ſich Mühe geben, usilowatr , snaziti se, wynasnažiti seg
8) auf einen Ort Zu geben, reifen, gjti, get; 4) ftreiten, fehten,
potykati se, bosowati, y. B. cmm aliquo; wetteifern, stjhati,
usilowatt, snazili se, w zuwod beieti za někým ; yanten, phj-
ti se, háduti se, nesnadniti se, tahati se, waditi se; geri&ttid
proceffiren, sauditi se, přjti se; 5) behaupten, zu behaupten füs
den, přjti se, hddati se, twrditr; 6) ab aliquo, verlangen, bitten,
&ddati na někom, od někoho ; 7) oergleiden, srowndwati, sro.
wnati s něčjm, rownati, přirownati k něčemu ; cum re. Cou-
tente, Adv. mit angeftrengten Kräften, snažně, s ústljm, bsilne,
Contentio, 3. f. die Xnfltengung, napjndnj, namáhání; die Bee
frebung, Bemühung, sna£en), snažnost, üsilj; der Streit, pätkaz
mit Worten, pře, Addka; der 3anf, stodda, swär, tahanice j die
Bergleihung, srowndnj, přírownánj.

Detendo, di, tum, 3. berabfpannen, das aufgefpannte herablaffen, spau-
Štětí, spustiti; tabernacula, bie Zelte abbreden, stany trhati,
strhuti, strhnauti.

Distendo, di, tum, 3. von einander bebnen, fpannen ober fperren, roz-
pinati, roztahowati, roztáhnauti, rozepnauti, rozdjrafi, ro-
zedřjti; daher vollfülen, naplňowati, naplniti, nectare cellas;
trennen, theilen, zertheilen, děliti, rüzruti, zräzniti, rozděliti,
3 B. das Heer der Feinde, die Gemüther; befhäftigen, mit mehreren
Oefdáften, zamestndwati, zaměstnati, zanepratAowati, za-
neprázniti, Distentus, a, um, 1) voll, angefült, naplněný, pl
ný, y. B. uber, Áalité, plné wemeno ; 2) befgäftigt,.zamestnu-
ný, zaneprázněný.

Extendo, di, tum und sum, 3, ausdehnen, autfpannen, ausftzeden, ausbreis
ten, rozpjnati, roztahowatt, rozklddati, rozstjrati, rozepnau-
ti, roztáhnauti, rozloziti, rozestřjli; erweitern, vergrößern, roze
Sirowati, rozmnožowati, mnoiti, rotmnoiiti, roz3jfiti, y. B.
gioriam; verlängern, protahowati, prodiu£owati, prodlaužiti,

protdhnauti; extendi, (i$ erftreden, tdAnauti se, woztahowati
Se, rozkládati se, gj se supra vires extendeře, wypjnati se,
napjnati se, máhati se, namáhati se přes sjlu; hinftteden, skoli-
tí; poraziti.

Intendo, di, tum unb sum, 3. ausdehnen, ausſtrecken, fpannen, aušfpannen,
auffpannen, 3. B. ben Bogen, napjnati, natahowati, natdhnau
napnauti lučťště; befpannen, potahowati, potáhnauti; auftre
gen, napjnati, máhati, namdhati, y. B. oculos, pilně hledě
patriti; wobin richten, obraceti, obrdtiti, přičiniti, přiložiti k
něčemu, j. B. animum ad aliquid ; wohin geben, reifen, sti, ge-
tí; behaupten, ju behaupten ſuchen, tiorditi, gistiti, pFjtise; vergräs
fern, roziiFoigati, roz3jMti, rozmnožowati, mnoiiti, rozmno-
žití: fi bemühen, snakifi se, hledeti, usilowati; fih vornebmen,
před se bráti, Před se wzjti, w mysl uložiti: fugam, bie Blut
ergreifen, na útek se dáti, uljkatı, utéci; actionem intendere
alicui, Jemand verklagen, Zulobu wésti proti někomu; alicui li-

Tenda ! Tendo 651

' tem, Semanb einen Hrocef anhängen, prdiwem. přikračowatt, pří-
Kročiti k někomu. Intentus, a, tm, gefpanať, napnutý, natake-
ný ; ‚geridtet auf etwas, obrácený , z. B. mit ben Gebanken; aufs
mertíam, pozorný; forgfältig, genau, Bedlňvs; heftig, prudký,
silný,úsilný, Intente, dp. mit Xnitrengung der Kräfte, ásilue,
mone; forgfáttig, aufmertfam, ‚genau, pozorně, bedlivě; beftig,
silně, prudce. Intentio, 3. f. die Ausdehnung, Spannung," napnutJ,
natažený; die Anftrengung, Lsilj, snaznost; vocis, die Grücbung
der Stimme, powýšenj, powzdwizenj hlasu; die Xufmextfamteit,
pozornost; ta& Vorhaben, der Borfog, mjnenj, úmysl.

* Intento, avi, atum, 1. ouěftreďen, wztahqwalt, natahowati, wztá-
hnauti, natáhnauti, j. ®. manus, bie Hände an Semanb zu legen
fügen, fie ausftceden wider ibn, ruce toz!dhnautr, rukuma suha-
ti, sdhnauti na někohoj mortem alicui, pit bem Tode drohen,
smrtj hroziti, wyhrožowati někomu.

Obtendo, di, tum, 3. vot eine Cade ‚etwas vorziehen, vormaden, daß
man fie nidt feben foll, bedecken mit etwas, obfahowatı, obluhnau-
ti, zatahowati, zatáhnauti, potdhnauti, zastjrati, zastrjti,
zakrywati, zakryti, příkryti ; daber vormenben, rausku dawa-
ti, pláštěk dáti něčemu; pláštěm zastjratı, zukrýwuti, za-
kryti, zastřjtí; beihönigen, omlauwati. omluwiti něco, Ob- *
tentus, 4. m. die Bedeďung, zastrenj, zastera; der Schein, Vor⸗
wand, pláštěk, zástěra, barwa, záminka; tie Befýdnigung, 0-
mluwa. -

^ Ostendo, di, sum unb tum, 3, zeigen, ukazowati, ukázati, okdzati ;
du vrpíteben geben, na srozumenau ddwatr, ku srozuměnj dá-
ti, znamenati ; verfpredhen, slibowati, sljbiti: erzäblen, wypra-
tvowati, wyprawitiz; borthun, beweifen, dokazowati, dokázati,
ukdzoti; spem ostendere, Hoffnung maden, naděgí dělati; me-
tum, Surát verurfoden, strach püsobiti, zpäsabiti, strächy na-
háneti, nulınuti. Ostentum, 2. n. ein Wunderzeichen, eine Anzeige,
ein 3eiden bei abergläubif—hen SRenfden, zázračné znamenj, zá-
zrak, diw; ostenta facere, auf Wunderdinge (innen, na divné
wii myslité.

Ostento, avi, atum, 1. jeíaen, fehen laffen, ukazowati, okazowatr;
verpreden, shiboioti, pFipowjdatt, y. B. praemia: drohen, à. B.
caedem, mit bem obe, smrt) hroziti, wyhro£owatr; betonnt

" machen, ju verfteen geben, oznamowati, ke srozumenj dáwati,
znamenati ; barkirten, poskylowatj, à, B. jugula sua, hrdla na-

* sazowati, nasaditi; ostentare se, flý breit machen, prabien, roz-
tahowati se, wypjnati se, chlubiti se, wychlaubati se; o-
stentare aliquid, mit etwas prablen, roztaAowati se s něčim,
chlubiti se ne&jm ; spem, Hoffnung maden, nadegi delati. O-
stentätjo, 3. f. da Zeigen einer Sade, ukazoidnj ; das Broßthun,
wychlaubänj se, chlauba. Ontentätor, 3, m, der Prahier, chlub-
njk, chlaubce, wychlubačy .

Pertendo, di, sum unb tum, 3. fid. onftrengen, máhaf? se, snaží-
di ses etwas buráfegen, ausführen, behaupten, dowésti, wywestt,
dokonati, k mjstu priwesti, dokdzati; beharcen bei etwas, tr—
watı, setrioati tu něčem ; wohin feinen Weg vichten, wohin gehen,
Ejti, zeti. Pertento, 1, fier Tento.

Portendo, di, tum, 3, etma$ zeigen, anzeigen, vorher anzeigen, prophes

682 Těnebrae Těnčo

. selen, ukazowati, znamenati, oznamowati, ukdzati, oznámili,
predpowjdati, prorokowati, předpowědjti. Portentam, 2. n.
eine feltfame und unnatürlide Begebenpeit, die etwas anzeigen muß
(nad bem Begriffe der abergläubigen SRenfien), bie Anzeige, das Ans
eigen, znamenj; a6 Ungebeuer, bie Mißgeburt, polwora z feltfas
mes Ding, diw, diwnd wac. Portentósus, a, um, unnafürlid,
abentfeuerlich, übernatürlid), auferorbentlid, nepřirozený, potwor-
ný, důvný, podiwny. . .

Praetendo, di, tum, 3. etwas hervorſtrecken, aušítreden, wopinati,
wystrkowati, wytahowuti, wypnauti, wyslrčiti, j. B. Cor
mua; vor etivab vorfpannen, vormaden, pFedpjnati, zpředu roz-
pinati, roztahowati, rozepnauti, roztáhuauti, 3. 9B. ein e$
vorziehen, 3. B. sepem segeti, plotem obhrazowuti, ohraditi
Qsenj; vorwenden, vorfhügen ober bemänteln, p/d3(ek dawuti,
dáti něčemu; plá3lkem ukrýwali, přikrýwati, zastjrati, za«
střjti, ukrytí něco. :

Protendo, di, sum .unb tum, S, bervorftreden, aus ſtrecken, wypjnoti,
1oystrkowati, woystrčití ; protendi, fi erficeden, tdlinauřš se, sa
hati, dosahowati,

Retendo, di, sum unb tum, 8. zurüdfpannen oder laſſen, pauštětí,
popuusteti, popustrti, spustiti, 4. $8. arcum,

Těnebrae, arum, f. bie Finfterniß, tma; die Naht, noc; die
. Dunfelbeit, temnota, temnost, mräkota; tenebrae sty-
giae, bie Unterwelt, temnosti pekelné; die Blindheit,
"slepota, newidomost; bie Dummheit, slepota, newedo-
most; tenebras rei offundere, verfinftern etwas, za-
tmjwati, zatemniti něco; tenebras alicui cudere,
blauen Dunft einem maden, bělmo na oči dělati, ud?lati.
Teuebricdsns und Tenebrösus, a, um, finfter, dunfel, temný, tma-*

1) ; im ginftern liegend, verfinftert, zatemněný, zatemnělý, za+
tmělý; temny.

Ténéo, ui, tentum, 2. 1) halten, 3. B, In ober mit ber Hand,
drieti; 2) haben, mjti; inne haben, befißen, držeti, w
moci mjti něco, wládnauti něčjm ; bei fid) behalten, ver»
fchweigen, zamlčeti, u sebe držeti, podržeti něco, ml-
četi s něčjm ; propositum tenere, bei feinem Vorſatze bes
harten, na swémy úmyslu státi, při swém předsewzetj
zůstati; risum, des Lachens fid) enthalten, smjchy se dr-
žeti, zdržeti; animo tenere ober bloß tenere, wiſſen, w&-
děti; memoria tenere, fid) merfen, w paměti mjti, cho-
wati, zachowati, podržeti; pamatowati sobě něcos
se tenere, fid) halten oder enthalten, drZeti se, zdržowa-
ti se, zdržeti se, udržeti se, j. ®. vom Borne; se quietum,
fid) ruhig halten, ruhig feyn, ticho býti; se castris, do-

mi tenere, fid) halten, aufhalten, držeti se, býti w leže-

Tinto Těněo 635

nj; doma; fidem, Wort halten, držeti, zdržeti slowo,
wjru zachowdwati, zachoswati; consuetudinem, bei,
behalten, zachowati, podržeti obyčeg; pecuniam, behals
ten, podržeti, sobě nechati; 3) halten, aufpalten, zurüd-
halten, zdržowati, držeti, zdržeti; teneri, fid) aufhal-
ten müffen, meškati; 4) im Saume halten, drZeti, na uz-
dě mjti, krotiti; 5) halten, vertheidigen, držeti, brániti,
hágiti, chrdniti; 6) fid bemádtigen, zmdhati se, zmoc-
niti se,zmoci se něčeho; opanowati, obdržeti, podrže-

- ti něco, 4. $8. locum; 7) felt halten, feffeln, držeti iud-
, zati, zawdzati; legibus teneri, durch die Gefege, an die

Gefege gebunden feyn, zákony zawdzdnu býti; teneri re,
fi) ergögen an etwas, kochati se, rozkoš, radost mjti w
něčem; 8) überführen, gleichſam ertappen, + B. in mani-
festo peacato, dostjhati, dostihnauti, postihnauti, dopad-
nauti, popadnauti w něčem ; 9) behaupten, zu bebaupten
fuchen, als gemäß auögeben, gistiti, twrditi, za prawé,
za gisté wydáwati; yertheidigen, ugjmati se něčeho,
hágiti,zastáwati něco; Recht behalten, durchſetzen, praw-

' du obdrzeti, podržeti, prawdu mjti; 10) behaupten ober

erhalten, daß etwas nicht verloren gebe, 3. B. auctoritatem,
zachowdwatl, zachowati, uchowati, udrZeti; oausem,
ben Proceß gewinnen, saud wyhrati; fid erhalten, feyn,
dauern, držeti se, udržeti se, zachowati se, býti, trwa-

- tí; 11) erlangen, erteiden, obdržowati, obdržeti, dosa-

howati, dosjci, dostihnauti, dogjti něčeho; 12) hinhals
ten, wohin richten, 3. B. iter, obraceti, obrátiti; baher te»
nere, wohin fdiffen, fahren, geti, plauti, plawiti se; 13)
nehmen, bráti, wzjti.

Tenax, &cis, was feft hält oder zuridýalt, držedný, z, B. Wade,
uris fiebrig, lepky, lepkawý, lepawy ; sähe, tuhý, hauzew-
ný; beparrlid, stálý, pewny ; targ, skaupý, haužewný, skrb-
ný ; memoria tenax, gutes Gedähtniß, dobrá paměř. "Tenacites,
&tis, f. das Befthalten einer Sade, drženj, tuhota, pewnota, 4. 8.
bec Nägel, beš Wadyfes 3 bie Kargheit, hauzeiwnost, skaupota, skrb-
most. Pertinax, šcis, feft baltend, držedný, tuhý, pewny ;
beharrlich, stálý, pewný, setrwaly, y. $B. auf feiner Meinung ;
nüdig, neustupný, swémyslný, j. B, homo ; praelium pertinax, .
tuhá bitwa, PertinatYter, Adu. feit, tuho, ztuha, tuze, pew-
ně; beharrlich, sfdie ; anbaltend, neustále. Pertinacia, 1, f. die
Beparrlihteit, stálost, setrwalost; bie Qortnüdigleit, neustun»
nost, twrdošjgnost.

634 ^ — "Ttnio Těnčo .

* ;'Ténor; čris, m. bie Půltung des Gaufeb, bec unnnterbrechene Lauf, std-
dý, nipketrhly beh: bie dortdauer, der Lauf, triodnj, beh;
rt und Weife, způsob; befonders fagt man eodem tenore, of tis
nerfet Art, fjmz způsobem, stegnau, gednau wdhau ; in einem
weg, had) einander fort, sednjm cukem ; der on, zvuk, znenj.

Abstineo, tinui, tentum, 2. abhalten, zurüdhalten, zdržomwati, zdr-

"Zell, y. ©. feine Augen, Dünbe von etwas. Abstinere se re oder
a re, fi entbalten einer Sache, zdrzowati se, zdrželi se, waro-
wuti se, wystfjhali se, chraniti se něčeho, od něčeho. Absti-

. mens, fis, entbaltfam, zdr£eliwy, zdrženlůvý, 3. B, alieni, od
cízjho. Abstinenter, Adu. entbaltfam, zdrielüpé. Abstinen-

- tia, 1, f. die Gntbattfamfeít, Gnrbattung, Mäsigung, zdrteliwost ;
cibi, Mäßigkeit, st'jdmost ; bie Wneigennügigfeit, zisku neiddost.

Adtineo oder „Attineo, ui, 2, halten, aufhalten, zurüdbalten, drieti,
zadrieti, zdrzeti; adtineri doml, fib zu Haufe Halten, doma dr-
Zeti se! bewahren, verwahren, chrdnifi, osthjhati, opatromwati,
8, ©. tipam; geboren, angeben, ‘betreffen, 1) kati se, dotykati-se ;
quod ad ine attinet, mas mid betrifft, co mne se týkd ; hoc ad
ane nihil attinet, das gebt' mid nitě an, fo se mne netykd, po
tom nřě mi nenj ; uihil attinet dicere, e ift nit ngtbig zu fagen,
netfcba miuunti, řjci .

Contineo, tinui, tentum, 2. 1) zufammenpaften, beifammen behalten
ober balťen, pohromadě dreti, pří sobě udr£eti; halten, erbal=
ten, drieti, udr£eti, zachowati; behalten, 4. ©. odorem, držeti,
udržeti, podrzeti; zachowati wůni; einfhließen, umgeben, ob-
hrazowati, obhraditi, zatřjti, obkljöiti; 2) in fd enthalten,
enthalten, i0 sobě drieti, mjti, zuwjrati, obsahowati; 3) ia
Ordnung balten, erhalten oder der Bruno von einer Cade fena, drže-

7 tů w pořádku drieti, udrzeti; contineri aligua re, worauf bes
ruben, fid gründen, zdležetí, pozástdwutr w něčem; 4) pure
Hatten, beyápmen, im Zaume Halten, à. B. cupiditates, držeti, na
uzdě mjti, krotiti, skrotiti; linguam, gazyk za zuby drieti,
na uzdě mjtí; se ah aliqua re, fid einer Bade enthalten, zdrio-
wati se, drieti se, zdrieti se něčeho, od něčeho; risum, des
Lachens fi enthalten, smjchy se zdrieti; animam, den Xtbem an
fid halten, zudriowa(i, fagiti, držeti dech; yurüdbalten, vers
fómeigen, u sebe podrieti, zachowati, zmlteti něco; 5) beikäfs
tigen, unterhalten, j. B. se studiis, zabyivaf: se, bawiti se, zam
náseti se uměnjm ; contineri, fi$ ergögen, kochati se, potěšenj
mjfi w něčem ; se, id aufoalten, zdroiwati se, pPeby watt, me«
Škati, j. B. ruri. Continens, ti ) anfammenbattenb, zufammeas
bangenb, spolu, 10 hromade, w sobě se držjej, spogitý, y. ©
terra continens, da6 feíte Land, perund země ; 2) ununterbrodeen,
anbattenb, nepřefršitý, nepřetrhlý, nepřetržený, ustamičný ;
3) angrängend, stýčný, stýkagjcj se; ačr continens est mari,
powětři stýká se smořem ; 4) befonders an fld) baltend, ber feine

' Affeeten im Zaume hatten kann; in Affecten gemiflgt, enthaitfam,
mäßig, zdrteliwy. Continenter, Adv. an einander bangenb, obme
Unterlaf, in einem fort, 10 cednom kusu, bez. přestánj, nepPetr-
žitě, 3. ©. veben s an fid) baltend, mit Unterdrüdung der Afferten, emts
baltfam, zdr£eliw, Continentla, 1. f. die Zurüdhaltung, die Gute
bhattfamkeit, Maßigung der Begierden und Leidenfgaften, zdrieli-

ndo ^ — Těnčo 655

wost; ble Enthaltfamkeit fn Verſchwendung, Wäßigung, skrownost,
Incontinehs,'tis, f. nicht entba(tfam, ber feine Affecten nicht mäßiat,
nezdrienliwy, nezdrieliwy, newdzany. Incontinenter, Adv.

. unmijig in Affecten, fBegierben, zügellos, nesdrteliwe, nekdzaně,
newdsand, Contentas, a, um, zufrieden mit etwas, spokogený“ ně-
jm; re, un

Continůus, e, um, an einander hangend, in einem fort während, usta-
wiöny, nepřetržitý, geden w.dřuhém; tot "dies continui, fo
viele Sage. nad. einander, tolik dnj po sobě. Continuo, Adv. alts
bald, ben Augenblid, Aned, té chujle . Continuo, avi, atum, 1. on
einander hängen, mit einander verbinden, wdaati positi, spogii
něco s něčim ; fortfegen, ustawiönt, nepřětržitě, w gednom ko-
nati něco, pokratomuts w něčem ; verlängern, 5. B, consulatum .
alicui, prod/utowati, prodlauziti někomu něco. Continuätio,
8. f. die Aneinanderhähgung, Verbindung, wázdnj, spogowdnj ; die
Bortfegung, Bortbauer, pokralowanj ; der 3ufammentang, sporenje

Detineo, tinui, tentum, 2. abhalten, aufhalten, zdr£owati, drželi,
zabywati, zdrieti, y. ©. naves, zatykati, zatknauti; un
studiis, fid defhäftigen mit ben Biffenfdaften, zaby'tvat? se, objrati
se umenjm, .

Distineo, tini; tentum, 2. von einander tatten, rüzno, od sebe dr-
žetí ; daber trennen, theilen, rüzniti, delit; abhalten, hindern, pře-
kdieli, pFekaziti něčemu, j. B. pacem; aliquem a re, zdržo-
wati, zdrzeti někoho od něčeho ; ef&üftigen mit mehr al& einer
Gate ober tof. befihäftigen, zamestndwati, zanepraznorouti, za-
neprázniti, zamestnati, zaměstknati ; distinéri multis rebus,
viele Geſchäfte haben, pracemi zasypán, zanešen býti, mnoho
práce mjti,

Obtineo, tinuf, tentum, 2. 1) etwas behaupten, erlangen, befommen,
obdržowati, obdrieti něco, dosahowati, dosáhnauti, dosjci,
docházeti, dogjti něčeho; 2) behaupten, bebalten, beibebalten,
4. 2B. eine Gewohnheit, Podriowuti, podržeti, udržeti, zachowd-
wati, zachowati; bebaupten, zu behaupten. fuden, z. B. frin Recht,
pří práwu swém státi, zůstati, züstawenu býti, práwo swé
Araditi; bartyun, dokazowati, dokdzati; e& dabin bringen, do-
kázati; obtinere, scil. se, 3. B. faina, behauptet fid, dauert, bes
ftett, ift, držetí se, trwati, býti: gelten, paffiren, gehalten werden,
4. 88. pro vero, zá prawdůvé drieti se, mjti se.

Pertineo, tinui, 2. fid bis wohin erfice@en, langen, reiýen, dasuhowa-
ti, dosahati, táhnauti se, dostihowati, wztahowati se, gjti,
4. B. das Haus erfiredt fid vom Thore bi& auf ben SRarft; babet.
fi erftreden auf Zemand oder etwas, einen Einfluß haben auf etwas,
wztuhowati se na něco; dahin gehören, paffen, pat?iti, náleželi,
prindlebeti; angehen, gelten, betreffen, t)'kati se, dotýkati se ně-

oho, padaťi na někoho,

Retineo, tinui, tentum, 2. zurüdhalten, zadr£owati, zadržeti, za»
stawili, zaraziti; im Zaume erbalten, drželi, zdrželi; in Drbs
nung erhalten, dr£efi, udrieti; etwas erbalten, das es nidt verlos
ren. gehe, dr£eti, zachowdwatı, chowatı, zachowoti, udrželi;
bebatten, drieti, podr£eti, j, B. im Getüdtniffe s beobadten, halten,
zachowdiwati, konati, piniti, y. B. officium; balten oder baben,
dr2eti, mjti. Betentio, 5. f, die Zurüdhaltung, drženj, zadrženj ;

656 .'Téner Tento

bie iBelbebaltung, Bebaltang, podriXenj, Retinactlum, 2. n. ber Hals
ter, držák, držadla. Retento, avi, atum, 1. jurüdtalten, z. BB.
se, zdriowati se, drželi se ; behalten, podržowati, podrieti,
Bustineo, tinui, tentum, 2, 1) etwas fügen, halten oder tragen, dr-
© četi, udrzeti, zdržeti, y. B, wie Gtügen ein Haus tragen fragen,
nésti, unésti ; 2) echalten, auftecht erhalten, 3. 1B. den Staat, drie-
ti, podporowati, podpjrati, podpérowati, zachowátati, za-
chowati, udržeti; erhalten, unterbalten, ernähren, držet, wydr-
žowati, ziwiti, chowati, wydržetí, wyiiwiti, obiiwiti, uix
witi; 3) aufhalten, hemmen, zadrZawatı, zadrketi, stawiti, za-
stawtti, zarazity, s, 3B. laufende Pferdes 4) zurůdbalten, hemmen,
drieti, zadrketi; se ab adaenau, feinen Beifall zurüdhalten, če-
kati, počekati s chwálau; 5) tragen, erbulben, ertragen, nésti,
Bnášeti, suésti, trpeti, wytrpati, wydrieti, wystdli ; ctes
fen feyn, wydrketi, sněsti neca, býti s něco, y. B. impetam
"hostium, oddoldwuti, oddolati üloku nepřátelskému, s útok
nepřátelský Md 6) verzögern, verfdieben, zdržowati, zdržeti,
odložiti, 24 laužití. Sustento, avi, atuın, 1. aul
Rügen, di

hatten, hemmen, zadriowati, zadrieti, zastawowati, zastuwift, i
aniuwm, feinen Muth aufrecht erbalten, nicht finfen (offen, ducha si-
liti swého; teliti se. Sustentštio, 3. f. die Erhaltung, wydrio-
wdnj, Busen], wydrženj, obXiwa; ber Aufigub, zdržení, odlo-
ženj, odklad. .

Těner, a, um, zart, wei, útlý, něžný, mladistwy, swěžj,
swj?j ; empfinbfam, útlý, gemny ; zártlih, milostný, la-
skawý, srdečný; verliebt, zamilowany, rozkochany;
wollüftig, rozkošný. Tenere, Adv.

Tenellus, a, um, zart, jävttid, Ullink, n&Eninky.
"Tenerftas, ätis, f. unb Tenerftůdo, Inis, £ bie Zartheit, útlost,
mladistwost, něžnost, gemnost.

Tento, avi, atum, 1. betaften, befühlen, berühren, omakd-
wati, omakati, ochmatdwati, ochmatati, ohleddwati,
ohledati něco, mukati, chmatati, chmdtnauti, mdk.
nauti na něco; fudyn, hledati, 3. ©, auxilium; unters
nehmen, Vorhabens feyn, pokaušeti se, pokusiti se o ně-
co, úmyslu býti; probiren, unterfuden, verfuden, zkau-
Šeti, zkusiti, aliquid; hominem, auf die Probe ftellen,
skaumati, zkauseti člowěka ; fid) an Iemand ober etwas
machen, ddwati se, dáti se do něčeho; angreifen, hnáti,
dordžeti, připadati, připadnauti, útokem hndti, zte-
kati, zteknauti na něco, 4. ®. urbem; morbo tentor,
id) werde von einer Krankheit angegriffen, nemoc pokaušj
se o mne; reizen, zu teizen fuchen, pokaušeti, 4. B. homi-

\ "Finüis © Ténilis 637°

nem pecunia tentare, fid) mit Geld an Jemand machen, ihn
du beſtechen fuchen, penězi pokaujeti, porušowati, chtjti
porusiti, upláceti, chtjti uplatiti někoho, m
Tentätio, 3. f. die Arobe, ber fBerfudy zkaušenj, skaumdnj, zkans-
ka ; die Verſuchung kušenj ; ter Angriff, Xnfatt, nápad, 4. 8.
des Fiebers,; příchod aimnice." Tentämen, Ynis, th unb Tenid-
mentnst: B m4- ble Grobe, der, Berfuß, zkauška, Tentátor, 3. m.
T Berfucher, pokulitel, "Tentácülum, 2. n, der güptfaben, zna-
M y potus à oben,
Adtento und Attento, avi, atum, t, fih an Jemand máden,umíhn auf ble
Probe zu ftellen oder um ihn anzugreifen, zkaujeti, skaumatť někoho;
Berfuden, probicen, auf die probe ftelen, pokausetz, zkauseti; ans
greifen, p. B. uibem, pokaušeří se O mesto, hndti, ztekati na
město. :
Intento, sri, sfum, 1, menus in eliquem, die Hände an Jemand Legen
tmoflen, "atfó ($n. angreifen, suhatt, sdhnautt, race "wzkiddatt,
* wzfahotvatt, toctdhnautt, noložití na někoho; alicui mortem,
„| mit bem obe drogen, smrtj hrozıti někomtu ; flebe obth Tendo.
Pertento, avi, atum, 1. proditen, auf die Probe fteüen, erforihen,
"3 skaumati, žkaušetí, přeskaumati; wyskaumati, skusrtt ; übers
benten, rozwazowati, rozwážité, powdžiti, rozmysliti ; befallen,
‚pogjmati;' näpadatı, pogjti, nápádnaútíj buvádringen, proni-
kati, proniknauti, NU 7

"Fěnůis, e, dünn, tenký, tdhly, s. 88. collum, ern dänner Hals,
čáhlé hrdlo; feicht, nicht tief, 3. B. aqua, mělká woda;
pulvis tenuis, feiner Staub, drobaunky prach; gering,

+. Hein, ſchwach, ſchlecht, skrowny, nepatrný, malý, chatr-

ny. slabý, $patnf; mager im Reden, ſchmucklos, prostý,

‚sprosty ; res teuuis, eine Sade, die Feines redneriſchen
; Schmudes fähig ift, geringe, gemeine Sade, galowd, spro-
: std, wSednj wěc. . 1.

Tenulter, Adv. düon, fence, fenko, ztenka; mager, fómudics,
prostě, chudě, 4. 88. zevenz geting, [áledt, avmírtig, chatrne,
: chudě, skrowně, špatně, 4 B.:lebeny genau, futfü, na was,
bedliw&, ztenka, y. B. etwas unterfuden. : .

Tenuitas, ätis, f. die Dünne, tenkost, tenkota, fdhlost, j, $8, des
Leibes; ble Magerteit, Armuth, skrownota, chudoba, 4. $8. ver-
borum ; f&ledhte Beihaffendeit, Xemfeligteit, chatrnast.

Pertenuis, e. fehr dünn, pfetenky, teninký, tenaunk5 ; febr had,
slabaunky ; fehr tein, ſehr gering, malinký, skrowničký, wel-
mi nepatrny.

Tenuo, avi, atem, 1. verbünnen, fawäden, fenčiti, ztentiti,

Adtenuo unb Attenuo, avi, afum, 1. gering maden, fdmdáen, vers
mindern, tenditi, ztenčiti, mentiti, zmenšiti, umenšiti.

Extenuo, avi, atum, 1. dünn maden, fen&iti, ztentiti; aěrem, ře-
diti, zředíti; Meinee madien, 3. IB. bie Speifen im Kauen, Zwyka-
ti, rozžwýkati, sežwýkati, rozkausati; vermindern, menšiti,
umenšowati, umenšiti, uskrowniti ; fhwäden, tenöiti, ztendo-

-668 „Těnys Tergo

„toatí, zemdijivati, zemslliti, ztenčili, Bxtenuštlo, 3. f. die Ber,
dünnung, ztendenj; die Bermithderung, zmenšený, uskrownenj.
"Fénus, Praepos. 1) bis an, 3. B. aurium tenus, bis an bie
‚Ohren, až pod uši; lumborum tenus; biš'dn Die &enben,
, až do' beder; Tauro terius, bi an’ Dag Laurušgebirge,
až k Túrským horám; 2) bis ju, 4. B. vulneribus tenus,
bis Wunden erfolgen, do Zivoych, do krwaw$fch ran.
Hwc tenus, scil. parte; oder Hattenus, in [o fern, tak dalece; fo
,., weit, potud, až sem. : 2. .
5" Bátěhus, Adv. In fo fern, In fo welt, řák dülece, ^ c^
* Onátěnias, fdv. in wie fett, in fo fo fern als, sak dalece, gelikož,
Pro unb Protfhus, „Adv. weiter fort, dále; fogteid), alsbatd, Aned,
"hnedký, PRES lott cte) MALE M

Aliqnäuen Adv. rinigermoffen, poněkud, .. m
"Těpča, ui, 2,. lau, Jaulid) fyn, teplf, wlážlý býti
"Tepesco, 3. (au, laulich werben, fepleta, otepleti, ztepleti, wlaž-
, Reli, zwiatneti, ! MEN .
Tepidus, a, um, fau, laulid, tepl, wlažný, mor; ıplahy......
+: Tepor, 3, m. tie Saulidkeit, age Wärme, mittel e Wärme, fe-
+ „plost, teplota, wlaänast. — ... 5 wn. ve *
Tepefäcio, sci, factum, 3. lan, auti machen, ermäcmen, ofeplo-
"watt, olepliti, zahljwati, zahfäll. o
Terebra,;1. ka ein Bohrer, wrtadlo, wwrtddko, nebozez,
nebuzjaek., 4c m. t, m d
Terebro, avi, atum, 1. bogsen, durábobren, iurtaiꝭ. prowrtati,
Exterejvo, abi, atum, 1. auébobren, burdbobéen; iWYwrfárout, wre
tati; wywrtati, prowntüttt: gerawseringen,: toytortati; erywins
‚gen, Wyrucowali, toynetiti mocj Wytleěiti, 'wydějti, wy-

muslie ee PON
Pexterchro, avi, atiun, T, durchbohren, prowrtäwaft, prowrtati.
Těres, &is; länglich rand,' oblý; feifwig, rund, buclaty ;
runt, kulatý, zakulately ; lang, dlauhy ; deſchlant, tá-
, hlyi grkbniadvoll, fein, 4. b. aures teretes, gejhmadvolle,
geübte Oyten, die bald das. Schöne fühien, Cenká, gemné, wy-
brausendusi., 5 7007 o on .
Tergo, 8. und Tergčo, si, sum, 2. trodnen, abtrodnen, wir
(den, abwiſchen, utjrati, utrjti; folglich etwas rein und blank
oder glatt machen, wymečowati, wymečiti, čistiti, hla-
diti, uhladiti, wyhladiti, .
Ahátergo, 3. unb Abstergeo, sl, sum, 2. abwilchen, abtrodnen, ofj-
> rati, otřjti, uthjti, stjrati, setřjtí, 3, 3B. Shränenz einem. «tmeb
Unangenehmes benebmen, odujmati, odnjti, s. 8. dolorem ; remos,
die Ruder abreifen, im Vordeiſegeln, wesla uraziti, zurdzett.
Detergo, 3. und Detergeo, gi, sum, 2, abwiſchen, abtrodnen, uťjrafi,
otjrati, otřjti, uttjta, y. B. den Zifd 4 stjrati, selhjtı, z. I. vie
Spräneny beforumen, einftceiden, 3. ©. Gel, emetati, smésti, shra-

4..

Tergum - : Vféro 639

bowati, shrdbnauti, shrnauti ; gerbrechen, abbsehen, Zdmati, zlo-
miti; remos, bie Muder einen Goleere im MWorbeifadren gerbreden ,
- weiches im Geetreffen Üblid mar, wesla "rdzeti, zurdžeří, uraziti.
. | Bxtergeo, gi, sam, 2, atévifgen, wyljruti, wytbjti; abmilden, abs
tronen, utjrati, uffjfie, . .
Pertergeo, 2. und Pertergo, si, sum, 3. abwiſchen, abtrodiien, utjrat/,
< ufPjfi; aér pupillas, betüt?t fie," potjrd, p*etjrd.' ' : -
Tergum, 2. n. der Rüden, h?bet, záda; a:tergoy von. Din:
. ten, od zadu, po zadu, ze zadu ; post térga; hintersfih,
za zddy, za sebau; terga lare ob vertere hosti; fliehen,
záda ukazowati, paty ukůzati hepfjtelijdie Haut; dad
Leder, kuže, j. B. terga novena boum, dewatero wo-
lowic. " - v FGG
Tergiversor, àtus sum, 1. fiá meigern, nicht daran woflen, den Rüden
autehren, hrbetem se obraceti, nechtjti do tolió, zdrdhati se,
měr. obstupowat£ ; jögern, what, Tergiver: . f. die Seis
gerung, zdrahánj ; die 3ügerung, wdhdnj. ^ ' . t
Tergus, iris, n. bog Bell, die Haut eines Thieres, Kůže; zumellen aud)
^7" wr Rüden beffttben, Aber, BAN .
Terminus, 2. m. die Gränge, 4, B. eines Aders, inez, meze;
eines Landes, hranice, pomezji bie Gränze, das. Ziel, Ende
jeber Sade, die Schranten, meze. I
Termino, avi, atum, 1. etwas bégrüngen, umgrängen, in Gränzen eins
fliegen, durch Gränzen teitimmen, obmezowali, 'obmeziti, wy-
, mezowwafi, wymezili něco, meze wymerowati, wymehiti ne- ^
čemu ; fekfegen, regulicen, beftimmen, usfanowomwatt, ustánomiti,
ur2owati, určili, uložití, y. B. modum; einfgränfen, obmezo-
wati, obmeziti; endigen, konditi, skončowati, skončili, dokon-
čití, dokonati, Terminätio, 3. f. die Beitimmung, Zeitfegung, ur- ,
čenj, ustanowenj : die Endigung, skontowdnj, skončenj.
Determino, avi, atum, 1. burd Gränzen bezeichnen ober beftimmen,
wymezowati, wymeziti, meze wyměřowuti, wymeFiti, ukld-
dati, uloziti ; feitfegen, oeftimmen, urtowati, určiři, ustanowiti ;
endigen, končití, skonuti, skontiti, dokonati, Deferminátio, 3.
f. die Begränzung, w)'mezenj ; das Ende, Biel, konec, cjl.
Extermino, avi, atum, 1. über bie Granze treiben, z mezj hndti:
fortjagen, vertreiben, z. B. ex urbe, Aindfi, wyhán?ti, wyhnati
z mésta ; wegfchaffen, entfernen, wypuzowati, wypuditi, zapu-
diti, wylußowuti,, wylaußiti, wyrmjs ti; verbannen, t0ypoicj-
u dati, wypowedjti, ^. I u
Těro, utvi, Rum, 3, 1) reiben, tti; jerreiben, zermalmen,
: třti, roztjrati, rozetřjti, utřjti; tritus, ay um, 3. ©.
piper, geftoßener Pfeffer, tlučený pepř; abreiben, abnügen,
odjrati, odrati, zedrati, zpotřebowati, opotřebowati,
obnositi; tempus terere, die Zeit zubringen, čas tráwiti,
\ střáwiti; adflrapigiren, 3. B. se, tahati se, utahati se,
ztahati se, dřjti se, zedřjti se; 2) vermindern, čénčiti z

640 Těro . „Těto

poliren, hladiti, uhladiti; tritae aures, fčineš, geübtes
Obr, hladké, gemné, wytřelé, wybraušené uši; drech⸗
fein, saustrowati; au&bre[d)en oder austreten, das Beteibe,
tijbiti, mlátiti; 3) betreten, zumal oft, 3. B. viam; einen
Weg, Slapati cestu; trita vid, ein gebahnter, gewöhnlie
der, bekannter Weg, utřeld, ušlapaná, ugetá, známd
cesta; oft gebrauchen, gemein, bekannt oder geläufig „machen,
. často užjwati, wübec uwoditi;, vocabulum tritum, ein
oft gebrauchtes, bekanntes, geláufigtó ABost,-alowo ahy-

degn!, powědomě, známé, snadné., M.
"Tritus, 4. m. bad Steiben, tFenj. Tritor, 3. m. ein 8teiber, 3. B. co-
lorum, třeč.

Teihlla, 1. f. und "Tribilum, 2. à. die Drefhmäfßine, der Diefjwas
den, womit die Alten dad Getreide au&brojden, (jb, sm. :

Teitüra, 1. f, das Drefhen oder Austreten des Getreides bei den Alten,

, třjbenj, mlácenj, mlatba, -—

' "Adtero und Attero, trivi, tritum, 3, teiden, £řjti, pFitjrati, otfrati,

přitřjtí ; abreiben, odjrati, od?jti, hnjstt, odhněcowati, odhnjsti,
ohnjsti ; aures alicui, natjrati, natřjtí uši nekomu ; aofctiben, g,
$8. nanus opere, odjrati, odřjti, zedruti, zedrjH ruoe pracj ;
abftrapiziren, drjti, xedrjti, tahatı, ztahati, utahati, unaunti,
zhmoždití ; treten auf etwas, nohau pot]Fati, polYjti; vermindern,
Thwäden, fenčiti, ztentowalt, ztenti(t, meusiti, zmenSowati,
zmenšiti > famam alicujus, Jemands Ehre antaften, na Čest něko-
mu sahati, sdhnauti; opes, vettbun, staték utrdceti, utratiti,
Attritus, a, um, abgerieben, otřelý, odrany, y. B. vestis, obno-
Sené raucho. >
Contero, trivi, tritum, 8. gerreiben, roztjrat? , rozetřjťi; zertreten,
' šlapati, roz3lapati, pošlapati, zašlupati; gtrftampfeh, zerquets
fden, auct, roztlauci, drtiti, zdrtiti, rozdrtiti, rbzmačkatiz
gubringen, anwenden, a. B. bie Seit; Müge, drdivití, stráuntt, nas
kládati, naložiti, wynalokiti, zmařiti; abnügen, drati, trhati,
zedrati, ztrhati, opotřebowati, zpotfebowatı, zu3jwatt ; (&eis
en, aufreiben, zu nidte mafen, pofjruti, potrjti, potlacık, zka-
ziti; bándigen, 4. B. boves, krotiti, skrotiti, Contritus, a, um,
abgeniigt, ofrely, opotřebowaný, zpotřebomwaáný ;' bekannt, ges
mein, známý, powedomy, obytegny. Contritus; 4. m, die Sleis
bung, třenj.

: petero, tcivi, tritum, 8. adreiben, abhügen, drdti, odjrati, drjti, o-
drjti, ohnjsti, potfebowati, zpotřebowati; vestem, Šaty obno-
siii; vermindern, p. ©. láudes alicujus, ne SAwdla tenätti,
ztenčowati, zlehöowati, zmenšowati, zmenštti, ctentiti, De-
trimentum, 2. n. ber Verluft, Schaden, bie Ginbufe, škoda; acci-
pere, Gýaden nehmen, škodu bráti, wzfti, trpětí, mjti. Detri-
mentósus, a, um, fdádlid, škodný, škodlivý: |

Deter, a, mn, ift ungewöpntih. Compar. Deterfor, fälcdker, darem-
něsšj ; fhlimmer, ärger, horšj; fomáder, a, B. peditatu, an. gafe
Volf, sladší na pěchotu. Deterius, Adv. fóledter, hůře; wWenie
ger, měně, Superi, Deterrimus, a, um, ſehr fálrát, der (dRRtee

4

Terra . "Terra 641

fie, „prachdaremný, witemny, neydaremněgší; fet böfe, fehe
arg, der árgfte, weimi zlý, neyhorsj.

* Extero, trivi, tritum, 3. ausreiben, bur) Reiben herausbringen, WyTj=-
rati, třjti, wytřjti, wymnauti; auštreten, 3. 38. bad Getreide,
trjbiti, wytřjbiti, wyšlupati; brefben, ausdrefhen, mlátiti, wy-
midtiti; gevteeten, zermalmen, zerquetfäen, jerreiben, Š/apati, roze
šlapati, drliti, rozdrtiti, rozmačkati, roztjrati, rozetřjti;
bum, jertouen, rozkausati, roziwykatt; weglaflen, z. B. inuti-
Ma, wynechdwatt, wynechati, wypausteli, wymjtati, y. B. lie
teram, im Schreiben oder Xuéfpredeu herausftoßen.

Intero, trivi, tritum, 3. hineinreiben, eindroden, eintrümeln, strauha-
ti, nastrauhati, drobiti, wdrobiti, nadrobiti něco do něčeho,
3. 8. aliquid potioni; panis intritus in aquam, ind Wafles eins
getriimett, do wody nadrobený chléb, Yntrita, 1. f, bie gRügcte,
latte Schale, drobenina, H

Intertrimentum, 2. n. der Abgang an einer Sade, der Schaden, Vers
loft, ubytek, škoda.

Obtero, trivi, tritum, 3, zertreten, zerquetfchen, zermalmen, zerbrechen,
drtiti, 3lapati, rozilapati, zdrtiti, rozdrtiti, rozmačkati;
du Schanden maden, vernidten, potjrati,. potřjti, potlačiti, zni-
čití, zkaziti, | .

Protero, trivi, tritum, 3. gertreten, niebertreten, zerquetſchen, zerrei⸗
ben, Slapatt, ze3lapatt, pošlapati, ma?kati, zmatkati, driiti,
podrtiti, zdrtiti, rozetřjti; mißhandeln, gleihfam mit Züffen treten
oder üuferft verachten, 3lapati po někomu, aliquem; zu niáte mas
(en, zu Boden werfen oder ſchlagen, pordieti, poraziti, potjratz,
potřjti, zkaziti, zhubiti, 4. 8. Poenos.

Terra, 1. f. 1) die Erde, země; orbjs terrae oder terrarum,
der Grofteió, okres země, okršlek zemský; der Erdboden,
země; bie Erde, ein Bißchen Erde, hljna, země; terrae
filius, ein unbefannter, geringer Menſch, sprostý člowěk;
ein Land, eine Landſchaft, země, kragina ; ultimae terrae,
die entlegenften Länder, končiny, neyzazšj země.

"Terrénus, a, um, irben, zemnj, ze země; auf oder in ber Grbe bes
finbtid, die Grbe betreffend, zemský ; bestia terrena, ein Landthier,
zemské zwjře; humor terrenus, bie geudtigfeit der Erde, wiAko-

. ta zemnj, wihkost země.

Terrestr, stris, stre, irbifd, pozemský, zemský ; auf der Erde, na
zemi, 4. 8B. praelium terrestre, ein Treffen zu Sande, :

Terreus, a, um, aus Grdr, itben, ze země, hljnàny.

Territ , 2. m. ber zu einer Gtadt gehörige Aider, bad Gebiet, Ter⸗
zitorium, Adgenstwj, mor. traty.

Tripüdium, 2. n. ftaft Terripavium, das Gtampfen oder Springen auf
der Erde, das Tanzen, skdkdnj, křepčení, poskakowdnj na zemiz
tripudium solistimum, wenn die Weiffagevögel fo begierig frafen,
daß das Freffen innen aus dem Sqhnabel, folglid auf die Erde fprang,
welches Gitüd bedeutete. .

Mediterränöus, a, um, mitten im Sande, folglih weit vom Meere gefches
hend, befinbtid oder wohnend, středozemní, prostředzemný ; ma-
re ınediterraneum, das mitteländifhe Meer, moře sttedozemnj.

04

a.

642 | Terr&o . Testi»

"Subterränus, a, am, untericdifß, podzerhnj, podzemský, pod ze-
mj, z, B. specus. E
Terrčo, ui, Itum, 2. Jemand erfhreden, [heuchen, in Schreden
fegen, lekati, polekati, leknauti, uleknauti, désiti, po-
desiti, zdésiti; tetreor, id) werde erfchredt, id) erfchrede

ober erfhreďe mich, lekd m se, leknu se, uleknu se.

"T'errito, avi, atum, 1. Jemand erfhreden, in Schreden fegen, Zekawati,
lekati, děsiti; abfhreden, odstrašowati, odstrašiti od měče-
ho;a re.

"Terribilis, e, ſchreciid. děsný, strašný, hrozný. .

Terror, 3. m. das, Schrecken, Grídreden, ček, leknutj, uleknutj,
ades, hrüza, hrozenj, sde3enj ; terrorem injicere, inferre, in-
cutere alicui, Gýreďen einjagen, Zeku, hrůzy nahdnbti, nahnati,
zpüsobiti někomu, polekati, přestřašití někoho.

Abstérreo, ui, itum, 2, abjáreďen, odstrašowatt, odstra3iti, oddě-
síti někoho od něčeho; aliquem a re. .

Conterreo, Bxterreo, ui, itum, 2. Jemand erfýreden, Zekati, zlekati,
polekati, uleknauti někoho.

Deterreo, ui, itum, 2. atfáreden, odstraSowati, odstrasiti ; abhalten,
verhindern, zurüdhalten, zdržowati, zdrzeti, odháněti, odehnati.

Perterreo, ui, itum, 2, und Perterröfäcio, faci, factum, 3. lekati, zle-
kati, polekati, uleknauti, desiti, předěsiti, zděsiti,

Tessěra, 1. f. 1) ein Biereď, čtwerhranná wo, y $8. eu
vleteckiges Dol, Stein; 2) ein Würfel von ſechs Seiten, kostka;
tesseras jacere, mittere, tesseris ludere, würfeln, w kost-
ky hráti; fie Talus; 3) die Marke, zuamenj ; die pato»
le, Loſung, heslo. .

Tesserüla ober Tessella, 1. f. ein vierediges Steinchen, Würfel, Bürs
felgen, 3. ©. womit.man. die Fußböden belegte, bof fie faft bie orm
kines Damenbrettes hatten, kostka, kosteöka. Tesselätus, a, ma,
gewürfelt, mürfelig gemadt, kostkowany, kostkami wykládaný,
8. B. pavimentum,

Testa, 1. f. 1) ein irbeneó Geſchirr oder Gefäß, nádoba hljněnd ;
2) ein gebadener Ziegelftein, cjhla, mor. tjhla; $) die
Scherbe, střep, střjpek, střepina ; die Sderbe, das Stein⸗
den, kamjnek, womit bie Athener voticten, wenn fie einen gu Sade
tigen aus bec Stade jagen wollten, welches SBotiren Ostracismus
heißes. 4) bie Schale der Schalthiere, skořdpka, skořjpka,
skořepina. :

"Testis, 3, c. ein Zeuge, swědek; eine Zeuginn, swědkyně:;
testes edere, dare, proferre, Zeugen ftellen, svědky sta-
wěti, postawiti, dostawiti, wésti, uwoditi.

"Testimonium, 2. n, das Zeugniß, j. B. dicere, perhibere, ablegen,

swedectwj, wyswédtenj ddwati, wydati, swédomj dáti, swed-
titi; 2) bec Beweis, Swedectwj, důkaze

Testis Testis - 648

Testor, atus sum, 1. 1) bezeugen, betocifen, bartbun, stoědčiký, swa-
dectwj dáwati, dáti, doswědčowati, oswědčowati, oswědčiti,
doswedeiti, dokázati; aliquem, einen. gum Zeugen anrufen oder
bezeugen bei Jemand oder etwas, za swedka sobě bráti, wzjti ně-
koho, odwoldwati se na někoho, oswědčowati sobě, oswed-
čité sobě někým ; deos, Bohem se oswědčowati, Bohem sobě
oswědčowati, Boha se dokládati, přeď Bohem mluwtti, Bo-
ha za swědka sobě bráti; 3) Seftament maden, teftiren, posled-
nj wäli delati, udělati, Testátus, a, um, durd Zeugen bewiefen,
oswědčený, doswědčený, dokdzany ; tar, unläugbar, augenfheins
li$, patrný, zřegmý, zgewny.

Testämentnun, 2. n. ba6 Seftament, Bermüdtnif, poslednj wüle, po-
#jzenj, ol. poručenstwj; facere, acribere, ein Teftament maden;
poslední wůli psdti, napsati, delati, udělati, pořjzenj učiniti
0 swých wecech; irritum facere, rumpere, ungültig maden,
umftofen, zwrhowati, zwrhnauti, rušit, zrušit; subjicere,
p orná unterfhieben, podwrhowati, podwrci, podstrkowati,

'sträiti, -

Intestätus, a, um, ber fein Teftament gemadt hat, neuzinito3j posled-
nj wůli, Intestato, Abl. ohne ein Zeftament, bez pořjzenj, bez
poslední wůle, y. $8. ſterben.

Testificor, atus sum, 1. bezeugen, verfidern, sědčiti, oswědčowa-
ti, doswědčowati, doswědčiti, dokdzati ; Beuge feyn, swědčiti,
swedkem býti, swedectwj ddwati, dáti; jum Zeugen anrufen,

83. deum, bei Gott verfiern, Gott zum Zeugen nehmen, anrufen,

oha za swedka brdti, wzjti, Bohem se oswědčowati, Bo-
ha se doklädati. Testilicätio, 3. f. die Bejeugung dutý Zeugen,
doswědčenj, dokázánj ; der Beweis, důkaz.

Antestor, atus sum, 1. aliquem, einen zum Zeugen anrufen ober nebs
men, za swědku brati, wzjti sobě někoho, oswědčowati sobě,
oswědčití se někým, ^

Adtestor unb Attestor, atus sum, 1. bezeugen, přísiědčowati, na-
swedčowati, swědčiti, priswed£iti, potwrzowati, potwrdifi.

Contestor, atus sum, 1. jum Zeugen bei etwas anrufen, za swedka
bráti někoho, oswědčowati se, oswědčowati sobě, oswedtiti
sobě někým ; dezeugen, bartýun, ermelfen, oswed£owatz, oswedei-
ti, dokazowati, dokdzuti, doswědčiti, oswědčiti; anrufen, y. ©.
deum et homines, Gott und Menſchen zu Zeugen nehmen, e bei Gott.
unb Menfáen bezeugen, Boha i lidj se dokládati, nebe 1 zemí za
swedka brati; contestari litem eit, wenn beide proceſſirende
Theite ihre Sache burý Zeugen beftárten, folglich ben Proceß fórmtid)
einleiten, strany sro&iti, ku práwu zarubsti, k průwodům od-
dožití; litis contestatio, fórmlie Ginleitung des Procefed, sročení
stran, ku práwu zaručenj, Contestätus, a, um, bemiefen, oswed-
čený ; bekannt, známý.

Detestor, atus sum, 1. zum Zeugen anrufen, 3. 8. deos, Bohem se
oswědčowati, Boha se dokládatůj etwas Böfes anwünſchen, vers
wünfgen, kinauti, kljti, prokljnati, zakljnati, prokljti někoho,
zlořečiti, zlého přáti někomu ; verabfheuen, w Oškliwosti mjti ;
etwas abwenden, abhalten, entfernen, wzdalowati, odwraceti, od-
woditi, odwesti, odwrátiti, wzddliti. Detestätio, 8. f. bie Vers
abfgenung, zošklíwenj sobě, ošklíwost ; die Berroinfáung, proklj-

a?

644 Testůdo Texo

mdnj, zlofedenj. Detestibliis, o, verabfäruungemfchig, vermän,
Thungswertb, abídenlid, mreky, ohuwny, proklaty, zlořečený.

Öbtestor, atus sum, 1. zum Zeugen anrufen, za swedke bráti, j B.
deós, Boha se dokládatt; betyeuern, zařjkati se, zakljnati se,
Kljti se; bezeugen, oswědčowati, doswedätt, oswedeiti; bitten,
Anftändig ober heftig bitten, fleben, deſchwören, snažně prositi, swa-
tě žádati, vakljna, pro Boha prostě Obtestätio, 3, f. bie
Beſchwörung, inftändiges Witten, sna&nd prosba, swatd žádost.

Testüdo, inis, f. 1) eine Schildkröte, Zelw, Zelwa; die
Scale derfelben, Zelwowd skořepina, Zelwj skofdpka,
želwowice; 2) dad. Saiteninftrument der Alten, die Laute,
Lener, lautna; 3) ba8 hölzerne Schutzdach bei Belagerungen,
unter bem ble Belagernden ſichet fanden, přjstřešek; aud heißt
"Testudo zuweilen, wenn die Soldaten die Schilde über den Kopf
nahmen und enge-an einander ſchloßen und alfo eine Urt, Schubdach
formirten, Zelwa, 3tjtowd střecha; 4) ein gemělbter Ort
in den Gebäuden, ein Gewölbe, sklepenj, sklep.

Testudinčus, a, um, aus Scildröte, damit ausgelegt, Zelwj, Xelwo-
wy, £elmau wykládaný, .

"Téter oder Taeter, tra, trum, háflih, garftig, o3kliwy ; ab:
ſcheulich, fhändlih, oskliwy, mrzky, hanebny; bellum
teterrimum. Tetre, Adv.

Tetrarcha und Tetrarches, 1. m. 1) ein Vierfürſt, étwrták,
wenn námlíh fid vier in ein Reich getbelit haben; 2) cin Bleiner
Fürſt, der nicht den Namen Rex führen darf, ctwrtdk.

Texo, xui, xtum, 8. meben, tkdti; zufammenfügen, flechten,
plésti, upl'sti, wjti, uwiti; bauen, stawěti, postawiti;
verfertigen,. delati, udělati, zhotowiti.

Textilis, e, gewebt, tkany ; gewirkt, na stawku dělaný, stdwko-
w 3 ‚geflodten, pletený, wity. Textile, 3. n. etwas Gewebtes,

nina.

Textor, 3. m, ber Weber, (kde, tkadiec. Textrix, icis, f. die Bes
berin, tkačka, tkadlj, tkadlice, tkadičkas bie Kleibermaderin,
raušnice, Textörius, a, uin, 3. ®. ars, das Weberhandwerk, tka-
dlectwj, tkadicowstiwj, tkadicowské řemeslo; machina, der
Beberftubt, staw tkadlcowsky, sl. krosna, pl. n. B

Textrine, 1. f. und Textrinum, 2. n. eihe Weberflätte, Werkſtatt des

Webers, die Weberei, tkadicowna. .

Testr 1. f. das Weben, tkanj; das Gewrbe, tkanina, tkadicow-
ské djlo.

Adtexo und Attexo, xui, xtum, 3. anweben, pFitkdwati, pfitkafi,
připlétati, priplesti, phidélati; pinzufügen, připogowati, pří-
.pogiti, přičiniti,

Circumtexo, xui, xtum, 8. umweben, otkdwati, otkati, opljtati,
oplésti,

Contexo, xui, xtum, 8. zufamminweben, selkdwali, setkati, spljta-

Thümus © Thilámas 645

dě splěstí ; zufammmfiigen, verblnben, spogoiwaM, spogit ; €ar-
men, biáten, akiddatt, aložití pjsen. Contexius, 4. mm, ble Bur
fammenfiigung, ber Sufammenýang, bie Werbindung, složenj, spo-

. gen], spogenost,

- "Detuxo, xui, xtmm, 3. dad Gewebe vollenden, abweben, fertig machen,
flegten, nerfertigen, dofkdwati, dotkati, odetkati, dopletati,
doplésti, doděláwati, dadelati.

' Bažexo, xui, xtnm, 3. etwas bineintoeben, Gineinfledten, bineinfügen,

ve oofitátm, wetkdwati, wetkati, wpljtati, wklddati, wplésti, wlo-

t£ něco do něčeho; buräflehten, buschweben, ‚protkdwats, pro-
AXkati, proplétati, proplesti, prokldduti, prolo£iti něca necjm,

2 "alicui aliquid y zufammenfügen, a. ©. nidum, Anjzdo dělat

ve éjati.

Jatertexo, xul, xtum, 3. bapwifien weben, mezi 80 dkáří, plésti ně-

. SEO Rratkduati, protkat, propljtati, proplésti něca něčim.

Obtexo, xui, xtum, 3. barüber meben, potkdwatt, potkati něco ně-
čjm; debeden, krýti, pokrywati, pokrytí.

Pertexo, xui, ztám, 3, buráweben, protkdwati, protkati; ausfühs
sen mit Worten, drowoditi, rowésti; ausführen, ga. ©tanbe brine
gen, dowoditi, dowesti, dokdzati, k mjstu, ku konci přiwésti,

Praetexo, xui, xtum, 8. etwas voramoirfen, voranweben oder fegen,

weben, předetkdwati detkati, napřed wytkdwati, wytkati,

předkládati, předložiti; al& eine Werbrämung vorfegen, verbräs
men, lerhowati, premowati, wykládati, wyloiti, oblemowati,
obloziti, opremowati něco něčim; bebeden, bemänteln, zastjra-
ti, zakrywati, ukrýwati, zastřití, zakrytí; vosmenben, als
Urfae anführen, za přičínu uwddeéti, umo Praetexta, scil.
toga, ein mit Purpur verbrämtes Dterfleib, dergleihen in Rom ben
oberiten Gbrenftelen, bem Gonfulate, ber Prätur unb der Xedilität zu
trágen erlaubt bar, Sarjatem. lemowand, obklddané, obložené
raucho; aud) bie Kinder trugen cin folhes, daher ein Kinderkleid,
zaucho dětinské; ned Berlauf des 17ten Lebensjahres befamen bei

Slinglinge eine gang weiffe Toga, bie toga virilis oder pura hieß; bas

her Praetextätus, a, nn, ber ein ſoiches Kieid an Gat s. folotid) 1)

eins vornehme obrigkeitlihe Serien, wysokd wrchnost, weliký

pán; 2 ein Kind, djtě, pachole; amicitia praetextata, bie Zus
.. gendfreundfäaft, prdtelstwj od détinstwj. Praetextus, 4. m. ber
. Vorwand, bie Belhänigung, zdmjnka, zámysě, přjčina, barwa,
"^. pláštěk, zástěra, poklitka,
Retexo, xui, xtum, -3, das Gewebte mleber auftrennen, pdrati, roz-
^o párati, třepiti, roztFepiti; wieder etwas rüdgängig, ungültig
maden, coffiten, vernióten, ruditi, kaziti, zrušiti, zkazili ; vers
„ändern, anders einriäten, &ina&iti, aginatiN, ginako postawi-
dě; wieder weben, znowa, lkdti; wiederhohlen, opakowati,
Subtexo, xui, xtum, 3. unten ober unter etwas weben, dole tkdti,
podetkáwati, podetkati ; überziehen, potahowati, potdhnautii;
bebedten, zastjrati, zastřjtí, zakrytí; verfinitern, zatemnowat-
Zatemniti; hinzufügen, přidáwatř, priduti. příkládati, přiloží,
t; yufammenfügen, spogowati, spogiti; vesfestigen, a. B. carmi-
na, pjsné skládati, složitě,
Thälämus, 2. m. ba$ Schlafgemad), JoZnice; bad Wohnzimmer,

646 Théatrum Tignum

pokog, swětnice ; daB Schlafbett oder Bett, lože, postel;
bab Gbebett, lože manželské; die Ehe, manielstwj,

; manželstwo.

Theatrum, 2. n. 1) jeder Schauplaß, diwadlo, djwacj mj
sto; 2) ein Schaufpielhaus,. Comödienhaus, diwadlo; die
Zuſchauer, die Verfammlung, diwdci, posluchači; 8) das
Theater, ber Ort, me man Gelegenheit hat vielen bekannt zu werden,
0 diw, weřegnost.

Theaträlis, e, was zum Theater gehört, theatralifh, diwadelnj,
Thöca, 1. £ ein Zutteral, eine Bůdfe, Hülle, Dede, Scheide,
' pauzdro, schowadlo, schránka, obdlka, pošwa; theca
. nummaria, Ver Gelbfád, sdček na- penjze; calamaria,

bie Sederbüchfe, pauzdro na pera; cultraria, nožnjk.

Thensa oder Tensa, 1. f. der Wagen, auf bem man bei ben Wettfahe⸗

* fdjaufpleten die Bildniſſe der Götter führte, um fie im Circus aufzufteilen,
bet Bötterwagen, Proceffionswagen, wiz pro bohy, božnjky

Thesaurus, 2, m. der $Botratb, Magazin, sklad, zásoba;
ein verborgenes, befonders unterirdiſches Behältniß, skrýš, tag-

. nd schránka ; der Schatz, poklad, .

Thörax, acis, m. bie Bruft, prsa; ber Bruftharnifh, kyrys.

Thrönus, 2, m. ein erhabener Sig, der Thron, stolec, trůn.

"Tbüs oder Tüs, üris, n, ber Weihrauch, kadidlo,

Thüribilum, 2. n. ble &audjpfanne, das Raudfap, kadidInice, kadi-
'elnice,

Obtüro, avi, atum, 1. verftopfen, cpdti, zacpdwati, zacpati, za-
tknauti, 3. ©. foramina, Obturamentum, 2, n. ein Gtöpfel, Jas
pfen, čep, čjpek, zdtka.

Thiymus, 2. m. und Thymum, 2, n. ber Thymian, tómifder

Quendl, wlaskd mateřjdauška. .
Thyrsus, 2, m. 1) der Stängel oder Strunk, trs, kostdl, 4.
©. lactucae; 2) der Bachusſtab, Thyrſus. Gr mar mit
Edyheu unb Weinreben ummunden und wurde von ben. Bachantinen am
Vadusfefte getragen, čyč břečtanem, réwjm obloZend.
Tibia, 1. f. 1) daš Schienbein, hnát, holen, holeno; 2) eis
ne Pfeife, Flöte, pjšala, fletna,
Tibiälis, e, das Gdienbein betreffend, Andtnj, holennj. Tibiala, ium,
m. die Binden um die Cdienbeine, Andtnj owazky, holenky.
Tibfcen, Ynis, m. ein Pfeifer, Blötenfpieler, pjskad, pjšťěc. Fem.
Tibicina, 1. f. die Blötenfpielerin, pštkyně.
—— Tignum, 2. n. ib Tignus, 2, m. ber Balken, ein Stüd Baus
fof), dřewno, trám. .

Tigris Tro ^ ^ 647

Igtitum, 2. n, Eleiner Balken, bPewinko, trámec, trámek.

Riu, a, wm, zum Balken gehörig, BFewnow),. trdmow) ; fa-

ber tiguarius, ein Zimmermann, tesař.

Gontigmätio, 3. f. bie 3ufammenfügung ber Balken, zufammengefügte
SBütten, dad Gebütte, tramowj; ein Gtodwert, eine Gtoge, ponebj,
poschodj, sl. patro.

Tigris, is unb idis, f. der Tieger, du Thier, Gr, tižřisej m.
der Sigerfluf, Tigr. :

Tilia, 1. f. die Linde, ljpa.

"Timéo, ui, 2, fürchten, (id) fürchten, in Furcht feyn, beforgen,
bdti se, obáwati se, strachowati se něčeho, rem; ti-
meo te, id fürdjte mid) vor dir, bogjm se tebe, strach
mám z tebe; tibi, id) bin beinetmegen beforgt, bogjm se,
strach, starost mdm o tebe, za tebe; timeo, ne veni-
at, id) beforge, bafi er tómmt, bogjm se, aby nepřišel obe
Xe přigde; timeo, ut veniat, id) fůrdte, daß er nicht
tömmt, bogjm se, Ze nepřigde; starost mám, aby při-
šel; newjm, přigdeli; přálbych, abv přišel.

Timídus, a, um, furátfam, voller Burst, bádzinoy, Dogdcný, stra-
Shiwy. Timide, Adv. furátíam, bazliwe, bogdcné. TimYditas,
tis, f. die Burátfamfeit, bazliwost, bogucnost. Timor, oris, m.
die Furát, bdzen, strach.

Extimesco und Pertimesco, mul, 3. fid füräten, befürdten, Datz se,
obáwati se, strachowati se něčeho: aliquid,

Praetineo, ui, 2. vorher fürchten, pedbdwati se, napřed bdti se,
nopřed obáwati se, — 7

Snblimeo, ui, 2, ein wenig fid fürchten, poobdwati se, trochu se

ati. b

"Tinto; 1. f. eine Motte, Schabe, mol. 1

Tingo sec Tinguo, nxi, nctum, tauchen, eintauchen, eintun«

^ Pen, omdeeti, omočiti, namdeeti, namočiti; benegen,
máčeti, močiti, zmáčeti, zmočiti; färben, barwiti, 0-
barwiti, . |

Tinctor, 3. m. ber gárber, barwj?. .

Tinnio, Ivi, Itum, 4, tlingen, zrjti, 3.58. ein Metal; klingeln,
flimpern, brinkati, břinčeti, cinkati, zacinkati, 3. B. mit
Geld; ertönen, ſich hören laſſen, reden, ſingen, ozjwati se,
mluwiti, zpjwati; zmitfdern, cwréeti. “ .

Tivnitns, 4. m. das Klingen, zněnjy das Geflingel, cinkdnj; cín-
kot,. brinkdnj, břinčenj, bkinknutj.

Tiutinno, 1. fo viel.ale Tinnio. Tintinnabülum, 2. n, bie Klingel,
cle, břenčadio, cinkadlo, zwonec, zwoneček,

"Tiro, onis, m. ein junger Soldat, Rekrut, ber feinen erſten Belds
zug tbut, nowy, mladý wogdk, nowáček ; ein junger Ans
fänger, ungeübter Menſch, ein Neuling, nowdček, začátnýk,

648° Titillo Toga

Tirscfutam, 2. n. ber erfte Solbatendienft, ber erfte Feldzug elneš Sec⸗
daten, wogenský začátek, prwnj utenj, cwitenj woganské;
die jungen Goldaten zufammen, nowdCkowwé ; bie Unerfahrenheit, Rex;
feit, nezběhlost, nezkušenost; tirocinium ponere, feine erie
Probe ablegen, zkauseti se, okaušetí se, okusiti se, zkusifi se w
něčem, j. B. in ber Berebtſamkeit.

"Txtillo, avi, atum, 1. fign, lektati, lechtati, zalechtati,
polechtati. . .

Titillätio, 3. f. ba& Kigeln, Zektdnj, zalektdnj, polechtánj.

"Titio, Onis, m. ein brengendes C dyeit Holz, ein Brand, hla
weit, hlawně; titio exstinctus, ber gófd)branb, opalek,
uhašend hlawen.

Titübo, avi, atum, 1. manfen, nicht feft (leben, 3. B. ein Berapn«
Miner, tautneln, potáceti se, kotdceti se, wrdworati, mo-
tati se, zawráworati; firaudeln, klopytati, klopytnau-

: -tis manfen im Reden, floden, zagjkati se; flammeln mit ber
^Bunge, 3, (B. in der Zrunfenheit, koktati; betreten fen, nicht
toiffen, was man thun fol, zaraziti se, z mjsta newéditi,
na rozpacjch býti; fehlen wort, chybowati, chybiti, po-
chybiti w něčem.

Titabanter, Adv. fioďenb, flammelnd, zagjkawE, koktawi, à. f.
teben,

"Titubátio, 3. f, das Gtammeln, 3. 8. linguae, Koktdnj; bie ümgt
wißpeit, Berlegenpeit, zagjkdnj, .

Titülas, 2, m. der Zitel, die Wiberfhrift, Aufſchrift, nápis:

.. ber Titel, Name, die Benennung, gméno, pogmenowánj;
der Zitel, der Inhalt, obsah; die Urfade, der Vorwand, při-
eina, zámysl, zámjnka; die Ehrenftelle, úřad, düsto-
genstwj. E

Těga, 1. f. die Yoga, čmské raucho, wrchnj odàw, dlau-
' há sukně. t

So hieß das Dberflelb der Römer, welches fie über bie Welle museo
men, fo daß der rechte Arm frei heraushing, der linfe aber bebedt war.
Sie war ohne Xermel, von weißer Wolle. Ale Römer trugen fie (a der

. Briedenszeit, bafer ber Friede, die Briedenszeit, pokog, čas pokoge;
in sago et in toga, im Kriege unb außer dem Kriege, im Kriege usb
Beieden, w Čas wdlky a pokoge. Diefe toga war entweder mi
Vurpur verbrämt und hieß toga praetexta, dergleichen bie Kinder
und Bornehmen trugen, ober fie war unverbrämt und hieß t»za viri-
lis ober pura, mužské rauchó; bei ben Bewerbern um ein Otoatte
amt war fie bíenbenb weiß, toga candida, bj/é raucho ; die fitis
ten trugen eine ſchmutige Zoga, toga sordida, 3pinewwé raucko; ht
Sraueenden, fatten eine fämarpe gu, foga pulla, černé, smutné
raucho.

Topila, 1. f. Das Rödden, suknička, šatky.

Tolero Tollo 649

Togätns, a, um, ber elne Toga umbat, dlauhým rauchem, pactůvě
Odjty; ein Römer, vómijder Bürger, Riman; römiih, řimský ;
gens togata, bie Römer, Řimané; fabula togata, worin Römer
in rómijér Zvadt vorgeftellt werden, Mjmskd Ara; ber tein Soi⸗
bat ift, civil, měsťský ; aud) von geringem Stande, sprostý, spro-

:&tého stawu, y. B. femina togata, ein gemeiues Zrauenzimmer,
sprostá ženská.

l'óléro, avi, atum, 1. erbulden, ertragen, aushalten, sndieti,
trpěti, snésti, wydržeti, wystáti, wytrpěti, ztrpetis ©
hiemem tolerare, nit erfrieren, přetrwati, přestáti,
"predrieti, přetrpěti zimu, nezmrzati, nezmrznauti,
přes zimu, obstáti; sumtum, beftreiten, náklad wšsti,
wydr3eti, s útraty býti; erträglich machen, snesitelné
činiti něco, howěti, wyhowjwati, showjwati, wyho-
wěti něčemu, 3. ©. famem, egestatem, hlad sytiti,
nuzotu £iwiti, .

Tolerans, tis, duldfam, qndseliuy, Toleranter, Adv. gebutbig, and- '
deliwe, trpělivě. Tolerantia, 1. f. und Tolerätio, 3, f. die Gr»
buldung, Grtraguhg, snaášenj; die Dulbung, Duldfamkeit, žrpěliwost,
sndjeliwost,. | + . \

Tolérabllis, e, erträglih, libi," snesitelný, snesny, obstogny.

Intoleräbilis, e, unausftehlid, unerträglich, nesnesitelný, nesnesny.

Intoleraudus; a, um, unerträglich, nesnesitelný; nesnesny.

Intolerana, tis, unbutb(am, nesnd3eliiy. Intoleranter, Adv. uns
erträglich, unmäßig, nesnesitelně, nesmjrne, y. 8. dolere. Into-

leruntia, 1. f, die Unverträgligteit, der Mangel der SRüfigung, die un⸗

dulbfamteit, nesndseliwost,

Tollo, sustüli, sublatum, 3. 1) in die Höhe heben, erheben,
wzdwjhati, powzdwihywati, powzdwihnauti, wzdwi-
hnauti něco ; ancoras,die Anker lichten, kotwice wytaho-
wati, wytdhnauti; in die Höhe richten, wzhüru stawěti,
postawiti; erhöhen, zwyšowati, zwýšiti, powy3iti; ani-
mos tollere, jid) erheben, (tof werden, na mysli po-

' wzdwihnauti se, popnauti se; pychati 2) etpeben, 4. B.
vocem, hlasu powzdwihowati, powzdwihnauti ; clamo-
rem, wzkřikati, wzkřiknauti, do křiku se dáti; laudi-
bus tollere aliquem, rühmen, wyndšeti, wychwalowa-
ti někoho; 8) nehmen, wegnehmen, brdti, wzjti, odnjma-
ti, odnjti ; wegichaffen, aus bem Wege räumen, 4. B. me-
moriam, vertilgen, zahladiti památku; de medio, et»
morben, z cesty kliditi, skliditi, sloZiti; zabiti, usmrti-
ti; veneno tollere, vergiften, gedem otrdwiti n&koho, '
zadati gedu někomu; caffiren, abfhafien, 4. B. legem,
rušiti, wymazati ; deos, die Götter, ip. Dafeyn láugnen,

650 "Tondéo Tono

Bohůw neznati, Bohy sapjrati; 4) erziehen, groß jha,
chowati, wychowati, odchowati; 5) betommen de v
gen, dostati, zploditi, i. ©. liberos ; 6) über fid nta,
na se brdti, wzjti; tragen, nésti.

Tellöno, omis, m. ber Gdpwengel, Brunnenfäwengel, oda; «siii
Belagerungen üblid) geweſen.

Adtollo und Attolo, 3. ín die Kühe heben, erheben, wzewjloti p
wzdwihowati, powzdwihnauti, wywzdwihnauti.

Exil, extüli, lat, I p pedem bre porri

ay om zeti. 3
daudibus ad ceclam, do nebes wy ndsti, k ned Ch chwdlit, wr-
chwalowati.

Sustollo, sustüli, sublatum, 8. (n bie Höhe eben, wehäre wide
hatı, powzdwihnauti, wyiwzdwthnauti; in equam, exti yii
fegen, na kůň pomocí, wsaditi; wegneymen, brdti, sozjti *
weoſcha ffen adkljzefi, odkliditi; zu Grunde sichten, getſiceri, ra
Siti, zrußiti, zkaziti, y. B. aedes. .

"Tonděo, tötondi, tonsum, 2. (deren, střihati, ostřihati, c-
pillum; barbam, barbiten, den Bart abfderen, ol. Bi
bratlu holiti, oholiti; abmáben, abſchneiden, abhauea, žá
ti, žjti, požjti, požnauti, sjei, sekati, pokositi, host,
posekati, y. ©. prata, segetes; befchneiden, orezdwati, ře-
zati, ořezati; abpflüden, abrupfen, £rhati, otrhdwati,
otrhati, šklubati, ošklubati; abfreffen, abmeiben, obljro-

ti, obežrati, ožrati, spdsati, spdsti.
Tensor, 3. m. ber Sqherer, stFiZec; der Barbirer, Berbier, hohl,
bradj?. Tonsóríus, a, um, 3,8. eulter, das Barbirrmefer, Milos.
Tonsüra, 1. f. baš Gýeren, Abferen, Mefýeren, die Eder, 8
stříhánj, střížba, mor, stříh.
Toustrina, 1. f. die Barbierkube, Barbierbube, Dradjrna,
Tonatrix, icis, f. die Gdererin, Abfererin, stříhačka ; bie Berka
tin, bradjřka, holiöka. Demin. Tonstriciíla, 1. 1.f
Tonsillae, arum, f. bie Mandeln am Qatfe, mandle, brančje
Adtondeo und Attondeo, tondi, tonsum, 2, (decen, bejáeren, sfřáše-
ti, postřihowati, postřihnauti; beſchneiden, Fezatı, eezati ;
tefeefen, bezupfen, Sklubati, ošklubati, obžjrati, obeirati, ©
Arati.
Detondeo, tondi, tonsum, 2. abfýeren, holifi, Zholiti, ohočiti, ostří-
hati; crines. detonsi, abgefhorenes Haar, ostrihane
Intonsus, a, um, unbefdoren, zestříhaný, ncholen), zaı jj
lanbt, odlistěný, listny, listjm obrostlý, . B. erberes i-
tonsae.
Tdno, ui, 1, donnern, hřjmati, hřmjti, zahřměti; tout,
es bonnect, hřjmd, h’mj; ertönen, zwučeti, rozljhati st.
. TonYteu, 4. n. unb Tonitrus, 4. m. ba$ Donnern, bee Donner, Mjmd-
nj, hřměnj, bauřka.
Adionftus unb Atonitas, a, um, betäubt, fantod, Auferf efi e

'

Tophus Torgučo 654
. ‘

täubt, wie vom Donner gerührt, ohromený, omrd&enp, zmdme-
ný, omámeny, wygeweny, wyděšený, wytrieny.

Detono, ui, 1. herabdonnern, dolů hrjmatı, hfmjti, zahřmětí; ya
bonnern. aufhören, sahrimäwatt, odhřjmati, odehřměti, pohrme-
ti; detonuit, es hat aufgehört zu donnern, pohřmělo, hFmjti pře-
stalo, hřiměnj. přestalo, hrom utichl, ]

Intono, ui, 1. bonuern, AbJmatr, Ařmjti, zahřjmati, xahbmàti;
donnernd ertónen, xaAPjmati; ertönen Laffen, becbonnern, 3, B. mi-
mas, Dropworte, hrosbau hřimati, zahřjmati. :

K'óphus, 2. m. der Zufitein, Zofftein, opuka. ^n
Tornus, 2. m. dad Dredfeleifen, Dreheifen, saustruh, sat-
stro; der Grabftidel, das Meifel, Zeljzko, dldtko.

Torno, avi, atum, 1. mit bem Dredfeleifen runden, dredfeln, saustro-
wati, wysaustrowati, saustrem wykrauiti, wytotiti,

Torpěo, ui, 2. ftarren, ohne Empfindung feyn, erſtarrt feyn,
trnauti, ztrnauti; unthätig feyn, leXeti; animus torpet,
mysl gest rozmařilá,

Torpesco, pui, 3. erftarren, ſtart werben, trnauti, mrtwöti, dřewě-
něti,zmrtwěti, zdřewěněti, ztrnauti, zbrněti.

Torper, 3..m. die Grítartuag, Gtarrung, ber Mangel ber Gmpfinbung,
die Gefüpllofigleit, zirnutj, ztraulost, zmrtwelost, zdrewenelost.

"Torpídus, a, um, ftatr, erftarct, gefühllos, ohne Empfindung, ztrnu-
Di, zmrtwělý, zdřewěnělý.

Torpědo, Ynis, f. der Krampfiifh, ber Jitterfifá, trňdk. .

Obtorpesco, pui, 3, erfarcen, ftarr werden, gefübllos werben, trnauti,
mrtiěti, dřewěněti, ztruauti, zmrtweti, xdFeweneti,

"Torquéo, torsi, tortum, 2. breben, 3. ®..oculos, krautiti,
točiti, zatočiti, zakrautiti očima; trůmmen, točiti
krautiti, zkrautiti; verdreben, ztáčeti, ztočiti, potočiti,
krautiti, zkrautiti, pokrautiti; os, sta obraceti; škle-
biti se; talum, verrenfen, wytočiti, wywrdtiti, wywrt-
nauti, wywinauti, wytknauti, wylomiti, wyraziti
kotujk; fortwälzen, y. ©. saxa, wdleti, waliti; foltern,
peinigen, mučiti, katowati někoho; quälen, saužiti, su-
Xowati; torqueri doloribus, Schmerz; fühlen, bolesti
trdpiti se, swjgeti se; ſchwingen, mit Gewalt werfen ober
ſchleudern, točiti, zatočiti, rozhánéti se, mrskati, mr-
štiti, mrsknauti, máchati, mächnauti něčim,

Tortor, > m. ber Henker, kat, katan; ber Yeiniger, Bolterer, trapi,
mučitel. .

Tortaösus, a, -um, voll &rümmungen unb Gälupfwinkel, kraucený,
ztodeny, klikaty, kautkowaty. _

Toreülar, äris, n. eine Preffe, Keiter, Weinkelter, čis, Zisice, winny

pres. -

Tormína, um, 5. bes Schnelden im Leibe, Baudgrimmen, žřenj, hry-
zenj, swjrduj, řezání -w životě. Torminčsus, e, um, dazu ges
neigt, žřenj mjwagjcj.

652 Torgučo ' Torgučo

Tormentum, 2. n. bie fWolter, Zortur, muka, mučidlo, skřipec;
das grobe Gefiig ber Alten, befonder6 Catapulta unb Balista, ča-
čák, weliky prak, hrubá střelba,

Torquis und Torgues, is, c. 'eine Kette, Halskette zum Oxast i
Shmude, Ofmudtette, řetěz.

Contorgučo, si, tum, 2. zufammendrehen ober wideln, stdčefi, shi-

. tů, swjgeti, swinauti, y ©. togam; verbrehen, verwirren, krauti-
ti, skrautiti, pfekrucowati, překrautiti, zatottti, zamoteti,
zaplésti; drehen, Gecumbreben, řočití, ofdčeti, otočiti; fäwingn,
točiti, zatočiti, rozpřáhati se, rozpPdhnaufi se, rozhéniti
se, rozehnati se něčim ; fäleubern, mr3titi, mrsknauti, méchs-
Ti, máchnauti, wraziti něčim někam, 4, B. hastam, riura iur:
fpieg ſchwingen, mit großer Kraft werfen ober ſchteudern. Contartes,
a, um, zufammengebreft, stočený ; versteht, vermorren, zatočený,
stočený, zamotaný, skrauceny, zapletený, zadrhany. Cos-

: forte, Ade, verdreht, nermorren, stočeně, zamotaně, Coatertie,
3. £ die Herumdrehung, Gýmingung, fo&enj, ofáčenj, zatočení ;
die Merbrefung, Verwirrung, sťočenj, skraucenj, skraucenost,

. spletenost. Contortor, 3. m. ber Werbreher, SBerwircer, Eratič,
překrucowač, překrutič, pletichář.

. Detorqueo, si, tum, 2. herabdrehen, berabbengen, dolů kraufiti, std-
Peli, kriwiti, shybati, sehnauti, ohnauti, zahnauti; weg
ben, megbrugen, odtddeti, odhybati, odeknauti; wegwenbes, ats
wenden, odwozowati, odwoditi, odwesti, odwracets, edwráti-
ti; verändern, ménifi, změniti, j. B. voluntatem; verbechen,

. krautiti, skrucowati, skrautiti, pokraiititi, petotiti,

Distorgueo, si, tum, 2. von einander drehen ober jerrem, serprres,
3 ©. os, hubau Iklebiti, točiti, krautiti; quälen, martera, tre-

+ put, mučili, Distortus, a, um, vevpčett, ungeRaltet, skraucemy,
pokrauceny, stačený, potočený ; unfhidlid, nezpůsobný. Dis-
tortio, 3, f. bie Verzerrung, Verdrehung, pokraucenj, skreucenj,
potočenj, stočenj, i. B. membroram; bie Ungeftalt, nezpäsod,
nezpůsobnost.

Extorqueo, si, tum, 2. herausdzehen, herauswinden, kracowati,
wykrautitt, wytočiši, wypáčiti, wymknauti, N^ etwas asi
der Hand; erpreffen, entreifen, erzwingen, wjydjrati, wydtjti, wy-
nucowati, wynutiti ; foltern, mučili ; versenken, 30) :
wyıwrtnauti; fice Torgneo,

Intorqueo, si, tum, 2. bínbre&en, nakrucowati, nakrautiti, netě-
četi, natotiti, nakFiwiti, nahnauti; drehen, herumbreben, řočiří,
otd£eti, otočiti; fmingen, y. B. hastam, fo&iti, zatotiti kopým;
fáteubern, máchati, máchnauti, mrititi, mrsknauti, wraziti
něčim; trauš maden, zatdčetí, zatocıti, skrautiti, y. ©. capilli
intorti, zatáčené, skraucené, nakadeřené wlasy ; verbreben, ves
berben, a. B. mores, pokrautiti, pototiti, pewrdtiti,

mrawy.

Obtorquoo, si, tum, 2. anbreben, zakrucowati, zakrautiti, zatočí-
ti; trümmen, kPüwitr, zkřůviti; obtorta gula, bei ber etu, 0
hrdlo, t. i. mit Gewalt, mermo, mermomocně.

Retorqueo, si, tum, 2. jurüdbreben, j. ©. oculos ad urbem, Erse-
titi, točiti očima za městem ; yurüdwenden, zpdiky otiirii,
otoditi, zpět obraceti, obratiti; drehen, beugen, trůmmra, zatd-

Torrčo : s Tot \ 658

Cete, zatočiti, ohýbatí, zuhýbati, zahnauti, ohnauti, kriwiti,
knot akfiwiti; yuriddrängen ober treiben, zpátky tlačit,
náti. Ů

orr&o, torrui, tostum, 2. 1) -bórren, sušiti; töflen, pra-

žiti; tosti crines, verfengteó Haar, zpražené, připražené

*elasy; braten, péci; echigen, entflammen, pdliti, rozpa- '

dowati, rozpáliti, rozněcowati, roznjtiti, wznécowati,

weznjtiti, . B. torret amor pectora; 2) dörren, Hitze aus ⸗
feben, prahnauti, smahnauti; wofür aber beſſet torre-
ri ftebt.

"Torrens, tis, heiß, brennend, prahnaucj, horký ; exbiet, rozpdleny ;
$raufenb, (dneu, fhiefend, prudký, ručj. Subst. Torrens, tis, m.
wildes, berabſchießendes Waſſer, der Giefbad, 9ügenbad, Dystřína,
dystřice, ručeg, deštowý, přjwalný potok,

Torris, 3. m. ein Brand, brennendes dit Holy, Alamweň, hlawně,

TorrYdus, a, um, biirr, troďen, suchý, wyschlý, wyprahlý, wy=
smahlý; bigig, ‚beiß, horký, 4. B. zona ; verbrannt, verfengt, spd-
leny, zpražený, zprahlý.

Betorridus, a, uin, dürr, troden, such, wyprahlý ; alt, tiftig, von
vieler Erfahrung, burchgetrieben, starý, chytrý, wychytralý, zku-
šený, prohnaný, 3. $8. mus.

Jdras, 2. m. weiche, gepoljterte, aušgeftopfte Erhöhung, mors
auf man fid) legt und fegt, jede weiche Lagerftatt, jeder weiche Rus
beplak, měkké ložisko, sedisko, à. B. ein Polfter, ein
Spfübl, ein Zederbett, podklad, poduška; eine Rafenbant,
drnowd lawička; der Sopha, sedadlo; dad Ghebett,
lože manželské; die Ehe, manželstwj. Plur. Tori, bie
meiden, fleifhigen Theile des Reibes, bie Muskeln, swaly,
masitost. ; :

Torčsus, a, um, mušťutt, fleifhig, svalnatý, masity. .

Corvus, a, um, ftart, wywaleny, wytreitély; grimmig,
wild, krutý, diwoky ; finfter, škaredý, zasmušilý, ne-
wesely, kyselý; zornig, unmillig, hněwiwý; gráflid,
fárediid, hrozný, strašný, krutý, ukrutny ; rauh, nidt
mild, fauer, herbe, 3. B. vinum, kyselý, trpký, negemný,
škrablawý ; ernfthaft, männlid, wdZny, muzny,

Protervus, a, um, fer, ſchamlos, teď, breit, mutpwilig, nezbedný,
nestydatý, siwéwolny. Proterve, 4

Brotervitas, atis, f. bie Frechdeit, Schamloſigkeit, Redbeit, Muthivillen,
neabednost, nestydatost, swewolnost.
Tot, Indec!. fo viel, fo viele, z. BB. tot viri, fo viele Männer,
tolik mužůw,
tidem, Indecl. eben fo viet, eben fo viele, Lolike, rowněž tolik, t
Tities, Adv. fo vielmat, tolikkrdte. [3
Titus, a, um, der fo vielfe, folikátý,

654 Totus Tráho
- Tötus, a, um, ganz, celý; völlig, ganz und gar, celý, zam
plna, s tělem i dušj, 3. B. ergeben fepn; aller, alle, aleš,
fámmtlid, wšecek. .
Toxicum, 2. n. daš Gift, ged.
"Trübéa, 1. f. ein Staatskleid, z. B. der Körige, Augurn, Coin
und Ritter, bei felerlichen Aufzügen, slawné raucho.
— Trabs, trabis, f, der Ballen, brewno, trdm; ba8 Fahryem,
kucdbka, člun; das Schiff, lodj.
"Tragoedia, 1. f. dad Zrauerfpiel, die Gragóbie, truchlohra,
smutnohra.
"Tragoedus,2, m. ein trogifóer Schaufpieler, truchloherece
Tragleus, a, um, tragiſch Zruchlohernj; tragicus scriptor, eis Zre
gödienfreiber, fruchiohernj básnjk. Tregice, Adv. tcegijá, tra-
^ chlohern®, u
Träho, xi, ctum, $. 1) sieben, tahati, tdhnauti; aquam,
wodu wážiti, táhnauti ; ſchleppen, wláčeti, wléci; an
fid ziehen, 3. B. magnes trahit: ad se ferrum, zieht an fi
das Gifen, přitahuge k sobě, táhne na sebe železo; in
fic ziehen, s. 9. animam, do sebe táhnauti dech; lanam
« trahere, fpinnen, přjsti; zum Gefolge haben, za sebau
táhnauti, s sebau mjti; nehmen, befommen, tdhuauti,
bräti, wzjti, dostiwati, dostati, 4. B. decumas, prac-
dam, nomen; annehmen, na se bráti, wzjti, i. B. spe-
ciem virilem; zuſammenziehen, z. B. vultum, fauer fehen,
stahowati, krabatiti, skrabatiti twdř, čelo; škarediti
se; von einanderziehen, roztahowati; pecuniam, Geld vers
thun, roztahati, rozwléci, rozházeti, rozmarniti penj-
ze; 2) ziehen, reifen, binziehen, hinreißen, tdhnauti, ld-
kati; sua quemque trahit voluptas, jeder Menſch pat
fein Bergnigen, každého tdhue něgaké potiienj; capi-
ditate trahi, von Begierde hingerifjen werden, žádosti pu
zenu býti; trahi-studio laudis, lobſũchtig, ruhmfühtig
feyn, chwdly žddostiwu býti: 8) wegziehen, abjiees,
+ B. ab incepto, odtahowati, odtáhnauti, odwádeti,
odwoditi, odwésti od předsewzetj; wegnehmen oba af
fid) nehmen, z. B. partem doloris, odnjmati, odnjti, pře-
&jti, pfegmauti; verzögern, in bie Länge ziehen, verfdlcie
fen, protahowati, protáhnauti, prodlužowati, prodian-
žiti; aufhalten, zdrXowati, zdržeti; zubringen, trásiti,
stráwiti; 5) ableiten, herleiten, 3. B, originem ab sligao,

Tràho Träho 655

>
pfiwod bräti, mjti; pocházeti, čjtati se od někoho..
"E'ractus, a, um, entfprungen, herflammend, pochdzegjcj,
poily, zrozený,

ree, 1. f ein Fahrzeug ohne Mäder, smyk, lihy 5. ber Sälitten,
saně,

“Tractus, 4. m. dad Ziehen, ber Aug, tah, tdhnutj, taZenj ; das Debs
men, (angfameš Xusfpreden, 4. 8. verboram, natahowdnj slow ;
die Gegend, Strecke, Lage, krag, kragina, položenj, traty ; trac-
tus arbornın, der Berbau, zaseka; eodein tractu temporis, ju
eben ber Seit, tohotéž času. :

Traeto, avi, atum, 1. betaften, in ben Händen haben, berühren, oma-
kdwati, ohledáwati, omakati, ohledati něco, makati, chmata-
ti, chmátnauti, mdknauti na něco; dotykatı se, dotknauti
se něčeho, z. ©. vulnera fid befhäftigen mit etwas, objratise, zu-
ndieti se, zabýwati se něčim, pracowati o něčem, 3. 88. tet
ram, das fanb anbauen, země wzdeldwati, obdeldwati; pers
mam, vorftellen, pFedstawowati, hrdtt osobu ; artem, ein Gewere
be treiben, řemeslo prowozowati, prowoditi, westi, delatis
traeticen oder behandeln Jemand, nak/dduti, zachdzeti, gednati,
naložiti s někým, 4. 18. aliquem bene, male; behandeln eine
Sache oder von ifjc handeln, gednati o něčem ; überbenten, überlegen,
rozwažowafi, skaumati, rozwážiti, powážiti, před se bráti,
wzjti, ohledati, opatřitť něco. "Yraciatio, 3. f. und Traciätus,
4. m. die Betaftung, ohleddwanj, ohledánj, omakdnj ; die Bes
dandlung, Befdáftigung mit etwas, pracowdnj, zabywdnj ; terra
tractata aspera, bart au bebauen, fwordá, těžká k obdelánj země ;
die Abhandlung, sedríánj, pogedndnj. Tractäbilis, e, maš fid) bes
dandeln, bearbeiten täßt, folglid) biegfam, geſchmeidig, nadalebig, ta&-
ný, měkký, ohebný, podagný, krotky. Iutractabllis, e, unges
fómeibig, unbiegfam, mas fid nicht behandeln läßt, forčde, , wild
„netažný, nepodagny, křehký, twrdy, neupFdhany, diwoky.

Adtrecto und Attrccto unà Contrecto, avi, atum, 1. betaften, o/ıle-
ddwati, omakdwati, omakatı, ohledati; firbe, Tracto. Con-
trectftio, 3. f. die Betaftung, makdnj, ohleddnj, omakdnj.

Detrecto unb Detracto, avi, atum, 1. verkleinern, verringern, z. B. vir-
tates alicujus, zlehčowati, zmenšowati, zlehčiti ctnosti něčj;
etwas ausfhlagen, ſich weigern, zpěčowati se, zdráhati se, páči-
ti se, odpjrati, odmlauwati; pugnam detrectare, nidt fedjten
wollen, nechtjti do boge, nechtjti bogowati; jam, den Krieges
Menft ni&t thun wollen, nechtjti wogdkem býti, na wogn? slau-
iiti, Detrectatio, 3. f. die Weigerung, nechtěnj, adpjrdnj, zpě-
čowdnj se.

"Obtrecto, avi, atam, 1. alicui, Semanb verfeinern, om fid au erheben,
Symanbé Größe, Thaten unb Talente verringern, übel bavon reden, aus
Neid zuwider feon, zlehčowati, pomlauwati něco, utrhati, zá-
wideti někomu. Obtrectätio, 3. f. ble neidiſche Merfieinerang eines
orbern, zdwistne ziehdowdnj, utrhdnj, pomlauwänj ; der Rein,
zdwis}. Obtrectätor, 3, m, ein mißgünftiger Widerfaher, Reider,
Gegner, zlehdowatel, utrhač, pomluwač, záwistnjk, protiwnjk.

Pertracto unb Pertrecto, avi, atum, 1. etma$ betaften, oAeddiwati,
omakdwati, ochmatdwati, omakati, ohledati, ochmatati ; ani-

656

Träho Träho

mos pertractet orator, weiß fie zu rühren, duši dogjand; beim
dein, fid) damit befháftigen, objrati se, zamestnawatı se, it
ti se něčim ; bucdftubiven, uaterfu&en, durchfuchen, mayslj ohledé-
wati, prochäzeli, progjti, ohledati, přemysliti n2co; de
dein, gednati, mluwiti o nèdem. Pertractätio, 3. f. die Beraiuy,
omakáwánj, omakánj; die Beldäftigung mit etwas, objrdxj x,
zaměstnáwánj se něčim.

Retracto, avi, atum, 1. wieder in bie Hanb ober vor bie Hand ndun,

- wieder betaften, zase w ruce brdti, do rukau tozjti, opet +
chmatdwali, omakáwati, ohledáwati, opet omakati, ockms-
tati, ohledati; etwas widerhohlen, opakowatr; erneuern, obso-
wowati, obnowiti ; nod einmal durdgehen, zase prochdzetz, gt-
ště progjti; wieber überbenten, zase rozwaiowati, rozwditi
přemysliti ; vuridnepmen oder widerrufen, zpátky tdAnautr, od
woldwati, odwolati, 4. B. dicta; fid weigern, zpezowoti x,
mor. páčití se. Retractátio, 3. f. bie Weigerung, zpeÖowdnj v,
mor. páčenj se.

Abstrüho, xi, ctum, 3. Jemand von etwas wegziehen, abziehen, odic-
howati, odtdhnauti, odwoditi, odwésti, 4. B. von Beträtsit;
wegzerten, wegfhleppen, odirhowati, pryč trhati, tahati, té-
hnauti, wléci, odwláčeti, odwlécr; trennen, abfendern, odluče-
wati, odlaučiti, oddělowati, oddělit; yin[ateppen, pinreifen, cld-
četí, wléci, táhnauti, y. B. liberos in servitutem,

Adtraho und Attraho, xi, ctum, 3. $crjujieben, přiťahomati, te
hnauti, pfitahnauti; an fid zieben, k sobě tahnauti ; derzufdter
pen, wlaceti, příwláčeti, pFüwléci ; wohin siegen, tdhnaufı, pří-
idhnauti; herbei ziehen, verurfagen, pfitahowali, přiťáhnast,
püsoliti, zpüsobiti, 4. W. malui,

Contraho, Xi, ctum, 3. 1) zufammenziehen ober jufammenbringes, vers
fammeln, vereinigen, 4. B. Truppen, stahowati, stáhnauti, shro-
máideti, shromdiditi, spogiti; 2) ins Kurze gufammeagicha,
verfürgen, einziehen, zufammenziehen, stahowatz, stähnautı, králi-
ti, zkracowati, zkrdtiti, ukrätiti; vela, die Segel eint,
plachty stáhnauti, swinauti; 3) etwas zuzichen ober vergdeae,
přitahowati, pritähnauti, pFuvésti, působiti, zpüsobiti, y. B
einen stieg eine Freundſchaft [ótiefen, přátelstivj působii w
přátelstwj wgjti; maden, j. B. aes alienum, €duiben mart,
dluhy delatı, dluhů nadelati; zadlužití se; verrichten, un
konati, činili; rem oder negotium contrahere, einen Gentted
tbun, smlauwu činiti, u&initi ; res contracta, Gontract, sm/ume-
nd wěc, smlauwa; 4) verfäulden eiwas, prowiuli, zawiRMi.
Contractus, a, um, Adj. eingezogen, furj, enge, Hein, stažený.
krátký, úzký, těsný, malý. Contractio, 3. t. die 3ufcamese
bung, staženj, stähnufj, 4. 8. frontis, skrčenj, skrabaceaj čt-
la; animi, ber Kleinmuth, malomysinost; ie Xbtürjung, Bü,
zkrácenj, krátkost

Detraho, xi, ctun, 3. herabziehen, abjieten, herunterzeißen, sfabowe-
tů, stähnaufi, strhowatı, strhnauli; alicui, einem etwas exp
hen, entceifen, benehmen, wegnehmen, drafi, wzjti, odnjmoli, od-
njti; de pecunia, objiegeu, strhowatt, strhnauti, srážeti, sraze
tí, poraziti ; vermindern, verkleinern, umendoiwati, umcnsifi, 8 |
brati, utrhnauti; do alicujus fama oder de aliquo, Gineš gue Rer |

Tráho Träho 657:

men verfeinern, Jemand verfleinern, na cti utrhati, do poctiwosti
sahati, sáhnauti někomu, na cti zlehčowati někoho ; wohin
dieben oder bringen, tdAnautz, dotühnauti, pFitdhnauti, y. 3B. na-
ves ad terram. Detractio, 3. f. die Abziehung, Wegnehmung, Gntyice
Yung, strhnutj, utrhnutj, ubrdnj, odnetj.
pistraho, xi, ctum, 3. von einander reißen, trennen, zerſtreuen, roz-
trhowati, roztrhnauti, rozlučowati, rozlaučiti, rozděliti, od-
děliti, odlaučiti, roztahowati, roztuhati, rozwléci, rozptyli-
dů, rozraziti; von einander ziehen, roztahowati; voces, breit
ausfpregen, ze Siroka wyslowowati; mit mehreren Dingen bes
fhäftigen, zabawowati, zanepraznowati, zaměstnáwati, zand-
deti, 'j. ©. aninum, mysl něčim; endigen, končiti, skončití,
skoncowati, přetrhnauti něco, konec učiniti něčemu, y B. con-
4roversiam; verhindern, aufpalten, zdržowati, zdrzeti, protaho-
wati, protáhnauti; abziegen, abmenbig maden, aliquem ab ali
uo, odtrhowati, odtrhnauti, odtahowati, odtáhnauti, odux
eti, odwesti, odráxeti, odraziti, odlučowati, odlaučiti ně-
oho od nekoho; verkaufen, rozproddwati, rozprodati, roz-
ahati, Distrahor, id bin ungewiß, m pochybnosti gsem ; fama
distrahi, im üblen Rufe ftepen, we zlé powesti býti, Distractio,
8. f. bas Boneinanderziehen, roztahowdn), rozta£enj ; die Trennung,
roztrhowánj, roztrenj, rozdělenj, rozlaučenj, rozrazen]; bit ^
Abneigung, üneinigtit, mysli odwräcenj, nelaskawost, ne-
swornost,
Bxtraho, xi, ctum, 3. 1) herausziehen, $erausfýleppen, wytahowati,
| wytähnauti, wytrhowati, wytrhnauti, wywléci, mocj wy-
westi; aquam, wodu wáziti, wywáziti; Gervorziehen mit einer
Wonier, entioden, 17ytahowati, wytdhnauti, wylauditi na ně-
kom něco; entreifen, wytrhowati, wytrhnauti, y. 1B. e pericu
His; befceien, j. 38. se ex aliqua re, z. B. fid) Gerantjieen, wyta-
howati se, wytdhnauti se, wywesti se, wywaditi se x něče-
ho; 9) Zemand aufjiegen, pinbalten, podiwddeti, wywädett, za
nos woditi, zdržowati někoho, aliquem; verzögern, eine Sade
vehfidieben, odkládati, odložiti něčjm ; somnum in diem, bis in
„ben Tag fhlafen, do dne spdti; durch Werzögerung Hinbringen, zu⸗
bringen, Dinbringen, p. B. ben Sommer, trdwiti, stráwitz,
Pertraho, xi, ctum, 3. hinzießen, dinſchleppen, tdAnauti, tahati, do-
tdhnauti, dowléci, 4. 9B. in ba6 Bager; herzuziehen oder führen,
itahowati, pfitdhnauti, přůwoditi, pfiwesti; loden, ldkati,
prülakati, wldkati, dolákati, -
Protraho, x, ctum, 3, hervorziehen, fervorbringen, wytahowati, wy-
-tdhnauti, j. B. in lucem, ans Licht dringen, befannt machen, vers
vatýen, na gewo wynd3eti, na swětlo wynesti, pfiwesti; wy-
gewiti, pronésti, wyzraditi, prozraditi; wohin bringen, 3. 1B.
ad paupertatem, pfiwoditi, pfiwestina chudobu ; verzögern, weis
ter hinaus fegen, protahowati, protdhnauti, prodlužowati, pro-
dlau2iti; convivia in primam lucem, bi6 in ben hellen ag (maus
fen, do rána, do dne bjleho hodowati; wohin ziehen, potaho-
wati, bráti, potáhnauti, wzjti, y. B. ad convivium aliquem,
Retraho, xi, ctum, 3. jurüdjieben, zpátky tahati, tdhnauti, od-
tahowatı, odtdhnauti, odtrhowati, odtrhnauti, utrhnauti, y,
©. manum ; guriďbriugen, 3. IB. fugitivos, dowáditi, phiwésti,

Rr

658 — Tráma Trčmo

dowésti les obbalten, jurüdtatten, z. ©. aliquem are, zd-
Zawatı, pro někoho od něčeho; aboemen, odreraceti, o
wratiti, odwesti, y. ©. ab interitu, vom Untergange retten, od

. zdhuby zachowati ; entziehen, entfernen, se a re, odtahowati v,
odtdhnauti se od něčeho ; ni&t merken (offen, vertufiken, tara,
‚nedati znáti, y. 8. vires ingenii,

Subtrabo, xi, ctum, 3. beimlidy ober unter ber anb entjirbes cà
überhaupt entziehen, wegziehen, wegnehmen, entreißen, Genrbmen, pet
rukau bräti, kradj wzjti, ubjrati, ubrati, ugjmati, usati, uj-
ti, odnjmati, odnjti; entfernen, odsfraňowati, odstraniti, p-
odstraniti; se subtrahere, fij wegíáleiden, fid) entiehen, Eredj
ucházeti, usjti, odkrasti se, ukrastı se, xmizeti; se adım-
ctui, z očj gjti.

Trama, 1. f, ber Eintrag beim Gewebe, útek; ber gaben tu &-

webes, nit, (gen. i).

Trames, jtis, m. ber Fußfteig, Pfad, stezka, chodnjk, př-
šina; bei Dichtern ber Beg, Pfad, die Bahn, cesta. +
Tranguillus, a, um, ruhig, fill, tichy, pokogný, klidný,

poklidný, j, 98. das Meer, Gemürh, Leben. Tranquillum, t.
m. die Ruhe, Stille, ticho, pokog. Tranguille, Adv. m

big, ticho, tie.
. Tranguillitas, ütis, f. bie Ruhe, Gtille, fichost, tichota, paket,
klid, poklid, klidnost, poklidnast, pokognost, y. ©. mim,
. ett Seele; maris, ruhiges Wetter, ticho na moři, tiché moře.
Tranguillo, avi, atum, 1. ruhig machen, beruhigen, frillen, fišiti, po-
. kogiti, upokogiti, spokogitů, ztisitt, 4. IB. animum, boi Grzsti.

"Trans, Praepos, 1) jenfeits, j B. trans mare, jenfeité be Rus
veš, za mořem ; 3) über, s. B. trans fluvium, überenn
Fluß, přes řeku.

Transenna, 1. f. 1) eine Schleife obe Schlinge, z B. U: 86
get zu fangen, oko, pletka, sklon, sklonka ; 2) ein Gittefe
fter, mějžowé, mřežowané okno; per transennam, IE

. leibtbin, oberfláhig, powrchně, zběžně. .

Transtrum, 2. n. 1) ber Ouerbalfen, p?jenj trám, pijénjs
prjenice; 2) die Ruderbant, lawice weslářská.

Tremo, ui, 8. zittern, třdstí se; erzittern, zatřdsti se, ©
trdsti se; fid) febr fürchten vor etmad, třdsti se, welni
dáti se něčeho, s. B. virgas.

Tremor, 3. m. àa$ Bittern, třasenj se, třesenj se.

Tremülus und Treměbundus, a, um, Jitternd, třasazvj, třasletý.
tresawf, tFeslawy. Sal

Tremefácio, faci, factum, 3. zitteend madeo, zafrdsati, otřési
potřásati, otřdsti, zatřásti něčim, 4. B. Olympum. .

anno und Contremigco, muj, 3. jittern, erpittern, třástt st ©

2 st.

Trěpidus Tres "659

Trépidus, a, um, zitternd, voller Angft,.ängftlic) thuend, ers
ſchrocen, unruhig, angftvoll, eilfertig, eileub aus Angft, s. B.
formidine, třesaucj se, auzkostny, plný úzkosti, stra-
chu, strachem pomatený, zmatený, pitomy ; res tre-
pida, bie Roth, angſtvolle Umftände, úzkost. -

Trepide, Adv. ängftlid, angftvon, eitfertig aus Xngft, mit Bittern,s
úzkost), se strachem, $ pitomostj;

"Trepido, avi, atum, 1. 1) zittern aus Angft, dst? se, chwjti se,
teteliti se; pappeln, tPepati se, třepetati se, klepati se, y. B
avis laqueo capta trepidat; üngítid thun, fid) ängftigen, strach,
úzkost mjti, we strachu býti, strachowati se, třásti se; 2)
eiten, eltfectig tbun, strachy pospjchati; teippein, herum ober too»
Sin teippein oder ängfiich (aufen, strachy behati; eiten, sp&chati,
speti. Trepidätio, 3. f. das Zittern, die Bangigteit, úzkost, stra-
chöwdnj se; die Gitfertigteit, spechawost, pitomost ; das eilfere
tige Saufen oder Zrippeln, auzkostné, pitome behánj. Trepidan-
ter, Adv. zitternd, angftooll, se strachem, s úzkostj.

Iatrepidas, a, um, uaeríQroden, opne Xngit, neokrožený, beze strus
chu, smely. Intrepide, Adu. ohne Zittern, one Angft, unerfhroden,
neohroženě, beze strachu,.smele,

Tres, tria, drei, čřj. Ter, Adv. dreimal, třikrábe,

Terni aud. Trini, ae, a, trei, je drei, třj a třj, po tech,

Tertius, a, um, ber britte, třeťj; pars tertia, bas Drittel, třetina,
Tertium, zum britten Male, po třetj. Tertio, yum dritten Wale,
dritteas, za tFetj.

Treděcim, dreizehn, tFindcfe. Tertius decimus ober decimua terti-
us, a, um, ber breigepnte, tFindcty.

Tertiänus, a, um, 3. 3B, febris, das dreitägige Bieber, tředědenný z-
mnice, tetnice, .

Triaríi, orum, in, die Triarier, eine Gattung rdmifýec Soldaten, weis
de im Treffen das dritte Glied bitbeten, £Feldci, zaddci ; (ite Ha-
stati unb Priucipes oder Pilus in Pilam. Sie waren die derſuchte⸗
fen Soldaten und fnieten, wenn die vorberfhen zwei Glieder fohten, ^
wenn bíefe aber in Roth waren, fo fanden fie auf und fochtenz daher
fpriáwěrtlih: res ad triarios venit oder rediit, e$ fam oder fómmt
auf das áuferfte, za tFeldky to došlo; weliké gest, bylo nebez-

čenstwj; běžj, běželo 0 kůži,

Triginta, dreißig, tFidceti, Duodetriginta, at unb zwanzig, osm-
mecjtma, osm a dwadcet, dwadcet osm, Tricěslunus oder Tri-

, gčalinna, a, am, ber breifigfte, třidcdtý. Tricies, «dv. dreifige
mal, tPidcetikrate. Tricdui, ae, a, je dreißig, po Eřidceti,

"T'rlens, tis, ın, ba6 Drittel einer Gage, (Petina ; befopders eines As,
nämtid vier Unciae,

Triplex, Ycis, dreifach, trogndsobny ; aus drei Theilen beftedend, dreis
fad, třiduchý, we tró; dreifach, der Manigfaltigkeit nad, frog,
drognásobný.

ij a, um, dreimal fo groß, tPikrdte toliky, Triplum, 2. n.
Li fo viel, tříkráť tolik j. triplo plus, dreimahl mehr, tří-
krdte wjc.
Triuuvir, (iege in Vir.

Rr2

660 - Tribunal Tilbüo |
|
i

Trihünal, alis, m, dad Tribunal, ber Richterſtuhl, saudnd
+ stolice ; & war eine echabene Bühne, too der Prätor, wenn et e
ceſſe verhandelte ober unterfüchte, auf feiner seHa curuli fa. -
Tribůnus, 2. m. ein Xribun,

Es find befonders’merfwürbig 1) Tribuni plebis, deren ju Gicersb der
ten zehn waren. Sie waren aus bem gemeinen Biirgerfande, etta
aber eine höhe Gewalt, Eonnten wider alle Ratpöfhlüffe und ars Be
fahren bes SRagifiratéperfonem, wenn eb der SBürgerídeft madtteiig
war, duch das Wort: Veto! prötefticen unb diefes Sproteftiren mal»
te reſpectirt werden. Sie waren Beihüger ber Bürger wider ben Melt,
stars) lidu, hdgce lidu, čtwrtnjci; 2) Tribuni mülitm, We
Kriegsoberften bei ber Infanterie, fisjönjca; e8 waren bei jeber ie
gion fed&. Die Oderften bei bis Bieiterei, f&unbesgenoffes, xx. hrs

- Proefecti. MEM
Tribunätus, 4. m. dad Xmt eines Kribuns, Ctwrtnictw] ; Die Dieu.

ſtenſtelle, tisjénictuj.

. TribunYcYns, a, un, tribunifä, čtirtnícký, liduhdgej; die Kriege
tribunen betreffend, tisjenicky. Tribunicias, 2. za. der Tribes
plebis gemefen, býwalý čtwrtnjk, .

Tribüo, bui, bütum, 3. 1) geben, fdenfen, ddwati, dáti,
propůgčowati, propügéiti; alicai fidem, Glauben bei-
mefjen, za wjru dáwati, dáti někomu; alicui multum,
viel von ihm halten, držeti mnoho na někoho, o někom;

2) ermeifen, wzddwati, wzdáti, prokazowati, proká-

* Zati; 9) mittbeilen, zufchreiben, zueignen, beilegen, ddwa-
ti, připisowati, přičjtati, přičjsti, připsati, 5. B. aliquid

culpae alicujus, winu dáwati někomu z něčeho; 4)

wenden, anwenden, s. B. tempus alicui rei, čas odddwa-

ti, oddati něčemu, wynakládati, wynaložiti, obraceti,
obrátiti na něco; 5) eintheilen, rozdělowati, děliti, roz
dělití; außtheilen, rozddwati, rozdati, $. $8. pecaniam;

6) millfabren, po wůli býti, powoliti, k wůli býti, pro

půgčowati se, propůgčiti se někomu; honori tribuere,

: der Ehre wegen etwas tbun, pro čest činiti, cti k wuli
učiniti; 7) auslegen, 3. ©. alicui aliquid superbiae, al

Hochmuth auslegen, kldsti, pokládati, wykládati, čjta-

ti, počjtati někomu něco za pýchu.

"Tribütio, 3. f. die Theilung, dělený; (Eintbeifong, rozdělený.

"Tribütum, 2. n. die Abgabe, Gontribution, bie bie Unterfhanen ber ti»
mer zahlen mußten, ddwka, daň, be lat, poplatek. Tcia-
füriusz a, un, fleuerpflihtig, poplatný; Subst. poplatnjk. ^

Adtribuo unb Attribuo, ui, utum, .3. einem etwas anmeifen,
Zowati, wykdzatí; causam, bie Schuid beimeffen, winu déwafi,
dáti; geben, mittheiten, übergeben, ddwatı, ddti ; hinzufügen, při-

Tribus Trio 561

ddiwati, přídati, připosůti ; Veltegen, zueigen, ddivati, ddti, pří-
wlasthowati, —e— připsali. Attribütio, 3. f. die alit:

* gung, dánj, pPiwlastnhnj ; das Prädicat, přiznak ; bie Anweifung,
Affignation, 4. B. be& Gelbeb, w)kaz, wykazánj na penjze.

(Contribno, ul, utum, 3. bazu geben, ktomu dáwati, pridati; tels
tragen, skládati se, složiti se; vereinigen, wAromadu dawatı,

. spokowati, spogiti; daju f&lagen, einverleiben, a. B. eine Gtabt,
totělowati, wtěliti, zteliti, přitěliti, pripogiti; theilen, verthei⸗
len, deliti, rozdělowati, rozdeltti.

Distribno, wi, utum, 3, auötheilen, einsheilen, vertheilen, rozddwatr,
rozdelowati, deliti, rozděliti, rozdafi; verbreiten, roz3iPowa-
ti, roz3jtiti, rozděliti; auferlegen, à. B. frumentum civitatibus,
uklddati, uložiti obilj na města, tribute, Adv. eingetpeitt,
mit geböziger Gintheilung, ordentlich, řddně, pořddně. Distribůtio,
E» bie Austpeilung, Gintpeitung, Bertpeitung, rozdelawdnj, roz-

lenj.

Botrihno, ui, utam, 3. wieder geben, wraceti, wrdtiti, nawrdtiti,
zpátky dáti; pecuniam, geborgtes Gelb. zurüdzahlen, opidcei,

.. oplatiti, odplatiti penjze někomu,
Tifbus, 4. f. eine Tribus, étwrt (gen. i); € tat eine gewiffe
Abtheilung des rönifchen Volkes. :

Bu Giceros Zeiten waren 35 Tribus, wovon 31 die Ländlichen, toenkoro-

-| ské, (rnsticne,) unb 4. bie ſtadelſchen, mAstské, (urbanae,) hießen ; lets
tere waren im fdledteren Anfehen als bie erften, daher tribu move-
xe, aus des Tribus ftofen, gus einer ländlichen in eine flábtifde, ze
etwrti wysträiti.

"Fribülis, e, der zu einer Tribus gehört, ein Avtbučgenof, z. B. meus,
ber mis mic ín einer Aribus if, člomwěk z mé čtwrti.

Tribätus, a, um, 3. ®. comitia tributa, wenn das Bolk nad ben
Tribus jufammentómmt und potitt, shromdiden; po čtwrteck.
Tribütten, Adv. teibusweife, 3, B. votiren, po Chwrtech.

"Tricae, arum, f, die Yoffen, nichtswürdige Dinge, pletky, da-
remnosti ; bie Verwirrung, vertoorrene Händel oder Umftän=
be, zmatky, zdmatky, pletky.

Tricor, atus sum, 1. Schwierigkeit machen, nicht gern daran geben, řěž.
kostí dělati, odtahowati se, zpěčowati se; verworsen ober buns
Bel ceben, zmateně, spleteně mluwiti, pléstě.

Egirico, avi, atum, f. tobmiden, perauswideln, wymofdiwafť, wymo-
daří, wymdsti, wyplétati, ésti, wywoditi, wywésti, wy-
prostiti ; ausfünbig maden, naldzti, nagjti; nummos, Geld auftreiben,

„penize sehnati ; de. aliquo nihil, feine Rahriát (Waffen können, ne-
dopdtrati se, nedopjditi se, nedozwedeti se ničehož o někom.

Tnextricabllis, e, unaufiöslid, nerozmatny, newywadny.

Trieitafum, 2. n. 1) dad Tafelzimmer, Speifezimmer ber Btó«
we, weceradlo : at bes Ramen von ben rel. Speifebänten, die
am jedem Sie foeni 2) die Speifebant, der Speiſeſopha,
stolnj sedadlo.

Trio, Onis, m. ein Odě, Pflugochs, sos], tažný wäl, tahaun,

Septem triones ober Septemtrio, bes Wagen am Simmel, bie ſieben⸗

. 662 '— Trpus Trado

Sterae im großen. Bär, wůz nebeský, welikd medibdice ; Via
mitgernäßtige Brgenb, půlnoc, půlnoční strana, sewer.

Tripus, čdis, m. ber Dreifuß, třjnožka.

Tristis, e, 1) traurig, betrůbt, mutny, smutný, zarma-
ceny, zkormauceny ; tristis eventus, traurigté Grigij
smutná, neštastná přjhoda ; 2) feng, přjsný, 1 ©. ja-
dex; 8) traurig, unangenehm, smutný, nemilý ; fitus,
nidt aufgeräumt, zasmušilý, neweselý ; můctifd, mrztý,
newrly.

Tristius, Adv. Compar. auf eine traurigere, betrübtere, fhmenlies
ze Art, fhmerzliger, smutn2gi, bolestnegi.

Tristitta, 1. f. und Tristities, 5. f. die Traurigkeit, Weträtnif, zd-
mutek, zdrmutek, smutek, zarmaucenj ; traucige Befhafrateit.
bjdnost, bjda, x. B.soli, půdy ; hominis, bjda člowěka, djiný
člawěk ; temporum, harte Zeiten, fěžkosť časů, těžké časy; We
$inferteit, zasmasilost, neweselost ; ie ©trenge, přjsnost.

Pertristis, e, febr traurig, přesmutný ; ſehr finfter oder
welmi zasmusil}, welmi wážný, welice přjsný.

Bubtristis, e, etwa6 traurig, poněkud smutný.

"Trtticum, 2. n. der Weizen, pšenice,

Tritfoöus, a, um, 5. B. messis tritioon, bie für(eneroie, žeň ple-
niönd, žně pšeničné,

Triumphus, 2. m. ber Triumph, wjtàznd sldwa; war da
fehe feierlicher und präctiger Einzug eines Feldherrn mit feiner Armee
in Rom: er fuhr auf einem Wagen mit weißen Pferden befpumt,
mit einem Lorbeerfrange auf dem Haupte, einem elfenbeinenen Scheer
in der Hand unb in golbgeftiditec Kleidung. .
^ Triumpho, avi, atum, 1. einen Zriumpp halten, friumpbices, wjter-

stwj slawiti; tciumpbiten, froploden, plesati, gasati, wozplese-

ti, zaplesati. :
Triamphälls, e, 3. B. arcus, ber Sriumpýbogen, zojfězná brása.

Tröpaeum, 2. n. 1) ein Öffentliches Siegeszeichen, wjtzzn!
znamenj; man being nämlich eine Säule ober aud) einen ey
Rusten Baum auf der Wahlſtatt mit den erbeuteten Waffen; 2) Wr
Sieg ſelbſt, wjtězstwj; 8) bie Xropde, dad Denkmal eins
Bcohlodenden, plesnd, radostná památka,

Trüdo, si, sum, 8. flogen, strkati, strčiti, ustrčiti, sdctti
sotiti; fortftoßen, drängen, tlaciti, tisknauti, hnáti; cu-
neus cuneum trudit, ein Keil treibt den andern, jn
nem se wyrdžj; gemmas, Snofpen treiben, pupence tis
&iti, na pupence hndti; wohin floßen, drängen, strkei,
epdti; befördern, zu einem Amte verhelfen, postrkotesti
postrčiti, wzhüru strkati někoho; pomdhati, pomi
někomu wzhůru., :

"Trulla Truncus ^ 666

Tradis, 3 f. eine. Stange zum Quofen, bidla, žerď. ^

"A.bstrüdo, si, sum, 3. verfteďen, verbergen, befonberě an einen vet
gebeimen Det, skryiwati, ukrýwati, ukryti. Abstrüsus, a, um,
derftedt, skrytý, ukrytý ; fhwer au erklären, těžký k wyloženj.

udo, si, sam, 3. jufammenftofen, jufommenfperren, dohromady
strkati, strčiti, zawřjti; wohin ftofen, fperven, strkati, strčit,

- zawPjtt, y. ©. ins Gefánghlý, :

Detrudo, si, sam, 3. herabftoßen, dol strkati, str£iti, tlačiti, stla-
Citi; weg oder wohin ftofen, odstrkowati, odstrčiti, odtlatowa-
ti, odtlačiti; wöegtreiben, z. 8. aliquem ex praedio, wystrkowa-
ti, wysträiti, wyhdněti, wyhnati zestatku, se statku sehnati,
o statek připrawiti někoho; abbringen, odwoditi, odwésti od
něčeho, swésti s'něčeho, aliquem de sententia; floßen, treiben,
strkat strčiti, höniti, hnátí; aufigieben, odklddati, odložiti,
poodlozitz.

(Extrudo, si, sum, 3. herausftoßen, megffofen, wegtreiben, wystrko-
wati, wystrčiti, wyhán?ti, wyhnati, j. ©. aliquem ex domo ;
"geben heißen, posjlatí, poslati, 4. B. aliquem in viam ; merces,
verfaufen, wystrkawatı, wystrkati, rozstrkati, proddwati, pro-
dati zbožj.

Yntrndo, si, sum, 3. eindrängen, wstrkati, wstrotti, wecpati; se in-
trndere, fid aufbringen, wijrati se, wdjrati se, cpdti se, we-
dřjti se, wecpati se, wedrati se.

Obtrudo, si, sum, 3. aufdrängen, aufbringen, sťrkati, hastrkowati,
nastrčiti, cpáti, přes moc ddwati, wtjrati, wetřjti, ströiti,
3. ©. alicui virginem; .

Pertru i, sum, 3, fortftoßen, postrkowati, dále strkati, postr-
čití; weiter Hinaus fáieben, ver(áieben, odkiddati, odložili,

Retrudo, si, sum, 3, guriicftofen, zpátky strkati, za sebe strčiti;
verbergen, verfteďen, zastrkomati, zastrkati, zasträiti,

Trulla, 1. f. eine Kelle, Schöpftelle, ein Schöpfer oder Schöpf:
gefäß, naběračka, naběradto, lžjce; die Mauerkelle, ome-.
tačka, lžjce zednickd.

Truncus, à, um, verftämmelt, geftugt, 3. B. ein Baum, bem bie
„Xefte abgehauen worden, osekaný, otesaný, orůbaný, kusy.

"Truncus, 2. m. 1) der Stamm eines Baumes, mit ober ohne

Aeſte, pel, kldt, kláda; ber log, dummer Menfý, trůp,

dřewo, pařez, dub; 2) der Rumpf des menſchlichen Leibes,

trüp, tělo, sl. d? jk.

Trunoo, avi, atum, 1. verſtümmein, ftugen, eine Safe verſchlebener
Zheite berauben, befthneiden, abhauen, osekdwatz, orubdwati, oře-
zdwati, osekati, orůbati, oPezatı, uřjznauti, useknauti, utjti,

Detrunco, avi, atum, 1. abbauen, dolä růbati, srübati, srubnauti,
stjti, y. B. caput; abftugen, ořezdwati, oFezati ; verfümmeln, eis
hen Theil abýouen, esekdwati, osekati, rübati, orůbáti, y. B.
Zweige. . .

Obtrunco, avi, atum, 1. beffneiben, j. B. vitem, ofezdwati, oře-
zati; nitberfauen, niebrefábeln, rübatı, porübati, srübafi; gergaus
en, sekati, sesekati, rozsekati,

664 Trüuna Tükor

Trütina, 1. f. bie Wage, wdha.
Trux, ücis, gräßlic, gráulid angufeben, ſchrecklich, wild,
SD tý, ukrutný, diwoký, hrozný, strašný; bart, krutý,
twrdy ; unbiegfam, halsſtarrig, urputny ; heftig, prudk,
diwoky; arg, zlý; abídeulid, škaredý, oškliwý.

Trůeilentus, a, mn, unfceunblic, finfter, newesely, zasmašílý, šla
redý ; taub, wild, diwoky ; tort im Betragen, kruty, fwrdf;
graufam, ukrutný ; fárediid, hrozný. Trucalenter, Adv. và,
griınmig, diwoce, krutě.

Trücido unb Contrucido, avi, atum, 1, nieberfäbeln, nirbermeqda,
nieberhauen, rübati, porábati, posekati, sesekati, rozsekati, mor-
dowati, zmordowati, zabiti, pobiti; yrbauen, yechaden, rar
sekati, Trucidätio, 3. f. das Riederfäbeln, Stiebermegetu, Ries
hauen, Tübdnj, porübánj, mordowänj, seč ; das Secours, Be»
faden, rozsekánj ; das Berfäneiden, rozPezdnj.

Tu, Pronom. du, ty. Tute, bu felbft, ty sám; bu, ty.

Tuus, a, um, dein, fivůg. Tai, die Deinigen, fwogi. Tuum, bei Dei
ne, Deinige, twoge, twe. Tua, pl. n. das Deine, bein Srmigt,
twé, twoge; beine Gaden, twoge wech.

Tüba, 1. £ bie Tuba, ein römiſches Blasinſtrument Im Kriege, me
Spojaune, Trompete, trauba, polnj trauba.

. Tubicen, Ynis, m. ein Trompeter, gelbtcompeter, trubač.

"Tüber, čris, n. 1) der Knollen am Körper, nádor, hrbal, hr-
bolec; eine Beule, baule ; die Geſchwulſt, otok, oteklina:
der Knorren am oj, swal, suk; der Buďel, hrb; der fór
der, z. B. des Kamels, hrb, ndhřbetjs 2) ein Erdſchnans,
hljwa. -

Tübus, 2. m. eine Röhre, trauba; tubus opticus, bab ftre
rohr, zhledj.

Tübülus, 2. m, das Röhren, ble Nöhte, frubice, trubka, trubiöks.

Tůčor, 2. feltm Tuor, 3. tuitus sum, 1) anfdauen, fehen, atf»
ben, betradyten, hledéti, hljdati, patřiti, djwati se ná
něco, aliquid; unterfuchen, opatřowati, opatřiti, ohle
dáwati, ohledati, 3. B. vulnera; 2) befhügen, füge,
chräniti, opatrowati, ochrdniti; vertheibigen,
brániti; forgen, begänftigen, fid) annehmen, starati st.
postarati se o někoho, ugjmati se, ugmauti se, uj“
se někoho, aliquem; valetudinem, für feine Gdmh
brit forgen, zdrawj hleděti swého, o zdrawj swé p
čowati; 3) etwas in feinem Stande erhalten, zachowé“

. wati, zachowati, 3. ©. aedes; 4) behaupten, erhalte,
aufcebt erhalten, hagiti, uhdgiti, zachowati, zachránů
opatřiti, 1. ©. dignitatem, feine Ehre behaupten, ſich Wi

Tum Tůmčo 665
feiner Ehre behaupten; 5) erhalten, ernähren, nähren, une

techalten, chowati, držeti, žiwiti, užiwiti, wytiwiti.

"T'aYt!o, 3. f, die Sorge, petowdnj, pe: die Erhaltung, zachomd-
nj; bie Werthefbigung, IBe[&ütung, Adgenj, chrdněnj, brdnenj.

Tütos (ftatt Tuitds), a, um, wohl verwahrt, fiher, bezpečný, gisty s
bebutfam, vorfihtig, opatrný. Tütwn, 2 n. die Giderýeit, bezpeč-
nost, bezpečj, gisto, Tuto, „Adv. fiher, ohne Gefahr, bezpečně,
giste, B

Intütus, a, um, nidt verwahrt, unfider, negist)', nebezpečný.

Tátěla, 1. f. 1) der Schut, a. B. eines Patron, Bormunds, ochranag
die Wormundfgaft, poru&nictw), porudenstwj; in suam tatelam
venire oder pervenire, mündig werden, do prawnjch let pfichd-
zeti, ku zletilosti phisjti, swá léta dostati, mjti ; esse in tu-
tela alicujus, unter Jemanbé Schute ftehen, ww něčj ochraně býti n

* 2) die Grbaltung, Grnährung, Unterhaltung, ehowdnj, Ziwenj, dr-
Žženj, hledenj, s. B. pecudum.

Tutor, 3. m. ein Befhůiger, chranitel, chránce, ochrance ; der ote
mund, poručník ; ber gerichtliche Beiftand einer grau, zástupce.
Tütor, atus sum, 1. befhügen, deden, chrdniti, hdgiti; behaupten,
hásiti, zachowdwati, zastdwati, brdniti; ernähren, unterhalten,

žití; wie Tueor, -

Contueor, 2. felten Contuor, 3, Ytus sum, anfáauen, anfefen, Aledé--
ti, patfiti, pohljteti, pohleděti, popatriti, wzhlédnauti na ně-
koho, aliquem ; erbliden, spatrowatt, spatřiti, zočiti ; fehen, ot^
děti; forgen, hledeti něčeho, pečowati o něco. Contuttus, 4. m.
die Anfhauung, ber Andtid, das Beben, pohled, pohlédnutj, wzled-
nutj, hledenj, patřenj, spatřenj.

Intueor, 2. felten Intuor, 3. Ytus sum, anfehen, Aledàti, patřiti, po-
hledeti, popatriti na něco; vor Augen haben, feben, wrdatzg
betrajten, djwatı se, hleděti, kaukati se na něco, aliquid 3 pri
zum intuenti, auf evften Blid, na prwnj pohled, na prwnj po-

ljwdnj. -

Obtueor, Ytas sum, 2. fehen, anfefen, Aledéti, patřiti, poni,
popatřiti. Obtütus, 4. m. bae Xnfýauen, der Xnbliď, Bid, Qin
blid, patFenj, pohledenj, pohled,

Turn, Adv. ferner, weiter, alábann, hierauf, herna, pak s
damals, zu der Zeit, tehdáž, tu; tum denique, al8 bann
erft, tu konečně ; tum demum, ba erft, tu teprwa ; übers
bief, hiernächſt, přes to, mimo to, k tomu; drittens, pak,
wen primum unb deinde vorhergegangen ift; tum - tum. oder
cum -tum, fomobl - al& aud), nicht nur - fonbern aud), i-i,
&gak - tak, netoliko - ale i, negen -nobri i.

Tůměo, ui, 2. geſchwollen feyn, oteklý, naběhlý býti; fiot»
zen, voll feyn, plný býti něčeho: in Gübrung feyn, here
vorbrechen wollen, fid) erheben, glimmen, gähren, ſchwierig
feyn, gitřiti se, wzgitřiti se; ftolz, aufgeblábt feyn, na-
dýmati se, pýchati, hrditi se. Tumens, tis, gefdivollen,
oteklý, opuchlý, nabéhly.

666 Tümultus | Tümultus

Tumesco, mui, 3. fároelirn, auffäimellen, ofjkati, oléci, opýchati,
nabjhuti, naběhnauti, opuchnauti, wzpuchnauti, 1. ©. aver;
mare tumescit, bas Meer [hwilt auf, moře duse se, wzdouvé
‚se, gilřj se, baufj se; fid aufblafen, ftolz werben, nadauwati x,
nady mati se, pýchati, hrditi se.

"TunJdus, a, um, py — Rragend, 5s Moe oteklý, +

uchlý, wzpuchlý, nubehly, durmaty ; voll, plný ; aufzeide,
— ; f&wütftig, fto, ndduty, pyšný, Ray

Timer, m. bie Schwulſt, Gefhwulft, ofok, ofeklina, opuchlim,

Je chlina; die Grbigung, ber Affeet, bie Hige, Aufbraufung, wr-
dřenj; bie Gitelfeit, ber Stolz, nadutost, pýcha, hrdost; is
Schwülſtige im Reden, radutina, nadutost.

Timtlus, 2. m, der Hügel, kopeček ; der Grabešhiigel, das Grab, mo-
Ayla, hrob, Tumulösus, a, uit, voller Hügel, kopečnatý, kopci-

: kowatý, kopcowatý. Tumulo und Contumnlo, avi, atum, 1. i
erdigeň, begraben, Ppochowdwati, pochowati, pohřbjtouti, po-
hřbiti, zahrabati, zakopati.

Contanax, cis, beharrlih auf einer Safe, neustupný; Beate,

stálý ; bortnádig, $olsftárrig, úporný, způrný, t n
Coultunactter, Adv. způrně, twrdošjgně. Contumacia, t. £ ts
Betorrtiáteit, heustupnost ; die Stanbpaftigtcit, stálost ; tri
por, způrnost,

Contimělia, 1. f. bie Mißhandlung, prjxorj, ndfisk, j, ©. face
um; bie Gýmaá, Befóimpfung, pofupa, hana, zhaněnj. Cost-
měličsus, a, um, fhmähend, Schmäbungen enthaltend, e&renribri,
fhmäbtid, fdimpflid, potupny, hanlivý. Contumelisze, Adr.
ſchimoflich, fhmáblíh, potupně, hanliwe. Subcontumeliose, eins
nig faimpflig, trochu potupně, gaksı hanliwe,

Intumesco; inui, 3. auffämellen, otjkati, opýchati, opuchowati,
nabjhatt, nabehnauti, otéci, opuchnauti, nadauwati ——

: ti se, nadauti se. .

Tümultus, 4. m. ber Lärm, powyk, pokřiky bie Ua,
das Getöfe, hluk, hřmot; ein Xufftanb, weřegnost, zbau-
řenj lidu.

Tumultuösus, a, um, voller fdrmen, mit ärmen verbunden, fücaill,
dauřřivý, powyčný, hlučný, hřmotný, s křikem, s powylm,
se hřmotem; y. B. genas pugnae tumultuosum ; voller Unrub, vs
sublg, nepokogný. Tumultuóse, Adv. auf eine unrubige Xt, Gr-
menbaft, se Ařmotem, hřmotně, hlučně, s hlukem,s powykem.

Tumtiltuor, atus sun, (aud Tumnltao,) 1. (ismen, Lärm mode, Pr
10ykowati, Fáditi, baufiti, powyk činiti; unrutig fry, ngo-
kogiti se, nepokosný býti. Tumultuňtio, 3, £ toš cea pr
toykowánj, bauFenj, řáděnj. j

Tamultnárins, a, um, was jähling zuſammengebracht ober gemaht wie,
jähling, plöglih, 3. B. milites tumultuarii, Golbaten, bie ma &
der Sefhwindigkeit zufammengerafft hat, wogsko na kwap, M
spěch sebrané, chmatand dux, fn. gras tei gemäglt, *
ce gednau wzáty, na kwap zwolený ; pugna, yii gt
fre páska na gednau swedend; castra, ia der Gerardi
eufgeíátogen, na překoť rozbité leženj.

' Tunc |o Tünke 667.

Puno, Adv. 1) damals, tehddž, tehdy, toho časů 3 2) dann,
alšbann, pak; tunc evigilat, bann madte er auf, pak se
Probudil. .

Tundo, tütüdi, tůsum und tunsum, 8. ſchlagen, bjti, tepa-
ti; Rampfen, ftofen, 3. B. Pfeffer, hmoZditi, tlauci, utlau-
ci; eandem incudem tundere, einerlei Sade treiben, ged-
no prowoditi, stegnau mljti; etmaš öfter vorfagen, vor»
leiern, namluwiti se, napowjdati se něčeho; aures, die
Ohren voll reden, plné uii namluwiti, napowjdati
někomu. '

Contundo, conttidi, contusum, 3. ftofen, zerflößen, zerflampfen, zer⸗
f&lagen, tlauci, utlauci, stlauci, roztlauci, bjti, xbjti, rozbití z
derfnien, gerguetiden, mačkati, zmatkati, pomačkati, zmáč-
knauti, rozmdáěknauti; tünbigen, miirbe maden, krotiti, skroti-
fi; su nichte machen, zlehčowati, zlehčiti, zničiti, à. 3B. calum-
miam, wywordtiti, odwésti křiwau žalobu, J

Extundo, (udi, tusum, 3. teraueftofen, wytlaukati, wytlauci; vers
‚treiben, zahdnett, zahnati; verihaffen, pásobiti, způsobitř, do-

+ byti; qu wege bringen, wymdhatt, wymoci, dokazatı, dowésti,
woytiauci neco; etwas erlangen, dosjciy dogjti něčeho.

Gbtundo, tudi, tusrun, 3. fálogen, auf etwas fhlagen, otlaukati, o-
tlauci; os alicui, natlaukati, natlauci hubu někomu; ftumyf
modem, fupifi, ztupiti, kaziti, wykaziti, 4. $8. ein SReffer s die
Augen, očí. zkazitz ; ben Berftand, rozum fupiti, ztupiti; 2) bes
füuben, ohlau3eti, ohlusiti, 4. B. den Kummer, Schmerz; befhwers
lid) fallen, 4. B. aures alicujus ober aliquem, einem mit vielen Res
den beſchwerlich fallen, ihm zu lange etwas vorfagen, gleichſam betäus
ben, w ušjch deteti někomu; non obtundam te diutius, id wi
die nidt länger burý mein Reden beſchwerlich fallen, nebudu tě déle
obtěžowati slowy. Obtůsus, a, um, ftumpf, tupý, ztupělý ; in-
genium obtusum, ein ftumpfer Merftanb, ein bummer Kopf, tupd
Alawa, hlaupý, slepý rozum. Obtuse, Adv. bumm, nidt ſcharf⸗
finnig, fupě, Alaupě.

Pertundo, tudi, tusum, 3. burhftofen, durchbohren, durchlöchern, pro-
tlaukati, protlauct, prordzeti, proraziti, rozraziti, rozbiti,
Pertusus, a, um, burdlödert, ein Loch ober Deffnang habend, rozra-
žený, dérawy, 1. ©. dolium.

Betundo, tudi, tusum, 3. abftumpfen, tupiti, ztupiti, zkaziti, wy-
kaziti; urüdftofem, odrd£eti, odraziti; zurüddalten, im Baume
halten, na uzdě drieti; krotiti, skrotiti; verciteln, zu Schanden

' maden, kazifi, zka. překaziti, Retůsus, a, um, ftumpf, tu-
p» ztupělý, i. BB. ingenium retusum, ftumpfec Verſt and, fupy
rozum; oor retusum, gefühllofe& Herz, necitelné srdce.

Tünfes, 1. f. bie Tunica war 1) ber Römer Unterkleid, bad fie
unter ber Toga trugen, podwlek, spodnj raucho, suknice, tu-
nika; tunica propior pallio est, das Hemd liegt mir näher
als der Rod, košile bližší nežli kabdt ; Sprichwort. 2) ein

668 Turba 55 Tuba

Srauengimmerrod, spodnj sukně, spodnička; 8) bit ue
te aut, koZka, kůžička.

Tunicätus, a, um, eine Zunica anhabend, befonber& ber Moj děr Ze
mica anhat und darin ausgeht, we spodnjm rauchu, we spodat-
ce, wtunice. Dieß that in Mom ber gemeine ann; daher tumin-
tus, ein gemeinee Dann, sprostý Clowek; caepo tumicatem, Ve
Häutige Zwiebel, kožnatd buic.

Turba, 1. f. 1) ber Schwarm, ein Haufen Volk, bie Reg,
zástup, hluk, shlaučenj, množstwj; volucrum, tlupa,
hegno ptáků; 2) ber Schwarm, Lärm, das Getümme,
"Spectařel, hluk, powyk; eine Unordnung, SBermirrug,
nezpráwa, nepořádek, amatek; turbas ciere, brogiti,

nepokog tropiti, stropiti.

Turbldus, a, um, trübe, kalny, nečístý, rmutný, y. ©. aqu; m
ordentlich, z. B. coma, rozcuchané wlasy ; unrubig,
ftürmi[á, bauřliivý ; ungetümm, beftig, prudký; finfter, > PÁ
Čelo zasmušilé. Turbide, Adv. auf unrubige Art, mepokogm;
unorbenttiá, nepořddně; ftiirmifh, bauřlitvě.

Turbo, avi, atum, 1. trübe mafen, kaliti, zkaliti, zekačiti, rmau-
titi, zkormautiti yerrütten, verwirren, cuchatz, pocuchati, z
chati, másti, pomásti, zmästi, zkormautiti; in ünerbaung evt
Unrybe fegen, Berwirrung ober Unrube onriften, unruhig madıen,
baufiti, pobauřiti zbaufitt, nepokogiti, znepokogiti něco, mt-
Pokog, nepořádek, zmatek činiti, učiniti, stropdi;
ftóren, kazıtı, rusiti, zrusifi, 3, 1B. ben griben 5 beürgt mades,
lekati, dösiti, baubiti, polekati, zlekati, zděsiti, 3. ©. mea-
tem, Turbätio, 8. f. die Bermirrung, Beftiirgung, Unordaung, ze-
tenj, zmatek, nepořádek. Turbäte, Adv. verwirzt, deticx.
zmateně, Pomateně ; unorbentliá, nepořddně,

Turbo, Ynis, m. 1) der Wirbeiwind, Wirbel, wicher, mor, weichen,
wichorec ; ber Kteifel, wik, rolček.

S'urbülentus, a, um, ftürmifó, baufliwp, 3. 18. tempestas; sarei,
verwirrt, Gefimmert, nepokogny, zkormaucený ; unruhig, ša
de erregend, baurliwf, swdrliwf, 4. B. homo turbalentes, eub
zührerifher Menſch, duřič z trüb, z. B. aqua, kalnd woda. Turba-
leuter und Turbulente, Adv. unrujig, nepokogně; fürm4,

baurliwe, nepořáeě
atum, 1. in Unordnung fegen, vertwirren, wo
utooditi, we zmatek uwesti; bauřiti, pobauřiti, zbamuřiti, y 8
rempublicam; beunruhigen, veflürgt maden, lekatı, zlekati; Bev
wireung ober Unordnung madem, z. B. in feiner SBirtoKdeft. nemo-
řádek wésti; üble Wicthſchaft führen, alle& veyfüam,
Té, zle hospodařitě ; nicht bezahlen, neplatiti ; Banterutt made,
ma mizinu přicházeti, na kordb přigjti, kolečka ostrazásti;
[or Conturbätio, 3, f.-die BeŘirzang, ček, lekmulj, po-
ekánj.

Detnrbo, avi, atum, 1. 1) Gerabffiirgen ober werfen, srdžeťi, srazší
storci, shoditi; 2) herausftoßen, 3. B. aliquem posscasiene, tb
dem Befite, skdněti, sehnats se statku, wywrholoati, wywro;

Turdus t Turma 669

10 yhnati, tvystrčiti ze statku někoho; 3) deturbare spe, um die
Hoffnung bringen, o naděgí pfiprawowatt, priprawiti, prüwe»
stí; de.mente, um ben Werftand bringen, o rozum pPiprawiti,

Disturbo, avi, atum, 1. von einander treiben, rozhdneti, rozehnati ;
trennen, rozlučowati, rozlaučiti, rozptylowoti, rozptylitis.
derffóren, einveifen, boriti, baurati, zbořiti, rozbořiti, zbaurati,
rozkotatı, rozmetati, rozházeti. rozhoditi, strhowati, strha-
TÉ, strhnauti něco, y. 8B. porticum; zu Grunbe richten, kaziti,
zkaziti; hintertreiden, kaziti, zkaziti, pFekazit?, y. ©. nuptias.

. Disturbätio, 3. f. bie 3erftórung, zbořenj, zkaženj, zkáza, y. 8B.
urbis. N

JExturbo, avi, atum, 1. heraustreiben, wegtreiben, 10yhdněfi, wyhna-
ti, zahnati ; herausftoßen, wen strkatı, wyslrkowati, wysträitt,
wywrci, wyhoditi, y. B. aliquem aedibus; herausteißen, toytr-.
howati, trhati, wytrhnauti, j. B, dentes alicui; vernióten, jev
Lad kaziti, zkaziti, y. 8. spem ; beunrubigen, kormaititi, ne-

Bit,

Talerturpo, avi, atum, 1. Unruhe ober Berwitrung maden, bauřiti,
zbauřiti, nepokog tropiti, stropiti, zmatek činiti, učiniti,
Obturbo, avi, atam, 1. trübe maten, kalitt, zkalifi, 3. BB. aquam ;

vermissen, mästı, plesti, pomásti, zmást, splésti, popiésti, 3. 8,
lectorem ; fóren, toytrhowati, wyrdžeti, wytrhnauti, wyra-
ziti někoho z něčeho; solitudinem alicujus, Jemand ín feiner

Ginfamfeit ftóren, wyraziti někoho ze samotnosti.

Ferturbo, avi, atum, 1. in Unordnung bringen, verwirren, mdsti, plé-
sti, pomdsti, pomjchati, zmjchati, splésti; beunrubigen, nepo-
kogıti, kormautiti, zkormautiti; beftürzt maden, aus der Faflung
bringen, baufiti, zbauité, pobauřiti, mer. bFjditi, pobrjditi,
zbbjditi; füren oder verlegen, rušiti, zrušiti, y. B. pactiones.
Perturbätio, 3. f. bie Berwirrung, Uncrbnung, 3errüttung, Pomate-
nj, zmatek ; die iBeftürgung, zbřjděnj, zbauřenj.

Protarbo, avi, atum, 1. forttreiben, fortftofen, fortjagen, Anáti, honi-
ti, zahánětí, zahnati, odehnatı, j. B. hostem telis ; niederflürgen,
niederwerfen, poráželi, zporážeti, poraziti.

'urdus, 2. m. die Drojfel, drozd; der Biemer, brdwnjk;
der Krammetěvogel, kwjčala.

'argéo, tursi, 2, 1) paufen, bubřeti, bobtěti; ſtrotzen, voll
feyn, plný býti něčeho; turgens, aufgeſchwollen, nabobt-
nalý, nabobtělý, nabubřelý, naběhlý, nalitý něčim; 2)
vor Zorn ftrogen, zornig fen, durditi se.

Targesco, 3. ftrogenb werben, aufſchwellen. nabobtndwati, bobtnati,
bobteti, bubřetí, durmatéti; sapientis amimus nunquam tur-
gescit, geräth niht in Affeet, neduge se, nedurdj se. ,

"Targídus, a, um, ftrogend, aufgefhrolen, paufend, nabobtnaly, na-
bobtělý, nabubřelý, nabehly, nadutý, durmatý.

urma, 1. f. eine Zurme, war eine Abtheilung ber Reiterei, dreißig
Mann flat, četa, třidceti gjzdnych; jeder Haufen, bie Mens
ge, der Krupp, bie Rotte, tropa, rota,

670 Tupis ^c Tjzannus

Turmilis, e, von derfelben Sucme s daher Turmales, tà Gamerder,

. těž čety wogdci. ME ^ t
Turmětim, „Adv. turmenweile, w Cetdch, po Zetóch ; trupeamds

fe, f&aatieift, po roldch, rotně, .

Turpis, e, ungeftaltet, nezptisobny ; garflig, báplid), nee-
ky, neslušný, škaredý, šeredný, ohyzdný, mra:
ſchändlich, hanebny.

Turpiter, Adv. yäplid, neslušně, škaredě; ſchandiich, rurzee, le-
nebne. À

Turpitádo, Ynis, f. ble Sãslichteit, nexpüsob, nezpüsobnost, aedi
nost, šereda, škaredost ; ie Schande, der Schimpt, kambe; ic
۟nbtidtrit, hanebnost, mrzkost.

Ta a, um, ein wenig [Sändtig, poněkud mrzky, trochu lo-
nebný.

Perturpis, €, fer (händtih, febr $iMid, přehanebný, přemrský.

Bubturpis, e, ein wenig häßlih, gaksı nehezký, nespäsobaf, in-
chu neslušný ; ein wenig ſchändlich gaksı hanebny.

Turpo, avi, atum, 1. fdünben, garžig maden, verunftalten, brebela,
vapıi machen, Aanobiti, hyzditi, zhanobiti, zhyzditi. .

"Turris, 3. f. der Zhurm, wei; ein Belagerungstpurm, weh
weze; eine Burg, ein Pallaft, Arad, Demin, Turricü»
1. f. ein Thürmchen, wjžka.

Tarritus, a, um, mit Türmen verfehen, gethürmt, oswěžený, mě-
mi opatřený, weiny, wěžnatý; scopuli turriti, aufgetjie
te Klippen, nawěžené skalj.

Turriger, a, um, Zpiirme tragenb, toéZenosny,

Turtur, üris, m, eine Zurteltaube, hrdlicka,

Tussis, 8. f. der $uften, kašel, \
Tussio, ivi, itum, 4. huften, den Qufteu haben, kalatı, kašel sit

zakašlati.

Tympänum, 2. n. 1) eine Paufe, bie mit Händen gefälagn mr
de, Handpauke, buben, bubjnek, ol. kotel; 2) ein Bike,
Schöpfrad, samotjšné kola.

Tympanotriba, 1. m. ber Pautenfäläger, bubenjk. .

Tympanizo, 1. die Yaufen fhlagen, bnowati, zabubnowati,

Typus, 2. m. das Bild, bie Figur, obraz, obrazec, pr
ba, 3. B. eines Buchſtabens; typis exprimere, Druden, til |
nauti, wytisknauti,

+ Týpográphia, 1. f. bie Buddruďerel, knrhtiskdrna. Type“
phicus, a, um, zur fSudbruderei gehörig, knihtiskaksk) ; ant
pographica, die Budbrudertunft, Aratıliskarstwj, umenj I"
tiskařské.

Týrannus, 2. m. 1) jeder fouveráne Regent oder König, M *
feine Gefege gebunden ift, zeměpán, samawlddce, král, p-
nownjk, mocnář ; die Alten nennen jeden fo, der in einas ješ
Staate bie Alleinherrſchaft an fid) gejogenj 2) ein Sprang, jé“
famer Regent, der Wütherich, ukrutnjk, tyran.

Über Ulcus e

"FyrannYens, a, um, tyrannifá, samowládnj. Tyrannice, dn, auf
tyrannife Art, samoudádně,

Tyraunis, Idis, f. die Aueinpereihaft in einem freien Staate, Lprannei,
samowldda, panownictwj, mosnářstivje -

"Eyranniícida, 1. m. bes Mörder eines &rannen, wrak tyranům.
Tyrennigidium, 2, n. ber Syzangenmorb, usmrcenj (yřana.

U.

- EE nl

Über, čris, n. bie Warze an ber fäugenden Viuſt, bradavka;
bie fäugende SBruf der Mutter, prs, mor. prsa; das Guter
beim Vieht, weme, wjmd, wemeno; die Füle, Reichlich⸗
Teit, hognost; die Fruchtbarkeit, úrodnost,

Über, čis, Adj. veih an etivas, häufig, reichlich, fruchtbar, hozný,
bohatý, úrodný. Uberius, „Adv. frudttater, reigliher, hognagi ;
auefüyrtider, obSjrnégi zewrubnegt, y. B. etwas abpanbe(n. Šuperl,
Uberrime. '

Ubertas, atis, f. bie &rudtbotteit, hognost z. die Menge, Aognost,
mnozstwj; der Steibtbum in Herverbringung, hognost,bohatost z

J die Weitläufigkeit, obSjrnost. vc

Jbi, Adv. 1) von bem Ste, ivo, kde, kdež; 2) von ber Zeit, wo,
wenn, als, ba, nahdem, když; 8) (att in quo, in qua, in
quibus, apud quem. os

Ubiabi unb Ubicunque, mo nur, wo e$ nur fep, es fto tvo ed wolle,
buď kde bud, kdežkoli; ubicunque es, bu magit fepn, wo bu
willſt.

Ubinam, „Adv. mo denn, kde pak? ubinam gentiom sumus?

Ubique und Ubivis, Adv, allenthalben, überall, kde chceš, wšu-
dy, ledakdes. B

Alicubi, Adv. iegendwo, někde, Sicubi, ftatt Si alicubi, Necubi

$latt Ne alicubi. i
Údo, čnis, m. ein Filzſchuh, plsčka, plstěný strewjc.
Údus, a, um, feucht, wihky ; naf, mokry ſiehe Uvidus.
Ulciscor, ultus sum, 3. 1) ráden, mstjti, pomstiti něco,

aliquid; fid) an Semanb táden, mstjti se, pomstiti se,
stiti se na někom, nad někým, aliquem; 8) ftras
fen, ahnden, trestati, potrestati někoho; aliquem.

Ultio, onis, f. bie Sade, msta, pomsta. Ultor, 3. m. ber Räder,
mstitel, msti? ; der Befirafer, trestatel. Ultrix, icis, f. bie Räs
divin, mstitelkyn? ; als Adj. racheriſch, mstiwý, mıstny.

Inultus, a, um, ungerächt, ungeftraft, nepomstěný, bez pomsty, bez
trestu. : .

Ulcus, éris, n. ein Schwär, Geſchwür, wřed, nežit, nehoget.

Vleerösus, a, um, vol Geíámüst, wiedowity, zwředilý, plný wPe-

dà; verwundet, raněný. .

672 Ürgo : Ülüla

Ulečro, avi, atum, 1. etwas ffrmárenb maden, mund maden, zgižří-
watt, zgitfiti, rozgitFowati, rozgitHiti,

Exulcero,'avj, atum, 1. fómářenb maden, munb modem, rozzif-
wati, rozgilHti, zgitfiti,; zpryskowati, zpryititi; (diem
machen, ſchlechter maden, horšiří, zhoršíti, kazıti, pokazitt; ub

7 bringen, erbittern, 4. (B. animum, ein Gemüsh ecbittern, aufscin,
rozgitřowati, rozgitřiti, rozdrážditi mysl.
Úirgo, inis, f. die Erdfeuchte, wihkawost, wlhkost zemm.
lou a, um, feadt, wlhy, wihkawy, wlhky ; fumpfig sd,
mokrý.
Ullus, a, um, irgend einer, einiger, nZgaky, někdo; sine ul
lo labore, ohne alle Anftrengung, beze wšj práce,

Nullus, a, um, keiner, nigaky, žádný, nixddny, nikdo ; ét, qw
ring, elend, daremny, ničemný, žádný, j. B. nulla haec ex
amicitia, folde $reunbfhaft tauget nichts, ddné, daremné, k mi
mu to přátelstwj, za nic to přátelstwj nestogj; nidt, an,
3. 8. nullus unus, nit ein (fein) einziger, anť geden ; nulla est,
er (ft nit mehr, i zu Grunde gegangen, verloren, nenj ko, ter
tam gest, po něm gest, weta s njm. Nullum, feine Gage, sit
nic. : te

Wonnulli, ae, a, einige, někteřj.

Ulmus, 2. f. bie Ulme, der Ulmbaum, Süfler, gilm, sl. bres.

Ulméus, a, um, von Ulmbaum, von Rüßer, gilnoiwy, biestowy.

Ulna, 1. f. eine Ele, loket; der Gülbogen, Loket.
Uller, tra, trum, ift nicht gewöhnlich.

Ultra, scil parte, 1) «dv. weiter, ferner, dále; Wing, del;
euferbem, mehr, drüber, nad to, mrmo to, k tomu, přes to;
mod baz, fogar, k tomu gest? ; 2) Praepos. jenfeité, na draků,
na oné straně, za(neöjm); über, přes, nad, 4. B. ultra medu,
Über das Maß, nad mjru, přes mjru; Uber, za, z, 8. Buphralem
ultra,

Ultro, Adv. von freien Gtüde, von felbft, sám od sehe, samo od s-
be, dobrowolně, z dobré wüle; ultro citroque, hin aub yr, st-

. motamo, semotam, sem i tam, sem a fam, j. B. cursare.

Uitérlor, us, Comp. entfeenter, weiter hin oder weiter, ddlegij, vzl-
deněsši, z. ©. ripa, bas jenfeitige Ufer, druhý Dřeh. Uheriora, pl
m. das weitere, entferntere, dalšj, ostatnj 10&ci, ostatek; mun
Dinge, wjce; das Vergangene, minule wěcí, minulosti. —

UltYmus, a, um, Superl. ber legte, poslednj, neyposledněgší ; W
ferfte, entferntefte, neydal3j, neydálegi3j, neyiozdáteněgší, mej“
Zadnégij, zadnj; erfe, prwnj, nejprwnéz3j, wenn mom ti
Vid) umgekehrt rechnet; geringfte, neymenšj ; fdledtefte, čtete M7“
daremneg3j, neyhorij, poslední ; größte, neyıwedsj, 1. B. des

ratio. Ultimum, 2. n. bag fegte, Ende, posledek, konec ; jump
tenmale, poslednjkrdte, naposledy ; ad ultimum, juiett,
konečně ; ultima experiri, pati, das Xeuferfte mogen, das Qidtft
dulden, neyhorij podstupowati, podstaupsti, sndseti, uiti
ztrpětí.

rpett..
Ulva, 1. f, ba6 Teichgras, rybničná ?dsa,
Úlůla, 1. £ der Sauj, das Kaͤuzchen, sýc, sýček.

, Umbo Uncus © 673

Ulilo tmb Exululo, avi, atum, 1. heulen, 10571, 3. f&. wie bie Quote;
geulend anrufen, ápetz, dezüpeti k nekomu, aliquem ; begeuten,
beklagen, úpěti nad neh. Ululätus, 4, m. das Heulen, Gepenle,
wytj, y. ©. bec Wölfez bec Weiber, úpěnj ; wildes Gelhrel, 3. 8.
der Sieger, der BBadantinen, ryk; ululataın tollere, ein Geheuie ete
eben, wzüpeti; ein wildes Geſchrei erheben, rk wydati,

Jmbo, önis, m. ber Budel am Schilde, womit man die Feinde
ej und drängte, pukléř, pup 3tjtowy ; der Schild ſeibſt, stjt.

"Uibliicus, 2. n. der Rabel, Pupek; bec ORiMelpunct, střed, prostředy
prostředek, à. 1B. Graeciae, !

Jmhra, 1. f. der Schatten, stjn, j B. eines Baumes, in der
Mahierei; ein Schatten in der Unterwelt, der Geijt, stjn, duch, <
duše; der Begleiter, prüwodee; ein mitgebrachter, unges
betener Ga(t, priwedeny host; der Sdug, zdslona, 0-
chrana ; die Spur, dad Merkmal, stjn, znamjnko, . B.
libertatis; der Schein, Vorwand, barwa, zámysl,

Umbrätllis, e und Umbräticus, a, um, im Sqatten bleidend, nidt in
bie große Welt tretend, Beine Staatsgefäfte treibend, zu Haufe tedend,

sebe Aiwy; vita umbratilis, ein gemädlides ben, wolny,
pohodiny žůvot. .

Umbrösus a, um, fáattig, ſchattenreich, stjnny, y. B. vallis.

Umbräcülum, 2. n. íft, mas wider bie €onne fügt, al$ 1) eine Some
mertaube, beseda, besjdka; 2) ein Gonnenfgirm, Parafol, stinz-
dio, záslona, záclonu, zastěradlo.

Wmhro, avi, atum, 1. beihatten, ostěňowatí, zastěňowati, zastj-
niti, ostjniti ; Schatten maden, stjniti,

Adumbro, avi, atum, 1. beſchatten, přístěňowati, zasténowati, za-
stjniti; ab[gattiten, entwerfen, kürzlig befhreiben, nastěňowati,
nastjniti, nawrci; erdigten, wymýšleli, wymysliti, smysliti,
Adumbrátio, 3. f, der Saatienriß, Abriß, Entwurf, nástin, nátorh,

nawrien,
Yaunbro, tum, 1, befhatten, mit Schatten bebeden, posteriowa-
*ti, postji zastjniti, zacloniti, .
Obumbro, avi, atum, t. befatten, zastéowati, zastjnifi; bebeden,

kryti ; ſchuten, kryti, chrániti,

Uncfa, 1. f. der zwölfte Theil eines AB unb eines jeden Ganzen,
dwandcty djl, dwanáctina; eine Unze oder zwei Loth,
dwa loty. ^ ' :

Deunx, cis, m. eilf Smělftýei(e, gedendcte dwandctin, .

Quincunx, cis, m. fünf Zwölftheile, pět dwandctin; die Beftalt eine$
zómijóen V.

Septunx, cis, m. fieben Zwölftpeile, sedm dwandctin,

Unciätim, Adv. zmwölftyeitenweife, po dwandctindch; hellerweiſe,
po wjdenskjch,

Teruncius, 2. m. eine Heine Wünge, drei Unciae, naj unferer Art
ein Pfennig oder 1/2 Kreuger, wjdensky.

Uncus, a, um, hakig, eingebogen, gekrümmt, Trumm, hako-

5s

“074 Unda Unde

wat}, klikaty, ohnuty, zahnutý, Subst, Uncus, &m.
der Daten, hák, ol, klika.

Aduneus, a, um, eintertě gebogen, einwert® gefrümmt, j. IB. weit
Sqnabel des Xblerg, klikatý,, ohnuty; aduncus nasus, tí je
bidténef, k&katy, prihnuty, ohnutý nos; adunce nam, in
eine folde Rafe hat, kirkonosy, klebonosý, klebonosec. Alec-
tas, atis, f. bie eingebogene Krümme, klikalost, přihnutost, okn-
tost, sahnutost, z, B. eines Schnabels. ^

Obuncus, a, um, einwerts gebogen, klíkatý, ohnuty, 1 B. rostra.

Unda, 1. f. eine Welle, wina, à. B. bes Wert; die Bein,
wwiny ; baš Waffer, woda. ,

Undösus, a, um, wellenreih, wellenvoll, wInny, winnatz, wlnobeny.

Undo, a m, 1. Wellen werfen, wallen, so]nztz se, wiati se.

Abundo, avi, atum, 1. überfließen, überlaufen, přeťjkatí; exttnta,
3. 9B. tin fuf, přeljivatí se, wyléwati se, wyliti se, pheliti v,
wystupowatt, wystaupiti, pFetdpeti, rozwodniti se; uetd
haben, reihfeyn, opijivati něčim, hognost mjti, nazbyt wii ně
čeho, rebus ; überflügig ober reichiich da feyn, na zbyt Býti: přebý-
watt, zbywati; quasi abundarent omnia, gakoby iwitho w
zbyt, hosnost bylo. Abundans, tis, Uiberfluß habend, les
ej, bohatý ; überflüßig, Aogny. Abundanter, Adv. im
zeiglih, Rogně, nazbyt, až dost; weitläufig, obšjrně. Abusin-
tim, 1. f. bet Uiberfluf, bie Reiglihkeit, hognost, Abende, Ab.
überffüjig, veihtig, Aogn?, hognost, až dost. .

Exundo, atum, 1. überfließen, antreten, von Klüffen, mydéreti
se, wyliti se, wystupowati,.wystaupati, wystaupit, &yté-
pěti, rozwodniti se.

Inundo, avi, atum, 1. überſchwemmen, rozJjiwatt se, rozlití st, ey-
tápeti, rozwodnowati se, rozwodniti se. .

Redundo, avi, atum, 1. 1) Uiberfluf haben an etwas, z. B. divil,
oplýwati bohatstwjm ; 2) austreten oblr übertaufen, fid erpdet.
überftrömen, binüberftrómen, přebýwati, přetjkati, p?eljwatis,
přetápěti, wyléwati se, preliti se, wyliti se, rozwodiemti
se, wystupowati, wystaupitt, rozwodniti se; 3) fi eire
wztahowati se, přicházeti, přigjtí; utilitas magna ex ae

. in me redundat, id Habe großen Mugen baraus, užitku selže 1
té wěcí nabyl, došel gsem; fid zeigen, fid) ergeben, nakázeti
se, naskýtati se, uddwatr se; 4) überflüßig feyn, přebýmat.
nazbyt býti, zbýwati, BRedundantia, i. f. die Uiberkrumm,
roziwodněnj ; ver Uiberfluß, Aognost.

Unde, Adv. 1) woher, odkawdd, odkad, odkud, odkud::
2) flatt a quo obr ex quo, odkud, od koho; 3) b
tudy; 4)baraué, z čehož; ſtatt ex qua re, j, B. uk
sequitur, daraus folgt, z čehož následuge.

Undíque, „Adv. von allen ©eiten, allentpalten er, von alım Di
ze wšech stran, odewšad.

Alicunde, Adv. irgend woher, odněkud, odněkad, zněkad. |

Aliunde, Adv. anders woher, odginud, zginud, zginad, odgasi«

Bieunde, „Adv, ftatt Si alicunde,

, Ungo : Ünus 675

ngo obe Unguo, xi, ctum, 3. ſchmieren, falben, beſchmieren,
beftreihen, potjrati, potřjti, mastiti, pomastiti, nama-
stiti, mazati, namazati, 4, ®. oleo ; fett maden, abmas
den, mastiti, omastiti, 4. B. bie Speife,

Unctus, a, um, befalbt, namazany, pomazany ; fettgemoát, befámiect,
zamaštěný, pomaštěný; fett, mastný; vei, bohatý; (din,
berelic, pěkný, krásný, k

Unctio, 3. f. und Unctára, 1. f. dad Salben, Ginfalben, mazdnj, na-
mazánj, pomazdnj.

Unguentum, 2. n. die Salbe, der Balfam, mas?, wonnd mas? ;
guentum cetaceum, der Bifhthran, weirybj sddlo. Unguentätus,
a, um, gefalbt, balfamirt, mastj mazany. nafiazany. Unguenta-
rius, 2. m. ber Gatbenbünbler, znastičkář ; unguentaria ars, bie
Soelbenmaqherei, mastičkářstwj.

Perungo, xi, ctum, 3, batfamiren, falben, befalben, znastj natjrati,

. nat?jti, mazati, namazati,

Jnguis, $. m. ber Nagel am Singer oder Bebe, nehet; bie Klaue
sec Kralle der Thiere, pazür, pařdt, dráp; unguis trans-
versus, ein Singer oder Nagel breit, prst, nehet s 3jFi ; ad
unguem, genau, accurat, na wlas, dokonale.

Ungüla, 1. f. die Klaue, pazneht, mor. paznoht; bie Kralle ber Thies
re, pazaur ; befonberé ber Huf, kopyto, z, B. ber Pferbez ber Kü⸗
5t, Spar.

Ünto, nis, m. eine Perle, perla,

Unquam, Adv. jemals, je, kdy ; irgend, irgenbmo, kde.

Nunquam, Adv. niemals, nikdy, nıkdd. Nunquam non, immer,
allegeit, wesdy, wsdy, wsdycky, pokaždé,

Nonnunquam, „Adv. zuweilen, někdy, časem.

Únus, a, um, 1) einer, ein einziger, geden, gediný, gedinky ;
2) einer oder einerlei, ebenberfelbe, geden, týž, ten samý;
omnes ad unum, alle zufammen, wiickni do gednoho;
uno animo, einmüthig, gednomyslně ; uno tempore, zu eis
mer oder gleicher Zeit, zugleih, gednjm, stegným časem,
gednau dobau, nagednau, zaroweň, spolu.

Una, Adv. mit einander, zufammen, beifammen, zugleih, spolu, za-
row.

Unusquisque, unaquaeque, unumquodque, ein jeber, gedenkaxdy,
wšeliký. ,

Unlcus, 7 um, 1) einzig, ber einzige, gediny, gedinký, samotní-
čký ; 2), auferorbenttig, in feiner Art, fondertih, vorzüglich, gediny,
gedinky, obzwlditnj. Unice, Adv. einzig, gedind; gar fer,
gediné, welice ; auferorbentlid, vorzüglich, zwláště, $. 18. amare.

Umänlinus, a, um unb Unanimis, e, einmüthig, eines Sinn: inträhe
tig, gednomyslný, sworný, gednosworny. Unanimitas, ätis, £
die Gintra$t, gedna mysl, gednomysinost , gednoswornost,
swornost. "S32

8

676. "Üpüpa, Urgčo

UnYversus, e, um, fimmtilů, weikeren. Universum, 2 a, 1a
Weltall, bie Weit, obor sweta, weškeren swt, ol. wes ww,
gen. wšeho mjra. Universi, ae, a, alle jufammen, ky r

..ckni wesmös; in universum, iberbaupt, wesmés, j. B. sia.
Univers!tas, ätis, f. baš Ganze, ieškero, weikerost, weikem-
stwj ; universitas generis humani, dad ganze menfhlice Git,
tveškero pokolenj lidské ; die Welt, ganze Welt, bob Füeltei, me-
Ikero, we3keren swet, ol, wes mjr. .

Undeviginti, neunzeýn, dewatendcte, Undetriginte, nrus un) mw
aig, dwadceti dewet.

Úpůpa, 1. f. der Wiedehopf, dedek, dudek.

Üränus, 2. m. 1) ber ‚Himmel, nebez 2) der Planet Uran,
nebeštanka. ]

Urbs, bis, f. eine Stadt, mésto zumal eine nicht geringe, dale
hieß Rom fo; daher in Urbe, in Rom, w Rjme; ad Urbes,
bei Rom, u Rjma; nad) Rom zu, k Řjmu. :

Urbanus, a, um, 1) in der Etadt, befonders (n Rom befindlic, ML

- mistsky ; vömilh, Fjmsky ; vita urbana, bas Gtabtieben, život
městský, Ziwobytj w městě; hoino urbanus, in der Etekidel,
městský Clowek ; 2) artig, fein im Ausdrude, von feiner eint,
von feinem Wige, zpüsobny, slušný, pěkný. UrbanMas, Mis.
1) das eben in einer Etadt, zumal großen, befonders in Rom, kim
městský ; 2) bie feine Lebensart, ber feine Wit, die prine im
Ausdrude, bie Artigkeit in der Aufführung, zpüsobnost, sluind.
Urbane, „Adv. ſtädtiſch, zumal grofftábti[á, po möstsku; fein sit
Artigkeit, actio, auf eine feine Art, mit Moniertigteit, wit fine
Bige, 4. B. etwas fagen, zpüsobne, slušně. pěkně,

Inurbänus, a, um, unmanierliö, nezpüsobny.

Perurbänus, a, um, febr artig in der Lebensart, fehr manierfih, vv
fe feinen Sitten, febr fein im Ausdrude, Sqherze, Bit. plezp-
sobný, welice zpüsobny.

Suburbium, 2. n. ein Dt nafe bei ber Stadt, eine Borftabt, počmě-
stj, předměstj. Suburbanus, a, um, ‚nahe bei ber Gtadt, beim

- ders bei Rom mohnhaft, befinblih oder gelegen, podměstský, před-
městský“ ; suburbanum, scil. praedium, ein fanbgut nabe hi de
Stadt, statek za městem, Suburbanttas, atis, f. bie Wiper ki ie
Stadt, intgemein bei Rom, bljzkost u mista, městu.

Urc&us, 2. m. der Krug, Waſſerkrug, debdn.

Urcečlus, 2. m. ein Eftiner Krug, debdnek. .

Urečo, si, sum, 2. tángen, brüden, treiben, floßen, fisk-
nauti se, tlačiti se, hnáti se,nutkati se na někoho, ili
quem ; drängen, antreiben, zufegen, in Jemanden bringt,
dotjrati, dol&hati, nabjhati, nastaupati, nastupowel,
dorážeti na někoho; plagen, sužowati, saužiti, trip»

. 4,18, daß Jemand etwas bod tbun fol; von etwas nicht ablaft,
držeti se něčeho, neupauštěti, neupustiti od něčeho:

gere occasionem, eine Gelegenheit zu nugen fuden, dr

n, chdpati se, uchopiti se, užiti pij ležů

Uma , Üro .en
Adurgeo, fo viet als Urgeo.
Jrrna, 1. f. der Urin, atn, mod, sodnky, ščiny; urinam
reddere, havnen,močiti, scdti, wymočiti se, moč pustiti,
Xrinor, atus sum, 1. fid ins Waſſer ferablaffen, unter dem Waſſer
fárimmen, potdpàt se, pohrauzeti se, pongkowati se, nofiti se,
ponořití se, potopiti se, pohraužiti se, pod wodau plawati,
Urinätor, 3. m. ein Zauder, nofes, počupěče
Jrna, 1. f. das Geſchirr, der Zopf, nddoba, osudjz ber Waf-
ferčimer, okow, wederec; der Afchentrug, bie Urne, popel-
nice, osudj popelnj; 2) ber Zopf, worein ble Looſe obre Näfel«
«hen, womit man in Gerichten unb in den Volksverſammlungen votics
te, geworfen wurden, ber Loodtopf, osudj. Demin. Urnůla, 1. f.
Oro, ussi, ustum, $. 1) brennen, pdliti, 3. 8. das Feuer; cal-
ceus urit, ber Schuh brennt, střewje pdlj, hnéte; uri,
brennen, 3. B. vor Liebe, horeti, hdrati láskau; 2) ängften,
sauziti, sužowati, trápiti, y. $8. be Gam; 3) incommos
biren, reizen, 3. B. uro hominem, id ärgere ihn, dopalu-
8h. dobjrdm, hnàwdm, zlobjm člowěka; 4) entflammen,
rozpalowati, roznécowati, roznjšiti, rozpdliti, 4. 88.
invidiam; 5) verbrennen ober abbrennen, fengen unb brennen,
pdliti, wypáliti, popdliti.
Urödo, Inis, f. ber Brand am Gewächſe, im Getreide, sněř, rez, ruda.
Urtica, ii f. eine Reflel, Brennneſſel, Zdhawka, Zjhawka, kopfiwa
aldiwd.
ditum, 2. 5 ber rt, tvo bie Kobten verbrannt wurden, Aořelecz das
Brat, hrob.
Aduro, ussi, ustum, 8. anbrennen, pfipalowati, pFipdliti, y. B. eine
Oipeife 5 vecfengen, abfengen, opalowatı, opdliti, spaliti, popaliti,
+ ©. capillos; entzünden, rozpaloiwati, pdliti, rozpdhti, rozn2-
cowati, roznjtiti; color adustus, dunkle, braune Farbe, sněddy
osmahld barwa ; aduri, abgebrannt werden, 5. B. von ber Sonne,
osmdhati, osmahnauti, opdliti se. .
Ambaro, ussi, ustum, 3. ringéferum verfengen, opalowati, opdliti ;
verbrennen, pdliti, spdhti, popdliti. Ambustum, 2. n. ber Brands
fhaden, à. ©. am Leibe, spdienina. Ambustus, 8, um, der zwor
Tošgefprohen worden, aber mit genauer Roth unb vieler Blame davon
Gefommen ift, blamirt, s hanbau, s ostudau odešlý.
Comburo, ussi, ustum, 3. verbrennen, pdüiti, spáliti ; diem, [maus
fenb zubringen, prohodowati den. a. m M
Deuro, ussi, ustum, 3. abbrennen, verbrennen, pdiiti, spdliti, popd-
liti, wypdliti, y. 8. oppidum. Nu
Exuro, ussi, ustum, 3. ausbrennen, wypalowati, wypdliti; ex a+
nimo aliquid, aus bem Herzen reifen, nehmen, tozjti. ze srdce;
verbrennen, pdliti, spdliti. Exustio, 3. f. die Verbrennung, wypd-
lenj, spdlenj ; solis, bie ie der Sonne, paččiwost slunce. +
Ynuro, ussi, ustum, 3. fineinbrennen, wpalowati, pdliti, wypalo-
wati, wypaliti, wpdliti, po ®. stigma fronti, ein Mal qn bie

678 Ursus . Ut

©tirn, znamenj na čele; inurere alicui ignomiaiam, used
einen ewigen Schandfleck anhängen, Čest něčj zkdleti, zmazsti na

u a

pem ussi, ustum, 3. burá unb burd brennen, propalowati, pro-
páliti, pfepdliti; verbrennen, pdliti, spdliti; echigen, entita,
rozpalowati, rozpdliti. Perustus, a, um, erhigt, entbraust,rsz-
pdlený, horaucj, w B. inani gloria perustus.

Prsee, ussi, ustum, 3. vorn anbrennen, napalowati, napdliti, ©

iti.

Semlustas und Semustus unb Semiustülatus, a, am, halb verant,
napoly spdieny.

Ursus, 2. m. der Bär, medwid. Ursa, 1. f. bie Bára,
medwědice, :

Ürus, 2. m. der Auerochs, zubr.

Usplam obe Usquam, irgendwo, někde, kde.

Nusquom, nirgends, nikde, nikdež.

Usque, Adv. 1) biš, a£, 4, B. usque ad montem, bias
ben Berg, až k hore; 2) in einem fort, immer, pořád, stá-
le, bez přestánj; fo lange, až, 3. B. usque dum, fo Lr
ge bis, tak dlauho až, až když, až; usque eo, fogt,
tak welice, až tak.

Usgučgnágue, Adv. überall, an jebem Orte, wšudy ; In allen 6n,
we, wšem ; pu jeber Beit, wesdy.

Ut oder Uti, Conj, mit dem Conjunctiv, 1) daß, auf bof, damit,
aby, by; 2) gefegt daß, wenn aud, byt i, třeba i, 4 But
desint vires, wenn aud) bie Kräfte fehlen ; 3) Daj, 36
mod) ita, tantus, adeo; 4) beim Wünfen, o daß bod, óby,
kéžby ; 5) daß nit, nah timeo, metuo, periculum, ti-
mor, 4, (B. timeo, ut veniat frater, id fürchte, dab der
Bruder nicht kõmmt, bogjm se, Xe nepřigde bratr ; strach

^ mám, aby přišel bratr.

Utinam, Adv. o tof boh! motlte Gott, daß - d kéž, kyž kyžby.

Ut oder Úti, av. wie, als, gieichwie, gak, gako; al6, ta, sak
gak mile, když; alš, gako, gakožto; zum Beifpiel, ak»
na přjklad, ku přjkladu; ut -ita, ſowohl - als aud, sek-
tak, netoliko -nobri i, negen-ale i; ut quisque ex

simillimus, ita- je ähnlicher einer ift,befto — čim kdo pr
dobněgšj, tjm—: ut qui, meil, Ze; ut qui sitias, weil M
burfteit, Ze Zjznji; ut qui esset, denn er war, neboč Ik
Utut, Adv. wie nur, wie au nur, z. B. utut sit ober est, dM
wie 66 molte, bud gak buď.
Uteunque, Adv. wie nur, wie aud) nur, 4, $8. utcunque res ptt

labit, wie e$ nur bíe Sage erfordern wird, gak2koli wic toko ib
dati bude, .

Üer ^ tor 679

Utque, Adv, allerdings, ja, owlem, arci; wenfgfiend aspoň
mal, dokona z beonbert, zočdště tana, Pe
Proat, Adv. je naábem, gelikož ; wie, To wie, gak.
Biout oder Sicitti, Adv: gleihwie, role, fo vole, gak, gako.
Welat oder Velüti, Adu. gleihiwie, fo wie, glich als, wie, gako,
Utpöte, Adv. nämlid, totitto ; als, gakoäto ; utpote als ber -
Seliko2, ge3to,- <
ter, utra, utrum, melder von beiden ? meldjer? wer? kdo?
který A ten die Rede von zwei Dingen ift. y

"Utrum, Adv. 1) dient jur Frage, insgemein wenn am (ober) darauf
folgt, beim Indicativ wird e$ im Deutfhen nichtüberfegt, y, B. utrum
pedea an eques rediit? ift er ju Zuß ober zu Pferd wiebergefoms
men? přišel pěšky.čí pFigel na koni domu? 2) ob, mit hem Gon«
junctio, z. 8. nescio, utrum soribas an legas, id) weiß nidt, ob
bu fáreibft ober Liefeft, newjm, pjšešli čili čteš.

Utercungne, htracungue, utrumcunque, oudj Uterlibet, utralibet,
utrumlibet unb Utervis, utrayis, ntrumnvis, wer ba nur von beiben,
ktenýkoli, který chceš; einer, eine, eines non beiden, geden,

Uterque, utraque, utrumque, beide, oba, obadwa. Uterque nosfrum,
wir beide, my oba, my obadwa; uterque fratrum, beibe Brüder,
oba, obadwa bratři; utraque manus, beide Hände, jehe Hand,
obě ruce, každá ruka,

Utringue, Adv. von beiden Seiten, z obau stran,

Utróblque, Adv, auf beiden Seiten, na obau strandch.

Neuter, tra, tram, Seiner von beiden, ani geden ani druhý, Zddny.
Úter, tris, m, ber Claud), kožený méch. :
Útěrus, 2. m. Der Leib, Unterleib, Bau, Ziwot, břicho, ol.

ütroba; befonders der Mutterleib, Ziwot matky x die Ges
bärmutter, matka, maternjk, děloha, terich.

Ütor, úsus sum, 8. 1) gebrauchen, Gebrauch machen von etwas,
ſich bedienen einer Sache, z. B. tempore, der Zeit, užjwati,
uiti, použiti času; genießen, poZjwati, poZiti, užiti ně-
čeho; 2) haben, mjti, s B. patre subulco; 3) umgehen,
Umgang haben mit Jemand, z, B. multis, mit Vielen, za-
cházeti, towaryšiti, obcowati, spulek mjti s mnohý-
mi; familiariter“ aliquo uti, fein vertraute Freund feyn,
w dobrém přdtelstwj býti s někým, za dobré býti s
njm ; 4) brauden ober nöthig haben, pobřebowati, potře-
bj mjti něčeho; 5) leben von etwas, žiwu býti, Ziwrti se
z něčeho; uti suo largius, verſchwenderiſch leben, verſchwen—⸗
den, marniti, umarniti statek swůg.

Utenstiis, o, brouátac, potřebný, k potřebě, Utensilla, um, n. (es
räthe, Hausgeräthe, domownj potřeby, nádobj, nafadj, nábytek.

Utilis, e, nüglich, brauývar, tühtig zu etwas, bientidy užiťečný, pro-
spěšný, potřebný, whodný, dobrý. Utilitas, atis, f. bie Brauýs

680

' Ütor Ütor

barkeit, ber State, potrebnost, užitečnost, užitek; ber ibinj,
ble Dienlichteit, služba, prospěšnost,

Inutilis, e, unbraudbar, unnügli, untauglid, neužiťečný,
ný, nezpůsobný, daremny'; (dětlid, Ikodny, 3kodhiwy. bat-
ter, Adv. Inutilftes, tis, f. die Unbraudbarfeit, unnoqlld,
nepotřebnost, neužitečnost; die Scqhãdlichteit, škodnost, škub-
liwost. t

Perutilis, e, febr braudbor, welice potřebný ; febr nii přes-
tečný, welmi užitečný). potřebný; sit.

Usus, 4. m. 1) der Gebrauá, uijwdn], potřeba; 2) die Braut
Teit, bez Nugen, u£itek, užitečnost, prospěch ; usui ober ex em
esse, ju etwas dienen, hoditi se k něčemu ; 3) der Umgang mit
Semand, obcowdnj, spolek, towaryšstwj; 4) vie Uibung, cux,
cwiöenj; 5) bie Gewohnheit, obyčeg, zıwyk ; 6) ber Sottfell, die
Rothwendigkeit, der Ball, pád, pFjpadnost, potřeba: si uses fe-
erit, wenn e$ nětbig feyn miro, potřebali kdzati Dude ; te Be
bůrfnif, potřebnost ; 7) die Grfabrung, zkušenost; usu vexit d
trifft zu, es trägt fih qu, pfihdzj se. NM

Ususfructas, 4. m. bie Rugung, der Riepbrauh einer Sade, uljwdrj

Usücäplo ober Usu capio, cépi, captum, 8. ducd langen Gebravé s)
Beſig etwas a6 fein Gigentbum erlangen und behalten, dlaukým
uijwdnjm opanowatı, sobě pfiwlastniti něco; hereditas ws
capta est, die Grbfhaft ift verjährt, dedictwj gest zastaralé.
Usucapio, onis, f. das burá langen Befig erlangte Gigentpuměredt dan
Sade, opanowánj něčeho dlauhým uijwdnjm.

Usitätus, a, um, üblid, gebräudlid, gewöpntid, obyčesný ; bekam,
powedomy, známý; pecunia, gangbares elb, berné, be
gdaucj penjze. Usitate, Adv. Inusitätus, a, um. niát iM,
ungebräudlid, ungewöhntih, neobyčesný, nebywuly. Ymasise,
Adv. ungemöpnlid, neodyčegně.

Usára, 1. f. 1) die Rugung, der Geóraud) einer Sade, a. B. dei ti
ted, des Geldes, uZjwdn) ; 2) die Jinfen, Interefien, úrok, i
usuras perscribere, Geb auf Jinfen leihen, penjze pod
ddwati, dáti.

- Usurpo, avi, atum, 1. 1) gebrauden, u2jwati; handhaben, extiket,

4+ B. ein Steht, užjivati, držetí se, použiti prdwa ; toe
anmafen, osobiti sobě něco; 2) nennen, benennen, gmenoweli;
fpregen, erwähnen, mlumiti, zmjniti se o něčem, aligwd; ke
merfen, pozorowati; oculis usurpare, fefen, wideti, Usarpěte
8, f. ber Gebraud, die Gebraudung, uijidnj; bie ame,
Ausübung, užitj, pouditj; bie Werrihtung, Unternehmung, + ©
Jtineris, kondnj cesty; tie Grmüpnung, zmjnka; Rennu, 1e
führung, gmenowänj, uwozenj. '

Abütor, usus sum, 3. 1) gebrauden, anwenden, benugeo, y. B. bie ori
užjiwati, užiti, použití něčeho; 2) etwas ganz gebrauden t
verbrauden, zpotřebowati, zužjtoati ; verfäwenden, mařiti, re
mafiti, marniti, mrhati, rozmarniti, rozmrhati, 3. B. aem;
3) übel anwenden, mifbraudea, zle u£jwati něčeho, mrketi,
nadarmo brdti něco, a. ©. patientia. Abüsns, 4. n. bit Bo
brauáung einer Cade, zpoffebowdnj, zuljwdnj; die Bam
dung, mrhanj; der Mippraud, zlé u2jwdnj.

Deutor, usus sum, 3, mißhandeln, z. 3B. victo, fryzriti plemtit-
„ného, zle nakládati s přemoženým,

Üva Väoo "681

Jva, 1. £. 1) eine Zraube, Beintraube, hrozen; 2) ber Bapfen
im $alfey.čjpek; 8) der traubenfórmíge Klumpen ber fhmárs
‚menden Bienen, hrozen, chimáč wéel, rog.

J vidus, contr. Udus, a, um, feuht, wihky ; naf, mokrý.

Jxor, Oris, £ die Gattin, Ehefrau, Gemahlin, manželka, že-
na; uxorem ducere, ein Weib nehmen, ženu, manželku
pogjti: Xeniti se, oženiti se.

Uxorlas, a, mn, die Gattin betreffend, manželčj; rex uxoria, das
HOeirathen, ženěnj se.

V.

Wicca, 1. £ eine Sub, krdwa.

Vaceinus, a, um, von Rügen, 3, 8. lac vaccinum, bie Kuhmilch, kras
wj, krawské mijko,

Väcillo, avi, atum, 1. maďeln, wiklati se, klátiti se, hý-
bati se, y. B. die Bäume; manfen, nicht feft ftehen, 3. B. em
SBetrunfener, wrdworati, potdceti se, motati se; manfen,
nicht gewiß oder nicht feft feyn, wrtkati se, býti nestálý,
neustawičný, wrtkawý. i

Váco, avi, atum, 1. 1) leer feyn, ledig feyn, prdzen byti; .
[s fton von etwas, prost, prázen býti něčeho, a. B. la-

ore unb a labore, Muße haben, Zeit haben, bez práce,

při práznosti býti, nic na práci nemjti, kdy mjti; müs
Pig fen oder liegen, zaháleti; Mangel haben an etwas, ze-
mjti něčeho; scholae vacant, e8 ift feine Schule, es find
‚Serien, negsau školy, nenj škola, negde se do školy; 2)
alicui rei, einer Sade fid) befleiBigen, ihr obliegen, ergeben
fen, feine Zeit darauf verwenden, pilen býti, hleděti ně-
čeho, oddáwati se, oddati se na něco, 4. B. literis, bem
Studien obliegen, w uměnj se cwičiti, uměnjm zand-
šeti se, objrati se, zabywati se. .

"Wüchtio, 8. f. die Befreiung oder das greifen von etwas, z. B. von
öffentlichen Dienften, z. B. militiae vacationem habent, find frei
vom Kriegsbienfte, swobodni, wygmuti gsau od služby wogan-
ské; das Redt diefer Befreiung, diefes Privilegium, swoboda,

"Vacius, a, um, 1) leer, ledig, prdzny; 2) one etwas, z. B. equus
vacuus, ein Pferd ohne Steiter, prdzny kůň, bez gezdce; 8) feel,
prost, bez (něčeho), 3. 88. .vacıms cura, forgentos, bez starosti;
müflg, prdzný, bez práce. Vacoultas ober Vacivites, atis, f. bie
Leere, bas Leerſeyn, die Grlebigung oder Lebigkeit, z. B. eines Amtes,

B

682 Vado ^ Vaglo

wenn es nicht befegt tich, prdznofa; doloris ober a dolere, iu
Brelfepn von Schmerzen, zproštěnj, zbawenj bolesti,
vacuif io, feci, factum, 3, leer. machen, prdzniti, uprdzzuti, wy-
prázní 7
acamius unb manýmal Supervacuus, a, um, Bo
lei, unnětýig, zbytečný, bezpotřebný. tiku
Vado, 3. geben, gjti; in hostem, auf ben Feind losgehen,
gjti na nepřjtele.
Vádum, 2. n. fei&tes Waffer, die Untiefe, ein feídter Ort im Birke, ie
Zurth, Brod; vado ire, im Waffer maten, Broditi se.
Vůděsus, a, um, voll feihter Derter, rodný, brodnat ), y. ©. xs,
Evádo, si, suin, 3. 1) herausgeben, wychazeti, wysjti, i. B. mb
bem Waffer, Gefüngnif 5 in terram, lanben, na zemí 10ystaupiti;
2) über etwaß gehen, paffiten, pFechdzeti, pfegjti; 3) entrima,
entfommen, entgehen, a. B. periculum, periculo, e periculo, acké-
zeti, ugjti, utéci nebezpečenstwj, wywdznauti, wyniksaati,
wybtjsti, wybrednauti z nebezpečenstwj; 4) in bie Höhe Reigen,
© dďzti, wylézati, wylézti, wystaupitt, y. B. in muros; 4) adu
fülung geben, eintreffen, gewitz se, toy setorti se, 1. ®. ein Zeta;
6) ablaufen, einen Ausgang baben, wypaďati, wychdzeti, wyped-
nauti ; 7) etwas wecden, byti, Finit? se, učiniti se, učiněny bj-
ti, z. (B. berühmt; bonus civis evadet, er wird ein guter tintetya
werden, dobrým bude občanem, dobrý bude z něho občan.
Invado, si, sum, 3, hineingegen, betreten, wohin.geben, wchdzeti,
wsjti, tokročiťi; auf einen lošgeben, einbringen, anfallen, angırika,
aliquem ober in aliquem, wpadafi, wpadnauhi, phipadnsati,
udeřiti, útokem, hadti, pfihnati se, pritéci na někoho; unfeis
„ len, $. 8. metus invadit aliquem, sfrach obchdzj, napadá, po-
jmd, posedd někoho, připadá, plüchdzj na někoho; aufn,
fld bemädtigen, 5. B. praedia alicujus, wpePitz se ı0 sfatky, s-
. hati, sdhnauti na statky něčj; unternehmen etwas, fd an tue
madjen, paustéti se, dáwati se, pustiti se, ddti se do nöche,
Pervado, si, sum, 2, $inburágeben, burdbringen, mobinfemmes, s»
bin geben, dringen, prochdzeti, Brasjtů pronikati, pronikam-
ti, proraziti, y. ©. per loca; fama pervadit urbem, ei et da
gu durch die Ctabt, rozndsj se, Sde, chodj, běhd »
* d

Vae, Interj. au! ad! o! weht! auwe! 6! běda! Vae mi-
hi misero, o.id) unglůdlider! 6 gd n23lastnjk ?6 běda mně!
Váfer, fza, frum, verfchlagen, verſchmitzt, ſchlau, liſtig, raͤnke:
voll, chytrý, zchytraly, obmyslbuy ; chytrdk, Liška.
Vafre, Adv. verfýmitterweife, chytře, zchytra, obmyslně,
Vafrämentum, 2. n. ein ſchlauer Gtreih, chytrost, obmysl.
Vagina, 1. f. die Scheide, pošwa, z, B. des Degens; der Oto
balg bei Getreide, poswa. .
Váglo, Ivi, itum, 4. wimmern, quáfen, kňaukati, kůnčeti
kňaurati, 3. B. Meine Kinder.
Vagitus, 4, m. das Oučřen, Gilmimern, p B. ber Beinen ise,
knaukdnj, kňučenj, knaurdnj.

Vügus Välto 85 -

Vägus, a, um, unftät, herumſchweifend, taulawy, těkawý :
unbefländig, nestálý, wrtkawý, 3. B. fortuna; frei, züs
gellos, newdzaný, prostopdiny. Vage, Adv,

Vagor, atus suın, 1. umher oder herumſchweifen, Herumlaufen, bald hier
bald bort fen, Zekatı, taulati se, potulowati se, protulowatě
se, pobudowati se, potlaukati se; fid ausbreiten, ausſchweifen,
rosšiřowati se, rozndseti se, 3. B. fama vagatur.

Vagäbundus, a, um, $erumfárorifenb, fékawy, taulmwy ; Subst.
f&kaun, tuldk, potlukač, pobuda.

Bvagor, atus sum, 1. ausfämeifen, nad) Belieben Geraušgehen, wen. se
taulati, wybjhati; fid ausbreiten, rozšiřowati se, rozmáhati
se, rozmoci se, 3. B. vis morbi.

Pervügor, atus sum, 1. burájámeifen, durchſtreichen, durchwandern,
protekdwati, protulowati, protěkati, přetěkati, protaulati,
probjhati, proběhati, zběhati, ztěkati, zwraubiti, 3. ©. lock, .
Dexter, mjsta; wšudy těkati, wodudy taulati se, behati; fi. .
febr ausbreiten, roziiFowati se, rozndseti se, rozmdhati se; ges
mein werden, obecneti, zobecneti, wšedněti, owiedn?tt, zewse-
dnàti. Pervagätus, a, um, ausgebreitet, roznešený, roz3jteny,
3. 8. ein Gerücht; fepe gemein, febr befannt, zošedný, welmi známý.

Vah, Interj, je! ib! e9! ai! hlehle! bei Wermunderung oder
bei Spötterel,

Válčo, ui, ftum, 2. 1) fid) wohl befinden, gefund fepn, zdrd-
wu býti, dobře se mjti; quomodo vales? wie geht's ?
wie befinbeft bu dich? gak se máš? vale, lebe wohl, mög
se dobře, s Bohem bud'! .2) ftarť fen, vermögen, ausrich⸗
ten können, moci něčim, z. 8. eloquentia, burd) die SBerebts
famfeit; 8) gelten, platiti, waziti; Einfluß haben, wirken,
, püsobiti, účinkowati; wohin zielen, z. B, res valet eo
ober in aliquem, bie Sade zielt dahin, e8 ift auf Iemand
abgefehen oder gemüngt, mj?j, bige, padá tam, na něko-
ho; paffen, hdzeti se, hoditi se ; bebeuten, Bedeutung haben,
znamenati, wyznamendwati, 4, B. verbum, quod idem
valeat.

Valens, tis, Adj. gefunb, zdrawy ; ſtark, kraſtvoll, silný, mocnýe
Valenter, „Adv. J

Voltdus, a, um, gefunb, zdrawy ; fart, statečný, mocný, silný,
3 8. ventus, silný, walný, weliky wjtr. Valide unb oontr. Val-
de, Adv, ſtark, heftig, fehe, wand, welice, silně, welmi, mor.
možně,

Valetüdo ober Valitüdo, Ynis, f. das Befinden einer Perfon, es fey gut
ober übel, bie Gefundheitsbefhaffengeit, zdrawj ; valetudo bona, die
Gefundgeit, dobré zdrawj ; adversa, bie frantórit, nezdrawj, ne-
moc ; bafer valetudo allein 1) bie can?belt, unpüglidteit, nezdra-
wj, nedužiwost ; 2) ie Gefundpeit, zdrawj. -

Valetudinärlus, a, um, Träntlig, trant, nedutiwy, nezdrawý, sto-

684 Vallis Vünus
3 homo valetadinarits, nedutiwec. Valetudinarium 2. a.

bie Kranfenftube, nemocnice.

Invalidus, a, um, fhwad, unfrüftig, slabý, nestatečný ; wild,
trant, nedužiiwý, nezdratwý. Invalitüdo, Ymis, f, bie ttapějíky
teit, neduziwost; stonawost.

Praevalidus, e, um, febr ftat, přestatečný, přemocný, phesiej.

Convatesco, lui, 3. gefund werden, genefen, dra nauis, zdresit,
ozdrawěti, pozdrawiti se, podrahniti se, z nemocí ponosísti
fid) erheben, ſtark werden, sileti, siliti se, okFjwati, okFdti; ie
band nehmen, wachſen, wzmdhati se, wzmoci se, rüsti.

Invalesco, lui, 3. ftat? werden, zunchmen, 1gumdhafı se, wzmoci s,

Praevaleo, ni, 2. mehr vermögen, 3. iB. als ein anderer, aujce moci;
mehr gelten, wjce wdiiti, platiti; färter feyn, mädtiger jem,

. toěčšj moc mjti, wjce účinkowati, zwláště püsobiti; Bn
haben, přednost mjti. .
Vallis, 3, £. das Thal, ddolj, úwal.

Convallis, 3. f. ein That, úžladj, úžladina,

Vallus, 2. m. ber Pfahl, die Pallifade, kí; bie Palifeber
iufammen, Verpallifadirung, kolj. :

Vallum, 2. n. die Pallifaden, bie Berpallifablrung, Werfhauzung olre-
da, zdkop; der Wall, ndsyp, wal, waly; vallum transi"
über ben Wal fpringen, wal pfeskoditi; oppidum vallo fossae
cingere, mit einem Wal unb Graben ein[dtiefen, město náspem s
phjkopy obhäneti, obehnati, , _ . .

Vallo, avi, etum, 1. verpallifabiren, verf&anjen, koljm ohrazoiwsti,
náspem ohrdzeti, ohraditi, walem obháněti, obehnati ; vermi
ten, opatfowati, opatiti ; umringen, obkličowati, obkljčii.

Cireumvallo, avi, atum, 1. vingsherum mit feinem] ale ‚ciafäfihen,
kolem zakličowati, zakljtiti, 4. B. hostem.

Intervallum, 2. n. ein Zwifhenraum, ein leerer Blatt zwiſqen euch,
ber Raum, prostranstwj, mezera ; bie Entfernung, dálka, madi-
lenost; eine Zwifcenzeit, rift, ein Zeitraum, Čas; der Unteriäid,

+ bie Unähnticelt, rozdjZ, 3. ©. magnum intervallum imtrjectes

. est inter- e$ ift ein großer Unterfdieb zwiſchen - sweliký rozdjl ges

mezi »-

« Obvallo, avi, atum, 1. verpallifadiren, verfhanzen, Koljm; odkrážetů

. ohraditi, obšancowati, zašancowati. .

Valvae, arum, f. die Zhůrflůgeln, dweřeně, (Sing. dweřel),
dwernj krjdla; die zweiflügelige Thũre, dwaukřjdlaté,
dwogaté dwére.

Valvülus, 2. m. ober Valvilla, 1. f. bie Hälfe, bod Malgtets be Ub
fenfrüdte, Jupina, šupka.

"Vannus, 2. f. eine Getreidefhwinge, Sutterfdyminge, opdlka

Evanno, avi, atum, 1. herausfhwingen, herauswörfeln, opdlatz, zapd-
lati, wyopálati.

Vänus, a, um, 1) (cer, prázný, à. ©. arista, prdzný, Me-
chý klas; granum vanum, zuna; 2) leer, gehaltios, mer

ný, ničemný ; 8) Nigenhaft, eitel, gropfprederif, me ie

Väpor Värlus 688

ber Ginbilbung deftehend, znarný ; 4) vergeblich, was ohne
Mugen, ohne Wirkung ifi, marný, daremny; vana ira,
ein vergeblider Born, ber fene Wirkung tut, marný, da-
remny hněw.

Vanitas, ätis, f. 1) bie &eere, práznofa; 2) ber bloße Schein ber Gas
de, die Gitelteit, marnost; 3) bie Bindmaderei, Unwahzpeit, mar-
nd, holá řeč, mluwenj do welru ; bie &üge, lež,

Vanesco. und Evanesco, nui, 3. zu nidte werben, vergehen, verſchwin⸗
den, mjgeti, tratiti se, miznauti, zmiznauti, zmizeti, ztratiti
se, pominauti; vinum evanescit, verliert feine Kraft, zvjno we-
tra, tratj sjlu.

Vanldicus und Vanylöquus, a, um, eitel cebenb, lügenpaft, großfpres
Gerifá, ein BWindmader, marmomluwný, daremný mluwka.
Vaniloquentia, 1. f. das eite, unnüge Reben, bie SBinbmaderel,
Sproblecei, marmomluwnost, marné, daremné mluwenj, chlu-

nj.

Väpor, Oris, m. der Dunft, Dampf, pára, opar; ber Ouafm,
Saud, dým, kauf, smud ; die Wärme, Hige, parno, horko.

Vaporärlum, 2. n. das Dampfbad, bie Shwigfammer, párna, pdrnice.

Vappa, 1. f. 1) fapmiger, verborbener Wein, křjstowité,
wildtkowitd, zwrhlé, zkažené wjno; 2) ein verborbener,
midtemürbiger Menſch, Taugenichts, z:wrhly, nicemny
člowěk, nieemnjk.

Vapůlo, avi, atum, 1. Schläge befommen, gefchlagen werben,
bitu byti, bitj dostáwati, dostati; vapula oder jubeo te
vapulare, gehe zum $enfer, gdi do kata.

Värius, a, um, 1) bunt, strakatý, peřestý, proměn-
ných barew; 2) mannigfaltig, manderlei, von verſchiedener
Art, verſchieden, rozmanitý, rozlieny, rozdjlný; abwech⸗
ſelnd, unbeftändig, proměnný, nestálý, wrtkawy, i. B.
fortuna, angmus.

Varie, Adv. mannigfaltig, auf verſchiedene Art, verfdiebenttió, rozma-
nitě, rozličně, rozdjin?. .

Vorietas, štis, f. die Mannigfaltigkeit, rozmanitost; Verſchledenheit,
rozličnost, rozdjinost, . ©. ber Zarbes bie Abwechslung, Xenbes
derung, proměna, změna ; ber Unbefland, nestalost, wrtkawost,
3. B. bé Slides. . . ]

Vario, avi, atum, 1. bunt maden, sfrakaté činiti, strakatiti ; bunt
färben, strakatě barwiti, obarwiti, malowati ; variari, fid fürs
ben, 3. B. uva, zapalowati se, zapaliti se ; mannigfaltig maden,
verändern, verfhieden maden, möniti, zmànifi, ginatiti, zginadi-
ti, y. B. vocem; abwechſeln, 3. B. vices, einander ablöfen, in Anfes
Hung der Made, střidati se na stráží, pfegjmati se; nid
eintreffen, verſchieden feon, nesrowndtati se, dàliti se, lisiti se,
p. ®. in der Gefinnung. Variätio, 3. f. bie Verſchledenheit, rozlid-
most; bie Beränderung, proměna, změna,

688 Värix Vas

Värix, Icis, m. die Krampfader, Sropfabet, křečnj, nebě-
hld žjla. *

Värus, a, um, audeinander gefpannf eder gebebnt, roztaiew,
4 B. Süßes grätfchelnd, auswerts gefrůmmte Füſſe bebat,
kročný, šmatlawý.

Várico, evi, atum, 1. grãtſchein, šmatlati,

Divarico, avi, atum, 1. von einander [perten ober dehnen, rozfakome-
ti, od sebe ddwati, roztdhnaut:, ;. B. güffe.

Praevaricor, atus sum, 1. eig. in die Duere gehen, niát auf der jm
saben Einie bleiben baber feiner Pflicht entgegen handeln, k pouxa-
nosti nestdti, proti powinnosti gedinia newěrně, meprim
se chowati, proti slušnosti činiti; befonberé wenn ein Advotai det
einen Partei ed mit ber Begenpartei hält; non defendere, sed proč
varicari accusatori, menn man ftatt den Beklagten zu vertbeidigen,
vielmehr bem Ankläger zu Gunften fpridt und daher feiner Pflicht rst
gegenhandelt, 2alobnjku pochlebowati, gemu nakládati, s sm
lotrowati, šibalowati, b. 4. gebeimes Werftändnig mit bem XGgr
unteralten, Praevaricatio, 3. f. bie ünterpaltung eines gtkima
Berſtändnißes mit Semanb, Jotroisdnj, šibalowánj s někým. Prat
varicätor, 3. m. ber Abvocat, der e6 aud) mit bec Begenpartei Wi
ein Sdeinantiáger, šibal,

Vas, Gen. vadis, m. ein Bürge in einer Lebensſache, slibce, r-
kogmě; vades dare, Bůrgen ftellen, staweti, postawii
rukogmé.

VüdYinonfum, 2. =. 1) bie durch Biirgiáaft bewährte Sfergáermy rw
Gerigte zu erfgeinen, rukogemstwj; 2) biefe Erfheinung ver Ge
richte felbit, ku prdwu co rukogmě se dostawenj ; vadimaniım
promittere, verpreden, bof man fi& gerichtlich ftellen werde, zart-
Citi za někoho; sljbiti, že k prdwu se dostawj co rukosmě:
sistere oder facere, fid gerihtlid ftelen, k prawu vo rukosmě
staweti se, dostawiti se; 3) der Sag ber Grídeinung, der Sera,
den saudu, rok, lhůta; vadimonium obire, wen Zermin etse»
ten, erfheinen, stáří na určitý den, dostawiti se ; deserere, vát
erſcheinen, k práwu nestáti, nedostawiti se; 4) ber Procch, send;
vadimonium imponere alicui, Semanben einen ej on ber deu
werfen, suuď někomu zawaliti, s někým zatjti.

Vädor, atus sum, 1. von bem Grgentbeit verlangen, bof ec Bürger fi:
ten folle, daß er zum Termin gewiß kommen werde, folglid ita fm
lid) vor Gericht fordern, zaručowati, zaručiti někoho; aliqwes.

. Vas, Gen. väsis, dad Geſchirr, Gefäß, nádoba; Plur. Vah

orum, ba6 Gepäd, die Bagage, Daš Gierátbe,nddobj, ndradj;

vasa colligere oder conclamare, einpaden, einpaden Li

nddobj sbjrati, skládati, skliditi, sebrati; ej mar wa

etre da6 Zeichen zum Aufbruche, daher. fid) marſchfertig made,
chystati se na cestu.

Vascálum, 2. n. ein Gefdirrgen, Gefäßen, nádůbka,

Vasculärius, 2. m. ein Soidſchmied, zlatnjk,.

M 'Vastus Véhémene . 687

"Wesirimn, 2. n. Geb zur Anfdaffang bes nöthigen Seſchlrres ober det
nöthigen Weubeln, welches ben römifhen Lanbvdgten aus der Staats⸗
toffe gereigt wurde, penjze na nádobj, na.nářadj.

Convàso, avi, atum, 1. zufammenpaden, einpaden, wenn man. forttejs
fen mil, sklddati, skljzeti, skliditi, složiti, pekowati, spako- |
wati,

Tastus, a, um, 1) ungeheuer groß, unermeflid, unüberſeh⸗
bar, ohromný, ndramny, bohapustny; vastum mare,
Daš weite Meer, šjré moře; abſcheulich groß, ſchrecklich ans
äufehen, abſcheulich, fhredlih, hrozný; 2) ungefdidt, těl=
piſch, nemotorny ; 3) leer, wüft, öde, pustý, 3. B. eine Gegend.

"Waste, Adv. gewaltig, unförmlid, plump, nemotorn? ; vaste loqui,
die Bud ftaben zu berb, mit. zu weitem Saule oder zu breit ausfpreden,
zhruba, ze široka mluwiti. B

"Vestitas, atis, f. 1) bie Wüftenei, Cinöbe, &ere, pustofa; 2) die Vers
$eerung, Berwüftung, zpausta; magnam vastitatem in agro ali-
quo reddere, das Gebiet eines Landes fehr vermiften, kraginu ně-
gakau welice hubiti, pohubiti, pleniti, popleniti ; 3) entfeglis
ri Größe oder Beſchaffenheit, Arüza, z. B. vocis, hrüza hlasu,
hrozný hlas.

Vasto und Devasto, avi, atum, 1. verwüften, verbeeren, öde machen,
wpustotu uwoditi, uwésti; kaziti, zkaziti, pleniti, zpleniti,
hubiti, zhubiti, zpauštěti, zpustiti, w paust obraceti, obrd-
tifi; 2) maden, baf etwas verwildere, zpaušťěti, zapausteti, za-
Pustiti, zpustiti; vastati, wild werden, verwildern, pustnaufi,
zpustnauti; verwicren, mds!i, zmdsti pomástí, 4. 8. mentem.
Vastätio, 3. f. die Bermiiftuna, zpu3ténj, zkáza, zhauba.

Bervasto, avi, atum, 1. verwüften, pleniti, popleniti, hubiti, zhu-

iti.

Vates, is, c. 1) ein Beiffager, Prophet, wěstec, wěštec, pro-
rok; bie Weiffagerin, Prophetin, wěstice, wěštkyně, pro-
rokyně; 2) ein Dichter, bdsnj*, basmjk; eine Didterin,
básnice. |

"Vatícínor, atus sum, 1. prophezeien, toeiffagen, wöstiti, wastiti,
prorokowati ; fáwürmen, albernes Zeug reben, tFe3titf, "Vaticina-
tio, 3. f, bie Prophezeiung, Weiffagung, westba, we3tba, pro-
roctwj.

Vaticinus, a, um, weiſſagend, weiſſageriſch, prophetiſch, 108317, prorocký.

VE, Conj. oder, neb, nebo, aneb; wird dem Worte angehängt, 3.
B. pater materve, Vater oder Mutter. Es wird zuweilen vec-
doppelt und heißt das erftemal entweder, buď, buďto, z. B. sive
ego, sive tu, entweder id) oder du, budligd, buďliž ty.

Něve, nod, anı; flee Ne.

Věgčtus, à, um, munter, lebhaft, belebt, a. B. corpus, mens,
čilý, bodry, gary, čerstwý, Ziwy. .
Věhěmens, tis, heftig,.prudky, náhlý ; ftatt, groß, weliký,

náramný, z. 18. vehemens ira, ventus.

688 Vého . Věho

Vehementer, Adv. heftig, fe$e, prudko, prudce, náramně, velie,
3.8. odisse ; aliquem vehementer accipere, einen mit eiae
tiges Sermeife. empfangen, hodne pljsmiti, wypljsniti nekoke,

Vého, vexi, vectum, 8, etwas führen oder fahren, swozti,
wezti; bringen ober tragen, nositi, nésti; equo vehi,
zeiten, gezditi, geti na koni; nave, curru veli, m
Schiffe, Wagen fahren, geti, plawiti se na lodj, wezi
se, geti na woze; vehi per urbem, burd) die Stadt fake
ven oder reiten, geti přes město.

Vectio, 3. f. das Kahren, Kühren, wozenj, wezenj; bat Sragea, me-
3enj, nešenj ; das Reiten, getj.

Vector, 3. m. ber Spaffogier, pocestný ; ber Weiter, gezdec. Vecis-
rus, a, um, z. B. navigium, ein Kransportfgiff, nákladnj lodj.

Vectárius, eu vum Fahren gehörig, 4. B. equus, ein Zuggferh,

fi o

3. m. ber Qebebaum, bie Debeftange, der Hebel, pdka, sochor,

j vectis ferreus, bas Mreýcifen, páč, železný sockor ; dis
Riegel, zdwora, přjwora.

Vectüra, 1. f. bie gubrt, das Buhrwert, wozba ; ad vecturam, zum jako
‘werte, k wozbě, k wozenj ; bat Bradtgeld, plat za wozenj, od
wezenj.

Vecto, avi, atum, 1. führen, fahren, wozjwati, Woziti; tragen, kose |
gen, nospwati, nositi ; vectari equis, reiten, gezdjwati, sedí
na konjch; carpentis, fahren im Wagen, w0z4fi se, gezditime |
wozjch,

Vectigal, älis, n. die Ginnapme, Gintünfte fowoht be& Staates au
aud) Privateinnapmen oder Renten, přjsem, pFjgmy, důchod, dů-
ehody ; jede Abgabe, plat, poplaiek, dan, dawka, berně, úrok,
auročnj plat; levare agrum vectigali, ein Gebiet. teuerfri Bav
en, dan] zprostiti krag.

Vectigälis, en wer smile Eri ober Steuern on das pers
Wolf giebt, fteuecbar, ren lichtig, jintbar, latny, -
ný, pod platem, pod úrokem, auroenj, P z —— ves.
galis; 2) maš an Abgaben bezahlt wird, z. ®. pecunia vedipe-
lis, aus den Abgaben eintommendes Qe pe ze z danj; 3) &=
tünfte oder Geminn, Vortheil dringend, —

Vehřeiilum, 2. n. daß Fuhrwetk, ein Wagen, wär, wozjk; via veli-
culorum propria, der Zuhrweg, woznice; der Kahn, člun; Mi
eim, lodj.

" Aveho, xi, ctum, 3. wegführen, davon führen, odwázeti, odioziti
odwézti; wegtragen, wegidaffen, mit fid wohin nehmen, odnašeti,
odnostti, odnésti, s sebau wzjti; avehi, megfapren, mejritrs,
odgizdeti, pryč geti, odgeti.

Adveho, xi, ctuin, 3. herzufübren, herzufahren, pFiodeti, priweak,
příwézti, a. B. Getreide; bergubringen, pFindieti, phinésti; sk
vehi, herzufahren, reiten, pFigj2déti, přižetí ; Landen, připlesi,
připlawifi se, přigeti, pFistati.

Circumveho, xi, ctum, 3, derumfüpren, herumtragen, kolene moziži,
soézti, kolem nositi; circumvehi, fecumfapren, 1. 8B. ja če
kolem se plawiti, plauti, get; equo circumvehi, gumrea,

Veh | Vého ^ 689

kolem gezditi, geti. Circumvectio, 3. f. das Herumführen, 3. 8.
der Waoren, kolem wozenj ; der Umlauf, 3. B. solis, obbéA slun-
ce. Circumvecto, avi, atum, 1. herumfüpren, kolem woziti;
Werumfahten, $erumfdiffen, z. B. oram, an ber Küfte, okolo břehu
gezditi. . H

Conveho, xi, ctum, 3, zufammenführen, fahren, tragen, bringen, stud-
eti, swoziti, swézti, nawoziti, nawezti, snášeti, snositi, sné-
Sti, 3. B. Getreide. Convecto, avi, atum, 1. gujammenfübren oder
bringen, swdtett, 4. B. praedam, Convexus, a, um, gewölbförmig,
wzduty, wypuklý, nadduty convexa coeli, das Himmelsges
wöibe, klenutj nebeské,

Deveho, xi, ctum, 3. herabfüßren, dolů woziti, swážeti, swéstig
wegführen, wopin führen oder fahren, pryč wezti, zawd£eti, zas
wezti; devehi, scil equo, curru, herabreiten, fahren, sgjidéti,
dolů geti, sgeti; wohin fahren, seiten, get; secundo amne de-
vehi, den Fluß berunterfabren, po řece geti, Devexus, a, um, abs

. wert6 liegend, (id herabneigend, polozity, sklonily. Devexitas,
&tis, f. die abbüngenbe Lage, sklonttost, položitost,

Eveho, xi, otum, 3. herausführen, Dersorfüpren ober ſchaffen, wywd-
dati, wywoziti, wywezti; erheben, powyšowati, powysitis
evehi, heraus ober hervorreiten ober. fahren, wygjěděti, wygetig
Sinauf obec wohin reiten, fahren, wzhüru gefi; vapores evehun-
tur, die Dünfte fteigen auf, pary wastupusj.

Inveho, xi, ctum, 3. hinein oder wohin führen, tragen, bringen,
twoziti, dowdäeti, wndseti, wnositi, wnésti, pfinesti, pFiwéz-
ti, y. B. pecuniam in aerarium ; einführen, pfiwoditi, uwáděti,
uwesti. invehi, 1) binein oder wohin bringen, veíten, fahren, flies
gen, wgjtdeti, geti, wgeti, letěti, wletěti někam ; 'invehf equo,
wohin reiten, get? na koni; curru, zu Wagen wohin fahren, get
na woze; flumine, zu Schiffe, geti po řece, na lodj, pluwiti
se; 2) lošpiehen auf Jemand, Jemand ſehr anfapren, sdpatt se,
osapiti se, wygjžděti, wygeti, obořiti se na někoho ; iu ali-
quem.» Invectio, 3. f, das Einführen, 4. 1B. der Maaren, dowate-
nj, priwdienj.

Perveho, xi, otum, 3. wohin bringen oder führen, dowdZeti, dowéz-
ti, pfiwezti. Pervehi, wohin gefahren werden oder fahren, do-
sjěděti, dogeti, pfigetiz pervehi in portum, in den Hafen eine
laufen, wbjhati, wbehnauti w přjstaw, do pfjstawu ; tommen,
prisjti, dostati se.

Praevehor, ctus sum, 3. 1) vorher fahren, zeiten, napřed get; vors
ger fliegen, napřed ljtati, letéti; 2) vorbeifahten, vorbeiceiten, mí-
mo geti; vorbeifliegen, mimo Ijtatı, let&tiz vorbeifliefen, numo
téct. ^ R

Praeterveho, xi, ctum, 3. vorbei oder vorüber führen, fahren, tragen,
mimo woziti, podlé wezti, mimo nositi, nésti; praetervehi,
vorbei ober vorüber fahren, teiten, mimo get; silentio eliquid,
etwas mit Stiuſchweigen übergeben, m4&e, mičenjm pomjgeti, mlö-
ky pominauti něčeho; aures praetervehl, vor ben Obren vorbel
geben, gjti mimo uší. Praetervectio, 3, f. bas Borbeireisen, gaps
sen oder Sdiffen, mimo getj. u:

Proveho, xi, ctum, 3. hesvosführen, fahten, tragen, tert Woziti, Wa
wezti, wen nositi, wen néstij weites führen, weites fortixagen,

N Tt,

690 Vel | Véles

weiter fortfüpten, dále wézti, ddle nésti, zanésti; Sew e
emporbringen, 4. B. aliquem ad honores, ju Goreoftellen eda,
khodnostem powy3owati, k düstogenstwj powýšiti ; vain,
verfügten, přitvádětí, přůwésti, zawésti ; binreipen, uchweram-
ti, uchwdtiti, ugjti, ugati. Provehi, bervorfapren oder veites, zen
geti,wygeti; avanciten, vorrüden, k předu postupowati, posta-
piti, pokročití; weiter fahren ober veiten, popogjtdett, popex-
ti, dále geti; fortfahren, z. B. in ber Arbeit, pokradowati, pr
. krobiti w něčem. Provectus aetate, dejahrt, ín Jahren secorrtt,
^o detity, letny. .

Reveho, xi, ctum, 3. zuräffübren, zurüdtragen oder bringen, zpátiy
woziti, zpět wézti, nazpátky pHiwézti, zpátky nositi, mest,
Pfinesti ; revehi, fahren, jurüdfommen ober reiten, zpafly
Seti, nazpět prigeti ; wraceti se, wrdtiti se.

Subveho, xi, ctum, 3. pufifren, dosodžeti, přísážetí, dondk-
ti, woziti, dowézti, pfiwezti, donésti; binauffübren, tragen c
eingen, nahoru woziti, nositi, nésti, wezti, y. B. flumine s-
verso, den Gtrom'aufmerté, proti wodé ; subvehi, finanfgebraát wet:
den, binauffapren,nahoru geli, příseti, přůvězti se. Babvectie tL
die Bufupr,dowdikg, dowdzenj, příwaženj, pFjwdika, domiils.

nášenj, dowezenj, přuvezenj. Subvecto, avi, atum, 1. br
dutragen, bringen, führen, pfind3eti, donášeti, pFiwdeti, domě-
Xeti; saxa, corpora cymba,

"Transveho, xi, ctum, 3. hinüber eher vorüber führen, tragen, brian.

přewážeti, pfewoziti, přewézti, přenášeti, přenositi, ple
sti; transvehi, hinüber fahren, Giniiberfegen, přesjžděti, pherefi:
mavibus in Africam, plawiti se, preplaunts se do Afriy.
"Transvectio, 3. f. bie Uiberfaprt, à. iB. i

minis, über einen Art,
přewáženj se, přewdžka, přeplewenj se přes řeku ; 2) feinlihe
Aufzug der cómifden Ritter, ba fie alle Sabre, insbefondere aber sit
5 Sabre, den 15. Juli in Proceffion aufs Gapitofíum vitten, dab rs
theit des Genfors Über ibr Betragen bóren mußten und gleiäfem gms
ftert wurden, slawny průwod rytjřský. D
Vel, Conj, 1) oder, neb, nebo, aneb; vel — vel, entmeder -
oder, buďto - buďto, buďto - neb, aneb- aneb; tiiá-
theils, gedndk-gedndk, djlem - djlem; 2) and, i; Xi
fogar, anebo třeba; aud) fogar, i třeba; zum Beifpie,
ku pFjkladu; vel maxime, gar recht febr, co neywjct:
vel optimi, fogar bie beften, i sebe lepij; vel levissi
mus ictus, aud) ber gelindefte Schlag, ein nod fo ſchwache
Schlag, i sebe menšj udeřenj.
Velut ober Velňti, gleihwie, als, sako; zum Beifpiel, sako.
Věles, ftis, m. fharmuzirend, nedend, škádlivvý; ein junger
leichtbewaffneter Soldat, der nicht in Reihe und Giieb ftdt, bm
bern vor ber Bronte agirt unb bald attafict, bald fid) in bie Gif
Hastatorum jurädjieht, ein Plänkler, lehký odénec, še-
wátnjk.

Vello Vello 691

Velitáris, e, 3. B. hasta, ble Lanze ber Selátbemagaeten, lehké kopj.
Velltor, atus sum, 1. fjatmuairen, Jariodtkowati, Velitětio, 8. f.

das Sýarmužiren, Scharmüzel, Sarwátka, u
Vello, velli, fetten vulsi, vulsum, 8. rupfen, taufen, zupfen,
abrupfen, aušraufen, abzupfen, šklubati, trhati, rwáti,
vti; herausreißen, šklubati, trhati, wysklubati, wytr-

hati, wytrhnauti, wyrwati; abreißen, abbrechen, z. B.
Arpfel, trhati, česati gablka.

Vellus, čris, n. das Wließ, Die Wolle, der Pelz der Sqhafe, sstřižená
wina, raund; dab Zell, bie Ipierdaut, kůže.

Vellico, avi, atum, t. zupfen, vaufen, trhatt, šklubati ; zwaden, Eneis
yen, 3tjpati, poStipowatt, 3tipnauti; mit Morten höhnifh burda
Meben, Rideln, týrati, sobě poddwati, natahowaty, nabjrati ně-
koho; aliquem. .

Avello, velli, vulsum, 3. abreifen, odtrhowati, odtrhnuuti; po^
ana, trhatt, otrhati, utrhnauti owoce; se ab aliquo, fid von ipm
lo$teigen, trennen, strhowati se, strhnauti se někoho, odra-
zatí se od někoho.

. Convello,velli, vulsum, 9. tegreifen, strhowatt, stPhnauti ; herausteis
fen, wytrhowati, wytrhati, wytrhnauti; signa, mit bem Pager
aufbregen, s wogskem hýbat se, hnauti se, pohnauti se, odtü-
hnauti, odtrhnauN ; enttráften, ſchwächen, zemdijwatt, zemdli-
ti; npem, die Hoffnung benchmen, entreißen, nadàst odnjmati, od-
njti, wzjti; vernihten, kazití, zkaziti, malti, zmatiti; erfgüte
tern, obrážeti, obraziti něco, hybati, pohnauti neöjm; widers
legen, 3. B. Gründe, odpjratiy odepřjti něčemu, wyiwraceti,
zwywraceti, wywrdtiti, pordžeti, poruziti däwody.

Divello, vení, felten vulsi, vulsain, 8. von tinander teifen, zetreißen,
rozirhowati, roztrhati, roztrhnauti; vulnus, Aufreißen, (rhati,
protrhowati, protrhnautt, rozdjrati, rozwjrati, rozewřjti,
fozedPjti, otewřjti Pánu ; tcennen, ju. nidte machen, rosiutowati,
roslautiti, deliti, rozdelitt, rozpogiti; amicitiam, pPdtelstwj
roztrhnauti, zrusiti, přetrhnauti; wigreijon, 3. B, liberos a
complexu parentum, trhati, odtrhowati, odtrhnauti,. wytr-
hnauti djiky z nárůčj roditüw.

vello, velli, fetten vulsi, vulsum, 3. Nerausreißen, wytrhowati, wy-
trhati, wytrhnautt, y. B. linguam alicni, gazyk týlem wytdhnau-
ti; arborem, wywraceti, wywrdtiti, zwrätiti strom ; wivers
tegen, wywraceli, wywratiti; 0 em ex animo hominis,
einem bie Meinung benepmen, mySlenku z hlawy wywrátiti ně-
komu, wymluwiti někomu něco; zu nidjte maden, zwrdtiti, zka-
ziti, zrusiti, oničiti.

Intervello, velli, fetten vulsi, vulsum, 3, dazwiſchen betau&tupfen, pro»
šklubáwati, protrhdwati, protrhati, prosklubati,

Pervello, velli, 8. zupfen, cupfen an etwas, šklubaří, tahali za ně-
co; mebe thin, Pránten, sau£iti, trdpiti; höpnifh durchzie hen, na
zub drdti něco, posmjwati se, rauhati se něčemu; jus civile,

Revello, velli, yulsum, 3, abreifen, wegreien, tosreifen, odtrhowa=-
ti, odtrhnauti, odrážeti, odraziti; herausreißen, wytrhowati,
wytrhnauti, à. B. telun de corpore, aufrtifen, trhati; öffnen,

Tt2

692 Vélox Věněnum

ofwjrati, otewFjti; verbannen, vertilgen, verniäten, zapuzsmiz,
zapuditt, zahladiti, wyhladıti, 4 B. aliquid e memoria,
Vélox, čcis, ſchnell, geſchwind, bebenb, rychlý.
Veloolter, Adv. gefáminb, fünel, rychle, hbitě. Velochtas, iie L
die Gelhwindigteit, Gánelligleit, rychlost) rychlota, y. B. opi.
Velum, 2. n. 1) ein Vorhang, opona; 2) ein Segel, plach-
ta, plátno kordbow£; vela contrahere, bie Segel fui:
den, wzddwati se, wzdäti se; velis remis, aus ala
Kräften, w3j silau, wšemožně; pandere vela orationi,
ber Rede freien auf geben, řeči uzdu pustiti.

Velo, avi, atum, 1. bededen, verfülen, zastjratı, zastFjti, zakah-
wati, zahalıtt, pfikryYwati, kryti, pfikryti ; umwinben, unge
ben, owjgett, owiti, owinauti, owazowati, owázati; [ái
xdobiti, ozdobiti,

Velämen, Ynis ‚und Velämentum, 2. n. eine Hülle, Dede, zast?esj,
zastěradlo, prjkrow, přikrytj ; deſonders werden Velamenta were
die vorgetragenen Zeichen bec um nade bittenden gezählt und färiere
alles zu bebeuten, was fie in ber Hand hielten, 3. 1B. ber Frieden
bet Delyweig, berla pokoge, ratolest oliwowd, znamenj mjru.

Velifícor, atus sum, zuweilen Velilico, avi, atum, 1. 1) bie Ed
aufipannen oder nad bem Winde tiýten, plachty rozpjnati, spa-
Štětí, spustiti, rozepnauti ; fegeln, plawiti se, plauti; 2) Nils
ftigen, hoiwati něčemu; honoti suo, po swé Cti stati, swe ci
wy hledáwati. Velificátio, 3. f. das Segeln, ber Lauf zur Ov, ph
tj; plawba. .

Vena, 1. f. eine Blutaber, krewnice, Zjla; vena cava, die
Hohlader, welikd krewnice; bie Uber oder ber Gang, Ge:
nal, 3. 8. des affert, der Metalle, Zjla, pramen; die portis
ſche Ader, Zjla bdsnjFskd; Daš Innerfte, wnitřek, pro-

‚stredek. :

.. Venösus, a, um, aberteid, vol Adern, Eilnaty, žilní.

Věněnum, 2, n. 1) das Gift, der Gifttrank, giftiger Saft,
Sed, otrawa, gedowatina; veneno necare, occidere,
vetgiften, gedu dáti, dodati, zadati někomu, otráwiti
někoho; 2) ber Saubertranf, baš Saubermittel, die Zus:
berei, čáry, kauzla; 3) die Arznei, Iékařstwj, lék; 4)
bie Farbe, barwa; 5) die Schminke, Lj.

Veněno, a , 1. vergiften, gizwiti, zgrzwiti, gedem mapev-
štětí, napi i, gedem kalıti. Venenätus, a, um, giftig, zede-
watý, 3. $8. eine Otter ; vergiftet, zgisweny, gedem napuštěný,
kalený, z. 18. ber pfeil, .

Veněficus, 2, m. ein Giftmifher, Wergifter, dramič; ein Bauserr,
Carodegnjk, kauzelnjk. Veneflca, 1. f. bie Biftmifderin, fre-
widka ; die Zauberin, pere, čaroděgnice, kauzelnice. Yet
um, 2, n. bie Giftmifóung, Vergiftung, frdwenj, otrdwerj,
dánj; die Zauberei, dexerei, čáry, kauzla,

Vöndror Venlo , 698

Vön&ror, atus, sum, 1. feine Ehrfurcht bezeigen, verehren, 1. B.
Deum, ctjti, w poctiwosti,w uctiwosti mjti; ehrfurchts-
von bitten, uctiwě Zddati; anflehen, wzjwati. Vene-
rátio, 3. f. bie Verehrung, cta, úcta, pocta, wzdand čest,
poctiwost, : ME

Venerähllis, e, verehrungswerth, verehrungswürbig, ctihodný.

"Wenerabundus, a, um, verehrend, ehrerbietig, ebcfurátévoll, uctiwy.

Věnia, 1. f. jede Willfahrung, jeder Gefallen, jede Gefátligteit
oder Gnade, wděk, milost; bie Verzeihung, Wergebung,
Grtaffung, odpuštěnj, prominutj; die Zugeftehung, Er-
laubnif, powolenj, dowolenj; veniam dare, willfahren,
Gnade erzeugen, wděk, milost prokazowati, prokdzati,
k wüll &initi, učiniti; Grlaubniß geben, dopausteti, do-
pustiti, swoliti, dowoliti; verzeihen, odpaustéti, odpusti-
či; Radfidt geben, promjgeti, prominauti.

Vénio, veni, ventum, 4. fommen, přicházeti, gjti, pfigjti;
in conspectum, vor bie Augen, na odi; in vitam, auf bie
Belt, na swěš; auxilio, zu Hilfe, na pomoc, ku pomoci;
in mentem, in die Gedanken fommen, w mysl přicházeti,
pFigjti, na mysl padnauti; in consuetudinem, gewöhns
lid) werden, we zwyk, w obyčeg přigjti; in spem, off»
nung befommen, naděgi dostati, mjti; zu Theil werben,
3.3. venit mihi hereditas, mir fällt bie Erbſchaft zu Theil,
fátit mir zu, dědictwj mně přicházj, pfipadd ; betreffen,
widerfahren, přicházeti, přigjti, pXihdzeti se, přihodi-
ti se někomu; herfommen, herflammen, pochdzeti; veni-
re ad aliquid, auf etwas zu fpredjen fommen, prichdzeti, -
přigjti na něco; jurüdtebren, + ®.in patriam, přigjti,
wrátiti se do wlasti.

Ventito, avi,.atum, 4. oft fommen, chodjwati, chediti, přicházj-
watt, prichdzeti.

Advenio, věni, ventum, 4. und Advento, avi, atum, 1. anfommen,
wobin Pommen, bergufommen, pfichdzeti, pfigjti, bljžitě se, pří-
bljšítí se. Advěna, 1. m. ein gcember, Xnfómmting, přickozj ; aušz
Vándifá, fremd, ein Greměling, cizj, cizinec; unerfabzen, unbefannt,
3, ©. in sua patria, neznámý, nepowědomý. Adventus, 4. m.
bie Ankunft, pFjstj, přichoď. Adventitius, a, um, was von außen
einem zuftößt, wiberfägrt, fremd, odněkud přšlý, gis sufällig,
unerwartet, zdhodny, náhodný, náhodau přišlý, nenacdlý
außerorbentlih, z. B. casus, neobyčesný. un

Antevenio, vění, ventum, 4. yuvortommen, pfedchdzeti, pfedegjti; .
übertreffen, předčíti, přewyšowati, přesahati, přewýšihi ntkoho.

694 , Vénfo Vénio

Ciroumvenio, véni, ventuu, 4. umgeben, umringen, untjimgetz, ob-
stupowati, obstaupiti, obkličowati, obkljtiti, obklopšti za-
wPjti; bintergehen, betriegen, klamati, oklamati, podicádeti .

odwésti; fangen, stjhati, chytati, lapati, chytiti, lapiti, po

, lapiti, z. ©, testes; attaticen, angreifen, připadati, připadnasti,
udekiti na někoho, aliquem ; Roth nerurfagen, nesnází
ti, zpäsobiti těžkost. :

Convenio, věni, ventum, 4. 1) jufammenfommen, fi verfummen,
scházeti se, sgiti se, shromatdawati se, shromdzditi se, ssdti
se ; 2)*zufammenfommen mit Jemand ober fpreden, zu Jemand toa:
men, scházeti se, sgjti ke sněkým, a, B. conveni patrem tamm,
id bin mit deinem Water zufammengefommea, (dj habe ipu gefpreden,
Sešel gsem se, mluwil gsem s olcem twym; 3) übeceintommen,
übereinftimmen, 3. B. convenire oum aliquo de re,
se, sroiwnati se w něčem s někým ; res oder de re convemit mi-
hi tecum, id tomme mit bir darin überein, id) bin mit bic eins bf
wegen, srowndwdm se, sndijm sees tebau w tom; hawd ita
convenerat, fo war e$ nidt abgeredet, auégemadt, nebylo tak a-
Snešeno, umluweno, ugedndna, uděláno ; 4) zutreffen, übereins
treffen, pafien, srawndwati se, srownati se, shdzeti se, shod
ti se; nomen non convenit, ber Rame trifft nit au, trift sát

überein, gmena nesrowndwä se, nesházj se; s) vollen, mes

einftimmen, gemäß feyn, sAdzeti se, srawndwati se, hodifi 5

shoditi se, srawnati se;; fih ſchiden, gebübren, slušetu, pi

ti, přislušný, padodny býti; non tibi convenit, «(ditt fM

niát für did, nehodj se tabe; anfteben, beliebig fegn, při!

býti, ljbiti se; suspicio convemit in te, ber Werdadt pest ed
did, fann wohl auf bid) fallen, podezřenj swážj se na tebe. Cos-
veniens, tis, paffend, fhillih, gemäß, übereinftimmend, Shodný Di
hodný. Convenienter, Adv, paffend, fhidiih, gemäß,
pljhodnà; naturae convenienter vivere, der Natur gemäß utt,
wedle piirozenj Ziwu býti. Convenientia, 1. f. bie üibeceintesit,
Uibereinftimmung, Gleihförmigteit, srotondnj, srownalost, skod-
nost, stegnost, stegnota. Convenae, arum, wn, gufammrngrieuer
nes Volt, sbahly lid, Conventum, 2. n, mas abgeredet werten,
eine Xbrebe, der Vertrag, Mergleih, snešenj, usnešenj, smlewem
smluwenj, úmluwa. Conventus, 4. m. 1) die Bufommenfenft, 5%
tj, shromážděnj, 3. $8. der Richter, Buhörers bie Berfommitop,
sněm ; 2) die Ulbereinfunft, Werabredung, Abrebe, ber Bergirid
snešenj, usnešenj, umluwenj, smluwenj, smlauwa, ámluwei
ein Kreittag ober Gerichtotag, in den Prodimgen, wo jeder ans Wt
Seife vor dem Sandoogte erſchien, und feine Sade anbradte, S56:
schůzka, Fjzenj; quá bie Gtabt, mo bergleihen Rreistage ewt Ger
vidtetage gehalten werden, eine Kreisftadt, krasské město; €) W
xomilden Bürger einer Stadt, bie Gommun, gefammte Xnpabl, obeče
Conventícillum, 2. n. eine 3ufammenfunft von Menfigen, schäckt.
Conventio, 3. f. bie uibereinfunft, der Wergleih, bie BBecotreiutb
usnešenj, ugedndnj, umluwenj. us Lan

Devenio, veni, ventum, 4. herabtommen, schdzeti, dolů gift, cit
wohin Tommen, gerathen, pFichdzeti, pfigjti, upadnaufi, dosi
. 863.8. in manus victoria; fij wenden, obraceti se, odrátůí
- $e, de B. ad juris studium.

Vento ' Venlo 695

Brenio, veni, ventum, 6. teraus oder fernorfommen, wychdzeti, wy-
siti wzchádzeti, wzgitt ; Nd yutvagen, fid treffen, příchdzeti, při-
&jti, pfihdzeti se, pFihoditi se: den Ausgang gewinnen, ausfhla«
Gen, ablaufen, wypadati, wypadnauti; res bene evenit, ift gut
abgelaufen, dobře to wypadlo; eintreffen, vom Kraume, gewiti se,
wygewiti se; forte evenit, e& traf fi von Ungefähr, ndhodau.
stalo se, přihodilo se; zu teil werden, p'ipadati, pfipadnau-
ti nekomu,y. B. provincia evenit Manlio, wurde bem Manlius zu
Zeit. Eventus, 4, m. ber Ausgang einer Cade, bie Wirkäng, Folge,
Konec, účinek, následek: ber Zufall, bie Begebenbeit, přihodu.
Eventa, orum, n. die Ausgänge, y. B. der Dinge, konce, následky ;
bie Begebenbeiten, Zufálle, příhody. " .

Invenio, veni, ventum, 4, auf etwas kommen, pfichäzeti, prigiti
na něco: daher finden, antreffen, nachdzeti, nagjtí, naléxati, na-
dézti: aliquem domi, einen zu Haufe antreffen, doma stihnauft,
zastihnauti, zastati někoho: befinden, shleddwati, shledati;
feben, widetz; erfahren, zioědětí, uslyšeti, dozwedeti se, 1. B.
ex captivis; erbenfen, erfinden, ausfinnen, aušfiindig maden, nachá-
zeti, nagjti, wynagjti, wynalézatí, wynalézti, wymf3leti,
wymysliti; entbeden, obgeivowati, obgewiti, wypátrati, y. B.
conjurationem ;. erwerben, verfhaffen, erlangen, dochdzeti, dogjti,

byti, zgjskati, dostati, dosdhnauti něčeho, 3. ©. laudem. In-
ventum, 2, n. Inventus, 4, unb Inventio, 3. f. bie Grfinbung,
10ynagitj, wynalezenj, nález, Inventor, 3, m, ein Grfinber,
Urheber, ndi&&ce, půwod. Inventrix, icis, f. die Grfinberin, Urs
heberin, ndlezkynb, půwodkyně.

Intervenio, veni, ventum, 4, bazwifhen kommen, bazu fommen, mezi
to přícházeti, k tomu přígjti, y. 8. nox intervenit praelio;
ins Mittel treten, w to při in den Weg kommen, aufftofen,
begegnen, pFihdzeti se, pFihoditi se, nahoditi se, zahodíti se
někomu, potkáwati, notkati někoho; alicui, Interventus, 4. m.
die Dazwiſchenkunft, Dazutunft, mezí to přigitj, wkračenj w to.
Interventar, 3. m, bee dazwiſchen kömmt.

Obvenio, veni, ventum, 4. "begegnen, nahdzeti se, naskýtati se,
naskytnauti se, nahoditi se někomu, patkdwati, potkati ně-
koho; witerfabren, aufftofen, fi& gutragen, vorfallen, pFihdzet? se,
phihoditi se: zu heit werden, pfipadatı, pfipadnauti, pHchd--
zeti, prigiti nekomu ; obvenit mihi hereditas, mit füllt eine Grbs
{haft zu, pfipadd mi dédictwj; sorte mihi obvenit res, id) has
be bie Sache durchs 2008 erhalten, wec mi připadla losem.

Pervenio, veni, ventum, 4. wohin fommen, gelangen, pfickäzett, při-
giti, dostati se ; fama ad aures meas pervenit, das Girrüdt ges
langte au meine Opren, došla mne powést, d

Praevenio, veni, ventum 4. juvorfommen, vorberfommen, předchá-
zeli, předegiti někoho, nadchdzeti, nadegjti někomu; morte
praeventas, dutd den Tod verbinbert, smrtj předešlý

Proyenia, veni, ventum, 4. Geruorfommen, wychäzeti, wzchádzetr,
wzgjtt, wygjti; herkommen, entftehen, pochdzeti, pogiti; hervorz
wadjfen, rästı, roditi se; von Statten geben, dafitise, zdařiti
se, wésti se, zwésti se někomu; praveni negujter, id bin
über weggelommen, ift mir nit gut gegangen, zle gsem pochodil,

zle mi se zhodilo, wedlo, zwedio.

696 Venor . Venus

Anbvenio, venl, 35 4. zu AR ar eap —E scel
na pomoc gjti, přigjti; pFispjwati, přiíspětí někomu, seat;
jet, euriten, dai hobioc, č. B. gravedini, ben Eder
plen, od rýmy. Mos

Supervenio, veni, ventum, 4. darüber ober bazu formen, přícházeti,
přigjti k něčemu ; alicui. . .

Věnor, atus sum, 1. 1) Jagd halten, jagen, honiti, lowii,
3. ©. feras, dad Wild, zwei; mures venari, Mäufe fange,
myši chytati; venatum ire, auf bie Jagd gehen, gjti na
low, na hon, na honbu; 2) zu erjagen fuden, shdněti se
po něčem; fehr barnad) ftreben, wyhleddwati, hledati
něčeho, státi o něco, s. B. laudem,

Venätio, 3. f, und Venätus, 4. m. da& Jagen, bie Jagd, Aon, konba,
loiw, naháňka, :

Venätor, 3. m. ein Jäger, mysřůsec, lowec, Venatrix, iols, f, We
Zügerin, Jowkyne ; jagend, Zowjcj, y. B. dea. —

Nenatícus, a, um, zur Jagd gehörig, koněj, owe, Zoweckf, + B
on ein Sagbhunb, ohaf, pes mysiwecky, hom,
i " wecky. .
Venäbülum, 2. n. bes Zägerfpieß, SXagbfoie, oštěp Joxcecky.
Venter, tris, m. ber Bauch, Unterleib, . břicho; der SXagem,

žalůdek ; der Mutterleib, Ziwot ; ventrem ferre, trádüg

feyn, březj, břichatý býti; ſchwanger feyn, s útěžkas

býti. .

"T enteiasus, a, um, großbäudig, bFichaty, mor. bachrnaty.

Ventricülus, 2. m. ber Magen, Zalüdek; ventriculus cordis, tie fer
tammer, komora srdečný. :

Ventus, 2. m. 1) der Wind, wjtr; 2) ein Erregungšmitte,
Veförderungämittel, podnět; venti seonndi, das Glid,
štěstj; venti rumorum, Gerüdhte, powésti; ventus po
pularis, bie Volksgunſt, přjzeň u lidu,

Ventůlus, 2. m. Heiner Mind, zvětřjk, wětřjček, wěřérek.

Ventösns, a, um, vol Wind, windig, iwěťrný ; voll. Gitelteit oder Bis

telfeitěliebe, eitel, plný wötru, naduty, marný; unbefländig, ate
stdlý, kam wjtr tam plášt,

Ventila, avi, atum, 1. 1) etwas in die Luft ſchwenken ober fdmingn,

4. B. facem, eine Fakel fómingen, haf fie gut brennen foR, wozmj-
fati, ohdnàti, to&iti pochodní: fägeln, lüften, anfaden, poj-
wati, powätl; frumenta ventilare, wjti, epdiatz; $) «wt
swádeti, swésti, 4. B. conciohem.

Ventilährum, 2, n, die Wurffgaufel, wěgečka,

Vénus, us, m. ber Verkauf, prodag, prodeg; wá tew
,infgemen nur Accus. Venum vor, zum SBerfaufe, na pre
deg; venum ire, zum Verkaufe gehen, verfauft werden, m
prodag byti.

Venus © vVerberx 697

Venio, ii, ſeltener ivi, ftam, 4. verfauft werden, verauetlonirt were
ben, prodáwati se, prodati se weřegně; verpachtet werben, pros
nagjmati se, pronagati se.

„Venundo (ftatt Venum do), dédi, dätum, 1. oder Vendo, didi; di.
tuin, 8. vectaufen, verauctionicen, 1e prodag ddwati, na prodes
dati. Venditio, 8. f. bie Werkaufung, Merauctionirung, prodag,
prodánj. Venditor, 3. m. ein Berfäufer, prodawad, preďasce,
Vendibilis, e, was Leit verkauft wird, fió leicht verkaufen (dft, Pro-
dagný, odbytny, 3. B. eine gute Waarez beliebt, angenehm beim
Spubtitum, obljbeny. Vendito, avi, atum, 1. zum Berfoufe au&bits
ten, feit bieten, vertaufm mollen, proddwati, chtjti prodati; vers
Saufen, proddwati; se venditare, fid groß maden, wychlaubats
se; rem, fi, mit etwas grofmaden, praplen, c/iwdlitz se, wychiwav
lowati, se, wychlaubati se něčim, Xenditatio, 3. £, bie Prahles
ven, das Großthun, wychlaubänj se, chlauba.

Venälis, e, was gu verkaufen if, ftil, na prodeg gsauej; fil, beſtech⸗
liá, zaprodagny.

Divendo, didi, ditum, 3. verfaufen, nämlich an verídiebene Destev, bien
und dahin verfaufen, rozproddwati, rozprodati, poprodati; vers
taufen, prodáwati, prodati. : \

Vénus, éris, f. 1) Venus, bie Gättin der Liebe, Ldda, Zjzlila,
Krasopanj; 2) die Annehmlichkeit, Lieblichkeit, Grazie, krá-
sa, milostnost, půwab; 9) vie Liebe, ldska, milowdnj 1
bie Geliebte, milenka; 4) bie Venus, a) der Xbenbftern,
zwjfetuice, hwězda wedernj, wečernice; b) ber More
genftern, dennice, gitřenka, swětluše, swětlonoš, dalm.
£arica, (zařice); fonft aud Lucifer genannt.

Venustas, a, un, 1) datürlich fhän, teigenb (hón, krdsny, půwabe
ný 3 2) artig im Betragen, galant, zuilostný. Venustas, ätls, f. nas
türliche Schönheit, regenbe Schöndeit, krdsa, püwabnosi ; Wie Artige
Belt im Betragen, Balanterie, milostnost.

Invenustus, a, um, nit angenehm, nem? ; nit astig im f&etragen,
ungalant, nezpüsobny.

Věpres, is, c. ein Dornftraud, Zrnj, trnowý her.

Veprěciila, 1. f. ein Dornftrduýen, trnjéko.

Veprštum, 2. n. eine Dornhede, trnisko, trniště, trnina,

Ver, Gen, veris, n. ber Lenz, Frühling, podletj, garo, pot.
wesna. Vernus, a, um, 3, B, tempus, bie grůplingězeit,
podletnj, garnj čas, garo,

Verběna, 1. f. bad Gifenfraut, Zeleznjk, spořiš; jedes geheis
ligte Kraut oder Zweig, geheiligte Kräuter, mede bie um Schub -
oder Gnade bittenden trugen, swatd ratalest, swaté bylj; der⸗
gleichen gebrauchte man aud bei Geſandtſchaften; fo trug auch einer bee
Fecialen ſolche geheiligte Kräuter und hieß daher Verbenärius,

Verber, čris, n, 1) die Peitfche, Geifel, bič, pružina; 2) ein
Schlag damit, Hehnutj, šlálinutj, uderenj bičem; Überhaupt

698 Verbum Věrčor

en Schlag, rána; ber Stoß, Wurf, udeřenj, uhozenj;
Plur. Verbera, blé Schläge, wýtopek, wylupek, zprask,
wyprask.

Verběro, avi, atum, 1. ſchlagen, prägeln, hauen, geifein, bjtz, tepati,
praskati, 3lehati, mrskatı, bičowati; yüdtigen, trestati; plagen,
sauiiti, trdpiti,

Verbero, önis, m. ber Schläge verbient oder immer Schläge belómat,
ein f&lägefauler Kerl, otlučenýí chlap; ein Gálingel, darebdk.

Deverbero, avi, atum, 1. prügeln, abprügeln, bjti, mrskati někoho,
wybiti, wytepati, wypraskatt, wylupati, wymrskati, wy-
šlehati nekomu; aliquem ad necem, bis auf ben Sob peitfáes,
na smrt bjti, ubiti, dobití někoho. :

Diverbero, avi, atum, 1. von einander (ólagen, zeriálagen, trenmen, |
rozbjgeti, rozbiti, roztlauci, rozraziti; jerſchiagen, zerprügels,
febr prügeln, třjsketi, roztřjskati,

"Transverbero, avi, atum, 1. durchſtoßen, buráfteáen, durchbohten. pro-
hánětí, prohnati, probjgeti, probiti, prorážeti, +

D 58, pectus alicujus, '

Verbum, 2. n.-ba8 Wort, slowo: leeres Wort, pauhé sk-
wo, hold řeč; die Worte, slowa; der Spruch, prüpe
wéd, (gen. i); dad Sprichwort, prjslowj; saluta eum
meis verbis, grüße ihn in meinem Namen, pozdraw o
gmenem mym; verbi causa oder gratia, jum Beifpiel, ku
přikladu; verba facere, reden, mluwiti; eine förmlid
Rede halten, řeč mjti; einen Vortrag im Senate thun, před
nášeti w radě; verbum facere, ein Wort fagen, ret,
slowo řjci, slowem hlesnauti ; verba dare alicui, eism
etwas vormaden, weiß made, namluwiti nékomü něco:
Hintergehen, betriegep, täuſchen, ziditi, ošiditi; verbo, fury

- auf ein Wort, slowem ; münblid), ústně; bem Scheine nod,
na oko; ad verbum, Wort für Wort, slowo od slows

Verbösus, a, um, wortreid, sloroný, hogny na slowa ; voeitüivfs
obšjrný, j. B. ein Brief, Verbose, ddv. mit vielen Suec
weitläufg, wortreich, au&füprlid, mnohymi slowy, obšjrně.

Diverhinm, 2, n, die Unterredung zweier ober mehrerer Acteurs, re-

uwa. 3

Proverbium, 2. n. das Sprichwott, p*jslow]; in proverbii conse-
tudinem venire, jum Sprichworte werden, za pkjslowj, by'wet:
Prislowjm býti,

Véréor, itus sum, 2. fheuen, fid fdeuen, Scheu und Sces
haben, 3. B. aliquem, vor Jemand, šťjtiti se, ostýchat
se, styděti se někoho; Scheu’ haben, fid) fürchten vor ihm
bdti se někoho; befürchten, obdwati se, bdti se; verea.|
ne pater moriatur, id) fürchte, daß der Vater fterbe, dogs

Vergiliae Verna 699
se, aby otec neumřel; obdwdm se, že otec umře; ve-
reor, ut vivat, id) fürchte, daß er nicht leben möchte, bogjm
se, že nenj iw; bogjm se, aby žiw byl.

Verčcundus, a, mn, fýamtaft, stydlivý, stydlawý, stůdný ; faits
ten, ostýchamwý, nesmělý ; fittfam, pef&eiben, mraiwny, ctnostný,
počestný, mjrny. Verecunde, Adv. fittfam, stydliwe ; (důdtern,
nesměle; befheiden, počestně. Verecundia, 1. f. die Schampaftige
teit, stydlawost, stydliwost, staudnost, stud; be Achtung, y.
18. deorum, vor den Göttern, uctiwost k bohům; die Scheu, Blös
digkeit, ost chawost, Stjtiwost, nesmelost ; die Gittfamteit, mraw-
nost, počestnost ; tic Befcyeidenpeit, uctiwost, z. 8. in rogando.
Verecundor, atus sum, 1. fóeuen, fij fdewen, 3tjtiti se, osty-
chati se; fih fdjámen, styděti se.

Inverécundus, a, um, unverfgämt, unfhampaftig, nestydatý, ne-
staudny; unfittfam, frech, nemraiwny, nectnostný, nepočestný.

Revereor, Ytus sum, 2. ſcheuen, fid fürdten, fid fýeuen vor Semanten,
3tjtiti se, ostýchati se, stydeti se, batı se někoho; Stfpect bas
ben vor Jemand, jen hohadıten, to uctiwosft, w poctiwosti mjti,
ctjti, wážiti sobě někoho ; aliguenr. Reverentia, 1, f. die Scheu,
ostýchánj, ostychawost, nesmělost ; bie Ghrerbietung, Ehrfurcht,
ber Befpect, uctiwost.

Subvereor, 2. ein wenig hefürdten oder beforgen, poněkud bdti se,
trochu obdwati se. ]

Vergiliae, arum, f. dad Siebengeftirn, bie Gluckhenne, kuřátka.

Vergo, si, 8. etwas wohin neigen, chyliti, nachylowati,
schylowati, schyliti, nachyliti; tebren, obraceti, obrd-
titi; gießen, ſchũtten, Zjti, naliti, sypati, nasypati; fid
wohin neigen, chyliti se, nachylowati se, schylowati se,
chyliti se, nachyliti se, kloniti se, nakloniti se; fid) wos
bin kehren, obraceti se, obrdtiti se; fid) wohin erftreden,
tdhnauti se, wztahowati se; an etmaš flofen, wo zu lies
gen, gjti, ležeti, s. B. in oder ad meridiem.

Invergo, 3. wohin neigen, nachylowati, naklonowati, nakloniti,
nachýliti; invergere vina fronti, Wein ie auf die Ctirn bet
Spfertyiereb, wjno ljti, wjna naliti na obel,

Vermis, 3. m. der Wurm, die Made, &erw. :
VermYciilus, 2, m. ein Bürmden, Zerwjk, &erwjtek.
Meroe um, vol Würmer, wurmig, derwiwf, &rwawy,

piny čerwů, "i.i

Vermlno, avi, atom, 1. Würmer haben, Ceripy, raupy mjti; juden,
swrbeti, swěděti; weh tun, boleti, — . .

Verna, 1. m. inlánbi[ó), zdegšj, domdej ; eim Juländer,
rodák ; befonders ein inländifcher Stíave, im Haufe von einer
Gavin geborener Slave, domdcj, w domě rozený otrok,

Vernächlus, a, um, infánbifó, eintelmifó, vómifá, damdej, zdegij,
Tjmsk) ; lingua vernacula, einpeimifhe Sprache, die Mutterfprade,
gazyk přirozený, mateřský ; mateřčina.

700 ' . Verres Verto

Verres, is, m. ein Eber, kaneo.

Verro, verri, versum, 3, 1) ziehen, čahatř, tihnauti; fhlkis
fen, ſchleppen, smýkati, smýčiti, wláčeti, wléci; fa,
aušfegen, fehren, auöfehren, znésti, wymetati, wymiti,
zametati, zamésti, umésti, wysmýčiti; zuſammenkthen,
smetati, smésti,

Cenverro, verri, versum, 3, zufammenfebren, smetatz, směsti; ae
behren, smýčiti, wysmýčiti, zametati, zamésti, umesti; au jh
šieben, shrabowati, shrdbnauti, s. B. hereditates amnes.

Rverro, verri, versum, 3. austehren, Wwysmyčowati, wymetati,wy-
mésti, wysmyeiti, wykliditi; vein ausplünbern, dočista zebrati,
wymesti, y. 8. proviuciam.

Verzictlum un» Rverriculum, 2. n. ein Biferneg, st

Verrůca, 1. f. eine Mare, bradawice;. ‚ein fleiler Ort, de
Anhöhe, kopec, kopeček.

Verrunco, 1. etwas wenden, kehren, obraceti, obrátiti; ſih

kehren, wenden, obraceti se, obrdtiti se; bene, einen guten
Ausgang geminnen, gut ausſchlagen, dobře se obrátiti, do-
bře wypadati, dobře wypadnauti.

Averrunco, 1. abwenden, odwraceti, odwrdtiti, z. B. iram deorum.

„Verto, ti, sum, 3. 1) wenden, obraceti, obrätiti; quo me
vertam nescius, unfliefig, wohin id mid) wenden foll, ne-
weda kam se obrdtiti, se wrtnauti, se djti, se podjti,

ı co sobě pocjti; umwenden, febren, umkehren, drehen, ums
drehen, obraceti, obrátiti, tociti, otáceti, otočiti; tera
vertere, fliehen, záda, paty ukázati, na útěk se dáti;

. utjkati, utéci; vertere in fugam, in bie Flucht ſchlagen,
na útěk hnáti, zahnati; verti, fid) drehen, wwrtéti se,
točiti se, otáčeti se; feyn, fid) befinden, býči, a. B. om-
nia in potestate unius; res vertitur in eo, bie Sache
beruht darauf, sw tom to zdležj, pozüstdwd, gest; ver-

‚tere vitio, als einen "Fehler aušlegen, zum Fehler asred=
nen, übel deuten, za chybu klásti, pokládati, wyklädati,
čjtati, wyložiti; sa zlé mjti, .sle wykládati někomu
něco; vertere e graeco, aus dem Griechiſchen überfegen,
z Řeckého překládati, přeložiti, wyložiti; vertere so-
lum, in das Gril gehen, aus bem Süaterlanbe geben máje
do wyhnanstwj gjti, odegjti; dii vertant bene, Get
laife e& gut aušídlagen, deyZ Büh, aby dobře bylo, dy
dobře to wypadlo, Bůh to wediž, zprawug; vertere
flatt se vertere, 3. ©. bene, male vertere, wohl ober ied

Verto : Verfo 701

aus ſchlagen, ablaufen, dobře wypadnti, zle wypadnauti;
quod bene vertat, in Gottes Namen, s Pduem Buhem 4
anno vertente, in einem Jahre, wroce; 2) ändern, obra-
ceti, obrátiti, měniti, změniti, proméniti,

Wersus, Adv. unb Pratp. (tig. Partic. hingefefrt) gegen, binmwertě,
a. B. Romam versus, nad) Rom zu, Rommwerts, k Rjmu; se-
ptemtrionem versus, gegen Rorden, na pül noc, k pül noci.

Deorsum, Adv. heräbwerts, bergunter, dolům, dolů.

Sursum, Adv. aufwetts, wzhäru ; sursum deorsum, auf und nieder,
10zhüru dolů, na horu i dolů.

Seorsum, Adv. beifeitě, pro sebe, zwlášť, obzwlášť ; befonders,
zwlášťě, obzwláštně.

Rursus und Rursum, Adv. jurüd, zpět, nazpět, zpátky, nazpás
tky ; wieder, zase, opět, znowu ; dagegen, protz fomu, zase,

Quorsum, Adv. wohin, kamo, kam.

Aliorsum, Adv. andersmopin, ginam,

Retrorsum, «dv. rüdwerts, zurld, zpět, nazpět, zpdtky, nazpdtky.

Versus, 4. m. die Furche, úrura?, brázda; «bie Stripe, Fad, řada; die
Beite, řddek ; der Vers, werd; ein Lied, Gefang, pjsen. Demin,
VersYcülus, 2. m. ein 3eitden, řádek, Fádeček'; ein Beren, were
Sjk, weršjček,

Versüra, 1. f. bie Umkehrung mit bem Pfluge, bit Pflugwende, úzrař,
sauwral; die Gde, y. B. des Gebäudes, roh; 2) vaš Ausborgen,
Geldaufnehmen, 10ypüg&enj peněz; versuram facere, (Bed aufnehe
nehmen, borgen, penjze Wypůsčowati, wypügtiti; vetsura sol-
vere, durch Ausborgung bezahlen, Schulden mit Giájulben bezahlen,
dluh dluhem platiti, zaplatiti. .

Versütus, a, um, von fánellen Ginfällen, um fld Herauszudelfen, tiftig,
verfótagen, ſchiau, gewandt, comp obratného, hbitého ducha,
rychlých nápadů. Versute, Adv. .

Veřtebra, 1. £ ein Gelenke, Wirbel, obratek, klaub.

Vertex, Ycis, in. 1) ter Polxam Himmel, uhel; 2) der Wirbel oder
Ott am Sopfe, paut, pautec, wrch Alawy; 3) der Gipfel,
die Spige, Höhe, wrch, wrsek, à. 1B. des Berges oder Baumes.

Vortex, Ycis, m. der Wirbel, Wirbelwind, wicher 5 der Wafferwirbet
ober Strudel, wjr, zdtotina. Vorticósus, a, wm, voller Wirbel,
voller Strudel, wjrny, wjrnaty, plný wjrů.

Vertigo, Ynis, f. das Umdreen, obracenj, obrdcenj, obrat ; ber Schwin⸗
del, zdwrat, (gen. i.)

Verso, avi, atiuin, 1. 1) oft brehen, derumdrehen, z. B. von ber Seite
"oder herum, obraceti, zobraceti ; herumdreten, otd2ett, z. B. einen
Braten am Spieße; inanibus librum versare, ein Bud oft in die
‚Hand nehmen, fleißig darin (efen, Knihau se objratt, ptinè Cjtati;
versare in animo aliquid, etma8 überlegen, erwägen, w mysli
uwazowati, na mysli přemjtati; 2) treiben, herumtreiben, And-
ti, honiti, 4. B. oves; beunrubigen, quälen, plagen, nepokogiti,
trápiti, saužiti; 3) behandeln, fid mit etwas befaäfti jruti
se, zacházetí s něčjm, zand3eti se něčjm, 4. 98. causas, Proceſſe
führen, saudy westi. Versor, atus sum, 1. 1) herumgedrebt mers
Ven, fíá drehen, fo&rti se; fid Gerumbreden, z. B. an einem Oct, fi4
"mo aufpalten, fid) befinden, (eon, bti; worin beſteden, worin besus

702 Verto Verto

$m, pozüstdiwati, pozůstati; ſis beihäftigen mit etwes, zakf-

wati se, xandieli se něčim, i. ©. versari in discenda Eng,

fi mit Grlernung einer Sprache befháftigen, řečí se udati.

Versättlis, e, was fid umdrehen läßt, bemeglih, K ofočenj ; capsa ve-
satilis, ein Gdubtüftden, přitruhljčko; gewondt, fig im ele fie
fhidend, obratný, ke wšemu hodny. -

Verelcčlor, oris, von verfiedenen Barben, bunt, buntſchã cig, streke-
19 ; Tóllernb, màniwy, menawy.

Averto, ti, sum, 3. wegdrehen, wegkehren, weglenken, wegwenden, we».
feiten, umbreben, abhalten, ablenken, abwenden, odiwracomati, ed-
wraceti, odwrdtiti, odwoditi, odwesti, odchylowati, odckf-
liti, wzdalowati, wzddliti; hostes, gurůďtreiben, fortjagen, jaa
Beiden bringen, odwraceti, odwrdtiti, odháněti, odehnatı, za-
hániti, zahnati nepřátely; vor Zeinden bewanren, od nepřátel
thranıti, zachowati; causam fin aliquem, die Schuld auf Irma

* fdjieben, strkati, stréiti, swädeti, cpáti, swésti wınu na něko-
ho ; entwenden, unterfýlagen, aa fid) ziehen, j. B. hereditates, od-

* cizowati, odciziti, uzmauti, neprdwe sobě bráti, wzjti sobě,
phüwlastniti sobě, polirieti sobě, ukrasti dědicftoj, o didx-
twj ošiditi, omésti, okmj; Aversus, a, um, 1) abgretelt,
odwráceny | abgeneigt, ungünftig, nenáchylný, nepřjzníwý ně-
čemu, 3.18. literis ; 2) von hinten gu, rüdlinge, à. B. aversus cm-
fossus est, er ward von hinten zu ecítoden, od zadu, pozads ze
zadu proklán gest ; aggredi hostes aversos, die Beinde wn ya»
ten angreifen, zadem na nepřátely udeřiti. Aversor, 3. m. cs
Gntwenber, j. ©. pecuniae, krddce peněz. Aversor, atus mm,
1. fid wegwenben, odwracowati se; verabfdeuen, o3kliwiti sobě,
w o3kitwosti mjti něco.

Adverto, ti, sum, 3. 1) binfebren, pinrldten, binmenben, pistexles,
obraceti, obrdtiti, y: 8. oculos; animum advertere oder sum
advertere (fiege Aniınadverto in Animus) aliquid, oder sd sá-

quid, die Gedanken auf etwas richten, Xátung geben,. beobodtrs, mysl
obraceti, obratiti na neco, mysl phiklddati, rdlokiti, phün-
ti k něčemu, pozorowati, pozor dawatı, dáti na mko; 7)
Achtung geben, deobachten, bemerken, pozoroiwatz, ‚orowal;
8) an fih ziehen, aufmertfam maden, pozorného, liwehe či-
niti, učiniti, Adversus, a, um, 1) pingefebrt, vormwertögekehrt, mt
bem Geſichte entgegengekehrt, obrácený K něčemu ; von vors, gr
über befindtih, 3. 88. intueri aliqueın adversum, einen ww ters
anfehen, zpředu djwati se, hleděli na někoho; 2) vulnen st-
verso corpore excipere, Wunden vorn an ber frui bdssen,
zpředu rány dostáwati, dostati; 2) entgegen, abgerig, pro-
tůvný, odporný, 4. ©. fortuna adversa, widriges Caffe, tr
old, profiwenstwj, nestestj; adverso flumine navigare, im
luf aufwerts fahren, prof? praudu plawili se, geti; cases bb
versi, Unglüdsfäle, ne3lastné pády, zlé přjhody.

Adversus ober Adversum, Praep. und „dv. hinmertě, agn, e 8
adversus colles, gegen die Hügel, K chlumům ; adversus aliquem.
loqui, zu einem reden, muiiti k nekomu ; wider, profi, „B bd-
lum adyersus Romanos; hero ire adversum, dem ‚Herrn epp
geben, um ihn 3. B. abzuhohlen, Bl: panowi naproli, weft.

Exadversum, Adv. gegenüber, naproti; wider, gegen, profi.

. Verto s Verto , 708
> AA dversor, atus sum, 1. entgegen fron, fid twiberfegen, wiberfreben,
byti proti, na odpor stuweti se, postawiti se; odporowali,
odpjrati, protiwiti se někomu. Adversatrix, icis, f. eine Wider,
freberin, odpornice, protiwnice. .
A. dversárius, a, um, waß entgegen ift, entgegen, protzwny, odporný,
j. ©. factio, die Grgenpartei, odpo: strana, Subst, ein Bivers
fader, Gegner beim Gerihte, protiwnjk, odpornjk, odpůrce, suu-
peh; im Kriege, ber Beind, nepřjtel; die Widerfaherin, Begnerin,
protiwnice. Adversaria, orum, n. Sqriften oder Büder,. wo nur
auf eine Seite gefhrieben war, Gonceptbüder, Ghmierbüder, psacj

knjhaz ein Zagebuh, dennjk.
Anteverto, ti, sum, 3. voran oder vorausgehen, napřed gjti; zuvor⸗
tommen, předcházeti, předegjti, předhdněti, předehnatí něko-
ho, alicai; vorjieben, předkládati, předložití někoho někomu ;
přednost ddwati, předek ddti někomu před někým.
Converto, ti, sum, 3. 1) perumdrehen, Eedren, wenden, obraceti, obrd-
titi, totiti, otáčeti, otočiti; 2) verändern, pfewracowati, pře-
tordtiti, měniti, změniti, promeniti; verwandeln, obraceti, 0-
brátiti, proměniti, y. B. in ein Thier; 3) wohin lenfen, breben,
riáten, ziehen, obraceti, obratiti, 4. B. adspectum in aliquid,
feine Augen auf etwas; se convertere in locum, fid) an einen Ort
wenden ober begeben, obraceti se, obrdtiti se, dáti se, gjti ně-
kam; oculos hominum in se convertere, anderer Augen auf fid
sieben, Ienken, oči lidske.na sebe obraceti, obrdtiti, k sobě td-
hnauti, pfitähnauti; in usum suum convertere, zu feinem er
braude verwenden, k u£itku swemu obraceti, obrdiiti; 4) über:
fegen, překládati, přeložiti; 5) maden, daß fid Jemand umbdrepe,
obraceti, obratiti; hostes in fugaın, die Beinde in die Blu&t fólas
gen, na útěk obrdtiti, zahnat! nepřáťely ; 6) ausihlagen, fid) vers
wandeln, 3. B. in bonum, w dobré obraceti se, w dobré obráti-
ti se, Conversio, 3. f. die Herumdrehung, obrdcenj, ofodenj ; die
Weränderung, pfewräcenj, změněnj, změna, proměna; die Rüd-
tehr, nawrdcenj se. Conversor, atus sum, 1. cum aliquo, umges
den mit Jemand, obcowati, towary3iti, spolek mjti s někým,
Conversätio, 3. f. ber Umgang, obcoiwdnj, towaryšenj, spolek.
Contröversus, a, um, 1) ftteitig, um was geffritten wird, zporný, we
při gsaucj, a. B. res; 2) gern fireitend, příwý, hddawý, zpor-
Tj. Controversia, 1. f. eine Gtecitigteit, Uneinigfelt, @treit über
eiwas, zpor, pře, rozepře, hádka. .
Deverto, ti, sum, 8, megmenben, megfefren, odwracetr, odwrdtiti ;
anders wohin kehren, ginam obraceti, obrátiti ; deverti oder de-
vertere, scil, se, 3. 3B. via, vom Wege ablenken, s cesty duwatı
se, dáti se; abgeben, y. B. von einer Materie, uchylowati se, u-
chfliti se, pouchyliti se, uSinauti se od něčeho ; fid wohin wenden
oder geben, brati se, cji, p. 8. domum; apud aliquem, eintehs
ven bei Semano, byť brdti, wzjti u někoho, geti,.phigeti k ně-
komu, sijzati, slézti u někoho. Deversor, 3. m. ein Gaft, host.
Deversorium, 2. n. ein Xbfteigequactier, die Herberge, ein Gafthaud,
Gafttof, hospoda, hostinec, hostinský dům. .
Deversor, atus sum, 1. bei Sjemanb als Gaft fid) aufpalten, logiren,
hospodau, bytem, pohostinnu, hostem býti u někoho. —
DevertYcůlum, 2. n. 1) ein Belweg, Webenweg, úgezd, pobočnj ce-

704

Verto Verto

" gta, mor. pobočníce ; 2) bot Xbgeben pon bez Materie, uci se,

.Uskok; 3) die Ausfludt, kdy vání quaerere deversaim,
Ausflühte fuden, kozjch wratec hledati; 4) bie Herberge, miles
gis, hospoda, byt.

Diverto, ti, sum, 3. aus einander geben, fid) trennen, z. B. zwei Bay,
rozchdzeti se, deliti se, na rüzno gjti. Diversus, o, um, m
einander gekehrt ober gemandt, getrennt, různý z on verfdiebren Do
ten, kk každý zwldiib, každý ginde; diversi abiere, za
rüzno odešli, rozešli. se, každý ginam odešel; unterféita,
verfhieden, rozdjlný, rozličný. Diverse, Adv. pin en, ri-
zno, porůznu, semotam, rozličně, y. ©. ziehen ; verjdjieben, ws
fgletentlih, rozliöne, rozdjin&. DiveraYtas, atis, f. bie Bere
denpeit, rozličnost, rozdjinosts

Divortium, 2. m. 1) eine Trennung, $. B. eines Weges in metrere, rez
cestj ; aquarum, eines Wafler6 in Arme, rOzpogenj, rozducoseaj,
rozcházenj wod ; Plur. Divortia, orum, n. bit €djeibewtgr, rox
cestj; bit Arme eines Slufeé, ramena řeky; 2) bie reuse
yeier Eheleute, die Gbeffeibung, rozwedenj manželstiva ; facere
divortium cum. uxore, fid von feiner frau fheiden, roziáděti
Se, rozwesti se, mor. rozewzddwati se, rozewadati se s maz

Zelkau,

Everto, ti, sum, 3. umfeórem, ummerfen, pFeioraceté, pfewrei,
zwrätiti, zwrci, pfewrci, kdceti, ‚skdceti, kotiti, prekeiii,

4 © ein Schiff umftürzen, umſchlagen ; domum evertere, ein jut

gecftéven, dořití, xboFiti; urbem, ju Grunde richten, vrrmi4tu,

wywraceti, wywrdtiti,roswäleti, rozkotati, kaziti, zkasiti;
leges, cafliten, rusiti, arusiti; evertere aliquem bonis, cia ra
alles fein Wermögen dringen, o gmenj pFipruwiti, pFiwésti neke-
ho. Eversio, 8. f. die Umflürzung, zwrdcenj, zwrat, přeet-
hnufj; vie Zerftörung, wywracenj, zbořenj, roziwalenj, ro-ke-
tánj, zkažený; die Vernihtung, skaza, zkaženj, aruienj. Ever-
P m. der Zerſtörer, bořitel, zbořitel, zkdzce, rušitel, zre-
tel.

Inverto, ti, sum, 3. umkehren, umdregen, ginak obraceti, zobrece-
ti, obrätiti, přewraceti, zptewraceti, phewráttti, na ruby ©

. brdtiti; ordinem, bie Drbnung umkehren, grnačiti, zzinačíth
měniti, změniti, obrátiti, pFewrdtiti pořádek. Inversie, 34
die umfebrung, obrdcenj ; Werbrehung, přewracowanj, přewráce
nj, 3. B. verborum.

Interverto, ti, suin, 3. wegfänappen, an fid) ziehen, wegnehmen, j. S de-
mum, uzmauti dar někomu; unterfdlagen, kradj uzmali, 14
sebau podrieti ; bevovtýcilen um etwas, Istiw? připramili nahe
ho o něco; aliquem re

Obverto, ti, sum, 3, entgegen brepen, wenden, febren, profi něčema
obraceti, obrätiti něco, j. 8. arcus in aliquem, ordines ad
"clamorem ; Jatus alicui obvertere, einem die &eite jutejrta, Poles
obraceti se, obrdtiti se k nekomu,

Obversor, atus sum, 1. fid wo befinden, fld zeigen, erſcheiam,
gewiti se; ante oculos, vor Augen [ámeben, před očima fh;
Vinenti oder animo, in Gebanken ſchweben, einem in Giebantea pníess
men, na mysli mdatz se, plésté ee,

Věra : Verus 705

Perverto, ti, sum, 3. verkehren, pFewraceti, pFewrdtif? ; oculi per-
versi, verdrehte, (hielenbe Xugen, poto&ené, ztočené, šilhawé oči;
umtehren, umwerfen, zwrdtifi; über ben Haufen werfen, bofzri,
zbofiti, poraziti, powaliti, y. B. turrim ; vernidten, zu Grun⸗
de ridten, kaziti, zkaziti, rušiti, zrušiti, Perversus, a, um,
verkehrt, pfewräoeny ; homo, pfewräceny, přewrhlý, zkažený
člowěk ; unreát, nicht ret, na opak, 4. B. more perverso, auf
vertehste Art, Pfewrdcenym řádem, přewráceně. Perverse,
: Adv. auf verkehrte Art, verkehrt, niót redt, na.opak. Perver-
sitas, ätie, f. die Werkeprtheit, die verkehrte Ark, verkehrter Sinn,
přetorácenost, pfewrhlost, j. ®. opinionum. 5

Praeverto, ti, sum, 3. in manchem Falle aud) Praevertor, Dep, 8. zus
vorfemmen, vorlaufen. pfedchäzeti, předegjti, předbjhati, před-
behnauti, přeběhnauti někoho ; übertreffen, vorgehen, ben Vorzug
haben, předcházeti, pfewy3owati, přewýšiti, přesahati, pře-
sáhnauti, předčiti něco, přednost mjti před něčim ; vorziehen,
předkládati, předložiti někomu něco, přednost dawati, pře-
dek dáti něčemu před něčim; fid vorzüglid auf etwas wenden,
e$ verjüglid) betreiben, zwid3tà obraceti se, předewšjm obrdtiti
se na něco, k něčemu. s .

Reverto, ti, sum. 3. umtehren, obraceti, obrdtiti, Reverto und Re-

1 vwertor, 3. zurüdehren, umkehren, mirberfommen, tvraceti se, wrdtiti
rdtiti se, nhwrdtiti se, zpět gjfi, zpátky pfigjti, zase
Reversio, 3, f. die Rüdtanft, Rütlepr, nawrdcenj se,

Sebverto, ti, sum, 3. etwas umfehren, umteißen, ummerfen, du Boden
werfen, podivracowati, podwraceti, podwrätiti, j. B. montes y
mensam, zwrdtiti, pFewrci ; yu Grunde richten, vernichten, kazitiy
akaziti, rušiti, zruiti, w niweč obrdtiti, . .

Transversus, a, um, überzwerd, qutt, ſchiet, fhräg, na přjč obrd-
ceny, přiční; iter transversum, ein Qurrgang, wenn man quer
Durcgeht, nidt geräde fort, přiční cesta; was in den Meg tritt,
bemmend, ungünftig, s. 3B. fortuna, protiwny, nepřjzníwý. Ex.
transverso, quetfeldein, unvermuthet, z nenadánj, z ničehož nio,

' Untversus, e, um, fiepe in Unus. :
Věru, 4. n. der Bratfpieß, rožeň.
Verütum, 2, n, der €piej, Wurffpieß, sudlice. ol
Vérus, a, um, 1) wahr, wahrhaftig, prawy, prawdiwy ;
mirftid, dt, oprawdowy , sprawedliwy , skutečný ;
veri oder vero similis, wahrf&einlich, der Wahrheit gemäß,
k prawdě podobný ; 2) recht, gehörig, billig, prawý, nd-
ležitý, slušný; vernünftig, rozumný; ex vero, vernůnf:

tigermaffen, rozumně. . .

"Verum, 2. n. die Wahrheit, prawda; dicere vera, bie Wahrheit fas
gen, prawdu mluwiti, řjcí.

Vere, Adv. in Wabrpeit, waprhaftig, wirflid, wprawde, w skutku,
oprawdu, práwě ; tam vere, fo wahr, fo gesif, tak gistz,

Vero, Conj. 1) wayrüaftig, in der That, mirttid ja, weru, 10 prowde,
10 skutku, ano ; (conifá ja, ja, ja! mirtliá © ano, ano eyi!

Uu

x

]

706 Vervex Vestibülum

2) aber, ale 3) tod, s. B. cape veto, (o nimm tod, zoezmí, be-
řiž pak.

veran) Conj. 1) aber, allein, než, ale, wšak; 2) fondern, ale, m-
br; 3) wirtti$, in ber That, in Wahrheit, ja, oprazodu, w sht-

, ku, w prawd?, wěru, ano,

Verumtinen (Veruntamen) ober Verum tamen, Conj. jcheq de,
tošak ale,

VerYtas, ätia, f. 1) bie Wahrheit, prada ; 2) bie Dirkliqhteit. min
Beiaffenpeit, 3uorctüffigteit, prawdiwost; 8) bie Gereáriglcit, Bis
ligteit, sprawedliwost, slušnost. !

Verax, acis, wahrredend, nicht (ügenb, wahrhaftig, prasodiwy, pre
wdomluwn? ; wahr, eintreffend, prawdiwy.

Vervex, Ecis, m.einverfchnittener Widder, ber Hammel, Schön,
skop, skopec. '

, Vervecinus, a, um, j. B. caro, baš Gcäöpfenfleifh, skopoié mex,
! skopowina; pellis vervecina, das Schaffell, skopowice. M

Vescor, ohne Perf. 8. 1) genießen, effen, gjsti něco,
se nééjm; 4. (8. pane, piscibus; 2) genießen, požjteati
něčeho, 4. ©. voluptatibus.

Věstca, 1. eine Blafe, puchy? ; bie $farnblafe, zněchýř,

Vesicüla, 1. f. das Bläsden, puchýřek, měchýřek ; vesicala fele
die Gallenslafe, Zluönjk, žlučina, žiuční měchýřek,

Vespa, 1. f. bie Wefpe, wos, mor. wosa. „I

Vesper, čris, m. und Vespérus, 2. m. ber Xbenbffern, zur
řetnice, wečernj hwezda, wečernice; der Abend, we

* čer, wečjr. Vespere oder Vesperi, des Abends, fpát Abend
wečjr, u wečer. .

Vespéra, 1. f. der Abenb, weder; ad vesperam, gegen Abend, E re-

. čeru, k wjčerau, pod weder, z wetera, ?

'Vespertinus, a, um, 1) abenbiid, des Abends, was bei Abende gefäirt,
3. B. tempus vespertinum, bie Abentyeit, doba wedernj; mt
lio vespertinus, ein %benbvogel, die Sphynr, mära; 2) eat
difh, wečernj, zdpadnj. t .

Vesperascit, Advesperascit ober Invesperascit, 3. Zmpers, d sid
Abend, zwedetjwd se, dělá se weder, chylj se k iwečeru, při-
pozdjwá se, weder se bljžj; coelo vesperascente, da e šk
wurbe, s večerem, s saumrakem, pod weder.

, Vespertillo, onis, m. die Glebermaué, netopýr.

, Vespillo, onis, m. ber Zodtengräber, Arobař, hrobnjk: €t
rabaeus vespillo, ber Zobtengráber, eine Art Käfer, mrivv-
naš. ]

Vesta, 1. f. bie Göttin SBeffa, bec zu Ehren ein heifiges Bor ©
terhalten wurde; dieſes beforgten bie. Virgines Vestales, tice
flalinen ober SDriefferinen der Veſta, panny vestdisk, =
stálky; 2) die Befta, ein Nebenplanet, čistěna.

Vestibülum, 2, n. ber Vorhof, předdomj, kobka, přede:

Vestiglum Véternus '401

der Zugang, Gingang, wchod; ber Eingang in der Bebe,
uwod.

Testtgium, 2. n. ber Zritt, bie Zußftapfe, die Spur, šlápěge,
šlépěge, stopa, sled, 3lak; dad Merkmal, Kennzeichen,
znamenj; die Zußfohle, ba& Untertheil des Fußes, spodek
nohy, mor, 3lapa, šlapka ; vestigia expressa, clara, beute
liche Spuren, patrné stopy; vestigia sequi oder persequi,
ben Spuren folgen, po stopě, po sledu gjti; nadahmen,
ndsledowati někoho ; e vestigio, fogleid, den Augenblid,
na tom mjstě, w tu chwjli, w okamženj, hned; ve«
stigium temporis, ber Beitpunct, 3. B. eodem temporis
vestigio, zu gleider Beit, té samé, doby, w tu samau

bu. .

"Vestigo, häufiger Investigo, avi, atum, 1. ausfpüren, nadfpiicen, s2j-
diti, Slakowati, wy3lakowatı, wysljditi, nagjti; unterfugen,
erforſchen, Aledati, pátrati, wypátrati, wyhledati něco. In-
vestigátio, 3. f. bie Xušfpiirung, Unterfugung, Nagforſchung, slj-
děnj, pátránj, wysljdenj, wypdtránj; margaritarum investi-

" gätio, die Perienfifcherei, hledanj perel, Investigator, 3. m. ein
Boriher, Aufipürer, patrač, wypatratel, z. B. conjurationii

Pervestigo, avi, atum, 1. ouéfpüren, erforfgen, unterfuden, ausfors
fgen, duráfuýen, přesljzeti, přesljditi, prosljditi, přepátrati,
prohledati, pkehledati neco. Pervestigátio, 3. f. die Unterfus
Yung, Ausipürung, Auffuhung, Grforfdung, přesljzenj, přesljděnj,
prohleddwánj, prohledání, pátrání, přepátránj.

Vestis, 3. f. dad Kleid, Die Kleidung, odew, raucho, šaty;
bie Dede, postlänj, zastrenj, prostěradlo; der Teppich,
koberec; die Sapete, čalaun.

Vestlo, ivi, itum, 4, beříeiben, odjwati, šatiti, ošacowati, ošatiti,
odjti; bie Wände mit Zapeten bebeden, krýti, přikrýwati, pří-
kryti, oki ; mentum barba vestitur, das Kinn iit mit bem Barte
befegt, bra obrostá, zarostd, zařostlá gest wausy; cute ve-
stire, mit einer aut. überziehen, ko2j potahowati, potáhnauti ;
silvis vestitus, walvígt, lesnaty, lesem porostlý.

Vestitua, 4. 1n. bie Kleidung, Bekleidung, odew, 3atstwo; vestitum
ınutare, bie Srauerficider anlegen, smutek na se brdti, wzjti; ad
vestitum suum redire, die Trauerkleider ablegen, smutek ložiti,

Vestimentum, 2. n. die Kleidung, Bekleidung, oděw, oblek, šat; die
Dede, Zeppih, koberec, 3. B. lectum vestimentis sternere.

Convestio, ivi, itum, 4. betteiben, odjwatz, odjti, pHodjti; bebeden
mit etwas, krfti, prikrywati, přikryti, zakryti,

Věternus, 2. m. die &ólaffudt, zdchwat, ospanliwost; '
die Saláfrigteit, große Sorglofigkeit, ospalost.

"Veternosus, a, um, fhlaffügtig, záchwatiw) 3 ſchläfrig, träumerig,
nicht tebpaft, ospalýe

Uu2

708 Veto Vexillum

Věto, ui, Itum, 1. verbieten, zakazowati, zakázati, z10-
wjdati, zapowédjti; nit laffen, nedati; veto te ir,
id) verbiete bir zu gehen, will nicht haben baf bu gebft, à
tatbe die nicht zu geben, powjddm, aby nechodil ; neda,
aby el; neradjm, aby chodil; vetor, e& wird w:
verboten, man verbietet mit, ich-.darf nicht, id) foll nib,
zakazugj mně,nedagj mně, nesmjm, nemám. Veto! s
te auch der Volkstribun, wenn er gegen einen Senateſchluß puri,
nedám tomu, nepowoljm, nepozwoljm.

VetYtus, a, um, verboten, unterfagt, zakdzaný, zapomoězený. Yt |
tum, 2. n. daß Berbotene, zakázané; das Berbot, zákaz, ukéz-

nj, zápowěď, . "M
Větus, čris, alt, nicht jung, nicht neu, starý ; epemalig, verig,
starý ; Plur. Veteres, bie Alten, bie vor alten Zeiten gelát
baten, sta?j; Comp. Vetetior; Superl. Veterrimus, 3, um.

Vetülus, a, um, att, ziemlid alt, ältlib, obstarný, obstarlý, Ves-
Ja, 1, f. eln altes Weib, stařena, Bába ; eine Wettet, baba,
babizna, 5 - ,

Vetustus, a, um, fo viel als Vetus, alt, starý“ ; altväterifd, starost-
ny, staroddwnj, starobylý. Vetustas, atis, f. bas Alter rar
Gode, das Alterthum, starobylost, starožitost ; die ebemalige ží,
stařj časowé, starý swel; die Ränge der Zeit, délka času; W
Sta&fommenfáaft, künftige Zeiten, potomstwo, budaucnost, k-
daucj Casowe; alte Sreundfhaft, staré přátelstioj; alte Wut
(haft, stard známost ; die Schlaupeit, chytrost, zch: ANI

Veterätor, 3. m. eigentlich der worin alt geworden ift, zestarel) m |
něčem ; geübt, zkušený, zběhlý, z.B. in cansis ; ein alter We
getriebener, ausgelernter Schalt, febr liftiget Senf), Sal⸗idel,
prohnany, starý 3ibal, chytrák, stará liška, Vetere |
a, um, ſqhlau, tiftig, pfiffig, 3ibalsky, chytrácký.

Veteränus, a, um, alt, von vielen Jahren, starý ; befonbers ein Euh,
ber feine Zeit ausgebient bat, wyslautilec ; babet ein alter,
ter Soldat, starý, zkušený wogdk.

Invetero, avi, atum, 1. olt maňen, sťaré, trwalé činiti něco, y B
einen Bein; einer ace Alter oder Dauer verfdaffen, trialosti do
dáwati, ddwati, dáti, dodati něčemu. Inveterätus, a, um, 9i
geworden, alt, fáon lange dauernd, eingewurzeit, starý, + B
amicitia. Inveterätio, 3. f, eine eingewurgelte Rrankpeit, zastaré
ld, zakořeněná nemoc. -

Inveterasco, xavi, 3. alt Werben, zestardwati se, zestareti st. 8
ein ©olbati veralten, ju alt merben, zasfarati se; überlum sb
men, einwurzein, wzmdhati se, zakoFenowatt se, zakořeníti y
3 B. eine Gewohnheit,

Pervetus, eris, febr alt, přesťarý, stařičký.

Vexillum, 2, n. 1) eine Fahne, Kriegsfahne, beſonders der Rd
eine Standarte, prapor, praporec; 2) das aušgejpistt

vothe Sud), das auf be Beldheren Belt aufgefledt wurde pum Qriitte

Vexo s Vla 709

daß ble Armee marſchlren ober tn das Treffen gehen foto, ble Fahne, ko-
rauhew, praporec, zistawa; daher vexillum proponere,

Vexillärlus, 2. m. ein Kähnrid, praporečník, koraukewnjk, zd-

. stawnjk. .

'exo, avi, atum, 1. plagen, miffjagpetn, &rdpiti, ztrdpiti,
sau£iti ; incommobiren, pokaušetí; ftragagiten, Ermdceti,
utrmáceti, ztrmáceti; befhädigen, verlegen, 3koditi, ubli-
Zowati, škodu činiti něčemu, hubiti, zhubiti něco.

Vexätio, 3. f. das Magen, bie Mißdandlung, Plage, Beſchwerlichkeit,
Gtrapaje, frdpenj, sauženj, pfjkofj, phjkokenstwj, ndtisk, ná-
tisky, trmácenj. Vexhtor, 3. m. ber Plager, Mißpandier, Pages
greift, traprt, sužič.

Divexo, avi, atum, 1. mißpandeln, ndtisky činiti někomu, tyrati .
někoho, |. iB. matrem, zu Grunbe rihten, u£'rati, utrmácetz,
zhubiti, xkaziti, .

Vla, 1. f. 1) der Weg, cesta; lassus de via, mübe vom Ges
ben, u3lLy ; die Straße, Fahrſtraße, silnice, woznice; die
Gaſſe, ulice; via recta, ein gerader Weg, p?jmd cesta;,
via vera, der vete Weg, prawd cesta; dare se in viam,
fid) auf ben Weg begeben obe machen, wyddwati se, dá-
wati se, ddti se, wydati se, wyprawiti se na cestu;
2) das Mittel zu etwas, prostředek, cesta, à. $8. jum Lobe;

* 8) bie Art unb Weife, způsob,

Viätfcum, 2. n. die Reiſeze drung, es fey Gelb ober Speife, penjze, po-
trawa na cestu; ba$ Reifegeld, autrawa, €cstné, ütratné. :

Viätor, 3. m. 1) ein Heifender, WBanberémann, pocestný; 2) eine
Art von fBebienten ber Obrigkeit oder Beridtěbiener, befonders um bie
Seute herbei zu rufen, prdwnj posel. VN

Avíns, a, um, vom Wege entfernt, abwegfam, scestny, s cesty ležjej,
ad cesty wzdüleny. . ]

DěvYus, a, um, von ber Straße entfernt, was außer bem Wege ift, Liegt
ober wohnt, scestny ; unzugänglid, zeschodný, nepřjchodný, ne-
přistupný ; thöriät, unvernünftig, scestny, nerozumný, z. B. ho-
ano, vita,

Invius, a, um, wo Bein Weg ift, unwegfam, Dezcestný, neschodny ;
invia, scil. loca, unmegfame Derter, Univege, neschodná mjstu,
bezcestj, necesty. H

"Obvius, a, um, entgegen kommend, entgegen, naproti, 1 ústřety,
wst?jc ; obvius esse, fieri alioni, entgegen fommen, begegnen, po-
tkáwati, potkati někoho; res obviae, vorfommenbe Dinge, na-
Skytugjcj se wěci. Obviam, Adv. (ftatt ob, viam,) entgegen,
à. B. obviam venire, entgegen fommen, naproti pfichdzeti, 10
üstrety gjti, w cestu wycházeti, wstřje wygjti, phigjti, wejti.

Pervins, a, um, burý ba$ man gehen Pann, durchgängig, wegfam, prů-
chodný, přechodný, z. 8. silva, an

Trivium, 2. m. ein dreifier Weg, bie Sufammenfunft dreier Wege,
ein Kreuzweg, wo drei Wege zufammenftoßen, Frogcestj.

v

710 ' Vibex Vicus
Vibex obec Vibix, eis, f. eine Strieme, Schwiele, pruh, prá-

ha, pružina, wrdZ,rám. . 5

Vibro, avi, atum, 1. 1) fdůtteln, erfhüttern, ſchnell bim wb
her oder zitteend bewegen, zitternd. machen, potřdsati, tk
sti, třepati něčim; vibrari, zittern, erzittern, potřdssti
sebau, třásti se, třepati se, třepetati se; fhmima,
wzmjtati, rozháněti, točiti, zatočiti něčjm, rozwáde
ti, rozwésti, rozehnati něco, 3. ©. jaculum; 2) (die
mern, funfeln, bligen, lesknauti se, třpytiti se, blyskatise.

Vicia, 1. f. die Wicke, wika, wikew.

Vicis, Gen. f£. eine Abwechslung, ber Wedel, stjddrzj, promé-
na, proměněnj; vices noctis excipiunt diem, bie odi
wechſelt mit bem Tage ab, noc se st?jdd s dnem ; alterm-
fis odes factis vicibus, einer nad dem andern, geden po

- druhém; per vices annorum, ein Jahr um Daš ander,
rok po roce; vice versa, umgefehrt, naopak; dagegen,
zase, naproti tomu; tertia vice, zum drittenmale, po
tFetj ; bie Erwiederung, odměna, odplata, odsluha za ně-
eo, 3. B. officii; bie Stelle, mjsto; vice, an Statt, + B
patris vice, flatt eines Vaters, na mjstě, mjsto otce; in
vicem, an Statt, an bie Stelle, na mjsto; ba& Amt, bit
Pfliht, úřad, powinnost; bad Sdiďfal, osud; der 3e
ftanb, staw; das Unglüd, bjda, neitéstj ; die Perfon, £c
te ober Rüdficht, z. B. suam vicem officio functus, für fs
ne Perfon, feinerfeitě, za swau osobu powinnost wyko-
naw; ne nostram vicem, b. h. nobis irascaris, jára
nicht Über und, na nds nehněwey se.

Invicem (ftatt in.vicem), „Adv. gegenfeitig, wechfelweife, Hinwirerum,

4. B. amare se invicem, fi unter einander lieben, společně, we-
spolek milowati se.

Vicárius, a, um, die Stelle einer Perfon ober Gage vertretenky + B.
opera vicaria, ein Dienft ftatt eines andern, in eine® andern Some,
práce, služba za giného, mjsto někoho konaná. Subst. Ver
rius, 2. m. ein Stellvertreter, náměstek,

Vicissim, Adv. finoteberum, dagegen, zase, také.

Viciss!tüdo, Ynis, f. tec Wedfet, bie Abwechslung, střjddnj, promis
d. B. der Tage und Rüdte, :

Vrous, 2. m. ein mit Häufern bebauter Plat, eine Gaffe ae
Stiadt, ulice; ein Dorf, wes, wesnice, dědina, osada; ff
fener $leden, městečko, městys, městec, .

Vicätim, Adv. von Gaffe qu Gaffe, gaffenmelfe, po ulicjch, z wiirde

ulice von Dorf zu Dorf, po wsech, ze wsi do wsi,

Vid&o Vidto 711,

ſchaft, sausedstij; die Leute in der Nachbarſchaft, ‚Die Rachbaren,
sausedstwo, sausedé, Vicinälis, e, nadbarlih, sousedský, 4. ©.
ad um vicinalem, zum Gebraude ber 8tadbaren, A sausedské
potřebě. .

Vidéo, vidi, visum, 2. 1)fehen, widěti, zřjti; erbfiden, spa-.
třiti, uzřjti, uwiděti, zwiděti, uhljdati; 2) fehen, zus _
feben, Aředěti, pohleděti, podjwati se, popatřiti na ně- *
007 visu jucundus, fdón anjufeben, milý k podjwdnj ;
8) Bebenfen, überlegen, powažowati, powdžiti, opatřiti
něco; 4) fid vorfeben, fid) in Acht nehmen, hleděti se, &
$5. vide, ne- 5) forgen, hledéti něčeho, na starosti mj-
ti něco, starati se, pečowati o něco; beforgen, anfdaffen,
verſchaffen, obstardwati, obstarati, opatriti; 6) zuredht
madıen, připrawowati, připrawiti; 7) handeln oder reden
von etwas, gednabi, mluwiti o něčem, de re; 8) multum
videre, viel vorau& fehen, Hug feyn, mnoho předwjdati,
daleko widěti, nahlidati, opatrný býti; plus videre,
tlüger feyn, wjce předwjdati, dále widěti, nahlédati,
opatrněgšj býti. .

Videor, Pafs. gefehen werben, widenu byfi; fdeinen, wideti se,
zddti se; rex mihi videris, id hulte did für einen König, za
krále tebe mdm; res vhletur mihi esse pulchra, die Sade fáeint
mir fdón ju feyn, ober e$ ſcheint mír, daß bie Cade. fhön fen, zdá
mi se, widj mi se to býti pěkné: videtur mihi, míň tünlt, das
iR meine Meinung, zdd mi se, widj mi se, myeljm, tohb mjně-
mj, zdánj ssem; visum est senatui, der Senat war ber Meinung,
befchloß, w radě uzatwFenogest; si tibi viletur, wenn es bir gut
bünft, gefällt," wem es dir recht (ft, ZjbjE se tobě, za dobréři wi-
djš,uzndwáš; visus sum mihi per quietem, e$ träumte mie, zdd-
lo se mi we sndch. .

Visum, 2. n. die Erſcheinung, wid?nj, 3. $8. somniorum, im Traume,
we sndch.

"Visus, 4. m. das Gehen, zděný; das Grfiót, zrak; ber AubHd, bie
Geftalt, der Schein einer Sade, pohled, tozhled, podoba ; bie Er⸗
fbeinung, 4. 8. nocturnus, noční widěnj, ukdzdnj se, zgewenj se.

Visio, 3. f. das Sehen, widenj; der Anbtid, pohledenj, pohřed ; die
Borftellung in ber Geele, 3. B. doloris, předstawowánj, předsta-
toenj sobě bolesti ; die Erideinung, widenj.

Viso, si, sam, 8. fehen, befeben, anfehen, , djiwati se, podjwats se na
něco, ohlédati, opatřiti, shljšeti, shlédnauti, prohlédnauti
něco; befuden, gti, podjiwati se k někomu, nawštěwotwati, na-
witjwiti, ponawstjwiti někoho, aignem; vise ad portum, fiehe,
gehe in ben Hafen, podjwey se, gdi do pfjstawu.

n

712 . Vidio Vidio
Yıstto, avi, atum, 1. binfeben nad Irmans, Sefoden, podjwati se &

někomu, nawstjwiti někoho. - .

Inviso unb Interviso, si, sum, 3, befuden, nawštěwowati, nauitj-
witi, ponaujstjwtti někoho; nem,

InviaYtátns, a, um, ungefehen, newjdany.

Vidal/cet (fatt videre licet), „Adv. e& ift offenbar, Zze wid2ti, pa-
trné gest; gewiß, offenbar, freitid, gisfà, zagiste, arci z; bei Vita
nifgen Reden, arci, bohdeyě ; námlid, totiž.

videns, tis, augenſcheinlich, fihtbar, offenbar, beutli, widoney‘, patr-
np, zfegmy, zřetelný, Evidenter, Adu. offenbar, zřesmě, pa-
trně. Evidentia, 1. f. bie Augenſcheinlichteit, offenbare Deutiiétet
einer Bade, patrnost, zFesmost.

Invídeo, vidi, visum, 2. mißgönnen, beneiben, xdiwidett, nepfdti ně
komu něčeho, y. 8. ui divitias unb alicujus divitiis, Semeeb
den Reiátbum nicht gönnen, des Keichthums wegen beneiden. Invidia,
1. f. 1) ber Reid, zdwist, nepPjzen; 2) der paf, bleu, mend-
twist ; 8). üble Kachrede pomluwa, zlá powest ; die Blame, osta-
da; invidiam facere alicui, einem Haß, Blame zuziehen, ibm biemis
zen, w pomluivu, we zlau powest, to ostudu uwoditi, wsoésti,
ostauzeti, ostuditi, zostuditi někoho. Invidiösus, a, um, $) els
bif, mifgünftig, zdwistny, zdwistiwy, nepřjznitvý, nepřesný,
nepřegjej; 2) verbaft, nendwidny ; was übles Reben ober Blame

„einem jugiebt, blamirenb, ostudny. Invídus, a, um, neibifd, mije
günftig, zdwwistiwf, zawistny, neptjzniwy, nepřesjej, nephes-
+ Invisus, a, um, 1) verhaft, neridwideny, protimný , pro-
žluklý; 2) ungefehen, nit gefehen, neiwidény ; unbetaunt, mewf-
dany, neznámy. .

Subinvideo, vidi, visum, 2. ein wenig beneiden, frochu mepřdfi,
trochu zdwideti někomu, alicui; ein wenig daffen, frocha ac-
ndwideti někoho. Subinvisus, a, um, ein wenig vet$ojt, £rocha
nendwideny, trochu protiwny.

Pervideo, di, suin, 2. feben, überigauen, befgauen, pFeAlédati, pře-
hljzeti, phehlédnauti, wideti; befáauen, betradten, unterfußet,
prohljžeti, prohlédnauti, ohledati, opatřiti něco; einfegen, at-
deti, nahljdati, nahljzeti to, rozuměti tomu.

Praevideo, di, sum, 2. vorberfehen, vorausfehen, předtujdati, napřed
wideti; vorbeugen, pFedchdzeti, pFedegjti něco.

Prövideo, di, sum, 2. 1) aliquid, eiwas vorberfeben, etwas vorausfebet,
předwjdati, předzjrati, napřed widěti, předezřjti něco ; we
fihtig fevn, fi vorfeben, Adedeti se, opatřiti se, na pozoru s

b na pozor se dáti, wystřjhati se, střjcí.se, ;
2 at

3

ui rei, für etwas forgen, Rath fhaffen, Worferge tragen, sta-

rati se, pečowati, stárost, péči mjti, postarati se o měco; 3)

verhüten, zu verhüten fuden, einer Sache vorbeugen, předchdzeti

> předesjti něco, rem; provide, ne quid ei desit, hleď, wopatr-

nosti, na péči mis, aby mu ničehož neschdzelo. Prov/dens, tis,

vorherfehend, pFedwjdagjcj; vorfátig, opatrný, prozřetelný.

- ' Brovidenter, „Adv, vorfiätig, opatrně, prozřetelně. Provides-

- la, 1. f. bie Vorſicht, Borfidtigteit, opatrnest; die Berfehung, pro
zřetelnost, 4. B. deorum; Gottes, bo2skd.

"Prüdens (fttt providens), tis, 1) vorlihtig, prozřetelný ; 2) Buy

opatrný ; einfihtsvon, erfahren In eines Sade, geſchiet darin, roza-

Vidüas Vigéo 718

mný, zkušený, maudrý ; 4) vorherfeftnd, pFediwjdagjc], před-
widaucj, předivědaucj. Prudenter, "dv? vorfihtig, ——
zřetelně, opatrně, maudře. Prudentia, 1. f, bie Vorſicht, Borfihs
tigkeit, Klugheit, opatrnost, prozřetelnost ; das Vorperfehen, před-
wjdänj, ;. ©. futurofum; die Kenntniß, Wiflenfhaft, Ginfi$t in
einer Cade, známost, powědomost, zběhlost, zkušenost w ně-
Cem, s. B. juris prudentía, bie Redtšgelebrfamteit,

Imprudens, tis, nit vorherfepend, mepFedwjdagjcj: unvorfihtig,
meproztetelnghneopatrny ; nit vermuthend, nenadägjcj se ; im-
prudentem aliquem aggredi, unverfeheně SYemanben anfallen, z ne-
nadánj, mimo nadánj, nenadále na někoho pfipadnauti; uns
wiffend ín einer Sade, newědomý něčeho, 4. ©. juris. Impruden-
ter, Adv. undermuthet, unverfehens, z nenaddnj, nenaddle; uus
wiflend, new&dom? ; unvorfiétiger Beife, neprozřetelně, neopatr-
ně. Imprudentia, 1. f. die Unvorfihtigteit, neprozFeteinost, neo-
patrnost ; per imprudentiam, aus Unvorfihtigkeit, z neopatrno-
sti; die Unmiffenbeit in einer Cade, new&domost, nezběhlost.

Providus, a, um, vorherfehend, přediidaucj; vorfidtig, prozFetel-
np, opatrný; Sorforge tragenb, forgend, pečlňv) o něco, 3. 8. *
rerum omnium. Improvidus, a, um, niát vorderfehend, nepřed-
wjdawy ; unvorfihtig, neprozřetelný, neopatrny, Improvide,
Adv. uhvorfihtig, neprozřetelně, neopatrně. "

Improvisus, a, uim, nit vorbergefeben, unvermutpet, nepfedıwjdany,
nenaddlý. Improviso, Adv. oder Abl. unverfehens, z nenadánj,
nenadále; aud) fteht dafür ex improviso oder de improviso.

Proviso, si, sum, 3. binfeben auf etra, binfehen, djwati se, podj-
wati se, kaukati se, kauknauti se, y. B. quid quis agat.

Revideo, di, sum, 2. wieder feben, wieber binfeben, zase djioat? se,
zase podjwati se, 3. B. ad heram, zu ber Brau wieder hingehen z
if felten.

Beviso, sl, sum, 3, wieber befuchen, wider hinfehen ober gehen, wieder
tom wieder befebem, zase djwati se, zase podjwati se, gjti,
pri; někomu ; wieber befudien, zase nawstéwowati, zase na-
tošťjiwiti někoho. .

Vidäus, a, um, beraubt, zbaweny, bez (néceho); befonders
gattenlos, be& Gatten beraubt, ženy zbawený, muže zba-
wend; sirý, sird, osiřelý, osireld.

Viduus, 2. m. ein Witwer, wdowec. Vidua, 1. f, vine Witwe,
wdowa, wdowice.

ViduYtas, atis, £ der Witwerſtand, wdowectwj; ber Witwenftand,
wdowstwj, wdowskf stat; die fBeraubung, Gntblófung, 4. 8B.

copiarum, ber Mangel an Xruppen, nedostatek wogska. <
Viduätus, a, um, bed Gatten beraubt, owdoweld; der Gattin beraubt,
owdowtely. “

Vito, 2. flehten, binden, wjti, plésti, y. B. ring.
Vištor, 3. m. ein Bötter, Binder, bedndP, beöwdr. H
Vitus, a, um, welt, verfhrumpft, zwadly, uwadlý, scwrkly, y. B.

ficus.
Vig£o, ui, 2, 1) leben, Zjti, Ziwy býti, z. B. tle Pflanzen; lebhaft,
munter fepn, viel Feuer haben, Zivoy, čerstwý, plný Ziwo-

714: Vigil: Viginti

bytj, plný ohně býti; mens vigens, ein [ebhafter, mm-
tever, feuriger Verftand, mysl žiwd, čerstwd, ohnivé;
2) fid) hervorthun, wznikati, wynikati, wyniknati,
wzniknauti; gelten, in Anfehen febn, platiti, u wiiw-
sti býti; wirkſam feyn, feine Kraft berocifen, znoc gewii,
ukazowati, ukázati; von Statten gehen, choditi, gti;
blühen, kwjsti ; viguit mos, e& beftanb die Sitte, pane-
wal obyčeg; vigere memoria, ein lebhafteč, ftarfeš Ge
bádtnif haben, dobrau pamét mjti.
Vigesco, gui, 3. zu leben, munter zu werben anfangen, žisoěti, kin
auti, okiw?ti, oživnauti,
Vigor, 3. m. bas Eben, bie Eebhaftigkeit, Wunterfeit, Ziwost.
Vigil, ilis; Adj. wachend, munter, nicht ſchlafend, bdělý, bdj-
€, bedliwy, nespjej. Subst, ein Wächter, strdäny, hljdač,

ponocný, hläsny.

Vigilia, 1. f. 1) das Shátoaden, fhlaofe Radtt, dděnj, nespdnj; wi
Radtmaden, bie Wade, ponocowänj, ponücka, stráž nota) vi-
gilias agere, Wade halten, ponocowati, w nocí pee pl
Römern mar im gelbe bie Stadt in vier Vigilias eingetpeilt, tem
jede aus drei Gtunden beftanb unb hießen vigilia prima,
tertia, quarta, prinj, druhé, třetj, čtrorté bděnj ; 2) is Babe
famfeit, große Borgfalt, bedlitoost,-pečlitvost.

Vigilo, avi, atum, 1. wagen, nicht fálafen, bdjti, ponocowati, nese-
di; 2) wagen, madfam feyn, Borfiht oder Gorge tragen, bedkii,
starati se, pečowati 0 něco; noctem vigilare, ganze Stoát sit
fátofen, noc nespati, celau not bdjti, probděti, Vigilaas, de,
wagend, ddjej, nespjcj ; wadfam, forafáttig, bdělý, bedliuy, m
diwý: canis, ostražitý, bedliwy pes. Vigilanter, Ads. valy
fam, forgfáttig, bediiwe, * pečlůvě. Vigilantia, 1. f. die fasdfem
feit, bdělost, bedliwost ; die Sorgfalt, bedliwost, petliwost.

Adrigilo, avi, atum, 1. wadfam feyn, bei etwas maden, Gergfit eae
wenden, bdjti u něčeho, ‚bedliwost pfiklddati, přiložit is
čemu, petowati, péči mjti o něco; ad rem ober alicui rei

Evigilo, avi, atum, 1. aufmaden, proeřtowati, procjtiti, preci.
nautt, probuditi se, ze sna probrati se; wadjen, wodjom fcu,
Mitis noctem evigilare, madenb zu bringen, probdjsoati, pro-

Basti noc.
Invigilo, avi, atum, 1. bei ober- -tegen etwas wachen, bdjti u nice,
ři něčem, pro něco ; venatwi, große Gorge auf die Jag) westet,
disti o honbu.

Pervigilo, avi, atum, 1. durchwachen, 3. B. noctem, bie toát wahr
fam bleiben, probdjwati, bdjti, probděti, přebděti noc, bdjů,
nespati celau noc, ponocowati; mit Radbenfen zubringen, estj
bien, burábenfen, noc promysliti, přemysliti. Pervigiatis, &
f. das Wadfambleiben, dděnj, ponocowdnj. Pervigilimm, 2 ». i
Radtfeier, ponocowánj,

Viginti, Indecl. zwanzig, dwadceti,

Vicles, zwanzigmal, dwadcetikräte.

Vilis Vincio 715

Duodeviginti, achtzehn, osmndete. :

Vilis, e, gering, ſchlecht, geringſchätzig, nepatrný, špatný,
chatrný, malitký, matný, malowážný ; gemein, spro-
stý, wšednj; wohlfeil, laciný. .

VilYtas, atis, f. die Beringfhägigkeit, Miebrigkeit, malowd£nost, ma-
Aitkost, mutnost, špatnost, nepatrnost ; bie Bopifellheit, Zdce,
Zacinost; vilitas annonae, bie wohlfeile Zeit, Zacino, Idce.

7 Pervilis, e, febr gering, welm: nepatrný ; ſehr wogtfell, pFelaciny,
welmi laciný.

Villa, 1. f. ein Landhaus, Landgut, Vorwerk, Meierhof, dwür,
dworec, statek, poplužní dwür.

villa, 1. f. ein 2anbgütden, dworeček, stateček.

VillatYcns, a, um, zum £anbgute gehörig, ba befindlich, z. SB. gallinae,
slepice dwornj, we dwoře, ze dwora.

Villicus, 2. m. der Meier, Wirthfdaftöbeforger, Bermalter, nddiwor-
njk, dwornj hospodář, zpráwce dworu. Villica, 1. f. bie Wirth⸗
ſchaftsbeſochzerin, bie Meierin, Verwalterin ober des Verwalters Grau,

id wornice. 2 :

Villas, 2. m. ein langes Thierhaar, eine Bote, kosma, cdp,
dlauhý chlup. ]

Villosus, a, um, zotig, langhaarig, kosmatý, kudlatý, cdpowit).

Vimen, inis, n. ein ſchwankes Reis jum Winden oder Tlechten,
eine Gerte, Ruthe, prautek.

"Viminéus, a, um, aus ſchwankem Reis beftehend, geflodten, prautény,
z prautj pleteny. \

Vinefo, vinxi, vinctum, 4) binden, wdzati, swdzati, za-

. wázati, uwdzati; umbinden, umminben, owazowati, 0-
wázati; fefieln, in Bande legen, gjmati, gjti, pautati,
opautati, do wazby dáwati, do wězenj dáti, wsaditi;
befeftigen, pewniti, upewniti, opatřiti; fnapp maden,
einpreffen, stahowati, stdhnauti, utáhnauti, utužiti ;
manus post tergum, bie Hände auf ben Rüden binden,

ruce swázati na zad. . .

Vinctio, 3. f. bag Binden, wdzdnj, wazba. B

Vincülum, 2. n, ein Band, Gtrid, úwazek, prowaz, prowdzek; das
Band, 4. B. amicitiae, swazek ; die Keflel, wazba, pautos Plur.,
"Vincula, die Bande, Feſſeln, wazba, okowy ; das @efänguiß, wà-
zenj; conjicere in vincula, in Bande ober Feſſeln legen, ins Ges.

. füngnif werfen, do wazby ddwati, do wězenj wsázeti, u wbze-
nj wsaditi, w okowy dáti, do wezenj uwrci; vincula episto-
Jae, bas Giegel be& Briefes, pečeř. : .

Devincio, nxi, nctum, 4. 1) binden, feflein, wdzatı, swdzati, ud-
zali; verbinden, zawazotwatt, zawdzati ; 2) verbinden, verbindlich
maden, ; B, aliquem sibi beneficio, .xawazowati, zawdzali,

7 16 Vinco Vinco

zawdelowati, zawdöliti sob» někoho dobrodinjm: 3) wu
den, (&uldig maden, z. B. se scelere, begehen, dopausteti s, do-
pustiti se zločinu; devinctus studiis, den Stadien ergeben, mně-
njm oddaný ; 4) urbem praesidiis devincire, mit Befetrmg du
Snanofóoft vecleben, befeftigen, opatřowati, opatriti, upewniti,

Eviucio, nxi, notum, 4, umbinben, umminben, owazowafe, omázati,
owjgeti, owinauti,

Revincio, nxi, nctum, 4. binden, anbinben, befeftigen an etwas, wd-
"zati, priwacawati, přavázati, uwdzati, p. B, manus post terp.

Vinco, vici, victum, 3. 1) fiegen, gewinnen, den Sieg erhal:
ten, bie Oberhand behalten im Treffen, vojtěziti, swjtěziti
nad někým, bitwu wyhrati na někom; tot Gerichte, ta

. Spire gewinnen, wyhrdwati, wyhrati; gewinnen ew fr
nen Wunſch erhalten, wymdhati, wymoci, swjtěziti, žá
dosti swé dogjti; 2) befiegen, überwinden, pXemdhati, pře-

' moci; überbieten in Auctionen, nadsazowati, nadsaditi;
erweichen, bewegen, p'emdhati, přemoci, překona ti, ob-
měkčiti, pohnauti; 3) übertreffen in etwas, přewyšowati,
předčiti, přesahati, předcházeti, prewysißi, přepanoii-
ti něčjm, na něco někoho, 4. 8. aliquem magnitudiae;
4) überzeugend bartDun, erbárten, beweiſen, ba etwas mr
fey, dokazowati, dokdzati, stwrditi, dotwrditi; vit
cam hoc ita esse, id mill zeigen, ba- dokáži,
Rcht behalten, dobře, prawdu mjti,obdržeti; swjteziti

Victus, a, um, überwunden, befisgt, přemožený ; übertceffen, převý-
Seny; bewogen, 3. ©. precibus; burá Bitten erweidt, odměkčený
pohnutj. Invictus, a, um, unüberwindlih, unbezwingtid, nepfr-
možitelný, nepřemožený, nepřemožný ; unmiderleglid, nruj-
wratny, newywratitelny.

Victor, 3. m. ein Gieger, Uiberivinber, tojtěz, wjt2zifel, sjtězňel,
přemahatel, přemožitel: fitgenb, fiegbaft, frareih, tojtězjcj wi-
tězný, z. B. exercitus. rix, icis, f. bie Giegerin, tit

*owin, tojtézitelkyn?, přemožitelkyně ; fiegrelá, fiegtaft, wgjtézay.

Victoria, 1. f. ber Oieg, wjtrzstiw] ; victoriam reportare, referre,
ben Gieg erhalten oder davon tragen, zjdězsťtoj i, obdricti
dores litium, bie Gewinnung des Procepes, twyra, uyàrén
saudu.

Vicťuna, 1. f. ein Danfopfer für einen erbetenen oder erhaltenen Ges, oh
za wjtezstwj; tat Opfer, obef, (gen. i). M

Convinco, vici, victum, 3. darthun, zeigen, dokazowati, dokézt
někomu něco; einen überführen, Überzeugen, 3. B. aliquem male
„ficii, pFekdzati, přestědčiti někoho zlotinstwjm, dokizsti
zločinstwj někomu : 2) widerlegen, wywraceti, wyiwnitii
4. B. errorem; convictus devotionis, feines Wunſches tyi)
Zddosti swé zátastneny. .

Devinco, vici, victum, 3. überwinden, befiegen, pFemdhatz, p?emtc-

Eriuco, vici, victum, 3. befiegen, pfemahatı, přemoci někoka w-

-i

Vindico ! Vindiob 717

těziti, swjteziti naď někým, aliquem; barttun, beweifen, dokezo-
watı, dokázati někomu něco, preswedtowati,preswedeiti ně-
koho něčim, j ®. aliquem. criminibus; burdfegen, dokdzati,

7 wymoci, 3. B. evicere ode ut crearentur. .
'ervinco, vici, victum, 3. fiegen, wjtözitt, swjtěziti; befiegen, pře-
máhati, přemoci, zmáhati, zmoci někoho, aliquem ; übertreffen,
prewyiowati, pfewy3iti; Jemand endlid dafin bringen, ktomu

. příwoditi, pfüwesti, příměti někoho, aliquem; Vafin bringen
oder burdfegen, dokdzati něco; Recht behalten, feine Meinung
burdfegen, dobře mjti, prawdu mjti, mjsto obdrketi, swjtěziti.

Pervícax, äcis, bebarrlid, fteif und feft auf feiner Meinung bleibend,
bartnáďig, na swem stogjcj, twrdošjsný, neustupny ; recti, im
Guten tebarrtid, 10 dobrém stálý, setrwaly. Pervicacia, 1.’f. die
Be harrlichkeit, setrwalost, stálost; tie Gartnádigteit, ber Starrfinn,
twordošjsnost, neustupnost. :

Provincia, 1. f. 1) ein von ben Römern burd) Krieg erworbenes obee
durch Erbſchaft erlangtes und daher unterthäniges Land, das ihnen Abe
gaben zahlte unb von einem aus Rom jährlih dahin gefanbten Lands
vogt oder Stattpalter regirt würde, eine Provinz, kragina, země
dobytá, wybogowand, nabytá, Die Provinzen waren von zweler⸗
lei Art: a) praetoria, préfornj, wenn nut ein Proprätor bin ging
unb feine Armee da gehalten wurde; b) consularis, konsulnj, wenn

‚ein geweſener Gonful unter dem Samen eines Proconfuls ihr vorftand
"unb eine Armee zugleid commanbirtes 2) ein jedes Land, Boik ober
Stadt, kragina, země, národ, město ; 3) jebeš Amt Xmtěverriýs
tung, aufgetragene Berridtung, úřad; provinciam capere, accipe-
xe, suscipere, die Bermaltung einer Provinz übernehmen, zprdiou
země přígjmati, přigjti; provinciae praeesse, die Provinz verwals
ten, krag, zemí zprawowatt, zpráwcem býti w kragině, w zemi;
provincia decedere, nad) abgeiegter Verwaltung von bec. Provinz zus
tüdfebren, z kraginy iwrateti se. Provinciàlis, e, a6 eineBes
aiebung zur Provinz bat, z- 1B. administratio, die Verwaltung einer
Provinz, zprawowdnj kraginy, kragin; homo provincialis, ein
SReníó in oder aus einer Provinz, obywatel kragíny, člowěk
z kraginy, Provinciales, die Cinwohner einer Provinz, die unters
thanen der Römer, ?jm3tj poddanj.

Revinco, vici, victum, 3. befiegen, pFemdhatz, přemoci; überführen
vom Gegentheil, na opak p*ekdzafi, přeswědčiti někoho, ali-
quem; widerlegen, 3. B, crimen, wywwraceti, wywrdtitt, od-
woditi, odwésti nářek,

Vindico, avi, atum, 1. 1) Anſpruch maden an etwas, fid)
einer Sache ald feines Gigentpum& anmajjen, fid) zueignen,
osobowati sobě, osobiti sobě, wlastniti sobě, přiwlast-
niti sobě, wymdhati, wymoci něco; 2) behaupten, ju
behaupten fuden, hagiti; befhügen, hágiti, brdniti, i. B.
a periculo; in libertatem vindicare, wieder in Freiheit
fegen, Semanben aus ber Sclaverei erretten, der ein Belge:
borner war, ku swobodà zase pomdhati, pomoci někomu

2 otroctwj wymdhati, wymoci, při swobode zachowa-

718 Vrnum Vipěra

ti ňěkoho; befreien, ostwobozowati, oswoboditi, wyrnwo-
boditi, wyprostiti od něčeho; losmachen von etwas, ze-
wowati, zbawiti, zprostiti něčeho ; 5) rädyen, mstjtiu,
pomstiti se, wymstiti se na někom; 4) firafen, behu
fen, trestati, potrestati, y. B. maleficia.
Vindicátio, 3. f. die Xnmofung des Gigentyums, wlastnönj sobě, ex
' — benj sobě něčeho, z. B. bonorum; bie fBertbeibigung oder Beiki
gung feiner ober einer unglüdliden Perſon, Adsenj; bie Berry,
‚Rettung, wymoženj, wyproštěnj, wyswobozenj ; bie Rade, mste,

omsta.

vides, Ycis, c. ber Anſpruch madt auf etwas, Xnfprudmader, wlast-
nitel, osobitel, wymahatel, wymožitel ; ber Befiger, Bectieibiqn,
hdgitel, zastawatel, obhdgce ; der Grretter, Befteier, soysioobo-
ditel, wyprostitel; ber Räder, mstitel; eine Bertheidigerin, M-
gitelkyn? ; Räderin, mstitelkyne; ftvafenb, rüdenb, zmstjc.

Vindiclae, arum, f. ein Proceß um das Gigentbum, ba nämlid zwei ber
haupten, ba fie Recht darauf haben, wymáhánj něčeho, sede

něco.

Vindicta, 1. f. 1) ber Stab, womit ber Prätor einen Scladven ti fe
ner $reiloffung fólug unb ign baburá in Freiheit fette, der grrüdite
ftab, wyhostnj prut, prut swobody ; 2) bie Befreiung cisci Bas
ven von bem Öclavenftande, na swobodu propuštění; die Brite
gung, hägenj; die Befreiung, Grtettung, obhdgenj, zachowànj, wp-
swobozenj; bie Rade, msta, pomsta; bie ©trafe, trest.

Vrmum, 2. n. der Wein, wjno; in vino, beim eine, bi
Beintrinken, u wjna, při wjné ; per vinum, in der 3a»
tenbeit, z opilstwj, z podnapitj.

Villum, Demin, (ftatt Vinulum) das Beinen, wjnko, wjnetko.

Vinárius, a, um, 4. B, vas, cín Weingeffier, sud 1očnný, wind

a.

Vinča, 1. f. 1) ber Weinberg, Weingarten, winohrad, wimmie; 2)
das Sqchutdach bei Belagerungem, damit bie Soldaten nie vez I
feindlichen Ge[doffe getroffen würden, přjstřešek. -

VinYtor, enden ein Winzer, winohradnjk; in Deftreid ber fen,
or. kopdě.

Vinděmia (von vinum unb demo), t. f. bie Weinleſe, sbjrdnj jm,
sbjrka winnd, winobranj, winobran.

Vindlentus, a, um, voll Mein, plný vojna; betrunken im Ben,
wjnem opilý. Vinolentia, 1. f. bie Beinfauferei, wjna 2ránj; tě
Weintrunkenpeit, opilstwj, o2ralstwj z wjna.

Vinösus, a, um, voll fein, winuy, plný wjna; im Beine beim
ten, wjnem opilý, ožralý; dem Weine ergeben, fà ger vers
Bend, winny žráč. pigan wjna, winny molek, winodus; wis
fáuerlió, ndwinny. —

Viola, 1. £ eine Viole, ein Veilchen, viola, fiola, fiala.

Violäctus, a, uin, veildenfärbig, violett, falotýe

Violärium, 2. n. ein Beithenbeet, fialiště,

Vipera, 1. f. eine Viper, Otter, Natter, zmige; die Sály,
had.

Vir Qo Vier. 719

Fix, i, m. 1) ber Bann, muž; eine Mannöperfon, mužský ;
2) der Ehemann, Gatte, manžel, muž; 8) der Infanterift,
pěšj wogdk, pěšák, pà3j ; viri, bie Infanteriften, pěchota.

"Wirilis, e, männtid, mužský; toga virilis, das münnlide Kieib, das
bie römifchen Sünglinge im 17ten Sabre befamen und bie Praetex-
tam ober baš Kinderkleid ablegten, mužské raucho; mannhaft, tas
pfer, mužný, zmužilý; pars virilis, eíne$ jeden Theil, Antheit,

lj] každého ; pro virili parte, fo viel als auf den Mann fómmt,
auf jebes Mannes Antheil, co na muže přícházj, pPigde ; auf mtis
nen, deinen, feinen Antheil, co na mne, na tebe, na něho pfigde;

„co mého, co tweho, co geho gest. Virillter, Adv. männlid,
nune. Viriltas, ätis, f. das münntide Alter, mužný wék, muž-
nost ; das Männtihe in ber Rede, mu£nost. J

Viritim, Adv. Mann für Mann, od muže k muži, po mužjch, po
osobách, na muže, na každého, na gednoho; einzeinweife, in$ot»
fondere, každý zwidste, po gednom.

Virägo, Ynis, f. ein mannliches Frauenzimmer, mufice, mutdtka; eine
‚Heidin, rekyně z eine Jungfer, panna, .

Virgo, fnis, f. eine Jungfrau, panna; ein Mädden, d%wa, děwice,
déwte, djwka; eine Pritgellin, kněžna, Virgineus, a, um, junge
frůutid, panenský. Virgimltas, ätis, f. die Jungfraufáaft, pa-
nenstwj, staw panenský. N . \

Virtus, ütis, f. die Tugend, cfros? ; virtus bellica, die -Ktiegstugend,
Stapfectrit, ctnost woganskd, zmužilost, statnost, udatnost, uda-
tenstwj ; 3) bie guten Gigenfdoften ober Talente eine& Wenfgen,
dobré powahy, wlastnosti, darowe; homo magna virtute, ein
Menfd von großen Gigenfhaften, Talenten, člowěk welikych wlast-
nostj, schopnostj, daräw; 4) eine gemiffe gute Gigenfdaft oder
Talent eines ARenfden, der Vorzug einer Sade, dobrá "powaha,
ziwldXtnj dar, ctnost; 5) die Kraft, Wirkſamkeit, sjla, moc,
mocnost ; die Hilfe, pomoc, z. B. deorum ; 6) bie Gefdidtióteit,
Kunft, Wiflenfhaft, schopnost, uměnj.

Duumvir, 2. m. einer der Zweiperen, dwaupdn; e$ war ein Gollegis
um von zwei Deren, bie bie Todesſtrafe über den vollziehen tiefen, des
einen tómifóen Bürger getóbtet hatte, Krernj saudce. G8 gab aud)
dunmviri navales, bie bie Ausrüftung ber Flotte über fid) Hatten, wy-
prawcowé lodstwa; duumviri sacris faciendis, mele die Auf⸗
ft über die fíbplinifóen Bücher hatten und fie in großen Gefapren
Quélegten ; fie wurden dann bis anf zehn unb enblid auf fünfjehn vers
mebrt, daher fie bann Deceinviri und Quindecimviri sibyllini pies
fen, wykladačowé knih prorockých. :

"Triumvir, 2. m. einer ber brei Männer; es beftanben in Rom mehrere
Gollegien von drei Männern, als triumviri agro dando, welde die
Aeder unter bie Goloniften au vertheilen hatten, rozdělowatelé po-
dj; triumviri capitales carceris, welde über dad Gefängniß bie Aufs
fit Hatten, dozorcowé Xaldrnj ; triumviri epulones, die dem Jus
piter oder andern Göttern ein feierlihes Mahl beforgten, serügcowe
swatých hostin; triumviri monetales, bie Müngheren, ejsinjci ;
triamviri reatus constituendae, die ben ©taat in gute Verfaſ⸗
fung bringen folten (Antonius, Erpidus und Drtavianus), (Pj ney-
wyššj xpráwcowé Řjma, třjpání, »

720 Virdo - Virus

Qautuorviri, die Mierberen, welche ble Straſſe zu heforgen hatten, Otro.
ffentommiffáre, cestnj pdni.

Quüinqueviri, bie günfmánner, welde bie Aecer zu vertheilen ttm,
děličowé polj: das Geld zu veguliven, pořadatele pembz; We
Mauer und Thurme zu reporiren; oprawcoé zdj.

Decemviri legibus scribendis, jene zeha Männer, bie einmal fait in
Gonfuln erwäglt wurden, deseApanäw. Decemvir, rin Zehntm,
desjtipan ; decemviri sacrorum, bie Xuéleger ber fibyliniféen Bi
der, wykladatowe knih prorockých; litibus judicamdis, rix
Art Ridáter in Yrivatfahen, desatero sudjch; agris dividend,
welche die Aecker unter das Volt austheilen ſotiten, rozděleneteé
polj mezi lid. Decemvirälis, e, die Zehnmänner betreffend, jy 8.
collegiuin, das Xmé ber Zehnmänner, úřad desjtipansky. Deten-
virätus, 4..m. die 3e0nmünnermürbe, desjtipanstwj.

+ QCentumvir, 2. m. einer der Hundertmänner, stopan ; biefe metra ri
Art Ridter in Privatfahen, a. B. in Vormundſchaften, wxb man
ihrer eigenstih 105.

8ömlvir, 2. m, ein halber Dann, půlmuž; ein weibi(der Mena, žen-
kyl, zzenily člowěk; der. halb Mann und halb Thier if, půl-

člowěk 4. B. Gentaucus, Polkan. .
Viro, ui, 2. grünen, zelený býti, zelenati se; virens, ti
grünenb, grün, zelený,

Viresco, 3. grün werden, anheben zu grünen, zazelendwati se, rs
zelendwati se, potjnati se zelenati, rozzelenati se, zazeims-

ti. se, zelenati se, .

viridis, e, grün, zelený ; jung, feißd, lebhaft, mladý, čerstwý, 5-
wy. Plur. Viridia, n. grüne Sagen im Garten, zeleniny ; geint
Gänge, procházky zelené, w zelenu, pod zelenem. Virk

ätis, f. das Grün, zelenost, 3. B. pratorum ; die Bebpaftigfeit, av
Ziwost, Cerstwost. |
s, e, etwas grün, ndzelenaly, přizelenalý, pozdomly,

Virga, 1. £ der Zweig, bie Berte, Ruthe, metla, prut, pra
Zina; ein dünner Stab, prut, prautek; der Stab dw
Lictors, prut, metla; virga viscata, vine Beimrutbe, se
gice, wégicka.

Virgüla, t. f. ber Bweig, bie Kuthe, ber Stab, das Stabches, methais,
prukinka, prautek.

Virg8tus, a, um, geſtreiſt, pruhowaný, „Brahovoatý. —

Virgultum, 2. n. ein Gebüfó, Geſträuch, Bufdwert, preutj, pretic
křowj, kfowina.

Virgätum, 2. n. ein Ort voller Gebüfhe, křomiště,

Virus, 2. n. der Saft, bie Gaude, hnis, wodicka; zäh, ch
tige Feuchtigkeit, lepkawd, gedowatd wlhkota, gedneb
tina; ba& Gift, ged; der Geftant, smrad; virus alarus, |

ar "ber Udfelgeftant, prk. ]

OR Z3

(e . zu
|

Vis ^o Vftis 7n

is, Accus. vim, Abl. vi, 3, f. 1) die Kraft, Stärke, Macht,

der Einfluß, Nahdrud, die Gewalt, moc; vim facere in
aliquem, Gewalt gebrauchen gegen Semanben, mocj saha-
ti, sdhnauti na nékoho; vim facere, adferre alicui, Ses
manben Gewalt anthun, ndsilj činiti, učiniti někomu;
bie $eftigfeit, prudkost, prudkota, sjla; bie Menge, sjla,
mnoZstwj, hromada, 4. $8. auri; 8) der Begriff, die Bes
deutung, wýznam, à. B. vocabuli; Plur. Vires, ium,
die Kräfte, sjla; bie Macht, moc, sjla; pro viribus, nad)
Vermögen, nad) Kräften, dle moZnosti, co možná, co
možného. |

Vičlentus, &, um, gewaltfam, flücmifh, ungeftümm, heftig, tlg, nd-
silný, silný, mocný, prudký. Violenter, „Adv. gemaltfam,-7n0=

. €; heftig, bitig, ungeRümm, prudko, prudce, Violentia, 1. f. die
Semoufomteit, ‚Heftigkeit, ungeflümmes Weſen, ndsilj, ndsilnost,

ri ost, .

vi avi, atum, 1. verlegen, ruditi, zruštti, y. 88. foedus ; verlete
gen, entehren, befudeln, porušowati, porusiti, poškwrňowati, po-
Skwrniti, hanobiti, xhanobiti, przniti, zpraniti, znectiti ; bts
teibigen, urd£eti, urazitt někoho, ublizowati, ubljtiti někomu ;
veriwunden, raniti, poraniti, zraniti. Violátio, 3, f. die Verlegung,
urážka, ubljZenj ; die Gnteprung, rušenj, zrušenj, porušenj, po-
Skwrnenj, zprzněnj, zneuctění, &. B. templi, Violätor, 3. m,
ein Verleger, rusitel, zrušitel, poškwrnitel ; ber Entehter, przni-
tel, zprznitel, :

Inviolátus, a, um, unvertegt, unverfebrt, neporušený, nepošktorně-
ný ; unverlegiiů, fo aud Invioläbllis, e, neporušitelný,
šktornitelný. Inviolate, Adv. unverfeprt, unvertegt, neporušené,

, | nepoškurněně, . .

Viscum, 2. n. und Viscus, 2. m. bie SRiftel, mélj, mylj;
der Vogelleim, Zep.

Viscätus, a, um, mit Bogileim befhmiert, polepený ; virga viscate,
die Seimrutýe, wegice, wegicka, t

Viscus, čris, n. gemöhnliger-Plur. Viscéra, ba6 Fleiſch, die Cine
geweide, wnitřnosti; bie edlen Eingeweide, als eri, Leber,
Range, osrdj ; die Gebárme, střewa ; dad Janerſte jeder Gar
$t wnitřek, wnitřnosti,

Viscerätio, 3. f. eine Fleiſchſpende, ein Fleſſchgeſchenk, dergleichen zuweilen
bem'zömifcen Pöbel ausgetpeilt wurden, dar na mase,

Eviscäro, avi, atum, 1. ausmeiden, kuchati, wykuchati, pftwati,
wypýtwati; jerfleifden, sdpati, rozsápati, H

Vitellus, 2. m. der Dotter im Gi, žlautek,

Vitis, 8, f, der Weinftod, winny keř, winny kmen; die
Beinrebe, réwa; bie SBeinrante, uponka; 2) der Stod
Ar Stab, réwowka, réwowice, hůl réwowd, begiekým
E Vv

722 Vitium, , Vitricus

jeder Hauptmann trug, um bie Soldaten bamit zu ſchlagen; 3) der

: $auptmanněftab, Afül setnickd; die Hauptmannsftele 4,
setnictwj.

Vítícůla, 1. f. ein S3einfoden, winny kmjnek,

Vitium, 2. n. 1) die Verlegung, porušenj, 4. $8. tet Aufkia;

. vitio, gegen bie Ausfpicien, proti wüli bohüw, chybau,
mylkau: virginis vitium, die Schändung einer Sungfru,
panny poskwrnénj, zprzněnj; ber Schaden, škoda, ri-

na, kaz; der Rif, Rig, trženina, trhlina, puklina, Hér.
"bina, djra, slug ; vitium facere, fdjabbaft werden, Sti
befommen, porusenj brdti, wzjti, trhati se, pukati se,
trhnauti se, puknauti, šťěrbiny dostdwati, djry d
stati; 2) der Fehler, das Gebredjen, wada, chyba, nedo-
statek; ba& after, &lost, neilechetnost, neprawes:
vitiis obrutus, voller after, plný neprawostj ; 3) tà
Binderniß, překážka ; der Fehler, dle Schuld, Urfade, dy
ba, wina, přjčina; die Unbequemlichkeit, Ungemádiidit,
nepohoda, 4. ©. tempestatis.

Vitiósus, a, tun, voller Febler oder Gebreden, fiblerbaft, h
chybný, nestatečný ; (dledt, lafterbaft, Laftervon, 2/4, ne: ;
vitiosus consnl, ein nit ret, Wider bie Aufpicien erwählter Gall,
mýlkau, nepráwě, proti wůli bohů zwoleny konsul. Viet,

dv. fehlerhaft, unregelmäßig, nicht redt, chyĎně, nepram?, nedo-
bře, VitiosYtas, &tls, f. bie Behlertaftigkeit, wadnost, chybud
je aftergaftigfeit, nešlechetnost, zkaženost. .

Vito, avi, atum, 1. verlegen, rusiti, poruiiti verderben, kazi
nakaziti, pokaztti, zkaziti; (&ünbem, poškwrniti, zprosřů
zlehéitr, 3, ©. virginem ; verfálíen, unädt maden, zIchdeweh,
zlehčiti, falšowati, zfalšowati,

Vito, avi, utum, 1. 1) meiden, zu vermeiden fuchen, verailta
oder entgehen, wyhýbati se, wyhnauti se něčemu, sjà
se, wystřjhati se, straniti se, ustraniti se, warowsti

se, uwarowati se, chrdniti se, uchrdniti se, wzddo-
wati se, štjtiti se něčeho, uchdzeti, ugjti n&&emu.

Vitätio, 3, f, bie Meldung, twyhýbánj se, chráněný se; We Sra
bung, 10yhnutj, uwarowanj, ugitj.

Devito, avi, atum, 1. vermeiden, entgehen, meiden, zu entgehen folet.
fiebe Vito. Devitštio, 3. f. bie Betmeibung, wystPjAdnj se, xj
bdnj se, wyhnutj, ugitj. .

Evito, avi, atum, 1, etwas vermeiden, wyhybati se, wyhnedi *
něčemu, uwarowati se, wystFjci se něčeho, ugjti nttems 9o
quid. Evitäbllis, e, vermeidii, wyhnutelny,

Vitrfcus, 2, m. der Štiefvater, otějm.

Vitrum . Vivo ^ 723
'
Trtrum, 2. n. 1) dad Glas, sklo, ol. stklo; 2 der Raid,
eine Gácberpilanze, wyt.
Vitrcus, a, um, aus Glas, gläfern, skleněný, ze skla; bem Glaſe
äpnlid, heil, glänzend, sklenný, gasný, lesklý“ . |
řitta, 1. f. eie Binde, stuha, stužka; eine Kopfbinde, z. B. -
des Lebigen Fcauenzimmers, wwjnek; die Haube, das Häubchen
des verheiratheten Frauenzimmers, čepec; bie Kopfbinde der Opfers
thiere, stůha, wjnek ; die Kopfbinde der Priefter, cekik.

Vittátus, a, un, mit einer Binde verfehen oder verbunden, stuhau, wjn-

.kem, čelákem ozdobený, owdzaný. i
Vitülus, 2. m. daš Kalb, tele, telätko.

Vitula, 1. f, eine Gtarte, weibliches Kalb, galowice, galůwka, galo-
witka. :

"Vitulinus, a, um, 3. B. caro vitulina, das Kalbfleifý, maso telecj,
telecina, .

Vitüpéro, avi, atum, 1. tädeln, fhelten, tupiti, ztupiti, ha-
něti, pohaněti, zhaněti, ol. porokowati, .

Vituperätio, 3. f. das Tadein, der Tadel, das Schelten, fupenj, ha-
nenj, pohanenj, hana, ol. porok. Vituperätor, 3. m, der Zabdler,
©detter, tupič, dnce, Vituperabllis, e, tadeinswertp, tadelpafp, fdels
tenémertb, hanny, huny hodný. Cos

Viverra, 1. f. das Frettchen, Wiefel, kolčawa, kolčawice,
lasice, mor. wlasice. .
Vivo, vixi, viotum, 3, leben, das Leben haben, Ziwu býti,

na žiwu býti; (id) ernähren von etwas, 3. B. piscibus, ži-
witi se, žiwu býti rybami; (id) wo aufhalten, Ziwu
byti, bydleti, zdriowati se, meškati, přebýwati; cum
aliquo, umgeben mit Jemand, öfters bei ibm feyn, bywati
s nekym;ita vivam, fo wahr id) lebe, ač mne Buh ne-
tresca! ne vivam, id) mill deö Todes feyn, at mne Bůh
tresce !

Virus, a, um, lebendig, (ebenb, am eben befinbIi, 20), na Zitou;
me vivo, bei meinem eben, za mého Ziwobyt) ; vivus dixit, bel
feinem eben fagte er, za Ziwa prawil; ad vivum resecare, eine
Saqe tiefer unterfugen, do Ziweho to brati, wzjti.

Vividus, a, um, lebpafe, voller Leben, živý, plný iiwobytj.

Vivax, acis, lange Iebend, dauerhaft, dlauhožiwý, trwalı
Digptern, lebend, Beben habend, Ziwaucj ; Selebenb, Ziwjsj, žitoný.

Victito, evi, atum, 1. (eben, Ziwu bywati; leben von etwas, 4. 3B.
ficis, Ziwu býti, Ziwiti se neöjm; parce victitare, fürglid le»
ben, skrowně, chudo &iwu býti; bene victitare, gut leben, einen
guten Tiſqh führen, dobře žiwu byti, dobře tráwitůgjstí a piti,

Victus, 4. m. 1) das Leben, bie Lebensart, 2zwot, Xi tj; 2) der
Unterhalt, die Nahrung, Soft, Oprife, potrawa, gjdio a pitj ; vi-
ctus tenuis, ſchlechte of, špatná strawa,

vv

3 bei

724 Vix Vělo

Vita, L. f. das Erben, Ziwobptj ; ber Eebenslanf, Lebenswandel, Zins;
vitam agere, degere, viveré, ein $eben führen, Leben, Zruoot weh,
Arwu být. Vitalis, e, jum ben gehörig, a. ©. evum, Die danke
atit, Čas, wek Ziwota ; belebenb, 4. B. vitalis, bie fees,

- Ziwnd moc; lange tebenb, dlauho Ziwf.

Convictus, 4. m. ber täglihe, beftändige Umgang mit Seme»b, se
lu obcowdnj : das 3ufommenfpeifen, polu stolowdnj. Convick,
3. m. ein Zilhgenoß, spolnstolownjk, spolutrdwnjk ; ber Gems
vb, vestraufer Freund, spoleönjk, tombaty3, dobrý přítel,

Convive, 1. m. ein Baft bei Tiſche, host ; ein Mitfhmaufer, spels-
host, spoluAodownjk. Convivlum, 2. n. das Baftmal, Gafgrtet,
bře Gofterei, der Schmaus, hostina, kıwas, hody; cenvivio exti-
pere aliquem, einen bewirthen, dastowatı, ıuy&astowatı někoka
Convivor, atus sum, 1. ein Bbftmal halten eder anfteIen, kodowe-
tí; in Gefenfat mehrerer fpeifen, fhmaufen, kiDaszti, hosti se,
na hodech býti. €onvivator, 3. m. ber Bafgeber, Vewirther, stro-
gitel hodů, strügte hostiny, hospodář. .

Revivisco, vixi, 3. wieber lebendig werden, wieder auffeben, obíjivati,
obkiweti, obliti, obtionauti, Redivivus, a, tun, toicbrr (baia,
wieder lebend, odžůvělý, obZirely ; lapis redivivus, ein Guis $$
einem altem Gebäude, der no einmal inm Bauen gebrandt wir,
zase poukity kämen. - .

Snpervivö, xi, ctum, 3. überleben, přečkaří, j. B, gloriae sut,
sláwu swau.

Vix, Adv, laum, sotwa, ledwa, přeledwa, mor. nechtod,
nenachwal.

Vdlo, avi, atum, 1. fliegen, djtatů letéti; volando, img»
ge, letmo; draco volans, ein fliegenber- Drache, letjcj lj
tagjcj drak; medios per hostes volare, mitten burá Wt
Zeinde flürmen, prostřed nepřátely se hnáti,

Volátus, 4" m. das Fliegen, ber Flug, Zjtdnj,"letönj, iet.

Mr e, um, fliegend, detjcj} flüdtig, unbeftanbig, prcMy, m

7 stálý.

Volättlis, e, fliegend, z. 9. pisces volatileg, fliegenbe fifáe, léto
we ryby; bestiae volatiles, fliegende spere, bab Geflügel, eb
get, ldtawei, pi

VoBto, avi, atum, 1. fliegen, herumfliegen Ober flotfern, bald git eh
ba feyn, poletowati, obletowatt, prodetowatt, ljfatr; raa ww
fen, ſchwärmen, beati, ?jtati; in aliqua re, fld mit einer Pratt
vel zeigen, fid feben Infien, mkuzoiwatz se s něčim; groß mi.
honositi se něčim; eitel feyn, gern boh fliegen moles, Zitat
pnauti se, 3. ©. gloriae enpiditate,

Volücer, cris, cre, geflügelt,.letaw, křjdlatý ; fuel, fidtis, ry-
chlý, prudký ; vergänglid, unbeftánbig, prchlý, nestálý, „B
fortuna, Subst. Voluoris, f, scil. beatia, ein Bogel, letadlo, tr
wec, pták, U

Avolo, avi, atum, 1. weg ober bavon fliegen, weg ober benes Ma
odietowati, odljtatı, odletéti, odljtnauti, y. IB. citatis eri.

Advolo, avi, atum, 1. hiezu oder bergu fliegen oder eilen, pPulctame
přiljtati, prileteti, priljtnauti,

Vělo © Vělo (725

Anterolo, avi, atum, 1. voranftiegen, pXedletowati, napřed ledětí.
Circumvalo und Ciroumvolito, avi, atum, 1. herumfliegen, aliquid,
. um etwas, obletowati, oblétati, obleteti, oblétnauti něco, ljtuti

€ Kolem, letàti okolo něčeho. J
"4volo, avi, atum, 1. zufammenfkiegen oder eilen, laufen, sletowati
se, sljtati se, sleteti ae, sbtnauti. se, sbjhati se, sběhnauti se,
shlautiti se. .

Devolo, avi, atum, 1. herabfliegen, sřelowati, siétati, dolů letti,
sleteti, sljtnauti; herabeilen, dolů spjSiti, spéchati, pospjäti;
davon fliegen oder eilen, odletouati, odljfatı, odieteti, odljtnau-
dě, pryč letěl; wohin fliegen ober eifen, le&ati, spjsiti.

Evolo; avi, atum, 1. 1) heraus oder hervorfliegen, Wyletowatt, wy-
Ijtati, wrieteh, wyljtnauti; 2) davan fliegen ober eilen, pryč
leteti, odleteti, uletéti, uljtnauti, pryč kwapiti, odkwapiti;
3) in Höhe fliegen, wzdstatt, wzlétnaují; 4) emportommen,
wrleteti, wznésti se, wysoko přigjti.

Involo, avi, atum, 1. wohin oder hinein oder auf einen fliegen, à. B.
án capillos, in die Qaare aber auf bie Qaare zu fliegen ober rennen,
Zelětí, wletěti, geti, wgeti do wlasá ; in oculos, einem bie Aus
gen aučťragen wollen, do očj geil, wget? někomu. m

Pervelo, avi, atum, 1. durdfliegen, proletowati, prolet&ti, pxoljt-
naubi; burálaufen, probjkati, probéhnaufi; hinfliegen, letti,
„doletětí, přiletěli,

Praevolo, avi, atum, 1. voran ober voraus fliegen, četětí napřed.

Praetervolo, avi, atum, 1. vorbeifliegen, Zjtati mimo něco, letětí
tvedle něčeho ; paflicen, přeletěti, minauti něco, pominauti ně-
čeho. B \

Brovolo, avi, atum, 1. fegvorfliegen, hervoreiten ober laufen, were čj-
Tati, wen leféN, wen wyleteti, spjäiti, bezeti.

Rexolo, avi, atum, 1. zurüd fliegen oder ellen, zp&t ljfatà, zpátky

i,
Subrolo, avi, atutn, 1. hinauf oder aufoertě fliegen, na Aozu létati,
wzletati, powpletowah, powyletěti, wzljtnauti. ' .
"Transvojo, avi, atum, 1. binüber fliegen obec [dne hinüber Bommen,"
3. 8B. über einen iuf, buráfliegen, fne burátommen, paffiren, pře-

ljtati, přeletětí, pfeljfnauti Feku, přes řeku letàti, přeletětí. ..
Vělo, volui, velle, wollen, ch&jti, hodlati; gern fehen, haben

wollen, verlangen, rád widětř, chtjti tomu, chtjti mjti, .
Xddati, chtjti; quod vis, faciam, coby rdd widěk, měl,
co mjti chceš, co 2dddi, co chceš-učinjm; velle ali-
quem aliquid, vor Jemanden etwas verlangen, chtjti, žd-
dati na někom néce; velle aliquem, Iemanden etwas
du fagen haben, chtjti někomu něco; quid hoc sibi vult?
quid tibi vis? was foll dad? maš will das ſagen? co to
má býti? co tjm myslji ^ wünfchen, prdsi; alicui bo-
ne, ibm moblmoilen, gůnftig fepn, dobře prdsi, prjzuiw,
náchylen býti někomu; wollen, behaupten, vorgeben, chtj-.
ti tomus glauben, fagen, mysliti, prawiti, Velim, id)

126 Volůpis Volvo

wollte, fige gern, rádbych byl, p*dibych, aby —; 8.
daß etwas gefhehe;- velim nolim, id mag wollen oder sit,
wol neb newol, chtěg neb nechtěg, mor, wolkynewdh,

Voluntas, ätis, f. der Wile, boé Wollen, wäle; das Bertangfa,
dost; die Abfiht, bas fBorfaben, úmysl ;. bie Gefinngng gegen Zena,
smýšlenj; ble Reigung, náchylnost; voluntate, dern, rd; fa
willig, dobrowolně, po dobrém.

, Voluotárius, a, uin, freiwillig, dobrowolny ; miles voluntarims, da
Greiwilliggv, dobrowojajk.

Vülo, čnis, m, eia freiwillig dienender im Kriege, dobrowolnjk; k
nannte man Die im panifden Kriege dienenden Citaven. .

Málo (ftatt Magis volo), ınälui, malle, lieber wollen, rudäge wollt,
radše chtjti. .

Nělo (ftatt Nou volo), nolul, nolle, nicht wollen, necAtjti ; uidt ges
feben, nechtjti tomu, nerád wideti; quod moliin, das i4 mii
gern wollte oder fábe, cožbych nerád (widel), cožbych nepřáli
molite timere, fürhtet eud nidt, nerodte se báti; nebagle st;
nobis nolentihus, wider unfern Willen, přes naší wäli,

Pervelim (von altem Pervolo), ió wunſchie febr, fábe febr gern, p B.
scire, pfewelice hych rád wödel, idelice bych přál, žádal se
de wediti, ' ..

Benevdlus, a, um, wobliollend, geneigt, gewogen, dobře chtgicj, pří
gjej, pfjzniwp, náchylný, laskawy, milostiwy, dobratuf.
Benevolentia, 1. f. bad Woplwollen, die Gunft, Freundlchaft. Sr
wogenpeit, pfjzen, pFjznüwost, náchylnost, laskawost, isis,
milostiwost, dobrotiwost. . el

Malevölus, a, um, übelgefinnt, zlowolny ; gehäfig, nepregjcj, Mm
přesný, newrakiwy, nendwistny, nendwistiwy ; neiild, 2
wistiivy, zdwistny, nepfjzniwy. Malevolentia, 1. f. die Xigut!,
zlowolnost, newra£enj, newratiwost; der Reid, isi,

. wistiwost, záwistnost, nepřjzeň, nepfjzniwost.

Vólüpis, e, ergó&lid), angenehm, %Bergnůgen madend, pr
chotný, pFjgemny, wděčný, milý. Cs ift nur Volupe và
abgekürzt Volup getöhntid, . B. volup est mihi, e if mit
angenehin, ergögt mid), macht mir Vergnügen, rozkoš mi gest.

Voluptas, tis, f. das Bergnügen, ſowohl der Seele als be& deides, For
koš; tas Bergnügen, die Ergögligteit, pofedenj ; voluptati esse, ps
Vergnügen gereihen, Vergnügen machen, pro potěšenj býti, poli-
Šenj püsobiti ; voluptates, die Vergnügungen, insgemein bie ali^
fe, im běfen Sinne, rozkoše; capere, percipere volwptaiem eX
re, fij ‚über etwas vergnügen, ein ergnügem haben ober gemiciet)
rozkoš, potěšenj mjti na něčem, z něčeho. Voluptárina &
mm, 1) was Vergnügen macht, angenehm, rozkošný, pro rozlel,
pro potěšenj, . B. possessiones, Sánberelen zum iergaigta; rd
ba6 fBrrgnügen betrifft, rozkošný ; 8) bem Bergnligen ebrt *
ften ergeben, wolüftig, rozkošný, rozkošem oddaný ; eia Bib
ling, rozkoinjk, telopäsck. .

Volvo, volvi, volütum, 8. wälzen, rollen, folfern, «dle

waliti, powaliti, kauleti, kuliti, pokuliti, kotdleti kr

Volvo: “Volvo 727

teliti; herumdrehon, obraceti, otdčeti, točiti, 4. B. sol
volvitur, slunce se točj; flumina volvuntur, ftrömen,
řeky walj se; toinben ober wideln, winauti, powinauti ;
am, wjti, ‚uwjgeti, winauti, nawjgeti, nawinauti,
uvoiti; biymálzen, «waäleti; hervorrolfen, hrnauti, wen
hrnauti, wyhrnquti; verba volvere, Worte nad) einau-
der heroorbringen, "hinter einander ausſprechen, slowa řj-
kati po sobě; alb wenn fie petlobifd) umb zugute find, sjo-
wa rozwinowati, winguti; librum, da$ Bud auſſchia-
gen, aufroflen, knjhu otwjráti, otewřjti, w knjze pře-
mjtati, přebjrati se; orbem, einen Kreiß maden, kolo
činiti; iras in pectore, Aorn begen, hněw nosiši w srdci;
cogitationes inanes, eitle Gedanken fid maden, marné,
daremué myšlénky sobě dělati; volvere secum, animo,
in animo, cum animo, etwas überlegen, na mysli přemj-
toti, u sebe rozmyileti, uwažowati, rozgjmati něco,
premysleti o něčem. . :

-Wülüto, avi, atum, 1. 1) wälgen, Eollern, herummälzen, wdleN, kau-
Jeti, kotäleti; breben, točiti, otobiti; volutart, fid wälzen, wd-

' leti se, powalowati se, j. B. im Kotte; in omni genere flagi-
tiorum, fid in allen. Laſtera Herumwälzen, we to3elikych neřestech
waleti se, kochati se; 3) volntare animo, in animo, überlegen,
na mysli přemjtati, w mysli uwužowati, rozgjmati něco,
přemýšlet o něčem.

"WülübYlis, e, was fid, immer derumdreht, wälzt, wollt obey fid) breben,
mätzen, Éollern läßt, dechoar, wälgbar, řočitelný, točný, kulitel-
ný, kulný, walitelny, walny ; ftc beweglih, ſchneü, obratný,
hbitý; unbcitüubig, wr? ky, wrikawy, wrátký, nestálý. Velubi-
Yítas, ätis, f, die gefhwinde Herumdrehung, obratnost ; ſchaelle Bes
woegung, S&ereglidteit, hbitost, j. 1B. ber Aunge eines burtig reden
ben; die Unbeflánbigfeit, wxfKost, wrtkawos?, wrdtkosé, nestá-

7 Jost. Volubiliter, Adv, tortreid, ſtromſchneli, a. B. zeden, wa-
lem, praudem, hbitě.

Völümen, Inix, n. eine Rolle, 3. B. zuſammengerolltes Papier, stoßr-
nd, swinutd wec, stůčka ; befonders ein Bud, knjha; bie Schrift,
spis, well die Bücher und Schriften ber Xiten zufammengerolt wur:
den; epistolarum volnmen, ein Packet Belefe, swbazek listů, psa-
nj ein Kreis, eine Krümmung, kolo, kotuuč, 4. B. ber Schlangen.

Advolvo, vi, ütum, 3. biezu gder herzu wälzen ober togen, pfrwalo-
wafi, pfiwdleti, pHwaliti, pfikuliti; advolvere se oder advol-
vi genibus alicujus, fij ju Jemands Büffen werfen, einen Fußfal
tbun, padati, padnauti, přůvinauti sek nohaum někomu,

Ciroumvolvo, vi, utum, 3, berymwätzen, kolem wdleti, waliti;
berumdrehen, obracetř, otáčetí; berum tollen oder miden, obwa-
lowati, obwaliti, obaliti, zaobaliti, obwinowati, obwjgeti,
obwinauti, zawinauti, obtáčetí, obtočiti něco něčim.

.
728 Vöme c Vömer |

Canvolýo, vi, ütum, 3. sufammenwälsen, sıvalowat?, stoděeti, asguli-
V. 205 pufammen tollen oder wideln, swjgeti, swinowati, smwimmfi,

stotiti. " t
Devolvo, vi, utum, 3. ferabwiütjen, roen ober flürjen, swalomati,
dolů wáieti, dolů walıti, swdleti, swaliti, skuhiti, swrci ie
volvi, fallen, ftürgen, dolů padati, spadnauti, dolů wáleti m,
swaliti se; devolvi in spem inenem, zu einer leeren Holm
$erabfinfen, w marnau nadegi upadati, upadnauti; 2) sol
‚bringen, pfrwoditi, pFiwésti. .
Evolvo, vi, utum, 3. heraus oder heruorwälgen, rollen, 10y10aloweti,
wy waliti, wykuliti; weg ober herausfioßen, wywrhowati, wy-
wrci, 3. B. Sede patria, aus bem vüterliden Befige, z ofcowské-
ho sjdla wystrkowati, wystrčiti; e praeda, der Beate bases
ben, entblößen, p*rprawowati, pfiprawiti, pFiwésti o koří;
wobin wälgen oder ftürzen, wdletz, waliti; se in mare, w noře
paduti; herauswideln, auseinander wideln, vollen oder ftagen, mz-
winowati, rozwinauft, rozdelati, 3. ©. librum, ein Bud aufi"
gen, knjhu oteiwjti evolvere se, fi berauswideln, voyic)gefi æ,
wywinauti se, wyplétati se, wyplesti se, wymästi se; rm,
eine vermorrene Sache ins fidt fegen, entwideln, rozwjzett, ret-
kladati, wyklddati, wyswetlowati, rozwinauti, rozlodři,
dwyložití, wyswetliti. Evolütio, 3. f. bie Xufidlagung, bie Erfung

4 ©. poétarum, ölänj, čitánj bdsnjküw.

Involvo, vi, utum, 3. wälgen, darauf wälzen, wdleti, waliti, une
liti, swaliti; einhülten, einwideln, zawinowati, zawinauti, 2
obalowati, zaobahti, y. B. foliis, in Blätter; verwideln, sermiks
ten, zapljtati, zaplésti, zamdsti, zamotati; se literis, fà
feine Büder vergraben, do knih zahrabatı se, w knihách leieti,
Involücrum, 2. n. eine Hülle, Dede, zawinufj, obwinutj, obal

" (obwal), obálka; das Futterat, pauzdro.

Obvolve, vi, utum, 3. einmideln, verhüllen, obalowati, zaobalowe-
ti, obdleti, obaliti, zaobaliti, zawinowati, xawinauti, zale-
lowati, zahaliti, zakukliti, y. ©. caput, . .

Pervolvo, vi, utam, 3. herummälzen ober rollen, sedleti, zwdidi,
kauleti, zkauleti, 3. B. aliquem in luto ; pervolvi in swo sm-
guine, in feinem Blate fid) wälgen, liegen, w Kris. sısd sodieti st.
Pervolůto, avi, atum, 1. 3. ®. libros, Büder aufidlagea, Maris le
fen, fie durchleſen, knihy probjrati, čjtati, čjsti, přečjsti.

Provolvo, vi, utum, 3. vor fid) hinmělzen, hinwälzen, před se
di,maliti; nieberlaffen, 3. B. se ad pedes alicui, zu Züffen feta,
‚padati,padnaufi, snjziti se, winauti se, pPiwinauti se k nolusn

: něčim.

Revolvo, vi, utum,- 3, zurüdwälgen, Eoltern, zpátky mdleti, zpět
waliti, odwalowati, odwaliti; jurüdwideln, odioinowati, růz
winowati, odwinauti, rozwinauti, Revolvi, yurüd fallen, folii,
zpet se wdleti, waliti se, zase swaliti se, zase padati, spedeti,
spadnauti; aurüdgeben, kehren, wraceti se, wrdtiti se, nar-
Titi se; wohin fommen, gerathen, verfallen, pPichdzet, phitit
phipodati, připadnauti na něco, j. B. ad patris senteatsei
revolvere librum, auffdlagen, knjhu otewPjti, čistí; wie ir
legen, zase rozsjmati, pfemyäleti.

Vömer und Vomis, čris, m. cine Pflugfhar, rddlo, radit.

Vömica Vördo 729

Věmžon, 1. f. das Geſchwär, Bluiſchwär, wed; die utet
beule, mor. wymät.

Vömo, ui, Itum, 3. fid) enden, fid übergeben, von fid) gen
Wen, ddwiti se, bljti, wrhnauti, zwraceti.

Vomitus, 4. m. und Vomitio, 3, f. das Gröcehen, ddwenj, blitj, wrh-
nutj, zwracenj.

Convomo, ui, itam, 3. burý Grbre&en befpeien, pobljwati, pobliti,
podáwiti, powrhnauti někoho.

Evomo, ui, itum, 3, durche Grbreáem ferauéfpelen, von fij geben,
48. Ld dáwitt, bljti, zwraceti, wrhnauti, wydawowati,
wyddwiti, wybliti, wywrhnauti ; iram in aliquem, ben Bora
gegen einen auélaffen oder ausfgütten, Antw swüg proti někomu

. Wypaultéti, wypustiti, hněw sobě wyléwati, wyliti, Zdhu
sobě sehnati, laskominy sobě setřjtí na někom.

Bevomo, ui, itum, 3. durch Grbreden wieder von ſich geben obey
fpelen, zase zwräceti, zwrdtiti, ddwiti, wyddwiti, bljti, wy-
büiti, wytorhnauti něco ; ausfpeien, ddwiti, wyddwiti, wy-
wrhowati, wymjtati, wywrknauti.

Vöxo, avi, atum, 1. fhluden, binunterfhlingen, hinunterſchlu⸗
den, verſchlingen, verfchluden, pulykati, polknauti, po-
Zjrati, po£jti, hitati, pohlceti, pohltiti; frefjen, Zrdtis
eſſen, gjstiz verihlingen, begierig [^ ober lernen, hitati,
polykati, 4. 8. literas.

Vorägo, Ynis, f. ber Schlund, der eorom im Waſſer, ein tono .
Buffer, poteradlo, zhlaň, wodnj propasi; vorago pat
eia Gdlemmer, ber fein Bermögen vertput, žráč, mnhač statků ale:

Vürax, ücis, verfálingenb, gefräßig, Zraisy, mor. žrutný, Subst.
raut. Voràcitas, àtis, f, die Befrüfigteit, Zrawost, mar. Zrutnost.

Devoro, avi, atum, 1. 1) verfálingen, verfhtuden, binunterfátingen,
$Hinunterfáludďen, požjrati, zijrati, polykati, požřiti, polknauti; ;
an fid ziehen, verfdlingen, Alfatà, zhitati, zhltnautt, pokltiti,
pohltnaufi, 3. ©. pecuniam ; 2) veryebren, verthun, verfreffen, vera.
fámenben, prožjrati, prožrati, mrhati, promrhati, rozmrha-
1i něco, y B. fein Vermögen; 3) in fid freffen, erdulden, z. B,
molestiam, Berdrießlihkeit einfreffen, in fi freffen, au$feben, ers
bulten, zlosti nalykatı se, narati se, Zrdti w sobě zlost; vers
bergen, 3. B. lacrimas, slzy fagiti, skrywati; 4) veríáioinben,
Ober begierig hören, lernen, lefen, polykati, z. 8B. libras, Bücher
gleihfam verfálingens ohne SSerftanb unb Geſchmack leſen ober hören,
‚gleihfom ungefäut verſchiucken, Aitatz.

Vos, Plur. ihr, wy 5 eud, wd5; Gen, Vestri und Vestrum,
4 8. amor vestri, bie Liebe gegen euch, zu euch, Zdska k
wem; quis vestrum? wer unter end? kdo z wds?.

uterque vestrum, ihr beide, wy oba, wy obadwa.
Vester, auá Voster, stra, strum, euer, wdš; vestri, bie Gurigen,
wai. Vestrum unb Vestra, das Gurige, waše, waše wěci,
Vóvěo, vóvi, votum, 1. ein Gelübbe thun, heilig verfpredhen,

660 ° Vox Vox

awatà. slibowati, sljbiti, zasljuiti, swaty slib xi,
učiniti, slibem se zawdzati; einer Gottheit gelobe da
heilig verfpredhen, swaté slibowati, sljbiti, zasljbiti nie,
3. B. einen Tempel oder ein anderes Geſchenk, bamit fie zu eine 6v
che ihren Beiſtand leiften möchte; 3) weihen, aufopfern, ; 8.
capita, Daš Leben, Ziwoty obétowati; 4) wänfde, ží-
dati sobě,

Větum, 2. n, das @elühbe, slid, siat) slib; Ver Wurf, tern,
bad Berlangen, Zddost ; votum facere, concipere, suseipere, zm-
onpare,. ein Gelübbe tun, sLib Ciniti, učiniti; vota faeere Wit
auá wünfóem, žddaří sobě; vota solvere ober dissolvere, bie
Qetübbe bezahlen, erfüllen ober das thun, was man Bett verfpregen
vet slib plniti, konati, wyplniti, zplniti, wykonati; voti rem,

ti damnatus, der fein Gelübbe zu bezahjen ſchaidig ik, slibem zu
Yodzan 3 voti compos ober damnatus, feines &un[de$ gewäkt,
od Boha | wysl šený, žádostí swé zůčastněný, došlý.

Větivus, a, um, 1) butd) ein @elübde verfproden, gelobt, savatě sl)-
beny, zasljbený, i. B. ludi votivi, ©daulpicie3 ©) mit rim
Setübde verbunden, à. B, legatio, sine Abreife, melde bie Grillo
eines Belübdes zur Abfiht hatte, cesta pro syplněnj slíbu lm
nand.

Devdvco, vi, tum, 2. 1) geloben, heiligen, befonberě einem gewies
QGotte ober ben Untergöttern etwas atě Opfer, alıbowatı, slbi pe
sıwscowati, poswetiti za obel; se ober vitam suam dererem
pro: patria, fid) ober fein Beben ben unterirbifcgen Göttern ober ben dee
Be geloben, folglich fid als ein Schlachtopfer aufopfeca für das Bartı
tan), pro wlast.obelawat; se, Ztwot swbg ; žiwota, hrdla sat-
ho se opowážiti, na smrt ajti, ddti se; wlasti život 2*
xldsti, — nasaditi, dáti; morti devovere li

1 Sobe beftimmen, widmen, amrtr přikazowati, přikázati, wen
oddáwati, oddati, k smrti ustanowiti; 2) verflugen, wrwiw
fóen, prokijnatt, zakljnati, kljit, Klnauti, prokljti, Devis,
a, um, 1) geweiht, befonders Gott oder bem Tode geweiht, para“
cený, "oběťowaný ; 2) ergeben, oddaný, 4. B. vino zu ig e
. eben, pijkdsany s 3) verfluát, proklatý , zlořečený ; Vile,
ztracen

Devótio, 3. f. 1) die Xufopferung, 3. (8. vitae, des Lebens, odamažeaj
se Ziwota; 2) die Berwünfgung, Werfluhung, zakZjndnj, prakh
ndnj, zlofedenj.

Vox, Gen, vöcis, f. die Stimme, hlas; ba& &chreien, ;. B.
vooé epus est, man muß fchreien, třeba křičeti; ber Last,
Klang, Son, Schall, hlas, awuk; das Steben, pred,
die Sprache, řečz ein Wort, slowo; die Worte, slows:
vocem mittere nullam, fein Wort fagen, feinen East we
fid geben, id) nichts merken oder verlaufen (affen rg en
nehlesati, nehlesnauti, ani slowa neřjkati, nic nee.

Vécilla, 1. f. die Otimme, das Gtimmáen, ber Saut, das fastéet, MC
Son, a6 Tönden, hlásek ; das Steben, řeč.

Vox : Vox" 731

Vöcälis, e, tönend, einen Xon ober feng ven fid) gebend, ertěneub, cez
dend, fingenb, Hingend, Alasny, hlasity, zwučný, j. B. ein Sne
ftrdment3 ſchrelend, křiklawý ; Subst. kříklaun; litera vocalis,
qud) bloß vooalin, ein Belbftlaut ober Vocal, Aláska, samohláska«

Vöchteror, atus sum, aud) Voolfero, 1. freien, Alasem wolati, kM-

Celi; fart ertönen, fid Gácen laſſen, Alasitě ziwuteti, ozjwati sei ©

faut teben, na Alas mluwiti, prawiti, Vociferátio, 3, f. bo&
Sdreien, Gefhrei, kříčenj, křik, "
Vico, avi, atum, 1. 1) rufen, wolati, zawolati; vocamur, man ruft
uns, wolagj nds; 2) antufen, z. 88. bie Götter, wolati k Bohüm,
sezjwati Bohy; 3) ad coenam, zur Zafel laden, einladen, zwdti,
Pozwati ke stolu; 4) vorladen, citisen, forbern, z. B. in jus, vor
Seriat laden, wolati, obsjlati, obeslati, zawolati, powolati ku
práwu; 5) nennen, gmenoiwati ; quomodo vocatur? wie heißt ect
gak se, gmenuge ?. gak mu řikagj ? vocari, heißen, slauti, na»
zjwati se, gmenowati se; 6) wohin ziehen, ‚bringen, fegen, 3. B,
vocare in dubium, in Zweifel ziehen, w pochybnost brdti, wzj-

ti, pochybné &initi, učiniti, pochybowati o něčem ; in invidi,"

aun, in Haß oder Üble Rede bringen, verbaft maden, w nendwist
uwoditi, uwésti; ostauzeti, ostuditi, zostauxeti, zostuditi ně-
koho; in perioutun, in Gefapt bringen oder fegen, w nebezpe-
čenstwj ddwati, ddti. Vocätus, 4. m, bec Ruf, ba& Rufen, wold»
nj; bie Ginladung, powoldnj, obesidnj, pozwdnj. Vocätio, 3.
bo& Rufen, svolání ; die Ginlabung, pozwanj; bie forlàb
das Geridt, obeslänj, powolánj.

Vooäbülum, 2. n. ein Wort, slowo; ber Name, bie Benennung, PO-
gmenowdnj, gméno.

vVöcito, avi, atum, 1. nennen, benennen, befonberé wenn es oft oder von
vielen gefdiebt, .gmerowati ; vooitant me, man nenn mid, gme-
nugj mne, řjkagj mně. ©

„Avčoo, avi, atum, 1. megrufen, pryč wolati, zawolati; wohin zufen,
abrufen, wolati, zawolatı, pawolati, 1. $8. ad bellum ; abhalten
von etwas, zuxucthaiten, xdr£owati, zdržeti, odwraceti, odwrd-
titi od něčeho, 3. B. a proeliis ; entfernen, abfondern, trennen, od-
lutowati, tozdalowatí, wzddliti, odlaučiti, adstraniti ; ani»
mur avocare a re, fein Gemuth abziehen von etmaó, mysl odtrá-
nauti, odwrätiti od něčeho, mysl strhnauti, spustiti s něčeho.

Advoco, avi, atum, 1, herzu ober derbeirufen, příwoldwadi, přitvo-
lati; eonclonem, das Volk zur fBecfammiung herbeicufen, id swa-
ddwati, swolati; zu Hilfe rufen, wolatı, zawolatı na pomoc,
Advocätus, 2, in. ber, ben man bei feinem Proceſſe zu Hilfe ruft, ein
Advocat, prdwnj pjtel, zdstůpce. Advooatio, 3. f, 1) dad Pers
beirufen der Preunde beim Procefie, um fie zu befragen, přátel do-
2adänj; 2) bie zufammenberufenen Beiftände oder ifre Berfammiung,
prdionj přátelé, zdstupcowe ; 3) eine rift, um nümtid) in derfels
beri Zeit feine Freunde und Abvocaten befragen zu können, der Aufihub,
gerihtlige Brift, prdwnj Ihüta; 4) bie Uiberlegung, raztváženj,
rozmy3lend ; 5) die proceffübrung, pře weden), pře, saud; ve-
nire in advocationem, als Aduorat auftreten, prdwné ug)matt se,
ugati se někoho. t

Convüco, avi, atum, 1. zufammenberufen oder rufen, siwoldwati, swo-
lati, y. B, senatum, odsjlati, obeslati, swolati radu; hinzufen,

e

hd

. 18% Vox Vox

wolati, pewolati, zawelath Oenvocatio, 3. f. Vie Suum
rufung, swoldnj, obesldnj.

Convicium (fheint für Cenvocium zu fteben), 2. n. das @efderi er
Sufammenfdreien mehrerer, křik; ranarum, žabj 3kPehof, ši-
hotánj; befonberé das Beldrei wider Jemanb, das heftige Wn rz
mer oder mehrerer Perfonen wider Semonben, ba man ihm ferma
mad, widerfpriht, bie Wahrheit derb fügt, auch fhitt, fdimpit, wr
Kabel, Borwurf, das Schelten, Gáimpfeu, přjsněnj, Zdnj; eenvicm
aliquem proscindere, Jemand fdimpfen, läftern, Jábě někomu; con
violis proscinder, man fhimpft mid, /ag} mně; convicia jacere,
©bimpfwovte autftofen, naddwati někomu. Convioior, atws sum,
4. Bormiirfe machen, féeiten, fhimpfen, Idfi někomu ; alicui. Cos.
vioiator, 3. m. ein Zabler, Gáelter, Lüferer, 4dgce.

Děvoco, avi, atum, 4. 1) berabrufen, dolů wolatı, swolati; weg
rufen, pryč wolati, powolatt ; wegzieben, wegbringen, odleke
waši, Pitdhnauh, wraceti, odwratiti, odwésti ; 3) wea
sufen, wolati, powolate, zawolati; wohin loden, Jaudzfi, weh
di, lákati, přilauděti, příwábiti, přilákatí ; wohin bringen air
fegen, přítvoděti, priwestt, y. ®. ia perniciem,

Eveoo, avi, atum, t, 1) beraurufen, hervorrufen, Oyiwoldiseti, wy.
»eolatt, wen zawelati; 2) ju ftd rufen, hergurufen, vor fid für
dern, zu fih entbieten, zu fih fommen laffen, K sobě welatz, po
wolati, zawolati, y. 8. ad causam dicendam, um fih ju series
digen, aby se zodpowjdal ; berver oder perpuleďen, ?dkati, xol
H, wyldkati, přůvábiti; zu fi& loden, k sobě idkati, přilékt
dů; erregen, působiti, zpüsobiti ; sudorem labore, pot wyié-
neti, wyhnati pracj. Evocátus, a , ura, terauégrrufen, seyosle-
mý 7 heraudgelodt, wywdbeny. Bvocati, orum, waren eim Zd
Soldaten, bie fon ausgedient hatten, aber aus Gefüligkeit ever berý
Berſorechung gereizt, freimillig wieder Ariegedienſte Spaten,
dobrowolnjci.

Imtrovoco, 1. hineinrufen, ssolati, zawolati, 3. B. aliquem ad v,

Invooo, avi, atum, 1. rufen, 1olati ; nennen, gmenowahi? saria,
au Hilfe rufen, wzjwate, na pomoc 1wolati: deos testes, bie Gi
tet zu Seugen rufen, Boy za sw?dky brdti, Bohům se dokid-
dati. Invocitus, a, um, 1) angerufen, wzjioany; genannt, gme- .
nowany 4 9) ungerufen, newolany, nepowolany ;. untingches,
meziDan:

Provoeo, avi, atum, 4, 1) hervor ober herausrufen, amem wolati, zu:
wořati, wywolati; 2) herausfordern, wyzjwati, wyzısati, wy
bjzeti, wybjdnauti, 3. B. ad puguam; 3) onpellicen, y. B. ad pe
pulum, an das Gil, odiwoldwati se, odwolati se k národa

Provocätio, 3. f. die Herausforderung, 1y zwdnj, wybjdnutj; Ya
Appellicung oder Appellation, odwoldwdnj se, odwoldnj se, y 8.
an das Boll, '

Revoco, avi, atum, 1, 1) zurüdkufn, zpdřky wolati, zpět zewo-

^ lati, nazpátek powolatt; zurädyieben, abbalten, zdriowafi, zév
ei, odtahowati, odtdhnauti, odtrhnauti, edwrdtiti; vie
rufen oder zurüdgiehen, z- B. promissum suum, na zpdfky bréh;
zpátky tdhnauti, nazpět wzjti slib swüg: odwoldwati, od.
wolati něco; 2) befebien, daß einer, z. B. ein Acteur, ets t
einmat herfagen fol, zpdiky wolatí; wolatı, aby opaluwi,

Vulcánus Vulgus , 758

Kazatı opakomaři; Jemand micber ju Bafte einladen, todbem man
vorher von ihm eingeladen unb fractirt worden, zase rwdii, také
pozwati; 4) wieberperftellen, erneuern, obnowowati, obnowité ;
vires, sjla otawiti, zotawiti; 5) se revócare, a) fid) zurüdben
geben, zurüdtehren, Wraceti se, zwrdtiti se; b) fid cortigiten im
Reden, wenn man Ah verfproden hat, siowa sivé odiwoldwati, od-
wolafi; fid wieder befinnen, zase rozmy3leti se, rozmysuti se;
9 wohin ziehen oder bringen, revocare rem ad arbitrium, über eine

ade urtheilen, saudrtz o něčem; ad potentiam omnia revoča-
re, alles nad, ber Macht beursheilen, in allen Dingen feine Macht zu
befördern fuden, toše ku swe moct obraceti, obratiti; in lucem,
ans tiát wieder bringen, zase na gewo wyndšeti, wynesti; ju
dubium, in Zweifel ziehen, zweifelhaft maden, ?0 pochybnost uwn-
diti, uwesti; pochybné Ciniti, učiniti ; -aliguem in memoriam
rei, Jemanden an etwas erinnern, upamatowafi někoho, pripomj.
nati, připomenauti někomu na něco, na paměř někomu při-
tooditi, phwesti něco; revocare studia intermissa ober se ad
pristina studia revocare, fid) wieder an feine früheren Studien machen,
10racetí se, nawrdtiti se, Xase obrátiti se k předešlým učeným
prada; ko, 3. f. die 3urüdberufung, Abberufung, zpět

woldnj.

Sevoco, avi, atum, 1. 1) bei Cite rufen, na stranu wolatı, zato-
lati; 2) abfondern, trennen, entfernen, 10zdalowati, wzddliti, od-
wracowati, odwratiti, 3.8. animum a voluptate; plebem se-
vocare, eine Trennung des Wolfe vom Genate verantaffen, od rhoiwa-
ti, odtrhnauti lid od rady. :

Vulcanus, 2, m. 1) Vulkan, der Gott des Feuers, von dem man
glaubte, daß er bie Waffen der Götter, bie Donnerkelle 2c, durch bie Cyklo⸗
pen ſchmieden tief, Vulkán, Bůh ohně; 2) das Feuer ſelbſt, ohei,

Vulgus, 2. m. unb n. 1) das Publicum, dad Volk, die Leute,
lid, lidé; in vulgus exire, unter die Leute fommen, bekannt
werden, auögebreitet werden, mezı lid přicházeti, mezi
lidi dostati se, mezi lidem rozhldsiti se; in vulgus
čdere, unter den Leuten bekannt maden, rozhlašowati,
rozndseti, rozhldsiti mezi lidem; 2) der große Haufen,
das gemeine Volk, der Pöbel, obecný, sprostý lid; die ges
meine oder fhlechtefte Corte von Menfchen jeder Art, hluza,
sběř ; militum vulgus, gemeine Soldaten, sprostj wogáci ;

5) bie Menge, der Haufen, mnozstw;, lidstwo; Leute ohne

Unterfchied, Jedermann ohne Unterfchied, Lidé; in vulgus,

beim Publico, durchgehende, beim großen Haufen oder Pöbel,

wübec.

Vulgo, Adv. 1) burágeSenbé, wübec; vulgo notum est, e& ift durch⸗
gtbenbé ober überall bekannt, wübec, wSudy známo gest ; 2)in$«
gemein, wübec, obyčegně, y. B. ut vulgo dicitur, wie man indges
mein fagt; 3) ohne Unterfýieh, wůbec bez rozdjlu; 4) öffentlich,
wübec, weregne, :

194 , Vulnus : : Vultus

Ů

Vulgšris, e, gemein, obecný ; gering, ſchlecht, allfáglid, sprostý, wir-
dnj. Vulgariter, Adv. gemein, auf gemeine Aut, obecné, oprastě,

Vulgo, avi, atum, t. etwa® allen &euten ohne Uuterfdied mittýeůn, v-
bec ddwatt, ddtí; gemein maden, allgemein maden, zóbecmowti,
obecniti, zobecniti ; gemein, verüdittid) maden, z03edmti, ze
dniti,ostuditi, zostuditi ; unter bie Leute bringen, rudibar mehr,
ausbreiten, wäbec roznášeti, roznesti, rozhlušowati, rox
siti, rozšiřowati, rozšjřiti, y, B. rumorem, ‚cin Gert, poroest.
Vulgátor, 3. m. ein Ausplawderer, 3. B. taciti, gewitel tagenstei.

Divulgo unb Pervulgo, avi, atum, 1. etwas allen Leuten epse ise.
ſchied mittdeiten, gemein maden, wůbec dáwati, dáti, wäbec po-
skytowati, y. $8. teınpus aetatis ; brtannt madyen, ausbreiten, nát
bar maden, rozndieti, rozhlašowati, rozšiřovat, rozblástů,
roznésti; rem sermonibus. Divulgätus und Pervulgatas, s, sn,
betannt, známý.

Erulgo, avi, atum, 1. unter bie £eute bringen, cuátbat madys, aufkırs
ten, befannt maden, wübec rozná3eti, rozhlašowati, známe če
niti, '

Vulnus, éris, n. 1) eine Wunde des Leibes, rána ; der fit,
Stid, Stoß, Wurf, rána ; 2) eine Wunde ber €le, groper
Summer, Kränkung, SBetrübnip, zármutek, bolest, ast;
8) bie Wunde an feinem Vermögen, großer Verluſt, rána, we-
likd ztráta; 4) die Wunde des Staates, rána, 4. B. te
luft. eines großen Staatsmannes. u

Vulnero, avi, atum, 1. vermunden, raniti, poraniti, zraniti; ws
legen, .ubli&owatt, ubljiiti, uškoditi někomu; 2) we ek
tränfen, urazıti někoho; bolest činiti, bolest působit, pi
biti někomu; rmautiti, zarmautıti nekoho, Vulneràtio 3 f. Wt
Verwundung, raněnj, poraněnj ; bie Berlegung, ubljženj, usktat-
nj, urážku, 3. B. fainae, der Gore, na cti.

Invulnerátus, a, um, unverfoundet, nit verwundet, neraněný,

Vulpes, 8. f. ber Fuchs, liika, ol. lis.

Yulpěcůla, 1. f. ein Bühschen, Füchslein oder der Sud, like, _
Vulpinus, a, um, vom Fuchſe, bem Fuchſe gehörig, von Füdfen, Ki,
B cauda vulpina, ber Zudsffrmany, (130j ,0CG8; Palins vatis

- &sce, t
Vultur, üris, m. der Geier, kíné; ein Raubvogel, Stoßrogel,

"ow ec,
1," draw

‚Yultarlas, 2. m. ber Beier, Raubvogel, Stohvogel, Kind, drew;
47, 2) ein zaubgieriger Denfh, wydřiduch, poberta,

Vultus, 4. m. 1) ba6 Geficht eines Menfhen, obljdeg; die Ge —
ſichts zũge eines Menſchen, die Wienen, pohled; e vultu ce ©
gnoscere, auš den Geſichtszügen erkennen, z pohledu pr
znati; vultus hilaris, ein freumdliches Geficht de o
freundliche SRiene, wesely pohled, weseld twar; coit

vultu, mit eben der Miene, s tau samau twvářj ; $) €

Xystus „Zóna 785

GSefidt, twär; 3) das Bild, Porträt, obraz, podoba; 4)
Die äußere Geffalt einer Sade, der Anblid, wzhled, pohled,

4 5B. vultus.placidi salis. ; t
Vultuösus, a, um, voller Mienen; vultuosum, das Xffectirte in ben
Mienen, wenn man, 3. 88. im Reden zu oft bie SRienen verändert, folgs

Lid) nie in natürlicher Geltung und Gelaffenpeit bleibt, nemjrné twd-

X.

X ystus, 2. m. ode Xystum, 2. n. ein bebeďter Gang, ein
Sáulengang, eine Gallerie, 3. 38. ber vornehmen Römer bei ihren
Hauſern zum Hecumſpaziren, pawlač, slaupenj, sjňce.

Z.

Teldtypis, die Eiferſucht, žehrawost,

Zěphýrus, 2. m. der Weftwind, Sepbyr, zdpaduj wjtr.

Zingiberi oder Zimpiberi, Indecz, n. bet Ingber ober Ingwer,
zazwor, .

Zóna, 1. £ 1) ber Gürtel, pás; bie Gelblage, der Gelbeutel,
opasek; 2) der Gürtel, be das unverheitathete Feauenzimmer
tung, ber Frauenzimmergürtel, pds, pdsek; die Bone, ber
Erdgürtel, Erdſtrich, pds, pruh země.

Zonärius, a, um, 3. B. sector zonarius, ber bie Gürtel ab(áneibet, ^

nad unferer Art ein Beutelfhneider, faškář, měšečnik; Subst. Zo-
narius, 2, m. ein Gürtelmader, Gürtlez, pasjř ; der Beutter, wačkař.

Erklärungen

ber gemeinften tömiſchen Wornamen, welche ingemein mur abgekürzt *
vorfommen, QN

A, heißt Aulus; Ap. ober App. heißt Appius; C. Cajus; Cn.

Cnaeus ober Cnejus; D. Decimus; K. Kaeso; L. Lucius;

M. Marcus; M? ober MP ober Man. Manius; P, Publius;

©. Quintus; Ser, Servius; Sex. oder Sext. Sextus; Sp. Spu-

rius; T, Titus; Ti. ober Tib. Tiberius,

Drudfehlen

Seite 41 Beile 16 fat cwika les cwikla.

— 88 — 27 — insgeheim es in&gemein,

— 948 — 33 — soptjej li soptagjcj, soptjcj.

— 412 — 87 — knakradě ie k náhradě.

— 457 — 22 — pod žebrami lies pod žebry,

— 672 — 26,— Uller tie Ulter.

— 707 — 44 — zdchwatiwý beſſet zichwatowity.
, — 730 — 32 — že žiwota lité se Ziwota.

D

— —

Alphabetiſches Wortregiſter. |

Bu er Erleichterung des Aufſuchens der herheleiteten lateiniſchen
Wörter für Anfänger dient folgendes Verzeichniß, worin gezeigt
wird, mo ba& voranftebenbe Wort zu fuden iſt. Nur einige
eidtere Composita fehlen in biefem Verzeichniße, und zwar
jiejenigen, bie aus einer Präpofition und dem unveränderten
Stammmorte beftehen, ipie 4. B. Adscribo, Compono, u f.
v. Daš Auffuchen der abgeleiteten Wörter wird den Anfängern
ehr erleichtert, wenn ber Lehrer bie Schüler zeitig lehrt, bag
nie Wörter theild von den Supinis abftommen, alš: Lectio
ıon lego, lectum ; Volumen von volvo, volutum; Nomen
‚on nosco, uotum, ti. f. tv. theild mit anderen Börtern, befons
erš Präpofitionen, zufammengefegt. find unb daß bei diefer Zur
ammenfegung oft ein Budftabe verändert ift, j. B. dad a und
ce in à, als: Adhibeo von ad unb habeo; Displiceo von
lis und placeo; Decido von de und caedo; Colligo von
:on unb lego, etc. Der Schüler wird dann von felbft lectio
mter Lego, optatio unter Opto,<abigo unter Ago etc. fuden.

Auch wird der Schüler von felbft errathen, daß die Zahl
ei dent Beitwörtern bie Gonjugation anzeige, unb bie drei Bude
'aben m. f. n, masculinum, femininum und neutrum bes
euten- follen,

A.
ıbalieno in Alius. abscedo in Cedo.
bhinc in Hic. abscondo, absconditus in Do.
ie absens, absentia in Sum,
absolutio in Solvo,

go.
bjieio, , abjocfug in Jacio,

absque in A.
bitus in Eo. abstemius in Temetum,
boleo in Olesco. , abstergo in Tergo.
bominor in Omen, absterreo in Terreo.
bripio in Rapio. abstinens, abstinentia, abstineo (n
brogo, abrogatio in Rogo. Teneo.

bruptus, abruptio in Rumpo, uro in Traho,
w

738

abstrudo in Trudo,

absum in Sum.

abundans, abundantia (n Unda,
utor in Utor.

accedo, accessus, accessio in Cedo,

accendo in Candeo,
accensus tn Censea,
accido in Cado.
accido in Caedo,
accio in Cieo.
accipio, acceptus, acceptio in Caplio.
acclivis, acclivitas in Clivus.
accommodo, accommodatus in Mo-
dus.
accreaco, accretio in Cresco,
accubo, accumbo in Cubo.
accuratio, accuratus, accuro inCura.
accuso, accusatio in Causa,
acerbitas, acerbo in Acerbus,
acernus in Acer.
actio, actíto, actor in Ago,
actuosus, actus in Ago.
aculeus, aculeatus in Acus.
acumem, acunino, acutus in Acuo,
adaequus ín Aequus.
adamanteus in Adamas,
adaperio in Perio.
additamentum in Do.
. ademtio, ademtus in Emo,
adeo in Is, >
adeo (n Eo.
-adhaereo, adhaesio in Haereo.
adhibeo in Habeo,
adhuc in Hic,
aligo in Ago.
imo in Emo,
iscor in Apiscor,
s in Eo.
adjectio, adjicio in Jacio,
adjumentum, adjuto, adjutor, adju-
trix in Javo.
adminiculor in Adminiculum,
adıninister, inistratio, admí-
nistro in Minister.
admirabilis, admirabilitas, admiror
in Mirus,
admixtio und admistio in Misceo.
admodum in Modus,
admonitio, admonitus, admonitor
io Moneo,
ádmotio in Moveo.
admurmaratio, admurmuro (n Mar.
mur,

‚adspici
adstipulator, adstipulor in Spk |

g8ortregijter.

edolescens,: adolescentis, ada
centulus' ín Olesco.
adoptio, adoptivus in opto.
adscendo ober ascendo, adscense
census in Scando.

adscisco ín Scio. |

adscriptio, adscriptor in Seribo, |
|

adspecto, ac ctus in Specio,
adspergo, adspersio in Spargo.

io in Specio.

adstrictus in Stringo. ‘
adulterium, adultero. in Adalter,
adultus in Olesco.
adambratio, adumbro in Umbr.
adımcitas, aduncus ín Uacus,
advena, adventitius ín Venio.
adversaria, adversarius in Ver
adversum, adversus in Verte.
advocatio, advocatus in Vor.
aedificatio, aedificator in Acdes
aedifico, aedificium, aedilis, ui
tuus ín Aedes.
egrimonia, gegritudo, aeg
Aegrótatio in Ac
aemulatio, aemulor ín | Amis
aeneus, aeňeator in Aes.
aequalis, aequalitas, aequis i
Aeguus. |
aequaevus in Aequus.
aequinoctium, aequiparo iRÁsgt
aequo, aequor in Aequus.
aerarium, aeratus, aereus [f
ačreus, aérius in Aér.
aerumnosus in Aerumaa.
estuarirun, aestuo, aestuosas 5

is, aestimatio, aestimet
in Aestimo.
aestivus in Aestas.
aetas, aeternns, aeternitas it
"Ae
affabilis, affabilitas in Faris.
affabre in Faber.
affari in Faris,
affatim in Fatis, .
affecto oder adfecto, affectis, sb |
ctusinFacio, .
affinis, affinitas in Finis.
affirmate ober adfirmate,
tio, affirmo ín Firmus.
affixus oder adfixus in
afflatus ober Adflatus,

un

Bortregifter.

filioto oberadířicto, afiietatio, afili-
ctus in Fligo.

ıggero in Agger.

igglutino in Gluten,

1ggredior obey adgredior, aggressie
in Gradus.

iggrego in Grex.

ıgills, ogilitas, agito, agitatio, aw
gmen ín Ago.

1gninus in Agnus.

ignomen ín Noseo,

\grarius, agrestis, agricola, égri-
cultura in Ager.

ıheneus, ahenum ín Aes.

idas (n Algeo.

lieno, alienus, alienatio, allo «
quin, aliorsum in Alius.

Alibi in Ibi.

"icubi in Ubi.

ande in Unde,

ijenigena in Alius,

ilimentum in Alo,

Jiorsum in Alio unter Alius,

Jiquamdiu in Quam.

lliquando ín Quando.

iguantas, aliquantulo in Quantus,

"liquis (n. Qui.

lliquoties in Quot,

ıliter (n Alius.

liunde in Unde,

Mlecto oder adleeto in Lacio,

Ulicio ober adlicio in Lacio.

ıllido ober adlido in Laedo,

Uloguium, alloquor oder adloquor
in Loquor.

una ober adiuo, alluvies, alluvio,
ín Luo.

ıltare, altitudo in Altus,

ılterco, altercor, altercatio in Alter,

ıltor ín Alo.

ilumnas in Alo.

ilveare, alvearium .in Alveus,

mabilis, amator.in Amo,

unando, amandatio in Mando,

umaritudo in Amarus.

unbages in Ago.

unbedo, ambesus in Edo.

759

ambigo, ambigultas, ambiguus (n .

0,
ambio, ambitio, ambitiosus, ambi- .
* tus ín Eo.
ambulatio. in Ambulo,
amburo in Uro.
amens, amentia in Mens.
amicitia in Amiens,
amictus, amiculum in Amicio,
amissio, amitto in Mitto,

- amoenitas in Amoenus,

amolior in Moles.

amor in Amo,

emotio in Moveo.

amplector ín Plecto.

emplexus ín Plecto.

amplifico, amplitudo, amplius in
Amplus.

enceps (n Oaput.

encillaris in Ancilla.

anfractus in Frango.

angor in Ango, .

anguilla, anguinus (n Anguis.

angusfus in Ango.

anhelo, anhı is in Halo,

euicula, anilis in Anus,

animadverto in Animus.

animal, animans in Animus,

ennalis, annona, anniversarius,

antelucanus in Lux,
antemeridianus in Dies,
antepilani in Pilum,
anticipo in Capio.

, enticus in Ante.

entiques, antiquitus, antiquitas in
Ante,

antistes, antisto in Sto.

anxietas, anziun in Augo,

aperio, apertus in Perio, .

eppareo ober adpareo, apparitio,
apparitor in Pareo.

appellatio ober adpellatio, appella-
tor in Pello.

appendo oder adpendo, appendix in
Pendo. ň

appetens ober adpetens, appetitio ,
appetitus in Peto.

applaudo oder adplaudo in Plau-

- do, ]

w w2

740 Wortregiſter.

appoaĩtas obec adpositas, appoaitio,
appono in Pono.

apprime in Prior,

approbatio oder adprobatio, appro-
bator, approbo in Probus.

eppropinquatio ober adpropinqua-
tio, appropinquo in Prope.

appulsus in Pello.

apricor, apricatio, in Apricus,

apto, aptus in Apio,

eprugnus in Aper.

aquarius, aquatilis, aquor,
aus, aqueus, aquilex in Aqua,

aratip, aratrum io Aro.

, arbitror, arbitratus in

arbustum ia Arbor,
arcessitus in Arcesso, B
arctus, arcto in Arceo.

. arcula ín Arca.

areola in Area,
ardesco, ardor in Ardeo.
ergentarius, argenteus in Argen-

argumentem, ergumentor, argutus
in Arguo.

aridus in Areo,

arieto (n Aries,

armariam,armatus,armamentarium,
armo, armiger, armatura in Arma,

arenariae, arenosus in Arena,

armentum ín Aro,

arrigo oder adrigo (x Rego.

erripio in Rapi

arrogans,arrogantia,arrogo inRogo.

erticularis, articulatim, articulus in
Artus.

artifex, artificium artificiosns inArs

aruspex ín Ara oder Haruspex.

arvum in Aro,

ascendo in Scando,

asperitas, aspero in Asper,

aspernatio oder adspernatio, asper-
nor (n Sperno.

aspiratio oder adspiratio in Spire.

asportatio, asporto in Porto,

&ssecla, assector, assectator in
Sequor,

assonsor ober adsensor, assenter,
assentatio, assentior, assensus
in Sentio.

assequor obrradsequor in Sequor.

assertor, assero ober adsero in Sero,

* assideo ober adsideo, astidujtas, 1

asseveranter ober adseveraner, x.
severatio, assevero (a Severi

siduus in Sedeo.

essienatio, assigno ober adsign i|
Siguum.

assilio in Salio:
assimilo ober adsimilo, assímiisi,

fimilis.
assurgo oder adsurgo in Rege,
adsuefacio, adsuesco,

in Suesco.
astrologus in Astrum,
astutus in Aatus.
atque, atqui in At.
atramentum, atramentarien b.

etiacius in Tango.
attentio, attento in Tento,
attenuo oder adtenno in Tank
attineo ober adtineo (a Tea.
attingo in Tango.
attonitus (n Tono,
attrecto oder adtrecto in Trés
attribuo, attributio in Tribe.
anceps in Avis.
auctio, auctionor, auction!
Augeo.
anctor, auctoro, auctoritasisdpt
aucupiam, aucupor (n Ari.
audacia, audax in Audeo,
auditio, auditor, anditns,
um in Audi:

in Aurum,
auricularis, auritus in Auris.
auspex, auspicium, anspicer bh

aversor, aversus in Verte. |
aviarium ig Avis,
avitus in Avus,

avius in Via,
vocatio, avoco in Vox
avunculus ip Avus,

Bacchari, bacohatio (n Beocit
bacillam in Baculus.

Mortregifter..

balnese, balneatia, balneator in
Balineum.

beatitas, beatitudo, beatus in Beo,

bellicosus, bellicas, bello, bellator,
bellona in Bellum,

bene in Bonus.

benedico in Dico,

»enefacio , beneficiaríus, behefici^
um, beneficentia ín Facio,

benevolus, benevolentia in Volo,

>enignus, benignitas in Bonus.

jibules in Bibo.

siceps in Caput.

»icornis in Cornu,

»idaum in Dies.

»iermium in Annus,

Jiga in Jungo.

ilinguis in Lingo.

»imestris in Mensis,

»imulus, bimus, bini (n Bis,

»ipartitus in Pars.

"pennis in Penma,

"pes in Pes,

(remis. in Remus.

Jaudior, blanditia (n Blandus,

00, bovile in Bos,

revitas in Brevis,

ubulus, bucula in Bos,

C.

'adaver, caducus (n Wis,

aecitas (n Caecus,

aedes in Caedo.

aelo, caelator in Caelum.

aementum in Caedo,

alamister, calamitas, calamitosus
in Calamus.

alcar, calcitro, calco in Calx.

alceo in calcens,

nlefacio, calefio, calesco, calidus,
calor in Caleo,

alleo, calliditas, callidus in Callas.

alva, calvitium ín Calvus,

ampester in Campus,

andela, candesco, candidus, can-
dor in Candeo,

andelabrum in Candeo,

aneo, canesco in Canus,

anicula, caninus in Canis,

741

eintie, cantor, cantrix, cantus
in Cano. |.

capax, capacitas, capesso, eaptio,
Fort capto, captus, captatio,
in Capio.

capillus, capillamentutn, capitalis,
capitolium, capitulatim in Caput.

capra, capella, capreolus, capraea,
caprinus in Caper.

carbonarius, carbunculus in Carbo.

cardinalis in Cardo,

caríosus in Caries.

caritas in Carus,

carnifex, carnificina, carnivorus,
carnosus in Caro,

castigatio in Castigo,

€astoreum in Castor,

casus in Cado,

catella, catenatus (n Catena,

catellus, catulus in Canis,

catervatim iu Caterva.

causidicns, causor in Causa,

cautio, cautus in Caveo.

cavea, caverna, cavo in Cavus,

celebritas, celebro in Celeber,

celeritas, celero in Celer,

cellarius, cellula, cellulosus inCella.

censor, censura, census, censori-
us in Censeo.

centuria, centuriatim, centuriatus,
centurio in Centum. .

cerealia, cerevisia in Ceres.

Certo, certatim, certatio, -—
in Cerno.

cervinus in Cervus. .

cesso, cessatio, cessator, cessio
in Cedo,

cetaceus, cetarius in Cetus,

chorea in Chorus,

eibarius, cibatus, cibo in Cibus.

cicatricosus in Cicatrix.

cingulum ín Cingo.

eirca, circinus, circiter, circulus,
circum in Circus.

circuitio, circuitus in Eo,

circumcido in Caedo.

circumforaneus in Forum,

eircumjicio in Jacio.

circumplector i inPlecto. |

eircumseripie, circumseriptio isn

eircumsessio in Bedeo,

742
circumspěctio, circamspicio inSpe-

cio.

circumvallo in Vallus,
circumvecto in Veho.
citatus, citatim in Cieo,
citerior, citimus in Citra,
citus, cito, citius in Cieo,
civicus, civilis, civitas in Civis,
clamator, clamor, clamito in Clamo,
clanculum, clandestinus in Clam,
claritas, claritudo in Clarus.

ius in Classi
elaudico, claudicatio in Claudus,
ciaustrum, clausula in Claudo.
clientela in Cliens.
clivosus in Clivus.
coacervo, coacervatio in Acces,
coactus, coactor in Ago.
coagulum, coagmentum in Ago.
coalesco in Alo.
codex, codicilli in Caudex.
coelestis, coelites in Coelum,
cočintio in Emo,

cocnaoulum, ooenula, coeno in Coe- «

coepto, coeptum in Coepi.

coérceo in Arceo.

080, coetus, coitio in Ko.

cogito, Cogitatio in Ago.

£ognatio, cognatus in Nascor.

cognitio, cognosco, cognomen ín
Nosco. .

<ogo ín o

—e—— in Haereo,

cohibeo in Habeo.

cohonesto in Honor.

collatio in Fero,

collega, collegium in Lego.

collineo in Linea.

collido (n.Laedo. -

colligo in Lego.

collocatio, colloco (n Locus.

eollocatio, colloquium, colloquor
in Loquor.

colluceo in Lux,

eollustro in Lustrum.

Colluvies in Luo.

Colonia, colonus in Colo,

Coloro in Color.

€olumis, columna in Columen.

comans, comatus, cometes in Coma,

comburo in Uro,

Bortregifter

comieus in Comoedia,

comitas in Comis.
comitatus, comitor (n Comes.
comitia in Cočo unter Eo,
€ómmacule in Macula,
commeatus, comineo in Mes.
commemoratio, commemoro, cu
memorabilis in Memini.

Gommendatio , commendticin,

commendabilis, commend à
Mando,
commentatio, commentarius ce
mentor, commentum in Mes,
commercium in Merx.
commilitiam, camınilito in Mj.

commonefacio in Moneo.
commoratio, commoror is Mat
commotio in Moveo.
communio, communicatio, cus
mico, comunumis ín Mau,
communio in Moenia.
commutebilis, commutatio ia
"compactio, compages iz Pur.
compar, cemparabilis, comp“
comparo ín Par.
comparo, Coınparatio (a Pate.
compellatio in Pello.
compendium in Pende.
compensatio, compenso it
comperendino, coi
Dies.
coınpesco in Pasco.
competitor (a Peto.
compilatio in Pilo.
compingo in Pango.
complector in Plecto.
complexus, complexio la
comploratio, ceiplorates à!
complures ín Plus,
compluvium in Pluit.
compos in Potis,

Wortregiſter.

:oxmposite, composttio, compositor,
«omnpositus in Pono.
zounpransor in Prandium,
>osmnprecatio, comprecor ín Precis,
zommprehensio in Prehendo,
zOmmpres#io, compressus, : compri-
zno in Premo.
zomnprobatio, comprobator, com-
probo in Probus,
conata, conatus in Conor,
concentus, concentio in Cano.
concerpo in Carpo.
concessus, concessio in Cedo,
conchylium in Concha,
concido in Cado,
con.cido in Caedo,
<onciliatio, conciliator, concilio in
Concilium,
Concinnites, concinno, concinnus
in Cinnus,
concino in Cano,
<oncio in Cieo,
concipio in Capio.
concito in Cieo,
conclave in Clavis.
concludo, conclusio in Clando,
€oncoctio in Coquo.
concordia, concors, concordo ín
x. ]
concretio, concretus in Cresco,
<onculco in Calx.
concupisco in Capio.
concursatio, concursio, concursus,
eoucürso in Curro,
£oncutio in Quatio,
condemno in Damno.
condimentum in Condio,
condiscipulus in Disco.
conditio ín Condo unb Do,
condo, conditor in Do.
condotefacio ín Doceo,
condolesco in Doleo. .
confabulor, confabulatio ín Faris.
confercio, confertim, confertus in
Farcio.
confessio in Fateor,
confestim in Festino,
conlicio in Facio,
confidens, confidentia, confisio (a
Fido.
tonfiteor (n Fateor.

Confragosus in Frango, ^

743

confringo fn Fri

confundo, confusio in Funde.

confuto in Futam.

congelasco, congelo i in &elu,

congiarium in Congius,

conglobo ín Globus.

conglutino ín Gluten.

congredior in Gradior,

congrego in Grex.

congressio, congressus in Gradior.

congruens, congruo, congruus ia

. Grus,

conjecto conjectura, conjectas,
conjectio, conjicio. in Jacio.

conjugium, conjunctio, conjungo,
conjux in Jungo.

connubium ín Nubo.

conquassatio, conquasso in Quatio,

conquestio, conquestus in Queror,

conquiesco (n Quies,

conquiro, conquisitio, conquisitus
in Quaero, .

consalutatio, consaluto in Salyus.

Consanesco ín Sanas.

€onsanguineus, consanguinitas in
Sanguis.

€onscendo, conscensio in Scando.

conscientia, conscius in Scio,

conscixco in Scio,

conscriptio in Scribo.

consecratio, consecro in Sacer,

consectarimm, consectatio, conse-
etor in Sequor,

consecutio in Sequor,

consensio, consensus, consentane-
us in Sentio.

conservatio, conservator, conser-
vatrix in Servo.

Oonsessor, eonsessus in Sedeo.

considerate, consideratio, conside-

sehsobrina, consobrinus in Soror,
consocio in Socius,

, consolatio, oonsolater,
consolatorius in Selor,

consolido in Solidus. -

€onsono, consonus in Somus.

744

consors, consortium, consortio in
Sors.
conspectus in Specio.
conspergo in Spargo.
conspicio in Specio.
couspiratio in Spiro.
constans, constantia in Sto,
constituo, constitutio, constitutum
in Statuo.
constructio, constructus in Struo,
consuefacio, consuesco, consuetu-
do, consuetus (n Suesco.
consultatio, consulto, consultor,
consultum ín Consule.
consurgo, consurrectio in Re
contabulatio, contabulo in Tabula.
contactus, contegio ín Tango.
contemplatio, contemplator, com-
templor in Templum,
contemtim, contemtio, contemtor,
contemtrix, contemtus inTezuno,
contentus in Teneo,
contestor in Testis.
contextus ín Texo.
conticesco in Taceo.
contignatio, contigno (n Tignus.
continens, continentia, contineo
in Teneo.
continuo, continuatio, continuus
in Teneo.
contor in Contus.
«ontortio, contortor, contortus ia
Torqueo.
contractio in Traho.
„ centrarius in Contra,
contrecto in Traho.
contremisco in Tremo.
controvérsia, controversus inVerto,
contubernalis, contubernium in
Taberna.
contumacia, contumax, contumelia,
contumeliosus in Tumeo.
conturbatio, conturbo in Turba,
convalesco in Valeo.
convaso in Vas,
conveniens, convenientia, conyen-
tus in Venio,
'ersio in Verto,
€onvi in Veho.
conviciutor, comvicium (n Vox.
€envictor, convictus, conviva, Con»
vivator, convivium in Vivo.
convotatio, convoco in Vox,

Bortregiften

cobpetio in Pexio,

copiosus in Copia.

copulatio, copulo in Copula.

coquus, coqua in Coque.

cordatus in Cor,

Coriarius (n Corium.

Corneus, oornicem, Corniger, ca
nutus in Cornu.

corolla, corono in Corona,

correctio, Corrector, corrigo iaBspe

corrigia in Corium.

eorripio ín Rapio.

corrupte, corruptio, corraptor, ce-
ruptrix, corruptela in Rampe,

coryletum in Corylus,

crassitudo in Crassas,

crastinus in Cras.

erebresco, crebritas in Creber,

crepidatus, crepido ia Crepida.
see, crepitus, crepundia iz (3

ertpascilum in Creperus.
crüninatio, criminer , crumimems

erispo in Crispus.

cristatus in Crista.

eruciamentum, cruciatus, crecie la

. Crux.

crudelis, crudelitas, crudesce, cu-
ditas in Crudus.

eruento, cruentus in Cruer.

erusto, crustalum in Crasta.

cubiculum, cubile, cubitus is Cabe.

culpo in Culpa,

cultor, cultus, cultrix, cultara &
Colo.

cumulate, cumulo ia Cumnlus.

Cunctenter, cunctatio, cuactatet B
Cunctor,

cunctus in Cunque,

cunabula in Cunae,

- gupediarius, cupedinarius ta OF
dia,

pe

cupiditas, cupido, cupidus ix Capi.

onratio, curator, cmratxra, cure B
Cura.

euriatus, curio in Curia.

curriculum, currus, cursim, Cu»
carsor, cursus, cursite ia Oem

oustodia, custodio in Cexdes.

cygneus in Cygnus.

Wortregifter.

D.

Jamnatio in Damno.

amnosus in Damnum,

ator in Do.

eascio in Ascia,

ebilis, debilitas, debilito, debilita-
tio in Habeo.

ebitio, debitor, debitus in Debeo,
ecens, decenter in Decet. H

ecerto, decertatio in Cerno.
ecerpo in Carpo.

ecessio, decessus in Cedo,

ecido in Cado.

ecido in Caedo.

ecimanus und decumanus, deci-
mus, december, decimo, decem-
peda in Decem,

ecipio in Capio.

eclivis in Clivus.

ecoctor in Coquo.

ecor, decoro, decorus, decus in
Decet.

ecrepitus in Crepo.

ecretum in Cerno.

ecuria, decurio in Curia.

ecurtatus in Curtus.

acussis, decusgo, decussatim inAs,

»dicatio, dedico in Dico,
editio, dedo in Do.
efatigatio, defatigo in Fatis,
efaeco oder defeco in Faex.
efectus, defectio, deficio in Facio,
efegsus in Fatisco.

et in Fio.

eformis, deformitas, deformo ín
Forma,

efraudo in Fraus.

efringo in Frango.

egener, degenero in Gigno,

ego in Ago.

egredior in Gradus,

ehine (n Hic.,

ehisco in Hio.

ehonesto, dehonestamentum in
Honor.

ein, deinde, deinceps it De.
ejectio, dejectus ín Jacio,

ejicio in Jacio,

elatio, delator in Fero. .

745

delectatio, delectanientum , dele- .
cto in Lacio.

delectus in Lego.

delenio, delenimentum oder deli-
nimentum ín Lenis.

deliberatio, delibero in Liber.

delibutus in Libo,

delicatus, deliciae, delicio in Lacio,

delictun, delinquo in Linquo.

deligo in Lego.

deliratio, deliro, deliras in Lira,

delitesco in Lateo,

demens, dementer, dementia in
Mens.

demensum ín Metior.

demigratio in .Migro.

deminuo, deminutio (n Minor,

demissio, demissus in Mitto.

demo in Emo,

demolior, demolitio in Moles,

denarius, deni ín Decem,

denso, densitas in Densus,

dentatus

denuntiatio, denuntio in Nuntius.

denuo ín Novus,

deorsum in De,

depeculor in Pecus,

depereo in Eo,

depopulatio, depopulator, depopu-
lor in Populus,

depositum, depositus in Pono.

depravo, depravatio in Pravus,

deprecatio, deprecator, deprecor in
Precis.

deprehensio ín Prehendo.

depulsio, depulsor ín Pello,

deputo in Putus.

derelictio in Linquo.

derepente in Repens,

deridiculus, derisor in Rideo,

derivatio, derivo in Rivus,

deruptus in Rumpo.

descendo in Scando,

descisco ín Scio,

descriptio in Scribo.

desertio, desertor, deseztus in Sero.

deses, desidia in Sedeo..

desideratio, desiderium, desidero
in Sidus, n

designatio, designator, designo in
Signum.

desilio in Salio,

Xx

746

desipiens, déstpio in Saplo,
desolo in Salus.
desperatio, desperatus, despero in

Spes.

despicatus, despicientia, despicio
fn Specio,

destillo in Stiris

destituo, destitutio (n Statuo.

desuefactus, desuetudo, desuetus,
desuefio in Suesco.

deterior, deterrimus in Tero.

determinatio, determino in Termt-
nus.

detestabilis, detestatio, detestor (n
Testis,

detractio in Traho,

detrectatio, detraho in Traho.

detrimentum,detrimeutosus inTero

deversor, deversorium, deverticu-
lum in Verto.

devexus in Veho,

devius in Via.

devitatio in Vito.

devotio, devotus ín Voveo,

dexteritas, dextrorsus in Dexter,

diarium in Dies.

dicacitas, dicax in Dico,

dicatio in Dico.

dictator, dictio, dicterium, dicto,
dictito in Dico,

dictatorius, dictatur& in Dico,

diecula (n Dies,

Bu in Fero,

tus in Farcio,

Amelie, difficultas ,
Facio.

difüteor in Fateor.

digladior in Gladius.

dignatio, dignitas, dignor (nDignus,

osco in Nosco,
digredior, digressio, digressus (m

Gradus,

ifficulter in

, dilatio (n Fero.
dil:

io, dilato in Latus. ]
diligens, diligenter, diligentia, di-
ligo, dilectus in Lego.
dinceo, dilucidus, diluculum in
ux,
diluo, diluvies, diluvium in Luo.
mE s, dimetior in Metior,

Bortregiker.

díminno ia Minor.

dimissio in Mitto.

directe, directus in Rege.

direptio, direptor in Rapie,

dirigo in

dirimo in Emo.

diripio in Rapio,

dis in Dives. im
lisceptatio, disceptator,
tn Capio.

discerpo in Carpo.

discessio, discessus in Cede.

idium, discindo in Seide
disciplina, discipulus in Dic.
discludo ín Claudo.
discordia, discordo, discors als
distrete, discrimen in Cen.
discombo in Cubo.

disparilis, disparo in Par.
dispartio in Pars.
dispendium, dispensatio, 60
in Pendo.
dispergo, díspersus (n Sp
dispertio in Pars.
dispicio in Speci
displiceo in Placeo.
disposite, dispositus, digesii
Pono.
disputatio, disputator, čip!
Putus,
Aisquiro, disquisitio in quer
dissemino in Semen.
disseusio, dissentanens it 509
dissideo, digsiduum in Selen.
dissilio in Salio.
dissimilitudo, dissimilo Hrs

distantia ín Sto.
distincte, distinctus, dstsdb!
Stinguo.
distineo in Teneo
tortio in Toi
itractio (n Tribe.
distribute,

u Toe

Wortregiſter.

istarbatio, disturbo (n Turba, -
itesco, dito in Dives.

iu, diutinus, diuturnus, dinturni«
tas iu Dies,

ivarico in Varus.

ivendo in Venus,

iverbium in Verbum,

iverse, diversus, divérsites in
Verto.

ividuus, divisio, divisus, divisor
in Divido,

ivinatio, divinitas, divinius, di-
vinus ín Deus.

ivifiae in Dives.

ivortium in Verto,

ocilis, documentiun (n Docee,
ootor, doctrina in Doceo,

olabra, dolabro in Dolo,

olens, dolor in Doleo.

olosus, dolose in Dolus.

omesticus, domicilium, domus,
dominar, dominatio, dominator
in Domus.

omitor, donfftus, domitrix in Domo.

onarium, donatio, donativus, dono
in Donum,

otalis, doto in Dos,

abitabilis, dubifanter, dubitatio,
Subito ín Dubius. 4
alcedo, dulcesco, dulcitudo in
Dulcis,

wmnetum in Dumus.

uodecimus, duodeni in Duo,
Urescp, duritas, durities, duritia,
duro ín Durus.

X, ductus, ductor in Duco,

. E

'atenus in Tenus,

brietas, ebriosus in Ebrius,
bullio in Balla.

Sguis, ecquid in Qui,

dacitas, edax in Edo,

dentulus in Dens.

dissera in Sero.

ditus in Do.

fatum, effor ín Faris.

Hector, effectrix, effectus, effi.
cax, efficacitas, efficientia, efficio
in Facio.

Ügies in Fingo, -

75

efloresco in Flos. —

effrenate, effrenatus, effrenus in
Frenum, J

effoetus in Foetus,

effultus in Fulcio,

effuse, effusio in Fundo,

effatio in Futum.

egestas in Egeo.

egredior in Gradus. — .

egregius, egregie in Grex,

egressus (a Gradus,

ehea in Heu,

ejeotio in Jaclo,

ejiclo in Jacio.

elatio in Fero.

electio, elegans, eleganter, elegan--
tia in Lego. »

elicio in Lacio.

elido in Laedo.

eligo in Lego.

elinguis in Linge.

elixus in Lixa,

elooo in Locus. .

elequens, eloquentia, elocutio
Loquor, .

eluoeo in Lux. B

eluo, eluvies, eluvio in Luo

emancipo ín Manus,

emax in Emo,

emendebilis, emendatio, emenda-
tor, emendatrix, emendo, emen-
deje. Ui Mendum,

eminentia, eınineo {in Minae,

eminus in Manus

emissjo in Mitto.

emolumentun in Molo,

emtio, emtor in Emo.

emungo, emanctus in Mungo.
enarrabjjis in Narro,
enato, ín No.

eneco, enectus in Nox.

enervo in Nervus.

enimvero in Enim.

enixe in Nitor.

€nucleate, enncleatus, enucleo in
Nux.

enumeratio, enuméro in Numerus.

enuntiatio, enuntio in Nuntius.

eo, eodem in Is,

epularis, epulor in Epulum,

eques, equester ín Equus.

equidem in Quidem. :

Xx2 .

748 Wortreg iſter.

equile, equinus, equuleus, equita-
tio, equitatus, equito in Equus,

eradico in Badix,

erectus in Rego.

ereptio in Rapio,

erigo in Rego.

eripio in Rapio.

erogatio in Ro;

era, errat, orror in Erro.

erubesco in Ruber.

erudio, eruditio, eruditus, erudite
in Radis.

eruptio in Rumpo.

escendo in Scando,

esculentus in Esca,

esurio in Edo.

etenim, etiam, etsi. (n Et,

evagor in Vagus.

evanesco in Vanus,

evanno in Vannus,

eventus, eventum in Venio,

everriculum ín Verro,

eversio, eversor in Verto,

evidens in Video.

eviscero in Viscus,

evocati,‘evoco in Vox.

evolutio in Volvo.

exactus, exacte, examem (a Ago,

+ exadversum ín Verto,

exaequo ín Aegnus,
exaestuo in Aestus. .
eratio, exaggero in a

exagito in Ago, M

exardesco in Ardeo,

exaresco in Areo,

exauctoro in Augeo.

excandescentia, excandesco in
Candeo.

excellens, excellentia, excelsus,
excelsitas in Cello,

exceptio in Capio

excerpo in Carpo.

excessus: in Cedo,

excído in Cado,

excido, excidum (n Caedo,

excipio in Capio.

excito in Cieo,

excludo in Claudo,

excors in Cor,

excrementum ín Cerno,

excursio in Carro,

. €xouso in Causa,

excutio (n Quatio.
exemplar in Exemplum.
exerceo in Arceo,
exheredo, exheres in Heras,
exhibeo ín Habeo.

exilis, exiliter in Ilia,

exoptatus in Opto.

exorabilis in Oro.

exordium in Ordior,

exosso ín Os,

exosus ín Odi.

expalesco ín Palleo,

expavesco in Paveo,

expedio in Pes. .

expedite, expeditus, expoliii
Pes.

expergefacio, expergišcor à M»
experiens, experientis, ©
mentam, experior in Peri
expers in Pars.
expertus ín Perio.
expiatio, expio in Pias.
expictus in Pinge.
expilatio, expilator ín Pilo.
explanate, explanatio,
explano ín Planus, .
explicatio, explicator, expliati
explicatus ín Plico,
explodo in Plaudo.
explorator, exploratus in Eit
expolitio in Polio.
exportatio in Porto,
expostulatio in Postulo,

. expressus, expressio in Pres* |

exprobratio, exprobro íaPre*
expugnatio, expugnator, eso
bilis, expugno ín Pagnet.
expulsio, expuisor in Pel. |
exquiro, exquisitus in Quee
exscendo in Scando.
exscidium in Scindo,
exsecratio, exsecror in Bar:
exsectio in Seco,
exsequiae in Sequor.
exsilio in Salio,

Bortregiften

silinm oder exitinm ín Solum,
xspectatio, exspecto (n Specio,

»xspiratio in Spiro, *

1xstinctio, exstinctor in Stinguo,
xstirpo in Stirps.

xstructio in Strno. *

xsul, exsulo in Solum,

xsultatio, exsulto in Salio,
xsupero, exsuperantia in Super,

xsuscito in Cieo.

xtemplo in Templum,

xtenuo in Tennis.

xter, exterus, externus, exterior,
extra, extremus in E,
xtimesco ín Timeo,

ex in Exta.

xtirpo in Stirps.

xtrewitas, extremum in E,
xuleero in Ulcus.

xundo ín Unda.

xuo, exutus, exuviae in Duo,
xustio in Uro; :

abrica, fabricatio, fabricator, fa-
bricor in Faber,

ıbula ín Faris.

icesso (n Facio,

icetiae in Facetus,

acilis, facilitas in Facio,

acundia, facundus ín Faris.

alcarius, falcatus in Falx.

allax, falsitas, falsus, falso inFallo,

ama ín Faris,

Amelicus in Fames,

amilia, familiaris, familfaritas in

Famulus.

'amosus in Faris.

'amularis, famulatus in Famulus.
icus in Fanum,

na, farrago in Far.

fasciculus in Fascis,

fastidio, fastidium, fastidiose (n
Fastus,

fastigatus (n Fastigium,

fastos, fasti (n Faris.

fatalis, fatidicus in Faris.

augetio, fatigo (n Fatis.

749

fatuitas in Fataus.
fatum in Faris,
fántor, fautri:
fexim in Fi
femella, femininus iw Foemina,
femoralia in Femur.

feracitas, fertilitas, ferax in Fero,
ferculum, feretrum in Fero,
fertilis in Fero.

féritàs in Ferus.

ferocia, ferocitas, ferox in Feras.

favor (n Faveo.

' férrarius, ferramentum, Ferratus,

ferreus in Ferrum. .

fervefacio in Ferveo.

fervidus, fervor in Ferreo,

festinatio in Festino.

festivitas, festivus in Festus.

ficte, fictilis, fictor in

fidelis, fidelitas in Fides,

fidenter, fide, fiducia in Fides.

fidicen in Fides.

figulus (à Fingo.

figura, figuro in Fingo,

finio, finitimus, finitor, finitus in
Finis.

firmamentum, firmitas, fimo in

'irmus. t

fiscina in Fiscus,

fissilis, fissio in Findo.

fistulator, fistulatus, fistulosus in
Fistula.

fixus in Figo.

flazellum in Flegrum,

flagitatio, flagitator in Flagito.

flatus in Flo.

flaveo, flavesco in Flavas.

flebilis, fletus in Flee. .

flexibilis, flexilis, flexuosus in Fle-
cto.

flictus in Fligo.

floreo, floresco, floridus in Flos.

fictus, ftuctuo, fluidus, Kujto, iu-
men, fluvius, fluviatilis, fluxus
in Fluo, :

fodicó in Fodto.

foederatus in Foedus,

foeditas, foedo in Foedus,

foenile in Foenum, i

fomentum, fomes in Foveo,

fpntanus in Fons.

foramen in Foro,

foras (n Foris,

750

forensis in Foram. ]

formo, formosus, formula in Forma,

forsan, forsitan, fortasse, fortassis,
fortuitus, fortuna, fortunatus in
Fers.

fossa, fossilis in Fodio.

fragilis, fragınentum, fragor, fra-
gosus in Frango.

fraternus, fratricida.in Frater.

fraudatio, fraudator, fraudo inFraus

freno in Fremnn.

frequentia, frequenter, frequento,
frequentatio ín Frequens,

friétio in Frico. tá

frigeo, {rigesco, frigidus in Frigus,

frivolus in Frio.

frondeo, frondeus, frondosus in
Frons.

ftuctifer, fructus, frumentator, fra-
meuter , frumentum , frumenta-
rius in Fruor,

frugalis, frugalitas, fruges, frugi-

„fer in Fruor.

frustratio, frustror (n Frustra,

fruticetum, fruticor in Frutex,

fuco, fncosus in Fucus.

fuga, fugo, fugax, fogito, fugitio (u
Fugio. :

falcrum in Falcio,

fulgor, fulgur, fulgurat, falgetrum,
fulmen, fulninat (n Fulgeo.

fumarinm, fameus, funidns, fumi-
go, fumigatus, fumo in Fumus,

funale, funambulus, funiculus in
Funis.

functio in Fungor.

fundamentum, funditus, fundo ín
Fundus.

funebris, funereus, funesto inFunus

furax in Fur.

furcifer in Furca,

furia, fyrialis, furibundus, furio-
sus, furor in Furo.

furor ia Fur, »

fartim, furtivus, furtum in Fur,

fuse in Funde.

fustuarium in Fustis,

G.

Gallia, gallicus in Gallus,
gallina, gallinaceus ín Gallas.

SSorttegifler.

geneo in Ganeum,

germanicus in Germania,

gestia, gesto, gestus in Gera.

gladiator in Gladius,

globosus in Globus,

glomero in Glomus,

gloriatio, glorior,gloriogus intderia.

gintinator in Gluten,

gracilitäs (n Gracilis,

gradatim in Gradus,

granditas, grandiusculus inGenadiu,

grassor, grassator in Gradus,

grates, gratia, gratiosus, gratificer,
gratuito in Gratus,

» gratulor, gratulatio, gratulater in

Gratus.
gravate, gravedo, gravesce, gravi-
dus, gruvitas in Gravis, .
gregalis, gregatim, gregacias im
Grex. *
gressus in Gradus,
grumnitus in Grunnio,
gubernatio, gubernator, guberaa-
trix, gubernaculum in Gaberme,
gustatus, gustus in Gusto.
guttatim, guttula In Gatta.

H.

Habilis, habilitas, habitede, habi-
to in Habeo.

hactenus in Tenus.

haeres oder heres in Horus.

baeiito, haesitantia ia Haeree,

halitus in Halo.

bariolatio, .hariolor in Hariolm,

hastile, hastati (n Hasta,

haustus in Haurio, .

hebeo, hebesco, hebeto in Hehes.

helnor, helüatio iu Helno,

helvella in Herba.

hemerodromus in Dromus.

Bortr egiftev.

‚erbesco, herbosus, herbidus in
Herba,

»eaternus in Heri,

iatus in Hio,

äbernus, hibernacula, hiemalis,
hiemo in Hiems.

rilaritas, hilaro in Hilaris.

sme in Hic.

ünnio, hinnitus, hinnuleus, hin-

ılus in Hinhus.

icas in Hio.

ıodie, hodiernus in Dies,

10micida in Homo unb Caedo,

1onestut ^

cus, honoro in Honor,

ıorologinm in Hora,

wrrendus, horresco ín Horreo.

ıorribilis, horridus, horriflcus ,
horror in Horreo. -

ıortaınen, hortatio, hortatus, hor-
tator in Hortor,

1ortulanns, hortalus in Hortus.

tospito, hospitalis, hospitalitas ,
hospitium in Hospes.

sosticus, hostilis in Hostis:

we ín Hic.

1umanus, humanitas in Homo,

wmmatio, humo in Humus,

iumecto, humesco, humidus, hu-
ınor in Humeo,

xumnilie, humiliter, humilitas, ha-
ano in Humus,

LI
ctus in Tco.
deirco in Circus. .
‚dentidem, von Zeit zu Seit, Časem,
guarus in Gnaras,
ignavus (n Gnavus,
igneus, igniculus,ignivomas inIgnis
ignobilis, igmobilitas in Nosco,
ignominia, ignominiosus in Nosco,
ignorantia, ignoratio, jgnoro in

Gnarus,

ignosco in Nosco,
et in Licet.
iignus in Ilex,
illac, illic, illinc, illuc. (n Ille,
illecebrae in Lacio.

illepidus (n Lepor,

751

illibatus in Libo.

illiberalis, illiberalitas (n Liber.
Alicio in Lacio. :
illido in: Laedo.

illimis (n Limas,

illucesco in Lux.

illumino ín Lumen,

ältustris in Lustrum,

illuvies in Lao.

immansuetus in Manus,
immedicabilis in Medeor,
immensitaß, immensus in Metior.
iınmerito, immeritus in Mereo.
immineo in Miuae,

imminuo, imminntio in Minor,
immisericors in Cor.

ilis, immotus in Moveo.

immoderatus, immodestus, iinmo-
destia in Modus,

immolatio; immolator, immolo in
Mola.

immunis, immunitas in Munus.

Tinmutabilis, immutabilitas, i immu-
to, iinmatatio in Muto,

imo in Imus,

imparatus in Paro.

impedio, impeditio, impeditus, in-
pedimentum in Pes,

impendinm, impendo, impensus,
impenso in Pendo,

imperator, imperatrix, imperium;
imperiosas in Paro.

imperitia, imperitus in Perio,

impero ín Paro.

impertio in Pars.

impetrabilis, impetro, impetratio
in Patro.

Impetus in Peto,

impietas, impius in Pius,

finpingo in Pango.

implacabilis in Paco,

implicatio, implicatus (n Plica,

imploratio in Ploro, .

impluvium in Plno. .

impolitus in Polio.

importunus, i importunitas in Portus,

impotens, impotentia inPotis. '

762

impransus in Prandium.

Junpressio, imprimo in Premo.
dinprobat improbo, improbus,

improbitas in Probus.
improvidus, improvisus in Video.
imprudens, imprudentia in Video.
‚hupudieus, impudicitia in Pudet.
impugnatio, impugno in Pugnus,
impulsio, impulsor, impulsus in
Pello.
impune, impunitas, impunitus in
Poena,
impuratus, bnpuritas ín Purus.
ineedifice in Aedes.
inaequalis, inaequalitas in Aequus,
inauspicato in A
incanesco, incanı

inceptio in Capio.

incesso, incessus in Cedo.

incestus in Castas.

incido in Caedo,

incido in Cado, !

incipio in Capio.

incitamentum, incitatio, incitatus,
incito in Cieo,

includo in Claudo,

inclytus gber inclutus in Clueo.

incolumis, incolunitas in Colmnen,

incommode, incominodum, incom-
modus, incommoditas in Modus.

incompositus in Pono.

inconcinnus in Cinnus,

inconditus in Do.

inconsiderantia, inconsideratus in
Sidus.

inconstans, inconstentia in Sto.

incontinens in Teneo.

increbresco ober increbesco in
Creber,

incrementum in Cresco,

incalco ín Calx.

incultus in Colo.

incumbo ín Cubo.

incunabula in Cunae,

iucus ín Cudo,

iucuso in Causa,

incutio tn Quatio,

indegator, indagatrix (n Indago,

. inde in In.
indebitus ia Debeo,

Wortreg iſter

indecorus in Decet,
indemnatus ín Damuo,
index ín Dico. ©
indicium, in Dico.
iudidem in In. \
indigeo in Egeó.
indiligens in Lego.
indiserte, indisertas in Ser.
indoles in Olesco.
indomitus in Domo.
indutiae ober induciae is Dm.
inedia in Bdo,
inenarrabilis in Narro.

in Apio.

in Arma,

iners, inertia in Ars,
ineruditus in Kudis.
inesco in Esca.

inetplebilis in Pleo.
inexplicabilis in Plica.
infabre in Faber.
infacundus in Faris,
infamia, infaunis, infamo in P
infans, infantia ín Fari.

» iufatuo ín Fatuus,

infector, infectus (n Fact

infensus in Fendo,

inferiae in Inferus,

infernus in Inferus.

inficio in Facio.

infidelis in Fides.

infimus in Imi

infinitas, infinitos (n Fixis.

infirmitas, infirmo, infiras i
matio in Firmus.

infit in Fio,

infiior, infitias, infitiatiolsFé*

inflatio, inflatus in Flo.

informatio , informo, into *
Forma,

infra in Inferus.

infractus, infractio (n Frx*

infusco in Fuscus. ,

infrenis, infreno, iníresds *
Frenum,

infriugo in Frango.

ingenero in Gigno. à

ingenium, ingeniosus, input?

Gigno.
inglorius in Gloria.

Bortregifter

ngluvies in Gula,
ngredior, ingressus in Gradus,
ngruo in Gruß,
ngueito in Gurges.
hibeo, inhibitio in Habeo. *

nhonestus in Honor, -
nhumanus, inhumanitas in Homo.
nhumatus in Munus,
uimicus, inimicitia in Amicus,
niquitas, iniquus in Aequus,
nitium, initio in Eo.
njicio in Jack
njuria, injurios is, injurius in Jus.
njustus, injustitia in Jus.
njussu in Jubeo.
anato, inno in No,
unatus in Nascór, n
nnocens, innocentia, innoxius in

Noceo.
anot«

in Nosco,

aops, inopia in Opis,

ngnietus in Quies,

agnilinus in Colo.

uquiro, inquisitio, inquisitor in
Quaero.

sanio (n Sanus.

lis in Satis,

Scando.

asciens, inscientia, inscius, insci-
tus, inscitia in Scio.

nsectatio, insectator, insector in
Sequor.

asepnltus in Sepelio,

nsideo, insidiae, insidiator, insi-
diosus in Sedeo.

ignio, insignite in Signum.

gnis, insigniter in Signum,

nsipiens, insipientia in Sapio.
nsolens, insolentia tn Soleo.
insomnio, insomnis in Somaus.
insons in Sons.

specto in Specio.

insperans, insperatus in Spes,
mspergo ín Spargo.

inspicio in Bpecio.

.abilis, instantia in Sto,

instite, institor in Sto,

768

instituo, institutum, fnstitutio (n
Statuo,
$mstructio, instructor, instrumen-
tum in Stryo.
insuetus in Suesco.
insulsus in Sal,
insulto in Salio,
insupecebilis in Super.
ántactus in Tango.
integratio, integritas, integro iu
Integer. -
integumentam in Tego.
intelligens, intelligentia, intelligo ^
1 in Lego.
intempeatus, intempestivas inTem-
pus.
intentio, intentus in Tendo.
intercalaris, intercalntio inIntercalo
interceptio, interceptor in Capio.
intercessio in Cedo,
intercipio in Capio.
intercludo in Claudo,
intercus ín Cutis.
interdiu in Dies,
interficio in Facio,
interim, interdum in Inter.
interimo in Ro,
interitus in Eo.
interior in Interus,
interjicio tn Ja
intermissio in Mitto.
internecio in Nex. ©
interzuntio, internuntius in Nun-
tius,
interpellatio, interpellator, intet-
pello in Pello.
interpolo in Polio, :
intěrpositio, interpositus in Pono,
interpretatio, interpretor m Inter-
pres.
interpunctio in Pango. :
interregnum, interrex ín Rego,
interrogatio in Rogo.
interrapte in Ruinpo.
intertrinentum in Tero.,
intervallum in Vallus,
intervento, interventus in Venio,
intestinus, intestinum in Interus.
intimus in Interus.
intolerans, intolerantia in Tolero,
intonsus in Tondeo,
intra in Interus.

Yy

7154

intraetabilis, intractatus in Traho,

intrita in Tero.

intro, introrsus, introrsum (n In-
ferus. :

introitus in Eo.

introspieio in Specio, ©

$nultus in Uleiscor.

inundatio, inundo in Unda.

inusitatus, inutilis, inudlitas (n
tor.

invalenco in Valeo, .

invalidus, invalitudo in Valeo

invectio in Veho,

inventio, inventor, inventrix, in-
ventum in Venio.

invenustus in Venus,

inverecundus in Vereor,

investigatio, investigator investigo
in Vestigium,

jnveterasco, invetero in Vetus.

Invicem in Vicis.

invictus in Vinco,

invidia, invidiosus, invidus, invi«
sus, inviso in Video,

inviolatus in Vis.

invius in Via.

Imvocatüs, invoco ín Vox,

jnvolncrum in Volvo.

invulneratus ín Vulnus.

iracundia, iracundus in Ira,

irraucesco in Ravis. , ^

irreparabilis in Paro,

irretio in Rete. .

irrigatio, irrigo, irriguus in Rigo.

irridiculus, irrisio, irrisor, irrisus
in Rideo.

irritabilis, irritamentum ín Irrito,

irrogatio, irrogo in Rogo.

irruptio, irrumpo in Bumpo,

istic, istac, istuc, istinc in Iste.

tero, iteratio, iterato im Iterum.

itio, ito in Ro.

J.

Jacto, jactus, jactura, jaculor, ja-
culum in Jacio,

jejunitas, jejunium in Jejunus,

jentaculum in Jento.

jocator, jocor, jocosus, jocularis
in Jocus,

juconditas in Jucundus.

Wortregi ſter.

Judex in Judico. .
judicatus, judicatio, jediaalie, je

dicium (n Judico,
juglans in lans.

ulo in Jugulus,
in Jungo.

go in Jurgium,
jurisconsultus in Jas.
jurisdictio in Ius. *

L.

Labasco, labefacio, labefack, k-

bes, labo in Labor. |
labellum, labrum in Labiam |
laerymabundus , laerymor is L-

cryma.

Jacesso, lacessitus in acie,
lecteo, lacteus, lacto in Lae.
lacto in Lacio.

lactuca in Lac,

lacuna, Jacunar oder laqueatala-

cus. ]

Jaetifico, laetor, laetitia iz Leetet-

laevigo in Laevis.

lenguidue, languor, languesto 5
Langueo.

Janificium, laniger, lanugo ia Lam.

Janiatus, lanie in Lanius.

lapideus, lapicida, lapicidina, uf
do, lapillus ín Lapis.

Iardarius in Lardum.

largior, largitio, largitor, larges
‚in Largus.

Jascivia, lascivio in Lascivus,

Jassitudo, Japso in Laseus. |

latebra, latebrosus, Jatibulwm, I
to in Lateo.

latinus, latinitas in Latium,

latio, lator in Fero.

latitudo in Latus,

latratus in Latro. :

laudabilis, laudatio, laudater, le
datrix, laudo in Laus.

laute, lautitia, Jautas in Lao,

lectica, lecticarius in Lectus.

Jectio, lectito, lector in Lego.

Bortregifter.

eaena in Leo,

egatio, legatus, legatum in Lego.
lator ín Lex.

enio, lenitas, leniter in Lenis,

enocinium, lenocinor in Leno,

eoninus, leopardus in Leo,

epidus in Lepor.

eporinus, lepusoulas in Lepus.,

etalis oder lethalis in Lethum.

evamen, levamentum, levitas, le-
vo in Levis.

ibamentum, libatio in Libo,

lbrarius in Liber,

ibro ia Libra.

ibella (n Libra,

ibellus ín Liber.

ibenter ober Inbehter in Libét,

iberelis, liberalitas, liberatio, li-
berator, libero ín Liber.

überta, libertas, libertus, liberti-
mus in Liber.

ibido, libidinosus in Libet.

licentia ín Licet.

iceor, lieitatio in Liceo.

lignatio, lignatar, ligneus, liguor
in Lignum.

igurio, ligaritia (n Ling.

limnatus, limo in Lima.

limosus in Limus.

Hneamentum, Jineo in Linea.

lineus, linteum, linteus in Linum,

Jingua in Lingo.

Hppio, lippitudo: in Lippus.

liquefacio, liquesco, liquidus, li-
quor in Liqueo,

Jitatio in Lito.

litera, literarius, literatus, litera-
tura in Lino,

Htigo, litigiosus in Lis.

litoreus in Litus,

lividue, livor in Liveo.

loco, locatio, loculus in Loeus,

locuples, locupleto in Loeus,

Jocitio in Loquor. eh
longe, loi iquus, lenginquitas,
FOI longitudo in Lon-

gus.

loquax, loquacitas, loquela in Lo-
guor.

loricatus in Lorica.

lucerna in Lux.

455

lucifer, lucifnges in Lux.
Tucrifacio tn Luorum,

luctatio, Juotator in Luctor,
luctificus, luctuosus, luctus in Lu-

0.
Inčibralio, Inoulentas in Lux,
ludibrium, ludicer, Judicrus, ludi-
fico, ludificor, ludificatio, ludifi-
eator, ludo ín Ludus,
lugnbris in Lugeo.
lunaris, luno ín Luna,
tope, lupanar, lupinus, luphaum ín

Lupus.
tusio, lusus in Ludus,
Iustratia in Lustrum.
luteus, lutum in Luo anb Lutum. .
lYuxuria, Inxuries, luxurio, luxuri-
esus in Luxus, ”
Iymphatious, lymphatus ín Lym-

pha.
M.

'"Maceo, macles, macilentus in Ma-

cer.
machinator, machinor in Machina.
macte, ınacti in Magnus.
maculatus, maculosus in Macnla.
madefacio, madefio, madidus in
Madeo.
magisterium, magistratus (n Ma-
gister.
magnanimus , magnanimitas, za-
gnificus, magnificentia, magni-
loquua, magnitudo in Magnus.
megnopere in Magnus unb Opus,
majestas, mejusculus in Magnus.
ar ico, maledictio, malediotum

maleřacio, maleficlun, maleficus
in Facio.

malevolus, malevolentia in Volo.

malignitas, malignus, malitia,
melitiosus in Malus, ^

malleolus in Malleus, J

malo in Volo,

malus in Malum,

manceps, mancipium, mmancipo,
mancipatio in Manus,

. mendatum in Mando,

mandueatio, manduco in Mando.
manica, manicatus in Manus.

Yy2

756

menifesto (n Manifestus.

ınanipularis, manipulatim, mani-
pulus in Manus,

mansio in Maneo,

mansuefacio, mansuefio, mansue-
sco, mansuetus, mensuetudo in
Mauus.

mantele, mantile in Manus.

manubiae, manubrium in Manus.

ananupretium in Pretium.

ımarcesco, marcidus in Marceo.

maritus, marita in Mas.

marmoreus in Marmor.

martius in Mars,

maacolinus, masculus in Mas.

mmateruus, matertera, matricida,
ınatriınonium, matrona in Mater,

matutinus in Mane.

maxilla, maxillaris in Mala,

maximus, maxinopere in Magnus,

meatui Meo.

medicabiis, medicamen, medicina,
medicus, medicor in Medeor,

mediocris," mediocritas, mediocri-
ter in Medius,

meditatio in Meditor.

mediterreneus ín Terra.

meliusculus in Melior,

mellifer, melliiciam in Mel -

imembrana, membratim in Mem-
brum. .

memor, ınemoria, memorialis, me-
amorabilis, memoro, memoriter
in Meuini.

mendax, meudacium in Mentior.

mendicitas, mendico, mendicor ín
"Meudicus.

mendosus in Mendum,

mensarius in Mens;

menstruus in Me:

mensura in Metior,

meracus in Merus. N

mercator, mercatus, | mercatura ,
mercor in Merx,

mergus in Mergo.

meridies in Dies.

meritrix oder meretrix, meretrici-

us in Mereo,
merito, meritum, meritus in Mereo.
messis, messor, messorius in Meto-
„ metor in Meta.
metuo, meticulosus in Metus,

S80rtregiftev.

migratio in Mígro.
militaris, militia, milito in M9
milleni, 1illesimns, millies, aii
Arium, milliare ia Mille.
minax, mineo, minor in Miss,
minimus, minime in Minor,
ministerium, mi mist
ministrator in Minister, —
mínuo, minutus, ininutatim, n
scnlus in Minor.
mirabilis, mirabiliter, miracum
miratio, mire, mirifice, mir:
Mi

misere, miserabilis, » *
iseria, misereer, ne

misericors, misericordia L
missilis, missio, missus in
mobilis, mobilitas, mobile i
Moveo. .
moderatio, moderator, mode
moderor, modestus, mod.
modicus in Modus.
modius, modulor, modulus in Ye
1oeror, moestitia, moestu ut
Teo.
mola, molaris in Molo,
snolestia, molestus in Mole
molimen, ınolimentum,
molitor, molior in Moles,
mollio, mollitia, mollitudois
moinentum in Moveo.
monimentum ober monumae
monitum, monitus, mozilt >“
nitio in Moneo.
monstratio, monstrator, 4579
in Monstro. .
montenus, montuosus is Ms
morator in Mora. — ,
moratus, morigeror, morigr
Mos.
moribundus, morior in Mert.
moror, morosus, morositasis E
mortalia, mortalitas, mortiís!
tiferus in Mors,
motio, motus in Moveo.
mugitus in Mugio,
mulctatio, mulctatitius,
Mulcta,
mulctra in Mulgep.
muliebris, mnlierosuß,
tas in Mulier,

dd

malus

/ : Bortregiften.

sanltiplex, frultiplico,
muttitudo in Multus.
ınımdanus, munditia in Mundus.
munia, maniceps, munjeipiam, ma-
mificentie, munifice, munificus ir
Munus.
muniman, mumimentum, manitio,
munitor in Moenia.
muralis i$ Murus.
anrnınuro in Murmur, B
müscosus in Muscas, '
musculus, masculosus in Mus, .
musica, musicas, museum in Musa,
ınusso, mussito in Mutio.
mutabilis, mafátio in Mute,
mutuor, mutuatio in Mutuns,

N.

Namque in Nam,

narratio in Narro,

nasutns iu Nasus. t

natalis, natio, nativos, matus, hatu,
natura, naturalis, naturalitet in
Nascor.

jo, natater in No, .

aaufraginm, maufragus in Navi.:

nausea, nauseo in Navis,

aausa, nauticus in Navis.

ıavalis, navicula, navionlarius, na«
vifragus, navigabilis, navigatio,
mavige in Navis.

1avo, navus in Gnavus,

necdum in Nec.

1ecessarigs, necessitas, necessi
tudo in Necesse.

neco in Nex.

1efandus in Faris,

ıefarius, nefas in Fas.

vegligems, megligenter, n negli
negligo, negligenter in jc

»egetiatio, ne,
megotium, negotiosus p Orion.

;emorosus in Nemus,

eptis in Nepos,

eqsaquam, nequidquam in Ne,

‚equeo in Queo.

equiter, nequitia in Nequam;

ervosus in Nerrus.

escie, nescius in Scie.

eu, neve in Ne,

euter io Uter,

157

mexus in Werte,

aihilum in Nibil,

nimjus in Nimis. .

misuse ober nírws in Nin.

mitens, nitidus, nitor in Niteo.

nivalis, nivens, mivosus in Ninge,

nobilis, nobilitas in Nosco.

moctaa, nóctu, nocturnus in Nox.

molo in Volo.

nomen, nominatio, nominatim, ao»

- mino’in Nese,

nonagesimäg, nonaginta, x nonus ia
Novem. ^

nondwm, 2omne in Kon.

noseito in Noaco. m

Noster, nostréz in Nos.

mota, notabilis, motatio, noto ta
Nosco.

Motio, nofitis, notus (n Nosco,

movacula in Novus.

novellus, novitas, novicius, movo
in Novus.

noxe, noxie, noxius in Noceo,

nubilis in Nubo,

aubikts in :

nucleus in Nux. ,

mudins in Dies. z

nudo in Nudus,

nngator; úugor in mne

můllus in Ullus, -

numen in Nüo.

' mumerabüie, sumeralus, murméro
in Numerus.

zraramatus, wemnérius (n Nemunus:

mundinatio, nundimer in Nexdinae;

nunquam in Umguam.

nuntia, nuntio, nuntiatio in Nuntius,

nupta, : nuptiae, muptialis in Nabo.

nusquam ín Usquam,

nuto, nutus in Nno,

^ mutrimeptüm , , mutriio

in Nutrio; vo

B 0 . H

Obaeratus in Aes.

obediens, obedientia, otio | u
Audio, :

ebequito in Bquus,

obesus in Bdo,

obex in Jacio, *

obitus in Bo. '

758

obfecto, objicio tn Zaelu.

objurgatio, objurgato, objurgo “
Jurgium,

oblectatic, obleetementum, ohlooto:
in. Laco -

obligatus in Liga, .

* oblitero. in Li
oblivio, obliviosus in Obliviscar.
obmutesco in Mutus.
9bnoxiws. in Nogeo, - .
obnuntiatio, obnuatie in Nuntius,

. obsouratio, ebseuritas, obscuro ja

Obscurus.
obsecratio, obsecro in Bacon.
obsepio in Sepes,
obsequenter, ebsequentia, obse-
quium it Bequor.
Obsero in Sera.
obses, cbzessio, obsessar, obsi«
deo, obsidio, obsidium in Sedeo,
€bsignater, obsigna in Signum,
ohsitus in Sero.
obsolesco, ohseletus is Qlesca. --
obstetrix in Sisto.
obstinatio, obstinate. in tino.
obstructio in Struov
«bstupeseo, obstuppfaeio (a Stupeo,
ohsurdesco in Surdus,
obtemperatie-in "Tempero.
obtentus in Tenda., d
obtestatio, obtestor in, Testis, .
ahtigeo, obtinesoo. in Tacgo.
obtineo in Teneo. .
pbtreotatio; ‚abtrackatar in Tbe.
abturo-in "Thus,
obtusus in Tunde, -

. 9htutus in. Tuer,
9bvallo in Vallus, .
obversor in Verto,
obviam, obvius in Via,
90cesio, peossns in fado,
occatio in Occo.
occidens, occidentalis, ooeido in

Cado,
occido, occidit tn Caedo,
occiput i Caput. : i "+
occisio in.. Caedo.-
occludo, occlusus ‚in Claudo,
occultatio, occulfator, occulto, 90«
cultatus in Occulo,-
occunbo in Cubo, À
ocoupatio, oocupo (n Capio.

SSortregifter.

octavus, ooties, ottogints echo
octogéni, octingenti in Oct.
odiosus, odium in Odi.
adoratus, odoror in Odo.
offensa, offensio, offensus, «ft
do in Fendo. —— .
officina, offlcio, officimn, cfi
in Facio. "e
oggannia ober obgannio
Oleaginau, olearins, oleum
olivetum in Olea,
olfacio, oMfaotus in Oleo,
eliter, elitorius in Olus,
olorinus in Olor.
olympias in Olympia,
olympicus in Olympus,
ominor in Omen,
omuino ín Omnis,
omerarius, onero, onemmss
stus in Onus.
opaco in Opacus.
operarius, eperor,operoswit^
operio, operior sab epa

Priamus, ride in
epportüme, opportunitas,
: nus: ín Portus;

. eppositio, oppositus in ře :

oppressio, oppresson
Premo.
epprobrium tn Probrum.
oppugnatio, oppugnalor, 470
Pugnus,
BA, opsonor
optabilis, optatio, 0]
optimas, optimates in
optio in Opto,
epulens; opulentis,
: Opis,
opos in Oportet.
opusculum in Opus.
oretálam, eratio, enter, es
us in Oro.
orbita (n.Orbis.
orbitas, orbo ia Orbus

epatis!

, ei»!
Ordo.
oriens, orientalis in Ozier.

Wortregiften

»rige, oriundas, ortus in Orior, -

ornamentum, ornatus in Orno,

Irsa, orsus in Ordior. .

»scite, oscitor, oscitatlo, oscitan=
ter in Os.

»sculatio, osculor, osculum. in o.

>sseus in Os.

ostendo in Tendo.

»stentatio, ostentator, ostent, os:
tentum, ostentus in Tendo. .-

»stiarium, ostiarius , estiatim. E
Ostium.

strum in Ostrea.

3tior, otiosus ín Otium, .

»vatio in Ovo, 04

»vatus, ovulum (n Ovom, .

»vile, ovillus, ovilis-ín Ovis,

P.

?abulatio, pabulator, pabulor, pe
bulum ín Pasco,
"acatus, pacificatio, pacificator,

pacificatorius, pacificus, paco {a
Pax.

»aciscor, pactio, pactum ín Pax,
aganus, pagatim in Pagus,

‚agella, Pogina in Pango,
leur in 'alea.

‚alladium in Pallas,

‚allesco in Palleo.

‚almaris, palınatun in Palma.
‚alınes, palmipes in Palma.

M 9 palpito, palpitatio in

oludatus in Paludomentum,
‚aluster, paludosus in Palus,
»ampinatio, pampineas,
in Pampinus.
'ancreaticus in Panoreas.
»annosus in Pannus.
"arabilis, paratus in Paro,
"arcae, parce, parcus in Parco,
‚arens, parento, parentalia, partu-
rio, partus in Pario,
'arietinae in Paries,
‚ariter in Par.
‚aricida in Pater.
‚arsimonia in Parco,

‚articeps, partim, participo, pate
tio, partior, particdla in Pars.
arum, parumper, parvulus in Pare

vus.

909

poscuum (n Paseo.

passim, passus. in Pando,

Pastio, pastus, pastor, pastoralis
.in Paste,

patefacio, patefactio, patibulum in
Pateg.

paternus in Pater.

patesco in Pateo. .

patiens, patientia in Patior,

patina in Patera,

patria, patrius, patricius, petrimo.
nium, patrimus, patrocinium,
patronus in Pater,

pauculus, paulatim, peulisper, pau-
lulus, panlas in Peuoi, p

Paupertas, pauperios in Pauper,

peccatum ín Beoco,

pecto in Pecten, ı -

pecuarius, peculator, pecalatus, pez
culieris, peculium, pecunia, pe«
cuniarius, Peauniosus: in Peous,

pedalis, pedea, pedester, pedeten.
tim, pedica, pedisequus, podien,
lus in Pes,

pejero in Jaro.

pellex, pellieio in Laeio.

pelliceus, pellicula in Pellis,

pelinceo, peliucidus in Lux,

penarius in Panes, . .

penates, penetralis, penetro in Pe-
nitus. .

in Pendeo,
pensio, penso, pemsum, pensus,
pensito, in Pendo,
peragro n Ager,

Perappositus Pin Pon Bono..

perceptio, perceptus, percipio in
Capio.

percitus in Cieo,

percontatio, percontot in Contus
und Cunctor,

pererebresco in Creber.

percussio, percussor,. percussus,
percutio in Quatio,

perdiligens in Lego.

perdiu, perdiuturnus in Dies, H

perduellio, perduellis in Duellum,

peregro in Ager.

peregrinatio, peregrinator, pere-
. grinitas, peregrinor, Peregrin
in Ager.

perendie, perendinus in Dies,

700 o Bortregiftet..

perennis, perennitas in Annas, perturbatio, perturbo in Turba.
perequito im dunt . perustos in Uro.

perfcio in Wacio. J ! pervagatus, Pervagor in Vagus.
perfidia, perfdiosus, perüde, per- perversitas, perversus in Verto.

—ã— (n Flagitium, pervestigatio, pervestigo in Vesti-
períringo in Frango. : pervicacia, pervicax in Vinco.
perfunctio in Fungor, to pervigilatio, pervigilo in Vigil.
pergo jn Bego. pervolo in Volo.
perbibeo in Habea. Pervulgo in Vulgus.

peritlitor, periculosus, periculum pessumdo ober pessundo in Pessum,

in Perioe r, pestiferus, pestilens, po-

perimo in Eme. lentia in Pestis.
perinde in Ber. — petasatus in Petasas,
perinßrmus in. Firmas, petitio, petitor, petulanter, peta-
peritis, peritus in Ferip. lentia, petulens in Peto.
perlibenter in Libet, , . philosophia in Philosophus,
perlucidus ober pellucidus in Lux, piacularis, piaculum ia Pius,

io in Maneo. picea, piceus in Pix.
permotio, permotus in Móveo. pictor, pictura in Pingo,
pernicies, perniciosus in Nex. - pietas, pio in Pius.
permocto, pernox in · Nox. piger, pigritia in Piget,

in Oro, ,. - pigmentum in Pingo,
perosus in Odi, . .- Pignero, pigneror in Pignus,
perpendiculum in Pendo, — pilanus in Pilum.
perpessio, pezpetior in Patior. pileatas in Píleus.
perpetro in Patro, pilosus. (n Pilus.
perpetaitas, perpetuo in Perpetuus, . pinguesco, pinguedo, pingwitede
perplexus in Plecto, in Pinguis.
perpolitio ia Polio, * © piratica in Pirata,
perpotatio in Poto. pirus ín Pirum.
perquam in Per, piscator, piscaforius, piscatus,
perquiro in Quaero, * pisciue, pisciculus, pixcer, pis-

Persejutatio, persainto in Salvas, Cosus (n Piscis.
perscriptio, peracripior in Scribo, pistillus, pistor, pistrinum in Pinse,

persecutio in Sequor. 5 piacabilis, placabilitas, placate,
persentisco in Sentio. placatfo in Placo.
perseveranter, perseverantia, per- placiditás, placidus in Places,
severo in Severus. plagula in Plaga.
persicus in Persa. planctus, plangor in Plango.
tus in Persons. . planities in Planus.
persono in Sonus. planto in Planta,

perspicax, perspiciemtia, perspi- plausibilis, plausus in Plaude.
cio, perspieuitas, Perspicaus-in piebecula, plebejus, plebiscitum is

Specio, Plebs.
persuasio, persuasum in 'Suadeo, ^ plectrum in Plecto,
pertaesum in Taedet. * plenus in Pleo.
pertimesco in Tüneo. plerumque ín Plerique,
pertinaciter, - pertinacia, pertingx ploratus in Ploro.
in Teneo. plostelhum, plestrum (n Plaustrum,

pertracto ober pertrecto (n Traho. plumbeus in Plumbum.
pertingo in Tango. pluneus, plumula in Puma,

Bortregifter.

Aurimns, pluscalus in Plus.

"uvia, plavius, pluvialis in Pluit,

'enitentia in Poenitet.

»oésis, :poéticus, počtria in Poéta;

»olaris in Polus,

»olite in Polio. D

‚ollex in Polleo.

»olliceor, pollicitor, pollicitatio in
Liceo.

‚oliuo in Lup,

‚omariun in Pomum.

‚omeridianus (n Dies,

»omoerium in Murus,

»ondero, ponderosus in Pondus,

»onticulus iu Pons.

»ontificalis, pontilicatus, pontifici-
us in Pontifex.

»opina, popino in Popa.

opellus, popularis, populiscitum,
populatio, populor in Populus.

orcinus, porculus in Porcus,

orrectio, porrigo in Rego.

ortendo, portentum, portentosus
in Tendo,

ortio in Pars.

ortatilis, in Porto.

ortitor, portorium, portuosus in
Portus,

ossessio, possessor, possideo in
Sedeo.

ossum in Potis.

ostea, posterus, posthac, posteri-
fas, postquam, postumus, po-
streinus, posticus in Post,

»osthumus in Hunus.

»ostridie in Dies.

»ostulatio, postulatum in Postulo,

‚otens, potentia, potestas, potior,
potissimus in Potis,

»raebeo, praebitor in Habeo.

"raeceps, praecipito, ptaecipitium
in Caput,

raeceptio, praeceptum, praecep=
tor, praecipio, praecipuus in Ca-

io.

do, praecise in Caedo,

‚raecino in Gano.

‚raecludo in Claudo.

‚raeconium in Praeco,

»raecordia in Cor.

»raecox oder praecoquís in Coquo,

»raedabundus, praedator, praeda-
torius, praedor in Praeda.

761

praedicabilis, praedicatio, praedi-
in Di

praegredior, pregressio in Gradus,
praehibeo in Habeo.

praelium, praelior in Proelium,
praemeditatio (n Meditor,
praemonstrator in Monstro,
praenotio in Nosco,

praeoccupe ín Capio.

praeparatio in Paro,

praepedio ín Pes.

-praepositio in Pono,

—S in Post,

ripio in Kapio,

prasrogativa, praerogativus inRogo,

praeruptus in Rumpo.

praesagium, praesagítio in Sagio.

praescio, praescisco in Scio.

praescriptio, praescriptum in Scri-
bo.

praesens, praesentia (n Sum.

Praesensio in Sentio,

praesepe, praesepes, praesepis,
praesepium, praesepio in Sepes.

praesertim in Sero,

praeses, praesideo, praesidium in

Bedeo.

praesilio in Salio,

praestabilis, praestans, praestan-
tia, praesto, praestolor in Sto.

praesulto, praesultator in Salio,

praeterea, praeterguam in Praeter,

praeteritus in Eo.

praetervectio in Veho.

praetexta, iraotextatus, praetex-
tus in Texo. ©

praetorium, praetorius, praetara in
Praetor.

pracvaricatio, praevaricator, prae-
varicor in Varus.

prandeo, pransus in Prandium,

pratensis in Pratum,

pravitas in Pravus.

precarius, precor, precatio, preca-
tor in ‚Precis.

preheusó, prehensio in Prehendo.

preium in Premo,

2z

762

prensatio, prenso in Prehendo,
presse, presso, pressus in Premo,
iosus (n Preti
in Dies.
arius, primitiae, primores in
Prior. .
primipilus in Pilum,
m in Ordior,
primum, primus (n Prior.
incipiwm in Princeps

vilegii
probabili
ter, probatio, probator, probatus
in Probus.
probe, probitas, probe ín Probus.
probrosus in Probrum.
procax, procacitas in Procus,
procella ín Cello.
proeeritas in Procerus.
processio, processus in Cedo.
procido in Cado.

proclivis, proclivitas in Clivus,
€umbo in Cabo.

P
profanus in Faniun.
profectio, profecto, profectus in

prefiteor in Fateer.

profusio, profusus in Fundo,

progenies, progenitor ín Gigno»

prognatus in Nascor,

progredior, progressio, progressus:
in Gredns.

prohibeo in Habeo,

proinde in Pro.

projectus, projicio ít Jacio,

prolatio in Fero,

proles in Olesco,

prolixus, prolixe in Laxus.

prolusio in Ludo,

proluvies in Luo,

promeritum in Mereo,

promiscuus in Misceo,

promissio, promissum in Mitto,

promontoriun in Mons, — ^

Wortregiſter.

promptus óber promtus, premtua-
zim in Proino,

promulgatio, preriulgo in Mulge.

pronaba, pronubus in Nabo.

pronuntiatio, pronuntio in Nuntius.

propagatio, propago in Pango.

propatulus, propatulum ín Pateo,

propediem in Dies. —

propemodum in Modus.

propensio, propensus in Pendee,

properantia, pfoperatio, prepere,
propero in Properus.

propinquitas, propinquo, propia-
quus in Prope.

proportio in Pars.

propositio, propositum in Pone,

proprie, proprietas in Proprius,

propter, propterea in Prope.

prophgnatio, propugnaculum, pre-
pugno in Pugno.

propulsatio, propalso (a Pelle.

ripio in Hapio.

prorogatio in Rego.

proruptus in Rumpo.

proscenium in Scena.

proscriptio in Scribo,

prosilio in Salio.

prospectus, prospitio in Spetie.

prospere, prospero, prosperitas is
Prosper.

prostibulum, prostituo in Sietwo.

protenus in Temus., N

protervus, protervitas (n Torvus.

prout ín Pro.

proverbium in Verbum,

providens, providentia, provides
in Video,

provincia, provincialis in Vince,

proviso in Video.

provocatio, provoc9 in Vox.

proxime, proximus in Prope.

prudens, pruden! Video.

pruinosus in Pruina,

prunum in Prunus,

psalterium, psaltria in psallo.

puber, pubertas in Pubes.

publicanus, publice, publicitam, po-
blicatio, publico, publicas in Pe-
pulus,

pudens, pudenter, pudibundus, pa-
dicitia, pudicas in Pudet,

puella, puerulus (n Puer.

Bortregifter.

werilis, pueritia, puerpera, puer-
periam in Puer,

ugřilaris, pugillatio in Pugil;

»ugio, punctim, punctio, punotum
in Punge.

vagnator, pugnax, pugno inPugius.

"alchritudo n pulcher. Fog :

»ulfarius, pallulo in Pullus.

"alhnoneus in Palma, — -

‚ulsatio, pulso, pulsus fn Fello.

"lvereus, pulverulentus, pulvis-
oulus in Pulvis.

‚alvillus, palvinus in Pulvinar.

"unicws in.Poenns. t

"unio, punitor in Poena,

"urgamentum, purgatio, purgo, Pu-
rifico. pnriflcatio in Purus.

tarpnratns, purpureus ig Purpura.

ustula in Pus,

silos in Pusio.

‚utamen, putatio, putator, puto tn
Putus, . ]

^ntidus, putredo, pntresco, putris,
Patridus, putrefacio in Puteo,

Q.
Joa ín Qui,

juadro, quadraginta in Quatuor,

quadrans, quadratum, quadragies,
quadringenti, quadrimus, quadri.
remis ín Quatuor,

wädrupes in Pes.

(uadruplex, quadruplem, gnadru«
plator in Quatuor.

juaerito, quaésitor, quaestio, quae-
stor, quaestorius, quaestura,
quaestus, quaestuosna in Quaero.

(wališeungue; qualislibet, qualitaa
in-Qualis,—

[uamdíu, quamlibet, quamquam,
quamprimum, quamvis in Quam,

juamohrem in Res.

quandoquidem in Quando,

quantillus, quantulus, quantopere,
quantascanque in Quantus,

juapropter in Prope.:

quare, quatenus. in Qui,

quasillus-in Qualum.
quassatio, quasso in Quatio.
Tuatriduum in Dies,

763

quemadmadum In Qui.

quernus, quercetum ínQuercus.

querela, queribundus, querimonia,
questus, in Queror.

quicunque, quidam, quilibet, quid-
mi, quisnam, quispiam, quis-
quam, quisque, quisquis, qui-
vis, quo, quoad, quod, quomo-
do, quonam, quopiam, guorstun,
quousque in Qui.

quiesco, quietus in Quies,

quini, quinquagesimus, guiugnen-
nium, guinguatras, quintilis (n
Quinque.

quineunx in Unoia,

quocirca in Circus,

quodammodo, quomodo, quomodo-
cuuque, quoinodonam ín Modus.

quotcunque , quotquot, quoties,
quotiescunque, quotus in Quot.

quotidianus, quotidie in Dies.

quotannis in Annus,

R.

Rabidus, rabiosus in Rabies.
radicitus in Radix,
radio in Rat
ramosus in Ramus, .
renula, ranunculus ín Rana,
rapaeitas, rapax in Rapio.
raphanua in Rapum.
rapiditaa, rapidus, rdpina, raptim,
raptio, raptor, reptus in Rapió.
raresco, raritas in Rarns,
ratio, ratiocinatio, ratiocinor, tati-
uncula, re(ua ín Reor.
rebellio, rebello, rebellis in Bellum.
recakcitro in Calx. —
receptaculum, receptator (n Caplio.
recessus in Cedo.
recido in Caedo,
zecída in Cado,
recipero, recipio, recnperatio, re-
* eupero in Capio.
recitatio, recitator, recito in Cleo.
recludo in Claudo,
recognitio, recognosco in Nogoo.
reconditus, recondo in Do.
recordatio, recordor in Cor.
yeote, rectio, rector, rectum, re-
otus in Rega,
„222

764

x

recumbo ín Cubo.

recurvatus in Curvus.

recusatio, recuso in Causa.

redamo in Aıno,

reddo in Do.

redeintio, redemtor in Emo,

redeo in Eo.

redhibeo in Habeo,

redigo in Ago.

redimo in Emo.

Tedintegro in Integer,

, reditus in Bo,

redivivus in Vivo.

redoleo ín Oleo.

redundantia, redundo in Unda.

rednvia in Duo.

redux in Ducp.

refello in Fallo.

retert in Fero.

refertus in Farcio,

reficio in Facio.

refluxus in Fluo,

refragor in Frango.

refreno in Frenum.

refrigeratio, refrigero, refrigesco
in Frigus.

refutatio, refuto in Futum.

regina, regius, regulus,

regimen, regno, regnum, regula,
rex "in Rego.

regredior, regressus in Gradus,

rejectio, rejicio ín Jacio,

relatio in Fero,

relaxatio, relaxo in Laxus,

relictio, relictus in Linquo.

religiosus in Religio.

reliquiae, reliquus in Linquo,

remansio in Maneo,

remedium ín Medeor,

remex, remigatio, remigium, remi-

* go in Remus.

reminiscor in Mens,

remissio, remissus in Mitto,

remotio, remotus in Moveo,

remuneratio, remuneror ia Munus,

renovatio, renovo in Novus.

renuntiatio, renuntio in Nuntius,

repagulum in Pango.

reparabilis in Paro.

repente, repentinns in Repens,

repercutio, repercussus in Quatio,

reperio, repertor ín Perio,

WVortregifter

repetitio, repetundae ín Peto.

repraesentatio, repraeseato in Rum,

reprehensio, reprehensor in Pre-

ndo,

repressor, reprimo in Premo,

reprobo in Probus,

repto in Bepo.

repudiatio, repudio, repudium ía
Pudet,

repuerasco unb repuerisco in Puer,

Kepugnanter, repugnantia in Fe-

gnus.
repulsa in Pello, M
requies, requiesco (n Quies.
requiro in Quaero.
xesaluto in Salvus,
rescisco, rescie in Scio.
resecro in Sacer.
resero in Sera.
reses, resideo, residuus in Boden
x o in Signum,

io in Sali
resipio in Sapio.
respectus, res
Tespergo, respei
respiratio, respiritus in Spire,
responsio, responsum in Spondst
restinctio in Stinguo,
restio in Restis,
restitutio, restituo in Statuo.
restrictus in Stringo.
resulto in Salio,
resupino, resapinus ín Supinus.
resurgo in Bego.
resuscito ín Cieo,
tetardatio, refardo in TTerdus.
reticeutia, reticeo in Taceo.
reticulum in Rete,
retractatio, retracto in Traho,
retrorsum, retrorsus in Bette
retusus in Tundo.
reverentia in Vereor.
reversio in Verto.
reviso in Video.
revivisco in Vivo,
revocatio, revoco in Vox..
rex in Rego.
rhedarius (n Bheda,
rhetorica, rhetoricus in Rhetor,
Fictum, rictus in Ringor,
ridiculus, risus (n Bideo.

rigesco, rigidus, rigor in Rigee.

Wortregiſter.

riguus (n Rigo.

Haar, rimosus, rimula (n Rima.

rite (n Ritus.

rivalis, rivalitas, rivulus in Rivus,

rixor ín Rixa.

Xoboro, robustus (n Robur, |

rogatio, rogator, rogatus, rogito in
Rogo.

romanus in Roma.

roro, roscidus, roresco in Ros,

roseus, rosetum in Rosa,

rostratus in Rostrum.

rotatio, roto, rotando, rotundus in
Rota., -

rubeo, rubesco, rubigo, rubor, ru-
brica in Ruber.

rubetam in Rubus.

ructo, ructor in Ructus, ul

rudinentum in Rudis.

Tugo, rugosus in Ruga.

ruina, ruinogus (n Ruo,

ruminatio, rumino, ruminor ín Ru-
mis, .

ruptor in Rampo. .

ruaticanus, rusticitas, , rusticns, rus.

' ticulus, rusticatio, rusticor in
Rus.

rutilo in Rutilus,

S.

Sacrarium, sacramem-

erdos, sacerdotium,

cro, rifi sacrificus, sacri-
ficulus, sacrilicium, sacrilegus,
sacrilegium, sacrosanctus in Sa-
cer.

saevio, saevitia in Saevus,

sagatus in Sagum. :

magneiter, | end, sagax, sagus
in Sagi

seginatio, sagino in Sagina,

salictum in Salix.

salil in Salio,

salarium, salínae, ‚salinum, 'salio,
salsamentum, salsus, salsura,
salsedo oder salsitudo oder salsu-
go in Sal,

soltatio, saltator, saltatrix, salto,

. saltus, saltuosus in Salio,'

saluber,, salubritas, salus, saluta-
ris, salutatio, salutator, saluto,
salve, salvo in Salvus,

Sacellum
tum,

LJ

765

sanabilis, sanatio, samo In Sanus,
sanctimonia, sanctitas, sanctio,
sanctus: in Sancio.
sane, sanitas in Sanus.
sanguinarius, sauguineus, sangul-
nolentus in Sanguis.
sapiens, sapientia, sapidus, sapor in *
Sapio.
serculum, sarritio in Sarrio,
satago in Ago.
satietas, satio, satius, satiatus, 82-
ra in Satis.
satio, sator, satus in Sero,
aatiadatio, igdo in Do.
satisfactio, satisfacio in Facio,
satur, satura, saturitas, saturo {a
. fetis,
Saturnalia in Saturnus,
spuniatio, saucio in Saucius,
Baxeus, saxosus in Saxum,
scabies, scaber in Scaho,
"scabellum in Scando,
la, scamnum, scandula inScando,
Ipellum, scalprum in $calpo,
phiam in Scapha.
scapus in Scap
scaturigo, scaturio in Scateo,
sceleratus, scelero , scelestus in.
Scelus,
scenicus in Scena,
schedula oder scidala in Scheda,
Sciens, scientia, scitus (n Scio,
idula in Sciudo,
intillo, scintillula ia Scintilla.
sciscitor ober scitor, Bcisco, scitum
in Scio,
screatus in Screo,
šcribo, scriptio, scriptor, scriptum.
scriptura, scriptito, scriptorius
in Scribo.
scrupeus, scruposus, scrupulus (n
Serupus,
scrutor in Scruta.
sculptilis, sculptor, &culptura in
Sculpo.
Scurrilis, scurror in Scurra,
scutatus in Scutum,
scutulatus in Scufula,
secessio in Cedo. t
secius in Secus.
secludo in Clando,
secreto, secretum,secretus inCerno.
secia, sector, sectator in Sequor,

766

wěctlo, sector, securis in Seco,
Becundarius, secundo, secundum,
secundus in Sequor.
securitas, securus in Cura.
sedate, sedatio in Sedo.
pedes, sedile, sedulus, sedulitas iu
Sedeo.
seditio, seditiosus in Bo,
segnitia in Segnis,
segrego (n Grex.
Sefnetio, sejunctus in Jungo,
seligo in Lego.
sellularius in Sella.
sementis, seminarlum, seminator,
semino in femen,
'sementris in Mensis,
somesus in Edo,
semiermis in Arma,
semiatimis oder semianimus in A-
nimus.
semidoctus, semihora, seminudus,
, Semicirculna in Semis,
"semiustus, semlustulatus in Uro,
semivir in Vir.
seinpiternus in Semper,
senator, senatorlus, senatus, se-
, metus, senenco, senilis, senius,
“ senium (n Senex. *
sensa, sensim, sensus, sententia,
sententiosus in Sentlo,
séni, senio in Sex.
seorsum in Verto.
separahilis, separatim, separatio,
, Separo in Par,
sepimentum, sepio, septum inSepes.
september, septies, septimus, sep-
tingenti, septuagles, septuagin-
ta, septemděcim (n Septein.
septemtrio oder Septentrio in Trio.
‚sepulerum obersepulchrum, sepul-
tnra in Sepelio.
sequax in Sequor,
serenitas, sereno in Serenus,
"series, serta, sertum in Sero,
sermocinor (n Sermo,
sero in Zerus.
serpens in Serpo,
servator, servatrix in Servo.
servilis, servitium, servitus, ser-
vus, serva in Servio.
jalter, sestertius, sestertium
in Sesqui.

D

Bortregiſter.

sessio, aeasar in Sedeo.

setiger, setosus is Beta

seu in Ai.

severitas in Sereros,

Sexagesimus, sexagies, sexaghi,
sexoentesimus, sexcenti, sexi,
sextus in Sex.

sextarius, sexennis ip sex.

sicarius ín Sica:

siccitas, sicco in Siccus,

sicubi in Ubi,

sicunde in Unde,

sicut, slouti in Sic,

sigillatus, sigillum in Signum.

Mgnator > significatio , 'sigulfo,

ifer, signo in Signum,

silen um, silesco in Sileo.

silvesco, silvaticus, silvoms, S |

ula in Silva, |

simins in Simus,

militer, shnilitudo, fimul, he
"htio; simulator, simulatus, s-
mulacrum, simulo, ajauts k
Similis.

Simplex, simplicitas, simple!
in Plica, .-

sin, sive ober sea in Bi,

sinceritas in Sinoerus,

sinciput in Caput,

singularis, singuletim obs sisi"

latim in Singulus,
ingultlo in Singal

i0, sinnosus (n Sinus.
Sitis.
situs in Sino,
sobrina, sobrinus in Sorer.
soboles'ín Olesco.
socialis, sooletas, socio ín fedt
"socordia, socors in Cor.
socrus (n Socer,
Solaris, solarium, selstitlalls, v.
stitium in Sol,
solamen, solatium is Solor.
‚soleatus in Solea,
solennis, solenniter ín Annus.
solers, solertia in Ars.
soliditas, solido in Selidm.
solicitatio oder sollicitatlo, selic-
to, solicitus, solicitndo tn Selm
solitarius, solitudo (n Solus.
solitus in Soleo.

Bortregifter,

solatio , solutus fn Solvo.

somnio, somnium, soinniculosus,
somniator in Somnus,

sonitus, sono ín sonus,

sonticus in Sons.

opio, soporatus, sopitus, soporo,
soporus in Sopor,

sorbillo, sorbitio (n Sorbeo.

ordeo, sordidatus, sordidus in
Sordes,

sororius in Soror,

sortior, sortitio, sortito, sortitus in
Sors.

sospita, sospito in sospes,

spatior, spatiosus in spatium,

species, specimen, speciosus, spe-
cula, speculator, speculatorius,
speculor, speculum in Specio.

spectabilis, spectaculum, spectatio,
spectator, specto, spectrum, spe-
ctio in Specio,

specula in Spes unb Speoio. ’

spelunca in specus,

spero in Spes.

spinetum, spinosus in Spina.

spirabilis,spiraculum,spiramentum,
spiritus in Spiro,

splendesco, splendidus, splendor
in Splendeo.

spoliatio, spoliator, spolio in Spo-

spongi osus (n spongia.

sponsalía, sponsio, sponsor, spon-
sa, sponsum, sponsus inSpondeo.

sportula, sportella in Sporta,

spuno, Spumosus in Spuma,

sputo, sputum in Spuo,

squalidus, squalor in Sgualeo,

squameus, squamosus in Iquaına.

stabilis, stabilitas, stabilio, stabu-
lum, stabulor ín sto.

stagnum, stamen, statim, statio,
stator, stativus, statura, status
in Sto,

statua, statuarius, statumen, sta-
tumino ín Statuo,

status in Sisto, _

stellatus in Stella,

stercoro, sterculinum oder ster--
quilinium in Stercus,

sterilitas in Sterilis,

sternax in sterno,

767

sternntamentum ín Sternuo,

stilla, stillatin, stillo, stillicidium.
in Stiria,

stimulo in Stimulus,

stipatio, stipator, stipo in Stipes,

stipendiarius, stipendium in Stipu.

stipulatio, stipulator, stipulor in
Stipula,

stirpitus in Stirps.

stomachor, stomachosus in Stama-
chus.

strages, stragulus, stragulum, stra-
men, stramentum, stratum im
Bterno,

strepitus in Strepo,

strictim, strictus in Stringo,

strigilis, strigo, striga, strigosus

in steingo,

stridor ín Strideo,

structor, structura, strues in Struo.

studiose, studiosus, stadium in Stu-
deo.

stultitia in Stultus,

stupefacio, stupesco, stupidus, stu-
por ín Stupeo,

stupro in Stuprum,

io, suasor in Suadeo,

suavior, suavitas, suavium inSaa-
vis. B

subigo in Ago. :

subter in Sub.

subito, subitus ín zo,

subjectio ,, subjector, subjectus ,
subjicio in Jacio,

sublatus ín Tollo.

sublicius in sublica,

subministro in Minister,

subinissio, submissus in Mitto.

subnixu ín Nitor.

suboffendo in Fendo,

suboles in Oleaco,

subrigo in Rego,

subrustious in Rus.

subscriptio, subscriptor (n scribo,

subsecivus ín Seco,

subsellium in Sella.

subsidia, subsidium, subsideo in
‚sedeo,

Subsortior, subsortitio in Sors,

substituo in Statuo,

substrictus in Stringo,

sübter in Sub, we

768

subterraneus in Terra,

subtilis, subtilitas in Tela,

subula in Suo.

snburbanus, suburbanitas, subur-
bium in Urbs.

subvectio, subvecto in Veho.

Buccessio, Successor, successus in ^

Cedo.
succido, succidia, succisus (n
Caedo.
succollo in Collum, B
succumbo in Cubo.
succus in sugo.
sudariam, sudariolum, sudor (n
Budo.
letus (n snesco,
sufficio (n Facio.
suffimentum, suflio in Fio.
suffoco in Faux.

suffragium, suffragor, suffragatio,

—S suffringo in Frango,
suggestus in Gero,
in Sus. '

8, sulphureus in sulphur.

summa, summatim, summe, sum-
mopere in Super.

sumtus, sumtuosus in Suno,

superabilis, in super.

superbia, superbio in superbus.

superficies in Facies,

superior, supero, superus fi

superstes, superstitio, superstitio
sus in sto.

sapervacaneus, supervacuus ín
Waco.

suppeditatio, snppedito in Pes,

ippetiae, suppeto in Peto,

supplementum in Pleo,
supplex, supplicatio, supplico, sup-
plicium in Plica,
supplodo, supplosio (n Plaudo,

" supra, supremus in Super.
surdaster, surditas in surdus.
surgo, surrigo oder subrigo in Re-

72
Burrepticius, surreptus in Rapio.
susceptio, susceptor, susceptus,
susceptio, suscipio (n Capio.
suscito in Cieo.
suspensus in Pendo,

Bortregifter

suspicax, suspicio, suspiciorus, s-
spicor in Specio,

suspiratus, Suspirium, suspiritu
in Spiro.

sustentatio, sustento, sustineo i
"Teneo.

Susurratio, susurrator, suswrro t
Susurrus,

sutor, sutorius, sutura (n Spo.

suus ín Sui,

T.

"Tabella, tabellarius, tabularisa,
tabulatio, tabulatum in Tabak,

tabernaculum in Taberna,

tabesco, tabidus in Tabes,

tacitus, taciturnitas in Taceo,

tactio, tactus. in Tango,

taedium in Taedet.

talaris, talarius in Talus.

tamdiu, tamguam in Tam.

tametsi in Tamen,

tantidem, tantillus, tantules, tat-
tisper, tantuininodo in Taste.

tardigradus, tarditas, tardo, halt
in Tardus.

taureus, taurinus in Tauras,

tector, tectorius, tectum, tttfus,
teginen, teguinentum, tegi is

temerarius, temeritas in Temere.

femperainentuin, temperans, tee-
peronter, temperantia, tempera-
tio, temperatus, temperit à
Tempero.

temperi, tempestas, teinpestire,
teinpestivitas in Tempus.

femulentas in Temetum.

tenacitas, tenaciter, tenax inTente.

tenebricosus, tenebrosus in Test
brae.

teheritas in Tener."

tentamen, tantamentum, tentate,
tentator, tentaculum ia Tento.

tentorium in Tendo.

tenuitas in Tenuis.

tepetscio, tepesco, tepidus, tepot

Tepeo.

ten, terni ober tríni, tertius, tert
anus in Tres.

terebro (n Terebra .

Bortregifter,

rgeminus ín Geminus.
rgivers
in T:
raninatio, termino (n Terminus,
rrenus, terrester, terreus, terri-
torium in Terra.

rribilis, territo, terror in Texteo,
runcius in Uncia,

staceus in Testa,

stamentum, testatus, testificatio,
testilicor, testinonium, testor
in Testis.

:xtilis, textor, textrix, textrina,
textum, textura in Texo.
waribulum -in 'Thus.

biale, tibicen in Tibia.

gillum, tignarins in Tignum.
Unesco, tuuiditas, tbnidus, timor
in Timeo,

&iMatio in Titillo,

»gatus in Toga.

alerabilis, toieranter, tolerantia
in Tolero,

onitru in Tono,

onsor, toustrina, tonsillae in Ton-
deo, J

orcular, tormentum, tormentarius,
torques, torquatus, toranina, tor-
aninosus in 'l'orqueo,

orno in Tornus,

iorosus ia Torus.

torpedo, torpesco, torpidus, torpor
in Torpeo.

torrens, torridun, torris in Torteo,

tortor, tortnosus in Torqueo.

totidem, toties, totus in Tot.

tractabilis, tractatus, tracto in Tra-
ho,

traditio, trado in Do, :

traductio, traductor, tradux inDueo.

traha in Traho.

trajectio, trajectus, trajicio in Jacio,

traquilitus, tranquilo in Tran-
quilius,

trauscendo in Scando,

*raustormo in Forma,

transgredior, transgressio in Gra-

dus,

transigo in Ago,

io, tergiversor, tergus

769

transilio ín alio.

transitio, transitus in Eo.

translatio in Fero. d

transınissio, transmissus ig Mitto,

Aranwnato in No,

^transulto in Salio.

transvectio in Veho,

transversus in Verto. +

trecenti in Tres.

tremebundus, tremefacio, tremu-
lus in Tremo.

trepidanter, trepidatio, trepide in
Trepidus,

triangulus in Angulus,

triarii in Tres,

tribulum, tribula in Tero,

tribulis, tributim, tributus it Tri-
bus. t

tribunatus, tribunicios in Tzibunus,
tributarius, tributum in Tribuo,
trioeps in Caput,

tricies, tricesimus, triens in Tres,
tricor in Tricae,

triduum ín Dies,

triennium in Annus,

triplex,triplus in Tres,
tripudium in Terra.
tristitia in Tristis.
trisulons in Bulous.

triunphalis, triumpho in Trium-

trucidatio, trucido, trucalenter,tro-
culentus ia Trux,.

trunco in Truncus,

tuus in Tu.

tubicen in Tuba, H

tugurium in Tego,

tuitio, tutela, tutor, tutus in Tueor.

tumesco, tuinidus, tumor, tumulus,
tuinnlo in Tumeo.

tamultuarius, tumultwo, tumultaor,
tuinultuosus in Tuimultus;

tunicatus in Tunica, :

turbatio, turbator, turbo, turbidus,
turbulentus in Turba,

turgidas in Turgeo,

turmalis, turmatim (a Turma,

"Aaa

: 770
turpiculns, tarpitndo, turpo In Tar-

tnssio in Tussis, .
typographia, typographicus in Ty-

pus.
tyrannicns, tyrannis in Tyrannus,

U.

Ubertas in Uber. n

ubicunque, ubinam, übique, wbi-
vis in Ubi

nlcero, ulcerowus in Ulcus.

vilterior, ultra, ultro, ultimus (UKef

ultio, ultor, ultrix in Ulcistor.

ululatus, ulalo in. Ulula,

wmbilicus-in Umbo. n

wmbraculum, umbratilis, umbrati-
us, umbro, umbrosis in Umbra,

«na, unenimis, unanimus, unani-
nitas, unicus in Unus.

umciatim iw Uncia.

unctio, unctura, unctus in Ungo,

undique in Unde.

undo in Unda, '

unguentum, unguentarius in Ungo»

ungula in Vnguis.

universum, universus, unfversi
in Unus.

urbanitas, urbanus ín Urbs.

uredo, urtica in Uro.

urinator, urinor in Urina,

usitatus, uaucapio, ui , usurpa«
tio, usurpó, nsus, wsosfructus
in Utor.

usqueqnaque in Usque.

e, utique, utat in Ut.

utensilis, utilis, utilitas in Utor.

utercunque, nterque, utervis in

utrinque, utrobique, utrum in Uter,

V.

Vacatio, vatuefacio, vacuitag, va-
Cuns in Vaco.
vadimonium, vador in Vax,
vadosus, vadum in Vado,
vagitus in ‚Vagio. : \
Mw in agus
le, valenter, valetudo, ii
valide in Valeo. dn

f&ortregi (ter.

vallo, vallum tn Vallus,
valvula in Valvae.
vanesco, vanitas, vanidicus, vak.
loquentia, vapilequus in Vam.
vaporarium, vaporo in Vapor.
yarlatio, varietas, varie in Viriu.
vasarium, vescularius ,
in. Vas, .
vastatio, vastator, vaste, vb,
vastitas in Vastus.
vaticinatio, vaticinor , vaticam ia
Vates.
vecordia, vecors in Cor.
vectigal, vectigalis, vectio, ved
vector, vectorius, vecters, vdi-
culum in Veho,
vehementer in Vehemens.
velamen, velamentum, veliktais,
. velifico, velificor, veloi Yen.
velitaris, velitetio, veliter Yee.

velut, veluti in Vel.

venalis, vendo, veneo, vent
vendite, venditato, vendit
Venum.

venaticus, venatio, venater, vest-
trix, venetus, vemeboka 7
Venor.

veneficus, veneficium, vases, "t"
nenates in Venexum.

venerabilis; venerabundes, vnt
ratió in Veneror.

ventilo, ventosus in Veatu.

ventricslus in Venter.

venustas, venustus in Vent

verax, vere, veritas, vero,
in Verus.

verbero in Verber.

verbosus in Verbum.

verecundia, verecander, vet
dus in Vereer.

vernaculus in Versa.

vernus in Ver.

versatilis, versatus, vorm, VER“,
versus, versura, -
sicolor, versiculus (a vet.

vertebra, vertex, vertige I Tat

verumtamen in Verus.

verutam in Vera,

vesanio, vesanus in SasUs. , "

vespera, vesperascit,
Vesper.

'estigo ín Vestigium,

"estimentum, vestio (n Vestis.

reteranus, veterator, veteratorius
in Vetus.

retitum, vetitus in Veto.

vetula, vetustus, vetustas ín Vetus,

vexatio, vexator in Vexo,

viaticum, viator in Via.

vicarius, vicissin, vicissitudo in
Viois.

vieatim, vioinitas, vicinus in Vious.

, vicesimus in Viginti.

victima in Vinco,

victito, victus in Vivo,

victor, victrix, viotarla {ia Vinco,
videlicet in Video unb Licet.
vidua, viduitas in Viduns,

vietor, vietus in Vieo.

vigilans, vigilantia, vigilo in Vigil,
vigor in Vigeo.

vilitas in Vilis.

villatious, villious (n Villa.
villosus in Villas, -

villam in Vinum,

vi , vindemia, vinea, vinitar,
olentia, vinolentus, vinosus

Vindex, vindiciae, vindicta, vin.
dicatio in Vindico.

violatia, violator, violentia, violen.
tus, violenter, violo (n Vis,

virago in Vir.

vires in Vis.

S80rtregifter.

Th

viresoo, viretum, viridis, viriditas
in Vireo.

virgatus, virgula,virgultum inVirga.

virgineus, virginitas, virgo in Vif,

virilis, viritim, virtus in Vir,

viscatus tn Viscum,

viseeratio in Viscus.

visio, viso, visum, visus, visito in
Video.

vita, vitalis in Vivo,

vitio, vitiositas, vitiosus (n Vitium.

vituperabilis, vituperatio, vitupe-
rator in Vitupero.

vivax, vividus, vivus in Vivo.

vocabulum, vocalis, vocatus, voci-
feratio, vocifero, vociferor, voco,
vocula in Vox.

volatilis, volaticus, volatus, volito,
volucer in Volo.

volubilis, velubilitas, volumen, vo-
lute in Volvo.

voluntarius, voluntas in Volo.

voluptarius, voluptas in Volupis,

vomica in Vomer. -

vomitio, vomitus in Vomo, .

vorago, vorax, voracitas in Voro.

vortex in Verto. :

votivus, votum in Voveo,

vulgaris, vulgo in Vulgus.

vulneratio, vulnero in Vulnus.

valtuosua in Vultus.

2.

Zonarius is Zona,

A822

Verzeichniß
der

PL T. Herrn Herrn Subſcribenten.

ochw. Here Xdermann Anton, Kaplan in Plonit "
$« — Adam gran, Bicariatsfecretär und Pfarrer in Štřpánoníý
— Abamec Johann, Weltpriefter zu Přelauč.
^ov Adolph Johann, Gooperator zu Xufterlig 2 Etüd.
— — Abt Anton, Localiſt zu Rtina.
Ge. Hohn. Here Altmann Aloys, Otabtpfarrer unb Decenotbwreder -
du Treditſch.
Pl. t. Herr Artus Sofepb, Med. Dr, zu Brünn.
God. Herr X [dig Emmanuel, Pfarrer zu Waliſchbirken.
— — Babor Franz, Kaplan in Midin, .
Ba Kart, Gáüler der 4. Gramm. Klaffe auf ber XItflebt Prag.
Hohe. Heer Bahmann Aloys, biihöfliger Micarlatefetretár und Pers
- ver zu Piepyc.
— — Baljt Brany, Locatift zu Hlawfomwig.
— — Bauerpanfel Johann, Kaplan zu Pilgram. -
€. $om. pl. t. Herr Baufat Johann, Gonfift. Rath, bifgäf. Bicis
unb Dedant zu Jungwoſchit.
Vvochw. Herr Bayer Vinzenz, Gooperator zu Pritlach.
— — Bed Mi'ael, Gooperator zu Dobrep.
— — Bert Miheel, Pfarrer zu Urbau. ji
Se. fodm. pl.t. Gere Běleďý Gornel, Präfet in Sferefianma ze Bin
Hohw. Herr Bifhoff Stephan, Kaplan zu Gtrug.
— — Bifet Mathias, Bocatift zu Thumpiandles.
Zu, Blatný Johann, Pfarrer zu Domamühl.
$. t. Bohfaer Gymnafium 6 Erie,
€t. Hochw. Herr Böhm Jakob, Dedant in Jamnig.
$oám. Here Branfomftý Wenzel, Kaplan zu ujec.
— — Breifäl Wenzel, Pfarrer zu Deflna.
"aln. . Srtnidó Igmay, Gooperator au Horajbomig.
Brünnerbifhöftiges Aluimnat.
Theologen bed 4. Sapreb: Here Bretler Johann.
— fantowftó Jakob.
— Kofteledý Anton.
— Reddit Karl.
— Reďář Wenzel,
— Biáter Johann.
Theologen bes 3. Ser: — Dörfler Anton.
— Herzig Sofepb.
— $orft) Anton.

773
Herr Müller Sofepb.
— Reugebauer Johann,
— Pest 3ofepb.
— Poťorný Johann.
— Prodázřa Thomas
— Steindi Ricolaus.
— Gwitil griebrid,
— Euinec Ghriftian.
Theologen des 2. Jahres: — Getábet Sofepb.
— Halula Anton
— $allg Anton
— Sgateéef&cani.
— Danfhab Ferdinand.
— Étrba gran;
— Weis Peregrin.
— Brabec Sofeph.
Mud Herr Budtel Anton, Gooperator in Dorf: Klöferle,
— Budtele Xuguftin, Kaplan ju Lukawet.
Bubmeifer bifhöfliges Xlumnat,
Iprologen des + Jahres: Hert Ghum Xda Ibert.
— $aufner Heinri
— $ürftó Franz.
— $otaut R,
— Křenjt Xuguft.
— Q€wobota R.
Theologen des 3, Jahres: — Brabec Anton,
— Belir Gran,
— Körner Joſeph.
— fangmeil Antom.
— Romotný Anton
— Beyffo Rorbert. —
— Góánetiber Wenzel
— Giábetet Wenzel.
- - — Shumě Midael,
— &rumpf ran.
— Twrdoͤ Franz
EN — Bollgruber Zfomat,
— Boceť Fran.
— Bogta Fran.
Zheologen be& 2, Jahres: — Číše m.
— Dolát Thomas.
— Hrblilta Xnton,
— Kartjl Johann.
Kernftod Iobonn
Somářjt Johann.
Kučera Adalbert,
tifopadb Johana. -
Marr Xloys.
Gmifiet Zobann.
Theologen des 1, Jahres: — Binder Fran.
— Bruner Xuguft.
— Dienftel 3obann.
— Rafter Satot;

7174

Pete Finger Johann.
— Hintelmann R
— Prufito Johann.
— Rotrý R.
— Rimer Jakob.
— Regner Sofepf.
— Gýmamberger granny,
— Básuba R.
würbiges Bubweifer Gymnafium 12 Stüd.

. Heer Byftřidý Winzenz, Gooperator zu Eulan.

— Gantani Sofepb, focatift zu Lipoltit.

— Genefeté Johann, Pfarrer in Zitwa.

— Geybef Johann, Grpofit zu Malin,

— Gplädet Franz, Pfarrer ju Reuftift,

— Gblitomfý Yuan, Weitprieer zu Shüttenhefen,
FI. t. ferr Gomelenftó Joſeph Krafoflam, J. U. D. zu (xag.
Se. Pod. Herr Güáleftin- Sofepb, Dechant zu Gbepnow,
$odo, Bere Čána Rofepý, Godprratot zu Aruče
PI. t Here GelatowfPý Kranz Ladiflam, Bibliothekar im fei ref

fóen Dienften,
Hohw. Herr Genif Johann, Weltpriefter zu Rönigingräg,
Herr Gecmál Franz, Cdüles bec 1. Qum. (offe auf bec Reufabt ray.
doaw. Herr Germáť Johann, Gooperator zu 3arofóig.
Germát Wenzel, erſter Kaplan zu Königingräg

= — Černý Sobann, tocatifl zu Ghodomig.

im. Černý Sofepb, Meltpriefter zu Prag,

— — Gefaný Johann, Domvicarift und Katechet am ber buhmeit

: WRábdenfýule, biſchöfl. Rotar.
—. — Éi$át Sofepb, Kaplan zu Chlumec,
Heve B ijet Anton, Rentamtöfgreiber ber Derrfaft Žleb.
— Eſrer Wenzel, Amtefäreiber zu Boropráteť,
— Gijet Wenzel, % f. Gtraffenmeilter zu Gkalig.
doo. Pere Dařílet Anton, Pfarrer yu Rothianomig.

— $Datile? Jofepp, Gooperator zu &tebonjn.
Ho&würbiges Deutfäbroder Spmnafium 12 €tüd.
podm, Herr Dietrid Bran, Kaplan zu Stali.
€. Hochw. pl. t. Here Diwis Xler, A A Gymnafialpráfect zu Seren,
sohn, Here Doležal Sofepb, Kaplan zu Redänig.

— Dolanfý Wenzel, Weitpriefter zu Königingräz

— — Dominit Jofepd, Gooperator zu Möbrige
PI, t. Here Dude? Andreas, Med. Dr. und Decanus ber Fomitit.
oan. Herr DufilIofep b, Kaplan zu Gafbol.

— Suf$tS obann, Pfarrer zu Kwaſſinowit.

— — DufetJofepb, gocalift zu Onitofomig.

— — Omořář Anton, Pfarrer ju Weißhörka.

— Eberl Rudolph, Localieverweſer zu BBilomig.
Egerer ff. Symnafium 18 Stüd.

Herr Ggner Anton, Pbyfiťer zu Bubmeis,
Vochw. Herr G 6t Georg, Weltpriefter zu Hohenbrud.

— — (Emmer Mathias, Kaplan zu Cheynow 3 Gt.

— — Gnde Zofepd, Locatik zu Plotifl.
©e. podm. Herr Gnbres Philipp, Degant ju Pradatig.

Herr Gffent her Bengel, Oberamtmann ber Herrſchaft Rached.

Ld

90
M

Loris

775

ochw. Bere Eyfeft-Cufeb, Gertforger in sj.
je. Dobr. Herr Go tetpuber Johann, Dedant zu Eibenſchit.
ochw. Pere Gytelhuber Michael, Pfarrer gu Mordes, .
— — „Rafer Johann, kocaliſt zu Chodenſchloß 2.6t.
— — Rafter fRetbub, Kavlan gu Pelig.
— — Giala 3ob enn, Pfarradminikcator zu Gafut, ..
je. $vým, p.t: ree Zialka Adam, Gonfift Bath, bifdifL. Vicar und
Dedant zu Schüttendofen,
ere Binátet Sopann Rep., Magiſtratsſekretär in Seplunauty 2 et.
— Fifqer Jranz, Hauptſchullehrer in Königingräg.
dm Qerr.gottié Sofepb, Gooperatůr zu ebauf, .
— $ormánet Johann, Gooperator zu DOpatatt. ..
ie . Quin. Fourmiér Trans Xaver, Gmerit. Drýant unb vVfarrer zu
Lutan.
ochw. Here gritet Gbeiflan, Warzen zu Dubromig,
— — PrBiáli Matyias, Pfärrer.zu Hwozban.
— — fučit Mathias, Kaplan zu Pradatig.
— — Zunft Ricolaus, Kaplan zu Rádod.
ie, God, pl. € Hert Furbas Franz, Gonfift. Rath, bifášít. Bicše und
Pfarrer zu Mitin.
ec Gabriel Philipp, Auguſtinerclerik er im Stifte St. Somos in
It&vünn,
ochw. Pere Gap oba Wenzel, viarrer I Srnffin.
— — GeWittagrans, Pfarrer zu Martinkau. :
jebomniger Decanatsbibliotget.,.
ie. podm. pl. t. Geith 3obann, ibomprobft unb Präfee des riſcon. Con⸗
ſiſtoriums zu Badweis.
fw. Herr Getátet Anton, Pforrer zu Pauchow.
je. Hochw. Herr Geget Sofepb, Dedunt zu Geperéberg.
dio. Qere.Gej jf-So [ep b, Weltprieiter gu Reichenau. - ..
— — Oržowítý Franz, erfer.&aplan zu ropmefrifä.
— — Bilet Johann, Kaplan au Hohenmauth.
— — ©ilomfšý Ignaz, Pfarrer zu ráfndpora, - - -
1. t. Here Gitjtet A, Zuftiziär zu Odtüfeburg.
Mějner BP, £ Gymnafum 30 Gtüd.
je. Hodw. Herr Gottmaib Klement, Decanatäyermefer zu Bit. noeh.
dm. Det Graf Anton, Pfaster zu Untercerekie.:
Lt. Here Grimm Wenzel, geprhfter Rath zu Keftelec,
dm, Herr Grofmann Wenzel, Pfarrer zu Semlowit
— — Grund Getae, Winoritens Gonventvicár zu Sglau.
— — Günther Kart, erſter Kaplan an ber Siadtyſarre m
Dudweis.
— — Haas Anton, Pfarrer zu Cachrau.
— — Hügel Anton, Decanottvermefer zu Potičta,
— — Higet Sefe»b Süicariatéfefretür und Pfarrer zu Nudolph⸗
ſtadt.
— — d$agnb Jonas, Weltpriefter zu [T in.
še. Hodw. pl^t. Heer Palit Karl, Gonfift. Rath, siga Sici und
Spfürter zu Chaufnit z Grüd.
3v. Here Hand Johann, Goeoperator zu kandehut.
1. t. Der Danfa Wenzel, Mitglied ber gelehrten @efeniihaft zu Kras
fou unb füilna und Bibliothekar bei bem böhm. Rationals
mufeum zu Prag 6 Gtüd.

776

Herr Hanke Fran, Hörer děr Sete im 2. Jahre zu Prag 5 GL

@r. Hochw. Herr Dant Xtop6, Dedant zu tit.

poho. Herr fanuě Wenzel, Plarcadminifrator zu Metien,

Q«. Hochw. ph t. Herr $anzlomftý Bran, Gonfik, Rath, bifdkik
KVicär und Pfarrer in Boffileg.

©. Grlaußt pl. €. Harrad Gang Graf von.

406m. Here paffet Sofepb, Drtsfeeiforger zu Wlakiflen.

— — damnet Wenzel, Pfarrer in Protiwjn.

— — Heinz Anton, Gooperator zu Bollman,

— — rif Sofept, Gonfiftoriatprototollit qu Königin.
Qe. podm. Here Heller Brani Brirtébedant in Gropmeferitfg,

poho. Herr Herrmann Xnten, Pfarrer zu Liſchau 2 Grid,

— — dertmann Anton, Localik in Wyſſenet

"Herr Oicfáberg Brani, Practicant beim f, 2. Sünjomte ju Kris.
podm. Here Plámta Zhomad, Pfarser zu Zbinig. .
Qr. Hogw. pl. t...pnoget Anton Adalbert, Profeffor der Ze

du Leitmerig. y t
Pere pod R., Kaftner. ju Chwallowig 2 Stüd.
— Hofmann Franz, Otenereinnehmer der Herriäaft Rider
Se. Ovým. Herr Hofman j Stan, biſchofi. SBicariontorres n) Wu

- zer zu älunig.

Hofmenn Johann, Sqhüler der 2. Qum. Klaffe in Ricolidur.
How. Here Hofmann Johann, Localik zu Babomig

— — Poláfet Sofrp b, Pfarrer zu fBlánffo 2 Bd.

— — 9Holaubek Brani, Kaplan ju Gopotní

— — Holley Brani, Pfarrer zu Ratıbotig
€t. bod. Qec Holy Sofepb, Dehant ju BWolin.
dodi. Here Hommer Johann, Saplan zu Pilgram,
dar pomotfa R., Phoſiier zu Wudweis.
€. Hodw. Herr Qontjt Xmbres, regul. Ghorfere bei prisufuinit

B Stiftes Gtragom und Ocelforger zu Ritlomi Wi 969
$ohm. Herr Hrdina Johann, Pfarser zu Radim,

— — 9Hüller Johann, Pfarrer zu Biftery.

— — HyHlit Franz, Weltpriefter zu Beia.

— — Popneť Sofepb, Kaplan zu Reureienan,

— —, Sabe Adalbert, Kaplan zu Pragatig
Herr Janáč Franz, Phoſiker zu Prag.

Dodo. Here Zanfura Johann, zweiter Kaplan zu Kdnigingrij,

— — Janda Sofep b, Pfarrer gu Reuceretwe "
Sanbát Sopann t. t. Geriforger bei bem Bryn Bieb

Santa Anton, Eocallaplan zu Rakwit.

Santo Rico 4, Pfarrer zu Mogelgen.

Sanna Stetpiat, Gooperator zu Galüfelbusg

Janu Peter, Gooperator zu Pürnig.

Sanufifomec Johann, Pfarrer zu Cell, \

— — Sawornid$ Johann, Pfarser zu Gpriwik

Bglaner tt. Symnafium 36 Gtüd.

$e String Brani, Kriminaiptacticant zu Vadweia.

podm. Herr Sopánet Jóhann, Eocalift zu Iytomit-

— — Zopänet THomas, Pfarrer zu Satjzau. "

PL t. nz Jungmann.Jofepp, Dr. bec přitofepbie m LL be

tätöprofeifos om acabemi[den Gymnofam ju 74

11414414
1114141

: 27

Se. God. Bere Ju ft Zofep 0, MIU. IBicür und Dechant zu Pardubig 30 Gt.
ochw. Herr Kačer dinton, Kaplan zu gebe.
— — —— Adam Pu du Milaweẽ.
5e. Hochw. Herr Kainjt €tlaf, reg. Gporpere bel Prámonfiratení
eite va Gea, n ert 068 Prämnfratenfer
vohw. Herr Kalina Zofanu, Kaplan zu pořepnit,
—. — Kammezer Gottfrieb, Pfarcer zu Altreiſch.
5e. Hodw. Desc &atj es act Maria, Prior des gragner Servitenkloſters
und Pfarser zu Gragen.
nom, Herr Kaun Joſe x h, Localift zu Róbberg. |
— — Kaundofepp Potemje, Kaplan zu omni ., ..
— — fautftý Jofeph, Pfarsverwefer zu Ruditau, ^ ^7 7
— — Aauts Zoſeph, Gonfit, Setretär und bifdófl. Geremoniäg
du Budwe is. : :
5e, Hochw. pl. t. erc Sára Wenzel, Gonfift, &atj und Domcapitular zu
Seitaerig. N
wre Kfellner Kayı, Waldrehnungsführer zu Saromit,
še. Hochw. ph t. Kinfý Dominit, mer. Profeflor ber allgemeinen
Weitgefgichte und griehifgen Literatur auf der phitofepbis
fen Unialt unb t, t. bópmi[Qer Translator au. 2drunne
vcr Klaber Herz, Store an bez prager iſraei. Hauptfgult, — 77
"odo, Herr Klauffet Mathias, Yfarrer zu Plat.
ie, podm. pere Klofe Leopold, Oinoritenguazdian in Sela, —.—
exe $lufáčet Adalbert, Gonceptépractiant beim 8, t, tüaiglnqeiger
Kreisamte , Mb
wer Kolář So fep, Logiker zu Prag. : -
vom. pers Kollár Sopann, evang. Prediger zu Peſth In Ungarn,
— — Kolomrátet Johann, Weitpriefer zu Gpoten, _ — _
— — sKomáret Johann, Pfarroecmefer zu Oflowan,
vohmwürbiges Komotauer Gymnafium 24 ©tiď,
tónigingráger bi[doflides 2 lumnát:
Skpeotogen des 4. Jahres: Herr Bened Sopann,
. — bibljt Wenzel,
— Omwořáčet Johann,
— Patočka Karl,
— Pelifán Zgnaje
— Sud frang. ň
— — Jo ſep h.
Theologen des 8. Jahres: Brandeis Wenzel,
je se — Brobil Franz.
— Gibulta 3ofeph.
— Haltuf Johann.
— Ryba Sofepy.
Theologen des 2. Jahres: — Bělopradftý Franz,
. — Geljnet Innocent,
Safer Sofeph.
Holelowfp Franz
Kallmünger Eberhard 2 Gt.
— Keprta Franz
— Reumann Innocent,
— Reumann Pantaleon.
— Womát Franz.

Bbb

TB.

. 3 Hert No wotuh Anton.
H oL Rojitfa IJofeph
. > «— Roller Johann 2 Et.
ee a žita Franz.
— Schulz Sofept.
— Gebtátet Sofepf.
— Gtjnil Sofepti
. — Šrámet grani.
Maláffeř Georg.
Bagic Marimitien
Theologen des 1. Sagre: Butěffinftý Wenzel.
. 7077 — Četa Sofept.
= — pogný Karl.
— Kučera Benzel.
uM 1 — $acina Xnton.
— Lebeba Sofept.
— Müller Bingenge
d — Prubič SBenjtl,
8 *oRünigtngtdae? Go mnafium:
€. Oochw. pl. t. Herr Ootot Friedrich; reg, Güorbrrr des fiant.
: Stiftes zu Seelau, biſchöfi. Wofür unb f. f. rit em
befagten Gpmnaflum,

— — Her Knepfl Sofept, fuppk Religionslehrer bofcivft.
pl. 6. Here Rimetet Peter, č. 8. ‚Humanitätsprofeffor daſeibſt.
— — Klicpera Wenzel Glement, detto detto.
— — Zaufá ferdinand, t. f. Shrofeffor und correfp. Mitgfieb Wr

U patr. ótonom. Gefeufhaft im ónifteide Böhmen

— — Meifiá Anton, P. ©. Profeflor bofetbit.

— — Kröl Andreas, fuppl č. k. Profeflor daſelbſt.

Säüter der 2, Qum. Kaffe: Breyer Otto,

ß Exner Kranz.
Kemlint Gbuarb,
giitenffó Sobann.
Pefáta Theodor.
Petera Sofepb.
Schwarz Softph.
Gtamjt Wenzel,
£omet Zofeph.
. Šitta Anton,
GSqhuler der 1. Qum, füaffe: X81 Mori —
Baukal Anton
G»5lát Brang.
Friemel Johann.
Dineif Brany.
Hofmann Wenzel,
Bunfomfig 3ofepb. ^
Klicpera Wenzel,
Koſynka Eduard.
” Kreutzer 30banm,
Mal) Wenzel,
MRanbetiř Sofepb.
BRomotný Sofepb.
Sacát Sopann.

7

70

Pawlow Eh von ,Rofenfetb grani.
Rabas Anton.
Gasita Karl. ^
G&opf Xobann.

Sauier der 4. Grm, Kaffe: une Soban

Anvres Augufl.
Antoš Sofepb.
Bürgermeifter Eduard.
Buridnet Eduard, a

„ Ghmelař Franz.

Dančijř Wenzel
Seltnet Anton.

.$otifó Franz.

Sober Franz.
$omáret gran.
$&omáret Sofepb.
Konrab Johann.

"Kramdi Johann.

Kuhynta Karl
Lauda Karl,
Maber Johann.
pacát Xtoys.
Dagel Anton
rýnautřa X(oy6.
Gobotřa 3gnaj.
©rtinšo Johann.
©trnab Jopann.
gottert Joſeph.
Wett Zofeph.
Wibner Franz
BWinat griebrid.

Sauler der 3. Gram; Stoffes Braufil Atbert,

Gifat Bengel.
"Gern? Softpt.
Doležal Sogann.

.Santa Karl.

Günglev Iofeph.

! $otátet Wenzel, -

$Qorát Frauz.
Siraut Karl.
Jirautel Sofepb.
$&abetto Wenzel,
Klomwerfa Kranz.
Koper Guftav.
Konrad Gbuarb.
$opecló Adolph.
Krtilla Ritter von Saden Sole
$xennid Ladiflam.
Mráz Anton.
Neumann love,
KRepät Wenzel,

ebimý Franz,

Bbb2

a Štěpáneř Johann,
Binternigteopold.
ocel Emmanuel,

, Bürdauer Johann.
älter der 2. Gram. Kiaffe: Knbelang Brany.

-Bartoš Jofepg.
- Bere Sofepb.
4.. Bóhm von Slumenfeim Igne
: Böhm Sofepb. ee

Bugře vang,

- Eernfein mitbetm.
Gerwenta Branz.
Gollino Karl,

Dité Johann.

Bödifh Xbotpf.

Sritíó Emmanuel

Sura Kart.

Dametta Genf,

Herrmann Rudolph.

Kabrhel Johann

Raobetdmet Johann.

-Kubát Johann,

$udynta Wenzel,

funje £nb mig.

Lederer Sofept.

eöwy Leopold,

£ubid Adolph.

Merian Xnton.

Materna Xnton,

Petera Wenzel,

Ponec Johann,

Prafhinger Adolph.

Preipig gran

Raba Vinzenz.

Mofa Franz.

Gdefetin Gbuarb.

Schneider v; fábligbelim Dttemer.

tutm Rubotpf.
ebimb Anton,

Tauz Xtoypt.

£emnitta 3ofepf

Ullmann Johann.

BVacek Sofept.

Birampp Adalbert,

Blafät Aloye.

: roje Eduard,
MENU ]townit$ Wenzel

Squter ber 1. Bram, Kloffe: Andres Dorie

Gbarmát Eduard.

Gent Xnton.

Slelfner Eduard.

$anfe Bran,

781

Heller Kart.
"Milan Bengel
Peſchek Mathia«.
Rang Xnton.
Röpler Joſeph.
i Schelter Karl.
di, Here Kopeďý Anton, Pfarrer zu stolněk,
— ' — Körner Gilbert, Bocalift zu Smſiowy Hory.
; podm, pl. t Gert Körner Johann, Dr. ber Soéotogie und Sector
^^ des bifhöfl, Seminariums zu Sudweit.
chw. Ser $ofa Brani, Pfarrer zu Baltſch.
— — Kofina gran, Localift ju Zaan, ^
Kořťuba Bengel, Locatift zu Gutwaſſer.
Kottnaner EHaddaus, Pfarrer in Dbercerckwe.
$o(mann Paul, Locallaplan zu Dberbogakeiig, T
"opel £avec, Sfarrabminitzoter zu Sulinalz7
— Koldr Johann, Dberkapfan an der edente zu zd.
Krát Sofepy Miromit, Weltprieſter da BO :
Krammer Anton, Pfarrer zu Grafenried. - -
— Rrátfó Wenzel, Kaplan gu Oněmčomet.“
1 podm. Herr Kraus Sofepb, Dedant in Refolig.
te Kraufe Sofep b Hörer der Rechte im 2, Jahre ju ftu
— Krbekek R., Bogifer zu Babmweis, i
dv. Here regt] Sofept, Gooperator zu Dubfian.
— Wenzel Krenner, Pfarrer zu Del, ^ '
Tr Kredan Sofepb, Magiftratsfekretär zu Königingeäz.
ným. Herr Reippet Sdtob, Gooperator zu Praplig.” ^
— — grombbot, Winzeny, Pfarter zu Borová.
ren Kronberger d Weber, Buchhändler in Prag 6 eie.
idm. Herr Stud Brány, Pfarrer zu Neuhof.
mt Kulera Johann, Kaufs und Handeldmann gu Königingräz.-
dw. Herr Kučera Jofep dh, Adminiftrator zu Mipkofeb. -
— — Kutid Kart, Pfarrer in Bozegow. -
— — Gul Prokop, Pfarrer in Strunkowig T7
— — Kunz Prokop, Kaplan zu Gaftotowig.
V. t. Herr Kupferfhmied Gran, Med. Dr. zu wittiagau.
ochw. Herr Kwijtet Johann, Pfarrer zu Eulan.
err Langer Albin, Hörer der Philofophie zu Leitowiſi.
— Langer Joſeph Saroflam in Prag,
schw. Her Latfher Xbolpb von, Kaplam gu Duben.-
"t. Hohmw. Herr Samičťa Johann Gýryfo tom, Dedant zu Kol.
‚oh. Here Leden So ſeph, GonfiftorialfangelTift zu es -
"ohm Bödmifg-Leippaer Gomnafium 6 Et.
eitmerigeri t. Gymnafiim 42 Otüd.
jee Hochw. Herr Cent Fabian, Dedant zu Rabompfl. ‘
hoch. Herr Leffetih Xbalbert, Kaplan zu Stoll, - -- :
1. 6 Herr Lihtner Johann, Med. Dr. unb & f. Kreisphäfilus zu
Königingräz.
še. How. pL t. Gere Lidmanfty Adalbert, Gonfift. Math, Kanzler und
Director der bifhöfligen Kanzlei zu Budweis.
dochw. Herr Linet Sofepb, Kaplan zu Ghaufniř,
— — Binpast Sofepb, Gooperator zu Kudolphſtadt.

„rn
!

182

|! fipniget Blcarlatebibitetbet.
„Hohe. Pere 2i[d Mathias, Pfarrer zu Miegerfälag.

— — eubwit Sofepb Mpilimir, Kaplan zu Ride
Se. odi, Herr &ufam feo Kafpar, Dedant zu Stádob.
Dodo. Herr Sutonfčý Karl, Socaliff zu Raufendrud.
Ge, Hodmw. Here Andreas SXocat, bildofL Rotär unb Garnifmsktn.
ger zu ‚Rönigingräg.
Herr Mad Peter, Logiter zu Budweis.
Pod bur Má dáleř Martin, Gooperator zu ofi,
©:. $ohm, pl. t. Here suadet Bran, Gonfift. Rath, Bicär usb Demi
zu Pilgram. m
odo. Here Madomec Sofept, Pfarrer zu Záboř,
— — Malát Martin, evang. Paftor zu Gerniloto,
— — Moleiet Góry fo fto m, Koplan zu polit.
— — Ranu Johann, Localiſt zu Senbrožit.
Ge. Hoch. Hera: Mare? Anton, Dedont zu Eibüä und Mitglich de pie
“ Eon: r. ten Geſellſchaft in Ungaen.
Poe. Deu Manel Eaurenz, Gooperator zu Paileng,
— — Mayrb Karl, Kaplan in Dorf fot,
— — Marpfite Sofepb, Meltpriefter zu €oluit-
— — SRatégfa Sofepb, Pfarrer zu Koflig. -
— — Motvaſſet Wenzel, Gooperator zu Zarmerig
— — SÜauri& Franz, Kaplan zu Brünnt.
u — fRapst Sofepb, Kaplan zu Reugedein.
— — Maperle Adalbert, Kaplan zu Untercerelnt
— — Maphofer Stephan, Loralift ju Marberg. -
Here Melan Senana, Sittoóafténadfeger zu Derrnbubraly 2 Wil
Hohw. Heer Miitýar-Sofeph, Sxalift zw Dpatomig.
— 0, Margel Franz, Pfarrer zu Neureichenan.
Here mRepnec Wilpeim, £ f, Kreislaffatontrollär zu
— ical Sobeng, Kanzleipracticant zu Bubweid.
dodm, Here Mipalto Anton, Pfarrer in Mofkptad.
— — Miráčet Wenzel, Kaplan zu Primiflan,
— — Medzet Xlově, vfarrabminiitzator in Vonſen.
€. Hochw. Herr Mrtmičta Anton, Dedant ju ‚Horajdomig.

Se. odis. pl, 6. Heer Müller Anton, Gonfift. Rath, biláčfiáu BR

und Pfarrer zu Duben.
Doám, Here Mälter Johann, Kaplan zu Welid.
— — Mütter Valentin, Geelforger zu Brünn. "
©e. podm. pl. t. Here Radlinger Kafpar, Gonfft. Kath vifo
4 Di . Bicár pnd Pfarrer zu Barau.
Pod. Herr Rémec.Safob, Localiſt zu Qartlifom,
— — Rěmet Sofepb, Kaplan zu Waliſchbirken. F
Z. Z oRimdt frang, Kaplan an ber Otabtpforre gu Bush
— — Rtefefta Sofepb, Pfarrvermefer zu Polchrabie
T T Reubauer Imnocent, regul, Shorpere des prinos
fer Stiftes zu Seelau. -
Here Reugebauer Johann, Buchhändler zu Dimüg 2 eid.
NReubaufer bogmwürbiges Bicariat 7 Stüd.
$odm. Herr. Rieslein Wenzel, Pfarrer zu pritlod. '
er — Wittitel Kafpar, Weitprieſter zu Cipel.
rr Rowát Anton, Zogifer ju Prag. —-—
UL Womát Johann, Yracticant bei ber k. f. Kreisloſſo jo SUB |

786

podm. der Roméf WRetbiat, Herten gu Eučap.
— Somotnó Franz, Gooperater zu Siaup.
PL O4 t. Herr Romotný Sofepó, Hauptmann s Auditor be bem & k. Im
fanterie Regimente von Hohenegg .
Deve Romotný R.,Hofmeifter zu Prag 2 Stüd.
Be. $e. Here Er mütfa grang, Dechant und Pfarrer m etotoig.
— Died) Gran, Bezirksdechant von Möbdrig-
podio. Herr Dfet$ Franz, Pfarrverwefer zu iBabíg.
Herr Dttenfeld Rudotpb von, 4u 9tádob.
Hochw. Herr Dcitet Johann, Gooperator zu Hofterlig.
Herr Pabft Johann, Hörer der Rechte im 3. Jahre zu Prag,
How. Herr pacát Zofeph, Kaplan 'zi Ledeč.
— — Padaur Mauritius, Weltpriefter zu Prag.
"per? Sürmotf Wenzel, ‚Hörer ber Rechte im 3. Jahre zu Prag.
— Palady Franz, Redacteur der Zeitihrift des döhm. Mufeums.
odio. Her 5 atečet Adalbert, Pfarrer zu Olalig.
— Palečeť Jo hann, Gooperator zu Dbromit.
— — Palla Dominik, Locallaplan zu Babig-
— — Sparbue Sofepb, Kaplan zu Swindan.
— — Sátet Franz, Pfarrer zu Golopifl,
— — Sátet Johann, Pfarrer zu Berger.
Here Patera Wenzel, Hauptiguldirector zu Strakonitz.
Sedo. gere Paul Kafpar, Sfarrer ju Siblan.
— Seda Brany, Pfarrer zu Caſtolowitz.
e. . od. pl. t. Bere Petitán Bran, Gonfif. Rath unb Sekretär zu
Königingräg.
Here Pelifán Johann, Hörer ber Rráte im 2. Jahre zu Prag 10 Ox.
Se. Hod. Ger Peſſina Wenzel Gedorob, mehrerer gelehrten Ges
fenfhoften Mitglied und Pfarrer zu Sautig.
Dow, Here Peflta Franz, Kaplan zu Gebetjn.
— — Petera Franz, Pfarrer zu Marfhendorf.
— — Spetrán Sofept, Pfarradminiftrator zu Gafeny.
— — Petru Xuguftin, Kaplan zu Silgram.
€. Qoi», pl. t. trc Pfeiffer Benedict Johann Step, infulirter
Abt im Stifte Strapom dc. fc. zu xag 2 Gtiiď.
Herr Pfeifferer Guibo, Piaritencleriter zu Gaya,
— Pfeil Anton, Phyſiker zu Budweis.
Pilfner £odmürbige& Gomnafium 18 Otüd.
Sifetec & t, Gymnafium 36 Stüc.
Se. Oochw. pl. t, Here pifftét granabe gauta, Deihbiſchof Pe, Pc.

zu Prag.

podm. Herr Planičta Anton, Harrer du Měna.

Here Pobořelý Sofepb, Logiker zu Leitomiſcht.

Doh. Here Dobbágftó Franz, Locatift.zu 3beyſſow.

— — g9obbágft$ Sobann Stephan, Pfarrer zu Ghotufig.

GO. Hochw. Herr Potät Johann, Dedant In Wefely.

Se. How. pl, t. Here Molář Mathpias, Gonfift. Rath, biſchöflicher Wis
cic und Pfarrer zu Karbafýřečit.

Han. Here Potefný Yakod, Localik zu Bartmanig.

— Sporát Mathias, Refidenziallaplan zu Qetman., .

ser Sofpiffit Johann Boftimwit, Budbruďer zu Prag und Königin«

gräz 80 td. t

784

"pere Pofert Xlopt&, friminolyralifant gu Bubıweis.
— Pod Karl, Lehrer ju Gernig
Prager Süsf rigen 3 "T
Speol bel 4. Jahres: Herr Brůže ofepf.
esisgen des 4. Sb — pod Xuguftin.
— fora Anton.
— Kolář Jakob.
— Kopeckoͤ Sofepf.
— &omátjf Bran,
— $raupa Johana.
— rý Anton,
— Lüftner range
— Pefgüge Georg,
— Pitroff Sopànn.
. — Suát Johann.
— Podlefát Sopann,
— Rádlo Bran.
— Bigánet Jodann.
— Schauer ran;
— Gýlerta gran
— €tad Wenzel.
— Stita Anton
— Gut Franz.
— Bidet Sofepb.
Theologen beš 3. Jahres: — Auerpann Šrang.
— Doležal Gmmanuel
— Gifenput Sobann.
— Breitinger Bengel.
— Gala 3opann.
— f$amránet Fran.
— $lubůčet Brani.
— pněmltomity Adalbert
— Solinftý Sofrpt.
— Koretý Honoriud,
— $robi Franz
— giffta Jacob.
— Watý Sofept.
— Rödi Sofepp.
— Geidler Johann.
— Sigmund Vinzenz.
— Stuhra Jacob.
— Gtrašat Xnton.
— Sepriá Bingen.
— Eicbid) Roger.
— BWagentnedt Iofeph
— Balter Sofeph
— Bawdf Bran.
— Befelý Johana.
Theologen des 2, Sabres : — Bertomcc Johann.
: — Bopata Franz.
— iBranjowft gren,
— Daneě franz.

Here Dr ol Briebrtd.
— Fabian Johann.
— 8übnrid Adalbert
— Grünec Johann
— Hänfel Wilhelm.
— $einrid Mathias.
— Jabul Sofepb.

— Sobi Grasmus.

— $Sawta Sobann,

— Krát Sofepb.

— Lorenz Jofeph

— Romotný Jofeph.

— Pira Jofeph.

— Rudolph Gouarb.
— Gtienát ran"
— Stangler Franz
— étota Johann.

— Biljmet Brang.

Zheologen be 1. Jahres: — Bartänet Franz

— Gernoporfy Wenzel.
— gruecfteinu Wengen,
— gitbiger Brany.

— Beljnet Anton.

— Germann Sofept.
— Hamaus Sopa
— Häusler Johann,

— Homme Rudolph.

— $omolta Xnton.

— prauffet Franz.

— $ienta Johann,

— Kobim Joſeph.

— Kotrba Johann.

— Matauffet Johann. ‘
— Matulta Jdſeph.

— Met Iofeph.

— Pimonta Anton.

— Podfatný Brani.

— Popel Ludwig.

— Gámiebinger Sefept.

— Šulát füotyias, ^

— Bild gran.

, odio, Here Prat Benebict, Pfarrverweler zu Jarmerig.

111111114114

NES:

Sprizt Milo, Pfarrvermefer zu Reureiſch.
SpEibiL Zofepp, Localkaplar zu Pröding.
Stjboba Zobann, Grpofit zu Xitbpbjom,
$rodájfa Anton, Pfarrer zu Rebomid,
Proteš 3ofepb, Kocalift zu Stenomit.
Profhet Wenzel, Hauptfgultateger zu Strakonig.
ptáť Johann, Beltpriefter zu Prag.
Sufámann Wenzel, Pfarrer zu Sukdol.
Pýda Wenzel, Gooperator zu porajbowig.
Pýcha Johann, Stt du Mautnig.

, co

185

(766

" pom. Here Raab Wenzel, Kaplan gu Boroprabel,
— — Rabat SXofepb, Pfarrer zu Perthottig.
— — Rafita Wenzel, Gooperator in Dbromit.
€t. $06. Herr Be tpauftý Franz, Wicariatsverwefer unb gi y
eftü

©e. odio. pl. t. Here aud Jo ſep h, GonfiftorialsBatý, Destahur
y c. de. zu Prag.
Dom. Herr Rautenkranz Ricolans, Pfarrer zu Lanffau.

— — Aapmann Johann, Kaplan zu Gbwalfomig 4 Ci

— — Regner Sofept, Cáloptaplan zu Rächod.

— — RBeidast Anton, Pfarrer zu Brünn,
Reigenauer doch würdiges Gymnafium 72 Gtüf,

Dodo. Herr Reif Johann, Kaplan zu Kopidino.

Here Rennelt KDatbect, f. f. Gtraffenbaufommiffär zu &nigagk,
SBohlgeborne Frau Rettig Magdalena Dobromila ju Brána.
$odm. Here Richter Franz, Pfarrer zu Peřmanměftec.

— — Riemer Ignaz, Pfarrer ju Deutichgießpübt.

— — ipta Stanj, Gooperator ju Staré. .

Qt. Gob, pl. t. Herr Rofha Anton, Dr. der Theologie unb Gryda
zu Schattau.

Dom. Qerr Róf mato Matpias, Pfarrabminiftrator zu uj.

Herr Rösler Emmanuel, Hörer ber Sppitofoppie zu Leitomifgel.

Sochw. Herr Rotbmüller Karl, Gooperator zu Gtark,

Ge. podio. pl. t. Herr Rotpenburg Wenzel von, Dr. cile,
Domkapitular, Gonfiftorial s Rath c. zu Maigingräj.

How. Herr Rotter Emmanuel, Locatift zu Goldenöls.

Here Rozſſtapit Sofepb, Hörer ber Ppitofophie zu Beitemid.

Hochw. Herr Kozſopal Joſeph, Localfeelforger zu Dituläit

— — Rubin Jofepd, Pfarrer zu Gfubrom,

— — Aupredt Mathias, Gooprrotor zu Unterboganeni
€. Hochw. Rüjitta Joſeph, Decanatsverwefer zu Kiobaul.
Herr S ebta Sofann, Lehrer zu Kopidino.

Hodw. pere Kepka Johann, Pfarrer in ARřična,

— — &jetj Martin, Pfarrer zu Gonnberg.

— — Gátio 3obann, focalift zu Großhlaſiwo.

— — GBagaffer Anton, Pfarrer zu Dačig.

— — Bagel Johann, Kaplan zu Unterfrátomig.

— — Balzer rana, Pfarrer in Rirýrobaun.
Herr Saukal Wenzel, Bürgermeifter gu Přelauč,
Saazer $odmürbiges Bymnafium 42 Etüd.

Pl. t. Herr Schauer 9. Juſtiziär der Herrſchaft Caſtelowit.

podm. Herr Shebelle Johann, Kaplan zu Kaufe

Herr €deberte Franz, Sdulbicector zu Pilgram.

Dog. Here Shembera Johann, Gooperator zu Zeletau. .

€. Hodw. pl. t. Herr € á laut Johann, Domfapitular unb Gosffnil
Sat zu Sünigingrüg. .

eds. Herr Od Lo fas Victor, Ardivar und füdenmeifter bi Ba
etiner Stiftes zu Stapgern.

Pl.t. Here Shmid Sofepb, t. f. Guberniolrath zu ran.

€. Hochw. Here Schmid! Sopann, Dedant zu Gitjn 6 Stac

€$o9a» Franz, Schüler der 3. Gram. Klaffe zu Budweil,

How. Herr Scholle Brani, Pfarrer zu Rojmitóal.

‘ \ 787

Dodo. Herz Scholz Sofept, Pfarrer qu Borohrad.
Herr O dott Franz, Hörer Dec Philofopbie zu Leitomlſcht.
Dobu. Herr Sähreglih Johann, Gonfiftorial s Protokottifk und Krimtnal⸗
fatedyt zu · Budweis.
— — GShulbad Franz, Pfarrer zu Góetčig.
— — Sdufter Jacob, Kaplan zu Pradatit.
(Se. od. pl. t. Herr Gedláčet Adalbert, Dr. ber Philoſophie und
$rofeffor an ber philofoph. Xnftatt zu Pilfen 24 eue
DHodw. Herr Gedldčeť Anton, Pfarrer zu Plubowäddr.
— — Gebláčet Sofepb, Locallaplan zu Oulifom,
Here Seidi fari, Hörer der Rechte im 2. Sabre zu Prag 2 Stüd.
Dochw. Herr SHeybal Wenzel, Pfarrer in Stelaut,
— — Gieger Anton, Gooperator zu Obromig,
Herr Simanbdı st rana, Xuguftinercierifer im Stifte Ot, Thomas in Altbrünn,
edi. Here €táta Franz, Pfarrer zu Bubztig.
©láma Franz, Kaplan zu Woſtrojno.
€tanina Zofepd, Pfarter zu Prawonjn.
Stanina Sofepb, Beltpriefter zu Deutfá -Rybnay,
©lamjčet Sobann, Gooperator zu Sleinjbifau,
©lamjt Johann, Pfarrer zu Lipnig.
Smutet Johann, Gonfiftorial s Begiftvator und Vrotokoiliſt
zu Königingräg.
Gobotřa Sofepb, Kaplan in Atunig.
Sokol Otýmar, Gooperator zu Trebitſch.
©ómmer Brani, Gooperator su Gilowig-
Spiwädt Johann, Pfarrer zu Bio. ^,
Springer Johann, Localift zu Podol. -
&rbjnfe Bron, Kaplan zu Solopiſt.
(Ge. odi. pl. t. Herr Otácet Johann, Dr, unb Profeffor ber Thes⸗
logie ju Rönigingräg.
od. Herr Staude 8ubmig, Pfarrer zu Sttikit.
— Gteinbaá Heinrid, Kaplan zn Rotsenbaum.
— Gteinberger Peter, Kaplan zu Beldowig,
er. 4 Hochw. pl. t. Here Sten fat Joſeph, Bezirksdehant und Gonfift.
. Bath zu Tell,
o6. Here Storch Kar, Localift zu Bittogern,
— Gtraberger Wenzel, Pfarrer in Rimöp.
— — Gtrabomfřý Sofepb, Pforrer zu Kirhwiebern.
€x. Hodw. pl. t. Pere Gtránftý Anton fupyl, Profeffor der Paflorals
theologie zu Könfgingräz.
Ge. Hohw, Herr Stränfn Sofepb, b. BBicir unb Dechant bu Welid.
$odm. Here Streder Wenzel, Pfarrer zu Amaretz.
Gtrážniter poh wüsbigeé Gymnafium 42 Stück
Herr Gt£emáa Johann, Grjberjogtider Oberamtěaetnar zu Gelowig.
brán Here Ottjbrnffó Ignaz, Gooperator zu Sofii.
— Gtij} Wenzel, Pfarrer zu Spritein,
Gtrnab Sofepo, Weltpriefter zu Dwokiſto.
Oudáánet Jofeph, Localift zu Hoſtitz.
Gudý Bran, Pfarrer zu Spbtin.
Suda Sofepb, Geoperator in Gwozban.
Sufidy Jakob, Pfarrverwefer zu Althart.
Swoboda So[epb, Kaplan zu Sroßmeſeritſch.
Gecc2

la
1141144

Lisa

1111141

188

Se Qoám. Herr Cod tama Norbert, regul, Ghorhers des Primmfen
tenfer Stiftes ju Geclau,
: Hodw, Herr Oprüttet Sogann, Localift zu Drapies,
Here Šábet Karl, Hauptſchullehrer zu Xóntgingrüg,.
Hohm. Here Saure Zofeph, Kaplan zu Lomnit.
Be. od. Herr Šimon 3ofept, bifgöfl. Bicir und Dedant zz Zysifi.
How. Here Sit Jofeph, Gooperator jn Reukönigingrüg.
— — totnjf Franz, Kaplan in Kopidlno.
— — patet Bernard, Pfarrec zu Geratig
— — patet Johann, Pfarrer zu Gernig.
— „— Špačet Philipp, Gpitaléfetforger zu Sofepbltabt.
Here Šrámet Zofepb, Pauptfáulbirector zu Königingräg.
$Podo. Herr Štěpán Bran, Pfasser zu Gpwognom.
PL. t. Here Gtépnitta Bran, Bopumis, t. f. Bantalobminifcatimie
Aſſeſſor zu Brünn.
$Podm. Herr Šmehla Dominik, Pfarrer zu Zihobet.
Temmel Johann, Schüler der 2. Qum. Glaffe zu Budweis.
©e. podm. Herr Tepid Johann, Vicariateverweier in Giňomeš,
Hodw. Herr Sid) Adalbert, Seeliorger zu Sejbotig.
Se. odi. pl. t. Herr Ziebt Auguft, Gonfift. Katy, bifhöf. Bids szk
+ Pfozrer zu Bieffowig. .
podm. Herr Singer Ignaz, Pfarrer zu Gtignig.
C. Qodw. pl. t. Herr Zippmann Franz, Goff. Rath, Demfapitzur
- Pc. zu Prag.
Vochw. Here Tiſcher Friedrich, Weltprieher zu Prag.
— — &obiáffet ran, Pfarradmisifizater in áeromit.
— — Woman Benzel, Bocalift za Kitinow.
Herr Zomfa Franz Bopumil, Xceffift bei der f. f. Staatsbeq heiterei
in Prag.
Qodw. Herr &Srnfa Johann, Kaplan zu 3biſlaw.
— — &rojon Franz, Pfarrer zu Petcowig
Sropauer f. t. Symnafium 12 Otüd.
Lochw. Herr Zijfta fart, Pfarcer zu Srtromig.
Gr. Qodw. Herr Suma Brany, Decanatsverwefer ia
qom. Here Zuma Martin, Kaplan zu &orbofá£cti
— — mapttt rani, Weltpriefter zu Pl
— — Urban fron, Pfarrer zu Steboi
— — Babra Bruno, Kaplan in Brünal.
€. podm. Oert Ba cet Franz Aloys, bifdöfl. Rotär, Bicariatto Gelrelis
und Dedont zu Kopidlno,
How. Herr Walfa Wenzel, Kaplan zu Bonita.
Herr Walter Jakob, Hörer ber Spitofopbie zu eitomifchet.
Se. bod. Peer Wämbera grani, Vicariatöverweler du Böiflem,
$ojm. Herr SBembesftó Stan, Kaplan zu Ghlumer,
Herr qd ra Jopann, Acceffift bei der k. f. Otaatébubbalterei ny
$oám. Herr Weip Zobann Baptift, Pfarzer in 3ecotit.
— — Beldamon Karl, Goaperetor ju ü
€. 00d. Herr iB e Li Xt op 6, bifhöfliger Wirär unb Dedent ju Chem.
odi. Gere Wenzl Peregrin, Pfarrer du Ocaplar.
Se. Oochw. Herr Bernbärt Johann Aloys, bifhöfl. Bicasiativeren
B fer zu Schönbrunn.
— — Berghart Sofepb, Dedant in Rothketit.

789

Sochw. Pere Wefelh Šlorign, Parser in piftin.
— — Befner Sofept Aloys, Localik zu Zebuffig.
— Boetefinjt Brang, Pfarrer zu Markwartig.
Herr Bilsdorf Johann, Sdufebrer zu Unterdoganowig.
Dobr. Herr iBinati f $ Kari, Erzbiftöfl. Gefemoniár zu Prag.
e. Hoch. Herr Windys Jofeph Hägifkaw, Pfarrer zu Resänig dc.
Dod. Herr Windifh Johann, Sáptan zu Zapräbla,
P). t. Herr Winter Benzet, Juſtiziär der Herrſaaft Niger
pod. Here Wirtd Dominik, Pfarrer zu Bohumilig
— — Wmifl&owfto Dionps, Pfarrer in Strobnig.
— — Bit Bengel, Parcer zu dota.
Herr 88j tet Anton, Logiker zu Budweis.
podm. Herr Bf ad Franz, Gooperdter zu Daubrawitz.
— — BiletIobann, Kaplan zu Zlonig.
Se. podm. Herr Woditka Leopold, Dedant zu Dbettaunis,
Som. Here Wobnd Franz, Gooperator in Mikurlig. u
— Bondra Sofepb, Kaplar in Witrgig.
— — Bondra Sofept, Gooperator zu etě.
— — Bonbrät Bartholomäus, Xominiftrator je Obram.
— — Sorel franz, Pfarrer in Dberlatein,
e. Hohw. Here Wotjffet Maurus, Prior bes Wenebickinerftifte® ju.
Stapgern und Pfarradminiftrater bafetbft.
odi. Herr Weabec Dominik, Abminiftrator an ber Dechantei zu Tauß.
©e. odi. pl. t. Herr Wrba Aopann, Profeffor der Kirchengeſchichte
ju Brünn,
sohn. Herr rea df cam, Rapları zu Kamenig.
— ifBoftotit Sofept, Kaplan in Gtarfeabad.
©. Toear. PL t Here Warda Franz, Domdechant und Eonſiſtorialprã⸗
« fe6 zu Rönigingräg.
Hochw. Herr Zahradnj? Wenzel, Kaplan gu Hotig.
Se. Tan ‚Herr 3aufat Johann, Gapuyner sQuardian zu Górubim. -
€. Hochw. pl. t. Here Zaunbaner Kari, Gonfiftoriat Rath und infule
Prätaf ju Kruman.
Hochw. Herr Bam orat Ermeit, Kaplan bei Ot. Jakob tn Iglau.
Se. Hochw. Gere 3bura Bonaventura, Minoritens Gonvents Quardian
zu Brünn, \ .
How. er Setenta Adalbert, Pfarrer zu Dobkenig.
€. Hochw. pl. t. Here Zelenka Sofept, Gonfiftoriats Rath, bifhäfl-
Bicar unb Dedant zu Wittingau.
God. Here Zeman ftý Franz, Groofit zu Güten.
€. Hohw. pl. t. Here Ziegler Sofepó tiboflam, Dr. ber Theo⸗
Togie, emerit, Profeſſor ber Paſtoraltheologie unb Dechant
du Ghrudim.
Bnaimer č. f. Gomnofium.
ee om. Pl. t. Herr Gpalet Ambros, regul. Ghorherr des Präs
menftratenfer Stiftes zu Geelau und f. f. Práfect am bes

fogten Gyomnafium.

PL. t per Sťaný Anton, k. 8. Gumanitáttprofeffor daſelbſt.
— — $aberler Ignay tto. tto,
— — Qdóüfect Johann, © k. Profeffor daſelbſt.

— — Bidtet Brang, dtto. to.

— — Bybjral Karl, . btts tto.

důler bafetbgt 36 Gxüd.

790

RNadtrag

Prager Fürſtbiſchöftiche Diäges:
Hohmärbiges Prager Generalvicariatsamt 12006
Berauner Bicaciattamt 13 Ot.

_ — Bobmiſabroder bite. 6 et.
— — Subiner bity. 19 et.
— — Byfiitzer dtto. 18 St.
— — Ggerer dtto. 16.
— — Fatkenauer dtto. 4 et.
— — Hayder dtto. 2 e.
— Ioadinéthaler dtto. 6 et.
— — —$olinet dito. 6 et.
— — eiqtenſtadter dtto. 2 €t.
— - Miepner tto. 1 et.
- — Moigomitzgr — tto, 12 ©.
— — Pilfner dito, 86.
— — Prager dtto. 6 et.
— - Sgiibramer dito. 9 et.
— — 'Rakonitzer dtto. 12 St.
— — Sälaner dtto. 12 €t,
— — Teiſinger dtto. 3 6t.
— — Botitzer dtto. 6 St.

eeitmeritzer Biſchöfliche Dißzes:
————— eeitmeritzer Generalvicariat nehfin
Bunzlauer, Friedlander, Sabler, pirfáteritm
Launer, Libohomer, Melniker, Gemiter mi
mauer Bicariatsämtern, in Summa 80 Eit.
Ginige (bem Herausgeber unbekannte) hochwürdige Wicariatdämtn bahn
Diöges 13 Ctüd.

oer $amtánet atria, SBeinfánbler zu Rónigingráze
Summa aller pl. t. Herrn Subferibenten 1710.

C as dient zur Racricht, taf eine
mii Orbis pictus und zmar in fü
bědmifh, pohlniſch unb franzoſiſch
buds erfolgen erbe, bie irem
Her ift als bie ehemals in ben
mehr als 160 artige Holzſtiche zu
genftánbe dienen werben,

L A E

Bei Johann $oftivit Do[pi ffir,
Buchdrucker in Königingräz ift neb(t andern zu haben:

=
Preise sind in Conv. Münze,
=

Zehrgebäubde ber ruffifhen Sprade, Rad bem Lehre
gebäude der böhmilhen Sprade des ‚Heren Abbe Dobrowſth.
Bon Anton Saroflav Puhmayer. 2 fl. :

Scriptores Rerum Bohemicarum, aud) unter .
bem Zitel: Stařj letopifomé deſſtj ob r. 1978 do
1627, čili pofratománj w fronitád) Pribjta Pulkawy a Bes
neffe à $ořomic, z rutopifü flaród) mydané, — Péči a náflas
bem frál. éejfé Společnofti Raul. 3 fl. .

Es enthält feine bloße gueNenmáfige Gefhichs
te, fondern ihre Quellen felbft; nämlich eine aus 17
burd) Alter, Steid)baltigteit und Manigfaltigkeit verfcie-
denen Chroniken eben fo vieler ungenannter Zortfeger des
Přibjť Pulfama und des Bened von foto
wig, mít jedeömaliger Anführung biefer Quellen, ihrer
WBarianten, bec betreffenden Jahre und ber erforderlichen
: Bemerkungen, Pritifdh verfaßte Chronik diefes
Königreihes von 1378 bis 1527; fomit vom K.
Bengel dem IV. bič & Ferdinand ben I.— mit 1143
größtentheild neuen, wichtigen und wiffen&mertben vaterlän«
diſch⸗ hiſtoriſchen Daten diefer Zeit. Weberdieß kommen
. von ©. 467 bi& ©. 520 aud) 10 befonbere Bruchſtücke
aus jenen zur Grundlage dienenden Chroniken vor.,

Grammatita čili Mlumnice Čeflého gazýřa po,
blé Dobrowflcho od Báclama Hanky.

Mythologie ber alten Deutfhen unb Slaven
in Verbindung mit dem Wiffenswärdigften, aus dem Gebies, ©
the der Sage und des Aberglaubens. Na, alphabetifcher
Bolge der Artikel herausgegeben von Anton Xfanj, Pros
feffor der Humanitätsklaffen am f. t. Gymnafium zu 3naím.

2 Bbeile, 2 fl.

Griechiſches Wörterbuch in etymologifcher Ordnung von
M. X. Riz. Zum Gebrauche für Schulen neu bearbeitet,
verbeffert und vermehrt burd) Vinzenz Kritfh. 2 fl

P. Francisci Wagner universa phraseologia latina.
Editio novissima, aucta et emendata Rectore
Schmidt, 8 fl. -

: , Novus Gradugad Parnassum, sive Promtuariz

Prosodicum syllabarum latinarum quantitatem hu
que regulas praecipuas synonymorum, epitheton,
phrasium, descriptionum poeticarum copiam cor.

- nens et in usum juventutis scholasticae editum a}.

Carolo Henrico Sintenis. 2 Zheile 2 fl.

- Algebraifhes Grempelbnd) obe bie Lehre vor
den Gleidungen, kurz gefaßt unb burd) 250 gemähl«
Aufgaben angewandt. 2 Xbeile, 2 fl.

Šdárftý B. Serjud einer populären matfemo
tifhen Geographie oder Spähreniehre, nebft de
Beftimmung deö Zritmaßes oder Chronologie, mit mehreren
jur Erläuterung und Auflöfung der Aufgaben bienliden Za-
feln und einer richtig geftodenen Kupfertafel. Gbemole 1 fi.
48 tr., jest 1 fl.

P.Virgilii Maronis Carmina Bucolica Bo-
hemorum versu reddidit et illustravit Carolus Wins-

iickj. Sp.$Birgilia Marona Zpewy Paftyifte &

čefté werſſe umedl a myfmětlil Karel Winatidy. 30 tr.

Anleitung zum Studium ber griechiſchen und nömifgen
Glaffiťer in feinem ganzen Umfange. SBorjüglid) zum Se

brauche der akademiſchen Rugend und angehender Lehrer von
Franz Side. 2 Theile 3 fl.

Ver ſuch einer allgemeinen lateinifhen Synonymit in einem
Handwoͤrterbuche der ſynonymiſchen Wörter ber klaſſiſche la⸗
teinifhen Sprache zum Gebrauche für Deutſche bearbeitet
von I. G. ©. Ernefti. 3 Zeile. 1 fl. 48 tr.

Anleitung zur feinern Latinität in Wibungen nad Xmme
tungen von Dr. Benjamin Fr. Schneider. 48 tr.

Blumentefe aus griechiſchen Didtern nad) den vec(didam
Didtungšarten, Bon A. B. Kritfch. 48 fr.

. amb S. prattifde Anleitung zum teberjga o.

bem Deutſchen ind Lateiniſche. 3 fl.

Schrevelii Lexicon Manuale graeco - latinum unacem
vocabulario latino- graeco, et collectione graecarum
radicum atque gnomologia graeco-latina. Ad editi-
onem purisinam denuo recognitum et vulgatum ıb
Vincentio Kritsch. 3 fl.

Mebung der lateinifhen Gonjugationen in deutſchen Aufkt&
mebft Anleitung zur rechten Stellung der lateiniſchen Wat
von Ghriftian Gottlob Bröder. 30 tr.

Google

Digi

Google

Digi

Google