Google
This is a digital copy of a book thaï was prcscrvod for générations on library shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project
to make the world's bocks discoverablc online.
It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was never subject
to copyright or whose légal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books
are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge that's often difficult to discover.
Marks, notations and other maiginalia présent in the original volume will appear in this file - a reminder of this book's long journcy from the
publisher to a library and finally to you.
Usage guidelines
Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we hâve taken steps to
prcvcnt abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automatcd qucrying.
We also ask that you:
+ Make non-commercial use of the files We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use thèse files for
Personal, non-commercial purposes.
+ Refrain fivm automated querying Do nol send aulomated queries of any sort to Google's System: If you are conducting research on machine
translation, optical character récognition or other areas where access to a laige amount of text is helpful, please contact us. We encourage the
use of public domain materials for thèse purposes and may be able to help.
+ Maintain attributionTht GoogX'S "watermark" you see on each file is essential for informingpcoplcabout this project andhelping them find
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it.
+ Keep il légal Whatever your use, remember that you are lesponsible for ensuring that what you are doing is légal. Do not assume that just
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can'l offer guidance on whether any spécifie use of
any spécifie book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search mcans it can bc used in any manner
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite seveie.
About Google Book Search
Google's mission is to organize the world's information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps rcaders
discover the world's books while hclping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full icxi of ihis book on the web
at |http : //books . google . com/|
Google
A propos de ce livre
Ceci est une copie numérique d'un ouvrage conservé depuis des générations dans les rayonnages d'une bibliothèque avant d'être numérisé avec
précaution par Google dans le cadre d'un projet visant à permettre aux internautes de découvrir l'ensemble du patrimoine littéraire mondial en
ligne.
Ce livre étant relativement ancien, il n'est plus protégé par la loi sur les droits d'auteur et appartient à présent au domaine public. L'expression
"appartenir au domaine public" signifie que le livre en question n'a jamais été soumis aux droits d'auteur ou que ses droits légaux sont arrivés à
expiration. Les conditions requises pour qu'un livre tombe dans le domaine public peuvent varier d'un pays à l'autre. Les livres libres de droit sont
autant de liens avec le passé. Ils sont les témoins de la richesse de notre histoire, de notre patrimoine culturel et de la connaissance humaine et sont
trop souvent difficilement accessibles au public.
Les notes de bas de page et autres annotations en maige du texte présentes dans le volume original sont reprises dans ce fichier, comme un souvenir
du long chemin parcouru par l'ouvrage depuis la maison d'édition en passant par la bibliothèque pour finalement se retrouver entre vos mains.
Consignes d'utilisation
Google est fier de travailler en partenariat avec des bibliothèques à la numérisation des ouvrages apparienani au domaine public cl de les rendre
ainsi accessibles à tous. Ces livres sont en effet la propriété de tous et de toutes et nous sommes tout simplement les gardiens de ce patrimoine.
Il s'agit toutefois d'un projet coûteux. Par conséquent et en vue de poursuivre la diffusion de ces ressources inépuisables, nous avons pris les
dispositions nécessaires afin de prévenir les éventuels abus auxquels pourraient se livrer des sites marchands tiers, notamment en instaurant des
contraintes techniques relatives aux requêtes automatisées.
Nous vous demandons également de:
+ Ne pas utiliser les fichiers à des fins commerciales Nous avons conçu le programme Google Recherche de Livres à l'usage des particuliers.
Nous vous demandons donc d'utiliser uniquement ces fichiers à des fins personnelles. Ils ne sauraient en effet être employés dans un
quelconque but commercial.
+ Ne pas procéder à des requêtes automatisées N'envoyez aucune requête automatisée quelle qu'elle soit au système Google. Si vous effectuez
des recherches concernant les logiciels de traduction, la reconnaissance optique de caractères ou tout autre domaine nécessitant de disposer
d'importantes quantités de texte, n'hésitez pas à nous contacter Nous encourageons pour la réalisation de ce type de travaux l'utilisation des
ouvrages et documents appartenant au domaine public et serions heureux de vous être utile.
+ Ne pas supprimer l'attribution Le filigrane Google contenu dans chaque fichier est indispensable pour informer les internautes de notre projet
et leur permettre d'accéder à davantage de documents par l'intermédiaire du Programme Google Recherche de Livres. Ne le supprimez en
aucun cas.
+ Rester dans la légalité Quelle que soit l'utilisation que vous comptez faire des fichiers, n'oubliez pas qu'il est de votre responsabilité de
veiller à respecter la loi. Si un ouvrage appartient au domaine public américain, n'en déduisez pas pour autant qu'il en va de même dans
les autres pays. La durée légale des droits d'auteur d'un livre varie d'un pays à l'autre. Nous ne sommes donc pas en mesure de répertorier
les ouvrages dont l'utilisation est autorisée et ceux dont elle ne l'est pas. Ne croyez pas que le simple fait d'afficher un livre sur Google
Recherche de Livres signifie que celui-ci peut être utilisé de quelque façon que ce soit dans le monde entier. La condamnation à laquelle vous
vous exposeriez en cas de violation des droits d'auteur peut être sévère.
A propos du service Google Recherche de Livres
En favorisant la recherche et l'accès à un nombre croissant de livres disponibles dans de nombreuses langues, dont le français, Google souhaite
contribuer à promouvoir la diversité culturelle grâce à Google Recherche de Livres. En effet, le Programme Google Recherche de Livres permet
aux internautes de découvrir le patrimoine littéraire mondial, tout en aidant les auteurs et les éditeurs à élargir leur public. Vous pouvez effectuer
des recherches en ligne dans le texte intégral de cet ouvrage à l'adresse fhttp: //books .google. com|
m
LEXIQUE
FRANGAIS-GREG
LEXIQUE
FRANGAIS-GREG
A L'USAQE DES CLASSES
PAR
L. FEUILLET
PROKESSEUR A PARIS
QUATRIÈME ÉDITION
PARIS
LIBRAIRIE CLASSIQUE EUGÈNE BELIN
RUB DB VAGOIRARD, 62
1897
Tout exemplaire de cet ouvrage, non revêtu de notre griffe,
8cra réputé contrefait.
(
\- !
7T>G?»7li !
I
SAINT-CLODD. — IMPRDIBRIE BELIN FKÈHES.
PRÉFACE
Ce Lexique français-grec diffère un peu des ouvrages
semblables, publiés en France jusqu'à ce jour; il n'est
donc pas inutile d'indiquer brièvement la méthode que
j'ai suivie.
Dans la nomenclature, j'ai pris pour base le Diction-
naire de r Académie et celui -de Littré. Cependant j'ai
ajouté plusieurs termes d'antiquité, et j'ai exclu un grand
nombre de mots exprimant des idées modernes, ou em-
ployés seulement dans le langage populaire. Les diction-
naires français-grecs donnent la traduction, d'ailleurs
fort inexacte, de termes comme bailli, bailliage, maire,
mairie, baromètre, thermomètre, ou encore, gilet, jupe, jupon,
o peignoir, sommier, sarrau, et, dans un autre ordre d'idées,
oj gabegie, galopin, paltoquet, sagouin^ salisson, saligaud, etc.
^ La suppression de plusieurs centaines de mots de cette
'^ sorte, l'omission de certaines acceptions et même des
g définitions, quand elles ne sont pas nécessaires, m'ont
. permis de condenser les matériaux utiles, et de faire
c> im volume d'une modique étendue, d'un format com-
o mode, qui peut être d'usage dans toutes les classes où le
^ thème grec est prescrit.
K Pour la traduction, je ne puis dire que j'aie toujours
< puisé aux sources de la plus pure grécité. Quand j'ai
^ trouvé une expression d'un bon prosateur, propre à
rendre un mot français, je l'ai choisie de préférence à
toute autre. Mais, comme mes devanciers, j'ai dû recourir
VI PRÉFACE.
quelquefois aux glossaires anciens, et beaucoup plus sou-
vent aux écrivains postérieurs. L'époque gréco-romaine
et l'époque chrétienne ont fourni à la langue grecque
un fort contingent de mots nouveaux, qui ont naturelle-
ment trouvé place dans ce lexique.
11 en est autrement pour les formes des mots et pour
les constructions grecques. Là, je me suis attaché à
suivre l'usage de la bonne prose attique. Depuis quelques
années, des hellénistes ont essayé de reconstituer, à
l'aide des inscriptions, l'orthographe attique de la meil-
leure époque. J'ai utilisé leurs travaux, laissant toutefois
de côté les réformes qui me paraissent compliquer, sans
grand profit, l'étude de la langue grecque. Quant aux
constructions, j'ai, en général, donné les plus usitées et
les plus simples. En outre, je me suis appliqué à fournir
toutes les indications nécessaires pour que l'on puisse
traduire les divers compléments français, qu'ils soient
exprimés par un nom, par un infinitif avec ou sans pré-
position, ou par une conjonction suivie d'un verbe à un
mode personnel. Sous ce rapport, des dictionnaires beau-
coup plus volumineux sont moins complets que ce lexique.
Les principaux noms propres sont placés dans le
lexique à leur rang alphabétique; et ceux qui désignent
des villes, des peuples et des pays ont le développement
qu'exige leur importance. En général, j'ai conservé à ces
noms la forme qu'ils ont dans les auteurs français. Ainsi
on trouvera Achille, et non Akhilleus; Aristote, et non Aris-
totélès; Eschyle, et non JEskhylos; Clytemnestre, et non
Clytœmnèstra, etc. Cependant, à l'exemple des meilleurs
historiens, j'ai rétabli, dans les noms d'origine grecque,
les terminaisons grecques à la place des terminaisons
latines. J'ai donc écrit Archidamos, Harmodios, et non
Archidamus, Harmodius; Sunion et Parion, et non Sunium
et Parium. Quant aux noms de divinités, je les ai donnés
PRÉFACE. VII
SOUS leur double dénomination : Zeus et Jupiter, Athéna
et Minerve, Artémis et Diane, etc.
Il est dusage d'ajouter aux dictionnaires français-
grecs les principaux verbes irréguliers^ La liste de ces
verbes est mise à la fin du livre, et ne renferme que
les formes et les temps employés dans la prose attique.
Pour composer ce volume, je me suis servi des tra-
vaux de lexicologie publiés en France. Mais les deux
ouvrages qui m'ont été les plus utiles sont le Dictionnaire
allemand-grec de Karl Schenkl, et le Dictionnaire grec-
allemand de Franz Passow, revu par Rost et Palm.
L. Feuillet.
AVERTISSEMENT
Cet avertissement renferme les notions nécessaires pour que Ton se
serve avec profit du lexique.
NOMS ET ADJECTIFS
i. L'article indique le genre et le nombre des noms. Ex. : Abîme, to
papaôpov, ou; 6 xpiifjLvoç, oî». Absence, ^ ^-îroudia, aç. Meubles, rà (ntew], wv. Un
homme du peuple^ h 8yi[x<>TYiç, ou. Quand en français un nom est employé
dans un sens indéfini, on doit omettre Tarticle grec. Ainsi, un précipice se
traduit par pàpaôpov ou xpyijxvo'ç; un homme du peuple, par S7)[xoTr,ç.
L'article s'emploie quelquefois avec un mot invariable, une préposition
suivie de son régime ou un génitif, pour former un substantif ou un adjec-
tif. Ex. : Le prochain, h itXyiGriov ou ô iréXaç. L'extérieur, to ou ti lço3. Le
parler^ to Xsystv. Les onze, ot evoexa. Les gens de Cyrus, oî Kupou ou oî [xeTa
Kupou. Les affaires de VEtat, Tot t*^<; •jro'Xewç. Extérieur, eure (adj.), ô, i^, to
E^oi. Insulaire (adj.), ô, *?!, to Iv vjqaw. Nerveux^ euse, ô, •?!, to tSv v6upo)v.
Dans toutes ces expressions et autres semblables, l'article se décline et
passe à tous les cas. Ex. : Il prend soin des affaires de l'État, iTrifxéXfiTat
Twv Tviç TToXswç. Lcs enucmis extérieurs, oî e;oj lx6poi, gén. twv Iço) e/Opwv, etc.
2. Lorsque les adjectifs grecs ont trois terminaisons, une pour chaque
genre, ces trois terminaisons sont données. Ex. : Bon, ayaOo'ç, r^, o'v.
Méchant, xaxo'ç, tq, o'v; TcovTjpoç, a, ov. Doux, yXuxuç, eTa, u. Si, dans les
adjectifs parisyllabiques, la terminaison oç s'emploie au féminin concur-
remment avec la terminaison t) ou a, ce fait est indiqué de la manière
suivante : Avantageux, wcpsXtjjt.oç, oç et t), ov. Nécessaire, àva^xaTo;, oç et a,ov.
Lorsque les adjectifs grecs n'ont que deux terminaisons, l'une pour le
masculin et le féminin, l'autre pour le neutre, la terminaison commune au
masculin et au féminin n'est exprimée qu'une fois. Ex. : Immortel, àôavaToç,
ov; et non aôavaToç, oç, ov. Heureux, £ÙSai(jLo)v, ov. Vrai, îXtjô-^ç, éç. Dou-
ceâtre, ôiroyXuxuç, u.
Lorsque les adjectifs grecs n'ont qu'une terminaison qui sert pour le
masculin et le féminin, ils sont précédés de l'article masculin et de l'arlicle
féminin. Ex. : Fugitif, ô, -^ cpuyaç, aSoç. Nouveau verni, ô, ^ vsviXw?, ^Soç.
S'ils n'ont qu'une terminaison servant pour le masculin, ils sont précédés de
l'article masculin. Ex. : Préparé avec du pouliot, ô pXyjxwviaç, ou.
3. Les noms, les adjectifs et les participes présents sont donnés sous la
forme contractée, qui, en général, est la seule employée dans la prose
attique. Ex. : Navigation, ôirXouç, gén. -jtXou; et non 6 -irXooç-ouç, gén. ttXoou-
AVERTISSEMENT. IX
ou. Intelligence, & vouç, géti, vou. Os, to ôtrrouv, ou. Mur, rh TcTyoç, ouç; et non
To teT^^oç, eoç-ouç. Sacrale, h Zo>xpaT7)ç, ouç. Simple, SrXouç, ^, ouv; et non
àicXôoç-ouç, àicXo'/j-TJ, à:rXoov-ouv. Bienveillant, euvouç, ouv. Z)'or, ypuaouç, 9), ouv;
et non y^puaeoç-oûç, éa-ij, £ov-ouv. D'argent, dpyupouç, S, ojv. /?e pourpre^
Tcop^upouç, 9, ouv. Haletant, xveuariôjv, cocra, (i5v (de icvEuariab)-»).
4. Lorsqu'une expression française est traduite par un nom et un
adjectif, le génitif de ces deux mots est ordinairement indiqué. Ex. : Faux
serment, h '{/euS^ç (ouç) ?pxoç, ou. Une haute montagne, ô^Xbv (ou) 5poç, ouç.
Mais si le nom et Tadjectif ont une même terminaison, cette terminaison
commune n'est donnée qu'après le second mot, lors même que l'accent
du nom et de l'adjectif est différent. Ex. : Vin léger, h XeTrrbç oTvoç, ou. Acte
brillant, epyov Xauirpdv, ou.
Cependant ces indications ne sont pas toujours suffisantes pour faire
connaître la déclinaison du nom ou de l'adjectif; et d'ailleurs elles sont
quelquefois omises dans les articles un peu développés. Alors il faut
chercher le mot français dans le lexique français-grec, et, au besoin, le
mot grec, dans le dictionnaire grec-français. Ainsi, chambres hautes est
traduit, à l'article haut, par t^c fjieTécopa oix^oixara, b)v, et un grand orateur
est traduit, à l'article grand, par piÎTwp Seivo'ç ou dfxpoç. Si l'on ignore que
Tot oîx-/î[iLaTa vient de to oixtifi^x, axoç, et que f'iÎTwp fait au génitif ^iqTopoç,
on trouvera ces formes aux mots français chambre et orateur.
5. Il y a en grec quelques noms et quelques adjectifs irréguliers. Gomme
ces noms et ces adjectifs sont déclinés ou mentionnés dans la Grammaire,
on devra consulter cet ouvrage, si l'on est embarrassé.
COMPARATIFS ET SUPERLATIFS
Dans les adjectifs, le comparatif et le superlatif, lorsqu'ils sont régu-
liers, se forment de la manière suivante.
1. Les adjectifs en oç font oTEpo;, oraToç, si la syllabe qui précède oç est
longue, et coTEpoç, ciTaroç si la syllabe qui précède oç est brève.
Une syllabe est longue^ lorsqu'elle renferme une diphtongue, une des
voyelles longues t), w, une voyelle quelconque suivie de deux consonnes ou
d'une double. De là les formations suivantes : Koucpoç, léger, xoucpoTepo;,
xoucpoTaToç; ToXfjLYipoç, audacieux, ToX[Jt.YipoTÊpoç, ToXfArjpoTaTo; ; asfAvoç, vénérable,
ore^jLvoTspoç, ^EjAvoraToç ; IvSo^oç, illustre^ EvSoçoTEpoç, Bv5o;oTaToç.
Une syllabe est brève, lorsqu'elle renferme une des voyelles brèves e, o,
suivie d'une voyelle ou d'une consonne simple. De là les formations sui-
vantes : 0appaXfioç, audacieux, OappaXscoTEpoç, 6appaX£&jTaToç ; irocpoç, sage,
co^coTepoç^ ffocpoitaToç.
Une syllabe est commune, c'est-à-dire tantôt brève, tantôt longue,
lorsqu'elle renferme une des voyelles communes a, t, u, non suivie de deux
consonnes ou d'une lettre double. Quand les voyelles a, i, u sont brèves,
elles ne sont marquées, dans le lexique, d'aucun signe de quantité. Quand
au contraire elles sont longues, elles sont marquées du signe de la longue (-).
De là les formations suivantes : Bapêapoç, barbare, papêaoojTspo;, papSapoj-
TaToç; mais àv.âpo'ç, affligeant, av.otpJTsco;, àviapoTaxoç. "A^toç, rf/(/«e, d;iwT6poç,
1.
X AVERTISSEMRiNT.
àçKOTaToç; mais cpiXdTÎfjLOç, ambilieux^ cpiXoTtixotepoç, cptXoTifjLoxaToç. ^HXapvupoç,
avare^ cpiXapyopompoç, ^tXapYupwTaToç ; mais laj^ûpoç, /br^, la/^upoTepoç, t«r/upo-
TttTOÇ.
Dans les adverbes en a>ç qui correspondent aux adjectifs en oç, on
forme généralement le comparatif en oxepov ou wTgpov, et le superlatif en
otara OU wxaTa d'après les mêmes principes. Ex. : ^ejjivSç, avec gravité j
creuLvoTÊpov, ceuLvoTata; (Tocpcoç, sagement ^ aocpcoTepov, vocpioTaxa; i^rj^Upwç, forte-
ment^ Iffj^upotepov, l<T)(^upoTaTa.
2. Les adjectifs en «v, ov, en iiç, eç et en uç, «w, u forment leurs com-
paratifs et leurs superlatifs, lorsqu'ils sont réguliers, de la manière sui-
vante : EùSaifjLwv, ov, heureux, eùSaijxovédTepoç, ÊÙSaifxovEOTaroç ; àXTjôiqç, éç,
vraif àkrfiiGTZ^oÇj akrfiic'voLToç \ ykrjTviç, eia, u, doux, yXuxuTepoç, -^XuxuTaTo;.
Dans les adverbes qui correspondent à ces adjectifs, on forme d'une
manière analogue le comparatif et le superlatif, lorsqu'ils sont usités.
Ex. : EuSaifjLovwç, heureusement, euSattxovs<TT6pov, gùSai|jLovi(iTaTa ; àXriOGç, vrai-
ment, dXrjôsGTTepov et akrfi&cfzi^wç^ dX7j6é<rraTa.
3. Quelques adjectifs grecs très usités ont un comparatif et un super-
latif irréguliers. Quoique la Grammaire fasse connaître ces comparatifs et
ces superlatifs, la plupart sont donnés dans le lexique. Ainsi on trouvera le
comparatif et le superlatif de à'^Mç, au mot bon; de ai<JxpoÇ) aux mots hon-
teux, laid; de «x^P^'^î ^^ ^^^ ennemi; de ^Buç, aux mots agréable, doux; de
xaxoç, aux mots mauvais, méchant; de xaXoç, au mot beau; de (AgXa;, au mot
noir; de [xsYaç, au mot grand; de pitxpo;, au mot petit; de ttoXuç, au mot
nombreux; de faStoç, au mot facile; de Ta5(.uç, au mot rapide, etc.
Du reste, un certain nombre d'adjectifs et d'adverbes n'ont ni compa-
ratif ni superlatif; d'autres n'ont que l'une ou l'autre de ces formes. Il est
donc utile de les vérifier, au besoin, dans' les dictionnaires grecs-français
qui les donnent.
VERBES
1. Les verbes grecs, d'après l'usage admis dans tous les dictionnaires,
sont donnés à la première personne du présent de l'indicatif; et, s'ils sont
contractes, les deux formes sont indiquées, bien que la seconde seule doive
être employée. Ex. : Délier, Xuw; honorer, Ttfjiàw-o); appeler, xaXsw-ôi;
arriver, aq)-ixv£0[xai-ou[jt.at.
Cependant le verbe est à l'infinitif, en grec comme en français, lorsqu'il
a pour complément le pronom réflécbi lauTou, îjç, ou le pronom réciproque
aXXvjXwv. Ex. : Se jeter, lauTov, V? o paXXgiv ou fiTUTgTv; se heurter l'un
l'autre j aXXvJXoiç, aiç <nj>(-ii^o6si'^,
2. Lorsqu'un verbe est régulier, la première personne du présent de
rindicatif est suivie de la première personne du futur; lorsqu'un verbe est
irrégulier, la première personne du présent de l'indicatif est seule énoncée.
Ex. : Délivrer, d-ït-aXXaTTw ; àiro-Xuw, f. «ro); étendre, Tgivw, àito-TgCvo), Ix-teivco,
Trapa-Tgivo) ; (xTjXuvo}, f. uvw.
3. Dans les verbes composés d'une ou de plusieurs prépositions, le trait
d'union marque la place de l'augment et du redoublement. Ex. : Cacher,
AVERTISSEMENT. XI
xpuimi}, sTTo-xf vxTM (d'où Fimparfait dbccxf uircov) ; pratiquer, èKt-nfieiàè (d*où
Taoriste i licrr/^oeuaa); huer, èx-om»-» (d'où Timparfait iin]vouv); s'tnstir-
ger, Imcv-ioTvaas (d OÙ rimparfait imcytora^uiv et Taoriste second liccvs-
<rrT,v), elc.
4. Le présent moyen et le présent passif ayant la même forme, la voix
du verbe est ordinairement indiquée par les mots (moy.) ou (pass.), si le
verbe est irrégulier, et par la forme moyenne ou passive du futur, si le
verbe est régulier. Ex. : Hasarder^ icaf>a- a»o|jL«i (moy.); se corrompret
ffi^icouai, xrroHniTcojAat (pass.); mais feindre^ icpra-icoico{Aaa*ou{Aac, f. T^oofutt;
errer, TÛ^rÊ9ù\uDtriù\ua, f. yfttflùyun.
5. Quelques verbes ont à la voix moyenne le sens actif et le sens neutre
avec plusieurs temps qui diffèrent (voyez (pa{vw, X^vr^t^ r^kta dans la liste
des verbes irréguliers). Dans le lexique on indique toujours en quel sens
est pris le moyen de ces verbes. Ex. : Montrer {manifester), àito-^aivojAon
(moy. avec sens actif) ; se montrer {apparaitre)j ^atvoMLot (moy. avec sens
neutre). Mettre en fuite, TpéicofAoct (moy. avec sens actif) ; prendre la fuite f
Tpéicojjuxt (moy. avec sens neutre).
6. Sont regardés comme rentiers tous les verbes qui n'ont que les
temps premiers, et dans lesquels le futur fait suffisamment connaître la
formation de ces temps. Tels sont : Tijtaft>-w, f. rjcrw, honorer (d'où WfXT|ff«,
TETifiTjxa, etc.); avta&)-S, f. acrw, affliger (d'où iliviaaa, Y|Vtaxa, :JvtaOr|V, etc.);
TcXoTTw, f, TtXoMw», foçonner {A^ofi 6cXaaa, ècXaoOijv, etc.); criÇio, f. ot(;(09
piquer (d'où Idrija, lartx^v, {tni-^iucu, etc.).
Les verbes en iioa de plus de deux syllabes ont régulièrement chez les
attiques le futur actif tu, et non ((roi ; et le futur moyen iou{jLa(, et non (aofjiat.
Ex. : KopLi^My f. cS, apporter; moyen xo(AiCo{xae, f. touiAott. Les autres temps
sont lxo(jif(Ta, xsxouixa^ lxo{Aura;AT)y, xopLto6i{90{jt«i, IxofxioOviv, xexo(<.tcr|JLai.
7. Sont classés parmi les verbes irréguliers tous ceux qui s'écartent des
règles générales non seulement pour la formation des temps, mais aussi
pour l'augment et le redoublement.
Parmi les verbes qui ont un « initial, sont considérés comme réguliers
ceux qui ont l'augment y) : IXm'Cco, espérer, imparfait ^SXtciÇov; et comme
irréguliers ceux qui ont l'augment ei : lOïC», accoutumer, imparfait etOtCov.
8. La liste des verbes irréguliers donne en général le verbe simple,
comme àYEipco, âxôuco, Xafjiêavco^ etc. Mais si le verbe simple est inusité dans
la prose attique, ou si le verbe composé a quelque irrégularité particulière,
le verbe composé est mis à son rang alphabétique. Ex. : 'AfA^t-Yvo^io-S, d{A9(-
EWUfJLi, dv-é^o), dii-ocvTao)-£d, lic-av-opddo)'£5, iv-o^Xsu-â, etc.
9. A notre participe passé passif répond, en général, le participe aoriste
ou le participe parfait passif grec. Lorsque notre participe peut se traduire
en grec par un adjectif, et lorsqu'il s'emploie adjectivement ou subslanli-
vement en français, il a un article à part dans le lexique. Voyez achevé^
acquis, affligé, annulé, habillé, etc.
10. Lorsque plusieurs verbes grecs qui se suivent veulent le même cas,
ce cas n'est indiqué qu'après le dernier verbe. Ex. : Achever, TeXsco-w, em-
rtkitA-Z; àvuTû», f. uow; Trepa^vco, f. avw, ace.
ABRÉVIATIONS
(Daos le leûque, ces abréviutioDs sont itupriaiécs en caractères romains
ou eu caractères italiques.)
a.
actif.
néol.
ahs.y absolu.
absolument.
nom.
ace.
accusatif.
num.
activ^.
activement.
opt.
adj.
adjectif.
Oi^^.
adv.
adverbe.
parf.
aoi\
aoriste.
part.
au fig.
au figuré.
pass.
au pr.
au propre.
pers.
c, comp.
comparatif.
pi.
conj.
conjonction.
pl.-q.-parf.
dat.
datif.
plus SOllV.
encl.
enclitique.
p.p.
en gén.
en générnl.
}ypl€.
en pari.
en parlant.
prép.
etc.
et caetera.
prés.
r.
femme.
pron.
f.^ fém.
féminin.
pron. pers.
r., fut.
futur.
prop.
fl.
fleuve.
pr. poss.
gén.
génitif.
qq. chose.
h.
homme.
99f'
imparf.
imparfait.
qqn.
impér.
impératif.
rar.y rar^.
impers.
impersonnel.
s., suhst.
ind.f indécl.
indéclinable.
s.f sup.
indéf.
indéfini.
s.-enl.
indic.
indicatif.
sf.
indir.
indirect.
simple.
inf.
infinitif, ive.
sing.
int., inlerr.
interrogation.
sm.
inlerj.
interjection.
subj.
loc. adv.
locution adverbiale.
V.
loc. conj.
locution conjonctive.
va.
loc. prép.
locution prépositive.
vn.
m. y masc.
masculin.
voc.
niouvK
mouvement.
voy.
moy.
moyen.
Vf.
néologisme.
nominatif.
numéral.
optatif.
ordinairement.
parfait.
participe.
passif.
personne.
pluriel.
plus-que-parfait.
plus souvent.
participe passé.
peuple.
préposition.
présent.
pronom.
pronom personnel.
proposition.
pronom possessif.
quelque chose.
quelquefois.
quelqu'un.
rarement.
substantif.
superlatif.
sous-entendu.
substantif féminin.
simplement.
singulier.
substantif masculin.
subjonctif.
ville.
verbe actif.
verbe neutre.
vocatif.
vovez.
verbe réfléchi.
LEXIQUE
FRANGAIS-GREC
A, sm., première lellre de Talphabel, tô
âXoa (indécl.).
A, prép., est suivi d'un nom^ oueZ'un verbe
à l'iiiûnitif.
I. À, suivi (lun nom, indique un complé-
ment indirect^ un complément circonstan-
ciel ou un complément modificatif.
À, indiquant un complément indirect,
marque : i» L'attribution^ et se rend par le
datif. Donner des présents à des amis, Sûpx
cpi^oi< S{§(«>{j.i. Obéir aux lois, toi; v6{jlo'.; icei-
éojJLai (moyen). Utile à la pairie, Ti5 icarptôi
Xp7;9iiioc, ov. Le don de Dieu aux hommes,
i\ 0eoO 66ji<; toÏ; àvBptSico'.;. Cette règle ad-
met des exceptions qui sont indiquées dans
le lexique. Nuire à ses ennemis, toù; Èxôpoùç
QXaxTu. Lieu consacré aux dieux, yupiov
Upôv Oeûv. Il 2o La direction, la tendance,
et se rend par le datif, on par une des prépo-
sitions elç, icpoç, cm et Caccusaiif. Dire qq.
chose à qqn, Xi-^ta ti xivi ou Trpô; xiva. En-
voyer un messager à qqn, dtyyfiXov xtvi ou
icp6{ Tiva icÉjxrb). Inviter qqn a un festin, ènl
oèiicvov Tiva xaXe'u-û. Enclin à la colère, icpô*;,
cl; on licl t)\v ôpy>,v 7cp07rsrf,î, iç. Hymne à
Apollon, Cpivo; eî; 'AicôMwva. || 3° La partie,
le rapport, avec un verbe neutre ou un verbe
passir, et se rend par Vaccusalif. J'ai mal
an doigt, xôv SixTuAov àXyéu-fa), f. T|9b). 11
fut blessé à Tépaule, xôv cSjlov ixùd^ (dexi-
xpoiaxw). || 40 Vappartenance, le devoir, et
l'on emploie le verbe eljxt avec un nom au gé-
nitif l/Ionie était ou appartenait aux Perses,
'iwvîa V xwv nepràv. Aîais on dit avec un
adjectif possessif : Toutes ces choses sont à
nooi, irivxa xaOxa èp.i £9xiv. C'est à toi, à nous
de parler, adv, -fijxéxepdv «crci Xéyetv. || 5* La
provenance, Voriqine, Véloignement^ et l'on
emploie le génitif s^yec èx ou éÇ, àizô, icapi,
et quelquefois fe génitif seul. Puiser de l'eau
à une source, C6(*>p iiz^ ou è% ic7\Yf\c dpûx(o,
f. uïw. Acheter qq. chose à qqn, itaoa xivdç xi
a>véo2JLat-oû(jLâci. J'ai oui dire cela à des vieillards,
"ïjxoocya xoGxo icpeaSuxépwv ou icapà icoeaSu-
xépu>v. Etre suspendu à un clou, "^prî^cGai èx
•ïcàxxdtXoo. Enlever les richesses à qqn,xpniJ^ati
x'.vo; à9-aipsop.3i-oupLai (moyen).
À, indiquant un complément circonstan-
ciel, marque ; 1® Le lieu où Von est, le repos
(question 'nou;), et se traduit par èv avec le
datif, xaxi avec l'accusatif eici avec le gé-
nitif o\\ le datif, ou par un adverbe. Je suis
à la campagne, iv d^porç ou xax' àypoû; eîpii.
A Athènes, èv *A0T,vaiç ou 'A6Yi'/i\ffi(v). A la
(question
-noï;), et se traduit par elç, irpdç, iizi avec Tac-
cusatif, on par un adverbe. Aller à la cam-
pagne, à Athènes, ïpX'^V^^ eU irP^'^^^t ^'^^
'AÔT^va; ou 'AB^ivaÇe. Monter à cheval, iva-
6aiv(i) litl x6v Ï1CIC0V. Tendre les mains au ciel,
àva-x6tv(i) xàç X^'-P^^ "^P^î "^^^ oôpavdv. ||
30 Le temps, et se traduit car xaxi avec l'ac-
cusatif, iv avec le dalif, èirî avec ie génitif,
et quelquefois par le datif ou //? génitif seuls.
A cetle époque, xax* éxcTvov xôv '/(j^o^ov, ev
éxEÎvfa) xû XP^^V- A midi, év (xs9v\^6pîa, xi^;
pLea7\(i€pia;. Au commencement, èv dpxf(, xax'
àpxV. A la fin, èitl xeXeuxfiç. A temps, à pro-
F os, èv xatpû, xaipû. || 4® La dislance, et
ou emploie Vaccusalif. Se retirer à vingt
stades de la ville, sTxovi axaSiouç xf,ç ndXsct);
(xico-x^^pèu-î^, f. Tjffd). Etre à une journée de
marche, dir-eijii 'f\(xépac 060 v. jj 5° La succes-
sion, Valternative, et se traduit par xaxi,
àva avec Vaccusalif. Deux à deux, àvà ou
xaxà 6Û0. Trois à trois, àvà, xaxà xpst;. Tour
à tour, àvà, xaxà pispoc. Louer au mois, xaxà
ljif,va jjLi<jGd(*>-û, f. (oaw. A toute heure, àvà
icacxav cipav. Mot à mot, xaxà XèÇiv. || 6» La
manière, la quantité, et se traduit par le
datifs par si; ou Tcpd; et Vaccusalif, ou par
un adverbe. A première vue, xyî irpdSxo ô^t:.
A saliété, etç ou icpôç xdpov, à'Sv^v ou xaxa-
xdpwç. Vendre au poids, itpô; axi6|j,T\v rw-
Xè(i>-b>, f. T,au>. A la grecque, *EXXr,vtaxi. jj
70 La conformité, et se traduit par xaxi avec
Vaccusalif. A mon avis, xaxà x^v ép,);v vvw-
|xr,v. A la lettre, xaxà XéÇtv. A sa prière, xax*
eux'V' aôxou. || 8» L'approximation, et se
traduit^ par fi, ou. Pendant neuf à dix jours,
èvvéa i\ Sixa -f,(i.èpa{.
À, indiquant un complément modificatif,
marque la destination, la forme, la qualité,
et se traduit ordinairement par un ddjccUf
ABA
— 2 —
ABB
dérivé du siibslautifgrec. Terre à potier, t\ xe-
pajitç (iSoç) yfî, gén. yfi;. Tunique à maDches,
X''^<<^^ (ûvoç) )fcipi8(i)Td;, oC. Uèles à cornes,
xà XJha. xepaT096pa,<<>v. Instruments à plusieurs
cordés, xi Spvava icoXûyopSa, wv.
II. À, suivi d'un vet'oe à rinQnitif, dépend
ordinairement dun adjectif ou d'un verbe,
plus rarement d*ua substantif. || !<> À, suivi
d'un infinitifs s'exprime rarement en grec.
Beau à voir, I6eiv xaXdc, T|, dv. Habile à parler,
Xéyeiv 6sivô{, r,, dv. Apprendre à commander
et à obéir, {Jiavèivco &pYeiy ts xal dfpxeoOai.
Donner une terre à labourer, "jfnv -jfewpYerv
5i8u>iJLt. Inviter quelqu'un à faire quelque chose,
icapa-xaXé(t>-(!) xiva iioieTv xi, rar. icpèç xô
icoUtv xt. Il 2» À, suivi d'un infinitif, se tourne
quelquefois par le participe, ou par ^t avec
un mode personnel. 11 passe le temps i s'exer-
, cer (en s'exerça nt), 8ia-xp{6ei (icXcxûv. Il se
plait à lire, -i^ôfixai àva-ytYvwaxwv. A le croire
(si on le croyait), on dirait, eï xiç aùrtC^ mcr-
xeuot, Xéyot av. || 3o À, placé eutre un sub-
stantif et un infinitif et indiquant ce aue
l'on doit faire, se traduit par l'adjectif verbal
en xéoc, a, ov, employé impersonnellement on
personnellement. C'est une chose à faire, xoOxo
•ïtotT,xéov. C'est un conseil à donner, xauxr^v
x^v pouX^v fioxs'ov Ifftiv ou a\jxi\ ^f^ fouXii
6oxéa 69xiv.
La préposition à entre encore dans un grand
nombre de locutions. On trouvera la manière
de la rendre soit à l'article consacré au mot
qui lu précède, soit à l'article consacré au
mot qui la suit.
ABAISSEMENT, sm. i^ Action de faire
descendre, \ xxBsjk;, eca;. Abaissement de la
voix, fj xf,ç (p(i>vf|Ç dfvÊffiç, t^^. Il 2° DiminU'
tion, •h^ éXaxxwatç, ew;. || 3» Avilissement,
bassesse, i\ xaicsivôrr,;, Tf\xoç; -fi alT/(6vt\, •t\ç.
Etre dans l'abaissement, xaiteivûç icpixxw
(neutre).
ABAISSER, va. 1® Faire descendre, xa6-
it\\Li, ù(f-it\m^ ace. Abaisser les lances, les
rames, xà odpaxa, xàc xcaicaç xaB-ÎTipii. 11
abaissa les faisceaux devant le peuple, xà(
âi66ou( 69-7^x6 x(} 8t|!-lo>. || 2® Diminuer,
IXaxxdw-tÔ, f. îm>7(ù; (xeidw-G, f. toato, ace. \\
30 Réprimer, 9u-9xéXAu); xoXdÇw, f. daw, ace.
|| 40 Humilier, avilir, xaiceivdw-w, f. ticu);
axi|juxÇw, f. daw, ace. Il S'abaisser, vr. i^Etre
abaissé, les mêmes verbes au passif. || 2^ S'hu-
milier, Voy. ce mot. H 3© S* avilir, se dégra-
der, éayxôv, V» b xax-aiaxuveiv (de xax-
aioxùwtù, f, uv(5). S'abaisser à des prières, tk
Se-Ziaeiç xaxa-6aiv(i).
ABANDON, sm. 1» Etat d'abandon, dé-
laissement, ^ i^t\'a.vx, aç. || 2° Action d'a-
bandonner, \ xaT(iXeit|/i;, «wç; -Jj àicdXei<j/iç,
£(i>ç. Il 3» Action de négliger ^ r\ à\itkzvx, aç ;
^ à'ki'ftù^ia, OL^. A l'abandon, à{xe>^(I><;. Laisser
à l'abandon, icpo-tejxai (moy.), ace. Se laisser
aller à l'abandon, faôuix^w-û, f. Tiaw; faSioyp-
YÉw-w, f. i^ao). Il 4« Cession, i\ itapaywptjaiç,
ewç. Il 5» Négligence heureuse, i\ poicrxt&vïi,
ABANDONNÉ, ÉE, part, passé. Voy. aban-
donner. Enfant abandonné, icaiSiov IxBgxov,
ou. Il Adj. 1o Désert, ept\jJLo;, o« et -n, ov. || 2«
Li'yre' d jm passions, aawxoç, ov; àaEXy/,;, eç.
ABANDONNEMENT, sm. !<> Cession, 4^ 'ira-
p^/<ôpir;m{, «uç. |l 2<» Délaissement, ii èpt^-
uita* aç. Il 30 Dérèglement, \ iauxia, aç; if^
aaé^yeia, aç.
ABANDONNER, VA. !<> Délaisser, Quitter^
Xeîitb), dtico-Xeîirb), xxxa-'Xeticb), ace. Abandon-
ner sa ville, x^v icdXiv ^x-^{icb>. || 2o Laisser
échapper, lâcher, àj-it\^\., ace. || 3* henon-
cer à, se désister de, à^-tarxajiai (moy. avec
sens neutre), gén. J'abandonnerai le siège,
X'î\; icoXiopxta^ dico-9rft90(jLai. Il abandonna sa
charge, xf,; à^x^^ à'i:-é<jvi\, || 4» Exposet\ li-
vrer, icpo-6î8b>{jit, itpo-tifxat (moy.), ace. 11
abandonna le pays aux ennemis, rt^v x<<^P'^
xoïç Tco^siitotç irpo-eTxo. || 5° Confier, remettre,
èm-xpéit(i>, icapa-8î8(i)(jLi, ace; à, dat. \\ 6°
Négliger, d(itÀéa)-h>, f. i[9u), gén. || S'abandon-
ner, vr. i^ Se laisser aller, se livrer, lauxov
V* b 8i8dvai, èx-8i8dvai, cm-8i8dvai (de 6î-
8a)jjLt, etc.); à, dat, ou elç et Vacc. || 2® Se
remettre, éaux6v, V. ^ iitt-xpéiceiv (de siti-
xpéitw). Il 3*' Perdre courage, àéufjiéw-û, f. ^,ff<«>.
ABAQUE, sm., 6 â6a^, axo;.
ABASOURDIR, va. l» Assourdir par un
grand bruit, Èx-xco^du-to, f. câvu, ace. ||
20 Consterner, éx--î:>vV|xxw, ace.
ABATAGE, sm. 1° Action d'abattre du
bois, i\ ôXoxoai'a, aç. || 2° Action d'abattre
{des bestiaux), i\ a» av/;, f,;.
ABÂTARDIR, va.', oia-^Oeipti) ; (en pari, des
plantes), èÇ-aYpidw-û, f. wjw, ace. || S abâtar-
dir, vr., les mêmes verbes au passif.
ABÂTARDISSEMENT, sm., "n 8ia(p0opa, â<l,
ABATis, sm. lo Abatis d'arbres (arbres
abattus), xà 8év8pa xaxa6e€XY^txlva, (i>v. ||
2» Amas de choses démolies, xà èpsixia, wv.
Il 3° Massacre (d'animaux), i\ açay^^, f,ç. ||
40 Extrémités des volailles, xà dpvièwv
âxpuxYipia, u)v.
ABATTEMENT, sm. !<> Affaiblissement
des forces, -f, à^Béveia, a;; i^ appuxrxîa, aç. ||
2o Affaiblissement du courage, r\ à8u|jLÎa, aç.
Etre dans l'abattement, à6u{xéb>-<ï>, f. -hjstù,
ABATTOIR, sm., xô jjLaxeXEtov, ou.
ABATTRE, va. 1» Renverser, démolir,
xaxa-6iXXb), xaO-a'.pib)-b>, àva-xpéicw, ace. Il
abattit les murailles de l'ennemi, xà xûv
icoXejjLtwv xeiX"»! xaO-eïXe. || 2° Couper, xdicxw,
àico-xdiïxw; xéfivb), àiTO-xé{jLVb>, ace. || 3^ As-
sommer, tuer, aipaxxu), îico-ffçixxw, ace.
Abattre des bêles sauvages, Oïjpîa xaxa-6aX-
X(i). Il 4® Affaiblir, diminuer, éXaxxdw-ô, f.
wffw; {i8id(ii)-(ô, f. «iffw; irapa-T^Ow, f. T^Ovu,
ace. Il 5* Décourager, xaxx-itVfjxxw, ou-
ax6A>^a), aec. || S'abattre, vr. 1® Tomber,
xaxa-itîircw. || 2» Descendre en volant, xaxa-
Ttéxofiai; sur, elç et l'ace. \\ 8« Cesser, (en
pari, du vent), Tauojiai, f. aoaai; Vf.vw, f.
ATjÇw. Il 40 Se décourager, àSupiew-û, f. yiaw.
ABATTU, UE, p. p. Voy. ABATTRE. || Adj.
1« A/faibli, àoSevi)?, éç; dfppwaxoç, ov. J|
20 Découragé, iOufioç, ov. || 3° Confus, triste,
ABBAYE, Sf., xô XOlvdôtOV, OU.
ABBÉ, sm., 6 xoivo6tap}^7\(, ou; b àpyi-
jiavSpîxTjç, ou,
ABBESSE, sf., fi àpxtlAav8pTxiç, txiSo;.
ABO
— 3 —
ABO
ABC, sm. lo L'alphabet^ tô ypajxjjLaTeîov,
ou. Il 2o Eléments^ ta aro'.yeîa, wv.
ABCÈS, sm., TÔ âicoffrr^fla, axo;. Malade
d'uD abcès, 6 d'7co9TT,;i.aTÎocc, ou. Semblable à
un abcès, iitoTnr^jjiaTixd;, t^, ov.
ABDÈRE, villBy Ta "AêSr.pa, wv.
ABDÉRITA1X, pple, h 'AèSïipÎTT.ç, 00.
ABDICATION, sf., "fj diroôeffiç, ewç.
ABDIQUER, va., renoncer à, diro-xîOejiai,
xaTa-TiOcjjtat (mov.), ace. \\ Vn., renoncer à
une dignité j ipxV <Î9-t"'\P''t*» ^pyJ^S è\-i<rzaiLai
(moy. avec sens neutre).
ABDOMEN, sm., t6 ôroviarptov, ou.
ABDOMINAL, ALE, adj., ûiroyiorpioç, ov.
ABÉCÉDAIRE, adj., axoiyjtiaL'AÔi^y i^, dv.
ABECQUER, va., vpwjli^a),^. tû, acc,
ABEILLE, sr., i\ jxsXtTta, t,ç. Petite abeille,
t6 pleXitxiov, ou. Eleveur d'abeilles, ô [leXtr-
ToupYdç, ou. Semblable aux abeilles, [ieXit-
ABERRATION, sf., erreur ^ -fj icXdfv»^, 7\?;
TÔ àjJLdtpXTijXat, «TOÇ.
ABÊTIR, va., :?|Xi9tÔ6)-w, f. J)5W, flCC. ||
Vn., et s'abêtir, vr., ■f^XiOioç, a, ov ou {iwpoç,
a, ov YÎyvoiiai.
ABHORRÉ, ÉE, p. p. Yoy. ABHORRER. ||
Adj., xaTixcuTco;, ov.
ABHORRER, va., p6s).tJTT0(jLat, f. û^0(JLai
faor. É68sXi3)^0-r;v), ace; xaTa-icTuw, gén. Se
raire abhorrer om être abhorré de, iTc-ex^i-
vojxai, dat.
ABÎME, sm. l» Gouffre profond, xb pipa-
8pov, ou; ô xpT,u.v<5ç, ou. Abime de la mer,
ô ^uéd;, ou. Un abîme de maux, 3u6ô; xaxûv.
Précipiter dans l'abîme, elç tô Bâpaôpov é|x-
6iXXù), flcc. Il 2° Ruine complète^ 'f\ e^oiXeta,
aç. Il 3° Chose incompréhensible f tô (iv6T,Tov,
ou. ^ ^ ^
ABÎMÉ, ÉE, p. paSS. Yoy. ABÎMER. || Au
fig. Abimé dans la douleur, dvia TeTpu{îévo;,
T„ ov. Abfmé de dettes, ô-fXrijjLaji pe6airciff[xl-
voç, T„ ov.
abImer, va. 1® Précipiter dans^ un
abime, xaTa-xpT,{jLviîîu), f. iw, ace; bU tô
pipaôpov èii-BdXkiù, ace. Abîmer dans la mer,
xŒTa-'îcûvTito), f. tô, ace. \\ 2» Ruiner, gâter,
xa6-aip£(i>-ci>, Sia-cpOeipot), ace, \\ S'abîmer, vr.,
les mêmes verbes' au passif. || Au fig. S'abî-
mer dans ses pensées, 9Ûvvou<;, ouv Êîtii.
ABJECT, ECTE, adj., (paG^oç, oç et t„ ov;
|xo)r^pdç, di, 6v. Homme abject, tô xaSapjxa,
aTOÇ.
ABJECTION, sr., il {pau>.dTT,ç, TjTo;; i\
pLOYÔTipta, a;; f, àTtjjita, a;. Tomber dans
l'abjection, àx'.[iia irept-TciirTw.
ABJURATIONJ sf., i\ Ê^wiioaîa, a;.
ABJURER, va. i° Renoncer solennellement
à, d-K-djjLvujii, iÇ-d|jivu[ii (et moy.), ace. \\
2o Renoncer à, (i{p-΀|iat (moy.), gén.
ABLATIF, sm., Ti <icpaip6TiXT|, -î^ç.
ABLATION, sf., -f^ à'faîpecTic, Eox;.
ABLE, sm., ABLETTE, sf., poisson, 6
^£uxîaxo;, ou.
ABLUTION, sf., T| àirdXouaiî, ewç.
ABNÉGATION, sf., 'i\ Twv IStwv ffujxcpspdv-
Twv ÔXiYwpta, a;. Faire abnégation de, àic-
ayopeud), ace; d'f-îejiai (moy.), gén.
ABOI, sm. Yoy. aboiement. \\ Au fig. Etre
aux abois, èv tcoXX^ dTcopiq^ £:{ii, év/dcTU)^ 8t<x-
xeitioct.
ABOIEMENT, sm., 6 uXavpidc, oC.
ABOLIR, va., XOb), xaTa-Xub), f. XCffu);
iv-aioéw-û, acc. || S'abour, vr., xaTa-Xûopiai,
f. Àu6T|90{jiai.
ABOLISSEMENT, gm., i\ xttTaXuai;, cuç.
ABOLITION, sf. 10 Action d'abolir, ■i\ xa-
TiXuffiç, ew;; tj dtvatpediç, cw;. || 2° Pardon,
•Jl ffUYYVtijiTfi, TjÇ; fj ««peacç, ew;.
ABOMINABLE, adj. !• (^ut inspire Vaver-
sion, pSeXupdç, de, ôv; jiuaapdç,d, ov.||2» Très
mauvais, xdtxioToç, t\, ov. '
ABOMINABLEMENT, adv. 1» De manière
à inspirer de L'aversion, pSsXupûc. || 2« Très
mal, xixtoTa.
ABOMINATION, sf. l» Exécration, y\ BSe-
XuY(iia, aç. Avoir en abomination, éx-Tpc7co-
piat (moy. avec sens neutre), ace, \\ 2® CAo5c
abominable, tô ala/pôv ou dvdo^iov Ipyov, ou.
ABONDAMMENT, adv., dcpOdvuç, Sa^/tTibX.
ABONDANCE, sf., ^ d(p6ovia, aç; f^ eôito-
pîa, a;. En abondance, eU dcpOovîav, dcpOdvuç.
Vivre dans l'abondance, sv àçSdvoiç P'iote^w,
f. 9(1). Parler d'abondance, Ix ou àrô toO irapa-
Xpfjfia ikéyu). Abondance du style, -Ji EÛpota, aç.
ABONDANT, ANTE, adj. !<> Qui abonde
en quelque chose, ECicopo;, ov; ir^VipT,;, eç,
gén, IJ 2° Ample, copieux, açôovoç, ôv ; 8ad;i-
AT,ç, e;. Il 3® iîïc/ie en expressions, facile,
EÛpou;, ouv. Style abondant, i\ XéÇi; (eojç)
sûpou;, ou.
ABONDER, vn. 1® i4uofr en grande quan-
tité, ÉÔitopéw-ô, f. "fiaw, ^^7j. ; dt'f Ôovi'av Ijr*^,
^^n. Il abonde en biens, en vivres, EÛitopEt ypT^-
(jLdÎTwv, aiTwv. Il 2° Etre en abondance, a'f 80-
vd;, dv ou Sa^iXi/jç, i<; e![i.i. j| Abonder dans le
sens de quelqu'un, cjuvaTto-çaivoîiat (mov.)
Tivi. Abonder dans son propre sens, loicf,
Yvw{jLï\ )rpaopLai-û>{xai.
ABONNIR, va., PcXTldw-ô, f. wao), ace. Il
Yn., et s'abonnir, vr., ps^TÎwv, ov yîyvofxat.
ABORD, sm. i« Venue à bord, ô xaTa-
itXouç, ou ; T| xaTaYwyr,, 7^?. || 2© i4ccè* d'un
lieu, i, ÊiffoSoç, ou; -îi irpdaoSoç, ou. De facile
abord, EÙicpdffoSo;, ov; EÛicpdatToç, ov. D'un
abord difficile, Su^icpdffoSo;, ov; SuarodaiTo;,
ov. Il 3° Accès auprès d'une personne; r[
Tcpdao6o;, ou; -î^ IvteuÇiç, ew;. D'un abord fa-
cile, difficile. Yoy. n» 2«>. || i» Au plur., ce
qui entoure, ta. icEpt, ace. Les abords d'une
ville. Ta TCEpl Tcd7.iv. || D'abord, tout d'abord,
AU premier abord, dès l'abord, de prime
abord^ loc. adv. 1° Sur-le-champ, aussitôt,
êôOuî;, aÔTÎxa, icapajrpfijjLa. || 2« Première-
ment, au commencement, Ttp&xo'^, ta icpwTov,
è\ ipXT,;. Il D'abord que, loc. conj. Yoy. aus-
sitôt que.
ABORDABLE, adj., (en pari, des lieux),
ÊiffêaTo;, i\, dv; irpojéaxdç, i\, dv; (des per-
sonnes), E6au|ji6o>iOç, ov.
ABORDAGE, sm. !<> Action d'aborder {un
vaisseau), i\ xdpaxoç ItiÇoX-Zi, f,ç. || 2° Choc
{de deux vaisseaux), 4\ ffiJYxpouuiç, ewç.
ABORDER, vn., arriver à bord, prendre
terre, ôpfiîÇofjiai, f. ôpjitoûjiai; à om dans, iv.
Tzi, dat.; Ttpoff-opix'.Çopiat, dat. ou irpo*; et
*acc. Il Va. 1° Approcher, joindre, itpoa-
l
I
ABK
— 4 —
ABS
•ngXiÇcj, f. aiw; irpos-épx^jjxai, dat. Ils abor-
dèrent la côte, itpoa-f,XÔov àxTii. Aborder l'en-
neml, toÎ; 7coX£[lto'.; icpo7-6iXX(<> Aborder un
ami, otXq) êv-xyYX«''<»>- |l 2° Commencer à
discuter y à'itTO[xat, f. à'ij/ofjiat, gén. \\ Aborder
un vaisseau (i'accruclier pour le prendre de
l'orce), Kûpxxa VT,1 è!x-6iAXb>;'(le heurler par
hasiird), vxGv auy-xpouu). |i S'abordeh, vr.
10 S'accoster Vun Vautre^ dtXXViXoi;, ai;, oi;
èv-TUYX^^s-''» Il 2® Se heurter^ àX)a,Xoi;, ai;,
oi; 9uy-xpoûe'.y. L<^s vaisseaux s^abordèrent, at
V'î\êç aXV/iXatç auv-fixpouaav.
ABOiiitiJSNE, adj., aÔTÔxOci>v, ov. || Sm.pl.,
01 aôxd'/Ôovsç, u)v.
ABORNEll, va. Yoy. BOIINER.
ABOUCUER, va., 9uv-{!rrr\!Jii, occ; avec,
(ffl/. Il S'adouguer, vr., 5ia-XéY0[xat; avec
quelqu'un, x'M ou irpdç xiva; Iv-xuyx*^*^ '^^^^'
11 voulut s'abouciier avec les chefs, i6orjkifit\
ABOUTIR, vn. lo Se terminer dans^ xa6-
■^xw, icpoa-i^Kw, ace. avec etç, «m, irpo;. Une
montagne aboutissait à la mer, dpo; ciç ou
Tcpôç OiXaitav x28-f,xe. || 2° Tendre^ mener
à\ Teîvw, ayw, flcc. avec el;, éici', icpd;. Cela
n'aboutit à rien (est inutile), Tauxa àf/pTiaxâ
èffxi. Il 3° Venir à suppuration, é)»xoop.at-
oGjJLai, f. ((>0-r|9O{JLai; iC'joopLa'.-oO{xat, f. b>0-r;9O-
[lai.
ABOUTISSANT, ANTE, adj., xaO/jXwv,
ouTa, ov (part, de xa9--^xw). Voy. aboutir. ||
Sm. pi. Les tenants etabontissants*(d'nne terre),
xi {leBôpia, wv; (d'une affaire), xà ^:porr^-
xovxa, uv.
AB ovo, loc. adv., 6^ dlpy-^;.
ABOYANT, ANTE, adj., èXaxxixdç, "/j, 6v.
ABOYER, vn., ôXaxxÉco-cj, r. T,9(o. Âboyer
après qqn, xivà ûXaxxio)-ô, f. -fjorw; xtvl ssp-
uAaxxi(i)-u), f. i\(j(ù\ (au fig.), xtvà 8u-6oâu-(î>
ou 5ia-6iX)«(o.
ABOYEUR, sm. 10 Chien qui aboie^ 6
uXaxxixd;, O'J. II 2® CriaiHeur, ô xexpaxxr,;,
ou.
1. ABRÉGÉ, sm. 1» Sommaire^ xô xcfpa-
Xaiov, ou. Il 20 Baccourciy i\ £irixojii\, f,ç.
Faire l'abrégé d*un livre, Pt6i(ov auv-aLpéw-û.
En abréjfé, auvxojiw;, èv Ppaxcî. Ecrire eu
abrégé, Bià 9T,p.£{cov ypâcpu).
2. ABRÉGÉ, ÉE, p.p. Voy. ABRÉGER. || Adj.,
ffuvxofioç, ov.
ABRÉGER, va., ffuv-xi(jLV{i), lm-xi[i.va), au-
oxéAXw, ace. Abrège-moi tes réponses, aûv-
xfipivi (101 xàç dicoxpiffci;. Pour abréger, u; 9uv-
xspivovxi ou auv-eXdvxi eItceTv.
ABREUVÉ, ÉE, p.p. Yoy. ABREUVER, j] Adj.,
humecté, 6'.(xépoxoî, ov.
ABREUVER, va. lo Faire boire, icoxiÇw,
f. lû; dfpSb), f. ap9b), ace. || 2o Imbiber, hu'
mecter, ôia-6pix<«>» xaxa-ôpévu), f. 6péÇ(o, ace.
Il 3o Remplir, saturer, l|i-ittjxiîXif\ai, ace; de,
ge'n. Abreuver d'oulrages, icepi-uèptÇu), f. lû,
ace. Il S'abreuver, vr., les mêmes verbes au
passif. S'abreuver de larmes, T^oWà Saxpuu,
f. Uffo).
ABREUVOIR, sm., 6, -^ XT,vd;, OU.
ABRÉVIATEUR, sm., 6 èiriTOix-ï^; ffuyypa-
çsuç, é(i);.
ABRÉVIATION, sf. !« Retranchement de
lettres, t, auvxoxf,, fjç. jj 2» Ecnture abrégée,
T| 6ià ffT^jxeitov Ypa»T„ f,;. Ecrire par abrévia-
tion, 8:à 9T,pLeifat)V ypaço).
ABRI, sm., 71 axéY'i\, t^;; -f^ <rx£irr|, t,ç; •?!
'npo6o)^-ri, f,;. Abri contre le froid, contre les
hivers, icpoôoXi; xoO ^'J'/,oMi, icpô; xoù; X'^^?-^'
vaç. Fournir un abri, ffxérr.v itap-€;^w. Abri
contre le danger, oxéirri xivSOvou. || A l'abri,
loc. adv., év ài'^xkv,. Etre à l'abri du froid,
de la guerre, èv axÉic-r^ xoû xpûou;, xoû -:roXé-
|10U tl[Li.
ABRICOT, sm., xô »Ap{i.Eviaxôv jiriXov^.ou.
ABRICOTIER, sm., -^ 'ApfJieviaxr) (f,<;) (jlt^-
Xéa, ac
ABRITER, va., axsyitlb), f. dau) ; ffxsiraJ^o),
f. oEffti), ace; contre, irpo; ?< face. \\ S'abriter,
vr., iauxûv, f,v, ô ox^ya^siv on ffXEziÇeiv.
ABROGATION, sf., 7^ xaxaXu?;;, su^; f,
àvatpeaiç, 8u>;.
ABROGÉ, ÉE, p.p. Voy. ABROGER. || Adj.,
dfxupoç, ov.
ABROGER, va., xaxa-Xuu, f. Xuao); iv-
aipétù - Ci, ace.
ABRUPT, UPTE, adj., xpT,jivw87iç, 8;; iicd-
xo{io;, ov.
ABRUTI, lE, p.p. Yoy. abrutir. || Adj.,
àvata6f|X0ç, ov; ÔTipitoÔT^ç, e;.
ABRUTIR, va., dvato^TjXOV OU 6T,piw6'r\
Tzo'.é(û'(â, f. T.ffw, ace. Il S'abiiutir, vr., àvat-
ff67\xoç, ov OU ÔTipiwÔT,;, e; YÎyvoaat.
ABRUTISSANT, ANTE, adj., àvabSY^xov
icap-^X*^''» ouffa, ov.
ABRUTISSEMENT, sm.,*^ àvaivOTi^îa, a;;
•f| •f|Ai8iôxt;ç, T,xo<;.
ABSENCE, sf. 10 Non présence, i\ irouaîa,
«ç. Absence à l'étranger, -fi èxSvijjLia ou iito-
6v\(ji{a, a;. En mon absence, £{ioO iir-dvxo; ou
àitG-5T,in^ffavxoç. || 2o Afan^we, ï\ IvSeta, «;; -f,
iiropta, aç. || 3o Distraction, •i\ ex^Taat;, ewç.
ABSENT, ENTE, adj. lo jVq^ présent, <iir-
tov, oOja, <5v. Absent à l'étranger, à^:6Br^^lOi ou
IxSrjjioç, ov. Etre absent, ait-etjii, f. iao}xa'.;
(à l'étranger), diro-S/^iJisw-û ou 6x-6r,}jé(o-w,
f. fiffw. Il 20 Distrait, èx^xaxixdç, i^, dv; a(ppo»v,
ov.
ABSENTER (S'), vr., àTc-sp^opiai; de, ^éw.
aucc àird, è-A ou iç. S'absenler à l'étranger,
àito-Sojiéw-ô ou èx-6rj|jLé(o-û, f. i^ffu).
ABSIDE, sf., -r^ d^tç. l8o;.
ABSINTHE, sf., xà d^/ivOiov, OU. Vin d'ab-
sinthe, ô d^'ivètrr^ç (ou) oTvo?, ou.
ABSOLU, UE,adj. 10 Indépendant, dvuiteu-
6uvo;, ov. Maître absolu, ô auxoxpixtop, opoç;
6 6£(Ticdx7\c, ou. Autorité absolue, i\ SevTcoxeûx,
ac; -^ éÇou7Îa, c.ç. Etre maître absolu, 8E9icdÇa>,
f, offw; SsaTcoxio-û, f. tiau. Etre mallre absolu
de, xûpidç, a, dv slm, /^cn. ou inf. 11 est maître
absolu des villes, de finir la guerre, xûpid(; iaxi
TcdXsuv, icdXi|jLov xaxa-Xûaai. || 2o Impérieux,
(en pari, des pers.), SEairoxixdc, -f,, dv; (des
choses), dvayxatoç, a, ov. || 3o Complet, sans
restriction, aôxoxfiXi^ç, e;; dvuTrdO*xôç, ov.
Il 40 Considéré en soi, aùxdç, tj, d.
ABSOLUMENT, adv. lo En maître, 6ê(I7co-
xixwç, xup{(i>;. Il 20 Indispensablement, i'/ay-
xaiwç. Il 30 Entièrement, -jravxEXw;. || 40 En
soi, iicoxdiJiwç.
ABSOLUTION, sf., f, dT:d>iur.;, ew;.
ACA -r-
ABSORBÉ, ÉE, p.p. Voy. ABSOnBUft. || Au
fig. Absorbé dans qq. chose, tivI xax-ex^fAivo;,
't\, ov. Absorbé dans ses pensées, vûwouc, ouv.
ABSORBER, va. i^ EnglouUr, humer,
xaTa-ppo:pétD*b), ry^^o); xaTa-zoxiî^o), f. icoxiu»,
ace. Il 2° Faire disparaitre^ dt^avtÇw, T. iw,
flcc. Il 30 Consommer, épuiser, dv-aXîcrxb);
xaTa-Saicavaw-w, f. r,(j(i), ace. || 4° Occuper
entièrement, Y.oL-z-iytù, ace. || S'absorber, vr.,
les mêmes verbes aii passif.
ABSORPTION, sf., T, xaxaroti'.;, ewç.
ABSOUDRE, va., iç-ÎTifi'.; ÂiroÂub), f. Qiù,
ftec; de, <7^n. Absondre qqn d'nn meurtre,
d'nne accusation, iç-^r.jxt xiva çdvou, alxiaç.
ABSTÈME, adj., aoivo;, OV.
ABSTENIR (s'), vr., àTz-éyo\Lixi (moy.); de,
fjé7i. Je m'abstiendrai de combattre, (liyeoOjti
(iï>-é;oiiai. Je ne pus m'abslcnir de pleurer,
oux àTz-sT/6\i'r\y Tô \)A\ où Saxpusiv. S'abste-
nir de rire, de pleurer, xax-é^^w x6v ^éXwxa,
xô oaxpûsiv ou xi Sixpua.
ABSTINENCE, sf., -f^ è-^Apixt'.OL, a;. Absti-
nence de nourriture, de vin, -f^ Âaixb, aç; r;
doivûz, a;.
ABSTINENT, ENTE, adj., svxpaxfi;, éu
ABSTRACTION, sf., "f^ dcpaipsT:;, ewç; -îj
Oecopîa, a(. Par abstraction, ê^ àfatipé^eux;.
il An pi., préoccupation, i\ ffuwoià, a;.
ABSTR ACTIVEMENT, adv., è^ d^aipécreuc
ABSTRAIRE, va., considérer î<olément,
xa8' éauxôv, i,v, ô Oswpiw-û, f. /j-tw, ace.
ABSTRAIT, AlTE, adj. !<» Considéré iso-
lément, aôxdî, T„ 6. Il 20 Très difficile à
comprendre, vofjaai yaXcitwxaxoî, t), ov. ||
30 Qui rêve, ciivvouç, ouv.
ARSTRUS, USE, adj., àczcp-Z^;, s;.
ABSURDE, adj., a>kOYoç, ov; àvoTiXo;, ov;
dffuvexoç, ov,
ABSURDEMENT, adv., dD^ôvwç, ivo-Z.xax;.
ABSURDITÉ, sf. i» Vice de ce qui est
absurde, ■f\ dXovîa, «ç; t; ixoiria, a;. ||
2® Chose absurde, à'koyô'v xi, âxoirôv xi. Dire
des absurdités, àxoira ou «j'^xpà XsYto.
ABUS, sni. 1° C^5fl<7e mawi'OïX -ri irapa-
XpTjffiç, eux;. Il 2o Coutume mauvaise, dé-
sordre, xô xaxôv Î60Ç, gén. xaxoG eOouç; xô
^axdv, o'j. Introduire des abus (dans l'Etat),
-apavouiia; (gén.) 5pX*^, f. <ïpÇw. |! 3*» Erreur,
x6 a|iipxT,îxa, axoç.
ABUSER, vn., user mal de, à'jto-/pdtojjLai-
ûpiai, xaxa-/pioiiai-(ôtiai, d^/.; xa/û; XP*^~
jiai, rffl^. Il Va., tromper, izaxa<.>-w, eç-aita-
xab)-(o, f. T,ff(o, flcc. ; Ttap-âY^, ûit-avu), ace.
Il S'aboser, vr., 5ff tromper, (TcpaXTvojxai (pass.) ;
â;jLapxivo).
ABUSIF, IVE, adj. 1» Contraire à V\isage,
xaxaypTiTcixô;, V), (îv. || 2° Contraire aux
/oM,avo;xoî, ov; -Ttapavojxoç, ov.
ARUsivEMENT, adv. l»» Contrairement à
l'usage, èx xaxaxpr.csox;. |j 2° Contrairement
aux lois, àvoixw^, -napavojjLw;.
ABYDOS, vzV/e, \ "ASjôoç, ou. Habitant d'A-
bydos, ô *A6u8Tivdî, O'J.
"acabit, sm., i\ ouffi;, e«i.)ç.
ACACIA, sm., r\ axaxîa, ac
ACADÉSUCIEN, sm., Ô éx OU àitô t't[(^ 'Axa-
6ir^(jLeîa(;. ^
ACADÉMIE, sf., \ *Axa8if|{X6ia, ac
- AGC
ACADÉMIQUE, adj., 'AxaS-nfiaixôç, V,, dv.
ACANTHE, sf., 6 dfxavOo;, CD.
ACARIÂTRE, adj., 8Û9xoXo<, ov; §u9vsc-/,ç,
É<;. Humeur acariâtre, "fj 6u7XoXta, aç; -f^ ou^xé-
psta, aç.
ACARNANIE, pays, ^ *Axap'^œ/.a, aç.
ACARNANIEN, Jf^file, ô 'Axapvdiv, dfvo;.
ACAULE, adj., âx2'j)»o;, ov.
ACCABLANT, ANTE, adj., papû;, éia, d;
ACCABLEMENT, sm. !<> lassiludc du
coiys, ô xdico;, ou; ô xajiaxo;. ou. || 2° Abat-
tement de fesftrit, -h^ SyaOupiia, a;. Etre dans
Taccablement, 6uff0u{jLio)-w, f. T.aw. || 3° Sur-
charge {d'occupations), ô ôx^^oç, ou.
ACCABLER, va. 1° Faire succomber sous,
(au pr. et au flg.J, ^apuvb)^ xaxa-62puvu>, f.
uvû, ace. Il accabla ses sujets d'iniitôls, 5aa-
jxoï; xoù; uTCT,xdou; èCipuve. Accablé de fa-
tig[ues, Tcdvoiç papuvd{X6voç, t„ ov. Kire acca-
blé d'occupations, tcoXXV ààyokizv ayu) ou
iy^(A. Il 20 Combler, (en bonne cl en mauv.
part). Accabler d'injures, icepi-uSpîîJo). f. iw,
ace. Accabler d'éloges, ûirEpeit-aivéw-w, ace.
Accabler de bienraits, {JLsyiXa eùepyexéw-w,
ACCAPARER, va. !<> Acheter en grande
quantité, auv-ojveojiai-oOjjLat; irpo-rtoXéu-u),
r. T,çu), flcc. Il 2" Prendre pour soi, irpoxaxa-
XzjjiSivco, ÛCC.
ACCAPAREUR, sm., Ô icpoTtuXr,;, ou.
ACCÉDER, vn., auv-0{iOAOY6(«)-û, f. r^a(ù•,
auy-xwpsw-û, f. •f^9iù, dat. Ils accédèrent à
l'avis (les députés, ffuv-6xwp*»iffav Xïj yvwjjLYi
xwv itpsa6ea>v. Accéder aux prières, xi; Set,'-
ce'.ç 8$xo(xai.
ACCÉLÉRATION, sf., -fj 6:t8iÇi(, E(o;.
ACCÉLÉRER, va., xa^uvci), iict-xaxuvw, f.
uvû; êirsÎYCi), f. eî^co, ace. Accélérer sa marche,
le pas, Oâxxov i:po-épyou.at.
ACCENT, sm. 1» inflexion de la voix, b
xdvoç, OU. Il 2o Prononciation, i\ èx9wvT,0t;,
ewç. Il 30 S/<7ne grammatical, ti Tpojwôîa,
a;. Accent aigu, tj oleTa, a;; grave, •r\ papsîa,
a;; circonflexe, -n T2piffirw|jiivir\. t,î.
ACCENTUATION, sf., 7i xdvwffi?. eu;; t,
icpo9(i)6îa, a;.
ACCENTUER, va. 1*» Prononcer forlemcnt,
Èv-xeîvu), ace. Il 2° Marquer d'un accent,
XOVÔW-CÔ, f. WJW, flCC.
ACCEPTABLE, adj., i-oSsxxd?, dv ; ipej-
xdç, -fi, dv.
ACCEPTATION, sf., f[ àltoBoj^/i, f.Ç.
ACCEPTER, va., Se'xojiai, aito-ésyojjiai,
irpoff-ôlx^ïlJL^it, ace. Nous avons accepte l'em-
pire, àpyiy s8sÇâ|jie0x. J'accepte le présage,
oéyojJLai xôv oiwvdv. Accepter des présents,
Sûpa Xaui6âv(<}. Ils n'acceptèrent pas dé se
retirer, oux g8éÇavxo dlTr-e)»Oeîv.
ACCEPTION, sf. l® Egard, préférence,
•fl irpoaipeffi;, ewç. Faire acception de quel-
qu'un, xV dÇîav xivôî a%OTzéb)-b). Kcndre la
justice sans acception de personnes, ou axo-
Ttwv xtva 8ffxiî Èjxl S'.xiÇu), f. data. \\ 2° Signi-
fication, sens, ô voOç, g-é/i. voû; nfi 8uvâ|jL'.;,
ACCÈS, sm. 1° Abord. Voy. ce mot. p
2» Attaque, r\ TzooaSokfi, f,?; r, bQ\l.r^, f,?; -^
ACC
— 6 —
ACC
XaSV;, f[;. Accès de fièvre, f|i:*jp6ToO vcaTaCoXf,,
r[;. Accès (le folie, aï jxaviai, wv. Avoir un
accès (Je maladie, de colère, vdat}), ôpY^ itepi-
TîÎTCTU).
ACCESSIBLE, adj., (en pari, des choses),
6lff6aT(Jç, -fj, dv;itpoff6aTdç, -r;, dv; (des pers.),
E0a0}i6oXoc, ov; a, dal.
ACCESSION, sf., i\ itpO(7Xb!)p'n(Tiç, eue.
ACCESSOIRE, adJ.jTcipspYo;, OV. Regarder
une chose comme accessoire, icipepydv xt iroi-
éo[jL2t-oO(j.ai, f. •i\vQ\Lon. Il Sm., xôicipepyov, ou.
ACCESSOIREMENT, adv., i^ Trapép^ou,
rapépYw;.
ACCIDENT, sm. lo Cos foHuit^ *fl (lOjJLcpopi,
a;. Les accidents, Ta TcapaTuyX^tvovTa ou
Ttapaxuj^dvta, wv; xà ffujj.6a(vovra , auji-
6ivxa ou auiJL6e€7^xdxx, tav. Par accident,
xû^Tj, àità on èx xûjrïiç. || 2© Evénement fâ-
cheiiXy •?! ffupiçopa, a;; xô dxuji^ïijia, axo;.
S'il m'arrive quelque accident, •î'iv xt açiXû
(de <ïça>iXoiiai) ou iciôw (de iciaxw). H 3o7n^-
galiié {de terrain)^ fj dtvwiiaTidxTjÇ, t,xo;*, i\
ava){jLaXîa, aç.
• ACCIDENTÉ, ÉE, adj., dvc&(iaXo;, OV.
ACCIDENTEL, ELLE, adj., xu/^T^pd;, â, dv.'
ACCIDENTELLEBfExNT, adv.,^èx OU âTCÔ
ACCLAMATION, sf., ô àXaXaypLdç, oO; r,
ôXoXuY^^, fi<;. Pousser des acclamations, dXo-
Àul^w, f. ÙÇU).
ACCLAMER, va., lic-oAoXu!Jw, f. uÇw, da/.
ACCLIMATER, va., X^P9^ OU àépt é6{^b),
ace. Il S'acclimater, vr., X^9^ ou dépi èôt-
Çofjiat (passif).
ACCOINTANCE, sf., \ olx6idx7\;, ir\xo;.
ACCOINTER (S'] de, vr., olxeidojJia'.-oOjxai,
f, (idojiai, ace,
ACCOLADE, sf., \ itepiôoXfi, •?[;.
ACCOLER, va. 10 Embrasser^ Tcept-Xajx-
6iv<i>, ace. Il 2° Joindre ensemble^ auv-aircw,
f. d^/w, ace. Il S'accoler, vr., s'embrasser,
dXXriXoyç, a?, a irspi-Xatxôavstv.
ACCOMMODABLE, adj., EuxaxdXXaxxoç, ov.
ACCOMMODAGE, sm., -^ 9XSua9Îa, aç.
ACCOMMODANT, ANTE, adj., émElxfjÇ, éç;
euxoXoç, OV.
ACCOMMODEMENT, sm. !<> Ajustement,
i\ 6iaxd9u-i\<Ti(, swç. || 2* Aivrangement, con-
vention, ^ ffUvaXXaYTj, fiç; "fi ©{JtoXoyîa, aç;
i\ ffuvdYjxT,, t^ç (ord* au pi.). Faire un accom-
modement avec qqn, xivl ou icpdç xiva «TUvOVi-
xa; 7coiéo(jLai-oC[iai, f. i^90{xai. S'en tenir à un
accommodement, xatç auvÔT^xa:; Iji-jj-evu.
ACCOMMODER, va. !<> Arranger, ajus-
ter, 8ta-xo<T[iéfa)-û, f. i\Qiù, ace, || 2<» Apprê-
ter, assaisonner, dpxûw, xax-apxuw, f. ùdw,
ace. Il 3® Approprier, conformer, éç-apjidx-
xw, icpoï-apjjidxxw, f. daw, ace.; à, aa/. ||
40 Terminer à Vamiable, Sia-Xuw, f. aw;
irauu), f. 9(0, ace. Ils accommodèrent leur
différend, xV 6ta^opàv Ôt-éXuaav. || 5° Con-
venir, plaire à, dû[xdxx(i), f. daw, aa/. ; dps-
ffxo), aa^ ou ace. ]| S'accommoder, vr. 1" S'ar-
ranger avec, St-aAXdxxojiai, xax-aXXdxxojjLai
(pa3s.),da^. ou itpdç et Vacc. || 2<> Se prêter
à, dxoXou6é(o-(5, f. ifiaco, dat. Il s'accommodait
aux circonstances, 'zoX^ xaipoT; ^xoXoûOêi. ||
30 Se contenter de, dyaTraw-u), f. riffo);
ffxe'pyu), f. ox^pÇii), ace. ou rfa^ || 4* Prendre
ses aises, ^qiOu{xéu>-û, f. Tt^u); (Sq^oxioveùti»,
f. e<j9(<).
ACCOMPAGNEMENT, sm. 1« Action d'ac-
compagner, •i\ àxoXou6ia, aç. || 2° Cortège^
:^ dxoXouOia, a;; ol dxdXouOoi^ (ov. || 3° Union
des instruments avec la voix, i\ irpojwSb,
aç. Chanter avec accompagnement de flûte, de
cithare, irpô; aOXôv, icpô; xiOipav &6(<>.
ACCOMPAGNER, va. 1» ^f/c?' ac compa"
gnie avec, dxoXo'j6éu>-u>, lic-axoXouOéco-û, auv-
axoXou6éu>-u), f. 'r\9iù, dat,; §fi:o[j.ai, auv-éiro-
{lai, da/. La fortune l'accompagne, auxûi 9uv-
Éirexat ou ffuv-axoXouôgî f\ xûj^r,. Accompagner
en voyage, aufjL-iropeuo^at, da/. ; dans une
expédition, ffu-oxpaxeûw, f. euaw, rfa/. ; sur
mer, aujjL-rXéw, dat. \\ 2<» Suivre par hon-
neur, icpo-irép-icw, itapa-'îré(iitci), ace. \\ 3<» JS«-
corter, Sopuçooéw-û, f. i^jaw, ace. \\ 4° Con-
venir à, dpjxdxxG), irpoï-apjjLdxxw, f, daw, rfa/.
ou icpdç et Vacc. \\ Chanter en se faisant
accompagner avec la flûte, avec la cithare, icpô;
«'jXôv, 'icpô; x'.Oapav &6(i>.
ACCOMPLI, ÎE, p.p. Yoy. ACCOMPLIR. ||
Adj., parfait, xéXêioç, oç et a, ov ; djxejxitxoç,
OV. Accompli en vertu, en courage, xsXslo;
irp6ç dpexi^v, icpô; dvôpEÎav.
ACCOMPLIR, va. 1® Achever entièrement,
xcXéti)-w, m-xîXÉw-û, ace. Année accomplie,
ô XExeXegjjiêvo; èvtauxdç, ou. || 2» Effectuer,
exécuter, IÇ-avuxo), f. avuaw, ace; èx-xe-
Xsw-w, ace. Accomplir sa promesse, x^v ûicd-
(TX^aiv dTco-SîSupii. || S'accomplir, vr.,les mêmes
verbes au passif. |1 L'oracle s'est accompli, 6
XpT,ffjjLÔçdic-é6'/^ (de dico-Catvw). Ses espérances
ne s'accomplirent pas, xwv èXTtîSwv aic-éxu^e
(de àico-xuY5^ava)).
ACCOMPLISSEMENT, sm., "fj iTTixéXeaiî,
£(>><;; "^ x£Xeiu)9i(;, f» éxxeXeîtoat;, ecoç. Après
l'accomplissement de sa promesse, x-i^v uTid-
c^e^tv TcXï^pwffaç (de icXr,pdu>-û, f. wcjw).
ACCORD, sm. 1» Conformité de senti-
ments, i\ ôjJLdvoia, a;; i\ ôiioÔoÇta, aç. Etre
d'accord avec qqn sur une chose, xtvl itepi
x'.vo; ôjiovoew-û, f. Tiffw. Qui est d'accord avec,
au|x^uvGç, ov, dat. N'être pas d'accord avec
qqn sur une chose, xivl ou Tcpdç xiva icspi ou
uicsp xivoç oxaaidK^b), f. avu. D'un commun
accord, ô^oXoYoujxévwç. D'accord (j'en con-
viens), aufiçp-r\[xi. Il 20 Convenance, propor-
tion, i\ 6Ôap{ji09xîa, a;; i\ à^akoyia, aç. Etre
d'accord avec qq. chose, irpd; xt eôapfxdoxfax
l^w. Il 3<» Convention, accommodement. Voy.
accommodement, il 4<» Harmonie des sons,
-f) 9U[jL'f b>v(a, a;. Etre d'accord, 9uii-9a>vé(i>-b),
f. -t^atù. N'être pas d'accord, Sta-^wvito-w,
f.VîtTu). Qui est d'accord, aO(jL!pa>voç, ov. || 5» Con-
cordance {des 7nots), •i\ (ruvxaÇtç, ew;,
ACCORDABLE, adj. !<> Q«i jJCî^^ être ac-
cordé, ffuyx^P''^'^^o?i *» 0^* Il 0'" pew/ w
réconcilier, xaxaXXaxxtxd*;, r,, dv.
ACCORDÉ, sm., ACCORDÉE, sf. Yoy. FIAN-
CÉ, FIANCÉE.
ACCORDER, va. 1° Mettre d'accord,
concilier, 5t-aXXdxxw, xax-aXXaxxw, ace. \\
2° Concéder, octroyer, au^-ytapéfû-tâ, f. T,aw;
SiSwjxt, ace. Accorder une faveur à qqn, xivt
)^apî(^o{iai, f. x^pioCpiai. Accorder un plaisir,
A ce
ACC
T,5ov^,v itap-É/to. Accorder un entretien à qqn,
êIç Xdyou; «civi Sij^ojjLai. || 3* Avouer^ reçoit'
naître^ ôpLoXoYÉw-w, f. t,(I(«); cruY-ywpsw-ô,
f. Tjdw, ace. Ceci étaiil accordé, toutou ôjxoXo-
Yoyjxévou. Il 40 Promettre en mariage, èy-
vuiw-û, f. Tf^ffu, ace. Il 50 Mettre au même
ton, éppLOTTfa), f. oati), ace. Accorder la Ivre
avec la flûte, <yuv-apu.oxTa) t-^jV XtSpav tÇ «ôaÇ»
ou irpôîTÔv aôXdv. || ^^ Mettre en concordance
{les mots), ffuv-TaTTw, f. TdfÇo), ace. || S*AC-
coRDKB, vr. 10 £/re d'accord, d'intelligence
avec qqn, auii-çwvéw-û, f. if.aw Tivt ou icpdç
Tiva; 6{jio§o^é(«)-fa>, f. T,a(i> Tivi. S'accorder à
dire qae, ô^oTiOyéojjLaL-oOpLai, f. ir^90{iai, avec
une prop. infinitive, Voy. accord. I| 2» JE/re
en confoivmté avec, outi-'pwviw-u), f. Viaw,
daf,; ouv-appiôrcw, f. oati», rfa^. ou eîç ci
Tacc. Les actes s'accordaient avec les paroles,
Ta Ipya ffuv-eçwvEt toi; Xdyoii;. |j 3o Etre à
l'unisson, (en pari, des voix, etc.), oufi-
accout, orte, adj., sOxoXo*;, ov.
ACCOSTER, va. Voy. ADORDKR. || S' ACCOSTER
de, vr., b\LiKéui-C>, f. T.aw, dat,
ACCOTER,^ va. Voy. APPDYER.
ACCOUCHÉE, sF., \ >iex*'>, ou;.
ACCOUCHEMENT, sm.'lo Enfantement,
•fi 'koyeia, a;. || 2^ Action d'aider à enfanter,
'i\ (xaîsuai^, euç.
ACCOUCHER, vn., enfanter, tîxtw; yev-
via>-û, f. fjcw ; de, ace. || Va., aider à en-
fanter, jiaisuoaai, f, eûaoïiat, ace.
ACCOUCHEUR, sm., |jLO(ieudfxevo<;, ou;
de, ace. L'art de l'accoucheur, -fj jiatsuTLx-ri, f|<;.
ACCOUCHEUSE, sf., -?i (laîa, a;.
ACCOUDER (s'), vr., 5i-ayxu)vtÇo|iat, f.
ioC{jai.
ACCOUPLÉ, ÉE, p.p. Voy. ACCOUPLER. ||
Adj. ô, i\ ouÇu^, uyo;.
ACCOUPLEMENT, SOI., i\ Ç6U;i(; OU aû^eu-
^;, ewç.
ACCOUPLER, va., (TU-Çeuyvupii, acc.
ACCOURCI, lE, p.p. et adj., auvxo{io;, ov;
ffuvejTaXjxevoç, tj, ov; ppa/uxepoç, a, ov.
ACCOURCIR, va., ffuv-xeiivw, (ïu-aT6>iXw,
acc. Il S'accourcir, vr., ytyvo{j.ai p_oa/ux£poç,
a, ov.
ACCOURCISSEMENT, sm., T, (TUCixoXr,, ^ç.
ACCOURIR, vn., Tzpoa-xpéyjù; vers qqn,
Tcpôç Ttva; dans un lieu, etç tottov. Accourir
en foule, auv-Tpé/w. Accourir au secours de,
^i\bitù-iù, f. ifi^w, rfaf.
ACCOUTREMENT, Sm., -î^ à{nc8/6v7^, 1^;.
ACCOUTRER, va., à{j.T:-éyw, acc./de, rfa/.
Il S'accoutrer de, vr., à^Liz-éypiLOLi (moy.),
dat.
ACCOUTUMANCE, Sf., ô leicjjidç, oG.
ACCOUTUMÉ, ÉE, p.p., 6l6'.<y{X6vo;, ir\, ov;
à, dat, on inf. Etre accoutumé à, avoir accou-
tumé de, eluiéa, inf. N'être pas accoutumé à
une chose, <5t,6t,ç, eç ou àiceipoç, ov e?|jL{ xtvo;.
y Adj., ordinaire, elw6w<;, oïa, d;; auv/jÔT,?, eç.
A la manière accoutumée, xaxà tô eiwôd;, xax'
ACCOUTUMER, va., iOîÇw, acc; à, irpd;
et» Vacc. Il accoutuma son corps aux fatigues,
itpô; xbù; Tcdvouç tô uwjjLa etôids, à se fatiguer,
icoveiv. Il S'accootdhbr, vr., l0îÇo[jLai (pass.) ;
à, dat. ou inf. || S'accoutumer à qqn, tivi
olxeidopiai-oOfiai, f, uOVîaojjLai.
ACCRÉDITÉ, ÉE, p.p. Voy. ACCRÉDITER. ||
Adj., mis en crédit, (en pari, des pers.), iÇtd-
ir:«TToç, ov; cû6dxi(j.o;, ov; (des choses),
sûSdxiuLOÇ, ov.
ACCRÉDITER, va. l» Mettre qqn en
crédit, eU i^îwiîi Tivx xaO-i(iTT,{j.i; auprès
de qqn, 'icapd tivi. Etre accrédité, di^itofia lyti).
Etre accrédité auprès de qqn, napâ tivi tt^o-
xiixéu-u) ou eôSo^ew-w, f. i^au. |j !<> Faire
croire une chose, iriordv ti icoiécu-û, f. Vj^w.
Etre accrédité, tciotiv I^w. || S'accréditer, vr.
Voy. être accrédité.
ACCROC, sm. 10 Déchirure, ta fr^ypiat,
axo;. Il 2*> Obstacle, tô 6{jLicd8iov, ou ; tô
xc^T^upia, axo;.
ACCROCHER, va. i^ Suspendre à un cro-
chet, xpe(i.avvu|xi dcp' f\kov, acc. \\ 2© Arrêter,
retenir, %OLX-é'/jù, acc. \\ S® Heurter, xpouu),
acc. Il 40 Arrêter, empêcher, lji-iro6:t«i>, f.
lû; x(*)>iO(i), f. tJ9(i>, ace. || S'accrocher, vr.
10 Etre arrêté, retenu, xaT-éyoaai (pass.) ;
à, dat. Il 20 Se heurter, dXATjAouç, «ç, a
xpoueiv. \i 30 S'attacher fortement à, Ir/y-
pûç dvxt-Aafi.6ivojj.ai (moy.), r/é».
ACCROIRE, vu. Faire accroire qq. chose à
qqn, irpd; Tivi xi ff)^if\(xax{Ço(ia'., f. loCjiau
En faire accroire à qifin, 6ic-dy(d xivd. S'en
faire accroire, ixéya 9pov6u)-û, f. Yjcù).
ACCROISSEMENT, sm.,*?; otu^T,9i( OU £ir<zu-
Çï^criç, 6to)<. Pr»indre de l'accroissement, licîSoaiv
^apiéivb).
ACCROÎTRE, va., aùÇdvb), èi7-au;dvb), ace.
Vn., et s'accroître, vr., aùÇdvojiat (pass.),
€i:i-6t8(«)|xt.
ACCROUPIR (s'), vr., dxXdl^u), f. ddw.
ACCR0UPISSEME\T, sm., i\ oxXacnç, euii ;
x6 dxXa9(ia, axoc.
ACCUEIL, sm., •i\ ÙTzoùoyJi, ^\^' Accueil
bienveillant, ô dtrïtaajjid;, ou.^Faire accueil à
qqn, xtvà à^izi^oiiOLi, f. doo;jLai.
ACCUEiLl^iR, va. lo Recevoir bien ou
mal, fiixojiai, ÙT:o-Béyo\i.OLi, acc. Bien accueillir,
cpi)iO(ppdv(oç ou d^tiivuç SÉyopiai; daTtdÇojxat,
r. daojjtai, flee. Mal accueilUr, xaxûç ÔéxôfJiai,
acc. Accueillir un discours, Xdyov Béyo\).a'. ou
iT:o-Biyo[L(x'.. \\ 2^ Assaillir, xaxa-Aaiiêavw,
acc.
ACCUL, sm., ô dvexSaxoç xdicoç, ou; tj
ywvia, aç.
ACCULER, va., ek dvéxSaxov xditov ou et;
v(ov(av i>^auv(o, acc. \\ S'acculer, vr., eîç dvex-
èaxov xdirov ou elç ywvtav diro-j^wpéw-û, f.
ACCUMULATION, sf., ô àepowfldç, ou;
i[ 9càpeu9t^, eu;.
ACCUMULER, va., entasser, auv-dyw;
dOpoiÇu, f. oî(Tb>; fftopeijo), f. eu(T(i>, acc. \\
Vu., thésauriser, 6T,craupo6; dÔpoil^w, f. oiorw.
11 S'accumuler, vr., à0poiÇo{jiai, f. otcrÔTidotiLat;
9(<)pEuoixai, f. eu6y)(T0(xai.
ÀCCUSABLE, adj., éitaixioc, ov.
ACCUSATEUR, TRICE, sm. et sf., Ô xarf,-
yopoî, ou; ô Ôitixwv, ovxoç; /"éw. t, ôiwxou-
ACCUSATIF, sm., ■?! atT'.axtx-/î, f,ç.
ACCUSATION, sf. l® Action d'accuser, -f,
P
ACH -
(en justice), ti Sur,, t^ç; i\ ÔiwS:;, ew; ; t,
•/.piffiç, ew;. Il 2° C/ttf/" (Vacciisalion^ W'icf^
xî xaxT,yôpT,;jia, axoî; tô eYXATijtx, ato;; t6
aiTia{i.at, «toî; (an civih, \ 01x7^, 7|<;; (au cri-
minel), T, vp79;f|, f.i;.
ACCUSÉ. ÉE, sm. et sf., ô cpeûy^^v, ovto;;
ACCCJSEn, va. 1» Poursuivre en justice^
elç SixaTcfjpiov on e'î ôîxr.v ûic-ivu), ace.
Accuser qqn d'une chose, xat-tiyopéw-ô,
('. T.coj r.voç Tt; S'.tixii) ttvi t;vo?. Accuser qqn
(;in civil), Ôixt^v tivI Xayjrava) ou Èir-iYw;
oiwxw Ttvi SîxT.v; (au criminel), ypdt»ojJiat
(moy.) T'.vi Ttvoç ; Siwxw tivà ypa^/iv. Etre
accusé par qqn, §iu>xo^ai ôtco tivoç; çeuro),
(ou selon le cas) 6ixTv ou ypa^-^^v {pstî^w ut^^J
x'.voç. Il 2° Inculper^ incriminer ^ iv ahîqi
TiQr.jj.'., flcc. Accuser qqn de qq. chose, Tivi
Tivo; alTiioii.a'.-w{j.ai, Èic-aixiio^ai-ûaat, f. âço-
jia:; de faire qq. chose, Ttoietyxi. Accuser faus-
sement, cia-6iXXu), ace. Etre accusé, alxiiÇo-
(JL31 (sans futur). Etre accusé d'une chose,
ahtav xivô; l/w. Elre accusé par qqn, aîxtav
è'xw 0-1:6 xtvoç. || 3° Blâmer, reprendre,
aIxuo{jLai-(ô{Jiai, f. dao{iai ; xaxa-{ié}i»ojiat,
f. {jLê'|j.iojjLai, ace. Il 4» Ta/rtf connaître, mon-
trer, Sftîxvujj.:, ace. || S'accuser, vr. !<> S'a-
vouer coupable, éauxoO, f,; xaxa-Yiyvwj/civ.
Il 2» S'inculper, se blâmer soi-même, lau-
xôv, TT^y, ô altiaffOai, xaxa-fxÉjjL^effOai,
ACÉPHALE, adj., àxfi^aXoi;, ov.
ACEiiBE, adj., (au pr.' et au fig.), mxpd;,
a, ov.
ACEUDITÉ, sf., (au pr. et au fig.), -f^ 'i:;xpd-
TT,;,7ixo<;.
ACÉRÉ, ÉE, adj. lo Affilé, Br.xxô;, 'f\, ov.
||2oQwi blesse profondément, Zr,yLxiy(.6i,i\, ov.
ACHAIE, pays,i\ 'Axa*3t, a?.
ACUALANIIE, ÉE, adj., E'jSdxi'XO^, ov.
ACHALANDER, va., eôôôxijiov iroiéw-w,
f. T,ao), ace. Etre achalandé, euSoxijiéw-w, f.
T.dw. Il S'achalander, vr., êOooxijjlo;, ov y{-
yvojJiai.
ACUAUXÉ, ÉE, adj. 1" Qui s'acharne sur
ou contre, j^ôSoa ÊY/eî|X6V0i;, 'r[, ov, dal.
Ennemi acharné, ô àotiVAaxxo; 6/606?, ou.
Il 2o Où Von s'acharne, sans trêve', i<jyjjp6(:,
a, 6v; àjirsiarxo;, ov; dftjTtovooç, ov. Combat
acharné, 'i\ Ir/vçtà (âç) ii.<i)rf\, t.ç. Guerre achar-
née, ô àdirovûo; Tt6Xe(jL0<;, oy.
ACUARKEMENT, sm. 1® Fureur opiniâtre,
7\ jxavia, aç; •}\ >»uxxa, t,ç. Avec acharnement,
jjiaviyw;. || 2° Animosité opiniâtre, \ 91X0-
veixia, a;; t, au6a6£'.a, a<:;. (en bonne part),
f, xapxsp-a, a;. Avec acharnement, ajÔaSw!;;
(jisxà xapxçpîaç.
ACHARNER, va., exciter, irriter, i\-
opY'ÎJw, f. iw; irap-o^uvw, f. o^uvw, ace;
contre qqn, Ttp6s xiva. || S'acharne», vr., <j»6-
6pa ev-xstjxai; sur ou contre qqn, xivî. S'achar-
ner (s'appliquer avec excès^ à une chose, èm-
|jLa{vo|xa{ xivi.
ACHAT, sm. lo Action d'acheter, i\ wvt^-
ffiÇ, eo)ç ; ^ àY6paai(;. swç. || 2° Objet acheté,
x6 iY<5p«'H^* OU 6{JL7:6XT,|jLa, axoç.
ACHE, sf., xô aAivov, ou; xô aîriov, ou.
D'ache, aeX'v.voî, •t\, ov.
8 — ACQ
ACUÉEN, ENXE. pple, *Aji3Li6i, a, 6v. Les
Achéens. ot 'A^aioî, ûv.
ACHÉLOOS, fl.,b'A-/ik(^o^, ou.
ACUÉMÉNIDES, famille royale de Perse ^
ot 'Ax^ttjxevîôai, ûv.
ACHEML\EME\T, sm., ^ lipoSoC, OU.
ACHEMINER, va., itpo-aYw, eld-aYO), acc. ;
à, ek'et Cacc. \\ S'acheminer, vr. !<> Se 7tiettre
en chemin, sU t)^v itopeiav ôp[iz(i>-â>, f. y^w.
I| i4M /î/;. S'acheminer au pouvoir, eU X7\v
*PZV 'ïcpo-x6irra). || 2° Elre en bonne voie,
icpo-ywpéw-w, f. T^ao).
ACaiÉRON, /î., ô 'Axépwv, ôvxoî. De TAclié-
ron, 'Axepovxio; ou 'A^epouaio;, «, ov.
ACHETÉ, ÉE, p.p. Voy. ACHETER. || Adj.
àvTix6;, r„ 6v.
ACHETER, va. 1° Acquérir à prix d*ar-
?tent, à)véo|jLat-oCjxa'. ; (au marché), àyopi^to^
. dt9b), acc; de ou à qqn, icapa xivo;; à ou
pour qqn, xivf. Acheter pour de l'argent, wvoIj-
[lat xP'^il^'^'^^'^ y cher, T:o)»Xa)v ypTjjxaxwv ou
itoXXoO; à bon marclié, piixpoO ou ô^tyou. ||
Au fig. Acheter qq. chose au prix de sa vie,
b>vou;i.a{ xi X7\ç ^\JyJ^i. Acheter la victoire au
prix de beaucoup de" sang, aï|xaxoç icoX^ou x-^jv
viVr^v xxaou.ai-w|xai. || 2«> Gagner par des
présents, (ovsoaa'.-oCjxai; {xi^Oh) irsîôw, f.
TTEÎffb), acc. Se laisser acheter, Supoooxsu-u,
f. T,<iu). Qui se laisse acheter, 8topo56xo;, ov.
Il S'acheter, vr., wvt\x6ç, t„ 6v etjjii. La gloire
ne s'achète nas au prix de l'argent, 56;a y^pr,-
[xax(t)v oux fc)'/t\ri\.
ACHETEUR, EUSE, sm. et sf., 6 ùvT^x/l;,
oG; ô wvoujJLeyoî, ou; fém, i\ (LvoupiévTj, -r^ç.
ACHEVÉ, ÉE, p.p. Voy. ACHEVER. || Adj.,
parfait, xsaeioç, o? et a, ov.
ACHÈVEMENT, sm., iF| éTTlxé^EffiÇ OU xe-
>^6 1(091!;, eu;.
ACHEVER, va. 10 Terminer, X6}Ȏw-w, lic-
xeTvéw-w ; àvuxu, f. uo-w ; irsoaîvw, f. avw,
acc. Achever un ouvrage, un Irajet, epyov, ô56v
àvûxo). Achever ses jours, xov p(ov xeXeuxâ6>-
û, f. Tjjw. Il 2« Porter le dernier coup à;
ruiner complètement, 5ia-o6e'pw, acc,
ACHILLE, h., Ô 'AxiVasÎî;, ew;. D'Achille,
*Ax-^v)veio<;, a, ov.
ACHOPPEMENT, sm. Picrrc d'achoppement,
xô Trp6ffxpouT{ia, axoç.
ACIDE, adj., ô^û;. eîa, û.
ACiniTÉ, sf.,-f| ô:uxT,;, T.xo;.
ACIDULE et ACIDULÉ, ÉE, adj., Ilto-
Çu;, u.
ACIER, sm., 6 x^'^'^'i* u6o;; 6 àSâ^a;, av-
xo;; ô <j{5f,po;, ou. D'acier, x*^'-'^Six6;. t\,
6v; dSapiavx'vo;, 0; et ti, ov. || Au fig. Cœur
d'acier, xè dtSafjtivxivov fou) cx-fjOcç, ou;.
ACOLYTE, sm., ô àxoXouÔo;, ou.
ACOMPTE, sm., xô TTpoxaxaêTvT.pLa, axo;.
ACONIT, sm., xô àxovixov, ou. D'aconit,
àxovtTix6;, 'i\, 6v.
ACOUSTIQUE, adj., àxouffxixo;, /i, 6v. Il
Sf., "^i àxouaxixTj, f,;.
ACQUÉREUR, 3m.,ô xxr.aajisvo;, ou; d'une
chose, x'..^
ACQUÉRIR, va., (au pr. et au fig.), xxdfo-
|xai-â)|iai, acc. Il acquit une maison, des amfs,
de la gloire, oixov, çîXou;, oôÇav èy.xT,<Taxo.
Chercher à acquérir (au fig.), 0'f,paw-ô), f. iaw,
<y
ACT
— 9 —
ADJ
Siûxb), ace. Il S'ACQuÉHin, vr., acquérir pour
soi. Comme acquéiiir.
ACQUIESCE»I£NT, SUl., -f^ b^LoXo^ia^ ac
ACQUIESCER, Vil., èic-aivfico-û), 9uv-aiv£(i>-
fa>, xa'c-aivi(i>-u>, ace.
ACQUIT, ISE, p.p., xTT^Ofiîç, et«Ta, év; xrr,-
xdç, -/j, ov. Il Adj., dévoué. Voy. ce mol. ||
Sm., connaissances acquises^ r^ è^:l9xi^\L^r\f t,ç;
T^ È{izeip{ot, a;.
ACQUISITION, sf. 1° Action (T acquérir^
i\ xtfjo-iç, ew;. Faire acqiiisilion de. Voy. ac-
quérir. Il 2° Chosn acquise^ xà xttjjmi, aToç;
T^ xrf.ff:;, ewç.
ACQUIT, sm, -fi àizoyy\, f,;. || Au fig. Par
manière d'acquit, d'f o^iu^eu; è'vexa. Faire une
chose uour l'acq^uil de sa conscience, par ma-
nière d'acquit, ix>-07iôoiJ.ai-oO{jL2i, f. uvoaai.
ACQUITTEMENT, sm. 1» Payement d'une
dette^ t\ àit(5Xuai; ou àTCÔôo^tç, ew;. || 2« Ren-
voi d'un accusé f •r\ dtir6)»*jcxi(; ou dtçsd'.ç, eo)?.
ACQUITTER, va. 1° Libérer qqn de ses
dettes^ xà XP^* xivô; i7c:-Xuo,uai, f. Xûao|jLai.
Il 2» Pa;/ei'{une dette), ài:o-TÎva>, àico-SiSwjJL'.,
arc. Il .30 Remplir^ èx-icXT,p(>«i)-û, f. wato; àico-
•ceXéw-û, flcc. Acquitier sa promesse, xi^v
•jit6a/65iv lx-TeXÉ(i)-b>. || 4° Renvoyer absous,
xfi^ aiTtxç à»-tT,(xi ou otito->»uu>, f. Xuffw, flcc.
Il S'acooittbr, vr. 1« Se libérer de ses dettes,
xà lauxoû dçXT.jiaxa.lx-xivêiv. || Au fig. S'ac-
quitter des obligations qu'on a envers qqn,
s'acquitter envers qqn, EÔ-epyeaia; éx-xîvwxivî.
Il 2° Accomplir, satisfaire à, 6ici-xsXsu>-w,
ace. S'acquitter de ses devoirs, des devoirs de
sa charge, xà xa0f|xovxa icpâxxo).
ACRE, adj., (au pr. et au fig.), Spipiu;, eîa,
ù; Tixpdç, dt, dv,
ÂCRETÉ, sf., (au pr. et au fig.), -fi 8pi{jn5-
rr^î, 7\xo;; f| mxpdxr,;, t.xo;.
ACRIMONIE, sf. Voy. ÀCnETÉ.
ACRIMONIEUX, EU8E, adj. Voy. acre.
ACROBATE, sm., 6 <r/ol^o6dvr^^, ou.
ACROPOLE, sf., -fl àxpdicoXtç, ew;.
ACROSTICHE, sm., xô àxpdtTXi/ov, ou.
ACROTÈRE, sm., xà (Xxpb)xV]p'.ov, ou.
ACTE, sm. 1° Action, xô epyov, ou; xô
icpayixa, axoî. Acte brillant, epyov Xajxirpdv,
DÛ. Acte d'audace, Ipyov xoAjxT.pdv, ou. ||
2® Convention, contrat, i\ auvO/ix-rj, t,ç; 'Îj
ffUYYpaçT,, f^ç. Il 3» Division d'un drame,
xô eiceiffdôiov, ou. || 40 Au pi., écrits publics,
•cà ypajijxaxa, wv; xà ^Tuoiivi^pAxa, wv.
ACTÉON, h., ô 'Axxaiwv, wvoî.
ACTEUR, sm. 1° Celui mi joue sur un
théâtre, ô ôicoxptxT,;, ou. D'acteur, ûiroxp:-
xixdç, T^, dv. Il 2° 6V/î«' qui prend part à une
action, ô xoivcovdç, ou.
ACTIF, IVE, adj. 10 Qui agit, diligent,
èvepydç, dv, ôpa^xVjpioç, ov ; Spaoxixd;, t^, dv ;
•jrpaxxixdç, 1^, dv. || 2® En grammaire, evep-
yfiTixdç, T|, dv. Il Sm., wo/a? active, xô evsp-
y/^tixdv, ou. A l'actif, èvepvT^xixûî.
ACTION, sf. l" Opération d'un agent quel-
conque, 'i\ Èvipysia, aç ; t^ Ôuvapnç, ewç ; f, itoa-
^'.;, ewç. L'action des bras et des jambes, f, xei-
pwv xal crxc).fa)v irpâÇiç. F/adion de penser, de
courir, i\ oiavdT,aiç, swç; ô Spdfioî, ou. || 2o Tout
ce qu'on fait, fj i:p5ÇiÇ, ewç; x5 Trpôtytxa, axo?;
xô epyov, ou. Une grande, une belle action,
epyov jieya, xaXdv. Accomplir une action,
fpyov èpya^o{Jiai OU irpixxw. || 3« Combat, xô
epyov, ou. Durant l'action, èv xÇ lpyt|>. Entrer
en aclion, loyou lYojiai (moy.). ]| 4° Véhé-
mence, chaleur, i\ a^oSpdxr.ç ou 5€tvdx7\;,
•r\xoi. Il 50 Mouvement, débit oratoire, i\ ù-kô-
xp:at;, ewç. H G*» Sujet d'un poème, 'i\ uird-
6eai;, iw;; piCOo;, ou. || 7« Poursuite en
justice, xô lyxXfijJLa, axoç: t\ xaxrjopta, «ç.
Action privée, fi (oîa (aç) ûixt;, t,<;, ou simpU
ï^ ûtxT\, T,ç. Action publique, fj 5T,jioff£a (aç)
ôîx-r\, T,ç. Action civile, -îi ûtxir\, t,ç. Action cri-
minelle^ -î^ ypa^T^i, f,*;. Intenter une aclion contre
qqn pour une chose, 8îxt\v ou ypacp-r,v xivî
xivo; elff-cpépb). |1 Actions de grâces, xà yoLoi-
(rxT^pia, a>v. Rendre des actions de grâces nmir
qq. chose, yjaipi9rf\pid xivoç dlyw ou «tto-
xskébi-Gi.
ACTIONNER, va., intenter une action
contre qqn. Voy. action, 7°.
ACTIUM, ville, xô "Axxiov, ou.
ACTIVEMENT, adv. l» Avec activité, i'fip-
yû;, Tcpaxxixwç.^ Voy. ACTivrrÉ, 2". || 2» Dans
un sens avtif, èvepyT|Xixa>;.
ACTIVITE, sf. 40 Puissance d'agv\ t, èvép-
yeta, aç; ^j Sùvajii;, ewç. Avoir de l'activité,
ev-spyew-û, f. Trjati). Qui est en activité (en
fonction), evcpyd;, dv. || 2«» Diligence, promp-
titude, i\ èvspyeta, aç; -f; ffTcouS-^, f;?. Avec
activité, cxTcouôaîwç. S'occuper d'une chose
avec activité, icepî x: 7iccuoi^o>, f. aao).
ACTUEL, ELLE, adj., présent, irapûv,
ou9a, dv.
ACTUELLEMENT, adv., 6V xcj) icapdvxi.
ACUITÉ, sf., -îj ÔÇUXT^Ç, TjXOÇ.
ADAGE,^sm., i\ napoiixia, a(.
ADAPTÉ, ÉE, p.p. Voy. ADAPTER. || Bien
adapté, eujtppioffxo;, ov.
ADAPTER, va., 69-appLdxxw, f. djw, ace;
à, dat. Il S'adapter, vr., l^-apjidxxw, f. d^w;
à, dat,
ADDITION, sf. lo Ce qu'on ajoute, -J^
irpoaOVixïj, 1^;. Il 2o Règle d'arithmétique,
•i\ Tcpd^ôer.ç, ewî.
ADDITIO.NNER, va., TCOOff-XteijjXl, ÛCC.
ADEPTE, sm. et sf., jxuffXY^ç, ou; fém.
'f\ JJLÛffXlÇ, 160Ç.
ADHÉRENCE, sf., T, icpdvfUffiç, eto;.
ADHÉRENT, ENTE, adj., icpoa'fuVi;, é;,
(iai. Il Sm., ô ixatpoç, ou.
ADHÉRER, vn. !<> Etre attaché à, Tcpoj-
cpuojiai (moy.), rfa/. || 2» Acquiescer à, auy-
jrwpc'w-û, f. •f.au), rfa^.
ADHÉSION, sf. 1» Union, jonction, ^
irpôacpuaiç, ew;. || 2*» Consentement, i\ ffuy/ci-
pï^diç, 6(i><;.
ADIEU, loc. adv., (porte-toi bien), ycnot,
eppo>ao, uyîaivs; (portez-vous bien), /aipexe,
eppwaOc, ôyiaîvexe. Dire adieu à qqn, yaîpeiv
xivlXeyw.Dire adieu â qq. chose (y renoncer),
)faîpetv xivi Xéyw, yaipti'^ xi xeXeuw. || Sm.,
xô x«^ps^''' Dire ou faire à qqn le dernier
adieu, xô Cjxaxov jratpeiv xivl Xsyw.
ADJACENT, ENTE, adj., TCposxeiixevo;, T„
ov; ôaopoç, ov, dat. Etre adjacent, icpdo-
xs'.uat, aot.
ADJECTIF, IVE, adj., eiriOsxudç, ii, dv. ||
Sm., xô eTTiOexov, ou.
ÀDM
— 10 —
ADO
ADJECTIVEMENT, adv., émBÉTCoc.
ADJOINDRE, va., auvepyôv icpoir-TÎÔYiiit,
ace; pour une chose, Tivdç. Je vous les ad-
joindrai, aÔTOùç ûjJLÏv ffuvepYoùç itpoa-OTfiffw. ||
S'adjoindre qqii, vr., éauTÔ, î^ tiva auvepyôv
itpoar-Xajx6xvsiv.
ADJOINT, OINTE, p.p. el adj., 9uvepYÔ(,
6v. liltre adjoint à qqn pour qq. chose, <Tuv£p-
y6ç eljjit Tivt Ttvo;. Il Sm., ô juvcpydç, où.
ADJONCTION, Sf., i\ irpôffSeaiÇ, êw;.
ADJUDANT, sm., Ô iiTripéTT,;, ou.
ADJUGER, va. 1° Attribuer en justice^
gm-xpiva>; «ici-6ixaÇ(i), f. aau), ace. Se faire
adjuger une chose, èir:-8ixdtÇo[iat (moy.) ti. ||
2o Attribuer^ décerner, àva-Ti6T,}xi, ace,
ADJURER, va. 1° Commander au nom de
Dieu, è^-opx'î;u), f. tw, ace, \\ 2'> Supplier,
tx6T2uw, f. eudo), ace.
ADMÈTE, h,, ô "ASjJLTiTOÇ, ou.
ADMETTRE, va. 1° Recevoir, laisser en-
trer, itpoç-ôéxojJiat, £l9-Béyo\LOLi, irooff-tefiai
(moy.], ace; 'K^ofs-dyui,ela-dyiii, ace. Admettre
qqn aans une société, eU 6(jiiXiav Tivà àva-
Ssxojxat, icpoff-tejjLai. ou eld-vpdt'^eo. Admettre
qqn au sénat, Trpod-Ypdfçpw T'.và tIJ PouXq.
Admettre qqn au nombre des conseillers, eiç
Toùç pou>^euTaç on sv toi; ^ouXeuTatç x'.va èy-
xpîvto. Il 2o Accepter, approuver^ àico-Séxo-
jxat, Tcpoff-UjjLat, eTt-atvew-w, acc. |j 3° Recon-
naitre, penser, b^oKo-^itù-d, f. irjaw; vojjit^w,
f. ito, acc. Tous admettent qu'il y a un Dieu,
TtivTsç vojjLÎÎ^ouat 06ÔV filvat. || 4° Comporter,
souffrir, èv-oéj^oiJLai, acc.
ADMINISTRATEUR, sm., ô CTClixfiXTiTT.î, oO.
ADMINISTRATIF, IVB,adj., éTCijJLeXr^xixd;,
Ti, dv.
ADMINISTRATION, sF. !<> Action d'admi-
nistrer, de diriger, -h^ 5ioîxt,<ii<;, ém^; i\ iici-
[AsT^eiât, ac. Administration de la maison, )| xoC
oîxou 8iotxT\(ji<;; ■f\ olxovofiîa, a;. Administra-
tion de l'Etat, des affaires publiques, f, Tf,(;
icdTkfiwç 6iotx-r\ai(;; •i\ no'kixeioL, a;. || 2° Corps
d'administrateurs, ai àpyjxi, u>v.
ADMINISTRÉ, ÉE, p.p., dcp^d^iEvo^, -yj, ov.
Les administrés, ol (ip;^d|xevoi, lov.
ADMINISTRER, va. 1° iRc^f/?', 5l-Olxé<i>-(5,
f. T,<Tw, acc; éTîi-[X6Xo|jiai, (/en. Administrer
une maison, TEtat ou les affaires publiques,
olxîav, Ti\v irdXiv ou Ta tt.ç irdXeu); 6i-oixû.
Il 2° Fournir {une preuve, des témoins),
Tcap-exop^ûii (moy.), acc.
ADMIRABLE, adj., OaujJLaffTdî, t„ dv; 6au-
udc(7io(;, a, ov. Femme d'une beauté admirable
(admirable sous le rapport de la beauté), tô
xiXXo; 6au|j.aff(a ^uv-/), ^^ti. vuvaixd;.
ADMIRABLEMENT, adv., 6au{JLa(TTfa>ç, 6au-
ADMIRATEUR, TRICE, sm. et sf., 6 6au-
{jLacrTT.î, oO; de, gén.; fém. f^ ÔaujxdtÇouîia,
T^ç; de, acc.
ADMIRATIF, IVE, adj., ÔaujJiaffTixdç, i^, dv.
ADMIRATION, sf., TÔ 6aG[jio(, axoç. Exci-
ter Tadmiration de qqn, OaOpLi tivi 'Kxp-iyjù,
Etre saisi d'admiration pour qq. chose, év ôau-
jjLaTÎ Tivoç yîyvoiwtt ou eî|j.{.
ADMIRER, va., BaujiaÇd), (ïvajiai, acc. Ad-
mirer la vertu de qqn, ôaupia^w tV àpeTVîv
Ttvo;, {se tourne souvent par admirer qqn
pour sa vertu), 6au(iz{^uj Tivà Ti\< dtpsrî^c, èxl
T-rî (JpeTTi ou 6tà t">\v àpET^jv. J'admire les so-
phistes de dire (j'admire des sophistes qu'ils
disent), Bau^Çu tuv ^ovittuv Sti ^aai. J'ad-
mire comment ils se sont laissé persuader,
OaufjLaCb) b)ç ou Situ; éitEfvOr.vav. || S'admirer,
vr., \iéyx çpovÊw-w, f. Tico).
ADMISSIBLE, adj. 1<> Qui peut être admis,
àizoBé^oKsbai à^ioi, a, ov. j| 2« Valable, ixa-
vd;, 7|, dv.
ADMISSION, sf., -îi uTcoSoxVi, ■?[;; (dans un
corps), f) lyxpicyiç, ea>ç; (au nombre des ci-
toyens), T\ éryp»?"^' '^^^'
ADMONESTATION, sf., "f; vouBéTT^aiç, eox;.
ADMONESTER, VA., vouB£Té(>>-é5, f. T,afa>,
acc.
ADMONITION, sf., -fj lC2paCvc7iç, eui;.
ADOLESCENCE, Sf., 7| vedT7\{, 7\T0<; i^
•riXtxt'a, aç; -f, 4^6/), t;;. Entrer dans l'adoles-
cence, ^fi6i<Txw. Etre dans l'adolescence, -îiêaw-ô.
ADOLESCENT, ENTE, sm. et sf., Ô et ij
f9'/\6o!;, ou.
ADONIS, h,, ô "ASwviç, i5o;, (acc. tv).
ADONISER, va., xaXXuirîtlt»)* f* f-^i OCC, ||
S'adoniser^ vr., xa^Xwitt^o}!»'.. f. loCjjiai.
ADONNE, ÉE, p.p., 97C0u8i^(<)V, 0U92, ov,
et autres participes des verbes qui sigui&ent
s'adonner. Il On dit avec un comffosé de
cpîXo<;, ami : Adonné au via, cptXoivoç, ov;
adonné à l'étude, (pCko\kâA-^^, é;'; adonné an
travail, çtT^dirovoç, ov, etc.
ADONNER (8'), vr., <ntoi>8dt(!(o, f. aato; à
une chose, itspt ti ou icepi Tivoç; OspaitEdw-
f. eu9(*>, acc. S'adonner à ta philosophie, i
l'éloquence, itepl t^v çpiXoo'Oçptav, itepl ftùt^
>.dYou; 6wt-T^{6w. S'adonner a la boissoa, t(^
itdxo) irpoff-ej^ù).
ADOPTÉ^ EE, p.p. Voy. ADOPTER. { Cftoisi
pour enfant, itonr^td; ou etaitoiiiTdç, i\, dv;
Oerdî, T„ dv.
ADOPTER, va. 1* Choisir qqn pour enfant,
Ttvà 7caï5a ito'.éojxai-oOji.ai, f, -^opLai; pour
lils, pour fille, utdv, BuyaTépa. Être adopté par
qqn, eîff-TcoioOjjLai (pass.) Trpd< ttva. Faire adop-
ter un enfant par qqn, icaiSi tivi el9-icoi€6i>-(5,
f. T,(ï(i). I 2<» Admettre, agréer, Voy. admet-
tre 2<>. I 3<> Choisir dé. préférence, irpo-
aipéo|iai-oujjiat (moy.), acc.
ADOPTIF, IVE, adj. 4<> Qui est adopté.
Voy. adopte. Il 29 Qui a adopté, icoiT^xdç,
T„ dv.
ADOPTION, 9fé io Action d*adopter un
enfant, i\ elaicofr^iç, ewç. || 2® Choix, préfé-
rence, •?! TîpOXtjJW.Ç, €WÇ.
ADORABLE*, adj. !<> Z)/<7ne d* adoration,
iricrrjç XaTplfa; SÇioç, a, ov. j| 2° Très aimabie,
IpaTfdî, -/y, dv.
ADORA'f EUR, TRICE, sm. et sf. !<> Celui,
celle qui adore, ô Xaxpeucov, ovtoî;; fém, 't\
XaTpeuootfa, 7\ç; de, rfa^ || 2» Celui, celle qui
aime passionnément, ô épûv, ûvtoç; fém. ii
èpd^n, Tjç, gén,
AfyôRATloN, sf. 10 Action d'adorei*, culte,
•i\ XâtTpsîa, aç. || 2» Attachement extrême,
ô l^ptijÇ, (OTOÇ.
ADORER, va. i^ Se prosterner devant,
'7tpo<T-xuviw-w, f. T^aw, acc. Il 2» Honorer d^un
culte religieux, AaTpedw, f. euorw, dat, |j
ADY
- U —
AFF
2^Ai7ner extréfnemenf^ Crep-st^iw-w, f. i^.aw;
ôicep-aYancxfi>-û, f. f,aw, ace. *
ADOSSÉ, BB, p.p., dvaxExXiuivo; OQ fin-
xexV{iévoç, t^, ov; à ou cootre, dat.
ADOSSER, va., dva-x^iW, èiri-xXtvo>, acc.;
contre, dat. |j S'adossbr, yt., les mêmes
verbes au passif. S'adosser i un fleave, diciv-
6sv TCorajjLàv icoieopuzi-oûpici, f. f,vo{isi.
^ ADOUCIR, va. l» Rendre plus doux, moins
dcre,')fXuxatvw, àico-yXuxaivu», f. a vu ; -fiSuvo),
f. uyw, acc. Il 2« Rendre moins âpre^ polir,
Xsatvu, f. avw, acc, || 3» Rendre plus sup-
portable, alléger, xoucptÇb», em-xouçiÇw, f. lû;
tX2(pp{Ç<i>, f. lû, acc. il adoucit les malheurs
de ses amis, iràç tûv t^OM^ au^x^opà; Itc-cxoû-
©lae. Il 4» Rendre plus traitable (l'humeur,
le caractère), ■f.fiepdu-w, f. «ijw, acc. \\
5° Apaiser, calmer, TpaSvco, xaTx-irpaôvw,
f. Uvw, crcc. Il S*ADocc]R, vr., les mêmes verbes
an passif.
ADOUCISSANT, ANTE, adj., {ixXaxTtXÔÇ,
r„ ov.
ADOUCISSEMENT, sm., -f^ itpâUvtn;. eto;;
•»i -Jjpiépwffiç, ewç; fj aveai;, eu?; Tj xoû'^iatç,
ADRASTE, A., 6 "ASpatrro?, ou.
ADRESSE, sf. 10 Suscriptton [d'une lettre),
Ti èTctvpaflpij, %. Il 2® Dextérité, \ 6eÇion\ç,
TiToç. Aaresse des mains, eôxeipîa, a;. Tour
d'adresse, tô TéyvTiîxa, atoç; ta OaûjAa, ato;.
IJ 3« Habileté ae Vesprit, i\ SsÇiôxr,;, tt^toî ;
•t\ 6etv(5xT|Ç, TjTOç. || 4« Ruse, ô Sdioç, oy.
ADRESSER, va., itejxirw, acc; à, rffl/. on
■ïtptSç e/ fttcc. Adresser une lettre à qqn, (y
mettre l'adresse), liticxoXi^v tivi ou Ttpô; xiva
èirt-ypacpw; (l'envoyer), Ttvl iTri-(ïTlX).w. || Au
fig. Adresser la parole à qqn, Ttvà irpoa-
aYopeuw. Adresser des prières à qqn, Sev^asiç
-zrpdç Tiva •reo'.éofjLai-oOjjLat, f. T.ffOfjiai. Adresser
un reproche à qqn, \Lé[x^i'j tivI iroioGuai. ||
S'adresser, vr. 1<» 5« tourner vei^s, {au fig.)
recourir à qqn, itpdî Tiva Tp£ico|jLat (môy.
avec sens neutre) ou xaTa-çsuyw. || 2° Co?i-
ceirner, i:p07-T|xu, dat.
ADRIATIQUE, mer, ô *A8pia;, ou.
ADRIEN, A., ô 'ASptavd;, oO.
ADROIT, OITE, adj. 1« Ô"' « ^^ V habileté,
ôc^idç, dt, dv; Ssivdç, Tj, ov. Voy. habile. ||
2® Pin, rusé, itavoupyoç, ov.
ADROITEMENT, adv., Se^îox;.
ADULATEUR, TRICE, sm. et sf., 6 xdXa^,
axoç; fém. fixoXaxfç, t8o<;. || Adj., xoXaxixdç,
T., dv.
ADULATION, sf., "h xoXaxeia, ûtç.
ADULER, va., xoXaxsuo), f. tùaui, acc.
ADULTE, adj., 6pato;, a, ov. Les adultes,
ot l<pt^6oi, wv. L'âge adulte, ^ •fiXixta, aç.
ADULTERE. !<> Sm., Violation de la foi
conjugale, •i\ \L0i.T&ut, aç. Commettre un adul-
tère, (en pari, de l'bomme), {loix^du), f. eûau);
(en pari, de la femme), \lo'.xsùo^i (pass.). ||
2o Sm. et sf., celui, celle qui commet un
adûUère, ô {loixdç, oC; fém, 'i\ pLoiyctc, dSoç.
Il 3* Adj., qui a rapport à V adultère, [lot-
ADULTERIN, INE, adj., {lOlXlOU)^, a, OV.
ADVENIR, Vn., oupi-éaivco.
ADVERBE, sm., TÔ èicippTiiia, ato<.
ADVERBIAL, ALE, adj., tmppT^^Ytxd;,
ov.
ADVERBIALEBfENT, adv., sir.ppT,!JLXTtXM{.
ADVERSAIRE, SHI., 6 èvavT;o<, ou; ^à la
lutte), ô à'/Taywvianf^;, ou; 6 «vxiTtaXoç, oo;
(en juslice\ 6 dvTi8:xo;, ou; ^en politique),
6 dvTiico^iTSudticvo;, ou.
ADVERSE, adj., évavTÎo;, a, ov. La partie
adverse, ô ivriSuo;, ou.
ADVERSITÉ, sf.,Ti8u9Tuxia on dtuxts, otc.
Etre dans l'adversité, SuTruxsu)-^, f.* i{9(o;
iiTux^(i>-û, f. i^9ui.
AGOS-POTAMOS, /2., ot Alyô^ icotatxoc.âv.
aAré, ée, p.p. et adj., survouç, ouv.
AERER, va., dva-tj;u/(o, 6'.a-4''>^xt*>) f. ^^X^^
acc.
AÉRIEN, ENNE, adj., iipio?, o; et «, ov.
AÉROLITHE^ sm., i\ oûpavou Xi6o(, ou.
AFFABILITE, sf., "f, eôirpo^-^yopia, aç ; ft
«(lX0©pOîÛVTf\, T,Ç.
AFFABLE, adj., EÔTcpovi^YOpo^, ov; ^iXd-
(pptov, ov; pour qqn, rtvi.
AFFABLBM£NT, adv., sôicpooT^Ydpuç, «piXo-
©pdvo>ç. ^
AFFABULATION, sf., t6 émudOiov, ou.
AFFADIR, va., rendre fade, dv/iSuvtov
iroiéw-û, f. i\<s(ji, acc, \\ Au fig. Affadir le cœur
de qqn., àT|5îav xivl icapix".
AFFADISSEMENT, sm., i^ dtinSia, a;.
AFFAIBLIR, va. 1° Priver de ses forces,
àa6£vd(i>-tô, f. W9w; iiapa-Xûb), f. cw, acc.
Etant affaibli par ses blessures, xotç Tpadtxavi
icapaAudixevoç. ËtrQ affaibli, d96(vib)-ôi, f. yj^u).
Ij 20 Amoindrir, diininuer, èXaxTdw-û,
f. cÛ9b) ; {LEiôbid, f, (Â9(o, acc. 11 avait l'esprit
affaibli, t^v oiivoiav iiieiJie^uTO. || 3^ Obscur-
air, émousser, djxaupow-û, f. woo) ; (i|Ji6Xuvw,
f. uvw, acc. Il 4° Enerver, amollir, «x-)^Ow,
f. Xuffo) ; Opuicxu), xaxa-6pditxw, acc, Jl S'apfai-
DLiR, vr., les mêmes verbes au passil*.
AFFAIIILISSANT, ANTE, adj., Bpurxixd;,
i, dv.
AFFAIBLISSEMENT, sm., '^ £x)vU9lC, !(«>;:
•r\ éXitxuv'.ç, £0);; -^ (i|jLaup(i>9i(, (0)^ ; '^ 6pd<J/t;,
AFFAIRE, sf. 1° CAo^e dotit on s'occupe
ou qui intéresse, xô itpaYjxa, 3xoç;xô ïpyov,
ou. Les affaires de chaque jour, xà xaO* i^y-i-
?av epya. C'est l'affaire d'nn juge, xpixou
pyov eaxî ou xpkou isxi. C'est mon affaire,
ton affaire de, Ijxdv, gdv irci, inf. || Affaires
particulières, domestiques, xà tSia, ov; xà
olxeia, ù>v. Nos affaire*, ta •fiji^xeoa, wv, VOB
affaires vont bien, vont mal, xà u^cxspa xa-
Xu; Ix^i, xaxû; l^fi. Se mêler des affaires
des autres, x(5vdVA0Tpi<«>v âizxo^zi, f. d((J/0(jiai.
Que chacun s'occupe de ses affaires, xà éauxoO
Tcdç icpaxxéxb). Il Affaires publiques, affaires
de l'Etat, xà irpayjiotxa, u)v ; xà xf,ç icdXew;.
Entrer aux affaires, xûv itpayudcxcjv dvxi-Xa|x-
6ivopuzi (moy.). Gérer les aliaires politiques,
xà icoX'.xixà irpoty^axa icpixxo). Ceux qui sont
aux affaires, ol xà 'npiy\La,x(x Ixovxcc || 2<» Tran-
saction, commerce, xô itpôfyjAa, axoç; f|
irpayjiaxeia, a;; ^ô ffO[ji6dXatov, oo. Faire des
affaires, icpayjiatxfdotmi, f. eu9otJ.ai. Faire ses
affaires (s'enrichir), 7p7|aaxt(;o{jat, f. loûjjLai. ||
3« Embarras, difficulté, xô TtpâYjxa, axoç.
AFF
— 12 —
AFF
C'ost une aiïaire, icpayiii è^n. Ce n'est pas
mie aiïaire, ouSàv irpâyiLa. Susciter des affaires
à qqn, irpayjjLaTa t'.vi lîap-sYw. || 4^ Procès,
fi ô'.xT,, tiç*. Voy. PROCÈS. Il 5° Combat, to
epyov, ou. || 6» Besoin. Voy. ce mot. || 7®
Chose gui arrive, év&nevient, xô -TrpSyjxa,
axoî ; TÔ irpaTCOjjLevov, ou ; tô Troaj^Oev, syToç.
Les affaires présentes, ta xapdvxa, wv. Ra-
conter toute l'affaire, otirav tô irpayjia Xéyw.
AFFAIRÉ, ÉE, adj., aa/o)»oç, ov. Etre
affairé, 1:0)^)^^ à<r/oki'X'j ïx*^-
AFFAISSEMENT, Sm. 1» J?/a^ C?^ C6 âuf
est affaissé, -fi auviÇT.diî, eu>;. || 2° Affai-
blissement, 'i\ Sit^ufftç, ew;.
AFFAISSER, va., itlcÇo), f. TZ'.i'Stù', xolxol-
6apûvw, f. uvw, ûcc. Il S'affaisser, vr., xaO-
(^o[xai. Il i4t< /?.9. S'affaisser sous le poids d'une
chose, papuvojiai (pass.) xivt.
AFFAMÉ, ÉE, p.p. et adj. lo Pressé par
fa faim, Xijiayj^udç, ii, ov; svtXtjxo;, ov. ||
2» Avide de, iceivcûv, wjot, ôv, gén. Etre
affamé de richesses, yjai\^iLztù^ Tceiviw-û.
AFFAMER, va., Xt{JLay/£U)-a), f. 'f\'Stù\ MaÇ
TCiÉ^u), r. éaw; flcc. Affanier une ville, itdAtv
attaywyfetç dico-xXeib).
AFFECTATION, sf. 1® Recherche, soin
excessif, •i\ irsptspyîa, a;. Avec affectation,
TTspiépyw;. || 2° Imilaiion, faux-semb!ant,
T\ icpooTToiT.ffiç, eox; ; f\ ÛTcoxpKjiç, co)^. Avec
affectation, TcpocrTcotriTw;.
AFFECTÉ, ÉE, p.p. Voy. AFFECTER. || Adj.
1» Oit il y a de Va/feclation, -irspUpyoî, ov.
Il 2° Feint, simulé, (en pari, des choses),
-Kpo^zoïTiToç, ov ; TcXacxdç, •/[, 6v; (des choses
et des personnes), 4'^uS-/;;, éç', uicoxpiTixdc,
TQ, dv.
AFFECTER, va. !<> Rechercher avec am-
bition, (ivTi-'!roi£Ofjiai-ou{JLai, f. T.ao'iai, ^'én. ||
2° Rechercher avec trop de soin, icêpi-spya-
Z^opiai, ace; ÇT,)^dw-w, f. w^w, ace. || 3* Faire
ostentation de, feindre, irpoT-i:ot£0{ia'.-oOaai,
f. f\9Q\x%i, mec. jj 40 Attribuer, assi(jner,(nzQ-
v£|xw; i,Ts»^3nrnù f. xa^w, ace; à ow pour
une chose, eii; xt. || 5° Endommager, rendre
malade, pAdErtw, ace. || 6" Emouvoir, affli-
ger, xivétù-w, 8u-xiv£(()-b), f. '/t^Tto; T^uziw-w,
V. T.<Tti), ace. Il S'affecter, vr., et être affecté,
s'affliger, Xuirfiojiat-oOjjLai, f. T^uTr/idOjxai (aor.
ÈXuz-fièr.v); de, dat. avec ou sansèTzi.
AFFECTION, sf. !<> Sentiment d'amitié,
d*amour, etc. ^ tçCkloi, a^', h Ipw;, wxo;; f;
euvo'.a, aç. Avoir de l'affection pour qqn,
£Ûvot3tv xivi ïyiiù. Avoir de l'affection pour une
chose, Tcep: xt ou irepixivoç ffTcou8âî^a>, f. dt^w.
Il 2° Mouvement de l'âme, xô itxÔoç, ouç; i\
ôpjjLT,, f.ç. Il 3° Maladie, x6 irdlOo;, ou;; xô
itaôr,aa, axo;.
AFFECTIONNÉ, ÉE, adj. !<> Aimé, TCpOd-
9'At,ç, é;, ^a/. Il 20 Dévoué, attaché, <p'X6-
'jpo)v,ov; eûvouç, ouv(Euvoûyx6poç,xaxo!;),'</a/.
"affectionner, va., ©-.Tlgw-u), f. t^qm;
àyoLTtitù-iâ, f. T^aw; axEpyw.'f. (jx£p;w, ace. |1
S'affectionner à une chose, vr., xepL xivoç
ffTTOuSdtÇw, f. dffti).
AFFECTUEUSEMENT, adv., çi^ixiô;.
AFFECTUEUX, EUSE, adj., ©iT^ixd;, 7), dv.
AFFERMÉ, EE, p.p., donné ou pris à
ferme, jiiTOwxdç, 'i\, dv.
AFFERMER, va. 1° Donner à ferme, jjli
(j6doj-û, f. u>î(i), ace. 1| 2^ Prendre à ferme,
jjLw9do}i.at-o'J5JLai, f. waojAa'., ace.
AFFERMIR, va., (au Dr. et au Dg.), ps-
6aidw-û, f. w5<i), ace. || S'affermir, vr., ?s-
6a:do|xai-oCpiat, f. co6r,«jojxai; psGaioî, 0; et a,
ov ytyvopiai.
AFFERMISSEMENT, Sm., -f^ PcêaïuTi;, eux;.
AFFÉTÉ, ÉE, adj. Voy. affecté.
AFFÉTERIE, sf. Voy. AFFECTATION.
AFFICHE, sf., x6 TcpdypajjLiJLa, axoç; -fi iroo-
ypa-ff., fiî.
AFFICHER, va. 1° Faire connaître par
une affiche, irpo-ypdtçu), icpo-xtOf.jxi, ace. \\
2© Faire parade ae, '£m-5«ixvu|xat (moy.),
ace.
AFFIDÉ, ÉE, adj., mTxdç, V), dv. || Sm.,6
icwtdç, ou.
AFFILER, va., dxovâw-o), f. f^aw; 8Tjya>,
f. 6t,^u), ace.
AFFILIATION, sf., f^ xoivwvîa, «;.
AFFILIÉ, ÉE, sm. et sf., 6, i\ XOIVU)-
vdç, ou.
AFFILIER , va . , lîpod - aipéoaai- oOjiai
(moy.), ace. \\ S'affilier, vr. 1° S'associer
ggn, xivà éauxw, -^ irpoff-a'.pfiîaOat. |I 2° S'as-
socier à. 'Kpoff-yîyvo[iai, dat.
AFFINAGE, sm., T^ oitps^ii, et»);.
AFFINÉ, ÉE, p.p., âTCSvOo;, OV.
AFFINER^ va., <iy-£4'w,*aec.
AFFINITE, sf. 1° Parenté par mariage,
r\ XT^Sfiîa, aç; xô xVjSEUjjia, axoç. || 2<» Rapport
commun, ressemblance, ti xoivwvîa, aç; ij
6{jL0idx7iç, t;xo;; avec, dat. Avoir de l'aninité
avec, xoivwviw-ô, f. y;ff(o, rfa^
AFFIRMATIF, IVE, adj., xaxa'faxixdç, T|,
dv. IJ Sf., -fj xaxa^paatç, ew;. Etre pour Taffir-
mative. Voy. affirmer.
AFFIRMATION, sf., i\ xata^aai;, eu;.
AFFIRMATIVEMENT, adv., xxxa9axixû^.
AFFIRMER, va. 1° Assurer ouune chose
est vraie, psêa'.dojJiai-ttHjLai, f. w^ojiai; Ifjyy-
piÇojxa:, f. toC|jLai, ace. Affirmer que, Icixwpî-
ÇojJiat 8x1, à;, mrfic. ou op/. ; ou prop. infi-
nitive. \\ 2° Dire oui, çt.jx'', xaxa-'fT,ai.
AFFLICTIOxN, sf., }{ dcv-a, a;; -fj ),UTrri, r,; ;
•fj 6u39u{ita, aï. Etre dans Taffliclion, £v dvia
ou )kUTrr\ EÎui.
AFFLIGÉ, ÉE, p.p. Voy. AFFLIGER. || Adj.,
triste, dviâpdîjdt, dv* aOû|xo<;, ov; ôuaÔujio;,
ov. Très afiligé, TcepiAuito:, ov. Etre affligé.
Comme s'affliger.
AFFLIGEANT, ANTE, adj., aviàpdç, a,dv;
XuTTT^pdç, d, dv.
AFFLIGER, va. 1» Causer de l'affliction
à, aviaw-û, f. d<ji>>; Xuttéw-G, f. -/idw, ace. ||
20 Désoler, ruiner, Sta-çSEÎpw; xaxdw-w, f.
wjo), ace. Il S'affliger, vr., et être affligé,
iXyc'w-Ô), f. T^ato ; Xu7tÉO[jLai-oG(JLat (pass. avec
fut. moy. >^u7î/iao}iat); âiyfio\iai; de, dat. avec
ou sans èir'. Je suisaîiliiîé que ou de voir que,
ayÔojJiai oxt, indic. laii. o/;/. Je suis afiligé
d avoir entendu dire, dx^oH-^^ ixoûdaç. Il
n'était pas affligé qu'ils fissent la guerre, oùx
tyfizTQ auxoiv iroXejJLOUvxwv.
AFFLUENCE, sf. 1<> Ecoulement abon-
dant, ■h^ sirippoT,, %. Il 2° Grande abondance,
i\ fjT.oy.x, a;; ^ à«0ov(a, a;; r\ 8a<J^îXe'.a, aç.
AFI
— 13 —
ÂGÉ
Il 3<> Grand concours de mondes tô tûv iiwp-
pedvTwv lîXf^Ooç, ouç.
AFFLUENT^ ENTE, adj., auppou;, OUV.
AFFLUER, VD., (aa pr. et au ng.)i ^ici-ppéb»,
au-ppéo); dans ou vers, elç c^ Vacc; aaprès
de qqn, icf>(5ç Ttva.
AFFOLÉ, ÉE, p.p. Voy. AFFOLER. || Adj.,
AFFOLER, va., Ix-JJiaivu), ÛCC. || S* AFFOLER
de, vr., lm-[xaCvo[juzi, dat.
AFFRANCHI, lE, p.p. Voy. AFFRANCHIR.
Il Sm. et sf., 6, ^ àicsXeuôepoç, ou.
AFFRANCHIR, va. 1» Rendre libre (un
e5C^at;e),A6u6£p($(<)-(il>,(iic-6Xeu68pda)-(5, f. (oaa>,
ace. Il 2» Tirer de la servitude^ éXeuBepdw-G,
f. cÂffu), ace. Il 30 Délivrer^ débarrasser^ àit-
aXXaTTw; dico-Xijd), f. 9tù^ ace, ; de^ gén. \\
40 Décharger^ exempter, dico-Xùo), dç-i'/^fii,
ace; dejgén. \\ S'affranchir, vr., les mêmes
verbes au passif.
AFFRANCHISSEMENT,^ sm. !<> Mise en
liberté, i^ éXeuOépuaic on àTzs\tu^époi(ji^, e(i){.
Il 2» Conquête de la liberté, i\ IXEueepwcjiç,
euç. L'affranchissement du joug des Mèdes, n
éXEu9ép(i)9ii; âtcô tûv Mi^iSwv. || 3° Délivrance,
débarras, î\ dicdXoïK;, ew; ; 4\ àiraXXay/^, f[ç.
Il 40 Décharge, exemption, -fj dTsXeia, aç.
AFFRÈTEMENT, sm., "^ ^taOuaiç, ecix;.
AFFRÉTER, va., ixiaéôo{xai-oC{Jiai, f. (î>(70-
jjuzi, ace.
AFFREUSEMENT, adv.^ Ssivûç.
AFFREUX, EU8E, adj. !<> Eff'rayant, ter-
rible, Setvdç, T„ <Jv. Affreux à voir, à entendre,
Seivôç IBeïy, àTtoGaai. || 2° Très laid, alox^-
oToç, if\, OV. Il 30 Très méchant^ xâxidToç,
71, OV.
AFFRLINOER, va. l» Rendre friand,
Xfyvov icoiew-û, f. Vida), ace. || 2» Allécker,
SeXeocÇu), f. dtao), ace.
AFFRONT, sm. 1® Outrage, t6 3v£t8oç, ouç;
il Sêpiç, ew;. Faire un j^ffront à qqn, xivà ou
eTç Tiva ô6pt^w, f. iSk Recevoir un affront,
ôêptî^ojJLat, f. ia6Ti<jo[ji,ai. || 2® Déshonneur,
honte, -fi àTt|xîa, a;; -fj alr/jtjvj\, 1\<;. Faire
affront à, xax-aKxj^uva), f. uvô, ace.
AFFRONTER, va. 1° Se mettre avec intré-
pidité en face de, ôpidds xwpéw-îj, f. Tiau),
rffl^. Il Au fig. Affronter les dangers, xtv5i5vou;
ôiro-|jL6V(«>. Il 2o Tromper, àicataw-û, f. if,<ïa>,
ace.
AFFURLEMENT, Sm. Voy. ACCOUTREMENT.
AFFURLER, Va. Voy. ACCOUTRER.
AFFÛT, sm., endroit oit l'on attend le
gibier, -fj eviôpa, aç. Etre à Taffùt de, iv-
ESpgtSw, f. eujw, ace.; (au fig.), é'f-eSpsiSw,
f. £Û<ï(i), ace.
AFFUTAGE, sm., fj àxdv-f\9iç, etoç.
AFFÛTER, va., aiguiser, à%ow(i(û'(ù,f,'f\<jiù]
6tjyw, f. OTi^w, ace.
AFIN DE ou QUE, loc. COnj., Xvct, d>Ç, 8lC(i)<,
ordinairement avec le subjonctif, quand le
verbe principal est à un temps principal
{présent, parfait, futur), et avec l'optatif,
quand le verbe principal est à un temps
secondaire (imparfait, aoriste, plu8-que-i)ar-
fait). Je lis, j'ai lu, je lirai afin de m'instruire,
àva-Y'.YVworxw- àveyvwxa, àvayvwaofJLai, ïva
piav6d(V(>>. Je lisais, je lus, j*avais lu afin de
m*instruire, àveYÎyviJvxov, dv^uv, àveyvfo-
xeiv, Tva (lavOivoipit. Afin que ou de ne pas,
ïva [L-fi, d)ç jiVj, fiiïwç |ii^, OM simplement ji-Zi,
avec /cj mêmes modes.
AFRICAIN, AINE, adj., Ai6uxdc, -fiy dv. ||
Sm. et sf., ô Aîêuç, uoç; /Vm. -fi A{èu99a, i\ç.
AFRIQUE, payj, -fl AtéUl^, T,Ç.
AGAÇANT, ANTE, adj. 1» Qui irrite, ipt-
ôiffTixdç, Tj, dv. Il 2o Om« attire, èTcafwydç, 6v.
AGACEMENT, sm., ô Ipe0i9{xdç, oO. Il Aga-
cement des dents, i\ aiiicoSia, aç.
iyeîpto), ace. I| 3» Attirer, séduire, Ip-iXxw ;
xT)Xé(i)-b), f. Tjao), ace.
AGACERIE, sf., t6 SéXsap, aTo<; tô lica-
Ywydv, oO.
AGAMEMNOxN, h., b 'Aya[iéiL>*tùV, ovoc
D'Agamemnon, 'AyafjLejivdveioç, a, ov.
AGAPE, sf., y\ iyairn, r^^.
AGARIC, sm., TÔ dyapixdv, ou.
AGATE, sf., ô àxirt\Ç^ 00.
AGATHOCLE, A., ô *AYa6oxXi\<;, éooç.
ÂGE, sf. 1° Durée ordinaire de la vie, 6
al(6v, ûvoç; ô Bîoç, ou. || 2® De^ré de to vie
humaine, i\ -îjAtxia, aç. Le bas âge, •i\ wpwTT^
(■ï\;) •fjXtxta, aç ;^ VTf\mdx7\ç, i\toç. Le jeune âge,
■î\ vedTT^ç, TjToç ; ^ ôpa, aç. L'âge viril, la force de
l'âge, f, -îiXixia, aç; ^ dcxpLif^, ?\<;. Qui est dans
la force, dans la vigueur de l'âge, àx[jiaio;, a,
ov. Age avancé, tô Tt\paç, w;. Qui est avancé
en âge, •rcdppw tt\ç Ti>iixiaç ôv, 3vtoç. Voy.
ENFANCE, JEUNESSE, VIEILLESSE. Etre d*âge 8,
èv -fiXixûf 61{jl(, inf, \\ 3° Tem/îs gu'i/ y a
qu'on est en vie, i^ rikixîa, aç. Qui est du même
«ge» bj "h ^'^^\i '*oç; b •fiXtxtwTTiç, ou; fém, -i^
-f^XixiûTiç, (8o(;. Etre du même âge que quel-
qu'un, -^Xixic&rr\ç, fém. fiXtxtÛTÎç elpit tivi. De
quel âge? in\\i%oi, •t\, ov; De cet âge, d'un
tel âge, TTjXixdffÔe, Tr{ki%ifit, tt,Xix6v88 ; tt\Xi-
xoutôç, TTiXixaiST»^, TTiXixouTOv. Uu hommo
de mon âge, àv^p i\\i%oç lyu. A l'âge de.
Voy. Agé de. || 4» Age requis; temps oppor-
tun, i\ -JiXixCa, aç ; -îj ôpa, aç. L'âge de porter
les armes, "ii arcpaTeucTipioç (ou) -f^Xixîa, aç.
Ceux qui sont en âge de porter les armes, ol
èv i\Kiv.icf,. Qui est en âge de se marier, yd^iou
ôpav Ixwv, ouffa. Avant l'âge, dwpoç, ov. ||
50 Progrès de la vie; vieillesse^ i\ •fjXixta, aç.
Avec l'âge, -repotouoT^ç tt\ç fjXixiaç. Radoter à
cause de l'âge, ôicô tTjÇ "fjXixiaç Xi^péw-û,
f. Tioro). Il 60 Epoque, temps, génération, ô
alwv, (ôvoç; -f, vevEa, aç; "fj -^Xixia, aç. D'âge
en âge, clç alûva. L'âge d'or, -fi XP*''^ ("^Ô
yeveâ, aç. Notre âge, -fj vûv -^Xixla. Les hommes
de^notre âge, oî vûv àvOpwitot, wv.
ÂGÉ, ÉE, adj. lo Qui a un certain âge,
veyovwç, uia, 2ç, ace.; ôv, o5(Ta, ôv, gén.
Etre âgé de vingt ans, 67xo<nv ïxr\ Y^yova;
eixocTiv Itûv eipii. II mourut âgé de trente ans,
de plus de trente ans, à^-sOave TpiaxovTa Iti\,
ÔTcèp Ta TpiaxovTa stï^ ■yeyovwç. Aussi âgé que,
T7\XtX0UT0Ç, XaUTT,, XOUTOV "flXtXOÇ, T„ OV. PlUS
âgé, irpea6ÛTepoç, a, ov; que, gén. Le plus
âgé (de deux), itpsorê'jTepoç, a, ov; (de pins
de deux), TrosaêuxaTOç, 71, ov. || 2» Qui a
beaucoup d âge, vieux, yTjpatdç, a, dv.
AGN
— 14 —
AGU
AGENCE, Sf., "fi iitlTpoicCa, a(.
AGEIVGEMENT, sm., 'i\ Siaxd(T[i.-r\(n<, ecoç.
AGENCER, va., 6ia-X0(T[iS(i>-(ii>, f. "fiffu) ;
AGENDA, Sm., TÔ icivixiov, OU.
AGÉNOR, A., 6 'Ay-^vtop, opo;.
AGENOUILLER (S'), VF., Ôx^aÇw, f. (£<ïW.
S'agenouiller devant gqn, itpoa-icîirru) tiv£.
AGENT, StD., 6 élCLTpoico^, ou.
AGÉSILAS, h.jb'A.yr\cCkixoi^ ou.
AGGLOMÉRATION, sf. !<> /4c/zon (Tagglo-
mérer^ ^ âOpoiaiç, eu>c. || 2© Rassemblement ^
xà (S(6poi<7(jLa, axoç.
AGGLOMÉRÉ, ÉE, p.p., dOpdoç, a, ov. Yoy.
AGOLOUÉRUR.^
AGGLOl^IÉRER, va., àOpoi^b), ffuy-acSpot^td,
f. 019(1), ace. Il S'agglomérer, vr., les mêmes
verbes au passif.
AGGRAVANT, ANTE, adj., aô^T\Tlxd<,
Tfl, dv.
AGGRAVATION, sf., ^ a&$7^9lC, ecoç.
AGGRAVER, va., aô^otvu), a&^o), acc. j|
S'aggraver, vr., les mêmes verbes au passif.
AGILE, éXa^poç, i, 6v; côx£vt\TO{, ov;
tCÇu>vo;, ov.
AGILEMENT, adv., I)^a(pp(5<.
AGILITÉ, sf., "H IXaippoT^ç, T^TOÇ.
AGIR, vn. !• Faire qq. choses 8piu)-û,
TtpdtxTu). Capable de parler et d'agir, Xsyeiv ts
Kal -TCpdTTetv Suvaxdç, i^, dv. C'est maintenant
pour toi le moment d'agir, vOv àY.^i\ aoi icpax-
Ktv. Il 20 Opérer un effets év-ep^éw-ô, f. tioru);
TC0(8(<>-£i>, f. V|ffw. Agir (avoir de l'influence) sur
qqn, eïç Ttva irotû. || 3o Négocier^ s'employer,
icpâTTb). Il agissait pour ses amis, Tot(; (p(Àoi(;
ou icpô< Toùç 9iXouç SicpaxTs. || 4o Se compor-
ter avec ^qn, tivI ou irpdç Tiva icpoa-cpépojiai
(pass.). Bien, mal agir avec qqn, xaXû;, xax(ô<
Tivt Ypiofxat-wpLat. || 5° Intenter un procès^
8txatÇo{xat, f. dtcro{iat; contre qqn, xivC ou icpd^
Tiva. Il S'agir, vr. impers., d'où il s'agit. ||
10 Ji est question de^ h Xdyoç lorl icepi, qén.
11 20 1/ y va rfe, ô àywv éort itepi, /y^n. Il s agit
de tes intérêts, icpaTTÊTai (pass.) xà aot. || 3o W
/ai<^, Set. Il s'agit de délibérer, âeipouXeûevOai.
AGIS, h,y ô 'AytÇ, t5oç.
AGISSANT, ANTE, adj., Itpaxxtxdç, •f\^ dv ;
Èvtpydç, dv.
AGITATEUR, sm., Ô OTaffia)TT\ç, 00.
AGITATION, sf. !<> Ebranlement pro-
longé^ i\ xîvT^fftç, ewç; t6 xîvTfjjjia, axoç. Agi-
talion de la mer, 6 (raXoç, ou. || 2» Tumulte,
trouble, ô BôpuSoç, ou ; -fj xapay-/), fjÇ. || 3° In-
quiétude, -fi Tapa/Tj, 7\ç.
AGITER, va. i^Aemuer, mouvoir,\ivétù-iù,
f. ifi<ïw, ace. Agiter la mer, OdfXaxTav Tapârcw,
f. fltÇw. Il i4M fig. Nous avons agité cette ques-
tion, TOÛTO ixivfjaafisv. || 2° Troubler, (au pr.
et au fig.J, TapaxTO), f. dfÇo) ; 6opu6sa>-c!>, f. T^aw,
ace. Il S agiter, vr. 1© Se remuer, xtvgo|xai^
oojjLai, f. T^eVjffOïJLai ; (en pari, de la mer), xujjia-
Tdo[JLat-oO{iat, f. wô-^aofjLat. || 2o Se donner du
mouvement^ 'i:o'kvTzp<xy\tjovétù-(ù, f. irj<yw. ||
3® S'inquiéter, iSi^jlovéw-û, f. i'^<J(ù ; àyo)-
vici<i>-(î>, f. aob).
AGNEAU, 8m.,ô, -fidtfivdç, ou; pins souvent
on emploie l'un des cas suivants du radical
(ipv), gén. ToO ipvdç, dat. àpvt, ace. 5pva; |
plur. dfpvsç, àpvûv, âpvivi, dfpvaç; cfue/ (Spvs.
D'agneau, àpveioç, a, ov.
AGNUS-CASTUS, sm., 6 dEyvoç, ou.
AGONIE, sf., -^ àycùvia, aç. Etre à l'agonie.
Voy. agoniser.
AGONISANT, ANTE, adj., SuvQavaxûv,
oOaa, oGv.
AGONISER, vn., 8ua6avaTé(t}-(5. f. •i\9tù,
AGONOTHETE, sm., Ô àYuvoôéxïjC, OU. Etre
agonotbète, dj(ovo6sxé(i>-h>, f. -([Vîù,
AGORA, sr., -fj àyopd, dtç.
AGORANOBIE, sm., Ô dyopavdfio^, ou.
AGRAFE, sf., Ti icdpin\, Tf\ç*, "îj icepdvT\, t,ç.
AGRAFER, va., 1C8povcc(i>-cî>, f. ^ff(i>, acc.
AGRAIRE, adj. Loi agraire, 6 x>.T^pouxtx6;
vd{Aoc, ou.
AGRANDIR, va. !<> Acci^oître, aô^dtvw et
a&^d), éic-au^ivu) et iic-adÇ(o, acc. ; (leiÇti), ov
ou ic>i«{(i>, ov icoitf(i>-(î>, f. '/j9(o, acc. Il agran-
dit sa fortune, x^v oôaisv icXeiu éicoiT,ae. ||
20 Grandir, rehausser, |xeya>kuv(«), f. uvw ;
éic-aîpw, acc. || S'agrandir, vr., aûçdvojiai ou
éir-au^avo(xat (pass.), (jl£i(^(i>v ou TcXetiav, ov
yÉYVOfjiai; lict-ôîSwtit.
AGRANDISSEMENT, sm., i\ aO^T\9iç, ecoç.
AGRÉABLE, adj., -^Suç, 6Îa, ri ('f^6{b>v, ^Si9-
xoç); Yapîet;, e(roa, ev (^apiéffxepoç, éoxaxoç);
Tepicvoi, i/j, dv; xexapiffjx^voç, t„ ov. Discours
agréable à entendre, i\Bb^ àxouoai Xdyoç. Etre
agréable, dêpÉaafa), dat. Faire l'agréable, xo^pt^^'
xtCopwtt, f. toupifltt.
AGRÉABLEMENT, adv., 'f\Sé(i>c,X6p']CVÛÇ.
AGRÉER, va. 10 Accueillir, cipprouver,
Bé/o[L(xt, àvo-Bé-zoïLOLi, acc. || 2o Permettre,
èdtù-Si, acc; ouY-ywpsw-w, f. i\9tù, dat.; que,
prop. infinitive.\i Vn., plaire à, àpéaxu),
da<.
AGRÉGATION, sf. i° Admission dans un
corps, •i\ lyxoKTtç, ewç. || 2o Assemblage de
parties^ ô (£èpoi9{jLd;, ou.
AGREGER, va., éy-xpîvb>, flcc; à, tU et
l'ace.
AGRÉMENT, sm. lo Approbation, t\
ôjxoXoyfa, aç; -î^ ouvofioXoy^, aç. Donner son
agrément pour une chose, iico-SéxoiJLat xt. ||
2o Charme, grâce, i\ X^P^^» ''foîî "^^ xepiîvdv,
ou. Qui manque d'agrément, àxptpi^, i, .ç^n.
ixoç. Il 30 Sujet de contentement, f| -fiSov/j,
r[<i. Trouver de l'agrément dans une chose,
•f^Sovi^v Iv xtvi l^w.
AGRÈS, sm. pi., xà 8Tc>^a, wv j xà ffxeu7\, ûv
(de xô (Txeuoç).
AGRESSEUR, Sm., 6 ÙTzi^yjùW, ovxoç.
AGRESSION, sf., 'i\ iT:ixeipt\7i^, cwç; "h
IrnSo^Tj ou TzpoitSokfi, f^ç ; fj l^opjjn^, t\ç.
AGRESTE, adj., àypoixo;^ ov.
AGRICOLE, adj., ystopvixdç, -fi, dv.
AGRICULTEUR, sm., yEcopvdc, ou.
AGRICULTURE, sf., ^ yewpywt, otç.
AGRIGENTE, u., ô 'Axpdtyaç, avxoç.
AGRIGENTIN, sm., Ô 'Axpayavxtvoc, ou.
AGRONOME, sm. lo Celui qui est versé
dans l'agriculture, ô yswpyixdç, oi3. || 2o Ma-
gistrat qui administre les biens ruraux, b
dypovdfioç, ou. Fonctions d'agronome, -^ àypo-
vop-îoc, aç.
AGRONOMIE, sf., ^i y8ti)pyiXT|, f,ç.
AGUERRI, lE, p.p. et adj. lo Exercé à la
AIG
-- 15 —
AIM
guerre^ xà, icoXejuxà àcr)cif|9ac, aoa, av. || 2» En-
durci , yeyujJLvaatiivoç, t^, ov.
AGUERRIR, va. 1° Exercer à la guerre^
roXe{j£iv d9xéb>-bi, f. •/joro), ace. || 2° Endurcir,
YujjLvaÇw, f. dE<jM, ace.; à, icpdç ai;ec /'ace. ||
S'aguerrir, vr. 1° S'exercer à la guerre, -rà
iroX€{iuà à9XÉ(i>-(5, f. riaw. || 2° S'endurcirj
iY-YuixvdÇoixat, f. daopuxt; à, daf.
AGUETS, sm. pL, i\ èvéSpœ, aç. Etre aux
aguets, év-eSp6U(i>, f. euau.
ah! interj., S. Ahl ab!, 31 à.
AHil et AiEf interj., al ocT.
AIDE, i» Sf., secours f assistance, -fi covep-
Yux, a*;; fj émxoup^a, a<; f^ ^oftOsia, aç; tj
(d'fsXsia, a;. A l'aide de, aiiv, ia^; {iet»,
.^en. A Taide de Diea, aôv 6e(;>. Sans l'aide
de, aveu, aén. Venir en aide à qqn, xivl (xuv-
ep^éw-ô, f. -fiOw; ém-xoupé(i)-(ô, f. i^fiui; pO"r\-
Oeoj-û, f. Tjffu. Il 2» Sm. et sf., celui, celle qui
aide, ô, i\ cuvepydç, ou; ô, 4\ iistxoupoç, ou.
AIDER^ va., ffuv-epY8w-ô, f. Vjffw; Im-
xoupé(«)-(o, f. Ti^w; po7\06u»-o>, f. Vîffw, da^,,*
(b(p£Xé(i)-(Ô, f. Vj<ro>, ace. Aider qqn de ses con-
seils, ffu{i6ouX6ç Tivi yiyvojjLai. Dieu aidant,
aùv ôeÇ. Aider qqn de sa bourse, xoïç XP^"
jxaat tivi 9uX-Xoc|xéivb>. || Vn. 1° Prêter une
assistance momentanée, ffujx-icpdxxa), auX-
Xzpiêavb), rfa^. Aider quelqu'un a, inf., Ttvl
ffujjL-TcpctxTM Sirwç, /i^/ur de IHnd, || 2« Con-
triàuer à, ayX-Xaji6av(i) eU, ace.; auv-epya-
^opiai icpdç, ace. Gela aide à se faire aimer,
TOÛTO sic TÔ ^iXetaÔai vuX-Xauôivci. || S'aider,
vr. 1° 5e servir de, /pdiojxat-ûjiat, dat, \\
2" 5e prêter une aide mutuelle, dXX-fiXoiç,
ai; vuv-epYciv, lici-xoupeîv ; àXXriXouç, aç, a
bxpeXetv.
aie! interj. Voy. ahiI
AÏEUli, sm., ô icdfincoç, ou. Aïeul paternel,
ô ToG iraTpôî ican/^p. Aïeul maternel, ô zffi
pnr^xpèç Tcaxifip. || Au plur. Aïeux (ancêtres),
ol Ttpdyovot, wv.
AÏEULE, sf., -îi TT|6ï\, 7;ç. Aïeule paternelle,
•f, ToO TOXTjîôç iiT|Tï)p, <7én. fi'nTpdç. Aïeule ma-
ternelle, T| Tf[<; jitiTpôç \».'f\vr\p.
AIGLE, sm., oiseau, ô àexôç, ou. Avoir des
yeux d'aigle, dexû8e{ fiXéico). || Sf., enseigne,
àexdç, ou. Porte-atgle, ô àexocpdpoç, ou.
AIGLON, sm., 6 dETi8et3ç, É(i>ç.
AIGRE, adi. l» Acide, ô^ûç, eux, ù; SoiiJuSç,
eta, i5; Tcixpôç, d, dv. Rendre aigre, o^uvco,
f. uvu), aec. Devenir aigre, dÇuvopiat, f. uv8-^-
ao{xai. Etre aigre, ôÇîCw, f. tw. || 2o Dur d
Voreille, xpa^uç, eîbt, û. || 3° Ui^cîe, d* humeur
fâcheuse, mxpdç, à, 6v; au<TTi\pd;, dt, dv. ||
Sm., saveur aigre. Voy. aigreur.
AIGRE -DOUX, DOUCE, adj., d^uy^uxuc.
eia, u.
AIGRELET, BTTE, adj., &ico|u(, u.
AIGREMENT, adv., mxpuc.
AIGRETTE, sf., 5 Xdcpoç, ou.
AIGREUR, sf. 10 Qualité de ce qui est
aigre, \ ^|i»Tir\(;, ï^toç ; ^ 8pi{AtJTTf\<;, if\Toç. ||
2» Disposition d*esnrit qui porte à offenser,
^ TcixpdTnç, ifiToç; Ti Tctxpia, aç. || i4M p/. Ai-
greurs d'estomac, i\ ôÇupsyptia, a;.
AIGRIR, va. !• Rendre aigre, d^uvw,
f. uvô, ace. Jl 2* Irriter, ittxpaîvw, f. avw ;
l^-aYpla(vu>, f. av»; éÇ-ayptdw-w, f. <*>»(•), ace.
Ij S'aigrir, vr. !• Devenir aigre, d(ûvo(iat,
f. uv6T;ffO(jLai. || 2* S'irriter, mxpaîvo(iai,
f. av6i^90{i!ai ; IS-aYpido{iairOU{ist, f. fJH\w\utii,
AIGU, u£, adj., d^G(;, fia, ù.
AIGUADE, sf. 1<> Provision d'eau douce,
TÔ &5(i>p, gén, 88(XTO(. Faire aiguade, ô6ptiSo-
{juxi, f. sùvouiai. Il 20 Lieu où l on peut faire
de Veau, to ûSpstov, ou.
AIGUIÈRE, sf., ^ 68pCa, aç.
AIGUILLE, sf., fiPeXôvT^,tic. Petite aiguille,
i\ peXovC^, iSoc. Aiguille à coudre, à broder,
-^ poLfi^. {6o<. Semblable à une aiguille, ps-
Xovo6i6-^ç, ce Aiguille de cadran, 6 yvûiJLuv,
ovoç. Aiguille de balance, ô xavtSv, dvoç. ||
Aiguille de mer (poissoo), i\ ^eXdvi^, t^<;.
AIGUILLETTE, sf., cordon ferré, ô 9901-
pcorrip, f.poç.
AIGUILLON, sm., TÔ xévTpOV, OU.
AIGUILLONNER, va. !• Piquer avec tai-
guillon, xevTpiÇui, f. 1(5; xsvtsu)-(î>, f. if;9(i>,
ace. Il 20 Inciter, icap-op (âib)-», f. T^aw ; icatp-
o^dvw, f. uvû, ace.
AIGUISER, va., (au pr. et au fig.), dxo-
vénù-d, f. Tfjaw • 67^^(1), f. 6/,Çw, ace. Aiguiser sa
langue, xî\v yXwTxav atopidco-û, f. waw. Ai-
guiser le couraçe, tôv Ouaôv ou t^v «j/u^V
67iyw. Pierre à aiguiser, "fi axdvti, r^ç.
AIL, sm., TÔ oxdpo8ov, ou.
AILE, sf. Aile a'oiseau, xh irrepdv, ou; \
ircépu^, uyoç. Munir d'ailes, xcepdu-îâ, f. uau,
ace. Aile d'insecte, tô ictiXov. ou. Couper les
ailes, xà irrepà icepi-aipéu-û. || Aile d'un bàti^
ment, tô itrepdv, oO; tô xûXov, ou. || Aile
d'une armée, TÔ xspaç, gén. xépaToc et xépu^
AILÉ, ÉE, adj., (en pari, des oiseaux], icrs-
puxdc, V), dv ; icxepuycoTdç, i\, dv ; (des insectes),
itTiXwTdç, -fj, dv.
AILERON, sm., TÔ ircepi^Yiov, ou.
AILLEURS, adv. 1® 5an5 moMuemenf (ques-
tion itoû ;), 5XXo8t, 5XXt|, dtXXa^^oO, dXXa^rdOc,
dXXayig, ëxiptùOi. Nulle part ailleurs...^ ne,
(2XXo6i oô8aaoD. || 2» ^vee mouvement (ques-
tion icot;), iXXoTÊ, àXXaj^dae, <ïXX"ri, dtXXajr^,
lTspb)96. Nulle part ailleurs... ne, dD^Xoae ou-
8aïi.d<Te. || D'ailleurs, adv. !<> D*un autre
lieu (question icd6Ev;), dO^Xo6sv. De nulle part
ailleurs... ne, dfXXoÔev oôSa^idôev. || 2® De
plus, en outre, icpôç xodToiç, icpô< 8s, ïxi 8é,
icoofféTi. Il 30 Du reste, pour le reste, xi
dAXa ou TdfXXa, âXX(i>ç. |{ Par ailleurs, adv.,
(question icÇ;), iXXiQ.
AIMABLE, adj., épi9{xioç, OV ; yji^iz\.<i, evva,
ev (xaptécjTepoç, i<rza,xo%). Faire l'aimable^
}^api£VTi(^o(j.ai, f. loûpiai.
AIMANT, sm., ^ Ma^vT^ffia (aç) X160Ç ou; ^
'HpaxXeta (a<;) XiOoç, ou.
AIMANT, ANTE, adj., ©tXT,Tixd;, 1^, dv;
^tXdaTOoyo^, ov.
AIME, ÉEj p.p. Voy. AIMER. H Adj., dyain^-
AIMER, va. 40 ^t?o»* ae / affection pour
qqn, tfCKéui-Si, f. Vjau); dyaitoéw-a), f. i^ffu),
ace. Aimer tendrement (partie, des parents),
CTTépYw, f. ffTépÇto; çiXoffTopYéw-w, f.i^ffw, ace.
Aimer avec passion, épdf(i)-à>, gén, l| 2° Jivotr
dtt goût pour une chose, çpiXew-û, ayaicdiu-b) ;
à(T7ci2^0(iai, f. dÎ90(jLai, ace. Aimer i, inf.^
X^Cpctf, avec le partie. JT'aime à les tourmenter,
AIR
— 16 —
ALA
Xottpci) dviôSv aÔTotJc. Le peuple aime à être
flallé, X"-^?^^ ^ 6f\!xoi; xoT^axEUotxEvoç. || Souvent
aimer avec son régime se traduit par un
verbe compose de çîXoç. Aimer le traYail,
< (piXoicové(<)-(Â, f . 1^9(1) ; aimer Targent. (piXoxpv
{jiaT<(i)-(5, f. i^vb). Il Qai aime«e traduit auxsi
par des adjectifs composés. Qui aime le tra-
vail, 9iX(>icovo(, ov; qui aime Targent^ ^tXo-
yp-f\\ULxoi ou tpiXdfpYupoc, ov. jj Aimer mieux,
voy. PRâFÉRBR. Il S'aimer, vr. 1® S'aimer soi'
même, çCXauTdç, dv eI(u. || 2» S*aimcr mu-
tuellement^ àXkf{ko\)^, ac^ a ^i^îv ou dYaicâv.
AINE, sf., ô pou6<&v, (ovoç.
aIné, éb, adj., icffaiTOYcvVic, <c. || L'aInA,
Ze plus âgé. (en pari, de deux), icpeaSurepoç,
a, ov; (dé plus de deux], icpeoéuTaxoç, -r^, ov.
aInesse, sf., ij itpeaSuyÉvEia, aç. Droit
d^alnesse, Td irptoTordxut, utv.
AINSI. !• Adv., rfe cette manière ^ oBtm,
(devant nne voyelle) oDtco^^ uSe. Il en est ainsi,
xoLtJxa oOtu>c ixei. Pour amsi dire, â>{ elitEtv.
Paisse-t-il en être ainsi l oOt(o vs'voiro. Ayant
ainsi parlé (ayant parlé comme il vient d'être
dit), ooTb>c ilict&v. il parla ainsi (de la manière
suivante), tlicsv (o6t. De même que..., ainsi,
(b< ou xa6<£icep..., oOtu>. || 2» Gonj., par con-
séquent^ donc. o5v, Toivuv, dpa (se mettent
après un mot); ooxoOv, ûore. Ainsi donc,
TOiYapoijv. Il Ainsi qdb, loc. conj. i^ De même
gue^ oCt(>)ç 6ç; xai. Les bons ainsi que les
méchants, o\ x* àvaOol xal oi icovT^poC. ||
2® Comme f de la façon que, à;, oxncep,
xaOiicep. Ainsi que je l'ai dit, &Ticep icpo-
EtIlOV.
AIR, sm. io Fluide atmosphérique^ b difjp,
gén. àéûoç. Air supérieur, air pur, 6 alOf^p.
géh, alêipoc. Air en mouvement, souffle, 4\
afipa, ac; xà icvsDfia, aToc Air sain, salubre,
eOicvouc (ou) à-f\p. Air malsain, 8Û3-icvou( (ou)
ài\p. Air doux, rude, (laXaxà;, ax^r^pôç (ou)
difjp. Air corrompu, 6ie(p8apiilvoç (ou) àr\p. || Le
ffrand air, le plein air, -f^ aiBpca, aç; Ta Cicai-
Spov, ou. Séjourner, être en plein air, év uitaC-
6p(^ Si-dyu); 6upauXé(i>-û>, i. i^(7(<). Séjour en
plein air, -![ OupauMa, aç. Exposer au grand
air, al6pidEci>-(Ô, f. âao), ace. Qui est en plein
air, ôiïaîOpioç, ov. || Elever en l'air, (jLstetdpn^b),
f. 1(5; dvci) atpb), ace. S'élever dans l'air, fie-
T8(i>p(Ço(xai (pass.); dvco aTpopiai (pass.). Lan-
cer en l'air, avu Xt\\Uy ace. Qui est dans l'air,
élevé dans l'air, dépioç, o< et a, ov ; {isTéupoc,
ov. Il Au fia. Paroles en l'air, ol uirrjVEiioi Xd-
Yot, <i)v. Parler en l'air, plc£tt,v TaXEu)-^), f. fj^w.
Il 2» Afine, extérieur, apparence, façon, xà
oXT^jxa, atoç; -îj ô<|;iç, ewç; tô elSoç, ouç; tô
icpdcr(i)icov, ou; ô xpdicoç, ou. Air humble,
taicetvôv (ou) oxf'l^''* ^^^^ ^ ^^^ ^^* ^^^^H-"^»
ov. Qui a mauvais air, d(rx'A(^<*>v« ov. Prendre
Pair d'un ignorant, d|juz6-^c elvat ^-rwLOLxi^oiiaïf
f. tou{iai. Avoir l'air de (sembler, paraître),
8oxé(t>-û, loixa. Tu m*as l'air de savoir cela,
Soxstc (1.01 TOÎJTO YtYvtioxÊtv. Il 3° Mélodie,
chant, TÔ [xAoç, ouç; tô ^<T(jia, aToç.
AIRAIN, sm., 6 x^^^ôc, ou. D'airain, x«^-
xouç, t\, ouv. Elever à qqn une statue d*airain,
XaXxoûv Ttva ïffTT.pLc. Vase, ouvrage d'airain,
TÔ x^^x^ov, ou. Ouvrier en airain, 6 x^^^^suç,
<u>ç. Travailler l'airain, x"^^^^^* f* 9^^*^» Il
If
i4tt fig. Cœur d*airain, tô ott^Ocç (ouç) ciSv
poûv, ou.
AIRE, sf. !• Place oô Ton bat les grains,
f| (ÏXwç, «. Il 2« Surface plane, tô Itc{ic«8ov,
ou. Il 3° Nid des oiseaux de proie, i\ yuCkid, âc.
Aïs, sm., i\ oavCc, iBùi;.
AISANCE, sf. i» Facilité, souplesse, \
tôx^P>^» sç; ^ lôfidpsia, aç. Avec aisance,
•ôX^pîi^c» e^H^P^C* ||2<^ Fortune aisée, ^t^lai-
|iov£a, aç ; \ sOxopta, a<. Etre dans l'aisance,
1. AISE, 81. !• Contentement t -f| x<xp^f ^<;
i^ 8Ô6up.ûx, aç; i[ -fiSov*^, fjc D'aise, 6tcô x^-
pdc. Etre aise, x<'^P**>- ^^^^ ^^^i» transporté
d'aise, ixiceicrapivbx £Ôcpps{vo{iai, f. avBYjao-
jiai.^ Il 2» Commodité^ 4\ f qiaTwvTi, 7\ç ; -fj jMt-
Xaxia, aç. A son aise, ^Xp^p» ^'^^ vxoXf,c.
Prendre ses aises, ^q^8u{ié(i)-(i), f. 7|(T(>>, || 3» ^46-
sencede crainte, sécurité, •i\ àBeia, a;. Mettre
quelqu'un à l'aise, dSeiav tivi icap-s'xu. ||
40 Fortune aisée. Voy. aisance, 2°.
2. AISE, adj., e50û{jLO(, ov. Etre bien aise
d'une chose, f[8o|iai, x^'-P^^ "^^^^ ou iicî tivi.
^SÉ, ÉE, adj. 1° Facile, PiB>.o^, a, ov
jS^cav, p^<rzoç); tôutap'/t;, <<;; icpdxeipoç, ov.
^oy. FAGiLB. Il 2« Naturel, simple, dicXoOç,
7\, oOv (dicXoooTtpoç, TttTOç); d^e^TiC, éç. ||
3<> Qui est à son aise, sSicopoç, ov; eô8ai{ia>v,
ov.
AISÉMENT, adv., pcfiltù^, eô(xocp(Ôç.
AISSELLE, sf., f^ {laoxdXv^, t\^. SouS PalS-
selle, Cicô puxXT|Ç.
AJAX, A.jôAtac, avToc, (voc. Alav). D'Ajax,
AlavTEioç, a, ov. Fils ou descendant d'Ajax,
ô AîavT{8Tr\ç, ou.
AJONC, sm., 6, 'f| icocXtoupoç, ou.
AJOURNEMENT, sm. l© Assignation, i\
x>ki\(Ti;, Ewç ; -Jj itpdaxXT^aiç, ewç. || 2° Retard,
délai, fj àva6oXif|, f;?.
AJOURNER, va. 10 Sommer de compa-
raître, xaXi(i>-a>; xXt,têU6i), f. euaw, ace. ||
2o Remettre, différer, dva-SiXT^o^iai, dva-
TÎ9Ê{iai (moy.), ace.
AJOUTER, va., èiri-Tt67i|xi, itpo!i-TÎ67\{xt,
icpo9-6dtXXb), ace. Ajoutez que, ajoutez à cela
que [c.-à'd. de plus, en outre), iipô; 8è toutoiç,
(î{jLa 8é, Iti 8é. Ajouter foi à qqn, à qq. chose,
Ttvl iwaredu), f. Bdaco. |l S'ajouter, vr., irpoa-
TÎGsjiat (pass.); (en pari, d'une chose), icpdv-
xEiiiai.
AJUSTEMENT, sm. 1« Action d'ajuster
(une balance, un poids), f, Soxipiaafa, aç. ||
2« Bel arrangement, bon ordre, -fi EÔxoffjjLia,
a;; lîi eôpuSjjLÎa, aç. || 3° Parure, ô xdajio;, ou;
TÔ xd9piir\[ia, aToç ; 6 xaXX(«)ici(7[xdi;, oO.
AJUSTER, va. !'> Rendre Juste (une ba-
lance, un poids), 8oxi[xdtÇb), f. dau, ace, \\
2® Accommoder, Iç-apfidTTw, f. daw, ace; à,
dat. Il 30 Concilier, arranger, Bi-aXkixxtù,
ace. Il 4* Diriger droit, xaT-euOdvw, f. uv<Ô,
ace. Ajuster son coup, tou ^xoicoO aToxdÇo-
uwti, f. dvopiai. Voy. viser. I| ^^ Orner, parer,
oia-xo9(xéa)-<5, f. t^^S xaXAwictÇu), f. lû, acc.
y S'ajuster, vr. 1® S'adapter, î»-ap^dTTu>,
T. d<T(i>, da^ Il 20 Se parer, xaXA(i>iti^o{iai,
f. loujjiai.
ALARMANT, ANTE, adj.,TapaXTlxdç,'/^, dv.
ALARME, sf. 1» Signal pour faire courir
AU
— 17 —
ALL
aux armes. Sonner Talarme, tU 'sà SicXa
OT^liaCvw, f. av& ou icap-ayYiXXu, f. fiXtô.
Faire sonner Talarme, tk Td oicXa xcXttJo). ||
20 Frayeur soudaine^ 6 66pu6oc, ou; -T^ tv-
paX^i» %; * ç(J&ç, 00. H 3» Inquiétude f i\
çpovcCç, (5oc; -f^ XiSm^, i^c Etre dans de grandes
alarmes, icoXXà {Jispiilvc£tt-c5, f. i^ow.
ALARBfÉ, ÉE, p.p. Yoy. ALARMER. || Adj.,
AI«ARBfER,Va., xaTa-906éb>-b), éx-1cXT,TT(<) ;
Ix-rapdTTb), f. (x^b), ace. Il S'alarmer, vr.,
les mêmes yerbes an passif.
ALBÂTRE, sm., ô, i^ dXd6a(7Tpoc, ait. dtXdé-
6a<rco<;, ou. D'albâtre (blanc comme Talbâtre),
XeuxdxaTO^, 7^, ov.
ALBE, v., i\ *AX6a, t^ç.
AI.BAIN, sm., 6 'AXSavdç, ou.
ALCÉE, A., 'AXxatoç, ou.
AliCESTE, /*., ^ "AXxT^dTlç, iSoç.
ALCIBIADE, A., Ô 'AXxi6ia8ir)(, ou.
ALCIDAMAS, A., 6 'AXxiSa^jiaç, avTOÇ.
AL.GIDE, A., Ô 'AXxei^T^ç, ou.
AliCINOOS, h.,b 'AXxîvouç, ou.
AXGIPHROIV, A., 6 'AXxi9pb)V, ovo;.
AXCaiÈNE, /., "^ 'AXx{x-/^V7\, 7\c.
(t>VO<.
ALGMEON,
I • • j ■ •-
'AXx(iaîa)V, att. *AXx{JLé(i>v,
ALCMÉONIDE, descendant cTAlcméon^ 6
'AXx(jLai(i>vi&r\c, ou.
AliGÔVE, Sf., i\ Çc>>0-/|x-i\, Y^ç.
ALCYON, sm.ff^ &Xxu(i^v. dvoc
ALEGTON, Furie, -^ »AA7\X'C(&, oOç.
ALÊNE, sf., t6 dirf^Tiov, ou.
ALENTOUR, adv., xi3xX<^, TcépiÇ. Les Tilles
d'aleatonr, at xùxXb^icdXsiç. Le pays d'alentour,
7\ icip^ X^P^f ^^* Il Alentours, sm. pi. l» Les
/teux circonvotsin^, xà xiSxXcp; rd itepixeC-
fieva. cov. Les alentours de l'Attique, xà xOxXcp
Tï\ç *ATctxT\ç. Il 2« L'entourage de qqn, oî
àpL^î on -7cep{ Tiva.
1. ALERTE, ioterj., dfys, (en pari, â plus.),
àyzxe. \\ Sf. Voy. alarme.
2. ALERTE, adj. 1° Qui se tient sur ses
gardes, ouXaxTixdç, tj, 3v; v^ouSaioç, a, ov.
Il 2® Leste, IXa<ppdç , d, dv.
ALEXANDRE, h., b 'AX6^0Cv6po;, OU.
ALEXANDRIE, V., "^ 'AXs^ivSpeia, ac D'A-
lexandrie, 'AXe^avSpivdç. if|, dv. Habitant d'A-
lexandrie, 6 'AXeÇavSpeuc, étùi;,
ALEXIS, A., 6 *AXeÇi(, iSoç.
ALEZAN, ANE, adj., icuppdc, dE, dv.
ALGUE, sf., TÔ (pCxoç, ouç ; TÔ ^uxSov, ou.
Qui se nourrit d'algues, tpuxio^iyoc, ov.
ALIÉNABLE, adj., icpiat{XO<, ov.
ALIÉNATION, sf. i« Transport de la jjto-
priété, ii àiratXXoTpCukaiç, eu)ç. || 2» i^v^sion,
■i\ àXXoTpidn^c, r^xoç. || Aliénalion d'esprit ou
mentale. Voy. folie.
ALIÉNÉ, ÉE, p.Ç. Yoy. ALIÉNER. || Adj.,
qui a perdu ^esprit, icapd^ptov, ov ; (laivd-
{i.evo<, i\, ov.
ALIÉNER, Ya., (au pr. et au fig.), àXXo-
Tpid(i>-û, àic-aXXoTptd(i>-(5, f. t^cru), ace, 11 s'est
aliéné tous les esprits, tous les cœurs, icivTs^
aÔTOU on icpôç aÔTÔv dic-Y;XXoTpi(iS0-r\9av. ||
Aliéner (égarer) l'esprit de qqn, -c^v yvwjii^v
Ttvôç 8ta-TapdlTT(i>y f. xapi^bi.
ALIGNEMENT, sm. l» Action d* aligner ^
i\ dpOu>9tc, iwç. Il 2o Direction en ligne droite^
i\ dp9dTï\ç, -ntoç.
ALIGNER, va., Ôp6du»-u>, f. (&9b>; tôOuvb),
d^-suOdv(i), f. uvw, ace. Il S'aligner, yr.,
(terme militaire), xà 8ia9nf|{iaTa Tv^psVû, f.
ALIMENT, sm., ^ TpoyVi, f\Ç. Voy. NOOR-
RrruRB. Il Au plur. i® Choses dont on se
nourrit, xk atra, mv; ta atxîa, mv. jl 2» Frais
de nourriture et a entretien^ xà lirir^Ôeia,
(ov; xd ivotyxala, «ov.
ALOfENTAiRE, adj.. propre à servir d'a^
liment, iScoSiptot;, ov. | Régime alimentaire,
•i\ SiaiToi, i\^. Pension alimentaire, xà émxi^-
6sia, (i>v.
ALIMENTATION, sf., ii oivr^di^, suc.
ALIMENTER, va., xpécpo), acc.
ALITÉ, ÉE, adj., xXivoTCST^c, éç. Rester
alité, xXlV01C6xî\C {I£V(i>.
ALITER, va., xaxoe-xXCvb), acc. || S'aliter,
vr., vGorcj) xaxa-xXCvopiai (pass.).
ALIZÉ, adj. m. Vents alizés, ot Ixr^oCai, (t>v.
ALLAITEMENT, sm., •f\ XixOsia, aç.
ALLAITER, va., Or^Xi^Ici), f. â9(i>; xix6£uu>,
f. edau), ace.
i. ALLANT, sm. Les allants et les venants,
ol icotpidvx8(, (uv; ol icapapLei6d|X8voi, (ov.
2. ALLANT, ANTE, adj., qut aime à aller,
PaSioxixdç, ii, dv.
ALLÈGREMENT, sm., xà SéXeap, axo;.
ALLÉGHER, va., SeXeotÇu), f. dcab); sic-iyo-
jjiai (moy.), ace,
ALLÉE, sf. 10 Passage à l'entrée d'une
maison, i\ BioBo^, ou. || 2o Lieu de prome-
nade, 6 8pdaoç, ou. || Au pi. Allées et ve-
nues, al 8iaSpo[JLaC, ù>v.
ALLÉGATION, sf., "f^ irpO(popc£, âç; 7^ ica.
piOeffK;, ewç; •i\ sicaYwyyj, t^ç.
' ALLÉGEMENT, sm., -^^ X0Ù9 uk;, eb>c ; -T^ iva-
XOU9191C, etoç; xà xod^iapia, axo<.
ALLÉGER, va., xou^îl^a), ém-xoucp(Çb>, f.
lû; éXa^puvu), In-eXacppdvb), f. uvîl), ace. Al-
léger les peines, les fatigues, xob<; icdvou; èm-
X0Uf(2^b).
ALLÉGORIE, sf., "f^ àXXY|YOp{a, «C.
ALLÉGORIQUE, adj., àXXT,Yopixdç, 'i\, dv.
ALLÉGORIQUEMENT, adv., d(XX7\Y0pixû(;.
ALLÈGRE, adj., su6û(jL0Ç, ov; icpdBùpio;, ov.
ALLÈGREMENT, adV., eô66[X(0(,icpoÔô{Xb>c.
ALLÉGRESSE, sf., i[ cù6upiîa, ctç; i\ eôcppo-
9dvY\, 7\; ; -fi X'P^> ^^* ^^^^ allégresse, {xexà
Xap5ç. ^
ALLÉGUER, va.. icpo-cpépb), Tcapa-SiXXb),
-ïcapa-xiBefiai (moy.), lTC-aYO{Jia^(moy.), ace.
Alléguer pour prétexte, icpo-^a^^Çopiai, f. lou-
p.at, ace.
1. ALLER, vn. {^Marcher, s'avancer, paC-
v(i>, paSi(^u>, lpYO(iai, iiopeuo^i. Aller au pas,
lentement, ^citi^ta ; piS-r^v Ip^opiai ou icopedo-
rc. Aller à pied, m^^ nopsdopiai: ict^eùia,
sdffu. Aller à cbeval, Ixiredo), f. tdtro). ||
2* Se diriger vers, Spxofxat, pa(v(i>. Aller a
la ville, ft la chasse, sU icdXiv, éicL Oifipav îp-
XO[jiai. Aller en justice (au tribunal), st< Sixotv-
n^piov àva-6a(vfa>. Aller chez qqn, aller trou-
ver qqn, Ip^o^iat icpdç xiva; icpoff-<p)^o{ia£
xivi ou icpd( xiva. Aller souvent chez qqn, eiç,
icpdç, icapi xiva «potxiw-û, f. -/jaci). jj 30 Voya-
ALL
— 48 —
ALT
î
ery icoptuo(Aat; 68cub>, f. tiiao»; 68oi7topé(>>-û,
. i^ffw. Aller en campagne, rcpaTEow, f. Eua».
Aller ft rétran^er, iico-SrîJLéw-û, f. -/jaw. Aller
par terre, iteÇ-iji ''cope^OH'^ai î ire^euw, f. euaw.
Aller par mer, itXiw. || 4o Marcher ^ se diri-
ger ^ (en parlant des choses), ywpéo)-», f. i^aw;
fépojjiaii (pass.). Aller (s'étendre) jusqu'à, ^'ixw,
v-T,xu>, T8tvw tîç ou icpdç, ûcc. Lcs fleuves
vont k la mer, oî icoTajxoi elç t)\v 6iXaTT<xv
£[jL-6AXou(n. L'eau me va jusqu'aux genoux
(mouille mes genoux), t6 08wp ppé^si xà yà-
wi'zi. jiou. Il 5° ^yanccr, /"afre de* progrès^
Tzpo-ip')ra\i'xif irpo-Ôaivw; icpû-xwpéw-ô, f. i^vtù.
Aller oien^ e^ ou xa>^(ii><; cpepo^aion àTco-Saivio.
Aller mal, xax^ç ^£po{jiai on à7co6aiv(«). ||
6» Tendre à, têivu), auv-Tstvo, ace. avec elç
ou updç. Tu vas trop loin (tu dépasses la me-
sure), TÔ {léTpov ôirep-ôdt^Xsiç. Cela va trop
loin (est intolérable), xauxa dtvexTd lori. fj
7° E/rc ^an« /e/ ou tel état; se porter y l^w,
avec un adverbe. Cela ira bien, xaXtÔc è^si.
Comment vas-tu? tcw; êx^'-ç; || 8° Convenir ^
s'adapter à^ Tcpiicu), f. icpéyw, rfa/.; àpjidx-
Tfa), 9uv-appi6xT(i>, f. 67(i>, aa^. ou eU et Vojcc, ||
90 £^rc 8vr le point de, se disposer à, [léXktù
avec Vint, présent ou futur. Je vais dire,
IxeXXu) X/yeiv ou Xé^eiv, {pu je dirai bientôt),
T|87\ ou auTixa XiÇu». Il lOo S'agir, Il y va de,
6 ày(&v i9Ti icept, ^e'n. || Locutions diverses.
Allons, interj., tîa; àye, plur. àysTe. || Ne pas
aller, (se garder de), ji-n avec le subjonctif.
N'allez pas croire (ne croyez pas), ]i.\ vojiîaT,Te.
Il Laisser aller, (lâcher), à<p-tïi{jLi, ace. Je le lais-
serai aller, aôxôv icp-Tjau). || Se laisser aller à,
é^-ÎTtfjLi, év-8î8b){ii; sixo), 6ic-etxu>, f. eî^u, c?a^.
11 se laissait aller aux nlaisirs, -fiSovaiç Oic-eîxe.
Il S'en aller, (partir), àit-épxojxai; (se passer,
s'effacer, disparaître), oî^oiÀ^tl, iic-oixopLai. Va-
t'en, àic-tOt. Mes affaires s'en vont en ruines,
eppst xà é[xà itpdYiJiaxa.
2. ALLER, sm., xà lÉvat. L'aller et le retonr,
^ eçofioç (ou) xai-îj éîcdtvoSoç, ou.
ALLIAGE, sm., -Jj xpôtaiç, Ewç ; -îi aO-pcpaaiç,
c(j)(; x6 xpôêfia, axo^. Qui est sans alliage,
àxépaioç, ov.
ALLLANGE, sf. 1® t/ïiWTi par mariage y i\
xT|56Îoi, aç ; f^ xï^Ssffxfot, aç ; xô xT^Seufxa, axoç. I|
2° f/nton entre des Étals, confédération^ t\
xoivb>vîa, aç; f^ 9U[jL(i.axîoc, ac Faire alliance
avec qqn, ffu|xjiaxiav xtvl ou itpdç xtva ■icotio-
(xai-oO(jLa(, f. 'fjao^ai. || 3^ Mélange, union,
•i[ xpôtviç, tb)<; -f^ atiyxpaviç, euç.
ALLIÉ, ÉE, p.p. Voy. ALLiKR. Il Adj. 10 Uni
par mariage, x'ï\6eûa)v, oucra, ov. Un allié,
ô XTf^SecxTfiç, oO. I| 20 Uni par une alliance,
<ju[jL{jLavoç, ov, aat. Les alliés, ot aujjijjLaxot.
Les villes alliées, al aoiJLjjLaxiSeç (wv) TcdXfiiç,
eb)v.
ALLIER, va. 10 Mélanger, unir, (au pr. et
au fig.J, ffuy-xépavvojjLt, ouji-jjLÇYvujxi, acc.;avec,
dat. Il 2o Joindre par mariage, vafioîç Çeu-
Yvujxt, ace. Il S'allier, vr. lo Se mélanger,
s'unir, ouy-xspdvvuijuzi, aujx-{ityvu[xati (pass.).
Il 1° Se joindre par mariage, xtjSeiju),
f. EiSaw, dat. Il 3° Fafre alliance, aujijxa-
X''av TcoiE'opLat-oûjxat, f. T^orojjLat; à qqn, xtvi ou
irpoç xiva.
ALLITÉRATION, Sf., ^ ffOvfjXTlfftÇ, «WÇ.
ALLOBROGE8, pvle, ol 'A^Xd6piyE<, uv.
ALLOCATION, SI., -^ élCl^/'^^lVlÇ, tta<i,
ALLOCUTION, sf., 6 Xdyoc, OU. Adresser
une allocution à qqn, Xd^ouç on ^d^ov icpdc
XI va icoilopiai-oO(jLai, f. if[ao\Lai,
ALLONGÉ, ÉE, p.p. Voy. ALLONGER. || Adj.,
qui a une forme longue, Tcpo|jLV[x7iç, eç.
ALLONGEMENT, sm. 1» Augmentation
de longueur, 'f\ Ixxaoïç, 6<o^. || 2» Retard^ i\
ALLONGER, va., |X7\xdva), dico-piir\X(5vu,
f. uvû; àiio-xeivtù, Ix-tcEvu>, icapa-xEÎvca,. ace.
Il alloDffea sa défense, x^v à'Ko'koyiav ijxifi-
xuvB. Allonger (prolonger) la guerre, xèv icdXc-
(jiov icocpa^sîvb). Allonger (étendre) le bras,
t)jv x^'P" ^*-x«îvu). JI S'allonger, vr., les
mêmes verbes au passif.
ALLOUER, va., Èm-^^Ttcpitlojixi, f. loDpuai,
ace; à, dat.
ALLUMER, va. 10 Mettre le feu, dlicxu,
dv-GKicxu, èy-dmiû, f. i^u, acc. Ayant allumé
une lampe, Xd^vov £<|/2ç. Allumer du feu, icup
xa(i> ou èv-aùta, f. aÛ9(ù. \\ 2o Exciter, èX-
(£icx(o, f. GtiJ/u) ; èn'fpké'ftù, f. ^T^éÇu) ; icap-o^uvu,
f. uvû, acc. Allumer la guerre, xôv icdXEuov
éx-xib). Il S'allumer, vr., les mêmes verbes
au passif.
ALLURE, sf. lo Démarche, -fj piSiaiç, swç ;
6 Pa6i9ad<, ou; xà fiiSiapia, axoc. || 2o Con-
duile dans une a/faire, tournure d'une af-
faire, 6 xpdicoç, ou. L'affaire prend une mau-
vaise allure, x6 icpSypix xaxô^ç yjuipiX (de x^~
péiii'(ù, f. •i\9tù),
ALLUSION, sf., 6 aiviYfidt;, oO ; -fj auvé^i-
?29iç, £(uc; i?i ôicdvoia, aç; à une chose, xivoç.
ar allusion, xa8* Oicdvoiav. Faire allusion à
une chose, alvixxotnat, f. iÇo(xaî xt ou t?ç,
irpdç XI.
ALLUVION, sf., "fi 7Cp6(r)(jtùT,^, ewç.
ALOÉS, sm., ^ à'kàTi, r[<i,
ALOI, sm., titre légal des monnaies. De
bon aloi, (au pr. et au fig.], 8dxiuoç, ov; dxi6-
Bt\Koi, ov. De mauvais aloi, xC6ot\Xoç, ov.
ALORS, adv., xdxs, xT^vixaCxx. Les hommes
d'alors, ot xoxe. || Alors que, loc. conj. Voy.
LORSQUE. Il JusQu ALORS, loc. adv., sl; xdxs,
xi(i>ç.
ALOSE, sf., T| Op{xxa, T\<.
ALOUETTE, sf., 6, i\ xopu$dç, oO; 6 xopu-
8aXXdç, ou.
ALOURDIR, va., papuvu, f. uvâ, acc. Il
S'alouroir, vr., papiSvo{jLat, f. uv6i^90(mii.
ALPES, monts, a\ 'AXiceiç, ecov ; xà 'AXitia,
fa>v. Habitants des Alpes, ol *A^moi, a>v.
ALPHA, sm., xô d^(pa (indécl.).
ALPHABET, sm., xà ypd\K[Lai,xa, cav; Ta
ffxotxeîa, wv.
ALPHABÉTIQUE, adj., 6, i[, xb xarà
oxoixetov. Rangé par ordre alphabétique, xaxà
ffxoixeiov auyxEÎpiÊVOÇ, 'r\, ov.
ALPHABETIQUEMENT, adv., xaxi 9XOt-
Xeïov.
ALPHÉE, fl,, 6 'A>i(peidc, ou.
ALSINE, sf., "fl àXaivTi, T^ç.
ALTÉRABLE, adj., âXXoicaxdc, if|, dv.
ALTÉRANT, ANTE, adj., 6l<|;7ixixd<;, "h, 6v.
ALTÉRATION, sf. 1© Changement, 4\ àX-
Xoi(<>7i(;, s(«)c; xà dXXoicopioe, axô;. || 2o Chan^
AMA
— 19 —
AME
fement en mal, i\ çSopot, a; ; -fj ôiaçOopdt, 5;.
30 Falsification, \ xt687\>v6Îa, aç. j| 4° Soif
ardente, t, 6i«];a, t^ç.
ALTERCATION, sf., î\ djxcpw6ViTï\fftç, ewç.
Avoir une altercation avec qqn, tivI ipupiaSY^-
xébwû.
AliTÉRÉ, ÉE, p.p. Voy. ALTÉRER. || Adj.,
fahifié^ xïSoTiXoç, ov; iSoxijioç, ov. I| 2® Qui
a JOi^, ôi4/^r,pdç, î, dv; lx6i4'0Ç» ov. |f .^u fia.
Altéré de sang, çovtxdç, if,, dv. Etre altéré de
sang, aY|iaTO{ on ^dvou 8i4'i(>)-û.
ALTERER, va. l» Changer, àXXoidw-G,
f. trtcTii), ace. Il 2» Changer en mal, Stacp0£Îpco,
ace. Il 3» Falsifier, xi6B't\keùta, f. suao) ; irapa-
xdircb), ace. |] 4« Agiter, troubler, Sia-xa-
pdtrcw, f. dÇw, ace. Il 5« Exciter la soif de,
ùi^aw Tcap-g/w, dat. || S'altérer, vr., les
mêmes verbes au passif.
ALTERNATIF, IVE, adj., (3t[xO'.6;tio<;, a, OV.
ALTERNATIVE, sf. 1° Vicissitude, ii
d{ioi6^, T^ç; -îj ptexa^o^i^, -î^*;. || 2° Option
entre deux choses, i\ a'îpEat;, ewç.
ALTERNATIVEMENT, adv., (i(l0l6aîo;,
-Tcapa^Xcc^.
ALTERNER, Vn., (i[l6l6o{Xat, f. 4'0(J^i; ^ic-
a^XiTTw (neutre).
ALTIER, 1ÈRE, adj., ÔTcep-Z^çavoç, OV ; ôitsp-
OTCTixdç, •/), dv.
ALUHINEUX, EUSE, adj., (rruimipicSSïiÇ,
eç.
ALUN, sm., "îj 0TuirT7\pta, aç.
AXVÉOLE, «D. lo Cellule des ruches, xb
pLeXîxTiov, ou. Il 20 Cavité oit la dent est
enchâssée, i\ {paxvn, t\^,
ALYATTE, A., ô *AXuâTTfi<;, ou.
AMABILITÉ, sf., t6 Ipàffjiiov, ou; -fj ydpi<i,
ITOÇ.
ARIADOU^ sm., t6 âyapixdv, ou.
AHIADOUER, va., Ouireub), T. £U9(i), ace.
AMAIGRIR, va., rendre m,aigre, layvatvw,
f. avw; Xeircuvd), f. uvû, aec. || Vn., devenir
maigre, et s' amaigrir, vr., les mêmes verbes
au passif.
AMAIGRISSEMENT, Sm., ô lo%va9[jLd;, OÛ.
AMALGAME, sm.^ TÔ ^'i^, aTO;.
AMALGAMER, va., ffuy-xspavvujxi, orupi-
liîvvujit, ace. Il S'amalgamer, vr., les mêmes
verbes au passif.
ABfANDE, sf., fi àpLU^SâX-T^, i\<i', xô à{JLdY-
8aXov, OU. D'amande, aiiuySaXivoç, 7^, ov.
Semblable à une amande, dpLUYSaXosiSf.ç, i^,
AMANDIER, Sm., f, àiiuySa)vf„ t^;.
AMANT, ANTE, Sm. et sf., Ô lpaffTT|;, OÛ;
ô epwv, ôvTOç; fém, \ Ipwaa, 7\ç.
AMARANTE, sf., ô (i(jiapavTo<;, ou. D'ama-
rante, ijxapàvTtvoç, 7\, ov.
AMARRE, sf., xà émyeuc, tov; xàdcTcdysia,
fa>V.
AMARRER, va., diva-Ssto-h), acc.
AMAS, sm. lo Monceau, tas, h (7a>pdç, ou;
TÔ aci&peuîJLa, axoç. Amas de terre, xô ywfxa,
ôiTOç. Il 2° Concours de personnes, ô ojltioç,
ou ; ô ox^oç, ou.
AMASSER, va. 1<» Entasser^ ffwpeuo), dva-
ffupeufa), f. eiîjw, acç. j| 2» Rassembler, réu-
nir, ffuv-dtyw ; âyeîpo), auv-ayetou) ; àÔpoî^o),
ffuv-a6pôtÇ(o, f. a9poia(i), ace. || S'amasser,
vr., les mêmes verbes au passif.
AMATEUR, sm., ô IpaTT^Ç, ou; ô èr-.OuixTj-
tViç, ou. Il Souvent on rend amateur suivi d'un
régime par un mot composé de (pîXoç. Voy.
AIMER.
AMALTUÉE, chèvre, i\ 'A{iaX98ia, aç.
AMANUS, mont, ô 'A}iavdç, ou.
AMATHONTE, V., Ô 'A[ia8oO;, oOvxoç.
AMAZONE, sf., i\ *A[jiaia)v, dvoç. Des Ama-
zones, 'AjxaÇovixdç, r;, dv.
AMBAGES, sf. pi., -î^ {laxpoXoyia, aç. Par-
ler par ambages, jiaxpoV.yéw-û, f. T'jdw, Par-
ler sans ambaf^es, àitXw; T^sy^.
AMBASSADE, sf., fj Ttpeagsrx, a;. Envoyer
une ambassade, et aller en ambassade auprès
de qqn, irapa ou itpd; xcva 7cpea6cuo;jLai,
f. euao}iai. Etre chargé d'une ambassade, ipe-
aêeîav icpEa6sd(t>, f. eûato.
AMBASSADEUR, sm., Ô irpsageux/jÇ, ou;
plur. ot icpEffSetç, ewv. Etre ambassadeur,
icpeaêcdb), f. Eua(i>.
'ambassadrice, sf., -fj irpedêsuousra, t^ç.
AMBIANT, ANTE, adj., irepis/wv, oucra, ov.
AMBIDEXTRE, adj., àficpio^îoÇ, OV.
AMBIGU, UË, adj., dtfjLipieoXoç, ov. En
termes ambigus, àuitpiëdXuç.
AMBIGUÏTÉ, sr., -fj àjxç'.SoXia, aç.
AMBIGUMENT, adv., àpi-f i6dXu(;.
AMBITIEUSEMENT, adv. d» Avec ambi-
tion, çtXoxtfiwç. Il 2° Avec recherche ^ irepiép-
ywç.
AMBITIEUX, EUSE, adj. !<> Qmi a de
Vambition, cpiT^dxljioç, ov. || 2^ Recherché,
iceptepyoç, ov.
AMBITION, sf. 1° Désir ardent de gloire,
•fj «pt^oTiLLÎa, aç. Avoir de l'anibilion, «piWljjlé-
ojiai-oGpLat. || 2° Désir, i\ ÈTrtÔufxta, aç ; fj
ôpcÇti;, etoç.
AMBITIONNER, va. 1° Rechercher avec
ardeur, cp:Xoxi{xéojj.at - oû|j-ai, acc, avec ou
sans irept, icpdç. jj 2" Désirer, sm-ôujxsw-oj,
f. T^aw; ôpéyojjiai, 7671.
AMBLE, sm., sorte d'allure d'un cheval,
xô xaxà (Txé)»oç Pa6i7{j.a, axo;.
AMBRAGIE, V., 4^ 'Aixirpaxta, aç. D'Am-
bracie, 'A (xrpaxtxdç, -ri, dv. Habitant, anto
d'Ambracie, 'Aji.irpaxttoxTi<;, ou; fém. 'r\ 'A\l-
icpaxuôxiç, 180Ç.
AMBRE, sm., xô fiXExxpov, ou. D'ambre,
•?l>vÊ'xxptvoç, ov. Semblable à l'ambre, r^lsv,-
xpo)6T,^, f;.
AMBROISIE, sf., ■f\ à[x6poaîA, a;. D'Am-
broisie, à[i.6p6<sioi;, a, ov.
AMBULANT, A\TE, adj., TCEptTtopEudjisvo;,
t\, ov; ir>iavT,xd<;, fj, dv.
ÂME, sf. 1° Principe immatériel de la
vie, i\ 4'UX''»» ^^' Les âmes des morts, al xwv
xEÔvEwxwv 4'uyac. Rendre Tàme, xtjv «J^jX"'^»^ °^9"
tï\}jLt. Il 2° Ememble des facultés morales,
"hj^^ïA^ ^^} ^ QujJ'-dç, ou. Une grande âme, {xs-
TraATf^ ^iiyj\ ou àv^p jjtEyaXd'j'uj^ûç. Une âme
lorte, aviip Sêivôç x^v «J^uj^tiv. Aimer de toute
son âme, okr^ x^ ^^X^ ou Travxl xw ôu{JLa) dya-
irocw-w, f. Ti^o), acc. || 3° Ensemble des fa-
cultés intellectuelles, intelligence, ô voîJç^
a^/i. voG. Qu'a-t-il dans lâuie? x( Iv vwè'^st;
j| 40 Personne, individu, -f, +u)^fj, -îiç. âme
bonne et dévouée l ai àyaO-r^ xaK ictox^ 4'*^/'].
Pas âme qui vive, ouSelç xwv àvôpwicwv. Trois
AMI
— 20 —
AMO
mille âmes (habitants), xpi^x^Xioi àvOpuicoi. ||
5» Principal moteur, 6 dp^^T^-j^dc, oo ; 6 "fiy»-
|i(&v, 6voc. Etre l'âme (le principal fondement)
d'une chose, ^xh "^^^^^ *^(^< ^^ Chaleur^
feu, x6 icdOoc, ouç. Avec âme, C{jiica6(ô<.
AMÉLIORATION, sf. 1» Action d'amélio-
rer, i\ SidpOoxrtç, eco^. || 2^ Etat meilleur,
t6 8i6p6(t>(jLa, aTOÇ.
ABIÉLIORER, va., BeXTio<d-û>, f. (&9ci>; $i-
op6d(i>-û, f. (69(i>, ace. Il S'améliorer, yr., ^eX-
Ttdojiai-oCjJiai, f. uOif^ooiMii; ^s^tCuiv, ov yC-
YVO(jLa(.
AMENDE, sf., t6 T{{JL7)ua, aTO<; fj (^"npita,
oc. Amende encourue, tô o^Xv^tia, axo^. Con-
damner qqn â une amende, X9^^^'^ i^^^^ ^''^'
ai($b>-u>, T. (&9(t>. Etre condamné à une amende,
tT,{j.Cav ôïpXivxavu). Etre condamné à une
amende de cinq mines, ic^vts pivâ; ô'fXi<Txdfv(i>.
AMENDEMENT, Sm. Voy. AHÉLIORATION. ||
Amendement (d'une terre) avec du fumier, tî
xdicpi9iç, eb><; ô xoicpi(7(jL6ç, ou.
AMENDER, va., pelTi($b>-(0, f. (1^9(0; 8l-
op6d(i>-<!i), f. (oa(i>; éicav-opBdco-û, ace. || Amen-
der avec du fumier, xoirpi(^(i>, f. lû ; xoitpd(t>-c5,
f. (&(T(*>, ace* Jl S'amender, vr., les mêmes
verbes au passif.
AMENER, va. 1® Conduire vers, lic-ayo,
Tcpoff-dtyw, ace. Amener par charroi, icapa-
xo(jiîC(i>, icpoa-xoiu^b), f. tu; ace. Ils lui ame-
nèrent les prisonniers, toùç alxH'-<zX<<^'cou<
aÔT(f icpo<j-if\YaYOV. || 2» Entraîner, pousser,
èir-dyw, icpo-ocYO), ace; à une chose, «Iç ou
éic{ Ti. II fut amené â parler, icpo-T,xO-n ou
«^-^X^ Xéyeiv. Il 3® Introduire, faire adop-
ter, ilff-dtyw, ace; dans, elç cf Vacc. || 4° Oc-
casionner, causer^ i'K-àftù, ace, La vieillesse
amëne^des maladies, t6 yripaç vdvouç éic-dfyei.
AMÉNITÉ, sf. 1« Agrément (d'un lieu),
TÔ TEpTcvdv, oO. Il 2® Douceur aimable, 4^
Xipiç, tToç; -fi 9t\o®po<rdv7^, i\ç.
1. AMER, sm., fief, 'i\ yoXi^, f^ç.
2. AMER, ÈRE, adj. i^ D'une saveur rude,
{au fig.), mordant, mxpdç, â, dv. Langage
amer, fj mxpo>^oytx, «ç. || 2* Pénible, dou-
loureux, dXygtvdç, i\, dv ; Xoicïipdç, a, dv.
AMEREMENT, adv., mxpûç.
AMERTUME, sf. 1® Saveur amère, {au
fi9')j aigreur, mordant, -fj Tcixpia, aç; -fj iit-
xodirr^ç, tjtoç. || 2o Déplaisir, affliction, -f,
dôuviTi, Ti; ; -îj Xuicy|, t^ç; -fi dvfat, oç.
AMÉTHYSTE, sf., -ri d{lé6u9T0C, OU.
AMEUBLEMENT, sm., i[ xaTttffxeu^, 7\( ;
Ta eiziTtka, ti)v; Ta cxeOt;, ôv (plur. de tô
ffxeOoç).
AMEUTER, va., auv-CaTï^pLi, ace; contre,
ace. avec àici. \\ S'amedteb, vr., 9uv-t(rrapLai
(moy. avec sens neutre). Us s'ameutèrent
contre le roi, èicl tôv paaiXéa cuv-é(ïXT,ffav.
1. AMI, sm. lo Celui avec qui on est lié
(Tamitié, ô «pîXoç, ou; ô eCvouç, ou. Ami in-
time, ô oixeioî, ou; ô yvt&ptiJLOç, oo ; ô ffuvf.Oriç,
ouç. Mon ami! & ^tXe ou çiXoc; (en s'adres-
sant à un étranger), & Çévs. Etre ami de qqn,
çiXoç eljit Tivoî ou Ttvt. Avoir qqn pour ami,
ô{X(|> XP^O(xai-u>iJLai tivi; ^i^ixâç ou otxsîu^
Ixw irpoç Tiva. Se faire de qqn un ami, ©Ovov
icoUo[JLai-ou|xai, f. VjtrouKxC Tiva. || 2» Celui
qui a du goût pour, o Ipaorriç, ou ; ô iiriOu-
rT^T-^c, ou, gén. Ami de la guerre, da travail,
éin6u{iY\T^C ToO icoXé(xou, toD icovtlv, (ou
avec un composé de 9ÎX0O, ô oiXoicd^ciioç, ou;
ô oCktpyo^, ou, ou ô ^i^oicovôç, ou.
2. AMI, lE, adj. 10 Qui est ami, (en pari,
des personnes), «î^oc, t\, ov, dat. (ffXTepoc,
©(XTaToç); (des choses), çCXto;, a, ov. || 2^ Al-
lié, bien d'accord, ^uioç, a, ov. Les nations
amies. Ta tpCktai (uv) iOvv^, ûv. Le pays ami,
-^ 9'.X(a, aç, avec ou sans X'^P^i '^'
AMIABLE, adj., ^tXixdç, ^, dv. A l'amiable,
^lAlXÛÇ.
AMIABLEMENT, adv., ^iXtxûç.
AMIAN'TE, sm., 6 â{iîavTOÇ, ou.
ABfIGAL, ALE, adj., 7ÎX10Ç, a, ov; çiXixdc,
i, dv.
AMICALEMENT, adv., ^iXlxûÇ.
AMIE, sf. l» Celle avec qui on est lié
d'amitié, ^ fO^'r\, t,ç. || 2» Celle qui a du
goût pour, T^ i^&aa, tU ; fj iTOSujioGaa, t^ç.
Amie du travail, fj ^iXepYoç ou fiXdicovoç,
ou. Voy. ami.
AMINCIR, \JI. , XeitTiSvb), àico-Xeirruvb),
f. uvû, ace. Il S'AMiNcm, vr., les mêmes verbes
au passif.
AMINCISSEMENT, Sm., 'i\ XilCTUV9l(, fitoç.
AMINIA8, h., b 'A{ieivtaç, ou.
AMIRAL, sm., 6 vadapxoç, ou. Etre amiral,
vauâepyé(«>-(ô, f. f,v(i>. I| Le vaisseau amiral ou
l'amiral, fj vausp^i^, iSoç, avec ou sans vauç,
gén. vewç.
AMIRAUTÉ, sf., "fj vauapxia, aç.
AMITIÉ, sf. 1» Affection, -fj çtXfoi, a<; «fi
eSvoioc, ac L'amitié pour qqn, -f, ^iXia Ttvdç on
icpd^ Tiva. Amitié intime, \ olxeidTT\ç, v^toç; -f,
ffuvT^Beux, aç. Faire, lier ou contracter amitié
avec qqn, cptXiav ^pdç Tiva icoi€0(Juxi-ou{jLai,
f. ^oopMci. Renoncer a l'amitié de qqn, t^v œi-
XCav Tivôç 8ia-Xdo{JLai, f. Xdaoïxai. Etre lié
avec oqn d'une étroite amitié, olxeidTaTa 8i<£-
xeipiai Tivt ou icpdç Tiva. Se concilier l'amitié
de qqn, ^iT^iav icapi tivoc Xa(jL6iv(o on XTdto-
jxat-ûiJiai. Par amitié, 6ià çiVav. || 2» Accord
entre nations, -f, çpiXîa, aç. || 3« Bienveil-
lance, ^ çiXoçpoffdvi^, Tf^ç. Il 40 Bon office, t^
/apiç, iTOç. Il 50 Au pi., caresses, al y iAo<ppo-
(Tuvai, (ôv.
AMMON, cfieu, ô 'Afipiuv, (i>voc. || Pays
d'Ammon, -fj 'A{ji(jKi)vCa, aç. Habitants d'Am-
mon, 01 "ApLiKovEç, a>v.
AMNISTIE, sf., i\ àBtta, aç. Accorder une
amnistie à qqn, tivI uT^8èv (ivT^cixaxifiveiv tôîv
YEyevï^jxlvwv è'K-ayytKko\L%i, f. ayYeXoOixat.
AMNISTIER, va., uccordcr une amnistie
à. Voy. AMNISTIE.
AMOINDRIR, va., IXaTTdb)-û, f. (Gffb) ;
(jicid(o-(ô, f. (1^9(1), ace. Il Vn., et s'amoindrir, f
vr., les mêmes verbes au passif. 1
AMOINDRISSEMENT, Sm., "^ IXcKTTbXTlÇ,
e(i)ç; f\ (ieC(t)9ic, eu;.
AMOLLI, lE, p.p. Voy. AMOLLIR. || Adj., '
énervé, piaXaxd; ou {jLa)^0axdç, ^, dv.
AMOLLIR, va. i^ Rendre mou, \uùAxx<o,
f. d^tù, ace. Il 2» Encrwer, BpOircu), ace. ||
S'amollir, vr., les mêmes verbes an passif.
AMOLLISSEMENT, sm. i^ Au propre, Il
tiaXa^iç, eux;. || 2° Au fig., ^ OpiS^^iÇ, ewç; -f^
{JiaXaxîa, a;.
AiMP
— 21 —
AN
AMOHE, sm., TÔ <SpL(i){lOV, ou.
AMONCELER, Ya., acopeûb), f. tùc(ii,^acc.
Amonceler de la terre, yf|v éic-a(jLdtoiiai-û|jLai,
f. 1^(T0{iai. Il S*AMONCELEn, Vr., 7(i)p8tJ0(JMll,
f. euO-fjaofxai.
AMONCELLEMENT, sm. !<> ActiOTi (Tamon-
celer^ i\ atopeuviç, ecoç. || 2« Amas^ xà aci-
peu|juz, ttToç.
AMONT, adv. En amont, (Svco, dvà icoT(Z(JLdv.
D'amont, dfvuBev. || Vent d'amont, (vent d'est),
6 iin^Xic&T7)ç, ou.
AMORCE, sf., (an pr. et au fig.)» tô Bé-
Xeap, aToç: xà 86Aéa<T[ia, aTO{. Garnir d'une
amorce, 8eAedt(^b), f. dau), ace.
AMORCER, va., (au pr. et au fig.), 8eVâct;(o,
f. fltffti), ace. Amorcer l'hameçon avec qq.
chose, icepl dfYxioTpôv ti 6fiX£dfÇ(o. Amorcer les
gens» Toùc ivOpt&icou; SeXeiCd). S'étant laissé
amorcer au gain ou par le gain, t(5 xÉpSEï 6e-
AMORTIR, va. 1° Rendre moins ardent,
éteindre^ a66vvu|ii, xaxa-orôevvujxi, ace. Ayant
amorti Tamonr, Spwxa a6éaa<. || 2° Affaiblir^
émousser, dfx6Xuv(i>, f. uvcÔ; à(xaupd(i>-(5,
f. ciaco, ace. Il 3° Racheter (une dette), 8ta-
Xi5(<>, f. ^;;9(o, ace. || S'amortir, vr., les mêmes
verbes an passif.
AMORTISSEMENT, sm., rachat y \ 8iiXu-
aiç, eco<; -^ xaxiXuffiç, ecoç.
AMOUR, sm. lo Sentiment d'affection^ \
«pi^iot, aç; \ çtXdTriç, i^xoç; "îj àydin^fftç, «wç.
Amoar de ou pour qqn, -f^ «piXîa tiv6(; on icpd<,
EÎc Tiva. Amour de Dieu, i\ Oeoaéêsia, ac.
Amour entre parents, -fj axopy^î, f,ç; -fj «ptXô-
oTopyta, ocç. Par amour pour ou pour Tamour
de qqn, de qq. chose, Ttvô<; x^^P^^* ^^"^ amour
^our moi, pour toi, x^v ^^1^, tî\v 9\>* xàpv*.
Amour d*nn sexe pour l'autre, ô Ipuç, uxoç.
Amour passionné, o icdOoç, ou. Amour pour
qqn, 8 xivoç, rar* itpôç xtva Ipwç. Avoir de
Tamour pour qqn, xivôi; épau-îô. || 2» Goz2^ vif
pour une chose^ h Ipcoç, uxoç; -f^ litiôupiia,
aç. Il PliLs souvent on emploie un composé
de ^tXo^. Amour du travail, -f^ ^iXoirovîa, aç;
amour de l'argent. i\ ^iXapyupia, aç, etc. ||
30 0^'e^ aimé, lp<>)ç, (oxoç. Mon amour,
J> (ptXoxTt^. Il 40 Dieu de l'amour, 6 "Epcoç,
b>T0C.
AMOT7RETJSEMENT, adv., ip(i)XlxcdÇ.
AMOUREUX, EUSE, adj. i'* Qui tient de
r amour, ép(i>xix<$<;, t/j, dv. || 2o Qui aime avec
passion {une pers., une chose), épwv, ûca,
wv, «yen. || Subst. Voy. amant, amantk.
AMOUR-PROPRE, sm., -f\ (pCkavxioi, ocç. Qui
a de Tamour-propre, çîXauxoç, ov.
AMOVIRILITE, sf., xô E6(iexd6Xir\xov, ou.
AMOVIBLE, adj., eô{iexd(^T\xoç, ov.
AMPHIBIE, adj., à[i(pi6io^, ov. Les animaux
amphibies, xà à[iApiBia ^C^ci, uv.
AMPHIBOLOGIE, sf., -fj d(i<pt6o^ia, aç ; -T^
dpLoi'XoyCa, aç.
AMPHIBOLOGIQUE, adj., d{JL(pî6oXoÇ, ov;
à|i(plXoYoc, ov.
AMPHIBOLOGIQUEMENT, adv., d{X(pl6d-
AMPHIGTYON, h., Ô 'Apicptxxuwv, OVOÇ.
AMPHIGTYONIDE, adj. f., -f^ dpLflxXUOviç,
îSoç.
AMPUICTYOME, sf., fj d{l(plXXUOv£a, ciç
AMPHICTYONIQUE, adj., dpicpixxuovtxdç,
i, dv.
AMPHICTYONS, sm. pi., ot d(X(ptxxuovec,
tov. Le conseil des amphictyons,-^ dix^ixxuovia,
etc.
. AMPHION, h.f b *Appi(i>y, ovoç.
ABfPHiPOLis, v.j -fj 'A[icp{ico)iiç, cuç. Ha-
bitant d'Am phi polis, ô 'Apt^iiroXitiriç, ou.
AMPHISSA, v., -^ "AïKpiadcz, 7\(;. Habitant
d*Amphissa, ô ^A|l«plff(Teûç, ewç.
AMPHITHÉÂTRE, sm., XÔ d(i(p'.6ê'zxpov, ou.
AMPHITRITE, fille de Nérée, i\ 'Ajaçi-
xpîxTi, t\<:.
AMPHITRYON, h,, 6 'Apicptxpdov, b>vo(. ||
Sm., celui qui donne à dîner, ô éaxdxwp,
opoç.
AMPHORE, sf., vase et mesure, ô djjLço-
peuç, 6WÇ.
AMPLE, adj. {O Long et large, eôpuç, eta,
d; -TtXaTdç, eTa, d. || 2o Grand, fiéyaç, H-^-
YdXin, jiéya ((jiefÇwv, {xéytaxo;). jj 3o -46on-
aani, copieux, d<p6ovoç, ov; 6a<J;iXT,ç, é;.
AMPLEMENT, adv., dcpOdvbx;, 8a(|;iXb)(;.
AMPLEUR, sf. i© kw propre, xô icXdxoç,
ouç. Il 2^ Au fig., xô jxiyeôoç, ouç.
AMPLIFICATION, sf., exercice littéraire,
•fj jxeXexTi, 7\ç.
AMPLIFIER, va., {leyaXuvw, f. uvw; 86t-
vd(i>-ô>, f. (&9b>, ace.
ABCPOULE, sf., pe^iYe tumeur, if| çXdx-
xatva, Tiç.
AMPOULÉ, ÉE, adj., dyxwSr.ç, eç; ôyxT\pdç,
d, dv.
AMPUTATION, sf., i| xo\ii\, f^ç.
AMPUTER, va., xéjiva), icepi-xéjJivu), dico-
xÉ(jLV(o, ace.
AMULETTE, sf., XÔ Baffxdviov, ou.
AMUSANT, ANTE, adj., (en pari, des pers.],
eôxpdtTcsXoç, ov; daxsîoç, a, ov; (des choses),
XÊpirvdç, 1^, dv; j^apCetç, eaca, ev (xapiioxspoç,
iaxaxoç).
AMUSEMENT, sm., -fj xép^i<:, £b><; -fj 8ia-
xpi6i^, tîç; VI StaywyVî, fiç.
AMUSER, va. 1« Faire perdre le temps à
{gqn), dva-èdXXco, ace. || 2» Divertir agréa-
olement, xépico), f. xÉp<j/u); eô^paivo), f. eô-
9pav6>, ace. Il 3» Repaître de vaines espé-
rances, ^ouyto^éiù'îù, f. -fiafa), ace. \\ S'amoser,
vr. io Se divertir, Sia-xpiSw, avec Ze parti'
cipe. n s'amusait à lire, 8i-éTpi6ev ava-yi-
yvwaxwv. Il 2o Se moquer de qqn, xtvl liri-
yeXdw-û. || 3o Perdre le temps, Sia-xpîôw.
AMUSETTE, sf., XÔ icatyvlov, ou.
AMYCLÉES, V., at 'A^uxXai, ûv. Habitant
d'Amyclées, ô 'AjJLuxXatoç, ou.
AMYGDALES, sf. pi., xà icapîtrOfiia, cov;
ol orirdyyoi, wv.
AMYNTAS, A., ô 'Ajiuvxa;, ou.
AN, sm., et ANNÉE, sf., xô Ixoç, ou(; 5
éviauxdç, oO. La nouvelle année, 6 eviauxôç
dp/djJLevoç, ou. Dans le courant de Tannée,
•jrpoïdvxoç xoG Ixouç. L'année prochaine, xoO
iicidvxoç êxouç. Dans le courant de l'année pré-
cédente, Iv xf, itspuaiv ôpa. Dans un an, l'an-
née prochaine, {lexà xôv èviauxdv, sU wpa;.
Qni est de l'année même, aôxoexTfj*;, éç. L'an-
née même, aôxoexéç (adv.). L'année passée on
2.
ANC
22 —
ANG
dernière, ictfpuaiv (adv.). Qui est de TaDiiée
passée, itepuvivdc, t|, dv. Il y a deux ans,
TpoTtepucriv. Qui date d'il y a (feux ans, icpo-
uèpûaivoç, •t\f ov. Durant un an, éviotuTdv, 6t'
ÈvuuToO. Qui dure un an. éviauaioç, o et oc,
ov. Chaque année, xat' eviauTÔv, xaV Ixoc.
Deux rois, trois fois par an, SU, TpU èviauToC.
Tous les trois ans, tous les cinq ans, Bià xpC-
Tou ëxout;, 8ià tcsjxtctou Itouç. Pour Tannée,
6ÎÇ Ivia'jT^v. Depuis plusieurs années je ne l'ai
pas vu, iroXXôiv irûv aôxôv oôx 6t6ov. Il y a
quatre ans (c'est la cinquième année) qu'il est
<*n exil, Icpuyev Ixoç toutI iréjxitxov. Etre âgé
lie vingt ans, yEyova etxoatv Itt\ (et non èviau-
Touç). Il Année fertile, abondante, bonne an-
née, ■l\ EÛTr\Tepîa, aç.
ANAGHARSIS, À., 6 'Ava)^ap(TK, iSoç.
ANACHORÈTE, sm., 6 àvaxwpTiT-fjÇ, ou.
ANACHRONISME, Sm., "fj TÛv XPÔVWV aOv-
/udiç, eox;. Faire un anachronisme, toùç xpo-
ANACOLUTHE, sf., -fj dvaxoXouOîot, aç.
ANACRÉON, /i., ô 'Avaxpswv, ovtoç.
ANAGRAMME, sf., TÔ àvaYpa{i|ia, aroç.
ANALOGIE, sf., f^ àvaXo^ta, aç. Par ana-
logie, dvaT^ôywç.
ANALOGIQUE, adj., àvaXoytxoî, lf|, (Jv.
ANALOGUE, adj., àvaT^oyoi;, ov; à, gén. ou
ANALYSE, sf., i[ àviXuatç, ewÇ.
ANALYSER, va., 6t-atplu)-U); 6t-op{Ço|Jiai,
f. ioG|xat, ace.
ANALYTIQUE, adj., àvaXuTixdç, Vj, dv.
ANAPESTE, sm., ô àviiraiffTOÇ, ou.
ANAPESTIQUE, adj., àvairaKjttxd;, i^, dv.
ANARCHIE, sf., "îi àvap^îa, aç.
ANARCHIQUE, adj., àvapyoç, ov.
ANARCHISTE, sm., 6 (TCaaiwTYiÇ, OU.
ANASTROPHE, sf., ^ ivaaxpo'f/^, fiç.
ANATHÉMATISER, va. 1° Frapper d'ana-
thème, àvaBefiaxt^o), f. taa>, ace. |I 2o Détes-
teTy pSeXuTTopiat, f. ûÇopLai (aor. léSeXiix^v),
ace.
1. ANATHÈME, sm. i^ Excommunication^
àvaÔsjxaxKTjidç, ou. || 2° Malédiction^ t| xa-
xapa, aç.
2. ANATHÈME, adj., excommuniéy xb iva-
6e lia, axoç.
ANATOMIE, sf. !*> Dissection^ i] dtvaTojita,
aç. Il 2° Science de la dissection, i\ dvaxo-
jxixT,, f,<;.
ANATOMIQUE, adj., àvaxouiixdç, "A, dv.
ANATOMISTE, sm., Ô x-î\v àvaxofitxV ia-
xwv, p'cn. dtffxoûvxoç.
ANAXAGORE, /i., Ô 'AvaÇaydpaç, ou.
ANCÊTRE, sm., ô icpoYovo;, ou. Les an-
cêtres, oî TcpôYovot, wv; ot itpoyevevT^agvoi, wv.
ANCHE, sf., •i\ yXwxxa, r\<i.
ANCHISE, h., Ô 'AyxM'î, ov. Fils d'An-
clîise, ô 'Ayj^KiiâST^ç, ou.
ANCHOIS, sm., -fi icpu7\, T|<;.
ANCIEN, lENNE, adj. !<> D'autre fois^ dp-
/ato;, a, ov ; itaXaioç, a, dv (itaXaixepoç, aîxa-
ToO; ô, *^, 'fô TtiXat. Une ancienne fable, ita-
Xaiôç fxOOo;, ou. Les poètes anciens, oi TrdtXai
izoïT^zcLi^ WV. Les anciens temps, oî àvw xpo^oi,
tov. Dans l'ancien tempe, xh Tta^aidv, xô ica-
>»att.||Sm. pi., les anciens. otiraT^aiot, wv; oîip-
l
aîoi, u>v ; ol icdXai (adv.)- 1| 2<> Agé^ yv^paidc,
, dv.
ANCIENNEMENT, adv., IciXai, ta IciXa^
ANCIENNETÉ, sf., il dpxaidTT|<, T|Toc; i^
icaXaidxT((;, t^toç. De toute ancienneté, ix ica-
XaiTaxou.
ANCILES, sm. pi., boucliers sacrés des
Romains, xà à-piuXia, (ov.
ANCRAGE, 801., ô SppiOC, OU.
ANCRE, sf., i\ dfyxupa, aç. Jeter Tancre,
T^v àyxupav à(f-iT^[Li ou piXXop.ai (moy.). Le-
ver l'ancre, t^v dtvxupav àv-aipéopiai-oC^jLat on
«rpopiai (mov.). Etre à Tancre, éic* àyxupaç
ôpiJLéwu), f. i/|(Tu). Etre à l'ancre en pleine mer,
èiz àyxupac àico-vaXeuco, f. cÛ9w.
ANCRER, \n,\ jeter V ancre. Voy. ancre.
Il S'ancrer, vr., s établir^ s'affermir ^ éauxàv,
ï;v, ô xad-ioTTivai (de xaO-{9n;|i.i). Bien ancré,
^séaîwç xaO-coTV^X(/K, uia, d(.
ANCYRE, u., -fi "Ayxuoa, aç.
ANDOCIDE, A., 6 'Av6oxi$r,ç, ou.
ANDOUILLE, sf., i\ yppB-f\, fiÇ; TÔ y6p-
8EupLa, axoç; 6 îXXâc, dtvroç.
ANDROMAQUE, /., T, 'Av8p0{JLdtX"n, 7\Ç.
ANDROMÈDE, /'., i\ ^AvSpojAÉSa, eç.
ANDROS, île, i] "AvSpoç, ou. D'Andros, 'Av-
Spioc, a, ov. Habitants d*Andros, ol 'AvSpioi,
(i)V.
ÂNE, sm., (au pr. et an flg.), 6 dvoç, ou.
Ane bâté, (au pr. et au fig.), o xavBi^Xtoç, ou.
Ane sauvage, ô dlypio^ dvoç, ou. D'âne, Svsioç,
a, ov.
ANÉANTI, I£, p.p. Voy. ANÉANTIR. j| Je
suis anéanti (excédé de fatigue), dic-e{p7\xa
(parf. acl.); (stupéfait), éx-iréirXTjjiat (parf.
pass.).
ANÉANTIR, va., àTC-dXXupLi, 8ia-îp6stpw,
xaO-aipéw-w; dccpavîÇw, f. tw, ace. \\ S'anéan-
tir, vr., 6ia-(p46Îpo(juxi, dtcpav{2^o{xai (pass.) ;
ANEANTISSEMENT, sm. !<> Destruction,
•i\ §ia^6opa, aç ; "fj xaOaipeaiç, ewç; r^ àçavifftç,
ew<;. Il 2o Abattement, t\ à8u{iCa, ac
ANECDOTE, sf. !<> Particularité inédite,
xô àvéxSoxov, ou. || 2° Récit d'un fait, ô X6-
yo;, ou.
ANÉMIE, sf., "f^ dvaipiCa, aç.
ANÉMONE, sf., f, àv6[i(iSv7\, v^^.
Anerie, sf. 1» Ignorance, ^ d(ia6îa, ac. ||
2® JTrai/ ^ignorance, -îi clyvoia, aç,
ÂNESSE, sf., i\ ôvoc, ou. D'ânesse, dvcio^.
a, ov.
ANETH, sm., xô àv-rfiov, ou.
ANÉVRISME, sm., 6 dveupuapidç, ou.
ANFRACTUEUX, EUSE, adj., êXlXTOC, V^,
dv.
ANFRAGTUOSITÉ, sf., 6 êXiY{id(;, oi3.
ANGE, sm., 6 dfYYsXo^, ou. Comme un ange
(merveilleusement), Saïuovîco^. Beau comme
un an^e, xô xaXXoç Saijxdvioç, a, ov.
ANGÉLIQUE, adj. !<> Qui concerne les
anges, aYYeXixôç, fi, dv. jj 2» Merveilleux,
divin, Saijidvto;, a ov ; Oetû;, a, ov.
ANGINE, sf., ô auvaYXoÇ» ou ; •i\ 9u^dyy(y\i
-n^. Qui souffre d'une angine, ouva^x^xd^, i\,
dv.
ANGLE, sm., i\ ywvîa, aç. Qui forme ua
angle, partie, un angle droit, l^ytivioç, ov.
ANN
— 23 —
ANT
ANGOISSE, sf., fj dtSTf\fjLOvût, aç; i\ dY<>>v:a,
aç. Etre en angoisse, iv Àyiavîqi el{ii.
ANGUILLE, sf., "fj lyYe^yç, ooç; /)/. at
«YX^^siÇ» ewv. D'an2:uille, eyx^^^'®*:» o^* Petite
anguille, tô 8j}^eXû6iov, ou. Echapper comme
une anguille, uvicep Êyp^sXuç SpaiccTsuw, f. eû-
ANGULAIRE et ANGULEUX, EUSE, adj.,
ywvtatoç, a, ov; yu)vtoi6Yiç, cç.
ÂNiER, sm., dvT^XotTT^ç, ou. Etre ânier,
ôvT^XaTéw-û, f. i^(j(«).
ANIMAD VERSION, sf. Voy. BLÂME.
1. ANIMAL, sin. l*» £/rc animée xè Çwov, ou.
Animai sauvage, ta dEypiov ^pîov, ou simpl. tô
67|ptov, ou. Animal apprivoise, domestique, x6
♦yjpiepov Çwov, ou. Les animaux, xà dfXoya, wv
fopp. à ol àv6pci)wot). Il 2<' Homme stupidCj
pAaÇ, .^én. pXaxdç.
2. ANIMAL, ALE, adj., ÇtoVkdc, f|, dv.
ANIMALCULE, sm., TÔ Ç(j)6l0V, OU.
ANIMALITÉ, sf., -îi ÇwoTriÇ, tjtoç,
ANIMATION, sf. l» 'Action d'animer, ^
<J;ûxwatî, ewç. || 2o Vivacité, chaleur^ xb
ep-yuxov, ou. Avec animation, ljx<J/uxwç.
ANIMÉ, ÉE, p.p. Yoy. ANIMER. || Adj.
1« Doué de vie, êu.4^0x°*î» o^* Il 2° (?ea a de
Vanimation, de la chaleur^ ^V-^^X'^^* ^^î
TcaÔT^Ttxdç, f,, dv.
^ ANIMER, va. 1® Donnei" la vie, 4'iixV ^v-
TtÔTifjLi, dû/. ; IfuJ/uyov icoieu-û, f. i^ffu, acc.
jl 2® Remplir d* ardeur, échauffer, Oepixaivb),
r. avw, acc. Il 30 Encourager, Oapptjva),
f. uvô; tcap-op[xdti>-b>, f. i^orw, acc; à, eirî et
Vacc, Il 40 Irriter, itotp-o^ûvb), f. uvû; IÇ-
opyîÇa), occ. Il S'animer, vr., recevoir la vie,
Ijx^/uYOÇ, ov y(Yvo{JLat. || Poi<r /c« autres
sensées mêmes verbes au passif.
ANIMOSITÉ, âf. i° Sentiment de haine, i\
eX^pa, aç; i\ 8uc{iéveia, aç. Avec animosité,
6uo-(i6vcJç. Avoir de l'animosité contre qqn,
8u9{iev(5c f^w x'M ou icpdç Tiva. |l 2° Empor-
tement, passion, 6 6u[i.dc, ou.
ANIS, sm., t6 (Svt,6ov, ou.
ANNAL, ALE, adj., èicéxtio^, ov.
ANNALES, sf. pi.. Ta xpovixi, ûv; (en gén.
écrits), al àvaypa^xt, ûv.
ANNALISTE, sm., ô xpo^oypa'foç, ou.
ANNEAU, sm. lo Cercle de métal, ô xpixoç,
ou. Il 2° Bague, ô 5axTi5Xioç, ou. || 3° Boucle
de cheveux, ô icXdxapioç, ou.
ANNÉE, Sf.^ Voy AN.
ANNELÉ, ÉE, adj., ^0(npvx<^^r^i, ec.
ANNELER, va., po<rcpuyiÇa), f. lû, acc,
ANNEXE, sf., i\ TTpOffO'^XT^, 7\Ç.
ANNEXER, va.jicpOff-TÎOT^fii, itpo<T-6aXXu) ;
icpoa-axco), f. dt4Ki), acc; à, dat.
ANNEXION, SI., i\ irp^ffOeaiç, ewç.
ANNIHILATION, sf., -f^ xaTâXu9iç, S(i>ç.
ANNIHILER, va., xaTa-XOw, f. XiJffw, flCC
ANNIVERSAIRE, adj., lvuu(7toi;, oç et a,
ov; Iteioç, a, ov. || Sm., fête anniversaire,
fj èviauffta (aç) lopTi^, ^ç.
ANNONCE, sf., -fi irpdppT\9tc, 6(oç,' (par
écrit), -îj TCpoypacp'/i, iic.
ANNONCER, Va. 1« Fflfrc savoir, dyylT^Xw,
iTt-ayyéXXo), icpoff-ayyéXXw, f. t>kû, acc. Il
annonça que Cyrus était mort, "ï^yyeiTkt KOpov
tstAtutt\x^/«i, KGpov Tft?>,tuTT,y.dTJi ©n fiti
KCpoç TtTtXeuTyîxoi. Il 2» Farre «onnaf/w
par une annonce, icpo-ayopetSu»* (par écrit),
7cpo-ypdE<pa) ; (par un héraut), xi^puTTw, f. OÇo),
acc. Il 3Ô Prédire, irpo-ayy AXto, f . tXu>, acc. ;
que, prof). tn/". || 4* Indiauer, présager.
97\{ia{vb), f. avu>^ pLT,vu(t), f. Oaci), occ ||
50 Nommer en introduisant, tl»-ayyéXXw,
f. eXô, acc
ANNONCIATION, sf., fête de VEglise, 6
gôayyeXtffULOi;, ou.
ANNOTATEUR, sm., 6 axo'kioiax7\<:y ou.
ANNOTATION, gf., TÔ (T/àllO^, ou; TÔ
U1CÔ^VT,{ia, «TOÇ.
ANNOTER, va., <r)i(okid^(ù, f. (X9b>, acc.
ANNUEL, ELLE, adj.,év'.aÛ9io(, oç et a, ov;
ÏTeio;, a, ov.
ANNUELLEMENT, adv.,xaT' IvtauTdv, xaT*
Itoç.
ANNULAIRE, adj., xux)^ixd<, ii, dv. Doigt
annulaire, ô icapipieao^ SixTuXoc, ou.
ANNULATION, sf., i\ xaTiXu^iç, tcoç; i\
dvaîpsjiç, s(t>ç.
ANNULÉ, ÉE, p.p. et adj., dfxupo;, ov.
ANNULER, va., x«Ta-XOa), f. Xùffw; dv-
aipé(i>-b>, acc
ANODIN, INE, adj., dv(68uvo(;, ov.
ANOMAL, ALE, adj., ivûaa)^o<, OV.
ANOMALIE, sf., i\ àv(o[iaMa, a<;.
ÂNON, sm., t6 dvi8iov,ou; tô ôvxpiov, ou; 6
ÔvtTXoç, ou.
ÂNONNEMENT, sm., 6 ^arcaoïorpidc, ou.
AnoNNER, vn., parrapiÇfa), r. lû.
ANONYBfE, adj. 1° Qui est sans nom, iv(&-
vupioç, ov. Il 2<» Qui est sans nom d'auteur,
àvsicîypa^oc, ov; à8i<nc0T0i;, ov.
ANORftIAL, ALE, adj., (2v0(i0C, ov.
ANSE, sf. l» Poignée d'un vase, •i\ Xa6i^,
f\<; TÔ Gu<, gén, éix6<i. Qui n'a au'une anse,
pidvoToç, ov. Qui a deux anses, 6tu)T0(, ov. ||
20 Petit golfe, ô {xixpôç xdXiroç, ou.
ANTAGONISME, sm., Ô ày(ovt(r{Jidc, oO.
ANTAGONISTE, sm., Ô àvTaywviorViç, Ou.
ANTALCIDAS, h., ô 'AvtaXxtÔaç, ou,
ANTANDRE, V., ^fj "AYTaySpoç, ou. Habi-
tants d'Antandre, oî 'AvTav6ptoi, wv.
ANTARCTIQUE, adj., àvxapXTtxdç, 1^, dv.
ANTÉCÉDENT, ENTE, adj., irpdTEpOÇ, «,
ov; TcpoyeyiVT^tiévoç, f[, ov. || Sm., fait passé,
TÔ icpoycy8V7\ji£vov,ou. Les antécédents de qqn,
Ta Tiv. p«6ic*>[iéva, u)v.
ANTÉCHRIST, Sm., Ô àvTiVpt^OÇ, OU.
ANTENNE, sf., (daus tous îes sens), -îj xe-
pata, a<;.
ANTÉPÉNULTIÈME , a dj . , irapaXf.y w V,
ouffa, OV. Il Sf., -îi icapaXT^youaa, 7\ç.
ANTÉRIEUR, EURE, adj. l» Omi est en
avant, icpdaôtoç, a, ov. i| 2<> Qmi précède,
TcpoTcpoç, a, ov; à, .^én.
ANTÉRIEUREMENT, adv., TtpOTepOv; à,
gén,
ANTÉRIORITÉ, sf., TÔ HpOT6p8ÎV.
ANTHOLOGIE, sf*, i\ àvôoXoyta, aç.
ANTHRAX, sm., 6 dtvBpa^, axoç.
ANTHROPOPHAGE, adj., àvepwicoçiyoç,
OV. Il Sm., ô àvOpwTcoçpdiyoç, ou. Etre anthro-
pophage, àv8pwiro3)ay6w-û, f. i^vta,
■ ANTHROPOPHAGIE, sf., "n ivÔpwltOfayî»,
APA
— 24
APO
ANTICHAMBRE, sf., td lcpo8(*>{iaTiov, OU.
ANTICIPATION, sf., -fj irpoX7i<)/iÇ, 6u>ç. Par
anticipation, irpo)^T\icTixwç.
ANTICIPÉ, ÉE, p.p. Voy. ANTICIPER. || Âdj.,
prématuré^ .âtopoç, ov.
ANTICIPER, va., prévenir y devancer ^ irpo-
Xa(i.6iv(o, itpoîcaTa-Xa{i6av(i), ace. || Yn., em-
piéter sur. Voy. empiéter.
ANTIDOTB, sm., TÔ dXe^upocp[xaxov, ou; tô
dvTfôoTOV, ou.
ANTIGONB. 1® Homme, ô 'Avtiyovoç, ou. ||
2® Femme, 'i\ 'AvxtYdvt), î\ç.
ANTILOQUE, A., 6 'AvTiXoxoc, ou.
ANTIMOINE, sm., i\ 9xi\i\tx^, 1(ùç.
ANTINOMIE, sf., ^ dvTivopiia, a^.
ANTIOGHE, V., i[ 'AvTioxsta, aç. Habitant
d*Antioche, ô 'Avrioxe'Sç, éwç.
ANTIOCHOS, A., 6 *AvTioxo{, ou.
ANTIPATER, A., Ô 'AvTtuaTpoç, ou.
ANTIPATHIE, sf., i\ àvTtitiôêta, aç; ^
IvaVTwJTTjÇ, 7\T0Ç.
ANTIPATHIQUE, adj., àvTiTtaef.ç, éç; Ivav-
Ttoç, a, ov.
ANTIPHON, A., ô 'AvTt'fwv, ÛVTOÇ.
ANTIPHRASE, sf., "fl diVTÎ(ppa(7tc, e(*}Ç.
ANTIPODE, sm. 1° Ce/ut qui habite dans
un lieu opposé, ô àvTtirou;, iroSoç, pto souv^
au plur., ot dvTiicoSeç, wv. || 2° Lieu diamé-
tralement opposé, i\ dtvTÎxOwv, ovoç.
ANTIQUAILLES, sf. pi.. Ta appâta, fa>v;
zà, TtâtXaidc, ûv.
ANTIQUAIRE, sm., ô dpxatoXoyixdt;, ou.
ANTIQUE, adj., àpxatoç, a, OV. Qui a des
mœurs antiques, dcp^ociôxpoitoç, ov. Mœurs
antiques, i\ àp^otioxpoTcûx, aç. A l'antique,
(ipXoîuc, àpxaiOTpdicwç.
ANTIQUITÉ, sf. 10 Ancienneté reculée, i[
dtpXaKj-n^ç, 7\T0Ç ; -fi TcaXaidrr.ç, 7\toç. De toute
antiquité, Ix icaXaixaTOu. || 2® //CJ anciew*, ot
TcaXatoî, ûv; ol iciXat (adv.), || 3° Les œuvres
antiques, xà àp^oiia, (*)v; xà Tza'kaui, ûv.
ANTISTHÈNE, A., Ô *Avxt<j6évn<;, ouç.
ANTISTROPHE, sf., fj dvxioxpo'fl^, t^ç.
^ ANTITHESE, sf., i\ dvxîOevcç, 6(0;. Par an-
tithèse, àvxtÔéxw;.
ANTITHÉTIQUE, adj., àvxîOsxoç, ov.
ANTIUM, v., xô''Avxwv, OU. Habitant d'An-
tium, ô 'AvxtaxT.ç, ou.
ANTOINE, h,, ô 'Avxtâvioç, ou.
ANTONOMASE, sf., 'i\ àvxovo{iaff{a, aç.
ANTRE, sm., xô (îvxpov, ou; xô aici^Xatov,
ou.
ANUITER (s*), vr., fÇw vuxxspeuu), f.
ANUS^ sm., ô icpwxxd;, ou.
ANXIÉTÉ, sf., Ti (i87||iovîa, a;; -îi iywvîa,
ANXIEUX, EUSE, adj., àSr.fJiwv, ov.
AORISTE, sm., 6 didpi<Txo(, ou.
AORTE, sf., i\ àopxi\, %.
AOÛT, sm. l» Mois, ô ACyoutTxo;, ou. ||
2o Moisson, x6 6épo<;, ouç.
APAISEMENT, sm., i\ xaxdéicau9iç, eo);; -f^
icpauvatç, eu)ç; "îi XTf|XTf\(itç, twç.
APAISER, va. 1® Adoucir,calmer,Tzpai(i'^tù^
xaxa-itpaûvto, f. Uvw, ace. || 2o Eteindre,
étouffer, xaxa-aSIwujit, ace. || 3° Rendre
propwe, t)^d(TXO(iai, ace. || S apaiser, Tr.
l® Cesser d'être en colère, x^ç ^pyfi« itaiî-
ojiai, f. itau!jo{Mii. Il 2® Devenir moins vio-
lent, yjxkdbi-C}^ àv-{Y\[ii.
APANAGE, sm. 10 Par^ d'héritage, -Jj <xt5v-
xaEiç, ewç. Il 2° Le partage, le propre de aon,
xô réidv (ou), x6 olxeîdv (ou) xtvoç ou xtvi. Etre
Tapanage fia suite) d'une chose; xivl dtxoXou-
^itù-ùy f. T^aw.
APATHIE, sf. 1° Insensibilité, \ àiciôeia,
aç. Il 2° Indolence, i\ àpyia, aç.
APATHIQUE^ adj. 10 Insensible, dicaOTjf,
<C. Il 2° Indolent, àpyà^, dv.
APATURIES, sf. pi., fête athénienne, xà
*Aicaxo(}pia, u>v.
APELLE8, A., 6 'AiceXX-îiç^ ou.
APENNIN, mont, ô 'Aicsvvivoç^ ou. •
APERCEVARLE, adj., 6paxd<;, T|, dv.
APERCEVOIR, va., (au pr. et au fig.),
ôpibi-û, xa6-opd(i>-(5 ; xaxa-voé(«>-(5, f. i^aco,
ace. Il S'apercevoir, vr., al<j6ivô(iat, gén. ou
part. Je m'aperçois que je suis malade, alaOa-
vo(i.at voffûv. Je m'aperçois au'il est malade,
a'KiSavoiJiai aûxou voaoCvxoç. || Sans s'en aper-
cevoir, éauxôv Xav6av(î)v (partie, de Xav6dtvw).
Ils se trouvèrent sur la couine sans s'en aper-
cevoir, èXâvôavov éauxoùç éicl X(p Xd'fcp yevd-
{levoi. Il Sans qu'on s'en aperçoive, sans être
aperçu, Xa6cav, ou^a, dv. Sans être aperçu de
qqn^ Xa6(i^v xiva. Ils s'enfuirent sans être
aperçus des gardes, àir-é(puyov XaÔdvxeç xoùç
(pùXaxaç.
APERÇU, sm. 1° Première vue, -îi icpwxTr;
(t^ç) irpddo^j/iç, eu>ç. || 2° Exposé sommaire,
x6 xeçaXaiov, ou.
APETISSER, va. Voy. RAPETISSER. || Vn.
Voy. RACCOURCIR.
APHÉRÈSE, sf., f\ icpaipeariç, euç.
APHORISME, sm., 6 àcpopi9[jLd<;^ ou.
APHRODITE ou VÉNUS, déesse, f, 'Açppo-
St'xT^, T,ç. Temple d'Aphrodite, x6 *A<ppo8(aiov,
ou.
APHTE, sm., -fl (2<p6a, TIC
APICULTURE, sf., 'i\ pi6>vixxoupyîa, aç.
APIS, divinité égyptienne, ô *Amç, i8oç,
(ace. tv).
APITOYER, va., tU l^eov irpo-avw, acc, ;
sur le sort de qqn, xtvdç. || S'apitoyer sur,
vr., olxxeip(<), f. epco, mieux olxxîpto, f. ipû,
ace.
APLANIR, va., ôpiaMÇw, f. iw; ô|JLaXuv(i),
f. uvb>, ace. Il Au fig. Aplanir les obstacles,
les difficultés, àicopîav Ôwt-^uw, f. \ù<s(ù. ||
S'aplanir, vr., les mêmes verbes au passif.
APLANISSEMENT, sm. 1© Action d'apla-
nir^ ô ôjiaTvKTjjLd;, ou. Il 20 Etat de ce qui est
aplani, r\ ôjxaXdxi^ç, t,xoç.
APLATIR, va., irXaxdv», f, uvw, ace. jj
S'aplatir, vr., irXaxtSvopiai, f. uvOVî^opuat.
APLATISSEMENT, sm., Ô ltXaxua|xdc, ou.
APLOMD, sm. 1° Ligne perpendiculaire^
•fi xaôexo;, ou. || 2° Assurance, ^ àaœa^sia,
aç; f, diSeta, aç. || D'aplomb, loc. adv. l© Ver*
ticalement,%axà ou itpôç xaÔexov. || 2*» Droit,
en équilibre, dp6(!»ç.
APOCALYPSE, sf., -^ 'Aitoxi^u^tç, ew;.
APOCOPE, sf., "fj àTCOXOir/i, t\ç.
APOCRYPHE, adj. 10 Qui n'est point ca-
nonique, âTcdxpufo^, ov. Il 2o Dont Vauto-
APP
— 25
APP
Hté est inspecte^ Srorro;, ov; voOoî, t„ ov.
APOGÉE, adj., dicôvEio;, ov. || Sm. 1» La
plus grande distance de la terre, xà àizô-
Yciov, ou. Il 2« Le point le plus élevé, -^
AP01.L.0X, dieu, b •A'k6X>.wv, wvo?. D'A-
pollon, 'AtoaXwvwç, a, ov. Temple d'Apollon,
•cô *A-::oA^wvtov, ou.
APOLLONIE, v.j i\ 'AicoXXtoviz, a;.
APOIiOGBTIQUB, adj., dicoXo-vnr^x'.xô;, ij,
6v.
APOLOGIE, sf., ii à-Rokoyiai, aç. Faire l'a-
pologie de qqn, uicÉp tivo< diro-^oysopiat-
oûpiai, r. T|90(iai.
APOLOGISTE, sm., 6 àicoXoyouixEvoç, ou; de
qqn, ôicip t'.voç.
APOLOGUE, sm., 6 p-GOoc, ou.
APOPHTEGME, sm., TÔ àTz6ffQey\ia^ aroc
APOPLECTIQUE, adj., àiroTrXT.xxixdç, T|,
ôv; àiroTc^T^XTOÇ, ov.
APOPLEXIE, sf., ii iicoTcTiT.Çiot. aç; -îi ^^(J-
•reX-ï^^tç, 6WÇ. Etre frappé d'apoplexie, àito-ic^^T.x-
TOjxat (pass.).
APOSTASIE^ sf., -fi àTtoora^iç, euç.
APOSTASIER, vn., dro-aTaTéca-û, f. "ï^ffw;
àï>-tcyTa{xai (moy. avec sens neutre).
'apostat, sm., ô dicooTaxT.ç, ou.
APOSTER, va., û-rco-irsixTCw, ûcc. Aposter
des témoins, [xaoTupaç xaTa-axEual^co, f. d<Sbi ;
pour charger qqn, eicî xtva.
APOSTILLE, sf., i\ icapaypaî^-^, t\ç.
APOSTILLER, va., icapa-Ypacptu, acc.
APOSTOLAT, sm., fi dirocrcoX-^, t^ç.
APOSTOLIQUE, adj., ditOTTO^ixôç, Tf|, dv.
APOSTOLIQUEMENT, adv., dlcOTCoXtxûç.
APOSTROPHE, sf. 1° Signe grammatical^
i[ àTTÔapoçpoç, ou. | 2° Figure de rhétorique^
t\ dicoaTpOîpTfî, "î^ç. Il 3*» liéprimandCj -fj imxî-
p.7\atç, BWÇ.
APOSTROPHER, va. 1° Adresser la pa-
role àj itpoff-ayopeuw; icpoa-oxovE'oi-w, f. -fiau),
acc. Il 2° Réprimander, éiri-Tt{x4w-ô, f. -r^aw,
dat.
APOSTUME, sm., TÔ dTCdffT7\[ia, axoç.
APOTHÉOSE, sf., déification, i\ dTcoÔscoviç,
APOTHICAIRE, Sm. Voy. PHARMACIEN.
APOTHICAIRERIE, sf. Voy. PHARMACIE.
APÔTRE,^ sm., Ô dirddxoXoç, ou.
APPARAÎTRE, vn,, (patvop,at, lici-cpa(vo|JLai
(moy. avec sens neutre); çpavspôç, à, èv ycyvo-
ptat; çavxdÇojxat, f. a^Ô'/^uop-ai; ôpdo{JLat-w{xai
ipass.).
APPARAT, sm., il lirc'SeiÇtç, Ewç; fj icopncK^,
f,ç. D'apparat^ ÈitiSEtxxixdç, t\, ôv; irofjLTcixdç,
Ti, dv.
APPAREIL, sm. lo Apprêt de ce gui a
de la pompe; pompe, i^ icapacrxEUTi, r\^. \\
2® Machine, instrument, f\ ixtjxavr,, %; xô
oxeGo^, ouç. Il 3° Ensemble de bandages, ô
iTrtSEsTîJLOç, ou; xô cTrX"r\vtov, ou.
APPAREILLEMENT, sm., Ô ffUvSuaîjJLdç,
OU.
APPAREILLER, y Si,, joindre par patines,
ffu-wBÛyvu|xt; cuv-SudÇo), f. ctcrw; cruv-oîicTti),
f. dt)/w, acc. Il Vn., mettre à la voile, dv-
aycoai (pass.), dir-aîpw. Faire appareiller, xV
vaûv ou xàç vauç dv-dya).
APPAREMMENT, adv., elxûxw;, «»« t6
clxdç.
APPARENCE, sf. 1» Extérieur, f, «4*;,
ewî; xô EÏÔoç, ouç; tô «X^iM^i «"«^Çi ^ îp^paaiç,
6fti><. En apparence, cvxt^ «x^tH^^^* Belle appa-
rence, i[ suicpéicstat, oç || 2° Dehors, faux
semblant, xô icpoo^^tiiia, axoç; -î^ icpd<ps9tc,
E(oc. Sous l'apparence de )a franchise, ôicô
itpOTxVjfiaxi «appv^auxç. j| 3« Vraisemblance^
probabilité, xô eIxoc, dxo<. Il y a apparence
qne, elxdç Ê<rci, ai^ec une prop, inf. Selon
toute apparence, xaxd xô tlxôç. \\ 4o Marque,
trace, xô ^TiIxeiov, ou.
APPARENT, ENTE, adj. !» Visible, mani-
feste, (pavspdç, d, dv; éjioavf.ç, ^ç; Sft^oç, t\,
ov. I 2» Remarquable, distingué, iicKpavT;;,
e'ç. I 3« Spécieux, Euicpsirriç, éç. || 4° rem/,
simulé, icpooicoiï^xd;, t„ dv.
APPARENTER, va. Voy. ALLIER 2».
APPARIEMENT, Sm., f, (jû^ÊU^cç, ttù^;' b
auvSuaafid;, ou.
APPARIER, va., ffu-ÇEuyvujit; ffuv-8uiÇa),
f. dîjw, acc. Il s APPARIER, vr., les mêmes
verbes an passif.
APPARITEUR, sm., ô fa65ouyoç, ou.
APPARITION, sf. 1» Action d'âpparattre,
i\ Èrtipaaiç, êwç; •?; Iiti^pavsia, aç; "î^ l{j.(Ddvsia,
aç. Il 2« Ce g^î»' apparaît, vision, xô çav-
xacTixa, axoç; xô çacyjxa, axoî;-f\ ôdiiç, ecoç. ||
3» Action de se produire; (arrivée), i\ dçiÇiç,
Ewç; [séjour), i\ 8taxpi6i\, -liç.
APPARTEMENT, sm., XÔ oixt^fia. axoç: 6
oTxoç, ou. Appartement des hommes, odvSpwv,
(ûvo^. Appartement des femmes, ô yuvaixcSv,
ûvoç.
APPARTENANCE, sf., -îj 1tpo<j6Tf|X7\, T\Ç.
Etre une appartenance de, Ix^ixai (moy.),
gén,
APPARTENANT, ANTE, adj., olxElOÇ, a,
ov, gén.
APPARTENIR, VU. l© Etre la propiHélé
de, EÎjxi, YtYvo{iai, gén.; npoff-'/ixu), dat. Ce
qui appartient à la ville, xd x-i\<; icdT^sox;. Ce
qui m'appartient, ce qui lui appartient, ta
ijia, xd aùxoO. || 2<> Etre le droit de; conve^
nir à; concerner, Ttpoor-'^xa), dat, \\ Impers,
Il appartient à qqn de, 'Ttpoar-ViXEi, icpÉirei xivC
on xtva, inf. 11 m'appartient de parler, irpca-
•f,xsi jxot ou [JLÊ Xéysiv. || S® E/re parent de,
'ïtpOT-'nxa), aa^ || S'appartenir, vr., lauxou,
fi( Elvai. Je ne m'appartiens plus, £{iauxoC
oOxÉxi slp-C.
APPAS, sm. pi. !« Attraits, xô dywydv,
ou ; xô ÊTcaywydv, ou. || 2° Beauté, charme,
xô xaX)^o<;, ouç; f, xà^'A^ ixo;.
APPÂT, sm., (au pr. et au fig.), xô ÔéXeap,
axoç ; xô ôs As'aaiia, axoç.
APPÂTER, va. 10 Attirer avec un appât,
SEAsa^u), f. dao), acc || 2© Mettre le manger
dans la bouche, dans le bec de, ^|;a>p.;Çu),
f. iw, acc.
APPAUVRI, lE, p.p. io Devenu pauvre^
icév-riç ysvdfiEvoç, ïj, ov. || 2» Devenu stérile,
dxapTCOç, ov yÊvd{jLÊVOÇ, 7^, ov.
APPAUVRIR, va. 1° Rendre pauvre, elç
TCÊvtav ou dTcopt'av xa6-tffX7\pit, «ce. || 2° /Ren-
dre maigre, stérile, dxapicov itotiw-o), f. i^aw,
acc. Il' S'appauvrir, vr, 1° Devenir pauvre.
APP
— 26 —
APP
névT^ç Yivvojxai. H 2« Devenir stérile^ àxap-
Tioç, ov Ytyvoji-ai.
APPAUVRISSEMENT, sm. 1° Pauvreté^
i\ Tcevwt, aç. || 2» Stérilité (du sol) y i\ àxap-
APPEAU, sm., (en pari, d'un oiseaii)i "h
TiaXeÛTpia, aç.
APPEL, sm. 1» Action d'appeler, ^ x>vT\jtç,
swç. Entendre l'appel de gqn, r^v x>kf,fftv ti-
voç àxouo). Il 2° Signal donné par la trom-
pette^ TÔ TrapaxXt^Ttxov, oO. Sonner Tappel,
t6 TrapaxXï^Tixôv oT^pLaîvu), f. avû. |j 3° Ac-
tion aappeler sous les drapeaux, -fj auXXoyi^,
f^ç ; ô xatiXoYOî, ou. || 4« Action d'appeler à
un juge supérieur, -f, êîpeffi;, ewç. Faire appel
à un autre tribunal, eu àTspov SixaTti^piov s^-
ir^p-i.
APPELER, va. 1® Crier powr faire renir,
infinder; xa>kéu)-w, «icapa-xaXéw-ô, itpoa-xa-
Xsw-ô, ace. Ayant appelé un médecin, latpôv
irapa-xa'Xéo'aç. || 2^ Provoquer, défier, itpo-
xaAÉojjiat-oujjLat (moy.), ace; à, ace. avec
sic. Il 30 Faire venir en justice, xaXéw-û,
£'.çr-xaXI(j>-a); icpoff-xaXéopiat-oOjiat (moy.),
ace; devant qqii, icpdç Tiva. Appeler une
cause, une affaire, Six-r^v xaXéw-û. fj 4° Con-
voquer sous les drapeaux, auX-Xé^d), xa-ua-
Agya), acc. îl 50 Nommer, xaXsw-G) ; ôvofxdtCw,
f. ddco, ace. Appeler qqn par son nom, ôvo-
oaaTtTtva xaXsw-o). Appeler qqn traître, itpo-
ôoTï^v Tivà àico-xaXéai-w. Ce qu'on appelle la
vertu, i\ xaXou(xév7\ àp8TT|. || Vn., recourir à
un tribunal supérieur, lçp-i-ï\pLt elç, ace;
ÊTri-xaXéo[xai-oû|i!ai (moy.), ace. Il n'en appela
point au tribunal, oux écp-f,xev siçxô Stxadn^-
ptov. Ils en appelèrent au peuple, tôv 8f,{iov
ÈTT-exaXéffavTO. || S'appeler, vr., être appelé,
xaXéofiai-oO^ai (pass.).
APPELLATIF, IVE, adj., itpOToyopixdç,
n, dv.
APPELLATION, sf., -fi xXf,(yiç, ewç.
APPENDICE, sm., Tfj icpoaÔTiXïi, t,ç.
APPENDRE, va., dva-TÎÔ-r^fxi, acc; à ou
dans, ek avec /'acc.
APPESANTIR, va., Bapûvu), f. uvw, acc.
Il est appesanti par 1 âge, 6ir6 -rriç •f^Xixîaç
papuvexai. || S'appesantir, vr. !<> Devenir
pesant, papijvoixai, f. uv6riaO{xai. || 2° Insister
sur, 5ia-Tpt6a> iv ou êicî. da/.
APPESANTISSEMENT, Sm., "îj PapUTT,;,
APPÉTISSANT, ANTE, adj., ôpexTixoç,
Vi, dv. ^
APPETIT, sm. 10 Inclination, vif désir,
-f) imOuixîa, a;; i^ Spe^n;, eox; ; 6 Ipbx;, (otoj;. ||
2» Désir de manger, 4^ Sos^iç, ewç. Manger
avecappétit, sans appétit, T.ôéo);, àT,8w; l(T6ta>.
Bon appétit, i\ EÔaiTtx, aç. Qui a bon appétit,
eûcriTo;, ov. Manque d'appétit, -f^ àiroatxta, aç.
Qui manque d'appétit, àicâaixo^, ov.
APPLAUDIR, vn. et va. 1° Battre des
mains pour approuver , àva-xpoTsw-ô, f.Vîao).
Applaudir à qqn, à qq. ch., ou applaudir qqn,
qq. ch., xpOTsw-ô, f. i\<5iù, acc; Im-xoo-
té(o-w, f. i^arw, dat. \\ 2^ Approuver, eit-
atviw-G, acc. Applaudir qqn d'une chose,
éiraivb) Tiva itd Ttvt ou itpdç, eT< Tt. || S'ap-
plaOdir^ vr* l® Se vanner, |A«Yft çpovsw-û,
f. Tf,<ï(i). Il 2o Se féliciter de. Voy. féliciter.
APPLAUDISSEMENT, sm. !<> Battement
des mains, ô xpôxoç, ou. || 2® Approbation^
fj auvaîvs9iç, suç; 6 litaivoc, ou.
APPLAUDISSEUR, sm., Ô dvaxpoTwv, '
oOvTo;. ,
APPLICABLE, adj., icpo9f|X(ov, ou<7a, ov;
à, dat.
APPLICATION, sf. 1» Action d'appliquer
une chose, i\ êtc{66(ji«;, ew;; i\ éirtôoAïi, t\<;. ||
2° Action d'employer^ usage, fi j^pf.diç, ewç.
Il 3° Attribution, rapport, i\ àvaoopa, aç. |j
4° Attention soutenue, r\ ToCi vou irpocrsÇiç,
co);; fj 97rou6fj,f(<;. Avec application, oicouSaCuç,
êmpLeXoî;.
APPLIQUÉ, ÉE, p.p. Voy. APPUQnSR. Il
Adj., attentif, studieux, Tcp09s%xu6^, t,, dv;
TTtouSatoç, a, ov.
APPLIQUER, va. 1° Mettre sur ou contre,
èic'.-TÎÔ7j{ii, Tcpoa-TtOTjULi, lîci-ôâXXa), acc. ; sur,
</a^. Ayant applique les échelles aux tours,
xXîpiaxaç irpcaOsU toÎç irdpyoK;. || Au fig,^
Appliquer son esprit, son attention à qq.
chose, TÔv vouv, yvtiijiTjv ou rijv Siâvotiv xtvi
Tzpoa-iy^tù. Il 2° Employer, xP^^I'^^-^^V^'^^j
dat. Il 3° Transporter, rapporter à un autre,
{X6Ta-çépa), (iva-çspw, acc.;k, acc, avec iicî.
il 40 Affecter, destiner, iico-véfiw, acc; à
qqn, tivî; à qq. chose, eïç ti. || S'appliquer,
vr. 10 JE^re appliqué, les verbes précédents au
passif. Il 2o Convenir, icpoa-T^xw, dat, \\
30 Apporter une grande attention à, itpoa-
i^w (avec ou sans tôv voûv) tivî; icpoo-'éxti»
YV(6{jL7jv ou «cfjv Stavoiav Ttvi. || 4' S'appro-
prier, l8tdo[iai-oujxat, f. (âvopiat, acc,
APPOINTEMENTS, sm. pi., salaire, ô
[iiaOdç, ou.
APPOINTER, va., salarier, iuffOoSotéw-ô,
f. f|<ya), rfa^
APPORT (de la femme), sm. Voy. dot.
APPORTER, va. 1° Porter, çépw, itpoff-
©épto; xofjLtî^o), TcpoŒ-xofxiÇw, f. lô, acc. Appor-
ter à qqn à boire et à manger, IpLcpayeiv xat
ijimeiv tivi irpod-çépco. Il apporta du blé dans
la ville, etç irdXiv otÎtov èxo[iiffe. || 2° Em-
ployer, itpoa-cpépw, acc; xp^^H-^'-^^H-^^ ^û^.
Il apporta beaucoup de soin à l'affaire, icoXX^
éTOjJLsXeia Trspltô icpârpia èxp't'i^oLxo. \\ 3° Four-
nir, procurer, itap-sj^w, acc. \\ 4° Causer,
produire, «pspw, icap-éxw, acc. || 5« Ctfer,
icpo-çépo), acc.
APPOSER, va., irpoff-TcÔT.jxi, acc Apposer
un sceau, un cachet sur une chose, or^payiox
Ttvt lict-6dtXX(i).
APPOSITION, sf., fj TCpdaeeffiç, Ewç.
APPRÉCIARLE, adj., à^tdXoyoç, ov.
APPRÉCIATEUR, sm., Ô TtjJLTjTTiç, oG.
APPRÉCIATION, sf., fj t'u-t^uiç, £WÇ.
APPRÉCIER, va. 1° Evaluer, Ttjiiw-ô,
f. fjao), acc |l 2° Faire cas de, iroXXoO xi\ido-
(jLat-û|xat^ f. TfidOfiat, acc
APPREHENDER, va. 1° Saisir, xaTa-Xap.-
Savo), acc. Il 2° Craindre, redouter. Voy.
CRAINDRE.
APPRÉHENSION, sf. !<> Action de saisir,
f, xaTxX7\^|/t;, «to<u II 2° Crainte, h çpdêo;, ou.
APPRENDRE, va. i® Acquérir une con-
naissance, piavôivu») acct; d§ qqn, tivoç ou
APP
— 27 —
APP
mander, (lavBivou^iv dfpx'^^* i^s ODt appris à
(pris Thabitade de) vivre dans la mollesse,
(IfifiatOr^xaviv àpyol Çt\v. || 2° S'apercevoir,
reconnaître^ ytYvtoaxw, ace. || S» Etre in-
forméj jxavéivb), Ttuv0ivo[X2t, àxoûw, ace,;
de qqn, tivôç ou toxpi tivo*;. J'apprends qu'il
s'en alla, icuv6ccvo{JLai aôrôv diceXÔdvrx, auxôv
<îic-eX6fiîv ou Sti <iit-7;X68. || 4» Etiseigner,
6i6xaxb>, ace; à, ace. Je lui appris à chanter,
^Seiv aàxôv lôtSaÇa. || 5» -<4nnoncer, /Viîre
savoir, àyyéXKb), f. eXô, ace. || S'appren-
dre, vr., se tourne gén^alement par V actif.
Les vers s'apprennent Tacilement (on apprend
facilement les vers], rà lin\ eô^iapûc {lavOi-
V0U71V.
APPRENTI, lE, sm. et sf., ô HX tIx^TI
rxp3Se8o{iévoç, ou ; fém. \ iiti téj^vti içapa-
8soo{iivi\, T|<.
APPRENTISSAGE, SOI., i\ 8i8a9xaXîa, a;;
"Tl icaiSsia, aç. Mettre un enfant en apprentis-
sage, icaloa iicl TÉ^vT) '7capa-6{8(i)pii. Faire son
apprentissage chez qqn, Cic6 tivoç TéxvT,v
SioaaxojjLai (pass.;.
APPRÊT, SOI. 10 Action d'apprêter, pré-
paratifs i\ irapacnceuifi, t^c. || 2° i4*5awonne-
menty tô T^Suajia, aTo;. || 3° Recherche, "f,
TceptepTri'a^, «;. ^
APPRETE, EE, p.p. Voy. APPRETER. ||
Adj., recherché, itepiepyoç, ov.
APPRÊTER, va. lo Préparer, itapa-
9xeuiÇ{i), r. dtffb), ace. Apprêter à rire à qqn,
yiXwra itap-6xw Tivt. || 2» i4wa/507inffr {un
mets), -fiSuvw, f. ovû, ace. || S'apprêter, vr.,
icapa-oxeuit^ouai, f. icofiai ; à, ei( ou rpo;
awec Vacc; wç ai;ec /e partie, fut. Ils s'ap-
prêtaient à faire une expédilion, icap-i7X6uâ-
ÇovTO w; arpaTsuffovTfiç.
APPRIVOISÉ, ÉE, p.p. Yoy. APPRIVOISER.
Il Adj., TtÔaadç, ov.
APPRIVOISER, va., (au pr. et an fîg.),
TiOaaôûd), f. sviaw, ace. || S'apprivoiser, vr.
1« Devenir apprivoisé. TcOaaeuo|Jiai, f. suOti-
90{j.ai. Il 2« 5c familiariser avec, i^l^o\x.:Li
(pass.\ dat.
APPROBATEUR, sm., 6 é^naiviTT^ç, ou. ||
Adj. Comme approbatif.
APPROBATIF, IVE, adj., eTCaiVêTlxdç, \,
<5v.
APPROBATION, sf., ^ ôpLO^oyîa, «Ç; ô
licaivoç, ou. Avoir l'approbation de qqn, 6iid
Tivo< éic-aiv60|jLat-oGpLai (pass.).
APPROBATRICE, sf., 'i\ cicaiv^TK;, i8oç.
APPROCHANT^ ANTE, adj., lcapaicXT,7io;,
o< et a, ov. Il Adv. Voy. environ.
APPROCHE, sf. !• Action de s'appro-
cher, \ I0080Ç, ou ; ^ liraYwyti, r^ ; î\ Hé-
Xa9tc, euç! A l'approche du soir, icnrepac icpov-
ioÛ9r,ç. Il 2« Abord, accès, -îj elaoSoç, 00; -îj
icp(S9o8oç, ou.
APPROCHER, va. lo Mettre près, ira pa-
TiOr^lii, Tcpoff-iif*** > icpoff-çspu) ; TcXT^ijii^w ,
f. dau, acc; de, dat. ils approchèrent les
machines de la ville, icpotf^r.YaYov xà; |jLT\x«vàç
Tfi icdXii. Il 2» 8e placer auprès de^ aboider,
<npo«r'<p/o^ai; itpo«r-irtXdlÇu), f. éEvu) (^«r^ Ne
m
s
l'approche pas, \l^ icpôa-cXOi [ici. || Vn., et
APPROCHER, vr. 1* Venir près, s avancer
auprès, Ttpov-éoy^piigLi; icpoï-iceXiÇto, f. dtaw;
itXï\ffuÇw, f. aaùj; de, dat. \\ 2° Devenir
proche, (en pari, du temps), iic-épxo{jLai, iici-
Ytyvojiai; (d'une tempête, d'un danger), éici-^s-
po{jLairpa8s.). Il Yn., avoir de la ressemblance
avec, éyytSç eljxi, j/én. ou dat.; foixa, J^<^
APPROFONDIR, va. !<> Rendre profond,
QaOuvii), f. uvfa>; xoiXaivo), f. avû, acc. ||
2° Examiner à fond, 8i-axpi6d(o-û, f. ci^cru) ;
8i-£ peu viu-b), f. if|7a>, acc.
APPROPRIATION, sf. !<> idc^ion d'appro-
prier, i^ olxttuaic, 8w;. || 2» Action de s'ap-
proprier,^ icp09TC0iT^9i<, tu)ç; 6 a^etepiapLo;,
ou.
APPROPRIE, ÉE, p.p. Voy. APPROPRIER. ||
Adj. s6ap;i09T0C, ov, dat. ; it^vt-rfitio^, oç et
a, ov; à, acc. avec z\^, icpdç.
APPROPRIER, va., dip|idrr(o, Ttpov-ap-
jidTxu), f. dTw; itpoff-dficTci), f. dt«Lw, acc; à,
dat. Il S'approprier, vr., l8ioo{iai-oC{xat,
f. t6ff0|iai;irpoff-'icoiio|jLat-oujjLat, f. f|50|xa:, acc.
APPROUVER, va., éic-atvéca-b), 9uv-aiv£u)-
û; àito-Sé^^ofiai, acc.
APPROVISIONNEMENT, sm. 1» Action
d approvisionner , 6 imaiTiffjidç, ou. ||
2° i4maj de provisions, xà ffiTipxt\jia, axoç ;
Ta fftT7\ps9iov, ou. Cette place a un approvi-
sionnement suffisant pour trois mois, Iv-c9tiv
iv TOUTtj) TW X^PÎ^^ CÏTOÇ Tpitûv |X1f\VÛV.
APPROVISIONNER , va . , fflTT^peaidÇw ,
f. ajco, acc. ; ^Ttov on xà, é7cirr;6eia icap-^X^»
dat. Approvisionner une ville, aÎTov ou Ta
èiïiTT,8eta th-dytù tlç •rcdXiv. Etre approvi-
sionné, ^^««^^{jiôv ou ffÎTOv ÎYw. Il S appro-
visionner, vr., iict-aiTtÇofxai, r. loufiat; (en
pari, d'une place), elc-xojiiÇojiat, f. toûîiat.
APPROXIMATIF, IVE, adj., Ô, fj, TÔ iffùi
iv.).
APPROXIMATIVEMENT, adv., if^^.
APPUI, sm. 10 Suppoj't, soutien, xà or/,-
ptyjxa, aTo;; xà Ipei9(xa, xb ôic-epenruLa, aTOÇ.
Servir d'appui à une chose, tI On-Epeiou). Point
d'appui, -h^ ^291^, t(<)ç. Il ^u fig., 6 otO^oç, ou ;
-ft émxoupîa, aç. Cet homme est l'appui de
l'Etat, ouToç 6 ivinp T-fiv icdXiv acp^ei ou 8ia-
9(^^e:. Tu es notre appui, Iv ao: lafiév ou xti-
uiEÔa. Il 2<> Aide, secours, "fj ficixoupta, a^; -f^
WOeia, a;. Avoir besoin d'appui, BoY\6siaç
6éo|jLai. Il A l'appui, loc. adv., elç lAeyxov;
de, gén.
APPUYER, va. 1° Soutenir par un ap-
pui, aT7\p£Ç<i), f. t^w; ûir-epeî8w, acc. Appuyer
une chose sur ou contre une chose, ipeîSu ti
icpdç Tt, SIC Ti ou xaTi tivoç. || 2o Poser en
appuyant, eic-epetSw, ém-TtOrijii, acc; sur,
dat. Il 30 Fortifier, confirmer, ^sSaidco-cî),
f. wffu), acc. Il 40 Aider, favoriser, fiorfiétù-
û, f. iicw; lnt-xoupéw-w, f. T^aw; ûir-cipjrw,
f. ipÇto, da^ Il Vn. l* Poser, reposer sur,
é7c-epEÎ8opLai fpass.), ém-xcijxai, (ia^ || 2^ In-
cliner, ly-xXivo); du côté de, itpdç avec Vacc.
Il 30 Insister sur, fy-xsijwti, oa^; 6ta-Tp{6<o
itepi, acc. Il S'appuyer sur, vr., ip£i8o|xai
(pass.), dat.; i-ic-cpEÎ8ofiai (pass.), dat. on
cic( avec face. ; (au fig.), ^xT^icropiai, f. ox-^-
^fMii; Isyy^i^o^TH, f. ioû|miI) daf* Tn Vap-
APR
— 28 —
ÂRB
puies sur nn seul témoin, vxi/iicTci ivl pidpTupi.
ÂPRE, adj. l® Qui a des aspérités; rude
au toucher, '^p^^x/y^ii etati «5. || 2o Acre au goût,
oTpu^vdç, Tj, dv ; 8pi[xu<, eîa, ù. || 3» Auiflfe à
/'o«t'e, Tpa/ûç, eia, u. || 4» Dur, acerbe, xpot-
YÙç, EÎa, i5; <jxXT\p6;, dt, dv; mxpdç, i, dv. ||
5° Insatiable^ àirT^TjOPxo;, ov, ^én. Etre âpre au
gain, xspSouî ou itpô; xipSoç àTc'ki\Tttaç l^w.
ÂPREMENT, adv. 10 Avcc Tudcsse, avec
dureté, Toa^s'i^?» mxpûç. || 2® Avec insatia-
bilité, dicATiaTwç.
APRÈS, prép. marquant : i^ Postériorité
dans le temps, (isTà avec Vacc, Après le com-
bat, jiETà Ti^v jidtx'^iv. Après un long temps,
^tà TcoXùv xpôvov. Aussitôt oit immédiate-
ment après la guerre, éx toO icoXép^u, eùOùç
(letà Tôv icdXsiiov. Un jour après le combat,
\nôL '^[xÉp(f CjTspov TT^t; (jLi/T|{. Il Après cela,
après quoi (ensuite), pteTa xauTa, liceita.
Après cela (puisqu'il en est ainsi), xoùxîù^ oG-
T(i)(; l}^ovT(i>v. Immédiatement après cela, éicl
TOÛTt^) ou Toùxoiç. Il Après, devant le parfait
de l'infinitif, se rend souvent par un par-
ticipe. Ils s'enfuirent après avoir commis le
meurtre (ayant commis le meurtre, ou le
meurtre ayant été commis), àTc-éfvyo^ l^-ep-
Yaaajjievot t6v çdvov, ou iÇ-eoYadÔEVTOÇ xou
çdvou. Il 2* La postériotnlé dans Vordre, le
rang, jiexi, ace. Après (derrière) qqn, ueti
Tiva, ÔTciaÔév xtvoç. L'un après l'autre, (Îaàoç
éic* (SX^ov, é^f^ç ou é^s^f^ç. Le plus beau des
guerriers après Achille, xdiX'Xi9T0< àvt.p pieT*
'A^t^k^^a. Il 30 La tendance, le but, ji6t4,
ace; ou plus souvent le cas régi par le
verbe. Attendre après qqn, xivà icpoff-ooxaw-
ô, f. i^aw. Courir après qqn, xivà Stwxw. Sou-
pir,er après les honneurs, tijjltjç dpéyoïiat. Etre
après qq. chose, être après à faire qq. chose
(s'en occuper), itepC xi, dpi^C xi elpn ou l^w. ||
D'après, loc. prépos. 1° Selon, xaxdt, ace.
D'après moi, xax è\Lé, D'après mon opinion,
xaxà YV(iip.T,v xt,v Iultjv. || 2° Par suite de, éx
ou i^, gén. Il est clair d'après ce qui a été dit,
St\Xov Ix xôv elpT\{iévwv. Juger d'après une
chose, àicd ou ex xivoç xpîvto. Conjecturer
d'après une chose, xtvl, êx ou àitô xtvoç xex-
jiatpojxai, f. apoOtiai. j| 3° Posténeur, sui-
vant, (après un nom), Ooxepoç, a, ov. L'année
d'après, ô Diruepoç ivtauxdç, ou. || Après, adv.
1° Plus tard, iîoxepov. Peu de temps après,
peu après, ôTviyg) Cdxepov, 61* dXtyou. Long-
temps après, tto'Xaû Caxepov. Quelques jours
après, éXi^atî "fiiiépaK; uaxepov. {| 2° Ensuite,
eîxa, ?7ceixa, p.exs7retxa. Immédiatement après,
éÇfiÇ, é<pe^f,ç. Eh bienl après? xt ouv lireixa* ||
Après que, loc. conj., Iiceî, ÊxstÔifî avec Vin-
dic, ou Vopt.; iicd^, iicetSav avec le subj.
L'emploi des modes est le même qu'avec les
conjonctions qui signifient lorsque. Voy. ce
mot.
APRÈS-DEMAIN, sm., i\ ÏYt\, Tf^Ç. || Adv.,
"^Ti é'v7j,^XTixpixTi'fiaép<f-
APRES-MIDI, sm., i\ Zsikt\, t\<;. Il Adv.,
1rs pi 6eiXT\v, xô SetXtvdv.
ÂPRETÉ, sf. 10 Rudesse, i\ xpayuxTjÇ, 7\xoç.
Apreté du froid, xô /aXeirôv (ou) xou xpOooç.
Il 2° Saveur acre, r^ épi{x6xT\ç, t,xoç; i\ mxp£a,
aç. Il 30 Dureté, acerbité, •i\ xpaj^ikr^ç, i^xoç ;
■^ YaXticdtT^ç, liToç. Il 4» Désir insatiable, fj
àicAT^VT^a, aç.
À-PROPOS, sm., 6 xaipdc, ou.
APTE, adj., i-RixifiEioi, d, ov; txavdç, Vi,
dv ; à, occ. avec 'Kpô<; ; tn/*. «eu/. Naturelle-
ment apte à, cô^u-i^ç, ^c icpoc, ace.
APTITUDE, sf., -fi iictxT,6eidxTiç, t.xoç; -î^
txavdxT|ç, Tf^xoç, i\ BÙ^vta, aç.
APULIE, payj, i\ 'AitouXwt, a; ; -fj 'laiwyta,
aç. Habitants de l'Apulie, ol "AicouXoi, (>>v; 01
'Idéiruyeî, u>v.
APURÉ, ÈE, adj., xaOopdc, d, dv.
APURER, va., Ix-xa0aip(i>, f. apû, ace.
AQUATIQUE, adj. 1* Marécageux, éX«a-
St^ç, 6Ç. Il 20 Qui est ou vit dans Peau, Ivu-
Ôpoç, ov.
AQUEDUC, sm., xô ûSpay^yeiov, 00.
AQUEUX, EU8E, adj. 1® Qui est de la na-
ture de Veau, ûSap-i^ç, éç; ôSaptoSr.ç, eç. ||
2° Où ïV y a beaucoup d'eau, Ivuypoç, ov.
AQUILÎN, adj. m., ypuTcdç, 1^, dv. Qui a ua
nez aquiiin, Ypuitdç, •^, dv.
AQUILON, sm., ô BoppQcc, â,
AQUITAINE, pays, ii 'AxuxavCa ou 'Axooi-
xavia, aç.
AQUITAINS, pple, oî 'Axuxavoi OU 'Axoot-
xavol, ûv.
ARABE, pple, 6 'Apai];, a6oç; fém. i\ 'Apdt-
ARABIE, pay^, -f; 'Apa6îa, aç. D'Arabie,
•Apdfêtoç, a, ov.
ARABIQUE, adj., 'Apa6ixd<;, ii, dv. Golfe
Arabique, o'Apa6ixô< xdXiroç, ou.
ARABLE, adj., (ipdffipioç, OV.
ARACHOSIE, pays, -fj 'Apaxwata, aç.
ARAIGNÉE, SI., T| àpa^vn, tjç; ô dtpayvTf^ç,
00. Toile, fil d'araignée, xô àpi^vcov, ou.'
ARATOIRE, adj., YEwpyixd;, f|, dv.
ARAXE, /Z., Ô 'ApdÇT^Ç, ou.
ARBALÈTE, sf., xô xd^ov, ou.
ARBALÉTRIER, sm., ô X0^6xr\<i, OU.
ARBÈLES, V., xà *Ap6-nXa, uv.
ARBITRAGE, sm., r\ 6îaixa, 7\ç.
ARBITRAIRE, adj. 1® Choisi librement,
aûôatpexo;, ov. || 2° Despotique, Seoiroxixdç,
Vî, dv. Il Sm., -fj Ôeairoxeta, aç.
ARBITRAIREMENT, adv. !<> D*après sa
volonté, aû6aipsxb)ç. || 2» Despotiquement^
ÔSffTtOXlXÛÇ.
ARBITRAL, ALE, adj., 8iaix^,9({J.0Ç, ov.
ARBITRE, sm. 1° Juge d'un différend^
ô Staix-nx-Ziç, ou; ô 5taXXaxxT|ç, oi3; (Jans les
jeux), ô ppaêeuç, ém^; 6 PpaSeuxTjÇ, oî;. Etre
arbitre dans une affaire, xi 8iaixiw-û ou ppa-
êedb), f. su9h). Il 20 Maitre absolu, 6 xtSpio*;,
ou. Il Libre ou franc arbitre, i[ é^ouaîa, aç; \
aîpea-i;, eux;.
ARBITRER, va., Siaixàu-û, acc,
ARBORER, va., aTpa), àv-atpM, acc.
ARBORICULTURE, sf., f^xâv 6Év8pb)V ^u-
xeCa, aç.
ARBORICULTEUR, sm., 6 Sév8pa fUxeiSuv,
ovxo;.
ARBORISÉ, ÉE, adj., 8ev8pd9UTO(, ov.
ARBOUSE, sf., xô xd^apov, ou.
ARBOUSIER, sm., ^ rar. 6 xdtiapo;, 00.
ARBRE, sm., xô 8lv8ûov, ou. D'arbre, 8sv-
6p(xd<, i[, dv. Planté d arbres, 86v8pdcpuToç,
ARD
— 29 —
ARG
ov. Planté de beaucoup d'arbres, icoXtS6<v8poc,
ov. Arbre fruitier, xô dtxpdSpuov, ou. || Arbre
généalogique, i\ YSveaXoyta, «ç.
ARBRISSEAU, sm., TÔ 8ev8p(3«piov, ou.
ARBUSTE, sm., ô 6i[ivoç, OU. Petit arbuste,
ô 6a[ivi9Xoç, ou.
^ ARC, sm. l» Arme^ xb tôÇov, ou. Tendre
l'arc, TÔ TdÇov iv-Teïvu). Tirer de Tare, To^euu,
f. euau). D'arc, to$ix<5ç, ij, 6v. Petit arc, tô
To^ipiov, ou. Art de tirer de l'arc, f| ToÇixifi,
%. Il 2<» Courbure d'une voûte^ 'i\ xafiapa,
aç; TÔ Td;ov, ou. || Arc de triomphe, -f, Opiaji-
CtX-î^ ICÛXf^, TjÇ.
ARCADE, sf., i[ xafidfpoc, ac
ARCADIE, paijSy i\ 'Apxa${ât, a<;. D'Arcadie,
•ApxaSixdç, Vj, <Jy.
ARCADIEN, sm., 6 'Apxxç, d6o(.
ARC-BOUTANT, sm., •i\ àvTf^ptç, (Soç; (au
fig.), ô 9TuXo<, ou.
ARCEAU, sm., i\ à<|/iç, T8oç; i\ <|;3tXCç, (6oç.
ARC-EN-CIEL., Sm., î\ IplC, t8o(.
ARCÉSII.AS, /l., Ô 'ApXE^tXzoç, ou.
archaïque, adj., dpxoToç, a, ov.
ARCHAÏSME, Sm., 6 dtpYxVcrpLd;, ou.
ARCHANGE, sm., ô àpYoïYT^Xoc, ou.
ARCHE, sf., i\ à«J/i;, tSoç. || L'arclie (de
Noé), i\ xiSwToç, ou. Il L'arche d'alliance, î\
vo(A09uXaxl< (î8oc) xiSeaTÔç, ou.
ARCHÉLAOS, A., 6 'ApyiXaoç, Ou.
ARCHÉOLOGIE, sf., ^ apxaioXoyîût, aç.
ARCHÉOLOGIQUE, adj., àpX3ioXoYt>c6{,
1^, ôv.
ARCHEOLOGUE, sm., ô dp^aioX^yoç, ou.
ARCHER, sm., Ô to^6t7\ç, ou.' Archer à che-
val, ô licTcoToÇÔTn?, ou. Corps des archers, tô
ToÇtxdv, ou. Chef des archers, ô To^ap^oç, ou.
ARCHET, sm., TÔ icXT^xTpov, ou.
ARCHESTRATE, A., ô 'Ap^^ioTpaxoç, ou.
ARCHÉTYPE, Sm., TÔ d^p/£TU7lov, OU.
^.^CHEVÊQUE. sm., Ô dp')^i6icÎ9xoiro(;, ou.
• ARCHIAS, A., O'Apyîaç, ou.
ARCHIDAMOS, A., 'Apxî8ap.o(, OU.
ARCHIMÉDE, A., 6 'Ap)ri{JLT,67\<, ouç.
ARCHIPEL, sm. Yoy. MER ËGÉR.
ARCHITECTE, Sm., ô àp/iTÉXTuv, ovo;; 6
xéxTuv, ovoç. Etre architecte, dp/itexTovÉo)-
&, f. i^a^. Il L'archilecte de îunivers, 6 tou
x6a|xou 8Y\p.ioupYdç, ou.
ARCHITECTONIQUE, adj., dpxitsxTOVixd;,
•h, <5v.
ARCHITECTURE, sf. 1° Art de construire ^
•fj àpxiT6XT0vtxT|, f,ç. Il 2* Mode de construc-
tion^ i| olxo86ii7\9i<, eb}Ç.
ARCHITRAVE, sf., TÔ ^ICia-TuXlOV, ou.
ARCHIVES, sf. pi. 1» Anciens titres^ Ti
&pX<^ux Ypi{jL(jLaT(x^ «V. || 2o Dépôt des actes
punîtes t TÔ Ypa[i{juxTO^uXixiov, ou.
ARCHIVISTE, sm., Ô ypaptiiaTO^uXa^ ,
axoç.
ARCHONTE, sm., Ô dEp^uv, ovTo;. Etre
archonte, dfpx^^t f* ^p^<>>.
ARCTIQUE, adj., dpxTtxdç, Ti, dv.
ARCTURUS^ sm., ô 'ApxTOupoi;, ou.
ARDÉE, v., fi*Ap8éa, aç. Habitant d'Ardée,
ô "ApSeaTT^ç, ou.
ARDEMMENT, adv., 1CpoOu{X(i><, 9cpd8pa.
ARDENT, ENTE, adj. !<> Qui est en feu,
allumé, £|JLîcupo<, ov ; Siiicupoç, ov; xadfjisvoç,
H, ov. Il 20 Violent, véhément, (en pari, des
choses), a9o8p6c, d, dv ; ô^uç, eia, û ; Ssivdç,
i\, dv. Il 3« P/em d'ardeur, emporté, 5iaitu-
poç, ov; Oeo{jLdç, i\, dv ; ô;u<;,eîa, t;; ôu|xu>57\;,
eç. Etre ardent au gain, toO xépSouç icepixaû;
IX^* Il ^^ /{ou^, icuppdç, cz, dv.
ARDEUR, sf. 10 Chaleur vive, tô xaG^ia,
aTOî. jl 2° Fiofence, intensité, ^ dÇÛTrjç,
T^Toç; T, ff(po6pdn»\ç, t^Toç. L'ardeur du combat,
•îj Tfiç îJLdExi\ç ixiiifi, %. Il 30 Vif désir, pas-
sion, ô 6u[idç, oO; t^ ôppi*^, Y^ç; tô itdbo^, ou;.
Lardeur pour une chose, i\ Ôp^^. ém ti. Avec
ardeur, àicô Oupioû. Etre plein d'ardeur pour
une chose, éici6u[iT\Tixt!>c Ix^ tivdç.
ARDOISE, sf., ô oxtffxôc XiOoç, ou.
ARDU, UE, adi. 10 Escarpé, 2p6ioc, oc et
a, ov. Il 2® Difficile, xaXeicdç, ti, dv.
ARÈNE, sf. 10 Menu sable, -^ dii|Jioç, ou. ||
20 Lieu de la lutte, 6 otyci^v, ûvoç.
ARÉOPAGE, sm., ô "Apctoç icayoç, ou. De
l'aréopage, 'ApeoicayiTtxdç, •i\, dv.
ARÉOP AGITE, sm., 6 'ApeoicayiTTtç, ou.
ARES OU MARS, dieu, ô 'ApT\c, voc.'Apeç,
^én. "Apewç, rfa^ "Apei, ace, "Apt^v et "ApT^.
ARÊTE, sf. 10 Os des poissons, i\ (2xav6a,
•f\^. Il 20 Barbe d'évi, ô iô-^jp, g'tfn. àôépoç. ||
30 Angle saillant, i\ ywvta, aç.
ARÉTHUSE, /"., V, Otc, •?! »Aps8ouffa, tjç.
ARGENT, sm. 10 Métal, 6 àpyvpo^, ou.
D'argent, dpYupoCç, dt, oûv. || 2o Monnaie, tô
ipyupiov, ou; (en gén.), xà yp-iwioixa, wv. Pe-
tite somme d'argent, tô dtpYup{S'.ov, ou. Pour
de l'argent (pour un salaire), jxivOou.
ARGENTE, ÉE , adj. lo Revétu d'une
couche d'argent, iTcdpyupoç, ov ; xaTipyupoç,
ov. Il 20 De la couleur de Vargent, àpyu-
pOe'.Ol^Ç, é^.
ARGENTER, va., Iit-apyupdw- ô, xaT-
apYupdw-û, f. (offu), acc,
^ ARGENTERIE, sf., i\ dpyupt;, {8o<;; Ta
àpYupcofJAToc, (i)v.
ARGENTIFÈRE, adj., ôltopYupoç, OV.
ARGENTIN, INE, adj. lo Qmi a l'éclat de
l'argent, àpy\jpo£iB-fi<;, eç. || 2© Qui résonne
comme targent, Xajiirpdi;, d, dv; XtYupdç, d,
dv.
ARGIEN, lENNB, adj., 'ApYstoç, a, OV. Les
Argieiis, ol 'ApY^îoi, wv.
ARGILE, sf., ô TCTjXdç, ou; ô xipajioç, ou;
f, dpYiXoç, ou. D'argile, irfiXivoç, r\, ov; xEpa-
tieoCç, d, OUV. Vase d'argile, tô xEpd{jLiov, ou.
ARGILEUX, EUSE, adj., dpYiXwSt^;, eç.
Terre argileuse, f\ 6itdpYtXoç (ou) ff^, gén, y^ç.
ARGO^ navire, -i\ *Apy(â, ouç.
ARGOLIDE, pays, -fi 'ApYOAlÇ, Î80Ç.
ARGOLïQUE, aclj.,*ApYO>^txdç, -f,, dv.
ARGONAUTE, sm., ô *ApY0vai5Tï\ç, ou.
ARG OS, U., TÔ "ApYOÇ, ouç.
ARGUER, yn. Voy. conclure.
ARGUMENT, sm. lo Raisonnement, 6
<ju>kXoYi^{idç, ou; TÔ iinx^ip-rwiat, aTOÇ. || 2o In-
dice, preuve, tô «t\|X£ïov, ou; tô Tex{iT|piov,
ou. Il 30 Sujet d'un ouvrage, -fi ôicdOeat;, eux;.
ARGUMENTATEUR, sin., ô dv^jp èpid-
Tixd;, gén. dvSpôç ipiïTixoG.
ARGUMENTATION, sf. lo Action d'argu-m
menfer, i\ è'Kvxeipi\9i(i, swç. || 2® Art d'argu-
menter, 4\ ti«x«ipT,Ttxyi, 'î\Ç.
ARM
— 30 —
ARR
ARGUMENTER, vn. l» Faire des argu-
ments , 6ici-xetp6w-û, f. T,(ja>. Il 2° Tirer des
conséquences aune chose, Ix r.vo; auV^oyi-
ARGUS, A., ô "Apyo;, ou. || Au fig., 5ur-
veillantf ô licLorxoiroç, ou ; ô ÈTroicTrjÇ, ou.
ARGUTIE, Sf., ii T^eiîToXoYÎa, aç.
ARIANE, /'., -Ji 'Apii6v7\, t;?.
ARIDE, adj. 1° San* humidité^ ^f\^à<^^ <*»
6v; àvuSpoç, ov. || 2° Sec, (ea pari, du
style, etc.), Ç-npoç, a, 6v; îoxvdç, Vî, 6v. ||3o In-
sensible, ^|/u;^pô<;, a, 6v.
ARIDITÉ, sf., (au pr. et au fig.), \ Ç-npdxTjÇ,
T^TOÇ.
ARIÊE, A., 6 'Apiaîot;, ou.
ARIENS, p/)/e, 01 *Apiavo{, ôv.
ARIOBARZANE, A., Ô 'Apio6ocp2;d(V7\<;, OU.
ARION, A., Ô *Aû{wv, ovoç.
ARISTARQUE, A., ô 'Aptorap^oç, ou. ||
Au fig., critique judicieux, ô àvt,p xpttt-
xwTaxoç.
ARISTÉE, h. y h *Api<TTeO<;, éwç.
ARISTIDE, h.y h *Apt<JT6t57\ç, ou.
ARISTOBULE, A., ô 'Ap'.aTÔ6ou)»o<:, OU.
ARISTOCRATE, S. et ad.j., partisan de
r aristocratie, dpiffxoxpaxtxôç, ti, ôv. |{ Les
aristocrates, les membres de l'aristocratie,
otapioxoi, (i)V.
ARISTOCRATIE, sf. 1° Gouvernement
des nobles, ii àpiffroxpaxia, aç ; -J^ ôXiyapxwt,
aç. Il 20 La c/a^sc noble, oî àpidxoi, wv.
ARISTOCRATIQUE, adj., dtpiïxoxpaxixdç,
•f\, dv.
ARISTOCRATIQUEMENT, adv., àpiffxo-
xpaxixûç.
ARISTODÈME, A., Ô *AplTrd8Y)[Jio;, OU.
ARISTOGITON, A,, ô 'ApiTXOvsixwv, ovoç.
ARISTOBiÈNE, A., ô *Apwxûiiév7\ç, ouç.
ARISTON, A., Ô 'Apî(jxwv, o)VOÇ.
ARISTONOOS, A., 'ApiTxdvou;, ou.
ARISTOPHANE, A., Ô *Apt(ïX0»iv7\ç, ouç.
ARISTOPHON, A., ô *Api<TX0'fwv, wvxoç.
ARISTOTE, h., ô 'ApiaTOXsXïiî, ou;.
ARITHMÉTICIEN, sm., Ô àpi6[i'r\xixd;, ou.
ARITHMÉTIQUE, adj., (ipi6|XT,xtxdç, t„ dv.
Il L'arithmétique, sf., i\ îpi6|X7\xixTi, fj?.
ARMATEUR, sm., Ô vaûxXv^poç, ou. Etre
armateur, vauxXTf\péo)-(5, f. i^o-w.
ARME, sf., xô bizXo^, ou. Les armes à la
main, [leé* SttXwv. Qui est en armes, evo-irTiOç,
ov. Qui est sans armes, dfoTcXoç, ov. Etre en
armes, sous les armes, èv xoïç SicXot; eifJLt.
Porter les armes, ôiîXa ©épo). Appeler aux
armes, sic xà 87cXa Tcap-aYyéXXw. Prendre les
armes, xà SirXa Xa|jL6avw. Déposer les armes,
xà SitXa xaxa-xt8e{xai || Au pi., les armes.
10 Entreprise de guerre, f, cxpaxeta, aç. Por-
ter ses armes en Sicile, sU SixsXîav dxpaxeOb},
f. eù(7(ù. Il 20 Escrime, -f^ ÔTCXojxaj^ta, aç. Faire
des armes, ôirXopLax^w-w, f. tijw. || 3o Ar-
moiries, insigne, xà icapaaTjjxov, ou,
ARMÉ, ÉE, ij.p. Voy. armer. Il Adj. 10 Qui
est en armes, evoicXoç, ov. Soldat pesamment
armé, ô ôicXixTiç, ou. Soldat armé à fa légère, ô
i[/iXdç, ou ; ô YupLVT^ç, -î^xoç. A main armée, {xsB'
•ôirXwv. Il 2o Mitni, pourvu de, icapsaxsuaa-
[Aévoç, -10, ov, ace, ou dat.
ARMÉE, sf., Ô ffxpaxdç, ou; -fj oxpaxidî, aç;
xô ffxpdtxÊujia, axoç. Avec toute l'armée, icav-
cxpaxtqt. Lever une armée, axpaxôv auX-Xéyti).
Mettre une armée sur pied, crcpaxtàv icapa-
(7XEU2(^o[jiai, f. d<jo\i.(xi. Commander une armée,
oxpaxT^yétij-ô, f. -i^cw. Ranger une armée eu
bataille, axpaxôv eu {laXTiv auv-xaxxw, f. xiÇu.
ARMEBIENT, sm. 1© Action d'armer, tj
6'irAt(T:ç, €(!>?; ô ôitXtajxdç, ou; -fj itapaoxeuTj,
•^ç. Il 20 Objets qui servent à armer, xà
<nteuT\, ûv; -fj icapaaxeuV), %. || 3o Appareil
de guerre, ti icapajxeuf,, -i^ç.
ARMÉNIE, pays, i\ 'ApjJLevta, aç. D'Armé-
nie, 'Apjxévioç, a, ov.
ARMÉNIEN, sm., 6 'AppiSvlOC, OU.
ARMER, va. 10 Pourvoir d'armes, ôicXCÇw,
iX-OTÙÂ^tù, xa6-oicXti;a), f. tû, ojcc, || 2o Ejcci-
ter à prendre les armes, iroXe{idw-u), f. tùota,
ace. Il 30 Irriter, soulever, l^-opyil^d), f. lû,
ace; contre qqn, icpdç riva. || 4» Munir,
Qpdtxxb), f. 9p<z^(>>, ace; de, cfa/. || S'armer,
vr. 10 5e munir d'armes, ôirXtCoiiat, l^-oicXi-
^ouiai, f. ioO|xai. S'armer d'une épée, ^bei
ÔTrXiÇojJLai. || 2o Prendre les armes, SitXa
XajxSavw; {faire la guerre), icoXeaéoHÛ, f.
■/|!ïu), rfa^ ou icpdç et Vacc, || 3© Se munir
de, Tcapa-axsuâî^ojxai, f.a70(jLa(i, ace; contre
qq. chose, irpdç ou eîç xi.
ARMISTICE, sm. Voy. TRÊVE.
ARMOIRE, sf., \ oxeuo9r|XTi, t\^,
ARMOISE, sf., ^ àpx6{JLi<7Îa, aç.
ARMURE, sf., •?! icapa(jx6uiji, fiç; «cà 5i:Xa,
uv. Bonne armure, ^ eôoicXia, a{. Armure
complète, i\ icavoicXia, aç.
ARMURIER, sm., 6 ôitXoicoidt;, ou.
AROMATE, sm., x6 (Soupia, axoç.
AROMATIQUE, adj., àpwjiaxixdç, Vj, dv.
AROMATISER, va., àpwpLaxtlîu), f. lô, «CC.
AROME, sm., xà (xpb){jùx, axoç.
ARPENTAGE, sm. lo Mesurage, \ àva-
|jiéxpT,cr:ç, ew;. || 2o Science du mesurage, f,
ycwjxexpia, aï.
ARPENTER, va. lo Mesurer, yewpLexpéw-û,
f. 'f\<n3i, ace. Il 20 Parcourir à grands pas,
8ia-xpÊXw, ace.
ARPENTEUR, Sm., Ô yewjJLÉxpt^ç, ou.
ARQUÉ, ÉE, adj., xajxircdç, t\, dv.
ARQUER, va., xijxirro), f. xa(JL<j'«» acc. ||
S*AnQUER, xajiTcxo^ioft (pass.).
ARRACHE-PIED (d'), iOC. adv., oruvex^k.
ARRACHER, va. lo Enlever ce qui adhère,
(les arbres), ex-icpefi.vîÇa), f. iG, ace; (les
plantes), àva-oicao-â, ace; (les cheveux),
ex-xîXXw, f. xiXw ; cirotpaxxw, f. a^w, ace. ;
(la langue, les dents), é^-eipo) (sans fut., aor.
1 i^Eipa), ace. Il 20 Enlevei' de force, ravir,
àico-ff-Ttaw-w, dcp-apTcaÇo), dcpaipçoiiat-oOpLai,
tfce; à, ((7^/1. Il 30 Obtenir àe force, extor-
quer^ Pi<f è^atûéofJLat-oujiat; èx-6iiÇo{i.at, f. acro-
jxat, ace; à, à'^n. Arracher de l'argent à
qqn, xtvà lx-xp"n{xaxtÇopiat, f. loujjiai. Arra-
cher des larmes à qqn, M%^Mi, xivi icap-îffxîijji.
|| 40 Eloigner, détourner qqn d'une chose,
aic-âyci), iTuo-xpeirw, àçp-éXxw xtva xtvoç. Arra-
cher qqn de la tribune, àic6 xoû pti^jiaxdç xiva
ëXxo). Il 50 Soustraire, éx-(Tt[)Çti> ; i\&\j%tp6(ii-iû,
f. worw, ace; à, g'cn. || S'arracher, vr. 10^4?'-
racher ce oui est à soi. S'arracher les che-
veux, xàç xo{xac cTTtapaxxojjiai, f. a|o(Jixi. Voy.
ARR
— 31 —
ARR
l'actif 1». [I 2» S'éloigner, se détacher avec
de, œ '
à, gén.
peine de, aç-CoTajiat^moy. avec sens neutre);
ARRANGE, E£, p.p. Yoy. ARRANGER. || Adj.
10 Mis dans un ordre convenable, eCraxToç,
ov. Il 2» Apprêté, affecté, xata^xeuaffroç, Vi,
ôv. Il 30 Inventé, icAaardç, f»,, dv. || 4» Oimé,
paré, xoff[nr\Tdç, -fi, dv.
ARRANGEMENT, sm. jo Action d'arran-
ger, i^ TaÇiÇ, ewç; -Jj xd9(iY\9iç, ewç; -fj 6ii-
Geatç, 6WÇ. Il 2» Disposition des choses, ordre,
il 30 EspHt d'ordre, «f; olxovojib, aç. || 4« Ac-
commodement. Voy. ce mot.
ARRANGER, va. 1° Mettre en ordre, ré-
gler, TdxTb), auv-TccTTU), f. fdcÇw ; xoau.éu)-(!i>, ôia-
xoa}jLéa>-w, f. ifi9ii>; xat-apTUb), f. U9(i>, ace. ||
20 Accommoder, terminer à l'amiable, 8ta-
^u«, f. ffw, ûcc. Il 30 Convenir à, âps^xu, rfaf.
ou ace. || 40 Maltraiter, xaxwç icoisu-to, f. T|aw,
ace. Il S ARRANGER, VT. l® Sc placer en ordre;
se terminer à tamiable, le passif des verbes
précédents l«et 2°. || 2o S' accorder, s'entendre
avec ^qn, auv-rtôsjiat (moy.) icpdç Ttva. ||
30 Faire un accord, se réconcilier, xax-aX-
XdxTojiat (pass.); avec qqn, Ttvt ou itpdç Ttva.
11 40 Paire ses dispositions pour, icapa-
oxeuiÇco, f. dvb) 8ic(i>ç, avec le fut. de Vind. \\
5« Se contenter de, dcpsvxofiai (pass.), dat,
ARRÉRAGES, SOI. pi., x6 tk'kei[i\lJix, «TOÇ.
ARRESTATION, sf., i\ dùXkr^^ti, £fa><;.
ARRÊT, sm. 1® Jugement, décision, f|
xpi9t(;, 6(i>c; "f «l^i^^oc, ou; tô tj^cpi^puz, axoç.
Il 2o Décret, aessem, fj pouXi^, f\; ; t6 B6y\Lx,
axoç. Il 30 Saisie, •i\ qùxmi^i^, 6u>ç. || 4° Dé-
tention, •![ <p\jkcLt,i\, r\ii. Etre aux arrêts, év
(puXax^ 6l[jLi.
ARRÊTÉ, sm., TÔ podXeufjia, axoc; xà Sd^-
\La, aTO<;.
ARRÊTER, va. !<> Empêcher d'avancer,
èTZ'éyjù, TULX-éxià, è^-i<rxi\\Li, ace. Il arrêta ou
fit arrêter Farmée, éir-é(7Tir\9E tô 9TpàTsu(ia. jj
20 Empêcher d'agir; réprimer, xtoXuto,
f. iSffw; fic-<Yw, xaT-8Xw, ace. Il arrêtait
l*élan, 6p{i,-)\v eic-sïxs. || 3® Attacher, fixer,
(au pr. et au fig.), xar-sx^'), ace. Arrêter sa
pensée sur qq. chose, xàv voOv xivi è<p-iT7r\\u.
Il 40 Saisir, faire prisonnier, auX-Xa|x6ivu),
ace. Il 5* Prendre à gages, fxKjOdojiai-oOjjiai,
f. cofTouai, ace. || 6° Déterminer, résoudre,
ôpL^ct), oi-opiÇ(i>, f. u5, ace. Arrêter de (conve-
nir de), ffuv-TC6t[jLat (moy.), inf.; (décider en
soi-même), icpo-atp^ojjiat-oupLat (mov.), yt^voi-
9X(i», inf. Il vn. Yoy. s*arrêtbr. || S'arrêter,
vr. 1» Cesser de marcher, d'agir, etc., ïcra-
ixai, éç-{9Tapai (moy. avec sens neutre); lic-
éx(i>; (en gén. cesser), icadopiai, f. copiai. S'ar-
rêter en parlant, Xéyuv irado[i.ai; 9i(i>ica(>>-b>.
Il 2» Séjourner, Sta-xpîôw. || 3o S'en tenir à,
sin-(xév(i>, da<. Il 4* Faire attention à, icpoa-
éytù, dat.
ARRHES, sf. pi., 6 iippa6(il>v^ âvo*;.
1 . ARRIÈRE, in terj., (Sicaye ; (en i)arl. à plus.),
dicivExe. Il En arrière, ioc. adv., ôicîoro), dmtrOsv,
xaxomv. || En arriére de,' Ioc. prép., SmaOsv,
gén.
2. ARRIÈRE, sm., par/te postérieure d'un
navirCf i^ icpd(Ava, tjç.
ARRIKRÉ, sm., xô IXXeipifM, axo<.
ARRIÈRE-GARDE, sf. 1» PoJ^e de TOT-
rière-gaî*de, -fj ômaÔo^uXaxta, «ç. || 2<» So/-
da^* de Varrière-garde, ot dmaÔo^dXaxgç,
wv ; \ oôpa, aç. Etre à l'arrière-garde, dma-
6o9u>^axé(a-û, f. n^au. Chef de Tarriëre-garde,
6 oôpaydç, ou.
ARRIÈRE-NEVEUX, sm. pi., descendants,
ol àirdYOVoi, cov.
ARRIÈRE -PENSEE, sf., \ xpuTCTÎ\ YVW{XT„
ARRIÈRE -PETIT-FILS, Sm., ARRIÈRE-
PETITE-FILLB, sf., ô, ^ îiréfï'ovo;, ou.
ARRIERER, va., dva-6dcXXopL3t (moy.), acc.
Il S'arriérer, vr., ôoxcpéu-îl), f. i/j^o).
ARRIÈRE -SAISON, sf. , xà «pOlvdlCtdpOV
(ou) xsXeuxûv, (ôvxoç.
ARRIVAGE, sm., fi xaxaywY^, f^ç.
ARRIVÉE, sf., i\ dl^'.^iç, eu)ç. Arrivée par
mer, ô xaxàicXouç, ou. || Arrivée se traduit
souvent par un participe des verbes qui
signifient arriver, comme ày-ixvoûiJLevoç, •i\
ov (arrivant), àç-ixdiievo;, 7\, dv (étant arrivé).
A mon arrivée à Athènes, je vis Socrate, à<p-
ixdjxevoç elç 'AÔifivaç Swxpix7\v elôov.
ARRIVER, vn. 1° Approcher de la rive.
Voy. ABORDER. || 2® Parvenir en un lieu, àç-
txvÉOfJLat-oOjJiat, icpoa-épxoîioti, irapa-y{YVO{xai;
dans un lieu, «Iç xdirov xivi; auprès de qqn,
Tcpdç, icapdl, &^ xtvx; (en pari, des choses,
des provisions), à»-ixvoGfxat, 'Kpo9-yiyyo[uii;
itpoff-xopiCÇofxat, f. l9^i^<J0\LaLl. Etre arrivé,
'}\xb>, itip-ci{xt (inf. itap-eivai) ; à ou dans, eU,
itpdç, éic( aoec /'ace. || 3» Venir, approcher,
éic-ép^opiai^ âici-Y{YvoiJLatt. La nuit étant arri-
vée, vuxxô^ liî-eA6où(n\ç. || 4o Parvenir à,
obtenir, é^-txvéoiJLai-oOjxai, gén.; xuyx«vw,
gén. Arriver à ses fins, xoO icpcxEiaévou xa8-
ixvéopLa(-oO(jLat. || 5° Survenir, avoir lieu, yiyyo'
(Mil, ffujx-CaCvwjicpoff-mirxw. Arriver par hasard,
xu7X^v<<^> Cela arrive à la plupart des hommes
(la plupart éprouvent cela), xouxo oî itoXXol
TcdfTXouci (de vdcytù). S'il m'arrive (si j*é-
prouve) quelque chose de fâcheux, àv xi
itdtSù). Il Impers. Il arrive, yt^^exai, ouji-êaivei,
xuyx^vei. Il lui arriva de, ly^vexo aôtô ôaxe
awec /'irt/l II arriva que Gélon fut vainqueur,
ffuv-éô-n riXwva vixSv. Quoi qu'il arrive, o xt
âv 9U(jl6tî.
ARROGAMMENT, adv., 6icepY\cpiv(i}Ç.
ARROGANCE, sf., i\ aôÔiSeia, aç ; -fj ôicsg-
v\(pav{a, aç.
ARROGANT, ANTE, aôOiSt^ç, sç; uicep-fjcpa-
voç, ov. Etre arrogant, aô6aÔi(toixai, f. toOptai.
ARROGER (s'), vr., icpoo'-itoiéoiJuxi-oGjxat,
acc.; àvxi-itoieoiiat-oujiai, f. i^90[iai, gén.
ARRONDI, lE, p.p. Voy. ARRONDIR. || Adj.,
(au pr. et au fig.), oxpoyYdXoç, r\, ov.
ARRONDIR, va., (au pr. et au fig.), àito-*
xopvedu), f. eOffw; vxpoyyuktJ^tù, f. lû, acc. \\
S'arrondir, vr., les mêmes verbes au passif.
ARRONDISSEAIENT, sm. !<> Action d'ar-
rondir, xô ffxpoYYuXtîieiv. || 2« Etat de ce
qui est arrondi, -fi <rtpQ-ffvh6vt\^, ï\xoç. ||
30 District, b vofidç, oi3.
ARROSEMENT, sm., i^ ^pé^Ki, S(<>C.
ARROSER, va. 1® Humecter, mouiller,
àpZiù, f. d(p(7(i>; Ppéx^* ^* Pp^^<^> 86Ub), f.
AS
— 32 —
ASS
ZzÙ9fù, ace» Il 2^ Asperger, ^aCvu, ace; de, dat.
Il 30 Couler à travers, dtpfiw, oia-pp^u), ace.
ARROSOIR, sm., TÔ (ip6a)^iov, ou.
ARSACB, A., ô »Ap<ï(£x7\ç, ou.
ARSENAL, sm., T| <n(6uo6-/îxT^, t^ç. Arsenal
maritime, tô veci^piov, ou.
ARSENIC, sm., TÔ doaevixo'v, ou.
ARSINOé, V. et /"., 7\ 'ApJlVÔT,, -TiÇ.
ART, sm., (dans tous les sensj, •i\ tsyvt),
7\c. Arts libéraux, beaux-arts, al éXsuOspioi
T^X^ai. Arts mécaniques, al ^avaujoi Té^vai.
Exercer un art, t6X^7\v daxéw-u), f. •^^ato ou
éui-Tï^Seùw, f. £Û(j(i). Fait sans art, dtTevvoç, ov.
Avec art, cùv t^x^tj, H^tà Tex^»!?. oans art,
aveu xéx'^t\<i. Par le t'ait de la nature ou de Tart,
•î\ çpiSasi "H xéxviQ. Œuvre d'art, -fj Téx^T^» ''ï^i
TÔ te'xvTiiia, axoç.
ARTARAZE^ A., ô 'AoTa6a2^o<;, ou.
ARTAXERXÊS, A., 'ApTa^sp^7\c, ou.
ARTÉMIS OU DIANE, déeSSe^ ^ *ApT6(JiK,
180Ç, (ace. iv).
ARTÉMISE, /"., -f^ 'ApTSiiiaîa, aç.
ARTÉMISIONj cap., TÔ 'AcTS[Jilaiov, OU.
ARTÈRE, sf., ^ aLpxi\ÇiloL, a;.
ARTHRITE, sf., 7| àp6p?Tlç, 180Ç.
ARTICHAUT, sm., 'i\ xckxto;, OU. Tête
d'artichaut, 6 a^dvSuXoç, ou.
ARTICLE, sm. 1° Jointure des 05, tô 5p-
8pov, ou. Il 2° Partie, point, tô xecpaT^atov,
ou; TÔ fiipoç, ouç. Article par article, xa6*
l'xaaTOv, xa6' SxaaTa. jj 3® Moment. A l'ar-
ticle de la mort, év t-^ tou BavdiTou &pa., ]\
4° Sorte {de marchandise), tô yévoç, ouç; tô
eî8oç, ouç. Il 50 Terme de grammaire, tô
<îp6pov, ou.
ARTICULAIRE, adj., dipOptxdç, i, dv.
ARTICULATION, sf., (dans tous les sens),
•i\ 8idp6p()>9t(;, e(i>c.
ARTICULÉ, EE, adj., (dans tous les sens),
IvapBpoç, ov.
ARTICULER, va. 1® Prononcer distincte-
ment, dtp6p6(i)-cÔ, 8i-ap6p6(o-î5, f. (<>9(i), ace. ||
2° Déterminer, préciser, Si-opîÇw, f. iw, ace.
Il S'articuler, vr., s'unir par articulation,
dp6pùO{Jiai-oC[iai, f. (oOT^vcpiai.
ARTIFICE, sm. 1® Art, industrie, i\ tI-
XVT„ -ï^ç. Il 2» At^^c, fraude, i\ tIxvt,, t^ç ; tô
T6xvT,{ia, ttToç; •?! jwncavi^, t\ç. User d'artifice,
T6Xvao{iai-wjjiai, i. "/[aojjiat.
ARTIFICIEL, ELLE, adj., TEYViriTdç, lf|,
dv; (en mauv. part), •icpo<TicoiT,T(Jç, i\, dv.
ARTIFICIELLEMENT, adv., 8là Téxv'n';*
ARTIFICIEUSEMENT, adv., SoXepûç.
ARTIFICIEUX, EUSE, adj., SoXspd;^ (£, dv.
ARTISAN, sm. 1° Cc/uf 9«t exerce un
métier, b x^iU(y^iyyr['iy ou; ô Texvîn^ç, ou;ô
8T\(jLioupYd<, ou. D artisan, 8T\uioupYixd<, ^, ov.
jl 20 Auteur de, 6 8'y\txioupYO(, ou ; (en mauv.
part), ô dpxiT^xTwv, ovoç.
ARTISON, sm., ô Opit);, i^dç; 6 9i^<, gén,
C7\Tdç.
ARTISTE, sm. et sf., ô TExvÎTTiÇ, ou; /5^.
•fj TSXVÎTIÇ, i8oç.
ARTISTEMENT, adv., TSYVIX&Ç.
ARUSPiCE, sm., ô tepoTxoicoç, ou. Charge
d'anîspice, fi îspoffxoictot, aç.
AS, sm. 10 Monnaie, tô daoipiov, ou. ||
2o Pain* dti dé, i\ QXrt\, 7\ç.
ASBESTE, sm.ff^ dEaSeoTOC, ou.
1. ASCENDANT, sm.,TÔ xpdiToç, ouç.Avoir
de l'ascendant sur qqn, tô xpdcToc tivôc Ix(<».
2. ASCENDANT, ANTB, adj., dva6aîvb>v,
oudoc^ ov. Il Sm. pi., ceux dont on descend^
ol icpdyovot, wv,
ASCENSION, sf., \ dvi6a(n<;, etùç. || L'as-
cension de Notre-Seignenr, i\ tou Kupîou dvd-
ASCÈTE, sm., ô doxY^TYiC, oO.
ASCÉTIQUE, adj.. dffXl^Tlxdc^ V|, dv.
ASDRUDAL, A., 'AffSpoù^ç, a.
ASIARCAT, sm., i| 'AatapX^a, «Ç.
ASIARQUE, sm., Ô »A<TtipXT,Ç, OU.
ASIATIQUE, adj., 'AffiaTixdç, ifi, ov; 'Aata-
vdç, Tf|, dv.
ASIE, ASIE MINEURE, pa^«, fj 'Adioc, otÇ.
L'Asie supérieure, la haute Asie, i^ dv(o 'Acrta.
L'Asie inférieure, la basse Asie, 'f| xoEtu 'Aaist.
ASILE, sm. 10 Lieu de refuge, tô dau^ov,
ou; -fi xŒTafuyi^, 7\<;. || 2» Retraite, séjour,
^ dvaX(<^pTlffiCf euç; f^ 8iaTpi6i^, ft(;. Qui est
sans asile, doixoç, ov.
ASP ASIE, f,, 'AffTcaffttx, aç.
ASPECT, sm. 10 Vue, ^ 5t];iç, euç; -f^ Béa,
aç. Il 20 Apparence, extérieur, \ S<j/iç, swç;
TÔ EtSoç, ouç; TÔ fjyrwiXL, «toç.
ASPERGE, sf., daicipayoç, att. da^dpa-
yoî, ou.
ASPERGER, va., ^ctbnù, lin-ppaivb>, icepi-
ppaivw, acc.^; de, rfa^.
ASPÉRITÉ^ sf., ^ TpaxdTT,ç, t^toç.
ASPERSION, sf.^ i\ icepippav7iç, e(<)Ç.
ASPERSOIR^ sm., Ô 6avTtaTT,p, f,poç.
ASPHALTE, sm., "^i a<7(paXToç, OU.
ASPHODÈLE, sm., 6 d(TC0d8eXoç^ ou. D'as-
phodèle, d<T9o8éXivo(;, t,, dv.
ASPHYXIANT, ANTE, adj., 1lVtY(Â8t\Ç, eç.
ASPHYXIE, sf., Ô icviyjid;, ou; tô icvîyoç,
ouç ; il d(T(pu^îa, aç.
ASPHYXIE, ÉE^ adj., d(TïiuxTOÇ, OV.
ASPHYXIER, va., icviywj dito-icvtyo), acc.
Il S'asphyxier, vr., les mêmes verbes au pas-
sif.
ASPIC, sm., \ d<rmç, îSoç.
ASPIRANT, ANTE, adj., 6 (jisTepxdiiievoç,
ou; fém, i\ jjL6Tepxo|X6vr„ i^ç; à, acc.
ASPIRATION, sf. 10 Action d'aspirer, ^
eloirvoVî, 7\;. Il 20 Mouvement de tâme, 'f\
ôp|XT|, Tjç; vers, ek, itpdç avec Vacc, \\ 3o Terme
de grammaire, i\ SaaÙTTfiÇ, liToç.
ASPIRER, va. 10 Attirer dans les pou-
mons, 8l<T-Tcvéw, acc. Il 2o Prononcer de la
gorge^ 8a(juvu), f. uvw, acc. j| Vn., désirer
vivement, dpéyo|jLai, è<p-U[Lon fmoy.), gén.
ASSAGIR, va., 9u>(fpovîÇ(i), I. i(û, acc,
ASSAILLANT, sm., Ô lictxeipûv, oOvTOÇ,
et autres partie, des verbes qui signifient
assaillir.
ASSAILLIR, va. 10 Attaquer vivement,
£ici-X8ip^w-w, f. Vîffw; Êiti-TtOfijjuxi (moy.); i<p-
oppLdb)-b), f. •i\Qiù\ irp09-6iXX(ii), dat. Assaillir
qqn d'une grêle de pierres, iro)^XoTç Xî6oi<
Ttvi pdXXd). Il 20 Fonare sur, (en pari, d'une
chose fâcheuse), éici-Xa(jL6av<t), xaTa-^a(i6ivu>,
acc.
ASSAINIR, va., xaSaipb), f. apû, acc.
ASSAINISSBHEBfT, sm., \ xdÔapdlc, 6(i>«.
ASS
— 33 —
ASS
Assaisonner.
ASSAISONNÉ, £b. p.D. VOY. AsSAIS
Il Adj., •fjSuvcdç, •f\, ov; dpTUTûç, f|, 4v.
ASSAISONNEMENT, sm. i<> Action d'as-
saiionner, -^ âptuatç, ecoç. || 29 Ce qui sert
à assaisonner, tô 'i\Su9ULa, «toç.
ASSAISONNER, va.,apT(3(i>, f. t39U>; f)8uvb>,
f. OVÛ, ÛCC.
ASSASSIN, nn., 6 1\ lm6ouXt|< oovctJc, 4<i>c.
ASSASSINAT, 8m., \ So^o^ovta, aç; ô i\
lici6ouXf|Ç odvoç, ou.
ASSASSINER, va. l® Tuer par surprise,
8oXocpovi(i>HÔ, f. 1^9(1) ; 1^ iinéoD'kt^^ çoveOco,
f. lùâb), ace. Il 2» Importuner, è^-o'/Xita-îù,
ace. ou flfa^.
ASSAUT, sm. 1« Attaque de vive force, ■f\
icpoa6o>^r|, f^ç ; fj 2ici6oXi^, fjç ; -fj xataSpopiVÎ,
T^<. Donner 1 assaut à une place, x^P^V ^^
-2cp6; ycopîov icpotT-ôiXXo). Prendre d'assaut
une ville, icd)^iv xaxà xpaxo^ ou é^ iici8po|JL%
<xlpétù-G>. || 20 Attaque violente, (en genér.j,
tj xaTaSoAVj, t\ç; i^ icp096o^if|, t^ç; -Ji ôpjXTj,
fiÇ. Il 3° Sollicitation, i\ dvTt6ôX7\«it;, ewç.
Il 40 /.u^^^, combat, i\ (2[iiX\a, 7\{. Faire assaut
de. Yoy. rivaliser.
ASSEMRLAGE, SOI. !<> Réunion, TÔ 9Û-
orr^pa, axo^ ; tô (ïOpoiffua,^ aTOÇ. jj 2^ Manière
de joindre ensemble, •i\aù\i.'K-t\\iç, ewç.
ASSEMBLÉE, sf., Ô ffOAXoyoç, ou; T| 9uX-
^opi» ^Çf "^icùvoSoç, ou. Tenir une assemblée,
ouaXoyov ou 9^vo6ov icotéo}iai-oCiiai, f. 1^90-
\LCLi, Il Assemblée délibérante, tô 9uvé8piov,
ou ; i\ fiouki[, 7\c. |l Assemblée du peuple, -^
è'A%\'i\9ia, a^i i\ dyopi, âç. Convoquer une
assemblée, ixx^Ti9ixv, à^opàv ouv-dyu ou
icoié(i>-<i», f. 'i\<Ttù. Congédier une assemblée,
èxxkr\alix)f 8ia-Xi3<i>, f. \Ù9tù. \\ Assemblée pour
une solennité, f^ iravV^yupic, euç.
ASSEMBLER, va. i<> Mettre ensemble,
àOpofl^u, f. o£9u; 9uv-dY<i>, ace. J| 2^ itéum'r,
convoquer, 9uVXéyu), 9UY-xaXe(i)-w, ace. ||
30 Joindre, ajuster, 9uv-apjji.()TTw, f. <59w ;
9'j{i-ir^jvu|xi, ace. \\ S'assembler, vr., dôpoC-
Ço{jLai, I. oi90-^9O[JLai; 9Uv-iyo(jLai (pass.); 9uV
^Eyo[jLai (pass.);.9i)v-ÉpyopLai.
ASSENER, va., év-Tp(6(o, iv-TcCvfa), ace;
â, dat.
ASSENTIMENT, sm., ii b[i.okoyia, a;; -fj
9UYX'^P*'\*'<» ewç.
ASSEOIR, va. 10 Mettre sur un siège, xa6-
îÇw, ace. Il 20 Poser, placer, établir, xih\[ii,
Xavi\\u; t8pub>, xa6-i8pi3(i>, f. i39(o, ace. Asseoir
son camp, tô 9TpaTdii68ov 7coiéoi&ai-oC{xai, f.
i^90|jLai. Il Faire asseoir, xaO-CÇw, ace; itapaxa6-
l^ta, acc; auprès de, dat. Faire asseoir qqn
sur le trône, eU 6pdvov Tivà xaO-iÇ(i>. || Etre
assis, x(£6-ir\|juzi', (être situé), xelfiai. || S*aS8eoir,
vr., xaO-tÇw, xaO-iÇoaat; xa6-éÇojiat; sur qq.
cbose, eTç ou Im ti, eicî tivi, èici Ttvoç. S'as-
seoir auprès de qqn, icapaxaè-î^^o^iaî tivi.
ASSERMENTÉ, ÉE, adj., ôpxùiTÔÇ, r[, dv.
ASSERMENTER, va., ôpxiCo), èl'Op%0^(û, f.
1(5; 6px6(i)-tl), i^-opxdco-u), f. (&9(i>, acc.
ASSERTION, SI., Ô "kàyo^, ou; TÔ ^Y^Oév,
^VTOÇ.
ASSERVIR, va. 10 Soumettre, 8ouXdu-(Ô,
xaTa-8ouXda)-w, f. (690) (et moyen), acc. ||
2<* Maîtriser, xpaTéco-w, éni-xpaTÉto-h), f.'f[9(i),
^^. Etre asservi par ses passions, 6t:ô tûv
iiciOu|jLiûv xpaT^O{Aai-oO|iai, f. rfii[90\uii, ||
S^ASSBRvm à, vr., 8o\jkt\itù, /. •d9<i>, dat.
ASSERVISSANT, ANTE, adj., ^apt^C, eîa, |3.
ASSERVISSEMENT, sm. 1» Actïon d'os-
servir, -^ 8oû^b)9ic, cuç; "f^ xaTa8o0^oi<, luç.
Il 20 Servitude, -fj SouXf &x, a<.
ASSESSEUR, sm., ô 1ldipB8po<, OU.
ASSEZ, adv. 1® Suffisamment, dO^tc, txavûç,
dpxoûvTb)^. Bien assez (i satiété), <8i\v. Avoir
assez, bien assez de qq. chose, dfXic, A8t,v
Tivô< ^x^. C'est assez, en voili assez, assez
(n'en parlons plus), dXV d(XK fi'h toOtuv, dXXà
TauTot (xèv 8-)^ TauTa. C'est assez que ou de,
(xavdv i9Ti ou dpxel avec Vinf. Assez... pour,
oCto) (<)... &9TC avec Vinf, Il est assez habile
Sour persuader, oOtu Seivd*; i9Tiv &9Tt ice{-
6iv. Il 20 Quelque peu, passablement, imti»
x(ôc. Un temps assez long, assez longtemps,
iicitix&ç ouYvôv ypdvov. |( Assez est ordinai"
rement explétif aans les locutions assez peu,
assez souvent.
ASSIDU, UB, adj. 1<> Qui a de l'assiduité,
9icou8aroc, a, ov ; lm(ie>^'f.c, <c. Etre assidu à
un lieu, ouvixûc 6ia-Tpi6u> iv Tdicip; i qq.
cbose, icsp( Ti; auprès de qqn, icapi tivi. ||
2» Continuel, ouvi^Vj^, te; d8(dXciicToç, ov.
ASSIDUITE, sf. 10 Présence assidue, ^
9uv6^-^,c foOç) icapou9Ca, aç. H 2<* Application
continuelle, i\ 9uvex'hç (fivi) 9icou6"i^, fjç; à
qq. chose, icepC tivoç.
ASSIDÛMENT, adv., 9UV6X(ii>(.
ASSIÉGEANT, ANTE, ad j ., icoXiopxûv, 0U9a,
oCv, gén, ouvro^, 0^^^. Les assiégeants, ot
ICOXlOpXOOvTtC, (OV,
ASSIÉGER, va. i^ Faire le siège, icoXiop-
xéia-Si, f. i^9b>, acc. Les assiégés, ol icoXiopxou-
pt.evoi, (OV. Il 2^ Se presser autour, repi-
eXaùvb), acc, || 3^ Importuner, lv-ox^é(o-â),
acc. ou dat.
ASSIETTE, sf. lo Situation, position, ^
9Ti9ie, «(!)<; fj xaTd9Ta9iç, cuç. Assiette d'un
lieu, d'une ville, r^ toicou, icdXeox 6é9tç, eue.
L'assiette d'un cavalier, ^ imcéuç I8pa, aç. ||
2» Disposition de V esprit, i\ 8idee9iç, e«i>ç;
fj xaTi9Ta9te, eue. || 3o Répartition (des im-
pots), -fi «iwypacpTi, T\e. Il 40 Piëce rfc vaisselle,
•fj Xexav(9X'y\, t\ç; tô Xsxavtov, ou.
ASSIGNATION, sf. \^ Affectation d'un
fonds, -f, dicovoji'/i, î\ç. || 2° Ajournement en
justice, i\ xXViît *<*?; "h 'Kpd9xXT,9iç, ewç.
Comparaître à une assignation (étant assigné),
xX7\6ele Tcapa-fiyvojiat.
ASSIGNER, va. 10 Affecter, attribuer,
dico-vépLb); diro-TdTTu), f, Td^u), œc. || 2® Dé-
terminer, /îxer, ôpCCw, 6i-opiÇw, f. US, acc. ||
30 Appeler en justice, xaXiw-û; x^T^Teù»,
f. tÙ9(i>, ace.
ASSIMILATION, sf., \ d90{Jio{(i)9te, cuç.
ASSIMILER, va., à(p-0[X0ldb)-a), f. b>9b>, acc.,
à, dat. ou itpde e/ /'ace. || S'assimiler à, vr.,
dcp-0(Jiou$o(Aai-oiJ(jLat, f. u)6Y|90(xai, dat, ou icpdc
et Vacc.
ASSIS, ISE, p.p. Voy. ASSEOIR.
ASSISE, sf., rang de pierres, \ TiWwv Td-
^le, ta>e.
ASSISTANCE, sf. 1® Présence, \ icapou9{a,
aç. Il L'assistance (l'assemblée), i\ icepi9Ta9i(;,
eb>«; ol icapdvTse, luv. || 2» ilide, secours, ii
ASS
— 34 —
ASS
^OT|0t(a, à<; 'fi IxtxoupCot, aç. Sans Tassistance
iie personne^ oôSsvôc Pot\6oGvtoc ou pot\Oi^>
aavTOÇ.
A9SI8TA9IT, AVTB, adj., itapwv, oCot, 6v.
Les assistants, oi itapdvTc;, cov.
ASSISTER, vn., icip-£i[xi, icapa-ytYvofjwçi ; à,
^^a/. awec ou sans év. || Va., secourir, aider ^
7uv-epYib>-ta>, f. T^orw ; ôic-oupYeco-û, f. V^iorw ;
sm-xoupéw-w, f. :^aw, poif\8éu)-û, f. f|<j(i>,
ASSOCIATION, Sf., "f^ xoivuvCa, aç.
Associi, SB, p.p. Voy. ASSOCIER. Il Sm., h
xoiv(i>v(Sç, ou.
ASSOCIER, va. 1» Prendre pour compa-
gnon^ xoivtovdv icoiéopiai-oGuai, f. Vlvoiiat,
rtcc; à, gén. \\ 2» Joindre, unir, oov-
:aTT\[xt; ffuv-4irc<i), f, <x<|*«, ace. |j S*associeb,
vr. i» Se donner pour collègue^ eic, auvepYÔv
icoiéofJLat-oOjjLai, f. Vjaû{xai, ace. || 2® 5e
joindre, 9uv-i(TTa(xai (moy. avec sens neutre.);
à qqn. ffOv xivt ou \utd tivoç. || 3© Prendre
pari d, icoivbi>vi(i)-ô, f. t;9(«>, j^^n.
ASSOMBRIR, va., VXOToid-û, dLlC0-9X0-
xdco-u, f. <&9u>, acc. y S'assombrir, vr., les
mêmes verbes au passif. || Au fig. Mon visage
s'assombrit à la vue d'une chose, M x% Oéqp
Tivdc ffxuOpcoiciÇb), r. dc9ii).
ASSOMMANT, ANTB, a(]j., dx>>'nP<^<S'ro<i ^f
ov.
ASSOBIMER, va. 1» Tuer; battre avec
exchs^ dico-TupLicavfÇw, f. tw, acc. || 2» Im-
portuner, év-o^Xéco-ô, aec. on dat.
ASSOMPTION, sr. L'assomption de la sainte
Vierge, f^ Tt\<; Oeoxôxou dviXv^tl'ic, ecoç.
ASSORTI, lE, p.p. Voy. ASSORTIR. || BlEN
A'îSORTi. 10 Convenable, 8Ôip{io<rtoç, ov. ||
2o Bien pourvu, s2) xocreoxeuacriJLsvoç, i^, ov.
A^SSORTIMENT, sm. l» Conuffwance, -fi
£3)ap^ffiç, £<«)<; -fi t'fappLOipf|,T'\ç. jj 2o Collec-
tion, provision, i\ napa^xeuifi, f,ç; fi xaTa-
axeuT^, f,ç.
ASSORTIR, va. l* Fa/re cadrer, Iv-ap-
fLOTTw, éç-apjiÔTCw, itpoa-appidrcw, f. dffo),
acc. ; avec, dâ/. || 2o Pourvoir, fournir, xaTa-
(TxeuaÇu, f. dtdw, ace.; de, da^ || Vn., et s'as-
sortir, vr., lv-apiidrcw,icpoa-ap[jL6TT», f. daw;
à ou avec, da^
ASSORTISSANT, ANTB, adj., eôipiioaTOÇ,
ov.
ASSOUPIR, va. 1° Endormir à demi, {au
fig.), affaiblir, xoipLÎ^to, xaTa-xoi|Ji(î^w, f. tû,
acc. Il 2* Eteindre, étouffer, iiro-a6svvu|ii ;
icaub), f. 9b), acc. Il S'assoupir, vr., les mêmes
verbes au passif.
ASSOUPISSANT, ANTB, adj., OlcvtoTixdc,
ASSOUPISSEMENT, sm. i^ Etat d'tine
personne assoupie, ta ûicvûSe^, ouç. || 2° Non-
chalance, 'i\ vi&éeia, a;.
ASSOUPLIR, va. 1« Rendre souple, ua-
XdtTcw, f. dÇw, acc. Il 2® Rendre traitable,
icpaâvb), f. Uvû, acc.
ASSOURDI, IB, p.p. Voy. assourdir. Il Adj.,
xu^dç, 71, dv.
ASSOURDIR, va., Xb)(pd(i>-â, éx-xu^du-û,
f. (a9b), aec.
ASSOURDISSANT, ANTB, adj., Ta «ka
ixxu>(pûv, ou9a, ouv.
ASSOUVI, B, p.p. V0][. ASSOUVIR. || Adj.,
6iaxopif|(, <c; {uordç, i^, dv.
ASSOUVIR, va. !<* Rassasier t xopivvupii,
<pi-m(iicXT,(i.i, acc.; de, .^én. || 29 Satisfaire.
dico-ic\v\pd(i>-û, lx-ic\ir|pou)-û, f. (i&9b), acc. t|
S'assouvir, vr., les mêmes verbes an passif.
ASSOUVISSEBIBNT, sm. 1» Action d'as-
souvir, i\ éxicXifipu)9iç, eiaç. || 2» Satiété, b
xdpoi;, ou.
ASSUJETTI, IB, p.p. Voy. ASSUJETTIR, jj
Adj. i° Soumis, û'nop^etpioç, oc et a, ov, dat.
Il 2° Fixé, iw^xTdç, •i\, dv.
ASSUJETTIR, va. !• Soumettre, x^ip^^o-
|jiat-oO{jiai, f. b>ff0(jLai; ÙT:-dyo[i.ai (moy.),
acc. Etre assujetti, les mêmes verbes au pas-
sif. Il 2» Astreindre, xaT-avavxdÇw, f. dcw,
acc; k, icpdç e/ /'acc. ou inf.\\ 3» Fixer,
icTjyvuiu, acc. Il S'assujettir, vr., ûiro-tatTo-
jiai, f, TaxBi^90{jiat; ûic-'upsTiw-û, f. i^o-w,
da/.
ASSUJETTISSANT, ANTB, adj., paptSç,
8ia, d.
ASSUJETTISSEMENT, sm. !<> Dépendance,
•îi 6ou>^£ta, aç. || 2° Contrainte, -fj dvdrxTi, t^ç.
Il 3» Occupation constante, -^ do^oXia, aç.
ASSURANCE, sf. 1« Certitude, confiance,
promesse, 'i\ ictoriç, twç; tô ictffTov, oO. Don-
ner, recevoir l'assurance, tcittiv 8(5a){it, Mjx-
6ava>. Avoir l'assurance que, marcdu, f. ed^co,
a©ec une prop. infinitive. \\ 2« Hardiesse, xà
Bdppoç, ou;. Avec assurance, 6appaXé(i>c. ||
3<> Sûreté, ^ àvtoiXzia, a*;. || 4® Garantie,
nantissement r -fj éYyuTj, if\ç.
ASSURÉ, ÉE, p.p. et adj. 1« Qui ej^ en
sûreté, dorça^i^ç, éç ; àSe-Ziç, éç. || 2» Certain,
pifiaioç, oç et a, ov. || 3» Sachant sûrement,
aacpûç ou 6& émorapLevo;, v), ov, aec; Que,
Stt avec /'ind. ou Z'op/. || 4« Affermi, stable,
QéSatoç, oç et a, ov ; dacpaXific, ec || 5<> Hardi,
uappaXéoç, a, ov.
ASSURÉBIENT, adv., dXT\6cd<;, 9a«b>c ; (dans
les réponses), icdvu yt, icdv-rwç, dpiéXei.
ASSURER, va. 1« Affermir, {au fig-)^
rendre sûr^ ^E^aidu-û, f. <&ffu>, acc. Il lui
assura sa liberté, Ti\v eXeuBepîav aÔT$ é6e-
6ai(i)9e. Il 20 Mettre en sûreté, év dvcpaXei
TtÔ7\jjii, acc.; {conserve!'), 9(^Çci>; 8ta-çuXarrtti,
f. dÇ(i), acc. Il 3» Procurer, fournir, icopiÇcâ»,
f . lû, acc. Il assura aui soldats leur subsistance,
x>,v tpoçV '^'îTç ffTpaTK&xatç èTzàpiae. || 4« ^4/*-
firmer, certifier, pe6aidopiat-oO|jLai, f. o>7o-
IJiai; \<r/uù[Xfi^9\. f. loCpùxt, acc; que, Sxt
avec fina. ou /'o;?/. || 5^ Rendre certain,
mvTiv épL-icoi8u>-û, f. T|9(i>, da^; d'une chose,
Tivdç. Il 60 Garantir, lYyudopLat-ûixai, f. ifjffo-
piai, acc. I] S'assurer, vr. 1° Se procurer^
icop {(Copiai, f. loOpiai, acc. \\ 2* 5e prémunir
contre, icpo-<puXxTTopLai, f. d^ojxai, aec ||
30 Avoir la certitude que, icé-netapiat (parf.
pass. de iceîôw) avec une prop. inf. \\ 4* Eta-
olir sa confiance dans, mvxtrjtù, f. edaco,
dat. Il 50 Se procurer la certitude d'une
chose , oraçôç puxvôavw, acc. || ô* Se procurer
la protection de, irpoff-xxdopLai-ûpiat, f. f.ao-
oat, acc. Il 7* Se saisir, s'emparer de, auX-
AapiSdva), acc ; xpaTéw-û, f. "fiaw, gén. S'as-
surer des passages, Tàç StdSouç itpoxaTa-Xafx,-
6a vu.
ATR
— 35 —
ATT
ASSYRIE, paySj i\ 'Aaaupi*, a;. D'Assyrie,
•Aaaupto;, a, ov.
ASSYRIENS, pple, ol 'Acaupioi, uv.
ASTERISQUE, SID., 6 idTEpîaxoç, ou.
ASTHMATIQUE, adj., dtoejxaTtxôç, 4 ov;
Su(ncvouc, ouv. £tre asthmatique, dôOfiaîvo),
f. avûj ôuffirvoéw-w, f. t|(jw.
ASTHME, sm., xô 570(12, aTO<; f, Suv-
Tcvoia, aç.
ASTRE, sm., TÔ dforpov, ou.
ASTREINDRE, va., xaT-ava^xx^u, f. dvta,
,acc,; à, itpd^ c/ race, ou inf, \\ S astreindre,
vr., ÔTt-T^pETÉw-îS, f. Yjaw; à, aa^
ASTRINGENT, ENTE, adj., (TTUirrixdc ,
ifl, dv.
ASTROLABE, sm., TÔ iorpoXiêov Spya-
vov, 00.
ASTROLOGIE, sf., \ àcxpokoyU^ aç.
ASTROLOGIQUE, adj. ^àaTpoXoyixoç, >^, <Jv.
ASTROLOGUE, sm., ô ioTpo^.dvo;, 6U.
ASTRONOME, sm., 6 dÎTrpovdiio;, ou; 6
àTrpoXôyoç, ou.
ASTRONOMIE, sf., T| i9Tp6vo{xîa, a<i; i\
(iorpo^oyia, aç. S'occuper d'as Ironouiie, àffxpo-
vo{ié(i>-(ô, f. -^^ffo).
ASTRONOMIQUE, adj., dc7Tp0V0{Xixdc, V|,
dv; àffTpoXoyixdç. t^, dv,
ASTUCE, sf., ô SdXoç, ou; i\ tI/vt^, t^ç.
ASIUCIEUSEMENT, adv., SoXepô:»;.
ASTUCIEUX, EUSE, adj., 8o>.epdç^ a, dv.
ASTYAGE, h,j ô 'AoTuayT^ç, ouç.
ASTYANAX, A., Ô 'AoruivaÇ, axxoç.
ATALANTE, f, et 0., "fj *ATaX4vTT\, T,?.
ATELIER, sm., TÔ spyaaTiiptov, ou.
ATERMOIEMENT, SUI., Tj àva6oXi/\, f,ç.
ATERMOYER, Ta., ivx - 6iXko\L7il (moy.),
acc.
ATHANASE, h., b 'ABaviaio?, ou.
ATHÉE, sm., 6 à6eo;. ou. || Adj., dfOeoc, ov.
ATHÉISME, sm., -^ iOeOTT^C, t\toc.
ATHÉNA 00 MINERVE, 7^ 'A0t\v(2^ £<;.
Temple d'Alhéna, to 'A07\varov, ou.
ATHÉNAGORE, A., 6 'AOT^vaydpaç, ou.
ATHÉNÉE, h., 6 'A6Y\varoc, ou.
ATHÈNES, »., al 'AÔ-î^vat, ôv. A Athènes,
(sans mouv.), 'A6i^v7\fft (v); (avec mouv.),'A6T,-
vaÇe. D'Athènes, *^bi^w^rfiew (adv.).
ATHÉNIEN, ENNE, adj., 'A6-r\v2to{, a, ov.
Il Sm., ô 'AÔT^vaToç, ou.
ATHLÈTE, sm., 6 dÔX-^TVi^, ou.
ATHLÉTIQUE, adj., dÔX7\Tixd<;, iiy dv. Il
Sf., -fl CtôXt\TlXy[, f,Ç.
ATHOS, 7nont, ô 'AGwç, w.
ATLANTIDE, île, i\ 'AxXavTt'ç, tSoç.
ATLANTIQUE, adj., 'AxXavxtxdç, -f], dv.
Océan Atlantique, "fi 'AxXavxtx-^ (fiç) èaXaxxa,
ATLAS, ^. , ô "AxXaç, avxoç.
ATMOSPHERE, sf., Ô ÂT^p, gén. dcipoç ; 6
itepiix<^v (ovxoç) i'f.p.
ATMOSPHÉRIQUE, adj., ô, -fj, xô xaxà xôv
dspâc. Air atmosphérique, 6 7C£pisx(^v (ovxo<)
à'^p, gén. àépo^.
ATOME, sm., -f\ (Sxo[xo;, ou.
ATONIE, sf., -fj àxovia, aç.
ATOURS, sm. pi., ol xaXXwTCtTîXO'', a>v.
ATRARILAIRE, adj., fJisXaY)roX:xd<;, 'fj, dv.
Atre, sm., 'h^ Iffxîa, aç.
ATRÉE, A., 6 *ATpet5c, iiù^
ATRiDES, descendants dAtrée^ ol 'ATptT-
5at, ôv.
ATRIUM, sm., TÔ aîBp'.ov, ou.
ATROCE, adj. 10 Cruel, ea(id<, i^, dv. ||
2o Enorme, excessif, fieivdç, -rfi, dv.
ATROCEMENT, adv. 1» Cruellement, &[jlûc.
Il 20 Excessivement, 8civu>c.
ATROCITÉ, sf. 10 Cruauté^ -^ ^{jLdTT^c, t^TOç.
Il 20 CAo5e cruelle, tô d»|idv, oO. || 3o Enor-
»Zl7^, -fj 6f IvdxTjÇ, 7^T0{.
ATROPHIE, ^sf., i[ dTpo^îa, a<.
ATTARLÉ, ÉE, p.p., xaTaxei{xevoç, v^, OV.
ATTABLER (s'), vr., xa&-i(;o{Aai (moy.); (à
la manière des anciens), xaTa-xXîvojxai (pass.).
Faire attabler, xaTa-xMvo|iAi (moy.), acc,
ATTACHANT, AN^TE, adj.. icpocayuydç, dv.
ATTACHE, sf. lo Lien, 6 8i7{xdç, ou. Mettre
à l'atUche, 6i<.^-w, acc, \\ 2o Fi/" inlMt, i\
icpoOufiia, aç; -f| 9icou6-/i, t\i;. Avoir de Tattacbe
pour ou à qq. chose, icepi ti 9icou8aÇo>, f. aau.
ATTACHÉ, ÉE, p.p. Voy. ATTACHER. |[ Adj.
10 Affectionné^ uni, itpoa^iXi^ç, «ç, aat, \\
20 Dépendant de, dxdXouOoc, ov, gén» ou
dat.
ATTACHEMENT, sm. lo Affection, amour,
Voy. AMOUR. Il 20 Grande application, i\
97cou8^ f,*;. Avoir de l'attachement à une chose,
icepî Ti vTCOuSiÇci), f. avu).
ATTACHER, va. 1© Joindre, lier, Bétù-w;
8saiJLCuu, f. 6U(T(i>, acc. Attacher une chose k
une chose, èv-Zétù-St, 7cpo9-8iu)-o>; icpo9-iicT<a>,
f. d^<ù xi Tivt. Jl 20 Associer, unir, cuv-âicTui.
f. a<]/u>, acc; a, da/. Attacher son bonheur a
q(]. chose (l'en faire dépendre), t^v t£>8ai{io-
vtav Ttvûç é^-apTau)-û, f. ifjaw. || 3o Donner,
attribuer, icpoa-TÎ67\|u, acc. Attacher du prix,
beaucoup de prix à une chose, iccpl ieoXaoC,
icepl icXeioTOU ti icoi80{xai-oG{xai, f. Tj^opiat, ||
40 Lier par un devoir, par l'affection, o-uv-
a7CT(o, f. di^tù; icpoa-apxdtù'iù, f. T|9b), acc.
Etre fort attaché à qqn, Tivà mpyto, f. axép^tù,
11 50 Retenir, (au fig.), intéresser, xaT-eyw,
acc. Il 60 Appliquer y itpoç-^x*^» ^^c» Il S at-
tacher, vr. lo Se fixer à, adhérer, icpoa-
6X0|Jt.ai (moy.), dat.; 7cpoff-îpuo{Mti (moy.), dat.
Il 2o Suivre, être inhérent à, âxoXouÔsta-û,
f. Vi9(i); Tcpda-eipii, da^ A la violence s'atta-
chent des haines, t^ ^la icpd<T-ei<Tiv I^Opai.
Il 30 Se lier par affection, aaicaÇojjLat, f? aao-
(îai; grepYO), f. orép^u), acc. || 40 S'appliquer
à, oTcouSâÇto, f. à9(i> Tcept, acc; icpo9-ex(>>, dati
ATTALE, ^., Ô "ATTa^OÇ, OU.
ATTAQUARLE, adj., èi:i\ULXO^, OV.
ATTAQUANT, Sm. Voy. ASSAILLANT.
ATTAQUE, sf. lo Action d'attaquer, -f»
Im^sipT^ffu;, eo)ç; -fj liriÔeatç, êwç; fj irpôff-
6oX/„ T^ç; -fj im6oXt^, fiç. Attaque subite, f,
ImSpouT^, 7\ç. Attaque sur mer, ô litticXouç,
ou. Il 2o Agression, insulte, -fi imicX-r^Çiç, etoç;
TÔ dvei8oç, ouc. Attaque calomnieuse, i] 8ia-
6oXt„ %. Il 30 Accès subit {d'une maladie),
i\ %axxèo\-/\, f,ç; -^ slaSokf^, 'ï\ç; f, Xaôri, i^ç.
ATTAQUER, va. lo Engager une lutte,
un combat. Voy. assaillir. || 2o Prendre ù
partie, critiquer , xaS-dticxojJiat, f. dt<|^o{xai,
gén. if 30 Porter atteinte à. Voy. atteinte.
Il 40 Surprendre, saisir, xaTa-^[jL6av(i>:f im-
ATT
— 36 —
ATT
>iaii6av(i), acc. \\ S'attaquer, vr. 1® En ve-
nir aux mains, aujjL-ôaXXw. || 20 5e déclarer
contrey Jfirro{JLai, f. âi^o\ULi, gén.
ATTARDER (S'), VF., ôtJ/lÇw, f. tû.
ATTEINDRE, va. et vn., arriver à toucher,
(au pr. el au fig.)» l<p-ixv£0{iat-oOaat, éÇ-ixvéo-
(jLai-oG|jLai, gén. Les traits atteignirent l'enne-
mi, xà péXr, i\'i%txo tûv iïoXejxîwv. Il n'attein-
dra pas la vieillesse, eU tô Y-fipaç oôx é^-î^exai.
Atteindre à la vérité, toG àAV|6ouc é(p-dirTO[jLai,
f. d^'ojiai. Il Va. 1<» Frapper de loin^ piXXw,
acc. Etre atteint d'un coup de pierre, ^iXXo-
|iai Xî9(j). Il 2® Joindre en chemin^ xaxa-Xajx-
6ivb), acc. Atteindre un lieu, ek toicov dç-
ixvéo{iai-oC{jLai. || 3o Attaquer, saisir, (en pari,
d'une maladie et d'un malade), Xa(j.6(zvu), acc.
Ayant été atteint de maladie, vdac^) Xi\fOeî(.
Il k^ Egaler, é^p-txviojxai-oGiiai, gén.; i\-
ladoixai-oGuat, f. wôriaofxat, aaf. || 5° Porter
atteinte à, léser^ ^Xiiccu, acc. || ô» Concer-
ner, intéresser, icpoff-Vixu), daf.
ATTEINTE, sf. 1° Coup, jet, i\ BoXi^, i\<i',
\ 'Kkrcfi\^ f,ç. Hors d'atteinte, fÇw peXouçj (en
sûreté), îv àaçaXeî. || 2® Impression ^ ^ aiaSii-
ciç, eu)Ç. Il 30 Préjudice, dommage, \ pXdSn,
r\^. Porter atteinte à, pXd6T\v '(çi^^ù, dat.;
BXdicTfa), acc. Il 4<> i4ccè^ (c^'une maladie),
Voy. ATFAQOE, 3».
ATTELAGE, sm., t6 Çeoyo^, ouç.
ATTELER, va., ÇeuyvupLt, ûiro-Ç6UYVu|Xi,
acc. Atteler ensemble, au-Çeuyvujjii, acc. At-
telle, îiitaYS Toùç ïitTcouç.
ATTENANT, ANTE, adj., iCpOffXEipievo^, T„
ov,dat. Il Attenant, adv. et prép., ^yyuç, itXt;-
ffiov, ^én.
ATTENDANT (EN), loc. adv., Iv «uto (jLExaÇu.
Il En attendant que, loc. conj. Voy. jusqu'à
CB que.
ATTENDRE, va. et VU. i« Rester dans Vat-
tente de, (livo), lici-ptévu), iiepi-piéva), (neut.
et act.); que, ?w; ou scrTe avec les modes in-
diqués à Varticle jusqu'à ce que. Attendez,
jjietvaTs. Ils attendirent l'ennemi de pied ferme,
Toù; ttoXeuliou; ÛTi-etJLeivav. || 29 Compter sur,
espérer, eXmÇo), f. iG, acc; de qqn, Tcapd
Ttvo;; que, prop. in fin. \\ S» Différer de,
{léXXto avec l*inf. || 4° Etre réservé à, èici"
Soxdv 861. Je m'attends que vous viendrez,
icpoa-Ôe'xojJLai ûfjidç ■I^Çetv.
ATTENDRI, lE, p.p. Voy. ATTENDRIR. || Adj.
1° Tendre, {laXaxdç, if;, dv. || 2° Emu, icepi-
ATTENDRIR, va. l» Rendre tendre, ^-
XdxTw, f. dÇ(o, acc. \\ 2° Fléchir, émouvoir,
lici-xXd(i>-(5, xaTa-xXdb)-(ô ; xiviw-û, f. T?|aw,
acc. Il S'attendhir, vr., les mêmes verbes au
passif. S'attendrir sur le sort de qqn, tivà
£Xeé(i)-u, f. Tfjffo).
ATTENDRISSANT. ANTE, adj., XlVïiTlxoÇ,
i\, ov; èjxiraef,!;, éç; èXeeivdç, -fj, dv.
^ATTENDRISSEMENT, sm., 6 ëXeoç, ou; ô
OIXTOÇ, ou.
ATTENDU, UE, adj., TCpOaSdxtJlOÇ, OV. || AT-
TENDU, prép., eu égard à, è'vexa, gén.; 6'.d,
acc. Il Attendu que, loc. conj., vu que, 6'.à xd
avec Vinf.; éic6(, licsiSi^ avec Vind,; Slxz avec
le participe,
ATTENTAT, Sm., ^ èlti)^ Cor, diç, iw;; TÔ
imêouXsufia, aTOç; -fj lm6ouXi^, fi?.
ATTENTE, sf. 1» Action d^ attendre, ^
itpovSoxia, aç. Attente impatiente, \ xapa6o-
xta, a<. Qui est dans l'attente, tJtexicapoç, ov.
I| 20 Prévision, opinion, espérance, ^ icpoa-
ûoxîa, aç; ^ êXm;, îSoç. Tromper l'attente,
contre l'attente, etc. Voy. espérance.
ATTENTER, vn., eiri-j^etpiw-û, f. i^aw; êi«-
SouXeûb), f. eu9(j>, (2a/.
ATTENTIF, IVE, adj., icpoo'exTtxdç. Ti, dv;
éirt(jTps<pT|ç, éç; (soigneux), eicipLeXViî, s;; (em-
pressé), fficouSaîoç, a, ov; (serviable), Ôspa-
icfeuTtxdç, Vî, dv. Etre attentif à, icpoc-éyw,
da/.
ATTENTION, sf. 1« Application de l'es-
prit, "fj ToG voG icpd«Çtç, ea)ç ; i\ Imorpoçif,,
fiç; "îj oTcouSifi, fiç. Avoir attention, faire, prê-
ter attention à, 'Kpofs-éyja, dat. Captiver
l'attention de qqn, Tivà -Hax-éyjù. Attirer à
soi l'attention de qqn, Tivà im-crpicpo). At-
tention! attention au commandement! icpdc-
6)^6 Ttp irapaYYEXXofiivco. || 2*» Soin officieux,
i\ ÔEpaiceCa, a*;; "^ (piXocppotrGvYt, t,ç.
ATTENTIVEMENT, adv., éin[l€X(ôc, 91C0U-
6at(i>c.
ATTÉNUATION, sf., affaiblissement, ^
daOévEia, aç; ij dppcoiTTta, aç.
ATTÉNUER, va. l» Affaiblir, àffOevdw-ô,
f. wffo), acc. I| 2® Diminuer, (leidui-û, f. (iao);
IXaTTÔw-w, r. wdci), acc. || S'atténuer, vr.,
les mêmes verbes au passif.
ATTERRER, va. !<> Renverser par terre,
abattre, (au pr. et an fip.), xaTà-6dXX(i>, axic.
Il 2o Consterner, èx-icX-rjTTti), xaTa-icX'/|TT(o,
acc.
ATTERRIR, yn., prendre ferre. Voy. abor-
der.
ATTERRISSAGE, sm., -f^ icpoddppLiaiç, eo);.
ATTERRISSEMENT, sm., t6 7cpd(7X<^iia,
aToç.
ATTESTATION, sf. Voy. CERTIFICAT.
ATTESTER, va. !• Certifier, prouver,
jjLapTupéto-û, ém-jiapTupéw-u), f. T,cra), acc;
que, prop, inf, \\ 2° Prendre à témoin, éici-
jlapxupojjLat, f. oGjxai, acc; que, prop, inf.,
ou Sti avec /'md. ou l'opt.
ATTIGISME, sm., Ô 'ATTtxi<î(xdç, OU.
ATTIÇISTE, sm., Ô *ATTtxtaTT,ç, oG.
ATTIÉDIR, va., (au pr. et au fig.), xaxa-
^^yjù, f. <|^uÇw, acc; (au fig.), djjtSXGva), f.
uvu, acc II S'attiédir, vr., les mêmes verbes
au passif.
ATTIÉDISSEMENT, sm. !<> Refroidisse-
ment, -^ xaTd<fu^iç, ewç. || 2° Relâchement, i[
IvSoCTlÇ, 6(1);.
ATTIFER, va., xaXXw-TCÎÎ^o), f. tû, acc. ||
S'attifer, vr., xaXXwiriÇofjLai, f. loGpci.
1. ATTiQUE, adj, 'Attixôç, i\, dv. Dialecte
ou langue allique, o 'AxTixiapLÔç, oG. Parler le
dialecte attique, 'Axnxîl^co, f. w. En dialecte
attique, 'Attixiotî.
2. ATTIQUE, pay5, "fj 'Attix^Î, ^î-
ATTIQUEMENT, adv., •AttixiotL
ATTIRAIL, sm., •i\ xaxaaxeuT^, r^ç; -îj napo-
9X£u-r|, f^;; xà axeut^, ûv.
AUB
- 37 —
AUG
ATTIRANT, ANTB, adj., licaywYd;, dv.
ATTIRER, va. 1» Tirer à soiy ëXxw, itpoa-
é^xco, è(p-iXxb>, ace, \\ 2° Faire venir ^ amener^
entraîner, iTc-ârftù, icpov-dtYb), ace» Attirer
furtivement, ôic-dyw, ace. Attirer à soi, dans
son parti, icpod-dyoïiat (moy.), ace. Ils atti-
rèrent Tennemi dans une embuscade, toùç tco-
^ejxîo'jç eiç evéSpav ôit-T.vayov. || 3® Apporter ^
procurer, causer, hz-dyta, çépw, ace. \\ S'at-
tirer, vr., gagner, encoMrï'r, Trpo(i-"Xajji63[v(o,
xTiopLai-ûiiai, ace; {tomber dans), icept-
ATTISER, va., oxa'XeiSfa), f. eiSvu; (an fig.),
lx-Ço)Tcup£(i)-ô, f. -fiau, ace.
ATTITRE, ÉB, adj. 1® Qmi wf en titre,
ordinaire, ffuvTj^ç, eç. || 2o Suborné, ûi:d-
icfipiirroç, ov.
ATTITUDE, sf., TÔ ffX''»^"*» «fOÇ»'
ATTOUCHEMENT, sm., -^ ij/aOaiC, 6fa>c; -fj
ATTRACTIF, IVE, adj., IXxtWcJ?, T|, 6v.
ATTRACTION, sf., -îj gXÇiç, 6ti);.
ATTRAIT, sm. 1» Inclination, goût, ^
ImOujita, «ç; ô fpwç, wxoç; pour, «/e/i. ||
2® Qualité attrayante, xô àywydv, ou; xi
licaywYOv, ou. Qui a de l'attrait, Iravwydç, dv.
Il 30 Au piur., charmes, xà xaXXo;, ouç; -^
XapK, ixoç.
ATTRAPE, sf., il iitaxiri, •r\ç.
ATTRAPER, va . 1» Prendre au piège;
prendre sur le fait, Xap-Çavo), xaxa-'Xa^6av(<),
ace. Il 2« Surprendre artifieieusement, trom-
per, icapa-xpoOojjjai (moy.); éÇ-aitaxau-ô, f.
7|ffu>; ace. Il 30 Atteindre en poursuivant;
saisir au passage, xaxa-Xa[jL6av(«>, aipéu-û,
occ. I| 4® Se procurer par adresse, xi^viQ
xuyyayfù, gén.; {obtenir par hasard), y^ay/d-
vu), ace. il 50 Atteindre, frapper, xuyYavw,
^ew. Il 6» Comprendre, saisir, w'X-Xajjiêdivw,
ace.
ATTRAYANT, ANTE, adj., iitOL-^tùyâi, dv.
ATTRIBUER, va. i^ Conférer, assigner,
vé[Uù, dico-v^[X(i>, aee. \\ 2^ Rapporter, impu-
ter, àva-xi97i{xt, aec.; à, dat.; ava-(pipa>, ace. ;
à, ace. avec eU, Im. || S'attribuer, vr., itpod-
icotlojJLat-oCjjuxt, f. 1^(70 jjLat, ace. ou ^^n.
ATTRIBUT, sm. !<> Ce ^Mî 65^ propre, xô
T810V, 00 ; xô olxeîov, ou. || 2° Signe aistinc-
iif, xô oru[i6oXov, ou ; xô Iiciotjjiov, ou. || 3° En
logique, xô xaxT^YdpTjtia, axoç.
ATTRIBUTION, sr. !<> Action d'attri-
buer, Ti éicivéji.7\aiç, Ewç. || 2o DroîY, privilège,
ATTRISTANT, ANTE, adj., Xuin^pdç, d, dv.
ATTRISTÉ, ÉE, p.p. et adj. Yoy. AFFUGâ.
ATTRISTER, Va. Voy. AFFLIGER.
ATTROUPEMENT, sni., -![ aùaxadiç, jwç ;
ô ouXXoyoç, bu; ô xdxXoç, ou.
ATTROUPER, va., (ïuv-{axT,jii, ace. \\ S'at-
trouper, vr., ffuv-îffxaixai (moy. avec sens
neutre); auVXéyojiai (pass.).
AUBAINE, sf., avantage inespéré, xô eO-
pr\[Lat, axoç; xô gp[JLaiov, ou.
AUBE, sf., XÔ irepiopOpov, ou. A Taube du
jour, irpôç ou lïspl 3p8pov.
AUBÉPINE, sf., Tl AsuxaxavOa, T^Ç.
AUBERGE, sf., XÔ icav5oxeîov, ou; xô xaxa-
ywYiov, ou.
AUBERGISTE, sm. et sf., ô iïav8oxeu«,
ew;; fém. i[ icavSoxeuxpia, aç. Etre auber-
giste, icavSoxeùb), f. 6Û9b>.
AUCUN, UNE, adj. 10 Sans négation, xlç.
•^l,aén. xivdç (enclitique). Aucuns ou d'aucuns,
xtvéç, ûv. Il 2«» i4rec négation exprimée ou
sous-entendue, oùSstç, ôù8f ;ji{a, oûSe'v et |it|-
Setç, {iïi5ejit«, ti7\66v, 9^11. evdç, iita;, evdç.
Aucun des deux, oûSs'xepoç et pLt^oexepoç, a,
ov. En aucun lieu, oôSafiou, jiTiSapLou; (avec
mouv'), oùSaîJoi, p,8a[i.or on oùfiajidae, fiv
6a{id(Ts. D'aucun lieu, oôSajjidOev, iJL7j5au.de £v.
Sur V emploi des composés de où et de ja/,,
voy. NE.
AUCUNEMENT, adv., (avec négation), oO-
AUDACE, sf., i\ xd\pia, tjç; xô ôpdccoç, ouç;
•fj BpaaUxinç, T.xoç. Trait d'audace, xô xd^pLïijxa,
axo;. Avoir l'audace de, xoXixaw-û, f. ■^cw,
inf.
AUDACIEUSEMEKT, adv., X0^lXT,pûç, OpX-
(tétùi;.
AUDACIEUX, EUSE, adj., (en pari, des
pers.), Opaffdç, eia, û; BappaX^oç, a, ov; (des
pers. et des choses), xoXfjLT,p6ç, dt, dv.
AU DEDANS, AU-DESSOUS, etc. Voy.
DEDANS, DESSOUS, CtC,
AUDIENCE, sf. 10 Réception où l'on écoute
ceux qui ont à nous parler, ^ IvxeuÇiç, ewç;
■f; itpoaaYwyVi, tÎ? j 6 XP^lJ^atiajxdç, oî3. Don-
ner audience à qqn, xivl xpr[\L(xxi^(ù, t. lû. ||
2o Séance d'un tribunal, ■t\ 8ixaarxi)piou ÏSpa,
«ç. Il 3° Tribunal, xô 8txaaxif;piov, ou.
AUDIENCIER, Sm.. 6 xXl^xîfip, T^pûÇ.
AUDITEUR, sm., àxpoaxTiç, ou.
AUDITIF, IVE, adj., (ixou<jxixdç, Vj, dv.
AUDITION, sf. 1* Action d'entendre, i\
àxo-/), fiç. Il 2* Action d'écouter, •i\ àxpdaaiç,
suc
AUDITOIRE, sm. 10 Salle, enceinte, tô
àxpoaxTipiov, ou. || 2© Auditeurs, ot dtxpoaxaî,
wv; ot icapdvxeç, wv.
AUGE, sf., "fi axdifpTfj, 'r\^.
AUGET, sm., xô 9xa(pi'ov, OU.
AUGiAS, h,, 6 Aôysiaç, ou. Nettoyer Ips
écuries d'Aiigias (prov.), xî\v xdicpov r)\v Au-
yètov éx-xa0a{pw, f. apw.
AUGMENT, sm., i\ (xtlr\<3L<i, etac.
AUGMENTATIF, IVE, adj., aù^r.Xixdç, '^, dv.
AUGMENTATION, sf., •i\ aû^T^îl?, 8wç; -fj
licau^7\criç, euç.
AUGMENTER, va., aô^ivb) et aS^b), èic-
au^âvw et iit-adÇw. acc. || Vn., et s'AuoMBNTiîn,
vr., aô^dvojiat, tTr-auÇdvo|xai (pass.); è-ni-
8i8(i)[jLi; éicî8o9iv >^au.6ava). Augmenter en nom-
bre, elç xô 'K\y\bo^ eTrt-8t8wpLi.
AUGURAL, ALE, adj., oîoviaxtxdç, Vi, dv.
Science angurale, -fi olwvioxixVi, i\ç.
AUGURE, sm. 10 Présage, ô olwvdç, ou;
xô olwviff(xa, «xoç. J'en accepte l'augure, xôv
oîiovôv 8éxo{jLai. Prendre les augures, olwvoaxo-
icéw-û, f. yjffu). Lieu où l'on observe les au-
gures, xô olwvoffxoTOiov. ou. Il 2° Devin, ô
ola)vt<rn^ç, ou; ô olwvoaxoicôc, ou.
AUGURER, va. Voy. conjecturer.
1. AUGUSTE, adj., ae|xvdç, tj, dv.
2. AUGUSTE, h., 6 Auyoudxoç, ou; 6 Sb-
êa^xdç, oO.
3
AUS
— 38 —
AUT
AUJOURD'HUI, sm., le jour présent, i\
cfijxepov ■?i|Jiépa, aç ; t, xVjfxeoov. || Adv. 1® En
ce joury Tf.jjtepov, xffit x% j^oç^» La victoire
d'aujourd'hui, ^ -cifipLfipov vixT\, t^ç. Pour au-
jourd'hui, elc Ti^{jL£pûv. Jusqu'à aujourd'hui,
{jiéxpi TÎ\a86 rî^ç -fiiACpac || 2° A présent^ vGv,
vuvi, xà vOv. Les nommes d'aujourd'hui, oi
vOv, avec ou sans ivBpojiroi, u)v.
AULI8, V., i[ AôXic, î6oç, (ace. AîtXiv).
ATJMÔ:VB, sf., -^ 66aK, i(i>{; tô Sûpov, ôu;
n^o^. -^ iXsT^fiovi^vir), 7\ç. Faire l'anmôue à an
pauvre, àicdpq) ou icsvy^ti 6î8u>[ii. Recevoir l'au-
iiiôue de qqo, ùtc6 tivoc eu ttârjyiyi. Demander
l'aumône à qqn, xivà icpoa-aiTsu-û, f. if|9b>.
AVNE, sm., ar6r6, t| xXi^Opa, ac
AUNÉB, sf., plante, t6 iXgviov, ou.
AUPARAVANT, adv., icpddôev, IjiirpoaOfV,
icpoTspov, xà icpiv. Longtemps auparavant,
-KoWi TTpdxepov. Peu de temps auparavant,
ôXîycp Trpoxepov. || D'auparavant. Voy. précè-
dent. Le jour d'auparavant, %% icpox£paîa.
AUPRÈS, adv., TcXtidiov, évvuç. || Auprès
DE, loc. prép. 1° Dans Le voisinage de, èyy^^,
irXTf\^tov, gen. \\ 2° En présence de, (aux ques-
tions de lieu); (sans mouv.), icapi, dat.; (avec
raouv.), irapa, ace. D'auprès de, itapi, gén, \\
3° Dans l esprit de, icapi, da^ || i-o JSn
comparaison de, icapa, itpôç, ace.
AURÉOLE, sf., al icepl x^v xe^aX^v àxxT-
VEÇ, COV.
AIJRIGITLAIRE, adj. !<> Qui concerne
l'oreille, d>xixdc, tj, dv. || 2» Qui a oui de
ses propres oreilles, aùxrixooç, ov.
AURIFÈRE, adj., XP"^^^ ^%<<>Vi 0U7a, ov.
AURORE, sf. 10 Lueur oui précède le so-
leil, ii ëu)<, ^é/t. Ufû, dat» ktù, ace. è'u. Avec
l'aorore, ^ixa x^ g(p, &[l* Uî^, Dès l'aurore, ëa>-
6ev. Avant l'aurore, Tcpô xf,< Ïîù, icpô è'a>. |
20 L'Orient, le Levant^ -îj è'wç, gén. ïia. \
30 Le commencement^ i\ àpxA^ î^î. Il L'Au-
rore, divinité, i\ 'Huç, gén, *HoCç.
AUSONIE, pa^^, "^ AÔvovia, aç.
AUSPIGE, sm. 10 Divination par l'obser-
vation des oiseaux, i\ olwvoo'y.oitta, aç. ||
20 Signe donné par cette observation ; pré-
sage, ô oltovdç, ou ; xô aripLetov, ou. Voy. pré-
sage. Sous {litt. se servant] d'heureux aus-
pices, olwvotç xp^'^^^P'-svoç awiotç. Consulter
les auspices, olb>vo7xoicsb>-b), f. r;9-b). || 30 Di-
rection, appui. Sous les auspices d'une divi-
nité, Satjiovoç u^-f^Youjxévou.
AUSSI, adv, lo Pareillement^ de même,
wffaUxwç, xai'. Moi aussi, xàytû. || 2° Encore,
de plus., 6x1 6é, irpôç U, itpô; 8è xaî. || 3o Au-
tant, gSx(i>, (devant une voyelle) oCxwç; xo-
(ToOxov; (se rapportant à un verbe d'eslimej,
TTepl xoffouxou, xoaoOxôu. Aussi... que, oh-
Ta>(ç)... ci;, xoffoi3xov... 8(Jov, etc, \\ Aussi,
couj., c'est pourquoi, 6t6 xaî, xoûxou ?vexa.
1] Aussi bien que, loc. conj., de même que,
âvicep, (îx; xaî.
AUSSITÔT, adv., aôxCxa, icapauxCxa, ira-
pa^pTipia, 6i9uç. || Aussitôt que, loc. conj.,
ÊTtel ou liceiS-J^ xa^^''^* CLvec Vindic, ou /'op^;
èitetSàv xdyjirtai avec le subi. L'emploi des
modes est le même qu'avec tes conjonctions
oui stgnifvcnt lorsque. Aussitôt que possible,
oxt xa^wca, x^v toi)(im\v.
AUSTERE, adj., (an pr. et au fig.), aô<rrr\-
pdç, d, dv; oxXv^pdç, d, dv.
AUSTÈREBOENT, adv., ox^T^pii);, xpaxéeo;.
AUSTÉRITÉ, sf., (au pr. et au fig.), -^ auv-
•nipdxTiÇ, T,xoç ; i\ ax^T,pdxt^«, t^xoç.
AUSTRAL, AIX, adj., (i.69T)pL6plvd<, ^j, dv.
AUTAN, sm., 6 vdxQÇ, ou; xd vdxta, (dv.
AUTANT, adv., to9oOtov, xooouxou, xo-
90UX0C, etc., selon les mots auxquels il se
rapporte. Voy. autant que. || Autant que.
10 De même façon que, (avec an verbe ordi-
naire], xoootjxov Sffov; (avec an verbe de prix),
X090UX0U Svou; (avec un verbe d'estime), icEpl
xo90t3xou Sffou. Autant qu'homme du monde.
g? xtç xal dfXXoc. Autant que chose au monde;
£? XI xal SXko. Autant que jamais, et icoxe xal
dXXoxe. Il 20 En aussi grande quantité que,
(se rapporte à un nom), xoffoOxov 8aov avec
le gén., et souvent xoaouxoç, xooauxi;, xo-
aoGxov ôffoç, i\, ov, qui s'accordent avec le
nom. Autant de science que de vertu, xovoC-
xov ImoxT^pLTjç ô<Jov dptxf,; ou xodaûxvi licia-
xf|{ii^ bar\ dpex^j. Autant de sentiments que
d'hommes ou autant d'hommes, autant de sen-
timents, Sffoi dvBpuicoi, X09a0xai xal yvûpia'..
11 30 Selon que, à proportion que, (se rap-
porte à un verbe), xaô' ôffov, èç S<tov, plus
souv, 6orov. Autant qu'on le pouvait conjectu-
rer, ôaov V (TupL-fiaXerv. || D'autant plus,
xo90t3x(i> piâXXov ou xo9oi3x(p avec un compa-
ratif; QUE se traduit par fiaq), s'il y a un
comparatif dans le second membre de
phrase, et par 8aov, s'il n'y a pas de com-
paratif. 11 est d'autant plus heureux que^ xo-
ooux(|> eôSaipiovéarxepdc éoxiv Scu ou 690V,
suivant le cas. \\ D'autant que, loc. coi^.
Voy. vu QUE.
AUTEL, sm., ô Cupide, oC.
AUTEUR, sm. 10 Cause première (Tune
chose, ô aTxtoç, ou; fém, i\ alxia, aç; 6 dp-
Xt^ydç, ou. Les auteurs de nos jours, 01 -fiué-
x«pot (wv) yovEiç, éwv. || 2o Créateur, ô 81^-
Luoupydç, oi3; 6 icotT^xVji;, oG. || 3o Inventeur,
eûpexT^ç, ou ; fém. i\ eûpéxtç, i8oç. |l 4o Ecri-
vain, (en prose), Ô ffuyypacpeGç, ewç; (en vers),
ô iroi7^xif|Ç, ou.
AUTHENTICITÉ, sf., xà itiffxdv, ou; xô
dÇtdittoxov, ou ; tj moxi;, ewç.
AUTHENTIQUE, adj., mffxdç, ifi, dv; d^td-
ic'.9Xo;, ov; pééaLoç, oç et a, ov.
AUTOCHTONE, sm. et adj., ô, -f^ aôxdxO<i>v,
ovoç. Les autochtones, ot aôxdxBovEç, uvl
AUTOCRATE, sm., 6 aôxoxpix(i>p, opoç.
AUTOCRATIE, sf., •f\ aôxoxpdxeia, aç.
AUTOGRAPHE, adj., aûxOYpatpoç, OV. Il
Sm., xô aôxdypaçov, ou.
AUTOMATE, sm., XÔ aôxd{iaxov, ou.
AUTOMNAL, ALE, adj., çOivoiccoplvdç, i^,
dv; piexoicoipivdc, 1^, dv.
AUTOMNE, sm., xô (j£xdi7(i)pov, ou. Fin de
l'automne, tô cpOivoictopivdv, ou.
autonome', adj., aôxdvopioc, ov. Etre au-
tonome, a6xovopiéopt.ai-oCpLai, f. vj^opiai.
AUTONOMIE, SI., f^ auxovopiîa, aç.
AUTORISATION, sf., i\ è^ovcid, aç.
AUTORISÉ, ÉE, p.p. Voy. autoriser. I
Adj., qui a de f autorité, xupioç, a, ov.
AUTORISER, va. 1® Accorder à qqn la
ALT
— 39 —
AYA
permission de, ^ouoiatv xivt 6tfiM{u oa «otp-
e^u, fft'n. ov inf.; in-xoheu xwi, aee. oo
inf. Être autorisé 4, l^oùoiav ^x^^ *'*A II
2* Donner à qqn un moiify un prétexte de,
icpdçxTtv Tivi icap-é^w, inf. || 3« Permettre^
admettre^ «uY-x»p€»-t», f. i^.ffw; iico-6éxo-
uat, ace. || Saotobisioi, vr. i* Prendre de
V autorité, èm-xpaxita-ù, f. -/,9(a. || 2» Prendre
prétexte de, icpo-^oaîÇoiuu, f. loGiJuxt, ace.
AVTORITB, sf. 1«> Fuisumce, pouvoir, i\
^ouota, aç; TÔ xpiToç, ou<. Antonté absolae,
fi aÔToxpdcTeta, aç. || 2<> Pouvoir public, com-
mandement, f| <ipx^, i\<. || Les aotorités (les
magistrats), al é^ouatat, uv ; al ipx^^ <î^>^- Il
3» Crédit, influence, xb di^iwjjia, axoç ; -fj Sii-
va{ii^, Eoç; i[ lox^^i ^^- Avoir de Tautorité,
nne grande autorité auprès de qqn, icspz «nvi
8ûv2{iai, (liya 8ûva{xaci. || 4* Garantie, -^
èyyÛTi, r\<:. || 5« Témoignage, -f) jiapTupta, aç.
1. AUTOUR, adv., xuxXip, icspi^. Il Autour
DE, prép., (avec on sans moav.), icEpi, ace.;
(sans monv.], iccpî, dat. Tout autour de, xu-
x'Xti), ^én.
2, AUTOUR, sm., oiseau, b Upo^, axoç.
AUTRE, adj. et pron. i^ En parlant de
plus de deux, df^Xo^, t|, o. Un autre homme,
dX'Xoç àvOpbiito;. b*aulres, SKkoi. Les autres,
ol dXXoi. D^aatres choses, SXka. Les autres
choses, Ta SXKol ou ToEXXa. Nous autres, 'f,(i£t(;
ot àXXoi. Vous autres Grecs, 6(ie?(; ol "EXXt^-
VE<. Il 2<> £n parlant de deux, Stepoç, a, ov.
L'autre, 6 ëTepo^. L'autre main, ^ mpa x^ip*
Les antres (en parL de deux partis), ot STtpoi.
Il 3® Différent, dissemblable, dE^^oç, t^, o;
ëxepo^, a, ov; à^oTbç, a, ov; éTSpoioç, a, ov.
Un autre que moi, dEX^o< i\ lyu), (ou avec le
gén.) âaXo^ éfioû. Autre chose que le bien,
dfXXo ou Itsçov ToO àjaOoG. || L'un l*autrb.
10 Sans réciprocité, aXko^, t\, o; Erspoc, a.
ov répétés, suii^ant le sens. L'un disait à
l'autre, SXKo^ àXktù l^eye. L'un (des deux)
vaut mieux que l'autre, gtspoç éxipou icpo-
oépei. L'un et l'autre, àpupoTepoi, ai, a. L un
après l'autre, SXko^ èi SXkov, à'k'ko^ èif <SXXa>.
ni l'un ni l'autre, oôSsTepoc ou ^Y^Sétepoç, a,
ov. Il 2° Avec réciprocité, àXXïiXwv. Ils
s'aiment l'un l'antre ou les uns les autres,
àT^XyjXoyç àyaicûaiv. || L'un..., l'autre, ô fiév,
T\ jisv, TÔ uév..., ô Bé, i\ Bé, x6 8s; dfXXoç, i\,
{lév..., âAXoç, r„ o 86. Les uns... les autres,
01 |iiv..., 01 8é; âXkoi {lev..., dfXXot Se. Les
uns sont vaincus, les autres sont vainqueurs, ol
ixèv f^TTÛvrai, oi 8è vixûjiv. || L'un... l'autre
répétés se tournent par différent. L'un dit
nne chose, l'autre une autre (différent dit dif-
férente chose), îïXXoç àXko "kéyei. Ils s'en-
fuirent les uns d'un côté les autres de l'autre,
C'^uyov diXXoi SXkooe,
AUTREFOIS, adv., TidXai, TÔ itpiv; icoxé
(enclitique). D'autrefois, Ô, -îi, «cô itakan. Les
poètes d'autrefois, ol icdéXai icoiï\Tat, ûv.
AUTREMENT, adv. l® D'tme autre ma-
nière, <ïXXt5i, âXktù^, Ifépwç ; que, -il. |j 2® Si'
non, el 8è [k-fi,
AUTRUCHE, 8f.,Ô, T^ 9Tp0u6d{, pluS SOUV.
OTpouOôç ô \Uya^ ou t> jxeyàXT,.
AUTRUI, sm.,iXXo«; ttç, gén. àXkov tivdç;
oî âXXot. Le bien d'autrui, xà àXXoTpta, wv.
AUVEVr, sm., t6 A »oqT < Y a qy«, otoc
AUXILIAIRE, adj., ouvEp-;^;, 6v; (qui
vient au secours), pOTtOoç, dv ; «Trtxoupoc, ov ;
(allié), 9Û{iua}^o{, ov. j) Sm.« 6 cuvspydc, où;
o inUdu^o^, ou; ô oû^tia^o;, ou. Les auxi-
liaires, les troupes auxiliaires, ol czixo;/po.,
tûv; ol ou]A{ia)roi, wv.
AVAL, sm.'En aval, xitio, xxtà ^oGv ou
icoTa{x6v.
AVALANCHE, sf.. t6 dic' dpOU{ X3Tât9tpd-
fuvov (ou) X'ovoc icXf[6o<, ouç.
AVALER, va. !• Ingérer dans restomac,
x2T-ea6ib>, xaTa-rivu ; X3Ta-6poxOiv^o^, L lû,
ace. || 2« Endurer, ôico-jxsvu, ace.
AVANCE, sf. 1® Pai'/ie 7MI AitY sailli f,
xà icpôfiXTjîiot, aTOç; -î^ O'ictpoxVi, fiç. || 2« E*'-
pace de chemin ou'on a devant qgn. Prendre
ou gagner de 1 avance, icpo-Xatx6atv<o ; sur
qo^n, Tivi ou tivôc. U prit l'avance dans sa
luite, itpouXaôe tî\ç «pui^,?. Avoir de l'avance,
icpoxepsu-â, f. T|Tw. Il 3o Avantage acquis,
xb '2cX60vsxTir\{jLa, atoç. || 4» Payement anti-
cipé, i\ icpoxaxaCoXVi ; (domine prêtée^ xb
8dvEiov, ou. Il 5*» Première démarche, initia-
tive, 'f\ ôicap/T,, fl^ç. Faire des avances, «poUic-
dpxu>, f. <£p<w. Il D'avance, par avance, à l'a-
vance, loc. adv., vGv ifir\, itplv è^sXÔiîv xèv
ypôvov. Il Se traduit souvent par un compose
de icpô. S'emparer d'avance de, icpoxata-
Xa{jL6avb), ace; annoncer d'avance, icpo-ay-
Y^XXu), f. eXô, aee.
AVANCE, £e, p.p. Voy. avancer. Il Adj.
10 Qui est en avant. Garde avancée, senti-
nelles avancées, f| icpoçuXaxi^, % ; ol lepoœO-
Xaxeç, u>v. || 2° Omî touche à son terme, (en
Sari, du temps, de l'âge), ^aBuç, eta, 0. ||
o Précoce, icpÇoç, a, ov. || 4» 7'rop wiîr,
ôitipupoç, ov.
AVANCEMENT, sm. 1« Progrès, i\ aOÇ7\-
9i;, Eb>ç ; "^ èicîSo9iç, 8(i)Ç. Il 2o ^e/ion c2e mon-
ter en grade, i^ TtpoaLytay'f\, t\ç ; {grade supé-
rieur), i\ xi\Li\, f^ç; "^ fieiî^wv fovoç) ti|iVî, fiç.
AVANCER, va. 1« Pousser ae l'avant, icpo-
dyw, ace. |I 2« Porter, étendre en avant,
icpo-Tfiîvu), ace. Il 30 Hâter, accélérer, xa-
}^ûvc«), Ém-Tayuvto, f. uvci)*, 97ceu8<<), ém-9ic8Û8(i},
f. cnteuao); ÎtcsCyw, f. eiÇw, aee. || 4» Payer
par avance, icpoxaTa-ôiXXw, ace. || S® Mettre
en avant, énoncer, Tcpo-^aCvw, iiro-çipw,
ace. Il 60 Procurer de l'avancement à, tU
Tijiàç icpo-ivu), ace. || Vn., et s'avancer, vr.
1» ^//er en avant, icpo-xwpéw-û, f. Vi^w ;
Tcpo-ipXOîJLai, Tcpo-ôaCvw; (partie, en pari, d'une
armée, d'un général), icpo-dtYw, irpo-eXaOvw ;
contre, Im e^ /'ace. Faire avancer une armée,
oTpaTiàv Tcpo-iYw. || 2» Faire saillie, itpo-
éX«^. Il 30 i'ai're des progrès, itpo-xwpéw-w,
f. ii\ff(i); icpo-6aivu, irpo-xÔTcxo). U avançait en
sagesse et en âge, icpoCxoirce aocpîa xal -fiXi-
xîa. Jl 4*> Approcher de sa fin, s'écouler,
icpo-8p;(Ojiai, 'itpo-6aîvo), irpo-ywpito-û, f. •f\a(ji.
|| 5*> /iuoîr rfe l'avancement, aô^dvoiiai(pas8.).
11 Vr., s'exposer, 'rcpo-xtv8uv8U(i), f. EÙatù,
AVANIE, sf., i\ &6pi(;, ficoç; xb Q6pi9{xa(,
atoç.
1. AVANT, prép., icpd, ^^n. Avant tout, icpô
itavT(5ç ou icavTwv, [xiXcffTa. || Adv., fcï>w
/ozn, irooûw. Plus avant, itoppwTiow. Le pins
AVA
— 40 —
AVE
avant, icoppuyciTu. Marcher bien avant dans
la voie du vice, it<Jppu Tf,ç jxoxBTjOi'aç icpo-
62ivw. Bien avant dans la nuit, icoppu Tîi(
vuxxdc oa Twv vuxTûv. Il 2^ Auparavant,
Voy. ce mot || En avant, loc. adv., it^daci),
sic xôwpoaw. Marcher en avant, icodjw epxo-
|xat ou icpo-6atvw. En avant 1 irpô-oaivc, irpd-
aye Bi\. En avant, marche ; ôic-d-jfSTt xf,ç ÔSoO.
Avant de, avant que, loc. conj., itpîv avec
/'infinitif ou un mode personnel. \\ !• Quand
la proposition principale est affirmative, icpîv
se construit avec l'infinitif, et le sujet se met
à taccusaiift s'il n'est pas le même que
celui du verbe principal» Je te parlerai avant
que je parle ou avant de partir, Sia-^i^otiat
901, irplv dic-iévat. avant que tu partes, 'icpiv
9z àit-iévat. jj 2» Quand la proposition prin-
cipale est négative, icpCv ou itpdxepov... itpCv
*e construit généralement avec un mode per-
sonnel, a) Avec rindicatif, après un temps
secondaire^ s'il s'agit dun fait unique^ et
avec l'optalif, s'il s'agit d'un fait qui se ré-
pète. Je ne m*en allai pas avant ae Savoir
salué, oô icpoTspov dic-f|X8ov, irplv TiaicaadtjiT^v
98. Je ne m'en allais pas avant de t*avoir
salué, oô itpdtepov dit-TjEiVjicplv di9ira9atiXT,v
<re. b) Avec àv et le subjonctii, après un pré-
sentf un futur ou un impératif Je ne m'en
irai pas avant de Vavoir sajué, o6x dic-citii,
Ttplv &v àvicdaco^iai as.
2. AVANT, sm. !*> Partie antérieure, tb
l(xicpo96sv (adv.). Il 2« Partie antérieure
d'un navire, -f, irpûpa, aç.
AVANTAGE, sm. 1® Ce gui profile, uti-
lité, TÔ ffoaçpiûov, ovToç; t6 aiîjxçopov, ou; tô
Tirer de l'avantage d'une chose, àcpé^etav lx«
àicd ou Ix Ttvoc. Procurer de l'avantage à qqn,
hxpéXeidv Tivi (pépo) ou icotp-éya). A 1 avantage
de qqn, Ite' à^eXeia ou lie' ay^^V f i^o?* ||
2o Supériorité; succès, ta TÙ^BOvéTuvr^iia, axo;.
Avoir l'avantage sur qqn, tivôç itXsovgxxew-û,
f. V«»»; en qq. chose, x'.vi. Ils avaient l'avan-
tage du nombre, èTc}»eov£XTouv tû icXt.Bsi.
Il 3° Situation favorable (d'un lieu), i^ eôxai-
pw, aç.
AVANTAGER, va.,icXéov 8îûb>{jLt, dal. Etre
avantagé par qqn, icXéov ^ai|x6dvu> icapi xi-
voç.
AVANTAGEUSEMENT, adv. !<> Utilement,
ffu|i<pep6vxwç, à'fsXi'ixwç. || 2o Favorablement,
eu, xaAuç, eôxaîpuç. || 3» Heureusement, eu-
TUXÛÇ.
AVANTAGEUX, EUSB, adj. 1«» L7l7e,
ûcpe^ifioç, oç et Tj, ov ; ^P'^î'^P'-o^» O'î 6* '"'.» o^ î
>^u(TcxeXTi<;, é^. || 2® Favorable, litixotipoç, ov;
èirtxT\86ioç, oç et a, ov ; xaXô;, i\, dv. || 3o De
6e//e apparence, eôicpeirriç, éç. || 4^ Présomp-
tueux, aôOiSr,;, 6Ç.
AVANT-BRAS, sm., 6 icf,xu<;^ 6(<><.
AVANT-COUR, sf., TÔ TCpdOupov, ou.
AVANT-COUREUR, AVANT-GOURRIÈRE,
sm. et sf., ô, ii irpdSpojio;, ou; (au fig.), b, fi
irpcayre^oç, ou.
AVANT-DERNIER, 1ÈRE, adj., 6, Vj, xàitpà
xoG Éorj^dxou ou Tf\ç eaydxTjç. Avant-dernière
syllabe, i\ icapaXi^YOuaajï^ç.
AVANT-GARDE, sf., x6 fjyoujievov, ou; oî
icpo7\YoO)uvo(, wv. Former l'avant -garde, i^yéo-
(jUxi-oOfiai, f. ^90(jLati.
AVANT-GOÛT, sm., i^ iipoaîaOt^crtç, eioç.
AVANT-HIER, adv., lcpÛT|V.
AVANT-POSTE, Sm., tj 'icpo<pu>kax'fi, ijç;
p/u« souv., al icpo9uXaxa(, tov. Etre aux
avant-postes, icpo-^uX'axxw, f. dÇw.
AVANT-PROPOS, sm., TÔ iipooîiJLtov, ou;
ô icpdXoyoç, ou.
AVANT-SCENE, sf., TÔ 'npOffXTiviOV, OU.
AVANT-TOIT, sm., TÔ yeîaov, ou.
AVANT- VEILLE, sf., •i\xpivf\, Tr\ç; de, icpd
avec le gén. L'avant-veille (adv.), icpdxpixa.
AVARE, adj. !« Qui aime V argent, <ptXo-
ypTiiJLaToç, ov; ^iXapyopoç, ov. Etre avare, çt-
Aoxp^ixotxêbi-b), f. Vjffw. Il 2« Ménager de, «pei-
8(oXdc, dç et YÎ, dv, ^en. Etre avare de, «peîSopiai,
f. (peÎ90(j.ai, ^én.
AVAREMENT, adv., «pei8(i>X(ÔC.
AVARICE, sf., i\ fiXoYpTjjiATÎa, aç;^ lîj 91-
Xapyupîa, «ç. Avarice soraide, ii jSuicapta, aç.
AVARiciEUX, EUSB, adj. Yoy. avahe.
AVARIE, sf., -^Xufxt^, T.ç; i\ (p9opi, a;.
AVARIER, va., Sia-^Oetpb), ace.
À VAU-L'EAU, loc. adv., X3xà ^oOv. Il ilu
fig. Aller à vau-l'eau, lpp<ii>.
AVEC, prép. i<^ Marquant l'association,
l'accompagnement, a6v, dat.; PLccâ, gén.;
qqf fijjLa, dat, \\ Avec m rend ordinairement
par le datif seul, a) Avec un verbe composé
de oûv. Se réjouir avec qqn, cuv-i^Sofjiat xivi.
Habiter avec qqn, tivI avv-o'.xéu-éo, f. -rj^u. 6)
Pour désigner les forces avec lesquelles on
exécute une opération militaire, lis vinrent
avec une petite armée, avec dix mille hoplites,
avec cent vaisseaux, ^XBov ôXîycj) ffrpaxeujxaTt
(rar. vùvôXîvtp 9Tpaxeu[jLaTi), {jiupioiçôiiXîxaiç,
vauolv éxaTov. La prép, est toujours omise
avecun complément précédé de aôxdç(même).
Ils prirent quatre vaisseaux avec les hommes
qui les montaient (avec les hommes mêmes),
TGTxapac vaut êXa6ov aôxotç (iv6pdf(7iv. || Avec
se rend souvent par les participes ^X"^
(ayant); iy^^ (amenant); Xaôciv (ayant pris),
(pEpuv (apportant). Il vint avec ses soldats,
avec peu de vaisseaux, ^xev ër(iù^ toO<; dlvSpaç,
IXwv vaCç dXiYaç. Des envoyés arrivèrent avec
des présents, t,X6ov 5775X01 çépovTcç 6wpa. ||
20 marquant le moyen et l'instrument, datif
sans prép.; qqf. aiiv et le datif; Ôia, àicd et
le gén. Transpercer avec l'épée, Si-sXaûvw xû
^icpEi. Frapper avec le bâton, t^ paxxripîôi
nai'w. Voir avec les yeux, 6t' djjtfidtxwv ôpdtu-cô.
Réunir une armée avec de l'argent, àiro xp'n-
jiaxtov cTpaxiàv cuX-Xsyo). || 3o Marquant
la manière, datif 5an5 prép.; fiexà e^ /e
^éh. ; rar' ct5v c^ fe dat,; oia ^^ /e S'cw.;
xaxi et l'ace, ou encore un adverbe, un par-
ticipe. Avec promptitude, jiexà xi^ouç, aùv
Ta^ei, 5ià xi^ouç, Ta/^wç. Avec des larmes,
(jiExà 8axpua>v ou (en pleurant) Saxptjuv. ||
rrè5 souvent on emploie le participe XP"~
tjLevo<;, t\, ov (se servant de, usant de), avec
le datif. Avec violence xp^l^^^o^ ^i<f OQ P'SFf
ffùv ^(qi, ^laiu);. Il 40 Marquant un com-
plément indirect, (avec les verbes composés
de aûv), datif sans prép.; (avec les autres
verbes), dat., icpd*; et l'ace., ou d^autres
AVE
— 41 —
AVO
constructions indiquées dans le lexique.
S'entretenir avec qqn, 6ia-Xi70{i«î (moy.) Tivt
on «pdc Tiva. Etre en goerre avec fconlre)
8qn, Ttvl on «p6< xwa iroXc{iiti»-û, f. iflia,
5<> S'emploie qqf. dans le sens de malgré,
sanf, ou de en égard à. Voy. ces mots. || DV
YBC, après les verbes distinguer, sé{)arer, etc.,
dicd, gén.^ ou autres constructions indiquées.
AVBLDÎE, 8f., Ta Xeictoxipuov, ou.
AVENANT, ANTE, adj., qui a bonne
fdce. X'PÎStCi C^^^i 6V (Xapl69T6pOC, éoTZTOC).
k L AVENANT, lOC. adV., Avà OU XaTàX<SYOV.
AVÈNEMENT, sm. 1» Arrivée j -f^ ^?<^ic,
tcdç. Il 2^ Elévation, ii xaTioravi^, eci);; à,
1. AVENIR, sm. !• Temps futur, tô ixé^-
"Xov, ovToç ; TÔ Imov, ovtoç. Songer à l'avenir,
el<; xà a&piov {iEpi{iy3fa>-b>, f. -ft^co. || 2<* Z)p5-
tinée, i\ xùxii, t\ç. |j A l'avenir, loc. adv., toG
Xoiicoû, Carepov.
2. AVENIR, vn. Voy. advenir.
AVENTIN, mont, TÔ 'ASevTîvov, ou.
AVENTURE, sf., TÔ. ffujntÎTtTOv, ovroç' Vj
TiJjnn, T^ç. La bonne aventure, i^i xp^i<^l**P^^i
aO\ A L*AVBNTUnB, loc. adv., eîx^. j| D'avbn-
TURB, PAR AVENTURE, lOC. adV., TU/3, XOlxà
TUX^aV.
AVENTURER, va., xivSuv<i> lcepi-6aXXfa>,
acc; xivSuveuu, f. eùvu, da^ |l S'aventurer,
vr., xCvSuvov àva-ppixcéco-û.
AVENTUREUX, EUSE, adj. i^ Qui s'auen-
tare, ft4/ox{vÔûvoç, ov. || 2® Exposé au dan-
ger, èitixCvSûvoç, ov.
AVENTURIER, ÈRE, Sm. et SÎ, i« Qui
aime les aventures, Ô, i\ ft<J/oxîv5uvoç, ou.
I 2o Çmî w/ d'intrigues, ô, i^ navoûpvoi;, ou.
I Adj. Voy. AVENTUREUX.
AVENUE, sf. i» Chemin pour arriver, -fi
ê^oSoc, ou ; i^ ei9o8o{, ou. || 2^ Allée, 6 8pd-
liûç, ou.
AVÉRÉ, ÉE, p.p. et adj., 6oxi^a(76ei(, staa,
év; aacpT,ç, éç; icwtôç, tj, <Jv.
AVÉRER, va.,6oxipLdé^b), f. déati), acc.
AVERNE, toc, ô "Aopvoç, ou.
AVERSE, sf., ô 5[i6pOÇ, OU.
AVERSION, sf., -fj ditoxpoit-^, fiç. Prendre
ou avoir en aversion, éx-xpÉicojiai (moy. avec
sens nentre), acc.
AVERTIR, va. 1° Admonester, vouOexéw-ô,
f. -fi^o), acc; {conseiller), -jiap-aivsw-û, rf«/.
2» Informer qqn, àTz-OLyféXkdi, f. eXw,
at.; d'une chose, acc; que, oxi avec Vind,
ou /*op^
AVERTISSEMENT, sm. i^ Admonestation,
"fi vou8éTf,fftç, ewç; (cofiseil), i\ itapaîvediç,
6a>ç. Il 2*> Préface^ xù icoooîji.tov, ou.
AVEU, sm., -î^ ôiioAOYta, a; ; -ri <njwo\Lokoyla,
<x;.
AVEUGLE, adj. lo Qmi 65^ pnW t/c la vue,
Tuç^dç, T„ (Jv. Il 20 Qui manque de juge-
mènl^ de raison, TuçXdç, Vj, 6v; dauveTOÇ, ov.
Etre avei.gle sur qq. chose, Tu«pXdçelji.tTtvoç.
Il 30 Qui offusque la raison, (Ïaoyoç, ov. ||
A l'aveugle, en avëogle, loc. adv., TUfXûç,
AVEUGLEMENT, sm., "fl TUcpXdrr,?, 7\T0Ç.
AVEUGLÉMENT, adv., Tutp^tÔÇ, digxsimaÇ,
irpoTCExwç, eîx^.
I
AVEUGLER, va., (an pr. et an flg.), tu-
fXdw-w, f. Û9U, acc. Il S'aveugler, vr., tu-
^Xdo(ia(roC(jLst, f. fa>0-^9O{jL3i ; sur une chose,
icepC Tt.
AVIDE, adj. !• Qui a de favidité, 6p|iv^-
Tixdc, il, ov; pour une chose, xpd< ti; [insa-
tiable), dE-irXT,9To;, ov, gén. || 2^ Qui a un
grand désir de boire et de manger, XdSpoç,
ov ; Xaî(iapY0C, ov. || 3<» Cupide, icXcovtxTtxdc,
AVIDEMENT, adv., ÔppiT^TtXÛC, i-K\i\9XtèÇ,
Xd6p<ac Yoj. AVIDB.
AVIDITE, sf. 1^ Désir qui emporte, ^
ôpiiT^, T^c ; pour, cU, Kodc, acc,; (insatiabi-
lité), il îicAv^vrix, otç. || 2« Gra7id désir de
la now-rilure, i\ Xi/yeia, aç ; i[ Xaijiapvlat,
aç. Il 3<> Cupidité, f| icXcoveÇîa, aç.
AVILIR, va. !• Rendre vil, Taiceivdw-G,
f. tiffa), acc. Il 20 Déprécier {les denrées),
iic-euuvQlu, f. lû, acc. || S'avilir, vr., les
mêmes verbes au passif.
AVILISSANT, ANTE, adj., olfTXjpàç, d, dv
(atoX''UV, aiayioTOç).
AVILISSEMENT, sm., '9| TaicsivdTT^C, V^TOC;
•fj ^uX(5tt,;, TjToç; -fi iTijJLia, aç.
AVINÉ, ÉE, adj., oivo6api^ç, <ç.
AVIRON, sm., i\ XUTCTi, ''i<:*
AVIS, sm. i<» Opinion^ i\ 8d^a, v\c; "f^
YvwjiYi, T,ç. A mon avis, xaTà yvwjjnf^v t^v
spiifiv, fa>c î[jiol 8oxeT. Etre du même avis nue
qqn, tivI 6^0YVb)[jL0vé(*)-ô:), f. i^au. Etre d un
avis contraire, dvTt-Yvwjioviw-û, f. i\9ui. Chan-
ger d'avis, tuTa-Ytyvwoxw. || 2® Vote, suf-
frage, i\ YvwjiT\, T^ç; i\ <K®o«i o'^» Il 3« Con-
seil, instruction, i\ pouATi, i\ç ; ^ au{j,6ou>k7i,
f|C. Sur votre avis, vufi-CouXeuvavTuv Oiiûv.
Il 4<» Avertissement, -f^ icapaiveviç, cu>(. U
5» Information, nouvelle, i\ ày^^kia, aç; ij
dicafyeXfa, aç.
AVISÉ, ÉE, adj., opdvi{jLOC, ov.
AVISER, va. îo Apercevoir, xaS-opiu-û,
acc. Il 2° Donner avis. Voy. avertir 2°. ||
Vn., pourvoir à une chose, icepî tivoc pou-
Xeuo^ai f. 90\kcu. Aviser à ce que, ôpiu-cô
oirwî, avec le fut. de Vindic. \\ S'aviser de,
vr. 1° Faire attention à, icpoff-Éxw, dat. ||
2o Songer à, imaginer, i-Ki-vosw-û, f. i^^w,
acc. Il 3« Oser, TôXjjLdcu-û, f. V|«ru), acc. ou
in/l
AVITAILLEMBNT, Sm. Yoy. APPROVISION-
NEMENT.
AVITAILLER, va. Voy. APPROVISIONNER.
AVIVER, va., X«{n:puvu), f. uvû, acc.
AVOGASSER, VU., 6ixoppa^Éoj-u, f. if|7U>.
AVOCAT, sm., (au pr. et au fig.), ô aùv-
Sixoç, ou; ô 9uvif,Yopo(;, ou. Etre l'avocat de
qqn., tivI cuv-Six^w-û ou ffuv-r.yopéw-û, f.
•Îi9(ù.
AVOINE, sf., Ô Pp(5[jioç, ou. Folle avoine,
1. AVOIR, va. l® Posséder, l^w, acc;
qqf. xp^Ofiai-wjjLai, dat. ; se tourne souvent
par être à, el^ii, ôic-ap^^o.), dat. Il avait des
enfants, icaîSaç bIysv, ou icaTSeç f,<Tav aÔTw.
J'ai de la bienveillance pour toi, eSvotav ê/u>
ooij ou s6vo{qi XP^H^^^ "^9^^ ^'' Avoir qqn pour
ami, Ix<^ '^ivà ^tXov, ou ^^piL^iaî tivi vîXu). ||
Souvent avoir c/ «on complément se ira-
BAC
— 42 —
BAI
duiteni par un verbe. Ayoir du bonheur, du
malheur, tôru^iu-û, 8uotux^u-û, f. if^vd».
Avoir faim, avoir soif, ictiviia-û, Bi^diù-(ù. ||
IJ 3* Se procurer^ acquérir, xTio(jLai-û(ixi,
«i>v<0(iat-oO)Aai, ace. \\ 4« Contenir, renfer-
mer, 2y w, ace, ; se tourne souvent par être
dans, cT|jlI Iv, dat,; lv-ci{ii, cfa/. avec ou sans
jv. Ce pays a plusieurs villes, ic6Xtt< clvlv év
•cf X*^PSF ico^^^i* Il S^ éprouver, ix(<>i iciax»,
ace» Qu*a8-tu? xi icaoy*^ ^^ icticovOaç;
Qa*as-tu à épier? rf xuxci(eic 'X^^* Il Avoir
À, (suivi d'un infinitif). !<> jB/re dans le cas
de, Ixu, inf. Je n*ai rien à dire, oôSiv lyu»
X<ytiv. [l 2» Se tourne par icpoc-'fynii, (il
convient), Sc7, XP^ (il faut). J*ai à faire cela,
1Cp09-V^X8l UOl TOUTO 1C0181V, OU 6e7, XP^ H^
toOto icoutv. Il Y AVOIR, impers. !<> Etre^ se
trouver, sl\t.L II y avait du danger, xCv8uvdç
Tiç ^v. Il y a des gens qui, tlvlv oX avec Vind.
Il y a des circonstances où, Ictiv fixe. Il y
eut un temps où, V Si^*« Il y a longtemps
que, icoXùç ypdvoc è( on d^* oo. Il y a peu de
temps que, oXtYo^ XP<^^o^ ^ ou ^' ov. || 2» ^f^
rtoer, aupi^Saîvo), y^yvoijai. QuV a-t-il eu? tC
Y^yovt; tC au{i-6Î6i\xt ou 9uv-boi^; Y a-t-il du
nouveau? Xé^cxaC xi xoitvdv;
2. AVOIR, sm., i) oôvta, aç; tô xTr^jM,
aToç ; xà XP^I^'^* ^v.
AVOI81NER, va., fClTVtiu-û, f. dvw, <ia^.
AVORTEMENT, sm., i\ IxTpuviC, 6U)Ç.
AVORTER, Vn., ix-T'.TpU9X(i>. || ilu fig.
Voy. ÂCHOOBR.
AVORTON, sm., t6 IxTpcofxa, aroc
AVOUER, va. !• Convenir, Ô|ioXoy«w-ù), f.
T^ffw, oec. ou tfi/". ; que, pro;). inf. jj 2» Recon-
naître, dva-8éxo{iai, ace, \\ 3» Ratifier, ap-
prouver, xup6(i>>û, f. (iSvb), ace.
AVRIL, sm., 6 àirpiXXioc, ou.
AXE, sm., 6 (i$b>v, ovoç. L'axe du monde, de
la terre, 6 ii6Xoc, ou.
AXIOBIE, sm., TÔ àSiu>(&a, axoç; xà Sdyiia,
axoç.
AXONGE, sf., t6 9T^2p, axoç.
AZUR, sm. 1« Pien-e, ô xuavoç, ou. ||
2o Couleur bleue, xô xuavau^éç, oGç.
AZURÉ, EE, adj., xuavauyfji;, éç; xuavouç,
î\, oGv.
AZYME, adj., <S^u|M>c, ov. La fête des azymes,
"^ êopT)\ xûv a^G{i.(i>v,
B
R, sm.. seconde lettre de l'alphabet, xà
pf,xa (indécl.).
RARIL, sm., i\ XaXidf, dtc; 6 Xflpoç, ou; -^
^XuapCa, aç.
RARILLA6E, Sm. Voy. BABIL.
RARILLARO, ARDE, Sdj., XaXo;, OV ÇKtXir
oxepo^, {oxaxoc); «pXudfpo^, ov; (parlic. en pari,
des oiseaux), xuxiXo;, r\, ov. || Sm., ô dSo-
XécxTl?, ou.
RARULLER, VU.^ Xi\p 6U)-u>, f. V^9(»; çXua-
psb>-u), f. "fiaoï.
RARINE, sf., x6 yeiXoç, ou<.
RAROUIN, sm., oxuvoxéçaXo;, ou.
RARIOLE, sf., xà icaÎYviov, ou.
RARYLONE, V., -f^ Ba6uXcov« ûvoç.
RARYLONIE, jDA^.^, "f^ Bai6uX(0vCac, «<;.
RARYLONIEN,KNNE, adj., Ba6uX(oviâ;, 0{
et a, ov. Les Babyloniens, ot BscéuXcovioi, b>v.
RAG, sm., xô icopO(JLeTov. ou.
RACGHANAL, Sm., Ô 6opu6oç, OU.
RAGGHANALE, sf., Orgie, 6 X(5tJL0C, ou. Il
Au plur., fêtes de Bacchuh, xà Aiovùata, wv.
RAGGHAXTE, sf., -^ P^XX'n» ^C
RAGGHUS, h., 6 Bâxxoç, ou ; ô Aiôvuvoç,
ou. Fêtes de Bacchus, xà AioviS^ta, uv. Célébrer
les fêtes de Bacchus, AiovuatdfÇtj, f. dvd) ; Bax-
/sGbi, f. eûati). Temple de Bacchus, xô Aiovu-
9L0V, ou; xè Bax/etov, ou.
RAGHIQUE, ajj., Bixxsioç, a, ov; Baxx^-
xd;, -fi, dv.
RAGHOT, sm., •i\ 9xi97\, "V^^.
RAGTRES, 9., xà Bdcxxpa, cov. De Bactres,
Baxxpiavdç, T|, dv.
RAGTRIANE, pays^ -fj Baxxpiavfj, t^ç.
RAGTRIEN, sm., ô BaxxpMvd*;, ou.
RADAUD. AUDB, sm. et Sf., Ô X8Xnv<&Ç,
dxoç; fém. y\ xix7\vuTbt, «ç.
RADAUDER, VU., X*^^^*^*
RADIGEONNER, va., iici-XP(^vvu(jLi, acc.
RADIN, INE, adj., TtaiYVKioT,?, e(;;yeXou);,
a, ov; àoxsToç, a, ov. |j Sm., Ô ye^uxoicoidç,
ou.
RADINAGE, sm., -fj icai8'.dt, £(.
RADINE, sf., ^ pd6Boç, ou.
RADINER, vn., icai^^u), ax(oirrci>.
RAFOUER, va., x(i){i({)8éb>-(î>, f. T|9b), oec.
RAGA6E, sm., xà axeuT), ûv (plur. de x6
ffxeOoç). Porter les bagages, vxeuocpopÉu-û,
f. •f\a(ù. Qui porte les bagages, oxeuoip'doo^, ov.
Garder les bagages, o-xeuo^uXaxgco-b)', ^. 7;a-(i>.
Plier bagage, ffu-ffxsud^ojiat, f. daojiat.
RAGARRE, sf., ô 6(îou6oç, OU.
RAGATELLE, sf., ô A7[po<;, ou; -^ cpXuapia,
RAGUE, sf., 6 SaxxuXioç, ou.
RAGUETTE, sf., •?! (5at6Ô0Ç, OU.
RAHUT, sm., "fi xiècoxdç, ou.
RAI, RAIE, adj., xotpûxivoç, -y\, ov.
1. RAIE, sf., golfe, xdXico;, ou.
2. RAIE, sf., OMcer^wre, -f; 6irf„ fjç.
3. RAIE, sf., petit fruit, 6 xdxxoç, ou.
RAIES, ^t7.,^al Bxtai, ûv.
RAIGNÉ, ÉE, p.p. Voy. BAIGNER. || Adj.
Baigné de tous côtés, iceptxXuoxoç, ov ; icspîp-
puxoç, ov ; par, ôicd, gén.
RAIGNER, va. lo Mettre dans le bain,
Xouw, f. ffw, acc. H 2« Mouiller, Ppéxw,
f. ppiÇci) ; xfjfYù), f. xéyÇo), acc. Ses yeux sont
baignés de larmes, 6axpdci)V â{jL-ici|xicXaxat xà
5{i[MiTa. Il 30 ToMcAer, entourer, (en pari, des
BAL
— 43 —
BAN
flenves, etc.), xaxa-x^ùî^c*, icepi-xXuÇw, f. xXO-
aw, (zcc. li Vn., tremper ^ ppÉJj^op^i, f. BoêxOt^-
ffOfJLai. Il Se BAIGNER, VF., Àouopiai, att. aoO|juzi,
f. Xou(TO{jL2i. Il Au fig. Se baigner dans le sang,
ai[iaxi on «pdv(;> Xoi3{iai.
BAIGNEUR^ EUSE, sm. et sF. !<> Celui y
celle qui prend un bain, 6 Xûu{jlevoc, ou;
fém. ti XouiiivTt, 7\ç. || 2° Celui, celle qui
tient ou donne un bain, 6 paXaveu<;, éîùç;
fém. i[ paXavsuTpta, aç.
BAIGNOIRE, sf., 6 XouTifip, fipoç.
BAIL, sm., il ti'!90b>9i(;, e(i>c. Donner à bail,
pLia6db>-û, f. wati), ace. Prendre à bail, |iiaO<J-
optai-oOpiai, f, wjojiat. ace.
BÂILLEMENT, Sm., 'i\X.i<J\ir„ T\C.
BAILLER, va. Yoy. DONNER, LIVRER.
BÂILLER, VD., ^a7[JLdto{iai-fai>{iai, f. i^ao-
(lai.
BAILLEI7R, sm., 6 {llffBuxr,;, OU.
BÂILLEUR, EUSE, sm. et sf., Ô X«<T{X(Â-
{X£voç, ou ; fém. "fj Yaffjia>jisv7\, t,ç.
BÂILLON, sm., iciTTaXo;, ou.
BÂILLONNER, Ta., TsdvzaCkov i^-SiWtù x(^
ardjiaTt, gén.
BAIN, sm., TÔ Xouxpdv, ou: Hieu où Ton
g rend des bains chauds], tb paXavetov, ou.
ains chauds, xà Bepiii, ûv. Pieodre un baia
chaud, Oep(jLo)>ouTé(o-<Ô, f. -f|9(i>. Prendre ua
bain froid, ^'^^P^^^^'^^^'^t f* ^'"*
1. BAISER, va., (piXé(0-b>, f. i^9(i>, ace.
2. BAISER, sm.. TÔ (piX-r^pia, aroc.
BAISSE, sf., i[ eXatTuffi;, euç.
BAISSÉ, ÉE, p.p., x£xu(p(u;, u?a, d<. || An
fig. TÊTE BAISSÉE, loc. adv. io Hardiment, xo'k'
\L'r\p&^, 6pa7£b>ç. Il 2* Inconsidérément, in-
xélCTCOÇy 1Cp07CSTb>C.
BAISSER, va. Yoy. abaisser. Baisser les
yeux, xaTco pXéitci). 1| Vn., diminuer, eXa-crd-
opLai-oC(iai, f, (ù^'f[9o\iai; (en pari, du prix),
àv-iT^lxt; (des eaux débordées), àva-xcopsto-w,
f, 7^7(0. Il Se baisser, vr., xuxrb), f. xu<{'<>>.
BAL, sm., -f^ X^P^^^t ^^•
BALADIN, INE, sm. et sf., ô, "f^ ^ca^oXd-
Xoç, ou.
BALAFRE, sf., "fj xaxà irpd 7(i>lcov ouX-f|, f\;.
BALAFRER, va., xaxà icpdacjitov xpauiia-
Ti^to, f. lû, acc.
BALAI, sm., t6 xdpT\pia, axoç.
BALANCE, sf., 6 C^YOÇ, ou; 6 9xa6(jLd<, ou;
f| xpuxavT^, «riç. || y^M /î/7. Mettre en balance,
9xa6pLdco{xai-ô»{jLai, f. i^aopLai, acc. Etre en ba-
lance, 6ixoyvw(iovéw-û, f. -/jaw. || La Balance,
constella/ion, h ^uyoç, ou.
BALANCÉ, ÉE, p.p.Voy. BALANCER. || Adj.,
gui est en équilibre, ladppoico;, ov.
BALANCEBfENT, Sm., -f| xaXxvxeia, a;.
BALANCER, va. l» Tenir en équilibre,
e7\xd<i)-b),dvxi-97\xd(i>-(5, f. (a(j(ù,acc. || 2oMow-
voir d'un côté et de Vautre, alwpsta-û, f. i^aw;
vaXeub), f. euffo), acc, \\ 3* Peser dans son
esprit, axa6^ao}jLai-(ô(jLai, f. V|90{juzi, acc. \\
4» Egaler en importance, woppoTcsw-û,
f. T,c«, da^ Il Vn., hésiter, être en suspens,
6txoyva)|iovio)-û, f. -/jaw ; ditop8w-w, f. r^co). ||
Se BALANCER, VF. !<> Sc mouvoir d'un côté et
de l'autre, aib>péoixai-ou(jLai, f. T,6T;arouuzi;
aaXeuopiai, f. eu6i^ao|xa:. || 2® Etre égal en
importance, t^oppoicsu-û, f. if;9u>.
BALANÇOIRB, sf., i[ atûpa, dic.
BALAYAGE, sm., 6 xa6ap)xdc, ou.
BALAYER, va., X0pé(0-(5, îx>xopi«d-ô,
f. T,9ti); xaOaipu, f. apâ>, acc,
BALAYEUR, EUSE, sm. et Sf., 6 xopiâv,
oûvxoç; fém. i\ xopoOaa, TjÇ; de, acc,
BALAYURES, sf. pi., TÔ xdpv\[ia, axoç.
BALBUTIEMENT, sm., 6 paxxapt7{jLdc, oG;
6 <|/sXXi9(JLdç, ou ; i\ ^'eXXdxTiÇ, ijtoç.
BALBUTIER, VU., ^axxaipÙ^tù, f. lû; «l'cXXC-
(ouai, f. loOjiau jj Va., dire en balbutiant,
4'eAXi{[d!xtvoc, i\, ov Xé-jw, acc,
BALCON, sm., 6 6pu9axxoc, ou.
BALDAQUIN, sm., 6 oôpavioxoc, ou.
BALÉARES, îles, al BoXiapiSe^, wv. Habi-
tants des Baléares, ot BaXiapctç, iu>v.
BALEINE, sf., i\ fiXaiva, -v^ç; xô xf^xoç,
ou;. Pèche de la baleine, ii xûv ^aXaivûv (W|-
pa, a;.
BALISTE, sf., 6 xaxaicéXxY^ç, ou.
BALIVERNE, sf., 6 Xi^poç, ou; -Jl fXuxpîa,
aç.
1. BALLE, sf. i^ Balle à jouer, -![ vostpa,
aç. Jouer à la balle, afaipt^u, f. lû.' Celui
3 ni joue à la balle, ô v^aipiox-ric, oO. Action
e jouer à la balle, ^ a^aipiaic, ttaç. || 2^ Balle
de plomb (projectile), i\ {jloXu6ûî<;, (ooc
2. BALLE, sf., paquet de marchandises,
6 auv8£7iJioç, ou; xo oopxîov, ou.
3. DALLE on BALE, sf., cnvcloppc du
grain, xô dfx^po^» ou.
BALLER, vn., ^op£UU), f. tûvîù,
BALLET, sm., i\ éicl oxY^vf^c dpX^^K, C(i>ç.
BALLON, sm., 6 SûXaxoç, ou,
BALLOT, sm., Ô 9t3v5e9{jL0ç, ou; xb çopx^ov,
ov.
BALLOTTAGE, Sm., ^ ^«po^opfâi, aç.
BALLOTTEMENT, Sm., -f^ (TSiviç, Cfa><.
BALLOTTER, va., agiter en divers sens,
9tîa>; aaXeuu, f. edau, acc. Etre ballotté (sur
mer), ffaXtuo), f. itSaw. || Vn. !<> Eprouver
des secousses, 9e(o{iat (pass.). || 2^ Aller au
scrutin, ^nr^^o^popéu-b), f. V|9(i>.
BALOURD, OURDE, Sm. et sf., 6, i\ pXa^,
gén. pXaxdç.
BALOURDISE, sf., i\ ^XaxeCa, aç.
BALSAMINE, sf., ^ ^X9a{XÎV7i, T^ç.
BALSAMIQUE, adj., paX9a(X(ô5Y\<, •(.
BALUSTRADE, sf., BALUSTRE, sm., 6
Bpiyxdç, ou.
BAMBIN, sm., x6 itaiSiov, ou.
BAMBOU, sm., 6 'IvSixôç xdXa(ioç, ou.
BAN, sm. i^ Proclamalion, i\ -jcpoaYdpeu-
aiç, 6(oc. Il 2<> Bannissement, i\ IxSoXVÎ, 'î'i^*
BANAL, ALE, adj. !<> PubUc, 87^iid9io<, a,
ov. Il 2° Trivial, i^poixoç, ov; çopxixdç,**^, dv.
BANC, sm., (en gén.), -r^ xXtvia, aç; (dans
les théâtres, à Técole, etc.), xô ^dOpov, ou.
Banc des rameurs, xà Cuydv, ou. || Banc de
sable, TÔ Spjia, axoç ; ô, -ii 6£ç, gén, Otvdç.
BANCAL, ALE, adj., out a Ics jambcs
tortues, (en dedans), paiSûç, V|, dv; (en de-
hors), pXaiad;, i^, ov.
BANDAGE, sm., 6 éicîSe9|xo<, ou (pi. xJk
éici'56(7[iLa, (i)v); i\ éicîSecric, tiac.
1. BANDE, sr. lo Lien pour bander, Voy.
BANDAOB. Il 2° Morceau plus long que large,
i\ xatvia, ac
BAR
— 44 —
BAS
2. DANDE, sf., troupe^ 6 8{xiXoc, ou ; ô Ob-
90Ç, ou; TÔ 9t}oTT\(ia, axoc. Bande de voleurs,
TÔ XTjaxûv o"JaTT,}ia; tô ^TiJTf^ptov, ou.
BANDEAU, sm. 1» Bande pour ceindre le
front et la téle^ i[ xaivta, aç; t6 dvaSr^jjia,
aToc Bandeau royal, t6 SiiSr^ixa, axoç. j) 2»
Morceau d^ étoffe qui couvre les yeux, i\ jjlI-
Tpa, «ç.
BANDELETTE, sf., t6 TaivîStov, ou; (des
prêtres, des suppliants), t6 arTé(i{jia, axoç.
BANDER, va. i^ Serrer avec une bande,
i'xi-Bétù-iù, ace. Bander les yeux, xoùç d^BaX-
pLOÙç pitTpq^ TMCta-Béta-lù. \\ 2° Tendre, tcîvw,
iici-Teivw, ace.
BANDEROLE, sf., f^ xaivLoe, a(.
BANDIT, sm., ô Xtiffr^îç, où.
BANDOULIERE, SL, 6 Ts)^2{X(ov, ûvo<.
BANLIEUE, sf., Yj iccpioixîç, iSoi.
BANNI, lE, p.p. Yoy. BANNIR. j| Adj. et
subst., 6, T| fpvyd^, dlSoç.
BANNIÈRE, sf., "f, a7\\L2ia, a;.
BANNIR, va. 10 Chasser d'un ^ays. Voy.
EXILER. Il 2o Eloigner, exclure, aic-sXoiuva),
è¥,-6i'k'k(û, ace. Il Se bannir de, vr., (psuy^^i
ace.
BANNISSEMENT, SDQ. Voy. EXIL.
BANQUE, sf., ^ tpiweÇa, tj?. Etablir une
maison de banque, Tpccre^av xaTa-oxeud^o-
yjxi, f. avofiai.
BANQUEROUTE, sf., ^ tpairéÇTiÇ àvaaxeuYi,
f,ç. Faire banqueroute, tV xpaire^av iva-
vxeuiÇo), f. dffci) ou iva-TpeTcw.
BANQUEROUTIER, sm., ô T^v xpâirs^av
àvaTHEuiffa^, avxoç.
BANQUET, sm., TÔ aujjLicdjiov, ou.
BANQUETER, vn., 9U{X-mv(*).
BANQUIER, sm., Ô Tpa'RsI^iTT^ç, ou. Etre
banquier, xpaTCE^iTeub), f. eû^co.
BAPTÊME, sm., ô paiCTi<y|jL6;, ou.
BAPTISER, va., pairxi^w, f. iw, acc.
BAPTISTÈRE, sm., xô PaTrci<rrf,piov, ou.
BAQUET, sm., x6 dtYyeîov, ou.
BARAQUE, sf. !<> Atri des soldats, i\
yM\ù6r^, 7;ç. || 2» Echoppe, xô xairr^Xerov,
ou.
BARATHRE, sm., précipice, xà papaOpov,
ou.
BARBARE, adj. 1» Etranger par rapport
aux Grecs, pâp6apoç, ov; pap6aptx6ç, tj, dv.
Les barbares, ol ^ioèapoi, uv. Parler un lan-
gage barbare, être du parti des barbares, ^orp-
6ap:Çw, f. lû. Il 20 Sauvage, grossier, cruel,
pflf p6apo;, ov ; dfyptoç, a, bv ; ûuidç, Vî, 6v.
BARBAREMENT, adv., Bapèapixûç.
BARBARIE, sf. l» Etat barbare, xô ^ap-
êaptxôv, ou. Il 2o Grossièreté, cruauté, -fj
àyptôxif^ç, t^xoç; -r; ôiidxT^ç, vjxoç. Commettre
une barbarie, J>{1($xt)xi xp^o[jLai-â>[jLai.
BARBARISME, sm., ô pap6api(T[xdç, ou.
BARBE, sf., (des hommes et des animaux),
ô icwYwv, (ovoç; (du menton), xô y^veiov, ou.
Qui a une longue barbe, QaBu^uyov, uvoc
Qui a une barbe épaisse, oadUTtuY^v, (ovo<.
Commencer à avoir de la barbe, revEcau-û,
f. daco. Laisser croître sa barbe, ir(iY(>>va (pûo)
ou xpéçpu). Il Barbe de coq, xô xiÀXaiov, où. ||
Barbes d'épi, ol à6Épsc, cov.
BARBEAU, sm., poisson, i\ xpCyX-r^, t^ç.
I
BARBIER, sm., 6 xoupctSc, itù^. Boutique
de barbier, xô xoupeTov, ou.
BARBOUILLAGE, sm. i^ Enduit grosster,
xô XP'-V-^f *'foç. Il 2o Mauvaise peinture, "h
ém9E9up{iÉvY^ {i\^) Çcoypaftâc, aç. || 3o Mau-
vaise écriture, xà èiciaeaupjxÉva ypdftijiaxa,
(i>V.
BARBOUILLER, Ta. l» Salir, souiller,
,ûp(i>, f.çupbj; p,oXi5va), f. uvb>; ace; de, efa/.
j 2o Peindre grossièrement, èmaEwpjiÉvwç
|fa)yp9tcpÉb)-û, f; i^ffw, ace. || 3o Prononcer
mal, «j/EXXtÇdjjievoç, -i^, ov Xéyw, rtcc. ; (absol*),
«l/eXXtJioiiai, f. loufiat. || Vn., écrire mal, e-i-
989Up|lév(i>C ypi^b».
BARBU, UE, adj., YEVElutv, diOi, (ôv.
BARBUE, sf., poisson, 'i\ (|;f,xxa, t,c.
BARGA, A., ô Bipxa;, a.
BARCA ou BARCÉ, V., •f\ BdpXT^, T,Ç.
BARDANE, sf., plante, XÔ dfpxxiov, ou.
BARDE, sm., poète, 6 ^apSoç, ou.
BARDÉ, ÉE, p.p. Yoy. BARDER. || Adj. Bardé
de fer, xaxa^paxxoç, ov.
BARDER, va., couvrir de lames de fer,
xaxa-^paxxu), f. ©paÇw, ace.
BARIL, sm., ii (p'.Saxvi;, iSoç.
BARIOLAGE, sm., XÔ roîxi'Xjxa, axoc
BARIOLÉ, ÉE, adj., icoixOio;, T„ ov.
BARIOLER, va., ICOlxîXAb), f. iXb), aCC.
BAROQUE, adj., àXXdxoxoç, ov; dfxoToç,
ov ; xaivôç, i^, <5v.
BARQUE, sf., xô (jxdcpoç, ouç; ^ ffxaçT,, t.ç;
xô icXoiapiov, ou. Petite barque, xô cxa^iStov,
ou.
BARRAGE, sm., XÔ (ppiy\Lai^ axoç. Barrage
d'un port, xô Xijiivoç ÇEÛyfjia, axoç.
BARRE, sf. lo Pièce de bois ou de métal.
Barre (de bois, du gouvernail), i\ xa|jiaÇ, axoç;
fde métal), xô IXaajia, axoç; fd'or, d'argent),
)\ itXlveoç, ou; (d'une porte), o ji^x^^oç, ou. ||
2o Barrière à Ventrée dune enceinte, xà
Spu'^axxa, wv; -î; >"YX^^?i ^^o^* Il 3° Trait de
plume, de crayon, -f, yoajjijxVj, t^ç. || 40 Banc
de sable, xô Epjia, axo;.
BARREAU, sm. lo Petite barre, ô xavwv,
dvoç. Il 2o Lieu où Von plaide, xô Sixaaxi^piov,
ou. Du barreau, Sixavixdç, V|, dv. || 30 Profes-
sion d'avocat, -f] Sixavcx-Zj, f^ç. || 40 Le corjjs
des avocats, ol 9Ùv8ixoi, cov; ot o-uvi^yopo*.,
u>v.
BARRER, va. lo Fermer avec une barre,
jjLOX^dw-w, f. (&au), ace. || 2o Fermer, ob-
struer, çpdxxw, Ifi-çpdtxxo), f. «ppdÇw, acc. \\
30 Gêner, contrecarrer, è|i-itootÇw, f, tû,
acc. Il 40 Rayer, biffer, éia-Ypacpw, acc,
BARRICADE, SI., XÔ icpôéXf;^, axoç; ^
itpo6oXTi, t\ç.
BARRICADER, va., dico-opixxu, f. çpcÉ^d),
acc. Action de barricader, \ a'icd'f pa^iç, ecoç.
BARRIÈRE, sf. lo Clôture, 6 cppaypLOç, ou*
xô «ppdyjia, axo;. || 2o Enceinte fermée, 4\
ÊaXèiç, {60;. Il 30 Rempart, protection, xo
ÊirixE^xi^H^a, atoç. || 4o Obstacle, xô IfiiidSi-
9[ia, axo(.
BARRIQUE, sf., 6 1Cl6o;, OU.
BAS, BASSE, adj. 10 Qui a peu de hau'
leur, xaitÊtvdç, r„ <Jv; qqf. Ppax<3<;, «la, û;
I {JLtxpdç, à, dv. Il 2o Si7tté au-dessous, 6, -fi,
I xô xixb) (adv.). Les bas pays, xà xdx(i> x<*^P^*
BAT
— 45 —
BAT
Il 30 Grave^ (en pari, du Ion), papûç, eîa, i5.
A voix basse, uçetjjLgvïj t^ 9a)vij. || 4" î'ew
c7e»^, (en pari, du prix), jiixpûç, i, dv; ppa-
X'jç, eîa, i». Qui est à bas prix, eÔTeXVîç, eç;
Ejwvoç, ov. Il 50 llumbley vulgaire^ (en pari.
de la naissance, de la condiiion, des senli>
ments), xaiteivoç, Vj, dv; dyevv^ç, iç. || B® Com-
mun^ trivial^ (en pari, du langage), toiicsivôç,
^M <iv; y^a^vîttxi\<i^ éç. || Sm., /a partie infé-
Heure, xô xdtTù) (adv.). Le bas d'un arc, tô
xotTw TO^ou. Il Adv. 10 Dari^ to partie basse ^
x<zt(i>. Plus bas, xaT(i)Tipb>. Très bas, xaTuxa-
Tw. Mettre bas (déposer), xaxa-xîOeijLai (moy.),
ace; absolu (faire un petit, des petits), xixxu>.
Il 2» D'une voix basse, ôçeijiévTi x^i «xovfi. ||
A BAS, EN BAS, loc. adv., xdxo). D'en bas, xd-
T(i)6£v. A bas de, dic6, gén. En bas de, x^xu,
gén. Il Ici-bas, loc. adv., èvOaSe, xft8e, év
avOpuiroK;. Les choses d*ici-bas, xà svOiSe. ||
Là-bas, loc. adv., éxel; (avec mouv.), éxel».
BASANÉ, ÉE, adj., 6, T| (ie>aYXP^^i (i>xo<.
BASCULE, sf. 1« Machine à élever des
fardeaux, xà xinXtavEiov, ou. || 2» Balançoire,
r 9 f F 11 • »
T, ai(i)pa, aç.
BASE, sr., (au pr. et au fig.), -fj piaiç, £<<)(;;
ifl xpf^ictç, îSoç. Il Base d*opérations, i?i dçopjiri,
BASER, va. Voy. fonder.
BAS-FOND, sm. 10 Terrain bas, V| xoiXdtç,
âooç. Il 2° Endroit dfe te Twer /jew profond,
xà xévayoç, ou;.
1. BASILIC, sm.,pZa7i/e, xô &xt(jLov, ou.
2. BASILIC, sm., reptile, 6 pscnXîaxo;, ou.
BASILIQUE, sf., ii pa7iXix-/i, 7\(;.
BAS-RELIEF, sm., if| àvay^uf^i^, v\(. En bas
relief, icpdoxuicoç, ov.
BASSE-COUR, sf., 1^ aùlf^, r[<i,
BASSE-FOSSE, sf., XÔ ^paOpov, ou.
BASSEMENT, adv., X37ceivû)Ç, âyEVVU);.
BASSESSE, sf. 10 Abjection, 'i\ xaiceivdxTiÇ,
T,xo;; -fj dtYévveta, aç. j| 2* Action basse, xà
al<r/pà)f Ipyov, ou.
BASSIN, sm. lo Vase rond ou oval, 'i\ Xe-
xdv7\, 7\<;; i\ ay,d^i\, t^ç; (à laver les pieds), ô
iroûaviTcx-rip, f^po;; (à laveries mains); xà'/ei-
pdviirrpov, ou. || 2° Plateau d'une balance,
il TcXctarxfj^, lyyo^. \\ 3o Pièce d'eau, réser-
voir, -fj XipLVTf\, T,ç; xô 9péap, axoç. || 4° Lieu
oîi les bâtiments sont à l'ancre, xà vaudxa-
6[jLov, 00. Il 50 Terrain bas et creux, xà xoï-
Xov, ou ; •f\ xoiXiç, d6oç. || 6° Cavité osseuse
du corps, "fj 6 j^U;, lîoç.
BASSINER, va.,68p[iaivb>, f. avû; icupidca-
û, f. dcb), ace.
BASTION, sm., ô icpo{iaxe<^v, ûvoç.
BASTONNADE, sf. xà ^airÎ9(JLaxa, (ov.
BAS- VENTRE, sm., XÔ uicovioxpiov, ou.
BÂT, sm. xô adv^ia, axo;. Cheval de bât, ô
çopTf\yôç ÏTCicoç, ou.
BATAILLE, sf., f| (idx'n, T\;. Livrer bataille
à qqn, (td^TiV xivt icoiéo(i(xi-ou^AC, f. Vivojxai
ou 9uv-d'RXfa>, f. d^ta. Gagner la bataille, x)\v
v-dyti"* ou pidx'î vixd(*)-c5, f. i\9uK Perdre la
bataille, |idx^^ ^^ V^X''^ "i^Txaopiai-ôiiat, f.
i\6T|90(tai. Bataille navale, i^ vaufia^ia, aç.
Ordre, rang, ligne de bataille, 'i\ Tdt^i;, -fj ica-
pdxa^iç, e(*>c. Bataille rangée, î| ix icapaxd^suç
H^X^t ^<' Ranger une armée en bataille, xô
ffxpdxEujia a>ç eîç ^idjrTjV xixxw, Trapa-xdxxui
ou ffuv-xdxxd), f. xi^w. Se ranger eu halîùlle,
àç eîç jxdx'^v auv-xdxxojiai, f. xi^ojiai. Périr,
tomber dans la bataille, rester sur le champ
de bataille, Iv x^ H^XTl ^ico-6vV[9Xb), iciirxb).
BATAILLER, VU., oia-ycoviÇofiai, f ioO[iai.
BATAILLEUR, EUSE, adj., ^iXdvixo;, ov ;
ipt7xixdç, 1^1, ôv.
BATAILLON, sm., i\ xa|i<;, eux;; 6 Xd^oç, ou.
Bataillon sacré, ô Upô; Xd/oç, ou. Bataillon
carré. Voy. carré.
BÂTARD, ARDE, adj., vd6oç, oç et 7^, ov.
Il Subst., 6, i\ vd6o(;, ou.
BÂTARDISE, sf., ifj voOfiU, «ç.
BATEAU, sm., XÔ icXoIov, ou. Bateau de
pêche, xô dXieuxixôv icXotov, ou.
BATELET, sm., XÔ itXoidptov, OU.
BATELEUR, EUSE, sm. et sf., Ô, 1% 6au-
liaTOiroidc, ou ; 6, 1^ Bauixaxoupydç, oC.
BATELIER, sm., Ô irop6(iCtJC, é(i>Ç.
BÂTER, va., éiti-adxxu», f. aiÇu), acc.
BÂTIMENT, sm. 1° Construction, xà olxo-
8d[iT,{ia, axoç; i\ oÎxo5o|jiU, aç. || 2» Navire,
xà nXotov, ou. Voy. vaisseau.
BÂTIR, va., otxo5oii£U)-t!!), f. vjffw; xaxa-
9xeud{;(o, f. d9(t>, acc; (partie, en pari, d'un
temple), iSpuw, f. jjaw; (d'un -mur), xei^î^w,
f. lû; (d'une ville), xxiÇw, f. xxi'aw; olxî^w,
f. Uù, acc,
BÂTISSE, sf., i\ otxo8o|XÎa. a(.
BATISTE, sf., toile, il (rivoc^v, dvo<.
BÂTOxN, sm., (pour s'appuyer et pour frap-
per), 1^ paxxtipîa, aç; xô ^ijAov, ou; (signe
d'une dignité), xô 9x-ï\7rrpov, ou. Donner des
coups de bâton à qqn, x^ Baxxr,pi(f xivà icatw.
Lever le bâton sur qqn, paxxrjptav xcvl dva-
xEivofiat (moy.) ou iicav-aipojJLai (moy.).
BÂTONNER, va. 10 Donner la bastonnade^
jSaittÇw, f. iw, acc, || 2o Biffer, Ôia-ypaçu,
acc.
BATRACHOMYOMACHIE , Sf., poème, i\
Baxpaxo(J.uo[iaxCa, aç.
BATTAGE, sm., Ô à'k(yr\x6^, ou.
BATTANT, ANTB, p. CF. Voy. BATTRE.
Pluie battante, 6 paytaLXo<: OfiSpoc, ou. || Sm.
Battant d'une porte, fi éxépa (aç) xu>v ^vpdv.
Les battants d une porte, al 6tipai, ûv.
BATTEMENT, sm., i\ xpou(Tic, 6u){. Batte-
ment de mains,. 6 xpdxoç, ou; -f^xpdxTt^i;, cb);.
Battement de cœur, ô icaXjidc, ou. Battement
du pouls, ô tffUYiidç, oG.
BATTERIE, sr. lo Querelle de gens qui
se battent, i\ xeipwv à;|/i|iax-«» «?• Il 2o Ex-
pédient, i\ \Li\yay-f\, i\<i. Il Batterie de cuisine,
xà ôipoicoiïxà opyava, cov.
BATTEUR, sm., 6 dt^/ipiaxoc, ou. || Batteur
en grange, ô àXo(5v, b>vxo{.
BATTOLOGIE, sf., 'i\ paxxoXoyîa, aç.
BATTRE, va. 10 Frapper sur une chose,
xpoufa), xdicxb), xdicxb), icatu), acc, Batlre
monnaie, xà vopiîa^axa xoicxco. Battre Tor,
xôv ypuaôv éXauvw. Battre le blé,^ àXodw-ô. ||
2o Frapper de coups, iratw, xûrcw, acc. \\
30 Passer auprès de, baigner, xaxa-xXulJw,
f. xXdorw, acc. Il 40 Mêler, brouiller {les
liquides), jJtCyvupit; xuxdw-û, f. -fiad), acc, \\
50 Parcourir, explorer, Bi-épy(o\Kxi, 6ta-ico-
pcdo|Mii, acc. Il 60 Vaincre, vixdw-w, f . Vjaw ;
3.
BEA
~ 46 —
BEL
xparicD-fi, f. Ti9u», ace, || Vn., être agité dC un
mouvement régulier, (en pari, du pouls),
ff^û^b), f. Qt^ù\fù\ (du cœur], -niûdlco-û. || Battre
des ailes, itrepuyâ^a), f. lû. Baltre des mains,
xd) xe^pe xpoTéu-û, f. i^9fa>. || Battre en retraite,
dlva-X(i»pt(i>-û, f. if|ffw. Il Sbbattrii, vr, 1« Lm<-
/^ corps à corpSf itaXaito, f. aiatù. Se battre
à coups de poings, icuxxeub), f. et; va». Se baltre
en duel, iiovo!xaxs(ii>-<^t T. i^7b>; avec qqn, rivé.
Il 20 Combattre en bataille, jiaxo|xai, 8ta-
{x^xo^iai ; contre qqn, tivC ou iipdç xiva.
BATTU, UE, p.p. Voy. BATTRE. Etre battu
par la tempête, x^'H-^^^î^*'» f* a<ï6r|(jojjLa'.. ||
Chemin battu, \ aT6i6o{i6VTi ou TSTpitjL[iévT^
(•r\;) ô8(Jç, oO.
BATTUE, sf. Faire une battue, xà Or,pia
9Uv-eXaùvb).
BAUDET, sm., ô 5vo(, ou.
BAUDRIER, sm., 6 xeXx^i&v, ûvo<.
BAUGE, sf., ^ xuXioxpa, aç.
BAUME, sm. 1<> Substance résineuse, xô
pi^ffa|JLov, ou; xô fxOpov, ou. || 2° Ce qui
adoucit les peines, xô itapaaiiôtov, ou ; -îi Tta-
pa{xu6ia, aç.
BAUMIER, sm., xô âaX9a(iov, ou.
BAVARD, ARDE, adj., XdXo(, OV (XaXî(7X6-
poç, îoxaxoç) ; ^oXuXoYOÇ, ov; çXOapoç, ov.
Il Subst., 6, i\ XiXoç; o, fi icoXûXoyoç.
BAVARDAGE, sm., i\ (pXuapM, aç; 6
Xf;po<, ou.
BAVARDER, VU., à^OÏ^T/éiù^, f. V|9(i);
çXuapéu-û, f. •f[9(ù,
BAVE, sf., XÔ ffîaXov, ou; ô à<pp6^, ou.
BAVER, vn., 9iaXîC«>>> f. lû.
BAVEUX, EU9E, adj., 9KzXdX0U(, ouv.
BAYER, VU., xexTjVa (parf. 2 de yd^nnù);
après qq. chose, icpô< xi. Bayer aux corneilles,
BAZAR, marckéy xô Bsty^ia, axo<.
BÉANT, ANTE, adi., xe^^-^vw?, oTa, dç.
BÉATITUDE, sf., 7\ ixaxapM)X7\<;, t.xoÇ.
BEAU OU BEL, BELLE, adj. !<> Qui a de
la beauté, (au physique et au moral), xaXdç,
T„ dv (xaXXtwv, xdlXXiffToç) ; (de belle mine),
EÔet5T,ç, éç; (de belle prestance), eôirpex/,?, éç;
eôffx^l^**»^. 0'' î (^'wD oean visage), eùitpdffwicoç,
ov. Beau de corps, xaXô; xô dûpia. Les belles
choses, xà xaXdc, ûv. De belles actions, xaXà
Ipya, fa)V. Il est benu de, xaX&v Èaxi, inf. De
belles paroles (ironiquement), xaXà (Sritiaxa,
(OV. Il 2o Pwr, serein, eûStoç, ov. Beau temps, -ri
6Ù8La, a;. Par un beau temps, £ô6îaç, év 8Û-
5{ai<. La belle saison, le bel âge, i\ &o(x, aç.
A la belle étoile (en plein air), év ôiraiôpo). ||
3» Grand, considérable, {leyaç, {XfyaX"»;, {iéya
fpieîÇwv, iieYicxo;): itoXijç, icoXXi^, tcoaû
(lïXeîwv, icAetoxoç). Belle fortune, 'koK'M\ (f,ç)
oôffta, aç. Il 4« Heureux, favorable, xaAoç,
ifi, dv. Belle occasion, -f, eôxaipîa, aç. || 5» E/^-
,9an/, spirituel, d^Tsioç, a, ov. Les beaux es-
prits, 01 yjxpUvxc^, 6i)v. Il Beau, sm., ce gui
est beau,ib xaXdv, ou. || Un beau (un élégant),
ô xaXX(i>iC'.ax-r,ç, ou. Une belle, ii xaXXwitîa-
xpia, aç. Faire le beau, la belle, xaXXuiciCopiai,
f. loCjiai. Il Locutions diverses. Avoir beau
se tourne par en vain, fidcxv^v, iXXu>;. Tu as
beau dire^ (idxt^v Xéfeiç. || L'échapper belle
(éebapper à «n grand danger), (ilr^v xivSvvvv
Sta-octSyb). || De plus belle (davantage], Iti
pLdEXXov. |l Bel et bien (entièrement), icxvxtXtôc,
icavxuc II Un beau jour, icoxtf (enclitique). Un
beau matin, icp(J> icoxc.
BEAUCOUP, adv., icoXu, icivu, oféBpa;
(se rapportant à un verbe de prix, d^estime),
icoXXou; (à un comparatif, à un superlatif),
icoXt3, plus souv^ icoaXû. Beaucoup plus puis-
sant icoXô, 'KoWC^ Suvaxuxcpoc || Bbaucoup
DE, suivi d'un nom, icoXuc, iroXX^, icoXO, qui
s'accorde avec ce nom. .Beaucoup de soldats,
icoXXol ffxpaxUi^xai. Beaucoup de gens, icoXXoC,
(ôv. Beaucoup de choses, izoWi, ûv.
BEAU-FILS, sm. lo Fils d'un autre lit, b
itpoYovoç, ou. Il 2® Gendre, ô xïiScax/iç, oC.
BEAU-FRÉRB, sm. !<> Frère du mari, 6
xoO à^Bpo^ àScXf dç, ou. |l 2<> Frère de la
femme, 6 X7\; yuvaixôc ifieX^dç, ou.
BEAU-PÈRE, sm. 1» Père du mari, ô
xT\56ffxi^ç, ou ; {de la femme), ô icevOepdç, ou.
Il 2° Mari de la femme qui a des enfants
a un autre lit, ô {XT^xpuidç, oO.
BEAUTÉ, sf. {** Qualité de ce qui est beau,
xô xiXXo^, ouç; i\ xaXXovi^, f\;; f^ eô{iop^ta,
aç; i\ x^tpiÇ» woç. || 2« Belle personne, f, fuvT^
xaX-ri, gén, yuvaixôc xaXi^;.
BEC, sm. 10 Bouche des oiseaux, (en gén.),
xô (jxdfia, axoç. Bec (droit), xô pdy^oç, ouç;
(recourbé), xô f a[jiyoç, ou;. || 2° Pointe d'un
objet, -^ axpa, aç; xô dfxpov, ou.
BÉCASSE, sf., 6 oxoXoica^, axoç.
BECFIGUE, sm., f, auxaXiç, (Soc.
BECHE, sf., XÔ 9xa(p£i:ov, ou; ii ffxaicdvt\,
BECHER, va., axâicxb), acc.
BÉCHiQUE, adj., ?y\X^^à^, Vj, dv.
BECQUÉE OU BÉQUÉE, sf., XÔ ^^[ll9[t.%,
axo^. Donner la becquée à, 4'<*>[ii9{iara év-
xî8T,{i.t, rfa/.
BECQUETER OU BÉQUETER, va., XoXx-
Ttxw, icepi-xoXditxu), f. ât|/w, ace.
BÉGAYEME^iT, Sm. Voy. BALBGTIEMENT.
BÉGAYER, va et VU. Voy. BALBUTIER.
BÈGUE, adj. et s., «J^eXXdç, ^, dv; xpauXdc,
ifl, dv.
BEIGNET, sm., ô Tt\y(xyixy\(;, ou.
BEL, adj. Voy. beau.
BÊLANT, ANTE, adj., pX-r^x-riXOÇ, ^, dv.
BÊLEMENT, Sm., f, pXT.X"»^, f,<;.
BÊLER, vn., pXT,xdéo;xai-û);xai, f. y^ao^iai.
BELETTE, sf., 7\ yOLkf\, f[^.
BELGES, pple, ol BéXvai, ûv.
BELGIQUE, pays, i\ BsXyixifi, t^ç.
BÉLIER, sm., (dans tous les sens), ô xpidç,
ou. Tête du bélier (animal), i\ xp!oi3 xs^aXVi,
f,ç; (machine), •i\ xpioO è(xèoXri, t^ç. Battre à
coups de bélier, xpioxoi:s(>>-â), f. t,9(i), ace.
BELLE-FILLE, sf. !<> Femme du fUs, ^
xoG utoO Yuvi^, va'.xd<;. || 2« fiVfe d't/n autre
lit, i\ iipdyovoç, ou.
BELLE-MÈRE, sf. !<> Afcre de la femme,
•f| TcevOepi, âç. || 2© Jtfrfrc rfi* mart, i\ ixupd,
âç. Il 3° Seconde mère d'enfants d'un prC"
mier lit, ^ jxr.xputi, aç.
BELLÉROPHON, h„ Ô BsXXepocpovxTiç,
ou.
BELLE -soGUR« sfi l» Bœut du marfi ^
196 évSpd4 dstx^i 1^ i (cl0 /« /i^mmtf), 4 tiii
BER
— 47 ~
niD
yuvaixàç iSeXtpVi, r^^. || 2o Femme du frere^
Il tou ÎSe^çou yuvt„ vaixô;.
BELLIGÉRANT, ANTE, dvtiird>.&[XO<, ov.
Belligérants, parties belligérantes, ol dtvTi-icô-
BELLIQUEUX, EUSE, adj., TCoXejiixôç, i\^
<5v.
BELLONE, déesse^ \ 'Evu<i^, oCç.
BÉLUS, ^., ô BfjXoç, ou.
BELVÉDÈRE, sm., "fj rnotaé.^ QÎ{.
BÉNÉDICTION, sf. 1° Action de consa-
ci'er, 'i\ xaÔiépwacç, co)ç. || 2» Action de bénir
qqn^ i\ eôXoyia, aç. Ii S» Faveur du ciel, i[
itapà ToO 6eoO eûjisvsiot, «ç. || 4° Au pi.,
vœux pour la prospérité de qqn, aï iireyx«t»
ûv ; ati eû^7\pLiai, ûv.
BÉNÉFICE, sm. lo Gain, Ta xspSoç, ou;.
Il 2° Prérogative, y\ irpovojjLÎa, aç.
BÉNÉFICIER, vn., xEp62Îvu); sur, ex, i\ ou
dTc6 ef /e génitif,
BÉNÉVOLE, adj., eôiisvT^c, éç.
BÉNÉVOLEMENT, adv., sôfievcÔ;, Ixoudib);.
BÉNI, lE, p.p. Yoy. BÉNIR.
BÉNIGNEMENT, adv., çiXaveptJTCuç.
BÉNIGNITÉ, sr., i^ipiXavôpfa)7cia, oc^j t) eô[ié-
VEia,^ aç.
BÉNIN, IGNE, adi., Q>iXâv6p6)-7ro;, ov; eô-
liev-^ç, 6ç ; (en pari, d une maladie), eO/jOnç, eç.
BÉNIR, va. io Consacrer au culte, xa6-
i£pdb>-u>, f. ciffw, ace. Il 2o Donner la béné'
diction d, eôXoyiw-w, f. ■/lau, ace. 3« Louer ^
glorifier, eûXo^ew-G, f. Yj^w, ace. 4o Cow-
6/e7' de faveurs, tùv^yrj.^^ 5{6o)jjli, dat. Que
Dieu te bénisse 1 ô 6ed; <roi 6otTf\ eÔT-JX^^^*
BÉNIT, ITE, p.p. Voy. BÉNIR. Eau bénite,
tô tspôv ou xaOapdiov (ou) CSwp, ^en. DSaxoç.
Asperger d'eau bénite, t<^ Upcu Coaxi icspi-
ppaiyo), ace.
BÉNITIER, sm., Ta irspippavTTjpiov, ou.
BÉOTARQUE, sm., 6 BoiuTip^T^^ OU Boi(6-
Tap}^o;, ou. Etre béotarque, fio'.b>T3pxs(o-û,
f. Tiaw.
BÉOTIE, /)ay5, 71 BoiwTia, a;.
BÉOTIEN, ENNE, adj., BoiUTlOi;, a, ov. Il
Sm., ô BoiwTdç, ou.
BÉQUÉE, sf. Yoy. BECQUÉE.
BÉQUETER, va. Voy. BECQUETER.
BÉQUILLE, sf., \ paxTTjpta, aç.
BERCAIL, sm. Voy. BERGERIE.
BERCEAU, sm. 10 Petit lit d'enfant, tô
^txvov, ou; i\ <rÂd'fi\, t^ç. Dès le berceau, Ix
itpwTwv aicapYotvwv. Etre encore au berceau,
Ixi ev ffitapyivoiç eIjjlî. || 2® Commencement,
■f\ àpX"^, "ïi;. Il 30 Koû^e en treillage, i\ axidç,
oISoç.
BERCER, va. 1® Balancer dans un ber-
ceau, alwpÊU)-û, f. Ti<r«, ace. || 2» Tromper,
amuser, l^-aitaTaw-o), f. Tiffo). Bercer qqn de
vaines espérances, éXicîSaç T^syuv é^-airaTÛ)
Tiva. Il Vr. Se bercer d'espérances frivoles,
xfivatç l^icifftv sic-aui>pÉo[xac-oû{j.at, f. i^90{xai
(aor. éic-TiwpfiO-r^v).
BERGE, sf., "fl ÔXÔTJ, 7\ç.
BERGER, sm., ôicoijA-f^v, <voc; 6 icpoSxTetSç,
^w;. De berger, icoijxevixdç, if-,, dv. Etoile du
berger, 6 è'tntepoç, ou.
BERGÈRE, sf., \ ieot{JLevm^ (fi;) icapOivoç,
ou.
BERGERIE, sf., f, citau)^iç, eoiÇ.
BERGERONNETTE, sf., \\ ffÊKJOiruviç, (Soç.
BÉlllL ou BÉRYL, sm., 6, Tj p/,puXAOC, OU.
BERNER, va. 1° Faire sauter en tair^
àva-itdtXXu), f. ica)kû, ace. || 2° Railler, oxw-
iCTci), ace.
BESACE, sf., ij irfipa, a;.
BESOGNE, sf., TÔ epYOV, ou; t6 icp^Y^ia,
ttTO;.
BESOGNEUX, EUSE, adj., év^Er,;, iç.
BESOIN, sm., i[ Xpeia, «ç; "fl ÊvSsta, aç;
(nécessité), -îi dvi-ptr,, t,ç; (faim), ô X'.|x6ç, où.
Les besoins du corps, al toû aû;jLtzTOç Yperoct
ou IvSciai. Les besoins de la vie. Ta si; ou
itpôç TÔv pîov dtvayxaîa, wv. Avoir beaucoup
de besoins, icoXXûv 8so[X2t. Etre dans le besoin
(rindigence), iv xps'4 ^V^- Il Avoir besoin
DE. 1° Manquer de, désirer ce que Von n'a
pas, Ssojiai, gén. Nous avons besoin d'amis,
de secours, SEÔfiEOa œtXwv, poTrjOEiaç. j| 2o E^rc
dan^ Za nécessité de, se tourne par falloir.
J'ai besoin de partir (il faut que je parte), 6si
|x€ dic-iivai, Il est besoin, Seï, gén. ou prop.
inf. Qu'est-il besoin que je vive? Tt {le Çv
8eT; S'il en est, s'il en était besoin, -i^v ti 6éti,
Cl Ti 8e'oi.
BESTIAL, ALE, adj., Oy^oiûSt^ç, f^.
BESTIALEMENT, adv., O-r^pluSôJç.
BESTIAUX, sm. pi. Voy. bétail.
BÉTAIL, sm., Ta 6p£{X[]LaTa, (ov; TàxTi^vir^,
tÂv. Le gros bétail, Ta ^o(7x/,[xaToc, u>v. Le menu
bétail, Ta 'icpôSaTa, uv.
BÊTE, sf., animal privé de raison. Voy.
ANIMAL. Il Adj., sot, stupide, Voy. ces mots.
BÊTEMENT, adv., T,X:6tioî, jxwpûç.
BÉTIQUE, pays, ^ BaiTixY), fi;.
BÉTIS, fl., 6 BaÎTiç, loç.
BÊTISE, sf. 1° Sottise, 'f\ i\kt.bi6xy\^, r\xo^;
•fl à6ekxEpioL, aç. || 2° Parole ou action sotte,
TÔ aSs^.TEpfitov, ou.
BÉTOINE, sf., TÔ xsdTpOV, ou.
BETTE, BETTERAVE, sf., TÔ TEUtXov,
ou.
BEUGLEMENT, Sm., ( |1UXTj9jjlo'<;, ou.
BEUGLER, vn., (jLUxd(0|xai-(I)(j.3c, f. Tjao-
|jia(.
BEURRE, sm., TÔ floÛTjpov, ou.
BÉVUE, sf., 'i\ itXr.jjLjiéXsca, aç ; tô or-f Apia,
aTo<;. Faire une bévue, ar'fiX>vO{iai (pass.).
BIAIS, sm., (au pr. et au fig.), tô irAayiov,
ou. De biais, icXavtwç.
BIAISER, vn., (au prop.), icXotyidç, a, 6v
slpit; (au lig.), axoXtd;, d, ov el\ii. Biaiser dans
son langage, axoÀidv ti Xeyu). Biaiser dans sa
conduite, arxo>^ià icpdtTTw.
1. BIBERON, sm., vase, tô itoTT^ptSiov, ou.
2. BIBERON, ONN'E, sm. et sf., ô^tXoicdrrjÇ,
ou; fém. i^ oiT^OTtÔTi*;, i8o;.
BIBLE, SI., Ta ÎEpà YpdtijxaTa, wv.
BIBLIOGRAPHE, sm., Qi6X'.axd(;, ou.
BIBLIOPHILE, sm., ô ipiA66iêXo<;, ou.
BIBLIOTHECAIRE, Sm., 6 èld TÛv ^l-
6Xiojv.
BIBLIOTHÉOUE, sf., -fj ^iSXtoOi^XTl, 7^(.
BICHE, sf., ti IXaçoç, OU.
BICOQUE, sf. 1° Petite ville, tô icoXi'xvtov,
ou. I! 2° Petite maison, xb olx(6iov, ou.
BIDET, sm., TÔ iTTitipioV) ou.
BIB
48 —
BIV
1. BIEN, sm. 1» Ce qui est iitile^ avanta-
geux, xb àyabôv, où; tô yp7\(TT()v, ou; tô
cujjL'fcpov, ovToç. Les biens de ce monde, xà
fiv dvBpuicoK; àya6a. Les biens de la fortune,
xà Tfjç 'f^yi\^' Le bien public, xà. xoivà àya-
ei. Pour le bien de qqn, et:' àyaBéi) xivoç. Vou-
loir du bien à qqn, t;vI su ^povéco-Âl), f. V^atd.
Il 2o Ce qui est juste, honnête, xà àyoL^ôv,
ou; t6 xaAov, ou. Le souverain bien, t6 icavu
àyaBov; (en philosophie), tô t^Xoç, ouç. Un
homme de bien, ày\p xp-r\<n6i ou xa\ô; xà-
raôdç. Les gens de bien, ol xaXol xiyaOot. ||
âo Ce gi^'on possède, fortune, i\ oùaùx, aç;
Ta xpiwLxxa, wv; xà xT-rj^iaTa, <ov. Un bien de
campagne, tô j^wpfov, ou; ô dypdç, ou. Un
çetit bien, tô xwpLOiov,.ou. I| A bien, loc. adv.,
opQûç. Mener à bien, ôpOdw-w, f. toaw, ace.
Aller à bien, venir à bien, 6p6doixai-ou|xat,
f. b)6D^ao{jiat.
2. BIEN, adv. \<^ De la bonne manière,
eu, xaXwç, ôpOw;. Aller bien, xaAÔç e^w. Tu
fais bien de prévoir (en prévoyanlj, xaT^wç
irotet; Tcpo-voôiv. Etre bien avec qqn, «piXixûç
l^w Tivi ou irpd^ Ttva. 11 est bien de, xaXûç
1/61, inf. C'est bien, %akSi(; ye. || 2« Beaii-
coup, fort, très, [xdfXa, ira vu, <Tï)o8pa, om /e
superlatif de Vadjectif ou de tadverbe.
Bien plus (je dis plus), xal 6^ xaî. Voy. beao-
coop. Il Bien de ou des, suivi d'un nom. Voy.
BBAUCODP DE. J| 3» Parfaitement, positive-
ment, e5, ffŒîpwç; {assurément, à la vérité),
Ïiv, ordt 5Mii;t de 8é. Sache-le bien, e5 taei.
e le savais bien, mais je croyais, -îiSeiv piév,
iSdxouv 8é. Il 40 ^ peu près, environ, (T/^iBoy,
ûç. Il Hé bien! eh bienI loc. interj., dtye 6^,
àXV àye, çépe 6t|, àXkà ©épe 6v^. j| Bien qdb,
loc. conj. Voy. quoique. |1 Si bien que, loc.
conj. Voy. de sorte que. || Aussi bien que,
loc. conj. Voy. autant que, comme.
BIEN-AIMÉ, ÉE, adj. et subst., itoXuépa-
CTOç, ov; àyaTr/\Tdç, •f\, dv.
BIEN-ÊTRE, sm., 4\ eôitopia, aç.
BIENFAISANCE, sf., TÔ eôepyeTixdv, ou; -^
«piXav9p(0Trta, aç.
BIENFAISANT, ANTE, adj., eùepyeTixdç,
•fj, dv.
BIENFAIT, sm. io Bon office, ^ eûepye(Tta,
aç; TÔ tùepyéxr[\ia, aToç. Accorder un bien-
fait à qqn, eùepyeçtav Tivliipoff-cpépw. || 2» Bien,
utilité, TÔ àyaôdv, ou; tô aujxcpépov, ovtoç.
BIENFAITEUR, TRICE, sm. et sf., ô eôep-
yérnç, ou ; fém. i\ sôepysTtç, tSo;.
BIEN-FONBS, sm., TÔ XT%a, «TOç. Les
biens-fonds. Ta ?yyeta, wv.
BIENHEUREUX, EUSE, adj., iiaxdtptoç, a,
ov. Les bienheureux, oî jxixapeç, wv.
BIENNAL, ALB, adj., SiCTT.ç, éç.
BIENSEANCE, sf., i\ eôicpéireta, aç; -Jj eô-
<rp\\i.o(xÙYt\, T,ç; -fj xocpLtdTT^ç, t^toç. Avec bien-
séance, soirpeirûç, eôcy'niJLdvwç. Contre la bien-
séance, ioxTijidvox;. Observer les bienséances,
eû<TX"ni*ové(o-w, f. T^ati». Manquer aux bien-
séances, dox-npLovéw-û, f. ifjcû).
^BIENSÉANT, ANTE, adj., eÔTrpexf.Ç, ^ç;
tua/.i^{x<ov, ov; xaXdç, i], ov (xaUiwv, xiX-
AtOTOç).
BIENTÔT, adv., xdycx, aÔT-xa, {lex' dXt'yov.
Bientôt après, dXtyw ou dXîyov C^xepov.
BIENVEILLANCE, sf., ^ eSvoKX, aç; -fj
euiJLÉvsia, a(;.La bienveillance de qqn,*^ eCvoué
Ttvoç; pour qqn, tivoç, ctç Tiva. Avec bien-
veillance, eôvoïxwç, eûfjievûç. Par bienveillance
pour toi, «ôvoia t^ ff1r|.
BIENVEILLANT, ANTE, adj., eCvouç, ouv
(eùvouffxepoç, odaxaxoç); eôjievTjC, éç; pour
q jn, xivî. Etre bienveillant pour qqn, xtvl
euvo£(i)-a), f. 7|9(i).
BIENVENU, UB, adj., dffraaxdç, i^, dv.
BIENVENUE, sf., Ô à<j-xai<T\i.6<:, oG.
C
1. BIÈRE, sf., boisson, 6 C^Ôoc, ou; xô
O80Ç, ou;; xpîOivo; ùlvoç, ou.
2. BIÈRE, 81., cercueil, i\ dopdç, ou.
BIFFER, va., é^-aXeî^fa), Si-a^^ei'oti), 8ta-
ypdtcpw, ace.
BIFURQUER (SE), Vf., elç Suo 8ta-xa>ptÇo-
jJLai, f. icÔTjCrojJLat.
BIGARRÉ, ÉE, adj., itoixiXo;, ï|, ov.
BIGARRER, va., Sia-iroixîXXo), f. i^ô,
acc.
BIGARRURE, sf., i\ itotxiXîat, aç.
BIGOT, OTE, adj., 8eiari6aci(iu>v, ov.
BIGOTERIE, sf., î\ 8et(n8aipLOVia, a<;.
BIJOU, sm., fi, ô iroXuTeX-ï^ç (ou?) XtOoç, ou.
Bijou en or, et bijou (terme de tendresse), xô
Xpudov, ou.
BIJOUTIER, sm., ô XP'^^OX^Oî» 0"'
BILE, sf., fi x^M» Tjç. Emouvoir la bile de
qqn, X^M^ Tivt xivéw-w, f. T|(iw.
BILIEUX, EUSE, adj., xoXw8-nç, eç.
BILL, sm., TÔ 4^,cpi9p.a, aroç.
BILLET, sm. 10 Petit écrit, xb yoajxtJLdt-
Tiov, ou; TÔ YapTiov, ou. Il 2» Obligation
commerciale, 1\ cuyypatpTj, f^i. || 3° Bulletin
de vote, tj 4'''i|poÇ» ow«
BILLEVESÉE, sf., 6 X-ripOC, OU.
BILLON, sm., monnaie de cuivre, xb x^X-
xoOv (ou) vd|iia(i(X, aTOç.
BILLOT, sm., TÔ OTéXeyoç, ouç; ô %op\L6ç,
ou; (de cuisine, du bourreau), tô ItciÇtivov, ou.
BINER, va., SguTspdw-fi), f. wcrw, acc.
BIOGRAPHE, sm., 6 ^^ov OU ^ioui 9uyypdc-
«J/ac, avToç.
BIOGRAPHIE, sf., 6 ^lo<i, ou.
BION, h., Ô fitcjv, Ci>voç.
BIPEDE, adj., 8(irouç, irouv, gén. itoSoç. Un
bipède^ Çfjov Sncouv.
BIREMB, sf., 'f\ 8iT^p-r\ç, ouç.
BIS, adv., wne seconde fois, itiXiv.
BIS, BISE, adj., çaidç, a, dv. Pain bis, fi
piâî;«, T^ç.
BISAÏEUL, EULE, sm. et sf., ô icpdicaic-
itoç, ou; /"^^m. -Jj éiwTTfi8Ti, f^ç.
BISCUIT, sm., jDûin qrMt a reçu deux cuis-
sons, ô 8îicupoç dÉpToc, ou.
BISE, sf., vent du nord, ô Poppâç, a.
BISON, sm., bœuf sauvage, h oupoç, ou.
BISSAG, sm., \ irripa, aç.'
BISSEXTIL^ ILE, adj., i|Ji6dXiHL0(;, ov.
BISTOURI, sm., TÔ apiiXiov, ou.
BITHYNIE, pays, i\ BtOuvia, aç. De Bithy-
nie, BtOuvdç, i\, dv.
BITHYNIENS, pple, ol BiBuvoC, ûv.
BITUME, sm., 4\ dfffoaXToç, ou.
BITUMINEUX, EUSÉ, adj., <iffçaXxw8T\ç, eç.
BIVALVE, adj., Ôieupoç, ov.
BIVOUAC, sm., \ aûXiffiç, ewç.
BLE
— 49 —
BOI
BIVOUAQUER, vn., aùXî;o[xai, f. (ou^ai
(aor. T^ôXKrajxTiV et 7\ô)^io'87iv).
BIZARRE, adj. lo Fantasque, capricieux^
6uaxo>^oç, ov; Ôuff^spA^;» 6Ç. || 2» Extraordi-
naire, àXXôxoTOÇ, ov;dxo'rcoç, ov; icocpdSoÇoç,
ov.
BIZARREMENT, adv., 8u9xdX(0{, àXk(i%6-
BIZARRERIE, sf. 1° Humeur capricieuse^
Ti B'jts%Q)<ia, aç; T\ ^vr/Jpsia, aç. || 2° Etran-
getéj -f, i'zoTzia, a;; i\ icapaSoÇia, aç.
BLAFARD, ARDE, adj., ^/pOf, i, <Sv.
BLAIREAU, Sm., 6 Tp^XOC, OU.
BLÂMABLE, adj., {JififiTiTOÇ, 1^, dv; lirî^O-
yoç, ov; «l'exTÔç, ri, dv.
BLÂME, sm., i\ ixé[jn];i;, ewç: ô 'J'ôyo;, 00.
S'attirer le blâme, pisV+tv ou tl'dyov Ij^w.
BLÂMER, va., ^'^ï^} ^* 4*^^^^ {xÉfJLCpopiat,
f. ^'OtLsi) occ. Blâmer qqn de qq. chose, ixéfx-
^{jLaî Tivt Ttvoç ou Ttva 6tç Tt. Blâmer qqn de,
inf.j {JLsiicpojxai xivi 8ti, mdzc. ou opt.
1. BLANC, sm., Ta \t\jy(.6y, où. Le blanc de
TcBii, TÔ ToG d(p6a>kiJLoG Xeuxdv, •?; ^©evSdvT^, 7\<;.
2. BLANC, BLANCHE, adj. 1° Çiui est de la
couleur du lait, Xsuxdç, if|, dv. Très blanc,
Ï'a'Kzvy.oÇj ov. Mêlé de blanc, SiiXs'jxoç, ov.
Cheveux blancs, ai ").euxal ou iroXul xpîxeî. ||
2o Propre, net, xaÔapd;, dt, dv.
BLANCHÂTRE, adj., 6irdXEuxo<;, ov.
BLANCHEUR, sf., f, XsuxdxT,?, 7\toç.
BLANCHIR, va. l® Rendre blanc, Xeuxdw-
t5, f. <ii(T(«); );euxaivti), f. avw, ace; (à la
chaux), xovtaw-û, f. daiù, ace. \\ 2© Nettoyer,
laver, icXGvo), f. uvw, ace. || Vn., devenir
blanc, Xeuxaivopuxt, f. av6T,aro{jLai; icoXtdojxai-
oO{iai, f. wOTiŒOjxat.
BLANCHISSAGE, sm., -fi TrTvûiTi;, eu);.
BLANCHISSANT, ANTE, adj., icoXid^, dé,
6v (poét.).
BLANCHISSEUR, EUSE, sm. et Sf., Ô TcXûv-
TT,?, ou; fém. i[ ic>xuvtpîç, tôo;.
BLASE, BE, adj., (ijxgXuç, sia, d; àvaîa8ï\-
TOÎ, OV.
BLASER, va., àviêXuvo), f. uvw, acc. || Se
BLASBR,vr., à{j.6Xuvo[xai, f. ov9/i(jopLai.
BLASPHÉMATEUR, Sm., Ô SXdt<JCpT,{j.o;, ou.
BLASPHÉMATOIRE, adj., pXdc(7!pT)tx0(;, OV.
BLASPHÈME, sm., 4\ p.OL7(p-r\\iioL, a;.
BLASPHÉMER, vn., SXa(Jcp7^{JLsa)-w, f. T,cra).
Il Va., p>a<jç7i{jiéw-û, r. T,(T(«>, acc. avec ou
sans etc.
BLATIER, sm., ô 9lXQ%i'rcT{Koç, OU.
BLATTE, sf., i\ xi^t\ OU Tt>/fY\, T\<;.
BLÉ, sm., ô cÎToç, OU, p/. Ta ffiTa, (ov. Blé-
froment, ô icupdç, ou. Transporter du blé, ct-
xayuiy itù-Si, f. Tjaro). Vendre du blé, aiToru)-
>»£(i)-G, f. i\<T(ù, Acheter du blé, aiTwv^w-w,
f. Tiaw. Manque de blé, ■i\ aiToSsta, a?.
BLÊME, adj., àxpôç, <i, dv.
BLÊMIR, vn., à/p'.aw-w, f. dtaw.
BLESSANT, ANTE, adj., qui offense, ô6pt-
OTtxdç, f„ dv.
BLESSÉ, ÉB, p. p. Yoy. BLESSER. {{ Sm.,
6 TpaujxaTtaç, ou; ô Tpuôsi'f, évTO^; 6 TSTpco-
(xévoç, ou.
BLESSER, va. 1® Faire une blessure à,
Tpau{juzTiÇ(<), f. tu>; TiTpuoxcj, iratu), ^déXÀu),
ûcc. Il fut blessé à la tête, sTpciÔT; tV xeça-
Mv. Il 2° Offenser, choquer, Sâxvw; dvtiw-
G, f. diffti), acc. Il 30 Nuire à, pXdtTCTw, acc. ||
Se blesser, vr. 1° Se faire une blessure,
lauTÔv, -^.v, à TiTpwcxxetv, etc. || 2© Se bles-
ser Vun Vautre^ àXV/jXouç, aç, a TiTpwffXEiv,
etc. Il 30 S'offenser de, îy^6o[xai, dat, avec
ou sans éTtC.
BLESSURE, sf. 10 Plaie, TÔTpaûjia, aTOç;
(invétérée), tô è'Xxoç, ou;; (faite par un coup),
T\ Tzk-r\x-h, T\c. Blessure légère, TpaCjix licntd-
Xaiov. Profonde blessure, icXt,y^ paôeta. Bles-
sure mortelle, tcat^y^ xaipîa. Blessure reçue
par devant, par derrière, tô Itiicpoaôev, oizi-
ffôev Tpaufia. Blessure à la tête, tô xaTà t^iV
xe^aXtjv Tpau(ia. Faire à qqn une blessure
mortelle, icxîu Tivà xaipCav, avec ou sans
•ïcXtiYôv. Recevoir une blessure mortelle, xai-
pi'av TtTpwaxojjiai (pass.). || 2° Atteinte mo-
rale, xà Tpaufia, aTOc; xb l'Xxo;, ouç. ||
30 Tort, dommage, fj p\d6t\, r\q.
BLET, BLETTE, adj., 6irép(i)po<, OV.
BLÈTE OU BLETTE, sf., t6 pXlTOV, ou.
BLEU, BLEUE, adj., (clalr), yXauxdç, t\,
dv; (céleste), iepivoç, •t\, ov; (foncé), xuavoO?,
■î^, oDv. Il Sm., couleur bleue, tô yXauxdv, ou;
TÔ àsptvôv, ou; TÔ xuavoûv, ou.
BLEUÂTRE, adj., xuavoeiSftÇ, éi.
BLOC, sm. 1° Gros morceau, tô T(jif,{xa,
«To;. Il 2° Amas, ô awpdç, ou. En bloc, auX-
X'/,65-r\v.
BLOCAGE, sm., OU BLOCAILLE, sf., 6,
■fj x^XiÇ, ixo;.
BLOCUS, sm., i\ itoXtopxia, a;; i\ iteptTet-
XKTiÇ, «wç; (par mer), tj écpdpixT^aiç, eux;.
BLOND, ONDE, ad]'., |av6d;, t|, dv. || Sm.,
couleur blonde, tô |av6dv, ou ; -fj ÇavOdr^ç,
TJTOÇ.
BLONDIR, vn., Çav0uvo[xat, f. uvoi3[jLai.
BLOQUER, va., TtoXiopxew-w, f. */)a(o; icepi-
xzix%u), f. tô, acc; (par mer), Iç-opjiew-u),
f, Tido), dat, avec ou sans èiii.
BLOTTI, lE, p.p., ÙTte-KXTiyjji^, uîa, dç.
BLOTTIR (SE), vr., ôico-'irT/^aaù), xaTa-
TtTT^ararw.
BLUET OU BLEUET, sm., "^ xuavo<;, ou.
BLUETTE, sf., Ô ptixpô; (ou) ffmvOfip, fjpOÇ.
BLUTER, va., 6ia-(rr^6(i>, f. ffT,cru), acc,
BLUTOIR, sm., Ti xpT^as'pa, aç.
BOBINE, sf., 6 (ÎTpaxTOç, ou.
BOCAGE, sm., Ô Spujxdç, ou; -Ji CXt^, viç.
BOCAGER, ÈRE, adj., ûXovd[i.oÇ, OV.
BOCAL, sm., ô axucpoç, ou; tô axdçoç, ouç,
BOEUF, sm., ô poOç, gén. podç. De bœuf,
pdeio;, a, ov. Petit bœuf, tô po£Siov ou poi6i-
piov, ou.
1. BOIRE, va. et vn., ictvo), acc. ou gén,
partitif; IjjL-mvo), acc. Boire dans des coupes
d'or, au fleuve, ictvw èx /puawv çtaXwv, aitô
Tou lïOTajjLoG. Demander a boire, meîv aiTsw-
w, f, T^ffo). Donner à boire, meïv StSwjii. Ver-
ser à boire, irteïv iy-xé^. Terre qui boit (ab-
sorbe) Teau, yî\ mvouaa tô CSwp. En buvant,
irapà iroTov, icap' oTvov. \\ Au fig. Boire un
affront, 06ptv àw-é'/o\Lai (moy.).
2. BOIRE, sm., boisson, tô ttotov, ou. Le
manger et le boire, xà atTia (tov) xal icoTi, ûv.
BOIS, sm. 10 Partie dure des arbres, tô
ÇuXov, ou. De bois, ÇdXivoç, t^, ov. Menu bois,
BON
— 50 —
BOR
Ta <ppûyava, wv. Travailler le bols, ÇuXoup-
Yéa>-b>, f. f|(T(i>. Bois pour les constructions na-
vales, ÇuXa vaum^vf.atjxa, cov. |i 2° Réunion
d'arbres^ i\ C)^ti, "n;; ô 6puiid;, oO. Bols sacré,
xb &\7o;, DUC Qui vit dans les bois, 6aô6io;, ov;
ôXovdjioç, ov. li 30 Bâton {d'une lance ^ etc.)^
xh Sôpu, gén. Sdpaxoç; tô ^uïtôv, ou, ||
4» Cornes du cerf^ xà. xipaTa, u)v.
BOISÉ, SE, adj., garni d'arbres^ Hhii-
BOISER, va. 1° Garnir de menuiserie,
ffavi5dw-û, f. «oaw, ace. || 2« Planter d'ar-
bres^ 9UT<ub>, f. euT(i>, ace,
BOISERIE, sf., ouvrage de menuiserie ^xb
aav{8fai)(jia, aTOÇ.
BOISSEAU, sm. Voy. médimne.
BOISSON, sf., t6 icoxdv, ou; xb TCb>[iae, aroç.
BOÎTE, sf., \ 6Vix7\, 7\ç; f, xi6wTÔ?, ou. Pe-
tite boite, TÔ xi6u)Tiov, ou.
BOITER, vn., xwXsuù), f. euffU).
BOITEUX, EUSE, adj., x<^^ô;, Vî, dv; d'une
jambe, è'Tspov icdSa.
BOMBÉ, ÉE, adj., xupxdi;, Vj, dv.
BOMBEMENT, SOI., TÔ xupxupia, aTO(.
BOMBER, va., xupTd(o-û, f. Û7U), acc. Il
Yn., xupTdopuzi-ouiJiai, f. (oôrivoixaei.
BOxN, BONNE, adj. !<> Qut a les qualités
convenables à sa nature^ dyaBd;, ifi, dv
(comp. d{xsîvb>v et pe>^TÎb)V, ov; sup. dfpivTOC
et p6 ATi(rco(;) ; xp7\Tcd;, fj, dv. Une bonne terre,
•p i^aerj. Il 2«> Strict, rigoureux, <ixpi6T,ç,
iç. Il 30 flabile, àyabô^, if, dv; XP'n<y'ïôî» "n»
dv; Seivdç, tj, dv. Un bon laboureur, dyaOàç
vewpydç. Un bon orateur, Ssivôç fTixwp, opoç.
4<> Favorable, dyaSd?, tj, dv; xaXdç, V;, dv.
50 Avantageux, utile, convenable ; propice ^
apte, xaXdçj -f^, dv; àyaÔd?, t^, dv; xpT.ordç,
^» dv; xp'i^^^l^oç» o< fit 7\, ov; éiciTyiSeioç, oç
et a, ov; pour qq. chose, 6?< ou irpd< ti. ||
60 Distingué, noble, dYaOdç, •f\, dv; xaAd;;, i\,
dv. Qui est de bonne famille, eôysvifi;, sç. ||
70 Bienveillant, indulgent, àyaOdç, 1^, dv;
eu[iEVT|Ç, é^. Un bon génie^ dyaÔàç 8a{ii(<>v,
ovoç. Il 8° Honnête, vertueux, probe, juste,
dyaOd;, •i\, dv; xaXd;, Vj, dv; XP^i'"*^?» ^> ôv.
De bonnes actions, dyaBd hyct, («>v. Les bonnes
mœurs. Ta xp^i^^ ("v) Tr\67\, ûv. || 90 0"^ û
de la bonté, de ta simplicité, dyaÔé;, 1^, dv ;
y^pT^ordç, i\, dv; £Ù-i\%r\i, fiç. Tu es bien bon
(ironiquement), xP^^^^^î el. || 10" Con^idé-
rable, grand, icoXûç, icoXXo, iroXu (icXeîwv,
itXetdxoç); ixéya;, |X£vâXT|, {leya (jjlsîÇwv, jié-
yio-coç). Un bon profit, {léYaxspSo;. || Bon, sm.,
ce qui est bon, juste, xb dyaSôv, ou ; tô xa-
Xdv, ou. Il Sm. pi., les hommes vertueux, ol
XP'ï^ffTOt, wv; ot xaXol (wv) xayaOoî, wv. ||
Adv., eS, xaXwç; inlerj., euye. || Tout de bon,
loc. adv., ôvTwî.
BONAGE, sf., -hi •^cCkf\\tt\, 7\<;.
BONASSE, adj., eôî,67\<;, e;.
BONBON, sm., TÔ xpavT^jxa, aToç.
BOND, sm., TÔ icTjSrifia, axoç.
BONDE, sf. 1° Ouverture, xb (jTdfxa, axo^.
Il 2<> Bouchon, xb éici7xô[jLiov, ou ; tô ^'J9{jia,
aTo;.
BONDIR, vn., dva-icir^6da)-w ; ffXXojxat.
tlONDISSANT. ANTE, adj., Tn^ST^Tixdç, 1^,
dv.
BONDISSEMENT, sm., V| dvaici^8v^9i<, ea>;.
BONDON, sm. Voy. BONDE.
BONDONNER, va., ^ûcrpiaTi é[i-6uw, acc.
BONHEUR, sm. 10 Félicité, prospérité, -^
euSai^iovia, a;; 1^ E6T,pigpîa, aç; ^ {laxaptÔTr^ç,
•r.xoç. Il 20 Evénement heureux, i\ eÛTu^ta,
ac; TÔ £uTÛXTt[xa, aToç. Par bonheur, dyaO-^
BONHOMIE, sf., 1^ EÔ/lOsia, aç.
BONHOMME, sm., ô dvOptoicoç (ou) c6Y|dv^<,
0U{.
BONIFIER, va. Voy. AHKLIonSR.
BONJOUR, sm., TÔ Yaiotv^, Bonjour, JC^Tpe ;
(en pari, à plusieurs), x^^?^"^^- Souhaiter le
bonjour à qqn, Tivà xocipîiv xeXeub).
BONNE, sf., servante, i\ 6epa7caiv{(, î8o;.
BONNEMENT, adv., iôyjOwç, d^Xw^.
BON'NET, sm., ô ittXoç, ou; i\ xuvt\, f,?.
BONSOIR, sm. Comme bonjour.
BONTÉ, sf. 1« Bonne qualité d'une chose,
"h XP^»'^û'"i^i '^'^^^'1 "h <^p6^''^i ^^' Il 20 Indul-
gence, bienveillaHce, i^ yjpt\ax6x-r\z, t^to; ; •i\
^iXavOpwma, ac; i\ fiô^iiveia, at;; "fj ipiXo^po-
9ÛVY\, T|c. Avec bonté, œiXavOpwTcwç, eôvoVxwç.
Il 30 Simplicité, i\ 6ÔT,6eta, aç. || Au plur.
10 Egaras, at (pLÀo^poadvai, wv. || 2o éien-
faits, xà eôspyeTTifxaTa, wv.
BORD, sm. 10 Côté d'un vaisseau, xb xr^ç
veâ); xpavinSov, ou ; ô toTxoç, ou ; {vaisseau), T|
vaOç, gén. vew;. Prendre qqn à bord, Tivà sb-
6'.6i^(ù ou é(x-6(.6d^w. Monter à bord, l|x-6aivw.
2'^ Extrémité d'une surface, ô Spoç, 00. ||
30 Rivage de la mer, •i\ dxT^i, f,ç; ô alyta^dç,
ou ; {d'un fleuve), ^ ôx6t„ t\ç. || 40 Ce qui
borde une cavité (puits, fossé, vase), tô x^Î-
Xoç, ouç. Il 50 Bordure, xb xpaaneSov, ou. ||
Au fig. Etre au bord du tombeau, icpôç x(^
9xd(xaxi ou xép^ATi toO ^îou ei^î.
BORDER, va. 10 Garnir d'une bordure,
xpaa7ce6dw-w, f. wcw; icap-ucoaivw, f. avw,
acc. Il 20 S'étendre le long de, napa-Teivw,
acc. avec ou sans icapd.
BORDURE, sf., TÔ xpacTceSov, ou; •i\ ica-
pu<pr„ y\^. Qui a une bordure, irapuçpavTo;, ov.
BORÉAL, ALE, adj., ^dpElo;, ov.
BORÉE, sm., 6 Bopodc;, a.
BORGNE, adj., {jLOvo<p6aX|io;, ov; ixEpd-f 6aX-
{loç, ov; (qui a perdu un œil), {iia; ô^^cwç tte-
pT\0etç, ÉÏffa, év.
BORNAGE, sm., 6 6piCT{xdç, ou.
BORNE, sf. 10 Ce qui sert à boimer, limite^
ô 8poç, ou; TÔ 8piov, ou; (dans la carrière), tô
xspjjLa, axo;. || 2^ Mesure, terme, fin, ô ôpoç,
ou; TÔ xéXo?, ouç; tô xéofjia, aToç; tô irépa?,
aToç. Qui est sans bornes, d7C£:po(;, ov. || Au
fig. Franchir, passer les bornes, tôv 8pov ûicep-
6atvw ou^uirep-êaXXw.
BORNÉ. EB, p.p. Voy. BORNER. || Adj.
10 Restreint, étroit, <jTsvdç, i\, dv. || 2o Peu
considérable, dXîyoç, ï\, ov. || 3® Mal doué,
d'fUTiÇ, iç; d{x6Xuç, Eta, u.
BORNER, va. 10 Séparer par des bornes,
limiter, ôoil^w, f. iw; icspi-ypiepw, acc. \\
20 Restreindre, au-^Te'XXw, «tuv-tejjivw, xaT-
c/w, acc. Il Se BonNEit, vr., se prescrire des
bornes, éauxôv, -^^v, ô au-aT^AXsiv ou xaT -
éxeiv. Il Se borner à (se contenter de). Voy.
CONtENTEft.
BOU
— 51 —
BOU
BORYSTHÈNB, fl, et V., 6 BopuoSfiVTtC, 0U<.
BOSPHORB, détroit^ 6 Bô<ricopoç, ou; de
Tbrace, 6 Bp(jixio<:, ou; Cimméhen, 6 ILi^^i-
pioç, ou ou Ki(iixtpixd<, ou.
BOSQVBT, sm.f TÔ <IX<T0<, ouç.
BOSSE, sf. !• Enflure^ tumeur^ ^ x^Xti,
T.ç. Il 2« Protubérance au dos, à la poitrine y
TÔ xiipTujjia, dcTO^; xô xûviofia, aroç; tô xû^oç,
ouç; (partie, du chaQieau),ô u6oç, ou.|| ^^ Par-
lie bombée {du bouclier), ô ô{i<paX6^, ou. |j
4» Relief. Voy. ce mot.
BOSSELER, va., travailler en bosse, àva-
yXiS^fa), ace.
BOSSU, UB, adj., xuptôç, f„ 6v ; xu^ôî, ifi,
6v ; ô66ç, ifi, dv.
BOTANIQUE, adj., poTavixoç, T„ 6v. Il Sf.,
i[ ^oxavix/i, -nç.
BOTANISTE, 8ID., 6 Tf|ç PoT<ZVlX7\ç gpL1C€l-
po<:, ou.
1. BOTTE, sf., faisceau, -fj 6i7|iT„ î\ç.
2. BOTTE, sf., chaussure, ii évépoixiç, fôoç.
3. BOTTE,, sf., com;>, -fj ici-nY^i, 7^;.
BOTTELER, va., auv-SÉw-û, acc.
BOTTINE, sf., -Ji pauxîç, iSoî.
BOUC, sra., ô Tpiyoç, ou ; ô atÇ, gén, alyoç.
De bouc, xpayeioç, a, ov. Peau de bouc, •i\
BOUCHE, sf., (dans tons les sens],xô oxdjia,.
axoc. Prendre qq. chose dans la bouche, eU ta
oTojia XI ^;x€zv(i), (pour le manger), è[L-6£k\(ù.
Fermer la bouche à qqn, (an pr. et au fig.), xô
TX<5|xa xtvl ou xivôç é7ci-6u(o ou iji-çpaxxu,
f. «ppdÇw. Avoir toujours qq. chose à la bonclie,
Bià oxô[jLaxo< iytù xi. Etre dans la bouche de
lont le munde, icâai Stà vxdpiaxdç el(ii.
BOUCHE, ÉE, p.p. Voy. BODCHER. j| Au fig.
Qui a Pesprit bouché ou 'simpb bouciié, d9ué-
oxaxoç, T„ ov ; (i(i6Xuxaxoç, tj, ov.
BOUCHÉE, sf., 6 '^iù\i.6^, ou; xà ^tS^iiff^ia,
axot;. Petite bouchée, xô t|/(o{jLiov, ou.
BOUCHER, va., ^ji-çppâxxo), èin-œpdfxxo),
f. cppi^to; (avec un bouchon), puw, é{i-6ûw,
èit'.-6ua), ace. Se boucher les oreilles, xà wxa
È7CI-6Û01121 (moy.) ou ii«-çpaxxojiai, f. ypiÇo-
BOUCHER, sm., Ô xpeoupydc, ôO ; ô <2pxa-
{jLo;, OU ; 6 xpeco^coXr,;, ou.
BOUCHERIE, sf. !<> Boutique de boucher,
xô xpeuicûXiov, OU. {j 2° Massacre, tuerie, i\
BOUCHON, sm. 10 Ce qui sert à boucher,
xô pudjJLa, axoîj xô fjxêoXov, ou; xô iTcîçpayfxa,
axoç. Il 2» Poignée de paille enlortillée, ô
xaXa(i<i>v cpdxe^oc, ou.
BOUCLE, sf. 1® Anneau de métal, j\ icdp-
iCT^, T\ç; -fl irepdvT^, tjÇ. Boucle d'oreille, xô
èvûxiov, ou; ô pdxpuç, uoç. || 2° Anneau des
cheveux fiHsés, ô pdoxpuÇ, u^oç ; ô xixivvoç,
ou ; ô icXdx2{io<, ou.
BOUCLÉ, ÉE, p.p. Voy. BOUCLER. || Adj.,
frisé, ouXoç, T„ ov.
BOUCLER, va. I® Agrafer, iceoovdfw-û, f.
f.joi, ace. Il 2o Mettre eh boucles, pocrcpu^î^w,
f. lû; èm-ffxpéçco, ace. \\ Vn., former des
bouc/es, Ên-ffxpévojJLat (pass.).
BOUCLIER, sm. 1° i4r7n6 défensive, fj
«aitîç, fSoç. Bouclier long, 6 Oupsdç, oO. Bou-
clier légef (pelle), ^ né^rti, t^. fioddiet d*o-
sier, TÔ yéppo^, ou. Couvrir qqn de son bou-
clier, upd xtvoç T^v àoitiSa icpo-6iXXo[xac
fmoy.). Du côté du bouclier (à gauche), icap'
dtaiciôflt. Il 2» Sauvegarde, défense, ô oxGXoç,
ou; 'i\ èmxovpia, aç.
BOUDER, vn., axuBpuici^a), f. dQta; 8ua-
xoXat'vfa), f. avfa). || Ya., ouoxdXoç Ixo^ icpd{,
ace.
BOUDERIE, sf., i\ oxuSpuicdxT^Ç, 7\X0<.
BOUDEUR, EUSE, adj., ffXUÔpuicdç, OV.
BOUDIN, sm.,^ yop^, r[ç; ô dt^«d;, avroc.
BOUE, sf., 6 icY^Aoc, ou ; 6 èoXdç, ou ; ô pdp-
6opo<, ou. Il Au fig. Traîner qqn dans la boue,
xtvà icpo-iCT^Xaxu^fa>, f. lû.
BOUEUX, EUSE, adj., irr^Xt^67\ç, c;; OoXe-
pdç, d, dv; pop6opw6T,ç, eç.
BOUFFÉE, sf. 1° Souffle léger, ô dxjidç,
ou; xô <p\j<rr[iLX, axoç. || 2° Haleine, i\ ixTtvoVj,
*»!?. Il 3« Atteinte {cTune maladie), i\ 'ka6r^,
BOUFFI, lE, p.p. Yoy. BOUFFin. Il Adj.,
ôyxwSTiÇ, eç.
BOUFFIR, va., (au pr. et au fig.] (puaiu-û,
è\L-^\jQ(Xbi-iù, f. T,(T(»>, ; dYxd(i>-û, oi-oyxdu-bî,
f. (oau), ace. Il Vn., olÔito-û, f. Viaw.
BOUFFISSURE, sf., fj àyxtûfJKi, Sfa><.
1. BOUFFON, sm., b YeXb>xoicoid<;, oO; ô
pu>[xoXd/oc, ou.
2. BOUFFON, ONNE, adj., (en pari, des
pers.), YeXwxoTcoidç, dv; (des choses), yeXoroç,
a, ov.
BOUFFONNER, vn., p<i>{ioXoxeuo{xa(, f. eu-
90[jiai.
BOUFFONNERIE, sf., Ô xk6\J0L9[l6^, OU.
BOUGE, sm., xô 6(>)'xâxiov, ou.
BOUGER, vn.,xivéo;j.at-oO[xai, f. Tt6r,ao{xai;
de, gén. avec èx, è^. Ne pas bouger, àxp£{xa;
BOUILLANT, ANTE, adj. i» Qia' ÔOU^,
Çsffxdç, K), dv. Il 2o Vif, ardent, Sepjid;, i\,
dv.
BOUILLI, lE, adj., I(p0dc, Vi, dv; Çevxd*;,
Tj, dv. Viandes bouillies ou simple bouilli, ta
éf 6à xpéa, ûv.
BOUILLIE, sf., ô icdXxoç, OU.
BOUILLIR, vn., (au pr. et au fig.), Çéu.
Faire bouillir, àva-6pâxxfa), f. €paau>; ï^ta,
ace.
BOUILLOIRE, sf., "^ yjJtpa, ac.
BOUILLON, sm. i^ Jet bouillonnant, xô
IxôpaajjLŒ, axo;. || 2° Potage, ô ÇcojjLd;, ou.
BOUILLONNEMENT, sm., -f^ CÉVtÇ, £b>(.
'bouillonner, vu., àva-Çéw; àva-6pax-
xofiai, f. 6paa6Y;tTO!xai. || Au fig. Bouillonner
de colère, ôirsp-î^ew.
BOULANGER, vn., dpxoxoTciw-û, f. yjaw.
BOULANGER, ERE, sm. et sf., (qui fait
du pain), ô, ^ dtpxoxdTco^, ou; (qui vend du
pain), ô dpxoicu>X7\c, ou; fém, i\ dpxdTcuXiç,
i5oc.
BOULANGERIE, sf. 1° Art de faire le
pain, i\ dpxoTcotta, a;, jj 2° Lieu oii Von fait
le pain, xô dcpxoxoiceîov, ou ; {où on le vend),
xô àpxoTcuXetov, ou.
BOULE, sf., i\ ocpaipa, aç; (poar les suf-
frages), "fj <^^<po?, ou.'
BOULEAU, sm., -îl (rnfidfioi, l\<i.
BOULET, sm. 1» Boule dé fer^ i\ diSt^pdl
BOU
— 52 —
BRA
ffoaîpx, a<. Il 20 Articulaiion du cheval^ i\
BOULETTE, 8f., Ta a(poiipîov, OU.
BOULEVARD, sm., (au pr. et au fig.}, xb
Ipupia, atoç; fj icpoôoXTi, i[<;; 6 •icp()6o)^oç, ou.
' BOULE V£R9EME.>iT, SDQ., i\ dvaxpoirf,, f,ç.
BOULEVERSER, va. 1° Abattre y ruiner y
àva-Tpeirw, ace, \\ 2» Troubler^ mettre en
désordre^ TapiTCw, Sia-rapaTxta, f. dÇu), ace.
BOULIMIE, sf., -^ ^ouÂifjiîa, aç. Avoir la
boulimie, pouXi(jiii(i)-(5, f. avo).
BOUQUET, sm. 10 Assemblage de fleurs,
i\ ivOiwv 6é7{X7\, ï\<;. || Bouquet d'à bois, t6 diX-
ffo;, ou;. Il 2° Parfum, 'i\ ôaii-f,, f,ç.
BOUQUETIERE, sf., "f^ aTe^avÔTCO)^^, lSo<.
BOUQUETIN, sm., ô dfvp'.o; xpayoç, ou.
BOUQUI\, sm. 1° Vieux bouCy ô yeoaiôç
Tpiyo;, ou.|12°ï^îtfaj7 livre , tô icaXaiàv pi6Aîov,
ou.
BOUQUINISTE, sm., ^ pi6Xioxdirr,Xoç, ou.
BOURBE, sf., Ô p6p6opo;, ou.
BOURBEUX, EUSE, adj., pop 6opa)GT.(:, eç.
BOURBIER, sm., TÔ popSopûûe; (ou;) )^u-
ptov, ou.
BOURDON, sm. 10 Bâton de pèlerin, i\
Paxrfipta, a;. || 2° Infecte, ô, :?\ poixCuAio;, ou.
BOURDO\.\ËMENT. sm. 1» liruit des in-
sectes, b pdjiSo;, ou. Il 20 Bruit confus de la
foule, ô ^àpuBoi, ou. || 3© Bruit doreilles, b
BOURDONNER, vn., 3o;x6éa>-b>, f. r.au).
BOURG, sm., T, {j.6ydÂ7; xwjjlï^, t,ç ; (en At-
lique), ô 6f,}j.o(;, ou.
BOURGADE, sf., \ xw{j.Tr\, t\<i,
BOURGEOIS, OISE, sm. et sf., ô d(7T(5;,
où; fém,i\ daTTj, f,;; 6 iroXiTT^;, ou; fém, fj
TcoXiTt;, tooç.
BOURGEOISIE, sf. 1© Qualité de bour-
geois, 'T\ TTo^iiTîia, aç. Donner à qqn le droit
de bourgeoisie, itoXiTsiav tivI SiStojji'.. Avoir le
droit de bourgeoisie, rf,; iroVxeîa; u^x-éyjtù. \\
2° Ensemble des bourgeois, ol icoAÏTai.'ûv.
BOURGEON, sm. 1© Bouton des arbres,
b ô«p8a)^[jLÔ;. ou; ô pXaTrd;, ou. || 2° Bouton
du visage, b lovOo;, ou.
BOURGEONNÉ, ÉE, adj., (eu pari, du vi-
sage), lovOwûT^;, £;.
BOURGEONNEMENT, Sm., -fl p).df<ïTTj<Jtç,
BOURGEONNER, vn. i^ Poîisseï' des bour-
geons, pXaTrivu). Il 20 Se couvrir de bou-
tons, l(5v8oi; Ê$-av8éa)-(ô, f. r.dw.
BOURRASQUE, sf. lo Violent coup de
vent, i\ bùsWoL, 7\<; ; fj xaTatyJ;, iSo;. || 2o Mou-
vement de colère, -îj bp\L-f\, f,; ; -fj èpyi\, t\ç.
BOURRE, sf., TÔ xvioaXov, ou.
BOURREAU, sm., Ô û-njjidaio;, ou.
BOURRELER, va., aTps6Xd(i)-(5, f. (09u>;
5axva>, ace,
BOURRELET OU BOURLET, Sm., TÔ 'KOa\-
jxa, axoç.
BOURRER, va., aaTTU), f. ffiÇo) ; Iji-ict'ii-
TcXT,fi., ace.; de, g'^n. || Se bouhrer de, vr.,
6pi-7r{fi7cXa[xat (pass.), gén,
BOURRIQUE, sf., ânesse, f, dvo;, ou.
BOURRIQUET, SDQ., TÔ ÔV'ôlOV, OU.
BOURRU, UE, adj., cxuepwird;, dv ; axpu-
^vûç, 1^, dv; SÛTxoXo;, ov.
BOURSE, sf., TÔ paXXivTiov, ou. Une bourse
pleine, paXXavxiov àSpdv, oO. De sa bourse,
ex TôJv îot(i>v, d(p* ÉauToû. Coupeur de bourse,
6 pa>iXavTioTd|i,o;, ou. Couper la bourse, paX-
XaVTlOTO|X6(«>-Û, f. fi^U).
BOURSOUFLAGE , sm., 6 dyxoc, ou; 6
xdpL-sro;, ou.
BOURSOUFLÉ, ÉE, adj., Ôyxuot,;, e;.
BOURSOUFLER, va., 6t-oyxd(i)-û, f. wcw,
acc,
BOURSOUFLURE, sf., TÔ otSY^fJia, ocTo;;
(en pail. du style), ô ^yxo;, ou; ô xd{xiro;, ou.
BOUSCULER, va. 10 Mettre sens dessus
dessous, Sta-ppiTCTw, acc, jj 2o Pousser en
tous sens, icept^iaBéto-b), acc,
BOUSE, sf., TÔ BdXlTOV, ou.
BOUT, sm. lo Extrémité, tô dxpov, ou ; -fj
èff)raTii, a; ; TÔ icipaç, œto; ; {pointe), r[ àxjx/,,
f.ç.^Du bout de la terre, éx irspaTwv yt^ç. || Le
bout de se traduit souvent par Vadjectif
otxpo;, a, ov, qui s accorde avec le nom. Le
bout du pied, dxpo; ô iroû;, gén. ico8d<. Le
bout des doigts, (Sxpoi olSixTuXoi, uv. Le bout
des lèvres, dtxpa tA X^^Mi ^'^' Il 2o Terme,
fin, TÔ icépa;, aTOç; tô tê'Xoç, ou;; tô T6p|ia,
aTo;. Jusqu'au bout. 8ià tsXou;. Raconter d'un
l)out à l'autre, xaO l'xacrTa 5i-T(YSO(jLai-ouuai,
f. T.ffOfxai, acc. Etre à bout jmanquer) de, aico-
pÉw-w, f. Tiao), gén. Venir a bout de, inf,, 6ta-
irpaTTopiai (nioy.) ôaTs, inf. Venir à bout de
qq, chose, tI tcasco-û, 'Tcepaîvb), f. avu> ou
avuTb), f. i3(T(>>. Venir à bout de qqn, tivô;
itepi-ytY^Ofiac ou xpaTéw-û, f. T^ffco.
BOUTADE, sf., caprice, -fj ôpjiin» t,ç.
BOUTEFEU, sm., celui qui excite des dis-
cordes, b ffTaaiwTTj;, ou; ô vewTepioTi^;, oû.
BOUTEILLE, sf., Ô Àâyuvo;, ou.
BOUTIQUE, sf., TÔ ir{.)X"ï\TTiptov, ou; tô
xairriXsrov, ou; 'f\ axt^vv^, ti;; (fabrique), tô
ep^aaT/ipiov, ou.
BOUTIQUIER, sm., ô xairr^Xo;, ou.
BOUTOIR, sm., groin, tô pùyyp<:, ou;.
BOUTON, sm. lo Pousse des arbres, b pXacr-
To;, ou; {des fleurs), b xaXuÇ, uxo;; {de la
vigne), b ôœOaXjid;, ou. || 2o Tumeur sur la
peau, i\ çpXuxTaiva, r\i,
BOUTONNER, VU., pousser des boutons,
pXaaxâvo).
BOUTURE, sf., TÔ jjid<yxeu{ia, aro;.
BOUVERIE, sf., il BoucjTaai;, ew;.
BOUVIER, sm., ô ÔouxgXo;, ou. || Le Bou-
vier, (constellation), o Bowtt^;, ou.
BOUVREUIL, sm., icuppoûXa;, ou.
BOVINE, adi. fém., pdeio;, a, ov.
BOXE, sf., "n icuYjiTj, f,;.
BOXER, vn., icuxTetJb), f. €i3(ju>.
BOXEUR, sm., ô icuxT-r,;, ou.
BOYAU, sm., TÔ IvTepov, ou; f^ x^P^''»» ^t^'
BRACELET, sm., TÔ «J/ÉXiov, OU. Qui porte
des bracelets, «j/eXto^dpo;, ov.
BRAHMANES, sm. pi., ol Ppaxi^âîvE;, b)V.
BRAIES, sf. pi., ai ppdxai, ûv.
BRAILLARD, ARDE, adj., xpaxTixdç, i\,
dv. Il Sm., 6 xtxpdxTT^;, ou.
BRAILLER, vn., xpd(u); xpauyd(^<i>, f. d(TU>.
BRAILLEUR, EUSE, adj. Voy. BRAILLARD.
BRAIMENT, sm., 6 éyxr.Siid;, ou.
BRAUŒ, Yn., ô-pidofAai-w^ai, f. Yjoopiai.
BRA
— 53 —
BRI
BRAISE, st., i\ dvepaxidc, a<.
BRAMES, BRAMINES. Voy. BRAHMANES.
BRAMER, yn., Ppb>puzO{iai-(ô^ai, f. 1^90-
(lat.
BRANCARD, sm., TÔ çéperpov, ou.
BRANCHAGE, sm., ol xAÛveç, (ov.
BRANCHE, sf. !<> RameaUy 6 xXûv, j^^n.
x>kb>v(5ç; 6 x^ot6oc, ou; ô ô^oç, ou. Jeune
branche, ô 6aXX6<;, oC; 6 piôaxoç, ou. Petite
branche, xà x^otvtov, ou. || 2° Bras {d'un
fleuve), 6 i-ptciv, ûvoç; tô xipaç, axoç. ||
30 Division^ partie (d'une chose), tô jJiépoç,
ouç; (d'une famille), i\ V^p^i^ î^o<; (d'un
peuple), -fj çuX-fj, fiÇ.
BRANCHIES, Sf. pi.. Ta ^pocYXiac, uv.
BRANCHU, UB, adj., icoXOc^oç, OV.
BRANDIR, va., xpaéaîvb), f. avû; aeta>,
ace.
BRANDON, sm., i\ Sqic, gén, 6(f8d(;; (au pr.
et au fig.), TÔ ëvauvpia, aToç.
BRANLANT, ANTE, adJ., iSoraTOt;, OV.
BRANLE, sm. 10 Oscillation, ^ «jdXeuaK;,
ecoç. Il 2« Impulsion, "fi xivT.aiç, ewç. Mettre
en branle, xiv6w-Û>, f. i^tù, ace.
BRANLEMENT, sm., 7^ adXeuai^, eto^; TÔ
vsra^iot, aTOÇ.
BRANLER, ya., xivéb)-(o, f. 1^9(0 ; 9a)vsua),
f. eu9(o, ace. || Yn., les mêmes verbes au pas-
sif.
BRAQUER, va., £Ô6uv(i), f. uvû, acc,
BRAS, sm. {0 Membre du corps humain,
6 Ppa^iuv, ovoç; (bras replié), i\ àyxdtXif^, t^ç;
6 ayxiiv, ûvoç; (partie, main), r\ x^îp» i?^^»
Xeipôç. Prendre dans ses bras, sur ses bras,
év dyxdXaiç ou £l< dvxdXaç Xau6ivo), ace.
Porter dans ses bras, ev ou iiC a-pcdXaiç çi-
pfa>, aee. Porter sous son bras, ôtcô ^dA7\{
<pépfa>, aee. Se jeter dans les bras de qqn, xaTa-
oEÙYd) clç Tà<; x^tpdç tivoç. Mourir entre les
bras de qqn, ev yt^ci tivoç àito-Ovijtjxa). ||
2« Personne qui travaille; force; pouvoir,
puissance, •i\ xe^pj ^en. xetpdç. Avec un grand
nombre de bras (de travailleurs), icoXX^ X^^P^*
Aider qqn de son bras, Ttvl x^P*'''^ ijjLuvw,
f. uvû». Il 30 Branche (rf'uw fleuve), ô àyxwv.
ûvot;; TÔ xipaç, aTo< et (o;. Bras de mer,
icopéjxd;, ou. Il 40 Tentacule (du polype), ^
icXsxTivï^, T^Ç.
BRASIDAS, h., ô BpaviSaç, ou.
BRASIER, sm., -f) dvBpoixiâ, âç.
BRASSARD, sm., TÔ iTEpiêpaX^ôviov, ou,
BRASSE, sf., il ôpyuid, d;.
BRASSÉE, sf., fj dyxaXiç, t8oç.
BRASSER, va. 10 Remuer, fupdu-û, f.
âaw, ace. || 2* Tramer, ourdir, \LT\-/aydo[i.ai'
ô>{JLai, f. 'i\ao[iaii, ace.
BRAURON, V., 6 Bpaup(&v, ûvo(.
BRAVACHE, sm., 6 à'ka^di'/, dvo<;.
BRAVADE, sf., TÔ dXa^()V8U{ia, aTOÇ.
BRAVE, adj. 10 Courageux, dvSpcToç, a,
ov; àv6pix4<;, i^, dv. || 2o Probe, honnête,
Xp'nffrdç, Ti, ôv; ^ewatoç, a, ov.
BRAVEMENT, adv., dv8p6i(i><, xaX(5ç.
BRAVER, va. 10 Provoquer, 'icpo-xaXéo{iat-
oû|X3ti (moy.), aee. jj 2o Mépriser, xata-^povéu)-
w, f. ifi<ju>, ^én. Il 30 Affronter, ôito-pi8vw, ace.
BRAVOt interj., Euys. || Sm., approbation.
Voy. ce mot.
BRAVOURE, sf., -^ dvSpeûz, «c; -f^ dpcTifi,
f^ç; i| dvSpayaOcot, ac.
BREBIS, sf.,TÔ icpd62T0v, ou; "fj oTc, ^^n.
otdç, (ace. oTv). Petite brebis, tô icpoédTiov, ou.
De brebis, itpo6dT£io{, a, ov. Peau de brebis,
TÔ XCjSiOV, ou.
BRECHE, sf. lo Ouverture, fente, tô jStjy-
jjLa, aTOç. Ij 20 Ouverture faite par les assié-
geants, TO xtlyou^ icaoâppTiYfisvov, ou. Faire
une brèche, Ter/oç itapa-ppTiyvuiii. || 3o Tort,
dommage, \ pXdèï\, t,ç.
BREDOUILLEMENT, Sm., ô paTTapi(T[ld;,
oO.
BREDOUILLER, vn., ^aTTapil^d), f. tû.
BREF, BRÈVE, adj., ppaxûç, eîa, d. || Adv.,
(pour le dire en peu de mots), a>c vuvt6(1(i>ç
EiiccTv; (enfin, en un mol), ô'Xw; 6é.
BRETAGNE, pays, i\ BpsTTavia, ac; -f|
BpexTavixyi, fi;. De Bretagne, BpeTxavixd;, Vj,
dv.
BRETONS, pp/e, 01 BpETTavOÎ, ûv.
BliEUVAGE, sm., TÔ TTOTOV, ou; TÔ HWfJLOt,
axoç.
BREVET, sm., TÔ 6ii:X(i)|jLa, aTOÇ.
BRIBE, sf., 6 4^0)1x0;, oO. Il Au plur., Ta
({/u6'.a, (i>v.
BRIDE, sf., \ V'a, «î^ pl^ souv. ai yjvîai,
b>v ; (frein), 6 y^'Xivd;, ou. Lâcher la bride à,
fau pr. et an f^.), Tàç fiviaç yaXdw-û ou Ècp-
l-r\[Li, dat. Aller à toute bride, a bride abattue,
dirô fuxfjpoç èXauvu. Tenir en bride, xaT-éxw,
orov-ex", Cicc,
BRIDER, va., x^^ivdu, f. (09(i>, ace.
BRIÈVEMENT, adv., Iv Ppdx^^ ffUVTdjAWÇ.
BRIÈVETÉ, sf., -fi ppaxdTT,;, ^ tt^to;. La
brièveté du temps, i\ XP^^°^ ôXiroT-r,;, t^toç.
La brièveté de la vie, tô toû piou ôXiyoxpcîvtov,
ou.
BRIGAND, sm., 6 XiQ(7T-f,<;, ou. Bande de
brigands, tô Xt\9t-/1p'.ov, ou. Chef de brigands,
6 Xijaxapxoç, ou.
BRIGANDAGE, sm., i\ XTjaTsîa, aç. Kxer-
cer des brigandages, Xr|<jTÊi'av ito'.éo{i.ai-oîî{j.at,
f. tiaojJLat.
BRIGANDER, vn., Xir\aTSÛw, f. ei5<JW.
BRIGUE, sf. 10 Poursuite d'une chose, i\
çiXoTtjita, a;. Briçue d'une dignité, ^ irapaY-
YeXûz, aç. Il 20 Faction, cabale, t; aTdaiç,
Edx;.
BRIGUER, va., jjLeT-Ê'pxo|iai; 6-r^psuw, f,
Bdffw, ace. Briguer une charge, dpx■^^v irap-
a-pfsXXu, f. éXu).
BRILLAMMENT, adv., Xatiicpû;.
1. BRiLLAiNT, sm., éclat, TÔ Xajiicpdv, ou ;
i\ Xa{XTCpdTT,ç, T,To;. || Au fig. Faux brillants
du style. Ta tt,? XeÇewç ypiSi^axoL, wv.
2. BRILLANT, ANTE,' adj., fau pr. et an
fig.), XafJLicpôç, d, 6v. Rendre brillant, Xaji-
Tcpuvti), f. uvw, aee. Devenir brillant, X«|xirpu-
vo{j^i, f. uvÔTjaofiai.
BRILLER, vn. 10 Reluire, avoir de l'éclat,
<rTtX6w, f. aTcX<J;(o; (au pr. et au fig., en pari,
des choses), Xdpntto, f. Xdjjuj/w. || 2o Se distin-
guer, exceller, Xaixirpûvojxai, f. uv6yiaoiJ.ai;
évx'tpéptù.
BRIN, sm. 10 Petite tige, tô xaXdjiiov, ou.
Brin de paille, de bois sec, tô xdpcpo;, ou;.
Brin de laine, tô TiX{jLa, aToc. || 2o Petite
BRO
— 54
BUU
quantité, à'kiyoy ti, gén. ôXiyoo xivoç.
buixdes, V., tô BpevTg^iov, ou.
BRINDILLE, sf., TÔ xXtovtov, ou.
BRIQUE, sf., 1^ irXtvOoç, ou. Brique crue,
cuite, -jt (oji-h (fiç), 6tzx^ (r\<i) icTkîvSoç, ou. Pe-
tite brique, xà it"Xive{ov, ou. De brique, irXfv-
61VOÇ, 71, ov.
BRIQUET, sm., instrument pour produire
du feu, Ta icupEÏa, wv. (11 était composé de
deux morceaux de bois.)
BRIQUETERIE, sf., TÔ It^lvBstov, OU.
BRIQUETIER, sm., 6 7cXiv6oup7d;, ou.
BRIS, sm., ^ dv3ppir\^iç, Efa>ç.
BRISANT, sm., 6 (77rLXoc, ou.
BRISE, sf., i\ aCpa, a;. Brise de terre, de
mer, \ iicoYEto; (ou), ^cCkaxtia (aç) aûpa,
BRiSEAfENT, sm. \° Action de briser^ i\
ffjÇi;, 8(1);. I) 2o Choc {des flots), •f\ ivaxoitifi,
BRISER, va. 1® Rompre, mettre en pièces,
.x)^db)-Û>, xaxa-xXdtw-û; xaT-âYvu|jLi; fii^Yv^l*-'»
xata-ppTiyvufjLt; {en éclats), (tuv-toi^w, ace.
Briser son vaisseau sur unroclier, irsfrl axdits-
)^ov T^v vauv icepi-ppT^YvufjLi. Briser les portes,
•cài; iriXaç xaTa-ff/îtw, f. ox^^*^* ^t^® ^risé de
douleur, x% àXYr.Sôvt auv-Tpî6o jxai. || 2* Ea-
rasser, xaxa-Tcoveoj-G, f. Vida); xôhto), ace.
Etre brisé, àit-ayopeûtd. || Se briser, yr., le
passif des verbes n» 1.
BRISURE, sf., TÔ f7\Y{i.a, «TOÇ.
BROC, sm., 6, i\ 7Tdi(ivo<;, ou.
BROCARD, sm., TÔ ayâp.[jLa, aTO(.
BROCART, sm., étoffe de soie brochée
d'or ou d'argent, tô Ôidj^puaav ou Stdtpyupov
CTjpixdv, ou.
BROCHE, sf. lo Ustensile de cuisine, ô
àSiXéq, ou. Mettre à la broche, à6z\(^ aceîpw,
f. itepw, ace. Il 2° Agrafe, i\ itEpôviri, t.ç.
BROCHER, va. 1° Passer l'or, la soie dans
une étoffe, 5i-u<paîvto, f. avô, ace. \\ 2° Faire
à la hâte, aùxotr/jBid^tù, f. dorw, ace.
BROCHET, smT, Ô l'ffoÇ, gén. taoxoç.
BROCHETTE, sf., ô ô6eXt<yxo<;, ou.
BRODEQUIN, sm., "f^ èvSpOfJiîç, tSoç.
BRODER, va., iroixOvXw, f. tAô), acc. Bro-
der qq. ch., tI Iv-uçatvw, f. avû ; sur, rfa/.
BRODERIE, sf., TÔ itoixiXjxa, aTOÇ.
BRODEUR, EU8E, sm. et sf., Ô TtOixiXrfiÇ,
oO ; fé7n. i\ iroixtXTpia, aç.
BROIEMENT, sm., -fj TpT'ItÇ, Ed);.
BRONCHER, VU., iTTaiw, f. TCTatffo).
BRONCHES, sf. pi., xà Ppo^X^a, wv.
BRONZE, sm. Voy, AIRAIN.
BRONZÉ, ÉE, adj., xa\ynsiBy\^, eç.
BROSSE, sf., TÔ xaXXuvTpov, ou.
BROSSER, va., xaXXuvo), f. uvw, acc.
BROU, sm., TÔ y\<ùpb'^ IXuTpov, ou,
BROUET, sm., Ô Çw(jLd<;, ou.'
BROUILLARD, sm., -f; b[i.ixM, r,(;. Il fait
ivL brouillard, b\i.i)t}rr\ èc-zi.
BROUILLE, sf. Voy. BROUILUîRIE.
BROUILLER, va. l© Melire pêle-mêle,
mêler, ffUY-^éto; xuxau-û, f. •/,arw; cpUpto,
cu|i.-9i5pti), f. çupû: TapdtTTo), f. aÇw, acc. ||
2o Mettre en désaccord, auy-xpouw, acc;
avec qqn, Ttvi. Etre brouillé avec qqn, èv
SwKpopql sl^t itpd; Tiva. || Se brouiller, vr.
1° Se mettre en désaccord, Swt-œepopLai
(pass.); avec qqn, Ttvi ou icpoç Tiva. j) 2o Se
couvrir de nuages. Le temps se brouille, s'est
brouillé, ffuv-vecpeî, auv-vévocpe.
BROUILLERIE, sf., \ 8lâ(TTa9i<;, eu)^; -f|
Sux'fopa, aç; avec qqn, itpdç Tiva.
1. BROUILLON, sm., ce qu'on a écrit
d'abord, TÔ ûirdjxvïipLa, axoç.
2. BROUILLON, ONNE, adj. et Subst.
1« Qui brouille les affaires, TapaxTtxoç, 't\,
dv. Il 2o Qui n'a pas d'ordre, dTaxToç, ov.
BROUSSAILLES, sf. pi., Oi 6i(ivoi, (OV.
BROUTER, va. et vn., yé\ko\i.ai (moy.)f
acc. ou sans régime.
BROUTILLES, sf. J)l.,Tà ypuyava, wv.
BROYER, va., Tpîeti), ffuvTptèw, acc.
BRU, sf., fj ToO utou Yuvï^, vaixdç.
BRUINE, sf., f. (|/axaç, a6o;.
BRUINER, V. imp., (('axaCEi, f. d(T£U
BRUIRE, VI)., pOix6£b}-(5, f. VJ9(i>.
BRUISSEMENT, sm., 6 ^opigo;, OU.
BRUIT, sm. lo Mélange confus de sons,
ô ^6fo^, ou; fj v|;d'fT\ffiç, eu;; {fracas), ô
xTtJiro;, ou; {tumidte), ô ôdpuèoç, ou. Faire
du bruit, «j/oçew-Ô), f. -^aw; xxuitéw-w, f. T,ffco;
8opu6Ê'w-(îl), f. T^dw. Sans bruit, à.^o^t\'zi. \\
2o Nouvelle qui circule, h Xoyo;, ou; 'i\ ^'f\^r\,
7\ç. Semer, taire courir un bruit, Xd^ôv ou
(pV\[jL7|v 6ia-8(8(i>[jLi ou éx-cpEpu. Le bruit se ré-
pand que, Xdyoç f/ei, &u (on dit) X^youct avec
une prop. infinilive. \\ 3* Eclat d'une chose,
renom, Vj èitioaveca, aç ; i?| SdÇa, t\i. Faire du
bruit (être en renom), euSexiiiéw-ô, f. T,(ia). ||
40 Trouble, mouvement séditietix, b 8dpu6oç
ou;fiTapax-/i, T,;.
BRULANT, ANTB, adj. 1° Qui est en feu,
IjxTcupoç, ov; SiaTTupoç, ov. || 2° Très chaud,
xaupiaTwSï^î, eç; xaudwS-n;, eç. Chaleur brûlante,
TÔ xaûjia, aTOÇ. |i 3° Vif, ardent, OepjAdç, r,,
dv; Ssivdç, i^, dv; açoSpdç, d, dv.
BRÛLÉ, ÉE, p.p. Voy. BRÛLER. || Adj.,
xauaToç, if|; dv. Brûlé par le soleil, -f.XtdôoXo;
ou 'f)Xidxau9To;, ov. A demi brûlé, fijJLÛpXe-
XTOÇ, ov.
BRÛLER, va. lo Consumer par le feu,
xdfw, xaTa-xaw; xaTa-^Xe^o), f. «pXéÇw; {in-
cendier), xaTa-nîjjLTtpT^iJLt, acc. Il 2^ Dessécher
par la chaleur, par le froid, x<iw, acc. |j
Vn. i° Etre consumé par le feu, les verbes
no 1 au passif. || 2° Etre allumé, xocoftai
(pass.); (Sf-nTojxai, f. àçOViaofjLai. || 3« Etre
très chaud, elpil xauptaTciSfii; ou xauffojoT,ç,
6ç. Il 40 Etre transporté {d'une passion),
xao|iat ou xaTa-'spXeyoiJLai (pass.), dat. Brûler
de, inf. ôptictouai-ûpiai, f. T,(yo|JLai, inf., || Se
BRÛLER, vr. l» Brûler soi, lauTÔv, t\v, ô xasiv,
xaTa-çXlyeiv, etc. || 2» Etre brûlé, xaofjiai
(pass.), xaTa-<pX6Y0(xat, f. (pXej^OYjffopLat.
BRÛLURE, sf., TÔ lyxaufjLa, aTOç.
BRUME, sf., -fj ôjiîyX-n, t\<i.
BRUMEUX, EUSE, 'adj., ô{jLtxX(o8'r\(;, eç.
BRUN, UNE, adj.^ cpaidç, d, dv ; ôpcpvtvoç,
î\, ov. Il Sm., la couleur brune, tô cpaidv, oO.
Il Sf. te moment oU il commence à faire
brun, •i\ 86iXt,, tjç.
BRUNIR, va. 1® Rendre brun, çatôv, àv,
ôv Tcoiéco-b), f. fi^b); pieXaiVb), f. avû, acc. \\
2o Polir, rendre brillant, XapLicpdvw, f. uvG;
€A
— 55 —
CAB
9TiX66<i>-â, f. é9tù, ace. || Vn, et si brunir,
yr., çaiôç, à, ôv yiyvojiai; (leXatvojxai, f. avO/i-
90{juxi. Se brunir au soleil, 'f\ki6o\LiH'0\j\iai,
BR17NIS9AGB, sm., T| vrCXêuiaiç, 8b){.
BRUN1S8BUR, BID., 6 9rA6tor]^(, ou.
BBU8QUB, adj. 10 Prompt et rude, Tpa-
X^Ç, «ta, 0; fay6ato<;, a, ov. j| 2° Subit, abvt-
ôio;, ov; dicpooSdx-v^Toc, ov.
BRUSQUBMBNT, adv. !<> ^z^fc brusquerie^
fay8T\v. Il 2» Subitetnent, «IçviSiwç.
BRUSQUBR, va. 1«> Offenser par des brus-
queîHes, diceipoxdcXuç oëpi^oj, f. lu, ace. ||
2» Presser trop, dyav xaTa-a^»u6(i>, f. Euaw,
ace.
BRUSQUERIB, sf. i^ Caractère brusque,
■fi ToaxÛTT.ç, T.TOç; ij fayÔaicJTHç, t^toç. ||
2® Conduite brusque, ii àzeipoxaXb, aç.
BRUT, BRUTE, adj. 1« Priué de raison,
akoyoç, ov. || 2« Grossier, sans éducation,
âypioc, a, ov; àicaiSeuTOç, ov. || 3° Non tra-
vaillé, dxatepYaoTO^, ov. Or, argent brut, h
Xpuoôc, ô dfpYupo; dpyd<, oC.
" BRUTAL, ALB, adj. 1« Tenant de la brute,
Oy^PU&Sy^ç, eç. Il 2<» Grossier, violent, àypioç,
a, ov. Il Sm.« Aomme brutal, xb Or^piov, ou.
BRUTALEMENT, ad?., 67\piu8Û>C, àyptcaç.
BRUTALISER, 73., Ô6ptÇ(<>, f. lu, acc.
BRUTALITÉ, sf., tè OY^piûSc^, OIK ; "h d^puS-
Tt^Ç, TTÇoç; -fi TpaYOrnç, i^xoç.
BRUTE, sf., TO 07\p{ov, OU.
BRUTUS, A., 6 BpouTO^, OU.
BRUYAMMENT, adv., (JieTà «('d^ou.
BRUYANT, ANTE, adj., 6opu6(o8Y\<, ec;
4;05pciS-ï\c, 6ç; TapaYwSTnç, eç.
BRUYÈRE, SI., T| épeîXTi, Y^C.
BUCÉPHALB, cheval, b Bouxc^iXz^, a.
BÛCHE, sf. \^ Morceau de bois, i\ orx-Ca,
•ïiç. jl 2o Homme stupide, ô BXiÇ, axdç.
BUCHER, sm. io Lt>!^ oit / 071 serrc le bois,
•fi ÇuXo6T|X7i, 71?. n 2° ^ma* de bois pour
brûler Us corps, t1 icupi, dç.
BÛCHERON, sm., 6 ÛX0Td[X0Ç, OU.
BÛCHETTE, sf., t6 v^l^'-OV, ou.
BUCOLIQUE, adj., pouxoXtxdç, Vj, dv. || Sf.,
xà pouxoX'.xdv, ou; xb eîSuXXiov, ou.
BUÉE, sf., vapeur, 6 â'c.adç, ou.
BUFFET, sm., TÔ xuXixcîov, ou.
BUFFLE, sm., ô.BdaYooç, ou.
BUGLOSSE, sf., PoUy^coTTOC, OU.
BUIS, sm., i\ icdÇo;, ou. De bnis, 7cu|ivo(,
ti, ov. Semblable au buis, icu^oeiSr.ç, é^,
BUISSON, sm., ô 6dijxvo<, ou ; ■f\ idxix7\, t^ç.
BUISSONNEUX, EUSE, adj., OaiivûcT^;, eç.
BULBE, sf., Ô poX6d(;, ou.
BULBEUX, EUSE, adj., PoX^8i\C, CC
BULLE, sf. i^ Globule d'air ou d'eau,
TÔ çuoT^jj X, ŒTOç ; "fi icojji'f dXuÇ, uyoç. Il 2o Or-
nement de« enfants romains, i\ ^oûXXa,
BULLETIN, sm. lo Billet de vote, i\ «Hçoc,
ou. Il 2° Note rédigée chaque Jour, ^ è<frr^•
\upii, lSoç.
BUREAU, sm. !« Table à écrire, {[ Tpi-
TcsÇa, ifiç. Il 2» Cabinet oii l'on écrit, xb
YpaixpiaTfiiov, ou.
BURETTE, sf., TÔ Xayuvtov, ou.
BURIN, sm., TÔ yXu©6Îov, ou.
BURINER, va., tY-yXû<pu), ace; sur, dat,
BURLESQUE, ndj., ycXoroç, a, ov.
BURLESQUEMENT, adv., ysXoîbt)?.
BUSE, sf. 10 Oiseau, 6 Tpidpxin^, ou. ||
2« Sot, 6 pXi^, axdç.
BUSTE, sm., "fi IcpOTOJiTj, %.
BUT, sm. 10 Point oii Von vise; fin que
Von se propose, ô ffxoird;, ou. Frapper au but,
icpô( ou énl axdicov ^âXAu. Atteiadre le but,
(an fig.), son but, tou oxoicou Tuyxa^*»»* Man-
quer le but, (au fig.), son but, tou (txotcoO à{iap-
Tivb). Se proposer comme but, 9xoyd^o\iai,
f. dfdofxat, gén, \\ 2° Fin de la carrière;
limite, borne, xb ts'Xoç, ouç; to irépjia, axoç;
ô Spoç, ou.
BUTER, vn. i^ Atteindre le but, toO
ffxoTtoO TuyYivw. || 2® Tendre, viser à, oro-
Xi^ofiai, f. a90{iai, gén,
BUTIN, sm., ii Xeûi, aç; Ta Xiçupa, uv.
Taire du butin, Xsîav Xa(x6!zvu> ou àyia. Em-
mener du butin, yjer^yjxxétù-îâ, f. Ti<Tb). Se meltre
en marcbe pour faire du butin, èid Xeiav ico-
peuofjiai. Vendre le butin, Xafupoicu)Xéu>-(â,
f, iiffti).
BUTINER, vu., X87\XaTé«-w, f. i^aw.
BUTOR, sm. 10 Oiseau, b dxvdç, ou. y
2o Imbécile, ô pXiÇ, axdç.
BUTTE, sf., ô yewXoço; ou -rtXoçpoç, ou. ||
Au fig. Etre en butte à, itpd-xeipLai, dat. ou
icpdç et Vacc.
BUTTER, vn. Voy. BnONCHER.
BUVABLE, adj., 'k6xi\lq^, ov ; iTOTd?, •{[,
dv. Qui n'est pas buvable, Stcotoç, ov.
BUVEUR, EUSE, sm. et sf., 6 Tz6xi\^, ou;
fém. i\ TcdTtç, i8oç. Grand buveur, ô 91X0-
icoTT^ç, ou. Grande buveuse, "îi «piXoicdTiç, lôoç.
BYSSUS, sm., il pÙ7ao;, ou. De byssus,
Puffffivoç, tj, ov.
BYZANCE, V., xb Bu(;avTiov, OU. De Byzance,
BuÇavTioç, a, ov.
BYZANTIN, INE, adj., BuÇdévTio;, a, ov.
Les Byzantins, ol Bul^avxioi, uv.
C, sm., troisième lettre de Talphabet, tô
xiicica (indécl.).
ÇA, contraction pour cela. Voy. ce mot.
ÇÀ. 10 Adv. 8sGpo. Çà et là, Iv6a xal ?v9a.
Il 20 Interj., dfys, ^épe ; au plur. àyns, cpé-
[ttxt.
CABALE, sf. 10 Complot, intrigue, ii ica-
padxeuVi, vi? ; -îj ImCouAT;, tîç. Faire une cabale,
xaxoTcpaY{iové(i>-b>, f. î\(nù. \\ 2o Troupe de
cabaleurs, ol xaxoirpiyiAOvsç, wv.
CADALER, vn., xaxoitpayjJLOvéai-û, f. if|9(i>.
CABALEUR, Sm., 6 xaxoitpdcY{ji(i)V, ovoç.
CAD
— SO-
CIAL
CABARET, sm., t6 %ain\^(tov, ou. Tenir
nii cabaret, xain^Xgûw, f. etjdw.
CAD ARETIER, 1ÈRE, sm. et sf., 6 xiinr^-
Xoç, 00 ; fém. i^ >taTcr,Xîç, i6oç.
CABESTAN, Sm., 6 dvoç, OU.
CABINET, sm. 10 Petite pièce retirée^ tô
0ÏXT,ijLa, axo;; t6 StattriXTipiov, ou ; ô oîxîjxoç,
ou. Il 2^ Lieu où Von expose des objets d'art^
tô xeijiT^XiapYetov, ou. || 3° Lieu couvert dans
un jardin, r\ ffxidtç, dtooç. || 4° Conseil d'un
souverain, i\ BouV/j, 7^;.
CABIRE8, A., ol Kdéeipot, <i>v.
CÂBLE, sm., ô xdlXu>{, (i>; t6 o^oiviov, ou.
CABOTAGE, SOI., 6 T:apiic).ou;, ou.
CABRER (se), vr. Ip Se dresser sur ses
pieds de derrière, c^aSiÇo), f. dtorw. || 2° S'em-
porter, É^-aypiaivojjLat, f. avôfiiofiai.
CABRI, sm., chevreau, 6 loi'fo;, ou.
CABRIOLE, sf., t6 9Xiprr\{Jiae, axo;.
CABRIOLER, vn., 7Xipxdî(i)-(t), f. T^9(i>.
CACHALOT, sm., 6 <pu(yT,x-^p, f.poç.
CACHE, sf., \ diroxpu^'f,, fjÇ.
CACHÉ, ÉE, p.p. Yoy. CACHER. || Adj.,
XpUTTCOÇ, 1^, (Jv.
CACHER, va., xpiÎTcxo), àTTO-xpOircw ; (cou-
vrir), xaXÛTCXU), iict-xaXuTcxw, xaxa-xaXurxw,
ace. Cacher (dissimuler, taire) qq. chose à
qqn, xpûiixw, dico-xpûicxopLai (moy.) xî xiva.
Je ne vous cacherai rien, oô6èv upiâ; ypu4'<<>*
Etre caché, àhr\k6^, <Jv eljxi. Etre caché à qqn,
XavOivw xivdt. || Se cacher, vr., xpuTruojxat
fpass.) ; (dissimuler la vérité). dtico-xpûxcofjLai
[moy.). Se cacher de honte, ûtc ala^^uvr,? xaxa-
èûo(xa'. (moy.).
CACHET, sm. 1° Sceau, i\ a'fpayi;, î8oç;
xô ar.jxavxpov, ou. Rompre le cachet, xV
ff^paylSa ^uw, f. T^uau). || 2» Caractère propre,
xô tûiov, ou.
CACHETER, va., lirt-a^paytî^OfJLai, f. lou-
\LOL'. ; oT^fiaîvofiat, f. avoGjiat, ace.
CACHETTE, sf., i\ àTCoxpu'fT|, fiÇ. En Ca-
chette, xpuçpa, XaBpa.
CACHEXIE, st., "^ xa^re^îa, aç.
CACHOT, sm., i\ eîpxxi^, f^; ; ô eîpvfijç,
O'j ; xô 8ejjiwxt\piov, ou.
CACHOTTIER, 1ÈRE, adj., xpu^ivouç, ouv.
CACOPHONIE, sf., i\ Sia'fwvîa, a;.
CADAVÉREUX, EUSE, adj., vexpwSfi;,
e;.
CADAVRE, sm., ô vsxpdç, ou; xô jwjxa,
axo;.
CADEAU, sm., xô 8a)pOV, OU ; -^ ûu)pfiâ,
aç.
CADENCE, sf., 6 ^uOpid;, ou. En cadence,
67 puOfjLo), fiexà^ fuÔfxou.
CADENCÉ, ÉE, adj., ei3pu6[xoç, ov.
CADENCER, Va., ^uO[JlÎ^(0, f. ib>, acc.
CADET, ETTE, adj., (en pari, de denx),
vcûxspoç, a, ov; (déplus de deux), vecôxaxo;,
T„ ov.
CAMiMÉB, citadelle de Thèbes,^ KaSueta,
«;.
CADMOS, h., 6 KdB[Lo^, ou. De Cadmos,
KaStAeioç, a, ov.
CADRAN, sm., xô àpo^dyiov, ou. Cadran
solaire, ô Yvwpiwv, ovoç; xô "î^XioxpcJTriov, ou.
CADRE, sm. 1« Châssis f bordure, i\ icept-
MJi, Tiç; TÔ irtpilxov, ovroç. || 2« Plan, agen-
cement d'un ouvrage, -^ ûicoypaipV|, 7i<; ^
5iaYpa(p-ri, f,ç.
CADRER, vn., àpjJLdxTU, cuv-apjidxxu),
f. do-b); avec, dat. ou eU e^ /'acc.
CADUC, UQUE, adj., ffa8p(5ç, df, 6v; aa-
Tcpoç, dE, dy. Mal caduc. Voy. épilepsib.
CADUCÉE, sm., xô XT\pûx£iov, ou.
CADUCITÉ, sf., TÔ oaOpdv, 00;-^ 9ql-
irpdxTiî, T,xoç.
CADUSIENS, pple, ol Ka$oÛ9ioi, uv.
CAFETAN, OU CAFTAN, sm., 6. xiv8u;,
uoç.
CAGE, sr., (pour les oiseaiix\ ô olxt^xoç,
ou; xô ôpviOoTpo^erov, ou; (pour les animaux),
i\ yoiktdypoL, a;.
CAGNEUX, EUSE, adj., (en pari, des
membres), 6ai6d(, i\, dv ; (des personnes), ^ai-
6oax€]^if,ç, eç.
CAHIER, sm., XÔ Ypa|ji(xax6Tov, ou.
CAHOT, sm., Ô «i7|idç, ou.
CAHOTER, va., a6;'to, acc. Il Vn., 9tio[Lai
(pass.).
CAHUTE, sf., XÔ x^îaiGV, ou.
CAILLE, sf., Ô àpxvl, uyoç. Caille femelle,
•fj ôpxuç, uyoç. Petite caille, xô ôoxuyiov, ou.
Qui élève des cailles, dpxuvoxpd^o;, ov.
Elever des cailles, ôpxuyoxpocpÉw-w, f. ïiaw.
Combat de cailles, i\ dpxuYoxoma, aç.
CAILLÉ, ÉE, p.p. et aaj., in^xxdç, t^, dv;
•7te7rriYa>;, uta, d;. Lait caillé ou substantiv^
caillé, xô itTixxôv (ouj vdXa, axxoç.
CAILLER, va., icTi7vu(xi, acc. || Se cailler,
VF., icfjyvujiai (moyen).
CAILLOT, sm., ô 6pd{x6o;, ou.
CAILLOU, sm., 6 xa^XTiÇ, T.xo? ; ô xd^Xa^,
axoç; (poli, usé par l'eau), -îj vj/t^çoî, ou.
CAILLOUTEUX, EUSE, adj., xoxXotxâ)8T,<;,
caïman, sm., 6 xpoxd8ei);o;, ou.
CAISSE, sf. 10 Coffre de bois, coffre à
argent, f, xiSwxdç, ou ; xô xi6wxiov, ou. Avoir
de l'argent en caisse, àp^upiov Ij^w fv8ov. jj
2° Bureau oit est la caisse, xô xa[xtetov, ou ;
ô 6ï^ffaupd;, ou. || 3° Fonds qtàsont en caisse^
xà /pr.jiaxTt, wv; xà u:r3t'p/ovxa, tov. Caisse
publique, commune, xô Sr.îioaiov, ou; xô xot-
vdv, ou (et le pluriel). |1 4° Tambour, 'zà'zù[L-
iravov, ou.
CAISSIER, sm., 6 xajxca;, ou.
CAJOLER, va., xo>>axcûb>, f. eûcru; 0(i}7ceuà>,
f. euaw, acc.
CAJOLERIE, sf., XÔ xo>i2XEU[jLa, axoc; xô
BuTCEUjJLa, axo;.
CAJOLEUR, EUSE, sm. et sf., 6 xdXa^,
«xoç; fém. i\ xoXaxt;, i8oî.
CAL, sm., durillon^ b xuXoç, ou.
CALABRE,j[;a7/^, "f KaXa6p{a, a;.
CALAMITÉ, sf., i\ axuxîa, «Ç ; TÔ ixuXTfipLa,
axoç; -fj ffu^jLçpopa, fi;.
CALAMITEUX, EUSE, adj., ÔXéôpio;, OÇ
et a, ov.
CALAURIE, île, i\ KaT^adpeia, aç.
CALCINATION, sf., -fi 8'.a'xau7'.<;, swÇ.
CALCINER, va., 8ia-xaa), acc.
CALCUL, sm. 1» Concrétion pierreuse, h
>^t9o<;, ou; xô X'.OtStov, ou. J| 2o Supputation,
compte, ô ^oyiapidç, ou; o Àdyoç, ou. Faux
CAL
— 57 —
CAN
calcal, & icapa(\Qjur|i6<, oO. Le calcul (l'arilh-
mélique), -J^ (îptôpw^Tnê^, f,<. || 3» Plan pré-
médité, i\ Yva)jjL7\, T\ç ; -f^ Siivo'^, aç. Habile
calcul, xà xexytil^y aroç.
CALCULABLE, adj., àpidfXT^TOÇ, Vj, dv.
CALCULATEUR, SDl., ô àûi8jXT\Tfi;, 00 ; ô
^OYisrfjC, oC. Calculateur habile, ô Xo^ictixoç,
oO.
CALCULER, ya. et vn., dpiO{ji(o-(ô, f. V|9Û;
(au prop. et au fig.), ^oyîlloiJLai, f. XoY'.oCpai,
ace, ou «an* régime,
CALE, sf. !• Fond (rf'wn navire), xb xot-
^ov, ou. Il 2® BoM poi^r ca/^r, ô a:pïivtaxoç,
ou.
CALEBASSE, sf., i\ oixt^a, ac.
CALEÇON, sm.. Ta 5uzÇu>txaTa, u>v.
CALENDES, sf. pi., al xaXav8ai, b>v.
CALENDRIER, sm., TÔ '^(Ji£po>.6YlOV, OU.
CALER, va. 10 Baissei\ xpCkcnù-d, ace, ||
2« Assujettir au moyen d'une cale, açirjvfoxy
pe62id(i>-u, f. b)9b), ace.
CALFATER, va., iCTiyvoiii, acc,
CALFEUTRER, va., l7:i-6u(i>, acc.
CALIBRE, sm. lo Diamètre, -f^ Sidifierpoc,
ou. Il 2® Dimension, tô jjLéxpov, ou. || 3* Va-
leur, état d'une personne, tô eloo;, ouç ; ô
TpdlîOÇ, 00.
CALICE, sm. 10 Vase, i\ xuXiÇ, ixoç. ||
2o Enveloppe des fleurs, i\ xaT^uÇ, oxoç.
<1A.LIFOURCHON (À), loc. adv., îrirTiSov,
CÂLIN, INE, adj., aL[xûXoî, 7\, ov; OwirsuTi-
x(5ç, V|, <5v. Il Subst. Voy. cajoleur, edse.
CÂLINER, va., 6(i)icet3ti>, f. eÛ9u), acc.
CÂLINERIE, sf., t6 OtâitEUtia, axo^.
CALLEUX, EUSE, adj., toXuSt^ç, eç.
CALLIAS, h., ô KaXXia;, oo.
CALLICRATE, h., ô Ka7%^ixpiT7\(;, ouc
CALLIGRAPHE, sm., Ô xaAXiypoc^o;, oo.
CALLIGRAPHIE, sf., i\ %aXkLyp3Lfioi, aç.
CALLIMAQUE, h,, 6 KaXXi(ia/oç, oo.
CALLIOPE, wntf des neuf Muses, r^ Kak-
XtOITT,, 7\Ç.
CALLISTHÈME, A., ô K(x\>.i(70év7\;, oo<;.
CALLISTRATE, A., 6 KiXXîaTpaTOÇ, oo.
CALLOSITÉ, sf., 6 TÛXo;, 00.
CALMANT, ANTE, adj., àvuôuvo^, OV. Re-
mède calmant, ou subs^ calmant, tô àvuoo-
vov (papjMtxov, 00.
i. CALME, adj., (au pr. et au fig.j, f,ju-
/oç, ov (c, fi<joYatTEpo<;, s. -î^aLiywxaTOî^ ;
(en pari, de la mer), yaAT^vdç, dv; (dû temps),
cûôioç, ov. Vie calme, 6 pîo? i\<joxoç, oo.
2. CALME, sm. lo Cessation complète du
vent, i\ VT^vejxta, aç; (sur la mer), -f^ yaXrcrr\,
T,ç. Il 2* Tranquillité, (au pr. et au fig.), ^f\
i\<jvxia, aç; (;>ai.T), f| eîpf,v7\, i^ç. Le calme de
la nuit, TÔ -î^aoj^dÇov (ovtoç) tt.ç voxxd;. Le
calme de Tâme, 'i\ xti^ ^^x^i'^ eu6îa, a<. Dans
le calme, èv •fiaux^f, V"X^-
CALMER, va., TipepLiÇw, f. lu; (faire cesser),
^2Ô(i>,xaTa-'7caOb), i. aw; (adoucir), icpocûvo), xa-
Ta-Tcpaôvo), f. ovw, acc. \\ Se calmer, vr. !<> t^e-
wenfr calme, les mêmes verbes au passif, e/
•fj<7oxwtv dfyu) ou Ixw. Il 2» Cesser aêtre en
colère, tî\ç ôpy^îç itaoojiai, f. Tcaocrofiai.
CALOMNIATFXKl, TRICE, sm. et sf., 6,
f, ^iaxavoç, oo; ô aoxocpivxT^ç, oo; fém» fj
ooxofdvTpia, aç.
CALOMNIE, Bf., -If| 6ia6oX:f„ ffi; i^ pa<nui«
v(a, aç; i\ aoxo^avTia, a;.
CALOMNIER, va., Bia-ôiWm; pxaxacivui,
f. avû; aoxo^avTÉu-cl), f. t|<7w, acc.
CALOMNIE USEIklEXT, adv., 6'.266Xb)(;.
CALOMNIEUX, EUSE, adj., StiSoXoç, ov;
pa(rxavoç, ov; ooxoîpavxixdî, if„ ôv.
CALORIQUE, sm., TÔ BEppiatVTixdv, oC.
CALQUER, va., lx-Toic6(o-(il>, f. Ù9(ù, acc.
CALU8, sm., 6 ic(ôpo<, 00.
CALVITIE, gf., -fj çaTiaxpÔTTjÇ, TjTOÇ.
GALYDON, V., i\ KaXoSiov, ûvoc De Caly-
don, Ka)ko8(ôvioç. a, ov.
CALYPSO, f,,i\ Katku^, ooç.
CAMARADE, sm. et sf., 6 ÉTaipoç, oo;
fém, ^ éxa(pa, «ç. Camarade d'école, ô ao{x-
foixT^TTi;, 00. Camarade de voyage, ô ffovo€oi-
'iropoc, 00. Camarade à la guerre, ô ^oorpa-
Tia>xT\ç, ou.
CAMARADERIE, sf., 'f\ Ixaipela, acc.
CAMARD, ARDE, S. et adj., 91(10;, i^, dv.
CAMBRER, va., %'x\i'KX(ù, acc. Il Se cam-
brer, vr., xi|xircopLai (pass.).
CAMBRURE, sf., ^ xa[X']/ic, eox;.
CAMBYSE, h., Ô Kaji6ù(XT,<;, oo.
CAMÉLÉON, sm., Ô X3t{iaiX£(ôv, ovtoî.
CAMOMILLE, sf., TÔ £ÔavOc{iGv, 00.
CAMP, sm. 1° Lieu oii campe une armée,
TÔ ffxpaxdireSov, oo; ^ axpaxoircBEÎa, aç. Po-
ser, asseoir son camp, tô (XTpaTdTceSov icoiéo-
{lati-oOptai, f. T^aojiai. Lever le camp, tô crpa-
xdûeSov xivéoj-û, f. •f^txtù. || 2* Armée campée,
xô ffxpaxdreSov, oo. || 3o Au plur., guerre.
Dans les camps (à l'armée), év xatç (rcp'aTetaic.
La vie des camps, ô oxpaxudtixôc ^loc, oo.
CAMPAGNARD, ARDE, adj. et S., â^polxoç,
ov. Les campagnards, ol àypoTxot, uv.
CAMPAGNE, sf. l* Plaine, xô iceSwv, oo ;
TÔ ladireSov, oo. En pleine campagne, év Tîp
îcoiriÔa). || 2* Champs, oî à-^poi, ûv ; -ri X***P*i
«î. Vivre à la campagne, iv i^porc Sta-Tpièw.
Les gens de la campagne, ol Iv arpoTc Maison
de campagne, f; êiraoXiç, ew;. || 3° Mouve-
ment de troupes; eocpédition, \ arpaxeia,
cL<i, Etre en campagne, èv axpaTsîcf ou éicl
(ixpax^iaî etjjii. Entrer, se mettre en campagne,
lx-axpaxeo(i), f. Eoaw (et moven). Mettre une
armée en campagne, cxpaxiàv ou axpdxeojia
Ix-TrtULirw.
CAMPË!^IENT, S m., i\ oTpaTOTceSeta, aç,
CAMPER, vn., asseoir son camp, cTpaTO-
ire8sûo|iai, f. eijaotxat. Camper en un lieu, iv
To-nu) £v-<jxpaToire6sou), f. cw (et moyen). Cam-
per en face de l'ennemi, àvxi-axpaxoiteSEoojiai,
f. eijffoiiai. jl y 2^., faire cam/jcr, xaïa-oxpaxo-
TcsSeûw, f. euau), acc. || Se camper, vr. 1® ^45-
«cofr «on camp, comme camper. || 2» Se
placer, Voy. placer.
CAMUS, USE, adj. Voy. camaro.
CANAILLE, sf. l^ Vile populace, ô aop-
cpexdç, où; ô crûocpaÇ, axoç. || 2° Personne mé-
prisable, ô ôXsôpoç, 00 ; TÔ xâOapfxa, aTOÇ.
CANAL, sm. 1° Conduit pour Veau, tuyau,
6 awÀT^v, T^vo;. Petit canal, xô cw>.tviov, oo;
ô «jwXïiviffxoç, 00. Il 2° Lit dune rivière, xô
f eT6pov, 00. Il 30 Rivière creusée de main
d^ homme, ô o/exd<;, 00; xô dxéteojja, axoç;
(dérivé d'un fleuve), -fi SiûpoÇ, uxoç. 1| 4° Dé-
CAP
— 58 —
CAP
^rotï, 6 icdpoc, ou. Il 5<> Vaisseau, (en anatomie),
ô ô^exôç, oG. Il ô*» Voie, moyen, b icdpoç, ou.
CANALISER, va., (un pays), Si-oxeTcuu,
f. sûcTb), ace.
CANAPÉ, sm., 4| x\ivt\, ir\{.
CANARD, sm., I| VTTTa, t\ç.
CANCER, sm., (dans tous les sens), ô xap-
xt'voç, ou.
CANCÉREUX, EUSE, adj., xapxiV0£i6y;ç,
CANCRE, sm., 6 xapxivoc, ou.
CANDAULE, A., 6 Kav8aûXt\C, ou.
CANDÉLABRE, Sm., Ô Xu^VoCxoÇ, OU.
CANDEUR, sf , •i\ àTz\ÔTt\<;, ir^toç.
CANDIDAT, sm., Ô {xeTtwv, dvToç; ô itapay-
yéXXwv, ovToç, avec l'ace, de la charge.
CANDIDATURE, sf., "h^ itapayveÀîa, aç.
CANDIDE, adj., ÂlcXoOç, fiy oOv (âicXouaTS-
pOÇ, OÙTZ(XX-jÇ).
CANDIDEMENT, adv., àitXw;.
CANE, sf., •?! by\ksvx {a;) vf^XTa, t,ç.
CANÉPHORE, sf., "f^ xavT,(pdpoç, ou.
CANETON, sm., xè vir\TTipiov, ou.
CANEVAS, sm., ébauche, -i^ uuoYpa(pi^, 7\;;
TÔ 6iâYpocp.(JLa, atof.
CANICULAIRE, adj. Jours caniculaires, al
xuvdSeç fu)V) 'i^piéjpai, uv.
CANICULE, SI., ô Ssipioç, ou; x6 âoxpov,
ou. Durant, dans la canicule, icepl ou 6icô xuva,
èicl xuvî.
CANIF, s m., il ff{iCXt;, t,<;.
CANIN, INE, adj., xuvixôç, t|, dv. Dent ca-
nine, 6 xuvô6ou;, dSovTo;. Faim canine. Yoy.
BODLIIirE.
CANNE, sf. 1^ Roseau, 6 xi\(x\Lo^, ou; 6
6dvaç, axoç. |J 2^ Roseau, jonc servant de
bâton, ô xaXa[xivo{ (ou) oxîttuv, (ovo<;.
CANNELÉ, É£, auj. et part. (iaS^mtéç, i\,
dv.
CANNELER, va., §(x6B6tù-(ù, f. u)7b), acc.
CANNELIER, sm , arbre, -fj xaaîa, aç.
1. .CANNELLE, sf., écorce du cannelier, tô
xivvap.b){jiov, ou.
2. CANNELLE, robinet, tô 9(oXVÎviov, ou;
ô 9tùKr\yfia%o<;, ou.
CANNELURE, sf., f, §d6Zbim<;, 6(i){.
CANNES. V., al lidtvvai, ûv.
CANNIBALE, sm. 1» Anthropophage, ô
àvBpwirocpayoi;, ou. || 2° Homme cruel, tô 6t,-
ptov, ou.
CANON, sm., règle, modèle, ô xavwv, dvoç.
CANONIQUE, adj., xavovixdî, •f\, dv.
CANOPE, V., ô KdvtOTTOÇ et Kâva>6o{, ou.
CANOPIQUE, adj., kavojSixdç, r„ dv.
CANOT, sm., ^ ffxicp-n, 7\ç; (lait d'un tronc
d'arbre), tô [lovdÇuXov, ou.
CANTATRICE, sf., i\ &8ouŒa, ir\<;.
CANTHARIDE, sf., i\ 'xavôapîî, iSoÇ.
CANTIQUE, sm., Ô OfXVOÇ, OU.
CANTON, sm., 6 SfjjjLoç, ou; ô vofidc, ou.
CANTONNEMENT, sm., "f) xaTa^rpaTOice-
Seîa, a;.
CANTONNER, Ta., xaxd-oxpaxo'KsZeùiù,
f. eÛ9b); Sia-ffXTivdw-û, f. cSaw, ace. || Vn.,
xaxa-OToaTOTreSsuojiat, f. euaojjiai; 6ta-ffX7^-
véa)-a), f. i'^<y^ù.
CANULE, sf., 6 œwXyivwxoç, OU.
CAP, sm. 10 Tête, -n xe^aX-ri, ffi. Armer
qqn de pied en cap, itavoicXia icavxeXet Tiva
xodjXEw-û, f. ^aw. Il 2o Promontoire, tô
àxpwTTipiov, ou; -îj dxpa, aç. || .3o Proue, i\
icpûpa, aç.
CAPABLE, adj. 10 Quz e^^ en état de, Su-
vaxdç, 1^, dv, açc. ûuec om sans xaxa, irpdç,
ou tn/*.; iTzix-ffièioç, a, ov, ou îxavdç, Vj, dv,
ace. avec elç, itpdç, on inf.; oldç xs, oïi Te,
oTdv XE, jn^. Etre capable de, inf., Suvaxdç,
oldç t' eljJLt ou 5dva|jLai, inf. Tu es capable de
persuader, icsîBstv otdç x' et. || 2° Habile, in-
telligent, 6etvdç, T„ dv; ffrouSaîoç, a, ov.
CAPACITÉ, sf. 1» Contenance. Avoir la
capacité de, x^péw-w, f. "/j^w, ace. \\ 2° Ha-
bileté, aptitude, •?! Seivdxr,?, tjxoç; t; i|iicei-
p(a, aç.
CAPARAÇON, sm., xô Êçfinriov, ou.
CAPARAÇONNER, va., xw é^piTCirto) axe-
itiÇw, f. d<Tw, aec. ; xaxa-axpowvu[jLt, aee.
CAPE, sf., "h xuvîi, fi?. Il Aufig. Rire sous
cape, uito-yeXâw-û.
1. CAPILLAIRE, adj., d^/iV comme des
cheveux, xpi^wS^nç, eç.
2. CAPILLAIRE, sm., plante, x6 icoXdxpi-
Xov, ou.
CAPITAINE, sm. 1® Chef d'une compa-
gnie, 6 éxaxdvxap^oç, ou. Capitaine d'un na-
vire de guerre, ô vauap^oç, ou; de commerce,
ô vadxXTipoî, ou. || 2° General d'armée, b
axpax7\Ydç, ou; ô ^ejAtiv, ô'^o^.
1. CAPITAL, sm. 1° Point essentiel, xà
xecpiXatov, ou. || 2° Somme d'argent, xô xe-
(paXaiov, ou; xô ipyaXoy, ou. Les capitaux,
xà /pif|(iaxa, wv.
2. CAPITAL, ALE, adj. 1° Principal, es-
sentiel, xdpioç, a, ov; xuptwxaxoç, 7\, ov; pté-
ytffxoç, t^, ov. Le point capital, xô xeçiXatov,
ou ; xô jisytffxov, ou. || 2o Oit il s'agit de la
tête, de la vie, Oavaxixdç, i[, dv. Peine capi-
tale, i\ 6avâxou ^Tj^Lta, aç; ô Oavatoç, ou.
Crime capital, xô icapavdjjLTjfxa Icp* (J> xetxat
ôavdtxou ÇT.jxia. Accuser qqn d'un crime capi-
tal, xptvto xtvà Ôavaxou. Etre accusé d un
crime capital, icepl 6avdxou xotvojiat (pass.).
CAPITALE, sf., •?! [jLTjxpdTcoXtç, ewç.
CAPITALISTE, sm., Ô Xp-t\\idx(a^ Tzkoùaioç,
OU.
CAPITATION, sf., XÔ ÊTrixe9dtXatov, ou.
CAPITEUX, EUSE, adj., xe^aXaX-rtç, éç.
CAPITOLE, sm., xô KairexwXiov ou Kaict-
x<iXtov, ou.
CAPiTOLLN, adj. m., KaitsxwXivoç, Ti, ov;
KairexwXto;, a, ov.
CAPITULATION, sf., •i\ b[Lokoyioi, aç ; -îj
ffdjjLêaaiç, ewç; al <ncov6at, wv. Prendre une
ville par capitulation, b\io'koyicf. itdXiv atplw-û.
CAPITULER, vn. 1° Traiter de la capitu-
lation, (JTTOvSàç ou auiJ.6a<iiv icoisoiiat-oGjjLai,
f. -TicropLat; avec qqn, irpdç xiva. || 2» Se
rendre par capitulation, lauxôv, V, ô lict
au[x6aa6t itapa-6i8dvat (de Trapa-SîSwiii). ||
30 Entrer en accommodement, auvBi^xaç itote-
ojJuxi-oCîJLai, f. Ti<TO{j.at.
CAPOTE, sf., r\ IcpsffXpîç, (60Ç.
CAPOUE, V., r\ Kaicu7^, v\ç. Habitants de
Ca^^oue, oî Kai:u7\vo£, wv.
CAPPADOGE, pays, i\ KainraSoxCa, aç. De
Cappadoce, KaicitaSoxtxdç, 'i\, dv.
CAR
— 59 —
CAR
CAPPADOGIENS, pple^ ol Kaincot8(Sxai,
«av.
CÂPRE, sf., i\ xairitapiç, ewç.
CAPRICE, siu., •i\ 6py/i, t\ç; -fj ôp{XTi, f^ç;
(humeur bizarre), fi SuaxoXîa, aç. Contenter
les caprices de qqn, xarç ôpyaîî Ttvo< /apî-
^ojjiat, f. loOpiat. Suivant soii caprice, xaxà xà
SoxoCv. Les caprices (changements) de la for-
tune, al Tr,<; tùj^t,; {lerafioXai, ûv.
CAPRICIEUSEMENT, adv., xarà TÔ 8a-
xouv.
CAPRICIEUX, EUSE, adj., d6é6aioç, ov;
(d'humenr bizarre), SûaxoXoç, ov.
CAPRICORNE, sm., 6 alyoxspo);, w OU (OToç.
CÂPRIER, sm.j-f; xotirirapt;, ewç.
CAPSULE, sf., t6 eXuTpov, ou ; -îj ôt^xt^,
CAPTATBUR, SID., ô ÔripeuT-f,;, oîj,
CAPTATION, sf., ti e-i^pa, aç.
CAPTER, va., ÔTipsûo), f. gu^w; ÔT^pdiw-fi),
f. aao), flrcc. ; Owicsuixacji x7iéTCTw, flrcc.
CAPTIEUSEMEVr, adv., ao^tcTT'.xwç.
CAPTIEUX, EUSE, adj., ao'^'iTTixôî, :f|, 6v.
Raisonnement captieux, tô âocpta^iot, axoç.
CAPTIF, IVE, adj. 1° Qui a été fait
esclave à la guerre ^ al/jxiXwcoç, ov. Les
captifs, ot alxjJ^aXwTOC, wv; ta aîXHLaXwxa,
wv. Il 2° Détenu en prison^ SeSeiAevoç, -r^, ov.
Un captif, ô SeajjitoTT,*;, ou.
CAPTIVER, va., xaTa-SouXdofAat-oufjLai,
f. co90[iai, ace; (al tirer à soi), icpoor-ayoïiai
(moy.), ace; (s'emparer de, retenir), xax-
CAPTIVITÉ, sf. 1» Esclavage^ r\ SouXefa,
aç. Il 2° Emprisonnement^ -fj cpu^ax-Zj, fjç.
CAPTURE, sf. lO-4rTe5^a<îôn,'îi «juXX-r^vC^ç,
edx;. Il 2° Butin^ i[ Xeia, aç.
CAPTURER, va., <iuX-Xajx6av(o, flcc.
CAPUCHOX, sni., TÔ xdtXuji|X3t, axoç.
CAQUET, sm., ■?! çpXuapia, a;.
CAQUETER, vn., cpÀuapsw-w, f. -/jaw.
GAQUETEUR, EUSE, ' sm. et sf., Ô, ^
icoXuXoyoç, ou.
CAR, conj., ydcp (se met après un mot),
xal yap, litst, wç. Car quoi? xi yotp;
CARACOLE, sf., 'i\ xuxXoTfipTi? (ouç) îirira-
ffîa, aç.
CARACOLER, vn., xuxXoxepwç IxrciÇojiai,
f. âaojjiai.
CARACTERE, sm. !<> Empreinte^ marque
tracée ou gravée^ ô xapa^'c^ip» "î^po^;; ô tutcoç,
ou. Il 20 'Titre j qualité^ dignité^ -f; xt[XTi,
f|Ç; xô <i^ta)|ia, axoç. || 3° Le propre d*une
chose, ô x^P**^*^!?» "Âpoç; "'i 9^^^^t e«<;; "c^
tStov, ou. Le caractère de la physionomie, ô
T7\ç 5<|/e(«)Ç x<*paxxi^p. || 4<» Ce gw/ distingue
au moral une personne^ ô xci?a^TT,p, T\poç;
{nature\ i\ «pucytç, ewç ; (manière dêtre)^ ô
Tpdicoç, ou; ord^ ol xpdicot, wv; (tempéra-
ment), i\ opyf[, T^ç; (mœurs), xb î^8o<;, ouç.
IfcBon caractère, ^ 8ÔT,0eia, aç. Qui a un bon
^"^^ftr^fiièifij , SM'h^^i .eç» Mauvais caractère, tj
xaxoTjÔeta, aç. Qui a un mauvais caractère,
xaxoVjÔT.ç, eç. Qui a un caractère difficile,
6u<nto^oç, ov. Il n'est pas dans le caractère de
qqn, oôx îaxi itpôç xoi3 xpoirou xivdç, ou oôx
ÊïTi Ttvdç. Soutenir son caractère, y rester
fidèle, Toïç f^fleaiv i{x-{jLlva). || S» Fermeté
d^âme, -fj àv8psia, aç; -fj xapxspta, aç. Manque
de caractère, x6 oÉoBcç, ouç ; xô d6é6aiov, ou.
Qui manque de caractère, àrfir^i e<:> à6é6atoç,
ov.
CARACTÉRISER, va. i° Marquer le caraC'
ter e de, X<*P**'"IP^C<*>» f* ^**^'9 Sia-ypaçw, ace.
Il 2° Constituer le caractère de, x»P*'^'^CP
eîjii, gén.
CARACTÉRISTIQUE, adj., tSlOÇ, a, OV,
gén. I Sf., xô î8:ov, ou.
CARAFE, sf., -f^ ?i4Xt„ T,Ç.
CARAFON, sm., XÔ oiil'.oy, ou.
CARANOS, h., ô Kapavoç, ou.
CARAPACE, sf., xô yeXwviov, ou.
CARAVANE, sf., :^ <TUvo5îa, aç.
CARBONISER, va., àv6paxd(i)-b>, f. «09(0,
acc.
CARCAN, sm., 6 xX(i)dç, ou.
CARCASSE, sf., xà Ôaxa, ûv; (d'an vais-
seau), xà è-ptoiXia, wv.
CARDA GE, sm., xô Çavxixdv, ou. •
CARDE, sf., xô ^aviov, ou ; ô xva»0Ç, OU.
CARDER, va., t^tvw, f. Ça vu; xvaTCXO),
f. xvQttJ/u), acc.
CARDEUR, EUSE, sm. et sf., Ô ÇivTir)Ç, OU ;
féî7i. i] Çivxpia, aç.
CARDINAL, ALE, adj., xdpioç, a, Ov.
Nombre cardinal, ô xdptoç dcpiôjjidç, oO. Les
vertus cardinales, al npûxai x£ xal \iéy\,Tzai.
âpexaf, ûv.
GARDON, sm., 6, fj 9xdXu[jLoç, ou.
CARDUQUES, pple, ol KapSoG^oi, o>v. Des
Carduques, KapSouxio^i «» o^»
CARÈNE, sf., i\ xpd-ic'.ç, iSoç et e(i>ç.
CARESSANT, ANTE, adj., aI|JLuXoç, r\, Ov;
6u)irsL>xixdç, T„ dv.
CARESSE, sf., j\ cpi^ocppoffuvn, Tjç; (flat-
terie), xô ôwiceujia, axoç.
CARESSER, va., çiXoçppovéoiiat-ouuiai,
f. '/i<jo{jiat, acc; (flatter), Owiretjw, f. euffw,
acc. Voy. flatter.
CARGAISON, sf., 6 Ydpioç, ou; Ô çdptoç,
ou; xà àvwYLjjia, wv.
CARGUER, va., (TU-crxé>iX(i), acc,
CARIATIDE, sf., 'f\ xapuâxiç, tSoç.
CARICATURE, sf., •i\ ffiXoia (aç) ypOLff\,
1. CARIE, sf., Ti (Tï^iceSwv, dvoç. Carie des
08, •?! xspT,5a)V, Ô'^Q^.
2. CARIE, pays, •i\ Kapîa, aç,
CARIÉ, ÉB, p.p. et adj., o-so^irtiSç, uta,
dç; (en pari, des os), xexept^Sovio'ixévoç, i\, ov,
CARIEN, pple, ô Kâp, gén, Kapdç.
CARIER, va., ffTjTta), çOeîpw, rtcc. Il Se
CARIER, vr.,(rriTro(ji.at jpass.); (en pari, des os),
xepT.SovtÇopiai, f. KJÔT^ffOjjiai.
CARMANIE, pays, i\ Kapjiavta, aç.
CARNAGE, sm., Ô f6vo<;, ou; -fj a^payT^i,
T^ç. Faire un grand carnage des ennemis, icoXùv
(pdvov xôiv -rcoXejxiwv icoisw-ô, f. T^aw. Il y eut
un grand carnage, noXôç çdvoç èyévExo (de
yiyvopiai).
CARNASSIER, ÈRE, adj. !<> Ç7^^5e nounnt
de chair crue, à)jjLO(paYoç, ov. || 2° Qui mange
de la chair, xpefospâyoç, ov.
CARNASSIÈRE, sf., "îi xuvi^yextx^ (f\ç) infipa,
aç.
CARNATION, sf., i\ XP<5*i «î> ^ XP^^» 5'^^'
CAS
— CO-
CAS
YpwT(5;. Belle carnation, f| eSxpota, aç. Vi-
laine carnation, f| xaxoxpouz, ac.
CARNET, sm., ô mvaxîffxo;, ou.
CARMER, sm. Voy. CARNASSIÈnS.
CARiMVORE, adj. el Subst., xpEucpiYOÇ, ov.
CAROTTE, sf., t6 xapuTOV, oO.
CAROURE, sf., TÔxepixiov, ou.
CAROURIER, sm., i\ xspaxia, aç.
!. CARPE, sî.f poisson^ o xuicpîvoî, ou.
2. CARPE, %m, ^poignet, 6 xapiro;, où.
CARQUOIS, sm., fj '^ap^Tpa, aç.
1. CARRÉ, sm., t6 TSTpaYwvov, ou. Batail-
lon carré ou carré, tô irT^aiatov, ou. Ranger les
hoplites en carré, icXaiawv twv SttXwv tcoiéo-
jiat-oOpLai, f. i^ffoixai. Armée formée en carré,
ffTpâxeujia Tfixayjisvov èv icXaiaîo).
2. CARRÉ, ÉE, adj., TÊxpaytovoç, ov.
CARREAU, sm. i^ Pavé plat ^% 'Kkl^%(;,
ou. Il 2o Plancher^ sol, t6 è'Sacpoç, ouç; tô
SàiceSov, ou. || 3<> Cowp (de /a foudre)^ tô
pêXo^ ou;.
CARREFOUR, Sm., i[ TploSoç, OU.
CARRELER, va., TcXtv8ot<; ou XîOok; (jTpwv-
vujxi, ace.
CARRÉMENT, adv., TeTpaywvtoç.
CARRER, va., TSTpaYwvî^w, f. tw, acc. ||
Se carrer, vr., -TcXaTuvojjiai, f. uv6T^ao|xat.
CARRIER, sm., 6 XiOoxd'TOç, ou.
1. CARRIÈRE, &î., lieu où Von tire de la
pierre^ \ Xt8oxop.{a, aç; ord^ al >ki6oTO|iCai,
2. CARRIÈRE, sf. 10 Lzce, t6 (TxâSiov, ou;
(pour les coureurs), ô 8p6[i.o<;, ou ; (pour les
cheyaox), ô îinto8po{i.o<;, ou. Voy. stadb. H
20 Mouvement des astres, ^ «f-opdt, a;; o
xOxXoç, ou. Il 30 Cours de la vie^ ptoç, ou ;
ô alwv, wvoç. Finir, terminer sa carrière, tôv
pi'ov TeXeuxaw-û, f. f,<j(i). || 4» Profession,
état, étude, f\ lirixT^iSsuaK;, ea><;; xô éitix-f,-
6eu|jLa, axoç. La carrière politique, -^ TroXixsia,
aç; xô 'TcoXîxeujjia, axoç.
CARROSSE, sm., ii dp[jLi{xa^a, 'r\^.
CARROSSIER, sm., Ô àpjiaxoTrr^vcS;^ ou.
CARRURE, sf., xô xt\<; lTrw|xt5o<; icXaxoç,
ou(;.
CARTE, sf. 1° Papier épais ^ 6 xap'rn;,
ou. Il 2» ÂîYZef Centrée, etc., xô aûfjLÔoXov,
ou. Il Carte géographique, ô irîvaÇ, axoç.
CARTHAGE, 0., fj KapXTlSwv, dvoç.
CARTHAGINOIS, OISE, adj., Kap/T,S6-
vtoç, a, ov; KapYï^Sovixdç, -fi, dv. Les Cartha-
ginois, ol KapX"'\5dvioi, wv.
CARTILAGE, sm., ô ^dvSpoC, OU.
CARTILAGINEUX, EUSE,adj.,X0v8pâ>SY^ç,
Cf.
CARTON, sm. 1® Papier épais, ô -itax^ç
(éoç) X'^P'^i?» ou. Il 2o Portefeuille, xô x^tpto-
q>uXixiov, ou.
CAS, sm. lo Evénement, circonstance,
occasion, xô cujjLicxwfxa, axoc; fi orujjcpopdf,
aç; xô ffU{jL6aîvov, ovxo;; xô crufAêdfv, dvxoç;
ô xacipd<, ou. C'est le cas de parler, xaipdç
Itci Xiyeiv. Le cas présent, xô icapdv, dvxoç.
En tel cas, en pareil cas, év xtj> xoioux(i). Le
cas échéant, xnyip'i. En ce cas (alors), xdxe Sf, ;
(en conséquence), oôxoûv. Dans tous les cas,
icàvx(o;. Dans certains cas (quelquefois), évioxs.
En cas de nécessité, (s'il le faut), éiv xi Sét^;
(s'il le fallait), ei xi 8éoi. C'est tout à fait mon
cas, épiôv ou xàpiôv xoûxo xô icâBoç. En tout
cas (toutefois), y' ouv. || 2o Fait, délit, xô
TCpdty(jLa, axo;; i\ aixta, aç. || S* Estime, ô
Xû^oç, ou. Faire cas de. Voy. estimer. Ne faire
aucun cas de qqn, de qq. chose, év oô6evl
Xdyw xivi, XI icoisojia'.-oujiai, f. Yj^oiiai. ||
4» Désinence des mots, i\ icxûatç, ewç. || En
CAS QUE, loc. conj., èdSTavec le subj. devant
un présent; el avec Vopt. devant un passé.
En cas que cela arrive, iàv xoûxo yevTixai.
En cas que cela arrivât, el xoOxo yévoixo.
CASANIER, 1ÈRE, adj., olxoupdç, 6v. Me-
ner une vie casanière, olxoupéu-o), f. Tiau.
CASAQUE, sf., -fi x^^f''^^) ù^<i* Casaque
de cuir, \ entoXdtç, rfooç.
CASCADE, sf., 6 xa(xappdtxx7\(, ou.
CASE, sf. 1° Petite maison, -f, xaXtSô-n, t^ç.
Il 2o Division d*un rayon, d'un tiroir, -fj
Or.x-n, T,ç.
CASER, va., placer, xaS-iSpvSw, f. offu,
acc. Il Se caser, vr., xoô-iSpuojiat, f. i5pu-
ÔTiŒopLat.
CASIER, sm., -fiO/iX-rj, 7^;.
CASQUE, sm., xô xpavoî, ouç.
CASQUETTE, sf., •t\ xuvï\, fiç.
CASSANDRE. !<> Homme, 6 KdtaaavSpoc,
ou. Il 2» Femme, f\ Ka«r<Tav6pa, a;.
CASSANT, ANTE, adj., 'ei36pau(Txoç, ov;
eOOpuTtxo;, ov.
CASSATION, sf., i[ dixupuviç, ecoç.
1. CASSE, sf., plante, i\ xa^aia, aç.
2. CASSE, sf., action de casser, i^ ^7\V-t,
eoiç; -f; xXa^t;, ewç.
CASSE-NOISETTE, CASSE-NOIX, Sm., 6
xapuoxaxdéxx-n;, ou.
CASSER, va. 10 Briser, rompre, f^yvupn,
xaxa-ppf,yvu{jLi; xax-dyvupn; 6pau(i>, xaxa-
Bpauto ; xXd(>)-(ô^ xaxa-xXico-û, acc. Casser la
tète à qqn, x^v xe^aX^v xivoç xax-ayvupi:;
(importuner qqn), xtvà xdTtxw. Il a la tôte
cassée, xax-éaye xi,v xsœ-aX'/,v ou xf.ç xsçaXf.ç.
Voix cassée, cpu)V')\ xex)iaffii6vr\, t,ç. || 2° An-
nuler, xaxa-Xûw, f. Xuaw ; dv-aipédMÔ, acc.
Il 30 Renvoyer d'un sei^vice, iiro-icéiiica); àico-
Au(i), f. Xi3a(i), acc. Casser qqn aux gages,
àicdiiiaBôv xiva iroiiw-w, f. t^cw. || 40 Affai-
blir, débiliter, diaôevdto-û, f. tijto. Etre cassé,
àaSevéto-u), f. ti(jw. Etre tout à fait cassé, éÇ-
aaÔevéw-û, f. T^,ffw. || Vn., ef se casser, vr.,
les mêmes verbes an passif. Se casser le cou,
éx-xpaXTriXîÇo|iai, f. loèYidopLai,
CASSEROLE, sf., XÔ xotyï^vov OU XT^yavov,
ou. Cuire à la casserole, xayt^vîJ^a) ou x-/\ya-
vtÇw, f. lô, acc.
CASSETTE, sf., i\ xi6(ox6ç, OÙ; xô xiêw-
xiov, ou ; "^ dtpyupoOi^xT^, t^ç.
CASSITERIDES, iles, al Ka99ixepi8s;, u>v.
CASSIUS, h., b Kaaffioç, ou.
CASSOLETTE, sf., XÔ 6u[jLiaxT|piov, OU.
CASSURE, sf., XÔ fT^yfia, axoç.
CASTAGNETTE, sf., XÔ xpdxa>^ov, ou.
Jouer des castagnettes, xpoxaXîî;^), f. iw.
CASTALIE, fontaine, •f\ KaoxaXia, aç.
CASTE, sf., xô yévo;, ouç; -î^ çuX-f;, t^ç.
CASTEL, sm. Voy. château.
1. CASTOR, animal, b xdcjxwp, opoç. Do
castor, xagxdpioç, a, ov.
CAU
— 61 —
CAV
2. CASTOR, h.^ ôKaéffTup, opoç. De Castor,
Ka^TopeiG!;, ov.
CASTORÉUH, sm., Ta xaoTo'piov, ou.
CASTRAMÉTATION, sf., ^ «JTpaxoTcéÔeu-
CASlJELy ELLE, adj., T'j/cov, 0U7a, 6y;
TUYTr\p(5ç, 4, dv. |j Sm., -î^ xujfoûja (t\ç) itpô-
voobç, ou.
CATACURÈSE, sf., \ xaTaxpT,9tç, eu;.
CATACLYSME, SID., ô xaT2xXu7{x6ç, ou.
CATACOBfRES, sf. pi., al Of^xai, ûv.
CLITALEPSIE, sf., i\ xaTaXr.tl'tt;, eue; "fl
xitoxoç, ou.
CATALEPTIQUE, adj., xaTâXOÇ, OV.
CATALOGUE, SOS., Ô xatAoyoç, ou.
CATANE, »., -f, KaTav7\, ïj?. De Catane,
KaTavaîoç, a, ov. Habitants de Calane, oi
Kaxaivaîoi, u)v.
CATAPLASME, sm., th xaxaicXaapia, atoç.
CATAPULTE, sf., ô xaTaicO^TT^; OU xata-
TZ'£kvt<ij ou. De catapulte, xaTaxeXTixô;, V),
<Jv.
CATARACTE, sf. 1<» Chute d*eau, b xatap-
pdtxTT.ç, ou. Il 20 Maladie des yeux^ \ xaxa-
6o'Xy), -liç.
CATARRHAL, ALE, adj., xaTappoVxdç, i^,
ov.
CATARRHE, sm., 6 xatâppou^, ou.
CATARRHEUX, EUSE, adj., xaTappou6v^c,
««.
CATASTROPHE, sf., \ xaTaTcpO'ffi, f,?;
\ icepiicéxeiat, a;.
CATECHISER, va., xaT-T,xé(i)-îl), f. i<J(tw,
ace.
CATECHISME, sm., ^ xaxi^X^aiç, fuç.
CATÉCHISTE, sm., Ô xaTf.yT^T/;?, ou.
CATÉCHUMÈNE, sm. et SL, Ô xatr^x^^'
pievoç, ou ; fém. 'i\ xaTT|Xou{i6VTi, t^ç.
CATÉGORIE, sf., 'f^ xaiT^yopia, ac; (classe,
rang), ^ TiÇt<;, swç.
CATÉGORIQUE, adj. 1<> Qut «e rapporte
aux catégories^ xaTTjVopixdç, t„ dv. || 2° For-
mel, clair, f Tixdç, -^j dv ; aaçr,;, éç.
CATÉGORIQUEME^mT, adv., Siappr^Sr^v,
CATHÉDRALE, sf., "^ àpxtepaxtx-ï^ (f,<;)
lxxXt\aîa, aç.
CATHOLICISME, SID., i\ xaOo^'.x^ (f,;)
?rt9Ti<, eu)C.
CATHOLIQUE, adj. et subst., xa9o>^ixd;,
T., dv.
CATHOLIQUEMENT, adv., xaOoXlxûf.
CATILINA, A., ô KaxiXiva;, a.
CATON, h., b Katwv, wvoç.
CAUCASE, mont, ô Kauxaao:;, ou.
CAUCASIEN, ENNE^ adj., Kauxavioç, a, ov.
CAUCHEMAR, sm., 6 è^ii'krr^^, ou.
CAUSE, sf. 10 Principe, raison, motif, -i]
akia, aç; xà aîxiov, ou; -J; àpy'f\, f;;. Les
causes premières, al icpûxai alxtai, ûv. Etre
cause (l'une chose, xivdç eîjjLi acxio;, a, ov.
N'être pas cause d'une chose, xivd{ tl\t.i àv-
aîxio;, ov. Etre regardé comme la cause d'une
chose, aîxwtv e^w xivdç. Voici pour quelle
cause, x6 5è alxiov xd8e. Pour cette cause, 8ià
xoGxo ou xauxa. Pour quelle cause? 6ià xt; ||
2» Procès que Von plaide, -fj 8îxt^, t^ç. Gagner
sa cause, oixtv alpéu-û. Perdre sa cause,
•fixxiojxai-û;iai, f. T,6f,<yofiai, avec ou sans
6tx7\v. Il 3° Parti, ti a'ipeaiç, eu;; {intérêt),
x6 cujiçgpov, ovxoç, ou xi plur, neutre de
Varticle. La cause publique ou de l'Etat, xà
xf;î irdXewç. Epouser la cause de qqn, xi xt-
voç aîpEO{jLat-oû|jiai (moy.). || A cause de, loc.
prép., ô'.i, ace; l'vexa, gén., ord^ construit
api'ès son régime. A cause de vous, 5t' Ô[j5ç.
A cause de sa sagesse, xf^ç ao^îa; Ivsxa. || A
CAUSE QUE, loc. CODJ. Voy. PARCE QUE.
1. CAUSER,* va. 1° Etre cause de, atxtoç,
a, ov YÎyvoixai, gén. || 2o Occasionner, pro-
curer, icapa-ffxsuiî^o), f. aau ; irap-é/w, ace;
à, dat.
2. CAUSER, vn. 10 S'entretenir avec qqn,
xtvl Sia-^évojxat; de qq. ch., irept xtvoç. !|
20 Bavarder, ^aXéu-u, f. "f^cta,
CAUSERIE, sf., -fj 6(J.i^îa, a;.
CAUSEUR, adj. et sm., itoXuXoyoç, ov.
CAUSTICITÉ, sf. 10 Foi'ce caustique, xô
xauaxixdv, ou. j| 2o Malignité, xô 8T,xxtxdv,
ou.
CAUSTIQUE, adj. lo Biglant, xau<Txixdç,
Ti, dv. Un caustiaue, xô xauaxixdv, ou. || 2o Ma-
lin, mordant, ûT,xxixdç, Vj, dv.
CAUTELEUSEMENT, adv., Itavoûpvu;.
CAUTELEUX, EUSE, adj., icavoupyoç ,
OV.
CAUTÈRE, sm., XÔ xaux^ipiov, ou.
CAUTÉRISATION, sf., f^ xaGatç, ewç.
CAUTÉRISER, va., xau; xauxT^pidÇu,
f. a96), acc.
CAUTION, sf. 10 Garantie, i\ irt^Ti, r.ç;
:f| xaxeyyuT,, 7\;. Donner caution, éyyu-fiv xî6e-
fiat (moy.). l| 2o Celui qui répond pour un
autre, b èYYui^xf,;, ou; 6 lyyuo;, ou. Sous cau-
tion, moyennant caution, ite iyyuTjxûv. Se por-
ter caution. Voy. cautionner.
CAUTIONNEMENT, sm. lo Action de cau-
tionner, -f, 8wyYÛTfiffiç, ewç. || 2o Gage, ga-
rantie, r\ lyytir,, t,ç.
CAUTIONNER, va., iYYUao|iai-w[JLai,f. i^co-
piai, acc; auprès de qqn, nodc xiva.
CAVALCADE, sf., ^ l'^'iravia, a^; -fj D^aaia,
ac Faire une cavalcade, iTCTcaaiav icoiéoixai-
oG(iat, f. T^90(jiai.
CAVALE, sf., -fiYTricoç, ou.
CAVALERIE, sf., XÔ ÎTcmxdv, ou ; -fj îiwtoç
ou ; (cavaliers), ol iitirst;, e'wv. De cavalerie, lir-
irixdç,Vi, dv. Commandant, maître de cavalerie, ô
YicTrapxoç, ou. Commander la cavalerie, Iritap-
XÉco-û, f. -f,(7(>). Commandement de la cavalerie,
^ Ixirapx^a, aç. Propre à transporter la cava-
lerie, licicayuydç, dv. Servir dans la cavalerie,
lirireud), f. euaw.
1. CAVALIER, sm., 6 l-icrsuç, £b>ç. Bon
cavalier, ô linTixdç, ou. Mauvais cavalier, ô
àçpnnroç, ou. A la manière des cavaliers, linrri-
8ov.
2. CAVALIER, 1ÈRE, adj. lo Libre, aisé,
ITiSuOeptoç, o; et a, ov. || 2° Hautain, uitep-
•/;<pavoç, ov.
CAVALIÈREMENT, adv., uTtepTiçivox;.
1. CAVE, sf., xô uTToyeiov (ou) otxTifxa, axoç;
(où Ton met le vin), ô olvuv, ûvoç.
2. CAVE, adj., creux, xoô^o;, t\, ov.
CAVEAU, sm., xô uTToyetov olxT,jjLix'.ov, ou;
(pour les morts), -fi Ô/.xTf^, t,;.
4 ,
CED
— 62 —
CEL
Caveu, va., creuser, xoiXaîvo), f. avû,
acc,^
CAVERNE, sf., TÔ ffic^Xatov, ou ; tô dfvTpov,
ou; TÔ ÔTCÔYetov, ou.
CAVERNEUX, EUSE, adj., (Tirr^^aK^ST^ç,
eç ; àvTpwSr,?, eç.
CAVITÉ, sf.. Ta xoîXov, ou; tô xotXwjia,
atoç, ; il xoiXdiç, dSoç; -f, xoiAorr^ç, t.toç.
CE, CET, CETTE, pi. CES, adj. dém., (avec
ou sans a, quand Toujet est présent), outoc,
aSxT), Touxo; SSe, 4\86, Td8e; (avec ou sans lX,
quand l'objet est éloigné ou absent), éxsivoc,
•r\, 0. Cet homme, cet homme-ci, oCxoç ô <5v-
Optoicoç, ou ô âv6pb>iro<; oStoç. Avant cette
guerre, irpô toGSs tou TtoXépiou. Cette femme-
là, éxetvï^ •i\ Yuvr„ ou i\ yuv)^ èxeivr,. Dans ce
temps -ci, év toutoiç toT; xP^voiç. Dans ce
temps-là, h èxeho'.^ toï; xpo^o^?- Il Cb, pron.
dém., ToÛTo; est souvent omis devant le re-
latif Quiy QUE. Ce qui, ce que, 6, f)l. ai (neutre
de oç); ô Tt (neutre de Saxiç); précisément ce
qui, ce que, ôicep, âTcep (neutre de fiorirep). Ce
qui est avantageux, 8 AuaiTeXer. Je sais ce que
tu aimes le mieux, oXBx 8 ti {laXioTa cpiXsi*;.
Précisément ce qu'il dira, à'-rcep ç-^aet. || Ce
qui, ce que se rend aussi par l article neutre
TO, Ta, avec un participe ou un adjectif. Ce
qui est avantageux, tô XuaiTeXoûv, oOvto; ou
TÔ >.uatTeXé<;, oGç. Ce qui est important, tô
aujKpspov, ovTOÇ, Ta ffupLcpspovTa, dvTwv. Ce
qui est utile, tô xP'^<ï«!J'-ov, ou. || A ce que
(comme), w;. A ce qu'on dit, ûç XéYSTat, wç
(pacTi. A ce qu'il pensait, <*><; ^sto. Pour ce qui
est de moi, tô xaT' I|ji6. || Ce joint au verbe
ÊTRE, TOUTO, souv^ oCtoç, aOTT„ ToÛTo, ouond
il est attribut. C'est de la tyrannie, eoTt 6è
ToiJTo Tupavvtç. C'est la vertu d'un juge, ôixa-
ffTou afjTr\ i<3xh àpsTf^. Ne se traauit pas
dans un grand nombre d'expressions. C'est
mon affaire, Iji-dv éaTi. C'est à toi de voir,
adv èffTiv ISstv. || C'est... que, ne se rend
pas ordinairement y ou se rend par 8ti. C'est
toi-même qu'il cherche, «ôtov ae ÇY^Ter.Ce qu'il
y a de plus important, c'est que, tô 5è jiéyt-
ffxov, hxi. Ce n'est pas que, mais c'est que,
oùx ÔTi, àXX' ÔTi. Il Est-ce ? est-ce que ? ^ ;
àpa; àpdt vs; qqf. sous-entendus. Est-ce lui?
àp' ouTo; é(TTt; N'est-ce pas lui? oôy outoç;
Est-ce que tu te souviens de moi? 7\'ou àpa
jxé{jLV7\<jaî jjLOu; || C'est pourquoi, 6'.d, 6ià touto,
8ià TaÛTa. C'est-à-dire, tout' effTt, 6Tf\Xa8-<\. Si
ce n'est, el \Li\.
CÉANS, adv., êvei8e.
CECI, pron. dém., opposé à cela, toGto,
TaOra (neutre de outoç); (annonçant ce qui va
suivre), t68s, tocÇs (neutre de ôoe). Qu'est-ce
ceci? TÎ TOÛTO ; A cela je répondrai ceci, itpôç
TauTa àvTi-XéÇo) Tii8e.
CÉCITÉ, sf., f, tu<pX6tî;<;, t^Toç.
CÉCROPS, h.y ô Kéxpo<|/, oiro;.
CÉDER, va., abandonner, laisser, irapa-
)^(i)p8a)-a>, f. i\9tti et Vjaopiat, gén.; ôir-eîxw,
f. etÇw, gén.; à qqn, Tivt. Il cédait le pas à
un plus âgé, ôSou Trap-e;^(ûpet tû Tcpsffôuxépw.
U Vn. 10 Se soumettre, ne pas 'résister^ mol-
lir, reculer, eïxw, uic-etxw, f. et^w; év-8i8tojjLt;
à, dat. Les étais ayant cédé, tûv spewixixwv
év-8dvTwv. Nous cédons aux malheurs, aux
dieux, eIxo;jlsv aufjiœopaîç, toÎ( Oeoic. || 2<*Etre
inférieur à, ôorepew-w, f. •/!»&); Corepoç, a,
dv cl(jLi, gén. ; en qq. chose, Ttvf. Il cédait ou
il le cédait aux autres en expérience, éjjiicei-
piqi ômpei TÛv dfXXoiv.
CÈDRE, sm., i\ xé8po(;, ou. De cèdre, de
bois de cèdre, xéSpivoc, ir\, ov. Huile de cèdre,
TÔ xsSpéXoiiov, ou.
CEINDRE, va. 10 Entourer, border, icept-
6aXXu>, ace. Ceindre une ville de murailles,
TcdXiv TÊi^et ou TÊi^oç icdXei irepi-6déXXw. ||
2° Couronner, oTéçw, ace. ; de, dat. || 3® En-
tourer le corps de qqn^ Ttvà Çuvvujxi, icept-
^a)vvu[xi, 6ico-C(&vvu{jLi; de, eta/. |{ Se ceindre,
vr., Tcept-ÇwvvujjLai, ôiro-l^(ivvuïJiat (moy.); de,
ace. Se ceindre la tête du diadème, t-î^v xeça-
XV 6ia8i^pLaTi Sia-SéojJLai-oOjiai (moy.).
CEINTURE, sf.,fi ÇwvT^, T,ç; TÔ ÇûjjLa, aTO<;
TÔ irBptÇwpLot, ttTo;. Petite ceinture, tô Çwvtov,
ou; TÔ irïp'.ÇwpidtTiov, ou.
CEINTURON, sm., ô Çw^p, î^pOÇ.
CELA, pron. déni., opposé à ceci, Ixetvo,
éxetva (neutre de éxeivoc), et sans opposition,
TOUTO, TauTa (neutre de oCtoç). C'est cela
même, taôtô toOto. Et cela, xal TauTa. Cela
étant ainsi, toûtwv oCtwç é;^dvT«v. Voy.
CECI.
CÉLÉBRATION, sf., (d'une fête), -f\ ké^-
Tadiç, swç; (du service divin), i\ XeiToupvCa,
aç. Se rend souvent par un verbe. Durant
la célébration des jeux Olympiques, àyojxévwv
ou lm-TeXoujjLBVci>v tûv 'OXujiiwtwv.
CÉLÈBRE, adj., 8v8o^o(, ov; eôSdxiptoç, ov;
iieptôotjToç, ov. Rendre qqn célèbre, IvSo^dv
TtvaTtÔT,ii.t.
CÉLÉBRER, va. i® Louer, vanter, lic-
aivsb)-(ô ; év-xto jiidtÇw, f . aaw; ujjlvIw-û, f . T,fffc),
ace. Il 20 Solenniser, éopTdtÇw; TeXiw-w, lirt-
TeXéw-û; avo), ace.
CÉLÉBRITÉ, sf., i\ B6\a, i\<;; i\ eô8oxi{xia,
aç.
CELER, va. Voy. CACHER.
CÉLERI, sm., TÔ fféX'.vov, ou.
CÉLÉRITÉ, sf., TÔ Taxô<;, ouç; fj Ta)^uTT|Ç,
fjTOÇ; Avec célérité, xaTà Ti^oç.
CÉLESTE, adj. 10 Qui appartient au ciel,
oôpdcvio;, a, ov. Les phénomènes célestes, Ta
oôpdvta, wv. Il 20 Divin, ôeîoç, a, ov.
CÉLIBAT, sm., Ti iJLOvauXîa, aç.
CÉLIBATAIRE, adj., (en pari, de Ihomme),
àyaixoç, ov; (de la femme), avavSpoç, ov.
CELLE, CELLES, fém. de CELUI.
CELLIER, sm., TÔ TajJLisîov, ou.
CELLULE, sf. 10 Petite chambre, tô oîxt;-
jjiiTiov, ou. Il 2o Alvéole, ô xuTTapoç, ou.
CELTES, pple, oî KsXtoî, wv.
CELTIBÈRES, pple, 01 KeXTÎ6Yipec, tov.
CELTIBÉRIE, pays, i\ KeXTi6T,p{3, aç.
CELTIQUE, adj., KeXTixd^, -ï^, dv. La Gel-
tique, Ti KgXtixt^, f,;.
CELUi^ CELLE, pron. dém., ô, i[, to. Les
cavaliers de Cyrus et ceux du roi, ol ixicerç
Kdpou xal ot ^(X9iké(ùç. |J Celui qui, celle qui
se rendent ord^ par 8;, ti, 8; ootiç, i\Ti<;, 8 Tt,
ou par l'article, ô, ^, tô avec un participe.
Celui qui est mon ami, 8; spiol 91X0; itjxi. Celui
qui veut, 6 ^ouXo^j-evo;. Celui qui a rendu des
services à sa patrie, ô àtpeX'/iffaç t^v icaTptSa.
CEN
— 63 —
CËR
Ceux c|ui ont élé sauvés, ol vuOévxt;. Tous ceux
qui, 6^01, ô'ffotirfip. H Celui-ci, celle-ci, ootoç,
aSxTi, Toûxo; Sôs, -i^oe, To5e. Celui-là, celle-là,
6xe;vos,T;, 0. Celui-ci..., celui-là, ô ^év, i\ jiév,
TÔ jxév..., ô 5é, -fj 6i, TÔ 6é. Celui-ci rit, celui-
là pleure, ô |xèv yeX^^ 6 5è 5axpt;ei. || Celui-ci,
celui-là, au commencement d'une proposi-
lioTif ô 8é, -fj Se, to Se. Un loup poursuivait un
agneau; celui-ci se réfugia dans un temple,
Xuxoç àpyoL é6ib>x£V' 6 Se el*; veiîiv xaT-e^uye.
GENDRE, sf., fj Té^pa, aç; -f^ oicoS^i;, ou;
(des morts), "l^ xdviç, eue Réduire en cendres,
xeçppô(o-û, f. Û9u>, ace. || Au fig. Réduire,
mettre en cendres un pays, x^P^^ ^^^ '*'*'•
icopOé(«>-û, f. -f^Qiù,
GENDRE, ÉE, adj., TS'fpdt;, a, dv.
GENDREUX, EUSE, adj., Te(ppb>S-r\<, t{.
GÈNE, sr., TÔ xupiaxàv Seticvov, ou.
GÉNORITE, sm., ô xoivdêioi;, ou.
GXNODITIQUE, adj., xo:vo6iax6ç, i^, dv.
GÉNOTAPHE, Sm., t6 p.v-î\(JLa ou X^I^'^
(aTo<;) xevdv, où. Elever un cénotaphe, x^!^
xevôv xd<i>-c!>.
GENS, sm., •i\ t([jiyi91Ç, ecûç ; rà T({iT^fia, atoç.
D'après le cens, àizà TipiVlveux;.
GBNSÉ, ÉE, adj., voiJLiid{ievoç, y\, ov.
CENSEUR, sm. 1» Magistrat romain, b
xi[>.-r\x-f[^j ou. De censeur, Tt{i'ï\Ttxd<;, i^i dv. ||
2» Critique, ô xpi-cV^ç, où; (en mauv. part),
6 sici'ci(x.'f\Tf|<, ou.
CENSORIAL, ALE, adj., eTctxtpLT^Tixdc, V|,
dv.
CENSURABIiE, adj., p.e{xicTd(;, 1^, dv.
GENSURB, sf. l» Charge de censeur, i\
TtjjiTjTeb, aç. Exercer la censure, xc{i.7\t6uu),
f. cufffa). Il 2» Confection, blâme, 'i\ éi«Ti{iî\atç,
eci>ç; ô ^6yoç, ou.
GENSURER, va., ém-Tiiidcu-û, f. if,(Tb>, (ia^;
«j/iyw, f. ^él^iù, ace,
GEBIT, adj. nnm. l» Dix fois dix, éxaxdv
(indécl.). Un cent d'œufs, êxaTôv t^i. Cent
fois, éxaTovxixiç. || 2» Un grand nombre,
(lupioL, ai, a. Cent fois, (lupiixi;.
GENTAINB, sf., i^ êxaTOVToi;, iSoi;.
GENTAURE, sm., 6 Kévxaupo^, ou. De cen-
taure, Kevxaupeioç, a, ov.
GENTAURéE, gf., i\ xsvxaupCç, tSoe
CENTENAIRE, adj. et subst., êxaxovxatsxVi^,
GEBITENIER, sm., 6 éxaxdvxap^o;, ou.
GEBiTIÈME, adj. num., êxaxo<Txd;, t|, dv. ||
Sm., la centième partie, -fj éxaxoffri^, r\<i.
CENTRAL, ALE, adj., [xéoroç, 7\, ov.
CENTRALISER, va., X6(pa>.ai6(o-u>, f. d>7U),
CENTRE, sm. 1° Milieu, xà xevxpov, ou ; xà
PL690V, ou. Il 2« Partie où tout vient aboutir,
x6 xeçdXatov, ou.
CENTUBfVIRS, sm. pi., ol êxaxdv.
CENTUPLE, adj.. éxaT0vxa'!cXa9Î(i>v, ov.
CENTUPLER, va., éxxxovxairXaafova, ov
"KoUta-iâ, f. 'f\9tù, acc,
CENTURIE, sf., 'f\ éxaxovxiç, dtSoç; -fj éxa-
xooTtSç, uoç; ô Xdxo;, ou.
CENTURION, sm., ô éxaxdvxapxoç, ou; ô
XoYaydç, oi3. Etre centurion, âxaxovxapvéw-ô,
f. Ti^o). Charge de centurion, -f^ Ixaxovxipxw,
CEP, sm., ô àiiTzfkoM xXdSoc, ou.
CEPENDANT. 1® Adv., pendant ce temps"
là, iv xg;5x(i), iv xoaouxo), [lexa^u. || 2® Conj.,
toutefois, pourtant, {ii^v, {xévxoi (se mettent
après un mot); S[jlu>i;, dXXcc, dXV S{ib)ç, où
p.">|V dXXi.
CÉPHALLÉNIE, £/«, il KecpaXXT^vîa, (z<.
Habitants de Céphallénie, ol Ke^aXXi^veç, uv.
CÉPHISE, /Z., ô K7^(pt9dc, ou.
CÉPHISOPHON, A., Ô K-r)9i(T0<p(Ôv, ûvxoç.
CÉRAMIOUE, adj., xepa(xixo<;, îf|, dv. La
céramique, r\ xfpautxyî, f^t;. || Le Céramique,
(place aÂthènes), o K6pa{X6ixd<;, oO.
CÉRASONTE, V,, ô K£p3<roC<, ouvxoç. Habi-
tant de Cérasonle, ô Kepaaouvxio^, ou.
CÉRASTE, sm., ô xepâ<7Xi)ç, ou.
CÉRAT, sm., xô XTipuxdv, ou.
CERCEAU, sm., ô xuxXoc, ou; (servant de
jeu), ô xpoxdç, ou.
CERCLE, sm. 10 Circonférence, rond, etc,
ô xuxXoc, ou. Fait en forme de cercle, xuxXi-
xdç, iÇi, dv. En cercle, xuxX({). || 2° Assemblée,
réunion, ô xùxXoç, ou ; ô yppà^, ou. Former
des cercles (des attroupemeiils), xuxXou^ cruv-
tffX7\|Jii. Il 3° Sphère, étendue, ô xdxXoç, ou;
6 itepîôoXo;, ou. Le cercle des occupations, xi
|-irtX7\5cu(jLaxa 9U|X7cxvxa, uv.
CERCLER, va., irepi-Ssu-u), acc,
CERCUEIL, sm., if| aopd;, ou.
CÉRÉALES, sf. pi., 01 Â-ritiT^xpOÇ xapicoî,
(ôv.
CÉRÉRRAL, ALE, adj. Fièvre cérébrale, 'i\
9psvixiç, iSoc. Avoir une fièvre cérébrale,
(pp8vexiaa>-b>, f. d<T(>).
CÉRÉMONIAL, sm., xà vo{xil^dp.eva, tov.
CÉRÉMONIE, sf. l® Formes régulières du
culte, i\ xeXexi(\, fjç; 'i\ àytoxeia, aç; i[ ôp-ï^-
ffxeux, aç. || 2o Pompe, appareil, •i\ icojittj,
%; f| TtapaaxeuVj, fl;. || 3° Civilité gênante,
•i\ irepispyta, aç. Faire des cérémonies, irspi-
epYdtço{jLai (moy.); dxxîl^ojxai, f. louixai. Sans
cérémonie, àirXwç.
CÉRÉMONIEUX, EUSE, adj., icepîepyoç,
ov.
CÉRÈs, déesse. Yoy. Déméter.
CERF, sm., 6, i\ êXa^oç, ou. De cerf, èXi-
cpeioç, a, ov. Semblable an cerf, éXa^oetS/iç, éç.
CERFEUIL, sm., x6 x<>^o8(poXXov, ou.
CERF-VOLANT, Sm. Voy. ESCAnBOT.
CERISE, sf., xô XEpâaiov, au.
CERISIER, sm., o'xipatTOÇ, ou.
CERNER, va., xuxXdoi-w, f. t/)!ïu), acc. Cer-
ner une ville, itdXiv icepi-xdOriîxai.
CERTAIN, AINE, adj. l» Indubitable, sûr,
àvajjicpKJÔTjxTjxoç, ov; dtaaiaX'/iÇ, éç; àXT,6T,ç,
6ç; ôt^Xoç, Ti, ov. Il est certain que, Bî^Xdv
laxtv ôxt, avec Vind. Quitter le ceriain
pour rincertain, dtvxl xôv év vepalv ôvtwv
alpe'ojwit-oûaai xà 56Y\Xa ôvxa ditwç iico-Sf,-
aexat. || 2° Préfixe, détei^miné, xaxxdç, t,, dv;
àpKTpiévoç, T„ ov. Il 3° Qui a la certitude de,
aac'fûç on dtxpt6(oç elSûç, uioc, dç, acc. Je suis
certain que, aa^ôç oI6a oxi, avec Vind, \\
4° Un, quelque, xlç, xl (enclitique). Certain
homme, un certain homme, alvôowicdç xiç.
CERTAINEMENT, adv. 1° D\tne manière
certaine, aacpwç, dtxpiSwç. || 2° En véHté.
VOV. CERTES.
CHA
— 64 —
CHÂ
CERTES, adv., yé (enclitique), yê Sri, 6if|
(se placent après un mot); ài^ÉXei; (dans les
réponses), vaî, \k!xk\.7zi ye.
CERTIFICAT, sm., i\ ffuyypaîp'ri, fie
CERTIFIER, va., pe6aiôo[xai-o0{iai, î.éso-
jiai; IffxupîÇo^iai, f. lO'jjAott, ace; que, ôti,
wç auec l'ind. ou Z'op/.
. CERTITUDE, sf., T, dcTçiXsia, a;; fi peôai-
OTf\i;, T,Toç; •?! aaç-fivgia, aç. Avec cerlitude,
^«6at(i);, <7a(p(ôc. Avoir la certitude (être certain]
de ou que. Voy. certain 3o.
. CÉRU8E, sf., -îi ^î{Au8oç, ou; TÔ <)/i{iiû6tov,
oy. Blanchir avec de la céruse (farder), ^i\t.\j'
0'.<5(i)-ô>, f. (ôab), ace,
CERVEAU, Sra. Voy. CERVELLE.
CERVELAS, sm., 6 àWd^, âvToi;.
CERVELET, sm., "îl EYXoavi;, îSoç.
CERVELLE, sf. 1° Substance renfermée
dans le crâne, ô Êyxé(paXo<;, ou. || 2° Esprit,
entendement, 6 voGî, géri, voG ; -fj «pp"»îv, ^én.
opevdç. Qui est sans cervelle, âvou;, ouv;
ol'^puv, ov.
CÉSAR,^^., ô Kaiffap, apoç.
CÉSARÉE, t;., "fj Kaiaipsia, a(.
CESSATION, sf., -îi. xaTaitauffiç, ewç; -f^
6tiXuffi<;, Êtoç. Cessation d'armes, -f, avaxa)X*Ôî
CESSE, sf., -îi TtauXa, r,;; -îj XucpT^ffiç, ewç.
Sans cesse, à8iaXeÎ7CT(i>;, 9uv6X(î^<;.
CESSER, va. et vn., ocaGoiiai, xata-icaG-
opuxi, f, Tcauaoji.at; Myw, xaTa-Xy^yw, f. Xt\-
Çw, ^<fn. ou partie. Il cessa la guerre, de faire
la guerre, sirauvaxo xoO icoXs^ou, TcoXejiûv
(partie). Il Faire cesser, icauw, f. aw, ace. Ils
tirent cesser le combat, luauaav t^v jm^x^»^*
11 fit cesser Tinsolence des ennemis, toù< ico-
Xsjiîou; TÎ^ç 06p6(>)< licause.
CESSION, sf., ii itapax<<^pï\9iç, sox;. Cession
des biens, -f, xûv YpT,iJiixwv iicô^xadi;, etoç.
CESTE, sm., ô l{xai;, dvxoç.
CÉSURE, sf., il TOjiT^, t\ç.
CET, CETTE. Voy. CE.
CÉTACÉ, sm., TÔ X7\T0<, ou(;.
CEUX, plur. de celui.
CHARRIAS, h., Ô Xa6pîa;, ou.
CHACAL, sm., 6 6(il>;, gén. BoxSç.
CBLACUN, UNE, pr. indéf., ëxa^xoç, t\, ov;
(en pari, de deux), êxatspo<;, a, ov. |j Au masc,
toute personne^ qui que ce soit, nâç tiç,
é'xaoTOÇ Tiç, Ttai^àvi^p, xavxsç.
i. CHAGRIN, sm. 10 Peine, affliction.
Voy. affliction. || 2° Colère, -fi ôpyn, f,ç.
2. CHAGRIN, INE, adj. 1° Affligé, triste.
Voy. affligé; Il 2° De mauvaise humeur,
oxuôpdç, dt, dv; ÔGaxoXoç, ov.. Humeur cha-
grine, fi ffxuÔpwirdTT^ç, Tjxoç. Avoir l'air cha-
grin, TXUÔpUTtaÇo), f. «90).
CHAGRINANT, ANTE , adj., XuiHipoç, d,
6v ; àviâpdç, d, dv.
CHAGRINER, Va. Voy. AFFLIGER.
CHa1\e, sf. 10 Ce qui attache, t| dEXudtç,
sa);; ô 6e<j|xd<:, ou {plur. ol 8sa{ioî, plus souv.
xà 6s<7[jLd). Chaînes aux pieds, al itéoon, (5v.
Charger qqn de chaînes, icepi-BdXktù xcvâ Be<j-
(jioTc. Délivrer qqn de ses chaînes (au pr. et au
iig.), dic-aXXdxxti) xivà xwv Ôeœjjlwv. J| 2° Ce
qui sert d'ornement, •i\â\rj<j\,^^ ew;; ô crxpeit-
xdç, ou; ô Spiioç, ou. || 3o Suite non inter-
rompue, b opjxattdç, où; -f, auvéxsia, «ç, ou
Vadj. auvexTjÇi éç. Chaîne de montagnes, ôpt^
cuvex^n, ûv. Il 40 fi75 où pa^^e la trame, ô
ffxYjiJLwv, ovoç; ô pitxoç, ou.
CHAÎNETTE, sf.. XÔ àXÛdlOV, OU.
CHAÎNON, sm., XplXOC, OU.
CHAIR, sf. 1" Partie du corps, i\ adpl,
gén. 9apxd(; ; se dit aussi de la chair opposée
à l'esprit. De chair, aipxtvoç, t„ ov. || 2°
Viande, xô xpeaç, gén. xpéuç. Un morceau de
chair, xô xpea;. Petit morceau de chair, xà
xpedoiov, ou; xà vapxîûv, ou. Manger de la
chair, xpea ou xpé(i)v Mltù\ (TapxocpaYéu»-&,
f. TlffO).
CHAIRE, sf., \ xaOêSpa, aç; (d'église), ô
d|i6<ov,(ùvoç; (de professeur), ô ôpdvoc, ou.
CHAISE, sf. 10 Sorte de siège, i\ xa6i8pa,
aç ; tj l'6pa, aç. \[ 2o Litière, xà «popEtov, ou.
Il 30 Voiture légère, "h dpjxdjjiaÇa, -i^ç.
CHALAND, sm., acheteur, ô ùvr\vi\^, ou.
CHALCÉDOINE, V., i\ XaXxT^Suv, dvoç. De
Chalcédoiue, XaXx-r^Sdvio;, a, ov.
CHALCIDIQUE, pays, f\ XaXxi6ixi^, t\ç.
CHALCis, V., î\ XaXxtc, Î60Ç. Habitant de
Clialcis, 6 XaXxi6eG<;, éuç.
CHALDÉE, pays, -?! XaX6dcia, «<;.
CHALDÉEN8, pple, ol XaX8aioi, <i)V.
CHALEUR, sf. i^Etat de ce qui est chaud,
•fj'ôepjjia ou OépiiTi, y\^; i\ OepjJtdxTr^ç, t^xoç; xà
6spij.dv, ou; (opposé au froid), xô OiXico;, ouç.
Chaleur du soleil, i\ e'Ck-t\, T^<i. Chaleur ardente,
xô xaûjia, axoç. Chaleur suffocante, xô irvî^oç,
ou;. Chaleur de la ûëvre, ô xauao;, ou. i|
20 Ardeur, véhémence, i\ ô^uxï\ç, t^xoç; tj
aîpoSpdxT^ç, 1^X0^; -f; ôpu.if\, v^ç. || 3° Le p tus
haut point, le fort, -^ axpii^, f,ç.
CHALEUREUX, EUSE, adj., 6ep{J.d<, 'f\, OV.
CHALOUPE, sf.. il (ïxdçT^, t\<i.
CHALUMEAU, Sm., ô xdXaiJLO^, OU.
CHALYRES, pple, Ol XdXu6e;, (t>v.
CHAAfARRER, va., 6ia-iroix{XXa>, f. iXû,
acc.
CHAMARRURE, sf., xô TCotxiXtJLa, axoc.
CHAMRELLAN^ sm., ô xûv irepl Thv aûX^v
apxo)V, ovxoç.
CHAMRRANLE, Sm., 6 Opcyxoç, OU.
CHAMRRE, sf. i^ Pièce dun appartement,
xô o?xv\[jLa, axoc ; TÔ 6b>iidxtov, ou. Chambre à
coucher, ô xoixcSv, ûvo*;. Valet de chambre, ô
Oepdicwv, ovxoç. || 2* Assemblée, xô (juvéSpiov,
ou.
CHAMBRÉE, sf., XÔ 9U9Xl\vtov, ou.
CHAMBRETTE, Sf., XÔ olXT,{J.dxiOV, OU.
CHAMRRIÈRE, sf., ^ SepdTcaiva, t\ç.
CHAMEAU, sm., 7) rar^ ô xd[X7\Xoc, ou. De
chameau, xapi-i^Xeioc, a. ov.
CHAMELIER, Sm.. xa[JLT\XlXT,C, OU.
CHAMELLE, sf., l\ xd(JLT|Xoi;, OU.
CHAMOIS, sm., 6 aiya^poç, ou.
CHAMP, sm. lo Espace ouvert et plat,
plaine, xô irsôîov, ou. Champ de Mars, xà*Ap-
eiov irsSîov, ou. Champ de bataille, \ Tf\( {xd-
x-n? x«^p«. ««; ^ \^i/L^> '^s\ fô itsSiov, ou. h
20 Pièce de terre labourable, f| dEpoupa, aç ;
ô àrpoî, ou. Les champs. Voy. CAMPAGNE 2o. ||
30 Occasion, sujet, i\ dçopii/^, f,ç; i\ ÔTcdOe-
(^K, 6a}ç. Il Sur-le-champ, ioc. adv., aôxCxs,
irapauxixa, icapaxpi\|xa, eOOuç.
CHA
— 65 —
CHA
CaAMPÊTRE, adj., àvpoTno;, ov.
CHAMPIGNON, sni., {lûxT^f, 7\xo; et ou.
CHAMPION, sm., 6 dt^uviTT^c, ou.
CHANCE, sf. 1° Fortune heureuse ou mal-
heureuse, -fj TÛx'n, T.ç. |[ 2« Fortune heu-
reuse, ■f\ tùxMX^oL, a;. Avoir de la chaoce, tù-
Tu)^éu)-û, f, i^au). Il 3® Risque^ b xivSuvo;, ou.
Courir la chance la plus périlleuse, tôv iux^-
TOV XÎvSuVOV XlvSuveUW, f. EU9b>.
CHANCELANT, ANTE, adj., ff^xXspoç, d,
ôv. Aller d'un pas chancelant, icapitpopoç, ov
CHANCELER, vn., vcpiXXouai (pass.); icapx-
cpépopiai (pass.); va^sub), f. euvu.
CHANCELIEIl, SOI., ô ^OYo6sTr,ç, OU (néol.).
CHANCELLEMENT, SDQ., ô (riXoç, OU.
CHANCEUX, BUSE, adj. l» Qui dépend
du hasard^ smxivSûvoc, ov. || 2<> Qui a du
bonheur, tùxvxr\^, éç.
CHANDELIER, sm., xb Xu^veiov, ou.
CHANDELLE, sf., Ô Xû/voç, OU.
CHANGE, sm. 10 Troc', i\ àXXxy-^, i\ç; -fi
pL€Ta6oXT,, f,ç. Il 2» Banque, i\ TpiicfiÇa, t,ç.
Il 3o Action d'induire en erreur, fi irapa-
yt^rti ■'\?- ^^3're prendre om donner le change
a qqn, irap-dtfw ftvi. Prendre le change, icap-
ctyouxi (pass.).
COANGEANT, ANTE, adj., eô{i.c'ciéoXo;,
OV,
CHANGEMENT, sm., f| pLgTxXXaYif;, fjÇ; \
\^zoLBokf\y f,; ; -f| iX)v0Î(i)9tç, s(i>c. Changement
d'avis, il pLeT3(voia,aç. Changement de demeure,
\ jieTotxT^aiç, ew;. Eprouver du changement,
pLETa6o)v-ï\!; Tuy/avu).
CHANGER, 'va. 10 Echanger, troquer,
d\XaTX(i>, 8i-aXXaTT(i> ; à(iei6oijîati, f. à^v.^o-
liai, ace; pour ou contre qq. chose, xivoç ou
dvTÎ Ttvoç. 11 2° Modifier, convertir, àXXoiôtd-û,
f. wjw ; {jLsta-SaXXfa), |ie9-{(TTT,}ii, ace. 11 chan-
gea les lois, vôfiou; }j6x-écrT7^«. Changer une
chose en une autre, iifixz6aAXb> ou {xs6-i9xt.ul{
XI eIç SXka XI. Il Va. et vn., quitter une
chose pour une autre, p.ex-aXXixxw, ptexa-
tiXkîù, ace. Changer sa manière de vivre ou
de manière de vivre, x^v Siaixav ji£xa-6AXw.
Il changea de pay?, xV ywpav {ieT--/iAXx^e ou
{ji£x sêxXe. Changer d'haàits, xà i^nixia {xexx-
6iXXopixi (moy.). || Vu., devenir autre, iX-
XoidopLai-oOpiai (pass.); (Jiexx-6iXXb>, aexa-
'ït'icTw. La fortune changea, fi xux"n lAex-eicecie.
Changer de main (de possesseurj, iXXôxoto;,
a, ov Yiyvojiat. {| Se changer, vr., pLsx-aXXâx-
xo(iac (pass.), {iexa-6aXXo{jLai (pass.) ; en, sic
et l'acc.
CHANGEUR, sm., 6 xpaTCst^îxT^;, ou.
CHANSON, sf. lo Pièce de vers qu'on
chante, xô (liXoc, ouç; x6 a^iia, axo; ; i\ ^Bf\,
■n;. Chanson delable, xôaxôXtov, ou. || 2o Sor-
nette, ô X-î^poî, ou.
CHANSONNER, va., iiz-àBtù, dat.
CHANSONNETTE, sf., XÔ pLsXû6ptOV, OU.
CHANSONNIER, sm., 6 jXfiXoiTOlo;, OU.
CHANT, sm. 10 Action de chanter, i^
àSfi, f,ç; •i\ {isX(i)6ia, a;; (en pari, des oiseaux),
•ri <D(ùvf\, f^ç. Il 2o Ce qui se chante; poésie,
i, tpÇ-îj, r\^ ; xô àîjxa, axo; ; xô |i.éXoç, ouç ; ô
u;jLvo;, ou. || 3® Division d* un poème épique,
CHANTER, va. et vn., faire entendre des
chants, à^ta. Les oiseaux chantaient, ÔpviOcç
{8ov. Chanter une chanson, f Su ^^{la. || Va.,
célébrer, $5w; u^-véto-û, f. T,ffu), ace.
CHANTEUR, EUSE, sm. et sf., ô iSuv,
ovxoî; fém, 'i\ $oouaa, t,ç. || Adj., 4)6ix6;, i^,
dv.
CHANTIER, sra. 1© Dépôt de bois, f^ ÇuXo-
ôf,xt\, T,ç. Il 2o Endroit ou l'on construit des
vaisseaux, tô vauic^yiov, ou; xô vei/ipiov,
ou.
CHANTRE, sm. lo Celui qui chante, b
ÇStav, ovxoî. Il 20 Poète, b à5oç, ou.
CHANVRE, sm., •f\ xivvaéic, c(o<. De chan-
vre, xavva6ivoç, t[, ov,
CHAONIE, pays, -f\ Xaovia, aç. Habitants
de la Chaonie, ol Xiovcc, uv.
^ CHAOS, sm., xô xâo;, ouç; (au fig.), -fi
àxpiTÎa, aç.
CHAPEAU, sm., 6 icTXoç, ou; b iiéxaao;,
ou ; -fi xuvTJ, fiç.
CHAPELIER, sm., 6 mXoiTotdc, ou.
CHAPELLE, sf., 6 oï^xd;, oû; xô e6oç, ou;;
•i\ xaXii;, aÇoç.
CHAPITEAU, sm., XÔ xiovdxpavov, ou.
CHAPITRE, sm. lo Division d'un livre, xô
xê:piXaiov, ou. [| 2o Sujet dont on parle, fi
urdOeatç, c(i>; ; o Xoyo;, ou.
CHAPON, sm., ô sxxo;jLia; (ou) àXcxxpuuv,
dvo;.
CHAQUE, adj., ëxatjxo;, T|, ov; (en pari,
de deux), êxixepo;, a, ov. Chaque jour, xaO'
éxârcT^v xTjv -fijjLipav. Chaque fois, éxjfoxoxe.
En chacune lieu, éxacrxaxou ; (avec mouv*)
8xaTra;^o«. De chaque côté, IxaaxaxdBev.
CHAR, sm., xô âpjia, axoç; i\ âiiaÇa, t,ç.
Petit char, xô dixâ^iov, ou. Conduire un char,
dp{iaxTiXaxé(i>-a), f. T^ati). Ktre monté sur un
char, voyager eu char, è»' dfpjjLaxoç, iç' àjii-
^T,; 6x^O|xai-oO[xai, f. Tj<io|xai.
CHARANÇON, sm., ô xpw^, gén. xpwY^ç.
CHARBON, sm., Ô àvSpx^, axo;. l'aire gril-
ler sur les charbons, dtvQpaxtîJw, f. lui, ace.
Faire du charbon, àv6paxEuu>, f. eûffu).
CHARBONNER, va. lo Réduire en char-
bon, ivOpaxdw-w, f. cSffw, ace. \\ 2o Noircir
avec du charbon, dlvOpaxt Ypi?'»), ace.
30 Esquisser, oxia^paçéfo-û, f. r.aw, ace.
Se chaudonner, vr., àvOpaxrJoiJLai-ouiJ.ai, f.
u6-f,7o^ai.
CHARBONNIER, sm., (fal)ricant\ 6 àvOpa-
xed;, gw;; (marchand), 6 dvOpa/o-wXr,;, ou.
CHARCUTIER, sm., ô iXXavxoiroid;, oû;
(marchand), ô àXXavxoi:(iiXï\;, ou.
CHARDON, sm., •fiaxavea,7\;; xô ixavOiov.
ou. Chardon à foulon, 6 8(^axo;, ou.
CHARDONNERET, sm., -^ àxavOî;, (So;.
GHARfes, h., b Xap7\;, i^xo;.
CHARGE, sf. lo Faix, fardeau, b çdpxoç,
ou; xô 'fopxtov, ou; xÔQdp7\}jia, axo;. 1| 2*' fn-
commodité, xô iyfioz, ou;; xô ^dpr.iia, axo;.
Etre à charge à qqn, xtvC elpit eiraxOVi;, ^;. ||
20 Obligation onéreuse, dépense, xô xéXo;,
ou;. A charge de, È^p' wxe avec l'inf. || 4* Im-
position, impôt, b «pdpo;, ou; ô 6aa[i.d;, oO. IJ
50 Dignité, fonction publique, t, àp'/i\, t,;; ti
xifjLTi, T^;; ^ Xetxoupyta, a;. Ceux qui sont en
I charge, ol évxéXei. Entrer en charge, eUàp^V
CHA
— 66 —
CHA
th-ip)(o\i^i. Occuper une charge, ipjr^v 5pxw»
f. àp\iù. Sortir de charge, tf,? àp/f.ç el-i9X0Lit.(xi
(moy. avec sens neutre). || 6° Commmion^ or-
dre^ \ ivcoX-/j, fjç; t6 icpôdxaYfia, aToç. J'ai
charge de, irpoar-xéTaxTai {xoi avec l'inf. || 1°
Grie/", accusation^ xô lyxXTjjia, axoç. || 8» At-
taque^ -fl l'fdpjjL-riffiç, ew;; f; itpoafioXr,, f,ç.
Sonnerla charge, xô-icoXe^xixôv 9Y\(jLa{v(i), f.avh>.
CHARGÉ, É£, p.p. Voy. CHARGER. || Adj.,
rempli rfe, yéjiwv, ouja, ov; jisrcoç, ti, ov,
,7e>i. Chargé de nuages, eittveîpf.ç, é;. Chargé
d'ans, xaxayeYï^paxwç, uwt, dç. Chargé d'im-
précations, xaxipaxoç, ov.
CHARGEMENT, sm., 6 Y<$|xo?, ou; 6 (pop-
xoî, ou.
CHARGER, va. 1» Meitrn une charge sur,
«popxîov ÉjjL-6a)^Xa> ou èizi-ëiWtùj dat. Charger
un vaisseau de qq. ch., irXoWv xivo; ye^Lt^w,
f. 1(0. Charger nn cheval, un mnlet, ïicirov,
•?ljxtovov èict-ffaxxùi, f. CToîÇd). Etre chargé de,
y8|iw (sans fut.), gén. \\ 2° Peseï' sur, papuvw,
xaxa-èapuvci), f. uvû, ace. \\ 3» Emplir, acca-
bler, £iJL-Trtji.TcXT,[it, ace; de, /yen.; pxpù^^o),
ace; de, rfa^ Charger qqn de malédictions, xivl
xax-apao(iai-u{Jiai, f. d(70(Jiai. Charger qqn d*un
crime, alxîav xivl litt-SiXXu). Voy. accabler.
Il 40 Mettre, placer, eiK-xtOtipit, ace; sur,
aa/. Charger les richesses sur des chariots,
xà )^pf,jjiaxa Ip' àpta^ûv ém-oxeuiÇto, f. d^o).
Il 5<* Déposer contre, xaxa-ixapx'-psw-û,
f. Tj<x(i), j^en. Il 6° Donner ordre, ém-xaxxw,
icpoa-xaxxd), f. xd\(û ; iiri-xp6iro>, dat. ; de,
ace. ou inf. Il le chargea de remettre l'argent,
icpoa-éxa^ev aôx({) xô ipyiipiov iico-Soûvai.
J'ai été chargé, je suis chargé d'une chose,
npou-exiySr^v, icpoï-xsxaYlJiat ou èiti-xéxpajx-
\kai xt. tplo Attagiier, é^p-opixaw-u), f. T,(ia);
Trpoff-éaXXo), rfa^ || 80 Exagérer, amplifier,
8eivd(o-(ii), f. waw; {jLeyaXuvw, f. uvû, ace. ||
Se charger, vr. !<> Prendre une charge,
cpopxîov aipoixat (moy.). || 2° Prendre le soin,
la conduite de, àv-aipéojjLat-oO|xat (moy.),
dva-Xa[x6av(i}, ace; dva-ôsj^ojiai, ô^-iaxajiat
(moy. avec sens neutre^, ace. ou inf. futur
ou aor. Il se chargea ae l'enfant, xôv itarSa
dv-eSsÇaxo. || 3<» S'attaquer Vun Vautre,
dXXrjXoiç, ai; itpOff-ôaXXeiv.
CHARICLÈS, A., ô XapixXf.ç, iouç.
CHARIDÈME, h.. XaptSrifi.O(;, ou.
CHARIOT, sm., 71 (2|xaÇa, t,ç.
CHARITABLE, adj., éXe-ZitJLWV, ov ; œiXav-
eptoTTo;, ov; (en pari, des choses), 'fiXavÔpo)itt-
xô;, T,, ov.
CHARITABLEMENT, adv., cpiXav0pcoTru)Ç.
CHARITÉ, sf. {^ Amour dù prochain, T^
çtXavOpwicta, aç. || 2° Aumône. Voy. ce mot.
CHARLATAN, sm., ô dYÛpTT,;, ou; (hâ-
bleur), ô dXa!;wv, ovo;. De charlatan, dyupxi-
x6;, T,, ôv; dXaJ^ovtxd;, i\, <5v. Faire le char-
latan, dXa^oveûofJiai, f. aopiai.
CHARLATANEBIE, sf. et CHARLATA-
NISME, sm., •?! dXaÇoveta, aç; xô dXaÇdvEujjia,
axoç.
CHARMANT, ANTE, adj., X^P'^^?* zaaai, ev
(yaptÉJxepo;, édxaTo;); xepuvôç, t^, dv. D'une
manière charmante, x^ptsvxwç.
1. CHARME, sm. 10 Enchantement, i\
è'i:(4)5T„ t\(;; -fj yoïixeîa, a;. || 2o Attraits, ap-
pas, •?! X^P^^î ^'^^^\ '^^ ^''^^'X*?^ '"^Q^i "^^ ?^^"
xpov, ou.
2. CHARME, sm., arbre, f| daxpu;, uo;.
CHARMER, va. l» Enchanter, fasciner,
iit-aSfc), rfa/. ; yoTixeuw, f. t uaw ; paoxatvw,
f. a'vû, ace. \\ 2» Adoucir, calmer, %'t\kitù-(ù,
xaxa-xT|Xéfa>-(o, f. T,aw, ace. || 3<» Attirer à soi,
séduire, ^u')(^xyiûyétù-(û, f. yjaw; icpoa-ayopLat
(moy.), ace. || 4» Réjouir, eô-ppaîvco, f. avôi;
xépicfa), f. 4'<>>« occ. Être charmé de, eO^pat-
vo[xai, f. avO-fiffoiiai, da/. avec ou sans iiti;
de voir (en voyant), ôpwv.
CHARMEUR, EUSE, sm. et sf., celui, celle
qui use de sortilèges, ô, -fj littpSôç, ou,
CHARNEL, ELLE, adj., 9(i)!xaxix6;, 1^, dv;
(japxixdç, r\, dv.
CHARNELLEMENT, adv., (Tapxtxo);.
CHARNIER, sm. 10 Endroit oii Von garde
les viandes, -f) xpew9/,x7\, ir^ç. || 2« Dépôt des
os exhumés, t| ôtco8t,xïj, 7\ç.
CHARNIJSRE, sf., Ô yîyvXujioç, 00. Sem-
blable à une charnière, yiyyauixwSï^ç, eç.
CHARNU, UB, adj., ffdpxivoç, 7\, ov; <iaç-
xwSt^ç, eç. Très charnu, eucapxOs, ov; icoXû-
aapxoc, ov. Rendre charnn, vapxdu-ô), f. (d9(o,
ace. Devenir charnu, ffapxdoiiai-oOjjiai, f. wOr,-
70(iai.
CHAROGNE, sf., XÔ x€vé6psiov, ou. De
charogne, xeviSpeioç, ov.
CHARON, h., h Xaobiv, uvoç.
CHARPENTE, sF., -fj^uXtodiç, eu;; (du corps
humain), ^ ÔTcéwatç, ewç; (d'un ouvrage), -î^
auîTxaai;, ewç.
CHARPENTER, va., XEXxaîvoixai, f. avou-
{lai, acc.
CHARPENTERIE, sf., i\ XSXXOVtXTfj, %; -^
xexxovta, aç.
CHARPENTIER, sm., Ô xsxx(i)v, ovoi;. De
charpentier, xsxxovixdç, t,, dv.
CHARPIE, sf., xô aoxdv. Ou; 6 {xoxd<;, ou.
Garnir de charpie, {jLoxdw-û, f. dtstù, acc. Tam-
pon de charpie, xô (xdxujxa, axo<.
CHARRETÉE, sf., -f; dffjia^a, T,(;. Une char-
retée de pierres, âf(xa^a itsxpwv.
CHARRETIER, sm., 6 ajxa^cû;, é(i)Ç.
CHARRETTE, sf., f\ <S{Jia^a, 7^^. De char-
rette, djiaÇixdç, Ti, dv.
CHARRIAGE, sm., "fi dyco-jnri, f.ç.
CHARRIER, va. i» Voiturer, àfiaÇedw,
f. suaw; xojittlw, f. tû; dyw, acc. || 2° Em-
porter dans son coings, xaxa-'fépa), acc. Le
fleuve charrie de l'or, ô itoxajjLÔ; xaxa-cpépei
Xpudîov.
CHARROI, sm., 7| dywyf,, f,<;; -fj xopitSi^,
fi;.
CHARRON, sm., dppiaxoirriydç, ou. Métier
de charron, -f, àjjLa^oTnr^yta, aç.
CHARRONNAGE, sm., fj 8i9poirr,yia, a;.
CHARRUE, sf., XÔ dpoxpov, ou. Labourer
avec la charrue, dpoxpidw-w, f. daw, acc.
CHARTE, sf., Ô X*P'fT|*îi ^^•
CHARYBDE, sm., monstre et gouffre, b
Xapu6Sic, eco;.
CHAS, sm., xô xuap, axo;.
CHASSE, sf. 1° Action de chasser, 'i\ OVipa,
aç; -fi Oripeuatç, 6w;; •t\ xuvTiyia, aç. De chasse,
BT^peuxixoç, Ti, dv; xuvT^yexixdç, i\, dv. L'art
de la chasse, -f; xuvT.yextxri, f\<;. La chasse du
CHA
— 67 —
CHE
loup, aa loup, -fi tûv Auxtav 6T;pa, aç. Aller à
la chasse, éitl tt,v OVipav éÇ-épyo;id!i. Prendre
à la cbasse, iypeuo), f. eûat», âcc. Donner la
chasse â (poursuivre), éXauvb>, 6ifa>x(i), ace. ||
2» Gibier^ tô xuvT^vgjtov, ou; -fj âypa, «ç.
GHASSE-MOVCilES, Stn., ^ [JLUi09o6r,, T^ç.
GHASSEii, va. et vn., poursuivre le gibier ^
OTipico-û, f. dvui; 67\p£Û(t), f. eu vu»; (avec des
chiens), x^j'/r^yexéta-iâ ou xuvT^Yéw-û, f. i^ato,
ace. ou «anj régime. Chasser au loup, auxouç
6-ripata>-fa>. || Va. ! Mener devant sot, Aotûvto,
8ia>xfa>, ace. Chasser rennemi devant soi, to6;
'HoXe.aiou; Siuixu). || 2» Eloigner, écarter,
(po6éb)'S>; Qo6ébi-(ù, f. if|aw, ace. || 3® Mettre
dehors avec violence, è%-6iXKui, i\'tkaw^(ù,
ace. ; de, gén, avec ou sans éx, e^. Etre chas-
sé, Ix-itixcw; de, Ix ou iÇ c/ /« gén.
CHASSERESSE, adj. et sf., ^ xu/riyoç, oO.
CHASSEUR, EUSE, Sm. Ct sf., 6 6-f\pEUTT\(;,
ou; ô xuvTjYé'R?» ou; ô, li xuvtjôç, ou. De
chasseur, 6T,peuTtx6;, •/[, <Jv; xuvT,YeTtxôç, Vj,
<5v.
CHASSIE, sf., -^ Vr,;xT„ T^c Avoir la chassie
aux yeux, XT,ji.iw-w, f. i^ata,
CHASSIEUX, EUSE, adj.,7Xa(iup6c, d, (Sv;
Xt^piTipidç, a, dv.
CHÂSSIS, sm., 1^ 'ir£pi6oXVÎ, fi;.
CHASTE, adj., &Y^(5ç* '^i« dv;x36ap6i;, d, dv.
Etre chaste, àvveuo), f. eud'i).
CHASTEMENT, adv., àyvûç, xaOapûç.
CHASTETÉ, sf., 'fjàYveia, aç; -îi xa9ap(ynr;ç,
T^T0<. Avec chasteté, iyvwç.
CHAT, sm., ô a?Xoupoc, ou.
CHÂTAIGNE, sf., t6 xaTcavaVxôv xdpuov,
ou. Châtaignes, ta xiorava, «ov.
CHÂTAIGNERAIE, 8f.,ô xaoravedSv, âvoç.
CHÂTAIGNIER, sm., 'i\ xavraveîa, a*;; "^
xdoravoç, ou.
CHÂTAIN, adj. m., oaid;, d, dv.
CHÂTEAU, sm. lo t or ter esse, xb 9poupiQv,
ou; TÔ xeiyoî, o"?. I! 2° Palais^ tô paaCXsiov,
ou. Il Z^ Maison de plaisance, •i\ licauXiç, ewç.
CHAT-HUANT, sm., Ô puaç, ou.
CHÂTIER, va. 1» Punir, xoki^tù, f. daw,
ace. Voy. PUNin. || 2° Po/ir, l^-axpiôdw-û,
f. a>9b>; BvX'Tzovétù-d, f. Vi^u, ace.
CHÂTIMENT, sm.,-^ xdXaaic, etoc; li xiixo)-
ùia, aç. Recevoir ou subir le châtiment de,
oixT^v ïyjiù, gén. Les châtiments infligés par
les dieux, al icapà 6sûv Ti{ia>pîai, ûv.
1. CHATON, sm., petit chat, ô T7\c alXoO-
pou orxuXz^, axoç.
2. CHATON, sm., partie d'une bague, t;
<Tçevodvir,. 7\ç; -î^ itoeAi';, i8oç.
CHATOUILLEMENT, sm., Ô ydoyoîko^, ou;
ô yapyaXiapLOî, ou ; ô xviajid; on xvTjff [idç, ou.
CHATOUILLER, va., yapyaV.^tù, f. lô;
xvîÇco, f. wu) ; xvdtto-û, ace.
CHATOUILLEUX, EUSE, adj. 1° Sensible
au chatouillement, 6uayipya>ii<;, i; gén.
tiù^. Il 2© Difficile, SugxoXoç, ov; jraXe'jrô;, ri,
dv ; Suoxep"^*;, ^«î-
CHÂTRER, va., ix-Té|AVW, acc.
CHATTE, sf., 4\ aTXoupoç, ou.
1. CHAUD, sm., t6 ôepjidv, ou; «cô 6dt"XT:oç,
ouç. Il fait chaud, xjcu[xi è(rciv. Souffrir le
chaud et le froid, OiXirr^ xai ^i-fr^ xaptepéto-w,
f. T^ffO),
2. CHAUD, AIDE, adj. !• Qui a de la
chaleur, Otp{idc, i\, dv. Les pays chauds. Ta
Beptxà Yfa>pia, (ov. |j 2<^ Qui donne de la cha'
leur, àAcsivdç, ii, dv. || 3° Ardent, vif, 6ep[xd;,
1^, dv; dÇûç, eta, û; oçoSpdç, ot, dv. Un ami
chaud, Yevvaîo< «Oioç, ou.
CHAUDEMENT, adv. !<> i4t/ chaud, OepiJLÛ;.
Il 2° i4t;«e ardeur, v^oSpuç, d^iu>ç.
CHAUDIÈRE, sf., ô Xée-^;, T,TO(. /
CHAUDRON, sm., TÔ Xs6t^TlOV, OU. <
CHAUDRONNIER, sm., 6 yaXxeuc, eu;.
CHAUFFAGE, sm. Bois 06 Chauffage, Ta
xzu7itxa ^uXot, <i>v.
CHAUFFER, va., rendre chaud, Oep[xatv(i>,
f. avw ; 6d(Xicb), f. ^j/co; dXesîvto, f. avw, acc.
Chauffer au soleil, -^IXiâÇw, f. d<jw, acc. || Vn.,
c^ SE CHAUFFER, vr., devenir chaud. Les mêmes
verbes au passif.
CHAUME, sm., i\ xaXd[i7\, Y\;. De chaume,
xaXipiivo;, r\, ov.
CHAUMIERE, sf., i\ xaXa[jLiv-r\ xa^u6Y\, r.ç.
CHAUMINE, sf., t6 xaXdÉ(jLivov xaXû6iov, ou.
CHAUSSE, sf., filtre, ô -fiBjidç, ou. Voy.
CHAUSSES.
CHAUSSÉE, sf. 10 Levée de terre, tô X'^P-^*
aTo<;; (d'un étanç, d'une rivière), -îi ^x^tj, t,ç.
Faire une chaussée, yJ^\ioL y6(ù-iù. || 2«> Partie
bombée d'un chemin, -fj XiOdffTpwToç ô5d<;, o-j.
CHAUSSER, va. lo Mettre une chaussure
à qqn, Tivà Û7to-6éw-û; de, da^ Ij 2° et se
CHAUSSER de, yr., se mettre {une chaussure),
ûi:o-6£0|xai-Soûaai (moy.), acc. Ils se chaus-
sent de cothurnes, xoôopvouç uTro-SoûvTai.
Chaussé du pied gauche, Ciro-SeSsijiévo; tôv
iptaxeoèv 7cd6a.
CHAUSSES, sf. pi., culottes, ai oxeXéjci,
uv; (longues et larges), oi BijXaxoi, tav; (des
Perses), al ivaÇupiôsç, wv; (des Gaulois), «t
ppixat, ûv.
CHAUSSE-TRAPE, sf., 6 Tpî6oXo(;, OU.
CHAUSSON, sm., f) àaxspa, a;.
CHAUSSURE, sf., TÔ ûiTd87\{ia, «toî. Qui
est sans chaussure, dvurôfiT.To;, ov.
CHAUVE, adj., (pa)vaxpd;, oé, dv. Rendre
chauve, çaT^axpdw-w, f. «oîw, acc. Devenir
chauve, oaT^axpdotiai-oûfi^i, f. u>6ti<7o;jl<xi.
CHAUVE-SOURIS, sf., -f; vuxxepiç, i8oç.
CHAUX, sf., i\ Ttxavo;, ou; (éteinte), i\
xovia, a<;. Enduire de chaux, xovtxoi-û, f. dffw,
acc. Enduit de chaux, xoviaTo;, tj, dv.
CHAVIRER, VU., àva-Tp8Trouat (pass.). Le
vaisseau ayant chaviré, xf,; veiîx; dva-xpa-
^:v.Tr^ç. \\ Faire chavirer, àva-Tpéi:w, acc,
CHEF, sm. 10 Tête, ^ xecpa)^-^, f.ç. || 2© Cc-
lui qui est à la tête, ô <SpX(«>v, ovxo; ; ô
fiyejjLwv, dvoç ; ô irpwTo;, ou ; ô xoouçpato;, ou.
Etre chef de, 5pyu, f, îp^o); TiYeojxai-oûjiai,
f. T|(T0[xai, gr^n. Chef d'armée, ô (JTpaTT.yôç,
ou. Il 3® Pom^ principal, tô xeça>^aiov, ou.
Chef d'accusation, tô eyxTiV^jia, atoç.
GUEF-d'OEUVRE, sm., tô TéxvT\fJLa, axoç.
CHEF-LIEU, sm., lieu principal, 'i\\i'r\TpQ'
itoXiç, ewç.
CHÉLIDOINE, sf., TÔ x^XiSdviov, ou.
CHEMIN, sm. 10 Voie, rouie, -h^ ôôdç, ou.
Grand chemin, i\ ^ecocpdoo;, ou. Chemin ballu,
frayé, f, T6Tp:|jL[iév7\ (t^;) ô6ôc, ou. Droit che-
min, -îi ôpBr,, f,ç, ou eùOcta, aç, arec ou sans
CHE
- 68 —
CHE
6SÔ;. Cbemin impraticable, ^ dfvoSo; bB6i. Le
cbemia de la ville, 7\ ôSôç i\ Et? àa-ru. Suivre
le chemio oui mène à Tbèbes, t^v bU 0T,6a?
(pépouffav oSôv ytùpétù'd, f. -/^aco. Nfontrer le
cbemiii à qqn, "ci^v ô§dv xtvi SsixvupLi. Cbemin
faisant, iv ô6û. || 2° Moyen (Vanioer^ ^ ô5d;,
oG ; 6 Tcdpoç, ou ; -f; {jiYjj^avr,, f,ç. Le chemin du
boDbeur, i\ EuSai^ovia; ou itC 666ai;jLOViav 6Sdc.
Frayer à qqa le cbemia du pouvoir, Tf\ç dp-
yf,; Tivtitpo-xdicxw. Prendre, suivre le cbemin
de la vertu, t>\v 5t' àpeT?,? ô6ôv tpéitojjuxi (moy.
avec sens nenlre). Voy. voie, route.
CHEMINÉE, sf. lo Foyer^ -fj édTÎa, oiç. ||
2° Ouverture^ \ xaicvoSdxTi, t,ç.
CIIEMIXER, vn., oSsub), f. su9(i); ôSoiico-
pÉw-w, f, f.au); Tcopsuojiat.
CHEMISE, sf., x^'^'^v* ^vo<:« Qui cs^ S3QS
chendise, vujjLvdç, V), 6v.
CHÊNAIE, sf., 6 8pua6ç, oC.
CI1E\AL, sni., ô x^pa^ï axoç.
CHÊNE, sm., -fi Spuç, 7cn. Spuoç. De cbône,
de bois de chêne, Spûïvoç, yj, ov. Gland de
chêne,^ "îl 6puo6aXavo<;, ou.
CHÉNEAU, sm., "H uSpoppôa, aç.
CHëNEVIS, sm.,TÔxavvd6ivov (ou) (nréppix,
«To;. ^
CHÈBïEVOTTE, sf., 6 xavva6E(i>; xauXdç,
ou.
CHÉNICE, sf., mesure de capacité^ i\
yoîviÇ, ixoç. Une cbénice de farine, xoXy^
a>i(p{xwv.
CHENIL, sm., ô Twv xuvûv aT,xôç, ou.
CHENILLE, sf., ^ xd{Xin\, TjÇ.
CHENU, UE, adj., TcoXid;, i, dv. Devenir
chenil,^ TtoXidojxai-ouaai, f. a)0r,aojiai.
CHÉOPS, ^., ô Xeo^/, otto;.
CIIEII, CHÈRE, adj. lo Tendrement aimé,
giXoç, "n, ov (©îXTÊpO!;, cpiXTato?); dyain^Td;,
Vi, dv. Mon clierl (5 àyaQi, & çiXs, w t5v. ||
2o Coûteux^ Tt|xto<;, a, ov. Qni n'est pas cher,
euo)vo;, ov. {{ Adv.,'i:o"XXoi3. Plus cher, tc^^elo-
vo;. Très cher, irXsbxou.
CHERCHER, va., ÇtiTSW-w, êTK-Çt^tsw-w,
f. T|(jw, acc. Chercher à trouver, à connrâlre,
Çyits'w-'S. Tu trouveras en cherchant, EÛprjaet;
^•rixûv. Ils ont cherché à nous détruire, iZ;i\-
TT.aav f,{ji5ç ôia-çôsipat. || Aller chercher qqn,
{jLÊX-épXojiat Tiva. Envoyer chercher qqn, xivè
jiExa-it£{nroaai (moy.).
CHERCHEUR, EUSE, Sm. et sf., 6 Ç7;Xfa>v,
oGvxoç; fém, i\ ÇT.xouaa, 7\ç; de, ace.
CHÈRE, sf., nourriture, t, xpQ(p-f\, f,?.
Bonne chère, -îi eôwxta, aç. Faire bonne chère,
EÔojXE'ojxat-oGjxat, f. Tjaojxat (aor. eôwx/'iO'Iv).
Faire faire bonne chère à qqn, xivà euwxsw-ô,
f. T^aw. Qni aime la bonne chère, Xiyryo^, t„ ov.
CHÈREMENT, adv. !<> Tendrement ^T^oQfs-
«iXwç.^ Il 2° i4 haut prix, tzqWqxî,
CHÉRI, lE, adj., àyairr.xdç, ti, dv. Chéri
de ses^ fimis, àyaTr/^xô; çî>v0ii;.
CHÉRIR, va., àYairaw-û, f. •/;»(«>; çi)^sw-u),
f. /iffu), ace.
CHÉRISSABLE, adj., dyairr^xd;, •i\, dv.
CHÉRONÉE, V., fj XaipdSvEia, a<;. Habitant
de Chéronée, 6 Xaiptovsuç, étoç.
CHERSONÈSE, pays, \ XcppdvTf\(joç, ou. La
Chersonèse de Thrace, Cimbnque, Taurique,
fj epQtxix-^), Kt|jL6ptx->), Taupix^ XsppdvTi^o^.
CHERTÉ, sf., ^ {JLÊYdtXi^ Ttixyj, f,ç; :?) lto).U-
xé^Eia, «;. Cherté de vivres, fi aixoSs-a, «ç ;
*f| ffitavoffixta, aç.
CHF.RVIS, sm., plante, x6 aiaapov, ou.
CHÉTIF, IVE, adj., 9aû)io;, t„ ov. Com-
plexion chélive, îi çauXT," (-/^ç) ë^iç, ewç.
CHÉTlVEME.Vr, adv., çaûÀwç.
CHEVAL, sm., ôIlthco;,' ou. Jeune cheval,
ô TcwXoç, ou. Petit cheval, xô îr:riptov, ou. De
cheval, timixd;, -^i, dv. A cbeval, iv" ïitirou.
Aller à cbeval, îirreEÛa), f. Euffw. Monter à rbe-
val, I®* tititov àva-6aivw. Descendre de cbeval,
dtçp' YitTtou xaxa-ôaivu). Faire monter qqn à
cheval, i'f* ÏTTitov xivà àva-6t6i^w. || Aii pi.,
cavaliers, ot îtctceTc, ewv.
CHEVALERESQUE, adj., tinrixdç, il^, dv.
Sentiments chevaleresques, -fj iJLEyaXoçpo-
ffUVï^, "Hî.
CHEVALET, sm.. instrument de torture,
i\ <xxpÉ6XT„ t^ç. Il Chevalet d'un instrument à
cordes, i^ Htavaç, aSoç. |j Chevalet de peintre,
6 xaXXiêa;, avxo;.
CHEVALIER, sm., Ô îicrEuç, Ewç. De che-
valier, de l'ordre des chevaliers, linr'.xdç, Tr„
dv. L'ordre des chevaliers, -fj 'nzitii, dôoç.
CHEVALINE, adj. f., tiTTrixd;, ^ dv.
CHEVAUCHÉE, sf., ^, iTcraffia, ac
CHEVAUCHER, VU., iTrjriJ^ojJLai, f. atao}iAi;
li:iteuu), f. ffw,
CHEVELU, UE, adj., xwawv, ûaa, ûv, .^én.
ûvxo;, etc. ; (en botanique), xpi/wS-r,?, e;.
CHEVELURE, sf., "h xdfXTj, T,;. Une épaisse
chevelure, xd|iT\ (•/;<;) ÛaOsta, a;. Voy. cheveo.
CHEVET, sm., xô ui:oxÊçâXaiov, ou.
CHEVEU, sm., •f\ 6ptÇ, gén. xpixoç. Délié,
fin comme un cheveu, Xstîxô;, 4\, ôv Gntep
6p'^. Les cheveux (la chevelure), aî xpi/eç,
wv; -fj %6\n\, T,ç. Cheveux flottants, •f\ àvet(jLÊV»\
xdfXT^. Avoir de longs cheveux, xoixaw-cô,
f. -fiatù. Se faire couper les cheveux, xàç xp{-
X^tÇ ou x^v xdfiTiv àiro-XÊÎpoixat (moy.). Lais-
ser pousser ses cheveux, x-ï^v %6ixr\v xps'^u.
CHEVILLE, sf., ô iraxxaXo;, eu; ô ydfjL^'oç,
ou; (d'un instrument à cordes), ô xdXXo^J/,
oTTOî. Il Cheville du pied, xô açupdv, ou.
CHEVILLER, va., yo\L(f6(ù-(û, f. (Offw, acc.
CHÈVRE, sf., "fi al"Ç, pén. aîydç; i\ xtîxaipa,
aç. Petite chèvre, xô aiytôiov, ou. De chèvre,
atyso?, OL, ov. Peau de chèvre, -f; aÎY*n» t\î.
Garder les chèvres, xaîç aî^lv atiroXéw-û,
f. TjJW.
CHEVREAU, sm., Ô, r[ Iptcpoç, ou. De che-
vreau, lpt(ps'Oî, ov.
CHÈVREFEUILLE, Sm., XÔ ItEpixXupiE-
vov, ou.
CHEVRETTE, sf., "f^ Sopxaç, aSoç.
CHEVREUIL, sm., 6 Sdpxo;, ou; -f; topxi^,
dfôoç. De chevreuil, SooxaSEto;, a, ov.
CHEVRIER, sm., aiirdXoç, ou. De che-
vrier, aliroXixdç, t|, dv.
CHEVROTANT, ANTE, adj., xp0(ispd<,
d, dv.
CHEZ, prép. lo Dans la maison de, (sans
mouvement), irapà et le dat.; (avec mouv.),
i:apa, irpdç, à? et l'acc. De chez, icapa et le
gén. Etre élevé chez qqn, itapa xivt xat-
SsiJOfJLat, f. euB-fiO-o^iat. Aller chez qqn, Ipxojiat
Ttapa, itpdç ou ôç xiva, 11 est venu de chez le
CHŒ
«- 69 —
CIIR
roi, T^xe itapà tou ^z^iXéui;. || 2*» Panni, èv
iioec /e da^ || 3° Dans {ttn auteur)^ itapi
avec le dat. Chez Platon, icapà nXitwvi.
CHICANE, sf., 4^ ouxosavTÎa, aç.
CHICANER, vn., ouxÔ'favxÉu-û, f. Vj9fa>.
Chicaner snr qq. chose, icspi Ttvoc 5ia-(jLixpo-
XoY£0[JLai-oO[i3t, f. "^^opixc.
CHICANERIE, sf., TÔ ^uxoçivTT^pia, aTO<.
CHICANEUR, EUSE, sm. et sr., ô cruxo-
çivTT,!;, ou; fém. \ ooxo^ivxpta, oç.
CHICANIER, 1ÈRE, SIU. et sf., 6, -l^ {Xixpo-
Xôvoç, ou.
CHICHE, adj., 9ÊiSfa>Xdc, dç eti^, 6v; [xtxpo-
Xôvoî, ov. Elre chiche, inxpoXovéofMii-oûîJLai,
f. Tiaojxai. Etre chiche de, çsîSojxai, f. ©e:(TO-
{lai, «/en. I) Pois chiche, 6 spiètvOoc, ou; ô
dpoèoç, ou. De pois chiche, ôoo^tvoç, t„ ov.
CHICHEMENT, adv., cpciOcoXûc.
CHICORÉE, sf., TÔ x'.x<iciov, ou. De la na-
ture de la chicorée, x'.xopiuS7\(i cf.
CHIEN, sm., 6, ^ xû(i>v, ^^. xuvoç. Jenne
chien, 6, -f^ vxtjXaÇ, axoç. Petit chien, t6 xu-
vipiov, ou. De chien, xûveioç, oç et a, ov; xu-
vixdç, iri, ov. A la manière des chiens, m'ovr-
Sôv, xuvioTt. Peau de chien, f^ xuvf|, f|Ç. ||
Chien de mer (poisson), \ ?<i^x'n, "n^.
CHIENDENT, sm., 4^ df^pcdOTiÇ, Êb>ç et i8o<.
CHIENNE, sf., -fj xOu)v, gén, m'O'^à^. Jeune
chienne, \ axûXa^, axo;.
CHIFFON, sm., TÔ ^ixoç, ou;.
CHIFFRE, sm. lo Signe représeniani les
nombres, xi ypajxjxa, axoç. || 2o Tolal^ tô
XcîpiXatov, ou. Il 3° Manière secrète if écrire,
xk oTipLETa, (ov; xà ffuvOT,|xaTa, wv. Ecrire en
chiffres, ffuvS-^jjLaat xp^^^t^^'"**^!^^ ypa<pwv.
CHIGNON, sm., le derunere du cou, ô au-
X^^.v, gén, aôyévoç.
chUiON, h,j ô XiX(ov, fa)vo;.
CHIMÈRE, sf. 1» Monstre fabuleux, -f,
Xcjjiaipa, aç. || 2« Imaginations vaines, b Xf,-
poç, ou; TÔ ^avxaffjxa, axo;.
CHIBfÉniQUE, adj., XT,ph»ST,ç, e;; TêicXa?-
{xévoç, T„ ov ; xevd<. -ri, dv.
CHios, f/e, '^ Xio;, ou. De Chics, XTo;, a,
ov. Habitants de Cbios, oi Xtoi, uv.
CHIQUENAUDE, sf. Donner une chiqne-
naude a, axtpiaXîÇu, f. lû, ace.
CHIRAGRE, sf., i\ ^eipivpa, aç.
CHIROMANCIE, sf., -f^ /cpo^iavreia, aç.
CHIROMANCIEN, sm.. b )^eipd[xa'/xi;, eu>;.
CHIRON, centaure, 6 Xeipuv, «uvo;. De
ChiroD, Xetp(ove'.o;, ov.
CHIRURGICAL, ALE, adj., /£ipoupYixd;,
t, dv.
CHIRURGIE, sf., f| X^-POUPÏ^^I <x^) "^ X^^~
poupy.xTi, f,ç. De chirurgie, j^Eipoupvixdc, ■/„
dv. Exercer la chirurgie, /EipoupYgw-w, f. T,5a).
CHIRURGIEN, sm., 6 xeipoupyd;, ou.
CHIRURGIQUE, adj., yeipoupy'.xô;, -f^, dv.
CHIiAMTDE, sf., 4^ /Aajxû;, û6o;. Petite
chlamyde, xô yXajiuSiov, ou. Confection d'une
clilamyde, i\ x^aHtuSoupyia, a;.
CHOC, sm. 1* Heurt, rencontre, 'f\ cu^-
xpowdii;, ewç; t^ auji^oX-f;, f,?; -fj auiiwrwai;,
ewî. Au premier choc, du premier clior, é^
Èçdôou. if 2« Echec, mafheur, xô itxaîjaa,
axo; ; xô icpdoxpouvjia, axo;.
CHOEUR, sm., ô /opô;, oO; -f, yo'.z\:z, a;.
Du chœur, voptxd;, t;, dv; /opilo;, a, ov.
Danser en chœur, yoûzvtù, f. cuvu. Chanter
dans un chœur, xop^^£(>>*â, f. T,9h>. Chant du
chœur, fj ^opb>6îa, a;; 6 x^pô;, ou. Conduire
un chœur, yopr.yiw-û, f. V,ffu>. Chef d'un
chœur, ô ^''^pt^yd;, oG.
CHOIR, vn., mircb), xaxa-ic{icT(i>. Choir sur
qq. chose, i{j.-micxu xivi.
CHOISI. lE, p.p. Voy. CHOISIR. Il Adj.,
ix>£xxd;, -r;, dv; alpexd;, 'i\, dv.
CHOISIR, Ya., icpo-aipîo|iai-ou(xai, ^x-Xéyfa),
icpo-xpivb), flcc; (élire), atoeopLat-oOiia:, aâc.
Ils le choisirent pour chef, a6xiv df py ovxa
cTàovto. Il fut choisi pour général, ^^é^
axparr.Ydç. -
CHOIX, sm., ^ aipcffi;, eu;; (entre plu-
sieurs), ij itpoaipeac;, ew; ; î\ èxXoyifi, f,;. Don-
ner à qqn le choix, aipe^iv S'iSuai ou èizi-
xpéicu xtvi. Sans choix, dxptxu;, eix-^. A son
choix, éx icpoaipéaecM;.
CHOLÉRA, sm., -^ YoXc'pa, a;. Avoir le
choléra , x''*\Èoiiia-& , udau.
CHOLÉRIQUE, adi., yoXsDixd;, i^, dv.
CHÔMAGE, sm., *( dirpa^ia, a;.
CHÔMER, vn. 1» Ne rien faire, dTtpaxxêùv
&, f. ii<siû. I 2« Manquer de, àropéb>-û,
f. 7;<iw, <;én. | Va., fêter, éopxaÇti), ace.
CHOQUANT, ANTE, adj., dxoTîOÇ, Ov; àr^-
8f,;, é;; i-peicr,;, é;; u6piTcixd;, t„ dv. D'une
manière choquante, u6pt9xixb>;.
CHOQUER, va. 10 Heurter, xpoûw, ace. ;
contre, irpd; et Vacc. jj 2° Offenser, blesser,
itpoc-xdTcxM, Tcpoa-xpouw, dat. \\ 3* Déplaire,
dcx-apê'9xa>, da^ jj 5b CHOQUEn, vr. 1° Se
heurter Vun Vautre, àXXftXoi;, ai; ffuy-
xpouEtv. Il 2» J?n venir aux mains, aujl-
6iXXb). 11^ 30 S*offenser, 8u9yepatv(>>, f. avw.
CHORÈGE, sm., ô xopOT^^t ou. Etre clio-
rège, /opYiyéw-û, f. 7i<ya». Fonction de chorège,
CHODTAMDE, sm., 6 xopîapiSo;, ou.
CHORISTE, sm., ô xopeuxT,;, ou. De cho-
riste, yopsuxtxd;, t„ dv. "
CHOSE, sf., x6 Xpr^ujx, axo;; x6 Tzpaiy\i.(x,
axo;. En toute chose, év iravxl icpaYjxaxt ou
êpyw. Il Chose se rend souvent par xl encH-
tique, ou par le neutre d'un adjectif ou
d un pronom. Une belle chose, xaXov xi. Une
autre chose, âXXo xi. De grandes choses, pis-
ya^. Les autres choses, xà dXXa. Avant
toute chose, xavxô; piâX^ov, icavxwv jjtaXitrxa.
Il Quelque chose, xl (enclitique), gén. xivô;.
Quelque chose de merveilleux, éau.uacrxdv xi.
Il Au fig. Ils croient être quelque chose, oTovxaî
xt Etvat.
CHOU, sm., -f; xpâ|i6T„ r,; ; i\ f aaavo;, ou.
Il Chou blanc, f, Xeuxoxpi;x6Y\, t,;.
CHOUCAS, sm., ô xoXoid;, ou. Semblable
à un choucas, xoXottooT,;, e;.
CHOUETTE, sf., "fi yXaûÇ, gén. yXauxd;.
Semblable à une chouette, YAaux(ô6Y\;, e;.
CHOYER, va., 6e9ai:su(i>, f. eutrco; BuTrsdu,
f. tùàtù, ace.
CHRÊME, sm., xô Yj^X^'xoL, axo;.
C!1REST03IATHIE, sf.,' ai XP^n^fOI^aOsiat,
wv.
CHRÉTIEN, EW'E, adj. et subst., xp'.rcia-
vd;, r„ dv. De chrétien, ypiaxiavixdç, t[, dv.
4.
CIE
— 70 —
CIN
GHRGT1E\\\EM£\T, adv., Xpl^K^tVlXÛ;.
CIIRÉTIEXTÉ, Sf., Ta XP^^'^^'^Vi^^^i 0^>
ffujxTravxeç (wv) ot XP'ï^t^voi, ûv,
CHRIST, sm., 6 Xpi7TÔ;, oO.
CHRISTIANISME, SOI., 6 XP^^'-^'^^^V-^i
oO.
CHROMATIQUE, adj., ^P^V-^'^^^^^y ^i ^v*
jl Sm.f t6 xp<j>>{JL3c, axo;.
1. CHRONIQUE, adj., qui dure longtemps,
Xpôvioç, oç et a, ov.
2. CHRONIQUE, sf.f histoire selon l'ordre
des temps, xà xpovixdt, ûv.
CHRONIQUEUR, SOI., 6 Xpovoyûa<pO^, OU.
CHRONOLOGIE, sf., i\ xpovoXoyia, a*;.
CHRONOLOGIQUE, adj., xpovoXoyixôc, if|,
(Jv.
CHRONOLOGISTE, sm., 6 YpovO>^dYOC, OU.
CHRYSALIDE, sF., fj XP^^^'^^-^t ^^0^-
CHRYSANTHÈME, SU)., TÔ '/P^^^vOe^OV,
OU.
CHRYSÈS, /t., 6 Xpt3aY\c, ou.
CHRYSiPPE, h,, 6 XpùcTixico*;, ou. Disciple
de Chrysippo, 6 Xpuviiriteioç, ou.
CHRYSOCOLLE, sf., -fi XP^'^^^^^^*'} ''^^*
CHRYSOLITHE, sF., Ô XpU(ïÔ).iÔ0C, OU.
CHRYSOPOLIS, V., -^ XpU96lco>iic, ecoç.
CHRYSOSTOME, A., 6 XpU90(rro{XO{, ou.
CHUCHOTEMENT, sm., 6 4'iBupi9[i6<, OU.
CHUCHOTER, vn. et va., ^j/ieuDi^w, f. lô.
Ils chuchotent entre eux, icpôç iXAï\Xou; 6ta-
<|;iÔupîCou(Tt. Chuchoter qq. chose à Toreille de
qqn, t^ibuoi^tù xi tivi el; xb oïn;.
CHUCÙOTERIE, sf., t6 «|;i6ijpio-{Jux, aTO<;.
CHUCHOTEUR, sm., ô ^i^\)pi(xxri<i, ou.
CHUT I interj., aiya.
CHUTE, sf. 1® Action de choir, i\ irtôatç,
cb>ç ; TÔ 'Trrcôpia, aro^ ; •i\ oopi, ôé; ; -f; xaTa^opi,
aç. Faire une chute, ttîtcto), xaxa-irtirTw. Faire
une chute de cheval, àcp* Yiticou xaxa-çépojxat
(pass.). Il 2o/{ei;er*, faute, xb icxw|ia, axoç; xô
TcxaTajjia, axoç ; xô ff»aX|xa, axoç. || 3® Fm de
phrase, xè àxpoxeXeuxiov, ou.
CHYLE, sm., ô x^^o^f ou.
CHYPRE, île, Voy. Cypbe.
CI, adv., ici, év0a6e. Par-ci par-là, Iv8a xal
Iv6a; (avec mouvement), SsOpo xdxeT^e. Ci-
dessus, àvu>xÉpb), ^(iTipoaOev. Ci-dessous, ci-
après, xaxuxspu, ômaÔEv. Ci-devant, icpôjSev,
itpdxspov.
CI-APRÈS, loc. adv. Voy. ci.
CIBLE, sf., Ô OXO'ICÔ^, oO.
CIBOIRE, sm., xô xi6b'>piov^ ou.
CIBOULE, sf., xôyr.Ouov, ou.
CIBOULETTE, sf., f, Y7;8uXXlÇ, t'SoÇ.
CICATRICE, sf.,Tfi OÔXri, 7\ç; ■([ ô)xtikf\, f,?.
Avoir des cicatrices, o6Xà(; lx(>>.
CICATRISATION, sf., î\ ÊTCouXeoffiç, eb>;.
CICATRISER, va., èTz-orj\6<j}S>, xax-ouX6u>-
fa>, f. tô(7(i), ace. Il Se gicathiser, vr., les mêmes
verbes^au passif.
CICÉRON, h., 6 Kix^puv, b)voç.
CICERONE, sm., Ô Ç8vav6(;, ou.
CI-DESSOUS, ci-DESsûs, loc. adv, Voy.
CI.
CI-DEVANT, loc. adv. Voy. CI.
CIDRE, sm., boisson, ô {leXixir^ç (ou) olvoç,
ou.
CIEL, sm. 10 Les régions supérieures, ô
oôpavô;, ou. Du ciel, oOpoivddev (adv.). Tombé
du ciel, oôpavoxexT,;, éç. Qui s'étend jusqu'au
ciel, oôpavojxTjXTjÇ, eç. || Au fig. Elever qqn
jusqu'au ciel, 'icpôç oôpav6v xiva piôi^b». Re-
muer ciel et terre, rÇ y% tôv oôpavôv àva-
jA^yvofi'.. Il 2° Astres, xi df^xxpa, wv ; ô irdXoc,
ou. Il 30 Air, {supérieur), ô aÎ8r,o, gén. al-
ÔÉpoç; (inférieur), ô di^o, ^^n. iépo;. Voy.
AI». Il 40 Climat, pays, 'i\ y wpa, aç. || 5° Sé-
jour des bienheureux, ô oipavdç, ou. Habi-
tant des cienx, ô oôpavoicoXixiri^, ou. || 6^ La
iJivinitéj Dieu, 6 6ed;, ou. Fasse le ciel qu'il
en soit ainsi! stOe ou 6; xouxo ysvoixo. {j
1^ Haut d'un lit, etc., Ô oûpavd;, ou; 6 oûpa-
VÎ7X0Ç, ou.
CIERGE, sm., 6 xY^pîoiv, (ovoç.
CIGALE, sf., ô xéxxiÇ, lyoç. || Cigale de
mer (poisson), ô iviAtoç (ou) xéxxiÇ, tyo;.
CIGOGNE, sf., ô ^fiXapydç, ou. De cigogne,
iceXapY'.xdç, t|î ^v»
CIGUË, sf., XÔ xeSveiov, ou. Boire U ciguC^
xô xuveiov ictvd).
CIL, sm., i\ pAe^apic, £6o<;.
CILICB, sm., xô xiXîxiov, ou.
CILICIE, pays, t^ KiXixîa, aç. De Ciiicie,
KiXîxio^, o{ et a, ov.
CiLiCEEN, lENNE, sm. et sf., 6 KîXi^, .xo;;
fém., T, KiXi99a, 7^?.
CILLER^ va. et vn., é7ci-ixub>, f. {jlu9(i>, ace.
ou sans régime,
CIMBRES, pple, o\ Ki[x6pot, (i>v. Dcs Cim-
bres, Ki{x6pixd<, 1^, dv.
CIMBRîQUE, adj., Ktpi6pixdc, 1^, dv.
CIME, sf., f\ xopu'f^, %; "^ àxpa, aç.
CIMENT, sm., t| à{JL[JLOXovîa, a;.
CIMENTER, va. i^ Lier avec du ciment,
xo>iXdi(o-(ô, f. î\0(ù, ace. Il 20 Affermir, fe-
6ai6tù'(â, f. (ocrco, ace.
CIMETERRE, sm., 6 àxivaxT.c, OU.
CIMETIÈRE, sm., XÔ xoi[JLT\X7^p'.ov, ou.
CIMIER, sm., Ô xûvoi;, ou.
CIMBIÉRIEN, lENNE, adi., Ki{i[JLÉpio;, a,
ov; Ki(x.piepixd;, 1^, dv. j| Subst., Cimmérions,
pple, 01 Ki{i(x.£pioi, (i)v.
CIMON, h., b KbfJLojv, (ovo;.
CINABRE, sm., xô xivvi6apt, 6(i><. Rouge
commeje cinabre, xivva6ipivoç, i[, ov,
CIXÉAS, h., ô Kivéaç, ou.
CINÉRAIRE, adj. Urne cinéraire, i\ 66pbi,
aç.
CINGLER, vn., naviguer, icXéco; à ou vers,
licî cf Tacc. Il Va., frapper, ^amÇo), f. lû,
ace.
CINNA, /t., 6 Kivva;, ou et a.
CINNAMOME, sm.^ XÔ XlVvi(JLU){Ji0V, OU. De
cinnamome, xivvajxa)iJLLvoç, i\, ov.
CINQ, adj. num., Trévxs (indécl.). Le nombre
cinq, •?\ Tcevxaç et icfiixuaç, âÔo%. Cinq fois,
irevxaxt;. Cinq cents, Trsvxaxdaiot, ai, a. Cinq
centième, Ttevxaxoinoaxd;, ■/;, dv. Cinq mille,
'Ktvx(x%i9yjLkiQi, ai, a.
CINQUANTAINE, sf. !<> Nombre de cin-
quante, ii irsvTr^xovxiç, dSoç ; f, TcevxTjxooxuç,
uo;. Il 20 Age de cinquante ans, ■?! icevri^-
X0VTaEx(a, aç.
CINQUANTE, adj. num., irsvxVîxovxa (in-
décl.). Cinquante fois, 7cevxr,xovxâxi<;. Cin-
quante mille, icevxaxiaixupioi, ai, a.
CIR
— 71 --
CIT
GINQUANTIÈMB, adj. num., ic6VTT\xo9'c6(;,
1^, 6v. La cinquantième partie ou le cinquan-
tième, f| icsvTtixoon^, t\ç.
CiNQUiBBiE, adj. nnm., icé(iicToc, t\^ ov. Le
cin^aième jour, f| irépiicrn, y\<, avec ou sans
-f^}iep3, aç. Ponr la cinquième fois, tô nitxirrov.
I^ cinquième partie ou le cinquième, tô ictjji-
ircTt^opiov, ou. An cinquième jour, icsfjLirTatoç,
a, ov. Ils arrivèrent le cinquième jour, icepi-
'srraîbi à^-îxovTO.
CINQUIÈMEMENT, adv., t6 1Cg{JLirC0V.
CINTRE, sm., -f| %a\kdpa, aç,
CINTRE^ ÉE, adj., xa(Jiotpb>Tdç, 1^, dv.
GOiTRER, va., xa{iLapd(«)-(ô, f. t^crta, aec.
CIPPE, sm., -îj ffxi^M» ""iÇ*
CIRCÉ, /l, -fj K{pXT\, 7\Ç.
CIRCONCIRE, va., TCtpi-Té(J,Vb), acc.
CIRCONCIS, ISE, adj. et s., xoAo6dç, -/i, dv.
CIRCONCISION, sf., fi iceoiTOiiTi, fî<;.
CiRCOxNFÉRENCE, sf., r\ icspîo6o{, ou; 6
xuxXoç, ou. De ou en circonférence, xiîxXti),
icipiÇ.
CIRCONFLEXE, adj. Acceut circonflexe, 'i\
1C£pl91C(i>(lév7\, 7\(.
CIRCONLOCUTION, sf., 4^ icapdcppscnt;, cuç.
Exprimer par circonlocution, icspi-^ppi^u), f.
9pi9b>, acc.
ClR€X>NSCRIPTlON, sf. 1« AcHon de cir-
conscrire, i\ iceptypaç-ri, t^ç. [| 2° Bornes, li-
mites, 01 ëpot, (i)v. Il 3° Division administra-
tive, b vofidç, ou.
CIRCONSCRIRE, va., icepi-0pî(^u), f. lu,
acc. ; (en géoin.)i itept-ypacpw, acc. ; à, itepl
cf /*acc.
CIRCONSPECT, ECTE, adj., eôXaSi^ç, é(.
Etre circonspect, sôXa6éopL3t-oCpiai.
CIRCONSPECTION, sf.,*?^ eOXdSfiuz, ocç. Avec
circonspection, e&XaSâç.
CIRCONSTANCE, sf., i\ xaTdvTaaiç, eu;;
6 xsipd;, ou. Les circonstances présentes, ta
icapdvxa, (i>v. Dans de telles circonstances, èv
Totç toioiStok;. Dans les plus graves circon-
stances, èv ToTç nzyivxoiç xaipoïc Suivant,
d'après les circonstances, éx tûv icapôvTuv.
Obéir, se plier aux circonstances, xoXç xaipo7<
ÂXoXou6£(0-(5, f. 7^96).
CIRCONSTANCIER , va . , 6ie$ . Y^féopLai -
oO{JLai, f. -ficrotiai, acc.
CIRCONVALLATION, sf., 6 icspixecxi^tf-di;,
ou. Faire la circonvallation de, Tzspi-xEiyJi^ui,
f. lô, acc.
CIRCONVENIR, va., ircpi-épxo(Jiai ; 'icepi-
90^iÇo(i.ai, f. loîjpLai; é^-aicariu-u), f. K^aco,
acc. Il fat circonvena par ses amis ôicô xuv
9ÎX(«>v IÇ-T.icaTi^^.
CIRCONVOISIN, INE, adj., icepixeî(JLevoi;,
ï^, ov.
CIRCONVOLUTION, sf., -fj 'Kcpvxy(aff\, f,?,
CIRCUIT, sm., ii icepioSoç, ou; -fi icept6oXt^,
-i\^; 6 x(3xXoç, ou. Faire un long circuit, ict-
pioSov icoXX-i\v îcoiéoptai-oOjjLai, if. Y;90iAaei. Cir-
cuit de paroles, "^ piaxpoXoYÎâc, aç.
CIRCULAIRE, adj., xuxAoetSVIç, éç; xuxXi-
xd<, 1^, dv. Mouvement circulaire, ô xuxXo;,
ou ; (des astres), i\ ïki^, ixoç. || Lettre circu-
laire, ou simple circulaire, 'i\ éitKTxoXri, fjÇ.
Adresser une circulaire à qqn, ÈTri-oxéXXw xtvî
ou icpd; xiva.
CIRCULAIREMENT, adv., XUxXlXÛÇ, xû-
xX(]>. Se mouvoir circulairement, xuxXofpopi*
OfjLat-oujxat, f. i\6i^90(Jiai.
CIRCULATION, sf., -fj icssicpopdc, df; ; -^ ^epîo-
8oç, ou; (du sang), f, irgptppota, aç; (de l'ar-
gent, d'un écrit), -f^ 6ii6o7ic, tue. Mettre un
écrit, de l'argent en circulation, xà Ypat{ipiaxa,
xà vo[jLÎ9[JLaxa 6u-6î8b){xi.
CIRCULER, vn., icspi-9spo{iai (pass.); iccpt-
ipYoïLOLi; (en pari, de l'argent, d'un bruit),
6ia-§iSo!xai (pass.). || Faire circuler, icepi-cpspa>;
6ia-8i$Ci>(it, acc. Faire circuler des viandes, dn
vin, une coupe, icspi-cp^pco %péaL, olvov, xtS-
Xixot.
CIRCUMNAVIGATION, sf., 6 icepiicXou(;,
ou.
CIRE, sf., Ô y^tipàç, ou ; xô x7\pîov, ou. De
cire, xfjpivoç, 1^, ov. Semblable à la cire, ma-
niable comme la cire, xVjpivoç, t), ov; xv^poei-
8i^ç, 6<. Façonner en cire, x-npoicXaoxéu-û,
f. Y|9(o, acc. Modeleur en cire, 6 xv\poicX<xaxT^c,
ou.
CIRER, va., xT,p6ci>-fa>, f. tii<jîù, acc.
CIRIER, sm. 10 Celui qui travaille en
cire, ô x7\poitXdtffX7^ç, ou. || 2° Marchand de
cire, ô x7\poit(iX7\ç, ou.
GIRON, sm., xà dfxapi, €(«><.
CIRRUA, V., ^ Kîppa, a;. De Cirrha, Kip-
paTo;, a, ov.
CIRQUE, sm., ô i7cicô6po(xoc, ou. Jeux du
cirque, •i\ linco8po{JLÎa, a^.
CISALPIN, INE, adj., ô, ■?), xà èvxot; xûv
"AXirewv.
CISEAU, sm., instrument pour travailler
le bois, la pierre, etc., ô xoiteuç, iwç; -îi yXa-
pîç, fôoç; xà yXucpeïov, ou. || Ciseau, ord^ ci-
seaux (de tailleur), \ <^aXt<;, tSoç.
CISELE, ÉE, adj., yXunxdç, i^, dv.
CISELER, va., yXu9(i>, acc.
CISELEUR, sm., 6 yXu9sij<, iiù^.
CISELURE, sf. 1« Art de ciseler, i\ yXuTc-
xixK^, i\ii. Il 2» Ouvrage ciselé, t\ yAu^pTi,
CITADELLE, sf., il dxpôlcoXiç, eu;. Etre
maître de la citadelle, x^v dxpôitoXiv xax-
CITADIN, INE, sm. et sf., ô doxôç, ou;
fém. 'f\ iox-Zj, r^i.
CITATION, sf. 1° Assignation en justice, •i\
xXi^ffiç, ewç; *f, icpdaxXTjâi;, ew;. j| 2»» Alléga-
tion dyn passage, i\ XP^^yil» swç.
CITÉ, SI., Ti -îcôXi;, eo)<;. Il Droit de cité, ■f\
icoXixeca, a;. Donner i qqn le droit de cité,
TcoX'.xeîav xivl SiSupii. Obtenir le droit de cilé,
xt\î icoXtxei'aç xuyx^vw. Avoir droit de cité,
xî\ç icdXeu); [jLex-8)f(o.
CITER, va. 10 Assigner en justice, xaXéw-
û ; xXT\xeu(i>, f. euffw, acc. \\ 2^ Alléguer, si-
gnalery icapa-xî6Tr\{ii (et moy. ), éiî-âvojxai
(moy.), acc. Citer des exemples, irapaSsiyjiaxa
Tcap-éyti).
CITÉRIEUR, EURE, adj., Ô, 'r\, xà évxdç.
CITERNE, sf., ô Xaxxo;, ou.
CITHARE, sf., i\ xiOipa, aç. Jouer de la ci-
thare, xiOapîÇw, f. lû. Action de jouer de la
cithare, -fi xt6ipiai<;, swç. Joueur, joueuse de
cithare, ô xi6aptaxi^,ç, ou ; -fj x'.ôapiîxpia, aç.
Art de jouer de la cithare, 4\ xtÔapKjxuVj, t^ç.
CLA
— 72 —
CLE
Chanter en jouant de la cithare^ xiBapiooio)-
û, f. Tjcrw.
CITHÉROX, mont, ô KiOatpuv, c5vo<;.
CITION, i;., TÔ Kixiov, ou.
CITOYEN, ENXE, SOD. et sf., Ô TCoXÎTTiÇ,
ou; fém. -^ iroXir.;, iSoç. Simple citoyen, ô
6t,{iqt7\ç, ou; ô !ô'.u)Tr\<;, ou. De citoyen, iroXi-
Tixôç, i\, dv. Etre citoyen, zoV-xeutu, f. etSaw. ||
Droit de citoyen, 'i\ icoXit^îz, a;. Donner à qqn
le droit de citoyen, icoXiTsiav tivI SîSwjii. Ob-
tenir le droit de citoyen, x"ï\; iroXitetaç xuy-
Xavti). Jouir du droit de citoyen, xf.ç icôXbwç
iisx-éj^w.
CITRIN, INE, adj., xixpivo*;, t„ ôv.
CITRON, sm.,xà xtxptov on xixpov, ou.
CITRONNIER, sm., -Jj xixpéa, a;. De citron-
nier, xîxp'.vo;, •r\, ov.
CITROUILLE, sf., fi xo)»oxuvxt;, T^ç. De ci-
tronille, xoXoxûvxtvoç, t^, ov.
CIVET, sm., "fi {it|iapxu;, uoî.
CIVIERE, sf., xô 'fépEXpov, ou.
CIVIL, ILE, adj. 10 Qui concerne les ci-
loyenSy iroXixixdç, 'ô, 6v. Magistrature civile,
i\ TcoXixix-J^ àpX'»^» "î^.î. Guerre civile, ô olxeîo?
ou è-jTiSVifjLio^ TcdXsiJLOç, ou. Troubles civils, al
(ixiaêi;, ewv. || 2° Courtois, poli, àffxsîoç, a,
ov ; xdupLtoç, a, ov.
CIVILEMENT, adv. 1° En matière civile^
iroAixixo);. Il 2° Poliment, xoffjJL'w;.
CIVILISATEUR, TRICE , adj. et s., ô
fjfjLspwv, oiJvTo;; fëm, i\ •î^[iepoG<ja, t^ç; de,
ace,
CIVILISATION, sf. 1° Action de civiliser,
i\ -Jjtiépwai;, eox;. || 2° iî/a^ de ce qui est civi-
fiséf xô -i^txfpov, ou.
CIVILISÉ, ÉE, p.p. Voy. CIVILISER. || Adj.,
■i^jispoç, ov.
CIVILISER, va., •fijjiepdw-î!), f. wjw, ace, \\
Se civiliser, vr., -fjjjLepoojia'.-oGjxai, f. (oÔT.ao-
jiai.
CIVILITÉ, sf., honnêteté, courtoisie, f,
àcrxeidxTjÇ, t|Xoç; î^ xocr|itdxT,ç, r^^xoç. \\ Auplur.
actions, paroles civiles, ô i(n:aap{xd(;, où.
Faire des civilités à qqn, xivà àaTriÇotJiac, f.
â90[J.ai.
CIVIQUE, adj., iroXtxixdî, t^, dv.
CIVISME, sm., xô ^iXÔTtoXi, iSo;. Qui a du
civisme, cpiXdTcoXii;, i, gén. iSo;.
CLARAUDER, VU., Xp 0(^(0.
CLABAUOERIE, sf., Ô xsxpayjxdç, ou.
CLABAUDEUR, sm., 6 XEXpixxT^;, OU.
CLAIE, sf., ô xapad;, ou.
CLAIR, AIRE, adj. 10 Eclatant, lumineux,
XajxTTpdî, d, dv ; ©avd;, ri, dv. || 2° Qui reçoit
beaucoup de lumière, cpavspdç, d, dv; xaxa-
cpavïiç, éç; irspicpavr,?, éç. || 3° Luisant, poli,
^,ajjiTcpdç, d, dv. || 4° Transparent, non
trouble, Sta^avTjÇ, i;; SiauvY^ç, éç; xaÔapdç,
d, dv; (en pari, du temps), aïOpioç, ov; eOSioç,
ov. Il 50 Peu consistant, peu serré, jxavdç, 'i\,
dv ; oTcdvtoç, a, ov. [1 6° Net et aigu, Xa|xirpdç,
d, dv; Xtyupdç, d, ov; ô^us;, Bta, u. D'une voix
claire, *Aa|xi:pq[ x^ (pwv^. || 7o Intelligible,
évident, çavepdç, d, dv; Ôf|Xoç, 7\, ov; aacpi^,;,
éç. Avoir l'esprit clair, àyy^iyo-j^, ouv el\ii, \\
Sm., clarté, 10 çéyyoç, ouç; xô çw;, ^^n.
Îwxdç. Au clair de la lune, irpôç xt^v asXfjVTiv.
l fait clair de lune, Xd-nuci -h^ ae^r^vT^. 11 fait
clair (jour), çûç l(jxiv. Il commence à faire
clair, ûit-auydÇsi. uico-XdfjLiret. || Adv. Voir clair,
dÇù QXéitw. Parler clair, Xa{j.icpà çOÉyyoïjLat,
f. çééyÇojiai.
CLAIREMENT, adv., cpsvepû;, aavo);, xa6a-
pôç.
CLAIRIÈRE, 8f., Ô dfSsvSpo; XÔIZO^, OU.
CLAIRON, sm. Voy. TROMPETTE.
CLAIRSEMÉ, ÉE, adj., [iavd<;, t;, dv.
CLAIRVOYANCE, sf., Tl dYX'''0'*i «'i i "^à
9Ûve9i;, eu);.
CLAIRVOYANT, ANTE, adj., àyyjvorji;,
ouv ; auvÊxdç, ri, dv.
CLAMEUR, sf. l» Grand cri, -fi xpau-p^,
r\<;. Pousser une clameur, xpauy^v itot£w-â>,
f. VîfTw. Il 2° Injure, blâme, 7\ xaxa6oT^, t,î.
CLANDESTIN, INE, adj., xpu-^aîoî, a, ov ;
XaBpaîoç, a, ov.
CLANDESTINEMENT, adv., xpu'faib)(;, xpu-
9a, Xa6pai(o{.
CLANDESTINITÉ, sf., x6 xpu9aiov, ou.
CLAQUEMENT, sm., Ô xodxoç, ou.
CLAQUEMURER, va., xaô-efpyvujjLi, f. eio-
Ç(i>, acc. Il Se claquemurer, vr., olxoupéw-û,
f. fjffW.
CLAQUER, vn., xpoxéw-o), f. T^ffo). Claquer
des mains, xaîç y[tpal xpoxiw-û. Claquer des
dents, xoT; ôSoGaîv lict-xpoxéw-w, f. -^ao).
CLARIFICATION, sf., -fj ôn^BT^aiç, swç.
CLARIFIER, va., Ôt-Tri6iw-ô, f, Vjffû), || Sb
cl'arifier, vr., 6i-T,8éoiJLai-oupLai, f. TjÔt^aofJLat.
CLARINETTE, sf.,ô aùXdç, ou.
CLARTÉ, sf. 1° Lumière, lueur^ xô (péyyoç,
ouç ; •?! Xa[Aitpdx7\ç, t,xoç. La clarté du jour,
xô çwç, gén. çwxdç. || 2® Transparence, i\
Siacpiveia, aç. | 3° Netteté, évidence, i\ aa-
©T^vsta, aç; f| evdpyeia, a;. Clarté d'esprit, -fi
(Scy^îvoia, a<. Qui a de la clarté dans Tesprit,
ày^tvou;, ouv.
CLASSE, sf. 1<» Ordre, rang, ii xd^iç, ew;;
-^ (f\jM\, fiç. La classe des hommes faits, ol
xéXsiot (wv) dvSpeç, ûv. || 2° Genre, espèce,
xô yevoç, ouç; xô elSoç, ouç. || 3° Ecole, xô
8i8a(7xaXerov, ou. Aller en classe, sU 6i§a7xd-
XOU ÇpOttdw-Û, f. •f[<7tt),
CLASSEMENT, sm., 'f\ SldxoçlC, 6(0;.
CLASSER, va., 6ia-xdxx(i), f. xiÇw, acc.
Classer qqn parmi les premiers, xdxxw xivà
su xoùç irpwxou;.
CLASSIFICATION, sf., i\ SidxaÇiç, etuç.
CLASSIQUE, adj. 10 De premier ordre,
îyxoixoç, ov. Il 2<» Qui a rapport aux écoles,
j^o^^-^^î;, 1^, dv.
CLAUDICATION, sf.,-fi /wXeia, aç.
CLAUSE, sf.,'îi <ïuvOt^jX'/^,V,ç ; xô XE^dXatov,
ou.
CLAUSTRAL, ALE, adj., ptovaaxixdç, 1^,
dv.
CLAVELÉE, sf., i^ cpXuxxatvwffiç, ewç.
CLAVICULE, sf., XO xXeîÔtov, ou.
CLAZOMÈNE, v., al KXaÇopvai, (5v. Habi-
tant de Clazomène, ô KXa^oixsvioç, ou.
CLÉANORE, h., ô KXsavSpoç, ou.
CLÉANOR, h., b KXedvup, opoç.
CLÉ ARQUE, h.,b KXÉapxoÇ, ou.
CLEF, sf. 4° Instrument pour ouvrir et
fermer, -h, xXeîç, ^én. xXeiSdç, anc. atlique
vtXriÇ, gén, xXtjSdç; i\ gaXaviypa, aç. Fermer à
CLI
— 73 —
COA
clef, x^:u>, ace. Il 2® Place qui donne entrée
dans un pays, \ 'spOToSoç, ou; -f^ è{x6o>.i^„ f,c;
al -ïcuXat, ôv. Il 3» Science préparatoire, r^
icQoiaL'.Qiia, a;. || 4» Moyen d'expliquer, tô
T£xu.yioiov, OU. Il 5» Cheville d'un instiv-
menl,^ ô xoXXo*^, oxoî.
CUÈMATITE, sf.. fi dtYpût (aç) dEpixeXo;, ou;
néo/. -fj xXr.îiaxtç, îSoç.
CCKMEKCB, sf., il EÛyvMjiox>/T,, t^;; il
£7neixci3, aç. Avec eiémence, Irietxû;. User
de clémence, Ixutxeix xp^0H^'-û|ixi.
CI<ÉME!liT, E9iTE, adj., 9uyYVfa>{ifov, ov;
Ê:r.£tx'/,<;, é;; pour qqn, xivi. Se montrer clé-
ment pour qqn, éicistxîôç icpov-9spopcî (pass.)
X'.Vt.
CL.ÉOBIS, h., 6 KXéo6'.{, 10?.
C1.KOB1JLE, h., 6 K^€Ô6ou\o;, ou.
C1.KOMBROTE, h., Ô KX£(iu6poTOÇ, OU.
CliKOMÈDE, h., ô KXeo(Jii^ST,ç, ou?.
CIjÉOMÊNE, h., 6 K>»eoiiivi\c, ou?.
CI.É03I, h., Ô KXsuv, uvo;.
CUONES, V., al KXeuvat, b>v. De Cléones,
KXscovaio?, a, ov. Habitants de Cléones, ol
KXecdvacoi, cov.
CLÉOBTITME, A., Ô KXec&vuao?, ou.
CXÉOPÂTRE, /T., T| KX£oiciTpa^ a?.
CLÉOPHANTE, h., 6 KXed^avTO?, ou.
C1.ÉOPHO\, h., Ô KXeo^ûv, âvTO?.
CLÉOPOMPE, Â., Ô Kaeotcouico?, ou.
CI^ÉOSTHÈXE, h., h K>.eo96£Vt\?, ou?.
CLÉOSTRATE, h,, 6 KXsd^xpaTO?, OU
CLEPSYDRE, sr., fj xXe^/uSpa, a?.
CLERC, sm. i^^Ecclésiasliquey ô xXi^oixd?,
ou. Il 2® Leltréj ô icEicaiSeuîJifivo?, ou; o 2jjl-
Tsipo?, ou. Il 3® Scribe, ô YpajifiaTeu?, éw?.
CLERGÉ, sm., ô xXî\po?, ou. Da clergé,
xXi^pixd?, ■/„ ov.
CLÉRICAL^ AliE, adj., X^T^piXÔ?, ^, dv.
CLI£9iT, ENTE, sm. et sf., 6 ireXitr^?, ou;
fém. -^ Tc^XiTi?, i8o?. Etre le client de qqn,
Tivà 0epa7C£d(i>, f. vco.
CLIENTÈLE, sf. !<> Ensemble des clients,
TÔ TceXaxixôv, ou. || 2» Etat de client, -î; ice-
XareCa, a?.
CLIGNEMENT, Sm., 6 ffxap8a{iUY{Jid?, ou.
CLIGNER, va. etvn. Cligner les yeux, l'œil
ou de rœil, 9xap6a{iutTCi), f. ù\<tù. Sans cligner
Toeil, àffxapSapLuxxi.
CLIGNOTANT, ANTE, adj., 9pyyh>f oxap-
ûa{xuxTixd?, 1^, dv.
CLIGNOTEMENT, 8m., Ô <TUXv6? cxapSa-
jiuyjid?, ou.
CLIGNOTER, vn., ffu/vôv ffxapSajxdxTw, f.
d^o).
CLIMAT, sm. 1® Partie du globe terrestre,
de la sphère, xô xXt{Jwx, axo?; i\ Çwvyi, Tf\?. jj
2« Température, xô xXîjia, axo;; mieux 6
ài^p, ^én. àépo? ; -f\ &px, a?. Yoy. température.
Il 3» Pays, contrée, i\ îÇt^pa» «?.
CLIMATÉRIQUE , adj., xXi{JLaxxT,plxd?, -^,
dv.
CLIN D*OEIL, sm., 6 <jxap6a{jLUYiJid?, ou.
En un clin d'œil, Iv ixapst.
CLINIAS, h., 6 KXeivia?, ou.
CLINIQUE, sf., -fixXtvixVi, f,?.
CLINQUANT, sm. l» Lame dor ou d'ar-
gent, xô yo\i9Q\i ou àpyiSpou iréxaXov, ou. ||
'2° Fausse beauté, xô xaXAwicKjjjLa, axo?.
CLIO, Muse, ii KXetw, où?.
CLIQUE, sf., f, oCt7X9:?, eu?.
lOiIQUETER, vn., 4^Éu> û, f. "^au.
CLIQUETIS, sm., 6 xxûro?, ou; ô «l^^^t
ou.
CLIQUETTE, sf., TÔ xpdxaXov, ou ; -f, icXs-
^ar/„ f[?.
c:li8thène, a., 6 KXemBévti?, ou?.
CLITOS, h., h KXecto?, ou.
CLOAQUE, sm., i[ dxoTXfiUT;, f^?.
CLOCHE, sf. !« Instrument de métal, b,
rar^ i\ xc^Suv, wvo;. Sonner la cloche, xôv
xû$uva xpoufa). Il 2^* Ampoule de la peau, -f,
vXuxxaiva, t,?.
CLOCHEMENT, sm., "^ /b>ASÎa, a?.
CLOCHE-PIED (À), loc. adv., I7* ivô?
<nu>»ou?. Sauter à cloche-pied^ a9Xb)}.i3^(u,
f. dvto.
CLOCHER, vn. 1<^ Boiter en marchant,
axa^b>, f. axdffu) ; yuXtuci), f. fiuvu. {] 2® E^rc
défectueux, èX-iittkvt. Ce qui cloche, xô èX-
Xeitcov, ovxo?.
CLOCHETTE, sf., 6 xioSuv, b}VO?;xô xuSeS-
viov, ou.
CLODIUS, ^.,6 KXtoO'.o?, ou.
CLOISON, sf., xô S'.a^payjia, axo?; (des
fosses nasales), 6 xiuv. gén. xiovo?.
CLOÎTRE, sm., xô xo'.vôS'.OV^ ou.
CLoItrer, va., èv-3T,xz^(o, f. data, ace.
CLOPIN-CLOPANT, loc. adv., en clopi-
nant, 9xi{|u>v, ôuaa, ov, gén. ovxo?, etc.
CLOPINER, vn., axdl^b), f. 9X29(1).
CLOPORTE, sm., 6 icoXulcou?, icoSo?.
CLORE, va. 1» Fer7ner, xXfiCto, anc, al-
tique xXtJw ; cuf-xXEtw, xaxa-xXeib), acv. \\
20 Entourer d't<n« clôture, icepi-çpixta), f.
çpdÇo), ace; de, dat. \\ 3o re»*mmer, finir,
xeXsuxaw-û, f. inaio ; icepaivu, f. avû, ace. \\
Vn., rester clos, ap{jidxx(o, iç-apjidxxw, f.daw.
1. CLOS^ sm., TÔ icepicppaxxov, ou.
2. CLOS, OSE, p.p. Voy. CLORB. J| Les yeux
clos, xucpXû?. A nuit close, pa6so? oxôxou
dvxo?.
CLOTUO, Parque, -f, KXwBw, ou?.
CLÔTURE, sf. 10 Enceinte qui clôt, Ô
çpaypLd?, oO; xô çpiyiJia, axo? ; xô icept^payiia,
axo?. Il 2» Fin, i\ xe^Eux-Zj, f;?; xô xlXo?, ou?.
Il 30 Dissolution, t, 6wXuai?, €u>;.
CLOU, sm. 10 Morceau de métal, ô "f.Xoî,
ou. Un clou chasse l'autre, (prov.), ^^Xtp ô
^,Xo? (s.-ent. èx-xpouExaij. || 2o Furoncle, b
Ô061V» ^vo?- Il Clou de girofle, xô xapud'fuX-
Xov, ou.
CLOUER, va. lo Attacher avec des clous,
icpo9-T,Xd(«)-û, f. coffw, ace; sur, dat. \\ 2o At-
tacher, fixer, irriyvujii, ace; sur, èv et le
datif.
CLOUTER, va., garnir de clous, i^Xoi?
irstpd), ace.
CLUSIUM, «., xô KXoûdiov, ou. Habitants
de Clusium, ol KXoualvot, uv.
CLYSTÈRE, sm., Ô xXu<rr<ip, fîpo?.
CLYTEMNESTRE, f., T, KXuxai{iVT,9xpa,
a?.
GNIDE, V., ^ Kv(8o?. ou. De Cnide, KvîSio?,
a, ov. Habitants ^de Cnide, ot KvîSioi» wv.
COACCUSÉ, ÉE, sm. et sf., ô cruvSiojxôiis-
vo?, ou ; fém. 'i\ 9uv6i(«)xo{j,évT„ y\?.
(
CŒ
— 74 —
COI
COACTION, sf., V) BÎ2, a;.
COAGULATION, SI., i\ ^.^i^, «&><.
COAGULÉ, ÉE, p.p. Yoy. COAGULER. || Adj.,
irr^xTÔç. -/î, ôv.
COAGULER, va., iT^Yvujii, acc. || Se coa-
OOLËR, yt.fTci^\j[Lai (moyen).
COALISE, EE, p.p., 9Uve9Tca<;, u9x, u;. Les
coalisés, ot vuvsvtûtcc, uv; (pour «De guerre],
COALISER (SE), vr., vuv-itrrajjLai (moy.
avec sens neutre); contre, ètii et Vacc.
COALITION, sf., ^ 9Û7xa9i(, eu)ç; (pour
une guerre), -fj 7uiJi[iax'>>» ^c*
COASSEMENT, SU)., -fj xpauyi^, Y^ç.
COASSER, ^vn., xpa(;(>>.
COASSOCIÉ, sm., ô ffuvepytfç, oO.
COCCYX, sm., ô xôxxu^, UY^C*
1. COCHE, sm., voiture, \ dp[Jidc{Jioc^a, t^ç.
2. COCHE, sf., truie, ^ S(, .9^71. 6d;.
3. COCHE, sf., entaille^ i\ 'zo^i\, y;;; \
èvTojiVÎ, i\ç; (d'une flèche), ^ Y^"?^^> ^^®'!'
COCHENILLE, sf., 6 x6xxO(, OU.
COCHER, sm., b\yioyiQ^, ou; ô àp(ixTT|Xi-
TT,ç, ou. De cocher, Vio^ixiç, i^, ov.
COCHÈRE, adj. fém. Porte cocbère, ai xu-
Xai, âv ; 6 icuXfiSv, ûvoc
COCHET^ sm., TÔ dlX£XTpuôviov, ou.
COCHEVIS, sm.. ô, "^ xopu62XXô<, ou.
COCHON, sm., 0, -^ 9U{ ou u<;, .çén. 9U($<
ou 6(i(. Voy. PORC. I| Cochon de lait, t6 8<X-
çaxiov, ou ; tô p^oipiov, ou.
COCON, sm., x popL6ûxiov, ou.
COCTION, sf., ^ 1C£(|;1(, CUÇ.
GOCYTE, /Z., 6 Kmxutoç, ou.
CODE, sm., -fj TÛv vd{iuv gtSvTa^ic, eu;; ot
vdtJLO'.^ (i)V.
coniciLLE, sm., -^ lm6ia6^xT„ i^<.
CODROS, A., ô Kd6poç, OU. Descendants de
Codros, 01 Ko8pî6ai, &v.
COERCITIF, IVE, adj., àvayxaoTixo^, i\,
dv.
COERCITION, sf., -^ dv^yx-n, Y^Ç.
CŒUR, sm. 10 Organe de la circulation
du sang, -fj xap8Ca, a<; xà aicKdyxy^, <<>>v.
Tant que mon cœur battra, ëco; âv icT,$qi -^
xapSîa {lou. Mon cœur se serre, ta vicXa^/va
irvîyoïi^i (pass.). Il 2* Poitrine, t6 rrf,6oî,
ouï. Presser, serrer contre son cœur, iv-a-pid-
XîÇoixai, f. loupiai; d9icd((^0|iai, f. daoïxxt, acc.
Il 30 Siège des sentiments, des passions,
âme, "fj xôtpSia, ocç ; plus souv^ 6 0u(ji6;, ou ; 'i\
'^^X'hi 'h^' Amollir, toucher le cœur, t>\v ^vyji\^
xaTa-xXdu-â). Gagner, se concilier le cœur âe,
dva-XTaofi.at-û[i.ai, acc. De cœur, Ix Tf\ç xap-
Staç, ix Tï\ç +uxf,;. De tout cœur, è^ ÔXr.ç tt.ç
xapSiaç. De grand cœur, de bon cœur, de tout
son cœur, dvixsvcaxaTa, irpcOuji^Taxa. Avoir à
cœur, irepl iroXXou icoi60{jîai-oC^i, f. -/i^otiai,
acc. ou inf. N'avoir rien tant à cœur que,
Tttpl icavTÔ; icoioujiai, acc. ou inf. Qui a non
cœur, T^v ^/ux-^v dyaôdç, •^, (5v; 6ôt,9t\;, eç;
eôyvwfjLwv, ov. Qui a mauvais cœur, r^iV^j^uxV
icovTipdç, if dv ; xaxoT|67\ç, tç. |l 4® Courage,
constance, ô éufidç, ou; tô uâppoç, ouç; 4\
dvSpEia, a(. Avoir du cœur, 8apps(t)-bi), euOap-
aéb)-b), f. ^9(1). Qui a du cœur, BappaXéo;, a,
ov ; dv8peioç, a, ov. En homme de cœur, dv-
8pei<dç. Qui manque de cœur, dvav8po(;, ov.
Donner du cœur à qqn, Bippo; xivl è\t.-izoUtù-&,
f. Tjffo). Il 50 Pensée intime,, dispositions
secrètes, i\ Yvti>îit\, i\i ; -fj Siavoia, aç. Ouvrir
son cœur, àiz'kiùç t^v vvcûjitjv diro-cpaivojiat
(moy. avec sens actif). || 6» Mémoire, i\
[i.Yi\\vt\, T^ç. Savoir par cœur, àiA p.vVijiif\ç otSa,
acc. Réciter par cœur, aicô iivtjjxt.ç ou dicô
fftdjiaToç Xe^u, acc, \\ 7o Estomac, i\ xapSia,
aç. Mal de cœur, ^ aT)8îa, aç ; -^ vauxfa, aç.
Avoir mal au cœur, vauTiau-w, f. a^b). ||
80 Partie intérieure d'un tronc, 'i\ xaoSta,
aç; TÔ lY>tdtp8iov, ou. tl 9« Le milieu; le fort,
TÔ {jiévov, ou ; i\ dxjiri, yî<. Le cœur du pays,
TÔ jjLÉffov Tf\ç X**paî. Au cœur de Tête, ev
dx{jLf| 6épou<.
COFFRE, sm., TÔ ÇuyaTcpov, ou ; i[ xCott^,
T,ç ; •f\ x'.6a>Tdc, ou.
COFFRET, sm., TÔ Xl6(dTl0V, OU.
COFFRETIER, Sm., Ô Xl6(t)T01C0ld<, OU.
COGNASSIER, sm., arbre, i\ xuSuvia,
aç.
COGNÉE, sf., •f\àlilyn\, t,{. Gognée à abattre
le bois, ô ^uXoxdico^ (ou) néXexuç, euç.
COGNER, va., frapper pour enfoncer,
ir/ÎYvu|xt, acc, \\ Vn., heurter contre, xpoûto,
acc. Il Se cogner, vr., icpov-xpoUb) (neutre).
Se cogner la tète contre la muraille, t^v %e-
©aX-^jV icpô; TÔv toÎ/ov dpdTT<i>, f. aÇco.
GOHARITATION, sf., -^ 9UV0lXY|7i{, ewc
COHARITER, VU., 9UV-oixéfa>-u>, f. if^9(i>;
avec qqn, tivî.
COHÉRENCE, sf., i\ Tuvé^cta, ac; ij aO^i-
<pU9:ç, ewç.
COHÉRENT, ENTE, adj., auve^i^C, i<; 9U(JL-
COHÉRITIER, 1ÈRE, sm. et sf., 6, i\ auy-
xXT^povdjxo^, ou.
COHÉSION, sf., •f\ ouv^xeia, a;; -f^ vi^ti-
(pU9ic, eue
COHORTE, sf., i\ «ireTpa, aç. La cohorte
prétorienne, 'i\ 0TpaT7\YU (î8oc) aicetpa.
COHUE, sf., ô 3pc^oç, ou; -îi Ti3p6r„ tiç.
COI, COITE, adj., '}\«uyo;, ov. Se tenir coi,
rester coi, iYJVxJici^ dyto; fJoupriÇeo, f. dtffw.
COIFFE, sf., "fj {Ji^Tpa, ac. '
COIFFER, va. 1» Couvrir la tête, t^v
xeçaX-î^v xaXuircw, f. v^tù, gén, [| 2* Omet* la
tête, T^v xc(paX-^v xo^fiéu-û, f. i^aw, «yen. || Sk
COIFFER, vr. l» Mettre une coiffure, t^v
xsçaXV xaXÙTCTOjiai, f. ;34'0|iat. || 2* Arran-
ger ses cheveux, Tt^v xd(jiTiv xo9{x^o(jLai-ou{iai,
r. Tiorofiai.
COIFFEUR, sm., Ô xoupfiO;^ éuç.
COIFFEUSE, sf., "fj xoiJL{jLuTpia, aç.
COIFFURE, sf. 10 Couvei'ture de la tête,
TÔ èitixoavov, ou. || 2» Arrangement des che-
veux, ImxecpdXaioç xd9(i0{, ou.
COIN, sm. 10 Angle, ^ ywvia, aç. || 2« Ex-
trémité, TÔ axoov, ou; tô ëay^oixov, ou. (| 3o
Pe^tVc partie, t\ iiepî^, î8oc. Un petit coin de
terre, tô •rt8tov, ou. || 4® Lieu retiré, i\ ywvCa,
a<; 6 {lu^dç, ou. Qui est dans un coin, pii^xioc,
a, ov. Il 50 Instrument à fendre le bois, h
açT,v, gén, cçTjvdç. Petit coin, ô açt^vCoxoç,
ou. Fendre avec un coin, a^Tjvddi-b), f. taao),
acc. Il 60 Formation d'une troupe en un
bataillon triangulaire, 6 l{x6oXo;, ou. ||
1° Marque de la monnaie, ô /apaxrf^p, flpoç;
COL
io —
COL
6 TÛroç, ou. Il 8« Cachet^ empreinte^ tô
<n\u£!bv, ou.
COÏNCIDENCE, st., ii VÙ^T^VùQlZ, CMC.
coïncider, td., ouu-^rru.
CM>DiG, srn., finiii du cognassier, x6 xuSio-
viov {jLf|Xov, ou.
COi«, sm., passage étroit, 6 oi^x/r^t ^voc.
Pour les autres sens, tôt. coc.
COLCHIDE, pays, 7^ Ko^xî^, l'So^. De Col-
chide, KoXxtxô^, i^i, ôv. Habitants de la Col-
ctiide, ol Kok/oi, uv.
COLiKOPTÊRE, sm., 6 xoXcomepoç, ou.
1. (}OLBRE, sf., emporietnent de t âme, %
Ôpy^, f,ç; ô O'jjiôç, oG. Violente colère, ôp-^
fiEyi^T^, TjÇ. Par colère, uic' ôpiff.ç. Mettre qqn
en colère, ôpyt^u, l^-opviÇu Ttvi. Entrer en
colère, se mettre en culere contre qqn, ôpyt^o-
{laC ^pass.) Tivi. Décharger sa culère sur qqn,
•rt^v op-fT^v eîç Ttva àiro-axf,icTu>, f. axT,^u>.
Maîtriser sa colère, TfiC ^pyfiÇ xpaTÉ«»-û, f.
T|au; xaT-é^w tJ\v ÔpTffjV.
2. COLERE et COLÉRIQUE, adj.^ enclin
à la colère, ôpyiXoc, t[, ov; 0uiJLO£i8-r;c, éç;
6u{ux6ç, T„ ov.
COLIFICHET, sm., 6 Xf^poç, OU.
COLIMAÇON, sm. Voy. LIMAÇON.
COLIQUE, sf., Ô <np6f(K, OU. 11 a la colique,
OTpocpo; aÛTÔv Ij^Ei tJ\v yxorépa,
COLLARORATEUR, sm., 6 ouvepyô^, OU.
COLLAGE, sm., "^i xd^T.at;, eue
COLLATÉRAL, ALE, adj., a\J->nftyi%6ç, -fi,
ov. Parents collatéraux ou simple collatéraux,
ot ouYYeveTç, ûv.
1. COLLATION, sf. 1» Droi7 de conférer,
•f\ àicovo|j,i^, f,ç. Il 2° Action de comparer
deux écrits, 'i\ icapavay^/woiç, ewç.
2. COLLATION, sf., /e^er f'qMU de Vaprès-
midi, TÔ oEiXivov, oû.
1. COLLATIONNER, Ta., comparer, icotp-
ava-yiYvcoffxw, «ce. ; avec, icaoi ef /'ace.
2. COLLATIONNER, vn., faire le repas
appelé collation, SetXtvôv èa^ib».
COLLE, sf., i\ xÔA^z, T^c. Colle de poisson,
^ ixOuôxoX)v3, T,ç. Sans colle, àxok'koZy ov.
COLLÉ, ÉE, p.p. Voy. COLLER. |l Adj., xoX-
XtjToç, Vj, dv.
COLLECTE, sf., 6 Ipavûç, ou ; -f^ 9U[i6oXini
f,ç. Faire une collecte, Ipavt'Çw, f. lû.
COLLECTEUR, sm., 6 vuXXoYEUÇ, éb);.
COLLECTIF, IVE, adj., d6poi9Tixd<;, i^, dv;
TcepiXTjimxdç, 1^, dv.
COLLECTION, sf., -f^ cruXXo-rt, f,ç.
COLLECTIONNER, va., ffuX-Xeyw, ûCC.
COLLECTIVEMENT, adv., à6p0l9TlXu;,
ffUAXï^TTf.Xci!);.
COLLÈGE, sm. 1° Co7'ji)J <2« dignitaires,
TÔ oruvéSptov, ou; xô ffdTc/j}j.a,a'coî. |[ 2° Ecole,
^xô 8iSa9xaXE?ov, ou.
COLLÈGUE, sm., (dans une charge], 6
aûvïpxoç, ou; (dans le généralat), ô cuatpaTTi-
Yo<;, ou; (dans le consulat), ô ffuvÛTcatoç, ou.
Etre collègue dans une charge, cuv-apy^to, f.
dp^(i>.
COLLER, va. 1° Joindre avec de la colle,
xoAXau>-fa), f. ■f\<stù, ace; suroM contre, 'Kp6<;
et Vacc. Il 2° Imprégner de colle, xoXXtq 8ia-
Bpéyjù, f. CoêÇo), ace. || 3° Eclaircir avec de
la colle, xdXXT| xaOatpto, f. apô, ace. \\ Se
COLLKR, Vr., 'Kp09>XoXX30*JLXl-â{Ut, f. I^^OO-
(lai; xp09-9Ûo'iai [moy.) ; icpd^-xftpiai; à, sur
ou contre, dat. Action de se coller, i[ xôXXv
CIOLLBT, sm. !• Par/ie de V habillement,
TÔ 'sispiTpax^tXiovjOU. Il 2<» Lacs à prendre les
lièvres, etc., ii Xai|ioicsoT„ t,ç.
COLLIER, sm. 1* Ornement, xô Ss'paiov,
ou; TO t:epi8spatov, ou; ô Spjio;, ou; 6 oxpcr-
Tdç, oi3. Qui porte on collier, orpemoçopo;,
ov. || 2« Cercle pour attacher, tô fiioaiov,
ou; xXi^, oiî. Mettre le collier à un chien,
xX(o9 xuva iiiù-Si, Il 3» Marque naturelle au-
tour du cou, 6 xûxXo;, ou.
COLLINE, sf., ô Xd^o(, ou; h Yr,Xo9o;, ou.
Petite colline, tô XooiSiov, ou. En forme de
colline, XoçûSr.ç, e(. Une chaîne de collines,
ol Xdooi [tùv) ouvE)reî{, ûv.
COLLISION, Sf.,'^ oÛYxpoufftç, 6UC.
COLLOQUE, sm., -f^ xoivoXovix, a<. Avoir
un colloque avec qqn, icpdç Ttva xotvoXoYéotxai-
oi3(ju», f. 'î^90{jLai.
COLLUSION, sf., i| xxOu!p69t;, C(i»{.
COLLYRE, sm., tÀ xoXXuptov, ou.
coLOURE, sf., "il 'REoiTCEpâ, â;. Du genre
des colomhes, icspiarspoEiSi^;, sç.
COLOMRIER, sm., 6 «splOTEpcûv, tdVO{.
COLON, sm. 1« Celui gui fait partie d'une
colonie, ô (Stcoixoç, ou ; 6 licoixo;, ou. || 2« Cul'
livateur, ô yEwpydç, ou.
CÔLON, sm., TÔxûXov, ou.
COLONE, déme de l'Attique, 6 KoXmvoc,
ou. De Colone, KoX(>>'/v^Osv (adv.).
COLONEL, sm., (d'infanterie}, 6 Ta^uipxo;,
ou; (de cavalerie), 6 «pdXapxoç, ou.
COLONIAL, ALE, 6, \, xh iCEpl Tàç ditot-
xiaç.
cOlobue, sf., -fi iicoixîa, aç. Envoyer une
colonie, éicoixiav iico-oréXXd». Emmener une
colonie, ditoixiav ou olxi^Topac Ix-ic^piicu. Fon-
dateur d'une colonie, 6 olxtorî^ç, ou.
COLONISATION, sf., ^ éicoixi9tç, cw{; t\
xaToixiffiç, E(i>c.
COLONISER, va., dic-otxiÇb), cic-oix(Cu>^ x«T-
oixiÇb), f. ib>, ace,
COLONNADE, sf., TÔ xspîoTuXov, OU. En-
touré d'une colonnade, itEpioTuXoç, ov.
COLONNE, sf. 10 Pilier cylindrique, ô
xiwv, gén, xtovoç; ô orûXo;, ou; \ »Tf,X7|, Tfjç.
Il 20 Appui, soutien, b vrOXoç, ou. |j 3° Corps
de troupes, tô Tayjia, aToç. En colonne, tici
xépuç, Eiç ou xatà xe'paç. Marche en colonne,
■fi litl xê'dwç àywY^i 'i\<i' Déployer Tarmée en
colonne, éicl xsp(<)(, sic ou éicl xÉpa; t)\v «pi-
Xayya icap-ayw. Marcher en colonne, iià xe-
p(i>; TcopEuojiai. Passer de Tordre en colonne
à Tordre en bataille, Ix xipo); si; cpiXa-^a
xa6-{7xa[juxi (moy. avec sens neutre).
GOLONNETTB, sf., TÔ xldvLOv, ou.
COLOPHANE, sf., sorte de résine, i\ xoXo-
ç(i)via, ocç.
CÔLOPHON, V., ^ KoXo'ft^v, ûvoç. De Go-
lophon, KoXo9<dvio{, a, ov. Habitants de Golo-
phon, ol KoXo^ûvioi, (ov.
COLOQUINTE, sf., -f; xoXoxuvBîç. tSoç.
COLORER, va. 1® Donner de la couleur
à, Êirt-xpw|AaTiÇw, f, lu ; Bict-xp<«)Cw, f. XP^^'w»
ace. Il 2® Présenter sous un jour favorable^
noM
76 —
COM
xxXXûvo), f. uvw, ace. Il Sb coLonER, vr.,les
mêmes verbes au passif; (en pari, du raisin],
iicpxi(^(i>, f. dctù.
COLORIER, va., XP^P-^'^^^^) ^* ^^1 ^^^*
COLORIS, sm., (au propre et au fig.), "^à
COLOSSAL, ALE, adj., xoXo99taToç, a, ov;
COLOSSE, sm., 6 xoXo99dç, ou.
COLOSSES, V., al KoXo99a{, ûv.
COLPORTER, va. 1» Porter pour vendre,
icapi-iropeuojjiat xain^Xeûwv, oucra, ov, ace. ||
2® Hépandre {une notivelle), 6i«-Tice(pw, ace.
COLPORTEUR, sm., 6 i:Epizopeud|jL£voc
xim^Xoç, ou. Il Coipurteur de nouvelles, ôairep-
jio)»6yoç, ou.
COLURE, sm., f, xoT^oupoç, ou.
COMBAT, sm. 10 Bataille^ nf^ H^^X^^t ^^î| ^
dy(6v, ûvoî. Combat singulier, f^ ixovoîia/ta,
a;. Combat d'infanterie, •i\ T:i^o\LOiX^i ^^* Com-
bat de cavalerie, fi titicojiax^a, aç. Sans com-
bat, ijJtaxeî, ipLay-ï^TÎ. Les combats (la guerre),
ô rdXsjjio;, ou. Voy. bataille. || 2o Jeu public^
débats lutlej ô ivwv, ûvoç. Combat gymnique,
ô YU{ivixôç (ou) iywv, ûvoç. || 3® At«/e m^^-
rieure^ ô dywv, ûvoç ; -f^ dy^vue, a;,
COMBATTANT, sm., (à la guerre), 6 |xac-
X<5yi6vo;, ou; ô cTpaTMOTïiî, ou; (en général),
ô aYwviaxT,;, ou.
COMBATTRE, va. et VU., jidtxopLai; (par-
tie, dans les jeux), àywvt^ojxa:, f. ioCpiai ; qqn
ou contre qqn, tivî ou icpdç Ttva; avec qqn,
du côté de qqn, piexa tivoç; pour qqn om qq.
chose, Tiept ou ÔTtép tivoç. || ^m ^^. Com-
battre contre la faim et contre la soif, t(^ Vjjlû
xal T({> 6{^gi {xdéxo(xatc. Combattre ses passions
ou contre ses passions, npà( iTriOufjiu*; (Jtdfx^^-
piai. Combattre contre les dieux, contre Dieu,
tteojiaxew-w, f. T^dw. || Combattre (rivaliser)
de, àjli>»Xâo|jLai-ûjxai, f. i^aoïiai (aor. -fifiiXAri-
6t^v) Ttept ou ôitép, gén,; avec qan, tiv- ou
itpoç T'.va. Il Se COMBATTRE, vr., dXAfjXotç, aiç
{lixe^Qai; (être en opposition), évavTi(5ojxai-
ou{xai.
COMBATTU, UE, p.p. Voy. COMBATTRE. ||
Adj., îr7*^5o/z<. Voyez ce mot.
COMBIEN, àdv. a) Dans V interrogation
directe^ (se rapportant à un verbe ordinaire),
Tcdaov, irûç; (à un verbe de prix), icôjou; (à
un adjectif ou un adverbe), icûç; (à un compa-
ratif OH un superlatif), itdaq). b) Dans l'inter-
rogation indirecte, les mêmes formes ou plus
souvent ôtco^ov, ô'itwç, — ôitdaou, — ô'icux;,
— ÔTtdorw. c) Dans les phrases exclamatives^
5aov, wç, — Sffou, — ûç, — fiaw. Combien
as-tu acheté cela? Tidaou toOto èirpîto; Dis
coinbien tu as acheté cela, ^éye itdaou ou
ôicdaou Toûxo i-Kùitii, Combien il est naïf I wç
à(psXT|Ç é<jTiv. Il Combien de, suivi d*un nom,
a) Dans l'interrogation directe, itdaov avec
le gén., ou plus souvent icdaoç, t„ ov, qui
s'accorde avec le nom. b) Dans Vinterroga-
tion indirecte, les mêmes formes et plus
souvent ôicdaov ou bizà^so^j 7^, ov. c) Dans
les phrases exclamatives, ô'aov ou Stoç, Tj,
ov. Combien y a-t-il d'hommes? Trdaot sîalv
avSpwirot ; Dis combien il y a d'hommes, "kéye
irdîoi ou ÔTcdaot eîfflv dtvBpwicoi. Combien il y
a d'hommes! 0901 elalv âvBpuroi. || Combien
de fois? icoffaxiç; (dans l'inlerr. ind.), ito<Taxtç
ou oirocrdxic; (dans les exclamations), ôffixiç.
Combien de fois est-il venu? iroadtxiç îiXôev;
COMBINAISON, sf. {^Assemblage de plu-
sieurs choses. if| ffûvOEaiç, euç; •?! aûvTa^iç,
t(i)<;; •?! ouvapjiOTT^. t\ç. || 2« Afwt/rc*, calculs^
ô Xoyi<T{idç, ou; 6 Xdyo;, ou. || 3<> Mélange, r^
aûjjLjjLtÇtç, fuç. ^
COMBINÉ, ÉE, p.p. Voy. COMBINER. || Adj.,
réuni, allié, dSpdoç, a, ov; aûpipLaxoç, ov.
COMBINER, va. i^ Assembler et disposer,
cuv-Ti6T,jxt; ffuv-TiTTw, f. xiÇw; auv-apjjidTTw,
f. dffù), ace. Il 2® Calculer, examiner, Xoyi-
Çofjai, f. loOjiai; axoitéto-ô, ace. || 3*» Mélan-
ger, unir, ffuji-jjLÎyvujjLi, ace.; avec, dat. \\
Se COMBINER, vr., les mêmes verbes »u passif.
1. COMBLE, sm. 10 Excédent d'une me-
sure. TÔ èirijieTpov, ou. || 2o Faîfe, 'î\ <néyy\^
T,ç; ôpoîpoî, ou; -f^ dpoV/i, f,ç. De fond en
comble, dfpSTjv. || S© Le dernier surcroit, le
plus haut degré, i\ (i^:tp6o\•^^, f^ç; -fixopuçTi,
f.ç; TÔ dfxpov, ou ; tô Iffx*'^^^» ^w ; om les adj,
âxpoç, a, ov; ?ffx*f0Ç» ''l» ov. Le comble de
l'injustice, tô laxaxov tt^ç dtôr/taç, -f^ i9)(dx-r\
àB'.TLioL. Mettre le comble à, té\o^ on icspa; èiri-
T{8T\|xt, dat. Pour comble de malheur (outre
les autres. malheurs), itp6; tàî^ iXXat? àxu-
/l'aiç.
2. COMBLE, adj. 1° Rempli par-dessus
les bords, ûirepxeiMç, éç. || 2» Rempli
d'hommes, dvOpwicwv 7:Xt,p7\ç, eç. Etre comble,
it>k7\pdo|xai-oO[JLai, f. ^ùbr^QO\lOLl.
COMBLEMENT, sm., "f^ /ûvi;, Sbx;.
COMBLER, va. 1° Remplir par-dessus les
bords, ÛTcep - TtîjiirXTiiii ; ÔTtep-'ïrXTipdw-w, f.
toffw, ace. Il i4M fig. Combler de bienfaits,
TtoXkà eôepyeT6o>-w, f. riaw, aee. Combler d'é-
loges, ûir£p-eitatviw-u), acc. Combler d'hon-
neurs, jieyCo-caiç TijJLatç Tijiiw-û, f, -fjdw, acc.
|| 2* Remplir [un vide), yôtù-iâ, acc. Com-
bler un fossé, Tdtœpov au-ffxdtTrrw. || S© Sa-
tis faire, lx-itXir\pow-tï), f. wcrw; ix-TeXéu-u,
acc. Il 40 Mettre le comble à, xéXoç ou iclpaç
i7ci-TÎ6T|pLt, dat.
COMBUSTIBLE, adj., xau7i[ioç, ov. || Sm.,
matière pour faire du feu. Ta xauaijjLa, wv.
CO&IBUSTION, sf. 10 Action de brûler, -îj
xaCffiç, Ewç. Il 2o Grand désordre, \ pteyâXr,
(•Tjç) crciaiç, ewç.
COMEDIE, sf. 10 Pièce dramatique, \
X(i){i({)8ia, a;. De comédie, x(i>|X(i>8ixd^, Vj, dv.
Il 2o CAo5e plaisante, ixwpdv ou yéXotdv (ou)
T'., gén. Tivdç. Jouer la comédie, jjiwpa'vu),
f. avw. Il 30 Feinte, ^ uirdxpiaiç, ewç; "fiicpod-
icoiTjffiç, ewç. Il 40 /*t>t« oit Con joue la co-
médie, t6 6^aTpov, ou.
COMÉDIEN, sm., 6 xu)[jLb)8dç, ou; (acteur),
6 ûiroxptrr;?, ou.
COMÉDIENNE, sf., \ xwjJLtpSôç (ou) VUVT.,
gén. yuvaixdî.
COMESTIBLE, adj., é6cj8ipLOC, ov; èSsoTo;,
Ti, dv; ppwxd;, i^, dv. Non comestible, (î6p«o-
Tôç, ov. Il Sm., TÔ I5£!ï[j.a, aToç; t6 ISwÔi-
fiov, ou.
COxMÈTE, sf., ô xo{XT,T7i;, ou.
COMICES, sm. pi., ^ exxA-r^dta, «<;; r, dtp-
X3ip£9i'a, aç; pZi/s souv. al dp^otipe^i'ai, ûv.
COM
— 77 —
COM
Tenir les comices, àpy^otipeataÇw, f. df^w. Co-
mices par tribus, aC ^puAsiixal lxx>^Tt9iai,
CÔV.
COMIQUE, adj. lo Qtii apparlisnt à la co-
incdie, xwjjiixô*;, -fi, ôv; xwjxwStxo;, -/i, dv. ||
2® Plaisant^ ysXoioç, a, ov. || Sm. !<> /^ co-
inédiCy -f, xwpiwSîa, aç. || 2» AiUeuv Cdinique^
%o(ji({>6oro'.di;, oO; ô xuixixd;, ou. || 3<> ^c-
teur comique^ ô X(i>[xix()(, ou.
COMiQUEMEKT, adv., xb)ixu(Ô(; (plaisam-
ment], ycXoîwç.
COMITÉ, sm., 01 ^êXTOî, u)v; ol IxxpiToi,
ojv. En petit comilé, cùv ôaîvoi;.
COMMANOAKT, Sm., 6 t^vgjiûv, (Svo^; 6
àpyjoy, ovTo;. Commandant de place, d'une
earnison, ô (ppoûpap^oç, ou. Commandant de
flotle, ô v2uapxo<;, ou. Commandant d'une ar-
mée, ô ffTparrjd;, oû.^
COMMANDE, sf., TÔirpo'TcaYjjLa, axoç. Fîiire
une commande à qqn, Èx-8i5a>{jLÎ xi tivi. || De
commande (commandé), éxSESo(jLÉvo;, t^, ov;
(feint), irpoffiroiTjTOç, ov; 're)»a5TÔ<;, tj, dv.
COMMANDEMENT, sm. 1° Ordre, f, Tcpda-
TaÇiç, fw;; t6 itpdaxaYJia ou iTCÎxayiMt, axo;;
(à la guerre), f, irapaYyeXat;, ewç; xà Trapay-
ye"X{xa, axoç. || 2^ Pouvoir de commandei\
autorité y i\ à^xhi ^»îi \ •f.yetxovla, otç. Avoir
le commandement, ^px^^ ^' ^9^^) ^eixovsuto,
f. 6U7(«).
COMMANDER, va. 1® Ordonner, enjoindre,
eici-xixxo), icpoff-xaxxw, f. xi^w, o^c; à, dat.
Commander à qqn de faire qo. chose, xivl itap-
ay^éXT^o), f. iXîù ou xivà xsaeÛ(i> iroietv xt. |{
2° Donner à faire, lx-5{6<«>|ii, ace, || 3° Do-
miner par son élévation, ôirsp-evw, ûicÉp-
xEtpiai, gén. Etre commandé par, u^rd-xeitiai,
dat, jj Va. et vn., avoir le commandement,
lautoHté, àp)((ù, f. dfpÇw ; %éo}xai-oOjjLai,
f. r,ao[xai; -îiYejjLoveûu), f. edaw, .çén. Elre com-
mandé (obéir), ap^ofiai, f. ipjrÔfjffojjLat. || Vn.,
maîtHser, xpaxéto-û, f. T,aa),' ^é^n. Se com-
mander à soi-même, lauxou, i\ç xpaxetv.
COMME, adv. 10 Ainsi que, autant que,
fa>;, ÛTjcep. Comme..., ainsi ou de même, ca;...
ouxfa)(ç) ou oCx(a xaî. Comme je l'apprends,
b); TcuvOivotiai. Comme on dit, &ç «aai.
Comme il est possible, a>c 6uvaxdv. || 2» De
quelle jnaniere, comment, wç, ôitwç. Je sais
comme Vaflaire se passa, oT6a u); lyivexo xô
zpayjjta. || S® Combien, w;; (se rapportant à
un comparatif, Sao). Comme tu parles bieni
wç eu 'XéYeiç. |] 4* Par exemple, olov, ÔTitsp.
Il 5® Presque, en quelque sorte, olov, ûffitep.
J'entends comme une voix, àxouu) ucnrep çu-
v/jv xiva. Il 6o En qualité de, w;. Envoyer
qqn comme gardien, irépLicu xivà di oùT^axa.
Il Conj. 10 Lorsque, au moment oii, w;, 8xe
ouec /ïwd. Comme je partais, àç on 8xe àiz-
VjCiv. Il 20 Pa7'ce que, vu que, wç, iizci avec
tind. Comme c'était l'hiver, wç ^.eijiwv t\v. ||
Comme si, loc. conj., ÔTirep âv eI gu^c /*Ojy-
/û/i/", si la supposition est une simple con-
ception de l'esprit, et avec Vindicatif d'un
temps secondaire, lorsque la supposition
est considérée comme contraire à la vérité;
Ô7it£p, ôç avec le participe. Comme si l'in-
struction ne servait de rien, w? xf,ç iraiSeû-
commémohatif, ive, adj., TrapaSd^i-
{JLOÇ, OV. ^
COMMEMORATION, sf., t6 {iVT,[idvfiUiJLac,
axo;.
COMMENÇANT, ANTE, sm. et sf., 6 ICEpl
xà axoi^era arouSdt^uv, ovxoç; fém, i\ irepl
xà 7X0'.yeTa arouSaÇoucra, t.ç.
COMAÎENCLMENT, sm., -fj <ipX'<^i ^^' Au
commencement, é^ àpyr^j xax' apyd^. Dès le
commencement, è^ ou'<i7c' à p/f,;. Depuis le
commencement jusqu'à la fm, e^ ^px^^ i^^XP^
xéXouç. Au commencement de l'hiver, xou yji-
{lûvoç dpxo[isvou. Comme je l'ai dit au com-
mencement, &9irsp eIttov iv dipx^* Il Au pi.,
les premières leçons, xà axoiVEia, wv.
COMMENCER, vn., prendre commence-
ment; faire le commencement, apxojiai,
f. (Sp^oixai. La moatagne commence au fleuve,
xô opoç àpy&xoii dira xoO icoxajjiou. Je com-
mence par qqn, d!pxo|JLai àizà xivoc; par qq.
chose, aicd ou Ix xivoç. Je commence de ou à
Sarler, apYojxai À^ytiiv; (je me mets â parler),
pXoixai >.éYEiv. Il Va. lo Faire le commen-
cement d*une chose, àpyjiù, f. dfpÇw; àpyp\La'.,
f. dfpÇojJiat; xax-àpxw, uir-oîpx*»), Ê|-âpxw,
f. dp^o), ^én. Nous ne commencerons pas la
guerre, ico)«é{xou oOx dfp^O[XEV ou ip^d[jLEÔa. ||
2° Donner les premières leçons à, xà cxoi-
XEÎa 6'.5acxw, ace,
^ COMMENSAL, ALE, sm. et sf., Ô, "f, ÔjiO-
xpaitEÇoç, ou; ô, f, cuv^eiirvoç ou; ô aùcaixo;,
ou; de qqn, xivi. Etre le commensal de qqn,
xivî ou p.exa xivoç aua-ffixew-w, f. ifjau).
COMMENT, adv. 10 De quelle manière,
irûç; Tc^; (dans l'interrogation indirecte), les
mêmes formes, et plus souvent ôito);, oitTj.
Comment te portes-tu? itwç Ixeiç? Ils de-
mandent comment il faut faire, épuxûat 'rûc
ou 8ru)ç Seî icoiEÏv. Il 2o Pourquoi? itûç; xi;
Il 30 £71 quoi! xî 6é.
COMMENTAIRE, sm. lo Observations sur
un livre, x6 ûicdiivTi[j.a, axoç (et le phiriel). ||
2" Interprétation, \ êVjYTjO-iç, eu>ç. || Au pi.,
mémoires, xà uitotivTijiaxa, wv.
COMMENTATEUR, Sm., Ô éÇf^Y^.xfjÇ, oO.
COMMENTER, va., Eç-TjéoîJLai-oûjiai, f.
•/jaojxai; éj3{jiT\vEu<i}, f. EiSaw, ace.
COMMERAGE, sm., 6 YP3(<^v GÔXo^, ou.
COMMERÇANT, ANTE, adj., £(Xltopsud{XS-
voç, 7^, ov. ]| Sm., ô luLiropoç, ou. De com-
merçant, Éfiitopixd;, •/;, ov.
COMMERCE, sm. lo NéQocc, trafic, (en
gros), \ ijjLTcopia, aç; (en détail), ^ xairriXEia,
aç. De commerce, Ijjntopixdi;, ri, dv. || 2o Liai-
son, rappoi't, f, ôjjLi^îa, aç; -îi cuvouaia, a;.
Avoir commerce avec qqn, xivi ou icpoç xiva
6[ii)^é(i)-û>, f. -/iju) ; ffuv-Ei(ii xivt.
COMMERCER, VU. lo Trafiquer, Eit-Tcopsuo-
jxat. Il 20 Avoir des relations avec, Q\kikstù-C},
f. iF|<jw, dat. on itpdç et Vacc,
CO.\IMERCIAL, ALE, Ijxicooixdç, Vi, dv.
Lois commerciales, oi vd[xoi E^icopixoi, uv.
COMMÈRE, sf., femme bavarde, \ ffTCEp-
jioXdyoç (ou) yuvî^, vatxdç.
COMMETTRE, va. lo Faire, ipYaÇojia»,
Trpàxxw, ace; yj^dou.:ki-Ci]i.'x\, dat. \\ Forme
souvent un seul verbe avec son complément.
I Commettre une injustice, àôtxt'a y'pCi]j.0Li ou
I
COM
— 78 —
COM
di8tx6(i>-b), f. -^9(1). Conimetlre une raule, d[jio(p-
Totvu). Commettre une impiété, dtvoaioupyfito-û,
f. 7|ff(o. Il 2» Employer, préposeï', Tixxu), f.
•ciÇu), ace; à, ace. aî;ccsm, ouinf, || 3o Con-
fiet\ 'TciffTEuw, f. eCffw, ace, || 4° Exposer à
un danger, à une avanie, xivSûvh), dvcîSsi
it6pi-6fltiAw, ace. Il 50 Mettre aux prises,
ffoy-xpoûw, ffufi-6aAXw, acc; avec, aa/. ||
Se commettre, vr. 1» S'exposer, irapa-6dtV
Ao{xai (raoy.). |j 2o En venir à un démêlé,
tU Ipiv xaO-£9Ta{xo(i (moy. avec sens neutre);
avec, dat.
GOBfMI^ATOIRE, adi., dlllsiX7,Tlxd(;, -^j ($v.
Lois comminatoires. Ta i^:eù^r^x'.xi. v6[jLi{jLa, (ov.
COMMIS, sm., 6 ôinipéTTiÇ, ou.
COMMISÉRATION, sf., ô êXeoc, OU ; t6 éXe-
etvdv, oO ; ô oIxtoç, ou. Exciter la commisération,
TÔv IXsov èysipu},
COMMISSAIRE, sm., 6 £lci(i6XTtT-f|(, ou; ô
litÎTpoitoç, ou. Commissaire de police, ô i<sxv-
vôjjLoç, ou.
COMMISSION, sf. 1« Mandat, charge, -f,
évToX-r), f,ç; xà xpdorxay|xa, axoç; f| l7:'.xpoitT|,
f^ç; -fj énijjLÉXeia, a;. Donner à qqn commission
de, iirt-xçiiru) xivî, inf. || 2o Réunion de
commissaires, ot lirixexpajijjLévot, wv ; 01 éiui-
{leXtixat, ôv.
COMMISSIONNAIRE, sm. !<> Cc/i/t qui est
charge d'une commission, ô Imxpoicoç, ou.
Il 2o Messager, ô àyyeXo*;, ou.
COMMODE, adj. i** Aisé, convenable, côip-
jjLOoxoç, ov; ffû(ifX6xpoç, ov; imxT^Setoç, oç et
a, ov: fiSxpificrtoç, ov. |j 2° Facile, eujiapifîç,
s;; jSoiS'.oç, a, ov (fi^v, f<?(ïT0Ç).|| 3o /nai^^
gent, £&xoXoc, ov.
COMMODE, h., ô Kd{jL[j,o8oç, ou.
COMMODÉMENT, adv., eujiapo); ; ^(f8i(i)ç
(c. faov, s. faoïxa).
COMMODITÉ, sf. 1° Etat, situation com-
mode, 'i\ éicixT.Seidrr^ç, T,xOi;; i\ eôfiapsta, aç.
Il 2o Opportunité, ô xatpdç, ou. jj 3° Aise,
avantage, i?i eô-jropîa, aç. || 4° Au pi., latrines,
"T^ «foSoç, ou.
COMMOTION, sf. 10 Secousse violente, ô
ffeijjxdç, ou. Eprouver une commotion, «îo-
|xat (pass.). Il 20 Agitation, trouble, tj xiv7\-
cii, ewç; fi xapaXTi', iiî.
COMMUER, va., jiexa-êaXXw, acc; en, et-;
e/ /'acc.
COMxMUN, UNE, adj. 1° Qm2 appartient à
tous, à plusieurs; public, général, xoivdç,
•f\, dv; 6T,[xd<Tioç, a, ov. Ce qui est commun à
tous, xô xoivôv Ttaai ou icavxwv. Avoir qq.
chose de commun avec qqn, xoivdv xi ïytù
xtvi. Mettre tout en commun, itavxa eîç xô
XOIVÔV xaxa-xi0Tjjjit. Le bien commun, xô xot-
vôv draôdv, ou. || 2° Ordinaire, xoivdç, -fi, dv;
vofAi^o^ievoç, ir\, ov. || S» Médiocre, vulgaire,
inférieur, àyûpatoç, ov; àyeXatoç, a, ov;
©aûXoç, oç et Y), ov. Il 40 Abondant, dtcpèovoç,
ôv. Il Lb commun, sm. 1° Société entre plu-
sieurs personnes, xô xolvov, ou. En commun,
xotv^, xoivuç. Il 2° Le plus grand nombre,
xô ir'Xf,0oç, ouç; ol izoXkoi, wv. Un homme du
commun, etç xwv iroXXûv. Une personne du
commun (du peuple), dfvOpuTcoç ex SVjiJiou ou
ÔTjtxoxixdç. Les gens du commun, ot xu/dvxe?,
b)V.
COMMUNAL, ALE, adj., xoivdç, 1^, dv;
6T\(xd9ioç, a, ov. Biens communaux, xà ér^jxd-
9ta, (i)v.
COMMUNAUTÉ, sf., "îi xoivwvta, aç. Mem-
bre d'une communauté, 6 xoivo)vdç, où.
COMMUNE, sf., xôxoivdv, oû; ô OTjfxdç, ou;
T, TCdXtÇ, 8WÇ.
COMMUNEMENT, adv., xà Tzokli, ûç xà
TZoXki, a>ç èiti xà iroXXdt.
C03^IMUNICATIF, IVE, adj., xotvwvixdç,
•f|, dv.
COMMUNICATION, sf. !« -^c//on de com-
muniquer, -^ dvaxotvwfftç, eo>ç;-f; piexiôocyiç,
ewç. Donner communication d'une ctiose. Yoy.
COMMDNIODBR. || 2^ Commei'ce, relation, i\
xoivwvîa, a^; i\ émjxt^ta, aç. Avoir communi-
cation avec qqn, éitipiiÇiqt -Tcpoç xtva Ypâo|iai-
ûuat. Il 3» Passage, "fi-ôSd;, ou; '}\ StoSoç, ou.
Couper les communications, xàç ôooCiç utco-
xé^vopiai (moy.). Couper la commuuication
d'une place, /wpîov àito-xeij^îÇo), f. lw.
COMMUNIER, vn., xûv àyîwv tiexa-Xau-
oavb).
COMMUNION, sf. 1® t/nzon dans une même
foi, i\ xotvwvîa, aç. || 2° Action de cmnmu-
nier, -fi àyta (aç) jiexiXrj^'iÇ, ewç; \ xoivw-
vta, aç.
COMMUNIQUER, va. !« Faire part de,
transmettre, itapa-otSo)}!!, acc; à, dat.;
{xsxa-8îSfa>[jii, gén.; à, dat, || 2° Faire con-
naître, xowdw-û, àva-xotvd(o-û, f. wdo), acc;
k,dat. Il 30 Faire passer, inspirer, l{i-Tuoiéc«>-
û, f. T^ffw, acc; à, dat, \\ 4° y4i;c2r relation
avec, xoiv<i>vsu)-(5, if|7(«); ôiiiÀéu-ti), f. t^^co,
rfa^. Il 50 Aboutir, xaô-i^xw, irpod-Tixw ; à
ou avec, acc. avec eîç, érî, icpdç. || Se commu-
niquer, vr. 1° Se transmettre, 8'.a-8î8ojxai
(pass.). Il 2o Se familiariser, olxetdofjiat-
oû|jLai, auv-oixeido|JLa'.-oO{jiai, f. w6r,(T0{iat, dat.
Il 30 £/re en com7nunicalion Vun avec Vautre,
jiex' àXhi\KuiV cuv-ej^edOat (de auv-é/ofiai,
moyen).
' COMMUTATION, sf. Voy. CHANGEMENT.
COMPACITÉ, sf., •?! TtuxvdxT.ç, T,X0Ç.
COMPACT, ACTE, àSpdç, a, dv; tzuy.'^Ôç,
Tj, dv; (nombreux, pressé), îOpdoç, a, ov.
COMPAGNE, sf. 1° Celle qui partage le
sort de, fi xotv6)vdç, ou, gén. \\ 2o ^7nie, -fi
'fOvïj, T.ç; •?! Ixaîpa, aç. || 3° Epouse, •i\ yuvV^,
vatxdç. Il 40 Ce Ç'iw' accompagne, àxdXouOoç,
ov, gén. ou dat. Etre compagne de, àxoXou-
6é(i)-w, f. T,a(«), c?a/.
COMPAGNIE, sr. {0, Société, communauté,
i\ xoiv(«)via, aç; -f^ cuvouori'a, aç; -îj ôjxiXta, aç.
Les mauvaises compagnies, al xaxal ô^iiXtat,
b)v. Les gens de bonne compagnie, ol xaXoi
xdyaOot, ûv. De compagnie, xoiv^. De compa-
gnie avec qqn, jxexa xivoç, <jûv xivi. || 2° Réu-
nion de personnes, ô «ruXXovoç, ou ; f, aûvo-
80Ç, ou. Il 30 Coiys de troupes, i\ xaÇtç, etoç.
COMPAGNON, sm. 1° Celui qui est avec,
camarade, ô xoivwvdç, ou. Compagnon de
table, 6 atJvSeiicvoç, ou. Compagnon de navi-
gation, ô aûfjLirXouç, ou. Voy. camarade. ||
2° Ami, ô cptXoç, ou; ô ixaipoç, ou. || 3© Om-
vrier, ô ôicoupfdç, ou.
COMPARABLE, adj., <ju{ji6X7ixdç, 1^, dv ; à,
dat. ou icpdç et l'ace. Qui n'est pas compa-
COM
— 79 —
COM
rable avec, àoù\^.6\r^xo^^ ov; àvôjjioioç, ov, dat,
COMPARAISON, sf., 'f\ irapaSoX^ f|<;. En
comparaison de, irapdt, irpoç, ace. Par compa-
raison, Ix icapa6oXf,ç. Faire la comparaison
de, aup.-6i>^a), 7:apa-T{eT,[ii, acc. ; avec, dat,
on Ttpdç e< /'acc.
COMPARAITRE, vn., Eiv-^p^opiaci, AV^C
ou sans eU tcOç Sixavraç ; ôic-axoûb) ; âir-
^ COMPARATIF, IVE, adj., auvxpiTlxdç, T^,
ov. Il Sm., ô ffuyxpiTixdç, ou.
COMPARATIVEMENT, adv., Ix napaSoXflc.
COMPARER, va. l» Faire la comparaison
- tf '^^.. ;û _ _'... -^^ .
icpoç ei face.
COBIPARTIMENT, sm., i\ H£pîç, îSoç. Divi-
ser en comparlimenls, [ispi^co, T. lû, acc.
COMPARUTION, sf., \\ ditavTT.aiÇ, ew;.
COMPAS, sm., ô 5ia6r,'rT,;, ou.
COMPASSÉ, ÉE, adj. lo Très exacte dxpi-
6éo"TaToç, Tfj, ov. Il 2° Affaclé^ itspîepYOÇ, ov.
COMPASSION, sf., 6 eXsoç, ou; ô oIxto*;,
ou; f\ xaToixTKTi^, eo)Ç. Avoir compassion de,
eXeéùi-ù), r. i^(Tb), acc. Exciter la compassion,
tôv IXeov ÊYEÎpw,
COMPATIBLE, adj., sC'ap{i09T0<, ov.
COMPATIR, vn. 1° Avoir compassion de,
cn^L-Tzdayjù, dat. \\ S» Avoir de l'indulgence
pour une chose ^ irpôç ti on irEpi tivoç oyy-
YVto|XTfiv Tcoteojxai-oGjiai, f. i^ao^xat. || 3° S*ac-
corder avec, àpuôxxti), itpoff-apadTra), f.
07(0, dat,
COMPATISSANT, ANTE, adj., éXei^iAUV,
ov; oixTip;jL(i)v, ov; ffU[ntaOT,ç, éç.
COMPATRIOTE, sm. et sf., 6, f| iltt/c!)-
ptoç, ou ; de, dat. Notre compatriote, ô Èiciyw-
ptoç "fiaïv.
COMPENDIEUSEMENT, adv., 9UVT(${Jib>{.
COMPENDIUM, sm., -fl éinTO{l.V), f,^.
COMPENSATION, sf. l» Equivalent^ -fl
à(jioi6i^, f,ç. Il 2° Dédommagement, \ li:av-
6p6b>7:Cf £(■><; "h ^vTÎûovi;, E(o{.
COMPENSER, va. 1° Reconnaître Véqui-
valence de, ladw-û, é^i9db)-(5, f. waw, acc. ||
2" Dédommager^ Iitav-op0(5u>-û, acc, || Se
COMPENSER, vr.', les mêmes verbes au passif.
COMPÉTENCE, sF., TÔ xupiov, OU.
COMPÉTENT, ENTE, adj., xupio^, a, ov;
îxavôç, 1^, 6v ; éiRr/jSEtoç, oç et a, ov.
COMPETITEUR, sm., Ô àvTiirapayrE'XXwv,
ovToç; de qqn, xivi; à, acc. Avoir qqn pour
compétiteur au consulat, iyjii Tivà ivxntapay-
yéXXovTa ôraTE^av.
COBIPÉTITION, sf., •f\ àvTiirapaYYeXta, aç.
COMPILATEUR, sm., 6 àva^Eyo^ievoç, ou.
COMPILATION, sf., Ta àvaXsxTa, wv.
COBIPILER, va., ivaAéyofxai (moy.), acc.
COBfPLAINTE, sf., -f; 6p7\v(i)8ia, aç.
COMPLAIRE, vn., /api^ofjiai, f. iou|iat;à
qqn en qq. chose, tivCti. || Sbcomplaihe, vr.,
xa)^X(i)m^o[jLai, f. loûfiai; dans, en, dat. avec
ou sans sici.
COMPLAISAMMENT, adv., dpSTxdvTux,
icpoOu^fa);, jjlet' euvoîaç.
COMPLAISANCE, sf. !<> Désir de plaire,
fj àpéayitiOL, a;; f, icpo6u^ia, aç; iFj cùxoXut, a<.
Avoir de la complaisance. Yoy. complaire. ||
2» Plaisir, i\ i^Bo^i, fiç. || 3» Contentement
de soi-même, i\ auxipxeia, aç.
COMPLAISANT, ANTE, adj., dfpSTXOÇ, 7),
OV ; OspaTiEUTixd^, 'ifj, dv ; cûxoXoç, ov.
COMPLÉMENT, sm., t6 icXT;pa)|xa, axoç.
COMPLÉMENTAIRE, adj., 1cXT,pfa)Tlxdc, V|,
dv.
COMPLET, ETE, adj., tAeioç, o; et a, ov;
êvteXi^ç, éç; ÔXdxXt\poç, ov. jj Sm., -^ Tc^eid-
TT,(, -i;to{. Etre au complet, TéXBidç, d< et a,
dv eI{ii.
1. COMPLÉTEMENTT, sm., action e^e rendre
complet, i\ TcVfjpwffiç, ewç.
2. COMPLÈTEMENT, adv., c^'t/nc manière
complète, TeT^Eu;, icavTEXwç, icûîvtwç.
COMPLÉTER, va., icXT^pdu)-<ï>, dva-icXT^pd<o-
(0, 9u^-7cXir\pda)-fa>, f. coau, acc.
COMPLEXE, adj., icoXûirXoxoç, ov.
COMPLEXION, sf., -fi Toû (T(0{X2T0Ç g^ic, efa)C.
Bonne complexion, •f\ c^E^ia. a;. Mauvaise corn-
plexion, •i\ xa^sÇia, aç.
COftIPLIGATION, sf., f, au|i:cXoxV|, ilç.
COMPLICE, adj. et subst., {XEraÎTio;, ov;
cruvaiTioç, ov; de gq. chose, Tivdç. Etre com-
plice d'un crime, amaç \ux-éx(à ou xo'.vuvsco-
&, f. l^ffCi).
COMPLICITÉ, sf., t6 auvatTiov, ou. Avec
la complicité de qqn, ouvaitiou Y^vo^iévou t:-
vdç.
COMPLIMENT, sm., 6 d(nca(T{Jid<;, ou; -f|
icpd(7p7\9iç, etoç; (flatterie), tô Bcjheuijux, ato;;
TÔ xoXaxcufxa, aToc. Faire à qqn ses compli-
ments (formule de politesse), x^^'p^i^ '^^^^ *^-
Xsûfa).
COBiPLIMENTER, va., à(ncdc{;oixai, f. a90-
piat ; icpca-ayopEÛa), acc; sur, ïyeyL(x,gén.
COMPLIMENTEUR, EUSE, sm. et Sf., 6
xdXaÇ, axoç; fém.i\ xoXaxî;, CSoç.
COMPLIQUÉ, ÉE, p.p. Yoy. COMPLIQUER. ||
Adj., ffu|JLicsicXÊYjJiivoç, 7\, ov ; itoixîXoç, t^, ov;
6u9xpitoi;, ov. Affaires compliquées, aupiics-
TtXEyfiÉva itpaYfxaxa, u>v.
COMPLIQUER, va., i^-TZkHiù, iCEpl-lcXÉXM,
acc. Il Se compliquer, vr., les mêmes verbes
an passif.
COMPLOT, sm., -f) 9UV(i>(i09ia, a<; if| auvra-
9iç, e(i>ç; ^ icxpaTXEUTj, f|<. Faire ou former
un complot, 9uv-d{ivu{jii, ouv-iorapLai (moy.
avec sens neutre).
COMPLOTER, vn., faire un complot, ouv-
d[i.vu{ii, 9uv-{9Ta|jiai (moy. avec sens neutre);
contre qqn, iiçt Tiva. || Va. Concerter, tra-
mcr,icap a- 9XfiudtÇb),f. ccvo); }i.r\yjx>iio\kw.'Ci]iJSL\.,
f. Vjdosxat, acc. Comploter la mort de qqn,
GavaTdv xivi iici-6ouXsû(i), f. edao).
COMPONCTION, sf., ^ xaTavu^K, £(>>(.
COMPORTER, va., 6éxo(i-a(, £v-6Éxo{xai,
acc. Il Se comporter, vr., icpoa-^ipofiai (pass.);
envers qqn, xtvt ou icpdç tiva.
COMPOSÉ, ÉE, p.p. Yoy. composer. Il Adj.
Il 10 Fait de plusieurs parties, ffuv0ÊXOç. ov;
de, gén. avec ix. || 2o Grave, sérieux, cicou-
SaToç, a, ov; arejJLvdç, i\, dv. || Sm., tô auv6s-
Tov, ou ; (mélange), TÔ jjLÎyjia, atoi;; tô xpa{jLa,
aTo;. Etre un cumposé ou être composé de,
ffUY-xEi{xai Èx, gén.
COM
— 80 —
CON
f.
COMPOSER^ va. i» Former de plusieurs
artiesy ffuv-ttOtijjii, ace, \\ 2® Faire^ produire
un ouvrage), cruv-T:6T,[ii, ouY-Ypâçu; icoiéw-
w, r. Yjaw, ace, \\ Absolu, Composer des vers,
iioisu-o), f. i^9u; de la prose, YpcK9<<^; de la
musique, iisXoicoiéu-û, f. if|<jw. || S» Prépa-
rer, atranger {son maintien, son vviage)t
oii-9xeua^oi, f. dota', icXirru), f. icXiaci)^ ace.
Il Vn. 1° S'accorder, s'arranger, wv-TiOepiai
(moy.); d'une chose avec qqn, xi ttvt ou'7cpd<;
Tiva. Il 2^^ Capituler. Voy. ce mot. || Secom-
posEn, vr. 1© Etre composé, formé de, oiSy-
xgi{xat èx, jy^/j. Il 2° Arranger son maintien,
aXi'k\^xi^o\LOi\., f. ioO[xai.
COMPOSITEUR, sm., celui qui compose
en musique, b jjLsXoTroid;, oO.
GOMPOSlTio.N, sf. 1° Action de composer,
•îj (juvôsffiç, 6U)ç; (en prose), -îi auvra^iç, ew?;
(en vers, en musique), -fj icoi-fiatç, ewç. || 2® A/^-
lange^ xà ffûyxpajia, aToç. || 3^ Ouvrage, (en
prose), -fi cuyypayyj, fî?; x6 aûyypai\i.\Lx^ axoç:
(en poésie), xà izoIt^iiol, atoç; (en musique), -n
jieXwSîa, aç. || 4° iiccommodemen/. Voy. ce
mot. Qui est de bonne composition, eSxoXo;,
ov. Qui est de difficile composition, 8u9xoXoç,
ov. Il 50 Capitulation, Voy. ce mot.
COMPRÉHENSIBLE, adj., xxTa^T^ircdç, •i\,
ôv; votjÔj;, tj, 6v.
COMPRÉHENSION, sf., "f^ xaTiX'r\4''<:> ^^^y
xb xaTaX-r^iTTOv, oO.
COMPRENDRE, va. l» Contenir, renfer-
mer, (au pr. et au fig.), 7C3p'.-Xa{i6dcv(i>, Tcepi-
i/jù, ace. Toutes les parties sont comprises
dans le tout, irdvTa xà (i8pir\ 6icà toO SXou
'nepi-É^s'cai. 11 le comprit dans le traité, 'Tcepi-
éXaficV aÔTÔv taïç ffuvèT,xatî. || 2® Saisir par
la pensée, Xajiéava>, xaTa-Aa[x6dv(i>; {jiav-
6iv<o, xaTa-jjiav8iv(i); auv-tT,|it, ace. Je com-
prends que je me trompe, qu'il se Irompe,
ff'jv-iTjjJit ajiapTivtov, aôxôv àjJLapxâvovTa.
Comprendre qqn, ff*jv-Î7\jjLtxivoç. Facile à com-
prendre, eôxaxaX'f^Tixoi;, ov. Difficile à com-
prendre, 8uTxaxiXT,xcoç, ov.
COMPRESSE, sf., xô 91cXy|V'.ov, ou; ô dty-
tt-xr^^, fjpoc; 6 fioxo^uXa^, axo<;.
COMPRESSIBLE, adj., m£<rrô;, 1^, 6v.
COMPRESSION, sf., ^ -ïtie^i;, €wç; -îj auji-
COMPRIMER, va. 1* Serrer avec force,
méÇo), ffU[JL-itisÇ(i), f. éffu), ace. || 2« Empêcher,
contenir, eic-é^^w, ace.
COMPRIS, ISE, p.p. Voy. COMPRENDRE. ||
Y compris (avec), \ktxi, gen. Non compris
(sans), aveu, gén.
CO^IPROMETTRE, vn., faire un compro-
mis, e'.<; lT«xpoir)\v fpj^oaai. || Va., exposer à
un danger, à une avanie, xtvSûvw, ôvEiSît
ou alff^^viQ Ttepi-ôiXXw, ace. J| Se compro-
mettre, vr., éauTûv, ^v, b xiv6uv(j), ôvetSeï ou
aiff/uv7\ Ttepi-ôaXXsiv.
COMPROMIS, sm., -fi émxpoirri, î\î. Faire,
passer un compromis, eîç iiciTpoirhiV Ipxojiai.
COMPTABLE, adj., uiceûOuvoç, ov. Il Sm.,
ô XoYiffx/|Ç, oO.
COMPTANT, adj. m., fxoipioç, oç et t„ ov.
Argent comptant, xô ipyupiov, ou; xô vdijua-
{jia, axoç. Payer argent comptant OU comptant,
àpyupiov xaxa-6d(XX(i).
COMPTE, gra. 1« Nombre, calcul, bip'.^-
pidç, oO. Il 2« £<a< portant le calcul, ô dtiro-
XoyKTjidç, ou. Porter en compte, mettre en
ligne de compte, (an fig.), teuir compte de,
xaxa-XoytÇojiai, (au fig.) ôito-XoyiCojxat, f.
toûjxat, ace. Prendre sur son compte, àva-
Séxoixat, ace. Mettre qq. chose sur le compte
de qqn, èic-ayo» ou ftva-xt^jii xt xivi. Sur le
compte (au sujet) de qqn, itepCx'.vo;. En fin de
compte, xiXo; ôé. || 3^ Action de rendre rai-
son, b Xdyoç, ou; (d'une gestion), aîcûOuvai,
ûv. Les comptes que les 'stratèges ont à
rendre, al eûëuvat xwv ffxpaxTiVûv. Rendre
compte d'une chose, Xoyov ou elSuvaç xtvôç
8i5b)[i.t ou ÙTz-éytù. Demander compte d'une
chose à qqn, Xôyov xivô; irapa xtvoç Ç'i\x£(i)-w,
f. -ir.aw; euôuvaç xtvdç xiva iic-aixéu-û, f. r^iu).
Compte rendu, i[ B'.-i\fi\<r.^, £&>?. || 4« Estime,
considération, b Xôyoç, 00. Tenir compte de,
XoYov TtoiiopLai-oujiai, f. T.TOjiai, gén. Ne
tenir aucun compte de, oô6£va X6yov TcotoQ-
{jLai, gén. A bon compte (à bon marché), 6XiYT,ç
xi'^fjÇ. Il 5*> Profit, avantage, xb xépSoç, ouç.
Trouver, faire son compte' dans une affaire,
xépSoc Xapi6iv(o Ix ou àicô xivoc
COMPTÉ, ÉE, p.p. Voy. compter. || Marcher
à pas comptés, 9£p.v(ôc ^aSi^u.
COMPTER, va. 1° Nombrer, calculei',àpi'
6[ié(i)-a), f. i^ff(i>; Xo^îJ^ouiai, f. loûfxai, ace.
A compter (à partir de), diro, gén. \\ 2» Dé-
bourser, payer, dpiO^éco-û, f. V^ffu) ; xaxa-
SiXkiù, ace. Il 3* Avotr^ [en certain nombre),
l^w, ace; ou se tourne par être, el\Li,
avec le gén. Il compte vingt années, l/.ei
6Ïxo(jiv ÎT(\, ou Irctv cTxoaiv ixûv. || 4« Co7h^
prendre, ranger, àptOfiéw-û, xax-aptO{jLé(t>-c!),
f. Vjffto; xaxa-XoylÇojiat, f. loCjxai, ace; par-
mi ou au nombre de, év, da^ Etre compté^
(et neutralement) compter parmi, dpiO(jLoCpiai
(pass.) èv, dat., ou ei;, ace. \\ 5® Réputer,
estimer, •f|Yéo[JLai-oi3{Aat, f. -fi^oiiat, ace. ; pour,
ace. Compter pour beaucoup, pour rien, 'jcgXùv,
o65éva Xdyov icotgoiwti-ouaat, f, -fidoiiai, gén.
Il Vn. l® Calculer, supputer,^ àpi^ikétù-îù, f.
•i^aw. Ils comptent par nuits, vufiv àp'.0[i.ou!ji. ||
2° yli'otr confiance, ciboire, iitaxeûu, f. ao), c/a/.
Nous comptons sur notre armée, sur notre
droit, -ïctoxeijopiev xfî axpaxiS, xw 8ixai(i>. Je
comptais que tu viendrais, éiciaxcudv ae -îJ^eiv.
COMPTOIR, sm. 1° Bureau de marchand,
•i\ xpi-ireÇa, t,î. || 2® Bureau de commerce à
l* étranger, xb Ijjizdpiov, ou.
COMPULSER, va., dv-eXîxxd), ace.
CONCASSER, va., xpi6b), ace.
CONCAVE, adj., xoîXoç, T\, ov. La partie
concave, xô xoDvOv, ou.
CONCAVITÉ, sf., "fl XOlXdXT.Ç, T,X0Ç.
CONCÉDER, va., auy-xwpéw-w, f. i^aw,
ace. ; que. prop. infinitive ou oxi, û; avec
l'ind. ou l optatif.
CONCENTRATION, Sf., •?! dUVaywyVÎ, f,<;.
CONCENTRÉ, ÉE, p.p. Voy. CONCENTRER. ||
Adj., qui cache ses sentiments, xpuv|;îvouç, ouv.
CONCENTRER, va. \° Rassembler, auv-
d-^fti; à^poi^tù, f. oiffo), aec; dans un lieu, £».;
xoicovxiva. Il 2° Dissimuler, oxéyw, f. axe^w;
xpuTTxa), f. xpu<];w, aîc. Il Se CONCENTRER, vr.,
les mêmes verbes au passif.
CON
— 81 —
CON
CONCENTRIQUE,, adj., ÔpiÔxsVTpOC, OV.
CONCEPTION, sf. !• Aclion par laquelle
un enfant est conçu, -f, 9Ù^T,();t;, cb>ç. ||
2° Faculté de comprendre , \ auvcaiç, tbic.
|{ 3» Pensée^ i^ Ivvot», «ç; -^ Stivoia, otç; t6
vÔT,{ia, axoç.
CONCERNANT^ prép., itspî, acc. ou ^én.;
xaxi, icpdi;, ace.
CONCERNER, Ta., âv--f,xb>, acc. avec tX^ou
Tcpoç; 'icpo<T-7ixci>, cte^ Il Ce verbe se rend
souvent par des prépositions, (voy. con-
cernant), par des adjectifs ou par le géni-
tif d'un nom. Pour ce qui me concerne, xô
Tcoài ou xax* ép.é. Ce qui concerne la guerre,
TA Tcpoç t6v icdXetJLOv, tk toG icoX^{i.ou ou xà.
iroXs^txi, ûv.
CONCERT, sm., (an pr. et au fie.)» "h ^{^~
(pcovÛE, aç. Il De concert, loc. aav., xoiv^,
ffu{jL!p(dVb>{. De concert avec qqn, xotv^ {jlstÎ
TIVOÇ; CU{19<i>V0ÛVT(0{ TIVÎ.
CONCERTÉ, ÉE, p.p. Yoy. CONCERTER. ||
Adj., étudié, affecté, iceptepYOÇ, ov.
CONCERTER, va., arranger de concert,
cruv-Ti^epiai (moy.), ace; avec qqn, xivt ou
itpdçTtva. Etre concerté, ffuy-xgtjxai. |j Se con-
certer, Yr., 6i-o{io^oyio{iai-oGpuxi, f. i^vofiat;
sur une chose, icepi xivoç.
CONCESSION, sf. io Action de concéder,
^ (nr^iù^r\<ji^, eue. Foire des concessions à
qqn, xtvl ^uy-yjaç^éiù-Si, f. yjçw. || 2° CAo^e
concédée f xè o-uYj^wpTijia, axoç.
CONCEVABLE, adj., %ax(xkr\'Kx6i, -/j, dv;
voT.xdç, -ï^, tJv.
CONCEVOIR, va, l» Devenir enceinte,
auVXaiiêivb)) acc. || 2» Eprouver, ressentir,
T^apiSivu), acc. Il conçut de Pespérance, éXm8a
D^6e. Il 30 Inventer, imaginer, im-voew-û,
■cept-voew-ô, f. V^aw, acc. [[ 4*> Comprendre,
xaxa-X3pi6dv(i>, 9uv-it^{j.i; év-voé(o-o>, f. T|9(>),
acc. Je conçois que tu veuilles faire cela, vuv-
îr,(i'. 8x1 pouXfii xoCxo 1C016ÎV.
CONCIERGE, sm. et sf., 6, i\ iruXbtpdç, ou.
CONCILE, gm., T| 9UV0801;, ou.
CONCIIilABLE, adj., dpjxdxxuv, ouorot, ov.
CONCILIABULE, Sm., "^ ffUTXafflÇ, £(■>{.
CONCILIANT, ANTE, adj., xsxaXXxxxixd;,
T|, dv.
CONCILIATEUR, TRICE, Sm. et sf., 6
SiaXXaxxTjç, ou ; 6 SiaXXdxxcav, ovxo; ; fém. -fj
SiaXXixxouaa, t,ç. || Adj., xaxaXXaxxtxdç, Vj,
dv.
CONCILIATION, sf., j\ Bi^LkXoLfh, f,ç.
GONGILIATOIRE, adi., 6iaXXaxx-r,Dioî, ov.
CONCILIER, va. 1<» Accorder, Si-aXXixxw,
xax-aXXaxTw, acc; avec, icpdç c/ l^acc, ||
2° Attirer, procurer, itepi-iicxu), f. a^**^;
icapa>9xeua^b), f. da(ù, acc. \\ Se concilier,
vr. 10 S'accord€i\ Sta-aXXÎxxoïiat (pass.);
avec, dût, ou irpd; et Vacc. || 2® Se procurer,
gagner, icopiÇopiai, f. loupiai; icepi-icoiiopiai-
oG|Mii, f. iiffoiiai, acc. Se concilier la bien-
veillance de qqn, x^v eSvoiiv xivo; xxioiiai-
CONCIS, ISE, adj., 9uvxo[xoç, ov. En style
concis, auvxd(x(i>ç.
CONCISION, sf., i\ auvxo|x(a, aç ; x6 auvxo-
|wv, ou. Avec concision, ouvxdfiw;.
CONCITOYEN, ENNE, sm. et sf., ô ICoXl'xt^Ç
ou 9u;iicoXtXT|Ç, ou; fém, -^ icoXitic ou 9U(iiio-
Xtxic, iSoc
CONCLUANT, ANTB, adj., 9U{A7rcpa9Xi«d;,
-{[, dv; itx/Opdç, d, dv.
CONCLURE, va. 1» Terminer, achever,
dico-xeXéu-û; itcpxivii», 9U|i-iccpa{v(i>, f. avw,
acc. Conclure la paix, une trêve, un arrani^e-
ment avec qqn, icpd; x;vz eîpr,vT,v, eicovSàç,
ffuv6^xatç TrotéopLSi-oGiJLxt, f. 'r|(TO{xai. Il conclut
ainsi son discours, xeXcuxûv IXc^t xdtSt.
2° Tirer comme conséquence, 'Kùyif^o^i, ouX-
Xo^î^^opiai, f. ioC{jLac, acc; d*une chose, ex xi-
vo;. Il conclut de là que, i% xouxtav Xo-ri^exai
oxt, indic. \\ 3» Prouver, tkéyytù, acc. \\ Vn.,
donner son avis, Juger, Yiyvciaxu), Conclure
à la peine de mort, Oavdixou xitiioixat-tôpiai,
f. ^ffopiai.
CONCLUSION, sf. 1« Achèvement, fin, -f.
èmxêXeffi;, ewç; x6 xéXoç, ouç; xô itipaç, axoç.
Conclusion d'un discours, ô iicîXoyoç, ou. ||
20 Déduction d'un raisonnement, xà ffuiiité-
paffjxa, axo;. || 3o Au pi., reauéte; avis, t\ U-
Tjfftç, Etoç; Tfj IvxcuÇi;, ewç; tj YVwfiT^, 7\ç.
CONCOMBRE, sm., 6 vixuo;, ou.
CONCORDANCE, sf., ^ vujjKpuvia, aç ; (en
grammaire), f, cGvxa^i^, eu^.
CONCORDANT, ANTE, &dj., 9U(i(p{i)V0Ç,
OV.
CONCORDAT, sm., -^ 9Uv6t|XT\, 1)1^.
CONCORDE, sf., -f, ô{xdvoia, aç. Vivre dans
la concorde, év ôpiovoia 8i-iY(i>. || La Concorde
fpersonnifiée), ^ 'Oiidvoia, aç. Temple de la
Concorde, xô 'Opiovoeîov, ou.
CONCORDER, vn., 9U(Ji-^(<>viu)-û, f. Vjvu»:
avec, dat,
CONCOURIR, vn. 10 Contribuer, auv-
epydtÇoiJLai, aufi-irpixxt*); avec qqn à qq. chose,
xivl icpd; ou c?< XI ; à faire une chose, eU xô
icoisiv xt. Il 2o Entrer* en concurrence, àyta-
viCouLoti, f. iou[j.ai; avec qqn pour qq. chose,
irpd; xiva irepi xivoç.
CONCOURS, sm. l» Coopération, •i\ wvep-
yioL, aç. ||2o Réunion, rencontre, •i\ auyxpou-
atç, ew;; -fj 9v\i€o\f\, *»[;. ||3° Affluence de
monde, ^ auvSpojn^, fi;. Il y a un grand con-
cours de monde, vuv-xptfxoo't ou 9uv>ép)rov-
xai icoXXot. Il 40 Dispute pour un prix, ô
àywv, ûvoç.
CONÇU, UE, p.p. Voy. CONCEVOIR. Il Adj.,
exprimé, (dit), EipTf\{iivoç, tj, ov; (écrit), ye-
Ypa^xpiévo;, t\, ov. Le discours était conçu en ces
termes, ô Xdyoç oîixwç elye.
CONCUBINAGE, sm., T| icaXXaxeCa, a(.
CONCUBINE, sf., ^ iraXXaxyj, t^ç.
CONCUPISCENCE, sf., i\ dpe^K, eb>;.
CONCURREBiMENT, adv., ôpioG, (X(xa. Con-
curremment avec qqn, xoivri picxi xivo;.
CONCURRENCE, sf., "f^ âpilXXa, T,;; ^ 91-
Xovixîa, a<; -^ ^-/iXtoat;, eu;. |; Jusqu'à con-
currence de, {x^xp^ .^^'i*
CONCURRENT, ENTE, sm. et sf., 6 àvxa-
YCi)vtffx/|;, oG; ô, f^ dvxîitaXo;, ou.
CONCUSSION, sf.,-^ xXoTi/,, f|;. Accusation
de concussion, -f^ 6£xy) (7\;) xaxûacù);.
CONCUSSIONNAIRE, sm., ô xXÉTCXT^;, OU.
CONDAl^INABLE, ad]., xaxa6ÎXT,c OU {J.6(l-
«l^sb); â^io;, a, ov.
CONDAMNATION, sf., \ XQixayvuvi;, eu»;;
CON
— 82 —
CON
-7) xaxaSîxT), r^i. Condamnation à mort, f^ ««-
xiyvwai; ToO ÔavaTOu.
CONDAMNÉ, ÈE, p.p. Yoy. CONDAMNER. ||
Sm., 6 xaTax£xpi{i.évoç, ou; 6 d)^o*j(, ovxo;.
CONDAMNEU, va. !<> Prononcer un juge-
ment contre, 6i>ca;d(i>*(5, f. u>9(i>, ace. Condam-
ner qqn à qq. chose, tivôç ti yuxxct-yiyy^9%iù,
xaxa-xptvb), xaxx-Sixil^o), f. datù; (dans une
assemblée en donnant son sutTrage), xaca-<|nr^-
oî^o^ai, f. ioC{Jiai; (en levant les mains], xaxa-
/eipoxovéco-b), f. y^9b>. Ils le condamnèrent
pour vol, xXoTrt\v aôxou xaT-e<Jt\çwavxo. || Etre
condamné, (outre le passif des verbes précé-
dents), aXÎ7xo[j.ai. 11 fut condamné à mort,
xax-eYVÛ!76r, auxoO ô Oivaxoi;; xax-s^jry^cpîaOr^
Bavotxou. 11 fut condamné pour vol, xXoirri;,
èicl xXoiï^ ou xXéitxwv éiXw. || 2° Blâmer,
désapprouver, rejeter, àico-Soxi{j.àÇ(o, f. aorw ;
lx-6aXX(i), ace. \\ S» Contraindre, àvayxd^w,
f. d(i(i), ace; à, infin. ou wn pronom neutre
à l'ace. Il y fut condamné, xouxo T^va-ptadÔTi.
Il 4° Fermer, murer, àito-çppaxxw, Sia-çpix-
xb), é(x-cppaxx(t>, f. â\iù, ace. || Se gondamnkr,
vr., avouer ses torts, xô lY^>»7;tJLa ô;j.oXoYéw-
Ô, f. T^ffW.
CONDENSATION, sf., "^ TC'Jxvwïiç, ew;.
CONDENSÉ, ÉE, p.p. et adj., 7ce7iuxv(i){ié-'
voç, t\, ov; icuxvdç, 7|, dv.
CONDENSER, va., icuxvd(i)-fa>, f. (il»9(<>, acc.
Il Sb condenser, icuxvdo^ai-ou{iai, f. taOï^oro-
(lai.
^ CONDESCENDANCE, sf., ^ &7cec^i<, et*);; -f;
èiii£{xsia, aç.
CONDESCENDANT, ANTE, adj., émElxyj;,
É<;; euxoXoi;, ov; eÛTceiO-riç, S(;.
CONDESCENDRE, vn., 6ir-eixu>, f. ei^o);
icapa-}^(i)péu)-(t>, f. T,a(«); j^apiî^oiiai, f. loupia'.;
à, dat,
CONDIMENT, sm., XÔ i^xM^, axoç; x6
f)8u9ixa, axo{.
CONDISCIPLE, sm., 6 (7utJ.{xa9T,x'^<;, ou;
ô 7U{i(potx7\xT;<;, ou. Etre condisciple de qqn,
xivl ffUjJL-^O'.xaw-ô, f, •i\<3iù.
CONDITION, sf. l*» Etat, classe d'une per-
sonne, -fi xd^tç, ewç: «fj xùx'n, ^<:; fô <ixf,iJLa,
axo;; (par rapport a la naissance), xô ysvoc,
ouç. Qui est de grande condition, de condition,
sÔYsvfic, éç; de basse condition, àY6vv/i<;, éç;
de condition servile, SoOXoç, t\, ov. }| 2° Pro-
fession, état, xô liîtxTjSsujjLa, axoç; -^ 'cs;^vt„
7\ç. 3» Service de domestique, i\ ÔTrupeaîa,
aç. I 4» Sort fait à qqn, 'i\ jJLOÎpa, aç. I|
5» btat d*une chose, i\ xaxdrcaatç, ewç ; t;
Siaôefftç, ewç. || 6<> Clause, charge, obliga-
tion, -fj ô{j.oXoYta, aç; -fj auvOy^xT^, 7\ç. j| A une
condition, des conditions se rend par èiti avec
le dat. d'un adj. ou d^un pronom neutre.
A des conditions modérées, ém (jLexpCot<. A ces
conditions, è-rX xouxoiç ou ènl xo?<7§£. || A con-
dition DE ou QUE, loc. conj., è(D* (|>, écp' i^xe
avec V infinitif, rar^ avec Vindicatif futur ;
w<rce, avec Vin f. A condition de ne point com-
mettre d'injustice, ^<p' tjixe ou ôffxe jjl-J^ àSixeiv.
CONDITIONNEL, ELLE, adj.^ ÔTCoOexixdç,
•/l, dv.
CONDITIONNELLEMENT, adv., itzi X171V.
CONDITIONNER, va., xaxa-(7X6uiÇb), f. d^b),
acc; bien, e5; mal, xaxcô;.
CONDOLÉANCE, sf.. Y; irapotiiuOioe, «(. De
condoléance, irapa^uO-r^xixd;, -ix, dv.
CONDUCTEUR, TRICE, Sm. et sf., Ô, ^
:^y8{ji(uv, dvoç.
CONDUIRE, va. 10 Mener ^ guider, dEyco,
acc; •fiyéopLac-oGpiat, f. Vîaopiat, da^. Il le
conduisit par la main, aûxôv x«^P^^ fi^aye. Le
général conduisit Tarmée contre Tennemi, 6
TcpaxT,yôç x^v axpaxtàv iicl xo6ç 7co)»ejxtouç
^'^oi'^t. Un guide conduisait l'armée, -îiysiiwv
x^ ffxpaxiql -fiyfitxo. Conduire qqn dans la mai-
son de ou chez qqn, eia-dyu xtvà icpdç xiva.
Conduire qqn en prison, au supplice, dic-dyb)
xivà el^ SeviAux-ripiov, iicl Bavdxo). || Au fig.
Les méchants conduisent au mal, ol icovT,poî
i-RÏ xà icovT^jîà dyouijt. |J 2» Transporter,
amener, xo^jn^b), f. lô; çcpw, acc. || 3» -ac-
compagner par honneur, icapa-itejwcw, irpo-
Tcéjjiicu), acc. Il 4* Faire aller, diriger, dfyco,
acc. Conduire des chevaux, un char, X-kizov^,
jfp(ia f^vioxéu-û, f. if\9u). Conduire les bes-
tiaux au pâturage, éXacuvb) xà icpd6axa eU xf,v
vojjLT^v. Conduire l'eau, xô 68wp ô^exeuco, f. eû-
ffu). Il 4° Etre à la tête de, commander, i\yé-
0(Jiai-ou[xc(i, f. i\90\ua; ■j^ye^ioveub), f. euo-(>>,
gén. Il 60 Régir, gouverner, administrer,
dvu); e^6t3v(i), r. uvû; Si-oixéii)-(â, f. -h^atù', Sia-
xixxw, f. xdÇu), acc. || Va. et vn., mener,
s* étendre jusqu'à, dtyta, acc; à, elç et Vacc;
(neut.)i à-^^, çépo); a, ek e/ Vacc. Cette route
conduit à la' ville, -fi ôôôç sU x^ irdXiv dyet
ou ^épei. Il Se conduire, vr., se comporter,
Tpo7-(pépo[jLat (pass.); à Tégard de, dat. ou
icpdî et Vacc
CONDUIT, sm., ô awXVîv, fivo<; ô aôXdç,
oC ; ô dxexdç, ou. Conduit souterrain, 6 uicdvo-
p.o<;, ou.
CONDUITE, sf. 1° Action de mener, -fj
dywYT^, î^ç. Il 2o Action de reconduire, \
icpoico{ncyi, î^ç; "fi icapaicofiir^, *ï\«. || 3® (Jom-
mandement, gouvernement, j\ -fiyejjiovia, aç;
-f) icp0(7X(xda, a;; -fj éicKïxaaûz, aç. Conduite
d'un enfant, fj itaiBaywyîa, aç. || 4® Direction,
gestion, -fj StoîxT,gtç, ewç ; -îj ôtdxa^w, ewç. jj
50 Plan, marche d'un ouvrage, i\ àyw)nn,
f,<;; i\ olxovopita, aç. jl 6® Manière d'agir, ^fj
ày^yri, fj<; -fi Staywyri, 7;;; ô pio;, ou. Con-
duite politique, i\ icoMxeîa, a«. I| 7» Conduit,
ô ffwVf;v, T\vo;; ô aôXdç, ou; ô ô^sxdç, ou.
CÔNE, sm., ô xûvo^, ou. Qui a la forme
d'un cône, xtovoeiS-Ziç, U.
CONFECTION, sf., "h xaxa(jx6UT|, t^ç. Con-
fection d'un chemin, ii 66o:roita, aç.
CONFECTIONNER, va., 7C0i8U-(5, f. ^(T(i>;
xaxx-9X6ud^(«), f. d9(i), acc.
CONFÉDÉRATION, sf., "f^ aûffxaffiç, ewç;
(pour la guerre), -f^ au\i\i.axU, a.^. Former une
confédération avec qqn, auaxaatv ou ou^ipia-
}^îav irpd< xiva icoiéofiai-oO^ai, f. i^vo^ai.
CONFÉDÉRÉ, ÉE, p.p. et sm., ëvfficovSoc,
ov; ffutijxa^çoç, ov.
CONFÉDERER (SB),vr., (7UV-î<TXa[JUXl(moy.
avec sens neutre); avec, dat.; <yu|i[iaxtav icoi-
éo(jiai-ou|pi, f. i^aopiai; avec, icpài: et Vacc.
CONFERENCE, sf. !<> Comparaison. Voy.
ce mot. Il 20 Entretien, i\ xotvoXoyta, aç ; t\
6{iiX(a, aç. Tenir conférence, xoivû Xdyw XP<^-
ouai-u){JLai.
CON
— 83 —
CON
CONFÉRER, va. 1® Comparer. Voy. ce
mot. Il 2<» Donner^ accorder^ àico-vé|Xb), icapa-
8i5(0[jLc; icepi-iicT<i>. f. a^Jiw, ace; à, dat. \\
Vn., Parler ensemhle^ raisonner, xoivoXoyi-
opLai-oO{iai, f. T|90ii(xi; au[JL-6ouX6uopiai, f. eû-
90[A9ti; avec qqo sur qq. chose» tivI tcsoî
TIVOÎ.
CONFESSER, VB. Voy. AVOUER.
CONFESSION, Sf. Voy. AVEU.
CONFIANCE, sf. !<> Aciion de se fier à
qqrij à qq. choses 'f\ tcCotiç, twç; xà itiorôv,
ou. Avoir confiance en qqn, en qq. chose, tivI
x.jTct5i>>, f. euffct). Digne de confiance, àçiûm?-
Toç, ov. Homme de confiance, àvr^p irt<rcdc.
Avoir la confiance de qqn, ùitâ tivo; icoteO-
ojixi, f. 6u6T,ffojiat. Ij 2® -iwMrance, hardiesse,
xà Osppoç ou 6ip90<, ouç; tô BapoaXeov, ou.
Prendre confiance, Bappeco-û, f. y^vco. Donner
de la confiance à qqn, Tivà 6appûvu>, f. uvâ.
Avec confiance, OsppaXétdç.
CONFIANT, ANTE, adj. !<> Disposé à la
confiance, iciffTguxixdç, t^, dv. || 2® Hardiy
présomptueux, OappaXcoç, ot, ov.
CONFIDEMMENT , adv., 6l' àlcoppi^TU>V,
I6ta.
CONFIDENCE, sf. !<> Communication d'un
secret, i\ àicoppiri'^ou xoivcovb, oç. Faire con-
fidence de qq. chose à qqn, 6i* Â7toppf,Tb>v tÎ
Tivi iva-xoivd(i)-û, f. i!>9u. En confidence, IBicf.
ou 6t' dicoppy^Twv. Il 20 Confiance qui porte à
communiquer ses secrets, "f; iciariç, gwç. Etre
dans la confidence de qqn, icivTa xivl m3v-
oi8a.
CONFIDENT, ENTE, Sm. et sf., ô icavxa
ouvei6u;, ÔTOç; fém, 4\ icivta 9uvsi8u7a, «<;
de qqn, tivi. Être le confident des peines de
qqn, xàç T^uicoec xivl otJV-otSs.
CONFIDENTIEL, ELLE, adj., ÂllÔppT^tOC,
ov.
CONFIDENTIELLEMENT, tdv., 8l' diTCOp-
pTjTWV,
CONFIER, va. i^ Remettre avec confiance,
ictTrEuoi), f. E<5aru; ivi-xpiinù, icapa(-o{$u){ii,
ace. On m'a confié (j'ai été chargé de) qq.
chose, TUTcirteuiial ou éic-TÉTpa^ipLai tc. ||
2« Dire en confidence^ BC àitbppTjtwv X^yu),
ace. Il Se confier, vr., s'assurer, prendre
confiance, maxsuu), f. cùatj; Gappeu-û, f.
A^u; à, en, dans, da/. Se confiant aaus leurs
forces, 6uvdf[iei iccicoi6dt€;, u>v.
CONFIGURATION, sf., TÔ (T/fiiJUX, «TOÇ.
CONFIGURER, va., 9/T,(l.aTi^o, f. lû, acc.
^ CONFINER, vn., toucher aux confins de,
ûjiooô;, dv el|jLt, dat, \\ Va., reléguer, Ix-
BiXhù, dx-sXaûvio, ace; dans, eîç e^ Cacc,
|j Se confiner, vr., ÔTco-^wp^w-û, f. •^o-w;
dans, elç et Cacc.
CONFINS, sm. pi., 01 8poi, (t)v; xà 8pia, uv.
Il Au fig. Les confins de la terre, xfiÇ yr[<; xà
éox'fa, wv.
CONFIRE, va., âpxûb), f. i39b>, ace.
CONFIRMATION, sf., "h ^s^iiù9i%, Sb>(; i^
x>jpu9i{, eu)ç; "fj it{9X(i>oriÇ, fla>ç.
GONFIRMATIF, IVE, adj., pcSauoxtxd;, -f],
ôv.
CONFIRMER, va. !<> Affermir, appuyer,
^62i6<i)-(d, éici-686ai6(i)-(â, f. waca, ace. ||
Sanc/wnner, ratifier, xupdu-û, liti-xupow-
û, f. waw, ace. Il 30 Rendre certain, mcxd-
opL3i-ou{i.ai, f. uvopiai, ace. || Se confirmer,
vr., pe6xido{jLai-ou{jL3ci, f. (oOT(90[X3t.
CONFISCATION, sf., -^ 8'^,[ieu9ic, euç. Con-
fiscation des biens, i\ xûv xp''lH^(X'(<>>v ou xûv
ûitapjrôvxwv 6tj{jl6U9iç.
CONFISEUR, sm., 6 icAaxouvxolcoidc, ou.
CONFISQUER, va., 8T\!xeûu>, f. eÛ9u>; 6^
u.o9idoi}-a), r. a)9fa}, acc. iiiens confisqués, xi
0T4jiidicpaxa, wv.
CONFITURE, sf., xà YXuxÙ9{iaxa, wv.
CONFLAGRATION, sf., i\ l(xicpTt9t;, eoç;
(au fig.), Ti xapaxTi, f,<;.
CONFLIT, sm. 10 Combat, ii cu\LSo\i\, fiç.
Il 2® Contestation, •i\ 8iaçopa, 5;; i\ ïptç,
1601;.
CONFLUENT, sm., i^ «uppo'/i, f,? ; ô 9Ûp-
pouc, ou.
CONFLUER, vn., 9U-ppÉ(0, 9U(i-6aXXu. Qui
conflue avec, QÛppou^, ouv, c^a/.
CONFONDRE, va. 1» ilfé/tfr, brouiller,
9uy-xiw, 9U{i-{xîyvu{it, acc. || 2« ATe pa* dis-
tinguer, où 8ia-xptva>, acc. Il confond le flat-
teur et l'ami, le vrai avec le faux, où 8ia-
xpîvct xôv xdXaxa xal xôv çiXov, xà à'krfièç
xoO <|;6u8o0ç. H 3» Convaincf*e, è'kéfjujui, éÇ-
iké^X/ii, acc. Il 40 Déconcerte^*, étonner, 9uy-
X^w, ace. Il 60 Causer de la honte, xax-
ai9xuv(i), f. uvû, acc. |l Se confondre, vr., les
mêmes verbes au passit.
CONFONDU, UE, p.p. Voy. CONFONDRE. ||
Adj., mêlé ensemble, 9t;(X{iixxoc, ov ; 9up.jxi-
CONFORMATION, sf., xô 9XTi|JLa, axoç; \
|JLOp»T„ f,Ç.
CONFORME, adj. 1° Semblable, 8{ioioç, a,
ov, dat. Il 2® Qui convient à, àvaXoyoç, ov;
dxdXouOoç, ov, gén. ou ^a/. Etre conforme à,
dxo^ou6é(i>-cj, f. '^9(1), dat.
CONFORMÉ, ÉE, p.p. Voy. CONFORMER. ||
Adj. Qui a une certaine conformation,
é9/T^(jiaxi9{jiévoç, t\, ov. Mal conformé, 8idE9xpo-
çoç, ov.
CONFORMEMENT, adv., dcxoXouOb);, gén.
ou dat.; xaxi, acc. Conformément à la nature,
xaxà x^v 909tv.
CONFORMER, va., é'f-ap{xdxxb>, f. 6<s*ù,
acc; à, dat. || Se conformer, vr., àxoXouOéb)-
û, f. V;9<i>, dat. Il se conformait aux temps,
aux circonstances, •^xo'XoOôei toTç yj^àyoi^, xoTç
xaipoîç.
CONFORMITÉ, sf. 1° AcCOrd, ^ ÔjAOldxT^Ç,
T,xoç. Conformité de sentiments, f| 6{jidvoia, aç.
Il 2» Adhésion, r\ dxoXouOîa, a;. || En confor-
mité DE, loc. prép., voy. conformément à.
CONFORTANT, ANTE et CONFORTATIF,
IVE, adj., f(i)9xtxdç, r|j dv; dvaXTjirxixdç, 1^,
dv.
CONFORTER, va., ^cSvvupii, acc; (conso-
ler), icapa-(iu6éo{JLai-^C{iai, f. Ti90{xai, acc.
CONFRATERNITÉ, sf., "f^ Ixatpsia, aç.
CONFRÈRE, sm., 6 éxatpo;, ou.
CONFRÉRIE, sf., i\ Ixatpeîa, aç.
CONFRONTATION, sf. 1® Action de mettre
en présence, i\ dcvxixaxa9X«9iç, twç. || 2»
Comparaison, i\ TzctpoLSoXf^, 7\ç.
CONFRONTER, va. 1° Mettre en vrésence,
dvxtxa8-t9X7;{xi, acc; kou avec, dat. \\ 2© Com-
CON
— 84 -
CON
parer^ i^-ixi^^^ f. d»w, ace; à ou avec,
'Koôi et l'ace.
CONFUS, USE, adj. 1« Méléy brouiUé, in-
distinct^ au{X{iiri^ç, ^ç, <juYxsxwp^8vo?, t„ ov;
dfxpiTô;, ov. Il 2° Incertain y obscur, àfpixyf^Çy
Éç; àffa<pT,ç, éç; dfÔT\)^o;, ov. || Z^ Honteux ^
embarrassé, 9\jy%v/y\Léyo<;, r,, ov; xarr,©-/!»;,
éç ; TSTapayfiévoç, ïj, ov. Etre confus d une
chose, Tivl ou èTti tivi alo^^ûvojxai, f. uvBr.ffo-
[lai.
CONFUSÉMENT, adv. !<> Pêle-mêle, cuy-
xexu[A8Vb>c. Il 2o Obscurément, àaacpûç, dôxp
CONFUSION, sf. 1» Mélange confus, dé-
sordre, i\ ffiîyYOTiç, twç; -îi Tap«x^, -^ç. I|
2» Obscurité, i\ i-riçsia, aç. || 3® //on/^, t;
CONGE, sm., mesure de capacité, ô xo^ç,
^é?n. /o6ç; ô xo^'^î» 9^^' o.tt, /oûç.
CONGÉ, sm. 1<» Pei^missionde s* absenter,
•îj éÇoujîa (aç) àicoxwpfiaai. || 2o iîenroi, sé-
paration, •i\ (2cp69içlj £(«)(. Congé de libéra lion
du service, •i\ ffxpaxeîa; âvEalç. Prendre congé
de qqn (le saluer avant dé partir], Tivà àcnra-
{Copiai, f. daofiai. j| 3* Fûcance, t; àrpaÇta,
aç.
CONGÉDIEti, va., i<f-ir^\n, àTZO-TzéiLiztù ;
ÂTTo-Xub», f. T^uju), ace. Ils congédièrent le
guide, (iic-6itÊ[jnj/av tôv -fjyÉixdva. 11 congédia
l'armée, tb OTpaxâujjLa dcp-f.xe.
CONGÉLATION, sf., •?{ Ttf.Çi;, ewç.
CONGELÉ, ÉE, p.p.Voy. CONGELEIt. || Adj.,
irriXTcJç, ir„ ov.
CONGELER, va., Tc^YvuuLi, xaxa-irfiYvofjLi,
ace. Il Se congeler, vr., les mêmes verbes
jiu moyen. L'eau se congèle par l'effet du froid,
xb U6top TCT.YvuTûti 61:6 ^ùyo\j^.
CONGÉNEUE, adj., ffuy^îÉv'/jç, éç; b^oyivf^^,
CONGRATULATION, sf. Voy. FÉLICITATION.
CONGRATULER, Va. Voy. FÉLICITEn.
CONGRE, sm., poisson, b yôrypo;, ou. Sem-
blable au congre, YOYYpoeiSf.ç, es;.
CONGRÉGATION, sf., -^t ê^aipEia, aç.
CONGRÈS, sm., ô ffOXTiOvoç, ou; t\ auvoSoç,
ou. .
CONGRU, UE, adj., txavdç, ïi, ov.
CONGRUITÉ, sf., xb TtpéTzov, ovxo;.
CONIQUE, a«lj., xwv'.xdç, if,, dv.
CONJECTURAL, ALE, adj., eixaoTixdt;, 'f^,
dv ; oTOxataxixdç, T^, dv.
CONJECTURALEMENT, adv., eIxdT<*);.
CONJECTURE, sf., 'i\ elxaaîa, aç; -fj axd-
X^ffiÇ, euç; ô TCOXa^H-^Ç, ou; 4\ xéxaapciiç,
euç. Par conjecture (en conjecturant), etxaÇuv,
ouaa, ov; (ayant conjecturé), elxaaaç, aaa, av.
Se tromper dans sa conjecture, xoO (sxoyjx(s\io\j
«{jiapxdEvtj.
CONJECTURER, VB., elxa'Çc.), f. dl(7b); xex-
jjiaîpojjiat, f. apoC{j.ai; axo/râÇouat, f. daouai,
ace; de om d'après, Ix, iÇ ou a-nd et le gén.
11 est permis de conjecturer que, TcapsaTiv
elxaÇeiv avec /'m/'. Autant qu'on peut le con-
jecturer, &celxdt9ai. Habile a conjecturer, oTo-
Xaaxixdç, -fi, dv.
CONJOINDRE, va., ffu-ÇeuyvuiJii, acc.
CONJOINT, OINTE, p.p., cu^uvgîç, eîaa, iv.
il Sm., ô çuJJuyEi'ç, ^vxoç.
CONJOINTEMENT, adv. 6i\ioL, 6{ioC. Con-
jointement avec qqn, xoiv^ {lexa xivoç.
CONJONCTIF, IVE, adj., <7UV0£xixd^, V;,
dv.
CONJONCTION, sf. l"» t/nton, t^ auÇuyta,
«î. Il 2» Rencontre de deux planètes, î\ au-
vo6os, ou. Conjonction de la lune et du soleil,
(juvoèoç ffe)./jvTjÇ icpôç ^\Xiov. || 3° Partie du
discours, 6 9iJv6eff{ioc, ou.
CONJONCTURE, sf., il xaTa(rca<Ttc, cu><; &
xaipd;, ou. Voy. circonstanxb.
CONJUGAISON, sf., "^ xXîoi;, eu;.
CONJUGAL, ALE, adj., Ya[JLixd;, V;, dv.
CONJUGALEMENT, adv., Ya{J.ixu)C.
CONJUGUER, va., xXCvii), acc. Il Sb conju-
ODER, vr., x/a'vo(iai (pass.).
CONJURATEUR, Sm., 6 Ê^0pxi9TT|;, oO.
CONJURATION, sf. 1« Conspiration, f,
auv(d{iOffLa, a; ; contre qqn, èizl xiva ou xaxi
Tivoç. Faire une conjuration, auvujioaiav rot-
éo{jiai-oO{xai, f. -/laouai. || 2^ Ligue, union, i\
cûffxaaiç, eti)ç. || 3« Exorcisme, ô i^opxi<Tjidç,
ou. Il 40 Paroles de sortilège, i\ lirwS/i, f,?.
Il 5* Instante prière, ^ icapaixr.aiç, eu;.
CONJURÉ, ÉE, p.p. Voy. CONJURER. || Sm.,
ô ffuvu){jLdt7\ç, ou. Les conjurés, ol Iv t^ au-
va>{i09ia; 01 «uveoruxe;, uv.
CONJURER, va. 10 Prier instamment,
Xiicapé(i>-cl>, f. T^aw; àvT;6o^éu)-w, f. "fj^Jw;
txexeuo), f. euvco, acc; au nom de ou par,
rpd;, ^^. ; de faire qq. chose, icoietv xt. ||
2Ô Exorciser, èÇ-opxUJui, f. lû, acc. || 3o Dé-
tourner, dito-xpéico), acc. ; par des sortilèges,
îiccoSaî;. Il 40 Projeter par complot. Voy.
COMPLOTER. Il Vn. Conspirer, cuv-taxa[xai
(moy. avec sens neutre) ; contre, éiri et Vacc.
Conjurer avec qqn, cuv-djjivuiil xivi; contre
qqn, eict xiva.
CONNAISSANCE, sf. 1<» IJsage de la faculté
de connaître, \ aïoO-rj^t;, ew; ; i\ çpdvnffi;,
ew;. Qui a sa connaissance, Ijiçpuv, ov. Qui
n'a pas sa connaissance, avaiaS-r^xo;, ov. Per-
dre connaissance, î^u çpevûv vî^voiiat. Re-
prendre connaissance, àva-tppovew-w, f. T^ao).
Il 2° Idée, notion, -fj yvwcti;, ewç; -îj vvwpicxi;,
eu;; -?; vdT;9i;, eu;. En connaissance de cause,
éici9xa{jLévu;. Prendre connaissance d'une
chose (l'examiner), xl êÇ-exdÇu, f. offfu. Avoir
une grande connaissance des affaires, icpay-
piaxuv I{iit6tpd;, dv el[xi. || 3o Au pi., «avoir,
instruction, 'f\ èir'.axY|[ii\, 7\;; •?! iraiSeta, oç;
xà n,ae-^{xaxa, uv. |1 4° Z)roi7 de connaître
d*une affaire, i\ yvôiai;, eu;; -î; xpiat;, eo);.
jl 50 Liaison, relations, -f, Yvûpwi;, eu;;
T, olxeidxT,;, t,xo;; -îj auv/jOeia, «;. Faire con-
naissance avec qqn, «l; iteîpav xivo; Ip^ofiat.
Il 60 Personne avec qui on est lié, b yvûpt-
jjLo;, ou ; ô olxeîo;, ou ; 6 cuv-f^ST,;, ou;.
CONNNAISSEUR, EUSE, Sm. et sf., ô, -f^
èirtax'if|{iwv, ovo;; ô, t\ fjxiteipo;, ou; en, gén.
En connaisseur, iici9XT,|j.dvu;.
CONNAÎTRE, va. 1° Avoir Vidée, la no-
tion de, YtYvu<Txu, oî8a; (partie, en pari, des
choses), eici9xaaa'., acc. Connaître qqn à qq.
chose, vtYvuffxù xivdt xivt ou ï% xivo;. Faire
connaître (montrer, indiquer), St^^du-u, f.
(ù9(t); oT.piaîvu, f. avû, acc. \\ 2» Apprendre,
être informé. Voy. apprendre 3®. |] 3» Avoir
CON
— 85
CON
des relations avec^ yiYvwaxw; yvwpiÇw, f. iw,
ace. Ij 4" Reconnaître^ Yijvwffxw; YvwpîÇw,
f. lu, ace; à qq. chose, Ix ou iicd tivoç. ||
5* Sentir^ éprouver^ iceipaoïxai-ûiia'., gén.
J*ai connu Tinrortune, Su^tu^îocc iceitEipapiat.
Il 60 Admettre^ Séxoiiat, ace. || Vn., apoir
autorité pour juger ^ Sixâ^u, f. dvco, j^f^n. ||
Se connaître, vr. !<> i^voir connaissance de
soi-même^ lauTôv, ^v, ô ytvvwffxeiv. Connais-
toi toi-DTiéme, yvcôSi aauTÔv. Ne plus se con-
naître (être hors de soi), Toi3 çpoveîv iÇ-toxa-
uai (moy. avec sens neatre). || 2» £/re de
connaissance t àXkiikovç, aç, a Ytyvwffx«tv
ou yvwpîÇetv. Jl 3° Etre connaisseur, Ipiicei-
pôç, dv Ei[ii; en ou à qq. chose, tivôç. ||
4° E/re jugé, être apprécié, yiyvcicntbaat;
vvupLÇo(iai, f. 196-^90 {Jioci; à qq, chose, Sx ou
azô Tivo<. Ij Sb faire £OnnaItrb. 10 Dire gui
Ion est, Xsvfa) 5{ ^(ttS tic Je me fis connaître.
elicov 5ç el{ii. |j 2^ Se signaler, ém-^aivoiiai
(moy. avec sens neutre) ; par, dat.
CONNEXE, adj., AuvT^pijiévo;, 7^, ov.
CONNEXION et CONNEXITÉ, sf., "h 9UV-
a«pTi, 7i;.
CONBnVENCE, sf., -^ 9uvv£U9i{, ecoç; (com-
plicité), TÔ ffUvaiTiov, ou.
CONNIVER, TO., 9uv-veu(i), f. vei3au> ;
à ou avec, dat.
CONNU, UE, p.p. Yoy. CONNAITRE. || Adj.,
yvcaordç, 'fi, dv ; yv(ijpi[io<, ov. Les choses con-
nues, le connn, ta Yvuardt, ûv. Les gens con-
nus, ol Yvc6pi{jiot^ (dv. Exemple connu de tous,
cONOiDE, adj., xtùvoÊ'.B-fi^, c<.
CONON, h,, ô Kdvtov, covoç.
CONQUE, sf., -ii xdyXTi» "n^»
CONQUÉRANT, ANTE, adj. et Subst.,
icoXXàç X^P^^ xaTaaTpE4'dE[i.evo<, t„ ov. Le
conquérant de TAsie, 6 rh^v 'Aaïav xataorpe-
^âiievoc
CONQUÉRIR, va. 10 Acquérir par les
armes, soumettre, iroXsfjLW xTad{Jiai-ôjiat ou
Xa(L6dvb); xaTa-arTp£oo{JLat Jmoy.)» ace. Etre
conquis, xaxa-aTpÉ'f o^ai (pass.). || 2° Gagner,
captiver, XTao[iai-(i)jjLai ; dva-XTio^iai-û^ai,
ace.
CONQUÊTE, sf. 4<* Action de conquérir,
^ a'ipea'.ç, £b)ç; •i\ iSXcovtc, su)ç; (au ug.), i\
xTT^at;, euç. Faire de grandes conquêtes, icoX-
Xi; X*<^pac on tzoXkà IOvt^ xaxa-vTpéçopiai
(moy.). Il 2* Choses conquises, xà icoXejjio)
xTf.xa, ûv.
CONSACRÉ, ÉE, p.p. YOV. CONSACRER. ||
Adj., lepdç, d, dv; à, gén.; (en cariant d'une
offrande), àvaxeipievoç, ir\, ov, dat. Consacré
par Tusage, vo(ii(^d{jisvoç, ir\, ov.
CONSACRER , va. 1<> Dédier à une divinité ,
iepdu-u>, xa6-i€pda>-û, f. fa>a(i>: xaÔ-oaidu-û,
f. w5w; (en pari, d'une offrande), dtva-xWr.jjLi,
ace. Etre consacré, (en pari, d'une offrande),
ivi-x6taai. || 2o Destiner, employep; xpâopi-at-
ûpLai, (ta/.; à qq. chose, icpoç on £?< xi. Con-
sacrer son temps à une chose, xôv xpovov iïç
00 Tcpdç XI xaxav-3XÎ9Xfa>. || 3o Sanctionner,
xupdfai-£>, f. cuffu), aec. || Se consacrer, vr.,
donner tous ses soins à, avoXiÇw, f. datù,
dat. avec ou sans icpdç, «mj vicouSàÇw,
f, dffw, ace. avec itcpt.
CONSANGUIN, INE, adj., 6, i^ ô|AOlCxxup,
opoç. ^
CONSANGUINITE, sf., i\ icp6c icaxpà; «ruy-
yévEia, ac
CONSCIENCE, sf., xô ffuvstodç, dxoc; -f\ aûv-
£9ic, £0);. Bonne conscience, r; 6ctdx-f\;, t\xo(.
J'ai conscience de ne rien savoir, ÈjjLauxt^ auv-
oiSx o6Sèv Jm7xa{jL£voç ou £ictaxa;ji£V(i>. Se
Taire conscience de, oô/ Satov %£op(i-ÔQfiai,
m^. En sûreté de conscience, en conscience,
Ô9Î(i>c. Contre sa conscience, icapà xà 091a. En
conscience, en bonne conscience (en vérité),
|X£x' dXT^Ofiîaç, dvx(i>;. Qui est sans conscience,
dvdaioç, ov.
COxNSCIENCIEUSElfENT, adv., 6(T1(0C, tù-
9£6(ÔC.
CONSCIENCIEUX, EUSE, adj., SfflO^, a,
ov; £Û9£6y^<, i^; 6ixaio(, a, ov.
CONSCRIPTION, sf., ô xaxiXoYOÇ, ou; -f)
xaxaypaç-^, f,ç.
CONSCRIT, adj. m., auyYfiYpajjLjjLivoç, tj,
ov. Les pères conscrits, 01 vuYveYpajipLÉvoi
Tcaxépsç.^
CONSÉCRATION, sf. !<> Action de consa-
crer, •i\ xadiépuatç, £(•>{; 1^ ivispuaiç, £(i>{. ||
2* Sanction, t| xûpwffiç, ew;.
CONSÉCUTIF, IVE, adj., ff'jvexi^ç, £<;;
iyZBktx% £Ç.
CONSECUTIVEMENT, adv., auve/^âç, év5£-
CONSEIL, sm. 10 Avis, i\ ^ouai^, ru; xà
poû^£U{ia, axoc; -fj aupL^ouXV), f,*;. Donner des
conseils, oujjiSouXàç 9U}i6ouXeû(i>, f. sdvu).
Donner à tjqn le conseil de, xivl pou^sui» ou
au[x-6ouX£uu>, f. fiuffu) et Vinf. Prendre conseil
de qqn, (jisxdé xivo( ou xcvl 9U(i-6ouXEiJO{ia'.,
f. fiU(7oiJiai; sur une chose, icepi xivot. Prendre
conseil des circonstances, xoTç xaipoîç dxoXou-
6sb>-û, f. 't^Qtù, Sur ses conseils, aûxoO oupi-
SouXfiUffavxo;. || 2o Résolution, dessein, xà
pouXsufxa, axo;: t, pouXri, fi?. || 3o Personne
dont on prend conseil, 6 aù[jL6ouXo;, ou. ||
40 Assemblée délibérante, tj pouXri, i^ç; x6
ox)V66piov, ou. Membre d'un conseil, ô ^uXeu-
rr^ç, ou. Etre du conseil. ^ouXsûb), f. tu9u>. ||
50 Séance du conseil, délibération, i\ aujj.-
6ouX'!a, oLz; i\ ^ouX'/,, r\^. Tenir conseil, pou-
Xi^v icoi£oiiai-ou[xai, f. ^(ïO{Jiai.
CONSEILLER, va., pouÀEuu), 9Uui6ouX8tJ(0,
f. £Û(rb>; oq. chose à qqn, xtxivt;à qqn de
faire qq. chose, xivl icoieTv xi. Etre conseillé
(en pari, d'une chose), au(jL-6ouXeûo[xai, r. £u-
0-/i<7oiJLa(i. Action de conseiller, fi (TU{x6ouXeuai{,
EWÇ.
CONSEILLER, ÈRE, Sm. et sf., Ce^Ut,
ee//e qui donne un conseil, b, -^ 9Ù(i6ouXo;,
ou. Il Sm., membre d'un conseil, ô ^ouTeu-
Tl^;, OU.
CONSENTEMENT, sm., f\ 9uvaiv£9iç, £b>{;
'^ ôiioXoyîa, QLç. Du consentement de qqn, auv-
aiviaavxdc xtvoç, ou aûv xr yvwixiQ xivd;. Sans
le consentement de qqn, axovxdç xivoç ou pîa
xivdç.
CONSENTIR, vn. et va., éic-aivÉo-b), ouv-
aivÉbHû, ace, 11 consent à faire cela, 9uv-aiv£i
xaûxa iroifiîv.
CONSÉQUEMMENT, adv. !<> D*une manière
'^conséquente, àxoXôJÔw;; à, dat. \\ 2« En
5
CON
— 86 —
CON
conséquence^ ouv, âpa, toivuv (se meltenl
après un mot); o6xoCv, S^^xi,
CONSÉQUENCE, sf. !<> Conclusion, i\ dxo-
ÀouOîa, aç; xà aupL^épa^puz, aro^. || 2^ Suite
d'une chose, xb éitôjjLevov (ou) Ttvt. Etre la con-
séquence de, àiro-6aivw è% ou éÇ, gën. En con-
séquence. Voy. coNSÉQGEUiiENT. || 3^ Impor-
tance, f^ pOltVÎ, f^Ç. Voy. IMPORTANCE.
CONSEQUENT, ENTE, adj. l» Qui est
d'accord avec soi-même, lautco, % ô^o-
^oyciv, oûffa, ouv. || 2« Qui est d'accord
aveCf àx6^ouéo<, ov, dat, || Par conséqgbnt,
loc. adv., en conséquence, Voy. conséqobm-
MENT, 2».
CONSERVATEUR, TRICE, sm. et Sf., ô
ffWTV^p, tipoç; fém. i\ awxeipa, aç; (gardien),
CONSERVATION, sf., -f^ atùxy\pix, aç;
(garde), i\ r/ipTiâiç, ew;; -î^ «pu^^axTi, %.
CONSERVER, va. i® Maintenir en état,
garder, o(i>C<>>, 6ta-ff(j>Ç(i) : Tï\péa)-w, 6ta-T»^p€w-
(ô, f. V^vo); (pu^ccTCb), oia-œuXcétTO), f. d^(i>,
ncc. Ils conservent leurs bieuï, xà êauTûv
(7({>^ou9i. Ils conservèrent la paix, 8i-8'f <5XaÇav
T7\v slpyjvirjv. Propre à conserver, cpuXaxTixoç,
Ti, ov, gén, || 2o Mettre en rései've, àizo-xi-
6t\;ii; 6'v\aaupi(^(o, f. lû, occ. Etre conservé,
âicd-xeiiiai. |l Sb conserver, vr., 9(J>^o{i3'.,
8'.x-(T(J)2^0(JLai (pass.); {xévd), Sia-pievco. Celte
coutume s'est conservée jusqu'à nous, toOto t6
e6o; zU "hl^oit; Sia-^svei.
CONSIDÉRARLE, adj. i» Emtnent, hono-
rable, TÎpLioç, a, ov; IvtIjxoç, ov; dÇidXoYoç,
ov. Il 20 Grand, nombreux^ [J^syaç, {jteyiXif),
\iéyaL (jjLeîÇcov, iiéyiaxoç) ; icoXtJÇ, iroXX'fi, iroXu
(irXetwv, icXcïffxoç). Un temps considérable,
iroXùç XP^^O?'
CONSIDÉRARLEMENT, adv., 1CoXi3, ortptS-
6pa, {isya.
CONSIDÉRATION, sf. !<> Action d'exami-
ner, -îi (mé^i^, 6U);; -fj Ivvota, aç. Digne de
considération, dcÇidxiCsicxoi;, ov. Qui est de peu
de considération, à'kiyov df^toç, a, ov. || 2° CzV-
conspection, fi eôXdêeia, aç; lî^ oru)çppoat5vT\,
fiÇ. Il 30 Raison, motif ^ alxta, aç ; xo atxiov,
ou; ô Xdyoç, ou. || 40 Egard que Von a, h
Xdyoç, ou. Prendre qq. chose en considération,
Xdyov xtvôç TcoiéojjLat-oOfiai, f. -f^voiiai. Par
considération pour, en considération de, x<^ptV)
gén. Par considération pour moi, Iji^ y^^piv.
y 5° Egard, estime dont on jouit, ^ àÇwatç,
ewç; x6 àÇicojia, axoç; -fj x\.\rl\, f,ç. Jouir de la
considération de qqn, alSoOç xuyxavo* ôiro
xivoç. Etre en grande considération auprès de
qqn, èv pLsyaXrj xijjlyî sÎ|jli ôird xivoç.
CJ^NSIDÉRE, ÉE, p.p. Yoy. CONSIDÉRER. ||
Adj., estimée Ivxîaoç, ov.
CONSIDÉRÉMENT, adv., EÔXaêuf, auxppd-
Vb)C, icepte9X€{i{iév(i>{.
CONSIDÉRER, va . 1* Regarder atten-
tivement, xaxa-6edcop.ai-û[j.2i, if. dt^opiat; xa6-
opcé(«)-(ô, éiri-9X07céb>-û, ace. jj 2* Examiner,
9xoicéfa>-(!> ; vo6(o-(5, lv-voé(t>-(5, f. if\ab>. Je con-
sidère que, iv-voîù 8xi ou tlx; avec l'ind, \\
30 Tenir compte de, Xdyov irotéojxai-oOjjiat,
f. T|(Toii.at, ^én. Il 4° Faire cas de. Voy. es-
timer. Il 5* Regarder comme, ■^Yiojiai-oGjxai,
f. T^ffojjiai; vojjLiÇo), f. iw, avec deux ace. Je
vous considère comme mes amis, vo(jLiC(»> ^y^^i
éfiol elvai çiXouç.
CONSIGNATAIRE, sm., préposé à la
garde d'un dépôt, ô jieaeYyuTjXifiç, ou.
CONSIGNATION, sf., xô [xecreyyuT.fxa, axoç.
CONSIGNE, sf., xô xapaYyeXjia, axoç;
(ordre), x6 Tcpdaxayjia, axoç.
CONSIGNER, va. !« Me^^e en fi^pd^ év-
Yudi(i>-(5, f. i^ffw, ace. ; chez qqn, xivC, || 2° Rap^
porter dans un écrit, èy-ypdtotû, ace. || 3» Don-
ner ordre de. Voy. ordonner.
CONSISTANCE, sf. !<> Solidité d'un corps ,
T| irfjÇi;, ewç ; -îi ffxepedxTf\(;, t.xoç. Qui est sans
consistance, àT:aff\<i, é^. Prendre de la consis-
tance, aujjL-irfjYvu|juzi (moy. avec sens neutre).
Il 2o Stabilité, fixité, •i\ Pfi6aidxï|;, 7\xoç. Sans
consistance, àBéSaio^, ov; (changeant), eûpie-
xiôoXoç, ov; (sans crédit), dfxipio;, ov. Prendre,
acquérir de la consistance, (s*accrédiler), mcr-
xEuo{jLai, f. cu6i^70(jLai. Homme sans consis-
tance, d[v6p(i>itoc (paCXoç, ou.
CONSISTANT, ANTE, adj., ICT.XXOÇ, ij, dv;
oxepedc, d, dv; ^éSaioi;, oç et a, ov. Qui n'est
pas consistant, àicayt^ç, é^,
CONSISTER, vn., 9uv-iaxa[jLai (moy. avec
sens neutre), aruY-xeiîxai; en, Ix et le gén.
Faire consister le bonheur dans la richesse,
XT,v eô6ai}jL0vîav èv 'Kko^xtj^ x{6e(JLat (moy.).
CONSOLABLE, adj., eùicapa!J.uôir\xo;, ov.
CONSOLANT, ANTE, adj., TcapajJLU0Tixtxdî,
ïj, 6v; irapTjyoptxdç, i^, dv.
CONSOLATEUR, TRICE, Sm. et sf., ô ira-
pa[iu8ou[jLevoç, ou ; fém. i\ icapajiuBouîisvfi,
"nj; de, ace. Etre le consolateur de, itapa-jiu-
6éo{JLai-oujjLai, f. -/jaDiiat, ace,
CONSOLATION, sf., i\ icapajiu6ta, a;; i\
TcaprqopioL, a;; -fj Tcxpoi^uyii, f\^. Consolation
dans le chagrin, icapatLux"h*'^M> ^s'vOet. Appor-
ter de la consolation a qqn, TcocpajjiuBiav xap-
é^w xtvi. Donner celte consolation que, icapà-
auBgopLai-oujjLai, f. i^<so\k(xi a>ç e/ Z'md. ou
ï'opt.
CONSOLE, sf., 'i\ wxiç, iSo;.
CONSOLER, va., irapa-iJLueio[i.at-oO|xai, f.
Y|70[jiat; icap-7\yopéw-û, f. T^aw, ace. ||Sk con-
soler, vr., éauxôv, V» ^ itapa-jiuOetaôai; de,
gén.
CONSOLIDATION, sf., affermissement, -îj
Pe6aîa}9ic, stoç.
CONSOLIDER, va., pe6aid(<)-(Ô, f. c&cru) ;
oxTipiÇto, f. tÇo), ace. jj Se consolider, vr., les
mêmes verbes au passif.
CONSOBfMATEUR, sm., celuî qui fait de
la dépense, ô Saïuavcôv, ûvxoç.
CONSOMMATION, sf. 1° Achèvement, i[
lictxéXefftç, ewç; tj xeXeiwcrtî, ewç. || 2° Des-
truction par Vusage, fi àviXwaiç, ecoç.
CONSOMBIÉ, ÉE, p.p. Voy. CONSOMMER. ||
Adj., parfait, accomjph, xiXeioç, o? et a, ov;
en, dans qq. chose, ei;, 'jcpd<;xi; Iv xivi.
CONSOMMER, va. !<> Achever, xeXéco-u;
xeXeidco-û, f. «idw, ace. || 2o Détruire par
Vusage, dcv-aXiaxco ; Saicavito-û, f. T.ffw, aee.
CONSOMPTION, sf. !<> ^c^ion d*e7re con-
sumé, -fj ivàXcjxxiç, cwç. || 2« Amaigrisse-
ment, -îj àxpowi'a, aç; -fi ©ôiaiç, ewç.
CONSONANCE, sf., i[ ô[JiO(p(<)Vl'a. a<;.
CONSONANT, ANTE, adj., ôixdcpwvoç, ov.
CON
— 87 —
CON
CONSONNE, sf., TÔ 9U^fa>V0Vf OU.
CONSOUDE, sf., plante^ xô auji^UTov, ou.
CONSPIRATEUR, TRICE, Sm. et 81., Ô
9uv(i>|jL<>Triç, ou; fém, +, auvtopiÔTtç, tSoç. Les
conspirateurs, ot èv t^ 9uvfa)(io9c<f ; ol vuvs-
CONSPIRATION, sf. 1» i4ccord de vues,
•?, oûoraïaiç, ewç. {J 2» Conjuration^ i\ cuvw-
uoab, a<; avec qqn, icpd; tiva; contre qqn,
m Tivt, licC Ttva ou xaxi ttvoç. Une conspi-
ration pour la destruction de la démocralie,
9uvu>|jL09ta xaxakrj9£(a^ Sir|(iou. Former, tramer
une conspiration, aruv(>>(io9Îav icoiéo^i-ûOixai,
CONSPIRER, Yn., s'unir pour qq, dessein,
9U{i-9U9Gé(i)-û, f. "({Qiù; vuii'icvéu ; à, eîç et
Cacc, Il Vn. et va., comploter. Voy. ce mot.
CONSPUÉ, ÉE, p.p. Yoy. CONSPUER, jj Adj.,
xaxdEnTuaTOç, ov.
CONSPUER, va., xaTa-icTÛ(i>, gén,; icpo9-
icTÛo), dat,
CONSTAMMENT, adv. i^ Avec constance,
xopTEpixcôc. Il 2o Assidûment^ auvexût, (ieC,
CONSTANCE, sf. !<> Fciinelé d*âme, i\
xapxepia, aç. Avec constance, xapTspixtÔç. ||
2« Persévérance, \ éi«|iovT^, f,ç. Avec cons-
tance, éici{xdv(i>c.
CONSTANT, ANTE, adj. !<> Quz a de la
fermeté, xapTepoç, d, dv; xapxeptxdç, i^, dv.
Il 2» Persévérant, ps6atoç, oç et a, ov ; jidvt-
|ju);, ov; Xiicap-Ziç, éç. || 3o Durable, pééaio*;,
oç et a, ov; àatpaX-fiç, eç; jxdvijio^, ov. Jl
4° Certain, 5t\Xoç, t\, ov; xaT<xÔT,Xoç, ov. Il
est constant que, Sï^^dv éoriv 6ti, avec Vind,
CONSTANTIN, h., KuvffxavTÎvoc, ou.
CONSTANTINOPLE, V., -^ K<i»vaTavTlV0U
icdXiç, e(i><. Habitant de Gonstantinople, 6
KwvoxavTtvoicoXÎTTf;?, ou,
CONSTATATION, sf., \ àicd8ei$i;, cox; 6
ê>»eYXO<;, ou.
CONSTATER, va. 1» Etablir par preuves,
àico-Seîxvu^ii ; S-r^Xdco-b), f. évtù, ace; que,
ÔTi, Ciç avec Vind, || 2<» Consigner, sy-Ypacpw,
ace.
CONSTELIiATION, sf., t6 âoTpOV, OU.
CONSTELiiÉ, és^i adj., parsemé d'étoiles,
à9xzpoziBi\^, éç.
CONSTERNATION, sf., i\ IxicXv^Çk;, eue;
-^ xaTdicXv\^i<, ecoç.
CONSTERNER, va., ix-icXi^rcb) , xaxa-
TcX^xTb), ace. Etre consterné d'une chose,
xaxa-Ttir.TxopuiC (pass.) xt ou xtvt.
CONSTIPATION, sf., •?! éicîoxaaiç, ewç.
CONSTIPER, va., icp-ldXT^jXl, «ce.
CONSTITUÉ, ÉE, p.p. et adj. 10 Etabli,
xx98axT\xti<;, uwt, dç. || 2» Conformé au de-
dans. Bien constitué, eôexxixd;, if^, dv. Mal
constilné, xayexxixd^, •f\, dv. |i i4u fig. Etat
bien constitué, xaXûç xaOevxnr^xuia (a<) icdXiç,
ewç.
CONSTITUER, va. !<> Composer départies,
cuv-îaxT\jit, ace. Etre constitué de, aOy-xei-
IMii ix, É^, g'^n. Il 2» Former, établir, xa6-
taxt\iu, ace. Il le constitua roi, aôxôv xax-
éoxi^ve ^aatXÉa. Constituer qqn en dignité, eU
"I^PXV fiva xa8-îax7\pLi. Etre constitué, xa9-
ioxa{jLat (moy. avec sens neutre).
CONSTITUTION, sf. l» Composition, ar^
rangement, f, viSaxavi^, icoç; f^ xatavxaaiç,
£o>e. Il 2» Complexion. Voy. ce mot. || 3o
Forme d*un gouvernement, t) xaxioxaai;,
eue; -f^ icoXixcîa, aç. Qui a une bonne, une
mauvaise constitution, tOvo{iLoc, ov; xaxdvo-
|ioç, ov.
CONSTRUCTEUR, Sm., 6 xéxtCAV, ovof.
Constructeur d'édifices, 6 oixo8d^oc, ou.
CONSTRUCTION, sf. 1» Action de con-
struire, il xaxaaxïuVI, f^ç; ^ olxoSoixi^ate,
eci>e; -^ olxoSofjiîa, aç; (en pari, d'un temple),
-^ \'8pu9K, c(i)<. Construction d'un vaisseau, -f)
vauicTjvia, aç. || 2» Edifice, xô olxo8d(iT,fia,
axoç ; t) oîxo8opiia, aç. || S» i4W de construire,
i\ otxo6o]xixi^, f|Ç. Il 4« Manière dont une
chose est construite, i\ xaxa(Txeui^, f\<;; t|
ffu<Txa«ç, eue. Il 50 Arrangement d'un ou-
vrage, des mots, i\ a<3v8ecriç, ewç; -fj aiivxaÇtç,
eue.
CONSTRUIRE, va. 1» Bd^lV, xaxa-jxeua-
Cu, f. a9u; olxo$0{iiu-u, f. i^9u; t8puu, f.
ôau, ace. Il 2» Arranger {les mots), auv-xt6Y\-
|u ; ouv-tÎxxu, f. xi^u, ace.
CONSURSTANTIALITÉ, sf., "^ 6(ioouab,
CONSUBSTANTIEL, ELLE, adj., 6{i00tJ-
9ioe, ov.
CONSUL, sm., magistrat romain, ô 8ica-
xoe, ou. De consul, ôicaxtxde, V|, dv. Etre con-
sul, uicaxedu, f. ei39u.
CONSULAIRE, adj., ûicax'.xde, •f\, dv.
Homme consulaire ou simple consulaire, ô
6icaxixde« ou ; ô âicaxeuxue, dxoe.
CONSULAT, sm., i\ ûieaxeîa, ae. Sous le
consulat de Cicéron, Kix^ouvoe uicaxeOovxoe.
Briguer le consulat, ôicaxeiav (iéx-6pxo[xai.
CONSULTANT, sm. 1» Celui qui donne
conseil, ô ad^iSouXoe, ou. Avocat consultant,
6 aûvSixoe, ou. Il 2o Celui qui consulte, ô
9U[ji6ouX6udpi6voe, ou.
CONSULTATION, sf., ^ ffUjASouXi^, fie.
CONSULTER, va. !<> Prendre avis de,
oru{jL-6ouXei5o(Aai, f. ed^oftai, dat.; sur, Tcspl
et le gén. Consulter (un dieu, un oracle),
Xpdo^i-ûfiai, dat. Consulter un devin, un
oracle, (lavxeuofiai, f. edvooai; sur, icepi et
le gén. \\ 2° Compulser, iv-eVxxu, ace, \\
30 Examiner, avoir en vue, o-xotcsu û, ace.
j) Vn. Conférer ensemble, ffU{i-6ouXedo{jLat,
f. edffofiai; sur, icepi et le gén. || Sb consul-
ter, vr., réfléchir, pouXedojiai, f. «daoïJLat;
XoYiÇoiJLai, f. ioi3|iat.
CONSUMER, va. 1» Dépenser, perdre mal
à propos, dv-aXi9xu, xaxav-aXCoxu, aec. ||
2« Réduire à rien, en cendres, véfjLopiai,
ém-vi{jiopLai (moy.); cpOeîpu, 8ia-96efpu, ace.
Le temps consume toutes choses, icdvxa ^Oei-
pei ô xp<5voç. Jl 3» Epuiser, miner, xVixu, èx-
xf|xu, xaxa-xi\xu, ace. \\ Sk consumer, vr.,
les mêmes verbes au passif. Il se consume de
chagrin, xaxa-xi^xexai ôirô xou dXyoue.
CONTACT, sm. lo Action de se toucher^
i\ 4'aG«ç, eue; i\ à(pi\, f,e. Point de conlact, ^
auva'f*fi,fie. Il 2» Liaison, relation, i\ xoivuvîa,
ae ; •?! éiripii^ta, «e. Mettre en contact, auji-iiî-
yvujii, acc. ; avec, dat.
CONTAGIEUX, EUSB, adj. l» Qui se corn»
CON
— 88 —
CON
muni<iue par contagion, 8iaSd9i(ioc, ov. ||
2» Qui sert à la contagion, çOaptixdç, i^, (5v,
Il 30 Pestilentiel, Xotp.w5T,ç, eç.
CONTAGION, sf. 1^ Communication d'une
maladie, i\ 8ii6oaiç, euç. || 2<» Maladie con-
tagiettse, i\ Xoi[Jia>8ir\ç (ouç) vdvoç, ou ; ô Xoi-
\L6i, oO.
CONTAMINATION, sf. Voy. SOUILLURE.
CONTABONER, va. Voy. SOUILLER.
CONTE, sm. io Récit amusant, h (i)36oç,
ou; ô X(Jyoç, ou. Il 20 Radotage, 6 Af.poî,
ou. Il 30 Invention, xh iCkio^, aToç.
CONTEMPLATEUR, TRICE, sm. et sf., 6
Getûpûv, ouvTO<; fém, i\ Octopouva, ir\c; de,
ace.
CONTEMPLATIF, IVE, adj., es(i)pT,TtxôÇ,T|,
dv. Vie contemplative, 6 pioc èeeopv^xixd^, ou.
CONTEMPLATION, Sf., î\ 68<opia, aç; fj
6cb!>pY\9i;, euç.
CONTEMPLER, va., considérer par les
yeux ou par la pensée, Oeupéco-û, f. Vjvu),
ace, Qai aime à contempler, 6eb>pTiTixdc, 1^,
6v.
CONTEMPORAIN, AINE, adj., xaxà TÔv
aÔTÔv xpôvov ôv, o5<Ta, ^v on vivo^ievoç, t„
ov. Etre contemporain de qqn, xaxà toC^^
aÔTOÙç XP^^o**? ^^P-^ ou yî-p/ofiai Ttvi. Nos
contemporains, ol xaO* jjixdtç, ol écp' fj^ûv.
CONTEMPTEUR, Sm., 6 ôlceptiTCTtÇ, OU; ô
xaTacppov/^TT.ç, ou.
CONTENANCE, sf. i» Capacité. Etre de la
contenance de, vwpiw-w, f. ii^aw, mieux ifi^o-
jjiat, «ce. Il 2« Maintien, posture, tô aj^T.pia,
axoç. Faire bonne contenance, Ô7co-pLév(i>; xap-
T6pé(i>-b>, f. i^ffb). Perdre contenance, TJcpiTTo-
(jiai, f. axOi^ao^i. Faire perdre contenance à,
TapdcTTO), f. dÇw, ace.
CONTENANT, ANTE, adj., X^P^^> oO<Ta,
ouv. Il Sm., ee qui contient, tô j^wpoijv,
OOVTOÇ.
CONTENIR, va. lo Renfermer, lx<^» **'f"
ijrw ; ybi)pé(<)-(ï>, f. Tfjffw, mieux Tjdojiat, rtee. ||
2<> Reprimer, éic-ej^u), xaT-é^"» aec. ; xpax^w-
<5, f. 7|9(i>, ^^71. Contenir son rire, sa colère,
véXwTa, 6pYÎ\v xaT-é^w. jj Sb contenir, vr.,
lauTÔv, i^v, ô xaT-6;^etv.
CONTENT, ENTE, adj. l» Satisfait, do-
xou[j.cvoç, 7i, ov; de, daif. Vivre content, ao-
Tipx(t)ç ^au-û. Gonteilt de peu, ô^'.yapxVjç, éç.
Etre content de qqn, Ttvà ou xivôç dfyaixai.
Etre content de q^. qliose (éprouver de la sa-
tisfaction de), xaîpu TivC ou iiii xivi; (se con-
tenter de), draTcocu-û, f. -f|9b>, ace. ou c^a^ ||
2° Qmi e^< ae ôonne humeur, êSOOjioç, ov.
CONTENTEMENT, sm., i\ XOLpd, ot^; i\
•f.SovTj, f\;; i\ eôOujxta, «ç.
CONTENTER, va., âpévxci); ^apîCofJiai,
f. touiiai, dut.; (assouvir), àico-itîixicXr.jxt ;
àiro-TrXTipdw-w, f. c&!Tti), ace. Facile à con-
tenter, eSxoXoc, ov. Difficile à contenter, 5i5-
axoXoç, ov. Jl Sb contenter de, vr., axépYw,
f. cïTÉp^w; ayaTcico-û, f. -/iffw, dat, ou ace.;
âpxso[j.ai-otj[jLai (pass.), dat. Il se contente
d'être honoré (étant honoré), àyanâ ti|xw-
jJLevoç.
CONTENTIEUX, EUSE, adj. !<> Contesté,
àp.'f ia6t\TT|<Tijjio<;, ov. Il 2° Qui aime à contes-
ter, 9iXôvctxoc, ov.
CONTENTION, sf. 1« Déliât, dispute, ■9\
Ipiç, i8oç; i\ d{Jwpiff6riTir\atç, cwç. || 2° Grande
application, 'f\ âuvTovia, «ç; -f", ffuaxasiç, ewç.
Avec contention, 9uvTdv(i>c.
CONTENU, UE, p.p. VOV. CONTENIR. |1 Sm.,
ee qui est contenu, tô x.(opotj{jievov, ou. Le
contenu (d'un écrit), Ta IvdvT», «v; Ta lyys-
Ypa(i{jLsva, uv; de, dat.
CONTER, va., 8t-7iYgoîJL«t-oOjtai, f. fjdojxai;
i9T0j}é(i)-(5, f. Viffw; (des faits fabuleux), {luBo-
Xoveu-û, f. Y|9(>>, aee. Conter une fable à qqn,
{xCdov X^yw Tivt.
CONTESTARLB, adj., i\L(fl<s6-f\vr[9i\L0i, ov.
Les choses contestables. Ta à\i.9i<sÇi\Tr^ct\Lx,
(i>V.
CONTESTANT, ANTE, adj. et subst. Les
parties contestantes, les contestants/bi dvxi-
81x01, tt>V.
CONTESTATION, sf., i\ àjiçtarS/.Tr^fftç, ewç ;
■f| IpK, 180;; (en justice), i, 8ia8ixao-iat, a;.
Sans contestation, àws^[l9i96r^Tf\'z^ùç, 11 s'élève
une contestation sur une chose, à\Lifw6i[vr^Qii
YÎyvETai TCEpf tivoç.
CONTESTE, sf. Voy. CONTESTATrON.
CONTESTÉ, ÉE, p.p. Voy. CONTESTER. ||
Adj., (ifijf:ff6T\TT|Toç, ov ; d[JLcpi76T,T-i^9i{i.oc. ov;
(en justice), é^rciSixoç, ov. Point conteste, tô
a{i9'.<j6r,T7^(ia, axoç.
CONTESTER, va. et vn., à[kf'.9^r[xé(ù'Si ;
qq. chose à qqn, icepî Tivd(; Tivt. 11 conteste
ces choses, toutoiç à\j.(p{9&t[xtX. Etre contesté,
àfi^iorS-y^ToOpuzi (pass.).
CONTEUR, sm., ô 6tYiY^,Ti^<;, o{3; (en mauv.
part), ô Xovoicotdç, ou.
CONTEXTE, sm., T\ «uvl^Sl», Sf.
CONTEXTURE, sf. i» Tissure, TÔ Cipa^îia,
ttToç; :f| auvu^i^, f,ç. || 2® Contexte, •i\ ov^^é^.
CONTI6U, UB, adj., 'ïcpotjfij^ifjÇ, Iç; Sfxopoç,
ov; à, gén. ou da^
contiguïté, sf., TÔ Ttpoazyjz, oOç.
CONTINENCE, sf., fj èy'xpaTeia, a(; -f^ vu-
ÇpOfflSvi^, T,Ç.
1. CONTINENT, sm., T| f^iteipo;, ou. Habi-
tant du continent, 6 ^f^icsipurr^ç, ou.
2. CONTIENT, ENTE, adj., 9b>9p(0V, OV j
IvxpaTi^ç, éç.
CONTINENTAL, ALE, adj., -^jiceiptoTixdç,
•/|, dv.
CONTINGENT, sm., T| ffuvxaÇiç, ewç. Four-
nir son contingent, t^v xaOrixouvav 8uva^iv
Trap-éxo[iat (moy.}.
CONTIBm, UE, adj., auvsx-^C, é<; évSeXe-
yV;?, ^ç. Durée continue, tô «juvexéç, oGç.
' CONTINUATION, sf. !<> .<4c/zon de conti-
nuer, i\ ix8oxTi, f\<;. Il 20 i>wrtfe continue, 'i\
8ia{iovi^, TÎç; tô àSiiXeiicTOV, 00; tô auve^éç,
ouç. Il 30 Suite, TÔ lydfievov, ou.
CONTINUEL, ELLE, adj., auvE^TiC, é«; év-
SeXe^n^^, £c; (i8idX6iicT0ç, ov.
CONTINUELLEMENT, adv., wvzy&Ç, èv^
8eXÊXôç, àei.
CONTINUER, va. 1° Poursuivre, è\L-\Uvtù,
dat.; àvT-s)fO{jLat (moy.), oô icaùofxat, f. co-
^ai, ^en. Continuer à ou de faire (faisant) une
chose, 8ta-TeXsw-ci!) ou 8ia-YiYVoiiat icoia>v Tt.
Continuer sa route, sa marche, toû icpd9<a Ip-
XOjJtai. Il 2« Prolonger, (iTtXÙvu, dico>|JL-i^xdvu,
CON
— 89 —
COi\
f. ovû; dico-Têtvw, icapa-T«îv(i), acc, Conli-
nner à qqn son emploi ou continuer qqn dans
son emploi, xp^^vov rï^ç <ipXT»Ç ^tvi éici-ïieTpiw-
û, f. T^orw. Il Vn., durer, ne cesser pas, jiévw,
§ia>{jLév(j; où icauojxat, f. aofisi. I| Vn., et se
.CONTINUER, Vf., s'étendre^ xaC-V^xw; jusqu'à,
6ÎÇ et l'ace.
CONTINUITÉ, sf., 'i\ o-uvi^ew, aç; t6 auv-
r/é;, oG;.
coNTiNÛMEVr, adv., 9uv£/<ô{, IvSeXi-
yw;.
CONTORSION, sf., Ti Siaorpo^Vj, f^ç. Faire
des contorsions, Su-orpé^oiiai (pass.)*
CONTOUR, s m. 1* Forme arrondie, •î^ ite-
çiypaoT^, f,ç. Il 20 Circuit ^ -f, ireptjieTpoç, ou;
T| TceptoSoç, ou.^
CONTOURNÉ, ÉE, p.p. Voy. CONTOURNER.
Il Adj., 6u£ffTpo(poç, ov; (en pari, du style),
p£6ia<T|xévoç, r\f ov.
CONTOURNER, Ya. 1» Déformer, 6ia-
cTpé'^u), €u:c. Il 2« Faire fe tour de, icepi-
Épxo|xat; (en pari, d'un fleuve), ^epi-ppso),
acc. Il Sk contourner, vr., Sia-orpé^oixai
(pass.).
CONTRACTANT, ANTE, adj., auvOV^xaç
icoio'JpLsyoç ou icoi7\9aiievo<, t^, ov.
CONTRACTER, "VU., faire une convention j
ouvOV^xaç icotsoixai-ouaai, f, T;70{jLaci; œuv-ti-
6ejjLat (moy.), ffuji-ôA^w; avec qqn, tivi ou
rpôî Tiva. Il Va. 1* Faii'e par contrat,
'noi£0{Jioi'.-oC{jLxt, f. f|ao{i2i ; au{i-6i'XXo{Jiai
(moy.), aov-T{6e{iai (moy.), acc. Contracter
une dette, XP^^^ ^{ISivu. || 2« Acquérir,
prendre, XaixSivu, acc. Contracter une habi-
tude, £6o; TiiOî^ofjiai (pass.). Contracter une
maladie, vdaov ^aji^ivu. || 3o Resserrer, cu-
Tiditù-Si, vu-aréXXb), ffuv-aYw, ffov-taTr,pLt, acc.
Il Sk contracter, vr., ov-aicdEo[jiai-û{xai, cu-
9TsXXo{JLai (pass.).
CONTRACTION, sf., ^ CTUOTO^i^, f,ç; -Jj
9U7Tpo9f|, %; "^ 9uvaiipeat{, eo)ç.
CONTRADICTEUR, Sm., Ô ivTlXéycJv, OV-
toç; de qqn, tivi.
CONTRADICTION, sf. l» Action de con-
tredire, discours par lequel on contredit,
Ti àvTiXovu, a; ; -f^ IvavTtwaïC, ewç ; tô évav-
TûopLa, otTOi;. Je suis en contradiction avec
moi-même, aôxè; é[xatuTb> ivavTioXoyéu-b),
f. i^vu>. Il 2° Opposition, 'incompatibilité, i\
èvavTiÔTïiç, T,Toç; tô èvavxfov, ou; -f^ àvxf-
«pa<7i;, eu;. Etre en contradiction avec, ivav-
TidopLai-ou[jiai, e/a^.
CONTRADICTOIRE, adj., cvavT^oç, a, ov ;
àvTiçaTixoç, 1^, <5v.
CONTRADICTOIREMENT, adv., Ivavxiu}<;,
àvTtTkOvtxwç.
CONTRAINDRE, va., àvaY^at^b), f. otao),
acc; à, acc. on m/l; ^lâÇopuzi, acc; à ou
de, î«/l II Se contraindre, vr., éauTÔv, V, ô
^izCsaBai.
CONTRAINT, AINTE, p.p. Voy. CON-
TRAINDRE. Il Adj., forcé, gêné, iceicXaorjiivoç,
T„ ov; TcpoTKovr{cô^,'f\, dv; (en pari, du style),
pe6i29{iivoç, Tj, OV.
COBîTRAiNTE, sf. i» Violence contre qqn,
"H pCa, aç. User de contrainte envers qqn, icpdc;
•civa B{(f /piopLat-(5{jLai. || 2° Etat de celui
l
que ton contraint, *fj àviyxT,, 7|ç. Par cou-
Irainle, dvi^xTi, ôit* ivi^xT^ç. || 3« Gcnc, ^
àitopCa, aç.
CONTRAIRE, adj. !<> Opposé^ évavTÎoc, a,
ov, ^én. ou da^ Au contraire, Toôvavtîov. En
sens contraire, %anà TivavTÎa. || 2° Hostile,
ennemi, ivavcîoç, a, ov; éySpd;, d, dv, dat.
Il 30 Nuisible, pXaCtpdç, oE/dv, rfa^ || Sm.,
ce qui est contraire, xà évavTÎov ou xoôvav-
Tiov, ou; de, gén. ou dat.
CONTRAIREMENT, adv., Ivevrfuc. Con-
trairement i, IvavTÎb);, dat,; icxpa, acc.
CONTRARIANT, ANTE, adj., 6u(TX£pT,<;,
é<i; x«Xeicd«, if|, dv.
CONTRARIER, va. 1» DiVc OU /Vzz're /c
contraire de, évavTidopLai-ouaai, dat. [|
Il 20 Faire obstacle, empêcher, e|iicd8o)v eljii,
aat. ; Iji-icoSC^b), f. itô ; xuXuu, f. dffu, acc. ||
30 Causer du dépit à, Xuicéu-û, f. ticxu, acc
Il Se CONTRARIER, TF. 1 <* Eprouvcr de la con-
trariété, à)fio\Lixi; Su^x^paivu, f. avû, dat. ||
2° Se causer réciproquement de la contra-
riété, àXXV|Xouç, aç, a Xuiceîv. || 3® Se faire
opposition, i\\f{Koi^, aiç évavTiouoBai.
CONTRARIÉTÉ, sf. !<> Opposition, -^ èvav-
TtdTT^ç, 7\T0< ; t6 6iaœopov, ou. || 2° Obstacle,
xb l{iiid8iov, ou ; xb évavTCb)|ia, axoç. || 3^ Dé"
pit, xb àx^o^, ouç; tô Bur/jpé^, oOç. Eprou-
ver des contrariétés, Su^x^paivco, f. avû.
CONTRASTE, sm., TÔ évavTÎov, ou; avec,
cUit. Etre en contraste, former contraste avec,
IvavxCoç, a, ov eIjjlC, dat.
CONTRASTER, vn., dvTi-xEi(iat ; avec, dat,
ou icpck et Vacc. ; lvavT(b>ç ïx^ù, dat.
CONTRAT, sm. lo Convention écrite, i\
ffU77P«'fn» î|Ç» Faire un contrat avec qqn,
cu^Tpa^-f^v Tivi icoi60[JLai-oO[JUZ'., f. V|90u.ai. ||
2o Convention, ^ ouvOi^xt^, t^ç; tô auvaAXay-
{xa, aTOç.
CONTRAVENTION, sf., \ irapaSaaiç, «wç.
Contravention à une loi; \ icapavopiCa, aç; à
un traité, -f^ icapa9'icdv87\(Tic, eue; à un con-
trat, -îj TcapadUYYpaçYî, f,?. Etre en contraven-
tion avec qq. chose, icapa-6aivti) Tt.
CONTRE, prép. 1^ En opposition à, pour
se défendre ou attaquer, icpo;, èiti, Tcapa et
race; xaxdc et le gén. Marcher contre l'en-
nemi, èid xobç icoAe{iîou( icopedojiai. Agir
contre les lois, icapà xob^ vd|iouç, icoiéu-û,
r. i^9(i>; icapavo{iia>-â, f. i^vtù. Parler contre
qqn, xaTi tivoc Xeyu. Contre nature, icapi
cpuatv. Contre l'attente, icap' «Xi::Sa. Le dis-
cours contre Ctésiphon, 6 xaTà Kt7\919Ûvto<
^d^oç. Le soupçon contre qqn, i[ xaTa Ttvoç
ou icpdç, etç Ttva ûico<|/ia. || 2« Auprès de,
proctie, (sans mouv*), itapdE, icpdç, dat.; (avec
mouv^), icapi, icpdç, acc || Adv., en oppo-
sition. Je suis contre (je m'oçpose), ivavn6-
ojiai-oGjjiai. Tenir contre (résister), dvT-^xw.
Parier pour et contre, èit' àjx'fdTspa Xgvw. ||
Le contre, sm., tô èvavTiov ou TOÔvavTÎov,
ou. Le pour et le contre. Ta dji^oTepa, wv.
CONTRE -DALANCER, Va., l<T0pp07r6(>)-b),
f. •f\<T(ù, dat. Il Se contre-balancer, vr., iX-
Xt,'Xoi<^ aie boppoiceiv. Qui se contre-balance,
(irdppoicoc, ov.
CONTRECARRER, va., ivTt-lcpdTTU), dat.
CONTRE-COEUR (À), lOC. adv., dxovTuç;
plus soiiv^ l'adjectif dxwv, ouaa, ov. Us s'en
CON
— 90 --
CON
allèrent à contre -cœur, axovtss àir-f|X9ov.
CONTRE-COUP, sm., 'i\ àvtaxjiç, ewç.
CO.VTiiEDiRE , va. i« Contester^ àvxi-
\éy{ù, dat. Contredire qqn sur qq. cbose,
àvTtÂévw Tivl irepî ou ôitép Tivoç. || 2° E^re
en opposition aveCj évavTi6o(jLai-oC[jiai, dat,
ou icpot; et l'ace, \\ Se contredire, vr. i^ Se
contredire soi-même, aôxôv ot6T(5 £vavTto)kO-
ystv (de ivavT:o>kOY6(i>-w, f. xiaw). || 2° Se con-
iredire mutuellement, dXXiiXotç, atç ivavxio-
CONTREDISANT, ANTE, adj., dvTiXoyixd^,
^» ov.
CONTREDIT, sm., i\ àvxCkoyid, aç. || Sans
CONTItEDIT, lOC. adV., dlCpOCpa7ÎOT(<>C, d[JLA8l,
dvajjL'fiorêT^TTjxwç.
CONTREE, sf., il X^^P»» ««; ^ Y"^»» 9^^'
Yt\ç; xô X'^'P'-o^» ow- ,
CONTREFAÇON, sf. !<> Action de Contre-
faire, i\ pit{X7\<ii';, ewç. || 2<> CAose contrefaite,
xô txîjjLTifia, axo<;. .^,.
CONTREFAIRE, va. 1» Imiter, singer,
ji'.jjLsopiat-oûjjiai, f. '^uojjiat, ace. || 2» Feindre ,
simuler, axf.icxojjLat, f. <T*.i\^o^7.i, ace. Je con-
trefais l'insensé, dvouç elvai icpoff-itouojjiai-
pOjxat, f. i^aojiat. || 3*> Défigurer, 8:a-oxp6(p(i),
-ïtapa-axpéço), ace. || Se contrefaiiie, vr., dé-
gwser son caractère, ôico-xptvo(j.at (moy.).
CONTREFAIT, AITE, p.p. Voy. CONTRE-
FAIRE. Il Adj., difforme, Suaxpoçoç, ov.
CONTREFORT, SDQ., x6 dvxépeiapta, axoç.
CONTREiMAÎTRJfi , SQQ., 6 XÔJV ÈpyaxcÔV
lmarxâxï\ç, ou.
CONTREMANDER, va., dvxem-xdcxXb), f.
xdÇu), ace,
CONTREMARCHE, sf. 1« Marche con-
traire, i\ dvaaxpûcpTj, 7\ç. || 2o Evolution
pour faire volte-face, 6 é^e^iyfioçj ©0,
CONTRE-MINE, sf., "îi dvxdpu^iç, «wç; (in-
trigue j, ^ jx-nx^^n» "?»«.
CONTRE-MINER, va., àv0uii-opuxx(O, acc,
CONTRE-ORDRE, sm., XÔ évavxiov fou)
Tcapd-j^yeXiia, axoç. Donner un contre-orare,
Ivavxtov icapdyY^^P^ icap-aYYéXXo), f. eXû.
CONTRE-PIED, sott., /e contraire, xô èvav-
xîov ou xoôvavxtov, ou ; de, gén,
CONTREPOIDS, sni., (au propre), xô ^xco-
\LOL, axo;; (au tig.), xô dvxfppoicov, ou. Servir
de contrepoids à qq. chose, dvxîppoTrd;, 6v
£l|xt xivoç, xtvi ou itpdç xt.
CONTREPOISON, SDQ., XÔ dvxCSôXOV, OU.
CONTRESENS, sm. !<> Côté opposé, i\ ivav-
xîa TtXeupdt, aç. || 2o Sens opposé, ô Ivav-
xtoç voGç, ou. Il A CONTRESENS, loc. adv.
io En sens contraire, èvavxtax;. || 2o Contre
le sens, icapà xôv voOv.
CONTRESIGNER, va., dvxt-Ypd9(o, acc,
CONTRETEMPS, sm. 1° inopportunité,
•fj dxaipîa, aç. A contretemps, dxatpoîç, dirô
xatpou. Il 20 Accident inopiné, \ ffujiîpopd,
dç ; f| dxuxb, aç.
CONTRE VALLATION, sf., XÔ dvxtxeixiapia,
axoç.
CONTREVENIR, VU., icaoa-êal'vto, acc.
CONTRE-VÉRITÉ, sf., \ dvxt^paatç, ewç.
CONTRIBUABLE, sm., 6 auvxsXV)*;, oO(;. Re-
latif aux contribuables, auvxeXtxdç, ri, dv.
CONTRIBUER, vn. !<> Aider, Voy. ce mot.
Il 2° Payer sa part, t)\v ouvxaÇtv uico-xeXiw-
û. Contribuer pour un douzième, 5a)5cxdxi\v
el7-(pip(i).
CÔNTRIBU1?I0N, sf., -fj aiSvxoÇiç, Êw«; ô
odpoç, ou. Payer les contributions, xi^v auvca-
^iv 6iio-xfiXé(D-a>. Lever des contributions sur
qqn, Jxxivoç d^Yopo^oy^w-ô, f. if.ffu. Frapper
d'une contribution, dpYupoXoyéw-à, acc.
CONTRISTER, va., Auitéw-w, f.f.ffci); àvidiù-
&, f, d^fii, acc.
CONTRIT, ITE, adj., 9UVX8Xpi(l{JLCV0<, 71,
ov.
CONTRITION, sf., i[ 9t3vxpi4/i(, eue.
CONTRÔLE, sm. i^ Registre double, xo
dvxîypajpov, ou. || 29 Rôle, 6 xaxdXoyoç, oo.
Il 30 vérification, f, IÇsxaatç, tuç. || 4» Cen-
Ji^re, ô Iasyxoç» o" ; ô «j/oyoç, 00.
CONTRÔLER, va. 1° Mettre sur le con-
trôle, iy-ypd(ptù, acc. Il 2° Ke>«;^er, è^-6xaÇw,
f. dffw, acc. Il 30 Critiquer, ikéx/jtù, acc,
CONTRÔLEUR, sm. 1» Celui qui lient le
contrôle, 6 iyypa^edç, éwç. || 2° Censeur, h
61tlTtJI7\XT|Ç, OU.
CONTROUVÉ, ÉE, p.p. VOy. CONTROOVER.
Il Adj., icXaoxdç, ii, dv; irpûanon^xd;, 1^, dv.
CONTROUVER, va., icXdxxti), f. IcXdaw,
acc.
CONTROVERSE, sf., ^ à\i.(fi<jB'f\Tf[(Si^, ewç.
Propre à la controverse, djjL^iaêT^xnxtxdç, 1^,
dv.
CONTROVERSER, va. et vn., djtcpidSYiXEW-
û ; qq. cbose ou sur qq. chose, icepi xi ou icepî
xivoç.
CONTROVERSÉ, ÉE, p.p.,d|XcpiiT6T|XiF|9i{JL0C,
ov. Les points controversés, xà dfKpiaèï^xoû-
[i£va, (i)v.
1. CONTUMACE, sf., refus de compa-
raître, i\ cpuyoStxia, aç. Etre en état de contu-
mace, cpuYo8ixi(i)-(5, f. 'r|9(i>. Jugement par con-
tumace, fj épV^ipiiri Sîx'A, 't\<i. Condamner qqn par
contumace, épTipitiv xtvôç xaxa-StxiÇw, f. dow.
Etre condamné par contumace, ép^^iY^v dXCaxo-
2. CONTUMACE, adj., accusé qui refuse
de comparaître, «puYoSixwv, ouaa, oûv, ge'n.
oOvxoç, etc.
CONTUS, USE, adj., 6Xaaxdç, •i\, dv.
CONTUSION, sf., xô OXdaiJLa, axoç ; xô ffuv-
xptjjLjia, axoç. Contusion à la tête, xô xeçaXd-
OXaoxov, ou.
CONTUSIONNÉ, ÉE, adj., SXaaxd^, i^,dv.
CONVAINCANT, ANTE, adj., icSKJXlxdç, t^,
dv; éXsYxxixdç, t;, dv.
CONVAINCRE, va. !<> Forcer à recon-
naître, iceCôo), dva-7C6i6(ù; qqn de qq. chose,
xivi xt. Je suis convaincu que, ixeïvo iciitst-
(Tjiott, ûç et l'ind, \\ 2» Prouver coupable,
ekéyyjtù, dic-eXéYX^» xax-eXéYX&), acc. Con-
vaincre qqn de mensonge ou de mentir, éXéY-
y^tù xivà «pst^S^H^svov ou 6xt ^'sdSExai. Con-
vaincre qqn de vol, de voler, atpéw-w xtva
xXoTn\i; ou xXeicxovxa. Etre convaincu d'im-
piété, dXiffxofiai d(Te6sia< ou dasSûv. || Se
CONVAINCRE dc, vr., xaxa-{Jiav6iv(o, acc; que, *
5xt, ind. ou opt.
CONVALESCENCE, sf., -fj dvdXT^^^KÏ, eta^;
•fj pa<TX(dV'f|, 7\ç; i\ awxT^pta, aç.
CONVALESCENT, ENTE, adj. et Subst.,
CON
— 91 —
COP
^at^uv, ou9a, ov. Etre convalesceat, jSatÇu,
f. patQta ; àva-Xaji.6av(t>; Cytaivci), f . avû.
CONVENABLE, adj. 1® Qia' convientj sor-
/a6/ff, dp{i6TC(i>v, ouffoc, ov ; icpéicuv, ouaa, ov ;
irpo<ri^xu)v, ou9a, ov, dat.; (en pari, du temps),
xaipioç, a, ov. (j 2° Proportionné, conforme,
cupL(xeTpo;, ov, da^; àvaXo^oç, ov, gén. ou
da^. Il 30 Décent, bienséant, eôirpsirf,<, i<.
Il est convenable de, icpéicst avec Vinf. \\
40 Raisonnable, Juste, licieixV^ç, <ç ; d^ioç, a,
ov. Il 5<^ Qui a ae bonnes manières, eô-itpc-
ir/iç, 8< ; «ô<jx/;tiu)v, ov.
CONVENABLEMENT, adv., icpsicdvTWf ,
«poo7\xdvTCi><, eÔTcpeicû;, 6Ô(xx''lH^<^v(i)ç.
CONVENANCE, sf. !<> Conformité, -f^ dva-
>.0")fia, aç ; :î\ 9U(X{XETp(a, aç. || 2* Commodité,
•f, iiciTi^ÔsidxTjÇ, T^xoç. Il 30 Bienséance, dé'
cence, tô icpéicov, ovroç; i\ eôicpiicsia, aç; tô
xda(j.iov, ou.
CONVENANT, ANTB, adj., icpficuv, 0'J9a,
ov; icpo9Y^xfa)v, ouoa, ov.
CONVENIR, vn. 1» BeconnflWre, avouer,
ô{jioXoYsu>-Û>, f. T|9u>, ace; que, prop. inf.
Il 2» Faire une convention, s'entendre avec
qqn, ôiioXojéu-û, f. •^aw; oov-xiBejiat (moy.),
âa/.; de, inf, ils convinrent d'anjonr, d un
lieu, auv-EÔsvTO tijjLspav, Toitov. || 3» Etre
confoi^me à, ffoji-6aiv<i) ; Tuix-^tovlu-û, f.
TjŒw, da/. Il i9 Etre convenable, propre à,
àp[k6xxb), f. daci) : icpoff-Tjxw, da/. Il ne le con-
vient pas de parier ainsi, où icpod-'rjxgi 901 ou
es xauxa ^éyeiv. || 5« Eti'e expédient, à pro-
pos, icpsicu, f. Tcpé^b), dat. 11 convient que
cela suit ainsi, icpéitei TaOta oCtuç Ix^iv. ||
6° Plaire à, dpéaxo), da^ on ace. || Sb con-
venir, vr., se plaire réciproquement, dtXXi)-
Xoiç, aie àpéaxeiv.
CONVENTION, sf. 1» Accord, pacte, i\
ôfftoXoYÎa, aç; -^ otîjiSaaiç, ewç; -fj 9uv6t^x7\,
r,(. Les conventions (les choses convenues),
xà wpLoXovT^iiÊva, wv. D'après les conventions,
éx Tûv ô){xoXoy7\{iéy(i)v. De convention, aOv-
BsToç, ov. Il 2® Assemblée, ô aûXXoyo;,
ou.
CONVENTIONNEL, ELLE, adj., qui résulte
d^une convention, 9ÙvOeTo<;, ov.
CONVENU, UE, adj., aûvècToç, ov; vu-ptei-
l«voç, ti, ov; fvdç, T|, ôv. Jour convenu, -rj
fT^T^ ("nO "^H^^p*» «?• Heure convenue, -^ auy-
xEi(x.svir\ (t\ç) &pa, aç.
CONVERGER, VU., auv-Tetvb) ; vers, eU ou
icpdç e/ Tacc.
CONVERSATION, sf., i\ b\iikvx, ύ; -^ 8idc-
Xe^i;, ewç; ol Xd^oi, tov. Entrer en conversa-
tion, lier conversation avec qqn, Ip^ofiai elç
Xo^ouç TivC. Faire tomber la conversation sur
une chose, Xd^ouç éjx-SiXXu) icspi tivoi;. La
conversation tomba sur toi, itept aoû 6 Xdyo;
Iv-éiceae (de Iji-iciircu).
CONVERSER, vn.^ 6{uXé(D-û, f. -/|9u>; avec
?qn, Tivi; xotvoXo-]f60[xai-ou[j;xi, f. TjdOjxat;
la-Xé^Ofiai; avec qqn, xivt ou icpôç riva.
CONVERSION, sf. 10 Changement, -fj (jls-
TiX>^a^iç, ecfjç ; -îj tuTa6oXTi, t\ç. || 2o Mouve-
ment militaire, t\ crpo©-^, f,ç; -Jj emaxpo'f Vi,
ffi. Il 30 Changement de croyance, t\ èizi-
9XpOÇ7lj f,ç.
CON\^RTI, lE, p.p. Voy. CONVKRTin. !| S.
Un nouveau conveKi, une nouvelle convertie,
6, i\ ve69UTO<, ou.
CONVERTIR, va. i^ Changer, {icni-GiXXb),
ace; en, elç et l'ace. || 2« f aiVe changer de
croyance, de sentiments, iici-orps^u, ace. ||
Se convertir, vr., les mêmes verbes au pas-
sif.
CONVEXE, adj., xupxdc, ii, dv. La partie
convexe, xb xupTov, ou.
CONVEXITE, sf., ^ xupxdTïlÇ, "'i'^Ç.
CONVICTION, SI. 1° Croyance, i\ icûrct;,
£(*>{. Avoir une entière, une pleine conviction
d'une chose, 8<6aCfa>c xi maxedo), f. cdao). ||
2* Preuve, b ikifUL^^^ ^^'
CONVli, JX, p.p. et adj., xexX-r^pivo;, r„
ov; xX-ï\xdç, TTi, dv. Les conviés, ol x6xX7\jjLivoi,
tav. Qui n*est pas convié, dfxXt^xoç, cv.
CONVIER, va. 1® Inviter, xaXéui-û, icapa-
xaXéto-fa), icpov-xaXeu-câ, ace; à, èxî et l'ace.
Il 2® Engager, exciter, icpo-îyto, icpo-xpéicw,
ace, à une chose, elç, i-nl, icpdc xi; à faire
une chose, itoietv xi.
CONVIVE, sm. et sf., 6, \ 9uv8ei7cvo<, ou.
CONVOCATION, sf., f; 9uv«ywyifi, 7\ç ; i\
CONVOI, sm. 1» Réunion qui accompagne
un enterrement, ot éxçépovxeç, wv. || 2° Crans-
port de vivres, de munitions, \ itapaiïotJLicTi,
CONVOITE, ÉB, p.p. et adj., dpsxxdç, ^
dv.
CONVOITER, va., dp éyojjLott (moy.), i^
isfiai (moy.), gén. Convoiter le bien d'autrui,
TÛv àXXoxpîu)V èç-iepiai.
CONVOITISE, sf., -fidpEÇi;, ecoç; xô dpexxt-
xdv, ou.
CONVOQUER, va., 9oy-xaXéw-ô, wv-iv^^
auv-ayEÎpu», ace.
CONVOYER, va., TOxpa-icÉjjLicw, acc; des
bâtiments, icXoia.
CONVULSIF, IVB, adj., aitaajM&S-r^;, eç;
VTca^iJLaxûÔTiÇ, E(.
CONVULSION, sf. l* Mouvement irrégu-
lier des muscles, xà Tiri(T{j.a, axoç; ô aiia-
apidç, ou. Il 2° Trouble, -î^ xapax»), f.ç.
CONVULSIVEMENT, adv., aTcadjJLwSwî.
COOPÉRATEUR, TRICE, sm. et sf., Ô, fj
ouvEpyd;, ou; de qqn, xivdç,
COOPERATION, st'., i\ oruvEpyia, aç. AveC
la coopération de qqn, (ruv-Epyoûvxdç xtvoç.
COOPÉRER, vn., auv-Êpyew-û, f. ifi^w;
avec qqn, xivi; à qq. chose, -ïcpdç ou etç xi.
COORDINATION, sf., r\ aûvxaçiç, ewç.
COORDONNER, va., 9UV-xaxxu), f. xdÇw;
auvSta-xiÔT^ixt, acc.
COPAIS, lac, ^ KwTcatç, tSoç,
COPEAU, sm., -n fr^l^oL, r\<:.
COPIE, sf. 1® Ectnt fait d'après un autre,
xô ivxîypatpov, ou;xô àTrdypa^ov, ou. Tirer
nne copie de. Voy. copier. || 2° lieproduction
d'un ouvrage d'art, xà dtirsixaatxa, axoç. ||
3° Imitation, xô (xifJLTjaa, axo;.
COPIER, va. 10 ïVa7i,çcrîVe, àiro-YpacpOfiai,
lx-vpi;pojxai (moy.), acc. \\ 2° Reproduire,
(une peinture), àTzo-^Qit^o^i (moy.i; ii:-
Eixdt!^(«), f. d<jw, acc; (une slaïue), iico-itXax-
xotxai, f. irXaaojiai, acc. \\ 3" Imiter, contre^
foire, |jLiîxéo}jLa'.-oû|iat, f. r,(Joaai, acc.
COR
— 92 —
COR
COPIEUSEMENT, adv., 6avl;iXûc, difOdvuc,
1CeplTTfa>{.
COPIEUX, EUSE, adj., 6x4/iXVic, U; a^Oo-
voç, ov ; itepiTcdç, Vj, 6v.
COPISTE, sm. 1° Celui t^ui copie y h ypa-
9sû{, £b>;. Il 2° Imitateur, o (xifiTiTric, ou.
COQ, sm., 6 iXexTpucov, ôvoç. De coq. iXex-
Tpuôvcioc, ov. ||Coq de bruyère, 6 Téxpa^, avo;
et axo<.
COQUE, sf. i» Enveloppe de Vœuf, des
fruits, t6 Xéicoc, ou;; t6 xéXu»o;, ouç. ||
2« Capsule, tô ày^eiov, ou. || Coque d'un na-
vire, TÔ vEb); 9xd^o<;, ouç.
COQUELICOT,' sm., i\ jfoiàc (d(6o;] {j.i^xu>v,
(i)vo;.
COQUET, ETTE, adj., àxxtÇojiEVOÇ, ï^, OV.
Une coquette, yuvïi (vatxôç) àxxiÇojiévTi, t,;.
COQUETER, VU., dxxi!^oji2t, f. loujiai; avec
qqn, icpd; Tiva.
COQUETTERIE, sf., ô àxXKTpidc, oC.
COQUILLAGE, sm., i\ xô^X^, T\ç. Petit co-
quillage, TÔ xoy/îov, ou.
COQUILLE, st. io Enveloppe des testacés,
i\ x(5yx»\> T^î ; TÔ xoyyuXtov, ou ; t6 ôffxoaxov,
ou. Il 2<» Coque, tô ^éicoc, ouç; xô xéAucpo;,
ouç.
COQUIN, INE, sm. et sf., 6, i[ xaxoupYoç,
ou; ô, -fi TiavoCpvoç, ou.
COQUINERIE, sf., i[ xaxoupyût, a; ; i\ itav-
oupvîa, a;.
1. COR, sm., durillon aux pieds, 6 fjXoc,
ou; 6 xtSXo;, ou.
2. COR, sm., instrument à vent, xô xipaç,
^én. xépaxoc et xéotoç.
CORAIL, sm., xô xopaX/iiov, ou.
CORBEAU, sm. lo Oiseau, 6 xdpa^, axoç. De
corbeau, xopixivoç, i\, ov. Semblable au cor-
beau, xopaxo£i6/i;, É;. Il 2o Gi-appin, machine
de guerre, 6 xdpa^, axo;.
CORBEILLE, sf., 6 xdfivoç, OU ; xô xavoCv,
ou; 6 xdXaOoç, ou.
CORBILLON, sm., xô xavîaxiov, ou.
CORCYRE, ile, 'i\ Képxupa, a;. De Corcyre.
Kspxupaioç, a, ov.
CORCYRÉEN, pple, Ô KspxupaTo;, ou.
CORDAGE, sm., ô xaXb);, b>.
CORDE, sf., 6 axo^'<^o<:) o^f '^^ fficdpxov, ou;
T\ 9eipa, ôÉ;; f| aiccîpa, a;; (d'un vaisseau),
6 xaX(«);, (o; (d'un penduV 6 ^pd^oi;, ou; i\
apireSdvT,, •t\<i; (d'un arc), fj veupdf, aç; xô
veupov, ou; (d'un instrument), -f^ x°P^''i» ^»^î
(d'un tissu), 6 9xV)(xa>v, ovo;. Danser sur la
corde, éici xou xdXu ^aîvu. Petite corde. Voy.
CORDELETTE.
CORDEAU, sm., -f^ 9xd[8(iT\, 7\c; ô xavb)v,
dvoç. Au cordeau, iizl, icapà ou icpô; oxd6[jiT^v.
Tiré au cordeau, axaSpiT^xôç, •^, 6v.
, CORDELETTE, sf., XÔ vTcapxîov, ou; 'i\
aeipU, i6o;; xô xaXûSiov, ou.
CORDER, va. jo Mettre en corde, itXéxw,
f. icXé^w; ffxpéçw, ace. || 2® Serrer avec une
corde, icept-6éw-û, ace.
CORDIAL, ALE, adj. !<> Qt/t con forte le
cœur, eôxdtpSioç, ov. || Un cordial, xô sôxdp-
6iov, ou. Il 2° Plein de cœur, çtXdcppwv, ov. ||
3® Sincère, dX'r\6tvd<;, t|, dv.
CORDIALEMENT, adv., éx XÎ\c xapSîa;,
çiXo^pdvuç, àX7;6ivci)(;.
CORDIALITÉ, sf., fj flXofpOffUVT^, T^(. AveC
cordialité, tp'.Xo<ppdvb><.
CORDIER, sm., ô 9Xoivo9xpd<poç, ou.
CORDON, sm. l» Petite corde, xô citap-
x{ov, ou; i\ 9cipic, (8o(;: (de soulier), 6 ipidc,
dvxoç. Il 2« Bandelette, i\ xaivia, aç. jj 3»
flan^, /t/e, ô oxoT^oç, ou. || 4*» à'wiYtf de postes
garnis de troupes, i\ icapaçuXax-^, fjÇ.
CORDONNERIE, sf. i« M^/ier de cordon-
nier, 7\ oxuxoxofiux, «ç. Jl 2» Fabrique de
chaussures, xô vxuxoxousiov, ou.
CORDONNIER, sm., o vxuxoxd(xo<;, ou. De
cordonnier, 9xuxoxo|iixd<, V|, dv. Etre cordon-
nier, Q11UX0X0{ISU>-Û, f. i\9tù.
CORELIGIONNAIRE, adj., ô^dmoxoç, OV.
CORÉSOS, mont, ô KopT,(rdi;, ou.
CORFINIUM, V., tô Kopfîviov, ou.
CORIACE, adj., (au pr. et au fîg.), 9xX-npd<;,
d, dv.-
CORIANDRE, sf., plante, TÔ xopCavvov,
ou.
CORINTHE, V., i\ KdpivOoç, ou. De Gorinthe,
KoptvOioç, a, ov. Territoire de Ck)rinthe, -f; Ko-
pivOta, aç.
CORINTHIEN, BBiNE, adi., KopCvOiOC, a,
ov. Les Corinthiens, ol KopCvBioi, uv.
CORIOLAN, h,, 6 KopioXavd;, ou.
CORME, sf., fruit du cormier, xô 6ov, ou.
CORMIER, sm., ardre, -^ 5a, aç ou i^ ôt\,
CORMORAN, sm., oiseau, i\ xop(6v7\, r^ç;
ô ^aXaxpoxdpal, axoç.
CORNAC, sm., ô éXeipavxiaxt^c, ou.
CORNALINE, Sf., XÔ 9dp6iov, ou.
CORNE, sf. 1* Eminence sur le front des
ruminants, xô xépaç, gén. xépaxoç et xspw;.
Petite corne, xô xepdxiov, ou. Avoir des cornes,
xspaxo^opéco-û, f. Y^au. Heurter des cornes,
xupixxb), f. {^(0, ace. Il Corne d'abondance, tô
xf.ç 'AfiaXOeiaç xipaç. || 2*» Sorte de trom-
pette, xô xspa^, axoç et uç. Donner le signal
avec la corne, xw xépq. ffr,tJLaîvw, f. avû. ||
3° Pointe ou angle saillant, xô xépaç, axoç
etux;; (du croissant), ^ xepata, a;. || 4° Par-
tie dure au pied des animaux, -fj ôitXfi, f,?.
CORNÉ, ÉE, adj., x6paxoei6T|ç, é;.
CORNÉE, sf., ô xepaxoei6i,(; (oO^) /,ixuv,
îâvOÇ ou 6(JL7|V, 6V0C.
CORNEILLE, sf., i\ xoptovr^, v^ç. Jeune cor-
neille, 6 xop(t>vi8sd;, éut^.
CORNÉLIE, f,, -fi Kopvir\Xia, aç.
CORNÉLIUS, h,, 6 Kopvi^XiOÇ, ou.
CORNEMUSE, sf., 6 pd{JL6u^, UXOÇ.
CORNER, vn. 1« Jouer de la corne,\iâ
xspaxt aôXéw-w, f. Vj^o). |j 2® Bourdonner,
P0[Jl66(t)-(ô, f. lf\9(0.
CORNET, sm. 1« Pe/îY cor, xô xepdxtov,
OU. Il 2o Vase pour agiter les dds, ô irtjpyoç,
ou.
CORNICHE, sf., TÔ xu{jLdTiov, OU ; xô 6'.aÇu-
(la, axoc.
CORNOUILLB, sf., fruit du cornouiller,
xô xpdvov, ou.
CORNOUILLER, 8m.,'fi xpdveia,a(. De cor-
nouiller, xpavéïvoç, •r\, ov.
CORNU, UE, adj., xepaffipdpoç, ov; xepa-
xocpdpoç, ov; xepaxcoSi^ç, eç. || Argument cornu
(sophisme), xô x^paç, gén. xépaxoç et xsobx;.
COR
— 93 —
COR
COROLLAUiE, sm., t^ icpoo6f|Xi\, T^c; (en
malbém.), tô icdpi<r|ia, axoç.
CORONÉK, V., i\ Kopwvtut, aç. Habitant de
Coronée, 6 Kopcdvaîoç, ou.
CORPORATION, sf., xà 9TJ0Tr,|JUZ, STOÇ ; -Il
CORPORKL, BLUB, adj., 9U>(iaTiX(K, i^, dv;
(7<i){X3tosi6tiç, <ç. Nature corporelle, tô 9td(ia-
TOEiSéç, oCç.
CORPORELLEMENT, adv., auliaTixûç.
CORPS, sm. 1<» Par/îc maiérielle dCun
Ure animée xh oûixa, axoc. Petit corps, xô
7b)[iax(ov, ou. Corps mort, 6 vExpdç, oO. A son
corps défendant (malgré soi), (ixdvxox, ûic'
dv2Yxi\c. Corps à corps, xax* d[v8pa. A corps
perd a (sans se ménager), ioxéicxu;, ^paictxûç.
Corps et biens (a^ec les hommes mêmes), olù-
Totç àvSpdai. || 2* Tronc de Vhomme, 6 6<;^pa^,
axo;; ô 8>{io;, ou. || 3° Portion de matières
formant un tout; ensemble^ xô aû(jLa, axoç;
TÔ oXov, ou. Il 4« Epaisseur f consistance^
•f\ icuxvdx7;ç, Tixoç; i\ oxepedxTjç, i^xoç. || 5» So-
ciété', corporation, xô 9U9X7^(jLa, axoç ; il!> éxai-
pîa, oç. Il 6» Partie dune armée, V| xdEÇi^,
eu;; xô xccypia, axoc; V^ 6i5va{xiç, cb>ç.
CORPULENCE, sf., T\ a(i){idxb)7i{, cuç.
Grosse corpulence, ^ sôaspxîa, ai;.
CORPULENT, ENTE, adj., eCffapxoç, ov;
ro^u9Spxoç, oy.
CORPUSCULE, sm., XÔ acopiaxiov, OU.
CORRECT, ECTE, adj., dxpl€T,s, 6C; dpBdç,
T., dv. Etre correct dans le langage, dxoiéoAo-
Y£0|JLat-oC|jL3:, f. i^90{JLat.
CORRECTEMSBÎT, adv., dxpt6Ô>(, Si* dxpi-
6ciac, ôp6(5<.
CORRECTEUR, sm., 6 licavopScoT/iç, oO;
5 SiopOuT/|ç, ou.
CORRECTIF, sm. i^ Ce qui corrige, xô
irpauvxtxôv, ou. || 2« Expression gui atté-
nue, xô ôicoxdpia^ia, axoç.
CORRECTION, sf. i° Action de corriger,
T| 8'.dp6(09iç, Cb)ç; "^ 2itavdp8fa)9iç, 6a>ç. ||
2» Changement fait pour corriger, xô 6idp-
6u{jLât, axo<; xô éicavMOwfxa, axo;. || 3<> (^zia-
/lïe oe ce qui est correct, i\ dxpi6eia, aç. ||
4° Réprimande, f| imx{|JLi\9iç, eu;. || 5^ Châ-
timent, peine, î^ xdXaaiç, e(i>ç. Maison de cor-
rection, xô ffwçpovtorrV.piov, ou. |j 6» Figure
de rhétorique, f^ éicavopduviç, eu;.
CORRELATIF, IVE, adj., dvxaicoSoxixdç,
T,, dv.
CORRELATION, sf., XÔ dvxt(7Xpo<pOV, ou.
CORRESPONDANCE, sf. !<> Commerce de
lellres, -fj fit* èwœto^uôv licifiiÇia, aç. || 2o Le*
lettres mêmes, al lictaxoXai, ûv. || 3° Rela-
tions, -fi lm{ii^îa, aç; f, 6|xiX(a, aç. || 40 Con-
formité, rapport, î\ à^oiAoyia, aç; -fj 6(JoXo-
CORRESPONDANT, ANTE, adj., dvdXoyo;,
ov. Il Sm. 1» Celui qui coi'respond par
lettres, b fiià ypauLjidxuv 6[iiXcôv, oOvxoç. ||
2» Représentant de la famille, ô lic:xpûTcoç,
ou.
CORRESPONDRE, VU. !<> Entretenir un
commerce, de lettres, 6tà Ypajipuxtwv ôpii-
Xéu-u), f. if^aw; avec qqn, xivi. || 2^ Avoir des
relations, aufi-jjLÎyvupLi; xoivcovsu-û, f. "fida),
c/a/. Il 30 Eti^e contigu, lx<^(iai (moy.), gén.
4® £/r« d'accord avec, vuti-çuvéu-w, f. fjcw;
dxoAou8£u>-(il>, f. Vtffu, da^. || 5<* Symétriser^
9U|i.{iixp(>>ç ixbi', avec, itpdc et tacc.
CORRIDOR, sm., "^ xaoxdç, dfioç.
CORRIGER, va. 1« Redresser, rectifier,
6i-op6dfa>-û, f. (&9«i>; èxav-op6dii>-û ; (en parL
d*nn écrit), 8ui-9xeud2[b>, f. dari.), ace \\ 29 feni'
pérer, adoucir, xoXdt<*>, f. da^ù; «pxôvca,
f. iivû, ace. Il 3« Rendre sage, amender,
awppoviJ^ta, f. lû, ace. || 4<' Châtier, xoXiÇb>,
r. aau, a^c. || Sb corriger, vr., les mêmes
verbes an passif.
CORRIGIRLE, adj., côfitdpOidXOC, ov.
CORROEORANT, ANTE, adj., ^u>9Xix6c, r,,
dv.
CORROBORER, va., ^iavvu{ii, Im-pptwVVU-
\Li; (an fig.), pe6ai6u)-û, f. c&au, ace.
CORRODER, va., Tupi-xpù^ta, acc.
CORROIRIE, sf. i» Art du corroyeur, i\
fivpooB£f^i%i\, f^q. Il 2« Atelier du corroyeur,
xô pupaofiétpiov, ou.
CORROBIPRE, va. {• Gâter, putréfiei-,
«r/j-Ku, xaxa-afiTCb), acc. || 2» Dépraver, per-
vertir, Sta-çOeipb), acc. || ^'^ Altérer, falstfiei\
fiia-^BeCpii), acc. Il k^ Gagnerpar des présents,
6ui-«p6eipa> ; ficxd^u», f. ddu. acc. Se laisser cor-
rompre, fiiaspOeipoiJAi (pass.)., ficxdÇouai, f.
adOnoopti. Il Se corrompre, vr. !• Se pu-
tréfier, ff-ZiicojjLai, xaxa-a-/liA)(xai (pass.). || 2«
Se pervertir, fita-^Ostpoixai (pass.J.
CORROSIF, IVE, adj., xauoxtxoç, i\, dv.
CORROYER, va., fié^fo), f. 4^9(i); iiaXdxxu,
f. éfyù, acc.
CORROYEUR, sm., 6 pupaofiéffviç, ou. Etre
corroyeur, pup9o5e4'é(i>-cô, f. i^au.
CORRUPTEUR, TRICE, sm. et sf., Ô 6ta*
cpOcipuv, ovxo<; /i^m. ij fiiavBctpouaa, t,c; de,
ôcc. Il Adj., ôXéOpioç, ov; çôapxixdç, t„ dv.
CORRUPTIBLE, adj. l» SUJC^ d la COT"
ruption, ç0apxdç, 1F1, dv. || 2^ Qu'on peut
corrompre, fiwpoSdxoç, ov.
CORRUPTION, sf. l^' Décomposition, i\
«eopi, fiç; i\ caicpdxT.ç, tixoç. || 2» Falsifi-
cation, altération, •i\ Ôwçeopd, 5;. || 3° Oé-
pravation, •i\ çOopd, fiç ; if\ 8ia(p6opi, aç. y
4» Action de corrompre par des présents,
Sexaajidç, ou. || 5« Action d'avoir été cor-
rompu par des présents, xô ÔwpofidxT^ixa,
axoç. Accusation de corruption, t, ypaç-h^ ('î^ç)
dcopuv. Convaincre qqn de corruption, fiupuv
xivà alpétù-Si. Etre convaincu de corruption,
fitâpcOV OCpXlTXiVb).
CORSAGE, sm., 6 Oupa^. axo(.
CORSAIRE, sm. 1° Bâtiment armé en
course, xô Xriaxixôv irXoîov, ou. || 2° Pirate,
b XT)ffXT^ç, ou; ô xaxairovxiaxViÇ, ou. De cor-
saire, Xriaxtxdç, t^, dv.
CORSE, ile, i\ Kupvo<;, ou; (plus tard), f,
Kopvix-fj, f\ç.
CORTÈGE, sm., 01 icpoicofiicot, ûv. Faire
cortège à qqn, -jcpo-irc'fiiru) xivd. || Au fig.
Etre le cortège de, dxoXouOéu-ti), f. -f,9(<),
dat.
CORTICAL, ALE, adj., (çXoiufiinc, eç.
CORVÉE, sf., 'i\ dvayxaîa èpyaaioi, ftç; {\
87^X6 :a, aç.
CORYBANTE, sm., Ô xoouSa;, avTOÇ. De
corybante, xopuSavrixôç, t^, ov.
y.
COï
- 94 —
COU
CORYPHÉE, sm., (au pr. et au fig.), 6 xo-
pu^aioç, ou.
cos, île^ -f| K£5ç« gén. KS>, De Gos, K$o;,
a, ov. Habitant de Cos, ô K(i>oç, ou.
COSMÉTIQUE, adj., xo(r|x-i^i;ixd<, -rj, 6v. ||
Sm., t6 xoff(XT,Ttxdv, oG.
COSMIQUE, adj., xo9fjLix6;, 1^, ôv.
COSMOGONIE, sf., ^ xo9;jL07coitx, a;; (titre
d'uD ouvrage), "f, xoajioyovta, aç.
COSMOGRAPHIE, sf., "f^ xoaixoypacpb, ac;
mieux •fjicsplTfîç tûv ndvxwv (pûaew; iÇriT'l-
COSMOPOLITE, sm., 6 X09Ui0lC0XÎTt\C, ou.
COSSE, 8f.y Ô Xo6d(, ou ; tô asicoç, ouc. En-
fermé dans une cosse, IXX0601;, ov.
COSTUME, sm., TÔ (fX'W-^t «foÇ» "h ffToXifi,
fi«; fi oxeuVi, fi?.
COSTUMER, va., axsuiÇo), f. iffb), ace.
Il se costuma en berger, êauxôv b>ç icoijxéva
è9XSda<T6.
COTE, sf. 40 Marque des objets^ x6 erf,ji.a,
atoç. Il 2° Paî'/ flfe« contributions, xb auv-
Tavjxa, atoç.
CÔTE, sf. 1« 0* d?^ corps, ifi irXeupâ, a?.
Côte à côte, icotp* dXXT|Xoi(;, aie || Côte d'une
feuille, 1^ 9UXX0U ^aviç, e(o;. Côles d'un vais-
seau. Ta V6cî)ç é^xoiXia, tov. || 2* Penchant
d'une colline, tô xdTavTsç, ouç; {colline), ô
Xôcooç, ou; ô yfiXocpoç, ou. || 3° Rivage, ô al-
yioXoç, ou ; :?i 'TcapaXia, aç. Habitants des côtes,
ol iTriOaXâxTioi, wv.
CÔTÉ, sm. 10 Flanc des animaux, d'un
objet, i[ icXeupdt, dtç ; tô icXeupdv, ou ; (partie),
TÔ {iépo<;, ouç. Le côté droit, i\ ÔE^ià ^Xeupd.
Les côtés du carré, at irXeupal toC icXaiatou. ||
2o Face, aspect, i\ 6^i, ecoç. Le bon, le mauvais
côtéd*une chose, Ta xaXd, Tdt aaÔpi tivoç. Avoir
son bon et son mauvais côté. Ta pièv xaXôS;,
Ta 6è xaxûç î^^. Prendre une chose du bon
côté, XaiJL6avb) ti eU tô xaXdv. Il se montre
par le bon côté, ;icpT\<rcôv êauTÔv irap-éx«t. ||
30 Partie, endroit, place, V^ X*^P*» «î« Le
côté droit, le côté gauche. Ta Sslia, lôv ; ta
àpwTepa, ûv. L'autre côté (le côté opposé),
Ta è'Tspa, (OV. De l'autre côté du fleuve, Tàicl
8aT6pa Tou i:oTa|j.ou. De quel côté? (où, d'où,
par où?). Voy où. De ce côté-ci, TfiSs ou
TadTiT) ; (question icoï;), lui TaSs ou Seupo. De
ce côté-là, i-Asivi^; (question iiot;), lit' ixetva
ou èxeïas. D'un côté..., d'un autre, Iv0a {lév...,
IvÔot ôs ; (question icdOev;), IvÔev {lév..., evOev
8i. D'un autre côté, (question icoû;) éTÉpuOi;
(itoT;), éTepwore, aXXous; (icdÔev;), iTéptoOev,
àXXoéev; (•rcxij, dXXiri. Des deux côtés, (icou;),
à[j.cpOTsp(t>6i, êxarépuOi; (icol;), àa^oTÉpcoas,
éxaTspco^e ; (icdÔ8v;),àp.cp0Tépti)è£V, éxaTÉpuôsv.
De chaque côté, (icoO ;), lxa<jTaxou ; (icot ;), ixa-
cTa^^dcre; (icdÔsv;), éxaaTaxdôev. De tous côtés,
(irot;), icavTaj^dae, iravTa^^oî; (icdOev;), icavTa-
Xdèev; (icri), TcavTay^. D'aucun côténe, oô5a-
p.d78 ou oô8aiior,ouûa[j.d6ev,où6apL^(Suivantla
question). Les uns d'un côté, les autres de l'au-
tre, àXXoi (ïXXoas, àXXoOsv ou dfXXuri (suivant la
question). Du côté du nord, de l'ouest, icpô;
poppdv, Tcpôç édTrépav. || 4© Rapport, part.
D'un côté..., d'un autre, Ta {lév..., Ta Se, ou
{jiév..., Bi (après un mot). De mon côté, tô
àir* èlJLOu, TÔ xaT* èjxé, tô éic* è\i.ol, \\ 5° Parti,
•fj jJi6piî, iÔoç. Etre du côté de qqn, aûv tivi,
^sTi Tivoç yiyvo\iAi ou clfii. Se mettre, se
tourner, se ranger du côté de qqn, (UTiTivoc
TiTTopiai, f. Ta^Oi^ffoiJLat. || 6* Ligne de pa-
renté, TÔ Y6V0Ç, ouç. Du côté du père ou pa-
ternel, icpôç itxTpdc ou icaTpdOev. Du côté ma-
ternel, icpôç fiTiTpdç ou jiT^TpdOev. || A côté,
loc. prépos., icotpa, icpdç, dat. Rester à côté de
qqn, iraod Ttvi ji^vw. Se jeter à côté, icapey-
xXîvo). Il Dk côté, loc. ady. 1» De travers,
obliquement ^TzkoLfitù^, Qui est de côté, icXa-
Yioç, ot, ov. Il 20 A part, x^P^^* Mettre de côté
(écarter), xwpiÇo), f. i(ô, ace; (omettre), icap-
v(\\Li, acc.) (négliger), ÔXtYwpÊw-û, f. t,<jo>,
gén. ; (mettre en réserve), dico-Ti0«jJLat (moy.),
ace. Etre mis de côté (en réserve), àicd-xet-
|xat. Se mettre de côté, icapa-xwpéw-w, f. Tf|<TU).
COTEAU, sm. 1« Penchant a* une colline,
TÔ xiTavTeç, ouç. || 2® Colline, ô Xdcpoç, ou ;
ô ipfiXof oç, ou.
CÔTELETTE, sf., TÔ icXeuptOV, ou.
COTERIE, sf., i\ ixaiptid, aç.
COTHURNE, sm., 6 xdOopvoç, ou.
COTISATION, sf., Ô Ipavo^, ou. Remettre à
qqn le produit d'une cotisation, Jpavdv Ttvi
el9-<pép(i>.
COTISER, va., IpavîCto, f. lâ, ace. \\ Se
COTISER, vr.,èpav(Ç(i), f. lû; en faveur de qqn,
Tivt.
COTON, sm. 1<» Duvet du cotonnier, xà.
àicà ^uXwv ipia, wv ; ■f\ pujao;, ou. }| 2° Duvet
des feuilles, des joues, ô x.vouç, ou.
COTONNEUX, EUSE, adj., YVOoiSTiÇ, eç.
COTONNIER, sm., TÔ épid^uXov, OU.
CÔTOYER, va. 1° Aller côte à côte de,
icap-axoXouBsu-ci), f. 'f,ar(ji), dat. \\ 2° Aller
tout le long de, icap-épxopiai, ace. avec ou
sans Tcapa; (en naviguant), itapa-':cXé(o, ace.
avec icapa.
COTTARE, sm., sorte de jeu, ôxdTTaSoç,
ou. Jouer au cottahe, xoTTa6({^b>, f. lâ. Prix
du cottabe, tô xoTTi6iov, ou.
COTTE, sf.,TÔ x««^viov, ou. Cotte de mailles,
ô àXucjiôwTÔç (ou) Ocipa^,. axo;.
COTYLE, SI. 1° Cavité où s'emboîte la
tête di'un os, i\ xotuX7\, t^ç. || 2» Mesure de
capacité, -îj xotuXij, r\i. ^
COTYORE, V., xà KoTu(i>pa, uv. Habitants
de Gotyore, ot KoTutopixai, ûv.
COU, qqf. COL, sm. !<> De Chomme et
des animaux, ô Tpax*"!^®?» o" » "^ ^^P'^it ""l^î*
Nuque du cou, ô aux'/iv, evo;. Se casser, se
rompre le cou, èx-xpcLyT\ki^o\t.cLi, f. taOyjaoïJLai.
Couper le cou à qqn," iiîo-xditTu> ou téjxvw
TÔv Tpdtx*n^ov ou Tôv aôxéva Tivdç. Se jeter
an cou de qqn, icepi-SaXXb) Tivi. Se pendre au
cou de qqn, Ix tou Tpaxf\Xou tivôç e^-apTdto-
[lat-ôuai, f. 'f\^i\9o\LOii. || 2° D'un vase, h
TpaXTiAoç, ou.
COUCHANT, adj. m. Soleil couchant, 6
■î\Xioç Sudjxevoç, ou. jj Sm., occident, al toO
•î^Xtou 6uar{jLat, tSv ; -f, Suciiç, ewç. Les pays du
couchant. Ta icpôç f.Xtou Ôuajjiàç.
COUCHE, sf. 1° Lit, ii xXîvï\, 7\ç; -f, xoit7\,
■i\ç. Il 2o Enfantement, ô Tdxoç, ou ; -fj Xoyeia,
aç. Fausse couche, i^ à{jL6Xti>m<:, ewç. || 3o Plan-
che de terreau, t\ Ttpaati, aç, || 4° Enduit^
TÔ xpt<T[Aa, «Toç. H 5° Tranche, lit, t\ iictôoX'fi,
cou
— 95 —
COU
fiç; (du bois, des pierres schislenses), -f^ %Tt\-
6cî>v, dvoç.
COUGHÉB, sf., lieu oU on loge la nuit
en voyage, xà xataytoyiov, ou.
1. COUCHER, va. i° Etendre dans un lit^
par terre ^ etc., xaxa-xXtvu), ace; sur, ace,
avec elç; [mettre au lit), xaTa-xoifi/iw-w, f.
1^(7(0 ; eôviÇb), f. dwa, ace. Etre couché, xeiixoct,
xocT(£-xEi[jLai. Il 2o Renverser, abattre, xaxa-
63ÉXXa>, xaO-atpéw-û, ace. || 3° Inscrire, insé-
rer, èj-ypd<p(ù, ace. ; dans, cfa/. || 4® Courber,
incliner, xXtvw, ly-xXtvw, ace. || Vn. l» £^rc
étendu pour prendre son repos, xeïjxai, xaxi-
xei^iai; dans un lit, ItcI xXîvi^ç. || 2<> Passer
la nuit, TÎ^v vûxt» 6i-dtY<^ î aôXî^ojiai, f. loG-
(lai. jj Sb coocher, vr. !<> S'étendre, se mettre
au lit, xaTa-xXivo[xai (pass.); xoi{i(zo[i.ai-
fa)[iai, xaTa-xoi{jiccoixai-(ô[xo(i, f. i^ao^iai (aor.
lxotjjLT^67\v). Il 2» Passer au-dessous de l'ho-
rizon, (en pari, des astres), §uo(j.ai, xata-Su-
0{juxi (moy.); SOvo).
2. COUCHER, sm. io Action de se cou-
cher, fi xaTaxXi<T'.ç, ewç; •/) xoCtï\,7iç..|| 2oAfo-
mcn/ oit un astre se couche, fi éuaiç, ewç ;
ai SuŒfjLat, ûv. Au Coucher du soleil, 6uo{iévou
ToG T^Xiou ou (XjJLa TÛ -îjXta) SuvovTi. Avant le
coucher du soleil, itplv ôûvai t6v -i^Xiov. Vers
le coucher du soleil, à^^l ou icepl i^Xbu 6u9-
COUCHETTE, sf., fi xXivtî, îSoç.
COUCOU, sm., ô xoxxu^, uyoç. Crier comme
le coucou, XOXXU(^b), f. li(TU>.
COUDE, sm. 1° Partie du bras, ô itf,xuç,
Euç ; ô dyxciiv, wvoç. || 2® Courbure, ô xa[i-
irri\p, T^poç ; ô àyxwv, ûvoç.
COUDÉ, ÉE, adj., xa{i7cuXo<, T\, ov.
COUDJBE, sf., Ô T^x^^i ^^<* D'une coudée,
irnjruaToç, a, ov. De deux coudées, de trois
couâées, Sc'in^x^'î». ^ î Tptin^x^ç, u, gén. soç.
D'une demi-coudée, -îîijJLnrr^xuatoç, «, ov.
COUDER, va., xdc{jiicT(i), ace,
COUDOYER, va., &XExp(xviC(«>, f. 1(5, ace,
COUDRE, va., ^aicTb), acc Coudre une
chose à une autre, icpo9>pair7(i> ti icpo*; ti ou
Tt Ttvt; iici-ppoiTCTU) Ti éici Tivt. Coudrc qqn
dans nu sac, ev-paicTco Tivà eiç pupaav.
COUDRIER, sm., VjnovTixij ('î\<;] xorpuâ, aç.
Fruit du coudrier, tô Xe'iuxoxdépuov, ou.
COUENNE, sf., "flXO-ptV^» f\!^'
COURAMMENT, adv., EÔpG6[i(i);.
couiiANT, ANTE, adj., fuToç, "A, (Jv; fen
pari, du style), eûpouç, ouv; ôypoç, i, ov;
ECpu6{ioç, ov. Eau coulante, tô ^uxàv (ou)
OSwp, gén. CSaxoç.
COULER, vn. 1° Fluer, ^sio. Couler d'une
source, Ixxp-fiVT^ç àiro-ppéu). Couler près d'un
lieu, izoLpà X(<>pîov irapa-ppéw. Couler à travers
ou dans un lieu, 8ià x<^p«ou 5ia-pp£a>. Couler
autour de, icEpt-ppsii), acc. Les larmes coulent
des yeux de qqn, SaxpupposT xi<:. \\ 2° Laisser
échapper, (en pari, d'un vase), oô cxsyw,
f. 0x4(0. Il 30 Passer, (en pari, du temps),
uico-ppÊ(«); icao-Ep/ofiai, 6t-epY0|JLai. || 4° iVe
pas venir à 6ien, (en pari, de la vigne, etc.),
pé(i); (|;tvoîiat (sans fut.). || 5° Glisser, tomber,
dico-ppÊù), 6Xia6av(o. || 6° Passer sans bruit,
^6(0. Il 70 ^^fer aM /brjc? de Peau, xaxa-8uo-
jiai (moy.). Il 8» ^^rc coulant, (en pari, dn I
style), Eupouç, ouv ou supu6pL(><;, ôv tl\u, \\ Va.
10 Passer au filtre, Ôi-T,6é(o-w, f. -riau) ; 81-
uX{Ç(a, f. tw, acc. Il 2® Fondre et mouler,
X('>veO(i>, f. sGffd), acc. Il 30 Faire aller au
fond de Veau, xaxa-Suo); xaxa-icovxîÇw, f.
tû, acc. Il 40 Passer {le temps), St-iycj, acc.
Couler d neureux Jours, E68ai;xôva){ Sia-xsXÉc»-
b>. Il Se couler, vr., se glisser, eia-Suo(iai,
ôico-SuojJiai (moy.); icapEta-Ép^^ojxai, ûiîsw-
ép/0[iat.
COULEUR, sf. 1° Impression variée de
la lumière, xà yp(ô(jLa, axoc; •i\ 7p6a, aç. Chan-
ger de couleur, aXXoxpOÊ(.)-û, f. -^go). || 2° Teint
du visage, fj XP<>«> ««î XP*^»?» ^^''»- XP<^f<>î-
Changer de couleur, yjâay [iBxa-BiXkiù; (pâ-
lir), (i)xpii(i>-(ô, f. doxot II 30 Substance qui
colore, TÔ xpûfia, axo<; xô odpfxaxov, ou;
{teinture), xb ^dcfifjia, axoç. Celui qui broie
des couleurs, 6 9apu.axoxp(67^ç, ou. Couleur
vive, xb 5v6oç, ou;. Jj 4° Lclat {du style), xà
ypwjjia, axoç. || S» Caractère particulier, xô
iSiov, ou; ô 5^apaxxif,p, fjpoç, || 6® Prétexte,
apparence, xà cyJf\\L(x, axoç; i\ irpocpaçiç, Etoç.
11 "fo Déguisement, feinte, xb XP^K^i «"^o?;
xô xo(XXb)ici9{jLa, axôç.
COULEUVRE, sf., Ô d(pi<, £(•><;. Petite cou-
leuvre, xô ô<pt8iov, ou,
COULEUVRES, sf., plante, i\ ppuuvia,
COULOIR, sm. 10 Tamis, h \^)^Q<i, ou. ||
2o Passage de dégagement, -f, 6io5o;, ou.
COULOIRE, sf., -f^OpKSt;, ou.
COULURE, sf., (de la vigne), fj (Soi;, d8o<;.
COUP, sm. 1° Choc, heurt, 'i\ tcXt^yV), f.ç.
Recevoir et donner des coups, lïXY^yàç Xaji-
6âv(<) xat 8î8(<)[JLi. D*un seul coup, [lif icXy^-
yfi. Coup de bâton, de fouet, xô f aitt^pia, axoç.
Il '2° Combat, lutte, ^ H^xti, t.ç; ô diY(ûv,
ûvoç. Sans coup férir, djjiaj^Et, . àfiaxTixc. |{
.30 Blessure, contusion, Yoy. blessure. ||
40 Atteinte, blessure morale, i\ irX-riY-fi, *?[? ;
Vj pXaSin, 7\ç. Porter un coup (nuire) à, pAdirxw,
acc. Il 50 Action rapide aun organe, d'un
instrument, -f, xaxaçoodc, aç. Donner un coup
de pinceau à un tableau, xaxa-cpspù) xoû itf-
vaxoç xô ypacpetov. Coup de pied, xô Xaxxiaji.a,
axoç. Coup dœil, xô è'jxôXeajia, axoç. Coup de
main, xô if dlitpo<j8oxi^xou éTayjipr\[La, axoç. ||
6° Action vive de certaines choses, tj xaxa-
çopot, 5ç. Coup de vent, i\ icvEupiaxoç xaxa-
(popa, aç; -fi xaxaiyfç, tSoç. Coup de mer, xô
xXÙ8(6vu)v, ou. Coup de soleil, fj àcrxpoôoXia,
aç. Coup de tonnerre, i\ gpovr/i, 7\ç. Coup de
foudre, xspauvoç, ou. || 7° Chance, fortune,
■^ wxn, f\<i' Coup de bonheur, -fi Euxu^ta, aç.
Coup de malheur, tj 8u<Txuxîa, «ç. Par un coup
de Ciel, Ôsîa xtvî [Jiotpqi. || 8° Action, xô
Ipyov, ou; t\ 'ïipaV-'îî ^^^' Coup d'éclat, xô
Xajxirpôv Ipyov, ou. Coup de maître, xô Seivôv
(oG) xlxvT;{ii, axoç. Coup d'essai, i\ icsîpa, aç.
Il est sous le coup de la loi, è^oy^X è<jxt, xtp
v6[X(i). Il 90 Fois. Le premier coup, xô irpô-
xov.Le second coup,xô 6Et;xEpov, etc. Un coup,
deux coups, fiira^, 6tç. Tout d'un coup, Ô{jlou, ev
xû aôxtj). Pour le coup, xô vGv, xô ye vûv, A
tous coups, IxdaxoTE. Encore un coup, itaX'.v,
au0tç. Il 10° Quantité que Von boit en une
fois, i\ <jTca^iç, E(oç. Boire un petit coup,
cou
— 96 —
COU
(xi*/p6v 8(Tov ai;iti)-(ô. Boire plusieurs coups,
ituxvàç è'Xxw. Il 11» Action de lancer^ jeé^
•fi poV/|, fiç. Coup de pierre, t ^'^ou poXVî, fi?.
Coup de filet, 6 xoO oixtOou pdXoç, ou. || Lo-
cutions ADVERBIALES. Toul à coup, tout d*un
coup (soudainemenl), eÇaispvTiç, éÇaiïivt^ç, aî-
cpviûid);. Il Coup sur coup, tuvex^ç. || Après
coup, 8(TT£pov. Il A coup sûr, àjjiéXci.
COUPABLE, adj. et subst., qui a commis
une faute^ aiTtoç, a, ov; ôiratTioç, ov, de, gén,
Ivo^o;, ov ; de,.9én. tidaL Etre coupable, <i6t-
xsu-h), f. T|9(i>. Les coupables, otaixioi, uv; ot
d8'.xo0vx8;,(>)v.|| Adj., où il y a faute^ injuste,
àoixo;, ov; xaxdc, i^, dv.
COUPANT, ANTE, adj., d^dç, eîat, u; xo-
jidç, •^, dv. Il Sm., ^ à%[Li\, f^ç.
1. COUPE, sf. 1« Action de couper, i\
tojjlVj, f.ç; i?| T{ificrt;, cwç. Coupe des cheveux,
i^ xoupdc, â<;. Coupe des bois, ifj 6XoTO{jLÎa, aç.
Il 2° Endroit où une chose a été coupée, -fj
Top.fi, r[<i; i[ lvTO{jf^, f^ç. |J 3° Façon dont on
taille l'étoffe, etc.^ ô xpoicoç, ou ; xè ^X^l^*»
axoç.
2. COUPE, sf., va^c à boire, \ çiiX-rj, ir;ç; x6
îcoxT^pioVj OU ; xô IxicwfjLa, axoç.
COUPE, ÉE, p.D. Voy. cooPER. || Style cou-
pé, "fj ffûvxojioç (ou) XéÇtç, swç.
COUPER, va. 1* Trancher, séparer, xIpLvto,
S'.a-xéjxvw ; xdwxw. 6taxd7cxw ; (en morceaux),
ffuv-xe{JLV(o, auy-xoTtxo), ace. Couper en deux,
ôîya ou Sijrî'î xiixvw; 6txoxop,€(«)-fi), f. "fiffu,
ace. Couper les extrémités de, àxp(<)XT\piaÇ(>),
f. détffi), ace. Couper de la viande en morceaux,
xpeoupY£Ci)-û, f. r^Qtù. Couper la tête, la gorge
à qqn, àiro-xépLvci) x^v xcipaXi^v, rî\v XdfpuYyi
xtvo;. Ils eurent la tête coupée, dic-exii-fiBT.ïav
xàçxE^aXdç. Couper le blé, xôv aïxov à^itù-d,
f. 7,(7(0. Couper les arbres, xà 8év8pa xonxco.
Il 2° Tailler (un vêtement), ffuv-xejivo), aec.
Couper des tuniques, ^ynù^oL^ ouv-xépivb). ||
Soïraucoer, partager, xéjxvw, Sia-Çeuyvujit,
6ia-Çwvvu{xi, ace. Pays coupé par des monta-
gnes, X*^P* SpÊ'ït Si-eÇudUEvr,. I| 4° Rompre,
intercepter, ÔTro-xé{jLvopLai, aito -x6{jLvo[jLat
(moy.), ace. Couper le chemin à qqn, 6ico-
x6iivo|xai x^v ô6dv xivoç. Couper un pont, yé-
cpupav Xuw, f. XûaM. Couper les vivres, àyoDà;
Ttspi-xoTtxw. Couper les ennemis, xo6ç iroXe-
{jLÎou^ dro-XaiJiSavb). Couper la parole à qqn,
uiïo-xpo'jw xivi. Il 5o Croiser, 6i-«ipéu)-w, ace.
Il ^^ Mélanger, X6p4vvu(jii, ace.; avec, rfa^.
Il Vn., être coupant, xéjivw. |I Sb couper,
vr., les mômes verbes au passif. || 5c contre-
dire, xoTç éauxoO, % Xd^oiç irepi-micxEiv.
COUPERET, sm., -fj xoTTÎç, îSoç; f^ p.ix<3iipa,
«ç.
COUPEROSE, sf., Ti yjxhiiy^r,, 7^;. Sem-
blable à la couperose, x<3(^>^»v6u8tiç, e^.
COUPEUR, EUSE, sm. et sf., h X£(JLVb)V,
ovxoç; fém. ^ xs(ivou<ra, tjç. Coupeur de
bourses, 6 pa^Tiavxioxôpio;, ou. Coupeur de
têtes, ô xe(paXoxû{ioç, ou.
COUPLE, sm. et sf., réunion de deux per-
sonnes, de deux choses, xô ÇeOY®^» ^uç; •i\
(ju^uyéa, aç. Par couples, xaxà Çeuyoç.
COUPLER, va., ffUV-8jâÇu), f. dcta, acc,
COUPLET, sm., -fj <jxpo©7i, T^ç. Il Au plu r.,
chanson, x6 ^ajia, «xoç ; r\ C^^'i\, t^ç.
COUPOLE, si'., •r\ OdXoc, ou. En forme de
coupole, 6oXoci8t,i;, ec.
COUPURE, sf., "h xofx-^, r[<;; -^ èvxopi-f,, 7^;;
COUR, sf. 1* Espace enfermé de murs,
•fj aùX-/|, f,ç. Il 2o Palais du prince, -^ ^aai-
>eio((ou) aôXTj, f,ç: xà ^ao-iXeia, b)v. De cour,
aô^ixdç, Vj, dv. Aller à la cour, é:rl xà*; 6ûoa;
p2(TiXcu>c £pX0{iai. Il 3» Suite d'un roi, dun
prince, oî îcepî x^v aôX-i^v ; ot aôXixoC, ûv. ||
4« Respect, assiduités, i\ Oêpaicstx, «ç. Faire
la cour, sa cour â qqn, xivà 6epaiteuh>, f.
«daw. Il 5» Sié^e de justice, x6 Sixaoxriptov,
ou.
COURAGE, sm., fermeté d'âme, intré-
pidité, ô Oufidc, ou; xèOzppoç ouOipvoç, ouç;
•î| eô<j/uYÎa, «ç; {pirilitéV ïi àvSpeîa, aç; (aw-
dace),\ xdXiiat, T^ç ; -îj suxoXp.îa, a;; [valeur,
bravoure), tj àpexVj, fiç. Avoir du courage,
6appé(i)-h>, f. T|(T(«). Courage I (interj.), Bippsi,
(au plur.] ^oL^^tvzz. Avoir le courage de, inf.,
èxppû ou xoA|jLdb>-(î>, f. i^9u>, tn/*. Manquer de
courage, i9u{iéu)-w, f. Yjaw. Perdre courage,
6u{i6v dico-6iAAb). Donner du courage à, Oap-
pdvb), f. uvû, acc. Rendre le courage à, relever
le courage de, àva-6«ppdvu>, f. uvw-, acc. En-
flammer le courage de qqn, xV <|/uxV xtvoî
6t,yw, f. 6ViÇu>. Etre rempli de courage, BupioO
6(x-m|XT:>ia{ixi(pass.). Reprendre courage, dva-
6agpé(i)-u, f. T|9(i). Qui manque de courage,
d6u{ioç, ov; dvav8poç, ov; àxo^piot;, ov. Sans
courage, dOdpiuc, dvivSpuç, dxdX{ib>ç.
COURAGEUSEBIENT, adv., 6appaXi(i>;^
t^^tyiiii^, eôxdXjxu;, dv8p6i(i);.
COURAGEUX, EUSE, adj., 6appxX£0Ç, ot,
ov ; eQ6û|ioç, ov; sO^/ûXo^i o^ » dv8p6Îo<;, a, ov;
fparlic. en pari, des animaux), 6u(xosi8r,ç, éç ;
èujxwST,?, eç; BupLixdc, "fj, dv.
COURAIOIEKT, adv., eÔTOXÔç, icpoxeipwç,
1. COURANT, sm., /î/ de Veau, ô foOç,
.^én. 6oG; ^îj foTj, %; xô feupia, axoç. En sui-
vant le courant, xaxà xôv poûv. Contre le cou-
rant, dvà xôv ^ouv. Il Courant d'air, 6 à-r;p
j&suv, gén. dépoç ^éovxoc. || Le courant de
Tannée, ô jviauxôç foû) îvsTxcdç, ûxoç. || Le
courant du marché, vi vevojiiffjiévt^ xi|i->\ x5>v
d)viuv. Il Le courant des affaires, xà icpd/eipa,
wv. Il Etre au courant de, IpLitsipd;, dv'elpi',
gcn. Mettre qqn an courant d«, ep.icetodv xiva
t:oi£(<>-(5, f. fjffw, j^^n.
2. COURANT, ANTE, adj. !<> Qui coule,
fuxd;, i\, dv. Eau courante, xô jSuxov, oG. ||
2° Présent, èveoxtiç, ûaa, (iç. || 3o Commun,
ordinaire, irpdxeipo;, ov. || 4® Qwt a cou?**,
vojiil^diJLfivoç, T,, ov.
COURBATURE, sf., lassitude doulou-
reuse^ ô ôaxsoxdicoç, ou.
COjJRnE, adj., xajjLTudXoç, Tj, ov; xupxdî,
1^, dv. Il Ligne courbe, ou simple courbe, 'i\
a%okià (aç) ypaL\L\L-/\, f[<;,
COURBER, va., xdjiTcxw; (voûter), xupxdw-
&, f. (iasti), acc. Il Vn., et se courbisr, vr., lei
mêmes verbes au passif, et xuttcu, f. xv^tù.
Se courber devant qqn (plier sous sa volonté),
UlCO-ItlTCTU Xtvf.
COURBURE, sf., -f) xa}jLir/„ r\ç; -f; xa;xm»-
Xdrr.ç, t,xo<;; -f; xi,a4'iÇ, ewç.
cou
— 97 —
COU
COCREUn, sm. l© Celui qui court, mes-
sager, 6 SpopLeuç, iwç; ô -fijJiepoBpdjjLoç, ou. ||
An plnr., cavaUers envoyés à la découverte,
oî îxïcctç (éwv) tlç xataontoirt^v its[jL7cd(xevoif
wv. Il 2» Ce/ut 7Mi aime à courir, ô icXx-
vi^T7\ç, 00. Il 30 Cheval gui court, b xé\T^ç,
T.TOî. Il Adj., gui est léger à là course, b, i\
8poai<;, dSo; ; 6poji.:xô;, tj, <Jv.
COURGB, sf., (ronde), •i\ xoXoxijvtt,, 7\ç ;
(oblongiie), 7\ vuùol, aç.
COURIK, vn. io Aller vite, Tpéxw» Oéw,
çoépojiai (pas3.). Courir de toules ses forces,
avà xpdtToc Tpgyai ou 6é«. Courir à sa perte,
à sa ruine, eUoXeOoov l|x-iciiiTb>. || 2^ Se hâ-
ter, se dépécher, xpéyrtù ; airîûÔw, f. atteûvtù ;
ôpjtaii)-w, f. -/jaw. Courir après qqn, pLexa-Bsw,
6'.uxa> Tivz. Courir après qq. chose (au fig.),
jjisT-épxoji«t Tt, 8'.(i^x(d Ti. Courir aux armes,
eitl Ta OTcXa Oé». || S^ i4//er e^ veniV pd et
là, 6ia-Tpé)^u), icEp'.-Tpsyw; icXœvdtoiJiai-ûjjuzi,
f. tjôi^TOjiai. Il 4« Couler, jSiw; (s'écouler),
B;-épyo[Lxi. \\ 5» Circuler, se propager, 6wc-
Beu, âia-SiSo;xxi, éx-cpépopci (pass.) ; 5ia-6pu-
XéofL2i-oC{xai, f. Tr\^aojiat. Faire courir un
bruit, Xdyov 5'.a-8i5wjit, ix-^épu. || 6» Dater,
commencer à partir de, dfpxofxai, f. dfpÇofxai
iizô ou ix. |P c/ le gén, \\ 7» S'étendre, 8t-
T^xw; de, éx, IÇ, et le gén.;k, jusqu'à, eîç,
è-xi et face. \\ Va. 1° Poursuivre à la course,
§ia>x(i>; ÔT^piw-w, f. i9(i),acc. || 2^ Rechercher
avec empi^essement, {leT-ép^ouai, 8i(oxb), ace.
Il 3» Parcourir, Sia-Tpé^w, ot-ipy optai, ace.
Courir les montagnes, tA 5pï\ Oico. '|l 4° S'ea?-
poser à. Courir un danger, xpéyjia xiv8uvov;
xiv8uvst3u, f. aw. Courir le risque de la vie,
Tpéxw icepl Tï\; +uxt,ç. Faire courir à qqn le
risque de la vie, xôv n«pl «l^ux*?!? xtv8uvov èic-
dyw Tiv(. Il 5» Hanter, fi'éguenter, «poiTaw-w,
f. rjstù tU ou lirC avffc 2*acc.
COURO^îNE, sf. !• Ornement de tête, b
oTÉspavoç, ou. Petite couronne, 6 (rttcpavi9xo{,
ou. Une couronne d'olivier, de chêne, Wcpxvoc
6x>^Xou, 8pu(5;. Une couronne d*or, crffxvoç
/puvoO; (adj.). Semblable à une couronne,
vre^jtvcjÔTiÇ, e<;. Porter une couronne, ore^ot-
vooopéb>-b>, f. i^^îù. Tresser une couronne,
ffTE^avov ic\éxb>, f. irXéÇu). || 2» Oimement des
rois, TÔ SiiSïjjjux, ato; ; "fi X'.ipa, «ç. |{ 3« Puis-
sance royale, il ^xaiktloL, aç ; i\ àpX'fi, t\î. Hé-
ritier de la couronne, 6 8ia8oxoç ou xXi^povd-
GOURON3ÎEMENT, sm. !<> Action de cou-
ronner, -^ vzsfpiy/tùcii, 6(o{. Couronnement
d'im roi, 'l\ ^TLoCkita^ dicôSsi^iç ou xaraaxaai;,
ewç. Il 2« Chaperon d*im mur, d'un édifice,
i\ <jTe«pdEv7\, 7\ç; 6 Optyxdç, oG. || 3» Perfec-
tion, accomplissement, 4\ xopwvîç, (Boç; ô
xo'Xo^cov, ûvoç. Mettre le couronnement à une
œuvre, Ipyo) xopwvC8a i'ic'.-TÎ87\{it.
GOURON9IER, va. l» Orner, honorer d'une
couronne, are^avdb) - (5 , f. ci>9u>; aré'jxi),
f. 0Té4>w, ace; de, dat. Couronner le vain-
queur d'un rameau d'olivier, tôv vixwvra
ôaXXtJ oTe^xvb). Couronner qqn roi, t6 8ia-
8f,{ii r.vi icepi-TiChrjjit. || 2° Honorer, récom-
penser, TipLat? xoajisw-w, f. '^<jo), ace. \\
3» Environner, ceindre, itspi-arcçpavdw-fi),
f. W5W, ace. Il 40 Apporter la dernière per-
feclion à, xe\t'.6ia-C», f. <iau), ace. \\ Se cod-
noNNER, vr., se mettre une couronne, oxE^a-
vdo;xa:-oC;iai, f. (670{jLai; de, dat.
COURRE, va. et vn. Voy. courir.
COURRIER, sm., 6 'f|(jLtpo8pdjioc, ou; 6
8po{xoxf,pu^, uxoç; (chez les Perses), ô icrcav-
bf\(i, ou; (à cheval), ô irrapoç, ou; (chez les
Romains), ô nTepo<p<Jpoç, ou. Etre courrier,
T|}16po8pOpL6(0>(5, f. iriffW.
COURROIE, sf., ô liidç, àvToç; (d'un jave-
lot), -fi dyxijX-n, Tfiç.
COURROUCER, va., i\-op-^lt^tù, acc. Il Se
COURROUCER, vr., iÇ-opytÇojMii (pass.) ; contre,
dat.; (en pari, de la mer), xu{jLa{vi>>, f. avû.
COURROUX, sm., i\ ôpyr,, r^<;; (en pari,
de la mer), i\ xujiavatc, eu;; ô xxuico;, ou.
Entrer, se mettre en courroux, é^-opY(!^o(Kxi
(pass.).
des astres, f\ 90pi, âç; fj icepi^opi, âç; ô
xûxXoç, ou. Achever son cours, xùxXov itXr,-
p<5b>-(ô, f. ciij6). Il 3° Marche. Le cours des
affaires, i\ tûv icpsYtixTuv ipopd, âç. Suivant
le cours de la nature, xati ty\v (pOo-iv. Donner
un libre cours à qq. chose, xàç -f^vla; tivI ya-
Xx(i)-b>; oô xaT-e^w xi. Arrêter le cours ae,
couper cours à, xax-ixw, ffu-ïxéXXw, acc. ||
40 Durée, b yjpàvoç, ou. Pendant le cours de,
itapi et l'accu Le cours de la vie. 6 pîoc, ou.
Dans le cours de celte année, xoiJSs tou ifrou;.
t5<> Vogue, crédit. Le cours des monnaies,
TÛv vouLiffpuïTwv xi\i-i\, f,ç. Monuaio qui a
cours, TÔ vdjAiffjxa, aroç. Avoir cours (en pari,
des monnaies), vo(jit(;o{xai, f. i(76r|ao(jLai; (en
pari, d'un bruit), 8'.a-6î8oaai (pass.). Donner
cours à un bruit, Xôyov 8ia-8i6(«}(xi. || 60 Suite
de leçons, •i\ -naiSeîa, aç; fj ffY^^Xi/i, f,;.
Faire un cours, xàç ojroXàç TAyta. T| l» Lieu
de promenade, b 8po{io;, ou; ô icspCicaTo;,
ou.
COURSE, sf. 10 Action de courir, b Bp6-
|io<;, ou. A la course, au pas de course, Spoiiu).
Léger à la course, 6po{iixd(, 'f\, dv. Etre vain-
queur à la course (dans les jeux), 6p6(jLov vi-
xdeo-o), f. if,9(i>. Il 2o Mouvement des astres,
Voy. COURS 2°. Il 30 Incursion, -fj xaTaSpoixô.
f;;; ^ ix8pojiTi, f\ç. || 4° Allées et venues, al
8ta8pofiat, wv. || 5° voyage, i\ icopEta, aç; t\
ÔSoiTCopta, «;. Il 6° Carrière. Voy. 2. car-
rière.
COURSIER, sm., 6 Xicrzo^, ou.
COURT, COURTE, adj. !<> Qui a peu de
longueur, de durée, f^pa-jçi^, eta, ù. Jambes
courtes, cxéXi\ (wv) ppaxea, «v. Vie courte,
^io<: ppax^c Harangue courte, \6yoi ppaxu<;.
Chemin coiirt, le plus court, -fi advxojioç, auv-
xofiwTdiTT^ ô8(5ç. Vue courte (au pr. et au fig.),
'i\ à|x6Xi5rr,<, •t\xoç. Etre court, fcn pari, d'un
orateur), ppa^uXo^iw-w, f. ^aw. || 2® Prompt,
facile, BÙyjÈp-f\^, éç ; àvuxixdç, t^,, dv. ||
30 Faible, petit, Ppay"?» "*» "; ^ttxpdç, a,
dv. Il Court, adv., ppa^u, Ppa/éwc Tout
court (subitement), abviSiwi;. Demeurer, res-
ter court, tout court (en parlant), Xéywv 6'-
aicopéw-w, f. 7^(7w. Conper par le plus court
chemin, cjuv-xs|xvw. Couper court (abréger son
cou
— 98 —
COU
discours), 9UV-T6UVW. Couper court (fesoncer)
à, àic-ocyopeuci), aat.
COURTAUD, AUDE, 8in. et sf., c«/ut, ceUe
qui a la taille courte^ ô, i\ dvixuXoc, ou.
GOURTBMBNT, adv., ^pd^^^ ^paxét^i.
COURTEPOINTE, sf., ta 9T0(i)(jLa, aTO(.
COURTIER, sm., 6 iTpG7cé!)A7\(, o'j. Etre
courtier, icpo-iccoXéu-û, f. •i\atù.
COURTISAN, sm. 10 Homme de cour^ 6
aôXi%ô{, ou. || 2o Celui qui courtise^ ô Oepa-
iccuT-i^ç, oO; [qui flatte)^ 6 xdXaÇ, axoç.
COURTISANE, sf., \ ixaipa, <xç. Faire le
métier de courtisane, éxaipéu-û, f. i^au.
COURTISER, va., OepaxEUb), f. cû^bi ; (flat-
ter), 6fa>ict0b>, f. ciiffb) : xoXaxc;jb), f. cùtru,
ace. Courtiser les soldats, toùç 9TpaTui!>Ta(;
6T\(iaYfa)Y6b>-(ô, f. ijaw.
COURTOIS, OISE, adj., dareto;, oc, ov;
xd9|iioç, a, ov; ^tXd^puv, ov.
COURTOISBBIENT, adv., X09{JLÎ(i>(, 91)^0-
COURTOISIE, sf., i\ doreiOTT^ç, 7\toç; -F,
9iXo«ppoaOv'r\, ir\(;.
COURU, UE, p.p. Voy. COURIR. Il Adj., qui
est en vo^ue, eu6oxi[jLoç, ov. Etre couru, td-
6oxi(ii(i)-(i), f. •i\9tù,
1. COUSIN, sm., moucheron^ 6 xfa^vbxj/,
2. COUSIN, INE, sm. et sf., ô àv6^td(;, où ;
fém, i\ àvt^ii, dt;. || Cousin, cousine issus de
germains, 6 dvetj/iaooiîç, ou; fém, i\ dve-
COUSINAGE, sm., f| àve4/idTT\(;, t\Toc.
COUSSIN; sm., -^ TtSX-n. -r^i;.
COUSSINET, sm., TÔ TuXeiov, ou.
COÛT, sm., -fj TipL-^, i\<i\ -f; (à^a, aç.
COÛTANT, adj. m. Prix coûtant, ^ ûv/î, f,*;.
COUTEAU, sm., \ jiaxaipa, aç; (pour égor-
ger les victimes), \ vvayiç, CSoç.
COUTELAS, sm., -fj' (xaxatpCc, iSoç.
COUTELIER, sm., 6 {laxaipoicoidç, ou.
COUTELLERIE, sF. , fabrique de cou-
teaux^ TÔ {i.axocipoitoi6tov, ou.
COÛTER, vn. i° Etre acheté ou vendu un
certain prix, 7C(i)Xio|xai-ou[iai, f. T,6-/iff0[iat ;
âviôç, a, dv cl(u e^ le gén. \\ Coûter cher,
icoXXoC el(x(. Souvent on tourne par acbeter,
b)vio[ji2i-oC(jiai, ace. Cette maison m'a coûté
(j'ai acheté cette maison) deux talents, vr\wht
T^v olxîav 6Ù0 TaXivTcov éicpidiAi^v. J| 2<^ Etre
acheté par, nécessiter, 6éo{iài, etjif, oén.
Cela coûte beaucoup de soins, toCto itoAX7\(;
£iti{xeXe{a; BîIxoli ou éortv. || 3o Occasionner
de la dépense, se tourne par dépenser, 8aica-
vio)*(5, f. •fi^w; àv-aX(ffxa), acc. Ce voyage
me coûtera cher (je dépenserai beaucoup pour
ce voyage), icoXXà SaicavTjaw elç TauTf,v x^.v
icopeCav. || 4° B/rc pénible, désagréable, x*-
Xsicdç, if|, dv ou Xuirupdç, i, dv etfii.
COÛTEUSEBIENT, adv., SaicavT^p&ç ; ico-
XuxeXu;.
COÛTEUX, EUSE, adj., 6a7cav7\pd(;, d, dv;
ico^uteX-/!;, éç. Peu coûteux, euTeXfic;, éç.
COUTUME, sf., TÔ lôoç, ouç; TÔ elwOdç,
dTôç; i\ auvTfièeta, aç; 6 vdjioç, ou; tô vdjit-
ov, ou. Avoir coutume, iOo< lx<»; etuBa.
uivant la coutume, xaxà tô ela)6dç, xar' l6oc.
Contre la coutume, icapd tô clcjOdç. Les an-
l
cieuues coutumes. Ta dp/ata vdiiijia, uv.
Suivant les coutumes de nos pères, xaTà Ta
itaTpia. Il est comme de coutume (comme il a
coutume), Ix^i ûç stuôt. Plus que de coutume,
{xaXXov Toij cltuddxo;. Introduire une coutume,
l6oç ou vdjiov ela-avo) ou tlff*©spw. Venir,
passer en coutume, eOoç on Iv eôei ^lyvoiiai ;
fiici-xpaTé(i>-ù>, f. 'i\(3tù.
COUTUMIER, 1ÈRE, adj., auvr.OY^ç, eç, cfa/.
Etre coutumier de, cluOa, m/1
COUTURE, sf. 10 Endroit cousu, ^ façT^,
f,;. Il 2° Cicatrice, ^ oùM, fiÇ.
COUTURIÈRE, sf., i\ dxscrrpia, a;.
COUVAISON, sf., ô Tt\; vsoTTÊuaewç xai-
pdç, ou.
COUVÉE, sf., f, veoTTia, dç; ol veorcot,
(ôv ; Ta vgdxTia, cov.
COUVENT, sm., TÔ xotvd6iov, ou; -fi jjidv-
8pa, aç. Enfermer dans un couvent, {iav8peub),
f. aw, acc.
COUVER, va. 1« Echauffer pour faire
éclore, iit-i^dl^tù, f. daw, acc. || 2<» Préparer
sourdement, XdOpq^ (ivjxavdouai-ûpLai, r. i^ao-
uiai ou fdTCTw, acc. || Vn., «rc caché, Xav-
Oavfa), dico-xéxpuii{iat (de dno-xpdiruco). || Se
COUVER, vr., éti'e préparé sourdement, XaOpa
^aicTOfJiat (pass.).
COUVERCLE, sm., TÔ liîtBT.jia, aTo;; tô
im6X7){jLa, stoi;; tô ic&(ia, aTO<.
1. COUVERT, sm. 1° Asile, abri, i\ vziyTt,
t^ç; -fi ffxéirri, ir\ç. || 2© Lt«u ombragé, tô
ffuaxiov, OU. |{ A COUVERT, loc. adv., év duça-
Xei. Etre à couvert de la pluie, èv axéir^ toC
5|A6pou eljiC. Se mettre à couvert do froid, tô
xpuo; d{iuvo{iat, f. uvou^tai.
2. COUVERT, ERTE, p.p. Voy. COUVRIR.
Adj. i^ Qui a un toit, xaTdsTeyo;, ov.
2« Obscurci, auvvéçeXoç, ov; ffuvve»ifiç, éç
Le temps est couvert, auv-veycî. || à» O/n-
bragé, adaxioç, ov. || 4® PZcm, rempli de,
%kr\ù'i\(i, eç, ^cin. Etre couvert de blessures,
TpaufiaTa l^u icoXXd. || 5» Dissimulé, xpu-
«j/ivouç, ouv. Il A mots couverts, 5i' alviYiiôv.
COUVERTURE, sf. 1<> Ce qui sert à cou-
vrir, TÔ xdXu|X(xa, aTOc;; tô oxiica9[xa, aTO<;
{tapis), TÔ 0Tp(ô{jia, stoç; tô icepiTcéTavjia,
aToç. Couverture de lit, i\ xkaXwa, t\ç. Couver-
ture de cheval, tô içtzTriov, ou. || 2° Papier,
peau qui couvre un livre, tô ÎXuTpov, oo ;
TÔ iceptxiXujxjjLa, aToç. || S® Surface exté-
rieure du toit, TÔ oTiyaffpLa, aTOÇ. || 4* Pré-
texte, •i\ Ttpdcpadiç, Ê(i)Ç.
COUVEUSE, sf., poule qui aime à couver,
f, éitMaoTix-i^ (t\ç) ôpviç, iOoî;.
COUVRE-PIED, sm., TÔ icept6dXatov, ou.
COUVREUR, sm., ô ffTeyaffTTiç, ou.
COUVRIR, va. 10 Munir d'une enveloppe,
abriter, xa^û-rcru), lici-xaXuicTw, f. ù<|/<i); oxe-
ica^o), f. dffw, acc. Il 2° Munir d'un couvercle,
iC(o{j,dÇu), f. aopu) ; irwjJiaTtCw, f. lû, acc ||
3° Garnir d'un toit, aTeYa^w, xaTa-oTsydl^b),
f. dffo) ; Ip65p(i), f. é^tù, acc. \\ 4° Vêtir, a(i9i-
6vvu(jLt, djiTcéxw; Iv-ôdci), acc. || ^f* Charger,
remplir, àwa-T:i\nOa\\Li, è\t.-Tti\nzk-t\\Li, acc;
de, gén. Couvrir qqn d'opprobre, jj-eyiorï^v
aloyuvTf^v tivI icept-icotsw-ô, f. Vlaw. jl 6° S*é-
tenàresur, occuper, x±x-éxtà, xaTa-XiapLÔdvico,
acc. Il 70 S*intei*posei*, protéger, irpo-CoTa-
CRA
— 99 —
CRE
\uLi (moy. avec sens neutre), gén. Couvrir qqu
de son bouclierf 7cpo-6iXXo(juz£ tivoç t^^v aa^
TciSa. Il 80 Cacher , dissimuLer^ xpiî-irco), àico-
xpùicxfa), ace. Il Se couvrir, vr. 1<» S'envelop-
per, se revêtir y à\k'Kéxoyai\ de, ace. Se cou-
vrir la lêle, le visage, ij-xakÙTno\uii^ f. ^o-
[Lxi. Il 2« 5c remplir, £|x-icî{jLicXa[xai (pass.);
de, gén. || 3» Se mettre à l'abri de, icpo-
6aXXo{iai, ace. Ils se couvrirenl du fleuve,
icpoô6iXovTO t6v Tcorajidv. || 4® Devenir obs-
cur. Le temps se couvre, auv-vetpei.
CRABE, sm., ô xapxîvoc, ou; î xapa6oc, ou.
CRACHAT, sm., TÔ icTuaXov, ou; tô ictu-
ajjux, atoç; tô dir6xpE[X(xa, aTOC.
GRACHEBfEKT, sm., "f^ inùdi^, cb){. Cra-
chement de sang, 1^ aï\kxxo^ icxuaiç.
CRACHER, vn., xrûb), ÎTro-TCTÛo. Cracher
sur qq. chose, é(i-i7rijb> bU ti. Cracher sur qqn,
Tcpoa-icTÛco Tivf, Ttvi ou icpdç Ttva. || Va., àva-
inùbi, àico-xrtjb), ace. Cracher du sang, olI\ux
àva-ifépta on iv-céyw.
CRACHOTER, vn., ICXUaXîÇo), T. lu.
CRAIE, sf., ^ Xeux^ rt» ^i? ; 'îl Y^S+oç, ou.
CRAINDRE, va. lo Appréhender, redouter,
oo6éo(iai-oO{JAi; SéSia, oéSoixa, ace. Craindre
beaucoup, è%-(poSéo^cti-o\j^i, ôic8p-9o6£0[xai-
oCfjiai, ace. Craindre pour qqn, pour qq. chose,
(po6o0{iai itept tivoç. || 2<» Respecter, révérer,
al6éo{jLat-oû(lat, ace, j| Craindre que ou de,
CRAINDRE QUE... NE, <po6oV^iXl, BtZlOL, BéZoUCL
(xr,, {en latin ne); de ne... pas, que... ne pas,
[i^ où (0^)^)9 {en latin ne non), avec le sub-
jonctif, quand le verbe principal est à un
temps principal, et avec l'optatif ou le sub-
jonctif, quand le verbe principal est à un
temps secondaire, lis craignent que les enne-
mis n^avancent,8e8ûzffi (jl^, ol icoXé^xtoi icpov-
dytamy. Us craignaient que les ennemis n'a-
vançassent, éçoèouvTo ^^ ol icoXépLioi Tcpoa-
ayoccv on icpoff-iywffiv. Quand la crainte
porte sur le passé, on emploie Voptatif par-
fait ou Vindicatif aoriste ou parfait. Je
crains d'avoir commis une faute, 9o6oC(jLai
^\ i^jiapr/^xu) ou ^% fit^oepTov. Il est à craindre
que, 9o6-i^T£dv ^i\, 8io< ou Seivdv Ioti (xV). ]|
n'est pas à craindre que, ou 9o6i\Téov, oû8èv
8eiv6v ou 8éo{ (jlV), avec les mêmes modes, ||
Craindre de, hésiter^ à, n*oserpas, (po6o0[iai,
SéSoiiea; ôxveu-îl), f. r^ao), avec Vinf, Il craint
de dire, 9o6cÎTai Xe^eiv.
CRAINT, AINTE, p.p., ço6ep6;, d, dv. Etre
craint de qqn, ^dêov tivI lm-Tiôr|{ii, •Ka^-i'j^tù
ou é{i-6iXA(i>.
CRAINTE, sf. 10 Appréhension, peur, ô
9660Ç, ou ; Ta Seoç, ouç. Donner, inspirer de
la crainte à qqn, <pd6ov tivI icap-é/b), l{i.-6iX-
Xb>, iv-TÎOiri{xi. La crainte s'empare de qqn,
çdéoc I(i-^(irc8i TivC, Aâe(x6iv6i Tivi. Délivrer
qqn d'une crainte, odCou Tivà àic-aXXarcb).
Par crainte, a>d6(i>, ^eei. Sans crainte, dt(pd-
6(0(;. Il Dans la crainte que ou de (craignant
que ou de), 9o6ou|xevoç, -f\, ov {it^. De crainte
que ou de, iva ^i\, ^î\. Pour l'emploi des
modes, voy. craindre, jj 2° Respect, égard,
-fjalSiJi;, oC; ; -fj eôXâ6ei(x, aç.
CRAINTIF, IVE, adj., ©oêepdç, a, dv; 8e'.-
Ad<, 7^, dv ; àOapffTiç, eç.
CRAINTIVEMENT, adv., 9o6epb)<, 8giXfa>;.
CRAMPE, sf., TÔ omc9(jLa, aTo<; 6 oitou
9(jLdc, ou. Il me prend une crampe, aiiaff(ià;
Xaix6iv6i {le.
CRABfPONNER (sb), vr., dvTi-Xa^6ivo(jLa'.,
àvT-^xojJ"*' (BïoyO ; à» gén.
CRAN, sm., T| évTOpi-^, "vl^.
CRANAOS, A., Ô Kpoivadç, ou.
CRÂNE, sm.. Ta xpaviov, ou.
CRANION, gymnase de Corinthe, tô Kpa-
veiov, ou.
CRAPAUD, sm., 6 9puvo<, ou; \ «ppuvT\,
v\ç. Semblable à un crapaud, ^puvoeiSi^ç, et;.
CRAPULE, sf., i\ datùxia, a; ; \ xpaiiciXt),
CRAPULEUX, EUSE, adj., dfvuTo;, ov;
xpai'TcaXd^STti;, sç.
CRAQUEMENT, Sm., Ô xtuico*;, ou.
CRAQUER, vn., XTUTcew-û, f. i^ffo).
CRASE, sf., i\ xpâai;, eux;.
1. CRASSE, sf., saleté, ô ^uiroc, ou; tô
^upi{xa, aTo;; (de graisse)j 6 mvoç, ou. ||
Crasse des métaux, 1^ vxtopia, aç.
2. CRASSE, adj., grossier, épais, icoc/uç,
eid, ù.
CRASSEUX, EUSE, adj. et subst., (au pr.
et au fig.), /^uicapd<;, d, dv.
CRASSUS, h., 6 Kpz9(7o;, OU.
\. CRATÈRE, sm., (dans tous les sens), 6
xpaTT^p, i\poç.
2. CRATÈRE, h., h KpiTEpoc, ou.
CRATÈS, h,, 6 KpaxT^ç, t^toç.
CRATINOS, poète, ô Kpartvoç, ou.
CRATIPPE, h., ô KûiTnricoç, ou.
CRAYON, sm., 6 p.dAu6So<;, ou.
CRAYONNER, va. 1° Dessiner avec du
crayon, pioXu68(p ypicpci), ace. || 2° Esquisser,
9xiflYpacpsh)-(ii>, f. if|9(<), ace.
CRÉANCE, sf. 1« Croyance, foi, i\ ittcrciç,
ewç. Il 20 Dc^fe active, tô Sdvetov, ou.
CREANCIER, sm., 6 8avsi9T-f|<;, oC. ||
Créancière, sf., ^ 8av£(9a9a, t|Ç.
CRÉATEUR, sm., Ô Sinixioupyd;, oO; ô
icof»\TT|ç, oij; 6 xTtanfjç, ou; (inventeur), ô
eôpsT-Z^ç, ou. Il Créateur, tricb, adj., icoit|ti-
xdç, T^, dv; eôpsTixdç, -f,, dv.
CRÉATION, sf. 10 -4c^io7i par laquelle
Dieu créej'i\ icoCî^ffiç, ewç; tj yéve<jtç, ewç.
La création du monde, fi tou xdffjxou yéveaiç;
•fj xoffjjLOicottbt, otç. Il 20 L'univers, xà. -reavra,
<i)v; ô xdauioç, ou. || 3o Invention, ^ eCpeatç,
8wç; {fondation), fi XTWtç, ecoç; -fj xaTaoraa'.ç,
EGTç; {institution, nomination), yj aipediç,
ew;. Il 40 Ouvrage, œuvre, tô icoi-^pLa, dxo^ ;
TÔ eDpT^pia, aTo;.
CRÉATURE, sf. lo l/n e7rc créé, 'i\ ©uoiç,
fiw; ; TÔ Çtpo'^ï 0" » ''^^^' "^^ xTÎapLa, aToç. ||
2o Personne, ô, t\ ivôpwicoç; -f, cpuatç, ewç. ||
30 Cc/ut qui tient sa position de qqn, b ôicd
TtVOÇ TcpoTiYjiivoç, OU.
CRECHE, sf., i\ «paTvr\, r»?. Qui est dans la
crèche, lici^aTviStoç, ov,
CREDENCE, sf., TÔ xuXixetov, ou.
CRÉDIBILITÉ, sf., TÔ àÇ'.dmoTov, ou. Mo-
tif de crédibilité, tô mordv, oiJ,
CRÉDIT, sm. lo Confiance en la solvabi'
lité, •i\ Tziaxic, ewç. || 2o Délai accordé pour
le payement, •i\ dvaSoXifi, fi;. A crédit, èizl
dvaSoXYi; (inutilement), jidtTTjV, àXXwç. ||
fi^B
CRE
- 100 —
CRI
/îJo Autorité^ pouvoir^ considéra lion , i\
50^2, t\i. Etre en crédit, d^iupia ^x*^- £^<'® ^^^
crédit,^ avoir du crédit auprès de qqo, év à^iû-
{jiaTÎ cifii 6icd Ttvoc ; iixpà xivi cô8oxitjLéb>-fa>,
f. T,aw. Il 40 Autorité^ créance dont Jouit
une chose f i\ moriç, C(i>;. Mettre qq. chose en
crédit, 8i<x-8(8u){jLt, Sia-a-iceîpo) ti. Acquérir du
crédit, moTeuo{iai, f. £067,70(121.
CRÉDULE, adj., eûitEi6if|c, cc;cSmorToç, ov.
Etre crédule, xa/p iceîOojiai (moy.)-
CRÉDULITÉ, sf., "f^ eôic8i6eia, aç; xô eôicei-
Oi;, oOç; TÔ euiciTTov, ou.
CRÉER, va. lo Tirer du néant, icoiéw-û,
f. /,aa),acf. Il 2® Inventer, fma'amer, xoiito-w,
f. -ftaû) ; e6pi9X(i>, ûcc. || 3« Proauire, susciter^
Totéto-w, f. if.ffa>; tîxtw; acc. |1 4» Organiser,
établir, xa6-WT7\jxi.
CRÉBOS, sf. 1° La partie /a p/u5 grasse
du lait, TÔ ToO yjXatxTo; itax^J, /o;. || 2® Ce
qu'il y a de meilleur, tô dfvôoç, ouç.
CRÉ\EAU, sm., \ iTcaX^iç, £(«>;.
CRÉNELER, va., éTcdX^Sdlv àx^^àfù-(â^ f.
u9(«>, ace.
CRÉON, A., ô Kps'uv, ovToç.
CRÊPER, va. Voy. fuiser.
CRÉPI, lE, p.p., xexoviatiivoç, r^, ov;
xovuTdç, V|, ôv. Il Sm., TÔxovtŒfxa, axoç.
CRÉPIR, va., xovii(i)-û, f. aïti), ace.
CRÉPISSAGE, sm., -f; xoviaffiç, euç; TÔ
xovîafia, ŒTOÇ.
CRÉPITATION, sf., ô «J/o'^oç, OU. Produire
des crépitations, ^o^eu-û, f. V)(T(i>.
CRÉPU, UE, adj., ouXoc, 1^, ov. Qui a les
cheveux crépus, oôXdTptj^oç, ov.
CRÉPUSCULAIRE, adj., xve92to;, a, ov.
CRÉPUSCULE, sm.,(du matin), tô itepîop-
6pov, ou ; (du soir), tô xvé-faç [gén. ouç, dat.
qt, ace. aç).
CRESSON, sra., TÔ xdtpoajjLov, ou.
CRÉSUS, h,, ô KpoT(70ç, ou.
1. CRÊTE, sf. lo Appendice des oiseaux,
des poissons, ô Xôaoç, ou. || 2° Sommet,
cime, i\ xopu'fifi, f,ç; 'i\ dfxpa, a;.
2. CRÈTE, île, fj Kpi^Tïi, Ti?. De Crète,
KpT^Ttxdç, i\, dv.
CRETOIS, pple, ô Kpi^Ç, T^TO?.
CREUSE, f., i\ Kpiouw, T,Ç.
CREUSEMENT, Sm., 7\ ÔIpu^lC, 6(i>Ç.
CREUSER, va. 10 Rendre creux, xotXatvw,
èx-xo'.Xaîv(i), f. avw, ace. || 2° Faire en creu-
sant, ôpuTTw, ace. Il 3« Approfondir {un su-
jet), è^-epeuvau)-w, f. Tjffw, aec. || Se creuser,
vr., xoiXatvofMtt, f. avOfiaojiai. || Au fig. Se
creuser le cerveau, icoXXà jjiepi[ivaw-w, î'.i\<y(ù.
CREUSET, sm., TÔ xwveTov, ou. Passer an
creuset, x^veûm, f. eûaw, ace,
1. CREUX, sm. 1° Cavité, tô xoÎXov, ou ;
TÔ xoiXwjia, ttToç ; "fi xoiXoty^ç, t^toç. Le creux
de la main, tôxoiXov TT^ç^sipoç. ||2® Vanité,
vide, 'f\ xevdxT,;, t.toc.
2. CREUX, EUSE, adj. 10 Qui a une ca-
vité, xôîXoç, Ti, ov. Il 2<» Profond, paOuç, eîbi,
û; xoïXoç, 1^, ov. Il 30 Chimérique, xlvoç, r\,
ov ; {jLdtxatoç, oç et a, ov.
CREVASSE, sf., TÔ {irqiLOi, aTOÇ; t^ ^wyfir,,
T^; ; (aux mains, aux pieds), -îi yj'-pd^, âooç.
CREVASSER, va., f/.YVUjJLi", éia-pp-ZiYVJiit,
aec. Il Sk CREVASsEn, vr., les mêmes verbeâ
au passif.
CREVÉ, ÉE, p.p. et adj. 10 Rompu, Bup-
pwytrfç, uïa, dç. || 2» Mort, (en pari, des ani-
maux), xsviépeio^, ov.
CREVER, va., vampire, faire éclater,
fT,Yvu{jLi, 6ta-ppT,7vuuLi, ace. Crever les yeux,
xoi)<i dœ8aX{ioù( éx-xdicTfa> ; (an fig.), <v d^SaX-
LLotc tipii. J*eus un œil crevé par nne pierre,
lÇ-fxdicT,v TÔv ô^SaX^uôv Xi9ci>. || Vn. 1» Se
rompre, 6ia-poi^Yvu|jLai (pass.).' M Au fig. Cre-
ver d'envie, oiaô-p-riY^/upti ùtcù toC «Bdvou.
Crever de rire, tx-9vij<Txw yiXwTi. || 2» Mou-
rir, dîico-6viJi(TXfa>, dir-dXXujjiai. || Se crever,
vr., comme crever dans le sens neutre. .
CRI, sm. <o Clameur, i\ xpauyri, ffi; i\
poT^, fjç. Cri d'allégresse, "h iXoXuyr,, f^ç. Cri
de douleur, li oljiwrt, fî*:. Cri de guerre, ii
dXaXayr;, f,;. Pousser un cri, xpauy^v icoiéo)-
ô, f. -f^cîù. Il 2o Kota; des animaux, •i\ xXayyi^,
i\i',b (pBdyyoç, ou. jj 3° Plainte, gémissement,
T| o'ixwY^, ■?,(; ; ô dSupjidç, ou. || 4« Afozivemen/
intéiieur, i\ ôoji-^, î\<;.
CRIAILLER, vn., xpi|^(i>; «psuyi^jb) , f.
87(1).
CRIAILLBRIE, sf., 6 XExpaypLdç, ou.
CRIAILLEUR, Sm., 6 xexpixTv;^;, ou.
CRIANT, ANTE, adj., SeivdTaTOç, T), ov.
CRIARD, ARDE, adj. et subst., xpaxTixo;,
4 <Jv.
CRIDLE, sm., TÔ xoTxivov, ou. Percé comme
un crible, xooxivt^Sôv 8ia-TETpuini[i6voç, ir\,
ov. Porter de Teau dans un crible (prov-erbe),
xo(rxiv(i) Q8b>p v^pti).
CRIBLER, va. 10 Passer parle crible, 61-
aTTdtu-fa), f.i^aw, acc. \\ 2« Percer en beaucoup
d^endroits, 8ia-Tpu'icfltw-fi), f. i^aw, acc, || Au
fig. Etre criblé de dettes, ô(pXi^,{jLa7i psSi'icTi-
9^t (de pa'irTÎÇd)).
CRIÉE, sf., \ ànoxt^pu^i;, 6(i)ç. Vendre à la
criée, àiro-xT^puTTw, f. ûÇw, acc,
CRIER, vn. l*' Pousser des cris, ^oau-û,
xpat^u; xpauya^b), f. aaco; (en pari, des i<etils
enfants), pXT^xaopiai-wfiai, f. Vjaofiai. Crier
fort, àva-6ocÉw-û; iva-xpaYéw-ô, f. -/jau). Crier
à plein gosier, à pleine tête, à tue-téte, Xapuy-
YÎÇo), f. iw. Il 2° Dire en criant, poaw-ô; que,
OTt avec l'ind. ou Vovl. Crier à qqn de venir
au secours, poû Tivt poT^Beîv. Crier aux armes,
ItcI Ta ÔTcXa xaXÉw-û. Crier vengeance, tijxw-
pi'av IÇ-aiTsw-û, f. Ti<j(i). Il 30 Se plaindre
hautement, \Uya d8upouat, f. oO{ju3ct. Crier
contre une chose, èizl tivi oetvoXoY'sop.at-oOuai,
f. T,90[iai. Ciier contre ou après qqn, êtr-
Sodtù-tù Tivt; xaTa-6oa(i>-(!> Ttvo;. || 4° Faire
du bruit, tj/oï)éu)-w, f. t^cw. || Va. 1« Z>tVe
partout, répéter, Sia-Soaw-û, aec.; que,
ÔTt avec l'ind. ou To»/. || 2® ylnnoncer en
criant, proclamer, ava-xTf\pi5TTw, f. li^w,
aee. ; que ; fixt aoec l'ind. ou l'optatif.
CRIERIE, sf., ô xexpay|xdc, ou.
CRIEUR, EUSE, sm. et sf., ô xsxpayuç,
oToç; fém, •i\ xexpayuïa, aç. || Sm., Héraut^
6 xT\puÇ, uxoç. De crieur, xirjpuxixdç, Vj, dv.
CRIME, sm. 1» Infraction aux lois, tô
(i8(xï^jia, «Toç; f\ àoixta, a;; tô itapavdjjii^iia,
aTo;; tô àffé6T,|xa, btoç. Commettre un crime,
epyov aS'.xov ou dvdaiov èpYâÇo|j,ai; 7cap«-vo-
CRO
— 101 —
CRO
TÔ TXTtjiijLéÀT.iia, aroî. 1| 3» Accusation, re-
proche, TÔ lyxAT.ujt, «To;. Faire à qqa u
crioQe de qq. chose, tivîti èr-juLkéw-^.
dOMINEIi, EJLI.K, adj., à€:xo;, cv; u€^7-
Tixd;, T., dv ; dvoouK, ov. || Sm. el sf., 6, t;
xsxoûpytK, ou. Il Accnsatiou, procès crimiael,
CROONKIXSMEVr, sdv., dvsvlw;. {] Ponr-
SQÎYre qqn crimioeilemeat (an crimiiiel), ypa-
ç/.v Tiva Ypx^uai, f. -vpi^J^jtxi.
CBIM, sm., i| 8pî^, ^en. xpv/jk. Fait de
crin, Tpt;çivoç, i\, ov.
CRINIKRE, sf., -Il X'^^s ^1^ ! ""i ^09ii, âc;
'.d'on casque), 6 'X690;', ou.
CRISB, sf. 1* Cfiangement dans une ma-
fadie, -ii xpiotç, tuç. \\ 2« i/omen£ décisifs i^
^orri, f|Ç; -îi àxjif., f.ç; 6 xxipd;, oO. |J 3« Cir-
comtance difficile, ô Ssivo; xatpd;, où.
CRISPATION, sr., 6 oirx7jiô;, ôû. EprooTer
des crispations, oicsoptoi-ûtutt (pass.).
CRISPER, Ta., QTzitA-îâ, acc. l Se cuspeb,
vr., 9ic2oiiat-ûyLat (pass.).
CRISTAL, sm., ô xpÛTTz^XtK, OU. De cristal,
xpuorâX^ivoç, Tj, ov.
CRISTillXIN, OS, adj., xpU9TxXXoct8^^C,
CRISTALLISER, Ta., xpu9TaÀXôu-w, f.
^7ia, aec. Il Sb cristallisbb, vr., xpuorzX-
Ad0Uail-0Û(1.2l, f. Ii)0t,9C{121.
CRITERIUM, sm., TO XpiTT.OtOV, OU.
CRITIAS, h., 6 KpiTÎaç, ou.
CRITIQUARLB, adj., (ujLirrdç, if|, dv; «pex-
TOÇ, T„ dv.
1. CRITIQUE, adj. !• Relatif à une crise,
de crise, xpifr.\ioç, ov ; xoitixcç, t^, dv. || 2« 7n-
cerlain, dangereux, âisopo^, ov ; duL9Î6o\o;,
cv. L'iostant, le moment critiqne, ^ ^o'ici^, f.{;
6 xaipdç, ou. Dans les moments, dans les cir-
constances les pins critiques, Iv xotç fjLeyîaroi;
xaipoî;. Il 3« Relatif à ta critique littéraire,
xpttixd;, ii, dv. li 4<* Qui aime à censurer,
çiXd<|«yoç, ov.
2. CRITIQUE, sm. i<> /u^e des ouvrages,
^xpiTixd;, OU. Il 2« Censeur, ô èinTijtr,TT,ç,
où; ô 4'^*'"i^» o"«
3. CRITIQUE, sf. i^ Art de juger un
ouvrage, ii xpiTixi^, liç. H 2® Examen d'un
ouvrage^ i\ xpîdiç, ewî. || 3» Censure, blâme,
Ti jJisjjLÎpiç, ewç; ô 'J'dvo^, ou.
CRITIQUER, Ta. 1» Faire V examen cri-
tique de, àva-xpCvb>; c|-eTiÇca, f. data, acc.
112« Èldmer, 4*^», f. ^éfya, acc. Enclin à
critiquer, ^e-AX'.%6ç, •§[, dv.
CRITOBULE, h., 6 KpiTd6ouXo^, ou.
caiTOM, A., 6 KpiTcov, uvo;.
CROASSEMENT, sm., Ô xpu^fidç, ou.
CROASSER, vn., xpu^o), f. xpui^ed.
CROC, sm. 1° Instrument recourbé, xb
â-pnorpov, ou ; ô 5vu^, uj^oç. |1 2° Dent poin-
tiie^ b xuvdSouç, dSovroç.
CROC-EN-JAMBE, sm., 6 uicooxs)^»!^;,
ou. Donner à qqn le croc-en-jambe (au pr. et
au fig.), Tivà ôico-7xe>u^fa}, f. lû.
CROCHE, adj., xapiicuXo;, 1), ov; ypuicdç,
CROCHET, sm. 1» Petit croc, xb dvxia-
tp'.ov, ou. Il 2° Dent pointue, ô xuvdôouç,
ôSovTo;. Jl Au plar., hotte de portefaix, xb
dvi^opov, eu.
CRÔcacTBUR, sm. Voy. portefaix.
GROCar, UE, adj,, xxjittjXoç, ti, ov; vpu-
>;, fj, dv. Courbure crochue, f, ypurdrr.î,
xo;
T.toî. Aux ongles crocbus, ô, ti yautj/wvuÇ,
uxoç.
cmOGODiLB, sm., 6 xpoxdSeiXoç, ou.
|] Au fig. Lannes de crocodile, xà è-Tzl-RKuTca
bixpvx, uv.
CROIRE, f*. i^^ Admettre comme certain,
SéxG}ua, dxo-SixC'ULat, acc. Croire que, irei-
6ojutt (pass.), «TTcûw, f. £Û«*, et une protK
inf. Je crois que le temps t'iuslruira, 'siitceucu
Tôv jrpdvov 5:Sz^£iv «. Se pas croire à, àizi-
crois riche, vou£![fd aùrôv luiounov eIvsi. Je
crois (entre parenthèse), oi{i3t. A ce que je
crois, «»c ÈTÛpLxt, «ç èaoi 6oxct. || Va. et th.
Croire et en croire, (ajouter foi à, s^en rappor-
ter à), moreuw, f. EÛau, dat. Crois-en mes
paroles sur ce point, xoU cp-oî; Xdyoïc Tztsxzv-
oov TxSe. Etre cru, Tiareûojix:, f. eu6i^couxi.
Digne d'être cru, dtÇioç, a, ov ic:Tr£*JEo6xt.*
CROISÉE, sf., -Si BupI^, 160;.
CROISEMEVr, sm. i^ Disposition en croix,
ô x^aauA^ ow; ^i èiciX^iç, tuî. jj 2« Mé-
lange de races, -ii èKzkXarrfi, f,î.
CROISER, Ta. !• Disposer en croix, yjii^ui,
f. âvu; éx-a\)u£Trco, acc. Croiser les mains,
ou{i.-'K>ixu xii x^^P^' Croiser les lances, xà
SdpxToi itpo-6x>Xo{ixi (moT.). || 2« Passer en
travers, traverser, bi-épxp}Uii, acc. \\Au fig.
Croiser qqn (le traverser dans ses projets),
IjiicoSùv (invar.) YtyvopLxi xtvi. || 3» Mélanger
les races, ètc-aiXkixrta, acc. || Vn. Naviguer
dans les mêmes parages, icepi-icXs'u. || Sb
CROissB, Tr., être en travers Vun sur tautre,
£*:-aXXxrcojiai (pass.); (en pari, des routes),
oxiiÇouxi, f. acrôi^îojxxi. j| Se Croiser les bras,
(au propre), xàç yy.poL^ bC di XXi^Xtov èTz-aXkix-
xtù ; (resler inacùf], àpvéw-w, f. t^îxw.
CROISEUR, sm., bâtiment oui croise, r^
'sspiTz'kéoDvx {t^ç) vauç, gén. vew;.
CROISIÈRE, sf., action de croiser, xb
irepiirXerv. Elre en croisière, icspt-irXÉu.
CROISSANCE, sf., ^ ^^^i "^S ] ^ «û^t^dic,
*tuç; i\ pXaoTT^ffiç, ewç.
i. CROISSANT, sm., phase de la hnie, 7,
81X0*^0^0; (ou) ou JlT,V0Êl6"f,Ç (oOç) ff£)»ViV7J,
Y^ç. Qui est en forme de croissant, pivosiéi^ç,
é<i.
2. CROISSANT, ANTE, adj., qui aug-
mente, aô^avdjisvoç, t^, ov.
CROÎTRE, vn. 1« Devenir plus grand,
augmenter^ aû^avouiai ou aiS^ojiai; lir-auÇivo-
aat ou Êic-auÇojxat; ETri-SiSwjjii. Croîlre en verln,
éici-8i8u)pLt Biç, èitl on xpô; dpex-i^v. Le fleuve
croît, ô TTOxaiiàç it^i\8u£i ou iva-èxîvci. Fainî
croître, aùÇiveo, lir-au^avw, acc. Se laisser
croître la barbe, irwywva ©uw ou xaS-iTijjii. S«
laisser croître les cheveux, r^v xojiV Tpéçw,
Il 2o Venir, po«wer, 9ÛoîJLai(moy,), Yiyvojj.ai;
^Xaoravb), àva-ôXaor'ivw. || Va., augmenter,
aù^avci), a<x.
CROIX, sf. !• SoWc de gibet^ b craupd;,
CRU
102 —
CUI
00. Mellpe, élever en croix, àva-axaupôw-w,
1. wdw; àva-axoXoiciCc»), f. tû, ace. Attacher,
clouer sur la croix, ttji axaupî^ icpoa-7\Xdw-w,
f. woru), acc, \\ 2° Affliction, tô itiOoç, ooç; ti
>iÛTrr„ •ï\ç ; tô itsvÔoç, ouç. || 3» Disposition en
forme de croix, xà x'^^V^i axoç. En croix,
en forme de croix, ^oppiT.Sdv. Disposer en
croix, XiîÇw, f. dccrci> ; iit-aXXdiTTw, acc.
CRONOS, dieu, 6 Kpdvoç, ou.
CROQUER, va. 10 Manger, Tpwya), acc, \\
20 Esquisser j axtaYpaçiw-û, f. Yjaw, acc.
CROQUIS, sm., Tj 9xiaYpa(pia, ac;.
CROSSE, sf., bâton recourbé, i^ xafiirûX-^,
CROTALE, sm., cliquette^th xpdTaXov, ou.
CROTON, sm., arbrisseau, 6 xpdTu>v, (ovo;.
CROTOKE, V., 'i\ KpdTUV, covoç.
GROTOXIATE, pp/e, ô KpOTUViitT^ç, ou ;
/(fm. fj KpoTbJviâTt;, i$o(.
CROTTE, sf. 10 Boue, b ir^TiOç, ou ; ô OoXdç,
oG. Il 20 Fiente, -îi xdicpoç, ou.
CROTTER, va., Ta\Kô(û-iî), f. (iiaw, flCC. ||
Sb CROTTER, vr., xf\Xdo[xat-oOjj.ai, f. wOT^dojiat.
CROTTIX, sm., fi xoirpoç, ou.
CROULANT, ANTE, adj., irîlCTwV, ouaot,
ov; xaTairtircwv, ouora, ov.
CROULEMEXT, sm., "^ ittb)9i;, eu;.
CROULER, vn., icÎTrtb), xaTx-ici'ircb), ^ufiL-
CROUPE, sf., (d'un animal, d'une mon-
tagne), i\ fdty.t?, twç.
CROUPIÈRE, sf., 1^ ôicoupi;, {8oç.
CROUPION, sm., t6 ôppOTCuytoVf^u.
CROUPIR, vn. lo Etre stagnant, XtjxvdfÇw,
f. ctaw. Il 20 5c corrompre, aTiitOfiat, xaxa-
ffVjitOfwii. Il 30 Etre sale, aôxfiéw-û, f. Vicrw.
Il 40 S'avilir, se déshonorer, {loXdvojxat,
f. vvOif,<TOLLai. Us croupissent dans l'igno-
rance, îv apiocBiqi (JioAuvovTat.
CROUPISSANT, ANTE, adj., )^i{ivato<;, a,
ov. Eau croupissante, "fj Àiuvaaia, a;.
CROÛTE, sf.* 10 la partie dure du pain,
xb Toi3 àpTou 9xkr^pQ^f ou Ç"»ipdv, ou. H 2o Sur-
face dure, f, Tzkdl, axdç. || 30 Plaque sur la
peau, fi è(7xdp<x, aç.
CROYABLE, adj., (en pari, des pers.),
dt^idmoTOç, ov; (des choses), iriOavdç, tj, dv.
CROYANCE, sf. lo Persuasion; confiance,
il Tctcrriç, ewç. || 2o Opinion, f, 6dÇa, t,ç. |I^
30 Foi religieuse, r\ icicttiç, ewç.
CROYANT, ANTE, adj. et Subst., ITKJtdç,
T,, dv. Les croyants, ol iciaxoi, ûv.
1. CRU, sm., terroir, tô x^piov, ou. Vin
du cru, ô oTvoç liciY(6pto<;, ou.
2. CRU, UE, adj. 10 Qui n*est pas cuit,
àjjidç, T„ dv. Qui mange de la clîair crue,
àfjLO'fdtyoç, ov. Mangé cru, àpidipayoç, ov.
Manger qqn tout cru (proverbe), à|xdv tiva
xaT-8<y8ta>. || Eau crue, t6 Cowp (CSatoç)
dtxépajivov, ou. || 2o Difficile à digérer,
Sddireircoç, ov. || 3o Non travaillé, àÔts'jj-
-jfaatoç, ov; dxaTaaxeuaffTOÇ, ov. || 40 Rude,
dur, ffxX7\pdç, de, dv. || 5* Libre, peu décent,
àTcpeicVîç, ÉÇ.^
CRUAUTÉ, sf. lo Inhumanité, -fi ûjjLdxrjç,
T^Toç. Il 20 i4c^e cruel, xb 6etv6v ïpyov, ou.
Exercer des cruautés contre qqn, &\L(â<: icpocr-
ipépo[jLai (pass.) Tcpd; Tiva.
CRUCHE, sf.. ô xioo;, ou; T\ xiXTttç, i6oç;
ô ordEjAvoç, ou; (pour l'eau), i\ ùBpia, aç.
CRUCHON, sm., TÔ oraixviov, ou.
CRUCIFIEMENT, sm., ii 9Taupa>9iç, £b>c.
CRUCIFIER, va., 9Taupd(«>-a>, dva-9Tau-
pd(i}-û), f. ti<ï(i), acc.
CRUDITÉ, sf., qualité de ce qui est cru,
i\ wjidTT.ç, Tr\Toç; (en pari, de l'eau), i\ àxe-
pa|jLvdTT,ç, TiToç. || Au plur. lo Aliments crusf.
xà àjjii, ôv. Il 20 Aigreurs d*estomac, otî
à|idT7\T8<;, wv. Il 30 Grossièretés, al àiceipo-
xaXiai, ûv.
CRUE, sf., f| ImSofftç, ewç; ti oCÇti, 7\ç; -fj
auÇif\fftç, ewç; (d'un fleuve), ^fi dviSacnç, eux;.
CRUEL, ELLE, adj. lo Inhumain, sau-
vage, à>{Jidç, T|, dv; 5yptoç, a, ov; àicavOpw-
iroi, ov. Il 20 Dur, sévère, Tpa/i5ç, eta, i5 ;
axÀ7\pdç, dt, dv; yaXe-Jtdç, i^, dv*. || 3o Fâ-
cheux, doulourexix, 8etvdç, ti, dv; çoôepdç,
dt, dv.
CRUELLEMENT, adv., à)ii(5ç, dtiravOpiiS'Rcjç.
CRÛMENTj adv., axXr.pwç.
CRUSTACE, ÉE, adj., ôoTpaxdSsppLOÇ, ov.
Il Sm. pi., animaux crustacés, xà. Ôcrrpaxd-
6ep(i.ai, (i>v; xà dorpaxT^pi, ûv.
CRYPTE, sf., \ xpOlCTT^, T\Ç.
CTÉSIAS, h,, ô KTT\ffîaç, ou.
CTÉSIPHON, h., ô K'nqffi^Gv, ûvtoç.
CTÉ8IPPE, h., b Kr^aiincoç, ou.
CURE, sm., 6 xd6o{, ou. Elever au cube,
xu6iÇa), f. iw, acc. Elevé au cube, xuSixdç,
^» dv.
CUBER, va., xu6tÇ&), f. lô, acc.
CUBIQUE, adj., xuêixd;, 1^, dv.
CUCURBITACÉ, ÉE, adj., (TIXO^St^ç, eç.
CUEILLETTE, sf., "fj cuMoyri, f,ç.
CUEILLIR, va., 6p6itw, f. Spé^j/w; plus
souvent SpéicojjLott, f. ôpetl^opiai, acc; (récol-
ter), auVAéYw, à-KO-'ki-^iù, acc.
CUILLER et CUILLÈRE, sf., xb Xicrrpov,
ou; TÔ jiuffxpov, ou; -fj IvTTjpuatî, ewç,
CUIR, sm. lo Peau épaisse^ xb Ssptxor,
axoç. Il 20 Peau corroyée, i\ 8i<p66pa, aç; tô
oxGtoç, ouç. De cuir, SicpOépivoç, t\, ov; <txû-
Ttvo;, r^, ov. •
CUIRASSE, sf., ô 6(opaÇ, axoç. Petite cui-
rasse, TÔ Gfajpdcxiov, ou. Qui porte une cuirasse,
Otopaxocpdpo;, ov. Fabricant de cuirasses, ô
OtopocxoTcoid;, ou.
CUIRASSER, va., OtopaxiÇb), f. tu, acc. Ij
Se coirasser, vr., 6(opax(^o[iai, f. loCpLoci.
CUIRASSIER, sm., ô étopaxo^dpoç (ou)
ÎTriceuç, éwç.
CUIRE, va. 10 Préparer par le feu, ï}if^\
irÉTTw, f. i:£«];w; (au lonr, sur les charbons),
Ô7iT2(o-w, f. -/jaw, acc. Il 20 Mûrir, ireTtatvw,
f. avw, acc. Il 30 Digérer, élaborer, iceTTt.),
f. irl^'w, acc. Il Vn. lo Devenir cuit, l<J/o|jLat
(pass.); i:6TratvoiJiai, f. av6T,aofj.at. Faire cuire,
comme cuire rfan^ /c sens actif. || 2o Causer
une douleur aiguë à, xvtÇw, xaTa-xvil^w,
f. xviao); Saxvu), acc.
CUISANT, ANTE, adj., Sr.XTixdç, t^, dv ;
dÇdç, 8Îa, d ; Ssivdç, Yj, ov.
CUISINE, sf. lo Endroit oîi Von apprête
les mets, xb {jLayeipeïov, ou; tô ôircaviov, ou.
Il 2o Art d'apprêter les mets, •f\ ixayeiptxT,,
CUL
— 103 —
CYC
Ci;iSIBi£R, \n., [JuzYeipeûb), f. eu9U).
CUISINIER, liRE, sm. et Sf., {idcYCipoC,
ou; fém. \\ iiaysipaiva, t.ç. De cuisinier, |ia-
ysipixoç, "fj, ôv. Etre cuisinier, {xa^eipeud),
f. eufffa).
CUISSARDS, sm. pi., rà irapa[JLT\ptSia, uv.
cuissB, sf., ô pL'npû;, ou. Se frapper la
cuisse (en signe de trouble violent), (&T^p6v
xatopiai (moy.). •
CUISSON, sf. 1® Action de cuire^ i\ ï^-
fftç, êok; •i\ icé^ii, Ewç; f| 3xn\ffiç, ewç. ||
2» Douleur cuisante, 4\ SfjÇiç, swç.
CUIT, ITE, p.p. Voy. coiRK. IJ Adj., i^r
TÔ?, T|, ov ; éçôdç, ■/[, dv ; ôircdç, "n, dv.
CUIVRE, sm., ô xa^*<5<î> oO. De cuivre,
yaXxoOç, t\, oOv. Travailler le cuivre, x*^-
x£Ûu), f. eUffb). Monnaie de cuivre, ô x^^'
xoO^, oC.
CUIVRÉ, ÉE, adj., xA^>(oei8iftÇ, i<.
CUIi, sm. 1® Le derrière, ô iipcoxxdç, oO;
•î| TOjyTfi, "n?. Il 2» Fond d'un objets ô xuôjwf^v,
IJifivo<;.
CUI4BXTTE, sf. 1« Cabriole, xb xu6t<rrr,jjLa,
axoç; •% xu6(ffTT,ffiç, eux;. Faire la culbute, xo-
6i(TTÎb>-b>, f. T.ffw. Il 2» Chute, "fj ircwffiç, eu)<.
Faire une culbute, xaTa-mirco).
CULBUTER, va. 4« Renverser, dva-Tpéico>,
ace. Il 2» Mettre en fuite, Tûsit», ace. || Vn.,
tomber en faisant la culbute, xuXiv8o|iai
(pass.).
CULINAIRE, adj., puxyeipixd^, ifj, dv. L*art
culinaire, •f\ [layeipix-i^, i^ç.
CULMINANT, adj. m. Point culminant, xà
(zxpov, ou; 'i\ xopucp-rj, f,ç.
CULOTTE, Sr.^ Voy. CHAUSSES.
CULPABILITÉ, sf., TÔ Ivoxov elvai ; tô
aÎTLOv elvai.
CULTE, sm., i\ Xaxpeia, aç; "f^ Oepaiceût,
aç. Le culte rendu à la vieillesse, r^ Oepaiceb
Ttdv 'icpeaêuTspuv,
CULTIVABLE, adj., IpYdéffijio^, ov; yewp-
YTidipioç, ov.
CULTIVATEUR, sm., ô Ycwpydç, ou. Etre
cullivaleur, jewpYÉw-w, f. T^aw.
CULTIVÉ, ÉE, p.p. et adj. 1» Labouré,
£tpYacu8Voç, Ti, ov; Ivtpvoç, ov. || 2» Prati-
qué, aam-tixéç, 1^, dv. || S© Instruit, ite-wat-
ûêujjivoç, T„ ov; icatSeuTdç, t|, dv.
CULTIVER, va. 1« Labourer, éoyaÇo^Aai;
Yeupyér-)-», f. y|aw, ace. \\ 2* Améliorer par
ta culture, T^iiepôcd-û, f. uao), ace. Cultiver
des arbres, 6cvSpa Oepairedo», f. euotu. jj
3« Former par l'instruction, icatSeûd), f. eu-
ffu, ace. Il 4» Exercer, pratiquer, doxéu-û,
f. T^vu; éxi-Ti\6eub>, f. euau, ace. || 5^ Con-
server, entretenir, vb)^(i>; Bia-<fuidxxu>, f.
i^u>, oec. Cultiver l'amitié de qqn, Bia-mvléx-
Tu ^tXîav «pdç Tiva. || 6^ Courtiser, flalter,
BepaicEi^id, f. e^fffti, ace.
CULTURE, sf. 1» Labourage, 'f\ Ipyairta,
aç. Culture des cbamps, -i^ yeoipria, aç. || Au
pi., terres cultivées, xà yewpyyjitaTa, wv. ||
2» Action d améliorer par des soins, •§\ 0e-
pareia, aç. Cnlttire des plantes, i\ ^uxoupyia,
oç. Culture de la vigne, i\ djwceXoupytaj^ aç.
fi 3« Instruction, ti icaiôeoaiç, ewç ; ij icaioeia,
«Ç. I! k° Exercice, pratique, i\ â<TXT,aiç, ewç;
^ mtTjSeunc, eu<.
CUME, V,, il KOfjLT\, T^ç. De Cume, Ku{mîo<,
Cl, ov. Habitants de Cume, 61 Kupiatot, oiv.
CUMIN, plante, xà xtîjjiivov, ou. Semblable
au cumin, xu(jiiv<iS6tiç, tq,
CUMUL, sm., i\ dépoiatç, eu;.
CUMULER, va., ouv>aOpo{Ç(i>, f. oivia, ace,
CUNÉIFORME, adj., V9r,vûei5i^<, U,
CUPIDE, adj., 'RXsovexTixdç, 1^, dv. Etre
cupide, icXeovtxTé(i)-cl>, f. 7^9(i>.
CUPIDITÉ, sf., fj icXfoveÇia, aç. Avec cu-
pidité, icXeovexTixûc.
CUPIDON, dieu, 6 *Ep(i)Ç, îùxq^.
CURABLE, adj., lcK9i)&oç, ov.
1. CURAGE, sm., il xdOapviç, tu);.
2. CURAGE, sm., plante, xà 66poii<i»pi,
eue.
CURATELLE, sf., "^ imTpoictîot, a(.
CURATEUR, sm., ô iicÎTpoilo;, ou.
CURATiF, IVB, adj., laTpixdç, 1^, dv.
CURE, sf. (O Soin, souci. 1^ émûiXcia, aç.
Il 2<» Traitement d^une maladie, t| Ocpaiceia,
CURE-DENTS, sm., f| xa^aptlC, {60c.
CURÉE, sf., ^ Xe(a, aç. Etre âpre à la cu-
rée, dicX^jordc, dv eljiii.
CURE-OREILLE, sm., i\ &xoy\wplç, i5oç.
CURER, va., xaOaCpo), 6ia-xa6a{p<i), f. apû,
ace. Se curer les dents, xo&ç à^vxctç eia-
xaSaipouai, f. apoû[ji3i.
CURETES, prêtres de Jupiter, o( Kou-
pi^-KÇ, «DV.
GURSUR, sm., ô xaOa(pci>v, ovto(, ace,
CURiB, sf. 10 Subdivision de la tribu, i\
9paTpb, a<. Membre d'une cnrie, ô (ppaxi^p,
Tepoç. Il 2» Sénats xà pouXcuriipiov, ou.
CURIEUSEMENT, adv. l» Avec soin,
dxoi6câ<, omouSauiK. || 2^ Avec curiosité, tu-
ptepytDç.
CURIEUX, EUSE, adi. 1» Désireux, Im-
6u{jLt\Tixd(;, i\, dv, ^éh. Etre curieux de, èm-
0u(iéu>-(5, f. T^aci) avec Tm/*. Curieux d'ap-
orendre, çiXo|ia6T|ç, <ç. jj 2» Empressé, orcou-
oaioç, a, ov; de, ace. avec icepi. || 3» /iui{t>-
cre/, itepfepYOç, ov; iroXuirpdYpiuv, ov. jj
40 X)t^ne détre connu, dJtdXoyoç, ov. |l
50 Etrange, dXXdxoroc, ov ; icapdSo^Oi;, ov.
CURIOSITÉ, sf. 1» Désir d apprendre, t|
cpiXoiidOeia, aç. Curiosité de voir, d'entendre,
7\ émOufJLÛx Tou opdv, tou dxoûciv. || 2® £m-
pressement indiscret, ^ lïeptepyia, a<; ifi iro-
Auicpayii,oauvi\, t^ç. || 3® CAo^e rare, xà 6ûtû-
pia, axoç.
CURULE, adj. Chaise ou chaire curule, ô
fiyT^Ixovixàc 61900;, ou.
CUVE, sf., 4\ Xi^vd;, ou.
CUVETTE, sf., ô Tckvvé^, ou.
CYATHB, sm., vase à puiser, coupe, 6
xuaOo;, ou.
CYAXARE, h., h Kuo^dpv^i;, ouç.
CYBÈLE, déesse, 'i\ Kv6é7^i\, i\^,
CYCLADES, îles, al KuxXdSeç, b>v.
CYCLAMEN, sm., plante, xà xuxXdjxivov,
ou.
CYCLE, sm., ô xuxXoç, OU.
CYCLIQUE, adj., xuxXixd;, V|, dv. Poètes
cycliques, ol xuxXixoC, ûv.
CYCLOPE, sm., ô xuxXuxJ;, u)icoç. Des cy-
clopes, xux>^(oir6ioç, a, ov.
DAM
— 104 —
DAN
CYCLOPBEBf, E3iME, adj., xuxXbncEioç, a,
ov.
CYD%*US, /!., 6 K-Jovo;, o'j,
CYGNE, sin., ô xûxvo;, ou. De cygae, xû-
xv£u>;, a, ov. Cbaot du cygne, tô xuxveiov,
ou.
CYliiNDaE, sm., 6 xuXiv8po<, ou. Aplanir
avec un cylindre, xu^vSpdu-û, f. ûao), ace.
CYLINDRIQUE, adj.^ xuXivOpûÔTiÇ, eç.
CYLLÈNE, V. et mS -h KuXXt^vt^, t,c. Ha-
bitants de Cyllène, ol KuXXtjvioi, wv.
CYI4ON, h., ô KùXuv, uvoç.
CYMBALE, sf., t6 xû{i6aXov, OU. Jouer
des cymbales, xu{i6a>.i^ci>, f. tû. Janeor de
cymbales, 6 xuii6xXi9T-r;ç, ou.
CYNÉGÉTIQUE, adj. xuvY^ysTixôc, Ai <(v.
Il Sf., oi'i de /a chasse^ i\ xuvT\y£Tix7|, f,ç.
CYNÉGIRE, h,, ô iLUvaiyeipoc, ou.
CYNIPS^ sm., insecte^ b xvî^», ^^n. xvt-
CYNIQUE, adj. et subst, qui appartient
à la secte de Diogene^ xuvixoç, 1^, dv. Les
cyniques, ol xuvixot, <5v. || Adj., impudent^
CYNISME, sm. 1» Philosophie cynique ^
6 xuvi7{iLÔç, OU. Il 2® Impudence, i\ àvaîoeia,
CYNOCÉPHALE, sm., sorte de singe, ô
xuvoxé^aXo;, ou.
CYNOGLOSSE, sf., plante, xb xuvdyXb>7-
90V, ou.
CYNOSCÉPHALES, colUne, aï Kuvèc xe^z-
XaC, ûv.
CYPRE on CHYPRE, ile, ^ K<3lcpo;, ou.
De Cypre, Kûicpioç, a, ov. Habitant de Cypre,
6 Kuicpioç, ou.
CYPRES, sm., i^ xu-xâptxTOç, ou. De cy-
près, xu-icaptmvoc, v|, ov. Bois de cyprès, xè
XUT»piTTUV, ÛVOÇ.
CYRBNAiQUE, pays, '^ Kup7\vatat, aç. ||
Adj., qui appartient à Vécote de Cyrène
(fondée par Arislippe), Kupi^vaixd?, % 6v.
Les cyrénaîqnes, 01 KupT,vzbiot, ûv.
CYRjkBiB, O., i[ KupV^vi\, vic. De Cyrène,
Kupt\V2toc, a, ov.
CYRUS, A., 6 Kijpoç, ou. Cyrns Tancien,
Kupo; b icaXaidc ou ô icpdTepo;. Cyrus le
jeune, Kupoc 6 vs^Tcpoç.
CYTHÈRE, île, ^ KuOTipux, otç; xà KuBr^pOE,
<ùv. De Gytbère, Ku0^p;oc, a, ov.
CYTISE, sm., plante, b xûtivoç, ou.
CYZICÉNE, sm., monnaie, b xu^ix-v^vdç, oO.
CYZIQUE, île et ville, \ KO^ixoc, ou. De
Cyzique, Ku^ixi^vôç,.'/), dv.
D
D, sm., quatrième lettre de Talphabet, t6
SeXts (indécl.).
DACTYLE, sm., 6 8zxTuXoc, OU.
DACTYLES, prélres de Cybèle, ol Aaxru-
Xoi, (i)v.
DACTYLIQUE, adj., 8axTuXixdc, i^, dv.
DAGUE, sf. Yoy. POIGNARD.
DAGUET, sm., Ô icarcaXiac;, ou.
DAIGNER, vn., à^idu)-û, f. (U7b); faire une
chose, icoietv Ti.
DAIM, sm., ô IXa^Of, ou.
DAINE, sf., i^ IXacpo;, ou.
DAIS, sm., Tj vx-^Wj, Y^ç; ôoôpavi9xoc, ou.
DALLE, sf., i\ Xièou icXi^, gén. icXaxdc.
DALMATES^ pple, ol AaX(iaTEÎç, Éuv.
DALMATIE, pays, ^ AaX(xaTia, a*;. De
Dalmatie, AaXfiaTixdç, i[, dv.
DALMATIQUE, sf., ^ L(3LK^XV*.i\, f,Ç.
DAMAS, V., *?) Aa[jLa7xd;, ou. De Damas,
AaijLa9xt\vd{, î\, dv. Habitants de Damas, ol
Aa{ji^9XT\voî, ûv.
DAME, sf. 1» Femme, \ YuvVj, vaixdç. ||
20 Maîtresse de maison, ^ oé(ntotva, i\;. jj
30 Pièce du jeu de dames, ô icettôç, oG. Jeu
de dames, i\ icerceia, aç.
DAMERET, sm., Ô xaXXb)7ciTcyî<;, ou.
DAMIER, sm., ô dE6aÇ, axoç.
DAMNABLE, adj. 1» Digne de la damna-
tion, Tï\ç yeévvi^ç dfito;, a, ov.|| 2© Détestable,
pSsXupdç, a, dv.
DAMNATION, sf., ^fi Tf,ç yEéwT^ç xaToExpc-
ctî, E(o;. ^
DABINÉ, ÉE, p.p. et subst., Tï\ç Y^^^^**»^
xataxexpiiiévoç, t„ ov.
DAMNER, va., TT^c yeÉvvt^ç xaTa-xpivto,
ace. Ij y4u fig. Faire damner (mettre hors de
soi), ex-piaivbi, f. {lavû, ace.
DAMOCLÉS, A., ô AxjxoxXîic, xXéou^.
DAMOISEAU, sm., Ô xaXXumaryjç, oO.
DAMON, A., 6 Aificov, uvoç.
DANAÉ, f,, ^ Aavii), r,;.
DANAfDE, f., f, Axvatç, tSoç.
DANAOS, A., 6 Aavadç, oC. Descendants de
Danaos, oi AavxtSat, ûv.
DANGER, sm. 10 Péril, risque, b xîvSuvoç,
ou. Danger imminent, 6 émxpeixdc^iEvo^ xiv-
6uvo(. Avec danger, é-icixivSôvuç. Sans dan-
ger, dfvEu xivSuvou, àxiv65v(i)C. Exposer qqn
au danger, xa6-i<rcT,jii ou ayco Ttvà eîç xCv6u-
vov. S'exposer au danger, eU xîvSuvov Ipxo*
{131. Courir des dangers pour qqn, 6icép tivoc
xiv6uved<i), f. eÛ9b>. Affronter, braver le dan-
ger, ôito - |xév(i), ôiro-tps'pw xîvSuvov. Tomber
dans le danger, icept-7ctirc(i> xivStJvtp. Eloigner
un danger, dTc-aXXdTxo) xîv$uvov. Etre hors
de danger, àit-i^XXayuiat tcxvtojv tôv xaxûv;
(en pari, d'un malade), fatÇw, f. taw. Sauver
qqn d'un danger, a^tù Tivà Ix xiv8dvou. Il
Îj a danger à, oôx dxtvSuvdv èvzi avec l'inf.
I 2» Inconvénient, xb xiSXu{jLa, œtoç. U n*y a
point de danger d'entrer, oôSèv xuXdei eU-
cXBeiv.
DANGEREUSEMENT, adv., Iictxiv8uvb>c.
Etre dangereusement malade, éTii^saXcôç vo-
DANGEREUX, EUSE, adj. 1» Qui met en
danger, licixîvôûvoç, ov; icapaxivSuvsuTtxdç,
ii^, dv; c^aXepo;, d, dv. U est dangereux de.
DAT
— lOo —
DE
où% àxcvSuvdv ion avec tinf» Blessore dan-
gerease, -i^ «atota (a;) sXi^t^, f,{. Maladie
dangerease, t voooç (ou) x'^^o "ne. H ^ Qui
peut nuire, ^XafiEpoç, de, 6v.
DAXS, prép., marque : !• Li ueu. a) Sans
movnemenl (qoeslion, «ou ; ), iv el le datif;
avec les verbes qui sigmfieiu se répandre,
eI{, àvdE, xsxi «f Tacc. je sois dans la maison,
dans la ville, cv x^ o&cw, Iv xÇ irdXci cIjjl:. Le
brait s^est répaBdn dans* la ville, dans le pays,
ô ^idyoc Bi-tTKopxoa. clc on xorrà r)\v TnkLv^
ivà T^,v X*^P^^' !| ^>^ A^- ^(^ ^^^^ ^'^°*~
barras, dans Tinquiétade, cv à«opia, cv 9pov>
TiSi eI{u. U est écrit dans les histoires, dans
Thucydide, yffpxxrat év nûc loropûif, icapà
T$ 6ouxuôi6^. 6) Avec mouvement (question
vol;), ciç et face &itrer dans la Ville, cU
T^tV «dXiv cIa>£pxopau || 2* Lb temps, a) In-
diquant nne époqae, une dorée, èv ooec le
datif. Dans cette circonstance, iv Toùtw xt^
xzipû. Dans la vie, èv t$ ptw. Les noms de
temps, joor, nnit, mois, année, se mettent au
daiif sans év, quand ils sont déterminés
par un complément. Dans le même mois^
T$ aÙTy {iT^vt. Dans la qoiniième année, t«^
rétiirru xst Scxoeti^ ixsu à) Indijuant le dé-
lai, ÈvTÔ; avec le gén. ou génitif seul. Dans
peo de joors, Ivxôç ÔXf^uiv if^jupûv. 11 arri-
vera dans trois joors, xptûv if^iupûv dv-i^erau
li 3» La ocHiFOBnrré, xaxd et face. Dans ce
sens, X3xà to'jtov tôv voûv.
DAFESABIT, ANT£, adj., 6^X^9X1*6^, Vj, dv.
DA9»B, sf., •% 5pXTi<r^, cuk; t6 5p^T,|ia,
a-roç; (en chœor), -f^ X^peûii «c; ^ X^poCi ou.
Art de la danse, i[ dpx^trTi^iVl, ffi. Qui concerne
la danse, ôpxnortxdç, i\, dv. Maître de danse,
6 dpx^vTooSzTxaXoç, ou. Danse guerrière, i^
iv Toî^ 5icXo'.^ ÔpXTl9bC.
DANSKR, vn., dpxéo(&aii-ou(ist, f. V|90(jixi;
(en chœor), xopeub», f. cÛ7ta. || Va., exécuter
[une danse), dpxÉO{xai-oO{tai, f. il^ao{iai, ace,
DANSEUR, EUSEj sm. et sf., ôp/jr\<rcV^C,
ou; fém. -il dpx'n^p'^i ^5oç.
DANUBE, /{., 6 'l(ITpO<;, ou.
DAPHNÉ, /*., 7^ Ai^VT,, f;;.
DAPHNI8, A., Ô Ai9Vt<, iSoc
DARD, sm. i^ Arme de trait, t6 dxdvTiov,
ou. Il 2<> Aiguillon, xà xivTpov, ou.
DARDANIE, pay^, "h AzpSavue, aç.
DARDANOS. 1» Uomme, ô AipSavoc, OU. ||
29 Ville, î\ Aip8avoc, ou.
DARDER, va. i^ Lancer, dxovrîÇb), f. lû;
piXAu, ace. \\ Au fig. Le soleil darde ses
rayons, i^Xioç xàç àxxîva^ paXXii. jj 2« Frap-
per, blesser, àxovxCÇw, f. tô, ace.
DARIQUB, sf., monnaie,, ô Sapeixdç, ou.
DARIUS, A., 6 Aapeioç, ou.
DARTRE, sf., ô Xct/Vîv, f,vôÇ.
DARTREUX, EUSE, adj., XeiXT^vtoSir^ç, e<.
DATE, sf., (jour), -fj 'fiitépa, aç; (époque),
6 xpovoc, ou. De noovelie date, de fraîche
date, vÉoç, a, ov. D'ancienne date, de vieille
date, icaXaid;, d, dv.
DATER, va., mettre la date à, x->\v -f|Uépav
•rcapa-ypdE^u), dat, jj Vn., commencer à par-
tir de, dpxofiai (moy.) îx, è\ ou dicd avec /«
gén. A dater de ce jour, dicà xt\< vOv -^txspaç.
DATir, sm., ii SoxixVî, f,ç.
DATIS, h., 6 A£xi<, t8o{.
DATTE, sf., 6 f oTv:^, (xo< ; ^ f otvixo6iXa-
voç, ou. Vin de dattes, 6 ^vtx«»v olvoc, ou.
DATTIER, sm., 6, ^l <F^vi(, IXOC.
DAUBER, va. i« Battre à coups de poing,
xov6ûX«» «sui», aec. jj 2<» Railler, è«:>9x<0irtiA,
occ.
DAUPHIN, sm., animai et constellation,
6 6cX^tc, îvoc. Petit dauphin, 6 fitXf tvivxoc,
ou.
DAVANTAGE, adv. i* Pltis. Voy. Ce mot.
Il 2» i^/ta longtemps^ ickil*a xp^vov,
DAVID, A., 6 Aa€:$ (indécl.).
DAVIER, sm., i\ dSovxiypa, a<.
DB, prép., est saivi d'un nom on <f un &^6e
i rinfinitif.
L De, soivi cTun nom, dépend d'un nom,
d^un adieclif oo d'un verbe.
Db, dépendant d* trn nom, se rend par !« gé-
nitif seul, quelquefois avec ix, î^, 00 par un
adjectif. Il exprime : i^ Lauteur, te pos-
sesseur. Un chant de Simonide, ^9^ £ipiM-
vCSou. La maison do père, Vj olxta xoC îcaxpd<.
Il 2« Le lieu de la naissance. Un étranger de
Milet, ^évo< ex MiXfjxou. Thaïes de Milet, eot-
Xî\c ô MiXf|9toc. Solon d'Athènes, £dXuv 6
'AOr,varo{. || Z^ La matière. Une statue d*or,
dv6pià< xP^^^i mieux xpu9oG<. Une maison
de pierre, o?xT|pLaXiOou, mt«uxXî6ivov. Quarto
le nom de matière dépend d'un verbe, on le
met au génitif avec ou sans ix. Faire une
statue d*or, dv8pidvta xpuvoC ou éx xp^^*^
icotiu-û, f. f.9u>. Il 4^ La valeur, Vdge^ la
mesure. Une fortune de cinq talents, oô^ta
icévxc xaXivxte>v ou iccvxcxiXavxo^. Un homme
de trente ans, dv^p xptdxovxa jxûv on xpia-
xovxouTi\ç, ou encore dv^ip Ytyovà; (â^é de)
lfxT\ xpidxovxa. Une marche de trois jours,
xpiu)v if^ixsp&v 66d;. Un mur de dix pieds de
haut (en hauteur), et de cinq de large (en
largeur), xtlxp< xà |ièv Ot^o^ 6éxa icoÔuiXi t6
8' eupo; icivxt. || 5<* La qualité. Un homme de
grande considération, dv^p i^i(iS{iaxo; icoXXoO
ou icXttoxa xt{i(uuLcvoc. Une chose d'un grand
Srix, ypfi\ui icoaXoO xiixVÎ{xaxo; ou itoXXou
;(ov. Souvent aussi on emploie un adjec-
tif avec Taccusatif de relation. Un homme
d'un caractère bienveillant rbienveillant de
caractère), dv^p xpoicou ^iXavBpci&îcou, mieux
dvf,p «piXdvOpcdicoç xo6ç xpditouç.
De, dépendant d^un affectif, se rend ordi-
nairement par le génitif, quelquefois par
d^autres cas indiqués dans le lexique. Dr se
rend toujours i>ar le génitif : !<> Avec les ad-
jectifs qui expriment labondance, la priva-
tion ou l'exemption. Un parc rempli de bêles
sauvages, icapa52i90{ d^pitov 0'r\pu«)v icXi/)pr,(.
Privé d'amis, epv^fjio; 9^u>v. || 2° Avec les ad-
jectifs partitifs et le superlatif Un des sol-
dats, tl< ruv 9xpaxia}X(ôv. Les plus anciens des
Athéniens, xûv 'A6v\va{o>v ol ^tpaixaToi.
Db, dépendant d'un verbe, indique un com^
plément direct^ un complément indirect ou
un complément circonstanciel. i° De, indi-
quant un complément direct, se rend par le
cas indiqué dans le lexique, ordinairement l'ac-
cusatif. Je n*ai pas d'argent, oôx Ix^ dpyi^-
piov. Elire des magistrats, dpxovxaç atplofiai-
DE
— 106 —
DÉB
oOpiai. Il 20 De. indiquant un complément in-
direct^ se rend par le cas marqué à chaque
verbe dans le lexique; c'est le plus souvent
le génitif avec ou sans préposition. Quand
de marque : a) Le passage d'un état à un
autre, il se rend par Ix ou àvTt avec le gé-
nitif. De berger il devint roi, è% ou dtvxl icoi-
{&6vo< iyévexo ^a«i>^EÛ<. b) Le sujet dont il
s'agit, il se rend par itepi et le gén. Parler,
s'entretenir d'une chose, ^syd), Sia-AéYOjxai izipi
Ttvoç. Que penses-tu de cette affaire? xi
ÏiYV(d9Xci< icepl TOUTOU ToO icçiY|iaTO( ; c)
'auteur y la cause d'une action^ avec un
verbe passif, il se rend par ûico et le génitif.
Etre aimé de tous, 6ic6 itivTuv ^ikéo[ULi-o\j\kai.
Si le complément est un nom de chose, on
emploie ordinairement le datif. Il fut frappé
d*un trait, è^i\^ olvxt^. || 3» De, indiquant
un complément circonstancié f, marque : a)
Le départ, Céloignement, la séparation, et
se rend ordinairement par éx on dicd avec le
génitif; et souvent par le génitif seul, avec
un verbe composé de ces prépositions. Venir
de la maison, de la chasse, Epxo[iai Ix tou
o?xou, iicô Si^paç. Sortir de la ville^ é^-^pX^'
{lai T-i\{ ic6X£fa)(. Descendre de cheval, de voi-
ture, xaTa-6aCv(«) àitô toû ïicicou, àit6 Tf\ç
àppLa{j^^T,ç. De la tète aux pieds, Ix xe^aX-n^
eu ToC)( ic68aç. D'une mer à l'autre, dicô ou
ex 6a>idTTi\î elç OdXaTxav. b) L'origine, la
descendance^ et se rend par le génitif avec
ou sans àizà, è%. Descendre de qqn, ^lyvo^ai
à'xà, 2x Ttvoç ou Yiyvoiiai, elfjit tivoç. c) La
cause, et se rend par le génitif avec 6icd, i%,
ou par le datif. Il mourut de faim, àitéOavev
ÙTcà Xifiou ou A;[jUi); d'une blessure, éx Tpai3-
(lAToç. d) L'instrument, et se rend par le
datif. Frapper qqn d'un bâton, paxx7\piq^ Tivà
Ttaiw. e) Le moyen, avec les verbes qui si-
gnifient vivre, se nourrir, etc., et se rend par
àizà et le génitif. Vivre de fruits, de gibier,
àizb xapicûv, dirô 6if|pac Çdco-u). /*) Z,a dis-
tance, et se rend par Vaccusatif. Etre éloigné
ou distant de trois stades, dic-ei{j.i ou àv-é/ui
Tpia ordÔia.
II. De, suivi d'un verbe à l'infinitif, dépend
d'un nom, d'un adjectif ou ûTi/n «c?'6e.
10 Dépendant d'un nom, il se rend ordinai-
rement par le génitif de Tinfinitif. Le temps
d'agir, ô xaipôi;Tou icpdTxeiv. Mais, il est temps
de, se traauit par &pa ou xaipoç èsxi avec
l'infinitif seul. Il est temps d'agir, xaipdi; è^Tt
Tcpirceiv. || 2© Dépendant d'un adjectif, il
se rend ordinaire nient par Vinfinitif. Un
homme capable, digne de commander, dv^p
îxavôç, d^ioç dpxetv. || 3" Dépendant d'un
verbe, il se rend de diverses manières, indi-
quées dans le lexique, a) Infinitif. Le géné-
ral ordonna de partir, ô (rcpaxi^YÔç irap-
TiYY«i^8V dv-dY6<ï6ai. b) Une conjonction avec
un verbe. Je te félicite d'avoir réussi, (locxa-
ptÇw ce 8x1 6u fitpotÇaç. c) Un participe. Il
cessa de parler, éitauaatxo Xéycov.
Db est souvent explétif devant un nom,
un adjectif on un verbe à l'infinitif. Le fleuve
de l'Enphrate, ô EôçpdTT^ç icoxapidç. 11 ne fit
rien de beau, oôSèv xae)^6v licpa^ev. 11 est fa-
cile de fuir, ^(jiSidv éaxt ^eÛYeiv.
DÉ, sm. lo Dé à jouer, b xû6o(, ou. Jouer
aux dés, xuSeub), f. cOvd). Jeu de dés, "f^ xu-
6eia, aç. j| Au fig. Le dé en est jeté (prov.),
îppiitxat ô xuôoç. Il 20 Dé à coudre, f^ Saxxu-
Xf,6pa, aç.
DÉBÂCLE, sf. 10 Rupture de la glace, -^t
TOU xpuvxdXXou StdXuaiç, t(i><. || 2o Ruine^ r,
xaxdXuaiç, etac
DÉBALLAGE, Sm., "^ TÛV çopTUov XUaiç,
DÉBALLER, va., Tàfpopxia 'kôta,f.a(ù,gén,
DÉBANDADE (À LA), loc. adv. lo En dé-
sordre, dxdxxwç. Il 2o Au hasard, eix^.
DÉBANDEBfENT, sm., f, dxa^îa, aç.
DÉBANDER, va. lo Oter la bande de, Tàv
Jicî6e9(i^v ictpc-aipéco-û, ^én. || 2o Détendre,
XaXddi-iÛ), àv-{T\|jii, ace* |1 Se débander, vr.
10 5e détendre, dv-«[xat (pass.). || 2o Se dis-
perser, 6ta-ffTceipojxat (pass.).
DÉBARQUEMENT, sm. lo Action de dé-
barquer {des marchandises), f, IÇaipeatç,
e«ç. Il 20 Action de descenare à terre, -^
dicd6a9K, fifa><.
DÉBARQUER, va., faire sortir d'un na-
vire, (les marchandises), Ix-TtÔi^jxi, ace; (les
hommes), à-zo-BiSdt^iù, ace, \\ Vn., descendre
d'un navire, dico-Saîvo); dans un pays, sU
j^topav xtva,
DÉBARRAS, sm., V) àTnLXkxyti, r^ç.
DÉBARRASSER, va., dTc-aAXdTTo), acc;
de, gén. \\ Se débarrasser, vr., dic-aXXaTTo-
{xai Tpass.); de, gén. Se débarrasser de qqn,
aic-aAXdxTOtJiai tivoç; (faire mourir qqn), dv-
aipé(i)-â> Tiva.
DÉBARRER, va. Débarrer une porte, xt[ç
Oupa^ xôv |xdxXov dic-coOéu-tô.
DÉBAT, sm., i\ dpL^i96i^TY^9iç, E(i>ç; f^
IpiÇ, l8o«. Voy. CONTESTATION.
DÉBÂTER, va., dllO-9XEUd(Ç(i), f. dviù, acc.
DÉBATTRE, va.,d;jLCDi967^xs(ij-o) ; une chose,
icspi xivo^ on icep{ xi. Être débattu, d^Kpivôr^-
ToO[iai (pass.). Il Se débattre, vr., Sia-pid-
;^ofj.at ; contre, icpd« et l'ace.
DÉBAUCHE, sf. lo Excès de table, 6
x(ô{xo(;, ou. Faire débauche, xtopiaÇca, f. dvtù,
11 20 Dérèglement de mœurs, •f\ dxoXaaîa,
a;; i\ àvéXyeiaL, aç ; i\ dffwxwt, aç. Se jeter
dans la débauche, SiSdvai éauxàv, ^v, b elç
dxoXao'ia(;.
r r
DEBAUCHE, EE, p.p. VOV. DÉBAUCHER.
|| Adj. et subst., abandonné à la débauche,
affwxoç, ov :*Tpuœepdç, d, dv.
DÉBAUCHER^ va. lo Jeter dans la dé-
bauche, 6ia-<p66Cpa), acc. \\ 2o Corrompre la
fidélité de, 6ta-<p66ip(o, acc. Ils débauchèrent
des soldats, oxpaxiûxac 6i-é(p6eipav. || Se dé-
baucher, vr., se livrer à la débauche, dcru-
xeuop.at, f. 8t5ao|xai.
DEBAUCHEUR, sm., ô Sia^Booeûç, eax;.
DÉBILE, adj., d<y0ev?|<;, éç; douvaxoç, ov.
Etre débile, daSevébi-û, f. i^orb).
DÉBILEMENT, adv., d(r6evb>c.
DÉBILITATION, sf. lo AcHon de débili-
ter, i\ d<jeév«<xiç, ewç. || 2o Etat d'affaiblis-
sement, xô dppwffTT\jJLa, axoç.
DÉBILITÉ, sf., "fj dcrOéveia, a{.
DÉBILITER, va., da0£vdu)-w, f. wdo). Etre
débilité, dvÔevi^ç, é; cI{jli.
DËB
— i07 —
DEC
DÉBIT, sra. 1® Ven/e, tj icp5<Ttç, ewç; i^
5ta6£9K, euç. Etre de débit, de bon débit,
ôi.a6eatv g^w. || 2^ Manière de s'éîioncer, i\
XéÇtç, ecdç ; i\ npo<popa, aç.
DÉBITANT, ANTE, SID. et sf., 6 KLiicr^Xo^,
ou ; ^em. i\ xairr^Xi;, tSoç.
DEBITER, va. 10 Vendre, iKKpdTAta ; icb>-
\é(i>-û, f. "/jaw, ace. 1| 2* Réciter, xaTa-]^éyw,
ace. Il 30 Raconter, 6i-T\Yéoiiai-oO|xat, f.
¥i(TO{xa(, ace. Débiter des mensonges, <|/6u8o-
Xovlco-G, f. Tiaw,
DÉBITEUR, TRICE, sm. et sf., Ô ôçeîXuv,
ovToç ; fém, -i^ 67 eiXouaa, if\ç. Etre le débiteur
de qqn, ôçeiXb» xm. Etre débileor de qq. <;bose,
DÉBLAI, sm., enlèvement de terre, 'f\
DÉBLATÉRER, vn., 9T<i>Ii.u^A(«>, f. \jkS}.
Déblatérer contre qqn, xaxûç Xéyw nvi.
DÉBLAYER, va. 1» Enlever, ôtei\ à^-
acpEcd-û, ace. Il 2* Nettoyer, débarrasser,
dtva-xaOaîp(o, f. apû, aec.
DÉBLOQUER, va., tffi icoV.opxîsç àlt-
aXXdtTTfa), acc.
DÉBOIRE, sm., dégoût, 1^ dcTiSi'a, aç.
DÉBOÎTÉ, ÉE, adj., éxica^V^Ç, éç.
DÉBoItemENT, sm., -fj IxicoéXir^atC, etac
déboIter, va., èÇ-otpOpéw-w, f. T.ffw, aec.
Il Sb déboItkr, vr., lx-TcaAÉu)-û, f. f,ato.
débonnaire, adj., eô-r^Gi^ç, e;.
dbbonnairement, adv., eôi^Su^.
DÉBONNAIRETÉ, sf., -^ c6^6£'.a, aç ; t6
euTiSfiÇ, ouç.^
DÉBORDÉ, ÉE, p.p. Voy. DÉBORDER. || Adj.,
dissolu, ixdXaorcoç, ov. Vie débordée, î\ ixo-
Xavîa, aç ; 'i\ àctùxvx, aç.
DÉBORDEBffENT, sm. i^ Action de fran-
chir les bords, i, éictxTkuaiç, ewç. || 2» Irrup-
tion, i\ Bl<x66\i\, t\ç. Il 30 Profusion, •f\ àçpOo-
via, aç ; -îj ûitipêoXVj, i\ç. || 4» Débauche, Vj
dxoXa<TÎa, aç; ^ àffwTta, aç. Vivre dans le
débordement, àacoTsiSofiat, f. eûaopiat.
DÉBORDER, vn. 1» Dépasser le bord,
èizi-Tikùt^oi, f. xXtSjo). Déborder dans les terres,
6iç xà x*^P^ ôicep-atpw. jj 2» S'écouler en
abondance, àçSdvwç éx-peo). || 3« Faire 5ai7-
/ie, IÇ-éx*^» Ttpo-éyjù. \\ Vn. e/ va., dépasser
le bord, l'extrémité d'une chose, ÙTzep-BiXktù,
acc. Déborder Taile (des ennemis], xà xépaç
ÔTcep-Tsivo). Il Se déborder, vr., comme débor-
der neutre.
DÉBOUCHÉ, sm. lo ÎSSlie, i\ l;oSoç, OU. ,
Il 2*> Moyen, expédient, ô icopoç, ou.
DÉBOUCHER, va. l^ Oter ce qui bouche,
dva'O70u6(<>-<5, f. «ao), acc. || 2° Rendre
praticable, euo6ov itoiiw-ô, f. Tt^a), acc. \] Vn.
l® Sortir dun endroit resserré, èç-eXaûvo);
è^-op;iih>-u», f. if|(Tb>. Déboucher dans la plaine,
e!ç Tàç eôpuYwpwtç i%-Td%xtù. \\ 2o S'embou-
cher. el<j-èiAAw; dans, elç e/ /'acc.
DÉBOUCLER, va., Xùbi, f. AUJO), acc.
DÉBOURSÉ, sra., •î\ 6aTCavT„ t^ç; t6 Sxiti-
v-y^fia, axoç.
DÉBOURSER, va., xaxcL-6i'k'K(ù ) 8aicavdc(i>-
û, f. T^ao), acc.
DEBOUT, adv., ôp6o9Ta5i\v. Qui est debout,
{<jTï\xMç, uîût, dç; 6p6dç, i^, dv. Mettre debout,
tvjTT^jit, dv-{Tn\jii, acc. Se mettre debout,
ïoTa|iai, àv-i<rcajjiai (moy. avec sens neutre).
Rester debout, loTtjv, èit-éaT»^v faor. 2 de Ya-
TT,{it, etc.); (subsister), [i^vw, «m-fiévo). De-
bout I (lève-toi), àvi-<jTi^6t; (levez-vous), àvdt-
frfr^xe.
DÉBRIDER, va., dicO-^^aXlvdu-û, è%-yai\i-
vda>-b>, f. «iaw, acc. || Vn., x*^'vàv éÇ-à{pu>.
Il Au fig. Sans débrider (tout de suite), (tuvs-
DEBRIS, sm., xh Aeî<{«vov, ou. || Au plur..
Ta Xsitj'ava, uv. Débris d'un édifice, Ta ïpei-
icix, (it)v. Débris d'un naufrage, Ta vauiyia,
fa)V.
DBBROUILLEMENT, sm.,'^ SldilCTU^lÇ, £(dÇ.
DÉBROUILLER, va., (au pr. et au fig.), 6ia-
icTUffffw, f. icTuÇù), aec.
DÉBU8QUBBCENT, sm. , i\ iÇéXavtç, eb)Ç.
DÉBUSQUER, va., IÇ-tXaûvu, éx-6iXXu),
ace. ; de, gén. avec ou sans éx, i\.
DÉBUT, sm., i\ àpX'fl, ^Ç,* ^ >tafapx'i^, iiç.
Début d'un discours, tô icpooi[iiov, ou. Dès
le dé^but, aie dtpxf.ç, éÇ àpxfi^.
DEBUTANT, ANTE, sm. et Sf., ô, fj itpwTd-
iceipoç, ou; dans, génitif,
DÉBUTER, vn., dtpxojiat, xaT-dEpYO;jLai, f.
apÇojxai; par qq. chose, àicô ou îx* tivoç.
Débuter dans une chose, icoÛTdv tivoç Treipdéo-
p.4i-(5{xat.
DEÇÀ, prép. ivToç, elffu», gén. Deçà et delà,
2v6ev xat IvBsv; (avec mouvement), 6eCpo
xixEicrs. Il En deçà, cvTdç, elvtù; de, gén. En
deçà du fleuve, évTÔç toG itOTapioO.
DÉCACHETER, va., r}\v 9(ppayi8a XOca, f.
Xi37(i), gén.
DÉCADE, sf., ii 8exaç, dBoz.
DÉCADENCE, sf., fj SiacpOopdé, âéç. Tomber
en décadence, Sia-^Oeîpojxai (pass.), xaTa-
ppéb).
DÉCALOGUE, sm., Ô SsxaXovoç, ou.
DÉCAMPEMENT, S m., 1^ ivot^eu^iç, e(i>ç.
DÉCAMPER, VU. 1® Lever le camp, atcw,
àva-îsiSyvujxi; ava-axeuaÇw, f. iarw. || 2° S en-
fuir, àito-SiSpaaxct).
DÉCAPITATION, sf., "îl TT.ç xe^paVr.Ç diro-
XOTP^^, f,ç.
DÉCAPITER, va., àico-TspLvw t^,v xecpaXT^v,
gén. ; xê^aXoTOfiéw-ô, f. fj^o), acc. Etre déca-
pité, t^v xe9aX-)\v iico-TéfJLvofiat (pass.).
DÉCASYLLABE, adj., SsxauûXXaèoç, ov.
DÉCÉDÉ, ÉE, p.p., teBvv^xuç, uTa, dç;
TeT6X8UT7\x(6ç, uïa, dç.
DÉCÉDER, VU., diico-0vij|9xa> ; TeX6UTdc(o-(Ô,
f. T,OPa).^
DÉCÈLEMENT, Sm., "^i âiroxdXu<J;iç, ecoç.
DÉCELER, va., àico-xaXuicT(i), f. uij/fa);
;vuw, f. u jw ; àico-çpaîvo), acc. || Se dégeler,
es mêmes verbes au passif.
DÉCÉLIE, V., i[ AsxéXeia, aç. De Décélie,
AexeXeixdç, 'i\, dv. Habitant de Décélie, ô Ae-
xeXesdç, é(i>ç.
DÉCEMBRE, sm., Ô 6exép.6pioç, ou. De dé-
cembre, 8ex£ji6pioç, a, ov.
DÉCEMMENT, adv., xo^fAïuç, 6Ôirpeicâ)Ç.
DÉCEMVIR, sm., ô 8exiSap)^oç, ou ; 6 81-
xap5çoç, ou. Les décemvirs (les dix), oî 8sxa.
DECEMVIRAT, sm., y\ 8exa8ap;^îa, aç; -Tj
Sexa^îj^ia, aç.
DECENCE, sf., -fi eôicpeicsia, aç; i\ eû<j/7^-
l
DEC
— 108 —
DEC
ii.off'jvi\, Tf\;; fi îioaaiÔTr\ç, t^toç. Garder la dé-
cence, eu7)fT,jiovsu)-w, f. '/iffw. Avec décence,
xoa|xîwî.
DÉCENNAL, ALE, adj., 8ExasTViç, i^; 6e-
xaérf\po;, ov.
DÉCENT, ENTE, adj., tùirpsTr/jç, é^; eô^XV
jjLwv. ov; xdffjjL'.oç, a, ov.
DECEPTION, sf. i<» Tromperie^ "fj àiciTr,,
T,;. Il 2° Espérance déçiie^ ta dtxuy-ï^tJLa, axoç.
Kproiiver une déception, Tf,ç éXitiooç àxo/io)-
DE CE QUE, loC. COnj. VOV. PARCE QUE.
DÉCERNER, va. !<> Accorder, àico-vsfjui},
£m-vÉ|i(i), ace; à, dai, \\ 2o Prononcer {une
;>ewze), xaTa-viYvwcrxo), ace; contre, ^^n.
DÉCÈS, sm., ô ôavaxo;, ou; t| TeXeuT^j, %.
DÉCEVANT, ANTE, adj., àicattjXdç, -/j, dv.
DÉCEVOIR, va., (iiC2Ti(«)-a>, é^-aicaTzu-û,
f. Vîffw; <j;6uoa), f. tl'S'Jffw, ace. Ses espérances
ont été déçues, il a été déçu de ses espé-
rances, Tf,ç èXicîSo; |(j/euaT(ki. || Se décevoir,
vr., <)/eû5o{Jiai (pass.), àjxapTavw.
déchaIneaient, sm., -h ôpp-Vj, f\{.
déchaIver, va. 10 Détacher de la
chaîne^ Seffjiûv àTc-aXkixxtù ; Xi5ti), f. wti), ace»
Il 2«> Exciter ^ animer, itap-opjxdiw-û), f. yjaw;
icop-oÇiJva), f. uvô, ace. ; contre, itpô; et Face,
Il Se déchaInkr, vr. {<* Se porter avec im-
pétuosiiéy ex-pfJYvujii; éx-çépo}iai (pass.). ||
20 S'emporter vivement, a<pd6pa dçYavaxTeo)-
w, f.^Viffw; contre, dat.
DÉCHARGE, sf. lo Action de décharger,
•Jj êÇaipgffiç, ewç; «îj éÇavwyT^, t\(:. || 2o Quit-
tance, i\ àitoyi\, fl<;. || 3o Justification, b
àTzokQyi9\L6<;, ou. || 40 Soulagement, i\ àitd-
Xuffiç, ew;. Il 50 Ecoulement des eaux, -Jj
ixpoVÎ, Tjç. Il 60 Réservoir, -îj ÔTcoSoyyi, f,ç;
tô ôicoSoj^etov, ou. || 7o Lieu de débarras,
DÉCHARGEMENT, sm., Yj TÛv ^opxiblV
Içatpecjt?, eti)ç; "îi è^aywYVi, t\ç.
DÉCHARGER, va. lo Débarrasser dune
charge, (une bête de sonime), àiro-aâxTU),
f. <rdt|ti); (un navire), dtito-yepitÇa), f. tw, ace.
Décharger des marchandises, «popxia xaxa-
6iXXa> ou àico-axÊudf(^(o, f. aaw. Décharjîer une
cargaison, àyciyipLa IÇ-aip^w-û ou éx-x(6T,(ii. ||
20 Soulager, débarrasser, xouîptÇw, àico-xou-
cotÇw, f. tw; irc-aXXaxxto, ace; de, gén, \\
jo Asséner, i\L-6iXktù, èv-xeîvù), ace. Déchar-
ger un coup de bâton, it^T^-rtv paxxTjpta i(jL-
êiXXw. Il ^M /îç.. Décharger sa bile, sa colère
sur riqn, xV dpyi.v eiç xiva <i<p-ÎT,îxt ou dico-
orx'/i'rexw, f. cxi^il'". || Se décharger, vr. lo Dé-
poser un fardeau, <popxtov d(Tco-xî0ejjLat (moy.).
Se décharger sur qqn du soin d'une affaire,
Tcpayijia xivt Ixi-xpsitw. jj 2o Se dégorger, se
jeter, IpL-SiXXw, el(j-6âXXa); dans, eiç et face.
DÉCHARNÉ, ÉE, p.p. Voy. DÉCHARNER. ||
Adj., maigre, Ir/;^^, Yj, 6v.
DÉCHARNER, va. lo Dépouiller de la
chair, xf^ç <jOipy(.à^ yufxvdw-w, f. waw, ace.
Os décharnés, dcrxa yujxvà xpewv. || 2o Amai-
grir^ {(T^vaivo). xax-ioxvaivo), f. avû, ace,
DÉCHAUSSÉ, ÉB, adj., sa7is chaussure,
àvu:rd5T,xo<;, ov.
DÉCHAUSSER, va., ôter la chaussure à,
Jico-Xû<i), f. aw, ace, \\ Au fig. Déchausser un
arbre, SévSpov itepi-xaBaipu, f. apû. J| Se dé-
chausser, vr., ôter sa chaussure^ uico-Xuo-
(lai, f. aoaai.
DÉCHÉANCE, sf., "^ 8ia»Qopa, âç.
DÉCHET , sm . , -fj IXaxxb>9i; , £(>>< ; t6
{jieiu)[jLa, axoç. Eprouver du déchet, éXaxxo-
OfiaL-oC{xai, f. ji)9V\(jO|JLai.
DÉCHEVELÉ, EE, adj. Voy. ÉCBEVELÉ.
DÉCHIFFRER, va. lo Lire, <iva-yiyvwaxu>,
aec» Il 20 Eclaircir, expliquer, 6ia-9af éb>-Û»,
f, ijjw ; Sia-aaçTjVÎÇw, i. tû, ace,
DÉCHIQUETER, va., xaxa-xsiJLvco; Sia-{ie-
XiÇto, f. lû, ace.
DÉCHIRANT, ANTE, adj., olxxpdç, de, dv ;
iXggivd;, i[, dv.
DÉCHIREMENT, sm., -fl (Sr^lC, ebx;; 1^ <TXÎ-
di;, etoç; ô ff'ïtapay[jLdç, ou. Déchirements d'en-
trailles, ot 9xds>oi, uy. Il Au fig. Déchirement
de cœur, i\ aS-r^ixovia, aç. Déchirements poli-
tiques, ai 7xa9si;, c(i)v.
DÉCHIRER, va. 10 Mettre en pièces, ^V^-
YVUjjLi, ôta-ppVjyvujii; Sia-aj^îÇo), xaxa-crj^tÇw,
r. lû; aitapaxxw, Sta-oicapaxxw, f. iÇw, ace.
Il 20 Emouvoir douloureusement, dico-xvaîw,
5ta-xva{(o, f. xvaicra), acc. \\ 3o Agiter, troic-
bler, xapaxxw, f. dÇu>, acc. |j 4o Diffamer,
dénigrer, Sia-aupw, acc, [I Se déchirer, vr.,
les mêmes verbes au passif. || Se déchirer (se
dénigrer) l'un l'autre, les uns les autres, àX-
XYîXouç, ac, a §ia-9upsiv.
DÉCHIRURE, sf., xà ^f^yp^a, axoç; xô Siep-
pwydç, dxoç; xô oxîajMt, axoç.
DÉCHOIR, vn. lo Etre dépossédé de, ix-
iciicx(t> éx ou dxd et le gén. Etre déchu de sa
gloire, Ix-irsxxwxevat èx xt\î 6dÇT\ç. || 2o Di~
minuer, s'affaiblir, éXaxxdo[iai-oujiai, f. <o8t^-
ao^ai; {jLapatvojxai, f. av6i^oro(jLai.
DÉCIDÉ, ÉE, p.p. Voy. Décider. || Adj.
10 Ferme, résolu, eiÔapTi^ç, éç; euxoXjxoç,
ov. Il 20 AiTêté, non équivoque, aa^Viç, éç ;
àa<paX-/î<;, eç.
DÉCIDERAIENT, adv. lo D'une manière dé-
cidée, ca'fûç. Il 2o En définitive, x6 x^Xeu-
xatov.
DÉCIDER, va. 10 Juger, résoudre, xptvw,
8ia-xptvw, Sia-yiyvwffxw, acc. Décider (termi-
ner) un différend, Siacpopàv 8ia-Xub>, f. o-o. ||
20 Prendre comme resolution, arrêter, irpo-
aipéojJLat-oûjxat (moy.), yiyvciaxw, acc; de,
inf. Décider que, yiyvoSffxo) avec une propo-
sition infinitive. Je suis décidé à, icpo-'îipT.iJ.at
et Vinf. Il î{o Déterminer, ;)ow55cr,'icpo-ayw,
acc. ; à, elç ou èict avec Tacc. ; inf, sans
prép. Il Vn., disposer de, régler, ytyvt&axo),
8ia-yiyvw(jx(ù icepC e^ /e «yéTi. ; xpîvw, acç. Dé-
cider du sort des batailles, xàç p^ix^''^ xpivb>.
11 Se décider, vr. lo Etre décidé, (en pari,
des choses), les mêmes verbes au passif. |j
20 Se déterminer, yiyvwaxw, Sia-ytyvwcrxw ;
à, inf. Se décider pour, xpo-atpioaat-oujjLa'.,
acc. Ne pouvoir pas se décider, aicopéw-w,
f. •f\<Jia.
DÉCIMATION, sf., i\ 8sxdtxeu9iç, etoç.
DÉCIMER, va. lo Punir de mort un
homme sur dix, Ssxaxeuw, f. 6U9ti>, acc.
Il 20 Faire périr, Ôia-spSeipw ; xaxd(i>-t5, f. tiao),
acc.
DÉCISIF, rvB, adj. lo Qui décide, foit^^i
DEC
— <09 —
DEC
6/wv, GUda, ov; xuptoç, a, ov. Moment décisif,
ôxaipoç, où; i\ dtxpi'/i, Tf^;. || 2» Décidé y résolu,
ÊuOapoyîç, éç; eOtoXjjloç, ov.
DECISION, sf. i^ Jugement, résolution,
^ xptat;, 6C0Ç ; -fj 8t<ixpiaiç, cwç ; ifj YV«i{JL7\, t,ç.
Remettre à qqn la décision d'une chose, èitt-
tpÉTcw Tivl T7\v xpi9iv Ttvôç. || 2» Résoluiton,
courage, tô èippoç, ooç ; fi eÔTo^pita, aç.
DÉCiSlVfiMEiVr, adv., xupidx;.
DÉCLAMATEUR, sm. 1° Celui qui dé-
clame, ô ôicoxpir/iç, ou; 6 ^«{/(oSdç, oC. ||
2« Orateur emphatique, h §-f[Xuip (opoç) Ôyxw-
OTi;, ouï.
DÉCLAMATION, sf. 1» Action, art de dé-
clamer, i\ ôiccJxptfftç, sb);; •î\ [ie\érr[, t,ç.
I] 2® Morceau oratoire, ii dxpda^iç, ewç; i\
6T,Top6Îa, aç. Il 3» Discours emphatique, b
Aoyo; (ouj dyxt&6t\ç, ouç. || 4» Langage in-
jurieux, r[ xaxif^vopta, aç.
DÉGLABIATOIIIE, adj. !<> Qui appartient
à la déclamation, 6icoxpiTixd<;, i\, dv. ||
2« Emphatique, ôyxwSt.ç, eç.
DÉCLAMER, va.et vn., prononcera haute
voix, ô^o-xpîvopiai; pT,Topetj(o, f. eiS^co; \iekz'
titr>-fa>, f. -/j^u), ace. ou «0715 régime, \\ Vn.,
invectiver contre, xaxt^Yopéco-ûj f. -/^aw, ace.
DÉCLARATION, sf., i[ B-f\k(a<si^, e(ù<i; -^
iic68si^t<;, eo>ç; (en justice), 'i\ fxaoTupta, aç.
Déclaration de guerre, "Tj toO icoXé{i.ou upoayd-
psufftç, euç. Sans déclaration de gaerre, àxT\-
pUXTEl.
DÉCLARÉ, ÉE, p.p. Voy. DÉCLARER. ||
Adj., manifeste, 6f,Ao;, t^, ov; «pavepo;, d,
ôv. Ennemi déclaré, ô Tcoké^ioç dicoSeSsiYiis-
vo;, ou.
DÉCLARER, va. 1° Faire connaître, cra-
OY^VL^d), f. lû; §-f\>^da}-û, f. uaru; çpiC<^,
f. d(Tu>, ace. Déclarer que, çpa^w fixt avec Fin-
die. on /'o;)^ Déclarer ses intentions, t^v
Yvw^Tfjv d'jco-Seîxvujjuxi (moY.). || 2° Décréter
officiellement, irpo-aYOpeuw ; icap-ayYAXo),
r. eXô, ace. Déclarer la guerre, icpo-aYopsuo)
TtÔAÊjiov. Il Se déclarer, vr. 1° 5e manifes-
ter, apparaître, çatvojiai, lit'.-tpaîvojjLai (moy.
avec sens neutre] ; èm-yiyyfoiiai. || 2» S'expli-
Qiier, énoncer son intention, t+jV ^vw^lt^v
aTco-oetxvujjiat fmoy.); àiro-çaîvoiiai (moy.
avec sens actif). || 3« Se prononcer. Se décla-
rer pour qqn, icpoa-TÎOejjiaî (moy.) tivi ; pour
qq. chose, aico-oéxoiiai (moy.) *». Se déclarer
contre qqn, contre qq. chose, evavTidojKzi-oCjioct
TlVl.
DÉCLIN, sm., -^ \i£Uù9ii, ecoç; '7^ éX(£TTu>9ic,
eu;; j\ irapaxi!-/!, %. Le jour, le soleil est sur
SOD déclin, "fi i\\i.éoa, ô i^Xioç xaxa-'f épExai
(pass.). Au déclin au jour, Tii; -îiîiépa; xaxa-
9epo{xévT,ç. Il Au fig. Etre sur son déclin
(perdre sa force, son éclat), itap-axjxaÇo,
f. cfo'O).
DÉCLINABLE, adj., xX(<7tv îx^ù^, ou<7a, ov.
DÉCLINAISON, sf., (en astronomie), i\ àicd-
xXioiç, eu>ç; (en grammaire), ^ xXwk;, ewç.
DÉCLINER, vn., diminuer, èXaxxdo;xat-
oC|uii, f. ti}^90{JLai ; pLSidojiai-oCjxai, f. (<>0i^>-
copiai; icap-ax(juzÇ(d, f. dva) ; (en pari, du jour,
des astres), xaxa-çépouai (pass.). jj Va. i^ Faire
passer par $es cas, xXîvw; ic^aytaÇw, f. otffo),
ace. Il 2<* Récuse)*, icatp-aixfiO{j.ai-oGa3ti, f. f,<TO-
{lai, ace. Décliner une obligation, XP^^'^
àpvÉO{i.at-ou{jLai. || Se décuner, vr., être dé-
cliné, xXîvopiat (pass.).
DÉCLIVE, adj., xaxivxTf^ç, eç.
DÉCLIVITÉ, sf., xô xzxavxs;, ouç.
DÉCLORE, va., TO&c çppayuo'jç dc!p-atpéb)-(o,
gén.^
DECLOUER, va., dcTCOxaO^T^Xdu-b), f. 6<jo},
acc.^
DÉCOCHER, va., dc9-i\{jLi, piXÀb), acc. Dé-
cocher des flèches, xo^Eutj, f. eucru).
DÉCOCTION, sf., xô iTtôÇefjia, «xoî.
DÉCOIFFER, va. i« Découvrir la tête de,
xi^v xE(paX')\v dico-xaXuitxb), f. v^w, gén. ||
20 Déranger^ les cheveux, xiç xpix«ç'çpûpw,
f. cpupû, gén.
DECOLLATION, sf. Voy. DéCAPtTATIOX.
1. DÉCOLLER, va. Voy. DÉCAPITER.
2. DÉCOLLER, va., séparer une chose col-
lée, (Jico-xoXXaw-w, f. yjffw, acc.
DÉCOLORATION, sf., -fj xoD XP^V^'^O^ \*-^'
xdTsctai^, Eb>c ou SiaoOopi, âç.
DÉCOLORÉ, ÉE, p.p., XÔ XP'^K-'* ditoSs-
6XT\X(ac, uta, 6ç.
DÉCOLORER, va., x6 yj&\ioi Sia-'^SEÎpb),
'^n. Il Se DÉCOLORER, vr.", xô xpûjiâ àico-
DÉCOMBRES, sm.pl., xà IpEiicia, (i>y.
DÉCOMPOSER, va. 1* Séparer les élé-
ments, 8ia-xpiva); 6ia-Xuu, ava-Àuh), f. orw,
acc. Il 2° Altérer, corromj/re, Sia-cpOsipw,
IÇ-CTrf\}ii, acc. Visages décomposés, lî-sï'xri-
x6xa icpdauTca, (ov. || Se décomposer, vr., les
mêmes verbes au passif.
DÉCOMPOSITION, sf. !<> Séparation des
éléments, 'f\ StaXuaiç, ewç; tj àvaXuo'iÇ, êwç
Il 2^ Altération, i\ StaçOopa, aç.
DÉCOMPTE, sm., -fj U'faîpsaïC, E(«>;.
DÉCOMPTER^ va., 6(p>atp£(0-(ô, acc.
DÉCONCERTE, ÉE, p.p. Voy. DÉCONCERTER.
jJ Adj., troublé, ExirXay^;, éç; xaxaTrXayf,;,
eç.
DÉCONCERTER, va. 1© Rendre inutile,
faire échouer, 6ia-(p8Etpw, 9^iXk(t>, acc. \[
20 Troubler dans ses projets, xapixxw, Sia-
rapixxb), f. déÇo), acc. ji 3° Troubler, inter-
dire, xapixxco, f. dtÇti); lx-ir)^Tf;xxw, acc. jj Se
DÉCONCERTER, vr., xapaxxo{iai, f. axOY|7o;xai;
ÉX-TtX-flxxojrat (pass.).
DÉCONFIRE, va., défaire entièrement,
xaxa-xoTCxci), acc.
DÉCONFORTER, va. Voy. DÉCOURAGER.
DÉCONSEILLER, va., détourner, àiro-
xpÊTcti), acc. ; de, gén. Je lui déconseille cette
entreprise, deiro-xpÉito aôxôv xaOxT^ç xfi? irpa-
DÉCONSIDÉRATION, sf., \ ixt|JLia, aç.
DÉCONSIDÉRÉ, ÉE, adj., ixliio;, OV.
DÉCONSIDÉRER, va., e'.;axiixiav £[i.-6d(XXb),
acc. [1 Se déconsidère!*, àxijjttav éauxÇ, ^
TCEpi-aircÊiv (de icEpi-aTrxu, f. d^).
DÉCONTENANCER, va., xapixxw, f. aÇw;
H-'Rkf\vztù, acc. Il Se décontenancer, vr., les
mêmes verbes au passif.
DÉCONVENUE, sf., -fj SuffXUXWt, «î.
DÉCOR, sm. 1° Ornement, xô xdaji-r^jxa,
axoç; xô itotxiXpLa, «xoç. || 2° Décorations
d'une pièce de théâtre, •i\ «rxi^voYpayia, aç.
6
DEC
— 110 —
DÉD
DÉCORATEUR, sm., (de théâtre), ô «r/v^vo-
Ypiçoç, ou.
DÉCORATION, sf. 1° Action d'orner, t\
x(>(T(iv;9i<, ewç. Il 2° Ornement, t6 xd^pL-r^ixa,
axoç; 6 x69ijloç, ou; tô icoîxi^.uot, axo*;. Déco-
rations de théâtre, ^ axTjvoypa^pta, aç. ||
30 Marque d'honneur, tô icapicniiiov, ou.
DÉCORER, va., om^, parer ^ xoviieu-u),
éici-xo(T(X£fa>-w, f . if^au), ace. ; de, aa^.
DÉCORUM, sin. Voy. bienséance.
DÉCOUCHER, vn. , (lico-xoi;x(£o[iai-h>{Mii,
f. 'ôvofiai (aor. dic-exoipiViOTiv).
DÉCOUDRE, va., 6ia-Aij(i), f. au, acc. || Sb
DÉCOUDRE, vr., SiaÂOo[jLai, f. OV^aoïJiact.
DÉCOULER, yn. 10 Couler peu à peu,
xata-ffTiÇb), f. ffTdtÇa>; de, iico et le gén.
jj 20 Dériver, résulter de, yfyvojjiat Ix, èi ou
aicd ^/ Ze gén.
DÉCOUPER, va., 6ia-Tt[JLV(t>, Si-ocipétj-fa),
acc. Viandes découpées, xpéa vsvstxT^iiéva.
DÉCOUPLER, va.. Stase ijy vu [jLi, acc,
DÉCOUPURE, sf., i\ ixTOii-Zj, i\ç; •?! ixxoir/i,
fi?. ,
DÉCOURAGÉ, ÉE, p.p. et adj.^ àHùiUùÇ
^X*^^« ow»i ov ; df6û|jioç, ov.
DÉCOURAGEANT, ANTE, adj., àOujAiav
icapé^uv, ûuoa, ov.
DÉCOURAGEBfENT, SU)., fj dOupiiot, «(.
Tomber dans le découragement, eU d6u{iûzv
éu-icînT(i>. Jeter qqn dans le découragement,
eU (i6u{xiav T'.và xaB-i^TT^jn.
DÉCOURAGER, va. 1° Oter le courage à,
t6v 6u(iôv dcp-aipé(i)-(5, ^én. || 2^ Dissiiadei*,
i7| àirdXeKJ/iç. su^.
DÉCOUSU, UE, p.p. Voy. DÉCOUDRE. || Àdj.,
sans^suite, dtauvdpxT^Toç, ov.
DÉCOUVERT, ERTE, p.p. VOY. DÉCOUVRIR.
Il Adj. 10 Non voilé, nu. dxaXuitxo;, ov;
yuiivoç, 1^, ôv. À visage découvert, à décou-
vert, yujjLvi^ ""^tI *8?«^λ (ouvertement), çave-
pwç.^ Il 2® Non abrité, sans toit, à<ixéyai<rzo(;,
ov. À découvert (en plein air), év CTcaidpo).
Il 30 Peu boisé, 4/iXoç, t^, ov. Les lieux dé-
couverts. Ta <j/iXa, ûv. Il 40 Exposé aux at-
taques, non fortifié, àTeîxwcoç, ov ; àv^^u-
poç, ov.
DÉCOUVERTE, sf. !<> ^c^ton de décou-
vrir, i[ eOp89iç, eux;; -^éÇeùpsaiç, ecoc y 2° CAo^e
découverte, tô eupt^fia, aToç; tô é^sijpT^pia,
aTo*;. Il À LA DÉCOUVERTE, loc. adv., éicl xa-
Taaxoirij. Envoyer à la découverte, icéjncw lui
xaTaaxoirTi, acc.
DÉCOUVRIR, va. 1° oter ce qui couvre,
dva-xaXÛTtru), dtico-xaXiJiCTw, Ix-xaXijTCTO), f.
utj;w, acc; (en pari, d'un toit), àico-aTSYaÇw,
f. iffM, acc. Il 2o Mettre à nu; laisser saris
défense, yujivdw-û, f. tiato, acc. \\ 3© fl^u^-
/cr, faire connaître, àico-xaXuicTw, f. û^J/w,
diro-^aivd) ; (rfwo/iccr), [jl-v^vûu), xaTa-ULir^vua),
f. uffu), acc. Il 40 Apercevoir de loin, xaè-opau-
û, acc. Il 50 Trouver, eôpC^xw, dv-euptaxw,
èÇ-8upiaxw, acc. Il 6» Parvenir à connaître,
surprendre, xaTJt-XatxSivb) ; çwpiw-û, f. aa«,
acc. Découvrir que (s'apercevoir que). Voy. ce
verbe, ij Se découvrir, vr. l© Oter ce qui
nous couvre, cx-xxXOircojxai, f. i^tLofiai. Se
découvrir la tète, le visaRC, t)\v xeçpxXtv i-rco-
xaXûitTOjjLai, f. ûij/ojxai. |] 2® S'exposer {à la
guêtre), xiv6uveùa>, f. eûaw. || S® Se mant-
fester, çaivojjLai (moy. avec sens neutre),
jl 40 ^^'c aperçu, xaB-opdtopLai-ûjxat (pass.).
Il 50 Faire connaître ses sentiments, àizo-
^aivû|jLai (moy. avec sens actiQ.
DÉCRASSER, va., dxo-xaSaipo), f. otpû,
acc. |l Se décrasser, vr., àico-xoOaCpojiai,
f. apÔ7i<jojxai. ^
DÉCRÉDITÉ, ÉE, p.p. et adj., (SuiTCO^,
ov; dTÏfxoç, ov.
DÉCRÉDITER, va., déconsidérer, r^v
itîvTiv ou TÔ d^{(i>pLa èXaTTOto-ô), f. U9(<>, O'cn.
y Se DÉCRÉDITER, T^ TcCdTlV OU TÔ à^l(0{Xa
aico-6cc>^X(i>.
DÉCRÉPIT, ITE, adj., (en pari, d'une pers.),
ôicô yripiù^ dicsipT^xti&ç, uût, dç. || Age décrépit,
vieillesse décrépite. Voy. décrépitude.
DÉCRÉPITUDE, sf., TÔ go^aTOV (ou) y-r.paç,
gén.fi\pia^.
DÉCRET, sm., TÔ poi3Xeu[iA, aToç; tô
B6y\tjx, aTo<; (de l'assemblée du peuple), tô
4^9i9(ia, aToc. Proposer un décret, ^(pid^is
Ypa^tt). Rendre un décret, «l^^iviia «{^çpiCofxai,
f. toCfjuzi. Annuler, abroger un décret, or^cpivjjux
xaB-aipéuMÏ). Un décret est rendu, yi^opi^iiia
YÎ^vetat.
DÉCRÉTER, va., ^(Di^O\Ml, f. lOU{lXt,
acc; de, infin. Ils décrétèrent la guerre, de
faire la guerre, l<|/TjCD{ffavTo tôv ttoXejxov, iro-
XefjieTv. Ces choses étant décrétées, 6o$avTb>v
TOUTWV.
DÉCRI, sm., perte de réputation, "h iSo-
DÉCRIÉ, EE, p.]}. Voy. décrier. || Adj.,
dSo^pç, ov. Etre décrié, dSo^iw-w, f. -riffo).
DÉCRIER, va., décréditer, 8ia-6oi(o-t5,
8ia-6iXXa), acc. || Se décrier, \'T.,sedéci'édi'
/cr, ^lici-6oio{xai-fa}(JLai, 8ia-6iXXo(jLai (pass.).
DÉCRIRE, va. 1» Représenter par le dis-
cours, àva-ypi'f*»), Sia-ypiçpw; 6i-T\Y60jxaL-
oûjxat, f. Vîffojlaij acc. Décrire la terre, yew-
Ypa9S(i>-b>, f. Yjad). Il 2° Tracer, àva-Ypdyo),
0ia-')^pdt9<t>, acc.
DÉCROCHER, va., à(p-aipéb>-(ô, acc.
DÉCROISSEMENT^ sm., fj sXdTT(>)9tç, Euç;
t; (xeîb)^^, tuç; (des eauz)^ 'i\ dvaxb^p'^v'.ç,
e(«}c;^(des eaux, de la lune), i\ àicdXeivJ/iç, euç.
DÉCROÎTRE, vn., èXaTrdotiai-oCiJiai, f. («>6i^-
aot^ai; ixeido(xat-ou[xai, f. bi^i\<jo[Lai; (en pari,
des eaux), àva-xwpéw-w, f. -/iffa).
DÉÇU, UE, p.p. Voy. décevoir.
DÉCUPLE, adj., Be%otTzkd9io<:, a, ov. || Sm.,
i\ 8exa7cXai7{a, aç; tô SexaicXiaiov, ou; d'une
chose, Tivdç.
DÉCUPLER, va., 66xaicXa<Tidl^fa>, f. d(Tb),
acc.^
DÉCURIE, sf., le dixième d'une centurie,
i\ Sexaç, d5o(.
DÉCURION, sm., chef d^ une décurie, h
8exd8apxoç, ou ; 6 8éxap}ro<, ou.
DÉDAIGNÉ, ÉE, p.p. VOV. DÉDAIGNER. ||
Adj.j dicdéXTiTOÇ, ov; xaTa^povTriToç, ov.
DEDAIGNER, va., uic6p-opd(«>-b), acc.;xaTa-
9pové(i)-(5, f. y^vb), gén. Dédaigner de faire
qq. chose, itoietv ti o6x à\\.(nù-Si, f. (oau.
DÉF
— m —
DËF
Cela n'est pas à dédaigner, oôx •ûxaTotçpp(S-
VTJTOV ToOtO.
DÉDAIGNEUSEMENT, adv., xaTa9p0VT^-
T'.xâ>c, ÛlCEpOXriXfa>(.
DÉDAIGKEUX, BUSE, adj., xaTa(ppovv\-
•cixd;, T,, ôv; ûirspoircixdç, -/i, 6v.
DÉDAIN, sm., fi xataçpdvT.di;, ea>< ; -fj
•ji:£po<j/ia, aç. Avec dédain, xaTaœpov-r^xtxG;,
ôicepoicTtxôç. Regarder avec déaain, ôitep-
opdtb)-fa), aec.
DÉDALE, A., 6 A(XÎ6aXo{, ou.
1. DEDANS, adv., dans l'intérieur (sans
moQvem^), IvSov, évTd(;, 8?9(i) ; (avec mouvem^),
e?9b>. Il En dedans, comme dedans; de, gén.
Il De dedans, IvSoSav, eijcoOev, gén, \\ Par
dedans (à travers), 813, gén,
2. DEDANS, sm., la partie intérieure^ xà
Idu, IvSov ou évxd*;. || Au dedans, du dedans,
comme eu dedans, de dedans. Yoy. dedans 1.
DÉDICACE, sf. , consécration {d un temple)^
-f\ xa6iép{i>7iç, ea)ç.
DÉDIER, va., consacrer, xaO-iepdw-û,
f. iù9(a, ace; à Dieu, t(J> 6eu.
DÉDIRE, va., ivTi-Xéyw, rffl/. || Se dédire,
vr., '7ra^iv(f)8é(i>-(j), f. 'i\stù,
DÉDIT, S m., révocation d'une parole don-
née ^ -fl icaXiXXoyb, a;.
DÉDOMMAGEMENT, sui. i° Réparation
d'un dommage^ i\ àvraicôSoffic, ew; ; ^ lirav-
ôp8<offiç, ewç. Il 2° Compensation, \ irapajjiu-
9wt, aç.
DÉDOMMAGER, va. i^ Indemniser qqn,
Tï^v pXa6T\v ou Ç-y\{iiav Ttvl licav-opOdw-û ;
d'une chose, àrd ou Ixxivoç. || 2° Compenser,
ii{iet6o{jLai, f. ti^o^\., ace; de, ^en. || Se
DéDOMMAGER, Vf., X-)\V ^XaÔT^V OU ÇYl[Jliav
tev-opÔdojiat-oCjxai (moy.) ; d'une chose,
iro ou 2x Ttvoç.
DÉDOUBLER, va., U^OL aipéa)-(5, acc,
DÉDUCTION, sf. 40 Retranchement, -îi
àcpaipeatç, ewç; -fi ô<patpeaiç, ewç. j| 2^ Consé-
quence, îi àxoXouOia, a(;; rà aujiicépaorfjiat,
DÉDUIRE, va. l® Retrancher, à'f -atosto-w,
acc; de, ^én. || 2» Raconter, ôt-T,yéo{jLai-
oGjxai, f. i^ffoaai, acc, \\ S» Tirer comme con-
JéçMcncff, ffuX-XoyîÇoiMtt, f. loOjiai, acc; de,
è%et le gén.; que, Sri e< /Ynd.
DÉESSE, sf., -fl Oedé, âi;; -^ eedç, ou. Les
deux déesses (Déméter et Perséphoné), 8uo
T(S> 6ea.
DÉFÂGHER (SE), vr., TÎ\ç dp-j^Ç icauoiJiaci,
f. itauffoixai.
DÉFAILLANCE, sf., "îj Xl1C04/uXWi, aç; •?! Xt-
TtoQupLia, a€. Tomber en défaillance, XticotJ/u-
yi^'S> ou Xitco6u[ié(<>-65, f. 1^9(1).
DÉFAILLANT, ANTE, adj., qui s'a/fai-
6/z7, àoOevT.ç, êç.
DÉFAILLIR, vn. l*' Dépérir, (j.apaîvo|iai,
f.av6i^ffojJLai; icap-axfxil^b), f. acrw. Mes forces
défaillent, daBevecrTepo;, a, ov YtyvopLai. ||
2» Tomber en défaillance, Xtico<|/uxé(«>-ô ou
Xii:o6upLéit>-<ô, f. Yjaw.
DÉFAIRE, va. 1« Détruire ce qui est fait,
Xdu), 8ia-Xuw, f. (jw, acc Défaire un nœud,
ouvaiijia Xuw. || 2° Mettre en déroute, tpéicu)
ou xpéirojiat (moy.); xata-xd-îrcw ; •î^Txdw-u),
f. T^fffa), acc. Il 30 Affaiblir, amaigrir, àaôs-
vdfa)-(5, f. (d9(i) ; [jLap«£vu>, f. avû, acc || 4° Déli-
vrer, àit-aXXdtTTu), acc; de, gén, \\ Se dé-
faire, vr. \ Se détruire, se rompre, XtSopizi,
6ia-Xdo|xat, f. Xu9-^aou.ai. |1 2® Se débarrasser
de, iic-aXXdTxojwti (pass.), gén. Se défaire
d'un ennemi (le faire mourir), ix^pôv &v
aipéw-ô. Il 30 Aliéner, vendre, in-aXXo-
tpidw-w, f. wffw; àico-8{8o(Aai (moy.), acc
DÉFAIT, AITE, p.p. Yoy. DÉFAIRE. || Adj.,
exténué, amaigri, xaxevxXT^xu^, ula, 6^\
Ixxaxsf;, eî<ja, év.
DÉFAITE, sf. 10 Déroute, ^ ^xxa, t,ç.
Essuyer une défaite, •^xxdtojiai-ûiiai, f. Tiéf.ao-
IxŒi. || 20 Dé6t7, -fj icpâfftç, ewç. || S® Prétexte,
f) Tcpoc&aaiç, tu;. Donner une défaite, xl icpo-
«paal^Ço(iai, f. loCfiai.
DÉFALCATION, sf., \ ûça^ptai^, e(«>C.
DÉFALQUER, va., 6(p-aipéu>-u>, acc; de,
DEFAUT, sm. 10 Manque, ^ IXXsKJ/iç,
s(o;; -f^ dticopiac, ac. Le défaut de nourriture,
•f| IvSsia (aç) xpo^f^ç. A défaut de via (le vin
manquant), éXXeiicovxo; oTvou. || 2» Refus de
comparaître en justice. Faire défaut en
justice, (puyoSixeVû, f. i^du). Procès par dé-
faut, -fj Ipi^jJLO?, ou et ipi^iJi'n, Tf\î, avec ou sans
8îx-i\, r^ii. Condamner qqn par défaut, épyi^r.v
xaxa-ytYvwaxd) xivdç. Etre jugé par défaut,
lpViîJL-»\v d'^Xiffxavw 5txT,v. |I 3o Imperfection,
vice, x6 IXXstjjLfjia, axo;; xi xaxdv, oO; ^ xa-
xiot, a;. Qui est sans défauts, xiXciot;, oç et
a, ov.
DÉFAVEUR, sf., disgrâce, \ 8u<jvotflt, «ç;
-f| 8u9piéveioc, aç.
DÉFAVORADLE, adj. (en pari, des per-
sonnes), àXXdxpto;, a, ov; Sdffvouç, ouv; ouar-
M-evriç, éc; (en pari, des choses], dtxaipoç, ov;
àveTix-ZiSEioc, ov ; à, dat.
DÉFAVORADLEMENT, adv., àXXoxpiuç,
8u9{Aev<ii)(;, d(ice}^6â)(.
DÉFECTION, sf., ^ à7cd9X2(7i(, E(i>{. Faire
défection, (î(p-î<jxatJLat (moy. avec sens neutre).
DÉFECTUEUSEMENT, adv., £v8e(o;.
DÉFECTUEUX, EUSE, adj., lv8e/jÇ, U',
àxeXjfjç, ^ç ; IXXixi^ç, iç.
DÉFECTUOSITÉ, sf., -f^ àxÉXeia, a;; x6
IXXe'.{i(ia, axoi; ; xô Iv8e£(;, ouç.
DÉFENDABLE, adj.,eu9uXaxxoç, ov.
DÉFENDEUR, BRESSE, sm. et sf., 6 (ped-
ywv, ovxoç; fém. i\ {ped^ouja, if\ç.
DÉFENDRE, va. 1° Protéger qqn, xivl,
ôitép ou 'Ttpd xtvoç dfiuvb), f. uvô; xtvl éiri-
xoup£b>-û ou poY^6é(t>-(î), f. ^(T(u. Défendre une
chose, icepi xivoi; à^idvojioti, f. uvoC^iai. Dé-
fendre le pays contre les ennemis, xoCx; iroXe-
|itouç xf,ç X^P<^^ àic-wOéw-w ou eipyto, f. erpÇw.
Il 2° Parler pour qqn, ôicÉp xivo; Xéyw ou
i'ïto-XoY6oiiat-oO{xai, f. •^aojxat; (en justice),
ffuv-7\Yop6(«)-<î) ou ffuv-8txi(«)-(5, f. Ti^cjw xiv(. Il
30 Garantir, abriter, axéyo), f. Qxi\tù ; (rx67ca{;b>,
f. a<Tb), acc Défendre qq. chose d'une chose,
àiro-o-xéyo) xC xtvoç. || 4© Prohiber, inter-
dire, àic-ayopeuw ; xcoXdb), f. dato, acc Dé-
fendre à qqn de faire une chose^ àTc-avopeuo)
xtvl ou xivà jJL^ itoteîv xi, xwXuw xtvà itotsrv
xt. Défendre sa maison, sa porte à qqn, xf.ç
olxiat; xivà irap-aixÉO{Jiai-oi3{j.ai, f. "ii^aopLai. ||
Sb défendre, vr. 1® Lutter pour sa défense,
DÉF
— il2 —
DÉG
combatlre contre qqn, àjiuvoaai, f. uvou-
(jixi Ttva; àv-xl^u tivi ou icpoç T;va; dtico-
]idc)(0V'^^ '^'''* ou Tcpdç Tiva. || 2« Se justifier,
àico-Aoyéopiai-oû^ai, f. i^^op^ai; (en justice},
5txatoXoY£0[jLai-o'j{jLoti, f. 'i[90]Lv., || 3^ Se ga-
rantir^ se garder de, çu^drcoaai, f. â^ojiai,
ace. ou à-KO et le gén. \\ i» Refuser; nier,
dpvtojjiai-oûjjLai, ace, || S» S'abstenir de, ait-
<Xoiiati (moy.), g^n,
DBFEXDU, UE, p.p. Voy. DÉPENDRK. ||
Adj., interdit, àicdppT^To;, ov. Il est défendu
de, àittîpy^Tat et l'infinitif avec ou sans jiVj.
DÉFENSE, 8f. !<> Action (te défendre, de
se défendre, i\ ^orfitioi, a;; -f, èmxoupia, aç:
•i\ Tcpovzaçriix, ai. Préparalif de déiense, tj
icxpavxcuVj, 7\;. Nfellre une place en élat de
dérense, x^P^°^ ^^^^ ixavàv tivat icpo~{ii-
XevOai icapa-crxcui^^u, f. ivu). Se mettre en
élat de défense, uç Â^o-{iAxoO{jLivo; icapa-
a%t\jd^o\kOii, f. dEaoïMii. || Au pL, fortifica-
tions, xà dxi>pu|xaTa, tov; al icpoSoXaî, ûv.
Il 20 Apologie, plaidoyer, -fj àico)»oY:«, aç;
(en justice), -îi auvT,YOpta, aç; -^ oovfiixta, aç.
Il 30 Prohibition, i\ <iicdppT,<n;, ewç; xà àicôp-
iri[k2, «Toç. Il 40 Défit proéminente, ô /au-
A1660UÇ, dSovTOÇ.
DÉFENSEUR, sm. 4® Celui qui défend,
qui protège, b irpdjiaxoç, 00; 6 icpoaxixT.ç,
ou. Il 2» Avocat, ô ffuvf|Yopoç, ou; ô aûvSi-
xoç, ou.
DÉFEN8IF, IVB, adj., (i(iuvrf|ptoc, Ov.
Armes défensives, xà àtiuvr-f^pia 8icXa, (i>v.
Alliance défensive, "^ éici{j.ax^'^> <>(• Se tenir
sur la défensive, {lôvov dpii3vo(xâii, f. uvoC^iat.
DÉFÉRANT, A.NTE, adj., è'Klîui^i, é<;;
uiceixTtxdç, ii, dv,
DÉFÉRENCE, sf., fj Cicei^iç, eu;; -F^ Ospx-
icsîa, aç; -^ aI6(6;, ou(;. Par déférence pour
qqn, alSoïxivoî. Avoir de la déférence pour
qqn, a!6sopLxi-ou;jLai Tiva.
DÉFÉRER, va. 1° Décerner, àico-vifxb),
liti-vé{jLU), ace; à, dat, |] 2® Dénoncer, Iv-
Sstxvyjii; {i-rjvijui, f. uaw, ace. \\ Vn., c^t/cr,
ôic-EJxw, 7cap-s{xb), f. eîÇo), da/.
DÉFI, sm., f, icpdx>,-y^9ic, eo);. Faire un défi
â, Tcpo-xaXéo{JLai-oCiiai (moy.)» ^<^c*
DEFIANCE, sf., i^ dm9Tia, aç; l| Oicotj'îa,
aç. Par défiance de soi-même, 5i' iicivTÎav
eauToO. Inspirer de la défiance, dm<TTdoaai-
oOjiat, f. u>u-f|90[iAi. Avec défiance, ôitdirTwç.
Sans^ défiance, àv'jicdictfa>c.
DÉFIANT, ANTE, adj., oEicioTo^, ov : Cttoic-
Toç, pv. Etre défiant, ôic-0TtTeda>, f. euaw.
DÉFICIT, sm., TÔ £>^>^ei(jL(jLa, axo;; xà iXkii-
icov, ovxoç,
DÉFIER, va. io Provoquer, "Kpo-yLcCkio^i-
ou|xai, ace; à, etç, tizi ou itpdç e/ /'ace. ||
2« Braver. Voy. ce verbe. || Se défier, vr.
10 Se provoquer, (iXXi^,Xou;, aç itpo-xaXeî-
ffôai. Il 2° -(4tJoir de la défiance, irnox^w-w,
f. 1^70), dat,; ÔTr-oicxe»5w, f. eûau, ace. |J
30 Se douter, prévoir, ûito-voéw-w, f. T,aw;
de, ace. ; que, wç awee And. ou l'opt.
DÉFIGURÉ, ÉE, p.p. et adj., d[iop9o<, ov;
Syjjiopço;, ov; Ste^dapiiivoç, t\, ov.
DÉFIGURER, va., d[{JLop90v OU 8u9{iop(pov
icoiéw-w, f. yjaw; (dénaturer), 5ia-<p6e{pu) ; Xu-
jiaîvofiai, f. avo'j{Jiat, ace. || Se DÉprounER,
vr., t)\v éauxoO, t\c jiop^T^v 5ia-XupLatvc96ai.
DÉFILÉ, sm. io Passage étroit, i\ oxevo-
Tcopia, aç; -f^ oxsvoxupia, a(;; xà oxevd, ûv.
Il 2«^iic/ion de défiter, 4\ itapaYwyi^, f,ç.
DÉFILER, vn., Èx-uT^ptSoiJiai, f. ûaopiai ;
(devant, à côté), icap-eAauvb).
DÉFINI, lE, p.p. et adj., b)pt9]jLivoc, r^, ov ;
xijpioc, a, ov; (eu grammaire), irapsji^axixdç,
•h. ôv.
DEFINIR, va., ÔpO;», St-OptÇfa), f. lb> (et
moyen), ace. Qui sert à définir, 6pi9xixd<;, t„
dv.
DÉFINITIF. IVE, adj., xeXeuxaToç, a, ov;
x'jpto;, a, ov. Sentence définitive, 'h xeXeuxaîa
(otç) ou x'jpîa («;) yvtàjii^ (i^ç). || En définitivk,
loc. adv., xb xsXeuxaîov.
DÉFINITION, sf., 6 Spoc, ou; ô 6pi(r(xdc,
oO. Définition d'une chose, 6 Xdyoç (ou) xi-
vdç. ^
DÉFINITIVEMENT, adv., xb xeXEUXatov ;
xà xeXsuxaia.
DÉFLEURIR, VU., perdre ses fleurs, iic-
av6<<*)-(5, f. V;<jw. || Va., faire tomber les
fleurs de, àic-avOîÇu), f. lû, ace.
DÉFONCÉ, p.p. Voy. DÉFONCER. || Adj., de-
gradé, effondré, 6i890(xp(jLévoç, 't\, ov.
DÉFONCER, va. i^ Oter le fond de, xbv
iTjOjiéva dcp-atpiu-û, gén. \\ 2^ Creuser pro-
fondément, xata-ffxdirtcd, ace,
DÉFORMER, va., 8ia-96e{pu>, 8ia-oxp6(po>,
acc. Il Se déformer, vr., l'es mêmes verbes au
passif.
DÉFRAÎCHIR, va., piapaivfa), f. avû, acc.
Il Se DÉPRAicHm, vr., ixapaivopiai, f. avOr,crG-
DÉFRAYER, va., x^v SaicavT^v ôir-oupyéw-
w, f. •f\9ia, dat.
DÉFRICHEMENT, sm., action de défricher,
■fj •Jljiépwaiç, Ewç: -fi épvaata, a;. || Au pi.,
terrains défrichés, xà epyijijxa, wv.
DÉFRICHER, va., i\\iL€p6îù-iâ, é^-T,liepd(i>-Û>,
f. (ia9(o; Êpyi^opiai; Sepaiceuo), f. cuvb), acc.
Terrains défrichés, xà epyaoïjjia, wv.
DÉFRISER, va., Xo6ç ^09XpûX0"< ^^<*>i
f. ffd), gén.
DÉFUNT, UNTE, adj. et subst., xe9vT,xcoç,
uia, dç ; xex£XeuxT,x€&c, uva, d<. Les défunts, ot
XCBVEÛXEÇ, (dV.
DÉGAGÉ, ÉE, p.p. Voy. DÉGAGER. || Adj.
10 Libre de, èXeùôepo;, a, ov, gén, \\ 2» Aisé,
AeuBiptoç, ov ; dficXaoxoc, ov.
DÉGAGEMENT, sm. 1° Action de repren-
dre, i\ àviXïi^liç, 6Ci)ç. Il 2« Action de se dë-
ban^asser, i\ aitaXXayVj, t^ç. || 3° Issue, pas-
sage,, vj ÔiéÇoSoç, ou.
DÉGAGER, va. 1® Retirer ce qui était en-
gagé, dva-Xa{i6avb>, acc. Dégager sa parole
(la reprendre), xà elpT^iiéva àva-xt6ejxat (moy.).
Déf^ager sa parole, sa promesse, sa foi (les
tenir), x^v uTtdoyeffiv icXiqpdco-û, f. «&j««> ou
ix-xeX6u)-u). I| 2°Débarrassei% délivrer, àic-
aXXdcxxb); éXEjOepdui-o), f. (09(0; àico-Xuto,
f.9(i>, acc; de, gén. \\ Sk dégager, vr., se dé-
barrasser de, àic-aXX2xxo(jLai (pass.), gén. Se
dégager d'une promesse, x-f^v Oicdoxeviv ài:o-
XcXew-cô.
DÉGAINÉ, ÉE, p.p., YU|JLVb)Ost<, Ei7a, év;
yujAvd;, ^j, dv.
DÉG
— 113 —
DÉG
DÉGAINER, va., y\J\t.'^6(»t'iâ, (. Û7u, ace,
DÉGARNI, lE, p.p. Yoy. DÂfiAILMB. ||Adj.,
DEGARNIR, va., YU|xv(5u>-fa), àico-vu(ivôu-d,
f. fa)7b>; (|/i^6(<)-a), dico-4'iXd<i)-û, f. fa>7(i>, ace.;
(le, gén. Dégarnir les arbres de feuilles, xà
SévSpa ^CkSi. Il as DÉGARNiB, VF., les mèodes
verbes au passif.
DÉGÂT, sm., -fi Si2^6opdt, &i; i\ Xû\Lt\,i\ç;
7) xdx(>>ai<;, eox;. Faire du dégât dans oo pays,
^(ûpav X2xda)-b> ou St^oo)-», f. t^7u.
DÉGEL, sm., i\ Toû icaveToO TÎi|t(, tuK»
DÉGELER, va., t/^m), ava-r/^xu; 5ui-Xuo>,
f. 9b>, ace. Il Vo., et se déoslbr, vr., les
mêmes verbes au passif. 1| lmf>er9. Il dégèle,
8u-^ucT3i "fj y}^"^ xal 6 icavetôç.
DÉGÉNÉRÂTION, sF., "j^ TT,; çuoeu; êxTcx-
cri^, eux;; "f^ icapsxéajn;, ecix;; -^ SuEarzJtf,
DÉGÉNÉRÉ, ÉB, p.p. et adj., é^ETCW^, &93,
û^; 8ie^63ip[iivoç, v\, ov ; (eo pari, des plaotes),
è^Y\Y(>it>)|xév(K, T\, ov.
DÉGÉNÉRER, VU., 6X TOÛ ylvou; xocpcx-
6aivu>, Sia-^OeCpoixai: (eo pari, des plantes),
Ê^-aYpido)t2i-oO(Lai, f. fa>0y^9O{i.2i. || Dégénérer
de, èÇ-î(rT3ixai (mojf. avec sens neutre), gén.
avec èx, è^. || Dégénérer en, IÇ-iTca|ia; moy.
avec sens neutre), (jLtxa-6iXXfa>, (Icts-ziicti»
ik et Vacc.
DÉGÉNÉRESCENCE, sf. Yoy. DÉGÉMétA-
TION.
DÉGONFLER, va., ToO oI§r)«jL2TOÇ lOLWa,
f. au, acc. Il Sb dégorpleb, vr., toû ol8i^t(i3To;
xauotiai, f. oojiai.
DÉGORGER, va. \^ Déboucher^ àvx-rco-
{ju><d-b>, f. f&vu, occ. Il 2® Rejeter en vomis-
sant ^ é^-t(iiu-ûj IÇ-epeiSYu, f. epeû^w, acc.
Il Sb dbgobgeb, vr., épancher ses eaux, i\'
£p£Ûjo{jLai, f. eû^o'iAi; dans, etç e^ Tocc.
DEGOURDI, lE, p.p. VOV. DÉGOOaDIR. || Adj.,
avisé, icavoCpyoç, ov; xoÀÙrpoico;, ov.
DÉGOURDIR, va. i^ Tirer de l'engourdis-
sement, tfji vipxT^c icauu), f. au, acc, \\
20 Rendre avisé, icavoûpyov icQi€a>-ai, f. '^au,
acc. Il Sb dégourdir, vr., devenir avisé, «a-
voûpyoç, ov ytyvoiiat.
DÉGOIJT, sm. 1» Manque d^appélit, -fj
iroatx», ac; i[ àvooE^ûi, a<. || 2^ Répu-
gnance, aversion, 'i\ irfiia, aç; i\ pSe^Lr]f{x{x,
a;. Donner, inspirer du dégoût à qqn, dT^Ôiav
T'.vl Tjxp-éyja, Avoir du dégoût pour aq. chose,
3o£XutToiiâi, f. tj|oiiai (aor. éSScX-JX^i^v), acc.
Il 3« Déplaisir, chagrin, i^ dri^Sia, aç; -^ iOu-
{liz, ocç ; 'i\ Xuxi\, Ti;. Donner bien des dégoûts
à qqn, «oXXiiV îOutxîzv xap-éYu xtvî.
DÉGOÛTANT, A3iTB, adj., dcT^^{, é^ ; 6u9-
DEGOUTE, ES, p.p. Voy. DéOOÔTBR. ||
Adj. 1» Qui manque cTappétit, dinottoç,
cy. Il 2« Rassasié, {icord^, i{, dv. Etre dégoûté
d'une chose, {icTcd^ cliii tivoç.
DÉGoÈter, va. 1<* Donner du dégoût
pour la nourriture, ivope^bv -zxoéx'^, dat.
2<> Donner à qqn de i aversion pour une
chose, xzp-É/u xivl irfilxv Ttvd;. jj Sb dé-
goûter, vr., irrilioLV ÎX", gén,
DÉGOUTTANT, ANTE, adj., oraxTo;, i^,
ôv.
DÉGOUTTER, vn.. ^sxi^w, f. iau; 9Ti-
((II, f. 9TdE;<ii ; oraXiTxcu, f. c^w.
DÉGRADANT, ANTE, adj., aKs^pàç, de, dv
(alo^uakv, aloxtTTOc).
DEGRADATION, sf. 1* Destitution d'un
grade, -f| rr,; xi^cu^ à^ziatm, cio;; ^ àn^ia,
ai. Il 2* Avilissement, -^ Tamivuatç, suk. ||
3« JDé^d/, ^ Sta^Oopi, d^; i\ pid&t\, t,ç; ^
XujiTt, T|C. Ij 4« Affaiblissement de la lumière
et des ombres, r[ à-icd^puai;, tue ; -^ çOopi,
DÉGRADÉ, KE, p.p. Voy. DÉGRADÉ. D Adj.,
destitué, ditl(io;, ov.
DÉGRADER, va. !• Destituer d'un rang,
d'une charge, iç-:aTr,ju Td^ei.»;, ipXT|î, flcc;
dTt|id!^(i», f. i9u,'acc.ti ^Déshonorer, avilir,
dTijii^w, f. dau>; ato^uvui, xaT-atoT^uvu», f.
uvû, occ. Il 3« Détériorer, xsxdu>-w,'f« ûau»;
OMc-^Oeipu, acc. || Sb dégrader, vr. !• Se
désAonorer, éauTÔv, -Jjv, ô xax-atoxuvstv. ||
2« ^ détériorer, 5ia-o9ripo]jLai (pass.).
DÉGRAFER, va., détacher t agrafe, les
agrafes, t^,v iKpdvr.v, xi; lupôyxi At5w, f.
au», ^^.
DEGRAISSER, va. i<> 0/cr la graisse de,
t6 XiiKK df-aipc«i>-û, oén. || 2» O^er les
taches de, xàç xt^XtSoU t^-aXtî^w, ^én.; aji-i^*
Xu, f. 9\ltXu, acc. Substance pour dégraisser,
xà ajif.yjia, «toç.
DEGRÉ, SOL i^ Escalier, ^ xX?(iaÇ, axoç.
\\ 2* Marche, xà ^6pov, ou ; ô ^zOtiidc, où ;
(d'un escalier), 6 xXijjiaxxT.p, f^po^. \\ Au fig.
Par degrés, 8(1 ^z9{iûv ou xX:(jLdxuv. Unhaut,
un plus haut, un très haut degré de, se tra-
duisent par «oXut;, icXeîuv, icXEÎaxoç. Un haut
degré, un plus haut degré, un très haut degré
d'honneur, ico^'h, xXeiuv, ic)»c{aTY\ xi^-i\. Le
plus haut ou le suprême degré, xà dxpov, ou;
^ dxpdn^ç, t\T0ç; tô loxaxov, oo. A un haut,
à un plus haut degré, èid icoau, lid «Xéov. A
un très haut, au plus haut degré, èxl ic^iotov,
ilç ou èic' dxoov, ili xà dxpdxxxov. A un
moindre degré, IV ëXaxxov. En venir a ce
degré, à un tel degré d*insolence, que, Ipxo-
|tai, d7-cxvso{xat-oû{JLai, icoo-£pxopiai eU xoûxo
ou eU X070ÛX0V uCpztaç, £»axe et Cinf. || 3» £n
géométrie et en géographie, ^ v^'^'i?^, «ç.
DÉGRÉER, va. Dégreer un vaisseau, xi
tiikn ht xf^c veÙK ^-aipco{ia'.-oC{ia:.
DÉGRÈVEMENT, sm., \ ^dpoi» cXaxxuai;,
DÉGREVER, va., ^dpov IXaxxdu-û, f. uau,
gén,^
DEGROIGOLER, VU., rouler du haut en
bas,iLxxx-%\jV.o^jxL (pass.'i.
DÉGRISER, Ta., (au pr. et au fig.), dva-
vr.90), f. vYjtpu, acc. Il Sb dégriser, vr., dva-
yi[-9iù, lx-vV)cpfi>, f. v/,'^ci).
DÉGROSSIR, va. i» 0/(fr /e pZu« gros,
ic£0'.-xdicxu>, acc. Dégrossir avec la hache,
icEA£xdta>-ô>, f. f,afai, acc, || 2» Ebaucha', 6iz-
ypiqpco; U';co-x*jxd(i>-cd, f. ûjci), acc.
DÉGUEam.I<fi, ÉE, adj., pixY^ d{iX£X0iii-
vo;, 7i, ov.
DÉGUERPIR, vn. 1» Déménager, otkuz-
Yidyéw-w, f. T.ao). || 2® S'enfuir, dico-Siôpi-
oxoi.
DÉGUISÉ, ÉE, p.p. Voy. DÉGUISER. H Adj.,
DEL
— 114 —
DÉL
feint^ iimuléj TcXadtoç, -/j, ov; itpotnronfiTdç,
DEGUISEMENT, sm. !<> Travestissement^
il axeuTj, f^ç. Il 20 Fausse apparence^ t6 ox"^-
jxa, atoç. Il 3« Feinte^ f\ uicdxpKjiç, cwç; fi
•ïcpoîicûiT,aiç, eux;. Sans déguisement, iicTiicr-
DÉGUISER, va. lo Travestir^ axeudtÇw.èv-
oxEuil^fa), Sia-9X£U3c^(o, f. dau, ace; en, elç
e/ Cacc. Il 2° Cacher^ dissimuler^ àxo-xpu-
•RToiia^ r. xpij^opia'., ace. Déguiser sa voix,
«pwv)\v àXXoxpîav rpoff-Tcoiéopuxt-oûjiai, f. y,<to-
jjiai. Il Se déguiser, vr. l© 6'e travestir^
axEui^O{jLai, 8ia-7XEÛa(^opL2i, f. a96ir;90[i2i;en,
eU c/ /'ace. Il 2» User de feinte^ icXdTxojxai,
f. 1cXd90{13l.
DÉGUSTATEUR, Sm., ô xpoyfeUffTT.Ç, ou.
DÉGUSTATION, sr., i\ YeOctk;, 6b)Ç.
DÉGUSTER, va., icpo-YEuo[xaci, f. Ye^90(JLai,
DÉHARNACHER, va., àico-aarctj, T. vi^o),
DÉHONTÉ, ÉE, adj., dlvoci8T|(, 6<; âvaÎ9-
jruvTOî, ov.
" 1. DEHORS, adv., (sans raouv»), Ixtoç,
E^w ; (avec mouv'), fÇw, elç Ta fÇw. j| En de-
hors de, IxTdç, êÇw, ^^e'rt. || De dehors, IÇwôev.
2. DEHORS, sm., la partie extérieure^
TÔ on Ta l^(i>. Au dehors, l^u. Les ennemis
du dehors, oll^u) é;)(6poî, u>v. Les dehors d'une
place (les fortifications extérieures), Ta Tcpo-
ttix^a^xoL^ wv. Il Au pi., apparences, t6
axT\}Jia, «TOç; -îi Eict'fdvEta, aç. De faux dehors,
TÔ Tr^6(j)rifj[xa, aTOÇ.
DEÏDAMIE, /:, fi AT^'iSitieia, a{.
DÉIFICATION, sf., -^ dtTCodc'bXTc;, Euç.
DÉIFIER, va., diTc-aOavaTÎÇw, f. lô; diro-
Oedu-îi), f. (ùffd), ace.
DÉITÉ, sf., 0, ii Oedc, oO.
DÉJÀ, adv. 10 L>é* à présent, dès lors,
i\Br\. Déjà depuis longtemps, -î^Sti éx itoXXoO.
Il 20 .4 ««parauanf, itpdcxBsv, TpoTspov.
DÉJANIRE, /*., -f^ Ar/uvsipa, aç.
DÉJECTION, sf., il àicdxp(,7i<, eu;.
DÉJETER (SE), vr., Sta-(TTpé(po[xai (pass.).
1. DÉJEUNER, vn., (le matin), dxpaTi!^o(xai,
f. ioO[xat: (vers midi), dptordw-û, f. t,<ju).
Ne pas déjeuner, dv-api(TTd(i>-u>, f. -^9a>. Qui
n'a pas déjeuné, dvdpiaTOç, dvapiaTT^Toç, ov.
2. DÉJEUNER, sm., (repas da matin\ tô
dxpdTKjjjLa, «Toç; (repas de midi), tô dpia-
Tov, ou. Préparer le déjeuner, dpi<jToiroie'w-a),
f. Vjija).
DÉJOCÉs, A., 6 Ai^ïdxt^ç, ou.
DÉJOINDRE, va. Yoy. DISJOINDRE.
DÉJOUER, va., 6ia-<p6stp(o, 9vâiXK(û, ace.
Déjouer qqn, déjouer les projets cle qqn, Ôia-
(pOs^pb) Tivl T^V itpaÇiv.
1. DE LÀ, loc. adv. Voy. là.
2. DELÀ, prép., et par delà, au delà de,
plus loin, de Vautre côté de, Tcépav, éicéxeiva
et le gén. Delà le fleuve, au delà du fleuve,
Tcépav Tou iroTauLoO. || Par delà, au delà de,
au-dessus de, utcéo et l'ace. Au delà de mes
forces, ôirèp t^v ouvajiiv. Au delà de qua-
rante ans, uicèp Ta TsxTapdxovTa ïvr\, || Au
delà, par delà, loc. adv., encore plus, encore
davantage, icÉpa. Assez et au delà, S.\\.^ xal
iTE'pa. Il Deçà et delà, loc. adv. Voy. deçà.
DÉLABRÉ, ÉE, p.p. et adj. 1° Mis en lam-
beaiLT, (Sax(ô6Y;c, iç; XaxtvToç, t|, dv. ||
2o Ruiné, détruit, SieçOappLÉvoç, t\, ov. Af-
faires délabrées, icpiyjixTa Sis^6zp{xéva, fa>v.
DÉLABREMENT, sm., il 8ia(p6opd, £<;. Etre
dans le délabrement, xœxûç i^tù.
DÉLABRER, va. io Mettre en lambeaux,
^axd(i)-(5, f. wato ; ^axîÇo), f. lô, ace. \\ 2® Dé-
tériorer, ruiner, xaxda>-(ô, f. u»aw; Suc-çOstpa),
ace. Il Se délabrer, vr., les mêmes verbes au
passif.
DÉLACER, va., Àûb), f. 9b), ace.
DÉLAI, sm., ii dvaèoX-ri, fjç; i\ B'.atxpi6i[,
f|Ç; T| [iéÀX-i\9t<;, eue Demander un délai,
Xpdvov aÎT€oiJai-oû|xai, f. T|70{j.ai; (en justice),
•napa-ypd^ojxai (moy.).
DÉLAISSÉ, ÉE, p.p. Yoy. DRLAISSBR. |]
Adj.j lpT,iJLoç, ov; de, gén.
DELAISSEMENT, sm., ii èp7\(x{a, aç. Vivre
dansje délaissement, év èoT^sjitqi C^<<>-fa>.
DÉLAISSER, va., ipT^ixoca-û, f. (i^vu ; diro-
Xeiicb), ace.
DÉLASSEMENT, sm., il dvaicvoifi, f^;; i]
àw3L^')(i\, *î\ç ; i\ dvdicau9tc, ewç.
DELASSER, va., dva-(j;uX(>>, f. 4^^(«), acc,
dvaicvo^v Tcap-e'^w, dat. \\ Sb délasser, vr.,
à^a-^vyjo\iai, f. ^v'/fi-/\(Toiï.(xi; àva-icvéw. Se
délasser de, dva-7tauo{xai, f. icadt70{iai, gén.
Se délasser de ses fatigues, twv icdvwv dvi-
nauoixai.
DÉLATEUR, TRIGE, sm.etsf., ô (Tuxotpav-
T7\<;, ou ; fém. i\ ffuxoçdvTpia, «ç. De délateur,
v'jxo^avTixd^, 1^, dv. Etre délateur, vuxo^ocv-
T£(i)-(ô, f. •/|<Ta).
DÉLATION, sf., i\ (juxoçavTiot, aç. Par dé-
lation, 9UX0OaVTlXb>C.
DÉLAYER, va. lo Détremper, 6sub),f. aw,
acc; dans, da^ || 2o Exprimer trop longue-
ment, Ttapa-Tefvw, acc.
DELECTABLE, adj., Tcpicvoç, Vj, dv; èm-
Xapiç, i, .^én. iToç. , ^ ,
DELECTATION, sf., t6 TEpTCVOV, ou; i\
■fjôovYj, t\ç ; TÔ èicî^api, itoç.
DÉLECTER, va., TÉpitb), f. xép^fû] EÛcppaîvo),
f. avb), ace. |i Se délecter, TépicouLai,'f. teo-
(pO-^ao{iai; à, G?a/. Se délecter à lire (lisant),
iva-Ytyvtiaxwv i^Sopiai.
DÉLÉGATION, sf., •?! IvtoXt,, f»?; TÔ irpdff-
Tayfxa, aTOÇ.
DÉLÉGUÉ, ÉE, p.p. Voy. DéLÉOUER. || Sm.,
député^ ô dyvsXoç, ou.
DÉLÉGUER, va. lo Commettre, charger,
Tarcfa), f. xd\tù, acc. ; pour, acc, avec éict ou
inf. Il 20 Confier, èic'.-Tpiirw, acc.; à, dat. \\
30 Assigner, attribuer, ii:o-v^{j,w; dito-taT-
T(i), f. TdÇw, acc.
DÉLESTER, va., ôter le leste de, xb l'p[Jia
d^p-aipéw-û, gén.
DÉLÉTÈRE, adj. lo Qui peut causer la
mort, 6rjX7\Tf,pio;, ov. || 2o Pernicieux, dXé-
Bpioç, ov.^
DÉLIBÉRANT, ANTE, adj., ^OuXeud{JL£voç,
t\, ov. Assemblée délibérante, 4\ pouÀri, t\ç.
DÉLIBÉRATIF, IVE, adj., 9U{JL6ouX£UTtxdç,
V), dv. Le genre délibératif, t6 autifiouÀsuTixdv,
oO. Avoir voix délibérative, tt.ç pouÀ% jxst-
DÊL
— 115 —
DEM
DÉLIBÉRATION, sf. l» Action de délibérer ^
ii pouX-ij, t\ç; "Jj 9ii\L6ovkf\, t\ç; i\ au|i6oo>wi,
aç. Mettre aùe chose en délibération, pouXi^v
7cpo-TiOY|(xi on l[i-6i\X(i) icEpî xivoç. || 2^ Exa-
men que l'on fait en soi'-mémey ô hoyi9\iôç,
ou; "fj ffiSvvota, aç. || 3» Résolution ^ -fj Yvw|xt„
DEI^IBERB, SE, p.p. Yoy. DéUBÉRBR. || DS
propos délibéré, (icxà Aoyi9(xoD. 1| Adj., hardi,
OpatTiSç, eta, u; BappaXéoç, ot, ov.
DÉLIBÉRÉMENT, adv., Ôpaasuc, Oappa-
Xéuç,
DÉLIBÉRER, TH. !<> Examiner, constater,
(en soi-même), XoyC^lotJLai, f. ioC(jLat; (avec les
autres), pouXsuoixai, f. eùaopuxi. Délibérer avec
qqn sur une chose, Ttvl Ttept tivoç au|i-6ou-
Aet5o{JLai, f. vopiai, ou àva-xoiv(5o[iai-oO{iai,
f. (ôaojxai. Il 2o Décider de, se déterminer à,
PouXgooiwtt, f. <TO{xai: yiyviiScTxu) e^ /'tn/". Ils
délibérèrent de faire la guerre, iêouXsuvavxo
icoXeuetv.
DELICAT, ATE, adj. !<> Agréable au
goût, vXuxûç, eut, o; rfivç, ela, ù ("f^Stcav,
iTto;). Ij 2» itfoz/, tendre, di:aX(5<;, if\, <5v ; jxa-
Xaxoç, •f\, dv. Il 30 Moi/, voluptueux, dicaXdç,
Ti, dv; {taXaxdç, 1^, dv: àôpdç, i, dv. M 4*» Fin,
délié, Xeicxdç, -/i, dv. || 5<> Faible, frêle, daOe-
vn;, sç. Il 6*» Fin, sensible, ô^u;, ewt, d. ||
70 Fin, ingénieux, àfjTeïbç, a, ov; SsÇidç, a,
dv. Il 8® Difficile, embarrassant^ Sucjj^epVîç, éç;
ôdaxoXoç, ov; dicopoç, ov. || é^ Difjficile à
contenter, 8d<TXoXo<;, ov ; ^aXeicd;, 4\, dv. ||
IQo Scrupuleux, côXagriç, éç.
DÉLiGATEBfENT, adv. !<> Mollement, vo-
luptueusement, àTuaXwî, [laXaxôç. |j 2° Jlvec
finesse, Xeircûç. || 3* Ingénieusement, àa-
TEtwç, àyyjiyfttii. Il 40 Scrupuleusement, eôXa-
DÉLICATESSE, sf. 1° Saveur agréable^
f, yXuxut7\ç, -i^toç. Il 2° Mollesse, tendreté, f,
ài:aXdTr\ç, 7\toç; \ jjLaXaxdxT^ç, irixoç. ||3o Mol-
lesse, volupté, 7| (i!aXaxia, aç; f, xpu^p-/), fi<;; •?!
à6pdxt\ç, Tf^xoç. Il 40 Finesse, ténuité, i\ Xeir-
xdxT.ç, 7\xoç. Il 50 Faiblesse, débilité^ "h àa^é-
veia, aç. || 6° Finesse, sensibilité, î\ 6^dr/\ç,
T,xoç. Il 7° Finesse, ingéniosité^ fi Xbtcxoxt,*;,
T|Toç; T^ dYX^vo^*» «^'Jl 8° Difficulté, i\ 8ucr-
5^speia, aç. || 9<» Habileté, ménagement, 'i\
pieTptôxT\;, •i\xoç ; 'i\ SsÇidxr.ç, 7\xoç. [j 10° Scrz<-
pMte, •?! eûXdÉôeta, aç ; -îi alSox;, oîîç.
DELICE, sm., fj -fiSovyî, t\(;. || Délices, sf.
f)l., at -îiÔovaî, ûv; -îj •cpuç'/i, %. Vivre dans
es délices, xpuçepwç Çaw-w. Faire les délices
de qqn, èv -fjûov^ ou xaô' iiSov^v eljxt xivi.
DÉLICIEUSEBfENT, adv., ^B'.axa,
DÉLICIEUX, EUSE, adj., ^SlOXOÇ, Tf\, ov.
Un vin d^élicijeux, oTvoç -î^ôiaxoi;.
DÉLIÉ, ÉE, p.p. Yoy. DÉLIER. || Adj.,
1° (jre/e, Wîncc, Xeircdç, T, dv; tcjvvdç, Vj,
dv. Il 2® Fm, pénétrant, d^uç, eîd, u ; «i^x^"
vouç, ouv. Etre délié, avoir l'esprit délié, àyx'i-
vouç el{xî.
DÉLIER, va. 1° Détacher, Xuw, àiro-Xua),
f. ffw, ace. Il 2® Dégager, dispenser, dtTco-Xdw,
f. aw; diï-aXXixTu), ace; de, g'én. Jl Se dé-
lier, vr., les mêmes verbes au passif.
DÉLIES, sf. ii\.,féte d^Apollon, à Dëlos,
xà AriXix, wv.
DÉLIMITATIO.\, sf., ô bpl7\k6ç, OU.
DÉLIMITER, va., bpi^tù, f. iu>, acc.
DÉLINQUANT, ANTE, sm. etsf., ô dStxcâv,
oOvxoç ; fém, i\ ifiixoOaa, t,ç.
DÉLIRANT, ANTE, adj., icapdE^puv, OV.
DÉLION, V., XÔ AV;Xiov, ou.
DÉLIRE, sm.j i\ icapdtvoia, aç ; i\ icapx-
Îpoadv7\, ir;ç. Qui est en délire, irapdfopuv, ov.
voir le délire. Yoy. délirer.
DÉLIRER, vn., icapa-voé(i>-b), f. i^vto ; irapot-
<ppoyétù-Ci, f. T,<T(«).
DÉLIT, sm., TÔ d8ixY\(Aa, axo<. Commettre
un délit, dc8ixéb>-<ô, f. 1^90).
DÉLIVRANCE, sf. 1° Affranchissement,
•fl Xdffiç, fcoç; -fi éXEuOlpwfftç, twç. || 2° fifmwc.
livraison, 4^ îxSoatç, eux; ; i; icapaSoffiç, eux;. ||
30 Accouchement, "ii jiat'guaiç, ewç.
DÉLIVRER, va. 1° Mettre en liberté,
IXsuOepdu-w, f. tiffw; (moyennant rançon),
Xuxpdojiat-oûpux;, f. «icoftai, acc. || 2® Affran-
chir, ÉXsuOspow-û, f. w<T(i), acc. 11 délivra sa
pairie des barbares, fjXeuôspwffs xljv TcaxptSa
aicô xûv SapSapwv. || 3° Débarrasser, àic-aX-
Xixx(i>; aico-Xuo), f. cto, acc; d'une chose,
xivd;. Il 40 Livrer, èx-SîSwjjli, irapa-SiSwjxt,
acc; [remettre entre les mains), i-^-yzioiX^tù,
f. tû, acc. Il Se délivrer, vr., (délivrer* soi),
lauxôv, 'ï\v, h aTT-aXXdîxxÊiv ou àxo-Xueiv;
(être délivré), dir-aXXaxxoixat ou àiro-Xûojiai
(pass.); de, gén.
DÉLOGER, vn, 10 Changer de logement,
Si-oixi'sOfiat, f. toOjiai. || 2© Décamper; partir,
a?pw, àva-ÎJsÛYvu{ii. || Va. I© Faire sortir de
son logement, jiex-oixCÇu), èÇ-oixîÇ(o, f. lû.
acc. Il 2° Chasser {d'un poste), éx-êiXXw,
acc; dCï'ix ou IÇ, ^^n.
DÉLOS, île, -fj A7\Xo;, ou. De Délos, A-f\-
Xioç, a, ov. Habitant de Délos, 6 Af,Xioç, ou.
DÉLOYAL, ALE, adj., c2tc:(ïxo;, ov.
DÉLOYALEMENT, adv., (iicîax(<>;.
DÉLOYAUTÉ, sf., •?) àictdxta, a;.
DELPHES, V., ol AeXvoi, ûv. De Delphcs,
AeXcpixdç, i\, ov. Habitant de Delphes, ô AsX-
fd;, oG.
DELTA, sm. lo Lettre de Valphabet, x6
SéXxa (indécl.). ]| 2° Pays en forme de A,
x6 AiXxa (indécl. ).
DÉLUGE, sm. 1° Grande inondation, ô
xaxaxXuffjxdç, ou. || 2° Grande abondance de
choses qui coulent, xô .ôeCpta, aroç. Un déluge
de larmes, de pleurs, Sa/pucov ^êC[i.a. ||
30 Grande quantité, xô 7:Xt\8oç, ouç.
DÉMADE, h., 6 A7\[ii67\<;, ou.
DÉMAGOGIE, sf., i\ STjfJLaytOYta, a;.
DÉMAGOGIQUE, adj., Bri\iOLy(jiy:y(.Q^, •/), dv.
DÉMAGOGUE, sm., Ô STjfiaYwydî, oîî. Etre
démagogue, ^twioLytoyédi-i^, f. Tjffo).
DEMAIN, adv., aupiov, éç aûptov. Pour de-
main, é; aSpiov, eU t^v ocupiov. De demain,
6, *?!, xô ocupiov. La fêle de demain, i\ aupiov
éopxï^, 7\(;. Il Sm., "îi aûpiov (s.-ent. fjjiépa).
DEMANDE, sf. 1° Action de demander, f,
aixTf^atç, ew(;; -fj Sér.aK;, eo;. Faire une de-
mande à qqn, SsTf^atv irpdi; xtva itoiéoiJiat-oOjjLai,
f. i/î<yopLai. Il 2° Action Judiciaire^ -îj Ypa^i^,
fjÇ. Il 3° Chose demandée, xô a'xTf^pia, axoç.
il 40 Question, xô èpwxT^jia, axoç; i\ épwx-r^-
a'.<;, ewî.
DÉM
— 416 —
DEM
DEMANDER, va. 1° Exprimer à qqn le
désir d'obtenir gq. chose ^ alT6w-u>, f. T,fffc> ;
(pour soi), alTéojAat-oGjiiaî, f. T,aojiat xt xiva
ou Ti icapi Tivoç. Il demanda II boire, ■5tt,«
icieiv. Je vous demande de m'écouter, aXxd
uiiâ; ou 8so[xai 6;jlûv dcxoOcraî |jlou. Demander
à qqn qq. chose pour qqn, akû icotpi tivô< ti
Ttvt. Il 2° Chercher pour voir^ ÇT,xicu-û,
f. i^ffo), ace. Il 3° S'enquérir d'une chose
auprès de qqn^ icuvBavojjiat tî tivoç ou tcapdE
Tivo;; Tivi ti IpuTibi-û, f. fjOb). Comme on
lui demandait (interrogé) s'il viendrait, il ré-
pondit, IpwTTiôglç t\ "nÇoi, àir-sxptvaTO. Il
i» Avoir besoin de, exiger^ Séopiai, gén, |1
Se demander, vr., chercher à se rendre
compte de, t^T.tiw-û, f. t.çtw, ace.
DEMANDEUR. EUSE, sm. et sf., 6 alrr,-
Ttxoç, ou; fem. •i\ alxr.TixTi, r\^ \\ Demandeur,
ERESSE, sm. et sf., (en Justice), 6 6:c&xti)v, ov-
xoç ; fem. i\ Siwy-ouffa, t^ç.
DÉMANGEAISON, sf. !<> Picotement à la
peau, -il xvf.aiç, ewç; xè xvfjajia, axoç. ||
2° Vif désir, fi c^oSpà litiOuixCa, aç.
DÉMANGER, VU., xvT|(ndt(i>-(Ô, f. dau.
DÉMANTÈLEMENT, sm., -^ ÂlCOXSlXtVtÇ,
6WÇ.^
DÉMANTELER, va., démolir les fortifi-
cations rfe, x6 xei/ô; Ttspt-aipio-w, gén. ;
àTco-xeixiÇw, f. iw, ace.
DÉMARATE, h,, 6 AT,[Ji2paxO(;, ou.
DÉMARCATION, sf., ôpKTfJLOÇ, oO. Ligne
de démarcation, xà pieOdpia, (*>v.
DÉMARCHE, sf. l» Allure, \ pa6i(ri;, etoç;
TÔ pi6iff(ia, axoç. || 2» Manière d'agir, con-
duite, •?! TcpaÇiç, ewç; :î| icpaYfJiaxeîa, a;; ô
xpdicoç, ou. Faire des démarclie.s,«T:pay^a-
TSÙO^l, f. et3i70|X3l.
DEMARQUE, sm., chef d'un dème, ô 8<\-
piap^oç, ou. Etre démarque, ÔT^jiapjréw-û,
f. T.ffw. Fonction de démarque, \ ST^iiap^îa,
DÉMARRER, va., aTpo), acc. Il Yn., a?p(<>,
aTC-aipci).
DÉMASQUER, va. 1° 0/er le masque de,
x6 TcpdffwTcov irspi-aipéto-Ô), j^^n. || 2° Faire
connaître, dévoiler, diro-oaivo); àico-xa-
>kuitxu), f. utj'w; èXeyyw, è^-eXé-v^w, ace. I|
Se démasquer, vr. !<> uter son masque, xô
icpdffcoitov icept-aipew-û. || 2° 5e montrer tel
qu'on est, è^-tKéf)(p\ijixi (pass.).
DÉMÂTER, va., ôter le mât de, xôv iffxôv
£^-a'.pé(o-b>, gén.; (en pari, du vent, de la
tempête), xôv îoxôv lïgpi-Ooa^Jw, gén.
DÈME, sm., canton de VAttique, 6 8-î\(ioc,
ou. Qui concerne un dème, STf^fJioxtxô;, •^, ôv.
Chef d'un dème, ô Sr.jjiapYoç, ou.
DÉMÊLÉ, sm.y Tj d{i»iao-/iX7\at;, ewç; ^ cpi;,
i8oç. Avoir un démêlé avec qqn, xtvl à^^\.<s&t\-
XÉ(t)-(û.
DÉMÊLER, va. 10 Séparer des choses
mêlées, Sia-xptvw, ace; d'avec, gén. \\ 2° Dis-
cerner^ ôia-xptvw, ace. Démêler le vrai d'avec
le faut ou du faux, xô <iXT,8èç xoG ^ebSoûç
Sia-xpivM. Il 3® Reconnaître, Sia-ytyvwffxw,
ace. Il 40 Débrouiller, éclaircir, caçpr.vîÇw,
f. lô, flcc. Il 50 Contester, à\itD'.<j6t\xébi-Si
irept et le gén.; avec qqn, t'.v{. || Sr démêler,
vr. lo Etre démêlé, les mêmes verbes au pas-
sif. Il 2^ Se tirer de, iic-aXXaxxojiat (pass.),
gén.^
DÉMEMBREMENT, Sm., "^ 8lio"lca9lÇ, £(•>(,'
6 5ia{iE>^i9(i()Ç, oC.
DÉMEMBRER, va. i^ Séparer les membres
de, àva-xÉ|xvo), ace. \\ 2® Diviser en parties,
6ia-(ncdu>-û, ace.
DÉMÉNAGEMENT, sm., x6 9X2uaYfa)V3tv.
DÉMÉNAGER, va., diiO-9X6ual^Ci>, f. avio,
acc. y Vn., ajttuaywYéw-û, f. TjŒw; (s'en al-
ler), ar-ipxoiiai.
DÉMENCE, sf., "f) {JLOcvb, a^; i\ itapa^po-
auvTf^, T,î. Etre en démence, 'ïcapa-'fpovsw-G,
f. Vjau).
DÉMENER (se), vr. !<> Se remuer vio-
lemment, ff^dSpa xiviofiai-oûfiai, f. t^6t|90[jl3'..
Il 2^ Se donner beaucoup de peine, 5ta-ico-
vcojtai-oOiJiai, f. if^oopLai.
DÉMENTI, sm., -^ 4'.^t}8ou(; alxia, a;. Don-
ner à qqn un démenti, êXévxw xivà «j^euSd-
fjLsvov. Recevoir un démenti, èMyxo\Liii (pass.)
<j/cu86{jLevoc, 7\, ov.
DÉBIENTIR, va. !<> Dire à qqn qu'il a
menti, tkéryjii xivà 4|6u5(5ui€vov. || 2° Nier
la vérité de', contredire, avxi-'ké^tù, dat. ||
30 i4//ej* contre, agir en opposition avec
une chose, i'kéy/ji^, èl^-ekéyyjù xi. || 4» N'être
pas conforme à, oô aufji-iwvéw-û, f. Vjaw,
dat. Il Se démentir, vr. !<> Se contredire soi-
même, lauxô, ^ àvxi-Xéyeiv. || 2® Manauer à
sa parole, rJ^v tcwxiv <]^e08ofi!ii, f. «J^euffoixai.
Il 3° S'écarter de son caractère, éauxoG, fi? t\-
(oxaoôat (moy. avec sens neutre). |l 4» N'être
pas le même, h aôxô;, -fj «ûxi^, xo aôxô oCx
et{ii.
DÉMÉRITE, sm., xà à^apxTt{ia, axoc; tô
icXT|iia6X7\{ia, axoç.
DÉMÉRITER, va.> dfjiapxavb) ; de OU ail-
préside qqn, etç ou irepC xiva.
DÉMESURÉ, ÉE, adj., &jJL£Xp0(, ov; Cicip-
(Jiexpo^, ov ; ô'TcepSaXXcov, ou 92, ov.
DÉMESURÉMENT, adv., (Syav, Xtav, urep-
6aXXdvx<>>c.
DÉBIÉTER ou CÉRÈS, déeSSC, -fj AT,lJLi^X7\p,
xpoç, etc. (voc. AfipLTixsp). Temple de Déme-
ter, xô A7\ji-f,xpiov, ou.
DÉMÉTRIOS, h., Ô Ar^^'/ixpioc, ou.
DÉMETTRE, va. !<> Disloquer, Sia-oxpé^b) ;
8i-ap8p6w-û, f. V|gw, acc. || 2° Destituer,
TtoLÙtù, f. 9b), acc; de, ^én. || Se démettre,
vr. 1° Se disloquer, 8ia-9xpé{poîiat (pass.). 1|
2° Quitter {une charge), xaxa-xîOtpiat, dico-
xtBsjiai (moy.); dtf-î-rjjxt, acc; (absol'), àito-
xîÔejiai ocpX'^v.
DEMEURANT, ANTE, adj., olxûv, 0U9a,
oCv, gén. ouvxoç, etc. || Sm., le reste, xo
"KoiTzôw, ou; ol dlXXoi, wv. || Au demeurant,
loc. adv., du reste, xà T^oiirov, xàXXa.
DEMEURE, sf. i^ Habitation, domicile,
i\ oTxTf\9i<;, ewç; xô oîx7\u3t, axoç; i\ oîxîa, aç.
Etablir sa demeure en un lieu, év x^P^^ '^'-^^^
xax-oixÉia-û>, f. ♦^9(«). Changer de demeure,
^ex-oixscd-û, f. 'f\9tù. Il 2° Temps du séjour^
■fl SuxxpiÇVi, î\<. Il A demeure, loc. adv., de
manière à demeurer stable, \iovi\uùi, fs-
6aiti)ç.
DEMEURER, vn. !<> Habiter, oixé(o-b), xax-
oixÉfo-Ô), f. Tj9w; 8ia-xp{6w; à ou dans, Iv e<
DEM
«17
DÉM
le dal. Il Demeurer chez soi, ouoiif>£u-«Â, f.
•f[Q<ù. Il 2o Employer du temps, Bix-xpi6iù. ||
3« S'arrêter, rester, {uvu, 6(x-|xévb>, èict-
[jL£Vfa>; dans, év ef /« dat. Demeurer sur
place (être tué dans le combat), cv x% (lix^Q
aico-Ovi^arxu ou mircca. || 4^ Etre permanent,
subsistei; durer, iiévu, 8ut-|xévb). || 5*^ Se
trouver, rester {dans un certain état), 6ia-
Te>kSo>-c!!>, ôia-ytyvojJLa;, St-iyci) et un participe.
Ils demeurent libres (étant libres), Sia-rsXoO-
(Tiv dvTsç éX6;36epot. Us demeuraient à ne rien
l'aire, St-fiyov àpyoûvreç. || 6» Etre de reste,
AEiico{jLat (pass.)-
DEMI, lE, adj., ^pLKTu;, eut, u. Une obole
et demie, ô6oX6<; xal ^(xktu^, ou (trois demi-
oboles), Tpt7i{iib>6oXiov, ou. Un an et demi
(et six mois), évtauTÔç xai {lî^vsc ë^. || A demi,
loc. adv. 10 Jl moitié, èÇ %iae{aç. || 2° A peu
près, ox^Sdv, o^eSov xi. \\ Demi suivi d'un
nom ou d^un adjectif forme un cei'tain
nombre de composés et se traduit par ■fiiii...
Les principaux sont donnés à leur rang
alphabétique,
DEMI- AMPHORE, sf., xà T|iJLia;xcpôpiov, ou.
DEMI- ANNÉE, sf., 6 É^ifXT^vo^, ou.
DEMI-AS, sm., xb -fifxiatraâpiov, ou.
DEMI-BARBARE, adj., i\\i.l6ip6xpoi, OV.
DEMI-CERCLE, sm., xà l,{xixuxXiov, ou.
DEMI-CHÉNIGE, sL, xà -^pLi)^ûîvixov, ou.
D'une demi-chénice, -îijiixotvixo;, t„ ov.
DEMI-CONGE, sm., TÔ "fijjLÎxouv, ou. D'un
demi-congé, fipitxo^ttoç, a, ov.
DEMI-COTYLE, sf., 'fl'îliJ.txoTÛXTj, T.ç. D'une
demi-cotyie, •fj^itxoxuXtatoç, a, ov.
DEMI-CUIT, CUITE, adj., %''£o8o;, ov.
DEMI-CYATHE, Sffl., Ô 'fipLixuaôoç, ou.
DEMI-DARIQUE, sf., TÔ TjpiiSsepEixdv, ou.
DEMI-DÉESSE, sf., TJ i^y.ibzoi, ou.
DEMI-DIEU, sm., ô Y|]jLÎ6eo<, ou.
DEMI-DOIGT, sm., TÔ ;?)(jLi8axTuXiov, ou.
DEMI-FOU, FOLLE, adj., T\{Xt;ji3V'/i;, é;.
DEMI-HEURE, sf., TÔ 7;{JLi(Opiov, OU.
DEMI-HOMME, sm., Ô 4\pLiav6p(i>7to<;, ou.
DEiu-LiYRE, sf., TÔ -f^ixiXiTpov, ou. D'une
demi-livre, fitxiXiTpioitoç, a, ov.
DEMI-MÉDIMNE, sm., TÔ TllXl|lé8ljJ.V0V, OU.
DEMI-MESURE, sf., TÔ -^[lipiSTpov, ou.
DEMI-MINE, sf., TÔ -ftpu^vatûv, ou.
DEMI-MORT, MORTE, adj., 6, 'i\ V^ôv/j;,
•îiTOÇ.
DEMI-NU, NUE, adj., i\\LiyuiLyo^, ov.
DEMI-OBOLE, sf., TÔ 'i\\u(û66'KiO'v, ou. D*une
demi-obole, 'fi{i'.a>6oXiaû>ç, a, ov.
DEMI-ONCE, sf., TÔ -^{XioCyxiov, ou.
DEMI-PART, sf., TÔ -fiLiixXriPlov, ou.
DEMI-PIED, sm. TÔ T|iJLiicd8iov, ou. D'un
demi-pied, ijuiicoSiatoc, a, ov.
DEMI-PLETHRE, Sm., TÔ f^jiilcXsOpov, ou.
DÉMIS, ISE, p.p. Yoy. DÉMCTTRE. H Adj.,
luxé, l^apOpoç, ov.
DEMI- SAVANT, ANTE, adj., %19090;,
ov.
DEMl-SETIER, sm., TÔ fnitexTOV, ou.
DÉMISSION, sf., -^ xaTaOcTi^, tiai ; -fj dicd-
9£atç, eue. Donner sa démission, àTzoxi^&]Uii
(moy.) dpxV.
DEMI-STADE, sm., TÔ ^\iundBiov, ou. D'un
demi-stade, :ii|uoTaSiaûK, a, ov.
DEMl-TALBNT, sm., TÔ f,)JLiTiXavTOV, ou.
DSBU-TO>r, sm., TÔ f^filTÔviOV, OU. D'uu
demi-toD, f^ptiTovisio;, a, ov.
DEMI-TOUR, sm., i{ xXt<TK, ttù^; â droile,
£icl 6ôpu; à gaucbe, èic* àamSot.
DEMI-VOYELLE, sf., TÔ T^^Î^OiVOV, OU.
1. DÉMOCRATE, A., Ô dTt(ioxpirr\;, ou;.
2. DÉMOCRATE, sm., 6 àvT|p (dvSpôc) 5v
(xoxpaTixds, ou.
DÉMOCRATIE, sf., -Tj ST,iioxp3Tix, «(. Eta-
blir, abolir la démocratie, tôv Sf;(jLov xxO-
toTT.jii, xara-Xdw, f. çw,
DEMOCRATIQUE, adj., Sr^pLOXpaTUÔ^, T|,
dv. Avoir un gouvernement démocratique, Sr.-
{lOxpaT^OHiat-ouiiai, f. T;6f|90tJL3ti.
DÉMOCRATIQUEMENT, adv., Sr.lJLOXpaTl-
Xbâ;.
DÉMOCRITE, h., b AT,{idxpiTO(;, ou. Les
disciples de Démocrile, oi AT)iJLoxp{T6iot, uv.
DEMOLIR, va., x3Ta-9X(zicT(i>, acc,
DÉMOLITION, sf., "h xaTaaxa<pi^, fi<. || Au
pi., décombres, xà, ipeiitia, wv.
DÉM(^, sm. 10 Génie bon ou mauvais, 6
8at{i(i)v, ovo< ; tô 8ai{idviov, ou. || 2° Mau^
vais esprit, diable^ les mêmes mots.
DÉMONIAQUE, adj., 8ai[JL0Vixd{, i\, dv.
DÉMONAX, h., b A-^SJLÛvaÇ, axTOÇ.
DÉMONSTRATIF, IVE , adj . 1° Qui dé-
montre, (iito8eixTixd;, i^, dv; (en rhét.), éici-
SsixTixdç, -fj, dv; (en gram.), Ssixtixdç, ri, dv.
Genre démonstratif, tô liciSstxTixdv, ou. ||
20 Expansif, xoivwvixdç, yj, dv.
DÉMONSTRATION, sf. l» Raisonnement
gui convainc, ii àirdSeiÇiç, ewç; 6 IXfyxoîi
ou ; -fj àva-pto, i\^. Il 2o Témoignage, marque,
TÔ TExii-fipiov, ou; TÔ jiotptdpiov, 00. IJ 30 Ma-
nœuvre militaire, "hi émSet^iç, ewç. Faire une
démonstralion, éicîSei^iv icoi^otiai-ou^ai, f. V^vo-
(Jiai.
DÉMONSTRATIVEMENT, adv., ilCl8eiXTl-
xw?, éXeyxTixû;.
DÉMONTER, va. i^ Faire tomber de che-
ua/, ïitTTou àiro-xpouu), acc; (en pari, du che-
val), àiïo-ffÊÎoiiai (moy.), acc. || 2* Désassem-
bler, 6i-aipiw-û; oia-Auu), f. arw, acc, \\ 3° Dé'
concerter, TapaTTw, f. df^w; tx-icX-ZiTTU), acc.
Il Se démonter, vr., les mêmes verbes au
passif.
DÉMONTRER, va., 6t{xvu]JLl. i^0-8e{xvu{jLi,
fiiaçOopoé, 5«. Il 20 Découragement, ^ àOujxCa,
DÉMORALISER, va. !<> Corrompre, 8ix-
©Otipto, acc. Il 20 Décourager, «Iç dOupttav
^(x-6iXXu>. acc. Il Se néMORALisen. 1« 5c cor-
rompre. ota-ySelpopiai (pass.). U 2© Se décoU'
rager, a6u|iiu)-w, f, i\9u}.
DÉMORDRE, VU. 1 o Quitter prise après
avoir mordu, Saxàv, oOaa, ôv ày-ii^fw. || 2o Se
départir de, af-hxx\iai (moy. avec seul
neutre), gén.
DÉMOSTHÉNE, h., 6 Ar)]xo7Qivr,<, ou;. De
Démoâthëne, AT,iioa62vixdç, /i, dv.
DÉMOTIQUE, adi., 8r,{A0Tixd<, "^f dv. Ecri-
ture démotique, xà crt\\ioxi%k fpd\i.^x%, wv.
DÉMUNIR, va. Voy. oéGAiiNia.
6.
DE.N
— H8 —
DEH
déntureu, va^, 8i-op0rc<u, ace.
bÉNATURE, ÉE, p.p. Voy. DÉNATURER. ||
Adj. l» Qui manque (Vaffeclion pour ses
proches, ioxopYo;, ov. ]| 2® Contraire aux
sentiments d'humanité ^ d7;dtvèpu>'ï:oî, ov ; Or;-
ptwSif^ç, z^
DÉNATURER, va., itapa-Tcpe^w, 5ia-5)9e{-
pto, acc. Il Se dénaturer, vr., les mêmes
\erbes an passif.
DENDRITE, sf., -f^ SsvSpd^uxoç (o'j) iréxpa,
aç. ^ ^
DENEGATION, sf., "f, âpvT,^t;, ewç; -fj èÇip-
VT^ffiç, ewç.
DÉNI, sm., -fj d:côoa7i;, cu); ; -^ i[pV7^7ic,
tw;;^-?; iÇapvT\fftç, ewç'.
DÉNIAISER, va , atj^povil^b), f. 10); ^pe-
vdw-ô, f. «ijw, ace.
DÉNICHER, va., ôter du nid^ rn; veottiSç
s^-aip£b>-û, «ce. Il Vn., abandonne?' te nid,
TT,; veoTTiôiç ÊX-icéxojJiai.
DÉNIER, va., àj)V£0{jLai-ouiiai, acc.; de,
inf, avec ixifi, c< si dénier est accompagné
d*une négation, inf, avec ji^ oô.
DENIER, sm., monnaie romame, tô 5v«-
piov, ou. Il Au pi., numéraire, argent, tô
dpyuptov, ou; xà XP^»!^'*'^'» "v- Deniers pu-
blics, xi fiTijififfia, wv.
DENIGRANT, ANTE, adj., ou6oXoç, ov.
DÉNIGREMENT, sm., -f\ SiaSo^Vj, f,;; f,
ptZTxavb, aç.
DÉNIGRER, va., 8ia-6iA)v(o; cpacuXL^^a), f. lû;
pa7xa{v(t), f. avfa), acc.
DÉNOMBREMENT, Sm., -f, (Xpî6tXT,(n;, eu;.
Faire le dénombrement des soldais, xÔ>v cxTpa-
xiwxwv àpi9[iôv ico'.éca-Ô), f. -^ffo).
DÉNOMBRER, va., dpi6{JLé(ij-w, é^-api6{JLSa)-
w, f. Yiffo), acc,
DÉNOMINATION, sf., \ ôvofiaaîa, a;.
DÉNOMMER, va., ôvo[X2c(^(>), é-R-ovciiaÇo),
f. dcro), acc.
DÉNONCER, va. !o Publier, àv-ayopsua) ;
Éx-aYTiXXw, f. eXû, acc. || 2o Signaler à la
justice, iJL7\vu(o, f. ffw; £v-ôeixvu(ii, acc.
DÉNONCIATEUR, Sm., ô jiTjVOxyjÇ, ou.
DÉNONCIATION, sf. 1» Publication^ -fj
litaY^eXCût, aç. || 2» Délation, accusation,
(action), ^ ixVjvuat;, eu>ç; -f, ëvSstÇiç, 6w<;; (con-
ienn de la dénonciation), xô (jL"/ivu[xat, axoç.
DÉNOTER, va., orr,jJ.a{va>, f. avw, OCC
DÉNOUEMENT OU DÉNOMMENT, sm., (d*un
drame", -fi xaxaoxpocpyj, f,;; (d'une affaire), tj
xp{(n<;, £(<);.
DÉNOUER, va., défaire ce qui est noué,
Xûo), f. atù, acc. Il Se dénouer, vr., Xuojjuxi,
f. 6i\7opLai.
DENRÉE, sf. \^ Aliment, xô loe^ixa, axoç:
(au plur.),xà ffixîa, wv. || 2° Marchandise, 4\
i^'Kokf\, f;ç; (au pliir.^, xà ûvta, wv.
DENSE, adj., Tcuxvoç, ■/), 6v. Rendre dense,
iruxvô<i>-w, f. ciffu), acc,
DENSITÉ, sf., 'i\ icuxvoxTiç, T^xoç; xô icux-
vdv, oO.
DENT, sf. 1° Des animaux, h 68ou;, dvxoç.
Dents de devant, ol irpôaOsv ô66vte<;. Dents de
derrière, ot évxô; oSôvxsç. Faire des dénis,
ôSovxoçuéw-ô), f. i\<3iù. Les dents percent, dva-
xéAXouj'.v ol ôSdvxsç. Perdre une dent, ôSôvxa
£x-6i>»)iw. Avoir mal aux dents, ôoovxaXyéw-
b>, f. T,9u>. Ne pas desserrer les dents, où6è
YpO Xiyw. Ij 2» D'un tn^^rumen^, ô ÔSouç,
ovTo;. Munir de dents. 6§ovxd(i>-cû, f. covo),
acc. Qui a des dents, ooovxtxôç, Vj, ov.
DENTE, ÉE,^adj., dSovxixôc, Vj, ôv.
DENTELÉ, ÉB, adjw, Ô5ovxa>xô;, i^, ôv.
DENTITION, sf., T| ôSovxospuîa, aç.
DÉNUÉ, ÉE, p.p. Voy. dknuer. Il Adj., vujx-
v6ç, Tf„ dv; év6cT,c, i;, gén. Dénué de res-
sources, dfitopoç, ov.
DÉNUEMENT OU DÉNÛMENT, Sm., fj Iv-
6e'.2, a(. Qui est dans le dénuement, èv6sf,{,
é;.
DÉNUER, va., yupLvdu-fa), f. (d9b), acc; de,
.çcn. Il Se dénuer, vr., 7'ujj,v6ojjLai-oO|iat, f.
(i)OV\ffoiJLaci; de, gén,
DENY8, h., AlOVt^fflOC, ou.
DÉPARER, va., àlco-x09p.éo)-(à, f. r^dui.
acc.^
DÉPART, sm., :?! eÇoôo;, ou; i\ àra)»>ia-p^,
^'i; "h èçÉXocai;, ea>;; (par mer), ô dicoTcXou;,
ou. Il Se rend souvent par un verbe signi-
fiant partir. A mon départ (en partant), ^dic-
luv, ovaa, dv. Avant mon ciépart, je le vis,
icplv dic-iEvai aûxôv eI8ov. || Point de départ,
DEPARTEMENT, sm. 1° Circonscription
territoriale, i\ ixap^îa, «Ç. || 2° Attribution,
administration, ^ 6ioîx7|9i;, euç. Le départe-
ment de la guerre, i\ xûv irspl xôv ndAEjxov
StOtXT^dlÇ.
DÉPARTIR, va., distribuer, Sta-vEtiu), acc.
Il Se départir de, vr., se désister de, dç>-{ffxa-
(juxi ^moy. avec sens neutre), gén.
DEPASSER, va. 10 Aller au delà de, (au
pr. et au fig.), ûitEp-SiX^w, acc, \\ 2® Devan-
cer, laisser derrière, (au pr. et au fig.), ©Si-
v(i), àizo-'kei-Kta (et moy.), acc. Il dépassait les
autres hommes en sagesse, xoC>< dXXouç dv-
Opwicouç dir-EXEÎTCEXo xeoItô 5>povEÎv. Il 3* S*é'
lever au-dessus de, ÛTrsp-Éyw, gén,
DÉPAYSER, va., faire changer de pays,
p.sx-oixiÇ(i), f. ici), acc. Il Se dépayser, vr.,
(JLEX-0'.xéb)-&, f. •f\Qiù.
DÉPÈCEMENT, sm., Ô 9icapaY{idc, oG.
DÉPECER, va., xEp(jLax{s<>^, f. lû', xaxa-
[XEpî^o), f. ici); axapdxxb), f. d|(i), acc.
DÉPÊCHE, sf., fj éitiffxoX-ifi, %. Voy. let-
tre.
DÉPÊCHER, va. 1° Hâter, xax«5vw, f. uvw;
(TircuSw, f. Ei5ff(o, acc. Il 2° Envoyer, dito-
ffXÊXXo), ic6|XTro3, acc; à, vers qqn, icpdç xtva.
Il Se dépécher, vr., se hâter, aicEuSb), f. aa> ;
£7C£ÎY0[JLai, f. EÎ^Ofiai.
DEPEINDRE, va., dit-fiixd2^(<), f. d^opiai (aor.
dic-stxaffa), acc.
DÉPENDANCE, sf. !<> Sujétion, fj ûrdxa^iî,
Etdç; (5crvtïu(2c),-f| SouXsi'a, a;. Etre sous la
dépendance de qqn, uir^xodc. dv eI{i{ xivt ou
xivoç. Il 2° Rapport, fj ouvaçi^, f,ç. || 3o Ac-
cessoire, "fj itpoaÔT^xir^, t,;.
DÉPENDANT, ANTE, adj., (en pari, des
personnes), ûir^xooç, ov, oén, ou dat.; ôicoxe-
xayfjLsvoç, ij, ov, dat.; (des choses), dvT^pxr,-
jisvoç, Ti, ov, gén, avec ex ou éÇ.
1. DÉPENDRE, va., détacher ce qui est
pendu, >kiJ(i>, dico-Xu(i), f. cw, acc.
2. DÉPENDRE, vn. 1° K/rc subordonné à
DEP
— H9 —
DEP
çqfh ÛTTiTtoôs, ôv sîui Tivoç ou t:vi ; apxojjisi,
I. ibp^^aofuu on xjMrcsojuu-DÛuai, f . T|6T)<ro{xai
uicô Tivoç; (êiTY esclave <2e), ôou'Xeûb), f. vco,
da/. Il 2® Provenir de, reposer «kt, clfil iici
e< Ztf aa^. ; xpsfutpjci è% et le gén, ; àva-'XCijjLai
ètzi et le daL U dépend de moi, ér' i^i foru
Faire dépendre nne chose, ^-apTâw-û, f. "^ffu
xt ; de, gén. \\ 3» Dériver^ découler de^ ytyvo-
fjLsi on cifu £x ou àirô e/ le gén, || 4® Appar-
tenir à, 'Èpov-i^iuA, dâ<.
SKKIiS, SBL pi. i*^ Frav:^ ii fiaicâvT^, 't\ç;
"zà 5a^câv7|Ju^ acroc. Anx dépens de qqn, àxè
Twv x.pT.fJwrcwv t:v()ç. A SCS propres dépens,
Totç obceioiç 28£(u^ Vivre aux d^ns des
antres, xà SXhùv oaicacvitd-û, f. ^vw. || ^ Dé-
triment^ perie^ ^ Pa«6t„ i\z; xb xaxôv, ou.
Aux dépens des antres, ixl tÇ tûv dôcXwv
pXaé6^. Faire qq. chose anx dépens de son
bonnenr, de sa réputation, {jLsrà xf^ aùxoH
atÎCTj^vTjÇ Tcoœîv tu
DKPGNSE, sf. 10 Argent déboursé^ ^
oxicdcvi), f^c ; Ta 6aiczv7\{jLa, aTOc; Ta àviXoAjtot,
sToç. Faire de^ grandes dépenses pour qq,
chose, iBoXkà ei{ ou icpôç Tt Samviu-û, i.
fjOta. Il 2« Lieu où ton seiTe les pn>visitms,
ta TajuETov, ou.
DKPEBSSBR, Ta. 1« Emptof/er {de Vargenf)^
ôocffxvxb)-^, f. i;7fa); àv-aXiorxu), aoc.; pour
ane diose, eîç ou «00; tu 1| 2o Emplof/er^
consumer^ iv-aXio-nw, ace.
DKPENSIER, lÈRE, adj. et subst., Saica-
vTipck, a, év; icoXuTEÎ^f.ç, éç.
DÉPÉRIR, vn., jjLxpatvopiai, f. avOi^ffOjiai;
Sui-^eipo{jLa: (pass.).
DÉPÉRISSEMENT, sm., ^ SlxoOopi, â;.
Dépénssement de la santé, ii (jiipâvTi^, c<o{.
DÉPEUPLÉ, Éfi, p.p. Voy. DEPEUPLER. ||
Adj.^ dvioTSTOç, ov; Ipi^jio;, ov.
DKPEUPLBMENT, sm. i« Action de dé-
peupler, i^ iviTraaiç, su^. || 2» £/af dim
pays dépeuplé, ii ^pv^H''-', «c ; :f^ ÔXiyavSpu)-
sta, aç.
DÉPEUPLER, ya., épT,{i6u>-û, f. i&9w; 6X-
«ev6<i>-û, f. <i!>9<i», ace,; de, ^én. || Se dépeu-
pler, Tr., les mêmes verbes au passif.
DÉPILATOIRE, sm., TÔ 4'lXuOpOV, ou.
DÉPILER (SE), vr., perdre son poil, ^iko-
0|ia(-oO{jLai, f. wèV|70{xau
DÉPISTER, va., àv-ixveûw, f. ow, ace.
DÉPIT, sm., ii dYavixTT^at^, cuç; f, ôpy^i,
vie. De dépit, par dépit, uic' ôp-fT^ç. || En dépit
DB, h>c. prép.^ Voy. MàLoné.
DÉPITÉ, ÉE, p.p., ix^^H^^^'C) ^n ^^ > ^P~
DÉPITER, va., ôpytCu, ace. |j Se dkpiter,
vr., dpyiÇo|iai (pass.), à)fio\Lxi; de, cfa^, au^c
ou sans èm.
DÉPLACÉ, ÉE, p.p. Voy. DEPLACER. || Adj.
1» Qui n'est pas à sa place, ixoizo^, ov;
âxatpoç, ov. Il 20 Inconvenant, àxvKoç, ov;
DEPLACEMENT, sm. i» Action de dépla-
cer, ii iJi«Taxivi\fftç, ewç. I| 2° Action de se dé-
placer, \ (jteTdtvTacriç, e(i><.
DÉPLACER, va., {jLc6-t9TT^(xt, {i6Ta-TÎ6ir^(X( ;
)X€Tx-xivéci>-û, f. i\<sîù, ace. Il Se déplacer,
vr., ^0-tcrTa(iai (moy. avec sens neutre).
DEPLAIRE, vn. 1° Etre désagréable à,
àir<«G£9X(o^ dal. ou <icc. |] 2« Fàchei\ àviiw-
w, f, iff«, «ce. Il împers. II me déplail (je
suis mécontent), a^^ofuti ovpc ur partie., on
Avec &ri e/ /"tnât. ou Vopt. Il me dépiaf t de
voir, àxhofuu 6pûv on Sti bp&, || Sr déplaire,
vr., 5uv-ap€QT«b>-«», f. ^ou; dv\6«H ^X^*
DM^LAISANCB, Sf., ii éi\Biai, ««.
DÉPLAISANT, ANTB, àffii^i, €<; Su9Xt>
DÉPLAISIR, sm. 10 Chagii.n, t ^vui, «<;
■ij Xùirri, ijç. Il 20 Mécontentement, ii Bueaipi-
OTT^ort^, ruK; Ta Suvipcorov, ov.
DÉPLANTER, va., lUta-^uTCi^b), f. tûcM;
|itT-«tp«, acc.
DÉPLIER, va., «vs-irru99Ù, f. Tru^«>, acc,
DÉPLOIEMENT On DÉPLOÎMENT, sm.,
^ dviicTu^K, cuk; (d'une armée), ^ i^Ai^i^,
déplorarlb, adj., olxTpô<, «, dv; IXc-
civô;, Vî, dv,
déplorarlbment, adv., o2xTp«»<, «X€>
DÉPLORER, va., 6p1)vi«»-^, f. ^ea>; x\ottb>,
att, xkibi, acc,
DÉPLOYER, va. 1« Etendre, développe7\
iva>iceTivvu{u, cx-icctivvojjLi: (iva->ictÛ9ff(i),
f. ûÇw ; (nne arraée]i, lx>Tt{v«», cI^X^ttm, «zoc.
h 20 JHonfrer, iTc;-6etxvujii (et moyen), «ec. ||
Se déplotek, vr, 1« S'étendre, se développer,
les mêmes verbes au passif. || 2o Se montrer,
dva-«aîvo(jL9ti (moy. avec sens neutre).
DÉPLUMÉ, ÉE, p.p., é^^iXMjjLtvo^, y[, ov;
^i^ôj, ifi, dv.
DÉPLUMER, va., <|;i\(i<«i-<&, f. w9fù, acC* ||
Se déplumer, vr., itTtpoppu<w-«^, f. V^Vd).
DÉPOPULARISER, va., Tfi< TOO €f|pLOu cô-
voCaç à7co-9Tcpéw-û, acc. Il Se dépopulari-
SBR, vr., Tfic TOC â^puOU CÙVOÎOtC Ix-ICÎHTM.
DÉPOPULATION, sf., i\ 6\^ya^f^^bi^Klx, «{ ;
^ ÊpTiiiîot, a;.
DEPORTATION, Sf., 6 €^opi9{Ji<{<, oO.
DÉPORTEMENT, sm., % ioutTMt, a<; i\
DÉPORTER, va., C^'Opî^cD, ircpwopî^b), f.
lû, acc.
DÉPOSER, va. 10 Mettre bas, quitter,
xaTai-TiOT,(u, dico-T{Oi^pLi (et moyen); xata-
piXXt», acc. Déposer une charge, oîpxV xar»-
Tt6c{jLai. Il 20 Mettre en dépôt, remettre, xata-
xi^-f\\u, (et moyen), icapaxaTa-tCOtfLat, acc.
Déposer qq. chose dans un lieu, x«toi-Ti9e{xa{
Ti sU Tdicov. Déposer de Targent chez qqn,
ipyOpidv Tivi x2Ta-Ti6i{iai. Etre déposé clieK
qqn, icapi Tm xciixau || 3o Destituer, Voy.
ce mot. y Vn. io Témoigner en justice^ (lapxu-
p<(i>-&, f. 7|(T(D. Déposer contre qqn, xait«-{iotp-
Tupi(i)-â t;voç. || 2o Former un dépôt, û(p-
fffTxaai (moy. avec sens neutre).
DEPOSITAIRE, SU), et sf., 6, fj f OXfli^, axo;.
DÉPOSITION, sf. 10 Destitution, •f\ xati-
icaoaiç, twç. || 2© Témoignage en justice, t6
(jiapTÛpiov, ou; f; (tapTUoCa, oic.
DÉPOSSÉDER, va., CX-6iXXfa>, occ.f de,
?^én. avec ou sans ix, iÇ. Etre dépossédé de,
x-itÎTrcb), gén. avec ou sans tx, c^.
DÉPOSTER, va., dic-cXaOvb), acc»; de, ^(fn.
arec iird.
DÉPÔT, sm. lo /(c/ton de déposer, •i\ àit<5-
DEP
— 120
bÉR
0tariç, ewç; y\ xaxaÔeaiç, ewç. || 2° Ce quon a
déposé, î\ xaraôi^xo, t,ç. |) 3° Lieu où Von
dépose des objets^ tô Tajiieîov, ou; ô 6t. «au-
pcJç, oO. Il 4» ilôcèj, t6 à7t6ffT»ijJux, ato;. ||
bo Sédiment, •![ ôicdaTaaiî, ewç.
DÉPOUILLE, sf. lo PeaJi rfo»< /e^ ser-
penls et les insectes se dépouillent, i[ ^sôr,-
p{;, l'Soç. Il 20 Peau enlevée dun animal,
xà 8sp{xa, ato;; i\ Sopdf, a(. \\ Au fia, La dé-
pouille mortelle, la dépouille, les dépouilles
de qqn, ta aûpii (otxoç), xi Xet<]/avâ (wv)
xivo;. jl 30 Objets enlevés, butin, i\ Xeta, a; ;
Ti avtÛAa, wv ; Ta Xxçupa, wv.
DÉPOUILLÉ, ÉB," p.p. Voy. DéPODlLLEB. ||
Adj., Yuji.vd;,f„ 6v. Ame dépouillée du corps,
tj/u/*^ yupLv-^ ToG ffwpiaTOÇ.
DEPOUILLEMENT, sm. i» Action de dé-
pouiller, ■i\ aûXTjfftç, ewç. || 2° Dénuement, i\
IvSeiot, «<;.
DÉPOUILLER, va. lo O^er Za ;)6au de,
àico-Sépw, ace. | 2» Déshabiller, àito-5uw,
ace. ; de, ace. \ 3° Dégarnir, yujxvdw-w,
f. to(Tb>; 4'iXô(i)-(ô, f. (i^9b>; ipr^^àtù-d, f. (iSjb),
ace; de, gén. \\ 4° Priver, àito-aTÊpéw-ô,
ace; de, .^c'/i. || 5® Quittei', abandonner,
dtTto-5uoîi.at (moy.), àico-Ttôsjxai, ace. || Se
DÉPOUILLER, vr. 1° Quitter sa peau, tô y/ipaç
éx-8uo{iai (moy.)' Il 2® Quiltcr ses habits,
dito-Sûojiai, éx-5uojjLai (moy.); de, ace. || 3°
Se dégarnir^ YU{xv<Jo{iat-oû{jLat ou <)/iXdo[jiat-
ou{iai, f. a>6/j<Tojiai; de, gén. || 4® Quitter,
renoncera^ iico-TiOejiai, xata-TvBsfjiai (moy.),
acc,^
DÉPOURVOIR, va., YU|XV(Jw-w, f. (i»Tw;
tj'iî^ôw-w, f. wau>; èpir\{j.6(«>-û, T. tiiffu), ace;
de, gén.
DEPOURVU, UE, p.p. Voy. DÉPOURVOIH. ||
Adj., qui manque de, ivSef.ç, U, gén. Etre
dépourvu de, èv-ôsofjiai, gén. || Ao dépoorvo,
loc. adv., sans être préparé, àitapaoxeûwî ;
i\ àTrpoaSoxTjTou. Prendre qqn au dépourvu,
dTrapaorxeuôv Tiva XapiSavoj.
DÉPRAVATIOX,' sf., 7^ SiaOopi, 5?; -f^
icovT^pîa, aç.^
DÉPRAVÉ, ÉE, p.p., 8tS(p6ap(i.gvoc, 7\, ov;
icovrpôç, a, ov.
DEPRAVER, va., 5ia-'i>ds{p(o, acc.
DÉPRÉCIATION, sf., T| TT.Ç TlJJLÎ^Ç jlglWJlÇ
ou éXaTt(i)9iç, eo)i;.
DÉPRÉCIER, va. !<> Mettre au-dessous de
son prix, t^v Tipi^v {xsidto-Û), f. wjo>, ^^n. ||
20 Rabaisser le mérite de, ^auXîÇw, f. iw;
xaxi^o), f. tû, acc.
DÉPRÉDATEUR, TRIGE, adj., Xr^truixô;,
•^, ov. )| Sm., ô ^TiOT^iç, ou.
DÉPRÉDATION, sf. 1° Pillage, •i\ XijjaTci'a,
oç. H 2o Malversation. Voy. ce mot.
DEPRENDRE, va. Voy. SÉPARER.
DÉPRESSION, sf., fj (TUVÎÇyi91{, 6(i)<.
laisser, xae-tÇojiai. || 2© Se déprécier réci-
proquement. dXXi^Xouç, a;, a xaxC^siv ou
çauÂÎÇeiv.
DÉPRISER, va. Voy. DÉPHéciER.
DEPUIS, prép. 10 A partir de, iicô, Ix
ou èÇ et le gén. Depuis lougtemps, Ix -tcoXXoj.
Depuis ce temps, àrzô toûtou ou toOSe toO
gpôvou. Depuis lors, dicà touSs, èvTeûdev.
epuis peu de temps, depuis peu, è| ôXîyou,
irp(j)r|V. Depuis quand? éx ic6<7ou ^rpôvou; De-
puis la montagne jusqu'à la mer.'sx ou à-rô
Tou Spouç tU T^v OiXaxrav. |j A la question
depuis combien de temps? on emploie ordi-
nairement un nombre ordinal à l'accusatif
avec ou sans oSxo;. En grec il faut alors
ajouter une unité à ce nombre. Il est arrivé
depuis deux jours (c'est le troisième iour de-
puis son arrivée), i^-îxTai TpiTT^v f)pr\ Tjjié-
pav ou TptTT\v fiiiépav TaiJTT,v. || 2o Postérieu-
rement à, après, Corepov, gén.; [A^Ta, acc.
Il Depuis, adv. de temps, èx toûtou, è^ èxài-
vou, C(rcgpov. Il Depuis que, loc. conj., ê^ ou,
dç* oO, 6^ oTou et l'indicatif.
DÉPUTATION, sf., "fj TtpeffSâia, aç ; (à une
fêle; à un oracle), "fi 6Ewpia, aç. Voy. amrassade.
DÉPUTÉ, ÉE, p.p.^Voy. députer. || Sm., 6
itpeuôeuTVîç, oO, pi, oî icpsaSsiç, ewv. Dépnlc
d une ville grecque à un oracle, à une fête,
6 66(<>pd;, oO.
DÉPUTER, va., àlco-TcéXXci), à-KO-TtéiLTtbi,
icsjiitw, acc; à, eU et l'ace; vers, icapi et
l'ace.
DÉRAGINEJCENT, sm., t6 éxicpepivi^Eiv ;
de, acc.
DÉRACINER, va. lo Arracher avec les
racines, Êx-irpe|xv{î|(o, f. tw, acc, \\ 2o Détruire
entièrement, oEpS-r^v iv-aiosw-û, acc.
DÉRAISON, sf., •fjiXoyia, aç; t6 àXôytcTTOV,
ou ; ^ dvoia, a{.
DÉRAISONNABLE, adj., dXoyo;, ov; àdr^-
Toç, ov; daûveTo;, ov.
DÉRAISONNABLEMENT, adv., dXdvoj; ;
dXoYÎffTU);.
DÉRAISONNER, vn., dXdvwç Xfi'YO); icapa-
(ppovsu-o), f. l^ffU).
DÉRANGÉ, ÉE, p.p. Voy. DÉRANGER. ]| Adj.
lo Qui est en désordre, dTaxToç, ov. Avoir le
cerveau dérangé, Tcapa-^povsw-o), f. yjaci). ||
20 Déréglé, dcxwxoi;, ov. Etre dérangé dans sa
conduite, dortÔTb); ^aco-û.
DÉRANGEMENT, sm. 1© Manque d^ ordre,
i\ àxo^ta, aç ; ^ dxo(y|i{a, a;. || 2o Désordre,
trouble, fi Tapaxô, r^<i; ^ ffuy/uaiç, ewç. ||
30 Incommodité, gène, ô ôx^oç, ou ; -if^ d<j/o-
Xta, aç.
DÉRANGER, va. lo Oter de sa place, xt-
vé(i)-(tf, {i£Ta-xiv6fa)-cï), f. Vjffca, acc.Jj 2o Mettre
en désordre, troubler, X(xpàxx<û, f. aÇw; ouy-
Xiw, acc. Il 30 Incommoder, iv-o-/\étù-b), dal.
ou ace. Il 40 Rendre déréglé, ddwxov icoi£(i>-b»,
f. Viau), ace. || Se déranger, vr. lo Jitre été
de sa place, troublé, etc., les mômes verbes
au passif. || 2o Devenir déréglé, dawToç, ov
YÎyvojxat.
DERCYLIDAS, h., 6 AepxuV'Sa;, ou.
DERECHEF,^ adv., a&Oi(;, icaX'.v.
DÉRÉGLÉ, ÉE, adj. lo Qui est sans règle,
dTaxTo;, ov. || 2o Désordonné, dissolu, daw-
Toç, OV ; àce.Kp\(;, éç.
1. DÉRÈGLEMENT, sm. lo Désordre, 'f\
dTa^fa, a;: i[ dxocjiia, a;. || 2o Conduite dé-
réglée, •?! avtùxioL, a;; +, àve^veia, aç. Vivre
dans le dérèglement, àxoa{asw-û, f. i^<ja>;
dac^yaivu), f. «vw.
DËB
— «21 -
DES
2. DÉRÉGLÉ3i£\T, adv., satis fé^le, ixi-
DÉRIDER, va. 1« Oler Us rides. Ta; fu-
TÎSaî Xfiatvb), f. avô, gén. \\ 2» Egayer^ çai-
cp'jvb), r. uvfa>, occ. il Sb débideb, vr., et se
dérider le froot, dérider son front, t6 {liTu-
DERISIOX, sf., ô xaTi^E^tCD;, uto; ; \ oxû-
<î|tç, e»î; ^ Y^eyaaia, a;. Toarner en déri-
sion, xa-ca-YeAioi-ô, g'é/i. Qui est un objet
de dérision, xaTz^éXasTo;, ov.
DÉRISOIRE, adj., yéXoio;, a, ov; xaTa^^-
Xa^To;, ov.
DÉRIVATION, gf. 1» Des eaux, t| àytxzioi,
«î ; "^l èÇo^ETÊta, «î. Il 2» De* mots, r\ irapa-
DERIVE, sf., \ lxx)«'.7ic, ecu;. Aller à la
dérive, Tf^( 68ou Ix-Tpé-jcojjiat (moy. avec sens
neiilre).
DÉRIVÉ, É£, p.p. Voy. IiKRIVER. || Sm.,
(eo ^ammaire), tô icapzY(«>Yov, ou.
DÉRIVER, vn. 1° S'écarler de sa route,
TT^; oSoû êx-rpéivoijuxt (moy. avec sens neutre).
Il 2» Provenir de, yiyvojiai Ix, èÇ on drd
et le gén, || Va. 1» Conduire par un canal,
oyixt^tù, i\-oyzxzùîù, f. ejdw, ace. Faire dé-
river, les mêmes verbes. || 2» Faire prove-
nir, tirer, (en grammaire), -ïtap-iyw, ace.;
de, ace. aoec irapi.
DERME, sm., TÔ Séppia, aTOÇ.
DERNIER, 1ÈRE, adj. !<> Qia vient après
tous les autres, It/^<xxq^, t„ ov ; CoTaTo;, i\,
ov; TcVuxau)!;, a, ov. Pour la dernière fois,
ta Te>keoTarov. Le dernier supplice, ^ éff/arr,
(r,ç) Tijiwpwt, aç. Rendre à qqn les derniers de-
voirà, Ta vopii^dpieva tivi Tcoiéoi-û, f. t.jw.
Taer tous les prisonniers jusqu'au dernier,
toù; alx|xa>»o>Toyç àico-XT£iv(i) dfiravraç ou
àBpoouç. Il 2« Antérieur, précédent, irpore-
po(, a, ov. Dans la dernière guerre, év xC^
TOotépo) icoXéjjK]). Il 3® Extrême, suprême,
lrfvvi<i, T^, ov; âxjôoç, a, ov. Subir les der-
niers outrages, Ti I^/olxol ica<jx<«>.
^ DERNIÈREMENT, 'adv., vewJTi, lva-)fXOÎ.
DÉROBÉ^ ÉE, p.p. Voy. DÉROBER. || Adj.
1« Pris en cachette, xkoTzaXo^, a, ov. || 2° Ca-
ché, xpuirro;, 1^, ov; XaOpaTot;, «, ov. || À la
DÉBOBÉE, loc. adv., Secrètement, xpu'^a, xpu-
?i MÔp(j.
DEROBER, va. 1° Prendre en cachette,
xXiicTa), uico-xX£TïTw;xÀt«)Tteùti), f. eûaw, ace.
Dérober (jq. chose à qqn, xXsircu) ou 6îp-atpéo-
Itxi-oOjiat xi Ttvo;. j| 2*» Cacher, voiler, xpuTtTw,
ijo-xpuirru), acc. || 3° Soustraire, è\-(xipéo\LOii-
oojwi (moy.); ffci>tcj, àva-ay^w, aee./ à, êx,
É^, ^én. Il Se dérober, vr. i» Se soustraire
à, esquiver, fpsùyta, àico-f eoyo) ; è^-ÎJTajxat
(moy. avec sens neutre), ace. Se dérober aux
ieax,^ aux regards, à la vue, àçavîÇojxat,
I. i07r|90{iai. Il 2° S'enfuir, dito-SiSpa^xw.
DÉROGATION, sf., -fi icapiôadt;, EU); ; à,
.çen. Dérogation à une loi, ti irapavojxia, aç.
Dérogation à un traité, -fi iïapa(jirôv6T,5iç,
DÉROGER, vn. io Modifier, {leTa-icoiéw-w,
f. T,ffu>, ace. Il 2® Contrevenir à, itapa-Saivw,
ûcc. Il 3° S'écarter, déchoir de, ex-itiuTw,
.7^n. arec è/., è;. || 4® FûtVe des choses in-
dignes de, àviÇix irpaTTw, gén.
DÉROUILLER, va. i» Oter la rouille de,
TÔv lôv lio-atpÉcA-û, ^en. ; cÇ-iôw-û, f. i&9ti>,
ace. |] 2° Façonner, former, xat8£Uù>, f. toau),
ace. Il Se dérouiller, vr., les mêmes verbes
an passif.
DÉROULEMENT, sm., i^ àvAi^K, eu;.
HÉROULER, va., dv-eXÎTTb>, è^-eXÎTTcd, eux.
Il Se oéroolbr, vr., les mêmes verbes au
passif.
DÉROUTE, sf., -f^ Tpoxf„ îjç; f, çu^rt, f,ç.
Mettre en déronte, clç ^u-j^^v xpéittù; Tpéico-
jiai (moy. avec sens actif), ace. Etre mis en
déroute, Tpéxopat (moy. avec sens neutre).
Les ennemis furent mis en déroute, oi Tcoké-
uiot èxpdtco-'rco ou CTpairr.ffav.
DÉROUTER, va. {° Détourner de la route,
«iico-TCAavaw-ô, f. f,aw, aec. || 29 Déconcer-
ter, TapaTTû)j6wt-TapaTTu), f. atÇu, acc.
1. DERRIERE, prép., omffOsv, é^dicisOEV,
</é;i. Derrière le dos, xaTà vc&tov. Qui a les
mains liées derrière le dos, dirtcrcu tù yjlpe
BzBz\iéyo<i, tj, ov. || Adv., àtihia, ôma6€v,"xa-
TomcfOEv; (avec monvM, tU xoùiiL<na, eîç too-
iKffOsv. Par derrière, mêmes mots. || De der-
rière, loc. adv., éx Toû dTR^Ocv, 5xia6£v. De
derrière, qui est derrière, ô, i\, xà dmaOEv ;
ôirt^ioç, a, ov. Les pieds de derrière, oî ôicia-
Oiv ou ot ÔTCÎffOtoi icoSeç.
2. DERRIÈRE, sm. \^ La partie posté-
rieure, Ti ÔTciaÔEv, Ta àn'ob). Le derrière de
la tête, Ta ÔTTtffu TTjÇ xEçaXr.ç. |1 Au plur. (en
pari, d'une armée), ol xax* o6piv, oi 5ic:aO£v ;
01 éir.T£Tay|xivoi, wv. Fondre sur les derrières
d'une armée, xaT* oôpàv icpod-mircw. I| 2° Par-
tie postérieure du corps, ô TcpuxToç, où; -îj
iruvT,, f.ç.
DÈS, prép., àxô, EX on è^ et le gén. Dès
l'enfance, ex 7cai6d;, ex itaî5ù)v. Dès le point
du jour, É^ éu)Oivou. Dès lors, (dès ce moment),
EX toutou; (en conséquence), 8id, oôxoCv. ||
DÈS QDE, loc. conj. 10 Aussitôt que, éicel ou
ê7C£i8t\ xiyi^oL avec Vind. ou Vopt. ; licfiiSàv
Taj^ioTa avec le subj. L'emploi des.modes
est le même gu*avec les conjonctions gui
signifient lorsque. || 2° Puisque, èicsi, sicstS/j
avec^ t indicatif.
DÉSABUSER, va., (lETa-icfiiOb), acc. \\ Se
DÉSABUSER, vr., [xsTa-Ytyvwcyxw ; de, acc,
DÉSACCORD, sm.,-^ Sia^opa, â^; fj dau[x-
9uvca, ai;. Etre en désaccord avec qqn, Sia-
^épo^LOLi (pass.) Tivt ou irpôç Tiva; sur une
chose, icEpi ou ÔTtsp tivoc.
DÉSACCOUTUMER, va., itaufa), f. ffb), acc. ;
de, gén. Désaccoutumer qqn de faire une chose,
àTc-sOi^w Ttvà \vi\ icoieîv Tt. || Se désaccoutu-
mer de, vr., dico-[JLav0ava), acc; de faire une
chose, xoiÊÎv Tt.
DÉSAFFECTION, sf.,6 ^Sdvoç, OU;'7^5Û9-
voia^ aç.
DESAGRÉABLE, adj., àr^hi\<i, U', dTEpirr,;,
é;; Sapuç, EÎa, u; X(x\tTz6<^, t„ ov.
DESAGREABLEMENT, adv., at\0<i>C, ^a-
péwç, /aXEirûç.
DÉSÂGRÉER, vn., d7C-*pÉ9Xa>; à, dat. OU
accusatif.
DÉSAGRÉMENT, sm., ^ àf^Sia, a;^ r\
DES
— 122 —
DÉS
XuitT), ir;<;;^TÔ iyfioi, ouç; xô xaxov, ou.
DESALTÉRER, va., TÎ\v 8i({/av a6évvupLi,
gén. \i Se oésaltérisr, t^ éauTou, fit; Bi^^xw
(TÔevvûvat; à nn fleuve, dite itOTajioû -reîvwv,
ouffa, ov.
DÉSAPPOINTEMENT, sm., TÔ (iTu;^T,[JLa,
.«Toç^ TÔ àitdTeuyfjia, atoç.
DESAPPOINTER, va., èx-62X>.(o 'cf,<; éXiiî-
ôoî, ace. Etre désappointé, ttj; èXictÔoç àxu-
5^6(«>-û, f. 1^(7(1); iiro-TOYy.civti).
DÉSAPPRENDRE, va.', àico-{iav6av(i), acc;
à faire une chose, icoieîv ti.
DÉSAPPROBATEUR, TRIGE, adj., iTCtTt-
ji.7\Tixd;, 1^, OV. Il Sm., ô lmTiji.T\r<^ç, ou.
DÉSAPPROBATION, sf., -fj éiritliiT^atÇ,
DÉSAPPROUVER, va., dtiîO-SoxiiiaÇo), f.
dffw, acc; Im-Tipidw-û, f. ifiaw, rfa/.
DÉSARAÏÉ, ÉE, p.p. Voy. DÉSARMER. ||
Adj.. qui n'a plus cfarmeSf l^oirXo;, ov.
DÉSARMEMENT, sm., 7^ TÛv oir>«(«>v àcpai-
pS<T'.<;, 6(1)^.
DÉSARMER, va. 1° Oter les armes à, xà
bKkoL éx-St3(i> ou dcp-aip£0{xai-oCpiai, acc. jj
2*» Fléchir^ adoucir, icpaûvo), xaxa-irpaôvw,
f. iivw, acc. Il 3° Priver^ àico-ffxepéw-w, acj. ;
de, p'cn. Il Vn., Poser les armes, congédier
les troupes, xà 8irXa xaxa-x(6s[iat (moy.) ;
x-)\v oxpaxiàv 8ia-Xû(i), f. atù. \\ Se désarmer,
vr., xà 8'ic).a Êx-5ûo|xai (moy.).
DÉSARROI, sra., -fj xapax"/!, riç. Mettre
dans le désarroi, Sia-xapaxxw, f. d^o), acc.
Etre dans le désarroi, 6ia-xapatxxopiai, f. (xyfir^-
ffojxai.
DÉSARTICULER, va., i^-apepéu-tÔ, f. -f\<j(ù,
acc. Il Se désarticuler, vr., éÇ-apOpéw-û,
f. TTiati).
DESASTRE, sm., xô àxùxt\\t.oi, axoç ; x6
Ôetvov, oO ; x6 iraOoç, ouç. Essuyer un dé-
sastre, xaxoîi; ictpi-irticra).
DÉSASTREUSEMENT, adv., Seivûf.
DÉSASTREUX, EUSE, adj., Ssivdç, •^, dv ;
ôXéOpioç, o< et a, ov.
DESAVANTAGE, sm. !<> Infériorité, xô
l^dtxxwjxa, axoç. Avoir le désavantage, [leto-
vexx£u)-û, f. "/iffco; contre qqn, xivdî. || 2» />om-
maa*?, -îj pXd6Tf\, r.ç. A mon désavantage, éirl
xt\ êul^ pTidô-^.
DESAVANTAGEUSEMENT, adv., xaxb)Ç,
pXa66pa)(.
DÉSAVANTAGEUX, EUSE, adj., ^\cl-
êepdç, d, ov; xaxd;, yi, dv; àve7rtxT,8sio;,
ov.
DÉSAVEU, sm. 10 Dénégation, -fj apvT,ai;,
6û)ç; f^ éÇdpvT^diç, Ewç. || 2© Rétractation.
Voy.^ ce mot.
DÉSAVEUGLER, va., ^tVcT c^e V aveugle-
ment, fftocppovt^w, f. lû, acc.
DÉSAVOUER, va. lo Mer, àpvio[xai-oC[juzi,
dx-apvéo^i-oO^jiai, acc. Je ne désavoue pas
que j*aie fait cela ou que j'ai fait cela, o6x
apvoGfjiat fji^ oô xaGxa icotfjcai. I| 2» /Vc pas
reconnaître pour sien, oôx ava-8^xo{^*^
acc. I| 30 Rétracter, {jLsxa-xtôsfjLai (moy.),
acc. Il 40 Désapprouver, diro-Y'.vvu)(Txw, dro-
6d^)^(o, acc. ^
DESCELLER, Và. Voy. DÉCACHETER.
DESCENDANCE, sf., xà ys'voç, OUÇ.
DESCENDANT, ANTE, sm. et sf., Ô, i\
Ixyovoç. ou. Les descendants de qqn, ol dicd
xtvo;, ot yevdjievot 1% ou ditd xivoç.
DESCENDRE, VD. !<> AUer de haut en
bas, xaxa-6aiv(i), xax-ipjrojiai. Descendre de
la tribune, d'un chariot, xaxa-êaîvco dicô p-r,-
{xaxo;, èl dp(jLa|xdÇ7\ç ; vers la mer, 67rt BdAax-
xav ; d'une montagne dans la plaine, è^ dpou<;
sUxo irsSiov. || 2^ Débarquer, iTzo-Socivtù; des
vaisseaux, Ix xûv veûv; à terre, tU t>iv yfîv.
Il 30 l'^airc irruption, ifi-Sd^Xu), eb-SdXXw;
en, dans, elç et Vacc. \\ 4° S'arrêter pour
loger, xaxa-ikuw, f. cro) ; xax-dyojxai (moy.) ;
chez qqn, Tcaod xivi; dans une hôtellerie, el<;
iravSoxeiov. |] go S'abaisser, en venir à,
xaxa-6aîv(i>, co'f%0Lxa-6(xi'^tù cîç et Vacc. 11
descendit jusqu'aux prières, tU "kixà^ xax-
éSt^. Il 6° Déchoir, xaxa-icîitxw ; éx-tcîtcxo) ;
de, oc'n. || 7o Se diriger, être porté de haut
en bas, xaô-T^xw, xaO-ixvéofiai-oGjxat, xaxa-
cpgpojiat (pass.) ; (en pari, de la barbe et des
cheveux), xae-eî{xai fparf. pass. de xa6-Î7\jjLi) ;
à, vers, eU et Vacc. |1 80 Baisser, (en pari, des
eaux), dva-xwpéw-w, f. iriaw. || 9o Etre issu
de, yéyova (parf. 2 de yCyvo\LOLi) ou fsvoç fx<**
Ix ou ditd et le gén.; yiyova, gén. \\ Va.
1» Oter d'un Heu élevé, faire descendre,
xaxa-6i6aÇ(«), Ix-êiêdÇw, acc. \\ 2® Faire des-
cendre, abaisser, xax-aipsw-û, âvwôev dcp-
aipétû'Gi, acc, \\ 3° Suivre la pente de,
xaxa-6aivti), acc. Descendre un fleuve, xaxà
XOXajlÔV TcXÉb).
DESCENTE, sf. !<> Action de descendre,
Ti xaxdSaffiç, ewç. || 2° Irruption, fi eîdôoXfi,
T\<;. Faire une descente dans un pays, X'^pav
el<T-6dX^w. Il 30 Pente, xô xdxavxeç, ouç. jJ
40 Mouvement de haut en bas, -fi xaxafpopd,
Sî ; (des eaux), •i\ àvaxwpr.aiç, ew;.
DESCRIPTIF, IVeIJ adj., Ypacptxdç, i\, dv;
6iT,YTf\jJuxxixdç, •/), dv.
DESCRIPTION, sf. 10 Action de décrire,
i\ dvaypaipVj, r[<;; \ Sn^yt^Tiç, ewç. Faire la des-
cription de, St-iriY^oH^«i-oûjJL«^ f. i6<jo[xat, acc.
Il 2° CAo5C décrite, x6 aOyypajijia, axo;; xô
SiôyT^jxa, axo;.
DÉSEMBARQUER, va. Voy. DÉBARQUER.
DÉSEMPARER, vn., se retirer, à:ro-ya)-
pé(ù-(ù, f. ifiaw; de, <7^w. aucc ou sans i-kô,
èx. Sans désemparer, «ôxtxa, irapauxtxa. ||
\b., ^démâter, Voy. ce mot.
DÉSEMPLIR, va., xevda)-(ô, f. u)9(ù, acc.
Il Vn., et SE DÉSEMPLIR, vr., xsvdopiai-oOpLai,
f. wÔTjdopLat. Ne pas désemplir de, àei eltxt
TcXngTjç, eç, ^én.
DÉSENCHANTEMENT, sm. !<> Action de
rompre un enchantement, -îi xi^ç lir(j)8fiç
dvdXuffiç, ewç. || 2° Pcr^c d^* illusions, -f^
xûv cpavxaaiwv SidXuai;, ew;.
DÉSENCHANTER, va. !<> Rompre l'en-
chantement, x^v lirtoS^v dva->^ûw, f. cw,
^CTi. Il 2o FaiVc revenir de ses illusions^ ffw-
©povl^w, f. tw, acc.
DÉSENFLER, va., XÔ ol'8t\[xa 8ta-;pépa>, gén.
Il Vn., et SE DÉSENFLER, VF., olSwV, OÛffa, oOv
TzaûoiLOLi, f. (70|iai.
DÉSENIVRER, va. i^ Faire passer Civresse,
x^ç \Lé^t\<; icatja), f. cw, acc. || 2° FatVe reve-
nir de ses illusions, (Twypovi^w, f. iw, acc.
DES
— 123 —
DÈS
Il Yn. et së désenivrer, vr., {isSûuv, ou9x,
ov icauoixai, f. ao{iai.
DKSBNNUTER, va., TÉpTca), f. »J;ù>; eô^pxi-
vc*>, r. avû, ace. Il Sk désennoybr, vr., les
mêmes verbes au passif.
DÉSENSORGBIiER, Va. YOV. DESENCHAN-
TER.
1. DÉSERT, sm., 71 IpT.jxoç, ou; ii èpTjjxia,
otç. Faire ua désert de, ÊpT,{i,6(i)-u>, f. u7b>,
ace.
2. DÉSERT, ERTE, adj., lpT|tX0{, OV. Ile
déserte, -f^ vfîaoç Ipr^pLo;, ou.
DÉSERTER, va., >ksîicu>, acc. Déserter Tar-
mée, et absolu déserter, XwtoTotxTê'w-û, f.
i^i^co. Déserter à Tennemi, aÙToiioXsu-û, f.
Tfi<xfa>. Déserter le parti de, à'f-tffxaixat (moy.
avec sens neutre), gén. jj Dâserter de, vn.,
comnie déserter actif.
DÉSERTEUR, sm., 6 XiicotixTT\(, ou; (de
la flotte), Xtic6veo)Ç, <<>.
DÉSERTION, sf., f, AiTCOffTpaTÎa, aç; 'i\ Xi-
woxaÇta, «ç. Désertion à rennemi, "h aÔTojj.0-
DKSESPÉRANT, ANTE, adj., Àvtâpd;, d,
dv ; ^uxï\p6ç, à, dv.
DÉSESPÉRÉ, ÉE, p.p. et adj. 1° Qui ne
laisse plus d'espoir, àTOyvwfffisvoç, t\, ov;
dvé'X'iciaToç, ov; dficopoç, ov. Etre désespéré
des médecins, ôicô tuv larpwv dcico-yiYvûvxo-
piat (pass.). Il 2° Qui est dans le désespoir, ô,
t^ Sùos'Xxif, i8o< ; dicovevoYifiévoi;, Tf\, ov; àico-
vo-riôstç, et(Ta, év. En désespéré, iicovevoTr^jié-
vu>ç, iicÊYVwffiisvu);. |[ 3» Fâché, peiné. Voy.
FÂCHÉ. Il 4° Inconngible, ivouOeT/iXoç, ov,
DÉSESPÉRER, vn., perdre l'espérance,
àico-vo£0{JLai-cC^i; àveXicfœceoç ?X<^. Déses-
Îérer de qq. chose, àico-Yfp/c6ffxw Tivdç ou tt;
e désespère d'étie sauvé, àvéXmTcd; cl;xi
o-coB-îiveaéai. || Va., mettre au désespoir, sl<
dicdvoiav xa6-{9Tr,iii, acc. I| Se désespérer,
vr., àveXicicrtb); ^X^> ^^ icoaX'^ à6u{jLiqi eIjjlî.
DÉSESPOIR, sm., -fj àicÔYVOta, aç; -fj ixo-
vo'.a, aç. Réduire qqn au désespoir, eiç àird>
voiav xa6-ioTi^ix{ Tiva. Etre dans le dernier
désespoir, év TcXeîaxYi dOuiJiîa £l\i.i.
DÉSHABILLER, Va., dtîco-Suu), acc. \\ Sb
déshabiller, vr., dico-Suotxat (moy.).
DÉSHABITUER, Va. Yoy. DÉSACCOOTUMER.
Il Se DÉSHABITUER, vr. Voy. se désaccoutu-
mer.^
DÉSHÉRITÉ, ÉE, adj., dicoxVipuxTOÇ, ov;
dicoxX-ripdvo(ioç, ov.
DÉSHÉRITER, va., diro-xt^pûxTb), f. û^cj,
acc.^
DÉSHONNÊTE, adj., dxo9^o;, OV ; d(ï£{j.vo;,
ov; alay^^ô^, d, dv {al^x^iav, aiaj^iaToç).
DBSHONNÊTEMENT, adv., axd(7{Xb>;, ai9-
)rpôç (atffX^ov, ar(T;j^wTa).
^ DÉSHONNÊTETE, sf., :f| dx07{ita, a;; t6
DÉSHONNEUR, Sm., i\ dtifiia, a<; -^ alcr-
'/ùvr\, T,;; t6 ôvsiSoç, ou;. Faire déshonneur
à' qqn, 7l9xùvt\y «pspw z'M. C'est un déshon-
neur de, inf. alcrypdv iaxi, inf.
DÉSHONORA BLE , adj. Voy. DÉSHONO-
BANT.
DÉSHONORANT, ANTE, adj., aÎT^pd*;, d,
dv (aîaxiwv, atoxi^toç).
DÉSHONORÉ, ÉE, p.p. et adj., dTi{lA06ti«,
elaot, tfv; dTijioc, ov.
DÉSHONORER, va., dxciiat^u, f. dato; xax-
aiT^uvfa, t. uvû, acc. Déshonorer ses ancéires,
Toùc icpoYovouc xaT-aiT^uvu). {| Se déshono-
rer, vr., éxuxàv, -^v, ô xaxacio/dveiv.
DÉSIGNATION, sf. 1» Indication, t\ }i'fr
vuïtç, €(i>ç. Il 2« Nomination, •i\ ditd6ei^iç,
DÉSIGNER, va. {0 Indiquer, signaler,
<n\\Lxiyfa, f. avô; {iT^vdu, f. «to, acc. || 2o
Fixer, marquer, ôpîÇb), 6i-opî^w, f. tû, acc.
Il Z^ Nommer, élire, iico-Sttxvuiii, diro-çxCvu,
acc. Ayant été désigné consul, dico-8«tx6cU
Cicaxoç.
DÉSINENCE, sf., -f^ xaxiXT,$i;, su;.
DÉSINFECTER^ va., xaBxipu), f. apû, aCC.
DÉSINTÉRESSE, ÉE, adj., qui n'agit pas
par intérêt, éXcuBiptoç, ov; 8ixaio;, a, ov.
DÉSINTÉRESSEMENT, sm., i^ IXEuSspid-
rr,(;,^-qxo;. Avec désintéressement, iXsu6Epiti)ç.
DÉSINTÉRESSER, va., donner satisfac-
tion à, 8ia-Xûfa>, r. 9fa), acc,
DÉSIR, sm., -^ éici6upLÎ3, a;; ^ dpe^i;, eu;;
6 icôBo;, ou. Désir vif, ardent, violent, 6 Ipuç,
uxo;; ô 8eivô; ird6o;, ou. Au gré de ses dé-
sirs, selon ses désirs, xaxd voOv ou yvwjjlt.v.
Inspirer à qqn le désir, émOupiîav xivt I^jl-
6aXX(i>. Il me vient ou j'éprouve le désir, ela-
sp^exat {le -fj liciOuptia.
DÉSIRABLE et DÉSIRÉ^ ÉE, adj., élClBu-
jiTjXoç, 1^, dv ; EÔxxdç, VJ, dv.
DÉSIRER, va. {^ Avoir désir de, lic>6u[iiu-
w, f. ififfa) ; €ç-t6jxai (moy.), dpéyojiai (moy.),
gén. ou inf. Je désire que tu partes, ^tci-
6u{X(5 98 à'n-isvai. || 2° Souhaiter, eu^o^xat,
f. «uÇouiii, acc; que, prop, infinitive. Je
vous désire toutes sortes de prospérités, tu-
^opuzi ôp-iv Ttdvxa xàyaiM,
DÉSIREUX, EUSE, adj., éic'.6u[i7ixixd;, -f,,
dv, gén. Etre désireux de, Éitt6ujiT|xixw; l)(tù,
gén.^
DESISTEMENT, sm., -f^ àizârtaoi^, eu;; -f,
d^g^^i;, eu;.
DÉSISTER (se), vr., d-f-'oxafiai (moy.
avec sens neutre); de, gén.; à9-it\[i.i, acc.
DÈS LORS, loc. adv. Voy. dès.
DÉSOBÉIR, vn., diceiôéu-û, f. '/i<Tu; à qqn,
x'.vi; à la loi, vdfiu.
DÉSOBÉISSANCE, sf., "h diceiOcioc, a; ; -f)
àvT,xouffx(a, a;.
DÉSOBÉISSANT, ANTE, adj., diceiS'r;;, é;,
dat./ ivuiCTjxoo;, ov, gén.
DESOBLIGEAMMENT, adv., èica/6û;, dxoi-
ptaxu;.
DÉSOBLIGE ANCE, sf., i\ 8u9Xspei(X, «;; -fj
dxapiff^ta, a;.
DÉSOBLIGEANT, ANTE, adj., è'KxyBii(i,
U; dxaptî, t, gén, ixo;.
DÉSOBLIGER, va., d(Xapi9xéu-û, f. y^<7u;
qqn.^xivi ou irod; xtva.
DÉSOCGUPE, ÉE, adj., d7cpdY(XCi)v, ov;
dicpaxxo;, ov.
DÉSOEUVRÉ, ÉE, adj., dicpay^iuv, ov ;
dicpaxxo;, ov; dpyd;, dv. Etre désœuvré,
ditpaxxéu-û, f. il^au; àpytiù-d, f. "/jau.
DÉSOEUVREMENT, sm., i\ dicpa^îa, a%; -fj
àirpaYjJLOJuvï^, r,;.
DES
i24 —
DES
DÉSOLANT, ANTE, adj., àviipôç, «t Ôv ;
XyitTjpôî, dt, 6v.
DESOLATEUR, sm., Ô XujJLZVtTip, 7\p0C. .
DÉSOIiATloX, 8f. i^ Ravage, % Sta^Bo^a,
di ; ^ Xuji-n, "ï^Ç ; "îj KoEîtwcri;, etoç. || 2° iior-
trême affliction, t\ 8Etv>\ XOirr\, t,ç. Etre dans
la désoialioDi ôeivû; TiUTcéoixai-oCiJiai, f. t.Oy;-
90|xat.
DÉSOLÉ, É£, p.p. Yoy. DÉSOLER. |] Adj.,
l» ïVèj affligé, icsptXûTcoç, ov; icspiaXyoç,
éç. Elre aesôlé de, icBpi-aXYiu-û, f. Vjati),
dat.^W 2o FdcA^. Voy. ce mot.
DÉSOLER, ya. lo Ravager, 6ia-;p66Îpb>;
X2xdi>)-(5, f. (Ô9(i); itop6éu)-(ô, f. t;9(i), ace. J|
2<» Affliger beaucoup, ffcp6Ôpa Xuicéw-w, r.
Tjaa), ace. Ij 3® Importuner beaucoup, 906-
§pa èv-o^Xeco-Ô), da^ ou ace. \\ Se désoler,
vr., Tcepi-aXyéu-o), f. Tjaa); de, rfa^.
DÉSORDONNÉ, ÉE, adj. 1» SaTtJ ordre,
dfTxvcToç, ov. Il 2° Déréglé, dtawTOÇ, ov; daeX-
rtî; ^î» Il 3° Excessif, dfiiexpoç, ov; ôstvdç,
T„ ov.
DÉSORDONNÉMENT, adv. 1» D't£n« ma-
ntè/'e désordonnée, dcrwxwç. || 2« Excessive-
ment, Ssivûç.
DÉSORDRE, sm. 1» Manque d'ordre, i\
àx3,\ioL, aç; 4^ dx09{iia, aç; -jj Siaxpivix, a(.
En désordre, àxixTu);. || 2° Trouble, tumulte,
^ xxpaxAt ^»Ç; "h •cupfrn» t\?; & 8dp'j6o<, ou.
Mettre en désordre, TapdéxTb), Sia-xapacTTci,
f. dÇw, ace. Il 30 Pillage, dégât, i\ ôia»6opi,
aç; t6 xaxdv, ou. || 4° Égarement, -fj xapa-
yn» *»;<;• Il 5® Dissension, -^ axiai;, ewç. ||
60 Dérèglement, 'i\ àffwxta, aç; fj daiX^eta,
DÉSORGANISATION, sf.,^! xaxiXutri;, Cb)^.
DÉSORGANISER, va., xxxa-Xub), f. au,
acc. Il Se désorganiser, vr., xaxa-Xdo[j.ai, f.
XuÔT^COjJWtt.
DESORMAIS, adv., xou XoiicoC, (XExd xaO-
xa, auOi<;, x6 dic6 xoOxou.
DESPOTE, sm., ô xûpavvoç, ou; ô «ùxo-
xpdxwp, opoî. Etre despote, xupaweûo), f.
CÙ9(<).
DESPOTIQUE, adj., xupavvtxdç, ifj, dv; 6u-
vaoxtxdç, Ti, dv.
DESPOTIQUEMENT, adv., xupavviXb>Ç.
DESPOTISME, sm., -^ xupoivvi^, t8oc; XÔ
Tupavvixdv, où.
DESSAISIR (se), vr., à(f-it\\Li; de, acc.
DESSALER, va., dvaXiiov icoié(>)-(ô, f. Y^cru),
acc,
DESSÉCHANT, ANTE, adj., dva^T^pavxixdç,
i\, dv,
DESSÈCHEMENT, sm.,*^ dva^ripavati;, eb>ç;
(dépérissement), i\ (xdpavai^, £(oç.
DESSÉCHER, va. 1» Rendre sec, dva-^ïj-
paivb), d7co-ÇT,patvo), acc, \\ 2» Exténuer,
amaiarir, dico-tiapaCvo), lx-p.apaîv(i>, f. avcî),
acc. Il Se dessécher, vr., les mêmes verbes
au passir.
DESSEIN, sm. \^ Intention, résolution,
i\ pouXi^, f^ç; f) Tcpoat'pEartç, eox;; +, Stdvota,
aç; -f^ yv«[i7j, i^ç. Avoir, former le dessein de,
poûXofiat, Ttpo-aipéofJiat-oGfxat (moy.), inf, A
quel dessein' est-il venu? xi pouXdjxsvot; TjXSe;
Venir dans le dessein de (afin que), ï^x'^ilt.:
6ià xoCxo ïva, subj. ou opt. Voy. afin que. ||
A DESSEIN, lue. adv., et de dessein furmé, de
dessein prémédité, èx icpozipéaeoif, ix icpo-
voCac, èicixT^Ssç. Sans dessein, elxf , dXXu)^. jj
2® P/an d'un ouvrage, -fj 6itoYpa'fTf|, f,ç.
DESSERRER, va., X«^d(o-û, dv«lV,|ii, /ice.
Ne pas desserrer les dents, où5è ypù Xsyo). ||
Se desserrer, vr., les mêmes verbes au pas-
sif.
DESSERT, sm., ce qu'on sert à ia fin du
repaf, xi è-RitpopfjiJLaxa, wv; xi xpayr,jxaxat,
eov. Manger du dessert, xpoifr\iuxxil^(ù, f. lû.
DESSERTE, sf., mets qu*on a desservis,
xà Xsi^'Ava, uv.
DESSERVIR, va. !<> O^er d« dessus la
table, diro-oxeudl^ui, f. dao), acc; (absol'),
x^v xpiirsîjav aipw. || 2* Nuire à, fJXdTcxu),
acc. Desservir qqn auprès de, 6ia-6iXX(o xtvi
izooi et race.
DESSILLER, va., 8i-i9rr|u.i, acc. Jl Au fig.
Dessiller les yeux de ou à, voxppoviici), f. lû,
acc.
DESSIN, sm. 10 Esijiuisse, plan, ^ 6ta-
Ypa^yj, i^ç; i^ ypoLfti, t\<;; i^ oxia^payia, «ç.
Il 2o i4r^ rfc dessiner, •î\ vpaçtxVj, f,ç.
DESSINATEUR, Sm., 6 ypâ^sûç, éb);.
DESSINER, va., représenter avec le
crayon, etc., ypà^w, fiia-ypiaxo, uico-ypdtpu),
acc.
1. DESSOUS, adv., xdtxb). De dessous, xjt-
xwOev. De dessous terre, xdxu)6«v xfiç yf^ç.
En dessous, xdxu), xaxcoOsv. j| Au-dessous.
adv., xdx(o, xaxuxépd). Les pays situés au-
dessous, xà xixu yjbipiat. Qui est au-dessous
(inférieur), IXixxwv, ov ; xaxaSesorepoç, a, ov.
jj Au -dessous de. prép., xaxuxépu», gén.;
ùTCd, gén. dat,, (et avec mouv^), acc. Qui
est au-dessous de (inférieur à), éXdxxuv, ov ;
xaxaSeéTxepoc, a, ov; ôicoSeeoxepoc, a, ov,
gén. Etre au-dessous de qqn par la naissance,
XÔ yivoç xivôç ôico8e69X£pdc ei{ti. Les hommes
au-dessous de cinquante ans, ol dlvépcaicoi Itt^
Sxovxeç éXdxxw icsvxi^xovxa. || Par-dessous,
adv., xdxcj. Il Prép. Voy. sous.
2. DESSOUS, sm. 1<* Partie inférieure, xô
ou xà %ixîù. Il 20 Désavantage, xô IXdtxx«i>{ia,
axo;. Avoir le dessous, (Ji£iovexxé(o-<o, f. i[istù.
1. DESSUS, adv., dvo). De dessus, dv(t>6ev,
SicspOev. En dessus, dvo). || Au-dessus, adv.,
dvu), dva)xép(i>. Les pays situés au-dessus, xà
dvo) ou dvo>xépb> iji^^i-oL. Qui est au-dessus
(supérieur), xpEÎxxuv, ov. || Au-dessus de,
prép., dvuxêpw, gén.; ûicép, gén. et acc. Au-
dessus de la ceinture, dvu>xÉp(t> xf^ç (^(i^vt,ç. Au-
dessus de nous, uicèp -r)[ib)v. Qui est au-dessus
de (supérieur à), xpeÎTxiav, ov, gén. Au-dessus
de ses forces, Oiièp Suvafxiv. Les hommes au-
dessus de cinquante ans, ol àvOptoicoi yeyo-
vdxeç ÛTtêp xà icevxi^xovxa îxr^. Mettre au-
dessus. Voy. préférer. || LX-dessus, adv.,
10 Sur cela, litl xodxtp ou xoi3xo. || 2« Sur ce
sujet, icepl xouxuv ou xauxx. Là-dessus il
rëÇondit, itpôç xaOxa dir-expivaxo. || 3* Après
cela, [xexà xôOxo ou xaOxa, Ix xodxoo ou xoù-
xwv. Il Par-dessus, prép. l® Sur, au delà de,
ûiîip, gén. ou acc. Par-dessus tout, icpô iciv-
xwv. Il 2» Outre, en sus de, icpdç, dat. Par-
dessus cela, itpô; xodxoi;.
2. DESSUS, sm. i° Partie supérieure, xô ou
DÉT
— 125 —
DET
ti dfvw ; t6 ou xà 8icep6ev. \\ 2® Avantage^ t6
-n-AeovsxTri[xa, axoç. Avoir le dessus, ttXeovex-
ts(i>-b), f. -r^o-w. Prendre le dessus, icepi-ytYvo-
1121.
DESTIN, sm. l» Fatalité^ ^ "^"X^» ^i^î "^
dv2jx'i\, T\ç; -fj lAOÎpa, a;. || 2<» Sort, fort une j
^xiJXfij i\^i 'h H^îp^ï «^îî "^^ eljiapfisvov, ou.
Destin heureux, funeste, -f^ xa)»^», xax-i\ x\jy(^t\.
Il 3° Fte, existence, ô Bioç, ou.
DESTINATION, sf. i^ Emploi déterminé,
•i\ f<>pi7ULÉvii) (71?) XP^^> *?• Il 2° Lieu déter^
miné, o a)pi(7|xÉvo( xdicoi;, ou.
DESTINÉ, ÉE, p.p. l» Dévolu par le des-
tin, El|iatp{jLévo{, -t^, ov; iceicpwjjiévoç, i\, ov. ||
2« Réservé pour, TSTayjjisvo;, -rj, ov Èiti ou
icpdç ef Z'acc. jj 3o Quf jon destin conduit à.
Un homme destiné aux grandes choses (à qui
de grandes choses sont dévolues par le destin),
divf,p & s7[iapTai ou icpd-xsiTai ^yiXa. 11 est
destine à (il doit) mourir, {isXXsi àico-6vi(-
axe IV.
DESTINEE, sf. 1« Destin, effet du destin,
•fj HLotpa, aç ; -îj ivijx7\, i^ç. || 2» Sor^, fortune,
T\x6)(y\i T,ç; i^ H-oîpa, aç; t6 eîjAapfiévov, ou.
Heureuse destinée, -fi xaXt\ Ttî^^l- Malheureuse
destinée,
pioç, ou.
destinée, -fj xax-^ '^^X'*^' Il ^^ *'^*^> existence, ô
Kie,
DESTINER, Ya. l» Fi.rer /a destination
d*une chose, àiro-véfiw; TaxTO), f. taÇw, ace;
à, da/. Destiner qqn ou qq. chose à ou pour
nne chose, xaxxu xivà ou xi èici ou icpd; xi. ||
2° Préparer, réserver, itapa-axeui(îa>, f. aaw,
ace. Etre destiné, icpd-xs'.fxai. || Sb destiner
à, vr., a'.péojtai-oupLoii, icpo-aipéojxat-oGjxai
(moy.), ace. ^
DESTITUÉ, ÉE, p.p., déposé d'une charge,
dp^fi; xaxaXuOsîi;, si^a, ev. || Adj., dénué
de, IvÔe^jç. éç ; Iptiiio;, ov, gén.
DESTITUER, va., xaxa-Xuu, icapa-XOb),
f. (TCO, ace; d'une charge, ipyt^ç.
DESTITUTION, sf., fi xaxaXuaiç, ew;.
DESTRUCTEUR, sm. !<> C^/ta qui détruit,
b avaxpoiceOç, éwç. jj 2» Ce/wi gî«' ravage, o
Xu{jLavx^p, fjpoç. Il Adj. Voy. destrdctip.
DESTRUCTIF, IVE, adj., dvaxpSTCXtxd*;, Vj,
ôv ; dvaipsxcxdç, Vj, dv, ^én.
DESTRUCTION, Sf. !<> /{t/fnff ^o/a/«, -^
xaOaipeai^, ewç; fi dvaxpoir/j, f,ç. || 2® Perte,
anéantissement, Tj xaxiXuaiç, cwç; -î^ Sia-
'fOopd, â<;.
DÉSUÉTUDE, sf., T| à-ffieioL, ac Tomber
en désuétude, icaXaido;jiai-oC{xai, f. (uOVj^o-
DÉSUNION, sf. 10 Séparation,^ 8uxips<Ttç,
£<i>ç; 1?^ SiaÇeu^iç, e&x;. jj 2o Mésintelligence,
\ Sia^opi, dt(;; -fj Sid^xavi;, eot);.
DÉSUNIR, va. 1» Disjoindre, Si-atpéw-û,
Sta-ÇEuyvujit, ace. || 2° Rompre Vunion de,
6'.-t(m\iit, ace. jj Se désunir, vr. !<> Se dis-
joindre, 8ux-(^suyvujxat (pass.). jj 2° Tomber
dans la mésintelligence, 6i-tffxa[JLai (moy.
avec^sens neutre).
DÉTACHEMENT, sm. 1» Renonciation, i\
iicaXXar/j, f,ç. || 2° Petite troupe, xô xiyiJLa,
axo<;. Détachement de cavalerie, \ Vki\, i\c.
1. DÉTACHER, va. 1» Dégager, défaire,
Xufc), d(ico-^du>, f. ffw, ace. ; de, gén, avec ou
sans ix, è^. || 2» Disjoindre, séparer, dico-
ffitaw û, dtp-eXxb), ace.; de, ^^n. awc ou
sans ixd. || i4ti fig. Détacher qqn d^iine chose,
d^-{(TXT,|ii xivi xivo;; de qqn, àico xtvoç. jj
30 Envoyer en détachement, dico-xâxxw,
f. X3^(o; èx-ici[iic(i), ace. jl Se détacher, vr.
1° 5e dégager, se défaire, se disjoindre, etc.,
le passif des verbes précédents. H 2» Se sépa-
rer de, renoncer à, dic-aXXâxxo{iai (pass.),
gén.; dîp-Caxajxai (moy. avec sens neutre),
gén. Il 3Ô Etre en saiilie, T.po-éyjù,
2. DÉTACHER, va., ôter les tâches de, tdç
xti"Xï5a; é^-a^ei^b), gén,
DÉTAIL, sm. 1° Vente par parties, i\
xoLTct\kzbL, a{. Vendre en détail, xaxr,X6do>,
f. aw. Il 2» Enumération, 'f\ dirapîOjjiT.aiç, êo>ç.
Il 3« Exposé des circonstances, i\ B'.'f\'ff\<jLi,
sw;; i\ taxopta, aç. || 4» Circonstances, par-
ticularités, xà, xa6' è'xarca; icavxa xal xa6'
£xa9xov. Exposer les détails d'une affaire, xd
icpay{iaxo; xa6* ëxaoxa Si-ép^oiiai. En détail,
xa8' ^xaoxov. || 5» Partie, xô jiépo;, ouç. En
détaij, xaxd piépoc.
DÉTAILLANT, sm. et adj., 6 xa7f\Xo{, ou.
Etre un détaillant, xa^Xeuo), f. aco.
DÉTAILLER, va. l^^ Couper en pièces,
8ia-xé|xvu>, ace, || 2» Vendre en détail, xa-irr,-
Xeu6), f. (7(0, ace. 1| ^ Raconter en détail,
6'.-T,Y80(i.ai-oûjJiat, f. -/^îofiat; Sie^-Ép^ofiai,
ace.
DÉTALER, V.I., mettre en paquets, res-
serrer, au-OTteudÇw, f. dao), ace, \\ Vu. 1° Re«-
sen^er sa marchandise, au-<jxguiÇojiat, f.
daojxai. || 2° S'en a//er, Ippco.
DÉTEIN1>RE, va., enlever la couleur, xijV
paç^v 6ia-{p6etp&), ^(fn. || Vn., et se déteindre,
vr.*, perdre sa couleur, xï\v fa'f r,v diro-6iX-
DÉTELER, va., ^du), Ô7ro-"Xûa>, f. ffo), acc.
DÉTENDRE, va. 1° Relâcher, yctkdtù-îù;
dv-ÎT\jii, icap-Î7\{it, ace. Il i4M fia. Détendre
son esprit, se détendre lesprit, dv-îr.iAi xi,v
^yX'AV' Il 2° Détacher, enlever, dç-aiplu>-w,
ace". Détendre une tente, ffX7\vi|V dv-aipéw-w.
Il Se détendre, vr., se relâcher, yaûiioiLa'.-
iù^7i, dv-Upiat (pass.).
DÉTENDU, UE, p.p. Voy. DÉTENDRE. || Adj.,
relâché, dveijiévoç, if\, ov; dvsxo;, ov.
DÉTENIR, va., xax-ix^^ï ûcc. Détenir qqn
en prison, èv ou^xtj lyw t'-vâ. Etre détenu
prisonnier, être détenu, ev <pu>.ax^ elpii.
DÉTENTEUR, TRICE, sm. et sf., Ô xaxé-
/(ov, ovxoç; fém, -fj xaxiyouTa, t,<; ; de, acc.
Etre détenteur d'une chose, xax-exo) xi.
DÉTENTION, sf. l» Possession, -fj xxf,<jiç,
ewç. Il 2» Empinsonnement, i\ çuXaxVj, f,<;.
Détention libre, -îi e^euOspa (a;] ©uT^ax-Zi, f,<;.
DÉTENU, UE, p.p. Voy. DETENIR. |l Sm.,
prisonnier, ô 6£ff|I(ôxir|ç, ou.
DÉTÉRIORATION, sf., ^1 Sw^pOopa, 5;; 7\
|iapav(n(;, euç.
DÉTÉRIORER, va., Sia-cpSst'pw, acc. Il Se
DÉTÉRIORER, VT., Sia-çBeîpojxat (pass.).
DÉTERMINADLE, adj., ô^iffxdç, V\, ov.
DÉTERMINANT, ANTE, adj., TCieavdç, •/!,
dv; xupioç, o, ov.
DETERMINATIF, IVE, adj., ôptOXtxoç, f\,
dv.
DÉTERMINATION, sf. 1« Action de dé ter-
DÉÏ
— 126 —
DEU
minei\ b ôoisjjloç, o'j; ô Sioptffjid;, ou. ||
20 Résolution^ -fj yv^jx-n, 7\ç; i\ itpoaîpediç,
e(i)ç, elc. Voy. résoldtion.
DÉTERMINÉ, ÉE, p.p. VOY. DÉTERMINER.
Adj. 10 Fixé, réglé, p-^xd?, •f\, 6v. || 2o Décidé,
^TotuLoç, oç et la, ov; à, ace. avec sî; ou icpd;;
inf. Il 30 Hardi, courageux, xo\\i.r\p6^, d,
dv ; BocppaXsoç, a, ov.
DÉTERMINÉMENT, adv. 1» Absolument,
Txvteî^ôç, TcivTu;. || 2o Expressément, Ôiap-
P/,5t,v, 93(pâ>;. Il 30 Courageusement, 6appa-
DÉTERMINER, va. lo Décider, régler,
bpi^tù, Bi-opi^tù, f. iu>, arc; que, prop. infir
nitive. \\ 2o Résoudre, arrêter, icpo-aipéojiat-
oOjjiat (moy.), yiyvtiffxw, ace; de, tn/*. |j
30 Décider, amener, iceiÔw, ace.; à, ace, ou
m/*.; irpo-dvo), ace; à, elç on !-{ et Vacc.;
inf. Il 40 Causer, procurer, i:2pa-(Txeuiî^w,
f. d9a>; Ipydcl^oixa'., ace. \\ Se déterminer à,
vr., icpo-aipiojjLat-oGjiai (moy.), Ytyvwoîtw,
ace. ^ou inf.
DÉTERRER, va. lo Retirer de sous terre,
àv-opuTTo), ace. Il 20 Découvrir, àv-eupiaxw,
ace.
DÉTESTABLE, adj. lo Qui doit être dé-
testé, pSE^updç, à, dv ; Tiuffapdç, tit, dv ; xati-
itTuoTo;, ov. Il 20 Tî'cj mauvais, xaxidToç,
t^, ov.
DÉTESTABLEMENT, adv.^ xaxijxa.
DÉTESTATIOX, sf., "îl àiroxpoxf,, f,ç.
DÉTESTÉ, ÉE, p.p. et adj., XÏXZ1CXU9X0;,
ov; àitexÔTiÇ, tç.
DÉTESTER, va., SutT^^epaîvd), f. avu>;â7:o-
axps(po{iai (pa'ss.), ace. ; xaxa-iïxuw. gén.
DÉTIRER, va., ix-xeivo), dlTco-xsivu), ace.
DÉTONNER, vn., sortir au ton, (au pr. et
an iig.), àTt-<ji6(i).
DETORDRE, va., À v-si^éoj-o), f. T,<Jti), acc.
DÉTOUR, sm. lo Sinuosité, b k\iy\LÔi,
o'j; i\ xaîiin^, -î^ç. || 2o Chemin qui éloigne,
t\ Tts'pioSo;, ou; ô éAiY[idî, ou. Prendre ua
grand détour, 'RspioSovicoXX-^v ico'.£0|xai-oC{xai,
f. Tjdojiat. Il 30 Digression, circuit, i\ irepîo-
60;, ou; T^Tikiyri, t,ç; ô é^iY{id<;, ou; (dans
le discours), i\ (xaxpoXoyta, aç. Prendre des
détours, itAaviojiai-wjiai, f. 7\8ïiao.aat; (en
Sa liant), iiaxpoXoyéw-û, f. 'f\<jtù. Parler sans
étour, àic6 ou éx xoû eô6éo< 'kéyta. || 40 Dz^^e,
subtilité, i\ axpoyô, f,ç. Etre sans détour
(franc), fiirXouç, ouv cIjjlî.
DÉTOURNÉ, ÉE, p.p. Yoy. DÉTOURNER. ||
Adj. lo Ecarté, peu fréquenté, IpTfjjioç, ov.
Il 20 Oblique, artificieux, axoXid;, d, dv.
Agir par des voies détournées, oxoXià irpaxxa>.
DÉTOURNEMENT, sm., ii ôtpaipsaii;, eb)ç;
6 voffçpijjid;, ou; •h^ x>kOTn\, •»!?.'
DÉTOURNER, va. lo Tourner ailleurs;
éloigner, écarter, iico-xpsTrw, acc. ; de, gén. ;
dic-iya), acc; de, d-red c^ /e gén. Détourner
qqn ae la voie de l'honneur, airô xoO ps^xiff-
Tou icapa-xpéico) xtvi. Détourner son esprit,
88 pensée de qq. chose, àic-aya) x^v Yvwfxt\v
à'Ko xivof. Détourner (dissuader) qqn d'une
chose, de faire une chose, Âico-xpéicco xivdé
xivo;, ^H\ iroieîv xi. || 2o Soustraire, ûcp-ap-
icil^Ci), èx-xXeirrtj, ôito-xX^icxw, ace. || Vn.,
tourner, xpéitojiat (moy. avec sens neutre);
à droite, iiA xà oe^ii. || Se détourner, vr
10 S'éloigner, s'écarter, le passif des verbes
précédents. Se détourner de son chemin, t7\<;
080U ix-xofii:ofxat (pass.). || 2^ Sortir de son
chemin, aico-xa{iicT<i>, dico>x>^iv(i).
DÉTRAGTER,va., (une personne), Sia-6aX-
Xo); (une chose), IXaxxdu-û, f. «09(0, acc.
DÉTRACTEUR, sm., ô ^d^xavoç, ou ; Ô
vuxo^ivxT^;, ou.
DÉTRAQUER, va., Zia-vcpé^tù, 8ia-(p6cLpa>,
acc. Il Sb détraquer, vr., les 'mêmes verbes
au passif.
DÉTREMPER, va., délayer, 6euu}, f. 6eu90i>,
acc.: dans, dat.
DETRESSE, sf., -fj â6ir\|iovia, a<;; fj àyca-
vCa, aç; -^ dicopCa, a;. Etre dans la détresse,
d8T\[xovéu>-cû, f. 1^9(1). Etre dans une extrême
détresse, év xaîç fuyioxaiç diroptaiç elixî.
DÉTRIMENT, Sm., fl P^aC-n, 71?; -f^ Ç^H-^i
aç. A mon détriment, éirl x^ è{i^ ÇXaSri.
Causer du détriment à qqn, pXi6T^v «pspu ou
-rcap-é^w xivî.
DÉTROIT, sm., Ô itopôpidç, oO; xô oxevdv,
ou ou xà o-xeva, ûv ; 6 'icdpoç, ou.
DÉTROMPER, va., H.exa-icsî6<i), acc. Il Se
DÉTROMPER, |iexa-Yiyvfc)ffxa) ; de, acc,
DÉTRÔNER, va., xf^Ç <ipX% OU xf\ç paai-
Xeia; éx>6iXXa), acc. Eto détrôné par qqn,
ÔTrd xivoç x^v îpxV àit-dXXufxi.
DÉTROUSSER, va. lo Laisser retomber,
xa8-Î7^jj.i, acc. \\ 2o Volei\ icspc-auXiw-w,
f. T^ffu»; X(i)ico6uxsa>-cl), f. Vîa<i>, acc.
DÉTRUIRE, va. 10 Démolir, abattre,
xaTa-cxaicxo), xa6-xipécj-b), àva-xpéirw, acc.
11 2o i4néa7i^tr, xaQ-atpéw-w; àva-xpsitw, 5ia-
cpÔÊÎpw, acc. Détruire une race, yévoç àçavtÇw,
f. 1(0. Il Sk DÉTRmRE, vr., les mêmes verbes au
passif.
DETTE, sf. lo Argent que Von doit, xb
Xpio;, ou; (sans dat.); xô ô'fsiXT,jjux, axo;; xô
ô'f etXdjievov, ou. Avoir des dettes, yjéT, d<psi'-
Xw. Etre . accablé, perdu, abîmé, "criblé de
dettes, ôfXr.fiaai Psêiitxivpiai (de pa7cxîC(«>).
Contracter, faire des dettes, XapiSivw x^éa.
Payer ses dettes, xà Ypia (iito-8t8w{ii, éx-xCvw.
Acquitter, payer les dettes de qqn, xà xpéa
xtvôç em-XuojJLai, f. copLat. || 2o Devoir que
l'on doit accomplir, xà irpooVixovxa, wv ; xà
dyetXdjxeva, oiv ; xô xpéoç, ou;. Payer sa dette
à la patrie, 4110-8100)^x1 x^ iraxpiSi xà xpo-
DEUCALION, h., b AsuxaX{(i>v, (i)vo;.
DEUIL, sm. lo Grande tristesse, xô-Kevôo;,
ou;. Plonger qqn dans le deuil, itsvest irspi-
êaXXo) xiva. Passer sa vie dans le deuil, 8tà
icévOou; St-ayo xôv piov. De deuil, icevôixd;,
•fj, dv. Il 2o Vêtements de deuil, xô ttevOixôv
ou (jLsXav i{xixiov. Prendre le deuil, piXav
Ijjidixiov itepi-eaXXopuxt (mov.). Etre en deuil,
[xeXavetiiovéw-w, f, '/law. |] 3o Cortège fu-
nèbre, Ti Imxi^Seto; (ou) iropLicri, t\;.
DEUTÉRONOME, sm., cinquième livre du
Pentateuque, xô AEuxepovdjjitov, ou.
DEUX, adj. Dum., 8ûo, gén. dat. 8uotv.
Deux à deux, xaxà 8uo, auv8ûo. Tous les deux,
tous deux, à\L(^u), oîv; àtx'fdxepoi, ai, a. L'un
des deux, è'xepo; a, ov. Chacun des deux,
éxàxspoç, a, ov. Lequel des deux? itdxepo;, a,
DÉV
- 127 —
DPV
I
ov ; Celui des deux qui, ô-ndxspo;, a, ov. Aucun
des deux, oôSsTepoç ou {it.Sstsoo;, a, ov. Kn
deux, en deux parties, Biyjx. De deux côtés
(avec mouv'), Si/âSe; (à la question icôOsv;),
ètxoèev. Deux fois, Sîç. Deux cents, Siaxôr.ot,
at, a. Denx centième, S'.axo9toaxd(;, t„ ov.
Deax mille, SiaxîXioi, ai, a. || Sm., le nombre
de deux^ ^ SudEç, dSoç.
DEUXIÈME, adj., 5sÛT£poç, a, ov; (en pari.
de deux) sxepoç, a, ov. Pour la deuxième
fois, tb Ssurepov. Qui a lieu le deuxième jour,
SsuTepxToç, a, ov. Us arrivèrent le deuxième
'our, oEUTEpaioi dcp-ixovto. Le deuxième rang,
e deuxième prix, ta SeuTepeîx, uv.
DEUXIÈMEMENT, adv.', SetSxepov, elxa.
DÉVALER, va et vn. Yoy. descendre.
DÉVAIilSER. va., icspl-auXaco-û, f. T^vu ;
X(i>icoSuTéfai)-(ii>, f. Tiao), ace,
DEVANCER, va. !<> Marcher devant^ icpo-
éox,Oîiai, icpo-7\Y€ojjwtt-oOjjLai, ,7«'ti. || 2° Précé-
der, prévenir, ^Oivu), itpo-œôivu, ace. De-
vancer qqn dans sa marcne, (pOivu Tivà
':ropeud{i£vov. || 3» Surpasser, uirsp-yspo),
gén.
DEVANCIER, 1ÈRE, sm. et sf., ô, "h, irpd-
xepov. Vos devanciers, ot icpdxepov ûpiûv. ||
Au pi., ancêtres, oî Trpdyovot, wv; ot irpdys-
YevT^{i6voi, wv.
i . DEVANT, prép. i^ En face, en avant
de, irpd, gén.; icpdoôgv, liiicpocOev, gén. De-
vant la porte, 'icpô ou irpoaOev tûv icuXtâv. ||
Adv. TcpdaOsv, Ipucpo^èev. Ceux qui sout
devant, ot l{nrpo<r6sv. De devant, ô, fi, t6
icpôoOev on Epiitpo^Osv. Les jambes de devant.
Ta TcoôoOev (ntsX7\. Blessures reçues par devaat,
Toaujxaxa rà lji,icpoa6ev. || 2o En présence
de, êuLirpoffOsv, Ivavxtov, ç^w.; iv, dai. Parler
devant tous, Xévdi) êvavTÎov àicivriav ; devant
les juges, devant le peuple, év toT; SixaTcottc;,
Iv.TtJ OTijl({). Il AO-DBVANT, AD-DBVANT DE, adv.
et prép., èvavTtov, gén. Aller au-devant de
qqn, dTC-avTiw-ô ttvi. Aller au-devant de
(prévenir) une chose, »6ivw ti. |j Ci-devant,
adv. 1* Ci dessus, Tcpo^ôsv. || 2» Autrefois,
TpOTOG.
2. DEVANT, sm., partie ^antérieures tô
011 Ta lijncpoo66v. Le devant dn corps, xà Ijji-
TTpoaOcv Tou 9u>{jiaTo<;. |( Prendre, gagner le
devant, les devants, «pOavw.
DEVANTURE, sf^fô fjiirpoaOev.
DÉVASTATEUR, TRIGE. adj., àvaipeT'.xd^,
r\, (5v. Il Sm., ô Xu|xavTT;p, fipoç.
DÉVASTATION, sf., i\ ôtacpOopa, dtç; •?!
AujiTi, t\i ; •?! xaxwdtç, ewç.
DÉVASTE, ÉB, p.p. et adj., àviffxaToç, ov;
fpr.jjLOÇ, ov.
DÉVASTER, va., 8ia-ç8eîp(o; TcopOÉto-û,
f. T.ffti) ; 6ti6<i)-w, f. wffu), ace.
DÉVELOPPEMENT, sm. l® -(4c/i9n rfe dé-
ployer, T\ àviicTo^tç, ew;.' || 2^ Accroisse-
ineni^ f^aO^Tjctç, ewçj'f, lir.Soaiç, ewç. Prendre
dn développement, éitîSoaiv )ia{j.6av(«).|| 3<^ fo;-*
position détaillée, -^ 8f/iyr,(ji(;, ewç.
DÉVELOPPER, va. 1° Déployer, dva-
-rctio-îw, f. itTuÇw; IÇ-e\ÎTTw, ace. || 2° i4c-
croîlre, aôÇdtvw, auÇw, ace. || 3° Exposer en
détail, 8i-'ï\Y60jiai-ol3iwti, f. Ti<io|xat, ace. \\
40 Débrouiller, iva-itTUdcyo), f. rTÛ^to ; ôiat-
vs^éfa)-^, f. i^ffu, ace. || Se pAvelopprr, vr.
10 S'accroître, aùld'^JO\iaii (pass.), iitt-Si5wjii.
11 2® S'étendre, ^x-Teîvo]i3i (pass.).
DEVENIR, vn., yîyvoiJLai. De pauvre il
devint riche, ix on dtvrl tctco^^oO èyévcTO
icXoùatoç. Que deviendrai-je? xiç vévwiiat;
DEVERS, prép. Voy. vers. || Par devers,
Tcapà et le dat.
DÉVERSER, vn., incliner, iv-x^tvw. || Va.
Faire couler, répandre, xotra-xew, ace. ; dans
ou sur, gén.W Se déverser, vr., se répandre,
xaTa-xéo{jLai (pass.).
DÉVIATION, sf., ■?! «XTpoip/î, r^ç.
DÉVIER, vn., 6x-xX{v(i), éx-Tpéicopiat (moy.
avec sens neutre), éx-6aîv(i>; de, gén.
DEVIN, sm., ô |idtvTic, cb)ç. De devin, jiav-
Ttxôç, T„ ov. En devin, {lavTixûç.
DEVINER, va. l» Pi'édire, jJLavTsuopLat, f.
6ijffO|iat; }(jpi\9\iQ'koyétù-Si, f. Vj^w, ace. ||
2» Découvrir par conjecture, elxaaîqi eûpiaxo) ;
elxxÇb), f. dE9fi);TtxpLâ[îpoiJLai, f. apoufiai, ace.
Deviner une énigme, alvi^iia euptoxu.
DEVINERESSE, sf., i\ (laVTiÇ, Cb){.
DEVINEUR, EUSE, sm. et sf., ô, i\ pâvTtç,
DEVIS, sm. 1<» Propox. i\ 6{xtXîa, a;. ||
2° Etal détaillé, i\ ûicovpaç-f;, f.ç.
DÉVISAGER, va., déchirer le visage, t6
irpÔ9b)iTov ffTrapaTTb), f. dt^u, ^én.
DEVISE, sf., 'i\ ÎTC'.y poLwrfi, r^'i.
DEVISER, vn., 6ilt)^é'fa)-<5, f. T|9(t> ; avec,
dat.^
DÉVOIEMENT, 5ni., 7^ 8tappo'.a, a<i. Don-
ner le dévoiement à qqn, t^v xoiXiav tivô;
Ix-TapaTTw, f. ûtÇo).
DÉVOILER, va., (au propre et au fîg.), âico-
xa)^û-]tT(«), £x-xa>^uiiTb), f. u^|/a>, acc. \\ Se dé-
voiler, vr., les mêmes verbes au passif.
i. DEVOIR, va. 1° Etre obligé à payer,
à^tChtù, acc. On me doit de Targent, o^etXeTaî
[lot (ipY^piov. H 20 Etre obligé à, '6«pst>.(i),
acc. ou inf. Je vous dois de la reconnaissance,
/aptv Opiiv ô^eCXfa). Nous ne devons pas né^'ii-
ger cette occasion, toOtov t6v xaipôv àœ-
eîvai oux ôçsiXoptev. || Plus souvent devoir
suivi de Vinânitif se tourne par il convient,
Tcpoff-TJxfii, il faut, 8eï ou j^pn, il est néces-
saire, ivayxi\ et Vinf. Je dois faire qq. chose,
Tcpoa-Tjxst (lot icote?v Tt, }(p-^ ou 8et p-e icoteiv
Ti, ivavxTj p.e Troieiv ti. Les enfants doivent
obéir à leurs parents, Set ou XP^i "^^^^ icaï8a<;
7CEi9apx6Îv ToT; voveOffiv. Tu ne devrais pas te
défier de nous, oox èxP^^ '^ àiti7T-î\ffat ^iptlv.
Il 30 Marquant une intention, une supposi-
tion, un fait futur, {iiXXo> aoec Vinf. fut.,
prés., rar. aoriste. Que doit-il arriver? Tt
[lAXet 69S96at; Ils devaient mettre à la voile,
IjisTiXov gx-irXstv.
2. DEVOIR, sm., t6 Seov, ovtoç; t6 i:p09-
fjxov, ovTo?; TÔ xaÔf.xov, ovtoç; tô spyov,
ou. C'est ton devoir de, aôv Ipyov eort ou a6v
laTi, inf. C'est le devoir d'un bon citoyen,
i:po<j-ïixst àYa6({> itoXtTT), epyov ioxhf àyaÔoO
tzoVjzqm^ ou IcTiv àyaÔoG tzùV.xq\j. Remplir
son devoir envers qqn. Ta SiovTa irpdtTTù) Ttvi
on irspi Tiva. Manquer à son devoir, toO 8éov-
Toç éX-Xeiitw. || Se mettre en devoir de, icapa-
<jxguaÇo(iai, f. a<J0(xat et Vinf., ou le part.
UIA
128 —
DIF
1
fut. avec b>;. Il se mit en devoir d'exécuter
sa promesse, icap-e^xeuivaTO t^v ôhôt/c-
atv ix-icXfipouv ou ûç ix-icXi^pwTcuv. Il Aller
remlre ses devoirs à qqn, Ivtc-j^iv tivi ou
icp6; Ttva itoiéojjLai-oG|iai, f . Vjffojiai. || Rendre
à qqn les derniers devoirs, xi vojiiÇdiisva tivi
DEVOLU, UE, adj., xa67|xwv, ou<ja, ov,
6{a/. Etre dévolu à qqn, sic xiva icepc-épxofiai.
Il Sm. Jeter son dévolu sur, àvxi-icotéoixai-oû-
jAxi, f. i^aojxai, gén,
DÉVORANT, ANTB, adj. 1« Vorace,
à6T\(pxYoc, ov. Faim dévorante, t^ pouXt^iia, aç.
Il 2°^ Violent^ 6etv(Jç, ^j, dv ; ô;u;, eîa, û.
DÉVORER, va. 10 Manger avidement^
xaT-676i(i> ; xiircu, àva-xiicxu), f. xat<{/(i), ncc.
II 2« Consumer^ détruire^ v8|xo[iai, ëici-véjio-
[jiai (moy.); 5ta-?>8eîpw, ace. || 3o Epuiser ^
miner ^ t/|xm, Ix-n^xw, xaTot-T/^xw, ace. ||
4° Concentrer en soi-même, icéTTu), xaxa-
icexxw, f. icét);a), acc,
DÉVOT, OTE, adj. et subst., eÔ9s6V^;, é;;
0910^, a, ov. Les dévots, oi eô^eèerç, a>v.
DÉVOTEMENT, adv., eiD9E6fa>;, ô^i'uç.
DÉVOTION, sf. l» PiV^^, -fi eôfféÔEia, a;.
Fausse dévotion, -f^ icXadx^ {r^) eôgéôeia, aç.
Il 1^ Dévouement, i\ 6«pa7:eta, aç.
DÉVOUÉ, ÉE, p.p. et adj., mcrxo;, i\^ ov.
Etre dévoué à qqn, ictardç t\^i xivi.
DÉVOUEBIENT, sm., ^ icpoBu^ib, a;; x6
mvxôv, oO. Le dévouement à qqn, -f) itepîxiva
(jitou5-/j, f^ç. Avec dévouement, itpoôôjjiwç.
DÉVOUER, va., 6î6(i);xi, iici-6i§u)[xi. ace;
à qq. chose, eTç xi. || Se dévouer, vr., Ixutèv,
V» ^ lm-6iSdvat ; pour qqn, xivî; pour qq.
cbose, 8ti; Ti.
DÉVOYER, va., égarer, irXavaw-û, f. i^aw,
ace,
DEXTÉRITÉ, sf., ^ eôyépeix, oc;; -f^ 8s^id-
xt^;,T,xo;. Avec dextérité, oe^i'w;.
DIABLE, sm., ô 8ii6oXo;, ou ; h xaxoSai-
jiu)v, ovoç. Il Un pauvre diable, ô aôxoX-ZîxuOoç,
ou. Il Donner, envoyer au diable, éç xdpaxa;
l^-sXauvo), ace. Va-t'en au diable, ,QiXV ou
Ipp' è{ xdpaxat;.
DIABOLIQUE, adj., 8ux6oXixd<, ■/), dv; 8ai-
{lovixdç, V), 6v.
DIABOLIQUEMENT, adv., 8ia6oX'.X(0(;.
DIACONAT, sm., Tj 8iaxov{a, a;.
DIACRE, sm., ô Siixovo;, ou.
. DIADÈME, sm., xô 5iiSr|{Jia, axoc. Geindre
sa tète d*un diadème, x^v %v^cùà\^ SiaSyj^jiaxi
8'.a-8£opLai-oO(iac (moy.j.
DIAGNOSTIC, sm., -i; 8i2YV(i>9i{, £(<)(;.
DIAGONAL, ALE, adj., 8;aY<ovioç, ov.
DIALECTE, sm., -fi yAwxxa, i^ç. Le dialecte
attiqne, i\ 'Ax9iç, î5oç.
DIALECTICIEN, sm., ô 8iaXc/xud{, Ou.
En dialecticien, SiaXexxixûç.
DIALECTIQUE, sf., i\ 8iaX6XXlxyî, fi;.
DIALEGTIQUEMENT, adv., 8iaX£XXuâ>(;.
DIALOGIQUB, adj., SiaXoyixdç, Vj, dv.
DIALOGUE, sm., Ô SiiXoyoç, ou.
"IIALOGUER, vn., 8'.a-X6YOîiai (moy.).
DIAMANT, sm., ô à8x|xaç, avxo;. Ue dia-
mant, dt 6a (jLavTivoç, oç et i\, ov.
DIAMÉTRAL, ALE, adj., 6ia[x6Tpixdç, -/j,
dv.
DIAMÉTRALEMENT, adv., U 6:a{j.ixpou.
DIAMÈTRE, sm., "fj Sldc^xpoç, OU.
DIANE, sf. Voy. ARTÉMIS.
DIAPMA^Ei adj., Six^av^i;, é;.
DIAPHRAGME, sm., x6 6ia(pp2Y{jLa, axof.
DIAPRÉ, ÉE, adj., icotxîXoç, T), ov.
DIAPRER, va., icoixCXXb), f. iXo), ace,
DIARRHÉE, sf., f, Siippoia, aç. Donner la
diarrhée à qqn,x^v xoiXiav xivoç éx-xapaxxco,
f. à\iù,
DIASTOLE, sf., r^ SiaTToXi^, v;c.
DIATHÉSE, sf., "f SiaOe^riç, 6a>;.
, sf., 66
xô 5v€i8o(, 0U(.
DIATRIBE,
6piaxixôç XoYOÇ, ou;
DICÉ, déesse, r^ ACx-i\, r,<.
DIGTAME, sm., plante médicinale, xô
8ixxa[jiov, ou; xô Sîxxxfxvov, ou.
DICTATEUR, sm., 6 Sixxdxcop, (*>poc; ô
a&xoxpixup, opo(. Etre dictateur, 6ixxaxa>-
pEU(i>, f. SUffU.
DICTATORIAL, ALE, adj., aôxoxpaxopt-
xdç, Vj, dv.
DICTATURE, sf., -fj 8txxaxa}pia, a;.
DICTÉE, sf. l» Action de dicter, î\ ôiraYO-
psuaii;, SU);. || 2° Ce ç'tzi c«^ cftc^^, xà ôica-fo-
pcud^eva, uv.
DICTER, va. 10 Prononcer mot à mot;
suggérer; inspirer, ûico-6iXXto, uic-aY0p6uu>,
ace. Il 2® Prescrire, lici-xiTTw, f. xi^w, ace.
DICTION, sf., ^ XÉ^i^, euç.
DICTIONNAIRE, sm., XÔ Xe;ixdv, ou.
DICTON, sm., -f; icapoiab, a;.
DIDACTIQUE, adj., SiOzxxixdç, i\, dv.
DIDASCALIE, sf., \ 8i8a7xaX(a, aç.
DIDON, /"., i\ A'.Sto), OUC.
DIDYMES, localité, xà Ai8u(ia, u>v.
DIÉRÈSE, sf., ^ 8i2Îpe(Ti<;, €(>>;.
DIÈTE, sf. 1° Régime de vie, \ Staixa, t^ç.
Il 2o Abstinence de nourriture, i\ dt^ixia, aç.
Etre à h diète, àaixéw-a), f. V^ao).
DIÉTÉTIQUE, adj., 8iaixY\xixd(;, V|, ov.
DIEU, sm., ô Oedç, ou. Un dieu (du paga-
nisme), les dieux, ô ôed;, ol 6eoL. || Plaire,
plût à Dieu ou aux dieux que. Dieu veuille
que. Dieu fasse quel el y^p, eiBs avec Copt,
prés, ou aoriste, si le souhait peut se réali-
ser, et, dans le cas contraire, avec un
temps secondaire de Vindicatif, Plaise à
Dieu que tu deviennes, que tu fusses devenu
notre amil sTOs çtXoç "îiîitv y^voio, êy^vou. ||
Quand le souhait est irréalisable, on em-
ploie aussi useXov, £ç, e .9uivi de l'inf,, et
fréquemment' précédé de el y<^?i «ïBe ou wç.
Plût aux dieux que Cyrus vécût I àXX' âcpeXe
Kupo< Çfiv. Il Grâce aux dieux, avec Taide des
dieux, 96v 6eo7;. Au nom des dieux, icpôt
xûv 6êwv.
DIFFAMANT, ANTE, adj., pXfltacpTijJio;, OV.
DIFFAMATEUR, sm., Ô QXdc(7<pT,(io;, OU.
DIFFAMATION, sf., "fj pXacTcpY^jiîa, at;.
DIFFAMATOIRE, adj., pXa9(p-f\{JL0C, OV.
DIFFAMER, va., pX29'^r,;jLib)-â>, f. VJffb),
gén, avec xaxa ou icepi; 8ta-èiXX(t), ace.
DIFFÉREMMENT, adv., 8ia9epdvxb);, 8ia-
cpdpo);, aXXu)<;.
DIFFÉRENCE, sf., T\ 8ia90pi, â;; xô 6ia-
oopov, ou. Mettre de la différence entre une
chose et une cbose, ïiYoûjjiaî xi Sia-'fipEiv xi-
DIG
— 129 —
DIM
v6;. Il y a une grande différence entre les ani-
maux et les plantes, (liyz $uE-<ptpsi dXX^Xiov
xà J^iâa xal xà ouxi. Quelle différeace y a-t-il
entre un homme en colère et an fou? rt 6ui-
pépei 6 dp'fiCoii£V(K toû iiaivo(&svou ; A la dif-
férence de, 8:20£p6vtbK, gén.
J>IFFÉRBNGIER, Ya. YOJ. DISTINGDEB.
D1FFKRE\D, sm., con<e5/a/tbii,ii 6 :a9opi,
£<;; TA 8'.z9opov, ou. Le différend de qqn'avec
qqn, t^ Sut^opi tivoç icpoç xtva. Avoir un dif-
férend avec qqo, Sta-^ipoiiaî (pass.) Ttvi oo
Tzpôç Ttva.
DIFFÉRENT, E!liTB, adj., Sli90pOC, Ov;
ETspo;, a, ov; iXXoc, ir\, o; de.^éit., ivoiioioç,
ov ; de, dat. Etre différent. Voy. oirrÉRBR 1 .
Il An pi., plusieurs f IFviot, ai, a. Différentes
personnes, Ittiv oT.
1. DIFFÉRER, vn., être différent, 813-
cpépfa), Si-aXXdéTTb) ; de, gén.; en, dat. ou
ace. C'est en cela qn'iis diffèrent Tuu de Pantre,
toOto àWiÇKiûy 8ix-9ipou9i. Différer d*opinion,
d'avis, Bta-çpspojiai (moy.).
2. DIFFÉRER, va. , retarder, àya-6iXXoiiat,
àv2-Ti6£{juzi (moy.)» occ- Il Vn., tarder, {JLâXXu.
Il Se DiFFÉRsa, vr., les mêmes verbes moyens
au passif.
DIFFICILE, adj. i» Malaisé, pénible,
;)raX6'R6ç, ^j, dv; Sou^ep^^t éÇJ 8o»xoXoç, ov;
è^iirovo;, ov. Chemins, abords difficiles, 68ol,
icpd9o8oi yaXeicxi. Difficile à prendre, ^aXeicô^
XaSctv. Etre dans une situation diflicile, ev
à-KÔpoii tl\Ll. Il 2^ Peu commode, capricieux,
8u9xoXo(, ov; 8u9X^pi^ç, é(. D'humeur dif-
ficile, 8u9xoXoç, ov. Humeur difficile, ii 8uv-
xoXta, aç.
DIFFICILEMENT, ad V. , '/aXeicûf , 8u (ïX^ P^^-
DIFFICULTÉ, sf. 10 Qualité de ce qui est
difficile, i\ xaXeicdniç, t,toç. || 2» Manque de
facilité; obstacle, embarras, i\ 8uvicoX^, a; ;
'i\Z\jcyiptioL, a<; Ta icpiyjiaTa, uv. Sans dif-
liculte,<zveu npaY)jLâT(>>v. Susciter des difficultés
à qqn, 8u9xoXia{ ou icpâyiixTi tivi 'Kxp-ir/ia.
Il 3® Objection, î\ àvriXoywt, aç ; -fj Ivavxiaxf.ç,
sfa>>;. Il 40 Hésitation, h 5xvo;, ou. Faire des
difficultés, faire difficulté de, ôxveu-û, f. Yjab),
tnA Sans difficulté, àiiiXei. || 5» Différend,
•i\ Siaoopi, â;. Avoir des difficultés avec qqn,
8ia-9SpO[jLai (pass.) tivc 00 icpd; xiva.
DIFFIGULTUEUX, EUSE, adj., SÛTXoXoç,
ov; 8uax^pV|Ç, U,
DIFFORME, adj., 8Û9{xop(po(, ov; <2(j.opfo;,
ov ; dff/Yjjxwv, ov.
DIFFORMITÉ, sf., \ 8u7{iop9''3, at;; -f^
d{jLop(pia, aç.
DIFFUS, USE, adj., (en pari, des pers.),
piotxpdXoYo<;, ov; (des choses), [jiaxpdç, à, ôv.
Discours diffus, ^ (jiaxpoXoYÎa, a^.
DIFFUSÉMENT, adv., 8ià {X2xpot£p(i>v.
Parler diffusément, pLocxpoXoyéco-û, f. V^vu).
DIFFUSION, sf. l» Action de se répandre,
i\ Stax"^^» ^"^- Il 2* Prolixité, ^ jjiaxpoXo-
DIGÉRER, va. 1° Faire la difjestion de,
iciTTO), Sia-itÊTTo), xaxa-itÉtTw, f. ^ts^}/u), ace.
Facile à digérer, eSiteircoç, ov. Difficile à digé-
rer, 8i5<rKeircoç, ov. || 2o Examiner à fond,
àva-axoxi<i>-w, 8'.a-ffxoT:éti)-w, acc. || 3° Sup-
porter, dv-exojxai (moy.), ace.
DIGESTIF, IVB, tdj., qui aide à la diges-
tion, «EXTtxdç, i^, dv.
DIGESTION, sf., -T^iccd^;, tuç;'}^ 6idhee4^C,
cfai;. Bonne digestion, -1^ toic£tj;ix, aç. Mauvaise
digestion, "f^ 8uvic<4'tx, aç.
DIGNE, adj. !• Qui mérite, <i^o<, a, ov;
èci^to;, ov, gén. Digne de looange, oE^ioç
eicaivou; i^iéicaivoc, ov. Digne de foi, d^td-
ictrroç, ov. Digne d'être looé, d^io< éic-aivet-
o6zi. Juger qqn digne d'nne chose, ^vi tivoç
i^td<i>-b>, f. ûobi. Il 2» Honnête, estimable,
aicouSxioc, a, ov. || 3» Grave, composé, atji-
vdç, V|, dv ; cSicpcr^c, tç. || 4» Qm» convient,
conforme à, dE^ioç, a, ov, «/^n.; icpficuv, ouva,
ov, cfa^ Des choses dignes de sa naissance,
icpcicovTai T^ ffuyyevcîq^.
DIGNEMENT, adv. 1» Selon le mérite,
xxT* di^îav, iÇiuç. || 29 Convenablement,
icpeicdvTfa>ç, icpoaT)XdvTb>c.
DIGNITAIRE, sm., ô lx(i>v Ti{iy|v ; au plut.
OÎ ÎX^^VTSÇ TtJiaÇ, OÎ ÉV TI{1(Z7{.
DIGNITÉ, sf. !• Grandeur, majesté, ^
oepLvÔTT^C, T^Toç ;l| côicpéiccia, a(. Avec dignité,
aepivûc, EÔ^peicûc || 2« Haute fonction, i^
TtiiVI, ffi ; ^ ipxVi, f,c. Etre constitué en dignité,
T:{xi,v Ê/b). Elever qqn i une dignité, icpo-i-^u
Tivà licl TlJll^V.
DIGRESSION, sf., -^ irapixSaaic, eu;. Faire
nue digression, Tcapex-Sxivu» rr^; è^T^Y^veci);.
DIGUE, sf. !• Amas de terre, xb x^H'-^i
aTo;. Faire une digue, x^l^ yôtMi-ù. || 2° 06-
slacle, i[ i'Koyi\, ^ç.
DILAPIDATEUR, TRICB, adj., (Syav Sa-
TOtvT^pdç, d, dv. Il Sm., 6 «iXavaXtarf,;, ou.
DILAPIDATION, Sf., i\ iyav Saicivï;, t,ç.
DILAPIDER, va., 9ica8d(i>-u>, f. ^90), acc.
DILATATION, sf., i\ StarcoXi^, fj;.
DILATER, va., EÛptjvu, f. uvû; Sia-oréXXb),
acc. Il Sb dilater, vr., les mêmes verbes au
passif.
DILATOIRE, adj., icapaypa^ixd;, Vj, dv.
DILECTION, sf., 'i\ àydTn\<si^, efa>ç.
DILEMME, sm.. Ta 8îXT,[i[jLa, axo;.
DILIGEMMENT, adv. l» Promptement,
xa^éw?. Il 2® Avec soin, airouSaîwç.
DILIGENCE, sf. 1° Promptitude, f, èXa-
<ppdTnç, T.TOç; "f^ Ta^uT-Zii;, fitoç. || 2© Soin
empressé, t, aicou8ri, f,ç. Faire diligence,
9icouoi(^u), f. dffb). En diligence, oicouStj,
o^ouSaib);. Avec beaucoup de diligence, itoXXf)
aicooSTÎ.
DILIGENT, ENTE, adj. !<> Prompt, èXa-
(ppdî, a, dv; xa^^S;, eïa, u. I| 2» Soigneux^
fficouSato;, a, ov.
DILIGENTER, va., 9icet38(«), f. OU), acc. ||
Se DILIGENTER, vr., 9ic«û6o), f. 90) (neutre).
DIMANCHE, sm., 'f\ xupiax-/^, 'f\ç.
DÎME, sf., r^ 8exiTt^, ïjç. Lever om prélever
la dtme, Ssxaxsûu), f. ata ; sur, acc. Percep-
teur de dimes, ô 86xaTrjX(5Yoç, ou.
DIMENSION, sf., t6 {xixpov, OU. D'égale di-
mension, laojxixpï^TO!;, ov.
DÎMER, vn., BzvLOLxsùtù, f. t6<st)}; dans ou
sur, acc.
DIMINUER, va., éXaxxda)-u>, f. a)9(i>; {JL£i6(o-
û, f. u)<ju); ffu-ffxéXXo), acc. Diminuer sa dé-
pense, xài Sairavaç auv-xejJLvw. || V«., les
mêmes verbes au passif; (en pari, du prix).
DIR
— 130 —
DIS
ày-iri\u; (des eaux), àva-^wp^w-û, f. Vj^w.
DIMINUTION, sf., -fj fietwaiç, ewç; i\ èXatT-
DINARQUE, A., 6 Aeivap^oc, ou.
DINDE, sf., il *lv8'.x^ (i\;) aXsxTpuwv, (Jvoç.
DINDON, sm., 6 'Iv6ixô{ (ûO) àXsxTp'jûv,
6voç.
1. DÎNER, vn. 10 Prendre un repas vers
înidif àpioriw-ô, f. y^aw. Ne pas dîner, dv-
apidrau-û, f. i^.ffw. Qui n'a pas dîné, àvâçt-
oTOÇ, ov. Il 2^ Prendre un rejyas vers le soir,
68l1CV6(t)-(ô, f. i\9tù. Voy. SOUPER.
2. DÎNER, sm. 1° Repas du midi, xô ofpi-
oTov, OU. Il 2o ile;)a5 rft« 50ir, xà Setitvov, ou.
DINIAS, h., 6 Aeiviaç, ou.
DINOÇRATE, A., 6 Aeivoxparr,;, ou;.
DIOCÈSE, sm., i\ 6ioîx-r\9iç, su;.
DIOGLÈS, /i., 6 A'.oxXfic, xXéouc.
DIODORE, A., 6 Ai68(opo(;, ou.
DIODOTE, A., 6 AidSoTo;, ou.
DIOGÈNE, /{., ô AïOYévir^;, Ou;.
DIOMÈDE. /t., ô AiO}j.y|0-r\<;, ou;. De Dio-
mède, Aip|xy,5gio;, o; et a, ov.
DIOMÉDON, h. y 6 AiO[jiio(<)v, ovto;.
DION, h.^ ô A(b)v, (ovo;.
DIONÉ, /"., •î\ AiwvTi, T,ç.
DIONYSIAQUE, adj., qui concerne Bac-
chus ou Dionysos^ Atovuaiaxd;, i^, ov. || Dio-
nysiaques ou biONYSiES, sf. ç\., fêtes de Dio-
nysos y xà Aiov'j9i2, {i>v. Les grandes, les petites
Dionysies, xà (ley^^t '^^ ^ixpà Aiovuvia. La
fête des Dionysies, \ xûv Aiovujiuv êopxi^,
f,;. Aux Dionysies, pendant les Dionysies, Aïo-
vu7Îoi;.
DIONYSIES, sf. pi. Voy. DIONYSIAQUE.
DIONYSOS OU DACGHUS, héros grec, h
Awvuffo;, ou. De l'ionysos, Aiovuatax6;, •f\, ov.
DIOSGURES, héros, oi Aiôtrxoupoi ou Aid-
ffxopot, wv. Temple des Dioscures, xô Aïooxou-
peiov ou Ai07x6peiov, ou.
DIOTIME, h. y 6 AioxijjLo;, ou.
DIPHTONGUE, sf., \ 8i(p8oyYo;, ou.
DIPLÔME, sm., x6 St-icXuixa, axo;.
DIPTÈRE, adj., qui a deux ailes ^ 8{irre-
po;, ov.
1. DIRE, va. 1° Exprimer par la parole,
\ifiù, çptipiî; 9p3tÇw, f. çppdtffu), ace. Dire qq.
chose à qqn, Aévw, çt^jjli xi xivt ou itpd; xiva.
Dire que, Aeyw oxt, w; avec Cind, ou Vopt. ;
Xéyw, ot\^i et une prop, inf.^ Il dit que le roi
viendrait, slitev 8xt pajtXeù; T^Çei ou tjÇoi, slire
ou î'fT, 3a(TiXéa Hfy.V4, Il disait qu'il était ami,
l^eye cpiXo; elvai. On dit que, XéYOU<n(v), cpa-
at(v) avec une prop. inf., ou Ae^cxat con-
struit personnellement. On dit qu'ils mou-
rurent, XsYOuoriv ou {paffiv aôxoD; aito-Oaveïv,
Xéyovxai àico-8aveïv.' Dire du bien de qqn, eu
ou àyaôà ^éya) xtvdt. Dire du mal de qqn, xa-
xw; ou xaxà Xéyd) xivi. Je ne sais que dire,
oûx ë^^ XI cpÛ). Pour ainsi dire, t[>; lito; eIiteiv.
Comme dit le proverbe, xô Xeyo'fisvov. Dire
oui, cpT,;jii. Dire non, oC 'fT|{jLi. [l dit qu'il ne
voulait pas, oôx Icpr^ poûXe^Oai. Ce n'est pas
à dire que, oôx oxi, jit, 5xt et Vind. || 2° Cé-
lébrer; réciter, 'kéyiù, ace. \\ 3° Juger, croire,
penser, Xsyw, 9t\[ii, yiyvtuaxw, ace. Qu'en
dis-tu? xi ab XévEi; ou YtYvioffxet; irspl xoû-
xwv ; Je ne sais qu'en dire, àiropû 8 xi xp^ Xé-
Yciv itepl xot5x«v. Mais, direz-vous, dira-t-on,
aXXa, cpaîr^xe dfv, ©aiT^ iv xi;. || 4« Ordonner j
conseiller, recommander à qqn de, Xéyw,
«ppiÇw, f. 0(ù TivC, inf. ; xeXsûo) xtvi, inf. Je
te dis de partir, Xéyu ooi on xfXei^co ve âic-
livai. Il 50 Manifester, indiquer, montrer ^
Xévu), oa{vu>; 6T\Xdb)-(ij, f. c57b>, ace. Dire que,
SïlAw oxi, inaic. on opif. |I Vouloir dire, OéXto.
Que veut dire cela? xi xoOxo BéXec, || Se dire,
vr. 1° Etre dit, Xéyojxott (pass.). || 2» 5e pre-
tendre, elvaî 9T,{j,t. Il se dit votre ami, <pT,<jlv
ôuiv 91X0; elvai.
2. DIRE, sm., ô X<5yo;, ou; xô Xeydfievov,
ou. Au dire de chacun, 6ç icâ; xi; Xéyei.
DIRECT, EGTE, adj., eôOû;, eîa, tj. La ligne
directe, "f| eôOewt, a;, arec ou sans ypajiixTi,
t\;. En ligne directe, xax» eôÔeuxv.
DIRECTEMENT, adv., eô6û, eô6t3;, xâxeuBu,
dfvxDcpu;. Directement vers le pont, euOùç éià
x-î^v ylçupav.
DIRECTEUR, TRICE, Sm. et sf., Ô icpo-
axix7\;, ou; ô éxtoxixTr^;, ou; fém. "fj icpoaxdc-
xiç, 180; ; 'i\ Imoxdéxi;, 180;.
DIRECTION, sf. lo Action de diriger,
conduite, -f^ itpoffxafftot, a;: :î| lici'oxa^i;, ea>;;
l| im|iéXsia, a;. Confier a qqn la direction
d'une chose, éici-xpsiib) xtvt xi. Etre préposé à
la direction de, irpo-crxaxiw-w, f. Vîffw, gén. |j
2° Côté où Con se dirige, i\ X^^P^t *î 5 ^ "^ ô-
ito;, ou; (c^ewiin), ^ o8d;, ou. Envoyer des
éclnireurs dans toutes les directions, icépuru
xaxaiTxdTcou; Tcavxax^ae. Voy. côté 3®.
DIRIGER, va. l© Tourner d'un côté, xpé-
7C(i>, oxpé'^d), xeivb), vuv-xeivo), ace; sur ou
vers, e!;, èizi, icpd; e^ Cacc. Diriger ses re-
gards vers qq. cHose, é(jL-6dcXXeo xà d;i[iaxa
xivi ou èTTt, Tcpd; xi. Diriger son attention sur
qq. chose, icpoj-éyù) xôv vouv xivt, itpd; tiv.
ou Tcpd; XI. Il 2® Faire a//er, conduire, àyto,
ace. ; •i\yéo\i(Xi-o\J\Lcxi, f. •/|ao{Jiai, dat.; eôOuvco,
f. uvû, ace. Diriger des chars, âip\i.an(x eu6u-
v(i). Il 3° Conduire, régler, icpo-oxaxew-tô,
f. "/law, lirt-[jLiXotxa(i, j^én.; St-otxéw-ô, f. riao),
ace. Il Se diriger, vr., xpéTuojJiai (moy. avec
sens neutre); vers un lieu, el; ou iicl xdicov
xiva; vers qqn, itpo; xiva.
DISCERNEMENT, sm. !<> Action de dis-
cerner, i\ Siaxpwi;, ew;; 7^ Siayvwat;, ew;. ||
2° Faculté de bien Juger , -fj auvcai;, ew;; -î^
dyXÎvoia, a;.
DISCERNER, va., (par la vue), 8i-opaio)-û;
par les autres sens, car l'esprit), Sia-xpivto,
;tx-ytyvo)ffxo), ace. Discerner le flatteur d'un
ami, 8ia-xpiv(i> xôv xdXaxa xal xôv ^iXov. Dis-
cerner le vrai du faux, xô àXT,6l; xou ^'SuSou;
8ia-xpcv(i>.
DISCIPLE, sm., ô |jLa6YiXTj;, ôO; ô ôiitXt|X7^;,
ou; ô çoixTjXTi;, ou.
DISCIPLINABLB, adj., eôiyuyo;, ov; eu-
ireiOfi;, i;.
DISCIPLINE, sf. 10 Instruction, éduca-
tion, fj nat8££â(, a;; xô iraiSeuiJLa, axo;. ]|
2o Règle de conduite, ordre, "i] icatSeCa, a;;
•f\ eôxâÇîa, a;; ô xdcrjxo;, ou. Sans discipline,
dtxâxxw;. Manquer à la discipline, àxaxxew-G,
f. -/j^o. Observer la discipline, eôxaxxéu-û,
f. T,<Ta).
DISCIPLINE, ÉE, p.p., icaiSsuxd;, V^, dv.
I
DIS
— 131 —
DIS
Bien dlsdpUné, lûraxTo;, ov. Mal discipliné,
disgiMjIXER, va., euTaxTov iroisco-û,
f. T.au, acc.; ic3i8cufa>, T. «ru, ace. \\ Se iusci-
PLiNKB, Yr., fura/Toç, ov YcyvojJtai; irsiO^p-
/£ca-û, f. i^«fi>.
DISCOBOLE, sm., 6 8l7Xo6(JXo;, ou.
Dis<:o3mKu, UE, adj., Â(7uvsy;a<;, é^.
mSCO^iTINUATIOX, sf., ^ 8iaXEi<j;iç, eto;.
OISCONTLM UER, va., interrompre^ 6ia-
Artiru», flcc; icauo{iact, f. -nauffojiat, gén. Dis-
continuer d'appreDdre (apprenant), éia-XeÎTru)
(xavOdvuv. ij vn., cesser^ icauojxai, f. ao;jiai;
■XVJYw, f. >t;^u}. Sans discontinuer, ditau^xu);.
DISGONTIKUITÉ, sP., TÔ àauvex^t;, oDç.
DISCONVENANGE, sf.,-?) avo[JLOidTT,ç, rjo^.
Disco3îVENin, vn., àpviopiai-oGiJixi; d'une
chose, xl. Disconvenir de ou que, àpvoOiJLat
et V infinitif avec fiô, et avec ^\ ou, ai dis-
convenir e^/ accompagné d'une négation.
Nous ne disconvenons pas que cela est arrivé,
oôx dpvoi5(jeOa {x*^ oô f^vé^Oai toOto.
DISCORDANCE, sf., (au pr. et an flg.]t "h
dc<7U{jLÇ(i)v(a, aç; (manque de proportion), i\
à(7U{jL^6Tpîa, a;.
DISCORDANT, ANTE, adj., (au pr. et au
fig.), àvuixçuvoç, ov; àvdp{i09T0{, ov.
DISCORDE, sf., '^Sisvopot, âç; t; àcrua^co-
vîa, aç; }) Ipcç, c6o;. Discordes civiles,* al
oriveiç, sb>v. Semer la discorde parmi les
hommes, lotv ljx-6iXXb> toU ïvOpc!><:o'.;. || La
Discorde (divinité), i| "Epiî, lôo;.
DISCOUREUR, EUSE, sm. et sf.^ 6, i\ TO-
XuXofoç, 00.
DISCOURIR, vn., Xéytà, Bia-XtyolULi; sur
ou de, irepi e/ le gén.
DISCOURS, sm., 6 \6yo^^ ou. Composer
un discours, ^dyov ouv-xiBi;^ on ypi'fw.
Apprendre, lire un discours, éx-{iav6dEvo>, àvx-
yiYvwffxw ^o^ov. Interrompre on discoarg,
Idyov ôico-xpoOb). Prononcer on discours de-
vant les soldats, Xd^ou; xpô; toù; ^xpxx'jôxn
irotio^i-oûpLOEi, f. T,90{jLot'.. Discoors adressé
au peuple assemblé, ^ &rj{iT,Yop:2, a;.
DISCOURTOIS, OISE, adj., dlypO'.xo;, ov.
DISCRÉDIT, sm., ii ixiyiia, a;; f, à^'.rrtx,
aç ; i^ à8o^Î3, a;.
DISCREDITER, Va. Voy. DéCIÉDrTEB.
DISCRET, ETE, adj. !• Réservé. pru/Ienl,
eôXaé^ç, iç; uut^pptav, ov. || 2» <?mi sai7 le
taire^ afdmipd;, a, dv.
DISCRBTEME3rr, sdv., e^lx^;, 70/7od-
vwç.
DISCRÉTION, sf. 1* Réserve, prudence, t,
EÛXâ6£ia, aç; f, o«*9po9*jvT|, t,;. Avec d:?i!rc-
tion, {irc* eôXaréetxç.' [| 2* Pouvoir; volonté,
\ ^ouoût, a;; f, -pHittTj, T.c Se reroellre i la
discrétion de qqu dans one affaire, z-sl-xUtm
Ttvi ri. Se mettre i h discrétion de nqô, et;
vvtiuTjV Tivô; xap-CsTaji» roov. ave^ sens
neoire). A discréliua, xxci y/<iuT.v. Se rendre
â discrétion, eîç -rtciv éxvçèv, t//. ô ô.îôvxi
■de ôiSwju). r 3» Silence, ii «sj^it ''.î î '»i '*•*»-
'ST., f|C. I A oBOiÉnosf, loc adv., abondam-
DISCCLTER^ va., és»-lL^O*^2'.-oCaxi.
f. y.sojut; qqa d*«ae chose, c-.vl rcs: t./o;
Sx wn ■■■■■,Tr., is3r-Xvf£^z:-^C^z'., f. tto-
(xai; d'une chose, itep{ ou 6ictfp tivo;; aux
yeux de qqn, icpd( Tiva.
DISCUSSION, sf. 10 Action de discuter,
examen, i\ gÇe'Taai;, tiùç; 6 l^ey^oç, ou, ||
2o Contestation. Voy. ce mot.
DISCUTER, va., examiner, débattre^ <Ç-
£TiCfa>, f. iffw; 6ioi-ffxoic<w-w, ace. || Vn.,
contester, dpL9i96ir\Tf u)-<;^ ; sur une chose,
Tiipi TIVOÇ.
DISERT, ERTE, adj., c6iiri^ç, tf(.
DISERTEMENT, adv., ttittith^,
DISETTE, sf., T| £v8eia, «; ; f| dirop{ai, «^
Disette de vivres, IvStiA v^tuv.
DISEUR, EUSE, sm. ct sf., 6 Xtfyu>v, ovtû;;
fém, \ Xiyouaa, ir\ç; de, ace,
DISGRÂCE, sf. lo Défaveur, ^ 6i59voia,
a;; ^ Suapiévcia, «<. Encourir la dlsKràce de
qqn, iico-CiXXw t^v yi^i^ tivoç. || 2» /n/br-
/un«, Ij 8uaTuxCa, a<; "^ 9U|Ji90pi, A;. ||
30 Mauvaise grâce, fi di» ipoxaAb, a<.
DISGRACIE, ÉB, p.p. VOV. UlHORACIEn. ||
Etre disgracié de la nature, (I|xop(pd(, dv tlui.
^ DISGRACIER, va., xf,; f 6vo(«ç dito-atl plu-
w, ace.
DISGRACIEUSEMENT, adv., di'OÔoif, d/a-
pi9Tu>;.
DISGRACIEUX, EUSE, adj., à'ffif^^, U\
àydpfoxoç, ov.
DISJOINDRE, va., 6ix-(euYvu|M, ace, \\
Se DisjoiNDAK, vr., îia-ÇitivvutjAi (pasit.).
DISJONCTION, sf., Tt ô'.i!;f'j^i{, tôt;.
DISLOCATION, fif. i<> Oéhoîtement, ^ ix-
içiXTj«ç, eu>ç. Il 2«> Réparation, ^ îtiXujt;,
DISLOQUER, va. Voy. oéBolTKB.
àti-ip-ffi jiac. Avoi r di ajia ru , oTy i^at.
1. DISPARATE, Sf., \ dvipiiOJTia, <J^; \\
à'3v\LixtxpU, aç.
2. DISPARATE, adj., dvipiAOTTo;, ov;
dfftiajWTfo;, ov.
DISPARITE, sf., f, dvoaotÔTT,;, t,to<.
DISPARITION, sf., '^ àfiv^7t;, c<^;; 6
à^v.Tjxd^, ou.
DISPENDIEUX, EUSE, adj., Ss^avr^pd^, d,
dv ; xrAoTï aV.î. tç.
DISPENSATEUR, TRICE, sm. et %(., 6
ôixvéjiwv, ovtoî; fém. t, 5'.av£>/iV9a, r,;; de,
aee. Etre le dispensateur de, ^va-vcpuw, ac<r.
DISPENSATION, tf., f, eta/ojiT., f,;;», îii-
DISPENSE, 8f.,Tj açwt;, f«*î; (de charges,
dlmp^jts,. t éxfAtix, oç.
DISPENSER, va. !• Distribuer, laxM^ué,
l-jx-UZ^'^, aee. " 2« Exempter, i?-tT,îJLt;
ixo-Âiw, f. 9«, ace. ; de, gén, l Se mstscsbu.
vr. Voy. s'abstb^ib.
DISPERSER, va. 1* Répandre, Zmi-^ts'm,
ace. 2* Dûrifjer, mettre en fuite, ota-
««5ivv^*^; Tifr-iîJji'. moy. aveiî MriiJ actif ,
oor. ; S« DisraL^EB, vr., 'les mêmes vert»es
an pas^if.
DISPERSION, f f. !• Action de difperser,
T. Ç'.a»xoî>a. â^ ; 2« Déroute, -% Tp^rr.. f,;;
I DISPONIBLE, ad;., Ivy.-yA. o; et t„ O/.
DIS
- 132 —
DIS
DISPOS, adj. m., iXa9pd«, d, dv; eOÇwvoç,
ov; euTxpo^oç, ov.
DISPOSE, ÉE, p.p. Vuy. DISPOSER. || Adj.
1° Porté j enclin, rpoTtcTÎ^ç, é;; à« icp6î et
l'ace.; inf. seul. \\ 2o Intentionné. Kire bien
disposé, mal disposé pour qqn, ejvoVxû;,
8u9[xevo)ç ïj^îa Tivi.
DISPOSER, va. 1« Arranger, Sia-TiTtw,
f. Tdt^ci); 6ta-Ti67^{jLi, ace. Etre disposé, 6ta-
TdETTojtai (pass.), Sti-xeijiai. || 2° Préparer,
T:apx-9X£ui^(i>, i. dtato, acc; à, ace. avec eU
ou icpoç; inf. || Vn. 1» Régler, décider^ yi-
vvwjxu), Sia-yiyvrûffxw ; de, itepî ff^ /tf ^én. ||
2<» Faire ce ^Me /'on veut de, 6t-oixéw-û,
f. Vi<Tw; $i3-TiOe{iai (movA ace. Dispose de
lai comme lu voudras, aûTOv 8iot-OoD o7C(o; âv
ffù PoùXt|. Il S<* Aliéner, àWox^iàiù-iù, f. wffw;
àico-8iÔo{iai (moy.), ace. \\ Se disposer, vr.,
se préparer à, irapa-axeu df Copiai, f. oEaofiat,
elç ou itpdç et Vacc., à; aucc /e partie, fut.
Il se disposait à voyager, (i>; icopsu9d(jisvo<;
ico(p-e9X£ui(^eTO.
DISPOSITION, sf. !« Arrangement, i\
StiOsffiç, ewç ; -fj xiÇiç, ewç ; -îj Staxdffjx'riaiç,
euç; (en stratégie), ^ icapata^:;, swç; (en
rliétor.), i\ 6id6ê<xiç, eu;, jj Au plur., prépara-
tifs, -fi icapxrxeuV), f|(;. Faire ses dispositions.
Voy. SE DISPOSER. Il 2» Manière d'être, situa-
tion, i\ ëÇiç, ew;; -f, StiSeaiç, ewç. |l 3° Afa-
niérc d'être de l'âme, sentiment, i\ yvwjx^,
•r\;; ô voOç, .^^n. voO. Bonnes dispositions, •i\
suvoia, a;. Mauvaises dispositions, •f\ xaxô-
voia, otç. Avoir de bonnes, de mauvaises dis-
positions pour qqn, eôvoVxo);, 6u(T{iev(d; ë^^
Tivt. [I 40 Inclination, aptitude, fi «puaiç,
etoç;:?^ ImTf^SeidTr^;, 7\toç; (eil bonne part),
i\ eôcputa, a;. Avoir de grandes dispositions à
oii pour une chose, icpdç xi cii icÉ^uxa (de
©i3w). Il 5» Dessein, intention, i\ PojXVj, f,;;
^i\ icooaîpeçiç, ewç. Etre dans la disposition
de, 46oùXo{xai, inf. \\ Qo Action de régler par
testament, i\ Siâôeai;, ew;. Dispositions tes-
tamentaires, dernières dispositions, al 8ia6-ï\-
xai, wv. Il 7» Prescription (d'une loi), xb
TcpdtJxaYjjLa, axoç.
DISPROPORTIOX, sf., f, àvapjxOJTia, aç;
•f, àff'jpLjJieTpia, a;.
DISPROPORTIONNÉ, SE, adj., àvdtpfiOTCOÇ,
ov; dj'^jjLiiexpoç, ov.
DISPUTABLE, adj., dt[jL9i(i67\n^ai{i.0(;, ov.
DISPUTE, sf. 10 Discussion, débat, i\
à\L^i<36f\Tt\<j',q, ewç. Il 2o Discussion publique,
argumentation, ô dywv, t5vo<;; ô StdtXovo;,
ou. Il 30 Querelle, i\ îpiç, iSoç; -fi Siaçopa,
ôîç; avec qqn, icpôç xtva.
DISPUTER, vn. 10 Avoir contestation,
dijj.9ia67\T6w-û; contre qqn, xtvt ou icpoç Ttva;
d'une chose, icept nvo;. || 2o Raisonner, ar-
gumenter, Sia-Xe'Yojxai; contre qqn sur une
chose, Tivl TOpt Tivoç. Il 30 Rivaliser de, 91-
Xovixé(o-û, f. T^ao) icept et le gén. ; avec qqn,
:tpd(; Ttva. || Va., et se disputer, vr., Zu/Zer
pour obtenir, di[xiXXdio(iai-u)|xai, f. Vîaoïiai
(aor. -ftjjitXXVieT^v) ; dy^viÇofiai, fut. loûjxai;
une chose, icepC tivo;; à qqn, tivi ou icpdç
Tiva. Ils disputaient ou ils se disputaient la
victoire, icepl vixt^ç ^vwvî^ovto. Disputer le
prix du stade, du pancrace, du pugilat,
(ZYfa>v(Ço[ia'. 9Ti8iov, TcayxpiTiov, Ttuyjx-^v.
DISPUTEUR, adj., m.. èpwTtxdç, i\, dv. ||
Sm. Un dispuleur, àvt.o épKmxdç.
DISQUE, sm. 1« Sorte de palet, ô fitoitoç,
ou. Semblable à un disque, 5taxoEt6r|i;, é<. ||
2® Surface des grands astres, ô Siaxo;, 00 ;
ô xûxXoç, ou.
DISSECTION, sf., -fl dvaTOjJLVi, f,ç.
DISSEMBLABLE, adj., àvdfioiot;, ûv, daê. ;
Su^opo;, ov, gén.
DISSEMBLANCE, sf., i^ àvojJiotdTT.Ç, Tf^To;;
i[ Sta^oodr»;;, t^toç.
DISSEMINATION, sf., i\ 8taTicopd, â;.
DISSÉMINER, va., §'.a-9irsip(<>, 5ia-vxs§iv-
vufii, ace. Il Se disséminer, vr., les mêmes
verbes au passif.
DISSENSION, sf., -h 8ia»opdt, Sç ; •f\ Biyo-
9Ta(7ta, a;; i| orivi;, eue. Etre en dissension,
arafftdtÇu), f. d<jtù.
DISSENTIMENT, sm., ii £Tepo8o^ia, ai;; i^
Suvraaiç, etaç.
DISSÉQUER, va., âva-Tl|xv(i>, acc,
DISSBRTATEUR. sm., 6 ^tXd^Ovoç, OU.
DISSERTATION, sf., Ô Xdyoç, ou; -fj Tcpay-
[xateta, ac.
DISSERTER, VU., 8ia-^OYÎ!;o{jLai, f. coi3{iai;
sur qq. chose, icepi tivo;.
DISSIDENCE, sf., i\ B{,d<rzoL9i^, eu;. Etre
en dissidence, Sia-uTaatiÇu), f. aao).
DISSIDENT, ENTE, adj., Sta^TacTiCK^blv,
ouva, ov. Les dissidents, 01 fiia^rraaia^ovTeç,
b>V.
DISSIMULATEUR, sm., ô xçu^/tvou;, ou.
DISSIMULATION, sf. 1° Action de dissi-
muler, -fj ÔTcdxpiffi;, etoç. || 2® Caractère dis-
simulé, TÔ xpu<];'^vouv, ou.
DISSIMULÉ, ÉE, p.p., caché, xpuirrdc, ¥[,
dv. Il Adj., qui cache ses dessein*, xpu^J^ivou;,
ouv.
DISSIMULER, va., xpdiCTU), àito-xpuwcw.
f. xpu^l"»», plus souv^ dico-xpuTCTO}iai, èizi-
xpdicTopti^ f. ^'opiai, acc. \\ Se dissimuler, vr.,
ne pas avouer, ÂpvÉojxai-oCpLai, acc. Je ne
me dissimule pas que, oOx apvoC{jLai {i^ où
et une prop. infinitive.
DISSIPATEUR, TRICE, adi. et subsL,
SairavTfipdî, a, dv. || Sm., ô avaXwn^ç, ou.
DISSIPATION, sf. 10 Action de prodiguer,
dépense, -îj ôarivTi, 7\;; -îj àvaXwaiç, ewç. ||
20 Vie dissolue. ^ àawTta, aç. Vivre dans la
dissipation, dcuTuç Çdfco-b). || 3o Récréation,
•fj àvaitauT^a, i^ç ; -f^ xîp^J/i;, ewç.
DISSIPÉ, ÉE, p.p. Voy. dissiper. Il Adj.
10 Qui manque d attention, SiatexapaYjjivo;,
t\, ov ; iduvvou;, ouv. || 2© Désordonné, dtxax-
Toç, OV ; (ixdXaffTOç, ov.
DISSIPER, va. 10 Disperser, 6ia-fficetpw;
axeôàvvuiii, 8ca-axfi8avvufi.i, acc. || 2o Chas-
ser, faire cesser, àic-eXaOvo) ; dico-Aud), f. aw ;
irauw, f. (TO), acc. |j 3o Consumer, perdre,
97caOici)-(!i), 8'.a-9Tca62(i>-b), f. riatu; xatav-aîa'-
vx(i), acc. Dissiper son temçs, t6v xpo'^o^
àicoSia-rptÔM. || 40 Distraire, cO'fpaîvw,
f. avo), acc. IJ Se dissiper, vr., les mêmes
verbes au passif.
DISSOLU, UE, adj., àv6i{iévr^, T\, ov ;
ixdXaïTOÇ, ov; àaekyîfi^, eç. Vie dissolue, -îi
8iaiTa {r[<i) àve'.{iévi\, -riç.
DIS
— 433 —
DIV
I>ISS0LUTI0X, sf. l» Séparation des par-
iieSy ^ 8iiXu9i;, ewç. I| 2° Débauche, i^
DISSOLVANT, ANTE, adj., Sia^UTixÔÇ, i^,
ov.
DISSONANCE, sf., -fi Staowvb, aç. Etre en
dissonance, Sia-cpuvéu-bî, f. t,9(o.
DISSONANT, ANTE, adj., 8i2(pu>V0<:, &v.
DISSONER, vn., 8ia-9(iivs(o-(ô, f. -f^au.
DISSOUDRE, va. 1® Séparer les parties;
rompre, Xi5m, iva-Xuu, xaxa-Xub), f. aw, ace.
Dissoudre une assemblée, vuXXoyov, icxvi^-
Yuptv 8ia-Xu(i>. [1 2*» FaiVff fondre, tVjxw,
8ta-TVix(i), ace. Dissondre qq. cnose dans l'eau,
6'.-^ntJ^i Ti ev G6aTi. || Sb dissoudre, vr., les
mêmes verbes au passif.
DISSUADER, va., dico-Tpéic(o, acc,; de,
gén. Dissuader qqn de faire une chose, icapa-
'ireiOu) Ttvà {x^ icoieiv ti.
DISSUASION, sf., fi dtlcOTpox^, f,ç.
DISSYLLABE, adj., 6i7uX>.a6o;, ov.
DISTANCE, sf. 10 Iniervalie, (en pari, du
lieu et dn temps), i\ SidtTxaai;, eu^ ; tô 6ict-
aTTtjioc, atoç; tô 6iiX6i(ji{ioc, aTOÇ. De dislance
en distance, éx 6ia<rrr,^iTb>v. A dislance,
Ttôpptù ; de, gén. A une grande dislance, {la*
xpiv; de, ^én. A peu de distance, où {xaxpdv.
A égale distance, 6t* laou. || 2° Différence, -fj
âiioravtç, <(■>;; -^Sittcpopâ, d^.
DISTANGER, va. l*' Dépasser, devancer,
98a vw, ace. Il 20 Surpasser, ûrep-êaXXw,
âcc.
DISTANT, ANTE, adj., à'ir6X6>v, OU va, OV.
Etre distant, dic-éx(>>. Les deux armées étaient
distante^ Tnne de Taulre de trois stades, xpîa
ctiBvx Si-etj^éTï^v tù çiXayYe àir' àXXriXtov.
DISTENDRE, va., 8ux-Teivb>, ace. || Sb dis-
tendre, vr., 8ia-T6{vo[jLa'. (pass.).
DISTILLER, va., laisser couler goutte à
goutte^ àito-CTdtÇw, xaTa-orâÇw, i. a-caÇu),
ace. Il Vn., couler goutte à goutte, les mêmes
verbes dans le sens neutre.
DISTINCT, INGTE, adj. !<> Séparé , diffé-
renly xe;^(.)pt<jpiévoç, t\, ov; Stiçopoç, ov. ||
2^ Clair, nc^, Ivapy^/^ç, éç; ffa(pVi<:, iç.
DISTINCTEMENT, adv., (Txvù)*;, évapytoi;.
DISTINGTIF, IVE, adj., 8iaxaiTtxô<;, 'f\,
ov. Marque distinctive, t6 Siaxpitixôv vT^uerov,
00.
DISTINCTION, %î. i^ Division, séparation,
■fl Staxptaiç, ewç; fj Staipeatç, ewç. |j 2» W/*-
férence, -rjSiacpopi, a;. Sans distinction, àSta-
7.ptT(i>ç. Faire distinction de, 8ia-xpi'v(«>, ace.
Il 3» Honneur, égard, 'i\ tiji*/), f,ç ; -fj dÇîw-
ffiî, ewç. Traiter avec distinction, tijjuxw-û,
f. VjîTw, ace. Il 40 Elégance, i\ euirpéitsta, «ç;
i\ 6'j(T5ft\(xoauvT\, ■»!?. || S» Mérite supérieur,
j\ àùz'ii\, T\ç. De distinction, dÇtdXoYOç, ov;
èXXoYtULoç, ov. Il 6° Haute naissance, -f,
eôyévêta, «î. De distinction, euyevTiç, eç.
DISTINGUÉ, ÉE, p.p. YOV. DISTINGUER. J|
Adj., éminent, illustre, IvSo^oç, ov; sû8o-
xi^oç, ov ; XapLTCp<$ç, a, dv. Naissance distin-
guée, 7| eôy^veta, aç.
DISTINGUER, va. !« Discerner, (par la
vue], Si-opi(>>-(ô ; (par l'intelligence), 8i-aiplb)-
iT), ûift-xpîvb), ace. Distinguer le flatteur d'avec
J'ami, 8ia-xptvw tôv xôXaxa xal tôv cptXov.
Distinguer le vrai et le fanx, ta i\ifii^ toC
^j/fiû8ou; Sia-xpîvb>. || 2» Rendre distinct, dif"
férent, 8ta-xpîvw, 8i-aip€(i>-u), ace, || 3<» Reii-
cfre remarquable, e^iTripLov irotécd-û, f. i^vu,
ace. Il k^ Traiter avec distinction, xv^ta-^,
T:po-Ti(jLdtu)-û, f. VjCTw, ace, jj Sb distinguer,
vr., différer de; être supérieur à, 8ia-9£p(o,
gén.; par, dat. Il se distingua par sa vertu
entre tous les rois, dpErriiczvTuv xûv ^aatXéuv
81-1^1 vgyxc,
DISTIQUE, sm., TÔ iXeyctov, ou.
DISTORDRE, va., 8ia-9Tp£9(*>, acc.
DISTORS, ORSE, adi., 8td3Tp090Ç, ov.
DISTORSION, sf.ffi Oia(TTpûa>T|, -île.
DISTRACTION, sf. 1» Séparation, i[ Sioc-
X^piffiç, euç; t à^aipÊffiç, ew;. || 2» Inappli-
cation, 'i\ iviTciixt^iai, aç. || 3» Relâchement
d'attention^ 6 icêpioTraff|x(5ç, oO. |1 4« Délas-
sement, amusement, i\ àyfdizoLuhx, t,ç; i\
xép^iç, eue.
DISTRAIRE, va. 1« Séparer, diio-yutpiC*»!
f. iw, acc; de, iiTÔ cf le gén. || 2» Détour-
ner, iico-TpETCb), diico-ffitiu>-(5, ace.; de. gén.
Il 30 ^mu^er, Tépru, f. xépr^tù; eôvpaivca, f.
avu), acc. Il Sb distraire, vr., lès mêmes
verbes au passif.
DISTRAIT, AITE, p.p. Voy. DISTRAIRE. ||
Adj., inattentif, 8iaTeTapaYjjLévoç, i\, ov;
djuvvouç, ouv.
DISTRIBUER, va. 1« Répartir, partager,
vÉ[jL(i>^ 8i2-vi(i(o; 8ia-8i6(o{jLt, acc, à ou entre,
dat. Il 2'» Diviser, ranger, 8ix-xp{vo>; 6ta-
TixTo), f. TaÇto, acc,
DISTRIBUTEUR, TRICE, Sm. et sf., 6
Siavijxwv, OVTOÇ ; fém, i\ 8iavéjiouaa, tjç ; de,
acc,
DISTRIBUTION, sf. 1» Action de distri-
buer, -fj vofiT^, iiz; f| SiavofjLVi, f,ç; "fj 8iâSoffiç,
Êti>ç. Il 2° Division, ordonnance, -fi Biaxpiaiç,
£(<)<; i\ B'Axol^k;, sojc.
DISTRICT, sm., 6 vo[id;, ou.
DIT, ITE, p.p. Voy. DIRE. || Adj., fixé,
^r.TOÇ, yj, dv. il Sm., mot, propos, tô f-n^ia,
aToç; ô XoYoç, ou.
DITHYRAMBE, sm., poèmc lyrique, 6
8i8upa(A6oc, ou.
DITHYRABIBIQUE, adj., 8i9upa{i6ixôc, V),
<Jv. Poète dithyrambique, ô 8'.8upajji6oTroidç,
ou.
DIURETIQUE^ adj., StoupT.Tixdç, -([, 6v.
DIURNE, adj., fijiÉpioç, ov;^^?"^^^^^» «1
ov.
DIVAGATION, sf. !<> Action de s* écarter
de son sujet, -fi icap<x6aaii;, sw;. || 2° Rado-
tage, t6 XT^pT,|xa, atoç.
DIVAGUER, vn. 1° S'écarter de son sujet,
TfjÇ éÇ-n-pfiffetoç itapex-6aîvw. || 2* Radoter,
Xr,ps(<)-b), f. ii9<ù,
DIVERGENCE, sf., différence, écart, ^
SiaTcao'tc, £(*>(;.
DIVERGENT, ENTE, qui ne s'accorde pas,
à<TU(Ji9u>voi;, ov; 8'.â^opo(;, ov.
DIVERS, ERSE, adj. !<> Différent, 8ta»o-
poç, ov ; àvdjJLOioç, ov;(iXXoroç, a, ov. || 2° va-
rié, Ttoixao;, -n, ov. Il Au pi., plusieurs,
Iviot, ai, a.
DIVERSEMENT, adv., 8'.acpôp(t);, 8ia(pepdv-
TW
"»•
DIV
— 134 —
DOL
DiVEnsiFiEiif va., -KouiX^u), f. iXû, ace.
Il Se DIVEHSIFIBR, VF., ICOlXÎXXoiiat, f. lX6T,ffO-
DIVERSION, sf.» -fi Ixtpoin^, f,(;; (à la
giierre), tô àvTcicepÎTiiavpLa, axo^. Faire une
diversion mililaire, àvTiTcepi-ffrâw-û.
DIVERSITÉ, sf., ^ 6ia(popz, â<; ^ àXkOià'
DIVERTIR, va. 10 Détourner^ dis traire ^
(iito-ffTtau>-û, ace; de, /yen. || 2<» Soustraire,
dérobei\ ûçp-aipiw-û, ace. || 3* Amuser^
Tgpicu), f. Tsp^/b); eôfpaîvb), f. avû, ace. ||
Se oivehtir, vr., T6p-]to|jLai, f. TepQp6'/|90(xai.
DIVERTISSANT, ANTE, adj., Tepicvdç, Yj,.
<5v; èTctTtpirfjç, êç.
DIVERTISSEMENT, sm., -f^ xép<^i^, euç;-^
DIVIN, INE, (au pr. et au fig.), Beio;, a,
ov ; Sai[JLdvioc, o; et a, ov. || Le divin César,
ô 6eôç KaXaap,
DIVINATION, sf., -f, [lavTÊÎa, aç; -f, {xav-
TixTi, t\ç. Divination par le vol des oiseaux, i\
olb>vo9xoicîa, a;; par Vinspection des entrailles
des victimes, i\ Upoaxoitia, aç.
DIVINATOIRE, adj., (lavTixdç, if|, dv. Art
divinatoire, -f; jjLavxix/î, f.ç.
DIVINEMENT, adv., (au pr. et au fig.),
Oe{(*}C, 8aipL0v£(*}ç.
DIVINISER, va., mettre au rang des
dieux, diic-aOavaxi^b), f. lo) ; àito-OEÔu>-<ô, f.
(iffw, ace.
DIVINITÉ, sf. 1° Nature divine, ta Oetov,
ou ; i\ 6edTT\ç, t^toç. |î 2^ Dieu, ô 0e<îç, oG.
Une divinité (du paganisme) ô, -f) 6e6ç, oC. Qui
honore la Divinité, BeoaeS^t;, é;. Culte de la
Divinité, fj 6eoaÉ6£ia, a;. Envoyé par la Divi-
nité, BeoTtsixitTOi;, ov.
DIVISER, va. 1<> Partager, séparer, ixeptÇw,
Six-{xcp{^(«>, f. tfa>; 8ia-^a{i.6av(i), 8i-aipe(i)-(5^
8ia-vs(iw, ace. Diviser en deux, 5î;^a icoiéw-
(5, f. T,<jo) ; StxdtÇw, f. dtdu), ace. Diviser en
trois, en quatre parties, 6i-atp(5, Sia-vépito si;
ou xaTà Tpia, Tsrcapa \Lép-t\, ou (sans prép.)
Tpta, T^TTapa \iépi\. \\ 2° Mettre en discorde,
désunir, 5i-taTr,(ji.i, 6ioc-x^{xvti>, ace. \\ Ss di-
viser, vr. 1® Se partager, se séparer, les
mêmes verbes au passif. || 2» Se désunir, 8i-
iorxx[j.at (moy. avec sens neutre); axaffiàÇw,
f. d9(ù.
DIVISIDLE, adj., fieptvxo^, -/j, dv.
DIVISIBILITÉ, sf., xô {xspicrcdv, oO.
DIVISION, sf. l» Séparation, partage,
6 {xept9{x6ç, ou ; ij Siaripe?:^, Cb>< ; -f^ 6iavo|XT|,
^ç. Il 2o Défiïunton, "f, Stiffxaopiç, ew; ; -f^ oxàciç,
eu);. Semer la division dans une ville, icdXiv
oxbKTidtÇd), f. daw. || 3° Partie d'un tout di-
visé, x6 ixéoo;, ouç; 'i\ [xept'ç^ îSoç; (d'une
armée), -h^ xaÇi<;, twç; x6 xayfia, axoç.
DIVORCE, sm. 1° Rupture du mariage,
'f| xoC yifxou 6iiXu9iç, e(oc; fdn côté du mari),
■fj dè7C(Sic6{x4'i?} 6b)(; (du côté de la femme), n\
àitdXEi<]/t<;, ewç. jj 2® Séparation, 'r\ ditdaxaffiç,
«ù)ç. Faire divorce avec, iç-tTcajxai (moy. avec
sens neutre), gén. \\ 3° Dissension, i\ ^tâorxa-
mç, ei»; ; -f; Siixoopa, ô!ç. Etre en divorce avec
qqn, Bia-axuaw^tù, f. dau icpdc xiva.
DIVORCER, vn., Sca-CEOyvufJLOti (pass.) ;
(en pari, du mari), àico-icEiiicofxai (moy.) ou
àç-ÎT,|xi xi\v yuvatxa ; (en pari, de la femme),
DIVULGATION,' sf., 'fj 8ia8o<Ti;, 8(0Ç ; -^
jxtpopi, £(.
DIVULGUER, va., Sia-oiSwiu, Su-ff^EÎpco,
acc. ; dans ou par, sic e^ Vacc.
DIX, adj. num., 6éxx (indécl.). Dix fois,
8Exatxiç. Dix mille, {Jiupio'.. ai, a. || Sm., le
nombre dix, i\ 8exâ(, d8o;. || Les Dix (à
Athènes), oi Asxa.
DIX-HUIT, adj. num., ôxxuxaiSs/a (in-
décl.).
DIX-HUITIEME, adj. num., ôxxtoxz'.oixx-
foç, i\, ov.
DIXIÈME, adj. num., 8sxaxo;, i;, ov. Pour
la dixième fois, xô 8fixsxov. Au dixième jour,
Sêxaxaioc, a, ov. Ils arrivèrent le dixième
jour, SExaxatot àç-txovxo. 1| Sm., la dixième
partie, xô 8Éxaxov, ou; f, 8êxax<\, ï\<;.
DIXIÈMEMENT, adv., XÔ Ssxaxoy.
DIX-NEUF, adj. num., swEaxaiSExa (in-
décl.).
DIX-NEUVIEME, adj. num., évvsaxaiSs'xa-
xo;, 7\, ov.
DIX-SEPT, adj. num., licxaxaîScxa (indécl.).
Dix- sept fois, é'icxaxatSsxccxic.
DIX-SEPTIÈME, adj. num., êxraxai6é-
x«xo;, T\, ov.
DIZAINE, sf., 'i\ 8sx<^ç, ÀSoc.
DOCILE, adj., eÙTCE'.èVic, é;; â, dat. Etre
docile, s6icst6su-fa>, f. i^,9(>), dat.
DOCILEMENT, adv., EU'REiBôJç.
DOCILITÉ, sf., f| EÔicEÎÔEioe, a;; fj icEiOap-
X^a, «ç. Avec docilité, eOtcsiOwî.
DOCTE, adj., dO^é^, il, dv.
DOCTEMENT, aciv., aotpcôç.
DOCTEUR, sm.,6 SiSicrxaXoç, ou.
DOCTRINE, sf. 10 Erudition, i\ icociSeîa.
a;; •i\ ffotpia, a;. || 2° Principe, dogme, x6
Sdytia, axo<;; xô OEupYjfjia, axo<;. L'ensemble
de la doctrine, itivxa xi OEWp/iixaxa, wv.
DOCUMENT, sm., xô XEX[J.-<^pl0v, ou; 6
IXey/oç, ou.
DobONE, V., -fj Aû)8wv7j, ijî. De Dodone,
Au>S(>)V(zTo{, a, ov.
DODU, UE, adj., E&(Tapxo<, ov.
DOGMATIQUE, adj., Soyjjiaxtxd*;, Vi, dv.
DOGMATIQUEMENT, adv., 8oY{iacxcxb><;.
DOGME, sm., XÔ h6y\L0L, axoc.
DOIGT, sm. 1® Partie de la main, du
pied, 6 8d(xxuXoc, ou. Le bout des doigts,
dlxpoi ol 8axxuXoi. Montrer du doigt, 8axT-j-
XooEixx£(o-(ô, f. ii9ia, acc. Compter sur ses
doigts, èizl BaxxûXwv (ru(Ji-6iXXo{Juzt (moy.),
acc. Il 20 Mesure, ô 8ixxuXoç, ou. De la lon-
gueur ou de la grosseur du doigt, SaxxuXiaToç,
a, ov. De deux, de trois doigts, 8i8axxu>.oî,
xpiSixxuXoç, ov.
DOIGTIER, sm., fi 8acxxuXT,6pa, aç.
DOL, sm., 6 8dXoc, ou. Par dol, (X£xà8dXou.
DOLABELLA, h., b AoXo6sX^ac, a et ou.
DOL^ANCE, sf., ô 6p-y\voc, OU. Faire ses
doléances, 6p-i^vou<; itois'o(&ai-oO{iai, f. ft^opiai.
DOLENT, ENTE, adj., OpY^vuST^Ç, eç; you)-
8-nç, Eç.
DOLOIRE, sf., XÔ 9xéirapvov, ou.
DOLOPES, pple, ot AdXoits;, (ov. Pays des
Dolopes, ^ AoXoiria, aç.
DOM
— 135 —
DON
DOMAINE, sm. 1° Possession^ propriété,
•f, SeffTcoTsta, aç. || 2» Bien^.fonda^ xh xTf,[xa,
aToç; ô àvodc ou; t6 x^^p^ov, ou. Le domaine
public, oE 0T\(id9iûi iypot, ûv. || 3° C« gu*em-
orasse une chose. Ta tivoi;. Le domaine des
connaissances, Ta tûv èiciatir^ixûv. Etre da
domaine de, el\Li et le oén.
DOBfANiAIi, ALE. adj., (pablic), Bt\\LÔ<n(y^j
a, ov; (royal), paatXEioç, ov.
DÔME, sm., -fi OdXoç, ou.
DOMESTICATION, sf., -f) Ti6x(TSia, aç.
DOMESTICITÉ, »f. l» £:^/;/ de dômes-
tique, les domestiques, •f\ 6Epaice(a. ac ||
2(> Etal d'un animal appnvoisé, ii ijfiépu-
9iC, euç; -f, Ti6a9cia, aç.
1. DOMESTIQUE, adj. !<> De la maison,
du pay.s, olxeîoî, a, ov. {| â» Privé, 4\jxepoç,
ov; Tiéaddc, ôv. Les animanx domestiques.
Ta ^fiepa^ûa, uv.
2. DOMESTIQUE, sm. et sf,, serviteur,
servante, ô Bepiroiv, ovto^; 6 olxérr^ç, ou;
fétJi. T, 9epiicaiva, if\ç; -fj olxétiç, i6qç. ||
2» Ensemble des serviteurs, i\ olxcTeia, a;;
■fi Ospaittia, aç. || 3® Chose du ménage, xi,
olxetz, <i>v.
DOMESTIQUER, va., TtOaasuu), f. eujb),
ace.
DOMICII^B, sm., xh olx-r^n^piov, ou ; i\
oixT^vKy ewç; T6^oTxï\jia, «toç.
DOMICILIÉ, ÉE. adj., Ivotxoç, ov; dans,
dat. Etre domicilié dans un lien, èv x^P^V
olxéco-ô, f. i\<siù,
DOMINANT, ANTE, adj., xupioç, oe, ov;
èmxpaTâv, ou9a, ouv.
DOMINATEUR, TRICE, sm. et sf., 6 xu-
pioç, ou; ô 8uvaaTT\ç; ou; fém, \ Suvioriç,
:3oç. \ Adj., SuvaffTtxôç, i\, dv.
DOMINATION, sf., ifi émxpdiTeix, a<; -f;
ipX'^i, f,<; ; ^ %£|iov{a, aç. Sonmettre à sa
domination, xaTa-9Tpé90ixai (moy.)i (icc. Etre
sons la domination de, àipxo(xai, f. dp^OVitro-
piai (iTzà et le g en.
DOMINER, va. et VD. l^* Commander en
maître, xupiedti), f. euau; xpoETsu)-!)!), éiti-
xpaTifaHb), r. V\9u ; i^yjù, f. (SpÇo), ^en. Dominer
sur les mers, Oa^xTroxpaTéw-û, f, Yjau». Domi-
ner ses passions, sur ses passions, tcôv è'iciOu-
uiûv xpaTb). Le vent du nord dominait, ô
3opéaç xaT-sÎYs. |] 2« S'élever au-dessus,
UTup-i/jù, ôic£p-x6i{xat, ,çrén. Etre dominé par
(situé au-dessous de), ûicd-x£i[iat, dat, \\ Se
DOMINER, Yr., se commander à soi-même,
buTOu, f[c xpateîv. Il se domine, ioiuxov
xpaTtt.
DOMINIGAIi. ALE, adj., xupiaxo;, V^, dv.
DOMMAGE, sm., i\ pXi6T\, r\<i; i\ (T^pLÛt,
aç; xà xaxdv, ou. Causer du dommage, pid-
€t|V icoié(i)-(ô, f. -/jvh); à, cfa^. Sans causer de
dommage, à6Xa6ûç. Recevoir, éprouver du
dommage, ^a[ji6iv(i), iciox^ xâxôv. Réparer
on dommage, pXa6i\v éicav-op6db>-u>.
DOMMAGEABLE, adj., ^Xaêepdç, de, ov;
DOMPTABLE, adj., Tc9aaeuTix6{, V;, dv.
DOMPTER, va. 1° Subjuguer, xpaTsw-ô,
r. Vj7(i>; }(8tpoo^2t-ou(xai, f. (09o;xai, ace.
2* Rendre docile, Tt6aaei5u, f. 5w, acc. Domp-
ler un cheval, îincov SajxiÇw, f. daw. ||
3° Maîtriser, xpaTsco-û, f. t;9(i>, ^^n. Domp-
ter ses passions, tûv ém9u|iuÔv xpaTÛ.
DOMPTEUR, sm., 6 Sa{iacCu>v, ovtoc; de,
ace. Dompteur de chevaux, ô itu>Xo8Qt{&vT;c,
ou.
^ DON, sm. 10 Présent, xà Sô>pov, ou ; -îj
8a>ped(, â;; i\ B6<n^, ecoç. Faire des dons, Sûpx
qpépb). Faire don à qqn de qq. chose, Sûpov ou
otopsàv 8î6ci>iiLt TtvC Ti. Nos dons à nos amis,
Ta Tcxp'TiixôJv SwpaTotç 91X01;. Il 2* Aptitude,
-^cfuaiç, E(i)ç; f| 8ûva;jLi<;, scoç. Avoir le don de,
icé9uxa (de fuu) et tinf. ; SuvotTO^ ou 8civôc,
i\, dv eifjLi, ace, ou inf. Il a le don de Télo-
quence, 8eivd{ iori XfiYeiv.
DONATAIRE, sm., icpotxa XoiSuv, dvTo;.
DONATEUR, TRICE, Sm. et sf., ô 80UÇ,
dvTOç ; fém. ^ Soûaa, t,ç.
DONATION, sf., Tl 8daiÇ, CMC
DONC, couj., oOxoûv; (après un mot) ouv,
Toivuv.
DONJON, sm., 6 icupvoç, ou.
DONNANT, ANTE, ^A].,quiaime à donner,
StopTjTixdc:, i\, dv.
DONNÉE, sf. 1 Matière à conjecture, xb
TExtxi^piov, ou. Il 20 Supposition admise, i[
DONNER, va. 10 Faire don de, 818(1) p.i,
ace. Donner en présent, 8(up60(i.ai-ou}xai, f.
•/\9o\ian, ace, |J Au fig. Donner son temps à
une chose, icepi ti 8ia-Tpî6(*>. Donner ses soins
à une chose, sitifjLeXeiqji icep£ ti xpÂOfjLai-tô{xat.
Donner une fille en mariage, éx>§{8()i)iJLi Ouya-
TÉpa, Il 2o Livrer, remettre, 8t8u)^i, icapa-
8:8a>{xi, ém-Tpeicto, acc. Donner à qqn le soin
de faire une chose, Ttapa-6{5u>it£ tivi icoieîv
Ti. Donner une slatiie à faire, av8piivTa èx-
SîSwjjit. Il 30 Fournir, présenter, offrir,
8iO(i>(jLt, icap-6x<<>, acc. Tu m'as donne des
garanties, icivrà S6a>xaîc (loi. Donner à boire,
a manger, 6i8(i>(ii meTv, (payelv. Donner un
repas, une chasse, eùuxtav, Oripav icoiéopiai-
oûjjLai, f. r\9o\kOLi, Il 40 Infliger, appliquer,
Sî5(«)[j.i, é(i.-6iXX(<), acc. Donner des coups à
qqn, icXT^yotç Tivt efi-ôiXXb). [j 50 Accorder,
octroyer, 8î8wjJLi, (juy-x**?^^"^» f- 'h'^^f ûcc.
Donner la parole à qqn, Xdyov 8î6(i)|xî tivî.
Je te donne à choisir, 8î8fa>(xC aoi iXéoOai. ||
60 Exposer, énoncer, éx-cpépb), acc. Donne
un exemple, 86rY(jL« Ix-çpepe. || Tfo Attribuer,
imputer, àva-Tiétipit, dtva-cpspa>, acc; à, eU
ou lict et l'ace, \\ 8° Causer, procurer, ôî-
Swjii, irap-éyw, acc. Donner des espérances,
de la force, IXiriSaç, lox^^ Iv-tî6t,pli ou i[i-
icoiéto-Ô), f. yjaw. Donner à rire, '<(i\tùxa icap-
6XW ouTcapa-ffxsuaÇw, f.dffo). ||9o Engendrer,
enfanter, produire, tixtco, çépca, «pOw, acc.
Donner des fruits, xapicoû; cpepio. || Vn. {o
Heurter, frapper, Tcpoor-xpoûoi; icpoc-itTaito,
f. icTaicTb), acc. Se donner ou donner de la
tête contre la muraille, t^v xs9aX^,v irpôç tôv
ToT^ov àpaTTO), f. i^ù). i| Au fîg. Donner dans le
piège, dans le panneau, elç Xa6à( Ip^ofiai. ||
20 Aller à la charge, éTCi-TÎÔsjjiai (moy.), éiti-
9épo(jiai (pass.), dal. Ils donnèrent sur les
ennemis, toi^ 'icoXfipiioïc é7c-é6evTo. |i Au fig.
Donner dans. Voy. sb donner 2o. || 3» Avoir
vue sur, être tourné vers, pXéicw icpdî; ou el;
et face. Il Se donner, vr. lo S'attacher, se
w
DOS
— 136 —
DOU
dévouer à, iauTÔv, i\v, ô Éici-ôiôdvat, dat. ||
2® S'abandonner, se livrer à, éxutôv, -i^v, ô
SiSôvai, ix;Si6ôv2i, iic'.-8i8ôvxi, dd^ ou tU
et race. Il 30 S'appliquer d, «itouSiÇto, f.
da(ù icf pi e/ /'ace. ; itpou-éxw, da^.
DONNEUR, BUSE, SOD. et Sf., Ô 6oT^p,
iipoç; fém. +, SoTsipa, otç.
DONT, pron. rel.jde ^ut, c/e ^uot, duquel,
etc. Voy. QDi.
DORADE, Sf., ô Xp'Jffdtppuc, UOÇ.
DORÉ, ÉE, p.p., revêtu a une couche dor,
Aoj., de couleur jaune, ^av66;, t^, ov; itup-
pôç, df , ôv.
DORÉNAVANT, adv., TOÛ ^OlICoO, fJLCTà
TauTa, au6i;, xà àizb to06c.
DORER, va. 1° Revêtir d'une couche d'or,
%axix-'Xp\j9Ôfti-&, f. U9(i>, ace. Dorer an feu,
èx Ttupôç xpw^dw-û, f. «oopu), ace. \\ 2° Eclai-
rer de ses rayons, xaTa-Xàjiitw, f. ^j*", gên.
Il 30 Jaunir, Çiv6iÇa>, f. tû, ace.
DOREUR, 800., ô xp<'v*^'^<:« où*
DORiDE, par/«, f, Ab>>pî<, i6oç.
DORlEN, ENNE, adj., Aupuô;, 1^, Ôv; A(i^-
pio;, a, ov. En dialecte dorien ou en dorien,
sur le mode dorien, Ab>pi9TÎ. |j Subst. Un Do-
rien, ô A(*)p:eO(;, écoç. Une Dorienne, i\ Au>ptç,
180;. Les Dorien3, ol Aupietç, (u>v.
DORIQUE, adj. Voy. dorien.
DORLOTER, va., 6puicT(o, §ia-Op uircu), acc.
Il Se dorloter, vr., les mêmes verbes au
passif.
DORMANT, ANTE, adj. l® Qui dort, xot-
(jiftSjjLEvoç, t\, ov. Il 2« Immobile, stagnant,
9T29i{jLoç, ov. Ean dormante, xô axiaifiov
(ou) 0$u)p, qén, CSatoç.
DORMEUR, EUSE, sm. et sf., 6 vu^raxT/ic,
ou; ô, "^ çîXuicvoç, ou.
1. DORMIR, vn. 1° Etre dans le sommeil,
xa6-su8(i>, xaTa-8ap0iv(<>; ôicvdu-b), f. (ô^u.
Dormir profondément, d'un profond sommeil,
padùv xo'.|JLio^i-(ll>^ai, f. 7|90fiai (aor. éxoî-
jiTiBt^v), Aller dormir, xQi{JLào{iai-w{jLai, xaxa-
%o'.\iio\ijxi-(ù\LOLi. Avoir envie de dormir, vu-
9TiÇ(o, f. i%(ù. Faire dormir, xoi{jli^(<), f. w,
ace. Il 20 Etre oisif, inactif, xaé-ÊuSu);
xaTdé-xei{j.ai. j| 3o Etre immobile, stagnant,
XipiviÇu), f. a9(i>«
2. DORMIR, sm., sommeil, 6 &icvo<, ou.
DORMITIF, rVE, adj., ÛTCVWxtxdç, -/i, ov.
Ij Sm., remède qui provoque à dormir, tô
uicv(i>Tixôv çipiiaxov, ou.
DORSAli, ALE, adj., vuTixto;, a, ov. Epine
dorsale, -fi P^x^^^ ^^^^
DORTOIR, sm., 6 xoiTciSv, ûvoç.
DORURE, sf. l® Action de dorer, i\ ypi5-
ff(i)9i;, ewç. Il 2® Or appliqué, xà ypûffwii.a,
axoç.
DOS, sm. lo Partie du corps, xb vwtov,
ou. Couché sur le dos, Ctctioç, a, ov. Tomber
snr le dos, Cicttoç xaTa-mirTo. Porter sur le
dos, èTzl v(6tou (pipb), ace. Attacher, lier les
mains derrière le dos, dico-axpé^b) xù> yjXoe
ou ÔTciotù xùi yjtpe 8sb)-(d. Tomber sur le dbs
de Tennemi, icpoa-ittirxw ou i[Ji-iriTrxw xoT; iro-
Xe^lCoiç ê^ditiaècv. Tourner le dos {et au fig.
s'enfuir), x6 vwxov ou xà vwxa lici-dxpéœu) ou
év-xpiicw; (s'en aller), àir-epxofiai. Tourner
le dos à (abandonner) qqn, (iTco-<rxps'(pojjLat
(pass.) xtvoc Prendre qqn a dos, xatà vâ>Tou
xivi èTti-yiywoiLaii. \\ 2° Partie })0stériettre
des choses, xà om^Sev, xà ôiciaOïx, cov. Le
dos de la main. i\ yjX^ (X^'P^O ^'"'^î*» *î»
DOSE, sf., r[ 6()9t{, c(i)<.
DOSSIER, sm. I*» Dos d'un siège, ô àvac-
xXiapidc, ou. Il 2® Liasse de papiers, xà <tuv-
Sexa Yp(zjji|iaxa, wv.
DOT, sf., 'i\ çepvr,, f,ç; 'fi icpotÇ, oix<Jç. Sans
dot, dficpoixoç, ov.
DOTAL, ALE, adj., inoCx£io;, ov.
DOTER, va. 1® Donner une dot à,
icpoixîÇto, f. tô, ace. Il 2° Gratifier, Supio-
|iai-oC{xa'., f. i^9û[iai, ace. ; de, aat.
DOUANE, sf. 1* Administration qui per-
çoit les impôts, xb xeXcoviov, ou. || 2® Lieu
de la perception, xb xeXtoviov, ou. || 3» Droits
perçus, ^ xeXwvia, a;.
DOUANIER, sm., 6 XsXti^VT^Ç, ou.
DOUBLE, adj., (dans tous les sens), 61-
icXouç, T\, oGv ; [dune fois autant), Siic^iatoç,
a, ov ; {au nombre de deux), 8ixx<5ç, -ri, ov ;
8{8u;io;, ov. || Sm. 1° Une fois autant, xà
SiicXoOv, ou; xô SiirXataiov, ou. Condamner
qqn à payer le double, x^v Bnckxaiaw xivô;
xaxa-8(X3^<i), f. dffw. || 2° Second exem-
plaire, xb àvxîypajov, ou. || Adv., et au
DOUBLE, loc. adv,, 6'!xa, 8'X'n.
1 . DOUBLEMENT, adv., oiTtXaaîfo;, S'.rXfi,
8îya, SiX'f,.
â. DOUBLEMENT, sm., actton de doubler,
6 8iicXa7iaa{i(i<, oC.
DOUBLER, va. 10 Augmenter du double,
8iicXa9iâ^(o, f. CKati); 8iicXa2^<i), f. dvtù', 8'.7cX6c«>-
(5, f. c&9a>, ace. Il Au fig. Doubler le pas, t^v
pdSwtv £iri-xetvw. |I 2° Garnir dune dou~
blure, ûico-ppaTtxo), ace. ; de, dat. || 3^ Mettre
en double, onrXôw-û, f. toaw, ace. || k^ Fran^
chir en naviguant, Ttepi-irXéu), ace. Doubler
un cap, dxpav xccu-nxo) ou icspi-6iXX(«). || Vn.,
devenir double, oncXaaiiÇojxai, f. aaOfiffOiiat.
DOUBLURE, sf., étoffe dont une autre
est doublée, xb uiceppapLjjLévov, ou.
DOUCEÂTRE, adj., Oicdy^uxuç, u.
DOUCEMENT, adv. !<> Lentement, pp«*
Béiùz, ffX^^Xç. Il 2° Sans bruit, •i\pé\L(x, •fiffu^Ti.,
aiyrj. Il 30 Avec ménagement, BÙXoLèû^. ||
4° Avec bonté, avec humanité, icpaûç, sufxs-
vôç. Il 50 Agréablement, i\hiiù^. \\ 6® Sans
peine, fqiStux; (faov, fâaxa).
DOUCEREUX, EUSE, adj. 1° D*t/ne e/ou-
ceur fade, ôicôyXuxuç, o. || 2* Qui affecte
la douceur, ewrcsuxixdç, •f\, 6v.
DOUCEUR, sf. 10 Saveur douce, -fj y>.u-
xuT/i;, T^xoç. Il 2» Qualité de ce qui est
agréable, xb î\B^, éoi. \\ 3* Qualité de ce
qui est lisse, r^ X6i(Jxi\ç, t^xoç; {se dit aussi
ae la voix, du style). || 4® Température mo-
dérée, 'i\ eôxpaai'a, aç. || b« Modération, -f^
Tcpaôr/^ç, t\xoç; "îi emefxeia, aç. || 6° Bien^
veillance, i\ ©iXavBpwma, aç. || 7* Charme,
agrément, 4\ t\8ovf|, fi;. || H<^ Faveur accordée,
•fj x^pi?^ ifoç» Il 9° Chose qui est douce, xà
yXuxtj, ioç; xô 'î\6u(T|ia, axoç. || .iu fig. Dire
des douceurs à, fdSa 'kéytù, ace; -fiSuT^oyéto-
G, f. T|<y(i>, rfa^.
DOUÉ, ÉE, p.p. et adj., ex"'^ o'jdst, ov.
DOU
137 —
DRO
ace. Il Etre doué de, Ix", ace./ ÉÛitopew-û,
r. -ri^u, gén, \\ Etre heureuBemeDt doué, e& tii-
ouxa (de çuu). Heureasemenl doué, (6'fu-r|ç,
DOUER, Ya., 8fa>pio(Jiâti-oC;xaci, f. i^ao^iai;
xo«|iib>-ci>, f, -/j^w, ace; de, dfl!/.
DOUILLET, ETTE, adj., ^taXaxdç, i^, 6v;
olBoô^^ d, 6v. Il Sm.% 6 {xoAaxîcov, uvoç.
DOUILLETTEMENT, adv., [iaXsxb>c,â6p(5c.
DOULEUR, sf. 10 Souffrance physique, î\
àXy^Swv, évoç; tô d^YO?» ^^^9 "h ^oùvt„ tjç.
Avoir une douleur an doigt, t6v SoIxtu^ov
àXyéu-b), f. T,9(i>. Causer de la douleur à,
dSuvT.v icap-éx», dat. \\ 2® Souffrance mo-
rale j chagrinj î\ ô5ûvï\, y\ç; fi aûtto, *»\ç; -fi
xvîoe, aç. Causer de la douleur à, Xùirr,v icap-
éx(<>>i £{a^> Ressentir jde la douleur. Voy. s'af-
fliger.
DOULOUREUSEMENT, adv., (au physique),
à^yêivû;; (au moral), Xo-icv^pcôç, x^Aeicûc.
DOULOUREUX, EUSE, adj. l» Qui cause
une douleur physique, iXys'.vdi;, Vi, dv ; ôSu-
vï\pdç, a, dv. Il 2° Qui cause du chagrin,
Auirr.pdî, i, dv; x^^^Tsdç, T|, dv ; iTrayO/t;,
DOUTE, sm. l® Incertitude, -fi iji^wC/i-
Tï\at;, 6w?; "h àizopia, aç; -fj àicdp-rjaiç, ewç;
T( à-RKTTix, at<;. Qui est hors de doute, dva[i-
cpi<ï6-^Tr,T0<;, ov. Révoaner, mettre en doute,
aict<ïT6u-w, f. T^dw. .aa/. || 2° Conjecture,
soupçon,, -fj elxaaîot, oç; i\ ôicdvota, aç. M
30 inquiétude, scrupule, •i\ ypovcK, l'So;;
ôxvoc, 00. Il Saks doute, loc. adv. 1° Assuré-
ment, àjiéAEi, St.Xovûti. Il 2« Probablement,
e'.xdra);.
DOUTER, vn., TcXavdtoîiat-ôjxai, f. tiOt^dO-
piai. Douter d*nne chose, iripi tivoc Siarxi^b),
f. iffw ou àicopéco-ô, f. •/!»(«>; icept ou ûirép
T'.vo; èv-Soii^w, f. dtaw. Je doute que, Si^Ti-
^to oTi OU et avec l'ind. || Se douter, vr.,
'jTco-voétù-&, f. -fijo); de, ace; que, fixt e< ^md.
OU Vopi.; prop. inf. Il se doutait que- les en-
nemis reviendraient, 6ic-evdei on 01 itoXÎ{xioi
àTCî-icopîûffOtvTO ou TOÙÇ TcoXgjito'j; dtiro-ico-
pcu^evéat.
DOUTEUX, EUSE, adj., (en pari, des
choses), i|JL»ta67\Tf|ffijioç, ov; ajii^îooXoi;, ov;
àix^CXoYo;, ôv; (en pari, des pers.), dficivToc,
ov. Victoire douteuse, vtx-n (tjç) (i(i9i6-/|piTO(;,
ou. H Sm., tincertain, tô àjx^tSoXov, ou.
DOUX, OUCE, adj. i^ Agréable {^Vi goût),
-ikxjxùç, E?a, u; (au goût, àTodorat, à Toule),
-r^otSç, etbt, i5 (-fiSîcov, '.oroç) ; (au toucher), Àeîoç,
a, ov. Eau douce, tô icdxijxov (ou) OStoo, (yen.
û5aT0<;. Il 2® Qi/i n'a rien de rude, aaigre,
etc., (en pari, de l'éclat, du vent, de la voix),
i:pâo<, icjJxEtot, icpfiov; (du veut, de la voix,
dii style), Xetoç, a, ov; (de la chaleur), -îlictoç,
oc, ov ; (du vent, de l'air, du sommeil), (xaXot-
xd<;, T^, dv. Colline en pente douce, yifiXocpo;
"kzioi ou (JLxXaxdç. Mort douce, "f^ eOOavavîa, a<.
Il 30 Calme, tranquille, Voy. calme. || 4° Hu-
main, affable, itpqtoç, itpa*ïa, irpqlov; çiXâv-
Opoicoc, ov; icpoa-ftvtjç, éç. || 5® Charmant,
qui plaît, ^5uç, eîx, u ; yXuxiî;, eca, d ; xep-
icvdç, T^, dv. Il est doux de, f,5u iort, m/*. |I
6« i&/i grammaire, ^'iXdç, -fj, dv. Esprit doux,
DOUZAINE, sf., -fj 8b>$8xi(, d8o;.
DOUZE, adj. num., 6(a$6xa (indécl.^. Douze
fois, 6u)8exixiç. || Sm., le nombre douze, ^
8(o6sxaç, a6o{.
DOUZIÈME, adj. nnm., 8u)8éxocTo;, t„ ov.
Qui a lieu le douzième jour, ooSexarxîoç, a,
ov. Ils arrivèrent le douzième jour, SuSexx-
Taîoi dçp-îxovTo. Pour la douzième fois, tô Son
8ixaTov. Il Sm., la douzième partie, tô 8(i>-
8sxaTT\pLdpiov, ou ; tô 8u>66xaT0v, ou.
DOUZIEMEMENT, adv., TÔ 5(«>8sxaTOV.
DRACHME, sf., monnaie, i\ 8paxîjn^, f,ç.
D'une drachme, 8pax[xioiîoç, a, ov. De deux,
de trois, de quatre drachmes, 8î8pa;^(xo<, Tpî-
SpotYfioç, TSTpiSpaxiJ^oî, ov. Pièce de deux
drachmes, tô 8i8paxM'0v, ou.
DRAGON, h., h Aodtxtov, ovtoc.
DRACONTIDÈS, h., h ApaxovTÎ8T|{, ou.
DRAGON, sm., animal fabuleux, ô 8pi-
xa>v, ovTo;. De dragon, SpaxdvTsioç, ov. Sem-
blable à un dragon, Spaxo^/rcaoT^c, e<.
DRAMATIQUE, adj., SpapuzTtxdç, i\, dv.
Poète dramatique, 6 8pa{jiato']coid;, ou. Expo-
ser d'une manière dramatique, SpapiaToitoisu-
û, f. T^^w, ace,
DRAME, sm., (au pr. et au fig.), tô 5pâf{j.a,
«TOÇ.
DRAP^ sm., TÔ i\ èp{(i)v C(pa9(Me, aTo;.
Manteau de drap, tô îpeoOv (ou) tixdcTiov, ou.
Il Drap (de lit), tô aTp&{jia, «to;.
DRAPEAU, sm., TÔ Tf^pLsrov, ou. || Au fia.
Se ranger sous les drapeaux de qqn, êauTôv
tJ\v, ô éitt Tcvt Tarceiv (oe tûEttco, f. xi\iù).
DRAPER, va., (terme de peinture), irept-
6aX>.(t>; Tcapa-axEuaÇw, f. daw, ace.
DRAPERIE, sf. 1<> Manufacture de drap,
TÔ Êpioupveîov, ou. Il 2° Métier de drapier,
\ iptoupyux, «ç. [j 30 Représentation des vê-
tements, (en peinture), -fj icspiSoM, t^ç. ||
4° Tapisserie, tô Trapaics'tafffia, axo?.
DRAPIER, sm., ô èpioupyd;, ou.
DRESSER, va. 1° Lever, tenir droit, àv-
tarr^fit; dpÔdw-û, f. w^w; dcv-op6d(i>-<5, ace.
Dresser les oreilles, dp6à Ta a>Ta ?9tt^[jli. || Au
fig. Dresser l'oreille, iicijxeXûç irpoa-e'xw. ||
2° Eriger, élever, àv-îaTT,{xi; tSpuw, xa6-
i8pu(o, f. Û9tù, ace. Dresser des trophées, une
statue, àv-taTTf\|ii Tpditaia, (£v8oi4vTa. || 3° Pré-
parer, arranger, icapa-oxeuaÇw, f. dtaw, ace.
Dresser un piige à, (au pr. et au fig.), icayida;
'i<rzt\\Li, dat. Il 40 Rédiger, écrire, ypâîpa),
8ia-ypa«pw, ace, J| 5° Aplanir, ôjjlœXuvw, f.
uvw, ace. \\ 60 instruire, former, iraiSsuw,
f. eudo), ace; à, ace. avec ou sans sic ; inf.
Dresser un cheval, l'incov 8a(j.GÉÇu), f. data.
Dresser de jeunes chevaux, it(oXo8aiJ.véu)-ô,
f. Tidw. Dresser un chien à qq. chose, xdva
irpdç Ti ém-TTiSôuw, f. cw. jj Vn. Faire dresser
les cheveux sur la tète, dpDàç Y<jTf|(xt Tàç Tot-
yac. Les cheveux me dressent à la tète, épôal
WTavTat (moy. avec sens neutre^ al Tpt-/e;. ||
Se dresser, vr., ôpSôç, \, ôv dv-wTapi ["[i^Y*
avec sens neutre); dpBdoiiai-oGiiai, f, o)9f,jo-
(Jiat.
DRESSOIR, sm., TÔ éXedv, ou; 6 éXed(,
ou.
DROGUE, sf., TÔ ^âpiJiaxov, ou. Vendre des
drogues, ^apjiaxoicuAÉu-a), f. i^9fa>.
DUC
— 138 —
DUR
DIlOGUEIl, va. VOV. MÉDICAMBNTEB.
DROGUlST£f sm., fpaip\LA%0'Kîùki\ç^ ou.
1. DROIT, OITE, adj. 10 Qui nest pas
courb€y t66uç, eîa, (3. Ligne droite,*?^ fôOsta, aç.
En droile ligne, xat* sôBsiav. Le droit chemin,
•^ f ôBeûx (aç) 68dc, oG. || 2» Qui est debout,
perpendiculaire, ôp66;, i^, ôv. Se tenir droit.
6p6ûO(Mi-ouiiai, f. uB-f^ffojjLai. \\ 3o Juste,
dp6d<, ^, <Sv; 6ixaioc, a, ov. || 4^ Opposé à
gauche, 6e|io<, de, dv. La main droile, la
droite, -^ 6e|ii, (S;. Le côté droit, la droite, i\
8e^ti, â;; Ta Ss^ii, ûv. A droite, (sans mouv.),
i% Tûv 5e^ib)v, in ht\iÂ<i, (dans le langage mi-
litaire), éx Sdoaxoc; (avec mouv.)t ^"^^ "^^l
6s(ii, (le Ss^ist, (dans le langage militaire^
cTcl, eU ou icapà 8ôpu. De droite à gauche, Ik
Tfa>v Se^iûv ïtX xà dpiortpd. L'aile droile
(d'une armée), t6 6c^i6v, oO, awc ou sans
xépa;, (/en. xspoïc || 5» En mathématiques,
dpèdç, 1^, 6v. Angle droit, 6p0^ (f^;) ycovia,
««.
2. DROIT, adv., eô6u, xa6* eàSuupbv, eô-
6ûu>pov. Aller tout droit, droit devant soi, eu-
6'jrop6(i)-â), f. i^9(i).
3. DROIT, sm. l» Faculté de faire qq.
chose, tè Sixaiov, ou; -î^ l^ouarîa, aç. Avoir
droit de faire qq. chose, (Sftd^ cI(ai ou c^ou-
9iav iy^iù icoietv ti. Avoir droit, des droits sur
une chose, è^ousiav lyw ou xupidç eliil tivoc.
Il 2° Ce gui appartient justement) à qqn,
TÔ S'.xaTov, ou ; xà Sixalx, uv. Les droils divins
et humains, xà 59ia xal Sixala, tov. Les droils
communs, xà xoivà 6ixaÎ9, uv. Contre tous
les droits, rapà icavxa xà Sixala. || 3o Equité,
justice, xô Sixaîov, ou; -j^ 8îxir\, t,ç. A bon
droit, SixaCbx;, 6îxt). De droit, de plein droit,
xtj) 5ixa'.oxix(j> \6^t^, || 4* Législation, ot vd-
uLoi, b>v. Faire son droit, xà icepl xoù; vdjiou;
6Tti-XTi6sûw, f. fffc). Il 5® Imposition, taxe, 6
(pdpo;, ou; xô xéXoç, ouç.
DROITEMENT, adv. l» Equitablemcnt,
6p6b>(;, Sixaiux;. || 2^ Judicieusement, dpOûç.
DROITURE, sf., équité, i\ ôp6dTT,ç, t^xoç;
T, ànXdxnç, T,xo;. Avec droiture, opôû;, àirXûç,
Il En droiture, loc. adv., directement, 6u6u,
eûOuuûov.
DROLE, adj., plaisant, y^^oioc» <>t o^î
àffxeioç, a, ov. || Sm., mauvais homme, x6
icov7\pôv (ivBpcuiciov, ov.
DRÔLEMENT, adv. yeXoCb);, xapisvxcoç.
DRÔLERIE, sf., XÔ yéXoiOV, oû.
DROMADAIRE, sm., 6 6pO[Jià( (â50() xd(XV
Xo;, ou.
DRU, UE, adj., serré, iiuxvd(;, ^, dv; 8a9u;,
eîa, tj. Il Adv., icuxvci>ç, 8a9éa>c. Semer dru,
ICUXVOVlCOpécO-b), f. T.9U).
DRUIDES, sm. pi., 01 AputSai, (ôv.
DRUSU8, A., 6 ApoCffO^, ou.
DRYADE, sf.. i\ 6pud(;, i8o(.
DRYA9, A., Apùa;, avxoç.
DRYOPES, pple, ol Apûoir£(;, (>>v.
Di^, UE, p.p. Voy. DEVOIR. Il Sm., ce qui
est dû, xô Ô9eiXd|X6Vov, ou.
DUDITATIF, IVE, adj., dll0p7\[iaxixdc, ^,
dv.
DUC, sm., oiseau, 6 clkoç, ou.
DUCTILE, adj., é>^axd;, -^, dv.
DUCTILITÉ, sf., XÔ éXaxdv, OU.
DUEL, sm. 1<> Combat s':nguUer, \ {jlo-
vo{jLxx^<'} ><• Se battre en duel, (lovojiaxét»-
ô, f. \<stù. Il 2® fîn grammaire, h l\ji%6^, ou ;
xô 8'jVxdv, oû. Au duel, 8uïxûc.
DÛMENT, adv., icpooTixdvxwç, xaxà xô eî-
xd<, xaOï^xdvxu);.
DUNE, sf., ô, "fi 6'ç, gén, Otvdç.
DUPE, sf. 1» Ce/ui, celle qu'on trompe
facilement, h, \ (iûpo<, ou ; 6, i^ i}|Xî6io<, ou.
Il 2« Celui, celle qui ont été trompés, 6 ©c-
vaxwSeîç, svxoç; /ifm. "f, çsvaxiaSeî^a, t,ç.
Etre la dupe de qqn, 6icd xivoç ^ivaxi^opat,
f. iffOr,90(jLai.
DUPER, va., é^-aicaxa(i)-â, f. ififfu>; çeva-
xS^u), f. lû ; icapa-xeîvfa), occ.
DUPERIE, sf., ô 9Svaxi9{jLd;, ou; \ àiccéx7\,
DUPEUR, sm., 6 fiva^, axo<; 6 àicaxeûv,
uvoç.
DUPLICATA, sm., xô àvxi'Ypxvov, ou.
DUPLICITE, sf. lo Etat de' ce qui est
double, f^ 8i6uiJ.dxr,c, t^xoç. || 2° Mauvaise foi,
i\ icotxtAui, aç ; i\ àicioxia, ac
DUQUEL, contraction pour de lequel.
Voy. lequel.
DUR, URE, adj. 1» Ferme, solide, ffxX-n-
pdç, df, dv; ffxeppdf, i, ôv. Coucher sur la
dure, xaptal xc7{juxi. || Au fiq. Avoir l'oreille
dure, être dur d'oreille, entendre dur (adv.),
Su9T^xoéu>-ôl>, f. if|9a> ; àjxSXù àxouo). || Tète
dure, T^Ooc (ou;) icpîvivov, ou. Avoir la tète
dure, xô ^6dç eljii icpivtvoç, i\, ov. jj 2« ilMrfe,
insensible, inhumain, 9%'Ki\pôi, a, dv ; àvr^-
Xei^ç, éç; dTcaOtiç, ëç. || 3o Austère, rigou-
reux^ oxX-ripdç, a, dv; aôïx^odç, A, dv. || 40
Fâcheux, affligeant, axXr.pdç, d, dv ; x<*^^"
itdç, 1^, dv; papu;, eîx, u. Une dure nécessité,
axk'i\pà. (aç) dvayxif\ (t,ç). Il est dur de, 8etvdv
èaxi, inf. \\ 50 Rude à Voreille, ffx>.7ipdç, dî,
dv; xpa^dç, eîa, u. || 6° Difficile, xa^sitdç, ii,
dv. Il 70 Qui résiste, endurant, oxX-i^pdc, d,
dv ; xapxspixdi;, -/j, dv. Dur à la fatigue, Tcpoi
'icdvouc àxafiTcxoc, ov.
DURABLE, adj., {xdvi]i.O(;, ov; ps6aio<, 04
et a, ov ; xpôvioç, oç et a, ov.
DURANT, prép., icâpd, acc; 8id, ^n. Du-
rant toule la vie, icap 8Xov xôv ^lov. Durant
toute la nuit, 8t' S^t^ç xf,; y\j%xQi.
DURCIR, va., cxEpedw-û, f. wffo); oxXti-
puvu), f. uvb), acc. Durcir an feu, icupaxxdu-
&, f. (67u>, acc. Il Yn.j e^ su durcir, vr., les
mêmes verbes au passif.
DURCISSEMENT, sm., 6 ffxX-yipu9{xdc, ou;
xô 9xX-i^pu(7(jLa, axo<.
DURE, sf. Voy. DUR 1°.
DURÉE, sf. lo Persistance, -fj 8ia{iovVi, 7Î<;.
Il 29 Temps, ô XP^^^^i ^^î ^ al<^v, Wôvoç. Qui
est de longue durée, icoXuxpdvio;, ov. Qui est
de courte durée, ôXiYoxpt^^ioc, ov.
DUREMENT, adv., 9%\r^pS>i, xpax^'io;. Elre
couché durement, 9xXT,pû(; sûvd(|o{i.ai, f. aa^i^-
90{iai.
DURER, vn. lo Continuer d'être, iiévw,
8ux-(JLév(i>, xaxa-(j,6v(o, ém-txévco. Durer long'
temps, xpo^^^*^» ^' ^*î^* Il 2<» Rester intact^
9({>^û[JLa'., 8ia-9<(>(^0(JLai (pass.]; l^xub), f. tScru.
Il 30 Patienter, résister^ avx-éxw; xapxe-
péîa-(ù, f. -f^^tù. Ne pouvoir durer au chaud
ÉBL
— 13» —
EGA
ou de chaud, BdcXirv^ où% dîv-cyo|iai (moy.)>
DI7RETÉ, sf. 10 Qualité de ce qui est
dur^ fertne^ \ ffxX-i\pûTt^ç, v^Ç» \ oTcppdruç,
TiTCK. Il Dureté d*oreille, tô 6u9i^xooy, ou. ||
2» /4prc<é, rudesse j i\ Tpaxw'"îîi n'^o«. ii
30 Sévérité, insensibilité^ r^ oxat.oottjÇ, t,toî;
T, tpap^ÙTTiç, T^Toç ; f, x«^^<>^<i T^ITOÇ. Avec
dureté, <i%kt\pîù^, || 4» Riaueur {des choses),
•f\ TpaxuTf^ç, 71T0Ç ; -f^ x*^**^!?! 'l'^oÇ- Il **
Au pi., discours durs, ot Xdyoi fopTixot, ûv.
DURiiiLOK, sm., 6 tUXoc, ou.
DUVET, sm. 1® Plume molle des oiseaux,
TÔ iPctXov, ou. Il 2» Premier poil du men-
ton^ 6 x^o^^T oC; -1^ 8p6aoc, ou. Se couYiir de
duvet, xvoiÇw, f. daui. Couvert de duvet,
XvowSi^c, cç. (I 3« Co/on cf» fruits, 6 x^^*^Ct
DUVETEUX, EUSE, adj., XvouCt.ç, e(.
DYME, »., ii Au|AT„ T,ç.
DYNA9TE, SID., 6 SuvioTT,(, ou.
DYNASTIE, sf., t6 ^7:Xtxày (ou) ycvoç,
ouc; 01 psfftXitic, éwv.
DYBRACHIUM, V., t6 AuppaXlOV, ou.
OYSEBiTBRlE, sf.,T, 8'J9cvTcpiâ, a;. Atteint
de djseolehe, Suvsvrspixd;, t», ôv.
DT8BKTÉMQUE, adj., Ôx>9tvxtaix6i, V|,
<5v.
DY9PKP8IB, sf., -f^ Zurn^iaL, aç. Atteint de
dyspepsie,^ Suoicsircoç, ov.
DY8PNBE, sf., -h Sufficvout, a;.
£
E, sm., cinquième lettre de Talphabet,
(bref), xà i <liXdv, ou; Hoog) xà ^,t3 (indéd.).
BAGIDB, A., 6 Ataxifii^ç, ou. || Les Eacides,
Ea^ue et ses descendants, ol AlaxISai, wv.
BAQUE, A.,ô Alax^c, ou.
EAU, sj. i» Substance liquide, xà Coup,
9^. C6xT0<. Un peu d'ean, xà uSzticv, ou.
Abondant en ean, icoXùuSpo;, ov. Manquant
d'eau, dEvuSpoc, ov. Pniser de l'eau, faire de
Tean, 68pcuo(iat, f. tuoo{iai. Faire ean, 8ut-
pçéb). Couper Teau aux ennemis, xobç ico^-
(LÎo'jf TÔ 6&i>p d^aipéo{ia(roû|jLai(moy.). Avoir
de Tean jusqu'aux genoux, icpôç xà ydvaTa
^ûiroyMij f. ppcx^90(jiat. Voyager par ean,
rXéu. Transport par ean, ii xopdjjicut, a<. ||
20 Pluie. Voy. ce mot. |l 3» Sueur, 6 t8pw;,
ûToç. Etre tont en ean, i8p^i ^éu, év C8aTt
^^tXfiiuu fpass.). |l 4» Urtne, xà o5pov, ou.
Faire de 1 eau, lâcher de Tean, oûpéfaHÛ, f.
i^iju. Il 5» Sérosité, suc, jus, 6 x^î^^î» o^- Il
6» Lustre, éclat, -^ a^r^, ^(. D'une belle eau,
eûauY^c, éc. || 7® An pi., sources thermales,
ta dejpjid, ûv. Aller aux eaux, icod; rà 6ep{id
dîco-oi^|tcfa>-tt, f. V^9u.
ÉBAHIR (B*), vr.. S* étonner, éx-icXy|tTo-
{lai (pass.).
BBAHISSEMENT, sm., xà 03(i6o^ ou^; i\
BEAT, sm., ij xép^ç, ttù^; f^ iraiSii, a;.
Prendre ses ébats, xép'Ropiai, f. tep^dViaojtat.
EBATTRE (8'), vr., xip'ico^LZi, f. Tepç^ffO-
jWt.
EBAUCHE, sf., 6 xÙTzoi, ou; -j^ Suypa^Yi,
f,î ;^ -jj oxcafpo^piK, aç.
EBAUCHER, va., &iro-Tuicou>-û, f. id9b>;
Siot-ypi^; 9XcaYpsMpcci>-a>, f. i^9u, ace.
BBJBKE, sf., t loirvo*;, ou. D'ébène, l^évi-
voÇ; ▼,; ov.
BBBKIER, sm., arbre, i\ 26cvo;, ou.
ÉBLOUIR, va. 1» Pi'apper d'un vif éclat,
icepi-au7icA-û, f. -^ffw, ace. \\ 2» Frapper
d*admiraiion, Ix^Xi^ttu, ace. |1 3^ Séduire,
icio-iyu; yonr^TCÛu, f. eu9<i>, ace.
EBLOUISSANT. ABiTE, adj., icepiXajiin^ç,
^ç; (au fig.), IxicXxtXxtxd^, Vî, (Jv,
ÉBLOUISSEMENT, sm., -f) (TXOToSivût, a;.
Avoir des éblonissements , 9xoTo8ivii(tf-fti>,
f. d9tû.
ÉBORGNER, va., priver d'un œil, ynSi^
&fLtiaç vnpmia, ace. || S'éBORGNBB, vr., piiav
BBOULEMENT, sm. 1» Chute de ce qui
s'éboule, -h 1CTW91C, eu»c. || 2<> i^/a/ d!une
chose ébotUée, xô «xûfjia, axoç.
ÉBOULER, VU., et S'BBOLXER, vr., X3TS-
xticxca, xaxa-ppéw, xxxa-ç^potiai (pass.). Faire
ébouler, xax3-6iX>A>, ace.
BBOUR6EONNEMEXT, %m.,i^ ^XaTTO^OY^,
ÉBOURGEONNER, va., pXaoxoXoyiu-u,
f. 7i96i>. Ebonrgeonner la vigne, x^.v a^iics^ov
xXiii>-û.
BBRANCHBMENT, Sm., \ x^8b>v icepisi-
p8(r.ç, CbK.
BBRAKCHER, va., xXiSou; icspi-aipéu>-(ô,
EBRANLEMENT, sm. !<> Secousse, h 9ei-
ajidç, ou. Il 2» Cwnmotion, émotion, f, xîvtir.;,
etoç; x6 xtvT,(Aa, axoç.
EBRANLER, va. i<» Secouer; {au fi^.) faire
chanceler, vciu, Bix-ctUa, xaxa-aeud, aee.
Ebranler les résolutions de qqn, xi xivoç opo-
vi^pLxxx 8iqt-9tica. || 29 Emouvoir, faire fiési-
ter, Tspdtxxti», f. dfyn', xapLicxu; xtvÉca-b>, f.
i\9iù, ace. Il S'éBBANLER, vr. 1» ^/re secoué,
s'émouvoir, etc., le passif des verbes précé-
dents. Il 2* 5e mettre en mouvement, (pour
marcher en avant), icpo-xtv£0(Mii-ouu3^ f. t^Oi^-
aouai; (pour fuir), eY-xXivtfa.
EBRE, /t., Ô "ISt^p, Ttpoç.
ÉBRBCHER, va. !<> Faire une brèche à,
à|x6Xuvb>, f. uvû, ace. jj 2» Diminuer, iXax-
x6ii>-fô, f. u9u>, oee.
ÉBRIÉTB, sf., -^ {&éOi\, 7){.
ÉBRUITER, va., ex-oépu; 6pu^É(o-û, f. t,?»,
aec. Il S'ÉBRurrER, vr.,' les oièmes verbes a»
passif.
ÉBULLTTION, sf., -f, XfiQKi, Eu<; f, àviÇeviç,
eco^. Etre en ébullition, Xjktù, dvx-^éb).
ÉCAILLE, sf., (des poissons et des reptiles),
■f^ >£ictç, i8o;; (des poissons et des tortues), \
cpoXîç, (8o;; (des mollusques et des tortues).
ÉCH
— 140 —
ÉCH
x6 ^oTpaxov, ou. Garni d'écaillés, ^iiciSut^ç,
T,, ôv; 9o)wv8t»>T6<;, •f\^ (Jv.
BGAILLERf va.» ^eicîÇo), iicoAcicttlb), f. lfa>,
ace. Il S*ÂCA1LLBR| Yr., dico-^eici8do[Jiai-oG[jLai,
ÉCAILLEUX, EU8E, adj. 1<> Qui se lève
par écailles^ Ae^pôç, d, dv. || 2o Garni
iVéçailles^ AeictSwxo;, tI\, 6v; «poXiocoTÔç, i^, 6v.
ÉCAIiE, st., t6 Xéicoç, ouç ; t6 Aéma-jix,
ato;; xô xé^ucpo;, ouç.
ÉGALER, va., éxÂéiCb), f. X6(|/fa), ACC.
ÉGARLATE, sf. 1* Couletir rouge^ h %6%'
xo;, ou. Il 2° Etoffe de celle couleur, xà
xoxxo6a9-î\, ûv. Velu d*écarlate, xoxxo6açfi
•r,|xçi«7fi£voç, fj, ôv. Il Adj., xôxxivoç, t„ ov ;
xoxxo6aoY;(;, éç.
ÉGART, sm. 1° Action de s'écarter ^ tj
IxxXiffiç, s(i>c; f^ ixTpoirfi, t\ç. Faire un écart,
icxpa-Tpéicouuzi (inoy. avec sens neutre). ||
29 Action de s'écarter du sujet, r^ itapéx6a-
ffiç, twç; -îj TcapexTpOTcVî, ■îjç. || 3° Erreur,
faute, TÔ &aipTY\iJLa, axoç; xà ic)iT\pL{iéX-y\[JLa,
axo;. Faire des écarts, d|juzpTivb>. || A i/écart,
)oe. adv., x^P^^i ^^"^^ I8tav. Se retirer à l'écart,
iito-Ywpéw-û, f. 7|a(i). Tirer à l'écart, dico-
Xa(i63Vfa>, ace. Mettre à Técart (en réserve),
àico-Tt6if\|xi, ace.
ÉGARTÉ, ÉE, p.p. Voy. ÉCARTER. || Adj.,
qui est à V écart, isolé, xEXwpwiJLévo;, "n, ov ;
IpTjjAoç, ov.
EGARTELER, va., mettre en quatre quar-
tiers, eU xércapa {i6pT\ Bict-ditiiù-iL, acc.
ÉGARTEMENT, sm., ô xiù^i^^à^, ou; \
ÉGARTER, va. 10 Séparer, éloigner y 5i-
lOTr^jii, acc; de, gén. (1 2* Disperser, 8ia-
ffxeSsévvujii, acc. || S® Détourner, àico-Tpéicu>;
àz-eîpyw, f. eipÇw, acc.; de, .^én. {| S'écar-
ter, vr. 1* Se séparer, 8i-t«Tajjiai (moy. avec
sens neutre). || z® S'éloigner, èx-xX{vb>, éx-
TpÉTtojiai (moy. avec sens neutre), icap-aV
XitTw; de, gén. Il s'écarta du but, -ïrap-VîX-
Xa^s Tou (TxoicoC. S'écarter de sa roule, de son
sujet, xi^ç ÔSoo, Tf,? ôicoOéaetix; îiro-icXavdo-
jiai-ûfiai, f. T,ô-r,ffO(iat ; Ix tî\<; ô8oO, Ix toO
Xô^ou éx-IClICXb).
EGBATANE, V., Ta 'Ex6dxav3, (ov.
EGGLÉsiASTE, sm., un dfe« livt^es de
l'Ancien Testament, ô 'ExxXT^fftaon^ç, ou.
EGGLÉSIASTIQUE, adj., îxxXT,7ca(TXixd<,
•/ij dv ; xXï\pix(5ç, V|, ôv. || Sna., homme
d'éplise, ô xAif\pix6ç, oO.
EGERVELé, ÉE, adj. et subst., dvouç,
ouv; sÉ^puv, ov; -f|XtOio<;, a, ov.
ÉGHAFAUD, sm., Ô ôxpt6aç, avxoç; ô xaV
Xt6aç, avxo;; xô Txpiov, ou.
ÉGHAFAUDAGE, sm. !<> Construction
d'un échafaud, ^ ôxpiôavxo; xaxaaxeu-rj, f\i.
Il 2» Echafaud. Voy. ce mot. || > Grand
étalage inutile, f\ iceptxxr, xaxa^xeui^, f\ç.
ÉGHAFACJDER, vn., dresser des écha-
fauds, îxpta xaxa-axeuaÇw, f. daw.
ÉGHALAS, sm., i\ yfyoii, axo;.
ÉGHALA8SER, va., ya^3Lyi6ia-&, t. (ojb),
acc.
ÉGHALOTE, sf., xô idxaXûviov xpd{i-
{Jiuov, ou.
ÉGHANCRER, va., iv-x^pivw, açc.
ÉGIIANCRURE, sf., i\ évxojiifi, t^Ç.
ÉGHANGE, sm., -fj àXXavT\, •»!<;; "^l ^texaX-
Xav^^, 7\< ; f) àpLoiS^i, f^ç. Echaofçe de biens (à
Athènes), r^ àvxiSo^t;, euç. Echange des pri-
sonniers, •i\ xûv alx|xotXwx(i)v dvxtSoaiç. Don-
ner en échange, dvxt-8t8(0}j.t, acc. Recevoir en
échange, dvxi-XafjiSava), acc. Prendre une
chose en échange d'une chose, dXXaxxu x:
dvxi xivoç. Qui concerne l'échange, dXXaxTt-
x6ç, Tf|, (Jv. L'art des échanges, i\ àXXaxxtxT,,
fi?. Il En échange de, Ioc. prép., dvxi', gén.
ÉGHANGER, va., àXkixxtû, ôiaXXaxTw ; 6'.-
a^£Î6o{iat, f. aixeC<{/o{jiat, acc.; contre, gén.
avec ou sans dvxî. Echanger les prisonniers,
xoùç alyjLaÙMXOv<; dvxtSi-aXXdxxojiai (moy.).
ÉGIIAKSON, sm., 6 olvoxôo;, ou. Grand
écbanson, 6 dpxioivoxôoç, ou.
ÉGHABiTiLliON, sm., xô 86?Y|ia, axo{. Don-
ner un échantillon de, Bity^iTL éx-^spu, gén.
ÉGHAPPATOIRE, sf., i dva6u9i;, Cfa);; -^
$x8u9iç, e(i>ç.
ÉGHAPPÉE, sr., action imprudente, ii
-icXT,{iu.éX6ia, aç. || Echappée de vue, 'f\ dEico^i^,
co)ç. Il Par échappébs, Ioc. adv., par inter-
valles, Ix 8iaaxir\fJiaxb>v, évtoxE.
ÉGHAPPER, vn. l» S'évadei\ dico-8t8pa-
oxw. Laisser échapper qqn, dç-iT,{iî xtva. ||
2° Se soustraire a, sortir de, éditer, ix-
çeuYb), dico-^ei^YU), 8ia-oeuyfa), acc. il échappa
au aanger, à la mort, xov xîv8uvov, x6v 6iva-
xov àv'étpuye. Nous l'avons échappé belle,
xivSuvov oô qiixpôv 8i-c(pÛY0{XEv. jj 3® N'être
pas aperçu, XavBdvu, acc. Cet événement
avait échappé aux autres, xô yevô^evov èXs-
XVieei xo6« dXXou;. || 4° Elre dérobé à, être
perdu pour, éx-^suyoi, acc. Une bonne occa-
sion vous a échappé, xaip6< 6{JLac sx-icéfeuye.
Laisser échapper roccasion, xaipôv nap-ÎT^p.*..
Il 5° N*être plus retenu, sortir de, Ix-mirco),
î^-oXiffOivb). Echapper des mains, de la mé-
moire, Ix-ltîltXa) XÔV X^ipSi^J, Xf[i {Xvf)(JL7^;.
Laisser échapper un cri, xpau-^v àf-ii\iki. ||
S'ÉCHAPPER, vr. 10 S'évader, s'enfuir, dico-
8i8pao'X(o, dico-veuYfa). S'échapper des mains
ff0|iai. Il 40 S'emporter, Ix-çépojiai (pass.j.
ÉGHARDE, sf., ô 9x6Xo(|/, OTCOÇ.
ÉGHARPE, sf. lo Sorte de ceinture, i\
Ç<àvT„ Tjç ; x6 r£pt^(o^a, axoç. || 2® Ornement
de femme, 'i\ xaivîa, aç. || 3® Sorte de ban-
daae, t| a<pev86vif^, i^ç.
ECHARPER, va., xaxa-x67CX(0, acc.
ÉCHASSE, sr., xà x(i>X66a6pov, ou. Marcher
avec des échasses, x(<)Xo6a6pîÇci>, f. tb>.
ÉGHAUROULURE, sf., t, cpXtSxxaiva, v\<;.
ÉCHAUDER, va., laver avec de l'eau
bouillante, &8axi Çsovxi éx-TrXuvb), f. uvû,
acc,
ÉGHAUFFANT, ANTE, adj., 6ep;Jiavxtxô;,
ri, <Jv.
l^GHAUFFEMENT, sm., ^ OepJMida, aç.
EGHAUFFER, va. !<> Rendre chaud, Osp-
{iaiv(i>, f. avû ; OiXicco. f. 6iX<|/(o, acc. || 2° Ani-
mer, enflammer, 6ia-xaw, éx-xdu, acc.
Echauffer la bile, le sang à qqn (l'irriter), 70-
Xyjv XlVl XIVÊ«-W, f, y,7W. Il S'ÉCHAUFFER, NT.
ÉCL
- 141 -
ÉCL
jo Devenu' chaud, 6sp{iaivo|jL3i, f. avôV^ao-
pi. |{ 2o5'flmmcr,«'en/îtfw»»cr, Sia-xiojxai,
Èx-xiofLai (pass.)- Ma bile s'écbaaffe, x^^V
E^w. [1 30 S'emporter^ sHnHiery Ix-îpépopiai
(pass.), iÇ-opyîÇoiiai (pass.)*
ÉCHAUFFURE, sf., T^ çXuKxatva, v^c.
ÉCHÉANCE, sf., terme OÙ échoit un paye-
jnenl, -f| icpoOeaixia, aç.
ÉCHÉANT, p. prés. Voy. ÉCHOIR.
ECHEC, sm., TÔ Tn3X(s\vxy axo;; -f^ ouii^opi,
<x;. Eprouver un échec, ircatw, f. aw.
ÉCHELLE, sf., f; xT^ifia^, axo< (et plur.) ;
(d'un vaisseau), i\ dico6i8pa, a;. Petite échelle,
TÔ xXipuzxiov, ou. Monter avec ou par une
échelle, Bià xXtjiixuv diva-6atv(i>. Descendre
par une échelle, xxxà xXijiixuv xaTa-6xîvu>.
ÉCHELON, sm., ô xX'.axxtr.p, tlpo;; au
^lur.j al xXipiaxe;, uv. || Aufig. Arriver par
échelons ou d'échelon en échelon à un grade,
oFov B'.i. xXipizxuv ivx-6aivfa) ou icpo-sp^ofL^i
eU^xiÇtv.
ÉCHELONNER, va., 6ià xXifJiixtJV 8ta«
T2xx(i>, r. xi^u, ace. Il S'ÉCHELONNER, la même
expression avec le verbe au passif.
ÉCHENILLER, va., xdc|xr2Ç sx-X^yb) ; un
arbre, èx 6év8pou.^
ÉCHEVELE, ÉE, adj., x^v x6\ki\y dvei-
liévoç, 7^, ov.
ÉCHINADES, i/e^, ol\ 'E/'.va8£ç, b)V.
ÉCHINE, sf., -^ ^^XK, e(*>{.
ÉCHO, sm., -îj i?ixw, oGç. Faire écho, ^x^''
dvxaito-StStopii.
ÉCHOIR, vn. l® £/re dévolu par le sort^
arriver fortuitement^ Xayx^^'*» t^^i^'^w, rfa^
Le sort qui échoit à qqn, 6 xX-v\p6< xivi icîirruv.
Si le cas y échoit, le cas échéant, éàv xuxt|. ||
2» Arriver à un temps préfix, icCitxco.
ÉCHOPPE, sf., x6 xaTT^Xeiov, ou.
ÉCHOVEMBNT, sm., XÔ élcOxAXeiv.
ÉCHOUER, va., pousser sur un écueil,
EÎç axoicÉXouç è^-wOéw-w; èTt-oyUXkWf f. eXw,
ace. Il Vn. 1** Arriver à Véchouement^ iit-
tiULÙXtù^ f. eXû; éx-icCicxb>; sur ou contre, si;
e< Tacc. Aller échouer dans an port, sur
une plage, êx-irîitxw et? Xttiéva, icpô; x***P*^-
Il 2<» iVe pas réussir, (en pari, des pers.), Ix-
i:(xc(o, d-)co-xuYX^v<^* âfiapxdvu; dans, gén.;
(des choses), «va-xpéitopiai (pass.). Faire
échouer une chose, 9(piXk(ù ou avx-xpsicb> xt.
Il S'ÉCHOUER, vr., jeter un navire à Ut côte,
vaOv Tcpôç xjiv ôx6t\v é^-toOsto-b).
échÎj, ue, p.p. Voy. ECHOIR. Il Adj.,
donné par le sort y yayjjiyy oGaa, 6v.
ÉCLABOUSSER, va., Tcr\K(ù jjloXuvw, f. uvû,
acc,
ÉCLAIR, sm., \ daxpair/), f[<;. Lancer des
éclairs, àaxpaicxb), f. â^iù. il fait des éclairs,
àffxpxicxei. Il ^{f /îj^. Ses yeux lançaient des
éclairs, •î^^xpaicxs xoïç dpL[Juz9i.
ÉCLAIRAGE, Sm., -f^ xaxiXaii^lç, Sbx;.
ÉCLAIRCI, lE, p.p. Voy éCLAIRCIR. || Adj.
1° Devenu clair, Aajxicpoç, a, 6v ; (en pari,
du ciel), aïOpioç, ov Ysvdjjievoç, i\y ov. || 2^ De-
venu moins épais, ipatô?, à, ôv ysvojjlêvoç,
■t\, ov.
ECLAIRCIR, va. 1® Rendre plus clair,
«lôptaî^u), f. daw, acc; le temps, xôv àlpa. ||
2® Rendre luisant, Xafjncp'jvw. f. uvw; Ix-
xa6aîpb>, J. apû, acc. Eclaircir son bouclier,
xi\v doitioa Xatiirpuyopiai (moy.). || 3« Rendre
ynoins épais, apaidio-û, f. (oau), acc. Eclair-
cir une forêt, ôXoxoïiici)-w,f. i^aw. || 4° Rendre
évident, intelligible, oaffT{\f{Jl^tù, Sia-aacpT;-
vîÇw, f. lô; 6'.a-9a9S(o-<ô, f. i^aw, acc. ||
5" Instruire, icaiSeuo), f. au, acc. ; de ou sur,
acc. Il S'écLAiRciR, vr. Le temps, le ciel s'é-
claircit, 8i-aiOpia(^6i, f. dvsi (impers.). || Pour
les autres sens, les mêmes verbes au pas-
sif.^
ÉCLAIRCISSEMENT, sm.,-^ è^i^-pr^viÇ, cuç;
■i\ 6i^X<i>vtc, twç; i| épfiT^veia, aç.
ÉCLAIRÉ, ÉE, p.p. Voy. ÉCLAIRER. || Adj.,
instruit, iCÊicatS«u|jLivoc, r\, ov; cro®ô;, V), ov.
ÉCLAIRER, va. 1» Répandre de la clarté,
xaxa-XajxTtca, f. Xifi'j't^, qén. ; éiti-Xa{xiia>,
dat,; ouxtÇb), f. tû, acc. Le soleil éclaire la
terre, i^Xioç éi«->.afxicei xfî rlj. || 2® 5c tenir
auprès de qqn avec de la lumière, irpo-
oaivu> ou Xûx^ov icpo-fipu) xivi'; (avec une
torche), 8<f8ou'^iu)-w, f. r^ata, dat. || 3° In-
struire, iiai8cu(i>, f. suffù), acc.; sur, acc. avec
ou sans icepi. || 4« Surveiller, épier, êtci-
9xoitéb>-c5, xaxa-9xoirs(o, acc. jj Vn., éiince-
ECLAIREUR, sui., xaxdtoxoiro^, ou. En
voyer des éclaireurs, xaxaaxdrouç icé^iicb).
ECLAT, sm. 1« Fragment de bois, de
pierres, xô xXaffîJia, axoç; x6 6pauajia, axoç.
Voler en éclats, 6ta-pp'/|yvujjLat (pass.). ||
2° Son, bruit violent, o 4'o.po'î* o^î o '*•'^^-
ico<, ou. Eclat du tonnerre, de la foudre, ô xe-
pauvdc, ou. Eclat de rire, ô xa^x^^l^oc, ou.
Eclat de voix, ^ p©^, f,ç. || 3o Bruit, rumeur,
ô Xd^oç, ou. Faire éclat (en pari, d'une chose),
ôpuXeopLat-oupLa:, f, 7\6T\JOîJ.ai. || 4<» Lueur
brillante, i\ a^yn, %; xô «p^YYoç, ouç. Eclat
des couleurs, xô dfvOoç, ou^. || S» Gloire, il-
lustration, splendeur, -fj XajxrpdxT,?, 7\xoç ;
^ uteYaXoicpéiceia, aç ; -fj Imçiveia, aç. Actions
d'éclat, Xaîiitpà fpya, wv. Paraître avec éclat,
^(jLicpuvopLai, f. uv6r;7opLat.
ÉCLATANT, ANTE, adj., (daus tous les
sens), Xa{jncpd<;, a, dv. Lumière éclatante, x6
çûç ((pwxôç) XajjLTtpdv, ou. Voix éclatante, tj
»o)V')\ (f|Ç) Aajxicpi, fiç. Action éclatante, x6
epyov AapLirpdv, ou.
ECLATER, vn. 10 Se briser par éclats,
Wvufxat (pass.). Il
entendre un grand bruit, xatayéto-G, f, r^gw ;
— — , — _- j ^
f-^yvujiat, 8ta-ppTnYVU(xat (pass.). || 2* Faire
xxuTcéw-ô, f. -fxfsîù. Eclater de rire, àva-xayxa-
Çw, f. iffd). Il 3° Se manifester tout à coup,
<ju-ppT|YvupLai (pass.). La guerre ayant éclaté,
ico>^é{iou ffu-p payfivxoç. Faire éclater sa co-
lère, t)\v dpy4\v éx-pT|Yvu{jLi. || 4° S'emporter,
ïx-(pspo(jLai (pass.). Eclater en injures, en in-
vectives (invectivant), éx-jpepojjLai ûêpîÇwv,
oucra, ov. || 5° Briller, (au pr. et au fig.),
^âjxTto), f. Aâ|xtj^w. Il S'ÉCLATER, vr., se rompre,
Sia-pp'^vvujiat (pass.).
ÉCLIPSE, sf., i\ exXsivjytç, 60);. || Au fig.
Souiïrir des éclipses, Èx-T^eiicw.
ÉCLIPSER, va. 1<* Couvrir, cacher [un
astre), xaXuTCTw, f. û^J^w, acc. \\ 2° Sur-
passer en éclat, xtj >va[ntpdxï\xt ôirep-êaXXw,
7.
ECO
— 142 —
ÉCR
ace. || S'ÉCLIPSER, vr. l* Souffrir écftpse,
i'A-'kgnztù. Le soleil s'éclipsa, i^Mo; tÇ-sXiice.
Il 2» Disparaître^ àcpavî^^oiiai, f. iv^vofiai.
ÉCLI9SB, sf., 6 io\LX9\L6<;, oO. •
ÉCLISSER, va., epjiiJ^fa), f. âo-u), ace.
ÉCLOPÉ, ÉE, adj., x^^^<> ^t ô^* £11*6
éclppé, jfwXeûu), f. ffw.
ÉCLORE, VII. lo Sor/tr de Vœuf, ix-xo-
XiicTOfiai, f. afOi^ffouiai. Faire éclore, èx-
xoXâicTco, f. d(J;(i>; èx-Aéiro), f. X^4'^, ace. ||
2» Commencer à s'ouvrir^ àv-oîyvupiai (pass.).
Faire éclore, dv-oÎYvu|jLi, ace. \\ 3» Paraître,
luire^ ôiio-çaCvb) ; ôiio-XijjLirb), f. Xd((jit|;b). |j
4** Se manifester^ çaCvotxst, àva-^aîvotJLai
(moy. avec sens neutre). Faire éclore, dva-
qpaivb), ace.
ÉCLOSION, sf., -fj étx6X(Z({^ic, eu)<.
ÉCLUSE, sf., ô 9pdixTv\c, OU. Portes d'une
écluse, al xXei7td(5£(, cov.
ÉCOLE, sr. 10 Lieu où Von enseigne, xà
SiSaaxaXeîov, ou ; xà icaiSavwYeîov, ou. Ecole
élémentaire, t6 ypoL\k\tja,xoét.Bci9TMktXo'/^ ou.
Aller à l'école, eU 6:8a9xàXou, icgtpà tôv $t-
Si^AaXov œoiTiu-o), f. i^stù. Envoyer à l'école,
eU ôi6a<jxaXou 7:s(Ar(i>, flcc. Tenir école, 6t-
Sioxw. Il 20 Ce qui forme, instruit, i\ S'.Sa-
9xaX(a, aç; -fj itaiSaYwvi'a, «ç; tô YujJtvdlaptov,
ou ; Tj dtaxTi^iç, ewç. Une école de vertu, yu{jl-
v39tov ipexf,;. L'école du malheur, i\ èy xoîç
xaxoî; dfaxT.diç. Voilà la meilleure école, aOTi\
dptffTTi BiSaffxaXi'at. |l 3o Secte, tj aTpt atç, euç ;
7nieux (les disciples), ot dic6, gén. L'école de
Platon, d'Epicure^ of àizb DXdTtovoç, ol ài:6
'E7rixoi5pou.
ÉCOLIER, 1ÈRE, sm. et sf., 6 (J.aOT,t-/ic,
ou j fém. -f, fiaOï^Tpia, aç.
ECONDUIRE, va., dico-TcijiTcw (et moyen),
6x-ici(jL7Cb>, ace.
ÉCONOBfAT, sm., emploi d'économe, f,
olxovo{ii(x, a<;.
ÉCONOME, adj., qui ménage, ^eiSuX^ç, (Se
et 7|, dv. Etre économe de, ^etSofjiai, f. cpeîvo-
{Aai, i^éh. || Sm. et sf., ce/t/t ou celle qui a
soin de la conduite d'une maison, 6, \
olxovdfioç, ou. Bon économe, ô olxovo{itx6c,
ou. Etre économe, olxovofiédi-b), f. 'i\<stù.
ÉCONOMIE, sf. 10 Ordre dans l'adminis-
tration d'une maison, "fi olxovo{iux, a;. ||
?o Epargne dans la dépense, i\ «peiStoXCa,
a; ; -fj gÔTsXeia, oiç. Avec économie, ^eiB(ak(ù<i.
Il Au plur., cAo^e épargnée, i[ iccpiouvîa, a<;;
xà 7C£pi(5vTx, (i>v. Faire des économies, icepiou-
aiav icoisb)-(5, f. ticm. || 3» Disposition, ar-
rangement, ■i\ oîxovofita, «ç; f| arJvxaÇtç, ecuc
ÉCONOMIQUE, adj. 10 QMt concerne
l'économie, oixovo{iixo<, i\, dv. || 2© Peu coii-
^ei^a:, euteXtiç, éç. || Sm., l'Economique, ou-
vrage de Xénophon, ô OlxovofJLixdc, ou.
ÉCONOMIQUEBfBNT, adv., SÔXt^ûç, (pst-
ÉCONOBHSER, va. lo Gouvemer avec
économie, dxpi6ûç o!xovopLéci>-w, f. i\9fa, ace.
I 20 Epargner, çeiSofxat, f. çefaojxai, .çé/ï.
I Vn., faire des économies, •rcepi-itoiéofjiai-
oCtiai, f. T^<ïopLat; sur, dicd et le gén.
ÉcoRCE, sf., (d'un arbre), ô ^Xoidc, ou;
(d'un fruit), t6 Xiitoç, ouç. •
ÉCORCER, va., (un arbre), «pXot;^, itspi-
çXûîÇw, f. Ttw, ace; (un fruit), Àsicu, èx-
"ké-Kbiy f. "kéf^tù, ace. Il S'ÉcoacKR, vr., les
mêmes verbes au passif.
ÉGORCHER, va. 10 Dépouiller de la peau ,
àito-Bipbi, éx-86p(i): dTto-oep^jLaxdco-b), f. c&9<i>y
ace. Il 2o Déchirer la peau de, djiûxxw, f. OÇw 5
8p<îicx(i>, f. 8ptî(|;u), ace. \\Aufig. Ëcorcher les
oreilles, xà âxa xditxu. Ëcorcher une langue,
Pap6xpî(;fa}, f. ita>. Il S'bcobcbbb, vr., se faire
une écorchure, d|xùxxo(xai, f. u^H^otiac.
ÉCORCHEUR, sm., 6 xà xsvéSpeix à-Ro-
8ép(t)v, ovxoç.
ÉCORCHURE, sf., ^ d;xuxVi, i\s.
ÉCORNER, va. lo hompre une corne, les
EC08SBR, va., éx-Xér(i>, f. Xé^u, ace.
ÉCOT, sm. lo Quote-part payée pour un
repas, iî^ 9U[i6oXt|, i[i ; ô Ipavoç, ou. Payer
son écot, xôv Ipavov xaxx-SaXXb). Qui ne
Î^aye pas son éeot, doOixSoXoç, ov. || 2® Tota-
ilé de la dépense, xh vufjiicoaîou dviXcuixa,
axo<. Payer I écot pour tous, xô vupLicomou
ÉCOULEMENT, sm. lo Action de s'écouler,
flux, i\ dicoppoV), f,<; 1^ dicdppoioe, aç. |j
20 Vente, débit des marchandises, i[ icpfi-
ECOULER, va., vendre, itiicpdTxoi, ace, ||
Faire écouler, fo Vendre, ictitpdaxw,. ace.
Il 20 Faire dériver, è\-ox^xeù(ù, f. euatu, ace.
Il S'ÉCOULER, vr. lo Couler hors de, d-ro-
ppéci), 8x-pé(i>, gén. avec ix, éÇ. || 2* 5e reti-
rer, dito-Xû>pé««>-û, f. "ffltù. Il 30 Passer, t^-
épxopiatt, icxp-épxojxat. S'être écoulé, é^-if^xcu,
otxofiai, ic(xp-oixo|Aai. Quelques jours s'étant
écoulés, -f^fjiepûv àV.ytay (uxo^ù Tavofiévcov.
Peu de temps s'est écoulé depuis que, dXiyoc
Xpdvoî IÇ ou. Il 40 Se vendre, ictirpiaxoiJLai
(pass.).
ÉcouRTÉ, ÉE, p.p. et adj., xoXo6dç, -fi,
dv; (abrégé), (tiSvxoijloç, oy.
ÉCOURTER, va., xoXoub), f. ou9(t); xoXo-
66(ù-&, f. wdco, aec.; (abréger), cuv-xéjjLvw,
tfu-(7X6XX(i), aee.
ÉCOUTER, va. lo Prêter V oreille à,
dxpodouLai-û{iai; qq. chose, xivdç on xl; qqn,
xtvdc; axoub) ; qqn, xivdc Ecouter (faire atten-
tion àJ qqn ou qq. chose, itpo7-éx<^ '^^^ voOv
xivi. |[ 20 Exaucer. Voy. ce mot. I| 3o Obéir
à, suivre les conseils de (qqn), axoodo{jLai-
b}[jLai, dxoub), gén.; 'KeiBo]Uii (moy.), dat,;
{qq. chose), lic-axoXouOeu-û, f. 'j^ffu, cUit,
Ils écoutent leurs passions, xaiç ém6u|j.iaK
éic-axoXouBou9iv.
ÉCRASÉ, ÉE, p.p. Yoy. ÉCRASER. || Adj.
10 Trop aplati, camus, ai^idç, i^, dv. || 2®
Trop bas, xaiceivdç, V|, dv.
ÉCRASER, va. 10 Aplatir, fracasser,
xaxa-6pau(i>, 9uv-6paub>, 9uv-xp(6(i>, ace. \\
20 Fatiguer extrêmement, aâcabler, méÇb»,
f. éffw; xaxx-xp£6<«) ; xaxx-icovébHÛ, f. ^(tcd ;
Papuvw, f. uvû, ace. Ecraser d'impôts, Sa»-
{jLoîç papûvw, ace. jj 3o Perdre, détruire, àiz-
dXXufjLi, Sia-^OcCpb), xaB-aipéu-û, aee.
ÉCRE VISSE, sf., 6 xdpxivoc, OU. Petite
écrevisse, xô xapxivtov, ou.
ECU
— 143 —
EFF
ÉCRIER (8'), vr. lo Faire un grand cri,
\Uya fodtù-iù, àva-6od((i>-(ô. || 2° Dire en
anant^ dvae-xpdfÇo); que, on, cix; avec Vind,
ou /'op^
éCRiN, sm., ï^ xiôioToç, oC; «cô xi6<Atiov,
ÉGRIRB, Yn., tracer des lettres^ ypicpu ;
sur qq. chose, iv rtvt, e*; ti. Apprendre à
lire et à écrire, YpajX|iaTa (jtavOavu). || Va.,
représenter par V écriture, YP^?***» ûcc;
sur qq. chose, Iv Ttvt, elç ti ; éy-Ypicpti), ace;
sur, dat,; èici-ypjé«pci>, ace; sur qq. chose,
éict, e?ç Tt. Il Va. et vn., composer, YP"?***»
ouY-YP^?**» auv-xiÔTjjjLt, acc. Ecrire sur un
sujet, Ypi^(i>, 9UY-YP^?<^ "^^^pt Ttvoç. || Ecrire
une lettre i qqn, ypa^ii émffToXVjv Ttvi. Ecrire
à qqn, yP^?<^ "^^^^ ou ''^pô^ Ttva; éiti-aréX^b)
Ttvt. Ecrire en réponse, ivTi-Ypa<pWi ûcc.
ÉdUT, sm., •i\ YP^ÇT^i» %; '^^ y9^\^\^i
(ZTo^. Mettre par écrit, xATa-Ypâ(pci>, acc.
ÉdUTBAU, sm., TÔ Tcp6ypa[i\ioi, octoç; -fj
irpoYpafi^, ^\Ç.
ECRITOIRB, sf., ustensiles nécessaires
pour écrire, xà ypacpixà (ûv) 9X€(3t,, ûv.
ÉCRITUIIB, sf . 1» Action d'écrire, carac-
tères écrits, fi YP^?''»' f^^'y "^^ yP^H^!-'^*'^*»
wv. Il 2° Ce g«i est écrit,^ fi YP^'f ^» V î "^
9UYYp>9^f îî^i'^^ TP^l^'P^'^^f ^^' H ^^^ saintes
Ecritures, les Ecritures, l'Écriture, Ta lepà
vpijijjtaTa, («kv.
KCRIVAIN, sm. 10 Scribe, ô Ypa?euç,
éwç. Il 2® i4u^eu7*, ô ffUYYpaçeûç, eus.
ÉC&OU, sm., pièce dans laquelle entre la
vis, TÔ iccptxdxXiov, ou.
ÉGROUELLES, sf. pi., al xoip^^^eç, u>v.
Qui a les écrouelles, xoipaScôSY^c, e<.
ÉCROULEMENT, sm., f; iCTÛaiç, e(i>< ; TÔ
XTb>{ia, aTO; ; "fj xaTacpopdé, â;.
ÉCROULER (S'), vr., icixcu), auji-iciicTw ;
xaxa-çépofiat (pass.).
ECU, sm., bouclier, 'i\ àaictç, t8oç.
ÉCUEIL, sm. !• Rocher en mer, i[ iréTpa,
aç; -f^ ffictXo;, ou. Plein d'écueils, ffmXwSi^ç,
tii\\ 2o Obstacle, xà icpdffxpouajjux, aToç.
ÉGUELLE, sf., Ta Tpu6Xiov, ou ; tô Xotcck-
$iov, ou.
ÉCUBKANT, ANTE, adj., i(ppûiBr\<i, sç.
ÉCUME, sf. i^ Mousse blanchâtre, bave,
b àffpà^, ou; (de Tean qui bout), -fi yP^^*^*
j/én. YP*<5ç. Il 2» Ramas de gens vils, 6
oupcpexdç, oO.
ÉCUMER, vn., se couvrir d'écume, décppi-
l^w, f. iw. Il Va., ôter l*éciime de, tôv àçpôv
àic-avT^(i>-ôl>, f. ir|ffci), ^^^ti.
ÉCUMEUX, £USE, adj., àfp(àB-t\^, £(.
ÉCUMOIRE, sf., i\ Çb>|jiY|pu(Ttç, £(<)<;.
ÉCURER, va., 9\Li\Xfa, f. TjÇw; xa6a:pa>,
f. apô, acc.
ÉCUREUIL, sm., 6 oxi'oupoc, ou.
ÉCURIE, sf., ô tiTJtwv, wvoç; -fj liTTcojTaffiç,
eus; t6 tiMcojTdémov, ov.
ÉCU8SON, sm., greffe, ô ô;p0aX|j.6<;, ou.
ÉGUSSONNBR, va., év-0'fdaX[iî^fi>, T. C(5,
acc.
ÉCUYER, sm. l® Intendant d'une écurie,
h Toû litrooTaffiou lictTcaT7\<, ou. || 2° Ce^î^t
qui dresse les chevaux, b icwXoôiavT,?, ou.
!| 30 Ce/wî qui porte les atomes d un guer-
^
rier, 6 ôicotamoTi^ç, ou ; ô ôicXo^dpo^, ou.
ÉDEN, Sm.^ Voy. PARADIS.
ÉDENTÉ, ÉE, adj., gui rCa plus de dents,
ô, "fi àWjBovi, ôSovToç.
ÉDES8E. V., i\ "Eécff^a, r^^. Habitant d'E-
desse, 6 'ESevaaro;, ou.
ÉDICTER. va., èiti-TixTU), f. Ti^b), acc.
ÉDIFIANT, ANTE, adj., qui porte à la
vertu, à la piété, èif àper^v ou èiz* eôvéSeiav
icpoaycitv, ouaa, ov.
ÉDIFICATION, sf. 1» Action de bâtir, -f,
ïSpufftç, ewç; -h olxoS()|xt\atç, ewç. || 2° Bon
exemple, t| avaY^Y^i, "'i?.
ÉDIFICE, sm. lo Bâtiment, xb olxo8d{xT\-
t, aToç; -fi olxo86jitjat<, ew;. || 2° i4.we?n-
lage de plusieurs choses, xà xaTavxeuxvjxocj
otToç; TÔ ffùaTT.jjLa, aToç.
ÉDIFIER, va. 1° fi<2/ir, o!xoSo{xéb>-{5, f.
■/)ffu»; tSpûw, f. ùa<i), acc. || 2o Porter à la
piété, iic' eôaifistav icpo-dY'*! «ce. || 3o flcn-
sei^ner. Voy. ce mot.
Édile, sm., magistrat romain, b àyopa-
vd{jio<, ou. Etre édile, iYOp«^opiéw-û, f. i^aw.
Qui concerne les édiles, àYopavo{iix6ç, 1^, 6v.
ÉDILITÉ, sf., "îi dlYOp«vo}À{a, a;.
ÉDIT, sra.,TÔèmTaYjxa, axoç; tô Tzp6ypa\i'
jiaj aTôç; tô icaLpdyyèh^a, aTOç.
EDITER, va., ix-BiBuijxi , acc.
ÉDITEUR, sm., ô ixéiSouc ou 8x6ou(, dv-
To<; ; de, acc.
ÉDITION, sf., -^ ex8aai{, eco;.
ÉDUCATION, sf. lo Formation physiaue,
(d*un enfant, d*un animal), ^ xpoo-f\ f^^ ; (d une
plante), ii iY'^'rti ^î- Il 2® Formation intel-
lectuelle et morale, -fj 'icaiSe.ta, aç ; -fj itaiôsu-
9i;, £(«);. Une bonne, une mauvaise éducation,
x(xiài, (pa(5Xir\ icaiScia. Donner de rédncalion à
ses enfants, toô; icalSa^ icaiSeOb), f. ao). ||
3" Connaissance des bonnes manières, i\
XOffJltdTT,?, T^TOÇ; 71 à9Xt\.QVt\<i, T^TOÇ.
ÉDUQUER, va., Tpécpb); icaiSsufa), f. 9(0,
acc.^
ÉÉTÉS, h,, 6 A^yjT-i^i;, ou.
EFFACEBfENT, sm., i\ éÇâXet<j/iÇ, eue
EFFACER, va. 1° Otei* (^empreinte de,
è\-aKei<ptù, i-K-aXsiftù, acc. \\ 2*> Rayer, 6ia-
ypd^ptù, acc. || 3° Détruire, faire disparaître,
àv-aipe'ca-û ; d^aviÇo), f. iw, acc. |1 3» Swr-
passer, ûirep-6aXXw ; vtxotw-Ô), f, -iico), acc. ;
par, (/a^ || S*effackr, vr., les mêmes verbes
an passif. S'effacer de la mémoire, du souve-
nir, xffi [JLVT^pn^; àico-ppéo).
EFFAÇURE, sf., TÔ èÇaXi^XijijJtévov, ou.
EFFAREMENT, Sm., •i\ Ï7LTtkt\\l^, 6b><; TÔ
ôd(|x6o(;, ouç.
EFFARÉ, ÉE, p.p. et adj., IxTcXaveic;, 6((Tiz,.
iv; (juYxexwtuvo;, 7^, ov. Visage, air effaré,
TÔ ^XÉiipia (axo;) 8tecp6ap^évov, ou.
EFFARER, va., 6X-itXVïTTw ; TapaTTw, f.
iÇ(t>, acc. Il S'effarer, vr., les mêmes verbes-
au passif.
EFFAROUCHER, va., èx-(po6é(o-h), acc.
Il S'effaroocher, vr., è%-fpo6o\j\t.oL: (pass.).
EFFECTIF, IVE, adj., diXT,eivd<, 'z^, 6v ; ô,.
•fi, TÔ ôvTow;. Il Sm., le nombre réel, ô 5vtwç
dpi6(iGÇ, ou.
EFFECTI\1SMENT, adv., tÇ ôvTi, ôvTw;,
EFF
— 144 —
EGA
EFFECTUER, va., iiro-TsXéu-u, éx-TsXcu)-
a> ; itoisu>-b>, f. Yi<Tb), ace. Efiectuer un paye-
ment, xpTijiaTa iiro-Tcvu). |) S'effuctoer, vr.,
les mêmes verbes an passif, et de pins ^lyvo-
EFFEMINE, ÉE,j;).p. et adj., yuvauETo;, a,
ov;'6fiXuç, eia, u; avav8po;, ov; xpu^spôç, i,
dv. Jl Sm., ^omme efféminé, ô Yuv«ixbç, ou ;
ô {jLa>iaxi(i>v, (i>vo<.
EFFÉMINER, va., Oif^Xuva), àlco-ôfiXuvw,
f. uvû; 8ioi-6pûicTb), ace. || S'efféiiiner, vr.,
les mêmes verbes au passif.
EFFERVESCENCE, sf. !<> EbulUUon, "f,
àvdtl^gaiç, e(i><. || 2^ Emotion vive^ i\ xipx/Ti,
T^ç. Etre en effervescence, tapixTOfiai, ' f.
ax^ffO{Jiai.
EFFERVESCENT, ENTE, adj. i° En ébul-
lilion, iva^éwv, ouo"», ov. || 2° Prêt à s'em-
porter^ ôpyiXoç, 11, ov; 6ujiix(5;, -^i, dv.
EFFET, sm. 10 Résultat d'une cause^ tô
IvépYTr^jjLa, aro;. Effet présent, t6 à7ro6atvov,
ovToç; passé, TÔ dicoSiv, dvT0< ; futur, xb àico-
6ir\(T62iEvov, ou. Les causes et les effets. Ta
aïtia xal xà à'iro6aîvovxa. j| 2° Exécution
(Tune chose ^ acte^ \ SiaitpaÇic, cw;; tô
itpôtYtia, axoç; tô îpyov, ou. Par des effets,
non par des paroles, ?py(!>« o6 Xdvoi;. Mettre
une chose à effet, Ipyci) xt è^i-xsAébi-b). Qui
est sans effet, dfitoaxxo;, ov. || 3° Force^ puis-
sancCf i\ i<r/yii "o^î "^iSùvajxi;, ew;. Faire de
l'effet sur qqn, irapa xtvi lay.tJti), f. Ocu;
fémouvoirqqn), xivà xivéw-ô, f.'Viao). || 4° fiiV-
2tf/ de commerce, -fj ffuyypaç-^, f.ç. H 5» Au
pi., 6ien« mobiliers, vêtements, xà axeûi^,
ûv; xà jxeuâpia, wv. || En effet, l® Loc.
adv., réelfemcmt, assurément, x(f 5vxi,*5v-
Toi;, dXT,0(5(;. || 2° Loc. conj., car, xal yap;
fdp (après un mot). || A l'effet de, loc. conj.
Voy. afin de. Il a cet effet, poun cet effet,
loc. adv., en vue de quoi, èirl xouxq). A quel
effet? 6ià xi; xt;
EFFEUILLAISON, sf., -f\ 4'^'^^^^^' ^<*><*
EFFEUILLÉ, ÉE, p.p., (en pari, d'un arbre),
çiS^Xwv YU{ivoç, -fi, ôv; (d'une fleur), itexaXwv
yu|iv(5<, îfi, dv.
EFFEUILLER, va. !<> O^er /e^ feuilles de,
àico-çpuXXtÇo), f. iw, flcc. Il 2o Dépouiller de
pétales, TTsxiXwv yujxvow-û, f. wffw, ace. ||
S'BFPEmLLER, vp. 1° Perdre ses feuilles, çuX-
Xoppoéti)-ô, f. i^<jw. Il 2° Se dépouiller de ses
pétales, icexaXuv yu^jLvdofxai-oO^iat, f. uOi^vo-
(Jiai.
1. EFFICACE, adj., qui produit son effet,
Ivepvdc, dv; ày69i\t.o^, ov.
2. EFFICACE, sf. Voy. EFFICACITÂ.
EFFICACEMENT, adv., Ivepyûc, ÂvU9Î{JL(i);.
EFFICACITÉ, sf., -^ 8uva{JLiç, eto; ; -?\ t<7Xu;,
6o<.
EFFIGIE, -^ sixcov, dvo;; (en relief), xb
ixxuTTWfjLa, axoç; (en peinture), "îj ypacp-i^, f,ç;
xô YpiiApta, axoç.
EFFILÉ, ÉE, adj., XsTcxd;, V), dv.
EFFILER, va., défaire le tissu de, x^v
xpdxT\v è^-a'.péb)-u), ^én.
EFFLANQUÉ, ÉE, p.p. et adj., iy.xexpuxw-
jiivoç, 7\, ov; IdX'^à^i "n» dv; T^âyasd?, a, dv.
EFFLANQUER, va., Âic-KTXvatVd), f. avu),
flCC.
EFFLEURER, va. !<> Dépouiller de fleurs,
dvOûv YW|JLvdo)-£>, f. «aw, ace. \\ 2* Entamer
la superficie de, l^t-xsfivw, ace. || 3o Toucher
légèrement, (au pr. et au fîg.), éict-<|/aû<«>,
f. tj/aûffo), ^eVi. Effleurer un sujet, èict-4'auw
xivoç.
EFFLUVE, sm., if; èxpor,, fjt;.
EFFONDREMENT, sm. 1» Action d'effon-
drer la terre, 6 axa^T^xôç, ou. || 2° Action de
i effondrer, i\ xaxaçopa, aç.
EFFONDRER, va. !<> Fouiller [la terre) ^
jxiirpb), ace, || 2° Enfoncer, rompre, fS-oy-
vupLi, Sia-ppyîY^U|J>;^ ûc<^- Il S'effondrer, vr.,
s'écrouler, ffuii-iciiuxw, xaxa-'^épo[xai (pass.).
EFFORCER (s*), vr., 6ia-x5tvo[xxi (moy.];
de, inf. Efforce-toi de faire ce qu'il y a de
plus beau, Sia-xeîvou xà xi>Xi7xa icpaxretv.
EFFORT, sm., -Ji Siixaaiç, ewç; \ Ivxajtç,
E(i)ç; (peine, fatigue), 6 icdvoç, ou; f; o-irouSo,
T^ç; (ardeur), ^ t^^'h^ ^?- Faire des efforts
pour, 8ia-x6ivopLai (moy.), inf. Faire tons ses
efforts pour, iravxl xpoitw ôia-xetvojxai, inf. ;
icxvxa Tcoiéto-tô, f. "/jaw ôote e< /'tn/".
EFFRACTION, sf., \ xoi'/r^b}p'jyiot, aç. Voler
avec effraction, xoiXiùQ\jyjtji-(â, L-^jaw.
EFFRAIE, sf., oiseau, ô alycD^id;, ou.
EFFRAYANT, ANTE, adj., oo6epôi, a, (5v ;
Seivd;, Vj, dv; ixitXi^xxtxd;, tj, ov. Èfl'rayant à
voir, à entendre^ Ssivô; ôpâv, ixoûTxi.
EFFRAYÉ, EE, p.p. Yoy. EFFRAYER. || Adj.,
IxirXay^/jÇ, eç; xaxaicXayf.ç, éç. Très effrayé,
icgp{;po6o<, ov.
EFFRAYER, va., Ix-cpoôéw-ô, ix-ltXVÎTT«,
acc. Jl S'effrayer, vr., ef être effrayé, Ix-
©oôoujjiat, Êx-TcX-^xxojjLai (pass.). S'effrayer,
être effrayé d'une chose, éx-itXT;xxo{jLat xi, xtvt,
ètti xivt.
EFFRÉNÉ, ÉE, adj., dxiXîvoç, ov; dcxdXot-
OTOÇ, ov; àxpaxi^ç, éç.
EFFROI, sm. 10 Terreur, ô «pdSoç, ou; tô
Setfia, axoç; x6 5io;, Ouç; -fj IxitXi^^i;, ew^.
Iiis{)irer Teffroi à, <pd6ov é|x-6iXXb), dat. Etre
saisi d'effroi, cx-TcX-iîxxojiai (ptss.). || 2» Objet
de terreur, ô çdêoç, ou; xô Ssîjjia, axo;. Etre
l'effroi de, Ix-tcX-^xx<o, acc.
EFFROXTÉ, ÉE, adj., àvatSViç, é^; dtvat-
(T/uvxoç, ov. Il Sm. et sf., àvOpwitoç (ou), vuv-^
(vaixô;) avaiofiç, ou;. Les effrontés, ot «vai-
osï;, ûv.
EFFRONTÉMENT, adv., àvaiSôç, aval-
oj^uvxwç.
EFFRONTERIE, sf., i\ àvai6sia, a;; -f,
àvata^y^xia, aç. Trait d'effronterie, xà àvaio--
)^ûvx7\{jLa, axoç.
EFFROYABLE, adj., (dans tous les sens),
Seivdç, 'f\, dv.
EFFROYABLExMENT, adv., (dans tous les
sens), Seivû;.
EFFUSION, sf., f, Ix^uffi;, E(«><. Effusion de
joie, "fi Siajruffiç, ewç.
ÉGAL, ÀLE, adj. lo Pareil, semblable,
?<To;, 7\, ov; 6[jLO'.o;, a, ov; à, dat. Condilions
égales, xà iva. A conditions égales, ètzl toX^
?7oi; xal ôfioioK;. Faire la guerre avec des forces
égales, èÇ tdou iroXsfiiw-tS, f. Yjffw. || 2® Qui
e*^ toujours le même, uniforme, ôjjloio;, a,
ov; ôjjLaXdç, •f\, dv. Caractère égal, xô opiaXôv
r,9o<;, ouç. || 3° Indifférent, ô'jxoio;, a, ov. ij
ÈG\
— l4o —
ÉLA
m'est égal a ne... oa qae, ô{io:ôy ]xoi iTZ'.y dxt...
«Tfi. Il 4« Vnû plan, ô{AaXô;, t„ 6v ; ôoaXif,;,
Éc ii Sm. et sf., 6, -fi i| loou e< ^ c(a/. Les
égaax de q<|D, ot 1^ loou tivî. 11 est mon égal,
è; Zffou yioi éo-n. D'égal à égal, i^ Toou. || A
LÉGAL DB, lo€. prép., autant que, éÇ Ivov,
dat.
(^ laou, év loci).
SGAI«ER, Va. 1» Rendre égal, Ivo^a-S», l|-
i9Ô(a-û, f. ciou, acc. ||2<» Comparer^ é^-wow-ô,
f. (â7b>, occ. Ij 30 Rendre uni, 6{iaXuvci>, f. uvû,
ace. Il Vd., et s'égaler, vr., e^rc égal, se
rendre égal, É^-tffQO|iai-oujiat, f, b>0^,9O]i3i ;
6pioiôo(iai-oC{iai, f. fa>9f,90{iai; à, da^.; en,
ace.
ÉGALISER, va. !<* Rendre égal, èÇ-iordu-
w, f. wtTw, flcc. Il 2» Rendre uni, ôjtxXùvw,
f. uvû; ôpiaXi^u), f. lâ, acc,
ÉGALITB, sf. 4» Conformité, parité, t|
IfféxTjî, T,To;; -îj b\uowvr^<i, t,to;. Egalité poli-
tique, égalité de droits, r\ ioovojxCx, aç. Ega-
lité de rang, tj laoTtji.{a, aç. || 2» Unifortnité,
T| 6«iowTr,ç, T,Toç; t6 jiovijiov, ou. Egalité
d'ime, il diciOsia, aç. || 3« Superficie unie,
T^ o;juxXoTr,ç, t,toç.
ÉGARD, sm. i^ Prise en considération, 6
AÔyoî, O'j. Avoir égard à, X6yov ico:éojiai-
oûpuxt, f. r|90{JLat, ^^n. N*avoir aucun égard à,
oûSéva Xoyov icoioOaat, ^èFn. En égard à,
yipiv, gén. \\ 2» Déférence vour qqn, •f\ Dice;-
|l;, eut;; -f^ OepaTreia, ac; 4^ alSoiç, oûc. Par
égard ponr qqn, alSoî tivo;. Avoir des égards
ponr qqn, Tivà alo£0{jLai-oû}iai. || A l'égard
DB, loc. prép. 10 Relativement à, xaxi, acc,
ou l'ace, d un pronom neutre. A l'égard de
ce que in disais, & 5i où SXeYic. A cet égard,
xb xaxà TOÛTO. A tous égaras, xà icivia. A
beaucoup d'égards, icoXXi. | 2» Envers, icpô;,
acc. Il 3*> En comparai<on de, itupi, icpôç,
«ce.
ÉGAREMENT, sm. 1» Action de peindre
son chemin, -f, itXavT^, Tjç; ô icXdtvoç, ou. ||
2» Erreur, faute, i\ ic)w£vir\, t|<; ; xà à{j.apTf\-
(13, atoç. Egarement d'esprit, (faute), t6
::XT,}ijiiX'»\pLa, axoç; (démence), i| itaoacppo-
'J'^Tl, T,ç. Il 3« Au pi., dérèglement de mœurs,
ÉGARER, va. i^ Mettre hors du droit
chemin, «>Aviu)-û, àito-icXavdtw-û, f. Tidw,
flcc. Il 2« Jeter dans Vendeur, itXavaw-û, f.
TiffM; Tcap-dya); à-axào)-w, f. •f.cxw, acc. Egarer
(troubler) 1 esprit, t^v yvwjjlt,v xapixxw, f.
â^w. I| 30 Perdre, àito-6diXXw, acc. \\ S'égarer,
vr.^ les mêmes verbes au passif.
EGAYER, va., çaiSpuvo), f. uvu; eu^paivo),
f. avû, acc. Il S'ÉGATER, vr., les mêmes verbes
aa passif. || S'égayer sur le compte ou aux
dépens de qqn, xtv6ç xaxa-yeXdfw-û.
EGÉE, h., ô AlyeO;, eu;. || Mer Egée, 6 Al-
yaloç icdvxoç, 00; ô Alyaioî, ou; x6 Alyarov,
ÉGIALÉE, /i.. 6 AlytaXeuç, £U)Ç.
^ ÉGIDE, sf. 1° Cuirasse de Pallas, \ atyi;,
î5o;. Il 2° Ce çz^i m^t à couvert, -^ itpoêoXrj,
EGlLÉE, ile, \ AlyiXeioc, a;.
ÉGINE, île, i\ Atyiva, ir\ç. D'Egine, Alvivaîoç,
a, ov. Habitant, an te d*Egine ou Eginète, ô
Al-j^tv-^XTjÇ, ou; fém. 'i[ Atytvijxtç, i6oç.
BGISTHE, h,, b AiYiaOo;, ou.
ÉGIiA^TTlER, sm., Tj xuvÔ76axo{, ou. Fruit
de j'égianlicr. xô xuvooiSaxov, ou.
ÉGLANTnnB, sf., XÔ XUVÔppoSov OU xuvô-
poSov, ou.
EGLISE, sf. 10 Assemblée des chrétiens,
T| éxxXi^oia, a;. || 2° Temple, xô lepdv, ou. ||
30 Clergé, Ô xXf,pcç, ou.
ÉGLOGUE, sf., f^ éxXoyr., f,<;.
BGOfSME, sm., ^ ^iXxuxîa, aç. Avec
égolsme, ^iXauxuc.
ÉGOiSTE, adj. et subst., çiXauxoç, ov. Qui
n'est pas égoïste, d^îXauxo;, ov.
ÉGORGER, va. 10 Couper la gorge à,
XapuyytÇw, f. lû, acc. \\ 2* Tuer, massacrer,
a^ixxw, d'TO-v^xxu, acc. \\ S'égorokr, vr.,
(égorger soi), dito-açaxxopLai (moy.) ; (s'égor-
ger l'nn l'antre), dXWtiXouç, «ç, a awixxeiv.
ÉGOSU.LER (8'), vr., XapuyyîÇw, f. tjÔ.
BGOUT, sm., cloaque, -fj dtitotnteuTÎ, f,ç; -îi
XatSpa, aç.
ÉGOUTTER, vn., dlcO-ffxiÇu), f. oxiÇfid. |1
S'ÉGocTTER, vr., même verbe.
ÉGRATIGXER, va., àjJLUXXto, f. v\(ù; exi-
xéjivci), acc.
ÉGRATIGXURB, sf., "f; àiLvyT„ f,ç.
EGRENER, va., éx-xoxxtÇ(o, f. ûâ, acc. n
S'ÉGREKER, vr., xoùç xôxxou; àiro-6iXX(i>.
EGYPTE, pays, i\ AÎYUTcxo;, ou. D*Egyple,
Atyuirxtoç, a, ov.
ÉGYPTIEN, lENNE, adj., Atyûircio;, a,ov.
Les Egyptiens, ot Alyuicxiot, lov. En langue
égyptienne, Alyuitxwxt. Parler égyptien, Aîyu-
icxial^w, f. aaci).
ÉGYPTUS, A., ô Atyuirxoî, ou.
eh! interj., lôotS, pa^ai. Eh! que dis-tu?
îù xi XÉyÊt<;; Eb bien', dfye, aye 5-^; plur.
ay€xe 6ti; àXXa.
ÉHOKTÉ, ÉE, adj., dvatOTjÇ, éç; divaio/uv-
xoç, ov.
ÉJACULATION, sf., i\ (ïçetTiç, ewç.
ÉJACULER, va., (i(p-ÎT,jii, acc.
ÉLABORATION, sf., Y\ X3xepya9:a, a^.
ÉLABORER, va., xax-epyiîJo[xai ; Ix-rovéw-
(ô, f. i^7b), acc. Il S'élarorer, vr., les mêmes
verbes au passif.
ÉLAGAGE, sm. 10 Action d*éfaguer, f|
irepixoin^, î^ç. || 2° Branches élaguées, ot
xXaSoi itepixexoixfjiévoi, (i>v.
ÉLAGUER, va. 1° Èbrancher,iz£pi-%6Ttxta,
icepi-xépivw, acc. || 2® Retrancher, cuv-
xé{jLV(o, acc.
1. ÉLAN, sm., c^jtfècc rfe cerf, -f; àXxT|,
2. ÉLAN, sm., mouvement subit, i\ 6p[jL-(^,
r\^. D'un seul élan, àitô uidi*; ôopif,;, piia ôp{i.-î^.
Prendre sonéUn, ôppidtw-w, r.' Tiat.).
ÉLANCÉ, ÉE, aaj., Xeirxdç, t„ 6v; paSivôç,
T|, OV.
ÉI^iNGEMENT, sm. !<> Douleur vive, 6
SïiyiJLoç, ou. Il 20 Mouvement de Vâme, r^
ivaytoyf,, tic.
ÉLANCER (S'J, vr., ôpliiw-w, f. T,(iw (et
moyen) ; au combat, eU {iix'r/'; sur ou contre
les "ennemis, elç ou È-nl xoùç itoXejxîouç.
ÉLARGIR, va. 1° Rendre plus large,
ËLE
— 146 —
ÉLi
tôpyvti), f. uvû; icXaTÛvw, f. uvû; (étendre)^
tx-reivu; h*eldcher)f ^aXdw-û, ace. | 2° A/ei-
<re hors de prison, sx toO 8«9Ufa>Tr,piou è\-
dfiùj ace, II S*ÉLARGiR, vr., devenir plus
large, ^lyvofiai côpûrcpoc, a, ov.
ELARGISSEMENT, 801. !<> Augmentation
de largeur^ ^ SiaoroXt^, t\ç; "Ij Ixtaffiç, ewç;
•f^ yiXâsK, •<■)«. Il 2° Délivrance de prison,
ÉLASTICITÉ, sf., Tj ôyp<5tt,<;, T|Toç.
ÉLASTIQUE, adj., UYP<iç, a, 6v.
ÉLATÉE, v., i[ 'EXiTeioE, aç.
ÉLÉATIQUE, adj., 'EXcaTixoç, V|, dv.
ÉLECTEUR, sm., 6 xc(po'tovT\rr;<;, oC ; 6
(|rr|90<p6poç, ou.
ÉLECTIF, IVB, adj., nommé par élection,
alpexd^, 7|, dv; X6ipoTovT\TOÇ, t„ dv.
ÉLECTION, sr., -^ a'?pi(7i(, E(i>c; (au scru-
tin), -fi (j/r,^o»opîai, a<; (par mains levées), i\
XeipoTûvîa, a< ; (par le sort), i\ xXif|pb>9i<, eue
Election des magistrats, 'i\ dpxaipsvûx, aç.
Assemblée pour l'élection des magistrats, al
àp;|^aipecriai, ûv.
ELECTORAL, ALE, adj., dpXât^peaiaxd^, V|,
dv. Assemblée électorale, aE àpxaipsvûzi, ûv.
ELECTRE, f.y i\ 'HXéxTpa, a<.
ÉLÉENS, ppfe, ol 'HXcioi, fa)v.
ÉLÉGAMMENT, adv., xo|X<|/b)ç, yXa^upûc.
ÉLÉGANCE, Sf., i\ %Q\k^6x-i\<;, t.toç; -f^
Y^açupd-rr,?, t\to;; tô xiXXoç, ou;. Parler avec
elégauce, xaAXiEicsoixai-oC;xai, f. -/i90[i2i. Qui
parle avec élégance, xaXXiex/;^, é;. Sans élé-
gance, àxd(x<J^(i)(.
ÉLÉGANT, ANTE,^ adj., xo(i()^d<;, -/), dv;
YXacpupdç, d, dv ; xaXdç. ^i, dv fxaXXîwv, xdtX-
XwToç). Mot, style élégant, t\ xaH 'kél'.ç,
ewç. Il Sm. Un élégant, %o\x.^6ç ti;. Une élé-
gante, yLo\i^f\ TIC. Les élégants, oi xoijl^oi, ûv.
ÉLÉGIAQUE, adj., éXeYctoc, a, ov; éXe-
TWtxdç, i\, dv. Vers élégiaques, xà éXEysIa,
cov. Poète élégiaque, ô éXsYEioicoidi;. ou.
ÉLÉGIE, sr., -h ÎXsYEia, aç; ô D^eyoc, ou.
ÉLÉMENT, sm., (dans tous les sens), xô
oxoixeû)v, ou. Les éléments du monde, xà
xoC xd9{jLou 9xo'.xs^* Les éléments de la
science, xàoxoixeîa ""iî imaxViiJLT,;. H Au fig.
L'élément du jpoisson est l'eau, ol Ix^ûsç
icEf uxaoïv c(ji6iouv 2v xÇ C6axi. A la cam-
pagne, je suis dans mou élément, ^8o(jLai Bia-
xpi6u)v èv dYpot;. C'est mon élément, aCxT^
jjLOi ji8YÎax7\ tiSovri laxtv.
ÉLÉMENTAIRE, 'adj., OXOIXEK^^Y^;, EÇ.
Connaissances élémentaires, xi icpûxa oxot-
XEÏa, cov. Maître élémentaire, ô ypa\i\iaxo'
oiSiorxaXo;, ou.
ÉLÉONTE, V., Ô 'EXaioOç, ouvxoç.
ÉLÉPHANT, sin., ô éXÉcpaç, avxo<;. D'élé-
phant, éXscpâvTeio;, ov. Conducteur d'élé-
phant, 6 éXE(pavxi<Txf|Ç, ou. Commandant de
ceux qui combattent sur des éléphants, ô èXs-
(pavxipxTi?, ou. Cri de l'éléphant, ô <j\j^iy\L6<i,
ou.
ÉLÉPHANTIASIS, sf., sorle de lè}Yre, ifi
éXscpavxtavii;, eu^.
ÉLÉPHANTINE, île et mile, i\ 'EXstpavxivn,
ÉLÉPHÉNOR, h,, 6 'EXE(pT|V(op, opo<.
ELEUSIS, V., ii *EXEUffîç, tvo;. D'Eleusis,
'EXiuvivio;, oe, ov. Habitants d'Eleusis, oi
'EXEU9ÎV10C, fa>v. Temple d'Eleusis, xà 'EXeu-
oiviov, ou. Fêles d'Eleusis, xà *EXsu9Îvia, cov.
A EleusiSfC&ansmouv^VEXsufftvi; (avecmouv^),
'EXsuffivdSE. D'Eleusis, '£Xsu9ivd6Ev (adv.).
ÉLEUTHÈRES, V., al 'EXEuSEpai, wv.
ÉLEUTHÉRIB8, féles de la liberté, xk
'EXsuOspix, u)V.
ÉLEVAGE, sm., ï\ xpo^V), -rie. Elevage des
brebis, i\ itpoSaxEuxixVi, f,ç; des troupeaux,
-f^ xxT^voxpo^ia, a<; ; des abeilles, ^ (leXixxoup-
YÎa, aç; des chevaux, -f) iiciroxpo^fa, a^.
ÉLÉVATION, sf. !° Action d'élever, -r,
dfpaiç, sioç. Il 20 Ilaulcur, x6 &(l>o;, ouç. ||
3» Eminence, ô Xdcpo;^ ou ; ô yv;Xo»oç, ou.
Il 40 Augmentation, ri au^T\9cc, £(>>(.' Eléva-
tion du prix, ii èi:ixl\ky\9\.<i, cbx;. | 5° Consti-
tution en dignité, -fi upoaYwYT^, î^ç. j] 6® Afoî*-
vemenf de Idme vers Dieu, ii àvaY^Y^,, r[<:.
Il 7* Grandeur d'âme, i\ tiEY^Xotl/uxta, aç.
Il 8<» Noblesse (du style), xô 9E|jiv(^v, oî3.
1. ÉLÈVE, sm. et sf., disciple, 6 iiaOv)-
2. ÉLÉVE,^ sf. Voy. ÉLEVAGE.
ÉLEVÉ, ÉE, p.p. VOY. ÉLEVER. || Adj.
10 Haut, ôtJ/T.Xdç, il, dv. D'un lieu élevé, àrp*
u(Jrr\Xo>j. Les lieux élevés, xà 6(|/r,X(i, ûv. ||
2» Fort, (en pari, du prix), jx^y^ç, jjLEYiXr,,
[jLiY<3i (iXEÎ2^(i>v, {1.ÉY19X0Ç) ; icoXuç, itoXXi^, icoXù
(tcXeÎ(i)v, icXsîtxoç). Solde élevée, iroXù; u.t-
ffOdç, où. Il 30 Eminent, ô<|/T,Xdç, ifi, dv ; pins
souv. XajjLitpd<;, dl, dv ; Êi:iTr,{io;, ov. jj k^Noble,
grand, ^^f\kà^, 4 dv ; {JiÊYaç, jJtEvâXT,, [lÉya.
Sentiments élevés, -fi [iÉYaXo«(»ux[(x, aç; xô
<ppdv7){jLa, axo;. Avoir des sentiments élevés,
utl7\Xà 9povÊW-û, f. •f,ffo). Style élevé, ix
(iift;k\ X^^iç, Ewç.
ÉLEVER, va. 10 Hausser, porter plus
haut, C^^doi)-», f. (09(1); p/z^j souv» aipta, éic-
aîpd), ace. Elever un mur à une hauteur suffi-
sante, xEiyoç txavàv aXptù, Ayant élevé la
voix, liï-opaç rï\v cpwvTiv. Elever son âme â
Dieu, vers Dieu, àw-dytù x^v «l'uxV èid xà
6e wt. Il 2o Porter à un haut rang, iva-
6i6aÇti); àv-dtY<«>, irpo-iY^i ûcc. ; à, eIç e/ Tacc.
11 /4u fig. Elever qqn jusqu'au ciel, jusau'aux
nues, icpô< o6pav6v pi6i2^b> xivot. Elever l'âme,
<J;uxi;v àv-aYw. || 3o Augmenter, aô^avco,
fiic-au^av(i>, ace. Elever le prix d'une chose,
éict-xeivw x^,v xiaT|v xtvoç. || 4® Construire,
ériger, l'arxT^jii, av-taxTijn; i6pu(i), xa6-i6puco,
f. 09(*>, ace. Élever à qqn une statue d'or,
d'airain, xpwo'Jv, x*^*^*^^ àv-cTrï\{jL£ xtva. ||
SoProdMtre, /"aire naître, l{x-7roiÉb)-ô, f. T|ac»> ;
lm-6âXXu), ace. || 60 Souirir^ soigner, xpé-
çpo), dva-xpé5>w, éx-xpéçw, acc, \\ 7o instruites,
TtatSeuw, f. aw; iîai5aY0)Yéw-û, f. i^aw, acc.
I] S'ÉLEVER, vr. 10 Se porter en haut, mon-
ter à un haut rang, etc., le passif des verbes
précédents. S'élever en l'air, jjiExiwpoç, ov
aXpo\LOLi (pass.), pLsx-Ea)pîÇo[JLaii, f. i96hf|90(Jiai.
Ij 20 S'enorgueillir, iTr-atoojjiai (pass.). ||
.30 Monter à, être de, eîjjli, ^iy^oitai. Leur
nombre s'éleva à dix raille, èy^vovxo [lupioi. ||
40 Survenir, naitre, Èir-epxofJLai, y^T^oh^i.
Il 50, Se déclarer contre, fiiTav-[ffxajiai(moy.
avec seus neutre), dat,
ÉLEVEUR, sm., ô xpocpEu^, fiuç. EleveiiT
ELO
— 147 —
EMB
de eheraox, 6 txcorpô^o;, ou. Elevear d*a-
beUles, 6 ^"kirvou^yàç, ou.
KUDB, ;nz^i, -li ^HÀtc, t6oç. Habitant de
KElide, 6 'HXetoç, ou.
UIDER, va., éx-4)i^^ f. 0>iTpu, acc. ||
S'éuDBB, TT., éx-0^i6o{utt (pass.).
'klAKj A., 6 'HXbtç, ou.
KUEW, A., ô AtXÛtvôç, oO.
KLI6IBLX, adj., aipexdç, t,, ôv.
KUMCfATIOSI, sf., 6 ^op'.ff{td;, ou.
feiMTOBB, va.. è^^pîÇu, f. tû, acc.
KI«nUB, Ya., aipio|iâ:-oû{&ai, ace. ; (en le-
vant la main), ;^cioo'cové(i>-ô, f. f,9fa>, ace.
Elire par lé sort/ «Ai\p6(i>-û, ài»>-xXi;p6«i-«»,
f. «&OI*, aee. || EtreélD,aîpéofiai-oOji3i (pass.),
et \t passif des aotres verbes.
ÉLIS, 0., -Il ''HXtc, iSoç.
BLISI09I, sf., •i\ htfÙA'^^ eiAÇ.
KLITB, sf., TÔ éÇaiprrov, ou. L*élile de Tar-
niée, ol Xexxoldticè tou orpsTeuiiatoç. Soldats
d'élite, tronpe d*élite, ol éirCXexTot, uv; ol
yjorx^^^i (AV. L'élite des livres, al pî6Xoi
êxxpiTOl, CAV.
KLLE, proQ. rém. Voy. il et lui 1.
ELLSBOBK, sm., plante purgative, b
é'XXé6opo;, ou. Avoir besoin d*elIébore, iXkz-
6optdt«i»-û, f. otou». Traiter par Tellébore, éXXe-
6optÇca, f. û», ace.
ELLBBOIUDVE, sf., plante, ii ^Xe6opivvi, 'v\(;.
ELLIPSE, sf., retranchement de mois,
^, TKKzv^i^^ 6(i>ç.
ELLIPTIQUE, adj., éXXetirr.xtfç, t^, dv.
BLOGVTIO^Î, sf., -^ Xi^(C, £&>(; -^ çpiviç,
€&>«; Tj ip{JLT^v£is, aç.
ELOGE, sm. 1» THêcours à la louange de
qqn^ t6 lyxufuov, ou ; 6 ficaivoç, ou ; (dans
nne assemblée publique), ô icavy^yuoix^^, ou.
Faire Téloge de qqn, licsivov Xiytù itzl tivc. y
2^ Louange, 6 ^icxivo;, ou. Digne d'éloges,
ÂÇtiTcaivoc, ov,
ÉLOGIEUX, EUSE, adj., èicxivextxd^, i^,
ÉLOiGBné, BE, p.p. Voy. éloigner. |I Adj.,
qui est loin, àitéyja'v, ouoa, ov; Stéx^v, ouo-x,
ov; icdpp<a wv, o5aa, 3v; de, 5'^n. Etre éloi-
fné de, àx-é^** ou St-éyw, .^én. arec om sans
To6, et le nom de la aistance à Face. \\ Au
fia. Etre bien éloigné de faire une chose,
xoppc» elftl ToO xoic?vTi, icoXXou Bétù icoieiyti.
ÉLOIGNEMENT, sm. !<> Action d^ éloigner,
de s^éloianer, i\ àicaXXaYVi, î\ç. |l 2» Absence,
il dicouffue, a< ; fde la patrie), i^ a^coBT^\Lia, aç.
Il 3<> Distance, t| àxoaraaiç, ccoç * -^ Stacrraati;,
«•>;; TÔ 6ii9Tir\[jia, axo;. Dans réloignement,
en éloignement, ic6pp(o,xdpp(i)6ev. |{ 4<*^t;er-
«on, -îi iicoTpoir^, i^ç. Avoir de réloignement
pour, lx-Tpéito{wtt (raoy. avec sens neutre),
ace,
ÉLOIGNER, va. io Envoyer au loin, écar-
ter^ àxo-^réjjiicw; dit-aXXdrTU), f. dÇo), ace.
Eloigner une chose d'une chose, tî t'.vo; y^tù-
pi^co, f. UÔ. Eloigner qqn, à^-foTT^ixî Tiva ; de,
gen. avec ou sans dxd. || 2» Détourner,
aico-Toiitù), ace; de, <7^n. || 3o Différer,
retarder, àva-SAXoaatt, aec. || 4® Aliéner,
àic-aXXoTpid(i)-a>, f. <i>9(<), ace.; de, aee. avec
xpdç. Il S'éloigner, vr. 1° S'en aller, àiZ"
épyo}LX',; àxo-^upéu-û, f. t,3u; de, àxd, èx
et 'le gén. S*élôigoer de son pays, ixo^,-
}Jiiu>-â, f. T,ff«. Il 2« S'écarter. Voy. ce mot.
Il 3« Différer de, 8'jat-«ipw. ^^n.
BLOQITEMME5iT, adv., 8e:vûç.
BLOQUEMCX, sf., r^ Seivoti^ç, i^xoç ; f^ £v
TotçXôyoK 00 XdyMV Sctvdn^c, v^tOç; i^ ^l'co-
ptxY^ (f^;) 8uva|u<, c«»< ; -^ côéxcuc, a^
BLOQUENT, ENTE, adj., (en pari, des
personnes), Xéyeiv oo elxctv SuvotTOC on Scivd^,
T|. dv; €ùtwf[ç, é<; (en pari, da disooars, du
styje), èpjpoLvxnnôq, r\, dv ; Setvdc, ^, dv.
ÉLU, UE, p.p. et adj., alprcdc, v|, dv;
èxXexToç, V„ dv.
ÉLUODATHMÎ, sf., 6 aaufn[vt9}i6i, où.
ÉLUCIDER, va., aa^viÇtt, f. lû, acc.
ÉLUCUBRATimr, sf., ouvrage écrit pen^
dant les veitles, i[ vuxTOYpaoîa, a;.
ÉLUDER, va., ôxEx-9fU7Û, acc. Eluder la
loi, xpôç Tèv vd|iOv aoçi^opai, f. toûjiai.
ELYSÉE, sm., et CHAMPS éLTSéES, iLTSÉEKS
ou ÉLYSIENS, TÔ %XuoiOV XcSlOV, OU.
ÉLYSÉEN, BNNE, adj., 'HXÛ9lO<, a, OV.
VOJ. ÉLTSBB.
ELYTRE, sm., xà IXuTpov, ou.
ÉMAGIB, ÉB, adj., xàxiayvo^, ov.
ÉMAIL, sm., TÔ cyx^ujuCf^'aTo;; tô hpum-
ffTov, ou.
ÉMAILLBB, va. i» Orner d^émail, tf-
xi(ù, ace. Il 2« Orner, variei\ icotxCXXw,
f. ùk&, acc; de, dat,
ÉMAILLEUR, Sm., Ô fptâtUTTT,;, oi3.
ÉMANATION, sf. 1° Action d'émanei', f,
dxoppo'^, T^ç. Il 29 Chose qui émane, -f^ dva-
Ou(jLia7iç, eei>{. Etre une émanation. Voy. éma-
ner.
ÉMANCIPATION, sf. l» Mise hors de tu-
telle, T| é^ éxiTpoirf^; ifpt9iç, ecAÇ. jj 29 Af-
franchissemetit, i\ (zçpeviç, eu;.
ÉMANCIPER, va., mettre hors de tutelle,
l( èxiTpoicî^*; d9-iT^{ti, acc, \\ S*émanciper, vr.,
se donner trop de licence, 6px9uvo|jLai,
f. uvoupiai.
ÉMANER, vn., àxo-ppéu, Y^Yvouai; de,
èx,è\ et le gén.
ÉMATHIE, pays, -fj *H}ia9ta, aç.
EMBALLAGE, sm., i\ ouvxcuacrîa, a;.
EMBALLER, va., 9U-9X6i*^Ç(i>, f. df^u, acc.
Emballer qq. chose dans qq. chose, sv-siXéco-
(ù, f. VJVU) TÎ TlVl ou Iv TlVl.
EMBALLEUR, sm., o-auvxeuoESTvi;, ou.
EMBARCATION, sf., t6 nXoiOV, OU.
EMBARQUEMENT, sm. i^ Action d'em-
barquer, tô é{jL6i6i(;eiv ; de, ojcc, || 29 Action
de s^embarquer, -îj li&Savtc, eeoç; -fj eîaôaaiç,
ea>ç.
EMBARQUER, va. !<> Mettre dans un
navire, (des hommes, des animaux), èix-
6i6aÇ(i>, 8l9-6i6iÇu), acc, avec ou sans tU
vauv; (des choses), elç vaGv lv-Tt&7\jii, acc.
Il 2<> Engager, é{JL-6ctXX(i), aee.; dans, sU e/
l'ace, || S'embarquer, vr. 1^ Monter dans
un vaisseau, éu-6aiv(i>, el9-6aîv(i> avec ou
5an« elç vauv. || 2® S'engager^ é{x-icX6K0ixai,
vuii-icXéxoiJLai (pass.); dans, da^. ; Ifi-fiaivu ;
dans, fil; et Cacc,
EMBARRAS, sm. !<> Obstacle, empêche-
ment, TÔ IjJLTcoStov, ou; TÔ é{iicd6i9{ia, aToç;
ËMB
— 148 —
EMB
TÔ xwX'jjia, ato^. Il 2° Difficuilé, affaire^ tj
àitopîa, a;; ^ àa^OAia, aç; Ta itpiypLata, wv.
Donner de l'embarras à (jqn, icpâyiiaTa ou
àa/oXîav t'.vI Tiap-s'x^. Tirer qqo d'un grand
embarras, jjL6Y^^''i<î àiropû; Tivà iic-aXXoiTTw.
Il 3» Pénurie, gène, irrésoluUon, \ àicopîa,
a<. Etre dans l'embarras, àicopéu-û, f. yjvo).
Il Faire de rembarras, des embarras, 9e{i.vù-
vo{i.2C, r. uvoO(xai.
EMBARRASSANT, ANTE, adj., Ô^XT^pô;,
dt, ôv; èicaxOi^;, é<;; ^otpu;, eux, ù. Question
embarrassante, \ âicopo; (ou) cp(ÔTY\9i<;, e(i><;.
EMBARRASSE, ÉE, p.p. VOY. EMBARRAS-
SER. I| Adj. 1° Qui n'est pas clair, àBr^ko^,
ov ; a<Ta»T,<;, sç. || 2° Qui éprouve de l'em-
barras, ^TTOpoç, ov. Etre eDioarrassé, dicopéto-
w, f. T^ffw. Il 3° Interdit, troublé, auyxexo-
[lévoç, T„ ov.
EMBARRASSER, va. l» Encombrer, oh-
struer, à-Ko-ffpdvztù, éu-^paTro), f. cppi^u),
ace. Il 2° Empêcher tes mouvements, i^x-
TcoSiîiti), f. iw, ace. Il 3° Mettre dans Vem-
barras, eU dicopiav xoi6-t9'rr|{i.i ou è{JL-6xXX(«),
ace. Il est fort embarrassé de répondre, àicopst
Ti àico-xpîvTitott. Il 4° Embrouiller, com-
pliquer, auy-;^éw, ace. \\ S'embarrasser, vr.
1® S'empêtrer, éjjL-icoSiÇojiat, f. ia8T,«xojiai;
dans, dat. \\ 2° S'engager, è[L-Tzké%o\ioii, aufi-
xXéxopiat (pass.); dans, dat. \ 3o vSe trou-
bler, TapaTrofJiat, f. axO-ZîffOfxai. | 4° S'inquié-
ter de, {ppovTi^w, f. lû, ^^n.
EMBAUCHAGE, sm. 1» Action d'embau-
cher (des oum^iers), -f^ liiïBoxTK;, ew;. || 2° Ac-
tion de débaucher [des soldats), r^ 6ia(p6opa,
fiî.
EMBAUCHER, va. !<> Engager [un ou-
vrier), (jLi96dopia(-oC{JLat, f. (oaofjiat, ace. \\
2° Débaucher* (wn soldat), Ôia-cp6eipw,
EMBAUMÉ, EE, adj., (en pari, d'un corps},
Tapij^euxd;, •{\, dv.
EMBAUMEMENT, sm., -^ xapi/eia, aç; "^
Tapîj^eyaiç, ewç.
EMBAUMER, va. 1° Remplir de substances
balsamiques, Tapiysuw, f. eiS^w, ace. |} 2°
Remplir de bonne odeur, «ûwSîaç àva-icifi-
'jt>.'ri[xi, ace. Jj Vn., répandre une bonne
odeur, eôoafxew-û, f. T,ati).
EMBAUMEUR, sm., 6 xapixeuT/i^, oO.
EMBELLIR, va., xaXXi;vb>, f. uvû; xo9-
(iéu-ôl), f. T,(T(i), ace. Il Vn., e^ s'embellir, vr.,
xaXXîwv, ov Ytyvojiai,
EMBELLISSEMENT, sm. !<> AcUon d'em-
bellir, i\ x6ff(jLir\!Ji;. ewç; ô xaXXwTriorjxdi;, ou.
Il 2o Ornement, o xd<j[JLOç, ou ; t6 xd<j|jnr^{jLa,
ato;.
EMBLÉE (d'), loc. adv. i^ Au premier choc,
£^ IcodSou. Il 2° Sur-le-champ, aôxixa, -^a-
pauTtxa.
EMBLÉMATIQUE, adj., ffu^êoXixd;, i\,
dv.
EMBLÈME, sm., t6 9U[i6oXov, ou.
EMBOÎTEMENT, sm., -j^ IvipÔpcoai^, £0)^;
f| 9uvap6p(«>9i<;, ea>(.
EMBOÎTER, va., 9uv-ap6pdb)-u, f. h>cra>,
ace. Il S'emboîter, vr., auv-apôpdojxai-oûjiai,
f. co6/i90[ia(.
EMBOÎTURE, sf., 6 dp[JLû(;, OU.
EMBONPOINT, sm. !<> Bon état du corps,
•fj eôs^ta, aç, || 2° Forte corpulence, fi eôaotp-
xîa, a<; "fj cÛ7(i>piaTta, aç. Qui a de l'embon-
Point, euvapxo^, ov; eu7a>{xaTo;, ov. Avoir de
embonpoint, E67(i>[iaTÉ(<>-b>, T. i^7u>.
EMBOUCHER, va., souffler dans [un in-
strument), çu<yâ(o-(Ô, f. Y,9a), acc. || S'embou-
cher, yr., se jeter dans, ei9-6aXXu>, 6{jL-6dtX-
Xw etç 6^ /'acc.
EMBOUCHURE, sf. 1° D'un fleuve, xà
ordixa, axoç; i\ €ta6oX-/|, f,<; "îi èxêoX'/j, f,?.
Avoir son embouchure dans, ÈpL-SaXXo), ela-
6iXXb> cl< et l'ace. \\ 2» D'un instrument à
vent, •?! yXwTTt;, î5oç.
EMBOURBER, va., sl; icr,X6v è[L-6iXKtx' ,
acc. Il S'embourber, vr., tU 7rr,X6v é|i.-Tcîircciî.
EMBOURSER, va., év T(ô ^aXXavxû)) àico-
Tt6€{jLai (moy.), acc.
EMBRANCBEMErJT, sm., rencontre de
plusieurs chemins, b auvSpojxoç, ou.
EMBRASÉ, ÉE, p.p. Voy. EMBRASER. || Adj.,
epLzupo;, ov; StaTcupoç, ov.
EMBRASEMENT, sm. 1^ Incendie, •i\ iiup-
xa'ta, âç; fj IpucpT^at;, ew;. || 2° Grand
trouble, i\ litevâXT, (t,ç) aracriç, ew;.
EftlBRASER, va., i{i-T:{;x-np-r\[ii ; àva-xatci>,
sx-xao), aee. || S'emrraser, vr., les mêmes
verbes au passif. La maison s'embrasa, i\ olxCa
év-eicp-r.oÔT,.
EMBRASSEMENT, sm., ^ icepiêoXr^, f.^ ;
i\ TcepiTtXoxi^, %.
EMBRASSER, va. 1* SeiTCT duns ses
bi^as, Ttepi-XatiSivw, icept-SiXXw, acc.; iteot-
irXéxojjiai (pass.), dat, || 2*» Baiser, œiXeu-
û, f. 7^9(0, acc. Il 3» Environner, ceindre^
Tcepi-BiXkto, irepi-éx", ace. || 4° Sawtr por
/a vi/e, par l esprit, itept-Xajjiôivw, irept-
6aXXopLai (raoy.), acc, \\ 5° Adopter, suivre,
alp80{jLai-oupLxi, itpo-aipso(jLai-ou{iai, acc;
Toéivojiat (moy. avec sens neutre), ace. avec
eU, icpd<;. Embrasser la cause de aqn, aipoO-
|iai Ta Ttvo;. || 6° Entreprendre, Jitt-yetpsw-
ô, i'^-y(È\.^itù-Si, f. i^9w, dat.; iSicTouai, ?. <5('4'0-
[XXI, gén. jJ S'embrasser, vr., âXXt^Xouç, aç, a
icepi-XaijL6aveiv, ic£pt-6aXXsiv ou yiXsîv.
EMBRASURE, Sf., -f, Ôxi^, %.
EMBROCHER, va., àva-TCfiîpu)^ Sia-ic£Îp(iA,
irepi-TTEt'po), ace.^
EMBROUILLÉ, ÉE, p.p. Yoy. EMBROUILLER.
Il Adj., axpiTo;, ov; 9uii,jiixto;, ov; (i9a9-^<:,
EMBROUILLEMENT, sm., ^ àxpi9iaj ai;;
\ Tapay;/i, 7\<;.
EMBROUILLER, va., TapitT(>), Sia-xapdcx-
xw, f. dÇw; 9oy-xéo), ace. || S'embrodilleh,
vr., les mêmes verbes an passif. Son esprit,
ses idées s'embrouillenl, xapdfxxExai xV yvci-
[i-r\v.
EMBUCHE, sf., "fj liriêouXi^, f,ç; t^ éiriêou-
Xeu9i(;, Eb}{. Tendre, dresser des eml)ùches à,
fiTtt-6ouXEU(i), f. eÛ9(«)j rfa^ Etre exposé à des
embùclies, lir:-êouX£uo[iat, f. Eu0^9O{xai; de
la part de, ^^n. avec hr^ô.
EMBUSCADE, sf., -f| IvéSpa, a;. Dresser,
faire une embuscade, évÉSpav i:o'.E'opLai-oi3[JLat,
f. ■i^9op,at, xaxa-9xeual^w, f. â9w ou xaô-i^co.
Mettre des soldats en embuscade, £vs8pav
9xpaT'.(oxwv Tois'w-w, f. 1^9(0. Drcsscr une
EMM
— 149 —
EMP
embuscade à qqn, xivà Èv-s€peufa), f. zùvtù.
Tomber dans nne embascade, eU èvéSpxv i\i-
iziicxîa. Attirer dans une embuscade, bU ^vs-
8pav Oic-zYid, ace. Se mettre en embuscade,
Yoy. s'embosodeh.
EMBUSQUER, va., ùip'irvf^\ii; uTCOXxO-iÇb),
f. u», acc. £tre embusqué, ùvo-xàbr^iizi. \\
S'embosqoer, vr., uo-ÎTcapiai (moy. avec sens
neutre), uTcoxaO-i^'ojizi. Ils s^embusquèrent
dans le défilé, C-Tc-évxr.vav èv t(Î> vtcv^).
ÉaOBRAUDE, sf., -^ aiiipavoo;, ou. Petite
émerande, xô «(lapaySiov, ou.
ÉMERGER, vn., dva-Sûo'xai (moy.) ; de,
^rein. avec éx, êÇ.
KMERI, sm., "f, a^ûpic, lôo;.
É1IÉRU.LON, sm., oiseau de proie, 6 al-
aaXuv, ci)vo<.
ÉMÉRITE, adj., «or/t de charge, tî\<; àp-
X7\ç I^Eonr^xu;, oîx, d; ou àito-^sAujjiévoç, Ti,
ov.^
ÉMERVEILLE, ÉE, p.p., éxuXaYeic, etja,
ÉV. Yoy. ÉMERVEILLER.
ÉMERVEILLER, va., è%-Tz\r\X'ZUi, acC, ||
S* ÉMERVEILLER, vr., Èx-itX-^TToji.at (pass.), de,
acc,, ètzi et le dat.; Oau^iaé^b), acc.
ÉMBTIQUE, adj., é^asTixô^, -/), 6v. || Sm.^
Ta é(ieTixôv (papjiaxov, ou.
ÉMETTRE, va. 1^ Mettre en circulation,
Ix-^éob), èx-8i8(d{JLi, acc. \\ 2o Lancer* hors de
soi, ao-iT|[jLi, ûcc. Jl 3° Produire, manifester,
icpo-cpepo>, âico-cpaivojxai (ffloy. avec sens ac-
tif), acc.
ÉMEUTE, sf., i\ oriffic, eux;. Exciter nne
émeute, oriviv éyeipu. Apaiser une émeute,
Tcd^iv icaub), f. 9(0.
ÉMEUTIER, sm., 6 9TQt7lÛT7\C, ou.
ÉMIETTER, va., xaTa-6puirCfa>, ÛCC.
ÉBOGRANT, sm., ô df^oixo;, ou.
ÉMIGRATION, Sf.. ^ IX£T0ÎXT,9i;, eu;.
ÉBiiGRÉ, sm., ô dlirotxo;, ou; ô iicoixi-
vOe^iC, évToç.
ÉBflGRER, vn., u.eT-oix6(i>-û, f. i^ao); dans
un pays, èv X^pa; aic-oixî(|o{j.ai, f. i70-i^9O[xat;
d'une ville, ex icdXeuç.
EMILE, A., 6 AlpiiXio;, ou.
ÉMINEMMEVT, adv., 8i2(pepdvT(i)(, ÙTzep-
6aXXdvTu>c.
ÉMINENGE, sf., hauteur, 6 X<5(po;, ou; ô
yVjXoçoç, ou.
ÉBffiNEKT, ENTE, adj. 1° Haut, élevé,
ù^\6^, ii, ôv. Il 2» Excellent, supérieur,
eÇoxoç, ov; icepiyavVjç, éç. || 3o Très grand,
lA-sytTCOÇ, ï\, ov.
EMISSAIRE, sm., 6 èx7csii«p6ei;, svtoç; 6
xardoxoico;, ou.
ÉBfiSSiON, sf., -^1 lx8o9i;, eu;. Emission
de voix, i\ icpo^opi, a;.
EMMAGASINER, va., di7CO-TlOT\ui ; Ot^vau-
pîÇa>, f. tiû, acc,
EMMAILLOTER, va., aitapYâcvdu-û, f.
i^9ci>; oicapyavdu-û, f. ûjw, ûcc.
EMMÊLER, va. Yoy. EMBROUILLER.
EMMÉNAGEBfENT, sm., -fj TÛV axeuûv xot-
T29xeuTL fî<;.
EMMENAGER, vn., et S'EMMÉNAGER,
vr., xxTa-axeudt(^0(jiai, f. d90(Jiai.
EMMENER, va., àiz-dyia; (avec soi), às-
ayojiai (moy.), acc; (en pari, des choses),
iico-xo|ii{[u), f. m, acc. Emmener du menn
bétail, i:p66vca àic-eXauvu>.
EMMIELLER, va., enduire de miel, |i.eXi-
Tou-b), f. (o7o>, acc,
ÉMOI, sm., Y\ xapayVj, f\;; -f; ^povTÎc, t8o;.
Mettre en émoi, Tipircu, f. d^u, aeo. Etre en
émoi, TapaTTOtjLxt, f. a.'/bi\90\Lai.
EMMUSELER, va., XT,[Jidu-(tf, f. jU9b>,
acc.
ÉMOLLIENT, ENTE, adj., {JLOcXaxtlxd;, t„
dv.^
ÉMOLUMENT, sm., profit, TÔ xép8o;^ ou;.
Il An p]., salaire, 6 (aioto;, ou.
ÉMONDAGE, sm., -f; iccpixoïc^, f.;; -fj xa-
Bapac;, eu;.
ÉMONDER, va. 1* Ebrancher, •Repi-xd-rcu,
acc. Il 2* Retrancher, ouv-t^jivu, ûcc.
ÉMONDES, sf. pi., ol x^z8oi 7:epixsxo;jitxé-
VOl. (i)V.
ÉMOTION, sf. 1° Trouble, -^ xoipciiyi\, f,;;
i\ x{v/\9t;, eu;. || 2» Agitation de l'âme, i\
xîvY\9i;, eu; ; xà x{vr,{xa, ato;; t6 iciBo;, ou;.
Avec émotion, é^iicaOu;. Sans émotion, dira-
BMOUGHET, sm., 6 '.«paxi'trxo;, ou.
ÉMOUDREj va., 6f,Ya), f. Or.Çu, flcr.*
ÉMOULEUR, sm. Yoy. RÉMOOLEOR.
ÉMOUSSÉ, ÉE, p.p. et adj., djxC^u;, ela, u.
ÉMOUSSER, va., d(x6Xuvu, dic-ac(A6Xuvu,
f. uvû, acc. Il S'ÉMOussER, vr., bs mêmes
verbes au passif.
ÉMOUVANT, ANTE, adj., itaOr.Tlxd;, i„
dv.^
ÉMOUVOIR, va., xivéu-u, 8iâe-xtvéu-û, f.
y^ffu, acc. Emouvoir la bile de qqn, x^H^
xivû Tivi. Emouvoir une sédition, oxiaiy èyei-
pta. Emouvoir le cœur, xapSiocv xivû. || S'é-
MOUVOIR, vr., les mêmes verbes au passif. ||
Sans s'émouvoir, dicaOû;.
EMPALER, va., dva-axoXoitîÇu. f. lû, acc.
EMPAQUETER, va., 9U-7xeui^u, f. dau,
acc.
EMPARER (s'), vr., Xa;x6dvu, xaTa->^a|x-
62VU, acc. Il s'empara de la ville, du pouvoir,
IXa6e Tt,v icdXtv, t^v dpx'jV. La crainte s'em-
pare de moi, ^ajiSivci \u 8so;.
EMPÊCHÉ, ÉE, p.p. Yoy. EMPÊCHER. || Adj.,
occupé, âayoXo;, ov.
EMPECHEMENT, sm. !<> Action d'empê-
cher, i\ xuXuai;, eu;; •t\ SiaxuXuai;, eu;. (|
2° Obstacle, xà xûXujjix, ato; ; xb è[nrd6iT|xa,
aro;.
EMPÊCHER, va., xuXûu,f. U9U,'è^-lco§îÇu,
f. lu, acc. Empêcher qqn de faire une chose
ou que qqn fasse une chose, xu)vûu tivà ic-ji-
etv XI. Rien ne l'empêche de s'en aller, oôSèv
xuXOei aÔTÔv àir-eX6eîv. || S'empêcher^ vr.,
s'abstenir, dic-exojiai (moy.). Je ne pus m'eni-
nêcher de pleurer, oûx à^z-sr/6\lr^'^ xb ar» où
oaxpdeiv.
EMPÉDOGLE, h., ô 'EjjnteSoxXf.;, xXeou;,
EMPENNÉ, ÉE, adj., itxepuTd;, V^, dv.
EMPEREUR, sm., Ô aÔToxparup, opo;; 6
pasiXeû;, eu;. Etre empereur, aÙToxpaxopeuu,
f. eu9u; ^aaiXeuu, f. £Ù<Jtù.
EMPESTÉ, ÉE, p.p. Yoy. BHPESTRR. || Adj.,
10 Pestilentiel, Xotau8-r;;, e;. Air empesté, ô
i')\p voTi\pd;. Il 2° Infect, 8u<TÛ5fj;, e;.
KMP
— 150 —
KMP
BMPB8TBR, va. 1<* Infecter de la peste ^
XotjiÇ ixtaivw, ace, \\ 2° Infecter de mau-
vaise odeur, 6u9b>$iot{ é;x-iii{Aic\T;iii, ace, ||
30 Corrompre^ 8ix-f0eîpci>, €u:c,
EBfPÊTRER, ya. 10 Embarrasser j 6{i-
itoSîÇw, f. iw, ace. Il 2® Enlacer, engager,
È(jL-TcXix(i>, ace; daas, dat. avec ou sans cv,
ace. avec etc. || S*empêtrer, vr., les mêmes
verbes au passif.
EMPHASE, sf., ô xoHticoÇt ou; Tô xoixicuiSe;,
ou{. Parler avec emphase, xojjLTcil^u), f. d^jta,
EMPHATIQUE, M}., W\L'KéBt\^, s;; Tto\L'
EMPHATIQUEMENT, adj., xo^xicuSûc. Par-
ler emphatiquement, xo(xicdt(^ct), f. avu).
EBIPIBTEMENT, sm. 1» Aciion dempiéler
sur un terrain, ô icapop'.7{i6<, oG. || 2° l/*iir-
pation, i[ icXtovE^ix, a;.
EMPIETER, vn. 1° Usurper sur la pro-
priété d'autrui, 7cao-opiC(>>, f. iw. I| 2« S'ar-
roger des droits qu on n'a peu, 7cAcov£XTéb>-
û, f. i[9tù, y Va., S'approptieî% irpoa-icoU-
OlMl-oO^LOtl, I. ^901X91, OCC.
EMPILER, va., 9b)pgufa>, f. eu(Tu>, ace.
EMPIRE, sm. 1» Commandement, auto-
rité, domination, i\ ipXT'l, ti?; x6 xpito;,
ouç. L'empire de la mer, ti «niç 6aXiTrr,ç à^X'h
oa ii OâiXarroxpxTÎot, aç. Avoir l'empire de la
mer, dxXarcoxpaTtu-u), f. i^9(t>. Avoir de l'em-
pire sur, TÔ xpdToc Sxw, ^^n. || 2» Règne,
Etat, gouvernement, "h àpyii, fi;. L'empire de
Cyrus, T^ Kupou àpX'^* Sous l'empire de Com-
mode, paviXeuovtoç KotxuLofiou.
EMPIRER, va., rc7iarc pire, x^H'Ova ou
Xeîpov icoiiu-û, f. V,ao), ace, || Vu., devenir
pire, X*^pwv, ov ^lyvofiat ; tlç, éicl, itpôç tô
;^erpov dico-xXîvb) ; (en pari, d'une maladie),
Èîct-Teivo^i (pass.).
EMPIRIQUE, adj. et SUbst., caitEipixô;, 1^,
ôy. Les empiriques, ol èu.iccipixoi, ûv.
EMPIRISBfE, sm., i\ l{iiceipia, a;.
EMPLACEMENT, sm., Ô x^poç, ou; 6 TÔ-
iroç, ou. Emplacement d'une maison, pour une
maison, tô olxôice6ov, ou.
EMPLÂTRE, sm., TÔ limXaaTov ou lf[i-
icXaoTpov, ou.
EMPLETTE, sf. !« Action d'acheter, i\
ûvY^aiç, efa>ç ; •i\ àydpaviç, tu)^. Faire emplette
de,^&véo(uii-oOiMct, ace. i| 2» O^/c^ acheté,
TÔ È(iic(iXT,pia, ttTOc; tô àyôpaviMi, aTOÇ.
EMPLIR, va., î|A-ic(|ii-ffXT,(jii; irXT,p6(a-(o, f.
b>9b>, ace,; de, ^én. || S'emplir, vr., 6{x-ict{&-
TrXafjiai (pass.); de, gén,
EMPLOI, sm. i» Usage, 4^ XP^^^^* ^^^^t '^
-/psia, aç. Faire un bon, un naauvais emploi
de, xocXûç, xaxb)<; xjpôiO\uii-iù\Mi, dat. \\2o Oc-
cupation, fonction, tô îpyov, ou; i\ TaÇtç,
eux;; tô tAoç, ouç. || 3o Bd/c, tô icpdcrwicov,
ou.
EMPLOYÉ, £e, p.p. Voy. EMPLOYER. ||
Sm., ô û-rcoupYdç, ou.
EMPLOYER, va. 1« Se sei*vir de, xpio'xat-
tù\iai, dat, Employer qqn, qq. chose à qq.
chose, xpfa>{iat tivi «fç, icpdç, èici ti, ou tivi et
tacc, a un pronom neutre. A quoi nous em-
ploieras-tu ? ti fifiiv xp'h^f^i Employer toutes
sortes de moyens, icivTa [iT|Xixvâo(jiai-b>pLai,
f. f\<yojiai; pour, pour que, fiirwç et l'ind.
futur. Il 2* Dépenser, Saitavaw-û, f. i^a<*> ;
iv-aXi(TX(i>, acc; à une chose, stç ou icpd; xt.
Employer la journée à haranguer, x3Ta-Tp{6o>
TT^|v -fttilpxv 6ritir,Yopûv. || 3» Occuper, tIttco,
f. TdEÇw, rtcc; à qq. chose, iiû Ttvt ow iict xt.
Etre employé. ÔTcoupYiw-û, f. Triffu); par qqn,
Tivi. Il S EMPLOYER, vr., soccupcr, ffTOu5c£Çu>,
f. d9<i>; pour, TOoC, uiclp, ^<^.; pour que,
ôirwç c< rind. futur.
EMPOCHER, va., eîç TÔv xdXicov x«Ta-Tt-
Oe(X3i (moy.), acc.
EMPOIGNER, va., éitAaîi6ivo}ji«i (moy.),
j7^n.; 9uVXa[A6iv(>), acc. 11 l'empoigna par
les cheveux, tic-«Xdl6eTo «ôtou tûv Tptxûv.
EMPOISONNE, ÉE, p.Ç. Yoy. EMPOISONNER.
Il Adj. !• Infecté de poison, <pap|iaxTdç, Vi,
6v; ^ap(Aaxu8T,ç, €;. || 2^ Infect, ou9u$i\c, eç.
EMPOISONNEMENT, sm. !<> i^c/ton d'em-
poisonner, ï\ eapiiaxtCa, aç; -^ cçap;jLixfiuaic,
eu>ç. Il 2« Action de s'empoisonner {au
moyen d'une potion), i\ cpao^i^xoicovia, ac
EMPOISONNER, va. i^ Infecter de poison^
9xp{jLâiTT(«>, f. dqb) ; tpap|jLaxdu-Û>, f. (&9(i>, acc.
Empoisonner des flèches, oIotoÎç toÇixôv iic-
aXcî^b). Il 2° Donner du poison à, «pap^a-
xn5w, f. fuffM, acc. Il ^^ Faire périr par le
poison, (p3p{xix()> 8ia-»6eipw, acc. || 4® ^//é-
rcr, corrompre, Sia-fpbeîpu), Aujjtatvofiou, acc.
Il Vn., exhaler une odeur infecte, SuaûSec
àico-icviw. Il S'EMPOISONNER, vr., çxpîiaxov
EBfPOISONNEUR, BUSE, Sm. et sf., 6 (pap-
(jiaxciSç, €(i>c; fém. i^ ^apixaxic, iSoc.
EMPOISSER, va., IClTTOW-û, f. wffw, acc.
EMPORTE, ÉE, p.p. YOV. EMPORTER, l)
Adj. 10 Vif, ô^i3;. eux, u; cfoSpo;, à, dv. ||
2» Irascible, ôpytXoç, t\, ov ; dÇuppoicoç, ov ;
d^u6û{ioc, ov.
EMPORTEMENT, sm. 1° Mouvement vio-
lent, ^ ôpjxfi, tjç. Il 20 Cotérc, il ôprt, %;
6 6u(id{, ou. Qui est sujet à Temportement,
ôpyîXoç, r\, ov.
EBfPORTER, va. 10 Enlever, «Tpw, à-ico-
(pspb), acc. Il Au fig. Une maladie remporta,
vdaoç aÔTÔv àic-i^v8Yxe. || 2*» Prendre avec
soi, dico-^ipb) ; d'Tco-xoji.îl^oi, £x-xo(JiCC<<>f f* (<<^
(et moy.), acc. || 3® Entraîner, arracher,
àiro-^épb), 8x-'^sp(«>, acc. ,* (en pari. d*ua
fleuve), irapx-çp^pw, itapa-ffùpw, ace. \\ Au fig.
Etre emporté bar la colère, ôpy^ ix-ipéçojjwtt
(pass.). Il 40 (tagner, obtenir, çépw, aip8<*>-û,
acc. Emporter ùre place, x<*>pwv *ip**' Il L'km-
PORTER, vn., prévaloir, itpo-éxw ; sur, gén. ;
6ic8p-6iXXa>; sur, acc; en qq. chose, Ttvt. Ij
S'emporter, vr. 1* S'abandonner à, èx-cpé-
poiJiat (pass.) elç et Vace, |) 2» Se fâcher
violemment, 6^-opY:CoH^*i, itap-opytCojjLxt
(pass.); contre, dat. \\ S* Se /fwcr à sa
fougue, 66piÇu>, f. iîi>.
EMPOURPRÉ, ÉE, p.p. et adj., xopçupoCî,
a, ouv.
EBfPOURPRER, va., icopcpupca (sans rutur),
acc. Il S*BMPO0RPRER, vr., le même verbe.
EMPREINDRE, va. 1® Imprimer, Iv-tu-
i:6(i)-w, f. wdw, acc.; sur, elç c^ Tacc. ||
2» Marquer, mettre, Iv-T^ixto, ^v-TtOv^ixi,
acc; dans, da/. || S'empreindre, vr., les
mêmes verbes au passir.
EN
— 151 —
E>'C
EMPREINTE, sf., 6 TT^roç, ou; ô X^p^^'P^pt
f)pb^. Empreinte d*an sceau, tô d'xoaçpiy.aita,
aToç. Empreinte des pas, t6 F^vot, ouç.
EBiPRESSÉ, ^E, adj. lo Oi» agit avec
ardeur, onouSatoç, a, ov ; icp(i6û(ifK, ov. Em-
pressé à ou de faire une chose, icp66ûpLo< tt<
oa Tcpàç TÔ itoietv ti. || 2» Qui marque de
l'empressement, a^oSpd;, i, <Jv; 6civ6<, ti, 6v.
EMPRESSEMENT, sm., f^ OTOufi^, 7;c* T.
i:po6u(jLLa, «<;. Avec empressement, oicouSotUK,
icpoOôficoc. Avoir beaucoup d^empressemeot
pour qq. chose, imT^à icept, xpck, ttç xt vxou-
ûiï[cO, f. Gt7((>.
EMPRESSER (S*), vr., icpo-Ou{iio{tai-oG|&2ii;
9icou8dcÇb», f. déau); (se bâter), oiccû6Ù« f. 9itci>-
c7fa>. S'empresser à om de faire une chose,
rrouSdÇu ou 9icctS6c» icoictv ti.
EMPRISONNEMENT, sm., ô zl^yyuôi, oO.
EMPRISONNER, va., tip7VU|Jii, X36-Ctp-
-p/upii, f. cip^u), acc. ; dans, cv et le dat.
EMPRUNT, sm. 1« Action d'emprunter, 6
6atvEt9(jL(>ç, ou. D'emprunt. Voy. wimmTÈ. ||
2» Choêe empruntée, t6 8iveiov, ou ; xb 5oc-
EMPRUNTÉ, ÉE, p.p., prêté, 8t8avft9{ic-
voç, 7^, ov. Il Adj. 1» Qu'on a fnis à un
autre, àXkôttpvnç, a, ov. || 2* Qut n'est pas
naturel, faux, -icpo9icoiv6ç, t^, 6v; Mhxoç,
ov ; TceicXaffiisvoç, t„ ov.
EMPRUNTER, va. 1» Recevoir en prêt,
(de Targeot), SaveiÇouai, f. tîconai, ace: à,
de qqn, icapi ou dico tivo^; (d'antre» objets),
XaiJLoiva», ace.; à, de qqn, xapi tivo<. jj
2o Recevoir, tirer, icpo9-Xa|ji6ivt*, acc; de,
icapst et le gén, \\ 3<> Se servir de, xpdEojxat-
ûpuzt, dat,
EMPRUNTEUR, EUSB, Sm. et sf., 6 8s-
v6iÇd(uvoc, ou ; fém. i^ Savct^ofiivr^, -i\c.
BMPUANTIR, va., 8uau8taç i(irict}i.icXi}{ic,
acc. Il S*EiiPUAiiTni, vr., Su^t&Sr^ç, ce ^lyvofiai.
KMPYRÉE, sm., 6 oôpavtKt ou.
KBffUiJiTEUR, sm., 6 tiiÇkiavifi, ou.
ifcMTOLATION, 8f., {[fiXoc, ou; i[ CV)XA*at{,
£uk; '^ A|ii>Xa, T^ç; -^ ^(XoTt|ua, aç. Plein
d'énanlatiou, oi^6tI|io<, ov. Avoir de rémola-
tion, ^iXon{i^o|xai-oC»ixat.
BMUI.E, sm., 6 Çv^Xunfic, ou; 6 ivrayu-
vtorfiÇ, ou. Etre Témule de, ir^64a-&, f. i&vco,
ace.
1. EN, prép., marque : !<> Le lieu, a) où
ton est, et se rend par iv e/ /<* t/n^; b) où
Von va, et se rend par eU et face. Nous
sommes en Grèce, év '£XXi6t iaylv. Ils arri-
vèrent en Altique, tU 'AxrixiiV ds-txovro. ||
2® re temps, et signifiant : a) en f espace de,
se rend par iv et le dat,, ou par tvTÔ; e/ /e
2^71.; b) durant, pendant, se rend par cv et
; c/a/. Ils firent le chemin en cinq mois, bBàv
èv TcévTc ]u\9l •maX'i[W9aiw, En ce temps, cv
TOUTM T$ XP^^V* ^D pco ^c temps, ^v Ppax^t.
En été, iv Oépci. En hiver, cv tû xeip^<i^vi. ||
3« L'état, la manière d^étre, et se rend sou-
vent par iv et le dat. Etre en armes, cljil cv
&RfXos< ; en crainte, Iv 9<S6b> ; en espérance, év
éX'st8'.; en guerre, iv 'roXcjxu; en danger, Iv
xtvSùvo»; en snreté, Iv dvcpaMÎcf. || 4* La ma-
nière, et se rend ordinairement par un ad-
verbe. En ami, çcXixû;. En homme, àvSpeûi);.
En silence, or.r^. En grec, en langne grecque,
'EXXv^v&ati. Il 5* La matière, et se rend par
le génitif ou par un adjectif. Une statue en
or, dvôpuàc yputfoû on xj?u9oûç. Une maison
en pierre, otxir\jjMt UBov oo XîOivov. || 6» [>e-
ran/ un participe présent, s*omet ordinaire-
ment en grec, on se rend par une préposition
et un substantif. En marchant, ils arrivèrent
au fleuve, itopcutfucvoi i^i-xovxo litl t6v ito*
ta(iôv. Tout en disant cela, il pl«>nrait, âjtx
Taûra Xf]fh>v ISixpuc. En dormant, xxO* Oit-
vou;. En plaisantant, \uxà icaifiidç. En riant,
ffùv yc\(i>Ti, Ajia yAÛrt.
2. EN, adv. et proD. 1« En, adv. signifie de
là, et se rend par. IxclOcv, Iv6cv, Ivtc06cv, etc.
Voy. LÀ. Il 2* En, pron. signifie de lui, d'elle,
deux, délies, de cela, et se rend par les
pronoms aôrdç, \, 6; o&ro{, a&ni* toûto;
cxcivo<, -i\, o ; 8<, \, 8, que Ton met an cas
eiigé par le rôle que en remplit dans la
ohrase. J*ai des livres, et je m'en sers, f/ii»
pt6Xût, Totkoi^ Ik xpû{JLai, on ol; XP^I^^- Il
En est explétif dans un grand nombre de
locutions. Il en est ainsi, ooTfa>< lyt\. Il en est
qiii, clalv fS,, 11 en vint à ce degré de folie,
CK Toi3T* ivotaç T^XOcv.
ÉNALLAGB, Sf., \ IvaA/^vVi, f,<.
ENCADRER, va., xpaoïccou» 7:cpt-6iXXa>,
ace,
BNCIAGER, va., Xâi6-cîpyvu{ii, f. cîp|(i>, ace.
ENCAISSE, ÉE, p.p. Voy. ENCAïaSBR. ij Adj.,
qui a les bords escarpés, dicotd(iou( Ta;
oxBac ifjAV, 0U99I, ov ; xoTXo;, t), ov.
ENCAISSEMENT, sm. 1* Action de mettre
en caisse, xà tU yaSiaxbv l|i6iXXcty. jj 2* Etat
dune rivière encaissée, al 8xOxi aicdTO{xoi.
ENCAISSER, va. 1» Mettre dans une
caisse, tli xtSioxàv i]L-6dykXia, açc. || 2<> Con'
tenir par des digues, X(&(ia9i xaT-lvii», ace.
ENCAN, sm., ^dicox'/ipuÇtc, eu;. Vendre à
l'encan, dxo-x-i\pi3Tt«i>, f. uÇw, aec. Biens con-
fisqués et vendus à Tencan, Ta 6Y\|xi(SicpaTa,
wv.
ENCAUSTIQUE, sf., et PIINTURE BNCAD8-
TIOUB, 1^ XTipoypaçîa, aç. ^
ENCEnniRE, va., xuxXou-û, r. (&9ti> ; iccpi-
€aX>ii>, ace.; de, da/. Enceindre de mu-
railles, irept-Tcw^t^ft), f. tû, ace; de fossés,
TCêpi-Ta^pcuo), fTciSaw, ace.; de palissades,
icept^aTsupôb)-^!}, f. c&vbi, ace.
ENCEINT, EINTB, p.p. Voy. ENCEIMDRE. ||
Adj. fera., ly^iuoç, ov. Etre, devenir enceinte,
XUCU>-(5, f. 1^9(0.
ENCEINTE, sf. !<> Circuit, clôture, h xe-
§t6oXoç, ou ; ô xuxXoc, ou. Enceinte de forti-
calions, tô Tct^xxtixysv^^ axo^. || 2» Lieu
clos, h 9T,xdç, ou. Il 3° Salle d'un édifice,
6 olxoç, ou.
ENCÉLADE, h., 6 'EyxéXaooç, ou.
ENCENS, sm. \^ Résine aromatique, 6
XtCavuToç, où ; 6 Xi6avo{, ou. Arbre qui porte
l'encens, 6 Xt6avo;, ou. Qui porte ou produit
reiiceos, Xi6avfOTO(pôpo{, ov. |j 2» Louange,
ô Ixxivoç, ou.
ENCENSER, va. 1® Faire brûler de V en-
cens devant, ^i^avcoTèv lxi-8u{iiib>-û , f.
datù, dat. \\ 2o Louei* à V excès, uxcpci:-
xivifa>-û, ace.
ENG
— i52 —
END
BNGEKSOin, sm., xà 6u(iiaTT|piov, ou.
ENCHAiNBiiBNT, sm., suite de choses, ^
9uvt}(eia, a{.
enchaIner, Ta. {^ Lier avec une chaîne,
aXÛ9C7i 6i(t)-û ; 6ca{xsuu), f. 9u>, ace. \\ 2^ As-
servir, xaTa-SouXôw-u), f. waw (el moyen))
ace, lî 3° Retenir, contenir, iTt-éyjù, xax-
é/w, ace. Il 40 Captiver, itpoa-dyoïJLai (moy.),
>cTaofiai-b>(Ji3i, ace. \\ 5° Lier ensemble, coor-
donner, ffuv-dtipcti), f. (i<^ti); <Tov-6i(i>-û, ace.;
à ou avec, dat. || S'enchaIner, vr., être lié
Cun à Vautre, auv-iircojiai, f. ffuv-aç6^-
E^XHANTÉ, ÉE, p.p. Voy. ENCHANTER. |
Adj. lo Charmé, itsptyapVjç, éç; de, da/. |
2» Merveilleux, OaujiaTtÔTaTOÇ, tj, ov; f,6t
CTOÇ, 7\, ov.
ENGUANTEBiXNT, sm. 1« Action magique,
i\ YOTjTeia, a;; 1^ licwSVi, f\(;. || 2» £^e< ma-
oique, t6 OéXYTf^xpov, ou. || 3" Joie très vive,
'i\ i:gpixâp£ia, aç; tô icsptyapéç, oOç. Etre
dans l'enchantement, 'Ktplxoioi^<:, é^ tl\u,
ENCHANTER, va. 1« charmei* par des
opérations magiques, yo7\xtù(ù, t. eu^w;
cpapixaxeOw, f. eûaco ; xaT-<i6w, ace. \\ 2° Cap-
tiver par quelque attrait, O^Xvw, f. BéX^w;
irpoa-aYojiat (moy.) ; dva-'XajxédtvG), ace. ||
30 Réjouir beaucoup, £Ô<pp«tvu, f, avG, ace.
\\ Etre enchanté de, uicep-tiSoixai, da^; que,
ÔTt, md/c. ou oj}t. Je suis enchanté de voir,
ENCHANTEUR, BRESSE, Sm. et sf. 1» Ce/{<t,
celle qui fait des enchantements, 6 930 |xa-
xeii;, éwç ; fém. i\ «papitaxiç, iSoç ; ô, 'i\ Èicco-
66ç, ou. jl 20 Celui, celle qui sait charmei',
ô x'f|XT^T^ç, ou; fém, i\ XTf\"Xï^Teipa, aç. || Adj.,
plein d'attraits, x«pté<iTaToç, -rj, ov; éitijrapi-
Ttôxaio;, T„ ov.
ENCHÂSSÉ, ÉE, p.p. Voy. ENCHÂSSER. |{
Enchâssé dans l'or, xpu^évSexoç, ov. Enchâssé
dans l'argent, iceptapyupoç, ov.
ENCHASSER, va. !<> Encadrer, Iv-Séu-û,
ace; dans, dat. Enchâsser dans de l'or, dans
de l'argent, icept-^rpu^ow-ô, icepi-apyupdw-û,
f. u)5w, ace. || 2° Insérer, intercaler, è\L-
BéXkbi, ace; dans, ace. avec eU,
ENCHÈRE, sf. 1» Prix supérieur offert
dans une vente, -fj ÛTtEpôoX-i^ {ffi) xr\^ xvxr^^.
Mettre une enchère, T>iv Tt{jL"f,v Ô7csp-6iXXo-
{jiai (moy.). || 2<» Encan, -fj ditoxf.pu^K;, gwç.
Vendre a l'enchère, aux enchères, iico-xT^pûx-
x(i), f. ûÇo), ace.
ENCHÉRIR, vn., mettre une enchère, èm-
6iXXw. Il Au kg. Enchérir sur qqn (le surpas-
ser) en qq. cnôse, Oiccp-6iXXb) ou ÙTctp-aiptù
xivi xivi. Il Va., rendre pluscfier, iirt-xtjxaw-
ô, f. T^ffw; icXsiTrnpiiÇw, f. daco, ace. || Vn.,
devenir plus cher, éiri-xijjiiojiai-wjjLai, f.
T,8ri«xo[JLat.
ENCHÉRISSEMENT, sm., -^ èicixiVYiaïc, eux; ;
ENCHÉRISSEUR, sm., ô émSiXXcov, ov-
To;.
ENCHEVÊTRER, va., é[jL-icXéx(>), acc; dans
une chose, eiç xi, Iv xtvi. I| S'enchevêtrer,
vr., le même verbe au passii.
ENCLAVE, sf., teiTain enclavé, xà itept-
xexXsifxévov x<^p{ov, ou.
ENCLAVER, va., 7C£pi-xA6io», acc; dans,
dat. Il S*ENCLAYER, Vf., icspi-xXttojiai (pass.),
dans, dat.
ENCLIN, INE, adj., %xx<xMi^^, é;;à, eU,
icpd; et Cacc. ; itpoicsrfjÇ, é; ; a, elç, itpdî, èicî
6/ Vacc, ou in/*, seu/. Enclin à la colère, doyC-
Xo;, 7\, ov.
ENCLORE, va. 1« Ciore, Ttepi-çpaxTCD, f.
fpiÇb>; itept-âiXXu), ace.; de, dat. Enclore
•le murailles, icept-xsiyjÇw, f. lô, acc. Enclore
de fossés, icspi-xasppstja), f. Eu90i), acc. || 2® l^n-
claver, Voy. ce mol.
ENCLOS, sm. Voy. enceinte.
ENCLUME, sf., 6 dfx{X(*)v, ovo;. Petite en-
clume, TÔ àxpidviov, ou.
ENCOIGNURE, sf., -f, ytovia, a<;,
ENCOLURE, sf., ô Tpaé^TlXo;, ou.
ENCOMBRANT, ANTE, adj., à\tJffi\3i(pr^^,
^;.
ENCOMBRE, sm., xb éaic66iov, ou; xô
l{iTcd6'.9[ia, axoç. Sans encombre, dvejiico6î-
ffxw;.
ENCOMBREMENT, sm. i^ Action d'en-
combrer, fi sjifpaÇi;, euç. || 2° Ce qui en-
combre, xb l|x»paY{ia, axo;; xb èjjiicdStffpLa,
axoç.
ENCOMBRER, va., èti-opaxxb), iito-çpax-
xu), f. ffpi^iù, acc,
ENCONTRE (À l'}, ioc. jprép. Aller à ren-
contre de, (s'opposer à), £v-i<jxajiat (moy. avec
sens neutre), dat,; (contredire), àvxi-Xéyw
Ttpdç et Vacc.
ENCORE, adv. 10 Jusqu'au moment dont
il s'agit, ïxi. Maintenant encore, Ixi xal vuv.
Ne... pas encore, oOito), (x-^icb). || 2» De nou-
veau, a58:ç, iciXiv. || 3» De plus, en outre,
ixi, irpà; Bé, icpoaixi. Encore plus, encore
davantage, sxi jxaXXov, Ixi icXéov. Non seule-
ment, mais encore, où ou \>.îr\ pidvov, âXXà xai.
Il 40 Et alors, xal oCxw(ç). || 5» Du moins,
dXXa ye. || Encore QUE, Ioc. conj. Voy. quoique.
ENCORNÉ, ÉE, adj., xepa9(p6poç, ov.
ENCOURAGEANT, ANTE, adj., mpxxe-
Xsuaxixdç, i\, dv; icapaxpeicxixd;, -ri, dv.
ENCOURAGEMENT, 8m.,xà irapaxéXeuvpLa,
axo<;; î\ icapdptiv^dic, eox;. Encouragemeal à
qq. chose, -îi icapaxX7\ffiç (eu?) el; on itpdç xi.
ENCOURAGER, va. 1» Donner du cou-
rage, Oappuvb), irapa-Bappuvw, f. uvû, acc.
Il 2° Exciter, icapa-xaXew-û, acc; à, ètzi
avec l'ace, ou inf, seul; icap-opjiaw-w, f.
T,a« ; itap-oÇûvu), f. uvw, acc. ; à, elç, iiti,
irpdç c^ i'acc. ou inf, seul, || 3® Protéger,
irpo-t(jxa|jLat (moy. avec sens neutre), gén.
ENCOURIR, va., icpoff-ayojJLat (moy.), Xaji-
6avb), acc; TCEpi-içtTrcw, itspi-xuyxavw, dat.
Encourir une amende, (^T^uîav ô^XiTxdcvfo.
ENCRASSER, va., (loXuvb), ' f. uvû; ^u-
iraîvw, f. avô; XT,Xi8du)-(«), f. waw, «ce. I|
S'encrasser, vr., les mêmes verbes au passif.
ENCRE, sf., xô {liXav, avo(;.
ENCRIER, sm., xô jieXavoSdxov, ou.
ENCYCLIQUE, adj., IyxÛxXioç, ov.
ENCYCLOPÉDIE, sf., ensemble de toutes
les sciences, -fi lyxuxXio; (ou) natSsta, aç ; xà
é-ptûxXia, wv.
ENDÉinQUE, adj., ?v8t,(jlo<, ov. Maladie
endémiqne, xô lv6rt(iov (ou) vd^r^iia, axoç.
END
— lo3 —
ENF
ENDETTE, ÉE, p.D. et adj., ôicoxpcuç, tt>y.
Etre endetté, ôirôxpeto; elpit.
ENDETTER, Vt., Oicôxpetdv -iC0l£(i>-£^, f. î\9(ù^
ace. (I S'endetter, yr., ûicoxpeu^, fa>v yt^vo-
ENDIGUER, va., )rwji27t xaT-é^^, OCC.
ENDOCTRINER, Va., ic2tSEÛb>, f. au, acc.
ENDOLORIR, va., dX-fT^Sdvxç icocp-SYco,
dat. Avoir la tète endolorie, lî^v xèf sa7\v
àXyéw-û, f, y;9u.
ENDOMMAGER, Ta., xax6(i>-û, f. (&9b);
Six-^deipti), acc.
ENDORMI, lE, p.p. Voy. ENDOniflR. || Adj.,
lent, paresseux, vu6-^<, éç; vb>6p6;, a, dv;
PpaSuî, eîa, »>.
ENDORMIR, va. l» Faire dormir, Tfioi\ki^tù,
xaTa-xoiu.îÇoi>, f. lû, acc. Endormir par des
chants, pauxaXiw-û, f. ti<jw, acc. || 2» ^n-
gourdir, àico-vapxd(i)-o>, f. waw, acc. !1 2° Amu-
ser, tromper, éé^vw, f. 6éX|fa>, acc. \\ S'en-
Donvin, vr. 1<» Se mettre à dormir, xot|jLaojiai-
(a;i2i, xaTx-xoipiiopLai-ûjJiai, f. 7\Ot|90uloci;
xxTa-SspBivu. || 2» £/rc négligent, pXa-
xêûfa), f. eu9(i>. S'endormir snr ses intérêts (les
négliger), tûv aufi^epôvrtov dipL6)^éti>-û, f. 'fiVb).
L3« Persévérer dans, Six-fiévu) èv ou iict e^
cla/. S'endormir dans les voluptés, 6ix-
[X£y(i> èv 'f\8oya?;.
ENDOSSER, va., mettre sur son dos, év-
ôûoiiat (moy.), acc.
ENDROIT, sm. i^ Lieu, place, 6 tdico;, ou ;
xô x^P^^^v ^^ ) "h X'^9^1 ^^- £Q <^6^ endroit,
de cet endroit, etc. Voy. lieu. || 2° rarlie
d'un livre, d'un discours, 6 t6ico;, ou; t6
prupîov, ou. \\ Au fig.. Se montrer par son bel,
par son vilain endroit, X9''\^'^^^t xaxàv éauxôv
zxp-éxetv.
ENDUIRE, va., dXe((pfa>, XP^^} acc; de,
dat. Enduire de cbanx, xovtiu-û, f. dau, acc;
Endnire de poix, de goudron, mTxôco-u), f.
Û7(i>, acc,
ENDUIT, sm.. xb âXei{x{jLx, aTû<;. Enduit de
chaux, TÔ xovîx|jLa, aroç.
ENDURANT, ANTE, adj., xaptepixôc, il,
ôv. Peu endurant, àYavaxTr,Ttx(5;, -/j, dv. D'hu-
meur peu endurante, SiSoxoXoç, ov.
ENDURCI, lE, p.p. Voy. KNDURCIR. || Adj.,
insensible, àvxîaOvoî, ov.
ENDURCIR, va. i^ Rendre dur, ayCK7\pùviù,
f. uv(Ô, acc. Il Au fig. Endurcir le cœur de
oqn, xxpSiav tivô; axX-ï^pUvw. || 2o Fortifier,
pwvvuuLi, acc 11 3° Accoutumer, exercer,
yujiviÇw, f. iffco, acc; à, icpdç et Vacc. Etre
endurci à qq. chose, icpdç ti xxpTepsu-a>, f.
•^ow. Il S'endorcir, vr. 1» Devenir dur, 9TÙct\'
pûvojjài, f. uvOfiJOjJLaii. || 2® S'accoutumer
par ^exercice, yu|ivxÇo[xai, f. aaôr.dofiai ; à,
itp6; et face. S'endurcir dans le vice, au vice,
dvoii(T/uvx(<)< Tfa> xxx(5 é6:ÇopLxi (pass.). |;
3» Devenir impitoyable, àv't\ktî\i, Iç viyvojxai.
ENDURCISSEMENT, sm., -f, vxAr.pdt-f^i;,
T,To;; -f^ dya'.<j6T,<T(a, a;.
ENDURER, va. !« Souffrir, itxirxw, ç^pw,
xv-ép^oiiat (moy.), acc. || 2» Supporter avec
patience, xaprepéu-û, éy-xapTep^w-ô, f. T^au),
flcc. Il 3» Permettre, lico-û; que qqn fasse
une chose, Tivà icoiscv ti.
ENDYMION, h,, h '£v8uiiîa>v, uvoc
ÉNÉE, h,, o Aivetaç, ou.
ÉNERGIE, sf. i^ Force agissante, t;
éyépyeiat, aç; f| Suvajiiç, eu;. Discours plein
d'énergie, 6 Seiv6< Xdyoc, ou. Parler avec éner-
gie, SsivûçXéyu. Il 2» Force d'âme, i\ iv8psîat,
a;. Avec énergie, dv6pei'(i>;.
ÉNERGIQUE, adj. 1» i^j^tf^an^ efficace,
èvgpydç, dv ; 6paTcr,pio;, ov; Scivdc, tj, dv.
Discours énergique, ô Ssivà^ Xdyo;, ou. jj
2» Ferme, viril, dvSpcîoç, ot, ov.
ÉNERGIQUEMENT, adv., fivspyû;, 6eiV(Ô;,
dv8psi(n><.
ÉNERGUMÈNE, sm. et sf. !<> Possédé, ô,
i\ xxTOxoç, ou. Il 2« Furieux, 6, i^ icapif pu)v,
ovo;.
ÉNERVANT, ANTE, adj., se traduit par
le part, présent des verbes qui signifient
ÉNERVEn.
ÉNERVÉ, ÉE, p.p. et adj., sxvcvcupi9(i£vo;,
T„ ov; OpuTcnxdç, f|, dv; avavSpoç, ov.
ÉNERVER, va., OpuiCTU), 6ia-0puircu>, xaxx-
Spû-ircb); èx-Xûu), f. ffw^acc. || S'énerver, vr.,
les mêmes verbes au passif.
ENFANCE, sf. l© Premier âge, ^ iraiSib,
aç ; 7) -icxiSixi^ (f\ç) on icpÛTi^ [t\ç) l\iixîa, aç .
Première ou tendre enfance, i\ vTjiwdTf^î, t.toç.
Dès l'enfance, ixicaiSd;; (en pari, de plu-
sieurs), i% itai8fa>v. Dès la première enfance,
d7c6 vï\TtidT7jToç. Sortir de l'enfance, H itaiSwv
6|-épxo{iai. Il 2° Les enfants, oi iwîSsç, wv.
Il 30 Puériiitd, -fj icaiSix, âç. || 40 Commen-
cement, fi dox'^i, T,ç. Dès l'enfance du monde,
dic' dpx'i\; xû 9(1.00.
ENFANT, sm. {0 Individu qui est dans
l'âge de Venfance^ h, -fj icaî;, (7^11. icxiSdç.
Petit enfant, jeune enfant, xà i:xi6iov, ou; xô
itxtSxptov, ou. Enfant nouveau-né, xà Bps^oç,
ouç. D'enfant, naifiixdç, if;, dv. || 2<» Fils, fille
par relation aux parents, xb xsxvov, ou ; ô,
i\ 7:aT<;, gén. icaiSdç. Qui n'a pas d'enfants, 6,
-^ dicxiç, icxiSoç; dtyovoc, ov. Qui a beaucoup
d'enfants, 'RoXt3x£xvoç, ov. || Au pi., descen-
dants, ol {xyovoi, u)v. Les petits-enfants de
gqn, ot ïxyovoC xivoç. || 3° Natif, indigène, ô,
•i\ Ixyovo;, ou. Les enfants de ce pays, ôt xf^aSe
XTfi X^px< îxyovoi. Il 40 Produit, ô, :f| Ixyovo;,
ou. Le bonheur, enfant de la vertu, •i\ gùxuyiai,
dpexf.ç Ixyovo;.
ENFANTEMENT, Sm., 6 xdxoç, Ou. DOU-
leur de l'enfantement, 'n &BU, Tvo;.
ENFANTER, va., (au pr. et au flg.), xtxxo);
yevvxw-ô, f. t/î<tw, acc Enfanter la guerre, des
lois, la vertu, des discours, xixxu icdXefxov,
vdfiouç, dpexV|v, Xdyouç.
ENFANTILLAGE, sm., T^ TCXiS'.i, S.;.
ENFANTIN, INE, adj., rxi6ixdç, ■/), dv.
D'une manière enfantine, icxiSixû;.
ENFER, sm., ExNFBRS, sm. pi. 1» Chez
les payens, ô âS-r\;, ou; xà ifÂxtù. Il est dans
les enfers, ev ql^ou I(tx{v. Il descend aux en-
fers, elç $8ou xaxa-ôxîvEi. [( 2" Chez les chré-
tiens, i\ yésvva, 7\<;; \ d6uaao;, ou.
ENFERMER, va. 1° Mettre dans un lieu
/(?777ié, xa9-etpyvu{ii, f. eipÇw; ly-xXctw, auy-
xXsib), acc Enfermer qqn dans une chambre,
xaôeipyvujJLt xiva eIç oixi^fia ou Iv olx/i(i«xi.
Ceux qui étaient enfermés dans la ville, ot
^y-xexAetiX6vot Iv x^ ndXst. || 2° Setrer dans
ENF
— 154 —
ËNG
un endroit t àico-K^tiu, ace. \\ 3^ Environner ^
icepi-xXtîu), ace,; de. dat.\\io Contenir ^ Ixw,
xax-^Yci», ace. Il S'enfbkubr, iauTÔv, -^v, 6
èY-xXeliiv, xaxa-xXeUiv.
ENFERRER, va. Voy. TRANSPERCER.
ENFILADE, Sf., -^ auvéxci^t ocç.
ENFILER, va., /(zzre passer par un trou^
8i-6ipui, r. 8p(ô, ace.
ENFIN, adv. lo Définitivement y bref, ÔXtoç
84, Tô 6è Tcdiv ; àicXôç 88. || 2° A /a /ïn, zé-
ENFLAMMER, va. l» Mettre en feu, xdlw,
Âva-xifa>; étx-miiTCpT^iJii, ncc. || 2<> i4nim^%
CTciter, èx-xiw, éx-©X<Yu>, f. ^Xé^tt»; icap-
o;'jvmj, f. uvôÂ, ace. Bnuaininer les esprits, xoCi;
6u{jL0Ù<; éx-xifaj. || 3° Causer Vinflammation
de, 9XeYpiâtiv(>>, f. avû, acc.|| S'enflammer, vr.
10 Prendre feu, s'animer, les verbes des
nos 10 et 20 au passif. || 2» Prendre les ca-
ractères de l'inflammation, çpXcyjjLatvto, f.
a vu (neutre).
ENFLÉ, ÉB, p.p. Vof. enfler. |i Adj. 1° Tu-
mf'fië, <i)8T4Xwç, ota, 6^; 6yyLt\p6i, i, <5v. ||
20 Enorgueilli, èirr^pixsvoc, t\, ov; de, dat.
avec ou sans éict. || 3» Emphatique, dYX(ô§T^(,
c{ ; ày%r[p6i, d, ôv.
ENFLER, va. 1° Remplir d*air, gonfler,
fp\j9dtù-iû, àva-9U9ci(i)-(5, f. i^vo), acc Enfler les
voiles, Ta toTÎa éfi-itiiiicXT^jAt. {| 2o Tuméfier,
àv-oi8Î9X(i> (sans futur] ; cpuaiu-b), f. v|ar(i>, ace.
11 3° Grossir, augmenter^ ôvxdw-ô, f. waw ;
aù^dvb), éic-au^ivb), ace. || 4o Enorgueillir,
exalter, wvdiù-Si, f. i^oru; éic-acpu, ace; de,
rfa^ Il Vn., et s'enfler, vr. lo Se tuméfier,
olBé(A'(â, àv-oi86b>-(5, f. i^au). |1 2o Croître,
monter, {en pari, des eaux), icXi^SiSu, f.
Ù9(ù, Il S'enfler, vr., pour les autres sens,
les verbes actifs au passif.
ENFLURE, sf. lo Gonflement, grosseur,
TÔ oïoTiiia, aToç; ôoyxo;, ou. .|| 2o Emphase,
ô ôyxoç, ou : ô^xdfxico;, ou.
ENFONCE, ÉE, p.p. Voy. ENFONCER. || Adj.
io Profond^ paÔuç, eia, ù. \\ 2o Creu^, xotXoç,
T„ ov.
ENFONCEMENT, sm. lo Action de
rompre^ f| ^y^A, ewç. |i 2o Creux, i\ xotXd-
TTf\<;, T,Toç. Il 30 Partie reculée, ô [luxoç,
oO.
ENFONCER, va. lo Plonger, i^-&iimù, xx-
Ta-6dircw, ace. ; dans, eU eîVacc. || 2o Ficher,
spt-ir^Yvu{jLt, xaTa-TC7|Yvujit, ace. ; dans, elç ci
2'acc. Enfoncer son épee dans qq. chose, tô |bo;
éXaiJvu) ei; Tt. || 3° Rompre (une porte, les
rangs des ennemis), 6ta-xôircw, j5if|Yvu(JLt,
ace, La ligne ayant été enfoncée, tt.c Ti^e<i>;
6ta-xoireC<n\ç. || Vn., et s'enfoncer, vr., aUer
au fond, xaTa-8i5o[jLai (moy.); dans, xaTi et
le gén. L'ile s'est enfoncée dans la mer, ti
vf.ffoç xaTa-8éSux8 xaTà OaXdtTTT.ç. || S'enfon-
cer, vr. 10 Pénétrer vers le fond de, ela-
SiiojjLtti (mov.); dans, elç et Vace. \\ 2o S'af-
faisser, xa6-iî;o(Mti. Il 30 S'absorber dans,
ôXoç, T„ ov YÎYvojjuxi itpdç, dal,
ENFONÇURE, sf., ^ xoiXdTT,;, ir\T0Ç.
ENFORCIR, va., ^uvvu[ll, S7n-pp(0VVU{JLt,
acc. Il Vn., et s'enforcir, vr., aô^ivoiiai
(pass.).
ENFOUIR, va. lo Cacher en terre, xaT-
opuTTo), acc; dans, eU et Vacc. |l 2o Cacher
dans un lieu reculé, xaTa-xpuicT(<>, acc. ;
dans, el( et Vacc. \\ S'ENFouiit,vr., les mêmes
verbes an passif. || Au fig. Aller s'enfouir
dans un lieu, xaTa-^euYcj eU tôicov tiv(£.
ENFOUISSEMENT, Sffl., 'fj xaTOpu^K, C(o<;.
ENFOURNER, va., mettre dans le four,
liïl TÔv licvôv èw.-SiXktù, acc,
ENFREINDRE, va., àic£p-6aivfa>, itapa-
6aivfa), acc.
ENFUIR (8'), vr. lo Fuir d^un lieu, dico-
(pzùyta, èx'tpzûyta. Ils s'enfuirent du combat
sur une colline, ex xr\i {t-iyjii iic-éfuyoyf eU
Xdyov. Il 20 Passer, disparaître, irap-épxo-
^i, 8t-ép^o{jLai, or/o|jiat. Le temps s'eufuit,
ypôvoç icap-6px8Tat. || 3o S'écouler, (en
pari, d'nn Uquide), éx-pé(o.
ENFUME, ÉE, p.p. Voy. ENFUMER. || Adj.,
noir de fumée, xaicvûSt^ç, eç.
ENFUMER, va., xazvt^b), f. lû, acc. Ac-
tion d'enfumer, "^ xdicvi7i<;, ecjç. Il S'enfumer,
vr., xaicviÇo^iai, f. taBri^opiat.
ENGAGEANT, ANTE, adj., èicaYtuYO^, ov;
icpoffaYWY'^Çï ày.
ENGAGEMENT, sm. lo Action de mettre
en gage, -fj «ve^upaata, aç. || 2o Contrat qui
engage, t6 ffuvaXXavfia, aToç. || 3o Obliga-
tion, promesse, -fj ^YY^^n, r»?; -fi ûicdoj^tat;,
8(i)ç. Prendre, contracter un engagement avec
qqn, ôiroff^s'iv Tivt Troisojiai-oCpLai, f. T,ao-
uai. Tenir un engagement, t^v ÙTcâvyjoiv
6x>itXT,pdb)-(5, f. (09a>. Mananer à un enga-
gement, t}\v 6ic($9ye9iv (|'euoo{JLai, f. ^^^ujo-
fxai. Il 40 Co??i6a/, T, ffU{MîXox7|, f;?; tô icpâY-
|ia, aTO*;.
ENGAGER, va. lo Mettre, donner engage,
Ti8r,{jLt, ûxo-Tt6ïiiii ; èv-eyupaÇw, f. aataj acc.
Etre engagé, ôicd-xetpxi.'H Au fig. Engager
sa foi, sa parole, moTiv 8î6(a(ii. || 2o Pro-
mettre en mariage, %az'tyyvi(ù-(ù, f. t^cw,
acc. Il 30 Prendre à gagf*s, ULiaOdoixai-oOjJuxi,
f. u>ao|i.ai, acc. Il 40 Enrôler, xaTa-Xe^w,
(iuXr.XéYw, «ec. || 50 Faire pénétrer, intro-
duire, 8l(T<aYo>, acc; dans, elç e^ Vacc. ||
60 Cowimeneer, âpx^i f« <^PÏ** (et moyen),
g-^n. Engager le combat, {Mtxtjv auv-<jcicT(i>,
if. diiftù. Il 70 Faire entrer, entraîner, i^-
èaXXd), ace.; dans, 8l; et Vacc. \\ 80 Exhor-
ter, pousser, itpo-aY<«>ï icpo-Tpeicw, acc. ; à,
elç, iid, irpdç c^ /'acc, ou inf. seul, \\ Ô» /n-
viter, xaXsw-ô, itapa-xaXIw-ô, acc.; à un
festin, iià Ssîicvov. || S'engager, vr. l® Se
porter cautionpour, iyy\jào[koti-iû[LOLi, f. t^o-o-
[lat, acc. Il 2o s'obliger, promettre, èyyudo-
}iai-w{i.ai, f. "/iffOjxat; uTC-i9Xvéo{iai-oG{jûat; à,
inf. futur. \\ 3o S'obliger à servir, [xiaBôofjLat-
oujxat, f. (ii>èvi90(iai. ij 40 S'enrôler, xaxai-
XéYOjiat (pass.). || 5o S'avancer, pénétrer
dans, itpo-épxojxat, sla-ép^oiiat e!ç e^ /'ace.
Il 60 S'empêtrer, s'embarrasser, éfi-icXéxo-
{rai (pass.) ; dans, dat. avec ou sans év. acc,
avec elç. || 7o Commencer, naître, s'élever,
d[p5(0{Jiai, f. àpÇojJiat; v^T^oi^^^ ïuv-tŒTapiai
(moy. avec sens neutre). Le combat s'étant
engagé, iJu^x^î ffuv-6<yTa)(n\ç.
ENGEANCE, sf., TÔ Yévvnpwt, aTOÇ.
ENGELURE, sf., TÔ x-lJ''SfXov OU xtH-eOXov,
OU. Avoir des engelure.?, ytjjisTX'.aw-w, f. dco».
EM
— 155 —
ENL
, va., (au pr. et au iig.), ysv-
vaUi>-«, f. lïjaw; -cîxxw, ace. Engendrer des
eDfaDts, la tristesse, yevvû icalSxi;,. Àûin^v. ||
Etre enj^adré (causé) par, Yi^voiiai èx et le
gén. y S^ENGBKDRER, VF., naître, yiyyo\iaLi.
B5iGiBf, sm., machine t insti'ument, t] (xv
yjxyil, f.<. Engins de guerre, atl icoXepiixal \i.i\-
ENGLOBER, va., icepi-XapiSivb), ace.
E7ÎGI.OIJTUI, va., (au pr. et au fig.), xara-
~^va>, HOC. 11 engloutit sa fortune, tV oô^^av
x3T-éxu. Il S'engloutir, vr., xaTs-Tcîvouai
(pass.). La Tille s'engloutit, f, icdXiç xotT-c^dOv).
CXGIjOirriSSEMBNT, sm., -j^ xaTiicûmc,
EbK.
ENGLUER, va. 10 Enduire deglit,Vi6iù~(î>,
f. ûvbi, ace. il 2^ Prendre à la glu, i^cOu),
r. 9u>, occ. Il S*ENOLUBB, VF., sc prendre à la
glii, l^euouai, f. euG-^vo^ia'..
ENGORGEBfENT, sm., i^ Ijxippa^iç, euç.
ENGORGER, va., é^i-^piTTu, Â7C0-(ppdtTTU>,
f. 9pi^(o, ace. jl S'bngorger, vr., les mêmes
Yerbes au passif.
ENGOUEMENT OU ENGOUMENT, sm.,
admiration exagérée, ^ ircdt\aiç, ewç ; pour,
icepî et le gén,
ENGOUER (s'), vr., ^e passionner, itxoso-
jjLxi-oûaai, f. rfiî\90[L2i; d une chose, itepî ou
'p(Jç Ti; de qqn, sTç xcvot.
ENGOUFFRER (S'), Vf. !<> Se peindre sous
terre, xaTa-6uo|xai (moy.) ; dans, elç et Vacc,
Il 2» Entrer violemment, (en pari, du vent),
îji-ictitTU), ew-ictitTu) ; dans, elç e^ Tacc.
ENGOULEVENT, sm., oiseau, 6 alviOfiT^aç,
ou.
ENGOURPI, lE, p.p. Voy. ENGOITRDIII.
Adj. {^Indolent, vwO/.ç, gç; vw6pdç, a, ôv,
2» Insensible, àvaCaÔT^TOç, ov.
ENGOURDIR, va., vapxd(i)-â), Â'ito-vapxdo)-
û, f. iù9ia, acc. Il S'engofrdir, vr., vapxiio-ô),
f. T^aw.
ENGOURDISSESEENT, sm. 1» Etat de ce
gui est engourdi, 'f\ vipxr,, r.ç ; •h^ vipxwat;,
suç; -fj àicovdfpxa>7ic, ewç. || 2® Torpeur, 4\
vioôeia, aç ; -îj vioOpori^ç, t.toç.
ENGRAIS, sm. 10 Pâturage, i\ vojjlti, tî?.
Il 2o Fumier, j[ xdirpo;, ou.
ENGRAISSÉ, ÉE, p.p. Yoy. ENGRAISSER. ||
Adj., (en pari, des animaux), aixewsâi, -r^, dv.
ENGRAISSEMENT, sm. lo Action d:en-
ffraisser, ô xop'^^cradç, ou ; t^ x,^pxa9l(x, a;.
Il 2° Embonpoint, i\ sùfsaoxix, aç.
ENGRAISSER, va. lo taire devenir gras,
XopTdfÇu), f. dcetù ; iciaivo), f. avw ; 9ix£Ùtù,
f. ffw, acc. Il 20 Amender, améliorer, itiaîvo),
f. avw, ace. Engraisser avec du fumier, xo-
Tipi^iù, f, ifd, acc. Il Vn., c/ s'engraisser, vr.,
devenir ffras, inaCvofjiai, f. d[v67\70{juxi ; eu-
«ipxoç, OV Ytyvoiiat.
ENGRAVER, va., engager dans le sable,
«pôç â[i{ju)v ix-6i^Xu), acc. || Vn., c/ s'en-
6RAVER, vr., elç dt(X[xov 6x-itiirc(i).
ENHARDIR, va., 6apptSv(0, f. uvb>, acC. jj
S'enhardir, vr., Bapvsu-w et 6sppé(i)-tô, f. Vj^d).
S'enhardir à, ToX{ia«-û, f. V-aw ef fin/*.
ENBARNACHER, Va. Yoy. HARNACHER.
BNIGBfATIQUE, adj., alvijjiaTti^STiÇ, e(.
Discours, parole énigmatique, o alviytJid^, ou.
BNIGMATIQUEMSNT, adv., 6i* «IvtYilâv,
hC alviYH-itwv.
ENIGME, sf., (au pr. et au Qg.), t6 arvifjjia,
atoç; 6 alviytxdc, oO. Proposer une énigme,
oïLviyfxx 'Kùo-Bi'Khù. Parler par énigmes, le
atvtyjjLÔv Ae'Yb).
ÉNIPÉE, fl., Ô 'Eviicsuc, <u<.
ENIVRANT, ANTE, adj., {uOuVTlxdc, V^,
dv; (au flg^.), ^icayu»Ydç, dv.
ENIVRÉ, ÉE, p.p., (au pr. et au Og.), ^z-
6ù(i>v, ou9a, ov. Enivré de sa victoire, (leBûcuv
6ic6 Tf)Ç vCx'Hç. Enivré de la grandeur de ses
exploits, (leOOuv Tfj^|xcY<OtiTÛv irc'RpaY{jiîvu>v.
ENIVREMENT, sm., (au propre), i\ {j-éO-ri,
•nç; (au fig.), ti ircdî^ffiç, ewç.
ENIVRER, va., (an prop. et au flg.), |i.t-
0Ù9XU, acc. Etre enivré, (AtSUo) ; de, dat. ou
ôitd 6^ le gén. \\ S'enivrer, vr., iJLe6u9xo|jLai
(pass.) ; de,' gén. ; (au flg.), iic-atpo(Àati (pass.) ;
de, dat. ou oicd et le gén. Il s'enivrait d'es-
pérance, i\tdh\. iic-i(ipi'co.
ENJAMBÉE, sf.. Ta ^'i\{jia, ato<.
ENJAMBER, VU. lo Faire une enjambée,
pî^jxa -icoisw-w, f. T,aw. Il 20 Faire de grands
pas, |i.8Yi>ia paivw. || 3o Empiéter, voy. ce
mot. Il Va., franchir en enjambant, (un
mur), ôitep-6a{v(>), acc.; (un fossé, un ruis-
seau), 8ia-6aîv(i>, ace.
ENJEU, sm., TÔ jmSiaxeifxsvov dipY^^ptov,
ou.
ENJOINDRE, va., èm-xaTTu, f. vat^u); eici»
ax-^iirto), f. ffxV|<|/u); qq. cliose à qjn, tf t;vi;
à qqn de faire une chose, tivI icoieiv ti.
ENJÔLER, va., 6a)iced(i), f. 9b), acc.
ENJÔLEUR, EUSE, sm. et sf., 6 6(i^t|/, gén.
BwTtdî; de, gén.; h ôwitsuwv, ovxoç ; /(^m. fj
6b)7i8uou9a(, "n^; de, acc.
ENJOLIVEMENT, Sm., xh xaXXum9[A2,
axoç ; ô xdajioç, ou.
ENJOLIVER, va., X3X^u>1c{!;<i), f. lu; xo-
a^éb>-b>, f. '/lao), acc.
ENJOLIVURE, sf., ta ItOtXcW, OTO;.
ENJOUÉ, ÉE, adj., IXapdç, à, dv; xapieiç,
eacxa, £V (xapiéorepoç, ^atato;).
ENJOUEMENT OU ENJOÛMENT, sm., T^
l^apdv^ oO. Avec enjouement, iXapû;.
ENLACEMENT, sm., "fj xepiic\ox-/|, f,;.
ENLACER, va., icepi-TcXéxw, oec. || S'en-
lager, vr., icepi-icXixo[jLai fpass.). S enlacer
dans les rênes, i?iv(ai<; ejjL-irXExoiJLai (pass.).
ENLAIDIR, va., (ïixopa>ov icoliw-w, f. i^aw,
acc; Tïiv jiopçV Sia-çBeipco, lyt'Tî. || Vn., et
s'enlaidir, vr., aloxpôç, à, àv Y^yvofiat.
ENLÈVEMENT, sm. lo Action d'emporter,
'i\ àvaîpEffiç, ttù^; -f. dîcpaCpeaiç, edx. || 2o /{ap/,
•?! apTOtY-Zi, fi<;. Après l'enlèvement d'Hélène,
TÎ\< *EXevi\ç àpicaaOetoT.ç.
ENLEVER, va. 1© Lever en haut, atpw,
licHxtpw, acc. Enlever qq. chose de terre,
aîpw Tt iicô TTiç Y^ç. jj 2o Emporter, entraî-
ner, àva-çéow; icapa-çspo), ace. ||^ 3o Em-
porter, retirer d'un endroit, atpoj, i<p-
aipéco-û>. dv-aips(d-(ô, acc. Ils enlevèrent les
morts, Toù; vexpoù<; dv-elXov. I| 40 Prendre
vivement, atpéoj-û, acc. Ils enlevèrent la place,
xb x<^P^v 6ÎX0V. Il 50 Ravir, prendre par force,
àpTciçw, dç-apiti^w, acc, || 60 faire mourir,
dv-apitaÇci), àico-»ipw, acc. || lo Séparer,
ÊNO
— 136 —
lùNli
détacher^ diro-fficau-û ; àizo-Xûiù^ f. aw, ace.
Il 8° Faire disparaître, dv-xioéb>-b> ; dl3>av£-
Çu), f. lû, ace. Il 9® Ravir^ charmer^ «Vu/.a-
Ywyéw-û, f. T^ffw; xï^Xiw-û, f. -fiaw, ace." ||
S'ENLBVEn, vr., les mêmes verbes au pas-
sif.
EXLUMINER, va. lo Colorier ^ Yùui}k7.x'C^bi,
f. lô), ace. Il 2o Rendre ronge, £pu6p2ivfa>,
f. avû, ace. Il S'enldminbr, vr.» et s*ealuminer
le visage, (se mettre du rouge), [kCKx6o\iJ!Xi-o\j-
tJLXt, f. é90[Lai,
BNLUMlBîURE, sf., action d'enluminer,
ô xp<^H^sTi9(id(, où.
m\SA, V., i\ "Evva, if\ç. D'Enna, 'Evvatoç, a,
ov.
1. EN!VEMI, sm. l» Ce/t<t qui hait, 6
é^Opdç, ou; ô 6ua|ievr,î, ou;; ô eva'/rio;, ou.
Se faire de quelqu'un un ennemi, é^^pôv Tiva
iroiéoîiat-oOpiai, f. riao|xat. Devenir ennemi
les uns des autres, irpôç iXXyjAouç Sta-^épe-
vOoR (pass.). Avoir qqn pour ennemi, è^bpS»
^pioiiat-wjjLai Ttvt. Etre l'ennemi de qqn,
Êx6pûç eljit Tivi, èx^pGiÇ Ix" ^^pô^î "^'^a. Etre
ennemi de qq. chose, (ii^ito-â), r. îf\Q(ù ; «sûyb)
ou ou<Txepaîv(i), f. avtô ti. En ennemi, èyfipd^,
5u<ï(ievûç. Il 2o Cc/mî avec /c7m<?/ on est en
f lierre, ô i:oX6jjlioç, ou ; ô evavTÎo;, ou ; qqf. 6
vTÎita"Xo;, ou.
2. ENNEMI, lE, adj. 10 Qui hait, est hos-
tile, èy^pài, d, <Jv (^xOtwv, wto;) ; iroXÉatoç,
a, ov; evavTtoç, a, ov; 6u(T|jl€v/i;, eç; de, dat.
Il 20 Qmi est en querre, ico).6(jiio;, a, ov.
L'armée ennemie, h xûv icoXefxîwv arpaxoç,
ou. Le pays ennemi, -f, iroXfijx'a, a<;, aucc ou
sans x^?^i *?•
ENNOBLIR, va., donner de la noblesse,
de Véclal, xaXXwmÇw, f. tû; Xaiiirpûyo),
f. uvw, ace. Il S'ennoblir, vr., les' mêmes
verbes au passif.
ENNUI, sm. 10 Déplaisir, découragement,
■f, SuaOutiîa, aç; i\ dteujjiîa, a;. Causer de l'en-
nui à nqn, dôujjLÎav tivI irap-Éxto. Avoir de
l'ennui, dSufxéw-û, f. i^^sut. ||* 2© Inquiétude,
chagrin, i\ çpovct'ç, l'oo;; i?| ivt'a, a;. Donner
beaucoup d'ennui à qqn, iroXXà itpayjjuxti
\ivi icap-é^w.
EXNUYANT, ANTE, adj., ar.Sr.;, £?; Xu-
xr.pdç, a, 6v.
ENNUYÉ, ÉE, p.p. Voy. ENNDITER. || Adj.,
SuTxoXo;, ov; SuaeojjLo;, ov. Elre ennuyé de
qq. chose, 8u(j)repw; l/w xpdç tt.
ENNUYER, va., àvia'w-w, f. dtcw, acc; èv-
oxXéw-û, da/. ou acc; SucrOujjiîav irap-eyu),
c/a/. Il S'ExNnuyer, vr., Suaeujxbv ïyjù. S en-
nuyer de qq. chose, de qqn, tivt oiî iiri' tivi
6u<rxepaivti), 1". a vu ou dYavaxtéw-w, f. i^aw.
S'ennuyer de faire (faisant) une chose, dya-
vaxTÛ iroiwv xi.
ENxNUYEUSEMENT, adv., à7;6w;, Xu-r»;-
pwç.
ENNUYEUX, EUSE, adj., àt\^fi, U; iviâ-
po;, a, (5v; XuTtr.pd;, d, dv; /aXeirô';, y^, dv.
C'est une chose ennuyeuse, x^Xerôv xà irpây-
[xa.
ÉNOMOTARQUE, sm., chef d^tinc énomo-
tiej ô èvwjjLoxapyTjç, ou.
ENOMOTIE, sf., subdivision du loche, i\
èvo>jj.oxta, aç.
ÉNONCE, ÉE, p.p. Voy. ÉNONCER. || Sm.,
ce qui est énoncd, tj àitdçavvic, eco;.
ÉNONCER, va., 9paC(<>, f. fpaaoi}; dito-
9aivo{iat (moy. avec sens actif;, acc. \\ S'énon-
cer, vr., Xeyu). S'énoucer correctement, ôpOo-
Xoyiw-û, f. T,aa>,
ÉNONCIATIF, IVE, adj ., àicojpavxtxoç, r,, dv.
ÉNONCIATION, sf. lo Action dénoncer,
\ àicdcpavai;, eu);. || 2o Manière de s'énon-
cer, Ti çpadiç, 6u)Ç ; •?! XéÇiç, ewç.
ENORGUEILLIR, va., éic-aipu ; ^auvdu>-(ô,
f. (iâ(7(i), aee. |j S'enorgueillir, vr., éx-aipoixai
(pass.); d'une chose, xivi', sm xtvt, icpoç xt,
Ix xivoç; X'uvoufiai, f. b}6'f;90{jiai ; [liya 9po-
vi(i>-u>, f. Vjaw; d'une chose, eict xivi. Ne
t'enorgueillis pas de ta naissance, \i^ iieya
9pdv8i tTcl TfJ yévei.
ÉNORME, adj., 6ii6pixexpoç, ov; dEp.£xpciç,
ov; ôitepçu'/.i:, g;; 6eivoç, iî^, dv,
ÉNORMÉMENT, adv., ayav, 6itèp xô |Jié-
xpov; uiCfip6aXXdvxb>ç.
ÉNORMITÉ, sf. 10 Excès de grandeur,
f| uTcepôoX-ô, Tii, Il 2o Gravité, atrocité, •i\
SsivoxY^ç, 7\xoç. ||3o^c^ion atroce, honteuse,
xô aloYpôv ou ivdaiov fpyov, ou. || 4© CAo^e
absurde, dfxordv xi. Dire des énormités,
dfxoira ou +uxpi X^yo).
ENQUÉRIR (S'), vr., Çrixéw-û, f. T^dw; de
qq. chose ou de qqn, xl ou xiva. S'enquérir
d'une chose, 'nuvôavofxaî xi; à ou de qqn, xi-
vd< ou itapaxivo;.
ENQUÊTE, sf., •f\ ^f^xy^vii, 6wç; i\ è|éxa«i;,
Euç. Faire une enquête sur qq. chose, Ct|xt\7{v
ou êçéxafftv xtvoç ou irept xivoç iro'.io(iai-oû-
jiai, f. i^aoaai.
ENRACINÉ, ÉE, p.p. et adj. lo Qui a pris
racine, eppiÇwjiévo;, t„ ov; xaxappiÇoç, ov.
Il 2o Implanté, invétéré, ipptÇwjjL^voç, t\, ov;
ENRACINER (S'), vr. lo Prendre racine,
(SiÇdojxai-oOfxai, f. wOVjaojjai. || 2o S'implan-
ter, s'invétérer, fiÇoûfiat (pass.); èy-xpovL-
Çojxai, f. t(76i^ao(iai.
ENRAGÉ, ÉE, p.p. et adj. lo Qui a la
rage, Xuxxûv, ûaa, ûv. Etre enragé, Xuxxicâ)-
w, f. yiaw. Il 20 Transporté de fureur, jjLai-
vdtiEvo;, 7^, ov; j^avEtç, ewa, év. Etre enragé,
(laCvoiiai (pass.).
ENRAGER, VU. lo Avoir la rage, Xuxxaw-
w, f. -/iao). Il 20 Eprouva' un violent de'pil,
a»d5pa iyavaxxéw-û, f. i^aa); de voir (voyant)
une chose, ôpûv xt.
ENREGISTREMENT, sm., -^i ^rypa^Vî, fi;;
Tj àvaypaçpyî, f,; ; f, diroypaç-f,, fjÇ.
ENREGISTRER, va., éy-ypaçw, àva-ypdtçw,
àTTO-ypaçw, acc.
ENRBUMÉ, ÉE; PP*» xopuÇ(li>v, ûaa, tÔv.
Etre enrhumé, xopugiw-w, f. -h^a^ù.
ENRHUMER, va., xopu^ôEv rolé(i)-û>, f. V^au),
acc.
ENRICHIR, va. lo Rendre riche, irXou-
xiÇo), xaxa-'irXouxîÇw, f. lû, acc. || 2o Orne/-,
xo<j[xéw-w,f. f.aw, acc; de, da^ I| S'enrichir,
vr., itXouxt(Joiiai, f. lo-Oi^aoîJ.ai; Xpi^l^axiÇo-
|iai, f. loufxai. Ils s*enrichissaient par des voies
mjustes, êÇ dlSixôv èxpTriuaxîîJovxo. Il s*enrichil
promptement, xayéwç i^:\ù6T^^^e (de itXouxéw-
û," f. fj(Ta)).
ENS
— i57 —
ENT
BNRICHISSEMEKT, sod. !<> Action d*enri»
chir, ô /pTjjiotTWjjLdî, oO; -fi aO^r^atç, ewç. ||
2» Ornement^ ô xdjuo;, oi»; t6 xdofiT^^,
«oç.
ENRÔLEBfBBîT, sm., fj vuX^^oy-f), Y\Ç ; ô
xaT2À0Y0<;, ou. Faire des enrôlements, xocTa-
\ir(Q\j^ icoUojiai-oGtiai, f. if|90[xai.
ENRÔLER, va., 9uX-^6Ya>, xaTa-X^yu, acc.
Il S'iNBÔLBR, Yr., les mêmes verbes au pas-
sif.
ENRÔLE17R, sm., ô xaTaXoveuç, ébx;.
ENROUÉ, ÉE, p.p. et adj., ppayxotXéoç. a,
ov. Voix enrouée, ^ aoiicp-Jj çwv-i'î, t\ç. Etre
enroué, ppay^^atM-w, f. V^ffO),
ENROUEMENT OU ENROUMENT, Sm., Ô
?P^rXOî» 0" \ ^ ^spxvoç, ou.
ENROUER, va., xépxvb) (sans futur}. ||
S'enbocer, vr., xépxvo(xai (sans futur).
ENROUILLER, Va. Yoy. BOUILLER.
ENROULEMENT, sm., :7| itepiéXl^lç, etoç.
ENROULER, va., xEpi-sXixTfa); i:£pi-6i\É(i>-
û, f. Vj9(<>, ace; autour de, dat, ou icepie/
Tacc. Il S'enrouler, vr., les mêmes verbes an
passif.
ENSARLER, Va. Yoy. ENGRAVKR.
ENSANGLANTER, va., aipcTTO), xa9-ai-
|xaTCb>, f. ât^b>; al{iaTÔ(i)-(d, xaO-ai^aTdu-cî),
i". (djo), acc,
ENSEIGNE, sf. 1» Marque^ écriteau^ tô
oT.jicîov, ou. Il 2o DrapeaUy tô ffT,{xeîov, ou.
Il Au fig. Se ranger sous les enseignes de qqn,
uitô Tiv: TaTTôjiai, f. xoLyfii\ao\i(xi, || Sm.,
porte-enseigne. Yoy. ce mol. '
ENSEiGNEikiENT, sm. I» Action d'ensei-
gner^ -fj 6i§a(TxaXb, a; ; i\ 7caîS£U(7i<;, eu;. j|
20 Instruction, précepte, tô 6(6ayjjia, aToç ;
f| icoti6sia, a<;,
ENSEIGNER, va. 1° Indiquer, faire con-
naître, Setxvujii; St^Xdu-û, f. waco, ace. En-
seigner que, St^au) oTt arec /'mrf. || 2° Mon-
trer [une science), TcaiSsuo), f. eû<jtù, ace. 11
enseignait la musique, (xouaixi^v siraiSeue. En-
seigner qq. chose à qqn, Sioicrxb) tî Tiva. ||
3° Instruire, otSi^xw ; iratSeûw, f. euaw, ace.
Il enseignait les enfants, eSîSavxE toù; t:tlX-
1. ENSEMRLE, adv., &'{ia, 6{ioû. Tous en-
semble, dficavTeç, aiJULiravTsç, icadai, iravTa. ||
Ensemble se rend souvent par 9uv dans les
mots composés. Habiter ensemble, (Tuv-oixsb>>
w, f. T^jo-w. Naviguer ensemble, ffU{jL-TrX£w.
Mêler ensemble, <iuji-pLtyvu[xi, acc. Aller en-
semble, QV\L-Tcopevo\i.ai, etc.
2. ENSEMRLE, sm. !<> Le tout, TÔ SXov,
ou; TÔ ffiîjnrav, «vtoç. || 2» Accord, i\ aujjL-
9(i)v{(z, aç.
ENSEMENCÉ, EE, p.p., V'ROpeUTdç, if^, ov;
«Jiropijioç, ov.
ENSEMENCEMENT, Sm., -fj Oiropa, â<;; 6
airôpoç, ou ; ô <y7copT,T(Jç, ou.
ENSEMENCER, va., CTZsiptù, xaTX-(T1ieip<i>;
vzeppiaTÔu-û, f. wffu), flcc.
ENSEVELIR, va. 1« Envelopper dans un
linceul, -lîEpt-aTéXXw, ace. || 2° Cacher,
faille disparaître, xpûirco); àcpavîÇw, f. iw,
ace. Son nom est enseveli dans l'oubli, «utoC -^
|ivV||iTj :?|çpavt(ïTott. Il S'ensevelir, vr. !<> S'en-
t'oncer, se retirer, xaTa-8uo[iai (moy.); dans,
su e< race. IJ 2» S'aùsoràei\ xxx-i/piMii
(pass.); dans, uic6 e/ le gén.
ENSEVELISSEMENT, Sm., TÔ ICEOKrcéX-
Xeiv; des morts, toùç VExpoû;.
ENSORCELER, va., pavxaivo), f. avû; yor^-
Te(3(i), f. eûafa), acc.
ENSORCELLEMENT, sm.,^^ ^a^xavia, a;;
•i\ yoT.TCta, aç.
ENSUITE, adv., eha, licsiTa, [iCTi touto
on TauTtt, èx toutou ou toûtuv, èvTeûBev. ||
Prép. Ensuite de cela, ensuite de quoi, èx
TOiStOU, tTzl TOUTti).
^ ENSUIVRE (8'), vr., àxoXou6éw-ô, f. iîffw;
ëicofiai, da/. Tout ce qui s'ensuit. Ta toutou
éi?d{jLeva. || Impers, 11 s'ensuit que, toutoi;
è'7C6T3i oTi et Cind.
ENTARLEMENT, sm., 6 Bpiyxôç, ou.
ENTACHER, va., (xiaîvb), acc. \\ Au fig.
Etre entaché de qq. chose, iy-iyo]ixLi (pass.)
TlVl.
ENTAILLE, sf., \ TOjxi^j, ?[?; \ ivTO|lT|, f^ç;
•fj èiciTopii^, f,ç ; •?! xaTay^uçTi, fiÇ.
ENTAILLER, va., èv-T8{ivtJ, éTTl-T^jiVb) ;
iy-XŒp^TT6>, f. d\iù, acc.
ENTAILLURE, Sf. Yoy. ENTAILLE.
ENTAMER, va. 1° Déchirer, incisei\ xaT-
a[i'JTTw, f. ùÇw; ém-TÉfivti), acc. Entamer la
peau ou récorce de, â^-sXxôu-û, f. tù9tù,
acc. Il 2° Enfoncer, rompre, f -^yvuîxt, acc. jj
3» Porter atteinte à, pXaicTu), acc. || 4° 7'om-
cAer à, fiitTOuai, f. âvpojjLat, ^tî'n. || 5o Com-
mencer, (Spx<<>>, f- «ïpÇw, <7<?7i.; èrt-xstpéw-û,
f. Y;9b), aa^. Entamer un discours, Xôyuv
Sicxofiai, f. â(J;o{JLat.
ENTAMURE, sf. I» Déchirure, i\ àn^u/Vi,
7i<;. Il 2<» Premier morceau, tô icpûTOv (ou)
Tixfi^a, aTo;.
ENTASSEBfENT, sm. !<> ^ma«, 6 9(i>pd(;,
ou; TÔ awpeufxa, «toç. || 2® Grand rassem-
blement, TÔ icXfjOoç, ouç ; ô ^X^^ç, ou.
ENTASSER, va., 9b)peub), f. euau; vdlu-û,
auv-via>-(ï>, f. vV^au); ou{i-'^opéa>-w, f, T^ffo),
acc. Entasser une chose sur une chose, vtapeuu)
Ti icpdc Ti ou Ti èici Tcvi. Il Au fig. Entasser
injures sur injures, XoiSopia; 9u^-cpopâ>.
ENTE, sf. 1» Greffe, tô Iv0«|ia, «to;; tô
x>kf,pLa, aTOÇ. Il 2° Aritre enté, tô i\^.^ttkl'^-
[lévov ^UTÔv, ou.
ENTENDEMENT, sm., ô vou(, gén. vou; i\
8iàvoix, ac.
ENTENDRE, va. i<* Oliir, Àxoub), àxpoâo-
piat-wjjLai, 5e construisent a) toujours avec
le géuitif de la personne ou de Vobjet qui
rend le son ; b) ordinairement avec Taccusa-
tif, rar^ avec le génitif, de la chose que Von
entend. J'entends les témoins, la trompette,
âxoub) TÛv (lapTupuv, T7i<; ffaXiR-ffoç. J'ai en-
tendu ta voix, du bruit, àxT|Xoa 90u t^v «cj-
vV^v, Oopûéou. Entendre qqn parler (parlant),
àxouu) Tivôç XéyovToç. jj Entendre dire (être
informé), axotSw, etc. Yoy. apprendre 3°.
Entendre dire du bien, du mal de soi, xa)iu>(,
xaxu>; âtxouo). || Se faire entendre (en parlant
des personnes), àxouo(j.a'. (pass.); (des pers. et
des choses), cpôéYyojxai, f. çOsYÇopiai. ]| Faire
entendre un cri, un bruit, «uN-h.v d^-îv^jji'.,
<^d<pov aico-TeXéw-t!). || 2» Prêter V oreille à,
écouter, dcxoufa», àxpoâojjiat-wjxai; qqn, tcv4ç;
8
ËNT
— «58 —
ENT
qq. cbose, Tivdç ou tI. || S® Comprendre^
Aa{ji6av(i), xaTa-X(3t{jL6iv(i>, 9uv-it|{ii, ace. En-
tendre qqn, 9uv-it\{t{ Ttvoç. Entendre le grec,
•EXXt,v:(ïti auv-iTifi:. Donnera entendre, laisser,
faire entendre ànqn que, Ctco-ST^Xdw-û. f. ùfjta
Ttvl Sti, avec lind. ou Vopt, '| 40 Vouloir
dircy Xéyo), (pr\\Li, ace, Qu'entends-tn par là?
•Cl' Sil toOto aIy^iç; || 5" Rxiger^ xeXeuii), f.
eûdM ; que, prop. infinilive, \\ 6«> Vouloir,
èOéXb), Qoui^{xai. || l» Savoir, avoir la pra-
tique ae, iTc{9TX{xai, ace.; IpLiceipdç, dv Et[JLi,
fén. avec om «an* irepi. || Vn. 1*> iiyoïV Vouïe,
xoùtù. Entendre dur, âspirr^xosu-û, f. fjab).
Entendre clair, d^éb>< dexoûb). || 2* Consentir
ày ffuv-aiviw-w, ace. || S'entendre, vr. 1® Etre
perçu par Voreille^ àxo-Jotiat (pass.). ||
2® S'entendre l'un Fautre, dA^i^^wy àxouetv.
|| 30 Etre compris, xaTa-Xa[i6avo[JL3i, ffov-
tefiatt (pass.). || 4° Se comprendre l'un
Vautre, àXXîîXwv auv-iévai. || 5° Se concei^ter
avec qqn, auv-ojxoXoYSOîxat-oujiai, f. -fiaouLoti,
da^;sur qq. chose, irspt xivoç. i| G® iVre
d'accord avec, ô|iovoéw-û, f. t^ïw; ôjxo-
YVb>(iové(i)-û, f. i\(3iù, dat. Ne pas s'entendre
avec qqn, xivl dlv-ap{jL09Té(«>-tii>, f. t^vw. Il
7» Savoir. S'entendre à faire une chose, so
liciarafiai icoieiv ti. S'entendre en une chose,
îjxTOipo;, dv elîii Ttvoç, irepî tivoç ou irept ti.
ENTENDU, UE, p.p. Voy. ENTENDRE. |i
Adj. 1° Convenu, arrêté, ûjJioXoyTrijjLevoç, i\,
ov; TÊTaYfisvo;, i\, ov. J| 2» Habile, oeivoç, -/j,
dv; l^iccipoç, ov. Entendu à ou dans qq. chose,
Ijiicsipdç Ttvoç, irepi xivoç ou itepî xi.
ENTENTE, sf. 1» Interprétation, sens, b
vouç, a^n. voO; -^ 6iavoia, aç. A double en-
lente, ajxçiSoXoç, ov. |1 2» Intelligence, expé-
rience, i\ ImoryîixT,, Tiç ; i\ éfiicsipia, aç. Avoir
de l'entente dans une chose, i\L'KEip6<:, dv sl[xî
Tivoç. li 3<» Concorde, •i\ aujJL»wvia, a; ; -fi ô{xd-
voia, aç.
ENTER, va., lY-xevTptÇu, f. lû ; IjjL-çuxedw,
f. eûffw, ace.
ENTERREMENT, sm. !<> Inhumation, r^
xaçT^, fjÇ. Il 2° Funérailles, xô xf,8oç, ouç ;
•f| 6X»opa, aç. Il 3« Cortège funèbre, oî
auvsxçlpovxsç, wv; oî lie' i%fopàv dtxoXou-
OoCvXÊÇ, (OV,
ENTERRER, va. !<> Enfouir, xax-opdxxw;
YÎ ou elc Y^^ xocxa-xpuTcxw, ace. Enterrer qq.
chose dans un lieu, xax-opûxx(*> xi £><; xdicov
xivdt. Il 2* Inhumer, Oiitxw, xaxa-6aitxu) ; yJ
xpuitxo), ace. || 3o Fa/re les funérailles de,
èx-œipo), ace. || 4^ Cacher, xpuicxo), ace. ||
50 Survivre à, éiti-Çiw-û, cfa^
ENTÊTÉ, ÉE, adj., aô0dl6T,ç, sç; SuvxpiTCT^-
Xoî, ov.
ENTÊTEMENT, Sffl., -f) auOiSetot, a;; -f^
8u7xpain\Xla, aç.
ENTÊTER, va. !<> Etourdir la tête de,
x^v xeçaX'J^v papiSvw, f. uvû, gén, \\ Absol',
àva-6o{iiaojxai-G|jLat, f. a6T(<T0fiai. Le vin en-
tête, olvoç àva-6ujxiaxat. || 2o Enorgueillir,
lic-aîpw ; x«wvdw-u), f. (i<jw, ace. || S'entêter,
vr. 10 S'' engouer, irxoéotiat-oOpiai, f. TrjOiîffo-
{iai; de qqn^ e?; xiva; d'une chose, icspî xi. ||
2o S'opiniâtrcr, a66a8îÇo{jia(, f. loOpiai.
ENTHOUSIASME, 8m. l» Transport divin,
6 évdou9ia9{Jidç, ou; "f; évOouvcacK, su;. ||
2® E/an rfe Came, r\ ôpa^î, f,î ; pour qq. chose,
xivdç, itei ou irpdi; xi. || 3o Joie excessive, ii
iccpiyapeta, aç. || 4° Admiration outrée, xô
Oa{iéo?, ouç; pour, ^^n.; "fi -ïrcdijaiç, etoç;
pour une chose, 'irspî xivoç.
ENTHOUSIASMER, Va., ÈX-xtpo), ACC. Se
laisser enthousiasmer de qq. chose, iic-aipo-
\uLi (pass.) xivL II S'enthousiasmer, vr., itxoéo-
fiai-oCfJiai, f. t^6^90{j.at; de qqn, etc xtva; de
qq. chose, Trepî ou icpd; xt.
ENTHOUSIASTE, adL et subst., Msoç, ov ;
iv8ou9ia(7xixd<, Vj, dv. |j /4u fig. Enthousiaste
de la vertu, Ivdeoç irpèç dipexviv.
ENTHYMÊME,sm., x6 évOûtiT\{Jia, axoç. En
forme d'enthymëme, évOupt-nixaxixoc, 1^, dv.
ENTICHER, va., éui-6iXXb), dat,; de qq.
chose, xt. Etre entiché de, cv-éxo{iai (pass.),
dat,
ENTIER, 1ÈRE, adj. 1» Complet, SXoç, t^,
ov. Durant deux mois entiers, 6ià SuoTv \i.i\-
vûv SXwv. La ville entière, ii S\-t\ icdXtç. j| Tout
entier, aûfiitaç on 5icaç, iraaa, icav. Le cir-
cuit tout entier, ô âica; Tcep(6oXoç. Etre
tout entier à une chose, SXoç y^y^^H-^^ '^^9^
xt. En entier, 8Xwç, icavxwç, icavxeXûç. ||
2° Entêté, opiniâtre, aûdiStiÇ, e;; Suaxpi-
irrjXoç, ov.
ENTIÈREMENT, adv., 6Xu;, icavxeXûç,
icavxaitafft(v), irivxwç.
1. ENTONNER, va., verser dans un ton-
neau, irtOtj) èy-xé^i ace,
2. ENTONNER, vn. et va. i® Chanter le
commencement rf'wn air, éÇ-dcp^w, f. apÇw.
Entonner un chant, <^S-^; ou $8V ^i-^PX'^- Il
20 Chanter, $8w, ace. ou «an* régime.
ENTOMOLOGIE, sf., ii irepl xûv évxdficjv
laxopia, aç.
ENTONNOIR, Sm., -îj X^^^tj, t^ç.
ENTORSE, sf., xô cxp£{X}ia, axoî, xô 8ta-
9xpsii{xa, axo;. Se donner une entorse au pied,
xôv TcûSa crxps^opiat (pass.). || Au fig. Donner
une entorse a la vérité, aux lois, xàX-r^Bèç,
xoùç vd{iou; Sia-vxpé'fb).
ENTORTILLÉ, EE, p.p. Yoy. ENTORTlLLEn.
Il Au fig., embarrassé, obscur, «jujMçeicXeY-
jisvoç, Tf\, ov; icoixtXoç, t„ ov; 6u<Txpixoç, ov.
ENTORTILLEMENT, sm., (an pr. et an
fig.), 'f\ irepiicXoxyi, f^ç.
ENTORTILLER, va. !<> Envelonpei" en
tortillant, itx-icXéxw, ace; dans, aat,; èv-
8Xixxb> ; Iv-etXéw-w, f. t\(T(o, ace. ; dans qq.
chose, Iv xivi ou eïç xi. || 2° Embrouiller [Je
discours), ireoi-irXéxw, ace, \\ S'entortiller,
vr. 1° S'envelopper en tortillant, I{ji-icXsxo-
jiai et les autres verbes au passif. || 2» S'en-
rouler, s'enlacer, itepi-eXîxxofiai (pass.), au-
tour d'une chose, xivî ou itspi xi; itepi-icXé-
xo}jiai (pass.) Ttvi.
ENTOUR (À L'J, loc. adv. Voy. alentour.
Il Entodrs , sm. pi. Voy. alentours.
ENTOURAGE, sm., 7) lCEpi6oXT|, fi;. Il Au
fig. L'entourage de qqn, ol icspi ou d{X(pt
XI va.
ENTOURER, va. 1« Enclore, enceindre,
Tcept-6aXXo|Aai (moy.); de, dat. Entourer de
murailles, icepi-xeix^C^^, f. i<>>f ace. Entourer
de fossés, itept-xaippeuo), f. et5îw, ace. En-
tourer de palissades, ':tspt-(;xaupdu>-û, î.ia<rtù.
EiNT
— 159 —
ENT
ace. I) 2° £nveloppei\ environner^ ici pi-6dX-
X(i>, ace.; de, dat. Entourer qan de soldats,
repi-ioTTjjit Tivt sTpaTwoTaç. Il est entouré
de nombreux satellites, icoX)^oO; Soouvdpou^
Ixei ic€pt lautov. ttre entouré de dangers, îv
xivSuvoU ffuv-Éxop^«t (pass.). I! 3° Se tenir
autour de^ itepi-ioTTïxa (de i:6pi-taTa{jLai),
ace. Un grand nombre d'hommes Tentouraient,
itoXXol xepi-Ê«jTaaaiv aôxdv. || 4° Former la
société de gqn, auv-ei(ii ; ô{xiXéa)-ci), f. T^ffo)»
dat. Il 5o £/re autour de y itept-xeiîiat, da^ ||
S'KUTonREi de, vr. 1° Mettre autour de sot,
icept-6aXXojiai(moy.), ace. [1 2» ^uoir autour
de soij dans son tntimité, icepl ou i\L(^ lau-
t6v, "J^v, ô Ixetv, ace.
ENTR'AGCUSER (8'), vr., à^Xr.TkWV XXT-
tlYopeîv (de xAT-TjYopéw-w, f. -/jaw).
£NTR' AIDER (S'), vr., à\'ki,'koi^, aiç lltl-
xoupeïv (de l-iti-xoupéw-û, f. Tj^u)).
ENTRAILLES, sf. pi. 1« Intestins^ viscères,
ta IvTspa, (i>v; xà JicXay^^va, wv. Entrailles
des victimes, xà tepi, ûv. Examiner les en-
trailles des victimes, tepo^xoireofjiai-oCixai,
f. VjtTOfjJti. Il 20 Tendre affection, 'f\ ©'.Xooxop-
yi'a, aç. || 3° Les lieux les plus profonds,
xà paBuxaxa, wv.
ENTR'AIMER (s*), vr., àXXifiXouç, aç, a
oi^eîv (de oîkétù'&y f. i^aw).
ENTRAIN, sm., -f, ôppL-fj, f,?. Avec entrain,
Ôp(J.7\XlXc5<.
ENTRAÎNANT, ANTE, adj., iTCaywyd;, 6v;
4»uxaY0)Yixdç, •/!, <Jv.
ENTRAINEMENT, sm., (an figuré), i\ cpopi,
5ç; -îi ôpiiVi, 7\ç.
ENTRAINER, va. !» Traîner avec soi,
empoi'ter, à'f-ÉXxo); (en pari, des eaux),icapa-
(pe'pfa), icapa-aup(i>, ace. Le temps entraîne
tout dans son cours, ô xp<^vo< ÏTuoLTta Tzoipa-
çspet. Il 2« Emmener avec violence, àit-iyw,
rpod-iyw, ace. H ^m fig. Entraîner qqn au
danger, itpocr-iya) xtvà eîç xôv xîvSuvov. ||
3» Attirer à soi, gagner, iic-dyoii.ai, icpoa-
ayopiai (moy.), ace. Il entraîna la multitude,
TÔ Tt'kffioi éic-Tiyayexo. || 4* Avoir pour con-
séquence, se tourne par accompagner, àxo-
Xou6sb>-(5, f. y|9b>; cicofxai, cto/. La guerre
entraîne avec elle bien des maux Tbien des
maux accompagnent la guerre), ico^Xà xaxà
icûXs{X(^ dxoAouOsî ou ÏTCzxai,
ENTRANT, ANTE, adj., insinuant, Ixx-
ycoyoç, dv. || Sm. pi. Les entrants et les sor-
tants, ot el^^ovreç xal iÇtdvxeç, wv.
ENTR'APPELER (S'), vr., àXki{kov^, «Ç,
a xaXEiv (de xoLkétti-Si).
ENTRAVE, sf. 1» FÂen aux Jambes, r^
îcéoif\, T,ç. Entraves de bois, f| icoSoxaxt^, t|Ç.
Il 2» Obstacle, tô I{iicd$t9(jia, axo;; xô xw-
Xu{ia, axoç.
ENTRAVER, va. 1® Mettre des entraves
à, icéSatç 8sci>-û, ace. || 2° Embarrasser, Iji-
icoS'^M, f. tô, ace.
ENTRE, prép. lo Au milieu de, dans Vin-
tervalle de, (sans mouv*), picxa^tj, iv jiéffa),
X2xi (liffov, 8iÀ {lévou, ^^n.; (avec monv^),
et; (uvov, (yen. || 2» Dan;, en, (sans mouv'),
^v, da/.; (avec mouvt),8U, ace. \\ Au fig.
Etre entre les mains (an ponvoir) de qqn, lui
xivt el|u on YÎyvo|iai. |I 3« Dans l'intervalle
de temps entre, |i«xaÇu, gén, \\ 4» Da»j Us
relations des personnes, des choses entre
elles. Entre nous, entre vous, entre eux, entre
elles, àW-fi^iù^. lis s'aident entre eux, àXXVjXoïc
Jm-xoupoucTiv. Ils parlaient entre eux, àXiÀ"
Xotç ou 7tp6ç àXkiîkovç 6i-tX<Y0vxo. [| 8* Parmt,
iv, dat,, ou ^e gén. partitif. Illustre entre
tous les Grecs, (v icAai toi< *'EXX'f\fftv lôédxi-
uLo;. Un d'entre eux, tU «ôxwv. Entre autres,
îfv 8è xoïç; au /<fm. iv 8i xaîç.
ENTRE-BÂILLER, va. VOV. BNTR'ouVRIR.
ENTRE-BAISER (s'), vr., iXXVjXouç, aç, «
^iXtîv (de 9iXi(i>-(5, f. 't\ata).
ENTRE-GHOQUER (S'), vr.. 1ip09-XpOt3liv
dXXifiXotç, aiç, (au fig.) itpèç AXA-fiAou;, aç, a.
Les combattants s'entre-choquèrent, ol {iax^~
{ifvoi àXX'rjXoïc 9uv-ippa$av (de 9U-ppixx<i),
f. dfÇw).
ENTRECOUPER, va. !« Couper en divers
endroits, xé|jLV(o, 6ia-Çn;YvuiJLi, 6iai-t;wvvu(ii,
ace. Pays entrecoupé de collines, x^9* XcS^oi;
8i-e2^w9[IivT\. Il 2® Interrompre, Sioi-x^tcicw,
aec.
entre-déghirer (8'), vr., àX^Xou^,
aç, a (JTcapixxetv (de airapcîxxw, f. olÇw).
entre-détruire (8'), vr., àXXVjXouç,
aç, a 8ta-^6tCpciv (de 8ia-o0f tou). Action de
s'entre-détruire, ii dcXXT^Xo^èopia, aç.
ENTRE-DEUX, sm., x6 pitfffOV, ou. || Adv.,
iv (J.é9(p.
ENTRE-DéyORER (8'), vr., iXXT^Xo^a-
yew-w, f. if,ao).
ENTRE-DONNER (8'), Vr., AXX'f.XoiÇ, aiÇ
8i6(>vai (de 8î8u)pL0, ace,
ENTBlÉE, sf. 1* Action d'entrer, tj eï^o-
8oc, ou; ii l\kSoi9ii, ew;. Entrée solennelle, -fj
Tco\LTd\, fi<; ; :fi IXaai; on é^iXavi^, tw;. Entrée
dans un port, 6 tï^Tzkovç, ou. Entrée en scène,
■fj icipo8oç, ou. jj Souvent on emploie un
des verbes signifiant entrer. A son entrée
tous se levèrent, el9-cX66vxo< aôxou icivxec
dv-i(rcT,a«v. || 2» i4eeéj auprès de oqn, •i\
itapi xiva tïcoBoi, ou ; "^ icpd; xiva itpooroSoç,
ou. Il 3° Lieu par oU Con entre, o «tJoSoç,
ou; i\ £i96oX/i, ifi. Entrée (d'une maison), ^
6upa, ac; (d'un port), 6 iXaiCkaM^, ou; (d'une
rué, a'un port, d'une maison), xô ffxd^xa, axoc.
Il 4* Premier temps, commencement, ^
«PX^» ^i<« A rentrée de la nuit, rfjç vuxxôç
lit-eX6oôff7\; ou èm-yevojjiévT\ç. || 5° Commen^
cernent, début, t\ ela^oX-^, I^ç ; (d'un discours,
d'un livre), xô icpootiuov, ou. || 6o Droit de
douane, xo xéXo;, ou;.
ENTREFAiTE, sf. Daus Tentrefaîte, sur
ces entrefaites, etc., tiexa^ii, év xoOt(J>, iv
xoûxoiç.
ENTRE-FRAPPER (S'), vr., àXX-f^Xouç, a;,
a icaîeiv (de icaiw).
ENTRE-ÉGORGER (8'), vr.,àXXi^XoU(;, a;,
a ffçaxxeiv om àico-ff»ixxetv (de ff^ixxw).
ENTRE-HAfR (8')^ Vf., dXXi^XouÇ, a<, a
pLiaetv (de ixifféu-û, f. •^^ffw).
ENTRELACEMENT^ Sm., i[ é[X7tXoxi^, ^; ;
fl irepîicXe^K;, ecoç.
ENTRELACER, va., 8ia-'7cXéxfa>, acc. En-
trelacer qq. chose de qq. chose, éji-irXixw x£
XlVt. Il S ENTRELACER, Vr., dXXlf^Xoi<;, aif è\L'
irXéxs(T6at(pass.].
ENT
— 160 —
ËNU
ENTRE-LUIRK, Yn., 6TCo-9xîvo{ia'. (moy.
avec sens neutre).
ENTRE-BCANGBR (8'],irr., àWkr{kofOLyiiû'&,
f. T,(7ca. Action de s'entre-manger, i\ àXki\ko-
(pxYia, a;. Qui s'entre-mangent, à'kkr^otfdyo^,
ôv.
ENTRB-MÊLER, va., ù'KO-\Li'fV{j]U, àvx-
|jLiYvu[ii, acc. Il S*EMTRE-MÊLER, les mémes
Yerbes au passif.
E^îTREMETTEUR, SOI)., 6 'Kpoa'^tùyô^, OU ;
6 [JLcaiVrjç, ou.
ENTRE-METTRE (s'), VF., 8ia-lCpdiTtO{JLai
(moy.); d'une chose, icept tivoc; pour qqn,
Tivi; pour faire une chose, &rtz icoiciv
Tl.
ENTREMISE, sf., "fi SuEiipa^iç, £(■><. Par
Tentremise de qqn, 6ii tivoc.
ENTRE-x\UIRE (8*), vr., dD^XTjXouç, ac, a
pXoîxtEiv (de pXdcicTU)).
ENTRE-PERGER (S'], vr., d(XXT,Xou;, aç, a
Tceipeiv (de ireipci)).
ENTREPOSER, va., dî'Ro-Tî6Y\{ii, acc,
ENTREPÔT, sm. lo fJeii de dépôt, f| iico-
e-rixin, if\ç. Il 20 Pays, vtY/e de dépôt, tô ipnrd-
piov, ou.
ENTRE-POUSSER (S'), Vf., àXXif.Xouç, «î,
a d>68rv (de ÀBéco-ôî).
ENTREPRENANT, ANTE, adj. !<> Prompt
à entreprendre, Spaori^otoç, ov. || 2» Témé-
raire, ToXpiT^poç, d, dv ; èpaauç, eîa, û.
ENTREPRENDRE, va. i» S<? 972e/^réf à
faire, èici-xeip^w-û, iy-x«ipéw-û, f. -/iao) ; èirt-
TiOsjioti (moy.),da^; de, m/*. Entreprendre une
expédition, vroxTeiav icoiÉojMti-oCaai, f. -^90-
{jiai. Entreprendre une guerre, irdAetjLov a?po-
|iai (moy.). || 2» Prendre à faire, àv-aipio-
uai-ouiiai (moy.); (à forrail), épYoXaSécd-câ,
I. T,<jii), acc. Il Vn. lo Empiéter, icpo<y-itoiéo-
(lai-oufia:, T. -i^dopLai; sur qq. chose, tl; sur
?qn, xi Tivo;. || 2o Attenter, èici-^reipéta-û,
, ^iaw; èm-6ouX€U(i), f. euaw; sur, Uat»
ENTREPRENEUR, sm., 6 smX6ipr^TT;ç, ou;
(à forrail), 6 épyoXac6o;, ou.
ENTREPRISE, sf. ' 1° Dessein formé, th
fiirtXeîpiniia, atoç; tô fpyov, ou;to irp5y(jLa,
atoç; -fj TrpaÇiç, e«ç. Enireprise audacieuse,
TÔ TdXjjLTjoa, axo^. || 2«> Action de prendre à
forfait, i\ épyoXa6€ta, aç. J| 3o Attaque^ i\
eitixeîpTiffi<;, ewç; *f| Êiti6ouXVl, f,ç.
ENTRE-QUERELLER (S), Vr., àXXViXoiç,
ai; IpîÇetv (de ipîC^, f. lû).
ENTRER, vn. i» Passer du dehors au
dedans, eta-ip;)ro{iai; dans, el; e^ face. Kn-
Irer à cheval, «î'cj-eXauvu) ; dans, tUet Vacc.
Entrer en scène, el7-épyo[ixi Entrer dans le
port, xaT-aîpu), el<T-irX^. Entrer dans un ba-
teau, eU ou eicl icXowv Êl(T-6a(vw. l| 2© Etre
admis (dans une corporation), sîor-ypaçpopLai,
£Y-xp{vo{iai (pass.); dans, el; et Vacc. Entrer
au sénat, xfi pouX^ icpca-Ypaspoptat (pass.). ||
30 Commencer à faire qq, chose. Entrer en
charge ou en fonction, eU ip/t,v si9-épxo{Jiai.
Entrer dans les affaires, eiâ-ép^oixai ei<; xà
icpotypiaTa, Tcap-ip^Ofiai «tcI ti irpotypiaTa.
Entrer en guerre, en dispute, en conversation,
è'rc-épxo{Aat elç itdXsfiov, elç criaiv, elç Xoyov.
Entrer dans l'adolescence, et? toùç e^i^éouç
tlff-épXo(^2t- Entrer dans sa quarantième année.
TCTrapaxovta êtûv sici-ôocîvu). || 4* Pénétrer,
el9-6ûo{jLai (moy.) ; dans, lU 6X Vacc, Les
courroies entraient dans les pieds, cl(7-e6«jovTo
cU ToCic icô$aç ol [{xavTEç. La crainte entre
dans son âme, 9(^0; etv-spxetai aÔTdv. Cela
ne m'est jamais entré dans Tesprit, dans la
pensée, dans la tète, toûto oCicote iic-7\X6é
fioi. Il ne m'est jamais entré en pensée, dans
'esprit de dire rien de pareil, oCicoti i-K-
i\X6é fioi ToiouTov Xcyetv. Entrer dans le sens,
dans la pensée d'un auteur, ffuy-ypaoéco^ ouv-
ÎT,[jLi. Entrer dans les idées, dans les senti-
ments de qqn, t^ Yvc^jx-q tivôç icpo<T-T(68;jLat
(moy.). Il 50 Avoir part à, |A£T-é-/w, gén.
Entrer dans les plaisirs de qqn, {jcex-ÉxtoTivl
•fjSovwv. Il 60 Etre contenu dans, Iv-eijjli et
te dat, avec ou sans év.
ENTRB-SECOURIR (s'), vr., dXXTjXoi;, ottç
Po7\6etv (de pOT;6éu>-(5, f. t)9u>).
ENTRE-SUIVRE (S'), vr., àXXv^Xot;, aiç
dxoXouBeîv (de dxoXou9£Ci>-u>, f. y,9u>).
ENTRE-TEMPS, Sm., TÔ 6iaoTr^{JLa, axoc.
ENTRETENIR, va. 1° Tenir en bon état,
QC^'^iù, 6ta-ff(J)î;w, acc; im-jiiXojiat, gén. En-
tretenir le feu, xô icCp 9<j>Ç(i>>. Entretenir un
bâtiment, oIxoSoixiriiJLa éiH-9xeui2^(i), f. i9a).
Entretenir amitié avec qqn, ^iXtav icpdç xiva
5ia-cpuXdxx(*), f. dÇuï. j| 2» Pourvoir a ta dé-
pense de, xpéçw, ôia-xpécpw, acc. ; xà imxr,-
oeia 'Rap'iy(tù,' dat. \\ 3° Parler à, Ôia-Xéyo-
{JLai, da^ ou irpo'c et Vacc; d'une chose,
icept xivoç. Il S'entretenir, vr. i^ Se conser-
ver, demeurer, 9(j)Ço(jLat, 6ia-9({>Ço(xai (pass.);
Iiévw, 6ia-{xév(i>. jj 2» Pourvoir à sa subsis-
tance, vivre, xpî{po}xai (pass.), Çdu-w, xôv
Ptov Ixw ; avec ou de qq. chose, diro xtvoç.
il 30 Converser avec, 6ia-XéY0[xat, dat, ou
"ïcpd; et Vacc; ôpLtXéw-ô, f. 'f,9(o, û?a^.; de qq.
chose, Tczpi xivoç.
ENTRETIEN, sm. 1» Action de maintenir
en bon état, x6 9({)^£iv; 7| 9b)rr\pta, «;; i\
çuXax^, 'ï\<;; (d'un bâtiment), *?! eici9xeuyi, f.ç.
Il 2° Ce qui est nécessaire pour la subsis-
tance, i\ xpoçTi, -î^ç; xà ImxriSeia, wv; ô 3ioÇ,
ou; (pour les vêtements), xd ({xaxta, u>v. Frais
d'entretien ou simplem^ entretien, xô 8aicz-
vT^pia, axoç ; xô dvaXo>;ia, axoç. || 3* Conver-
sation, i\ ô^iXîa, a<;; 'i\ SiaXe^ic, eue; ô 8ia-
Xoyo;, ou. Avoir un entretien avec qqn, 6ux-
XÉYopLaî xivi on icpdç xiva.
ENTRE-TUER (S'), vr., dXX^Xouç, aç, a
dico-xxeiveiv (de dito-xxeîvw); dXXtiXoxxoveto-
û, f, •f\9tù.
ENTREVOIR, va. !<> Voir imparfaitement,
icap-opau)-(d, irapa-6Xéic(d, acc. \\ 2^ Con-
naître, comprendre imparfaitement, daa-
9(i!)C 6pa<i>-(ô, acc, \\ 3^ Prévoir, icpo-opdu-û ;
Tcpo-voéw-û, f. T,9U), acc. Il S'entrevoir, vr.,
at;o2V ensemble une entrevue, dXXi^Xoiç, atç
9uv-xuYyrâvstv.
ENTREVUE, sf., i\ Ivx6u^i(, eux;. Avoir une
entrevue avec qqn, 9uv-xuyx*vw ou ^v-xuy-
yà'^tù XIV t.
" ENTR'OUVRIR, va., ûicav-otYVUfit, 'jcapav-
oCyvufjLt, acc \\ S'entr'govrir, vr., les mêmes
verbes au passif, et de plus 8ia-yd9X(i>.
ÉNUMÉRATION, sf., '^dicapid(xv^9i(, fu>ç;
-Tj è^apî6[JLT^9iç, eu)(.
EiW
— 161
ÉI'A
jicw-û, f. T.ffw, acc.
ENVAHIR, va., >caT2-Xa;jL6iv(i>, otipsto-u,
acc. Envahir un pays, si; x^pav l{i-6i>%X(i>
ou v.v-6iXKtù.
ENVAHISSANT, ANTE, adj., xaTaXa^jiSi-
vuv, ouffa, ov ; é^èiXÀtov, ouva, ov.
ENVAHISSEMENT, Sm., i; xaxiX-r^^lt;, eu;.
L'envahissement d'un pays,)ielc x<^P^^ é[Ji6oX-^,
ENVAHISSEUR, sm., 6 xxxaXajJL^avtdV,
ovToç; (d'un pays), 6 stiêiXXuv, ovxo;; ô
èjiSaXwv, 6vToç; de, acc,
ENVELOPPE, sf. i^ Ce qui envehppe, xô
xiXu}X[ia, axoç ; xô è;cixdXu(JL{xa(, axo;. ||
2» Apparencejtà tlBo^, ou;; x6 ox'niAa, axo;.
EWELOPPÉ, ÉE, p.p. Voy. ENVELOPPER.
j] Adj., obscui\ oxoxeivoç, y,, <Jv; dffa<pV|;,
ENVEIiOPPER, va. 1» Entourer^ revélir
tout autour, itept-sXtxxw, ic?.pi-6iXXu>; icspi-
rrjffaw, f. irtûÇw, acc; de, aa/. || 2° Envi-
ronner^ cerner, iccoi-itxiSffffw, 'Repi-Xa[x6zva>;
xuxXôw-û, f, (oau (et moyen), acc. Les enne-
. mis furent enveloppés, ol roXé^iioi £xuxX(o6-f\-
wv. Il 3« Comprendre, icepi-Xaixôdtvci), i[i,-
-Xéxu, acc. ; dans, dat. \\ 4® Obscurcir, [au
tjg.) déguiser, xaXiJircu), irept-xaXuTcxu), f.
•j'|«, acc. Il S'envelopper dans, vr., icepi-éaX-
Xo;xii (moy.), acc.
ENVENIMER, va. 1«» Infecter de venin,
lo6oXs«o-û, f. T^dw, da^. || 2° Enflammer, ai-
grir, Ê^-aYpiaiv(i>, f. avû; èÇ-ayptdw-û, f.
Û3b), acc. Il Envenimer an discours, un fait,
Xdyov, icpâytia eirl xô X'sîpov xpéicui.
ENVERS, pré p., el;, icepi, itpd;, acc. Etre
pieux envers qqn, itspî ou irpd; xiva 6u<Te6é(i>>
j W, f. l^ffOJ.
! ENVI (À li'), loc. adv., è^ àjxiXXT^;, œtXo-
'ïiixu;. Faire qq. chose à Tenvi, icoiû xt ajitX-
).«{!€ vo;, i\, ov.
ENVIAB1.E, adj., ÇTjXwxd;, t^, <Jv; pour
qqn, xivi ou ûtcô xivo;.
EXViE, sf. l» Jalousie, ô ©Odvoç, ou. Par
envie, cpOdvt)), ôicô çôôvou. S'attirer l'envie,
eiciler l'envie, çOdvov iyja ou XajjLêavw. Elre
au-dessus de t'envie, xoâ ^Qdvou el[il xpsîx-
tuv, ov. 11 vaut niieui faire envie que pitié,
xpeiTxwv olxxtpjjioG (p6dvo;. || 2® Désir, i\ im-
BuuLÛx, aç. Avoir envie de, èm-9uiiéb)-£>,
f. i^(Siù, gén. ou ih/". Faire naître l'envie, don-
ner à qqn envie d'une chose, éici6u[iîav i^-
6iXXw xtvî xtvoç. L'envie me prend de, éictôu-
|iia |ie XapiSive'., tn/".
ENVDB, ÉE, p.p. et adj. lo Exposé à Ven-
vie, Ixiçeovoç, ov; Çt^Xwxoç, y\, dv. || 2« i?c-
chej'ché, désiré, Çt\Xa>xdç, -/i, dv; par qqn,
Tîvî ou ôicd xivoç.
^ ENVIER, va. 1» Etre jaloux de, ©Oove'w-
«,^ f. i^<ju, àa/. ; Cr\Xdw-û, f. (uaw, acc. Je ne
lui envie point sa fortune, où cp6ovh> aôxt^
w,; oûffbç ou litl x^ oôauf . || En bonne part,
Knvier (sans être jaloux) le bonheur de qqn,
^■r,Xw Tiva xf,; EÙxu^îa;. || 2» Désirer, iiri-
Ojjiéw-û, f. T,(Ta), ,^^7i. Il 3o Be fuser, «péovéw-
w, f. T,aw ; à qqn une chose, xtvt xtvo;.
ENVIEUX, BUSE, adj., çpOoveodç, d, dv;
.Sioxavoç, ov. Etre envieux de, ^èovepû; îyjù
î
icpd; et Vacc, \\ Sm., ô 96ovepd;, ou; 6 ^i-
ffxavo;, ou.
ENVIRON, adv., wç, t<Tu>;, o/eSdv ; (souvent
avec un nom de nombre), Tctpc, di(i^f, acc.
Agé d'environ dix-huit ans, icspt dxxcDxaîSsxa
îrr\ Yeyovci;.
ENVIRONNANT, ANTE, adj., icepixc([xcv0;,
r^, ov.
ENVIRONNER, va. !<> Entourer, enfer-
mer, itepi-SiXXojAat (moy.); de, dat. Envi-
ronner de fossés, icepi-xa'fpcuu, f. au, acc.
Environner de murailles, itepi-xEixî^('>« f* t<<^i
acc. |[ 20 Envelopper, cerner, itspi-ôiXXoaac
(moy.); xuxXdw-û, f. waw, acc, || 3° Se ^cniV
autour de, icept-érrr^xa (de 'îcepi-taxa|iai),
acc. Un grand nombre d'hommes l'environ-
naient, itoXXol ictpt-^axa«tv aôxdv. || Au fig.
Etre environné de dangers, èv xiv8uvoi; auv-
iyo]i.oi\. (pass.).
ENVIRONS, sm. pi., ^ icspt^ X^^P*» "^ î "^^
i:spix6i{i8va, b)v. Les environs d'une place, xdt
7r£pl x^'P^^'v- I^cs villages des environs, ai
icspL^ xcoixai.
ENVISAGER, va. !<> Regarder qqn au
visage, Iji-ÔXcico) xtvî ou et; xiva. || 2° Con-
sidérer, avoir en vue, axoiciw-w ; dOpécu-c!),
f. T.aw, acc. y 3° Regarder comme, vojxiÇw,
f. tû; fjyéoîiai-oCjiai, f. -f^aoïiai, avec deux
accusatifs.
ENVOI, sm. i» Action d'envoyer, -fj ittji-
i;, ew;; fj itojxTtf,, f;;. || 2» CAo^e envoyée,
xo{jLt6'/|, î);.
ENVOLER (s'), vr. 1® Prendre son vol,
àiro-itéxo|JLai, dva-icixojxai. |j 2° Disparaître,
oiyp\Lixi, irap-ot'xojxai.
ENVOYÉ, ÉE, p.p. Voy. ENVOYER. || Sm..
ô dYjeXoç, ou; ô icpeaôcuxi^ç, ou, p/ur. ol
icp67oei<;, c(ii>v.
ENVOYER, va. 1° Fat)c aller ou porter,
Tzé\L'Ktù, àro -118(111(1), éx-icijjLTto) ; oxiXXw, àico-
9xéXXb>, acc; qq. chose à qqn, xt xtvt ou
Tcpdç xiva; dans un lieu, eU xdicov xtvdt. En-
voyer qqn à la chasse, ix-i:£{ntw xtvà èirl
Otipav. Envoyer qqn faire qq. chose, icé|xitw
xtvà icotVîffovxa xt. Envoyer qqn en prison,
Tcapa-SiôwfJLÎ xtva cîç çpu^ax-fiv. Envoyer en
exil, çu^aoeua), f. <tw, acc. Envoyer chercher
qqn, qq. chose, jJLexa-i:éfnco{iat (moy.) xtva,
xt. Il 2o Lancer, àfp-i-t\\Li, èç-tT.fit, acc. ||
3° Faire, parvenir, accorder, donner, sirt-
irijxirw, véjio), 6i5w{it, acc.
ÉNYALIOS, surnom d'Ares ou Mars, h
'EvuaXioç, ou.
ÉOLE, dieu, ô ÂioXoc, ou. Les lies d'Eole,
at AloXou vî^aoi, (i)V.
ÉOLIDE OU ÉOLIE, paiJS, i\ ÂloXÎÇ, (8o<:.
D'Eolie, AloXixd;, Vî, dv.
ÉOLIEN, EXNE et ÉOLIQUE, adj., Ald-
Xtoç, a, ov; AloXtxdç, -/j, dv. Iles Eoliennes, al
AldXou vT^doi, cov. Les Eoliens, oi AîoXet;,
ewv.
ÉPAIS; AissE, adj. 1° Qui a une cer-
taine épaisseur, tz^xù^, eTa, u. Mur épais de
trois coudées (de trois coudées d'épaisseur),
xeiyoç xpiwv ir/jx^*^^ "^^ ica/o;. Ij 2© Fort,
soUde, gros, itax^î, eia, ù. Vêtement épais,
î|xaxiov itaxu. H 3» Serré, touffu, (en génér.),
icuxvdç, Vi, dv; (en pari, des arbres, des
ÉPA
— 162 —
EPI
î
feuilles, des cheTenx], SacnSç, tta, ù; Mes
moissons, de la barbe, des ténèbres), paôt^c,
eta, û. Il 4» Dense, peu fluide, "^^X^^i '^'*. ^ î
icuxvoç, "/j, 6v. Il 5® Lour(;f, grossier, slupide,
itr/ù^, twt, ù. Il Sm., épaisseur. Voy. ce
mot. Il Adv., avec densité, icuxvû^, Savécoç.
ÉPAISSEUR, sf. 1<> Profondeur d'un
corps solide, tô icdé^^oc, ou;. Un mur de trois
coudées d'épaisseur, teWoc xpiuiv icy|x«<>>v t6
icayoc. Il 2o Qualité de ce qui est épaù,
soude, gros, tô icixoç» oo« î "^ '^^X^^^ ^n^^-
â3<> Qualité de ce qui est sen'é, touffu,
ense, (en pari, d'un bois), xb 8a7u, ioç;
d'un brouillard, de Tair), -f^ icuxvdxT^ç, t\to< ;
d*un liquide), t6 icivoc, ou;.
ÉPAISSIR, va. i^ Rendre épais, icaxuvu>,
f. uvô, ace. Il 2o Rendre plus dense, iru-
xvdfa>-b>, f. (&9fa>, ace. Il Vn., et s'âpaissir, vr.,
les mêmes verbes au passif; et de plus, (en
pari, des hommes et oes animaux), tUvtxJKjj-
TT|Ta éi;i-6C8b)pLi.
ÉPAISSISSEMENT, sm., i\ icof^uvaiç, e(d<;
ÉPAMINO\DAS, h., b 'ETrapieivc&vSac, ou.
ÉPAMPRAGB on ÉPAMPREBfENT, Sm.,
EPAMPRER, va., olvapîÇb), f. lu, ace.
ÉPANCUEMENT, sm., -f^ TC(xpé%y\j(fi^, euç;
(aii^fig.), il 8iixw<yi?i ew«.
EPANGBDBR, va., èx-xé((), icpo-xé<>>, acc. ||
^u ^(7. Epancher son cœur, dv-oiyotiai (pass.|.
â S'ÉPANCHER, vr., lx-xéo{i.ai (pass.) ; (au fig.),
v-oÎYOjxat (pass.).
ÉPANDRE, va., 8ta-X^(>), aCC. Il S*ÉPANDRE,
vr.; 8ta-X60{iai (pass.).
ÉPANOUI, lE, p.p. et adj. !<> Ouvert,
8teirTUY(i.6voç, t^, ov. || 2^ Gai, radieux,
ÉPANOUIR, va. 1° Ouvrir, Bia-Tczùdota,
f. icTt>^(t>, ace. Epanouir ou Taire épanouir les
fleurs, xà dEvOf^ ova-irruvab). || 2° Rendre gai,
serein, çaiSpiivu, f. uv£l), ace. Epanouir le
visage de qqn, tô {jl^tcoicôv tivo; x^^^'^* Il
S'ÉPANOUIR, vr., les mêmes verbes au passif.
ÉPANOUISSEMENT, sm., V^ dviitru^K, fiu^.
Epanouissement des fleurs, -f^ é^iv07\9tç, t*ù^.
Epanouissement du visage, des traits, -f; 8ia-
Xufftc, twç.
ÉPARGNANT, ANTB, adj., ffèiBiiikâç, 6<i
et '/\, dv.
ÉPARGNE, sf. 1° Economie dans la dé-
pense, i\ oci8(&, ou<; -fj 9ei8(i>Xia, a(. Epargne
sordide, v^ T^i^pd-rr^ç, t^toç. || 20 CAo^c
épargnée, -fi, irtptôuata, «ç.
ÉPARGNER, va. i^ User avec économie
de, cpet8otxai, f. ^sCaojiai, gén. Ne pas épar-
gner, dçeiSéb)^, f. T,ff(i>, gén. Epargner sa
peine, ^eiSo^iai icdvou. || 2o Ne pas faire de
mal à, ménager, 9e{8o{xai, gén. Epargne tes
enfants, ^tîvai tûv Téxvuv. || 3° Dispenser
qqn d'une chose, dic-aX>ATTu) Tivd tivo<;. Je
t'épargnerai ce souci, dTc-aXXdf^o) 9c TaijrriÇ
XTji 9povTt8oç. Il S'ÉPARGNER, vr., se ménager
soi-même, ëauToC, {\c cpeCSeaOai. 11 ne s'épar-
gna point dans le combat, {iaxo(i£voç toO
xivSOvou oôx {(peCaaTO. || 2» Se ménager l'un
Vautre, àWi\Kiùw çeîSsaOai.
ÉPARPILLEBfENT, sm., !( 8ia91C0pd, â^.
ÉPARPILLER, va., Bta-cictiptù, 8ia-9xe-
SxvvupLi, acc. Il S*ÉPARPiLLBR, VT., Ics mêmes
verbes au passif.
EPARS, ARSE, adj., 8ic9icap{iivoc, t^, ov;
8ie9xe8a9{iévo<, v\, ov; ô, i\ oicopaç, dSoç.
Avoir les cheveux épars, t^v x^piT^v XéXuiiai
(de^>i3b>).
ÉPA1X, ÉE, adj., écrasé, icXaruç, tXa, 6,
Qui a le nez épaté, ô, i\ nXa^uppiv, ivoc.
ÉPAULE, sf., ô âpLoc, ou. Sur les épaules,
M Tûv û|Xfa>v. Prendre, porter sur ses épaules,
éict^Tûv &(ifa)v a?pop.ai (moy.), çépu, aec.
ÉPAVE, adj., dSéfficoToç, ov. || Sf. pi., xà
dSévicoTa, cov. Epaves maritimes, xà vauayia,
Ci)V.
ÉPEAUTRE, sm., sorte de blé, i\ C^a, aç;
mt>t/:r al ÇetaC, ûv.
ÉPÉE, sf., TÔ Çi^oç, ouç. Petite épée, xà
^i9(8iov, ou. En forme d'épée, ^upotiùi\i, £ç.
Mettre une épée à son côté, tô Çi^oç uico-
IJwvvujjLai (moy.). Tirer Tépée, mettre Tépée à
la mam, tô Çîcpoc oicdcoiiai-ûiiai (moy.) ou
Îu(ivd(i>-fa>, f. wo-ji). Frapper, tuer a'un coup
'épée, T()) ({(pei icaîu, Sia-xpaopLa'.-ûjxei, acc.
EPELER, vn., 9uXXa6(^(i>, f. i&.
ÉPERDU, UE, adj., èxicXa^efc, eîaa, év;
TSTapay^iivoç, 7\, ov.
ÉPERDÛMENT, adv., 9(po8pb)Ç, Setvûç.
ÉPERON, sm., (d'un cavalier), 6 piubxj;,
wicoç; "^ éyxevtptç, iSoç; (d'un animai), tô
icXfixTpov, ou ; (d'un vaisseau), ô IjxSoXoç, ou;
TÔ IpiSoXov, ou. Enfoncer l'éperon dans les
flancs iJ'un cheval, Tcpo^-SiXXb) toôç piucoica;
TÔ ÏICICO).
ÉPERONNÉ, ÉE, adj., (en pari, d'un ani-
mal), icX-y^xTpoçdpoç, ov.
ÉPERONNER, va. !<> Donner un coup
d'éperon, fJiuwictÇci), f. US, acc, \\ 2® Stimuler,
ica^-oÇiJva), f. uvû, ace.
EPERVIER, sm., oiseau, b U'po^, axo<;.
Petit épervier, 6 tepaxivxoc, ou. Imiter le cri
de répervier, îepaxt?;^, f. tû.
ÉPERVIÉRE, sf., plante, tô upaxiov, ou.
ÉPHÉRE, sm., adolescent, ô iffT\6o^, ou.
Entrer dans la classe des épbèbes, tlç toù<
é9i^6ou( cia-épxopiai.
ÉPHÉMÈRE, adj., IcpYJiJispoc, OV. || Sm.,
insecte^ tô^ l^^itJLepov, ou.
ÉPHEMÉRIDES, sf.pl., al écp'r\(X6pî8e<;, (ov.
ÉPHÈSE, t;.. VE<pe<To<, ou. D'Ephèse, 'E^é-
9to;, a, ov. Territoire d'Ephèse, i\ 'B«69(a, a^.
ÉPHÉSIEN, ENNE, adj., 'Eçpicrio^', a, ov.
Les Ephésiens, oE 'E'^éaioi, cov.
ÉPiiÈTE,sm.,yu^eauertmfncZ à Athènes,
b èjéxTt^, ou.
ÉPHIALTE, h,, b 'E^ucXtv^ç, ou.
ÉPHORE, sm., 6 ^«popoç, ou. Des éphores,
écpopixdç, -fi, dv. Salle des éphores, tô èz>o-
psiov, ou. Etre éphore, é^opîuu, f. eûvtù, Di'
gnité d'éphore, ^n ccpopeîa, aç.
ÉPI, sm., 6 9xdyy^i uoç. Qui porte des
épis, (TTa/u^poc, a, dv. Pousser des épis,
7Taxuo6oXÉ(i>-(ô, f. y|ffw.
ÉPICE, sf., drogue aromatique, tô dlpto-
{la, aTo;; tô dpxu^a, aTO(.
ÉPIGER, va., dpTuu, f. 09(1), acc.
ÉPICIER, sm., ô dpa){jiaToir<dXY\c, ou.
ÉPICHARME, h., b 'Eirixappioç, ou.
EPI
— 163 —
EPO
ipICIlÉRÊME, «m., t6 ci::/E{pT.iis, otto;.
ÉPICTÈTE, A., ô *ETdxrTttoç^ ou.
ÉPicuaE, h,, b 'Erîxoupo;, ou. D*£picare,
'£i::xoûpeio{, ov.
ÉPICURIE5Î, iE??>n, adj. i* D'Epicure,
'E-stxoupcuK, ov. Les Epicuriens, ol 'Eirixou-
ot'M, uv. Il 20 Voluptuetix^ à6po$iaiTo;, ov.
éPicURiSME, sm. 1® Doctrine d^Epicure^
ci 'EzixoupEia 5(>v{iaTa, uv. || 2* Vie volup-
tueusef 6 à6p6; ^{o{, ou.
ÉPICYCLE, sm., 6 éicixuxXoç, ou.
ÉPiDAiDiB, P., -fi 'Eic{82|ivo<, OU. Habitant
d'Ejiidamoe, 6 'EmSi^ivcoç, ou.
EPIOAURE, v., f| 'E^:5supo(, ou. Habitant
d'E;)idaare, ô 'EiciSaupioc, ou.
EPIDEMIE, sf., r^ IriSV^jiio; on ètciST^iioç
vôjo;, ou.
ÉPioéiaQUE, adj., ImS^iiuoç, ov; IiciSt^*
lUK, ov.
ÉPIDERME, sm., -ii ImSfoai;, (Zoç.
t. ÉPIER, ¥n., pousser ois épisj otx/jjq-
6oXc<ii>-«l>, f. i^9ci>.
2. ÉPIEB., Ya., observer secrètement, cih^
n;pi(d-u>, f. Vjtffa», ace. Epier l'occasion, xaipôv
Hipéu-», f. if^vc*.
ÉPIERRER, Ta., éxAlOoXoyiu-b), f. l^(T(i),
ace.
BPIEU, sm., xb dxdvTiov, ou. Lancer an
épieo, dxovTtÇu, f. uô.
ÉPIGASTRE, sm., TÔ lic&yi9TplOV, ou.
ÉPIGASTRIQUE, adj., iw.yidx^ioqj ov.
ÉPIGLOTTB, sf., i\ ImyXuTTW, (6oç.
ÉPiGONES, sm. pi., descendants des sept
chefs tués devant Thêbes, ol 'Eitîyovoi, a>v.
EPIGRAMMATIQUE, adj., ô, i^, TÔ icepl
xi i'a,ypd\Liiaxa.
ÉPIGRAMKATISTE, sm., 6 é-i:iypa{i{ix-
tozouSç, ou.
éPiGRAMME, sf. l» Pièce de vers, xô
imy pallia, aT0<. Petite épigramme, tô im-
YpaiijiiTtov, ou. Il 2» 7>aiï mordant, xb
ÉPIGRAPHE, sf., i, èiciypx^Ti, f,;.
ÉPiLATOiRB, adj. Pâte, onguent épilatotre,
ti 4'î)»w8pov, ou.
ÉPILEPSIE. sf., -r^ i'Kikt\^iaiy a;, .\ttaqne
d'épi lepsie, i\ iiaki\^ii, euç.
EPiLEPTiQUE, adj., (dans tons les sens),
ÈwXTjWttx^;, il, dv.
ÉPILER, va., '^Ckôia-lù, f. f&vu; t{XX(i>,
iiro-TiXXfci, f. TiXw, ace.
ÉPILOGUE, sm., ô JictXoyoc, OU. En forme
d'épilogue, iicCkoyi^iâi,
BPILOG17ER, Yn. et va., ém-Ti{JLa(0-u>,
r. i,9ta; sur qq. chose ou qq. chose, xt.
EPDfÉmDB, A., ô 'Er:|jL£vi8T.c, ou.
BPIMBTUSE, h., b *EicipLT\6eu;, étoç.
ÉPiNARD, sm., herbe, b vipSou «xi^t^ti
ÉPINE, sf. 1® Arbrisseau, -^ àxavOa, -nç;
il, 6 ^ixof, ou. Haie d'épines, -^ aliiaoti, ôî;.
Il 2® Piquant des végétaux, i[ dfxavBat, r.ç.
D'épines, ixavOixdç, i^, dv. Sans épines, àva-
wiv6oç, ov. Il 3» Ao ^\nT,,difficultés, embar-
ras, Yoy. ces mots. || Epine da dos, ^ jSix^t,
ÉPINEUX, EU8B, adj. 10 Qui a des
épines, ixaveciSiiç, e«. || 2© Difficile, (en
pari, des choses), àx2v6uSr,{, te* (des choses
et des pers.), xpayû;, eîa, u; x*^^^<i ""^i» <5v.
ÉPDVE-VINETTB, sf., arbrisseau, \ d;u-
dExavOx, T,ç.
ÉPINGLE, sf., ^ BcXovîç, tSoc.
ÉPiNiÉRE, adj. f. La moelle épinière, 6
^x/'.XT^<i (ou) (xueXdc, ou.
EPIPHANIE, sf., fête de tEglise, xà 'Eri*
çdEvfta, fa>v.
SPIPHONfelfE, sm., xb Jicipi&vt^fia, «xo;.
ÉPIPLOON, sm., repli du péritoine, xb
èmicXoov, ou, on xb liciicXouv, ou.
BPIPOLES, quartier de Syracuse, al
'E:::TtoXaî, wv.
ÉPIQUE, adj., Imxd^, i^, dv. Poème épiqne,
x6 £icoç, ouç (et le pluriel). Poète épique, b
cicoTO>idc, ou. Vers épiqne, xô licoc, ou;.
ÉPIRB, pays, f) 'Hiretpo;, ou. D'Epire,
TlnEtpeAxixd^, -/i, dv. Habitant de TEpire, ô
*Hirc'.pa>xT^C, ou.
ÉPI9COPAL, ALE, adj., iitivxoirixdç, r„
dv.^
ÉPI8COPAT, sm. 1» Dignité (Tévéque, i[
ImvxoitTl, ^^ç. Il 2» (7of7>* rf« évéques, oî
JlCt9X01C0l, U)V.
ÉPISODE, sm. 10 Action incidente (dans
un poème), xb toiadSiov, ou ; xô éfiSoAijxov,
ou. Rempli d'épisodes, i1cstaoBMr^ç, cç. ||
20 Incident, xb od{Licx(i>{ia, axo<.
ÉPI80DIQUE, adj., i'Kii9obMr\i, fç.
ÉPISTHÈNE, A., ô 'EicivOsvir^;, ou(.
ÉPISTOLAIRE, adj., éicioxoX'.xdc, ^1, dv.
ÉPISTYLB, sm., architrave, xb imvxu-
Xtov, ou.
ÉPITAPHE. sf., xà X(J> ai^piaxt éiriysYpapi-
(tiva, fa)v; x6 ticCypapijia, axoç.
ÉPITHALAME, sm., Ô imOaXipiio;, ou;
xô lm6aXd{jiiov, ou.
ÉPITHÉTE, sf., adjectif, xb étciOexov, ou.
An moyen d'épitbètes, éiciSéxuç.
ÉPrrOMÉ, sm., abrégé d^un livre, i\ cici-
tOjiTi, i\ç.
épItre, sf., (dans tons les sens), ii Im-
axo>iVi, f,ç.
ÉPIZOOTns, sf., -fj xwv xxYivGv XrjjiTi, Ti?;
ô xûv xxir^vûv Xoi{i6c, ou.
SPLORÉ, ÉE, adj., 8E8axpu|jiévoç, i[, ov.
BPLUCHAGE et ÉPLUCHEMENT, sm., xb
xaOaipttv ; de, ace.
ÉPLUCHER, va. 10 Nettoyer, xaBatpu),
f. apw, ace. Il 2o Rechercher avec soin, ixpt-
6<ji>c £peuva(*>-û, f. 'f^vo), ace.
EPLUCHURE, sf., x6 xi8ap{xa, axoç.
ÉPODE, st., troisième partie du chœur,
b éic(i)8dç, ou.
ÉPOINTER, va., â(JL^uvii>, f. uva>, acc
EPONGE, sf., ô aicdyyoç, ou ; -f; (TKOffii,
5ç.^ Petite éponge, xô (nroyyiov, ou.
ÉPONGER, va., TRoyyt^îa, àiiO-v-Koyyil^tù,
f. i(ù, acc.
ÉPONYME, adj. et sm., ô ercovupioc, ou.
Les héros éponymes, ol sirb>vu{xot, (ov.
ÉPOPÉE, sf., poème épique, -^ éicoicoita,
aç. Anteur d'une épopée, o iicoicoidç, ou.
ÉPOQUE, sf. 10 Point déterminé dans
Vhisloite, \ èicoy/j, f,;. || 2^ Partie du temps,
b xpôvoç, ou ; i\ '•>(z^ti, dtç. A cette époque-là,
xax' ixsTvov x6v ypdvov, Voy. temps.
ÉI'U
— 164 —
ÉQU
EPOUSAILLES, Sf. pi., 6 viao;, ou.
ÉPOUSE, sf., -h Tuv-Zi, gén. yuvaixdç ; t^
yaixsT-n, Tiç.
ÉPOUSÉE, sf., -fi V0{icp7\, t\î.
EPOUSER, va. 1® Prendre en mariage^
(en pari, de l'homme), ^«lAéw-w, ace; yo-
vxîxa âyojiai (moy.), ace; (de la femme),
yajiéoaai-oOiJLai (moy.), dat. \\ 2» S'attacher
par choix i, aîpéofjiai-oû|iai (moy.), ace, ){
S'ÉPOUSEB, vr., |i«t' dXXVÎXwv cu-l^tuyvuaOai
(pass.).
ÉPOUSEUR, Sm., ô fXV'r\OTtip, 7\p0C.
ÉPOUSSETER, va., qq. cliose, dicd 'tivoç
t6v xoviopxôv ix-Ttvdffff(i), f. âÇw.
ÉPOUVANTABLE, adj., (daus tous les
sens), 6eivdc, i^, dv.
ÉPOUVANTADLEMENT, adv., (dans tous
les^sens), Seivû;.
ÉPOUVANTAIL, sm., TÔ (p66T\Tpov, ou.
ÉPOUVANTE, sf., ô 9d6oç, ou ; •i\ Ixic^t^Çiç,
eu;. Jeter répouvante dans l'armée, orpaxo)
cpdéov é[i-6zXÀa>. Etre saisi d'épouvante, èx-
itXifiTToiJLai (pass.).^
ÉPOUVANTÉ, ÉE, p.p. et adj., èxicXoiyeit;,
eîaa, ev; èxicXayriç, éç; xotTa-icXayyjç, cç;
ICîpl^oêo;, OV.
ÉPOUVANTEMENT, sm., grande crainte,
6 <pô6o^ Seivd;, où.
ÉPOUVANTER, va., lx-(Po6iw-û, f. -f.aw;
Ix-icXVÎTCw, xaTa-icXVjTTù), àcc, || S'époovan-
TER, vr., les mêmes verbes au passif; de,
ace,
ÉPOUX, sm., ô dtvTjp, gén, àv6pô<. || Au
pl.^ ol eiîÇyyeç, wv.
EPREL\'DRE, va., ix-'KU^tiiy f. iriéffu), ace.
ÉPRENDRE (S'), vr., àXi(7xo[X9ci, dat. S'é-
prendre de qqn, d'amour pour qqn, IpuTÎ ti-
voç aXîaxojxai.
ÉPREUVE, sf. l» J^tfjat, expérience, t\
TsTpa, a(;; f\ otTcdicsipa, aç; -?| pâaavo^, ou.
Faire l'épreuve de, mettre à l'épreuve, itetpav
ou dicdiceipav iro'.éo^ai-oCjjiai, f. i^70[xai ou
>^2[x6ivb), gén. Etre à l'épreuve de l'argent,
de la calomnie, tuv }^p-r\[idT(i)v, SiaéoXf^c;
el^t xpeÎTTuv, OV. Qui est à toute épreuve,
6ôxi[xo(;, ov; ^éSaio;, o; et a, ov. || 2^ Mal-
heur, TÔ dTÛ;^Tf\jia, aroç; tô xaxdv, ou.
ÉPRIS, ISE, p.p. et adj., dXouc, oOcra, dv;
de, da/. Etre épris de qqn, d'amour pour
qqn, tivôç Epdb>-b>.
ÉPROUVÉ, ÉE, p.p. Voy. ÉPROOVEn. Il
Adj., mis à l'épreuve, sûr, 6€8oxijjLaj(i.évoç,
T\, ov; 6dxt(xoç, ov; ^É6aioç, oç et a, ov.
ÉPROUVER, va. 10 Essayer, mettre à
l'épreuve, 6oxt[iaÇa), f. daw, ace; ireipdo[iai-
wjiai, gén. Eprouver l'or par le feu, xà xpw-
ffiov 6oxi[idtîit») Iv T(J) Tcupi. Il 2° Connaître
par l'expérience, ressentir, irstpdojxat-wjjLai,
17^71.; neîpav Xa{i6av(i>, gén,; 'Kàêyijiù, ace;
irepi-TctiTTu), dal. J'ai éprouvé des infortunes,
xaxûv iteirg(pa[jLai. || 3o Avoir, ïyjù, ace.
ÉPUISEMENT, sm. !<> Action d^ épuiser
les eaux, ^ ditdvTXinffiç, ewç. |l 2» Pcr^e des
forces, \ dSuvajiia, aç; fj douvauta, «ç. ||
30 PénuHe, \ diropta, aç; -Jj Iv8eta, aç.
iou{iai. Il 2" Exténuer qqn, xa-ra-Tovico-w,
f. Vjffw; xaxa-Tûtôfc), ace. Epuiser les forces
de qqn, les mêmes verbes. Je suis épuisée,
iit-eîpï^xa. Il 30 Consommer, absorbei', dv-
aXîffXb), é^av-aX{9X(i>, ace. || 4<> Vider, dé-
pouiller, èx-xevd(i>-b>, f. (Â9(i); èpT\{JLdci>-fa>, f.
Û9b>, ace; de, oén, \\ Epuiser une matière,
un sujet, icavxa Xéyia icspi tivoç. I| S'épuiser,
vr. lo 5e tarir, manquer, lx-Aeticw, lic:-
Xsîico). Il 2® Se fatiguer, dic-ayopeûw, dico-
xa{xvu). S'épuiser à travailler, d-ic-ayopsuco
UTCÔ icdvwv. |[ 30 Etre consommé, dv-aXtcrxo-
(lai, é^av-aXiTxopiai (pass.).
ÉPURATION, sf., i\ xd6ap<7ic, eu;.
ÉPURÉ, ÉE, p.p. Voy. ÉPURER. Il Adj.,
pur, xaOapdc, d, dv.
ÉPURER, va., xaOaipb), lx-xaOaip(i>, ace.
Hommes dont le cœur est épuré, dvopeç éx-
x£xaOap{i£voi xàç 4'^X.^<* Il s'épurer, vr., les
mêmes verbes au passif.
ÉQUARRIR, va. io Tailler à angles droits,
xerpaywvtÇw, f. tû, acc. || 2* Dépecer, 6sp6j,
éx-8épfa>, acc.
ÉQUARRI8SE3IBNT, sm., b Texpaytniv.-
<Tlidç, ou,
EQUATEUR, sm., Ô l^.jJLeptvôç xûxXoç,
ou. Degrés de l'équateur, 01 loTtjxspivol XP^^^^
(|>V.
ÉQUATION, sf., -îi IddxT,;, T,Toç.
ÉQUERRE, sf., ô yvwjxuv, ovoç; tj ycavia,
ÉQUESTRE, adj., liiicixdc, Vj, dv. Statue
équestre, ô l(piincoc (ou) dvSpiaç, dvToç. Fi-
gure équestre, •i\ l^iinco; (ou) eIxûv, dvo;.
L'oMre équeslre, "h iTticd;, d6o;.
ÉQUIANGLE, &dj., laoya>vioç, ov,
ÉQUILATÉRAL, ALE, adj., lad^^EUpoç,
OV.^
ÉQUILIBRE, sm. 1» Etat des corps phy-
siques, i\ {aoppoitta, a;; t6 ladppoitov, ou.
Qui est en équilibre avec une chose, tivI, xt-
vè; ou TTpdç XI ladppoicoc;, ov. Etre en équi-
libre avec, IcoppoiTÊw-û, f. Vjao), dat. \\ 2°
Egalité de forces, de puissance, xà dvxtica-
Xôv, ou. Rétablir l'équilibre, dvxticaXa xa9-
£<TXT\(jLt. Il 30 Jîiste proportion, ii aujxpisxpi's,
aç; -fi côpuBiiîa, aç; f, ©{jLaXdrr.ç, r,xoç.
ÉQUILIBRÉ, SB, p.p. et adj., Iffdppoico;,
ov- (au fi g.), dvxtp pOTcoç, ov.
ÉQUILIBRER, va., w^xdu-u, f. (&9(i>; (au
fi g.), éI; dvxtTCaAa xa9-taxT,pii, acc, \\ S'équi-
librer, vr., êIjiI ladppoiroç, ov; (au fig.), dv-
xippoTcoç, ov.
ÉQUINOXE, sm., i\ l(n|[ji£pia, a;.
ÉQUINOXIAL, ALE, adj.,laT,iiepivd(;, i^, dv.
ÉQUIPAGE, sm. 1° Personnel d'un na-
vire, xô icXV|p<i>{ia, axoç; ol vauxai, wv. I|
2° Attirail, appareil, suite, -f, cxsu-ri, f,ç; t,
icapaaxEuVî, f,(;; xà axeu7\, ûv. Les équipages
de l'armée, de guerre, xà axpaxuoxixà, icoXe-
jitxà axEUT\. |l 30 Voilure, •i\ <X{iaÇa, t,ç. ||
40 Vêtement, i\ oTtEuf;, fiç; -f, axo'kfi, i\ç.
ÉQUIPÉE, sf., action téméraire, xô dXoyov
Ipyov, ou.
ÉQUIPEMENT, sm. \<* Action d^équiper.
f, xaxa<jxeuy|, fiç ; fi oir>^iffiç, éwç. || 2*» Ce qui
sert à équiper, xà SirXa, wv; xà Sic'Xia^jux,
axoç; i\ xaxaaxEUT^, t\ç
LHiM
— 165 —
KSC
ÉQUIPEII, va., xxTa-7X£uâ^(i>, (. atdu; (uu
navire, une flotte), Tt^i^pow-w, f. waw; oréV
Xb); (des soldais), ôicXi^o), i^-oiz/si^tù^ f. lû,
ace. Il S'ÉQOiFEB, vr., Jes mêmes verbes au
passif.
ÉQUITABLE, adj., Sîxotio^, «, ov; tirieixVîç,
éç ; op6&ç, Ti, 6v.
ÉQUlTABLEBiENT, adv., 6ixai(i);, éicui-
xcôi;, dp6fâ<.
ÉQVITATION, sr. 1« i^r/ de monter à
cheval, -îi linaxVj, fiç. |j 2* Action de monter
à cheval, "ii txicaawt, aç.
ÉQVITÉ, sr., TÔ oîxaiov, ou; i[ 8ixa'.09UVT^,
Ti?; t^ Èmcixewi, aç.
ÉQlJIVAIiENT, ENTE, adj., àvtippoilO<,
ov; de, daf., lyén. ou icpoç et Vacc; àvTiÇtoç,
ov, o^n. Il Sm., tô dvTaçiov, ou. Donner à
qqo I équivalent d*une chose, StStajxî Ttvi iv-
ÉQUIVALOIR, VD., loir^v dÇiav OU 5uva{i.iv
ÊX<^; à, da/.
'ÉQUIVALENCE, sf., 'i\ dvT'.ppoicta, «ç.
ÉQUIVOQUE, adj., (en pari, des choses],
i^x^îéoXoç, ov; îji^tXoyoç, ov; (des choses et
des pers.j, 6i7c)ko0ç, oOv; xî6S7\Xoç, ov; (des
pers.), amoTo;, ov. |j Sf., double sens, 'i\
a{X9iéoVa, aç; -f, dtaçiXoyia, a<;.
ÉQUIVOQUER, vn., iLser d'équivoque, 6i-
TcXoGv Tt Xéyw.
ÉRABLE, sm., i) a^Evospivo;, ou. D'érable,
ayevôajivivoç, 7\, ov.
ÉRAFLER, va., xax-ajJLUTTW, f. uÇo), acc.
ÉRAFLURE, sf., ^ à\i,uxflj f,ç.
ÉRATO, Muse, 4\ 'Epaxw, oGç.
ÉRATOSTHÈNE, A., 6 'EpaTO(T6£V7\<, 0U(;.
ÈRE, sf., fj éicoxT^ï % ; & XP^^^î» o'^'
ÉRÈBE, sm., TÔ *£pe6o(;, ouc;.
ÉRECHTHÉE, h., 'Rp6x6et3{, Ib);. Des-
cendants d'Erechlhée, ol 'Eps/ôeîSai, wv.
ÉRECTION, sf. 1° Action d'ériger, d'éle-
ver, \ dvioxaffiç, ewç : fj îSpuo".;, ew^. L'érec-
tion d'un trophée, ^ dvaaTaa'.ç tpoTcatou. ||
2® Institution, ^ xaTaorasiç, ewç.
ÉRÉSIPELE, sm., 6 épudÎTceXa^, eTO<;.
ÉRÉTRIE, V., ^ 'EpETpta, aç. D'Erélrie,
'EpETpixdç, i\, ov. Habitant d'Erélrie, ô 'Epe-
Tpieuc, iîù^,
ERGOT, sm., ongle pointu à la patte des
animaux, xô içXT^xxpov, ou.
ERGOTÉ, ÉE, adj., qui a des ergots,
TiXï^xTpowdpoç, ov.
ERGOTER, va., chicaner dans la discus-
sion, XeircoXoyéw-w, f.r\9tù.
ERGOTEUR, Sm., ô XeirxoXoYo;, ou.
ÉRIDAN, /7., 6 'HpiSzvd;, ou.
ÉRIGER, va. 1* Dresser, élever, ïffxr.jjLi,
àv-tffX7\{jit; IBpùtù, xa8-t6p;3(i), f. aw, acc. Eri-
ger des trophées, dv-t(TXTf\jxt xpditaïa. Eriger
des autels, iBpùtù pwjxouç. || 2° Créer, insti-
tuer, xa9-îffTT\|ii, ffuv-î(jx7^|it, acc. || S*érioer,
vr., xaO-COTajiat (moy. avec sens neutre); en,
nominatif, il s'érigea en censeur, xax-éaxî\
Èmx'.aTr^XTjç.
ÉRIGONE, f., i\ 'Hpiyovtj, •t\^.
ÉRINYS, Furie, i\ 'Eptvi5<;, ùo?. |1 Les Eri-
nyes, al'Epivûsç, wv.
taire, ■r\ lpT,(Jita, a;; tj àva^wpï^aiç, tw;.
ERMITE, sm., Ô àvaX(^pT(XT;ç, ou; 6 V^'
;ça(rrf,(:, ou. Vivre en ermite, î^vy^i^tù, f.
a^b).
ÉROS, sm., dieu de Vamour, ô *£pb>;,
(i>xo(;.
EROTIQUE, adj., èpuxii^d;, i,, dv.
ERRANT, ANTE, adj., iiXavT^xd^, i^, dv.
Etoiles errantes, xà dfvrpa icXavT^xi, ûv.
EBREMENTS, S m. pi., ^l 68d;, OÛ.
ERRER, vn., (au pr. et au fig.), icXava'o^xi-
(i^ixai, f. T,6Y\9o^ai. il errait de ville en ville,
iicXavâxo eU icdXei;. \\ Au fig. Errer dans
qq. chose, &(iapxd(V(i>, 6'.-a[iaoxiv(i> xivdç.
Sujet à errer, àjxapxrixixdç, r^, ov.
ERREUR, sf. 1» Action d errer, \ icXav7\,
7\ç. Il 2« Action de se tromper, faute, -fj
icXcivT,, ïjç; xô di|JLapx7\jia, axo;; xô (T^xXpia,
axoç; fj dyvoia, a;. Erreur d'optique, itXavti
x-r^; d<J/S(i);. Etre dans l'erreur, d{j.apxav(o.
Tomber dans l'erreur, d^iXXoixai (pass.). Je
reconnais mon erreur, yiyvwaxw "îiîiapxr.xwç,
uta, dç. Induire qqn en erreur, xivà rXavdtb)-
ô, f. "i^fTw ou icap-ayw. || S» Au pi., dérègle-
ment, "^ aawxia, aç.
ERRONÉ, ÉE, adj., oôx ôpOdç, */), dv ;
è^{>suff|xivoî, T„ ov ; ^'euSriç, éç. Croyance erro-
née, \ IxepoSo^ia, aç.
ÉRUDiT, iTE, adj. et subst., 7coXu(ia6T|;,
é; ;^ TtexaiÔfiUfjLÉvoç, 7\, ov ; çovdç, i^, dv.
ÉRUDITION, sf., \ itaiScta, aç; -f, aocpîa,
aç. Avoir de l'érudition, itoXufxaôéw-ô, f. Vjffw.
ÉRUPTION, sf. 1® Brusque sortie, ■i\ lxpt\-
^i;, ewç; -fj éxéoXi^, fiç. Eruption d'un volcan,
ïj (Su2X(ii)v éx6oX-f|, 7\ç. Il 2® Exanthème, xô
éÇav67^{ia, axoç.
ÉRYMANTHE, moTi^ et /7., 6 'Ëpup.avOo(;,
ou. D'Erymanthe, 'EpujjiâvBioç, a, ov.
ERYTHRÉE, inei\ fj 'EpuOpà (aç) OâXax-
xa, T,ç.
ÉRYX, monf, ô "EpuÇ, u/o;.
ESCABEAU, sm., XÔ Opavtov, OU. Petit
escabeau, xô ÔpaviSiov, ou.
ESCABELLE, sf. Yoy. ESCABEAU.
ESCADRE, sf., 6 9xdXo<, ou.
ESCADRON, sm., f, iXt^, t.ç. Marcher par
escadrons, xax* O^aç itopeûo(jiai. Couimandant
d'un escadron, ô IXapyt^ç, ou.
ESCALADE, sf., if; Bià xXi;xdcx(ov elaSoXr,,
ESC.4LADER, va. 1^ Atlaouer par esca-
lade, 6ià xXi[Jiatx(ov Tcpoff-6aAXw, dat, ou
Ttpd; et l'ace. \\ 2° Emporter par escalade,
6 ta xXioaxwv atpew-w, acc. \\ 3° Monter dans,
eîj-6aivw t!ç et Vacc. \\ 4° blanchir, ûitep-
6aîv(o, acc.
ESCALE, sf. Faire escale, eI(T-iiXs(i) ; el?-
op[iî(^o|xat, f. loujjiat; dans, eU et Vacc.
ESCALIER, sm., fi xXipia^, axo(;. Monter
l'escalier, iva-Satvw 6ià xf,<; xXî[xaxo(;. Des-
cendre l'escalier, xaxa-6atva> xaxà xf,ç xXi-
[xaxoç.
ESCAMOTAGE, sm. 1° Tour d adresse,
•î\ ^'■'^içpwv icaiS'.a, aç. || 2° Action de dérober,
i\ xXoit-^, r\^.
ESCAMOTER, VU., faire des tours d'à*
ERMITAGE, sm. l^ Habitation d'un er- dresse, <)/-»\'f07caixx£aj-w, f. -^aw. || Va., déro
mite, xô f,ffu/a<Txif,piov, ou. || 2» Lieu soli' ' ber, xXstcto), acc.
8.
ESC
— 166 —
ESP
ESCAMOTEUR, sm. l» Faiseur de tours
cT adresse f 6 «Irr^ooicaîxxT^c, ou. || 2<> Celui qui
dérobe^ 6 xXeicTr\(, ou.
ESCARBOT, 800., 6 xivSaooc, ou.
ISSCARBOUCLB, sf., 6 dlvèpa^, axo(.
ESCARCELLE, sf., TÔ paXXivTlov, ou.
ESCARGOT, sm., ô xdyXoc, ou.
ESCARMOUCHE, sf., âxpo6oXi7(idç, oC;
Ij dxpo6ôXi9iç, €(i>ç ; f^ à^t{ia)f îa, a<.
ESCARMOUCHER, vn., dxpo6oXiCo(ia(, f.
loCjiai; d4'i[ixx^^~^t f* '^•<'<<^*
ESCARMOUCUEUR, 803., ô àxpo6oXi(rcVîc,
ou.
ESCARPÉ, ÉE, adj., itpoaivTT^c, c; ; Sp-
6'.o;, o{ et a, ov ; dicÔTofioç, ov ; itcdxpT^jxvo;,
ov. Sar des hauteurs escarpées, év àroTojxoi;.
ESCARPEMENT, 809., xà icp6(7avTs;, ouç ;
t6 opBiov, ou ; xà dicoxo^ov, ou.
ESCARPER, va., couper droit de haut en
baSj dwo-Téjjivw, ace.
ESCARPOLETTE, 8f., "fj alu>p3, «(.
ESCARRE, st., i\ èa^ipot, ot<. Formation
d'une escarre, ii ev^dpcoai;, euç.
ESCUINE, h., ô Al9X^yT\c, ou.
ESCHYLE, A., ô Al^X^^O^, ou.
ESCiERiT, sm. A bon escient, à mon escient,
à son escient, éx icpoaipsae(i<>{, Ix itpovoîa;,
ESCLANDRE, sm. i» Divulgation d'une
chose fàcheusCj i\ Suoj^tpouç itpdtyjiaTOÇ éx-
9opd, d;. Il 2» Brt<t7, vacaime, o Oôpu6oç, ou.
ESCLAVAGE, Sm. l» Sem/Mûfe, •?! SouXeia,
aç. Etre en esclavage, év SouXetqi ecpiî. Em-
mener en esclavage, tU 6ouXt{av àyîù, ace.
Réduire en esclavage, xaTa-SouXoto-û, f. tSxjtù
{ei moyen), ace, (( 2« Assujettissement ^ i\
avayxT^, i^ç.
ESCLAVE, sm. etsf., 6 8oi3Xo(;, ou; fém.i\
8oùXï\, T^ç ; ô olxéTT,;, ou ; fém. ij oixsti;, i8o; ;
ô, ^ icaTç, gén. itaiSdç; tô dv6pdico6ov, ou.
D'esclave, 6ouXixô(;, yj, ôv. Etre esclave, 6ou-
Xeuw, f. euaw, da/. || Au ûg. Etre esclave de
ses plaisirs, SouXei^u xa'A TiSovaTc. || Adj., $oO-
Xoç, Ti, ov.
ESCORTE, sf., -fj cpuXaxVj, il\<;; fj icapa-
icojjLXfi, f,; ; -fi icpoirojj'ir^, %. Vaisseau d es-
corte, ^ icapaicopiirôç (ou) vaGç, gén. V8(ii;.
Faire escorte, servir d'escorte à qqn, icsepa-
ICSflICb) Tivi.
ESCORTER, va., 9uXdxT(o, f. dÇu; icapa-
T^ixicb), icpo-itéiiTcw, ace.
ESCOUADE, sf., 6 9T0TX0<, OU.
ESCRIME, sf., i\ ôicXo^xa^tot, a{. Maître
d'escrime, ô 6';cXo[jLd^'f\ç, ou.
ESCRIMER, vn., et S'ESCRIMER, vr.
l» S'exercer à faire des armes^ ôicXotiay^w-
w, f. i^ffw. Il 2« Disputer^ discutei\ Ôta-Xl^o-
(xoci; contre, da/. || S'escrimer à faire qq.
chose, icepl xà icoteTv ti yujivdÇojJiai, f. dco-
ESCRIMEUR, sm., 6 ôlcXofldXTl^, OU.
ESCROC, sm., 6 xXéimr,ç, ou ; 6 icxvoup-
yoç, ou.
ESCROQUER, va., xXéircfa), acc. Escroquer
qq. chose à qqn, xi tivo< ù(p-onpéo\LcuHiu\uii
(moy.).
ESCROQUERIE, sf., i[ xXoirfj, fi<; ■f\ xXw-
iccîa, otç.
ESCULAPE, /i., ô 'AffxXTjiriôî, ou. D'Escii-
lape, 'A9xXir\-iciEioç, a, ov. Fils, descendant
d'Ësculape, ô 'A9xX'r\maS7\c, ou.
ESOPE, h. y ô Ar<TU7coc, ou. D'Esope, Al9<o-
icftpç, ov.
ÉSOTÉRIQUE, adj., è9b>Ttp(x6;, T„ 6v,
ESPACE, sm. 10 Etendue indéfinie, xà
xcvdv, ou. |J 2o Etendue limitée, ô toicoç.
ou ; 6 x^P^<) 0^' L'espace céleste ou siîiiph
l'espace, les espaces, xà [uxitùpa X'^P^i ^^'
Il 3o Etendue du lernps, 6 /pôvoç, ou. Dans
1 espace de six mois, ivxo^ îl jjlt^vî^v.
ESPACEMENT, sm., xà 8ia9TV\{jLa, axoç; v)
ESPACER, va., Si-(9T7\{iLi, acc,
ESPADON, sm., poisson, b Çiviaç, ou.
ESPAGNE, pays, -fj 'l6T\pCa, a;; (plus tard),
fj 'JfficavCa, aç. D'Espagne, '167^pix()ç, V^, 6v.
ESPAGNOL, OLE, adj., 'I6ir\pixd<;, Yj, ov ;
(plus tard), ricdvoc, t„ ov. || Sm., 6 "iS^np,
•npoç.
ESPÈCE, sf. 10 Division du genre, xà eîooç,
ouc. L'espèce est distincte du genre, xà bXùo^
iicà ToO yévou; Ôi-ijpT.Tai. || 2© Sorte, qualité,
nature, xà elSoç, ouç; xà ysvo;, ouç; i\ I5ia,
aç; ô TpdTcoc, ou. De quelle espèce? icoToç, a,
ov; De celte espèce, towûtoç, TotauTT\, toi-
ouTofv). D'une autre espèce, dXXoîo;, a, ov.
De pla sieurs espèces, icoAûrpoito;, ov. De toute
espèce, icavToToç, a, ov. De la même espèce,
ô^oidTpo'oç, ov; 8(ioio(, a, ov. || Une espèce
de, xU, xi iindéOni). Quelle espèce de remède
as-tu trouvée ? icûiov 9dp[jLaxov eOpi^xat;; Une
espèce de nuage noir, (l'eXavui xlç. || 3o Race,
xà yévoc, ou(;. L'espèce humaine, xà dvBpû-
mvov yivoç. I| 4© Au pi., pièces de monnaie,
xà voptiafLata, cav.
ESPÉRANCE, sf. et ESPOIR, sm., f^ Ikniç,
i8o;; (attente), ^ itpoaSoxia, a;. Les espé-
rances que l'on met en qqn, al iXitiSeç xivdç
ou ei; Tiva. Grande, bonne espérance, t\ xaX-^
iXic{(;; faible espérance, i\ Xeirri\ éXicîç. Qui a
bon espoir, eusatciç, i, gén. i8oc. Avoir bon
espoir que, eueXicîç ei{ii avec tinf, fut, ou
prés. Qui n'a plus d'espoir, dvéXmoroc, ov.
N'avoir pins d'espoir, dveXicf^cuç ïyjtù. Avoir,
mettre son espoir en qqn, en qq. chose, t^v
iXicî6a îxjiù Iv Tivi. Remplir 1 espérance de
qqn., xà^ iX7ci8ac xivèc i%-'Kkt^p6(ù-ù, f. tâvta.
Remplir tous les cœurs d'espérance, ê(jL-m>-
icXt^Ixi diravTwv r^jv yvw|17^v. Concevoir l'espé-
rance, éXiciSa XapLSavh). Faire naître en qqn,
faire concevoir à qqn l'espérance de, èXiciSa
7cap-^X^ ou è|x-6aXXw tiv., gén. ou inf. fut.
Tromper les espérances de qqn, xd^ éXicîSaç
T'.vôç (|;8ti6o{JLat, r. <{/EÛ9opLai. Etre trompé dans
ses espérances, Tf\< èXictSo; (|/e!j8o(iai, f. ^zu-
vOi^oopiai. Contre toute espérance, irao' èX-
icîSa ou éXTCÎSac, icapd icpodooxCav. Au delà de
toute espérance, Cicèp éXic{6a.
ESPÉRÉ, ÉE, p.p., éXictcrxdc, i\, dv.
ESPÉRER, va et vn., éXicîCo), f. id, acc.
ou inf. fut. J'espère venir, IXic£Çw ^\Çstv; qu'il
viendra, aôxôv -i\^eiv. Espérer qq. chose de qqn,
éXitîÇo) Ti icapd Tivoç. Faire espérer â qqn que,
éXicîéa icap-eyo) ttvC, avec Vmf. fut. ou ûç
et Vind, ou topt. Il me faisait espérer qu'il
viendrait, è\Lol iXic(8a icap-Bij^cv ûç fjÇei ou w;
ESQ
— 467 —
EST
f,^oi. Espérer en qqo, en qq. chose, x^v eXirîSx
ê^^w Iv TlVt.
ESPIÈGLE, adj. et sabst., vsavixdc, i^, dv;
ESPIÈGLERIE, sf., ta veavieu^ft, «toç.
ESPION, sm., ô xati^xoico;, ou; 6 icpd-
ffxoicoç, ou; ô 6i€peuvt^T/jç, ou.
ESPIONNAGE, sm., i\ xaTaoxoirf,, î^ç; ij
•KpOOXOTCT,, i\î.
ESPIONNER, va., xata-oxcRscj-û, f. i^stù
(et moyen); xaT-oirreOù), f. edaw; dlttaxou-
(TTsto-û, f. Tjffc»), ace.
ESPOIR, sm. Voy. ESPÉnANCE.
ESPRIT, sm. 1» Soufflet tô TcveOjiot, axoç.
H 2° Aspiration, xb xveCjxa, otoç. Esprit doux,
rude, TÔ ^piî^ôv, Ôaaù icveC|X2. || 3» Substance
incorporelle, xb irveujxa, axoç. Le Saint-
Ksprit, Tô nveO[ia, xb Àyiov DveOixa. Le ma-
lin esprit, xb icovv^pàv icveupia. Les esprits
bienheureux, ol {jiaxapeç, cdv. || 4» Gem'e,
fantôme, ô Saipiuv, ovo<; Ta ^apia, axoç.
Le monde des esprits, oi SaiptovEç, ci>v. ||
5° Partie la plus volatile des corps, 'f\ Sd-
vajiiç, £Ci)ç; -fj BeojiÔTTiç, ijxoç. || 6° ^i«e, -îj
^"X^ï "îi?* Rendre l'esprit, t^v «l»uxV iç-
ÎTi|ii. Reprendre ses esprits, lauxàv V» ô àva-
\apL6diveiv. En esprit (par la pensée), x^t Sia-
voîq^. Se transporter en esprit dans un lieu,
xaxa xiva xdicov yiYvopiat xfî oiavoîqt. || 7° En-
semàle des facultés intelùctiielles, ô vouç,
gén, voO; "^ Siivoia, a;. Appliquer, occuper
son esprit à qq. chose, xôv voOv icpoa-exw
t'.vf. Perdre Tespril, xoG ©povetv è^-tffxa|xai
(moy. avec sens neutre). Se présenter à Tes-
prit, tomber dans l'esprit de qqn, èic-épxo(jiaC
Tivt ou Tiva. Il 8o Facilité de la conception,
Tl dyyivoia, «ç. Avoir de l'esprit, iyytvouç,
ouv £i(jLt. N'avoir pas d'esprit, a^uil^ç, ti elfxi.
Il 9® Finesse, pensées ingénieuses, xb Y«piév-
TwpLa, «xoç; doxeiapidc, ou. Faire de l'es-
prit, courir après l'esprit, xotpievxiÇo{jLat, f. lou-
liai. Il lO® Caractère, humeur, ^ çuaiç, ewç ;
t6 I^Ôoç, ouç. Esprit modéré, timide, <p'j(7'.;
ffw^pwv (ovoç), SsiXt?!, fi?. M H» Opinion,
sentiment, caractère, (d'un écrit), 'i\ oïdtvoia,
aç; (d'un auteur), -fj +wx^i ''^^îî "^ «pp<5vTf\(ji<:,
ttùq ; (d'un peuple, d'une époque), tI 6iavoia,
a; ; xà fiBoc, ouç. Le bon esprit des troupes,
T| xb>v axpax((i)xûv icpo6u{Afa. Etre animé du
meilleur esprit, dtpivxa ^povéu-â, f. 7^9(0. ||
Esprit de piété, d'innovation, etc., se tra-
duisent par V adjectif neutre correspondant
an nom : xà eÙ9e6é<;, oCt; ; xè ve(uT£poicoidv,
ou, etc. Esprit de parti, xô axavia^xixôv, oO.
Esprit de corps, 'i\ xoiv^ ywé\Li\, t\<:, \\ 12o Une
personne considérée par rapport à son ca-
ractère. Un grand esprit (un homme qui a
l'âme grande), dtyjip luyakà^rjxoi. Un esprit
faible, à'à\p pLixpdvpuxo^î' Un bel esprit, àvJ;p
çiXdxaXoç ou (p'.Xdjiouffoç. Un esprit fort (irré-
ligieux), ô à9z6-r\ç, ou;.
ESQUIF, sm., 7^ 9-*.d<fr\, t|c; xà icXotctpiov,
ou.
ESQUILLE, sf., 7| dvxoO iTto<r/Jii, î8oç.
ESQUINANGtE, sf., ^fj xuvdtyj^ïi, t\(;. Atteint
d'une esquinancie, xuvayxixôç, r\, (5v.
ESQUISSE, sf., i\ SiavpaçT,, f.ç; -fi 61:0-
Ypaç^, fjç; ô xuTcoç, ou.
ESQUISSER, va., Bix-ypifiMi, Oiro-ypaçfa);
axiaypa^écd-fa), f. Tjffco, «ce.
ESQUIVER, va., £x-9et3Y(i>, itapex-xXîvo).
acc. Action d'esquiver, "^ aicdSpocatç, cbx;. ||
S'esquiver, vr., OirEx-^EtSyd)^ u7C£x-S;6piaxb).
ESSAI, sm.. fj icerpa, otç; "^ dticoicetpa, a;.
Faire l'essai d une chose, icstpxv xivoç icoiio-
(jLat-oG{iai, f. i^90(iai. || Coup d'essai, xô 5eT-
Ïjjux, axoç; xà i'xiBeiy\kOL, axo<i. Faire son coup
'essai, iTzlBziyiux ém-SetxvupLu
ESSAIM, sm., (au pr. et an fig.), 6 iv\i.6i,
oG; xà ffiif.voç, ooç; (au fig.), ô 6x^0^, ou.
ESSAIMER, yn., s envoler en essaim, c\Lr^-
vT.Sôv lx-Tcixo{jiai.
ESSAYER, va. et vn., éprouver^ faire
Cessai de, itEipao(iai-ù)(Kxi, gén. ; SoxiixiÇu,
f. dcffci), ace. Essayer un arc, Treiptôiiai xo^ou.
Essayer l'or, xè /puaiov 6oxijtaÇ(i>. || Vn., tâ-
cher de, ic€ipdÉo(îai-fa)(X2t, inf, \\ S'essayer,
vr., ^'éprouver, iiEipctopLat-h>[jiai; à, gén. ou
inf,; èm-yEipiw-ô, f. Yjaw; à, dat. ou tn/*.
S'essayer pour la première fois sur mer, vau-
{la^ûtç icpûxov icEipûfiai.
ESSAYEUR, sm., Ô Soxijiaar/jÇ, ou.
ESSENCE, sf. 10 Nature d'une chose, i\
oôorîa, aç; 1^ ©Oaiç, ew;. L'essence du feu, -^
icupôç çufftç. Il 20 Espèce, ^ cp^S^iç, sut ; xà
•I60C, ouç.
ESSENTIEL, ELLE, adj. l» Qui appartient
à l'essence, oÙ9M-r\^, eç; àpyoeiSi^ç, éç. Qua-
lité essentielle, fi ©û^n, ewç. || 2» Nécessaire,
indispensable, xûpioç, a, ov ; àvayxaroçjo; et a,
ov. il est essentiel de faire cela, ava-pcT^
xoûxo TcoiEliv. Il S m., le point essentiel, xb
xfi^iXaiov, ou; xà {JLéyioxov, ou; xà xpixioxov,
ou.
BSSENTIELLEBIENT, adv. l» Par essence,
çGffei, xû àvxt. Il 2° Extrêmement, jiaXi<ixa,
Tc^eîaxov.
ESSIEU, sm., 6 âÇ(i)V, ovoc
ESSOR, sm. lo Vol d'un oiseau, -f^ icxfi-
9iç, E(i)c. Prendre son essor, dva-iisxo(iai. ||
2° Elan, i\ bp\i.f\, t^ç. Prendre son essor, ôp-
uLa(i>-(5, f. V\<x(i). Il 3° Développement, ti liti-
ooffiç, Ewç. Prendre un rapide essor, xa^etav
iittôoaiy ^a{i6av(<>. Donner l'essor à qq. clïose,
xà? ^^vîaç xtvl^aXdt«i>-a>.
ESSOUFFLE^ EE, adj., (i96{J.aîv(i)v, ou 9a,
ov; fiuontvouç, ouv. Etre essoufflé, àcrèfJLaîvc»),
f. av(ô.
ESSOUFFLEMENT, sm., xà à96[X2,axoç; -r^
Sûaicvoia, aç.
ESSUIE-MAIN, sm., xà x^^oô^axxpov, ou.
ESSUYER, va. 40 Frotter'pour ôter qq.
chose, dciro-jxaxxci), f. [xâÇw; à7co-apLT,yti),
f. 9{i-f,Çb>; âTc-otJL(5pYvu{jLi, f. opjjid^w, ace. Es-
suyer ses mains à une serviette, avec une ser-
viette, xàç ytipoLi êU xè Xfiip^JfJuxxxpov àiro-
xaOa{p(i>, f. âpû. Essuyer sa sueur, xàv tSpuxa
àTco-jiaxxofiai, f. piaÇofJLat. Il essuya ses larmes,
xà Sixpua àir-{i>(xdp^axo. || 2® Sécher, àva-
ÇTjpaCvw, diro-lT^paîvd), ace. || 3<» Souffrir, su-
bir, irda/o), œe'pw, ûiîo-ixévw, ace. Essuyer
un affront, ôépt^opiat, f. i<ï6-/;<yo}xat. Essuyer
des injustices, à5tx6opLai-oC[j.ai, f. •r\bi\<30-
(tai.
EST, sm., ■?! è'toç, 17^71. ïfa; at dtvaxoAai,
ûv. De l'est, éÇ àvaxoXûv. Vers l'est, itpô? gw.
Er
— 168
KTA
Qui est à l'est, éû)©;, a, ov. Vent d'est, ô àitv
)[twrf,<;, ou.
ESTAFETTE, SOI., 6 âyyapoç, ou. Fonction
d'eslafetle, -^ àyyxpeiz^ aç.
ESTIMABLE, adj., TlJlf.Ç (5;10Ç, a, ov; Tl'-
jiioî, X, ov; IvTÎjjioç, ov.
ESTIMATEUR, SDD., 6 Tlin^T'/iç, oO.
ESTIMATIF, IVE, adj., Tt'lTlTlxdç , "fj,
ÔV.
ESTIMATION, sf. 1° Action (ïeslimer^ \
t{ii7\5iç, 8w;. Il 2« VafeMr eslimée, tô xfuLT,-
ESTIME, sf., "Ji dÇiwffiç, ew;; i^ tifii^, f,ç
Avoir de l'estime, beaucoup d'estime pourqqn,
pour qq. cliose, êv rtjiô, ev jJicyiXti Tiix^ ayw
w'.vi, Ti. N*avoir aucune estime pour qqn, pour
(|q. chose, ^v oô8evl \6-^(ù Tiva, ti itoiéo|iai-
oOjjLai, f. VÎ90|xai. Etre en grande estime chez
qqn, év jjLeyiXTi Ti|xri eîpit ôicd tivoç.
ESTIME, ÉÊ, p!p. Voy. ESTIMEU. || Adj.
lo évalué, TiuLTjTdç, Vi, ôv. || 20 Qui jouit de
Vestime^ Ivtîixo;, ov, xijxf.ç aÇioç, a, ov. Etre
estimé, év Ti;xf| ou Ivxijxô; etixi. Etre très es-
timé, lïoXXoG ou Tt^sioTou dfÇtd; elpit. N'être
aucunement estimé, év oùScvl Xdyc^ ou {lépsi
«ijxi.
ESTIMER, va. 1® Evaluer^ priser^ TipLiw-
û, f. T,au) (et moyen), ace; avec le nom du
prix au génitif. || 2» Faire ca* de y^n, de
qq. chose^ Tijiato-û, f. n^ffw, ace. Estimer
qqn, qq. chose plus que qc;n, qq. chose, iroo-
Ti^û Ttvi, TÎ Tivo;. Estimer une chose beau-
coup, plus, le plus, peu, moins, icspt itoXXoO,
irepl it)^£iovo<;, itepl 'i:).e{aT0u, irepl ôXtvou,
irepl éXàtxovdç ti itotéojxai-oGpiai, f. fiTOixai.
Estimer beaucoup qqn, àrafiat xtva ou xivoç,
TcoXuwpéw-C), f. T^aw Tiva. Il 30 Croire^ pré-
sumer^ voiiiÇo), f. iw; f,Yêojiai-oG{JLai, f. -/îao-
jiat; que, ^ro/J. infinitivH.
ESTIVAL, ALE, adj., Sep'.vdç, l\, ov.
ESTOC, sm., pointe d'une épée. Frapper
d'estoc et de taille, éx 6ia>ii^^eci>ç xal èx xxxa-
ÇOpâC TUTCTb).
ESTOMAC, ô ordfiaj^o;, ou; fi xapSîa, a;;
7| yxffTi^.p, g'én. Y«<y'^poî' De l'estomac, cjxo-
îxa^txdç, -fi, dv. Le creux de l'estomac, xà
icpoxipSiov, ou.
ESTRADE, sf., sorte de tribune^ b ôxpt-
6xi;, avxoç; xà Txpiov, ou.
ESTRAGON, sm., plante odoriférante^ xô
fipaxovxtov, ou.
ESTROPIÉ, ÉE, p.p. et adj., icerr^pcoiiévo*;,
7^, ov; Trr\p6;, i, dv; dtviirrjpoç, ov.
ESTROPIER, va., Trr\p(i(i)-w, <iva-irr,pdti)-
û, f. ûoro), ace. Etre estropié d'ure jambe, d'une
fa)
main, lïeirf.ptojjLai axéXo;, X^^P**
ESTUAIRE, sm., 6 Ixpoui;, ou.
ESTURGEON, sm., poisson, ô dvxaxxîoc,
ou. Salaison d'esturgeon, xô àvxaxatov (ou)
xip ixo;, ou;.
ET, conj., xat, en latin et, relie Vun à
Vautre deux mots ou deux propositions; xè
(enclitique), en latin que, ne s'emploie guère
que pour relier deux propositions; xè xat ou
xè... xai s'emploie dans l'un et Taulre cas.
Le feu et l'eau, xà Tcûp xalxà t^Suip. Pendant
le jour et pendant la nuit, vuxxaç xe xal -fijAl-
pa;. Et sur terre et sur mer, xal xaxà vf^v
xal xqixà BiXaxxav. jj La traduction de ei
donne lieu aux observations suivantes : a)
En grec tous les membres d'une énuméra-
tion doivent être unis par xaî, tandis qu'en
français le dernier seul est uni par et. L'île
de Sicile produit du blé, du vin et de l'huile,
ZixeX^a -fj vt\aroç «pépet aîxov xxi olvov xal
eXaiov, ou même xal aïxov xal olvov xal
D^aiov. b) Quand deux verbes français unis
par et ont uu même sujet, on traduit ordi-
nairement le premier par nn participe, et la
conjonction et est supprimée. Il s'avança et
dit (s'étant avancé il ait), irpoa-eXSùv elice.
c) Et ne pas se traduit par xal où, xal (jl-/î,
aorès une proffosition affirmative, et par
ou8é, {iT,8i, après une proposition négative.
Il faut obéir aux chefs et ne pas leur résister,
SeÎ -TcsîOeoOai xal jx-î^ àvxt-xeivctv xotç apyou-
9iv. Pour moi, je ne les poursuivrai pas^ et
personne ne dira que je leur fais du mal, oôx
zywyi aôxoùc 8i(o^u>. oùB' épel oùBtU ^C èf^
auxo6; xaxûc icoiû.
ÉTABLB, sf., ô oxaOïxdç, ou; 6 9t;x6ç, ou;
xà aSV.ov, ou. Etable à bœufs, i\ poûtrxaffiç,
eu>c. Etable à brebis, ô TCpoSaruv (rf[TiLÔç. Etable
à chèvres, 6 alyûv axaSpiôç. Etable à porcs,
xà ffuoydp6iov, ou.
ÉTABLIR, va. 1» Asseoir et fixer, l5puo>,
xaO-t5pi3(D, f. u7o>, aec. Etablir les rundeme..ts
d'un édifice, oIxo5ô|xt\jxa xaB-iSpub). jj 2® Ins-
taller, placer, xaO-î<JXT;jxt, xaO-iopuo), ace.
Etablir une garnison dans nn lieu, xx6-{(Txir\[xi
cppoupàv iid prfa>p(fa). Etablir une colonie dans
un pays, ytoptov olxî^w, xax-oixiÇw, f. toi. Eta-
blir sa flllè, xV euyaxgpa lx-6t6o|xat (moy.).
Etablir qqn dans une charge, xae-t<rxï\yii xtva
tU on lit* ap^T^v. Il 3® Instituer, xaO-iffXTfjjX'.,
ace. Etablir une coutume, des magistrats, des
juges, xa9-iffrrijxi ÎOoç, dfpjrovxaç, 6:xaTra;.
Etablir une loi, vdjxov xtÔTjpLt ou xa9-i(yTï\{xt.
Les lois établies, ol xaO-Ecrxûxe^ ou xeÎ(X6vo'.
vdjxoi. On a établi ou il est établi que, vevd-
(xiTcai et une proposition infinitive. [| 4® Dé-
montrer, à:ro-6eixvujxt, ace; que, oxi avec
Cind. Il S'ÉTABLIR, vr. l» Se placer, se fixer,
être institué, xa6-taxajxai (moy. avec sens
neutre). Il s'établit à Egine, xax-6(ïXT, elç A7-
ytvav. Il s'est établi juge, 5ixa<TrJ\(; xaO-eaxTnxe.
Il 20 Etablir sa demeure. Voy. demeure. ||
3® Se marier, Voy. ce verbe.
ÉTABLISSEMENT, sm. i» Action d'instal-
ler, d'instituer, -fi xaxa(jxa(n;, ewç; (de fon-
der), i\ xxiffiç, ewç; -fj oixidiç, ewç; [de ma-
rier),i\ ?x6offtç, ewç ; {de prouver), tj àiroÔEiçK;,
euïç. Il 2o Ce qui est établi, xôï6pu|xa, axoç;
xà olxwjxa, axoç ; (colonie), 'i\ àitoixîa, a;. 1|
30 Etat, condition, -fi xiçi;, ew;.
ÉTAGE, sm. 10 Espace entre deux plan-
chers, xà oîxT\{xa, axoç. D'un, de deux, de trois
étages, {xovdoxeyoç, ôîoxeyoç, xpicrxeYOÇ, ov. Le
second, le troisième étage, •f\ oioxefîa, aç; xà
xpCaxEYOv, ou. L'étage supérieur, xà ôitepwov,
ou. Il 20 Gradin, degrés b faOjxd;, ou. Par
étages, paOjxt^Sdv. jj 30 Rang, condition, -fj
xa^iç, ewç.
ETAGER, va., Pa8|XTi8àv Sia-xixxw. f. TdfÇw,
ace. Il S'ÉTAGER, vr., pa6pLt\6àv 8ia xixTojxxt,
f. xa^O^aojxai.
ÉTA
169 —
ÉTÉ
ÉTAl, 8111., 7) ffrî\ptvÇ, tyyûç; xo aT/,ptY|jLa,
axoji; xo lpei7(Aa, axoç.
ET AIN, sm., ô xarrÎTEpoç, ou. D'élain, xax-
Tixéptvoç, T„ ov.
ÉTAL, sm., "Fi xpeuircdXix-i^ xpotTcei^a, t,(.
ÉTALAGE, sm. 10 ExposUion [des mar-
chandises), il 8ii6e(Ttç, efa>ç. |] 2» Oslentalion,
î\ èTCiSsi^iç, e(i)ç. Faire étalage de qq. chose,
èmôci^ivxivoç Tcoiéofiai-oupiai, f. ir;90[i3i.
ÉTALER, va. i» Exposer en vente, Ix-
Ti6r,{xi ; Sia-xtdT^jxi (et moyen), ace. Etre étalé,
£%-xEi{jLai, irpô-xeifiai. Ij 2^ Etendre, déployer,
rsxavvuiit, acc. || S» Montrer avec ostenta-
tion^ 6iri-8€txvuiJLat, év-Ssixvujia: (moy.), ace.
1 . ÉTALON, sm., cheval entier, b xt,>.u>v,
WVOÎ.
2. ÉTALON, sm., modèle de poids, de me-
sure, ô xavtôv, dvo<.
ÉTAMER, va., xaxxixEp(5(o-b), f. bWu, ace.
ÉTANCHEMENT, sm., (du sang), ft izÎ9xa-
ai;. ecoç; (de la soif}, i\ vèéci^, cok.
ÉTANCHER, va. !<> Arrêter l'écoulement
de, è-K-éxfû, xax-e'xco, iqp-tffxr.jit, ace. Etan-
clier la soif, 6i+av aéévvupu. J| 2° Houcher
pour empêcher f écoulement, pww, éiri-6ufa>,
ace.
ÉTANÇON, sm., 71 axTips-)^, 'TY<>«ï "^^ '^r
p'.yaa, axo<.
ETANÇONNER, va., <rrr,pt^oj, f. tPw, OCC.
ÉTANG, sm., 4^ Xtji.'/7|, 7\î. Petit élaog, xô
Xiliviov, ou. D'élang, >%i{xv3Îoç, a, ov.
ÉTAPE, sf. l» Vivres distribués aux sol-
dats en marche, xà itçàôia, (i>v. || 2^ Lieu oii
les troupes s'arrêtent pour passer la nuit,
6 axa6|ioî, oO. |) 3» Distance entre deux
étapes, ô axaOjicç, oO. Faire une longae étape,
9TaO{iLÔv piaxpèv icopcûopiai. Faire cinq para-
sanges en une étape, t^-eXauvbi 9xa9{x6v ïva
icaçaaiyyaç icévxt.
ETAT, sm. 1» Disposition d'une chose,
d'une personne, d'une a/faire, ii xaxioxa-
a*.;, Eb>ç; 7^ SiiOeaiç, ea>ç. L'état présent des
choses, xà icapdvxa, uv. L*état de l'armée, xà
ToO oxpaxoO, xà xtpl xôv 9xpax6v. Bon état
(les affaires, icpaYjxaxa xaXi, ûv. Mauvais état
des affaires, irpaypuxxx aicopa, oiv. Dans cet
état de choses, xouxuv xoio'Jxuv 6^/x(ùv. || Etre
dans tel ou tel état, ix'^y, avec un adverbe.
Etre en bon état, e&, xaXû^ fx<^- ^^''^ ^^^
mauvais état, %a%&ç iytù. Etre dans cet état,
dans un tel état, oCxiuç Ixo». Il Mettre une
chose en état, xaxa-oxcuiÇb), f. dau} xi. Re-
mettre une chose en état, en bon état, èici-
TxeuaÇb), f. dvtù, àicoxa6-i9XT,{i( xi. Se mettre
en état de, itapa-9XE'jaÇo{xai, f. dcopiai &9XE
e/ /ïn/l futur, jl Etre en état de, ixavôç ou
Suvaxoç, 1^, dv eiuLt, 5uva{xai e/ rin/". Etre
hnrs d'état de, doovaxdç, dv EÎat et l'inf. \\
Mettre qqn en état de inf., 'KoUta-d, f. V^aco
T'.và îxavdv OU Sovaxdv et l'inf. Mettre qqn
hors d'état de, iSuvaxov icoiû xiva et Vinf. ||
2<» Estime, cas, ô Xdyoç, ou. Faire état de.
Voy. CAS. Il 3» Liste, mémoire, inventaire,
ô xaxi^o^, ou; fj àicoypaîpVi, f,ç. || 4° Con-
di7/on, position, ij xiÇiç, e(*); ; i\ xu/7\, 7\ç.
Etat de mariage, ô ydiioç, ou. Etat de' servi-
tude, 7| SouXsîa, ttî. Ij 5® Manière de vivre,
T, ôîaixa, T.ç. Grand état de maison, tj {xeyx-
AorpÊTTcta, «;. jj 6«> Profession, métier, i\
f^X''^». '"i'îî "^ IpYaaîa, aç; xô ÉmxyîfiÊUiJLa,
axoç. Il 7» Gouvernement, -^ icoAixeta, a<;.
Etat monarchique, démocratique, etc. Voy.
MONARCHIE. DÉMOCRATIE, ctc. Hommc d'Etat,
ô icoV.xixdç, ou. Il 8«> Corps de nation, •i\
^ôXtç, eoïç ; xô xotvdv, ou ; xà xoivi, wv. Aux
frais de l'Etat, àtsb xoû xoivoû, 8T,{jio9Îa. Dans
l'intérêt de l'Etat, icpôc ou c(<; xô xoivôv àya-
6dy. Prendre part aux affaires de l'Etat, xà xf.ç
ird^fa}{ icpdxxb). Il 9° Ensemble d'un pays,
f, dtpXT„ f,<; f, x<*>F>) ««• Le* Etats de Cyrus,
T, Kupou ip/Tl^.
ÉTAT-MAJOR, sm., o\ %E(idve<, b)v; ol
ite^l xôv ffxparr.ydv.
ÉTAYEMENT, Sm., T, ÊpEt9l(;, Eb)^.
ÉTAYER, va., ipEÎSu; 0X7)p{Çb>, f. i^w;
(au fig.), àaçaXtCw, f. tô, ace.
ET CiETERA, loc. lat., et le reste, xal xà
Aoiica.
ÉTÉ, sm., xô 6e'po<;, ou;. D'été, 6Epivd<, Yi,
dv. En été, xoû 9Épouc, sv xo) OépEi. Au com-
mencement de l'été, (S({xa x4> '6épE'.. Au milieu
de l'été, xaxà Sé^ouç ixjn^v. P