(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Children's Library | Biodiversity Heritage Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Mudrosloví národu slovanského ve příslovích. Připojena jest sbírka prostonárodních českých pořekadel"

Google 



This is a digital copy of a book that was prcscrvod for gcncrations on library shclvcs bcforc it was carcfully scannod by Google as part of a projcct 

to make the worlďs books discoverablc onlinc. 

It has survived long enough for the copyright to cxpirc and thc book to cntcr thc public domain. A public domain book is one that was nevěr subjcct 

to copyright oř whose legal copyright term has expircd. Whcthcr a book is in thc public domain may vary country to country. Public domain books 

are our gateways to the past, representing a wealth of history, cultuie and knowledge thaťs often difficult to discovcr. 

Marks, notations and other maiginalia present in the originál volume will appear in this flle - a reminder of this book's long journcy from thc 

publishcr to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken stcps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing lechnical restrictions on automated querying. 
We also ask that you: 

+ Make non-commercial use ofthefiles We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personál, non-commercial purposes. 

+ Refrainfivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition oř other areas where access to a laige amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each flle is essential for informingpeopleabout this projcct and helping them lind 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are lesponsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can'l offer guidance on whether any speciflc use of 
any speciflc book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the worlďs information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps rcaders 
discovcr the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through thc full icxi of this book on the web 

at |http: //books. google .com/l 



NOVOČESKÁ 



BIBLIOTHÉKA 



vtdívanA 



NÁKLADEM ČESKÉHO MUSEUM. 



ČÍSLO XIV. 



FB. LAD. ČBL4K0VSKÉH0 

MUDROSLOVÍ NÁRODU SLOVANSKÉHO 

V PŘÍSLOVÍCH. 



V PRAZE, 1852. 



• . I I ' V-^ J I í I J I ' / 



MUDROSLOVÍ 

NÁRODU SLOVANSKÉHO 



VE 



pRi8£oirieB. 



PŘIPOJENA JEST SBÍRKA PROSTONÁRODNÍCH ČESKÝCH 

POŘEKADEL. 



USPOftADAL A VYDAL 

VR. li. ČEIiAKOVSKY. 



V PRAZE 1852. 

v KOSAMISSÍ U FRANTIŠKA ŘIVNÁČE. 



(pSob 

C3B 



^om 



Tisk effl král. dvorní knihliskaray Synův Bohumila Hatfo v Praio. 



S7á>(^/^-^^^^ 



Přísloví o příslovích. 



Besi npHTqH sibKa ne HS^RiiBeuib. JI. 

Bez přísloví věk neproživeš. (Má ale slovo „pritča*' 
i jiný smysl, a dle toho by se vykládalo: Bez příhody [bez 
ústrku] věk neproživeš.) 

CTapafl nocjiOBHua bo b^ki ne c^OHHTCfl. iL 
Staré přísloví věčně se nezlomí (nezruší). 

EcTb npHTHa Kopoqe Hoca nTHqba. |{. 
Jest přísloví kratdí, než zobáček ptačí. 

Přísloví — napoví. Č, 

CKasKa CK4a4Ka, ntcHfl 6u^b, a noc^osHua ne 6e34t4inia. JL 
Pohádka smyšlenka, píseň událost, a přísloví ne ledacos. 

Hena npHnoBt^KH 6e3i npaB4u. Eah 
Není přísloví bez pravdy. 

Daremné slovo není přísloví. Též takto : Jedno slovo 
není přísloví. Č. 

Fjiynafl ptqs ne noc^OBHiia. R. 
Hloupá řeč není přísloví. Jinak: 

O4HO nojie HO OKO^Hua, a ubAHaro ptqb ne noc^OBíma. R. 
Jedno pole není okolí, a opilého řeč není přísloví. 

Přísloví jde z rozumu, a rozum za příslovím. Č, 

Po glowie przyslowie. P. 
Jaková hlava, takové přísloví. 



Ušima dobru věc (t. přísloví, aneb vůbec užileíné na- 
učenO najlacinějie kupíš. Č, (Rkp. 1437.) 

Moudré slovo neleží v truhlici , ale chodí po ulici. Č. 

Přísloví neklátí se po křoví. Č, 

IIocjiOBHua ne hhmo mo^htch. R, 
Přísloví ne mimo se prosloví. (Nebývá bez užitku, vždy 
něco uvázne.) 



^Moudrý porozumí příslovím a slovům moudrých.^ 

PHsL í, 6. 

„Neslušné v ústech bláznův přísloví.^ 

PřislTONl, 7. 



I. 

■ 

Bůh. nfáboženstvi. — Přislovi biblická. — 
Ďábel. — Ctnosí. Hřicii. Pokáni. 

Čiňme od boha počátek, a bude dobrý pořádek. Č. — 
P. Od boga poczynajmy. 

Kdo s bohem počínává, ten všeho dokonává. P. Kto 
od boga poczyna , wszyslkiego dokonywa. — Kto s bogiem 
poczyna, s tym bóg koňczy. 

Bez boha co dobře činiti nelze. Č, 

Nejlépe o bohu mluví, kdo nemluví, ale podivením 
dokládá. P. Najlepiéj o bogu mówi, kto niemówi, lecz 
podziwieniem dokfada. 

Bflh starý divotvorce. R, BofL CTapBift yyAOTBopeux. 
S. Borx e ciapuň qjAOTBopam*. 

Pán bůh starý hospodář. Č. — P. Pan bóg starý gospodarz. 

Živte starý náš bůh ! — Ještěf je pán bůh živ. — Jesté 
ten bůh , který býval, ó, *) 

Veliký jest bůh ruský! K Be.iHRi pjxcKÍft óortl (Tak 
jako v sv. písmech : Bůh israelský, Bůh Abrahamův atd.) 

Bůh bohem, a lidé lidmi. Mr. EofB óoroMi^ a jiio4e 

JIH)4I>MH. 

Bůh rozum lidský převyšuje. P. Bóg rozum ludzki 
przechodzi. Pročež : 

Vše s bohem a rozumem. CA. Vse s bogom i razlogom. 

Ne vše na rozum , ale více na boha dáti. Č, 

Bohu říci učiniti jest. C. 

U boha nic není nemožného. Č, — P. Bogu nic niejest 
trudnego. Wsžyslko podobno u boga. 

Jediný bůh bez hříchu. R, Oakh-b óort 6e3^ rptxa. 

Bůh bohat milostí. R. Borait óort mh.«octíio. (Pří- 
sloví loto, dí A. S. Šiškov, při vší prostotě a krátkosti zavírá 



♦) Angl. God is where he was. — Ifem. ®ti\i ifl íawcr bet oWi. 



Ysobě silnou myšlénku; neboť všeliké bohatství, a byt poť^et 
písku a kapek v moři převyšovalo , jest nedostatkem , imo 
ničím u přirovnání s bohatostí a hojností milosti boží. Není 
nic bohatého pod sluncem : bohat bůh milostí I) 

U boha milosti mnoho. R, Y 6ora hh^octh mhofo. 

Bůh milostiv, a já při jeho milosti neschudnu. R. Mh- 
jIOCthbi óori, a fl no ero hh^octh neyóori. 

Bůh starý davatel. S. Eori e erapuň 4aBa4a^^. 

Dobrý otec k dětem , dobrý i bůh k lidem. Anebo : 
Ani otec k dětem, jako bůh k lidem. R. 4o6pi oreii^ 40 
JKkreĚj Aoófb h 6or% 40 ^i04ěň. Hh oiem 40 4'bTeft, KaKi 
6orb 40 Jii04eft. 

Bůh dal život, bůh dá i zdraví. R. Bon> 4a4i jkhbotx, 
toTb 4acrb ■ 34opoBbe. 

Bůh dal zuby, bůh dá i chleba. Č. — P. Kto dal z^by, 
da i do g^by. (Kdo dal zuby, dá i do huby — na zuby.)^) 

Bůh dá den, bůh dá i pokrm. R. Bon, a^ctb 4eHb, 
6orB 4acTx h jamy. 

Dal pán bůh kravičku, dá také travičku. ''^^j — Jinak: 
Jen když bůh zachová krávu, najdeme pro ni i trávu. Č. 

Vám bůh dal , a nám slíbil. R. BaMi Ďon a^jit* , a 
■av% nocyjiH^x. 

Komu bůh slíbil, nikdy ho nemine. P. Komu bóg 
obiecal, nigdy go niechybi. 

Bůh dá, i v okénko podá. jB. Eorx 4acTX, h bi OKomKO 

B04aCTl. 

Když se bohu líbí , dá i za kamny. P. Kiedy pan bóg 
techce, i na piecu da. 

Komu bůh přeje, tomu ve snách padne; komu bůh ne- 
přejd, tomu s lžíce spadne. DLui. Komuž bog žici, tomu 
piižo špici, komuž bog něžici, tomu padá s'žici.^^*) (Zle 



*) Lii, Díewas dawe dantis, diewas důs ir důnds. 
**) Nim. 0flB (»eit ů' «afel, glBt et aud^ ť štafet Zdravějii smysl 
má naSe ^fUrloví. 
***) Něm. Sem tě (Sfott gibt, bem gilbt txě tm @<^lafe. Fr, A quelques-uns 
le bien vient en dormant. 



však lenochovi na to se zpoléhajícímu, jemuž ne toto, ale 
jiná přísloví jsou pověděna.) 

Více má bůh, nežli rozdal. P. Wíecéj hóg ma, ni2 
rozdal. •) 

Pán bůh vždycky rozdává, í když nemá komu (L bod- 
nému). Č. 

Co bůh dá kdy, to přijde vždy, ačf i nespěšně kráčí. Č. 

Koho pán bůh stvoří, toho neumoří. P. Kogo pan bóg 
stworzy, te^o nieumorzy. 

Bůh nedává všecko dobré jednomu člověku. 8. Bon 
ne Aa e4H0Hi qoBCKy esa 4o6pa. P. Nie jednomu pan bóg 
wszystko daf, ale wszystkim wszystko. 

Nejednako bůh rozdáwá, jednomu hus, druhému páva. Č. 

Bůh jedny dvéře zavře , a sto jiných otvírá. S. Bon . 
3aTBopH eAHa spára , a. OTsopn ctothhj. 

' Bůh starý hospodář, ví kdy komu Čeho třeba. P. Starý 
gospodarz pan bóg, wié kiedy komu czego potrzcba. 

S boží milostí dobude si Kozák štěstí. Jfr. Bon ne 
óes-b HH40CTH, KosaKi HO óesi cqacxbH. 

Komu pán bůh co dá, tomu sv. Petr nevezme. Co bůh 
dá, to čert nevezme. Ó. — CA. Kaj bog da , to i světci -íie- 
otmu. 

Co bůh dá, s tím do kabele. Č. — P. Co bóg da, to 
w kobiafkf. 

Dal ti bůh štědře, ožívej měrně. Č. -> P. Dal ci bóg 
dary, užywajže miary. 

Lidé se zlostí, ale bůh milostí. R. Anjijiii ch ávxo^ 
CTbio, a čori Cb mh^octbh). 

Kde nahý bére? Bůh mu dává. JI. r4t toa% óepen? 
Bon emy jijBíeTh. 

Všudy bůh. P. Wsz§dy pan hóg. 

Všickni my pod bohem chodíme. JI. Bet mu 0041 

ÓOrOMl X04HM'B. 

Bůh vysoko, ale vidí daleko. R. Bon bucoko, 4a 
BH4HrB 4a4eK0. 



*) iVéfn. dcti í)«ii me^i, bcun er ie ocrgab. 



Bůh vysoko sedí a široko h^edí. Ch. Bog visoko šedi, 
i široko gledi. 

Bůh má veliké oko. — Celý svět oko boží. Č. 

Vidí onen, jenž mraky shání a rozptyluje. S. Bh4h 
OHaft, KOíif Be4pn h oó^aqn. 

Před bohem nikudy nelze. C. — Před boží vůlí ani kudy 
ani kam. S. Henpe4'i> 6ora ne Moace hhkjai. — HcnpeAi* 

60mÍG BOAQ HH KyAT> HH KaMO. 

Bůh vidí, kdo koho šidí. R. Bon BíiAíiThy kto kofo 
o6n4iiTT>. 

Pán bůh nespává. //. Bog nespává. 

Víf pán bůh, či to kozel a čí beran. Č. — P. Wíe hóg 
czyj baran , c?yj kozief. (Dle staré bajky, když pán nesl ko- 
zelce k oběti , a uzřel sedláka svého, an nese berana, i vzav 
toho berana dal sedláku kozla. Sedlák nesměl pánu nic říci, 
a však potom řekl pří oběti tato slova, a tím se potěšil, že 
pána boha žádný neoklamá. A protož i nyní, byl-liby kdo 
utištěn a nevinen" jsa za vinného odsouzen, může se podobně 
tak prozřetedlností a všeho vědomostí božskou potěšiti. Červ,') 

Tvé jsou řeči, ale jdou bohu v uši. R. Tboh p-feqH, 
4a 6ory Wh ymH. 

Ač nikdo nevidí, nečiň^ co proti bohu a rozumu. P. 
Choč nikt niewidzi, nieczyň^ czym sie bóg abo rozum brzydzi. 

Boj se boha, styď se lidí, nehřeš více, pán bůh vidí. Ó. 
Co před světem zde ukryto, bude někdy všem očito. 
£r. Kar svét ima zdaj pokríto , bode enkrat vsim očito. 
^Ch. Kaj ima svét sada skrito, bude jednoč všem očito. 

Tajné sám bůh soudí. S, O TaňHUxi* caMO óori cy4H. 

Všecky věci na čas (všeho do času), pán bůh na věky. Č. 

Bůh pravdu vidí, ale nehned poví. R. Bon npaB4y 
Bi4HT'&, 4a HO CKopo CKa»cerB. — Bon bh49ti^ 4a HaMi> ne 
CKaHceri. 

Bůh své strojí. R. BorL CBoe cípoHii. 

Opravdu má také pán bůh své. (5. — Ví pán bůh , co 
činí* P. Wié pan bóg, co czyni. 



Bůh dobře ví, proč které koze rohy sráží. (?ro6 koho 
krotí.) Kr. Bog že vé, kteri kozí rog odtrupi (odbije). 

Bůh také vzpomene na své (buď milostí, buď trestem). Č. 

Bůh nikomu dlužen neostává. S. Eofl hhromi 4ypgffB 
He ociae. 

Pozdě melí boží kola. Č, 

Yšeckoť se to domů vrátí (co dobrého, co zlého do 
světa vysýláš), Č. 

Když zima přijde, zvédíf čápi, co jsou v létě klekiali. 
(J. HusO 

Bůh má nohy vlněné, leč ruce železné. P. Pan bóg 
ma nogi bawefniane, ale řece olowiane. S. Y 6ora cy 
ByH-bHe Hore , a rBoa^cHe pyne. *) Bůh dlouho shovívá , ale 
tím přísněji pak tresce. 

Bůh nevyplácí každou sobotu. S. Bott, ho n.«aha CBaRe 
cyóoie. 

Bůh není náhlív, ale pamětliv. C. **) 

Bůh dlouho shovívá, ale pak do živého ranívá. R. Eori 
40^0 acACT-B, 4a Ďo^bHO ÓbOTi. P, Nio rychfy pan bdg, alq 
luczny. 

•Trefí bůh, kde bolí. P. Trafi (ugodzi) bdg, gdzie bolí. 

Bůh netrúbí, proč člověka hubí. R. Bon ne Tpy6Hri», 
sa 1T0 ^e^OBtKa ryÓHii. S. Bori ho ipyČH, samro qoeeRa 
ryÓH. 

Lněnému seménku a pleveli stejně se děje v záboji (0- 
lejně). HLuL Lané semjo a neplek (pjanka) mataj so jenak 
wolenci. (Druhdy dobrých i zlých zároveň ruka Páně se dotýká.) 

Co bůh poslal, vše ti buď měkounko. R. Hto 6ot% 

'nOC^a^l, TO H MHKOHbKd. 

Co od boha, sladší jest nad med. & IIIto e 04i» 6era, 

c^a^e e 04i» He4a. 

Koho bůh miluje, tohof tresce a bičuje. Č. 
Koho bůh miluje, křížem ho navštěvuje. C 



♦) Angl. God cometh Yfi\h leaden feet, but striketh wilh iron handg. 
*•) Novor, X) 0«df oÍQY^h a^Aá ókv XrjOfÁOvel, 



8 

Koho bůh miluje, toho kára. S. Korá óon. MH^ye, 
OHora H Kapa. QSr. Přisl. 3, 12.) 

Proto pán bůh dobrých tresce, aby se zlí káli.. (5. — 
Ypbdobě žertu se říká: Proto pán bůh šelem tresce, aby se 
taftáH káli. 

Rozumná hlavo, rozjímej díla boží. R. YMHaa ro^oea, 
pasÓHpaft 6o»kH a^ab. 

Chval boha jak moha. Č. 

Skřivánek nízko živé, ale vysoko boha chválí. Č. (1562.) 

Chval boha měděným tělem, železným srdcem, a konop- 
nou duší. (Krásné připodobnění od zvonu vzaté, jakoby řekl: 
Chval boha stále a setrvale, zvučným a vysokým hlasem, 
tichou a pokornou duší.) Č. 

JKuřátko pije, a k nebi pohlíží, i?. Kokos pije, a na 
nebo gleda. — Kokos vodu pije, a na boga gledí. (Jakoby za* 
každé loknutí bohu děkovalo, a v tom smyslu jest přísloví to 
í na východě známo. Méně případně vykládá Yuk: proto že 
má se na pozoru před jestřábem.) 

Modliti se bohu pro vždy hodí se. IL Bory MO^HTbCfl 
BnepoAi npHro4HTCfl. 

Kdo se modlit nelenuje, milosti se boží nezbavuje. 

R. MOjIHTbCfl KTO HO JitHHTCfl, TOTl OTl 6ora MiUOCTH HO jIH- 
IDHTCff. 

Kdo prosíc ten nosí. Blh. Koň npocH, Toft hoch. 

y boha modlitba a u cara služba na zmar nepřichází. 
R. 3a óoTOWb H04HTBa a aa rocy^apoMT^ CAyméeí ue nponaAOTX. 

jSáhy probudiv se, k bohu ubírej se. IL nopanie npo- 
cunaftcfl, 4a aa 6ora XBaŤaftcfl. 

Bohu se modli, a čerta nedráždi. JRfr. Bory m04HCi», a 
4KJUca HO Apa3HH. Aneb: Bpra óiňca, a qopia ne fh^bh. 

Kdo modlitbu říká leže, bůh ho slyší dřímaje. Č. 

Modli se, a zlých sku^kův varuj se. JB« Mojihcl, a 
zjoarb AbM> 6eperHCb. ^ 

Neštěstí učí hledati boha. Č. — Ch. Pogibel vůči boga 
moliti. P. Do boga , gdy trwoga. Hal. Kojun ipoBora , to 
ÁO 6ora. 



9 

Dítě nepláče, mát nerozumí. P. Dzieci^ niepfacze, 
matka niewié, czego potrzebuje. R. Aetr ne n^a^eii, a Maib 
He pasynteTi. Mr. 4HTHHa ne n^aqe, MaTH He ^ye. S. JÍ,owb 
Aibre He san^aqe, MaTH ra ce ne ciha. Blh, 4oK^e ne njiaqH 
4eTeT0, MaňKa hj hh My Aasa 4a óosae. 

Jaká zpověď, taková i mpdlitba. S. KaKsa HcnoBtcTb, 

OHaKSa H MO^HTBa. 

Slza nábožného ne k zemi kane, ale do věčností van«. 
Kr. Solza pobožnimu^ne padá na tla, v' věčnost pihtí. 

Boha vzývej, sám ruky přikládej. Č. — R. Bory mo^hcb, 
a caMi He n^iomncB. 

Modli se k bohu, fi vesluj ku břehu. R. Eory mo4H6i»« 
a KT* Ďepery rpe6iicb. 

Chvále boha nezahyneš, a rouhaje se neobživneš. B. 
Xsa^fl 6ora ue noFHÓHemB, a xyÁň ho BOCKpecHemb^ 

Nevyprosíš-Ii , nevylaješ. — Na boha nelze- s palicí. (5. 

Kostel nedělají prkna (zdí), ale prsa. R. UepKOBb He 
B'B 6peBHax'B, a bi peópaxi. 

Kde křesfan kostel staví, tam čert se židem hospodu 
pristavují. HaL Ae xpHCTbflHHHi uepKOBB CTaBHTB, tbm^ qopri 
31 xcHAOMi KopmMy saKjia^aiorB. Anebo : Kde pán bůh kostel 
staví, tam dábel kapličku přistavuje. P. Gdzie pan bóg ko- 
Sciol buduje, tam diabel kaplic§ stawi. 

Poslední do chrámu bývá, kdo pod zvonicí přebývá. 
P. Ostatní do koéciofa bywa , kto pod dzwonic^ mieszkiwa. 
Ch. Koí je najbliže cirkvci, k ineši zaduji dojde. — Blizu církve, 
dálko od boga. 

Na ranou pobožný, na velkou honosný, na nešpor opilý. 
P. Na jutrzni^ nábožný, na msz^ pyszny, na nieszpor pijany. 

Tak vážná mše zpívaná, jako čítaná. P. Tak wažna 
msza épiewana, jako i czytana. 

V den svatý práce mají spáti. R, AeEh cbhti h 4tjia 
cnHT'B. (V. úřad.) 

Svčf svátek a pos{ se v pátek, nebude tvůj statek krátek./^. 
Kdož však se neřádí postí, říkávají: Jez duma, co mád 
(praví sv. Tomáš), u lidí, co ti dají. 



10 

Není hříchu v jídle, ale ve zlém díle. S. Hie rptxa 
y *^y, Behb y 3^y At^y. 

Toho spása pomíjí, kdo se v svátek opíjí. R. To ne 
GnaceHbe, kto nbflH'L bi BOCKpeceHbe. Luza ale praví: Kdo se 
svátku raduje, ten do rána řaduje. jR. Kto npa34HiiKy paA^, 

TOTT* 40 CBtxy DbflH-B. 

Bůh ledaco nepřijímá. S. Bott> ne npHMa Koemra. 

Ne z každé ruky příjemná bohu oběť. P. Nie z každéj 
reki przyjemna bogu oíiara. 

Jak ty bohu , tak bůh tob^ P. Jak Kuba bogu , tak 
bóg Kubie. jR. Kokob^ 40 6ora,*TaKOBO n oti óora* Mr. 
SKUň XTO 40 6ora^ raKUň h 6or'b 4^ ero. 

Jak my tátovi, tak i nám táta. P. Jak my tacie , tak 
nam tata. 

Almužna nechudí. *) R. 4aK)maH pyna He 0CKy4'feeT%. 

.Pravda nezneuctí, almužna neochudí, mše neopozdí. 
P. Prawda nieohydzi, jalmužna niezubožy, msza nieopožni. 

Co chudému dáš, na lžící ti naroste. HLu&. Stož khu- 
demu daš , na Ižicy či narosée. Ch* Kaj se siromáku da, ni 
nigdar zgubljeno. 

Jde nouze (t. chud^) , otvírej vrata. Mr, H4e 6'b4a, 

BH4^HHflň BOpOTa. 

Za zdravého života dobře činiti, po smrtí času nebude. Č, 

Trhový den, hleď každý svého! P. Targowy dzieň, 
pilnuj každý šwego. 

Lepší jedna svíčka před sebou, než dvě za sebou. 
P. Lepsza šwieczka jedna przed sobq, niž dwie za sobq. 
. (Může též o opatrnosti se rozuméti.) 

Svíce lidem sloužíc sama se tráví. P. Šwieca ludziom 
usluguja[c sama sie trawi. 

Vinnému bůh odpouští, a car spravedlivému milost dává. 
R, BHHOBararo óori npocTHTi, a npaaaro iiapb uomsLAyeTb. 

Proti bohu nic nemohu. C. 



*) Šp. El dar limosna niinca mengua la bolsa. Fr, Donner pour Dieu 
n'appauvrit rhomme. 



II 

Moře Tievypiješ, boha nepřeválíš (nepřevrátíš, nepřebo- 
juješ, nepfemůžeš). Č. — P. Trudno s bogiem walczyé. 

Nadarmo se člověk chrání, pakli ho b&h neochrání. 
S, 3a^y4y ce ^obck-b ^ysa, aKO ra óor-B ne yaqyBB. 

Jak bůh ráčí, lak ať kráčí. Č. 

Dobře pán bůh ví, co dělá. C. 

Tec voda, kam pán káže. (Děj se vůle boží. Také v ji- 
ném smyslu: Au tec voda, kam pán káže, třeba na makovici! 
(t. j. budiž pravda, když tak pán praví, třebaf byla pouhá lež.) 
Žertem také jeden tak pravil, udělav strouhu. C, 

Vůle boží a soud králův. R, Bo^fl 6o»ckfl, a cyAi* iiapeB'B. 

Vše se děje po vůli boží. P. Wszystko sie dzieje wedlilg 
woli božéj. 

Ať déšť prší, neb sníh věje, nech se boží vůle děje. 
//. ir díižd páde, il sněg perši, nek se božja volja verši. 

Co z nebe prší, to žádnému neškodí. C. 

Nech sám bůh přihlíží za svou čeledí. P. Niech pan bóg 
radzi o swéj czeladzi. 

Vše ve světě se vede ne naším rozumem, ale božím 
soudem. R. Bce b'l MÍpt tbophtch ne BamHM'L yMOM'i>, a óohclhmi 
cyAOWh. 

Ne po našem chtění, ale po božím dopuštění. R. He no 
HauieMy xOT-fenbio, no 6o)ki>io HSBO^eHbio. — Ne jak ty volíš, 
ale jak bůh velí. R, He TaKi> whbh, KaK^ xoqeicfl, a KaKX 6orB 

Be.lHTl. 

Stihne soud boží chytrého i nad ptáka rychlejšílio. R. (Igor.) 
Hh xtíTpy, HH ropa34y, hh ňilimo ropas^y cy^a 6o»ífl ho mh- 
HyiH* 

Hoře! pomysMS-li; buď vůle boží! rozmyslíš-li. R, Ho- 
4yMaeuib, ropě ; a paa^yMaemb, tyAh ^OAň 6o»cifl. 

Puštěn koráb na vodu, dán v ruce božú R. Hymen-B ko- 
paójb Ha B04y, ^ani 6ory na pyKH. 

Pakli ne bůh, kdož by pomohl? jR. Ame 611I ne óon, 
KTo ófci naiTb noMor'b? 

Komu bůh pomáhá, ten vše přemáhá. P. Komu bóg po- 
maga, len Hazystho przemaga. 



12 

- líoho chrání bůh svým štítem, nezahyne v boji lítém. Č, 
— P. Kogo bóg ma w swéj obronie, len w zféj nawie nie- 
utonie. Anebo: W najdotkliwszéj przygodzie, pan bóg stoji 
w odwodzie. 

Bůh přistane, i pastýře přistaví. R. Bon npHcraHeTi h 
nacTLipa npHcraBHTi. 

Kde člověk nemáhá, tam bůh pomáhá. Č, — Ch. 6de 
člověk némore, onde bog pomore. 

Bůh jen tudy povstává, když lidská pomoc ustává. Č. 

Bůh v bezcestí cestu najíti umí. — Bůh opatří. Č. 

Bůh neopustí, kdo se naň spustí. Č. — P. Bóg nieopuáci, 
klo si^ naň spuáci. 

Pán bůh dopouští, ale neopouští. Č, 

Kdo na boha zpoléhá, nebývá založen. R, Ha 6ora no- 

JIOXCHmbCH, HO 06jI03KHmBCfl. 

Kde nouze nejvyšší, tam bůh nejbližší* '^) 

Chudému bůh není chudý. Aneb: Nad chudým nechudý 
pán bůh. P. Ubogiemu bóg nie ubogi. 

Opuštěného od lidí bůh má na péči. P. Opuszczeni od 
ludzi sq w opiece u boga. 

y bídě nezoufej, v boha doufej. R. B'b ói^t ho ynuBaft, 
Ha 6ora ynosaft. 

Bůh območí, bůh též osuší. JB. Eofb oÓMOqHTi, 6orb h 
BUcymHTi. 

Polekej bože, jenom nezahubl S. ynjiamH 6o»e, aJiH 
He yMopH. 

Když mi pán bůh dobcořečf, nedbám na zlořečenství 
lidská. Č, 

Boha mige dím směle : nestojím o přátele. P. Boga majqc 
rzekne ámiele : niedbam nic o przyjaciele. 

Dokud bůh a dobří přátelé, ničeho netřeba se báti. //. Dok 
je boga i dobrieh príjateljah, donde se ništa uevalja bojati. 

Nepřítel rád by hlavu sfal, ale bůh ani vlasu nedá. 
jR. Bparx xoqerx rojiOBy CHHTb, a 6orB h BOjioca ne AacTX. 
//. Vrag bi i glavu skinuo, ali bog ni vlasa nedá. 

*) JSe$n, ^0 bif 9íetíf am ^xofUn, ba ift 9ett a» n&il^flett. 



Každý o sebe, pán bůh o všecky (starej se). Č. — 
R. 4pyr'L o 4pyr'fe, a 6ori 060 Bcixi. 

V boha doufej, a sám foukej. Č. — R, Ha 6ora Ha^tftcfl, 
a caMi> He njoiuaň. Mr. Bome homosh ! ,,A tu, He6o?Ke, ne jiexcH.^ 

Baba přede, bůh jí nitku vede. R. Ea6á npflAeT'B, a 6orx 

eň HHTKH AaoTi. 

Bůh vyb/rá , a {ilověk sbírá. Blh. FocnoAne e HsĎHpajio, 
aMH Hanie c;f^6Hpa.40. 

Člověk míní^ pán bůh mění. — Člověk ukládá, bůh roz- ^ 
kláda. — Člověk tak, bůh jinak. — Člověk myslí, pán bůh 
obmyslí. — Naše jest myšlení, ale vždy boží způsobení. Č. — 
R, HeAOB^KTi npe^nojiaraoTi , a 6or'B pacnojaraeT'B. S. Hoboki 
HaHipasa, a 6or'B ynpasjífl. II, Čovek odredi, a bog naredi. 
Čovek ohrada , a bog. oberne. P. Czlowiek tak , bóg jinak. 
Czlowiek rozrzqdza, bóg stanowi. Hal, Ho^obík'^ TaKi, a óiiri 

HHaK'B. *) 

Chlap střílí, a bůh koule nosí. Č. — Hal. ^Ojiobíki 
MipHTb, a ĎHn KyAB HOCHTB. P. Chlop nosí proch, a pan 
bóg kulki. 

Kde bázeň, tu i bůh. R, Bi komx ecTi CTpax'B, 6*^ lowb 
lil 6on>. Mr, 4e CTpax'B, TaM'B h 6Hr'B. 

Kdo boha zradil, komuž ten dochová víry? P. Kto boga 
zdradzif, a kogož niezdradzi? 

Kdo nevěren bohu, nevěren taká lidem. Č. 

Kdo se boha nebojí, ten se lidí nestydí. Č. — R. Kto 
6ora He ďohtch, toti h AioAeŘ ne ctu^htch. (Sr. Luk. 18, 2» 
Byl soudce, kterýž se boha nebál a lidí nestyděl.) 

Co není z boha, nemá dlouhého trvání. P. Co nie z boga, 
diugo trwaé niemože. 

Jestli Hospodin neochrání hvadu, darmo činíme stráž a 
ohradu. R, Ame ne TocnoA^ coxpaHHTx rpa^a, Bcye CTpaacB h 
orpa4a. — Ame ne FocnoAb cozimA^n aomi, Bcye rpyAi. 
(V. Žalm 126, 1.) 



*J Lat, Homo proponit, Děna diiponit. Angh Man propofei , God dii- 
pofei. řiém, ^tx VítVí\ái ItnU, (9ott lenfí. atd. 



14 

S bohem a s poctivostí. Č, 
Bez boha co dobře činili nelze. C. 
Bez boha ani přes práh noha. R, Mr. Eesi 6ora hh 40 
nopora. 

Bez boha není sloha. P. Bez boga niemasz broga. 
Kdo s bohem, také bůh s ním. Mr. Xto at óoróM^, to 

ĎOn 31 HHM^b. 

Pán bůh s námi a zlé pryč. Č. 

Za bohem-Ii půjdeš, dobrou cestu najdeš. R, 3a 6oroM'B 
noií4eiin», 4o6p'B nyrb Haň^einb. 

Pán bůh napřed, a já za ním — a ty čerte vzadu tlač. C. 

Kdo chce za bohem jíti, musí, což božího jest, činiti. 
A. 3a óoroMi noňrn, óoxcbe h tbophts. 

Kdo bohu slouží, dobrého má hospodáře. jS. Ko óory 
CjiyjKH, 4o6pora HMa rocno4apa. *) 

Měj lásku k bohu, obdržíš milost mnohu. R, Hnitíí .iioóOBb 
Kt 6ory, 3a to no^yqHmt mhjocts MHOry. — Kro jiioóht-b 6ora, 
TOTX 4o6paro nojiy^HTi iraoro. 

Milost boží, dobré zdraví: co lepšího? nikdo neví. 
P. jLaska boža, dobré zdrowie: cóž lepszego? nikt niepowié. 

Na koho bůh, na toho i lidé (buď laskaví, buď nemilo- 
stivi). P. Na kogo bóg, na tego i ludzie. jB, Kto 6ory na- 

406eH'L, TOT-B H AYdAíiWh npiflTeHi. 

Koho bůh miluje , toho i král naděluje. R, Koro 6onE> 
MHjiyeTi, Toro h rocy4apB acajiycTT). 

Kdo do nebe plije, na jeho vlastní tvář slina bije. C**) 

* Vůl hází rohem prsť do nebe, ana na hřbet mu padá. 

BIK BojIOtt* XB-Lp^fl cacB porOTt cnn-LpcTb na hcóoto, a ho 

3Hae qe My na4a na fbpóoTi*. Ral. Bh^T) rpeóe, h caMi* ua ceóe 

nepcTb Meqe. 

Pán bůh psího hlasu neslyší. — Psí hlas do nebe ne- 
jde. Č, — P. Psi gfos niejidzíe do niebios. Ch. Pesje lajanje 

•) AfC^l, He who serveš God, has a good master. 
• **) «^pfl»' Quien al cielo escupe, en la cara le cae. Anv^h Who spits 
against heaven, it falls in his face. Nimof. O^nov q>rei rov ov(>aror, 
qixet rá fiovTQarov. 



% 



15 

nečuje se v nebo. ♦) (Nespravedlivé prosby a žádosti bůh ne- 
vyslyšL (Srov. Pomluva.) 

Bůh neslyší, když pes na hvězdy laje. S. ÍIIto nacB na 
36^340 Jiae, TO 6ori» ne cjiyina. 

Vysly^el-liby bůh pokaždé pastuchu, všecko by stádo 
pres léto záechlo. Mr. Koaií ót* óori c^yxaBi qepe^HiiKa , to 
sa ^tTO 6t> ycfl BUAOx^a qepoAa. Hal. TReúu naei ónn nacTjxa 
c^yxaB^, TO 6u boob TOBapi Bbis^uxaBi. 

Kočičí modlitby nebe neprorážejí. Č. 

Těsná jsou dvířka k nebi. Č. — P. Ciasna fortka do nieba. 

Ráda by duše do nebe, by jen hříchy daly. P. Rada by 
dusza do nieba, by jako przed grzechami (ale grzechy niepu- 
szczajq). R. Pa^^ 6u Bt paň, Aa rptxH ho nycKaioTT*. Mr. Pa^a 
6i> 4yma y paň. Ta rpixu ne nycKaioTT*. 

Široká brána do pekla. P. Szerokie wrota do piekfa. — 
Peklo vždy otevřeno ; pouštějí i o půlnocí. P. Pieklo zawsze 
otwarle ; puszczq i o pófnocy. Aneb : Wolno do píekla , by 
chcial o pófnocy, otworem slojt| te przekl^te mocy. 

Věčná věc horoucí peklo. Č 
Pověra jest hůl, kdo jí věří, tenté vůl. Č. 
Nemá-^li býti po bohu, nechať také není po čertu (t. skrze 
čáry a poboňky). Č, 

Kdo věří v čáry, toho vezme ďábel starý. P. Kto wierzy 
w czary, tego wežmie diabel starý. 

Sen je sen, a pán bůh řídí noc i den. C. — P^ Sen 
mara , bóg wiara. (Sen přelud , bůh víra.) Kdo snům věří, 
stín lapá. Č. 

Co koho potkati má, toho neujde. Č, (Přísloví toto a 
následujících kolikos vztahují se na víru v osud a jisté před- 
uložení, což ovšem, béře-li se ve smyslu hrubého fatalismu 
na ujmu svobodné vůle, nijak schvalovati se nemůže.) 



*) Piem. Vos ď aso monta nen an siěl. VI. Raglio ď asino non arríró 
mai in cielo. Lil. 8znn'§ balsas ne eit in dangun. Něm. l^nnUi 
obec Sta^tn^tbtt fómmt nid^t in ben ^immel. 



1« 

Co komu souzeno , to kontem neobjede (nevyhne se). 
Mr, CyHccHoro h KOHeM'B ne o6'B'k4eiui>. R. Cyrnenaro h Ha kohk) 
He oó^i^emb. C^^Yláště o sňatku manželském se praví.) 

Osudu svému nikdo nemůž utéci. S. 04i» cy^enba ce ho 
MOHce yre^H. 

Co bude, to bude, a zlého víc než kopa nebude. Mr. 
y^ce mo 6y4e, to óy^e, a óniAburb Konu jiHxa He6y4e. 

- Koho bůh chrání, toho zbraň neraní. //. Koga bog čuva, 
onoga puška nebije. 

Bůh duše nevýňme, sama duše nevyjde. R, Borx 4yniH 
He BUHOTi, caMa 4ynia ne Bfci4eT'B. 

Věc bohem souzená nemíjí. Č, 

Duše nejdražší zboží. R, 4ynia Bcero 40po»ce. 

Snadno člověka zahubiti ! ale jak bude duši ? R. Aotko 
HsryĎHmb ero ! 4a 4ynit 6y4eT'L KaKoeo ? 

Klneš-li bližního, duši svou v základ dáváš. R. Ame aa 
4pyra pyraemi*, 4pyry Aymy cboh) uo^araemb. 

Lépe zpívati, nežli klívatí. Č. 

Kdo za pluhem kleje, zlé semeno seje. Č. 

Zbožný se ctí mladosti zbude. Č. 

Po nemoci, po pouti, darmo dobrým slouti, (t. naprave- 
ným, lepším než prvé. Pro hříchy a nepravosti, kteréž se 
zvláště mezi mladým lidem na poutech páší, čas by byl, aby 
. rozum a svědomí nad zištností lidskou svítězili. Na pouti za- 
jisté, jak náš lid říká, mnohý mládenec kupuje si panenku 
tiríloketní, a mnohá panna živý obrázek; jíní zas odnášejí 
z domu cibuli, a s česnekem se navracejO. Č. 

Kdo do tebe kamenem , ty do něho chlebenu Č, — 
P. Kto na ciebie kaiiiieniem, ty na niego chlebem. S. Ko reóé 
RaMeHOHx , TLI Hd^ra xjií6om'b. HaL Xto 40 Te6e RaMeHeirB, 
TU 40 éro KO.iaqeMi). — Nemá býti následováno opak tomu 
přísloví: Kdož pelynek sype, syp ty mu hořec. Č. 

Ovbe, neposlouchající pastýře, kořist vlku. R. OBua, 
HecjiymaiomaH nacTupa, KOpucTB BOjncy. 

Kolik děr, tolik věr, kolik mlynářův, tolik měr. Č. •— 

R, CKO^bKO CeM»j CTOJIbKO Btpi; CKO.«b Mt^BHHKOBl , CTOJIb 



ptMUxi iiipi. — Bo BeiiKom iio^Bopit CBOe noBtpBe. (Kolik 
'dvorlT, tolik pověr.) 

- Zajfc také nic nevěřf, a jest předce iiv. (Posměšně 
TQfawvérc&mO Č. 

2iy buď jak buď, jenom boha nehněyej*. Ji. KaRi m HtHBH, 
TOjyco Qora ho ehíbh. / 

Nám dobře a nikomu zle, to( dle zákona život. £. Hai|x 
4o6po H HHKOMj 340, TO saKOfisoe SWTbe. 

Poctivý-lis,^ buď mi bratře živl af si víra tvá jakákoliv. 
^. Eparb e hío, Koe stpe 6uo, Ka4a óparcKH. vhhh h nocTyna. 



Adamova léta od začátku světa. i2. A4aM0BU jtra cxHa- 
qajia gb^tb. 

Eva jablko snědla, a muži ohryzek dala. C, 

Evě není dobře býti samotné. Č. 

Limb stvořen, a Adam tam vhozen^ /{« A4'b coxpopeHi, 
H A^aMi BOApyxceax. 

Kainovská vlídnost — Nechci já býti jemu Kainem. Č. 

Saul mezí proroky (když koho mezi těmi vidíme, kamž 

nepřináležO. ^o 

Napadl ho duch Saule proroka (t. zlobivost neb vzteklost 

ho podjala). Č, 

S Davidem hřešíme, ale nekajeme se s Davidem. R. 4a- 
BMCKB corptmaeiTB, 4a ne 4aBH4CKH RaeMCii. 

Moudrý jak Šalomoun. — Žertem o nerozumných: Moudpf 
jako Šalomounovy holenky (neb plundry)* 6. 

Jidášovo políbení. C. 

Od Herodesa k Pilátovi posýlati. Č, *) 

Jak se Petr ke dvoru dostal, lotr se z něho udělal. Č. 

Nevěřící Tomáš. 6. — S. HeBtpHUft Tomb. 

Ubohý, bídný Lazar. Č. — P. Ležeč jak Lazarz. 

' Bůh s námi, kdo proti nám. Č. — JR. Kor4a 6or'B no sacx, 

HHKTO Ba BBCl. 

Pán bůh dal , pán bůh vzal P. Pan bég daf, páq bdg 



/«« 



*) Ft, Renvoyer de Calphe á síláte, Tiem, Hande da Brode aTUat 

a 



18 

ws^f. ^ Eorb Afuí%, Óon b BaM"^ & Bpri a^o, éor% ^ Xb^o. 
J}/Á. Eori ro 4a4H, ■ 6orB ro se. (Job 1, 21.J J^y\íšt6 f/fi 
ztrátě ditéte neb milébo příbuznébo loezi tidem $e uthi. 

Od boha důstojnost. «-* Komu čest, tomu čeaf, (fiíflk IS^ 7. 
a druhdy §m doloiO p«^<^^ trouba -^ ptstýH ktk Č, 

Srdce králoTO v ruce boží. Č, — II. Ilapeió eé^iHe 

M ^jftt éoa&et. Ťf. 21, H. 

Jak té najde, Mk K ^HtíM bude. Btech. 34, 14. 

ferel pteá stiné héttet^'. -- PM sYiné nteittáS perel 
metati, ťovnef po kiicti to ^ blátu budou šlapati. Č. — 8. BUfeefK 
■e aaju npe4i cbhhí npocunaTH. Hat. 7, 6. 

Kdo tluče, tomu se oVevfe. & — Ch. Koi kudi, njemu 
se odpre. R. Tojiurre h OTsepseTCfl. Mat. 7, 8. 

Štědrého foeliotného) dárce pán bůh miluje. 2 Kor. 9, 7. 
Tou mocí rozhřeSuje, jakoii sám od druhého přijal. 
P. Tak9 mócQ rózgrzesza, jak^ sam od drugiego ma. 

Mnoho povolaných, málo vyvolených. (Mnozí se holí, 
řídcí světí). Č.yy— R. Mhofo sbbhbuxi, Aa Ma^o BaópaBUUc^. 
Mat. 22, 14. 

Co nechceš sobě samému, nečiň druhéijíiu. Č. — R. ^ero 
Bi Afyvon HO jiioÓHniB, Toro b cbmi ne ^t^aň. Mat. 7, 12. 

Kdo jak činí, tak odplBto bére. Př. 12, 14 a j. 

Téžko z hodŮT m hodf §01. Č. — P. Tmdno z god u 
gody. (Trudno a jedn^ macterxyznq na dwoje gody.) 

Co císařovo efcářř, to božího bbhu, a čert ať utře hiAu. 
Ó. Sr. Mat. 22, 21. 

Nic není skrytého, aby nebylo zjevného. Č. Hat. 10, 26 a j. 

Co bAh spojil, člověk nerozlučuj. Č. Mat. 19, 6. 

Kde bolest, tu rudb, kde poklad, tu srdce. C. Liik. 12, 34. 

Všudy koukol mezi pšenicí. — Není role bez koukole. Č. 
"— P. Na jednej ziemi kqkol i pszenica roácie. (Všude zlí 
mezi dobrými, zlé s dobr]^m se. střídá, nikdo bez hříchu nen'^*^ 
S, H^ Hcura éezi KyK04B. (Šr.Mat. 13.) 

.J^trom po ovopi. po^nánibývá. C. Luk. 6,44. 



'Kdd«!80 perytaje, bude poiiížea, a kdo se poiiižiq>, bvde 
forfšen, Č. Luk. 18, 14. - Pýcha předcbá$t pái j& Př. M* 18. 
^ Kde pýcha, tu i pohanéiií. Č. Př.ili 2.^ Pyí<iý» ie pán 
bůh protiví, pokorným dává milost svou. Č. Ják.4f t. 

Upe ^$i slySetí : pHieU , poatdnl výSe , míH.« pHtelí, 
dej tomuto misie. Č. Luk. 14, 0. 

Mrvu z eisího oka vyvrhnjei, a v.iívém' itevna iievidíi. 
Jinak : Vidíš v cizěm ocě drástu , a t atém třetta aeviéil. 
^la jka.) -^ 8. BiuiH Tj^y AJiagy , n cat^a 6pMi «e bh4h. 
Luk. 6, 41. 

Lékaři, uzdrav se sám I d Luk. 4^ 29* ^ A. .Ppa^v^Y 
«9iiÍ4H caHare cQ6a. 

Nepotřebuji zdraví lékaře. C. laik. j^ 31. 

Kdo jinému jámu kopá, sám do ní g^^ — 4(ppM MtM^QÍ 
hrob , sám se v něj vložíš. Flaška. <~ P. Kto pqid J|ini 49M^ 
kopa, sam weá wpadnie. R. He poft AfJ^^y iffo^^ .^RjroMi) 
au/, caMi aona4emb. Ch. Koi pod dru^w jainfi .jtqpfi ^ sam 
vu nju opade. Kr. Kdor komur jump J^opj^, a?^ ,VÚ9 PWl^- 
Bcjcl. 27, 29. (Všem témčř národům amám^ ^í^ví.) 

Kdo v mále se pronevěřil , pronev^ ae i V0 miipa^. 
P. Kto ciq w maléj rzeczy skrzywdxi, atariEV^^í i w.wíeikiéj. 
Luk. 16, 10. 

Otcova kletba vysušuje, a matčiíMi zjcořen vynycijýj^. Č. 
^ K OiaoBCiEaa iLun^a cymsTi, a wn^PHW liqp#Haffi». Sr. 
Eccl. 3, 11. 

Tvrdot jest proti ostnu se zpěčovati. ,(X — 9* Tpy4H0 
npoTni poaraa npan. Sk. A. 9, 5. (Se Pín^i. Ilw Hipxffop 
ioHtiíěip. Terent. Gontra stimulům calcitrar^.) 

Nikdo nemAie dvéma pánům slov^itt Č. ^^^ Qlk. JHibi jt^i 
dvem gosponom služiti, nijednomm nemíre vhoditi. JLuk. 16, 13. 

Žádný prorok není vzácen, ve vifati ařté. C- — A Ha 
p04nHt HHKTO upopoKOiTi He óuBMTh. Luk. 4, 24 a j. 

Jak kdo měří , tak se mu odměřuje. Č. — DLuL S ka- 
kejtt měru ty měriš, s takeju bužo tebe zasej siěrjene. Mař. 4, 24. 

Kdo meč bére, ten od meče schásí. — Kíqí se s meAiAi 
rád obchodí, ten ^ od meče čf^to sobodL— čím. kdo zaobácí, 

2* 



wáfns&b. Mal.26, 52: 

Kam pán chce , tan slúba jde. — Fán velí , sluha musí. 
Č. Luk. T, 8. 

Království ddiené brto se rospadne. Č. -^ H Ame uap- 
CTBO pa34Í^HTCfl, BCKopt pasopHTCfl. Hat. 12, 25. 

Ne toidKch, 60 jde do úst, ale co 2 úst vychází. Č. 
Mát 15, 11. Mar.7, 15. 

Čím h*dce jest přeplněno/ tím ústa přetékají. Č. Luk. \ 
45 a j. 

Když slepý' slepého vodí, oba vjámn upadnou. Slepý 
slepého vůdce, oba do jámy. Č, — S. Aro c^naoii cíiliiiiia 
B04H, oĎa^sa he- 7 my nacTH.— - Ch. Kad slepec slepca vodí, 
T jamu obbdva opadů. — R. C^innA c^tnoMy ne soxcaTatt. 
Mat. 15, 15 áj. 

Blázna by v stoupě zopíchal, jiný nebude. Př. 27, 22. 

SIíb^Mí za přítele, utrápí tě nepřítel, d— R. 3a 4pyrá 
nopjrqflmLCfl, orB ne^pyra noMy^^mbCH. Př. 6, 1. 

Kdo nepracuje, a( nejí. Č. — II. Kol neée dělati, náj 
nejé. 2 Thes. 3, 10. 

Hódén jest dělník mzdy své. Luk. 10, 7. 

Ptáci nesejí, aniž oři, a předce sytí žijí. R. UthiiiiiI ne 
ctiorb, ne opioTB, a cutu ;RHByTX. Mat. 6, 26. 

Ne všelikému slovu véK ČJ — jff. He scHKOHy cjiyxy 
Btpb. Eccl. 19, 16. 

Víno obveseluje srdce lidská. C. — S. Bhho ysecejiflBa 
cp4iia qoseqecKa. Ž. 103, 15. * 

Komáry cediti , a velbloudy požírati. Č. Mat; 23, 24. 
CPoCet biblických přísloví mohlť by ovšem jeSté více rozhojněn 
býti; mý však na tomto skrovném uvedení toliko některých 
mezi lidem nejběžnějších přestáváme.) 



éert jako- ďábel , oba jsla íerna (oba jsou ěemf)- (5. 
Říká se též o dfou osdbách^ jež sobě ve špatnostech nic ne- 
oddají. — Á ÚÁBWb 4oprB na absboji*. 



«1 

« Vezmi čert ďábla, obou nim netřeba, ff* BosbiiH nofvh 
MkfOtOAeif a o6a He Ha4o6Hii. 

Ďábel opice boží. C. 

Čert vždy* musí svou králku provésti. Č. . ' - 
. čert do vody, a bubliny z vody. R. Bci. 6tcu wh boaj, 
a nysiiipbA Bsepxi. (V.. Právo.) 

Není tak hrozný čert, jak ho maluji. C. — P. líie lak 
diabef (lew) straszny, jak go malujq. Mr. He laKHft qopix 
(4H4i>K0) CTpamHUft, HKb MajiíoiOTB. (Bývá však toto přísloví 
nejvíce odpovědí na nevčasné hrozby, anebo pří o%tfíbáirf před 
nějakým nebezpečným podnikáním.) 

Mnoho má čert sily, ale málo zvůle: R. GH^efl-B- lopn — 
(MHOro j;qopTa cflíjm), 4a BO^H emy hítb. 

Chlubil se čert^ že všechen svět opanuje, a bůh ihu ani 
ntd sviní vůle nedal. R. XBajra^ca 4oprb B<^eio BcejieiiHOio 
oĎ^aiaTb, a 6oti> emy h Ha4^ cBHR&eio bojih ho 43^1. 

Čert nikdy nespL Č— Čert nespí,- a lidi svodí. Ch. Vrag 
ne spi. R. BoporB (^opn.) ne 4péM^eT'B. Mr. Hofň ne cnnib, 
rait 410411 CBO^Tb: (Buď opatm,* všude na tě pokušení čeká.) 

Říkaje - amen čerta nezapiidíš. R. ÁHHHeBTb ótca • fo 
i6T6y4emB. 

Čert se kadidla nebojí. Mr, Hopii 4a4aHy ho óohtchí 
• Ďábel se sám o boží muky rozbije. R Samosi§ zfe 
(diabel) o božé| m^k^ rozbije. 

Ďábel i horami klátí, a lidmi jak vMlkom (chvojQ třese. 
Ré J^btafojn, R ropaMH Kaqaerx, a jii64bini qro BinmcoirB rpaceTi. 

Volno čertu vé sv^cb bahnáefa orati. R. Bojieho qopiy 

BX CBOOMl ČO^OTÍ OpaTb. * 

Čert )KÍk^ganíotách nejvíc uloví/ '(Člověk o samotě, na 
poušti, v klášteře žijící více pokišéní mívá*, než kdo roé!ti 
lidmi živ jest;) Také taktd se praUfř Zloděj vflftčéRíei, a čert 
f<^ samotách nejvie -uloví. (^. 

Kde jsi chodil, satane? „Svět Jleni avodil,' můj paift^ 
P..K9dyé bywal, szatanie? nZwodzilem iwiil, mój paníe.^ 

čert ze sítí piští, a z houští střelu pouští. (Staročeského 
přísloví tohoto ze 16. /století jaký vlastně, un^s^ jest, s jistotou 



wůM nemohu Snad 6lov«n Mí naráží se na jydo^l, a hénilfm 
hujnosl bohatství se míní ? — Též toto niské nejasno ; Mofftk 
Mopra Hameji bi poroanaHOni pff4y. (čert čerta našel t roho* 
žových kotcích.) • 

Čarl mé mnobo cukro, a proto i hřích činí sladkýn. Č. 

Čím kdo pěknější, tím čertu milejší. Č. 

Kde tfábei Tíce nemůže, aspoň zasmradí; Č. 



Cinm&t T prostřední míře stojí. (7.*) 

Ctnost nezáleží v sloyech, alebrž v počestném jednání. 
A. JMtOAÍtJ94h cocrearB ne bi cjiosaxi, a bi qeemixi 
jAMXb. — P. Z ucsynjiiu, níe z slow dobrego poznaj^. 

Ctnoaf le s čiavikem nerodí , náhodou se nenahodí , kdo 
ji hMá, v ni vhodí. F. Cnota sif s czlekiem nierodzi , tr«* 
funkiem sif nienagodzii kto jéj szuka, w ni^ ugodzi. 

Ctnost neiéfaá na peci. P. Cnota nie na piecu lega. 

Co přichází bez těžkosti, už to nemůž býti ctnoaU. 
CKd# není protivníka, tu není boje, aniž vítězství. Časem člo«- 
veka ncipravosti samy ostaviyí, a ne on nepravostí; i nepřestává 
proto činiti zlé, že zlobu nenávidí, ale že k činění už aily 
nestáčejí.) Č. 

Ctnost těžkostí se neleká, a v protivenstvích neheká. 
P. Cnota trudnoáci si§ nielf ka , i w przeciwnaádach niestfka. 

Ke otn#fti třjriia i od dítěte dej se vésti. Č. 

Otnoiit aflu f řiOmáM* K. 4o6po4ÍTe4B Bpeo40iÍBa#Ti CMf. 

Nejkrásněji hostí razum se ctností. P. Gdzie rozum 
s cnotq, dobry sklade 

Koanp b^ ^twóstt jako meč v rtikou Iflanáho. P. Bozum 
iHMí cni^ w^ci.w r^kn izalonego. 

Ctnmi WHiní |l0fyi^)e. P. Cnota nank^ pnsechoéf i. 

Příklad lépe nežli ústa ctností vynčnje. S. 4o$j^4l^Ta* 
wfmApemk Ó^ck .apro y craa ^ce jip. « 

Otnofll «iejénižií zboží. M. 4o6p6iÍTajib acaro jsopomlb. 



*) Laf In iMdid ▼iHBf. 



m 

Ctnoif néjlepli urMénosl. >. Cnota najwspaniilsse 8«h- 
obttetwo. i?. 4o6po4tTejii> KlittJiyqBiee mjiiixetcTBO. 

Hodnost a úřad poroačeni malé, a etnofil oelé. P, Godnoáé 
i tBnqá catecenie mafe, a cnota café. 

Ctnost a péknost jest milá speleénost. Ó. 

Ctnosf a krása velmi spolu svědčí, ale řídko bývaji^ Ů. 

Ctnosf se poctou rezméhá, a tresl dobu přemáhá. 
R. no<iTeHÍen éAvnoch AoépojuhTěÁh Boapacraer^, t 94061^ 
mmiaaHÍeHi ic^eaaerb. 

Čím Tíce otnosf chválena bývá , tím vAtU arAst t pefl» 
přijímá. Č. • 

Za itéstím sláva, za ctnoeití chvála. «é. 

Ctnost sama se chválí. C. 

Ctnost jako havíř, zlata dobývá, a za seb<m lampióku 
mívá. (Ač sama blyštéti nežádá , však přeioe ji oslava ne- 
mine.) Č. 

Ctnosf se závistí chodí. Č.*} 

Každá ctnosf má svého hánce. Č. 

Kdo ctnost nenávidí, a však přede ji vMí (a ui to mu 
pokuta). P. Kto cnot^ nienawidzi, przeeiež en^ widzi. 

Nedbá nic srdce ctnostné na lidské řeéí zlostné. F. Niedba- 
nic serce cňotliwe na mowy ludzkíe zleéiiwe. 

Ctnosf á štěstí zřídka v jedné kospdéé tráví. Č. 

Skryté štěstí za ctnostnými choéí. P. Skryte szczficie 
za cnotlivrymi chodzi. 

Milejší ctnost s chudobou, nežli hřích s ozdobou. &. 

Lepšf ctnést ve blátě, nežli hMch ve zlatě. P. Lepsza 
cnota we blocie, niž niecnota we zlo^. 

Ctnost nestonává. Nemoc ctností nevadí. P. Cňota nie- 
dioruje. Choroba cnocie niewadzi. 

Poctivost trvá na věčnost. — S poctivostí nejdál se 
dojde. Č. — Kír. Kar je pošteno, nardalje tetrpí. 

Kdo poctivost jednoo ztratí, tomu sé víe nenavrátí. Č. 

(Hň dobře, a bude dobře« Mr. 4o6pe p06i, 4o6pe 1 ' 
éjAB. — čiA dobře, a dobrého nad^j se. B. A^mŠ 4o6pO| 



-rr 



Laf. NQnqitam viitiiteNi dcneril Invúlia. 



í 

^ 



a 9/m 4o6pa« — čiň jen dobře i. lepiiho ue dočk^^ S. Ko 
4o6po qRHH, 6oji 4oqeKa^ a ko sjo whh, ropě 40«ieKa. (Srovnej 
též pozdější články: Dobrý a slý. Svédomi) 

Dobfe čiň, co můžeš, od toho se nikdy neroznemůžeš. * 

R* 4o6pO TBOpS CKOARO MOlKOmb , OTX TOFO HEKOF^a HO 3a- 

Hevoxcemb. 

. V dobrém skutku nebraň, sám k tomu si příraň. B. 4o6po 
AÍ^aT& le Mimaň, 4& m can ki> Tony nocatniaft. 

Učiniv dobré nelituj; učiniv zlé vždy 4se strachuj. S. Ywvul 
4o6po, ae Kaft ce; y^iiHH 340, na^aft ce. i?. C4ÍuuiBnui 4o6po 
ne Kaňcfl. P. Coá uczynil dobrego, niežaluj nigdy tego. 

S dobrými skutky dpl>ře se žije. Č. -^ B. C% AOéfowb 
»HTb xopomo. 

Kdo dobré činí, tomi( zlé neškodí. A Kro 4o6poe tbophti, 
Toro 8J0 ae Bpe4in"B. 

Dobře-li činíš, sebe obveselíš. B. 4o6poe coTBopsuib, 
ce6fl yBece^mnb. 

Ctnostného vlastí jest celý svét. P. Wszystek éwiat 
ojczyzna cnotliwego. 

Jiné jest od zlého upustiti, a jiné za dobré se vzíti* 
P. Jinsza przestaó žle czynié; jinsza p.oczqč ozynič dobrze. 

Po dobrém skutku vrz kon^^y^i^^yodu. (Ani zpomínej, 
ani se chlub.) Mr. dpoÓHBnm ^Q0po9 xíáOj lai mfW y BO^y. 
S. Hhhh 4o6po, na y B04y 6aSH* 

Čistota vede k bohu člověka. B. ^iCTOTa «e4optica mb 
6ory npHBOAHTX. 

' Dobré srdce nehezké tváři krásy pfídává* B, Xy^oíl poacl 
4o6poe cep4ae Kpacu upiuaeTi. . , ,. 

Pékná duše, pěkoé télo. Č. 



Hřích ďáblu smích. Č. 

Čert za vlásek lapne^. a .pazourem drží. Č. . . ■,: 

Hříchovté-.rpO' lidech jakoí dým ^0 hh^vni se vlekou a 
táhnou: Č. ■, . 

Dlouhý život, mnoho, hříohův^ &. 

Malé hříchy hryzeme, velké oblp polykápie. P. Male 



winy gfryziemy, wieHóe calkíem polykamy. (Sroir^ K0iiiáry ce- 
dirae a velbloudy polykáme.) 

. Strašidla v poli stoji, a vrabd proso zobajf. (Art peklem 
od hřichŮY odhrozítí nelzeO P. Straszydla stoj^, wrobla proso 

Kde hříšníkův mnoho, těžko karaf koho. P. Gdaio grze« 
sz%cych wiele, tradno karač ámiele. 

Hřích miluje tmu. P. Grzech skrytoáci szuka. Gr^eali 
ciemnoéč lubi. 

Co jest s šeptem, to jest s čertem. Č. .' ^ 

Jednou v roce i to v oce. (Ač kdo málokdy co wnále- 
lítého páše, i ^to povésti jeho škodí.) Č. 

Největší hHchové jsou ti, o nichž dobří ani věfítí m^ 
chtí. C. — P. Grzecby wielkie do wierzenia trudné. 

Někdo kyselky jedl, a někoho laskominy napadly* ^^* 
Xto keicjihuh nolBi, a Koro ocKOMa nana^a. Podobno ono 
vjHsměr Oleové jablka hryzli, a synům laskominy. .(V čem 
otec provinil, dítky druhdy za to odbývati musejí:) 

Yšickni jsme z krve a z masa, CA. Ysi smo z kérvi i 
mesa. R, Bel Hhhu Hai f^hil (Každý Mina — hliná. Ifru 
Y0 «lově my a JHma.) 

Každý svou kozu dře. Ch, Ysaki svu kozu der^;. (Každý 
má nějaké vady a hřichy.) A Y Bcnaaro cboM KOiéirb. 

Oko nic neproviní, když sejmysl nepříčiní. P. Oko mc 
aieprzewini, gdy sif nryál nieprzyozyní. 

K cizím hříchfim ostrovidové oči máme, ale na své jako 
krtkové pohlídáme. Č. ' . 

Dvakrát křeši, kdo ae hříchem honosí., ť. Dwakroó 
grzeszy, kto si§ grzechu niewstydzi. S. Ko cé ilfhtaumMjm^ 
jOUinyn Jfiasai**') 

Milé zlého počátky , leč konto žalostný. Č: > .. 

Jak s^ zhyzdíš jednou vadouj mmfYjei se žádiKMi yrjoioméé 

Nic není nad btieh sli^dšího,^a túe< nei^Md něj hořčej-- 
Mio. & Hurra citi^e 04'B rplxa, a mmixa rofWiiiOAfb Bftn..' 



*) Geminai peccatom, qsem delidi nón .pndet. Syrui^ 



HNeh ilaftý, • Aoték padkf. Ř. rpftn CjiMoms a ^artN* 

Kolik chati» tolik hHcbAv. jfr. Cinu»Mi emivy, Mtejnni 
I rptat. 

Hřích samýSlený Smakuje, a spáchaný katuje. P. IhwiA 
laniyilany amakuje, a pojpeliiiony kaittjow 

Co télo libo, doSi žeL Č. — ^. Co eia(o lofci, to iwitHi 

ffiíSné alaati yedoo k propastí. R. rplu Jiiaéeani ao- 
BOjun 40 6e34HU. 

Wích dobrovolný, pokvty hodný. P. Greech dokrowolny, 
karanía godny. — Hřích mimorolný, prottilmrtí hodný. F. ChrsefAr 
■ad wol) odpnsKosenia godny. 

Za hříchofli pokuta v patách bftif. 6. 

Ifftfatf radoat plodt ialost. ě. 

Starý hHch 4Sbá novou hanbo. é. 

Nabqe ani tak řemen, jako starý hřích. M. Be lepna 
óierB, crapoi rplxi. 

Hřfehy mladosti kára hth na staré kostL R Ortechy 
nibdoáci karze pan bóg na staré koM. 

Více muk na duSi nei na tělo. & — P. lete dvacne 
wi^kaze, niž deleane. 

HHch více trápí dnii než nemoc Ulo. F. Sržedi harzidf 
trápí daszf nit choroba dalo. 

Bláto líbí se svini. (O tieb , kdot^ do hřfehu jako mif^é 
do bláta lezou.) Č. 

Každý hřích svou výmluvu má. Č. 

Petr na Pavla , a Pavel na Havla. (Hailý epe rád vinn 
na jittdho.) Ů. 

Nekoupím tak draho toho, čehož bych litewl mehe. Š. 

I>pe ti jéat^ftmtif hlavu, nežli ohřelili (hMchem zprzniti) 
dali. S. fi»j* va a aaryén wí many, aero eao» orplnmi Mjmy. 

Ráj na Maim východě, a my sadíme při hříšné vodě. 
/LHtl na jArwtí9í% aocrort, a m cuMfn aa Bnnmfi sotoá. 




ff 

I sratf jsou hřešili, jen že se odhřeiilí. 5. H cbcth cy 
rptimuH, na cy ce onevh cseTiuiH. 

Lépe se jednoo zardíti (studem), nežli stokrát blednouti 
(strachem). 8, BojA ce e4an nyr& aaiips^tmiTH , nero cto 

Lép9 se krátce styděti, n^ž dlouho želeti. Č. 

Po^ú $^ napravil, kdo uffímtA lituje. P. Doič sif po- 

ktQ szczerze žaluje. 
Kdo se hříchu STého kaje, za pokutu se mu kkfté. 
P. Kto si9 grzechu swego kaje, za karanie mu to 8Í9 stáje. 

Odvytati hHohu nejlepii pokání. Č. 

Hříchu poanáÉf, z něho povstání; hříchu vfznání, jeh« 
zahlazení. P. Grzechu poznanie*, z niego powstanie ; grzeehu 
^jštiŘ^ŘMáé , jego SMigfÉdzenie. *) 

Hotové zdraví, kdo nemoc poví. P. Gotowe zdrowie, klo 
tkérobif ^wfe. — Choroba poznaná zleczysta. 

Tajenou ránu tiiko léčiti. A SaKparyt) pany jA^aň 

my^io. 

^ fésdé po ÉAfti pokání činili. Č. -^ C&. Késno se je po 
MftifHi M gfehe kajali. fo smérti késno se jeialuvali. (Posdé 
bycha honiti.) 

*) AngL Confetsion of a faaU makes half amends for it 



retssotafitt 



I 
* ( 



n. 

Dobré — • zl^. TtítKé napraveni zlého. Spolek 

— stejné rádo k mtejnénmi. Pofcrytotiri — les€ 

— podvod. Dobročinnost — dar. Tděčnost — 
nevdék. Iiakomstvi— Uehva— sobeetvi. HEar- 

notratnost. Mespravedllvé Jměni nestftlé. 

Dobré s dobrým, a zlé samo. F. Dobra s dobrým, a ale 
Mmo. (Smysl jest ten , že dobré dobrému nikdy neodporuje 
a se nepříéi, ale zlé hned samo sobě.) 

Dobrý neučiní než dobře. Dobrý dlověk každému se 
uliti dá. á 

Dobrý-lí Sáva, dobrá i jeho sláva. R. Aoópony CaBt 
jDÓpaa H Cgiaiia. Ur. flKUft Casa, raKa éuy h c^aaa. 

Dobrý člověk se neleká^ když šibenici vidí. P.. Dobf*f 
cilowiek nietrwQžy sí^, kiedy szuhíenicf widzi.— Nemile zlo- 
ději patřiti na fiibenki. P. Nie 'milo zlodziejowi na seubieniof 
patrzyč. 

Dobrého neboj se a zlého varuj se. A 4o6paro ae óoftca 
a xy4aro ne TsopH. 

Kdo dobré činí, lepSího se dočeká. //. Tko dobro čini, 
bolje dočeká. Viz též str. 24. 

Z dobrých skutkův netřeba se káti. S. Ko 4o6po quau, 
aeke ce ^aaTH. 

Čím se činí dobré více, k tomu vždy přibývá chtíče; Č. 

Dlouho býti dobrému pracné jest. Č. 

Dobrý čím povýšenější, tím lidu milejší. R. KoTopHM 
4o6px 3HaTH0ft, TOTX bcIhi MOAJOn npíflTHOft. 

Dobrota srdce jímá, násilím se nic neujímá. Č. 

Těžko jest dobro vídati, ale snadno poznati. 8. TeacRO 
e 4o6po Bi4tTi, a ^acao ra e noaaaTH. 

Dobré nad zlým vítězí. R. 4o6po xy^o nepeiioaeen. 

Pléva zrna nepotlačí. Č. 



Zlé slýn 9e ttffi a dobré dobrým pHbýrá. JL Jbixoe 
MMXMWh móuBnořťb a Ao6po6 AOÓpím lanDann. 

Zvykej dobrému, tak zlé na myiI nepřijde. A 7«cb 
MOůpoiĚjj rarb xy^oe la yvi ho 'nol4er&. 

. Každý dobrý může lepSf býti* Č. 

Dobrému Tšude dobře. P. Dobrému wazfdy dobne. 
It. 4o6po]iy Bea^i 4o6po. 

V poli pšenice co rok se rodí, a dobrý čiovék vždycky 
(vSude^ se hodí. R. Bi uoáí mnéHHua ro4on poAKTca, a 
AOépoS qe^OBliTb Bcer^a nparo/prrcfl. 

. Dobré se daleko slyií, a slé ještě dále. P. Dobré daleko 
slychaé, a zle jeszcze daléj. S. 3ao ce abíjA Hje nero 4o6po. 
^oéapi rjiaci Aa^ieKO lAOy a aao iomi ^ait. CA. Dobromu je 
daleko glas, zločestomu joS dalje. —r Dobré skutky bludné 
tikoií, a zlé zvoní. Hak 4o6pu A^b^ oqrMHO xoAfln, a am 

43B0H10rB flKb 43B0HH. 

Spíše se zlá novina potvrdí nežli dobrá. F. Rychléj si; 
dobra nowina nižli zlá odmieni. 

Dobré se rádo zamlčí, a zlé rozhlásí. R. 4o6poe ckoa- 

QITOfl, a JJAO^ MOjOHTCfl. 

Od dobrého ae rédoulže, a k zlému přilže. 

Dobré se pomní dlouho, a zlé ještS déle. Č. -— P. Dlugo 
si§ dobré pamifta, a zfe dfužéj. HaL 4o6pe aobto ca navarae, 
é xms» me AOBme. 

Dobré ae snadno, zapomíná, a zlé dlouho zpominá. 
R. 4o6poe cRopo aaóUBacTca, a xyAoe aojito nomuiTca. 8. 
4acH0 ce 4o6po aa6opaBa, aji 340 MyqHO. 4o6po ce Ópso 
BaÓopaBH. 

Kdo mě loni bil, ten i dnes mi není mil. 8. Kom Me e 
nue 6io, Bi Aanaci m aie lio. 

Dobru dobrá i paměf. R. Aoófomy AOĎpafl h naMflTB. 

Přátelské služby si připomínej, na křivdy zapomínej. 
R. Afy^^y noMHH, a sjíoóy saĎUBaft. P. Kto faskaw, niezapo- 
minaj, kto nie laskaw, niespominaj. 

Dobré se samo děkuje. P. Dobré sí§ samo dzi^kuje. 



•. Dobré itno 86 dnráli 6.^^ AiL Jloép# cmo ex JMJom^ 
a a^oe noxBajH larojHO. & 4o6po ca cavo Mja 
Na dobrou koupi netřeba kupcův pobkelL Č. *> 
Dobrý kůň i ▼ koníci (na maiUlaU) kivoe nigde, Č^ — 
S. 4o6ap'b ce kohb i y niTajui m^e. 

Dobré víno i bez víchy (věnce) vypijí. Č. — P. Ná dobře 
wino wiechy níe potrzeba. Bal Fao Ao6pe nno, ho rpeia 

i BÍXH.*») 

K dobré studánce ušlapaná ceatiéka. Bai. Jiffl AOÓpoH 
apunui crexKa y^onraHa. 

Zlato zlatníka najde. Č. — 8. S^ary fce ce kjwálffůÁ MÉt. 

Pozná se zlato i na hnojišti. A. Smrts ao40to É Éá rp«s«. 
S. 3ia ce s^aro ■ y l^yópery. 

Dobrý malíř nápisu neklade, Spatný iMSf. P. Hálart dtfbřy 
napfsu niekfadzie, zfy musi. 

Dobro mílo odkudkoliv. *- Mít statek jakýkAlW.— M|f< 
dobro odkudkoliv. (?.♦♦♦) 

Dobré i ve snách bezko. R. 4odpo m ao crt xopoao. 

Při dobrém se nikdy nesteskne. tál /to(tpe maojdt iié 
yK]r«arrcfl. A. Maoro 4o6pa ae Ha^OKy^it^. 

Má-li medvěd med , ví kam s niiti. €!l. Ako ihedvvld títňk 
meda, ima ga i kam děti. (Dobrému se vždý míjdé niKtÉto.) 

Dobrého po málu. Č. — Oakr se nejídá ptiNNi hrstí. 
P. Nie garicii cukier jeda^. 

Dobré dobrým se nikdy nezkazí. — DobrA# ^lepIMMfc ě. 

Kdo chce užívati sladkého , musí prvé ohosM ttjfielého 
<kořkého). Č.f) 

Kdo se dobrým posmívá, boha mi ie ^fffpfwí. Pi Me 
z dobrých szydzi, tym sif bdg brzydzi. 



••• 



*) AngL Good ware makes quick market. Něm, ^Mt 0a«ac mAiu|Í |I|| 

felbfl. 
*) Zol. Vino vendibíli suspensa hedera non opns. Syru$. Sp, Él Tino, 

qne es Imeno, no ha menester pregonero. Fr; Aa k^ ctil ne ftim 

point de bonchon. AngL Good wine needs no bu^b. 
) Šp. Ven^ el bien y venga por do quisier. 
f ) Án§L No man better knowa wbat good is, than he lhát httk endu- 

red evil. 



Dobrý človlk bno §m.šiiUije, & Jk^tšfm \ i > h t fci» Mopo ca 
.piasajm. .... ... 

I d^d^rý é«00a pláče a zlý tkáto. A. ^ 406pot«peBekMnk 
04aHerB a xjr40ft cKa^ierb. 

Dobrý i po sucbé Urea lyje, a jdý asi aiaaa Mzažije. 
A A^6fomy ofXíqfh aa flojuay, a ajoiiy ■ Mffcioo ae tapom. 

Lépe jeai u dobrého slottlili^ neili u sdého ae rodUi. 
S. Bo^an y Aoópn iiaopan, aero y aja ce po^an. 

1 dobroty pokoj , á » dého ziako aiuka. B. 4o6poTa 
aoKOft» a iiparaibOTao jiOMI MoAaa. 



Ué aamo ae iiAL & 3jo oo cáiio yw. *} 

Na alé netřeba oýalra. P. Na zle aodalrza nie lpaeba« 

4. Ha rpix% naoTopa mim. 

Zlé anáU není zlé; ale zlé poznati a tak Činiti «lé jest. & 
Na dobré téžko o klnsáka, a na zié rycbloiinek hnti (a 
,joat. P. Do dobfigo tradno o^kiusaka, a de zlego jedno- 
ehodniczek jak tu byl. 

. Sé. zlému rakn podiva. Č. --> Zlé ze zlého se snnje. 

5. Cae ce 64ho 340 flae» Apyrora cbjb. 

Kdo cheo teda umoftti , po hlaTě ho annai bíti. CA. Ki . 
ée kaču umořiti, po glavi ju mora biti. (V podátkn zié došití.) 

Ta mjFiha ni lapena (ztaacena), a kterou kočka pohrivá. Č. 

Z mnoha zlého vol menSi; Ch. Zaied vide zlih ZMnle 
•♦knrtije. . 

Dost pelyAkai lurstka ke zkaleni nápoje bečky. P. Dosfč 
IpuBáoi .píolaMi na.#ppiawiaana beczki napoju. (Malé zlé druhdy 
velké dobré luizí.) 

Neni nic tak zlého, aby se neobrátilo ndkdy v něco 
díobrého^ Ú: . 

Křivého dřivi Chiivefc) v lese nejvice; HaL Kpnero 
^apeaa .«a jící aaftéMAune. 

Od kozla ani srsti , ani mléka. R. On kozja n ■epctn, 
as H040Ka. 



> i _ 



*, Atigl. That wbich is^i 10 iaon ieariH. 



o 



Od T4My.po6lUtoi.ined, od kada jod. 6. 

Za čím jdei , to najdeS. Za zlým-Ií pi^dei , ilé - tihé 
MJdM; R. 8a qrftn noiAona , to ■ laiAomb. 8a xjr4Hn 
DoftAoniB, xyAoe h HatUeniB. 

Kdo tobě zlý, komu dobrý ^ Č. — P. Klo konm lepszym, 

fdf Mbio zly ? i?. HiOHy ae Hoserb óim 64ar& , kto ceM 

•OA. Ch. Kóji je sebi zločei t, koma bode dober ? *) — Zvláilé 

na lakomce míří ; jinak též břichopáskům býyá v ústech. '" 

. . Dej zlému pokoj, dá( dva. P. Daj zlemu pokoj, daé dwa. 

Nepřivolávej vlka z lesa. P. Niewywof oj wilka z lasu. 

Nepiš čerta na stěně, sám se on namaluje. Č.**') Zlého 
nechej na pokoji ; dasem a místem nepříhodným Šaškovati ne- 
bezpečno.. P.Niemalujdiabla na écienie, byé síf nieprzyénil. 

Nezkoušej toho, co má ocas černý (co zlý konec bére). €. 

Nehraj kočko uhlem; tlapku si spálíš. R. He arpaH Komza 
yrjevz ; jany oĎoxacemB. 

Bodláku nemačkej, sic úkole. R. BoAJiaRa ne THCtn, 
yKO^eri. 

Nechf hada jak držíš, vždy zlé sobé utržíš. R. Ckojilko 
3iitK) HH Aep»caTB, a 6I4U otw hoh »4an. 

Vlk i nemocný stačí na ovci. R. BojUTB h 6o;ibHOt 
Ol (Niuel ynpaBiTca. 

. Zlého se. straň a jak hada chraA. R. AjiM^o 6jiío4Hcii 
■ lan airba óopemca. ^ 

Pijavka nechytá se vředu. R, IliHBRa spe^a ae nnerMl. 
(popouštěti se v rozepři se zlými a s luzou.) 

Do řídkého bláta neházej kamenem. Blh. Bi pi^OKi Kajft. 
HO XBipjiflM aaioncB. 

Kdo ; se s chámem nespadí^ divákům jen smích tropí. 
Kdo se s chlapem hádá^ lidem v posměch se dává. Č. — 
Rm Oh CMepAOMi épaHHTbCA, jaoAeŘ uacirbmHTbA 

Dobrý pes lepší než zlý člověk; Bal. 4o6puÍ neeib 
iQ^wit aK'B' zjsaA ^ojiobIki. 

*) Lat, Qai sibi malus (neqaam), cni bonus? Fr. A nnl ne pent etre 
ami, qai de soí méme est ennemi. 

**) Ném, IKale ben aieufel ni#t auf Me ©aat. 



íT, 



j se éerta, ale dého člověka. Ur. He 6ttcii qopra, 
a AHxoro qojiOBtKa. 

Čerta křížem, srmé kyjem se zbayfS, ale ničím zlého 
člorSfca. R. Ot% ^pra KpecroMi, on cBHHbH neeron, a oti 
jmaro ^ejrostKa hh^vi ho 0T0lt4emt». 

Voda a zloba nemá stám'. S. 6040 h s^oóe Hmca4^ neké 
nocTaTH. 

Zlý a nepravý se vodili, a oba se v jámu svalili, i?. Sjíoft 
cx ^yKasun boahJiicb, 4a 06a bi HMy sBajouHCb. 

Kdo zlé strojí, nech se zlého bojí. //. Ki zlo goji, zla 
se nek boji. — Zlé dilo zle se platí. P. Zla robota žle sif 
placi. 

Co zlé, láme se ve dvé. R. XyAoe Bcer4a jiohhtca B^aoe. 

Samo se zlé stluče. Sama zloba každého na káry vezme. 
P. Samo sif %le stlucze. Sama niecnola každego skarze. 

Červivá jablka s stromu letí. Č. 

Zlému člověku ukrátí bfih věku^ R. Sáouy qe^iOBtxy ne 
npi6aBHn 6orB Blxy. 

Zlé zlým se zahání. P. Zlým zlego zbyó. R. Amxoe jih- 
xmn H86uBaioT>. 8. 3ao ce s^uitb feepa. //. čayao čavla izbija. 
(Klín se klínem vyhání.) 

Zlého člověka tresce bůh skrze horSího. P. Zlego czlo- 
wieka karze bóg przez gorszego. 

Kat s^ lidmi, a( se nebudou tebou^ kázati. •^ Zbožný se 
lidmi káže, a hubený sám sebou. (X 

Vlk koií platí. 5. KypiKi RoiRon Ojialia. 

Koukol se masí s kořenem vypletl 8. I^yROjb sajia h3i 
Koplilui unynaTi. 

Zlá jiskra i pole (dům) spálí , i sama znikne. Mr, 9mí 
■capa B no4e cna^iTb, h caia cjnsHe. 

Zlý, člověk když sám hyne, rád by celý svět zahubil. 
P. Zly caiowieh rad by wszystkich agubil, gdy sam giňie. 
Anebo : Kiedy zlodzieja wieszaj), rad by žeby s nim wszyst- 
kich powieszano. 

Psota nejdéle trvá. C\ 

3 



Zlé bfli aejplennéjlí. Ó. — f. Zle xiele lajlepiéj 819 

knewL 

Zlý peníz nepohyae. Hal. Sáuř niHflSb ue nonae.. 

Mráz kopřivu nespálí. Č. — Ch. Kopřiva ne pozebo* 
Kr. Kropiva nigdar ne pozebe.*) — Hrom do kopřiv nebyis. 
8. Hefee rpon y KonpHse. Ch. Neče střela v kopřivu. Neée 
v kopřivu tresnutí. — Zlé býlí nebrzo v zem lehne. R. Aaxoe 
zeJSbe HO CKopo 00^4071 bi aeMjno. — A zase : By nebyl mráz 
na kopřivy, byl by ten neplech věčné živý. P. By nie mrdz 
na zfe pokrzywy, byl by ten chwast wiecznie žywy. /?. áuxsl 
RponHBa, a loposi noryó^fleri. 

Koho má čert vzíti, netřeba ho klíti. Č. 

Co má viseli, neutone. Co má viseti, neutopí se, a bý 
voda přes Šibenici běžela. Č. — P. Co ma wisieé, níeutonie. 
R. Koiy 6I1ITB noBlmeny, ae óutb yron^ieHy, 8. Ko ce e 3f 
aemajiá po4Ío, nebe yTOHyin. Ch. Kaj na veSala sudí, neée 
se vtopiti. ♦♦) 

Koho pán bůh pro ptáky chová, na tom si r}by nepo- 
chutnají. P. Kogo pan bóg ptakom obiecat, w tém ryby nfe^ 
zagustuj^. 

Porodila iňáma — Skoda, že hned nevzala Jáma. R. VoAtua 
Hana, 4a »a^b qro ne npaépajia HMa. Mr. Bpo4H4a laiia, ra ne 
npiHH^ia i flia. 

Dobrá to byla hlava — sláva bohu , že ji země vzala« 
R. 4o6pa 6u^a ro^oBa, 4a ejiaBa Aory, qro seiua npntfpajia. 

Štika umřela, ale zuby ostaly (jsou ještě živy). P. Szczuka 
zdechla, ale zeby žostafy. R. IltyRa ynepaa, a zyůu ocfajiHCb 
(4a 3y6u «iiBu). Překrásný obraz I ačtě zlý člověk — tyran 
dávno umřel, neumřeli jsou s ním tolikéž skutkové a uatano- 
vettí jeho. 



^ Šp, Hierba malá no la empece la helada. Fr. A maaraiá* herhe Iř 

' felée ne nvit paa. Mauyaice : herbe crott toiyonrs. Nim. Unhavi 

9frbitbt ni^t 

**) Lat, Quem fáta pendere volunt, non mer^tur undis. Ángl. He Úhat 

Í8 born to be hanged, shaU nevěr be drowned. Ddií, ^in bmfneř 

ei, fcm íjángfí ffol. Ném, SBn« ffán^m foU, erfáitft nk^t. 



Zlosti kdo stťojí, švéda se bojí. á 

Tiijiiý ehAdce, tajný škůdce. Č: 

Zlého neJYíce^ ctnosf kole v oči. P. Zfyeh najbardziéj 
cnota kole w oczy. 

Zlý neví, čím se dobrý obchodí. Č. . 

Od myslí nepravých nečekej rad zdravých. R. B% mucahx^ 
aenpaBuxi ue trajěí cobítobii 34paB£ui. 

Chval psotu jak chceš, nebude nic nei -psota a nic 
dobrého. Č. 

Dobrým škodí, kdo zlým hoví. Č. -r- P. Kto asiym poblaža, 
dobrých uraža. B. 4o6puMi toti Bpe4HT'^ jkto djiuwb nmym^eTb, 
Anebo : Kro a^iui nonycKaerB, lorb caMi s^o TBopirr.i. P. Sobie 
szkodzí, klo zlego swobodzi. 

Kdo zlosynům promíjí, dobrých ubíjí. B. 3A0A'kň (Bopa) 
noMHJiOBaTb, 496paro noryÓiTb. 

Téžko berana s vlkem smířiti Č. 

Zlý s nešlechetným. se zná, a jeden druhým se dokládá. 
B. 3jíM erb jiyKaBUMi sHaioTCfl, 4a Apyri aa Apyra ccu^aioTca. 

Lotr mteto spálí, král ztíží je vystaví. P. Miasto zlo- 
czyAca spali, król go ledwo zbuduje. 

Kdyby po psí y41í bylo, žádné by klisny na světe ne- 
bylo* Anebo: Kdyby bylo po vůli psí, nezůstalo by, kobyly 
ve vsi. Č. — S. 4a e aa nacn tfo^uo, mi4t koha aé 6u 6uaq. 

U6iiiili cikána králem, a on nejprve svého otce laběsiL ^ 
S. Sanajio uiiraHHHy uapcTBo, na o61cio caora OTua. 

Kdo o nebe neatojí, pekla se nebojí. Ó. 



Pes jaký do chrámu , taký z chrámu. Č. ~ P; Jaki pÍM 
da koáciola, takí z koáciola. 

Jehla se stříbrem a zlatem zachází, a přede vždy bolu 
ostává. S. Hr^a apoai s^bto a cpe6po npo^aaa, naai cae 
ocrae rojia. 

Z vlka nebude orá^. Z vlka nebude beran , ani ze psa 
ohař. Nebude ze psa slanina, z vlka beranina. 6, — Hal. He 
6y4e 131 nca co^OHuna. 

Smaž hada jak chceš , nebude t něko úhoř. Č, 

3* 



M 

Ze zlé kůže nemůže hjtí dolirý koiidi. Ó. 

Vlkovi mluv : nebe I on suby vycdM na tebe. Ó. 

Rci vlka páteř, a on volí kosí mater. P. Mdw wilku 
pacierz, a on woli kozi^ macierz. 

Učí vlky páterům, a oni vždy k ovd. Č. — P. Mtfw wilku 
pacierz, a on: owca. 

Křti vlka, a vlk kudy do lesa. //• Kérsti vuka, a Tuk 
u gorn. — Křti čerta, a týž čert hledí a vodu. B. Th mpra 

KpeCTH^ a qopTl Bl B04y TÁňAUÍT^h. 

Když dábel byl nemocen, sliboval dobrým býti, a když 
pozdraven, dábel horší než prvé. Č. 

Voda úkropu není židSí. (Srnec o nenapravitelných lotíhích 
to přijímá.) Č. 

Kdo se po sobě nepoznává, pozná se po spolkv. Č. — 
Ck. Koi se po sebi nepozná, pozná se po pajdaíu. *) 

Kdo s zlými obcuje, za takového držán bývá. Č. 
Z jedné číSe pili, jedno též mluvili, fí. Hsi o4H0lt qapu 

BiaO mi^H, 04H0 rOBOpHJDI. 

To nebyla ovce , co s vlkem se procházela. R. Ta ne 
OBua , KOTopaH cb bo^omi nomjia. 

S kým jsi , takový jsi. — S kým obcujeS dopoledne, ta- 
kový jsi odpoledne. S. Ci laan ch, OHanift cn. Cx anirb ea 
jco ff04He, OHaidft ch no no^RC. 

S kým kdo postává, takým se stává. P. S jakim kto na- 
kládá, takim 8i§ stawa. 

Okolo močidla chodě neujdeS nádchy. Č, 

Od zlých spolkův hlava holívá. Kr. Po hudi továrSiji 
řada glava holi. 

Obcování snadno vdéje zlé i dobré obyčeje. P. Obco* 
wanie snadno daje zle i dobré obyczaje. — Jak zlým tak 
dobrým obcowanie (okazyja) czyni. 

S dobrými obcuj a zlých se varuj. Č. 

Co v ohni stojí , by železné bylo, rozpálí se. Ó. 

Za včelkou na med (v kvítí), a za ovadem na vřed (hnůj). 

*) LaL Nofcitur ex socio, qui non cognofcitur ex le. Piem, Dfune con 
chi ť vai, savr&i dfte 10 chf ť seg. 



R. 3a nqejiKOft 9% iieAon a sa vyqRon b% Hasoai. Anebo: 
Okoao nqe^KH Me40K'b, okojio mynm iuibosi, — Pavouk hledá 
jedu a Tčdka medu. P. Paj^k jadu sxuka, ale psxczola miodik 
(Též o téch užíváno , kteH rádi v řeči lapají a na poUéaky 
jiných číhají.) — Jediné viak o úmyslech v clnoati a dobrém 
utvrzených můž j^iiti přísloví následující: 

Slunce prochází i kalné mraky, a předce se nepokálí. 
S: CyHue npojiaan m xpoai Ka^naa licra, aji ce ne oxa^iH. 

Lépe jest v samotě býti , nežli spolek s zlými míti. Č. 

Jaký kdo sám jest, s takým rád obcuje. Č. 

Takový chlap, jaký tovařiS. Ó. 

Rovný rovného (druh druha) hledá. — Rovný se k rovné- 
mu hrne. (Svůj k svému rád se hrse.) — Naéel druh druha. 
Svůj svého našel. Č. -^ P. Równy s równym przystaje. 
S. Ham^a Cjnica npn^iKy. //• Jednak jednakomu drago se druzi. 

Doba k době^ rovní kcobě. Č, 

Svůj svého vždy zastane. Č. 

Rybák rybáka daleko na jezeru vidí. R. PudaKi pufiaiii 
AawieKO Bi irjiect bh4Hti. Mr» CtíŘ cbohmi ÓavvrB H34ajieBa. 

S jakým stáváS, takým ostáváS. Hal. 3x hkuhx npncTaemb, 
TaKinrb cairb ocraemb. 

Podobný podobnému se raduje. Č, — P. Równy z rdwne-- 
go 8Í9 weselí. R. UoAOóimŘ no4o6Haro jnoónn. CA. Spodoben 
spodobnomu se raduje. Anebo : Jednaki jednakomu rad. 
Blh. Rcaidjt oóuqa cmoBa^ kocto My upnula. BLuí. Kéždy je 
tam najradšo, džež ma runja svojeho.*) 

Svůj svého poznal, i na pivo pozval. Pod černým lesem 
potkal se čert s běsem. Bihr. Csoft CBOftro BoazaBi, h aa niiBO 
no3BaBi. — UoA^b qopHUH i Albcewb cnoTRaax ca qopri cx Óicem. 

S rovným nech se každý měří; jinak se mu zpronevěří Č. 
— Ck. S podobnoga si naj vsaki izbere; drugač se berzo 
znevere. 



*)^Ř» *t)/»oto9 éftotf 9^^* *t)^<or oiAot^ děl itěXáieí, Lai, Šimitis si- 
mfli f anděl. FUm. Ogni fimil ama 86 simil. íiém, 9ináj mtb gtridjf 
effettt fU) sem. ®iri# fa^i ^, gídd^ fintif fMjf^v 



S beranem ovce .do pára. R. Bapany napa oaua.*) 
Drb ae kůň s koněm, yůI s volem, a svině a sviní. 

Mr. Vemica (qyxaftca) anb ci RoaěMi, brii ci bo^omi, a 

o^mia Ch CBíHěH). /?. Tpica kohb c% ROHejn. 
Mošna lotra našla a svině pylel. Č. 
Hadr onuci vždy najde. Hadr onuci, kmet bábu pojal. C, 
MAže se hoditi ten sýr ktomu chlebu. Č. 

Jaký hrnec, taková poklička. Hodná poklička toho hrnečka. 
Hrnec pHhodnou pokličku našel. Dobře se ta poklička trefí 
k tomu hrnci, a sýr k chlebu atd. Č. **) 

Našla trkule mykuli. (Za trkání drbání.) Č. 

Klín tesaři tovařiší. R. KjinBrB n^oniHKy Tosapmii. 

Hatláček chce míti motláčka. Č. 

Trefil jonák na jonáka. — Trefil plštec na bubeníka. Č. 

Trefil kupec nía kramáře, a kramář na lháře. Č. 

Najde kovář uhlíře (a uhlff kováře). Č. 

Kůže kůži povolí (vyhoví). R. Ko«a Koaat caapoBHTi. 
(Kftže ke kůži přilehá.) 

Vrána vedle vrány sedá, jeden druhému roven hledá. (?.♦♦*} 

Podobného peH ptáci k sobě se táhnou. Č. 

Každý pták drží se hejna svého. //. Svaka plica svomu 
jata ide. 

Labu( letí po sněhu a hus po deští. R. Ae6eAk ^othti 
XI CHtry a rycb ki 40x410. 

Breptuun breptounu nejlépe rozumí. S. MjrraBi nyrasora 
HailÓo^t pasynie. 

Pes psu brat — Pes psa nekouše. — Pes psu blechy 
vybírá. C. — ft Haci ncy dpari,. 

KostkiBi ko$lco nepřekáží (kostky nehyndruje). Č. 



v 

*. Sp, Čada oreja con <u parejs. 

* íaíI, Diji^num pateHa operculam. 1^. No ay olla tan fea , que non 
halle sn cobertora. Čud. Kai wak ňi kaaa, JVani. Sie ber$ubel (Xc^f), 
, fe ber SDcdel. 



.* % 



*^) lai. Ihraoalos ^mif^ apiidel. Něm. (ttfu JTr&í^e fi^t %nu hti bet atbecn. 



Vlk vlka nernje. Č. — P. JoS to žle, kfedy wilk wilka 
žrze. Juž to gfod, kiedy wilk wilka k^sa.*) 

Vrána vráně oka nevykline. (Zloděj zloději, šibal iibala 
neuškodí, črt ěrta oka nevykline. Tkadl.) Č. — HLui. Rdna 
druhej woči njewudrapa. Rj(Sna rdnn njedypnje. DLuí. Kar- 
wona karwoně woci něhudrapjo. P. Kmk krukovi oka nie-* 
wykluje. R. BopoHi Bopony r^iasa ne BUR^ioHerb (a xoTb m 
BHRjnoHeTi,* 4a He BHTamHrB). Hal. Bopona Boponl o«i se 
BUKonjie. Ch. Vrána vrani neče oči skopati. Kr. Kdaj vrant 
vráno piple ? Aneb : Kdaj vraná vrani oči izkluje ? 8. Bpana 
BpaHH oqiio He aa^H. Blh. FapBaHi Ha rapaaai oqflri ne Ba4i*''^ 

Koba koby neaěemf. (Lotr na lotra nebude žalovati.) Č, 

Neušpinf se saze ublim. R. Ytoál ca^ex) ho Hoxerb 
3aHapaTBCfl. 

Kdo chce s vlky býti, mnsf s nimi (vleky) výti. ^- Nelze 
jest, než s lidmi lidsky býti, a s vlky vleky výti. Č. (Za zléhof 
toho zlí mají, kdo mezi nimi rovně zlým býti nechce.) — 
HLuL Štdjž 8 wjelkami hraje , ton njech s wjelkami roje. 
R. Ob BOjiKaMH xciiBemB, růwb n BOft no BOJiqbio. Mem BOJncaHH 
awTb, no BOjnbio h BUTb. Kr. Kdor se 8*voIkom pajdaSi, tndt 
8'njim tuKti mora. ***> 

Když přijdeš mezi vrány, musíš krákaf jako ony. P, Kíedy 
przyjdziesz mi^dzy wrony, krakaj jak i ony. Mt. Kojih B6paBC« 

MMTB BOpOHU, TO ft KpaKaft ARl OHU. 

Oslové vespolek se drbL (Hlupec vždy najde Mapce, 

*) ^* Quando un lobo come a otro , no ay qae comeiu en el áoto. 

VI. n lupo non mangia della carne di lupo. Piem. Luv mangia nen carn 

d*lav. Fr. La famine estbien grande, qaand les loups •*entre mangenl. 

Angl It *• a hard winter, when one wolf eats an other. Něm, (l< ainp 

elit pnítt Šinter fein, mtnn ein SEBoIf ^en anbern fcift 
**) Nf. Kůqanag hoqcuíov fiátí ů\v /?/áve«. lAt. Warna warnds akkies ne 

keiia. Dán. IDen eene Stia^t ^ágset iT!e JĎjet ub ^a beti attbm. 

fíěm. (té l^adtt !eine iMí^e bet anbem ein llngr aué. Čud. Si kaan 

pista kaama silma. 
*^) Ýl. Chi pranica cdn Inpi, fmpara á hnriar. fV. n fant hnrler avec 

les lonps. Angl. VHio keeps company wiúi wolves, wUI }énn tú 

howl. Nim. SBer nntft ben fB^Ifen ifl, ntuf latt^lea* ůud^ Kan miMa 

knlkas on, peab nendega nllnma, 



40 

který ho pochváh.) d — A. AypMK'h JVfUM ■ naun. Ann 
jiyf%»y nOTaxaerb. 

Osel oslu nejpéknéjší. Č. Osel oslu pdknéjií anbikAi 
koaé. IL 0ce4i ocjy Kaserca ^yqme aptócnro kohh. 

Holič lazebníka, čert ďábla drbe. d*) 

Kdo často do mlýna chodí, zmoučí se. Č. 

Vedle suchého dřeva i zelené (mokré) shoH. Č. — P. 
Mokré drzewo przy suchém zgore. S. IIoKpai cyxa Mfmtfn i 
cuposo Haropu. IL Uz suho dárvo i sirovo gorí. 

ZdŮTěrni-li paní siuiku, shledá brzo v ni i draiki. 
A. He cuTaica ci paóow, ae CBepcraen reča » co6oi». 

Kdo léhá mezi otruby, přichází svini pod zuby. Kdo la 
mezi plévy míchá, svinč ho snědl. Č. — P. Kto sif a .plewaní 
zmiesza, tego swiníe zjedzq. S. Ko ce cii TpmaMa nnrtmaj 
sa^a 4a ra caiat mixy* Ck. Koi se med poseje meta, •riuje 
ga pojedu. Kir. Kdor se med otrobe méša, ga svinje jSnedd. **) 

Kdo s smolou zachází, od ní zkálen bývá. iído aa 
s smolou obírá, zmaže se od ní ; kdo s ohněm, spálf ae. d --^ 
P. Kdo siq dutyka smofy, zmaže síf od níéj. Kr. Kdor it 
smolo prime, se osmoli. ***) 

V bláto sahati , ruce si mazati. R. Tpasba) vpan 9 i^raa 
aauapan. 

Kdo se psy líhá, s blechami vstává. Č. — Ch. Koi g cvoki 
leže, s buhami rad stáje, f) 

Jedna ovce prašivá celé stádo nakazí. C. — P^ Jedna 
owca parszywa wszystko stádo zarazí. R. 04Ha napmiua oaiia nce 
CTa40 nepeiopriTB. S. €AHa myraaa oaua híao CTa40 omyni.ff ) 



*) Lat. Ton«or tonsorem radit. Fr. Un barbier rait raatre. 
**) Lat, Se mifcens sqnillís porcis rodetnr iniqais. JV«pn. SHer fi^ ttttttr 
bie Zxihtt mengt, Un freffen bit @&uf. Arabové říkají : Kdo se flamov 
činí, snědí ho krávy. 
***) Lcf. Kurs pikkin antwer, nnsimursitin . 
Ý) Šp. Qoien con penros se echa, con palgas se levaata* iVán. 9ec (U( 

mít ^nnUn aieberlcge, ^t^t nit gl^^rn auf« 
ft) Fr. Une brebis roignense gaste io«( le troapeaii. Nimn 9Úí v&oibis 
Cd^af ^ecft bie gait|e $c(rbe on. 



<1 

Tichý, ale Udiý. (O náboiate pokryM). Č. 

Chodí jah ov«ik», • trká jak baran. P. Cbodsí jak 
tfwieosha, a tryka jak bann. 

Ovčí rouno a vidi srdce. 8. Omi« pjrme a Byvit cpjse. 

Bradička apoštolská, a fousky ďábelské. R. Bflf04jnm 
anocTO^ibcsaa, a yeowh 4i»iiB0jibCK0t. 

Brada jak a proroka, a etoosf jako a drába. P. Broda 
jak u proroka, a cnota jak u draba. 

Andělský hlásek, a čertova písnička. R. i Mr. Aare^ibeiii 
NMocoiTB, a qoproaa ^yiota. 

Popředu „blahoslavený muž,^ a potadu ^proč se vztekali 
pohané.^ R. CnepeM BAd?Ket>rb MíMtb, a C3a4i BlbCK#i^l;ffh 
lUATdiUiACiA. (Začátek 1. a t. ialaiu.) 

Svatoušek lese do nebe, a čeri ho drží za noku. li. IlaH- 
KpaTi atseri na iieóo, a 4oprB japxvri m aory. 

Pod pláštíke« ctnosti mnoko jse kryje nepravosti. P. Wiele 
jioh plasfoiem onirty pokrywa nitcnot^. 

Bohu slouií tak, aby čerla nerozhněval. P. iSlužy bo'gu, 
a 4»arta niegniewa. R. Bory Hojirca, a qopraae rataienťB. 

Modlí se před kaplí, a čert mu sedí y kápi. Č. -^ P. ModU. 
sif pod figury, a va diabla za skdrf . 

Ne všickni jsou svati , co si otírají o kostel paty. ČL. 

Praví, ie so postí, an aami co jísti* £14. TovIm, qe 
aftva KaKio la tjie. 

Zdráv buď, rabbí I a za plotem drábi. P. Ave, rabbi, a. 
za pfolem drabi. 

Stáhni larvu, uzMí folbu, Ú. 

Podvod a Uasft zradí m sám. Č. -^ Klamy jak Mdlá 
v měchu nedlouho se utají. P, Kiamstwo jak afydlo w worze 
nio dlugo iif zatají. 

Nevěra (šalba) se svému pánu do Aader vrad. C. 

Últenost nejoaHhsji iiftkne. P. Uthmé 'ftarziéj uk^sí. 

PooklekidoHí má žvIáštnL potáhnou ehuf ; i tomu ta krmě 
chutná, kdo se jí odříká. P. Pochlebstwo' tni w sobfe osoMiiry 
przysmak; chociai go kto rzkomo odrzuca, przeci^ž ono 
smihsje. 



4t 

Kdo poslaaohá podiMmfiht, moudroili ne- ten odříká. 
A Kto slucha pocUebe^, m^drf byč nieohee. 

Kdo rád' pochlebníka posloaobé , prodá své zboU bM 
penéi. P. Kto pocUebstwa rad alacha^ prseda sweje bez 
pieaif dxy. 

Falešný přítel jako ko((ka, zpředu líže, pozadu ikrálMi. 
ň, AúmMM jípyrk no4o6éffb ROBurfe, cnepe/ur jmen a C3a4H 
vapanaeri. Kr. Vari se tistíb mačdí, které spřede ližejo,'in 
lade praskaje.*) 

v 

Pod sladkým medem tráví lidé lidi jedem. C. — fí^ Sjoie 
ÉejTh BO ycraxi hocmti, a nxh ecHKOvy npmiocHri*. 

Poehlebník sestřenec lhářův. P. Pochlebca Igarza 8Ío<^ 
strzeniec (ciotecznie rodzony). * • 

Pochlebník pod slovy , a had pod kvítím (se tají). R. 
.^creiii no4'B cjiOBaHH, a svtft no4% OBtrani. 

'^ (Lichotník si myslí:) Co mám na Asle^ — lo mné; co 
mám v srdcí — to tobé. 8. IIIto ycTHua — hobh ; mra epm^ĚTk 
— VeÓH. '*■ ' 

Příliiná sladkost horši než hořkost, fí. HséHTOqaaii ojm^ 
MHnk ttyne ropbROCTB. 

Proto lichotí 9 že tvýeh peněz chtí. J7. Bet Teto mmuté, 

TBOBTB AOBeri XOTflrb. ' 

Kde maso, tam psí. Kr. Kjer mese, tam psi. 

Krkavci tam létají, kde padlinu čenichají. P. Krakťisi§« 
tam zlata J9, gdzie ábiervr jaki pocžuwaj;. 

Když té v oči chválí, boj se nachýliti mysli. F. KHi 
w oczy chwali, strzež sif nachylié myélf. 

Slavíček u oběda, a vrabec krom oběda. Ji.- 3a t^tfÍ40Hi 
oaxoBett, a nooit 06141^ Bopotfelí. i 

Zlý člověk v oči lstí a za zády hubí. Ji. 3jioi ^ejiOBtKi 
Bi o^R Abcivťb a sa o^m ryónn. 

Horší jazyk- Calejníka , nežli kopfe.bojovnikaé d . > 

€Uí oběd sladký, ale n^sytý (netrvalý). & Hy»oi 06*41 

C^fMOKkj 4ft Ba UpOHfíWb. 



.» . . • . • .'•'■ í' 



*) Nim. J^útffi btd^ ))ot ienctt Jtaj^eit, bie bom ledfett nnb l^iittta- 



4$ 

Kam vítr, tam plágf. (PHslóvi toto dávnéj o pochl^nícfch 
a fatkářích podlé Tétrn štéěU se spravujících užívalo se; nyní 
obyčejné o ztřeštěných a bez rozvážení jednajících osobách 
se slýchává.) Č. 

Jak dudy nadmeš, tak hrají. P. Jak dudy nadmiesz, tak 
grajq. (Bére se v nejednom smyslu, jako o těch, kteří dle míry 
zisku k žádosti panské tvářiti se uméjí; pak o slabých hla- 
vách j z nichž vše tak, jak wecpáno, se ozývá ; konečně také 
o službách a pracech podlé platu konaných.) 

Kdo na dvou stolicích sedí , snadno mezi nima na zem 
padne. Pták na dvě větve se usazující na zem pkdne. Ch. Koi 
na dveh stolcih sedí, lehko med nje opade. P. Pták na dwu 
drzewach chcqc sieéé na ziemi^ upadá. (O člověku obojetném). 

Kdo se dvou břehův drží, oba se s ním snadno utrhnou. Č. 
Když ptáčka lapají, pěkně mu pískají. Č. 

Stará liška těžko se uštvati dá.*) Lišku dvakrát ne- 
ošidíš. Č. — P. Sli^rego lisa trudno u<apič. CA, ^e$ica se 
nedá dva puti prevariti. 

Na lišku se musí liškou štváti. C. 

Kdo chce cikána chytiti , musí cikána k díře přistaví^. 
Ch. Koi cigána boče vloviti, mora cigána před luknju dáti. 

v 

Proti každému forteli fortel se najde. C. 
Starého vrabce plevami neošidíš. K Craparo BopoĎba 
Ha MHKiiHt HO npoBe4em& (ne oÓHaHemO- 

Svedeš jen jednou kozu na led. Hal Paai KOsy Hajie4i» 
HarnaTH hoxcho. 

Oklamal-lis ty mne včera, já tebe dnes odvečera. Č. 

Na vlka hlas, a lišky maso jedí. Č. — 8. Ha Rypmce 
BUKa, a ÁHcme Heco t^y. 

Nespí každý, kdo přivřené oči má. Ch. Nespi vsaki, koi 
očí zapeřte derži. 

Když liška dříme , hled se kohoute ! Č. 



') JSém. mu 9ft#f« fM ftM |tt foi^ea. 



44 

Sj^ sova, ale slípku vidí. Ur. Ciun cosa, ra i %ypu 
6awTb. (činí ge nevida, zatím má za uííbm.) 

Svrbný drlMiého vdidy najde. — PraSivý a drbavým. doWe 
ae srovnají. (Kdo rád pochlebníkům , najde je.) (/• 



Kostel krásí oltář a člověka miloBr^enBtví. Č. 

Kdo rád z svého udělí, toho pán bůh nadělí. Č, 
S bohem mluví ^ kdo činí nešťastnému dobrodiní. ÍL Ue* 
cqacTHOiiy Cyóoroiiy) luuocTb Tsoparb , Cb rocno40Mx 6orOH'& 

rOBÓpHTb. 

Vrz chléb za záda, před sebou najdeš. JR. Bpocb X4%6i 
Ra3a4H9 a ocTaneTCfl Hanepe4H. Též takto: Kanb x^tói-cojib 
Basami, 6746x1 Bnepe4H. Knub ka^am aa 4tci: noft4eiiib, 

Haf46DIb. 

Na úrok pánu bohu dává, kdo se nad chudým sroilovává. Č. 
Ví sv. Martin , zač dává pláíf. (X 

átédrý groš na střechu uvrže, dva mu spadnou. Č. 

Chléb nejtužeji váže. Č. — P. Chléb najmocniéj wi^že. 

Dobrodiním člověka nejspíše získáš. P. Dobrodzíejstwy 
czteka najrychléj ujmiesz. 

Každá ruka pěkná , která dává. P. Každá rf ka pif kna, ' 
która co daje. 

Dar bývá chutnější, dává^li ba vznešenější. P. Datek 
smaczniejszy, jim go kto daje zacniejszy. 

Boháč dává pro pověst, chudý pro česf (aby ifctil). 
//. Od bogatca na glas, od siromaha na čas (část). 

Drahá almužna v čae nouze. A. 4opora UjiocTinta bo 
apeiia 0Ky40CfTH. 

Obé dobré hus i prase. Č, 

I{6 ten dá, kdo má/ ale kdo chce. Č. 

Kdo nrnoho má, můž mnoho i dátL CA. Koi vnogo ima^.. 
vnogo i more dáti. 

Z mnoha ruk větší pomoc. C. — P. Z wielu rqk wi^ksza 
pomoc. * 

3.náze z několika měšc&v^ než % jednoho^ |&:; • 






8 obce po nitce, ft nahý má ttoSilkn. R. Cl Mipy no 
HHTRt, ro^ony pyÓamKa. 

Až mi pomůžeš, potom se porazme. (^ 

RadÉ dovede každý dáti, ale ne pomoc. P. Porady každy 
da, ale pomoc rzadki. 

Vydajnější jest slovo na ! nežli naděl pán bůh I Ch. Boije 
je reói na, nego ^^60^ ti naj pomore. 

Naděl pán bůli kapsy nenaplní. Mr. CnacH6m*^ bi RimoHio 
He R4á4yrb. R. Cnacnóa 6% RapnaHi ne mra^jTi. 

Nemůžeš-li mi dáti podpory, nečiň mi závory. S. Aro mr 
Re HORcemB noMokH, iťeiioft mh 04HaraTH. 

Af 8i hubnje, jen kdyf daruje. P. Ten niéch <aje, ktdry 
daje. 

Toho Iřeba chlácholiti, kdo se bráně chápe; ale kdo 
mělce, foto netřeba. P. Tegt) trzeba hamowaé, co sie do 
broni porywa; a co do mieszka, tego níe trzeba. 

Více dáS, věf9í milost máS. HLuL Wjacy daS, wjacy ' 
hnady maš. 

Ochotného dárce miluje bůh. R. Aoůpoxorfiík ^arejia 
jiÉ>6iřn 6oťb. 

Rychlá štědrota nejlepší. Č. 

Kdo pospíší, dvakrát dává; Č. — P. Dwa rasřy dajé, kto 
prudko daje. Aneb : Dwakroč daje , kto rychlo , a trzykroč, 
kto ochotnic daje. 8. Ko 04Ma}r& /(a^e, /tBOcrpyno nůne.*') 

Snadno býti štědrým, když jest z čeho. Č. ^ P. Szczod* 
rym lacno byé, gdy jest z czego. 

Snadná věc býti štědrým z cizfho; P. JEiitwie byé ž cadzego 
SBCCodrym. — Jde-K z cizího, tehdy im, ntf/ a z vlastního 
ne, ne! P. Kiedy z cudzego, tedy nu , nu I a kiedy z swego, 
tedy nie, nie! 

Kdo na cizím skoupý, s svého nikdy neudělí. P. Kto na 
cndtém skqpy, swego nigdy nfeudsdaK. 



^ Lat. Bis dat, qui čito dat. (Sen*) BeHeficiatti egenti bis dat, qoi dat 
celeriter. (Bf^r,) Šp, Qaieii presto da, dos veies da. Fr. Qni donne 
tól, dtfÉRe demc Ibía. Angl He girés twice, that giyes in a trice. 
Ném, ®et hM gibt, giM \>eppfU. 



4« . , 

Z cizího dávali haaba , a z vlastníbo ikoda. Jt. Uyzcaro 
CTiUHOy a CBoero imi4&. 

Málo dáti hanba y anoho ákoda. Č. — P. Malo daé wstyd, 
a aila žal. S. BejtHXOi rocno4M . vajio 4aTK cpaHora e, a 
MHoro »ao. 

Nesluší kostel odírati a zvonici pobjjetí. P. Nie sluszna 
koáciof odzieraó a dzwonicf pobijaó. JL/BKOau Kpacvn, a 
Keprap rpačHTi. O těch , .kteří z velkých lichev a loupeží 
malé almužny udéjiyí, anebo kteh' špaluějším jsou ku pro- 
spěchu na lymu hodnějších. 

Čiň dobře, a věz komu. Č. — P. Dobrze czyn, a wieds 
komu. 8. Saafti komo 4o6po miamb. Menší váhy a jen s ob- 
mezením platné jest příslovf .- Čiň dobře, netáže se komu. (^.*) 

Dávej, kde pomoc tvá léčí, a nedej se zavésti řečí. R. 
4api, qT06% cb npaóujibio 6uao ; a cnorpí, qT06% |re6H ojobo 

HO 060JIBCTH40. 

Dobrota bez rozuma pusta. A. 4o6poTa Óeai paayna 
nycra. 

Dávej srozumem a beř s pamětí. Č. 

Sám ten dar vzal, kdo hodnému dal. R. JijKfh npnuui 

TOTX, KTO 40CT0ftH0Hy 48^1%.**) 

čiň dobře všem, a sobě nebuď škoden. JI. Bctm 4o6po, 
a ce6t la nojibay. 

Přílišná štědrota, hotová žebrota. — Pro dobrotu na 
psotu. Č. 

Kdo bez míry -dává, brzo se dobere. P« Bez miary dajy^ 
prudko ostatniego aaajdziesz. 

Učiň se jen ovcí, a vlci hotovi« R. C4tjiaftca tojieko 

OBHOIO, a B04KH rOTPBU.*^*) 



^) Áfon. flts bieii y bO eatet a <(lrfeB. 

**) L. Beneficinui dando aocepiti qai diftto dědit. Anebo : f robo beae- 

ficíum qni dat, ex parte accipit. (Sfftus,) 

) Fr, Faiies vous bdte, le lonp vous maogera. Angl He that nakes 

bimaelf a sheep, the wolf wiÚ eat hiin. Dám, ď>fa foat gUlr fig til 

ti gaar, bcn &ber XkX^txu Něm, SíBet >^á^ gum €f4^afe mai^ Un fteffen 



«<•>• 



Kíááéam dobrý, sobě tíf. Hal. Ka»40i0^ 4o6pHií joe6k 
3jDift, — ŠkQda příiiS idobrým býlh Č. 

Kdo není málem spokojen, Yíee mni hoden. Kdo malé^ 
mu daru nepovděčen, většího nezasluhuje. Č, 

Dalinabófiio koiili, a on praviVže Uiťisla..jB. 4ajiiiaroHy 
pyóaoiKy , a m% ro^^parb : TO^iCTa. Aneb : * 4aHMř% rjiyneiiir 

XOAOn i JI OHI ^'VOBOIMITb : TOJICn. 

Hezká peřinka , škoda jen že rukávův nemá. P* áwietaa 
IMfflrmynka , by rf kawa miafa. (Na ty , již na každém daru 
rádi néco vystavují.) 

Darovanému koni Wk zuby se nedívej. — Darované krávě 
na n^hy nehleď. Ů. — ť. Darowanemu koniowi niepatrz^ 
w z^by. A. 4ttpoBaHOHy rohio bi ay6u ho CHOTparB. Mr, A^r 
peHOHy KOfljo y 3y6u ie ^HBjíaTca. Hal. Bi ^ymevb BiiéepaTH, 
a 4apoBaHOHy rohobh syóu nosHpaTH. Kr. Darvanímu konju 
ne glej ria zobe. CA. Prikazainomu konju ní Ireba zube ogledati. 
S* 4apOBVQife ROHIO 8y6u ce ne TÁtMn. Též: IIÓR^OHtHOft e^ 
Ko6ujH y ayfié He r^ie^a. IIoR^OHy ce y o^h ho r^ie^a. Btt. 
Ha 004apeH0 narape sihóurh ca ho r^e4aT%.*) 

Dej mi raděj cos do ást živých , do mrtvých mí netřeba. 
8. 4aft MH mTO y »HBa ycTa, a y Mprsa xh He rpeča. (V daa 
nouze prokai se mi dobročftiným; ne pak když nepotřebuji, 
anebo po smrti.)' 

Poshov, dědku, neumírej; kyselice dočekej. Mr. ttóenŘ^ 
A^My, ne BMHpaft ; jojcejňiRa 40»i4aft. — Než baba uvaří kaši^ 
vypustí dědek duši. Horu 6a6yca sneqe RHumi> a y Al^ych 
ne' 6yAe AymH. 

Pozdě tvarůžky dávají , když Kdé zubftv nemají. Ó. -^ 
Pozdé dáno chleba Austa, kdy ^ už huba zubův pusta. F. Nie 
woias daj9 chleba husto, kiedy zfbéw w gi^bie pusto. Dano i 



^^«i t a I 



*) Novor. *I aXoyo¥ *7tov x<*^*íovai ata ůovtía iir^v to pXhtfi^, L* E<(lilt. 
dentes inspicere donati. (S,H%er,} i^*, AqiTaUo dádo ne.le.mireii 
el diente. Fr, A cheval donné il ne faut pas regarder en la bouche. 
Angl, You niust not leok a gift horše, in the mooth* Nim. (Kinem 
Oefd^enftfn ©aul ffrl^t man xááfi Hté Qtoiil. tud. Kes anni hobfaioie 
tubho walabf I ve^jurýcheďnfcfar jazycích béžné pHtlovf. 



48 

chleba 9 gdy z^Mw pozbyl. Aaebo: Do|riero kMiowi ^wst, 
kiedy chce jiáč do psa. Ano, nebožtíka koti ovM CopáilM). 
Dávati ořech tomu , kdo zobův nemá. Č, — Jt Boai OfrfcxoBi, 
a syĎOBi hAtl. 

Dary osleptijf oči. Č. — P. Podarki oczy flÉ#lepiaJ4 
(jfzyk wi^žíi)' '^* Il8>^ i"*^^^ ocjrbiuiier%. 4ftpi>i ■ h o ^ wwi m* 
aaro yMHjiocTHBaTi. 5. 4api>i ou sae^itniiaMia. (Vioe podobiiýeli 
viz: Soudce.) 

Kdo mi dává , «čf mě dávati. Ů.~ JL Ktd ^aerK, MMttM 
jniiTX. *) 

Darem dar se vynucuje. P. Datkiem datek iif wyiUi. 

Kdo malý dar chválí, k vétiímu pobízí. P. Kto malý é^XA 
ckwali, do wifkszego zaohfca. > • 

Draho nekupuj , a darmo neber. i?. 4oporo ne Kynu ^ • 
^apovB ne 6epi. 

Kdo se ptá, nerad dá. .— * Kdo chce komu něco dátí^ 
nemá se ho :' chce-li ? ptáti. — Nemocných se ptávají , sára-^ 
vým dávají. Č^ — P. Kto pytá, ide rad daje. Ghorego pyttjf, 
ždrowemu daj^. CA. Koi pita, nerad da. S. Ko UHva, ^4% 
He 4to. — 34p«Bi ce Jii04n se mniiD. Bo^hmu ce niitaio^ a 
34paBU]ia ce 4ae. **) 

Dávaf a prosit jest mnoho. Ptočež : Beř rád , kdyi dá«« 
vají. Č. — Z pfíbývání hlava nebolí. P. Od przybytku glowa 
nieboli. Wklor. Or& npHÓu^i rojioia .ue ÓOjonib. 

Pán bůh dal ruce, abys bral. P. Bdg* dal r^ce, žeby bmé. 

Blázen dává, moudrý bére. filásea kdo dává, vétM kdo 
nebéře. Blázen kdo dává, kdo nebéře, dva. Č. -^ P. llqdry 
bierze , a glupi daje. ***) 

Násilím ae nékemi něco vzíti můi, dáti neméi. d — Přa« 
moc se.mflie bráti ^ ale ae dálí. P. Awaltem ^ziqé mošens^ 
ale daé niemožesz. (Když někdo dar anebo dobrou radu při- 
jíti nechce.) 

BMfett éf víc než mtf. 6. 



*) Ir. BeaeficiaM laepe áare éacere att radáere. 
<^**) Šf, Mučka piedé al ioeo, mat toee aa el qne U 4a. 



Sbrtvýph z chrámu (z hrobu) nenavracují. Ů, 

I>aroyati jest pansky,, nazpět bráti cikánsky* Mr. 4ap}re 
uBWbj Ha3a4'B 6epe miraux. 

Raděj sto naděliti, než jednoho. poprositi. CA. Balje je 
sto nadaliti, nego jednoga poprositi. 

Darovánek^ otrhánek. C.. ^dozdarůy se šiUi, bes kalhot 
chodí. Sfr^ no4ap}rHbKO čeax uiiaHHBx xo4HTb. 

Zle té kaší, co na cizí mléko čeká. S. TexcKO Kam ry^e 
lutKO qeKaiohH. Běda hrnci, ěeká-U fina jíchu ze vsi. 8. Tcjkro 
^OHuy nai ce^a aamae ^eKaiohn. 

Něco za. něco, nic za nic. C. *) 

Dar za dar, slova za slova. Věc za věc, řeč za teč. Č^*^) 
— P. Wet za wet, darmo nic. . 

Umřel dávno, co dával darmo. — Darmo umřel, kjup 
nastal. — Darmodej umřel, kupsobě nastal. — Darmodal umřel 
a Koupil nastal. — ^Umjrel Darmodej, nastal YydřigroS. Č. — 
P. Dwnowski — Kupníowski. 

Umřela ta slepička, co nesla zlatá vajíčka. Ji. yMepjtt ra 
Kyppia, KpTopaa aec^a aojioiufl anaa. 

Darmo se ani boží hrob nehlídá. S. Ea4aBa. ce iv 6o»it 
rpp6% HO qyBa. 

Dnes za peníze, a zejtra darmo. (Nápis na hospodách.) Ó. 

Zadarmo smrt. ***') — Ale mnohem pravdivěji : Ani smrf 
zadarmo. Č. 



Lidé pro nás stromy sázeli, sázejme .^9. též. Č. -^ 
P. Lttdzie dla nas . budowali, a n^y dla ludzi. 

Kdo neděkuje za málo, nepoděkuje ani za mnoho. & Ko 
HO 3Ha 3a HaaoMi^ ae 3Ha hh 3a MHOroxi 3a«aj[HTH. 

Komus povinnější, tomu bud úslužnější. P. Komuó po- 
winniejszy, temu pierwéj dogadzaj. 

Bůh žehnej tomu, kdo krmí a pojí, a dvojnásob tomu, 
kdo dobrodiní pomní. R. Cnacnóo Tony, kto noarB 4a. Kopmggiji 



>.« 



*) Fr, Rien ponr ríen. Piem, Gnun d« nen p^r nen. 
**) L. Res vis, res porta; pro verbis verba teporta. 
***) Piem. Sin donA V é mOfi Nim. ttmfotifl i# bop £ctt 

4 



4S 

éhleba, gdy s^béw posbyf. Aaebo: Do|riero kMiowi owsa, 
kiedy chce jiié do psa. Ano, néhoMkn koti ovmi (opálafO* 
DáTati ořech iomtt , kdo xabův aeaiá. Č. — Jt Bo3% ophxoBi^ 
a 3y6oB% hAtl. 

Dary oslapújf oči. Č. — P, Podariri oosy Batflepiaj^ 
(jfiyk wi^žíj)' '^ ^^^ ^^^^ ocjiinjflovfk. 4t9ii h He^iecnr-* 
Báro ymjiocTHBarL. S. A^fu ou aacjjtnAMaai. (Yfoe podobných 
▼íb: Soudce.) 

Kdo mi dává , mčí mé dámti. Ó, -^ IL Kto ^aer^, AiuMm 
jrwTX. *) 

Darem dar se vynucuje. P, Datkiem dalek lif wyiili. 

Kdo malý dar chváli, Jí Tdliímu pobízC P. Kto malý datek 
ckwali, do wif kaieg^ zachfca 

Draho nekupuj, a darmo neber. R. 4oporo iie Kym, a 
4aprai ne 6epn. 

Kdo se ptá, nerad dá. r^ Kdo- chce konn něco dáti, 
nemá se ho :' chce-II ? ptáti. — Nemocných se ptávají , xdra-- 
vým dávají. Č^ — P. Kto pytá, nie rad daje. Ghoregfo pytaje, 
ždro wemu dajf. Ch. Koi pita , nerad da. & Ko nsta , pa4% 
ne 4se. — 34p«n ce Jii04n ne nimiD. Eo^hmui ce niitaio, a 
a^ipantta ca 4ae.**) ' 

Dávaf a prosif jest mnoho. Ptoéei : Beř rád , když dá-« 
vajf. Č. — Z pfíbývánf hlava nebolí. P. Od jprrybytkn gfowa 
niebolL Bélor. Or& upnóiun rojiona «ie ÓOAMVk. 

Pán bůh dal ruce, abys bral. JP. Bóg dal r^ce, žeby bné. 

Blázen dává, moudrý bére. Blásen kdo dává, vétií kdo 
nebéře. Blázen kdo dává, kdo nebéře, dva. Č. -^ P. llqdry 
bierze , a glupi d^je. ***> 

Násilím ee niimnu néco vzfií mAi, dáti.noméi. Ó. ~ Fřos 
moc se.mflie bráti ^ ale ao dáli. P. fluraltem ^siqé moi&Uy 
ale daé niemožesz. (Když někdo dar anebo dobrou radu pfí- 
jiti nechce.) 

BMfen éf víc než mtf. Č. 



*) Ir. Baaeficiui laepe dare éacere att raááeM. 
<^**) Šf. Mucke píede el laco, aiaf teee m el que !• 4a. 



49 

Ibrtvýph z chrámu (z hrobu) nenavracují. 6 

I>aroyati jest panskyy nazpět bráti cikánsky, ilfr. 4ap]ře 
naHXy Ha3a4'B 6epe mirani. 

Raděj sto naděliti, než jednoho . poprositi. Ch. B^lje je 
sto naděliti, nego jednoga poprositi. 

Darovánek> otrhánek. Č.. ^dozdarůy se šatí, bez kalhot 
chodí. Sfr^ no4ap}rHbKO čeai uiTanaBi x04Ht^. 

Zle té kaši, co na cizí mléko čeká. S. Texaco Kam ry^e 
uxbKO qeKaiohH. Běda hrnci, ěeká-li fiia jíchu ze vsi. 8. TeacKO 
40Hay Hal ce^a aaqaHe ^eKaiohn. 

Něco za. něco, nic za nic Č.*^ 

Dar za dar, slova za slova. Věc za věc, řeč za řeč. Č^*?) 
— P. Wet za wet, darmo nic. . 

Umřel dávno, co dával darmo. — Darmo umřel, k^p 
nastal. — Darmodej umřel, kupsobě nastal. — DarmQdal umřel 
a Koupil nastal. — ^Undrel Darmodej, nastal YydřigroS. Č. — 
P. Darmowski — Kupniowski. 

Umřela ta slepička, co nesla zlatá vajíčka, ii. yMep4)iC:fa 
zyppia, KpTopaa nec^a aojiOTua awa. 

Darmo se ani boží hrob nehlídá. 8. EfuaBa ce la 6osUl 
rpo6% HO qyBa. 

Dnes za peníze , a zejtra darmo. (Nápis na hospodách.) Č. 

Zadarmo smrt. *^.*) — r Ale mnohem pravdivěji : Ani smrf 
zadarmo. Č, 



Lidé pro nás stromy sázeli, sázejme .^myL též. 6. ~ 
P. Ludzie dla nas budowali, a n^y dla ludzi. 

Kdo neděkuje za málo, nepoděkuje ani za mnoho. &'Ko 
HO 3Ha sa HaaOMii^ ae 3Ha hi aa MHOroxi aa^ajHin. 

Komus povinnější^ tomu bud úslužnější. P. Komaó po- 
winniejszy, temu pierwéj dogadzaj. 

Bůh žehnej tomu, kdo krmí a pojí, a dvojnásob tomu, 
kdo dobrodiní pomní. R. CnacHóo Tony, kto noHTi Aa.iKopn^ggi^ 

*) Fr, Ríen ponr ríen. Piem. Gnun da nen p^r nen. 
♦*) L, Reí vis, res porta; pro verbis verba teporta. 
***) PUm. San doiU V é mM. Nim. ttmfotift i# bop fj^l^. 

4 



1 

a BjuBoe TOMy , Kt^ xitCi^oA monwnii. <-- Mflo tomm dobře 
MiiK , kdo panéflíT. Jt. Xopomo itmy jio6po ji^jam , kto 
noMflirB. 

Hé zlým jmettiij, t m dobré dolňfiii se odměňuj. 
JR. ^Hxoe juixinii HasuBaion , t Ao6poe ^ftpiiirB novnraiorB. 

I pes |M>mní , kdo ha krmí. Anebo : I pes pamataje, kdo 
mu dobrotuje. Jt. H coftaxa voiiHxr&, kto ee KOpVHtí. 

9f ty syérau psu nohu ufal, on za teboH poběhne. Č. 

Za dobrodiní neočekAreJ poděkování. Č. 

Za mpje žito ještě mě bilo i P. O moje žyto je^zcze mié 
bito. Aneb: Za moje žyto za žywe mí zabito. Mr. 8a xoe 
rate ra HeaeMrb m taro CnoóHTO). 

Nepamatuje kráva zimy, když se léta dočká. F. Niepa* 
mifta krowa zimy, kiedy sí^ lata doczeka. 

Po "rojné kopím v tmí. &. Eaejth 6oi Konjien y rpne. 

Svídky netřeba než do dne. Č. ^ • 

Strop a podlaha pekla — sama iie^ft^ost , a po stěnách 
estftfní břichy. Ó: 

Nic není mrzutějiího nad nevdéěn^o čtervéke. R. Hiti' 
na CBtri xysRO Be6jiaro4apiiaro qejiOBliKa. *) 

Jedl s tebou , pil s tebou : proto ti hraje -o hrdlo^ Jt. He 
Bcnon , ne Bcnopna , ne tu/mí Bopora. Anebo ; Rxoft ^tOíaobíki 
y koře %on 4a nber& , c% TorosKo n VojOBy psen} 8. 3ao 
qoBOKi ci TOóoMi ^40 B nío, a any th Kona. 

Zlý člověk na kom se milosti domlouvá, toho i pomlouvá. 
Jt. áiot tcjio9i^i y Roro mhjiocth npocHTX, roro h ^okocht^. 

Vychovaný krkavec i pfeim oči vyklove. Pí Krok ehowany 
i ^anu oczy wydlobie. 

ChceMi nepřítele míti, nčíň někomu dobře. C. 

Čiň Cerin dobře, peklem se ti odmění (odsloužO- C, 

Nehřej hada za ňadry. Č. -^ Mr. He rptft ra^Kii 
n*h Itaajci, 66 BRyciTb. Anebo : To^y* » ro^yt ra/pray , Ta aa 

Nedělej dobrého | neočekávej ziéko. ,Č, 



*) L. Dízerii aialedicta ctíaeUíf in|rttain cum hoitiineín dtterfv*. íSfyrut 



•t 

Vytid^j lir otká, vytrhne ti o(ií. Hal. CnoMoafl CHpoTt, 
yKon^e th oqH. — Schovanec má dvojí Ú8t», jednémi jí, dr«^ 
hýmí laje. EaL Y etifoiu 4Ba pora, e4HUHi toth, 4P)^un 
6peme. — Živ schovance, biidel- miti bánee. 8. Xpau eipory 
la eaoia cpaMOTy. (Tvrdá to a ovSem ne veskns pravdivá pří- 
sloví. Milostivé srdce však pro některé nevděčníky nedá se 
v dobročinnosti mýliti, pamilHvo jsouc toho^ co v následují- 
iňích slovech obsažena :) 

Za nevděčníky bůh se prokazuje vděčným. R. 3a He6jia«' 
TOA0fMíXh éorb 64aro4apHT'b. 

Neplij v studánku , nei^l , kdy 2 td zase f íti budei. 
R. He uáioř b'b R0^04e3b, npiiro4HTefl B04a niiTb (cjiywTcs 
B04nDlu HcnHTii^ Mr. He bjuqA y B04y9 3ro4BTbQii MaBHTHca. 
(I v Talmude se nalézá.) i* . 

Nevděčnémn nic není vděk. Ironicky znívá takto: Ne^ 
vdé&iému čiň co Slň, liic mu vdék není, by mu pak i jíecky 
■a blavé tloukl (pěstř-za krk dal, -^ by mu i na krk tlapil,-^^ 
klíny naHUavé tesal aitd.). ů. - ^ 

By jednoho až daŘímtiítnesI, a taili ho neposadil po vtti; 
viecko poděkováni #obě nkazil člověk. Č* 

Lakomství hluboké moře. P. £akomstwo glebokie a^orsa. 

Dal bth Buudroý' a chce se vždy i^ce. JL 4it4i'óorB 
Mfloťo, a xoqeTOfl Óokiiie. > 

Čím kdo více má, tím více žádá. CA. Z kem gdo véč' 
ima, z tem več zeli. 8, UIto ko Bume Hva, to cé rfume CTe;ice.^) 

Čím více statku máme, tím více ho žádáme. Č. 
Kdo nic nemá, přeje si něco, kdo něco má, přeje si 
všecko. Č. 

Čím kdo více pije, tím více žízní. 8, UIto ko Bmpe oisii 
TO Biime m4|lH. 

Ač žebrák syt, ale moSna není. (Ač chodec syt, afo 
mošna nesyta. Červ.) Č. **) 



' *) Lii. Jft daugiaug turri, jA daiigítus nortl. 
**) Angl. A beggarf pwrse <• flhff»yt •ilt)»tf: ' 

4* 






Lakomství a ohně pHkládaje neuhasit. P. Cfadwoiei a 
ognia przykladajqc niezgasisz. 

Déravóho pytle nenaplnit , a lakomci ae nedodáš. Č. — 
Ur. 4*psBoro Mtuuca ae HanoBHinu. 

Bezedné kádi se nedoIijeS. R. Be340HH0i Ra>CKar B040f 
ae aano^Hmn. 

Lakomci nikdy dost není, by mél vSeho sréta jniénL Ů. 

Ústa plna, a oči hladový. £. 306% no^offB, a rjaaa 
ro;i04HU. 

Oči jáma a ruce hrábě. Vir. Ow HHa a pyaii rpttfjs. 
(O tom i písmo: Peklo a zahynuti nebývají nikdy naplněna: 
nápodobně i oči lidské nenasyceny. Ph 27, 20.) 

Nenasytí se uSi slyšením, jazyk mluvením*, ruce k aobé 
hrabáním a srdce žádáním* P* Uszy sluchajqc, j^zyk mówí^e, 
r^ce do aiebie gamqc, serce požqdajqc, nigdy sif nienasyc^. 

Podái«-li mu prstu, ujme tě za celou Yuku. (Zní střídavé 
i takto: Dái se za prst lyíti, ujme( za celou ruku. Ukážeéí-lí 
mu prst, sáhne poruče. Dej lakomci prst, uchytí tě* za roka. 
Dái-li prst, vezme hrsf.) Č. — jfa/. yassKn ay naieuii, a ohi 
pyay npocHTb. CA. Pokaze mu élovek persta, a on veé hode 
celu ruku.*) 

Jestli mu drozda dáS, za bažanta tě požádá. Č. 
- Pusf psa pod stůl, poleze i na stůL Eal. IlycTH nca no^i 

CTOjIX, OHI jIÍ3e Ha CTOjIX. 

Překroj pecen , a dej obě půle. Č. . 

Sytý vlk se upokojí, lakomec nikdy. R. CuTOft bo^'e 
CMíipate HOHacuTHaro qejiOBtKa. 

Chudému se nedostává vSelíčeho, ^akomci všeho. (^. **) 

Lhář a skupec snadno se pohodnou. & iďaxcam h CRynaui 
diacHO ce noro4e. 

Dva koly do pytle špatně lezou. P. Dwa koly w jeden 
wér žle sadzač. (Lakomec s lakomcem nemůž se dobře 



*) &f, AI viilano dadle el dědo, tomara la mano. An^* GWe a clown 

your finger, and he *U také your whole hand. 
^) L. Inopiar deanol panca, Avaritifte omnia. ;Syrwff. 



M 

shodnouti. Jeden prý kancléř polský říkával : S každým se 
smluvím, jenom ne s lakomcem; nebo( on chce a já též.) 

Mrzí se na lakomce; rád by sám. P. Mierzi go lakomý; 
wolal by sam. 

Kdo zamiluje tisk, Jidášovu píseň zpívá. Ó. 

Kdo miluje zlato, nenávidí sebe. IL 3o40to juoÓHib, ce6a 
ryÓHTb. 

Peníze kopii, čerta si koupil R. 4eHi>rH koumáIj ^a qopra 
KyniMi, 

U skoupého tolary pláčí, a u štědrého i haléře skáčí. 
jR. y CKynaro fyÚJib niaqeTi, a y qHBaro h no^ymKa cxaveri. 

Žij, peněz nezel , s přátely se vesel. R. 2Khbh ne CKjmiča, 

4a CX Apy^híSMM BOCeJlCfl. 

Skoupý haní cizí hostiny, a předce na ně chodí. R. CKynoll 
xyjom íĚMjfb qyiKOll, a h4th cx hofo ho xovoti. 

Neohryzuj kosti, nech něco i pro hosti. R. He taowm 
KOCTOll,. ÓeperH, am rocrell. (Žert dosti ostře lakomcův do- 
jímající.) 

Af mě jak chce lid si píše , jen když zlato v truhle dyše. 
P. Niech mi; jak chcq ludzie piszq, gdy pieniqžki w skrzyni 
dyszq. (Skoupý zvykl i hanbě.) 

Co mi do koho, jen když mně dobře a hřbet mĎj celý. 
P. Co mi do kogo, gdy mnie blogo, gdy mój grzbiet cafy! 
S. 4pyrOMi 6uA0 KaKO 61140, mohh e 4o6po. 

Skoupý život ošuměle chodí. R. Shne CK3rnoe njatbe 
■ocHrb xy4oe. 

Skoupý boháč jako jeho skříně ; ač v ní zlato , předce 
v koutě stává. P. Skqpy bogacz jako jego skrzynia; choč 
w niéj zloto, przeci; w kqcie lezy. 

Skupec — hlupec. Jinde zbU : Skoupý není hloupý. Oboje 
mflž býti pravda ; přijde na to, jak se vezme. Č. — Eal CRymift 
■e TjtynuA. 

Nelituj podkovníčku, aby podkovy neztratil. Mr. He »a4lft 
yxHajifl, 60 nii4K0By 3ry6nmb. (Skoupý aby hned jednoho 
groše naložiti nemusel, raději nápotom škoduje deset) — Kdo 
lituje podkovníčku, zmrhá podkovu; kdo litiye podkovy, zmrhá 



«B4 

konS; a kdo lituje hoié, zmrhá sám sebe. JM. Koito muM 
rB0340T'B, 8ary6Ba no4KOB^T^; ROttro atajM M^pcoB^BT^fí , sa- 
rytea KOfl^n; a KOft mnAE BOHbeT'B, aaryfiaa eefteca. 

Víc škoda střevíce než nohy, říká skrblík a abobý. 
P. Szkodniéj trzewika niž nogi, mówi skqpy i ubog^i. 

Lakomý více Iralf, než alakolí. Ó. 

Po cizím chvátil, a své z huby ztratil. Č. — 8. Tpaxeto 
seke mryóio n oio mů% apebe. 

Kdo chce příliš mnoho, nemívá nic. Č. 

Kdo příliš mnoho nahrabe, málp mn v ruce oalane. č, *) 

Kdo mnoho objímá, málo v ústa líbá. P. Kto wiele obej- 
mnje^ málo áciska. (Rozumí se též o těch, kdož fedním 
časem po mhohých naukách mysl rozptylují, mnohá řemesla 
provozují ald.) 

Neostří si fousky na cizí kousky. R. He Řa4yBatt ycRR 
na qyade RycRH. 

Na cizí koIáS očí ne^syvaluj, a o svflj pečuj. R. Haqyxcotl 
Kopoeaft^ poTi HO paaalBaft , a CBOft aarlBaft.^ Mr. Ha nyiňík 
Kopoeaft* oqeft ne paaaB^flft (ne nópuBaft) , a cBíft 4<{aft. (Bére 
se také zvláště ve smyslu : cizí ženy nebuď žádostiv.) 

Z cizího nezbohatneš. R. HyiKm ne HaaciBembca. HyxuiHi 
6oraTi He 6y4emB. 

Lichvař duši bubí. II, Kamatnik dušu gubi. 
^ . ^ , láchva a lesf délá ďáblu čest R, Jaxaa h jieCTb, AbnsoAy 
vecTB. 

Nedá sedláni božího požehnání. Č, 

m 

Lichva jest rychlonohá a dlužníka šjohá. P. Lichwa jest 
pr^dkonoga i dlužníkowi sroga. 

• Kdo stojí o cizí, přichází o své. — Velmi rádo^ylastní 
^ cizím hyne. -^ Kdo chce cizímu, mua svého nasaditi, ^.t^*) 

Komu cizie žádno, toho své mrzí. A zase: Kdo chová 
svého, nebude žáden cizího. Č. 



*) Fr. Qoi trop embrasse, mal étreint. Nim. ffier ^u )>iel faft, l^áU fd|fmer. 



Kilo fa eiisf vbioo docbáaiy iáoi O0tHž#ii donft fMaháií. 
S. Ko m Ty^om sysom no^e, cm^ ocrpneera i^jta 4o|e. 

Jedm nespravedliiiý gMi sto jinýeli z Jcapsy vytáhne. 
Anebo : NesiuraTeálíTý^froS (icrejcar) sto apravadlivÝcb s kapiy 
vyhání. Č. — 8. 64aH'b H6npaBe4HUft aosam cto opaBMM 
Cf enevňxrb aa coůoui OAByt^ Cb. Kriviéen peněz • sto dkrugreh 
iz žepa spraví. JiGr. En krividen vinař deset pravidnih nýé.**i 

Co jednou čerln a lakomd \v Jurdlo př^de, toho iádný 
netykéopL Ó. •^ Co skoupémn do rukou padlo , to vSe pfQ^ 
padltk Mé Hio CKynoMjr n pjrh nonajio« to bco jq^Majo. 

Nevyloudíš u vlka káže. Č. 

Těžko z kamene olej vytlačiti. (Lakomce k dobráma 
skirtks přimetl; nebof jak starý verš dí : Nezaloží ani zlatýín, 
by ho prosil bohem svatým.) Č. . 

Mwné kamenu siny do klfaa sypatL €. - -^ 

Kdo se boji nouze , nerad pro bůh dává. Č. 

Kda^nerad 4lává , snadné týiUuvu najde. Ck. Kei nerad 
da, lehko spričavanje najdfc 

Žernovy samy nejedí , a lidem meuku dávaji Aii ]IBa(moaa 
caHH HO Í4flTX9 a jiiOAfln'iÍ7K]r AasaiSTii. (Posméšné, když 
lakomec něco daruje.) 

Tu máš 9 nebohý, CO' se mi nebodt Mr. Ha toM, me^ 
6ekie, JHo nit ne ro»e. P. Na tobie, niebožer, oo mnie 
niemože. * 

Darmo ten zboií má^ kdo ke neužftrá. 8. 3a mjmj^ ma, 
KOK ne yxHBa. "" 

Zlý pes ani sám sni, ani drabénNi 4^ di ~ F« By pías 
na sienie ^ eam f o niajé , a kroigrie f o nieda. & .Ceéwa aa 
otKh jsdmďhf oaxá ne ien, a íifjrmn (ckotbií) la 4aeTi. 
Bík. Kyvero hhto t4e KORaionb, mro 4pymy jana.*^) 

Lakomec všem bývá zlý, sebe nejhmnši. P. £akomy 
wszystkim zly, sobie najgorszy. ^*^**) ^ 



*) Bavor. Dan ungered^ttt ^aUn- frift ^í^n S|aUr. 
**) Fr. CeiBme ya cihiaii qni garde dn foin. : 
*^ jL. In naUnm a?am bonas tsij in ae piwaiawifctdSfiWfc 



«i. *<h€e vlnu rostf a skrtdík se postí «-^ pro jiného. JI. Osná 
pyM paeAnn a ci^oi Aonra koiuti — ^ ho 4JM ce6fi. 

* Bkupd jako včely, med stále sbtrají, až i samí umírají. 
H..Gsíjiúie ^xo uneXhí, bcotab moa^ eetfapaiOTX, a uocjA n 
cajn jmapanTi. 

Lakomec žádnému dobře nečiní, leč když umře. 11. Skup 
samo kad umře, čini dobro;*) 

Skoupý (boháč) a SYÍnka po smrti zvt^řiiika. ó. — Sk. La- 
komec je rovný svini, len po smrtí osob (užitek) činí. P. Bo-* 
gacz a iwinia po émierci zwierzyna. '^ jbakomy, skqpY i áwinia 
jest to po šmierci zwierzyna. ITo/. BoravB a cbeha no CMopiH 
oimTHBa. 

VíSecko tu zůstane po smrti, mfij pane. P. Wszystko ta 
zostanie po šmierci, mój panie. 

Sobémíl nikomu nemil. /?. • CaaojinÓ^B acaicoiiy hojioÓi. 

Samoláska nemá žádného přítele. P. Miloáč wlasna niema 
Žadftego przyjaciela. — Sobíedobrsld — MaIodobrsk|. 

Vlastní věci posuzujeme předsudkem , ne- rozumem. 
Bé Wlksne rzeczy. affektem, nie' cozumem sif sqdz^v 

Vně okáčí , doma krti slepí jsme. Č. 

Se svým na syětlo, s cizíín do kouta, třeba rovné dotoé; 
P. S svvojim na czolo, s cndzym db kqta, cboc dobré. 

Cizí zlé na slunce, ivé do stínu stavíme rádi. P. Gudze 
zle na/Sloňcu, swoje w cieniu stawiamý radzi. 

. Naie bída ne jako lidská. A Hama 6i4a ho Kaici jiK>4CKafl. 
(Každý myslí , že niktfho tak i\jebolí , jako jej , že nikoho tak 

neitěstí se nedotýká, jako jeho samého.) 

* 

* .Láska od sebe začíná. ^CA. Ljubav se počimlje od sebe; 
Kai<ý sobě nejbliž$í.^á *'') Sic. Svatý. Petor laje, kdo 
sebe néprjqa %. ' ''<-'^ v 

. Každý vlastenec o svůj humenec, a vlasti fiípek. i$/ GsaRiĚ 
6paTam ce6H aa yjKHTaKi, a KpaHHi oamaK'B. 



* 

*) L, Avanis, nisí cuffti moritur, nil recte fácit. Sýr. 
**) Ir. . Proziraus sum egomel miiá. TytV- •^'^ FiřJ ChMU bien ordonné 
commea/ie par aoimtae. 



n • 



KaUý ohee. svým bůžkem býiL Č. 

Každý rád , když sám z bláta vyleze. Č, 

Pán bfth sán sobě nejprve bradu ostavil. & Eori 6 ceÓH 
Haftnpie 6pa4y ocTaeio. ^ 

Každý dvou bradu hladí. Ci. Vsaki ^oju bradu gladi. 

Odsekni tu ruku po lok«t, která sobě dobra nepřeje. 
B. OfpyÓH (OTctKH) Ty pyxy no jiOKOTb, KOTopaa ceót Ao6pa 
xe 3Ke4aeT%. 

Každý hrabe uhlí ke svým vejcím. BIK BcgKOll rpr^n 
iMíAWOTX KavB HeroBOTO atbie. 

Každý rád na svůj mlýn nahání vody. — Každý táhne 
vodu na své kolo. Č. — P. Kazdy (mlynarz> na swe kolo 
wod§ cíqg^ie. S. CsaKi Ha cboio B04eHHiiy eo^y naspaha. 

O té době každý sobě. Napřed sobě, potom tobě, možná-li 
sic. P. O téj dobie každý, sobie. Pierwéj sobie, potem tobíe 
(ibnigiemu), može-li byč. ^ v 

Neštěká pes pro ves , ale pro sebe. £L He 4ae naci ceiA 
pa4H9 Hero ceóe pa^H. 

Každému ruce k sobě stojí. Anebo : K sobě ruce sklonně, 
k sobě riíce krčié. F/. Č. — Eal. Kos^a pyxa ki co61 Rpnea. 
Pjoca K0X(4a ici co6t ropee. 

Každé hrábě k sobě hrabou. — Každý pod sebe hrabe. Č. 

Všude hrábě, nikde vidle. S, Cee cy rpa6jibe, HOMa bhji^. 
(Každý k sobě, nikdo od seb^ to^ co dobrého.) 

Každý sobě žbánem a jinému střípkem rád nabírá. 
HImí. Kóždy sebi z karbanem, drohini z diy«rawcem načjera. 

Mějme spolu , co vyděláš ; vSak škoduj sám , co pro- 
děláš, a 

C6 }e1f ^f^i ^ buď i moje i tvoje; a eo jest moje, to 
zůstaň mo^. S. IUto e TBoe, oho e i ho6 i TBoe; a mroe 
■06, OHO e cavo Koe. 

Vše rád udělám: jen nechtěj, bych něco dal, půjčil aneb 
slíbil. Anebo jak v rýmech to zní : Učiním všecko jnro kaž*- 
dého, krom toho Irého 6 Neslíbím , nepůjčím a nedám za něho 
svého. C. 



Až se najím, ptjSlia H ttiei. é -^ f . Nie W eiM fyžka 
po obiedzíe. 

Koho náfli třeba, vtoie kned, jak mu Hkají. S* B% Kon 
■y»4a9 y^Kx roro mu snaeMi, xaKi sosyn. 

Kdo náfli potřeben, lobo z pamétr ziiáaoe. A. Kro Kóny 
MMMo6eWhj tím tony h navaTev^ 

Abt! bych v6dél, ie má kmotra piveéko, vaal b^eb i 
détí B sebou. Mr. Ere ! nwt 6u saaBi, mo 8% Kynu flime, to6« 
i MhteŘ sa6paB>B. ' 

Téžké s tím obcování, kdo jen své drSce nabáitf. A Kot 
cae y cboo rpjio ohe 4a crpna, ae 4pyxft ee c% Hbipie. 

Hledej sobě zisku bez jinýcb nátiskd. JI. Hmii ceM npK^ 
6uui, Mpyto^y ae xejiai ra6ejiit. 

Ne vSecko sobó jen , neoh místeéka I jiným. A. He ace 
jUta ee6a, aao irhcro a ami jipynxT^ 

Chvále cizí večeře otvírej také sám dvéře. A Vywott 
OMav noňajiaft, aí h ttutb BOperm onropatt. 



Mamotratiiost jako rozeschlá nádoba: jedním koncem 
liješ a desíti teče. r. Rozrzutnošč jak zeschle naczynie nie* 
D^peliiÍ2j^: jednq stroni| lejesz a dzieSiqcíq plynie* 

Meče nedávej zuřivému, svobody mladému, statku hlou- 
pému a peněz útratnému. P. Miecza ntedaj szalonemu , swo- 
body mlodemú, dostatku glnpiemti a pieňi^dzy útrátnemtl. 

Sná^e jest nemíti nemévlímu, než pozbyvšímu, ťi Lžéj 
niemieé *i«rmia#SJťy, iiii p^tradawsžy. 

Marnotratník jest žebrák bndouený a akupec -*' véčný. 
P. Marnotrawca žebrák przyszly, a skupiec wieczny. 

Chudoba marnotratností ncybližši dddittm,: & HatkiTKy 
jÓOMQCTBO 4flDRVift aac4t4Hm. .4 

Hýřil za mladu, a pod starost umírá- tMadn. R. HleroáirM 
&& HDiOAjTy. a áoA'^ era^ooh* jÉapaeTi ca ro404y. P* Z mlodu 
w UKíAbí a lia siaroéé Vt pfachcíé; 

^- 7!aéar'iiá alate, skončil na Hlálé. P. Zacaqf zlotém, 

» 

skoAczyl blotem. 



4N> 

* 94é mšietffrMi ttecftf IMeleái pÍM. C-^ P. Itto Meszek 
trtci, niech skorq placi. 

' Mrbaé naposledy tf hanbou do IfouzoTa a ChudObió URinoati 
musí. Č. 

Takorý mti tivot jako mésíeí, nikdy plný, nékdy na 
teteťh. 9. Oaaxift My o xniBon xao Hoceň, ^acovi nýtb a 
qacoirF ttpasaiTB. 

Ttfy2 mám, jen bam; nemám, hnbd nedám, tttui. Dyž 
liMtti, da ham ; dyž Trimftm, da tradam. 

Jednou pic a podruhé nic. — ^ Pojednou huS, podruhé 
ktíS. Č. — P. Ihfš pfc, jtttfo nic. S. 4aiiaci nriqtta, cyrpa 
HHmra. — 4&Haci xoni I xoni ! a C3rTpa ao ! ao I *) 

Dnes tlusto, a zejlra pusto. Č, — P. Raz gody, drugi 
Hz glody. fia/. Rojor icn , to meAecvh I a hki CRyno, 
tteprin 4yiro. 

Dnes i řif v jíSe, a zftra není £fm huby potřfli. R. Cero4ni 
t cpaKa Bi ibaBjrh, a ^Břpá mi nim u ryóx noHasan. 

Roboty dó soboty, 'a penéz do nedéle. C. 

Tučná neděle ráda po mastném pondělku se ohlíží. C. — 
ĚLui. Dobra njědžela chce injeé dobru poňdželu. 

1 v 

Kde se mnoho plaSe déje, mnoho se plaSe ťózvěje. C. 
Kdo mnoho děli , brzo bude prosíti. S. Ko Moro aíáh, 

CKOpo fce npOCHTH. 

Dobrá vflle moSnu kíUe. C. — Kr. Dobré vole moi$ne 
kdle. 

Veselá myslíčka , prázdná kapsička. ELui. WjeseBa my- 
šllčka, prózniSa móSnička. 

U mrhače vždy děravá kapsář R. 7 MÓTa BCer4a KapvaHU 
npopBaHíi. 

Kdo bojuje a staví, Ženu, děti strojí, soudí se á hoduje: 
nech se nouze bojí. P. Kto wojuje, buduje, žon§, dzieóí 
stroji, prawuje, bankietuje: níečh si^ biedy 1)oji. 

Kde samá hostina, tam nedaleko hlady. Bal. Ta^ Bce 
rocTHHa , TaH"^ roji04i ne 4840x0. 






*) Loi, V^eenreif pahrleeku, ohlrreir ne neekn. (| .| 



Lahůdky zjednají, ie i chleba nedají Mr. Bapeaini 40« 
Be4yTi», mo h xAl6a ee A^AS^h. 

Kdo si v knních vybírá , často, nemá potom ajra. Ch. Koi 
se iz jela zgizdaya, večput i kruha strada. 

Mnohý chlebem pohrdal, a suchou kůrkou za vděk vzal. Č. — 
F. Kto gardzí, jada chleb twardy. — Kdo si přflíš vybírá* na- 
konec hladem umírá. P. Kto przebiera, ten przymierá. 

Kdo Martinka zhusta svdtí, statek dýmem mu vyletí. Č. 

Co sním, propiji, toho ^žiJL (Heslo nerozumnýdh mrhair- 
d]ův a prostopášníkův.) C. 

Pij hrdlo, je% hrdlo, zaplatíš hrdlo (třeba na šibenici). 
Štítný. 

Jak nabyl, tak pozbyl. — Jak došlo, tak prošlo. — Jak 
přišlo, tak i odešlo. C — P. Jak siq zeszlo, tak siq roze- 
szlo. jR. KaKX upam^o, raxi ■ nonuo. Jlfr. flax npnreqe^ ram 
H jTeqe. Aki npiĚmoei, rain niftmoBi. £r. Kakor přišlo, tako 
prejšlo. CA. Kak došlo, tak přešlo. Kak dobíjeno, tak zgubljeno. 
S. KaKO 40UUO, oaaKo h npcm^io. Blh. KazTO AOiUe, razí n 
0TH4e. — 0ti r4ÍT0 4omjo, Tam ■ othulio. 

Lehce nabyl, lehce pozbyl. — r Co se lehce nabude, snadno 
se to odbude. — Statek brzo shromážděný rychle odcháaí a 

v 

míjí. C — P. iiacne nabycie, lacne odbycie. HeU. AevKo 
npiftmjio, 4erK0 niflm^o. S. IIIto ^pumKO 6y4He, ^pnnKO a npoj^e. 

v 

Ve snách přišlo, ve snách i odešlo. C. — S. Y cay AOOMp, 
y cay h OTaoLio. 

Jak nažil, tak zažil. Jak kopii, tak propil. Ji. Kaai aa- 
acHTO, Taai a npoauTO. KaKi Kónami, TaKx h nponijii. 

Co na cle vydělal , to na mýtě' prodělal. P. Na cle 
przyszlo, na przewozie odeszlo. Ch. Kaj je na h^mici dobil, 
to je na malti zgubil. 

Zle dobyto , zle odbyto. — Statek zle nabytý hůře bývá 
odbytý. C. ~ P. Co si; žle nab^dzie, to siq žle odbfdzie. *) 



*) Fr. Le bi«ii mal acquis 8*eii ya comme il est veni. Augh Evil gotten, 
evil speai^ Ném. Xínx^áit 9ttt tífut nláft gut. ®ie getoottitett, fo |m 
toanea a j. p. 



<'i 



r 

Statek nespravedlÍTý sežírá i spravedlivý. ELui. Njeprawe 
koblo prawe^sobu zežere. 

Mnohý prodává draze, a chodi naze. B. Ihoft npo4aeT'b 
n ÓapiimeMi, 4a xo4Hr& HamneirB. 

Zboží de dobyfé (zle dobytý ^I^IO ^di- 4 ,^\ .^ 

, líeapiyiyedlivý statek k dithu nejde (o^tifjgíi nemá stálosl^ 

R. He8||0eg|Haii KopucTib bi upon m iM^^TH I^D^^enoe bx nptwx 

Boiyr ve nem^^. Ift;^ a CAhu JKrivično }íl\$gQ nejma teka. 

Bohatí ne vždycky védí, kdo po nich dědí. C. 

Skupec najjle marnotratného. C. 

Otec stýskal , a syn výskal. -*- Co nepluině 4|0^ Stýskal, 
ta nAratí s hanbou Výskal. -— Go nachoval Stýskal , to pro- 
mrhal Výskal. C.») 

Zle statku nabyl^iQ nedočká třetí koleno. Cokoliv bývá 
zle nashromážděno, toho neufije třetí koleno<% C. ~r Hat. Am- 
jopi HafiuTOKx ae 41^40 .TpeTKX'^ pyKi. Ch. Knvičnomu blagu 
tretji odvetek naj se neveselí. S. HenpaBe4H0 remiBO Haniiefci; 

K04ÍH0 HO C4a3H.^*) 

Cizí jmění sebe větií — netrvalé ; lepší spravedlivé, tfebi^ 
malé. B. Hymoe h# npovo n 6oJbmoe, a eace h ]fa4Qe, 4a 
npaBoe* \ 

. Nespravedlivé jmění prachu jB. HenpaBe4H0e co^aaie npaxx. 

Vydělaný (spravedlivý) peníz stálost mívá, a vylichvený 
(nespravedlivý) jak oheĎ tráví. R. Tpy40Bafl (npaBe4iutfl) 4e- 
■essa 40 bíkj xumerL, aHenpaBe4Hafl npn6u4B oroHb. 

Co od čerta příJílo^ zylř čertu odešlo. Č.***y 
• Sprav^livé se nei^tí. Č. 

Statek spravedlivě nabytý ani na moři neutone. P. Spr^-r 
wiedliwe nabycie i^na morzu nietonie. 



*) Lit. K9 tewélis f «d^o diiMaclam*8, BuaéÚB prarado llykaudam*8. Šp. A 
padr6 guardador, hyo g astádor. Fr, A pere amasHur fúi gaipillenr. 

**) L. De male quaei itU no« gaudet iertius haeres. Fr. Ub iroisidme lié«- 
rílier ne jouit pM des biens vuX acqai^ . . • . 

*^ Fr. Da diable yiiit, au diable reWurne. 



M 



• • I 



m. 

Pravda — MpraireňUvont— lei. Jasylt -^ Mlée- 
Htosí — tláehaTost. Žerty* ZdTořnost-^ Teta 
za TetH — naráženi. Rleveta -^ pomHiirifr -^ 
pohaněni — stejni se hani ii dojimaji. Slilitr* 

Pravda jest díté boží. Č. * 

Na pravdu' sIot nemnoho. JI: Ha iipas^y CAOVh ne v&oro. 
Pravdé netřeba mnohých dokladAv. S. Ilpat/ta ho iřpéiě 
HHOrorB pastora, (jinde : meBp4aHff.) ' 

Pravda se sama hájí. C — CA. IsHim nelMa ňgovera. 
Pravdu líčiti netřeba. P. Prawdy zdobié nietraeba; 
t^ravda rozmyslu nepotřebuje. P. Prawda rozmyslu nié^ 
potrzebuje. - ^ i 

Dáynost pravdé za svědka. P. Dawnoáó áwiadek {znak) 
prawdy. 

Pravda přátely má, ad nevždy na vlíci. C. < 

Těikof se pravdě protiviti. P. Frawdzie trudno sif przei^ 
ciwió. — Proti pravdé rozumů nestává. P. n*zeehr prawdxie 
rozumu niemasz (a hóg wszystko widzi.) 

Peníze mohou mnobd, a pravda kraluje. A. /(eH&rir nrcM 
Móryrt, a npaB4a uapcTBjen. 

Pravda příkrá, ale zdravá. Tř. Prawda przykra, ale zdfowa 

8 pravdou před bohem a před lidmi. — 8 pravdouf nám 

piPed boha jíti. «— Pravdu mluv před bohem a před králem. Č. 

Co jest pravda, není hřích. Bélor. DIto npRB4a, rtí ae 

rpixié — Co pravda , to pravda. C* 

tlpřJbo n^líž (s pravdou, poctivě, beze lsti). — Okolo 
dáie^ upHmo bUie. Č. *) 

Kde cesta rovná, nezajíždéj* Č. — JI. r4t BH4tirb nyrb 
npflMoll, Tanx ae t34H no KpiiBOir} . 



*) Něm. (9mU ifl Ux n&é^fít ISSeg. 



- .! Vie jMmiaey jediné ptavda lieriápM. <.^ Bee nuTOi^ 04Ba 

opásla ocTaaeTpff. 

. . nran^da těžko utajili P. Prawfl§ lrttdi|o zatají é« 

Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru udunti á.praWf 
fahfiioati* (d od r.J4i(í7v;a .^l^4i«:pMdáM Jak Máři řftali.<'^ 

' '* Fiiivdfi vei vodě neutone, a v obrní »edilří. Mt, IIpÍMMia 

He BTOHOTb Bl B04t9 H 06 SFOpHTb Bft OTBÍ. 

: V^jdef. pravda na wch, jak otef nad vodar jP.Wýjdzie 
pniiréa aa wierachy jak.oliwa na < yo 4 ť " •flW' Biik^a spasma 

Pra^'da na světlo vychází, faleš do tmy zachází. P. Pjrawdf 
M: áwiállo wychodzi, falsz preca w cienH|oécí ochoiki. 

v 

Pravda . vždy cky vítězi, pomáhá pánu i knězi. C. , 

. ^ ]ř(ěpQiniie-li pravda , nepravda tfan. méně. 8^ Aro npaB4a 
ftt atDMome, apaaAa neke nonoka. 

Kdo pravdu zastává , vítězem .ostává. Ch^ ' Koi se Í8tin| 
fmdaje, eh oUadava^) osta^. 

Prafifa Jmž, apravedlivd važ. IL Istínu traži^ praviou važt ^ 
* Chlák -T sůl jez , a pravdu řež. A Xjrkte > co/& tkb , a 
npan^y ptxcb. ilfr. Xjtói, chjU i»a9 a npaB4y ptab. 

fftiA (t. uctivé, nehtd^ atfijme, xrovna qahivme. fitt. KpHBo 
4a CTpaÉs, npaaoi^a.roBopnm. 

Bl^i kom pravda, odpoly má vyhráno. P. Kto^rsy prawdzie^ 
ten napoly ma wygranq. ^ 

Mlíiv co mluv^ a besB pravdy aelz*. R. Hnf » ronopa, a 
^ÉpÉB4a'n4a6aa. . ^ 

y IMjfé to délo^ mluTÍlir praven ňnělo« JB. 4ofipoe 4*40^ 
upaaxrroaopBTti cak4o. 

V pravdě kůh 'pomáhá , a v nepravdě nohy podráží. Ř. * 
h% ■paB4Í éorb noKoraeinb, a vb ]áNipaB4k OHi*-a(e sanavaeTUb. 

Anděl v pravdě pomfliá^ a čert ke lži pohádá. B, *>Aař04i 

« 

Vh npaB4Í noHoraeri, a 61ci ch jmtío no4Gi)nsKaérir. 

V pravdě neproúčtiyeš (se nepřepočteS). fí, B% npaB4t 
c^eti HO TQpaercfl. . V , . 

V obcIio4H-U o pravdu dbáž , víqe vy^<fjUU. A Tpfrýií 
iipaB40io, 6o4Bme Óapuma 6y4eT%. 



Co práYO, to zdráfw. ft Kaio nptBO, raio s^pMO. Ck. Kak 
právo, tak sdravo; 

Pokud řečiy potud ďaréka. (Pokud kdo pravdondaven, 
potud viry hoden.) C. 

Spravedlirá ruka celý svět projde, a oSemetná kanbf 
dojde. DLui. Wéma ruka piižo pies Su zemju , a 2loieJaka 
ruka páižo do sronioiy**) 

S prardou žíti, nikomu nelstítí. R. IIpaB40i> ann, hbko^t 
HO aaian. «— Kro sa npaBny ctohti , ron Haxoay se aaiBrk 

Proti slunci neotvírej huby. (Patrné pravdě nebuď oé^ 

v 

poren.) C. 

PHliSná hádka pravdě škodí. Č. ^ Zbytečné hádky (ipoF^ 
pravdu hubí. P. Wzbytniem awarze prawda ginie. 

Pravda jest rosa nebeská : komu ji dáváš , hleď, aby b^ 
i nádoba hezká. Kn Resníca je nebeSka rosa, de jo ohránii^ 
ji čisto posédo perpravlaj. 

Ten pravdu (spravedlnost) hubí , kdo se násilím na odpor 
nestaví. Ch. Koi se šili nesuprotstavi, pravdu sgubfra^ 

PK kom není dobroty, při tom ani spravedlnosti, fí. Bi kowl 
4o6pa HtTX, B'B TOM% H npaB4Bi aajio. 

Příteli k vůli pravdy* neodstupuj. P. Prawdy dla przyjaciela 
nieodstfpuj. Anebo : Prawdf nad przyjaciela przekladaj, 

NejSlechétn^ií pravda, pravdu si říci. P. Sobie prawdf 
rzec, najwspaníalsza prawda. 

, Pravdu sobě huďme, spolu dobří buďme. C. 

Nejspíše opilý pravdu poví. — Nejspíše blázen a ddH 
pravdu nduví. (Chceš-li tajnou věc aneb pravdu vyavěděti, 
blázen, dítě, opilý o tom umějí pověděti.) Č. — P. Pijany a 
dzieci^ . rychléj prawdf powie. Hal. Eumm a 4t'ni h HexoTfl 
iipaB4y cKaxyib. 8. AiWj 6y4ajie a wom npaB4y roBope. 
Ch. Detca i bedaki istinu govoryu. Kr. Otroci ino norci resníco 
govoríjo.**) (Viz též Opilství.) * 



*) Něm, (Strefte ^attb gel^t burd^'é ^m^t ianl. 

. Ghiláíeii and toúU Mil tni^. Dronkards speak tniih. Nim, JMnbet 
mib fHamn rebett bie SBa^t^ftt 



SiaH tiejspM moHdroslÝ déti nejÉpiš ^OTfidí pravdd^ Č. 

Pravda nehladí (nelíchotí). P, Prawda híeglaszoze. 

Těžko pravdu mlntiti a nentaziti. P. Prawdf mdlvič a 
nieobrazič trudno. 

PravAi mluvíé, mrzutost si 2působíš; jR. lípaný tOBúpmh^ 
ce6t 40ca4MTb. 

Nesnadná věc mltivili pánAm priivdUé P. Panem trudno 
prawd§ mówič. 

Velikým pravdu mluviti tak nesnadno jako lež. R. BejiH- 
KHMi npaB4y roBopHTt ne ^erqe atru. 

Pravdti íAiťiÝíti, přižeň ztratiti. JR. TosopRTb itpad^ý, no- 
lepaiL 4píý*6y. 

Pí^avda oti ktfle. Č. — P. Pťáwda ocžy koIé. R. ÍIpaeAa 
fjtasa KO^eTl. Mt. npaB4a oqA KO^^é. Ch. Kř. Pravica očí kolje. 

Pro pravdu se lidé rádi hněvají. Č. 

PoVolnosl přátély rodt, á írtřtíVda říeííávisť plodí. Č. — 
Ck. řstiiíá raja nazlob. ♦) 

Po¥§e pratdu, probiji^ (probiješ) hlavtp^ Č. 

Kdož pravdu mluví jinémtf^ býváC Hava zbita jemu>. Č. 

Kdo pravdu zvoní, bití si uhoníw P. Kto o prawdzie dzironi, 
taki na guz goní. 

Kdo nevděčnou pánflm pravdu bude, houslemi o hlavu 
míti bude. Č. — S. Ko HCTRHy ry^e , ry4a^0Mi ra no npcTHMa 
6iio. Ch. Koj istinu guda, gudalom ga po perstih biju. — 
A. flsuKi Hsi aa syói, a ^OMemi xaKi ryri. " 

Ošklivá tvář zrcadla nemiluje. P. Szpetna twarz žwierciadla 
nielubi. S. Py^aHi qoeoKi ho H4e pa40 na or^e4a40. 

Rcí pravdu, a víz, kudy utečeš. S. ITpaBO pei^H, na 
r4e4afi, Te yreiiH. 

Nevždy se pravda hodí. Č. 

Žertem pravdu prohoditi neš&ódí. P. Žartem sif prawdy 
domówič niewadzi. 

Mnoho se v světě novinkuje , leč málo pravdy ótía^uje. 
a. Bceť4a HOBHsita, 4a pt4K0 npaBiísHá. 



*) léOt. Obsequium amiear, verítas .odiuqi parit 



Byla kdys pravda, ale užte rzí poila! Jfr. Eyjn KOjncs 
iipaB4a, Ta BapxtaBtjia. 

Ne vše krása, co se líčí; ne vše pravda, co se pěkně 
mluví. Č. 

Lepší lež ke spáse, nežli pravda k záhubě. R. Aymae 
AOTKb KO cnaceHbH), HCJKe^H npaB4a ri rHÓe^. 

Pravdu každý chválí, ale nekaždý ji brání. IL IIpaB4y 
BCflROft xBajiHTi, 4a ne bchri ee xpanHTi. 



Lež má plitké dno. Č, — S, 4a»H 6 oietko 4ho. 

Ve lži stálosti není. R. Bo Amm nocTOflHCTsa atri. 

Lež (lhář) má krátké nohy, daleko neujde. Č. — S^Y ABmm 
cy KpaTKe noře. Mr. XpoHOro nca jierKO 40roaflTH. Chcomého 
psa a lháře snadno dohoniti.*) 

Lež, ačkoli snídá, zřídka obědvá, nikdy téměř nevečeřf. 
Ch. Laž^ ako froštuklja, redko obédva , nigdar skoro nevečerja. 

Kdo včera lhal, tomu i zítra se nevěří. JR. Kro BqepacE 
cojira^i, TOHy h aasrpa ne noBtparb. 

Lhář jen sám sobě škodí, af ráno nebo pozdě. 8. ÁumAtan 
qOBeKx H^H paHO, h^h 4oaKaHi>, ystKi e ceón umoAAmi. 

Lži se nevylžeš^ Mr. Epexneio ne BH46pemenii»Cfl. 

Kdo se blátem umývá, zamaže se. (Tak také kdo se Iff 
očišfuje.) — Nenavážíš z bláta čisté vody. C. 

Ze lži lidé neumírají, jen že potom více víry nemají. 
Ur. 3x čpexHH 4104H ne HpyrB, ra h 4pyre bitb stpti 
leĚHyTb. 

Lží ač svět projdeš, ale nazpět se nevrátíš. Mr. EpexHOD 
yBOCb CBtTi nepeft4emb, ra Ha3a4'B ae BepnembCA. 

Netřeba lháti, kde pěšky dojdeš, anebo na koni dojedeš. 
P. Nietrzeba tam Igač , gdzie czlowiek pieszo dojdzie , albo 
na koniu dojedzie. 

Lhář má s paměti lháti. č. — P. Klamcy dobréj pami§cí 



*) Šp. La mentira no tietie pies. Lot. Mellém íbfas kalgas, drihs war 
panahkt. Čud. Wallel on lilihikessed jaUad. 



9t 

idowcipu predkiego potržeba. 11. Lážljívec -ne smé htú po- 
zabljivec. ♦) • 

Lháti, zváti; jenom na konečky pamatovati. lt. Ámemh, 

Taxi ATEy TOABRO 3a40B% Hé 3a6£IBáft. 

Kdo rád lže , toho za přítele míti nelze. fí. Kto ox6h% 
^aiB, Toro Hé ja>3ň sa 4pyra npHHiiTb. 

Mladému lháti hanebno, a starému nepotřebné. R. Mojio- 
Aovy ÁreLTh spe/iHO, a crapoHy HenorpeĎHO. 

Každý lhář lže na svou hlavu. Č. — Mr, Bchkx Ópénre 
Ha CBOK) ro^OBy. 

Lháře pán bflh káře, jestli ne mrazem, tedy provazem. 
P. tigarze pan bóg karze, jeéli níe mrozem, tedy powrózem. 
Sk. Lháťa pán* bóh kára, jestli něrázem, ledy provazem. 

Mladý lhář; starý zlodéj. Ó. 

Kdo lže , ten krade. Č. — P. Kto šmie zef gač , ámie 
i ukraáé. 8. Ko paAi 4a»e, pa4'B n Kpa4e. **) 

Zlodéj u lháře rád hospodou stává. Č. — P. Zíodziéj u 
Igarza rad gospodq stawa. 

Byli jednou tři bratří : jeden lhal , druhý kradl , a' třetí 
visel. Ó. — P. Zíodziéj a kfamca, dwa bracia. 

Nepravda se svétem se počala, se světem i skoná. fí. He- 
npaB4a cbítomi Haqa^acb, cbítomi h kohmutch. 

Lží svět žíve. Mr. BpexHen obíti Ttusne* 

Lidé lei , a my i6L fí. ^io4H Aomhj a nu Toxrb. S. CBaidft 
uoBeKi jia^Kb, na H MU ne Óo^imi. 

Uáé lež pravili, a my nepravdu. R. Aiom ojoatsuiu , 4a 
H MU HenpaB4y cRaaa^H. 

Lež osáhla tvého otce syny, a nás s nimi. Mr. Bpexa.«H 
TBOro 6aTbKa cuhu, ra h mu si hhmh. 

Všickní lidé nepravdou živi, a my též po ní nepukli. 
R. Bet 4I04H HenpaB40io HCHByrB, a mwh ne rpecRyrb crarb. 



*) Lat. Bfendacein opiprlet essé memorem. Sp. Tu que míentes . que 
diziste para míentes. Piem, Un bon busíárd bisógna, chTabia boiia 
memOría. 

•*) fiém. ttet (ftgt, ber IHfl^U. CW. Kes walletab, se WiirratUh. 



Chméj člověk , hotová lei. S. Yóon uyn, roTOsa 
(Často, ale ne vždycky.) Viz Chudý. 
Z daleka přiSljIm snadno lháti. Č. 
Na smyšlenky slova lajQÍno se koupí. JR. Ha bimtiboí 

C40B0 KyiWTClI. 

Lhání měkké dílo, jazyk se vrtí, a svědkův není. fí. ^ran 

MATKO ^ H9UKI BOpO^aOTCH, a CBH4tTejeft Htllb. 

Není kostí v jazyku » může přelhati i vladyku. EaL Hena 
KocTÍt Bi aauat, moMh fipexaTH h BJiaAUut. 

Pravdy se nenajíš, lží se neudávíš. P. Prawdy si^ nie- 
najész, Iž^ síq nieudawisz. (Patří toto pftsloví právě mezi 
Iživá^) 

Lžeš-li, tedy tak lži, aby sám myslil, že pravda jesi* 
8. Ka4x mTO jia»emB, onaKO mxe , 4a h caai •micjuma ^ 4a e 

HCTHia. 

Hodí se k poli rež, a k řeči lež. (Říká se žertem^ kďyi 
někdo lže a zhruba teše.> fí. KpacHO no^e poxn»io , a p^qB 

^OXCBIO. 

Každá smyšlenka hezká ve šperku (s přimasti(eio> 11. 
BcEKaa npHÓacKa (npnčayTKa, cnaaica). xopoma ch npHRpacaoft. 
I pěkně lháti jest hřích. Č. 



Jazyk tělu kctev. iřv Sshrs t^jty mropB. 

Malý jazýček ,. nie vSim télěm vládne. B, Mat^i muKi, 
4a BctHi Tt^OHx BASLAheTb ( — BeAHKBVL ^c^OBtiioirE BtaTatrn^ 

Jez chleba, kojněji, aie mluv střídmiji Mr, IMwibmi 
Xjitóa tjKB, a noHeHbmx roBopH. 

Jazykem nemlaf ; cbceš^li^ ujmi se cepAv. Č. — /?. Mb^qa, 
nopa — poacb to4^h. 

Mluv mák) , a to dobře. Čk *) — R. Pt4Ka,i 4a. uioBio. 

Mluv každý, co by jej ctil<K Č. 

Co nesluší činiti , nesluší též mluviti. P. Co si§ czyníé 
níegodzi, to tež i mówié szkodzi. Anebo: Co žle czynič,'to 
žle i mówié. 



*) Koriineké. Uo9f»H nebas, ha rowsa da.^ (BUuv málo, ale mluv <l«bitek) 



' Jaký rozum (člověk), taková ře& (^. — - //. Kakov člověk, 
takve rěči. R. 0ti c^obx nosHfleTCfl, kto KaROBx. ''^) 

Poznáš po vřavě C^^eči), co ve hlavě. P. Poznač whet 
z mowy, jakiéj kto glowy. 

Člověka po řeči, bylinu po vůni (poznáš). Č. 

Po chodu a po řeči poznáš člověka. Č. 

Hrnec po zvuku se pozná. Č. 

Po peří ptáka, a po řeči člověka. Č. — S. flTHita tio 
nepiD, a moboki ce no 6ect4H noanae. **) 

Každý pták tak zpívá, jakž mu noš vyrostl. Č. — P. Každý 
pták wedfug nosa swego épiewa. ***) 

Co kdo má v komoře, vydává do kuchyně. Č. 

Co na mysl padne, to i na ústa. S. IUto aa jmi 40i>e, 
TO H ua ycTa. (Jak kdo myslí, tak i mluví.) 

Jaké srdce, takový i jazyk. Č. (Jaké srdce, taková i ústa, 
i jazyk , i život; Rwač.) 

Co na srdci, to na jazyku. Ú. — P. Co ňa serou, to na 
jazyku. Co w sercu, to w uéciech. R. Hro aa yvk , 19 a aa 
gauxt; S. IIIto na cp4iiy, to h la eaincy. Blk. KaaBOTO My 
e Ha cípAUOTO, TaROBa My e h na ycrara. (V rozličném smyslu 
se užívá, anebo: nač kdo rád myslívá, o tom také rád mlu- 
vívá; anebo o člověku upřímném, jehož řeči se vždy se smý- 
šlením srovnávají; anebo o tom, kdož ničeho smlčeti nemůže.) 

Co v srdci vře , v ústech kypí. ^- Čím srdce jest na- 
dchnuto, tím ústa jsou naplněna (přetékají*). Č. — P. Czego 
serce pelne , tym i ústa plynq. Ck. Od česa serdce je puno, 
vusta preobiljuju; Kr. Od čigar je polno serce , rado iz ust 
vnnkaj gré.f) 



*) Lai. Sermo imago aními est; vir qnalis, talis et est oratío. Symi. 
**y Lat. Ez plumia «vi8, ex verbis noscítor homo. 
^*) Něm. Síebennann fingt, toie i]^itt Uv ^áftiaUl getoad^fen i^. Čud. Kuidn 
lind, nenda laul. (Jaký pták, taký zpčv.) 
t) Lai. Ex abnndantia cordis oa loquitar. (Or& HsóiiTKa cep4i(a ycra 
rjarojDn.) Fr. De 1* abondance du coeur la bonche parle. AMffh 
Wkftt the heart thinka, the inouth speaks. Dán. ^))ab ^itxttt tt 
fulbt af, lůUx Shsttben 0^1 meb. Ném. SEBeffen \>a9 ^erg ^oti i% gel^t 
bet Stunb thtx. ČwL Blia sildda tlua on, aest au kobrotab. 



70 

Co ridi činíme, to rádi mluvíme. P. Co radzi ciynq, 
to i mówimy. — Co koho tčši, o tom i rád mluví. A %t 
Koro BOce^Ti, totx npo to h roBopHTX. 

U blázna bláznovské i řečí. R, Y 4ypaKa ^ypupou il 
ptifc. *) 

Z pusté stodoly aneb vrabec aneb sova (vyletí). P. Z ptttql 
stodoly abo wrobl, abo sowa wyleci. — Zpustéj stodoly ni; 
lec^ sowy; prosty rozum nieurodzi mqdréj mowy. 

T^žko moudrému mezi blázny mluviti. 8. Teauo e myjífOĚjl 
mé^y 6y4a4iiiia 6ect4HTH. 

Bláznivá řeč nemá moudré odpovědi. Č* — P. Blazi 
rzecz niema odpowiedzi. Glapie sfysz^c pytanie, níeodpowii 
daj na nie. Anebo jak Španiel praví : K slovům hloupým rij 
hluché. 

Blázna mlčením nejlépe odbudeš. Č. — Též arabdi:| 
Mlčení hlupcům nejlepší odpověď. 

Nelze tlachačc jinak léčiti , leč mlčením. P. Niei 
plotkom lekarstw:), tylko luilczenie. 

Hlupci ani mluviti ani mlčeti neumějí. Ch. Bedaki 
znHJu govoriti, niti mučati. 

ftfdka rozprávka bez jakého blázna. P. Biesiada rzadb] 
bez jakiégo blázna. 

K čemuž piklička , když hrnek prázdný. Mr. Ha mo I 
noKpumKa, kojii ropuiOKX nycTUft. — Nač by měl hloupý pozor 
míli na jazyk; neb dle smyslu jeho: 

Prolof bůh jazyk dal , aby se mluvilo. Ji. Ha to' B^Mh 
6orx aaiiKi 4a.rb, mtoóu roeopHTii. 

Breplavý nejvíc chce mluviti, kulhavý schoditi, slepý 
viděti, bezruký dělati a blázen mudrovali. Č. 

Bud dobrým posluchačem, budeš dobrým povédačem. 
P. Kto chce byč dobrým powiadaczem, Irzeba žeby byf píerwéj 
dobrým sluchaciem. IhL EyAh AOÓpuai aucjyxaqon, 6y4eiiib 
AoCpinii nort4R^OMx. 



*) A. .Hm^cí /um^o? Ifyw*. SialUi stal(ii3 loquilur 



71 

li Kdo chce p$kn& mlnTÍli, musí pěkně mysliti 8. Kott xofce 

* mTO Atno 4a H36ect4H, Ba^fl Haftnpe Atno 4a chuc^h* 

Lépe jest potknouti se nohou, nežli jazykem. R, Aynme 
I noTKHyTbCH Horoio, He»e^H asukomi (caobowl). S. Bojií e no- 
KJH3HyTH Horon, Hero esuKOHi. *') 

Někdy i kůň dobrý na čtyřech nohách se potkne (pod- 

i klesne). Anebo : Však má kůň čtyři nohy, a předce klesá. — 

Jinak žertovně : Však má kůň čtyři klesy, a předce noha. Č, 

, — P. Koú ma cztery nogi, a potknie si§. Anebo: Koú na 

czterech nogach, a usterka si§. R. KoHb o qerupexx Horaxx, h 

TOTi cnoTUKaercfl. Anebo: 04hhi hsukx Hepeiit^eTCH, 4pyroft 

nepe6o4TaeTCfl : KOHb o qeTupexi Horaxi, 4a cnoTUKaoTca. Mr, 

KHHb Ha qoTupěxii aoraxi , ra ň roň cnoTUKacTca. **) Nejen 

o podřeknutí se, leč vůbec o každém pochybení lidském platí. 

I huška někdy na ledu poklouzne. S. lil rycKa Ka4Ka4'b 

Ha AeAy noK.«H3He. 

Slovo řekni, jen se nepodřekni. A. FoBopn, 4a ne npo- 
roBapHBaftcii. 

U nás se , panáčku , bere za kliku , ne za slovo. (Tím se 
lapáčkové odbývají, kteří se rádi každého cizího podřeknutí 
chytají.) Č. 

Podřeknutí není nařknutí. (^. — - JL OnnČKa bx C40Bt ne 

« 

ciiopi. 

Nekaždé lyko váže. Č, — jB; He bchko 4UK0 bi crpoxy* 
(Nekaždé ostré slovo urážka.) 

Zle jest, když jazyk před rozumem ubíhá. Č. 

Zle, když jazyk repetí, a hlava neposlouchá. R. Topě 
TOMy, y Koro hsuri jiene^ieTi, a ro40Ba He Bl4&eTi. 

Od mnoha mluvení hlava bolívá. R. Mhofo roBopHTb, 
r040Ba 3a6o4iirb. 



*) Laí. Satius est equo labi , quam Ungua. Fr, II vaut mieux glisAer dn 
picd que de la laDgue. AngL Better thatthe.foot slips, tban tbe tongue. 

*^y Fr, II ii'y a cheral si bien ferré, qni ne glísso. II n' est si bon eheval, 
qui ne bronche. Angl. The best horše stumbles. Něm, ^tolptxt tod^ 
cin $fert, \>aů oier Sfine í^at. Dán. dn $f{t fnuUer, og ^r bog 
jirc 93een. 



Jazyk hlavě nepřeje (nepHtel). & — ^ R. ^310% ^ejiOBtny 
HenpÍHTe^. Jinak o očích: F^asa qe^OBtKy vLewfXftt^m. 

Každá straka od svého jazyka hyne. A. ' BcHKaa eopoKU 
orb CBOero astnca nnieTi. 

Trpí sýček za svůj jazýček. A. 4o6TaeTCH cuqxy ot% 
CBoero aauqRa. Anebo : Ha coftRy HSBneirb. 

Datel v zobci záhabu nachází. 8. 4'kTao y KjiiOHy lai^ 

3jI0. *) 

Jazyk vrah, mluví-li před rozumem. R. flatnci Bpan» 
iipe»4e yva rjiarojieTi. 

Za zlá slova sKtne i hlava. R, 3a xy4iM cjiobb cierHn* 
H ro^OBa. (A tatarské přísloví praví : Neopalrně mluviti , bei 
nemoci umříti.) 

Jazyk bez kosti, ale kosti (skály) láme. O. *^) 

Meče za ostří bráti nelze (proti tém, kdož neopatrně řeč 
začínají). Č. 

Seče řeč jako meč. S. Ctqe piqb xao iiaqi. 

Více jazyk nežli meč potíuá. S. %^UKh ropt iiowe noeihH, 
Hero Maqx. 

Více bolí od jazyka nežli od meče. P. Barziéj boli od 
jazyka niž od miecza. ♦**) 

Slovo není Síp, ale horší nežli šíp. A. Cjiobo ho crpt^a, 
4a nyme crpi^u. A zas: Slovo nem' oštěp (t. nehned ppo 
každé slovo se hněvati). Č. 

Rána se zahojí, ale slovo ne. Č. — F. Raná si^ zgoji, 
sfowo niezgóji. Eal, Pana aarouTCfl , ajie aje ejiOBO hhkojih. 

Ž jedné huby smrt i život , studeno i teplo. A Z jednej 
g^by émieré i žywot, zimno i ciepfo. 



^) Fr, Le piverd se perd par son bec. 5p. El pito pierde se por 
sn pico. 

**) Fl. La Imgoa non ha oaso, ma fa rompere il dósso. Fiem, La lenga 
llia nsnn ós , ma fa ronpe j' ds. Angl The tongae breaketh bone, 
though itself háve none. Čh4. Lihhane keel leikab luise kaek. 
(Masný jaxyk řeže kosténý krk.) Srov. Přísl. 25, 15. Láme kosti 
jaxyk mékký. 

***) Angl Sometimes words hurt more than swords. 



Zlý jazyk mnoho zlého natropí. Č. ' "■ .'■ 

Zlý jazyk všecko pokálí. Č. — 5. 3ao 63IH(% «ro Hexam 
HapymHTH ! 

Voda vSecko opere, krom černé tváři a zlého jazyka. 
S. Bo4a csamro onepe 40 iipna oépasa h 40 norana eauKa. 

Od slov k pěstí. Č. — Od slov k meéflm. P. Od siów 
do mieczów. 

Slova za slova, až bolí hlava. P. Od slowa do slowa, 
až bolí glowa, (— ^^ ^^ 'by poszli). 

Čiň jazykem, co chceš, jenom rukoum vůle nedávej. 
JKr. flauKon mo xovemb poén, a pyKairii bo4h ne 4aB|ift« — 
Ruka rozumu nemá. P. Rfka rozumu niema. — Rozpřáhni ^e, 
ale neuhod. Ur. 3aiiaxHH, Ta ae B4api>. 

Kdo jazyk nedusí, často pokoj ruší. Č. 

Kdo se nestydí za hubu, dostane do ní ^nebo pře0 hubu. 

— Pro hubu na bq|)u. Č. 

Kdo mluví I co ví , svých vad se doví. P. Kto mówi, 00 
wié, swyoh sif wad (jowíé. 

Kdo mluví, co se mu chce, musí slyšeti, co se mu 
nechce. Anebo: Kdo mluví, co chce, nalyší, co by nerad. Č. 

— P; Kto mi méwi « co chce , usly^zy, 09^0 ili^chce (czego 
by nierad). R. Kto r09opiiT%, hto xoqeT'^, yc4VUUiT>| naro 
n HO xoqoTi. S. Ko 6ect4H, mTO xofce, Hopu C4ymdT|i, mTa 
Hohe.*) 

Otiiiika VíjĚSÁ hřích- i?. Cnpoci ae rptxi. 

Snáze jest se ptáti, nežli odpovíduti. P, J^cniéj pytač 
niž odpowi^dač. 

Jeden blázen více můž otázek nadělati, než mu deset 
moudrých stačí odpovídati. Č* 

Kdo se na málo ptá , z mála se mu odpovídá. ' CA. Ko 
málo pita, néma vnogo odgovora. 

Lépe se ptáti, nežM chybovati. CA. Bolje je popitati, kak 
fhleti. P. Kto pytá, nieblqdzi. 



*) A. Oé kéyovteí: d &iXovatv, dtiovúiúaév d /*fj &i3Lovatp. (Plat) — Cum 
díxerís qaae vis, qnae non vis audíes. (S. Hieron.) — Angl, He that 
speaki leviflhly, shall hear af knaviihly. 



Kdo jazyk má , do Říma se doptá. Č. — Kr. Kdor jezik 
inia, y^Ríin zna. *) 

Cesta leží na konci jazyka. P. Na koňcu jezyka droga* 

Jazyk dovede do Kyjeva, a druhdy i do kyje. Mr. flaioi 
AOBOAMTb 40 Kuesa, a ^acoHi h 40 kua. 

Kdo se mnoho ptá, dále si zajde. CA, Koi vnogo pita, 
dalje zajde. 

Ze slov se clo neplatí. B. Co c^obi nom^HU ae 6epyn. 

Řeč se mluví a pivo se pije. Anebo : Řeči se mluví , a 
chléb se jí. (Dát se ledacos mluvítL) Č. 

Výše Ibu uSi nerostou. R. Bume j6a 3rmn le pocTjm. 
, (Nevéř hned všemu, co slyšíš; rozvažuj rozumem, tak-*lL 
Jinak též: Komu přísluší poslouchati, nestav se proti rozka- 
zům vrchnosti.) 

čti tomu, kdo rozumí, a mně prostě pověz. Mr. %nai 
Toay, XTO 3uae, a HCHt npocTO Kaxca. (Říká se, když někdo 
úskočně a mnohými okolky řeč vede ; anebo jestliže mnohými 
výmluvami se kdo čistí, praví se: B34H TOMy« xto Hocy-ate 
aae. ilfr.) 

Na jazyku mozolu nebývá. CA. Na jeziku ni žnija. 

Ptáka oklamávají zobem, a člověka slovem. A. IlTHiQr 
otiHaranaiorB RopMOHi>, ^ejioatKa cjiobohi. 

Němý nic nezjedná. Č. 

Němému vlastní strýc nerozumí. Č. 

Kdo má hubu , ten má v ruce (ten bére). HLui^ šióž 
ma hubu, tón ma rucy. (Líná huba, holé neštěstí.) 

Dokud ručnice nebouchne, slyšeti se nemůže. S. JlúKh 
nýmKa ne nyícHe , nyn ce ne Hoace. 

Kpcour nelova, chlap nemluva, oba jsta hladová. Č. — - 
P. Kot nielowny, chlop niemowny , cz§sto glodny. Anebo : 
Mnich nemluvný, kocour nelovný, frejíř stydlivý, hráč spra- 
vedlivý, nikdy nic nepořídí. P. Mnich niemowny, kot nielownj^ 
gach wstydliwy, gracz sprawiedliwy, nigdy nic niewskéraj;. 



*) Nim. ^it ffragen fommt atan na^ JRom. . 



» 

Pes, který neumí Stékati, přivolávi na ovce vlky. Blh. Koeio 
KjMe He 3Hae 4a ^ae , to na OBiiHTe AOKapsa bimu. 

Mhiv pane Martine, íX tvá věc nehyne, ilfr. FoBopH K^ime, 
Hexail TBOfl.He ruHe. 

Hlava dražší s jazykem, než bez jazyka. S. Táblesl e 
cKynjifl cb esuKOHii, nero óezi ediuca. 

List smělejší než jazyk. P. List ámielszy niž j§zyk. — 
List všude má přístup. P. List wsz^dy ma przystfp. 

Kdo pHliš mnoho mluví, málo škodí. Č. 

Kdo mnoho hrozí, toho se neboj. S. Ko MHoro npero, 
OHora ce ho 6oft. — Hrozí tuze, málo může. C. 

Nedarmo čert svou mater bil, že se neuměla vymluviti. 
Anebo: Proč čert bábu bil? — Že se neuměla vymluviti. Č. 
— /ř. HofTb yóiiAi pQ4Hyio 6a6Ky cboio aa to, qTO y Hoa 

HO CTa40 OTFOBOpKH. 

špatný vozka, který neumí obrátiti. Č, 

Jazyk bez kostí, a tudy kam chce obrací, A. flsuKi 6e3i 
KOCTOft, KaKi xoqcTis TaKi BopovaeTCfl; 

Koho mrzí líbati , říká : bolejí mě ústa; S. Hora ce HpsH 
JI106HTH , roBOpH : 6o4e4y mo ycra. 

gám se udává, kdo se bez potřeby vymlouvá. P. Bez 
potrzeby wymowka gotowe oskaťžanie. 

Mnoho může pečeť v listu, více slovo v čas a k místu* 
R, C^OBO BO BpeHA H Ki CTaTH CHjibHte UHCBiia H neqaTH.^ 

Na dobrém vypravovači mnoho záleží. P. Na dobrém 
powiadaczu sila naležy. 

Měj pohotově hůl na blátivou ctstu, a slovo k odpovědi 
A HpHnacH nocoxx aa rpaab, a cíobo na OTslrb. 

Přemluvač podoben nutiteli. P. Namawiacz rdwny przy- 
musicielowi. . 

Lahodné mluva, jistá přemluva. P. £iagodna mowa, pewnfi 
namowa. 

Lahodnými slovy vypudíš ^opot z hlavy. P. ^agodnym 
slowy wybijesz klopot z glowy. 

Kdo dvorný v ten i hovorný. P..Kjto dworny, ten i wie- 
lottpwny. 



w 

NeSkodf pdknoa písničku po druhé asazpíTatL (NeSkodí 
n5co pěkného a co se rádo slySí, opakovati.) Č. 

Když se jí , mlčí se ; když se pije , mluví se. S. KaAB 
ce t^e, fayTH ce; Ka4'B ce, nie 6ecÍ4H ce. (VSemu éas.) 

Kvapný v řeči , kvapný ve všem. R, Kto cjiobomi Jiocnl- 
moHit Ton> Bcer4a nocntmeHi. 

S panským jazykem svého neméř ; máš-li deldí , pHkrojf 
ti ho ; máj-li kratSí , ven vytáhnou. Mr. Ci naiOKini wd 
pHBHaft cBoro H3UKa ; ko^ 40Brult, to npuopo<i«ioT%| inojm 
KopoTKUtt, TaKi BHTarHyTB, (V. Stav panský.) 



Bože dej v dobrý čas mluviti, a ve zlý niléeti. P. Daj 
bože w dobry czas mówič , a we zly milczeé. Ji. Bi AOÓfůĚ 
wci mojibhtb, a Bi xyAOÉ npOMOjraaTb. 

Uměti v čas mlčeti není leda umění. Č. 

Netoliko moudrost moudře mluviti; leč věděti, kdy ne- 
mhiviti a smlčeti. P. Nie sama mqdroéč mqdrze méwié; ale 
wiedzieé kiedy niemówié^ lecz zamilczeč. 

Dobře jazyk za zuby míti. — Mívej, rtidímť, jazyk za 
zuby. Č, — Třeba ústů přivírati ! napsal M. Jan Hus. — 
P. Miej jfzyk za z§boma. E. 4epxcH hshki aa 3y6aHH. Ch. Derží 
jezik za zubmi. Vtekni za zube jezik. 8, 63Uk% aa 3y6e! 

Jez koláč se hřiby, drž jazyk za zuby. Mr, 'Bha niipHri 
(čopmi) 3% rpuĎaiiH, ABfmm aamcB 3a syóam. 

Kruh na hubu! 8. EpHBmiy aa ry6iniy! 

Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk držeti. C. 

Řeč na váze měř, málo komu věř. Č, 

Kůži na boty, jazyk na podSvy. Hal. Ciipa aa qpóoTii, 
muKb Ha na^omBii. 

Nech vše jíti svým chodem ; neunáhli se slovem. R. Bo 

BCflROĚ BOHUI BpeÉfl OXCH^aĚ , a C^OBOVB HO ycKopflft. 

Mlč můj jazýčku, budeš jísti kasičku. Mr. IIoHOBqH ňdwmfj 
KamRH notcH (óy^emb ícth Kanucy), 

Slepice kdáčíc zrna v ústech nezdržf, Č. 

Vola za rohy, člověka za jazyk lapají. Č. — Hal. Bojia 
BHHcyTb HOTy 80MX, a qojiOBlKa CjiOBaMH. 8. Bó ce Be»e aa porwe, 



d <l6fiéKi dix li3tiirB. ctí. Za roge vézejn se Toli/ za jezike 
ljtt<fi. Blk. Bo40Ti CH BipaoBa otb ponnrk, a qe^iortirb on 
yciaia. 

Jazyk nechávej doma, a venku u§i. C. 

Hubu zapni; oči napni. Č. 

Úsrta zavírej, a oči otvírej. S. Ycra aaTBopH, a oqH o^raopif. 
— Eojtft tieim qjTH aero fcemb pefcH. 

Mitobo slyšeti — véc bezpečná ; mnoho mluviti — věc 
vSefečná. P. Wiele slucitaé rzecz be^ieczna; wiéle mévvié 
rzecz wszeteczna. 

Rychlý budf k slyšeni, ale zpozdilý k mluvení. Č. — 
S, XHTapi óyAH mra ^ylVí, a thtb roBOpRTH. 

Vida neviz, slyše neslyš. Č. — R. Bv/rJ^jTB ho béa^JI^ 
c^umajTB HO c^uixajix. — Snaitea, HesHaitaca. 8, Hbo waimmh 
ne BnjttOy mro nyemh ne qyo. 

Vidiče vedou, a nevidíc na peci leží, R. Snalhcy ve^Ti, 
a HesHaĚKa na neqKt ch4htx. (Kdo všude chce býti svěcRcem, 
mívá mnoho potahovteí a opletáni zbytečného.) 

Mlčením nebrzy zkazíš. Č. — P. Mďez^ nie wiele zgprze- 
s%j9t:. *) 

Od mlčení hlava (j^^yk) nebolítá; R. C% mojp9$mfi aaURib 
He iújntrb. A O/Ch Mymiffa rjiasa we $ojm. 

Mčanka nikoho frepokeuše. Mr. Mo04afid^a imtero He 

K3inHTb. 

S mlčenott nefrfál ifojdešv — Sič. Ktf6i wM umlčeti , ten 
nevahyneé 

BOčením obrátí člověk ^ kam chce. — Bneš mMenefl kam 
ohecdí ; mluvení nese pykání. Č. — P. Hiiczanf obrócisz kedy 
chcesz. 

lUčem'm člevěk mnoho řečí odbude, d 

Lepši mUenec než volanec. Cr 

Dobré mlčení lepší než špatné mluvení. R. 4o6poe moji- 
^aa^e ^y^mie nyciaro óojnama. ♦♦) 

'*yÍAé^ TacciHlo non iacarríliir pericukiin. (Syrui.) Angi, Silence 9eM6m 

4o%B harni. 
**) Šf. Maf vale callar que mal hablar. 



Mluviti stříbro, mlčeti zlato. 8. Eect/ia e cpefipo, a qr- 
qaue a^aro. — Vyřknuté slovo stříbrné, neyyiknirtá ůĚí 
R. CKasaHHoe c^obo cepeÓpaHoe, aecKaaaHHoe so^oroe. *) 

Nechoď se vším na trh. — Ne se viíím na bare. Ó, (Téi 
o chloubě.) 

Kdo nezná mlčeti, nezná i mluviti. Č. — Kdo soaáře 
mlčívá, moudře mluvívá. S. Ko My4po Mjqa, 4tao roBopM. 

Lépe jest více věděti, a méně mluviti. S, BojA b 
3HaTH, a aaHt roBopuia. — Více věz, a málo mluY. A. 
6ojii»me, a roBopH HeHbme. 

Mluv méně s jinými, a více s sebou. R. FosopM ci% ^jr- 
rHMH noMCHbme, a ci coóou no6o4Bme. 

Mlčení i hloupého vydává za moudrého. Č. — P. Milcsenie 
glupiego uda za m^drego. 

Kdyby uměl blázen mlčeti, při mudrcích by mohl seděti, d 
— S. Ey4ajia Ka4i hyin, iiuc4e ra 4a e My4ap'B. 

Dobrý jest někdy stul kvík. Č. 

Kdo mlčí, dva učí. Ch. Koi muči, dva vůči. K MoA^mKy 
4Byx'B 6o4TyHOBx HayqarB. 

Mlčel, a vy mlčel (z mlčení se mu obrodilo, při$el užitek^ 
A. Mo^qajTb, 4a BUM04qa4i.. 

Mlčení mladému ozdoba. P. Milczenie mlodego osdoba. 

Mlčení více přilehá k chytrosti, nežli k dobrosrdeénoalí. 
P. Milczenie bližsze chytroáci niž dobroci. 

Otec, matka vyučili mluvení, a svět mlčení. Č. 

Ze všech věcí nejtěžší zamlčeli tajemství. jR. Bckxi^aeveÉ 
Tpy4Hte laflay yico^^aTb. 

Svrbí jazyk toho , kdo ví co tajného. P. Swiersbi nifk 
tego, kto wie co tajemnego (dwornego). 

Jazyk bez paměti tajemství nezdrží. P. Jfzyk bez pamif ci 
ajemnic§ niestrzyma. Anebo : Jezyk níeostrožny prawd; skryty 
wyjawi. 



*) Šp, Ei poco bablar es oro, y el macho es lodo. (Málo mlavili ilato 
mnoho mluviti bláto.) Novor, *'A^yv^o to fUXfjfua, /fvo# ro «Mtjrci. 
(Též v Alkorána.) 



w 

Co cKce$ míti tajnAo, mčj u sdto saméko. :ČL — O čem 
chceš, aby žádný nevěděl , žádnému neprav. P. Co choe» 
mieé tajemného, miej u siebie samíef o. JL O Hem% xovemb, 
qTOói 4pyríe no^qajH, npei^e caM% yMOAHn.*y 

Smlčel Petr, smlčel i Pavel: a to, že jaom jim slovA 
nepověděl Č. 

Svěř se tetě, roznese tě po všem světě. Č, 

Rtové a zubyv závory dvojí. Ji Vyůu A9,3y6iij 4Ba aanopa. 

Neudržel-Iis za svými tvářemi, jsa ciiůsaí pozdě .udjržovati. 
R. Kor^a sa cbohmh moKaMH ne y4ep»a^x , sa ^ynmiM ho 
y4ep9iaiQn>. ^ . 

NeudržeMis mezi zuby, mezi pysky, nezadržíš* A fi!&^jr-<* 
6axi ne y/ieps^a^i, úbt^ ry6axi He^y^epammib. 

Pozdě po lidech slova chytati.. — Pozdě po li^eoh na 
zavírku dávati. Č. — -' IL:3a C06010 cjoaa ho y4ep»aBi, aa 
4i04i>HH ne y4ep»HBaiorb. 

Které slovo atúsl vyletí, nižádnou mérou zase nevinili, č. 
— Ch. Red izreěenu ni nofi nazad verautL*^> 

Co praveno, to řie^efto; a co zapsáno pérem, toho niH 
vyvrátíš toporon. * A CzaaaHHaro ae sopoTMoa; «ito HaaHcaao 
nepoHi, ne aupyÓHmb Tonopoin* •/ . 

Co někdy z úst Vrabcem vyletí, zase tobo nevtáhneš 
čtyřmi koňmi. ě. *— P. Siówko wyleci wroblemi a wriá^i sif 
wofem. (Slůvko vyletí jak vrabec, a vrací se jako vůL) 
R. C40BO ae BopoÓei;^^ BHjieTaTi, ae noitiiaeBDk. (Sloyq. není 
yrabec ; vyletělo-lí , nechytíš víceO 

Propoviš**li slovo plaše, thíd koňmi navtáhoaš ho zase. Č. 

Slovo vypustiv a vodu rozliv, nikdy neschytíš. il,, Bbmy-r 
CTZVB C40B0 a npo4HB:b B04y, M MOŘuaňm>. - ■ / 

Kámen z ruky a slovo z úst (nevrátí se). S. KdLWb.^E^ 
pyKO, a p-hqb h3i yciá. ***) . , • v 

YyštřélíT koulí nechytíš; A. BiiCTpijw Byjn *» iioiiiaemb. 



*} L<i/. Qupd esse tacitum vis, id nulii dixeris.^ 
**) Šp, Palabra eohada ipal puede ser retornada. 
^ éf. Palahra j fiedra izaltai na liene IpeUt. 






Co preilo devél nHv, projde také devét TrehŮT. S. Dlf o 
npotfě npetao Aoiern tyói^ 040 spexo 4eBer& CpM- 

Ca yf čtyřMecilma suMt, to ae doyi i člyřne^HiMP dn- 
hův. 5. IIIto 3104^ 4Bi4eoen m WTHps tyůíy aaake h 4Ba^ 
40cerB ■ qeTifjpi 4p3rrá. 

Co tiPi Tedi, i tři sta se dovědi. Ck. Kaj tri zHiga, tlo 
ih lehko sezná. 

Zrádce t^femstfí fattf dAvěro. ň. Kto oTRpHMerE taiiy, 
Ton fiofy6juien at^tocrk 



Ve mnohomlavnéiii pravdy nemnoho. R. Brn' 
cjumin HexHoro iipaBAU. 

Kdo mnoho ariNiTí, lže anebo se chhibi Č. -^ Kr. Ké&t 
Teliko govorf , yeliko vé, ali veliko laže. Ch. Kd táogo go- 
Tori, mora vnog^ znáti ali Tnogo tagnti.*) 

Mnoho mluTíS, neprodám plátna. Č. 

Mnoho řeči, málo sknllRi. — Mnoh» řeéi> málo Téeí. — 
Mnoho řečí, tičínkn nic. Ó. -^ A. Vele rWi, a niita l^ra. 
C!k. Crde je mogo rečifa, malo hasne^ \ff. Ha e^iosaxi Élioro, 
a na 4*^x1 mnero. ~ r4t moro Fonopy, mue nptf6opjr. 

Mnoho vřavy, málo správy. C* 

Hory shyr, a dflo (skutek) a prsckem Utá. Č. 

Mnoho hlukn, málo^ zvnka ^ Mnoho* vřesko, melo 
žiskn. C 

Mnoho vřeAtf é málo liny. '^^ Miolio Týčetkftv ^ ttiálo 
vlny. Č. — Ch. Vnogo kriča , mafo VMe. **> , 

Velké hromofeitt, milý MU. Č. ^ Ch. Vnogo gefmlja- 
vice^ nitlo deXdja« R. Mm^TCf rpony no nycrony. 

Mnoho hluku , m«l* hOStiM. Bimk Walka hara a mmUj 
kwas. 

Nehled na řeč, ale na věc. ó. 

Dobrá •rce mnoho nebaií ,. alo mfleho vlny dává* 8. 4o6pa 
oBtia MHoro He 6401, a4H XHoro syne 4a€{. 



*) Cud. Kes pafjo lobbiii^b, paljo walletab. (Kdo mnoliío 2vé, ihtfollo lle.) 

'*) Lat, MaltiuD clamoru , Danun lanae. fí. Gran grtdore e pooa lana. 

Angl. Great cry anď Ittne Woof. IV^. 9Uf (8ffi|r^ OtttT Wflii^ fBbffe. 



m 

* 

Které kráva nejvíee řičí , aejméBé mléka dává. Anebo : 
Která kráva mnoho řve, ta mála mléka éává. Č. ^ P, Krowa, 
która sila ryoiy, mafo mléka dftwa. S. Abno ÚAem a4' 9Ad aou. 

Malý ptáček mivá kHklavý zobáček. Ch. Gde je veUk 
křič, navadao je oal ptíč. 

Která slípka mnoho:^ kdáče, la málo vtýeo neae. (<• -— 
8. Koa KOKomB MHoro RaKoke, luuo aa hogm. 

Plný soudek nezvučí. — Hřmí prásdaá bečka, pilná ticho 
atoji. — Prázdný aud se nejvíc ozývá. C -r jlr% ilopoxaza 
óoqKa ro40CHtftme sBHflHTB. S. IIpasHO 6ype sekiia soev. 

čím kolo u káry horší , tím více vrzá. Č. — Sk. NajhorSi 
koleso najwiáce wrzgá. 

Na pouštích největší echo. P. W puslkach najwi^z^e echo. 

Hafavébo psa dále slyšeti. JKr. Epexuiay co^axy ^ajiime qyTH. 

Hrnec se poznává z klepání, blázen z tlachání. Č. 

Kdo nejsa kohout kokrhá, pokoj mrhá. Č. 

Zbytečné řeči škodí, a mrzutost plodí. Č. — R. Jjinmee 
roBopHTb, ce6fl nospcAHiB* — ^^hunHee Cjiobo Aoca^y npHHOcar^ 

CAO CT£I4a 40B0AHTI). 

Kdo rád štébece , všecko vybrepce. P. Kto rad szczebiece, 
wszystko wymiece. 

TI|ieliavého slovo : Nepovídej žádnému ; a sám povídá 
každému. P. J^zycznega ^owo : Niepowíadaj iadnemu, a sam 
powiada každému. <, 

Pověz svini, svině kanci, a kanec roznese po vší ebci. 
R. CRaam CBHHbt, cbhhiiA ĎopoBy, a 6opoBi padHeceri no BceMy 
ropo4y. — Pověz brannému, a branný každému. Č. 

Třetí jazyk rychlejší než pták. Č. 

Řeč se váží (měří), a nepočítá. S. Ptqn Tpe6a BrbpirrH; 
a 10 6poiTH« 

Tlachati není cepem máchati. Mr. EpexflTH ae níkMufi 
MaxaTH. — Rukou tu třeba, ne huby. P. Rfki tu trzeba, im 
gqby. — Frašky takovým kvadráCeai Jiepohnou. Č. 

Není jazyk nejhorší zkraA. P. J^zyk teoA níepoilednia. 

Jazyk nešpatný voják. — Mnohý jazykem se vysekal, a 
mnohý pcMkiL & . ^ 

6 



Nekaidý kdo jazykem seče, hodí ne do Intfj. €. — 
Sk. Nékaždý kdo kriči, do bitky je jgúd. 

Co se doma mrařf, má ne doma sntoti. (Domácf mnuilé 
yféd nemají se po sousedstvu rostniioTati.) Č. 

Smetí z domu na ulici nevynáSej. R. He mmoGi n% asta 
copy. (Rovné o jednání úřadním platí.) 

Vyzvědače ubíhej, a tlachače odbývej, fí. nonurtrejn 
6iraft, ft roBopxa ororpn. 

By lidé řeč kupovali , ne tak mnoho by mluvili, řeči by 
sobd váiiH. Č. 



Žert druhdy za pravdu stojí. ť. Žart podczas ža prawd; 
stoji. R. Bi myTKaxi npasAa qacro 6uBaerB. 

NevfSy co stojí mezí anděly a čerty? — Žerty; Č. 

Pro žert se nehněvej, ani na sobě znáti dej. /?. 3a myrKy 
ne cepAHCfly a bi o6HAy ho B4aBaftcfl. 

Kdo se každým slovem uráží, nech mezi lidi nevychází. 
8. Ko CBamro sa s^o npmia, onaft iie^y ^1040 ebkl ho 140. 

UmíS-li ipičky (žerty) rozdávati, uměj též přijímali. 
A. niyTiiTB Ha4'B 4pyroHx, jootvrh mymy u Ha4'B co6oi>. 

Od žertu hlava nebolí. 5. 041^ ma^e r4aBa ho 6o4m. 

Časem z žertu přichází se do pravdy. Č. — P. Od žartów 
do prawdy. 

Žerty trop, a lidí nezlob. Č. — R IIIyTKa ae nory4Ra. 

ŠaSek med líže, a voStiny mu v hrdle váznou. (Příjemná 
věc SaSkovati, ale nevýnosná.) 6. — R JHyta 4104H iie4'b nfcioT%. 

Sumářova (šaškova) žena vždy veselá. R CKOiiopoxona 
accEa Bcer4a aecejia. 

Šumař si housličky k hlasu spraví, ale života svého ne*^ 
vpraví. R CKOMopoxi ro4oc'b aa ry4Rt HacrpoHTE yrierv, a 
nma CBoero ae ycTaHOBari. 

Šaškáře všiciini poslouchají, však za přítele neradi ho 
mají. F. Szyderc^ wszyscy sluchaj^, lecz go za pnyjaciela 
niemajq. 

Žertuješ-li, ohlížej se. i?. IIIyTH, 4a orjifl4Hnicyi. -. 



' Ml na chléb , a ne eMélr na aftl se dává. (Vtipem a 
y žertech střfdroe ai počínali třeba.) Č. 

Za latar potrav (masa), zř trojník ptpH. Blh. 3a niM4^ 
■aHjniy aa napA mmepi. 

Časem sablázniti neškodí. Č. 

Blázniti i moudrým se trefí (t; trocho mimo rozum 
odíniti). Č. 

NeoU neposlouchá, kdo se nráii, a ierlovaf jiným ne- 
překáží. R. He ^]o6o, HO c^ymaft, a oQFTm ne ntoAt. 

. Dobře jest popískati, a pfifalku sa pás dáti. U. Dobro 
je posvirit, i za pas zadjesti. 

Co Binoho, to mnoho. •-- Co přiiii, to mnoho. — VSe 
▼hod dobro, co příliš nezdravé, d*) Napomíná k mffe a 
střídmosti jak vůbec^ tak i^Iášté v aduvení a v žertechi 

Co příliš, není hezké. P. Co nadft, to nie krásno. 

Co příliš , ani s chlebem nechntná. il Kaj je preveč , ni 
s kndiom dobro. 

Co příliš, ani svine nechUjí. f, Ciegfo nad to, i áwinie 
ntaýedz^, Mr. Horo foraro, to ■ cnnan ne xovyn. 

Přflii ani vůs •esnese (ani koně neatá|inoii). CA. Preveé 
nemogfu nit kola voziti. 

Kdyi hra nejlepM (nejmilejší), přestaft. — Kdyi se ti hry 
nejvíce chce, tehdy přestafi. Č. (V. hra.) 

Přestaft žertovati, ^kdyl se tvář pýřf; R. niyn 40 vln 
nop%, noKa BpacKa wb aaxo ho BCTjrnnri. 

Červenému se nerúhaj, a červen nebndeš. & (Fialka.) 

Hraj a neurážej ; klamej a nehanéje. Č. 

Nežertuj kočka se psem. P. Niežartoj kotka a psem. 
Ur. He anq^ryi nm(a ao ncovb. 

Nežertuj, s kým jsi nerostl. Č. (S kýms nerostl , s tiem 
neklamaj. Flaška. S kýms nerostl, také s ním nehřej, červ.) 
— JL Ttv& He myn, wh qev& hítt> nyrn. 



•) I«i. Onne niiiimB yertiliir fai vilimii. — Qmúá aitlUiiii, sudltai. 
Něm. Bu ^el i|l WSffnilb. Xom. Re • ydn dni ny dal IraTeth. 
ilNfl. Too much of on thinf Í8 food for npthinfi^. 

6* 



Nežertuj tím, co smrdí, co Jkodí, a oo bolf. ť. Niettzeba 
tym žartowač, co émierdzi, co szkodsi, í co boIi» , 

Cesty zák(m a oko netrpí žertu. 8. 4ecn, smuFb M oko 
ae Tpne ma^e. Anebo: Ci oqmia h ca aaioaoiii ae Bun ee 
majiBTa. *) 

Krátká řeč a pěkné slovo vymůže u pánův mnoho: Ó. 

Řeč neiivá bez prospéchu nebývá. P. Raadko tsees 
uczciwa bez požytku bywa. 

Dobrá alova koláče jídají. — Dobrá řeó jídá jáUy 
v mléce. Č. 

Laskavé slovo lepží než měkký koláč. Ji. ^acaoBoe Gjiobo 
jiymMič MflrKaro upora. 

Nesabolí jazyk od dobrého slova. Č. 

Dobré slovo hubu nespálí. Č. **) 

v 

Dobré slovo nachází měkkou odpověd. G. ^ 

Laskavé slovo najde laskavé ucho. — Dobrá řeč éúbfé 
místo nalezne. Č. — JTr. Dposbóa vtciie sae. ***) 

Dobrá slova se nekupujL Č. — P. SIowo dobré Bwli 
kosaMqe, S. 4o6pa pt^ib ae Komrye aoBaiia. Piqa ňéy aá 
Hosana. f) 

Laskavé slovo není těžké, ale vydajné. R. Ařokomú Xjiobo 

ae Tpy4H0, 4a cnopo. *^\:^ 

■_.^ Lí|f;kavé slovo jest kyje sibnějíí. R. ^acKOso ějiOM iiyme 

4y6HHu. * vn 

■Pěkné slovo železná vrata otvírá. 8. 4tna ptn nia34eia 
apara OTeapa. 

:,, Pokorné slovo hněv ukrocuje. R, ^aoRoaoe eiiOBO jrapo- 
maeri ratBi. Kr. Rahla beseda alóbnosl otoláži.ff) .^^ 



*) Lat. Nov patituc ludum fáma, fides, oculus. •..:'4 , 

**) AngL Fair words hun not the mouih. 
***) Fr, Bonne parole bon lieu tient. Ném, ®wi SBort finbet gut Ort. 

t) Hf. Cortesia de boča mucho vale y poco costa. 
tt). Čud. Hea faana sóob wodni.wiie. (Oobré slovo \xM nepřétol«kou 
. flílu.) Sr. Př, 15) 1. Odpoví nékká skrocoje hnlv: řeč tvrdá Ttbii- 
s^je prchlivost 



I . 



Laskaré sIoto a laAavý pohled i dírtíki ^YÍfe-knice 
přivábi. ň. Abohobo^ cjiobo h aaoROBOií bim^ ■ cnipiiiaro sb^ 
KT> pyKam npHHaHHTi. 

I pea nehned ukoaanoý vlíd|ié*-li proiňlutlik Bi H oé6aqK7 
^acKOBO npmiojiBHmii^ TBKi ne émypo yvyeÉT'^. : 

Zdvořilost i kočku těší. B. 4o6poft opietH h iomA 

Vlídnou ře^í více získáš nežli sečí. P^ Zboictujesai kati- 
dego swojq rychléj wyHiowq niž zbroj^. ' - 

Uctivé obcování, rovné odvetování. B^ 3a HecTHoe q6xo»- 

■ >i ■ . ■ 

4eHBe Bcer4a no^iy^Hiub noqT0Hi>e. 

Vlídností každému se zavděčíš. P. Ludzkoscjq každý sif 
przymili. 

Ne vše praskem a bičem , mnoho zmůžeš . i bv|zdem. 
B. He Bce čh^omi 4a x^uctomi, hroo MO»cemb h cbhct^hi. 

, Kde dva mluví, tam třetí nepřistupuj. B. T^t aboo fobo- 
fnvhf ryj% rpereft ne upHOTasair. 

Kde dva rozmlouvají, tam třetí kost v hrdlu b^á. S. A1^ 
4B0e roBope, ly e rpehift koctb y rpjiy, 

Kdé tě nezvou , nehrň se. Č. — K slúZbatn se névkupuj. 
ň. Ko4H He cnpamlffiaiorB , ho cytlca. Ba C4y»6y He flaRy- 
natcfl. 

K službě se nevtíréj, a požádán neodepři. B. Há CAyníéy 
se Ha(ÍHBaftcfl , a orb CAjmiu ne orpéRaffCA. Nebo : 

Co bezděk, to nevděk. C, 

Kdo se příliš nlbízí, věc jistá, aneb tě sklamál, áiieli se 
chystá. P. Gdy si§ kto nazbyt ofiařujé, abo jiiž zdradzil, ábo 
sif 'gt>liije. 

Nebuď přffii sladký, at si kdo Bá tobě neposladká. 
Kr. Ne bodi presladak, de se kdo * febój ne posladka. 

Budeš-li med, slíží tě; budeS-li jed, rezpivaji td.> ft. Ha 
6y4H MCAT^j 4a re pasAH^y, hh GAb, 4a to paBi^^ioio. 

Nebývej ani sladký ani hoH^ý; sicef nnlsají tě sladkého, 
a proklejí hořkého. Jfr. He 6y4B hh cojro4iait9 inr rapiKuft ; 
j5y4eniB cojiOAKUft, npor^uiyTb, a rHpi^KUft, npoK4>iHyTB. 

Nedávej každému hned roky, (nedávej se. v obyčej). Č. 



Bnibý čloTék neřídí se roniftieiii, ale chtffií (WUMni) 
0¥ýnii. A rpyiUaHi ne no jmy, no upizorm CMaň iri»- 
CTjmaen. ^ 

Laciný přítel, jejž dobrým slovem a kloboukem koupiti 
mflieš. P. Tanio doataé priyjacida, kogo afowem dohrym a 
ciapk^ sobie Irapiss. 

čapkou, chlebem a soii lidé lidi znevolí. P. Ciipk% 
chlebem i soli| Indzie ludsí niewol;. Též takto: Ciapk|, 
papk^, azkapk^, solq, wol^ i rolq ludzíe ludzi niewol^. 

Zdvořilostí nezhřeSíS. P. Ludzkoici^ žáden niesgriMay. 

Jedna zdvořilost drahou stíhá. Č. 

Cest zÉ česf, služba za službu. R. Hecib qecrbm, a 4I10 
4Í4on. 

Jaká služba, taká výslužka. — Kde služba, tu i výsIniluL Č. 

Hana za hanu. Č. — P. Bru na bru, fu na fu. 

Sluší hodné za podobné. Ó. — Milé za příjemné. 8. Umao 
aa-Aparo. — P. Wet za wet. Czapka ža biret Džwifk n 
wech, atd. 

Ruka ruku mývá. Když ruka ruku myje, obě bjvajf bíU 
(obé býváte bíle, čistě). — Jedna ruka druhou myje, a obé 
spolu tvář. Č. — R. PyRa pyxy mocti, a o6t 6tÁH. Mr. Pjia 
pyity mie, Hora HOry nHAntpae. P. R^ka r^k; umywa, noga 
nogf wspíera. (Ruka ruku utírá, noha nohu podpírá,) — 
5. Pyxa pyKy yHUsa, a o6pa3i o6a4Be. Ch. Ruka ruku umiva, 
obodve obraz. Kr. Roka roko vmije. *) (ZvláSté také o hovění 
a promQeni sobě úředníkův v podvodech se užívá.) 

Jaká otázka , taková odpověď. Č. — R. HaaoBi otmin; 
Taxon H OTBln. Ck. Kak se pita, tak se odgovárja. 

Na rohatou otázku kulovatá odpověď. Č. — R, Ha éimenoi 
Bonpoci At KpyroBOtt oratrB. 



^ JÍ. XmI^ Xf^ 9Í9rtu, Ir. Manns manuin lávat. ^ La nna mano a la 
Mra láva, y laf doa a U cara. /Veai. Uiia man láva Taiitra, • doa 
lávo la cera. Fr, Une maín lave Tautre. Dán. IDen ecne 4aaA 
ten Un antnt. Nim. (Kne ^attb to&fd^t bte anbte. Čud. Klaal p esa ž 
teitiy ifif sawad noflaiiiad poktakn. 



Jaká posdravení , takové efiiniení. & -^ R. Ha 4o6poll 
npiutn Ao6poft ■ otbíti* 8, Ií^mbu no84paBi, OHaKift ■ 04^ 
34paBi« *) 

Jaký ^panbůhdej,^ taký „bohdejzdráv.^" Č. — HLui. Kajkjež 
je pomhaj bóh, (ajkje je wjerš pomozi. JTr. íbatík noiiajl (^u^ 
vanuft ■ 6yBaft s^opoei* **) 

Jaké cestování, také děkování. P. Jakie czfstowanici, 
takíe dzifkowanie. Jakie raczenie, takie pfaceuie. HImL Ka|i 
ayia powitany, tak so džakujy. 

Jak se komu zavdává , tak mu připyú S. Kaxo Koně wk-t 
mmobf OHaKO ke u h 04iuitií^ 

v 

Jaká p&jčka, taková oplátka. Ják mi půjčí^ tak oplatím. C. 
-* CA. Kak se posadí, tak se vraéa. 

Jaké dřevo t taký evik. — Do hrubého dřeva hrubý cvik 
dáti tireba. Č. 

Na tvrdý špalek tvrdý Uín. C. *- £. Ha Kptmcoft cyKi» 
HaAo6eHi ocrpoft Tonopi. **'*^) 

Klín Uíneni vyraziti sluší. — Cvik cviku, uhýbá* Č. — 
AMr, Kjuun> iuhhomi Bu6HBail. Kr. Zagvézda .zagvézdo pp^ 
gánja. (Též v lom smyslu, že často zlé zlýn se odstraňovati 
musí.) — Ré Eeai K4nia n4axH ae pa3K04euib. ;* 

Špičatý klín na zavilý suk. Č. — R. Tu Bopoaarb, a a 

y340BaT'B. 

Tvrdé zavilému (houževnému) bratr. R. TBep40 icptnKy 
6paTi« cTéž o lakomci mflž se rozuméti.) 

Na křivou díru křivý hřebík, d . 

Jak se do lesa volá, tak se z lesu ozývá. R. Kukobo 
B% jAey mumLereHf TaaoBO ■ otsoBerca. f) 



*) Nem. <Bni iStuf, gate lUitivott. HBit tie grag^ fo bie ITnilootř. SBie 

ber 9mf , fo Ut •rdengritp. 
**) A»$lé 0ach a w^loome, such a furewalL 
***) JLoL Qnaerendus caneus esl maluf tranco málo. (Syrua.) iy«iR. Iblf 

dseit groBeit Xhl^ gel^att eiit groBcr Sttil 
t) Dán. Cf»««aa raokc i &cun, fa foaft sumCMit. Čmd. NeňUa kuí 
mimia meUale, bbb mets molle. - . 



Chromého kárajf, knlhaTý se dovtip. — Ipse vtip M, n 
nos chyf se. Č. — JL Boxposell ! paayvkt : Koro KopaT% , • 
Te6t vh r^asa roBopari. • 

Vám zpívají, a na nás nota padá. C. — JL Bawb ifoím, 
a Han laFbTni 4ai)rB. 

V lese dříví sekají, a do vsi třísky lítají. Jfr. B*& jriwfc 
4pna pyóaioTb, a 40 cejia rpioKU na4aK)Ti». P. W cndste 
doma drwa robiti, a do nas wiory lecq. 

V lese vlci vyjí, \ za kamny straino. Mt. y jrhcli Bonm 
Binon, a aa neqii crpamao. 

Pověděno úštípem, ^hop se toho dovtipem. — Co tedeM 
kratochvil 1 6, podrž to v mysli pilné. R. dcasaio ira rjijm, a 
TU 6epH cefit na jmi. FosopaTi aa ^tywh^ a ra 6epH na jm. 
Kyifi roBoparb aa ofiyvB, a Kyna 6epH aa jmi. 

Kočku bijí, a nevěsta míní. R. Konucy ÓbioTi , a aoBiionrl 
HaB^TKR (aaiieKH) 4aioT'L. Ar. Kanucy 6bioTB, a Heniicniii aa- 
MtiKy 4aiOTi. 

Matka dceru kára, řeč na nevěsta padá. //. Majka kéerca 
kára , a nevjesti prigovara. Ck, Majka kéerku kára , snehi 
prigovara. S. MatKa fcepRy aapa, CHama aparÓBapa. *) .^ 
K dceří slovo letí: dovtip se zetí. Blh. Te6e 4yaaH*i^ csako, 
yctniaft ca aarbo. 

Proto vlčka bijí, aby se starý vtípil. Č. 

Boj se lvíka, kdy psa bijí. ť. Boj sie lewku, gdy psa 
bij^. Gdy pieska bijq, lewek niech sí§ boji. **) J7a/. 4^a Toró 
aajoro HyTbfl čbioTi, a6bi ca crapHft moTbO RaaBi. R. Ebioxi 
dony aa Epemay BHay. 

Hodili ti kůstka: anebo ji hlodej, anebo schovej* Mr. 
4aB0 To6t KRCToqKy : xoHb rjiu»a, xoqb ua 4ajibm'b 6epeJRH. 

Kleveta jak uhel : nespálí-li, aspoň ušpiní. R. KteBera 
KaKi yrojib : ne oĎoacaceri, TaKi saMapaen. 

V hlavě mlat, v jazyka cep: koho schvátím, toho jnnlátím. 
Eál. Bi rojioBt THRi, Bi mixxA utirb : r4e cxo^y, to anójioqy. 

**) Lat. Coram leone canis casiigatur. 



Kdd smíéli jiným válí, Spatné seBe dkválf. & — ít, Kto 
nefemcnvb étcni, růuy ve 4t4aerB 4ecÝÉ. -r^ Nedobré li^A 
srdce má, kdo jiným se posmívá. P. Kto drqgli, litiiitfj ctidty ffia. 

Nikdo si neváží Uevethíká, ft rá4 laždý itrfjí úkhMníka. 
A. HaymHHKa hhkto ne noM]iTae7'B, « jryKaBftfd íÍchk% óp&Mr'^. 

Datel dřevo ratí, sám nos sobe kaší. P. Dxí^ciof dřzewo 
kluje, a nos sobie psuje. 

Cd dátél klnje, íia prsy ihn pá<M. Ch. Kaj délelj Icljuje, 
na persa mu padá. ' *•* 

Lépe 'Síti a párati, néž po domech Mépy zbíiratii tiLuL 
^^PJ^ jo šič a proč, dyžii po dwornch kleskač. 

Kdo chce novin (klepůt, klevet), jdi do lázně neb do 
krčHty a k iesUnedélce. ^. ^ 

Často lidé hynou klevetníkův vinou. Č. — A H n »«** 
ÉfmijmMt qro wh 4^4^ J1104I1 ňiínňni&rhj íHojsh nrt hhmi rptxi 
nyTROŘ npHiuuuitaioTi. 

Neptej se na klevety, máš doma novin dosl.- (Nespravtif 
étĚtOi lidí, ale fadí^ji sebe a svýclt.) Č. 

Po lidských žlabech kalná voda teče. A protož : Nem' 
dobře p^ lidských trubách vodu pfM. Ó. 

Kdo o kom před tebou, jisté o tobé u jinýbb. P. Kló 
o kim przed tob^, pewnie (f tobie przed dragim. 

Jak mluvíS o cizích , uslylíS také o svýn^. A. Toboj^íi 
npo qy*«xi, ycjnnniniB n npo cbohxi. "< 

Kdo každého drbe, toho viicktft. Č. 

Málo těch hlav, na něž by se utrhačova kukla nehodila. Č. 

Kdo na slunci ohodf, stfif ho následtijie. Č. 

Šij vdovo liroké rukiff , ' iíuded mít! veí pomluvu klásti. 
fí. Uleft B40Ba miipoKie pyícaM, 6y4eTÍb bo mto KjiacTB BéMjnia 
CJHMMi. (PřehráBiié přfsloví! ježto zvláště mladé vdovy utrhačům 
nejvíce na ráttft bývají.) '' * 

Úšklubná semena, v poli hrách a řepa,^ v lidech vdbva a 
paÉiiH (každému jsou tia rané). K,06nj(«tím éiveitá^, H noJA 
ropoxi 4a ptna, a bi Hipt B40Ba 4a 4kBKa. 

Meče M mrtvém nezkoušej. (Mrtvého aeb nepřítomného 
nepomlouvej.) Č. ^ ' 



Pomlouvali nepřítonnéko , lož jesl , co bili mrlvélH). P. 
Obmawiaé nieprzylomnego , rdwno j9k bič umarlego. — 
Umrlého snadno biti (!• jasném). Č. 

Zle o licb mluviti, kdoi nealyií^ liloiiposl. P. Mówič 
o lychy co nieslyszii, gfupia raecz. 

Kdo o kom aa sády mluví, jislě se ho bojí. Ji. Kro npo 
Koro 3a rjiaaa rOBoparB, toti Toro 6oaTca. 

Lidská mluva, mořská vlna. B. HípcKaa HOiisa^ HopcKaa 
BO^a. 

čiň ly, co máš I a lidí nech mluviti, co cbli, pokoj 
bude. Č. 

Neschyláš vieho, co po vodě plove. ň. He ece to ne- 
peHHTB, qTO no pixt ojuiseTi. Mr. He ece nepeiseaib, no no 

BO4Í SjIHBe. 

Ke všech lidi kýcbání nelze říkali pozdrav pán Mh. 
ň. Ha BCflKoe mixaube ho HaMpaBCTByemBca. (Nermut se z tít- 
jiích pomluv.) 

Huba není chlév; nelze zavříti. B. Hyxcoft pori ae xaivik; 
ae saTBopauiB. 

Aby všem ústa zavázal a zašil, musíl by mnoho plálai 
wtCi. (Mnoho by bylo plátna mieli, by chtěl každému ústa 
zastfieti.) Č. — il. Ha Myxcoll poTomi ae HaniHayuB UMtovb. 
i^iieho : Ha ^lyxoit pori nyroBauu ae aambemb. 5. Hiro ae 
■oxe aaiKaTH Maxpaae, 4a JxhAOWb ca^ry ycra nóBOsae* *) 

S husi voda , a se mne junáka lživá slova. R. C% ryca 
B04ja> a, ci nesa M0404ua aeĎujiua cjoaa. 

Zlata se rez nechytá. 5. 3a d4aT0 p^a ae opiaMa^ 

OrelBUichnelapá.**)^ (Teliký muž velikomyslně pohrdá 
pomluvači •— tímto lidským hmizero.) 

Štěk malého štěnce velké zvíře, neuráží. P. OgrooMiy 
zwierz na oszczek drobnego szczeniulka niepojárzy* • 

Lidských řečí nevaž sobě, pakli ctnosl a rozum v tobě. 
P. Méw ludskich nic niewaž sobie, gdy rozum, onola przy tobie. 



*) Nint, 9i«tt mófte videu Stti í^htn, áUtn Seuten Itn Slunb |tt fío^itn. 
**) Něm, Ublct fattgen !eine Sliegen. 



^ Voda šumí, a mlýny meifi 'ft BoAi-ftne, a MiiHni Mejiio. 

^^ Cbcci-Ii moudrým mulem slouti, dej feéetá mimo se 
plouti. Č. 

Moudré ucho nedirt na liloupé ře^i. Č. 

Jalr^m Itdo jest , to v jelio moei , a jak o něm se mjéH 
' a mluví, to Y cizí. P. Juki kto jest, to w jego moey; jak 
d niem rosumiej;, w oudzéj. 

Kdo čím není, žádný ho tím neudělá. & 

Zlá huba na ifji neuTiSM. B. EpaHi aa sopoTy se bichoti. 

Kiii hlsTU nesní. (Nejvíce v tomto smyslu : netřeba se 
týtopku báti; proto té nesní, i^eba se i obořil atd;) Č. 

Ty umíS nectné mluviti, a já umfm toho neposlouduiti. 
H, Tu yitemb dJio roBopm, a a ymiio Toro ae cjjrman. 

Kdo se sám nezhyzdí, nikdo ho nemůže zhyzditi. 8. 4oi% 
ée ^fOBOKi oavB ae ocpaMTu , aiio ra le HO«e ocpaHonix. 

Cizí haněti a své nedinití jest dvojnásob hřešiti;^ ť. Cudie 
ganič a swoje nieczynié jest grzeszyó dwojako. 

Tím řeln není horíí , že z ni psi píJL.X?. — B. Ttwh 
Mope ne noraao, vro ncu HajioxTadUi. Anebo : Coéaxa h b% uopt 
40xqerB, Aa ne scezci ero BUOLorB. 

Psí šték (dech) moře nekormoutí. //. Pasji hak more 

ne muti. 

Pes štěká, ale měsíc neraní. Č. 

Pes Stéká , a vítr odnáíí. A< Co6aKa jaeri , a slTcpi 
HOCHTi. Mr. Uecb épemerb, a sirepi hocstb. Btrepi ste, 
co6aKa épeme. I/. Što pas laje , vjetár nosi* — Na vftr psi 

štěkají. Č. 

Pes neumí než hafati. Ckí Cucek nezná nego lajati. 

VoUio psu i na boha láti. Mr. Bi^ho ooóajit ■ aa 6ora 
6pexaTH. — Pes í na svatého zaštěká. Jfr. CoéaKa a aa cb»- 
toro Apeme. R. Coéam h la Ma^uny 4aeT'iH Boabo ooéaat 
H aa Bjia^uay ^aaib. 

Pes štěká, a pán (král) jede. P. Pieš szczeka, a dworza- 
nin jedsíe. M. Ccóaxa jaeri, iiapb ^Aen, Mr* Coéaqaa épeme, 

a n%wh t4e. 

Hloupý hloupého haní. — Tuhý pevného káře. á 



Čtf erák se s Uakem kožkiqe. C. 

Holič lasebnflni drbe, čert dábla Sklobe. Č. 

Pes psa jí, oba nešlechetní. Č. 

Šilhavý slepého kérá. — Slepý iilhaYého dojímá. Č. — 
Mr. Cjtniii xpovoMy 40raiiiie. 

Sora síkoře hlavatých nadává. Kr. Sova senici glaivánA 
praví. 5. Pyrajia ce coea ctranH: mm 9 Rywo rjanaTal Ck^ 
Sova senici zpoganja. 

Hrnec kotel kára, černá jsta oba. Hrnec kotlá tresce, 
oba jita pravá. Hrnec hrnci káie , oba černi jakQ sáze. 
Kuthan rendlík trestá, jsou oba černý. C. — JJLtii. KotoI-|t9 
kaohleákej smjeje, zo je čorny, a wobq stáj jenakej. P4 Kociel 
gamkowi przyganía, a oba smolq. it. TopoiKy ci kotjIOh^ vp 
lacnopaTbCfl. TopmoKi Ror^iy aasH^yen, a 06a saKonrtwu. 
S. Pyrao ce Korao jiOHny (jOHani Tea4»epH), a o6a4Ba npu^ 
CSI. Pečnják rekel je loncu : Jeh ! kak čem jesí ! BUl Hp^- 
CMtflji cfl qapenoTi na ripnero, qe HtMajio yxo. '*^) 

Lopata so pohrabáči posmívá. B..AonaTa Roqeprk cirheTca.*^} 

Hadr onucí haní, obadva strhaní. Anebo: Hadr onrtiéí 
tresce, žádný se polepSif nechce. Č. 

Šípek hlohyni tresce. Č. 
Led vodu trestá, a sám se v ní pleská. C. 
Když třeli na kosa kos, jeden z nich umyká nos. P. Kiedy 
trafi kos na kosa, jeden z nich umyka nosa. 

Snák se říčka bahnu, a sama z něho vytéká, lír. HacMta- 
jiacfl ptqKa 6ojiOTy, a caiia)Ki 3i ĎOjiora aurtRae. 

Smála se vrSe bahnu, a už sama v něm se plouží. Jlfr. 
Hacnta^acb nepma 6o40Ty : rojh orjnraeTca, a»i cama as 60- 

JIOTt. 

Nesmějte se popovi, jste sami takoví. Jlfr. He crtltTec^ 
nonoBH, 60 ■ caMH laROBU. íí - t 



*' Au^L The pot calls the pan black. (W. Padda naerab kitla, iihit>tď 

miistad molleniad. 
**) Fr.' La^MlIe se moifae dít Itiirgoii. 



Na j^osméváfiky také docbáaivá. TAé na posaiéyáék^r mor 
(pohroma) pHcházivá. Č. — JI. Hro cirfcef ca, to roirf HéttÉerca. 
Od koho posmíšek poobáxf, na tom se akonárá. Č, 



Sliby — chyby. Ú. 

Čeho nemái, neslB)i]j. Č. 

Kdo mnoho sUbnjOy málo plní (déyi). Č. — P. Kto wiele 
obiecuje, malo daje (sjiáci). R. Iboro cjjorbj 4a Majo 4aen.*) 

Kdo mnohomluren, zřídka sUbo věren. P. Wlelomowny 
rzadko slowny. 

Dlouhý jazyk , krá&é mce. Č. ♦♦) 

Kdo zlaté hory přisUbaje, ani olověných nedá. P! Kto 
zloté góTY obiecuje, i dowhnych nieda. Ok. Ki obeée zlate 
gore^ malo ko|^ on pomdre!'— Slibnje hory doly, a nepodal 
by Jednomu vody. Č. 

Slíbiti a dáti jest dvojí. Č. — Slíbiti a dáti jest přfltS 
mnoho. FLtftl. Slubié a dač to je wjele. 

Připovědfti jeisít pansky, ale splniti sedisky. Č. — //. Obé^ 
óatl je gospodski , spuniti iověčki. 

Panská zakázka nebývá jista. Č. 

Panští slibové a ienití slibové ža nemnoho stojí. Č. 

Pravil pán, kožich dám ; zatím slovo jehb teplé. Mr. Kaaan 
nam, kokjxx 4an> ; raft c jiobo éro Tonjie. (A tnt často bývá, 
že po bradě tede, a do huby nic nepřichází.). 

Blázni sKbem vesdí , moudří se kají. Anebo : Sliby se 
blázlíii kojí, ale moudřf se jimi kají. Č. 

Sliby se slibtijí, blázni se radujL Č. — Ur. OMoana 
rasRa , a 4ypH0My pa4HCTb. S. Otefcanbe 6 Mynonj pa4omb. ■ 
. Na hubu mnohého dost (ře6i dost), ale skutek útek. Č. 

Nespoléhej na cizí trošty. Č. 

Na líbezná slova se nespouStéj, a pro hrubá nehněvej, 
if. Ha jiacROÉiua cjiOBu ae seqnci, a na rpyéHH ae cep4ici». 

Kdo sliby živ, zbohatne-li, bude div. Č. 

*) Fr. Grand promettear, petit donneur. 

v 

**) 8p, La langua laenga es seňiil de mano corta. Fr. Lobgue hingue, 
conite main. 



8Vbu se nenadAj, sám se k dílu mdj. JL Ib qrxis cjott 
M enOitteatcfl, a 6oAme cav& Bpnzymjutíkcn. Ch. Koi se aa 
ladsku sdéla tanaSa, veépot se naslrada. 

Strnádka když vábí, semínka dlibují, a kdyi jim sedl, 
méj kolencem sa vděk. Ji. OBCSHoqKy Hanm, cewma qrjun, 
a K0r4a iipaiiaHflTi, h Topa^iRa b% qeon. 

Od sioTa do skutku, co od hlavy do kůlku. Č. — S. Om^ 
peqeiia 40 crsopeia, aa' 04"^ mmctb 40 Kopeaa. 

Sliby jako v lese hřiby. Sh. Sluby ako na pftu háby. 

Slavik se bajkami nekrmí. A. Cojiobbh fiacHsin ae aopnm. 

Vůní vlk netyje. P. W^chem wilk nietyje. 

Holé sliby kapsu nenaplní. 8. IIpa84ae piv 4«eni ae Bjrae.*) 

ftedí nenapbiii povětří. R. BozAyxh c^OBaiu ae aanojmp^ 
(Téi snad o pozdní ialostí rozuměti se může.) 

Na sliby můž každý bohat býti. Ch. Obeóanjem aioinf 
vsakí bogat biti. P. W slowa lada kto bogaty. 

Cvikem, ne jazykem. Č. — Kr. Od sladkih bese4( f(9 
nifie ne zredí. (Sladkými slovy nic se nedokáže.) 

Pro slíbené jeď na rychlém koni. F. Po obietnicf Ineby 
na pr^dkiém koniu jechaé. 

Kdyi slíbí prase , vezmi hned pytel na se. Č — & Kaao 
%jn npace, ni 04Max'B apefcy. **) 

Těch slov (slibův) se drž, co se do méice Ua4lM^ 
P. Dzierž sí$ tych sfow, co je w mieszek klad). s^ 

Kdo tone, sekem slibuje, a když vytihnei, i topůrka 
líto. R. Kaai TOiyn, rairB Tonopi cyjan, a aan amaaiyMb 
lan ■ Tonopnaia xajiB. Mr. ílivh Toae, to copupH oCtaat t 
BinaHPDnb, ■ lonopania atajno. . ^^r 

Slíbené se čeká. /?. nocyjeaoe ac4eTca. — Ha ^$^A^ 
«IT0 aa CTy4*. 

Jednou rukou slibovati, druhou sázeti. Č. f 

Dítěti dej, a neslibuj, a tak také Turku. 8, fijkwtj muafl, 
a ae o6peiUi HaRa4i, xao aa TypuBy. 

*) Amgl, Many words will not fill • biuhel. 

*0 6f> Onando te dieren la cochinilla, acnde con la fOfailla. dmi, M 
ponaa iMikknlakse, nis pea kot lahtí. 



IV. 

Poková — pýeha. CMouba — ohvála — <e»C **- 
Aobré Jméno — povtmt. Ziirtof. Tvpéllvost — 
siromost — poirolnost. Hnéir — msta — ulwat* 
nost — svéhlairost. Udatnost — smélost — 
straeh — bojaanost. Stnd — smilstvo. 

Pokora viude projde. P. Pokora vrszfdy ojdiie (pod- 
leasie). 

Poníženost pěkná ctnost Č. 

Pokorné (tíobé) srdce neJv6tSf poklad. A. Mfamo sérce 
jest najyeée blago. 

čím pokornějH , tím Jsi líbeniějíf. R. Xim cnpnfte, 
ram nciurb 6y4eniB nube. 

Pokora milosti, pýcha dooháxí ialosti. Pokora dochásf 
poctivosti^ pýcha pádn. & 

Pokora sténn proráží. Hal. IIoKopa crtRy npo6iBae. 

Pokora mocnéjifho přemáhá. P. Pokora mocniejszego 
pokona. 

Nestává mefe na pokorného. P. Niemass miecsa na po- 
komego. (Viz též Právo^ 

Pokora mlčkem se omlouvá. Č. — P. Pokora wifcéj 
w milczeniu zniewoli, niž wiele mówi^cego sfowa. 

Čím plnéjží klas, tím hloobé se kloní. Č. -^ Hal. Kojiocb 
noBHUft niecfl 40 aeiui, a nycnit 40 ropu crHpqnrB. 

Pokora náhrdlek (šperk) panenský. R. CnipeiiBe 4ftBHqbe 
osepane. 

Pokora éiní pokoj, pokoj činí bohatství, bohatství činí 
pýchu, pýcha éiní válku, válka činí chudobu, chudoba zase 
pokoru. Č. 

čím ti volněji, stav se tím doleji. P. Jim ci wolniéj, tym 
sie staw dolniéj. 

Tfeba se pídí měřiti. P. Trzaba si; pífdziii mierzYč. 



Chromého kárajf, ktdhavý se dovtip. — Ipse vtip ie, za 
nos chyl se. Č. — JI. Boxpoveftl pasyvkft: Roro Kopsn, • 
Te6t Bi rjiaaa roBopflTi. 

Vám spíTají, a na nás nota padá. Č. — R. Bam hoiot'b, 
a Han HaBinn Anarb. 

V lese dříví sekají, a do vsi třísky lítají. Mr. Bi xlKfh 
4praa py6aiOTb, a 40 cejia rptcKU na4aK>Tb. ť. W cndzém 
domu drwa n;biq, a do nas wiory lecq. 

V lese vlci vyjí, % za kamny straino. Ur. Y jiict Bovni 
BinDTfc, a fla neqn crpanmo. 

Pověděno úštipem, (;hop se toho dovtipem. — Co teSeno 
kratochvil lé, podrž to v mysli pilné. R. Cxasaffo im r^yirB, a 
TU 6epM ce6t na jmi. FoBopsTi na 063^1%, a th 6epn aa ywh. 
Kywb roBopHTB aa o6yrb, a xyMa 6epH aa yn. 

Kočku bijí, a nevěstu míní. R, Konncy ÓbioTii , a bobíotiA 
HaBiTKH (HaveKH) 4aioTi. Mr. KHmRy Óbiorb, a HeBfcmt aa- 
MtTKy 4ai0Ti. 

Matka dceru kára, řeč na nevěsta padá. //. Majka kcerca 
kára , a nevjesti prígovara. Ch. Majka kéerku kára , snebi 
prigovara. S. Mathca fcepRy xapa , cBama npiiroBapa. *) — 
K dceří slovo letí: dovtip se zeti. Blk. Te6e AynviWÉ caa^a, 
yciniaft ca aiiTbo. 

Proto vlčka bijí, aby se starý vtípil. Č. 

Boj se lvíku, kdy psa bijí. P. Boj si^ lewku, gdy psa 
bijq. Gdy pieska bijq, lewek niech sif boji. **) Bal* Aňti roró 
MBJoro HyTbfl 6i>ioTi, a6u ca craputt moTbO rbabi. R. Ebioii 
Ooiiy ^a Epeiamy Biay. 

Hodili ti kůstkii: anebo ji hlodej, anebo schovej. Mr. 
4aH0 To6t KHCToqxy : xOHb r^uam, xoqb na 4a^bmi óepewa. 

Klevejta jak uhel : nespálí-U, aspoň ušpiní. R. KteBora 
KaKi yrojib : ne očoacacen, tbki aapiapaeri. 

V hlavě mlat, v jazyku cep: koho schválím, toho smi á tím. 
Hal. B% ro40Éi thri, bi Habint nim : r^e cxo^y, to aitOjiotiy. 

**) Itoi. Coran leone caM« cattígatur. = 



Kdésmíéti jiným yálí, ipatnC Éěhe oKválí. &"— Ř. Kto 
nefenúcňvh Mcth , T<rii j se ^tjiaett ^ecf*. -^ Nedobré téA 
srdce má, kdo jiným se posmíŤá. F. Kto ůre^^, rňtáéj' cHÓ^ íňé'. 

Nikdo si fi€fvá2í U^etňíká, á rátf %a£dý mfjí líklMmka. 

R. HaymHHKa hhkto ne no^irraeji, # jiyKisiBařd íŤchri 6plitoiřr^^. 

** Datel dřevo ruří, sám nos sobe kaiií. P. B!é(§cíoí dřzewo 

kluje, a nos sobie psuje. ' ^ 

Gd dátél klarje, íia prsy mu půéá. Ck. Kaj dét^j 'Icljuje, 
na persa mu padá. .:•«*<? 

Lépe 'Síti a párati, néž po domech Mépy zbířáti: tiLui. 
Ljepje je šié a próé, dyžli po dwornch kleskač. ' 

Kdo chce novin (litepůt, klevéf), já do Mztiě tieb do 
krčmy a k iesttoedélce. Č. ^ 

Často lidé hynou klevetnfkův vinoii. Č. — R. 1Í bi M*^ 
Éfttcjmnt qro vh 4ijit jno^li' fiOIrattaidrB , k^^m kt» hhmi rpixi 

Neptej se na klevety, máš doma novin dost.- (Nespratiif 
élĚklb Udí, ůie rad<^ji sebe a svýcb;) Č. 

Po lidských žlabech kalná voda teče. A protož : Nem' 
dobře p0 Kdskýeh trtfbácfa vodil pfti. (^. 

Kdo o kom před tebdu, jistfi o tobé u jinýbh. ť. K16 
o kim przed tobq, pewníe (f tobíe przad dráglm. 

Jak mluvíS o cieích , usIyifS také o ttffih. R. Tobo^ 
npo Mjmnwci, ycjniminň h npo CBOitx'B. '■'-*^ 

Kdo každého drbe, toho viictttfi. Č. 

Málo těch hlav, na^ něž by se utrhačova kiftla nékódila. d 

Kdo na slunci ehodf, stfli há následuje. Č. 

Šij vdovo Mroké rukilT}; ' 4)Ude8 mít! veí pómhivu klásti. 
R. Uleft B40Ba mHpoKie pjrKaM, éy^eA bo ^to KjiacTb RéMjrua 
pJHm. (Překrásné pHsIoví f ježto zvIáSté mladé vdovy utrfiačům 
nejvíce na rátté bývají.) *i .\ 

Úšklsbná semena^ v poli hrádi a řepa, v lidech vdlova a 
f&imk (každému jsou ha r&ié). RÍOtnjfaňn é%uenij Ha no'Á 
ropoxi Aa pina, a bi iiipt B40Ba 4a 4ÍBKa. 

Meče iia mrtvém neakoušej. (Mrtvého leb nepřítomného 
nepomlouvej.) Č. 



Ponlonvatí nepřílonBóho , tož jesl , co bílí mrtvého. P. 
Obnawiaé niepnytomnego , rdwiio j«k bič imuurlego* •* 
Uwrlého SBadao bili (L jasykem). Č. 

Zle o těch iBlimti, kdoi neú^ii^ hloapost. P. Mtfwič 
o tycbf co nieslytsty glupia riocs. 

Kdo o kom la lády bUbtí, júlé se ho bojí. A. Kro npo 
Koro aa rjiaaa roBopm, Torb Toro tenca. 

Lidská mluva, mořská vlaa. A Hipciaa MOjaa, w^pcna 
■ojaa. 

ČiA ty, co mái^ a lidí Aech mluvili, co chtt, pokoj 
bade. Č. 

Nescbytái vieho, co po vodd plove. B. He ece to oe- 
peaan, «íto bo piit luusen. Mr. He ace nepeiHemb, mo bo 
a04i fliHBe. 

Ke viech lidi kýchání nelie říkati poidrav pán Mkh. 
/L Ha Bcaioe qHxaike ae aaajipaBCTByemkca. CNcnnaf se z ol- 
ších poaduv.) 

Hoba není chlév ; nelse savříli. fí. HymoŘ porb ae XMkm% ; 
ae saTBopamb. 

Aby víem ústa saváaal a xaiil, mnsil by nuioho plátna 
auli. (Mnoho by bylo plátna mieti, by chtěl kaidéma úain 
saslřietí.) Č. — JL Ha ^jrxoi poToai ae aaKaaovb Ojmroai. 
Anebo : Ha ^iymoĚ pon nyroaami ae aaobenb. & Hno ae 
nose aaraaTH naxpane, 4a ni^on catiy ycra noaese. *) 

S bosi voda , a se mne jonáha lživá slova. & Oh ryca 

■ 

ao4», a ch sena Mai04na aeÓiUHa cjoaa. 

Qata se res nechytá. 8. 3a ajiaro pf^i ae apiaHa. 

Orel moch nelapá.**) Č. C^eUhý muž veUhomyslně pohrdá 
pondnvači — tímto lidským hmiiemO 

Stek malého iténce velhé zvíře neuráží. P. Ogroaany 
zwieri na osscsek drobnego saczeniolka niepojársyi 

Lidských ře<f nevaž sobe , pakli ctnost a rozum v tobé. 
P. Mów Indskich nic niewaž sobíe, gdy roium, cnota przy loUe. 



*) Nim. Man aiB|te 9iclctt <ltti f^htn, áHea Hntea bea ihinb |a (b|»fea. 
**) Něm. SbUc fangea ietne g^tegett. 



Voda Šumí, a mlýny melt: S. Bo4r|Éne, a matm nejao. 

Chccš-li moudrým mukem alootí, dej řeéem mimo se 
plouti. Ó. 

Mottdré ucho nedbá na hloupé řeči. Č. 

Jakým kdo jest , to v jeho moci , a jak o ném se mydf 
á mlvvi/ to ▼ cizí. ť. Jaki klo jesl, to w jego moey; jak 
ó tiiem rosumiejq, w ondzéj. 

Kdo čím není, žádný ho tím neudělá. Č. 

Zlá huba na Mji neorisne. R. EpsHB aa aopory ae sieHeTi. 

Krk hlavu nesní. (Nejvíce v tomto nnyslu : netřeba se 
týtopku báti; proto té nesní, třeba se i obořil atd.) Č. 

Ty umíS nectné mluviti, a já umím toho neposlouehati. 
R. Tu jmiemb 3áo roBopan, a a ywkio roro ae ciymanb. 

Kdo se sám nezhyzdí, nikdo ho nemůže zhyzditi. & 4oam 
ee ^o%evb cavB ae ocpanoTn, bhko ra ae uorne ocpanoTHTiT. 

Cizí hanétl a své nečiniti jest dvojnásob hřešiti^ ť. Cudke 
ganič a swoje nieczynié jest grzeszyé dwojako. 

Tím řeka není horií , že z ní psí pijL.C. -^ A. Tin 
MOpe ae noraao, nro ncu aa^oxTa^a. Anebo : Coóaaa a bx nopt 
Aoxnevhj 4a ne aceaci ero sun^eTi. 

Psí štěk (dech) moře nekormoutí. //. Pasji hak more 

ne muti. 

Pes štěká, ale měsíc neraní. Č, 

Pes Stéká , a vítr odnáší. R* CoÓaaa ^laeri , a atrepi 
HOcaTi. Mr. Ileci ópemen, a sirepi aocarb. Btrepi ate, 
coéaaa 6peme. //. Sto pas laje , vjetar nosí. -— Na vítr psi 
štěkají. Č. 

Pes neumí než bafati. Chi Cucek nezná nego lajatL 

Volno psu i na boha láti. Mr. Ba^Bao coóant a aa 6ora 
ópexara. — Pes i na svatého zaštěká. Mr, CoóaKa a na cba- 
toro 6peme. A. Co6aaa a aa B4a4i>iay aaoTin BoAao oočaat 
n aa Bja^uay ^aarb. 

Pes štěká, a pán (král) jede. P. Pies szczeka, a dworza- 
nin jedzíe. R. CofiaKa jaeri, uapb ^jien, Mr. Cofiaina 6peme, 
a naai Í4e. 

Hloupý hloupého haní.-- Tuhý pevn4ho kál#. Arv 1/* 



Kočky pohladíš-ti, hned ocas zdvíhá. Č. — P. Gfaszcz 
ty kotowí skóre, a on ogon wzgór^. *) 

Nekrášlí jizbu stěny, ale [koláče. A. He Kpacaa Mste 
yrjlam, a Kpacsa OMporaira. VLr. He Kpacirea xara eyrjiaifH, a 
Óorara nnporaMH. (Lepší dobrá potrava, než nádherné svrchky.) 

Lépe dobře jísti v komoře , nežli' hlad tiríti při dvoře. 
^, Eo^t 6 y noHTy «3^aTH, Hero y no^aqy xyxarH. 

Šfasten jsa se nevypínej, ale na boba vzpomínej. A. Bo 
BpeMfl cqacTbfl ho bo3hochci», a 6ojibme 6ory mo^cb. //• Nemoj 
se oholiti, kad si sriéan. 

Zpanošf-Ii chuděra, hned z něho funěra. C. — P. Pyszny 
nqdzka, kiedy zpanoszeje. 

Když se žebrák na koně dostane, ani čert ho nedohoní. 
Č. — Sfo. Nenie horšá , ako keď sa chudobný na kéň do- 
stane. ♦♦) 

Ještě nedosedl na koně, a už kope nohama. £/A. Ome na 
Konorb cfl He RÍemHjii, vn^vxJíaňi, saKaxajii. 

Nečiň bože z Jánka pánka. Hal. He 4aft 6ox(e 31 Heana 
(31 iiyxcBKa) nana. 

Od pluhu pána — zlá to rána ! CA. Gospon od pluga 
ostrá je kuga. ♦♦♦) 

Z bláta v hrabata — bože uchovej ! Ur. Kojm 31 rpasv. 
Ta BUflAe Bi KHH3H, TO 4o6poro HO 6y4e. — Z bláta kníže — 
zas bláto. A. H31 rpfl3H khasii, — Toxce rpH3i». 

Těžké kladivo z mrzáka pán, z kostelníka pleban (farář). 
P. CS^žki z kaleki pan, z klechy pleban. 

Na otci vodu vozívali^ a synu s chomoutem na oči nechoď. 
A. Ha OTiit B04y Ba)KHBajiH , a ki cuHy h ci xoayroMi ae X04H. 

Býval volem, a nyní nechce ostati ani kojiějn. JHr. To Óys-B 
BOjion, a Tenepb ae xoqeniB aocTarbca Koneai. 



*) Lit Katě glostema kapr^ kéla. Ddn. ^ed meete man fla^^^er Statttn, 
U9 ífiint Bun Bárer 9ium))en. liém. 3e me^r man lit Stai^t ^etd^elt, 
be0o ífiíitt tt&gt fit tea ^d^toana. 
^*) Angl Set a beggar on horseback, and he wiU ríde a gallop. 
**•) Ném, Jtehi Dřeffer ifl lai fí^Arfer fd^iert, aU toenn tin ©anet eht 



Ml 

Když se káně zjestřabí, více drápe nežli rozený jestiráb. Č, 
— ť. Kíedy zjastrz§bieje sowa, chce wyžszéj lataó sokola, 
J7a/. Ko4H cosa siacrpyťte, to Bume oÓKOJia jiTae. 

Když se vrána zjestřabí, hleďte se ptáci. C. 

Pusf kohouta na práh, máS ho hned na polici, i/. Pusti 
petla na prag, a eto ti ga n^eé i na polici. 

Nedal pán bůh svini rohy, aby netrkala. — Dobře že 

v 

svině rohův nemá. C. — Jlfr. Kojh t% cbhhh pora, to 6i ycix'b 
noKOwio.ia. BHor. BÍ4aBi 6ori, mro ne asbi cbhhh pori. 

Trkavé krávě nedal bůh rohu. jR. Eo4^HBOft KopoBt 6orB 
pori He Aajii.^ 

By měl dlouhý ocas, sám by si boky orážel. Jfr. Aki 6u 
ěMy 40Brufl xbhcti, to cairB 6h co6t 6oku noBH46HBaBi. 

Kdyby koza delší ocas měla, všem by oči zvyrážela, 
Eha%. Dy by koza dlježšu wopuš mjela; wona by wšem 
wočí wybila. — Z toho viděti, že dosti hojné 

Na pyšné kvítky máme pHpovídky. JB. Ha tboh) cnecb 
DOCjlOBHaa ecTb. 

Kdo se ehlubi 9 česf svou (sám se) hubí. C. — H. IIoxBajia 
■ysy nary6a, — Chlouba — zhouba. Č, 

v 

Chudá fara , sám kněz (sami mnišQ zvoní. C. ^ P. Chudá 
fara, sam pléban dzwoni. 

Těžko boháče a cUubiče rozeznati. Jlfr, Eoraroro cb 
xbhctjIhbumi ho pocnosHaemB. 

Hlasný zvonek, zlá chvála. P. GUoány dzwonek, zla 
slawa. 

Vlastní chvála z hrdla smrdí. Č. — P. Chwala z wlasnych 
ust ámierdzi , z cudzych pachnie. *> 

Kdo se sám chválí , ten si sám kadí ; a kde se kadí, tam 
jistě smrdí. Hal Xto ch cavB xBajiHTb, Toft ch caMi Ka4HTb; 
a 40 CH Ka4HTB, Tarb sanoBne CHep4HTb. 

špatná to děvka, co se sama chválí. Hr. norana Ta 
4tBKa, mo caMa ce6e xBa4HTb. 



*) LaL Laos propria foidet. Nim. Qtigett M fliiift. 



Kdo se chválí, sám se hyzdí. 8. Ko ce 4>a.in, cavi 
06 KBapH. 

Edo se chválí, není chvály hoden (malá mu cena). Č. — 
CA. Ki se sam hvali, mala ipu je cena. 

Vlastní chvála neplatí. Hal. Bjiacna xea^ibĎa ho nAanih. 
Anebo : IIoxBajia 31 B^acHOH ry6ia ne nonjiaqye. 

Kdo sám. se honosí, v hlavě mnoho nenosí. Č, 

Vlastní chvála v oči práší; jiných chvála česf přináší. 
HLuL Samokhwalba (samsna khwala) woči kala ; drahich 
khwala česé éi dawa. 

Kdo se sám chválí, nikdo ho nepochválí. P, Kto si§ sam 
chwali, tego nikt niepochwali. 

Sám se chválí, má zlé sousedy. Č. — P. Zle ma sqsiady, 
kto 8iq sam chwali. Hal. Xto ca caMi xeajiHTk, TOft 3jI£ix'b 
cyciAi Mae. *) 

Ani sám se chval, ani sám se haň. R. Cbmi ceóa hh 

XBa^, HH xyjiH. 

Lépe jest od jiného chválenu býti. S. BojA e , 4a t6 
4pyrift «a.iH. 

Líbezněji se chvála z cizích úst slýchá, nežli z vlastních 
dmýchá. P. Chwaly wlasnéj cudniéj z cudzych ust sluchač, 
niž jq swq g§bq dmuchač. 

Chvála nejpříjemnější písnička. Č. — P. Piosnka naj- 
przyjemniejsza každému, gdy go chwalq. 

Marná chvála i peciválkem pohne. P. Próžna chwala i 
piecucha ruszy. 

Co lidé rádi slyší, tomu snadno věří. P. Co ludzie rad2i 
slyszq, ternu lacnó wierzq. 

Lidská chvála tě nenadýmej. P. Chwalq si§ ludzk^i nieuáoá. 

Sobe nahání, když tě zlý chválí. P. Sobie galí , gdy ciq 
zly chwali. 

Po vojně hrdia mnoho bývá. R. Iloc^t paTH xpa6p£ixi 
HHoro. 



*) Angl, Re has iU nejjghboara, who is forced lo {iraíse himjself. 



los 

Netěžko při plných číších býti hrdinou. 8. A^lcuo e noKpaft 
qamá loflaKOHi 6iith. 

Rád jako oděnec jezdí, a zmužilost jeho za plotem leží. 
R, Bi xpaópoMi yóopt t34HT'B, a xpadpocTb ero aa KycTon 

jieXCHT^. 

Chval mě, hubo, sic tě roztrhnu. Hal XbbjIh mchc, póre ; 
a HH, TO Tfl po34epy. 

Větší dým nežli pečenka. Č, 
• Chvástej se, chvástej! ajhle shnilá jablka , hle kobylince 
nad vodou plynou. Č. 

Chlouby za sto zlatých, a bohatství za zlámanou grešli. 
R, ^BaHCTBa Ha cto pyč^eei, a schbotobi na rpH no^ymKH. 

Špatná sláva, bez kaftanu Sáva. R. Xy4aA cjiaBa , K0r4a 
óes^ Ka4»TaHa Casa. 

Chlouby s pytel, a lží s dva. Č. 

Kdo se mnoho chlubí, zHdka co umí. Č. 

Nač tím se chlubiti ^ co nikomu nemůž se hoditi. R. HaqTO 
T^Mi XBajiHTbCfl, qro bi 4H)4h ho ro4HTCa. 

Nechlub se pradědy, sám jsa škaredý. P. Przecz chwalisz 
dziady, gdyá sam szkarady? 

Koupil by ves, a peníze jsou kdes. Č. — P. Kupií by 
wieá, a pieniqdze gdzieš. Mr, KynHBi 6bi cějio, ra rpomeft rojio* 

Vše domů přijde, co vlci nesnědi. (Říká se těm, již ve- 
likými nadějemi se kojí a chlubí.) Č. 

Dej bože našemu teleti vlka za chvost udržeti. Mr. 4aft 
6o)Ke HameMy rejiaTH aoBKa níftMaTH. 

Jsi-li dobrý, méně na tobě čert má. (Tobě to užitečnou 
nepotřebuješ tím se vychloubati.) Č. 

Když ti dobře, mlč. P. Milcz, kiedy dobrze. (MáS-Ii co, 
požívej mlče, aby závist na se nevyvolal.) 

Nechlub se, pane Rohuf pomodli se pánu bohu. R. He 
xsajiHCB, npexc4e 6ory noMO^cb. 

Ne se vším na harc, něco v zálohách. (Nevykládej hned 
všeho, co máš neb co umíš.) C. 

Kdo haní, rád by měl; kdo chválí, rád by odbyl. — 

v 

Kdo chválí y chce odbyti; kdo haní, chce míti* C. «^ P, Gtni 



14M 

ten co kupuje, chwali ten co handluje. Ganiqc kupié, chwalqc 
przedaé. Hal Ulo npd4aBiifl saxsa^ye, to Kynem> raaHTb. 

Na vychválené jahody s košem se nechodí. Č. — S. $a- 
jitHe flr04e, npasHe KorapHiie. 

Na chválené hrozny beř malý košík. Blh. Ha opexaajieHO 
rpó3AÍe SHiiaft aa^iKi koihhhki. 

Ve vychváleném zelí mnoho hlávek ohnilých. R. Bi xsa- 
^CHoft Kanycrt vHoro thhjiuxi KOqaabeBi. 

Cesf rodí rozum. R. ^ecTi> yn pa3K4aeTi. 

Chvála k^dobrému podnět. P. Chwala pobudka do dobrego. 

Příjemná pochvala od slavného. P. Chwala przyjemna od 
chwahiego. 

Radéj chval jednoho dobrého, než mnoho nanicovatých. 
R. Aynme oíhofo 4o6paro noxsajiH, nexce^H MHOrnxi 3411x1. 

Čeho nelze chváliti, nehaň. P. Czego chwalié niemožesz, 
niegaú. 

Nechval v oči, nehaň za zády. £. He xaaJH bi> omh, hc 
6paHH aa r^aaa. 

Tak chval, abys nepřech valil. (Aby nebylo příčiny někdy 
odvolávati.) Č. 

Koho ctí, toho také chválí. R. Koro no^raiOTi , TOro ■ 

Be4H4ai0T'B. 

Není plemena do slavného jména. (Nic nepomáhá rod 
kslávS, jedno zásluha.) //. Nije plemena do slavná imena. 

Počestné roucho hanby nekryje. //. Časná haljina šramote 
ne pokriva. 

€esta slávy na ledu stojí. Kr. Steza časti je ledena gaz, 
ka Aitro zvodeni. 

* česf (dobré jméno) nad bohatství. R, ^ecTb 4yqme 60- 
rarcTBa. *) 

Dobré jméno nejlepší dědictví. Č. **) 

Ztráta cti, veliké neštěstí; a se ctí chudoba, lehčí než 
hánoba. R. %cth yipaia 6o4Bmafl 6t4a, a qecTHoe y6o»ecTBO 
jier^e CTU4a. 



^ Angl A good name i0 better than richef. 
**) Laí. Honeala fáma (honeatoa romor) ei t altenun patrimoniaiiL Sifrui. 



105 

Lépe jest měšec uraziti , než osobu. Č. 

Čest životu se rovná. .//. Poštenje je ravno sa životom. 

Lépe jest se ctí umříti, než s hanbou žíti. & Eo^rb e 
nomreHO yMplrn, Hero cpaMorno tkxajAtyl, R. Ay^me yiiepeTb 
CL 4o6piiMi HMeueMi, HejKejiH 6jiaro4eHCTBOBaTB ch xyAUMi. 

Za čest a slávu hotov buď dáti i hlavu. R. 3a 4o6poe hmh 
M qecTb npMFOTOBbCA H rojiOBy necTB. 3a qecTb rojiOBa mfleri. 

Dokud síla, hleďme díla, by památka po nás byla. //. Dok 
srno, nek smo; kad umremo, da se spominjemo. 

Lepší dobrý o nás hlas, nežli zlatý pás. S, Eo^bh e 4o6api 
r^aci, Hero d^araHi naci. Ch. Boijši je dober glas, neg 
zláti pás. 

Dobré zachování za bohatství stojí. Č. 

Ten nežil, po kom pěkná pověst neostala. P. Ten niežyl, 
po kim pi^kna pami^č niezostala. 

Česf a dobrá pověst mnoho na světě může. S. 4o6po 
EMO H r4aci MHOro OBOra CBora qHne. 

Opatruj (šetř) oděv za nova, a čest z mládí. R. Eepeni 
HjiaTbe CB HOBy, a qecTb ci ]i0404y« 

Ostříhej čest z mládí, a zdraví pod starosb JB. EeperH 
qecTB ci M040^a, a 34opoBi»e no4'B crapocTB. 

Chceš míti dobrou pověst ? o první pečuj. P. Chcesz mieč 
dobrq slaw^ ? o pierwszq siq staraj. 

Dej bože tomu čest^ kdo ji umí snést. JB. Mř óoti Tony 
qecTB, KTO yMioTi ee choctb. Anebo : Ilpina^a qecTB , 4a ne 
ywkeTb ee choctb. 

Komu česf, tomu čest, pastuchovi hůl. Komu čest, tomu 
čest má býti dána , do chomouta nehodí se jenom sláma. Č. — 
P. W kaftan bawelna , w chomqto sloma. (Též o hospodár- 
nosti se užívá.) 

Co komu, to tomu (pastýři trouba). C. 

Co jest popovo, to buď hotovo. S. IIIto e nonoBo, 4a e 

rOTOBO. 

Psu psí čest. Mr. Co6aut co6aqBfl qecTB. 
Když ovce pošly, i kozy ke cti přišly. R. Oboui ho cia^o, 
■ Ha K031 qecTB Hanáka. 



IM 

Před ctihodným snímej, a hrdého si nevšímej. A. 4ecT- 
uixi noqHTaft, a ropAUxi npesHpatt. 

Ne tomu česf, komu jí dáváme; ale tomu, kdo ji dává. 

— Kdo česf rozdává, téhož se dostává. Č. 

v 

Cti ctného z práva. C. 

Jedna česf druhou stíhá. C. — Kr. Ch. část je časti vredna. 

— R. Il04tji0Mi H CjiaBa.*) 

Kdo druhého clí , sám z toho chválu mívá. Č. 

Jeden drží krávu za rohy, a druhý ji dojí. P. Jeden 
krowf za rogi trzyma, a drugi jq doji. (Jeden česf, druhý 
užitek bére.) 

Cti Petra pro Pavla. Č. 

K vůli hospodáři musí se druhdy i psu šetrnost proka- 
zovati. Ch, Vedput mora se prestimati cucek zarad gospodara. 

v 

Cti (chvályj se nenajíš. C. -— JI. ^to Hama h qeciL, kojih. 
ueqero icTb. 

v 

Co plátno koření, když není vařeni. C. 

Prázdnou chválou (marnou slávou) kapsy nenaplníš. 
jS. IIpasHa XBB^a Kece ue HanynH (ne^e y Topóy). 

Chvála a nic, vše jedno. jS. XBa.ia h HEmra, to e 6apa6ap'B. 

Chvála košile nespraví. Hal. Xsajibóa copo^KU ho 4acTb. 

Horké naše titule, jsou-li prázdny škatule. Č, — R. ^to 
H B-B TflTy^t, KOFAa hít-b HHiepo Bx mKary^t. Mr. ^opxx no 

THTyjli, K04H HCMa Bl uucaTyjii). 

Co mi pláten velký hrad, když v něm velký hlad. HLu^. 
Što mi pomha wulki hród, dyž je nutskach luty hlód. 
Bolí hanba. C. 

v 

, Kdo sám cti nemá, jinému jí nedá. C. 

Kde jednou smetišté, lidé ješté víc naházejí. Č. 

Za víc stojí příhana moudrého, než pochvala hloupého. 
Hal 4oraHa My4poro 6H;u>me ctohtb, hri noxBa.ia AypnOTO. 

Čím se koza pyšní, za to se ovce stydí (že ocas zdvihla). 
S, Hemi ce KOsa 4HqH4a, thhi ce OBiia cpaHH.ia. (Co ten za 
česf pokládá, jiný by se za to hanbil.) 



Ó Némf ditit (SÍ}Xi i^ Ux anUxn toert^. 



Povésf po uších lidských lítá. C. 

Plna jsou nebesa slávy boží, a zemé řečí lidských. C, — 
R. C^yxoMi seMjiA nojiHHTCfl. 

Pověst letí jako pták. S. T^aci MeTH^KáHO nTHOia. — Slova 
letí , a pověsf roste. S. Peqn jieie, a r^acL pacre. 

Oheň se rozmáhá, pověsf se roznáší. Č. 

Není toho fochu, aby nebylo pravdy trochu. Č. 

Tresť se neklátí bez větru. (Musíf něco býti ; pověsf ta 

v 

není bez příčiny.) C.^ 

Lidé vždy novin přičiňují. P. Zawsze ludzie nowin przy- 
czyniajq. 

Řídko sobě co lidé z prstu vyssou. C. 

Jedna pověsf druhou plodí. C. 

čas vojny a moru nejvíce novin. P. Czasu wojny i czasu 
powietrza najwi§céj nowin. 

Z jednoho města, a nestejné pověsti. R. Vlz% 04Horo 
ropo4a, 4a HO 04H'b bícth. 

Pověsf nebe naplnila , a přihlédneš-li , ano ponchle. 
S, TjiacB 40 He6a, a Ka4'B 4o6po norjie4Hmb, a oho HyfcaKi. 

O dalekých věcech vysoko se smýšlí. P. O dalekich 
(nieznajomych) rzeczach wspanialsze mniemanie. 

Zvučný bubny za horami, a k nám přicházejí jako úborky. 
P. Beben w lesie coá vvielkiego, choč jak cebrzyk wielkoáč 
jego. R, Sbohkh 6y6Hbi 3a ropami, a ki uaMi npH6y4yTi mKb 
4yKomKH. Mr. C^áBHH 6y6HU sa ropaiiH, a npiň4H 6jH»cqe, 
co6aqbA mKypa. Též P. Straszny b^ben za górq. Gfoány 
beben za górq, a kiedy do nas przyjdzie, alič jak pudelko. 

Co dálnější, to valnější: tak sprosiáctvo soudí. P. Co 
z daleka , to dobré , tak mniemanie niesie. Odlegloáci^ opinia 
roécie. 

Vdej mě , matko , daleko , af se chlubím vysokým rodem^ 
S. 4aň Me , MaftKO , na 4ajieK0 , HOKa th ce po40M'B ^ajiHM*^, 

Události jsou tráva, a smyšlenky voda. R. Ehuih rpaaa, 
He6bi4b B04a. 

Jak živeš, lak idyueš, R, Kwn, mmnHf iwi u cjimQm^s 



Kdo se chce v pověst dáti, potřebuje si jen sHrechu obíliti 
a louku vydlaždili. Č^ 

Závisf dávno před námi se zrodila, fi. SasacTB npexe^e 
aaeb poAH^acB. 

Pani závisf ješté živa. Č. 

VSemu konec kromě závisti. Č. 

Není štěstí bez závisti. Hal. Heaa cqacna 6e3i 3a34pocTH. 

Plodí závidky cizí požitky. R. Eepyri aaBHAKH aa ^ymXe 
noamm. 

Krom nebe všude závisf. P. Niecnotliwa zazdroáč, chyba 
w niebie jéj niemasz. 

Závisf nedá do nebe. P. Przed zazdroéciq w niebie niebyč. 

VSude závisf kromě nouze. P. W každéj rzeczy zazdroáé, 
chyba w n^dzy nic. 

Hloupost závidí bohatému 9 a posmívá se chudému. 
R. FjiynocTb 3aBii4yeTi 6oraTOHy, a CMterca 6t4H0My. 

Zlý pláče od závisti, a dobrý od radosti. R. AjWBhtík 
(sjoii) n^aqerb orb aasHCTH, a 4o6puft oti pa40CTH. 

Žebrák žebráku závidí. S. Cjitnaui CA^nuy aasflUH. 
Sic. Hrnčár hrnčárovi závidí. Ch. Lončár lončára nenávidí.*) 

Záviděl lysý holému. R. no3aBH40Ba^i n^tmasoft .aicoMy. 

Žádného není skřivánka, aby na jeho hlavě nebyla cho- 
cholka. Č. (Smržický takto ifykládá : žádný prokurátor není 
tak příznivý, aby při tom nebyl i závistivý. Akci a rozepře^ 
1. G. 8.) 

Závisf se po živých ráda vozí. Č. 

Závisf nejhorší nemoc. P. Zazdrošč najwifksza choroba. 

Kdo závistiv, sám sobě křiv. P. Kto zazdroéciw, sam 
sobíe krzyw. 

Závisti ničeho nepřijednáS. R: SaBHCTiio HH^ero ae c^l- 
jiaemb. 

Závisf ujímá, ale moci nemá. R. 3aBicn» Óepen, 4a 
MOU atri. 



*) lof. Fifoloi t|i|lo invidet. — • Figolos figolom odít. 



Závistí jeStě nikdo nezbohatl. 8. SasHCTB iomre mncora 
Hie ofioraTHwia. *) 

Závistnik schne od toho, Yidí-li zdar u koho. JL SaBHCT- 

JUBOft COXHOTX H O TOVbj R0r4a BH4HTI CqaCTÍe Bl KOITB. 

Závist se cizí nehodou chladí, byt vlastní se Škodou. 
P. Nienawišč z{ym cudzym sif chlodzi, choč jéj to saméj 
równo szkodzL 

Železo rez sežírá, a závistnik od závisti umírá. Ř. Xejtso 
p»a cit^aoTi, a saBHCT^HBOft otx aaBHCTH noFHóaerx. 

V zlobéa závisti není stálosti, ani radosti. JI. BxjUxocth 

H SaBHCTH HÍTX HH UpOXy, HH pa40CTH. 

Kdo sobě cizí štěstí cukruje, zbytečně své si zhořčuje. 
P. Kto sobie cudze szcz^šcie cukruje, ten swoje bardzo 
gorzkie uczuje. 

U souseda .všecko lepši. P. Sqsiedzkie wszystko lepsze. 
Cudze rzeczy lepsze sif zdadzq. 

V cizím dvoře pěknější jehňata. Č. 
Sousedova kráva více mléka dává. C**) 

Hojnější vždy obilí na sousední rolL Č. — P. Lepsze 
zbože na cudzém. 

V cizích rukou vidy větší krajíc, ň. Bi qyxixx pyxaxx 

JIOHOTb BOJIHKl. S. y Ty^Oft pymi JB%Vb B KOMAAh BefcH. 

Ošemetník lichotí, a závistnik rád by po nohy snědl. 
R. 0ti jiyKaBHxx jiecTb , a aaBH^JiHBOft xo^erb ci wn ciicn. 

Vlk loupí z přirození, a člověk z závisti. R. Bojirx xnmHHKX 
no npHpo4t, a neÁOB^vb no saBHCTS. 

Závistnik tupič a ze ctt lupič. R. Kro aasi/unni^ lorb 

Sobě a ne zlatu hanbu činí, kdo je k olovu rovná. C. 

Závist nepředčí nad pýchou, než za ní v patách kluše. C. 

Lépe jest, by mně jiní záviděli, než já komu. P. Lepiéj 
že mi kto zajrzy, niž ja komu. 

Lepší jest závist na sebe vésti, než ulitování. Č. — 
li. Aymae mwrh b% aasHCTB, ^wb b% xajiocTH. 8. Bojomi 



^ Anuf. Eiivy nevěr enricliaf mj ona. 
^) áf. La cabra de wú venaa mas Ueka da f|e ao la wíěu 



(óojrfc 6) 4a MH 3áBH4e, Bero 4a iie »e^e. Teimco OBon, Kora 
xcajie. CA. Bolje je tebi, kad su li Ijudi jalní, nego kada te 
miluju. *) 

Přej, a bude ti přáno. Ó. 

Trpělivost železná vrata probíjí. Kr. Poterpienje železné 
vrata přebije. 

Trpělivost nejlepší lékařství. P. Cierpliwoáé najlepsze 
lekarstwo. 

Kde rozum nestačí, čas pomůže. P. Gdzie rozumu nie, 
czas pomože. 

v 

Trp míle , dáf pán bůh více. C. 

Kdo setrvá, i zlé přetrvá. Č. — R. BcHKoe sáo repn*- 

RÍeMl 0404ÍTI» M03KH0. 

v 

Strpení přináší spasení. C. — R. Am cnaceHBfl nymEO 
Tepninie. S, Tpnjiube, cnaceHBe. Blh. TipneHi, cnaceHi. 

Zlé se zle trpí ; ale když přetrpíš, i to dobré. Č, — Pře- 
stálé zlé se líbí. R. Aoko TepntiL , a OTiepnHTca, cmoóutch, 
CiepnETCfl, CMoóvTCň. 

Trpělivému všecko na dobré vyjde. Ch, Koi more pri- 
terpeti, vse mu dobro hoče iziti. 

Trp, Kozáče, budeš Atamanem. Anebo : Trp Kozáče hoře, 
budeš píti med. R. TepUH, KosaKi, AraMaH^ 6y4emB. Mr. TepnH 
KóaaKi ropě, 6y4euik diith Me4'B. 

Pomine trýzeň, nastane přízeň. (Trpělivostí nejjistěji od- 
vrátíš nelibost a získáš přízeň představených.) Č. 

Neokusiv hořkého nejsi hoden sladkého. R. He npHHHTb 
ropBKaro, ne npHHflTB h c.ffa4Karo. **) 

Až své prostojíme, i z nás lidé budou. R. OTTepnHHca, 
H MU 4Í04H 6y Aewb. Podobné: Kdo nic nezkusil, nic neví. Č, 



•) i^. 14AA' ofiw^ it^naaov tuv olxrt^f*uiv q>&6vo?r. Lat. Invidíosum esse 
praestak quam míserabilem. Praestare invidram dico iniserí< ordiae. 
Syrui, Piem, Vé meí invidia , ch' pieta. Fr, 11 vaut míeux faire 
envie que pítié. Angl. fieUer be envied than pitíed. Něm, SBtfín 
SUeiber ald fSmitUiUt. Lit, Děwe d&k pawyd^ nekaíp n&skunda. 

**) Lat, Dulcia non meruU, qui non giutavit anara. Fr, 11 n' est digne 
da doax, iqiii ii'a gpulé ťamer. 



lil 

Moudrý i nechvíle přetrpěti umí. iJ. Kto ymewb, totl 
yMteTi» H 6e3BpeMeHÍe lepntTt. 

Ten trpéliv býti' nemůže , kdo žádostí svých nepřemůže. 
R. ToTi Tepnt^Bi éuTh ne Moxcexx, kto bo^ih CBoeft ne ne- 
peMoaceii. 

Čeho nelze spraviti, hleď v sobe tiše ztráviti. P. Czeg-o 
niemožesz poprawió, lepiéj cícho w sobie strawič. 

Čeho nelze ujíti, musíš se mužně podjíti. P. Czego ujšó 
niemožesz , wylrwaj. *) 

Co bolí, odbývej dobrou volí. Č, 

Trp hlavo , na to jsi z kostí ukuta I R. TepnH ro^ona, 

BX KOCTH CKOBBHa! 

Dlouho trpěti nebylo by nejhorší, jen když se čeho na- 
díti. R. AoATO 6i TepntTb ne 6^499 ^Hnn> 6uao 61 qero »c4aTi^. 

Kdo čeká, vyčeká. //. Tko čeká, dočeká. 

A co , věčně bíti nebudou : někdy sami ustanou. Mr. A 
BxcexTL, HO Bce ÓHTeMyTb; ko^hcb h nepecTaHyTB. 

Týraná příliš trpělivost měnívá sev popudlivost. P. Prze- 
nagabana cierpliwošó obraca sie w pop^dliwoáč. 

Trpě mnoho i kámen praskne. iZ. Tepna h Rasefib Tpec- 

HOT-B (jOnBCTl). 

v 

Příliš mnoho ani vůz nesnese. C. — Ch. Preveé nemogu 
nit kola voziti. (Též o štěstí, práci, žertu, vůbec o každém 
vykročení z míry.) 

Lépe bezpráví trpěti nežli činiti. S. Eo^t e HenpaBO 
Tpn^tTH, Hero HenpaBO qHHHTH. 

Kde svornost, tu í boží hojnost (tu boží požehnánO* Č. 
— <S. 4* 6 C40ra, Ty e H óomiŘ ó^iařoc^iOBi. 

Kde svornost, tam bůh přebývá. P. Gdzie zgoda, tam 
pan bóg mieszka. **) 

Kdo svornost má na zřeteli, vyhoví ve všem příteli. 
P. Kto ma zgode na pieczy, zgodzi sie s przyjacíelem w kaž* 
déj rzeczy. 

*) L. Feras, non culpei, quod muturi non potest. Syrus. 

**) Ángl. Where there U peace, God ís there. Něm. S80 (Sini^Uit \% 
ta too^net ®ott 



112 

Pří svorné vůlí jde vše do hůry. //• Dobré Toljey sve 
na bolje. 

Jednomyslných nikdo nepřelomí (nerozvede). P. Zgodnych 
níkt nieprzefomi. 

Trojnásobní provaz nesnadně se přetrhne. Č. 

Otep nepřelomíS, a po prutu vSecku zlámeš. R, Bíhhkx 
HO nepejiOMHmB , a no bItkí secb nsjíOMaemB. 

Svornost tuží, sváry nuzí. //. Sloga jači, nesklad tlačí. 

Pro svár a neshodu tratí lidé svobodu. P. Prze níezgode 
trac^ ludzie éwiebod^. 

T^m ifastně bojují, kde se všickni svolují. P. Wíele 
przewodz^y gdzíe si; wszyscy zgodzq. 

Svorně a společně přemflžem i čerta konečně. R. Co6o- 
poMx H qopra noĎopeiTB. 

Lepší svorná hrstka malá, než nesvorný zástup. 8. Bojm 
e CjiojRHa HHOKOmTHHa, nero necjibxcHa MHOSHna. 

Tichých ovec mnoho se v jednom chlívku směstná. 
Ch. Mírnéh ovec vnogo v stalu stane. *) — EImí. Džež je 
dobra mysl, tam je wšudžom ruma dosé. 

Kdy jeden na vůz nakládá a dva s vozu, nebrzo ho na- 
kladu, (flaika.) 

Povolnost přátely činí. Č. 

Šetř Havla pro Pavla. t. 

Kámen v ohni se puká, a vosk roztápí. R, KaMOHb nepe4x 
»apOMx TpecHeTX, a bockx pacTOunTca. 

Čelem zdi nevyrážej. Čelem zdi nepovalíš. C. C^eniu 
čelo protiv skále vzpřieci. jRtii. krsil^ 

Moudrý v hádce ustoupí. Č. 

Kdo jest širokých plecí, mnoho unese. C. 

v 

Nespraví ten nic do roka, kdo nezavře na čas oka. C, 
Třeba druhdy skrz prsty hleděti. Ch. Třeba je nekaj i čez 

perste pregledati. R. Hnoft h H>ep4HTx, 4a ckbosb najiLKU r^M^arB. 
Snadno tomu pískati, kdo rád tancuje. Č. — Snadno torna 

hráti, kdo rád skáče. Ch. Koi rad pleše, lehko mu se igra. 



^) NIm. 9ebulbi9ct Cd^afe gel^en »iel iti cinm €iaCi< 



113 

Hlad sobol po srsti i proti srsti, vždy se hladí. C. (Pravý 
dvořan neb člověk usedlé my^lí, jejž nesnadno co popudí, a 
který jistou povolností ve vše uhoditi umí.) 

Jedno minouti, druhé svinouti, k třetímu pomlčeti — 
cesta ku pokoji. Č* 

Hněv a jazyk na uzdě měj. C 

Kdo hněv svůj podmaňuje, statečnost dokazuje. R, Kto 
rntsi CBOň 040witBaeT'B, totx KptnoKi óusaeri. 

Lépe věřili koni klopýtavému, nežli slovu prchlivému. 
B. ^yqme atpHTb kohh) aanpoMeiqiiBy, uexce^H c^oey BcniUb^HEy. 

Hněvati se nezvykej bez příčiny, ani posměch trop sobě 
z chudiny. R, rHtBaTbCH česx bhhu hc yqncfl, a pyrarbCH 

Ďt^HEUťL CTU4HCfl. 

Hněv špatný rádce. P. Gniew zfy poradnik. 

Hněv žalost za sebou vodí. P. Gniew žal za sobq pro- 
wadzi. 

Prchlivost člověka oslepuje. S. JKecroqHHa aacjitnjiflBa 
qOBCKa. 

Hněv přátelstvo ruší. Č. 

Daleko od hněvu, daleko od hromu. Č. 

V hněvu vyvře, co v srdci vře. Č — P. Gniew wynurzy, 
co si§ w serou burzy. ' 

Hněv ochladí se vskoře; nenávist neztopí ani moře. 
P. Gniew rychfo - opfonie , nienawiáč ani utonie. 

Hněvati se jest lidsky, ale zlost v srdci chovati ďábelsky. 
A. FHtBaTbCfl qejiOBtqecKoe, a 3jio naMATOsaTb 4i»flB0AbCK0e 4t^o. 

Časem hněvati se neškodí. P. Gniewač si§ podczas 
niewadzi. 

Hněvej se, jenom nehřeš. R, FniBaftcfl, 4a ne corptmaft. 

Náhlost dobrých lidí příznak. P. Lutoáé dobrých ludzi 
przymiot. 

Srdce po hněvu poznáš. Č. 

Na nerozumného se hněvati, nerozum. P. Gniewač sie 
na nierozumnego, nierozum. Anebo : Mácié si§ nad nieczulym, 
glupstwo. 



114 

Nemoha po koních (kopati), tedy po vojL P. Niemógl 
po koniu, wíec po holoblach. Hal. He Moxce no rohhxi, to no 
rojoó^flxi. fí. He CMora ci Koóujiy, 4a no or^oĎjnrB. 

Nezmohla krávn, tedy dížkou o zem. R. He CMora c% ro- 

pOBJ, 4a 40ftHHK'L OSeMb. 

Darmo se na ty hněvati , kdo na náš hněv nechtí dbáti. Č. 
— R. HaqTO na Toro cep4HTi»cfl, mro ne ďobtca. 

Hněv bez vlády málo vadí. Č. — P. Gniew bezsilny 
niejest silný. 

Hněvá se bába na trh, a trh tom neví. P. Gniewa sie 
baba na targ, a targ o tém niewié. Mr. Cep4Hjiacfl 6a6a na 
Toprb, a Topn npo re ne sna. 

Jsou dvojí lidé: jedni ktcH se rádi hněvají, a druzí JkteH 
na to nic nedbají. Č. 

Rovného pána hněv hotové neštěstí. P. Równego pana 
gniew gotowe nieszczešcic. 

Kdo se hněvá , nechť se válí ; však ho pán bůh nepo- 
chválí, čr 

Malý hrnek brzo přeKypí. C, — Ch. Mali lonec berzo 
skipi. Kr, Hajhne piskerce hitro skipe. S. Hajieni JOHqiriib 
<^pHmKO npeKiinH. *) 

Není dobře oheň ohněm hasiti. — Nepřidávej oleje k ohni. 
-^ Oheň ohněm neuhasíš , ani olejem. Č. — P. Niepodžegaj 
zapalonego. R. Bi oroHb sac^o ^htb. S, Barpa ce yjiiieM'fi 
CseRTEHOMx , cjiaMOHi) ne racH. **) 

Zuřivému nože nedávej. R. EimenoMy ne 4aBaft Hova 
Wh pyKH* ***) 

Prudký pes přichází vlku pod zub. Č, — R. Cep4BTaa 
cpĎaica BOjiKy KopucTb. Hal. Cep4HTafl cočana bobkobh KopucTb. 

Spícího psa* nemáš buditi. Ch. Speče cucke ne třeba 
buditi. 






*) Ángl. A little pot is soon hot. Něm, StUint íld^fe laufett lalt ňbet. 
**) Ř. 'EXcUíit nv^ ff^efvvti?'. Lat, Oleo incendinm restmgueré . 
***) Lat, Erípere ielum, non dare irato decet. Syrus. .; 



its 

Pomsta či a na mnoho nese. Č. 

Dobrá véc nebrati na mštěnou. C, 

Nežli se mstíš, ať porny slB ! P: Níž sie masz mácič, 
trzeba pomyslič. 

K šlechetné mysli nemá přístupu pomsta. Č, — P. Pomsta 
podfego serca rzecz. 

Kvapná pomsta, hotová škoda. S. Epsa ocsera, roToea 
uiTera. 

Kdo se neodvetí, ten se neposvětí. (Bez pomštění není 
ospravedlněni.) //. Ko se ne osveti, taj se ne posvelL 
Kr. Kdor se ne osveti, on se ne posveti. S. Ako ce ho ocaeTi, 
HO nocBeTu ce. (Přísloví zde uvedené a pokud vědomo u 
jižních toliko Slovanův se vyskýtnjící nejedenkráte už těžkými 
kletbami bylo stíháno a k zatemňování toho lidu , u něhož 
běžné jest, sloužilo. Co však příčinu k němu zavdalo, krvavá 
pomsta totiž, za dávnícb věkův jak veškerému Slovanstvu, tak 
i jiným národům dobře byla známa, a posaváde ze světa vy- 
hlazena není. I aěkoliv nyní při světle učení Kristova a v ze- 
mích dobrými zákony opatřených smysl oné průpoVídky sám 
sebou mizí, předce jisto jest, že v nadmíněných časech, kde 
nelze bylo proti křivdě , násilím a vraždám dovolati se spra- 
vedlnosti, odkazem osobní pomsty a puštěním ostrachu mno- 
hému zlému i přítrž se učinila, i zasloužená pokuta zlosyna 
zastihla.) 

Rozumný ani tomu neškodí, komu se ža zlé mstí. /?. 
PasyHHOft H Toro ne epeAHTi, KOMy 2aq otmcthti. 

Nedaje znáti, že se trápíš, tím nejlépe křivdu splatíš. 
P. Niepokaznj, že co czujesz, dobrze krzywdy powetujesz. 

Nedobře si počíná, kdo zlé připomíná. R, ToMy TH«ejio, 

KTO DOMHHTl 3.Í0. 

Odpláče někdy i vlk ovčí slzy (rovně i medvěd kraví, 
kočka myší atd.). R. OTOJiBioTCfl BO.flKy oeetibH (Me4Bt4K> ko- 
poBbH, KomKt MumbH) c.fle3U. (Poruč pomstu bohu.) 

Ukrutný mrav neostane práv. Kdos ukrutného mravu, 
boj se o svou hlavu. R, JKecrOKOft ipaBX le 6y4et% npaBx. 



11« 

Vláda přísná všem nenávistná. /?. Crporaff sjíaCTb Bctn 
HenaBMCTHa. 

Strašný mnohým strachuj se mnohých. P. Straazny wielom 
strachaj sie wielu. fí. Tomy qero óoflTbca, Roro Bok crpa- 
maTCH. *) 

Nech se dobře zbrojí, koho se lid bojí. P. Niech n\q 
dobrze zbrojí, kogo sie gmin boji. 

Kolik se jích tebe bojí, tolik jich o život stojí. P. Ile aíf 
jich ciebi§ boji, tylec jich o žywot stoji. 

I obruč udeří, když naň šlápneš. P. I obrfcz uderty, 
kiedy kto na ni§ nast^pi. 

Svéhlavost jest vada slabého rozumu. R. VupmcTBO 
ecTb nopoKi cjia6aro jMa. 

Slabý rozum na své hlavě jezdí (vše na své hlavé sa* 
vazuje). Č. 

Tvrdošíjný nikomu nemilý. R. Kto bo apast Tyn> , ron 
HHKOMy HO Apyri. 

Čert svoje, a sedlák svoje. Č. (Sedláka když myslíš, 
žes nejlépe přesvědčil, vždy on ještě nějakým ale vytáCf. 
^Vy máte dobře, ale já nechci.*) — Mr, Unm CBoe, a qoprB 
CBoe. 

Zlý kůň když se zatne, nepotáhne, radše na strami 
skočí. Č. — P. Zly szkapa , kiedy si§ uprze , i s gtfry nie- 
pociqgnie. 

Kdo každého poslouchá, zle Činí, a kdo nikoho, jeSté 
hůře. S, Ko ceaKora Cjiyma, 3jio qHHH , a ro nnRora ne cjiyma 
iomB ropt. 

Dvě tvrdé hlavy nebrzo spolu strefí. Č. — Ch, Dve tvérde 
glave nikaj dobra neobave. 

Dva tvrdá kameni zřídka dobré mouky namelí. Č. -*« 
S. 4Ba 4ioTua KaMeua HHKa4a 4o6po ópamno lutiH ne MOry. 

Dva křesací kameny jiskry dělají. Kr. Dva ognjika (kre* 
^ivna kamna) iskre délata. 



*] i»* Multíf lerribilit cavelo mulloi. Amm, 



113 

Svéhlavá ovce vlku kořiaf. R. YopAMafl OBUta BOjiKy 

KOpUCTb. 

Na tvrdošíjného duhovec. Hrob napraví kfívošíjného 
(hrhatého), a kyj tvrdošíjného. R. Ha ynpaMaro 4y6HHa. rop6a- 
Taro HcnpaBHTi MorH^a, a ynpaMaro 4y6EHa. 

Na tvrdý suk tvrdého třeba klínu a palice. C. ^) 

Udatný se dlouho nerozmýšh'. R. y4a40ft 40jiro ue 
4yMaeTi. 

Ctína hrdinu i v Tatařínu. R. 4h)64I0 hoaůaw h bi Ta- 
rapHHt. 

Tomu sláva a česf , kdo statné mysli jest. R. Kto no- 
CTOflHeHi, TOTi Bcer^a no^Teui h c^aBOHi. 

Smělého pán bůh nezkrátí, a opilým čert sem tam klátí. 
R. CMt^uiťL 6orB B^aAtcTi, a nbHHUiťB qopri xaqaeTi. 

Kdo v úmyslu stálý , čert ho neošálí. jB. Kto bo HpaBi 
TBep4'&9 Toro HO o6]iaHen» qépri. 

Nesmělé srdce cti nedochází. Č. (15. stol.) — P. IJfie- 
ámíafe serce czci niedowodzi. 

Nesmělé srdce horši než zloděj. A. On^omHOCTb xy»e 

BOpOBCTBa. 

Kdo si srdce dodává, s štěslím se potkává. Č. — P. Grdzie 
serce, tam i szcz^ácie. 

Bez odvahy není oblahy. Kr. Kdor ne vaga, je brez 
blaga. Ch. Koj nevaga, je prez blaga. 

Kdo srdce si nedá, vysoko nevysedá. P. Kto níewažy, 
niesi^dzie wysoko. 

Odvaha platí. Kr. Serčnost vela. 

Odvážlivost med pije, anebo pouta tře. ilfr. O^Bara Me4'B 
01*69 8^0 KaH4ajiu Tpe. 

Den můj i věk můj. A. 4eHi» MOft n bíki MOft. 

Kdo chce vyhráti housera, musí vážiti kačera. P. Kto 
chce wygrač gqsiora, trzeba wažyé kaczora. 

Vytrhnul jsi do pole, už se nerozmýšlej. P. Wpolewy- 
stqpiwszy, trudno si; rozmyálač. 



^ L, Halo Dodo maliis cmíeiis qnacreiidiu. 



118 

Skoč oko nebo zub ! Č, 

Z pohrůžek hloupému strach. R, Yrposu r^ynuMi crpaxi. 
^. SmrC udatnému nestrašná. R, Xpačpoiiy CMepTb He erpanuia. 

Kdo se smrti nebojí, ten každému dostojí. P. Klo sif 
ámierci nieboji, ten každému (ten póla) dostoji. 

Kdo se smrtí bojí^ o slávu nestojí. P. Kto sie šmierci 
boji, o sfaw^ niestoji. 

Dvou smrtí nebude, a jedné minouti nelze. Anebo : Dva- 
krát nikdo nezhyne, a jedné smrti nemine. JŘ. 4Byx% ei^epreft 
ne ÓyAOTi, a O4H0ft ho MUHOBarb. 

Hlavu mám na dluh , a smrti se nevykoupím. Č. — 
A. CMopTb KoneftKa , rojiosa uaicHToe 4Í^o, a ace Óes/it^Ka. 
(Za haléř vážím smrC, hlava jmění, a vše ostatní rorV.) 

Kdo o strachu neví, ten vítě/í. /t. Kro ae TpycHTi, T0T«b 

CKopo no6Í4HTl>. 

Spočteme , až zbijeme. P. Policzymy , jak pobljearf . 
(Oblíbené dávním Polákům přísloví, když se do boje hnávali 
proti silnějšímu na počet nepříteli. Nyní ještě ve hře se 
užívá, hrozí-li kdo lepší karton. Také hrdinství!) 

Za hrdinskou správu vždy získáš slávu. A 3a xpaf^i^ 
cnpaBy ecer^a nojiy<iHuii» cjiaBy. 

S Vaňkem zmužilý se neradí; rad^j pro čest hrdla nasa4f. 
P; Uciekaó mcžnemu nieprzystoji, by mu zginqé, póla (placu) 
dostoji. 

Neškodí ještě jednou brodu zkusiti. Č. — R. nonuTKa ae myraa. 

Řád a muži městům nejlepší hradby. P. Ustawami i mi;- 
žami miasla stoj^ y nie můrami. Aneb : Hiasta ludžini stojq, 
■ie můrami ani domami. 

y protivnosti chop se zmužilosti. P. W przeciwnoéci do- 
bywaj mežoosci. 

' Mám-U spadnouti, tedy s dobrého koně. P. Kíedy spase, 
to s dobrego konia. 

> Opovážlivý skok nevždycky se daří. R. OTqaaattuft ckOmoki 
HO Bcer4a y4aq.iHB'B. 

Smělce všude bijí. P. Šmiafka wsz§dzie bijq. — Neboje 
psi kousfljf. P. Nieboja psi bisajq. 



119 

Smélcova máti nejdříve zapláče. S. H)uaKOBa Mafixa Haňnpie 
saEMHO. IL Janáčka máti p&rva zaplače. — Bázlívec mallfy 
nerozpláče. P. Bojažlíwy matki nierozrzewni. ''^) 

I baba za zdí smělejéí. Č. — Za zdí i baba bije. — 
P. I baba šmielsza za múrem. I baba za miirem bije. 

Kohout na 45vých smetích smělej^ (hrdina). I kokot na 
svém smetiští udaten. FL — Kohout na svém smetišti nejradéji 
kokrhá. Č. — P. Šmielszy kur na swojich šmieciach, niž na 
cudzych wrotach. K H niryxi ua ceoeMi nene^uit xpaópHTca. 
S. CeaRa e KBOqxa Ha cbomx tiA3aj Hxa. J3/A..BcflK0ft ntrewii 
Ha KynmiieTO CH nte. **) 

Každý psík na svém dvořQ sméleji • štěká. Blh. BcaKoe 
uyne na ABopoii ch dae. 

v 

strach má veliké oči. C. -^ P. V stracha wielkie oczy. 
JR. y CTpaxa r^aaa bo^hka (6o.Auuíe). 

Strach' větší než poplach. Hed. Crpexi óuAbmiA bh4% ne^- 
penojioxy. fí. Crpaxi. ÓojíhmiA oti nepenojioxy^ 

Horší strach než sama bída. Č. — P. Strach podczas 
gorszy niž sama rzecz. • 

Strach se smrti rovná. Č. 

Strach veliká věc, a smr( holé nezdraví. Č. 

Bázlivý nemnoho spraví. Č. 

Bojacnost pravá nemoudrost. R. TpycocTb HCTHHna^ rjiynocTi». 

Kdo nemá chuti,. kuráže, nestojí za dva ráže. Č, 

Snadno strašit, kdo se bojí. flo/. 4o6pe Toro crp^mHin, 
ftxce ca óoHTb. 

I bázlivý utíkajícího honí. Č. 

K zlému půvab dává, kdo se nepotřebně obává. P. Uczy 
zle czynič, kto si^ niepotrzebnie obawia. 

Čím více se člověk včel choulí, tím více se za ním 
sypou. (Tvůj strach protivníka smělejšího činí.) Č. 

Beř na čerta kříž, a na strašidla hůl. A. Ha qopra Kpecri, 
a Ha 40MOBaro 4y6HHa. 

^ £. Timfdi mater non flet. 

**) Ir. In stercnlino plvrímain gallus potest. Syrus, Angl. Évery cock u 
provd M M« awB danglriN. BTéifi. ^Ht^n^ttif fdl^ 4Qf frhtem fli^r « 



Kdo se bojí chřestu (prasku), nechoď do lesa. Č. — 
P. Bojqc sÍQ wilka (przed trzaskiem) do lasa níejisé. /t. Bo^iKa 

(rpeCKy) ĎOflTbCfl, TdKl H Bil jtCl HO X04HTb. 

Koho oči bolí, nechoď do mlýna. Č. — P. Dia grzmotu 
do mfyna niejisó, dla szumu do lasa. 

Kdo strachy umře, nezasluhuje na hřbitově místa (prdé 
mo odzvoní). C. — HaL Xto bh4'b crpaxy yiiepx, Tony 634H- 
Ham sBOHim. *} 

Kdo na moři býval, ten i strach vídal. R, Kto Ha Mopt 
ÓUBa^i, TOTi H crpaxi BH4aii. P. Kto zna morze, wié co 
gorze. Kto na morzu niebywaf, ten dziwów niewkial. 

Kdo utekl, vyhrál. Ó, — Mr. Xto bthki>, Toft h npaBi. 

Neslouží útěk ke cti, ale ke zdraví. R. Btrb HeqecTeirb, 
ja 34opoB'b. HaL yriiKaHKa HeCwiaBHa, a.fle nojKvromna. P. Uciecz- 
ka jest zawsze haniebna, ale czasem zbawienna. S. Bft3M 
cy cpaMHH, a.«i cy npo6uTaMHH. 

Zajíc lapky líže. P, Zajqc fapki lize. 

LepSí se báti, než litovati. — Lepší jest varuj se, nežli 
neboj se. Č. 

Utíkajícímu jedna cesta ^ a honícímu sto. R. Bir^oMy 
04Ha 4opora, a noroHUiHKy cto. S. BtryHaui ce 4P9kh e4Hor'i» 
nyra, a nohepa cto. (Snáze utíkati, než honiti. Užívá se ale 
též o stíhajícím zloděje.)**) 

Blahoslaveni bázlivci; nebof oni jsou ukázali paty. C. 

Při kom jest stád , při tom i svědomí. jB. Bi komi ecTb 
CTU4i»9 Bi TOM-B H coB^cTb. S. r4'k 6 očpasi, Ty G H 4yffla.***) 

Kde boží bázeň, tu i stud. R. Bi tomi h 6ori, pi romi 

eCTb CTUJÍfb' S. r4Í- 6 CTpaxi, 0H4t e H CTIUI)* 

Boba se boj , a lidí styď. Č. — P. Kto si§ ludzi nie- 
wstydfli , ten sí^ i boga nieboji. R. Kto 6ora 6oetca, h Jii04eft 
CTEi4HTCfl. S. Ko ce MOAM HO CT1Í4M, HH 6ora ce ne 6oh. 

Ctnost v červeni chodí. P. Cnota w cferwieni chodzi. — 
(Pýř barva ctnosti.) 

*) Angl. He who dies of threats, mast be rnng (o chnrch by farU. 
*) ^. Bégancsiam wieof kélas, o jffxkanciiam daag kelú. 
^Xi .Ubicwiqiia pttáor Mt, si^per ibi Muicta eii ftdef. %rtfs. 



»1 

U mladého p|ření dobré znamení. S. PyMeHHAO 4o6api 
e SHaKi y M^a40iie. 

Rak, dobrý znak! P. Raczek, nie zly to znaczek. (Eru- 
buit, salva res esL) 

Kdo se studem pýrí, snadno nezahýrí. Č. 

Tvář tváře se stydí. S. Oópadi 04*^ o6pata ce ctu^h. 

Oko studu rozsudí. P. Oko wstyda rozs^dnik. 

Kde není oka, není studu. P. Gdzíe oka niemasz , tam i 
wslydu. *) 

Zač se stydíme, rádi tajíme; P* Czego sie wstydzimy, 
to radzi kryjemy. 

Ostýchavost nepřítel živnosti i zmužilostí. 8. Y crUAy 
Tnue li roftcTBO h lOHamTBO. 

Hladové břicho nestyda, a syté jeílě víc. Č. — R. Kor4a 

CUTbf TSíKl, 3Haň CTH41. ' 

Stud jen jednou ztratíš. P. Wstyd doáč raz utraeič. Kto 
raz wstyd utraci, juž sie s nim niezbraci. 

Stud prodán, živet zmrhán. R. Kotm Htry ciumi yveperb 
HO 6Í4a* 

Nestoudné oči nestoudného srdce jsou svědkové. & Eé3* 
cTU4He OMH 6e3CTEi4Hora cp4ua cy ^aaiia. 

V nouzi stud na stranu. S. Y aeBOjibii ctu4'b aa^a na 
cípaHy MCTHyTH. **) 

Ostydiost jest také živnost. Č. 

Bezčelný vetší díly .bére než stydlivý. Hívtít. Nečesč wjac 
wužije hač česé. 

Kdo se nestydí, nedojde hanby. Č. 

Hoď stud na aud* CA. Šram za tram. * 

Stud není dým, očí nevyštípe. R. CtU4'B ae juan, r^asi 

HO BUtCTl. 

Studem se dvořanin nekrmí. P. Wstyd dworzanina ifie- 
karmi. Slc» Kdo sa hanbí, neklade na gamby. 

Nesiydové svět požívají. A Bezočni avjet uživajn. 



*) L. Yiro afiKtt imitais eit pndor. 



122 

StycUvý žebrák, prázdná kapsa. S. Y CTU4jnBa c^tnaa 
npasHa Top6a. 

Stydíi-li se, zakryj tvář řešetem. Hal. Kom CTbuaembCfl, 

uaKpuft pemeTOirb roAOBy, 

_ %f 

Smilstvo jako louže: neodteče, ale vyschne. C. 

Starého pné více ae oheň chytá, než mladého. S, Ka4i» 
ce Maropi JiaHb ynajiH, seiiHa ropě nero^a iua4'&. 

Mladá koza ráda s&l líže , a stará i se slánkou vezme 
(sžírá). a») 

česnek má hlavu bílou, ale kličku zelenou. P. Czosnek 
ma gfowf bialq, a ogon zielony. 

Čím starší beran (kozel), tím tvrdší roh. (Vůbec znamená, 
že těžko jest každou starou zvyklost skládati.) Eím%. Starší 
wM, twerdši róh. R. Y craparo kos^ xptnqe pora. **) 

Nemůže-li pes kosti hrýzti, bude ji lízati. C. 

Dobrý kohout nebývá tlustý (tučný). Č. — Ch. Dober 
kokot redko je tust. 

Mdlý s silným nebojuj, a starý s mladým na freji nestůj. C. 

Co se vždycky jí , to se přeji. (Hanební rušitelé man- 
želské víry říkají.) Č. 

Hlína hlínu mate. Červ. 

Vilník a kopřivník všude příbuzenstvo nachází. R. BjsHAyi^y 

4a BU6jI)I4Ky Be34t p04Hfl. 

Kdo v cizí hnízda zanáší, šrámy na tváři odnáší. P. Kto 
rad oblapia m^žatki, bez oblicznéj raný rzádki. 

Ruka neudělá kluka. Č. 

Ranní smích, večerní pláč. •— Z loňského smíchu pláč. 
(Co napomenutí neopatrným a lehkým děvčatům.) C. 
' Frejomice — loupežnice. P. Miloáníce — drapiežnice. 

Lotr ne bratr, kurva ne sestra. Č. (V. Zloděj.) 
* Nevěstka tam se kloní, kde zlato zvoní. P. Poty kurwa 
miluje , póki w mieszku czuje. 

Darmo hledati u kata lítosti^ u kurvy milosti (stydlivosti). Č. 



*) Něm, silte Sit^tn Uátn. auáf grrne @al§. 
**) Něm. 9lte99ďe]^abea^eifeý6vnrt. Lot. Weiim ahfokaái ítikwi raggí. 



Oka střež. — Očí jsou náhončí srdce rozaiařilého. C. — 
P. Oko pobudka do cielesnoscí. 

Uzřel — zachtěl. P. Ujrzal, zachciaf. 

Čeho oči nevidí, po tom se srdce nezžedí (toho srdce 
neželíy nežádá). Č. — Kr. Česar oko ne vidi , serce ne želí. 

Pospolu ty věci chodí, dým za plamenem, hřích za ne- 
stoudným pohledem. P. Pospolu te rzeczy chodz^, dym zp 
plomieniem, grz*écli za lubiežnym pojrzeniem. 



. JL 



\ 



■ >': 



'/ ' ':ij=i.» ^ ; . 



IM 



V. 

Iřráce^ pilnost — zahálku^ lenost* Obžerství 
a opilství* Hra. Zloděj. CIseí a SEakásEané se 

líbí. 

Bez práce není ovoce. R. Eeai Tpy4a híti nji04a. 
Přičinlivému dvojí život. (Anof se rfemůž ani říci, že 
žije, kdo zahalčivý život vede.) Č, 

Kdo pracuje, toho bůh nezkracuje. S. Ko pa4H, óon He 
KpaTH. 

Kflň k tahu, pták k letu, a člověk ku práci. Č. 

Nic nemůže člověku bez práce přijíti. Č. 

Není jídla bez díla. S. HeMa tjia 6e3i aía9í. 

Žáden bez práce nejí koláče. Bez práče ani koláče. Č. 
— P. Bez prače niebfdq kofacze. R. He repuiH, ne MHBmH hb 
Óy^eii KOjiaqi. 

Očima piva nevypiješ. R, Ejiasaiiff nHsa ne Bunbeoib. 

Přičinlivost víno pije, 8. Cnara bhho nie. 

Nechopiv se sekery chaloupky nezraubfš. Mr. He B3flBmHCb 
aa GOKupy xaru ne 3po6Huii». 

Kdo chodí, nachází. S. Ko xo^ff? naxo^H. • 

Vychodily si nožky, vydělaly si ručky. Mr, 4oxo4H^hch 
MHmu, 4opo6HjiHCH pyqKU. 

Kdo dělá, vydělá. P. Kto robi, ten si; dorobi. 

Kdo dbá, ten má. Mr. Xto 46ae, TOft Mae. Uto xto 46ae, 
TO ft y ce6e Mae. 

Za dřepky otřebky ; chceš-li hrachu, dělej, brachu. Č. — 
Kr. Čič nedá nič ; délavic je hlebiivic. Anebo : číč v' nič, 
délovc kruhové. 

Čeho nepohledái, 8 tím se neshledáš. R. %ro le noHmena, 
Toro BlpHO He cimemb. 



Pod zalehlý kámen ani Toda nejde. JR. IIo4'b ^encaqs RaiieHb 
B B04a Heft^eTX. Mr. IIhai Jiexcaqift KMiHHb h B04ft He^e. 

Vlk leže nelyje. Č. — ř. Ldiqc wilk nietyje. (Prolož 
málo yyzahálíš i ty, ano člověk kn* prácí jest stvořen, právě 
jako pták k létÉní.) 

Vlka nohy krmí. R, Bo^nca Horn KopMfln. Mr. BoBKft Horii 
ro4yioTi. 

Jesle k skotu nechodí. C. — Gh, Nejdu jasle k volu, neg 
vol k jaslam. *) 

. Chléb jíB bfíchem nechodí. R. X4Í6i 38 6pioxeMx Hex04HT'fc. 
Kr. S trebúbom za krúhom. (S břichem za chlebem.) 

r 

Kdo večeře nehledá, toho večeřie nenajde.^ P. Kto níe- 
sauka wieczerzy, tego wieczerza nieszuka. 

Neběháš-lí, nemáš; nehledáš-Ii, nenajdeš. P. Níebiegasz, 
níemasz; nieszukasz, nieznajdziesz. 

Hoň sobě, kůtoí Č. — Lov sobě, kocourku! P. £ow 
sobie, kotku ! 

Ráda kočka ryby jf, 'než do vody nechce. Rád kocour 
ryby jídá, ale nerad pro ně do vody břede. Č. — P. Jfadl by 
kot ryby, ale niechce ogona maczaé. **) 

Kdo chce ryby jísti, musí sé zmokřiti. P. Kto chúe ryby 
jeič, musi 8iq zmoczyó. 

Každý ptáček svým se nosem 2ivf. Č. — Každé ptáče 
svým zobáčkem syto. P. Každý ptaszek swojim sie noskiem 
žywi. R. BcflKaA nínnia CBOHm hocoitb ctiTa. Blh. Ci ycTara 

CH HTHqRa 40BH. " ^ 

Sokol na jednom nfsté nesedí, ale kde ptáka zhKdne, 
tam letí. A. C0K041 na 04homi irbcTt ne cíi4ht«, a r4'k nrmy 
BnMWt%j Ty4i M jieTiTi. 

Kdo neseje, tn nevěje. Kdo ehce žili, musí síti. Č. --> 
Jfr. He nocliiBmn ue^noxcEemb* S. A^ ce ho cíe, Heicft.Memqe. 
Blh. r4ÍT0 ro HO ctemb , tbmi ho HHiuie. Kr. Kdor fédko séja, 
bo rédko žnjel. 

*) Lat, Non praesepe borem, sed botf prae^épe requírít. 
^) Lmt. FeKt edtt pifteem, fed non vnlt tangere lunen. iVéiii. ^t stalet . 
dfle tool^l %ií^t, fit totíí fle aUx nid^ fottgen. 



Jt 



IM 

Kofiu se neloií, tomu se Mietif. Č. 

Kdo chtě chteb*, pracný oo třeba. Č. 

Aee práce se (Sověk nenajfc Čí 

Z pUBoati se štéstí rodí, . lenost holou Mdu ptodL Ó. 

Nerad ořechy louská, rád však výlupky obroustá. Ó. 

Kdo chce jádro jisti, nusí ofech roslousknouti (musí 
prvé skořepinu rozloiiStiti , musí ořech rozhryzti). Č. — Kr. če 
te jedro miksi lupinjo zgrisi. *) 

Častá krflpěj i kámen prorazí; Č, — fí. Kanjifl co apeiie- 
■en KaiieHfc upoóber^. Anebo : IIo icanjit bo^ h KaMeHB npo- 
TaHHBaeT'B. **> 

Červík malý felký dub ztrávf, ne pfoto že tuze kouše, 
ale že často točí. P. Robak mafy wielkiego deba strawi, nie 
že barzo kqsa, ale že cz^sto toczy. 

Slepička po zrnéčku klove, a fím sytá žíve. R. Kypoqxa 
00 sepmiumy R-noerB, n tímx cuTa TRVBen. 

Drž se břehu, a ryby budoif. Mr. A^p;i»cb čepera, a 
pii6a 6y4e. 

Pečení ptáci nfelitiyi do huby. — - Žádnému pečený holub 
(vrabec^ pták) do wjt nevletí. (^.— Pečené holoubky nedá pán 
blfth do ho'ubky. P. Níeprzylecq do lenia pieczone gol^bki, by 
siedziaf i nadsiedziaf zgptowawszy z%bki. /?.. IleqeHBie rojiyÓKu 
lenpiuieTflTX 40 ryfiKH. . 

Pán bůh dává požehnáni, ale do chléva sám nevhání. 
Blh. FocnoA^ Aaea, h/k bx Komap;!^ ne Bicapsa. 

Ustavičná práce všecko přemůče. Č. — P. Praca usta- 
wiczna wszystl^ przemoíe. 

Jednou ranou dub nepadne. — Dub neporazíš jedním 
dechem. Č. — P. Nie ra9 siekier^ , gd^d^b chcesz zwalič. 
R. He cpyÓHTb 4y6a, ne or^ysi ry0Ů* S. Ha e^HHi nyrB oe 
xpacT'^ HO no^due. 



*) Angl Ue that wíll eat tke kenitl, niut crack tlie nut. 

t*) JL 'Pa^ Músxwaa n^tUUvBt, nií^av. Asajdaa stUla Mzan ex- 
cayat. Outťř. 



m 

•f 

iíimf fitron nef adne jeAiou mnou, (pa první třteee).^. — 
//• Dub od jedné nepadii». Ch. Ne more hrasl na jiaii mab past. 
(O setPvalosU v práci, u^ní, prosbá<íb. Táit o sebnání fit síly, 
kdyj 8 mocnějtín jest .činiti.) 

Kdo chce s něco byli (něco míti), ten se musí pfíčinitL Č» 
— P; Kto chc9 co mieé , mu^i ucierpied. 

VěUíí dobré » větáí*. prací přichází. P. Wieksze dobro 
s wiekszq przychodzi pracq. 

Ůsihm a pr^cí i nebe koupíš* í\' Za pra€% i niebo kupisz.*) 
Nejda napřed nebe, ale zásluha. P.- Nie wprzód niebo, 
ale wprzód jidzie zasfuga. . 

Velké řeky^ licho plynou, malé sdtAnem béží. P. Wielkie 
rzeki cícho pfyn^, mafe strnmienia sazumem si^ pa kamienhi 
wlokq, chod nie wie{e wpdy. (Co nadělá kovář hliikn, než 
za groš díla spraví, ano zlatník za dukál práco dovede, aC 
ho ani slyšeti nebylo. Tak i nejbordí pisálkové mhrají největší 
měchy a bubny.) 

^as éa£m nepracuje. R. Spěna apeHefan ne paóoYaen* 
(Odkládajícím a říkajícím „Ještě dost času.*) 

Roboty *-i- : klopoty^ P: 

Táhnélo i^y, dokud jaté živy. Air. TarHaare acAUi, noKU 
xcHBU. (Opilci zas říkají: Pijte žíly, dokud jste živy.) « 

Kdo na nic noZaměří, na nic nendeří. P. Klo ninacz 
niezmíerza, w nic nienderza. 

Ruky když nepřiěinfi, samo se nedělá. Č. 

Na lovce i zvěř běží. R. Ha aobub n aslipb ^innm* 
(Lovec, rytíř najde, když chce co činiti, a tak každý ve svém 
povolání.) 

• Lenoch ctí nedochází, a rys málo nalapá, když dalo přes 
tři kroky nechce. Č. 

Na měkkých polštářích se jména nedobývá. C\ 
Kdo dice ke cti. nemůže lobkem. //. Tko boée éunOf 
ne može lasno. 



*) tdti. fiu hi^oribM oniMa vk^íMh. 



tts 

Napřed se mlátí, pelom platí. Č. — R. Kor4a pe»B, T0r4a 
N Hlpa. (DříTe poslHž, potom ti saplatiro.) 

Jaké dílo, takový plat. Č. — P. Jaká praca, taká pfaca. 
A tak i naopak : Jaká pfaca, taká praca. Eal, flira ojiaia, rasa 
poóora. *) 

Jaká služba, taková záplata. — Jaká zásluha, taková vý- 
íduha. Č. — C%. Kakva služba , takva plaéa. Kr, Kakoršna 
služba, tako plačilo. 

Dobrá práce, dobrá mzda. 6. ^ 

Jaká tykva, taková modlitba (pravil pop sedláku). JB/A. 
KaKBOTO TUKsara, TaKea HOjiHTeara. 

Pilnost sluhy dobrého činí pána štědrého. P. Pilnoáč 
sittgí "dobrego czyni pana datnego. ^ 

Jaký mlat, taký plat. t. — Jaký klep, taký chléb. S. EDto 
Kjrax, TO Mygi. 

Jaká příze, takové plátno. (Spolu hra ve slovech plátno 
a plat. Jinak též v tom smyslu se . užívá , jako ono : Jak si 
usteleS, tak lehneš. U př. říká se lehkým děvčat&m : Hrubá 
příze, hrubé plátno: holko, dej si pozor!) Č. 

Ani slepice darmo nehrabe. — Ani kuře^rádo darmo kutí 
a hrabe. — Kuře nadarmo nerado hrabe, aby nějakého zméčka 
nenašlo. Ů. 

Bolí hrdlo zpívat d^rmo. C 

Kdo lépe krmen, lépe táhne. — Kdp syt, ten táhne. — 
Nesytý nepotáhne. — Lačný osel ani kůň nepotáhne. (Též 
o úplatku se říká.) Č. 

Kráva . z krmu (podlé tlamy) dojí. Kr. Kráva per góbci 
molze. CA. Kráva pri gubcu doji. 

Prázdný pytel nestojí, d — S. Dpasna apeka ycnpaao 
ae MOKO Aa ctoh. **) 

Čím vfce se přikládá, tím více hoří. — Bez podnětu drva 
nehoří. Č. — HLui. Čim wjaey so pSikfaduje, čím bele so pali. 



^) Něm. mt bie 9ixUii, to bn icí^n. Čud. Kuí 10 ni palk. 

•*) Óud. Km tahhi kot pOctí Misab? (Sdalii prázdný pyfei stoji?) 



1t« 

Mr. Ben immoru h 4poBa fie ropsn. B/A. Kojiroto nOTHRaHib 
OT%vh(yrb, TOjniocB noBeqe ropH. (Též o povzbuKotání a chvále 
pfí učení, o lásce a j.) 

Jak psa krmfS, tak loví. A. KaKOsa Mcy KopM^ií, raKOBa 
ero H jiOBjífl. 

Kdo kahance potřebuješ, nalévej oleje. Ú. 

Za špatný plat nesporá práce. F. Nlespora plraca, gáj 
Ucha placa. 

■ _ _ 

Jak se bude, tak se pleše. Ch. Kak se ígra, tak se plěSe. 
Kr. Kakor s^ gode, tako se pléSe. (Jaká mzda, taková práce.. 
Anebo též : Jaké vychování, takové zvedení.) 

Žbánky (mísy) suché, děvky hluché. C. 

Co sluha sní, není škoda. P. Co sfuga zje, to nie szkoda. 

Hoden služebník pokrmu svého. — Roden dělník zá« 
platy své. Č, 

Kdo rukama med míchá, prsty olíže. S. Ko pyKaiia He4i 
HJima, opere ojhhcc. Blh. Me4i>0Biii Ka4ue KOftio Mue, ne noHce 
4a CN He o6.iiHMce nipcTUTi. 

Kdo pečeni peče, sluštio, by jí okusil. P. Kto pieczeniq 
piecze, sfuszna hJ^j J^j skosztowaf. 

Kůň, kterýž ovsa dobývá, nejméně ho jí. Č. — Kůň, 
který nejvíce táhne, nevždy také nejvíce ovsa dostává. 
J7Lif£. Kofi, kiž najwjac^y éehnje, doslanje zwjetšoh^ najmcnje 
wowsa. 

Ne sám ten pivo pije, kdo je vaří. C, 

I len-li med pije, jenžto na brti leze? Ten-li víno pijeJT 
jenžto je kopá? & 

Mnohý shazuje hnízdo, a jiní- mladé sbírají. Č. 

Jiný obrací rožeň , a jiní pečeni jedí. (Řemeslníci o kup- 
cích, na něž dělají, říkávají : Oni drží pečení, a my rožeft.) Č- 
Viz též Aemeslo. 

Velká robota, malé tvarůžky. — Velká práce, malá 
mzda. HLuí. Wiilka robota, male twarožki. Wulka proca, 
mafa zda. 

Kdo nepracují, těm maso, kdo pracují, těm hnáty. Č. 
V. Služba. 

9 



130 

Jeden se řeřavý uhel od druhého hřeje. Uhel živý, pří-* 
ložený k jiným, i iprtvé obživuje. (Pilní i sebe vespolek i 
lenivého pohánějí.) Č. 

Práce bezděčný nebývá vděéna. — Bezděčné dílo nebývá 
valné (vzácné, zdárné). Č. 

K čemu kdo chuf má, v tom těžkosti nepozná. S. Ka4'B 
HOBOKi qeMy bo4K) iiMa4e, umuTa hj hís tohoco. 

S chutí do toho, je půl hotovo. Č, 

Bez ochoty zlé roboty. P. Bez ochoty zle (níesporo) 
roboty. Eál. Ta^ Herna oxotii, Taní Hena po6oTÍii.^ 

Oči se dívají (oči lekají), a ruce dělají. R, F^iasa TASífiflTh 
(CTpamaTi), a pyKH A^Aanovh. 

Néž Spalně orati, rad^í vypřahati. Mr, Hki ooraHO oparH, 
TO jiyqme BunparaTH. 

Práce kvapná málo platná. — Náhlá robota, zlá dobrota. 
Č. — Raděj málo a dobře, nežli mnoho a Spatně. CA. Bolje 
málo pak dobro, kak zlo pak vnogo. 

Kdo zběžně hrabe, mnoho pohrabkAv mívá. Č. 

Bůh práci miluje. R, Eon Tpy4U .iioÓhtx. 

Ach, bože I bože ! „A co, neboze ?^ Chce mi se chleba. 
„Pracovat třeba." P.Bože, bože! „Coniebože?" Chce si§ chleba. 
.^Robič trzeba.^ — ^^Dejž, milý bože I ^ Pracuj, neboze; a snad 
dám. Mr, „4aň hhhI, 6o»eI^ Po6h, He6o»ce; to ň 4aH'b Ho»e. 

Boha vzývej a ruky přikládej. Č, — P. Boga wzywaj, 
řeku przykladaj. 

Kdo se potí na poli, a modlí se v komoře, ten hladem 
neumře. R. Kto uotíoti ea uhbI, 4a M04htch 6ory bi raíth, 
TorB OTi ro404y ho yMHpaoTi. 

Vítej slunce s modlitbou v ústech a s prací v rukou. 
R, BcTplqaTi cojiHae cx mo^htboio bi ycTaxi h cb pa6oTOiD 
vh pyKaxi. 

Modli se k bohu , a •vesluj k břehu. 8. Bory ce hojih, 
ajiH wb 6plry rpefin. 

Pomoz , pomoz , svatý Nikolo ! (volal topící se , a. svatý 
mu:) Jenom i ty hýbej rukama I S. IIoifOSH, CBOTUft HflKOJial 
— HaxHH n TU pyKana , MaxflH I 



Ml 

Bfih praví : Pomáhej si sám , pomohu tobě i já. S. Eori 
roBopH: IIoHOSH CH caHi, noHoh' hy th h a. 

Časté počínání, časlé odpočívání. Ó. 

Dobrý počátek polovice díla. — Kdo dobře počne, ja- 
koby v prostředku byl. Č ♦) 

Vzav za řemen, neprav že nepeven. R. BsnemH aa Tym%y 
ae roBOpa qTOHe4io9Ki. Mr. BaaBX aa ry)K'B, ae Raxui oio Be4y;rB. 
— KojiH EeAJWbj TO ft ae čepacL aa rymi. Bělor. yaaaimi ca 
aa ry»i, ae aaxcH mro ueAyyRt*. 

Odkladky jsou odpadky. Kr, Odkladki so odpadki — Co 
činiti máš^ tím neodkládej ; nebo 

Co se dlí, to se mdlí. Č, 

Co máš dnes snísti, schovej na zejtří, a co máš zejtra 
dělati, dělej dnes. P. Co masz dzié zjeáč, schowaj na JHtro, 
a co masz jutro zrobíó, zrób dtíL 

Rovně kováno , brzo zbroušen o. (Co děláš , dělej dů- 
kladně.) Č. 

Co k hflře, vše hůře. Jinak zas: Každý počátek tvrdý. Č^* 

Unavenému koni i ocas těžek. — A opět: I unavený kůĎ 
jde před ocasem. Č. 

Lučiště tuze napiaté puká. Č. 

Struna příliš natažená praskne. Ch. Struna preveé napeta 
pukne. (Též o žertu, trpělivosti ald.)**) 

Ani kůň nad sílu neskočí. P, I koň nad sif^ nieskoczy. 

Chtivého koně nemáš příliš hnáti. Č. 

Ohnivému koni uzdy, a ne ostruh třeba. P. Koniowí 
bystrému inunsztuka, nie ostrog trzeba. R. Ha peiHeyio .«oma4b 
ae KayrB, a boiic4H. //. Berzu konju ostrogah ne tríbuje. 
Ch. Berzomu konju néje tréba ostruge.***) 

Kdo sám běží, toho snadno hnáti. Ch. Koi sam běži^ 
lehko ga je tirati. 



*) Ř. 'A^XV Vf**^ narto^. Dimidiam factí, quí bene coepit, bibet 

Fr. Heureax commencement est la moitíé de Poeavre. 
**) Lai. Intensuv arcas nimium facíle rumpitur. (Syrut.J 
*^) Lat. Bquo carrenti non opus calcaribas. (8ffru$.) 

9^ 



132 

Na kolo mlýnské netřeba moře pouStéti. C. 
Škoda velikých prací, kde malé slačí. P. Szkoda wieifciéj 
pracy, kedy mafa zmože. . * 

Spěšně k jídlu ^ ^ěšně k dílu. — Jaký kdo k jídlu , ta- 
kovy k dílu. C. — S. KaKaei e ko aa ii^iy, oaaidt e h na 
A^Ay. ♦) 

' Jez 'do sytá a dělej do potu. R. "B^b 40 CHTa, a ^tjiat 
40 nory. — PaóoTaTb 40 liory, h tcTb 40 curai 

Nůž, kterým se pořád krájí, nerzaví. 8. Hoxr&, koh ce 
yflOTpéÓAfiBa, ae aap^asa. 

Rez se železa pilník stírá. (Stejnozvidíest úoy piiwík a 
pilný.') C. 

Práte člověka živí, * zahálka maří. A. Tpy4a vejiostKa 

KOpittTl, a 4lHb n0pTHT'B. 

Važ si času, chop se práce, zahálky áb střež co zrádce. Č. 

Nebudeš-li se lenovati , budeš i sám chléb prodávati. 
R. Kor4a ne craHemb ^tHHTbca paÓoraTb, CTanemb h caHi juAti^ 
tipo4aBan. 

Práce čeiná dělá bílé penízky. R. Paóora qepaaa, 4a 4e- 
He»cKa ói.^afl. 

Kdo se svou prací živí, o krádeži nic neví. Č, 

Lépe trhati konopě rukama, než krkem. (Lépe pracovati, 
než krádeží na šibenici se dostati.) Č, 

Miláiě práce, ač i těžká, gen když není daremná. P. Mifa 
prac>), lubo trudná, póki nie daremná^* 

Těžko zároveň^ srkati a foukati. Ch. Sérkati ^ puhati za- 
jedno je těžko. 

. Qvě dýně pod jednou paží nedají se nésti. Blh. 4bí' 
4BIHH 0041^ e4H/?^ Humanivi^ ne jiorii\Ti 4a ca hocItI^ti. (fi\oj^ , 
práce nedá se jednou dobou konati.) 

Švec, dokud jedné boty neušije, drahé nezačíná. Č. *-- 
A však i následující jest pravdivé : 

Čiň to, čiň jiné, tak ti čas mine. C. 

"■ — f 

< 

^j Angl. Quick at meat, quick nt work. 



133 

Kdo je zaměstnán, snadno mu den uběhne. S, Ko e 
y noc^y, OHOHy ^acHO 4aH'b npo^e. 

Ráno vstav pracuj ; sic /inak zas bys ležel. P. Ráno 
wstawszy co robič; bo jinaczéj takže bys ležaf. 

Den začíná laštovička, večer končí zpěv slavíčka. Ih Aa- 
CTOUKa 4eHL HaqHHaeTi, a co^oseil ae^epi KOHqaoTi. (Překrásné 
připodobnění! Napřed pracuj, potom požívej veselí.) 

Čas práci, a zábavám svá doba. /?. 4Í4y spěna, a no- 
tíxI qaci. 'Sic. Dneska rob, zajtra hop. 

Po práci mílo odpočinouti. Ó. 

Hlad a práce výborné koření. P. Przysmak wyborny 
glod i robota. 

Práce není bes, platu, rozkoš plodí útratu. P. Praca 
každá ma zuplat^, rozkosz sromot§,* utrat§. 

Svá ruka vládyka. /?. i Mr. Cboh pyxa BASiAhUia. 

Práce nebývá křivá, j^nom zrovna přihlížej. B. Jlkjifl 
npaso, T04i^o pascMarpuBatt^paHO. 

Na sebe dělati není hanba. R. Ha ce6fl paOoran ho 

CTUAHO. 

Vlastní břímě (nůše) netíží. R. Cboh aoma ne TAHeii. 
Bílé ruce milují cizí práci. 5. Ei^e pyxe ry^h nocao 

Kde je ruk dosti , jde dílo v rychlosti. Kr. Kjé je dosti 
rok, tam gré délo v* skok. A zase naproti tomu: 

Kde je najviác opichačov, najreéněj je pšena. Síc. (Kde 
mnoho dělníkftr při jedné práci , nejméně se udělá a užitku 
bývá, ježto jeden druhému na překážce.) 

Cizím volem chleba se nedoořeš. HaL Hymam BOAoni 
'te 4opo6Hnn»cfl xaMr, 

Mílo dělati, když je čím. (Pravil prý kdosi, jenž kozu 
nebozezem dřel.) Č. 

Kdo se v panské práci (službě) přetrhne, nezasluhuje, 
by mu zvonili. S. Ko' ce y rocno4CKÓH'b noc^y npcKHae, 
OHOMy nesajH 3bohhth* 

Bych měl šat a co bych jedl, také já bych ležeti dovedl. 



134 

(Potřeby učí sebou hýbati.) Mr. Hki 6u hrhíi xáMi ra 04ex(a, 
TO ft H 611I íbi ^e»ca. 

Pop na zahálce i kůzlata křtívá. S. BesnoojieHi non'^ h 

apilíH KpCTH. 

Mlátil hrách, mlátil, a cepem si po hlavě klátil. /?. He 
cto.«bRO mymniKh ropoxy HaH0.«0THTb, ckq.«i>ko ^1^0H^ ce6a 
Bi ro^osy HaRO.«OTiui. (O lenivém a nejapném délníku.) 

Zahálka počátek všeho zlého. CA. Manguvánje vse 
zloče počelak. 

Zahálka matka híichův. R. npa34H0CTi> MaTb nopoKOBi. 

Mnoho lenochův, mnoho hříšníkův. Č. 

Zahálka jest čertův polštář. Č. ♦) 

Ďábel neoře ani kopá, a proto vŽdy o zlém přemýšlí. 
S. 4hbo hh ope HR Kona , sa to cbo o 3Jiy mucjm h pa^H. 

Zahalečům vždycky svátek. — Kdo nerad dělá, tomu 
vždy svátek jest. C. — Kdo nerad rob}, tomu vždycky hody. 
Sic. — Kdo nemiluje robotu, vždycky světí sobotu. Č. — 
P. Leniwemu zawsze áwi§to. R. .AlHHBOiry Bcer4a npa34HnKx.**') 

Močhubové a lenochové# mají svátky mnohé. R. 4^h 
qamHHKOBi h ópaxcHHKOBi TRniBerb mhofo npaaAHÉROBii. 

Pondělek -jest nedělin bratr. (Zahaleči říkají , jfmž se 
v pondělt nechce do práce od korbele neb procházek.) Č. 

Stojatá voda ráda se zsmradí (Ifnije a snordí). Č. 

Lenivec bývá ospal(;c. R. IKto jiIhhbí, TorB h coújíiwh. 

Zapofněnlivost znamení lenosti. P. Zap$imiftar\ie córka 
niedbalstwa. & 3a6opaBHOCTb e aaairb jiíhocth. 

Kdo dělati nechce, toho i mouka kole v ruce« P. Tego 
co robié níechce, mqka w r§ce kole. . 

Přehnala se královna prací, až ji prst zabolel. Blh. Yjio- 
BM4a ca iiapHuaTa sa poóoT^i^, Ta a aaóoalvrb oipcTi. 

Leňoch-li se vzchopí, hned celý svět ztopí.^ S. Ka>ix ce 
AÍn HaRaHH, caa*^ ^bíti nona^H. (Lenoši jsou i chlubiči.) 



*) An^ An ídle bnin is the deviPs shop. říěm. ^úf{i^^mq ifl. M 

XeufeU Olu^eBanL 
*^ Lat. IgHávís semper ferite. 



. Lenoch i pod išvon střechou emókne. P. Leniwy i wdomu 
swém zmoknie. (Ale kdo doma zmokne , toha, prý , ani bůh 
nelituje.)*) ♦ - ^ 

Lenoch nemdh — nedbal si zjednal. Č. 

r * 

Lenoch se strhal, *že nechtěl dvakrát jíti. C. 

Lenivý dvakrát dělá (chodQ , a skoupý dvakrát platí. Č. 
— f, trakomy (skqpyX dwa rázy placi ,' leniwy dwa rázy 
chodzi. Eál, ^tHRBUft abí^h xo^hti , CRynitit abí^h n^aTUti. * 

Kdo pozdé chodí, sám 'sobě škodí. Č, — P. Kto póžno 
chodzi, sam sobie szkodzi. Wr. Xto ubs/iho X04H7b,. cam 
co61 mK04HTi>. £r. Kdor prepozno príde, pa stojí. Anebo : 
Kdor na zaduje príde, dobí kesti. 

Ranní setí často zmýlí, a pozdní vždycky. (^. — P. Siewba 
raná podczas omyli , póžna zawsze. **) ' • * 

Kdo poslouchá ptačího pisku, mívá hovínko k zisku. Č. — 
P. Kta pilnuje ptaszego pisku (kto chowa ptaki z pisku), ten 
miewa lajna w zysku. *♦*) ' • 

Kdo chodí po ptačím hlásku, nachází pírka z ocásku. Č. 
" P. Kto wptaszy ogon wierzy, ten piórka z ogona znajdzíe. 

Rybička — chybička, ptáček — mrháček; Č. 

Lelkováním se nenasytíš. R. TjaAkvhewh curb ae 6 j4enii». 

Hledě na les nevyrosteš, a zevluje na lidi nezboliatneš. 
Jt. FjiflAfl ntí' jAch HO dupocTemB, a CHorpa aa aioagř 6oraTi 
He 6y4emb« 5. r.se4aiohH sa myvy ne Hapacre, a r.«e4aiohH sa 
jiD4e ae o6oraTH co. 



Pes spí kdy chce, ale nefí kdy chee. Blh. Kyqere KoraTO 
me CHH, Eifi 4a Í4e ae mohc KOraTO nie. 

Ležícího chloba není. Mr. .ďeHca^oro ;ui6a aeifae . Cho 

SliCH). 

Nedobře se jí leže. JR. Henparoxce IcTb ^esxa. 
Panské spaní, žebrací snídaní. Č. 



*)' K, Tov oUaů-tv PqbxÓiabvov ovSb S-eos' olittši(^i. Apostolius. 

**) JVem. grfi^e @aat trfigt felte n ; frdte trugt ófter. . ' * 

) Lat. Per pisces et aves multi períere scholares. Ném» %i^č^t fangen 
unt ^eqtl ^eUett i^etbtrbt man^en guteK (SefeSeit. 



#•• 



Zahálka nelučf. P. Proinowanie nieiUtuczy. 

Mladí ležáoí, staH iebráci. Č.*y 
~ Zahálky jsa sluiebníkem, n#béduj, žes hadrn|kein. Č. . . 

Ruka bez roboty přijde ď» žebroty. Sk. 

Líná ruka (huba) holé neStčslí. Č.. 

Nedomluviš-li ae, nedoleníi se. C. 

BudeS-li se leniti, budeS cizí kouty potírati. A* Kor^a 
GTaaeuib aiaiiTbCfl, 6y4euib ci cyrnoft bo^«ptích. 

Povaleč a opilec po prázdné chodí komoře. S« TyMapa 
Kao vÁKWh no npaauoHi xanry. 

Lenochu se bůh nedodá. Č. 

Vídává lenivec chomouty v& snách , ale na koně se ne<- 
dostane do smrti. R. Biula'B jilHneotl nynmvh xoiiyTi 90 cat, 
ne aa^arb emy nooia^KH (koÓilikh) 40 CHepiH. 

SVdta nepřebudu , díla neprodělám. (Tak lenochové říkají, 
ale dobře se bodi přísloví to i. pro. ony, kdož nemírni jsou 
v práci a ve vyhledávání časných věcí.) Č. 

Kdo z rána políhá^ na večer pobíhá. Č. 

Kdo v létě nerobí, ten v zimě nedrobí. Sic. — P. Kto 
lecie prožnige, ziinie n;dz§ czuje. 

Přijde čas , že ae zeptá zima , cos dělal v létě. (Kdo se 
v létě*neopatřiye, v zimě bídu a psotu trpěti bude.) Č. 
. - Kde jsi zpívala v 4étě , zpívej i v zimě (řekli mravenci 
ke kobylce). S. 4^ cn nÍBao 4ÍT0Cb, nia^ h aaMycb. 

Kdo ve žních hledí chladu, netrpí se v zimě htachi. 
P. Kto^we žniwa palrzy ehlodu, nacierpi si^ zimie gfodu. 

Kdo nebyl při ttíle, nebuif také při jídle. Ch. Kojega ní 
pri dMu, naj gá ne bude nit pri jelu. (Kdo nepracuje, af nejí.) 

Vstaniž^^lenóchu, bůh štěstí rozdává! S. ycraHH jiiHUft, 
6orB cpehy jAm- 

Lenochu nejlépe domlouvati dubovými slovy. P. D§bowymi 
sfowy lajač leniwemu trzeba. Nebof říkají: Jaká bioleafy ta- 
ková masfv 



*) IVáM. Suttget 6|)ii(fr^ alter SettUv. 



w 

Nepálený di4)ový popel nejlepSi pro lenost prostředek. C. 

Kým nepohneš brlem, toho strč podávákem. Č. 

Pobízej lapcucha o^e hřbetu do ucha. Č. 

Kde jedí, tam jez, a kde dělají, jdi pryč, nepřekážej. 
P. Gdzie jedz^, tam jedz^ a gdzie robiq, tam jidž precz, nid- 
zawadzaj. , , 

Jísti a píti jest půl života, za kamny se váleti celý. 
HLui. Jesč a pič je pčl žiwjenja, wheli ležeč cyfe. (Leno<- 
chové říkají.) 

Dva obědy se nervou (říká žrout). Z přfjedku hlava 
neboli. Č. 

- Víte! půjdeme na mlat. — ,^emohu, mám závrat.^ — 
Víte, ptydem do hospody. — ^Honem, děti, kde mám boty.^*" 
R. Thti i no4H MOjiOTiiTb. — CnHHa , 0O4HTX. — Thti ! no4ii 
BHHa nHTb. — ůji^ Ka^TaHHiuKa yxBaTHTib. (Anebo : Thtti ! 
CTjrnaft mo^oko xjie6aTB. — A r^t hoh 6o.iii>jaiafl jioacKa.) Po- 
dobný žert nalézá se též v maloruském as v tékito smysl : 
Jak ti Hk^í ? Pa^ibřich. A dělati chceš ? Nerad bycb. Jíš 
zelnici rád ? Nemám hlad. A což měchury ? Těch třeba půl 
fůry. Ski Te6e aoByri ? MiixatUo. A pofiniH xo^emi* ? flexaft 
HO. A 6opi^y ? He xoqy. A nHpora ? Xom> du h 4Ba. P. Grze- 
gorzl — ^Czegož ?* — Pójdž robic. — „O niemog§é chodzié.^ 
— Pójdžže ješé, — „Toč musz§ poležé.** 

Malá česf, velký-li kdo jedlík jest* A. Hhofo ien, He 
Be^HRa HecTb. 

Sedlské jest mnoho Jisti, a panské mnoho piti. ť. Chfop- 
ska rzecz sila jeáč, a sila píé silaohecka. 

BKcho děravý pytel. P. Brzuch wor dziurawy. 

Sklenku píti, zdrávu býti; druhou píti, veselu býti; třetí 
píti, rozum se osvítí; mnohé však pití všecko zřítí. A. %py 
mm, 34paBy 6uTb ; noBiopHTb, yvh BOSBece^vrb ; yrpovn, yirb 
ycrpoHTb ; HHoro nHTb, uecrpoitHy 6uTb. (Heslo toto nalézá se 
vyryté na starodávní číši jedné.) Viz též níže : Zdraví. 

Dobře Jest píti, ale nepiti lépe. J?. IlaTb 4o6pO| a le mm 
■ jyvne Toro. 



Íl8 

Počal AntouSek spnra v malý douSek. J?. Saiiajn MHpomKa 
nHTfc no HeHHOJKRy. 

První sklenice, první hůl. Jfr. Ifepsa qapxa h nepsa na^iRa. 

Opilec sobě rozom odnímá, a bůh mu bo znovu dává. 
Hal. Tlhmaát coói poajVB BH^óepae; a Óvrh hshobi 4ae. 

Opilý vSemu svoluje. Hal IlbflHUft na Bce 3H3Bajiae. 

Opilý a s rozomem , tof dvojí síla v něm ; opilý a hloupý, 
jen 8 nfm do stoupy. R. Uhrnn 4a ymewb, jcbb yro^BH bi hcmi ; 
a miiHi 4a rjiyni», raRx óojame 6bI0T^. 

NešIuSí 8 ožralci píti, s bezbožnými spolku míti. Č. 

V opilého řečí více. Č. — Víno dává slova. R. Y ni.H- 
naro plqeft 6ojiBme. S. Bhho HajiasH pl^H. 

Kde naložil do bHcha , rád se jazykem potýká. P. Kto 
brzuch naláduje, jfzykiem rad szermuje. Anebo: Gdy sobie 
ludzie podpijq, wten czas poznač fantazyjq. 

Člověka při víně poznáS. Č. — S. ^obori ce y BHiy 
(jmrhío) noBHae. 

Víno jest zrcadlo mysli. S. Bhho e 4jine orjie^ajio. 

Víno nemá závory. S. Bhho Heva RjnoqaHHue. 

Plné břicho jazyka neudrží. P. Brzuch pelny j^yka 
nieutrzytna. 

Co< v srdci střízlivého, to na jazyku opilého. Co střízlivý 
na srdci má, to se opilému na jazyku vypukne. Co střízlivý 
v sobě kryje , tó opilý z sebe ven vylije. C — P. Co po 
trzežwemu na myáli, to po píjanému na jfzyku. Anebo: Co 
na sercu o trzežwego, to na jazyku u pijanego. R. ^to y 
TpesBaro na yml (bi tojiobí), to y nBanaro na hbhrí. IlBflHaro 
ptqH, a rpeanaro mucAb. Mr. lito bi TBopesoro na yvl, to 
y niiHHoro na hsuuí. S. DIto rpisani hucih, to niflHx roBopH. 
Ch. Kaj člověk trezen misii, rad ono pijan včini. *) 

Aneb s námi pij, aneb po svých jdi. P. Abo pij, abo 



•«k« 



*) JÍ. To ip tfj ua^ůlfí to9 vfJ9orto^, vnk^ yXtattrit; iotl tov fjutůvovtog, 
Laf, Qiiod in animo •obrii, id est ín lingua ebrii. Angl. What so- 
berness conceals, dninkenness reyeals. IVem. XxnnUntx DVunb ^ptiá^i 
aud^^trgenégrunb. (Žádné tajnosU není, kde kralHJe opilgtví. Př. 9l,'4.) 



jidž precz. (Kde se bojí vyzvédače inák»trijícíbo.> — Bud pij, 
bnd se bij. P. Pij, albo siq bij. ♦) 

Ye mlýně nehud , a ožralce, když spí, nebud. Č. 

Dítě a opilého pán bůh «střežef. P. Pijanego a dzieci^eia * 
pán tóg strzeže. 

Děti se štítí ošklivce, a pán bůh opilce. A. 4íth 6irMTÍ 
ypo^a, a FoenoAB nbanaro wJiOBiKa. 

Vyhni se opilému, jakož i bláznu. S. yiCjiOHH ce nifliy, 
Kao H Jiy4y. 

Opilému člověku se i pán bůh z cesty vyhne. (?.♦♦) 

Ochlasta se klátí, a obžera boží dar vyvrátí. Ó. — tt.UhORoe 
4ÍJI0 maroBaro, a noxHljBHoe TOmHOBaro. 

Pálenka je válenka. HLui. Palenp je walenc ' 

Opilý svíčky nepostaví, ale svalí. Mr. UhnimŘ cbí^kíi 
He nocTaBHTb, a aná^rarr. 

Není ten opilý, kdo na tvář, ale ten, kdo na hřbet padá. 
Mr: He to uhnwaň, mo nanepe^n^ na4a, a to ttbHHUft, mo na- 
saji n&4a. '^' 

Kdo řadu zvyká, řádu odvyká. Č. 

Kdo dopívá, k zisku nra nebývá. R. Ilitrb 40 4Ra, ho bh- 
4aTb 4o6pa. MhofO nHTb, 40dpý h^ dim. * 

Nejeden pro svoje vrecko (pytel, panděro) prišol o 
vSecko. Sk. 

Přivyknuv pití neujdeš bití. R. Kor4a ne yltafembca orB 
nHTi>fl,^He yft4emB otí ÓHTBa. 

Kdo mnoho pije, sám svou hlavu bije. S. ;Ko noHHoro 
nie, no rjiaBH ce 6ie. 

Kdo s opilci se vodí, brzo bez hab.átu chodí. R. Ci Hpu»- 

KOIO KTO B04HTCfl, 6e3l pyÓamKH HaX04HTCfl. 

Kdo vínku dusí, brzo nouzi zku^. fí. Kto 'bhhuo ^dóhti, 
TOTi caMX ceófl ryÓHTi. 

Kdo ztuha pije, málo pcípije. Ch, Kol vnogo pije, málo 
popije. 



•) A, m&i í aTíZ&t. fíěm. ®attf cber lauf. 
**) Nfm. 9inm ooStn Vlanti foli iin geUbenet ftBagen ouéioeid^. 



%40 

Pozbyl zdrávi o4 častého: za zdraví! Č. 

Kdo všem za zdraví pHp(jf, sám svoje zap(jí. Ch. Koi.za 
vséh zdravje pyo, sam svoje zapije. Aneboí Zdravic vnogéh 
pyeiye beteg zrokiqe (nemoc^ působí). 

Kdo sklenice dopivá , věku nedožívá. R. KfO pioum 40- 

MBMT^, TOrB l|tKa HO 40SMBJ|eTX. 

Břich tlustý, leh (mozek) iHistý. d — P. Brzuoh tlustý, 
lob pusty, ♦) 

V tučném těle hubený mozek. Č. '— P. W barzo tlustém 
cieto natki niewicde. 

Rozecpalé bfícbo nepůsobí bylého vtipu. Č. 

Tlusté (hrubé) tělo , bffubá mysl. Č. 

Kdo dojí, dopije,, X rozum notyje. P. Kto doje, dopije, 
teD w Toijjm nietyje. 

Pij , pij , jen rozumu nepřepij. A. dél , netl, 4^ yiia ne 
nponet. 

Víno i moudrého pobláznL S. Bhho h ^y^pora no6j4ž>JUi. 
R. Bhho 6e3yHHUHi TBopHTi. Též : Víno i starého roz 
S. Bhho h crapna pasarpa. ^ 

Moudrost vínem i^aslín^na bývá. Č, 

Pří pití mnohém roAui|i s bohem. Ch* Kad se prez ra^oga 
pije , pamet je z bogom. 

Víno, ženy z mnohých lidí blázny činí, všichni vidí. ,Č. 

Opilému i moře po kolena. A. a Jfr. IlbanoHy ■ Hope 
no KOjitHa. (Na ledacos zpozdilého se odváží.) — Ch. P^ana 
glava nezná za pogibel. 

Žena opilá, rufka hotová. C. 

Opilá nevěsta nerozezná muže od svakra. S. DiflHOt 
cnaniHiui mh4h 4ÍBepw. 

Lepfif známost s bláznem nežli s hospodským. J?. .lyqme 
3HaTbCfl ci 4ypaK0Mx, nemeM ci KaĎaKon. 

Špatiiě tam píli, kde se kmotři nezbili. Anebo: Kmotra 
nezbiti, piva nepiti, tr. He 6hth KyMa, ne narn nnsa. (?fí 
hojném řadování nebývá bez praček.) 



*) Anf^f f$% fauuekůf nuke lean pates. Nim». Q^^He iSátt^i Imtf Jté^fr. 



KAže pila, kůže drž. Č: 

Víno neříká : jdi ! ale : seď i S. Biffo ne sejm : xvi4e ! 
Hero : ct4H f 

Od hospody krokem , k hespodé skokem. (A lek to při 
každé nepra^o^.) Č. 

Opilého modlitba, hladového půst (neAoJi sa mtioiid)^ 
R, IlbaHaro MOJiHTBa, ro^04Haro nocn. 

Sedlák rok nepije, i dvS léta nepije , a jak ho čert po- 
nukne, hned všecko propije. /?. Hyacaai ro^% ae nbeft, h 4Ba 
ue nbOTi, a ikWKh ótci npopBeT%, tski a ice npon&if«%. 

Opilec slibuje , ale poleplí se , sž 9é přek«|e. 6. — 
Kr. Pijáriic se preobeme, kadar ae prekúciie; fOpiléc se 
obrátí, až ae převrátf, I. až se do země vrllí.) . 

Opilcovo hrdlo bodejž by ztvrdlo I é, 

Ochlastovi každé kapky lilo. Mr. IkmiEnik aanjifl 40pora. 

Kořalka jako zlodéj; ani nezvíš, kterak ise vkradla. 
P. Gorzalka jak zlodziéj ; ani walrieaz, jako si^ wkradnia. 

Pivo hřeje , ale ne|«lf. C. *- OpQd ale řfkajf : MilejSr 

břicho, než rvochow Slc» Wlit brocho, ako n&clio. Ze smyslu 

opilství oddaných lidí jsou nepochybně i náslatfiijíeí piwfdia : 

• Voda nehodí se aai do^ioi, neřku-li do bHcha. Č. — 

Ch, Voda heje nití v diiiiah dobrb. 8. Bo4a irie aa y mdmy 4^pa. 

Víno trzbozttje kzfévu, a voda k bfiěvit. ŮL 

Kde jé idáha, tam^osle. -HLuS. Diež nia !!ldhu, tam rosče. 

Co vypiji a sním , ta že )eél můj poAfl , yám. Č. 

Pijme, co se do nás vejde rvSak nám Život brzo přejde. 
Mr. BuDbOMo BOHOBHlft, '6w*vawb bíki ae mobtuě. * 

Jísf a píf, pokud svěží řif : smrt pokyne, všecko mina. 
Ifr. níft, t9RB, noRH parb (rel) cMm : yapeTbCfl, ace la^arbcff. 

To máš k ziska, co máš v pyi^. (). — P.-To tv zyskn, 
co w pysku. 

Kde je pivovár, tam netřeba pekaře. Č. ♦) * 



*) ÍÁL Kur mežei guK ruggei ne telpa. LoU Kur meefchu grauds gulll^ 
tur mdru graudi ne warr gulleht. (Kde jfČné irno leží, tu nemMe 
ležeti íHné.) . 



Ne ten lotras, kdo pije a má zač ; ale ten, kdo neoiá zač. 
P. Hie to lotr, co pye a ma za co; ale to, co niema za co. 

Hráz nejčastěji bez peněz. Č, 

Kdo 00 honí za toušem, peníze mu vypadají. Č. 

Nejlepší hráč, nejlepší lotr. Č. — P. Niýlepszy grac% 
najwi^kazy lotr.*) 

Komu míla hra, neuzří dobra. A. Hrpa ae AOBeM,et% m0 
Ao6pa. 

Hračky — plačky. S. Hrpaqm .nAa^ma. 

Kdo zle hráy zisku nepozná. Č. 

I ve hře přítele poznáš. Č. 

Kdo A,ehrá, neprohrá. Č. — P. Kto niegrra, niefitraci. 

Praví ,8vatý BarnabáS .- Nehřej , nehřej , neprohráS. Ó. t- 
P. Niegraj, nieprzegfrasz. 

Hráč a marnotratný žráč, bývá svého statku dráč. Ó. 

První vyhrání z kapsy vyhání (a poslední prohrání i ka- 
bátu). Č. — P. Kto z przodku wygrawa, na ostatku niema co 
stawid. Ch. Perva sréóa, prazna vreča, 

Mezi hráči ďábel peníze béřOr P. Mi^dzy graczmí diabel 
pieiií^dze bierze. 

Ten borjí hráč, kdo hráčůgi svíčky dává. P. Nle to 
kostera co gra, to kostera co koštérem przyáwieca. 

Když ti nejlíp kostka padá, tehdy honem obrat žádá. 
Kr, Kadar narbo^ igra teče, ji oběmi .*^itro pleéOi CA. Kada 
najboije igra teče, oběmi jcg hitro plece. 

Sedlák o voko kobylu prohrál, i*^*) 

Praví arciotec Čech : Co není Ifého, toho nech. — Kdes 
nepoložil, neber. Č, 

Zloděj není bratr, a nevěstka není sestra. P. ZlodziéJ 
mi nie brat, kurwa nie siostra. R. Bopi ae 6paTX, a (uíňAh 
HO cecrpa. 

Lepší svůj šat plátěný, než hedbávný kradený. Ó* ~ 

P. Lepiéj swoje (atač, niž oudze chwatač. Mr. Aymae qioe 

jiaTaie, a Eumi> ^yme xanane. 
■ . 

^ Lat, Aleator qnanto in arte est melior, tanto est nei{inor. jSyrvt. 
**) Fr, Fftute ďun point, Martin {^erdit son 4ne- 



LepiSi véc kopčiti , než lonpiU. fí. Jtynoíe ToproBaTB, qln 

BOpOBaib. 

Loupiti není koupiti; nakonec vždy více prodélájí, .n^ 
vyděláš. IL BopoeaTB ae Toprcean; Ha]ua4'B Ďo^amot iě^bám 

Loupežnici nespravedlivě berou, ale spravedlivě «e dělí. 
P. Zbojcy niesprawiedliwie wydzierajq , . ja sprawiedliwie úq 
dzielq. 

Zlodějství poslední řemeslo. R. BopOBCTto D0CjiÍ4Be« 
peiiec40. , 

Yzal-lis lý$i, zaplaf řemenem; vzaUIis řemen, aaplaf 
kožL(?.— R.B3ňA%AWiK0j a 0T4i|ftpeiiemeK'b. Mr. Hyme eosbiu 
4UW0., a peliemBOMi ae 046y4einB. — Také o pAj£cje platí 
takto jsouc proneseno : Za ztracené cizf lýčko řemenem za- 
platiš. P. Za zgttbÍQne cudze lyczko trzeba dač rzemyk<^ 
HaL 3a qyxe jiiiwo, 4acb csift peHtHeoft. 

V^zmi dzího Štipec, a tvé budou bráti přehršlemi. 
Mr. HymoTO bo8í>iui xaiettD, tboo 6yAyn Agari Apuropanifliui. 
P. fy cudzego szciyifty, a diabel Iwego garácii|. . ■ ' 

Vlk také čtené a znamenané bére. Č. — I z čítaného VTiT 
bere. Sic. -^ P: I liczone wilk bierze. R. Bojun h 13% cqera 
osem Kpa4eTi. Ch. Vuk i brojené g^rabi ovee. 17. I brojené 
ovce kuijak jede, kamo-U nebrojeÉe. *) — (Dá sé také o spo* 
ření a opatrném faospodáfství QlfvalíO 

Vlk nešetří hospóaářovýeh péči , a krade ovce i z počtu 
bez počtu. R. BoÁBrb ae rjmgni^ bá xcsattcay aaóoTy, a Kpa40Ti 
oBeqx 831 cqera 6e3X cqery. 

Vlk nenosí zvonce. Ch, Viil| nenosi zvonca. 

Co vlk schvátí, norad vrátL — Vlk co vezme a uchvátí, 
nerad toho zase vrátí. (Co vlk osiehne, nebrzo "pustí.) Č. — 
P. Co wilk zalapi, prtfžno wydzieraé. 8. KsLAh Rýpaný mTO y 



*) Lat, NoD curat numerům lupuf. Sp, i)e lo conlado come el lobo. 
Fr. Brebís x^omptées, le loup let mange. Nim, 5Det ff olf ftif t a»(^ 
von gejÁl^ítfn Sd^afen. Čud. Kiil hunt wOttab loetust. 



144 

rpKjifiH'b jÉhAja^ j My^tfb e iisqyiiaTii. *) Podobné i toto : Což 
jednou čertu v hrdlo přijde, toho žádný nevykoupí. Č. (Platí 
též o lakomci.) 

Kde Tik jehné byl snědl, (am*se často rálf. S. At RjrpflKi 

flFHt (CTpBHHy) H3Íe , 0H4t CO qecTO Bajlfl. 

Zvykne-li Hk do staradel choditi, taih brzo po stádu 
viela. Mr. noBá^HTBOji bobři B^ Roinapy xoÍhtb , to M 04hoh 
OBiit ne 6yTH. Anebo jak Nestor píše.- Ante ca ^Bisa^tHrB 

B^JIRl B% OBlift, TO BtlHOCHTl BCe CTa40. 

Vlk tu nebéře, kde má mladé (aby šlak ztratil). Červenka 
dokládá .\ Tak lotři nékterí , kdež bydl$j( , tu na kabáty nečí- 
bajf, léč jinde dále. Což i Cikání činí. — P. Wilk na d2íe- 
dzinie niészkodzi. 

Kde maso, (u psi;. kde myši, tu zloději. Ó. — Kr. EJn 
«iHi, tam talje ; kjer mesé, tam pse.**)*^*^ 

Zahradník sází, iloděj ovoce. sráží. Č, 

Příleiitost dělá zloděje. Č. — Ck. Prilika činí tatt>*«) 

Nechráněné mléko i psi loéí. Ch, Pusto mléko i psi lodf 

Na přikryté mléko kočky nechodí. Bik. HoicpifroTO Mni 
HOTOirt ro ae ^A^rb. ^ ^ 

, , Klíče do rukou, )( šibenici řebřík. P. Klucze do n|k, 
dirabk^ na szpbienicf . 

Co se nevidí, to se nekrade. Č. — Ch. Kadégá. ni lidétí, 
nigá nit kaj vzeti. Nebof:^ Oči jsoif syůdkyně. 8, Ow cjr 
BapajiHue, ktqpéhož přísloví se také užfvá o světu atd. 

átrážný nad strážným, a oba kradou. P.^ 8tréž nad 
$frožm, a oba kradnq. -^ 

Domácího zloděje těžko se uchrániti. P. Zfodzieja do- 
mowe^o trudno si§ iistrzedž. * Zfodziéj domowý, mleprzyjaciel 
g;0t#wy. R. ^oiiaudniro Bopa ue y6epex(euu»efl. itfr. Xatněro 



*) Lmt. Gatture t\mi6B lupi *Varo solet esca relabi. Čud, Mls soesnun, 

se soe kóttuD. (Co ve vlčí tlamě, to ve vlčím břichu.) 
**) L. Ubi mures, ibi fures. 

***) L. Occasio facít fufem. *Fr, V occasíon fait le larron. AngL Oppor- 
tunity makes a thief. Dán. Seiltji^eb g{dr Xr^^ot, Ťiěm. (Btíu^tuf^ti 
nia^t íDielbr. {Šp, En ca&a abierta e1 justo pecca.) 



f4ft 

sjo^fl Be Bfiepevemcir. 4oMliiiiHéro zAOjfkn rkno tu Bcrepev. 
S, 04^ 40iialierb xpcysHHa rexcKO e ctqjrMTfe. 

O Tlka hlas, a krade OTce 8as. it. Ha BOJixa tojilko 
cjasa, a icn OBen Caea. 

Zloději J8oa, i kdo kradou, i kdo jim pomocní radou. 
£. H Torb Bopi, KTO BopyerB, h kto Bopan noraKaorB. 

Nebylo by felodéje, kdyby nebylo pHjimačAT (skrýračAv). 
Nebylo by zlodějíkův, by nebylo příjomníkŮT. Č. — 8. He mome 
6mm xpcyaiBX óea^ Araxa. Kr. Ako bí nebilo skrfTarca , bi 
tadí nebilo kradlívca. Anebo: Ko^bi níliče neakríval, bi nihče 
nekratfel. 

Horií pHjinač než slodéj. Č. — P. Tak to zlodziéj, eo 
przyjmuje , jak ten , co kradnie. Anebo : Nie lo eiodziéj , co 
doradnie, ale to, eo schowa. JHr. He rot SjioaU, mo Kpa4e9 
a Tot mf nepexoigre. Kebof : Dobře krásti , když jest kam 
UástL Mr, 496pe iqNtcni, kojib e^ 40 loro xiacTi. *) 

Zlod<^' ne vždycky krade , ale ty. se měj vždy na pozoru. 
A Sop% ne Bcer4a Kpa4erB, 4a Bcer4a ero óepenioft. 

Nesnadno před zlodi^jem krásti (a před lhářem lháti). Č. 
— 8. TesKRO e oti xpcysHHa mro yKpacTH. — Těžko zloděje 
okrásti, lháře obvesli. Č. — P. Ťrudno zfodzieja okraió. 

Lépe se zloděj lidí střeže, než lidé jeho. P. Lepíéj si^ 
zlodziéj sam slrzeže, niž Éiq go ludzie strzeg;. 

Starého zloděje netřeba krádeži učiti. HLui. Starého pa- 
ducha njetrad wuěíé í^ranyó. 

Keěka mySího lovu neponechá, a zloděj krádeže neza-* 
nechá. R, Komica Humeft 40BHTb ho ycTaHerii, a Bopi sopOBarb 
Re nepecTaHeT'^. 

Rád ziodéj mlátí , ale zámky. R. Taib ho mo^othti, a 

T04bKO SaMKH KOjIOTHTI. 

Na zloději čapka hoři. Č, — Pl Na ztodzieju szapka gore. 
'>*• Ha 3404^10 manKa ropHTb. Bélor. Ha zaoa^íuo maoKa 



*) Šp. No ay ladron sin eDCubrídor. Angl, No receiver, no thief. Ném» 
f&tnn nid^t rodxt Ux ^e^let , fo tȇte aud) ni^t tet Ctel^lec. 3)er 
^e^lec ift fo gat aU bet ©te^Ur. 

10 



/ 



14« 

ropnib. (ZvUSté uSivá se o zlém svAdomf, kdyX pH jiných 
postihujíc své Sbvdry tím samo se vyzrazuje.) 

S jebiičky d& greáličku , 8 greíličky na trobliCku , s tru- 
hličky na kravičku , s kravičky na Sibenička. Č. — P. Od 
guzika do noiyka , od noíyka do konika , a potem na szn- 
bienicf. 

Kdo koupf, bude mi(, kdo ukradne, bade bit. Č. — 
Ch. Koj krade, njega glade. 

Zlodéj krade ne k sískn, ile k svtou nátisku. R. Bopi 
BOpyen ne au dprOiuh, a um ntejm. 

Ač chytře se zloděj provine, předce ho zkáza neaaine. 
A. XoTfl Ol ytowh BOponan, a M^ui ae mioBan. 
Dozralého slodíje dohoni kulhavý biřic. Č. 
Edo nalézá, dřív neX jiaý stratí : nnirá, dHv nei počw 
^nali. Č. 

Loví vlk na llamn^ ne4 kdyi ho*chytl, béáA mo. P. Noii 
wil^ iWiP,Mle<ffliiÍMt i •wilka. Nofif'wilk, ric pnyi^os^ i 
wilka. JVr. ^OBnTb bobki , jiODHTb bobki>, a ani h Bosna 
llítiHDT^, >T0 laDepeTcn AHxa. 

Kadidlo Ita čerty, a žalář na zlodéje. R. .'la40H-i> as <jepTea, 
I TtapUM aa isrefl. 

i hMcby amky, n za krádež býkovec. 
1 DopODCTBo myji (a» Bace^aua). 
titfdéj, kradl, až s £ibeni£ky spadl. 
I (KB^Ta) ae HUROBarb. 
ut. £. Kro iijjT'b, Ajíň TOro 04^^881. 



R. 3a rptxB 
li. KauT. BOpy 



'flliií , II xlijJéji sluší provaz a knut. 
1} jo6p»0 Bcer4a se ajyn,. 
r>(! na Šibenici dá. Č. 

iiiimliv itupi, pMc lio lýčený 

•" 'h- !•■• vřsi. P. Zfodziéj 



nigdar boUt, kak 1 



- Ch. Tal oi 



f4S 

M04ÍH Ae BAepexcemBcir. AoMhitaěTo zAOjtkn rkam mi Bcrepe^. 
8. 04'B 40iiafcerb xpcysHHa Texaco e ca^jrsaTli. 

^ O vlku hlas, a krade OTce Sas. B. Ha so^Ra tojibko 
e/fasa, a ícti osem Casa. 

Zloději jsoa, i kdo kradou, i kdo jim pomocní radou. 

R» H TOTl BOpi, KTO BOpyeXl, H KTO BOpan DOTaKaOTX. 

Nebylo by tíoděje, kdyby nebylo přijímačftv (skrývačův). 
Nebylo by zlodějíkův, by nebylo přQemníkův. Č, — 8. He Moxee 
6iiTH xpcysHHi 6e3^''^fiTeRa. Kr. Ako bi nebilo skrfvavca, bi 
tudi nebilo kradlívca. Anebo : Ko^^bi nihče neskrival, bi nihče 
nekradel. 

Horší pKjimaé než zloděj. Č. *- P. Tak lo zfodziéj, eo 
przyjmuje , jak ten , co kradnie. Anebo : Níe to ziodziéj , co 
vkradnie, ale to, M schowa. Mr. He rolt 3ji04lft, mo Kpa4e, 
a TOft mo* nepexoilfe. Nebof : Dobře krásti, když jest kam 
klásti* Mr. 4^6pe iqNteni, kojih e^ 40 loro XjiacTH. *) 

Zloděj ne vždycky *krade , ale ty, se měj vždy na pozoru. 
B. 6op% le Bcer^a Rpa4eTX, 4a Bcer4a ero óeperHCb. 

Nesnadno před zlodějem krásti (a před lhářem lháti). Č. 
— 8. TesKRO e ot% xpcysHHa mro yKpacTH* — Těžko zloděje 
okrásti, Ihtfe obvesli. C. — P. Ťrudno zfodzieja okraié. 

Lépe se zloděj lidi střeže, než lidé jeho. P. Lepiéj sif 
ziodziéj sam slrzeže, niž sif go ludzie strzeg8|. 

Starého zloděje netřeba krádftži učiti. HLuL Starého pa- 
ducha njetrad wuěié Hranyó. 

Kočka mySího lovu neponechá, a zloděj krádeže neia-' 
nechá. R, Kouuca Humeft jiOBHTb ho ycTaHeii, a Bopi Bopcaarb 
ne liepecTaHeT'^. 

Rád zlodéj mlátí , ale zámky. "" R. TaTb ne mo.aothti, a 

T04I>R0 3aMRH ROjIOTHTI. 

Na zloději čapka hoří. Č. — P. Na ztodzieju szapka gore. 
Mr. Ha 3404^10 manKa ropnib. Bélor. Ha 3^043Íhio maoRa 



*) Šp. No ay ladron sin eDCubridor. Angh No receiver, no thief. Něm, 
ffienn nid^t rodxt ^et ^e^let , fo ttáte aud) ni^t ut €tel^lec. 3)er 
^e^lec ift fo g«t aU bet ®te^Ur. 

10 



f4§ 

Není chulnéjšího masa nad kradené. SL HeHa cjia^erb 
Meca 04'B Kpa4eHon. 

V krámech maso po grbSi, loTené po desetníka, a kra- 
dené za dukát. 8. KacancKO e něco no ^erupn nape, ^na^KO 
no rponn, a xpcycKo no 4yRarb. (Yykládá se také tak, že 
lovec mnoho času promrhá, a zloděj postižen jsa i čas a vě- 
zeni tratí, i pokutu platiti musí:) 

Ustavičností věci zevSednéjí. P. Ustawiczmoáciq rzeczy 
powszedniejq. 

Co v své moci máme, o to málo dbáme. P. Co w swéj 
mocy mamy, o to málo dbamy. 

Čeho se nám přeje, to méně chutitá. Co se méně hodí, 
člověku co škodí, k tomu chtíč a čert tím silněji vodL P. Co 
sif godzi, tb niesmakuje. Co wolno, to nie sroaczno. Ch^ci 
do tego ustajq, czego nam wi§c dozwalajq. Barziej te rzeczy 
smakujq, których barziej zakazuj^. Co si$ niegodzi, co barziej 
szkodzi, na to ch^č i czart barziej podwodzi, atd. (Viz též: 
Závist.) 



149 



o 



VI. 

étéfttíf neštěstím strůjce sv^ho ilJ^tí. Peiiiize. 
Bohatý, chudý, nuzný. Htebezpečný stav vel- 
kých, — pád mocného. Boleft€ — hoře, žalostj 
truchle mysf, Ijtobtivost — pé£e — všude ob- 
tížnosti. Hlad. 'Pózdni S^ěl — zmoudřeni po 

íKodé. ttiíůhiB^ — naděje. 

Bůh stěstim vládne. Č. — P. Bóg szcz§ácfem wfadnie. 
Bóg wszystkiem rzqdzi. Pan btfg czasy rozdaje. ' fí. CqacT^in- 
BOMy TajiaHi oti 6ora 4&hi. ^ 

Bůh štěstí děh', a kuchař polévku. S. Eofb cpefay 4I4H, 
a aimifl qop6y. * 

Když pán bůh ráčí, Stésti musí. Č. 

Ač ti bůh dal, a viak neupsal. S. Ako e 6orx 4ao, hh e 
saoHcao. 

K komu Štěstí jede, dobře se mu vede. Č. 

Komu přeje štěstí, pomůže mu na kůft vsésti. Č. 

Komu štěstí, tomu i losy. R. Kóny cvacne, Tony ■ 40;ifl. 

Pro štěstí není zákonu (pravidla). B. Ha cqacTbe hIti 
saKOHa. 

Příhoda mnoho můž. C. 

Komu štěslí hude , ten Ataman bude. R, KoHy ecTb 
Ta^iaHi, TOTi 6y4eTi araiiaHi. 

Komu štěstí slouží, o ničem ten netouží. A Hony cqacTbe 
(BpeHH) c^yjKHTi, TOTi HH O ^ewb HB \ymm. 

Těžko mu se bylo naroditi, ale snadno mu žíti. 8. Těmto 
vy ce 6uA0 po4HTH, a 4acH0 vy e ^rn^lra. (dfpstný človék). 



M6 

ropnvk. (Zv44Sté viivá se o zlápa svědomí, Jkdyž pfí jinýcli 
postihujíc své škváry, tím samo se vyzrazuje.) . 

S jehličky na grešličku , s gr^SIičky na truhliéku , s tru- 
hličky na kravičku, s kravičky na áibeničku. *í?.i— P. Od 
guzika do nožyka, od nožyka do konika, a poténrna 9zu- 
bieníq^.. . , • 

Kdo koupí, budě míf, kdo ukradne, buda bíL Č. — 
CA. Koj krade , nj^ga gUde. * 

Zloděj krade ne k zisku, ale k sv^mu nátisku. R. Eippi 
Bopyerb ae mm dpíi6imh, a am rn6eJiH. 

Ač chytře se zloděj provine, předce ho zkáza nenme. 
R. Xora crh ywowh soposaTb, a tfi^u fie. MaHOBam 
Dozralého zloděje dohoní kulhavý biřic. Č. 
Kdo nalézá, dřív nei jiný ztratí: umírá, dřív než po^^ 
jKonati. Č. . A • 

Loví vlk na tlamu, ne^ když ho^chyU, běda mu* P, Miiií 
wilk, nosi, ale ponios^ i *wilka. Nosil wilk, rie pťsyilios8[ i 
wilka. Mr. AoBun BOBWb^ ^ossTb bobki^ .a ňwh ii Bf bm 
fáňmjOTby TO Ha6epeTCH 4Hxa. 

Kadidlo na čerty, a žalář na zloděje. R. ^a40H'& aa nepřen, 
a TiojiMa aa Taieft. • ' 

Za hříchy muky , a za krádež býkóvec A. 3a rptxa 
MyRH, a 3a BopoBCTio KHyT'B Oia BHcejuma). 

Kradr zloděj, kradl, aj( s šibeničky spadl. R. KaKi aopy 
HH BopoBaTB, a BHce^ami (RHyra) ae MHtOBaTB. 

Kdo filttt, tomu knut. R. Kto njiyT'^, aar tofo. 94t^aH'B 

RHyTX. 

Dobrý člověk není filut, a zloději sluší provaz a knut, 
Ri Bopy BHce^Hua a9 KEjm, a 4o6poft Bcer4a ho hajtl. 

Když zloděj dozrá, sám se na šibenici dá. Č. 

Ač zloděj dlouho 8\é kousky tropí, přede ho lýčený 
brod ztopí. C, 

Zloděj v noci krade , a ve dne '^ho věsí. P. Zíodziéj 
w nocy kradnie, a we dnie go wieszq. 

Zloději nesluší lépe jako na šibenici. Č. — CA, Tat ni 
nigdar bolši, kak na vešalib. , 



./Lepší lýčený život, než heijy^ávfiá (lý(iená) sMnrt P. Lepszy 
žywol fyczany, niž jedwabna ámíerč. 

Běda, kemuvlívití pod nohama Toste I Č. 

Raděj chci tučný kapati^ než bládoyý plakati. 'S.^Boáwií% 
macTaKi Kanam, Hero r^a^ani n^aKain* (^ilodějův přišlo yí.) 

l^alé zloděje věšejí, veliký poa$t$jí. ^^ lllalý^^h kminóv 
věšajú , a velkých púščajú. ; S/c. — H^Ié ;eladěje vMejí^ « 

v 

před yelkými^klQbouóky ^sfiímejt C. — P. Wlelcy zlodzieje . 
mate wieszajq fkarzq). A. Ma^uxi sopoBx BtI^aIOT'^,a■0o4b-^ 
WMXk npoqiaiQ^i. Ch. Táti veliki slobodno hode, a menéi se 
obe ja^. *) 

Krki^vci i|obéJítiý^9 holUbí v léčkách váznou., C.f^y 

'Velikých jt4Ulv,. pod pomeč i^elapají. Č. 
;. . Nevěš^jj[ Jo)io^,.kdo kradl, ale kdo ^chovati neuměl. Č.-^ 
Sjlír. Hp aa j:» ílpfiy^ Obiqti, mo Kpa4e, a sa to, 111061 ymhwb 
wifmM. xQBaTHf^ j!^ ŠopoBa^'B, ^a kohuh pacTepa^i. 

Ciii chléb vždy lépe chutná. — Cizí chléb chutně|$fy 
sladcí. Č: — Kradený chléb chutnější. P, Smaczny chleb 
kradziony. 

v 

Cizí chléb dětem houska. C, — HLuL Džeči cuzemu 
khljebej rjekaja cafta. 

Chutnější ryba na cizí míse. R. Xopoma pii6a , 4a na 
nyiRewb 6^104^. 

Hořká naše brynza. Č. 

Lépe se mi líbí tvůj křaplavý hrnec, než mňj celý. 
//. Čini mi se bolja tvoja čmula razbijena, negli moja cela. 

Do svého ďábel lžíci medu vpustil, a do cizího dvě. 
P. Do swego díabef (yžke miodu wfožyf, a do cudzego dwie. 

Zasnoubenou pannu každý by rád měl za ženu. P. Po- 
áiubion^ panně každý chce mieč za žone. 

Zakázané sladké. Č. 



*) Lat, Magni fures minores mořte damnant. Pr. On ne prend que les 
petits voleurs. Ném. Mtint^uU l^ángt man, grofe láft man taufen. 
**) Lat. Dat veníam corvís, vexat ceoBura coliunbas. 

10* 



lU 

Téžko človdku v Štěstí nezpýchati. C. 

Dobré bydlo rohy má. Má chléb rohy. Rohy v čas 
itéstí příliš rostou. Všecko čloi^ék snáze strpí, nežli dobré 
bydlo. C. 

Z tučnosti pes se kazí. R. On xciipy coóaxa ĎtcHTca. 
Jlfr. Si »Hpy co6aKa KasHTca. S, BauiKe 0H4a Haftsiiime 6ÍCH69 
RaA'B o luoro CTpBHae. 

Nevytnrá psí noha na lavici, musí zas pod lavici. P. Nie- 
wytrwa psia noga na lawie, musi byč pod (awq. R. He yiiljia 
necbfl Hora ^e»aTi» na 6^1104^^ laKi Ba^oňca no4'B ^asKOft. 

Oslu když se dobře vede, jde na led tancovat. Když 

v 

se teleti dobře daří, jde na led a nohu zlomL* C *) 

Kdo chce dobré bydlo snésti, musí silné nohy miilČ.**^ 
(Nemohou tak pevné nohy býti, aby valné štěstí mohly dlouho 
bez poklísky nésti. Rváč.) 

Snáze neštěstí trpělivě snášeti , nežli ve štěstí se nepod*- 
náSetL P. i^acaléj níeszcz^écie skromno znosič, nií sie 
w szczf šciu niepodnosič. 

Když budeš v nebi, netrus na nás. Č. 

Kdo štěstím oplývá, na mnohé se nepamatuje. Jt. Kto 
noqreHi čusacTi, toti MHoraxi aaČUBacri. P. Kto w szcz^áciu 
plywa, ma(o dba o drugie. 

Lidé v štěstí paměf tratí. — P. W szcz^áciu ludzie sif 
zapominajq. 

Přílišné štěstí, pouhé neštěstí. Č. 

Štěstí když chřestí, tuf třeští, boj se neštěstí. C. 

Koho štěstí hladí, přerádo ho zradí. P. Kogo szcz^ácíe 
gfaszcze, tego rado troszcze. 

Přílišné štěstí více tíží nežli těší. P. Zbyteczne szczf ácie 
wi^céj oci§žy, niž ucieszy. 

Čím větší štěstí, tím méně mu věriž. S. UIto Beka 
cpefca, TO ioft Maut Btpyft. 

Blázen, kdo štěstí věří, a před nuzným zavírá dveří. 
R. C^acTUQ ae atpB, a oti 0k4Haro ho saTBopnit 4Bepb. 

*) Mm. SBenn bem (Sfel git too^l x% fo gel^t er aufé diů tanjeti. 
*^ iVem. (SIttte Za^t lootten patle S^int f^oUn. 



Profitíreditf iiistí nejlepšL Č. 

Nech štěstí jíti svou vabou. (Ifosli^j je nutiti a zryi^iH- 
vati hrou, sázením do loterie .atd.)-(^. 

Velké věci pomalu rostou. Č. 

Jablko^ které pozdě zraje^ déle trvá. S. fl^yna, xoa 
AOwanTi caaipHj 4yro ctoh. 

Prška po kapkách začíná. S. Kuna Ka4'ib xofce 4a na^ae, 
Haftnpe no^ne KanaiH. 

Když neteče , aspoň kape. C. — H He Te^en» , hhi 

KaHCTlk. 

I měsíc svití , když sluncp není. H. U Mtcflm CBiiHrB, 
Kor4a cojiHiia híti. (Skrovné štěstí, také štěstí.) ^ 

Osel ku hoře po)ehku kráčí; ale potknuv se s hory 
horem pádem letí. S. Ka4'B Marapam yai 6p40 H4e, 4araH0 
H4e; ajiH Ka4'B ce OKpeHO hhsi 6p40, cse ce npeiiefce. 

Štěstí se trousí, neštěstí sype. Č. 

Štěstí o berle se vleče , a neštěstí lítá na křídlech. M. 
CqacTbe H4eT'B na kocthjbhxi, a nec^CTbe xotit-b na xpu^axi^. 

Keátěsti na koni přijíždí, a pěšky odchází. CA- Nesrěča 
berzo dojáše, pešice odhádja.*) 

Šfastní na koních skáčí, a neštastný pěšky se vláčí. R. 
CqacT4HB0ft Ha kohí t4eTX, a ÓeacqacTHOft uturh ófeAen. 

Šfastný na koní, a nešfastný pod koněm. • A. CqacTbe aa 
KOH:b, a ÓescqacTBe no4'B Koneirb; 

Samo-li té štěstí nevyčká, na koni ho nedoboníS. 8, 
Ako to cpefca se npaqeKa, aa xary e crab' ae novena. 

Horší-li člověk, lepší štěstí. Č. (A jistě tak bývá, žef 
bezbožní lidé štěstí zde mají, a pobožní bídu. Červ.) 

Čím větší šelma (pes), tím větší štěstí. Č. — HLuí. WjetSi 
Šelma, wjetše zbožo. DLui. Lepši šelma, lěpša glika. **) 

Při kom štěstí, při tom i lidé. R. 3a kími c«iacTbe, aa 
rtai H J104H. 



*) Fr. Les maladiei viennent k cheyal, et i* en retoorneDt k piéd. 
**) Nim. 3e ftraer SlticT, jie (effet (9f^. 



IM 

Kam se štěstí kloní, tam i láska lidská. 8. Ry^ ce 
q^ha K^OHH, rjA'h h jmóůvb qOBeqxa. 

v 

Kde se dobře vodí, tam se rádo chodí. C. 

Bude-li Y holubníku krm , faolnbi se sletí. R. Eyjub bi 
rojtyčmvk KOpn, ro^yÓH CAernrdi, 

Dej jenom med, a much dosti přilne. It. Byjub jamb 
■64*6, iiyxi moro lajUtHen. ^ 

Stroj jen hody, a budou i písně. R. Kor4a Óy^erii napi, 
Tor4a ÓyMjTb m ntcHH. 

v 

Na makovici korouhvička po větru se obrací. C. 

Jak vítr duje, tak plachty obracejí. (Kde štěstí, tam 
dychtí každý.) á 

Kam vítr, tam plášť. (Toto však přísloví, a sice hustěji, 
slyšeti jest o člověku nestálém, větrném a do paty stiPeleném.) 
— Jako voda, kam jí dolfl, tam teče. Č, 

Každý k vycházejícímu slunci raději hledí. P. Každý na 
sloňce wzchodZQce patrzy ochotniej. 

Kdo je v neštěstí, všickni se ho štítí. Č. 

V štěstí mnoho přátel bývá , a v nehodách i svoji se 
opouštějí. R, Bo Čjiaro Bpeiui HHOro 4ppeft 6iiiBaeT'L, a bi 
6e3BpeMefibt h cboh otiraBjíaiorB. (Viz též Přítel.) 

Za pěkného počasí i bába loď uřídí. ň. Bi riixyio noro4y 
m 6ft6a upaBiri. & ^/lacHO e Ha 4o6poMy apeiieHy RopMamiTii.*) 
(Komu štěstí přeje, tomu snadno dobře raditi.) 

Běžeti po rovině dovede i slepá kobyla. Č. — P. Toro- 
wanym goáoiácem leda kto írafi. (Kde vše s hůry se asnadíhije, 
|íde vše na pohotově jest a ku pomoci, tu snadno vynikati; leč 
kde odvšad se překážky navalují, kde práVě proti proudu jest 
plouti , jak to u př. pH kříšení našeho jazyka a litera- 
tury, tu více než obyčejné setrvalosti a práce jesl potřebí, 
ale za to i větši zásluha.) 

Štěstí jako zimnice, koho chce, toho napadá. JKr. CqacTBe 
flKX TpacKH, Koro xo^e, Toro Han94e. 

Štěstí předchůdce neStěstíi Č. 



i. 



*) Lat, In tranqDíUo esse qnisqiie gubeniMor poteBt %nM. 



Kde štěstí, tu í neštěstí. Kde ineitéstí, tu i $téstí. 8. At 
e cpeha, Ty e h necpefea. 4t Hecpelia, 77 h q)efce ma. Kr. 
Ní nesréée brez sréée. (Tak u př. shořela-li komu stodola^ 
říkává : Ještě štěstí, že mi obydlí a chlévy neshořely.) 

Osud hlavy hledá: B. Poki ro^OBU iimen. 

Neštěstí vždycky hotova. C 

Neštěstí nikdy nezahálí. Č, — ^ Kr, flesréča nikdar ne 
světí. — Neštěstí se nikdy neupachtí. Kr. Nesrééa nej nikoli 
vgnana. 

Bída ělověka najde, i když slunce zajde. Mr. £448 ^OjIO- 
sika Haft4e, xowb rs coHiie 3att4e. 

Jedno neštěstí druhé stíhá. — Zřídka jedno neštěstí samo 
přichází. Č, — Sic. Jedna névola mnoho jiných prinélá. P. 
Nigdy jedna bieda (n^dza) niedokuczy. R. Eii4a 04Ha ee 
npHX04HTi>. //. Svaka tuga tsámodrugti. Rědko jedna sama 
nesrěča dodje.*) 

Nehody řadem chodívají. Č. — CA. Nevolja redom íde. 

Kdo před deštěm běží, snadno v louži leží. CA. Kideždja 
beži, rad v mlaki leži. s . 

Nešťastné vánoce, horSí velkono^. CA. Nesréóen božió, 
gforji vuzem. 

Chromý si nejspíše nohu podvrtne. ĚLui. Khromy se 
najskorje podsnnje. (Jene njezbožo radé dmhje za liobu óenje.) 

Slavný plavač druhdy v ledajaké řeoe utone, a slafvnébo 
rytflre v chatrné hospfldce zabiji. P. Sfawny plywacz w lada 
rzece utonie, a sfawnego rycetrea w lada karozmie zabijq. 

Co mne dnes', to tebe zejtra. Č. — P. Co mnie dzié, 
tobie jntro. Hal Iflio mohí HUH'b , t6 toót sáBTpa. S. 4dHao^ 
e4H0i'L, a cyrpa 4pyrOM'L.**) 

Co potkalo jednoho, může každého. P. Co potkalo jednego, 
može každego. ***) 



Mu 



*) Fr, Uir malheur ne vient jamais seul. 

**) L. Hodie mihí, cras tibi. AngL To day me, to morrow thee. Ném. 

^tutt mír, motgen biv. 
) Cnivifl potoft aoci4«re, qaod cnifuaif pMest.. %nis. /' 



NeSlésU netřeba hledati (Tolati), samo od sebe pHjde. C 
NeštésU nechodí po horách, ale po lidech. — Neštěstí 
ne po horách, než po lidech se tluče. C. — P. Przygody po 
ludziach , nie po drzewach chodzq. R. Et4U ho no jiicy 
X04HTI, no jiio4fliii. Jlfr. HanpacjHaa ne no 4epeBy x04nTb, 
a no juoAAxi. IL Nevolja redom gre. (Nehody chodí napořád.) 
Dokud JQdnomu se nesetmí, nemůž druhému svítati. S. 
AoKi ce 64H0iie ne CMpKHe, ne noxce ^yrone CBaHyrn. C4oKje 
HeKone ne 6y4e xcjt, ne noxce HCKone 4a 6746 4o6po.) 

v 

Sedne-li jednomu štěstí, sto jiných za to zmýlí. C 

Nikomu není tak šťastná hodina, aby někomu nešfastaá 
nebyla. C 

Co škodí, to učí. Škoda vtipu dodává. Č. 

Co k škodě bylo , to přiučilo. P. Co zaszkodzifo , to 
nauczylo. — Co bardziéj dokuczy, to tychléj nauczy. 

Škoda i hloupému někdy oči otvírá. S. UlTeTa h AyAomy 
ou OTBopn. ^ 

Neštěstí, bídy, příhody dobrého často původy. P. Nie- 
szcz^ácia, n§dze, przygody, cz^sto k dobrému powody. -^ 
Szkoda, przygoda do m^drošci droga. 

Nebezpečenství učí nábožnosti. P. Niebezpieczeástwa 
ucz^ nabožeAstwa. *) 

Kdo na moři nebyl, dosti se bohu nenamodlil. R. Kto 
aa Mopt ae 6uBa^i, 40CHja 6ory ne xajHBajicfl. 

Šťastný, kdož cizí příhodou vysiříhá se před svou škodou. 
Šťastný jest ten, kdo cizím neštěstím umí se káti. C. 

Cizí neštěstí druhdy vhod. P. Cudze nieszcz^ácie podczas 
gwolL — Za. šťastného toho lidé mají, koho. cizí škody vy- 
stříhají. P. Za szcz^áliwego tego ludzie maj^, ktérego cudze 
szkody pr9«j|trzegaj%.**) 

Nepadá sníh, by zahubil svět; nýbrž by každé zvíře 
okázalo stopu svou. & He na4a chífi, 4a noMopn cbíti, 
nero 4a CBaxa SBtpaa CBOft Tpari noKaxce. (Nesesýlá bůh ne- 



*) Lol. Magister orandi optimns necMsitas. Syrus. 
^ LaL Recte japit, iHffíelo ^«i alieno f apit. iS^ms. 



m 

hody, aby lid zahubil, ale aby se ukázalo, jaký jest každý 
i za zlých dnúv.) 

V štěstí nedoufej, v neštěstí nezoufej. Č. 

Jednomu se krůpí, druhému se mele. P. Jednemu si§ 
skrupi a drugiemu zmiele. Temu sie cz;sto zmiele, ternu 
skrupi. Mr. KoMy c6y4eTCfl, a To6t CKpynHTCfl. (Jednomu se 
podaří, druhému nic.) 

Jednoho sídla holí, a druhého ani břitvy necbtí. P. Jednego 
szydla gol^, a drugiego i brzytvvy niechcq. 

Jednomu slunce svítí, a druhému ani měsíc nezašeři. 
Mr. 04H0My cynue cbíthtb, a 4pyroMy b MtcflUb ne saÓ^ucHe. 

Jeden se za list skryje, a druhý nemfiž ani za dub za- 
stoupiti. //. Tkogod se i za list skrije, a tkoga ne može ni 
dub da zakrije. 

Pod někým i korek (pantoflové dřevo) tone , a jiného i 
olovo podnáší. //. Za někieh plut tone, a za někieh olovo 
pluta. 

Ne vždycky hody, také někdy vody. C. — £r. Ne vsak 
d^n praznik. *) 

Ne vždy kocQurku maiiopust (tučný čtvrtek), také pfist 
přicházívá. R. He BcerAa Rory MaCdMHHoa, TgEsen h sejiHKOft 
nocrB. 

Ne vždycky ryba, také někdy žába. Ne vždycky rak na 
mlýně, někdy také žába se nahpdL Ne vždy rak na mlýně, 
někdy také račice. Č. 

Jeden se postí, druhý se hostíc Č. 

Někomu hus, někomu prase. Č. 

Ne jeden vítr vždycky věje. Č. 

Zima i léto náležejí k roku. //• Zima i Ijeto jest godište. 

Malá škoda, rovný žel. Č. — P. Hala szkéda, równy 
žal. — Lepší škodka, než škoda. C. 

Lépe zmoknouti, nežli utonouti. P. Lepiéj zmoknqé, 
niželi utonqé. * 



*) Fr. n ii*est pas tonjonrs féte. 



IS8 

Má-B pršeti , tedy at je hodný dé^(. Č. — má-Ií býti 
teplo , af je jak náleží horko. — Hám-li svine pásti , radše 
hned celé stádo. P. Ma-li byč oieplo, niecbže bfdzie zndj. 
)tlain-li éwiníe paáó, wole cal^ trzodf. (Raději vétdí zlé a 
jednou ranou, nežli menši a po dlouhých trojkách. Uá-ií 
býti mrzutost, domluva atd«, af to stojí za to.) 

Čí škoda, toho i hřích. P. Czyja szkoda, tego i grzoch. 
Jlr. Hifl núR04a» Toro rptxi. (Znamená, koho neštěstí potkalo, 
tomu se i vina dává. Mimo to i tento snysl v sobě má : 
Komu se škoda nějaká stala, mívá nmohého nevinného v po- 
dezření, a tudy i hřích na se uvaluje.) 

Pokud kdo na živu, měj o štěstí pochybu. P. Pdki kto 
žywy, niejest szcz§áliwy. 

By nebyly zlé příhody, byl by svět jako hody. P. By nie 
zle przygody, byl by áwiat jako gody. 

Co nás mrzí, to se nás drží, a co jest mílo nám, to 

v 

nechce k nám. C. 

Moucha, která rychle letí, hůře uštipne. Kr. Muha, ktira 
perleti, hnjži pikne. (Horší jest náhlé neštěstí.) 

Předvídaná střela méně škodí. S. npeABH4tHe crpijiě 
Éairk 011(046^ 

Nerožbit-ti éert koMbtoi, rozbije rakev. 8. Ar<> spars 
HÍ6 pa36io KO^tÓKy, pasÓHhe rpoói. (Nepřišlo-li neštěstí za 
Hiladýoh lel^ ^jde za í^rých.) 

Silný vítr komáry pudfvá^ a nešfastný bez prospěchu dny 
své prožívá. R. CHjibHHil strepi KOMapu uporoHAeri, a 6e3- 
cqacTHBift Bcye bíki npoxumaeTi. 

Nešfastný by se břehu chytil , i ten se s nim utrhne 




. figoho jedij^ou fieštěstí umkne^ ten se mu tak snadno ne- 
vymkne. 1^ Kogo sie rais nieszcdífácie jimie, nie {^cno mu 



. . 



sif wywime. 

Koho se neštěstí chopilo , ten i nos utíraje palec si 
vymkne. P. Kogo sie nieszczešcíe jimie, ten i nos ucierajqc 
palec wywinie. 



Když přijdou v hosti psoty, a třeba jen na Urí doi^ ne- 
brzo je čert z domu propustí, ^r. ňwb aase^yTca z^UAli^, 

XOm» Ha TpH 4HH, TO HOfVb HXl BUHCHBe H 40 'B^Ky. 

Živef i ta doba, že stydoo vykroéijj z dvora. JL IfSMMen 
H Ta nopa, qro bemth cth4ho hsi AiM)pa. 

Když na koho počnou straky Jrehotati, užf i vrány 
kyáčí. Č. 

Kde hlava sfata, tam pro vlasy nepláči. Ji. CHABma 
rojiOBy, o BOjiocax'B ne njia^yTi. 

Radost jest, když není zbytí, svých neřestí druha niítí. Č.*) 

Snáze bídnému nesamému. P. Lžej n$dznemu nie sayiemu. 
— Lžej bol oierpiemy spobiy s drugíemi. S. Ka4i e a^ouaTa 
Ol MHorHxa, 0H4a oe AaKine rpiOL 

. v 

• Společné utrpení, společné potělení. C, « 

Osud není mračno , aby se přehnalo, li. Tajn^i ae 
TyMaai, HO mhmo H4eTi. 

Svůj osud koněm neobjeden. R. CyxeHaro KOHen ae 
o6it4emB. (Přísloví toto a následujících nékolik poněkud fata- 
lismem páchnou.) 

Co má býti, tomu nelze ujíti. B. ^exy 6iiTb, Toro ne mh- 
HosaTb. — Takt pH narození souzeno! fi. TaRi aa po^y 
HaoHcaHO I 

Co je komu souzeno, jisté bude splněno. Ch. Kaj je komu 
radjeno, biti hoée špunjeno. 

Jak komu vyňat (los), tah se i stane, neúchranně. R. 
Koify BiiaeTOa, rovy ■ céy^erca, ae MRHyerea. 

Kdo se na greáli narodil, nikdy grošem nebude. Č. — 
Sic, Kdo sa narodil k babce, nédochádzá k ^oSu. **) 

Kdo se Mastným nenarodí, jedva kdy v svém věku 
Haalným bude. Č. 

Kdo chce kam, pomozme mu tam. Nebof: Chtícímu se 
Hfvda neděje. Č. 



*) L. Solamen mUerú 0ocio» babuisfe dolorii. AngL Iťf ftod !• háve 

conpai&y in tfoi)i)>le. 

^ Dán, 4va^ fom n flaaea til ca CfiUing (Uver alMs ^* ^M' 



Kdo za (Um 9el/1o také naSeL A. Kro sa qlvB nomejrB, 
wn TO M Hamejfb. Ch. Kaj je iskal, to je dobil. 

Jak zapřtfhl, tak potáhne. Č. ^ 8lc. Kdo jako robí , tak 
sa Blil vodí. DLui. Tik ak jaden goni, ga teke žo. 

Jak kdo léče, tak yybierá. Č. (Flaška.) 

Jak se staví, tak stojí. Č, 

Každý sobě štěstí kuje. Ó. — R. Bcaki CBoero cíacnn 
Kyaneii^. Ck. Vsaki svoje srěóé ^ováč. *) 

Jak se kdo způsobuje, tak si Štěstí kuje. Ck. Kakva au 
deržanja, takva su srěée danja. 

Kovář štěstí nekaje, každý je sobě hotuje. P. Koval for- 
tuny niekuje, sobie jq, kto chce, zboduje. 

Jakou přízi napředeš , takovou t tkáti budeš. Č. — Blk. 
KaKBOTO CM npoA, Tato m Vaim. 

Kaidý sobě řepku škrabe. P. KaŽdy sobie rzepk^ 
skrobié. 

Jak kdo sobě ustele, tak lehne. Jak kdo si postila, tak 
spí. Č. — P. Jak sobie pdi$bíělci|z, tak siq wyspisz. R, KaROBO 
nocTe^emb, raKOBO h jrcHemb. Mr. Hki co6t nocTOjiemb, tuři 
H BUcnambCH. Ck. Kak si je presterl, tak bu4e spal. Kr. 
Kakor si bodeš pdstlal, tako boS ležal.^) 

Kdo plévy seje, málo nažne. Č. 

Co si naseješ, to žíti budeš. Č. — Sic. čo naseješ , to 
ttí budeš. P. Jak zasiejesz (jako zasialei^), tak b^dziesz 
žql. R. KaROBO noctemb, TaROBO h noxneou. %o nockemb, 
TO H coaoenib. ,S. KaRBO čine nociemb, oaaRO hemb h skhto 
Bphs (tříbiti, mlátiti). Káno ro nocta^ OHaRo l^e n noacen. 
Ce6H opemb, ceěn ctěna , ce.6H B^a^Hrnb,. ce6M hemb h koth. 
Kr. Kar seješ, boš žel. Ch. Kak si sejal, tak búš žeh AnQbo: 



*) Lat, Quisqnis faber fortunae sime. Angh Every man is (he foand^r 
of hia own fortuně. Něm. 3itUx i^ feined ®ludti ^i^mieb. 

^*) fiovoř, "0;rttis' trt^taaeí naO-épa^, &k Koi/iijO'rj, Šp. Quíen mala cama 
hate^ en elia áe ýaz^ JVV. Gomme on Mi son lit, on 8'y couche. 
Angl, Every one will sleep, ta he makes his bed. Něm. 9etf^ tit 
^m, Í$ litgii 0«t. 



MM 

Kakya seiva, tekva želva. BU. Kámofo Boclem , raicoBa me 

H 4a HSHHKHe.*) ,.^^. 

Jaké na mlýa sypei, takové se mele. HLusi. Kajkež na 
nlón sypaš, tojke so mele. Štož sypat, to mele$,. Ch. Meiám 
vialje , .,kaj, .mil naspal. (lHůž taM Q povésti, o «4veHlých 
přísluhádi a j. býti rozuměno.) 

Cos sobě navařil , to; jisti bujdeí. Jez, cožs sobe navařil. 
C — P. Pij pivo, jakiegpá sam nawar^jf. R. 4to apnoacemb, 
TO m cocemb.**) 

Jali: jsi osolUi tak jíS. JBM.Kiikboto ch to<cojiia> vaKOsa 
ro H tmB. M 

£0 jsi si .nadrobil, vyjea* ů* -r HImí. Što sobi nadrebiS, 
to.teji dyrbid wqjisé.. BUfi. Co^aden. sebe aadrobi., Xo dej 
teke hajesé. & KaKO ya^póóann^ : oaawu fcesb ■ iorcaTa.^^f) 

Sám sobě.hudeS, sán vesol budeš. Čí — jP. Sam aobi^ 
g^de, sam wesol b§d§. (Jinak také v tom smyslu přlcbáii: 
Požívej jtéstí svého v tichosti* nebude aávisf ; a pak : Menší 
jest radost nesdělovaná s jinými.)*: 

Hnohýf bnk sán ke své zdhubd topůrko^ poskytuje. 
Kr. Harsiktéra bukev k' svojima koncn toporiSée dá. 

Sekera lesu neuSkodí bež lesti. Si f ncapa mym uimTa 
6e3i myMH yqaHHTH ho MÓke. 

Pán peníz všady jest. Č. — Ch. Prez peněz nigdp kněz. 

■ ' JK ■ , ' ' ' t. 

Peníz pán, chmel hrdina, oves komoň. C. 
K penězům celý svět tváří obrácen. Ch. Zdi penézi ves 
svét je obernjen. 

Peníz i kámen dl|pe. R. 4eHbra h Kaneab 4O40HTi«t 
Penězi se všecko spraví. Č. 



/*i 



*) Lat, Tibi seris , tibi metei, .*- Ut sementum fec«ríf ^ iU et mctei. 
(Cír.) *Angl What you sow , you must mow. fiém, SBaé tu fácf}, 
' tituft bu cmtrn. 

**) ¥r, Qaí fait la faute, la boit. mfn, IDett 9tft l^afi bu bir fflbrr ^u 

^*) Lat, Trne hoc intrísti, omne tíbl eťedendutn est. (Terent.) Niin. J^afl 
bu cé cingebrcďr, fo imtft bu cé <md^ atférffen. ' 

H 



lile 

Péttfse sHiifi, n hHs iftfch hfeftina. ^i 4eiii»ni cjiinm, a 6e^% 
HHXi cxHHa (mnišský, pousievnioký život). 

KroHžky a kříže j9oa Uíké peníze. R. Kpeértt 4a népcTHH 

Penise želidco, Saiy froud. A. Aeittn ÉcejrMo', a luané 

Těžké stříbro dělá lehkou mysl. Č. 

Zlato nemluvf, ale mnoho pAaofei. It Soioto EereBopm, 

AB HHOrO TBOpHTl. 

Penise jsou i v ofoméléni m^dcí vfttny. 8. Hesitti cy h 
y HCKpnjitHOft KecH noBOibHU. 

Lepši seček m groš, anó kopa v n6m, nežli za kopu, 
nno groš t ném. P. Lepssy inieanek za grosz » kiedy ko^n 
w niem , i^H ■• kop^ , kiedy grost w mem. (Vl$tt též o 
prázdných hlavách - v drahém rouže , když víc na pyffi než 
:vT)ylH.) 

Penise nejsou (Mlhové, tle jsou veliiii milostivy. Jí. 4eHi>ni 
ne Óon, 4a mhofo MH4yior&; 

Mnoho činí láska « ale mnohem více peníze. 8. Mhofo 
jDoéaBb, ain Biune iomTO noBím qnae. 

Budou-li cínkači, budou také posluchači. Mr. A6u 6yjin 
noépnasaqH, to 6y4yTB h noc^yxa^ii. 

Za svůj groš jsi všude panoš. R. 3a cbož Fpomi Be34t 
'xop<)^i. iMTr.Sa cbíž FpHiin> BCÍ0411 xdpumi. — 4o6ep% MapriiiHi, 
ar& e ajiTuirB. 

I moje peníze nejsou děravý. R. H moh 4eHi>ra ae mep- 
Óara. — Také náš krejcar šest denárův platí. Č. 

Bez nouze věk prožívá, kdo péhězi oplývá. R. Eesi 
Ry)S4U npoacHBemb, K0F4a 4eHéFX mhofo HsxcHBenib. 

Máš-li jen sto kop, bude z tebe třeba pop. Mr. Kojm 
ňaemb ctó kmí, to ř 6y4eim» Jtrnn. 

Bez peněž i komorník chuděra. R. Sesi 4eHeri h oko41- 
HHMeft xy4eHeR'b. 

Bez peněz v světě darmo se člověk plete. Č. 

Za nic zas nic koupíš. A 3a HHqTO Hiqero^fie Kynan. 
S. 3a HHmva ae mome ce HmoTt KynisTm. 



IM 

Bt*is penéz do trhu, bes soli (koupe) dom^ ().~JPv Bez 
pieniedzy do targu (do miasta), bez soli do domu. 

Bez peněz do mésta, zby4eéná oesia. M. Eea-B Mnerb 
wb ropo4'B, caM'B cečt eopori. 

Nemáš-ií peněz, do hospody nelez. č. 

Vzdychal chudáček , hledě na cizí sáček. R. 0x84% AfiAfi^ 
za Hynisi AenhTB tahah. (Peníze piehiuí v odi.) 

Od zlata oči pocházejí. Č. 

Peníze jsoo slepý. R. Y AeBérb tah9i» whn. 

Peníze líce nemají. P. Piení^dze lica niemajq. 

Peníze jsou lotras (t. dělají lotry). C. --'. S. *HoBam> e 
jiOBaui. Hosaui e 4yfflory6«m». 

Za peníze flinta střílím Č. 

Peníze milejší neí hrdle (mnobýio ; ii#bof se pro^ ně i 
hrdla odvažují). Č. 

Pro zlato slzy tekou. Jfr. depeši 30>ioto CAězu Morcn. 
(Neblazí vždycky, a bývá púvodeni mnoliého žele.) 

Kamen zlato probnje,. a zlato lidi. (Ď. — P. Kamieň pro- 
buje zloto, zloto cnot^. Zlota prqba oselka (ogíe^)) a czleka 
zloto. Zlota kamieniem do^naw^j, a czlowíeka zlotém. R. 3o- 
jiOTO HCKymacTCfl OFHeHi, a vejiostKi ^OAOiowb (HanacTbMfl>, 
8. Sjíaro ce y sarpu npoóqpa, a qoBOKi y neopeha (hobojh). 

Penčzffm svědčí počítání. R. 4eHbrH cmoti 4io6flT'L. 

Peníz jeden druhý brání. Peníz peníze hájL Č. 

Dobrý to groš, co kopy ostříhá. P. Dobry to grosf, co 
kopy slrzeže, abo doložy. — Krejcar střeže kopy. (Viz též : 
Hospodářství.) . 

Ten groš je dobře utracen, jímž se č^ři usfpořL 8. Onaft 
e HOBani 4o6po norpomeHi, kohni ce MOTupe 3anftTe4e. 

Peníze jedněm panují, druhým slouží. 8. Hobhh cy e4HHn 
cjyra, a Afyrun rocno4apk 

Peníze lakomci muka , Šlechetnému čest, a zrádci smrf. 
R.A^EhTu 4aK0N0Hy nyKa, CBo6o4HOHy qecib, a HantHHHKy cnepTb. 

Veliký hřích — peněz mnoho : a málo peněz — větší 
hřích toho. R, Aenerh MHoro BejiKOll rptxi, a 4eBer% Hanajt 
rptmHte roro. , . 



I«4 

Peníze se hrnou k bobatc^nia, • zlé dni k chudéma. 
R. 4eHbrH wxyn rk óoraroiiy, a aju ahh ki yfioroiy. 

Kde stříbrné ztučí, tam mudrci mlčí. 8. 4i MapflmH sseqe, 

Hy4apiui My^e. 

Za bfih-zaplaf nemnoho koupíš. P. Za bég zapfaé níe- 
wíele kupisz. 

Nebe za penfze nekoupfS. P. Nieba za piení^dze nie- 
kupisz. 

Zlatý klíč všecky zámky otevře — i pekelný: ale ne- 
beský nemůže. Č. — 8. S^ararE RjmqHhb caaKy ópany OTBopn, 
ORpovB He6eCHy. Protož : Boháč (zeman) jest tak řídký host 
v nt^bí , jako zvěřina v kuchyni chudobného. 



Bohatotví hnije , a chudoba žije. R. EorarcrBO raieTib, 
a HHmera xciBerB. 

Boháč v hojností, a chudý v střídmosti. R, Boraroft 
Bi nnpy, a y6orot bi> mwpy. 

Slaré zboží činí novou šlechtu. C 

Čím vfea statku máme, tím vfce ho žádáme. Č. 

Nepřesytf se oko patřením, a mysl bohatstvím. R. He na- 
cuTvrcfl OKO 3ptHÍeH%, a ywh ÓorarcTBOirb. 

Bud jen zboží, bude i štěstí. R. Buat^ 6u Tosapi, Ďy^eri 

TBABWb. 

Za štěstím hodnosti, za hojností dobrá mysl. P. Za 
szczQŠciem godnoié, za dostatkiem dobra mytSil. 

Statky Činí statečnost, a nedostatky nestatečnost. P. Do- 
statek czyni statek, a niedost»tek niestatek. 

Bohatctví plodi závist, chudoba nenávisf. C. 

Bohatství nyní panuje, ctnost mu ustupuje. P. Bogactwa 
teraz przodkujq, cnoty jim usl^pujq. 

Háš«-li příjmy početné, měj i srdce šlechetné. P. Hass 
dochndy niemBle, miej serce \i'spaníale. 

Buháč želí korábu , a žebrák mošny. R. EoraTOMy TR^Ah 
R0p'.i6^fl, a yÓoroMy Komejifl. 

" -V pranici bohatý chrání úška, a chudobný rouška. R. Bi 
4paKt 6oraTOft óepexceTi ^niia, a y6oroft Ka^rana. 



VeKkému veliké i iféba.R. EojiMnoHy 6ojii>mae h Ha4o6HO. 

Velikému korábu veliké i plování, ň. BojbmoMy -Ropaójiio 
éoAhmoe h njiaBaHbe. (Bbhatý, vznešený může sobe více do- 
volovali.) 

Čím větSí hlava, tfm větší klobouL — Ydiká hlava, ve-^ 
liký klobouk. Č. 

Veliký pták velikého hnízda liotřebuje. — Malých ptákův 
malá hnízda. Č. — P. Malých ptaków male gniazda. R. HajiuH 
nTHMKH CBHBaior& uajOAH 111^348. S. UIto 6 Beha nrHiita , seka 
ioft rflts^o Tpe6a..£r. Velík;^ ptica veliciga gnjézda pij^ebpje.*} 

U veliké vodě yeliké , ryby bývají. V malé vodě . malé 
ryby. Č. — 8. Y bCwIhkhmi ptKana BaiHKe ce pu6e xBaraio. 

Veliký strom má ye}iké kořání. Ch. Veliko drévo ima 
veliko korenje. 

Blaze rybám u vodě. Ó. 

Kde plno, snáze nlévatL P. Gdzie pe{ao, snadaiéj ulač. 

čeho dost, snadno tím plýtvati. Č» 

Blaze tomu, kdo má v. domu. Č. 

Kdo má sádlo, tpmq snadno^ :1^ . ^/ 

Snadno v šatech bláznili. Č. 

Mámo, pecte kolái^, látá jede ze mlýna.. Ó. 

Kdo má koně, snadno k němu sedlo najde, d 

Na starém ohništi . snadno ; jest oheň rozdélati. (Snadno 
hospodařili na zděděném zboi^íO BaL Ha PTapaxi oniHCKy 
^erKO BHreHb posiuacTH. / 

Každý blázen kaší uvaří,, když je krupice « máslo. 
Jtfr. H 4ypeHii KauiH qasape^ aóu'iuaoHO Ta ca^o. S. 49 HMa 
cupa H i[ac^a,^H xoa 6u xaTH snaja TuÓan rnóaHHiiy. 

Snadno sedě ve třtí píšfiyikv dělati, a sobě pískati. Č. — 
8. ÁdLCEO 6 y paiy y Kapaóy CBHpaTH. **) 

Snadno s plným břichem o postu kázati. 8. Aaceo e 
c^ nyHim rpóyxoui nocTi xaa^RTH. 



*) Šp. A chico paxaríUo chico nidíllo. N&n. ©coflec ^o^tl, gccpe^ 9lejL 

Áiiebo: StUint IBogel, fUine SferUcm. 
'^ Nim. mí im fkoíju ^í, ífdt gui ^4$felfctt iéfnUUn. 



Siiadao sa křovím stříleli. & JacHO 6 H3a rpxa (rpa4a) 
c^pijara. 

Velkému pánu vždy kostka dohře sedá. ť. Wielkíemn 
panu zawsze kosíka dobrze padá. 

Bohatému čert déli hejčí, a chudý ani chůvy nenajde. 
Mr. EoraroMy qopTi 4tTH KO^ume, a yóoraft h HflHbxu ae Raft4e. 

Čert vtdycky na v<^t$í hromadu klade. Č. 

Kde holubův mnoho, tam jích ještě více pHletuje. & A^ 
moro rojijóoBá Hva, ráno iomrB Bume 40jiehy. 

Liitt kožíšku, varuj trošíčku^ kuno, před stůl; sobole, 
sa stůl; a ty berane, za kamna. P. Liste, pomkni sie; kuno, 
przed stó{; sobolu, za stél; a ty baraníe, za piec. 

Bohatý v kttní čubé se protlačí,, ale chudý v cvilinkové 
kytlici uvázne. Č. 

Bohatství mnoho může. ť. Bogactwa wíele mogq. 

Kdo má koláč, najde i družbu. Č. 

Kde je maso, tam jsou i psi. Ch. 6de je meso, tam su 

m 

psi. S. 40X1 6 K0Ha4á, 40CTa h nacá. 

Na bohaté bobry více ''lovcův. /?• Ha ÓoraTUxi 6o6paxi 
jiyqme jiobuobi. 

V koho nadéje, tomu i chvála. /?. On Koro qaiDn», roro 

H BO^HMaiOTl. 

Zrno tone, pléva pluje: proto předce plévou shijé. Č. 
Bohatému všecko se připisuje. P. Bofatemií wszystko 
przypisujemy. 

Nehleď na psa, ale Čí pes. (Přísl. fatkářův.) 6. 

Za bohatým se neuhoiiíš. R. 3a óoraruirB ne yrOHfleniBOH. 

Bokialý více má na smetišti, nežli chudý v chýši. Kr. Bo- 
gátie veé imá na smetíši, koi sirota v^híši. 

Bohatec bývá rád skupec. JSTr. Bogátic je rád skópic. 

Bohatství přibývá , ctnosti ubývá. P, Bogactw przybywa, 
cnoty ubywa. 

Bohatství, rod a hodnosti jsou pěkné pokrývky zlosti. 
P. Bogactwa, rod i godnoáci s% pinkne pokrywki zloácí. 
Boháč chudého trudí, a svědomí měšcem z lidí pudí. 



1«3 

R. EÍ4H0t OTi ÓoraTSTo nooió^en, a éorarol c<ttftcift h3i 
jii04eft MtmKaini BuroHaerb. 

Boháč ^ídka spravedliy , bud sán , budf předek jeho. 
P. Bogaty rzadko spr^wiedUwy, . abo sniii^ abo }^f[o przodek* 

Kdo se rychle zbobatí , dii^i jko zaplatí P. Kto si^f předka 
zbogaci, duszq lego przyplmú. 

Bohatnouti ne^í, břich, jidyž se děje bez věčíbo ochu- 
zení, d 

Bohatnouti není největSí iin^ění ^ ale* s bá^ní b«2f bo- 
hatnouti , to jest něco. Č. 

Boj se rychlé ztráty, kdos rychle bohatý. F» Bdj si$ 
prfdkiéj straty, kto prudko bogaty. 

Dokud nesní hada had, memůž se naroditi drak. iS.Sm 
3Miio aKo HO Hse , a3R4aio]rb ae moko nociaTH. (Dokud jedeiv 
druhého neb jiných peoloupí, nemfiie zbohatnouti) 

Bohatý nemá dost, dokud mnoho chudých aejtežore. 6. 
— P. Ten temjíř p^jn, kto kogo apjé. 

Velké ryby m^lé potírají. & Be^iHKe puóe Ma^ie no;K4Hpy«*) 

Soadrvo bohat^nu) kráí^ti* % sta.ré9iu Jháti. Jfo/. 4o6po 
óoraTOMy Kpacrn, a crapoMy fipexarm. 

Kdo má cvoky, podpírá si beky- č» 

Chléb má roby, i^ouze Hphjt d ^ P. Ulil chleb rogí, a 
n^dza (niewol^) hogj. 

Kdo bobat, ten i roh.at^ C. — Chlap bohatý, jak býk 
1'ohatý. R. Kto fioraii, Tor&. h ppruinb. M^anin čoraroft , Kami 
óuKi por^TpĚ.. Soraroft, ^to Hopri poraTOfl. **> 

Slepice pro ^tvii^o v mrvě se hrabe , a v obilí zas brabe,^ 
by mrvu na$la. Č. 

3yté pr^se (sytá svině) věchtem hrá (zmítá). Č. 

^nadnp ^í vybírati, když jest v (Sem. ^. tia^np przebar-^ 
aacžaé, kiedy dostawa. 

Kdo čeho dosU má, rád tím plýtvá. (^. - CA. Z kém gdo. 
yeč lada, z tém več troSi. 



*) Novař, Té fMyáXo tftá^t t(ftíyeé to fM»(^o. 
**) LU. Bagociiu ragůccuf irgi puikocstti. 



Boháči netřeba rozuma. P. Bógalefna nie frzéba rozumu. 
(Žertem se Hká.) 

Z vlka nebrzo bude oráč, a z zeinana žák. (/. 

Jeden rubl, Jeden rozum; dva ruble, dva ro2umy; kolik 
riiblŮT, tolik ' rozumův. Mr. Ojpiwh pjčjtb, OA^ťi ym: ABa 
pyÓÁHj 4Ba yxa ; CKHjibKH pjéjiasi, CTitiibKH jtmiibi.' R. Ectb 
pj6ji&, ecTb H ywh. (Kde péňlzé, tu rozum.) 

Tlusté hovádko hezké, a bohaté moudré. Arieb: Tlustý 
kus (dobytka) vždy hezký, á bohatý kus vždy inoudrý. Č. — 
S 4e6ejio jitno, a 6oraTO iiy4po. . ». 

Požve-li se osfel na svatbu, aneb vody' tfebk, aneb dřívf 
nenoSeno. //. Kad zovu továra na p?r,' ilíťre^uje vodě, ilí 
dttťva nejma; R: Bo^a sOByrs ne^nHÉo nÉTB,'a'xoTHrL'Ha Hen 
8047' BOsartB. ' 

Bohatství' tu vtastňosí má, že z moudrého' hfup'ce udělá.' 
P! Bógfáctwfi t^' wla^íioáé majq, ní^itego g^tupim dziafajq. 

Boháč jídá kdy chce,' a chudý líďy ihéžé (kdy ihá). R. 
SóraTOt tcTi, KaRi daxoqeťB, a yóořoft,- KaKi' cjiyqHTCfl. S. 
Eorár& e4e/ Ra4'B xóhé, a ÓHpoMaxi, Ka^i MOJRe. Ch. Siromak 
jé, kad ima, bogatuš, kad hóče. 

Sytý lačnému (hladovému) nevčH. ťJ. ♦) — R. Curutt 
ro404HOMy'He Mptfri. S. ffuti rjia4Hy ho toipye (ho pasy mí e). 
R. 34opoBOiiy Bce 34opOBO. (Zdravému VŠé zdrávo.) 

Bohatec se diví, éím chudý se žiVí: chudý ach a uch! 
ale t)fí něm" bfih. P. Bb'g^iatý si§ dživvi,' czým si§ chudzina 
žywi. R. Eoratot 4HBHŤca, nin ro^oft^^acHBHTóa; a rojieHbKoflf 
ex^, 'a' tik mÍFb'6órh* '— E^4HeH£RÍft oxi^ li aa 6t4ffOHbRHHx 
6oT'h. — Ha^TO TOMy vHoro 4HBHTbCfl, OTi qero ro^oft sřhbhtch; 

Za chudinou pán bůh. Č. — P. Za chudzinq pan bég*. -r 
ZíbT cfttidýiii' (^sii^otkem) s pokladničkou pán bfih. Jlfr. 3a capo- 

TOK) 6lirB Vb RajIHTOK). 

' Kdo chodí' s kabelí, toho pán bflh nadělí. Č. 
Bohlitému dobře činit, ztráta (mrhactví). P. Bogatemu 
dobrze czynié, strata. 



*) LU, Sotus alkaii9 ne pažyst. 



Tetka sytého častovati, a bohaléinu datovati. S. Ciira 
nacTHTH a 6oraTa oó^apaiai Toanca e ersap^. 

Také boháč jen dvě dírky v nose má, jako cliodobný. & 

Vsak boháč také cukr nežobá, ani ohadinec kamení ne«> 
hryže. JB. EoraroĚ ne caxapi soďjIoti, a y6orot ae KMenhé 
FJioxeTi. — Anebo: Ač bydlíme v stáji, nežvýkáme předce 
slámu. & Ako H acHBHMO y aoary, aerpuaeMO vh mh cábu^í 

Král veliký pán , a lopatou cukm nejídá. P. Król wielki 
pan, a lopaty cukru Bíejada* 

Nač hromada žita, pakli se nejí; A. Čemu bi hárpá žita^ 
kad se nebi jela. >» 

Kdo má nazbyt, může pozbyl. Č. . ^ 

Z bohatství nejde tak voliké potéfteníý jako žalost poobtlzí 
z jeho p.otracenL(l - . > .<■ . 

€0 platný perly, když krk mi Škrti. if/. Zalodu/m j^ 
biser, kad mi gárlo davi. SJ3%jtyAj'MM e iBcejni^ KW^tĚí 

Cíffi více penéa , . tím i vicé stanastLy R. Eo^bme 46Heri, 
óojujoe m xňonarb. . ' -■ í 

* .^_ • 

Není velkých přffmftvi^bez veftých vydejův. F. Gdzie 
virielki ddchod, wielki. To^éd.': r \ 

Bohatým býti pracno , ale sytým neté£k0^ íJt. Eorayoijr 
bftln TfjMOf á^cmouýi ne vy^peHO. 

Někdy i at. bujném poli jsou koni ohudí. Ó,. ' 

Toma kdo sttně, nezpomohou sladké vftné. R. ApoHaTiii 

OTl MyKH HO aséaBHTi. ' '. 

Zlaté lůze nemocnému nezpomůže. It Eb^BHOMy KpoBarb 
H sojiótafl Hé noMTR&ťh. " '% ^ 

Příliš mnoho ztíží mnoho pomáhá. ITLii^. Wjele Z9 džiw 
hdy wjele potiha. Wjele pšeco wjele njepomha. 



. f 



Vlast se hubí ehadobou , mysl klesá nehodou, % viěiú^ 
statky všem jsou nesladky. A. EtAHOCtb ryówn Ofe^era^, 
iieiaA'Kpyuii'rb>H0404e*iaeTB0, a ae^crafrKH * Bctvb Hee^a^aa. 

Chudý s bohatým nehoduj, moudrý sblámivým ňetem^.^é. 



I9« 

Péa jak cbee, • chudina jak mUe. Ó. — P. Panowie 
jako chcq, ubod^y jako mogq. Pan jako chice, a chadzina 
jako moia 

Páni jak blásni, co chtí, lo činí. Mr. Ilain hki 4ypHH, 

no XOTHTb, TO pOÓJATb. 

Péši jezdci netovařiií. R. Dtniii RoraoMy ho TOBapmii. 
Sé ninuurb Ha xonuca y bíb% np^a. — Bezkonný péš i 
T Carhradé. R. SeaKOimoft h b-b Ilaptrpa^ii nimi. 

fiídko kdo darmo chudý. (Nejčastěji z marnotralnosli, 
leností, nedtialoali atd.) Č. 

Je-Ii xhléb jedlý , jest ráj i pod jedlí : a není-li chleba 
BOUBto, bývá všude úzko* JL Kojh xjitóa xpaft, TaK'B h 0041 
ejbio pat; a JuMa hh xycRa, mvh m bob^í Tocxa. 

Bez 80IÍ9 bez chjeba, špatná beseda. B. Be3% cojp, 6e3'& 
XJii6a» xy^aii (lect4a. (Kde není co pfíkoasnouti,* váznou i 
Élta v řeči, a mnohý nepřichází.) 

I ve Vídni lidé bídní. Ó. 

Bohatého škody^ chudého hody. Č. — P. Bogvtego 
pokuta, ubogiego biesiada. — Ubogiego lažnia, paňska pokata. 

BUhoslQvený chudý, kterého aknuSna hledá. Č. 

Tomu běda , kdo za dveřmi hledá. DLuL Bjeda, chtéž 
ftei iurjami g^eda. . 

Nemoc a běda zatajit se nedá. O. «- Chudoba a kálel 
nedají se utajiti. 5. CapOManriBO h xameA 104847 ce caKpuTH. 

Netjrel»9 tpmo uditi se kulhati, koho nohy boU. £• He 

yMHTbCfl XpOMBTb, K0r4a HOrH ÓOJIňTh. 

Holý nahého neokryje. Č. 

V jedné ruce prázdno a ^v druhé nic. A. Bi 04aoĚ pyx^ 
nycTO, a 1*1 4pyrot BHMero. 

Ze stočeného sudu v prázdný se nepře^évá. JR. Hsi 
nycraro bi nopoBcneé ne nepejiHBaioTi. 

Není sedla, ani uzdičky, ba ani té věcičky, na niž se 
Jisdi^ , 4áyá« H. Ai Ot4e juia , an yfMuAu , aii vot Bénumu, 
.«!. ^^ mA^?^ yB4Hay. 

. Nehoh«tý j«ko hrbatý; co má, to nosí. A. He6oray«ril 
.iPHIii ropflliTlrti wo ecn, TO u nowrh. 



IVI 

Co chleba, to v něm, eo' roucha, to m liém* & IUto 
6 pyxa, Ha Miny e, mro e xpyxa, y aiiiy a. 

I chladno i hladno i mo^sa prázdna. R. H xo^4HO ■ 
roji04Ro H MomHa oycm. 

Prosíš mošny od. žebráka , a holi od OY^^ka. Č. (V po«- 
dobném smyslu též R. Y KOjiamHHKa >ipo3K4eft KynoBan. Kn-* 
povati u koláčníka kyasnice. — SuxoitAm y kovkh jiattémRH, 
a y coóaKH ó^hhobi. Chliti na ko<^ce koamjitice, a na psu 
měchury. — S. OAh 4ÍB0ftKe cas^y KynoBara. Kupovali od 
děvčat hedbáví.) 

Málo požitku z žebrácké kabele. Mr. Y crapoa v% Top6i 
ae noxcHBHmbCfl. 

Není docela boa; má jeStě podvazky. Č. 

Chudoba cti netratf. (NěkteH přidávají : Polibte mě v — 
bohatí.) Ó. — P. Chudoba cnoty nietraci. ♦) 

Bohatým býti není povinnost, ale ctnostným. P. Žáden 
ríie povinien byč bogatym, jeno cnotlivym. 

Na chudobných svět stojí. Č. 

Lepší vlastni chudoba, než cizí bohatství. 6. 

Lépe žíti v chudobě , nežli v hanobě. A. Aymae mnrb 

Bl TÍCHOTÍ, qiÁ B*b Ó6H4t. 

Lepší poctivost s chudobou, nežli bohatství s nepoctivostí. 
S. BoAt 6 nomreHbe y capovamiBy, aero óoraTCTBo óeai 
oumTeHbfl. 

Chudoba lichvy nezná. Č. 

'» . . . 

PH mále malé starosti. P. Malp majqc, mále troski. 

Chudoba bezpečna , a proto veselá. (Od r. 1485.) Č. — 
Sic. Sirota nevolná , ale sobě volná. P. Ubogi swobodny. 
Ubogi wsz^dy bezpieczny. Chudobie císzéj. Kto ma mnii^j, 

. r 

ma bezpíeczniéj. — K tomu staročeské verše: Blaze tómu^ 
kdo nic nemá, nestará se, kam co schová; směle lehne, směle 
vstane, žádný mu nic neukradne. 

Kdo nic nemá, nic neztratL P. Kto niema, niestraci. 



*) AngL Poverty íf no sin. Ném. ^tmutlif ifl fcinc ^anh^, w^tíw^tt. 



tn 

Deset zbrojnýoli u jednoho nahého nic nevezmou. P. 
Dziesl^é zbrojných v jednego nagiego nic niewezmq. Nahého 
ani sto zbojníkův nemAž obrati. 

Holému rozbroj nestrašen. P. Níestraszny nagiemu rozbdj. 
if. roJiOMy paatfoft le crpameai. M*. Fotony poaóift hc 
CTpameirfc**) 

Nebojf se mokrý dešté, ani zbadkaný neStovic. B. HoRpoft 
A01K4H He ÓosTCfl, m me^po^Tiitt ocnu. Jlfr. He óobt^ch MOKpiiift 
B04U, a r04idl posóoio. Blh. HoKpuft ch ho 6oh oti at^tkai^* 

Nebojí se Němec, že mu gatě vezmou. Č. 

Chudých jest náuka^ P. Ubogich jest nauka. Ubostwo 
wiele dobrego nauczy. R. ToÁb njApena.^ 

Chudoba je matka zdraví. & CHpoHamTBO e HarH 34paB4fl. 

Třeba chaloupka dřevěná , jen když v ní srdce zdrávo. 
R. XoTfl H36a e^osa, 4a cep4iie 84opoBO. 

Ač má chlap kožich beraní , předce v něm duše lidská. 
R. XoTfl myóa obo^bh, 4a Ajuifk qe^OBtufl. 

Ač mflj kabát Serkový; není vyloupen , ale z mých mo- 
zolflv koupen. R. Xotb h ctpx Ka^Taux, 4a ne KpMii, sa 
Tpy40Byio 40CTajrB. 

Milá chudobo, nenajíS-Ii se, ale se vyspíš. Č. 

Chudý člověk i od hladu spává. S. CiipoHaxx ^lOBeKi 

H QAh TABjm cnaBB. 

Kdyby nebylo chudobných, ani by slunce nehřálo. 8. 4a 
flie CHpoTHHbe, He6u hh cynue rpifl40. 

Ač vyšel, z bláta , povýšen za preláta. R. Hsi rpflSH, 4a 
nocaxceHi bi khhsh. (Tím vělší česf.) 

Povýšen n^ z rolí, ní za solí, ale tím, co ho bolí. 
P. Pówstal nie z roli , ani z soli , ale z tego , co go bóli. 
CNepfíšei k důstojenství pro své bohatství, ani z pochlebenství, 
'f(le svými zásíuhamí, svou prací a mnohým úsilím, a jako 
uá^atný vojín í ránami těžkými.) 



*) Ir. Cantabfl vacuus coram latrone viator. Angl, The beggar may 
ding before the thief. 



Ach, ach I a pomoci není tím. JL An^ taní « Booaóm 

HO qÍHl. 

Kde péče, tu starost; Č. 

Uboaí Diebod. Č. *y — Na kohož ySecko alé , než na 
chudého? C/k. Kam ée vse zlo, neg na bogca? 

Není hůře, jako když nouze a boře. Khkn toto xyme^ 
KaiTb npH4erb Hjnica. 

Když přijde zlé bydlo, nejde na mysl ani jidlo. R. Kor4a 
npn^ierB 6t4a, ho noft4eTB: sá ywh h Í4a. 

Radéji v nenávisti, nežli y bídé trvati, /t. Aymne bi 
HeHaBHCTH, He»exH wh 6íaí apeóueaTb. 

Psota nejdál trvá. Č. — fiífc.. Psotu a bohatstvo, zbojovaf 
fažko. * > 

Těžko bez peří (křídel) lítati. Č. 

Panské diyby každý zamlouvá, chudobného ctnosti >nikdo 
nevidí. P. Faáskie bl§dy každý zainawia,. ubogiego enotf 
rzadko kto widzi. : ;A . 

Chudobnéba zdání nemá oznáiií.; F. iUboglego zdaníe — 
niedba nikl na nie. 

Kde reliké aíwny zvénl, tarm ae mrié neslyší. S. Jit 
Be^nta 2mou9 ^zncke, ty ^e ■aJia>pe»^io.. : ; 

Na bídného Hakara i šišky padají. R. Ha 6iAHaro Maaapa 
H HnmK. ^JOTOL .(Mtkar neMastnóho , ť .ničem zdaru nemá- 
jícího člověka znamená^ tak jako Janek hloupého.). 

Nešfastného i haluz táhqe. Jfr. Bóororo h rojjsa Tflrie« 

Yychoudlému prasátku i o žních zima. itfr. Xy4oe nopoca 
H Bi IlerpoBKU Sflóse. *^. Chudému Yždyeky zima; HLu&. 
KhudoBiu vfječiijetyma. : í ' : ...... -\ 

Ualý psík do starosti šlěnéé Ji. Ma^enbRa coóaÉa 40 
CTapocTH meHOKi. 1 

Z vrány nebude sokol. Et. Bopoaé coKO^om ee 6uTb. 

Chudobného chudobné jé štěstí. Č. 

Chudému vždycky spíše v ^ku žába než rak. C. 

chudoba zle se má všude. Č. 



*) Loi. Ubadfínňí nabadfínni. 



Chudému Yfiude ' piskoh Č. *-* P» CiMidobie (ubogfiemu) 
wszedy piskorz. 

Chudý všude musí za dvéře aneb ped lavici se vtisknouti. 
Č. — Kdo nemá co dáti, musi u dveřf státi. P. Kto niema 
co dač, musi u drzwi stač. 

Na chudého všady teče. (^. «- P. Na iibogiegotWSE^dy kapie. 

Chudobnému i z hrnce vyvře (vykypf). Č. 

Kde lenko , tam se rve , a kde éhatrno , tam ae páře. 
P. Gdzie cieňko, tam sif rwie. R. Faí tohko, tjt% h pseicii, 
a Tjnh xy40 , ryn h nopercff. HaL ůjb toiko , Taxi eii pse. 
8. A^ e TOHKO, 0H4Í ce ■ iui4a (okaí h nyva)^ Blh. K^jroto 
ca tíhC9ij faíto e HaftnaRO. Provázek se trhá, kde nejtenšf. 
(Chudému všude zle; kdo málo má, i to se mu bére.) . 

O chudého se každý otře. Č. 

Ani u strýce, ani n děda (ai u otce, ni u děda), kdož 
nic nemá, tomn béda. C. 

Chudý málo má přátel. P. Ubo^ ma{o ma przyjaciol. 

v 

Chudobného ani jvojef nezná. C. -r-n P. Ubogiego i swoji 
nieznajq. 

ŽebrJka ani lesv kdo ho zrodil , nevilnje. S. IIpocHKa 
ae HH^ye hh OHail, koh ra e po4Ío. (8rov. v Písmě Př. 14$ 20 
a 19,7.) .. 

Sirotek téžší než kámen. P. Sierola ci^žsza niž kamieá* 

O chudobo, i vsi obtížná jsi; čím pak vice chalupé^ 
v které jsi! 5. CapoiiamTBO m ceAy ch tcokro; a naso mě Rýha, 
y Kpioft ca! 

Když v pytlíka penéa není, tehdy se i rosiun ménL 
P. Kiedy groszy w pytlů nenié, w ten czas sif i roaum zmieni« 

Bida bidtt pladL Bída bídé ruku podává. Č. — R. E'b4a 
6ÍAy po4Brb. Jfr. Et4a si 6t40io xo4aTB. *) 

.Žádná psata sama není, jedna ráda druhou honí. Č., 

A kde rak, ježto vody není! (Kde u př. má se vzíti 
bohatá česká iiteralura při skrovném počtu čtenářův a ne- 
mnohých podpůrcích?) "^ ' ^ 



*) Lit. Wargat warg; príspíť. 



Neiřebfl tomu nic kofšího (Mtf, koliho mniši bijí, a svine 
drbají. S, Korá Ka4y^epH. 6íiq, h cbhhí 4pnaio, ho rpeča My 
rop&e HOBOjibe. 

Kde psota, tam. hřích. Ó. Chudý e nouze břeSí. P. Ubiigí 
z nfdzy grzeszy. 

ChHdoba viru. láme. Chůd nevéretu Č, 

U chudoby nehledej hanby. Č, — Sic, Chudoba ako péa 
hanby němá« !C%.,Novolja nemá sráma.*) 

Kdo živa y nuznosli , nehledí poctivostí. A ^HÉy^ui b1 
6t4H0fCTa fle juneri qeaivocTfi. 

Zlé postairem i dobrého mění. P. 2ie poiDžettíe.dabrego 
psuje. . : : . \ 

Chudobný č]ověk, hotový cikán. Ch. Siromak člověk^ 
gotov cigán. . ^• 

Chudoba krade a nouze lže. i?. .EijwoCTb vf^mrh u 
ByMAB ji*eT%. ♦♦) . 

Nouze všelijak se krčí. ELuL Nuza so widfco. iliiaa; 
Nuza wšiiko.ahttsa. 

Nouze není sestra ani brair.d.***) .« : 

Nouze i na máoechu vžeiM^ C ' 

Chudina s vody vaH. d -^ P. Ubogi s wiMlq waesy. f) 
A vody ani král neujme. R. Boah n naps le ytaeri. 

Kde ryb není, platí i rak za rybu. jlfr. <Ia ^eapuóbt i 
paiTb pii6ft. 

V bezUden«l?f i Jundk človék, a s nim Anka, jsou lidé» 
R. B% Be4PCTaTRMi. H Gona 4BopaHHHi. Mr. H^ 6o84io4bt ft 
Xona H040BtK'i, a ranča me ft mom* 

Kde dévéM. nemají, i háby se vdáviyt & 3ii bobowiio 
6a6y boac 9 Ka4'& 4ÍB0ftKe ho flaxo4e. Aa#be : Ka4'& 4ÍBoftMO 
Heká, 40Ópa e h 6a6a. 

Kde lidí není, ta musí jeden stolice na lavice statětÍ4 
(V nedostatku si ledajak člověk pomáhá.) Č. 

*) Angl^ Bashfiilneff ís aa enemy to poveriy. 

**) Lat, Vanpertaf Bieretríx.— NeceMÍtas egentem maiidaceiii íacil. (Syrus.) 
**^ Lit. Strokag ne brolis. 
t) Nim. atme ituU loá^tn mtt SBaffer. 



z ničeho nebude nic. Č. — P. Z niczeg^ nic nieftedzie. 

Těžko bráti, kde nic není. P. Bnič lam trndno, gdisie 
niemasz nic. CA. Gde ga ni, ni ga nit vzeti. 8. fi,^ HimiTa 
fleva, 0H4t oe HimiTa íé HOKe hh jaera.. 

Téžkof jest jísti, když není co. Č. 

Kdo nic nemá, nic nemflže dáti. CA. Koi- nikaj nemá, 
Bikaj nemre 4atí. - 

Kde není, smrt nebéře. Kde nie nenf, ta ani smrt ne- 
bere. Č. — P. laam bdg niebierae, gdzie niemasz. B; Ht 6ori 
Toro HO B03HerB, Kor4a qero fAvb. Mr* F4Í Heva, ravB v Óhtb 
■e eaae. CA. Česa ni, nit fa car' ne trébaje.''^) 

Ze železa mědi nevykujeS. R. Hsx xeilsa iit4H ae v»- 
Vjjreaa. 

Na suchém dřeva těžko trhati listí. £. Ci cyxaro jrhcy 
aiCTUi ae coóepena. ' 

Holému snadno se hlava oholí. C. — Mr. TojioroMerio 
POJÍM. 8. Aacao e fcojiaBa o6piOTH. 

Nafie kapsa ubohá všecko bére, co kdo dá. Č. — Sle. Chu- 
dobné vrecko (pytel), pobierá vfiecko. & E^ocaqKa Top6a ae 
ii09Ke ce aanyHHTa XcBar4a 6 npasHa).**) ' 

Koně suchopáméhd (bladovitého) se nedokrmíS, a mošny 
žebrácké nenaplníš. R^ He aaRopHHTb kobh cyxonaparo, ae ^s^ 
/tftjm ionií 6e3cqtCTHaro. A^ opět : = . 

Skrovná kapsa brzo se naplní. S. Hajoift aceni ^^pamao ee 
aaoyHa. (Chudéma jako dítěti maličkostí adftiiš radost.) 

Noznéma i kousek za eelý krajíc. ^Anebo : Chudénia 
sk^a za bochník. R. Ei4K0iEy h Kycoai sa uijiBift jiohoťb. 

Chudému i dva feská hromádka hezká. JI; y 6i4Haro h 
4Ba rpoma>^yqa:xopoma.- 

Vytrhni komáru nohu, a hned jsou i střeva venku. 
II: Iz8kubi«liomara noga, crjeva mu suna dvoru. (Chodému 
i malá škoda čitedlna.) 



•) ^em, ©o tti^W ift l^at ber Jtdfeť feitl (Jřř^t t)erlctfti. tud. Mis taud 
\ tfilgaft totfl WGttab. (Co vecme vňM, ze précilné syémíce.) 
**) Mendiconim loculi semper inanes. Fr, La besace du mendíanl n* est 
jaiíiais pleine. 



L9pši a( i děrný koMč, nežli prázdná mošna. 8. BoAhE e 
M Ufn KOjaqi, Hero npasHa Top6a. 

I kafkánek hřeje , když kožicha není. R. H Ka4»TarB rpterft, 
iior4a myóu ntrb. 

Když břitvy není, i šídlo holí. R. Kotab ópHTVU n'kn, 
i«Ki^ ■ mHjiO' 6ffkeTb. 

Nedostatky okazují, jak málo lidé polteboji. P. Niedo-- 
fitatek pokazuje, jak mafo czfek potreebvje. 

V nouzi poznáváme , co zbytečných potřeb máma. P. 
W n^ilzy lacno poznawamy, jak wiele diytnych fzeczy 
miewamy. 

Patrná to běda , když ae rodí y žité lebeda. JI. Bh^hmih 
6t4a , mo BO p»H poAHjiacb Jie6e4a. Na toto přísloví se jiným 
odpovídá^ a sice: Není to běda, když v žitě lebeda; ale to 
dvě bédy, není-li žita ni lebedy, /t. To ho 6i4a, wo bo psÉ 
4e6e4a; a Tor4a 4bí 6%m, Kor4a hm p»H, in Jie6e4u. 

Ne to jest neštěstí, které peníze zasáhlo; ale neStMťto 
jesty které se nemá ěeho ujíti. A. To ne 61489 4to Ha 4eHbni 
nomja; to 614a, qro Ha 4eHbrH Heit4erB. 

Není ten chůd, kdo nikdy ničeho ii6měl, ale ten, kdo 
aiěl a pozbyl. 8. Hie onat capoiaxi , rob HiKa4% Bamra nie 
BMBO, Hero OHaft, iob 6 BHao,.fla HsryOto. 

Kdo nic nezkusily nic neví. Č. — Kdo ynovd nebývaly 
ten nic nevídal. R, Kto bi Hy»4t ne óuBa^i, totb 11 ne BB4ajn. 

Bída učí roammu. Č. -^ Naučí nouze práci, F. Niewola 
BBUCzy robič. 

Naučí potřeba , čeho k ■! třeba. P. Nauczy poirzeba, 
czego do niej trjseba. 

Člověk v neanásích důvtipen. 8: ^OBexi y leBOjDi 40- 

Chléb' má rohy, nouze (nezvůle) nohy. Č. 

Naučí bída popiti, když se není čeho chopiti. Anebo: 
Naučí bída kouzliti, když není co na zub vloiitt. Jlfr. UsiynjikTh^ 
6t4a nonHTH, kojIH Heia ca qoro xouith. Haywn Ól4a mh' 

pOHCHTB, HKl HOlia H^O BX pOTB B403ÍUITB. R. .Al04H XJlňTh^ 

12 



Zlí dnové skáči, nouze učí, a ciz< chléb nedá spáti. 
R. 3jiue 4HH cKa^iyTi, hcbo^h y^irb, a qysKÍe xjA6hí cnarb 

■e A9iAyn. 

Drahý chléb, když není peněz. R. 4oporB x^6i, KaKi 

Nejdražší jest, co se prosbou kupuje. Anebo : Drab» se 
kupuje, co se vyprošuje. Č. 

U hladového nejdražší chléb. P. V glodnego najdrožszy 
chleb. 

. Drahátč almužna ▼ čas nedostatku. R. 4opora liHjiocTUHa 

BO BpeHfl CRy40CTH. 

Co se nám už přejídá, to chudý rád dojídá. Č. 

Potřeba věci draží. P. Potrzeba rzeczy drožy. 

Kdo se topí, i břitvy se chytá. Tonoucí i slámy se chytá. 
Kdo do vody upadne, třeba tmu se chytí. Č. — P. Tonqcy 
i miecza (i ciernia) si§ chwyta. i?. Kto TOHerb, Ton» h 3a 
ůpwny pa4'B yxBaTHTbCH. S, Ka4'B ^lOBcirb toho, h 3a npejio 
ce FBOJK^e xeaTa. Blh. Koftro cn 4aBH bi Mopero , TOft ca 
XBauia H sa ^metíhrih sa noHomb. 

Pomoz co pomoz, jen když jest k platnosti. Ó. 

Uřež ucha, nastav břucha. Sic. (V nouzi si pomoz, jak 
můžeš. — Uřež břucha, nastav ucha — říká se zas, když 
někdo nepozorliv jsa táže se na věci, o nichž právě ndu- 
veno bylo.) 

YSickni jsou k službám ochotni , jen v nouzi pomoci není 
jim chuti. R. Bet 4o6poxoTU, a bi uyTRAk noHOiib flirb oxotu. 

V bídě netřeba plakati, leč po léku se ptáti. S. Y hcbojdi 
HerpeĎa n^iaRaTH, nero ^íki TpasKHTH. ^ 

ŽensKj^ to obyčej ' slzami bídě pomáhati. JB. SCeflCRoft 
o6Kraaft CjieaaMH 6t4'k noHoraTb. 

Málo dbá se, když chudý pláče. Ibr. Hhxto ae 6aqe, HRib 
cnpoTa UAtme. 

Tehda chuíasovi boží hod, když košflka bílá. Jlfr. Tot/m 
cxpoTlr Bejmn 4eHb, hki copoqKa Ót^a. 



čím kdo vyvýšenější, tím bývá sebou nebczpeénější. C. 

Kdo nad jiné postaven, pohromám větším vystaves. 
R, ^acTO npHX04HTi 6t4a h nanacTb, Kóny 4aHa 6ojii>maá sjíacTb. 

Kdo po vysokých věceeh touží, po neštěstí touží. Č. 

Kdo nežádá si vlasti, uhne se mnohé strasti. R. Kto ne 
meÁiáeTh B^acTH, na Toro ho npHX04HTi h nanacTH. 

Čím vzchod vyšší, tím pád nižší (těžší). (^.*) 

Čím kdo výš leze, tím tížeji padá. Čím výše, tím horši 
pád. Č. — Mr. Xto bucoko ^trae, TOft hhsro ct4ae (na4ae> 

Kdo příkře přistavuje, rádo se s ním podvracuje (rád 
zpátkem padá). Č. 

Bývá pod vozem, kdo bfyá na voze. Č. 

Čím se kdo výše vyzdvihuje, tím péčemi těžšími se oth- 
kliěuje. Č. 

Kdo veliké břemeno nese, tudíž pod ním na zemi klese. (a. 

Na světě jako v lázni; ěím kdo výše sedí, lim více se 
potí. P. Na éwiecie jak w lažni;* jim kto wyžéj siedzi, tym 
bardziéj si^.poci. * 

Větší hlava, větší hlavobol. S. Beha rjana, eume r4aBo6o4i»e. 

Kdo na zemi sedí, pádu se nebojí. Ó. 

Kdo na rovni padne, vstane snadně. P. Kto na rowni 
padnie, wstanie snadnie. — Dolem lepiéj. ♦♦) 

S vrchu dobře hleděti, po rovině dobře jíti. Č. 

Muška nebojí se obuška. R. Myxa ho 6ohtch oójrxa. 
Aneb : 3a Hyxoň ae HaroHaemBca ci oĎyxoMi. 

Nejvyšší hory nejtěžší hromobití snášejí. — Nejvyšší 
stromové největší nepokoj od větrův mají. Č. — Na vysoké 
hory, domy — rády ěasto bijí hromy. P. Na wysokíe gdry, 
domy, rady cz§sto bij^ gromy. II 4íi u visokíl|tkulah stojí, 
nebeskih se trěskov boji. (Vitezovié.) 

Netřeba se třtině báti, větrové kdy dub vyvrátí. P. Bač 
sif nietrzeba trzcÍQÍe, gdy wiatr dqb wywinie. 

*) Lii, Jů auksztesnis daikt^s, jft sunkésnis p&lis.' Angl The greater the 

tree, the harder the fall. 
**) Šp, Aquel va mas sáno, que ailda por lo Hano. Fr. Ceki-la ra plas 
saÍD, qui va par ia plain. 

Í2* 



180 

Velici stromové dlouho rostou, a chvilkou padnou. 8. Be- 
jaaoí ApBOTa 4yro pacry, ajiH aa qacb na^Hj; 

Když dub padne, ledakdos třísky sbírá. Č. — R. Kor^ia 
Ay&h Bi ApeóearH yna^aerb, rto xowrb meoKM noAÓHpaeri. *") 

Dub když padne, snadno ho přeskočiti. 8. Pacn xa^i ce 
HSBaAH, jiacHO ra e npecRoqnrH. 

Když sokol zahuben (oprdQ, kloYe ho i vrána. Ů. — 
ť; 6dy sokol zpieszeje, bije go i wrona. Anebo: Sokof 
kiedy wíqc zepsieje, bledna wrona niii dofrzeje. 

Zdechlého lva snadno za bradu Škubati. P. Lwu zdechlé- 
mu lacno brodf skubač. 

Komv se noha podvrtla, ledakdo naň doskakuje. P. Komu 
iif BOga powinie, leda kto si^ go nabije. 

Na strom nachýlený i kozy skáčí. P. Na pocfayle drzewo 
i koey skaez^ (lazq). R. Ha noKJHHoe 46peB0 n kosh CRaqyT'b. 
Jfr. Ha noxujie 4epeB0 h kosu CKaqyrb. CA. Na pognjeno 
dřevo hodiju koze. Kr. Pod pógnjono drevó hddijo koze srát 
(Bére se jednou v tom smyslu^ žcf lidé rádi |>ohrdají tím, kdož 
Aoci a hodnosti zbaven; za druhé pak znamená, že příliš 
povolného každý zle a dle své vůle užívati hledí.) 



Každá bolesf k srdci. R. BcaRaa 6ojit3Hb ri cep4iiy. 

Srdce nezabolí, oko nezapláče. S. Aovrb cp^ue ne sadojnr, 
ne iioiRe 010 san^iaRaTH. 

Kde bolesf, tu práce. 6. 

Go koho bolí, o tom i řeč volí. P. Co kogo boli, o tém 
mówió woli. 

4 

Slza světlá 9 ale oči kalí. Č. — R C^eaa »ai4Ra, 4a'Í4Ra. 
Kde hoře, tu i slzyt JL Tjfh ropě, ryn n c^esu. 
Hoře neztrávíS vskoře. R Topě ne B3»iiBenib OKopo. 
BGořo lýčím podpásáno. Ri Topě jiBiRoarB no4iioflcaHO. 
Zle žíti v nouzi, ale hftře v hoři. R. Mxo «htb bx Hy»4*, 
a Bi ropi H Toro xy»e; 



*) idiL Querca jacente omneš eftnt patítiun iigna. - Arbore dejecta 
ligmt qwvl^ cotlígit. Syru$ 



Ml 

Jedna bída za druhou. — Jedna téžkost druhoii stíká. — 
Bída se s bídou potkává. Č. , t 

Hoře za hořem, bídy za bídami. H Topě no ropio, 6ft4U 
no 6Í4aMX. 

Upil se bídami, a ochmelil se slzami. R. Ymuca 6i4a]H, 
a oxHÍ;iH4Cfl cjiesam. 

Až v hrobě budeš, pak hoře zbudeš. R. r^t r^maa ow- 

HyTh, TJTl TRBUÍb HOKilHJTb. 

Plač ku bohu, a slzy Toda. R. a Jfr. Ujufíbcn 6ory, n 
C4e3U B04a. 

Ne tak (bojím se) bohatého pychu, jako chudobného 
vzdychu. R. He óoiock .čorattixi rpo3i, čoncb yéornxi t^ěsi. 
(Ttž o svědomí můž býti rozuměno.) 

Železo rez sžírá , a srdce hoř^ svírá. A. iKeiiao p»a 
ci>t4aeTi, a cep4iie neqa4b nory6jiaerb. 

Zřídka která žalost na dobré vyjde. Ch. Redko koja žála 
na dobro izíde. 

Ač péče neumořty vždy zdraví podbořL R. Uemmb ae 
yjfopHTi, a 34opoBbe noBpe4Hn». 

Červ šlapaný se svíjí. & — DLuL Hužeňc se ksuži, g^i 
won teptany (tlocony) hordujo. JP. I biedna mucha odejmuje si§. 

I roháček piskne^ někdo-li ho tiskne. P. I robak piánid, 
gdy go przyciénie. 

Den mrká nocí, a člověk žalostí. R. AjBBh HepKien 
flOMBio, a qe40BÍKi neqa^bio. 

Co den, to radost, ale slz neubývá. A ^to 4eib, lo 
pa40CTi», a 04631 He jdiniaen. 

Dokud žil děd, nebývalo běd, a na nás vnuky shrnuly 
se muky. /t. UKrjsb 4t4Bi^ Hé í3H4a4H 6Í4U , a 40»hjih BHyKH, 
Harepnt^HCb MyKH. •• 

Běd a péčí čerti napekli. R. B±aíí 4a neqajn ^epra aa- 
RaqajiH. Anebo: He 6u40 neqa4H, 4a qepTH HaKáqHjiH. 

Čím dále, vždy hůře, jak ona bába řelda. Č, — P.Dawno 
tak baba rzekfa, co daléj, to gorzéj. — Qaba lecqc se wschodu 
wdala: Co daléj, to gorzéj. 



Sokol 9 mfsia a vrána na místo. R. Cokojii ci MicTa a 
Bopona Ha mícto. (Sokol u Rasův jest podobenstvím čiovéka 
sdravého, sličného, bohatého ; vrána zas neúhledného, ehndého, 
lakomého. Tak poštovští pacholci přijíždějíce k místa, dávají 
•obé těmito slovy věděti, jak štědrá jest cestující osoba. 
Yolá-Ii : sokol I tehdy znamením to jest dobrého spropHného ; 
pakli ale : vorona t sedí obyčejně skrblík ve voze. 

Co nás mrzí, to se nás drží, a co jest mílo nám, to 
'nechce k nám. Č. 

Netolikeru smrtí, kolikero atrpení. R. He ctojilko CMapreft, 
ÓCOJIbKO CKopóei. 

I bec pepře doráží ksrdcL R. H 6031 nepua AOŘAerb 40 
cep4na. 

Proto slepý i pláče, že zbla nevidí. R. O tom cjAwh 
m ttÁmerh, mo zrn ne BH4nTi. 

Bída tHti , kamenné srdce míti. R. Bi4u Tepnira, Kanemioe 
cep4iie HM^TH. 

Jsem-li vesel , všickni vidí , a jak se soužím , nikdo ne- 
vidí. H. Bet BH4flTi, KaKi Bcce^iocB, a tofo ne BH4aTx, KaKi^ 
Kpymycb. 

Lépe vodu píti v radosti^ neili med v žalosti. R.Aymne 

,BQ4y DMTb Bl paAOOTH, HCxcejiH meAh bi KpyiIHHt. 

. Raději chléb s vodou , nežli koláč s bídou. ft. Aymae 
B04y nvTb bi pa40CTH, He»e^ nHporb cx 6^4010. 

Nač mezi lidi po zármutek, ano doma pláčí. R. 3a qiirb 
wb jaojm no neqa^b, K0r4a 40Ha nAsmyrh. 

Daleké průvody, zbytečné slzy. jR. 4ajibine npoB04ii, 
^ummifl c^esu. 

Loučení s milými smrti se rovná. P. Rozstanie s milými 
ámierci siq rowna. r 

Co máme, nevíme, až když ztratíme. P. Nieznamy, co 
mamy, až. -^štradamy. S. Hnamb ne, ho snanib ne, Hsryóamb 
ne, nosHamA ie. , 

Dokud u mne ^ nacházel, i v noci přicházel; a teď co 
jsem \;httďý, neví anf ve dne kudy. Č. 

Odkud jsem sé nadál, že nme slunce ohřeje, odfuďna 



183 

mne mrazy bijí. S. 04x74*^ caHi ce Ha4ao, 4B ve cyíme 
orpíe, 040Hy4'B ne ácai* 6ie. 

Kdo s koho, ten toho. Č, 

Kdo koho YÍdí, ten toho iidf. Č. 

Z cizí kůže dobře jest široký řemmi kráfeti. Č. 

Z cizího (panského) krey neteče. Č. — P. Cudzego nie 
žal. B. Jívb qy»aro MtmKa njaran ^enco. 

(Mzí ucho jako plsf. C^izié rácho jako plsf dráti Flaška.') 
(Řezati snadno, ježto nebolí. Též ku právu se vztahuje : Jinak 
naše, jinak cizí pře chceme, aby byla souzena.) Č. 

Každému své hoře (křitda) hořké a příkré, /t. BcflKOoy 
CBOfl o6H4a FopbKa h ho CHOcaa. 

Nebolí ho srdce pro něho; nerodila! jich jedna matka. 
8. He 6o4H ra cp4iie 3a hi»iimi ; epi ejli HÍe e4Ha MaftKa po4iijia. 

Há bolesf, tvflj smích. — Vám je do smíchu, ale nám 
pohříchu I (7. — P. Komu do áraiechu, a dnigiemu do zdeeho. 
Co jedncmu ámiech, to drugíemu pfacz na tém éwiede. 
R. Teót CHtmno, a hhí kx cep4iiy 40m40. S. 64Hiar& 40 
syóá, a 4pyrHHx 40 cysá. (Jedněm do zubeni, druhým do 
slzení.) 

Cizí hoře lidem smích. Č.*— HLuL Nječeje borjo, oje* 
čeji smjech. 

Šibřínky z cizí klisinky ; a což až tvá zdechne ? Jfr. CmtmKU 
31 qyTKOH KHmKU (kočky), a msrb tboh 340XHe? 

Kdo má škodu, o posměch se nestarej. Č. — P. Czyja 
szkoda, tego i grzech. 

Vaši hrají, a naši lkají. 8. Banu irpaio, a aamH pii4iiiD. 

Vy zpíváte, a nás krvavé polévají. 8. Bu atBare, a mmm 
xpeane (cyae) no4HTfcy. 

Kočce hříčka, a myšce slzička. JB. KomKÍ m^ymKM, a 
Mumirk cjiesRH. (Zábavy velikých jak mnoho Hojí slz'cl 
dého lidu I) *) 

Tv4j meč, a má hlava! B. Taoi «e^, a koa rojioaa. 



*) Nim. íDer Zai^m €4cf| ifl biv Háuff tt ». 



Do pekla hhiboko, do nebe vysoko. — Král daleko, bflh 
Tysoko, pravdy a spravedlnosti v světe málo. -^ Bfth vysokof 
král daleko, pravda v koute (a nebeského soudu k poslednímu 
dni dlouho čekati.) Č. -^ P. Bóg wysoko, król (przyjaciel) 
daleko. B. Mr. a 8. 4o 6ora bucoko^ 40 napfl 4840x0. Eor'B 
BHCOKO, a iiapb 4&^eK0. (Přísloví toto užívané u veliké nouzi 
a nesnázi vždy nějaké chýlení se k zoufalosti vyráží. ITékteH 
též ten smysl v ně kladou, že každé provinění, třebaf později, 
pi^edce pojištěno b.ývá.)*Jt 

A byt o zem se biti, není se kam díti: do nebe vysoko, 
do vody hluboko. R. CK04bK0 «h BepitTLca, 4a ho Kj4a 
4ÍTi»ca : Ha hoďo bucoko, a vh BOAy TAyůoKO. 

Země tvrdá*, a nebe vysoko. S. Seiua TBp4a , a He6o 

BUCOKO. 

Do nebe křídel není, a do země cesta blízka. R. Ha hcďo 
Rpiux ntrbj a bi 3eH4H) nyn 6jih30kx. 

^^Žármutkem pole neosejeS, a slzami nepřítele rozesměješ. 
i?. KpyqHHOH) no4H ne H3'B'k34Hiui>, a He4pyra CjiesaniH jTtmHiiijb. 
Anebo : C4e30io Mopa ue Hano^iHHmb , a KpyqHHoio nojifl ne 
a3xt34HmB. (Zde nepomůže žádné bědování; tak osud ne- 
uprositeli^ velí.) 

Méně bolí, co v oči nekule. Č. — P. Mniéj to boli, co 
w óczy niekole. Pročež : 

Nejlépe v svět očima, a dáti zeli pole. P. Najlepiéj w áwiat 
soczyma, potrzeba dač pole žalowi. 

Cebo oko nevidí, toho srdce nezeli (loho srdci méné 
žel> Č. — P. Czego oczy niewidz%, tego sercu iiie žal. (Též 

r 

arahsVy: Kde oko nevidí, srdce se nekormoulí.) 

Povol bolesti; poleží a umře. R. 4aft 60410 B0410, no4e- 
9KaBi 4a yMpoTi. 

^dyž se silně mračívá , lehko pršívá. Ch. Kad se juko 
oblaci, lehko i deždji. 

Pláč ženský meč; mrzký muži pláč. Č. 



*» 

*) Cud. Jummal korge, kuningas ksugel. 



18S 

Jak dlonbo na očích, tak dlouYio na myslí. — 8 oči, 
z mysli. Co sejde s očí, to vyjde ze srdce. Jak daleko s oéí 
sejdu, tak mdlou lásku v srdci najdu. Ú. — P. Co z oczu, 
to i z serca (z inyáli)% R. A^JI^ko hsi oqeň, 4ajieR0 ssí 
cep4iia. S. 4>^eK0 on oqi», ab^oro 04*^ cp4iia. Anebo: 
MsBaHi oqiio, mBSkíVh naMem. *) * 

Zdravý nemocnému nevěří. 5. S^pairB 6ojiecHy He Btpye. 

Sytý lačnému nerozumí. Č, — F. Sytý glodn^go nie- 
rozumié. ♦*) *• 

Kdo sám nezkusil , jinému nerozumí. F. Kto czego sam 
niedoznal , drugiemu niezrozamie. Anebo : Kto sam kiedy 
doznal zfego, užali síq wnet nfdznego. 

V kalné oči písku nepřisypuj. jR. Bi mytnue rjHi3a 4a 
necoKi cun^embl 

MohrÁ půda vody nepotřebuje. 6. 

Nepřilívej louže k blácu. (Nedíň zlé jedté faoríín; zrUUé 
pak nezaymucuj více jedté^annottcených, sváry nemnoi atd.) Č. 

Uvazuj s pláčem, a rozvazuj skokem. R. ysasuBat njia* 
qyqH, a paaniidUBaft CRaqjMH. 

Ani had^ svých střev iiesežirá. R. H ajita CBOtarb vepesi 
He tcrb. (Horší jsou tedy, kdož nad vlastí a bližním zradí. — 
M&ž ale snad takď v tom smyslu bráno býti, že každého bůh 
sytí a před hladem ostříhá.) 

Srdce svého nejez; prsténku úzkého Beaos. (Nestarej 
se nemírně ; zármutku k srdci nepřipouštěj; všechnu svou lásku 
na předmět pomíjející nez^věšuj.) C. 

Kdo se stará, brzo se sstará. Č. 

Péče šediví. S. Epnra ct4H. A zas: Od péče vlasy le^ 
divé , bez starostí bloud živé. //. Skerban spravlja sdde vlase, 
pokojom se ludak pase. 



tm 



*) Lai. QnantuB ocnlif , anaio tm procol ihíl anior. (Propsrt.) ip, 
Qaao lexof del ojo, tan lexoa del cora^on. Fr. Loín dea yeox, lohi 
du coear. Piem. Lootán daj eui , lontán dal cheur. Angi. Oni ůí 
sight, out of mind. Nim, ftué Uu 9llS0l% oně OClIt CiatU. 

**) LU. Sotus alkan« ■• ptkšy§U 



Ledajaká péče — a sen s očí uteče. Jfr. CflKa raxa 
HanacTb, ra cnaTH ae 4acTb. 

Sladký sen bezstarostnémiL /L Beanemaaoiy con 

Cjia40RV 

Muž nepřede, a bes košile nechodí; a bába ač přede, 
předce dvou nenosí. R. HyxinrB ae npR4erB, a 603*^ pyóanoa 
le xoAwn; a 6a6a ■ npiuerb, 4a ae no 4bí aocan. 

Klopoty nejlépe zapíti. Č. — P. Na frasnnek dobry trunek. 

Kdo s# péčemi nestěžuje, ten pěkně a dlouho žije. P. Kto 
9iq nierad frasuje, pi^knie i dlugo žyje. 

y každém stavu najdeS dayu. Č. 

Všudy práce, všudy kříž, všudy jest nějaká liž. Č. 

Každý svou (nějakou) píseň hude. Č. 

Ne všecko pížmem a kadidlem voní. Č, 

I kněžský kníže má své kříže. C. — R. U y cofiopaux-b 
BonoBi MHoro iLionoBi (štěnic). * 

I tudy páU, i tamo bolí. Jfr.' H 174a ropaqe; ■ ei04a 
6o4aqe. 

Není rflže bez tmu. //. Svaka ruža ima draču. 

Není každý vesel, kdo zpívá. P. Nie každý wesol, co 
épiewa. CA, Ni vsaki vesel, koi plesk 

Každý má svého mole, jenž ho hryze. X Každý ma swego 
mola, co go gryzie. Každý ma swoje rupie. HLuL Kóždy ikia 
awojeho kraholca (krahulce). Ch. Vsaki svóga kríža ima.*) 

Každý má svoje hory. HLuL Kóždy ma swoje hory. 
Každý ví, co má za lubem. Č. 

Každý nejlépe ví, co nese (kde ho ^olí, svrbí a 
kouše). (?.♦♦) 

Jeden neví, co druhého v škorni hněte. — Neví žádný, 
kde ho stí^evíc hněte, než ten, kdo v něm chodí. Č. — P. Pi^kny 
trzewik widzisz, a niewiész, gdzie mi§ ciánie. Jfr. Hhxto ne 
aiae, vik voÓitb wjjixth. 8. fi^ Kora thuith, to ohi Hai6ojrk 



*) NéM. Seber ^«i feinen SEBotitt. 
^) ÁmgL None knows (he weight of anolher^f bacden. 



I8t 

i;Ha4e. CA. Vsaki zna, |rde ga čižma tiSčL Kr. Vsak vé, kjer 
ga črével žúli. *) 

Komu prase zahyne, tomu dlouho y uších kUčí. P. *Koma 
prošij z^inie, temu w uszy piszczy. 

Yi Parchom, že na pravou nohu chrom. R. Snaeri Ilap- 
X0H1, ^TO Ha npaBjK) xpoHi. 

Kde koho bolí, tam i ruka sáhá. Kde koha srrbí, lan} 
se i češe. P. Gdzíe kogo dolega, tam i r^ka si^ga. 8. 4t 
Kora ÓOjIH, oh4í^ ce h nuna. 4*^ Kora cspÓH, 0H4Í ce h ^eme. 

Kdo chce vejce míti, nech si kdékání Ubiti. Ch. Koi hoóe 
ímét jajce, kokodanje mora terpét. 

Musí se dým pro teplo trpéti. Č. — K jlio6HTb Tenjio h 
4UMX TepniTb. 8. 4okx ce voBeRx 4BDia ae HaAum, ho moxco 
ce Barpe aarpiaTH. //. Ko se dima ne nadimi, on se ognja 
ne nagrija. 

U oken světlo, u kamen teplo. (Všude něco dobrého i 
zlého. Komenský však vykládá: Drž se přijmuv. Zdaž ten zde 
smysly nenahlížím.) 

Každá švestka svou pecku má, a pecka jádro. Č, 

Kde mráz nekouše, tam kouše hmyz. — Kde není chlad, 
tam ovad. fí. T/íih ne xojI04ho, jyn h 0B04H0é 

PAl světa skáče, a půl pláče. Mr, IIojOBiiHa CBira cxaqe, 
a noJiOBHHa Ujia^e. . 

Na moři vlnobití, na poušti zvěř, a po světě bída a svízel. 
R. Bi Mopt noTonx, bi nycruHflxi aBtpa, a bi Mípt ťh^u 
Aa HanacTH. 

Plavce topí moře, a nás zasypuje hoře. R* MppcKiixx 
TODHTX Mope, a cyxonyTHUxi xpymm ropě. 

Není toho kostelíčku, aby čert při něm své kapličky neměl. Č. 



Hlad je nepřítel. HLuL bód je njepéečel. 
Přetěžká věc prázdné břicho. 8, Oai tab/ím^ Tp6yxa 
HOMa ropbe aoBO^be. 

^ Atigl Nose luiows where the shoe wringg so well, as he thal wears 
it. Ném. Qi »)cíf S^icmanb, 100 bet Cd^ul^ htúát, bcntt bet il^it anl^at. 
Cud. Igga oBuna king wa-utab omma jatga. 



188 

Téžká bolest, když se chce jísti; ješlě léžši, když jedí 
a nedají, ť. Ci^žka bolešč, gdy si^ chce jeič; jesEcse 
€if i9Z9, kiedy jedsq a niedadzq. 

Had není soused, aby od něho ujíti mohl. IL Fojio^ 
ae coc^a; on aero ae yŘ^emb. 

Hlad není strýc, a bfícho není úborek. R, roÁOA'h ae 
TOTKa , a 6pioxo ae jyKomRO. 

BHcbo nerděčhiík, starého dobrodiní nepomní. JL Epioxo 
aiOAti) craparo 4o6pa ae noiiBHT'^. 

Žaludek není kůže ovčí (ale tIčí). A. Xeiiy40K% ae 
OBqaaa. 

Břicho jsou nejlepííí hodiny. S. TfÚyn 6 aaft6ojiiil caxarb. 

Hlad a žízeň přírodí žádného nezná. Č. 

Hladovému vždy poledne. Č. — P. Glodnems zawaze 
pofudnie. 

Bfícho nestydí. — Hladové břicho uší nemá. Č. — P. Brznch 
nieslyszy. R. Y Ópioxa hítx hh ymei bh yxa. 8. Tp6yxi Hena 
ymiio. *) 

BHcho neuprositelná věc. Č.- 

Bfícho nerozumí žertům. 8. Tpdyxi le saa aa ma«y. 

Žaludek je pouhé hovado. Č* 

Hlad se nedá slovy utišiti. — Hladovíte bfícho nedá se 
slovy ani pěknou řečí spokojiti. Č. — P. Glodnego žo?qdk« 
biýk^ niezabawié, racyq nieodbyé.**) 

Hladovému chléb na mysli. Č. — R. ToAOAjiouy Xjitfii 
aa ymi. Mr. ro;«04HÍft Kyiit xiiói aa ym'h. P, Gfodnemu 
chleb na myéli. (Druhdy se užívá též jako: Kdo v té peci 
^ývá, jiného tam hledá.) 

Dluh kormoutí, a hlad krade. Mr. 4oBrL MyraTb, a ro404'b 
apa^OTB. 



•) A, *H yaať^Q ov* ixe* mta. — Il*<r xáxtatov &^qiov iatt faatvjQ ! 
Fr, Le ventre n' a point ď oreilles. Angl. A hungry belly has no 
earff. Něm. iDent ^ungrígcn l^Uft Uint $rebigt. íDer éou^ (at feine 
Ol^ren. 



I patriarch hladový chleba ukradtae. if. Tojio^Roít u narpi- 
apxi xjiióa yKpa4en. 8, F^a^aai h narpíflpxi xjrfcóa he 
yKpacTH. 

Hladový nebojí se kyje. P. CHodny kija sif nieboji."*) 

Hlad se šibenice nebojí. Č. 

Zlá smrf hladem umHti. S. Sjía e CMprt o^i rjia4H yMpira. 

Hlad všechno ztráví. Č. 

Hlad je nejlepší kuchař. (^. — P. Gfód stanic za kuch- 
mísirza. Ch. Gladen želndec dober sokač. **) 

Dobrá psu moucha, chlapovi řepa. Č, — JHr. 4o6pa ncy 
■yxa. 

Lačnému všecko k chuti. Č. 

Lačný i těsto sní (nouze ke všemu pHpudO- č.* 

Hladovému i ovesný chléb chutná. Mr, Fojio^HOMy Ř 
OBCHHHKi 4o6piift. Blhé rjia4eirb ^ejiorhKiHcyxi xjA6i> t4e.***) 

Dokud má medvěd hnilice, nebojí se hladu. S. 4oki 6 
Me4t4y FH&HjiHexx KpymaKá, ue 6oh ce rjia4H. 
' Na bílý chléb máslo, na černý hlad. Č. , 

Mlsný jen když oiJízne, hladový jen když se nají. 'Č. 

Cokoliv — jen když je v živá ústa. S. 4a e mT0r04'B 
y 9RHBa ycTa. 

Nejlepší to novinka, když zvoní hladovému hodinka. 
(Když poledne zvoní, říkávají žertem, že zvoní hladovému 
umíráčkem.) Č. -^ P. Dobra pewteéé, gdy mdwiq jeáé. 
fí, 4o6pafl sicTb, BOjiH roBopanb nopa ten. 

Dobré to zuby, které zelnou polívku jedí. Mr. 4o6pu 
3y6u, mo kucsjUi Í4iirB. 

Hladovému svatu i plaftala chutnají. 8. TMmy CBBiy p 
AUBjwKe y ciacTb H4y« 4nebo: rjU4Hy voneKy Cjia4Ke cy h 

4HBJiIKe. 

Dobré žernovy všecko zmelí. R. Aoópue jKepHona Bce 
Mejion. Jb*. Ha 4o6puft xaMeiiB mo ne ckuhb, to ace svejie. 



*) Lat, Asínos esaríens foftem Degligit 8lfr, Un atne tíTamé ne se 

floncie pas des coups. 
**) Ném. ^unger ifl ber Brfic Steá^, (bii htfU Sfirfc). 
***) 8p. A bambre do ay mal pan. (Uiada nenf iéduf cMéb UpaUtý.) 



190 

Když se kdo vypostf , ▼ ničem není kosti. P. 6dy s\q 
kto pnepoáci, ní w czém niemasz košcL 

Dobrý (hladový) žaludek tuhou buchtu snese. Č. 

Máš-Ií chléb a vodu, nemád hladu. Mr. Kojh xjA6'h ra 
t 6041)9 TO Hena rojio^a. 

Dobrý chléb, kdy koláčftv není. P. Dobry chleb, gdy 
kolacza niemasz. 

Není ta kráva hladová, která má pod nohami slámu. 
Jfr. He roji04Ha Koposa, kojib iihai HOraiu cojiOMa* 

Kdo dobře zažívá, netřeba mu soli. Č* 

Není-li vína, dobréf i pivo. 8. Tah HCMa sHHa, 0H4a e 

4o6po H nHBO. 

Žíznivý kůň a vodě si nevybírá. 8. JKe^aai rohl B04e 
HO npo6npa. 

Sytý vody doteče. (Ne tak zle o nápoj, jako o jídlo.) Č. 

Syta^ myš, hořká jí mouka. P. I mysz kiedy sif mqki 
objé, tedy si§ jéj gorzka widzi. Ji Humb cuTa, iiyKa ropBKa.*> 

Břicho hlavu krmí. fí. Epioxo rojiosy KopMHTX. (Hlad 
naučí.) 

Hlad důvtipný. P. dod dowcipny. 

Když člověk vyhladoví, jak chleba dostati, bHcho mu 
poví. R. Kor4a nporoji04aemcfl , to KaRi xjAóa 40CTaTb, 40- 
nu&embcfl. 

Hlad výmluvnosti učL R. roji04'B nayqHTi rosopHTb. 
Aneb : DpoftifeTi ro404'B, npoHBHTca h fojioci. 

Hlad učí delatL Ch. Glad vučí dělati. 

Hlad k domu přihání. P. Gfod do domu przyp^dzi. 

Hlad žene do světa. R, roji04'B bi Mip% roHHTi. 

Hlad vlka žene z lesa. S. TASLAh u KypaKa hsi mjme 
nmkepa. ♦♦) 

Hladové oko nespává. 8. rjia4H0 oko aecnaBa. A opét: 
Liška hladová dříme. P. Lis glodny drzymie. (Hladovému 
klesá mysl.> 



*) Dán. 9íaax Wlvm\tn n mát, faa cr ^eelet bt efř. iVán. Scmt tie Wtauů 

fatt i% fdmát hai Wltífl Btttcr. 
**) Fr. La Inai chasM le loup án bob. 



1*1 

Hladové slepici o prosu se snívá. Mr. TojioAint Kjrpmt 

npOCO CHHTCfl. 

Psu hladovému vSccky dobré kousky ve snu na očí 
lezou. S. Ka4^ e naci tababei,^ cse My KOMa^^e y cay aa oqs 
HSHjiasy. Anebo: r^a4aH% nacx o Konaly cam. 

Kdo pustí hlad do břicha pro groš, ani za dva ho ne- 
vyžene. Č. 

Hladoví se i o mouchu svadL P. Gfodnych i mucha 
powadzi. 

Hlad je nestyda. Hlad oH zaprodal. Ó. — Ch. Glad očí 
nemá. -- Pri gladu šram za tram. 

A co styd y jen když jsem syt. R, Xon gtiuho, 4a chtho. 
(Nestydové říkají.) ♦) 

Lépe jest se po hrubeisku najísti, než zdvořile hladem 
mříti. Č. 

Co se stalo, odestati se nemůže. Č. — P. C6 sie stalo, 
rozstaé si§ níemože.''^) 

Co tam, to tam, o to hlavy nelam. — Co preč, to lam, 
co tam, to buď preč. — Co napřed, to napřed. Č, — P. Co 
zgínflo , zginelo. Co minulo, jnž sif niewród. 

Co bylo, a není, na to žid nepůjčí. Č. — ft 3a obo, nnro 
e 6ujio, ne 4a ^MBy^m^^ n 4iniapa. 

Co bylo v loni, nikdo nedohoní. Č. 

Co bylo, to za větrem po vodě uplynulo. Mr. Ulo 6j40, 
TO aa Birpoirb no B04Í nonjiuo. 

Co vypito, to vylito, vie jedno. R. Hro Bionro, to bh- 
jívro, Bce pasBO. * 

Co 8 vozu spadlo, jakby propadlo. Mr. Olo vb Boaa bbbjo, 
TO Bxe nponajio. 

Nezpomínej toho, co už pominulo. Loňských slív nepři- 
pomínej. Loňského sněhu nevzpomínej. Č» 

K věcem stalým nejlépe jesl nemnoho říkati, t/. 



*} ÍL Kiděm^ aěcxvrti^ offMřúv. (Lacnm fNfaeftal paáPfL) 
') L. Ftda isíerta ieri nt ^ w tWĚlL (Tenat) 



IW 

Minolé véci nepykej, nepodobné nerěř, a ^eho mdtwť 
mňieš, nežádej. Č. 

Čeho nelze yrátítí, raděj z mysli postiti. R* ^ero ue 
soaspariT^ to jyune nosaóiiTb. 

Pusf po vodé led se sněhem. Č. 

Kdo pláče pro dobro zmizelé, bez očí zůstává. Blk. Koiii| 
DJiaMH 3a 4o6poTO, TOft ěesi owh ocTsea. 

Co ztraceno, midroTáním se nevrátí. P. Niewzkrz< 
racya zguby. 

Mrtvým sokolem ani vran nelovivají. R. Meprsuiix cok< 

AOWh HO AOBHrb H BOpOHl. 

Za sab^ai těžko loviti. Ó. 

Čeho nelze předělati, darmo na to žehrati. Č, 

Tloc hlavu o zeď, co si vytliiěeš? C. —P. Trudno můra 
gfowq przebié. ♦) 

NebQe se nikdo sám jinam, leč u hlavu. Mr. Ee ae m 
teeuca, foft j toaobj. 

Co zpomůže vodu bíti. Ó. 

Tobě k vůli vůl se neotelí. Ch. Zbog tebe ne bude legel 
vol teličev. 

Ráno by ptáček zpíval, škoda, že ho kočka snédla. 
A. Paao 6i niHqKa aani^a, TKBAh, ^T0 Komna ciijia. 

Mívala vrána krásné kočáry, a nyní není ^ani káry. 
K EuBa4H y sopoHU 604i>mlfl xopoMU, a Huat h Ko^a bítx. 

Koně hledati, kdy čas se potýkati. P. Wten czas konía 
szukač, kiedy sí§ czas potykaé. 

Pozdě klec zavírati, když ptáci vylétali. Č. 

Pozdě závory dělati, když koně vyvedli. — Co plátno 
chléva zavírati, když krávy pokradli (když krávu vlk se- 
žral). (?.♦♦) V. Pořek. Pozdě. 

Mrtvého hrob nevracuje. Mr. MepTBoro at rpoóa ne 
sepTaioTi. (ftíká se též o snědené věci, neb o daru, žádá-lí 
jej kdo nazpět.) 

*) Lit. Bau mosza galwa in akmenin? (Zdaž prorazí hlava kámen?) 
**) Laf. Quid juvat amisso claudere septa grege. Fr, II n' esf pas tempa 

de fermer ť etaUe, qnand lea chevaiiz aost pria. Án^ MThen the 

ateed ís stolen, to shut the attble-^oor. 



] 



^ Mrtvému koni pozdě oyes opilatL & — - P. Dopiero owsa^ 
Idedy chce do psa. (Teprv OYsa, kdy chce do psa.) 

Co platná tučná topinka , ano zubův nenL Č. ^ 

Bycha, bys se běžením přetrhl, neuhoníí.* — Pozdě bycha 
boní, ano pan Útrata už ujel na koní. Č. 
- Kdyby nebylo kdyby, nebylo by chyby. Kdyby kdyby ne- 

bylo, všecko by dobře bylo. Č. — P. By nie afc, byio by 
^ wszystko wcale. 

Kdyby měla paní teta vousy, byla by panem strýcem. O 
— P. Gdyby ciotunía míala wijsy^ byla by wujaszkiem. 

Kdybysme měli tolik mouky, kolik nemáme másla, na- 
pekli bysme celému světu buchet. Č. 

Kdybych měl, co nemám, mohl bych, co nemohu. 
ELuí, Hdy bych mjef, hač nimam, dha bych móhf, hač njemóžu. 

Bys byl sedl, kdy jsi sedlal, byl bys dobře dojel. CA. Da 
si zasel, kad si sedlal, bil bi dobro došel 

Ukus se nyní v loket, dosáhneš-lL R. Tanepb Kycaft 
jioKTH, 4a HO 40CTaHeniB. 

Koně uzdou udržíš, ale co sám zle spravíš, toho nena- 
vrátíš. jR. K(mA y340io y4ep»Hnn>, a qro can C4Í^Jiaenn> xy40, 

HO BOSBOpOTHmB. 

Pozdě žeUš, nevyželíš. Č. — HLul. Kajawki su njewrd- 
éawki. (Quasi : Litovavky jsou nevracavky.) 

Po účinku zlá rada. Č. ♦♦) 

Pustil-Ii jsi se hřívy, za ocas se neudržíš. R. 3a xBOcn bo 
y4ep3RaTBCfl, kojh sa rpHBy ne y4epxajQii (ro4H rpiiBy ynycnurB). 

Po radě bývají páni moudřejší. — Radní páni jsou mou- 
dřejší, když jdou z radnice, než když jdou nahoru. — Páni, 
když ze sněmu jdou , bývají moudřejší. Č. 

Moudrý Polák po škodě. T. Národopisná ph 

Dobrý rozum po škodě, lepší před škodou. P. Dobry 
rozum po szkodzie, lepszy przed szkodq. 

Bodej byl ten rozum před soudem, který bývá" f o soudě I 
8. M 6 naxeTb 40 cy4a, Kao 04'B cy4a. 

*) Fr. Le pain lni viendra, qaand il n* aora pluf de dento. 
**) Angl. When.a thíng is éone, advice comes ioo latě. 

13 



Pobudu, zas nabudu. Č. — R. IIo^RHBy, namíBy. fiíká se 
při ztenčeném neb ztraceném jmění. — Dá-li pán bůh zdraví, 
budou rukávy novy. Č. 

Zas dobře bude, až zlé pomine. P. B^dzie dobrze, gdy 
z?e ominíe. 

Zlého se sprostíš, a i smutku se zhostíS. R. Abxo nsóy- 
4enn>, bck) KpyqHHy 3a6y4enn>. 

Dá bůh hody, zapomeneš na nehoídy. 11. 4aeT% éorB 
BOJK), 3a6y4emb h hobo^io. 

Po svádě milejší shoda, po vojně chutnější pokoj, po 
hořkém libější sladkost. P. Po zwadzie lepsza zgoda, po 
wojnie smaczhíejszy pokdj, po gorzkiém cukrowniejsza sfodycz. 

Vzpomínati mílo, co před tím trápilo. P. Wspominaó mifo, 
co przed tym trápilo.*) 

Dokudkoliv žíti, vší touhy nelze zbyti. Č, — JR. CRO.«bK0 

HH 9RHTB, U 06o BCeWb HO UepeTyTKHTb. 

Mrtvý bez hrobu, a živý bez mísla nezůstává. R. Mepreufi 
003% MOFH^u, a xcHBUň Ďesi MicTa HO 6y4eT'B. 

Dal bůh němému řeči , a nahému . ulici. R. 4aji'b 6on 
fiiMOMy plqH, a HaroHy yjiHiiy. 

Nemá neděle sedm pátkův. R. Ha 04H0ft ne/ii^jit ceiib 

nflTHHIl^ HO HCHBOTl. 

Teciž voda, kudy dříve tekla; takte naše mUá matka 
řekla. //. Teč če voda, kud je prije tekia; štono naša milá 
májka řekla. 

I dříve jsou statní lidé v nesnázích bývali. II. I prije su 
junaci u nevolje upali. 

Zajíc utíká před liškou, a žába před zajícem. R. Sainix. 
orB juchuu, a jiarymKa oti aaňiia 6í»chtx. (Není náš stav 
nejhorší, jiní jsou ještě v horším položení.) 

Neraduj se, najdeš*li; neplač, ztratíš-li. JR. He pa4yftcH 
Hame4i, ho njiaqb noTepoB-b. Mr. HaňmOBi ne pa4yftcA , a akx 
H saryÓHmb, to ne ry^KH. Anebo: HaňmoB^ ^epneub K4a6yKi 
Be cxaqe, a saryÓHBi ne njiaqe. • 



*) L. Dnlcis maloram praeteritorum memoria. Syrus. 



Nebylo nám souzeno, protof nás minulo. R. He Hame 
óuAOj HO Kb ERWb npHmjio. 

Nezdaří-li se po prvé , podaří se po drahé. Ch. Ak se 
pervič ne zgodí, mor't se drugóé zgodí. 

Odpadne jeden květ, nastane jiných pět Č. 

Straka ze kře, a dvě v keř. P. Sroka ze krza a dwie 
w kierz. R. Ojsjíst copOKa ci Ojiora, a /lecáTb na Hjioti. (Není 
mi na něm, u př. #edníku, čeledínu, mnoho záleženo, ne-^ 
přirostl mi k srdci, najdu 2aň deset jiných. Též ▼ tomto 
smyslu: Sotva jsem jednu práci odbyl, více jiných na mne čeká.> 

Nebude-li Ančička, bude jiná děvčička. Mr. He 5y4e F^jiHy^ 
6yAe 4pyrafl. 

Kdy žalost vrchu dostupuje, už se radost ohlašuje.. 
£r. Kadar žalost do varha perkipi, se vesele že glasi. 

Nevíš, co večer s sebou přinese. C. 

Večer pláč, a zjitra radost. R. Beqepi n^aqi, a sayrpa 

pa40CTB. 

Po nečase čas bývá. — Po bouři bývá jasno, a po jasnu 
mračno. Ó. — R, Hai rymí 40xc4b, a 3a ryqeft jMUBaeTCff 
(eapHxcaeTC^ HsroTOB^aeTCfl) KpacHoe co4HuniKO. 

Po dešti slunce jasněji svítí. CA, Za deždjom je šunce 
jasněje. — Po zimě teplo, po dešti slunce. S. Haa ziime toojIO, 
H3a KHme cyniie. 

Bude{ i na ílaší ulici svátek. R. Ey4eT'B h na Hameft 
yMixh npasHHK^. Mr. Ey4e h na namiň Byjumi npasHHKi. 
Anebo : Ey4e h na uameiiy tu»4HH) cbhto. Bělor. Ey43eufc m 
Ha Hameň sy^iHiiH Kepnami.*) 

Zasvítíf kdys slunce i před našimi vraty. P. B^dzie tež 
sfoňce przed naszymi wroty. R. B30ft4eT'B co^Hiie h nepe4'B 
HamnMH BopoTaHH. — B30íí4eTi 4h6o co^Hiie h ki naHi na 
4Bopx. Mr. Ymemii h Ha4'B hohmh bophtbmh 3iií4e coHue. — 
H HaiťB Ko^HCb coHue 3iň4e. //. Šinut óe sunašce i před naša 
vrata. Ch. Svehne i meni kadteda šunce. S. 4ohH he cyHue 



*) Šf. Algun dia sera^la fíesta de nuestra aldea. 



Nezdechni, mdj oslíka, až ti tráva naroste. S. He joumui, 
Marapqe, 40irB rpasa tfapacre. 

Než slánce vyjde , rosa oO vypije. Mr. Hokh coflue 3ime, 
poca oqH Btiitn. 

Blázna i naděje oběhati. Mr. 4ypeHb h 4yMKOio óoraTte. 

Kdo stín l^iá, prázdnou hrsf mívá. HLui. Štóž za wotséen 
pSima, ničo w horsči nima. DLui^. Chtož za scepju pšíma^ 
ten njama nic garséí. 

Lehké mysli na větru staví, a takové zámky též vítr 
svalí. P. Lekkie rozumy na powietrzu liudujq; wíatr tež to 
obala. 



1 



4 

i 



« 



Cizúni saněmi nejesdi. R. B% vyw 
Kdo jest na lidské zby&y £▼, lAohatee-fiy 
Anebo: Kdo jest trošty živ^ bade-li bokal, bode tíw. Č. — 
P. Kto nadziejq žyw, wskora-li, bedzíe wieUďHiiw. 

V naději mnoha mála se nespouštěj. P. WnmtMíejf wida 
mata nieopuszczaj. ^ 

V ciz^' kaši donlig, míMt svoa ▼ pecL K fla ^Qn^yi> 
Kaniy Ha4iftcfl, a cboh ói bi neví ótua. 

Bos chodívá, komu celá yes boty kupuje. ^. — 8. Korné 
samapi xany Kjnye^ on voAOTAtwb n4e. « 

Spoléhej na se a na svého koně. 8. Yzasě ce y ce ■ 
y cisoe lUioce. 

Sám dělej , přátel nečekej. P. Sam dzialaj , przyjaciol 
nieczekaj. 

Sám sobě troufej, v cizf ki^)^ (oběd) nedoufej. ^. He 
Ha4'bftcfl PoMaai Ha nymoŘ Rapnaai. He Ha4McH >rb4i aa ^rxoft 

Néěí — běží ; co držíš , to tvoje. Blh. ^Hraao Mrano ; 
KOňTO ro HMa, aeroBO. 

Přijdou, přijdou lepši časové — ale kdo se jich dočká ! Č. 
— P. B^dzie, b^dzie, a nievnedzieé kiedy. — Bude štěstí, 
ale dlouho čekati. K Bjagt^ nyrb, Aa 40jiro X4aii. 

Bylo nám dobře — jeji že tomu dávno ; a bude zase — 
dočkáme-li se. R. Bwío 4o6po, 4a 4aBH0 ; a 6y4en Bnepe4i, 

4a 40jir0 )K4aTb. 

Bude dobře, až zlé' vaz zlomí. P. B^dzie dobrze, kiedy 
zle szyj^ zfamie. 

Den za dnem, přijde í Jiřího den; jendbi že mnoho 
neděl dotud. S. 4aHi no 4aHi, naai he 4ohH h ^lop^ax 4aH%; 
ajib 6, hjIOfo He4i^jiá, 6a6a roBopnjia. — Eurke rahe, a^a ae 
3HaHi», Ka4'B he. (Budou g^tě, ale .nevím kdy.) 

Prvé než tráva zroste , až kůň umře. Č. *) 



*) Angí. While the grass grows , the 0teed« starref . Dán. Wtt^enů 
©táffei grcet, bdft ^offemoet. Něm. ^aé $fetb ^(t oft, effc baé 



Nesdechni, milj oslíku, až ti Mya naroste. & He aiuiih, 
■arapqe, AOVb rpasa tfapacre. 

Než slánce vyjde , rosa oči vypije. Jfr. Hokh ewme 311140, 
poca ou Buttn. 

Blázna i naděje obohatí. Mr. 4ypeHb h 4710(010 óoraTie. 

Kdo stín l^iá, prázdnou hrst mívá. J7Lii£. Štóž za wotséen 
pSima, ničo w horsči nima. DLui^. Chtož za scepju páima, 
ten njama nic garsči. 

Lehké mysli na větru staví, a takové zámky též vítr 
svalí. P. Lekkie rozumy na powietrzu l^udujq; wiatr tež to 
obala. 



Mi 



• 



VIL 

IMEyil — roaEum — vtip. Mbudrost ^ — zpozdi- 

lost — bláznovství. Učeni a uměni. Renie«lo« 

Zvyk — přirozená povalia# 

Hlava všeho počátek, fí. FojiOBa BceMy Ha^a^o. 

Hlava bez rozumu pivní koteU JB. Bez% yMa fOjIObe 

nHBHOft KOTe^TB. » 

Hlava řídí, hlava táhne. Blh. F^iasa npaBH, rjiaBa \eTjaL 

Mysl soudí, vůle volí. Č. 

Rozum kraluje, rozum pastnchuje. Blk yiimapyBa, jrn 
roBe4ap7Ba. 

Rozum kraluje, a zvffe jen pamatuje. S. Ym H9pye, 
a naMeTb HHaio h cbo HCHBOTHHe. (Um a paměf i zvfirata mají.) 

Oko hledí daleko, a mysl ještě ^ dále. R. Oko bhaíitl 
4ajieK0, a muc^b eme i^Ahme. 

Hoře neunese, co rozum zamysK. S. Bume ym saMUCjiH, 
nero Mope nonece. 

Pamě{ bydlí v těle, mysl v čele (rozum v hlavě), a žádost 
v srdci. R. EcTB naiuiTb bt» fbjrb, vucjib bo Ji5y, a xorhEie 
Bi cep4a'b. (Obecný lid ruský má ža to, že duše na devíti 
háčkách v člověku jest zavěšena, jichžto při smrti ppznenáhla 
se spouští.) 

Rozumil QÍkdy nazbyt. Č. 

Jest rozum nad rozum. Č. 

Vlastní rozum král v hlavě. R. Cboíí ym iKapb b^ vOÁCmt. 

Každý žije o svém umě Q'ak rozumO. R. Bcaki CBOiorb 
yHOHi aoiBeTi. 

Nezrodila nás jedna matka. Č. — P/Nie jedna nas matka 
porodzila. Každý má jiné roaumy, jiné náhledy; a pročež 



Co hlava , to rozem. C. — jP. Co gf owa , to roziUB. 
K 4to rojiOBdy TO paď^Hi. JHr. Uto rojiosa, to posyia. 

Kolik hlav, tolik i smyslův. — Kolik dér, tolik syslft^ 

v 

kolik hlay, tolik smyslŮY. C. — A Cko^iko r040B%, ctoako 
H yMOBi (oxorB). Kr. Kolikor glay, toliko misel Protož 
těžko ye yell^ých shromážděních nadíti se stejného smýšlení' 
a yšech jako pod jeden klobouk přivésti. Též mnohohlavé 
panování za nic nestojí. Srboi^ vypravují tento případný 
příběh : Němeo jeden jtfa s vrchu a nesa kod zelných Uivek 
chtdl sobě tím ulehíSti, £e je vysypal, abý se* samy doA ko- 
tálely; ale práce jeho byla pak mnohém větší, když je poToz- 
ličných koncích shledávati musel. Tu prý teprv mu ono pří- 
sloví : Kolik J^Iav, tolik smyslfiv, na mysl připadlo! *) V jiných 
proměnách zní uvedené zde přísloví i takto : 

Kolik hlav, tolik kloboukův (rozumňv). Č. — P. Každá 
gfowa ma swoj; czapk^. TL %o rojiOBa, to mauKa. — 
Pa. Každý dudek jna swój czubek. (Každá gfowka m» swój 
*rótum). ĚLiA. Hač hlojička, da wašničko. R. %o rojiOBa, 
TO HopoBi (mrav, zvyk). CKOjbKO AHp^, crojibKO a cjCjUkobti. 
(Faí >uq;^9 lyrb h cyciHKi). Jfr. Ulo ropo4ib, to HopoBx, 
mo ro40Ba , to posyirB. — Každá osoba na svůj způsob. 
& KojiHKO JI104H, TOjiifto hy4H. CA. Kuliko Ijudih, tuliko čudíh. 
Kr. Kélko Ijúdí , télko čúdi. — Kolik pánkův , tolik žbánkův. 
P. Co džbánek, to pánek.. — Kolik brad, tolik rad. — Kolik 
chytrcovy^tolik mudrcov a j. v. 

.Jeden rozum dobrý, ale 4^a jsou lepší. H. Yhi xopomo, 
a 4Ba Jiyvne. (Sr. Více pčí, více vidí.) 

Lepší s náprstek jozumu přirozenéhd , nežli čber při- 
uČen^o.*(^. — S. Bojifl e ynqa yna, nero cto 6a4aHá Mosra.**) 

Důmysl lepší než rozum. R. 4oraAKa jiy^mq paayHa. 

Vtipu třeba časem, ale rozumu vždycky. P. Dow cíp 
c2asem potrzebny, ale* rozum zawsze. 



*) L. Quot capita, tot sententíae (sensas). Fr, Autant de personnes, autant 
ď avís. Flám. AI90 meních booft^ so menighen sin. hán, %9^ 
tn«a0e ^veiet, faa mange ^íii^. ^ém. C^ ^ú Jtótjfe, fo oitl ^innt. 

*t) Am^ An oonce of mother-wit 10 worth a pound of clergy. 



2M 

Bomuk jest roda sedlgkého, a vtip panského. Č. — B. Ywb 
KpecTi»iiH(»(oft, a saHUCjoi fioapcrie* 

Um bez rozumu málo pláten. £• Ywb 6e3i paayna 6i4a. 
Um zapadá za rozum. R. Ywb aaxo4Hn sa ftaywh. Cl^mětí 
něco a rozuměti tomu, jest dvojí; jedno bez druhého nevede 
k cílL Um vždy té cesty se drží , na niž uveden ; před roz- 
umem tisícero cest se rozkládá k voleni po libosti. Aby 
uměl pravou > voliti, třeba nejen nauky, a mnohem více cvičení, 
rozjímání a zkušenosti. Tudy i mládež naSe česká z německých 
škol ledacos umí, alemáločemu rozumí — z přirozených příčin.) 

Nedozrálý rozůmek jako jarní sněžek. R. He^ospi^oft 
(MO^o^eHbKOň) jHOKi, qTO Becennift jie^OKi. 

Co brzy zrá, brzy dozrá (jak o jiném, tak zvláště o roz- 
umu), č. 

Kdo v třidcátém roce bez roztimA, a v čt^^dcátéin nebě- 
hat, tomu nelze čeho se dočekat. R. Kto bi TpH4aaTB jitrb 
ne jHiěHi a bi copoKi se ČorarB, tokj ho ^ero «4an. f • Kto 
w dwndziestu leciech za feb niepójdzie, do ámierci niepéjdzie. 

Rozum miluje prostoru. R. Ywb jooóvrb npocropi. — 
Prostora umu a duši zvůle. R. IIpocTopi jmy ■ pasryjTB 
4ymt. C^eóbmezovati censurou myšlení, netísniti svědomí lid- 
skými vynálezky.) 

Mysl projde všudy. Č. 

Živý o živém i myslí. R. JKhboě xiBoe n ^jMaerB. (Mrtvé 
formy rozumu protivný.) 

Rozum řeči okrasa. P. Rozum okrasa rzeczy. 

Domácí chléb, plátno a rozum nejlepší. Č. 

Kde vládne síla, tam rozunu mohyla. R. Fxb CHjia, ravb 
yuy Monua. 

. Síla bez rozumu sama se lutzí (mafí)- P- Sila bez rozumu 
sama siq, kazí. 

Raděj rozumem než sochorem. Ó. — P. Lepiéj rozumem 
níž tlumem* — Důvodem, pane bratře, ne rohem. P. Racyami, 
nie rogamí. — Zkus dříve slovy, než dopadneš hlavy. 
P. Pokus pierwéj slowy, niž sif gniesz do gfowy. & Eo^'h e 
cb naneTbio, uero ca CHaron. (Při rozepřích.) 



Komu pán bůh nedal, kovář nenkuje. Č. ^ K Kanu hóg 
rozumu niedal, kowal mu go nieukuje. S. Koně 6or& me 
paajrHa (qpebe) 4ao, ohomo e KOBaqi ho mosro cROBan. 

Komu není shflry dáno, y apatíce nekoupí. — Kdo od 
přirození hloupý, y apatíce rozumu nekoupí. Č. 

Volům kroky a jelenům skoky. (Jiný jest způsob všedních 
rozumův, jiný zas bystrých a vtipných hlav.) Č. 

Rozum bůh s krásou nespolčil. P. Rozumu hóg do krasy 
Curody) nieprzywiqzaf. Hal. Eetb 40 ypoAiii fozymy ne 
npHBHaaai. — Škoda krásy, kde rozumu není. P. Szkoda 
krasy, gdzie rozumu pusto. 

Rozumem štěstí i přirozené vady opravíš. P. Rozumem 
szczfácia i przyrodzenia poprawič. 

Cizím rozumem nežij. R. ^ymaí'b yMon ne »hbh; (Ne- 
nechávej vždy jiných za sebe mysliti; nesedej na svůj rozum.) 

Rozumem každý se spravuj, neslušného se varuj. Ó. 

Drž se rozumu, a projdeš celý svět. Č. 

Lidí poslouchej, a svůj rozum měj. Mr. jIio^eĚ cjiyxaft, 
a CBÍft posyMi iiaĚ. 

Přijímej cizí zdání, a drž se svého uznání. P. Každego 
zdanie przyjmuj, a swego siq rozumu trzymaj. 

Málo ten v světě spraví, kdo vše na svou hlavu staví. Č. 
— P. Co sif na rozum vydajq, radzi tácy upadajq. 

S Toznmeifi dobře kupčiti, a bez rozumu se mučiti. 
jR. Yuowb ToproaaTB, a fieai yiia ropeaaTb. 

Rez rozumu kupčení z peněz se loupení; B. Eesi yHa 
Topronarb, tOjii>ro ^enbrH lepaTB. 

Jak si kdo v mysli báje, tak mu též všecko hraje. P. Jak 
sobte ktowgfowie uknuje, tak mu wszystko smakuje. . 

Nač člověk ve dne myslívá , to se mu i v nocí snívá. 
IL Hto na jTMt ^^aoTCfl, to h bo cnt bbahtca. Mr. IE[o na 
HBjr 6pe4eTCfl, to h bo chí Be^eiCH. S. Uho ko mucjih,. o 

OHOVb H CaHfl (OHO H CHHBa). 

o nemožných věcech mysliti, samoděk sebe šáliti. Ó. — 
HLid. Myslje tejž ladži zýebaja. 



Podlá roBumu i tvá mošm bude. IL Do cbomjt yMjr 

HOCHTb óy/ieT-B cjxy. 

Dle šata vítají, dle roznmn proTázeji R. Ho lUBUvm 
BOTpiqaiOTi, a no jtěj npoBOxanrB. 

Koho pán bůh potrestati chce , nejpnr mo rozmn Teane. 
P. Pan bdg najprzód rozum odejmie, kiedy chce skarač. 
Anebo: Kogo bdg pokaraé chce, zdroirq mo rad; odbiera. 
Jlfr. Koro óori xoqe naKasaTH, to nepme posjTMi BK^mne- 
S. Ka^i Kora xohe óori /(a Ka3HH, naftnpe My naMen jase.*) 

Rozum s lety roste. Č. — P. Rozum s laty przybywa. — 
M^drošč przychodzí i rošcie s laty; acz nie každý jest m^dry 
brodaty. — Codzieň czlowiek medrszy. Eal. MojiOB'hrB nno 
4eHb TO Hy^poxeHB. 

čas a příhoda rozumu škola. R. BpeHii h cjiyqaft pasjTMi 
no4aH)T'B. — Zkušenost dává rozum. Č. — P. Z došwiadczenia 
rozum sif množy. 

Nač mu brada, když k ničemu hlava. Blh, THSfi my e 
6pa4aTa; Rora My ne e bi rjiaB;i^T^. 

Brada nečiní mudrce. — Bradou dává se znáti kozel, a 
ne mudrc. Ch. Brada káže jarca, ne páko mudroznanca. 
Častot se stává, že: Brada narostla, a rozumu nepřinesla. 
E. Eopo^a Bupoc^a, a yna ne Bunecjia. S. Epa/ia napac^a, a 

naMCTH HO 40HÍ64a. 

Domům a statkům sé počítají léta, a moudrý člověk vždy 
jest mlad. 11. Kučam se i baštinam ištu godíšta, a mudar 
čověk sweg je mlad. 

Není starý, ale mnoho pamatuje. (Rozumný, zkušený.) C. 

Neptej se starého, ptej se zkušeného. P. Niepytaj starego, 
pytaj bywalego. R. He cnpaoíHBaft craparo, cupauniBaft óu- 
Bajiaro. Mr. He nuraft craporo, a nurafi óyBa^ioro. Blk. fle 
nuTaft crapo, aMH CTpa^aiO. 

Vší moudrosti počátek. (Nikdo se moudrým ne-- 
narodil.) C. 



*) Lití. Deuf, ^em pmire mk^ deagÉtal. 



Moudrost miluje tvrdé lože. P. M^droáč rada ma Iwarde 
toie, (Rozkoš protivná moudrosti.) 

Kdo neumí sebe skrýti, ten nemůže moudrým býti. R. Kro 
HO yifterb ceófl CKpuTb, Ton ho moment myjipun óim* Na- 
proti tomu zas 

Moudrost tajená, nemoudrost. P. Mqdroáé skryta, glapalwo. 

Mlčí-Ii jazyk, jest rozum bez platnosti. P. Kiedy j^zyk 
mikzy, rozum ni zacz niestojL 

Z palce obra poznáme. Č. 

Moudrý nepodléhá příhodě. Nad moudrým hvězdy nepa- 
nuji. P. H^dry szczfáciu níepodlega. Mqdrym gwiazdy 
nierzqdzQ. 

Moudrý jest i bohu svat A. yimmia h y 6ora cbstb. 

Na moudrých lidech svět (světlo) stoji, a na bláznech 
tma. IL yiiHHuaiai csirB CToarb, a ^^axaiiH Tua. 

Moudrý horu lomí, a hlupce hora. S. Btmrb ropy jIOhh^ 
a HeB'hmTa ropa. 

Moudrému napověz, hloupému dolož (vylož). — Chytrénu 
napověz, hloupému dopověz. — Napověz moudrému, dovtípí 
se vSemu. Č. — P. Mqdrego nie wiele trzeba uczyé. Modrej 
glowie doáč na slowie. Mqdremu nie wiele trzeba mówič. 
Mqdremu dosyé namienič.*) 

Na chytrého mrkni, hloupého trkni. Č. 

Moudré hlavě dosti jednoho oka. 11. Mudroj glavi jedno 
oko dosta. 

Moudrý bez hádání uhodne. Moudrý zá hadače stojí. 
P. M%dry bez wrožka zgadnie. Mqdry za wrožka stoji. 

v 

Chytrost nejsou žádné čáry. C. — S. XHTpocTb nie 
fluúiRBa o6obHa. 

v 

Největší moudrost znáti sebe samého. C — A. Eo^maa 
vy4l^6cTb caMaro ceófl zubil. P. M^droáé najwieksza každego, 
znač dobrze siebi§ samego, a niemasz nic trudniejszego. 

Moudrým ten se darmo zove , kdo neumí radit sobě. 
P. Mqdrym si^ ten darmo zowie, co nieumie radzič sobie. 






*) Anj^. A word is enough (b Ite wwe. 



207 

Ztěžka jiným rozum spravi , kdo se sám v něm neustaví. 
A. Kto cočok) He ynpaBHTi, rovb m /[pyraro napasyfi ho 
HacraBHTi. 

Není ten moudrý, kdo mnoho vf, ale ten, kdo yí, co třeba. 
P. Nie kto síla umie, ale kto co potrzeba, mqflry. 

Pád, příhoda bláznivého, jestit výstraha moudrého. Blaze 
tomu, kdo se cizím neštěstím kaje. Č. *) 

Moudrý nezavírá všeho na jeáié hlavě. C. 

Moudrý neodsoudí , a hloupý nerozsoudí. R. YmnoŘ ne 
ocy^HT-B, a rjiynoft ne pascy^HT-B. 

Živá hlava klobouku dobude (najde klobouček). Č. — 
S. 4oK'B e rjiaee, fiurbe Kana. (Též o naději ztracené jmění 
zas nabyti.) **) 

Dobrá hlava sto hlav krmí. A. 4o6pafl ro^iosa cto tom^vl 

KOpVHTl. 

Na dobrou hlavu sto ruk. R. 6i 4o6p3nK) ro^jiosy cto pyKi. 

Moudřejšímu díl dvojí. 11. Tko umije, tomu dvije. 

Hloupý hledá místa, a moudrého i v koutě najdou. 
R. TAyuoii imeTb MtcTa> a pasyiiHaro h b% yrjiy bh^ho. Na^ 
proti tomu zas: P. Nie miejsce szuka gfowy, ale gfowa 
miejsca. (Ne místo hlavy, ale hlava místo hledá.) 

S hloupým v karfy, s moudrým v žerty. P. S glupim vr karty, 
s mqdrym w žarty. 

S moudrými se rad , a s bláznem se o palici nevaď. Č. 

Moudřejší ustoupí. Rozumnější ustupnějSí. Č. — CA. Spa- 
metnéji bedasteíkiu vsigdar prepušča. 

Louteník hráti nezačne, až dudy umlknou. P. Lutnisfh 
grač niezacznie, až gajda umilknie. (Moudrý nemluví, leč 
hloupý aneb tlachavý přestal.) 

, Zle koni, kolem něhož osli hýkají. CA. Těžko konju, okol 
koga se osli ričeju. 

-Čím hloupější, tím drzejší, a čím moudřejší, tím nesmělejší. 
P. Jim kto glupszy, tym ámielszy, a jim m^drszy, tym 
bojažliwszy. 

^ L. Ex vitio alteriiu lapienf emendat firaiD. Sffnu» 
••) Něm. mtt einm JT^^f ff^i, tm f^tt Msi ^. 



M8 

Koné řídíme ozdou, a lidi mondroa mlmroii. P. Konie 
rz^dziny wodzami, ludzie mqdrymi mowami. 

Dejž bůh 8 moudrým i najíli i ztratiti. R. JíjbA 6on a 

yMHUMl H HaftTHTb H nOTepflTB. 

Raděj 8 moadrým plakati , nežli s blásaem zpfratL 
8. Bo.«Hirb ci uyAfuwh n^aKaTH, aero Cb xyjoiwb -ntnais. 

Co se rychle yznítí, nedlouho to svítí. P. Co si$ rycUo 
wznieci, nie dlugo to áwieci. (Před lety rozipa netrvalý, což 
i o bohatství, moci, slávě a j. platí.) 

Brzomoudrý (též mnohomoudrý) nedobře mudmje. Č. 

Mudráček jest lapáček. Č. 

Kdo jest přes míru moudrý (přeučený), za blázna se po- 
važuje. Ck. Koi je preveč spameten, za bedaka se děržL — 
Příliš moudrý, poloviční blázen. HLuL Štóž je jara mudry, 
tón je pó{ njemdry. 

Lidé i pro rozum přicházejí o rozum. R. Aioabl m on 
yna cxo4htx ci yiia« 

Nekázal pán bůh blázniti. (Učinil nás k obrazu sTémo; 
moudře sobě veďme.) Č. 

y každém mudrci dosti sprostoty. R. Bo bcakoii My4peai 

40B0jII>H0 npOCTOTU. 

Co mudrc mudroval, hloupý hrad opanoval. S. 4oKjie 
myjífUŘ Hy^poBame, Ayji^Adiii rpa4'B npHMHme. 

Než se mudrc namudroval, sprosták si peněz nachoval. 
& AoKb ce'My4piift fiaiiyApoBamey Aym^ ce HaxcHBOBame. 

Moudrý o málo (o malou věc) se neoklamá. — Když 
moudrý chybí, notně chybL Č. — P. Každý mqdry zoacznie 
ma upaéé. S. Ka^x y^eni nocpae, Bpjio nocpne. *') 

Bláto bez břehův, a blázen bez ohrady. C. 

S bláznem ani pán bůh nic nepořídL R. Bi ^ypaíct a 6or% 
'Heaojievb. Hal 4ypHeBH b ónvb ne npoTHBHTCfl. 

EQupcova hlava — ani kam co dáti, ani kde co vzíti — 
holé stěny bez hospodáře. R. Y r^ynaoBi rojiOBa hh 4aT& hh 
BSflTb, rojiufl ctíhu 6e3% xosflHHa. 



*) Novor, 'O qt^óv^M^ av yeXaaO-ij a' ohyov ákv yeXtéxou, LaL Gadnun 
gudra nelaime (moudrémn moudrého nestéstí; už (o la něco stojQ. 



Hlavička jako' mnkůYiSktk^ íl Mmaísm Jakby Mj^lyal. 
P. Gfowka by makowka, a tůsňonm Igf iMplwal. 

Cizí blázea sníoh, a stAj ityd»'Á HyiK>Ř Ajrpan irtxi, 

a CBOft CTHA^. ^1 ^ 

Opilý se prospí, ale blázen nikdy. JR. IlbflHi opodurcui, 
a 4ypaKi HHKor4a. Mr, Uhrnaajti npbciwTfcOii, a 47peu hikojih. 

Děravého měcha nenadme^ a hlince nepoučíš. /?• 4Hpo- 
Bare Mtxa ne Ha4yTB a 6e3yHHaro ne xayím. 

Darmo blázna učili a mrtvého léčiti. B. Ajjf^ssk yqHTB, 
qro lepTearo A'bmm. 

Kdo od přirození hloupý, v Paříži rozumu nekoupf. C -r 
P. Kto z przyrodzenia glupi , i w Paryžu rozunm niekspi. 
Hal. 4ypHuň H vb KHOBt H6 Kjnmh poayiiy. 

By vedl osla do Paříže, komoň z ného nebudew C. — 
S. HarapKa 04Be4H a aa IepyGa4aKi , owb he ooen 6utb 
aarapaux.*) 

Ani y Paříží nedělají z ovsa rýží. P. Ani w^ Paryžu 
nierobiq z owsa ryžu. • 

Janek do Prahy, Janek z Prahy. Č. — CA. Martin vZig^eb, 
Martin iz Zagreba. P. Staníslaw a jizby, Staaislaw do jizby. 

Hus za moře, bus domA. Č.**^ 

Kavka kamkoli letí, černá vždy býti chce. Č. — P. Sroka 
zawsze pstra zostaje, w klére kolwiek leči kraje. (Též lak, 
že zlá povaha změnou místa ne^ed se napraviti dá.) 

Vyjel teletem, volem se vrátíL P. Pojechal cielfciem, 
wolem sif wrécil. 

v 

Vola by přes vdecken svět zVodil, nebude než vůl. C. 

Nes česnek kam chceS, česnek i bude. Vezl na trh cibulí.^ 
zase přivezl ošlejch. Č. 

Bláznu cep. Na blázn* kyj. d 5^v 

Blázen nebojí se kříže ^ ale kyjoi B. ^pavb ho 6obt<^ 
apecra, a Óortca necTi\| 

Blázna i v kostele tepou. Mr* 4ypHfl h bi qepKSH 6bion». 

j ' 

*) Fr. Qiii fou va k Rome^ fou en vevieni. Ifím. 9m Qfel HeiH citi dfd, 

lánu i« au^ s^a 9Um. 
**) Aém. %lit^t efaie •««« ůfíM Wect; fo Hmmt fin ^HH ^^^^^ 4^^* 

14 



M0 

Kdo 86 aechce vtípiti, musíme ho bnípití. Č, 
Blázny sluit palici holili. Č. *) 

SiLoda pěsti Ba J>Iánifl; R. Vaju Kyjiaxa, j^ fmxh 43l>aRa. 
4 Blázen sobě neusrozomí (nebývá moudrý), leč kyjem 
zbil bude (leč ho uperou). Totiž až se svou ftodoii. (S. 
Blázen teprv rozumí, když se stane. Č. 
Kdož by se divil, že blázen se urodil. R. He «ieiiy 4H- 

BITBCfl, KOfAa 4ypairb p04HTCZ. 

Neiřeba hloupých síti, sami se rodí. ť. Nie trzeba glu- 
pích siač , sami si§ rodzq. R. 4ypaK0B'B hh opioTi, hh ctnn, 
a cauH poiarcfl. (Už ve 12. století přichází.) JHír. AST^fl ne 
etnn, cavb po4HTbCfl. **) 

Blázna neUreba lucernou hledati. 5. Ay^i* ce ca cnthon 
ne Tpaxi. P» Bfaznów wsz^dzie pelno. 

Bláznův rozmanitost veliká. Č. — S. By^aiamnraa € 
pasju^a. 

Každý blázen ve svém krojí. P. Každý blažen sWojim 
strojem. # 

Bláznu sluší každá čepice. Č. ^— ^ R. Ho CenBRt maoKa. 

Snadno blázniti, když rozumu není. C. 

Čest hloupému prokaž, kde má sednouti, ukaž (aby snad 
první místo neujal). R. MAyrb sypaný ^ěcn, TaiřL le anaeri 
paí m clcTb. Podobné jest, nemýlím-lí se, i toto malomské: 
Ha noByrl kojih ne uhbi, ly xyTH, a6o AyfeBb Óesi nyrri) 
t j. Na česlném místě (kout, kde oltáfík se svatými obrazy) 
není-li pop, tedy kutě (kaše z rýže nemastná, vykládaná Tel- 
kými rozinkami , klerá se 'po pohřbu duchovním předkládá) 
anebo troup ničemný. Mnohot si pošetilí lidé na tom zaklá- 
dají, kde jim seděli. 

P(|md blázna vysoko, bude nohama klátiU (kopati). 
IL Staví ittda na ^soko, da nogama maso. 

Hloupá hloupému i radost. P. Gljipía glupiemu i ndoéč. 

■ ■ ■ lil ■■ v 

*) L, Phryx plagís emendatur. Angl. Fools must be loused with dnbs. 

NeaL flftfcw atof mfttt satt StMtn Utifeii. 
^) Čud. Ei kollo ktinla egga kfiiwata , kul ae a«uiíb oraidov (Biásen 

H aeaia,iiai aeay*^ fám od aebe ae vyak^e.) 



KoMi ¥ila (Uásen) nil, mkij mmOrf méf^ F. 
wifa mil 9 nigdy m^dry niebyf. 

Blázen není nikomu mil, a Uánni MaUoi & ájm^ 
HiROMii HÍo, a jijAy 6 cnano. 

Pohádky babské, a bláanm i ty se UM. JL Emm 
a 4ypan to i júoówrh. 

Blázna i dřeyéný peníz dobrý, d (AaoHr r. 1819 i 
blázni moseli miitem dřeyéné peníze za méd brálL) 

Slepé slepici vše zrní pšenice. B. Cjtaot zjpib nce 
nmerana. (Také o chudém, jemuž kaidý dar Tzáeen.) 

Bláznům jak se mde, tak se mele, leda se ruaq^OTalo. 
— Hloupému leda hučelo, jen když sláma do blby neleze. Č. 

Kozel bláznu po rozume, že ho nemá, nelifije. Č. 

Den prošel, lehne na postel; až se rozedni, zas Tstane 
a pojí. R. 4eHb nponian, ranb m canh w»eA; am^ pas- 
CB'hjrB, Bcraii 4a no^jn. (Nač nad tyto Ted mandrosli a 
rozumu třeba*) 

Slabý duch nic nevytvoH*, a jen čas na zdAib mořL 
R. Ywh c^aóoft HO aaejiaerL aajm, a »Hwn vftn ipoxnr^ 
óeai CByKH. 

Vůl kování nepotřebuje. (A kdo ehee volem zlstalí, na- 
třeba mu z ostrá nastupovatiO C. 

Kde hlupcův rodina, to i jejích oUSatL JL TH 4jpazon 
coHba, Tyrb caoa aenjs. 

Blázen s bláznem chodí, a oba nikam se nehodt A. Mj" 
pasi cb 4ypaKom cxo4&uca, a 06a any^a ae ro^ajuca. 

Blázen na bláznu jede, a bláznem pohánL R JíjfĚKh aa 
4ypaK'h t^OTB, a ^jpoKOn noroaaerB. 

Blázen blázna neporazí, buf ti mladý nebo starý. Č. 

Dva blázni svobodni. Č. 

Blázen každého za 'blázna soudí. Č. 

Jeden blázen deset jiných mdiUu Č. -* Kr. En sam norec 
deset drugih napraví. 

Když se jedna htu napije, yyi |M viecky. C. 

Blázen pfaká, blázen hrá CikálilX • kdo ae ■a^ilíTá, aás 

14* 



tlt 

ywb Htva. 

Ač co 6 Méinem Jedy alovíš (uhoníš), ale ne roTné s nim 
rozdělíš. (Mastičk.) Č. ■ 

Kde se spolčil s bláznem, roapolčil se sroaumeai. Č.— 
Mr, SBflxcHCfl 3x AypHOMi, TE ň can ;i(jrpHeMi óy^enib. 

Hlbapéma * se úklofi a svatému pokloň. S. YuumB ce 
^y^a Rao h csera. Anebo: IIoKopx ce Maxmrrj i»o s esery: 

Blázen blázna ntíj a oba nesmyslí. R, Aypaxi ^ypaxa 
j^RTX, a o6a ho cmícÁfvrb. 

Mrzí se blázen na rozumného, a opilec na sUríilivého. 
8. AyAk ^^ pasjrmia, a nianam na rpesaeiHa iipaH.. 

Kdyby filo po sovím, nebylo by nikdy dne. //. I)a je do 
sově, nebi bilo nikada daná. 

Hlupec smflek anebo tintíSek (marný). Č: — S. By4aje 
ce vHoro emitú. 

Hloupost závidí bohatému a směje se chudému. S. Tjy* 
nocTB af|3B4H óoraTOHx a cyt^ ce óíakomi. 

Blázen se o málo nep(d(usf. Ó. 

Běda světu, zachce-^lí se bláznu býti hrdinou. ÍL Ja(A 
světu, kad se ludo pojjunači. , 

Hlupcům nikdy nejde .do hoiry, a vždy jen s kopce. 
'^^> 4ypHeB0 neMa.rojNGi, a Bce aiiax. 

Kaž hloupému bíti čelem před bohem, a on hla?u si roz* 
bije. Jtfr. SáoraBb Aypaoro 6ory MOjUTHca, to bkhi M jioói 
npo6jbe. 

Zámky pro blázny, pro moudrého pečef. K SapoKi 4<«a 
4ypaKa, a neqarb jsjífí yimaro. 

Není dobře vejce bláznu svěřiti. Č. 

Pošli hloupého, a za ním druhého, ilfr. IIom^H ^ypaero, 
a sa HRMi 4pyroro. • 

Hloupý unesnadí, ale neporadí. P. Glupi zamiesza, nie- 
poradzi. 

• Jeden* blázen druhdy patero moudrých svadí. A. 04HťB 
'Ayp^K^Bý u^ 'jjc«HiiK% iraTepttxi coopm ... -i 



Co jeden hlupák zkazí, iitíe movdrýeii nenapraví. P. Jedtti 
glupi zepsuje y tysi^c m^dryck nienaprawi. 8. Ulro e^avB 
AyA'h saiipcH, CTO My^puxi ne Mory pasupcsTi. Ch. Vec more 
jeden bedak tajiti, neg sto zpameineh dokázati. 

Jeden blázen hodí kámen v vodu, ale deset noiidrýeh 
ho nevytáhne. R. 04hhx 4ypaK'b Kaneab bi BÓ4y épociri, a 
ynHUxi 4ecATb ne BUTamaii. S. . IUto e4aHx jiyAi Óaiin xaiieHi 
y čyHapx, 4eBeT'B naMeiHUxi ee nory ra H8Ba4HTH. P. Jedna 
baba kamien do studnie wwalí, a dziesi^c go chfopów nie«- 
dobf dzie. ♦) 

Co hloupý zaváže, moudrý nebrzo rozváže. A. Fjiyooft 
aaBfliKeTi, a yMHUň ne cKopo passaiKen. 

Co jeden hloupý koupí , ani sto rozUmných neprodá. 
S. IIIto e4aH'B jy4'B Kynn, ero naHeTHÍex7» ho noxe np04aTn. 

Zle nohám pod bláznovskou hlavou. S. Toskko BoraMa 
no4'B AyAOvnt r^aBOM'^. Mr. 3a 4ypHOio rojo^on ra Horam jIhxo. 

Zle každé dílo spraveno, když osla za správce voleno/ 
IL Zlo je upučen svaki posao, opravítelj gdi je osao. 

Hloupost horší než zlodějstvi. R, IIpocroTa xy»(e bo- 

pOBCTBa. 

Nouze s hloupostí sousedí. R. Bt4e r^iynocrn coct4^ - " 

VSude na blázna kape. P. Wsz^dzie na bfaznów kapie. 

Bláznovská sila brzo slábne. S. Ey4a4acTa cnara 6p30 
najaKme. 

Na vše kýchání pozdravu se nedoHkáš, a od blázna pro- 
spěchu se nedočkáš. R. Ha BcaKoe <iHxaHi>e ho Ha34paBCTByeuibCfl, 
a na 4ypaKa 4o6pa ne HanacembCfl. CSr. též: Klevela.) 

Z motovidla nebude šíp. Č. 

Ze slámy nebude než sekanina, a z prkna drtina. (7. 

Sláma nehodí se než do chomouta, a kroupy do jelita. ^. 

Ne každému dřevu dostane se býti fládrem. — Z buko- 
vého dřeva neuděláš flédrové lžíce. Ó. 

Ne z každého dřeva neb kamene sv. Václav, Ó. — S. ifei 
CBaBon> naHfl ho motkc ce CBeram HstécaTH. k6 tomu na 



*) Novoř, *'Evaí: tov^Xo^ qixvu ttjv nát^tx/v éé? to Tttiyáá*, mU ineitov 
^^ovifMíl dkv ťíjv ivyáíovv. Též AribAlíi znáno. - ' '^ 



tl4 

odpor ZDÍ zas jiné přísloví takto : Z jednoho dřera socha i 
lopata. R. Hai OAHoro 4epeBa ncoHa h jtonara. 8. 03*^ e/pion 
4peBeTa HKOHa h jiooaTa. 

Oblec poleno, dej mn i jméno, nebnde člověk. ffa/.IIpH- 
Óepu UM, ASi Hj HHH, HO 6y4e 31 Hero qo;iOB'hKV A zas: 
Oblec sochor, i sochor hezký bude. R. Hapfl4H dhh, h dohl 
zopomi 6yAerh. (Sr. Gdthe: StítW eine @&u(e, {ic fic^ toie 
fine $vftule.) Z obojího však se jeví, že šat a zevnitřní okrasy 
nepřidávají člověka ceny. 

Mnoho té země, z níž hrncové býti mohou, ale- milo té, 
z nli zlato berou. Č. 

Ne z každého žáka bude kněz. C. — P. Nie z kaidego 
žáka bywa ksiqdz. R. He schMi vepnaairb ai myMOflaxi 6utb. 

Ze záprtku kuřete míti nemůžeto. Č. 

By( sova pod nebesa létala, sokolem nikdy nebude. 
P. Sowa choč by pod niebiosa Iata<a, sokolem nigdy niebfdzie. 

By slavík ja\ krásně zpíval, předce vrabce nenaučí. 
P. By sfowik najmiléj ápíewal, przedsif wrdbla niewyuczy. 

Krásný páv peřím a člověk učením. R. Kpacna nana 
nepi>eHi a qe^iOBtKi y^eaBCMi. 

IJmělost svěllo, a neumčlost tma. R. YqeHBe CBtT'B, a 
HeyqcHbe ina. Y^eue Kpacora, a HeyqeHi>e cyxOTa. (Učenost 
ozdoba, neučenost hanoba.) 

Umění chleba nejí, aniž pod ním nohy klesají. C. 

Umění (řemeslo) plece netíží, a s ním blaze. R. Peiiecjia 
sa fljieqajui ho hociitx, a cb himi 4o6po. 

Umění v štěstí okrasa a v neštěstí útočiště. R. yqeHbe 
BTb cqacTBt Kpacoia a bx nec^acTbi y6t»Hme. ^ 

Neznámost činí nemilost. — Neznámost jest nevděčný 
host. Ó. 

Učiň mě vševědem , učiním tě ]|foháčem. P. Uczyú mi§ 
ifieszczym, a uczyní^ ci§ bogatym. 

Lépe něco znáti , než mnoho míti. Č. — 8. BojA d yHtrn, 
Hero uaTR.*) 



tt • 



*) Šp. Mu vale saber qae aver. 



Uč se» pfljdeš za hudpe. C, 

Neučená hlava na kněžstvo se nesvétí. R. Ue yvacb vh 
nonu He CTasaTi. 

Každé umění hodí se svým časem. R, Kazdo umiec pnyda 
si§ na kiedy. 

Dej bože všecko uměti, ale ne všeho zkoušeli, P. Daj 
bože wszystko umieč , a nie wszystkiego užywač. Hal. 4o6po 
Bce jMtTH, a He ace po6bth. 

Dobře tomu Kováři, jenž na obě ruce kuje; EtkL Aofipe 
TOMj Koea^ieBH, ňve na o6t pyioi xye. 

Čím výše vystoupíš , tím širší rozhled. Č. — HLuí. WuSe 
stupáš, dale widžiš. 

Umělý plavec neutone. jB. HcKycaott n^aBUTau ne yroHOTi. 

Lepší znání s pochybou, než neznání s oblibou. S. BojA 
e SHaao Cb MaaOMi, aero HesHaao Cb xaa^OMi. 

Co neumíme,, na to nevrazíme. — Co neznáme, na to 
nedbáme. Ch. Za kaj se nezná, za tem se nehlepi. *) 

Naplivaf do knih, když neznátn slova z nich. B. HaiuesaTB 
Bi TeTpa4i» > K0r4á CAon ae* aaaTB. 

Svině když kaliště mají, na čistou vodu nedbají. 

Apatéka hnojkovi smrdí. P. Apteka gnojkowí émíerdzi. 

Zlé jest v karty hráti a trumfy neznali. R. XyAO bx aapTU 
irpaTb, 4a Koaupeft ae SHaTB. 

Pěj radši dobře po stehlíku, nežli špatně po slavíku. 
B. Hoř 4yqme xopouK> merjieHKOMi , ntn Aypno co^osbOMi. 

Co neumíš, nech toho, nedávej se ..do loho. Č. 

Lepší neuk, než nedouk. — Lepší prosták povolný, než 
mudráček svévolný. P. Lepszy prostak powolny, niž m^drek 
swawolny. -^ Učený nedoučený Harší než sprosták. Hai YqeauA 
He 40y(ieHi>iĚ rapme m^b upocraKi. 

Kdo co neviděl, neumí to dobře malovati; kdo Co ne- 
zkusil, neumí o lom povídati. Č. .. 

Tolik známe, co v paměti chováme. S. Ohojhko siuimo, 
kojIhko y oaMeTH Hnáno. 



*) L. Scíentia non habet osorem nisi ignorantem. 



Zadním koxán- snáse než přední, any mají zrcadlka před 
aeboo. Č, (Vtip tento, jak se zdá, pfípadá ostře i na takové 
u(ieBé, již druhdy o prvenství vynálezku nějakého se liádávajL) 

Dobrý to sýr; škoda ho, že psí kozí ovinut. S. 4o6api 
cupi, aero mrera, mro e y naoboi Ron (KtniinO. O ďověku 
dobře učeném, ale zle zvedeném. 

Čtení cesta k umění. P. Czytanie do nauki droga. 

Žák, který se bez knih učí, ten se lynoho nenaočL d — 
P. Wod^ czerpa przetakiem, kto bez ksi^g chce byé žakiem.^) 

Bez nádobí zle se robí. S. Eeai xa^ara Hena sainTa. 

Kniha za mistra stojí. P. Ksi§^ za mistrza stoji. A zase: 
Lepší mistr než kniha. P. Lepszy inistrz niž ksi§ga. Zvláště 
když i následující přísloví se přidá*: 

Byl jeden mnich, měl mnoho knih, a nic nevěděl z nich. t. 

Každý pop ve své knize nejzběhlejší. 5. CnaBÍft nom 
y CBoioft e KHI3H B'hnirB. 

Umění i kozy pase: pět jich zahání, tři přihání Cfeitovně). 
BlÍK Haicrpifl Koau nace, narb saKapea, Tpn AOKapsa. * 

Mistr mistru nerad ukazuje. Mt* MaĚCTopx Maftcrepy » 
yKaxraHirb. ; 

^ ^ Když učeného učíš , zbůhdarma ho 'kazíš (t. toho, kdo 
něi^mu lépe než ty rozuměti chce). R. y^enaro yqiTB, xsm 

T04I>B0 nopTHTb. 

v 

Neuč rybu plavati a ptýka lítati. C — A. He yqa pu6y 
oAaBaTB. He yqH.>n^aBaTb ntyxy; ntyna 3HaeT'B bch) Hayxy. 

Starého zajíce netřeba učif do zelí chodit. ELu%. Starého 
zajaca njetrjebaš wučié do kalu khodžíč. 

Už vejce moudřejší než kuře. — Kuře chce už moudřejší 
býti než slepice. — Kuře učí slepici. Č, — J7Ltfl. Jejo je 
mpdriše kaj kokos. P. M^drsze jajca niž kokoszy. R. flftna 
Kypaqy yqari. CA. Jajce hoče več znali neg kokos. JTr. Jajce 
več kot puta vé. **) 



*) jL. Haurit aquaui cribro, qui vuU discere sine libro* 
*) IMii. igget ))il Ure ^ótten. iVán. íDaé ^\. toitt flvget fetu alé bte 
ýenne. Čud, Munna on targem kuí kanna. 



Holoplusk (bolobrad) o(iS bráváte. C. 

Co kdo dobře umí, tím se rád bavL P. Co kto dobne 
umíe, tym si§ rad bawi. 

Co pronikneš, tím vynikneš. P. W cxem klo pnodkuje, 
tyro si§ i popisuje. 

Plavce na suchu, jezdce bez koně nepoznáš. P. Žeglaná 
na suchém, jezdca niepoznasz bez konia. 

Čím kdo učenější, tím bývá nadutější. P. Jim kto ueienszy, 
tym bywa nadftszy. (Známost nadýmá. 1. Koř. 8, !•> 

Neskákej dílu do řeči. (fiíká se, když kdo sán svou 
práci chválL) Č. — Řemesbiíka dílo ukáže. S, SaaaTJÍi^ locao 
noKaaye. 

Ne tak draho, co z čistého zlata, jako co od výborného 
mistra. R. He laKi 4oporo, iro xpacsaro aojoia : to 4<^ro, 
MTO 4o6paro Macrepa. 

Po nádobí řemeslníka poznáš. P. Po snašci rzemiešnika 
poznač. 

Dík) se mistra bojí. (Kdo čemu rozumí, ten hned na 
pravé uhodí.) . R. Jíííao mcrepa óohtce. Ur. YcaKe /rkio 
MaftcTopa 6oHTi>c^ 

Každé věci (každému dílu) svůj způsob. Č. 

Jinak se pliqe po moři, a jinak po řekách. & 4pjroflMÍ6 
ce X04H no Mopy, a ^pyroA^ie jio plKaxa. 

Řemeslo zlaté dno.*) — Řemeslo pán, tuto vždy živý 
peníz. (5. K 

Řemeslo pravé křídlo. S. Sanan e qos-^Ky 4ecH0 xpiLio. 
— Řemeslo jistá obživa. 8. Saian e y Hesojm xpana. 

Řemeslo jde fortelem. Č **) ^ 

Všeliké řemeslo svou p&otu nese. C. 

I to jest řemeslo, kdo umí udělati veslo. R. H to penecio, 

KTO jmlOTl C4Í4aTb BeCiO. 

Když neumíš řemesla, musíš dělat povřísla. C. 



^) ffém. ^ottl^eil tteíM baé ^attbtoetf. 



Co dobře umíš, toho se Arl. P. Co hlo dobnse umie, 
těgo 8if niech ujmie. 

Když jsi se zrodil liuchařem, nechtfij býK řežbářem. 
•P. Vroititeé si$ kucharzein, tiiechciéj byč malarzem. 

v 

Nemadroj Švec přes Icopyto. C.*) 

Podílej rojákn rány, a ty pastuclio berany. JR. CqHraft 
BOMHi paHU, a nacryxi óapan^. 

Kdq je Tiudy, nikdež nenf. — Kdo ve viech ulicích 
bydlí, zle bydlí. Ó. 

Pes dvojích vrat mívá Mad. (O dvojím řemesle, dvojí 
sleibd, o drženi j obojí stranou.) Ó. — Bih. Kyqero, Kora 
nasi 4BÍ Bapra, rjia4H0 ocraBa. 

Kdo dva zajíce honí, žádného nechytí. -^ Kdo na dva 
sajfce štve, někdy popadne jednoho, a mnohokráte žádného. 
č. — JB. 3a 4ByMfl saftaaMH tohhtb, hh ojmvo ne noMi«ari». ^ 

Z mnoha řemesel nejjistif žebrota. Devateré řemeslo, 
desátá žebrota. Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše vepsí bývá. 
Č. ~ HLui. Džewječ rjemesfow , džesaly sljepc C^ebrák). 
P. Siedm rzemiosleztemaécie nieszcz^scia;***) 

Dělníku půlzlatník a dozorci celý. R. A^A^mntsaÝ noirwn 
a HapH4WKy fjójib. 

Já rožeĎ, jiný pečenku. On drží pečení, a my rožeň. Č. 
(O kupcích, na než řemeslníoi dělají co na zlou boru. červ.) 

• v 

Jedni hnízdo shazovali, a druzí ptáčky sbírali. C: 

Řemeslník jest otrokem toho , komu pracuje. « P. Mm- 
mieinik niewolnik u tego, komu robi. 

Ras po rasu nerad dře. (Když řemeslník se přivolává 
k opravování anebo k dodělávání čehos po jiném.) Č. 

Jaký tovaryš , takové srdce. Č. (Béfe se budí v prostém 
smyslu o rozdílu povah lidských dle řemesel ; u př. jiné jest 



*) L. Ne sntor ultra crepidam. 

qaeos lepores neutrum capit. 
*^) Nim. IBiergelbn ^anbtoerfe, funfael^ti Unglude. — (Sr fonn t>iel ^anb« 
totút, aUx ^ttttln t(l tv« Iftftt. ČuďL WUf ammetit, kntú nftlja. 
(Pét řemegel, seftý hlad.) 



9rdce kQváři , fezidku , jM lu'€^dífti« ald,, nneh^ fUftUá na 
latinské: Noscitur ex socio. 

Kdo narozumí kování, nech mi kleátí (kladiva) nehani 
Mr. KoÁE ne kobh^b, to h lueniiBi (MOjionca) ho noran. 

Snáze eisí dílo tupiii, neili lépo spravili. Ck. LekSe je 
ludsko délo kuditi, kak bolše napraviti. 

U každého obyécj (zvyk) svůj. R. V Bcncafo o6mai 

CBOil. *) 

Každý hoví mravu svéma. /?. BcaKi CBoeny Bftmy 
pafioraeTi. 

Nenajdeš trávu k poziiáni dzíko miavii. R. HAtb Ttnri 
TpaBi, V0611 aian nymoŘ apaBi. 

v • 

Každý mládek má sviy spáéek. C. — A. Bcaiot moAOAewb 
Ha CBOil oĎpaseui. (Sr. PřísL 22, tt. Mládenec podté cealf 
své, také když sstará,^ neodstoopí od ni) 

Zvyk (zvyklost, obyčej) jest druhé přirození, (kleréi se 
těžce vykoření). Č. **) — P. Vfiog jest droga natora. Kalog 
lamie przyrodzenie. 

Zvyk se rád méní^ když dofie v léle nenL Č. 

Oby^j znění, kdo se nelení. P. Nalog odnúeni, kto 
sie nieleni. 

Go hanba a hřích, i to veílo v zvyk. R. %o eriUHO n 
rptmno, n to bi oómail boulio. 

Při zlém návyku ctnosf nemá vniká Č. — P. Ze tlego 
nafofu trudno ku bogu. 

Zvyk není kůlna, ebys hned přestaívil R. 06maft le 
iurhTKa, ne nepecraBímib. 

Zlému jako dobrému ďovSk přivyká. 8. 3Ay ce mmen 
npHBUKHe Kazo h 4o6py. 

Zvyk má železnou koiilí. IGr. Navada ima železno srajco. 

Jedna muka náaka (zvykání) , a dvě muky odoka (oihry-^ 
kání). 8. 64Ha nyKa najKa, 4BÍe ujko ojíy%9. 



'*) L. CoMMtodo altera ■atara. Arabevé pak praví; &ryk fálé piirozeiil. 



Táhne f e žilka, kam byla nayykla. 'P* Gqgfáe ňq ifi] 
gdzie SÍ9 nafožyla. 

Voda kudy jednou tekla , poteče opěl. 8. Bo^n iyia(| 
e4aHi Hyn» Tox^ia, onen ke nporefcn. 

Nenechá žebroty , komu ae hůl v rnkou ohMUk . fr. K| 
něha beračiti, komur se palica v* rokah ogréfe^ 

Navykl pop na vařený bob; anédl se boby odvykl 
Blh. Hayqa ca noni na eapeni 6o6i; csipun ca 6o6i» 
ca noni. 

Starý vozataj rád poslouchá , když kdo bičem 
P. Starý fannan rad slucha, kiedy kto biczem trieatka. 

Zuvířelé dřevo těžko se zpřímí (t. avyk zastaralý), t 

Jaký zvyk míval býk, tak řve také vAl. HaL li nj 

6UKl laBUKly TO H BOÁ^Vb pUMITB. 

Čemu kdo zvykl, není obtížno. Ó. — P. Nalog ii|iaii| 
Urudnosci. 

Rohy jelenu nejsou těžky« Č. 

Cikánovy (kovářovy) děti nebojí se jisken Ó* — & 
raacKa a^w oa*^ napraná ce ne njiame.*) 

Kočičí oči nebojí se dýmu. Č. — R. Komavbrn tmI\ 
Ajany ne óortch. 

Zeptej se husi, zdali ji zábne v nohy. R. Cnpoca y rycí, 
ne sflÓHyTi ah ero hofm. 

Sokol se hvozdu nediví. R. CoKOJiy jrbci ne n'& 4BB0. 

Vlku zima v obyčeji. — Brouku díra v obyčeji. JR. Boík; 
suna sa otfuqaft. TRyity aopa sa o6uqaJI. 

Zmek močidla nezůstane , ani žába. Žába vždy najde 
močidlo. Žába nepřejde od močidla. Č. 

Kdo co má od přirození, těžce s^ to při něm zménf. Ů. 

S čím kdo vyrostl , to mu i přirostlo. •^ II. Kako tko 
nikne, tako i bikne. S. UIto ce cb Kurb po4H40, ojvb oaora 
ce ne o^y^n. 



*) Lai. ScíntUlae non fobroram terront filios. (Syrus.) Ném, C^iaieb^ 
fin^et fUt^ bet guitfnt gmo^at. 



latinské: Noscitor ex socio. 

Kdo narofumi kování, nech mi kleW (kladiva) nahani 
Mr. Kojih He Kosa^b, to h lueniHBi (lO^iOTKa) ae noran. 

Sméz^ mi áOo tupiii, neili lépo spraviti. Ck. LMe je 
ladsko délo kudit% kak IkoUe napraviti. 

U kaidébo obyecj (ivyk) sv^'. R. Y aciKaro oimaM 

CiOft. *) 

Každý hoví mravu svéma. B. Bcmsrb CBoeny Hpaiy 
palknraen. 

Nemifdeéí trávu k poznání dzíko mravu. ň. Híti Ttnri 
rpan, nto6u aian nymolt apaai. 

Mtdtáf mládek má sviy spádek. C — R. Bcakoé M0404eni 
na CBOft oópaaeni. (Sr. PřisL 22, 6. Mládenec podté ceatf 
tté, také když sstará, neodstoopí od ní.) 

Zvyk (zvyklost, obyčej) jest druhé přirození, (kteréž ae 
téžce vykoření). Č. **) — P. Niilog jest draga oatora. Kafog 
laflfe przyrodzenie. 

Zvyk se rád méní> když duSe v tele nenL Č. 

Obyčej změní, kdo se nelení. P. Nalog odmieni, kto 
síe nieleni. 

Co hanba a hřích, i to veik) v zvyk. R. %o otíuho a 
rptniHO, a to bi oómaft bodlio. 

m Mm návyku ctnosf nemá vzniká Č. — P. Ze zlego 
nalogQ trudno ku bogu. 

Zvyk není kůlna, abys hned přestavil. A 06Hqaft ae 
KjrbTza, ne nepeGTaBHun>. 

Zlému jako dobrému člověk přivyká. 8. 3Ay ce qoBeK'» 
apHBUKHe Kaao a 4o6py. 

Zvyk má železnou košili. Kr. Navada ima železno srajco. 

Jedna moka nauka (zvykání) , a dvě muky oduka (odvy-» 
kání). 8, 64Ha Hyna Hayiía, 4BÍe mjkc OAjKa. 



*) ŠaH. Saos cuíqae raos est. 

'*) L. Coosaetudo altera nátura. Arabové pak praví: Zvyk páté přirození. 



>¥lka . V idab , a oa k fiertii vloh, Jfň Boara n myrh, 
a aavb n qopry ai ^yri. 

./ VMaě vlkam orati nebadei, an rohůy nemá. Č. 

Vlčí nátura do lesa se táhne. P. WilcKa natara do lasa 
cálgaie. (Nátura wttka wiedaíe do; lasa.) ií; BkrypB boaksí 
n Acy roaarb. HoL Harypa BOBRa* farae ao jrkea. RUor. 
Boaqaa narypa y A^crh oarHemb. « 

' Irm alka jak choaí, oa Tidy kJesQ hledí. i?. KaKs BOjisa 
aa Kopaa, a .oa% ace k^ 4tcy iMimrh* Mr. Bobm avB hh 
roAyi» > Mn wb iiici ABBHTbCH. — - Užívá se téi o Celedínii) 
iPedníku akL vždy nespokojeném s bydlem irým* Potr.Vdiký 
míval v listech přísloví toto , Jídyž ciaozemci , jel éa úřadAv 
a- slnieb byl povolával , naplnivie si . kapsy mským alatem, 
aaae. po. syých táhli. . >^9 -• 



•• ■ 



. . A- 



• ■ / 



JMiB étm^' «!Mttfelr Wffilv iMDdMÉ. '"M. (MMio, a 
éudi ne ostavh). * 

ITafli «e dřoYO kloní, tam i |Nidá. Ěř. Hmqr né tirevo 
li , tje paéew. 

^. Co VlAlUi vykovfab, 401* ihotyka safcopala. 8. Ubú ihh 
sajmujia^ to mfuidi saxonajia. JI. KaKon bi kojoi- 

ééfirb, TaROBX H BI MOTM^IKy. 

Hftaléh6 hrob opraví.- Jfr. TopÓároro aonua cnpiBHTB. 

Ga fo lyié zrodí, lysó^ihyM. tjsé Mřibě i koném lysým 
ki4o* P. Co. ai9 fyno urodzi , lyao zginié: tf$e žrzebié 
i koním <yiT"> b^zie. Hal. Ulo ea joldo ypo^^ , jnico ft 
arme. Ifr. Usaslimu konju se liaa né zbriSe. 

Heponůže havranu nrýdlo, ani mrtvému kadidlo. ,F. Nie^ 
pomože krukowí mýdlo, ani umarifama kadzidlo. B. Mtepaaťo 
Ko6e^H (psa) HeBímoeiub 40 Ót^ia. 

Kavka by se na sněhu válela, nezbělf — Kavka , kami^ 
kol! letí, černá vždy býti chce. — Kavka, lef kam le(, vMy 
jest kavkou. C. 

Kdo se narodil vlkem, tomu liškou nebýti. R, Kro po- 
4ajicfl BO^KOHi, TOHy 4MCHixeft ne óusaib. 

Sova v sokola so nezvrhne. P/Sowa nieodradza si§ 
w sokofa. 

Kočka myší nenechá, liška slepic a vlk ovec. Č, 

Kočce o myších se snívá. C. 

Straka svých skokův nechati ijemůže. Č. *) 

Liška sirst změní, ale ot)yčejův nezmění. Anebo: Liška 
chlupy, a ne své přirozené vášně změní. — Vlk změní srsf, 
ale ne povahu. Č. — R. Bo^ki BCHKOft ro4'B ^HHflerb, a apaai 
He nepoMtHíieTi. S, KypaKi aKO h 4.iaKy opoHtHH, liy4H ne 
HtHUi Anebo : KypaKi 4.iaKy míhá , a fcy4H HHKa4'B. **^ 



*) L. Pica saltus suos dissimulaie non potest. LU. Warna (szarka) be 
szokszczojftDo ne stow. Ném. ^ie Slelftet (9(el) lé$t ba0 ^ú}p^tn niá^t 

**) Šp. £1 pělo muda el raposo, mas el natural no deiipoja. VI. H liípo 
caogia 11 pělo, ma non il vizío. Piem. La volp pěrd §1 peil, ma nen 
$1 yisi. Aem. íDer %víáfi t)etdnbett ten IBalg toeífi , aber ben alten 
Cínn ili^t. Čud. Hunt heídab kůl karwa, agga mitte wiai. 



Kde se kdo srodí, tam se i hodí. Č. — R. T^i rto po- 

AMTCHy raní M r04ITCfl. 

Kde se kdo nesil, tu mu nevzjíli. Kde kdo vznikne, tu 
také zvykne. 8. 4^ ce ko He cie, Hexa ce ae aiiie.. 4*^ ko 
HiKHe, Ty ce a o6uKte. 

Kde sosna vzrostla, tam ona i krásna. B. Tfi/k cocaa 
Bspocjia, ravb oaa m Kpacaa. 

Kde jest peníz bit, tam nejvíc pklí. Č. — HLui. Penjes 
tam my wjacy plééi , diei je bity. 8. Cpe6po 4t ce sje, oha* 
Ky e ■ utHa. 

V cizím kraji i sokola la vránu mají. A. Ha qyxoil cto- 

pOHt H COKO^ SOayTl BOpOHOR). 

Kde se kdo ztfhne, tam selí tíhhe. Č, • , 
Svá vlasf každémti AejmilejSí^ a nfně má. Č. — P. 0jc2yzna 
swoja každému najmilsza. 

Každý pták miluje své hnízdo (své hnízdo chválí). C. — 
Blk. BcHKaff ^tCTBima (lastovka) xea^iH cbocto ch rHÍ340. ^) 
(Viz na konci čísla tohoto.) 

Proti své krvi bojuje , kdo svůj národ nemiluje. Č. 

Nechvalitebný pták, který trousí do svého hnízda. Anebo: 
Každý pták své hnízdo chválí; a špatný, který $e do něho 
vyneřádí. Každý pták zlý, co do svého hnízda nečistí. Č. — 
P. Z?y (brzydki) to pták, čo swoje gniazdo szpeci (plugawi, 
paskudzi). R. T^iyna tb nTHua, KOTOpoft rH'b340 CBoe homhjio. 
Fa/. 4o6pa OTHiia ceoro rHť34a^e Kajine. S. P^a e UTima, 
Koa y CBoe rHt34o ropa. **) 

■ 

Bodejž toho nikdy více neslýcháuo, £e národní krví kopí 
oblíváno. iifr. Tóro 3t> po4y ne qysa^H, mo pH4HOio KpoBUD 

CUCH OĎjIHBa^H. 



*) Ar. A duqiie oiietu sob nid parolt beán. (Starofr. A chMcna oisel 
ses nis U est biaux.) 

**) ^p. Aquella aye es mala, que en su nido caga. Anqh It is an ill bírd, 
that fouls herown nést Aem. @0 niiip eitt Bófet $cgel frin, tec in 
ffia eiseatf 9(|(l f^uf. Cwrf. Se on ^ene lind, kes omma aiilge ei 
kanan. (ápatný pták, který své peK aeBOsí.) 



IS^e krfj99 jj^m^ya^ k^W? m^ cizos^mce ifí, fíoísu 
II. Tko nedérži brata za brala, on če todjína za gospodanu 

K^cbtéj lífí sám pro sebe ; pezrodilf jsi se ^m o4 sebe. 
JP. Czio^iek si; aie dla siebif tfVfjoi rodzi, žyč um tei tylko 
sobie sie niegodzí. — Sam žáden nie ^rój. 

Žiy bu4 y\9fiiij přátelům, yzdaji iíesf tvým popelům. 
P. Žjj pjczyzniei przyjacioloni,^ oddadz^ cz^á.twpn popiolom, 

Sfl^ pro vlast mila a podivafaia. P. Šmíerč dla ojccyzny 
nrila i ehwalebna. 

Vře{ každému srdce po jazyku Mrém. Dal. A týž na 
jiném místě: Tomuf vy (vás) nií ženská Uanra^ kde jedeu 
jazyk, tu jeho sláva. 

Kdo se za vlastní feé stydí, hoden potopy vSech Kdí. Č, 

Čílaf dávné jazyky a cizím rozuméf, dobře jéšt, než 
mateřský třeba napřed oměf. Ó. 



Kde byt tvůj, tím i ty sloj. R. Fa^ xcHTb, rim h c^ht^ 

Jaký kde kroj, tak se stroj. Jak ti hrají, tak skák<!|[ 
& KaxQ CBi^aqi csupa, oaaKo wikAH irpaTB. <Aneb: y KaKBO 
kojio ^Q^enib, oaaKO u nrpaft. Blh. Kazro tu CBuplíExi, Tyf 
Hrpaft. Ha KajsBOTO xopo ca xaaHeuib, Tyt rpe^ ^ urpaemb. 

Tu pij vodu, po níž plovej. R. IIo xoropolji, ^oxk íumhf 
Ty ■ POAy nwíh. ^ 

V nás žyeiy nfiSim boh||i fe modli. R. Taí skut^, ttn 

60raif> M M04HTbCH. 

Kaž4ý zemd^an zemžfanu krajan. R. BcHKOft uipflHHHi 

MipflHHHy pejlBaHHHf . 

Všudy jest zemé Páně. Č. 

Každá krajina člověku otčimu R. BczKaa cTpana qe^o- 
BiRy 0Te<iecTB0. 

Rybám moře, ptactvu povětří, a člověku iírý svět Zff 
vlaaL R. PuóavB nope, nTrnaui Boa^yxi, a qe^osiKy oiusHa 
BcejléHHOft KpyrB. 

Yiude chléb s <)věma kurkama pečený. Viudytě chléb 
jísti. d«- S^^ Kodér ^Isoe teče, se knih peče. CA^Kataunce 

15« 



Kde se kdo zrodí, tam se i hodí. C. — R. T^i kto po- 
jOttcn^ lavB M ro4iTCfl. 

Kde se kdo nesil, tu mv nevzjítí. Kde kdo vznikne, tu 
také zvykne. 8. 4^ ce ko ne pie, Hexa ce ae aiqe.* 4"^ ko 
HBKHe, ^ ce H o6uKte. 

Kde sosna vzrostla, tam ona i krásna. B. Ta^ cocaa 
Bspoc^a, Tam oaa ■ xpacaa. .^ 

Kfle jest peníz bit," tam nejvíc pklí. Č, — HLui. Penjez 
tam najwjacy plééi, diei.je.l^Hy. 8. Cpe6po nh caagrct^ OMi 
«y e ■ iiiHa. . « 

V cizím- iMji i sokola fa vránv mají. * A. Ha ^tymoH cto- 

pOHi H COKD^ sosy TI BOpOHOR). * 

Kde se kdo zHhne, lem seli tíhne. Č, ' # ' * 

Svá vlast každéirift ftejánlejSf, a nfně má. Č. — P. Ojcfeyzna 
swoja každemn najmflsza. 

Každý pták miluje své hnízdo (své hnizdé chválí). C. — 
Blh. BcHKas jitCTBima (lastovka) xeajH cbocto gh rntsAO. ^') 
(Viz na konci čísla tohoto.) 

^ Proti své krvi bojuje , kdo svůj národ n^iluje. Č. 

■* 

Nechvalitebný pták, který trousí do svého hnízda. Anebo: 
Každý pták své hnízdo chválí; a. špatný, který je dojného 
vyneřádí. Každý pták zlý, co do svého hnízda nečistí. Č. — 
P. Zly (brzydki) to pták, co swoje gniazdo szpeci (plugawí, 
paskudzí). R. T^yna tb OTHua , KOTOpoft íthís^o ctfbe homiíao. 
Hal. 4o6pa nraiia caoro rH'fó4ajpe Ka.«He. S. P^aa e n^ma, 
Koa y CBoe rHt340 lopn. **) 

Bodejž toho nikdy více neslýcháilo, ie národní krví kopí 
oblíváno. iifr. ' Tóro 3t> po^y ne qyBa^SH , mo phahok) KpOB%a> 

CDBCU OĎ^HBa^H. 



*) Fr, K chaque oisetn sob nid parolt beán. (Starofir. A chMcm oUel 
ses nis li est biaux.) |.' ^ 

**) Sp, Aquella aye es malá, que en su nido caga. Angl It is an iU. bírd, 
that fouls herown nést Něm, dů nuip cín Bofet ^cgelfein, tec in 
ffia eigms 9(|(l t^ut. Čud. Se on y^ent Hnd, kes ommtrwúge ei 
kanan. (Spatný pták, který své peK iiea«sL) ^ 



II. Tko nedérži brata za brala, on če todjína za gospodara. 

])^c^m l^í sám pro aebe ; pezrodilf jai sé ^m od aebe. 
|\ Cz|(mie)( éif sie dl|i sjebi$ t^fUjU) rodzí, žyč mu tei tylko 
sobie sif niegodzi. — S{wp^ žáden nie íjfw<ij. 

Žjiir bu^^ v^t^^i, plriítelům, vzdají čeaf tvým popelům. 
P. Žjj pjczyznie, przyíacioion^ oddadz^ czeáé twpn popioiom. 

Sfl^ pro vlast mila n podivafaia. P. Šmierč dla ojczyznf 
nrila i ^walebna. 

Vřef každému srdce po jazyku mém. Dal. A týž na 
jiném místě: Tomuf yy (vás) nií ženská Ui/va^ kde jeden 
jazyk, tu jeho sláva. 

Kdo se za vlastní feé stydí, hoden potapy všech lidí. Č, 

Čítaf dávné jazyky a cizím rozuméf, dobře jest, než 
mateřský třeba napřed uměf. Č. 



Kde byt tvůj , tím i ty sluj. R. Fa^ xcHTb, itwb h c^Vf^ 

Jaký kde kroj, tak se stroj. Jak ti hrají, tak skákal^' 
& KaKQ CMífftiVb csapa, onaao 9|i;ifl ■rparH. .Aneb: Y KaKBO 
K040 ^Q^enib, oaaKO h nrpaft. Blh. KaaTO tu caupi^xi, ijš 
HrpafL Ha ^cavBOTO xopo ca xifaHeuib, Tyt rpe^aa fi» urpaemb. 

Tu pij vodu, po níž ploveš. R. IIo xoTopol| ?o^ fuofíh^ 
Ty ■ f^OAy mth. % 

V nás iijeij nfiSim bohfjfk fe modli. R. Taí skut^ tíitb 
6or|Uf> H moiht^ch. *- 

Kaž4ý zemd^an zemjfanu krajan* R. BcHKOft uipaHHHi 

MipaHHHy pejfBflHHHf . 

Viudy jest zemé Páně. Č. 

Každá krajina člověku otěina. R. Bcaaaa crpana qejio- 
Btay OTCiecTBO. 

Rybám moře, ptactvu povětří, a člověku Sirý svět za 
vlast. R. Pu6arB uope, nTHuaMi aoa^yxi, a qejioaiRy oiqjiaHa 
BcejiČEHOft Kpyrx. 

yjtade chléb s <)věma kurkama peěen^. VSudytě chléb 
jísti. ^«fr- tr. Koder sohioe teče, se kruh peče. <7A. Kii4suiice 

15« 



teče, kruh se péSe. Kud god siince hodí, kmh rddi. Yslgáe se 
more krah Jésti. 

Ryba hledá kde hlouběji , a člověk kd^ mu žhrnéji. 
R. Pu6a Hmen, r4i rjiyóme , a ^ejiOBin r/tt 4y^me. 'Ur. Vu6ň 
myxa 4e rjiKi6xe, a vójiobíri 40 Jiy^me. 

Tam domov, kde dobře. Tam vlast, kde se dobře mifi, 
P. Tam dom, gdzie dobrze. Gdzíe dobrze, tam i ojcsyzna. 
& TavB oreqecTBo (4o6po), r4t xitóa 4090JifcH0. 8.' JS,% mawh 
e 4o6po, 0H4t B 40K0BiiHa/CA. 6de dobro, onde domovina.*) 

Třeba v Ordě, jen když dobře. R. JKhjtb 6u m n 0p4t, 
TOjbRO 6^ B^ 4o6pt. Mr. Xovb vb Op4Í9 Ta b% 4o6pt. 

Chced-li cli nabyti, nesmíš na jednom místě SftL R. Kto 
xo^en acaaTb qecra, lorb ne wkbm aa 04H0irb kIctí. 4oBa 
aRHTb, msmn ae HaxHTb. 

Ve vlastí nenajde hudec přítele. Č. 



Upřímný přitel za bratra. R. 4py3Bfl npaiaie qro 6paTBfl 
po4Hue. 

Dobrý přítel zlato převažuje. Č. 

Přítel a bratr veliké slovo; nehned sť jich dostane. 
fi« ApyTB n 6parB sejiHKoe 4*^^10 ; ae cKopo ero 4o6y4emb. 

Ten mi brat, kdo štěstí mému rád. S. Oaáft n e 6párB, 
KOĚ HH e 4o6^y pa4i. 

Odnáší-li mi kůzle bratr, mám ho za vlka: přináSf-li mi 
kůzle vlk, mám ho za bratra. II. Ako mi brat kozle odnosi, 
ono uů je vuk : ako mi vuk kozle donosí , ono mi je brat 

Dvá, tři Věrní přátelé, jedna duše v rozdílném těle. 
P. Dwa, trzej wierni przyjaciele, jedna dusza w režném déle. 

Přítel příteli bůh (ochrance, pomocník, útěcha), č. 
Rovnost přátely činí. 6. 

Těžká shoda, s ohněm voda. P. Trudná zgoda, s ogňiem 
#oda. 

*) LaL UJbi b«ne, 4bi patria. P^tria est, ubicunqae bene est Za pray- 
dívost tohoto po celém svété známého přísloví nech odpovídá liagtí- 
. nÍMki Cicero a nfm veškerá římská i řecká dávnov^kofl. 



Rflzní-li se obyčeje, nebudou přátelé. R. He cot^yrca 
o6um>M , He éyAy^i 4py3BH. — Přízeň tam se \ srdce seje, 
kde jsou stejné obyčeje. P. Pnyjain siq lam mocna stáje, 
gd»e podobné obyczaje. 

Vol přítele po své mysli (podlé mraTU svého). R. HaÓnpaft 
4pyra no csoeny Epasy, S. HaĎapat 4pyra no CBoioft fejAi* 

Lepší známost (přítel) než rodina. Č. 

Přátelství a láska velikého počtu nemilují. P. Przyjaciel- 
stwo a miloéč wielkiéj liczby nielubi. 

Lepši přátelstvo než peníze. Č. — JB. 4pyi^ AeHen ao- 
poxe. 4o6poe 6paTCTB0 nutil ĎoraiCTBa. *) 

Nezakládej si mnoho na stu zlatých, zakládej na stu přá- 
telích, fí. He AOfVM CTO py&ieei, 4ep»H cto 4pyroB'b. 

Přátel mnoho, poUadův mnoho. P. Przyjaciol wiele, bo- 
gactw (skarbów) wiele. 

Přátel mnoho míti neškodí; jestli ne ten, onen se hodL P. 
Przyjaciol wíele mieč nieszkodzi; jeáliže nie ten, ów ci dogodzi. 

Míti přátel zásobu není na škodu. /?. Apyseft hmítb 
y6uTKa Htn. 8. no6paTiui cy npo6uTaMHH. 

Člověk na jednom bohu, ale ne na jednom příteli dosti 
má. Č, — R. Eorb oahhi AOB^teii, 4pyri o^hhi najitoTi. ♦*) 

Čí jsou mnozí, toho jsou i bozi. S. %i cy luosn, OHora 

H 603H. 

Své přátely množ, a otepvých si važ. JB. Cbohxx Apyseft 
uaxcHBaft, a otuobuxi ho Tepaft. 

Pro přítele nového nespouštěj se starého. P. Dia przyja- 
ciela nowego nieopuszczaj starego. ***) 

Přítel nebud ti co kvítek, který potud milý, pokud 
čerstvý. P. Przyjaciel niema byč jako kwialok, który póki 
swiežy, poty mify. 



*) áp. AqueUos son rícof , qne lienen amigos. Ángl. A ÍHend in Ihr 

way íg betler than a pemiy in the pnrae. 
**) AitgL One God, no more, but fríonds good atore. řihn, Dian i9U%t 

úntů (ňoUtů, aUx nt4t eíneé Vítnfá^tn. 
***) Ř> Niovc ^tííovf notmif tůíp naXntw¥ utl intkr^^wfttv, L» 81 novoa 

parabif amicoa, yetemm ne obliviscere. Syrui» 



PHtel starý lepSf než dva noví. R. Grapiik Apýrl jiynme 
■OBUXl 4Byxi. 

Starý přítel nejlepší. Starý přítel i staré víno nejIepSf. C. 
— S. CTapori BHHa h CTaporx opíarejia jtpitM ce. — (Staťo 
«^6 i vino dobré su dvje stvari, nu prijatelj nad íko najbolji 
je ftarí. Nik. Dimitri.) 

Drž se nové cesty a starého přítele. S. /íp^Kh cé Hona 
■jrra, crapa npiarejifl. 

Přítel každému, jístč žádnému. Č. — !A. Bčřkiii 6p)ftT%, 
fllKOHy ae 6pan. *) 

Neskoušený za přítele, zkouSený za dva. R. He k^BiA^why 

MpJ^f a H3B'fc4aHl, 4Ba. 

Hedbávnou rukou přítele vybírej, a drž železnou. F. Pfzyja- 
dela jedwabnq r§kq obieraj, a želaznq trzymaj. 

Přítele hledej bedlivě^ a našed chraň starostlivS. R. 4pyra 
npuieKHO HmH, a Haine4i Čepern. 

Nežli s kým v přátelství vstoupíš, potřebí jest s ním dříve 
prostici soli ztráviti. Č. Anebo : Žádnému nedůvěr, leč s kým 
prostici soli ztrávíš. P. Beczk^ soli zjesč trzeba s czlowiekiem, 
zaním si; go pozná dobrze. S. ^obckx qoeeKa ne Hoxe no- 
SHan, 40irB Cb m»HMe špehy ópamna ue H3t (ae H3'h4e ohojihko 

COJIH, K04HK0 y 3y6HMa MO»e O4Hh0). '*^'*^) 

Svět se točí jako kolo; ]měj přítele, ale věziž koho. Č. 

Přítele poznáš tím pravého, miluje-li tebe víc, než co 
tvého. P. Przyjaciela ty ztqd poznasz prawego, jeéli miluje 
ciebi§, nie co twego. 

Nehraď se plotem , ale hraď se přálely. Č. 

Málo dbej o poklady, máš-li přátel o)irady. P. Niedbaj 
nic o skarbéw wiele, gdy masz wierne przyjaciele. 



*) JL Holtij amicns, nulli amícus. Šp* Anígo de todoa y de aingaBO, 
todo es OBO. Fr, Ami de pluríers, ami de personae. 

^ Lé 8alis absanendas modtus , príusquam habeas fideni. (S^frusJ 
Fr, Pour bien connottrc un hotnme, il fiiiut avoir nintgé an miaot 
de sel ayec lai. Angl. Before you nake a friend, aat á basket o 
salt wMi Um. 



^1 

Přátelská láska lepcí kamensýck hradeb. R. JboéoBh 
ópaiciuia jyMuie KaMeaHUxi ciiai. 

Dokud bfth a dobří přátel^^f^eho se báti netřeba. & Aovrh 
6 6ora H 4o6puxi npiflTejiá, 40H4e ce aaima ae aa^a 6oa». 

Dej mi pravého přítele, a při ndm mi třeba oči vykol. 
S. 4aň MH vpiíneÁň , na na ci abnn h ohb H3BaAH. 

■ v 

v nouzi a potřebě přítele . poznatL d » 

Bez nehod přítele nepoznáš, ň. 4pjra B^ BtpaocTi ůearb 
6t4U ne yanaemb. 

Neštěstí ukazuje , kdo pravdivě miluje. P. Nieszcifáde 
pohazuje, kto prawdziwie mífuje. — Przygoda pewna prayla- 
ciof i nieprzjjaoiol proba. *) 

Oheň zlato, nouze přítele (zkouši). Č. — S. Ilpiare^fc^^ce 
y ay^H noaaae, aao aiaTO y aarpa. 

Přítele poznáš ve vojně a v nouzí. & 4pyr^ noanaBaoTca 
npji para 4a npn 61^. 

Přítel zkušený a meč broušený v potřebách kaSdý je^t 
peněz hodný, d 

Bez dmžství není dobrodružství (hrdinství)* S. Beat 
4pyxTBa aena araamiBa. 

Zlý rok ohlíží se po úrodě, a člověk po přátelích v ne- 
hodě. S. 3^0 ro4amTe p04a amre, a Heao^a npiaTe4a. 

Zlý v neitěstí nenajde přítele. P. Zly w przygodzie 
przyjaciela nieinajdzie. 

Přítele v nouzi neodstupuj , al^ podporuj, ť. Przyjaciela 
w nieszcz^édu nieodstf puj , ale ratuj. 

Kdo přítele miluje, ten svého nelitiye. B. 4pyn^4lp6KTB, 
ceča ne ma4HTB. — 4pyra nntTb, ce6a ae »aJÍTb. 

Příteli přej, a nepřítele nehněvej. *B. 4pyry 4py>KH, a 
ae4pyra ne rnisH. Anebo : 4pyiy 4py3KH, a 4pyrOMy (He4pyry) 
ae rpy6a (ae mcth). 



*) L Ipsae amicos res opirnae pariunt, adversue eprobast. Syrut, 
Tempore felicí non cog^oficuntur amici; sortě palet miaera, quae sít 
dilectío vera. Fr. L*adyer8ité et les perils demontrent les Trais 
aans. Angl A fríend ia nevěr koowB.hQt ia time of naad. Dám* On 



Příteli činiti dobře Med, a nepřítele na dobrou cestu 
veď. A. 4pyry 4t^aft 4o6po, a He4pyra bi 4o6po-xi iipiB04M. 

Učiniv příteli dobro, nadej se téhož. R. CAÍ4an jtfyry 
40Ópo, H ce6i X4H 4o6pa. 

Příteli k pomoci tfeba o půlnoci Č. — P. Pnsyjacielowi 
zawsze dogadzaj, by i w pélnocy kniemu wychadswj. 

Přátelské služby se neúčtuji C. — P. PnEyjacielska po- 
sluga nagfrody niepotrzebuje. 

Od vérného přítele necoavej, a vždy v ného doufej. 
JI. On BipHaro 4pyra ae 0T4y«iaftCH, a Bcer4a aa nero na- 

4MCfl. 

Nedůvěra přátelství otrava. Ch. Sumljivost príatelalva 
čemer. 

Musíš všem dobré přáti, chceš-li přítele získati. R. Bchm 
Ha4o6HO xejiaTb, qTo6u 4P3rra cucKaib. 

Příteli poroučeti se zbytečno. P. Przyjaciel do prEyja- 
dela zálet niepotrzebuje. 

Přítele svého vady znej, však ho v nenávisti neměj. (Ne- 
budeš míti přítele, budeš-li vše na zlatých vážkách odvažo- 
vati ; dobré-li jest povahy v podstatných věcech , z vediejžích 
i zde musíš mnohé prominouti a jiné svinouti, jakoby ne- 
viděl) C.») 

Přítele tajně napomínej, a zjevně chval Č. — P. Przyja- 
ciela jawnie chwal, tajemnie napominaj. 8. 4pyra raftao cast- 
lyft, a HBHO 4»aJH. **) 

Kdo tě napomíná, měj ho za přítele. Ch. Ki te opomina, 
za pri«tela ga děržl 

I v přátelství míra dobra. Č, 

Přítelem buď po oltář (pokud svědomí dopouStO* C. 

U přátel řídko bývej. Č. 

Bodejž nemíti přítele, jejž třeba pořád dobřiti, a tduhf, 
který často odprošuje. P. Bogdaj niemieč przyjaciela, s kttfryn 
si9 zawsze jednač , a sfugi , który cz^sto przeprasza. 



*) L. Amici vitia (moces) Boveris, non oderís. 8grm$é 
^) L. Secrelo amicos adau>ne, hmda pahun. Sgnu. 



z tykve nebude Mádoba, a m vrlkavé mysli přiteL & Hi 
y TURBi cy^a, hh y HenocroflHy Apyra. 

Lepší ostrý nepHtel, než měkký přítel. P. Lepiéj míeč 
ostrego nieprzyjaciela , níž mi^kkiego prayjaciela. 

Lepší moudrý nepHtel , než hloupý přiteL IL Bolje je 
mudar nepryatelj, negli lud prqatelj.*) 

Není dobře 8^ bláznem se přáteliti Č. — 8. Am» e hotko 
jiyA-b, HO 6y4U iiy 4pyrb. 

Přítel jest, kdo pravdu mluví, ne kdo pochlebuje. P. Pržy- 
jacíel jest, co prawdf mówi, nie co pochlebia. 

Lepií jest zjevný nepřítel , nežli úlisný přiteL Ch. Bolji 
je odpert nepriatel, neg skazlivi priateL 

Přítele s tákavou hlavou ubíhej , s přímým dělem objímej. 
(Nemiluj potakaSe, ale pravdu ti mluviciboO JB. lie aio6u 
4pyra noraKOBiiuwa, jao6u BCTptqaiKa. 

Přítele vždy ušetřuj , a z ného nikdy nežertuj. P. Przyja- 
ciela sobie szanuj , a z niego lekce mežartuj. **} 

Vtipem (žertem) mnohý [dPítele pozbyl, ale nikdo ne- 
nabyl. Č. 

\ přízeň a víru šaška nepřijímej. JB. Bi 4pysfe6y a eip- 
HocTb myra ho npHHHMafi. — - Illyrb bi Apy»6y ne rOAHTca. 
(Viz též: Žerty.) 

Blízko žije přátelství od nepřátelství. R. 4pyaK6a oti ho- 
4py»6u 64H8K0 sisyrb. 

Chleba nelámej ! (t v přátelství bud stálý a svévolné ho 
neruš). Č. 

UletěK (vynikl) pták z klece; nečekej, by se frátil. 
(O přátelství na zmatek přivedeném.) 

Hněv přátelský krátký, netrvalý. P. Przyjacielski gniew 
krétki, nieprawdziwy. 

Od přítele i rány milé. Ó. 

Nestrkej prstu, kde se dvéře svírají. Č. — Nerod prstu 
mezi dvéře a podvoj UástL Dal. — P. Niewtyk^j palca míedzy 

ÁntfL Better • wím eneray, Ihan a fooUf h Ikiend. 
^) L. AadoQiD laodere oe Joco qaiásm Uoet. %nM. 



'4nmi^ bo 8i§ mknjnien. Ur. Mexei mt^ lajum se kjHuh. *) 
(Mezi přátely roíhněva^é i6 nearfchej, aní£ je joNě irfce pod- 
pthij proli sobě ; siiadnof se opél mdlioa udobřiti, a Ui s obou 
síran jích hni? padife na tebe.) 

8?oji «e psi hryste, a cizí aepHstQpafte. Dalen. -^ & Cboi 
co6aKi rpmyTCfl, qyatafl (a rpena) ho npacTSBai. — PodoiMié 
fošíx Domácí psi nedávno se hrfsli, m iA 9b VUL JP.dDomowe 
psy dopiéro sie kasaly , a zaraz sif Uii|. AnebO': Domowe 
psy oboó sif kqaajq, wilka ojnmrssy nsá si$ niicÉjt|. 

Syůj není 9rfij; proto nelez do naieho hrachu. Ur. Cni 
ve €BÍf, a y mun ropors ae jtai^ 

Za štěstím jdou pHielé. ¥. Prsyjacíele m sfoi^ácieiii jid|. 

?aii$ se pKlele tvého Sléslf. Č. 

dftstnéma amírá nepřítel, a neifastnéma '|riPiteL R. y 
cMacTjiiBaro 3ndq[)aerB He^pyn, a y 6e8cqacfnro ^pyrw 

'Kdo si noha vyvine, i nejmilejií bo pomfaie. F. Koma sif 
noga wywínie, i najmiiszy go pominie. 

▼ noozi přátel snadno padesát na let se vejde. Ch. Pria- 
telov vu šili petdeset lehko stane na lot. — Tak i v Víamki 
Bohatství přidávají přátel velmi mnoho : od chudého p«k i 6, 
klM «nei, se odlučují. Př. 10, 4. 

Přátel u boháčův jako plev okolo zrní. R. 4py3ei y <o- 
FStilxi, ^0 nwmu okojio nepna.**) 

Zbožný (bohatý, zbožím oplývající) má přátely, ^hubenéoiu 
(nottiléiiiO jich tfeba. <naika.) 

Kdož má koláč, ten i družbu nalezne. Č, — R. JUnh 
mqWiBOl^ , ecn '■ ^pyxcéKi; 

MáS-Ii chléb, zuby se najdou. Jt. Eurb 6h icAfn^ « aytiu 
ciiM^rek. 

HáS-lí cínkače, najdeš i posluchače. Ur. AéH-éyjli <o- 
(pasKau, TO 6yAyTh a noc^yjoma. # 

toej tni bože plaAdruha, spévodruhaaia si náj4«« '6. 4ai 
'B»ai iUa«upyt«^, a HiBo^pyra e MOM iialHi. 



*) Fr. Ne raettea.poftit ledoígt eaire Feaolatfa el le auirteiii. 
«*) L. Andd dhrUaai ,>daaa saal»^a.graman. -.VtanrHitAiMU 



-'lis 

Snáze jeit o společníka , tiež )> |MMhócl(lÍlii. (/. •^ P. Do 
dobrego míenia tradno o pomoenlkak 

Na dobrou polévku najdou se tí boité. S. Amň e «iop6e» 
40CTa qopóojiOKá. 

Kde teplá kuchyné, tepli přátelé. — Kdež jěst inastná 
kuchyně , tu much sletí se velmi mnoho. Č. ^ S. Rt4'B ee 
"Me ■ Die, oii4a e ^oera npíBTejiá. 

Prázdná ruka ubíjí přítele. — l^ázdná kapsa etraitaje 
přítele. 8. IIpasHa pym (npteairb wem) ytfiit 4pyra. 

Přátel hned dosti nebudeš, když nío nebera hojné dávati 
budeš. P. Przyjaciol wnet doéé nab^iess, jeili nic tiiebrač, 
wíele dawaé bfdziesz. . ^ 

Přestaneš-li 18í, přestane téci. Č. (Přestkň jim jen rakův 
za ňadra sypati, shledáš, jncí to byli přátelé. červ»}. 

Přítel — mítel, a gtoš vírt. — Nyni přítel, z kapsy 
zmýteL Č, 

Přátelé rádi pomáhají — ale s kapsy. Č. -^ R. Bcé no- 
MoraioTi, a uBt Kapnana TacKanri. 

Jmenuje se přítelem, a jde na mne fortelem. C. -r- 
R. HasuBaen 4pyroM%, a oóspaeri Kpjrróm. 

Rádi se mějme , a každý o svty měšec dbejme. Č. — 
jR. wIio6h Heaua, a éepern KapvaHa. 

Pokud měšce, potud přítele. Č. 

Přítel měšec, a rodina pán bůh. C. — P. Pan bóg a 
mieszek to przyjaciel prawy; a ludzka przyjažá tylko dla 
zabawy. 

Přátel mnoho, ale upřímných málo. Jt. 4py3eJI naoro, 4a 
npdnuxi na^o. 

Líto přítele, ale ne jako sebe. R. HlUduib 4pyra, 4a ne 
xaKi ceéfl. 

Přítel jest dobrá věc; ale běda, kdo jich mnoho po- 
třebuje. Ó. 

Lépe míti sto přátel, než jednoho nepřítele. Č. 

Mysli éasto na přítele, ale ěastějí na nepřítele. (7. 

Nepřítele i nejšpatnějšího za málo nevaž. P. Nieprzy- 
jacielem by najpodlejszym gardzič nietrzefca. 



Neměj nikdy nepřítele xa ovci, a vždy m vlka. R. He 
CTáBb HeApyra oaiion, a craiifc ero BOjiom. 

Ze ataréko nepřítele nebude nový přítel 8. Y crapon 
4ymiiaHaHy Heaa hobopb npÍHTe^. 

Bfffené přátelství jak v březno led. P. Pojednaná przyjažn 
jak marcowy Itfd. 

NepHtel smířený a břeh podemlený. Č. - P. Bnegowi 
poderwanemu nigdy niedufaj. 

Řídko dobré maao dvakrát vařené, a přítel dvakrát 
iMířený. Č. 

Žid křténý, vlk akrocený, to je nepřítel snifřený. Č. — 
P. Miecz zkowany (meč swařovaný), wilk chowany, przyjadel 
jednaný, žyd chrzczony — nie pewny. R. Bojon Ropueaoi, 
mnxh zpemeHOfi, a EeA^fyn opanapoHOft (HeHa4eanu). 

Schvácený kůň , nalomený Ink , usmířený přítel vždy jsou 
nejisti. JI. Ha4ca»eHoa rohi, Ha/uioiMeHOtt jiyKi, 4a sasipeHOt 
4pyn -^ Bcer4a HeHa4exHU. 

Mrtvý pes nekouSe. Č. — R. HepTBaa co6aKa ne Kjaen. 
Ché Od cncka vpaijenoga ni se več bojati. *) 

Snadnější smrt, když zároveň s nepřílelem. P. 8 me- 
przyjacielem umrzeč nie žal. 

Lepší u přítele do úst vody, než u nepřítele velké hody. 
A y 4pyra mm boah Jiywie HenpiHTe^bCRaro H04y. 

* Přítel příteli hrad staví, a nepřítel nepříteli rakev teše, 
R. 4pyrB 4pyry TepevB ctpohti, a He4pyrx He4pyry rpo6% 
Temen. 

Žehnej vlkům na zoby, a též za šuby. C. (Zazn. 
r. 1473.) 

Nepříteli třebaf jen čapka slítla. R. Ci He4pyra xoTb 
manaa 40jioft. (Potká-li nepřítele nějaké náramné neštěstí, 
musil( by vší dobroty prázen býti, kdo by se i tu ještě ra- 
dovati mohL A však naproti tomu taková jest povaha srdce 
lidského, že i ten nejdobromyslnější ne bez jakési libosti 



^ A. N»»q6í 6v éútttřu. 



ř 



slyšl o menších Škodách a ústrjkádi sepřltele sréhOy i oby-^ 
čejně i větši je spatřuje, nei ¥ aante.akiitko bývajL) 

V nepříteli střela jako kepL R. Jtt neq^yrl crpijn 

KaKX KODbe. 



Kde láska, ta i bůh; kde závist, ta zlý dach. Č. -— 
R. Ta^ JI106OM, ryrh m 601*1. 

Láska prsten, a prsten bez konce. R. ÁioÚovhKOjihnOy a 
y xojftoa hItx ROHoa. 

Pro lásku není žádného pravidla ani zákona. Ó. «- it. Ha 
jii>6oBb (nsjíocTb) olipaaiia ain. *) 

První předchůdcové v lásce oči. Č. 

Co si kdo neváži, po tom srdce nebaží. Ch. Komu ni 
za kaj, za ono mu nit sérce netnži. 

Co není hezké očím, není hezké i ústům. S. IIIto nie 
Abuo rjie4ani, me jino u jaoéwm. 

Lásica jako slza rodí se v očích a padá k scdci. Č. 

Kde srdce leží, tam i oko běží. R. Tjfí e^pme jemrL, 

TyrL ■ OKO ĎiSRHTl. 

ňídké vídání, hotové neznání. P. Niecz$ste widanie, go- 
towe nieznanie. 

Kde milost tu oči, kde bolest tu ruka, a (dl^ Písma) 
kde poklad tu srdce. č. — P. Gdzie milo tam oczy, gdzie 
boli tam r§ce. Aneb: Ruka kde bolí, oko kde voli P. Rfka 
gdzie boli, oko gdzie gwoli. A. Taí Oo4B|io.vam pyRa, ar4i 
mhji.o ran rjiasa.^*) 

Láska má tři jazyky. Ch. LjobavimaiMi jňike. (Nemnoho 
zamičL) 

V čem kdo zalíbení mívá, hned mu na jazyku bývá. Co 
kdo rád mívá, o tom se mu i snívá. Co kdo rád má, o tom 
se mu i zdá. Č. — P. Co kto ini{me, o tém rad rokuje. 
Co kto miluje, to i we snie czuje. 



*) fV*. U n'y a pas de régle ponr la gráce. 

**) Ř^Vtíov xk dlyel, nelat xtiv /«*(>' J/««. L. Ubl qinf dolet, ibidem 
et numum habet. tui. Kas haige on,* aetl on kimi; kus arái on, 
seSlon flUik (M4e svrbl, ikrabe fo; Mcziik>, kMfi se.) 



Cil pa inici, to m jasyko. Č. -- F. Co m seroi, to 
i na j^fiEflra. CSL Kaj na aerdea, to na jeiikii. (Také o 
ipM^iaýck, fi^ialelHiÝch lidodi^ arfnio lo i o nomléditých.) 

Nemůže se šídlo v pytli tajiti. — Šídlo se z méoha uka- 
zuje. Č. (Platí jak o lásce, tak též o rozumu , Máznovství, 
marností a jiných ducha sklonnostech.) P. Nle ^ sataji sic 
szydlo w worze (w miochu). ilfr. Ho aramcH jhmo y mtumy^ 
Si Opaci co HO novy caapuni. 

Co v srdci nosíme, o to se bojíme* Č. ^ ť. Ciogo 
bordao priifnieny, o to 119 bardzo bojimy. 

Láska lásku rodí (budí). Č. — P. Míloáé s anloici nf 
rodzl. *) 

Láska z obooYáni zrůst bére. P. Miloáé z obcéarania roécie. 

Jedno srdce druhého. se týká. — Jedno srdce dmliéma 
rozumí. Č^ 

Duch ducha poznává, a srdce srdci návěiti dává. jR. '4faa 
Aymy 3vaeT>, a cepíne cep4iiy stcrb no^aen. 

Kdo miluje, usiluje. — Bez pilnosli iienf pHohylnoati. Ů 
— R. BKua óu oxoTa, uaftAemb 4o6poxoTa. 

Co ze srdce nojde , ▼ srdci se neujme. Ú. — ^ Oh. Kaj ís 
serdca ne izhadja, k serdcu ne dohadja. Kr. Kar fz aerdéi 
no přijde, se serdca ne přijme.'*^) 

Kyselým ae neselí, sladkým se sladí. R. Kaojiim ae 
oojum, cAjttMfoan coji04arB. 

Laiky ne^iFyhrozfil. P. Hiloáci niewygrozisz. 

K lásce nepřiletíš ani prosbou ani hrozbou. & — P. IRe- 
wyfUnaz na mate >iiflf0| abym cie mial za mitegoi ^^*^ 

Bezděčná ndloat a vytřená červenost (vše jedno). C. — 
Rilcená láskif if^l^rávoVaná krása za nic nestojí. BLui. TWun- 
fowana lubosč a poredžana rfanosó njetjje. 

'- Strach zapuzuje lásku. A. Bchki crpaxi nzvoiui&n xnÚOBh. 



*) Fr, Amottr teut amour. Jbtgl* Loye ^or|iet|i Ifi^^, f^<)f% Syanrs 

^) MííM* i3a4S »o« ^vym fpmmt, 8f|t loirbar |vm ^ntn. . ^ 
^**) L. Amor ealor^atri bm pote, okibi poto. fiyww. .'^ « 



.1 



Látka s fllrichiiH ntoslojí; aeidqe, háé »liojí. P. Mi- 
loše s bojažni) níestoji ; niemiloje, klo sif boji *) 

Araoh snadM ni mampmŘíij ale lÉilcMnli Mpřiaultt. 
/?. BoflTbCfl ceófl sacraBímib, a jiio6iTb ne npnyAUDk ^ * ir 

Láska nejlepší oohrtnoe řfáe. M. jbáMik JEfiKi^ejb 
roej4apcTB«. 

Lásce netřeba ukazovati prstem. Č. OfíHůttít jesl pralMi 
nenkázati. Štítný.) 

Není učitele nad lásku. P. NiemMi misina nad miioáó. 

Koho inUttjí, toho také fioalonehaji. Ji. Kéro jOo6iitx, 
Toro ■ cjymaiDTi. 

Věrná láska nedytý hpst. ť. Wiema miloéč níezbyty goáč. 

Láska vie sladí, viemu uči, ke vSenu ponukne ^ ¥$• 
přemáhá. P. Hilosč wszystko- slodil , wszrstkiego Msczyv 
powab do wseystkiego. 

Sladkého do sytá se nenajíš, a milého nikdy nenavoUš* 

£• C4aAHaro 40 eura »e Hatmbcii, a cx muian 40 vi«y ne 

HaiKHBemBCfl. 

Pro milého nic téiíkého Cpro imloii tou měroo). Č. — 

P. Milujqcemn nic nie cifžko. 

Pro mého milébo nelituji ani mnohého, B. He mas am 
MHjaro noTepflTb h HHOraro. 

Pro mého mílouška i naniHfiičku s ůška. i?- 44fl NVJíaro 

4py»Ka H cepe»cKa cb ymna. 

Žena «e za milým neunavíš se. fi. Bi cxÍA'h aa mhjiumi 
ne HaroHHembCH. 

Jak koho rádi máme, po ztrátě jfoáá0mf P. Co naj- 
bardziéj milnjesz, stracíwszy bardzféj fMteffiHL 

Máš mě, nedbáš mne; ztrattf mi, poMÉ#^ě. 6. 

Rtději 5 milým nevídati fe, nežli hned Zfise loučiti se. 
A Jyqnie ci tauMn ne Bn4aT»€a, Hevejn CKopo paaoranee. 

Co do světa celého, kde nenf milého. JL Hemjn n csiri, 
Kor4a n&uro híti. 

Láska nemoc, a zdraví se nechce. Ó. -*- I bolí i lahodil 
P. I gwoli i bolí. 

*) L, Amoft niM6ri evm Hmore non poleft. Bfrun 



Láska jesl pln i meda i jedu. IL Ijobtr je. pinui meda 
i jeda. 

Láska noH^ láska rozkol tvoH. IL Ljnbar moři, Ijobav 
aladof t tvori. 

Láska jako růže není bes tmftr. Č. 

MOý nenf zlosyn, ale vysuSf do kostí. R, Muot m 340- 
jfUt^ a ncymm 40 Rocreft. 

Ten mé souží, po kom mé srdce nejvíc touif. A. On 
Toro repiui), Roro 6o4UBe ncixi jí>6jio. 

Láska slepá Ebědoje i popa. R. ^éosfc cjlum AOBe^en 
Ao 6t4U H Dona. 

Toho pán bůh oviem téžce káře, komu dal horké srdce 
a nebeské tváře. P. Tego pan bég nie pomalu treskce, koná 
dal sspetn^ twan a milosne serce. 

Prudký milenec, jistý šflenec (ztřeStěneo). F. Kio núloje 
newnie, ten ssaleje pewnie. 

Láska náhlá nebývá stálá. Č. — S. Caciia iia^nnHa jn>6«ft 
ptyoco e nocTOflHa. 

Kde není pravé lásky, není také víry. Ch. Kadě ni istlnsb 
Ijubaví, ni nit pravé vémostí.*) 

Kde láska nelicomémá, tu naduje vémá. R. T^t jim6oBfc 
nejaueMipHas, ryrs Ha4e»4a sipsas, 

' Upřímnost stará ctnost Č. 

Kde upřímná láska, tam andělův na sta; a kde jalba, 
tam najdeS dábla. B, Ta^ npocTO , tsmi aHrejiosi co cto ; 
a r/ch xHTpo, ram, u 04Horo. 

Chcei-li nlli (rtálon lásku, drž {i na trojím prováskiL (X 

Vémá láska^ - sanice a krahulci lovy netrvají dlouho. 
Polské toto přísloví s rozličnými proměnami se vyskýtá: 
Wiema miloáč, sanna droga, krogulcze pole, nietrwab. Mloda 
rada, marcova pogoda, nicivieécia {aska* — jednakowo sta- 
teczne. Gust kobiét, laská paáska, pogody jesienne *— 
wasystko to odmienne. 



<* 
é 



*) L. Ubi amor, ibi fides. Fr. Lk dú ú y tíáů V iuno«r» ít<y,« d« la foL 



Mt 

Co kdo miluje, za poklid dio slojí. Č. -< S. Dito ko 
HH;iy«, OHO My e H 4pttro. 

Není blaho stříbro ani dito, ale blaho jesl, eo koma 
mílo. S. Hie ójiaro h cpe6po hh s^sto, ndtt 6 ójaro^-vto^^ 
KOMe 4psr4i. 

Ne to dobré, co dobré; abrž co se komu líbí. P. Ifie U> 
dobré, co dobré; ale to co si§ komu podoba.*) 

Tam plachá mysl paluje, kde sobě kdo v čem libuje. 
P. Tam wiedzie myši plocha, gdzie si$ kto w czem kochá. 

Ne ten milý, kdo krásný; ale ten krásný, kdo milý. 
jR. He no xopomy mhjIi, a no MH40My xopomi. Bi uBAowh 
h1ti> nocTU^iaro , a wh nocTU^OMx híti iiH^iaro. — Kdo milý, 
ten i hezký. Č. — Hal. Xto MH^eai, TOft Kpaceai. 

Kdo kumu miloučký, i neumyt běloučký. /?. Kto Kóny 
MEjieneKi, h nejmuTi 6t;ieHeKii. 

Kdo koho miluje, vad jeho nepozoruje. P. Kto kogo mi- 
luje, wad jego nieczuje. 

Co kdo kochá, to mu mílo, a by( na půl hnilé bylo. 
P. Co kto lubi, to mu milo, choé na pdy zgnilo. Haí lito 

KOMy Mfl^lO, TO 1IH40, XO^l 6(1 H n040BHHa SOrHHjIO. 

Zavrtal se červ do ^edkve, a jemu se řepa zdála. S. 3a- 
ByKao ce apex y poTKny, a 40 aira plna. 

Hezký můj milý, třeba měl kabát bílý (jako voják). 

R. XopOHTb MOft MH^eHbKOft Wh 04H0pfl40qRÍ CHHeHbKOtt. 

Hezké děvče Ančička, když chválí matka a babička. 
R. Xopoma 40% AHnynnca , ROjn xsajarB ee Han* 4a óaóynuca. 

Milost z lidí blázny činí. Č. 

Co libost plodí, lo často škodL Ú. y^ Bio. Čo klo Ivbf, 
to ho hubí. P. W czeni si^ kochamy, to nam cz^sto sskodsL 

Co ochablo, neochladlo. Ó, — S. UIto omhjíi, le OMpasy. 
'Stará láska nehasne (nezarzaví, Vi^. 1613). Č. — 
R. Crapafl ^io6oBb ne CRopo npectKacTca. **) 



*) Piem. V é nen bel lo ch^ V é bel, V é bel \ti ch' a pia«. VL Non é 
bello quer ch* é bello, ma é bello queP rhe píace. 

**) Dán. ®amme( JTi^rlig^eb ruffer tffe. Ném. Hlte iitht toflet nic^i. 
Čud, Wanna arm ei kuslu. 

10 



Kde hnéy , tu i milost. A. Ta'^ jdoĎobi , Tyr& h epa^Aa 
ÓimaerB. CA. Gde je serda , je i milosča. 

Milí se hněTajf, ne aby hřešili, ale by se tčSili (jen pro 
iraSnn). A. Hajoie ĎpaMTca, toaro TtmaTCH. 

Mladí se z hněvu těší, a staří běsí. jR. Hojio^ue Aepyrcfl, 
TtmaTCff, a crapHe 4epyTCH, útcnrcň. 

Napřed se konšeme, potom se lížeme. S. Ako ce ne na- 
xycacMO, ne Ha^msacMO ce. 

Příliš sladká omáčka br^so se vymáčí. HLut. Dyž je joška 
jara sfodka, da so rady borzy wutunka. 

Láska bez žehráni, jako Polák bez vbosáv. P. Hi?oáč bez 
zazdrojciy to jak Polák bez wqsa. (Za našich časův přísloví 
to ovšem svou sílu ztratilo.) 

Když snčhu napadá , cestička zapadá. HLui, Dyž snjeh 
naňdže, sčeika so zaádže. (Konec navštěvování, když láska 
vychladla.) 

Kmotra nemilá , i komnata nemilá. R. Kyna HCHKjia , a 
rocTHHHiui HeMH^a (nocTiiMa). 

Milý dům , nejlepší dům. Č, 

Miluj mě za .čema , za bila se tě neprosím (t. miluj mé 
v neStěstO* Mr. Ak)6u nene bi ^epat , a bi 6tABM% nopn 
Te6e npocHTb. 

Kde hladiio, tu chladno. A. F^i pojioaho, lyn h xo^04ho. 
Kto ro404eHi, toti h xo^o^eai. S. Ai e r^a^HO, ry e X4a4H0. 

Zlá láska o hladu. P. Zlu miloéč o glodzie. 

Také kůň hledě na koně , nejí-li y schne. P. 1 koň na 
konia patrzqc, kiedy níejé, tedy schnie. (Od patřeni se ne- 
BMylíi;) 

Po mil(Mi chce se jísti. Č. 

Kde láska , tp radost ; kde nouze , lu žalosU Č, (Viž též 
Manželství.) 

Ráda paní Nouze do Svarová zajíždí. Č. — P. Przyjechala 
N^dza do Swarz^dza. 

Když jde nouze do domu,* jde láska z domu. Č. — Po-*« 
dobné HLui. Dyž nuza (khudoba) s durjemi do-jstwy dže. 



MS 

dha pšečeljo s woknami wón skakaju. (Když jde nouze dveřmi 
do domu, skáčí přátelé okny ven.)*) 

Láskou se sluha nezasytí. P. tMk% syt sluga nieb^dzie. 
£aska paňska bez datku nic niewažy. 

Kdo slouží z lásky , má měšec plaaký. P. Kto služy 
z lásky 9 ma mieszek plaski. SaL Xtó CjiyxcHTb ai jiacKU, 
Toro MlmoRi n^ácKUft (TOMy MH^ocep4Íeiii'njaTflTb — lomu se 
milosrdenstvím platí). 

Láska miluje tmu. Č. 

Noc, láska a víno všeoko pouStějf mimo. Č. 

Láska vojákova jak jarní led. i?. wIioďobi co^arcKafl 
(xojiocTaro) KaKi Bernuitt aqai*. 

Dobře panně, dokud klamal C. 

Holka bez hocha , ryba bez vody. Č. — R. JKaboti 4'bBKa 
sa napHeiTB. Mr. Xhbo 4lBKa sa napyÓKOMi^- mcib puÓRa aa 

B040H). 

Dcera zle se hodí matce k námluvám. B. 4o« varepa 

Bl CB04HH. ae r04HTCH. 

Hubička neudělá ^ubíč^. Č. — Hubička neleze za ňadra. 
R. Houl^yft Bi naayxy ue At^Tb. 

Cizího muže políbíš, ^ebe zahubíš. A. ^yicaro ny^a no- 
4io6HTb, ceófl noryÓHTb. 

Studené ruce , upřímné srdce. Č. ^*) 

Nekouzlený muž, jako nesolený krách. (Tomáš ze Štítného 
praví: Ne tak jako šeredné ženy na svých mužích hledají 
milosti ďábelskú mocí, ježto Hekají: Nekúzlený muž, jako 
nesolený hrách ; ale dobrá žena přitáhne k sobě muže vášně- 
mi dobrými.) 

Kdo psy a kočky miluje, od toho požehnání mine. Č. 

Kde dva psi kosf jednu hryzou, brzo se sperou. Kr, če 
dva psa eno kost glodata, se skoljeta. (Jak o frejíob, tak 
i o jiném o svůj zisk se ucházení.) ♦**) 



*^ AngL When poveriy comes ín al the doorf , love leaps out at the 

Windows. 
*^ Fr, Froidef mains, chaades ainourf. 
) Ném. Qmi ^unbc an eincm itnoc^eu oettragen fl^ fcíreti. 

. 16» 



t44 



Kdo koho nenilaje, sřfdka ho vychTaloje. Č, 

Láska po sobe svornost vodi, a % nenávisti yr^žéa se 
rodí. A. AaAm\ corjacie B04m, a orB HemiBaoni spasjía 
■sxoAirB. 

Raději se B daleka milovati, nežli zblízka nenáviděti. 
& Bojí ce nax Aajiexa jiio6htb, aero bsx ójmsa HpsHTH. 

Raději se bíti s hrdinou, nežK se líbati s chadimoo. 
A Bojit ce cx iOHaROMX 6bth, eero ca p^on 4»6vra. 

Co ze srdce vyvrženo, toho srdci není žel. P. Co sif raz 
% serca wyrzuci, to utracié niezasmuci. 

Nedbánu na měsíc (ani na hvězdy), když mí slunce svítí. 
Komu slunce svítí, co mu do měsíce? C — P. Nietrwam 
(niedbam) o gwiazdy, kiedy ksifžyc éwieci. •— Hej, když mi 
jen měsíc svítí, snadno hvězdy kolem pobiji. Jlfr. A6u na nese 
vkcBiu cbíthbi, a a 3Bt84U KOJiOHi no6i>io. S. Hexa hobb 
cjHiie cae, a 3Bt34e axo he cae ooupKarB. 

Eonu pán bůh, tomu vdickni svatí, (komu biHc, tomu 
všickni kati). C, Už u Štítného : Komuž buoh, tomu i vžicbii 
světL — Ck. Komu bog, tomu světci. S. Koae 6orb, ohobi* 

B CBB CBOTim.*) ^ 

Bohu služ, svatých nehněvej. P. Bogu služ, áwiftycb 
niegniewig. 

Skrze svaté k bohu, skrz dobré lidi k pánu. Jfr ^epeai 
caaraxi 40 6ora, qepea^B 406puxi 4n4íft 40 nana. 

Na koho opat (laskav), na toho i bratří. A. Ha Roro 
MjVOBS, aa Toro ■ Ópana. 

Pnnaiui láslia r»o prali (co nohy nevytáhneš). Jfr^ 
IlaBbCKa 4acxa 40 nopora. 

Kdo si panskou lásku chválí, čímsi nejistým se šálí, 
P. Klo laškf paúsk% szacuje, coi w sobie niepewnego czuje. 

Panská láslui jak zaječí chvost krátká. — Panská láska 
roste na zaječím chvoAě. Č. 

Panská láska honí na strakatém (měňavém) koni. P. tiaska 
paAska na pstrém koniu ježdzi. 



'*) JVIm. Ocw 9oH iDoí^l xo\% bem toiíl €anrt ^ťitx ai<^t ftbtl. 



Ml 

Paagká miloft i ?íno v koBvi dřevěné fíeu noc svéingL Č. 

Láska velkých pánův jesf lehčí než nech, a hněv jejidi 
iéždí než olovo. P. íiaska wielkic^ pantfw Uejsxa níž mech, 
a giiiéw jich cifžszy nad olów. 

^Panfikému smíchá a jasnému nebi. nikdy QOvAř; chvilkou 
se změní. S. rocno4CKOMe ciitxy h BC/ipy Hedy. ho eaia elpo- 
Barn; epi c& sa qaci npoMlHH. 

Panská kuchyně každému nesvědčí. BIa^. Bohatých 
kncheú kóždemu njetyje. 

Cizí chléb mívá rohy, dokud nevstoupí černá kráva na 
nohy. C. 

Panské služby jsou.|k|ilovaté. HLuL Knjcyskje služby su 
kulojte. 

Milost panská bet štědroty nech se klidila ploty. Č. — 
P. £aska paáska bez datku nic níejest. 

Dvorské štěstí na teníčké pavuéiné visí. Č. 

Dvořenin v lásce panáky jako kocour na ledě , a ještě 
v ořechových střevíčkách. Č. 

Není široké^ohy u dvora. Č, (Jest tu nyní na milosti, a 
vesma žalost půjde pryč. Červ.) 

Milá kytle, neder se; vsak milost panská nedědí. Č. 

Jeden miláček , a druhý mrzáček. — Jak jest kdo mi- 
láčkem, tak býti může mrzáčkem. Č. 

Každému svěje se libí. HLuL Kdždy swoje lubuje. 
Ch. Vsakomu svoje po volje je najboije. Vsakl se svojemu 
raduje. 

Můj krám jest nejpěknější. C. — P. Každému swoje naj- 
pifkniejsze. 

Cizí i lepší mrzí, a své«i horší těší. B. Hyacoe m xopo- 
moe nocTiiMO, a csoe h xjao ab uh^o. S. Ako e h 340, uoe 6. 

Každému jeho vlastní dílo nejlepší.' C. 
- Každému své i nemyté bíl<». R, BcaKOMy ceoe HeuuToe 61^0. 

Každému jest jeho měšec mil, a mně můj. Č. 

Každá liška svůj ocas chválí. Každá liška svou vlastní 
kůži chválí, a blázen cepy. Č. — P. Každá líazVa s#tfj ogon 
chwali. Hal. Ko»4a jihchuh ceift xboctí^i jLBšjanh. 



24# 

Kaidý otkán cAiTálf svého koně. S, Csaicif airasím CBora 
ROHfl ^ajm. CA. Vsaki cigán svojn kobiln hvali. 

Každý žebrák svou m«šnu chválí. Kr. Vsak berač svojo 
mavho hvali. 

Rychlejší můj oslík než cizí komofi. S. Ep»e €* strono 
■arape, «ero 4pyrora xarx. 

Svá vlastní jeskyňka lepší než^Sínajáká hora. R. Ceoft 
Beprenx Ay^me CHnaftCRoft ropu. 

Ač mám jen /nalý hrádek, ale jsem já v něm hraditi. 
S. H axo e MOft Majiufií rpa4aai , ajiH caMb n j whmy 4H3Aapaiii. 

Kněžna krásna, hraběnka krásna; ale není nesličná i naše 
sestra. JI. KHHniHfl xopoma , h 6ap&H xopoma ; a jRSBerB 
Rpacaa h nama cecrpa. 



:cí 



f / 



ílt 



' ' toupi] %e 4rže se břehu. é. (Káp 8e'břehii se dríe. VI:) 

Podemlenéma břehu nevM; Č. 

Do pláče se hádej , jenoni se nezakládej. R. Oaopb 40 
CA(dZi>i a o6i 3aKjia4'B ae 6eftcfl. 

Ne Týbru nehiecT; dbej Jenoan, abfs neprMipái, a yyhráS. 
P. Na wygraaq nieaapatruj síf , ale dfoaj o pewnq nieprzegranq, 
a wygrasz. 

I jíialezené přepočítati tfeaba. P. I nalazssy trsdm pliczyč. 

Peněz bez přepočteni nebtf, ženy nikomu nesvěř. Č. 

Kde ti zima, drž tam pláM. Č. — Jaký vítr věje , podlé 
tuho se oděj. CA. Kak veter puile, tak se ogemL — Setr, 
odkud vítr, nezmokned. P. Patri, zk^d wiatr wieje, tedy ci§ 
dészez niesleje, ' - . ^ 

Když jdeš k vlku na hady , měj psa s sebou. IL Kad 
ideš • vuka na pír, vodi p^a ttza-.]H». 5. Kaj|hni4enn> nyviy 
aa iiacTi, seseAu nea yaa ce. j' 

Tma lidí nejí, ale povaluje. HLai, čilla ludži njeje, tle 
apowak)* 

Vyhni trkaiénu kozlovi. Č. — Bode-li , jdi z cesty. 
BhiA. Bodn-li, da dii s* puča. 

Nežeftse, psíku, po vltí«topě; ohlédne se, sní lé. K He 
crynat coóami wh bojpAř Cjrk4i»; oruHercá, citcrb. 

Tím lidé nehrají, od čeho umírají; R. Tin ae Hrpamň, 
orb ^exo juupaM>T%. 

Nemái nhrádky hlav, aby ztrátě jednu vzal na sebe 
ánhou* 6i 

Proto jest štika v řece , aby karasi nedřímali. R. Jím 
Toro H^Ka B% pirt, to)6% lapaci le 4peMawii. Ur. Pa to 
myKa wh uopl, moói KapaO'ie 4|rbiiaBi. 

Není dobře toho hněvali, koho zítra mnsíš odproiovati. 
P. Niegniewaj tego dzisiaj , kogo jutro masz przepraszaá. 
6. Korá e nouth, ho Baja t% ^4va. 

Kdo máš skleněnou duié, oekéMJ na jiného kamenem. 
Hal. Xto CK4HHUII 47x1 Mae, aaft aa qy»oro KaieHoai ae Kiuae. 

Dluh má* nohy, pole oči, les uši; na ty tři věci pozor 
míti slttii. Aneb : Pole ná oči, les uši ; chovej ae všude ,^ jak 



Mi 

v 

Kdo se nestřeže, snadno zabřede. CIL Koí nepati, 
lehko sagažL 

Jsa na svobodě myslí o příhodé. P. Gdyá na swobodsíe, 
myil o przygodzie. 

KHež rnnífi vSecku svá péči riože, choyaj se ta vlka 
z ovčí koze. Anebo : Kdež se mníš v čisté trávě sada, varuj | 
se lítého hada. Flaška. 

Při čem kdo mní, že dobře i^ojí, toho neehaf se nejvíc 
bojX S. O^a mra ce qoeoKi Majio 6011^ oa^ ONora hok^ cé 
Bp40 qyea. 

Běd se každý chraň, nežli přijdou naň. /?. EeperHCb 
OT^ 614%, noxa nx% h1t%.' 

Tak dělej, af nevelmi buchne. (Tiše a nepatrně prdvetf 
s^otf.) Č. 4 

Nevychyluj se ku př^du, nezůstávej též pdzadu, středku 
se drž. Bal. Bnepe4Íb ne Buxanaicfi, 3i 3a4y ne aocraBaftci, 
cepe4HHU TpHMailca^ > 

Dvá rada, tří zrada. Kde dvá tu rada, kde tří tu iradi. 
(V. Rada.) 

Zrada z kouta číhá ráda. P. Zdrada w kqcie siedzi radt. 

Kdo z kouta měří, jistěji udeří*. (^. 

V poli šipka není šípek. B. B^ nojit GTptaaa ho óeaiijxa* 

v 

Kdo hrozí ^ vystříhá. C. -— ť.^Kto grozi, przestrzefs^ 
(Kdo vystříhá, jeM milostivý nepřítel.) 

Chromý ' se . vyčkati musí. F., Chromeno ciekač trzeba^ 
(Nevěř hned všemu, a jednej š rozvahou.) 

Z nehezkých rukou nehádej. JL He topostf,* Ror49 vyvivm 
ne xopomH. (Za zvdstovptele, nemilých správ se nevydávej.)^ 

U samých hťanic není dobře chalupu stavili. B. Ejonh 
rpaHHUil HO 40JCRH0 CTpoHTb cbIt^hiui. 

Na jednu loď neklaď šfi všecka iboží. 8. Ha ejoij Jia4Hs 

HCMOil ose TOBapHTH. ^ 

Nefouštéj se b» vesra na noře. Č. 

Neokusiv brodu, nepouštěj se u vodu. B. He otiíawí 
(le cnpoeiBi) 6po>Qr, ué cjůen m wKiy. Ur. He omiTatnuici 
6fÓAy9 He CjBiiCfl bi B04y. 



.fl4t 

' ' l^Mplf M érítě sá Weba. ě. (Kúp m *břehta se drtě. VI.) 
^PoteBleném« NPehu nevdh d 

Dt fliče se hádej , jenom se nexakládej. R. Coopb 40 
Gjea^B, a 061 39íUAWh ne 6eicH. 

Nt Týhni nehled; dbej Jenon, abys neprohrál , a yyhráš. 
P. Na wygraaq nieaapairuj sif , ale dbaj o pewnq nieprzegranq, 
a wygrasz. 

1 Jiaieaené přepočítati ttoba. P. I nalazssy trsdia f liczyč. 

Peněx bea přepočtení neber, ženy nikoaiu nesvěř. Č. 

Kde ti lima, drž tam pláif. Č. — Jaký vítr věje , podlé 

toho ae oděj. Ch. Kak veter puče , tak se ogemú — Setr, 

odkwl vítr, nezmokned. P. Patra, zk^ wiatr wieje, tedy ci§ 

d<aies niesleje. 

Když jdeš k vlku na hody , měj psa s sebou. IL Ibd 
iidei « vttka na pír, vodí p^a usa.ae. 8. Kam^nAemb Byxy 
w 4atn, noBe4M nea ysa ce. > 

Tma lidi nejí, ale povaluje. HLuL Čilla ludži njeje, ale 
^^iwaia* 

Vyhni trkarárau kozlovi. Č. — Bode-li , jdi z cesty. 
"Ui. Bodn-li, da dži w puča. 

iTežeň se, psíku, po vléí -stopě; ohlédne se, sní tě. R. He 
<^TyBii coóaaa b^ bojpiííi cjrh4'B; orjiaHeTcá, chtcn. 

Tím lidé nehrají, od éeho umírají. R. Ttvh ae HrpaiořB, 
^ vto yxnpaioTi. 

Nemái ssahrádky hlav, aby ztrátě jednu vzal na sebe 

u d 

Proto jest štika v řece , aby karasi nedřímali. jR. A^a 
fDro igrKa b1 piai, vro6^ aapacn ae 4peMajH. Mr, Pa to 
^yxa Bi Mopt, moói Kapacft ne 4ptMaBi. 

Ncni dobře toho hněvali, koho zítra musíš odprošovali. 

f* Niegníewaj tego dzisiaj , kogo jutro masz ptzepraszaá 

^•Xtra e mojsam, ae aa^a ra ep4RTM. 

. Kdo máš skleněnou duši, oehásej na jiného kamenem. 

Bol, Xto cKjiHHUft Ay^'h Mae, uaft aa qyjRoro KaaeHeMx ae KU^ae. 

Dluh mé I nohy, pole oči, les uši; na ty tři věci pozor 
ntiti slnii. Aneb: Pole má oči, les uši; chovej ae všude,' jak 



Kdo koho nenilaje, sHdka ho vychvaluje. Č, 
Láska po sobě svornost vodi, a z nenávisti vražda se 
rodí. R. JfaióOBfc coriacie B04Hrb9 a otb HemiBRGTff apa^c^a 

fl3X04Hrb. 

Raději 8es4aleka milovati, nežli zblízka nenáviděti. 
A Eo^i ce H3% 4ajieKa juoóhth, aero h3% Ójrasa MpsaiH. 

Raději se bíti s hrdinou, nežK se líbati s chadimou. 
& Bojit ce c% lOHaKOMi 6hth, aero ca p^oir& Jinóimi. 

Co ze srdce vyvrženo, toho srdci není žel. ť. Co sie raz 
z serca wyrzuci, to otració niezasmuci. 

Nedbám na měsíc (ani na hvězdy), když lui slunce svítí. 
Komu slunce svití, co mu do měsfce? C. — P. Nietrwam 
(niedbam) o gwiazdy, kiedy ksif žyc áwieci. — Hej , když mi 
jen měsíc svítí, snadno hvězdy kolem pobiji. Vír. A6u aa Mene 
irkcinib CBinmi, a a 3bí34U KOJioiťb no6bio. S. Heaa nean 
cyaae cae, a 3BÍ34e bko fce cse noapKaTH. 

Komu pán bůh, lomu všickni svatí, (komu biřic, tomu 
vSickni kati). C Už u Štítného : Komuž buoh, tomu i všichni 
světi — Ck. Komu bog, tomu světci. 8, Konc Óori, ohoitb 
H CBH CBerim.*) ^ 

Rohu služ, svatých nehněvej. P. Rogu služ, áwiftych 
niegniewig. 

Skrze svaté k bohu, skrz dobré Hdi k pánu. Ur. 4epe3% 
GMTiixi 40 6ora, qepeai 4o6pHx% 4i04ift 40 naaa. 

^ Na koho opat (la^kav), na toho i bratří. A. Ha Koro 
itfjpen, la vorp n Ďpana. 

Pansiíá láslia po práh (co nohy nevytáhneš). Jfr 
IlaHBCKa 4acKa 40 nopora. 

Kdo si panskou lásku chválí, čímsi nejistým se šálí. 
P. Kto laskf paAskfli szacuje, coé w sobie niepewnego czuje. 

Panská láska jak zajeěí chvost krátká. — Panská láska 
roste na zaječím chvoiM. Č. 

Panská láska honí na strakatém (měňavém) koni. P. laská 
paAska na pstrém fconiu jéždzi. 



*) hem, fBeitt O^tt tDoI^l iviíí, tem iDií( €an(t '4^etev iii(^t ^bti. 



Paaaká niioil i; fíng v koBvi dřevěné irires noc zvdlr^jí. Č. 

Láska velkých pánův jesf lehčí než mech, a hněv jejich 
lěiíí než olovo. P. tiaska wielkic)^ pantfw Ižejsxa niž mech, 
a gniéw jich ci§žszy nad oltfw. 

. •Panfikém^ smíchn a jasnému nebi. nikdy oevM; chvilkou 
se změní. S, FocnoACKOHe CMixy h Be4py Viň6y ho eaia nipo- 
aaTH ; epi ca aa qac% opoMtHH. 

Panská kuchyně každému nesvědčí. iZLuž. Bohatých 
kveheá kdždemu njetyje. 

Cizí chléb mívá rohy, dokud nevstoi^í černá kráva na 
nohy. Č. 

Panské služby jsoutlmlovaté. RImí. Knjcyskje služby 8u 
kulojte. 

Milost panská h&i Štědroty nech se klidí %a ploty. Č. — 
P. Iiiaska paúska bez datku nic niejest. 

Dvorské štěstí na teníčké pavučině visí. Č. 

Dvořenin v lásce pansky jako kocour na ledě , a jeStě 
v ořechových střevíčkách. Č. 

Není šíroké^ohy u dvora. Č, (Jest tu nyní na milosti, a 
^feuria žalost pĎjde pryč. Červ.) 

Milá kytle, neder se; však milost panská nedědí. Č. 

Jeden miláček, a druhý mrzáček. — Jak jest kdo mi- 
láčkem, tak býti může mrzáčkem. Č, 

Každému svoje se libí. RLuL Kéždy swoje lubuje. 
Ch. Ysakomu svoje po volje je najbolje. Vsakl se svojemu 
raduje. 

Můj krám jest nejpěknější. C. •— P. Každému swoje naj- 
pi^kniejsze. 

Cizí i lepší mr^í, a své^i horší těší. R. MjHcoe h xopo- 
moe nocTUjio, a csoe h xy40 4a hh^o. S. Ako e h 340, Moe e. 

Každému jeho vlastní dílo nejlepší. C. 
' Každému své i nemyté bílo. R. BcflKOMy csoe HONUToe 6i40. 

Každému jest jeho měšec mil, a nině můj. Č. 

Každá liška svůj ocas chválí. Každá liška svou vlastni 
kůži chválí, a blázen cepy. Č. — P. Každá liszlía s#éj ogon 
chwali. Hal Ko»4a ^Hcnafl cbííI xBOCTitfd xaajnTB. 



Kaidý ofkán dfválf svého koné. 8. CsaRÍtt wraimi CBora 
KORfl ^ajm. CA. Vsaki cigán svojo kobilu hvalí. 

Každý žebrák svou m«šnii chválí. Kr. Vsak berad svojo 
inavho hvali. 

Rychlejší můj oslík než cizí komofi. S. Ep»e e* ntrono 
■arape, vero 4pyrora xarB. 

Svá vlastní jeskyňka lepší nežCIinajéká hora. A. Ceoft 
Bepreni ^jnime CnHaftCKOft ropu. 

Ač mám jen ^alý hrádek, ale jsem já v něm hradní. 
8. H axo e HOft Majmft rpa4aax , a^n canb n y Htxy 4H34apaii'i>. 

Kněžna krásna , hraběnka krásna ; ale není nesličná i naše 
sestra. R. Khhphhh xopoma , h 6ap&fl xopoma ; a sRHBeTi 
xpacHa H Hama cecTpa. 



• • 



• Hflr^ 



ír 



' •^i'. 



< I 



I 



čtyN Tdei Tidy jsou hofiiéjif , neili wysUme : naSe léta, 
nsše dluhy, naSi nepMtelé, a naie chyby. Ck. Celvera sa 
Ysigdar obOneSa, nego 111811010: naša léta, naii dngi, naSl 
napríateli, 1 nafe faliage. 

Va peiiésfch, opatrnosti a víře vždycky sffi při počta 
at ftedoattyá, oežli aadbývá. Č. 

Bes oprati na yAz, bez yeala na vodu, bez ostroh na 
kmé 00 aesadf. P. Bez lejoa na wchs, bez wiosla na wodf, 
bm oilro; na konia nlewa iadaj. 

Cli hory, rooity, chceS^li miti celé kosti. P. Czci gtfry, 
mosty, chcesz-11 mléč grzbiet prosty. Mr. DlaHyft ropu, moctii, 

ÚJMyth aijU KOCTH. 

V horku vez pláSf s sebou, v dešti sám pojede. /?. Enaaqy 

naoeao ae^poMi, a bi Heaacne h caiia t^eri. -- Když pěkný 

te, oes 8 sebou pládC, a když deštivo, čiň co ti libo. S. Ka4% 

o ihoo BptNe , anyH^uKe noHOCo ca co6oirb , a Hfi sjíone man 

n n 4paro. 

Dobře jest si zajíti a zdravé domů dojíti S. Eo^l o u 
ditai, a 3>qmB0 4011a aoIui. 

Lépe jest se s cesty vrátiti, nežli špatnou cestou do 
koicé jiti. 8. Eo^t ce o 04*^ nyra uoBpaTMTH , aero p^aBUVb 
Wwwh 40 apaa aha. 

Kdo nemá v lilavé, musí míti v nohoo, (a druhdy také 
^ měici.) Č. — Kr. Kdor nejma ve glUvi , mora v' petah imeti. 
^i Kot nemá v glavi, mora v petah imati. 

Z velkého města nikdy na noc nevyjížděj. P. Zwielkiego 
iittista nigdy ku nocy niewyježdžaj. 

Před vyjitím z domu dobře jest se najísti, a před vyjitím 
< lesa životu polehčiti. P. Z domu niejadszy , a z lasa níe- 
^ejdawszy sif niewyježdžaj. 

Jedeš-li kam na den, ber chleba na týden. A. 'fi4eoiB 
H 4eflb, 6epo X4t6a na MAtAio. 

Chudobná to luyš, co jen jednu díru má. Myi jest malé 
zvíře, a nevěří jedné díře. O. — P. Nie jedn^ dziurf mysz 
(królik) má do jamy. R. Xy4a ra oumb, KOTOpaa 04Hy ^aaeio 



Mi 

Kdo se nestřeže, snadno zabřede. Ck Koi nepati, 
lehko sagažL 

Jsa na svobodě mysli o příhodé. P. Gdyá na swobodzie, 
myil o przygodzie. 

KHež mnífi viecku svá péčí riože, chovaj se ta vlka 
z ovčí koze. Anebo : Kdež se mníš v čisté trávě sada, varuj 
se lítého hada. Flaška. 

Pří čeoi kdo roní, že dobře stojí, toho nechat se, nejvíc 
bojí. S. Oas mra ce qosoKi Najio 6oH| OA'h oaora hck^ ce 

BJfAO HyEB. 

Běd se každý chraň, nežli příjdoo naň. /?. Eeperncb 
orb GÍAi*, noxa nx% Eťn: 

Ták dělej, af nevelmi buchne. (Tiše a nepatrně proved 
sfon.) Č. V 

Nevychjliij se ku př^du, nezůstávej též pdzadu, středku 
se drž. Bal. Bnepe4Í> se Buxanaicfi, 31 asAy ne aocraBaflcfl, 
cepeAMHu TpHMaftca^ 

Dvá rada, tří zrada. Kde dvá tu rada, kde tří tu irada. 
(V. Rada.) 

Zrada z konta číhá ráda. P, Zdrada wkqcie siedií rada. 

Kdo z kouta měří, jistěji ná»fU,Č. 

V poli šipka není šípek. R. B^ nojit crptjiKa ne óesA^jua. 
« Kdo hrozí « vystříhá. Č. — P.^Kto groií, przestriega. 
(Kdo vystříhá, jeU milosti^ nepřítel.) 

Chromý ' se . vyčkati musí. P. « Chromé^ csekač trzeba. 
(Nevěř hned všemu, a jednej s rozvahou.) 

Z nehezkýdi mkbu nehádej. JL He Mposi^* Ror49 pyxn 
■e xoponn. (Za zvdstovptele^ nemilých správ se nevydávej.) 

U samých hranic není dobře chalnpn alavMí. R. Rjnrib 
rpainm ae 40jDaQ crpom CBir^nm. 

Na jedna loď neklaď Sfi všecka iboží. & Ha e^aj Jia4Mo 
HCMOft CBO TOBapan. ** 

Nefoniléj se h« vesEi na noře. Č. 

Neoknsiv brodu , . .nepouštěj se u vodu. A He OTwkMmm 
(le cnpMin) Ópo^jr, h# cjtcii m wnj* Jt^* Ht ommanuicb 
6po4y» H§ eyibcfl Bi Bo^y. 



" ' XoQ^ «e érítě sé Webit & (Kúp m 'bMita se dríe. fl;) 

Pod6Bdeném« bf^ehu nevéh d 

Do fliče se hádej , jenon se nenkládej. R. GaopL 40 
cjesx, a 06% 3aKjHU'& ne Óetcs. 

Ne Týhni iieMed; dbej Jenen, abys eeprehrél, a Tyhrái. 
P. Na wygraeq nieiapairuj síf, ale dbaj o pewnq aieprzegraii^, 
a wygrasz. 

I jiaiesené přepočítali tMa. P. I nalazssy Umíní ifficxyč. 

Peněz bes pfepQCtenf nebrt, ženy nikomu nesv^. Č. 

Kde ti sima, dr« tem pláM. á — Jaký vítr véje , podlé 
tuho se oděj. Ch. Kak Yeter puče, tak se ogenL — Šelř, 
odkvd Títr, nezmokned. P. Palrs, zk^ wiatr wieje, ledy ci§ 
déssez niesleje, : ;. 

Když jdeS k vlku na hody, měj psa s sebou. IL bd 
ideš « Tttka na pír , Todi psa usa-v)^. 8. Kaik ni4en Byxy 
Ha iiacn, MeeiUf nca ysa ce. r 

Tma lidi nejí, ale povaluje. HLui. čilla ludži njeje, ite 
spowaku 

Vyhni Maféani kozlovi. Č. — Bode-U , jdi z česly. 
HImí. Bodo-li, da dií r puéa. 

Hežeňse, psíku, po vUK«lopě; ohlédne se, sní lé. /L He 
CTjmat coóaxa vh eojqii cjihAh; orjMBQTCá, ciAcrb. 

Tím lidé nehrají, od ^eho umfrajL R. Tin ne nrpaioft, 
orb ^efo jňqpnion. 

Nemáš aahrádky hlav, aby zlralé jednu vzal na sebe 
druhou* Ói 

Proto jest itika v řece , aby knrasi nedHoialí. A. Am 
Toro igrKa b% plrt, ^o6i napaci le 4peuaji. Mr» 0a to 
myKa bi nopt, I^o6^ sapaei^ ne AféwíWh* 

Ncnl dobře loho hněvali, koho zítra mnsíi odprofovafi. 
P. Niegniewaj tego dzíífíaj , kogo jutro mesz przepraszsé. 
B, Korá e nojnni, ae Ba^ii m tpjmiu 

Kdo máš skleněnou duií, noháMj na Jiného kamenem. 
Bal. Xto ckmmoíě aj%% uae, aaH sa «iy»aro sa«esen% ne sii>|ie. 

Dluh mé . nohy , pote oi\ , les uil ; na ty IH vAd ^^tm 
miU sluif. Aneb: Pole má oéi, les uii; ebovij se flmle, jifc 



BlniL Č. — HLui. Pělo ma wo£i , • hjerk ma wqíL DLui. 
Poljo ma wociy a bloto ma huSi. Aneb: Phá ma woci, a keř 
ma hnil 8. H Ajmapi yum na. (I zeď má oíi.) £/A. Shai 
na yma, a n^erB na oqa. *) . 

Mnoho jeti t avélfi očí. (Mnlho soudci a pozorovatelftv.) (^. 

Co vidi čtyH oči, vidi i dvadcet čtyři. S. IOto ra^e 
qerapH oxa, BHAtrafce h 4Ba4eceTb H^enipH. 

Gf f 6 neučiní , nezví se. Km Kar se ne storí, ae ne zyé. 

Vyjde dílo na bílo. 8, Afii^e 4Í^o i|a BH4t^o. 

Nic se tak tence upřísti nemůže , aby toho lidé pi« sřunci 
spatřiti nemohli. Č,**') 

Ač krtek pod zemí chodí., předce se ukryti nemůže. 
8, KpTHiia Hcno4'B aeiijie H4e , naH% onerb ae MoaRe Aa ce 
cájRpue. 

Sys^l douti chytré Bfíře, prozradí se předce v díře. 

Z malého oblaku velký déSf. P. Z maléj burze wielki 
dászcz. •* 

Z malé jiskry velký oheň. Kdo chce v domu Škody zbýti^ 
nedej jiskře ohněm býti. Dobře v čas jiskru uhasiti. Č. — 
P. Mala jiskierka wielkie požogi wžnieea. jR. Ma^aa ucupa 
Fopo4a noanraerb, a caua npev^o bcíx% nornóaen. Ch. Iz 
iskre male vnogo krát veliki ogenj nastaje. Kr. Iz majhine 
iskre velík ogénj postane. ***) 

Malý oheň velký les spálí. Č, — Od nalé jiskry les 
imaheín polehl. R. On na^pft acicpu capi 6opi aaropaeTca. 

Moskva shořela od groSové svíčky. B. MocKsa cropija 
OTb Kontewoft CBlqiw. « 

Když u sousedův hoří, odstav svého. Č. — 8. Ako kom- 
mižHCKa Rjfca ropu, naai Ha cboi>. 

Sousedská pohroma, tobě výstraha. P. Sqsicdska trwoga, 
twoja przastroga. 

Qvci stříhou, koze tíf lupá. Č^ ^^ Ovečku střihou, a 

druhá téhož čekej. R. OBewy cípuryr^ a ^ípyraa TOro-»e »ah. 

' ■ ■ ■ ■ * 

^ AngL Fieldt haye eyef^ and wooda lAnre ean. Tél arab. : Zdi mají aii. 
••j Sp. Dt pequeňa centella gran hopíeřii}' • 



» 



til 

Přehlídnntá — prokraiiá. Č. 

Dobře s předo i s saés oči bOí. é. 

Vozem ku předu, a ofina do ladi. A. Boson nepemy 
oim iiaaaAik 

Oči sIuSí ▼ týle mfH Č. 

Vis za ae, před sd)oo ozřiš. é. 

Kdo do nebe hledí a po zeuii chodí, snadno se uhodL ČL 

Hleď pod nohy; nenajdeiťli čeho, aqioí si UaTj^oepo- 
tlučen. JL Tjuum noA aoni; xora lero ae Batjiea&, r^n 
rojOBj ae pa3o6bemi». 

Víra za moře zalelčla. Č. 

Víra daná často napraviye yíiu. P. Wíara daná wiare 
czQsto naprawuje. 

Nedůvěra i věrného kazL. P. Niedowiarstwo wiemego 
zepsuje. A staří Čechové i\b. stoL) říkrii: Viera vieře pomáhá. 

Pokud ti věří, potud ti naměří. P. Jíleé wierz^, tyleč 
namierzi|. 

Dvé ryby se na jednom ohni pekly, a jedna druhé ne- 
věřila. S. 4rt ce pHĎe aa e^aoft aarpn neue, naai e^aa 
4pjroft ae atpoaa^ia. 

Kdo ví, co v hrnci vře, když jest pod pokličkou? (Kdo 
ví, co se v čím srdci neb tajných radách kuje?) Č. 

Čert mu věř, jest to zvěř : nepokouše-li, zleká. JKr. ^opn 
ény Btpb, TO sstpb: ae BKjCHTb, TaKi» a^axa. 

Nedověřovati jest opatrnost. Není to nevěřili, ale k víře 
dohlidati. Č. 

Věř, ale komu viz (věz). ELui. Wíeť, ale hladaj komu. 
DLui. Wjeť, alje pálgljeduj, komu wjeriS. 

Kdo lehce věří, snadno pochybí. Č. 

Kdo se dověří, nejsnáze jeaťtoho oklamati. Kdo k věřeni 
snadný, snadný k oklamání. Č. 

Kdo lehce uvěří, hned se v leh udeří. F. Kto fatwie 
uwierzy, wnet si^ w leb uderzy. 

Lichá v lidech povaha , nevěřiž každému. Č. 

I slunce se někdy dvojí, a tam se^ukazojey kde ho 
nenL Č. 



Zproneyéfilémo nevéř. Č. *) 

Nekaždému věře zaTírej pevvé tivéře. Ji. He Bcncoiiy 
Bipb, aiitiiiptt rptn^ie MJišeph. 

Nevěř nikomu, nikdo té nezradí. HaL He rtpi» HUMy, 

HHXTO Tfl HO 3pa4HTb. 

Nevěř nikomu , jenom bohu a sobé trocku. Hal. He BtpL 
nmevy, TAibico 6ory ■ co6i rponnu. Anebo : Hena n wmAwb 
npmmj TKJiBKO n 6o3i m b% umA rpooncu. 

Zároveft zle Jest i viéchném věřiti, i nikomu. P. Zardwúe 
zle i wszystkim wierzyč, i nikomu. 

Hleď, aby nikdo nezvéděl, ani sýc ani sova. Jir. TmaM" 
m, ii|o6i HHXTO He SHaai, bh ew9h uh oobb. 

Nesvěřuj se nikomu, kdy o požitek běží. P. Niez/iemg 
rif nikomu, gáy o požytek jidzie. 

Vfo chci čtyřem kolám věřiti, než čtyřem nohám koňskÝHi.</. 

Nevěř koňským nohám , šeptané pověstí a kupeckému 
Ifsání. P. Koňskim nogom, szeptanéj powieáci, kupieckini 
zalotom niewierz. 

Cizímu psu, cizímu koni a cizí ženě nikdy nevěř. P. Cu-* 
džemu psu, cudzemu koniowi i cudzéj žonie niedowierzaj. 

S koněm nehraj, ženě se nepoddávej, peníze sám schovej, 
chceS-li ujíti Škody. P. S koniém niegraj, niewieácie nieulegvj, 
pieníqdže sam chowaj, chcesz-li byč bez szkody. Hal. Ci ro- 
uewh HO rpaft, HOBtcrt ne yjrhrail, rpomeft cair& xosaft, KOjm 
He xoqenni mK04U Mam. 

Nepřistupuj ke koni u stáda, k hospodyni, když chliA) tásf, 
á k pánu, když rozhněván. P. Na konia u stáda, na niewiastf, 
gdy chleb sadza, na pana, gdy si§ gniewa, nienacieraj. 

Ručnici, a koni není co věřiti. S. HymaH h kohio ho najiH 
BtpoBBTH. (Zbraň selže, a kůň spustí mimo naději.) 

Koně nebij, sluhy netup, ženy nepopouzej, maji«-U po- 
žiteční býti. P. Konia niebij, slugi nielžy, žony nii)draini» 
chcesz-li mieé z nich statek. 



*^ Lat. Cave illum semper, qui tibi impo»uit Beinel. 8^u$. 



čtyři věci Tždy j«oii hofiiéjií, neiM wysUae : wie léta, 
naše dluhy, naši nepřátelé, a naie chyby. Ch. Četvera M 
vsigdar obilneSa, nego miilimo: naša léta, naši digi, oafi 
nepriatelí, i nato faliage. 

Na penésích, opatrnosti a víře vždycky apfš při počts 
ae nedoatáyá, nežli nadbývá. Ó. 

Bez oprati na yAz, bez yeala na Todu, bez oatndi m 
koné ae nesad. P. Bez lejoa na víóZj bez wiosla na wodf, 
bez oftrog na konia niewa iadaj. 

Ctí hory 9 rooity, chceš^li miti celé kosti. P. Gzci gtfry, 
mosty, chcesz-li mieč grzbiet prosty. Mr. DlaHyft ropo, hocth, 

y horku vez pláSf s sebou, v dešti sám pojede. R. Enaaqjr 
noBosH Be4poM%, a b% aeaacne n caiia ^4071.-- Když pěkný 
čas, nes a sebou' plážf, a když deštivo, čiň co ti libo. &Ka4% 
« jriino apine, anyH^ave noHOca ca co6o«b, a Hfi ajione mhu 
mra n 4paro. 

Dobře jest si zajíti a zdravé domů dojíti S. Eojrk . a m 
aahn, a 3jqMiB0 4011a 4olui. 

Lépe jest se s cesty vrátiti, nežli špatnou cestou do 
konce jíti. 8. Eojiíi ce u 041 nyra noapanra , aero p^uvb 
qrreni 40 apaa ihi. 

Kdo nemá v lilavé , musí miti v nohou, (a druhdy také 
v měšci.) Č. — Kr. Kdor nejma ve glUvi , mora v' petah imati. 
Ck. Koi nemá v glavl, mora v petah imati. 

Z velkého města nikdy na noc nevyjížděj. P. Z wielkiego 
miasta nigdy ku nocy niewyježdiaj. 

Před vyjitím z domu dobře jest se najísti, a před vyjitím 
z lesa životu polehčiti. P. Z domu níejadszy, a z lasa nie- 
wyfejdawszy sif niewyježdž^j. 

Jedeš-li kam na den, beř chleba na týden. /?. 'K4ena 
m 4eHfc, 6epn X4t6a na Me4ÍJiio« 

Chudobná to myš, co jen jednu díru má. Myi jest malé 
zvíře, a nevěří jedné díře. O. — P. Nie jedn^ dziur^ mysz 
(królik) má do jamy. A. Xy4a ra mmb, KOTOpaa 04By ^aseio 



tS4 

asaerb. Anebo : Mumb ne «% omy lópy xoabtb. C%. Zločest 
myš, koi samo jednu luknjo íma. *) 

Ne na vSe trhnouti, co chce sednouti. Č. 

Na ptáky lepem, ne cepem. — Na ptáky jdi s lepem, a 
ne se střepem. -^ Kdo chce ptáky lapati, musí pékné pískati, 
a ne bičem práskati. Ch. Koi káni pticu Tloviti, nesme z bičem 
pucati, nego povoljno piskati. 

Někdy i čertu svíci zažeháme. C. — Hal. H qopTOBH rpefia 
qacoMi catqKy sana^HTH. S. 4o6po e h aíímoáj cathy sanajiiTH. 

Dobré jest i v pekle míti přátele. S. 4o6po e h y uaK^y 
mať npiflTejia. 

Kde krátko, nastay. (Kde moc, síla tvá nestačuje, nastavuj 
vtipem, rozumem.) Č. 

Kde vlčiny nestačí, lidčiny nasaditi. — Kde kůže lvová 
platná býti nechce, liščí břevno podkládej. — Kde nemůže 
lvová kůže projíti, tu sluší kůže liščí přičiniti. Č.^- P. Gdzie 
wílczéj skóry niestaje, lisiéj nadstawió. Bal, J[jd ae CTae 
BoaqoH cKnpu , Ha4CTaBi> jiaca. 8. Ako jiascKa KOSKa Híe 40- 
BO^bHa, a OHO H ASLcmbio aajifl HaAmHTH. **) 

Neprodávej kůži, nežlis medvěda zabil. — Už kůži pro- 
dáváš , a vlk ještě v lese (za humny). Č. — P. Niedžwiedž 
v lesíe, a ty skórf jego przedajesz. A. MeABt4a (bojkiO 
ne yói^Tb, a Koaxy saupo^awii. £r. Ne prodajaj koze, dokler 
medvěd vVberlogi tiči****) 

Ještě vlka nezabili ^ a už mu na kůži pili. — Není zisk 
na medvědí kůži píti. Č. (Znamená: Nejistou nadějí, se kojiti. 
Pro nejisté jistého se spou$ti^ u př. v nadějí dědictví statek 



1^. 



*) Fr. Sottrís qui n* a . qa' utt trou, est blentdt prise. An^l. A mouše 

that has but one hole, is soon canght. Dán. ^t\ tv tn baavíig 

^\x\x9, Ut iffe í)ax mete cnb eet $ul. Nim. (Siae.f^Ie^U 9kíuiě, bie 

nur ein 2o^ toeif. 
**) Angl To patch a foz^s tail to a lioň'8 skin. Něm, ^ett %viái9 \p'\tUn, 

tocnn ber 8ótoe niét a\xěxtiá^í, (Qaód nequíj Marto utoHi arte.) Přf- 

•loYÍ od Lysandra užívané. 
***) Lit, Mefžka gírroj', o skura jau riela. Angl Séi\ not the bear^s skin, 

before yon haye cau^ the bear.' !Y^. Wtan muf bie SBftrenl^attt 

níi^r c^er berfanfeti, aí^ tí0 Ux 9Ar ge^ct^cq ifl. 



promrliatí. Vybrati peate, aei dílo odredoM, a t d.) — 
P. Nícpij na žywego niediwiediia sktfrf. Na uedivieáBt 
skór; pije, a mediwiedi jesicse w lesie. — Jesicse aktfra 
na baranie, a juž rxeinik pije na ni;. 

Zajíc (piáci) Y lesoy a on rožaá atrpoie. Č. — P. Ptacy 
jeszcze w lesie (w polu), a on jož rofenki atmie. Ch. Ba- 
ieig před pečenkum děla. 5. 3eKi y nyrMi , a on paxai& 
rpaAH.*) 

Nezabiv medvěda, neslibuj koze. ň. He y6MB% ubmjAmj 
ne cy^TB ro»h. Anebo: He cy^ mKypu, ae aaTpaBiQi astpa. 

Neslibuj jeřába v nebi, dej raději síkoru v ruce. R. He 
cyjR acypanjifl si aeót, a 4at CHHHiqr n pyxl. Mr. He cyju 
»ypaB4fl y aeót, 4aft cHaamo y pynt. 

LepSí síkora v ruce, než slavík v lese (jeřáb pod nebem). 
R. CHHHiia Bi pyRaxl ^yqme co^OBba B^ Atct (xtypaBjn bi 
He6t.) Mr. Aynme CHHfliifl n ffiiieHH, aR^ acypaBejib B^ 
Heót. ♦♦) 

LepSí vrabec v rukou, nežli orel v povětří. C 

Lepdf vrabec v hrsti , nežli zajíc v chrasti (než jeřábek 
v lese — nežli čáp na střede). & — HLuL Wťtfbel rucy je 
lepši, hač hofb na tsjedi. P. Lepszy wróbel w r;ku, jak 
Metrzew na s^ku. Hal. AyínáŘ hhhI ropoóeiib, ari sasrpa 
ro4y6em>. ***) 

Lepší holub v mce, než jeřábek na střeSe. Č. 

Lepší pták v ruce, než dva letíce. Č, 

Lepší vrána v pytli jedna, než na vrbě tři. Č. 

Lepší bažaiit na míse, než když lítá po dvoře. Č. 



♦) LU. Wowérě ant szakkds, o jau je»zm9 droii. Veverka na strome, 
a ni rožeň stroužeS. 

^) Lot. Labbakfíhle rohká, ne ká meddenis kohká. (Leplí f (korá v mee, 
nei tetřev na strome.) Též arabfky : Tisio jeřábftv v povétfí nestojí za 
jednoho vrabce v ruce. 

***) LiL GerrésnU žwírblis rankoj', nekaip einís girroJ\ Šp. Mas vale 
paraxo €9 la mano, que buitre balando. Angh One bird in the hand 
(cage) is worth two in tha bush. Nim. IBcffct «in ID09CI in Ut ^ant 
alé )e^n auf brm íDa^c. 



JistSf pták na taUH petent, liefli drů% povéiH Vsne- 
ěeňí. Ó.' ' ^ 

Lepši dnes Tejee , než zítra slepice. S. Bojii e M^^ttrh 
fl6, Hero Ciorpa kokodib.*) 

LepSí dnes kuře, itež na lélo slepice: Ch. Rajii denes 
piiée, nego k leln kokoS. 

Hilejii dnél peéený skřivan, než sítra kúra. 8. hojmn 
4aHac'b nemqr oieBy nero ciorpa kokoiob. 

Lepší iteMkns, než zítra hns. Č. 

Nekrájflj hned kus, když ti slibí hus. P. Nic wnet je6é, 
Idedy rzeki| gqi. 

Lepší vejce uchránéné, nežli vůl snédený. Kr. Boljii je 
hranjeno jajce, kot sněden vol. 

Nejí se každý pták, který letí. 8. He Í4e ce CBaKa 
'nTHiia, Koa jierH. 

Ne tohjO pták, kdo 'ho šklube^ ale kdo ho jí. Č. 

Ne každý, kdož mrkev strouhá, také ji Jídá. Č, 

Nesluší za vrabcem vejci .házeti. Č, 

Hleď, by dosáhaja vína nerozlil piva. — Žádaje meda 
rozléi piTO. </• 

Nedávej kůt za píMalu, ani vola za ptáka* C. 

Groš v domč lepší než zbtý na cestách. R. Aonaoupi 
rpHBHa jiyqme aaidxcaro pyÓAíi. 

Nespouštěj se silnice pro neijistou pěšinku. Č. ^ f. Dia 
áciežki goáciúca nieopusiczaj. Dzierž^c s\q goáciAca nie- 
zblqdzisz. HcU. Ajm CToaioi ne mwatt rocTBHjyuv* 

Lepší jest chvála bohu, než dá-U (požehnej) pán bAb. Č. — 
P. Lepsze jedno chwala bogu, nižli dwoje da-li bdg. 

Lepší jest drž ho , než chyt ho. Kr. Boijše je derži ga, 
kot lovi gaL — Podobné jest P. Lepszy haráp! niž hu lala I 
(Prvním se psi spokojují, když zvěř padla, druhým se štvou). 

Lepií jest niíti, nežli chtíti; Č. . 



•) í9afDoř, KáXltO¥ t9 ófiiiBq$¥6v dvyor nafta riyr dvqt¥r^ nótav, 

Vé mei nn euT ^ncbeai, ch* mM g«UM dimán. Angl Au egg íb 
beUer to. day, than a plAlei to ihoMIhr. Nfm. Sidbet í^fttle tin (Si, 
aU atorgeti íl^ret brei. 



' Až 4á, potom ná. Č. — S. Jiitík^ Hti* (Z radky do. rpéky.) 
Vfni naději nic nepůjčuje. — VfHm, co ▼ rubou držíme 6. 
Pro naději mnoha mála se nespouStéj. Č. — P. Pewnego. 
dla BíopewnegQ nieopuszczaj, 

Lepší hrsf pravdy (jí^^^^y) 9 "®^ PY^^l naděje, č., — 
P, Lepsza trocha pewnego, niž wiele niepewnego. 

Co oko vidí, na tom se srdce nezklame. 6. 

Lepší míra nežli víra. P. Lepsza miara , aUQi wiara. *) 

Lepší vědění než hádány P..Lepiéj wiedzieé^^ niž maiemaó. 

Více věř svým očím, nežli cizím řečem. 8. Eo^i aipyi 
CBOHMi oqHMa, HOro Tyl^HMi ptiwa. 

Lepší jedno dnes, než dvoje. silra. Č. — Shu Lepší bol, 
něž nebol. 

Lepši málo než nic. Č.- — S. Bojit emora BeronmiTa.**) 

Lépe si přispíšiti, nežli se opozditi. P. Lepiéj poprzedzič, 
niž poáledzié. 

Kdo si popílí, ten se nezmýlí. P, Kto pili, niezmylí. 

Pozdě přicházející kosti jídající. í5.**») 

Kdo nespěšně chodí, sám sobě škodí. P. Kto nie rychto 
chodzi, sam sobie szkodzi. (V. Lenost) 

Kdo záhy seje, záhy žne. Kr. Kdor zgodaj seje, zgodaj 
žanje. Ch, Koi zagod seje, zagod ženje. 

Toho jsú ptačenci, ktož je prvé vybéře. Flaška. 

Kdo dříve pro nevěstu, toho je nevěsta. S. Ko npia 

4'fcBOftltR, OHOra 6 4tB0ftKa. 

Čí kflň rychlejší, ten děvče unáší. CA. Čijí je berzeši 
koň, toga je i divojka. 

Lépe pozdě, nežli nikdy. R. Jyqme noa^ao , qtirB ra- 
Kor4a. +) 



*) Lit. Geraus mieni, nekaip wiera. 

**) Angl Better oaght than nought. Dán. Qettt nogct, cnb intrt. Nim, 
93cffet 3d)t< (9ttoa«), bemi gar ífíi^H. 

***) L. Šero venientibiis OMa. 

t) £>. Praeftat aero, qnam ttUBqnam. 

17 . 



tM 

Vyčkání málo kooia uftodílo ; ale nedóčkaTOSt bez poSlu 
lidí -laTedla. P. Zwloka rzadko kogo osikodzil^ a akwafiiiwoéó 
lawíodla bez liczby. 

Lépe dočekati, nežli se ukvapiti. HImí. Ljepje je dqčakač, 
hač pokhwalač. 

Kvap neai dobrý rádoe, (X 

Kvapky mítajf hapky. Č. 

Spěch brzo wbM. Č. 

Diobré jesl počkej. — Lepif počkej než bych. ČL 

Drženou délej. (Zvolna nákH.) Č. 

Nevždycky sluSf kvapiti. Č. 

Bezpečněji krokem, než skokem. Č. 

Spěchej, ale nepomaf si nohy. Č. 

Jealli přflii kvapfS, snadně ježka lapíš* Č. 

Kde spěií, lidi (^erta> směíf. C. — Jfr. Xto eiiifflRTb, 
jiiDAei CMtnuTb. 8. Xmn e epaxcift (4I»hbojickíA) nocao. 

Kvapný zméle, nevyplete. Č. ^^ P. Gor^cy pomiesza, nie- 
pomože* 

Ukvapilóho i stůl tarbne. Č. 

Kvapnému rostou boule na bfíže (na čele), (enoehavi na 
hfbetě. P. R^Gzemu gm na brzucbu roácie, a leniweaui na 
grzbiecie. 

Prudký se kolikráte překotí, až ho i vábuvý dohoní. 
S, Bfdi ce noro nyrá npeiieTHe, na ra i rpoiii crarHe. 

Spěiné dílo nebývá dobré (kalé — stálé — trvanlivé — 
nerado se dařO* — SpěSná práce nad výdělkem pláče. — 
K dobré věci přináleží chvíle. Č. *) 

Dílo kvapné není platné. Náhlá robota nikdy dobra ne- 
bývá. 6. — P. Kto dziáfa skoro, niebywa mu sporo. JIFr. Kro 

CKOpO poělTb, TOft CJltnUXl p04HTI». 

Spěiné dílo z rukou padá. P. Prudká robota z r^ku padá. 
Co se prudce staví, rádo se boří« Č. 
Nenáhli, ale táhni; nenásilný ale pilně. A He CKopo, am 
cnopo; ze zopoBO, 4a aAopoM. 



•) Nim.9ui ^ittg Hatt^t íBkút. 



.f 



ZoénáUa ddteje vío udélÉI. d 

Přemysli doUte , z«dnl fyoMey koMj piliid. J*. Dl«^ tif 
nanířyélq, a pr^dlio wykoMJ4 /^4 Biiji;rio paik^y^Hn, €Ke^ 
HaqaTB, npRjrtacHO npoi3B04HTb. *) 

Kdo se jňtílii namáhá, bfíso Mmáhé. ?Hái dMiái^ bno 
ustane& ť. Mto aie bar dzo šili , pť^dke vslaó smisI (si^ W^^ 
siU). jRUé. Bálje kbwataš, menje wMeš. VtetéžPráoe. 

Fomahi dále i^deš. Č. -^ P. V^MfOli (ponMPfi) jídi^e dilá) 
zajdziesz. Anebo : Kto najpomaléj, len afljdsiie dftldj. Jb TailHr 
l4emb, 48^ Óy^enft, Ch. Kcrt potekše ide, dalje zhjde; 

Bystrý kůň brzo se unaví. R. BucTpaa Jioma^b 4ltl^ 
ycTaHeti. • 

Nenábii se v jíšáé^ krm koaé. B* He cntin td^on, 

KOpMH KOHfl. 

Záhy sedlej) a poadéji sedej. HLuí. Zabje sedlowaé, a 
poz<lže rajtowaé. 

Spravnj tAz^ neS se k^lt rozbéknmi. Č. 

Lepéí jedna rosmyitettá » tiež ště Učiněnýeb. £^. BojM il^ 
e4*a pasMinauilnar, iierQ cvonuia yqintitoexi. 

Ner^zmTnvir rhl«¥<ni n^lmltej mbauia. Mr. Ife ifoťoM^ 
pnemn ci rojiosoio ne 6epH pjRaMi. 

Bez míry ani tr^ky neupleteš. B, Bewb ntpu n janra 
se cnjeTemb. 

Desetkrát méř, a jednou řež. C. -^ jBo/* A^$Hih pasisi 
Mtpb, a paai ptxb (ytai). Ur. TpinB SMtpafty a paai nAf^WK 
R. 4ecaTbio npEMipally 04Hanwi orplvii. S. Am nyrá vtpi, 
a rpehi Kpoft. — Napřed méřiti, potom krojiti^ S. Bojrk e 

OMlpjITIy na KpOHTH. 

Kroj nový kabát, a k starému příméřuj. B. Kpoft sa^raai^ 
a Ki crapony npiirbpHBaft. 

Dále foloiUy blíže najdei. it Úo^ajiune nojioaeniiii^ 
noimme Boai»nénA. 

PHjď ť&dé|i pozdě na hody, ntž tOtf k ifitiím. 11 Bolje 
je doéi kašno na gosbu , nego sartfn na kavgu. 



*) L. Dia deUberanduniy •tataettdtun esl fMiel. Bfgmě. 

i7* 



Kdo kvapně orteluje, Qbjčej0lb po účínka litsfeu-C^. *) 

Jdi rycblým krokem, dohonil bída; jdi svoha, dohoní 
bUk tebo. P. iiái powolí, a hledu cif dogdfú; jidž frfdko, 
a dogonisz bíed§. 

Z« mtiy j6il lýčí dřiii. Když se lýka deroH (dokud 
mfaBka), tu na ně i a dětmi. Č. — P. Kiédy si^ fyka dr^ 
w ten czas Je dray. Wtedy traeba drzéé <ykaE, kíédf ňq 
daj^ Mr. Torm Aepa jiUKa isy6hň% m% ^epyncá. HoLTotah 
Apa JOaěj KOjB ca 4pe. 

Rflže trhají, když kvetou. Sk. Vtedy róže trhajťL, ked 
kfiinA. 

Když hrušky zrají, tehdáž w česali (třásti) majL Ó. 

Za čaau aludí jahody sbírati, višně trhati, a svým časem 
i hrušky česati. Č. 

Za cesty dřev utrhnoutL (Dokudž toho čas, dotad toho 
hled.) Č. 

Horké železo nejlépe se kuje. Dokud železo ředravé 
(žhavé), kiy. č. — K Kyft xce^iso, noaa ropaqo (Kor4a umarb). 
CA. Dok je goruče, nek se železo tuče. 8. Bpyhe ce rooi^ 
%yí9. rBO»^e MM KOBari, 40k% o epyfce. Blh. IKejázoro cm 
opaOaBa, 40r4'k e Ton40. **) 

Čas kaši vařiti, dokud dříví hoří. R. Kor4a 4poBa ropan, 
Tor4a H Kamy sapari. 

Mtaf , doirad se mláti ; mluv, dokud poslouchají. A. Mo- 
jMi, DORa M040TBTCfl; TOBopi, ooRa C4ymaK>rb. 

Mel, dokud vodu máš. //. Dok imaš vodu, meli. 
^ ' Vodu, která uplynula, mlynáři nepouštějí na mlýn. C.***) 

Když med, ber lžící hned. Mr. Koab Me4'B, to b 403RK0i>. 



*) L. Ad poenitendum properat, čito qai judirat. Syrut. 
^ L, Ferram dóm ín igne eandet, eudendom est Mbf (tiindi debet). 
8p, Quando el hierro esik encendido , entoncea ha de ser balído. 
iíem, B^te '1 fer mentre ch' 1* é caud. Fr, U faot battre le: fer. 
Undia qo' il eat chaud. Angl, Strike, while the irún ia hot. Dán, fRan 
ntaae fnietbe 3erttetr m^tné M er iMitmt. Nim. ^d^mUbe ba< (Sifea, 
iretl e< í^eig 1(1. 
***) fijp. Con agtta paaaada no BHwle bioIíih)^^ 



i 
I 1 



Dokud zuby mM , najei st ehlebs. Za ziiMt «e chleba 
najísti. ^. v' 

Kdo za stolem jídlo smešká , bohn ho nellf iel (t. kdo 
pěkné příležitosti samoděk proine8ka1>. C. . 

Co se prolilo, tím se nedolévá. R, IIpojiHToe flomo ho 
6uBaeTi. 

Dáfal pán bůh poklad , proč jsi nenroél bráf ! R. Aasajn 
6ori K^a4i, 4a ae yvbAE Bsmh. 

Chytej, Tomši, dokad na pomči. P. jdapaj, Tomkii, póki 

v 

na pomku. — Teď* holnbe zimo ! C. 

Po jarmarku zlý trh. P. Po jarmarku zfy targ. Hal. Ho 
apHapiit jmxoŘ Topvb. 

Kupuj , dokud trh. CA. Kupuj, dok senjem terpi. 

Kdo jednou ptáka z ruky pustí, na střeše ho téžko lapati. 
(Též o zmrhaném přátelství.) Ó. 

Upustíce za rohy úsilno jest za ocas chvátalr. (5. — 8. Aiřo 
Hc praaTH aa r^iaBy, 3a peni HHKa4'B. (Víz Hospodářství.) 

ŽeĎ bývá jednou za rok. Č. 

Dvakráte za rok léto nebývá. R, AjBBmAisí bi ro4i» ^1*^10 
ae 6uBaeTi. Mr. AfiWiE xhrů ne fiysae. 

Zmeškav léto, pozdě do lesa na maliny, /ř. Cnycra ^tro 
(nopy), Bi jrbci no irajiHHy ne xojpiTh. 

Co dnes propustíš, zítra nedohoníš. P. Co dziá opuácisz, 
julro niedogonisz. Hal Ulo 4Hecb yreqe, to aasrpa ae 3.iOBRmi». 

Kdo má k čemu příhodný čas, nechf na jiný nečeká zas. Č. 

Kdo maje čas času čeká, tratí čas. P. Ktb ma czas, a 
czasu czeka, czas traci. 

Co ^e upeče, to ukroj. ř. Co si; upiecze, to ukroj. 
(Použij toho, €0 se samb naskytnje.) Coř se dopeká, to 
krájej. Č. 

S časem se srovnávej. Č.^Ch. Morat se po vrémenu ravnati. 
Každý čas má svůj čas. — Každá věc má svflj čas. <5. 
— CA. Vse ima vréme svoje. B/A. BcsRoe irbmo Na spenero CN. 
Čas na nikoho nečeká. S. Spině nn sa kniti se tiaaa. 
I zpěvu čas , i modlitbě svá chvíle. R. HMsi spěna, 

MOjUTBt qaCl. 



v koitole se modlili i ¥ láini idrávo jeil se nýU , na 
trhá potřebí kupovati a tobolky chfvati. Flaška. 

Do koalela jíti a se nemodliti ,• 4a liMf^ody jiii a netán- 
cevati, raději doma zĎaiati, Č. * • 

Vifoky v6o) čas mini. -^ časem vie zapadá. Č. — 
P. 8 laty wszystko ustaje. 

Jedno Taobází, drahé za<?házi. P. Jedno wsehodti, drugie 
zachodzi. 

dm hrady slaví, čas je zas odstaví (ztrdvO* 8. Sptne 
rpa4i rpa^iy n« ra aptne n iW3r9a4n« ^ Anebo jak .v písni 
ffoji: I Kotsrské čas vele vystavěly čas je stavél, čas je 
rozdrobuje. Bplne rpa^n hh3i Korapa n^Jiep apine rpa^ 
apine pii^rp^lye. 

Cq l^odina, to noviny. C* 

t»B rychle uchází. Plynou léta. C* — H^ Bcffyoo apawi 

(^ plat{, čas triitL C 

Časem v8e pHjde^ Čas nejldpe poradit (?. ^) 

Co rozpm n^vá, čas přináší. C 

Ifruhý den vždycky iQoudřejM- č 

Co l^ylo, viděli jume , s co bude, mvidíme* fí. Hro óuwio, 
TO BBAÍja^ a MTo 6y4eT>i yaMiiii'^. Mr. lUo 6y^> to 6ii«n4a9 
^ IRQ Oy4e> TO no0aqiii>. 

tM S9 vieho dojleUjí, « mrtví d«l^í. d 

Ča« di^d* ale 9 Iiqsqu. (Ač w%ii^% pfedce maH.) C« 

Zbicený čas nikdy s^ neyrátf. (í, — * -P. Giw Htracony 

nigdy si^ niewrdci. 

Jiná doba, jiná mdlobu. C* *-^ Čas «v4 hlím^ nosí. 

$. AsiyrQ apine,, 4pyrfi 6|iivat Bpine hocii caoe lyiip^. 
Jiné doby, jiné způsoby. //. Druga doba, druge éudi. 
Nečej^ hřeben Uavo,. čas (060^ ^R. He ppe6en ro^oey 

lepali — ppeiw, 

. Yi^o do «aaii, ^R I^Ah na v«hf . <^. 



«) CoMikdr^homini itapat utíHfMiaui. -H^n*. Čikí. Asg annab hea noa. 
(Č«f dáridobroa rado.) 



(MCod ai i^tid. ~ Hekvde f tatoté 
bude až potud. Č. 

Štípají konáři do ěttsm. JL Kycavn tomtfm m 

Dotud Ylk Mil fvlá«iVti niuého poMMB. <T. AmIíí.) 

Dotud se s védérkem k studnici chodí: ai ■■ 

ček opukne* Tak dlouho ibán do studné Aodí, ai ie 

tluče (roaUje). Dolad se ibánkem na vod« chodf^ ai aa 

ucbo utrhne. Č. (Pozdě se žbánken po Toda , ano se hKAo 

utrhlo, n.) — P. Do caasu dsbanek wodf nosí. Do ciaan 

dzban wodf uQsi, až sif ucho unrie. R DoBaAnrca ajaMM^ 

no Bo^y xo4BTb, ran eay m rojoay cjonm. Ur. IfonawiMa 

Kyxoj& (ropnunrb) no nOiíQr X04nn9 nom yxo My UOum 

(ran tey a rojtoay Bojonan). Aneb : Illyn r j c wwo a ^ UOHi 

ymKO BB/dj^eTCa. Cil. Vérč ide tak dugo na zdeHec, doklain 

se potere. *) — PHsIdVí tohoto smysl TŮbec ten Jest, M tle 

do jistého jen času má STé trrám'; aviážté pak tttahaje ae 

v mravním ohledu na ty, kdož nebeapečensttí mOojí a přfle* 

žítosti k hHehu se nevarují; tudy UaTuě se ho užíti o do- 

djljích, marnotratnících, nepočestných ženkAei ald« 

Dotud něco pražtí, až se přelomí. C. 

Tak dlouho mnicha taháme eakápi, ai ise na náa ébóK. <1 

Čas se vyčkati musí. C. 
Dočkej času, co hus klaso. Č. 

Nechval den na vzchodu slunce (dřfve večera), červ. **) 
Měsíce při nastání nechval. Č. 

Často pod večer pláče , kdo se smál zrána. S. 4eCT0 y 
Bcqe a«a4e, Koa ce asi lorpa cmao. 



*) VI TiBto ^fA^ ai posfo vi la MecbJa , éií eUa vi laida V oiecchia. 
«ř». La aía va tanta rdke «] poa, floeb' ai refta. Vf. Taat va la 
pot k r eau , qo* il bríf e. Tant va la omebe k V eao, qď «aia alla 
te caaae. Án%l Oft goff (ha pHdief to lbe weil, bat at laal eaMi 
brtken haaie. Dám. jlrafea |aait faa Uag# Hl •iftf, Kl Wtl fliiailf 
dreló< ^ifm. Siarofiam, Mio lanek gaet di# králek la watar, 4aa ai 
brickt Nim. ^x ^ng %t1ft fc langc lum Otuttaca^ M hn Ij^nM 
bri^t Mmmim. U fott gfit fa taani la Salif, M l^i Hiát. 
*^ ULfle gírk iŇm wakaro diaiif. 



Ve<er okáže , jiiký den byl. R. Beti^pi D0Ka3i^'&, xaKoei 
jieHb 6ujn>, 

Čas vče na jevo vynáší. C. — CIL Vřeme vse odkriva. 

Péhný, jenom jestli nepoUná. Ji. Xopomi, ecTb^ ae no- 
jH^aen. 

Nevyjížděj v pole před svaty ; nebud mondrý před lety. 
P. Niewyježdžaj w pole przed swaty ; niebqdj^ ^i^drým przed 
laty. 

Nechval kmotře hodňv, až z nich pojedeš se cti domův. Č, 
— P. Nieápiewaj , aže z god pojedziesz. . 

Netáhni, ještěs nevyhrál. Č. 

Nevýskej, ještěs nepřeskočil líeříkej kuj (hopsá), až 

v 

přeskočíš. Hop I za příkopem. C. — P. Niemd w hup (hoc), 
až przeskoezysz. (Nie nóč tryumfu przed bitwq.) JBb/. He xava 
roiii, noKU ae nepecKomimb. Mr. Toťau CKaxcemb rym, nwh 
nepeciouini>. Ch. Ne řeči hop, dok prek. grabe ne skočiš. 

Na konci kyják bývá. Č. 

Před nevodem (sakem) ryb nelov. Č. — P. Przed oie- 
wodem ryby lowisz. Mr. UónefeAi^ HeB04a ae diosa pudu. 
Aneb : Hanepe4'B aeso^a puóoio ae xaa^acb. (Jindy též v ten 
imfirtjako svrchu: Ještě vlka nezabily už na jeho kůži pili, 
t j. utráceti z toho, co ještě nevyděláno.) 

Nešklub ptáka, než ho lapíš. Č. 

Neklaf hrušek, až dozrají. — Zralou hrušku snáze střásli. Ó. 

Když jablka uzrají, sama ^prší. Č. — Kr. Zrélo jieibelko 
samo páde. 

Zralé zrní samo se z klasu sype. Č. — BLui. Zrališe 
žito lóžo so roni. 

Čemu to píchali, co samo se provalí. Č. 

S jarem samo se ukáže. E. Becaa ace noKaveti. — 
Jsou-li rAžé , pokvetou. Mr. Kojii pom , pocnslTyrb. *) 

Jindy zajíc v tom dftlku leží, kde ae ho nejméně nadáš. 
8. Uáoto nyrá sem y oaaKOBOin AMy6yny Aemm , r^t ae6u 
amco HH noflKiCjdo. " ' 



*) Pkm: SU Mirán reife, aorirao. Nim. *fíittV« S^fea, autt fU toerten 
Hii^n. (Gotlie.) 



.' O' 



'Né vle doma méSV táké^tidí potřelrájefc'^/ 

Třeba se dnes nedohonili: išftťiá se flotkáne. & Am ta 
He Mory ctiAi, a Mo feeifo 0ě* óapevb eycpecm. 

PHjde kmotr na oběd , a IŠfce nebade. Ari. UpUptetyneuh 
Ha o6Í4eab, a Awám ue 6yí(é. 

Přijde kosa k vozu. P. Prz^dzie koza do wbza. íh. Ppii4e 
Roaa 40 Mda. 

Nescházejí se hory 8 horami, afe Udá s lidmi. Č. — 
A. ropa ci ropoft ne coft^OTca/a qejiOBlirb c^ qejiOBiRox^B 
(ropmoKi ' ci FopmKOxi) cro^KByréa. & Ep40 ci tfjiowb ne 
HOse ce cacTaTH, a atHBi ce Jonm cncrmy (nOBevb ci qoBe- 
KOMi ce cacTaae). *) 

Sejde se voda s Todoa , a človék s člověkem. Hát. Bo^a 

Cl BD40R)^Íft4et'Cfl, a qOjOBAlTb C% qOjIOBtROlTb. 

Jest malý, ale zralý. Malý, ale sporý. Starý, ale jarý; Č. 
— B. HajTB jia yiurB. He BejmKi 4a tjtto aaÓBn. Ma^eflexi 
4a yMHOBeKi. 

Krátké jest plemenné, a malá sfkorica nejvíc vyifhá. Č. 

Malý slavík , ale hlas veliký. R. Majii cojiOBeft, 4a ro^ooi 
BejfHm. 

Lastovčin zobáček krátký, ale sladký. R. JacTO^MBi pdvon 
KopoTOKi, 4a c4a4oň; 

Neveliký cvrček, ale silné zvučí. R. HeBdJiHirB caeipiioirB, 
jia rpoHKO noen. 

Perla malé zrnko, a přád pány se klade. S. Bftcepi e 
3pH0 iia^eHo, a4H npe4i roeno47 i^^asH. 

Haly dukát, ale di*ahý. R, Vltun sdOTBiKi, 4a 4opon. 

Trní vydává růžička, skořfpka dráhou perličku.' (^. 

Planá hruška také ovoce.' Č. 

I kozí srsf k stánku obětováno.' '(// 

Ačté šlechtic drobný, jest předce dobrého rodtf. 7. Choé 



*) Ř. (Tqo^ o(>«« ov ftijřwtcu. Šp. Topanie lof hombref, y no lof 
montes. Angl. Friends may ineet, bot noniililMis veveř freél. Dán, 
eietge 90 S>4lt aidte< ifft, mn ^ ífttnnifn. Něm. •ivg tM 9^tH 



sslachcic drokny, jest porody dobréj. R. Xou nuurm 
Apo<íiot, 4a nopOAH Aotpoi. 

Z deif býy«ji lidé. 8. On ^me juoaa tumm. 

Z proutku vottký ilron bývá« fií. Oa ppyra čina bcuweo ^peo. 

Žádná kráva není, by telálkein nebyla^ Č. 

Doiostouf nékdy fitěnctai (SteňálkAn) laby. -- Také 
kozlátkům rohy dorostají. Č. — P. Urosn^ wiloxkowi ifby. 
(Co T Bčai včzí, xa krátký daa poznái.) 

MaU Udé také ae uméjf bnčvatl Č. 

I kuře má ardce (žluč), il. H y aypuiiu cepMO ocik. 

I moucha se bráni a Mpe. P. I biedna mucha 8Í9 oděj- 
muje i ukqai. I mucha ma žólč w sobie. 

Ano i nravanec umí ae hněvatL Č.^ 

Neveliký ptá6ek, ala ostrý drápek. Ré HoBO^nqua UTU^iKa, 
jia loroTon ooTep^• 

Jeiterka nuilička, ale má soby ostré. Mr. flaupica na- 
jieHBRa^ ra 3y6£i rocrpi. 

Malá jehUeka , a ptchnnti boH. R. Hrojixa uuen^aa , 4a 

6OABO yKOjlOTi. 

I to zuby, co zelnou polívku jídaji« R. H to ayóu, ^tc 
»aa» Í4ffTi« 

Nikým zhrzeti se nehodí; i nejnidemnéjSí uikodí. F. 
Gardsič sif nikim niegodzi; i najpodlejssy zaszkodai* 

častokráte psíček malý velikého vepře svalL (X 

Udatný Alexander^ a od ipatného chlapa zhynul. & Ajie- 
Kcaa^i xpůůfhj a 01% xy^aro yiiapi. 

Oko do srdce okno., Č. — P. Oko do serca okno. 

Tvář BKysU zrcadla ; vydá hned, co tom padlo. P. Twarz 
(oko) amyslu žwiercíadfo ; wyda wnet, co tam padlo. Ch. Zer- 
calo jesu oči , koje kaiú serdca moéi. 

Haed se vydá tváří, co se v srdci vaří. P. Tni^ara lacno 
wynurzy, co sif w sercu burzy. *♦) 



*) Sf^ CadaJionaiaa tiaae »« ira. 
^ 4^ I» te frvBte f #• las #)#■ §« let la letta M conaon. ángL In 
the fore-hMd nd lbe «|» tlM^Msa of!iha mima éo» 



z tfOi mja títU č. 

Obličej jest aoTdka iridoe. Č 

Tvářka mhí Aáfta. d 

Ze fota 86 Tjdf obyčeje UdL F. Sa«Ui v|^ eilebi 

obycsflýe. 

Jak te vidí, laku Mto Míjí. M ti vidi, ttkVkjIšLČ. 

— F^ Uk tíq wids), tak eif »ii»4. 

Podlé arili pau joiéno. A Oo vepcn ootesfc api 4aio. 
no mepcni co6aqrt Kjnaa Mnu 

Jaký odčT, Uková jeaL Jaké odteí, takové loNtaL Č. 

— Jakíe odaíeníe, takie racseeie. 

Po speva data, pefQ p<ák ponáa bývi. Č. — P. Zué 
ptaka po piarsit IL Smtk wrmny no Mieiy. fir. Ptiia popeiji 
poznáš. CA. Poana ae plict po peijík Plíeii je ponati is po- 
pévko. &JIo rjacj vmía, a no nMaan (po ttapách) ce lan 
nosHaa. *) 

Ptáka powái po peří, vlka po arali, a ďovéka pe řeči, 
kroji a chodn. Č. 

Sokola poxoái po leta, a atataébo adádesce pa chodn. 
fí. Saan coKOja no noiery, a 4o6pa 11040411a ne loioiap^ 
SL 3aa co coko no nojary, «iecraii^ nja^rii^ao X04M9- 

Znáti páva po peří (vránn po letu, -^ aUrakn po ocaaa). 
JL 3Han naajr no nep^n ~ nopoqr (coay) no noieiy 1^ co- 
poKy no xBOCTy. Hal. IIiaiaTn Bopoiy no nap^n. 

Lva a medvěda po paaonm poniái. Č. 

Znám vlka po aratí neb po paioíHch. VUSka po cbodu 
poináí. 6. 

LiSkn po ocase, lva a medvčda po pasonřích poinái. d 

— Ck. Pozná se lésica po ropn« 

Berana po rounu poznal, d 

Sud z podstaty, a ne z poUedn. P. Waiyó brzeba rzeczy, 
nie z pozom s^dzió. — Nehled na poatavn, ale ia podatata. 
P. Níepatrz na poatawf , ale na CBfowl^ aprawf. 



^••^wi** 



*) ^H «i Wn9ttani Itaat aiaa Im.S«cL 



n '1,1. 



Kde kabát Serkoyý , ne hned i chlap tábivý : rgék pái 
všechen rozum nesnědl. B. Ha Hyxnrfc KSwaA Canyni) xon 
cipi, a ywh ne kto cit^. 

Často v haleně chatrné najdei rosuniy jadrné. P. Podczas 
w podféj ankmanie najdzie si$ pariskie zdaníe. 

I pod oSumělým kloboukem moudrá hlava býri. Č. 

Může ae i t bídné chatrči veliký mu£ uroditi. (2ffka po< 
dubem.) S. Mose ce h y seiiyiaiui BejuaúŘ mywh poAvni. 

I T mladých druhdy létech starý rozum bývá. P. W nrfo- 
dych leciech starý bywa rozum. 

A6lé hol, ale je sokol. S. Aro e h řojrB, 9um e coKOjTk 

Chlap se jako oves korcem neměří. P. Korcem cblopa 
niemierz. Niemierzq ebfopa w korzec jako owies. 

Kflft se nechválí srstí , ale rychlostí. S. Koab ce ipon 
jumay ae XBajn, aerd apoax ópaaay. 

Neleží v tom síla , kobyla-li sivá ; ale jak táhne. ÍĚrJ He 
Bi TivB ciJia, mo KOěiua cisa; a mrb Boaa eeae. 

Sokol peřím lítá, a ne masem. //. Soko perf em leti, a ae 
mesom« 

NeMed na kllru, ale na dřeft. Blh. He rjie^iaft sop^i^TA 
aň cpeA^v^T/fí. 

▼aliký dub a doupnatý, malý a houževnatý. Mr. Be^imal 
iy6% ra ^jnaacTuft, a ■ajenioift Ta HaTonTasuft. 

Divé dříví , ale rovně hoří. R. Kpmiu 4poBa , 4a iipaio 
ropan. 

Bud si voda kaltiá, jen když se mele. Č. 

Aě je ěemý, není přede dábel. Ač jsme černi, nejsme 
cikáni. 8. Aro a 1 upni, aie 4BaB0.11. Aro cmo b iipaa, mcMO 
uaraai. 

Zajíc dlouhé u8i má, a není oslem. Kozel dlouhou brado 
má, a není mudrcem. Č. 

• . . Na černém poli pienička se rodí. — I černá půda bflé 
žito rodí. S. y upiot aeuH 6t40 xaro po4B. 

I černá slepice bílá vejce nese. Č. — P. I czarna kokoaz 
biale Jajca niesie. Ck I čema' kokDi nese béla Jájca. 



, Také černá kriva bílé nléko . #¥á. & — Ck.1 ěmrn 

^ kráva ima bélo mloko. £r. Čenui kráva isa vaej bálo ndéko 
S. Aro e H upna xpasa, 6I40 lutKO Aae. 

V škaredém iudě mA2 také bý)i dobré víno. č. 
Na pohled orel, a rozam tetřeví. R. BnAomk ope^ 
a yMOirB rerepeaib. — Od pohledu sokol, a po Uaia vráiUL 

Nech se jak chce uhladí sova, přede neoalojf podlé aokda* 
P. Níech 8iq najbardziéj wysmuknie sowa, przed; iliedajditoi 
sokoh. 

Není vše vlk, co šerou barvu má. R. He ioe to bo^ki, 
MTO clpo. Mr. He yce: bobk%, bio cipé. 

Ne každý oráč, kdo so' kleče drží. Č. 

Ne každý plecháč brát. P. Níe kaidy fyay pleban. 

Daleko kuaému do sajíce. P. Daleko k^ay sáj^ea. Mr, 
4ajieRo RynoMjr AP-stiiur. (Nedosti na tom, jsou-li oba kuif^^ 
ale jsou*li stejné rychlí.) 

Strč na sviní i zlatohlav, předce svini zůstane, C. 
Osel i ve lví kflži po hlasu se pozná. R. Ocjia u bo 

jIliBBHOt ROBTfc HO RpRRy JSHaiDTl. 

» 

Panoše je panoše, třeba neměl ani groše; a osel Je 
osel, byf i zlatý dek nosil. S. Berosaiii (begův služebník) 

6 éeroBaui, bro uehe naiaTB hb hobbiii ; a iiarapaiii e Marapani, 

> 

BRO he BMBTB B a^aTBfli aoRpoBani. 

Uzda pozlacená nečiní lepšího koně, (7. 

Šat nedělá muže. d — * P. Suknia czlowieka nierobí. 

Kápě nedělá mnicha, ani ornát biskupa. 8. Paca aa hměm 
R&jyl^epa, hb BaBTÍa s^BAuay.*) 

Není všecka latina slovo boží. Č. 

Není všecko zlato, co se blyští (třpytí). Ne vše zlato, 
co se svítí ; ne vše sváto , co se vidí. Č. — DLut. Wono 
nějo *šo zloto, co se blyskoce. P. Níe wszystko zloto, co sif 
iwieci. R. He Bce to soboto , mto é^eciBTi. Mr. He Bce to 



*) řim* V ibil Hi Bea $1 ntoaco^ 



aojiOTO, w^ 6jiecTm (cn cvknm). Ch. Hi yst úřU) , kaj se 
sTélf. 8. Rte 4»é sjliTO, nrro oe dn (6jiicffl>.*) 

Ne v9e krása, co se líéf. Č. 

Dobré stHkrOy ale zlato lepM. K Aoipo eepec^, a 30- 

Lepil fialo obnoiené) mžK affíbro Tyhlasené. 8. ^eflme 
e ajivo 1 loioaoflieio (Bojii ajaro ■ now^epaTO), aero opeópo 
naoM KOMio. 

Lepif libra zlata, než centnéř olova. P. Lepszy fant zloUi, 
nii centnar olowin- 

Lepší stará mfsa plaá^ noili nová holá. Č. 

Kancovy kly nejson slonová kosf. Č. 

Tieké vody břeky podvývají. Tkfaá voda břeky podmflá 
(Tfie, |Kidrývá>, prudké před se kéžf. Tioká voda bývá hlu- 
boká. & -^ P* Cíokn woda btnegi podMera .(nrie^ podrywa). 
R. Tnxa B04a 6epera noAnusaerB. Mr, Ttaut B04a rpo64M pne. 
Bal. Tna boao. 6epew ^oiom , a óucrpa Tanye. Kr. ^ Tihe 
vodě globoko derejo (na globoko koplejo). CA« Tiba voda 
breg podjeda. 8. Tnxa BO^a opere nepe. Aneb: Tin BOAa 
ópftrB pon. Blk. 0ti raxaTa B04a Aa ca 6oiniB. **) 

V tícbé ttni čertí rejdi R. B% thxobi onyrt (óojiOTt) 
^epn BOAHTca. 

řes, který velmi Stéká, nerad konie. Pes bázlivý víc 
itéká než kouie. Pes horSí, co mlčkem koule. Č. — P. Pies/ 
co bardzo szczeka, niebardzó k%sa. Pfes gOťszy, co mllczkiem 
kqsa. Nle ka<dy k^, co wqsem trzajsa. 11. He doftcK toí 
caéwvy KOff^pan jmen (épcnerz), a 6oftcs TOft, aovopas 
■3n04THXa KycaerB. Mr. He éillcfl tíi coéaxii , iko 6peiiM. > 
S.. 04* noAiyK^a nceia ^ysaft oe, ♦**) 



:tt 



^ jjjjfk Ikik ^todo ort l# q^e rtlajw. A'eiii. Tat U(, oh* a lat, Té aaM 
lat dr. Fr. Toat m qaí r«laU n* est pai or. AngL All b not gold 
lkát glifletf. Ifěm. íftiá^t aíitě ifi Oolb , t9a< glángt. 

^ Angl BúU waten ftive deep boltonf. Ďán. €tflle Saibe ffavt byBe 
•ntobe. Něm, €tUIc Sli&ffw f{nb tief ((etrildlti^). 

***) iSp. Ladreme el perro y do me maerda. De hombre qae no habla, 
y de caa faa ao ladnu (Slřei te Aovéka, fclerý aMalaÝf, « pia^ 



HorraMá svlnft hluboko zemi t^. F. fmmn iwiiiia 
glfbako w demí rjfe. 

ZlimnenanéiM %e varaj. ZmnieHtiif jést, Étttu te ho. 
Pán bůh té darmo nesnamenal. Č. — F. Ceckommfyoh alf 
strzež. ♦) 

v 

Každá šehna svflj cejch má. C. 

Uchovej bože od lysého, raavého a IAiTOiioaého< ň. 
HaĎaiv mci 6o»e on jiuca^ pMia h q^noacea. 

Hled se rezoana a šilhoina. S. Pi^a ■ paapoaa nysai ce. 

NoMdarmo tys ae iilhaYým (diromým, hrbatém atd.) 
narodit K Nio darmo aíf tj loeowatym (chromjm^ garbatym) 
urodzil. 

Ryšavá barva nevéma. (Každý rzavý jest nevéren. Stará 
piadk. Čaa. Mua. i827.> 

Ryiavý, i/tldkm dahrý ; pak-li dobrý, hodné dobrý. JS. Pm^ 
MOBon piávo Moéěfhf n tM MiMipi, ep^o o 40tepi.**]t 

Kadeřavý vrch (vlaay), vrtkavá mysl. ČL -- F. Kfdzio^ 
raaw# wfosy, wichrowoie nyélL 

Kdo má srostlé obočí, bývá určivý (nhranélivý). d 

Špičatý nůsek rád podrývá. Č. (Ktoi s končitým nosem 
Chodi, blekot jest a sváry pIodL Stafá pis. Č.]Lt88;7.> 

Kdybys byl co dobiého, nemél bya hfbetu křivého. 
P. Bys ty byl co dobrego, niemial byá grabieta krzywego. 

Knlhav} čert nejhorší. J7I(^I. Khromy čert je najhorli. 

Kulhaví, chromí — největší bromy. Č. 

Prstem mluví , okem mhonrá , nohou dupá : varuj se. Č. 

Povédél Pech: Svého Ueď, ebiho neeh. (Povčděla 
žena Pechova: Ten, nic nemá, kdo svého nechová.) č. 

Zvon klepá : Svým ne cisínf I svým ne cizím ( R Séoho 
Kyaa : ko 3a mm, I ko sa qnirL I 
' Neplef se do cizího lýčí. Mr. He nAmaica nexs^tiyacn AiKa. 



který nestéká.) Fr, Chien qui iiboie, ne mord pai. Nim. ^unU, bie 
Diel UUtu, beifeti niá^t. Čud. Ei ae koer hnnmofta kei íggal aial 
angwb. (Aiak. Pea itékavý ndLonie.) 

*) L. A sifMtii ccvelik 

^ L Rnfiif boaMi rara btniv; fnndo fc a t ai, vaWe l be a ni i 



Unef MJprvé.před.svÝmL Každý af přeid ^voa. síní (před 
svým dometli) mete. Č. — F. Pierwéj trxeba pra^d 8woj% 
síeni^ um^iéf 6dy kaidy prxed swym domem umLecáe, M^ai&ystko 
miasto chfdogie b^dzie. C&. Vaaki. naj před ayojiim hižvm. 
pometa. Kr. Před svojo hišo pometaj. *) 

Co se té netýče, nestrkej rýče. Č. 

Vide té neayrbf, nedrbej, i^ya pHčesův ^eiiddlaL Kde 
nesvrbíy nedrbej, a psem, když chce spáti, za ocas netrkej. Č. 

— Ch. Gde te neserbi, ne češi se. 

Nehas, když t6 nepálL Co koho nepálí, toho nehas. Č, 

— P. Nieodgrzebaj (niegai), kiedy cíf niengara^ Ktí Kar ne 
peče, ne pibaj; kar no (forí, ne gasi. Ch. Ne puSi, gde te^ 
ne peče. 

Nejprve svou stříšku přikrýti siuií. Č. — B. Hymym. 
KfCiBjm KpoemB , a cboh 6h ho Toxjia. (Rozumí se též o ne- 
vhodné dobročinností.) 8. Ty^y Kyhy 4H«e, a CBon o6apa. 
(Cizí ohalnpu staví, a svá na spadnutí.) //. Od budale stoji 
niže, rčč je kod nas stará, koi tudju knéu diže, a svojo obara. 

Cizím krovem nehýbej. Č, 

Cizí proso oháníš, a tvé vrabci zobou. Č. — . F. Cudzq 
pszenicf oganía, a jego vrroble pijq. 

Nebuď do každého hrnce vařečka. Č, 

Uč své děti doma kaSi jísti. Č. 

Na oizí radu nechoď; počkej, až pozvon. A. Ha coatrb 
nymoĚ ho xo4h; noxa nodosyrb, noro4H (no40}R4H). **) 

Každý Matěj o svoje péči měj. R. Bcaki Epexeft npo 
ce6a pasyiiift. Mr. Bciucuft lepeiiift npo ce6t poayKtft. 

Spravuj ae sám.,, nech lidi na pokoji. — Sprav své doma, 
neskreslujíc cizího. Č. 

Ca koma po tom, že lonolra seděla s kmotrem. A. ^to 
ROKy 4t^a, qro Kyxa cx Kyxoirb cH4tjia^ 



*) Fr, Si chacnn balie devant fa pone» Ipalt ta ville «era iietle». AngL 

Sweep before yonr own dooř. Nim, Seber fcgf> iwt feittfc S^r. 
^*) L ká coBiiHaai Mí. a ce a isi ris > mi jia w vocmís, Qk. 



člověk není čáp, aby 4iy$t čiM. t. COmriA m tmm, 
ažeby áwiat czyácil. 

Nech kobyla hlavu si láme , že má velkou : M flám 4v 
toho ? Mr. Hexaft myfUThcn KOÓu^a , nio bi íh toaobě in ni ww :- 
a Haní qoro? 

Sedím u peci a hřeji pleci, i nemíchám se v cizí iftkL 
R. CwRy noAxk new, 4a rptio n^e^H, a ne opncTaio kx nymoš 

P*w. 

Cizího jídla nesol. Blh. Bi qyxc4/f^ MaH^aK^ ne rypaft cOÁh. 

Kde dva se perou, třetí nepřistupuj. Mr. TAe 4Ba 6bi>TLCfl, 
Tperift ne Mlmaftcfl. 

Jiné kaše (podkasává), a sám se pUhá. Č. 

Jinde toho hledá, co doma nazbyt má. Č. 

Cizí vidíš pod lesem, a své nevidíš podnosem. P. Cudze 
sie widzi pod lasem, a «wego si^ uiewidzi pod nosem. 
HaL Hyme BH4iDnb nH4'B jrbcovB, ra csoero ae nummb mM^ 

HOCOMl. 

Nahlédni do svých sám ňader. Č. — Sir. Sáhni zt svú 
pazuchu. — Ukus se sám (i. pohled také na sebe). 

Nahlédni do své kuchyné, a poznáš, čehof se nedostává. Č. 

Kdo popředu v cizí nahlédá mošničku, ten také af svou 
nazad potřese trošíčku. — Cokoli na jiném hyzdíš, i ve své 
mošně najdeš, budei-li hledati Č. 

Kdo se chce kulhavému smáti, musí sám rovně státL C. *) 

Vodnotelný haní toho, komu prst tloustne , a sám svého 
břicha zapomněl. Č. 

Tři věci žádného nepřinášejí užitku: cizí peníze počítati, 
cizího psa krmiti, cizí ženu objímati. P. Trzy rzeczy žadnego 
nieprzynoszq požytku: cudze pieni^dze liczyč, cudzego psa 
karmič, i cudz£| žon^ lubowač. — Cudze pieniqdze licz^c 
nikt sie niezbogaci. 

Cizími užitky nezlučníš. fí. 0ti HyTKMXh noxcHTKOBi ho 

UBMETh. 



*) Ir. Qai claudam fubsanare vuU, rectos incedat oportet. Fr, Qui Tent 
gaerir on boitenx, il faat qu* il marche droit. ,^ 

18 •""■ * 



tu 

Dlah není bratr. Č. *) — Dlah zlý druh* S. Ayn e aao 

Dluh z mlsy jídá. Č. 

Na dlah nic draho není. Č. 

Dluh nosí lež na zádech. Č. — Kdo se dlužívá, iiérad 
slovo držívá. P. Kto sie ťad dfuSy, nfenid sfoiva tk^ma. 

Dlah bývá čím dál vždy mladší. Č. * 

Dluh neplacen, hřích neodpuštěn. 8. 4yr'B nen^iftedi, 
rplxi HenpomreHX. 

Když dům shoří, dluh na komín vyletí. S. Ako Kyha 
H3ropH, 4yr'L na 04»(aKx hs^cth. 

Úroky mají bystré kroky. C. 

Kde dlužoba , tam chudoba. Sic. 

Maje než dlužen málo víc, pojedeš do Drbalovic. Č. 

Kdo dluh dhihem platí, ten klín klínem vyráží. Ó. 

Cizí peníze příměří nemívají. C. 

Nedluž se u Zakusila, oplatíš zase u Musila. Č. 

Sladce spí, kdo bez dluhflv. Ch, Mimo počiVa^ koi důg-a 
níraa. 

Dluhy sen zapuzují, a i pány burcují. R. Aoáte cohx 
paspusaiDTi, H BejnbHO^H on roro fie 40011^080x1. 

Nepfijde ti k diihu \ dáš-^li jíi^ti s sebou dltthii. HLu^. Tam 
njeje dušuje, džež so dófh (daň) sobu žft blido syda. 

Kdo v dluhy Zabředl, nebývá bez hostí (ovšem ne tuze 
ittHých). Č. 

Kdo se nedluží, život prodlouží. P. Kto si§ niedlužy, 
žywot 0wój przedlužy. 

Na dluženém koni nedobře se jezdí. Mr. Ha n03HqeHÍH 
Ko6u/rk HO 4a4eK0 noi»4emB. (R Ha 4t4eH0ft Ko6i>i4Kt ae 40Jiro 

HAta4Híiii».) 

Pfijčka po oplátce krásna. R. XopomH saftMtf ch OT4aqeio. 
Anebo: Aoat% n^areHceHi Kpaceax. - 

Dobrý dlužník cizího měšce hospodář. //. Dužnik'dobar 
tudjemu tobolců gospodar. 



M. 



*) LoL Parrads nawa tiťáhifs* 



nk 

Nepláče MMktt «|ttčé. t. 

Kdd dltdiy s|iMd, IMin statek roste. CA. Koi dugé šplačs, 
pdb0i3átá SYOj iiÉétek. *) 

Dhih ^oAytý^ hlaTft žMiyta. Č. — IL San^ariiiiA AOAn 
cKopte, TaK> 6j^eiHE nosecejite. 

Ee ariélío ^niiih^ Aobra i sláma vzieti. Flaška. 

Od zlého dlužníka i pléry ber. Od zlého dlužníka i kosa 
bez irifta. P. Od zféfo MtíXnlka i plewy bi^z. Jřof. Bh4% 
.ffitoro MfiíeĚsasm M MAésy óepa. //. Od zla dažnika i koza 
brez mlíka. S. 04i aJka /ly^aKa h KOsy fiesi iipera (bez 
kůzlete, t. bez úroků v).**) 

Půjčka jde YŽdycky s pláčem domů. Č. 

růjčÍLa domů Uecá. ffLus. Požčawki rady klacawki domoj 
khodža. — Naopak o lichvářích a jiných nuzitehch lidu : Za 
půjčené plévy čiskm plenici dávej. HLm. Ja sym pluwy pož- 
čowal, a cistu pšeáeu dyrbju zas dač. 

Od vracení hlava boh'; P. Od wracania boli glowa. 

Mluv ty vždy o dluhu, jen když mi jde k duhu. C. r— 
(P. Mów ty, mów, kiedy ja zdréw.) 

Záplat pán bůh za buchty, za kapustu odpusRe (ne- 
oplatím.) Č. 

Kdyí jsi pil i plaf , s^eakýřkon se nevaď. C. 

Napiš na trám, vezmeš ^ až dám. (Šenkýřům píšícím na 
trám, co se u nich na dluh propilo.) Ó. 

Když hospodský na křídu dává , tu mnohý skáče ; ale 
maje platiti ošívá se a pláče; Hal. Koam apoHAapB na 6opri 
roplBKy 4ae , ue 04eHx cKa^e , a m% npiĚAe n^aTHin , to ho 
04eHx n^a^e. 

Dlužník vesele bére, ale smutně vrací. P. Dlužnik veselo 
bierze, a smutno oddaje* HaL 4oB»iiiK'b secejio óepe, a 
CKyTHO BH44ae. 

Dlužník když žádá, pýří ae, a když má oplatiti, bledo/e. 
P. Dlužník požyczajqc rumiMy, oddač maj^c blady. 

*) Dolmmém. iDe f^ne @(^ulben httáítt, betert f)^n (9oob. 

**) Novot, *Ax6 nanov /^ew^eeiliri^v xat aanml axvqa ntxXo it^au Fr, De 
maoTaíge |taye foíii et paille. '^ 

18 



f16 

Dokud prosí, zlatá sloYa nosí; a před plácí záda obrací. 
Kr, Dokler prosí , zlaté ústa nosí ; kadar vrača, k^bet obrača. 
8. AoKAe opocH, a^araa ycra hoch ; a Ka^i spid^a, n^eha o6pa&a. 

Dal jsi rukama, vybéhej nohama. P. Dawszy r§koma, 
biegaj nogoma. Mr. BH44aft pyRaiiH, ra ne auxo^nab h Horann. 
//. Zajemnik dava rukami, shodjava nogami. S. IIo4aft pyxaMa, 
na Tpaxn aorana. 

Chceš-Ií pHtele ztratiti, půj^ mu peníze. Č. — P. dkcesz-li 
przyjaciela stracié, pieni§dzy mu požycz. Hal. Kojih xoqems 
npiaTejifl no36yTHc/i, to ny noams rpomeft.*) 

Příliš to draho, za peníze nepřítele koupiti. Č, 

Pfljčka činí přátely, upomenuti nepřátely. Ch. Posuditi 
6itú príatele, terjati nepriatele. F. Požyczek z przyjaciela 
ezyni nieprzyjaciela. 

S přítelem zřídka slovem, a rukou nikdy. P. S przyjacíe- 
lem sfowkiem rzadko, a rqczk^ nig-dy. (Neslib, nepůjčuj, neruč.) 

Nepůjčíá-li, hněvu na týden: půjčíS-li, na rok. — Čím 
komu víc pfijčuješ , víc hněvu míti budeš. Ó. — F. Níepožycz, 
tydzieň gniewu : požycz , oafy rok. 

Lep8í první ostuda, než poslední. (Lépe záhy toho od- 
byti , koho se pro jeho nezbednost bojíš , byf i s nějakou 
nevolí bylo.) Č. — R. Hepnafl 6paHb'4y<ane nocjrii4Reft. Anebo : 
He 4aTb Bsaftm (bi 40jir%) ocryAa aa epena , a AMh ccopa 
na bíkh. 

By bylo v půjčkách co dobrého, půjčovaly by se i ženy. 
//. Da su dobři zajmi, i žene bi se zajmovale. 

Koně do pole nepůjčuj , a vzav na úvěrek jiným ne- 
svěřuj. F. Konia na pole niepožyczaj, na borg bior^c drugim 
nledawaj. 

Koně, ženu a flintu nikdy nepůjčuj. Č. 

Neplatí bohatý, ale vinovatý. P. Niepfaci bogaty , jedno 
winowaty. Hal. He n^aiHTL 6oraTUft, ajie BHHOsaTHft. 

Přátelé buďme, dluhy si plafme. Č. 



*) Augh If yoti woald make an eiiem)\ l^nd a man money. 



iff 



Ktagaie se jako brtlH, t počítejme le (bleiftne itéhi^) 
jako iidé. P. KoduijMy sif jak braoiii , a rachttjmy il; jak 
iydíL Anebo: IHújny síf jako braoía, a pahramy iwego 
jako iydfi. Hal.Am6nocM an 6paTba, a paxyftaooa Hn% mu/m. 

Co mOo, to TraC, a se srjm jak choei. A. 0T4ift aoe^ 
a Ch cmomn jan xonemk. 

SpriTBÍ Kde neklátí se se stroniův co plané hrulky, -*- 
Sprámi lidé neb^roa se ledakdes co kříboTé. Č. 

Caňí počet piitely díni — Častá pořádnost dobré pMlaly 
činí. Č. 

Častý počet, dloohá Mskn. & Hecn pat^ya%> ^yra 4»ttaai. 

Počtováním přátelství netqií njaiy. B. Bi cqerk ^jnKte 
ne lepaeTCfl. 

Nepořádnéiria élovělra neise doliti Sfastného Yěko. It Bea- 
nopfl4oqHUft qejiOBlurB ae nposnaon si 4o6pi bíkv 

Zyykej pořádku, ojdeS smatku na statku. BLui. Bydá 
zrjadny, da njebndieS nikdy iadny. 



«» 



S»réé — élovék. Svoboda — vAle -— mvšenost 
— moc — pirestáváni na svém* Chyba. Ifeáda* 
Hl^lze všem se saehováti. Pr ohliženř k ůžUku. 

Cestctváiii. — Směs. 

Syěi |j9p vg^cb lí^í 4p,ipoy. R. *Cb1ti ceií aphi ^c'fcx^ 

V$ads- svčt| velHý svět, širo)^ý a dlouhý svét. Č. 

Ve světe vše jest. BT», MHp-^ BI>C|(^ 9/f^Tb. 

Svět, koho těší, klame. P. éwiat gdy kog^o cieszy, 
zdradza. * 

Svět neomrzí. R. Cstrb ne mAOny^iiTb, 

Svět každému mil, ale přijde rozloučiti se s ním. R. Ceít 
cbítx njTB, 4a padCTarbca ci hhmx. 

Svět na vůli dán. R. Ceft cbítx na bo^io 4aHi. 

Ó časy I 6 léta nynějšího světa I R. BpeMH h jitra hu- 
ntmHHTO CBlral (O tempora! o mores O 

Svět nic není než změf. Č. 

Svět se mění, a my v něm. Č. 

Kolikrátkolív v světě se ukáži, po každé něčím se na- 
kazím. P. Jilekroč sif na áwiat ukaž§ , tylekroč si§ w czém 
nakažf . *) 

Člověk (ílověku bůh i ďábel. Č. — P. Czlowiek czfo-. 
wiekowi czasem miasto Jl>oga, czasem též miasto wilka. Czfo- 
wíek czlowiekowí zdrowie (žywot, zf nba). 



*) L Nunqaftm mores, quos extulí, refero. Sen. Quotíes inter honiiiies 
fuí, mínor homo redfí. Thóm. a Kemp. 



-• 



. Ayba rybo¥) pták pti)(eifi, q člověk člavéken £ÍK^« /^rUfkt 
ryt^q, pták ptakiem, a czlowiek csfowiekiem žywíe. UaLtiám 
pu6oN) xcHBe, a ^io4e mi^w^. C^omo homijii hipiut.) 

Strom se podpírá o strom, a človék o ďovéku* £í- 4pii^ 
ce na 4pB0 Hac4aBfl, a qoeeK^ ua WBeM. 4 

Nepodobna hvězda hvěidě a ěiovék člověku. *5. ftifta^A 
041 3Bt34e a qoBoAi 04*^ qoBOKa pas^xye. 

Člověk časeiir se mění. Č, 

Jaký věk , taký i člověk. A. KaKOBU bíkh , raKOBtt \í 

qejIOBtRH. 

Člověk po světě, jak včela po květe. A. Čovjek po svjetd^ 
kao pčela po cvjetn. 

Člověk všady má své vady. S. Hena qoBexa 6e3i noposa. 
— Lidé jsou lidé. 

Vieoko se lidmi přemůže. 6. 

Bez rozumné svobody nemá život lahody. Č. 

Bez vrozené svobody, jako ryba bez vody. 17. Brez pří- 
rodně slobodě, káno ríba brez vodě. 

Svobodná mysl jediná člověku rozkoš, ť. Wolna mysl 
jedyna rozkosz u cztowieka. 

Svoboda nade všecko (nad zlato). /?. Bo^BHOcn Bcero 
jiyqnie. S. C4o6o4a iia4'B sjíaro. 

Kdo žije svobodně, spává lahodně. R. Kto xumen na 

BOAt, TOTl CnHTl ÓOJlt. 

Svoboda pěkná věc, není na ni v světě klec. Č. 

L^pší kleci les. Č, 

Stříbrná klec, a zlatá svoboda. Č. — B. Bojia nT^^»i 
lyvme 30jh)toíí kjiítkh. * 

•Těž^pf i ve zl^té kleci slavíku; ^dravěji mu po ^^leném 
I^Hikju* R. He Ha4o6ua co40bi^ip ^o^OTaa Katiica; Aynm ony 
sejieHaa BtrKa. 

BI^W hiýftulfPY/ po h4)rach ; Umtě $piroštěn much i pvadu, 
ač mu dnibdy býti hladu. S. 4o6po e xaft4yKy y 4yry ; 
HHu ra K04K> Myxp hm 0§ii4H ^ Behb My e aoMy vho 04% r4a4H. 

y poli vile. R. B% uojík bó4h. Mr* V do4^ 4b% m4I. 



tso 

Svobodnému vůle, a jdoucfmii cesta. Anebo: Volnému 
yftle, spasenému ráj. R. Bo^homj boju, a xoAinemy Byih. 
BojiBHOMy BOjiHy cnaceHOMj (žertem: ULiiHOMy) paft. 

Co pláten meč, kdy i ruce v poutech. Č. 

Nevolník má jazyk volný. P. Niewolník ma jfzyk wohiy- 

Ovci se chce solí, a sedláku svobody, fí. JaKOiia oeiia 
Ki cojih, a xÓ4oni Kh bojA. 

Nesvoboda učí svobodě. P. NiewoInoé45 wolnosci uczy. 

it. BOJOD EeBQAH JUTl. 

Zvůle kazí , a nezvole učí. R. Bojih nopTHTi , a ReBo^a 
yvank BojIh h 406pa Myixa nopTAri. P Swawola každego 
zepsuje. (Odtud i Komenský vzal : Svá vůle každého zepsuje, 
jakož i některá jiná přísloví z polštiny vážil.) 
. Svá vůle v pekle hoří. Č. 

Dej duši vůlí, nebude chtění konce. R. 4aft ÁynA boaioj 
aaxoqoTi H 604A. 

Dej srdci zvůli, zavede tě v nezvolí. R. 4aft cep4iiy bojOo, 
3aBe4erL reófl bi Hesciio. 

Přílišná zvůle, hotová poroba. R. Ammuňn BOjia sanocHrb 
Bi HeB04io. (Z dějepisu slovanského třeba jen na svobodnou 
obec Novohradskou a na říši Polskou poukázati.) 

Mnoho se chce, ale nemůže se vSe. R. Mnoro xoqeicfl, 

4a HO BCe CMOXCeTCfl. 

* Kdo své vůle nepřemůže , ten šfasten býti nemůže. 
JL Kto boab CBoeil ne nepeMOxcoTi, toti h cqacT^Hsx éuth 

Žije vlk po vůli, ale vyje přes vůli. R. Bo^m-ra na 

BOjA, 4a H BOOTl 40B04t. 

Sama Mařka tím vinna, že hosta na postel pustila. 8. Cena 
6 Mapa TOKO RpHBa, roh e rocra na Rpeseri nycTH^a. '* 

Dobrá vMe stojí za skutek. P. Dobra Wola za uczyiUk 
stoji. 

Jak se komu líbí, jednomu trnky , druhému slívy. Č. — 
5fe. Komu sa ako lúbi, komu kapusta, komu hliby. 

Jeden nni rád .popa, druhý popovou; zas jiný popovu 
ěůéňm á tlebá i služku.' (Jak (ti chuf anebo sisk.) Mr. Hmdft 



j»6m nom , .' mnii ímmmb, a nre ■ 

Kdo čemu chce, dá se jedain Tlaiea pNUteartL Č. 

Chtícimu nic není za těiko, nedrtícáaa Tiechau F. 
čemu nic níe Irudiío, niecbci|eema wai^fatko. 

K £emu chuf, k tomu láska. Ó. 

Těžkost ustoupí, když TŮle ^uO ^ísliMipL P. 
ustqpi, gdy wola przystqpi. 

Kdo po £em dychtí, potkává se 8 tím. Ó. 

Kdo k čemu má chví, najde toho dosti. (A jak Gdlbe 
praví : Po čem z mládi balíme, v stáří hojné dockásímaO 

Kdo odkládá, míti nechce. P. Kto odwlacza, mieč niechoe. 

Bez ochoty zlé roboty. C. — ť. Bez ochoty niespore 
roboty. — Hůře jest , když se nechce, než kdjž se neanAže. 
Hal. Kojoí cfl ue xoqe, to rapme mři rojb ch ae noxe. 

Kdo nemá chuti, snadno vykrúlí. Č. — P. Kto nieraa 
chfci, wié jak wykrfci. Sk. Kdo nemá véli, všecko 4io b^U. 

Téžko toho voditi, kdo sám nechce choditi P. Tmdno 
tego wodzič, co sam niechce chodzič. 

Osla na most téžko bezdék hnáti. Č. — (Ženeš jako osla 
na most, an vždy s mostu. Flaška.) 

Bezděčnými chrty řídko zajíce uštveš. (7.*) 

Nerada by koza do trhu, ale musí. (Nerada by kózka.na 
trh. Červ.) Č. — P. Nie rada koza na targ, ale musi. Jín He 
X04e Koaa aa Toprx, la Be4yTb. 

Nerady slepice na svatbu, ale musí. P. Nie rady kury na 
wesele, ale muszq. R. Pa4a 6ii Kypoqaa bi mpi ae nua, 4a 
aa xoxo^i ramari. Mr. He xo«fyTb Kypu aa aečajae, Ťa wxh 
HecyTb. HaL He pa4a Koaa Topry a Kjrpu aecBjíio, la nycarb. 

Hašení veliká a téilíká véc. Č.' 

Pan Musil jest veliký pán. — Hus je sukovitý kus. Č. — ^ 
P. Hus ma swe os§ki. — Čeští Skobnistři též říkávali : Oportet 
jest tvrdý nebozez. « 

Musil jest nejlepší učitel. P. Hus najlepszy bywa nanciyciaL 



^ Ném. Vlit geittuttgeaea ^oabm ijl ůUi iagea. 



jnasz wymowki. 

M^ po áoiitémf Mili po zlům* C, — f, L^piéj po 

wádi, níi po ni^WQlif 

Moudrá i v Ipii m Ua^A p^MMb 1^ 00 mwU a^do^r^ vůle 
koná. P. Modrej to glowy pr^iioioty,, 09 mmsjk% (Q ozynič 

Moc železo láme. Č. 

Sfla kola lomí. Ur. 9\\% kolft iQmi, C& Sila koia (are. 

Cvik cviku tthfýbá. (Jest moc lad moo.) (X 

Do skály stMeM, střely maHit Ji; B% Kaneme CTptJUin, 
TOAKo GTpiiAi repun. 

2df hlavott neprorazíš. Č. 

Darmo ^oti vod6 plovati. Č. — P. Trudno przeeiwko 
wodzle pfywač. 

Tam vůz musí, kam se koné naprou. P. Tam wfo mosíi 
gdzie s^f konie naprq. 

Na hrot máchati, s rohatým se trkati. Hal. Ha poxccHX 
MaxaTH, ch poraTUMi óopoTHCb. 

Těžko bezrohému s rohatým se b&sti. S. Te»K0 e myr; 
ci poraruMi 6octh ce. 

Dpstí má> kdo na svém přestává. C, 

Chléb s soIf» s dobrou volí. Č. 
^ Neteče-li, ale vždy ukane. Č. 

Nedbám o velký hrnec, když se z fnalého najím. P. Nie- 
dbám o wiélkí ^arníec, kiedy sie z malego najém. 

Tak j^j', j^k s^mo bějtí., R. SKaib, KaKi Ha6t)KHTi. Mr. 

Co na jednom schází, drahým se njiluradí. P. Co na jedném 
.zesifo, dru^i^ m ngg^fi^a. 

Ned^M Mipu> f«a, f^ Mm c^u zimu sjt žy^ j^ MfMO^AB 
OAHy jiany coce^x, 4a bcid aiu^ curi xcMBCucgb. ^id ff{i to iqí, 
JffflMMhrH BífS|^(V0 wm <(iseip jenom tok % t)^y sse a 
tím se/živí; pročež také tlapy jehp na podzim jsou tlusté a 
těžké, na jaro zas Xf^^ií , « vy<;liw)j(^ ^ 



m 

Kdo nic noYého nevídal, te^ i slMffmm tiL $, Itm 

HOBHUU HO EMA^BUlIj TOTb M BeTOlBKl fW^ 

Na maléin mlátku také se miidio xa rok yfjmSáU. Č. 

Aqí sokol Yj[še než slunce ndélá. IL Cokoa mom 
coxm», He jieraerb. 

Výše Ibu oči nerostou, fi. Bime Ji6a w% ae pocrjn. 
(Ne YŠQ, ca ocí TÍdí a chtějí, ale co rozum la dobré upivi). 

Kdo málem spokojen, ten y pamětí v boha. B. Kro 
Maviuiii 40B0Jieu'B, toti y 6ora ne 3a6vri. 

Svatá spokojenosti, s tebou YŠeho dosti! Bal. Caaipffl 
cnoKOio, rapa34'b ci toóoio. 

Chtěj jak nejlppe, a přestaň na tom, co ml|(Q býtL 
P. Chciéj jak najlepiéj^ a przestaň na téni| cq moie byč. 

Nemňžeš-Ii y čem předkovati, není nejhorií i drahOYalL 
f . Kto w czém niemože przodkowač, niepošlednia i wtorkowac. 

Nemái-li tabule, zacpej Yěchtem. P. 6dy szyby nifmasT^ 
choč wiechciem okffo zatkaj. (Nemoha dostati čejbo nej- 
lepšího, hled, aby aspoň nejhorším za YdSk pfíjítí nemumL) 

Měkce spa)^ kdo na lavici celou noc přespaL P. IM^ 
spal, kto na fawie caf^ noc przaspalL*) 

Sladké vyspáni — pěst pod hlavu a pasem se |fífcrýtí. 
P. Sfodkie wyspanie píešc pod glow^ a pasem sie oázfawszx. 

Čím lépe se kdo má, Kím více si žádá. HImí. čipi Ijepe 
so komu dže, čím Ijepe ^e\ žada« Aneb: Ljepe so ttítíf a 
Ijepe sej žádají. 

Kfiň žádá jho, a vAl sedlo, t 

Vrtké mysli i dobré se znechutil P. Híe$UiUfi/iMmí iMar- 
sfowi i dobré síé^* zprzykrzy* 

Aě horší, jen když Jinií. Mr. X4^n nt^f i« mmrni 

Kde nás není, tam dobta, tt. Fjnk HM, tiiiň%^ nwh m 
zopofflio. 

Bez ehjrby nikdo n^ní, - mk4$9 hhhÍ Um iiU. /*. 
Ck. Nigdo ní prez kakvi; My^ MfriMíif. 

Každý Biá své ékral^^upy, // 



') L. Iea« á^titá. ^«á *<v* 4««M; iifémH am'** émmiši' i^^ih^ 



2M 

Všickni z jedHé vody a na jedněch lávkách péřeme. Č, 

Váickni jsme z krve a z masa. CA. Vsi snio z kerví i mesa. 

I vlas má svflj sUn. C. — P. I wlos ma swój cieá. ^ 

Hřích a bída na kohož nečfhá? R, Pplxi 4a 6tAa aa 
Koro ne xnen? 

Nejmondřejší může chybiti. CA. Najpametnéjí faleti more. 

I dobrému kocourovi myi někdy uklouzne. CA. I dobroj 
mačM zna mii vujti. 

Každý má své vady; ale při kom se vidi, tomu se smějí. 
JS/A. BcflROi Hua norptmK/l^ ; h^i^ sa kofoto ca bh4H, Heny ca 
cvkMrb xopara. 

Bělmo babě na oku, proto i nevidí. S. Et^o 6a6H na OKjr, 
na ae bi4U. (ftíká se, když někdo vadu na čem omlouvá a za 
nepatrnou vyhlaSuje.) 

Nikdo svých chyb nevidí. P. Žáden do siebi; swéj wady 
niebaczy. 

Každá rada po rozumu hezká. B. BchkoA gob^ti no 
paayify xoponrb. 

Porada dům neboří. S. 4oroBop% Kyhe ho o6apa. 

Dobrý rádce za boha. C. 

C3iceS-li býti bez vady, nepočínej nic bez rady. P. Chcesi 
býč bez wady, niepoczynaj nic bez rady. 

5 každým se rad, a jednoho slyS. P. Wszystkich sif radž, 
a jédnego slnchaj. 

6 druhým se rad, a svého hleď. Eal. Pa4Bca 4pyroro, 
a CKOrpa caoro. 

Více svěc , více světla. (Více-li rádcův, více rady ; ne- 
přijde-li na něco jeden, přijde druhý.) Č. 

Ve dvou rada, ve třech zrada. Č. 

Pán každý dobrou radou stojí. P. Pan každý dobni 
rad^ stoji. 

Staré chrámy dobré zvony mají. (Staří lidé dobře radf*^ 
vajl.) Č. 



*) AT^ 3tNé «Mtt «at fetttta C^attm. 



Slepého na cesto a blázna o radn le neflej. & CjĚtmtm 
38 nyn a óyASBijsy 3a caatn ne ihlu mtnmL 

Špatně se slepice poradí s lUkon. Č. 

Snadno jest zdravému, raditi nemoenémn« 8. jhmo a 
3ApaB0My óo^CHora caetTOsaTH.*) 

Nejsnáze rokovati o tom , co ni minnlo. P. Najlalwiéj o 
tém rokowač, co juž pomin^o. 

V cizí bídě i bobem poradím , a vlastní se ani rozumem 
nezbavím. A. ^ymyn 6tAy 6o6aHH (na BO^t) pasae^y , a k% 
CBoeft 6t4l yaa ne npH40»y. (V položení nesnadném obyčejno 
bílými a černými boby hádati a dle toho raditi.) 

Bez rady nic nečiň, a po účinku nepykneš. C. 

Po účinku zlá rada. 6.**) 

Komu nelze raditi, tomu nelze pomoci. & — CA. Ki si 
nedá dopovédati, ni mu močí pomoci. *^"^) 

Zlá rada , hotové neStěstí. P. Gotowe nieszczf ácie zla 
porada. 

Zlá rada vlastního pána bije. Zlá rada rádci nejhorší. (Xf ) 

Co smíS raditi, směj sám činiti. Č. 

Co radí§ jinému, přej sobe samému. P. Co radzisz dru- 
giemu, žycz sobie samému. 

Váem zachovati se nemožnost. P. Dogodzié wszystkim 
niepodobno (trudno).tt) 

Nenarodil ae ten, kdo by se líbil všem. — Není nalezen 
Člověk ten , jenž by se líbil (zachoval) lidem všem. — Ještě 
nebyl v světě ten rod , jenž by trefil každému v hod. Č. — 
Ch. Ni se jošče na svét rodil, kói bi svakomu ugodil. 

Nikdo nemůže celému světu koláčův napeci. 8. Hiro ho 
MOSKO nt^oiTB CBtry K04aqa RaiiicHTH. A. Ko bi svému svjetu 
pogaču namjesio ? 

*) Faeile omneš, cum valemus, recta conailia aegrotía damns. Tšrení, 
^*) Angi. When a thing ii doně, advíse comea too latě. Nim. 9íaáf ter 

%í^at bafer mátí}, 
*^) Angl He that will not be counseird, cannot be help'd. Něm, Whm 

nt^t |Q xotí^ \% Um ifl aU|t {u l^elfen. 

f) Ir. Malom consiliam coniultori eat peffimuro. Syntt, 
tt) A»$L One eaanot please every one. 



Abí bift Áémfiž Yiecbnén vjboYélí. — Ani pia biUi se 
Yiem nezacboTá. Č. — P. Pan bdg ladzíom iiiedogod&, t 
c6l czfowíek? 8, Hé 6orB le noxe CBiKcnn At jtomm^ 

Kio a cesty starf, mnobo spřfivcŮY OpravaTttelftr) mm. 
Kdo sUiTt na obecné cestě, nalezne oprávcův dvě sté. C. — 
Ck. Koi pri patu zidje, Ynogo nna mestroY.*) 

I bohv svíčka, i čerta oharek. CO tom, kdo všem Ve obce 
stranám zacbovatL) Č. 

Kdo se chce zahubiti každéma, nezalíbí se žádnéma. Č.**) 

Bez dolu nebude hráz, a xi^k bez nákladu. P. Bez dolu 
^obla, bez nakTadu zysk níebedzie. 

Kde se tisíce vydélají, mohoo se sta obětovati. S. 4^ ce 
XEia4a 406Í6, CTOTHHa ce Moxe ook^ohhth. 

Lápe na bavlně získati kopu, nežli vérdunk na hedvábí. C. 
(R. 1396.) 

Lépe vydělali na mláte (blátě), nežli prodělati na zlaté. (). 
— 8, EojiI 6 na MCKHaaiia 4o6htji, aero Ha s^aiy mreroBartf. 
(Též ArabAm známo: Lépe na blátě získati, než na pížmé 
ikodovati.) 

A třeba písek, jen když by solil. fi. Xoth 6u necoKi, 

TOJIbKO 6h COJIIUI. 

Třebat i pes , by jen vejce nesl. A. Xota 6u neci 
(qepri), TO.«bKO 6t> aftiia nech, 

čuba se nenosí pro krásu, ale pro teplo. R. lUyóy 
Hocarb ae 4^fl xpacoTH, a ajui ren^OTU. 

chlub se bába strAjem, a kráva dfljem. R. KpacHa 6a6a 
noBoem, o Kopoaa y4oeii%. 

Ač nehezky skrojen, ale pevně ušit. R. He jia^ao CKpooHi, 
4a KplnKO CmHTl. 

Čiň co čiň (pomoz co pomoz), jen když jest k platnosti. Č. 

By flám' kdbylka zbraň vezla, a my rádi za ní pěSky. 
B. Haax 6u jioma4Ka pyxcBe ses^a , a nu 61 aa aeft h 
nlnui nuH. 

Jezdce švec pozdraví, pifgMia se >pokl#nf. Ó. 

O ^* Qiú itrail in oalle, miil(03.hiibeft ílie magistros. 
^ip' Qnien haze por comun, haze por níngun. 



Nánfiiče-fi kovati , ale pomáhá dýmati, (tiij íi hfičemu 
plateo.) Č. 

Chléb na cestč netíží. P. Chléb w drodze nieci^tý. 

ifetfží rohy jelenu, ani křídla ptákti, ani oves Itoni. P. 
Hiecifž^ rogi jeleníowi, ani skrzydfa plakówi, ^ani owies 
koniowi. 

Datlovi svůj nos nepřehiáží. P. Dzifciolowi swój nos 
niewadBí. 

Lepší malý zisk, než. veliká škoda. (Lepší ziStěk , než 
škodfcju) d 

Lepší škodka než $|ioda. P. Lepsza szkodka niili szkoda. 

Lépe jest býti zbitu, než do smrti ubitu. S. Eo^i e 6uth 
H H36Í6Hy, nero nocae yóieny. Anebo : EoAt « h paneHi Hero 

y6Í6H'B. 

Na cestu nepospíchej , dříve rozpočítej. JI. "fixaTb bi 
nyth ue cnlmii, a iipexc4e 4eHi»ra npHnaca. 

Peněz a opatrnosti na cestě nikdy nezbývá. Č. — fí, 
Kor^a tAeniB bx uyib, ocTopo^KeHi 6y4b. 

Napřed se nebe ptej, potom se v cestu dej. B, Horova 

» 

Bi 4opory cóapaTbCH, noKa strpu nepeMiHaTCfl. 

Pocestnému cesta nestojí. B. 4opoxcdOMy nyib ho ctohti. 

Veselý na cestě tovařiš za dobrý kočár stoji. Č. 

Cizina rozum ostří. B. HymíR CTopona npH6aBHTi yua. 
P. Kto obcych krajów co zwíedzi, domaki w rozum uprzedzí. 
— Doma se vychová tele. C. 

Chválí cizí krajiny, a sám ani krok z dědiny. B, Xaa^HTi 
nywiyio cropony, a caui hh na nory. 

Proměna krajňv nezlepší mravfiv. P. Odmiana dalekich 
krajów, níepoprawi obyczajów. 

Není na světě té strany, kde bys zléčil duše rány. P. 
Hiejsc rozinajíte odmiany nieulecz^ dusznéj raný. 

Kdekoliv budeš, sebe nikde nežbudeš. P. Gdziekolwiek 
jedno bedziesz, siebi§ nigdzie niepozbedziesz. 

Daleko šel, a dobra nenašel. H. 4a4eK0 me^x, a 4o6pa 
He aame^. 

Kde se polepšíš, tu si poIepSíš. Č, 



Tulák mnoho STéta zrejdí , a bratra nikde nenajde. P. 
Biegun wiele zwiedzi áwiata^ a nigdzie nienajdzie brata. 

Všade byl, a nikde neobstál. Č. 

Tulák nikde místa nezahřeje. C. — Ch. Koi zmir putuje, 
nigde nestopí mésta. 

Kdo doma sedí, ten se zlé příhody schodí. Č. • 



Co se na jiných nelíbí, na sobě netrp. P. Coé sie 
w drugicb niepodoba, w sobie niecierp. 

Jinak smýšlejí lidé o nás, než my o sobě. P. Jinaczéj 
Ittdzie o nas rozumiej^, niž my o softe. 

Každý se rodí, ale nekaždý mezi lidi se hodí. fí. Bchkoí 
po4MTca, 4a ne bchkx bx aíoam ro4HTCfl. 

Nehodí se každá obuv na jednu nohu. Č. *) 

Kdo nedosléchá, nech sé domyslí. Č. 

Bud všímavý, ale ne zvědavý. R. By4B npmrkTJiHBi, 4a ae 

6y4b HSBÍTJIHBI; 

Kdo za dveřmi poslouchá, sám o sobě slýchá. Č. 

Zlá tam odtucha, kde šepcí do ucha. P. Zla tam otucha, 
gdzie szepc^ do ucha. 

Neběž jako divý, ostýchej se lidi. Č, 

Šaty dělají lidi a hadry (kloci) vší. Č. 

Jda s lidmi nepředbíhej, ani v stranu nepobíhej. Mr. ITo- 
nepe4H 4io4ei ho 6í»h, a bh41 Jiio4eft ho 04MCTaBaft. 

K hostině ani první nebuď, ani poslední. P. Na uczte 
niebqdž pierwszym, ani ostatním. 

Do domu před hostem, z domu za hostem. P. W dom 
przed goéciem, z domu za goáciem. 

Jez, co ti dají a odpovídej, když se ptají. Č, — A. %o 
nocTáBHrb, to h Rymaft, a xoaaaHa bi 40MÍ c^ymai. 

Chléb-sůl jez, a čiň, co káže kněz. JI. X^iói-coju* Kymaft, 
a 4o6púxi Jii04eft C4ymaft. — Kto 4o6puxx .ii04eft c^ymaerii, 
TOTi cjiame RymaerB. 



*) L, Nou oani eundem cale^am indoai pedí. íS^rus, 



Rády by oči jedly, ale huba nemiie. Č, — Oči Tidi, ale 
zuby neberou. R. Tjiaai wmjiMTbj. 4t 3y6% aetMen. 

Oči jsou nesytá véc. Č. 

Oči jsou podvodnice. S. (hm cy eapajnie. 

Čím oko napaseš , tím břicha nenakrmil. HaL ^Mmh oio 
Hanacemb, thhi qepeea ee Haro4yeiiib. P. Patnyč a nieiaiyč 
mala obrada. 

Rošti psňm tráva, když má kobylka zdechb. EaL Poem 
ncy Tpaaa, ko^ noro koha Hena. 

I kočka na biskupa hledí. Kr. I maček biskupa gledL 

Jedno oko, ale vidí daleko. R. Ojmo oko, 4a biamti jajieKO. 

Pozná se po očíctt^ kdo chodí po nocích, fí, Saan w 

OqaMl, KTO XOAHTl uo HO^aill. 

Veselé srdce s kužele přede. //. Veselo sérdce kvdjelju 
přede. 

Kdo nachýlen k smíchu , nachýlen také k pláči. 8. Koi 
cy Ha CMti CR40HHU, OHH H Ha njiaqi. 

Na velký smích rád následuje pláč. Ch. Za sméhom ve- 
likém sledi rado plač. 

Krátká veselost dlouhou často činí žalost Ch. Krátko 
veselje dugo veóput čini terpljenje. — Radost seješ, hoře 
žneš. R. Pa40CTb ciemb, ropě maemb. 

Zpívá kohoutek, těší ho živůtek. R. Uoerb ko^ctoki, 
BtcTb no4aeT'b npo unAoH xchbotoki. 

Labuf pod oblaky, motýlek jedva nad zemí — každému 
své určení. R, Aeóejíjb no no4He6ecbK>, MOTU/ieKX na^i zemAeŘ 
qyib — ncHKOmy CBOň nyiE. 

Kdyby jinoch věděl , starec mohl , lenoch chtěl : ničeho 
by se v světě nedostávalo. Ch. Dabi mládenec znal, starec 
mogel , lenjak hotel : nikaj dobra nebi bilo zapušéeno. 

Ten mlád jest, kdo zdráv; ten bohat, kdo bez viny; ten 
vesel, kdo si hlavy neláme a s bohem se těší. P. Ten mlody, 
co zdrów; ten bogaty, co niewinien; ten wesol, co nieuwaža 
a bogiem sie cieszy. 

Děti povídají, co činí; staří, co jsou činili; blázni, co 
by činiti měli; stateční, co by rádi činili; rozumní, co činiti 

19 



Vysoká podňal, a afiko pwtiL R. Bhcoko noMHfUth^ 4a 

HI3K0 OnyCTKJTB* 

Koupil boty, a nepozbyl bosoty. R. Kymun canoni, 4a ne 
■86Hjn 60COTU; 

Hotovil saně, a koně ty tam. R. Fotobh^x (atjiHA) Gera, 
a jioiaa4H nponaji. 

Caseni s kvasem, a jindy s vodou. R. ^acoMi ci xíacom, 
a nopoai c^ bo40». 

Ve dae mračný, v noci jasBý.> C. -^ R. IIoyTpy ótcsnci, 
a no aeiiepaiii HixHTca. 

Dobře chrněli, když se tyčky drží. P. Dobrze chmielowi, 
gdy 8iq tyki tr;iiyma. 

S pomocí řeky plynou. P. S pomoc^ ržekí plyn%. 

Kde vrba, tam i voda. Jfr. T^e Bep6a, raní ■ B04a. 

Sílí se vodou sytí. HLuít. Brunka so rady wodži tunka. 

Špatné léto , kdyi slunce není. fi. Xy40 a^to , Kor4a 
cojHiia hItx. 

Na své ovoce mflže kdy kdo chce. S, Y CBoe Bofce Ra4i 
RO xofce. 

Zlá obrana sově vrána. R. Bopona coBt ue oĎopona. 

Neptej se u kočky po Itobliháoh a u psa po koláčídi. 
R. He cnpamHBaft y Kommi .^enemKH a y cofiaRH 6.«RHa. 

Bez konce potřeba, když je víno (pivo), není chleba. Č. 

Kdo nechce slyšeti, musí čiti. DLuli. Chtož iíoco sluišai, 
ten dej cué.*) 

Liška hřeje, kuna chladí, sobol zdobí, beran vši plodí. 
P. Lis grzeje, kuna chlodzi, sobol zdobí, baran wszy plodzi. 

Krátká modlitba, dlouhá klobáska. Č. 

Na dožádání nejlépe jest housku koupiti; nebof nelíbí-li 
se, sám snísti můžeš. P. Dia przyjaciela najlepiéj kukielke 
kupic; bo jeéli mu »iq niepodoba, tedy jq sam.zjész. 

Z písně ani slova nevynech. R. Hsx oíchh c^oaa ne 
BUKHHemB. Mr. 3% ntcHH C40Ba He BUKU4aeTCA. 

Žij bez hluku, a přilož ku psaní ruku. JR. JKhbh bx Tnoni, 
a Kx Haní rpaMOTKA nnmH. 

*) Něm. Ser ni^t ^dcin toiO, muf Wtn. 



¥ diMiMié M>yla iihiie co ifla. A. ňtnmAjb n xoMyri 
BeaerB no Moryrt. 

By kflň o STé síle védél, nikdo by Ha něm neoseděl. 
ř. By koů o swéj sile wiedzial, žáden by pewno na nie« 
Mnedsíal.' 

Když vůz namažeš, jak bys třetího koné {iHpNW. P. 
My Vóx naimaitijesz, jako byá trzeciego konia prasyprz^gl. 

Edyž na medvčda žalud padne, bra^if; a když ho téter 
éIUKí ttUSkem se klidí. (Čhnrék v malých nesnMch (^asto 
Ufe si vede, než když ho potká veliké neftéstf.) P. Kiedy 
AieÁMedzia uderzy gal^ž, tedy ryknie; a kiedy go dťzewo 
fnywali, tedy milczy. Anebo: Niedžwiedž srogo na ioH^dž 
ffjka; gdy gal^ž spadníc, milczkiem nmyká.*) 

Palečku mu skfívfS, kfi6f ; a dáš mu pčstf za ilcho , ml(^f. 
fr. IlajienB ckphbhiub, Kpiiqirn> : KyjiaKorB MopcKHemb, MoaqHTb. 

Ani lesu neposekej , ani bez dříví domfl ifechoď. 11. Ni 
goreposjeci, ni bez dárvah doma dodji. S. Hh rof^ CBe no- 
: ^ ra 6e3^ 4pBá 40Ma 40hH. 

Kdo se vrabcňv bojí, nech prosa nesije. S. Ko ce 6oh 
Bpa6auá, hoki ne c%e npo€. Polák zas dí : Dia pťa^twa niesiač 
gfi^stwo albo lenistwo. 

Jiným se divili, a sami se na ledu prolomili, ň. Apymn 
4ÍBij|iicB, a caMH na juay oó^omh^hcb. 

Zapřáhl přímo , ale jel křivo. A. Saupars npaMO, a no- 

^Uh KpHBO. 

Téžko nesl, a domů nedonesl, fí. Taxce^io nonecx, a 
4oioft He npHHecx. -* Ode mne odvedl, a k sobě nepřivedl. 
t* 0ti MeHH OTse^i, a ki ce6i ne npnse^i. 

Mířil na vránu , a trefil krávu. HíHl na orla , a trefil 
^ola. R. Míth^i B^ Bopony, a nona^i bi KopOBy. Jfr. HtjoíBí 
^ opjia , Ta nonaB*B bi B0*4a. Co do smyslu podobné jest 
%. Zmeriv na něprjatělóv, praščil prjatěldv. 

Potkal s radostí a sprovodil s žalostí. A. BcrptroAX cb 
PMocTbio^ a npoBOAH^i ci nca^ocTbio. 



^) Lit. Mesika gille uigauta baubja, szaká prislégta tyl. 

19* 



9H 

pak tímto chce se říci, že srdci jakýsi zvláštní útlý cit 
jest a jako ostřejší než v samo ucho sluch v ně vložen, kte- 
rým rychle vnímá a opovídá vše, co životu našemu pro- 
spéŠBO neb škodlivé.) Podobné jest : 

V duši míra. A. 4ynia rtpa. (Co a pokud zdraví a žit 
našemu přiměřeno , a kdy z míry se vykračuje , k poznÉ 
tomu netřeba hluboké moudrosti, anof sám přirozený ckl 
chceme-K jen dbáti, doslatečud to ohlašuje, a tudy sama ži- 
votni moc neboli duše míru udává.) 

Přirození na mále přestává. CA, Narava je z malém ' za- 
dovoljna.*) 

Proste-liZijeŠ, sta let dožiješ. R. ^hbh npocio, npo»ci- 
Bemb jskn co cto. 

Živ buď s ipozumem , obejdeš se bez lékařftv^ K TKbeí 
ci paayMOifb, a /liKapoKx ho Ha4o6HO.* 

Zvolnarli jiMieš, dále dojedei. R* Tnue Í4emb, 4ajii 
óy^emb. 

Mil dar boží, stHdmě požy^ F. Dalol bóg dary, iižywíif 
miary. 

Střidiiiwt se při hojnosti poznává, a ne v nonzi. I 
Skromnoéč w dostatku poznač , nie w n^dzy. 

Nedobírej do dna. — SladkofiU se nedobárej až do hoř- 
kosti. P. Niedobieraj do dna. SloifkMcí ni^dobieraj do 
gorzkoáci. 

Roi^lbDše m^Bě učívej, ť. Rozkoizy skroiatto zažywaj. 

Čím pohráváš, tím se ukoléš. R. Him HOHrpíMiift, rtm 
t MBBÓemMa. m 

YtsMi mysl půl zdraví. (Žertem se druhdy k tomu rý- 
muje.: Cdé tele ptl krá^. Anebo : Nemoe holé nezdraví.) Č. 
— Kr.^Ck. Dobit misel pol zdravja.-- Staré pMslovf tah pravíý 
2a dobři misi p^ xdravL 

Na léM^ aeiayilí, kdo jeat veselé mysK. Č. 

Nezlob se, aliy' jitcám nei^lážU (aby žlué aepiillhi> 

■ Mi, , ,'. 

*) Ir. Nátura pancii coateola. 



čistota pAi zdra^. (Místem zas říkají: Muzika půl zdrflti.)C. 
— S. ^CTOTa no^OBHHa cnaceHM. *) 

Třeba chudobné, jen kdyi číslotné. P. Choč ubogo, byle 
chfdogo. 

Sám sebe bije^ kdo nečiaté žije. R, CaMa ceóa pa6a 
6berb, qro HeucTO BCAeti. 

Nemfiže každý stkvostný odév míti; ale čistě můž každý 
choditi. //. Ne može s^9ki 16pu oděéu imati; ale svaki može 
číst biti. 

Kůň , panna a vino veliké diatoty potřebují. P. Koú, panna 
i wino wielkiegfo och$dosl«ra potrzebuJQ. 

Neber v ruce Seredu, Miprzňuj pohledu. Mr. He aalNiail 
ru4a, He Kajiaft csoro bmaib^ 

Mnoho jidel, mnoho nemoci C. 

Kde pití a hody, tam i choroby, ň. Taí Jot^a 4a qai, 

TBWb H HOHOW. 

Kam sttídmost nechodí, tam chodí lékař. Č. 

Hlád hlodej kosti, a stár kaší jez. R. Mojo4'b rocth 
r^acn, a crapi Kamy t»b. 

Půst nikoho nenmořil. R. HmtTO cx nocra ue ynHpa^i. — 
Známo jest, jak mnoho předkové naši na posty drželi, a jak 
přísné Rusové posavad je zachovávají, zvláSté v pátek a ve 
středu , nábožnější i v pondělí. Na to naráží i následující ná- 
rodní pohádka: Boji^Óa cyxaro, no^^yča cuparo, 4a naKymKa 
sojoraa. Půl duba suchého, půl difba syrého, a vrcholek 
(nedělej zlatý. 

Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti na plno léta. 
R. "Bu B*h no4CUTa, neft bx no^n&flaa, npoxciiBemb bíkx 40 
no4Ha. 

Pracujíce jezte více. R. Kto catxci, toti no6o4i»me ixcb. 

Hladové břicho lehčí, a syté lepSí. R. He isma Jierqe, 
a nolBíHH lyvne. 

Ponoukej ruce k dílu, a ne hubu k jídlu. Č. 



^ Fr. Nattelé aoiirrtt ta fante. 



9H 

pak tfinto chce se říci, že srdci jakýsi zvláštní útlý cit dán 
jest a jako ostřejší než v samo ucho sluch v ně vložen, kte- 
rým rychle vnímá a opovídá vše, co životu našemu pro- 
spéšBO neb škodlivé.) Podobné jest : 

V duši míra. A. 4ynia rtpa. (Co a pokud zdraví a žití 
našemu přiměřeno, a kdy zmíry se vykračuje, k poznání 
tomu netřeba hluboké moudrosti, anof sám přirozený cit, 
chceme-li jen dbáti, dostatečně to ohlašuje, a tudy sama ži- 
votni moc neboli duše míru udává.) 

PHrození na mále přestává. CA. Narava je z malém ' za- 
dovoijna. ♦) 

Proste-li iiješ, sta let dožiješ. R. }Khbh npocio, npoam- 
Bemb jíti co CTO. 

Živ bud a ipozumem , obejdeš se bez lékařův. A. }Kíibh 
ci paayMOifb, a jikKapoKx ne Ha4o6HO. 

Zvolna-lí jiMieš , dále dojedei. R. Tnue Í4emb , ahuA 
ěy^emb. 

Mil dar boží, stirklmě požy^ P. Dalol bég> dary, vžywaj 
miary. 

Střidjvaost se při hojnosti poznává, a ne v nouzi. P. 
Skromnoáč w dostatku poznač , nie w n^dzy. 

Nedobírej do dna. — SladkofiU se nedobárej i|ž do hoř- 
kosti. P. Niedobieraj do dna. SlOifkMci ni^dobiwaj do 
gorzkoáci. 

Ro^Se mime učívej, ť. Rozkoizy skromao zažywaj. 

Čím pohráváš, tím se ukoléš. R. Him HOHrpaenn, rtui 
1 aasnóembca. -a 

Yesélá mysl půl zdraví. (Žertem se druhdy k tomu rý- 
muje : Celé lele půl krávf. Anebo : Nemoc holé nezdraví.) Č. 
— JKr. aCfc. Dobit misel pol zdravja.-— Staré pMslovl tah praví, 
ža dobři m|sl p^ xdravL 

Na lékÉř^ nemyali, kdo jeat veselé mysK. Č. 

Nezlob se, aby játcám neii|>iáůil (aby žluč nepakh). 



*) Ir. Nátura paoeb coatenta. 



r 



i 

í 



čiitota pAl zdra^. (Místem zas říkají : Muzika půl zdnifí.) Č, 
— S. ^MC^o^a noAOBnua cnaceHBa. *) 

Ifeba chudobné, jen kdyi čislotné. P. Choc ubogo, byle 
cbfdogo. 

Sin sebe bije^ kdo nediatč žije. R, CaMa ce6fl pa6a 
éften, qTO HeucTO Be4eTi>. 

Nemfiže kaidý stkvostný oděv míti; ale čistě můž ludl^dý 
ckoditi. //. Ne može svaki I6pu oděéu ímati; ale svaki može 
ďst biti. 

Kůň , panna a vino veliké čistoty potřebuji. P. Koú, panna 
i wino wielkiegfo och^doslvra poIrzebuJQ. 

Neber v ruce Seredu, nezprzňuj pohledu. Mr. He aalNiail 
ru4a, He Kajiaft caoro BH4a. 

Mnoho jidel, mnoho nemoci C. 

Kde pití a hody, tam i choroby. R. Taí nipiii 4a qan, 

TZn H HCMOqH. 

Kam střídmost nechodí, tam chodí lékař. Č. 

Mlád hlodej kosti, a stár kaši jez. R. Mojio4'b rocth 
rjiOMii a ciapi Kamy t»b. 

Půst nikoho nenmořil. R. Hkkto ci> nocra ue yMHpajii. -^ 
Známo jest, jak mnoho předkové naši na posty drželi, a jak 
přfané Rusové posavad je zachovávají, zvláSté v pátek a ve 
středu , nábožnější i v pondělí. Na to naráží i následující ná- 
rodní pohádka: IlojuyÓa cyxaro, n044y6a cuparo, 4a naKymKa 
aojOT«fl. Půl dubu suchého, půl duba syrého, a vrcholek 
(nedéle) zlatý. 

Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti na plno léta. 
R. "Bu B% no4CUTa , neft jn> no^m&Hna , npo»HBéuu> bíki> 40 
004fla. 

Pracujíce jezte více. R. Kto cbíxci, totx no6o4bme ískl. 

Hladové břicho lehčí, a syté lepší. R. He ismn Jierqe, 
a notnou lyvne. 

Ponoukej ruce k dílu, a ne hubu k jídlu. Č. 



*) Ft. Nettelé nonrrit k santé. 



/t§6 

Habé nikdy nevéř. Č. — P. Níetrzeba gfbie wierzyc. 
(Os est impostor.) 

Nejez na sádlo, ale na sílu. 7^. He 40 »Hpy, a 6uTb 611 
aKHBy. 

Nemnoho jídej, ne všecko zvídej (málo jídej, moc ne- 
zvídej), budeš dlouho živ. Č. — Mr, Ta ho nuraft, a to crapufí 
6y4emb. — Ne všeho zvídej, budeš dlouho mlád. červ. 

Neví člověk, po čem ztloustne. Č. 

Co sytí, sílí. Ch. Od česa sít, od toga debel. 

Plíce krm větrem, žaludek zemí, kůži vodou, srdce 
ohněm — a dobřef bude. (Miluj čerstvé povětří; živ se tím, 
co tvá země dává, a zvláště rostlinami; myj se často, a buď 

v 

veselé, laskavé a nábožné myslí.) C. 

Hlad netrpí mrazu. Aneb: Chlad nepřítel hladu. R. Xo- 
AOAy HO TepuHTi ro^04'b. (Při lačném životě nedobře jest ve 
mhlavé a studené povětří vycházeti.) 

Kdo sladko jídá, nesladko spává. R, Cjia^KO tCTca, Hjioxo 

CnHTCfl. 

Kdo chce spáti sladce , nech večeří krátce. — Krátká 
večeře, lohká noc. Č. — Krátká večeře, dlouhý život. S.KparKa 
Beqepa, 4yriií sriiboti. 

Domácí večeře nejlépe svědčí. //. Domača večera naj- 
bolje probude. 

Je-li jasno, záhy vstávej; pakli mračno, déle spávej. Č. 

Na lože o deváté , s lože o páté. Ch. Ob devět na krevet, 
ob pete na péte. 

Co neuspíš před půlnocí, po půlnoci nedospíš. O. 

Hodina před půlnocí lepší, než dvě po půlnocí. (^. *) 

Dobré vyspání stojí za snídaní. Č. — Polák zas něco 
hruběji praví: Spokojné wyfejdanie stoji za šniadanie. 

Kde se nocí nekladeš, budeš dvěma. Flaška. 

Neslané jídati, co nemilého líbati. JI. He cojioho X4e6áTB, 
«iTO HOHiuiaro ^i.«OBaTi». 



*) Angl One hoiir*0 0Íeep before midniglit If worth two honrfe after. 



Bes soli ňettí sladko, bes oUelia nmf fyto. B. Beneom 
ue cAa^KO, 6e3i JuMa ho cutho. 

Bez chleba polovice obfida. JL Beai uMa nayiowÉa 
o6i4a. 

Měkký chléb kapsu Tyjfdá. Č. 

Koláč se brzo přeji , ale chléb nikdy. -^JL Kajum OMfO 
npiicTCff^ a xjA6% jpnorAa. Ob mana cim ae 6y Mmki 

Chléb, boii dálrek, sytí a sílí. (?. — jl Ci qerom leio- 
BtKx cun H KptnoKi, aan ae ci uMa? 

Chléb a YOda, sedlská itrava. B. XjA&b Aa loiaf ape- 
cTbflHCRaa (Kosamcaa) lAan 

Do sytá chleba, penta co třeba, iatftva co miesv. 
R. Xjrbda ci AyWf Aeaenb cib ayasy, luaiui a, aoiny. 

Chlebíček niS tatíček, kaie matka naie. JL XAi&h ^aam 
ĎaTDiiiRa, a Raaia Hafyímca. 

KaSe, matička (útěcha) Mie. Č. — ti Kana wyitaga 
nasza. ii. Kama Man aana. 

Koláč gnml ;Yšeho. f. Kdacz gfnint wsayltkiegd* 

Bez koláčftv není svatby. P. Bez kdaczy nie waaele. • 

Krásný toul střelami, a oběd buchtaau. Anebo : fieku 
krásí břehy, a oběd%uchty. A. Kojwurb opirovi crpijiann, 
a 06141 naporaMH. Kpacaa plaa Óeperam, a oM4% niporaioL 

Vejce dneiní, chléb včerejií, tele iestinedělní , a víno 
Iónské. Č. — P. Jaje dziaiejsze, chléb wczorajszy, ciel^ 
szeáčniedzielne , a wino loňskie nijlepaie. *) 

Máslo kraví jez pro zdraví. JL Macjio aoposBe wpnŘ m 

340pOBI»e. 

Máslo před obědem zlato, po obědě stříbro, a po večeři 
olovo. P. MasIo przed obiaden zloto, po obiedzie arébro, a 
po wieczerzy déw. 

Máslo k snídaní od zlých par chrání. Č. 

Splákej mléko z útroby, ehcel-U ujiti choroby. P* Splocz 
mléko z wqtroby, chcesz«li ujléé choroby. 



•) L. Ofwa «fM hone, piiiff wié» éhí, rMat aaiiii Ri«Mto, flzm 



Není lepSi iTéříiiy jriio liaSe huéUSka: dobré peří, dobrý 
prach, nehaň mi též masíčka* P. Niemase lep^eéj žwierzyny 
jako iiaaza g^ska ; dobré piOřko ^ dobry niecb , iltegaá mi i 
minská. 

Jeřábek panský pták, ale ohhpáká ptftrata. P. Jersqbek 
paMá plak, a čhlopika potťaiwa. 

Usený slaneo a naNlítaiiý řak čfni dobrý sřak. Č. 

ňedkeT vieéko zMvř, a sama žaludek zalehne. 6. — 
R. ^ecHOKi H pÍ4i>Ba m wimoTt KplnKo. 

Nejez ředkve, ažsezpoU; iiepij, až ji zirtvfS. P. Niejedz 
rzodkwie, až si^ zapoci; niepij po niéj, tst tíq pržewroci. 

Cibule iodaiero neduhův lééí; česnek Jich sedmero při- 
vodí, ň. Aywh cemb Wfiyf0h% ^tqnti; ^caom ceMB He4yroBi 

ZaBO^HTb. 

Česnek třikráte přesazovaný v jed přechází. P. Czosnek 
trzy liroč przesadzony obřaca sif w triíciznf . 

Pívej pivo s bedrnikem , jídej úkrop s česnekem , budeš 
dlouho živ. (Lid má za to, že bedmík před čarami ochra- 
ňuje.) Č. 

Na maso pivo, na zeli voda. Č. 

Hysdo (kvasná polévka) břichu (fteb zubflm) neublíží. 
R. Kicejen 6pioxa ze ncnopnms. Kncaib ayOairb ho nopqa. 

1 spalný kvas (nápoj z řídkého těsta vařený a vykvaiený) 
lepii než dobrá voda. R. H xy^oll zaaci jtyqme xopomeft B04U. 

Nech piva, pij vodu; nečiň* kapse (hlavě) Škodu. Ó. — 
BaU Ao6pa B04a, 60 le nytnib yiia. 

Blahoslavená voda rozumu nekalí. RaL E^asceHHaa B04a 
se nyTmua yiia. 

Dokud človéfcv zdráv, i voda mu sladká. & 4oinb e ^oboitb 
34paBi H B04a My e c^ia/iKá. 

Voda mladým, víno atarýjn. Č. 

Nephdá«ej k slámě cdmě. (Nedávej mládeži rozpalujících 
nápojův.) — Kde sláwa % oheň blíadce sebe, rádo se chytá. 

Nepřilévej horkého k teplému, nedávej vína mladému. 

Sklenka vi^a myslí přidá. R. ^apna bhab npHÓaBirb yma. 

Bolest lékaře hledá. Ji. Boa qpa^a merb. 



Nemocnéau tie hořko* 6. '^ R. BoAHOiiy Bce rapbKo. 
Jiolesf nldetí nadá. á 

Hemá Bemoe jtBylni, a přede nluví. R. Boa 6e9i 
^^UKa, a cKaauBaeTCA. 

NeUdiof namoci; lépe fodiodtt, hdyi vte rfpovtt. 
^- He jibCTH Bi 6ojIÍ3hh; 6ojibine c^Rxeiob, ece cKaxem. 

Nept^ se lékaře , ale nemocaého , kde ho boN. R Nie 
iokton pytai, ohořelo pytaje gfdaie fo boli. 
Nemoc nepěstuje. Č. 

If emoc élovéka nekráil, A Bo4Í3Hb MejM>BAKa ae xpacnri. 
Kemoc nenmoří-li, ale zkazL Č. 

Unes člffvék, žeby úMj lámal, a aftra by ho TěUrík 
pov^aliL Č, — Dnes člověk pevnějSí kamene , a sitra vody 
lii^$i. A yTsepABTCii ^jOBtm Kptaqe xavHa, a oojiafiaorb 

Tělo stárne, neduhy mládnou. &*) 

Nemoc na koni přijíždí a pčáky odcbázi Č.^ 

Nemoc po librách přichází, a po lotech odchází. R. 
EiMtsHb Bxojmn ny4aw, a buxoaitx aojtOTnKaiH. 8. Ha 
.uiTpe yxoAH, Ha 4paxMe hcxo4h. 

Chuti nemocného nevěř. R. Eo^bHOMy é% t4ft ne sipb. 

Není horního élověka nad toho, kdo z nemoci povstává. 
F. Niemasz gorszego czlowieka nad tego , ktéry z choroby 
powstanie. 

Nemocného břicho bývá d&mysliiějdí než doktorská hlava. 
R. Eo^BHaro 6pioxo yiuiie 40KTopcKoft fojIObu. (Když nemoc- 
iiéJnu^ majícímu chuť na některé jídlo, požívání jeho se 
zrazuje.) 

Dobrá to nemoc, která dá pojistí. (X — 8k* Já som 
ciiorÝ, jém jak bars ktorý. 

Panská nemoc, chudobného zdraví. Č. — P. Paňska 
choroba, ubogíego zdroarie. Blh. HeroBara (k>jiecT&, mooto 
34paBfe. 



*) čud. Janimenne lahháb wsauMmkm, Hkbiř mMk noremaliB. 
*0 U- I<lgga raíta> ayoi*, ptecsía atpUj'. ; 



Kde pán už v posteli, sluha jeít6 teselý. Ó. 

Chudý nemocí hledá, a k bohatému samy se hrnou. 
JL Huiuft 6ojil3Heft meTi, a ki fioraiOMy ort caím Ótryri. 

Časté stonky, jisté zvonky. Č. 

Dlouhá nemoc , hotová smrt. 8. Ayrtí 6ojiecTb CMpib 
roTOsa. 

Horii odval, nežli poval. 8. Fopa e o^atJa, nero nosajia. 
(Po povstání poznovu upadnouti v nemoc horií jest, než 
první rozstonání.) 

Bez příčiny ani vřed se nevykydne. it. 4apom ■ qnpelt 
HO ciuerb. 

Kažel ze sucha špatná odtucha. Č. — Ch. KaSelj suhi 
smert nazvéstja.*) 

Nejvíce na světě lékařftv. P. NajwÍQcéj doktorów na 
áwiecie. 

Lékař léčí, bůh uzdravuje. Č. «*) 

Dobrému lékaři potřebí orlových o£í, ženských rukou a 
lvího srdce. S. 4o6api jiftKapb uopa HMara op^ose omi, pyRe 
xeacKe h cp4Die jiascKO. (Nezdá se býti domácí.) 

Každému lékaři trojí tvářnost : když přijde , milý jako 
anděl; když uléčí, .dobrý jako bfih; a když plát žádá, zlý 
jako ďábel. P. Každý doktor ma trzy postavy na sobie : 
kiedy przyjdzie, milý jak anid; kiedy uleczy, dobry jak 
bóg; kiedy si§ nagrody upomina, zly jak diabef. 

Lékařové léčí , a nemocní pláči. R. AnTOKapH jiiqaxi, a 
xBopue KpnqaTi. 

Kdo se lékařfim svěří, aC peněz neželíi JL .AiKapani 
npe4aTBCH, 4eHBraHH ho xcaiBca. 

O té dufii veta;, která po lékařích létá. JR. Ta 4yma ne 
aosa , ^TO DO ^iKapaMi* nomjia. (Neradno měniti lékaře bez 
důležité příčiny.) 

. Mnoho lékařův , hptová smrt. -r- Mnozí doktoři císaře 
umoří (a mnozí Jnichaři polévky nedovaří). Č. — P. Lekarzów 
wiele umorz^ chorego ámiele. 

*) Am^ A dry eengk \n Uié trtmpeter of dealh. 
^) án^L 6od kedf, tná tiie pli|«ickui knrilha diuikf. 



mt 

Nedospi lékiř, hotový zihnbce. Č. 
Běda lé slepici, na hiteréi se jeslřáb učí. Čň — f. Biada 
(éj kokosiy, na klóréj jastrz^bia zaprawoj^. (Čenrenka ktomu 
ponanenal : O nových lékařích, z nichž kaidý ponč má nej- 
prve íH hřbitovy zhrbatití, a potom teprva dobrým a zkofe- 
M^ býti.) — Běda kohouta, na kterého jestřába ponitějf. 

Nežli doktor jednoho uléči, deset jich umbři. P. Nim 
fcklor jednego nleczy, dziesi^cí jich omorzy. (Zde připome- 
i^OQti sIuSí, že jak n Čechflv, tak také u Polákův špatným a 
^iknieným lékařům přezdívka se dává: Doktor pvnčoika — 
doktor poAczoszka. Viz Wojcickiego Przysf. L str. 21i.) 
Lékař jest poctivý kat. (Lomnický.) 
Když nemocný dědice za lékaře bére, ten se jistě na 
^^ svět záhy odebere. P, Chory dziedzica co lekarza bierze, 
*®*^ sif na on éwiat prudko wybierze. *) 

Nečekej z léků dlouhého věku. R. AnTexa ho ua 4Ba 
'^Ha. H AOÓpaa anreKa yÓaBHTb slxa. 

Na léěeném koni nemnoho ujedeS. Ji. Ha AineuoŘ jiomaARi 
''^ HHoro y^Aeua. 

Lepší malá pomoc, než velká nemoc. Č. 
Každá nemoc má svůj lék, jen že ho lidé vždy nevědí. 
'^^ Csaxa 6o/[ecTb ana ceoft jitKi, ajin ra jiio4h ne sna^y. 

Číms sobě ublížil, tím se leč. R. Htm ymafica, rlirb h 

^^iiqHCb. (Základní pravidlo homeopatův tedy i lidu známo^ 

^terý oznobený úd tře sněhem, popelený přidržuje k ohni, 

^a krvácející ránu tudíž sekeru klade, boule klíčem neb nožem 

zatlačuje a t. d.) 

V hlavě šum , v kostech lom , třesení na srdci , hledej 
pomoci. P. W gfowie szum, w koáciach lom, na sercu 
(w mieszku) trwoga, ratuj dla boga. 

Když se hlava klepe, jdi spát, jest nejlépe. C 

Nemá se klásti, kdo chce nemoc střásti. R. Tony ne 

Ha406H0 JlOJKHTBCa , KTO XO^CTl OTh ÓO^tSHH CBOÓO^HTLPH* 

(Škodlivý zhusta předsudek obecného lidu, majícího za to, 



^ JR. "Af^wf o voat/Mf^ nXfi^oiřOfMV dX&ia yqá^Mf^ 



že lépe jest nemoc rozchoditi [cHOchn sa aoraxi], než bez 
prodleni na lože se ukládati, když nemoc nastap^je.) 

Co kflft a ¥lk akonsají, nerado se boji. (Sraee pHilo^ 
tomuto také smysl ten podkládá, že přetéžké jest mpravenf 
élovéka ve alých společnostech zkaženého.) Č.^ 

Krer postiti, hřebík y rakev vraziti. Jt. ?yAy (itpoBb) 
Bjcrm, noe4B vh rpoói BROjioriiTb. 

Krev není voda, a jest vojenské lékařství. P* Krew nie 
woda, wojenne lekarstwo. 

Nemoc má stero cest do téla, a tfi z těla : horem^ dolem 
a kožL Č. 

Lázeň druhá matka. JL BaH/i BTopaá Marb; (Obsvlášlě 
Rnsftm lázně, jako oni je strojí a užívají, zdraví nejvýS pro- 
spějny jsou a tudy i lékárny větním dílem nahrazují.) 

Pára kostí neláme. (Oviem lámání v kostedi parou se 
léóí.) A. Ilapi lOCTCĚ ne Áonwn. 

Vítr Otec, a voda matka. P. Wiatp ojdec, a woda malka. 

Nejlacinější lék voda — kdo mu rozumí, d (jMášini 
dflvěra slovanského lidu k léčitelné moci vodní jetí se nejlépe 
v šetrnosti jeho k čistým pramenům a studánkám. Odtud ono 
množství D(ri)rých vod, Svatých vod po všech končinácb slo- 
vanských, jež nábožná mysl větším dílem i: nějakou kaplKkou 
pHozdobikiO 

Bedmfk v moru lík. HaL Hki 6y/iemb MaTH óKAf^^^ to 
TU le spoóorá noBtrpie Kmh. 

By voměje a lfi#zlíku (odolenu) nebylo, jako pán by po- 
větří chodilo. HaL ^e6u ne Toa h ne oao^hri, to Ou no- 
lirpio xojmAO aai nairb. 

Nezpomohlo babě ani kouřoií. Č. — JKr. He aoMOTice 
6a6i ft Ka4H^o, ko^h 6a6y caasHjio. (Zaklínání nemocí, hledání 
u bab a rasfiv pomoci, nošení jistých amulet&v , požírání 
zvláště v zimnicich cedulek neb kůrek tajemnými písmeny 
popauiých a mnoho jiných sympatických a pověrečných pro- 
stiedkův čfan dál tím více i u nejsprostších osob přichází na 



*) Ném. 3BaS ^fajfia^ Mk tt^ft Uiftn, ifí S^mt aa f^xitu. 



štěstí v neYážnost a sapinieiiiif. 
mnohdy s prospčcheaa se koná.) 

Na živém se vše zahojí, fí. Ha 

Živá kost masem obroste. Jen kdf£ JMm košU^ 
bude. B. HbBaa koctb macovb oÓpocTovi. Mwm te Mera^ m 
Mflco 6y4eTi. 

Kde jsou dni , tu jsou í léky. 8. T^t cy wam^ ty ey 

Krása — očím pastva, a duši vazba. Č. 

Co krásné, to každému milé. 8, Ákmo e ceaROKy wmao. 
R. Kto rjUMefleKiy toti h mjieiran. 

Na pěkný kvítek i vfela teti -^ K« kvílí vědrletí, a 
na krásu člověk Uedí. R. Ha xopounfl i|BtT0ir& h nqe^Ka 
jieTHTi. Ha nfitn n^ejiKa jienn, a na upiaroiBO qejOBtei 

Dokud růže voní, každý stojí o ni. 8. fifmM py^nnia 
MHpHme, 40T4e cbobi e ÓereHmne. 

V kráse stálosti není. & jltnora aie crsapb nocTona. 
Krása ~ tím. Č. 

Všecky krásot dívky žijí zlatem. R. Bc4i RpacHiM /nbwM 

30>I0T0MI mbiOTl. 

Na krásném pazdeří rádi psi lékiqL (Krása bez ctnosti 
nebezpečný dar.) Č, 

či^té (pěkné) tváři málo vody třeba. 8. Hncvy o6pa3y 
Ma^o B04e Tpe6a. 

Netřeba tomu. plachty , co í v zástěrce hezké. Jfr He 
Tpeča aiaxTU, mo h b% sanacoii rapno. 

Pěkný vousek najde sobě kousek. R. Xopomíit ycOKi 
Haft4eTi ceót Kvcon. 

Co je hezké, není těžké. Č. (Plato naopak tvrdí.) 

V čem není skladu, vtom není i ladu; fí. Hro Hec8jia4H0, 

TO H He ^a4H0. 

Krása bez příjemnosti nepřivábí mnoho hostí. P. Úroda 
bez przyjemnoáci nieprzyciqgnie wiele gošcí. 

Co dobré, to také pěkné, co zlé, to ohyzdné. P. Co 
dobré, to i pinkne, co zle, to i szpetne. 



CtQOsI a péknost jest milá spol^nost d - . 

I čloyěk nehezký dědic nebeský. Mr: HoAOiAn neromA 

— WÁOiAn 6o3KÍft. 

Pěkní rádi bývají brdi. Č, 

Škoda krásy, kde rozumu není. Č. -* P. Szkoda krasy, 
gdzie rozuma níemasz. 

Hlavička jak raakovička, a rozum na poušti. P. Gfowka 
jako makowka, a rozumu pusto. (Úrody doáč, rozuma ni 
kqska.) 

Krásný jak makový květ, a hloopý jak vyhořelý pařez. 
R, KpaceHi KaKi iiaROBi ustrB, a rjijm umí roptAOft neaB. 

Zevnitř lepý, uvnitř slepý. Kr. Zunej lep, znotrej slep. 

Po tme každá kráva černá. Č. — P. Každý kot w nocy 
czamy. R, Hovbio bcí kouikh vepnu. Kr, Vse mačke so po 
noci čeme. Anebo: Po noci je vsaka kráva mavra. (Tma 
činí všecky jpledměty stejné. Zvláště pak žertem těšívá se 
ten, komu nevelmi hezké ženy se dostalo.) *) 

Mladost — radost. MM^st — nerozum. Č. — HLui. 
Mlodosé — tornosč. Hal Moáoajuř — ^ypauft. Ch. Mladost 

— nerost, starost — žalost 8. Mjia40CTi» e ^y40CTb. M^a40 

— 4y40. Kr. Mladost je nerost. ♦♦) 

Mladý chlap — pftl zemana. HLui. Mlody hólc pol 
zemjana. 

: Každé pachole plno svévole. R, BciiKaa iiojio40ctb 
ptaBOCTH no^aa. 

Zlaté časy — mladá létal A. So^OToe apoMa MOAOAUfi 
Jitra! 

Mladost výší, starost hrbí. Č. 

Madým náleží budoucnost. S. Mjia4'B ce Ha4a Hanpe4Ky- 

Mladost má široký rozhled. P. Mlodoáč przestronno patrzy. 

Špatná věc , která děti netěší. Č. - Děti dětinství teší. 

8, 4t0ia 4ÍTHHbCTB0 CBOe npoB04e. 



*) Fr. La nuit touš chato sont gria. Nim. 9ci tet DHad^t fittb a((e jto^en 
f^koatg. (Lncema sublata nihU di«criminis inter mulieres.) 

*^) Podobné rýmy jsou: £. Javenlas — ventns. Ném, Sugenb í^at niá^t 
Slttgenb. 



Kobyla béhá za dileau a kHbé hem tfa. 
6irae aa Akiowk^ a joma óeai irtjn. (Mládež bez 

Mladík a psík nedélá si «Mbo ze zacházky. MímL Mle- 

demu hólcej a hawakej je jenak wokoCo zai& 

Mladík jako orlík, a rozon letirerí. R. Mojmokv m 

opeJi, a jMa qro y rerepesa. 

Not něsíc nesYítí celou noc. IL Mojoa vicvrb ze zcs 

HOqb CBtTZrb. 

Pivo mladé čep vyráží. Č. 

Bujnost mládeže netrpí otéže. P. Mfodoáč bnjna é^ 
rzqdu trudná. 

Mladému všude rovno. Č. 

Mladému nebe kotlem se vidí. P. Mlodenn níebo kotfe« 
sie widzi. 

Zelený hrozen není sladký, a mladý člověk není stálý. 
R. SeABWh BiiHorpa4'B ae Cdia40Kx , a Hja4i féjozizi we 
KptnoKi. S. SeAem rpo34X aie c^a^axi, a ■Jia4'& losen aie 

"■" 

KptnaKi. i1|3'^ 

Mladý ze všeho výroste. (Ifíní se o nemocí, navyklostecfc, 
nouzi a j.) Č, 

Mladý se má i na ledě zahřáti. C. 

Co starší , to pravější , a co mladší , to dražšL R. Hio 
CTapte, TO upaste, a nro mojioxc, to 4opoxe. 

Slunce jest milejší, když vychází , než když zachází. Č. 

1 z mladé hlavy soud pravý. A -naopak : Hlava šedivá, a 
rozum v háji. C. 

Mladý na léta, starý na rozum. Mladá léta, rozpm starý. 
P. Mfode lata , rozum starý. (O tom Wojcicki Przysl. íl. str. 
110 následující zajímavou událost zaznamenal: Ondřej T9- 
czyňski když maje let sedmnácte jednou u přítomnosti krále 
neslušný návrh bradatých senátorův byl pohaněl, činili li 
smích z něho jako z holobrádka. Na jiné potom sezení když 
zas jíti měl, připravil sobě bradu a vousy, a když na něho 
pH poradě došlo, za bradu se vzav vece: Brado, mluť! Což 
když několikráte. opakoval, odhodil a pohrdnutím vousy strojené, 
a tak vážně a důkladné mluviti počal, až všickni nemálo se 

20 



podivili. „Mladá léta, rozum starý!* odevšad radní volali, 
jedaoiiyslně žádajíce, aby napotom mezi nimi sedával) 

Mladým dělali, mužům říditi, starým přísluší se modliti. 
P, Mlodym robíc, m^žom rz^dzié, starým modlió sie przystoji. 

Užívej svéta, dokud hoví léta. Č. — P. Užywaj áwiata, 
póki služQ lata. Za mlodu šwiata užyč. 

Přebuď z dobré vůle v hoři zla mládi , a nebudeš na 
starost bezděky vepsí. C. 

Mlád jsa pamatuj , že stár budeš. P. Mlodym bedac 
pami^taj, že starým bfdziesz. 

Mladý nabývej, starý užívej. C — P. Mlody nabywaj, 
starý zažywaj (odpoczywaj). S. Ko e pa^i 4a y crapocTM 
OAHoqiHe, y Mjia40CTH sa^fl 4a ce Tpy4H.*) 

Bud za mládí starcem , abys byl ve starosti mládencem. 

v 

C, — S, Ko xohe y crapocTb 4a 6y4e M.ia4'B, Ba^a y iua40CTb 
4a 6y4e ciapib. — y i»Ma40CTH crapqahb, a y crapocTH 
iua4iifcj». ^*> 

Čím se mladý příliš vesej|í, na starost toho poželí. R, Bi) 
\ewh M04O4i> noxBa4HTCa, bi t^mi crapi noKaeTca. 

Jsi-li mladý, užij té rady, ctnostně se chovej. C. 

Člověk jeví už v mladosti , jaký chce býti v starosii. 

Hr. člověk káže že v' mladostí , kar hoěe biti v' starosti. 

R. KaKOMy óUTb 8*^ crapocTH , M0404H 4ÍTa odias^aiOTi. 

P. Jaki kto z mlodu, taKi na staroác. 

Dobré podletí brzo' se pozná. //. Dobro se proljetje iz 
raná ppznaje. 

Z nfiádi se trn ostří. C. — P. Za mlodu si§ tarnek 
oslrzy. Ck. Iz malá se pozná tem, kóji ée bosti. ***) 

Co má býti kopřivou, záhy pálí. Anebo: Co se ko- 
přivou býti strojí^ hned z země lezouc pálí. C, — OA. Zagod 



*) Fr. l\ faut acquerir en jeunessc, pour reposer en vieiUesse. 
**) ^ngl. They wko wouid be young, whcfi they are old, must be old, 
when they fte yoang. 

***) FMtn. La 0phia tW a dev ponse, pon« bonóra. ňngL It early pricks, 
lhát wiU be a thom. 



začBie igali , kaj h i pii i a hm ttMi. Jfir. IfMej nčtttt igaií, 
kar koprrn nm ostati.*) 

Čem kdo s nUtf pinrjfcM , to i TSiáií k aiMt Ií|nio. 
a — ALn. Kai ao njeckM wo Mléaii Mnrafi, * lak ao 
potoM na atare dny sadierii. ALbí. lak se j^ém vol 
doséí naloii, lak se potom aa staré dii iatiL **) 

Co ko)e1)ka kolébala, to aotfka idtopda. & Um 
sajMSA, TO MTUKa saioiaaa. fí. Kasoas wh nojHiejKy, 
raKOBi ■ Wh MonuRj. 

Starost není radost — kráSM dai ly laai. M. Onfocn 
■e fa40CTb. ne spacioie 4aa. ilfr..CTa|«cn r pmma. JWL 
Mo.f04HCTi» — ójTivacii, a crapMcn ae pa^Msn. 

Starost — ialost, po sada hrc prc. Č. — CSI. Staroal 

■ 

— žalost. ^ 

Co staré, to nemilé. C. 

Starý nevrlý. Č. 

Staroba — choroba. Č. — P. Sama staroac aioji xa 
chorobě. 

Přijde starost, nastaao^abost. ŠL OpiMen caapocn 
6y4erB c^aóocrb. Anebo: Gxapoen npaxoipn^ ae Ch pajocnm, 
HO cb cjiaóocTfcn. S. Ciapocrb a ca» ao eeóa óoaeen. ***) 

K starosti i chromá přiklece. C. 

Na starost dva hrby. P. Na starosč dwa garby. 

Sto bab — sto nemocí. R. Cro 6ate — cro aonoaei. 

O bídná starosti! což pod tebou bolí kosti P. BicMina 
staroéci! nosz^c cíe bob| koáci. 

Pfíbývání věku, ubývání života. Č. 

Starost žádná bylina neproroste. Č. 

Letům ani cvalem neutečeí. Jt. TpyEhn Akrh ho mUmih, 

Na starého lejna iesou. P. Na starego lajna lažq. 

Šediny, hrobové květiny. Č. f) 



*) L. Urii mature, quod vult uitíca oiuiore. Staraném, Es brenne frao, 
das zeiner necelen werden soli. 
^ Čud. Se wiU mU norelt 6ppib, se wanalt peab. 
***) L. Seneclni ipsa morbns. 
Ť) An^ Gray hairs are death's bioMoau. 

20* 



t08 

KůA jest jednou hříbetem, Človék dvakrát dUětem. Č. — 
S. CrapH JIK>AH norOTOsy 4iua. *) 

Mladi rádi aobé let přičítají, a staří ujímají. P. Mfódzí 
radzi sobie lat przyczyniajq, a starzy ujmujq. 

Bídná starosti, vdíckni tě žádáme; a když knám přijdeá, 
předce naříkáme. P. Biedna staroici, wssyscy cif žqdamy; a 
kiedy przyjdziesz, to zaé narzekamy. 

Babí zahrádka dlouho netrvá. R. Baót oropo4i ne 
40jirojiÍTeH'B. 

Skřípavý (vrzavý) strom déle v lese stává. P. Drzewo, 
klóre skrzypi , dfužéj w lesie stoji. Ur. CKpinyqe Aopesa Ha 
CBtrfc 40Bro xcme. 

Ne tak starostí Šedivějí vlasy, jako starostmi. Č. — R. He 
ro4aiii JI104H craptiOTi, ropeMi. Kr. Veliké skerbi zgodej 
lase vbélijo. 

Starobylost s mozkem. Pu Crapiua ci MoaroMx. 

Ne tak let jako obyčejův Šedivost ctihodná. P. Nie lat, 
ale obyczajów sfdziwoáč powažna. 

Kde starSfch správa, tam řád ostává. Č. 

Dri se starých rady, nedojdeS brzo vady. Č. 

Nedobře jest za starým do hory lézti, ale dobře ho po- 
slonchati. S, 3a crapuMi yai 6p40 ne ea^H HfcH, a 4o6po ra 
e nocjiymaTi. 

Starších i v Tatařích mají ve cti. R, Crapmiixi i bi op4i 
jiomaioTi. Ch. Starost je poStenja vredna. 

Znáti víno po octě. P. Znaé wino po occie. (Starost 
obraz mladosti.) 

Když mléko za nic nestálo, jakže syrovátka? ilfr. Ko4m 
ne 6y40 Ha mojiooií, a sxce na cupoBaratl Eal. Kojih noMa 
Ha MOjioni, TO H fla cupsaTui ho 6y4e. 

Starý vlk psům zábava, i/. Star vak pasija maskara. 

Starý pes, starý rektor (učitel). 6. 

Na mladém koni ku kvasu , a na z táhaném . ku rasu. 
R. Ha M0ji040it jioma4KÍ ko 4opori, a Ha crapoft bx CTOpony. 



*) Ani^ Old men ara twice cMMreB. 



Starý kůň k hnoji , ač před tím slovfil k iNqL fL WMf 

koň do bojů, a starý do gnoju. 

Neposmívej se starému ; sám budeš stár (M eo M ií i Ut 
před časem). Č, — A. He CMiftcfi Ha4i CT«|iior»; emn 
6y4emi» crapi. 

Babí plemeno chytré. P. Babí národ chytrý. 

Čert starý, a proto dobrý není. Č. — P. Dia tego diabef 
mqdry, že starý. 

V staré peci dábel topí. P. W ittarám píecu diabef pali. 
Hal. ii CTapift netjH 4'k4i»K0 toamt^, 

S babou i (3ert soud prohrál Hal. 3% 6h6ímo n i^jas^ 
cnpaay npoftrpaei. 

V dvou babách vézí tři čertí. — B«lm i^i mktéi hfďU 

v 

nežli čert. C, 

Kde baba , tu netřeba čerta, fí, fjti te4« (mm%P ^ tyt% 
ne Ha4o6eRi Mepri. 

Kam dábel netutže, ímm btim fifVk^ *- %4á^ $im {i^ 
nestačí, tam sUroa buba isUrH (mnUnríti). — Co mtiM 4éb^ 
dovésti, to baba rie hledí ^r^li C ~ F. Oéú^ 4í«M lik^ 
može, tam bab^ pofde« Jfr. Fici ^lapn* nt; t^uoai^^ f^^a ^bnáf 
nomjie. HaL At «»pT> nmito a^yfutu wt ifV4K^« t«íiii» (^\' 
nanue. & Fjtt jm»o «e iKMKe mito e^MUttuin^ va^i i)^ 
noma^M. ^J 

Baba a čert ziékot pHlNizeoKtira. Ito/. I>#(^ ¥ ^i^^t, i v 
co6i piAM' 

Ačté ki6 rdivé^t^^ý^ u^^x^^vm^^ y^'4^A hi^^ ^ Am/ 
óor* y:*eo kmk^ líw-f. m mm<^k <Mp' ^♦^ it*><"ií."4- 

řcéi Tede.) 

Ste cMMté «^ ^:f!^ **«v^,: M/^ ^^-í*'"' ^'♦•^/'í >^''/' /^ f*/ 

ffMTf fcMW^^ ^HMV. <' -!^^ f^\m^^W ff^V: h f'."'-7' 



^| iNw*. 'Ji**^ *i^^'-*^ 1^1^ 'V'í.w-v :••. ' -' ^ 



t08 

K6A jest jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem. Č. — 
& CrapH AYim norOTOBy 4iua. *) 

Mladí rádi sobě let přičítají, a staří ujímají. P. Mlódzi 
radzi sobie lat przyczyniajq, a starzy ujmuj^. 

Bídná starosti, všickni tě žádáme; a když knám přijdeš, 
předce naříkáme. P. Bíedna staroáci, wszyscy cif žqdamy; a 
kiedy przyjdziesz, to zaé narzekamy. 

Babí zahrádka dlouho netrvá. R, Ba6i oropoAi He 

Skřípavý (vrzavý) strom déle v lese stává. P. Drzewo, 
kltfre skrzypi , dfužéj w lesie stoji. Ur. CxpHnyqe 4epeBa na 
CBtrk 40Bro xchbo. 

Ne tak starostí šedivějí vlasy, jako starostmi. Č. — R. He 
ro4aiiH 4I04H craptioTi , ropeMi. Kr. Veliké skerbi zgodej 
lase vbélijo. 

Starobylost s mozkem. Pt, Crapnua ci M03roMi. 

Ne tak let jako obyčejňv šedivost ctihodná. P. Nie lat, 
ale obyczajdw sfdziwoéc powažna. 

Kde starších správa, tam řád ostává. C. 

Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady. Č. 

Nedobře jest za starým do hory lézti, ale dobře ho po- 
slouchati. S, 3a crapuiii ysi 6p40 ne Ba.M Hfcn, a 4o6po ra 
e noc4ymaTH. 

Starších i v Tatařích mají ve cti. R, Crapmiixi h bx op4Í 
fio^BTaioTi. Ch. Starost je poštenja vredna. 

Znáti víno po octě. P. Znaé wino po occie. (Starost 
obraz mladosti.) 

Když mléko za nic nestálo, jakže syrovátka? Vír. Ko^m 
He 6y.«o na mojiouí , a B»ce na cupoBarat I Eal, Kojih ROMa 
Ha M040IIÍ, TO H Ha cupnarni ne 6y4e. 

Starý vlk psům zábava. II. Star vak pasija maskara. 

Starý pes, starý rektor (učitel). Č. 

Na mladém koni ku kvasu , a na ztahaném . ku rasu. 
A. Ha ii04040ft .«oma4K'b ko Aoporl, a na crapoft bx CTopony. 



*) An%l. Old men ara twice ctiíldren. 



Starý kůň k hnojí, ač před tím sloužil k boji. P. Mlody 
koň do bojů, a starý do gnoju. 

Neposmívej se starému ; sám budeš stár (neoběsí-li té 
před časem). Č, — R. He cmiftcfi Ha4'B crapuMi ; can 
6y4emi» crapi. 

Babí plemeno chytré, ť. Babi národ chytrý. 

Čert starý, a proto dobrý není. Č. — P. Dia tego diabel 
mqdry, že starý. 

V staré pecí dábel topí. P. W starém piecu diabel pali. 
Hal. Bi crapíft netJH 4'k4i»K0 TonHTb. 

S babou i čert soud prohrál. Hal. 3'b 6a6oio h 4^4^X0 
cnpaey npoftrpaei. 

V dvou babách vězí tři čerti. — Baba jest tírikrát horif 

v 

nežli čert. C, 

Kde baba , tu netřeba čerta. H. r4Í 6a6a (noni) , ryri 
ne Ha4o6eH'B ^epTb, 

Kam dábel nemůže , tam babu pošle. — Kde sám čert 
nestačí, tam starou babu strčí (nastraží). — Co nemůž dábel 

v 

dovésti, to baba vše hledí svésU. C. — P. Gdzie diabel nie- 
može, tam bab^ poszie. Mr. r4'b qopTi> ue CMOxce, Ty4a 6a6y 
nomjie. Hal. 4^ ^opri HHmo CKyparH ae ifO)Ke , raMi 6a6y 
nam^e. S. Ta^ AhňBO ae Moxee mro cspuiHTu , 0H4'b 6a6y 
nomajike. *) 

Baba a čert z téhož příbuzenstva. Hal. Ea6a a qopri, to 

co61 pH4Hfl. 

Nesluší starci na vojnti a na freje choditi. S. no4i 
CTapocTb BoilHHqHHa H auiHKoeaHbe pyxcHa e CTsapb. 

Ačtě kůň zchvácený, nezapomněl předce řehtati. S. Aro 
e 6ori y3eo kohio Hore, ale BbRcaKi. (Když stařec necudné 
řeči vede.) 

Sám smích ze sebe tropí, když starý peníze kopí. R. Ra- 
4o6mo cMtflTbca, 4T0 CTapuo Ki čorarcTBy ^bcraTca. 

SmrC konec všemu. Č. — Smrť proměna všeho. P. Šmierc 
koniec wszystkiemu. Šmierč wszystko odmienia. 



') Dán. »§»cr ganbřit \ÍU fonimřr filv, b<r fanbet ^an en Ct»ínbf. 



sto 

Zvon volá: kdo za kým! kdo za kým! IL Zvono kuca: 
ko za kim I ko za kim ! 

Dnes jsme zde, a zítra kde! C. — S, 4aHaci ecno, a 
ciOTpa HÍecMO. « 

Člověk dnes, a zítra černá země (prach a popel). S. 
4aHaci MOBOKi, ciorpa npea aenja. 

Přední zadnímu most. A. nepe4HÍi aa^Heiiy nociib. (V ži- 
votě i v naukách.) 

člověk na světě okolo smrti se plete. C. . 

Člověk jest co pára nad hrncem, (co na dešťové vodě 
Imblinky). C. 

Doba za dobou, a k smrti blíže. B. Maci oti qacy, a 

n CMepTH ÓjOUKO. 

Den za dnem, a léto za létem. Č. — S. 4au'b no 4aHi», 
40X1 m cmjfth aa spari. 

Rok má krok, a život v patách smrf. Č. 

Když počnou v hrdle hudci hráti, smrf stojí v hlavách. 
Ck. Kad počmejn v gerlu gudci igrati, za vratom je smert. 

Mnoho let , a mnohých nevidět. R. Mnoro a^tl , a 
HHoriixi Htrb. 

I ten čas nastane, kde i nás nestane. A. H to-to 6y4eTi, 
qTO H naci ne 6y4orB. Hal. Mpyrb jiJOAe , h Haní to 6y4e. 

Žil dlouho, a umřel skoro. R. Híhai aoátOj a ynepi CKopo. 
Smrt cestu najde. R. CMeptb 4opory cunieTi. 
Zdravý nemoci, a nemocný smrti se naděj. P. Zdřowy 
choroby, a chory ma sif spodziewaé ámierci. 

Se smrtí nikdo bratrstva nepil. Č. 
S každým smft tancovati bude. Č. 
Každý se černého pátku dočeká. S. CsaKoiii fee 4ofaH 
no BAWb npni neraKi. 

Každý smrti daň zaplatí. C. — R, CMeprb 0Kwia4H0e 4I40. 

Co se narodilo , umříti musí. P. Co siq urodzif o, umrzeč 
inusi. 

Rakev každého změří. P, Truinna každego najpewniejsza 
miara. 



sil 

v hrob se i nejvétif vměstná. P. Grob i najwi^kszego 
zmierzy (obejmie). 

Dvakráte mladým nebýti, a smrti nijak nezbyti, fí, 4Ba 
paaa H0úi640My we 6uTb, a CMepni ne OTÓurb. Anebo : Cxo^bKO 
iH acHTb, a CMepTH ee otÓutb. 

Běž jak běž, smrti neumkneš. li. Etrarb, cMepni ve 
yMran. 

SflvC ani křížem odžehnád , nni odinodlíš. Hal. Bh41 
cjlepTH asa BH4XpecTiTjicfl, aaa bh4M04íithch. 

^mrti se nevykoupíš. C, — S, Oai cmpth ce He 04KynHmb. 

Jednou máti rodila, jednou umříti třeba. Hal. Paa% narH 
p04Hjia, pasi nrayTH rpeóa. 

Vr( se jak vrf , nic na to nedá smrť. P, Šmierci žáden 
sie nievířywierci. R. Kpyxb eepTB, b-l qepenoqKt cMeprb. Mr. 
XoqB eepTH ne aepTH , a rpeóa BHRparn. Bélor, Kpynn, eapui h 
Ha40 ympiiH. 

Smrf vždycky za pasem vězí. C. — jR. CiiepTk Bcer4a 
3a njeqaMH. 

Pro smrt není léku (dodává se druhdy: by člověk snědl 
apateku). — Proti smrti není léku, a proti Mořeně není ko- 
řene. Č. — Hal, Ha ciiepTk hcmb sh^lh. R. Ot^ cMeprR hítt* 

4ÍKapCTBa. S. O AT* CMpTR HOHa ^tKa. 

Proti smrti radě neroste koření v zahradě. Č. — P. Nie- 
pomog^ ziola, kiedy rozkáže wsiadac gofa. Ch. Nemaju travc 
verli proti smerti. *) ^ 

Smrf jest hořký traňk. Č. 

Smrf všecky v jeden snopek váže. C, 

Starý musí, mladý může. C. — P. Míody inožc umrzeé, 
a starý musi. Anebo : Mfody rychfo umrzeč može, starý dfugo 
žyč niemože. Ch. Stari mora , mladi more vumreti. S. M.ia4i> 
MOHce, a crapT. iiopa yiipeTH. **) 



*) L. Contra viiii luortis non est medicameu in horlíš. Šp, A ia muerie 
no ay cosa fuerte. Lit. Niera žolá pro smerti. Néin. ffikx bett Xch ifl 
fetn itraut ^eioad^fen. Cud. Polle surma wm^o effa rohto, egijfa ohto. 

*; Dán. Uttgf funne bde, Marnit ffuKe bdr. 



SIS 

Smrt nebledly kdo starý, kdo mladý. S. CMprb ne nasR 
Hi crapo, HH Mja40. 

Smrt nevybírá, bére napořád. Č. 

Smrt má kosu, a ne sekeru. Smrf staré pokosí, mladé 
postřílí. JSfr. Smert ima koso, ne sekiro. Smert staré pokosí, 
mlada postrelja. 

Smr( nehledí na zuby. P. Šmierč niepatrzy w zf by. *) 

Starý má smrf před očima, mladý za zády. HLuL Starý 
ma smjerč před woblečom, mlody pak za khríbjetom. 

Více telat v jatkách bývá, než starých volův. Č. — 
S. Bume e HrHihaxi KOȇ Ha nasapy, Hero OBqinxi. 

Kudy měšfané, tudy i dvořané, fí. Ky4a nipaHe, ry^a 

I 4B0pffHe. 

Ten v zlatohlavé, onen v damašku; a my po prostu — 
po tomže mostu. R, Kro bx KaMKi , kto bi napqt ; a mu bi> 
xo^cry no Tony ace Mociy. 

Nic nepomůže malované lůže. P. Niepomože malowane 
loie. 

Smrt nešetří plemene , na Němce i Čecha zpomene. R, 
CflepTb ne paaÓHpaeri quna, a 66407^ pasHO h PycaKa m HiMqHua. 
(Nic naplat, že se Němec z onačejšího bláta býti domýšlí.) 

Také hrobař do hrobu musí. Č. 

Kde svatby, tu i pohřby. R, 1^4* BtnqaiOTX, ryji h no- 
rpe6aK)Tx. 

Smrt sobě příčinu najde. Č. — Žádná smrf není bez 
příčiny. P. Žádna šmierč niejest bez przyczyny. **) 

Jedním se způsobem rodíme, a tisícerým umíráme. P. Jeden 
jest sposób urodzenia , a tysiqc zginienia. S. 64flHHi ce aa- 
hhhOmi pa4flM0, a xnASiAy HaqHH^Ma yMapaMO. ***) 

Kdyby lidé nemřeli , koně se nedřeli , dávno by svět 
potřeli.J^r. Ako bi ludje ne merli, se konje ne derli, bi 
dávno svét poderli. 



*) LU, Gilliné ne weizd dantú. 
**) L. Mors aliqaain causám semper habere solet. 
***) L Una est nascendi, moríendi mílie fígurae. 



313 

HrtirAo ai sAf ■!&«& & W^měn Hfa 3t4h k énukj^. 

Pláč mepomtĚtf Ufž sout priáiB. F. Xtuirs w wiwk. 
Kor4a csepn a^HHiL 

smaHnik. 

Au Yil dvtefli iwfaHi Mon. C 

S lidn i SMTÍ mBa. P. S [uásBÍ i nMfc ■úb. il. Ha 
.iiojian H OMfo spocia: 

Smrf, co icpoL béiir. P. Šaierč^ co lepc»ie« biene. 

Snrf katdfBw aiéma LA. 5. Cnsooe 347 čapni c jtítk 

Mysli aa aarf ; hrob kažáéaa hotoT. 12. 4jaaÉ o caepra ; 
rpo6^ BCSKMf foion. 

Hrob a pohřeb zbytečaá starost. P. Grob i pognraeb aie- 
potrzebne stafave. B. Bcaaaa jemjM sepiay rpoó^ Aaebo : 
^£flK0Hy aepnjr sejua rpo6^ 

Ifatrý aecití. kde a jak leii. P. Imarly aieciaje, gdaie 
i jako ležf . 

Žíry nezíkstáTá bez místa , a mrtrý bei hr«>bu. fí, XhboA 
ae 0631 Hicra. a seprsoff le óesx hoflui. 

Hrtvémn zemé se nekoupí . ani kdo s ného káží sloupí. 
B, MepTBOHjr sex^ui ee KvoHTb. a koxh oi aero ae ť.iyoHTb. 

Nazí jsme na ten svět přísli, nazí s něho zas půjdeme. C. 
— S. Han cno aa osaft catrb ,iouluí, aara beMO cb aira a 
othKm. 

Život bokdtství dává , a smrť vše odnímá. B. SKbboti 
óorarcTBO A^ei-h. a cnepri* ace OTÓepeTi. 

Smrt všecko rovná. P. Šmierc wszystko rowna. 

Po smrtí král i sedlák panuje. C. 

Pán se na sluhu za života ježí, a po smrti v kostnici 
zároveň s ním leží. P. Pan sí^ na sfugQ za žywota jezy, po 
smierci rdwno s nim w koónicy Iežy« 

Jaký žiwot, taková smrf. rSmrf Životu podobna.) Č. — 
P. Jakie žycic, talva smícrc. Juk žyí, tnk »kohťzyl. Hal Hkc 
xHTbť, laKa ft caepu. ('h* Kakvu živlenje^ lakva smert. 



S14 

lůr, Kakoršno živtjenje, taká smert. S. KaKasi xmwoti, OHaKa 

Jaké chování, takové skonání. Č. 

Ze zlého živobytf není dobrého vyjití. C. 

Psn psí smrt. Mr. Coóaiit coóaqa ciiepTb. 

čertu sloužil, čert ho vzal. Č, 

Smrf ukáže, co kdo má. P. Šmierč pokaze, co kto ina. 
R. JKiBOTii CMepTb OKaacerb. 

Smrf otvírá, co živý zavírá. P. Šmierč otwiera, co žywy 
zawiera. 

Smrf oči, hubu zavírá ; truhly bez klíce otvírá. P. Šmierc 
oczy, gfbf zavriera; skrzyni^ i bez klncza otviriera. 

Pořízeni umrlého, zrcadlo živého. P. Testament umarfego, 
žwierciadlo žywego. 

Opatři se, pokud žiješ, od dědicův neutyješ. P. Opatruj 
sie, póki žyjesz, od dziedzica nieutyjesz. ^ 

Nepomůže mrtvému kadidlo. P. Niepomože umarfemu 
kadzidlo. 

Dle odkazu smutek se řídí. Č. 

Když dédic pláče, v srdci se směje. Č. **) 

Pří tučné kosti psi se rádi ^ivadí. Ch, Pri mastni kosti 
cucki se rado posvade. 

Život se smrti bojí. R. Xhboti cmcpth óomtca. 

Boj se, neboj se, den smrti tě nemine. R. BoňCH, ne 
6oftcfi, a poKy ae MHHOBaTb. 

Smrti-li se bojíš, za život neslojíš. R. Bohtbch CHepiH, 

Ha CB^Tt HO 9KRTI>. 

Komu se umříti nechce , tomu se žádná smrť nelibí. 
P. Komu sie umrzeč niechce, žádna mu sie šmicrc niespodoba. 
(Aesopo suspendendo nulla arbor placuit) 

Žíti — sebe mučiti; přede nechce se umříti. /?. JKhtl — 
MyquTbCH, a yHeperb ne xonercH. 



*) L, Qualis vita, morď est ita. fr. Ttlle vie, tclie fin. Angl. The end 

i5 answerable to one's life. Něm, 9Bie gelebt, fo geflorben. 
**) L. Herddís ftelus inb pemont risus est. Syrus, 



3I& 

Snrf ▼ tr—poUch Tiýráflie, a kdyi pKjde, lavfráme. 
P. Smierci w kf<qpotach wxywamy, a gdy przyjdzie, sawieramy. 

Předvidtaá snnf slralia. Jfr. Bi4wma cveprb crpanuia. 

Komu bflh nemrčil smrti, ten se i z hrobu vyvrtí. P. Komu 
bóg nieobieoal áuerei, ten sif i z grobu wywierci. 

Když pán bůh neUže smrti , ani od čerta nenmfeS. 
Jfr. KojOI énrE ne ^eri^ ciepri , to h bb^i Ótca ho yiepm. 

Kdo dobré stroji, smrti se nebojí. P. Kto dobrze robi, 
smierci sif níjsboji. 

Lépe poctivé umříti, než potupně živu býti. C. — Lepši 
smrf než hanebný živĎt K ^yqme cieprii Hexe^n nosopauft 

XCBBOTl. *) 

CtnosiBÝ fívot, dlouhý život. Ch. Pravičen žiteli , dug 
žitek. 

Abys nehřešil, často na smrf pamatuj. S» Ako xofcemb 
Aa He rpinma, qecro ce cMpn dbfcail. 

Netřeba smrti se báti, ale zlých skutků v se vystřihali. 
R. He wĚAO^o CHepri óoffi^ca; Ha4o6HO sjnixi jíhjth onacaibCM. 

Po smrti času nebude. Č. 

Dej bože spolu žíti a spolo umříti, fí. >KnTi> raicri n 
yuepen* autcrk. CPi^í milujících.) 

Hořký to pohřeb, když žena muže do hrobu i»kládá, 
B. ropuáa noxopoiu, zor^a ;KeBa nyxa xopomn^, 

Skoda a smrt nejdříve se oželí, H. Illrera n cupti. uhU- 
npe4i ce nperope. 

Lépe jest v ctzioé desetkrát umHU , itežti áípmM ÍhAuou 
S. Eojk e ju njTj AArcenk Myrá yMfim^ líertp ušpa% uyk*^ tiAMUi, 
mjn. (Poněvadž moobý, o n^i %h pritvíUff 7m v m\nf' 
wHřel, komeciié §t tavréUí.f 

Leaívého m; ditH^i/e^, h^U^ 4éfUtá4li, «U mfi^ŘU^i «^ 

a weftmro fte sýjiejmmmj.n- 

KéfĚ amék mmér., éh ^' hi^m U^i^ií mh^ ^ Hí^ř% 






Sltt 

o mrtvém bud dobré, anebo nic. iST. 3a hptbumi hjih 4o6po, 

MÁM HUlITa. 

Každý Mcátek téžký (tvrdý). Č. — Ch. Ysaki početek 
je težek. *) 

Nejtíž se vzchopiti, ť. Najcif žéj sif ochyn^č (ostraszyč). 
Ni^cifžé) pocxqč. 

Práh u doma nejvyšií hora. //. Prag od kvče najviSe 
bárdo* 

První písničky pění nebývá bez zapýřeni. JI. Ilepnyio 
nlcoHKy aapAlamHCB cniiB. 

Přední kola kůň táhne, a zadní sMia běží. fí. nepe4HÍa 
KO^ieca Jioma4B aeserb, a 3a4HÍa caMu KaTflTca. 

Dobrý počátek, půl práce. C. — ť. Poczf}tek dobry, 
pof owica roboty. Poczqtek wíekszy jest, niž pofowica wszyst- 
kiego. **) — (Viz Práce.) 

Hned na začátku hled získati pochvalu. Č. — ť. Na po- 
cz^tku sif trzeba popisač. 

Začátek dobrý konec mívá podobný. S. 4o6api noMeraKi, 
Ao6api ucxoA'h. 3ao noMeTaKi, 3aó k capmeraKi. 

Jedno nemotorně pustíce, půjde toho více. Č. 

v 

Cos ty zpříč|l, lo jiný zhmoždí » dolomí. C. 

První kus hlava všeho. lUr. Ilepauft hycb yceiy ro^osa. 

Na (^epě víno dobré. Č. 

Za nova pivo kyše^ než se ustojí. CPi^ílišná z počátku 
horlivost dále chladne.) C. 

Kde studánka, voda jest chutnější. Č. 

V novém obydlí veselost sídlí, fí. Ha Hosoce^bt Bcer4a 
xcMBCTi eece^be. 

čím dále v les , tím více dřev. Č. — P. Jim daléj w las, 
tym wifcéj drew. fí. AjBiAke bi ^tci, 6o^me 4poBi. Mr. 
4a<^i>me bi .itci, óoAhme ^poai. (V rozličném smyslu se 
bére , jako : Těžkosti s prací rostou , zvláště při učených bá* 
dáních. Jedna chyba, jedna pře, jedna nehoda množství jiných 
za sebou obyčejné tihne. Dato uno absurdo sequuntur infinita.) 

*) Nim, Seto iUlfattg tfl f^toer. Čud. Keík hnkkRttis raske. 
**) Šp, Buen príndpio 1« milad es hecho. Angl. Wall béfmi ii half doně. 



tli 

% 

Konec ^lo chválí (krásí). Č. — R. KoHenx 4*^40 bíh- 
qaerB. Jfr.*KoHeiib a^jío piniae. HaL Kohciu* a^Jío XBtutmjb. 
S. KoHaiii A^Jio RpacH.*)* 

Účinek chválí mistra. Č. 

K posledu se chvála činí. C. 

Jaká jest věc, dává znáti konec. Kde jest dobrý konec, 
dobrá jest celá věc. Č, 

Začátek hezký, třeba jenom ještě konce. C. — R. Haqa^o 
6^aro, a KOHeiii norpeÓCHi. 

Lépe jest nepočínatl, než počna nedokonati. Č. — 
S. Boji* e ne noqoTHf^ero ae AOieiH. **) 

Dobře počíti dobré jest; ale dobře skončiti větší česf. 
S. 4o6po noqOTH 4o6po e; a^H 4o6po caBpmHTH íomii 6o4t.***) 

Ne tomu sláva , kdo počne , ale kdo dokoná. P. Nie ten 
co pocznie, ale co dokoná, sfawf otrzyma. 

Kde není začátku , není i konce. IL Gdě néma početka, 
nemá ní svéršetka. 

Žádná píseň tak dlouhá není, aby jí nebylo konce. I ta 
nejdelší písnička má s\ůj konec. Č. — R, Cko4I»ko hh ntrb, 
a aMHHen sepmiiTb. 

Není tak dlouhé niti, by se jí nedoviti. R, Cko4I»ko se- 

peBRH HH BHTb, H KOHUy 6UTI». 

Není květu bez odkvětu. R. CKOJibKO aetry hh uetcTb, 
a óUTb ona4aTb. 

Bez chvostu (konce) ani ředkev se nerodí. /?. Beai 
XBocra ne po4HTCfl h pt4Ka (orypeui). 

Stůj dokud stůj, přede vezmeš konec svůj. Č.. 

Medvěd lehl, lehla *i hra. — Medvěd zdechl, tedy dudy o 
zem. R, Aev-b Me4Bt4b, h nrpa ^erja. P. Níédžwiedž zdechl, 
dudy o ziemie. (3)er 8^af ^at ein Sttb.) 



•) L, Finis coronat opus. 

^) Angl, It Í8 bétter nevěr to begin, than nevěr to make an end. 
***) Angl. Good to begin well, better to end well. 



•10 



9 
é 



• • 



xn. 

Mocnáir — vláda. Dvorská služba. Stav 
panský. Poddanost. SeAlák. Kupec — ob- 
chody — koupě. O nčkt^lpých řemeslech 
a živnostech. Stav duchovni. 

Bez krále Qeiií zákona. Jt. Hh aapa, hm aaKOHa. 

Kde hlavy není, řádu nenajdeš. P. Gdsie gfowy niemasz, 
rz^da niepytaj. 

Ovce bez pastýře nečiní stádo. R. Obvm 6e3i nacryíca 
ae CTa^o. 

Jeden řídí, mnozí táhnou. Blh. E4HHI aanpaBjía, mhofo 
Terjili^rB. 

Jedno slunce dosti na nebi. Č. — P. Jedno sfoáce doéé 
(dosyč) na niebie.*) 

Slunce jedno za vfiecky hvézdy stojí. Ó. 

Jeden dům dvou pánův netrpí. Č. 

Běda mužům, kde žena vládne. (Góre mužem, jimžé žena 
vlade. Soud LibuS.) C, , 

Řádu* nemnoho , kde pánův mnoho. P- Rzqdu nie wiele, 
gdzie panów wiqle. 

Kde jich mnoho veli, tam se mysli dělí. — P. Gdzie 
jich wiele rzqdzi, tam sie czfsto bfqdzi. 

Kde mnoho správcův lodních, tam se loď rozbije (jde 
na dno). IL Gdje vele dumenarů (naučerá =: vavxXriQog) 
bárzo se brod .razbíje. 



^ JL Mandlu non capit dnos soles. Alexandři M. 



910 

■ 

KM 4^i páiitt InAeqi^a JR^Dwóch panów kůA ztwsxe 
cbady. *) '^ .:' - * 

Jedna ovem^ a a^Ste fustuchův. /ř. Y 04hoí OBeqKi 4a 
cen nacryxoBv (ÚAnešek^^lnl republickou správou.) 

Zle lAoioi pod neijoudrén hlavon. S. TexcRO Horaiia 
]i04'i» AýflOVk Tjamovb. 

y BohjM blud , kdy v hlavě neřád. P. W nogfach blad, 
gdy w gfewie iiiersf|d. 

Láaka a vláda (lože a konina) netrpi spolku. P. Kochanie 
i paoowanie niecierpi (níitpozwala) towarzystwa. S, Kpyna 
' i nocTOjUi opTaxa (4P3^a) ne rpne. **^ 

Dvé hlavy beraní v jeden kotel nelezou. R. Abí ÓapaubH 
r040BU 3% ojmm kotbai He ^esyri. 

Dva kohoutí na jeduom smetišti nesrovnají se. — Dvě 
kuchařky v kuchyni, dva kohoiAi na smetišti. Č, — Hal. 4Ba 
Koryniy 4Ba 4í>imu h AB'h rocno4UH'b hhko.ih ca ne 3ro4HTi>. 

Dva medvědi v jednom brlohu se neshodnou. R. Absl 
Ke4BÍ4a Bi 04I0HI 6ep.Aori ne ywHByTca. P. Dwa kaci 
T jednom miasteczku s\q niepožywíq. 

Cizí kůň má tvrdý hřbet. (O cizím panovníku^ cizí 
vrdraosti.) Ó. 

Domácí veš nekouše tak jako cizí. Ch. Domaca vůš 
ne gríze tak kak stranska. (Domácí vláda netíží tak jako 
cizozemská.) 

SvAj pán zbije, svůj pán nahradí. Mr. Ceift nani no6i>e 
M noxa^ye. 

Kdekoliv tobě žíti, Med svému králi sloužiti. R. Ta^ hh 

' XHTB, a 04aoiiy aapio c^yxcHTb. (Sotva jest pod sluncem druhý 

národ, který by ve všech případech na jevo dával takovou 

neobmezenou oddanost a hlubokou uctivost k mocnáři svému, 

jako to ruský činí : o čemž kdybychom odjinud dosti světlých 



*) LU. Bendras arklys wissados lésns. 

**) Lat. Thronns et thorus socium non patiantur. Noc regna sot ium ferre, 
nec taedae scinnt. Šp, Mandar no quiere par. VI, Amoi e signoría 
BO YOgliono compa^ia. Fr. Jamais amour et seignenrie ne se 
tíendrent compagnie. Angl Love and lordsbíp Hke no fellowakip. 



sto 

neměli důkazův, dostatečně i uyedené zde přísloví by nás 
přesvědčiti musila. Po bohu Rus na světe vezdejším nic 
nezná slavnějšího, nic velebnéjšíbo^^liic mocnějšího nad cara 
a pána svého , a stoje pod ve*dé!hím této hlavy , ovšem co 
služný úd velikého ^těla , sám sebe tudy povy^í^ v mysli.^ 
Jaks závěrky ze smýšlení a pocitu takového se činiti dají, 
anó co dále z toho svým časem plynouti musí, ^ůmysli)ému 
čtenáři zrle předstírati netřeba. Nebiide-li tento národ první 
na světě, kterýž ?) 

Vše jest boží a mocnářovo. RfBce Úomie 4a rocyAapeso. 
Bůh nad duší, car nad tělem. R» PycKíe 4ynieio čoacÍH a 
rk^OMi rocy4apeBBi. 

Vůle boží, soud carův. /?. Bojia óoxcba, cy4'B uapeBx. 

Na koho bůh milostiv, na tofio i car laskav. R, Koro 
MnÁyeT'h 6orx, loro JKajyeix h uapt. 

Mocnou ruku bůh soudí. fí. CtiAbrnn pyxa 6ory cy4HTb. 

* 

Bez krve bůh, bez rodu car. R. EesKpQBeiii 6ori, 6e3- 
po4eHi uapb. (Žádných osob přijímati ani na koho se ohlížeti 
nemá, stoje sám jediný v důstojenství svém.) 

Car rozkazuje , a bůh pravou cestu ukazuje. R. U^pb 
noae^taaeTi, a 6oti» na hcthhhoA nyrb HanpaB.«fleTi. 

Car myslí, a národ se dozví. R. Uapb 4yMaeTi, a Hapo4i 
Bt4aeTx. 

Cara nekaždý vidí, ale každý zaů se modlí. R. Ilapa ne 

BCflKl BH4HTI, 4a BCAKl Sa HCrO M04HTX. 

Kde car, tu také Orda. R. Tjiý uapb, ryri h 0p4a. Co 
do smyslu podobná jsou: P. Gdzief papiež, tam Rzym. L, 
Róma est, ubi imperator est. 

Mocnářstvo bez hrůzy , to kůň bez uzcíy. R. UapcTBO 
óezi rpo3bi, KOHb 6e3i y34bi. 

Zhřeší-li národ, car uprosí, ale zhřešili car, národ 
neuprosí. R. Hapo4'b corptmHTb, uapb yMO.«HTi, a uapb co- 
rptniHTi, Hap04'b ne yMO^nri. 

Kladivo bije, kovadlina drží, až se jedno o druhé roz- 
razí. Č. j, 



321 

Kde se Uadí, tam^e odtiačuje. Č, — IL Pritisnulo jače 
sve na vide sktče. (Co se silně tlačí, skáče vzhůru.) 

Ne králAm království, ale králové královstvím jsou dání. 
ť. Nie królom królestwa, ale króle królestwom dani. 

Páni .Alleko sáhají. Č. — Páni (králové) daleko vidí a 
slyší. ť. Panowie i królowie daleko wídz^, wiele sfysz^. 
CA. Veiikalí imaju duge ruke i veliká vuha. S. Y Rpa^ioBá cy 
4yre pyxe. — Ilapesn HHore yuiH h o^h HMa4y. *) 

CarAv hněv, posel smrti. R, UapcKoft (uapoBi) phíbi, 

JIOCOJX CMepTH. 

Blízko €ara, blízko smrti. jR. BjiH3k uapa, 6jH3b cMepTH. 
Obojí přísloví povstalo nepochybně za časův mongolských 
anebo Jana llroznébo, a později druhé toto proměněno takto: 
E^MSb napa, 6jih3i» qecTH (cti). 

Car není oheň, ale spálíš se chodě okolo něho. R, Uapb 
ne oroitb; a xo^fl oko.ao hofo onajHrnbca. 

Dirieko od ohně, daleko od popálení. — Od ohně vzdá- 
lený nebývá pálený. (Jinak též o varováni se příležitosti ke 
zlérao.) C. 

S pánem a s dvorem jak s ohněm : z blízka se spálíš, 
z daleka neohřeješ, ť. S panem a s dworem jak s ogníem : 
z blízka si§ sparzysz , z daleka niezagrzejesz. 

S dvorem jak s ohněm : ani nebývej příliš daleko , ani 
příliš blízko. & Ko/iii 4Bopa Kao ys)x^ Barpe Ba.4fl 6utii hh 
cacMa .A&ieKO, hh cacna ó^nay. 

Dvorský život, stkvělé otroctví. P. Dworski žywot, šwielna 
niewola (n§dza). R, 4B0pflHCKafl c^ysKóa, Kpacnaa nyxc/ia. 

Dvořenin bez pout otrok. P. Kto przy dworze, bez peta 
niewolnik. 

Život dvorský sladkohořký. P. Žywot dworski sfodko- 
gorzki. 

Dlouho při dvoře, dlouho v pekle, d 



*) L. An neseís , longas regíbus esse manus ? O^id. Fr. Les roís on 
lei mains longnes. AngL Kings liave long hands. Mm. (8rope ^erren 
^a(en langt $&nk)ť. 

21 



Raději chci sto mil jíti, než bezděk u dvora býti. Č. 

Dobrá polívka pH dvoře, než vysoko skákati. Č. 

Široká vrata ke dvoru, úzká nazpět. P. Szerokie wrota 
do dworu, ale wqzkie ze dworu. 

U dvoru dvorně, ale doma výborně. P. V dwóru dwomie, 
a doma wybornie. 

Šlechtic slouží u dvoru, a doma mu kyj roste. P. Szlachcic 
u dworu sfužy, a doma mu kij roácie. 

Blaze tomu pH dvoře, komu doma pluh oře. P. Mogo 
temu przy dworze, komu doma pfug orze. 

Vždy u dvora deset na jednoho slouží. P. Zawsze u 
dworu dziesifč na jednego služy. 

Na velkém dvoře hojnost vSeho , jenom čekati třeba. 
P. U wielkiego dworu bedzie wszystkiego s potrzebe, tylko 
trzeba poczekač. 

Ctnost a pokora nemá místa u dvora. Č. — P. Cnota, 
pokora niema miejsca u dvora. Aneb : Prawda , szczérošč a 
pokora niemiewa miejsca u dwora. Jinak též takto : Ctnost 
si nohu zlámala , pravdě dno vypadlo , a srdce upřímnostr u 
dvora, vychladlo. P. Cnota nogé zlámala, z prawdy dno wy- 
padlo, a szczéroáci u dworu juž bardzo nadbladlo. 

Starý dvořák, hotový žebrák. C. 

Komuž odpuštěnie od dvora dadié, na toho vrány kvačí. Č. 

Jaký chán, taková Orda. fí, KaKOBx xani (aapt), raKosa 
0p4a. ♦) 

Jaký císař, takový písař. — Jaký král, taký kraj. Č. 

Jací páni, takoví poddaní. Č. 

Jak se hude, tak se pleše. Ch. Kak se guda,. tak se pleše. 

Za příkladem svého krále jde obec i děti malé. Za pří- 
kladem své vrchnosti jdou domácí také hosti. Č. — P. Pod- 
daný jidzie za pany. 

Pán^ příkladný poddaným živé právo. Č. 

Od hlavy ryba smrdí. C, — fí. Pu6a ci ro^OBU rnieTi. 



*) L. Qaalis r*x, lalis grex. 



Hal. Bff4'B ro^OBH pH6a CHepAffTb. S. C% r.faee pu6a CMp4H. 
JOk. Riba od glave smerdí. Blh, PHóara oti ymnrh Boate. *) 

Kdyby opat kostek u sebe nenosil, mniší by v ně ne- 
hráli. P, Kíedy by opat kostek príy sobie nienosif, tedy by 
mniši w nie níegraii. 

Opat ea kalisek, a bratři za žbánky. /?. HryHeni aa 
qapKy, a óparba sa KOBHilf. Mr. Ko^h HryMenii aa <fapKy, to 
óparifl sa kobdih (sa KBapry). 

Kdo nikdy nebyl poddaným, Hdko bývá dobrým pánem. 
ť. Kto nigdy níebyl poddaným, rzadko bywa dobrým panem. 
Nehrubě pravda ; tak též i Sic. Kdo neví trpef, ndví panuvaf. 

Pán stojí poddanými, a poddaní pánem. P, Pan podda- 
nými, a poddáni panem stoja. 

Pán dobrý stojí za otce. P. Pan dobry za ojca stoji. 

Pán má býti štít dobrým, a zlým kladivo. Štítný. 

Pán dobrý a pastýř dobrý v povahách jsou sobe rovni. Č, 

Dobrý pastýř ovce střiže, ale kůže nesdírá. H. 4o6paro 
nacTLipa a^ao oaeui crpHqb cmí^o, a Komn ne 4paTb. S* Ao^ 
opora e nacrupa oaue crpHhH, a ne ^eparn. **) 

Kupecký život tlustý, ale krátký; a zemanský tenký, ale 
dlouhý, fí. noca4CKÍe xchbotu to^ctu, 4a KopoTKii; a 4B0pflH- 
cKie TOHKH, 4a 40^rH. 

Kdo s pány pobývá, v rozum prospívá. /?. Ci OoupaMH 
3HaTkcfl, yMH HaópaTbca. 

Velký pán ne všeho si všímá. ť. Wielkiemu panu nie 
wszystko trzeba baczyé. (Má býti velkomyslný.) 

Kdo knížetem zlým, do louže s nim. Ji, Komu xyn 

KHHSb, TaKl BT) PpASb. 

šlechtic ve své opleti vyrovná se knížeti. P. Szlacllcie 
na zagrodzie równa sie wojewodzie. (Nejchudší šlechtic neb 
zemánek polský stejných práv a výsad požíval s nejvyšším 
panstvem, maje i hlas při volení krále i naději dosíci krá- 
lovského žezla. Oplef = plotem ohrazený dvorec. Sr. Jungm.^ 
Slovn.) 



*) JVoDof. *A7t6 To Heq)oikf fi^oif*áeí x6 ^a^t. 
**) lu Boni pastoris est tondere, non deglubere oves. 

21* 



tu 

Na orlím hnízdě i sova zorlí. P. Na orfowém gnieždzie 
zorleje i sowa. 

Pán bez sluhy, kníže bez země, otec bez dětslva, zeman 
bez kmetstva. P. Pan bez slugi, ksíqže bez zíemie, ojciec 
bez dziecí, ziemianin bez kmieci. 

6eka bez potokův nic není. (Tak i panstvo bez podda- 
ných). Hal. 4o6pe ptiit ci ooroKaMH. 

Až budeš pánem, dostaneš všecko dareii). Mr. Aki óy^enn 
naaovb, to sce óy^emb Mara ^apoiii. 

S větrem a pánem daremný zápas. Č. 

Slabá rosa proti mrazu. (Těžko zápasiti, souditi se chu- 
dému 8 bohatým , poddanému s vrchností.) Č V. Právo. 

Nevzchápej se na medvěda, kocourku. P. Niemiec si^ 
(nieporywaj si^) kotku na niedžwiedzia. 

Kdo nad sebou seká, třísky mu do očí letí. Ch. Ko verh 
sebe seče, tresce mu vu oči leti. 

Kdo na hvězdy laje, tomu zuby vypadají. //. Ko na 
zvězde laje, izpast če mu zubí. 

Co pán prosí, to býti musí. — Co pán prosí, ves musí. ů 

Panská prosba rozkazu horší. P. Panská prosba gorsza 
niž rozkazanie. Hal. IlpoctČa nanbCKa pnano ai HaKasom 
X04HTB. S. Be^HKO rocno4e M0^6a no roToey aanoBtcTb. 

Skákej, vraže, jak pán káže. Mr. CKaqn (po6H), spaxce, 
flKi naai Ka»e. 

Každý pán svou milost chválí, a naši službu za nic váží. 
li. BcHKOft ĎoapHHi CBOio MiMOCTb xBa^HTi, a Hamy ycijTy hh 
BO HTO crasHrb. 

Když pán nadchází sprostého , jistě cos cítí u něho. 
P. ťan ubogiego gdy szanuje , juž pewnie coš u niego czuje. 

S velikým pánem není dobře na bratrstvo. Hal. 3i bo^ah- 
KHiiH naHaiiH ne sa naHi-6paTi. 

Starému, zkušenému, a velkému pánu musí člověk věřiti. 
ť. Starému , bywafemu , i wielkiemu panu musí czfowiek 
wierzyé. 

Pán s svým služebníkem nehraj , a služebník pánu 
nefaj. Č. 



ttS 

S TeiikýMi jpáay setti dobře třešní jísli. Č. (Nerádno 
s vyšším spolkovati . tertoTati.) — R. He iicb c% óojumma 
Bunen; Kocrun rjaaa BHóuon. Kr, S velikimi gospodi ni 
dobro črešBJe xobali. Ck. Z Telikiiin gospodum ni dobro črešeA 
zobati. S. Hi6 40ópo c% bcjikomi rocno4on aai e^Honb MauRa 
rpeHiit icra. *) — A v staročeských veršících takto čteme : 
S pány kdo jídá, se nepřejídá; oni, co se sluší, vědí, kosti 
nechají, maso snědí. 

Nehryz s ďáblem ořechův. ť. Niegryž s diabfem orzechów. 
HaL He rpusi 3i 4t4i»Ron optxHBi. 

S pánem v karty nehraj, v závod se nepouštéj, penéz mu 
nepůjčuj. P. S panem kart niegraj, wzawod sif niepusiczaj, 
pienifdzy mu niepožyczaj. 

Nemíchej se sedlský psíku mezi dvorské. P. Niemi^szaj 
si^ sielska sobako miedzy dworskíe. 

S pány ředkev jísti . s prasaty spáti. Jfr. P64i»Ky íctm 
ci naHaMH, a cnarH ci CBHHflMH. 

S pány rukama se neměř : máš-li delší, odsekou ; máá-li 
kratší, vytáhnou. Mr, Hhko^h ci naHaMH He itpatlcii pyKaMN; 
60 RKi Aoeru, BH4ptHcyTb, a KopoTKU, BUTflrHyTb. Též takto: 
S panským jazykem svého nemřř : bude-Ii delší, přihráti ho ; 
bude-Ii kratší, po vytáhnou. Ci nanbCRUMi) CBoro asuKa ho 

pHBHail : K04H 40Bri>IÍI , TO npUKOpOUaiOTk ; KOAíí KOpOTRUft, 

BUTflrnyTb. HaL Ci naHaHM He 3axo4H ; 60 hki tboc 40Bme, 
TO yTHyTb, a ani Koporme, to HaTHrnyTS. 

Těžko níyšákovi býti zetěni lvovi. P. Žle myszurowi ziig- 
ciem byé Iwowi. 

Páni se perou , sedláci nastavte vlasfiv. •— Páni se budou 
rváti, sedláci půjčle vlasův. Č, — Sic. Kcí sa páni Jítádiá, 
sedláci sa musiá za vlasy rúvaf. 

Páni se drží za pačesy, a secllákflm hlavy brní. P. Gdy 
panowie za lby chodzq, u poddaných wlosy trzeszczi}. ITa/* 



*) Angh Those that eat cherríes wilh great per«oiis, ihall h«v6 thelr 
eyes splínted out with the stoncí. Něm, ^it grofletl ^txttn ifí ttl^i 
gut Jtirf^en effen. 



9M 

Ilam ÓBioTiiCfl, a hjtkikibi 6oku óo^arb. Mr, Ilauu 4epyTbcH 
(CKyóyTbCfl) , a y mjwhvhbi My6N óo^arb. fí. Knasba óbiOTca, 
y óoapi ineH ďojuti. 

Páni se klouzaji, a sedláci si nohy lámou. C 

Co páni zkřiví, sedláci platí krví. Kr. Kar gospoda stori 
krivo, kmeti morjo placať živo. CA. Kaj veliki zakriveju, malí 
platiti mojaju. 

CožkoHv králové bláznivě spáší, toho lid zlým užiti musí. C. 

Čeho pánové navaří , tím se poddaní popaří. P. Czego 
panowie nawarzQ, tym si§ poddáni poparza. Hal, ^oto naiiu 
Hasapan, Tun ca nH44auÍH nonapan. 

Pán má rýmu , a čeládka kýchá. P. Panu rýma , paniéj 
SHpka, a czeladzi parskot. 

Kde se koně spínají, tam osli mrtvi padají. S. TAt ce 
KOHH arpaio, 0H4t MarapnH mptbh Da4aio. 

Slonové se trou, a komáry dáví mezi sebou. B. Cíohh 
rpyrca, a Me»4y coóoft KOMaposi 4aBaT'i». 

Já pán, ty pán: kdo bude svině pásti? C. — Hetl. Bch 
oaHU, a XTO 6y4e CBHHt aacTH? Mr. Ych naHU, a aa rpeó^io 

i HHKOMy.*) 

y kostele a hospodě pána není. Hal. Bi uepKSH h b% 
Kopmit nana acMa. P. W karczmie, w lažni, w mlynie a 
w koéciele nieznač pana. 

LepSí pán než pánek. C. — Nejsou tak zlí páni, jako 
paňata (pánkové), ilfr. Ta ae TaKi Mgat naau, aicb nauiiHaTa. 

Lepší jest rané tele, nežli raný pán. Štítný. 

Mladému dubu a ranému pánkovi třeba záhy vrch sraziti. 
HIaú. Mlodemu dubej a miodemu (nowemu) knjejžikej dyrbjaf 
bur f časem hfowu wotčeč. 

Z malého pána malý strach. Č. 

Nač plot dlouho obcházeti, když snadno přeseň pře- 
skočiti^ (Čemu ucházeti se o panskou přízeň , když v moi^ná 

*) Lií, Ass pon^js, tu pon^s , kas něsz kaszél^. Cud. Mina herra , sinna 
herra, kes pdrgel koUi kan^ja. (Já pán, (y pán, kdož bude pytle 
nosHi.j 



bes ni se obejflL) P. Ifie ineha okolo plotu dlofo ckoABé, 
kiedy latwíe maimm pneskocEyc. 

Pobrůiek Ivýcb se aekoJMi, o láska nestojím, ť. Groiby 
sif twéj uebojf, o laske uestoje. fí. rpotx TBoan ho 
Óoncfl, a jacn le ijsn. 

Odpoáftb' císař, ale ae písař (psár). Ji Uapb xajjerb, 4a 
ncapb le nujerk Jfr. Xajye iiapi», ra ne anuje ncapk. 

Uyi se páni mnoií, lidstvo uboií. P. Gdy si^ možiii 
množ% lodžie nbož^. Panów mnóstwo czyni ubóstwo. (Ko* 
oieiiský takto: Když se moiaí množí, chudých pHbýyá.) 

Kdyby chudý pánu nedával, brzo by pán zdechnul, ť. 
Kiedy by ubogi panu niedawal, predko by pan zubožal 
(zdechl). Andbo: Panowie dawno by pozdychali, by jim 
chlopkowie niedawali. 

Nebyl bys pánem, kdyby nebyl chlap chlapem. P. Niebyl 
byé szlachcicem, by niebyl chlop chlopem. 

Eva předla, Adam kopal: kdož zemanu koně koval? Č. 
-* jP. Gdy Adam s Ew^ kopal, proszf , kto komu na ów czas 
cblopal?*) 

Krmí bůh vlka, krmí bůh i pána. P.^Bóg daje dla wilka, 
bi^ daje i dla pana. (Co tu žhavé ironie v několika sloy/ech I) 

Sedlák boží stvoření, šelma od narození. Jinak takto: 
Sedlák boží stvoření, před pánem smeká, před knězem kleká, 

v 

a předce šelma veliká. C 

Sedlák vše rád činí — co musí. Č. — P. Chlop , co 
musi, rad uczyni. 

Hrom nezahřmí, sedlák kříže nedělá. R. Fpoui ho rpaHeri, 
nyacHKi HO nepeKpecTHTCfl. (Potřeba naň ěastěji hrůzu pustiti.) 

Kaž se lačnému postiti, a sytému sedláku modliti. Č. 

Sedlák z prosby do lesa jede. Č, 

Čím víc chlapa prosíš, tím ho víc popouzíš. Č. 

Sedlák kouše toho,' kdož ho maže. Č. 

Maž ty sedláka pižmem, přede on dehtem (kolomazf) 
smrdí. Maž chlapa lojem, a on smrdí hnojem. Hal. Ciiapyft 



*) Ném. flU 9ibam i^adť un^ ($9a f)>atin, )oo tvar Unn ta tev dbelmann ? 



328 

xjona Áúén, a bihii» caepAHTb niuéifb. P. Nttnaž ty chlopa 
pižmem (máslem), przecie on dziegciem šmierdzi. 

Když má v ruce žbán, to sedláček pán; a stH/Jivý i 
svině se bojí. Mr. MyxcHKiHKi iibflHi, to ft naHii a axrh npo- 

CHHTbCff, TO ň CBHHH ÓOHTbCfl. 

ChámŮT pohled horší než hanlivé slovo. A. Ciiep4ei 
BdTAHAi nyme ópauH. 

Měchu nenadmeš, a sedláka nepoučíš. R. Mixa ne Ha4yTB^ 
a CMepAa ae nayMHTb. 

Sedláku daj kroupy, moudrému ryby. — Sedláku vidle 

v 

a knězi bible. C. 

Sedlákům pán b&h zelí dal, a s uzeninou odj^l do města. 
HLui. Kal je bóh tym buram dal, z mjasom je pak do 
mjesta hnal. 

Pes huňat, jemuž teplo, a sedlák bohat, jemíiž syto. 
R. Heci KOCMari, euymi ren^io, a MyxcHKi 6oFan, eiiyarb 
cuTO (4o6po). 

Posad sedláka za stůl, dáf i nohy na stůl. Č. (Zpyšní, 
nonmí štěstí neb česf sobě prokázanou snésti, a hrubý mrav 
tím- zjevnější*) — /IT MyxcHKa sa cto^Ti, a ohi n aorn na 
CTOmi^ Mr. UocaAH qyiiaKa (4ypHH) 3a cth^ii, a bhhi* ■ hofu 
aa CTHJiib. Anebo: noc84H cbhhio aa cth^Ti, Boaa n Aanu 
na CTH.il. 

Sedlák se neumí skrýti: když ho i pod lavici strkají, 
vždy ma boly vyhlídají, t- Sedláka strč pod lavici , vždy 
boty vyhlídají. Č. 

Na vsi sedláci a ve škole žáci vždy novým představeným 
se tadují. P. Chlopi na wsi a žacy w szkole odmianie prze-^ 
ložonych bardzo radzí. 

Sedlák rád by měl každý týden jiného rychtáře, každý 
měsíc jiného správce, a každý rok jiného pána. P. Chlop rad 
by co tydzién wojta, co miesiqc urz^dnika, a co rok jinszego 
pana rnial^ 

Chlap chlapu rád by hlavu srazil, a bůh ani vlasu nedá. 
R, HyaciiKi ci MysKHKa xoneii voAOBy cHHTb, a 6ori h B040ca 

HO A^tCTb, 



Tehdy chlapu dohře, když pána neštésti tepe. /?. fli tí 
nopu xo^ony spemi, Ror^a rocfl04HHy óe3BpeaeHi»e. 

Známe chlapa po kroužku v uchu. R. y»i biuíhi 
xojooi: cepbra bi yxt. (Za dávných vékAv propichovali 
v Ruších nevolníkům udio sídlem, aby jich poináno, a za- 
véšovaii naiBJnice. Ptednost tuto zas u nas krásná plet a 
někteří šviháci si priosobili.) 

Sedlák a měšfan čím se dělí? Zdí. Č. 

Do města chod pro peníze, do vsi pro rozumy, ňal. 4o 
wkcTH no rpomn, a Ha ce^io no poayMi. <^ 

Kupec jako lovec. S. Tprosam e .lOBaiyb. Mr. Kynem 
HKi crpijieuB. 

Kupec prodajem, a .ne zbožím $e živí. (Ne tím co prodá, 
ale jak prodá.) R. He TOsapoMii 6ori Kopmri, a KymiCMi. 

Kupec sebe střeže, a jiného střiže. Jiní praví : 2id sebe 
střeže, a tebe střiže. Č. 

Kupec když- chválí — šálí. Č. 

Kupecké věrování a ženský pláč na i^orec se neměří. Č. 

Žijme po bralrsku, a smlouvejme po židovsku. Trhu|fie 
po židovsku, a plafme po bratrskU; ilf/. XChbh sa Ópara, a 
Topryňcfl 3a 5Kii4a.*) 

Není dobře s tím do spolku kupčiti, před kýpi musíš klo*- 
bouček smekati. S. He opraqH ci> ouumi, ci» khmi keuú» ce 
ró^or^asi ecaoHTH. 

Prvního trhu se nespouštěj. P. Pierwszego Jargu nigdy 
nieupuszczaj. Mr. Ilepmoro lopry ae KU^aftca. 

V trh i pšenici prodali. (Vidíš-^li výdělek, neodkládej 
s prodejem.) Č. 

Jaká plena, taková jí cena. /ř. KaKoea n^esa (řetízek, 
šperk), laKoBa ek h ntrHa. . <•. 

Za to věc stojí, zač se prodati může. S. Oao CTBapb 
Bpt4H, nt) uiTo.ce MOHce npo^aTH. 

Draho prodávej, a spravedlivě měř.. //. Drago prodaj, a 
právo izmirí. 



*] LiL Derrěk kaip žydas, užmokěk kaip krísseionis. 



Drahá Ižiee před obddem. Jfr. 4opora joaaca 40 o6Í4a. 

Drahé vajiéko o pomláace. R. 4oporo amao Kt Cbít- 
jOMy AH». Mr. 4opore ae^KO n Be^usoAHi). 

Nejlacínějši kožich v letě. P. NajtaAsxy kožuch w lecie. 

Cena jest avobodna, a podání též. Č. 

Cena do mdice nejde. Č. — P. iCena w mieazek níe- 
jídzie. R. SanpocTb bx KapiiaHi ae Jiesen. Mp. Cnpocb ae 
614a, Bt KapiiaHx ae jitse. 

Có jsem vycenil, jeitě jsem neshrábl. Co se řeklo , ne- 
poseklo. 8. Ako caia peaao, aiecaiib yaeo. Ako peKOx^, ae 
■ocIkoxx. (Když se nékdo vyaoké ceny leká.) 

Jeden cenil tisíc, druhý podal sto; kone(íné se předce 
shodli 8, 64811 e pexao teaaiiie, a 4pyrí4 Óapauie; na cy 
ce onen Horo4i4a. 

NepKlžei*U, neprodal. R. He cojiraTB, ram ae npo4aTb. 

Koně lacino neceň ; pána o málo nepros. P. Konia tanio 
nieceň; pana o mafo nieproé. 

NespraTodlivé ceny (mzdy) žádej, bys doslal sprave* 
dlffou. (?.♦) 

Kdo kaní, rád by měl ; kdo cbTálí , rád by odb^. Č. — 
R. He xy4a HH^iero ae Kynnmt, a ae xaa/ia navero ae npo4auii>. 

Kdyby qebylo na koni lysiny, nebylo by mo ani ceny. 
i?. Kor4a fo na kobk) 4a ae juiceaica, 1 nlau ffh ony ne 
6u40. (Těm kupujícím, kteří i při nejlepSí Těeí vždy né-* 
jakov vada nalézají.) Podobně česky : Dobrý kftň, ale špatná 
podkova. 

Prodavači jest každá kráva telná, když takovou míti 
chceme. Č. 

V kráoMi dva Mázni : jeden lacino prodává , druhý draho 
žádá. Mr. Y Ďasapa 4Ba 4ypHa : OAwtb 4emeBO 4ae, 4pyruft 
4oporo npociŤb. 

Dobrá koupě (dobré zboží) kupce nehledá. //.Dobra tdr-^ 
govina kupca nétraži. 



*) JL. Oportet iniquam petas , ut aequum feras. Angl. Ask but enough, 
and you may low«9 lbe priae tta yon lial. 



Na lepite hpii šA. K* ■ejtefttii Bejlépe s« vydéli. d«) 

Laciné koupi aíUj se aemlaj. C. 

Za mslojle kooplí, a hoieM laplatíš. C 

Láce la láci, peane dámo. Č. 

Co je Yxácné, aeaie lacaé. Sfe. 

Co draho, to mfío; co laciao, to hailo. R. H Aoporo, 
Aa Muo; u Aemeso, 4a mio. 

Z tučného masa tačná polívka. Laciné maso, lU (tidká) 
polívka. C. — Jfr. 4cmeBa ph6k«, noraHa jomRa. & 04^ ea* 
luia Hcca qopéa aa luork 

Laciné maso rádi psi jedí. Č. — P. Tanif kupisa , pson 
wyraucisz. Aneb: Co si$ kupi tanie, psom siq to dostaníe. 
HaL Taae naco ncn Í4aTb. Blk. EBieHero Hflco ■ KyMetaTa 

HO ^Altíhrb, 

Na sleželé aboži slepý kupec. P. Na sleiaty towar álepy 
kapiec. R. Ha rHijiott Tosapi cxknott Kyneiix. 

Chceš-li dobře koupiti, musíS dříve svážiti. Č. 

Lépe jest věřiti svým očím, nežli cisim řečem. B. E04uue 
vifh cBonai oqaMi, nexce^n qjrxcurL plqaax. & E04i e elpo* 
SaTH CBOHITB o«iHMa, Hcro Tyl)Hn ptMMa. 

Véř, ale hled, co máš (dodává se druhdy: praví svatý- 
Tomáš.) Č, ^ 

V světnici světlo, a na dvoře světleji. R. Bi aaét cbAt^o, 
a Ha 4B0pt cfitT^te. 

Patřily jste , oči , co jste kupovaly : nuž tedy jezte. Jlfr. 
EaqH^H oqH, mo RynoBajia: tanrexrb (txcre, xoTb nOBU^asbTe). 

Kdo neotvírá oči, musí měScem dotahovati. — Kdo ne* 
prohledá očima, prohlédne méScem. Č. — Sic. Kdo si ně* 
prezre oči, prezre mešček. HLui. Štéž njecha woči rozdže- 
raé, tón dyrbi mošnjn wotčinječ. DLuí. Chtož ňoco woci 
požiwaá, ten derbi moínu rozáegná. P. Kto niedojžrzy oczkiem, 
ten dopfaci mieszkiem. Aneb : Kto oczyma niedojžrzy, workíem 
dofožy. HaL He npH4pemb OKa, npH4pemi» aomeHKy. R. 4ero 

*) mm. Vtm l^efleu ift ter bt^t (er^j Stáni. 



80 Aocmnpwmb (ne 4oaÍTiiiifc) , to hobiiioí ^oiuaTuiib. Blh. 
OTBapiii CH owTe, 4a n !*■ ne OTBopMn. *) 

Nekupuj kobyly slepé, nepotkneS se. R. He Kyni ^0ffla4H 
cjftnoft, TSKi HO cnoTRHemfcCfl aoroft. 

Nekupuj (neprodávej) zajfce v pytli. Č. — P. Kto lisa 
w worze kupuje, psa abo kota najduje/ Mr. Korá bi iitmKy 
HO KyEimat. 

NoTidomky jen vejce se kupují. Mr. 3a oqH nubici aina 
Kjmoban. **) 

Zcizich ostřižkův krejčí si kabát Šije. Č. — P. By nie 
eudie platu, niemiaf by krawiec karwatki. 

Nejhorší boty u ševee. P. Najgorsze boty u szewca. 
U krawca zawsze ma byé zdarta jsuknia, a n szewca dziu* 
rawy bót. . 

Krejdí , ievci a truhláři , největší na světě IhóH. Č. — 
Mezi řemeslníky největší lhářové Sevci. P. Mifdzy rzemieál- 
niki najwifkszy I garzy • szewcy. 

Mlynář neumoučený vzácná zvěřina, ť. Mfynarz nie- 
um^czony žwierzyna. 

Na mlynáře voda dělá. Htrí. Ha Mejumca B04a poónrb. 

Starého řezníka prst krmného vola převáží. (Řezníci rádi 
prstem dovažují.) Č. ^ 

Jestli řezník nevyštěká, nic nevyseká (t. j. neumí-li při 
tržení dobře hubou mlíti). Č. 

Jdeš^lí na medvěda, hotov lAžko, a jdeš-li na kance 
(zubra), hotov máry. P. Jid^c na niedžwiedzía gotuj fóžko, 
a jid^c na dzika gotuj ma'ry. 

Kdo chce medvěda zakláti, nesmí lelky chytati. R. Me4- 
Bt4fl rpasHib H^TX, HO alsaiDTi ryri. 

Psův nekrmívají, když jdou na lov. R. He Tor4a coÓaKx 
RopHHTb, Kor4a ua 4ob4ío ixan. Mr. He 1041 xopiHBi ro40* 
Baru, HKi.ua b40buí uth. 



*) Něm, mt bit Hugen ttič^t auft^ut, bet tl^uc bett ^eutel auf. Čud. 

Ket.ei te sílmi labti, peab kukro lahtí teggema. 
') Fr. On n' achele point olmt én pooha. 



Chrt bývá pokorný, ohař Jakomý, vyidl ayátíxrff. P. Chart 
pokorný, ogarz lakomý, wyžcf zwadliwy. 

Kuchař, který z hladu umře, nehoden hřbitova. P. Ku- 
charza, który gfodem umrze, níechowajq na cmentafzu. 

Ďábel nechtěl býti kuchařem, vozatajem a chůvou; ale 
chtěl býti mlynářským vepřem , úředníkovým koněm a na 
faře kuchařkou, ť. Diabef niechcial byč kucharzem , forma- 
nem, mamk^; ale chcíaf byč mlynarskim wieprzem, urz^dni- 
czym koniem i w plebanii kuchařky. 

Vozka v zlé příhodě odříká se stavu svého , a přijeda na 
nocleh , předce zas vůz maže. P. Furman we zlém razie 
odrzeka sie swego stanu, a przyjechawszy na nocleg znowa 
wdz smaruje. (Komenský takto česky vyložil : Forman v blátě 
formanství se odříká, a do hospody přijda zase maže vůz.) 

Kde kněží a vozkové pívají, tam nejlepší pivo bývá. 
P. Gdzie ksieža a furmani pij«[, tam najlepsze piwo. 

Hospodský myslí tak, a ochlasta oiiak. 8. Esprami mucjih 
e^HO, a níHHHua 4pyro. (Onen jakby připsal, ten jakby uklouzl.) 

Pomni, knříže, žes dříve byl člověkem. Č. — S. By au 
none hobcktí. 

Máš-li býti špatným knězem, bud raděj hodným robo- 
tězem. P. Masz-li byč lada jakim popem, lepiéj že bedziesz 
dobrým chfopem. Hal. ^3*qme 6yrvi AOÓfumi x^onoMi, ňKi 
sjíUMi) nonoMi). 

VšicKni jsme lidé, jen pan farář je člověk. P. Wszystko- 
srny ludzie, tylko ksi^dz pleban czfowiek. 

Jaký farář, taková osádka. — Jaký pastýř, takové stádo. Č. 
— P. Jaki pop, taki chfop. R. KaKOBi noni, raKOBi h npHX04i. 

Jaký opal, takoví i bratří. ^- Hodný-li opat, nejsou i 
mniší nanic. — Čeho se chápe opat, toho i mniší. JI. KaKosi 
HryMeHi, raKOBU h óparbfl. HryiieHi xopomi, 4a h óparba ne 
xyA.hi. 3a »iT0 HryMCHi, 3a to h óparba. 

Jak kněz zpívá, tak mu lid odpovídá. Č, *) 



v 

*) Sp. Como canfca el abad, assi responde el sacrisian. 



# 



3S« 

Po vAdd vojrfío, po pastýři ovce (posnivíi^ se). Jt. IIo 
sarart araiiairBy a no OBiiaiii nacrupib. 

Jaký kněz, takoré jeho požehnání. Hal. flKUft nnm, TaKe 
éro ó^arocjiOBOffCTBO. 

Sobola kněžská robota. Č. — S. CyóoTa Ahmua 6y6oTa. 

Moudrý kněz třeba jen ústy mektal, a my hříšní se do- 
vtípíme. R. yMHOft noni xoti» ryóaiiH mesejiH, a mu rptinnue 
4ora4UBaeiicfl. 

Kněz bez nauky, správce bez zdravého soudu, sáček bez 
peněz — stejné to ceny. P. Ksi^dz bez nauki, urzednik bez 
rozsqjdku, mieszek bez piení^dzy, jednej, s^ ceny. 

Více lid hledí na to, jak kněz živ, nežli jak učí. 8. Bume 
ce MOTpH na to, kbko noni »ibh, nero rbko yqn. Ač by 
vlastně mělo býti podlé následujícího : 

Nečiň to , co kněz činí , ale čiň , čemu učí. 8, He qinm 
ono, mro non% qtfHH, nero TBopn, mro yqn. 

Zvdn do kostela lidi přízývá, a sáiU v kostele nikdy ne- 
býtá. P. Dzwon do košciofa ludzi zwofywa, a sam w košciele 
nigdy niebywa. 

Odřekni se světa pro pravdu (spásu) kláštera. S. 04pemi 
ce Mipa Ba HcxiHy MOnacTHpa. 

Ne vSickni v světě ztraceni , ne všickni na pouštích spa- 
seni. NH BbCH Bl) MHp-B norblBOlUA , NH BbCH Bl> 

noycTbiN-B cndcoiUiACiA. 

Maje činiti s mniphy nenaděj se konce. fí. Y otiicbi ne 
Haft4emi» KouaeBx. 

Kde mnich, tu kápě. Č. 

Na děvčata fortelem, na mnichy s korbelem. Č. 

Pán bih slepého vodí, a čert mnicha svodí. R. FocnoAB 
yiiy4pfleT'b c^tnna, a 4i»aB0^i ucmymaerh qepHua. 

Čert nepláče, když mnich skáče. R. Etcu ne n^aqyTi, 
K0r4a qepHiiu cKa^yri. Mr. ^oprx ne n^aqe , ko4h qepaeub 
exaqe. 



Kněžská sfáda, ďáblova svatba. A/ IIolMMBeiiafl €Ba4a 
4BflB04CKafl CBa4i>6a,*) 

Když kněz posvětil pomlásku, nestojfan o jeho lásku. 
Hal. Kojm ^l^^ nocMTisi nacRy, to ho ctoio o ero AůCKy. 

Chraň se koňského zadku, panského předku , a kněze 
po předu i po zadu. C. — BLuL Hladaj so před žónskim 
prjedkom, před wóslacym zadkom, a před popami na wSich 
Bokách. *♦) 

Zachovej nás, pane, od vlka Slapáka, od mnicha bosáka, 
od Mandy racochaté, od holi sukovaté. Ó. 

Kdo se neví čeho chytiti, aneb do kláStera, aneb na 
vojnu (běží), fí. Kto nm^wh npo3RHTi» ne nomevh^ ron no- 
6t3KHTx ah6o El MOHacTupb H^H Ha BoftHy. Zc zoufalství 
anebo voják, anebo mnich. S. H3'b o/t*iafliii»a báb noĚstan bab 
Ka^y^epi. 

Hlemýždi v skořepině nejlépe, a knězi na faře. Č. 

Pop zpívá a popova koláče peče. R. Honí noeri a no- 
na4i>H úAmu neqeTi. 

Kdo se chce míti dobře na de^^ nech sobě hus zabije ; 
kdo na týden , nech vepře zařeže ; kdo na měsíc , nech vola 
porazí; kdo na celý rok, nech se ožei\í; a kdo až do smrti, 
nech jde na kněžství. P. Kto sie chce mieé dobrze na dzieň, 
niech sobie ges zarznie; kto na tydzieň, niech wieprza 
zakole; kto na miesiqc, niech wo(u zabije; kto na cafy 
rok, niech žone pojmie; a klo do ámierci, niech ksifdzem 
zostaníe. 

Před nouzí do kláštera. R. Otx 6tm B^ qepHmi. ^ 

Ne každý knězem pro Ježíše: mnohý též k vůli dobré jíše. 
B. He 4^H lacyca, a pa4H XAtóa Kyca. — Krajíc hezký, ne 
Pán nebeský (takového vábí). P. Dia chleba, nie dla nieba. 



*) Angl. Churchiiicn's contention ís the devii*s harvest. Něm. SBenn 

t)ie $faffrn ganfen, fo la^t Ux 2!eufeL 
**) AngL Beware of a woman before, of a ItOráé bekind, of a cart 

sideways, of a priesfc every way. " 



U mnicha t ekyši, čim búh cdkmyslí. JI. y craiMBia bi 

Kdyby byl kaě^ v lese, přede se za ním nese. Č. 

První spratek knězi pod kožich. R. Ilepeyio Kop^ymKy 
nony na onymKy. * 

Bohu sláva a poU slanin popu. fi. Eory c^ana, a nony 
Koposatl ca^a. 

Knězi pečené i vařené, s mrtvého i živého. Hal. IIonoBi 
ft4e H neqoHe h sapene^ mi xchbofo h Biiep^oro. 

Vem třeba pod ^oži, bez kněze nelze. S. Ako he rpH 
CTa, 6e3i nona HEmra. 

Když mnich mluví> almužnu loví. — - Mnišské řeči almužna 
konec. Ó, 

Když se mnich najedl , potřebí mu i v mošnu naložiti. 
P. Mnichowi dawszy jeáč, trzeba mu i w biesagi wfožyč. 

Kněz nikdá nemá dosti, jednou rukou žehná a druhou 
bére. Č. 

Ač mnoho pro bůh dáš, však lékařův ani kněží nikdi 
nenadáš. Č. 

Kachního žaludku nenasytíš, a kněžské mošně se nedodáš. 
(5.*) — Kněžský měšec a kramářský kůň — vždy lačni. 
Hal. IIonHBi Mtxi, »(ebpaKHBx KHHb, ntiKOMu He cuth. 

U popa hluboká kapsa. S. Y nona e 4y6oKx 4X(eni. flo- 
noBCKa Bpeha unKWb ce HanyuHTH ne noxe. 

Všecko báře jako desátková stodůlka. P. Jak dzíesiecinny 
brog wszystko przyjmuje. 

Kněz |en piskne, a už tiskne; kostelník (kantor) ač vříská, 
přede málo stiská. Hal. Ilnni th^i>ko nnctte, a THcne, a 4i>flK'b 
pene, a Ha^o 6epe. 

Avarus farář, Superbus písař. Č: — P. Labor chfop, 
avaritia pop. 



*) VL Preti e poUi non son mai salolli. A»gL PriesU and pouUry liave 
neyer enough. 



mi 

Dokud kn5ze stává, i kuchařka vládne, a jak ho není, i 

« 

zapadne. Hal. IIoku nona, noru nonsAffi a avh ue crane 
na, TO npona4ff. 

Kdy by čertův v pekle a vlkův v lese nebylo, 4ávno by 
ěžf a pastuchové hladem zemřelk Štelcar. 

Svaté místo nespustne, i když popa iert vezme. R. 
iiiToe ulcTO nycTO ne 6y4eTi, kojol h nona <ieprfc BOSbueri. 

Kněz jako vrba, čím vfce se osekává. Um lépe obrostá. 
(Snad bys kněžského litoval, Hfcá lid.) Štítný podobně o 
dláktt: Chlap jest jako vrba; £fm iestJííie ji obrubáS, tún 
^éSlé, obalí. 

Kněžské nachování, židovská duáe; to obé do pekla 
H^e. Č. — ť. Žydowska dusza a ksiqie ;^ebranie po ámierci 
\g wié, komu si^ dostanie. — Jak po knězi, co kdo popadl, 
.jeho. P. Jak po ksifdzu, co kto porwaf^ to jégo. 



«> 
\ 



« 



• 



22 



HO 40ciiOTpnai» (He 40irbTiiiii») , to HomROfl 4on:«aTHinB. B/A. 
OiBapiitt CH oqHTe, 4a th th ho OTBOpl;^T'&. *) 

Nekupuj kobyly slepé, nepotkned se. R. He Kynu 40iua4H 
c4lnoft f TSKi HO cnoTRHembCfl HOroft. 

Nekupaj (neprodávej) zajíce v pytli. Č. — ť. Kto lisa 
w worze kupuje, psa abo kota najdnje/ Mr. Korá B^ uimKy 
ne Kyiumaft. 

NeYÍdoinky jen vejce se kupují. Jlfr. 3a omh thjukm aftua 
KjrnoBaTH. *♦) 

Z cizích ostřižkův krejčí si kabát šije. Č. — P. By níe 
cudze platu, aiemial by krawiec karwatki. 

Nejhorší boty u ševče. ť. Najgorsze boty u szewca. 
U krawca zawsze ma byč zdarta jsuknia, a n szewca dziu* 
rawy bót. . 

Krejdí , Sevci a truhláři , největší na svétě lháři. C. — 
Mezi řemeslníky největší lhářové ševci. P. Miedzy rzemiešl- 
niki najwifkszy fgarzy szewcy. 

Mlynář neumoučený vzácná zvěřina, ť. Mfynarz níe- 
um^czony žwierzyna. 

Na mlynáře voda dělá. Hal. Ha Me^HHRa B04a poÓHTb. 

Starého řezníka prst krmného vola převáží. (Řezníci rádi 
prstem dovažují.) Č. ^ 

JesUi řezník nevyštěká, nic nevyseká (t. j. neumí-li při 
tržení dobře hubou mlíti). Č. 

Jdeš*li na medvěda, hotov lůžko , a jdeš-li na kance 
(zubra), hotov máry. P. Jidqc na niedžwíedzia gotuj lóžko, 
a jidqc na dzika gotuj máry. 

Kdo chce medvěda zakláti, nesmí lelky chytati. R. Me4- 
Bt4a TpasHTb H4yTi, ue stBaiOTi ryii. 

Psův nekrmívají, když jdou na lov. R. He Tor4a coÓaKi 
KopHHTb, Kor4a ua 40B4io txaT&. Mr. He T04H xopiHBx ro40* 

BaTH, HKl ua B40BUÍ HTH. 



*) Nim. fBtt bif Hugen lúáii auft^ut, bet iffut bett ^eutel auf. Čud. 

Ket ei te sílmi labti, peab kiikro lahfct teggema. 
^) Fr. On n' achele point obat en poche. 



Chrl bývi||^«mý, ohař Jakcmý, yyidl swíňirff. P. Chart 
pokorný, ogarz lakony, wyicf zwadlíwy. 

Kuchař, který z hladu umře, nehoden hřbitova. P. Ku- 
charza, który gfodem umrze, niechowajq na cmentaťzu. 

Ďábel nechtěl býti kuchařem, vozatajem a chůvou; ale 
chtěl býti mlynářským vepřem, úředníkovým koněm a na 
faře kuchařkou. P. Diabef niechcial byč kucharzem, forma- 
nem, mamkq; ale chciaf byé mlynarskím wieprzem, urz^dni- 
czym koniem i w plebanii kuchařky. 

Vozka v zlé příhodě odříká se stavu svého , a přijeda na 
nocleh , předce zas vůz maže. P. Furman we zlém razie 
odrzeka sif swego stanu, a przyjechawszy na nocleg znowa 
wóz smaruje; (Komenský takto česky vyložil : Forman v blátě 
fcHrmanství se odříká, a do hospody prijda zase maže vůz.) 

Kde kněží a vozkové pívají, tam nejlepší pivo bývá. 
P. Gdzie ksieža a furmani pij«[, tam najlepsze piwo. 

Hospodský myslí tak, a ochlasta onak. 8, Esprami mucjih 
e^HO, a níflHHiia 4pyro. (Onen jakby připsal, ten jakby uklouzl.) 

Pomni, knřže, žes dříve byl člověkem. Č. — S. By4H 
none qoBCKi. 

Máš-li býti špatným knězem, bud raděj hodným robo- 
tězem. P. Masz-li byč lada jakim popem, lepiéj že bfdziesz 
dobrým chfopem. Hal. ^3*qme óyrn 4o6puH'B x^onoMi, hki 
sjonťb nonon. 

Všickni jisme lidé, jen pan farář je člověk. P. Wszystko- 
srny ludzie, tylko ksí^dz pleban czfowiek. 

Jaký farář, taková osádka. — Jaký pastýř, takové stádo. Č. 
p. Jaki pop, taki chfop. R. KaKOsi noni, TaRoax h npKuoxb. 

Jaký opal, takoví i bratří. — Hodný-li opat, nejsou i 
mniší nanic. — Čeho se chápe opat, toho i mniší. R. KaKoei 
HryMCHi, xaKOBH H ÓparbH. Hrymen-b xopomi, 4a h ópana ae 
xy4U. 3a mto HryMCHi, aa to m óparba. 

Jak kněz zpívá, lak mu lid odpovídá. Č. ♦) 



*) áp. Como canU el abad, awi re«ponde el na crUten. 



3S« 

Po vhád vojrfío, po pMlýři ovce (posniyá]( se). Jt. IIo 
sarart araiiairBy a no OBiian nacnipB. 

Jaký kněz, takové jeho požehnání. Hal fluatík niinx. Taxe 
éro ó^arocjfOBeacTBO. 

Sobola kněžská robota. Č. — S. CySora A^mvi^t 6y6om. 

Moudrý kněz třeba jen ústy mektal, a my hříšní se do- 
vtípíme. R. YuHOŘ noni xoti» ryfiaMH mesejiH ^ ^ ua rptmaue 
4ora4UBaeiicfl. 

Kněz bez nauky, správce bez zdravého soudu, sáček bez 
peněz •— stejné to ceny. P. Ksi^dz bez nauki, urzednik bez 
rozsqjdku, mieszek bez pieni^dzy, jednej, s^ ceny. 

Více lid hledí na to, jak kněz živ, nežli jak učí. 8. Biime 
ce MOTpH na to, icaKO noni jkhbh, nero RaKo yqii. Ač by 
vlastně mělo býti podlé následujícího : 

Nečiň to, co kněz činí, ale čiň, čemu učí. S. He qinii 
ono, mro mn% ^ml, aero TBOpn, mro yqn. 

Zvdn do kostela lidi přízývá, a sám v kostele nikdy ne- 
bývá. P. Dzwon do košcíofa ludzi zwofywa, a sam w koáciele 
nigdy niebywa. 

Odřekni se světa pro pravdu (spásu) kláštera. S. Oap^bm 
ce Mipa Ba HCTHHy MOHacTipa. 

Ne vSickni v světě ztraceni , ne všickni na pouštích spa- 
seni. NH BbCH Bl) MHp-B norblBOlUA , NH BbCH Bl> 

noycTbiN-b cndcoiUiACiA. 

Maje činiti s mniphy nenaděj se konce. fí. Y omoBi ne 
Haft4emb KOuaeBx. 

Kde mnich, tu kápě. Č. 

Na děvčata fortelem, na mnichy s korbelem. Č. 

Pán bih slepého vodí, a čert mnicha svodí. R. rocno4B 
yiiy4pfleT'b c^tnna, a 4i»flB0jrb HCKyuiaerb qepnua. 

Čert nepláče, když mnich skáče. B. Eicu ne njiaqyTi>, 
Kor4a qepRmi cxaqyrB. Jfr. ^opri ue n^aqe , k04h qepfieoL 
cnne. 



^ MS 

Kndfeká sfáda, ďáblova svatba. R Ilowmcmfl €Ba4a 
4BflB0jicRafl CBa4B6a.*) 

Když kněz posvětil pomlásku, nestojím o jeho lásku. 
HaL Kojm om^ nocmriBi nacay, to ho ctoio o ero jmcmy. 

Chraň se koňského zadku, panského předku, a kněze 
po předa i po zadu. Č. — BLui. Hladaj so před žónskím 
prjedkom, před wóslacym zadkom, a před popamí na wSich 
Bokách. ♦♦) 

Zachovej nás, pane, od vlka Slapáka, od mnicha bosáka, 
od Mandy racochaté, od holi sukovaté. Č. 

Kdo se neví čeho chytiti, aneb do kláštera, aneb na 
vojnu (běžO- A. Kro nmtwh npo3RHTi» ae uomerbj totx no- 
6t3KHTi Au6o Bi HOHacTupb HAM Ha BOftHy. Zo zoufalství 
anebo voják, anebo mnich. S. líz^ o/t<iaflHi»a wm Boiaairb imh 
Ka^y^pi. 

Hlemýždi v skořepině nejlépe, a knězi na faře. Č. 

Pop zpívá a popova koláče peče. R. Honí noeri a no- 
na^BH 64RHH nenerh. 

Kdo se chce míti dobře na den, nech sobě hus zabije; 
kdo na týden , nech vepře zařeže ; kdo na měsíc , nech vola 
porazí; kdo na celý rok, nech se ožení; a kdo až do smrti, 
nech jde na kněžství. P. Kto sie chce mieé dobrze na dzieň, 
niech sobíe g^é zarznie; kto na tydzieň, niech wieprza 
zakole; kto na miesiqc, niech wo(u zabije; kto na cafy 
rok , niech žonf pojmie ; a klo do dmierci , niech ksifdzem 
zostaníe. 

Před nouzí do kláštera. & On 6Í4U bi ycpami. ^ 

Ne každý knězem pro JežUe : mnohý též k vAli dobré jíie. 
fí. He /uifl Iflcyca, a pa4H xitóa Kyca. — Krajíc hezký, ne 
Pán nebeský (takového vábí). P. Dia chleba, níe dla nieba. 



*) AngL Churchmen'8 conteuiion i$ the devíPi harv««t. Ném. tDfnn 

bie $fafrn ganfen, fc k^t Ux 2>ttfcl. 
^) ilsi^. Beware of a womai before , ni a liorM iMlíliitf , of a eart 

sidewayE, of a príett every way. 



é 

U nnicha t ekyši, čím búh cdkmyslí. JL y craiMsia bi 
Ke^bH, qtiii óori noc4a4i. 

Kdyby byl kněz v lese, přede se za ním nese. Č, 

První spratek knězi pod kožich* A. Hepeyio MepjiyniKy 
nony aa onymay. • 

Bohu sláva a polt slanin popu. fi. Eory cjiaaa, a nony 
Koposatl ca4a. 

Knězi pečené i vařené, s mrtvého i živého. BcU. IIonoBi 
ft4e H neqeae h sapene^ nai XHBoro h sMep^oro. 

Vem třeba pod l(oži, bez kněze nelze. S. Ako be rpi 
cra, 6e3i nona namra. 

Když mnich mluví> almužnu loví. — - Mnišské řeči almužna 
konec. Ó. 

Když se mnich najedl , potřebí mu i v mošnu naložiti. 
P. Mnichowi dawszy jeáč, trzeba mu i w biesagi wfožyé. 

Kněz nikdá nemá dosti, jednou rukou žehná a druhou 
bére. Č. 

Ač mnoho pro bůh dáš, však lékařův ani knéží nikdá 
nenadáš. Č. 

Kachního žaludku nenasytíš, a kněžské mošně se nedodáš. 
Č.*") — Kněžský měšec a kramářský kůň — vždy lačni. 
Hal, IIonHBi iitxi, »(e%paKHBi KHHb, hhko.«h ne cuth. 

U popa hluboká kapsa. S. Y nona e 4y6oKi Axceni. IIo- 
noBCKa Bpeha HHKa4i ce HanyuiiTii ae HO»e. 

Všecko bére jako desátková stodůlka. P. Jak dziesiecinny 
brog wszystko przyjmuje. 

Kněz jen piskne, a už tiskne; kostelník (kantor) ač vříská, 
přede málo stiská. Hal. ílnwb ri^bKo nncHe, a THcae, a AhnKí 
peae, a Ha^o 6epe. 

Avarus farář, Superbus písař. Č: — P. Labor chfop, 
avarítia pop. 



*) VL Preti e poUi, non sou mai satolli. A»gL PríesU and poiUlry háve 
neviDr enough. 



Dokvd knčze stává , i kuchařka vládne, a jak ho není, i 
ta zapadne. Hal. IIoku nona, noru nonsAffi a hki ne crane 
nona, to npona4fl. 

Kdy by čertův v pekle a vlkův v lese nebylo, dávno by 
kněžf a pastuchové hladem zemřeli Štelcar. 

Svaté 'místo nespustne , i když popa iert vezme. R. 
Csaroe nicro nycro ne 6y4eT&> kom ■ nona qeprx BOSbHeri. 

Knéz jako vrba , čím vfce' se osekává , tím lépe obrostá. 
Č. (Snad bys kněžského litoval, říká lid.) Štítný podobně o 
a^d^kii: Chlap jest jako^ vrba; Cím iestjgie ji obrubáS , tún 
sfr )|<i$tč« obalí. 

Kněžské nacbpvání, židovská dnáe; to obé do pekla 
4(lll$^ V' --' P. Žydowska dosza a ksi^že zebranie po ámierci 
bóg wié, komu si; dostanie. — Jak po knězi, co kdo popadl, 
icjeho. P. Jak po ksifdzu, co kto porwaf, to Jego. 



t*« 



ik 



n 



•m 



.; • » 



.' . •.. '. .' • ' .;"ti / /..; 



' . :-.'. ■ 



:\ 



xiai. 



*•'••■ F'ř'á v'o.-- ■■■^ ■',' 
mrylei — «áfcdb — «oiád. Práhni pMiÁólH 
obeená a zvlážtni. Výstraha přetf'*Í)AtÉdý, 
asvláité s mocnéj jttitit.' PókiKý' , i^ #i«atr* 
Soudce. I&řady'. VoJnA — 'ip^ékój. ' Sr^diktt^. 

Kolik krajňv, tolik oUyJejflv.— KpUk JlM^ajft^, t^lik.kjrpjft?. 
Č. — P. Každý kraj ma swój obyczaj. — Jaki kraj, taU 
obyczaj. — Co kraj, to obyczaj. Hak KoMc^uft Kpatl iae cbí| 
očmatl. Mr. II(o Kpaft, to oóuqaft. — Ulo KpaHna, to po- 
4HHa. *) 

Kolík měst, tolik cÉyčéjflv jesť; kolik vsi, tolik zvyklosti*, 
kolik krajův, tolik mravflv i nemravův, fí. %o ropoAi, to 
HopoBi; qro 4epeBHfl, to oÓBiqatl^ mto soHAfl, to npoRaaii. 

Na každé dědině způsoby (nevěsty) jiné. Č. 

Jaké prase, taký kvík, jaký tiárod, taký zvyk. ^X 
- Každý kraj své právo má. ^Č, 

Co se mnohým hodí, to v obyčej vchodí. jP. Co sif 
wielom godzi, to w obyczaj wchodzí. 

V cizí klášter se svým řádem se nechodívá. R, Bi 
nymoŘ HouacTupb ci cbohmi ycTaBOMi ne koauti. (Jiný klášter, 
jiná řehole.) 

Jak by poznal cizí mrav, na to není práv. R. ^tri 
TaKHxi npaBX, qT06'& snaTB qyxcotl Hpasx. 

Hlas národa, hlas boží. Č. — R, F^acb napo^a, r.«acx 
6o»ift. S. Fjiacx Hapo4a, rjiacb cuaa doaSera. ť. Glos 

*) VI. Tal paeae, tal usanza. Sp. En cada tíerra su uso. Ném. 8ánt^ 
Uáf, fltUicí^. čud, Kuida ina, nenda wiís. ^ 






boř?. *) 

Zn hk|8 b^il io mají, v dem se vSickni ^rovaávfgí. ť. 
Za glos to boski uznaje 09 W89iysoy zgodnia (nymitíS: 

Hromada oi^ci porada. (X — Jak ulgtžílii tucomada, tak 
bi$4. .it.^Tp, iQpon^no^oaceao^, tom^ ^ óutí^jj/^. 

JKfdt^ aio^ed má v hromadě 8ti|í kousek (dli), /t. Ha- 
RaROi npiniHHx otx MÍpy ne nppu. 
, ^o^d« vsi odpovídá- 9r AoroRopna ooAy fl/iropapa. 

Vélší počet krále voU (^^ ro^shodae). Č, 

Nový pán, nové právo. ^ Nová správa, nová práva. č. 
-^ &, Hoif^. 9y^6, Ho;9e saKpau. 

Novým právem staré se kaz|, Č. 
, .Nifvely -r- kKvpty. ^. Hob«3hii| — apasHaai^ 

Stará práva , čerstvá potrava — nejlepSí. ^P. Staře 
ili^iff, áwiež9 polrawy — sq n^jlepaze. 
m Dávnost svčdek nq|a|ý* ^- 4aaH0CTi» aeKa^juS 0^914^704^. 

Lepší řá|i, nežli liarmat Ó» 

-CJQ právo ohce míti, to roaí?í jíti, ^. 

Vrch práva , vrch křivdy. Hol^ přísjíié právp j^plé bez- 
prává Č**) 

Horší právo nelji meč. P. Prawo gorale niž mieca;. 
Přísný zákon vimoíky .množí. H* Crporoft aaKOux bmhob- 

HHlia TBOpHTl. 

Práva a řízeQ| zemská -^ žra\á hryzení zemská — <j|ravá 
šízení zemská* Komen. Lab. i9, 6. 

Právo má tenký nos. C. 

Mocní práva píší. A. Cn^Biiue nHngrTX npasAy. 

Jedny ruce práva píší, jedny je i.^maží. Hal E4HÍH 
pyKU opasa oHmyrB, e4HU h iiaxyTB. 

» 1 _ 

Kdo zákony vydává , nech je první zachovává. 17. Kol 
naredbe van daje, valja da im on pérvi nástaje. 






•) Ř, B01} xáhv, pofi &eov. L Vox popaK, vox Dei. JřV. La voix du 

peaple est la voix de Dieu. ^ , 
**) L. Sumnittiu jus, suuimR ínjuria. « 



• • 



S4)) 



* Ten mocnS zákon stanoyf, kdo ho nu tobfi obnotf. P. 
Ustawf mocno stanowi, kto jq na sobíe odnowi. 

Darmo zákon i^sáií, nemá-li se zachovati. A. Bcýe aa- 

KOHU MBáTi, ROr^a HXl He RCnO^MTX. 

Hálo platný ploty, přes které se leze. H. « 

SpravedlIWmQ zákon nepsán. A \él se pnfví : BMzni 
zákon nepíján. JI. npáfeíe4H0vy (4ypaR3r) 3aK0Hi ae nkcaHi. 
Vír. 4ypHeBH saKOHx ne nHcatn. . 

Záhon nepřečká tapitel, alé plnitel. A. 3aR0irb ne ne- 
pexBTB 6e33aK0HH0]fy, a úpliBe4H0iiy. 

Zlé mravy, dobrá práva. Č. 

Špatné to řízení, kde nejvíc práv a nařízetiií. P. We 
zlém rzqdzie najwi^céj praw i rozkazu. 

Kde mMho Zákonův, tu i křivd mnoho. A. Vfili luoro 
3aK0H0BÍ', Tyrb » ol6H4'b mhofo. ' * 

Kde dobrý v lidu mrav, tam také Šetrnost práv. A. F^l 
4o6pu B% Hapo4t npaBU, ivwh xpaifi|i[čii h ycraBU, • 

Zákon jak zvon ; kdož ho slyií^ nilbije-li srdce ? Č. 

Kde síla vládne, tu zákon zapadne, fi. Taí CHJla B^a4le7i, 
ryti aaROHi ycijmaeii.*) ' 

Není na světě tak pevného pravidla (zákonu) , aby se 
hnouti nemohlo, č: 

Nuzná (a náhlá) potřeba práva lomí. — Potřeba zákon 
rufií, Č. — Eal. Hyac^a aaKOHi 40MHTb. • A. Hý)K4a aaROHi 
úirkiiierb. S, Hý»4a bsKóhi H3MeHH)6. Blh, Hyac4a 'aaKOsi 
H3MtHflBa. P. Potrzeba pra wo^ lamte. — Potržebie ústawy 
ust^pujq. CA. Sila boga nemoli. ^^) 

Nouze zvůle pem'á. V stejném smyslu jako : Nouze železo 
láme: Nouze (síla) kola lomí. Č. ^ CA. Sila i železo tere. 
Sila tere kola.***) 

Příhoda své právo má. — Příhoda se nezpovídá. C 



*) iSjí. Pf> fuerza yiene, df^recho se pierde. Ft* Ou %rce regne, droit 

ii'a lieM. 
**) L. Necessitas frangit legeni. 
***j ^ém. 9tfl|.^at fein ^ebot^.** 9{oi^ Ixx^i dlífcn. 



é4ě 

(Um dfvfi^y tím právně peviléjáf. Jt. Mivb cnipte, 
TÍMi npaBte. — Z věcí nikomn nenéležejfdcb — co vzato, 
to sváto. R. Hro tohťo, to h cbhto. 

Kdo čas (léta) právní promlčel, vždycky miě. Č. ^ 
* Starší zápis právnější. R. Crapafl Kptnocn npatite. 
; ^Ido dříve do mlýna dčfnese, tomu dříve melí. —- Kdo 
dřív přijde , ten dřív melel O. — F. Kto pierwéj do mlyiia, 
pierwéj miele. Kr, Kdor před přijde, před mele. Ch. Koj 
predi v melin dojde, predi melje. *) (K právu kdo prvé se 
Htede, prvé slyšán buď.) 

Kolik žalob, tolik odpovědí. Č. 

Nepořád žalobu zdvihá. Č, • 

Kdo neprokáže, nebere. Č. 

Peěef platí, by( v listu nic psáno tietyló'; (O smyslu il- 
kovém některých pošetilcův ironicky řeěeiio.) Č, 

Zápisní pře podlé zápisu, a nezá|>isní podlé výroku (ná- 
lezU). B. Bi KphnocTKhiTb AbÁBsčí no fřpttiocTflHi , a ae b% 
KpřbnocTHUxi 4t^ax% ňo posfiieky. 

Co malým ptáCkem do ktiih Ýletí, toho néjvětšíiki volem 
nevytáhneš. P. Co mafym ptasAiem do ksiqg wleci , t^gb 
najwi^kszyfii wofem niewyci{|gMesz. 

Co napsáno pérem, nevyhladíš toporém. R/Hto laniicaHO 
nepOMit, He B£ipy6nmB roňopoMi. Radí k opatřnbisti v zápisech 
a vňbec ve všelikém písemním jednání ; k náležitému opatřehí 

« 

písemností podpiseiH svědkův a k potvrzení kÉfhami atd. 

Kde ruka, tam i hlava. R. F^t pyKa, tbitb h rojiOBá. 
Předešlému podobné. ' 

Písmo oči kole. Mr^ IIhcbho- o<ih MMéé . 

Lépe jest na souvrati Ée dobře šnftlirviti, než prostřed 
pole se souditi. S. Eo^t ce ua yBpaTHHaiia AOrosapaiH, nerb 
ce Hacpe^i^ HbBBe KapaiH. « 



■1' 



*) 8p. Quien ptimero vkne , piiMev^ miiél6. 1^, Qai pv«áiiier árrive 
au molin , le premiér doi| maadte sok grsin,, .^íji^/. First come, 
first served, Dán. ^en font f^rfi fommet til SJI^ódfu, faaei;, fdd| 
matti N^. SEBet jtteťfí íůtíirát, mti^tt aúer^. Čud: líéti énn^ weskeie 



joiisb, se jithwtMii etin^:. 



i v ■ •', .: 



ut 

Erálovský Yfrdk nepodléhá soudu. II. ^Éj^xOe oeymAeme 
cyAy HO npe4jie»MT'b. Neboť : Král soud vydal , jÉk mtt Mk 
ni srdce podal. Uap& cy^iri, team 6or% aa cepjbie ěmy no- 
jdtffTK O Tysokém smýšleni a úcté, jakou národ mrif} 
k moenafftm sVým choTá (jak o tom v předešlém ^le XH. 
zmíněno), přemnohá svědčí přísloví, Jako: Sondf IriUi#4idMálv 
CyjfMrb 6orh 4a rocy4apfc. Známo bohu a seněpánt. B!fc4aen 
6orb 4a rocy4apb. VSe jest boží a mocnářovo. Bce tomie 
4a rocy4apei!fo. Všechen lid v rukou božích a mocnářových. 
Bet 410411 6omhn 4a rocy4apeau< VAle boží, a soud carův. 
Boja ftounu, a cy4ik napesi. C^f piikáxal, a rada se při- 
hiásUn. Ilapi> HOBejtJiy a Ďoape nparoBopu4U. ald. 

Posla ani sekou ani lepou, ale darují. IL IIoc4a hb ctKjn 
ut j^yóHVhj a TOuibxo muÁyKm.*) 

Posel jak měch , co v něj vložíš , to i nese. R. IIocoa 
KaK> irikx^&i MTO Elf aero uAOxvMb, to h aecoTi. P.^ Vos^ jako 
osiel, co naA v^lož^, to niesie. 

Noe má své právp* Č. — Noc má svou moc. Kr, Noč 
ima svojo moč. P. Noc ma swój obycsaj. 

V čem zastižen ,, s toho souzen, fí. Bi qeui aacraij, 
Bi xon n cyvy. I 

Bez původa není soudu. 6. — Kde není žaIobník9 j není 
soudce^ S» 4t Hena napiia, Heua hh cy4ua. 

Kde není rozepře , tu netřeba sporu. — Kde není pro- 
tivníka, tu není půtky. Č. 

Kio iréde, nech dovede. (^« (Aíllrmatitis est probftfe.) 

Rozsouzeno, dosouzeno. SvrSenO, pohřbeno, ň. )P4meH0, 
BepmoHO. — 'Souzené še znova nesoudí. It. Cý^eÉaro Ée no- 
cyanrtB. (ObÉotiIje^li kdo rozsouzenou p^i , V pokutu zmatku 
upadáO 

Přednější časem, bližší právem. Č. — P. Kto pierwsrý, 
tM lepuzy* A Kto* nepate^ tot!& ■ apsadie. **) 



•*M*i^— ^*rt 



*) A, nqiúfiv^ ov xvTttttcu, ovdě vff^iietai, Legatus non caeditur, 
neqne violatur. 

*) L. Prior temporc, prior (potior) jure. ^ • i . • ' 



3113 

" (Um Ůbfii90l^ tím ' právně peviléjší. JI. ^'hwh cnípie, 
TÍMi npaBie. — Z věcí nikofiiii nenáležejfdcb — co vzato, 
16 švalo. B. ^Tó Éííiíto, TO H thftro. 

Kdo čas (létá) právní promlčel , vždycky mlč. Č. ^ 
^ StérSížápte právnější. R. Crapafl xptnocn npaalíe. 
/'"^"^Mi' dřivé do mlýna denese, tomu dříve melí. — Kdo 
dříVfHjde, teta. .dřív mele*. Ó, — F. Kto píerwéj do mlyňa, 
pierwél miele. Kr, Kdor před přijde , před mele. Ch. Koj 
predry«ielin dojde, pťedí melje. *) (K právu kdo prvé se 
HÁM)e,'prvé šlySán buď.) 

' KóRk žalob, tolik odpovédí. Č. 
' 'Nepóřád žalobu zdvihá. Ó. ^ 

Kdo neprokáže, nebere. Č. 

PeCef platí, byt v listu nic psáno nebylo; (O smyslu tl- 
W>V^ některých poáélilcůV ironicky řečeiio.) Ó, 

'Zápisní pře podlé zápisu, a nezá))isní podlé výroku (ná- 
leze). B, Bt KptnocTinirB aí^ábx^ no KptnocTflHi, a ne b% 
ij^iféůTHHi^i jiÍAéx^ rro postícKy. 

Co malým ptáčkem do ktiih vletí, toho néjvdtším volem 
nevytáhneš. P. Co mafym ptetsAiem do ksiqg wleci , tegb 
Éa|wi$kszýj|i' wofem nieWycitigfMesz. 

Co napsáno pérem, nevyhladíš toporem. B, Hto laniicaHO 
défj^oiri, He VEipy6Řmh roďopoiii. Radí k opatrnbfeiti v zápisech 
a vůbec ve vielikém písemním jednání ; k náiežitámll opatření 
písemností podpiseifl svédkflv a k potvrzení kÉfhami atd. 

Kde ruka, tam i hlava. B. r4i pyKSf ram n rojumn. 
fředéSlému podobné. 

Písmo oči kole. Mr* ílnehuo ohh tůAé, . 

Lépe jest na sovnali ie doMa umlwfítif ml ff0%iHA 
pole se souditi. 8. Rojí ce m /upaTUNana moi^fipi^fHf Uéro 
ee nnepexh uhtme wipftfM. 






RMíj iiéMnH)VilK, nét stova tieďdftált. ft VbjA b ne 
cA^ehaTH) uevo piqi> ne 4p3KaTH. 

^" PHí)óvéí jéířt Sj^avedňrý dtalk. — Dobrorohrý Mib, spra- 
vedlivý dluh; d — P. Obietnica za dlug stoji. HaL 06«- 
étÉÉóiáa ÉMttir 4ÍiltořB. JŤr. (M^Ijuba dokrMa.*) 

Kdo se dobrovolné k čemu Wělu, toRo Žádné právo ne- 
rbitodř. & ^ *» 

Dobrolibezné svoleni horší než bezdé(^é pH|ňMhí. Č. — 
K' Odiota goťsza niž níe^ola, Jlfr. Oxota nyme iNieBOjiii. 
(Cbtícíma se křivda neděje.) 

Kdo sIíM, ten dej. Slib a dej. Kdo slíbí, chystej své. Č. 

Slíbiš-li za drahého, sázej ze svého. Po sliba iULOdy 
ítóÉój. &. 

Chce§-li míti nesnáz, půjč aneb sKb. Č. 

Ručení — mučení a učení. fí. IIopyRa — Myíca. ÍIopyŘa — 
HayKa. IIopyiOB — patfora. Torii ne^ia^&efl, mro pjnia^ca. Kdo 
rAčt,'téir se mntk R. Kro nopýiHTCfl, totb n MyqmrcH. Já 
)^ezM zaručil, a ón Ué vyučil. R. ň ero Bupy^Bjn, a om 
neHH BuyHjiATi. Mr. xřú pytancn , toft h výininca. P. Klo 
ri^esy, tejgfo klopot m^czy. Kto rfczy, ten j^czy. — A Písmo 
dí: Slibíš-li za přítele svého, zavázal pi cizímu ruku svou. 
A op^ěť; So«Ž6ln bude zlým, kddž slibuje za cizího. PHsI. 
6, 1. a jAj 15. S čímž shoduje se opél R. 3a 4pyra no- 
|iý^intobCÍi7^0Ti Re;ipyra noiryqHniBCfl. Bmha-li vyručíS, ne- 
imiém se yéáúm. «; 

^ Rukojmě, ukoj mě. Rukojmě, hrdlo jmě. Ó. 

Kdož ťieckee práce zbylí; uruč se za druhého. Č. 
' ítofee vsvffeel úvodí, kdo druhého svobodi 9eS>e uvazuje, 
Idii^ dťuhého vyvažuje. (I -— P. Siebie zawodzi, kto drugíegfo 
swobodzi. SL Jffyrowb Ha bojoo, a ce6H hcbo^io (yqHHfttn). 

Slíblš-Ii za dťttlélio, dej půl svéhoi Č. ^ 

Rukojmě vytrhl z cizí nohy trn a vstrčil do své (vyňav 
z cizí ruky trn vsadil ve sÝóti). ČI Á]ůi Šrbttvé praví: sa- 
6a4a Tpax y 34paBy Hory. 

f '■■■■■ " » .1 •;..■■ 



xara y^en éjmu. HaL C% «grxin ■ «a ^^ífe» ceia.poc- 
CTasatcfl. *) • 

ťdoaa cizíai koni jezdí, brzo se najezdí. II Tko tudja 
konja jaie, bórzo se f^^Af. 

Každá věc za STým oánem křidí. Věc cizí k pána svéiqu 
Ydi f|} (V krádeží nenT |fMflého let vydržení.) Č. 

4bradené-Ii koupíš, svou kapsu oloupíš. P. fCradzione 
kupié^ pi^ii^dze z^bíč. 

]|É|kd a neohlásil, jakby odcizil. R. Hame^i 49 h^ 
o6itBH4i, Bce pasHO qTO yraH^i. 

Našli jsiUB, dělme S9* č. — fí. Hypí bhíctí. 

Dobrá vůle právo ruší. Č. 

Slovo dělá muže. Muž slovo. Slovo je slovo. Co sld^ 
to slovo. Slovo za skutek. (?.***) 

Siovo' s to a ruka v rukávě. Č. 
\] Mjtj slovo za slovo, a zlaté hory neslibuj. Č. 

Slíbiti jest pansky , držeti chlapsky, f) Nepočestné toto 
pfífloví nezdá se býti p&vodně naše ^Čechové a Slované p 
této věci, jak ze všeho viděti, sv^domlwji soudí. 

..Dobrý dí, dobrý splní. Anebo: Čech dí, ČecR splní« 
České slovo t. poctivé. . 

Slovo zákon, drž se za- ně jak za nátoň (k&lJU A* Cíobo 
aaKOH^b, 4ep3KHCi» aa aero mK% aa koa%. 

. Do slova se tuž, a dav slovo mu slqž. ,:/I.^o <p40Ba 
Kpj^smch, a 4aBBiH c40bo 4ep)KHCi». Jinak : He 4ií||| (ho cKaaani) 
c40Ba KpiflHCB, a, 4aBx eiro 4epvHCb. < 

Polož mírif, a drž víru. Jfr. IIocTasb Mtpy, 4epa(H Btpy. 

Hřích (nectno) nedostáti «libu. R. Tf'ix% ae Hcna4HHTi> 
oóira. Kto uzutiani C40By (co4»eTi) , lony 4a 6y4ex'i 

CTU4H0. A 

Kdo ^ého nedrží slova, wmi poctiyosti zhola, d 



•) W. Ne sawa joJ9t jr lilaii« nméi^. , ^ *. . 
**) L. Res clamat ad domínam. 
•••) Něm. mn ®ort, ein Wanti. 
t) Ném, Scrf^rcd^cn ifí cbclm&ntitfd^, fiaitm ifl báurifd^. Ůud. Hea mees 
tootab, herris paab, t. dobrý chlap/iUbiírlelm df|k ; ,, i .. 



RMé) HésBbóyili, itd^ skiva YieddMálf. S. VbjA e ve 
o%eh«Ti, Hero piqi> se AfWiMn, 

. PH^řóvM jcířt spravedlhrý dhik. — Dobroróhrý Mib, spra- 
vedlivý dluh; Č. — P. Obietníca zt ding stdji. ^ffí. OM- 
kiaiMtí nůglĚĚ A(BfBf%. Kr. (M)Ijub« dok déla.*) 

Kdo 86 dobrovolně k čemu lÁtou, tofio Žádtié privó ne^ 
rotvodf. C. •** 

Dobrolibezné svoleni horší než bezděMé pHJiHMHÉí. Č. ^ 
f. Odiota gorsza niž niewola, Jlfr. Oxota nyme-UmBOjn. 
(Chtícímu se křivda neděje.) 

Kdo slíbf, ten dej. SMb a dej. Kdo slíbí, cHfalej «vé. Č. 

Slíbíš-li za drahého 9 sázej ze svého. Po sHba ftody 
Mkoj. Č. 

Chce§-Ii míti nesnáz, půjč aneb sKb. Č. 

Ručení — mučení a učení. fl. IIopyRa — Myíca. nopyxa — 
aajKa. IIopyiOB — patfora. Torb neqaji&efl, rto py^aicii. Kdo 
rúčt, ten se mntti, R. Kro nopýnTCH, totb n uynmca. Já 
se tkň zaručil, a on Mě tyučil. R. fl ero Bupyqtn, a om 
MOBH BuyHjLiTi. Mt. xío pytniTftCH, toft H Mýmrhcti. P, Uto 
rigczy, tegfo klopot m^czy. Kto rfczy, ten j^czy. —. A ^ísmo 
dí: Slibíš-li za přítele svého, zavázal pi cizímu ruku stou. 
A op^ět: SottŽen bude zlým, kdož sKbuje za cizího. Přísl. 
6, 1. a .j[^l, 15. S čímž shoduje se opět R. 3a 4pyra^ no-^ 
pý^HKÉshCfť^on ncA^ym novyuniBCfl. Bmha-lí vyručíi, ne- 
dHHitem se péÉMčíš. # 

Rukojmě, ukoj mě. Rukojmě, hrdlo jmě. Ó. "' 

Kdož neckee práce zbýti, uruč se za druhého. Ó, 

Stlbe vsvftel tivodf, kdo druhého svobodf.- SMbe uvazuje, 
Idíy dťuhého vyvažuje. Ó. -— P. Siebie zawodzi, kto dragrfego 
swobodzí. 8. 4pyro]fx Ha bojk), a ce6H hobo^io (yqHHMi>. 

Slfl>Iš-ll za dťtthébo, dej půl svéhol Č. ^ 

Rukojmě vytrhl z cizí nohy trn a vstrčil do své (vyňav 
z cizí ruky tra vsadil ve si^oti). ď 'A ják drbttvé pravť: sa- 
6a Aa TfWh y ZAfwy Hory. 



' ta » 



O I. PromifftiÉM cidri 'l»<4é)riUuni - • i ' " 



^ Térná rab lie MtnÁ (tMta tCcí sdlovt^afc iM^ 
omlMtfi). Ó. 

ÍMm rwe siraiL 8. Pjrn pjav cy«. — B«k« Tttcé 
ZDáHtt. /L PyKft pyvy aiaen. (Od kohos Yial, tóno odred; 
MÉ4É dál, M toin fKiÉMrej). 
iHtdo ti^dil, áech odradi. Č. ' 

tdos koQpH, nej stého jistce. Č. — fí: Kro igmin, 
TdH-tart CBO^ro mem mjm ;itt« ero. 
Besdé&iogl trku nejiiti C. 
Ranní déSf a Tečemi sndouva — obé nestálé. €1 
' Có jest psáno, má býti dáno. Č. 

Pán bůh spářil volky, a čert spolky. Č. Anebo jak Lom- 
BMý' praví : Bflh stvoKI volky, čert spolky, hled katdý sám 

sWtoboUy. 

Kde muž, tam i žena. E. Taí hjtscb, ran ■ veiia. (ŽeM 
dClf Star nkanžela svého.) 

Muž s ženou v rabstvo , a žcAa s mužem V cUapstvo. 
Ji. Ho pa6i xo4oni h no xoJiODk pana. IIo iiyarh paóa n no 
paói xo4oni. Týž smysl chová i přísloví: Kudy jehlička, 
iiícíy i nitka. fí. Ky^a nrojiKa, Ty4a ■ unTica. 

Draho do pytle, draho z pytle. (Podlé věna obvěnénf.) Č, 
Matka při synu není nápadnice. A. Har^ npn cuai ae 
Hac^i^ama. 

Sestra při bratru neiU osednice (otcovského frunta ne- 
osedá). R. Cecrpa npi Ďparb ae aorumamu 

Krajíc k kockiika více nepNstávfg. IL OTpiaauaii jiOhotb 
u% xAMy He upacTaneTi. Mr. BH4P'k3aHa canéa BnA'^ uM*, 
rase ii ae upm^mnih. (O vybytýeh a nedfiných. i tAledt dé- 
éictvi) *^tf okto by i takto se. řiai : Krajíc s koekuftem ke ne« 
celí, a vybytý s nedíkýnu nedálí. * 

Do ruky stíce> zlrttky kl^. 0h. Lie v )^e, ključ 

iz ruke. . : < 

Dvou Iřetí rozvodí (míří). P. Dwu trzeci rozwadza. 
Sváda «ožitka n«dá. Č. ^ Afoí arMh tlAM' <Hieli«i ^ 



9f» 

Do sondu se neponjtéj, dřív jiné cesty jikoniej., j|[!f Nie- 
porywaj »iq do sqdu, moiess-li jinak dojáč rzyiu. . 

SIy< moudrých lidí rady: MA£eS-li, nedávej se do svády. 
P. Sluchiy ludzi modrých rady : Možesz ujiíč, nies^ukiý wrady. 

Pochybovati, půl pře pryč. Č. 

Krátké porovnání lepší, než d^uhé sporování. & ^Jf^oft 
Hipi xymne 4o6poft 6paHH. Kr. Kratka správa jf boljii kabor 
dolga pravda. 8. Eoah e Mpmaai lupiy aero 40600 npo«ec%.*) 

LepSí slaměné porovnání než zlatá pře. f . Lepsza slo- 
miana zgoda niželí zloty proces. Hal. idy^ima co40ifiiBa aro4a 
flir& 3040Ta 3Ba4a. 

Héj ty i právo, a vždy v kapse zasvrbL A. Xora opasoe 
4t40| a Bi KapuaHt 3aoBep6t40. 

Přijdefi*li práv^ nevyjdeš zdráv; přijded*li křiv, nevyjdeš 
' živ. S. Ako AO^e npaai, ae asai^e 34paBx; aao 4(^e KpHB'&, 
ae adHl^ sbbx. 

Kdo mnoho žita má, at si myší nasadí, kdo mnoho penéz, 
a( se soudí. ť?. V 

Orlové se bijí, a juQákům peří. R. 0p4U ĎbioTca, a mo- 
404iiaHx nepBfl. 

Když se dvá pohánějí, třetímu nahánějí. & — Sic. Ked 
sa dva bijú , tretiému osob ženu. — Kde se dva bijí , tam 
třetí za měšec. Hal. Tab ca 4B0X'b 6be, raai rpeiift 3a aa- 
4HTKy 6epe. P. Dwa za leb, trzeci do kaloty. 

Psi se o kost hryzou, vezmi kost a přestanou. Hus. 

Lidský svár, cizí zisk, a právníkům zlaté %ně. P. Ludzki 
swar, cudzy požytek, i z?ote jurystom žnlwo. 

O málo se soudíš, mnoho tratíš. R. 3ff Ha4oe cy4HTi>cfl, 
6o4Mioe iH>Tepan. 

Do soudu pylel peněz a dva pilnosti. P<. Do prawa wor 
pienifdzy a^ dwa pilnoéci. Hal. 4o npasa rpeóa Mhiit 4Ba 
HtmKu: 04eHi rpomift a 4pyruft 6awocTa. 

. Nasilnjého bflh i král IL Ha cH4baaro (pn 4a rocy4ftpi»- 
S ^'ímž nehrubě souhlasí následující přísloví: 



« 



•) Nimf.W»)m&mtfilímli9Ufy.^ Beffer/ alf ;Mki feM^T :!l^tf efc ,«/ - 



I^i moc má', fen ftíro. — Kde moc , ta pomoc. — 
Kde vláda 9 Um pravda. Ifa kom vláda, na tom pravda. — 
Kdo vládnějSí; ten aihifijSf. Č. *) 

VétSí jai, vétSí máj právo. JJLidí. Wjetíi si, a wjetíe 
mai prawo.^ 

í*t4o močoví, ten lepií. P. Kto mocniejsiy (dui8ZT)» 
ten lepazy. Mr. Xto AjmmiŘj TOft ditninilt. R. Htiix ciAiiie, 
Tin. Dpaaie. %>a cft«&Hte, ra ■ npaaie. (Můi též o božích 
soudech se rozumétl) 

(^ síla, toho i vftle. B. H^a ca^a, tofo h bojia. 

Koho amoha, toho na rohy. R. Kto rofo CHOra, totb 
Toro. K n pora. 

Víc může hrst moci, nežli plný pytel pi;ýva. — Lépe 
s, hrsf moci, než pravdy (spravedlnosti) s pytel. Č. **) 

Sádlo (mastné) vždycky zplývá. (Bohatý vždy mívá svou 
iWTrch.) Č. 

S silným nechoď v aápas, a s bohatým před sond. Č, -- 
& C% CHjaHUMi HO AepHCb, a c^ Óoraruai ne Taauicb. Mr. C% 
4y»HMi He Ďopacb, a Cb ĎoraTUMi ue cyAHCii. 

S mocným zápas — smrt za pasem. Mr. C% 4y>Kmrb 
óopoTHCfl, caepTb aa n^emaa. 

S mocněji i m se nevad, a s nepřítelem se nerad. Č. 

v 

Nejdřív v posměch zavadí , kdož se s vyiSím nesnadí. C 
Silnějšího nehpň, straň se ho na míli. P. Níegoň duž- 
szego, mijaj go o mile. 

Hrnci s koflem se potýkati těžko. Č, 

Bičem nepřeivihnei obóáka. R. n^erbio o6yxa ho ne- 
pemfl6emb (ne nepe6i»emb, ho nepeKO^oramb). Ifr.IIyroio o6yxa 
ae nepe6bemb. Beton Hieiuo o6yxa ae nepe6Hiu>. 

Proti palici šermu není (ani jakého fortele). Č. Kyj 
palicu málokdy zadrží. Ruk. Kr. 

Nezapásej s medvědem. Medvědu do ucha nedmi. Č. 



i**i 



*) LiL Kieno watte, to ir ieisybé. 

^) N^. Han Hmmi mit einet ^onb ^oU 0ftMi1t mlttx, «fl aitt tinm 
€aá 9oa 6lf^t. 



H9 

Do sonda se neponjtéj, dřív jiné cesty jdíoniej.. i^^Nie- 
porywaj biq do sqdn, moiess-Ii jinak dojáč rzyiu. 

Sly< mondrých lidí rady: Můžefi-li, nedávej se do svády. 
P. Slnchiy iudzi modrých rady : Možesz njiíč, niessnk^j swady. 

Pochybovati, půl pře pryč. Č. 

Krátké porovnání lepfií, než dlfahé sporování. & XyAOŘ 
wKfh Ájmae 4o6poft 6paHH. Kr. Kratka správa je bolj<i kahor 
dolga pravda. 8. Bojíbu e Mpnuiai lupxy aero 40600 npo«oci.*) 

Lepší slaměné porovnání než zlatá pře. P. Lepsza slo- 
míana zgoda niželi zloty proces. Hal. Aynuuí co^omiBa aro^a 

HKb 3040Ta 3Ba4A* 

Méj ty i právo, a vždy v kapse zasvrbL R, Xora npasoe 
4Í4O9 a Bi aapiuiHt 3aoBep6t40. 

Přijdeš*li práv^ nevyjdeS zdráv; přijdeš^li křiv, nevyjdeš 
' živ. S. Ako AO^e npasi, He laiii^e 34paBi; axo 40^e KpHB'^ 
■e lanl^ saB^i. 

Kdo mnoho žita má, at si myší nasadí, kdo mnoho penéz, 
at se soudí. ^' Vj. 

Orlové se bijí, a juBákům peří. R. Op^iu ÓbiOTca, a mo- 
AOAwm nepBfl. 

když se dvá pohánějí, třetímu nahánějí. Č, — 8lc. Kei 
sa dva bijú , tretiému osoh ženu. — Kde se dva bijí , tam 
třetí za měšec. Hal Tao ca 4boxx 6i>e, raní iperift aa xa- 
4iTBy 6epe. P. Dwa za ?eb, trzeci do kaloty. 

Psi se o kost hryzou, vezmi kost a přestanou. Hus. 

Lidský svár^ cizí zisk, a právníkflm zlaté %ně. P. Lndzkí 
swar, cudzy požytek, i zfote jurystom žnlwo. 

O málo se soudíš, mnoho tratíš. R. 3ff iia4oe q3r4Hncfl, 
óaj&noe norepm. 

Do soudu pytel peněz a dva pilnosti. P^ Do prawa wor 
píenifdzy a^ dwa pilnoéci. Hal. 4o opasa Tpe6a MltTir 4Ba 
HtmKU: 04eHi rpomift a 4pynilt 6a«ocnp. 

Na silného bflb i král R. Ha ci4Uiaro 6prfc 44 rocy^tp^- 
S ^'ímž nehrubě souhlasí následující přísloví : 



*• 



*) Ním. Oliit. OMimt «frsM(^ til BefTer; alf ;«ki'feM«r:!l^tfei ,t;/. 



tm 



♦ ;'■ 



K^bž^^moc^ má';* fen' přito. — Ide Woc , ta pomoc. — 
Kde vláda , tam pravda; Wk kom tjáda , na tom pravda. — 
Kdo vládnějSí; těn aihifijSf. Ů. «) 

. Větši j8i^ vMSí H^ právo. HLuL Wjetíi si, • wjetíe 
maS prawoiř 

ffK# mocnil' jí, tep lepií. P. Kto mocniejsiy . (duiszy), 
ten Iep6zy. Mr. Xto Ayxmilt, TOft dinmift. B. Htiii ciAHie, 
TJNPj opaste. /IbH cft«&Hie, ra ■ npaate. (Můí též o božích 
Sfiífdiffch se rozuméti.) 
.,. (H síla^ toho i vůle. B. HhA cg^a, Toro h bojia. 

: Koho zmoha , toho na rohy. R. Kto rofo cm ora , ron 
Tora K Bx pora. 

Víc může hrst moci, nežli plný pytel p^va. — Lépe 
s. hrst moci, než pravdy (spravedlnosti) s pytel. Č. ♦*) 

Sádlo (mastné) vždycky zplývá. (Bohatý vždy mívá svou 
9i^vrchO Č. 

S silným nechoď v zápas, a s bohatým před soud. Č. -- 
II. Ci CHjiiHBMfx He Aepvcii, a ci fioraruHi ne rm/MCh^JIr. C% 
AyxcHMi He Ďopncb, a ci OorariiUii ne cy^HCb. 

S mocným zápas — smrt za pasem. Mr* C^ 4y>KHM% 
óopOTHCfl, CMepTb 3a n^eqgMa. 

S mocnějíím .i^ nevaď, a s nepřítelem se neraď. Č. 

Nejdřív v posměch zavadí, kdož se s vyiSím nesnadí. C. 

Silnějšího nehpň, straň se ha na mílí. P. Niegoň duž- 

^^í<^» ^^W go o mile. 

Hrnci s kotlem se potýkati těžko. Č. 

Bičem nepřeSvihneš obušku. J^ n^enio oějxa |i^ ne- 
pemjióemb (ho nepe6i»enii>, ne nepeKO^OTHmb). Ifr.IIyfOio o6yj:a 
pe nep^ěbemb. Bilor. Hieiuo oOjrxa ae nepeěnm*. 

Proti palici šermu není (ani jakého fortele). Č. ^Kyj 
paiicu málokdy zadrží. Ruk. Kr. 

Nezapásej s medvědem. Medvědu d9 ucha nedmi. Č. 



i**i 



^) Uu Mieiio wtlte, to ir teiiybé. 
^) Hén. Han f9mnit mit eiitft i&onb "ůoVí ^toalt H^itr, af« mit einem 



a\mt*i >tar«ltta 4jpbOT<liAi:«|iiIb|,pt«ifipi«. ,|». SfjBpiUiny 
•i«rM^ dfboweg9 gjoiiifiijiM zvutlciy. i., 

Jest Tfira Téc téiká péttt saUM jeikd. *<X 

TMko jMt 4l»li I obry >p pnly fe táhatú Ahebo: 
Není dobře i pány za prsty se táhati. Č. (V. Pád!)- - " i 

M tHdditek, Ylei právo. Éh. (Vl«i privO t. sŮitóiglhoO 

Právo nepoMie, kdyf léto pfemftie. Č. "' 

fráva |ak ' pavučina , ftroak' se probije a^ na nloaclia iUk 
(a moucha uvázne). C. — P. Ustawy jako* pUji^ezynía, jUttifka 
uignie (uwtimle), bqk J9 p/nAsbije. A Jati KÓchanowšKi na- 
p«al: PMwa 99 nágse jako pHj^dířýna, Wrďbél ii^ jMrae^ije a 
na muszkf wína. R, SaKOHi lom nayriiHa, ntieto npoósetca 
i' ayxa yBasfenb. 

Komu kára, tomu i vina. <?. 

Zkaltl beránek víko vodu*- ^od ním stoje. Ú. — P. t.acno 
wilk na barana najdiie przyczyn;. ~ Baranie, nieibi^ lvódi(. 

Tle o ikodu záj(ce hbnf. P.' Rie o Jzkdd^ záj^^ goniq. 

Kdo Čeho hledá, aaadno naléziá. Č. — 9: Ro cé pajth 
ncye, rpam lapon. "' 

Kdo cMe bíH chudinu, snadno najde pMeínti. P. tacno 
o przyczyuf, *kto chce bič chudiflff . i -^ 

Snadno hiU najftf , kdo chce paa MU. Č. — P. liacno 
Kij naležé (tatwo o kij), ktd jfaa chce udeřz^é.' li Kto 
aaxo^en co6aKy^'j4aptn, toťí úéšjien n na^ay.^ ' ^ 

' Kdo chce paa obesíti, snadno opřálku najďéJ Cft. ftbj 
svoga cucka oběsiti hoéé , leifto vnžinéc nifjde. — Kďfž psa 
chtí ubiti, volají, té áe pomliful. S.^Koe tocero ofcoMy^iio, 
noiit^y: ÓtCBo e. 

Sud se, attff;'fSe k smffeňí Wátek nezavírej. K BpaatfcÉ, 

k\u HftpS CJtOBO OCtaBJOltt. ' >•< 



/ j 



*) Fr. Si tn Tem battra le chian, ta troavenii Cicilenimit nn báUm. 
Amgl 'Til an emaj maUer to find a stick to beat a dof . "He that 'a 
resolved to beat a dog, neyer Wiata loaf a flii^k. Mi. {ftaot aian 
att flaae 4Ni^tii, (kt^n auui let ta Vtí^. iUm. ilaa fUbtt ialb 
eiaca €tr4ni, latua ami eínm ^nb fi^lagf a aii^ 






i . .' 



KmmttL jiko:.<ralkOTé^ « ^d 8m4ii Jakt ^wwlK. (jptrany 
j4Me>Mi4iL 4p cyM mo spMoaiii, t on cy4t mo tfpidMi. 

Co proiílo, jaldky do vody poSIo. Jfr. Dlo iipo|b|UQ» m^^ 
n mSv «Mv«o.t .-. 

Kdo st«ff svár připomene ^ toíM oko « Uavy. & Kr.o 
crapoe noHaen, romy rjaai Bom^ 

Ddatafi (žaMMwTnQ první kMl. A Aotocvrny (40iuiiWRy) 
nepBHt myrh. 

n : Jbkr f¥é4£t, p«i (Ui«r>:T«tt& (Nůi jon o ktívýoh sved- 
cfch býti rozuměno.) Č. 

\. Starý pamětníky písm a<stimiík. & Oo crapoA. flmflTH, 
míono rpiwoTt. 

Od původa svčdeclví neplatí. M^ On 40R4a4a noo^Jia 
,m 6pan. (Niq nepláli svédoná ani aoW, ani proti soM.) 

Tíc lidí, víc vidí. Č. — P. Wifcéj oczy wi^o^í mii»|. 
tli. čtyH oď více vidí ne|li dv& Č.— H Dwa wifo^sfi ujrzq 
"IMi^ jeden. 5. Bmo 0H4e ow laro oko. Bojí aa4e 4bÍi i^aae 
rmvo 64Ha. *) — Má $\é míMo i kvom práira laké v. jiných 
^pa%)slec|i. 
t. : Co ofi vidí, o tom adohou ústu mluyili* 6. ^ 

Jistéjií oko nei^ ilbbo.^— 0^ před ii8íni|i víra. Č. -rr- 
Br On yai^a aipaie* S^ Bume pa4a BtpQBarn o^aaa hopo 
• ymnui. (Ji4tSí j/edoni avédek očitý, mili deset néatýofa. Uiatý 
avédei^ žádný svddeL) P. Oezy atoj^ za nsay^ a, 

0<S svčdkQvy^ 0(íy čertovy. Jfr. Y oetAia oim aa% y 

4H4bRa. 

Jeden člověk >.iMný člověk (oo ayědek). Ú. 

Svědek na avédka ae nevede. R. nooQrxy aa nooi^yi^a 
HO (lín. . 

Člověk kmetcí kmetcímn svědek. R. Xo^oni aa XMiMa 
noc4yxi. 

2ena fd svědčí mutí domiiy a ne před prflvenu fZna- 
menej dvojí amyai slova svědčili.) d; — A. HfíeB^ aa aysa 
ae 40Ka3qHiia. 



*) Angl, Two heads are belter Ibaa ew. I^n. ^4 ĎÍH \t$ mtxt cnt 
eet. Něm. 9iet Vnera fe^en Ifffrt a(« finl 



Dvi'%éfe Mi6, tfeU bes Mavy. A 4ÍBt étai^jiyme/ rpefcH 
663% rjHtte. (Di se o lom, kdo caby nul křivou přísahou dřou 
. inrédWhF.) .^ ^ 

Vlastní přiznání za lisíe svědkův. R. CotfTBOHHoa npv- 
nÉHie na^ie tmM eaiAlTOJieft. /ílh > 

Skutek pravdu vykládá; Ó. 
' ' Kdo' tniči, přiná^á se. -^ Kdo «iKí, svoluje. d — 
P. Kto milczy, zezwala. *) 

Prortémo odpom prostá očista. — Prosléiio odporu pří- 
sahou potvrd. Č. 

Přísahou boha neoklaoioi. P. Przysi^gq bogfa nieoszukasz. 

Hustá přísaha , řídká pravda. Č. — Kde se snadno přísahá, 
fHTovdy není. ifr, Kjer se. lahko rotí, resnice ní. 

Kde přísaha , tu postoupením A. r4t Mar^a, Tyn m npe- 
dyniietie. 

> Mh, fcdo křivě přisáhne, yřed rokem na soud táhne. 
P. Kto krzywo przysiQie, rzadko rok przežyje. # 

Raději umříti , nežli kříž políbiti (v nepravdě), fí. Aymme 
ynepeTBy a Kpecra ho nijiOBarii. Tak mluví bohabojný ruský 
národ, jemuž mitejií jest vSe ztratiú, než křivou přísahou 
uraziti boh% Takové, přísahy konállly se '^e chráme při 
Blavném zvonění a vůči vSeho lidu. Zevnitřní ziiamení pří- 
sahy bylo líbání svatého kříže. OsCatttě jakýsi odpor i te 
spravedlivé při skládati přísahu jeví se pH vtech národecii 
slovanských tak podnes jak za nejdávnějdích ěasův dle svě- 
dectví Helmoldova a jiných spisovatelův. 

Na myitení práto nejde. — Myšlení j^řéd rychtáře ne- 
chodí. Č. — P. Myéli do irojta niejidqT (niépozywajq>. Myéli 
urzqd niesqdzi. **) — (Pro wdli nenie ijeden jeitě plsůzen. 
MÉidl.) 

Kdo druhému v mysli sedí ? Č. 

*Dttie cizí ve tmě sedí. A. Hjoicaa Ajrmá n nOTemcax^. Co 
se v doSi jiného člověka děje', o toto žádného světla nemáme. 

*) L, Qui tacet, consentire videtur. Fr. Afiez coDsent, qui mot ne dit. 

Nim. 64|Siidft tu fitt, f0 t^ Mn mU. . 
>*) An$l Thonghtf are firee. Nim. 4Bibailfe« fkit |olífrfi. 




, , C — R 

f wtt krěá 

y 

o čem JiiJM mim, wtíĚkm býri ničili OL Od 

je iifiím.*) 

BUkM soké lidé co s pista rycMají. Č. — P. Inrito 
co Mae b piiei sokíe wyssa. 

Hon taho fischo, rty ▼ oéoi oekylo jprvrdy IrodML Č. 

Ptauieo oebýTá daldo od dýao. C. — JL H*n jon 
éen onHL & Ai ee n^ ■;■■> owi mpe mnu 

JedM řeč, pil fefi; jedu fiie, pil pře. (▼ nařluiatí kolM 
TUHNI fcwmfm so opatřili divoden, oe pak dooméate adi 
s eiidko podyš^ přistupovati.) C. 

DoBnéoí C^ání, podezrenO mnoko t pytel Tckáii. — 
Iboko donačaí do pytle se^Tsype, ale |da aebiide* Č. 

Omyl aa faleš se aepokUldá. it. OHafea n oajkiiy le 
craaaTca. JEr. DoaiUKa 3a xaajun ae ijie. 

Nikdo na sebe nepovL C. — P. Žáden na sif niepowié. 

Rovným na kriyďio^ pravým na vinnéko. Č. (Výslecky 
nemají úskočné iýti vedeny.) Tomn ponékad se příčí: 

Uder na stil , ozvon se nožíky. (Zknrta na obvinénébo.) 
Č. — P. Uderz wstof, ozw^ sif nožyce. HaL TopMa B^ 
craji, TO ca loxaiia ea^ossyn. JTr. Y^apb o6i crmjrh, aoicma 
o6a3ByTbCfl. 

Po niti klobka se doviješ (doptáš, dohrabeš, dojdeš). 
Kdo se chce klubka doptati, táhni se po niti. Chytej klobko 
po niti. & — P. Po nici kffbka dojdziesz. ÍĚr. lIpitAencfl 
no aaroqiik 40 luyáoqRa. Platí o výslechn; druhdy též o 
setrvalém spoření se nžívá. 

Zlodéj na zlodéje nepovL C. — P. Zlodziéj na ilodzieja 
niepowié. 

Kdo zapřel , právu se vypřel. Č. Dle prvního onoho pra- 
vidla právnického: Quod fecisti, nega. Tak též i Srbové 

*) Ař^ Common fiinie is leldom to blume. Nim. iBtmúa 9etfid^t ifl 
fcltftt crlogm. 

83 



9U 

tttiýí : Aon € mna, aotjib tflu^ sama. (Dolnid za|rfrái, dolad 
tvá chalupa.) A pak iroDÍcky: O41 ndiapa leiia 6ojb&n 
kapa. Upření nejlepíí obchod, — jen že dlouho netrrí^. 

LepSí zapření, nežli zavřoíM* /'•• Bo^e je udrití u bah, 
Begli uvézti 11 ianuúco. 

Přiznal jsi se, vydal jsi se, Č. — Mr. Hxi npiwaBCJi^ 
poBKmonaBCfl. 

Lépe jest mučedlníkem býti, nežli vyznavačem. Č. 

Duie shřeiila, a nohy vinu nesou (že neutekly). R. 4ynia 
eorptmiua, a Horn B^HoaaTH. 

Bůh mu smysly zmátl. Krev člověka pomate. R, Bon 
nonyrajn. Kposb nyraerB. Neprospěje zločinci zapírání. 

Zlá moudrost svědčí, až bůh smysly zmate. Č. 

Ve lživém běhu bůh nohy podráží. A. B^ HenpaB4i 6or% 
aanimaerB. (V. Pravda.) 

Bůh zločince najde. JI. BHHOBaTaro 6on> cumerB. 

Pomsta i na chromém dojede. C. — P. Pomsta buža 
(kára) dojedzie i na chromém. — Ač se nékdy o berlách 
kulhavý trest vleče, ale předce zřídka mu zločinec uteče. 

Co se vleče , neuteče. C. — HL Co sie przewlecze , to 
nieuciecze. Kr. Kar se odloži, se ne opusti. *) 

Zpomenef se jaré i ozimé. C. 

Přijde na psa mráz. Č. — Mr. npift4e na nca uopoai. 

Proto soud, aby soudil. (Ne však I^ez pilného vyšetřo- 
vání odsuzoval a káral.) 

Ne hned odsuzuj, dřív pilné rozsuzuj. R. Eea^ pascyx- 
/kevhň ne TBopu ocyaMCHba. 

Neopravuj, až vyslyiíš. Č. — R. He cnipu KasHiiTb, 

*4att BlUfOJBBTIi (BUrOBOpHTb). 

Lépe vinného pustiti, než nevinného skřivdíti. P. Lepiéj 
winnemu przepuécié, niž niewinnego karač. R. Aymxie AecHjh 
BKBOBBUX^ npocTHTb, míitb O40oro HeBHHiiaro HaKagan. Ch. 



*) Lp Nou anfertnr, c^uod differtur* Nou. Stnf^efi^oben i^ nU^t auf; 
Se^oben. 



M^ je 4efet Imch •AmMi, bfc 

obradifi.*) 

bMa! JL 




Čl^filHi WMhMi ani viHaMl. ť. Crfowicb igiAič 
•ie p4I necsf. 

yetřtto Ucm sraiií, ale lOke Mseiif. JL He ajriipcw 
numj qijnian, mjjftmm wfmí ■■■■»>. Hlam bcbí aalumee, 
bf se sase poelmli ■■Mi fe Jon we apasn, ae mfmerwamm, 

DkřnrdéaéaBV mti se ftoda aahradíli, ale slar wikéf. 
P. Dtargywdgoaeaiii f ifceda aieie sáf aagradiic, ale by mgáj. 

Béda jdoacÍBiv, Uím i Tedoadam (píed soad, fca při* 
sase, na sa«f). JL Tiqpe auQnaiexF) '^P^ ■ aejumeaj. 

Kde amoho tIUt, pstr aiaoho třeba. P. Gdáe wide 
wilktfw, paéw wiele traeba. 

Maobo pochopftr bére i strýce stAo. Č. 

Žaiár zlá hospoda. S. 3ja e ayba ravaaM- 

Kal nejvyfóí úřad. (NefU dále odVoliní.) P. Kal naj- 
wyžsxy Cestatai) orz^d. 

Lepší roky podání, než xa Tlasy lahánL R. IIoAaBaica 
no pyian, raai aene 6jAen aojocan^ (Z dáTních £asŮT 
kdyi yystnpajícím stranám na pole ještě na yůli ponecháno 
bylo smířiti se, nežli se boj započal.) 

Dobrého nepálí (a zlého nesmí). C. I toto přísloví, jakož 
i několiko následojíeích, pochází z časův božích neb svatých 
soudáv, kde železem nevinnost se osYědčovala. Nyní se ho 
ožívá, když někdo svíěka prsty utúraje aneb jinak se spálí. 

Při kom bůh, len bije. Č. — P. S kím bóg, ten bije. 

Když jsi se na pole vzdal, bij na poval. A. lHojm y noM 
craji, raxi 6eft Ha noBa^rb. 

Ležícího nebijí. B, ^exa^aro ae óbnrB. Kdo na souboji 
padl neb poražen byl, toho bíti zakazovalo se. Bére se také 

v tom smyslo : Nešfastnémn nepřitěžnj. 

— ■ ■ ^ 

*) VL Heglio é liberar díeci reí , che condannar nn innocente. Fr. II 
váni nieax absoadre víngt crímioeU, qae de condamner an innocent. 
Nim. iitUt ge^n e^rli^ ma^n, aU pntn gum C^tlai. 

23* 



SM 

Kyl není Hospodin ,' a paliee nenf osadnice. R. 0($^on'b 
HO rocno4i», a oc^onHna ho cy4B6HHa. 

čí 86 yyftme , toho nemine, fí. Kp^y BKrnercH , TOMy h 
c6y4eTCfl,. He mniyeTCfl. (Týká ae losování aneb hřebí.) 

Desátá vína se kára. ^ Jt. 4ecaTaa ÉHHa BHHOBaTa. Říká 
se, když provinění na celé obce, pluky a společnosti padá a 
ony se desátají. O jednotlivýcb zas osobách dí přísloví : 
Třetí vina se kára. fí. Tpena anna BnnoBara. Prvníf se po- 
važuje za omyl; drahá se pHpisoJe návyku, a teprv třetí za- 
tvrzelostí srdce. 

Aby nápotom nehřešil, osdpouití se na srážku. li. ^to6i 
Boepe^i HO rpimHTB, npomaiOTX ni daver^. 

Pokorné hlavy ani meč neseče. R. IIOBHHHyiD rdosy h 
nem> ho ciqerx. 8. IIoKopHy rjiasy ca6jiH ho ciqe. P. Cichéj 
(pokornéj) gfowy miecz niesiecze. O těch, kteří se hned 
k svým přestupkům znají a jich litují. Srovnej též Časop. p. 
katol duch. 1828 str. 560. 

niznání polovice pokání (napravenO' R* IIpHSHaHie nojio- 
BHHa HcnpaB.«eHÍfl. 

Žádný dvěma metlama mrskán nebuď. Č, 

Nebéře se s jednoho vola dvou kozí. Č. — P. Trudno 
s jédnego wofu dwie skorze zedrzeč. Mr, Cx 04Horo BO^a 
no 4Bt KOJKH He 4epyTX, a ci o4Horo Tflrja no 4bí 4aHH ne 
6epyTX. S jednoho vola po dvou kožich nederou, a s jedno- 
ho gruntu po dvou daních neberou.*) 

Záplata musí větší býti než 'díra. HLui. Záplata dyrbi 
wjetša byé hač džjera. (Náhrada větší než škoda.) Jinak: 
Záplata větší než díra říká se, když vymlouvá se někdo více 
než třeba. 

Pokuta nebuď pomstou, ale zlým uzdou. P. Karanie ftíema 
byé pomsta, ale zipšcí hamulec. 

Častá kázeň málo způsokf^ a přísná vrchnost hanobí. 
P. Karanie czfste niepožyteczne ; srogie zwierzchnoič hidzi. 



*J L Ab tmo- hote bint pellb non třafiitor. 



Obecné to asdání:j4osyiiii,. sluší uprání. R. ILiOHia^iiafl 
piqb, qxo BHHOBararo Ha4o6HO ctqb. . , . ) 

Koho se dobrá slova neehytají, toho se musí ^ karabáó 
chytati. Č. — P. Kto gardzi sfowy prostými,. lego trzeba 
d^bowymi. An^bo ir^Kto si^ nieporusza slowy , tego piruszy 
dfbowy. 

Pilník s železa rez stírá. (Zlé zlým, ostré ostrým «h- 
bánéti se musi) Č. 

Na prašivou hlavu ostrý louh. Č. 

Dobrý se právem spokojí, a zlý i ran se nebojí. Mr. 
4o6piift 4o6poro c^osa éonncH, a ^e^aqiň h yúoio ne éoHiBca. 

Dítě praví : bito jsem ; ale nepoví proč. Č. — P. Prawi 
dzieoí^j že go Into, ale niemówi za co. ilfr. Ka»(e ÁtTHHa 
mo 6HTa, a ne Ka^e sa mo. 

Potrestání neb domluva žádnému hlavy neprorazí. Č. 
. Zlý buď kořen, ale ne mořen. S. 3jiora bslab vopuTH, 

aiH HO MOpHTH. AkO KOpO, HO MOpe. 

Káry jsou boží dary: ale zlé, když bijí a nedají plakati. 
S. Kapi e čOHcift 4ap'B, a^H e 340, hbat* 6ík), na ne a^aj 
n^aKaiH. 

Karabáó není muka, leč nápotom náuká. :/2» Khjtx ho 
HyKa, a Bnepe4'B Hayxa. Anebo : Karabáč není <éert, ale pravdy 
se dopídí, Víayrb ueAhBBOAij a npaB4y cumerx. 

Začata mrskáme, a velikým žákům odpouštíme. 6 (V. též 
Zloděj.) 

Trestání jednoho, skrotí desátého. P.' Karanie jednego, 
uskromni dziesiqtego. HaL E4Horo CKapaH&e AecfLthOwh noRMEhe. 

v 

Kde vina lehce sejde, tu ráda zlá vůle panuje. C. 

Trest puštěn na jednoho, strach na všecky, P. Na jednego 
kára, a postrach na wszystkich. .'t 

Kyj na sedláky, železo na* pány. P. Kij na chlopy, 
želaso na szlacht^. 

Kdo nemůže penězi , íií^ platí železy (tělem). C. *) ' 

Pán za vinu odpovídej hlavou, a kníže zemí. A. Boapím 



*) L, Qui lion habet in aere, laat iii pelle. 



o rat T C T B yi irb MMt TOMmow^ • Ktiidb jTjiftjil^ki. (2! časŮY 
údélných kníiat ruských.) 

V^Trz buHče, a píestaite svár. (Vyhiliilsrřfin :íle země 
buřiče trestati.) Č. 

4Mkrát se zloděje UtL JL ihiTinri Tára ne tj^É tte* 
peitHU. (Obstál-li zločinec tíPikrát na mučírně, býtlkl pro- 
puštěn.) 

Když zloděje se ptají, žebra y ném prasktjf' R> Pe5pa 
jaHanri, Raxi rarn nuraioTi. (Vil též éMnek: Zloděj.) 

Ne^ proto vlka biji, že šerý, ale proto, že ovci snědl. 
/?. He 3a TO B04Ra 6b»T%, qio on clipi, a m to, ^to oboj 

Tíže yinett, kdo k zlému radí. P. Cifžéj winieii, co 
ile radzi. 

PoTolnjící $ činícím jednostejnou odplatu berou. Č. 

Hana za hanu, rána za ránu. Č. 

Pro hubu na hubu. Č. 

Slíbiti jako dáti, a haněti jako práti. Č. — 8. Ssan xao 
romToax, a ncoBani xao óieni. 

Kdo bije, bývá bit. Č. — Kr. Kdor tepe, ga tepo. 

Kdo k pfttfee vybfztf, mě^, co sobě utržíš. Č. 

I kdo počne, i kdo raní, obá trestáni. Č. 

Hodmo, bodmo, vše bije. (fteU soudce, když se jeden 
vymlouval, že neuhodl, ale uhodil. Č, r Podobné jest : 

Tak rána bolí v noze , jako v hlavě. P. Tak raná boli 
vr goleni jako i w glowíe. 

Hrdlo za hrdlo. Č. 

Za sedm běd jedna odpověď. R. Ceuh 6*419 ojsMWh 
0T8#n. (Tím se zločincové vespolek povzbuzují, těšíce se 
lim , že za množství zločinův přede jenom jedmt pokutu jest 
podstoupiti.) 

Obec velký kopec. (Mnoho osob i malfými snůškami 
více může než člověk jednotlivý C. -* Hal. FpouaAS ne^iKuft 

Obec má tvrdou (tlustou) šíji. B, MipcKaa mea TOJicra. 
Provaz nepřetrhne jeden. Č. 



rok héTf, i dlf^ léta loví. A« BmbÓmu tmiA no- 
MtiiaeTib, a m^i OTatiaeTi. (JežU TojeTodtové bývali v RaliMi 
na tří léla Voíqbí.) 

Kachního žaludku se nedokrmíš , a kancelářské ka|i«f 
nedopkui. M. Yimar^ aa^gr m HaKophiUni ^ « iKuim^cKaro 
KapiiaHa ae Hano^Hamb. * 

Zastup, pane, zastup; jenooi z kAže Éeoliipl A. 3«€Tyiui, 
4a KOm ae CAjim, 

Nesuď za dary, peami na aláry. C. 

Stav stavu (úřad úřadu) nelaj, m nižiá bří se m kraj. 
A. Haai iiasa no<iHTaft, a «eHiiiii oajpcb m icpai. 

Úřad úřadu Tftří. P, Urzqd urzfdovri wiarzy. 

Do kostela kdy chceš, a na radnioi (^hed aeud) tAWĚÍf. 
P, Do koáciofa kiedy chcesz, a na ratlaiz mnaisz^ 

Radéjí chci býti rychtářem ve vd , než konielěai v nséaM. 
P. Wolf byé wojtem we wsi, nii lawniUrai w aúeteie. 

Úřad neumírá. Č. » * 

Lepší úřad jakýkoliv, nežli prostá služba. F. Jaki-^lrití 
urzqd iepszy, niž (Hrosta služba. 

Úřad nemýlí : jestli neitče, aspoň kape. Č. 

Žádný úřad tak špélttý wn^ aby žibemce nezaakužil. Č. 

Vždy ti více jedí, kt^í blíže alsy aedi P. Zawady ci 
wi§céj jedzQ, którzy bližéj misy siedz^. 

Písař při městé, co kočka při tésté. IL AMfiVb y utcra, 
^TO Koinaa y itcia. 

Není službičky, aby nebylo partyčky. Č. 

Není toho úřádku , aby nemel svého déiitu. Ú. — P. Co 
urzqd, to obrywka.*) 

Těžko o rychtářství, ale snadno pak o med a niásld- 
S, TeacKO ce KBjáŘovb aassaiaí, a oa^a ^oéra Heji. s 'uacjia. 

Úředníkem býti, ne befe sMdti žíti. fí. BoeaoAOw 6iiti», ae 

ÚeZI VLQAy IKlITb. 

Přijede úředník, nebývá bez Éoláde. i?. /BoeaoAa npii^^iaařt, 
a KOJiaqa npHaecyri. 



^m mi» te. 



Memoboo býti vlci isyti a kozy cely. (Viem a^ Uifko šachovati. 
Aneb : Co jinému škodí, jinému poží tečno.) — P. Galy baran 
a wilk ayt zaraz byé niemože. Hal. BoBVb choUk h bhbiui 
iitjia 6yTH ae Moxe. //. Ne mogu biti i vuci šiti i koslíéi 
na brqfa. 

Kozí zdrávi y vlčí idad. P. Kozie zdrowie , glód wilczy. 

Krev a příbuznost činí v soudech rozlidnost. Č. 

Krev není voda. Č. — P, Krew niejest woda. R. KpoBb 
ae BOAa. IL Kérv nije voda. Bal. KpoBb ae B04a, posABaia 
BKOAa. (Krev není voda , prolévati škoda.) Přísloví tohoto 
rozličné jest užívání; nejvíce v těchto smyslech se bére: 
1. Výmluva smilnýcii a nezérželivých , pak také zlostných a 
Knévných lidí — sanguis fervet 2. Rána vysoko se váží; 
drah život lidský; 3. Ohledem na lékařství. 4. Svoji a pří- 
buzní se více milujL Z toho vyplývá, že soudce nemá býti 
stranám ani příbůzen ani pokreven , a že zvláště hrdelnímu 
soudci nejvyšší svědomitosti a ojMitrnosti třeba. ^ 

Bfth lid ztrestal, advokáty aeslal. B. HaiEaaa^i 6on» aa- 

pOAl, EŘCABAlt B0eB04'B. 

Lid v rftznici žije, právní přítel tyje. R. IIoMyhi (noccopb) 
6ot% lapóxB, 4a noKopm BOOBjliri^ Nebof 

Snáze jest v kalné vodě ryvy loviti. (/• — P. W odm^cie 
ryby najlepiéj si^ lowiq. R. Xopomo 40Ban bi Mynoi B04t.*) 

Neboj se soudu, boj se aoudce. R. Ve 6oica cy^a, Óoftca 
cyAbH. — P. Jidqc do wojta oba síq bojta. 

Na právníka žalovati, do věže se stěhovati. R. Ha noe- 
BOAj npocHTb, Bi nopbuy iathtb. 

Turka žaluješ, a Turek tě soudí. 5. Typqaaa npemi», a 
TypqiHi TH cy4H. 

Ten^-li tě soudí, kdo tě pohnal, nelze leč u boha spra- 
vedlnosti se nadítC 5. Aro to onatt npe, roh th h cjah, 
OB^a aa^ cauo oxh 6ora cy4a HCKara. 



*) Ir. Torbtto melias capíuitar aornine píiee«. Fr. Ea« trovble, gain 
dapMie«r. Angl. Tii good ZtUng ialroabM waten. Nim, Sm 
Xj^^tu Hfí f at flf(|en. '**' - 



•vsniklo, kdyi Ea čmAv KateKny II« poSei ářednielTa ir Rosfdh 
pořád Yíce se množil. 

častí úřednici, častí fikůdnici. P. Cs^icí nra^dnicy rakodzq 
wszyscy. 

Napitá blecha méné štípe. Č. — - Lépe jeit aylé kooUnry 
trpěti » nežli hladové připouštěti. 5. hojA e cure KOHapiie 
TpnjtTff, Hero rjia4He HaoyinTaTH« 

Úředník na vsi pýchá; pán o ní ledva slýchá. P, We 
wsi urzednik zažywa; pan o niój tylko slychywa. 

Na obce ukládají, a panství okrádají. IL Mipi OK.ia4UBaiOTi, 

4a B040CTH 0Kpa4I>IBai0T1. 

Grod smrod, zíemstwo kíepslwo, a trybunal grunt. Polské 
toto přísloví o soudních inslancích as takto by se v jazyku 
našem vyložiti mohlo: Městský soud dá se zvrtnout, apelíací 
nepodvrací, dvůr tvrdí. 

Den zasvěcen , soud (úřad) uložen. R. 46hi> CBari , a 
4'b^a cnflT^. 

Bůh na začínajícího. Č. — JI. Ha saqHHaiomaro 6ori. 
Nebudc-lif s námi boha, neujdef nás tudíž noha. Odtud 

se říká : Všickni popráni, noha jich neušla. Č. 

S pravým na vinného (v boj se dávej). R. Ci npaBUiix 
Ha BHHOBaTaro. 

Nepřízývej vlka ku pomoci na psy. fí. Bo^Ka na co6aKX 

Bl nOHO^b He 30BH. 

Lépe jest tři léta se soudili a sněmovati, než jeden rok 
váleti. Č. '* 

Vojna nebývá každému hojna. Anebo : Vqjna pro jed* 
noho kojná, pro druhého chrt, pro třetího smrt Č. 

Vojnou jeden zbohatne, a sto jiných schůdné, ť. Wojna 
jednego zbogaci, a sto jich zubožy. . 

Co ve vojně nepřítel nedobral, dobírá přítel. C. 

1 v dobré vojně chleba se nedostává. A. H h% 4o6poft 
4paKt Ha xAM-b ne npift4emb. 

Kudy vojsko chodí, tráva se nerodí. Ch. Kud vojska 
hodi, tráva (jaěmenak) ne rodi. Dalm. Kud vojpku prohodí, 



Uo ioif^ nepřofl. 9. Ko wocě^ m vpoeii. 

Uěwumnf vůx téic# se MlHie. Kiio naie, ten jeée. (x. 
— P. Klo smanije, jediíe. A. IIoAmsta^ir šine taan. 
M*. He noMaxemb, ne noi4eB^ Xto nxe, to! íao. CA. Koj 
Mje fiiaie, bo^e wmi. loj naie^ aoa fcaže. Kr. Kéw maže, 
aNi Jaté. Blk. 4a HO^pnuam KOjara, 4a mq^eMn. 

N| zlatou udici snadno ryby lapatL <^. 

Kde ze aWbrných dél alHU, nebrsyf ae ekybí. Č. 

Kdo se sOfkrmfm kepteí ppiýká, tea Tybriti. Ó. — 
F. Zlotyiai wlocMiiami wnel zwycifiysz. Kr. Kdor s* zlatim 
erad^eaa bojuje, je avage gotOT. Ch. Koj zlatem oraijeni 
^irojuje, dobil čo. *) ' 

Xlalý kMček iekzud brány otvírá (královské hrady od- 
vyká). A 34aTan Kjiio«Ab rBOs^eaa spára omapa. Sjíaravi 
■a>naki mpea« rpa^ib ortopiL 

Zlatým UdldM hued pnuranflí. F. Zlotým szydlem wnet 
prsekolesz. ^ , . ^ 

Zlatý orel vlude dolelf. Č. — F. Zloty orzel wsz^dy 

ffayekla se Ésla, aaíof noipi^tiusta. R. SaneMuca m ycra, 
«vo Moama igrera. 

Froto jiným klasem zaapíral, ie cizího chleba se nazobaL 
ÍL Amn foro monn rojoc<Mrfc aant^i)^, «to lyzearo xjrt6a 
jwIa. AMb4 Aia Toro ciimfta moím rOMeovb aantia , no 
Wjwaro XJA69L notja. (Dá se léi o tich Hd, kteří y dobré 
fluibé fe Tykrmivie potom sobe (bukají a spyinéjí.) 

BMa ovcím, kde- vlk soudcem. A. Xy40 oaaan, taí 
hojun soesoAa. 

K4|^ BMlaje oves, pele hn^ , a soudce pomazuikn. R. 
JÍKmttM^. jm6m ouec%, sokai Haaoai, a boobo^ upaioci. 

Nechoď k soudci s pouhým nosem, ale ckoď s přínosem. 
R. He X04n n aoeBOAt oik ojouotb bocokí, xo^ih ks neuy ci 

npiHOCOMl. 
*) An$l. He tli»t figiitf wilh silver araif,.^'^ ^ o?erooiiie. 



■9VÍ^'II wfí^ MHI lOTL mim m99ĚÍĚi0Ě 99éík 




s Uie mtnk Ěf l JL atcryH, 

Star staTv (áhidl «M«) Mhg, a ailií sirf m n hni. 
A 9nn «■■ aouRat, a ■mohA ompc^ aa ipai. 

Ůtmi ifada tW. A. Un^d wifdoiri witn7. 

Do kostela kdy dN^, a aa raduci (píed š&mti mmH. 
P. Do koéciollB kiedy d^esa, a aa ratasa arasíss. 

Raději chci býti rychtářem ve ¥fi , nei koadeteai t néaMk 
F* Wolf byč wojtom wo wai^ nii lawníkirai w aMeáaio> 

Úřad MamínL Č. 

Lepší úřad jak^oUy, neiU prostá slaiba. P. Jaki laki 
vrz^d iepsty, ttii prosta slaiba. 

Úřad aen^ : jestli netoče^ aspoň kape. Č. 

téémý ářad tak SpalaýwBí, aby šfteateo aesadMiU. Č. 

Vždy ti Tíce jedí, ktriří bitte aisy šedi P. Zawady ci 
wi^céj jedz^, któray bližéj misy siedx^. 

Písař při aiěsté, co kočka pří ttsté. K Al^Kh y aicra, 
wo Homia y rbcra. 

Není službičky, aby nebylo partyčky. Č. 

Není toho úřádkn, aby nemel svého dárku, d — P. Co 
vrs^d, to obrywka.*) 

Těžko o rychtářství, ale snadno pak o med a máild- 
8, TeacRO ce ks^íAohi asaBaia, a oa^a 40CTa ■eji.n aac^a. 

Úředníkem býti, ne befe nedu žíti. A BoeaoAOio óurb,- ae 

óeai 11047 *>i^' 

Přijede úředník, nebývá bes koláče, i?. BoesoAa opiti^a^, 
a KOjaqa npaaecyrb. 



*«|U|tt|^le. 



. Il» 



HMinofli ~ sltrosli. C. -^ P. Wíelld rni^d, nirMhi nie- 
#iit. ^ Pteem Tdkým býti jefi velká Mrole. d ' 

MdScem mosf notné hnouti, kdo žádá * «ii důilojnost se 
mmoutí. d 

> "b hodnoetmt h lkáni/ BM^ýMhr. lafáni. P. Godaoieí zn- 
bieganie, motyltfw lapanie. 

NeVyftzofiti dětí M slasoe; (Mladých, ne^kuáettýoh lidí 
do úřadfly zemských nebrati a v přednosti •epostaTOivti.) 

Nesvěřovati vesla lem, kteH aa viniáchvmbývali. P.fhkodsL 
tfari ilyni ztHerziáy klárzy aiepffvalí. 

Kdo svého donu spravovati neaaiiiy nech v obecní správy 
se neponitUíi P. Kto rz^dzié dosaii níeniiie swojegfo^ nie- 
^cfjnni|'sif poapolitégt). 

Hodnost za ctnost^ a ne za nrozenosi F. Crodnoéé enocíe, 
ale arodiie ma býó daná. 

Hodáosl s úhuléBi oKodí za rodem, aékdy i za rozaAiem. 
F. Godnoici s urz^dami jidq za familiami, oz^to nie za 
•éiMroiphmL 

Koně za ovsem béhajf, a osli ho dostávajf. Ú. 

Úřad nedédi, jak se v aém kdo chová, haed lidé zvědí. Č. 

■adaest akafoje, eo se T«dd kuje. F. Godaoáč wy- 
'nar8y,'ed si; w serco* burzy; 8. Ako ofcemb zora 4a nodHanu, 
noAaft ay sjíacrb y pyze. 

- • Třeba nestál za lýěmiý provaz , přede ty ářednika málo 
nevaž. R. BoeB04a xorh se CTonrB lUza , a CTasb ero sa 
Be^Bia. ■• ■ ■ ■ m 

H ' -Na hodnost 'iTyátl, a mravy pHieL ČL 

Dostal blázen palici, už vSech napořád mlát& — Nedávej 
Háaau paliee. (Nerozaaiaým noc a vláda.) Č. 
' ! : Kdyi se pohánkovi bid a iebráku hftl v race ohřála, ne 
lak snadno od if .postí. Aíihí; Hdyž so pohonfoj křudžiSčo 
a proierej kij rukach zhrjeje, da žadyn lóhey njepušditaj. 
gaashéfiá ie ďověk od dané sobě noci aérad upoailtí; pak 
také vAbec, že každému přijaté obyčeje téžfco s sebe skládati. 

Dávnéj jednu svini krmívali, a nyní i s prasaty, fi. npes4e 
OMvy cBmnao mtmm$ ar feaepvo iV^pcoarain. Přiidoví to 



pořád riee se mofiL 

Čutá Éfedaki, častí šktdnfcl P, Cs^áci vrt^dnioy sikodi^ 
wsiyscy. 

Napitá blecha méné štípe. Č. — - Lépe jeit syté kooUnry 
tq»čtí, jieili UadoTé pKpovštěti. 5. Be^rk a cure KOMapiie 
tfajtkn, aere rjUAae HaayiHTaTa* 

Úředník na vsi p]^chá; pán o n( ledva slýchá. P. Wa 
wsi orsednik zažywa; pan o níój tylko slychywa. 

Na obce ukládají, a panství okrádají. R. Mipi OR^aAuaaiOTXi 

4a BOjIOCTI OKpa4IiIBaiOTl. 

Grod smrod, ziemstwo kiepslwo, a trybunal grunt. Polské 

toto přísloví o soudních instancích as takto by se v jasyku 

našem vyložiti mohlo: Městský soud dá se zvrtnout, apellací 
nepodvrací, dvůr tvrdí. 

Den zasvěcen , soud (úřad) uložen. R. 4eHi> cbhtx , a 
Aasl cnnTh. 

Bflli na začínajícího. Č. — R, Ha saqHHaiomaro 6ori. 
Nebudc-li( s námi boha, neujdef nás tudíž noha. Odtud 

se říká : Všickni popráni, noha jich neušla. Č, 

S pravým na vinného (v boj se dávej). R. Cx npaauMX 

na BHHOBaxaro. 

Nepřizývej vlka ku pomocí na psy. fí. Bo^Ka na co6aKX 

El noMoqB He sobh. 

Lépe jest tři léta se soudili a sněmovati, než jeden rok 

váleti. Č. 

Vojna nebývá každému hojna. Anebo : Vqjna pro jed* 
noho kojná, pro druhého chrt, pro třetího smrf. Č. 

Vojnou jeden zbohatne, a sto jiných schůdné. P. Wojna 
jednego zbogaci, a sto jich zubožy. 

Co ve vojně nepřítel nedobral, dobírá přítel. Č. 

I v dobré vojně chleba se nedostává. R. H h% 4o6poft 
4paKt Ba XAM-b Be npiílAeu»»' 

Kudy vojsko chodí, tráva se nerodí. Ch. Kud vojska 
hodí, Irava QBčmemlO ne rodi. Dalm. Kad vojska prohodi, 



4 



« HMbiOfti ~ fUirosU. C. -^ P. Wíelld rni^d, iirMki nie- 
#•!•. ^ PéB0Di Tdkým býti jeii velká nevole. C. - 

MéScem mosf notné hnouti, kdo žádá wi důilojnost se 
^ryímouti. Ó. 

' ^ ' trn hodnoetmi hiliáni, BM^týliv. lafáirf. P. Godaoád sa- 
bie^nie, motyltfw lapanie. 

*> Nevyftsofiti dětí aa fluee:. (Mladých, ne^kiUleaýoh lidí 
do úřadfiv lemských nebrati a v přednofti aepoftavovati.) 

Neavéřovatí veala lem, kleH aa védách vmbývalL P. Szkoda 
tjm Étfn ztHensaéy kltfrzy aiepffvalí. 

Kdo svého donu epravovatt ttetuaiiý^ nech v obecaí správy 
se nepoaitUíi P. Kto rz^dcié donu nieiiniie swojego ^ nie- 
^cfjmaj SÍ9 poapolitégd. 

Hodnost aa ctnost^ a ne aa arozaaosi F. Crodnoéé cnocie, 
tle -arodaíe aia byó daaa. 

Hodáost s ttadém cKodf aa rodem, aékdy i za rozamein. 
F. Godnoici s nrz^dami jídq za familiami, czfsto nie za 
éiMrciplimL 

Koně za ovsem béhají, a osli ho dostávajf. Ú. * 

Úřad nedédi, jak se v aěm kdo chová, haed lidé zvědí. Č. 
^ Bédacst akaanje, co se vsrdd kuje. F. Godaoáé wy- 
nmray,'Cd si; w serco* burzy; 8. Ako ofcemb xora 4a no3Hami», 
noAaft ay ajiacrb y pyxe. 

lYeba aestál za lýčený provaz , přede ty úředníka málo 
neva£. R. Boceo^a xoTb se croarB Jiuaa, a crasb ero aa 
seMia. « 

K' . ' Na hodnost 'i^itl, a mravy přiieL d 

Dostal blázen palicí, už vSech napořád mlát& — Nedávej 
Hte. p.liee. (Nel...;it-> »oc a li^y č. 
' Kdyi ae pohánkovi bíd a iebráku hftl v ruce ohřála, ne 
tak snadno od af postí. HUrik Hdyž so pohonéej křodžiičo 
a proierej kíj rukach zhrjeje, da žadyn lóhey lyepnšditaj. 
ZnaiÉ^iá že Alověk od dané sobě moci aérad opoailtí; pak 
také vAbec, že každému přijaté obyčeje téžko s sebe aUádati. 

Dávnéj jednu svini krmívali, a nyní i s prasaty, fi. IIpes4e 
04By caazbia ^Mfmm$. a teaepb c» y^pocanun. Přínloví to 



,. ». 



'vniiklo, hift za^ čmůy KateKny 11. jj^oéet áledatetva r RosIcA 
pořád více se množil. '< 

Častí úřednícá, častí Skidníoi P. Gs^áci arxf dnícy szkodzq 
wszysay. . 

Napitá blecha méně štípe. Č. -^ Léf» jeit ayté koiaáry 
trpěti^ ^jiežli hladové pHpo«štéti. S. hojA e cure KOlfap^e 
TpíMtT^ Hero r4a4He HanyntiaTH, 

Úředník na vsi p^^chá ; pán o ní iedva slýchá. P. We 
wsi urzfdnik zažywa; pan o niéj tylko slychywa. 

Na obce ukládají, a panství okrádají. A Mipi OKAeíA^^^fo^^f 

4a BOJIOCTH OKpa4I>IBaiOTl. 

Grod smrod, zíemstM^o kiepslwo, a trybunal grunt. Polské 

toto přísloví o soudních inslancích as takto by se v jazyku 

našem vyložiti mohlo: Městský soud dá se zvrtnout, apellací 
nepodvrací, dvůr tvrdí. 

Den zasvěcen , soud (úřad) uložen. B. J^enh cbhtx , a 
4'bjia cnflTi. 

Bflh na začínajícího. Č. — R. Ha saqHRaiomáro 6ori. 
Nebude-li( s námi boha, neujdef nás tudíž noha. Odtud 

se říká : Všickni popráni, noha jich neušla. Č. 

S pravým na vinného Cv boj se dávej). B. Ci np^Bum 
Ha BHHOBararo. 

Nepřizývej vlka ku pomoci na psy. fí. BojiKa na coÓaKi 

Bl nOMOqb HO 30BH. 

Lépe jest tři léta se soudili a sněmovati, než jeden rok 
váleti. Ó. * 

Vojna nebývá každému hojna. Anebo : Vqjna pro jed* 
noho kojná, pro druhého chrt, pro třetího smrt. C. 

Vojnou jeden zbohatne, a sto jiných schůdné. P. Wojna 
jednego zbogaci, a sto jich zubožy. 

Co ve vojně nepřítel nedobral, dobírá přítel, d 

I v dobré vojně chleba se nedostává. iL H bi 4P6poft 
4paKt na X4t6i ae npift4omb. 

Kudy vojsko chodí, tráva se nerodí. Ch. Kud vojska 
hodil Irava (jačmenak) ne rodi. Daltn. Kud vojska prohodí, 



tnm M M mImi^L 8. MyM sMeM npMtM , týith c9 éfina 



Vojska rosUM, ě«6 sabité. Ji. Ho pasrpMjr, *» oojioiy. 

Kolem kaidého vojska na tK mfle zlé cesty. IL Oko 
tf«kogt rali tli ariQa sta puta. 

-^ Vojna o boha Kodbi, ani pána nesná. Mr. Bttia n o 
6ory sa6]rBae, ■ naaa ae saae. (V čas Tojny nenf fádn, pře- 
fNhrqf aákony.) — 11. Síla bogn ne moli. 

Moc s moc{ ráda se potýká. Ó. 

Kde sfla Tévodf, ku práva se nechodí. li. Gdje sila go- 
spodi, s razlogom ne hodi. 

Kde vojna vládne^ bratrství slábne. Ch. Kad je rat» nigdo 
nikomn brat 

Vojna bez šrámu není. Č. 

Kde ostřím hrají, smrf vede k tanci. P. Gdzie radzi 
ostrzem grajq, ámierč taniec zawodzi. 

Země hyne, a vojsko bůh krmí. ň. Mípí ranerB, a parb 
6orfc KOpnan. 

Vojna se dá dobře slySeti, ale téžko vidčti. Č. — R. Botaa 
xopomo Cjoiman, 4a rmae^o EnjAn. P. Mifo doma siedz^c 
o wojttie sluchaé. 

Na radách dobře mluviti, a v boji se zmužiti. S. Ptqn 
cy y caiiTy 4o6pe, a y páry caare Tpe6a. 

Vojna se penězi vydržuje, vojna se z krve raduje, 
i?. Botaa nraercH AeRhrtoa. BOiaa ysece^aeTca xposiio. 

Kdo sto nevinných zabil, za vítěze se vyhlašuje^ a kdo 
jedttáho třeba lotra ubil, jako vrah se odsuzuje. Ch. Koj 
makar sto tiekriveh vmori, za víteza se derii, a koj jednoga 
makar krivca vumori, kakli Ijudomorec obsudjuje se. 

Jednou sekni, dvakrát bodni, kde o hrdlo bSží. P. Raz 
tni, dva pchni, gdzie o gardlo jidzíe. 

Kdo se chce práti, musf vieekn sfla sebrati. R. Kro 
xoHcn 4paTbCH, Tony Ha406HO cry cmaoř co6pancfl. 

V Mtvé ku předu nevybihej , tni pozadu neiAatávej. 
P. Í(n MfiDjnie naprzód ii; niewyiAykaj, a pond nioiostawaj. 



■e xajtn lo jon. 

HeplvÍBíMí M^ ne^ptwa. Č. Aneko jik fiiottfoi Mki^í: 
Brai M cUap, alebo skap; 

¥e Yifié lépe jeil 4mi4 « Mpřálolského plolu (M ne- * 
pHtdsJkt kftl) Yáiati neili ii svého (s« SY«ij). & X pfttjM 
to^^ popi aa nenpiflTejMSRít n^ion Besara aero aa oioi« 

Útok Udí MTodí. P. Sstunn ladsi niarodai. 

Lepél taba na biudé, nei rytíř pod hradean. J*. Lepsxa 
jesl baba na zámku, uíž rycerx pod aMinkifni. Zas jiné ani: 
l^ífe vylilidii^tí ze křoví, neili v křoví. P. Ltpléj 16 kr/a 
wygl^dač, nižli w kierz. 

Dobře jest za dveřmi (sa hradbami) se brániti. (/. 

Nejlepší tvrz dobré prsy a udatné srdce. S. 4o6pe npoi 
m cp4iia Haftóo^ift cy rpa4i»- 

Medvěda kdy přemAžeS, za nos ho vodif mAžel. ť. Niedi- 
wied^ia gdy przemožesz, za nos wodzié moCesz. 

Vojna se vede mnohými rukami, ale ne mnohýaú hlavaa^. 
A. BoioiOTi MHoraxi pyKaMH^ a ae iiHoriixi cobítomi. 

Vůdcem vojsko slojí, a v&z musí za voji. Č. — P. Het- 
manem wojsko stoji. /f. ApTeji. araMaHONi KptnKa. (Hottf 
vůdcem siieii a udaten.) 

Vojsko silno vévodou , země svobodou. R. KpinKa pan 
BoeB040io, zenAh CB0604010 (jiní říkají T»pi»ifa orop040D)« 

Lepši stádo jelenův pod lvem vůdcem , nežli houfy IvAv 
pod vůdcem jelenem. 

Jiné jest vQjsko , a jiné hromada (%ástup). Co jio/íhp 
jest šik, a co jiného houJT. P. Jinsza jest wojsko, a jíiifp 
gromada. « .j 

Kůň do koně^ rek do reka, muž do muže. Pbišk^- — 
S. KoHb 40 KOHfl, lOHaKib 40 waaKa. 

Dobrého vojáka sluší Vybírati, a ne kupovali. R. 4o6p»*o 
co44aTa BUÓapaTb, a He.KyiHTb. 

Najatý voják a sluha potud za45 slojí, pokud tiiisto a 
mokro. P. Proszony žolnierz a sluga, póki tlusto a mokro, 
péty dobry. « 



' Koků lebkt itrbi, lomu se diee BMVUjno. P. Kto^wleb 
níebieral, ternu si^ chce na wojn^. " • 

Mladý ' voják, starý žebrák*. .8. Mma% AMtŘf crapi 

■pociflKi. 
* Tttko vUlu masa nejisM, a bojorvnflíQ vfaa n#|ilf. //. Těžko 
▼«ki aejedoéi nese, a janakn nepijiiéi tine. V 

Za kús sláry, jako trávy, bojovník ihrot váží. ť. Dia 
kfsa slawki, jako trawki, lolnien zdrowie wažy. 

Voják das pokoje , eó ; kamna v létě. S. BoiMnn cy y 
mpno iio6a vaHO^-^ypjme y jiíto. *) ' * 

Voják nhrojný lepií než strojný. P. Žolnierz zbrojný 
lepszy' niž stroj ny. 
• Kůň váfirtitý, zbraň tupá, ručnice netrefná zle poslouží 

M vojnA. P. Koň swawolny, broíl t^pa, rusznica niepewna, 
níe dobře do potrzeby. 

- Éord do boje, Šavle do stroje. R 4Kord do bojů, szabla 
do strojů. -^ Vůdce Suvarov zas Hkával : IlyjM 4ypa , a 
9tUK% ifOi04eKi. (Koule ničemnice, bodák je jonák.) 

Ústa k Uei a nieé*k boku. Č. 
- * Djb boje se áavle nepfljčujc. Blh. Ha 6oi ctójiň ca ne 
nacHBa* 

« 

Sám kyj (med) nebije. P. Sam kij níebije. (Vfce dobrý 
odénec než dobrá zbraň platfc) 

Kde obfid tu milá , kde večeře tu jiná. (O ničemaém 
flekáni se děvčat na sliby vojenského lidu.) Č. 

Kdo bývá na koni, bývá i pod koném. Č. — P. Kto 
liýwa na konil, bywa i pod koniem, (Též vi^ec v tom smyslu: 
fieam rychle ítfistf svfidčí, snadno se mu zvrtne.) — Kobylka 
béží, Jeníček leží. A Ko6KURa 6t»im, Hnanuca Á&Kwrb. 

' Kdo jiného honí , sám se uhoní. Ch. Koj drugoga na- 
ganja, zatrudí se kak i on, kogpa naganja. 

Bitva každá na dvoje bývá/ (Nejistá i vyhraná i pro- 
hraná.) Č. » • 
' Válkd žádné rady netrpí. Ó. 






*) Angt Soldien In pet4*e are like eUmaiei in fusimer. 



Ye Tálce 8tčstf nejwéUi dfl atfri. A fi% czmrt cvacrie 

Kyj má dva konee. C. — P. U Uja dwa koáca (níewíész, 
który bič bfdzíe). /?. y aj6mbm 4Ba aoima. JHr. y nu (6s- 
rapa) 4Ba xíbuul 8. Eanna nm Asa apaa. 

Svatý kyj, kdyby měl jilce. P. Šwicty kij, by mia( jelca. 

Kdo chce koho bíti, musí při tom býti. P. Kto chce kogo 
bič, musi sam przy tém byé. 

Když hrozíš, nasadiž také svého půl. Č. 

čert kuši věř, když jest napiata. Č. * 

Kdo škoditi jiemůž,. hrozí. — Snáze jest hroziti než 
škodili. Ó. ' 

Kdo se ženeš po nepřátelské hlavě, svou dříve schovej 
do vaku. S. 3a HeapiareACKOirB r^aBOirB ótmyia cboh) j 
ropou noHecH. 

Dvá jednomu pán, a tří celé vojsko. (7. — P. Dwaj na 
jadnego pan, a trzej wojsko. Dwa pan, trzy wojsko. /?. 4Ba 
04H0M7 paTb. S. 4Ba ^tmaflKa opaxy cy softcaa. Anebo : 4Ba 
jioma HsÓHme Ma^oma. *') 

Hromada zlého, dvá na jednoho. P. Sila zfego, dwaj na 
jednego. 

Mnoho psův (chrtův), zaječí smrť. Č. — HLui. Wjole 
psow jenoho zajaca smjeré. P. Gromada pséw, imieré ztiíjt}c%n, 
Ch. Ynogo psov vuka zakolje. Naproti tomu zas 

Jeden kocour stáda myli se nebojí. P. Jedan kot slada 
myszy si^ nieboji. 

Málo sršňův mnoho much zapouzí, č. 

Kdo chce pokoji (kdo chce žíti v pokoji), neM zmínky 
o boji. Č. 

Kdo chce pokoji, hotov se k boji, Ó, '— 11 Xoin homoío, 
roTOBbca Wh 6oio. 8. Y aptne napa wjm o páry um4mu. *^ 

Pro pokoj zbraň tuto nosím, o néjž pána boha ffonlm, 
P. Dia pokojů t^ broá nost^f o ktéry %lq botě pross^f, 



*) Lat. Ne flerodef qnídem emiirt áiw§. 



**) LmL Si tu ftfm, para Mlwi, 



Pej íqí^ dobHou zhraň miti, a nikdy jí nepotřebovati. 
P. Daj bože dobrq broá mieč, a nigdy jéj nieužymí^ 

Jii^y^iií Pbrana nepotřebovati obrany. P. HajMrifksza 
pbrona niepotniebonraíi obrony. 

Kdo meč drží , pokoj udcjU. P, Uto me#« ^jpnyw^ V^kéj 
niewa^ 

Kdo n^ ín9(j mikže v se^. Č. 

Kdo nemáš zbroje, míjej boje. P» JKW níenír ;»brojei 
mijaj boje. 

Není ten síle«, kdo ptopral, ale kdo -se vymknul Mr. He 
ipft AjmŘ (KoaaKi), no no6opoB^ a taft, iqo auaepHjracfl. 

Dobře ustoupiti, kde zniku není. Š. 

Moha utíti pokoje , neobláčaj ae do zbroje. Č, 

JUepší ku$ aucbého cUeba a pokojem, než ne. Lepfií kůrka 
T pokoji, nežli bochník v rozbroji. Lepší trocha v pokojí, neí 

v 

na vojně hojnost. C. — P. Lepsza trocha w pokojů , níž na 
wojnie wiele. — Lepsza trocha w pokojů, niž wielka hojnoáč 
w niepokoju. — Lepsza trocha s dobr^ "vvolq, niž wiele se alq. 

Chléb s solí, 8 dobrou wolí. Č. -^ P. Chléb s sol% 
8 dobr^ Wolf. 

Dobrá vůle koláče jídá. — Dobrá vůle koláče jí, zlá 
hlavu tepe a Hdké pivo pí. C. 

I cukr ibw dobré vAJlie v pe^fui^ ae o^pm- P* I cnkier 
bez dobréj woU w pjplw «í( obrfftCft. 

Špatný pokoj lepií než dokvý va^jna. R. %yiM mpi 
jyqme 4o6poft 6paHH. A vojáci říkají : Špatný pohov lepší 
než dobrý pochod* R. XyjiM ^cvPAlwa 4yinie, AOffMiro noxo4a. 

Ten neví, jak wlý ji9st pok«j|, kdo nazakosil vojny. 
P. Niewie, co to pokoj, kto nieskosztowal wojny. 

Kešlehej v cizí vraiw prutem, aby nabrali do tvýek so- 
chařem. R. He ^t B8» ^7m ^c^MPf a uJiexw , w y^aiMi ta 
n raoa 4J(íiihoí^. 

Nepodávej pan vidli^^ (Zlý<)ii lidi aedrdždi.) ^. 

Jedno minu, druhé svinu. Jedno minouti, druhé svi- 
nouti, třetího tak nechati Mufiíí néco minoutíf aéco svi- 
nouti. (/. — P. Jedno zwin^č , din§fie s»iii«ó. 



9lÍ 

Vojna dftvná lépSf než hanebný pokoj. B. Upnuh ejiasHa 
Aynme napa CTH4Ha. 

Kdo nebojuje, neTftétí. Č. 

Mír trvá do války, a válka do míru. R. T/lÉfTb ctouti 40 
pan, a parb jub napa. 

Zbory jsou spory, a nesmířen neodchotf. Č. *-^ R.UxoAnicby 
ly mn cb ; paexoAHCb, MHpacb. 

Dobří lidé k vůli míru druhdy pobrojí; leč po amáru 
hoalinku si vystrojí. R. 4o6piie jií04h épmiacň m MSp^, h 
noiftíTBBuascb coftAj^^oa aa /(OÓpesLiíi nnpi. 

Staníi se I viídkní Čerti a nodn, a bvbiiny vzhůru. /?. Eytth 
raai I seé óteti b% BQ4y, 4a m uy^ufhn aiaepxi. (Pří smířeni 
a zjednání pofcoje«) 

Dobré svědomí nad všecko jmění. Č. 

Dobr4 svědomí, ustavičné hody. C. — Dobrému člověku 
kaMjý den svátek, fí. 4o(^po«y úa^OBtyj pcaKOd Aenh nj^AMWh- 

Pobré i^védomí hlas božt R* Cobíctl 4o6paa ecu r^i^pi^ 
óomis ^ Dobré Bréiomi ^ nejviStší zboU (jíelaziá seď -^ 
vfilibl obranaO i'- Sumnienie idphre najlepsze szc^^spie -^ 
wielka obriona -^ mur žela^ny^ 

Zlé svědomí, ustavičná pobava, d -^ f. Sumuenio zfo 
stoji za kata. R. Sjíaa coatcTb xjxce na^aqa. 

Zlé svědomí nejhorší soudce. S. 34a ca9:bcTb 4i9TUň e 
cy4ifl. (Hamra ropě HÍ6 04:b 84e caa^CTH.) 

Kdo zlé svědooú má , hgdd za Aádry joixQ^ C. 

Najdeš časem i takého, jenjí ^ bx\jí $tínu i^véjtu). JP. Na* 
jdzíesz czasem i takiejgpo, jqo si§ bx)ji cienia swego. 

Jazyk neočistl svědomí. P. Jfzyk sumnienia nieoczyšcí« 

Jazykem lidí odbudeš^ ale svědomí nepozbudeš* P- J^^J- 
kiem ludzi odb^dziesz, lecz sumnienia niepozb^dziesz. 

Svá mysl peklo i ráj. Č. — Svá cfhaloupka peklo ! ráj. 
Červ. 

Svědomí dává hbitý rozum. (Kdo si zlého svědom, mysli 
vždy, že řeč naň padá.) C 

T čem se neseznává , ůň toho srdci ptikoj. č. — P. Da 
czego 8iq nieczujf, do serca nieprzyjmujf. 

24* 



S7t 

Dobré svědomí tisíc svědkův. Č. — P. Za tysiqc swiad- 
ków samo sumnienie. 

Jaký kdo šelma jest, též o druhých myslí. C. 
Vymlouvá se, au ho ještě neviní. Ó. 

Čeho sám dosti máš, toho u jiného hledáš. Č. 

Kdo česnek jedl, tomu dech páchne. Č. — R. He íbuii 
jijRa 4yina ne naxHen>. S. Hh Ayarh to, hh jiyKOirB bohiio 
Chh Ebwm MHpHcao). 

Kdo v té peci bývá , jiného tam hledá (mnívá). Kdo 
v peci bývá, rád tam jiného ožehem hledá (štárá). Č. Kdo 
sám rád v pec lazí, ten do druhého to také mní. Flaška. — 
P. Sam w piecu lega, a drugiego ožogiem sifga (maca). 

Kdo koho v tom kři hledá, sám tam též bývá. Č. 

Na mou střechu hází, a na jeho padá. Č. 

Komu včela za uchem lítá, ten se omítá. S. Komo nqejia 
aa ymHNa, h caMi ce ctha. Anebo: Komo e nqe^a 3a R^o6y- 
Ron (3a KanoMi), n caMi ce ctha. (Původ přísloví prý tento 
jest : Když jsou se lidé v nějaké vsi byli sešli $ aby vyskou- 
mali, kdo úl ukradl ,^' kmet jeden se prohlásil, že ví, kdo to 
učinil. „Ten to jest, dí, komu včela za kloboukem sedí.^ 
Tehdy zloděj, aby včelu sehnal, máchnul rukou za hlavu, a 
tím se prozradil.) 

Kdo nejdřív věděl , ten na tom seděl. Č. ^ 
Od koho pokřik, od toho oheň. C. 
Když mezi husy kámen hodíš, ta křičí, která cítí. Č. — 
P. Którq gqé uderzq, ta gfgnie. 

Ví pes, čí sádlo snědl. Č. Ví kočka, čí maso snědla. 
It. SeaeTi Komna, qbe mhco ciljia. — P. Kto jada ílaki 
(drštky, drůbky), mówi, že každý taki. 

Kde dva blázni spávají, tam třetího hledají. C. 
Měřil zloboh boha na svou míru. Č. 
Dobré svědomí v nenávisti u zlých. R. 4o6paff coslcTb 
sjíOMy HeHaBHCTHa. . 

Ukřivditi snadno ; ale co svědomí řekne Qnk duši bude) ? 
B. OčHAHTb jieiRo, 4a ^mi KaKOso ? 



NoTý kicAouk na hřebfk zavěšují. C. — Sk. H^wf iiták 
irih. hMn iatěš«>«u 

Za nota řeiálke na hřebíďoi poTddojí, staré potom pod 
lavid bedí. JVr. 3a-iOB0 cvrue aa lajioqRjj a uku 30CTapte, 
TO B nH4ik jiaBy. A. HoBoe caro aa nojnt bhcr%. & Hottd 
CHTo o Kjumy BBCH. F. Nowe sítko na noirém kolku wiea^afii. 
CA. Novo síto se na klín meče, a staro se i pod postelj bita. 
Blh. HoBO pameTO 4a ro saKaqHMi. *y 

Starý bičík pod lavicí leží , a nový na bidelci visí. 77. 
Crapan n^eiKa no4'B ^asKOft ^eacHTi, a- hobm aa cronat bhcrti, 

PAud chodíš, potud se hodíš. Č. — P. Póki chodzim, 
poty sie godzim. 

Starému psu a starémoi sluhovi j«den plat. Č. *^ Starý če- 
ledín^ jako starý pes: pryč a dvora, anebo pod laviei. Mr. 
Craput xo.fon%, ano crapifil ae^%, npo% cb 4Bopa, Mjm imMh 
ABBKy. P, Starý sfuga jak starý pies. 

Nové koštiště dobře mete. — Každé nové pomello dobře 
mete. C. — R^ Hosaa HOTjia ^icto m&ten. BoBtie jod^h bi 
naqajit Aocynsm. Kr. Nova metla lepo améta. — Nove metle 
dobro pométajo. S. Hosa iieTJia jitno Mete. Anebo : Hoao 
CHTO caMO (aa bucoko) cie. (Nové síto samo seje.) Ch. Nova 
metla rada pomeée. **) 

Novější vidy lep$í. P. Nowsze zawsze lepsze. 

Služka nestálá nikdy k pěkité sukni nepřichází. Č. 

Hustá služba, řídká Sttkně. — Husté vánoce, řídký plat. 
— Řídkoo sukni mívá, kdo často hody měnívá. Č. — Kr. Gosta 
služba, rédka suknja. Ck, Gusta služba, redka halja. 

Kámen často se hýbající neobroste. — K4men často hý- 
baný neobrosle mechem. Č. — P. Kamíeň cz§sto poruszany 
mchein nieobrošnie. Anebo: Rychléj kamieň obroécie, gdy 
na miejscu lezy. R. Ha 04houi Htcrt h KaMomeKi oópociet-i, 
(h KaMeab itxoMib oópocraeii). A v Sibiři se říká: Ha ^cta- 



*) L. Novum cribruin bovo paxiUo pendet. 
♦*) Angl, A new broom sweeps clean. Dán. 9l^e Jto^e ftíe feebfl. fí^. 
Sileue íBefen fegcn gut — lú^itn fťjarf. 



$n 



XIV. 

Domáci život* Čeládka — mlnihěi. — Afait- 
želství — žena -7 pHhuokí a poBtreintti. Ro- 
dičové — maee<!ha — ditfcy — v^^hovánL 

Kmotr — soused — titúBt. 

Vlastní dům zlatem nezapkUS. Plni. Wosebna wjaža 
jo zlota winowata.*) 

Tvůj d&m, tvá vůle. £L TboU 40x1, tboa i bojw* J9« Mou 
Kyiia , HOff cjo6a4a. Anebo : Hoa Bjfcmft^. xofl CMŘOffsaM. 
IL Svoja kuéa, svoja volja, neka huáe dru^bo^a* Cl. Moja 
hiža, moja volja. 

Doma jak chci, u lidí jak káží. R. 4oMa KaKi xoqy, a 
wb JDAflxi KaKi BeARTb^ — Doma jak chceš, u lidí jak pH- 
alnSí. P. Doma jako chcesz, u ludzi jak przystoji. **} 

Ve svém domě každý jeti páaen. Č. — Bospodář každý 
domu svého pán. P. Gospodarz každý w svém domu pan. 
S. CsaRift AOM^hsan* Aouy B^a4iiRa. 

Hospodář v domu jak Adam v ráji. R. Xosahhi bi 40117, 
KaKi A^aiTB Bi paio. 

Ne dům pánu čest dává, ale pán domu. — Ne pán domem 
stojí, ale dům pánem. Č. — Každý dům hezký dobrým ho- 
spodářem. £• Bc^KOft 40HI 4o6piiiMi xosflHHOHi xopomx. 

Lepší klín lipový a hospodář, nežli šafář ocelitý. FI. 

S otevřenou hubou obcházeti, není ještě dům spravovati. 

R. AonOWb SRHTb, HO paaHHH pOTX X04HTB. 

Jk 

*) Tiim. (Sigenet ^erb ijl goIbcémcrtt|. 

^ Šp, Mientra en mi caia me eito, Rey me soy. Br, Chacnn est 
raaitre en ta maison. 



Ml 

Nejsem tvůj náchlebnfk, protož mi nerozkazuj. Č. 

Až mné dáš jísti, teprva mné pískej. (Až budu v tvé 
službě, poroučej.) Č. — Ch. Kad búš doma, ondá gospoduj. 

Až mne napojíš, teprva mě mrskej. Č. 

l^^L jídlo pes slouží. 8. 3a xpaay nceio cxyioíL (Mně dej 
ty oděv, plat, chceš-li, bych ti sloužil.) 

Proto má kovář kleště, aby se nezžehl (nespálil). Č. — 
i'. Dia tego kowal ma kleszcze, žeby go nieugaralo. Mr. Ht 
re KOsa^L k^huih 4ep»HTL, mo6i ^yvi^ ae nonearH. 8. KoBavB 
aa TO HMa K^imTe, 4a pjKe ae xceHce. Ch. Kováč ima kleíča, 
da rukami v ogenj nejde. ^) Červenka činí k tomu toto po- 
znamenání : I biskupi říkali tak o svých vikářích, a mistr Jan 
Hus doložil: A co pak, když čert nechaje kleští vzal kováře? 

Cizíma rukama dobře uhlí zahřebati. JL .Aerao ^yxmm 
pyKaMH Hcapi sarpeóaTb. Mr, Hj^hhh p3rKaMH 4o6pe xcapi aa- 
rpeóaiH. 

Máš-li slepého koně voditi, tqf lépe jest pěšky choditi. 
Mr. ňKh Maemb cjilnoro kohh b04hth, to aace Jiyvoie ntnnui 
X04HTH. (Podobněž s nejapným a ničemným čeledínem.) 

Není dobré znamení, když čeládka mnoho tratí, aneb 
nachází. C. 

Lepší starý sluha anebo pán s desíti vadami známými, 
nežli nový s jednou tajnou. P. Lepszy starý sluga * abo pan 
s dziesieciq wad znajomych, niž nowy s jednq tajemnq. 

Kde mnoho kohouti pějí, tam se pozdě vstává. Blh. F^íito 
nir^Tx HHoro ntr^, iBWh r/Iícho ca BCTaea. (Kde mnozí a 
mnoho rozkazují, obyčejně se málo děje.) 

' Sluha dvou pánův chodí bez kaftanu. //. Medju dva baňa 
meni gola glava. 

Od otce statek, a od boha žena. 8. Oxh OTua cepnia, 
a 04i> 6ora acena. 

Smrť a žena od boha souzena. P. Šmierč i žona od boga 
przeznaczona. HaL CMepTb a xcena bh^i 6ora npEsna^ena. 



*) Čud. Miks sep pihhid peah ? (K čemu má kovář Ueité ?) 



U9 

Dobrou rukou dobrá zbraň, kůň jezdcem, vojsko vidcem, 
poddaní králem, statek hospodářem. P. Dobr^ r^kq dobra 
broň, koň jezdcem, wojsko hetmanem, poddaní królem, ma^ 
j§tnoáč gospodarzem. 

Jak jféliké honUny ukaziyí, tak malé se po nich spra- 
vují. C. 

Jaký pán, ii^kgvý krám. P. Jaki pan, takí krám. Mr. flicuft 
naHi, TaKUft éro h Kpaui (HcynaHi). — Může také o jiném 
platiti, u phjaký u koho rozum, tabtfVá i řeč atd. 

Jaký pán, taková čeládka. — Jaký úřad, taková osádka, 
jaký hospodář, takoi^á čeládka. Č. — S. KaxaBi rocno^apb, 
OHaKH H Mjia^H. Ch. Kafcvi gospodari, takvi posli. Kr. Kakoršní 
gospodárjí, takšni posli. ^) 

Když se pán směje, celý dvůr vesel bývá. íJ.**). 

Jak hospodář píská, tak čeled skáče. S. KaKO rocno^apb 
CBHpa, oHaKO MJia^H HrpaH). 

Jaký dům, takový stavitel. B. KaKOaa oÓHre^, taKOBi h 
crpoHTe^b. • 

Jaká přídveřnice, taková i světnice. R KaKOsa 4BepHHua, 
xaKOBa H ropHHaa. 

Mké san^ takoví sami. Jtfr. Aku cbhh, raKU cbmh. 

Muž *v domě hlavou, a žena duší. R. MyxcB bi Aoviy 
r.iaBOK), a Hcent 4yuK>io. » 

Běda lobě vole, pak{i tě kráva kole. Mr. Bi4a roót 
BOjie, KOjih Te6e KopoBa KOjie. P. Biada tému domowi, gdzie 
krowa doboda wofoy^i. 

Běda tomu dvoru, kde tele rozkazuje volu. Č. — 
Sic. Běda lemu domoví, kdě těla rozkazuje volovi. Hal. Topě 
ABÓpoBH, r4i KopoBa posKasje bojIObh. (Kde pán hloupý, 'kde 
ženu, syna neb sluh svých poslouchati musí.) 

Neštastný taký dům bývá — (ten dům neprospívá) — 
kde kohout mlčí, a slepice zpívá. č. — Sic. Běda tému 



^) jPr. Tel maitre, tel válet. Angl Líke master, líke man. JVem. SZBíe 

ber ^m, fo Ux Stntá^t . Dán. &em ^tntn, faa Zitntun. 
«*) Něm. 2:angt tie %xmx, fo p))ft tic SRagt. 



• 

JSřol. Ttieun cuna kojih xo«n» ^ kojih MOimift a9»9A a9«. íS. Xteei 
cKiHa, Ka4'B xohemB , a idiepb y^aft'? Ka/r^ ■Mtam^. ^) -^ Vuk 
pochybuje, by toto příslovi původně srbské bylo^ jeile posttd 
v fcní^elstYÍ srbském snáze jest dcera pnavilali , ndtii syna 
oženiti. : 1 ' 

Nejlépe vyháněti, když se práská. < W éj|i ép % doeni vdáti, 

%» 

když ženiši berou.) C. t 

Dři lýka , když se derou ; vdej <dceni , dohad berou. 

HcU, ToTAH .uiKa 4pH, KO^fUi CH AefjTh; wrm 4Ía^]r 4ai, 

KOiifl 6epju. • 

Děvče do dvanáctí let češ, do šestnácti stí^ez, po šeH^ 
néásň děkuj tomu, kdo vyvede dceru z domu. Č. -^ Bul. 4o 
ceHb A'hTb ^emn, no comh jiliexi CTepesKH, me atuarn mmy^ 

maély BSBll JIHXO 81 40My. 

Na ry<>hlém koni na námluvy nejevili. R. Ha plkavoM 

KOHt TKeHHTfcCH HO t34H. 

Kvapné ženěni, dlouhé želtení. Č. — R. ORapaa Mfasn^jT 

BH4HM0ÍI pOKl. 

Chléb se sní a pivo se vypije; ale běda, fciomu se žena 
neudá* Štítný. 

Žena nejsou housle, aby pohrav na slěnu pověsil. R. JKena 
ue ryc4H; noarpasi aa ciooKy Hé nosicHrnb. 

Žena není střevíc, s nohy neodhoidíš* B. jSK^aa iie canorx, 
ch HOFH ae CKii^eiub. 

Snadno se ožeiujti^ alo těžko rosženiti S. jlacHO ce 
oxceHHTH, a4H oe Myqao pauNcejiHTH. — ^nítba jest, ale odže- 
nitby uení. R, JKenaTbóa ecTb, a poaHceHUTbóu híti. 

Smrf jedno rozváže, kdio s kým si svět zaváže. Č. 

Smělý jest ten, l^do m dvijna se b^e ; ale am^ěkjiíí, kdo 
se žení nic nemaje. P. ^iafy, eo sif se dwiema bije; ale 
šmíelszy, co sie zeni a nic niema. 



*) Šp. Gasa el hfjo, qnando qidsieTes, y !a Irija, qúando padieres. 
Angl Marry your son , -vrheB you WÍR , hm yévt dtraglller, when 
you can. 



Sliiba — tužba. Č. (15. stol. srv. Čas. mus. XD, 459.) *) 

Kdo slouží, v dvojnásob touží. Č. — A. CxojibKO íiAywuí^ 
lk 14006 TjnRHA* Aneb O : Kro óoAlne <uy»vn, toti éoubme 
■ lyitxrh. 

Kdo T dužbě nebýval, tan bídy nevídal. Ifr. Xro y 
ftfjnaói HO 6yaaBi, voií v Hj)K4ir «e bi^so^ /^* Kvo uoftAov^ 
vb ojjséy, TOTi yMMWB BCHKyn vfHuy^ * 

Pán hrdý, chftb Ivrdý : oklédna sd jinde. 

Ach neiíastDá ckvfle : eizí r<^ • srp v^fj^ů^eaf. VLv. IIo- 
čH^a jmxa roAHHa, OT-ra iysa< hhmv la nosHOHHit eepffi»« 

SvĎj pán činžovník, služebník rebotník (l. 

Pronajal jsi se,, prodal jsi se. Jlr* Hamuca,. opó^aBca. 
JB. Mra aaiaicff^ qro itpo^ajicff- 

Kdo tábno , toho pohánějí. JHr^ Xio aese,. tímto n noro- 
HflioTi, — kdo se dal zapřáhnouti, totiž v slu^u. 

Přetěžké bydlo panský dvůr: chodě najíš se, sto)e vy* 
spis se.. K HeB04A ^ ueBOja óoapcKOft ABopii : xo4a aatniBCH^ 

CTQH BUCUEmLCA. 

Do panského dvoru vrata široká, ale ven úzká. R. Bi 
ĎoapcKOft 4B0px Bopora mapoim, 4a bohi ysKH. 

dblap nevolník, a pánu vůle. R. Hobo^h X040ny, a bojM 
rocnoAHHy. 

Dvá blupci na světě: pán, jenž chová beziISčného sluhu, 
a sluha, jenž bezděčnému pánu slouží. P. Dwaj gfupich na 
éwíecíe: pán, co niech^tnego slug§ chowa, a sfaiga, co nie- 
ehetnemu panu služy. 

Chlap poddán pánu svému, a pán svým žádostem. R. Xo- 
joni Bi HOBOjit Jí ro^04HHa , rocno4HH% y npHXoreft cbohxi. 

Služ jako sluha ^ aneb utec jako srna. Č. 

Maso. pánům, kosti sluhám. (Tak vůbec v životě bývá, 
že mocnější si maso bére, a chudému neb tomu, kdož pro 
něho pracoval, kosti nechává.) Č. 

Panské nedojedky dobré pro čeládku. (?. — jP. Co dru- 
giemu s wqs^ ^adlo, to musisz jéáé. 



*) ÍAt, Služma — tnima. 



9t% 

^^ ... NoTý klokook m Uebflí xavéiiijí. Č. — Sic. řta^rf šMk 

^:'' . bi notft řeiátlM i» kfebíďni poTé^jí, staré potem pod 
'^^^im^dí h9ÍL Mr. Sa-wmo evme aa khio^kj^ a $Bn 30crapto, 
tú B m^nb jaBjT. K loace ono aa nojnt Bacin. & Anmi 
cif o o Kjamy Brnem. P. Nowe sítko na Bowéra kolku wieanjf. 
&L Noto sílo se na klín neče, a staro se i pod postdj hHa. 
Blh. HoBO pamcTO 4a ro saKaqan. *) 

Starý bičft pod laricí leží, a noty na bidelci tísí. R. 
Crapafl UjierKa no^i* JiasKOft Aemwťhj a aoBaii aa CTomst BicHTik 

P&ud cboAš, potad se kodíš. Č. — P. Póki chodzim, 
poty síf godzím. 

Staféinu psii a starému slofaoTí jeden plat. Ů. ^ Starý če- 
ledín'^ íaka starý pes: pry6 s dvora, anebo pod laviei. Mi\ 
Crapiit xojion%, ísm crapifil aeei^ npo% cb 4Bopa, lum murs 
jiasKy. P. Starý s(uga jak starý pies. 

Nové koštíště dobře mete Každé nové pomello dobře 

mete. C. — Rf Hoeaa HOTjia ^icto aoTerB. BoBtie jodah bi 
mmwL^ AocyjĚak Kr, Nova metla lepo smétá. — Nove metle 
dobro pométajob & Hona iieTJia jitno Mete. Anebo : Hoao 
CHTO cmo (Ha bucoko) cie. (Nové síto samo seje.) Ch* Nova 
metla rada pomeée. **) 

Novější vtdy lepSí. P. Nowsze zawsze lepsze. 

Stožka nestálá nikdy k pěkité sakni nepřichází. Č. 

Hnstá služba, řídká sakně. — Husté vánoce, řídký plat. 
— ňídkov aukní mívá, kdo často hody měnívá. Č, — Kr. Gosta 
. služba^ rédka suknja. CA. Gusta služba, redka halja. 

Kámen často se hýbající neobroste. — K4men často hý- 
baný neobroste mechem. Č, — - P. Kamieň cz§sto poruszany 
mchein níeobroánie. Anebo: Rychléj kamieň obroácie, gdy 
na miejscu lezy. /?. Ha 04hou'l híctí h KaiiemeKi očpocreri, 
(■ MSHeib mcOH-B oópoeraeii). A v Sibiři se říká : Ha ^leTA- 



*) L. Novum críbram boto paxíUo pendet. 

«•) Angl A new broom sweepi clean. Dán. 9l^e Jto^e ftie bebfl. fí&h, 
Sílfue IB«f«n fegen gut — \újxtn fdjarf. 



•80 

Htwb Kant Moxi ne pacTen. 3Ěr. Ctoh^h MOXHaTte KaiieHB. 
S. KaMeHb, KOH ce qacTO npeMebe, nebe MaxoBHHOMi pópacTHTH.*) 
— Přísloví toto v dvojím rozdílném smyslu se bére, mohouc 
T$ak dle okoličnosti tak i onak pravdivo býti. Znamená totiž, 
kdo často místo , byt , službu atd. mění , nezbohatne ; a pak, 
kdo -dlouho na jednom místě trvá, obyčejně se ovéední, aneb 
jak jiné přísloví dí: Kámen když na jednom místě dlouho 
leží, každý pes naň štije. Č. 

Kudy se zhusta jezdí, tráva neroste. Ch. Kud kola gusto 
prehadjaju, nerodí tráva. 

Přesazovaný štípek neroste sporo. P. Przesadzana^onka 
niesporo rošcie. **) 

Syt chleba neodcbod, a tepl jsa růcha. Fl. (Kde můžeš 
vytrvati, vytrvej, a pro nejisté lepší nespouštěj se dobrého 
aneb snesitedlného bydla.) Nyní takto : Syt chleba neodchá- 
zej , ani v horko šatův. 

Toho slyš, čí chléb jíš. Č. 

Kdo čí chléb jí a pivo pí, toho píseň zpívej. Č. — Čí 
pivo piješ, toho pieseň zpievaj. Flaška. — HLui. Čejiž kljeb 
jij, teho pačerje dyrbiš zpiewač. — R. ^he Kymaio, tofo h 
cjjrmaio. Ck. čiji se kruh jé, njegova i pesem zpévat se 
méra. ***) 

Na čím voze sedíš., toho píseň zpívej. P. Na czyjem 
wozku siedzisz, tego piosnkf ápiewaj. Mr. Ha qioMy B03t 
t4enib , TOMy h ntcnio cntBaft. Ch. Onoga pesem pevaj , na 
kojega se kolih voziš. S. Ha Hiuwh ce KOjiHMa Bosnnib, OHora 
H KOHt xBa^iH. Blh. Hetro kohb t34enib, nerOBihTáí% ntcesB 
rpeÓBa 4a nteiip>. R. Ho Koft yiHiit H4emi», ry h i^hio noemb. 
(Toto též o tovařišstvu se rozuměti může.) 



*) L. Masco lapis Yolntus non obducUur. Syr. Ř.AiO-o? nvXtvdófievo^ to 
ffvitoff 6v noiáL Fr, Fierre qui roale n' amasse point de moasse. 
Sp, Piedra movediza nunca moho la cobija. Lot, Akmíns, kas daadf 
tohp zillahts, ne eeseff. Čud. Werewal kiwwil ei oUe sammalt. 

v 

**) Sp, Planta mnchas vezeš transpaesta ni crece ni medra. 

•♦•) Dán. ^í>ié ©Tób jeg fpifet / bení »lf« {eg qudber. Nim, SBeftm Srpb 



ffledě na UaiUiett Irátičku syt nebuilel* P. Na gladk^ 
žon§ patrzQc syt niefrfdacíess. 
Málo k málu^ a yády yic^ C. 
Zlé maso be£ chleba. (Ffa^tt hladoyý ze(.) (X 
Co mi po ženění, když není krménL Ifn IKo iieil M 

aCHHUt, KO^H Hena VHMI KOpMBTM. 

Béda , kdo se iení na čtyři vétry a na pátý Samé Hal. 
OiceiiirBCfl Ha qoTupe Btrpu, a la DHTUft mywh. . 

Přines s sebou, chceš-Ii živa býti se mnou. É. 

Veliké věno nedělá muže. i?. Eojibmoe npBAaaoe nyltm^ 
ae e4t^aerB. 

Nerovná spřež nerada spolu táhne. ^— Raimé s rovným, 
rádo táhne zároveň. Č. 

Nejednostejnými koňmi špatné budeS řomaitilt. Č. 

Ženu vem si stejné* váhy, 6hcefi-4i^ajlti věčné vddij|t» P. 
Žon^ obieraj stanu réwnego , chcesz-K gomonv ujáé atstaivw. 
nego. 

Kdo se žentí , hledej sobě roreil« & Ko x<Ae jia* 08> 
»eHH, ceÓH paBHj neKa rpaxcH. — Nerovní, ntesvorní. P. Ni^ 
rowni, níezgodni. 

Běda muži tomu , kde žena nad stav jeho v dost; R. 
XyAO MjMcy TOMy, y Koxoparo JKeaa Óo^maa Vh jKnji' 

Věrnost a ne bohatstvo při ÍMě si Žádej, ňi Hé ille^aft 
3a xceHoio ÓoraTCTBa, TRe^aíl vocMaacTBa. 

Žena bohatá hrdá , a v řečech k muži tvrdá. Anebo : 
Bohatá se nadýmá , a s mužem sváry mívá. It. JKena Óóřaraa 
rop^UTCfl, a cb nya^en qaero 6paHHTCH. 

Lépe s chudobnou chléb jísti, nežli s bohatou se hrýzti. 
H jlymue na y6oroň xceoHTBca, uf^mejoi Ch 6oraT0H) Bcer4a 
ópaHiiTbciL Slovik všaP ve své sprostnosti praví: Ďairs je 
hrbatá, len keď bohatá, 

Málo po věně, neaírli elfM^f |ři/žpněr iP« N.^ po wienie, 
gdy niecnota w ženie. 

Při velikém y^nu ppsloucbe4 l9^řÁ feBSv.^fí^^ífl^rŠ pl^gr 
s wielkim wian«É ; wieda^t lei meb^ámmm-i^ulMimi 

25 ♦ 



S )(ýiii se komii mili pfíhodí , %tké proň se narodí. 

A. KOMf Sa lUNTl IMBHTBCff, fOn 4JUI TOTO H fOAMttň. 

Hiadék se jNKMíží , ntmid se ti ruce svíií. R. Cj4^6a 
iipH4eTi, pyKH Haaa^i npnwmRem. 

Ženění, iiveta směnM. jR. Kto wemn-cn, HepeMiHHTCH. 
P. Kto síq oženi, to si^ edmieni. 

Dej fctt, s kfn k oltáři^ s tím laké 4o hrobu^ R. 4aií 
éen '^rfc jAn aémancfl, ci rtm ■ KOHqancfl. 

Mb dej ftra byií, jakby vínky vífi! Mr. ilexaft hxi 
aavfrm , m% bImo^kh bliot^ t Touto pdknov prftpovídkou 
éntvajC hosté přání řeníchcvi a nevěste. Jinak i takio se ne- 
viste péává: Bůh dej zárévu byla jak ryba, čísta jak voda, 
tenein jak jarní doba , pracovitá fek včda a bojna jak zeiné 
siraitá. Bal. Bysat s^iopoBa hki. pu6a , roTKa nrb Bo^a , neceká 
an Bepna, po6oMa an ntojm a óorara ari senjifl eBflxaa. 

Srdce moje a tvoje spojiž, bože, to dvoje. P. Serce 
moje i twoje, bože, pol^cz oboje. (Tuto prflpovídka dáwní 
Poiáei sobe obyěejně do snubních prstenův rýti dávali.) 

Dobrá svatba týden irvá. R. Aoépaa cM4^a nt/Ajao. 

Kdo má jakou stáji^^ku , a( hledá i kravičku. Č. — Kdo 
sedí v zeleni, ženiti se nelení. P. Kto w zieleni, ženié sie 
nieleni. 

Shnnola ^ověku neslaii. Č, 

Živ jsa ne-^tee, uiařed na«*člověk. jt. HRuum-h ho po^n- 
TOM 9 ywff^^-b ne 4iqam.*) 

Nikdo raného setí a mletého i^ž^ění nelitovat P- Nikt 
wczesnego zasiania, i miod^g^a oíenkiW niežiilo^ai. 

Když nevěsta se rodí, ženich na kfla sedej. R. BeetcTa 
po4HTCA, a xccHHxi Ha KOHb ca/iaTCfl. (Ukazuje m rozdíl věku, 
by totiž okolo desíti let ženich starší byl své nevěsty.) 

V těch letech se můžeš ženiti, kdy umíš šavlí se pásati. 
S, y KOHHa ce Jitru hojko cafija nacaTH, y OHHna ce h xceHHTH. 

Ožeň syna, kdy chceš, a vdej dceru, My w>flž©S- C*. — 
JP. Ožeň syna, kiedy zechcesz, a wydaj córk§, kiedy možesz. 



*) L. Nafcilar iadigat, per qnem non mfeítar «lt«r. PaKof^nins. 



ffledě na UaiUiett Irátičku syt nebudel* P. Na gladk^ 
žonq patrzQc syt niefrfdaieas. 
Málo k málu^ a Tady yic^ C. 
Zlé maso be£ chleba. (Ffaitt hladoT.ý ze(.) Ó. 
Co mi po ženění, když není krménL Ifn IKo mmI M 

aCHHUt, KO^H Hena ^HMI KOpMBTM. 

Béda , kdo se iení na člyři vétry a na pátý samé Hal. 
Oicemraca na qoTupe Btrpu, a la DHTidl mywb. . 

Přines s sebou, chceš-Ii živa býti se mnou. Č. 

Veliké věno nedělá muže. i?. Eo^bmoe npBAaaoe nylKm 
ae C4t^aerB. 

Nerovná spřež nerada spolu táhne. ^— Raimé s rovným* 
rádo táhne zároveň. Č. 

Nejednostejnými koňmi špatné budeS fomaititt. Č. 

Ženu vem si stejné* váhy, ehcefi-4i^ojiti věčné vddijit. P. 
Žone obieraj stanu réwnego , chcesz-K gomonv ujáé ntstaww. 
nego. - . 

Kdo se žentí, hledej sobě roveil« & Ko xofee jia* oei 
»eHH, ceÓH paBHj aoKa rpaxcH. — Nerovní, ntesvorní. P. Ni^ 
rowni, niezgodni. 

Běda muži tomu , kde žena nad stav jeho v dost; R. 
XyAO Mjxcy Tony, y KOToparo xceaa Óo^maa bi^ jony;. 

Věrnost a ne bohatstvo jfii ttiňé si Žádej, fíi Hé ilie^aft 
3a xceHOlo ÓoraTCTBa, ^e^aíl voctOHacTBa. 

Žena bohatá hrdá , a v řečech k muži tvrdá. Anebo : 
Bohatá se nadýmá , a s mužem sváry mívá. fí. HŘénn óóřaraa 
rop^UTCfl, a Cb uyn^ewh qacro 6paHHTCH. 

Lépe s chudobnou chléb jísti, nežli s bohatou se hrýzti. 
H Aynme na y6oroň xceaHTBca, uf^mejou Ch 6oraT0H) BcerlAa 
ópaHiiTbciL Slovik všaB" ve svá sprostnosti praví: Ďars je 
hrbatá, len keď bohatá. 

Málo po věně, neaí^li eliM^f |ři. žpněr iP« 1^ 
gdy niecnota w ženie. 

Při velikém y^nu posloucbe4 i^uřÁ *«iW|!v7?r,i^9fl?rS pOjjp" 
s wielkim wian^rti; wfcdb^t J« aáilKsdi kiWJ ^tiPWfti^ 

25* 



S84 • 

« RodičOTé eboyali doeru do yěnca, a mužovi ji choyati 
do konce. R. Vo/mTMm ÓeperjiH AO^b 40 fitnaa, a uyi»y óepeqfc 
ee AO Komia. « 

Vzal jsi mě, měj si mě, liuď ti libo nebo žel. DLu&. 6až 
ai mnjo wozel, ga derbiS mnjo měá, daái jo tebe libo abo lito. 

Nežeň s^ aitfiMi, ale užima; Č. — jR. BuÓHpail »eHy hc 
rjiaaaiiH, ho ymam. S. VmEMa a ne o^Hiia sa^a ce »EeHHTM. *) 

Nei 86 ženíi, poSli uši mezi lidi. Č. 

Ženu ber ze sou^dstva, kmotry co možná nejdál. HLuš. 
Žonu aej ber' ze susodstwa, a kmótrow proS sej zdaloka. 
Ch. 2eni se kak najbliže, kúmi se kak najdaije. 

Bera dceru hled na matku (jaká jesQ. 8. rjfe^aff MalKj, 
a yaiffl mhepuy. 

První dceru bera hleď na otce a matku, a druhou bera 
na sestru. R. Ilepsyn 40^^ Óepn no OTiiy h MarepH, a STopýio 
no cecrpt. (Hleď jak rodičové nevěstini jsou živi, anebo jak 
*Td«aá už sestra její.) 

Podlé bratrův nevěsta. S. Ilpohy Ópaiia h HeatcTa. 

Ženy a plátna není jdobře kupovati při svíci. Č. ^^^ 

Kuřete od mlynáře neber ku plemenu, ani sv^aě od pe- 
kaře, a ženy z městit nepojímej do vsi. (Rosenb. 1598.) 

Ze dvoru děvka, od Prahy sedlka ( — nehrubě valné). Č. 

Kdo rád si namlQuvá, nerad se žení. P. Co sif radzi 
zalecajq, nieradzi tíq oženiajq. 

Kdo 'se rád přebírá , rád přebere. — Nevybírej , nepře- 
bereš. (Což také krom manželství o jiných věcech platí.) Č. 

Yybíráček najde «otíráček. 8, Hsónpaqi aa^e OTHpaqv. 

Kdo mnoho vybírá, zřídka co dobrého sbírá. Ch. Koi 
preveč izbira, redko kaj dobra dobi. 

Hnoho-li budeš vybíraf, zůstaneš vždy neženat. R. Mhofo 
GraHcmB pasóHpaTb, aoBce Óy^emb Be^eaaTi. 



*) Něm. SBiOfi bu eine grau nel^men, gie^ mel^r bie Slugen aU bieO^rm 
iu fflatíl. Přísloví dof ti hloapé ! Slované to o koních a ae o ženách 
pravic Ifekapiý koiié uiima, ale očima. 

O Něm. SBeíBer unb BeiniDanb fauf nid^t Ui iiá^tt. 



ftidká radost, hustá žalost, detř pilaé, to }sou jich krmé. 
— Krátká radost, věčná žalost. Č. — A vSak pomněti třeba 
i na toto : 

Ne všude kde růže roste, kopřiva také vyroste. C. 

Kdo má pokojné manželství , v svobodném jest stavu. Č. 

Manželstvo bez dětí, den bez slunéčka. C — ULu^. Mao- 
dželstwo bjez džečí jo runě swjetej bjez siónca. DLuL Han- 
želstwo psez žeči jo rowno : ako ten swět péez swuňca. 
S. EpaKx óesTi Atiie onaKo e Káno ^anx Óeai cyma. *} 

Ženy se styděti, dítek neviděti. R. IReEhi CTUAHTbCff, 
^treft He BH^axb. 

Muž miluje ženu zdravou , a bratr "selh^u bohatou. 
B. Myacx ^eny moórtl 34opoByio , a óparx cecrpy óoraiyio. 

Starého pro radu, mladého pro vádu. Č. 

Lépe se starým papati, nežli s mladým plakati. 8. Eo^it 
e ca crapuMi nanaTH, nero ci M^ia^UH^ ujiaKaTH. 

Zderouc starý střevíc koupíš sobě nový. (Starý pán 
z Žerotína dceři své tak řekl, když ji dával za starého Te- 
toura, kterýž potom brzo umřel, a ona p5 něm statku do- 
stala. Červ.) 

Na starém do mlýna, na mladém do vína. (Jak o koních, 
tak o mužích platí.) Č. — Jinak : Na starém (t. trakaři) do 
mlýna, vykládá Červenka takto: &do dělá, a{ předce dělá, 
jiným se pohoví. 

Plaché koně, starý vj&z, mladá žena, starý muž. 0. Anebo: 
Když se starý s mladou ožení, jakoby do starého vozu plaché 
koně zapřáhl. P. Kiedy siq starý s mlodq ožení, tedy wlaánie 
jakoby w starý wéz szalone konie založyl. Hal. Koáb uoaoaM 
30 crapoH) OHceHHTca, to TaK% e, awb Ďu mojioaíh HcyKU kohh 
AO craporo Bosa. sauparii. 

Patrná bída, u starého mladá Lída. R. BH4HHafl 6Í4a, 
mo y craparo TKOHa M0ji04a. S. Y crapua M^a^ia xcena Ót^a 
roTOBa. A staročeské veršíky praví: Ořech tvrdý, zub čer- 



*) LtU. Matrimonium sine prole eft quasi mmidvs sine toto.^ 



Trn • Kojn Maflvoie, luqpMi e ^;rb OB^me: # Ra/ia ce cb 
MyaceMi 34py9KH, ox^ aponia 93vnrb wpyiRm. 

Dévčinky hezouidié, tichounké, milounké! — I odkudž 
zlé ženy se berou? *^ Z téehže je Tždyeky vyberou. R. 
JkhMjmMM xoponiH, Kpacnm npMrQaal — M vj^íTn jfyfvasi 
xeHH 6epyTCg ? — Hai Ttx% 3Re BiióspaiorcH. 

Kdo se žení pro krásu, ta tnrá jen do času; kdo se 
žmí pro^fltatky, ty pHchodí na smatky; kdo se žení pro 
ctnost, ta trvá na věčnost. Č. 

Ne tak I^oty jako dobroty (hledej). A Aynme icpacoTu 

inu 406pOTlI. 

Panna se po tváří provdává. S. 41íMiKy jOiue yAse. 

Krásná panna polovice věna. Č. A vSak 

Co je do kapličky, když v ní obrazu nenf. (€o do pěkné 
zevnitřnosti, není-li roBuimi a ctností.) Č. 

Krásná žena zbytečná stMrost. B. Xopomaa aiteHa jUBUHaa 
cyxoTa. — Kdo má libého koM'.a péknou ženu, nikdy nenf 
bes starostí. Varv. 

KojweS-Ii féknou, tvá ákoda* Č. 

Žena nehezká se znelíbí, ft piékM mKohým se zalíbL 
ir« Xena xj4aH OJiepaler^ a xopomaa riporn^ nouoiiierb. 

PéklMMi ženu mnozí budou chtíti znáti, a s ošklivou nelze 
se M svět ukázati. E. iKeay xopomyio bsati^, vflorie craflyri 
SHaTB, & xjMjn ae Asa b% jm/m noRaaaTb. 

Kdo škaredou ženu má, a( se jiným nerouhá; a kdo má 
sličnou, ten k tanci nechoď, maje doma dost tancAv. & Ko. 
na fjMny měny , oaal^ 4pyroH> hck^ pe. ae pyra; a ko hmu 
jtny, oaaft y ko4Q HeK'B ae B4e, ep;b 60 my e K040 koa^ aybe^ 

Pěkná žena dvojnásobní útrata, a čai^to celá ztráta. Č. 

K9o se žeiAl pro pouhou krásu^ mívá v noci hody, a ve 
dne hlady. P. W nocy go4y, we dn\0 gfody, kto sí§ žení 
dhiulredy. ^ 

Krása se na tálíH nekrájf HaL Kpacu aa rapejoi aé 
KpanTB. 

r í 

*) Šf. Qtňěťitm tntt^ amorcíir, laňoš dhls y hUtůu nochéá Jkgl. 
Ea tkal^wirriéi fMř km, hár gMHl Iniflfls; biir'korfy dajá. 

:'• o 



tfmíkn 9yl nebvdel. P. Na gladlui 
ioBe ^tn^c syt nieJbfdtfiess. 

Mák) k málo, a Tady Tfe. Č. 

Zlé HMio ies chleba. (řnM hladový zef.) Ó. 

Ca aoi po žendní, kdyJi nesa krwutiL Mr. Ulo hmí W 
vnal, KO^n neaa lui mpmnm. 

Béda, kdo> se ámí na člyfí vétry a na pátý iam* J7a/. 
OmiwmoE na qoTiipe slTpu,. a la wnnň mywh. 

PHnea s sebou, chceš-ii živa býti se mnou. Č. 

Veliké věno nedělá muže. i?. Eo^bmoe npBAaaoe nyitm 
le e^i^aerb* 

Nerovná spřež nerada spolu táhne. ^^ Řevné s rovnýiti. 
řáde táhne sároveft; Č. 
. Nejednostejnými koňmi špatné bodeS řomaffitt. Č, 

Ženu vem si stejné* váhy, chcefi^l^ ojítí věčné vddjr. P. 
Žon§ obieraj stanu réwnego, chcesz-K gomonn ujáé ntstaww. 

Kéd se ženíd, hledej sobd roTeft« & Ko xofee 4a< oei 
xeHH, ceĎH pasný HOKa rpaxca. — Nerovní, ntesvornf. P. Ni^ 
rowni, nieagodni. 

Běda muži tomu, kde žena nad stav jeho v doat. R. 
XyAO nyxcy Tony, y KOTOparo xcefla Óo^maa b% jKnj^ 

Věrnost a ne bohatstvo při flené si Žádej, ňi Hé ilie^aft 
3a xteaoio tforarcTBa, ^e^aíl voctOHACTBa. 

Žena bohatá hrdá , a v řečech k muži tvrdá. Anebo : 
Bohatá se nadýmá , a s mužem sváry mívá. fí. %éua óóraTafl 
rop4HTCfl, a ci ny^en nacro épaHHTca. 

Lépe s chudobnou chléb jisti ^ nežli s bohatou se hrýstL 
B Jymue la ytoroft xceanriíca, M^meÁM ci 6oraTOio acafAt 
6paa«TbC)L Slovák viHaV ve svii^ sprostnosti praví: Bars je 
hrbatá, len ked boh,^ta, 

llá(e p>o véné, Mn(<-li #||Mi( fH Irolf P. MU po wkinie, 

gdy niecnota w ženíe. 

Pří velikém rlteu posloucm n^nU l#iuf, P,, Zq^íí^H f^Jult 
s wielkúD wíattMi; iviadai^ trn 9iA4i4§kmi^ funm, 

26 ♦ 



Kdo se pro penise žení, prodáyá sroa svoboda. 8. Koft 
ce 3a HOBiie ^chh, npo4ae cboh) 680(^047. ^) 

Pro slatek vložil sobě na hrdlo zmatek. Č. 

Na světe nic není mrzuléjáílio jako bohatá žena. HLtá. 
Nft swječí nej ničo hubeáfie dyžli bohatá žona. DLui. Na 
swěse nějo nic hobuznejšego ako bogata žona. **) 

Bohatou ženu. jsem si vzal , ale jsem panství za ni dal. 
BLui. fiohatu žonu sém sej wzal , ale s tém sém knějstwo 
péedal. DLui. Bogatu žonu som wozel , s tím som mojo 
kněstwo páedal. 

Čert oběti pobere, ale oltář zflstane. (Věno brzo to tam, 
ale žena zůíImm na krku.) Ó. 

Dostal kata vedle zlata; čert zlato vzal, kat mu ostal. 
S. Vseo Bpara nope^ťB ójiara ; spán ocrao , 6jiaro npona^o. 

Jedno k druhému, zlá žena chudému; komu se dostane, 
vždy jemu běda bude. C 

Jde-li dílo hakmak a opak, nech raději tak. /?. Kojdi 
noft^ieTx BKOCb 4a Bposb, TaRi 4^40 H Ópocb. (O manželství 
ne po srdci.) é 

Kdo nemá s kým by se vadil, pojmi sobě ženu. Č. 

Spolu jim těsno, a od sebe teskno.. Ji. fiutcrt tIcho , a 
po3HO rpycTio. 

Ani s tebou nemohu žití, ani bez tebe býti. Č. 

I dobré manželstvo za kajicnost platí. IL 4o6poe 3aMy»- 
CTBO nocxHueHbe. 

Není hospůdky, by nebylo půtky. Č. 

Není té krčmy, aby v ní při kvasu někdy svády nebylo, 
(ani toho manželství, aby se mezi manžely něco odporného 
nepřihodilo). Č. 

Není toho kostelíčka, aby nebylo kázaníčka — (aby čert 
neměí svou kapličku). — A zas naopak : Není toho kostelíka, 
aby v něm jednou do roka posvícení nebylo. Č. 

Není toho domu, kde by nebylo časem dýmu (mrzutosti). 
— Není domu bez dýmu. Č. 

*) AugL He thát itfarries for wealtli, does itoU his liberty. 
^) L, IniolMwbflios niUI asi, qaaii léemiM 4ítm. Jit. . 



iydká ndůst, tarti idaft» §tSr pli^ to jM« jich 
— Krátká radost, yéiúá latort. Č. — A ^lUk fomméá íĚtwktL 
i na toto: 

Ne Yšade kde liie narte, kopnTi také Tfrofle. Č. 

Kdo Biá pokojné amidatví, ▼ srobodném jest aiarv. Ú. 

Manždstfo bex dětí, dcs ba donéan. Č. — HIabL Ifaui- 
dželstwo bjez dzeči jo mne awietej kjez sfónea. DLn. Man- 
ielstiro pses žeéi jo rowno- ako ten swěl péez swnáca. 
8. Epan óesi jtae onaao e laio ^lan óesi cjma. *) 

Ženy se styděti, dítek neridětí. R. Xeu cnumca, 
^treft He BH4aTb. 

Mai miluje ženu zdraron, a bratr 'se&tm bobaton. 
/?. MjTFh Tfievy jao6wrh 34opoBjio , a 6pan cecrpy óoraryn. 

Starébo pro radu, mladého pro vádu. Č. 

Lépe se starým papati, nežli s mladým plakati. 8. Eojt 
€ ca crapím nanaTa, aero cb mÁdijmwh iMaKara. 

Zderouc starý střevíc koupíš sobě nový. (Starý pán 
z Žerotína dceří své tak řekl , když ji dávat za starého Te- 
toura, kterýž potom brzo umřel, a ona pó něm statku do- 
stala. Červ.) 

Na starém do mlýna, na mladém do vína. (Jak o koních, 
tak o mužích platí.) Č. — Jinak : Na starém (t. trakaři) do 
mlýna, vykládá Červenka takto: Kdo dělá, a{ předce dělá, 
jiným se pohoví. 

Plaché koně, starý vflz, mladá žena, starý muž. 0. Anebo : 
Když se starý s aoladpa ožení, jakoby do starého vozu plaché 
koně zapřáhl. P. Kiedy si§ starý s mlodq oženi, tedy wlaénie 
jakoby w starý wéz szalone konie založyl. Hal. MioAft mojioauA 
ao ciapoio oxeHHTca, to TaK% e, nwh 6u mojioaíh aeyKU kobh 
40 craporo aosa^ sanpflrii. 

Patrná bída, u starého mladá Lída. R. Ba^HMaa Ót^a, 
^TO y craparo acéaa M0j04a. S. Y crapna Lia^ia aceaa ót^a 
roTOsa. A staročeské veršíky praví: Ořech tvrdý, zub čer- 



*) Lai, Matrimoniam sine prole eit qaasi manclvs sine sóla* 



«ívý, aladá ž€iia, kati íeArý: loh« spoUta, raáfn, ge 4itřez, 
He nejlepif Je0l rovná spřež. Kei. 

Řídká shoda, starý maž a mladá žena. HaL 4o M|f«» 
crapidl a xmKa MOJioja^ van ptffa aro^a. 
* 8larý maiž a mladá žena **« jkHé-ééú ; wMf muž a stará 
žMa -^ jteté biU. JUjai. Slary míí >« mtoda žoma — 'wěste 
tliaAi; mlody mnž ha alara žona «^ iw^te psky. 

Krátké úHrí, holové «Uí; pozdní dítky, koloví aítotei 
5. KpaTKa ^qpaa (Kpance rjaaii) fotomi yrapw; nos^aa /ttaa, 
los^ae eapoTe. — Starý otec sirotky plodí* & Ojnu ciapa 
oma jliaa capoqa^B. 

Bex ženjF dům jako bez kočky, a bezmoite jak^ bez 
psa* JS. Eeai xeau A»n mo 6fin Komvff, a 6e3x ji^aia qxo 
6e8i coÓaRH. 

Nestojí dilm na zemí , ale na ieni. & Ve ctok JiEjfca na 
aeMjiH, aero na xeai. 

Dobrá hospodyně dům střeže, a nežetitiá ho v rukávě 
roznese. B. 4o6pa)i xeaa aoitb c£epejRer&j a n^oxan cbohhi 
pjaaBKon pasHeoen. 

Více žena hrnkem nežli muž pytlem (vyvláčí z domiO. 
JI. He CT04bK0 nym vkrnson, ckojbro xeaa ropmRoax. 

Nenavozí inuž na řebHnóvém voze do dómu , co žena 
pó zástěrkách vynésti může. ELui. Můž njezamože zreblo- 
vranym wozom tak wjele ďoíhoj nawožíč, ha£ žoňa žóreuSi 
domach wotnosi. 

Muž^Ii zahýří, půl dvom híŘí, a žena-Ii zahýřf, viecken 
shoří. R. Uym sa/Qrpm, nojronna^^Aaopa ropm, a «eaa 
9ůMyfvn»j H aecB cropvn. 

Maž se snaží. Jak by chleba tfobyl, a žena S6 anaSf, jak 
by muže pozbyla. R. Mym roflotiarb. Ran fe xjrk6a hoíha, 
a xena roHOČari, zaai 6h nyxa ménm. * 

Žena jak kněžna, a svělníce nemetena. Eml. Xatta rhh- 
iHRRa, a xaTa ae Mereaa. (Žena aádkemá: ipataá hospodyně;) 

Poklid jeví hospodyňka, nejv«-a ukáže aviilku. Ó. 

2enina krása domácnost. R. XeanvHi zpacoia aoeo- 
crpoftCTBO. . 



.«.< 



— ^rfc 

Zvůle dobrou žena kazí. R, Bojia ^oópj seffý nópTHrb. 
A^jn> uyTKT, xcent bojk), hó 6ut& 4o6py. 

Povoluj ženě, pak hledej jí po oízf ch domedi. R. Kor4a 
acent cnycKaib, xaKi bi qyxcHxi 40Maxx ee hcretb. 

Vodu, oheň a ženu téžko si podmanili. S. B047, sarpy 
H xeeny ne Moxce ^oeeKi Ha4B4a4aTH. 

Žena žene, až dožene. Č, 

Ženskou chtivost těžko nasytiti. R. TRencnií npnxoTH ho 
HcnOwiHHinb. 

Ženské nemoci dají se jen uhodnouti. R, 8(eHCKÍH HeHoma 
4ora4KH At^^Tb. 

Ranní déšt a ženský pláč dlouho netrvá. (?. — HLuL 
Raniši dešó a njewieséinski plač so bdrzy min^e. P. Deszczyk 
majowy i fzy panny mfodéj niedlugo trwale. *) 

Ženský pláč, babí hněv, psí kulhání nemá dlouhého 
panování. C. 

U blázna kord, u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno: 
to když chlí hned jest hotovo. (?.**) 

Ženský pláč, kočičí slzy. Ch. Ženski plač, pak mačkine 
suze. Kr, Žénski jol^, pa mačkine solze. 

Jedna žena pláče od žalosti, a druhá od chytrosti. R. 
04Ha Hcena UAmeTb ot% »a^0CTH, a 4pyrafl[ oti jiocth. ***) 

Když pes spí, žid přisahá, žena pláče, nevěř. P. Kiedy 
pies spi, žyd przysiega, kobieta placze, niewierz. f) 

Z ženského pláče smích. Č. 

Zené a klínu nikdá nevěř. & 

Koni , psu a žence nikdy n^ěř. Mr. Kohk), co6ai|i , Ta 
»cHHut ne Btpb. — P. Ani na wsi, ani w mieácie nietrzebt 
wierzyc niéwiešcie. 

Lesf, chytrost a oklamání nejvyšSí ženské umění. 



*) šváb. SRorgenregen unb iíBei5er)0AÍ f nb um gel^tie nimmetmaí. 
**) Fr. Femme rit quand elle peut, et pleure quand eUe yeut. (Zena 
se sméje kdy mfiže, a pláče kdy chce.) 

***) L, Didicerunt flere foeminae in mendaciam. Syrus, 
t) Něm. m tec ^unbe ^infen, SRn^Un MnUn, grauen SBeinen, Subett 
^á^mhtrt, fotí ^á) ^imanh tel^reu. 



fýrý, niadá žena, kaMl šeábrý: iokě apolka, rMUm, ae atřez, 
¥ěe nejlepší Jeat rovná spřež. Kal. 

Řídká shoda, starý muž a mladá žena. Hal. 4o ufnuh 
crapujl a xniKa mojo^Si rtan pi4Ka aro^a. 

* Starý muž a mladá žena •*- jiM ééú; ndadý «iuž a stará 
žena — jiaté bili. HImí. Starý wmk ha mfoda žona — wěste 
džaéi; mfody nuž ha stará žona **- wěste psLy. 

Krátké dMvf, kotové uUí; pozdní dítky, hotoví anret«i 
S. KpaTKa ^paa (xpaTKe rjasii) roroui yrapia; no34iia aíii*> 
lOTOae capore. — Starý otec sirotky plodí. & O^ crapa 
OTiia ^tiia CMpoqa4B. 

Bez ženy dům jako bez kočky, a bez muže jak^ bez 
psa. R. Eesi xeau aomi qro Oeax Romiui, a óeai Myaia qio 
6e3% coóaKH. 

Nestojí dflm na zemi , ale na ženi^. S. fBe ctok s^ybsL na 
aeMjiH, aero aa xeaa. 

Dobrá hospodyně dům střeže, a neSeIrná ho v rukávě 
roznese. B. 4o6pafl ^Eena jiojtl cĎepemevh^ a n^oxaa cbobiii 
pyKaBKOMX paaHeoeTx. 

Více žena hrnkem nežli muž pytlem (vyvláčí z domu}. 
B. He CTOjibKO nymi MtmaoHi, crojibko xceaa ropmKOHX. 

Nenavozí muž na řebřlnóvém voze do dómu , co žena 
po zástěrkách vynésti může. HLuL Muž njezamože zreblo- 
wanym wozom tak wjele ďomoj nawozíč, ha£ žona IšéreuSi 
domach wotnosi. 

Muž*li zah;^, půl dvom hoří, a žena-li zahýří, všecken 
shoří. R. Mywh sa/Qrpm, nojiOBna")(Bopa ropan, a laeaa 
3a4ypHTi, H aecb cropvn. 

Muž se snaží, jak by chleba dobyl, a žena se snaží, jak 
by muže pozbyla. B. Mynrh rOHo(ÍHrB, RairB 6tt xjrkóa Aoéiifb, 
a asena fohoÓhti, hbki 6u Mjrjsa h36utb. 

Žena jak kněžna, a světnice nemetena. Ha/. Xeaaa kbh- 
niBKa, a xaia ae Mereaa. (Žena nádhomá špatná hospodyně.) 

Poklid jeví hospodyňku, neivara ukáže sviíiku. Ó. 

2enina krása domácnost. R. Xesmaat Rpacoia aoko- 
crpoiCTBO. . ^- 



Os^ifftha i$n oCooff a dobré mravy. P. Mtewieáck eisdobt 
cnota i dobré obyca^je. 

Dobré ženy není ceny. Č. 

Dobrá iůM drahá amě&a : zlá pak lana trpké 2eM. (^. 

Dobrá žena Iep#í nad zlalý sloup. (^ 

Z dobré ženy muži čest. ň. a(ě«o» jtoópoio « vyiM 
qecTeai. 

Žfena počestnější, muži milejší. IL Xena ^ecrate, ytymy 

Jak slunce okrajuje nebe, tak i dům žena pobožná. 
JDLusí. Rowno ako swuáco něbjo káasi, tak jo fromna žona 
kiMa swojeje wjaže. 

Muž a žena jedna duše. Jt. My»x h xceia OAaa 4yma. 

Co muži vzácno (draho), to buď ženě svato. Č. 

Žena muži plastýř (fiastr), a on jí past^^h R. ^ena nymf 
juaeTupb, -a oai eft nacTupt. 

Krásna pávice peřím , a žena mužem. R. Kpacaa nana 
nepbeMi, a aceiia jiysoMi. & Csaica xeaa aa cson Hjnsa 
npEK^a^Ha. 

Dobrá žena dělá dobrého muže. d. *) 

Zlý chlap od ženy. P. Zly chfop od žony. 

Lépe žíti manželům svorně nežli hojně. C. — fí. He 
Ba4o6eHX a vasla^, RÓr^a y My»Ea ci xcenoio jia4'i». 

Kdo za Cenou nedopathije, ten ji jistě nemiluje. S. Koft 
ne no3opcTBye aa cboio ;ReHy, OHaft 6 h ne MH^ye. 

Ženu miluj jak svou duSka, a třes jako hrušku. R. Anen 
xeay aaRi 4yniy, a lyaca aionb rpymy (6eft aaiTB my6y>, 
Mr. XcHKy (AÍ7HHy) <iío6h fon Aymy, a tpaca Hn rpymy. 

Pomoz bože neženatému, a ženatéma už žena pooiůže. 
Mr. IIoHOKB ÓoKe HeaKOHaroMy, a »OHaTOHy ft KHHKa noMOSKe. 

Zachovej bůh od už dobré ženy. Č. 

Ohně , povodně a zlé ženy uchovej nás, Pana I H. On 
noaeapa, ofb nOTOsa, m otx 9A0ř srchh coxIpaHa aaci, ro- 
cno4a. **) 

*) Angl- A good wife makes a f ood hasbaad. 
^) Ř, IIv^ »al &iíXaaaa uai /yvij nand rWa. 



Kavka a zH žena čím se více pere, tím černější. //. 
Čavka i zla žena što se vece pere, to je cárnija. 

Zlosti ženské není lékařství. Č. 

Která chválí cizí muže, snadno vstoupí v cizí lůže. Č. 

Kond vášnivého^ sluhy úporného, ženy nestoudné, bodejž 
B&do neměL P. Konia s narowem , chlopa s uporem , žony 
s niewstydem, bodaj nikt niemial. 

Dlouhé idasy, krátký rozum. Č. — P. V bialych glów 
dfugie ^'losy, a rozum krotki. Hal. }Khhku ^osre BOJiocbe 
MaDTB, a posyHi KopoTKUft. B. Bo^iocu 40jirH, yn KopoTOKx. 
Mr. y ^HHóKi BO^ocx AOBTuUj Td yvh KopoTKUft. jS>. Y Tneue 
6 4yra Koca a KpaTKa naHtTB. //. Důgi lasí , kratka pamet. 
Ch. Žene sů dugeh lasih, pak kratke paměti. Dugi lasi, 
kratka pamet. Kr. Žene so dolgih lás, pa kratkih misel 
(kratke vére).*) 

Porozmyslím s poduškou, polom se poradím s ženuškou. 
A IIo4yMaio ci no4yuiKOio, a nocwit cnpomycs c^ xceHymKOio. 

Ženská rada bývá jen někdy dobra. Č. *♦) 
Koně chval teprv po měsíci, a ženu po roce. Č. 
Nechval ženino tílko, ale chval její dílko. R. He XBajiu 
xeay TtjOHX, a xsa^ ee A^Áorn. 

Žena přechválena už jest zavedená. Č. 

Ženu a ručnici můžeš ukázati, ale ne zapůjčiti. S. TKeny 
H nymKy monae ^obcki noKasaTH, aj4 ne y^aHMarH. **^^ 

■ 

Koně nepůjčuj, a ženu na hody nepouštěj. Jlfr. Koha b'b 
noaiiqBy ae 4aBaft, a xcHUKy bi npHAanui ne nycKaft. 

Nevěř ženské vůli, a koni v poli. R. He BtpB acent bi 

804^, a KOHIO Bt no4t. 



*) L. Certum est, longos esse crines omnibus sed breves sensus mu- 
líeribns. Cosm. p. 12. — Fr, Ltfngs cheyeax, courte cervelle. Něm. 
ianat ^aare unb fuvaer @tttn. Lit. Moteriszkés il^as rubas, trampas 
umas. Cud, Naeste - rahwal on pitkad juuksed , liihhikessed m6Ued. 

**) ÁngL Women's counsel is sometímes good. 

***)Ángl The wife, lbe hone, and the sword may be 9hew*d, bat 
not lent. . ^ 



9MI 

Zvflie dóbroa iémi kšxi. R. Bois ^oópy wetj vopnrk 
Aeuch Mjxi xeit bojd, le óitn jioópj. 

Povoluj iené, pak hleéej ji po cizích donecib. R. Korjit 
xeit cnycKaTb, ran n nysan 40Maxi ee acran. 

Voda, oheíl a ženu téiko si podmaBití. S. Hogjj Barpy 
■ xeoy HO Moxe iobcki Ha^aja^an. 

Žena žene, až dožene. Č. 

Ženskou chtivost těžko nasytiti. R. XencKÍa npaxon ae 
McnojHamB. 

Ženské nemoci dají se jen nhodnoati. R, iKenciufl Henomi 
4oraAiUi jiqarb. 

Ranní iélt a ženský pláč dlouho netrvá. & — HLuí. 
Raniší dešč a njewiesčinski ptač so bdrzy minje. P. Deszczyk 
majowy i Izy panny mfodéj niedAigo trwafe. *) 

Ženský pláč, babi hněv, psí kulhání nemá dlouhého 
panování. C. 

U blázna kord, u ženy pláč, u psa moč, u konS lejno: 
to když chlí hned jest hotovo. ř7.**) 

Ženský pláč, kočičí slzy. Ch, Ženski plač, pak raačkine 
suze. Kr. Žénski jok, pa mačkine solze. 

Jedna žena pláče od žalosti, a druhá od chytrosti. R. 
O^aa xeHa n^aqerB orb xajiocTH, a 4pyrafl orB ^ecra. ***) 

Když pes spí, žid pfísahá, žena pláče, nevěř. P. Kiedy 
pies ápi, žyd przysi§ga, kobieta placze, niewíerz. f) 

Z ženského pláče smích. (^. 

Ženě a klínu nikdá nevěř. Čí 

Koni , psu a žence nikdy nevěř. JKr. Kohh), co6ai]it , ra 
auiHut He BtpB. — P. Ani na wsi, ani w mieácie nietrzeba 
wierzyé niéwiešcie. 

Lesf, chytrost a oklamání nejvyšší ženské umění. 



*) šváb. SNorgentegen unb SB^ei^emni fnb um ge^ne nimmfrmat. 
**) Fr. Femme rit qaand elle peat, et pleare qaand elle yeuL (Žena 

se sméje kdy m&že, a pláče kdy chce.) 
***) L, Didicerunt žere foeminae in mendaciam. S^frus, 
. t) Nim. 9n bec funbe ^inUn, Sui^íen SSinfrn, ^antn SSeinen, 3ubm 



ženská les(, ač bei zubŮY, a viak i s kostmi požírá. 
/?. XeHCRafl .lecTb, xoth óesx 3y6i, /la ci koctlmh cbtcTX. 
& iKeHOica Ja«^ npex^a Hfsia 3y6áy a^' oneT-^ uo yt^a* 

Žena muže ošidí, by očí měl co říčice. HLui. Žona 
muža zjeba^ by woči ii^el kajž krida; 

Koně nebij, čeledína netup, ženy nepopo}|zej, cbceS-U 
z nich užitek míti. P. Konia niebíj, slugi nielžyj, žony níe- 
liraini, chc^sz-li mieč z nich statek. Hal. Kohh hb 6ift, 
cjiyru He npoKJiHHaft, hchhku ae ApasHH, kojh xo^b 111061 CTaT- 

JbOBajIH. 

Ženy umějí bláznům pískati. Č. 

Žena Yěrná, milá, jest divná ce vrána bílá. Č. 

Ženská milost jest jako host; panská přízeň též jako sen; 
růžový květ — to tré jde zpět. Č. — P. Miloáč panienska, 
siczfšcie w karty , laska pariska i krása rožej , nie dlago 
trwale rzeczy. 

Žena muže nebije, a přede ho sobě podbye. R. TKeni 
MyjRa ae óberi, a no4'B caoft apasi BeAOTi. 

Ten svět se divně obrací, když žena mužem kotácí. 
HLui. Tón swjet so džiwnje wobroča, dyž žona i^joja 
mocy ma. 

Kalhoty kde žena nosí, málokdy muž dobře kosí. Kr. Kjér 
žena hlače nosi, mož malokdej dobro kosi. 

Zle, kde muž v rouše a žena v kukle chodí. Č. 

Za starých časův bývalo , že muž ženu bíval , a nyní 
žena muže tepe. R. Bi etapu ro4U óuBa^io, hjxx xccHy 
6wBBÁ%f a lenepB xeaa Hy»a 6beTi. 

Znej ženo své křivé vřeteno. R. Saaft aKeaa caoe KpaBoe 
BepereHO. (Neplet se do věcí, o něž mužům činiti.) 

Žena imlčí každé tajemství, o němž neví. S. Xena he 
caHO OHy railHy caqyBaiH, kok) ho sna. 

Šafránu nepřetřeš, a žefiy nepřepřeš. HaL Hla^paHy ne 
nepeTpemB, a Ȓhhku ho nepenpeniB. 

Ženské dílo a ženská řeč nemá nikdy konce. Č, 

Kde baby, tu hromady. Jf^. nio.6a6ii, tó h rpoiia4U. 



CBjtom^ij^ lotíf^f^dUkftr shromáíijJbBi, kde obyčejně Unčné 
S0 f okojeO 

Kde jiaiiy^ Ca smrad t jtébely, kde ženy, ia syit a ide^ 
vety. Č. — JP. Žona rzadko bez gomona. 

Dvé , tři ie^y . débýí jarmark. -^ Třem ženám 6(ft jeSt6 
vMjfíkj klep poredL Ó. — Bal. 4Ba wsah^ a abí Hesicit 
^M>(Í4HTb JiyM^gORi irL MdMí^Tt. S» Tpa TRctue m e^sa rjcKa ^sae 
BKmapx. Tři ženj a jedna bus činí jarmark. *) 

Kde dvě ženy, tam sněm, a kde tři, tam sodom. JR. T^t 
jni 6a6tt, TBni cyěJTB, a taA rpm^ Tam* co^ohii. 

Babích klepŮT ani w sviní neobjedeá. Ji. EaóBa apag^a 
n Ha CBHHBt He oóiAAQUSh. 

Přijela bába z města, přivezla Uevef s půl města. R. Ilpi- 
ixiija 6a6a h3% ropo4a , qpopeajia aicTeft rpn Kopo6a (tři 
koše novin). 

$ jedním mužem do dolu , a s drahým do doma. Č. — 
P. S jednym w dof, s drugfim w dom. 

Žena muže želí, dokud nezevře zelí. Č. 

Žena umírá, a muž jinou vybírá. Č. — R. TKenn ynapaeTi, 
a My3K% co CHtxy noMiipaerL. 

Komu ženy mrou a koně se množí, tomu přibývá zboží. 
HLuií, Komuž žony míjieja a koné steja, tomu so kublo roji. 

Vdovféka svá volička. — Jak a kněze tak o* vdovy, 
každý chodí za svou vůh\ P. Tak u ksi^dza jak a wdowy, 
každý chodzí po swéj ^olí. 

D vdovy chléb hotový, ale nekaždému zdravý. P. O 
wdowy chleb gotowy, ale níe každému zdrowy. Mr. Y b/cobh 
jLitói roTOBUft, /[a tfé ycaROHj 34opoBUft. 

Vdovec s vdovou zřídka se shodnou. P. Wdowiec 
B wdowq rzadko dobrze s sobq. 

Vdovy za muž hotovy. P. Wdowy za mqž gotowy. 



*} L* EbX quasi grande forum vox alla tríum mulierum. VL Tre donne 
ed un occa fan un mercato. Dove sono donne ed ocche, npn vi 
fODO parole poohe. Piem, Dae fomtie • n' oca faa nm CMnpi^. 
AȤU Three wamea and a gooia make a marlLet 



Kdo tdovn béHf jakoby staré pocthrice kodpil na trhu: 
kdož ví, kdo ▼ nich chodil ? P. Kto wdow; pojmuje, Jakoby 
itare poczcíwice na wendecie kupif: co wiedzieé, kto wnich 
chodzil. 

Nebezpečno dostati koné po smělém jezdci, a vdovu po 
smělém muži. P. Niebezpieczno dostaé konia po émiafém 
jezdca, a wdowy po ámialém mqin. Jinf zas takto praví: 
Po nieámialém jezdců konía, a po ámialém m^žu wdowy 
szkoda dostaé. 

Vdově někdy čert Štětky pfijčuje, a vdovce sám čeSe* 
(Oba se rádi iperkujf, aby se zas zalíbili.) ^* 

Šij vdovo široké rukávy. ... Viz str. 89. 

Vdovec má jen polovici srdce. Č. 

Vdovec mívá lžičku a skleničku, a mládenec holé ruce. 
HLui. Wudowc ma žičku ha sklíčku, mlody hélc ilíčo. 

Svedené děti, svedené neStěstí. Č. — Ch. Dvoja detca, 
dva veliki gréhi. 

Dvoje děti svedeny, vždy jedny skráceny. R. JS,Boe 4ira 

B04HTb, 04HHM'b 40Ca4HTb. * 



Krev není voda. Viz Právo sir. 360. 

Těiko vSude svému beze svého. //. Těžko svagdfi svomu 
,bez svojega. 

Svůj svého želí. C. 
*: Svůj svému i nechtě druží; ň. Csoft CBoeMjr no aeso^t 
jKfjrb (6pan>). 

Přítele (svého) jest i bolejic chovati. Č. Štítný. 

Doba doby hledá, svflj svému a psu kostr FlaSka. 

Svoji nejsou Němci, nedají zahynouti* Hal. Cboh 4i04e 
ae TaTape, ae 4a4yTB saruĎara. 

BližSí koáUe než kabát. — BUžší jest těla ^oSile nežli 
sakně. Č. — Sukně košile bližší nebývá , nemúdrý pro daleké 
bližších zbývá. Dal — P. BUžsza koszula, niž kaftan. /?. Cboh 
pyóamKa wh iluj 6jin»e. — PjróamKa éjuse wb Ofieqan, qtMi 
xa^raiÉi. Eal Ejnuima copovm mn cap4aKi (Tvynan). Ch. 



307 

Bliže je niba£a tela neg halina. S. Eámmsl e Komyxi nero 
xanna.*) 

Jazyk dobře věří, když zub bolí. (O nejblížšich pří- 
bažných, potká-lí je neštěstí nějaké.) C. 

Příbuznost platná , ; co stará plachta. Kr. Toliko pomaga 
ilahta, kolíkor stará plahta. 

Nevidím-lí svých, teskno mi po nich ; YÍdím-li pak svých, 
a mnoho zlých, lépe mi i>ez nich. R. Kor4a ho bubj crohxx, 
ran Tonmo ho H«n>; a jBuxy cbohxx, 4a mhoto xy/sun^ 
Tan Jjnme 6031 umn. 

Dobré bratrstvo nad bohatství. B. 4o6poe čparcTBO 
nutě čoraTCTBa. 

Bratr bratra jako silná v^e. 

Dva braiří na medvěda, a dva svakři na moučnou kaši. 
R. 4ltt ópara aa Me>iBt^ a 4Ba CBOflKa na KHce^b. P. S szwa- 
grem na zajqca, s bratem na niedžwíedzia. (S svakrem na 
zajíce, s bratrem na medvěda.) 

Brattí se bili, a zas sobě mili. S. Epaha óessl, Čpaha 
nua. (Svoji ublíživše si snáze než cizí se porovnají.) 

Třebaf brafirí spolu nevaří, předce spolu hostí. (Zdá se, 
že i o sloyanských národech platí.) Téhož smyslu jest i ta- 
tarské přísloví toto: Psi jedné vsi často se hryzou, ale na 

Tiká hned se zberou. 

Ačtě bratr mfij, však má rozum svflj. R. Eparx HOfi, a 

jwh y Bero CBOft. (Nemohu ^sa to, nežive-li bratr můj řádně, 

nejedná-U moudře.) 

Bratr bratra až nad propasf přivodí, ale do ní ho nevrže. 
8. Epan ópara Ha4'B nuy bo4h, a.«H ra y hw Be THCxa. Jinak: 
Cboř CBora fla4'B any B04a9 ^4' onerB aehe y tmy a9í ra TjpH. 

Ač jsme my braiří , nejsou předce naše kapsy sestry. 
S. Ako cmo mu Ďpaha, bhcj Kece cecrpe. 



*) Xw Trnka pallio pr^pior efU Plaal. — Fr, Mt chemise me loucfae 

de plofl pres que ma robe. — La chemise esl plus procfae, que le 

pourpoiot. AngL Close sits my shirt, bot clpser is my skin. — Tbé 

' moek is nearer iban the petticoat Mu. &ioxUn rr mig n&tmttt 

eab Jtiolea. fiim, íDa< ^cnb ijt nic aá^cr M ber «o<f. 



BfsftH Jsou brttří, ale sfr im ^eidte. É. Cpafca k«' h 
ópafca , aMa cupi sa acnpe. Anebo : Co bratr to bratr, 
mélcoré ale úblaYBí nepřátdtf. 5. Epaba Ka' a 6pafca, a to- 

60ÁUM Ra' H KpBHHim. 

Bratří vespolek nebývají dobK. Č. 

Bratří snášeliví — veliké divy. JP. Bracra 2godIiwi sq 
wielkie driwy. ♦) 

Syn otce moudřejší — radost ; bratr bratra moudřejší — 
závfsf. B. Curb orua ymite, pa40CTi> ; a ópari ópara, sasacn. 
Podobné tomu jest ilyr. : Každý človčk si přeje , by byl lepší 
než kdo jiný, a jedině horSf než syn jeho* — čovék zeli, 
da je od svakoga bolji, a od sína da je gorji. 

Bratr br/itru nejhloub oč! vypichujc. S. Epari 6paTy 
Haft4y6jrfc o^h Ba4H. Anebo : Kdo ti vyloupl oko ? Bratr. Protot 
fak hluboko f 5. Ko ra e H3Ba4Ítf oko ? Eparx. 3a to e raxo 
4y6oKO. (A tak všade, čím vetší bývala láska, tím réiSí 
vznikne nenávisť, kde nepřátelství vzalo počátek.) 

Sestra (dcera) vdaná, sousedka nazvaná. 8. Cecipa 
(anebo mfcepua) y4aTa cyct4a uttsBara. 

Tiesf mihrje čest; a ze( dary. fí. TectB .wónvh qecn*, 
aan jnotiarb asarb, a myfmn r^iaaa m^ypati (svakr oďma 
mhourá.) 

Každá svekruše zlá na nevěstu. S. GaaKa caeapaa vpaH 
Ha c^axy. 

Zlá svekruše i vzadu vidí. A. Y jaxoů CBeRposR a e3a4ii 
rjiaaa. 

Téžko tebýni po zefóvé síni. //. Těžko punici pd z&- 
tovoj uličt. 

Devefř (bratr rtmžův) nevčstě přítel z obyčeje, ň. 4eBepL 
BeBtcTiH^ oóil^Hoft 4pyt^- 

U zefův mnoho úskokův. R. Y sateft MHoro aarbtt. 
(V rus. spolu hra ve slovech.) 

Není*li v čí hlava, tedy v ženieiNmi (v zefot«)» A. He 
B% qtK) rojOBy, ň TReíi^xúsy. 



i > I ■ ! > . I 



*) Lat. Rti« eoéfaoMifi fHUruai. 



Slepičího MMktt «Cyr A 'fktélf ' fí^ itil< ttPadď lefžéV ilokud 
Btd sabitt co tidf, ai^^tNbft sptdne. Kořh;) ' 

Kde ten čloték lAá, ž« hó* ^ftÉkřadrion (o iifMi|rém, který 
9e chytrým ůé\^. • •■ 

Motyka se rozehrála (o BeohrAbaném). '' 

Nejidá cizích gyrečkftV (hevMpný). * 

Nesebral havránkAr všech (néfrotftmný, tteroziafný). 

Cos Tčerejší? — Cos včera pKMI^ 

Ted holube ernol (O hloupých, Jimž* setšecko db' óéi 
a do úst vstrčiti musí. Druhdy též tolik cor ted se příleži- 
tosti uchop.) '- 

Po lopatě na ro2am dávati. 

Aby mu všecko na mísu vyložil. 

Musí se mu tekslem mluviti. 

Haf maf, jen lo nezmať (hloupé ftilavídmu). 

Nemá to hlavy ani paty. 

Kam vola bijí? * 

Motovidlem střelil. Z motovidla Vystřelil. 

Rovné co by motovidlem a neopefeným klukem ' strmil. — 
Jakoby z motyky střelil. 

Považ kobylo, co jsi zorala; (Když někdo hloupý kousek 
dokázal.) 

Mluví jako slepý o barvách. — 'i?. Kai^' cjitnot' ó Kpa- 
CRaxi pa3cy3K4aeT'B. 

Nevidí dále od nosu. •— 8. He bh4U 4ait ÓA^ uoca. 
(Piem. Avéje h vista nen pi li)nga, ch* $1 nas.) 

Slepý jest, kdo skrze říčici nevidL Mr. CxirVBít^ ttó 
qpeai pemero, hjih 4&^e orB^HOČa^ffC bhAIitb- 

Slonbidlo bývá málo kdy moudré. 

Co velmi v slártiu rosfe, rtépUné bývá. 

Veliký dub, ale doupííatý. R. BéjiHRÍfl 476*^, 4a 4yn-ie- 

HSTUft. 

Za pecí vychovaný. Na péci válený. Pecíválek. (Ne- 
zkušený, nebývalý mezi lidmi.) 

Hodí se ktomu, jako vftl do koffáru; — P. ZJpřáftliy jak 

wóí do karety. 

36 ♦ 



400 

'. • Kdo otci nepřetrpfi ten jlnémn oči vylpupí. P. Kto ojcowi 
niewycierpi, ten drugiemu ocz^ M-yfupi. 

Kdo neposlouchá tátu, prokáže poslušnost katu. Mr, Xto 
He cjiyzae rara, TOft noc^yxae Kára. 

Kdo otce a matky neposlouchá, bude poslušen telecí 
UM^. H Kto oma h MarepH ho c^ymaeri, toti noc^ymaerB 
TCJiflqbeft jnoTRE. Mr. He bmíbi c^yxarH óarbKa, c^yxafi cočaqOH 
niKypH. ^ 

Žena muži zas se mfiž naroditi, matka nikdy. P. Žona 
mgžowi može siq urodzič, a matka juž níe. 

Co matka to matka (co macecha to macecha). Č. — F. 
Mamka za ipatk^ nig^íftoji. 

Na slunci teplo, a při matce synu blaze. fí. IIpH co^hiií 
Tomio, a npH HarepH cuay 4o6po. 

Ač dítě křívo, přede mateři mílo. R. Xoia 4HTa RpHBO| 
Aa HarepH voíao. 

Ačté i ^tíře , od srdce je* S. Ako e h 8híh, 04% cp^iia e. 

I cikané své matce vzácné (milé). Č, 

I Cikán xikaňata miluje, jlfr. H ItBirani iiuraHHTx jhočhtl. 
— Cikaňata černý jak čírfata , a Cikán je předce rád má. 
Mr. lUiraHflTa yce hki qopTflKa qopHH, a Uurani hxi sce 
TaKU Koxae. 

Ditě za ruku, matku za srdce. P. Dzieci§ za r§k§, matkf 
za serce. (Snadno si nakloníš matku, maje se vlídnč k dítěti.) 

Mateřské ^rdce v dítkách , a dětské v horách (v kameni)* 
B, MajepHHO cep4iie bi A^iaxi, a a^tckoo bi Kauet. 

Matka za dcerou pláče, a dcerka po prknu skáče. 
/}. Man no Aotet n^aqeii, a AOqxa no 40CRt CRaqeri. 

Dítě špiní a dere, matka šije a pere. Č, — B. 4'bTKH aa 
HrpymKH, a naricH 3a cna^KH. 

Matčiny rátiy nebolejí. — Matčiny ruce, i když bijí, 
n)ěkky. Č. — R. MarepaH no6oH He6ovibHU. *) — Ma^iaro 
no6oH He ÚOAfiTh. 



*) Irtt. Mthlet rohkju aUarch inibkfitaktfl. (Matíiiny nice jf 01^ vidy 
. jnékč/.), Xa^. MotinOis rankoi tswelnof. 



Ml 



NerynysEI pnch. 

Spnislý jako kerani rok ,— jako kapii8t»fý koifál. — 
Jfi Búdrý jako ŠakmiMT j phn^jé Sk* 

Mé ▼ hla¥é řosankiL 

rjOem (oiědMaa) máétwf. ll£dL Won je kaji «yedio«i 
dyijcBy. 

rwĚĚíiKj je kerní lánek, neaí p<»a doaia. — Hlava bei 
BMidai. — Hlava jako báné, a meikn nic. 

A tys pravý slavíček I nislo spívání bačii aneb vyjei. 

(K xaamenánf kloupého člověka slouií zvláště jména: Vávra 
(Ronla, Lonla), YaSek, Franta a Janek. .Prmím jménem ina- 
mená se právě 'vtělená hloapost, a jest náH Vávra totél co raský 
Falal^, shola troup; Janek (ras. Ivan a Emeljan) bývá oblí- 
benon osobon v národních pohádkách, a není hes přiroseného 
vtipe; Válek nejvíce o vesnickéei, Franta o městském sprosláku 
ses^yifvá.) 

Pravýs Vávra I Ty Roelo I (Lanrentins). 

Jest sondný Řehoh — Je Pavel sprosták (zastar. poř.). 

Vseté fllra, Vaněk jako Dflra. /; 

ZrAstem sloap, a rozumem tronp. — Mr. Pocron 3% 
Hnán, a poaynon sx óojieasa. — Biipaci, la yxa ae susaci. 
(Vyrostl, ale v rozum ne vyspěl.) 

Nemíti Filipa. Filipa doma nechati 

'Am do rady, ani do vády, (Neqne ad chorům, neque 
id fonun.) 

Ani kvákati, ani kvokati. 

Do čeho to pán bůh duii vstrčil! 

Ani Be ani Ce. Ani Be ani Me. Nezná ani Be ani Ce. 
•^ Mr. Hh 6e u ne. HaócAHecx. Fr. Ne savoir ni A ni B. 

Ani slivám, ani houbám (není než blupec, k ničemu není). 

Neví, co je čihý nebo hat. 

Nenmí krfipěj od krupobití rozeznati. • 

Sfll a cukr rozeznati neumí. 

Rozumí tomu, co šerá (koza, svině) petrželi. — IL Nesna 
tovar, ito je petrusin (neví Qsel, co jest petržel). 

36 



Zdvořilý Kubt — dřevénkem dé kaše. . > > j 

A tys jakýs vzteklý jako sedlák o iQaao|MNilé« 
Durichem na všaoko udeřiti. 
Há úštipky co palice. 

Od stolu la stodolu. Dol. nén. ÍSam 3)if(| na be SSíH 
(louka). 

.Smrdí co tchoř. Jeho tiché hříchy jdou nám pod nos. 
Mníš snad, žes niesi pastevci, že sobě tak svinsky potínái 
Bére na jazyk, čeho stydao na lopatu vzíti. 
Ani iék, ani dvoMlL — Ani osel, ani posel. 
Ani teplý, ani sladěný. — Ani sladký, ani hořký. £í. Hon 
6 KHceo, HH Beceo. (Ani kysel, ani vesel.) — Nevařený, ne* 
pečený. 

Ani do rady, ani do >^vády. *- Ani do očí, ani do ist. - 
Ani obuti , ani smahy. — Ani k řeči , ani k seči (t. ni lo 
úřadu, ni do vojny). 

Jako zaječí bobky, ani nesmrdí, ani nevoní. 
Jak od kozla, ani vlny, ani mléka. — P. Jak s ktrfi^ 
ni mléka , ni welny. B. KaKi otb Roajra, hh mepcTn hh mimh. 
Ani s ním skákati , ani plakati. 8. C% vtrne mrTh e m- 
Ban^ im juaiani. 

Útek i osnova špatná. 

Jsi ty půl ledačebo I — Drah aa haléř. Darmo drahý. 
Nestojí sa diinpeo tabákn. -* P. I szcaypty iabáfci nie- 
warto. 

Nestáli la bobek *^ za babka — za hvížď -^ ea borovoi 
•liikn '.*^ la I moachu r^ fea boladku -— za iarapatlni •— » 
dobré slovo. 

'Ani jednoho baba aedal bytcb aa iňSkb. - 
Hecfttél byck pro to ruby vilfliaoiiti. Já ^bych fea to 
šedna nevstal; 

Tloka ho, ^0 pálého' bola a vozí: -^ P. Potrcebny jak 
piqte kolo u powozu — jak dziura w moicie. JEr. Te6o tan 



Tpeóa, azí naroro zojieca 40 eoaa. 



vír. 



Jest ho potřebí, co Maliáio [^ áfad& š ' ' ^ 
Badeá ty svatý, jako osel vatfbiBÉL' *«• ^m ^l:. 



I 

r 



MI 

Je tav pláten, co kiM f lebi. ^^ Jiriitiii pláten, jako 
pes ▼ kostele. — Tak jsme tam psa — kosla platní. — Tak 
plátno, jako slepému urcadlp. A. Taix no^esHO,. raki ejit* 
noHj sepKa^o. S. HamTO c^tnay or^te^ajo ? 

Není hoden, aby mu slřevíce zul — vody podal. 

K čemuž jej chováS, snad na slaniny ? 

Zlá to koupě, jest velmi neodbytná (zlaciněl). 

To jest už povrhel , a jaÉo onuce. 

Jako věchtem jím sobě postrkuji (nevážený). 

Nejedl, zemdlel; najedl se, zvaliLse. Jlfr. He tn aonjtai, 

HatBCfl, 3BajIHBCfl. 

To je víno, aby jím děti straSíI. 

Pitomá ovce. Pitomý holub. 

Toěí se , jako vrtohlavá ovce. — Mr. Rpynrrca hkx 

^ypHSH BHBUfl, 

Hledá včerejšího dne. — P. Wczorajszego dnia szuka. 
Ur. lUjKae y^opaniHéro 4Hfl. 

Koně hledá, a sedí na něm. — F. Chlop na klaczy 
ježdzi a klaczy szuka. Mr. Ha ROÓu^t ce4HTB, a koóuáví mynae. 

Nevidí pro oči. 

My O Havle, a on o Pavle. 

Já o voze, a on o koze. — P. Ja o kozle, on o wozie. 

— Já o strace, on o vráně (řeči naSe nejdou k sobě). 

Já o hruškách, a on o sHvách. Já o slivách, on o cibulí. 

— Ptali se ho o slívách, a on odpověděl o houbách (o blivách). 

— Odpověď dává o ^sliváchi k4yl pře jeat o jahodách, atd. 

Hy o mase> a ty o; kvas.^.^ . 

Slyšels zvoniti , ale ,j|ie se^iáněti -~ Slyšel vyzváněti, 
neví ale komu. — Slyšel zvoniti, neví ti^ v kterém kostele. 

— R. CÁumETi> 3B0HI, 4a pOipnaerib 0TRy40Ba. iV2m« @r ífat 
tiwa^ lauten l^iren, oj^er. ^ie ®(fH|^ Jfiangen ferne. 

Ucítil vítr, ale neví odkud. ;Pe(^ul veter, ale něvie 
odkad. Sic. ' . 

V druhém mlýně melj^š. . ; .^ . 

O železném vlku rozpráví (o něčem nepovědoin^ia) .ne- 
srozumit|>dlpié»}, — ř,, Jskty; W ^í<♦^p%.w^ktt >f9a'- 



Cdio 86 dotkne, vtooko am s rvkou UKL 

Poslali výra pro kos sýra, on přinesl tvaroh. (Tak býfé, 
kdyi hlonpéflia nějaké peselsM se svAfnJe.) 

Stojí tu jako hovado a jeslí — jako prkenný Hojili. — 
8le. Kdé ho strčí, tan| tnčí. 

Pravý zevel , lelek ,. tronp, výr. — Lelkův hledtti ^ lelky 
prodávati, diytati, lapaly zevlovati. Okouny loviti. 

Je hloupý jako troup , stojí přede vším jako sloupe (Na 
viecko ústa otvírá, všude stojí.) — R. Obi saxi ctojiďi ho 
nieTca. — Otetříhuba. 

Janku, zavři hubu; lítají letos kravince po svété. 

Hle, pec se svalila, a trouba tu ostala. (Zevlujícímu 
se říká.) 

Troubí na mráz. Hu tele na mráz I 

Hledí jako tele (kráva) na nová vrata. — • Jfr. Hyjfjecn 
tan rejuí na hobiih Asepn. 8. 3acjie4ao ce kho xe^e y napěna 
Bpara. CA. Zagledel se je kaj i tele vu nova vrata. ./WNpt. 2>te 
Jřu^ fie^t aud^ ein neucjS %^ox m^ : 

Bledí co kotě devátého dne^ -^ co nedopeřený vrabec. 
(Nččemu hloupě se diviti.) 

CumidIo.:bylo na čumendě* . ^ , ; 

Fučí mu v kotrbě. Má kočky v hlavě. ^ 

Zafučelo naň a^ bláznivého koutka. . 

NapU se lilku (třeStQ. 
, Ne vSecb přitrhL — Nemá všech doma (pohromad/é). — 
P. Nie wszyscy doma. Mr. He bch AOna^ Dán* 3ffe ^nDC 
oOf biintmc* 

Nabzdí třeštidlo farum fifidlo. Červ. 

Bláznivých hub se najedly i ,- . . ■ 

Dlužen Blažkovi za čepici (blázM, ^latrhlý).; 
. . Jest blá^n na vrch hlavy -* až ho hla^a bělí. 

V hlavě se mu popudilo. 

Mate se. mu v hlavě. — Vadu má v rozumu. . 

Há v hlavě myši (myšky). Zmyšila se mu v Uavč, , 
; JiQCf^ hp bolí. V mozek jeist fu^en, :, }, 

llreba mu na hlavě baňky sázeti. 



K- '■.».• 



Šálený rozum ▼ rfnkii i má 'Miv.i 

BláznoTikov^ápi nosL 

Z nemoudrého blázna ponliého ndiniti. 

Vejce blázna svěřiti. 

Yarite oči, nevito kam akodf. (Když bláinn meče, ne- 
rozumnému člověku moci se dostane.) 

Holiti koho jako blázna- (ň biáána míti). — Kuklu ně- 
kamu strojiti. — Někomu na hubě hráti. 

Pověsili mu bulíka (velblonda) na nos. — Hloupému po- 
věsili brejle na nos. -r* Někomu dlouhý nos zavésiti. 

Za nos koho voditi (sliby , marnou nadějí kojiti). — 
P« Wodzič kogo za nos. 

Na opice vyvésti. (Rozličně: míti za blázna; Šáliti, 
mámiti , na marných troitích držeti ; z něčí hlouposti ^mích 
vyvésti; přemluviti koho, a potom se mu vysmáti.) — Vyvedl 
ho na opice Q'ednal to jemu, a potom sáhl k tomu sám). 

Na vrch hory koho vyvésti. Vyvedl by tě na vrch ma- 
kovice. — JVr. Hki cxoWj raiTK h na ropy SBeae. — Ten by 
ďověka na vrch kaleaice (na vrch střechy) vyvedl. (Znaniená 
též : přemluviti a ošiditi.) 

ChceS-li blázna míti , kup ho sobě. — Nedělej sobě ze 
mne kejd (blázna). 

Neslané plíce (hrubý člověk, nechuta). 
. Hrubého díla pacholek. — ' Jest hrubého léta. 

Nevypítvaný knot (z něhož troupství nevybrtU). 

Neokřesaný — neupřahaaý — necepovaný.. 

Verpant poně půl éruhého troupa platí (nehoblovaný. 
Zastar. poř.) 

Jest srSeň bei medu, (O ďověku hrubém, doma vfleném.) 

JeStě není dost -ovodilený — opálený. Jest na iídkém 
řejíetě opálán. 

Hladký co dubová kůra. *— Ck. AU je gladek kaj i hra- 
stova korá. 

Mezi telaty se vychoval. 

Byl v Cbropíné na moreseoh. 

Sláma mu i bot koúkÍL . 



ZdYofílý Kabt — dieyénkein dá kaše. • ^ •.-■.'■. 
A tys jakýs vzteklý jako sedlák o iQaáo|NNrtér 
Duríchem na vtooko udieHti. 
Há úštipky co palice. 

Od alok la stodolu. DoL néw^ ffiom 3)if(| na ke SQifd^ 
(louka). 

^mrdí co lehoř. Jeho tíché hHohy jdou nám pod nos. 
Hníš snad, žes roeci pastevci, že sobě iak svinsky poOinái. 
. Bčře na jazyk, deho stydao na lopatu vzíti. 
Ani iék, ani dvojHdL — Ani osel, ani posel. 
Ani, teplý, ani sladěný. — Ani sladký, ani hořký. £í. Hhti 
e KHceo, HH seceo. (Ani kysel, ani vesel.) — Nevařený, i\e^ 
pe(iený. 

Ani do rady, ani do ^vády. — Ani do očí, ani <la Ast — 
Ani ohuti, ani smahy. — Ani k řeči, ani k seči (t* ni do 
úřadu, ni do vojny). 

Jako saječí bobky, ani nesmrdí, ant nevoní, 
jak od kozla, ani vlny, ani mléka. -— P. Jak s kozla, 
ni mléku , ni urelny. B. Kaxi oři Koajm, hh mepcTH rh mojnmw. 
Ani s ním skákati, ani plakati. 9. Ci laHHe HffT^b e na- 
nan^ iHn iuaKaHi. < 

Útek i osnova špatná. > 

Jsi ty půl ledačebol — Drah mi baléh ĎKťmo ihmhý. 
Nestojí sa dnupeo tabákit. — P. I fls<m)rpty tabMti nie- 
warto. :i i"'-' ■'■ ■ ' ..-.-■• •••/. 

Nestáti za bobek ^^ z» babko -ř sni hvížtf'--^ ea borovou 
•tfiikn íh^ !«> mcmchu r^ifea tíeladhu '-^ zá Šarápatbu — za 
dobré slovo. 

' )v«nAiá jednohokobn nedal by@h M néhOr. 
ii ' iHecfttSI lycl^ pťo. to rúty TStábnotitr. Jtt 1)ych ka to 
šedna nevstal; .'.;í » • í . s . 

-r 'i Tfoliai'bov*50 .píWhd'%ohi«iVo^y-^ P. Patrzetfáy jak 
piqte kolo u powozu — jak dziura w moécie. Jlfr.'Tě6e Ťain» 
Tpeóa, flK-B miToro Ro^eca 40 Boaa.- ''- - V-'-' ' "''■ 
Jest ho poti^ebí, co Malíáio pMiilhld& š ^^ ' •>- 
Bttdei ty svatý, jako osel vdÁttná.^''* ""^ ^^^^'' 



.-.TV 



MI 

Je tp».fl«l0ii9 ^ Immi V'iebi. ^ JUiIhí pltten, jako 
pes T kefltole. ^^ Tak jsme laai fitt — koda platní. — Tak 
plalno, jako glepéaii srcadlo. JL Tan no^eaHO,. Raxi ejii* 
uomy sepsajio. S. Hamro cjckmi ovj^a^lmo f 

Není hoden, aby mo střevíce zul — yody podal, 

K čemuž jej chováS, snad na slaniny ? 

Zlá to koupe, jest velmi neodbytná (zlacinél). 

To jest už povrhel , a jato onuce. 

Jako véchtem jím sobě postrkuji (nevážený). 

Nejedl, zemdlel; najedl se, zvaliLse. Mr. He tvb aoHjitBX, 
natecfl, SBajHBCfl. 

To je víno, aby jím dětí straSil. 

Pitomá ovce. Pitomý holub. 

Točí se, jako vrtohlavá ovce. — Mr. KpyniTca hkx 
^grpHafl bibuh. 

Hledá včerejšího dne. — P. Wczorajszego dnia szuka. 
Ift*. BlyKae y^opanméro 4Hfl. 

Koně hledá, a sedí na něm. — P. Chlop na klaczy 
ježdzi a klaczy szuka. Mr. Ha KOÓiut ce/iHTS, a RotíiLni mjKae. 

Nevidí pro oči. 

My o Havle, a on o Pavle. 
^ Já o voze, a on o koze. — P. Ja o kozle, on o wozie. 

— Já o strace , on o vráně (řeď naSe nejdou k sob^). 

Já o hruškách, a on o iMvách. Já o slívách, on o cibuli. 

— Ptali se ho o slívách, a on odpověděl o houbách (o blivách). 
>_ Odpověď dává o ^slívách, když pte jest o jahodách, atd. 

My o mase» a ty o, kvase^ . 

SlySels zvoniti , ale ^e uenivAtL — Slyšel vyzváněti, 
neví ale komu. — Slyšel zvoniti , neví ale v kterém kostele. 

— JR. C^iumHTi 3B0H% , 4a HO :PHaer!b OTRy^oea. Nám* @r í^at 
cttoai I&uten t^ken, oj^er. ^ie ^Wkti ^ngen ferne. 

Ucítil vítr, ale neví o<U^ud. Počul veter, ale něvie 
odkad. Sks. * ^ 

V druhéip mlýně vňelfsíi. 

O železném vlku rozpráví (o něčem nepovědom^m, .ne- 
srozumit^Hálpit),. -- PrJti^f} m ík^^é% wi\ku .b«al. 



Knfiz dvtMt nekáie. (Odporéd neposorttréMiy chée-li, 
by ma řeé se opélovala. Tehdy takto odbytý obydejné říkává : 
Ač knéz dvakrát nekáie, ale vícekrát opakuje.) — R. Am 
TAyxaro abjxi o6l4en ne nomn. 

Dvakrát se jedno ve mlýně hade. 8. Ho jfjBuayn ce y 
B04eHHiui roBopi. Ch. y meUna se dvakrát pověda. 

Zítra bude výkladní (neopakuji svých sluv). 
Což si sedíš ^ na uSícb ? — S. 3api na ymna ce4nia ? 
Kup si pozorový kořínek. 
Ani abecedou ústa nepropláchl. 
Má se ještě učit kaši jísti. 
Co už buchat snědl, a přede tak tupý I 
Cepy mu do ruky. Nehodí se do Skol. 
Má na rozum zápisy. R. Y uero 4BopflHCRafl rpaMora. 
(Myslí, že mn netřeba se učiti ; táta urozen, bohat.) 

Snědl rozum až po deStky — ^ a v hlavě pusto. Stadoval 
až po krk, do hlavy nic nepřišlo. 

Z knihy moudrý, bez knihy němý (nic neví). 

Potmě se učil, nedával kandelares. 

Yebni se učí, proto tak bledý. 

Jakoby do hor pHšel neb do lesa. (O tom, kdo knihy 
leda bylo a bez pořádku čítá.) Jako v lesy. 

Koza za kozami; husa za husou: ovce xa beranem. 
Imilatorum pecos. 

Ještd m« mléko po bradě teče. Ještě mléko mateřino 
,na bradě, a už chce mudrovati, se ženiti atd. — Ch. Još po 
miiterínskom mleku amerdi. — - R. Eme y uero na rydaxi 
■arepaee mo^oko ae o6cojlio. 

Nerozkazuj, ještě brady neholíš. 

Tys ješt^ kdes honby pásl, když já to věděL 

Ještě dětiffské stí^evíce neroztrhal. 

Co by děti na mžitek hrály (dětinské jsou 'to věci, hříčky). 

Prvé dozrál, než rozkvětí (dorostl). — Ještě na mne 
Bevyzrái. 

Brzo tysedi m Větvičku (jftéi časem madrajé). 



IBI ' Ahí WtĚf^ wno wfĚ J6ili poK MMMfe) <— * no m 
jeilě brfcf ■ eii T<sl ly> — Jé$té mI neryspélé brky. 

Jedra ftolské hnidy TyCesaL 

Tice npomél, nei se jiA ihr naifiL 

Za selena česané to rosoiy (o madroTinf mladf ch). 

Více nei rozumí^ chce mudroyalL PřemudrovaL 

ČloYěk roxamem přehnaný — rosmnn přemrSléndlio. Přes 
rozmi přemršlénÝ (přepiatý). 

nepepHl (Hká se, kdyi kdo néco na schlonbu pfflii 
sfaritaié, až neslndně řeU). 

Jakoby sám rozom ytfiL HImL Won čini, kajž by 
rozom waril. 

Napil se X flašky ŠalomonnoTy. 

Pěkná píseň — kdyby jen k ní nota byla I Dobře zpíván, 
kdyby jen notu měl. (Když hezké návrhy a piány nékdo 
činí, jež yyyesti není mo|né. Anebo: Dobrý to sioe úmysl, 
by }en pro^tředkův bylo.) 

člověk vrtkého mozka. — Yrl sem, vrt tam. 

Há mysl na obrtlíku. — Na obrtlfku sedí. — Na obrátku 
se jinak namysli. 

Yétrem podiilý. Postřelený. Střelený do paty. 

Kam vítr, tam pláSt 

Ustojí se svým časem jako mladé pivo. 

Pravý slídník. — Pravé ftičidlo (co vítr zavrtí se, tu 
běží zase). — Pravý vrtoch. 

Točí se co holub na baňce — na báni (vehni nestálé 
mysli, hned do toho, hned do onoho se dává). 

Jest stálý (vrtí se) co Siika na másle. lir. Bajumoa 
neb HO«iKa na nacwil. 

Klatí se CO tresf na bahni. 

Motá se CO nepeřený kluk*(mlaví ledacos; nestálý Jest, 
jednak tam jednak sem se nakloňuje). 

Má rtvf v mozko — v blavé. — Jfr. Tami mn msoe 
cpeópo. 

I chce, { neehoe (pfflii roipaknJe> 

ZdáH fvá na topoitvéa CoiÍk#fi») Uitn satiiitfe. 



Devíti mytU jMt^ net • i«Ti(^ ^MulBeCiiesUilf; jiného 
úmysla šedé, jiaébo 0toje> — Má tolik myBUf koUk sajíc 
křovin. Kr. Ima toliko misel^ kolikor ziyic germov. CJk Ima 
loliko mislih, kuliko sijec germov. 

Ledacos se mu na mysli (y kotrbě) zavrtí. 

Jistýs, co v koií voda* 

Nikde míaia nezabřeje. 

Do lesa dříví voziti. — A Drew do lasa a jszyszek do 
boru wozió. S. 4pBa y myny locari. In silvmn non ligna 
feras. Hor. 

V Hčici vodu nositi^* — . HImí. Z lokatej kčidn wodu 
nosič. 

Do Dunaje vodu nositi. A9$gL To throw water. inlo the 
sea. — Dříví do lesa, vodu do řeky nositi. (Téi o těch 
plaCí, kteří bohatému dávají.) . 

Pomáhá potoka soliti. ^ 

V povětří (v strništi) ryby loviti, a ve vodé ptáky lapatL 
Ryby na lep, ptáky na udici lapati* 

Hýly na udici, kupry na lep chytati. 

Psu plévy dávati a volu kostí. 

Klíčem dříví Štípati, a sekerou dvéř^ otvírati. — f Sic. 
Klúčem dřevo kálat, a sekeru dvéře otváraf. Clave findere 
ligna. 

Do mojre |^ek sypati (vody přilévaii). — SL, Y lope 
necaRi cunaTH. 

Na pMm romtfvati. 

Bi(f z pískli^ krouititi. Z pisku provaz piésti. P. Bio^ 
ftpiadm nt0bfd8Í0» 

Písek v snopky vázati (o věci nemptorné). 3ře||iKor%(í, 
písek vázati, vodu hrabati. — Pískem lepiti. 

Hráek m^ peoi rossívafl. .— P. Siač gr4>€h na píecu. — 
Sníh v peci suiiti. o , t/..*^' 

i6tud»i pi:oatředv:jreky kQpMi. -^ & lif^ipp^ y Kptf piKe 
Konarfi. • .>;o ,jO 

Na ledu hrady stfv^k^flL^ Ht^^f^lH^.^íjdj^^^^.fj . 

Yú^Vik mtX^uZfMá^ M4t:MtU Fr^H^ij^mbí eau. 



wt 

Yod« Y stoupe tlouci (opí(^hatí> -^ H. BoAy iyrojo:) 
wb cryiA roAOvb. 8. Boaj j asaqr Tybv. Piem. ?isíé V aqua 
'ntfl mořte. 

Vodu a ([))i|i|i^ jDoJchaU ,(proli. přiro^ni činiti). 

OheA na yáze, a vítr loktem měřiti. 

Vody měM, vítr lapají. Vítr do pytle (do saku) chytati. — 
^ B^Ti^pi y nfiúff oaiaTi. . , 

Stín lapá a vítr honí. — Vítr do čepice chytati. 

ť '1 ; ^ STjfm stínem ^e pasovati. Se stínem zápasiti darmo. 
(Též tolik, co zbyteči^fá my^énkyj trampoty si délati.) 

i(!láfliu mlátil £i^. ?f^no slámo mlátiti. —Po vtt práci 
tak mnoho co z prázdné slámy namlátil. 

Cikána mýti. -^ Cihlu mýtí, aby byla bílá. 

Psa (kozla) dojiti. — . P. Kozla dojič próžno. Lat. Hircum 
mnl^ere. — Tvrd kozel dojiti. 

^ .: Z pustého. v prázdnéi přelívati. R. Hai nyciaro b% no^ 
po»Hee nepe^Msaib. — Do unavení vodu přelívati. 

Z prázdného dvakráte se napiti (zvlálté o marných sli- 
bech platí). 

Na šťávě loje hledati. /^ Netfesku bradu holiti. 

Choditi s kostelem okolo VJ^He. (Též Němcům známé.) 

Na blátě seicieru oi^třUv 
Po ocase kon^ u^^ti (do uzdy pojímati). 
NQt)ozezem kobyln.dl^ (uemotorno). 
Chlapské čižmy dětátku obouvati. 
Darmo ve mlýně housti. — S branami do lesa. 
JBL^lf zfljjiíiQ ch^tá. — ^J^^^^ řftíj^^ chytati. 
Trefí se to jako punčocha (čižma) za klobouk. 

Sluší mu to jako svini zvoneček A tykvi obrouček. 

Trefuje — ho()í f<e t<^ Mo /ffdm lok^ yt ki)k|u. 
Osla učí zpíví;^. -r-..Damip osla /P$tí <f(^ti, -^r Darmo 
svini učiti housti. ,,v , j>. j .:.. 
, oI>al;iPW»i housle a Q§i\^ hfximt . / ; 

S bubny na ptáky.(.;|^í.^pe^ ůížky^ \ ,, , . ai 
Na zajíce s bubny <4w#tkí otliiv io-i ^^u; ju úo i 



váti nka přímo che^dKC* ' 

Tele Qčf slepici kdákati. 

K ničemným věcem vosk tlačiti. 

Pavučiny přétkávati. Teflas araneamm rétexere. 

Úbore za ocas chytati. — Úhoře přes koleno .lámati. 
Kočku k toku postaviti. 

Slaninu psu svěřiti. — Poruč psu koílihy. — Dal psu 
hlídati sádlo (maso). 

Kozla zahradnfkem udělati. — Sic. Cápa zahradníkem 
spravit. R. Kosjía oropo4HHKon ovpejifkjum. 

Kozla k petrželi, muže k dívkám pustiti. — IM hlídati 
kozlu petržele. 

Stádo ovcí vlku poručiti. Poruč vlku berana. Vlka do 
ovčína zamknouti. — R. Obuj boaky npHRaaaTb. Mr. Taioift 

CTOpOJKl 31 BOBXa UpH BHBUflXl, HKl 31 KOSU Opi KaUJCTi. 

Ch. Ovce dáti vúku pasti, (iiiijf/. To give a wolf the vrether 
to keep.) 

Bláznu výra poručiti. 

Vlka na kulhavém koni honiti. 

Psa na drStky (okmžf) uvázati 

Nahému za ňadra schovávati. 

Lysému hřeben a slepému zrcadlo podávati. 

Hluchému zpívati, a ve dne svíčku páliti. 

S hluchým se smlouvati. ^-^ Hluchému lháti. — Hluchého 
kárati. 

Komár slánku nese. 

Sekyra plove, topůrko utonulo. — ň. CkKipa niiiBaerB» 
Tonopme yroHyjio. 

Koně za vozem zapřáhati. 
Vůz koně táhne. Currus boveni trahit. 
Patami napřed choditi, od konce začínati. 
Delší košile než kabát. (Svět naopak.) 
Komáry cedí, velbloudy požírá. — Zajíce puHtil,' a ko- 
mára honí. (Zvlátté o skruplilantecii.) ' 

Podobné Jako motovidlo suAtof. > .r 



cí i^9 P^^. JMI Oto. r— , P. ro49^7 jak j^fái da^ nosa. 
i^. 4vai,l»a.ii^H8ii« Ba ow^. 

.. Hle4á Ipiy oa Inií. — ^trom pro samé lisU netlidi. 
^ilice f))fnili. — $Yíta,8i Ba hYéxdy. — Malovati na 
ff^!^^o koptem. 

. S^dio na psa yjožití. — ^^Kpně podlé sedla posuzpTati. 
P^deří s.rflií roynfLtL — Nepodobno pazdeří k té čer- 
▼ené rAžL « 

, , Hřeblem k ttpo na stole . sedícímu stříleti. 

*ui' Bnde vlky ^ z néděnce (kannovce) Tyváděti. (Čim-li kdo 
▼eUké přípravy k malicherným věcem.) 

Kaž vjku orati, sytému sedláku se postiti. 
Bílé za černé, a černé za bílé prodávati. 
Vodu vař, zůstane voda; nedáš-li krup, nebude kaSe. 
Ur. Bo4y Bapn, B04a ft 6740; Be4aft Rpynx, Be6y4e Kanui. 

Chyba lávky. — Ustrčil se na chybu. — Udeřil na chybu. 

Daleko cíle chybujeS. — Trefils, co by motovidlem střelil. 

Spravils to, jako vítr mouku. — Spraví on to, co vítr 
pastuSí chalupu. 

Kozla odříti. Žida zabiti (notně chybiti anebo ohyzdu 
nějakou učiniti)^ 

Daleko pata oka (t. čistěs uhodl t). 

Chybil jenom o sedlský chlup (když hodně chybí). — 
Celés stodoly se chybil. 

Flinci planci, pftjdem k tanci. 

Blázni byli, kordy měli — jitrnicemi se sekali. 

Tintili vantili, koně se splašili — kočička vrouk — 
iíSky vrou. 

Až dá-li bůh vlůni. 

Jidech v les chtě nabrati hub, mně huby i nabrach třiesk, 
mně perník podSev snech (snědl jsem). Fl. 

Ráno třepe chrápeš: mane tekel fares. 

Husti v paprsky a věznici chrámy obrážejí , trúbiti a 
ohaK řijí. FL . 

Hory v doly vraziti , a pčt za sudu počítati. 



Ml 

' nfefil Urifofkéiii VMn^ti/až se ÉouMc^'mÍÁÉÍ: Po 
dobných iertíkflv jest mnoho téŠ ' u Jinfclh dlóvaňůV, ú pT. 
Maloméké: Na zahradSřóste bez, alrK^evé tij£ék, proto 
líé mi, hocha, líb($, iémáS zlatý prsten. %% óropb4^ 'éjraHua, 
a Bx Kuobí 4H4bRo; tuhi a Te6e noaiočHwia, Éto ia pyát 
pej^én. — Tnita éánky zadrhla , ká^ttista pri^m vytrhla. 
HynKtí canKti samajia, .Mnyciy mjíhnMith tháavtúAů. ^ Hádáme 
se o jalové husy, co na psinéc lítají a trošku mléka nesou. 
TojiRyeMocb npo hamu tyeu^ m^ iia ivea^Éid^* Jir^am , Ta no 
WPxj ,p040Ka Keojfii. Polajké : PaparoM gn^ka , delmatiir 
gniazdosz atd. / 



- • I (|» < r 



-.1 



•\., C 



*;. 



h\ 



t ■ ■ 



■ .1 < 



> 1 



r 



■• <. < 



00 



-.i 



■ I 
. I 



I . *■ 



.1 



V • 



■ ■ ■ » 'i í * 



'éi 



• ' » » » f . 



ij. , 5 1íií'<. 






4tí 

/Kaaa 4ocŤa. 4b« Bě^epŘ rocry /K^cra. CA. ' Vfakofa 8ro«t» 
tri dni dosta. *) ' 

Buď hostem dotud, dokud aratba trvá. Mt. 3a rocTH 
noKH Becajae CKoercfl. 

O takoyý panket nedbám, kde hedotiiíkflT neznám. 
P. O taki bankiet niedbam, gfdzie 6p($(siedzs[cych tdexnam. 

Sám sedím, ač tuhostí dost: s neznámými jakáž veselost? 
P. Saita siedzi^, chocia gtfáci Jest wiele: s nieznajomymi co za 
wesele? 

Kde hostí hromada^ nechutná roz|rraTa. P. Gdzie goáci 
gromada, niesftiaczna biesiada. 

Host nemluTný (nehovornf)| pravá bečka. P. Goáó níe- 
rozmowny za beczk§ stoji 

Host se zuby jen a panděrem bnd! mezi osly posazen. 
P. Goáč s brzuchem tylko i zfbami godzien síedzieé jest 

s osiami. 

■f 

Jedeš-li na oMd,^ méj i sebon odpověď; R. nolsxaft 
■a oM/TB, a cjiOBo nonean na OTrbn. 

Host, který nic nepfínese, nech se vyspí v poli, v lese. 
P. Goáó, ktdry nic nieprzyniesie , Aiech síq przeápi w polu, 

w lesie. ' ,. 

Host prázdný málo vzácný. ČJ^^^ P. GofiA nie s próžny- 
mi r^koma najdzie n mnie wszystko domtf. 

Mnoho hostí, málo jbH. -- Mnoho čápftv, málo žab. Č. 

Zvi ménS hostf, bude chleba dosti. A. 3obi roctei 
Measme, tski xil6a craierca 6o;ibme. 

4 

Při slavnosti dvě těžkosti: ^kdo by rád pil, tomu nedá- 
vají, a kdo nechce, toho nutívají. 7t V npasAHiiKa 4Ba ae- 



*) Lat Post třes saepe dies vil^4^*it pisois et kospes, u sale eondítoj 
sít vel speciaUs amicns. Anebo : Si venies bis- aut ter , accipiam 
te libenter ; si yero quater, pudeat te, bone fratef. Anebo : Hospítis, 
mulíerís, pluviae post tríduiiiu satis est. Šp. El huesped y el pece 
a třes dias hiede. ÁngL Fresh fish and strangers stink in three 
days. J^ém, ^en (t^en ^ag ein ®afl, ben anbers dne %9í% Un bríttcii 
^inft cr fa^. ^ Anebo: IDreitftciigcr (Bafl ifl eine 8a9; breilAgiget gif^ 
tauet ni^t |um %\\ůi, 

27 






m 

Kámeii by •» sniloyal. 
• Jak by nožem o srdce zaTadil. 

Srfčky ma y očích stoji (nabírá k pláči). 

Někonu slzy do klina sypati (pláčem ehtíti ho obrnSkéiti). 

Ani slzičky neunořil (nezaplakal, neukázal žádného zna- 
mení lítosti). 

Má slzy na hřebíčku. — Má smích i pláč v jednom pytUkiL 

— HLmL Plačky ha smjeSky Jedněm mješkn mječ. 

Div hlava na něm. Div sobě hlavy nestrhpe (staroftt^ 

— C%. Neznám, gde mi je j^va. — Ani hlii^vy měkce nego^^ 
ložím, dokud toho nespravím. .»!> - n 

Hlava jako kpnev — věrt^ Cfttarostmi plná), . 
Hlava zmytá.. Mám hlavu zmytou. (^dyž k^o Tjig^M- 
nýqh věcech cestu k spravení jich nal^^L) 

Dosti hlavy nalámal. 

* \ I - ' '• ...» 

Jakoby se mne hora sp^dja (po odbytí těžké práce neb 
starosti). 

Baba s vozí, koMta lehčeji. Čérvi^ CUyž^fvéco^ 
se dlouho nechtělo, odbyta, když»'«t$rý dhrii ttept^^^Hm^ ^íkf 
úkol vykonán Jitd.) léž jiným Slovanto- známé^i F. Baba 
8 wozB, kontom (kolhoiii|b.lžéj. JHr. Eata c% noaa, Koéiuk 
aerqe. Bélor. Ba6a 31 aosy, Ko^iecairb Jienie. 

Už od itarostí schnou mi i kostí, r-* ILXionon noimn poT%. 

Všecko mi to na hrdlo íqiadio^^ 

Nemůž někdy ani oddechnouli. Nemá odéeohn iáiného. 

Mohl by se do země vraziti (smnými starostmi). 

Straka ze kře t tH t keř. (Sotva jedna práce odbyte, 
Jedna obtíž překonána^ už jiné čekají.) 

Vfll upadl do jámy. (Když komu ve svátek pilná ^nevy- 
knatelná práce přišla.) ^ 

Míti více práce, než peci o velkonoci. — P. Aieó*irifcéj 
zatrudnienia niž piece na wielkanoc. 
I. Jotit na vtbáck ^. na rozmysle). -*- Pravás váha. 

Jsme v jiěkné bryndě. — Ch, Ostali smo v kaši. . 

VniiiLi mi hřebík do hlavy (mám nač mysliti)wrttí,i?é Wbió 
komu čwieM w gfowf. S. M&tuyn Rone upaa y tmay.- 



41f 

M!Bm AOCTB. 4M BůnepŘ rocry /Kócra. CA. Vsakofa g09^ 
tri dni dosta. *) 

Buď hostem dotud, dokud aratba trvá. Mr. 3a rocra 
noRH BeCHjne CKoercA. 

O takový panket nedbám, kde hedotm'kŮY neznám. 
P. O taU bankíet niedbam, gfdzie 6p($(siedzs[cych tdeznam. 

Sám sedím, ač tuhostí dost: s neznámými jakáž veselost? 
/I Saita tíedzi^, chotia góáci Jest wiele: s níeznajomymi co za 
wesele? 

Kde hostí hromada, nechutná roz|rraTa. P. Gdzie goáci 
gromada, niesftiaczna biesiada. 

Host nemIttTný (nehoTomý), pravá bečka. P. Goáó nie- 
rozmowny za beczk§ stojL 

Host se zuby jen a panděrem bud mezi osly posazen. 
P. Goič ' s brzuchem tylko i zfbami godzien siedzieó jest 
s oslami. 

f 

JedeS-li na oMd ,* méj s sebon odpověď. R. Holaxat 
la oM/TB, a cjiOBO noBesi Ha OTrbn. 

Host, který nic nepřinese, nech se vyspí v poli, v lese. 
P. €h>á6, kttfry nic nieprzyniesie, fliech síq przeápi w polu, 
w lesie. 

Host prázdný málo vzácný. Č^ -^ P. GoU nie s próžny- 
mi r^koma najdzie n mnie wszystko doma. 

Mnoho hostí, málo jisH. — Mnoho čápftv, málo žab. Č. 

Zvi ménA hostf, bude chleba dosti. R. 3obh rocrei 
■eHbme^ raxi xil6a craiercH 6owibme. 

Při slavnosti dvě těžkosti : -kdo by rád pil , tomu nedá- 
vají, a kdo nechce, toho nutívají. A Y opasAHima 4Ba ae- 



*) Lai. Poft třes faepe dies vilefcil pitcis et hospeg, ni gale eonditoj 
8it vel speciaUf amicns. Anebo: Si veníes bis aut ter, acclpiam 
te libenter ; si vero qnater, pudeat te, bone frater. Anebo : HospíUa, 
mnlierís, pluviae post tríduuiu ratis est. Šp. El huesped y el pece 
a třes dias hiede. Angl. Fresh fifh and ftrangers stínk ín three 
days. Aem. ^en (t^en ZaQ ein ®a% ben anbera dne Za% Itn hxiiUn 
fHnft er faff. Anebo : IDreitftpigcr (Bafl ifl eine 8a9; brciMeiget gif^ 
tanst ni^t fum 3:ifd^. 

27 



416 

aoAHua : OAMOMf xoqeTCfl lun , Mjk le Anan , a xfjvwo 
HOTWBajorb, 4a ne xo^Tca nan. 

Když kost se ráno na cesto chystá, o nocleh se do- 
mlouvá. R. TocTk koju pano no4HMaeTCfl, to Hoqeaan zo^erL. 
(Host, který by rád déle u tebe pobyl, obyčejné sáhy k od- 
chodu se strojí , čekaje , bys ty ho k daUímu pozdržení se 
pobídnul.) 

Jsa ▼ hostech nesud o domu. 8. Snaai /tony lé cyAir 
(Dle hostiny- nesuď o mohovílosti hospodářově, ani dle ůklida 
pozorovaného o viednfni pořádku a Čistotě ; nebot tu bývá 
ihusta jen na tén čas, dokud hosti jsou, pěkným navrch.) 

Nestydatého hosta pivem z domu nevýženeš. R. EeacTU^* 
aaro recra nisoMi i3x i36u ae BiiroHimB. * 

' Meplef se .hosti .v hospodářovy vj^i, své měj na péči. 
JP. Goáciu w gospodarskie rzeczy niewdaj .si; , swe oniej na 
pieczy. 

Více spocoroj0 host v cizím domě xa hodina , než ho- 
spodái" za rok. P. Wí^céj goá(í yi cudzém |lomu za -^odzUif 
ujirzy, niž gosppdarz za rok. ^ ^ . 

Y. cizím domě nejlépe býti polonějnýin » poiohhieliýn, 
poloslepým. (7. , ^ 

Hospodář j)pčítá, a^hest pozoruje. JR. Xesanai ciAwerh, 
a rOCTb npinilMaeT%. / . , ' 

Varuj se hostí, kteří m'fl|jí dšti. P. Slrzež si^.goéci, 
którzy maj^ oici. (Kteří rádi sváry třepí, úitěpačně třeba 

•i 

i na hospodáře si vyjíždějí a jfk(r ježkoy^. kolí.) 

Před hostem iíeny nechval, čeládkou se nechlub, koněm 

se nehÓDOs. K Przed goácíem- žoný niechwal , czeladzi sivéj 

niezalečaj^ s ItoYiiem sí§ niepopisuj. - 

JBÍost přijde, host odejde; aIe-faospodát%zůstane. S.Tocň 

ke 6irra , narB ■ orafci , a 40iialuiin» ocrarn; 



419 



XV. 

■ospodádhit^ polni m domini. — Píllilnllirost 

— tfolilell — ieCmost a siiolHeiii. — ChoireJ se 
tfe MjréHó stairm a €Aéliodu( — niála si irai; 

— «a bM€ovci pamataj. — Žlirlové. — Přl- 

* sIoTiri ludeadáMk. 

Ze ftoly hospodář, a vAdce z knih — nemnoho po 
niek P. Sskolne goipodarstwo , a z kaqg hetaaáalwo, oboje 
niepa^íme. . 

Znáti 6bb — pnmf hospodářské praridlo. Č. 

Hospodáffirf ntfailné — ikodné a nečestné. P. Gospo* 
danrtiro s gnecbem osyni sikodf a poámiechem. 

, Spatný hoi^odář , klerý rnkvít Pó náš Tčk bnde , a po 
nái třebaf ani tráYa nerosHa. R. Ajvatik zooánn roBopm: 
Do nun ain 6yMn. a nocjft laei xon ■ rpaaa ne pocra. 

Který hospodář nemyslf f^Čer: co sejtra? ten nž do- 
hospodařil. //. Koí donndin ng nrfsli o Teče: $ta n jutni? 
tu nití je knče, ni domaáina. . 

Dobrý náá pant neb^e, nedomlonrá; ale také ^' lUo 
nedbá. Jfn 4o6piii nai« ^ ra dbo ni jiae , tu e jriMni n 
■e^ae* * 

Kdo kTočnn prodáTá, fen sré étěstf prodá?á. ILLsá. Sréi 
starlni předa, sej abořo předa. (Kdo k dědičnémo al>oiiý 
k pohosti, xákladnÍHi jistinám sáhá; poMbá si i bláta do 
lonie.) 

Kdyi knpujei statky, nevybírej vieoko z tobolky. — 
Nebol: Statek nenadány, pláitík sedraný. 11. Gola badtina. ^ 
gola plaitina. 

27* 



Jaká půda, iakoyý chléb. R. KaROsa aeiua, TaxOBi 

H XJIÍ6l. 

Pěkný rok pěkný dává plod. R, Bx xopomoft tojh^ xopom 

■ npi1IJl04'B. 

LepSí moudrý zloděj, než hloapý správce. P. Lepssy 
m^dry ziodziej, niž glupi wlodarz. 

Koupiv statek kup také správce. R. Kynnai ce40 Kjni 
npHKaaqHKa. Aneb : He Rjna €e6t ce^ia, RyoH npHKaaqHKa. 

Co ti platilo koření j.neumiS-li jíiy upravjo^vjttt JL Z|i|w4|i 
Je zaCloi, kad nije ni)ěi{^a* (6ez rozumu ^iky Idou m^ismjiitky.) 

Šelby a .dobytek i bez p^oéz požitek. R.'^M% ^ WK»9fk 

Lépe mon£no než louěno. (JLetíi pol^ nežli louky.) Č. — 
P. Bardžiéj po^czno nižlí Ifl[Czno. — Lépe moučno nežli 
^bii#i P* Bardžiéj Jufzno nižli rybwéi 

VíniiM j«oa bidnice; oseni ^^ jisUi žifenf. tél takto: 
Vinnice . — bfdnice; chmelnice — pouhél dělnice; zihfMÉ -^ 
ěastá náhrada; louka ^ ta ri fouká; ^bré poIoiiéfnNHlávej, 
▼okl Ú. * ^ 

Slívy — slkiys braiky — labužkyf ryba"-^ voda, dhíiéb ^ 
hkva. Bak CjinKa — *-*(d4Iiir« ^ vpywtů -^ niýttiRá^ ^Ikta ^ 

» Rybníky chybníky^ dMUny fediny , žábtacía zíá racfii^ jiMé 
platy hotové íaiy\. Č. #. » 

Bpiatlé štěpnice, práiMhiá«.trjiilllÍM. Ú * ^ 

Zle jedná Ov£ák , drží-H * v iflM* mHž. (Ták i VrchViosi 
kdyl íioMatiéliia a itMíf v(»Mých lél«dh fiÉ'kf%T utáhttj^.) Č. 
* Wáí^ koroem^ tf He iáiVetL P. Ho^ korMhn miffrž, 
nie sznúřem. 

Jinak vMMí^ jftiak ilfthofácfr (hoa^8lfíitlrí téilí se 
flraa(>. 6 •: " ' ' , • ... v^ . . .. . .'.- 

• tf^ho hr«jé> tiolf kiMý*' oMS WědOHt; P. Bw&^ itťaju 
póla každý oracz éwitfdom. 

Mdřkisk J«a niloifiyMě, 4Mlo vždMIvá ¥Oli pilhě. Ir.Touy 
6y4«ri wlefAa c#cT^m>^ are nftUlei^ M MÍBftMt Aéf/íípb't 
Kto cTaaeTi na^^arb, toťi 674011 óorarb. . *»«? «i « ^ 



7.' 



(Xm kdo ptahi bedfiiéfil, tfai usb boloyéjif. 1. 4epna 
6#o njĚonAej van tyjen ■pajii ■ rte. 

AAé kexicý kockA trlj, ffedce pole «pfii¥«j. JT. Xew 
xjdbte xopoBB, a nann hhbl 

Om pole dobře ndi, po kterém koipoiUP ckodL P. Wtéa 
flif .:pobi iefc n ie roda, po ktápán goipedfft ekodá. 
. Kdo k potf piiUíil, Má také T dfii. /L Opan ■»■», 
■o«|B9» naiHn. — (Kdo dtiá mhI swo% nsyeea bade eUeby. 
Kísb 18^ 11.) ' 

■i U rolníka denié rvee, a cbUffek bflý. 8. Y parapa spae 
pjM, a Mjm aonna. 

LáAa k poU knid mly; Maý Hl torná sléL d 

Čert ilým la dobré, a pole dobrým la ilé ae odméftafe. 
(čte víor jaal tikáao, vláčeiio, a třeba i hnojem pok^áno, 
tte M ta býti TdMMjiL) 

Úrodná jest aemé, kterou hospodiř tluče. IL Plodná je 
aemlja, kojn gospodar plefie. 

i Kdyby nebylo oráče , nebylo by bokáée. Č. — JL He 
6y4en nazamna, no 6jMm% m tepxanna. (Nebude-U ▼ poli 
dělníka, nebude též aksaarftníka.) 

Kdo" nediee bMy posna«i, mnaí srfm pluhem a na rré 
roli orati. Hal. Aóu jaxa ne anan, rpeCa ua a nii nj^ýron% 
ra m CBoei aHrt opam. 

Chcei-li f pólo bráti, mnafš na nó dáti. & 

Dbái«*lí o roU, dbá vole o tebe. Č. 

Ifeii^ pole, alonira (ipolo). JI. Ho noM aopnnrft, nnaa. 

Není dědiny ben klntanlny (kopaniny), li Nemá ot«o- 
vine bet k^etine* 

DtoJí orání, dvojí chléb ; lva|í orání, trojí chléb. 8. 4bo- 
cifjrno epaBBe, jiBoerpym zieéamt rpooipyio opaiie, rpo- 
crpyKi xjieóaui. " 

Bráida hluboká, aiáma Tysoká^ 

Pot chlebu první vláha. Č. 

Ne tak rosa jak pot činí úrodná pole. R. He otojmo 
poca CKOAKO non TBOpnrb no^a nja^opojonDBi* Bfhif prý 



4M 

oblíbené pHiloTí Petra VeHkéko. V přMoTičb tobolo érubu 
v nejpčknjjáíin svdtle se nám ofcasiije pokojným pracovitý, 
trpělivý život Slovanův a jich láska k rolnielví. Má-H který 
národ pravdivějiieh a hojnéjšíeh pHsloví o tomto předAleiitém 
předmětu, nech ae s nimi vytasí, aé my o lom yelice pochy- 
bujeme. A předce taková jest nestydatost některých mu- 
dráčkův německých, ai i tyto TlastBOstl národa naieaNi npfrajf^ 
svému je pfípisujíce. Ne tak, pánové I orba a hlavně orba 
to jest, kteroužto národ slovanský v takovémto davu nopHi- 
nivých okoličnosU nejen svou bytnost šachoval, alebrS i 
v lak nesmírný počet nrostl , a orba lo bude — ne pak 
ímejdy židovské a kramářství — která byt jeho , dá MHt, 
věkostálým učiní, jsouc nejpevnéjifm aákladem jeho sdravoty, 
dtdslí a spokojenosti. 

Vinohradu netřeba modlitby, ale motyky. & BuMirptjri 
ne múre uojiiTBe, aero uoTince. BUL Áinie wm mojamUk^ 
aui ucKa.«oiVKiK. 

Hnůj na dvoře, zlato na poli. Č. 
. Kde se hnojí, lam se rodi.*) — Kdo hnojí, dobře stojí, d 

Pole miluje hnůj. R. VLoAt JDoům naaosi. 

Ne z mračen , a z mrveni přichází požehnání. Ji Bjnre- 
c^OBone ae mn tjw, — vn HaBOsaoi Kjrqi. Spanielé říkají: 
Hiriy teoí žádný svatý, ale divy ^í. 

Kolec hnoje nad potřebu nebude na ujmu chlebu. R.Tník 
jnamraa aaaoaa ROJiiimKa, ravb jnumaa uftóa loapiCKRa. 

Proto se hnojí, aby niva rodila , a samopii sejí, by se 
lidem hodila. R. Ama toto naBoai aja^yn, «ito6h AojRme 
poAiMc^ a noa6y cla>Ti, <ito6h jimjuan ro4&H>ca. 

Sláma — polí máma; neřád — hrabej pcHá; mech — 
ten nech. 6 • -t 

Málo sena v kupách^ málo ponte v rukách. JL B% mwmoPh 
ze čího, Bi zaóajiaxi CMŇmn) ze 40Hbni. 

Oř mělko , sij Hdce, urodí se metlice. HaL Bnopii iíbko, 
nocift piAKO, ypo4mca aí^bko. 



.Ma 



%LU. Kar fraťa^.eae irgrnďf. 



ti 



Tm B ep o jM É i , kdo setím e titarlT á, i7. Dann^ muĚjn^ 
pyMMMM le MMjnn. 

Xdyi jař aéjeS , oddediií ri , • kan ckceš , se okUdni ; 
když oiim sejeS, slílae-Ii klobouk s klayy, ani ko nezdvikní. 
A. RofAt apoaoi xjMi cto, to ch naorjíumsom n aa cropoiH 
Borjnsy; a psaaoi xjiite ekn, nama c% roiOBu caa Jarča, 
■ TOi ae nojmy. (S oxfaBýai setin více pospíchali Vtéba, 
nešá s jeři.) 

Clo Y deSlí aeée, sa socba skNzi Č. 

Žito bez stracka sij do pracha, a otos třeba ve Toda, 
}em kdyi t štos dobu. i?. Poacb xon aa qacoiciy m bi ne- 
nejonk, a oaeei xon ai Bojy, Aa si oopy. — Žito třeba do 
popela , jen kdyi ▼ čas. R. Von xoTb bi aojy, 4a bi nopy. 

Sij žito tireba y spraS , a pšenici v čas. R. Git poa»» bi 
a#ay, a imieaniy wh nopy. 

Žito dvé nedéle se zelená, dvé neděle se metá, dv6 
neděle odkvětá, dvě neděle se zamleěaje, dvě neděle usychá. 
ť. Dwie niedzieli kwitnie^ dwie niedzieli síf wysypuje, dwie 
niedzieli dojžrzewa zbože na pólu. R. Po«b 4bí Bertin 
BOJeanrca, 4bí bcaAji oTOBiTseTi, abí He^iJa aajiasaeTi, abí 
Re4ÍMB noACiixaen. C^^ nás poslední lhůty o něco kratieji 
se ndávaji.) 

Obilí ze. sýpky na sýpku v osmi nedělích. A. XjíÓi no- 
cHisaerb aai Baaf^iii bi saaponi bi BoceMb He^h^b. (To 
platí v severních ruských krajinách , . u nás ježiě jednou tolik 
ano i více času potřebí.) 

Dá bůh déšf, dá i rež. R, 4acTi 6ori 40«ai>, abctl 
n poxb. 

Když na cestách bláto, oveg bývá jako zlato. A. KorAa 
Ba Aopori rpfldb, TOrAa oaeci fUisb. — Žito praví: Sij mě 
třeba v praS, jen když včas. A oves di: ZaSlapej mě v bláto, 
budu jako zlato. R. 

Žába kvače, oves skáče. R. .toynna Raa^en, oaeci 
cxa^erb. 

Pokanka malá zrůst dává ovsu. JI. rpeqixa vaja, oacy 
Bopoen. 



Pohanku B$i sa péhné rosy. A rpiiiigr oii , . motm 
poca xopoma. 

Oves i skrs lýčený střevíc prortstá. /t« Onec^ t csbobe 
4ano» npopooTaeTx. 

Ječmen hospodáře devětkrát zarmoutil (nsA ho sklidí). Č. 

Rak a pšenice zároveň do zrna rostou, (ftiká se, když 
pdenice kvétout ie jsou raci nejlepií.) Č. 

Pšenice nedbá, zdali pátek anebo svátek. C. ^-* S. IIlW- 
Hvna TexcaTRa ae ^exa. (Pšenice všedního dne aečeká; aUízej 
ji, kdy pěkné, počasí.) 

Žítečko krmi všecky blázny napořád, a pšenička jenon 
vyvolené blázny, fí. MaTynna po» Ropum Bctxi 4jpaiov&» 
a nmenrma no Bu6opy. 

Vtipná jest tato niská přfpovfdka : SsajTL awein nmaHiiKy : 
noft4en Ty 4a, r4i sojioto po4aTCfl, loi Tam Óy^evs m To6oa> 
BOAnrbCff. IlmeHnaa cxasajm: Y reóti aqiien MJnBW% yo%, 4a 
ywh KbpoTon; sa mhn mun ei 30jiOTOir& B04moa, oho 
ir& vasn ■ cano npHBajnrrea. T. j. přimlouval se ječmen k pše- 
nici : Pojďme tam , kde zlato rodí se , však nám dobře k roz- 
koši hodí se. Pšenička pravila: Tobě, ječmeni, dlouhé jsou 
vousy a kráHr^ rozum. . Nač nám medle za zlatem jM ; iieohmel 
je samo pro nás přijíti. 

Kde roste stoklasa , iiví se sedlák i chasa ; kde roste 
metlice, neuživí se ani slepice. Č. — Roste koukol a metlice, 
bude chleba po Hromnice; modrák a zvonec (svlačec), chlebu 
konec. R. Her^a 4a Kocrpa, 6y4erB xji%6a 40 Ilerpa (IleTpx 
IIo^yRopirB, 16. Ledna), a caHom h aBoaem, JutMy ROHcm. 

Stoklasa praví: Sedláče, živ se, já nesu, až se mi hřbet 
prohýbá. Metlice praví : Zhyft , sedláče I HLui. Koserwa praji : 
Buro žiw 8Q, ja nesu, hač so mi kribet shibuje. Smica praji : 
Buro, zdem I 

Len do kolen, konopí po uši. (O pftdi úrodné.) BLui, 
Len hač do kolen, konopje hač do wušow. 

By se bfísa ttestyděla, na kořMé by skoMa (té WeiOYé 
dříví i syrové dobře hořO. č. 



IMra • hpt yoám nenihiíf,. & Jom « nott 4Myijr m 

Kdo se dobytka spouSU, chleba se sponilL C. 

K«p kont oiladého, • «a starého, peata ie^|ff«iy. 
ň. Áim^Mh MOAOMjw^ wínynĚj « Bt crapjna jnuien ae f^Mt^ 

Dražší obrok aelU kU. JI« Kop«i Koaa Aopojte. 

Mladý kAA roste do pěném a starý s pouto * P^ JMody 
koA w píenútdxe jidsie, a starý % pmMay. BM. Ki» voaih 
4iit Bi rpoBui i4e, a crapiii BvpmAvri^ 

KAt dobrý předkem se^tai, a zadkem yr\»6e. R. Aooaju 
Aoópa sepoAOir^ ct^eT1l» i zn^on BoaaqoTi^. 

KAA bud £Uý, noh pe^oých a povohié h«by. P«. KoA IM, 
byč ezuly, ntfg pewnych, i g^by wolnéj. 

Jiuba iikoa6 bod voina, h (ilovika pravdivá « ¥ psa lapna. 
P. Gfba a konía wolna, a calowioka [Hravdsiwa , a psa 
ulapna, takie majq byč. 

Uzda okáže koně^ jazyk Aorěka, chot krauL P. Uzda 
konía , J9zyk czlowieka » smek potrawf pokaiaý ma. 

Železná mast (srsOi Mezoý kAA. JPi tfiimmM sioiá, iOr 
lazoy koá. 

ČtyH nohy bOd, pátá lysina, ten^ kU dobrým velká 
novina. P. Cstery aogí biaie, pifta lysina, jeáli koA dobry, 
wielka nowina« 

KoQé bez promiiy Cj^aá mastí) vrat, • jedaoo chovej, 
s dvěma dej příteli , s třemi nepříteli , a ae čkyhni hoiaem: 
prodej. P. KoA bes odmíaay oddaé, s)odn| sobíe ehimad, 
se dwíema przyjaoíelowi, so traema aieprzyjaeielowi f a se 
czténna przedad. 

Kdo na bílém koni nesedli , aesocU^l aa dobrési* P* Kto 
na hialém koaia aiesiedaial, aiaiindzial na dohrém« . 

KAň sivý, chrl pUvý, pták bflý ^ obyAojnó 4%hH. F.Ko* 
siwy, chart plowy, 9^k bíafy ^ oa|ieiéí dofeffiy lrtBoj« siq. 

KAň bez cviku, posel hloupý, itieeha otrhaná, ipatné 
chválí svého jezdce, páaa a hoepodáiab A HoA aiewypnaway, 
posol glapi. dv4ir edarty, jeidca, paoa, gaspiéi ra a aiamogi 
za li c i á aíf4y« '.A\ 



m 

Kbiiě ďiromého, ^sa líného, ^lahy opilého Élejné jsou 
iliižby. P. Konia chromogo, psa leniwego, chlopa pijanego 
jcdnakie s§ porfogi. 

KU ttekOTaný na mráš, déravá bola io Máta, topá aekera 
M #Ta— tle aO hodí. P. KoA bosý na mrótý bóí dximriiwy 
na bfolo, tfpa aiekiera na drwa, nio pewni 8§. 

KM drohiié atoupajíci a pacholek čerstré njlždéjíd ne- 
býirají leniyi. Ř KoA drohno atqpajqey, a chlop prfdko jež- 
dž^cy níe leniwi bywaji) řadii. 

Kéné než jsi poknail, potravy než jsi okusil, ďoYdka 
než jsi zkusily nikdy nechval. P. Konia niedoiwiadczywszy, 
patra wy nieakoaitowawasyi czfowieka nieprobowa wszy , nie- 
cbwal. 

KAft ovsem, pes ehtebem, pták (sokol) masen mnohému 
se nančí. P. KoA dla owsa, pies dla chleba, pták dla nrifsa 
mnogiemv ňq naucz^ ' radzi. 

Když kAft nad chlapa úpornéJM, a chlap nad koné vy- 
mySlenéjSí, cvičí sé oba. P. KoA chlopa uporem, a chfop 
konia pnemysfmii, b^d^ isif éwiczyé oba. 

Syp koni obroku, pfljde s tebou do skoku. Č. — JI. Cinn 
KORB> ttimmoniy raň le 6y4enn xoxm uinRon. 

Krm honó jako bratra , a prohénéj ho jako vraha. U. 
Hráni konja kao brata, a jaši ga kao dušmanina. 

I>ej koni ovsa, a proháněj jak psa. Hal. Abš kokcbi smca, 
a roM ro n% nca. 

Kdfž njedei míli, postAj koněm chvíli; když ujedeš 
šest, dej mu jM. P. Ujachawszy mil^, postéj koniom chwil^; 
ujachawssy szeáé, dajže lu>niom jeáé. 

Plné stáje vedou v ráje. Č. 

Nedávají rohtle, ale mnohule. 8. He 4aiD poryjie, aero 
Muořjryie. (Lépe amoho malých krav, nežli málo velkých.) 

Dávej kravám do dřitky, dají tobě do dížky. Č. 

Hojná píce , ptatý krajá«. Č. 

Ovae s jehoěléni jest sa AI včel najspravedlivějSL 6. 
: Prvai koMA m plot Č. — P. Pierwsie kooi^ta m plot* 
ĚúL JPtopmn loni aa djiotu. (Tak i jiných domácích ivffvl 



prTiiíéato iiebýwjí iMlná ii odoh^Wttf.) — 8. Ilpni: cewnriui 
y iiop6 Ďanaio. Anebo: Ilpia ee flfrema jr tepy é«aai». 

Pes Ye dvoře , meiilf hoře. ČL 

Slepice oa liciiv, husy, kachny na aiida (naaasuj). 4ptt* 
to poTéra ; nebol nevidMi tolko n^aká roaimné příčiny. Vd^ 
dobně povdrčíTÍ lidé nékleři vždy nerovný poéel boobaft^y 
z té^ta yyyativi, jnajice za lo^ ie obléb bývá poiehnanéjAf* 
K lomu jest i případné přísloví : BAh trojici arilnje. P. 9í§ 
trojcf InbL Lai. Numero Deus ímpare gaudel. Srov. lét:/ 
Do třetice vieho dobrého. 

Kdo nechová mySi, Spatnou mi živnost. C. 

Kde myiH, In zlodéjL Ck. Gde miii, tam tití. 

Spáti dlonho do rána necti hospodáře ani hejtman*. 
P» Spáč dlugo gospodarzowi i hetmaaowi sromola. 

Záhy vstávej, přfkkd dávej. Č. 

Špatná ta hospodyné bývá, kterou slunce ped peřinou 
vídá. Č. 

Záhy zbůrui pozdě dolit Č 

Chleba se nedospíš. Č. — Nesmí len .dospati , kdo chce 
chleba dostati. P. Níe dospač trzeba, kto chce doataó chkba. 

S postele ranní skok bývá k bohatství krok. i?. Maorani 
Mio^why nopaaie c% nocre^i CKO^mna. ' 

Ranní ptáče dál doskáče. Č. 

Kdo ráno vstává, tomu pán bA|i dává (bAh ho poidmává). 
P. Kto ráno wstaje, tomu bég daje. JL Kro pana Bcvnen, 
Tony 6oT% no4aer^ Anebo: Kto paao BCiyieT%, ymte é»* • 
saerk Mr. Xto paio ncrae, Tony n torz 4ae. ÍL Tko rané 
ustaje, vas dan mu dobar nastaje. 

Z večera kvas , ráno rada. Či 

Kde pán sám do konttv nablédá, tu hospodářství doMe ^ 
stojí. C. 

Častá dohlídka pohání práci. Č. 

Běda té kuchyni, která nevídá hospodyní; S. TemoMoi 
Kyxnn, 4i rocna hó jrjaan. 

Bez hospodáře i dobyM pláče. Mr. Ewz xoaann t» 
Tonapz MUM. 



« ^.¥fDe iy* dii ilež dié vma Tydětajl. č. i' - 

OÍM pánft Mjltfpe koné vyobradí. Č. ^ P. Oko paAskie 
konia iaczy. Hal. IlaHbCKe oko kcoaa ryiwrh. R. AémBA^ 
jtUifševh 9n% xoaatCKaro rjiaaa. Ck.- Oko goapodara tustí 
vola' i konjflL SL Onu poom^apoie Kom roo. ^ 

0& ko!^podářOTY alNhoň* doaltt. 6. 
« Oko jĚni mi vie na Tané. Č. — R. XOBatQMi rjmvb 
cmtpon. -*- Oko hoapodiřovo sáhledéiTO, (vše saMídne, 
Titho ai Tiímno). 

Cizí oko nehledí široko. Č. — R. He eioft rjotvh , ho 
jDÓoft xycx. 

Lepší jedno- oko avé, '^nežH cizí dvd. P. Lepaze jedno 
oW^aw^jo, niželi cédct obuje. Anebo : Cudze oko nie bystré. 

Nevěř bratra rodnémv , véf oka aréma křivénra. R. He 
aipb Opary po^aony, 4a rjiasy OBoev/^KpnBOHy. 

' Mezi mnohými babami i dflé se ztratí. Anebo: Kde 
mnoho bab, nezůstane dítě bez průtrže. S. 4^ e Mjioró óa- 
Ómá , Ra^asa cy 4tna (4tTe opona^Hey ' Ch. Gdjfe je Tnogo 
bab v djcfle je kihvo. *«) 

U sedmi 'ohAr dít0 bezok^. i?. Y cemů Hnaein 4vra 6e8% 
rjiasjr.' ^y. Gdzie wielě nianiek, tatt daieci; tez nosa. 

Čím víc skotákův, tfm vétšf škod«. Č. -^ Usedňii pastách 
není stáda. R. Y ccmh nacTyxoaifr «e oraAÓ.^^^^) 

Kdo ohee vepsí býti, apusf se na čeled. Č. 

00 sám mAžeS spravili, nechtě} jiným í^ěřítl. Č. ^ P. 
Co' iam sprawié moSész, drag^emu niezlecaj. Anebo : Pilnaj 
aim zaWflÉe éwego, illespnszézaj 8Í9 na drogffeg^o. 

Gizí ruce lehké, ale neyýdejné. — Sfe. Cudzé ruee láhk^j 
ale něosožné. P. Gudze r^ce lelikfe, ale nie spore. fl. ^»ifl 
p^''JieMlr,'«'jl'He'irfc cepxuy* 8. l^a pyxa ne cnopn. 

^ Fr. L*oeil du maitre engraisiie le cheval. Šp. El oj[0 d^l amo eq|[órda 

01 cavallo. Ptein. L* eui dfl paďrén HigraMa ťeayal. Ángl The 
!>■ waftsff^ ^ey# makai th«harae Ait Iiim:^tů fifta feta^e oui^t baf 

W«b fett. 

*^ LJ^HňáŮ piíflořas iiiiit iuío'''(áéterÍores.' N.ěÁ. 9ei ^UUn ^itten tohb 
ftift 0e]»ftti»ct ' '* ■ 



40 Hofcv, Hero HlroBe noMofc& /- k . .{ 

Mii|ohp rqkpfi, ipUďA cUfai* . ^v '.-, 

Nikdy se člověk po poslech nenají .1iolá£AvMf</^i;./.{ *.:< 
^Popfi^ledijvlli^netije. A Pims pM^» wilk flittyjé: 

Když není koc^^iir ?tf0i(MíJ|t. ii¥tií ^yiiiKody^ (p#M 
pré)/.— .Kdy.ž» koo^nc pHjAei, mílii vIimí .leaoii^><)..M- 5fc. 
Majů myši hody, keď kočky do4««.>iitei^. • Pk.Ckdy.) h«Éi 
myszy niacziyq, )if)|tpi€iaflHite:s(iy^ie. harom^* Mol. JKojt loimM 
sora^e qyipiii^^. lo^coéi Oeaaeqiio^repiuoic^b. R. líotM hítx 
Kora 91 40Mjr^ HrpaioTi mam no iQT04y. & Ka^^ iia«iRe xiDikft 
Kyfce HÍe, oa^a ce joioui Bečené. w*: — 4i^ xie mnv»j.ry mm 
KOJio 8040. CA. Kad mačka ni doni!BiV>om|ai.stt myi-goi^aáa 
pri,(ttii. £r. Kadar ni^ m^d^e/doná, so miii dpbre- vole. 
Moha : fide négia mazáka, se mši gosu^eío. ^) : «• 

Když lev spí, po hřbetě mu myši a laslCte bélmjú ČL m-.i 

lide pán ckrooiy tam i «lukik kulkám .^« • . 

Spoření — bohaté kpNwt <5. . t . 

Schránlivosjt , sa vior stoji neCií /bohatství. Ji. 9umůtaauĚ ' 
ay^me óoraxaro. . :;' , t . ^; , J I 

liépe do.kfe S|Mritif ptlQí mnoho .jrabiti* d -^ &)Eo4a 
e mTe4HH, aero h 4o6pa pa4Hfl. 

Peinízi kteiiji přichovM^geat tak 4^f , >ko len, který 
vyděláš. Č. : .. ; ? u 

S(^ánlívý. mebojí se noméi &. SasaiMmift.iltiRAi ho 

Uměj s»řá4llM« ntbqdei tirádati. Omi. Béii HS^ánj, 
něbudžeš nidy trapný. n m ... .. .: -: U .i.t 

přivykej hospodáiiioat\ fí qalad^v^ nepoznáš, na ^^.ta^pstkladu* 
Bal lipHBURaft 40 rocno4«pcW .Vk f^OAOAj^ ge^ f^4QW» fV|^ 
na crapacTb ro404y* ^ 

^do šétřť, ten má. -r- Šetrnoiii nad bbhalátn. u 



*^dU iBMBÍre AiflilintMes BtoenUa tÉttki Mgk, Wi|Mi>lllf «it fiV«iifliy, 
the mice play. Dán. íftaax jtatteii te^attl ; #ilf» JM^ ^'9An\ 

. (cB«<v(W Hm »n j|k«dfl :Bllft4a»,»liBi'4MnM elkiikákldaiV^BlKla* 
mySem, kdyi kočky doma není.) .. ' ^ i.. * -t 



' ' delTMit — jiilt Týdéiek. Č. -^ i?. BepexjňMKM 40^ liRy 
Ropun Tpy40Biuni 4eiu*uM. *) 

Schrána dflo přemáhá. (Délaj dnem aocf; nespefíS-li, 

nic plalao nebude.)^* 

Sp^roli jeil friiké mýto. 6. — JP. Statek cbtiiI dostatek 

Ufpořené: panbo — drojnáiobné penfie. Č. 

Kdo ehee iiaielHti, mni sáhy saHtl. 8. Ko xoke 49 
mre4ni mm aa paia lone. 

Záaokia mMec nekasf. JI. Sanaci iiiHiKy ae nop^a. 

Hedvábí se nepřetrhne, ocele ae nendrhne, a krásné 
itato nebnde reaovato. JL IIIeAi ae paerca, éy4an ae 
nwTca , a apacioe 8040TO ae psaateri. (Co k potřebě zjed- 
nával, hM by byki dAUadné.) 

Raději lámečnikn , nelli aámečníAori , (raděj drftiiimn 
řemeslnika nežK lacinějiima hndlaři dej prácO- Raději kováře 
než kováříka. 6. 

Kdo želí malé výlohy, uH ae poadě le ikody. R. Majaro 
noacajiiem^ 4a Óojuoe noTepaenn. 

ť' Neumtt rukavici latkati, ale baded tkáti pláitěm. d — 
P. Lepiéj rf kawem niž caf^ sakni^ aatkač. 

Co se v lété riMif, pro aimi ae hodí. JL 4to A^rowh 
po4nTca, TO amOD npnr04nTca. 

PHiil I kapsy neber, a nboboi neder. 6. — JL Anuiaro 
ae óepn, a aapnana ae 4epn. 

I báni se přeberoo. Sk. Báňn je bafla (rndnf hora, 
iaehta), a predca sa přebere. 

Spiitftfl ae vybere, než aébeřie. F. Rychlý ai^ wybierae 
niž abierse. — Snáae se olívá, než dolivá.. Ů. 

Jniěiijie po idlkáck sbfrá, a pro vaaem vyvleče. Kr. Blago 
§é po nRl nabíni, pa po vervi xaprávlja. 

Stoji je yepto d|iU woi, to sej pěkně domoj nož«,llCiiž.^^) 



*) liš. Inp ii ti a i s s ptfiil laflia|^ Ám^l Of taviag eoaMt kaviag. 
Mm. •iNHflafl ftH «aif#«|i 
.n W tpi thik n ť a ňtalÉy plkala: m$ %^ i# olr ttot^JsaS, US 
tYAgc lir nar ftia aa^ 4An#. 



m 

(To je nfhf^dij sclioxjit ^^kf^L ,P.,Co sí^:; iifgodzí, 
schowaé nieszkodxi. 

Lépe jest nepřátelflm po smrti nechati , nežli u pfétel %9t 
živa hledati. S. E|04i e Hespiarewiio no €iqpTi ocTfuuqii,, Hero 
OTi npiHTe4á aa fi^OTa HCKars. . 

Kdo chová CpH<^hováTá) svého, nebude iáden citlho. (^ 

Kdo nechová sv^o, méně bude cizího. P. Kto nic- 
oszcz^dza swegOy mniéj jeszcze b^dzíe cudzego. 

Kdo své ZŘh9JiUj% cizího nezaslubiye. IZ. T^o svoje od- 
bačuje, nye ni tudjega vrčdan. . .. 

Nešij pylle hedbávím. (Na špatnou věc nečiň velikého 
nákladu; jako onen hospo^áf , jenž dal do kravin mramorové 

v 

žlaby délati, ano tam zalím slunce skrze střechu svítilo.) C. 

Snadněji střechu loupati nežli pobíjeti. Č. 

Chléb má nohy kraťoučké, ale pustíš«-li ho, ani dloyhjmi 
nedohoníš. Mr. Y xit6a hofm KopoTeuzu, ,« iik> no6i«ni9 
TO H AOBrinu HO Ha»eHemb. ; ^ ^ 

Kdo zdí, ten staví ; kdo roubí » teSe, na střechu si Uřeže. 
P. Klo muruje, buduje; kto z drzewa kleci, ogieA w domu 
nicci. 

Blázni domy staví, • mpudři hotové kupují, & ByAM^ 
Kyfce SH^aio, a iQ^Apn rorose igmyio. *) 

Kdo ustavičně stavěti žádá, ten jako z žertu ochudne. Č. 

Co zbyte£no, nebývá požitej^no. JP* Jíbytek. kazi požytek. 

Kup, čeho nepotřebuješ, a brzo prodáž, bez čeho nelze, (/• 

Kdo kupice, éeho ^i^třeba, prodávati bude i to, čeho ma 
třeba. //. Tko kupuje, jMo ne trčba, prodávat če i.jQao, .H^ 
mu trěba. **) 

Hloupý včecko skoupí, Č. 

Dobrý hospodář více prodá nežli koupí. P. 6«apod«r4^ 
dobry wiele przedaje, malp kipuje. A. 4oiiOB|iTOt 6ojie 
npoAacn Hexeju xyam. - : ^ 

*) Anifl. Fools biiild honses, and wise men buy tkem. 
**) Piem. Chi yeal conpré, ch' a cOBpn iul ttarea; chi vúA ymá; 
ch* a venda a ca (ca«a). 6p. Qnien com|;ra jio^qae no paed«, toMi 
lo qae Ift dnaté. 



RevMeej ffc Mi MAM , tk M m Ui¥ii pMttíkíi. Č. 

Mfrné trvá, nemírné letí. P. Mierne dfúgfO "trWIi , á nie- 
mierne leči. 

Čí kott, rirl ji ta toltf. ^ Cí kráfs, dii se JI tohflt i 
ocasu. — Kdo la rohy nedržf, tu ocai JbtS nic. Háje la 
rohy na oCM nechvIMIi. &^') 

Zajfce drž, Myl ho tnái; kdyi ko puatíi, tle hó ne- 
shledal. Č. 

DHVt) ůif^ ttice s tefett ahAaejf, , nel deset naloží. 

Dohod co mitf nech o to dbil. 5. 4^*^ uatt^, Aoa4e 
■ njMĚ. 

ftitit toho ielřiti, <eho nestifá. 8. AoQaaai o osas 
BTre^inM, ftan M etMe. 

Neadrifš-li U ttAdd, za ocas nettdriíl. C. 

Oo ptttdce bélM, skoro doUhá. Č. 

Pofední AďvalHtM M dne — pH počepí. Č. — P. Nie 
w cias osscs^dxamy , gdy dna deUeraniy. — Nié irychfa na 
#éhylka ostea^dnoM. it. 7 topoaarato ciynocn na ahI 
jienttrr%« 

Pnmí has lotr. ň. IlepBiii nyci pa86oltann. (První 
tblbdinika ry^^tkný t^Míz irdlá hHed Jhié na seboo.) . 

Načatá slanina zhusta ne idrájf . Ch. Kid íb slanfaia naCme, 
gnslo ae téže. 

DeieJ I Jak II řenien UMÍl. Ú. — P. Ták trzeba tvemieá 
dtgňmij Jaho by si; nleterwsff. 

Podlé stavo Mdlo (á také bydlo). 6. ^-^ Též P. Podlug 
itawi frobla, t. }. Iirix podlé f^nfkii. 

Ne tak jak chceme, ale jah můžeme. P. jak moiemy, 
nie jak chcemy. 8. Axo ae noxaiio, Mkd jtoketeo, a nk heno, 
niM MMexO. 

NenMMM koiie,'chodr péiky. Neméi*^! (neilf^) afrUe, 
pfestafi na mále. Č. — P. Kto niema henia , nfeA trléCJhM^ 
chodzi. Žertovné též takto : Kdo nemá kond, nech pé$ky Jezdí. 

Timi koni oi^^ ktoré máL á 

''"^ Něm. itm Hf )ta| e4*«t. tet lajR fit %tUk «4»Miaa| a«. (Smyti 

riak je«l jiný.) -^ 



máš, lak lehni, lak pod ní se obraf, stéliní. f^. ^-r ftUrikiiad^ 
se ndilvi dalej .fitfňĚ^-f ako ae moie woieá. (Nemáme dál 
Miky vialřHi , Než Jak ae mHĚm ffíkrylh) ,/?. Ho oAexcKt 
Ap^THrsMi aeaMt. (Podlé peřin nohy |>rolab^j.) 8. flpena 
ry6«p3' najni ee npjracafn. CIL Kak se iupret oděli, tak ae 
pretegni. Dahm. Steri nofe dokle bjeija čutiš. *) 

Kdo vyaol^o a«čne % mnsí míli dobrý hlas , aneb přestati 
brzo. Č. 

Z(^:vej, co wrfi; délej, co mAžeg; jes, co máš; nesahi^j 
Týde arbe: oalojíi^ peiniái. Č. 

Kdo yyaoko lazl, t6n se ^aslo urazí. (!^. 

Nelez lam Iviřičko., kudy neproleze hlaviMca., JMr. He 
Adh Ty4U MwnOf wyMH ho Bjitae rojiOBa. 

Pod nizkým slropem vysoko neskákej. — Tak se yynáSej, 
aby Uayy o airop nevrazil. Ói 

Kdo it korce blavn Tjalrknje, sháié^kon v leb dostává. 
P. Klo z korca gfowe wychyla, lego strychnleem w ieb. 

imiépe kaMémn, když ae na svou pid méH. P^ Naj- 
lepiéj siq sw^ pifdziq mierzyé. 

Ncjsi-U knéSi doonálu nelez. ifr..Kojmch ae omix, ne 
yénpaica (ae URtica) b% paau. Bělor, Kojm ae nonx , Me 
y6ipaAca y pnau. i?. Kojia ae noni, ae ^tsb bi pnay, . 

Sed cvrčka na svém záhrobci. A Snal^ cnepqoK'^ caoi 
veenroai. 

Podlé dosMllni aMiich alro>|( avon chalku* A. Ib» ecT» 
crapeni xejOiN) crponn. 

Kdo nemá aiuMIv, nechf jMá kaii. Č. 

Kdo králké nohy mál, (hrobné kroky délej. — Kráčej Jy 
svým krokem (I. délej tak , jak mAieá ly, ne jak jiný>} C. 

Nebud bláznem , Jidyi iMnAiei býti velikým pAneifi. 
P. Nieb%dá bAiznem, kíedy niemožesz byé wielkim panem. 



*) Va naohýck evropských i •síatf kýck jatyeích ; u př. Šp, Čáďa 
uao Mtirada !• pieraa cono tieae la cnbíerta. An$l. StféHÉ ycftur 

liffluabiarilnr le yaar aeraHai. .JIImťMaa awf Mttt^*n můi 



98 



pottředkAi.) d ' :» I i .»•:' .iř'»í'H -^t -í:"' 

' Re ^ckní pláci Jnni páir Mieb dtNtlr.'^.! >*! , ^ 

Nelítejte Vrány Hi ^8eM^rátiiy.'^'i?.« le jUtM eopéM 
M etocoKie MJNňitt. -^NadtHnfr^ir^é Aney*; MMeiem 
Te 9VéaiÍiH. II. Ht^ro Bdp^i'^ Aojtfori^r «iq)oini, Hiiatt b^i» 

NeebUj líitti, dokott křMIa mmtroilhh Ó.^-^ Ch.W moči 
letěti, dok krila nezrasteja. 

>■« nepřikládej nfyali ktdmuv oo ^iH tidf^* ale k toak, co 
pán bflh dal. S. He ea^ hi^ to' InicMtv, ■rtO''e«ni laMe, vero 
Ha TO, mTO 6on ^Aad: ^'*= ' '*■»■ '''^•' ••'•'''/'' «• a*- 

' «o kdé tNMS, ne TSemti ekl^. <^.^ * < ' *' ^<-^'^- 

Z mála ber malé flípce. IŘ ' -^ m ^ero>'iNMeiiUui^ «éK» 
KpiNni' Éftjienfto. ''"- ■ •''• -'ítH^íh t" *í 

Panské životy tenké (úzké>, ^$íě^«mM.'^1t:' AjĚ0plM^ 
mmimé i&tí, feimsá* AéářdJ'^ liáiiMio''a|^élif<'^chází 
▼olné**^aliotÍlif.>'"»'T» "■'- •'.'•'•/'/ •, '/i.lj, ..'.i„á x i»\A M 

' Vkrpeodi Witsf ^ovek M pelláJBe MiMv^^^i^ f ^iKfanich je 
Irovif. Sic. ' '^"''"í '•nIimmi u/. / fií> ;'ií«|««. 

" '■ ŮáM pktSá \^oiú¥k dfirkli:' •^' <Sltotýyrký"4élb)ÍPyHřky. d 
^ r¥odaiiiá*tabV. 9/l^BoM1íý6ě ■É«:'AA»Mtt*Mgifk*%ifl«^ 
Hkajf : ^te^íř dířká nbili 9ř«iklř; "'•" '^ «»«« , K.fl»:»|,íó 
* ' edeV^/ilratMtodtt »láv<řJ''é '»»'''^ «''í lAnr, ^*^/K 

Bohatý šátek a chudý statek dělají na počtech ziiit^''<ř. 
i^'M)Ék£.''^W«rilM^ srikňjá «• -^Alalií '*%tKli#<>>^títritJtl'i wele 
chudoby. isn ort 01.11. 'i;» j^id^ui 

Cti oděT doma,^a'Mik€f=^á«ffti v'UÉ*eóW:'^BělM UIíí'^ 

' CUfVliii'; n<^ €»^ třV^éKyá'; PMstaftt tta ámtéUti ti<^ 
n:''kto^^'KV VL& i^^ tie á«t¥*«íilě. »*«'J '"^ 

'''''' třWfl-rálebá^á^^Jéh^Vdyt ^bh^, >ť^tiá'VýráíÍmi'ii6sp»- 
léhej se. A. Xqn pimexon, 4a e3i;e4eHb, a ea cvnioe ho 

••MWWwíí^i* \\»»tl-. rři«»»dn I f; •i,;; oďiv, i,fii>it<j ■: : í» í-«, '.oi 

4» '-'Soktf^hiáeh vlMpwli, diMaupka>«eiif pMta. ábL^poxi, 
Kaigrcra, xaxt le njrcra. **'" '^'"^ "' 



Často v díži hasto^' V molidwcí .pu8to«' JL CRópoi wymltBmnt 
rycTO, a bx saRpoiit fiý<?*o. .imImm: ..ii'> r,^: mí .i .^ lí 
i"^ 'tfea.jMMba 4i(p9 todfiyi m^K|é8(š aéit^hiMlpbui d v 
f^iiiflfeciíM luiyhi;iftevlkií MÍisnmdwénK/t()ir^.\A>^9tfáa^^ sie 
gebo s mieszkiem. Anebo: Pifkna to .i|«i»^ fciedy mi^seek 
á if|il|)8ifittgarica; *-ÍMh: ) >l'».:ifo/i- -*:< > .- >. .i 

Nebij se draho přes hubu. fí. Ho 6eft 40po3ite «ei6n 

•. I flHilfaa /MM ^áíckaf valen velká sžírkai Ústa mélá álrka, a 
mnoho do mAuiiehásí; alfkdytaké domy^ ^vímiíoe,' xahrady 
i.hrtdy/skfse néi)proleaiiÉi. C ;'. - :•' >!- 

thiUi Kéei ehcétspoHtl^ dd<É»liáia8{ mi^ti. 6. -A « 

Snáze projdeš tři vsi lačen, nežlí^ jedno »ali.- 'Iíf^.> L^ilrfj 
skozi tri vaši lačen, kdkor skóz eno na^4 • . > >< 

Kdo staré nalitá jrmylréiMtlelH^oWzé bÉde'hrepáí/ÍffÍ4fi. 
i.6ió)ž ^taraiUe^taaitkiopre na hedžbu nebere y to n<titdy da- 
leko nepfindže. .'«/.í; ; mí . • ■».'. • 
.1 ;; Režfié/plátniiřitae bí)o4 ^aie Jeaimédilo.^A'- GylJéBO ae 
lóáAMe^iCBoe ,p|W0]|jMie4a <,ť.w/> - •♦>'.N't!' /jjí-í? '••' ..\" -.y. 
Režná košile není nahota, a režný chléb* heníUfld. 
Hí^ XoJWBM if9^a1<noDMMiaiftip)r6e]|itaai^ neiBtrbTa > ^ bo- 

BtBflUft JUAÓlt ne rO^OAl..f)'».l'M|'.r» /:•>•. .i. / . .:••••; 

ObnoSený klobouk n<f^«||^ ffífímoli^fW. A . 
.. .^ffarxelk^^RÍfl^ i|j^fs|flpi,^j|platy^4^^^^^^ 

neb obnošený šat stydéjj,^^, .^, ^^ .,^, ^^ ^. , , ^, ^^ . . 

Kdo mála Oyého) nehledí, ten (flouhq nedědí. Č. — 
Fl kto^na male niepťzésVajé , M^mii žáwsze 'níe^osfaje. S. Ko 
ae qyaa hbjio, bo nove bb 40CTa HMani. Dam, Ko* ne cava 
4aiřafcMřJe (krej^éářý),'*fé'lJftjť<^^ ' ' ' ' 'M ^ 

Kdo si mála neváži, po Ah^i^iť-M hieba^J -^^ Ktfo sť^^^ 
nevšimá, není více hoden. č, **) 

•) Ui. Jftda dftna ne badas, it»'ÁiíH fciattóllftní^'kle' atfi^liiiV^*^^ ^' 
••) JL Perdat Bujora, HliiWa «iť ieřtaVttW:' ^V-; - ' *"*'"' " ^* 

28* 



4m 

Lé|pe málo • éasto sfpluili, než mi vHíký wiek Cekati. 
P. Lepszy czesty zysk malý, aniž melkiego ciakaé dl ag D . 

Kdo nálo chová, mM aaiioho. Č. 

Troška k troice čini Irocku. Č. ^) 

ZrnkeiA po srtikv k«Hlko naplof aroja nriátko^ Č. **) 
-* Zrttkopo zrnku nasbíráš airfrkn* P. Zíarako do siarnka, 
a naabiera nq miarka. 

Haléř k haléři, a ze dranácti (jinde : ze Amácfi) k«de 
groš. Ú. 

Z kapek moře. JI. Do Kanej^rt Hope. 

Milka k nilce, kamá^ek ; srno k zmn^ koiáéek. 8. Aamm 
no AJWKS, OTO 6i4aqa; apao oo apao, ero nora^a. 

Mnoho zrn hromadu činí. 8. Maoro spiá rcmuy nainne. 

Hromádka se ráda po hronuidší ohlttf. Č. ^ 8le. Malá 
hrba. Ci^ronuMla) pytá viác. 

Malý déšC přináši Télší. Č. 

Prlloft babfcn k babce, b«dú krpce. Sh. 

Bylo n báby i rubl, ale ne najednou. JI. Bíma y 6a6u 
ch pyÓJb, 4a se BAjpyry. 

Blaboslarený len groš, co kopn oalHhá. F. áfi^i^ly to 
gross, co kopy airzeže. — Šwi^la lo grsywna, co dziefM|ci 
alrseže* Rej. 

Groš lolam straty a lolar hlaré. A. AenůmUŘ p jiaa 6e- 
pe»en, a py&n rojioay crepexen. 

Drž groš, aby li zlalý nemeU. Ó. 

Káa neilalHbá groše, sám za tolar neslojf. fí. 'Kro ae 
áepexen KOňeAsa, toti enn ne ctohtb py6jia. P. Kto nie- 
szannje grosza , len za grosz nicsloji. 

\ Dohře )e8l při kopě klásky sbírali. C. — P. Dqbrzejest 
prsy kopie sboža klpsy sbíeraé. 

Lepši boboTá sláma, nežH prázdné jesle. 8, fiojn e ■ 
Jipto^ OMHa, aero npasae ecji. 



*) Amgí,, jMapy a Vilb auikat a «ieide. 
*^ áp. Grmšó • grana kipelie ia fslliaa d pspo. 



4m^ 

K malému výdélku dej velkou slráž, a liude vtiký. 
R. X#n HaieMKa Ao6uua , 4a 6o^naA éepexc^. . 

Stokrát nic umořilo osla. //. Sto níštá ubiée tovara. 
(Těm kdo malých vydejův si neTáží, tíkajíce: to nic nezna- 
mená , to nie tteškodíO 

Dej pozor (pamatuj , ohlížej se) na zadní koJa.. Č^ -** 
Sic. Ohledaj sa na zadnie kolesa. P. Oglqdaj si§ na poélednie 
(zadnie) kola. OL Ogledaj se i na zadnja kola. 

Zítra také den bude. (Říká, i kdo rád spoří, i kdo leniv 
práci odkládá.) 

I to nejtlustší (t. dřevo) prehoří« (Stotek, jakkoli veliký, 
niůž se utratiti. Znamená téi, že každou věc neustálou snaž* 
noslí přemižež.) Ů. - . 

Více dnflv než klobás. C. — HcU. BiuBiue AHeB'^ nwh . 
KOBÓaci. S. Biime e jublbú ^ uero Koóacnuá. //• Veée je danáh 
nego koniadáh (než krajíeftv). 

Rok má dlouhý zobák. HLui. Ljeto ma dolhy pysk* 

Nemái každý rok mladé vysedí. BLui. Niniaš kdžde 
ljeto mlode lehnje. (Také v tom smyslu , že chudina oby- 
čejné nejvíce dítek mívá.) 

Rok není nedéle, t vieeky dni jsou před tebou. R*Toxh 
ne HO^i^My i Bct jmM BnepoAU- 

Cesta životem není procházka polem. fí. Bíki nepoMiTb' 
ue no.ie nepeirn. 

Rok má krok, přijde prvé než ivii. Č, ^- 

Svátek trvá jen jeden den* //. Svetac prodje u jedan dan. 

Není každý dan posvícení. Č. — Nejsou každý den 
vánoce. Ck. Ni vsaki dan b<»žíé. 

Schované véci se sejdou. •» Schované se hodí. — Odlo- 
žené se neztratí, č. 

Chovej bílý groiík pro černý den. /?. Eepera &tAyn 
ÁeueMMy na <i0pnHi A^uh. Mr. 4ep»i xoniiKjr npo ^lopauft 
riAi. 8. HywĚ 6ijie aOBue aa upae 4aiiKe. ^ ' - ^ 

Nevil, CO večer ilého přinese. 6. 

: : A 



.//tiKdo má nasbyifoAieiipátbff.i )(>. nÁ\>\>(f uiH^lhm )) 
Za dobrou > daboui stou dekfig. &i(i >3i t<«iip<i» xMÚIoié\ 

Nyni tak, ale potom jak? C. — ( iLof raipftti(Taii,,f }|M' 

tPfiyde éflsv |yHé6nzé^tái>nÉu^, :>oiiifi<>dUakv léléJHÉi ^. 
P, Spyta cif zÍBÍa.:zarMesi^iiby<*!lié'ib«ieM;oi^dAhiémí1^ifi(Sk. 
Bij.pítafai '^íiniiyf<g|delje biloi kté^.il' jíikJ ii'»b uilfJ kií^X 

Co zima zdere, to léto nevidí. 8, IUto 3■Mil^fcsJ|il|M,i 'lo*! 
jitrélHO iMBL'i(V..lM^ málo •kdO' i potáži^ JOoi^nnlltJpolieluje. 
AiieW: Prisiflimu JMžéýitelrldiibi^)! biijiniitiX .ihlhiiii í< mi,. 

Hotov v lété sáné, a vůz vzimé. /^.Totéai^^MHViealHy! 
ai8M0»)fe^i1U!jrjr iul . lAV .'> ./^^i.ii' U sjíi viiub jhV 

ifj.HÍfez«hMDJ^ sfkiráhi>i'i«tiii,<'id«kuáiH)siBnflnMb .'4iezfMkuil.K 
P. Níezbywaj starej sukni, pókí Mwéj»>uieapnui\itebf>ifi<<ii <>^j.< 

Né ki|e4iiÍMÍrýi'4ůnivt#8taH^VkdoiJ««M^VhK^ >'^ Káljuž 
»MWT./|í«<^ip ailnidQW.iíi ktíii^y ^«|í^ ^of /!• fcJ iiťm«./ 

Chleba za chlebem hledej. Č. < «yj,|, rf,j,i, o>iyi'>n íin^*' 

Třeba chleba i konec obědj, í,^,aTí«6% *«t6aKÍít|}|(pA^ 

W^iřtíj lil .IHÍ^I .'N .ftf:ji <j l./ijkKi{'iU'iq illíjll n!'>lnviv Kl8'>0 

Syt chleba neodhazuj, ani v horko iliat]i|^ri^qc,|/S|}9}Hiej|; 
též články: Práce,. 9p9trAps(,,iť^M(2a$»^iq ^^oiá šm rfuH 
.mál jif;i) )( u >|.bui«| jfetj/^ i'A i n ' jii ifibj(^ (rii li/it }l:>l6vC 

*4-. 6t4H. P. CM8U pogody b«í 'áe"«Aetí(ř4' 1*8*1^^^ •»^«"''^ 
-oibO iIm)íI j<i tiiiKYudiG — .u,(>nrti^ íih io6v f>iUiVg|l:)S 
Voda neSetH kmotrovství ani príbuzefistvf. a. Bo4a ho 

naaa JcvMCTiia u ■piareAiiCTBa. , ,, , . ,^ . 

Zloděj aspoň koutj) offitv/;. |"ul»Ml-Á^M>e«Vra(^ — 
P. Zlodsíej bywny w domu k^ty zostawi, a ogiert kifidy 



/ 

\^oda. Hal OroHi> 3% BOAOíO-kml^Má m nonMÉHb. > 

Okeft á/voda^ d#bM jsM Muhi^té, de zU> piwwé^^ Hal. 
Os«HiHiai 80AaMo6pH.)ej(r»a7i^ 9M •4Hjni.,iiiiiiíQ^aiui. iS, farpa 
H B€iAi:4o6pia «y.'t43n}6^ aiiB kSMft rciciia4a(Mi4^i) imM .i . i i 
Oheň svatý se mstí, kdo ho nectí. '.SM»\Omím oaarat nr 
Mbntea^aKiTOkiHa-iiiftmneiiii^Mii i-imi rU.i /;:•./ (>.; ,) ^ 
;m ¥tidii6h . l)aiá ducb.^ :Bítf^H dachi.koiú ftW, .fiiiep^ 
6omŘ Ayxi, ; t < ií. ■ I-. .:./ -• 

: •, ' I I i 1 »' Pi . (. : ....... i.Á l,,f .<• •..."■ ji I ; 

Kalendářili. , 

. fifUi čilkíeasy,} ftJU4 ktíeÉdtó^^ á -tt A&ni. laidžOičinja 

jak, k^lep^ÉMT^,; i.i:..;í' yi.ui i, .. iijia iI»».«*>i »|..-íI" ■ ;, ,i . . ■. m 
KdQ yétiiftv. ,šetlóíint«^b^ .^íti^íia .)(4(>. ipbfak^v » nel^Hd^ 

žíti, v. .;.,.• ,(|!lin|í«i>} li}' ,i .i,n..| yii.i i|^;/ iiUiflr ' (li.il- 

Kd¥ž.^e hYAzdy.idifttfi, ^sH a^i /C^I(^,7iet)^.,^ Mlíď^^JAé 
nast4ví:,|^.Arv^.«»^ poyíjHrí>rt<fř iiu •,.!/..( m^w .= >i í=f .-- 

Slunce peče, déšť pol^. iití*./ j.mhO imj\i; »ii . , . 
i i.^ésí^4..Kti».NHjV>míZ^ií>«řVÍP^ iflfliX.yV^:^. :^.^iř"«- 
Pleflý mísíc^dé«^ ,^«?y,r^- 

povídá. & Bacai* iitceai. Kamy , apseai aitapi, a 6eo ae- 

4pHHy 4ae. Neppchybně podlé lalínskeho : Pailída luna pluit, 

rubra flat, alba serenat. 

Východ ,bo^í^ západ hasL jRanní četyánkv mspo^ večerní 

déšf znamenají ; ač jinde .naopak se praví : Ranní čérvenost 

déšf, večerní pak vítr znamená. 6'.**) 

.d iďi: I Vjími i.. í i i j* .n, h« í 

fianní déšf a ženský pláč brzo přejde. — Babí tanec a 
ranní déšf netrvá dlouho'. C. 

*) Ángl. Fire and water are Uvo $^d servanto, and as bnA master?* 
**) Sp. Aurora ruvia, o víento o Uavía. Srov. Mak 16, 2. Jaano bude'; 



Když vulá letmá tubki^ kývá r^dn kayhiL Kl^. D)ž 
wufa zelena teMia, je racfai kapka.. 

Vrána kváée, bade déU. P. Wrona kracze, b^í^ átfazcx. 

Když ae Krkonoá kukk, bývá déif. ^ V jiiníck aaa 
Čechách k Boubídu ae hledf, a lu ae říká : Ba«bte ae aAli ^ 
má (^pici, bude priali. 

Jak vítr věje, tak alance hřeje. (Svláité u aáa ▼ Čechách 
Má avi»u platnost , kde teplo a aladeuo ryckle ae aliMi; jak 
mile se vítr obrátil.) Č. 

Vítr od Dunaje , Dunaj aa nfm. *) (Jižni vitr pKaááí 
déM.) d 

Jih véje, atarého hřeje. H. M>nk aten, cvaparo rpAen. 

Vítr šelojnik na Oncze roabojnik. JL Mrepi aMJOtaaa^ 
no Oaeri paaOolmm. Reaové, jakolto národ pH Mořích, 
jexeiách a velikých řekách žijící, a tady mající aWWry moho 
einití, hojné ai utvořili náiroalovf vétrftv, poAé aí-y jejich 
a stran, udkud věji. Tak jami, k setí pokodlné vMry aioTOU 
ťjaAmie atrpu; na Volao tichý p<riední vítr aajolr^; na 
Selihťře příznivý plavbě vítr naairepi, severovýchodní ima- 
Hm, nexeaeni, protivily Dponaeia, dující v bok MH óonoinai, 
noaaqeab, atd. Šelojník duje od jihoiápadu , jehož ae rykáci 
a plavci na jeaeru Oneae velmi hojL 

Harbin (západirf vítr) lítý noře do dna xmftá. Garbin 
Ijulí, kóji more do dna muti. Př. plavcův Dnbrovnidiých. 

Kvetou-lí hojně jeNbfaiy , dobře ae urodí ovea. R. Ěcjn 
oatŤen naoro pa6BBH, to xopovfc 6y4en ypoani oaca.' 

Čím více hub roste , tím iniií lima naroste. — Mnoho 
hřibAv, málo chleba. C. 

" Labuf leli ksiiéhu, a hus k deiti. — Labnf neaesníh 
na no2»c. JI. AeéeAh ^erari n catry, a rýc& w% iovjpa. — 
Afóejik a^en aa aocy catn. 

Plť (dubu suchéko , půl dabu syrého , a vrcholek idalý. 
lir. non^yěa cyxaro, ao4.iy6a ciiparo, juk naajmna ao^oraa. 



v 



n Amyl. Whea Ihe wiad '0 ia ihe 9oníki i» > Úl «ha j^*s aionlh^ 



pftl roku masité dní, vrch pak všeho jsou boží Mdéte. 



Z i m «. 

Zima matka, vyspiš se do hladká. Jfn Stana Manca^iM'* 
caamfcCA ria^KO. 

Kdy ximaí chlad, lu kaidý mlad. B. B% aunúi MOMjth 
BCAxoa mojioA%. 

Mráss skrovný, a kaídého honí. fí. Mopoai He nejoun^ a 
croATb ne seAWťb, 

Dobrá saaice, koaaké smrt. Č^ 

Sanic«s andébM jizda , ,ale čertovský zvrat. Bal. Cana 
t34a, aHreacMA ia4a, aie abavíA suBOpm. 

Krátký masopust, dlouhá limau (Říká se žertem.) <X 

Veliký sníh , malá voda. (Tak v naU vlasti to bývá, ač 
iie vždycky.) (/• 

J^iká neddle. pestrá (devitnik?), taková i masopostní. 
R. Kasosa necrpaH, laiOBa m jncAWMu 

Pčkný-li čas tu neděli po devítniku, bývá teplo i o na^ 
supustních daech. R. Kon aa bcoíaioí 6j4evi zopoaui ao- 
roAa, TO H Macjanaa tymt% tmuuu 

Leden. Ve dne svítí, v noci pált *- V Lednír a Únoru 
tím více v noci mrane , čím jasnéjií den byl, a tudy se říká : 
Slunce svM na auráa. Č. - 

Teplý Leden, polilaf boiel P. C^epfy StyczeA, požal sty 
bože ! ♦) 

V Lednu mbly přivodí mokré jaro. P. Slycsníona mgia 
sprowadza mokni wiosn^. 

Častý áéil v Lednu mrví hojnd kněžskou oboru (hřbitov). 
P. CÉ^sty dészcz wStyczníu'zafluerzwia dobrze ksifžq oborf. 

1. Na Nový* rok o slepičí krok> na Tří krále o skok 
dále, na Mromnice o hodinu více (přibývá dne), č. — P. 
Przyhylo dnia na kurzii slopf. ^ JL HaBac&iben ae^^pi 






(jdwtfitd/NovýM «oliC!ii)){9^m» ii|ÉPliiBieiv iitf<«)rpMe»'iMra/ 

— Sem lét nátudU i ^'* ' ' •' '**^1 *' *^ -i" > »ii<hiM é/<>*i '•> . 

Přibývá dne, přibývá i zimy. Roste den, roste i zima. Č.*) 

— R. Cojraae UAerb na jitf^,i|| íalia aa Mopo3i. Slánce jde 

Ptali se vlka, kdy je největší zima? A VM *Mplit#MI : 
Háy M *:«hnGer^ott. !»«k>^ řtlilM kérjilílif^ kM»>|e "j^veča 
zima? A on odgovorio: Kad se sonce radja. 'Sftét^U/^^iif^ 
fivimtaTBím s«ifv|v^ My Mé fé;'ivoA MBlaftfW^^áárMitfsti a 
osvěly.) ^ »**!• "' *"' '•«••'■ 

6. Třpylí-ii se hvězdy Viodifffeé^^HMlrf kiMv^^r^^l^ bili 

Už nás mrazy neptyfMlIi itfMlote(|loiP l^téiifl 'iJL*'Tp«iMi, 
ae Tp«iiui^M»»a(iayjn BbjfdKp#m^ *'*'""'l» ,I'.u<io<íuii </íi*.i/í 
'A :>i^'JiÉéiiÉr.atfžÍI'Ui-.vkiiuirimiilÍM»4i6)ta^^ tti«< ^'^^''^ 

15. Den sv. Pavla poustevníka: Pěkný d(^,<di9blrí^>Ybkr 
vMívf riiM , im#krfli4lk)kr>.«iWitee*^ftwy PlNital^pÉaMmka : 
czysta pogoda, dobry rott^HHléMH i\vMir,>«^bi»iši|iilM I^^Mgbnf 

-oii aUbu4taiic{tiiKMsnf«»«iv*PtovkH -nf <Hd||« jel if«ia d viMejv 
šetřte v žlabe ojedí (píce^naiMrf-fMMuieMNvái.Bima^. (<ř. ,*i * 

aiii^4l^Y^Bprarf^ MI|sH|.:^iKÍf4Hna .jii2Afi^afi|H,|Z|ii^ M^^ 
l^eapajb rtcaai so^y no4nycTaTx , ,% ]|nm» «f|AftlPřT»,Hinv 

neroztaje. ^w « ,,., , 

v Jřeznu ke kamnům s ušima. P. i»íti^N%ikUUÍ^iÍm9mil 

masz-lí baty. 
^ iř. Hrommce — pm krajíce, pul, píce. **).KusQye, jsovce 

Ihe cold ftreagthenf. ^ 

*^) Ángl, Od Candleaaf-day you mujt ha^e half your ftraw aad half 

^I. L*. jfljíi-JjtTri* i|cii «iaiav tuuuuL mnň r 

yaar aaj* 



do Ledna a jm«nivl„fiy, J«m«t^€|«i ,p9Miif«t|(m ttí*! JU>4i.«/ 
Qimil|Bip.|li(My)C|iA(piHiia. M i,MM..ii' I/. í-.M -ih.!,.' .»,lij í./u|.t 

n0|u|» JI[H9A:iiMiu4lQUho!«)^i(fMpe^ltf^edt,]}rf^^ tak 

dlouho bude po Hromnicich mlčeti. P. Skowronek a ji|f^jH^e4i 
Gromnic^ épiewa , aayl^,poléfn,fliaííKy. t>, .j .»♦ l^ '- ^^^ 
u^.^l9jd(m HiG<MmÍpe| lflu,9^)Paqice4 6,ix..k>I ,in/< Ví 

Ježeli w Lutém wylazi jažwiec na sfoAce, wlazi p^téfyil'^'* 

cztérx.íyfo*M^ d/iřjamshlni: »• jJ- .-, ún,v\ iiM\)ia/ 

O Hromnicich milejší ovčákovi vlk nežli -sluiícq. n!^* 

Ketf chyfá Hromnice, odhazuj i iPifMCfr fijVVPÍH jMUii^ k^^^ 

Na Hromnice stěna vlhka od vrjibqey ,4t» ifti (íř*Wllr<W>t 

r O iKinníaiah ndbyitiaii^te idéifi /í< Hli^MDpMefte.sliM' 
xcoKi, BecHOiO 403inKOKX. '^(.n^^o 'j >ffy< oii«'> 

fHétei&B 'ha^Aroffiniéé iietly mm^, iplei ipodniktáC R. 
E»e4H'>ifla ClpdiTaMHfct jfureiibi 4opovy^'«4^éi6TtfÍTiv'»'wl^ Mi|ni%^ 

n04MeTaeT%. jiiisibnf >yx«Ml<i d >'(ihf;í WywN >'»xiBlř 

Ná -flroiAnieé^^^zMa ^ MMtaíi<'ft><)^llÉÍdáf(\^^^ Háf^t^^^Rbe 
dfíún si.i A%4owň •Mí>í '♦•'^'M Hiiiis ,JiYi uiios iIuIm x^bX 

♦'^■«^'Na*W;'fíkdla ^^^^'sé^Wlí^ (kWvy!). '««)« Cto4?řfco-ia 
— TejiflTCfl trykoáu, '^(ww/íi řjidob /iv/ojimii í^#i»tii:sb /»tfiu5:is< 

^^ í^. Sv*. VlaM »iá*S»l»dh^*rHfl #;MC#.Í'Blj|il«i -íAHMieTi 

pW^it^^d^^IIMH. • '•"•^^■'^ aiH'jt>HBť VHhuoj ďi^Kuri .ra wía^ílbA 

.iim\u:iHh it ^,niir "uojí i.ó KdTOtaA .i\ .h/iíkH *jIb ^BviffAiif| 

na^ Si^tmeffftt fliCÍ. Blnm. .f^iuix^q 'jjí^i^uí oloi b ^ibi atilb 



4W 

32. SfAlý Petr zm stolem nechává m í^í^m , » lepr? 
v okovách (I. Srpna) posýlá sedláku výsluhj. Ů. 

24. Bw. Maléj thosty boH, anebo slavL-^ Nenajde^i Ik- 
tčjova pila, najde Josefova diročina. Č. — Svatý M^áéj 8imn 
trati nob b<rbatl. P. éwi^y Maoiéf ahnq traci Itib fee|;acL 

Najde-Ji Maléj led, seká bo hned; nenajdeMi led, ééU 
ho hned. Ó. ^ 

Na sv. Hatčje pije sktívan z koleje. Č. 

29. Svatý Kassian loini dobytek i stremy. B. Kac^aai 
Ha cKon Bzrjítmerhj caorb aajum^ aa Aepeaa, čepeno naAmn. 
(Svatý z přestupného roku, a proto povérčivi mu nedovéřojí.) 

BřMeaw V Březnu vftr z břízy fouká (bývá řesnvý, 
ofclrý), Č. 

V Březnu prach co zlato a stříbro , ale snA bývá pro 
obilí jed. Č. 

Březen bez vody, Duben bez trávy. R lU Ira Maprir 
B04H, an Vh Anpiji rpasu. 

Smíření nepřátelé jako v Březnu led. P. Pojednaná 
przyjaM jak Marcewy léd. 

Lépe býti od hada uitkniitu , nežli v Březnu «4 ahmce 
ohřita. Dalm. Boljč je, da te zmija upekne, négo da le liar- 
čano svnce ogríje. 

V Bhesnii stár boj se mar. Ó. -*- Sfe. Přijde Iteec, 
zanre starec. P. W Marzec nie jeden zadrae brodf atanec. 
Marzec zvrykl starých straszyé márami. 

Druhdy i v Březnu hýl na nos se poi^adí. ^ HaarAa ■ 
Mapn aa aoci caiWTca — vh Mapri rpaMi aa aocft ca4liTca. 

Když pluh zemí ryje, zima ještě žije. A* Korjia cQxa 
vh aeajo noMen, fforjia aonerb xoj04'k. Víz též. dáb : Máj. 

HHbé^ ititaié a dít« březnové dobré bývají. P. Žrebif, 
szczenif, dziecif marcowe, dobré bywajq. 

1. Sv. Bvd^keje -jellě psa po uší anihem aa včje. j^ 0& 

EB40Ken Bi CToavb coóaay aaaocari catroni. — Evdokie 

příznivá, ale blátivá. R. AB4ona 64aroBOim, 4a aaeopsn. 

Téš ae pr»vi: a které strany toho dna vftr fouki,. Mtlpd 
dřea jaro a léto nejvíce poduje. !'.' ^ ' « :; r- 



10. (U Rasiv 9.) Člyřídcel mttčedlaiUT, čijtiieH jille- 
níkflv. A. Copom MyqeB■R0li1^ co|K>n yifemmmwft. Bývání 
mráz loho dne, pruYi se, že ještě 40 ranafob mmAv pHjde. 
— Podlé Čtyřidcíii budeš Petra Pavla míti. fí. Bo vro Ci»pen, 
Bi TO ■ IlerpoKi. — Na lýá dea kladou teké RuiOYé v fte- 
zanaké gubemit pHIet akHvánkflv so čtjKddti pUky. A 
v Kurské grubemií: Přiletěla sluka i clifcb lemf, přinesla 
jaro 1 Yézenl. R. UpmÁeTkA% uyAmvi m3% aaMopM, apuHeci 
eecny m%% HeBona. 

12. Na svatého Řehoře plove led do aM>ře. Č. — P. Na 
iw. Grzegorza jíd^ rzekí do morza. — Na sv. ftehoře žába 
hubu otevře. — Na sv. ftehoře čáp letí od (přes) moře. — 
Na sv. ftehoře každý sedlák Jrnoch, který neoře. Č. 

17. Na sv. Alekseje s hor se voda leje. fí. AjiOKcta 
óomhH qeJoatKa ci ropi B04a. V Fkrajiaě se zove teplým 
Aleksejem. 

25. Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání. Ó, 

Na den Zvěstování P. Marie déšf — rodí se rež. A. Ha 
B^aroBtmeiiBe 40»4B, po4aTCfl poncb. Jaké Zvěstování Boží 
Matky, takové Velkono^ní svátky, fí. Kaxoe BjiaroBtvenBe, 
TaKOBO ■ CBtrjioe BocRpecoHbe. Též se říká, že toho dne 
vesna zimu přemohla. Ha B^aroBtaieHBe secaa amy no- 
6apo4a. 

27. Mairena imraseěnice. fí. Marpena HacTasma (která 
už jen z rána ziirasky dělá). 

J • r o. 

Když lastovice letí, jest znamení podlelf. Ó. 

Jaro krásné, všem tvorflm spasné; fí. Becaa spaeia la 
Bce nouuH. 

Jaro nám otec i máti, kdo neseli nebude aiu zráti. Hal. 
Becaa uuak oreob n lUiTn , xro ae nocie , ae 6yAe adepara. 

Jaro přízeň, a léto trýzeA. fí. Becaa apacaa, a 4Íro 
cTpa4a. (Pro těžkost pobiícii pracL) 

Z jmu déšf paří , a na podzim mo^í. fí. Becaon AOMAh 
napm , a ocea^io aoiinnw 



R. BéeROft m Jiiropn cfirm voiar^"*' ««#& tcywt^.'^ ^*'*** 
i; Na^ }i#e ^ber deM -^ jžice Uálff; i na"; t^Mii* 4«ee . 

"t Na^ařie:tzaariž,-'aé pédshi aaprai^ ^. ■k.i>..|I'»K u > . 
A V k^žUdm sq: jaKnu, t koiili '4iziifiin»^ P. OaMne-^il^AH^- 
teehi, a janynf w božuobli. t: i mv; ir^ ./^irjrl ^ 

> .i^m ie naie ynmí koiiřka ; Ié» «4ÍítnfAza nítáliiiottr^^. 

Čemu podzim říká: hnilo! torna jaro'jifaVI4 iáflot- jéh 
•Kilytty bylo; ff; 0ceia rOBoptHi ťm^ó, a i^ei^ifkíío^-fojnKo 
jnnftb 6ii 6Éjé: -^ Jhiak áe ntltrví Áa' |todzim pR tfMtafku 
potťatf, jSnakřfc Jaťa, kdfí d&dhéiív ' ' "' *" -* =' * 

Polib mtíě sédléau prcat — Tím hÚikiň šíÁiíáz ját», 
^ajé' ^otráVy iA dósfl na pofí , sedlitka Vé' posmrVá. V^Malo- 
HÉ^tcA žás ^ pnrnírt' Jafein jistý' dfub isf korek plíféib a slyšeti 
se dává: IIoniHB cana, bosuih siail — Zahoď atfrí^,' Veážmi 
Vttzt' .^' Pbl^kí zki^ tastc^ka'* t<»iét«tši ha jaře 'žj^WlíV' Byly 
'tyta/ stož&i trofld, teftž nížina liicť (Byly^ jí/oť (/ stohy 
'b%;až ta hěnťWcl) ''■ '^ ' ' '/ '";'""*" ';* "^ 

,„(. W^- P*<^» Nný, vořj<řp,' fo^^^ 

Když záhy trn rozkvétá, ^záhy se žito vymetá i-(klj9|pé 

V Dubna čas a panský kvai.< ;(Kělke: si. naitton mm tth- 
kládati.) Č. — Podobně se i o Březnu rozpráví: Ženská 
chuf, panská láska a Yň^ihéké^ pořasí, to vždy nestálé* 
P. Gost kobíét, iMtba paéskav Mareo^mil pogoda^^i fq:l»iawsze 
^iMlaiNtí ^>Wž Ar&i*Il6«lálý'>j»ko mwtíi.^tkmécm$kh sao 
MaprB Hicem. .- mhou ^ -^ 

i\iU íJa.; Dy^ tÍlté'»ttebb'««NÍaj/Velkonocpl^ a ne 

•Váiiiioe. ilifj'X#<ib vtýtyiine 4yt1 a^ m Pniieny iwa^iwW^ 

— . Suchý fůst, úrééný<tott^<'^^ i-^ -ií.n =' •*i'li .nMíq«i 
1 ^ ^'|-^.''*MEý táttfk<ilMllf;f < délá^ rak mmWfi' Aatibb : Na 
bo2i-li hroby prH^ sucho úrodu poriffl*''<^<f i^" *« < riH<^fin 



■^. Nebudu' lnčervenýdhtvlilee jkU CneMM\ilfíUluzbé 
Yeftonoci). Č, ; ^ t i' » >« 

1. S Aprílem koho pioslaH/ XPořekftdlo 'téthéř- po^i v4í 
Evropd ^náné.) ; '• / 

6. ^vatý Tiieodul, jarní větHk foánhr JR. ^QUAy^^"^ 
reo/ioft^ naceiaítt Btrepi nOAy.Ai». ! . U vi i- - 

24. Jiří s teplem, a JHikulášs picí. R. EropiGi|fáni<T«uK>n^ 
a HflKOja 0% Mopsom. -*^ Dle ruského kalendáře přípaáif dvojí 
svátek sv. Jiří (23. Dubna a druhý 26. Listop.) , a. ^f dbbié 
jest' i dvojího Mikuláée (9. Máje » 6. Prošinee); jeden tslove 
vždy jarní, druhý zimní. Odtud přfelovír U nás dvVý! JiÝl, 
jeden jde # chliideti, a dmhý s hladem, T Hac*^ 411a ^opbfl, 
04HHX xo^OAHUft, a 4pyroií ro^04HUJí. '^ 

Jedva se tioChá Jiříkovy rosy. /?. Bpfl4^ xn eny BNirít aa 
lOpieBj pocy. (O neduživém ílovéku.)' 

Den za dnem, přijde i Jiřího děn. S. 4afl% no ^aftť, 
naK% ke 4c4ia n 4R>pÍBeB*B iiaih^. (ftíká se k iitéše, a fu tě- 
šený přidává: By jen do néhiř tolik nedél nebylo!) 

Před Jiřím není léta, předí porodem není bratra. & HoMa 
4tTa 6e3Í'4iop4i»éBa 4aBa, hhth Opata, 40kx ho 'po4H MaňKa. 

O JiřínT jdou, hajducí (srbští loup0Í^mcí3 v sbory , o Di- 
mitru (26. ftíjna) s hory^ ^. 4K|B4b6B']b 49Ha^i xaftAy^KÍjft ca- 
CTaHaK^i. MHTpopi 4aHaKi xaft4yqKi(l. jpacTaHaicb. 

Jiří i Marek mrai^m uá3. zalek.. C». 

Když Ba sv. Jiří mráz, bij^de i pod křovím oves. fí^ Kojih 
^a EropbOBi achs Jiopoa^^ xo h 11041^ Kyproiiii oseci^ Aneb: 
KoAB Q9,Eropiji^ 3HjiHÍft H Be|9Hi4 uQjfon^ JO 6yA&'f% ^ upoco 

,. 3v«, Jiři . kraváo^ píci 4Á^^ sv. Nikola koním ^ ^y^ Bliál 
(^p. Červenpe).2»žinuje,JtIaríi|,.p9iuiQ (8* ZářO zašívá^ a V,íf 
orodovnice (1. Října) vše s polí sbíní. ^L^ Cb. lOpift a^iiaca^T'^ 
KopoBX, cb. HHK().4aft KOBoft , CB. H^ífl saxcBHaeTx xcHTO, Ilpem- 
otar HavB BaciiBt^rB, a^ITov^OBi eoÓBpaerx. 

. Co do sv, Jiifi Vína vídáme , to o sv. JBavie 'neoi^íráme 
(ježto raný ií»M ohyJíeInS. f onrsá)./ C,\ 



440 

Mki. Sladěný Máj, ▼ stodole (v sahradácli) ráj. Ó. 
Když Máj vláhy nedá, Červen se předá. — JmIIí v 
neprif, ^ol^'y to červen převril. Č, - 

V Máji aby hůl pastýK ani neoschla. — Suchý Březen, 
mokrý Máj , bude humno jako háj. Č. — P. Suchy Marzec, 
mokry Maj, bedzie gumno (žylo) jako gaj. Hal. CyxuĚ Máponb, 
MOKpiii Mai, 6y4e auro bo6u r}*t. *) 

Májová voda vypije víno. (DeSUvoat v Máji vinícím 

ikodi.) Ú. 

Březen — sa kamna vlezen ; Duben — jeit6 tam budem ; 
Tmopnk — a kamen fuk. Ó. 

Aj aj 9 pan Máj , teplý a hladový. Ň. Ai at, rocy4apfc 
Mai, renjii 4« rojo^ierb. 

Přijde Duben 9 zbytky výmětem z humen; přijde Máj, 
přede dobytku daj. ť. Przyjdzie KwierieA , ostatki z gunina 
wymiecjem; przyjdzie Maj, przecie bydlu daj. 

Svatba v Máji volá na máry. A. Kro b% Ma» xemiTca, 
Ton 6y4en iiaiinca. M^ic Máj už dávní ftfmané považo* 
valí jakožto svatbám nepříznivý. **) 

Když se ozve v Háji hrom, chyf kámen anebo slrom, 
(a třes jím). Praví pověra, že to tělesné síly přidává. Ó. 

V Máji hřímoty nedělají trampoty. P. Czfste w Majů 
grzmoty rozpraszajq chfopom zgryzoty. 

Roj, který se v Máji rojí, za plný vflz sena ftojí; 
v Červnu rojení nestojí za zvonění. Č. 

Od polních prací aneb jiných přirozených Akazév dávají 
se u RutAv některým svatým v tomto měsíci přídavná jména, 
Jako: Jfemniái zapNhalnik, 1. M. — Boris, slavičí den, 2. — 
Irena rozsadnice (od rozsazování hlavatíce), 5. — Job hráinik 
(setí lirachu), 6. — Lukeria komámice, Y3. — Helena dlouhé 
tny, 24. — Leonciuis okureCiifk, 23. — ^ Theodosia klasnice 
(od metání se klasAv), 29. 

^ ip. Ahril frio, paa y vina. — AmgL A coM AprU tha hara wiU iU. 

A colá May aad a wiaáy auikef a fall hara aaá a iady. 
•^) lúL Meaia Miýo jiahaat aialL A Ovld. Fast. Mmifa aralaf M^o 

Dshere valfaf ait. IV. Nooaf áe Hal, aaa« marfellaf. 



44* 

1. Na sv. Jeremiáše chop se rozsevačky. JL Epevki 
aanparajibHHKa — no4UiiH ctTeso. (U nás ovšem dříve.) 

2. Boris a Gleb sejí jarní chléb. R. Eopnci m TjAtrk 

3. Svatý Kříž, ovce střiž. P. Na éwí§ty Krzyž owce 
strzyž. 

9. Uikuláš podzimní honí koně na dvůr, a Mikoláš jarní 
na zvůr. B. HHKOjia oceHHÍň AomaAh Ha ^aopi aarouTi , a 
HHKo.ia BBceHHift jioma^B otkopmhti. — Jiří s nůší, a NíkoU 
s vozem. fí. Eropeň cb Homeit, a HnKo^a cb Boaoirb. (O 
přírostu trávyO V. též 23. Duben. 

10. Kdo seje pšenici na den Šimona Zelota , tomu se 
urodí jako zlato. Bělor, Xto ctenb nmeHHny bi 4eHi» CnMona 
Sn^ora, y tofo p04HnbCfl aKH s^oto. 

11. Mučedlníka Mokia — den mokrý, celé léto mokré. 
/?. CBHmeHHOMyqeHHKa Mokíh 4eHb MOKpuft, Bce jitro 6yAen 

MOKpUMl. 

12. Pan Serboní pálí stromy.* (Spíše školní než pro- 
stonárodní přísloví, z prvních slabik tří svatých, jichžto za- 
hradníci se bojí , anof přicházející tehdáž obyčejné chladné 
noci kvetoucímu stromoví ikodny bývají.) Č, * 

14. Pomine Isidora, pominou i severy. /?. KaKi npoftAyn 
CHAopu, TaKi npoftAyTi h ciBepu. 

25. Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom 
mi pověz. Aneb: Pro Havlovo žilo a Urbanův oves netřeba 
stodol přistavovati. — Na Urbanův den pospěš síti len. Č. 

— . O svatém Duše choď ještě v kožiše. Sic. Do svatého 
Ducha něspúščaj sa kožucha, a po svatém Duchu dobré chodif 
v kožuchu. R. He ciuMall KO«yxa 40 CBararo AyxA. Mr. Ao 
CBflToro 4yxa ^epxcHca KO»yxa. 

Červen. Červen studený, sedlák krčí rameny. Č. 

Ne třeba boha o déšf prositi; přijde hned, jak začnem 
kositi. Hal. He rpeéa 6ora o 4omi npocHTi; 6y4e bhhi, im 
craflexi kocktk. 

Toho měsíce opět připadají : Petr kapuslník, 12. — Aku- 
lina pohanková — rpevmnwa, anebo; Akulina biíkalka — 

29 



éŠO 

éma (dobytek od much sofoYaný bzikává, a pohanka se sívá). 
13. — Ag^pina kapalníce, Arpa«eaa Kynajuvaiia , 23. — 
Jm Kopalo, rratojanské ohne, sobotky, 24. 

— . Na boží Tělo jaký den, dlouho potom se vrací ten. P. 
Jakí dueň jest v Bože Cíafo, takich dni potem nlemafo. 

8. Medardova krápě čtyndcet dni kape. Č. — P. Od 
iwi^tego Medarda czlerdzieAci dni szarga (deštivé počasQ. 

15. Kdo seje na Víta — škoda žita. B. Kro cterB noc^rfe 
^ara, toti npocri ómaeri mnra. 

Slavíček jen do sv. Vita zpívá. P. I sfowik lylko po 
swíety Wú ápíewa. (Bére se v smyslu : Každá věc má svflj 
čas. Rozkoš na krátce trvá, šetrně užívej.) Na éwi$ty Wit 
slowik cytl — Umilkf jak slowik na áwi§tego Wita. (Sr. 
16. Října.) 

16. Po svatém Tichonu ptactvo tichne. B. Cb. Tiixona 
— OTimu aariixaiorB. 

24. Od Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horko; 
a od Jana Evangelisty (27. Pros.) obrací se slunce k létu a 
zima kmrazflm. fí. Ci Ilerpa AooacKaro (12. Června) cojiime 
noBopaqHBaercfl ua SHMy a jrkro na xapu; a cx Ciiiipii40Ha 
cojiHiiOBopoTa (12. Pros.) co^ime noBopannBaerx na ^tro a 
3Ma na iioposi. 

Kukačka po sv. Janu za kolik dní kuká, za tolik grošflv 
(nyní' snad zlatých) žito bude. Ó. 

Před sv. Janem modli se o ňéšt; po sv. Janě pKcházíf 
bez modleni. P. Przed sw. Janem pros o dészcz, po áw. 
Janíé przyjdzíe nieproszony. 

Do Jana Křtitele nechval ječmene. Č. 

26. Který svatý mlálí bez cepu? (Pohádka stará. Sv. 
Jan Burian krupobitím při panujících toho času bouřkách.) 

29. S Petrova dne zří oko zrno. B. Ci IlerpoBa 4hh 
BOpamia zpwn TíA'h&b. 

Léto. 

Lidé se radují létu, a včely květu. R. AaoAM pa^v Jitry, 
t imejiu OBiry. 

Léto sobratiitelke ) a zima travilelka. JI; ^tro cofispoxa. 




Ml 

Aadb : jHto q^acnti a ann Iipa0epni4 
V lélé dělej, v dmo vyd^I^v^j* 
DeiliTé Mlo horií podsunku. fí. 4o»4iiiBae ;iiTO xyM% 
ocea« 

Umnožil Uh lélo hmyien, • liinv mrazevK fí. y%wmijrt 
lion xito ajTaBiy • sny voposan. 
Mnoho ryb, Málo ma. (/• 

Dlooiiý den, krátká aif. *} Nejen o prádle, alo i o Jiných 
pracech platí, ježto letní den se spfSe roichodí a proaaháU. 6. 

Červenec. V Cenrenci do koHIe roidéj ae, a v Pro- 
sinci po Qši odéj se. R. In^b-Ta xoTb pasAiuca, a ^exaSpi- 
la noTeojifi 04eHM;a. 

Čerrenec, Srpen, Záři muka, ale potom bude mouka. 
JL Iiojib, Aarycn h CearaSps aaiopra, ^a nocjrk 6y4en 

MflTOBKa. 

V Červenci volá křepelka žence do pole: ^PejfRe žít, 
pojďte žíf, dostanete pét penés, pét penéz I ^ ó. 

Ženci na pole, vcely a pole. Č. 

4 Svatý Prokop kořen nakop. — Jinak takto: Svaly 
Vít kořen štíp , sv. Petr , ten ho natrh , sv. Prokop kořM 
dokop, sv. Markyta vede žence do žita. C. — Jest pověra, že 
v den sv. Prokopa sedm se lidí utopí, sedm oběsí, sedm ia«* 
sype atd. (Možná, že i více ; neboC svět jest velký.) 

13. Svatá Markyta strčí arp do žila (— > vede žence do 
žíla). Č. 

20. Na sv. Eliáše dopoledne léto, a odpoledne podzim. 
A. Ha Hjbia ao oét^a jrkTO, a nocjrt oM^a dcen. — Do 
Eliáše i pod křovím schne, a po Eliáši ani na křoví. R. B,b 
HjibHHa 4HH vLoxh KycTOiTb cynom, a nocji Hanaa Ant n nt 
lycrt HO coxaen. — O přibýváni toho (tesu noci jest ruské 
přísloví: Ilepauft Cnacx (Vstoupeni Páně) «me^ upnacii, nerp% 
■ Jlaae^i Aaa spaOauA , Itoa Dipopon rpn npaaojion. — 
V. 23 Dubna. 



O Vém. 3f í&nget brt %a% \t fáv|ev Wr Stbnt 



ist 

24 Boris a Gleb, dozrál chléb. JI. Bopici m TjtMi^^ 
nocntjn xjrfcói. Hal. Ha Eopica h TjiiSa óepica ao xjA6í. 
— Boris a Gleb, polní práce nech. Mr. Ha TaMibl m Bopaca 
aa xjitói He Óepacfl. (Pověra, že pokuta toho nemine , kdo 
Ba ten den těžkou práci koná.) — Sr. 2. Háje: 

25. Jak teplý sv. Jakob, tak Vánoce studené. P. Jak 
cieply áw. Jakob, tak zimné Bože Narodzenie. 

Co do sv. Jakuba dopoledne (vína) odkvete, to áo Havla 
lizraje. Č. 

26. Svatá Anna, chladno z rána. Č. — P. Od áwi^téj 
Ankí zimné poranki. 

8rpeii« Duben, Háj a Červen víno v sudech suSf ; Srpen, 
ZáJrí, Říjen hospodáře kruSí. R. Anptjib, Uaft ■ hovh bhho 
Bi óoqxaxi cjniHTi; Aarycri, CeiiTflÓpb m OxTaópb xoaimni 
xpymHTi. 

Asie Afriky čestnější. Srpen Března teplejší. R. A3Ía 
A«pHKH wecTHle, ABrjCTB Mapra Tcu^ile. 

Když kvetou boby, nouze o chleby; a když květe mák 
to už ne tak. Hal Koáu vcBtie 6861, to t/dkko o xriiéi; a 
tň Man, to ho raxi. 

S počátkem toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze 
vtmiSf fouká. 

1. Sv. Petr v okovách, v. 22. Února. 

6. Spásovky lahůdky , Petrovky hladAvky. R. GuacoBsa 
jiacoBKa , a HeipoBKa ro4040BKa. (Půst k sv. Petru a Pavlu 
trvající přes 5 neděl, jest pravý půst, an lid bez toho mívá 
ySecky kouty vyprázdněné; půst ale Proměnění Kristova 
Y Srpnu, tehdy ve žních a po nich, dává už dostatek moučné 
potravy.) 

PHáel Spas, vezmi rukavice zas. JKr. DpimoBS (kuío%^ 
Aepxi pyKaBUMi npo aanacB; 

10. Na den sv. Vavřince jdou oříšky do věnce. P. Nk 
áwi^tego Wawrzeňca jidq orzechy do wieňca. 

15. Svatá královna dostane (dává) první výlupeL (Okal# 
Na nebe vzetí P. Marie první oříšky.) Ó. 



18. Kto eter% fom Ha ^^opoBx 4eHB, y Toro pojinrcs 

•JOpKH (?). 

24. Na Bartoloměje sedlák žito seje. P. Swi^ty Bartfond 
žyto potlami. 

Bartoloměj svatý odpoledne krátí. P. Swifty Bartfomiéj 
podwieczorek przytlumi. 

26. Natálie nazvaná ovesnice — oscflHHiia; ježto tou 
dobou ve středních a půlnočních Buších ovsy se sklízejí: 

ZárL čeho Červenec a Srpen nedovaří, toho Září ne^ 
usmaží. P. Czego Lipiec i Sierpieá niedowarzy, tego Wrzesieň 
nieusmažy. 

1. Semin den, babí léto. R. CeiieHa .ď'bTonpoB04aa. Ce- 
MMBX 4eHB, 6a6Be jAto. Léto na odchodě. — U nás ovšem 
nejméně o áest neděl později. 

7. Viz 23. Dubna; 

15. Nikyta řepořez, anebo husí odlet — ptuoptsiy ryce^ 
npo;ieTx. V Buších zelí a řepa se sklízejí s polí, a husy letí 
od Severního moře na jib. 

21. Po sv. HatouSi čepici na uši. Č. — P. Po áwi§tém 
Mateuszu každý kie[> w kapeluszu. 

25. Od Sergieva dne zima se snáší, a od zimní Matreny 
(9. Listop.) se usazuje. R. Ci Cepriesa ahh Ha^BHaeTca, a 
cx Harpenu saiiHeil ycTanaB^iiBaeTCfl amia. 

29. Svatý Míchal všecko s polí spíchal. P. ůwiqiy Míchal 
kopy spychaf. 

Podzim. 

Podzim na strakaté kobyle jezdí. R. Occhb na nirott 
nothijA t34HTi. (Z příčiny časté změny povětří, sněhu a bláta.) 

Když dlouho listí nepade, tuhá se zima přikrade. P. Jim 
mocniéj lišcie na drzewie siedzi, tym ostrzejsza zima si^ 
vtwierdzi. 

Na pěknou ozim nepřistavuj stodol. R. OceuHeil osmi 
Me KMAM Bi aactiTB. 

Podzim praví : pěkným osením pole odívám ; a jaro H : 
také já se na to podívám* R. Ooen ronopm: h oojm xAioam 
ypaxy ; a Becna roBopirb : eme n norjuney. 



4S4 

Srbové praví, že jeřábi odletujíce na podiim volají: 
Nechej svačinu, vezmi halenu! a na jaro příletujíce: Zaboď 
halenu (šat), vezmi svačinu! — Typa yanaj, a yana xaaHuy. 

Když čečetek nevídali, hotov se na tuhou ziiitt. C. 

n^eii. Teplý fojen, studený Únor. Č. 

Když Říjen blýská, zima plíská. P. Grztaiot Paždziemi- 
kowy — nieilaiek zimowy. 

V Raších okolo 1. ZáH, někde dHve někde později, sa- 
ěteá se Babí léto ; u nás leprv asi dvě neděle po sv. Václavu. 

Bude-*K první den Babího léta jasný, nastane teplý pod-* 
zimek. E. Ec^u nepeuft ^eab 6a6iiHro jtra HceHT>, to ■ oceň 
6y/ieTi Ten^a. 

Divoké kusy na odletu, konec i babímu létu. Č. V. 15.Zářf« 

1. Den Panny Marie Orodovíiice první mrazíky. R* IIoKpoBi 
Eoropo4Huu nepsoe sasaiiiie. — Fouká*lí toho dne vítr od 
východu, zima bude tuhá. R. Kor^a aa lIoKpoBi BÍTep'& no- 
^yen c*b aocroKa y to saxa Gy^eri xo^04Ma. V. 23. Dubna. 

16. Svatý Havel do všeho i do zelí velel. — Zpívá jako 
slavik po svatém Havle. Č. Srov. 15. Června. — Havlovo žito 
v. 25. Máje. ELui. Na swjateho Hawia, fadyž je rjepa zrafa. 

18. Do svatého Lukáše, kde chceš, ruce měj; a po av. 
Lukáši za ňadra je dej. B. 4o cBCTora .flyxe , ikyí tb 4par(> 
pyae; a 04^ CBCTorb .lyKe, Typt y HÍ4pa pyne. 

Na sv. Lukáše hojnost chleba i kaše. Č. 

26. Jestli Dimitriův den po holu, bude Velkonoc tepla, 
/t. Ec4B 4iiaTpoBx 4eHb uo r04y, to b Hacxa 6y4eTi Ten^aa. 
ITiz též 23. Března. 

28. Na svatého Šimoniše přikluše nám ziiaa tiše. ^ona 
Áidy, zima je všudy. Č. — 8le. Na Simona Judy hájafei ven 
z búdy. (Hlídači zahrad a vinohradův opouštějí své boa4|^) 

SiaKiína Jady — Uěe schovejte ^ kyje teaejte , nriíiavice 
vyndejte. HLui. Symana Judy, khowajče ki^idy, kije sjasajéa^ 
nkajey pytajéa OMebo: ~ křudy, tykajče rukajcr / ijazajče 
Ji^ wob'wi«éa ei^aiD^ 'f^^ ^^ v Lidíoí pií bonéiif dobjttft 
nfsto bičflv holí lUKvi^* .-.. 



Svátek Šimona Judy, tuhnou nu, poU hrudy* •«- Steona 
Judy, sníh nebo hrudy. P. Szymona Jude, énieg albo grudf, 
Szymona éwieto i Judy nabawi cie pewnéj gTudy« Anebo:. 
Šwi§ty Szymon s Jud^ nast§puj8[ s gnidq. — W dzien Szy- 
mona Judy bojí sie koi) grudy. Hal Ha CineoHa V>au 6omcň 
KHHb rpyAU. 

Listopad, il. Hus o Martině nejpěkněji t^iri (srláSté 
tomu, kdo podlé veršíkův uaieho Lomnického světí sr. Martina 
sedě u dobrého vína.) Č. — Martinská hus. Zabíjení hušf 
k tomu dni nejen u nás, ale také v Pol^lě a t Praších oby- 
čejno. Protestanti němečtí vykládají si tento obyčej jakožto 
památku našeho Jana Hust, jejž považují za předchAdce 
svého Martina Luthera. 

Na sv. Martina kouřivá se z komína. Č. 

Má se jako husi o Mariině (t. zle, nebezpečenství mtt 
hrozO* Č. — P. Dzleií áwietego Marcina wiele g§si zarzyna. 

Padá*)i první sníh toho dne, říkáme, že sv. Martin přijel 
na brůně. Č. 

Pfljde-li hus přes led o Martině, bude se po něm dlouho 
ji)šié koupati. P. Ježeli gqsi ál{zgm*8[ si; przed áw* Marcinem 
po lodžie, po áw. Marcinie topič sif mogq w wodzie. 

23. Klíment zimu oblíbiýe, ji f v. Petr (22. Února) ucezuje. Č, 

v 

25. Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. (7. r** 

Af Kateřiny nebo Kříže, kdy mrzne, tehdy topte cbfže. 

« 

Kr. Bodi si svéta Katarina al pa Krés, kadar je nerxtoi 
Je neti lés. 

26. Co u vlka v zubecbi to mu Ji& dal. B. \Ito y bojou 
Bi ayĎaxx, to Erofift ^a^iTk U RusAv, jak se už výše po^ 
dotklo , mimo jarního jest také podzimní sv. Jiří , ktoréilo 
doby sedlšlí dělníeí a nádenaicif do peloročni služby se pro- 
najímají, a tak zaprodavše se druhdy ovžem pravým ivlUkn) 
do tlamy se dostávají, kdež jim nic nezbývá, leč těSiti ae 
tímto příslovím : A vSak přijde zase Jiřího. R. Bon Te$i, 
6a6yiiiKa , ŘyAQn K)pbeBi Aou I — rozpočítáme se jotoin 
B hospodářem neb finem, ■ > 



4M 

Prosinec. Když v Prosinci mrzne a snfižf , úrodný rok 
na to běží. P. Hrozny Grodzieň i wiele ánioga, žyzny roczek 
b^zie w biegu. 

4., 5., 6. Na sv. Barboru saně na dvoru. P. W éwiet^ 
Barborko, wfož sanki na gtfrkf. 

Barbora mosty mostí, Sáva hřeby ostří, a Mikuláš je při- 
biji R. Bapaapa moctu MOCTin, Casa tmzam rBoa^nn, a 
Hjucojia npačHBaeTi. Anebo: Barbora zavaří, Sáva zakalí, a 
Nikola skuje. Bápaapa sasapATi, Caaa aaKajarb, a Hiffiojia 
aaxjerB. Barbora vaří, Sáva chladí, NíkoIa jí. & BapaapHua 
aapH, a Casana X4a>ui, HaKOjiiuia Kyca. Srbové strojí den sv. 
Barbory jistou odvarku CBapmia) ze vSelikóho obili a vařiva, 
kterouž pak třetího dne jídají. 

Po svaté Baruši střež nosu a uší. B. Tpenuirb Bapyxa, 
AeperH nocb m yxa. 

Co sv. Michal (8. Listop.) zakuje, to Mikuláš rozkuje. 
jB. \Ito MiixaH4i ApxanreAit saKjeix, to HaKOjia pacKjerB. 
(Bfvá rozjih, jestli jsou záhy mrazy připadly.) 

Jiří s pící a Nikola s mostem. jR. Eropiň ci KopjfOJii a 
HiKOi«a cb MOCTOMi. (V. 9. Máje.) 

Sv. Mikuláš splachuje břehy (prSívá). Ó. 

13. Lucie noci upije C& dne nepřidá). Č. *) 

25. Jitřní jasné, tmavé stodoly. — Tínavé Vánoce, světlé 
stodoly. 6 ♦♦) 

Zelené (černé) Vánoce, bílá Velkonoc. Ó. — P. Zielone 
bože Ifarodzénie, biafa Wielkanoc. 

Jestli o jitřní hvězdno, slepice hodně ponesou. (/. — 
A. TeiiHue cbatrh, mo^o^heih ROpOBu; cbít^ho CBuriň, hockíh 
iiypu. Tmavé vánoce ý dojné krávy; světlé Vánoce, ponesou 
flepice. 

Tof m4že dříve býti jak Vánoce. S. To noxe 6hth npie 
nero "Eomsikh. (To spíše možno.) 



• • • . 

*) 8p. Santa Lucía mengua la poche y cresce el dia. Fr, A la iaínt9 
Ence da aaiill (t nÉre pnce. Něm. 8o|cn maáft ten SVig px^tú. 

^*) Atí$l A lighl Ckriflmaf, aheary sheaf. (Svéllé vánoce, UlŽkýi^nop.) 



4rí 

Vánoce jsou vánoce, a pečeně jest jejich sestra. S. Eo»Hfc& 
e 6o»ch)íb, a nemiBO My e ÓparB. 

Lepší Vánoce třeskuté, nežli tekuté. Č, — S. Eo^t e 
6o2RBkb Ky»caHx nero losKaHx (lepší Vánoce s morem, nežli 
s jihem). Anebo : Teplým Vánocům a přátelskému koláči nikdy 
se neraduj« S. H)»Hy óoHcahy ■ npiflTOjibCKOirB KOjiaqy ae bhah 
ce pa40BaTH. — Nedej bůh jasných Vánoc a pošmourného sy* 
Jiří. S. 4a TO 6ori ca^sa BOjipa ůOKi&a h oójaqna JiíofAMn% 
jme. — Do Vánoc není hladu ani zimy. Anebo: Do Vánpo 
huj ! od Vánoo auve I S. 4o óoufca aie hh r^a^H hh sniie. — 
4o 6o»(Hha : Kpa^tsHhy HapKO I 04'b 6oxuiha : flox^ uoa MaftKO I 

26. Na svatého Štěpána každý se má za pána. P. W áwi;ty 
Scepon kazdy se pon. (Protože toho času čeládka ze služby 
vystupovala.) 

Béhá s tím jako s vlčí kůží po koledé. ť. Biega 8 nim 
by s wilczQ skórq po koledzie. (Po všech koutech 8 néčfm 
běhati.) 

27. Spiridon v. 24. Června. 

28. O Mláďátkách den se omlazuje. — Jest také obyčef 
toho dne ráno ptáti se détí ješté v posteli: Kolik bylo mlá- 
ďátek? Které neví, Slehne se metlou á připomene se mu, že 
čtyři tisíce čtyři sta Člyřidcet Čtyři. Č. 



«s: 



4M 



XVI. 

PřJMoiri 1, nárefloplftttá f S. zentěplsná^ 3. 

A^jeplfi^ná. — Mékferá k slovaiMk^iini báje- 

»lovi a pověrám me vztaiiiijtei. 

RáflEč a důmyslná nazýv^á Slovauy uholubidím Bárodem^ 
nái Komenský, nevím , sám-Ai od sebe anebo z nějakého ná- 
rodního hlasn. Dále na slovo jsou vzati Čechové jakožto 
hudebný — Poláci jako rytířský C^ycarski) — a Rusi jako 
caromilovEý (oapejioéHBitíl) národ. 

Kde Slovanka , tam zpěv. — Kdě Slováčka , tam zpěv. Sk. 
Jinak i takto : Kde Slovan , tam zpěv ; kde Hadar, tam hněv. 

Slovanskému jazyku od Němcův dobra nenaděj se. R* 
C^oaaacBOifj aam^ ne BiMarb 4o6pa ot'» HiimeBT>. — Né- 
mecké plémě se Slovanským nic dobrého neobmýšlí. R. fii- 
Memcoé njieiffl C^OBflHCKOiiy HwaKX 4o6pa ne muc^hti. 

Jest přísloví mezi Němci o Slovanech, že „kam Slovan 
přijde, každý hřebík před ním se třese.* Naproti tomu zas 
Slovan praví : „Pravda ; ale kam Němec přijde, ten ho zajisté 
vytáhne.** 

Nedej bože dočkati té chvíle, by se poznal býk a Slovan 
ve své síle. //. Danju noču molit čemo boga, da ne pozná 
bik i Slavjan svoga roga. (Tak prý se cizozemci za náš národ 
k bohu modlívají; jen že psího hlasu bůh neslyší.) 

Praví se , když od boha s nebe svržen byl Satan , že 
padnuv na zem rozbil se na kusy, tak že hlava jeho padla 
na Španiély — a odtud pýcha národu toho; srdce do Vlach, 
kde nejvíce zbojnictví a zrady; břicho do Němec; ruce do 
Turek a Tatar, aby loupili a zabíjeli; nohy pak do Francouz, 
kterýžto národ odtud rád skáče a tancuje. — Měl pak při sobě 



též Satan jakousi tabulka, a ta prý salítli dn umí rfíHm* 
ských , aby se na ni cizí hříchy zapisovaly, za néi by Slovaaé 
trpěU. 

Pravý Staročech I (řádný, poctivý muž.) Tak též i jlÉl 
kmenové o sobě: Szezery Poiak. Je pravi Horvatl atd. 

„Slovan (Čech) vůl. Němec kůl, Turek tráva lalená, 
Francouz růže červená.^ — PříSel vůl, poraail kůl, sežral 
trávu zelenou, pos — 1 růži červenou. 

České slovo (poctivé, věrné). — Jakýs to cech, že slovo 
nedržíc ? P. Co za Czecb, s<owo níetrzymač ? 

Česká země matka chleba. 

Čechové tehdáž zpívají, když se najedli. Anebo jak Vele- 
slavína praví : Čechové, když se jim jísti chce, nebývají rettíL 

Čech má hlavu svou — « a to neústupnou. — Též ae 
praví , že Čechové mají : Srdce z hubky, v hlavě kámen : 
křísni, hnedle bude plamen, t. j. jsou sice měkkého, dobro- 
tivého srdce, ale ustrnuvše na dem, nedají se snadno svésti* 
totiž mají svou palicí, též nemnoho stojí je rozdrážditi. 

Ďábel svodil Evu po vlaskv, Eva Adama po česku, bůh 
jim zlořečil po němečku, anděl pak je z ráje vyhnal pt 
shersku. P. Diabel Ew^ po wlosku zwodzil, Ewa Adama po 
ezesku, bóg jich po niemiecku gromil, aniol zaá po wggier* 
sku z raju wygnal. 

Do chléva Nčmkyné, Češka do kuchyně, Francouzka do 
lože Cnejlépe se iiodO. 

Těchto časAv divnější jest na pražském mostě pravý 
(^ch, nežli jelen se zlatými rohy. — Tak touží už Vele^ 
Slavína dokládaje: Mnozí se svlaiílí a potorčili (chtěl nep^* 
chybně říci : poněmčili). -— Čepové se zviašili , peníze se 
jim zplašily. 

Zlatí plotové , a svine v stříWe chodí v Čechách, červ. 
(Bez výkladu i nyní se rozuoá.) 

Lacino v cechách — tři košfály za prol. 

Vypravuje se jako vrabci z Čech (o nevýpravném 6iavibi> 

Meaáviitaí Čechům někteří Moravci Nkají : Čeoh tteplevh. 
Jin a)e opět s naíí strany : Moravec — - nemravec. 



Pán bůh Čecha neopustf, pakli sem sebe se nespunU. 

Čechy a Saiy proiel, a rozuma předee nedoSel. HLuš* 
Ty sy Cesktt a Sasku wobhonil, a nejsy ničo nazhonif. 
DImí. Ty sy Césku a Saksku hobépiul, méjsy pak nic na- 
koknuL 

Slovák jako řepa. — Čirý Slovák. 

Milý bracbtt, jefiče pojíi mnoho slovenského hrachu (nei 
to neb ono se stane; než se to ono naučfS). 

Co Vlach to doktor, co Nénec to kupec, co Polák to 
hetman. P. Co Wloch to doktor, co Niemiec to kupiec, co 
Polák to hetman. 

Starší Šlechtíc polský, než baron německý, ť. Starszy 
silachcic polskí , niž baron niemiecki. — PHsIovf toto jest 
dtkazem veliké a chvalitebné národní hrdosti. Každý Šlechtic 
polský více sobe na tomto jménu zakládal, než na jakémkoli 
brabdcím , ano i knížecím tituli , jak toho v dějinách mnohé 
jioa příklady, z nichžto jeden zvláštní tuto uvedeme : Stani- 
slav Jablonowski vojvoda ruský a hetman velký korunný po- 
staven byl pod nejvyšší správou krále Jana SoběskéhO nad 
vojskem polským pod Vídní r. 1683. Po tom slavném, jediné 
boláky dobytém vítězství poslal císař Leopold k němu s tím 
předložením, že ho chce učiniti knížetem německé říše. 
Jablonowski dal ale Žírowskému, císařskému poslovi, tuto pře* 
památnou odpověď : Řekni J. cis. MstL, ráěí-Ii mi z vdéěnosti 
za mou službu darovati pár pistolí, že z té pocty mu veUeo 
Miovati budu; kdybych ale knížecí titul měl od něho ^ přijíti, 
liálo ky se, Ěe se nedostává něčeho k mému šlecktictví, jei 
fá j^edoe zároveA . ť tituli i stavu knížecímu považuji. 

.Co Vlach vymysli, Francouz zhotoví, Němep prodá, Poják 
Uoupý všecko koupí, a Rus ho zloupí. P. Co .Wfoeh vry^* 
myálf , Francuz zrobi, Niemiec sprzeda, Polák gfupi vrszystko 
kupi, a Moskal zlupi (jiní praví: a Tatar ! vi^rze). 

Polský most, .německý půst, vlaská nábožnost^ ^e to 
aAčornnost F. Polski most| niemiecki poirt, wlosfcie mdwžei- 
Jtwo, lo wisystko blazeástwo. — V 16. století téi m JÍmIo : 
Czeski post. a polski < most ^ wsz^dsie niari)d ^ jak Sin. 



SáriiičU (Poznamenal Ik IIoAáúi hoctl^ ^RrrepeRítt Éocn, 
Typemoe Ha6o3ReHCTBO, to bco ÓjiaseHCTso. Anebo : HtiieiiKOtt 
nocn, ^TO Jhtobckíé MocrB. Posud ztěžují si pocestní na 
Spatné cesty a mosty y Polité , což tepřT za dftyních tesůV I 
Nezle o polských mostech zní toto přísloví: ^Jakýž i»olský 
most?^ Na most čtyřmi ^ á a mostu po hlavě. Hal fludl 
nojibCKUft MHCTx? — Ha ksctií ^OTHpiia KHHuni^ a 9% Mocra 
na ro^OBy. 

Vlach se salátem krmí, Polák po něm vydkoudne. P. 
Wfoch si^ salatq karitii, Polák na hiéj schudnie. (Poláci ne- 
jsouce milovni salátu vlaskou travou ho jmenují). 

Co Polák vypije iza den , Němcovým statkem bývá. P. Co 
Folak wypije za dzieň, Niemca majetek stanowi. (Zů to také 
pili, až se droždí dopili I) 

y Polšté přílišná hojnost vede zemí na mizinu. P. Zbytek 
Polski ziemÍQ (paňst#o) gubi. 

Nebude v Polště dobře, leč bude dříve velmi zle. P. Nie- 
bfdzie w Polszcze dbbrze, až pierwéj b§dzie bardzo žlé. 

Poláci — tuláci. Přísloví hanácké: Poláce so toláce. 

Nikdy v Polště se nedostává železa na zbraii', rytířstva 
na koně, žita, lnu a pšenice, plné vína pivnice. P. Nigdy 
vf Polszcze niezabraknie želaza do broni , rycerstwa do kont, 
žyta, lnu i pszenicy, i péf néj wina piwnicy. — Anebo : V naši 
Koruně jest zboží milosti žita na okléb v hojnosti, len na 
plátno, ovce na sukno, dosl koní všudy, na zbraň i rudy. 
P. W naszéj Koronie je&l sfaaki božéj žyto do chleba, len 
do plotna, owce do sukna, ftada do koni, kriMzce do hMú. 
— Pěkná to a pravdivá přísloví o bohatosti krajin polských; 
leč poslyšme , jaká nep£l(ná pravda v následujících starých 
latinských se objevuje veršících: Clamm regnum Polonořum 
Est coelum nobilíorum, Paredteus Judadorum, Purgatórióm 
plebejorum Et infernus rusUconim; Auri fodina advenarum. 
Causa luxus feminarum. Multis quidem dives lanis Semper 
tamen egens pannis, Et copiam Ub\ seril. Sed extemim 
telam quaerit; Merces extemas dilígit, Domi parátas iMgligíl; 
Caro emtis gloriatur, Eotta parvo jaapemátvr. 



Kde dyá Poláci, tv IK firany. P. Gdzie éwůOí Fold^dw, 
lam tmy atrony. 

Nepořádkem Polsko stojf. P. Níen^dem Polriia slo^U — 
Ttk býf alo dotud až potud. Ale už Fredro opírá se proti 
tonittlo přífloví, řka : 

Kto mówiy nieri^en Poláka stoji , sam ma nierc^d w gto wie ; 
Jedi do Rzyara^ nam aottaw wioski i przysfowie. 

A slavný Sarběvský takto pěje: (L. IV. 5.) 
Me prisca laotai fabula: ere«eere 
Per ipft Leohqia dnana; led hctt! recíBiia 
Ne me refellal faraa, Lechům 
Damna suú cumulare damnís. 

S čímž souvisí i následfijící : 

Moudrý Polák po škodě (by jen bylo na čem)* P, Mqdry 
Polak po szkodzie. — Po stracie Polak m^dry, byle byfo na 
czém; Wloch przed szkodq , Níemieo w sxkodzie , Polak po 
szkodsie przychodzi k sobie. Hal. My4pui «laxi no msiOA% 
HR% KOBfl BKpa4H, TO OTaftHio saMKHjBl* Anebo : VLjAftíŘ 4flx> 
no HOBiact, KOjiH HO ciajio bx aanacii. (Mudr Polák po době, 
když nic není v zásobě.) Jfr. Oo mK04t (nsc^a bwo/ibi) r 
Aíix% ujApuŘ. A starý Polák — * Rej z Náhlovíc — ^ imfsal: 
Haly to rozum, co bywa po szkodzie. 

D^ mi, bože, ten rozum před účinkem, jaký míwá Bitsin 
(Polák) po účinku. Hal. 4aft uent éome toft po3yH% ta 
9epe4%> BIO PjcnaoBH aa ttoaiÍA'B. 

Dokud svět světem, nebude Polák Němci bratrem. P. Jak 
iwiat áwiatem, niebfdzie 'Polak Níemcowi bratem. Poki iwiat 
áwiafem, Polak Niemcu (wilk owci, pies kotce) hie bratem; 
Podobnou zpívávali i naSi staří Čechové u př. DalimO ; Spfle 
oráč dobrým knížetem bude, nežli Němec s Čechy VStllě 
abude. Příčinu pak takových nechutí, ač tuSfm nilíomu iie^ 
máma není, prostým ale jadrným verSem klade Lomnický nk 
začátku knihy své: Kiafl sv. Jeronýma, 1613, kde řádky*: 
Oiaí národ nás sužuje, ald. se počínají. - ' 

. . : Láska bes fiebravosti , jak Pofák bea Toustfiv^ P^ MMeM 
hn zazdroécí, to jak Potak bea n^tf. * -' ' 



Polská pčchola — nieolft. P. PoUn 

(lichota). 

Dokud husara, dotud i Poláka. P. Doptfld 
pdly Poláka. Poki kopiji i hiisarza stáje, bfdife félA 
w polu^ skoro kopija zginie, zginie i Polska nala* 

S husarského padna sedla rukou neb nfňum , a i kocá- 
ckého Tazem zaplatí. P. 8 husarskiego siodlt rfk; albo Mg^ 
a s kozackiego szyjq przyplacaj^. 

U nás není Polsko, a jest více. Anebo : U nás není polská 
zvůle, a jest jedna pevná vůle. A. y naci ho IIovibHia^ eon 
H 6o;ibme. (Ne svobodná obec, plná svárův a zmatkůvy ale 
jedna vSe řídící hlava.) 

Straš ty Poláky! Jfr. Orpaxu na Auxu. Hal, Crpaxu Ba 
AhxUj a PjCHHX He 6ohtch. P. Strachy na Lachy. (Strad ty 
koho jiného , a ne mne , anebo jak Němec dí : bad finb 
®d^redenbet8et. Přísloví z časův hetmana Chmelnického, když 
Kozáci všude Polákův tiskli a málem na mizina přivedli. 

Cikán a Polák jedna baba. Mr. lOlo bi QiiraHa, mo bx 
.^xa, TO OAHa nepejiHKa. 

Hej Poláci^ po Sluč jsou naSí. Mr. On Anme, no Cajh^ 
fláme. Snaft me Aame, no C^yqx name , (jiní praví no Bnc^y 
name). Po vybití Polákův z Maloruských krajin za Bohdana 
Chmelnického za hranici mezi těmito vraždícími se Slovany 
položena byla řeka Sluč anebo Sluš, tekoucí skrz Volyfiskou 
gubernii. Odtu4 toto přísloví jako na posměch nepřátelům. 

Pro hříchy bůh opustil, Poláky na nás pustil. Mr. 3a 
Hama rplxu HaAXOAflT'B Anxu. Užívá se nyní, když koho 
veliké potká neštěstí. 

Nech še třikrát spolačím, není-li to pravda! Mr. IUo6i 
jRe a TpH4H Aíixovb CTaB'^, Koju TO HenpaB^a. r- Veliká to 
bávala kletba, tak sice, že hned dnihý klnoucího se těmito 
slovy pamatoval, řka: Pomni- na svou duli, a nezatracuj ji I 

Polská, židovská a psí víra (vše jedno). Mr. Jbímhcv^n^ 
xttAncKaa h coóa^fl Bipa. 

Malfco! zakryj mi oči, a( nevidím ohyzdného Poláka! 



464 

.Jfr« Mano I stKputt Mert ovk, Hoxaft ho AnBJOOonm roro oruA- 
Horo Afsxtí. 

Bodejž sdechnul na Polské vífe. Jlfr. mo6i tu bx 
ÁMmcúA Bipi 840X1 1 Slova tato považují sq za hrozné 
pohanění, pro néž každý Malorus na krev se bili hotov jest* 

Proto Polák Polákem, aby bii, a chlap chlapem, aby trpěl. 
,jHal. Ha Toe Ahx% ABxowbf a6u diei, a xAOWh x^onoifL, a6u 
Tepntex. 

Poláka rubejte a ai pod^vejle; nestojíf za nic, leda pečený. 
.HaL ^axa 6ift u me ^pyroiiy no^aBall; 60 bihx xu6a ne^ieHUft 
Aofipuft. 

Nelíbí se Poláku, že ho zabili: hle, ještě nohama klátí 
Ckope). Hal. Hepa4i Jflxi , mo ro 3a6i4H : me HoraMH 
seprae. 

Proč čert Poláky bére? Proto že pro sebe chodí. HaL 
Houy HOfTb Ahjoíb^ 6epe? Eo no e4iiH<ui xo4flTb. (Odře- 
zujíce se ke své největší škodě od velikého těla slovanského.) 

Poláku , ty bloudíš I — Co na tom , jen když jezdím. 
Hal. Anmey tu ÓAjAmnihl — 04HaK0B0 Í34htz. (Polák mysli, 
jen když on pánem, af to vede kam vede.) 

Čert na jedno kopyto šil všecky Poláky. HaL Ha 04HO 

KOnUTO 4Í4bK0 BCtXl .^HXHBl nOKpOHBl. 

Hybaj, Poláku, dělej místo Rusáku. HaL nocyHBca, 
.Aflme, naft Pycani cfl4e. 

Kflň Turek, chlap Mazurek, Uherská šavlice, Maďarská 
čepice (nejIepSO. P. Koťi Turek, chlop Mazurek, szabla 
W^gierka, czapka Magíerka. O Tureckých koních praví též 
jiné přísloví: Kdo na Tureckém koni neseděl, neví co dobrá 
jízda. 

Usmívá se na to jako Mazur na žemli. P, Rozémial si; 
jakMaznr na žeml^. Lužičané praví; Won so smjeje (w«seli), 
kajž Njemc na tykancy. A my Čechové : Směje se na to, 
jako Kuba na jelito. — Z MazurAv sobě ostatní Poláci rádi 
amích střápají, pravíce o nich, že se slepí rodí (Slepý MaZur 
od ciemnéj gwíazdy) , ačkoliv při vší své prostotě lidé lito 
nejsoz bez mnohých dobrých vlastností, a jako vojád vytrvalí 



a udatní. Vsloupí-li Mazur kam do sluiby, pnmí rok prý 
obyčejně ostatní čeládka blázna gobě z něho strojí, droký 
pak rok už on sám jich, a třeli rok i samého pána za blázna 
mívá. Pranice milují , tak že příslovím jest u nich : Spalný 
to byl jarmarky jenom pět bylo zabito. Zly jarmark, kiedy 
tylko pífciu zabijq. 

Horal má nohy čapí, koho chce, toho lapí. P. Gónd 
ma nogi bocianie, kogo zechce, to dostanie. Horalé, oby- 
vatelé při Tatrách v Krakovském vojvodství. 

Tvrdošíjný jak Rusin* P. Uparty jak Busin. Hal. TBop^Hl 

PjCHHX. 

Tvrdá Rus, vše přetrvá. Bal TBep4a Pjcb, sce nepe- 
6y4e. 

Rusína kdo ošidí, moudrým bude. P. Rusina kto oszuka, 
b^dzie mqdr. 

Nejsou-li v tom čáry , to jich už ani na Rusi není. P. 
Ježeli w tém niesq czary, fo jich juž i na Rusi niema. (O věci 
velmi chytře neb úkladně nastrojené.) 

Velikýtě Ruský bůh I R. Be^HKi PjccKOft 6orb. Říká se : 
Jaký člověk, takové i božství jeho; ovšem totéž o celých 
národech říci se může* 

V Ruších od hladu ještě nikdo neumřel R. Ha Pycn eme 
OTi ro^04a HHKTO He yňpa^ix. 

Byv na Rusi domů musí. P. Bywszy w Rusi do domu 
musi. (As tak jako Karel XH. a Napoleon.) 

Nikdo tolik běd neuvalil na Rusy, jako dvůr římský a 
chán krymský. B. Hncro ciOjibKO 6t4i Pocciu ne Ha4t4a4i, 
KdKi nana PhhckíH 4a xaax KpuMCKiil. 

Rus zadním rozumem silen, (ba věru i předními) A. 
PyccKOft ZBjmmi ymom Rptnoirb, t. j. po chybě učiněné rychle 
k rozumu přichází a opraví. 

Bij Rusa, i hodinky dělati dovede. R. Eeft PyccRaro, 
^acu C4t4aeTX. (Ke všemu jest schopen, vše dovede, zvláité 
potřeba-li jej k tomu dohání.) 

Rus rád čítá, Malorus zpívá, a Polák povídá. R. Pycau* 
40 qnraiiBfl, Xoxjnvh 40 cnteaittii, ílo^mrb 40 OMMBbii. Jfr. 

30 



4M 



Ilacira.a '<4[^e, vttkhkx cnítBae, toi také tíkto sé rozumou 
nttže: Rus poroučí (zpíYá), a Maloras poslouchá (tancuje). 

^Rnský dar^ slore Polákflm takoTý, jeJZ dárce zase 
HazpSt žndá , ano za jaký nejmén5 v dvojnásol oddarovali 
Iřeba. '>— Danai dona ferentes. 

Moskevská víra. Mr. MocKoecKa sipa. řrávé to co graeca 
Mes, na niž se zpolehnonti neradno. Odtud: Hoskala vézti. 
Mr. HocKajia Bemiy tolik co oSidití, oklamati. 

Vyčkej ruský mSsfc. P. Poczekač Rnski miesiqc, — 
firotože o 12 dní jest za naSím. Mr. HocKOBCKUff ^acb dh- 
AOTKAfil Znamená: Nezpoléhej na slib ruského člověka; ruský 
llib, pocbybný skutek. 

Dámf já mu, že na lo ruský měsíc pamatovati bude. 
P. Dam ja jemu, bŽ rulík! miesiqc popamifta. (Pohrůžka.) 
Hal. IIonaMflTaemii MOCKOBCRUft MtcflUb. 

Yf Moskal cestu, a pfedce se ptá. Mr. MocKaib 4opory 
bub, ra me nura. 

Dí-Ii Moskal: na mou ČesVt kdo mu věří, skiamán jest. 
Mr. Kojra Mocxa^ Kaxe npaao, to 6peme 6paBÓ. 

Dí-li Moskal : sucho, vyhrfl se po ucho. Mr. Kosk Hockba 
Kaxe cyzo, to niMEHMaftca no yxo. 

Ná Ýlka se svádí, a Moskal kobylu ukradl. Jfr. Ba eoBKa 
flOMOBRa, a MocKBJíb Ko6ujiy yxpaBi. 

Jak Žida poznati? — Oči vykol (t. sobě, a lileď každý 
na se). Jak Rusa poznati ? — Spát lehni (a okrade (é). Jak 
Poláka poznali? — Běž a ohlížej se, požene se za tebou. 
Jak Talacha poznati ? — Měšec vyndej , a ptej se , Čí jest. 
Air. Aki 6u Ment UKua^ no6aqHTi ? — Oqn buvíom. fín 6u 
MoclKMA nofiaqiTH ? — Coari jiaraft. flai 6u AnxA noóaMHTH ? 
-^ Ei»H Ta 03Hpaftcfl, y noroHD 61)KaTb 6y4e. Hki 6u Meal 
Bo;ioxa no6aqHTH ? — Kameaip noica»H, ra nuraft : w ? 

Tak se zmoskalil, že pod živým člověkem paty řeže* 

Ér. Rhhi TfÍK% HaifOCBa4HBCfl, mo hbx qh4i »MBoro naru pixm. 

S M^skalena za. dobré bývej, ale vždy kám^n za lládry 

n^vej. Mr.C% ítúciuíjiejfpi, jSffyMM, a Kaaeu.aa naayxot 4epn[. 

Aneb: C% ^íjlocKBAewb avaic/i, a RavcHs y nnayct a^^mb* 



4št 

P. S Budínem gadej, a w zanádrau kapoióA tilzyitiaj. A'^^Riuiiii 
zas proti tomu: 3'b Anxotth roeopvv ^ Kav^Hb ta oatjxoD 
.4epKiv. . 

Rotí jako po Tsi Moskal. Jfr. MyrRTb iik% y ocjii MoocfliA. 

Moskal čertem podsypaný. Mr. Motáni niAbun^imp 

ótCRKOVb. 

Moskal nio velikého není, ale — > ale I iVír. vMoottájn*^^ 
ve^RKi qoiOBtoB — - ta 6a I . : u ' .i -^í 

Rač mi bože dáli, s popem se nepotkat! , Móakáfá 'néVř- 
dtti , nebude neštěstí. Mr. A611 thjibko Ómi AstpynsH , 31 
nonoMi He BCTpkHyibCfl , Ta MocKajia ne BspÍTB , to xsůíbl 
ne 6jAe. 

Táto I táto I hle, čert k nám le^e do chalupy ! -^ „Neclif 
8i lezO) jen kdyi není Moskal.^ Mr, Tary I rary I ^Ise topr^ 
y xary! — „4^pMa •— aÓH He BfocinLib.^ 

Čerta zaŽenéS křížem , ale ne Hoskala. Mr. Bh4x ?opťa 

'f 

B04XpHCTHlII&'C^, a BB4^ MoCŘa^ He BB4H6BeniBCH. 

Uřež i póly (Sosy), a utíkej od Moskala. Mr. BttXh 
HocKa^ii nojfu Bp%»B, ra Brmcaft. 

Moskal jak vrána vyhlíží, a jest 6erla chytřejSí. Jfr. 
MocKa^ tn Bopona, a xuTpfciorift fopra* 

Angličané narývají Rusy bradatými áSimi — bearded 
cbildřen. Bedřich Veliký, pruský král, praví, že R«is trpéltv 
do nejvyšiffao slupne. Řekové mají přípovídkn o Rusech, že 
se jim proto nelíbilo v Konstantinopolí, poněvadž tam žádného 
kvasv, toho obMbeného jim nápoje, není. Ti nóXíg^ ómv čiv 
liu HfiÁmkf^ —-jakéž lo město, kde ai^i kvasu není. 

Svoboda, svoboda — to Kozácká výhoda. Mr. Bó^ff, 
^j^jifi -. KosauRan 404a I (Vztahuje se na dřeivnčjžf samostatný 
stav bojovných synův Ukrajiny.) 

Kozáci jak děti, jen když se najedí a nakrmí nadějí. 
Mr. KoaaKH nK^ 4tTH,' xotb 6araT0 noÍ4^B, xon rpoxu Ha- 
AkárcH. 

Chléb a voda, to kozácká Utrava. Mr. XjM% taf «04k, 

TO K03ai(Ka i^a. 

30» 



4C8 

Ne na to Kozák pije, co je, ale na to, co Imde. Mr. Re 
■a re Kosarb Bbe, mo e, a aa re, mo 6740. 

Maje Sat a co by jedl, i Kozák by ležeti doyedl. Mr. Kojm 
&k xjMi ra 04exay to 61 iei ■ Kosan Aem. (Snadno 
pánům lenoSiti, an se chudí o né starají.) 

Koník yraný, to mé brány; bič za pasem, to můj plnh. 
Mr. Tmjomo n Heae óopoia, mo Ro6iua Bopoaa; tuuco vh 
Heae n^yra, mo sa noflcomk nyra. (Oblíbené přtsloYÍ Kozákův 
zaporoiskýcb.) 

Nechcei-li kozačiti, jdi pacholčití. JKr. He xovena xoaa- 
KOBaTH, Ě/m ^lyMaRozaH. 

Chléb s chlebem se srovnává , když se oba snědí : ale 
Kozáci ne tak I Mr. XaM% aa xAÓi ae Ba4iTB , nn 060x1 
avMan : a Kosaxu ae to I — Smysl toho jest : Lid mtetský, 
sedlák se sedlákem přestane se tehdáž haíteřití, na sebe 
sočiti, a počne v míru žiti, když obou snědí; ale ne tak obec 
vojenská, jakou Kozáci činili , tu( jeden za všecky a vžickni 
za jednoho. 

PřiSli Kozáci s Donu, vyhnali Poláky z domu. Mr. Ilpa- 
mn KosaKH ch 4oBy, ra ft noni&iH jlaxin ai 40ii3r« (Ježto 
Kozáci nejvíce k vypuzení Polákův z Rus jsou pHspěli.) 

Jak na Ukrajině. P. Jak na Ukrajinie. (ftíká se, když 
bezzákonně, bouřlivě kde děje se, a každý sám na svou 
sílu se spouštěti musL) — Není svobody jak na Ukrajině. 
Eal. Hena .CB0604U hki aa Yicpanit. 

Propadl se jak Kozák s dudami. Mr. IIponaBi mn Koaan 
Bi 4yAaini. P. Przepadl Kozák s dudami. (Zhynul, ten 
tam jest) 

HitfdaBiák. Jméno strašné zbojníkův a loupežnikůy 
Ukrajinských , Kozákův zaporožských lupem se živících, zna- 
mená to co u Srbův Ajduk. Odtud u Polákův: Mina (tvář), 
postawa Hajdamacka, (zdravá, bujará, čerstvá). — Počínati 
si po hajdamácku. Postupe wač po hajdamacku, po kozačku, 
(loupiti , . z nenadání loupežfiícký útek učiniti). — ttozBczyč 
ftif, rozbisurmanié síf (ruzdívo^^iti, vztekati se), átd» 



Tak jako Malornsi o Velkorusích rózličnýck přesdívek 
užívají, jmenujíce je Moskaly, Burláky, Kacapy (t. cápy, brt- 
datými kozly) , roTně oni zas jím šlovou : Hazepnfci, Maz^ 
pova duše , křepáci (kdo v luhem poddanství), chochlové atd. 

Moskal s chochla (Halorusa) pás prodal na jarmarku za 
tří groSe, a chochla darmo pfíhodiL TL MoczaA npo4aii ei 
xoxjia za apiiapKt noaci 3a Tpn AeHBrn, axoxojTb bi npua^r 
nome^TB hh 3a zajia^i, hh 3a ABEeTtuay. 

Kozel vede stádo beranův, jak Tatar chochlův do Krymu. 
R. Uawh 804611 cituo 6epaH0Bi, mvh TaTapni xox^obi bi 

Vjatka vSí hojnosti matka. B. BsTKa Bceiiy terarCTBy 
HBTRa. (V]atka severní gubernie hraničící se SibiřL) 

Sibiř zlaté dno. B. Ch6hpb sojotoo 4ho. 

Bohatá Astrachaň v jesetry a Sibiř v soboly. B. 4oBOjibHa 
AcipaxaHb ocerpaiu a Ch6hpb coĎojhhh. 

Dobrátě Sibiř, ale lid., tu vzteklý. R. Ejaraa Chóhpb, 4a 
4104H 6tmeHue. 

Srbsliá náhlost a řecká nemírnost za nic nestojí. S. 
CpóCRa HarjiocTB, Tpqxa homiphoctb HiimTa Hesaju. 

Rituál (knihu služeb božích) jsou Řeci napsali , Rusi 
vytlačili , a Srbové jej drží. 8. Thubki cy Tpiui HanncajiH, 
HocKajiH HamTaHnajiH, a Cp6H 4p3K0. 

ChceS-li se pomstiti Turku, pros boha, by pil pálenku; 
chceš-li se pomstíti Srbu, pros boha, by ho poslal mezi haj^ 
duky. (Pak celá jeho domácnost v nepořádku , a kofiec ho- 
spodářství.) 8. Ako fcemB 4a ce ecBeraniB Typ^my, HOjni 
6ora, 4a nowe mn paxiio, axo herní 4a ce ocBerimB Cp6miy, 
hOjIh 6ora, 4a 040 y xaft4jrKe. 

Hleď se starého Turka, a mladého Srba. S. HyBaft ce 
crapa TypMHHa, a iMa4a Cp6HHa (zvláště v boji). 

Banát a Bačka , kdy úroda, celé Uhry nakrmí ; pakli ale 
hlad trpí Banát a Bačka, z celých Uher koše vyprázdní. S. 
EaiarB m Ba«ca mai po4e, ne^y Ma4«apcKy sapane; a^n 
KUAb BajiarB ■ Bawi 3ar4a4By, ue-ie Ma4MpcKe KomeBe 
■aopaaHO. 



Hercegovina vfiecky zené splemenihi, fen tebe neroz- 
plenienila. & EpiieroBíHa cte aeiue mcejH, a eeée le pascejn. 
C^fml oviem nemoudře HercegoTci se chlnbi) 

Ne inmůwkím béčkoi hnév slndí méříii/ alebri Kra-* 
kovfkýni korcem, a i to shándnou míron. P. Niě Žnradzkq 
kecxkii Aryji miers^; krakowskim korcem, i k) poďatrych. 
Siumeni ae tím , že ve vzteki a bnévé miry MHti Iřeba; 
2mu(f := Samogicia. 

Do boty litý NěnM. Kovaný Némec Č. 

Miuvle 8 nfiri, kdyt je Némec, (o hloupéas, téžce diápa- 
jícím čloyěku). Č. — Hal. FoBopa 40 nero , kojih bhhi Btv^i^. 
Foaop« Wh 40 lero do Hteen^BH. 

Je Némec, nevéř! Č. 

Tenkrát Némec Cechu přeje , když se had na ' leda 
hřeje. Č. 

Mol Y drahém rú8e, živá ryba na soše, vlk mezi kozami, 
Žák mezi pannami, kozel v zatiratté, Nc^mec t ééáké i^adé : 
kde to přebývá, tu dobře nebývá. Č. -v 

* • ■ 
. -• - f 

S ptákem dité, kmet s mladicí, Němec s malvazím v láhr 

■ r 

yici| což nekřesťansky zachází, když jim do rukou přichází. Č. 
Kde Némkyné, tam faleš; kde CiHánk^, tam .krá4ež. C, 

' » • ' * « • • 

Yéci druhu horSího, ipatnéjdiho mnohdy Cieoh znamená 
přídavným německým lak u př. Némecfcá myj, né^lecké i bram- 
bory aaeb néméata. Némec polméčilec alove bylinaj parietajpia 
glabra, . júiak : střílíce, zlobíce^ Némecká réžička dlHlkdyžier** 
tovné boélák alove. Německý rak u SlovákAv 'tolik co: Mba, 
ald. Slyšel jsem jednou na podskalské^. přívMa' YrPnane, 
kterak převozník povzdychnuv si pravíh Ty Němce. pénbAk 
předce nÉá radšo než nás Čechy; všecko jim dal větiiivétší 
myší, větší brambory, ano i vétáí volata. 

My jsme my, a Němci jsú Kémd (Hkiijl 'na MeWřavé). 
(lle ffanáce jsme me, a ^émče se NéihceO'* * ' ' 

DaJ pozor na své věci, aby tě nepokradli -WSiícP. aWi*' ' 
''^'' 'Némec ' pánek, otfháneb . flb?. Htmettb ňoitbjíCfteiiz'/ véktH 



m 

íiébQjl 09 Mm^f le Wfn pA6 yeim^. Sic. -^ $. Jftaam 
ce HO ÓOHi 4a ke ralie Ha^yOt|iTii« 

Ze spolkly (k vAIi společnikArn) <la!( ae i NémoG oběsiti* 
Vťliká to jpajisté družebnostl P» Dia konpáoíi (difi tqiyar^yszii) 
da{ siq Niemiec powiesíč, R. 3a KOnnaHÍio^ ^ libu'b yA^4«ici|« 
— Užívá se toho přísloví zvláště , když kdo př«& in^c fc jídlu 
neb pití se pobíu, aneb sic jinak k nějakéiQU nebrubč valuémii 
účastnictví. 

Němec bez umělosli (bez důmyslu) ani s Is|více nespadne. 
P. Niemiec bez sztuki (bez figia) s lawy niespadnie. 

Necky po německy, koryto po česky* BaLJlQ akiieaKU 
aamoi, no pyccKU KOpwTO. (Jak. mnoh^ jaou ty némecké nedy^ 
jež u nás korytem šlovou I — ale Bildun^^-Gesittung ufu^ 
opren^ovati.) 

Libuje si v tom jako čert v něineckém Iproji, P* Zdk^tí^^ 
f^q v tém jak diabel w niemieckiem ubiorze. 

Němec jako vrba , Me yamUS , tU: se ujme. Bai. fliHem» 
mh Bep6ai 4e ro noca4iliii^.' twji , cff upitiie; 

Seděl jsem tam jak na německém kázaní. P. Jak na 
niemieckiem kazaiiiv tam byfem. Siedsrfeé jak na niemíeekiem 
kazaniu. Býti ▼ společnosti, kde cizím mluveno jaicykMi) anebo 
o věceah komu nepochopitelnfilh. Dáyní Poláci vždy vtílíkou 
nechuf mívali k němčině, aniž ^c jí učilL Teprv za Zigmunda 
III., jenž s domem rakouským y příbuzenstvo v$;toupil, bral 
dvQr na se poněkud německou podobu, Tu i kněží němečt( 
v svém jazyku držívali po ko$ite}e^h kázaní, a odtud prý; 
vzalo přísloví to po(i4tek. 

B&h vyučuj^ člóvžka, a čert Němce. R, Eori yify4pfleT» 
qe.«OB:bKa, a qepi'& Hiíma. . 

Kolík Rusův, toliJ^ kyjftvj, kolik N/řmcftv,. Iglik psthr. K. 
^To PyccKOft, TO 4y6HHa; uToJJineBi'^, to Go6aKSU ,: 

Na srdcí leh«e, kdyi vyklejal NěniP^/ f(. Cep49y ^^^"^^^ 
yor4a notf p^vuDii Hinma^ 

Na smích lidem všem, po Tspůsobu něaMOkém* & jBi 

cirbxi Bceiiy jfii^yi m BixeKfopq|rxaaHp^« .. 



4Vt 

Zlostí by 86 dal dlovék do nčmeckého žpfTání (I. dosti 
by pukl). HLui. To mohl přeco njemski spjewaél C^epo^ 
cbybné od hrosné líbeznosti nfimeckého xpéTU Txato.) 

Ženka nikdy nepřeoiilujei, NSmce nepřepíSei. JfoJL XCnmi 
■e HepanoĎuu, Eknw le nepenamemb. 

Dčvka Němka, mlmrif nenmí, a vSemu rozamí. R. 4^BKa 
Htna, roBOpm ho yrterB, a ace paayMten. 

Němí Němci za bórami, němý ryby pod Todami; nás 
Tíak obdařil bůh chlebem hojným, jazykem .přístojnýaA* JL 
HtHU HtMiui sa ropaMH, aim ph6kh 004% B04aMH; laci se 
E9iA'ijaiJFh 6orh Xjit6o]rB aacyncHiiHi, r^arojiOMi nzycmuwb. 

Pokoj 8 Němci, jak Tlkn s ovci. P. Zgoda s Niemcami, jak 
wilkom 8 barany. 

Němce nic nepobouří, jen když má brambory a kouří. 
Hat. IIba6% HiqnrB ca le nyfwth : ko^i rpy^u íctb m jnubKy 
RypiTb. 

Směje 86 na lo jako Němec na tykance (na maxance 
— jako Kuba na jelito). HLuš. Wán so amjeje, kajž Njeme 
na tykancy. 

Lepíítě nepřátelstvo turecké, než láska německá. Cfc. 
Upie ti neprijatelstvo tursko, nego Ijubav nimaěka. 

Rakous, Rakous čtyři koěky zakous, pátá ho udávila. Č. 

Pije jako Holander. — (Některých jiných kmenAv ně- 
meckých jména i co přezdívky Slovanům známa jsou. Tak 
lid český slovem Hanoveran člověka tvrdého, nelidského, neo- 
tesaného znamená. Ty Flamendřel užíváno zvláitě v Prazd 
o člověku nedbalém, otrhaném, docela zpustlém. PodeM..ný 
Sos *~ na tělesnou zmalatnělost národu toho naráží a j. p., 
čímž my se vSak tuto zanášeti dále nemůžeme.) 

Dostati vlaského šípu. Umříti po vlaském lípu. Nakrmiti * 
koho vlaskou polívkou (otráviti). 

Za peníze Vlaeh i vlastního otce zabije. II. Za novce 
Latinin svoga če olea ubiti. — Za peníze Vladlové ke viemu 
aejbotpvějií národ. 

Chytrý jako Vlach*. & My^pi^ lao AkJtamn. 



Kohout po laviei jak áp«Aél skáče. ť. Skacsf kogfsAj 
po {awie jak Hiszpan. (DáTiií ŠpaBčlové považováni sa nej*^ 
udatnější národ.) 

Hejtman (vůdee) má m<tí Španělské nohy, ahy, kde jednoa 
je postavil, neustoupil. P. Hetman ma mieé nogi híispaňskía, 
aby, gdzie je raz wložyl, nieust^pif. 

Cikán jako Valach — jedao to: psí víra. Mr.Hm Ituraai, 
<JH Bojioxi — Bce TO 04H0: co6a^aa sipa. 

* 

Ohol snad Valach víru má? Mr. 6re xu6a Bo^oxy 
sipaTB ? 

Z Valacha takový přítel , jaká z tykve nádoba. 5. Hn y 
TUKBH cy4a> Hi y Bwiaxy 4pyra. 

S Valachem do půl mísy jez, a od půl hoď mu ji na 
Uavu. Dalm. S Vlahem do pd zdile, a od pd njome u glavu. 

Řek poví pravdu jednou za rok. A. rpcKx cKaxerB 
npaeiy 04Ha»4U bx ro4'B. 

Cikána oSidí Žid, Žida Řek, a Řeka čert. R. Iluraaa 
oÓMaHOTi JRnxhf Xn4a FpeirB, a rpexa qepTi. 

Rak není ryba, a ftek není člověk. R. Pa^ ne pu6a, a 
rpexi ne qe^oatai. 

Osoukal (očaroval) ho Jak 6eka. R. OĎa^OBaii ero mvh 
TpeKa. (Hie, i na fteka si troufá Rus.) 

Tři Turci a tři Řeci spina šest padouchův. S. Tpi Typiv, 
rpu Fpm mecrb noraauxi. 

Cikána mýti (marná práce). — Černý jak Cikán. Č. a 
P. Czarny jak Cygan. *- Po světě cikánovali. Č* a P. Wloczy 
siq by Cygan (jak (Žyd) po áwiecie. CygaAski žywot pro- 
wadzič. — Ač jsme černí, nejsme přede Cikáni. & Ako cmo 
H upHH, HÍ6C1I0 Uiraaik 

Cikánské plémě. P. Cygaúski rod. K ničemu se nehodící* 

Cikániti koho (podvésti, klamati). — Statek rozcikániti 
(promrhati). P. Cyganié) rozcyganié. 

Zlý by z tebe byl Cikán, aeumíS hádati. Č. 

Přivykl psotě jako Cikán íibenici. Č. 

Jde mu to jako Cikáaoid orba. P. Darzy mu si; jak 
Cyganowi rola. 



4il 

Cikte Cikénein se éo\iááL CíMft ddiit vede m flvédky. 
MU Cikáae svědky? ,»Máin, tona a dílky."" P. Cygan 
Cyganem sif iwiadczy. Cygan dziečmi áwiadoiy, — Haas 
Cyganie áwiadki? ^ttini, žon^ i dúalkL^ & CjaAca llurani 
aa CBOui A^teŘi Mr. 34aB6fl Uuraai aá cboh a^tb. 

U Cikána dvě kůže: jednon-li platí, třdy ještě jedna mu 
oMane. Mr. B% Uuraaa 4Bt mKypii: oahj e44acTSy me 04Ha 
socraHeTca. 

Cikán má tři dvSe : jedna se nrnou', dnihá s tebou , a 
třetí s ním. Mr, Bi Uurana Tpa Ayoui : o^aa 30 hhoio^ 4pjraH 
3% To6o», a rperaa n m. 

Žid se šalbě neučil, ale' s ní se narodil. C. -^ P. 2ýd 
dawno szalbíerz. 

Křesfan skrze žida, jako Čert skrze babu (bývá ošízea). Č. 
Žid klame i když se modlí. Jlfr. Xhai h HO^au yurca 

06]faHJTH. 

Žid i sebe samého ošidí^ papadne^li bo šalba. ^ A. %i^i 
caMaro ce6A oĎMaaoTi^ xor/ia i04I»ko otfiaayib saxo^eni. 

Když pes spí, žid přísahá, žena pláče ^ nevěř. P, Kiedy 
pá^ ápi, žyd przyai^ga, kobieta placce « fdewierz; 

Světem jako žid se toulati P. Wloangr^ síf;:jak iyfd 
pd swieiHe. 

Žid bohatý, co pes kudlatý. EáL ISmifk Óoravui «, oec^ 
KyAdiaTHU, TO Bce oaho. 

Se křtěným židem jen zm do vody. Č. 

Žid křtěaý, vlk chovaný, mniah s kláštera vyhiianý •«*- 
váe to stejné. 6. 

Hrdinský žid i ve škole bzdí. EaL BaJiéamiÉ Wán^ « 
Vb biihmA 684n&; 

Ztehová jako žid víru. Č. - 

A kdyby byl z nebe fid, MmáS ty mu věřil. JSM. WeOii 
acH4'B 6ywh vh aeéd, tňí^mm vf le vpe6a* 

Mouchu, psa a žřdk když (feietkrátodženell) casia pHjďhe. Č. 
Prudký — zdhvý jako tiářek. (?. ' ' • 'V'^ ' ' '• 
Holý jako turecký svatý. Č. 



i«.'. i ■ * . ' 



ustále). Č, 

Jakby ho na kůň turecký vsadil P. Jakby go »» kMl. 

turečki wsadzil. (Rád, Tesel, pot^^efí is (Sehti.) 

Nemoudrý jako turecký kfti: Aa/. AýpvkĚ nti' ry* 

Nebýyatí na věky za Dunajem Turkflm. Mr. BftJliiiM 
TypoiTB M 47itll BUX04kTH' ff8 43nÉatt. 

HorSf než Turek, S, Topift e 041 TypiHHa. 

Neni zimy Ibez vetru ', ani zlého hosta bez Turka. S. 
Hena sHiie 6e3i B^rpa, hh 3Jia rocra óé^i TýpqoHa. 

Jsi-^li ve vsi, Turci; jsi-li na poli, vIcL S. Ako y, ee^y, 
TypnH; aKO y wajo, ^yu,n. CVšude zlev) . ,. , , 

Turek drží víru na kolenu. S. Y TypniH.a atpa :Sf^:4&^ 
xhuy, (Jiak vxitaneý hned mu S; kolpna f^doe;. nellie se naň 
zpolehnouti.) 

Suď se $ Turkem, m J^r^k tí .sioudc^! S. Typ*i»fq npemB, 
a TypiiEB^ JM oym . \ « r 

Bére wé okoto nfiho^ jako okolo tureckého hřbitova. 8, 
npo^aaH noKpaft ibra,.imo HORpatt TypcKorii rpoójia. (Ani ni 
nebo nepohHidhe.) 

Nebylo by zlého Turka bez.poturčilce. S. Hena Typ^HHa 
6e3% BOtjpqeHimá. 

Jeden potur^lec hbrMi sta Tarkfrr. //• Jedan potorica 
groTjí od atotiné Turakad. -^ DdalupOTáfií od vfry, národrioiN 
a jazyka otoovskdho 1 vSeth Máfodiv iu Věc hanebnou a 
čerlu dobrou se považuje, kteráž i příslovími daslo ae kárá<. 
Tak d( u ph polské pHsloví: Když Pélák se:'ZvlašfrMazur 
zdvořaní, Rusin zpolští — áibhi MttsCoupí. 64y^ PotUk 'tmio^ 
szejo, Miicur sdWorzéje*, Rbsln £laszě{e -^ iMiMtt nlMirtqpiq. 
A jakož Vlachové praví: Un Tedesco italienato 4 fůgf;^ dhf 
xm diavolo Inearnalo : róvdě špráTedifvé Hici by se doblo, 
že Slovan znéméený, dábel Tiéfeirý ; *éboť aC^ opét jiným pFfí* 
slov4m iMoifmb: KdyB B& kMne^ KJeiMNibf , Mte dr#pe nežli 
rozený jestřáb. ' i • 



4M 

Panský syn co Nthajský kflA; koni a nohou kopá. R. 
4B0pHHCini cun, qro HaratcKift K0in>: ymMpMVh, a loroft 
4piiraen». 

Pasto jako po Tatareck. P. Puslki jakby po Tatarach. 

Střež so, když Tatar ntíká. P. Pilnnj sif, gdy Tatar 
Qcieka. Anebo : Chocíaž Tatar ncieka , niebespieesna Iwoja 
glowa. 

Zacházeti s kým po tatarsko. P. Po tatarsku « kim sif 
obejéé (ukmtndy lotroTsky). 

Správa tatarská. P. Tatarskie rz^dy (lotrovská^ zbojnická). 

Stojfm o to, jak o milost tatarského chána. P. Stoj; o to, 
jak o Chána tatarskiego lask^. 

Výstroji se syatba tatarská i bez marcipánn. P. Obejdzie 
Biq wesele tatarskie bez marcepanu. (Nezáleží ml na tom, 
pomoha si bez toho.) 

Má-Ii býti co zlého, na Tatary. P. Ma-lí byé co zlego, 
na Tatary. 

Jal jsem Tatara. — ^Vedii ho tedy.« — Nechce jití. — 
„Jdi tedy sám.' — Nechce mě pustit. P. Pojmalom Talarzyna. 
Wíedi-že go saoL Niechce jiM* Pójdi-že ty sam. Nlechce 
mÍ9 pnáció. Zaamená ae tím nesnáze, když le dvoa věci 
rovně zlých a nebezpečných voliti máme, a když jako vlka 
za oži držíoM. 

Kflň bez uzdy, Tataři Podlesím, pilulky bfídiofli beze 
žkody neprojdou. P. Koá bez uzdy, Tatarowie przes Podlesí e 
<j. Podole), pigalki przez brznch nígdy bez szkody nleprzajd^. 

PHstali si třeba Tatarům aa Ros. JL Paao Tarapan 
na Fych lATfl. . . 

Tatar nevyskočU (ze zálohy), hlava nesrobil. JL He Ta* 
lapan bímioua, ae ro4oajr ewub. 

CUm hrdina t a by( i Tatar byl. R. Am6án MaiOMa a 
n TarapoHi. 

Kde chán, ta i horda. SL Taí I(apb, lyn % Op4a. — 
Jaký chán, lakoyý hondiL R, Kmaon Uap^ Taaaaa a Of». 
r.^ Stariích i. v Talařioh miýi ve oti. R. Cvapauizi r « b% 
Op4|( Bouiavri. .1 i ji 



4n 



Nevhodný hosI ntd Tatart prottniéjiL JL Ba ^ 

rocTB nymjd Tarapraa. 

A třeba v hordě, jen když mi dobře, it Xia ta n 
OpA'^9 4a Bi >io6pi. (Sobíkové lak mluvL) 

Ivan v hordě byl, a Mařka vypravuje. R. Haaii n Op^ft 
6ujrb, a Mapba. bícth CKasusaerB. 

Tatarský masopust bez konce. B. TaTapcKOiqr lueotjqr 
Htrb KOHna. Rosové, u nichžto postních dnův více do roka, 
než masojedných, s ošklivostí hledí na Tatary, samým skoro 
masem se živící ; pročež i toto o Tatarech a nich jest pří- 
sloví : Hřebec, kobyla a valach — vSe to kotel masa. 4oma>i^ 
KOHB, Hepani — ece kotcjii Maca. 

Ostry-to meče, ale už jim není seče ; nyní Tatar v Kry- 
mu, a Pán v Litvě. R. OcTpx homi, 4a ae Koro ciqb; Tara- 
pHHi Bt Kpuuy a IlaHi si jIhtbí. (Zlomena moc nejúhlavněj*- 
ších nepřátel země ruské.) 

Běda sedícímu (bezbrannému), jejž Tatare přepadnou. 
Mr. UIoóTi HO CH4fl<ioro Tarapu axona^al 

Vůz vrzá, Tatar nespí, dobrý člověk přichází. Mr. rap6a 
panHTb, Tarapi ho cium, 4o6puil qo40BtKi iMe. (Heslo, jimž 
se kdo jako přítel v společnosti ohlaSuje.) — Přísloví Tatar 
se týkajících, jak u Polákův tak u Rusův mimo zde uvedená 
ještě více jest, jež však pro krátkost pomíjíme. 

Dá až na uherský měsíc (t. nikdy). C. Naproti tomu 
„Ruský mésíc^ za prodlouženější obyčejného se bére. A( 
posedí Ruský měsíc u chlebu a při vodě. Ctíb. Hádáme. 109. 

Uhru žádnému nevěř, leč který má tři oči v čele. 
(Z časův krále Jiřího, a posud pravdivé.) Č. 

HHch se plodí v UhHch. Jíní říkají též : Hřích je v Uhřích, 
pase tam hříbata , když se jim malé chyby za hříchy páčí. 

Ničemně po uhersku. P. Kiepski po Wfgíeriku. K ozna- 
čení nejvyššího stupně počínání daremného, jak to Němci 
fc^o^ed 3^ug jmenují. 

Vyhlíží jako Jatviz. Bilor. Burjuuae nvh ArBsai. P. Wy- 
gl%da jak Jadiwinga. O člověku nepříjemné tváře a jako loupal'- 
nik neb palič vyhlížejícím. Viz Šafař. Slov. Slarož. sir. 285 a d. 



4W 

S jedné strany éeremlst , š drnti^ stnmy potor dej si. 
fí. Ci 04Hy CTopony HepeiiHca, ci 4pyroft 6eperHcir. CO ne* 
bcřpcčenství fcroricím.) 

Žíjet Mordvin i nekřlSnf . R. HCmeri Hop^Bmn r ne- 
KpemcHuff. 

Alánee — anralec, neposeda; místa nezabřeje, a jen 
Yždy Itop, hopl R. CV gab. Rjazaň.) Ajinneixb — cjiaHem, 
Benocl4a; aicta ne corpleri, nce scKa^ 4a fibxaqs. 

Vosléz méj zde jellé mfsto u Nestora 2azuamenané pří- 
sloví o Avarech: Zahynnli jak obrové — Ilortiéoma hko OÓpi, 
IterdZ, jak se praví, po tú doba v Raších se připomíná. 



V Praze blaze , kdo má peníze. I v Praze HekaŽdému 
blaze. 

Tam mél svou Prahu. Tam byla jeho Praha (roísto, kde 
80 vyrážel, kde ma blaze bylo). 

Vídeň tvrdší, Praha vétSí, Vratislav lepif. (Slezáci říkají:; 

Jest ta jako na Pražském moste (hlučno, vždydóstí lidu)* 

Prahu bys tím osolil. P. Osolifeš by Prag^. 

An to Malostranští Sevci na kopyta pískají (o véci vůbec 
známém 

Pražský kvítek Cárala kopa). 

Horníci ná Horách Kutnách mívají roboty do soboty, a 
peněz do neděle. 

Dokud osel bude řváti, Hora bude V Štěstí utátf. 

SlanStí holubáři , Litoměřičtí vinaři , Rakovničtí pivovár- 
níci, Žatečtí chmelaři, PracbenStí rybáři , BechynStf rybáikáří, 
Plzenití ovčáci, CáslavStí koníři. 

DovedeS vody na Tábor. — Na Tábor vodu vésti (o da« 
remné práci). Tudy na Tábor vody nedovedu, poněvadž 
k velikému vrchu jest. Lom. 

Uhodil Mělníkem v Hošfka (anebo : Hošfkou v Mělník), 
až se Roudnice zatřásla. (Notně selhat, něco velmi nepo** 
dobného řekl.) 

Do Boleslavi dlužen za kosy. 



4tO 

Itaidánu svoje PodébťÁdy. (Každý -o «vé ot^inC- rád 
myslí a mlnvi.) 

VftSzí k Pbka fieméfítí. (Slafé přfslovř nejasného smysla.) 

Strakonické dady. StrakOMSti dudáci. (Uésio Strakonice 
pro tento hudební nástroj Mroko daleko na slovo vzato.) 

Ten ma pověděl, po ěam perník v Pardubicích. (Četl mn 
kapitolu, ěinil mn domhivu.) — BlyStí se jako Pardubská věž. 

Pardubické ručnice, Khtovské sýry. Y PoBtiné n Rysin- 
ského 1629 přichází: Pardubickie mcznice, K?arowskie séry. 

Kdyby byl zajíc (neb pes) nes — n Malina, byl by do- 
běhl do Kolína. (Kdyby nebylo kdyby, nebylo by chyby.) 
Podobné polské: By byl wilk niefejdal, juž by byl dawno 
za gérq. 

Méně má smysla než Plzeňský Halama. 

Hlourpéjší jest nad Knjebn z Mýta. (Jakub Kujeba byl — 
jak podání nese — v 16. století jistý švec v Mýtě Vysokém, 
jenž jsa človék hrnbých mravflv zvláště o jarmarcích rád 
hádky a křiky tropíval, tak že i dlouho po něm pří podob- 
ných trhových hádkách se říkalo: Tof má Mýlský Kujeba 
křiky. Jiní zas Kujebn pokládají za ěloveka poněkud pošeti- 
lého, a váak šprýmovného ; Stránský pak jej ělověkem zhola 
zpozdilým jmenuje, což i s příslovím sde položeným se srov- 
nává. Poborilivá jest posud synkAm Yysokomýtským pře- 
zdívka, když je někdo Kujebáky nazývá.) 

Vftude lidé I v Chomutově Němci. 

Pojedeme do Yelvar na tvrdá vejce. 

Měl by platiti » a peníze u lUibla, aneb na Humpolci (staří 
flli^li). — v Humpolci, kde sukno na věrtele měří. (Množství 
tam soukennfkův i špatná sukna dělajících, i lacino je pro- 
dávajících.) 

V Lišově nejídají leč dotýkanou řepu. 

Přeloucký kousek. Tolik co u Němclv ; ^IrfdSiauer ® tůí il. 
Přelouč, jak každému povědomé, jest město v naší vlusti, 
o něž národ rád své vtipy brousí, strkaje na ně všeliké 
směšné a proti zdravému rozumu čelící kousky, které tam se 
zběhnouti měly* 



4S0 

Odkad jsi ? x Yodňan. — Anebo : ChylH Vodfitnllf I — 
NaíknaU Vodňanských z chytrosti píše se z časv Ferdinanda ni. 
krále českého, kterýžto jeda kdys tímto mfislem za deitÍTého 
počasí jedva v olicfch pro hojnost bláta neorázL Coi když 
pánům radním král vytýkal, vymlouvali se oni, že důchody 
městské příliS skrovné jsou, by na dláždění pomysliti se 
mohlo. Daroval jim tedy mocnář na to jistou summu ; leč po 
odjezdu králové shledáno v radé, že peníz ten nepostačí 
k vydláždění celého města , a protož uzavřeno, nejprve ulice 
dlážditi dáti a náměstí zatím tak ponechati Pojede-lif tndy 
opět král, pravili jsou, dá nám, co jeltě chybiye, a tot se 
rozumí, že nás nenechá při nedlážděném náměstí. — Když 
pak po letech zase Ferdinand tudy cestu konal, a o vyvede- 
ném dílu i moudré té radě vědomosti nabyl, pozasmáv se 
odbyl je slovy : ^Aj, chytří VodňauStí !^ což jim také nápotom 
za přilepek zůstalo. 

V Novém Městě (nad Metují) mají břízu na bráně » SkoIo 
na krámě , faru na chrámě a krčmu v chrámě. — Škola je^^ 
totiž vystavěna na masných krámech, fara pak na dolní čisti 
kostelní lodi, a v chrámu tom odpočívá rytíř Jan Krčma 
z Konipas , pán toho města v druhé polovici 1({. století, maje 
(am mramorový památník, 

Koloděje, kde se zlé ženy anebo staré panny přemflajf. 
Nechce se čertu do Neveklova. 

Do Libáně pro rozum , na Kopidlno pro vonsy (chodí se). 

Chlumeckým prachem práSiti — stHleti (lháti). — l^ořídil 
jako sedláci u Chlumce. (Na jisté zbouření sediského lidu 
v třidcetileté válce se vztahuje.) 

Vyhlíží tam jako u Jankova (pusto). — Poříd($ tam — 
vybereš tomu, co Kec u Jankova. (Známá porážka rakouského 
vojska od Švédův dne 6. Března 1645, kdežto i polní vůdce 
Gětz byl zahynul.) Sr, níže : Poltava. 

Habrovína. Jest z Habrová, — z Habrův. (O člověka 
tvrdém a neohbitém.) 

Jest jonák z Kolovče (potutedlný, podvodný). 



Ml 

CMfkft od Žánbeita Chnti iotroriiia). Paeholak #d Žam* 
berka — a Idbkoa zbrojí. 

Sel na Proafk (na iebr ; kra ▼ slově). 

Dostal se do Vomizína (o yše přiSel/jesl na miiiné). 

Svatý duše 'k Bokovskn ! k Bukovaku I — Praví se , tak 
ie jaoQ volali Bikovilí, když ponejprv vidéli holnba letícího, 
mnejíoe, by duch svatý byl 

U Cemovlc, a Křeče zima div se nevzteče. (Studená 
krajina v Táborsku.) 

Byl v Chropíně na moresech* (Nezdvořák, hrubých mravftv. 
Chropin, vesnice v: Kroměříže na Moravě.) 

Za živa v Bystřici , a po smrti v nebi (Žádám si býti ; 
totiž v Bánské Bystřici.) 

Mortkovčané^z prázdného pijí. HIaA. Mortkowčenjo z proz- 
neho pija. 

Potiti < se jako Malečanský pop. HLui, So podó kajž Má- 
lečanski pop. 

Yídefi jedna, Praha drahá, Krakov město. P. Jeden Wie- 
deA, Praga mága (valida est), Kraków miasto. 

Veselý jak Krakovák. P. Wesoly jak Krakowiak. 

Zdali nevíi, že Krakov větSí nežli Břeští ? P. Wiesz ty 
to, že Krakdw wi^kszy niželi Brzeécie. 

Krakovským trhem na polovici přestati. P. Krakowskim 
targiem na pdowicy przestaé. (?y ceniti vysoko, aby mohl 
hodně sleviti.) 

Jdi třeba i za Krakov, všude svět jednakov. fí. Xota 40 
KpaKoea, run ece 04iiaaR0B0. 

Dáti se z Krakova do Varšavy na Lublin. P. Jechal 
z Krakowa do Warszawy na Lublin (bláznovsky si zajíti). 

Krakovský střevíc, Poznaňská panna, Vislická žemle. Pře-* 
mySlské pivo jsou nejlepší. P. Krakowski trzewik, PoznaAska 
panna, Wiálícka žemla, Przemysiskie piwo s^ najlepsze. 

Zbledl jak Torunská cihla. R Zbladl jak Toruňska cegfa. 
(Začervenal se, studem se zarděl.) 

fidansho, hltansko. P. Gdaňsko ^ chlaAsko, t. pohlcuje 
všecky zplodiny Polsku. 

31 



. . ^ lfoiNhliý:idl dUM ^ ^Wtodm^. P. PolAéfeiif Jatt Miabel 
w Czfstochowie (jako páté kolo u voia neb dfra v mogté^. 

Častochovský bojavnik. P. Žo&iers Cifgtochowsid (ne- 
hrubé valfiý)* 

Záarak nad ?iecky ČistochoTské. P. t!iid wi^kssy nad 
Cs^aiochovskie. (Cos Mde tšecky rosony podivného^ ^a»l 
mniši tamější vymyšlenými zázraky líce rozuma lidskéiiH 
nakládají, než uvézti m&te.> 

V dým to pošlo (zboží , jmění) jak poklady Česiocibov- 
^ké. P. Poazly zbiory, jak Cz^tochowskie akartiy. Přcid ohra- 
zením tohoto kláštera <Mialé útoky Qd nepřátel naň se čkiívaly, 
jakož i r» 1430 od Husit&v, kteří jej zloupHL 

To tak těžko, jako častochovy obrániti. P. T« tak trudno, 
jak OKQitocbowy obrofiid, O véci snadné užívá se, ježto podlé 
obecného mínění toto mÍ2*to r. 1655 sama matka boží před 
$vedy obUuila. 

Častochovská kadencí; P. Czestechowska kadenciá, anebo: 

.Kaf)encie ze skrzyni Jaánog<}rskiéj — o Spakrýeb verSich neb 
rýmech se říká. . 

Spr|tvQdli|K>st. jak v Oseku. P. l^rawá jak w Oaieka. — 
Odsouzení proti právu a řádu. Vypravuje . se , že v n&tečku 
tom ležícím v Sandomírském vojevodsivó stél byli kdys jistý 
zámeůiMK pro zlé skutky odpraven* Poněvadž ale ¥ obci ne- 

Jiylo než toho j^nobo zámečíoíka, a však byli dva' kováfí, 
učiněno vyřčení, aby místo zločince kovář jedeé starf p«d- 

,,«tuupíi, ? ^My aby se i méflU) za dobré i .spravtdliiQM stalo 
za dost. Odtud krom nadmíněn^o má prý půxod i. toto pH- 

\^)ayí: Zámečník se provirm, a kovář oběšen. 

Pacanov,,k|J^ kozy kiýf. P. Pacanéw, Ig^dzte kozy koji). 

,-^ Město Pacanov ve vojeiodstvě Krakovském tuže * má u 
Polákův pověsf> jakou Přelouč u Čechův. Přihloi^ékó, ne- 
dopečeného a pří tom mnobo - o sobě smýšlejidk^ oihHyka 
jmenují žákem vysekýcb škol Paeanovských. Za^^o ale tím 
dokonalejší tam byli řemeslničil ježto kovář uaatiěl -okopati 

.Ko?u , kteráž v Zfhradě škodu dělala^ odkudž i ^ přísloví to 
se píše. 



Kril sobě králem y Krakovd, a já y NesvížL P. Król 
sobie królem. w Krakowie, a ja w Hieáwiéža. — Příslovím 
Um jasně jest vytknuta moc, bohatost a pýcha polského 
panstva, zvláště pak knížat Radzivillův, pánův města toho, od 
nichž i původ v^udo. 

Rytíř z Babinské výpravy. P. Rycerz z Babiáskíéj wy- 
prawy. — Hosel to kdes v Babině slyšeti. P. Musial to 
w Babinie sfyszeč. (O věci víře nepodobné.^ Ves Babin blíže 
Lublina náležela v 16. století Stanislavu Pšenko vi, muži uče- 
nému, vtipnému a vůbec váženému, jenž byl zakladatelem 
svobodné obce Babinské, kteráž dlouhá léta i po smrti jeho 
trvala. Byl to poněkud satyrický obraz skntečné polské fteči 
pospolité, a ěetní údové Babinské obce nejvíce dle svých 
směšných vlastností a vad za úředníky bývali jmenování. 
Účel společnosti té byl na častých schůzkách netoliko pří- 
jemným a ducha zostřujícím způsobem se baviti, ale také 
znenáhla a jako žertem přispívati k opravě mravův věku svého. 
Více o tom viz u Wojcického. Przysl. díl 3. str. 12. ad. 

Svatokřížský loupežník. P. Swifto-krzyski zbójca. Po- 
dobno naženu : Vyhlíží jakby devět vsí vypálil, jako Petrovský. 
Svatý Ktíij klášter na Lysé hoře v Sandomírsku , v jehož 
hornatém okolí loupežnické roty rády se držívaly. 

Kdo má Tttčin, Mohylany, počítá se mezi Pány. Kdo má 
Chrobeř, Pinčov, Šanec, může s královnou jíf v tanec. P. Kld 
ma Tfczyn, Mo^elany, ten si$ líczy mi^dzy pany. Kto ma 
Chroberz, PiAczéw, Szaniec, može pójič z krélowq w tanlee. 

Ostatně mají Poláci hojnost přísloví, jimiž povaha krajův 
a mést, totiž obyvatelstva jejich, na světio se vystavuje, jakož 
Wlodek ve svém spisu : O naukách wyzwolonych. V Římě 
1780 celý slovníček o tom vystavil, z něhož tuto některá 
klademe : Velkopolané jsou velké hlavy , ale malého srdce ; 
Malopolané málo mají rozvahy, a více odvahy; Litva prosta, 
ale mstivá; Belžanům právo, ne kord svědčí; Bušfané štědří 
v řečech, ale ne v skutcích; flaličané upřímní, ale pyšni; 
Krakovští do bitvy, ne do rady; Kolomyjčané snášelivi, leč 
chlabni; Lvované příjemní, ale rozkošní; Osvětimití ani kpilí 

31» 



484 

ani k biti ; Přemyslštf hojnélio dŮTtipu, malé plnosti ; Podolané 
silni, nevtípní; Sandečané srdnatí, nepřikiadní; Sanočané ke 
zbrani, ne k právům; Třebovlané hrdi, ač nenenpřímni; Var- 
iaTané s otevřeným srdcem, a měScem zavřeným ; Zatořané 
víc slávy než peněz dbají; Zvínohradští* více o pokladnice, 
méně o břicho peSlivi atd. 

Edo ve Tilné nebýval, ten divur nevídal. R. Kto bi 
Bhahí ne Óiifia^x, totx ny^ed ne BiuajrB. 

Kamenec věnec, kolem voda, a prostřed běda. R. Ka- 
MeHem etHeni, xpyroiii B04a, a bx cepoAiiHt 6t4a. Cos po- 
dobného: Čechy jsou jako kotel, kolem hory, a v něm se 
ryby (snad i raci?) vaří. 

Moskva stojí na blátě , žita v ní nemlátí, a více než ve 
vsi jedí. R. Moci^Ba ctohti na 6o40t1, pmu bi nei ne mo- 
jiOTflTi, a 604Bipe AopesencRaro 14ati. 

V Moskvě tlustě zvoní, a tence jedí. R. B'& Mocxrt 
tojicto 3B0HHTI, 4a TOHKO t4flTi. Hlučiiě so zvoní k obědu, 
a nic na stole. Pých na ulici atd. 

Moskva shořela od krejcarové svíčky. R. Mo€K^a cro^JA 
on Roneeqaoft CBlqKH.. (Vztahuje se snad na veliký ohel 
r. 1493.) 

I v Moskvě lidé u velké bídě. R* ^KaBori 6*^ MocrbI bi 
tenajioft TocKt. 

Šel sedlák do Moskvy na porcí rozprávky. R. Mymuci 
44a DoroBOpRH me4i 40 Mockbu. 

Jaroslav městečko Moskvy kou teček. A. flpoc4aB4& ropo- 
4011 Mockbu yro^ORi. Cuž také o jiných, menSích městech 
se říká u přirovnání k hlavnímu. 

Klaň se v Tule, hledej v Moskvě. R. Beft qe40M*E na 
Tyňt, Hum Ha MockbI. As jako : Cti Petra pro Pavla. 

Žije v Tule a jí gdóle. J?. líKmen bt» Tjjit, 4a tcr* 
'4y4H (ród hrušek). 

Svéhlavý jak Novohradec. fí: Tnpnm kbki UoBropo4ea'B. 
Kdo proti bohu a velikému Novohradu. R, Kro nporuii 
6dra h Bejttntaro HoBropo4a. - 



4tt 

Z VolchoTa nelze Yody yypiti, ani ▼ NoTéhradč lidi yy- 
bíti/ R. Hn BojixoBa bo4H ne bíhiith, bo HoBtropo4t 4i04et 
ne bíi6hth. 

NoYohradci takali, a£ NoTOhrad protékali, ň. HoBoropojmu 
TaKajn, 4a HoBropo4'B npOTaRajni. (Jak to obyčejné v avo- 
bodných obcích bývá.) 

Novohradská česf, Novohradská daie. B. HoBropo4CKaa 
qecTb, HoBropo4CKaH 4yina. Stáli slovn a víru méll. Tože 

Pevné slovo Pskovské. R. UcROBCKoe KptnKoe C40bo. 

Vydání u nebo jak v Kyrillové kláiteře, a příjmy jak 
v Řepné poustce. fi. Y Hero pacxo4i kbki bi KapHAjOBt 
MOHacTupl, a np]ixo4i Raxi PtoHOft nycniHH. (O marnotrat- 
ném.) Onen v Novohradské ^ tato ve Vologodské gubernii. 

Pořekadel, jimiž jedno město druhému, jedna obec druhé 
v Ruších ráda se posmívá, jest nesmírné množství, jakož ne- 
pochybně u všech národAv slovanských. Zde jen několik 
pMkladův: Uhli£ané a Volžané namísiU prý do Volhy řeky 
semletého ovesného sladu , aby jim pití z ní lépe chutnalo. 
O Kolezincích se praví, že svini za bobra koupili, a psa za 
vlka ubili Vladimírci tím se chlubí : Naii jinoši neperou se, 
nervou se, a kdo více sní, ten hrdina. R. Hamn iioji04im hh 
4epyTCA, HH 6opioTCfl, a kto úoxbme citcTi, totx h iio^04em. 
Možajským větrem jmenují nestálého, vrtkavého na mysli 
člověka. Jaroslavci — bělotělci : o nich se praví, že tak tuze o 
bělost a čistotu těla dbají, až jednou i piU centu mýdla vy- 
mydlili, chtějíce s jednoho děvčete přineženoú na svět mateří 
poskvrnku smýti, atd. aid. 

Měj toliko oheň a sůl, vše ostatní najdei v Achase. 
A. HHtft T04i>K0 oroHB H cojib, Bco opo^iee Haft4enib bi Axact. 
— Někdejší město na Donu, kde nyní starý Čerkask, v krajině 
vehni úrodné. * 

Všeho tam hojnost, jak v Sahajdáku. P. Pelno tam 
wszystkiego jak w Sahajdáku. 

Jasyk dovede do Kyjeva, a druhdy i do kyje. Jfr. fbwn 
AOBO/mn 40 KuoBa, a nneowk h 40 nii. (Viz: Jazyk:) . 



4áé 

Mlýny hovoří: v Kyjevě dobře! a stoupy mlavf: to tu, 
to tam. (Vypodobněni zvuko.) R. ^epnoBa roBopari : bi 
Kiest Ay^me I a cryna rosopari : qro ryrb^ mto ravb. 

Zhynul jak Sved pod Poltavou. Mr. Ilponasi hki IIlBe4i 
nH4i» UoATBiBOio, R, IIpoHrpa^cfl — crHuyjix Ramk UbeAi noAi 
no^iTaBOH). Ilponajii KaK% ISlhex^ 6e3i Macjia. P. Przepadf 
jak Szwed pod Puftawq. (Známé vítězství Petra Velikého túí 
zpupným krilem Švédským Karlem XII. pod Poltavou.) 

Nepil Poltavské vody. Mr. He uhbi IIOjiTaBCKOH B04U. 
Neví co bída. Z téhož času, když po bitvé celá řeka od 
krve prolité zčerveněla. 

Kdo v Pešti není k ničemu, nech v Budín nechodí. S. Ko 
y IlemTH ae aa^a, y Ey4HMi aoKa ae H4e. 

Vyhrál jako turecký císař u Senty. 8. 4o6iio — npo- 
Koncao Kao TjpcKift uapB aa Ceam. Senta město a Bačké, 
kde svedena bitva r. 1697. 

Martin v Záhřeb, Martin ze Záhřeba. Ch. Martin yrl$greh, 
Martin iz Zagreba. V. Hus za moře atd. a níže: Pařft. 

Proto nebude dále do Záhřeba (do Prahy). Ch. Iv lo 
nikaj dalje nebude v Zagreb. (Neznamená to mnoho, zdstane 
při starém.) 

Není Řím ani Praha jednoho roku (za jeden rok) vysta- 
věna. Praha ne za jeden rok (den) ustavena. Č. — P. Nie 
od rázu Kraków zbudowano. 8. Hh Phmx híg aa BA^vh nyn 

OBO^HKÍft nOCTBO.*) 

Byl v Římě a papeže neviděl. Č. — P. Byf w Rzymie 
a papieža niewidzíal. R. Eíitb vh Phmí h ae BH4aTi» nanu.**) 
Jíti do Říma pro pleš. Č. 
Šla do Říma. (Slehla.) Č. — Ch. PreSIa je v Rim. 



^ Ir. Non fuil in sólo Róma peracta die. Fr, Róme (Paris) n* a pas 
eté batie toat en an joor. Piem, Róma V e nen ata faita tata *nttina 
vOlta. Šp. En ana hora no se ganó QmMnra. iluýl. Reme was nd 
bnilt in ono day. Dán. Aom Mfl» ei b^ggei ^aa tm ď)as- Kém. 9l9» 
ttOT otí^t ift cinm 3a^r nBaut. 

**) VI E itato a Róma e non ha veduto il papá. 



Navštíví bába iite, iif bude míli s fim. Ck. Bí i9lá'baba 
v Rim, dabi imala 8 čim. 

Do 6íma daleko, a v ftíině všecko draho. Ó. 

Dělati se papežem, a fifina nemíti. Č. 

I v Rínlě svél a lidé. P. f w Rzymie swiat i ludzíe 
(všude hříšm', chudí atd.). 

Mně tn tak dobře jak sv. Petru v Římě. P. Hnie tu 
tak dobrxe jak iw. Piotrowi v Rzymie. 

V ftímě žíti a ve tmě choditi. R. SCarb bí PhmI h čpacra 
BO my. 

Kdo od přirození hloupý, v Paříži rozumu nekoupí. P. 
Kto z przyrodzenia glupi , i w Paryžu rozumu niekupi« — 
Ani v Paříži nedělají z ovsa rýži. P. I w Paryžu nierobi^ 
z owsa ryžu. 

V Paříži řeka mléčná , z jáhel břehy, nad ní pečený v&l, 
a nĎž v ném. P. W Paryžu ržeka mleczna, brzegi jaglaoe, 
a wdl pieczony nad niq, i ndž w niem. 

I ve Vídni lidé bídní. Č. 

To tolik plátno jako potýkati se za Vídeň. P. To tyle 
warto co bič si^ za Wiedeá. 

Kdo chce jíti do Vídn$, musí břicho venku nechati. £r. 
Kdor boče iti na Dunaj, mora pustiti trebuh zvunaj. ^ 

Kdo nemá koně, má se i v Carhradě za.pěiího. fí. Eea^ 
KouHoft Bi Uaptrpa^i nlon. 

Tyto šlejšky šly z Garhradu pěšky. J{. dra uui (zeUUlr 
polívka) H3i Ilaparpa^a ntaui uum Qsou špatné, nemastné). 

Daleko Bagdad, a blízko loket S. Ako e Aajieao Salř^a^ii^ 
ÓAínzy 6 apmHHi. (Když se Turek jeden chlubily že v Bagpdadě 
tři lokte zvýší skákal.) 

Visla jak bůh, jednomu dává, druhému bére. P. Wisla 
jak bég, jednomu daje, drugiemu bierze. ' - 

Až se sejde Stryj a Lomec, bude světu konec. Hal Aki 
ca 8Íft4e Grpuft h Aomenhj to 6y'Áe CBlry KOHOUb. 
Kroutí se jako Pillce. P. Křqtj jak Pilica. 
Do Ddnaje todb taóritl t jáíáý db l»ikDíá}é yo^'\á. Ó. 



4M 

Ani by to Kaía neuhodla. (Kam ae to podělo, a od koho 
ukradeno, aniž by to Kaša uhodla. Háj« Srov. Cosm. str. 10.) 
Nečiň se Štírkem. Dal. kap. 20. 
Svatopluka hledati (o bývalém a nenabytném štěstí). Mor. 

Nadal mě co Žižka mnichy. — Slepý Žižka. Č. 

Velký jak Loketek. P. Dnžy jak Lokíetek. Vladislav Lo- 
ketek, jeden z největších panovníkův polských, malého sice 
těla, ale velikého byl ducha. 

Za krále Albrechta pohynula šlechta. P. Za króla Albrachta 
pogínefa szlachta. (Naráží na veliké ztráty ve vojenské vý- 
pravě proti Valachům, jež Poláci utrpěli.) 

Královna Bona umřela. P. Królowa Bona umarfa. Rodem 
Viaška, manželka Zígmunda I., nevelmi Polákům příznivá. 
Užívá se toho přísloví, když někdo věc dávno zběhlou a zná- 
mou za novinu vypravuje. 

Za krále Štěpánka strach byl i na pánka. P. Za króla 
Stefanka strach byfo i na pánka. O přísném králi Stěpánu 
Bátorovi. 

Více prohrál Maximilian pod ByČinon. P. Wi^céj przegral 
Maximilian pod Byczynq. Těší-li se kdo pro nějakou ztrátu. 
Maximilian arcikníže rakouské od kancléře a hetmana Zámoj- 
ského, jenž stál k Zigmundovi III., byl na hlavu poražen |^ 
zajatý dán do vězení. 

Získal co král Jan ve Valaších. P. Zarobif jak król Jan 
na Woloszczyznie. Jan Soběský, obranitel Vídně, na němž 
opět se splnila latinská průpovídka, že ,|VaIachia est tumulus 
Polonorum.* 

Ten k Sašu , ten k lesu. P. Ten do Sasa^ ten do lasa. 
Znamená se tím odporování sobě úmyslův aneb nepořádek, 
jakýž byl v Polště za panování Augusta II., když proti němu 
za krále vystaven Stanislav Lešěinský. ^ 

Za krále Saša bylo chleba i masa ; za Poňatovského krále 
i chleba bylo na mále. Bělor. 3a Kopo^oa Caca óvuo t x^tóa 
H Kflca ; flKi craei Kopo4b HoHaTOBCKÍft, laKi h xaMi. ho. ra-** 

KOBCKift. -I 



Mnoho jeSté dotud Dunajem vody uplyne. S. Mhofo fae 

40046 Ay^^^OWh 8046 npoToiiH. 

Odebrav se za Dunaj, už nemysli na domov. P. Zaja- 
cha\iv8zy za Dunaj, juž do domu niedumaj. 

Lepfií vejce od Dunajce, nežli od Visly. P. Lepsze jajca 
od Dunajca, niželi od Wis<y. 

Naie Tara nebojí se Tureckého cara. S. Hama Tapa ne 
601 ce TypcKora Ilapa. Tara jest jedna z dvou řek, jeilo po 
spojení svém Dřinu činí. 

Poznati silnici po sloupech , a Volhu řeku po příkrých 
březích, fí. SaaTb flMCKyio no CT046aii%, a Bo4ry ptRj no 
KpynDTB 6eperair&. 

DuSe na Veliké a srdce na Volchově. R. Aj^9i Ha Bejonsoi 
a cep4il6 Ha Bo^obí. O spojení v 14. století svobodných 
dvou měst Novohradu a Pskova na těchto řekách ležících. 

Kdyby bylo mlíka , jaká je Lika, byl by sýr , jako Zh*. 
li Da je mlika, kolika je Lika , bio bi sir, koliko Zir. (Lika 
říčka v Chorvatech, a Zir při ní vrch okrouhlý.) 

ČíSe jak moře Slávecké, pije se z ní na zdraví mládecké 
(hrdin). R. %ma návrh iiope Co^oeejiRoe, ni»iOTX aax BeA 
npo 34opoBi»e ii04046itK0e. Moře Siávecké neb Solovecké jest 
Bílé moře, a tu i kláSter Solovecký, kde pěkné dřevěné čiSe 
Q jiné nádoby se dělávaly. 

Tak se skálei, že ho ani Kosturské jezero omyti nemftže. 
S, OnaRO ce e OKa^ao, 4a ra h KocrypcKO esepo onparH ne 
v03Re. Kosturské jezero při městě Kosturu. 

Když se KrkonoS kuklí, bývá déSf. — Boubín se mhlí 
(fBá čepici), bude pržeti. C. 

Jest v Blaníku (dřímá). 6. 

Bývalec I byl třikrát na Beskydech , a po Čtvrté na Ta- 
trách zbíjel. P. Bywaly 1 byl trzykroč na Beskidzie, a čzwarty 
raz na Krfpaku zbijal. 

Za babku by kozu i píes Tatry hnal Sic. 

Lichvinské hory, a Novosilevských lotrův sbory (nejhorší). 
fí, .Akxbhhckíh ropu, a HoBQcv4LeBCKÍe Bopu. 
. Uoátm teboji M Hohovy hiNry. (Rhípbaei montes). Č. 



489 

Ani by to Kate neahodla. (Kam se to podělo, a od koho 
ukradeno, aniž by to Kaša uhodla. Háj. Srov. Cosm. str. 10.) 
Nečiň se Štírkem. DaL kap. 20. 

Svatopluka hledati (o bývalém a nenabytném štěstí). Mor. 
Nadal mě co Žižka mnichy. — Slepý Žižka. Č. 

Velký jak Loketek. P. Dnžy jak Lokietek. Vladislav Lo- 
ketek, jeden z největších panovníkův polských, malého sice 
těla, ale velikého byl ducha. 

Za krále Albrechta pohynula šlechta. P. Za króla Albrachta 
poginefa szlachta. (Naráží na veliké ztráty ve vojenské vý- 
pravě proti Valachflm, jež Poláci utrpěli.) 

Královna Bona umřela. P. Krdlowa Bona umarfa. Rodem 
Vlaška, manželka Zigmunda I., nevelmi Polákům příznivá. 
Užívá se toho přísloví, když nékdo věc dávno zběhlou a zná- 
mou za novinu vypravuje. 

Za krále Štěpánka strach byl i na pánka. P. Za króla 
Stefanka strach byfo i na pánka. O přísném králi Stěpánu 
Bátorovi. 

Více prohrál Maxímílian pod ByČinou. P. Wi^céj przegral 
Maximilian pod Byczynq. Těší-li se kdo pro nějakou ztrátu. 
Maximilian arcikníže rakouské od kancléře a hetmana Zámoj- 
ského, jenž stál k Zigmundovi III., byl na hlavu poražen § 
zajatý dán do vězení. 

Získal co král Jan ve Valaších. P. Zarobíl jak król Jan 
na WolosEczyznie. Jan Soběský, obranitel Vídně, na němž 
opét se splnila latinská průpovídka, že ,,Valachia est tumulus 
Polonorom.^ 

Ten k Sašu, ten klesu. P. Ten do Saša, ton do lasa. 
Znamená se tím odporování sobě úmyslův aneb nepořádek, 
jakýž byl v Polstě za panování Augusta II. , když proti němu 
za krále vystaven Stanislav Leščinský. 

Za krále Saša bylo chleba i masa ; za Poňatovského krále 
i chleba bylo na mále. Bihr. 3a Kopo^ Caca 6hU0 ft xitóa 
H Maca ; nn craei Kopo4b IIoiuitobckíI, laKi h X4t6i ho ra- 

KOBCni. 



NeSfastný jak Patlnil. P. NieszcseSIiwy jak Patkul. — 
Jan Rejnoid Patkui, šlechtic Livonský, chtěje osvoboditi yla^f 
svou ode jlia Švédského, k Augustovi polskému a pak k Petru 
Velikému se přivinul a jim k nabytí té krajiny všemožně byl 
pomočen. Konečně pak byv od Švédův chycen z roakazu 
Karla XIL byl kolem lámán a dtvrcen. Viz o něm obšírněji: 
Včeslovanské počáteční čtení I, str. 32. 

Radimiči utíkají před vlčím chvostem. R, Pa4iMHMH boa^sui 
xBOCTa ÓlraioTi. P. Radymiczanie boj^ si^ wilozego. ogona. — 
Vévoda velikého knížete Vladimíray Vlčichvost nazvaný, porazil 

■ 

Radimiče r. 984 na řece Piéčaně. 

Pttfata křtí mečem, a Dobryně ohněm. R. IIjrTflTa KpeerHTi 
veneMi, a 4o6puHH ornen. Z těchže časův Vladimírových, 
když vůdcové ti pohanský Novohrad ohněm a mečem na víru 
obraceli. 

Jakby zde byKMamaj bojoval. R. Sa^ob KaKi 6yAT0 
Manaft Bocean. — O velikém nepořádku užívá se. 

Každý o něčem, a on o Nalivajkovi. Jlfr. Xto npo mo, 
a BAHi npo HanaaJíKa. (Slavný vůdce kozáčky na konci 16. 
století) 

Tancuj dufie bez kontuše, hledej pána bez župana. R. 
IjJ^Hiiyft Aym9i 6e3i Koaryma , ama nana óezi »yai^a. Slova 
z polštiny tu vzata ukazují, že na posměch Polákům to pří- 
sloví vzniklo^ a nepochybný na Marínu Mniškovnu se vztahuje. 

Z milosti bojarské sám jsem sobe Požarský. JL Do louacTB 
6oapcKOft, cBMi ceél IIoxcapoKOi. — Honosí*li se kdo sám 
svou osobností. Požarský známý osvoboditel ruské země 
s počátku 17. století. 

Zmizel jak Bekovič. A. Ilponajix aaiTL EeKOsivb. Kníže 
Bekovič poslaný od Petra L do Chývy, kde zahynul. O jiných 
více méně důležitých osobách z historie ruské viz Sněgíreva 
R. Př. Díl 4. str. 185 ad. 

Přijde Vítův den. 8. Aiňai he BH40Bib 4aR%« Čas ukáže, 
kdo věrně a kdo nevěrně s námi siilfSlel Narážení na Viika 
Brankovice a MiloSe Kobylice. V, Slov« pís. III. str. i9fl^; 



lil 

Den svitého Ýíta — ytiák není po vien Yola. S. Bi4on 
^anaKi, nnm lío cbo cntmyo. Den 15. června rovné lak 
nešťastný byl nirodv Srbskému , jako nám Čechům den 8. 
Listopadu (1620), kdyi na Kosové poH r. 1389 bitvu a tudy 
i svou samostatnost ztraUlL 

By bylo chtélo- itéstí přáti, nebyl by Lazar na Kosové 
zahpul. S. 4a e Men fcejo 4o6po 6uth, ne 6u Jaso iia 
KocoBj nonrayo. Anebo : Odtud béda , co Laztir na Kosově 
zahynul. Jao rn 6 , ionrb Kaxo e ^aso na Kocosy nonrayo. — 
4ocTa 6 ŮUAO na Kocoay. Dost se nám dostalo na Kosové 
(řekne-li kdo: už dost!).^ 

Těžko Kralevici Marku za zlých dnův čekati dobrých. 
S, TexcKO Mapxy Kpajitanhy y 3Jiy Ao6pa qoKaiofcH. 

Jde-li se do boje, volávají: Kam hrdino, Kralevici Marku ? 
a když jest kořisf děliti , říká se : Kdes se tu vzal, neznámý 
tuláku? 8. Ka^i e eoĚCKy BoeeaTH, 0H4a ce auqe: Káno 
lOHain KpajfbBHfcy MapRO? a Ra4a 6 mahapi AhAvru, roBope 
My: 04Ky4a ch, nesHaHa 4e4Ío? 

Dva holdoši zbili Víloše. S. ^aa jioma usóume Mi40ma. 
Podobné: Dva jednomu pán, a tři celé vojsko. 

Mistr nouze naučil Dalibora housti. Č, 

Prokop Kroupa pověděl slovo zhloupa, stoje u ka- 
menného sloupá. — R. 1493 zbouřiio se všecko havjřstvo 
na Horách Kutnách, a jeden z radních, Prokop Kroupa, 
poslán, aby je upokojil. On pak strachy, co by mluvil, sám 
nevěděl. A maje říci: Milí havíři, upokojte se, však vám 
páni všecko dobré přejí; on se podřekl a pravil: však vém 
páni nic dobrého nepřejí, •* z čehož mezi chasou to přísloví 
pošlo. Koř. Viz též Čas. mus. 1827. 4, str. 80. 

Nejsi Jetřichem Berounským. (By z tebe oheň pálil a 
šel jako z výhně od kováře. Ctíb. Hádání I 63. O hněvivém 
člověku.) 

Pan Vilém z PemSteina říkával : S ftímany věřím, s Čechy 
držím, s bratřími umírám. (Ale nedáf s sebou pravda tak 
hráti — dokládá Červeritn ; nebof nelze s hodův na hody.) 



Dostal 86 pana Rozvodoyi na mlýn. Hodí se panu Roz- 
vodoví k zapsánL — Byl pan Rozvoda v cechách zeman 
jeden, o němž pravívali, že mél ^Libros klevetarum,^ t. rád 
zapisovali když kdo co pravdé nepodobného rozprávěl; byl 
člověk kratochvilný a šprýmovný. červ. Podobné ^knihy pa- 
mátností* spisoval za našeho věku nebožtik rylíř Jeník 
z Bratříc. 

Chodí jako Perchta (pyíné). Č. 

Získal — vyhrál co Míchal na sviních. Za českého 
krále Václava, dí Červenka, koupil Míchal, pekař pražský, od 
čarodějníka Žity čisté veliké vepře velmi lacino, z nichž potom, 
když do vody byli vehnáni, toliko slamění věchtové se uká- 
zali a po vodě plouli. — P. Zarobil jak Zabfocki na mydle. 

Těžko určiti, zdali mnohá jiná toho druhu přísloví naše 
na nějakou událost se vztahují , anebo pouhými-li jsou smy- 
šlenkami, jako: Potkal se s Vaňkem. Vyhráš co Vavrda 
v kuty. Jest Blažkovi za čepici dlužen. Hloupý Klíma 
atd. atd. 

Plete jak Pekařský na mukách. P. Plecie jak PiekarskV 
na mfkach. — člověk tento chtěje krále Zígmunda IIL r. 
1621. v kostele zabiti, byl před splněním zločinu toho dopaden. 
Shledalo se však potom a i na mučíme z pomatených jeho 
odpovědí, že jest s smyslem pominulý. Byl však přede k meči 
odsouzen. 

Vytasil se jak Filip z Konopf. P. Wyrvval sif jak Filip 
z Konopi. — Pan Filip z Konopf (vesnice posud v Sando- 
mírsku) proháněv přes 40 let Turky , Tatary a Valachy za 
krále Albrechta, Kazimíra a Alexandra usedl konečně na 
svém dědictví. Přijel též kdys na sněm; ale rozuměje lépe 
válečnému řemeslu než správám obecným, a mimo to nedá- 
vaje na rokování hrubé pozor, když naň došlo, počal p čemsi 
docela jiném mluviti, až smích se strhl. „Kdož se to tam 
vytasil?^ řekl někdo z panstva. ;,To pan Filip z Konopf^ 
— ozvaly se hlasy, a odtud se o něm pu tu dobu pi^íslovně 
vzpomíná, když. se něco nemoudrého probleptne. — Ježto 
ale přísL, toto i v Mr. přicb^: BmiBaBo& aki Huumi ai 



ROHoneja ; ano i u nás cos podobného jesl : VySel z dobrá, 
co čáp z konopí: mfiž položený tu výklad býti pravýmt a 
také nebýti. 

Komplementoji se jak OpatiStí do věže. P. Geremoninjíi 
siq jak Opatscy do wíežy. — Byli to dva bratří, již pro 
jakýs výstupek na několik měsfcův odsouzeni byli k vézenf. 
Starší nechtěl vSak vstoupiti první, poněvadž mladší byl zem- 
ským úředníkem, a tudy mu přednost chtěl dáti; mladSí ale 
též se zdráhal z pouhé šetrnosti k letům bratra svého. U nás 
něco podobného se kdesi přihodilo radním pánflm odsouzeným 
k šatlavě, a protož když nikdo ze společnosti nechce přednost 
míti ze dveří neb do dveří, říká se: Dávejme si přednost — 
aneb: pobízejme se jako radní páni do šatlavy. Srbové též 
říkají: Hy4e ce Kao FpuH y apHmie. Pobízejí se jako &eci 
do arestu. 

Neuhodne pan Nevěský, co udělá Pán nebeský. P. Nie- 
zgadnie pan Niewieski, co zrobi Pan niebieski. -«- Stanislav 
Nevěský, hvězdář a vydavatel kalendářův, že často se mýlíval 
v udání povětrnosti, tuto sobě památku získal. By však měli 
všickni hvězdářové, jimž podobně se děje, také takto se 
poctíti, což by tu přibylo přísloví I 

Tluče se jako Marko po pekle. Mr. ToBqercfl mn MapRO 
no ncKJiy. 

Hnal jako Mahomed do ráje. S. Hasajiio Rao MyxaMe4% 

Rád má hotové, jako pop Kosto. S. ToTOBíHy Ráó H 
noni KocTO. Když r. 1729 jistý k Srbům od vlády rakouské 
poslaný vůdce — v písních se jmenuje generál Staniša Mlatišuma 
— sebraný lid proti Turkům vojensky zřizoval, zamlouvali si 
někteří Srbové napřed u něho, až pobijí nepřítele, rozličné 
náhrady, ten turecký dům, druhý pole, třetí mlýn atd., což 
jim vůdce vše přislíbil. Přistoupiv též nějaký pop jménem 
Kosto, a nastaviv čepici pravil: ^Já jsem, pane, stár, a ne- 
třeba mi ani domův ani polí tureckých; dej mi raději hned 
třeba i méně něco z hotových.^ Mlatišuma nemoha jiad^ 
hodil mu několik dbkátův do čepice. A tak chytrý pop, když 



pkotoin Turci generála $ lidem jsou porazili/ ovfi^m ao všech 
«e|y{ce obdržel, protože umel jiatóho hráti. 

Také památka hrdin lesních , již k šibenici jioii dospěli, 
udržela se v národních příslovích, jako jaou: Jest druhý 
Pechanec. — Vyhlíží jako Petrovský. -^ Měřiti po Janošíku, 
aneb: Měřiti od buku k buku. (Takový býval loket loupežníka 
slovenského, na němž ukradená plátna, snkna atd. mesi své 
lidi dělil.) — Podobně se vzpomíná a Polákův : Zakuta Zafícký, 
dafránec, Rutino vská ; u Rusflv: Vaňka Kajin a SteAka Razin; 
možná, že i u Srbův, kdež těchto hostí též nikdy nebýval 
mrdoslatek. 



Parom do tebe I — Parom ti do duše! Do Paromá ode- 
slat Sic. — P. Ey, do Pioruna ! 

Ach Lado, Lado! srdce srdci bývá rádo. Č. 

Dělati Lela Polela (Chvista, Pochvista). P. Robié Leluin 
Pélelum, Šwistum, Pošwistum. CDěiati něco nedbale, óuSnrie, 
neochotně, leda bylo.) — Lelum polelum, fistum pobAio. 
RysiA. 

Na svatého Dindi (Did), čo něbolo (nebude) nikdy. Sic, 

Na svatého Vida, čo nebude nikda. Sic, 

Chrápe jako Dundr v plané jabloni. HLtii. Wdn SmorČi 
kaž D^under we ploněiku. 

Budeš bit jako Svatovid. Č. — P. B^dzies^ bit* jako 
íwiíly Wit 

Aby té Černoboh ubil I Mr. U^Q6^ Te6e dopnut 6on 
y6M6%l — IUo6ii Ha Te6e npHuua Mopnaa ro4HuaÍ 

Aby na tě Div přišel I iifr. II(o6% na Te6e Ahb% upumosi ! 
Proti smrti není léku, a proti Mořené není kořene. Č, 
Pravý Skřítek I (o člověku malém , ale zralém). — Atii 
Skřítka (Křístka) doma není. Č. 

m hospodáříčka (Skřttka, Šotka), á 
U nich se Plévník uhnízdil (vše se jim daří, statku jim 
přibývá). Č. — BíaA. Wdn ma Zmija. 
. Hněvivý — rozvzteklený jako Rajrášek. — Jest RaráikeB 



4Ěá 

posedlý. - Karáskovi tam kloJlKs nadOiall (u ph ir bitvé). C. 
— Cep4HTi ffiTK PapQiueK!&. (Na Ukrajině.) 

Chytrý jako Pikulík. Sic. — Má Píkulíka. 

Fokusy (skakií duclh^vé^ strašidla) nevadí, přes hubu 
nedadí. P. Pokusy niewadzq , w gqbq niedíiditj. (T. j. poku- 
siti, domluviti se neškodí.) -^ Pokusy wfadzy nienajti, gdy 
juž kurowie ápiéwajq. 

Prosí o to jako Připolednice. HLuL Wdn to praša kajž 
Připofnica (jinde říkají: Připofonca), Dobrý to duch neib 
strašidlo, jenž o žních polední dobpu k dělníkům na pole 
z lesa přicházívá, nezbedně od nich k obědu něco žádaje. 
Némci ji jmenuji iaů $o(}n)ei6d^en , a zdá se býti podobna 
naší Polednici. 

Holka jak Víla, a vdá se, hnila. S. 4'kBOiix Bnjia, a 
HesoMi THH^a. — Vily tě vzaly I S. Bhjo to OAmeAC I (kletba.) 

Vyšperkoval se jak Dodola. 8. HaqHHÍo ce Kao 40404a. 

Jest pravá Ochechule. Č. 

Provedl svou Králku. Č. — Dosti chytře na mne jdete, 
dobře svou králku vedete. Lom. 

Vzteklý jako Vlkodlak. P. 2bžarty jak wilkolak. (Staroč. 
Vlkodlak, M. Verb., Uyr. Slovanův Vukodlak, R. Oóoporeift 
znamená člověka ve vlka proměněného.) 

Nebude z medvěda Vlkodlak, z vlka ovčák, a ze svině 
zahradník. R. OčopoTRCMi Me^Bt^B, bo4Rx nacTyxoiii, a cbkrm 
oropoAHnKoiTb ne čueaioTi. 

Červený jak Upír. P. Czerwony jak Upior. Zachovaná 
posud a nejvíce u MorlachAv pověra o Kdech z hrobu vychá-* 
zejících a krev ze živých ssoucích. Nám Čechům jméfio 
Upír není známo, ale v povídkách národních toho druhu oby- 
čejně Morous totéž znamená co Upior, ano i příslovně se 
užívá : Sužuje lidi jako Morous. Můra znamená však něco 
docela jiného. Č, 

Nedívej se do dálky, a hled za Učkurem. Mr. He 4Hbíic<> 
4a4eK0, a r4fl4H 3a VqKypoMi. (Pobídnutí k opatrnosti. Učkur 
slově pes mající v sobě duši ďábla neb zlého člověka, též 
tolik co zlý člověk.) 



S Meiazinoa sH IfstU. Č. 

Zmítá se jako bds pod brází. Jfr. Mynrr& taeb umai^ 
rpe6jieiD óici. 

Zamiloval se jako dábei do suché vrby. ť. Ztkochal sie 
jak diabel w suchéj vnerzbie. I 

Vyhlíží jako čarodéjnice s Lysé bory. P. Wyglqda jak 
czarownica s £yséj géry. 

Když člověk louku kosí, lecjakás baba dé9f ryprosí. 
P. Kiedy czlowiek fqk^ kosi, lada baba deszcz uprosí. 

Když měsíček v srp , tu čarodějnice jezdí na hraníce. 
JIo/. KojiH Mlcflub Di cepni^ to qapiBHHUH ±Ayn na rpanmi. 

Když prší a slunce svili, čarodějnice máslo vrtí. P. De- 
szczyk padá, sfoáce éwieci, czarownica masfo kleci. Bal. 
CoHue cbítitb, 40IIUIKI Kpanaifc, qapuBHaiui mbcao poÓiTb. 

Sova na střeše kvílí, umříti komus po chvíli. P. Sowt 
na dachu kwiii , umrzeč komuá po chwili. — Z ptactva jest 
Slovanům kukačka znakem bolesti a žele , sokol věmosli^ t 
sova neb sýc žalostí a smrti. 

Bojí se, aby mu zajíc přes cestu nepřebébl. HctL Eoztch 
«o6u My saflub 4oporu ho nepeótri. Přebčhne-li zi|//c přes 
cestu, za znamení jisté nehody pověra má ; ale polští myslivci 
dobře praví : Vlka potkati — štěstí , když tě nepokouSe , a 
zajíce potkati — neštěstí, pakli ho neuitveš. <*- Wilka potkaé 
szczf ácie , kiedy nieukqsi , a zajqca nieszczfácie, kiedy u\q 
Diaaszcznje. 

Straka přiletěla (řehoce), dostaneme hosti^ Č. — P. Sroka 
przyleciala, b^dq goácie. HaL CopoKa cKperoqe, toctm aase. 
Ch. Sraka gosli navéšča. 

r 

Dokud had hada nepožře, drak se nenarodí* 8. 4on 
8HÍa 3MÍI0 ne npoauepe, ue MO»e axc^axa oocTaTi. (V pové- 
řečném tom pHsIovi jest, tuším, i ten smysl ukryt, že ne 
mezi dobrými, ale mezi zlými a hubícími se vespolek povstá- 
vají tyranové.) 

Levé oko mě svrbí, něco rád uvidím (pravé — nerad). 
Cl. — Ch. Oko me serbi, bum st plakal. 



49V 

Kdo -se směje v pátek, [rilakati bode v nedéli. ů» -« P. 

Kto sie émíeje w pi^tek, zaplacze w niedzielf . *) 

Na nešťastné planetě se naroditi. Č, — P. Pod nieszczfiliwq 
gwiazd^ si§ urodzič. 

Ruští starověrci, rozkolníci a jiní iSektáři množství mají 
pověrečných přísloví, ovšem směšných, u př. : Obraz boií 
mužova brada a podoba vousy. Oópasi 6ox(ift bi 6opoAÍ a 
no4()6ie Bi ycaxx. Bezbradé do ráje nepouštějí. Beai 6opoAU 
H Bi paff He nycTflTi). Řež naše hlavy, a netýkej se brady. 
PtHCb HauiH ro^OBU, a ue rpoHb nameft 6opo4U (za Petra Velikého). 
— Kdo přečte celou biblí, zblázní se. Kto opo^TOTi bcid 6Kdjiin, 
TOTTi samiTaoTCfl. — Kdo šnupe a kouří, ducha sv. z sebe' 
bouří. Kto raÓaKi aben» 4a kj^phtx, Tor& CBHTuft 4yxx H3% 
ceÓH TypHT%. — Kdo pije čaj, ten spasení nedoufaj. Kto 
nbeiTi ^aíT, totx cnaceHÍa ne qaft, a množství podobných 
pošetilostí. 

*) Fr. Tel qaí rit vcndredí, dimanche plearera. AngL He that sings 
on Friday, ihall weep on iSnnday. 



32 



m 



xvn. 

PHslovi žertovná a inravokárná. (Márodni 
iprým^ liumor a Ironie.)*) — iilovni lařičky. 

Pomáhej pán bfth, brachu I — ^Kopám jen hlínu, pane !^ 
P. Pomagaj bóg, bradel — „Kopám glino, panie !^ Hal. Ho- 
Haraft ÓHn, TpuHio! — ^Konaio naae r^nnj." 

Ukradli mi truhlici; ale štěstí, že od ní klič mám. Č. 

Vzal pes pečeni, nlo pekáč zůstal. 8, Ano e naci umy 
raiu), Tenciff e ocrajia. 

Z drobných ptáčkAv nejlepší hus. Č. 

LepSi hýl nežli motýl — ač jsou oba ptáci. P. T^epsiy 
gil niž motýl, chociaž oba ptacy. 

Lacino v Čechách — tH košťály za groi. Č. 

Bylo by pršelo, ale dééf to zbryndal. B. Euxb 6hao ae- 
Hacnio, 4a AomAh noMtma^i. 

Téžce byl raněn, ani hlavy nenašli. R, EoJibHO panen, 
■ ro^OBU HO Ham^iir. 

Ach, kam se děly ty časy, když lítávaiy po světě klobásy I 
P. Gdziež si^ one czasy podziafy, kiedy kíelbasy po éwiecie 
látaly. HaL Vaq ch tíh qacu 4^jUi, ko^ caMu KOBÓacB 40 
ryóu AeTbÁM ! 

By měly klobásy křídla, nebylo by lepšího ptáka na světě. 
Mr. Hkl 6u K0B6ac:b xpu^ia, to B»e 6x Aymaon numn na 
CB^rb HO 6yA0, 



m 

*) Dvojí tato vlastnost mající do sebe přísloví slovanská ovSem y počtu 
dosti hojném í v předešlých oddílech roztrouSená se nalézají, ježto 
při pořádání našem vždy brán byl ohled více na materU nei na 
formu jejich. Pod číslo nynéjSí klademe tedy jen taková přialoví^ 
která buď podotčenýni tvarem daleko nad obsah svfij vynikAJí, aneb 
aic jinak do předešlých rnbiik uvésti se nedala. *' - 



4M 

Sedmero jídel, a samé houby. R. CeiiepH iicTBa, a Bce 
rpaču. 

Nazvali si hostí, a posadili hrýzt kosti. B. Sea^rocreft, 
4a noca4n^M rji04aTi» Kocreft. 

Kde není žebrákův, tam dvojí almnžnn dávají, fí/ Ta'^ 
namiň He ólibs^i, Tyri no 4Bt hhaoctlirh AaiorB. 

Sousedská přízefi pfijčuje ráda — konve na pivo a rožeň 
na pečeni. P. Míejska przyjažA — konwie na piwo a rožna 
na pieczeni^ niebronié. 

^Serva, serva !** — Dlouho-líž to lak pfljde ? vždyf jsem 
já tebe, a ne Servu pozval. P. „Serva, serva I*' — A dlugož 
tego bedzie ? Cíebi^ó ja, níe Serwy zaprosíl. Tak se obořil 
měšťan jeden na rektora na hody pozvaného , když tento i 
aám hojně cpal do sebe , i také chlapci stojícímu za sebou 
od každé krmě do košíku kladl, serraj serea ! při tom říkaje. 
Jiný zas podobnému hosti připomenul , že jenom na dnešek, 
nikoliv ale též na zejtřek ho pozval. 

Varuj se příliš zdravých krmí, dobrých lidí a velikého 
štěstí. (Zdravé totiž krmě 00 léky nemocným se radí ; dobrých 
Jidí zástupniclví a přímluv obžalovaný potřebuje, a když ně- 
komu oheň stodolu ztrávil , říkává obyéejné : Yeliké štěsU 
ještě, že neshořely také sfáje.) Č. — P. Uchowaj bože zdro- 
vírych potraw , wielkiego szez§ácia , i cnotliwéj žony kiedy- 

kohviek. 

■ • 

Potkal se chmel s cibulí; napřed 9e vyctily, potom se' 
poctily : Pozdrav tě b&h, čpavá I — Dejž to pán bůh, potrhlý I 
— Pozdrav tě bůh, chutná I — Dejž to pán bůh, veselý I Hal. 
34u6aBCH xwhÁh cl uuéyjeio.; nepme c^. nosHesaTKajn , noTUťB 
ca noBe^aqa^H : IIoMaraňĎHri), rapKa ! - — Eo^aň 34opoB^, ma^e- 
HHfi I — IIoMarafiÓHfb, cMaKOBHŤa I — Bo4aft 34opoB'ii, BeoejHit I 

Pij, a lidi bij, aby věděli, cí syn jsi. Mr. Hiň, la 4i04cil 
6ift, moói) SHa^H, mú cuhi. 

Ach, zlý ěas ! piji jen kvas; a kde šenkují pivo, neprojdu 
mimo. R. Axi , ntio h Mao ; a r4t M»y dhbo , ne flpoft4y 

■HlIO. 

33 • 



500 

Dobrou noc, rozume; sám pán bůh ví, kdy se zas shle- 
dáme. (Pravil ochlasta vstupuje do hospody.) P. Dobra noc, 
rozumie; wíéž to pan bdg, kiedy si^ s tobq oglqdam. Hal, 
EjBaft 34opoB%, poayiie, iie 3o6aqHMOCff axcl casrpii. 

Kdo chodí po noci, hledá kyjové nemoeL Sic, — P. Kto 
chodzi po nocy, szuka kijowéj nieniocy. 

Kdo se v noci toulá, často buchty dostává. Č. 

Bud bohu chvála , kostel shořel , krčma ostala. Č. 

Ženo, pojdme do kostela. ,,Ncmám v čem, milý.^ — 
Pojďme do hospody. „Holko, dej sem staré boty; jsou tam 
někde pod lavici.^ P. Žono, ()()jdžmy do koéciofa. „Níemam 
w rzém, milý." — Pójdžmyž do karczmy. „Dziéwko, daj sam 
staré bdty; sq tam gdzies pod fawq. (Viz též str. 137.) 

Napsáno u bílého Lva : na jednoho nečekají dvá. Č, — 
Dva jednoho na občd nečekají, a smělý sám jí. P. Napisano 
u bialego Lwa: nieczekajsi jednego dwa. R. Ceiiepo oahofo 
}ie TKAyTT*' 4aoe 04Horo o6t4aTb ne '^4yTx, a cwtjLOň h oahhi 
•bcTX. 3Ir. 4Ba xpeiéio iie H;4yTb, S. 4Ba rpehera ne ^emsiio. 
Blh, 4BaMHHa e4noro iie qaKari. 

-4 

Šel pán pro Joba, zůstali tam oba. Č. 

Kněz poručil žáka, a žák kostelníku. 8, Ilónx 3ánoBÍ4H 

4i>ARj, a 4i>flK'L apKBeHflKy. 

Puruč psUi pes ocasu : pes lehne , ocas se nehne. Č. *) 
Kázal pán , musel sám. Rovný jsi pán , posluž si sám. 

P« Kaza{ pan, musial sam. Rownyš pan, poslužyž sobié sam. 

Pán nemflže pro kord, a peí pro ocas (dvéře zavřífi). Č 
P. Kto drzwi za sob^ niezamyka, panskíéj albo psiéj nátury 
zakrawa. S. Be^HKa rocno4a n ncH spára sa co6omx ne sa- 
TBopaio. 

Mól jsem jíti na posvícení — ale nikdo nepřichází z\íd. 
R. H4TH 6uA0 Tťh roCTH, 4a nnKTO ne aoBeri. 



*} Cud, Koer aíab sawwa , s&bba aíab sawwa otsa , savirwa 'OU will«, 
wil eí viiiVsi. (Pes nutí ocas, ocas pobízí na- ocasu JIpKku, JjptČka 
cblupy, chlupům se nechce.) 



Ml 

Za deStě chalapa se nepokrýrá , a za jasného dne htx 
toho do ní neteče (říkají dobří hospodáři). R. B-b AOMAh isóif 
He KpoK)T%, a Bi Be4po h caiia ae RaojieTi. 

Kabát zastavil, a kosili vyplatil. P. SuknÍQ zaatawif, 
koszu]§ wykupil. 

Není co šíti, ano vše děravo. Č, 

Tři dni mlel, a za půl druhého sqědl. B. TpH 4hh moaoai, 
a B'L no^Topa 4hh c^t.l^. 

Nezasel, prý, aby mu kroupy nepobily. — Na oplaze 
nepotluče. Č. 

Sedm let se neurodil mák, — a předce hladu nebylo* 
Mr. Chmt* pHKi Many ae po4H;io — la roAOAy ne óyAO. 

Na břich si lehnouti a hřbetem se přikryti. Č. 

Čemu mékce stláti, když není s kým spáti; R. Haqro 
MflrKO c^aTB, KorAa ne cl k^vb cnarb. 

Děti moje, nekradte: jen domů vláčejte. Sic. 

Kde ocas tvořidlo, tam hlava mučidlo. R. Ta'^ xbocti 
Haiajo, raní ro^OBa Hoqa^o. 

Ani nejrychlejší kůň neuteče ocasu. /?. .loma4i» Óticrpa, 
Aa HO yft4eTi 0T^ XBOcra. 

Bída patrná, na cestě herka chatrná. R. BH4HHafl 6:b4a, 
na 4opor:b Ko6i>i4a xy4a. 

Kozla pláten dobrý vůz, když koně nanic. 8, 3a jiy4y 
6 4o6ap'L Koqiam% , kbat* kohh ho BajA4y« (Zvláště o bohaté 
a ničemné ženě.) 

A kde můj kočár? — „Nejspíš tam, kam ho koné za- 
vezly.^ P, A moja kareta gdzie ? — „Tam gdzie jq konie 
zawiozly. 

Vůz v lese , chomout za lesem v bahně , a kobylku čerti 
vzali : jed pro slámu, kdo můžeš. Mr, Basi bi .«ict, a xoiiyTi 
sa ^tcoMi Bi 6o.«OT:b, a KOHAKa qopTH ee snaioTb 4e : aax »e 
notxaTH no co40My ? Anebo : 4yra bi A-bcb , a xoiiyTi ý 
crplci. (Když se komu něco nařizuje, co vykonati na- 
prosto nelze.) 

He, správce ! jaou-Iiž tu ryby? — ^A jsou, milost-pane I^ 
— Myslím, že nejsou ? — ,H« I kdež by se vwtly I" Pt Wlo* 



S02 

darzn, sq tu ryby? — »Sq, laská wy panie.** — Ej podobno 
niemasz? — „Ha! zkqdže by sie wziely?'' Jinak o pota- 
kačích též toto : A bialo ? Bialo. A czarno ? Czarno. 

Bojíte-U se pekla? — A slibuj, d (Jako onen chytrý 
generál ČechQm pod obojí řekl, když měli země prosti b^ti: 
Já také v srdci všecko nevěřím , co kněží káží, ale neprote- 
stují na hlas.) 

Či to pravda ? — A pravda — • ale nevím co. P. A pravKda ? 
— Frawda — ale niewiém co. 

Běžeti za ním, a nevěděti za kým. Jfr. EtrTH 3a umn, 
n fle saaTb sa komi. 

Zapomněl , že se oženil : i lezl zase spát na seno. Mr. 
3a6jB%, mo oxeeHHDCH, ra ft niimoBx y cdOMy cnarH. 

Býval Janek u dvoru; ví už, jak se v kamnech topí. 
P. Bywaf Jánek u dworu ; wié jako w píecu palq. 

S píď chlapík , a s loket brada. P. Na piQdzi m^ž, a na 
{okieč broda. (Brody došd, by tyle rozumu.) R. Can ci 
UHAh, a 6opo4a' ci ^OKorb. Eopo4a cb sopora , a 3rMa ci npf- 

lUUHTORl. 

Hlava veliká, a mozku málo. Ji. FojiOBa se^iHKa, a mozr/ 

H&iO. 

Hezoučké tváře , škoda -že není v hlavě hospodáře. K 
JbnMKOmi> 6i;ieHeR'ft, Aa yMOMX npocTeneKi. 

Dechu málo, a dudy veliké. R. 4yxa Ma^o, a 4748 Bejmxa. 

Od desky do desky, a mezi tím třesky plesky. Hal. Bhai 
AOmKU 40 4omK£i, a bi cepe4HH4 posyny auH rpomRU. CKrátká 
to sice, ale dobrá recensí mnohých spisův.) 

Slavný muž I narodil se , oženil se , a pak umřel. Hal. 

yp04HBCa, O^OHHBCH — Taít BHCpi. 

Lesem §el, a stromův neviděl. JI. .^^bcom me^ii, a ^ob-^ 
Ée BH4aji. 

Po nebi hvězdy chvátá, a co pod nosem, nevidí. Mr. 
3% HeÓa 3Bt34U xsara, a nH4i hocomi HHqoro ho úune. 

Viděla bába jehlu na věži, a věže neviděla. S. BmAUm 
teta vjy Ha Kyjm, a xy^e ae Ba4a4a. 



Slepý slepého vodí, a oba zbla neridí. íl. CjAn ojrifini 

6646X1, a O 6a srn hc bb4hti. 

Právs jako srp, až se spravil, bndei jako podkQva. Č. 

Nemáš se ničeho odříkali, kromě krásti a v nos ae 
ukousnouti. P. Nietrzeba si§ žadnéj rzeczy odrzekač, chyba 
kraáó a nosa sobíe uk^sic. 

Náš panáček není vybíráček : jídá marcipán i nemalo- 
vaný. R. Hami CepryHbKO ho ópesrjHbKO : tcrb npAHHKH h 
HenHcaHLie. 

Podvodník! sušený sníh mezi sůl míchal, a s vodou olej* 
— Kdybychom teď sněhu nesušili I (Jeden prý pro tu falei 
jest upálen, že sníh sušil za kamny, a potom jej míchav mezi 
sůl tak prodával. Červ.) Č. 

Jedna baba čarovala, z ječmene kroupy dělala. C. 

Hrozného bludu se dopustila, vřeteno křivé přelomila* 
R. C4t^a^a xy4oe, nepejOMH^a BepoTeno Kpsaoe. 

Ufal kohout, a ucho zazpívalo; (O jqdiiom kantoru se 
praví, který když pašije zpíval, dva IMj najednou obrátiv ' 
se zmátl, a potom nejapně se opravoval.) 

Sním tě, ať se pěníš nebo nepěníš ; nebof jsem dal za tě 
peníz. (Řekl Cikán, když mu dali za peníze mýdle místu 
sýra.) S, KjanH^io ce, ne K^an&io ; tulfey re, ojario caMb Te. 

Není to žert, pane Poznaňský: pro jednoho kobylího 
syna dvanáct cikánův visí. P. Nie žart ^ panie Poznaňski : 
o jednego kobylego syna dwanaácie cyganów ivisi. (Tak Ci- 
kánka pozůstalá řekla, když^ nadmíněný pán polský celou 
bandu Cikánův zvěšeti dal, proto že mu bylo od nich hříbě 
ukradeno.) 

Kovář provinil, a koláře oběsili. (Podlé usouzení moudré 
a opatrné rady v jistém městě za tou přičinoti , že v obcí jen 
toho jediného kováře, dvou však kolářův stávalo.) P. Kowd 
zgrzeszyl, a kolodzieja powieszono. Jinak: Krawca za kowtla 
obiesió. Hal Kosajib corptmiiBi a meBW noBtcH^n. Srov. 
na str. 482. 

Žide , kup tu hůl ; vidiS, jak dobře mlátí. (FntM sedlák 



4M 

poivrzoje i hned pravdu svých slov na zádech židákových.) 
Č. — P. Žydzie, kup ten kij ; widzisz jako smagfy. 

Pobízejí sé jako radní páni do vězení. (Každý chtěje 
druhému přednějšího vstoupení z uctivosti pfáti.) — P. Cze- 
stojf si§ jak senatorowie do wieže. Víz str. 493. 

Baba jede chtíc sraziti věž, a pán se dívá, kam věž 
poletí. R. Ea6a ^4^1, xoqcTx óaninio cÓhtb, a BoeBO^a fjih- 
MMThj VijA^ ÓaniHfl no^eTHTi. 

Straka řehce, že kníže na vojnu nechce; a komár bzučf, 
praví, £e ho naučí I R. CopoKa meRoqeTii, qro khhsl na cxyividy 
,Be xoqerx; a Koiiapx nniiiHTi, xoqeri BUTiímHTb. 

Pán z Kotrče, kde jpden sedlák a tři chatrče. P. Comes 
de Wqlory, gdzie jeden kmieč a trzy dwory. 

Dva kmáni a čtyři hejtmani. P. Dwa drag«ny a cztery 
kapitány. S. 4Ba xaň^jKá a aoboti Kaneraná. (@ieben ®(^t))a^ 
ben auf eínen ^afen.) 

Dalo se h — v tanec, a ještě si boky podepřelo. CKdyž 
ničema hraje na vtipného, obratného, bohatého atd.) Č, 

Dobrý chřen s medem, a med sám. — Chřen se chlubil: 
Dobrý já s medem. A med na to: Kat te prosí, dobrý já 
bei tebe. P. Chrzan sie chlubil: Dobry ja s miodem. A míod 
na to: Kat cie prosí, dobry ja i bez ciebi^. 

Hrozí myš kočce, ale zdaleka. R, FposHTi Miiun KomRl, 
4a H34awieKa. 

Divné věci pes ve žbánu vidí, ale hlava nevleze. P. 
Sila píes we dzbaníe widzi, ale gfowa niewnidzie. R, hmAYsrh 
co6aKa ho^oko, 4a pu^^io KopoTKO. Mr. E b-l rjoKy mo^oro. 
Ta ro.iOBa ne sjtse. 

Liška když nemohla klobás doskočíti, odcházejíc pravila: 
VSak to byl jen motovouz. P. Lis níemogQC kiszki dosiqc, 
rzekf odchodzqc : powrózci též by{. Blh, KoTKara Kora ue 
nosce 4a 40CHrHe hacoto, Kassa, qe e bohaiuo. Anebo : Kacjia 
rpo34ÍeTO, qe ne nosRe 4a ca 40CflrHe. 

Ustup, haléři, af groš sedne. — Haléři, dej místo groSi. Č. 

Varuj, otrubo, jde bílá mouka. Č. 



MIS 

Vstaň, knéže, af si sedne dudákora matka. S. ycTaaa, 
none, HeKa ce^ne CBapiiOBa Mara. 

Posýlá mě pán, že prosí a kas chleba své paní. C. 

Pán nosívá u bot ostruhy, a chuděra palce. Č. 

V botách chodí, a bosé po ném šlapěje. Hal. Bi qoóOTéxx 

XOAHTb, a ÓOCÍH CJÍ4U POĎHTB. 

Nesní žába Tola , ač naň hubu rozdírá. P. Nieaje žába 
wolu, lubo naň gqbq rozjewi. Haf. Poasae^fle rjóy xaóa aa 
B04a, a^e ro ho s^bcTb. 

Koně kulí, ano i žába nastavila nohu. P. Koníowl noge 
kujq, a žába též swojéj nadstawia. Mr. Kohh Kyiofk»» a Htaóa 
H co6:b wiany nH4CTaB4fl (nory BucraB^a). IL Pruží žába nogu, 
da i nju podkuju. S. BH4*4a »(a6a, r4n ce kohh Kyio, naKi h 
OHa 4Hr^a Hory. CA. Vidia je žába, gde kovač podkava konja, 
pak je i ona zdígla nogu. (Též v arabském: Obouvali pašovu 
koni střevíc, a hovnivál též natahoval nožku.) 

Kudy kovář s kleštémi, tudy i rak s klepetem. Mr. Ky4a 
KOBa^b c% KjiemaMH, Ty4i>i ň paKi acb K^emneio. R. Ky4a KOHb 
Cb KonbiTOMx, Ty4a h paKi cb Kviemnefi. 

Pozor, abychme jeden druhého nezašlapalil (řekl kohout 

v 

mezi koňmi se kutaje, když se hníkati začali.) C. 

Prorokovali proroci, že bude tma v noci, a po deští bláto. C. 
— Ale s trikovými proroky do louže, jak Kořínek poznamenal. 

Sibylla — chybila. Č. 

Na dvojí baba hádala: anebo umře, anebo zůstane živa, 
ffa/..Ha 4Boe 6a6a BopoHSHja: aóo BMpe, a6o 6y4e Hca^a. 

Napřed já budu jísti, a ty se dívej; potom zas ty se 
budeš dívali , a já budu jísti. Č. — Podobných šprýmův při- 
chází více, jako: Buď ty, táro, jdi pro dříví, a já budu doma: 
anebo já zůstanu doma, a ty jdi pro dříví. Ur. A6o th, taxy, 
H4H no 4poBa, a a 6y4y 40Ma: á6o xcx a 6y4y 40Ma, a tu 
H4H no 4poBa. — Farář kostelníkovi: Dělme tak: tobě pískoř, 
a mně úhoř. Anebo tak: mně úhoř, a tobě pískoř. Kostel- 
ník: pane bože! tof mně ubohému vždy pískoř. P. Ksiqdz 
do klecby: A tož tak: tobie pískorz, a mnie wfgorz. Albo 
tak: mnie w^gorz, a tobie piskora. A klecba na lo: a uinie 



S06 

przeci§ piskorzl — Odtud nepochybně ono: Chudému všude 
pískoř. 

Prostři na stůl. ^Není čím." Dávej na stůl. „Není co.* 
Tedy sklízej. Hal. SacrejiH cthjix. „HeHa ^En.^ AsA ícth. 
^HeMa mo.^ To cnp^qB. 

Štédrý jsi jako svatý Haňata, co na tvrdo vejce vařil, a 
chudým polévku rozdával. Anebo : Štědrý co sv. Krispin, jenž 
koželuhům kůže bral, a ševcům dával. C, 

Smiloval se nad ním, jako bůh nad rakem. Mr. Poseta- 
jiysascb flKx Eiiri Ba4'B paKom. Smiloval se bůh nad rakem, 
dal mu zadu oči. Hal SMH^iOBaBCfl ónri na paRa, 4aB'& my 
31 sa^y oqH. (Nerozvážlivému , jenž neohlížel se na konec 
jednání svého.) 

Pravil pán : kožich dám *^ zatím slovo jeho teplé. Hal. 
KaaaBx naai jfKomyxrb 4aMi* — Ta ero c^obo renjie. 

Co se lidem nehodí, kostelu za oběf. — Dcerku chromou 
do kláštera. P, Co siq ludziom niegodzi, to^ bogu oddač. 
Cérk§ chromq do klasztora. 

Ne tak smrti se rovná, komu žena umře, jako kdyl sfai 
umírá. P. Nie tak, komu žona umrze, ale kiedy sam, ámierci 
8i$ rowna. 

Dej vám bůh ostré nehty : jenom nás jimi nepoSkrabte. 

řt, 4flft 60TT» Bani KOrTH OCTpLie, TOJIbKO ól EBCh HO 4paTb. 

Já tě neodru , jen mi kůži dej. Č. (Y slovech těchto 
z větší části jest politika uzavřena, jakou od nejdávnějších 
dasův Němci se spravovali k národu slovanskému.) 

Když medvěda vedli k medu, utrhlí mu uši, a když od 
medu, ocas. P. Kiedy niedžwiedzia prowadzono do miodu, 
tedy mu uszy oberwano, a kiedy od miodu, tedy ogon. Hal. 
MeABi^OBH 40 Me47 yxa, a beai xe^y xbhcti BpuBa^a. 

Medvěd psům není poustenník, svině v sadu zlý zahradník, 
a vlk ovcím zlý pastucha. R. Me4Bt4B coÓaRaiii ne yro^HURi, 

CBHBBfl Vb CBAJ KC 0r0p04HlIKl, H BOjIKI OBUaifB HO naCTJXB. 

Kozel v zahradě , a ochlasta sklepník. R. Koaejrb n 
oropoAk, a nBAmia Kjoownnb. 



Trn v noze, myš v stoze ; múcfaa v juSe, a mol v dirahém 
ruše ; kozel v zahradě , a Němec v české radě ; zmije v zá<- 
ňadří, a svár mezi bratří; vlk mezi kozami, a čert mezi ba- 
bami: kde to přebývá, tu dobře nebývá. (?. ♦) — Podobné 
též P. Niemiec w radzie, koza w sadzie , wiik w oborze, 
Igarz przy dworze , bialogfowa na urzQdzie — za diabla to 
wszystko bedzie. -^^ 

Štědrý hráč , milostivý zloděj , nábožná kurva , ranní 
ožralec, pozdní hříbě, Urbanův oves, žito Havlovo, řidko^ 
bývá z toho co dobrého. Č. 

Z kance na staro řezaného, žida křtěného, vlka doma 
chovaného, přítele třikrát mířeného, zřídka z toho co dobrého. 
Anebo: Kanec na staro řezaný, žid křtěný, mnich z kláštera 
vypuštěný, vše to pronárod ničemný. Č. 

Čert řekl uhlíři : My oba černi jsme. Č. **) 

Sobě vlk ostronos, sobě ježek* kadeřav. Č. 

Sobě žába rusá, sobě srna lysá. Č. 

Za mořem jsou krávy po českém , ale za přívoz se dává 
po padesáti zlatých. P. Wél za morzem po groszu^ a od 
przewozu sto zlotých. B, 3a HopeMi Koposa np 4eHbr:b, abl 
nepoBosy pyójib. Mr. 3a MopcMi le^ymKa — no^ymKa, a pyói 
nepoBOsy. 

Ceníš-li krávu po důjícb, nikdo nezaplatí. 72* KopoBy no 
y40aM'B cqHTaib, ulsy ne óyAOii. 

Která kráva za své vzala , v dvojnásob mléko dávala. 
/ř. KoTopaa Koposa yiiepiia, xa ipb noAOKy 6u^a 4o6pa. 

Cena zajíci pět českých, a za sto zlatých se uhoníš. 
/?. UtHa aaňuy 4b4 ^eaBre, a ót^arb cto py6-iefi. —Šlechtic 
jeden maloruský, veliký milovník honby, uštval jednou zajíce 
v poli, několik krokflv od oráče. Když pak v potu a udychtén 
na koni k Malorusovi se přihnal, tázal se ho tento v začaté 
rozprávce šibalským způsobem : Pane ! mnoho-li slojí takový 



•) La4. (přel.) Lupus in grege , musea in cibariií , anguis in gremío* 

pellez in domo, Theutonicas in consilío. 
*•) Án§l Like to like, aaid iho ůbtU to the colller. 



5«6 

lajÍG? Šlechtic pousmáv se vece: Rubl. -* A chrt? — „Sto 
nd)lftv.« — A mnoho-liž kúň pánův?— „Pét ^et rublův.* — 
A sám páa, tof se rozamí, že mu ceny není. Diyná věc' 
rubl utfká, sto honí, a potkne-Ii se pět set, tedy náš nepře- 
ceněný vaz zlomí. 

Už se o tele staráme, a ještě kráva kdesi. č. — Mr. 
4e-Te^e tc^ih, a bhhx 31 40B6Heio C^ palicO hochtlch. 

Ještě se koza neokůzlila, a kftzle skáče po poli. //. Još 
nije koza okozila, a kozle igrtí po polja. 

Ještě se nenarodilo , a už se okřtilo. P. Jeszcze si^ 
nieurodzilo, a juž sí§ ochrzcifo. (O nadějích a starostech 
před časem, o větrných zámcích.) 

Co si mají počíti páni, musí nositi župany, — když halen 
nemají. Mr, TIo hcbojh nauH xo4HTb y scynant — 60 cbhtru 

HCHa. 

To mám muže ! nikam se mi hoditi nechce : do postele 
tuze malý, a do kolébky tuze velký. Č. — P. W řdžko 
ma{y, a w kolébky wíelki. 

Nemohou ani očí napásti na sobě: pán dveřmi, a paní 
oknem. P. Niemogq sie napatrzyé siebí§: pan dnswiami, a 
pani oknem. 

Ditě se vrhne po ujci za Dunajem : čemuž by nemělo 
býti podobno domácímu lokajovi? S. Atre ce BppHe h na 
yftua npcKo 4yHaBa: a Kamo jh na c^iyry y KyhH. 

Zachtělo se matce míti černohlávka, a on se jí zrodil 
celý jako jeho hlávka. R. Marepn xortjocB, qTO(^ y cuna 
ÓLija ro^OBKa qepneHbKa, a ohx po4HjCH h aecb Kairb ro40- 

BCHbKa. 

Divy v řešetě I plno děr, a vylézti není kudy. R. 1y4eca 
Bi ptmcT^bl 4Hpx MHoro, a BU4Í3Tb HO R74a. Mr. Abbo y 
pemert! ÓoraubKO 4HpoKi, la HHKy4U bh^*8th. *) 

Myš do díry nemohla — tykev nesla! Č. 

Nu dobře I rozbijem vědro , obruče pod lávku a dužiny 



*) — Pod řešetem lapená vece myl: Nad zázraky zázrak! 
Dér plno, nelze přede ven mi vylézti kady. 



v pec : pak jistě nepoteče. JL 4o6po, coóbevb se^po; otfpyoi 
noA'B 4aBKy a aockh (R^niui) wb neqB, Tairb ne 6y4en rem* 

Hezky se to, pane páter, káže, ale těžce trpí. Č. 

Velmi zhřešil: s postele skočil, a voasy ve víně omočil. 
R. 3ÍA0 corpimHjii: cb nocTe.«i CRoqiuii, 4a vb biho yei 
o6MO^E^'b, 

Když staré voly hrají, měnírá se počasí. (O détlaakén 
sobě počínání zrostlých oiob.) BLuá. Dyž staré wofy hraja, 
chce so wjedro přemjenié. "ťóž se říká : Telátka hrají, bude 
hezky. 

Síla slámu láme . JL CHJia co^OMy jiOMHrL. 

Bitý nebitého nese. Č. — HLuL Bity nebitého nese. 
CŘíká se nyní obyčejně, když necepovaný chlap sedě na koni 
krutě s ním nakládá. Luži^tí Srbové ale, jak se zdá, v pft- 
vodnějším smyslu přísloví toho užívají v tom případě, když 
ten, komu se škoda stala, jiného podporovati musí, jenž 
zdráv nehody znikl. V. Smolerja Pjesn. 11, str. 164, kde ná- 
rodní pohádka vysvětlení podává.) 

Dočetl se mudřec v starověkém špargálu , že sokol a 
straka nelítají pospolu. R. 4omjH 40 xy^peiia cTapHHHUH 
bícth, qro C0K04X ci» copoKOft JieraiOTi ne bmíctí. 

Za krále Holce, když byla za groš ovce. (V. Pořekadla č.IX.) 

Za starých časúv bývalých, když báby kaši jídaly. R. Bx 
CTapue ro4U óueajio, a 6a6a Kamy :b4a^a. 

Já tam též byl, med a víno pil, po bradě teklo, do huby 
nekáplo.^ R. fl raMi 6ujrB, Me4'B bhho ubji, no ycaMi* reKJO, 
a Bi poTi ne nona^o. (Obyčejný závěrek ruských národních 
báchorek.) 

Veliký bohoslov má všecky svátky v prstech. R. Bc^bkIíí 
óorociOB^ Bct npa34HHKR SHaeri no nepcraiirB. 

Kdo doma dojídá, na vojně ho nezabijí (nezastřclO* — 
Kdo dlouho polévku jí, bude dlouho živ. Č, — Kdo hrách jí, 
nevisí. P. Kto groch jé, niewisi. 

Kdo čerstvý sýr jí, pes ho nenkousne, zloděj ho ne- 
okrade, aniž sestárne. P. Kto éwiežy sér jé, pies go nie- 
ukqsi, zlodziéj go nieokradnie, i niestarzeje sie. 



Zde na to raka — Se ze iita bade* moulu. -R. Bon 
WS pyK*» 'íTO H30 p3KH ójAcnTh MjTKfl. — Za pHliS vSednímí 
průpovfdkami, jakové i vrabcům na střeše raámy, často i hned 
satyrický vtip se osýváná ; tak df-li kdo : Všecko má konec ! 
hned doloží jiný : a jitrnÍGe dva. (SLui. * WSitko ma swdj 
konc — kolbasa ma dwaj.) -^ Všecko pomine — švec i 
kofftei >.Vř«-Mři. ,.■ . 

Přišel posel ndmý, piinal Mpsant^^isanL R. DpunejTL 
nocojTB hími, npiaecB ipaMti^^ lAnuUiyia. 

Němý hluchému pošeptal , aby beznohý utíkal Č. 

Bába žne houby, dědek pdaiaábá mrkvi růsti , syn plže 
sUríií, dcera loutky děli. £#*. Baba gobe žanje, dédic korénje 
sterže, sin polže stréla, hči punce déla. (Celá rodina jeden 
lenoch.) 

Každá víra jínáč světí: Turci v pátek, židé v soboto, 
křesfané v neděli , a ševci v pondělím 

Proč straka na jiný keř uletěla ? Proto že do toho na- 
neřádila. R, 3a q^bHi copoRa vb AfyTOá njcrb nepejieTiiaP 
3a tími qxo bi tovi Ranopoouua. 

Letěl vrabec moře zapalovat: moře nezapálil, ale sUvy 
nabyl. R. Aei^jiSL CHHma Hope aascararb: Hopa ne aan^ja, a 
cjiaBU na^i^aja. 



Lepší jeden český (pražský), než jedenáct vídenských. C. 

Má ženichy (hochy) z Drážďan, ale ne od Berouna. Č. 

Jest dlužen do Třeště. (O ztřešténémO — Má lán y Třešti. 
— Má třísku za uchem (třešfO- ^• 

Z Prostějova pocházeti. (Prosláčkem býti.) Č. 

Byl v Chropíně na moresech. (Chrapoun. Chropín na 
Moravě bUž Kroměříže.) Č. 

Nenechávej všeho na Vzíchově. (Na ráně, kde by každý 
vzíti mohl.) Č. 

Půjdeme do Hajan (spát). Č. 

Těšínská jablka. Darmo těšínská jablka očekávati. Č. 

Kdo má zloa ženu, veď ji na pout do Kyjova, též do 
Buchlova, naposled do Modřic. Č. 



Jaijk dovede do Kyjova, ale také na kyj. Mr. flamn 
AOBOjatih 40 Kuesa, a qacoiii i ao tata. 

Jdi do Cách I Odid se I cacbej odtad I) Č. 

Šel na Frosík (na žebr). Č. 

Fén z Domanic. — Pán na Chudobíné a Nemanicích. — 
Pán z Vysokého niadaleko Ponikléhu. — Pan Drbal zNemaníc 
k němu se přistěhoval. Č. 

Pan Suchánek z ChudoMc. — Do Nazovíc (Nouzová) a 
Cbudobic tálinoutí. Č. 

Maje ne^s dlužen málo víc, pojeden do Drbalovic. C. 

Doslal se do Vomizína. (Přišel na mizinu.) Ó. 

Neni nad Dobřany ! Ů. 

Drželi s Mojžíšem. (Dělali co možného.) č. 

Jest knéze Eliáše plá^f (pHIel). Č. Za<!áte«nf pfsmena 
dají kep. Cos podobného jest franc: Un aot en trois lettres. 

Alija je veliký muž ! S. A.iifl e BejRKÍfl ^obcki. (Tomu 
kdo slovcem ale výpovM svou obmezuje. Podobné : Kdyby 
nelylo kdyby.) 

Davida honili. S Davidem se prdli. C. 

To se stane na sv. Nikolu (MikuláSe). Er. To se bo 
zgodílo o svétim Nikoli. 

Lepší TomáS, nežli Adam, Č. 

Napi^ed Sobkovi, polom Tobkovi. P. Pterwéj Sobkowi, 
potem Tobkowl. 

Světí Míchala. (Krčmaří; pije.) Č. 

Sládek Chmel drcnul ho do hlavy. C — S. Yjapio ra 
Bhhko .IoshIil y rjaaj. 

Běžanova matka zpívá, a Stojanová pláCe. (Pilnýj lenoch.) 
S. BtHEaHOBa naňva ntaa, a CroanoBa luaie. Blh. Etmaaosa 
MafiKa ne n^iaie, a CioanoBa. 

Musil jest větSi pán než Nechtěl. Č. 
Pan Hladký ho upominá. Hladkou míti. v. 
Nouze se po dvoře válí, a Nemáš oknem do chalupy 
kouká. HIm&. Nuza sa po dworje walele, a NímaS z woknom 
nuts hladaSe. 



itt 

To pro pana Příhodu. Č. (Odkládá-li kdo penise neb jiné 
Téci na stranu pro budoucí potřebu aneb nenadálou phboda, 
říkává obyčejné : toto nechávám pro pana Příhodu. Povídá se, 
že muž jeden maje se kamsi přes pole bráti, od vzatých 
k sobě penéz sto zlatých odpočítal a do skříně položil, řka 
k manželce své : Zde nechávám sld ;^atých pro pana Příhodo. 
Druhý den po odchodu jébo jélí jsou pkolo domu hrnčíři na 
jarmark, i stalo se, že jeden nt d^wěho právě pod okny 
příjmením volal : He, pane PřlholR I -—Žena, trochu přihlouplá, 
uslyševši to ihned ze dveH vyskofíla^ a panu Příhodovi 
ochotně známo činila, že muž její sto zlatých doma nechal 
pro něho, kteréžto peníze on vděčně přijav, dále s hrnci 
se ubíral.) 

Tancovala s Koutovic Jankem a s Lavicovíc Honzou. Č. 

Kdo spává dlúho, s dluhy živé. /2. Kro cubti aoato, 

TOTT* JKHBCT^ Cb 40.«rOMT). 

U mladého hole , u starého bydlo (bidlo). Č, Děvčeti 
zpouzejícímu se starého si vzíti k potěšení (bydlo dobré), 
aneb k poděšení (bidlo) se říkává. 

Podlé stavu (tkadlcovského) bidlo. Podlé stavu b^á\o 
(dle důchodu se živ). Č, Slcjné s tímto druhým jest P. 
Wedlug stawu grobla. (Podlé rybníku hráz.) 

Měšce nenaplníš děkanu, ale dengami (penězi — ne po- 
děkováním , ale podělováním). P. Mieszka dzi§kami nienapel- 
nisz, ale dziegami. 

Čekali, čekali, až i čekanku snědli. /^. }K4a4n, xc^a^fl, 4a 

H »(4aHKH Cl'kjH. 

Nakouřiti světnici ddbromyslí. C, 

v 

Pán bůh peče oplatky. C. 

To je život — bez rukávĎv ! (Da-li pán bůh zdraví, 
budou také rukávy.) C. 

Kráva i vůl knihy mají, a přede čísti neumějí (nejsou 
učení). C. 

Paták bez oka (L čtverák). Č. 

Šije koutky v hromada. (Když kdo zaháleje po koutech 
chodí.) Č. 



Délá tUb slojéiiky. Č. 

Memůře vratidlo najiti. Ymnú s seboi vcaUdlo!— Pa- 
nmlDj na Vracov (mísio i\a Hpravč). Č. 

Vezmi s sťbou do práce pilník. (Popil si.) Ú^ 

Víoo není vinno, ie se lidé oiírajl. Č. 

Šibalem podlitý (narážejíc na kožichiaobolen podSilý). Č. 

Lepší proso než bér. Č* (^épe žebrati, nežU na horách 
hiéU neb po cestách loupiti. Cerr.) 

. Ne proso, ale naék. (MAnoiití, vzíti bei prodeni.) Č. 

Má vyražení jako žkl $ praiivinoiif Ó. 

ČísU komu latina (láti), d 

Dostati od koho jazykovou polívku. Č. 

Na pátiffe zvoniti. (Zvoniti do kostela; mastiti komu 
záda holí.) Č. 

Vzal ho na káry. (Kár^i, ire||ML) Na káru komu dé^ 
vaii, nakládati. Č. 

Drž pmie bože^ káry, a( se vůz nezvrálL £•- \ 

Tkadlec délá z n4vodu, a pekař . z přfiiny. Č. . /, é 

Kdyby neměli sládci pohamačúv, if0bylo by jím Vtébmx 
pofliahačAv. Č. 

Uélký brod — po samu bradu. P. Miaikie brody pé . 
samé brody. — B. MtJiOKib 6poA> -rf oo ťaaoft fOi%. 

Dobrý jest nékdy stulkytk. C* Nemái v zahrádce stui-t : 
kvíku, (mívej aspoi\ jazyk za zuby). Červ. 

Kdo iadu zvyká, í*ádu odvyká. C. 

Bylo 9 ale býlím zarostlo. A. Eu40, 4a 6u.iLeiii nopocjo. 
(Eu4o, 4a na nmi cnjujo.) 

Kdo neumel střádati, musí strádati. C. 

Žil, až i žily pťetrbal. (Mrhač, prostopášník.) R. 1IRba%^ 
4a H HCHJU nopea.i^. 

Záporníkem délati. .(Zapírati.) Č. 

Pes na patře, sbod ho, bratře. (Vypodobněné mlácení 
Ctyí^.iii cepy.) C. 

Sekyrou házeti. (Klíti.) — Sekyra mete pod lavicí. Č. 

Nevéř ujkyni, ujce I f. Nie wierz wuju wujnéj. (Na- 
ráženi na francouzské slovce oui.) 

33 



Když ne čisté, aspoň v koutě. Ble riIVtfktí^^Mltf^ké inlámé 
pwfidto : • Bi tion^ cistby safte*!' iauik -^ ťddélmé jeM i S/c. 
Jest motúz v repí Cprótázék/'tifep&), <^t>é)é Kot0cioiril: Bsíi' 
modus in relHis.^' ií";-»'iř .-....•-■;•■ • j *•; v.' i, ■ > -. ■■ ■ 

Takovýchto poďobitdžvukýóhl MrSčI^ f^M$t(fvrtfch^ n^nť ne- 
d^l^' I <▼ vafaliiioh sloilaiiÉftýi;b^'t)íál^6)5í(ikf l«č^''pfevedení 
jiilhiito óe^tiftyjesi Md mím>l£fežbé; wb t^SíMdflém naskrze 
nemožné, což ještě v nřkélIlMr V^IM^<^^ V^^i^^ati'-^ 
zbytejho: A Niddbaiňf é Nstfl^^ltiédy^lMinl^^laske. ' iNedbám 
o milost (lásku), když ÉkéiM'Úím (^iéíkí , Íétlóň\ůHé^^ — 
R. XHBen H Ha MamKy npoMaiiii^a. iOítlá I neMilflnfit poMdska. 
— Ci jMOMi cjMy *nottírt'i' ia»Wíí*'iy*t HÓYépfftfc éy«y (to- 
bolku). iShad taklo^r S iliheiiiixírumlnu^^líisIíáš/^-a^^bez umu 
summu ztratíš. — fl ki Te6t rojiyGjnocb , a tií (íyt% Heaa • 
reréptf a»eÉ. n aá «é k^MMl^-yiaiÉkifjbko^iboIbill^k!)^, « n^ se 
na mne kohoutíš. ^— Kosa Ha ropt Bume HO^oriiť<i|i%<to^^ 
V^e totiž v jážyM''llldkéi)«i^ݧeU Vtdtt^l^trieni^tlK^ma na 
iioře více stoj^tfié: fltojQ^inWkÉ^Va^ t dóHflři^i P^d^ne^^ 
s|rfb(ífcut(ti|prýái <cí {l9ldvaaéeh^fittÍiokýe)i mají iKMějSí jráncí 
říkajíce: 2lu« t)ícr SBánben (SBenbcn) baut man ' ^ínm €tóSl* 
Aifi vtípirýi Slóifbňl/umi takb¥OÍ]t#' ža^h^ylití rám;- ne^óf pro- 
hodí-li mil ik^o Imi pMhoH oA^^:. 26 'dtylh sten (VetClilAir) ty-- 
atakílne «hiáv^ ttidíž^i^ra* odscKcnéť^A' savf^ dbr nebo Němce. 



^ .i!/! ' /i''> . . : .• >i ' /. ' 



4 • 



( r; :■'::' , .■ • .;.") 

• • I • • • 

ce 



ČESKÁ POŘEKADLA. 



4 



h: 



."* 



88» 



;. ■? / 



** 



**> ■ 



ee 



«tjr 



L 

Rozum — vtip — důmysl — úmysl — pamé€ 

— moudrost ~ učenost — svědomí. Dobrota 

— tieliost — nevinnost — upHmnost — vérnosi 

— povolnost — poslušnost — zdvořilost — 
stud — zdrahavost. íiáslLa — pečlivost — 
přižeň — přibuzenstvi. Pravda — spolehnuti 
se — naděje — strpěni — opatrnost— pilnost 

— žtědrost — dobrodini — dary —, sliby — ' 

radost. 

Tak naše niva rodí. (Takový jest náš rozum, rpfisob, 
to vidíte naší moudrost.) 

Rozumy — chytrost nejsou žádné čáry. 

Umí více než hrách vařiti, — víc než chléb (kaši) jísti. 
(Jindy zvláště o těch užíváno, již kouztťím rozuměli.) — CA. 
Veé zna neg suhe hruške peéW (Více umí než suché hrášky 
péci.) 

Všecko se na něm otvírá a zavfrá (mnoho na něm 
záleží). 

Starý jest to kalendář (rozumný, zkušený ělověk). 

Není fen člověk v temeno anižen. 

Má více v jednom prstu, než jiný v celém tí-Ie*- 

Lepší jest jeho malík, než ty viecken; 

Více má rozumu v patě, než ty V hlavě. ' 

Nedá z šebo rozumy vláčeli. 

Nedarmo se dal t zadek mrskati. v 

Ne z jedné peci ohléb jecH (zkaSenjO* ' ' »♦ 
Dobře se protřel mezi lidmi. • •^'^' ■ 1 



■.r, 



z přední to vlny čIoYěk ! (t. zdravého smyslu, pěkných 
mravfiv). 

Divná on prošel pračata (mnoho zkusil, mnoho podnikl 
těžkostí a nebezpečenství). — S. Euo h ua CHry h na pemery. 
Byl ten i na sítě i na řešetě. 

Snědl by ho po večeH. 

Nechf se obouvá ještě v mé škorně. 

Vím já, co se do něhp{ vlévá (t. seč může býti, jak 
ijčený, moudrý, rozumný jest). 

'^^'*'1řlíí jsem se odtiid vřítil (t/tfiVslí7 bi 'ffefa irii Wavíg' až 
jsékMXo sám myslUj. " 

'" "frcíti starého psa Siěkall. '•' tí-r.,,;. :, 

"tokazovati vlku do lesa Éesliř. — S. Kypaéy nyTh y uiyMy 
^nóká'iUBáTH. 



-\ j -■*.*■ . -. • _. > ^ 



:*l'.'3 



4., ^.> 



^^feále, uč ty vrabce (orlici) iftall f 

^řrálká to řeč, ale iizldValá. ^ jK^Křdtki) ií ^^íícwato. 
(Moudře, vtipně řečeno.) " 
,/.>.;M|Mdá=vUp50u kaši. . , , ,;. .. ;v 

Há tenké punčochy, — tenké uši, ^^-r^ tenkým čiáipit nttt« 

Člověk vybrousctného nosu. 
,'\ ■ Jlfav^třel (srozumělv dopátraj sC; Iphp). < 

.0 > Už;' jsem na bře^u (ut vím, ,d<?ytípjil- jsem ae^ Též 4oiik 
vQOA Jsem ua bezpečném , m{stě> — U| j^em dom$. — Už 
jsme na prostranně. 
1, . I Cílí ii4ku4yítr věje. -r- Ch, Zmm J9 od^ud taj vetcr puse. 

Čije vlka v žitě (znamená cos). 

čije liška Iéo«ní (znamená osidla). 

Vzali ho na pádlo. (Mini se takové někoho žertovné a 
dojímavé. obírání, když jeden pustí^ druhý chytí.) 

Přes přívory něco vlécí (nevhod:^ neplriležitě vtipkpvati). 
— Vtipy přes pařezi- vJáji^né. i / ; i : / 

Může na tom dost míti,, a v prst «6 i^eusnovti, : ..'; 

Oči má pro jiné (U mou4rý* JMlýn^).Ir:!> »- . - r 

Má hlavu na prjuvém Jlop|irku.:-r.iirrř,bi9^i|Ta n^.právim 

lOporiŽČi. J ::' i: i .. M : n).,-i.í .)> '.j.f.říl 






Nedáf on se z toho zbosHi^r- !0ycsli*: '> M/* 

, Nepohnutý i co gk^I^; * . . : M 

Ani klínem mu to z hlavy nevybye£:(iiepřemluif<|jí, iii€l|ill- 
vedeš ho na jiné). / ; ; . , > . i o ! 

Dostál, aí do MkU C«) pevné, jwft^aWxiiijslijuVí ^ 

Rozumím já, kam rejduje Cjaký.<6iiiy«l jdio). ' ni 

Hotov pěšky i pia.k^ní (uzavřel ufi, P^i^^o nil::Vše, už 
na lé cesté). ^ , - / 

Tomu se cesta najde. — Nemůžemrli: tudy^ pfiýlam jinudy. 

Kozelec převrhnouti — učiniti (v jtai^ úAiycily: flMÍ dáti; 
zvláště o odpadlcích od víry ^ii2ívá)« r^. Př<e vrhl. .koti^ec. 

Umí jakp z, biče -- jakoby^ P^ří dral. Umí to jak# jOlčenál. 

Proraženou cestou leckdos Irefí. CK.>h{>tovým vytiáieaktln 
jsnáze něco p|;idatiO .1 w. ' ! 

Na svých vlastníQh nohou .$táti ,(choditi»> 

Moje hlaya není kalendář (bych. ji \i6 pameto^M) měl). 

Na jazyku se mi to . ple|e« -r Mátu lo na jazyku. — 
Sedélo mi to. na kunci Jazykfi. — - Ch. :Na je^iku mi. 60 verti. 

^apijme to^ P^^řo! (zapome^mQ na to; zirláStg kdyi He 
dva udobřují). , li :! 

Do jdlouhé truhly něco založiti (pozapomeaouU ,, jifladl : 
k jiné příležitosti odložiti). < ' . i , 

Zapomněl na to jako na srnrf^ 

Zapiš si to v komíaé 77;^- černýw uhlem* — . Zapil míňo 
křídou na zeď. , -., ., ; i -í 

Svědomí co formanská plachta (prQatrpnné)^ -.w. >'^ 

Líh^ na čeT,iQYé plachtě (hry»e *tW9Vědoi)ií)./ * . . i : 

Oheň za ňadry nosili, . ,; ; : ■, *v,.: I. .; . • >/. ^ 

Měří ho na svou,!^íru. ,(tf§kí 64m> tafc í jité; |PlMitQJe.> 

Směl toi.ní^.fiusi vzííi.^ :,.,;. j, ,• {h:., : : -lí. 

Maká druhých ožel^ein. ; :, ,;. /.ú . .; 1. ". fi 

Čije kosa knmep. j^vj^:|e,,i^d4»J)0J{;,zlóh»r|SQllě |^ 
jsa., Též v^pfím^fcovaj, lUhryzl se.) ; ^ /<, . : .: n 

_ ,, , Yí liíkap k,o;mu fjBi^^p ;i>hrjzla*. . :; . ^ ^> i» : I. 

Ví pes, čí sádlo snědl. — P. Wié pie5^!a«yMifiMll«>4rí4t' 
Jfr. 3Hae KHmKa (kočka), qie ca^aj^^Alli! ui < ^UiA lUld 



Klerý pes trefen, ten skuri^í. 

Dohra, poctivá duše. — Člověk jako dobrá hodina. — 
'0cdM duše jak hodina. 

Dobrý člověk jako lélo. 

Dobréko hnfzda ďoirék. — Ani kuře nerozhněvá.' 

Ani Ižed mu neřekl. 
-' ' ' Sukno, piátQO aUi. dobré jako peníz. 

Všady se co vrba ujme. 
> ^ Jest vémý ža nehet. 

Muž pouhá poctivost. 
' Správný co bratrské hodiny. 
>'* Rád vije lidem věnce. (Rád jiným sloužt^ radost jím 
icAaft ^poklésky cizí omlouván) 

Tichý jako pěna, — jako beránek. — Jest pravá ovečka. 
— Mr. Tflxuft fas% 6apaHi. S. KporaRi xao ařae. 

• >' «: Díté jako úkrepek. — Sedí jako úkropek. 

Dobrý -^ nevinný jako kuře. 

Neví ještě, kam ^nice nosem sedá. — A (f neríš, 
' -kane pěnkava nosem sada. (Zcela nevinný. ^ PoSo f ote- 
kadlo to z národní hádačky : Kam pěnkava nosem sedi*^ 

• Odpověď: Zobáčkem proti větru, aby jí do zadku nefoukal a 

peří nezježii.) 

Má pravda na jazyku a duši na dlani. — ^ A. 7 Hcro 
^WfmBj9i na hsurí a 4yma Ha ^a^oHH. 

Zdělil — rozdělil by tu duši. 

Co sobě, to tobé Cp^^jO* 

Staili vira. — Mílžeš Ha jeho slovo všeéko tffiti. 

Nekousal Jidáše v koleno. (Též o štědrém.) 
"%líaftyí*tn, kdyl pána boha zrazovali. ''^ 

Jáf s těmi obvinušty neumím,* než povfm prosté. 

Stojím při tobě, dokud který vlas. 
»« ' ^'Htídll ty se do ráje (o ždrželffíém); 

O prst by ho ovinul. — Oh^itiul by ho Okolo prstu. 

Jako dudy povolný. — Jak^dudy ten ďorěk. (Též o ne- 
^jljlhéni^ aiívá 8e.> ^ < . .; ,/ 

Míti koho na hřeířféku.' • ' ' = ' »• 



Seděti koniii m hiUnka (nft^ pbholod^^ . ) 

Spustil s kvinty. — Začíti od basv a skončiti ha kvinti*. 

Jak se pnré tužily tak nyní oslábl. — Pouští lun mi oi% dsky. 

Ha, prvé výskal, až dává na lidi. 

Já okem, a on skokem. -^ £1. fl okomi^, a owb ^okokomi. 
CA. Kam okom, tam skokom. 

Jakou budu pískati, takovou musíš tancovali. 

Poslouchá za dveřmi. (Hra v šlové.) 

Nerad by ho hněval (byl 'mn po vůli, jeho poslušon). 

Můž býti, ale já takto smýšlím. — Všecko možné. (Když 
něčí vypravování zdvořile v pohybnost béřeme.) 

V hrdlo se styděti. — Jako panna stydKvý. 

Po čem barva? (Říká se, když někdo z jakékoliv příčiny 
se zarděl.) — Zarděl €e, zapýřil se I (Vinen jest, aneb: 
dobré znamení. Erubuit, salva res est.) 

Barvy červené komu přidati (k zapýření přivésti, zahan- 
biti koho.) .,Ý . . . f 

Jako rak očerveněl. P. Piec/.e raki -^ npieki raka. -^ 
Zbladl jak cegla toruáska. » 

Tulí se jako staré boty pod schody (upýpá se). Stydlavý 
jako skopový Ifij. 

Upýpavý — upýpá se jako sediská nevěsta. -^ & CTU4^HB'b 
Kao M^a4a Hesecra. Blk. M/l^^ipn ca Káro iijia4a 6y^Ka. (Píše 
se ze starého obyčeje na svatbách, kde ženich a nevěsta 
o svatebních hodech téměř niéeho při stole nejídali, jakož i 
podnes nevěsty sedlské v té případnosti střídmě se cbovajíO 

Nestyď se,, není to v pytti, -^ jestif «tQ na boiiu světle. 
(Žertovně, když někdo na d^četi políbení: žádá.) 

Nejsme všickni obuti, jsoatu také bosi: (Sozor na jiÉqrk; 
jsou tu děli.) » ' 

Šaty na hostech trhati (přílišně pel^ízetí). / . 

Nedá na sobě šatftv.. dráti (není zdnailavý> -r^ ť. Nieda 
sobie rekawa rwaé. ř. .''■')■*■■'' • > 

Zdráhá se jako koile do piviHCe. \ ^ W . 
* . Mec^véd se k iNedii cárahá (zdriaiiá-^iif sé lidq tnienAi, nač 
se. ma huba snéje)«:^<"!.^/ lj ■ an '.. i-i* '.: /í • .vi I 



1422 

Láska ho vaada* na; keU PxUUáMi g^ Bft.ikiel! ikziqU. 
. !:• /filáisnl se po něm. . \ . ./ 

..'Á<i» i^tt do ní zanilovún, co vůl^doí hracb^viajr — dó. otepi 
slámy. » .* '•■:;. ii 

i: NepHIlí tam, abyvidéli^ ale aby se vidéU^ S.uíBsl cy 
40IIUH 4a BH4e/Hero 4a ce BH4e (o zamilovaných).. ... ^ 

Bez tebe jsem co ryha< bea vody* **- P. Jak: ryba bez 
wody — ja bez ciebLe. Mr^ A Gn> T06010 aki piu6a .Cb. $04010. 
.! To Je voda na jeho lolýn (<i milých védeok().« Dáň. Det 
tt IBanb poa ^and 9K6((e. 

U lidí v jasných očích býti. 

Skočil by pro«nčho do ohně — do vody. ■. / 

/' . ? Rád by ho v hrsti zachoval, — za ikádry do n«fte do- 
nesly —i- na rukou do nebe vnesl S. M Moxce , nerado 6u 
ra y Ht4pa. 

Vážím ho sobě jako oka svého. — Chrání ho 40 oko 
v hlavě. — P. Jak oka w g(owie strzeže. S. Ap^H^n^ nfsB ist 
fcaao o<iH y rjiaBH. — 4ao 6u oko aa atra* 

Opatruje ho jak božího hrobu. — P. Jak <bola|Qi.|lobu 
^flneM. 

Šetřím ho jako červeného vejce. / y.'" 

Hovím mu co svěcené kostL 

Zachází 8 ním co s drahou masiL — Choré to ca dra- 
•■ hou anasí. 

Jest u něho v rukávě* -^ Jest 10 jeho t>o<^2nfk' (mi- 
láček). 
■■ • ■ Veknité mu vzácen, co l)y s nebe spadh. .V : 

Nedal mu ani prachu požHti. -»-' Nedala aiii in^oora na ni 
padftotttí. — Rp He 4a.ia chiid nopóxy na Éee naon. .. 

Vypadl mu z klína (z milosti). >.^ : 

Jsou spolu živi. jako sto květův. 
i> .' Jsou jedna duje. Jedným dechem dýchají. »-«* jp^ iednym 
duchem tchnq. (Věrní přátelé.) ., 1 .,; . 1 . : . 

Jsou dobří přátelé do přfčíny '4ia ;oko> ^ i. :;itA' 
. Ylahat přátelstva ani; koroeiniiBiákaJKy ;^Q>iiédo0o2ftal. — 
P. Ledwo by sif korcem maku powinowa|sl{Mi:4tfcÍMAairal^^ 



Strýc z patnáttého kolena. jOidalékéih ^ hbuaéiMM uží- 
vají se též následující: !»• i 

Jtest mi biíEký přítel, já ^^dné. mateře < syn, a <te "druhé. 

— Jeho matka a má matka jsoii sobe dvě ^testníi.ženy.' Též 
'S, Moa MaTH H utrcea MaTH ABÍe po^eHO mne. —^ Jeho* matka 

a má matka na jedné vodě prádlo praly. — S. Moa Márn |i, 
HtroBa Ha e^Hoft b04h spel^y topase. AiDebo.: r;^:iHa eAHóHi ce 
^ynuy rpiH^e.i : ďo^. liiKCMO^iičéót CBOáKUt-^iero Mtati^H moh 
Mana Ha 04HÍň so^t xycTU npa^H. ' <! 'i! ^i 

Napila ^e naše .kráva z vašíi iBuiei *^ HLm. Jich ^ó( je 
njedy přes našu fužu šo(, — z naseje (uže pil. Jfrw Bhhi 
iiaHÍ raKa: pníA^^.iiKh nefe^i, Aopflfny ii népiuHidiJIaabftáiópaTii. 

Blízký příbuzný — na jednom slunci jsme. onii6e sušili. 

— R. EAvmuÁn pb4Hfl *-t-^Ha o^homi. couiHat osywH cymáAn, — 
Viděla voda svekrušinu košili. S. BH4^a B04a cneKpBmsy kO"- 
uiy^u. — Splákla voda hrabankn, a udělala náplav.' iS/Cnija 
fi04a fflymaHb, naintrnnum iufwk (Ojiomt). . > 

I^áš pes a jejicb pes jedli. někdy a jedtié uosy^-^^JILuá. 

Naš poi&'.a jich pos «taj njédy z jeneješklje. jedloj. «. 

Jako bych se knčzi (pánu bohu) zpovídal (tak pravdu 

mluvím, tak nic netajím). 

Vítej pravdo t (Když niř^kdo mimo nadání. a nechté něco 

pravdivého propoví, říká se.J ; • 

Aha 1 už vychází' z konta pravda* (Přiznává se.) i 
Pravda se z ni ho propoikla. . ! 

Nechtěl s barvou veu, ,-*Tt s barvou a^ vyttóiti, . 
Nechoď po zadku do kapje (odpírár^ji^^kdcf pravdé)i 
U sainét ^estjV^ďy mlýnv. <S těž emť, ncni pravdd.) 
Pravda v báji. / (í«ttvo hef NsKutkjUv) ■ f 

Nesmí na oři'ch doložifi (výsiS<Kraié ipřavrfy :mltívili>t 
Z pravdy dělá klevely (nelže, ovšem piavdti mluví). 
Na jeho sloyomoHIi by; skály SsiibládiBili.. , i' ^i 

Co vy usamíte (uzavřete), to svaté a pravé. .( o 

SpóleUi Yia. tirtinu, (protož fQoauldR^ajsoitai v rfiku jej 

•bbodla.' GefVi).; ;-• w i i M.ri.r t.:'.i 7^ ilmnuř; .' o .\\ - .ílioi 

( '^' Ifa mékkiíiii palšiáříiiiiklěje \sApofÁYiiiL ^. ^^ti i^unh^l O) 



»10 

Zde na to roka — 2e ze žita bnde^ mouka. R. BoT'b 
MOa pyxa, mo h30 ptkh 6y4er& Hyxa. — Za pHIiS YSedními 
průpoTídkamí, jakové í vrabcům na střeše známy, často i hned 
aatyrický vtip se ozývává ; tak dí-lí kdo : Všecko má konec ! 
hned doloií jiný : a jitrnice dva. (ELui. WSitko ma svrdj 
konc — kotbasa ma dwaj.) — ViSecko pomine — švec i 

kopfto* 

Přišel posel němý, přiseal n«pf tné • {isani. i?. IIpHmejrb 
nocojii HtMiy npHHecb rpaiioTy lAmcaqn^. 

Němý hluchému pošeptal, aby beznohý utíkal. Č. 

Bába žne houby, dědek pemábá mrkvi růsti, syn plže 
stříií, dcera loutky dělá. Kr. Baba gobe žanje, dédic korénje 
sterže, sin polže stréla, hči punce déla. (Celá rodina jeden 

lenoch.) 

Každá víra jinač světí: Turci v pátek, židé y sobotu, 
křesfané v neděli , a ševci v ponděU« 

Proč straka na jiný keř uletěla? Proto že do toho na- 
neřádila. R. 3a qtHi copoKa bi 4pyroft KycTL nepe^erft^a ? 
3a T^wb qro bi tomi HanopomH^a. 

Letěl vrabec moře zapalovat: moře nezapálil, ale slávy 
nabyl. R. Jert^a CHHaaa Mope saxcaraTb : Mopa ae aaacr^a , a 
c^aBU Ha4'b^a4a. 



v 

Lepší jeden český (pražský), než jedenáct vídenských. C 

Má ženichy (hochy) z Drážďan , ale ne od Berouna. Č. 

Jest dlužen do Třeště. (O ztřešténémO — Má lán y Třeští. 
— Má třísku za uchem (třešti). Č. 

Z Prostějova pocházeti. (Prostáčkem býti.) Č. 

Byl v Chropíně na moresech. (Chrapoun. Chropín na 
Moravě blíž Kroměříže.) (?. 

Nenechávej všeho na Vzíchově. (Na ráně, kde by každý 
vzíti mohl.) Č. 

Půjdenie do Hajan (spát). Č. 

Těšínská jablka. Darmo těšínská jablka očekávati. Č. 

Kdo má zlou ženu, veď ji na pout do Kyjova, též do 
Buchlova, naposled do Moďřic. Č. 



Zanechal sobě vrata. — Zanechal a#bé koarfch vrálek. — 
Umíf on najíti kozí vrftce, — kudy by vyklouzl (Jest moudrý 
a opatrný ; umí ai v iiesnázfoh pomoci.) 

Každé slovo zapečelf. -^ muvf, co by k slovAm pečef 
pHvěšoval. 

Na zadní kola mysliti, — pamatovati, — ae* ohlíželi. 

Mní se mu moře do kolenou (odvážlivý, neei|iatmý). 

Vydal se pravd jako nemudroch "bez vesla na moře. 

Není se My ani ohlédnouti. Nemá se kdy ani zastaviti. 

Pilně hřbetem hýbati. 

Nedoležel — nedoispal se toho (prací, pilností získal). 

Obéma rukama začal. (Pilně usiloval.) 

Přejímají aobé roce, t. jeden druhého pr4ci vykonává. 

Pustil jen na^rot (o práei na odbyt, ledabyle.) 

Drž se toho nehty i zuby. Zuby nehty se přidržuje. — - 
Rukama, nohama. 

Ležíf on v ton co medvěd v brlaliu. 

Utonul v knihách. — P. Utonul w kaif gach. 

Otáčí se co vřeteno. — Čerstvý jako ryba ve votfé. 

Kroutf se co moucha v hrachu (dM, J^k by mu nevím 
jak pilno bylo). 

Práci na zapráiku odbývati (tak hbitě, až se práší). 

Nelitoval rukou. . "" 

Znovu na k^vadlo^ vzíti. 

Skládej kj|m^ už neděle svítf (konec práci; už svatvečer). 

Sbír<>jte sfflcy, už ptáci neletí. — : jP. Zbi«ii»jcie sieci, bu 
juž ptacy nielecf. 

Utrhla se mu ruka (nuioho dal). — Uhodil se přes ktipsu. 

Ani vají<lka bez něho nesní. — P. I jaja bez niego niezje.' 
1 jagod^ by síe s nim rozdzielil. — Rozdělil by lu duši. 
• Dávati odott dlaní. — Vydal by do poslediHfio. 

Dal by i díží s těrtem. ^ P. Daf by i cwnsXo s dziežf^.* 

Dal by i tu poslední holili s téia. *^ 6< Dal bi ruhačů 
iz sebe. . • •* ..•.■,.*■.* • . » j : 

Dal by, by měl pod koží^44>fod grdcem>«irfli.>- i^vftaiby, 

by étal'páiÍ'LiAoia||ifeé>8él0B0tti. í!-'..-i--<»lH<^q >:m ^'mo.t nmi 



^ 



To pro pana Příhodu. Č. (Odkládá-H kdo ptní^ neb jiné 
Téci na stranu pro budoucí potřebu aneb nenadálou příhodu, 
říkává obyčejné : toto nechávám pro pana Příhodu. Povídá se, 
že muž jeden maje se kamsi přes pole bráti, od vzatých 
k sobě peněz sto zlatých odpočítal a do skříně položil, řka 
k manželce své : Zde necháván it» .klatých pro pana Příhodu. 
Druhý den po odchodu jél^ 'J4i jsot pkolo domu hrnčíři na 
jarmark, i stalo se, že |edeBBi| dn^ho právě pod okny 
příjmením volal: He, pane PříhúlRl — 2ena, trochu přihlouplá, 
uslyševši to i hned ze dteří vjikočila y a panu Příhodovi 
ochotně známo činila, že miíž její sto zlatých doma nechal 
pro něho, kteréžto peníze on vděčně přijav, dále s hrnci 
se ubíral.) 

Tancovala s Koutovic Jankem a s Lavicovic Honzou. C, 

Kdo spává dlúho, s dluhy živé. R. Kro cqhti aojfo, 
TOTi ymaseTb cb AOAvowb. 

U mladého hole , u starého bydlo (bidlo). Č. Děvčeti 
zpouzcjícímu se starého si vzíti k potěšení (bydlo dobréi)^ 
aneb k poděšení (bidlo) se říkává. 

Podlé stavu (tkadlcovského) bidlo. Podlé stavu bydlo 
(dle důchodu se živ). Č. Stejné s tímto druhým jest P. 
Wedfug stawu grobln. (Podlé rybníku hráz.) 

Měšce nenaplníš dekami, ale dengami (penězi — ne po- 
děkováním, ale podělováním). P. Mieszka dzi^kami nienapel- 
nisz, ale dzicgami. 

Čekali, čekali, až i čekanku snědli. R. JK^a^n, xua4H, 4a 

H HC4aUKH CltAU, 

Nakouřiti světnici ddbromyslí. C. 

v 

Pán bůh peče oplatky. C 

To je život — bez rukávĎv ! (Dá-Ii pán bůh zdraví, 
budou také rukávy.) Č, 

Kráva i vůl knihy mají, a přede čísti neumějí (nejsou 
učení). C. 

Paták bez oka (1. čtverák). Č. 

Šije koutky v hromada. (Když kdo zaháleje po koutech 
chodí.) Č. 



Dávati koiDH skrze sklo med Uzati. — Ch. Kaj hasni med 
čez steklo lízati? 

Nebude z té ťži mouka (kterou ti slíbil). 

Slibovati komu mazno na prázno. 8. dóekana my Masno 
na npasHO; 

Dostaneš koláče, až ho vrána nakváče. 

Na holo zahřmělo (slib baž Vskutku; též: nezdařilo se3» 

DáC on dosti řeči, ale skutek v hájí. 

Fis Tehó slova na vódS. A/IlHnni ero cjiOBá na bg 

Voda' za lecT slibuje fnejistý za nejistého).' 

Zachová jaíp žid víru. 

Drzí slovo jako pes pťk^l. 

Meále, nedělej si ž huby' holenku. \ . . / 



B04tí ' 



)či se mú smály (znamená* v^SelostJ/," ' ' ' 
Jako ny mi na nové sáty dal. 



^ « 



j # 



Jako Vy ho na zlatou kozu (zlatélíó &oné) posadil. 
Tam měl svou Prah^. Tmi bylt .JehajBrajhatii\(Táiii byl 
vesel, radosten, šfasfmi.). íí; . . Iviul mi. íy \ ;-^ »l. 

/til fiaty bycii«»ulikla('(&vdMii09ti^<A«čkÉě»é sl«i^ 



<M.--";-)iiií r • ',1 !»!.:.: i ': 



uu^/- '.' : ■''■ . '. .■ ;•■ •» 






,f.<ií:ii'» .r:,. ;I V. .'>;.'.*»:i f.íí ;ii!'> íiii; i;;< .\/i./i / i-i 



•• .:m >•. ř-'t.{-ř>^ 



.71. !:.!;> i\n/! «•-» .-/iJ-ím 



Když ne čisté, aspoň v koutě. 1>\e 'itnkíi^^Mixišké rAámé 
prvrtdh^: Si non' cisté, sáhem' iau-féi ^ fodetHrié je^l i Sic. 
Jest motúz v repí (protázi&k'iřŤ6pé), *p0Alé HoraoioVii : fis^t - 
modus in rstbau* - 

Takovýchto podobnozvukýoh^ VtiGtk pfišVcfyútcb^ nenť ne- 
ddéUlérk- 1 f oslatfiich slovanÉkýdi tiář^eíčkr l^č^>>pif<eve<lení 
Jiiih d# defitiny jesl iiad-mfm'<£žb^; tfnb tétSím dll^m naskrze 
Bemožné, což ješté v n{^kélllM'^iÍÉIttdocb iprúfkázatí-tiébucle' 
zbyteftio: A Niedbam <» ?riA^^»kiédy MMirt-laske; ' H^edbám 
o milost (lásku), když máúétMl pištím , leeld fnaMálka). — 
A. XHBers h hr MamKy npoiiami^n.-tOíllá i iiieiMifřfntp<iMdska. 
— Ci yifoifb cjMy 'no^Jtfe,' a^^Mz% ym ttótépan cywy (to- 
bolku). Snad takio^: $ itiiieiii>>'»aminu -^BÍskášj^ia^bez? umu 
aummu ztratíš. — fl ki Te6t rojiyč^iocb, a tú b^' Meaa * 
wtéfnamá. niJé igé b «éM 'MiílÍAi fjbko- Jiolbiib^k!)!, ^« Hý se 
na mne kohoutíš. — Kosa na ropt Bume KO^ofeitfiii^ímoiik^ 
Výie totiž v jažyM' ini<3héfl¥i^yýieU VfdO^Un^irieft^^^ 
koře více stojř (tfšé^ Stojí), nb^^krrf^a^t doHiri^i VéHt^úého 
tftmAm^ipt^ín «í :SldvaBéoh< Laiick^dí mají laMéjfr^ (Nánci 
říkajíce : 2lu« Dícr ffianbcn (SBcnbcn) baut man Viiieilř'«Mtt* ; 
Akf vtipný! Sl<^ifbn>'umi taki(i¥ofat# tíach^ylíti ráini; 'nebislf pro- 
hodí-li mtt • kdo ko pNkořt otvo':. 'Ze dtyf sten (VetlUAv) Tf-- 
statrítaie tthláv, tudíž imi'odselkneiť'A'jiavfe«rie db^ il.ěhjD( Néince. 

.i;í.'/u j«'ii .; ■ •.':■.") .; .••í;;>I .A .•!'■<>. , ».::"•:' !.. . ! '!l 

.: .í.;'i :•■ ..-. .1 :j, 
.'> .'nivi.l !»i».| ííli'!! i;7V''.'^, — i.il.-yl) ..J'j.'v' .i i-fi\rÁ'>< 



ČESKÁ POŘEKADLA. 



■*t-*\ 



■*: 



^ ■■> 



•ce 



coTaná — okoraná ~ nafléj^MUr. ^ ieái tylMiňťlMihi. — 
Výlupek vSech šěim. 

Jest prévé dokfténý. 

Mit jilcMíl«l' «< Žilifberka -^ jntiák t KoIotM. 

Smrdí kozlem. * ' 

PMflk beÉ ttka, f. 2treřák. 

VI jméhó AcAlNáíli (éhyMk). — třeni tm eHoNrék t tctaieno 
uražen. ■'"""' 

Nedarmd še dal v sadek AtMati. 

ŇimM le tak hoíiem. -^ Nedk ie fMdati. <Ték t tom 
smyslu, že už ^dko 2 íléktéMhi JáAfcyka ťOŽflmf.) 

Má prach v nose (úskdMý Movtk). — Mi fen ihušky 
t liosé. 

Gó bý liá^É řhfl (ékytif , MUtý co fiiká). 

Páém oře. — Vifťá duSe. (Sibat, HhltfstVf kUJé.) 

Čhodl i libátoté fiábé. ^ Uirif Hfku áflráti. 

Byl tu, kde ySem čertům ocasy svalovali. 

Umí dobré s Vúehicf pod r&ioú. 

LiSku liškou uhoníti (chytťo^ti prófi ebytrétta ťdUfáti). 

Ten by rád sy&tí králku Vytédf. ^ Cért vidf mnii sveu 
(králku) provésti. — HfóiH chytfe na aaHiB jdete, ddbře svou 
králku vedete, tom. 

Krmí se liíkou , zasekávaje vlkem. — R. Bojl<di f&ťi 
(3y6i), 4a JíktíŘ iíáéůn. XO chytifóh dráčích, tvliStS o {^bvěku, 
jenž zhurta na jiného udeří, by ho tím jako omámil.) 

Užte ví, kudy do komory. 

Umí cábbu' toSiti. (Sřnet: éiípěm iofifitr, mylHS: Gába, 
hutíebhí tiástrt], ^hak kobylí \ilavá, tiňiBřa^ 

Kličkám dobře rozumí. 

Já té křídě nerozumím (počítá-li kdo chytře á (íbdVódné). 

Hldttpý Klíirth, dal ffejée iÁ žejdlík finá ^(k^ kdo schy- 
trale malý dar dává, aby obdržel větší). 

Nechce do sakn (když kohd nelre k čéfnu namluviti). 

« 

Nepoleze v kožiSc do vtidy. — Naopak: V kožichu lezli 
do vody. Utéci se v kožíšku do vody (néprt)zřéfedfMf ilf, 
kvapným býti, a tudy škodu vzítO- ' ' 

34* 



z přední to \lny člověk ! (t. zdravého smyslu, pěkných 
mravĎv). 

Divná on prošel pračata (mnoho zkusil, mnoho podnikl 
Idfkostí a nebezpečenstvQ. -— S. Euo h ua cery h na pemery. 
Byl ten i na sítě i na řešeié. 

Sngdl by ho po večeK. 

NechC se obouvá ještě v mé škorně. 

Vím já, co se do něh|i| vlévá (t. seč může býti, jak 
qčený, moudrý, rozjimný jest). 
*'^'"«í jsém^^Sé^óťltíid vrk^<ř*«i^slí7 ir'ién m líraW, 







-" "ÉHíiká to fcč^^WuziaViiti: ii-|í*irrdtk^^ 



(Moudře, vtipně řečeno.) •'''''■^'^'' 

,(f.,>.;'i(fídá,VřÍpDpU:fca#*.,: ■//;,J.,T; .i! :>-, f;/-.'. "^...íl M 

Má tenké punčochy, — tenké nSíi, r^ ^fliikýmčlJilKt /nul* 

Člověk vybrwli^néiifi, sofRi. : ,. • !'X'íl 

.íl* : ]S*i*tř#,tBroři«nyvdQpálrrf.ře.'4e(^p), ; . , , í,í, i 

A'^ Užfjsewunai WeHv .C"íi víoi,,,it<?Ttípí*) jfem ««>,.: /yéí[,*rtí)k 

YQ»ft ijsea 19a Mpqj^n^ r9 ) m(iM> -r-r: U jj j/iw ^^d,<řini. >-T-íMyž 

jsme na prostranně. (.iriq 

fii.íi Cttí #4kiiii yítr !f i^j^ -T- C^/Snatn ji od^ud taj v,eM^ puse. 

Čije vlka v žitě '(znamená cos). .ix li.x 

^ Čjf <i ;lišk» )ýQ«ii( (^omnei^á 9sidla> : .; ;: 

Vsali ho na pádlo* j0iini.,^e .takoyií mél^olio lerlQvné a 
dojímav4 oWrání, kdf ž / jodqp. pi^li» iriabf \ ékyUd * ! ^ 

Přes přívory nficp) vWci;(9ei»hQd|^ ,pep|^i}e|itd ytí^vati), 

— Vtipy přes ppři»«Í! ^á<i^l^« : .- í:,| v !!;.:nN(M ;;:íi ■ ..í 

Může na tx>m dost míti,.«rl^:}pr^.4|iq^.ji|k<i)l«B(^ttj» i/. 
Oči má pro jiné (UíiTOl*4rýrjHlíntí.|íil» h t íím :: ./: 
Má Utvu na s^i^!l4ptHrk(t^i7hiirn^)lf«j<AilTQ^r^ 

toporíičL .i;:,lil i-.».n I-^);,iq o^í ínMod 






"^ > V.ŤťJL*, 



Nedáf on se z toho zbA$tiin^ MfOMlL * 

NepohniBitý ico $ki\íi^ . .-, 

Ani klínem mu to z hlavy nevybget (neplMitefii^ 
vedeš ho na jiné). . .. . / 

I>ostál. ai( 4o kolku C4».'' pevné» Minralé . oiysUl* 

Rozumím já, kam rejduje Q'aký.!teiyil jeho)* h/ 

Hotov pěšky i m k^ní (uzavřel. uS, pNprKveo ni ffe, ni 
na té cestě). ' , ■ f 

Tomu se cesta najde. — Nemfižam-Ii tiidy^ půjdem |ioady« 

Kozelec převrhnouti — učiniti (v jiné tiuQtydy M dáH; 
zvláště o odpadlcích od víry se utívá). ! — Převrhl, hotélec. 

Umí jako 2^ biče — jakoby peH dral. Umi to jak<> otčenil. 

Proraženou cestou leckdos trelL Oí hotovým vynálexUÉl 
snáze něco pltidatí.) ! w ! 

Na svých vlastníob nohou Qtáti j[ohodilř)b 

Moje hlaya není kalendář (bych ai \i6 pamatovat} mél). 

Na jazyku se mí to . ple|e« — Mám to na jazyku. •— 
Sedéio mi (o. na. konci jazyka. — Ck. :Na jeMku mí se vertL 

napijme to^ P^(ře! (zapomejime na to; zvláště kdyi |e 
dva udobjruji). 

Dp jdlouhé truhly nécQ založiti (pozapomeaouti , jifiafc: 
k jiné příležitosti odložiti). 

Zapomnčl na to jako na smrf. 

Zapiš si to v komíně •* černým uhlem* — Zapii úýo 
křídou na zeď. 

Svědomí co formanská plaphta (prostranné), * > 

Líh^ na čertově plachtě (hry^e bit 9vědom0- * 

Oheň za ňadry nositi, ! : . 

Měří ho na svou míru. Ciški sám^ tak i jiaé pMtiznje.> 

Směl to, na duši vzíti. ! 

Maká druhých ožebem. 

Čije kosa kámen, i^dyl se kdo boji zlébe sobě avědom 
jsa. , Též ^ Vpímiiatovaly uhryzl se.). 

, Ví liika^ k,omu řewen ohryzla. v 

Ví pes, či sádlo snědl. — P. Wié pies^.GayJ# hH^.I^* 
Ur. 3iae uimKa (kočka), qie ca^o p%4ui|t: i .'.;.(. 



Který pes freCM, len ekofiéf. 

Dobrá, poctivá áuše. — Človék jako doM hodina. — 
-Dobrt dme jak hodina. 

Dobrý čloYčk jako lélo. 

Dobrdhe haizda flkyvek. -^ Aid káře nerosbn<vá. ' 

Ani lže! na mML 
^ Sukno, plátno ald. dobré jnko peníi. 

Viady se co vrba ujme. 

• > Jest témý la nehet 

Mnž ponhá poctivost. 

Správný co bratrské hodiny. 
> Rád v^'e lidem vdnce. (Rád jiným sloožf» radost jim 
mAií» » poklésky eiil omloHvá.) 

Tichý jako pěna, — jako beránek. — Jest pravá ovečka. 
— Mr. Tuut itn éapan. 8. Kporan nao nřwe. 

• ' ' ^ Dflé Jako úkropek. — Sedf jako úkropek. 

Dobrý <^ nevinný jako kuře. 

Neví jeité', kam ^nice nosem sedá. — A Cy neríš, 
' kam pénkava nosem sedá. (Zcela nevmný. — Folio poře- 
kadlo to z národní hádačky : Kam pénkava nosem sedá ? 

• Odpovéd: Zobáčkem proti větru, aby jí do zadku nefonkal a 
peří nezjeiil.) 

Má pravdu na jazyku a du8i na dhní. -^ ň. 7 aero 
'ÉptBjía la flsuat ■ 4ynia la jutMOim. 

um — rozdělil by tu duši. 

Co sobe, to tiAé (přeji). 

Start ,vdm. -*- ^MAieí na jeho slovo viééko dlii.' 

Nekousal Jidáfie v koleno. (Též o Štědrém.) 
MMyl>la; kdy! pána boha zrazovbli. ''^ 

Ját s těmi obvinuSty neumím,* než povím prostě. 

Stojím pří tobě, dokud který vlas. 
I'* 'Iddil tj S6 do'rt^ (o adrželMm>. ' 

O prst by ho ovinul.— (HiVlhulby ho okolo pHiu.' 

Jako dudy povolný. -^ * Jak^dudy ten i^ověk. (Téf o ne- 

^ítfáéii:^Mmšě.y ■ ■ '■ ■^■' ■' " •'-'■ < '^ 

HíU koho na hMMCktf;' » " "'"^ ' "^ ^'^ 



kowi M UyiBfai (na póhotdld). 

Spustil s kvinty. — Začiti od basu a dkontltl tli ktífirff^ 

Jak se piTé laiii, Uk nyai osUbL — Poulil tou n% o4§ rfakf / 

Ha, prvé výskal, mi dává na (idi. 

Já oken, a on skokem. — & fl ommi, a oa^ oiDNOm. 
CA. Kam okom, lam skokom. 

Jakou budu pískati, lakovoa musiS tancovali, 

Posloucliá za dveřau. (Hra v šlové.) 

Nerad by ho hnévai (byl mu po vůlí, jeho poslušon). 

Můž býti, ale já takto smýšlím. — VSecko moiné. (Kdyt 
něčí vypravování zdvořile v pochybnost béřeme.) 

Y hrdlo se styděti. — Jako panna stydlivý. 

Po čem barva ? (Říká se, kdyi nékdo z jakékoliv pHčiny 
se zarděl.) — Zarděl se, sapýHl se! (Vinen jest, J»eb : 
dobré znamení. Enibuit, salva res est.) 

Barvy červené komu (riridati (k zapýření přivésti, zahan- 
biti koho.) 

Jako rak očervenéi. P. Piec/.e raki — upíekf raka. — 
Zbladf jak cegla toruáska. 

Tulí se jako staré boty pod schody (upýpá se). Stydlavý 
jako skopový lůj. 

Upýpavý — upýpá se jako sediská nevěsta. — & Cnijuiai 
aao M4a4a lesecTa. BIL M/Mpu ca Raro ■ja4a óy^sa. (Píše 
se ze starého obyčeje na svatbách , kde ženich a nevěsta 
o svatebních hodech téměř ničeho pH stole nejídali, jakož i 
podnes nevěsty sedlské v té případnosti střídmě se chovají.) 

Nestyd se, není to v pytli, — jestií to na boiim světle. 
(Žertovně, když někdo na děvčeti políbení žádá.) 

Nejsme váickni obutí , jsou tu také bosi. (Pozor na jaiyk ; 
jsou tu děti.) 

Šaty na hostech trhati (přílišně pobízeti). 

Nedá na sobě iat&v dráti (není zdrahavý). — P. Nieda 
sobíe r§kawa rwač. 

Zdráhá se jako koule do pivnice. 
. Mei^vdd se k medu sdrahá (sdrahá-li se kdo k tomu, nač 

se.BMihttbu smějeX ' 



IJItt 

Láska ho viaiai nal keU PjMUU gm nMel ^st«la. 
. ' Blátni 66 po nén. .. . : \ / ' '- 

. ' : iéat do ní saaútován, co iiftl dtf hrachétiny -r dd otepi 
slámy. /■ = ■«.:''■- q .•. it 

.<: NopHili tam, abyvidélí, ale aby se viděli^ <£>.< Hfl cy 
4om4H A9i BH4e, Hcro 4a ce bhao (o zamilovaných). . : > 

Bez teb« jsem co rýha* bea vody* r^ P. Jak: ťyba bez 
wody — ja bez ciebie. Mr^ íl au T06010 hki pMóttCikte^OH). 

To je vodu na jeho iidýn (o milých vědeoh).> Dán. !Det 
et IBanb p<ia ^an6 SRóQt. 

U lidí v jasných očích býti. 

Skočil by proy ného do ohnč — do vody. . / 

/ Rád by ho v hrsti zachoval, — za ikádry do n«%e do- 
nesl, -^ na rukou do nebe vnesl. S. M iioxce, ueiByn 6u 
ra y Ht^pa. 

Vážíai ho sobě jako oka svého. — Chrái&í hjo 40 oko 
v hlavě. — P. Jak oka w glowie strzeže. S. 4p9% ^/ba Ta 
KBHO OHH.j rjiaBH. -i^' 4^0 6u OKO aa.B'kra. ;i .. / 

Opatruje ho jak božího hrobu. *^ P. Jak lH>ligalftobu 
'Strzeié. - - . * -: iiSl 

Šetřím ho jako červeného vejce. / : ;oJ' m 

Hovím mu co svěcené kostL 

Zachází s ním co s drahou masii — : Chová lo, m dva- 
'■ hou masí.. i. v 

Jest u něho v rukávě* **** Jest to jeho t^^^^^A^k/ (mi- 
láček). ■'..■•' ':.•:."■ 'i..: •;! 

Veknitó mu vzácen, co hf s nebe spadL, A i >/: 
Nedal mu ani prachu požHii. -^ Nedala aiii n\oartt:nar ni 

padAouta. — ft He 4a.ia caaio uopoxy na itoe naon. ./. 

Vypadl mu z klína (z milosti). i. : : ; i > ^ 

Jsou spolu živii jako sto kyětův. . / i.i. v 

i> Jsou jedna duáe. Jedným dechem dýchají. ^-^^ IP^ Jedny m 

duchem tchnq. (Věrní přátelé.) . .i /;; i m i w. 

Jsou dobří přátelé dó příčiny USna.k)ka{> < t. :;ihX 
a . VJchar pfálelttva atiíiikoroelnitaiiákilíjqr ^Q>nddo0o2ftal. — 

P. Ledwo by si; korcem maku powinowapliiMiu<duiÉohanra<x>(i 



Ukangei mi okno, a já dNr#e Tidim. " ^ 

Podává mi krajíc chreba, a kyjem hrozí; — P/W jednej 
rfce clileb a w dragiéj kamieň trzyma. * 

Slovy stele co lípa, a skutky píchá Čo jalovec. A Cjo- 
san qro jHcneirB crejieTi, a ;ilijiaiai mo wrMMm Koaei^ 

Dva jazyky v hvbě nosí. . 

Člověk dvojího líce. — 8. 4B0jnqafli qosen. 

Nosí na dvou (obou) ramenech. 

Na dvou' stoličkách sedá. — Dvou dvorftv pes. 

Na obě straně broušený. — Na dvě straně bije. 

Studený a teplý vítr z jedněch úst vypouStí. 

VŮČI s tebou dobfe, a krom očí kousá-^oo pés C$típe co 
had). — Klaní se do nohou, a v plitY koile. ň. fo aoni 
iLiaHfleTCfl, a aa nara Rycaeri. 

Spálil se o něj (nepHvédT^ie ksvévfili). 

V svoje ho chce boffy obouti (na svou ¥lhm pfívestt). 

Už ho sobě ubádal — má ho jako i hrsti. 

Nadechl ho svým dechéfti. -^ Nadechl ho někdo (navedl 
ho, poradil mu, poštval ho). 

Nasadil Jej na své topbřiStě. 

Divně mě on sobě mustruje — uzdí ^— seilí — cviít 

Stroubil je v hromadu. ^ Mnoho hlav pcfd jeden kMbouk 
uměti strčiti. 

Slezli se co psí (a nedávno jeden o druhém nic dobrého 
nepověděl). 

Chodí za ním, jako stín it t^lem. 

Drží se ho jako klíStě. ' 



Jednosvítný — v<ehosVftA^ lhář.' 

V hrdlo lháti. V svou hlavu lháti. Hledě vAči Ižé. 

Lže, jakbý ořechy louskal. -- Ch. laže, kak dabi orehe 
tukel. 

Lže , až se mu z huby kouří. Kouřf se Za ním. '^ Prá8í, 
až se kouříc Lže, až tma^ až se za ním práSí. 

Více liaV^^^éžli dySe. -r-' tže, až stěny jfď roissttipuji — 
P. £že, až áciany Schn^. 



jo Be ▼ kéH skrylfl. 

Ten staví věže (u povetH) I 

Naději koho krnili. — Hubu někomu medem natříti — 
natírati (raarnoi nadějí kojiti)* » 

Těšinskýmí jablky méšec nacpává. Darmo na těšínská 
jablka čekati. 

Sraziti někomu útory (t naději ho xmýliti). 

Chy1>ila mu modla. — Chybila mošna měcbury. — Ne 
tvé huby to kousek. 

Kostka mu jínáó sedla (než se nadál). — Nešlo mu 
v jeho notu. 

čeká na to jako káně na déšf. — P. Czeka tego jak 
kania dessczu. 

Svrbí mé levé oko (něco rád uvidím. Opak, když pravé 
. svrbí). 

Nechme té věci, až dosrá. 

Počkáme na kulhavého posta (na další zprávu). 

Ještě daleko do večera. — Ještě daleko veliký oltář 
(ještě máš daleko k tomu). — /?. Mj^^ko Kyjuw^M Ilerpo- 
la 4BII. 

Ještě dotud mnoho vody uteče — uplyne. 

Ještě nevyhrál. Netáhni, ještěs nevyhrál. ^ Mevýskej, 
ještě jsi sám nepí-eskočil. ' 

Ryby před sakem lovit! (starati se o něoo přfcdrjtesem). 

Hied, aby se nespálil, — nezmýlil, — id)y. nezbloudil. 

Yiziž, aby nepřehodí, — nepřecvičil. ' 

Čert nikdy nespL , \./ 

Jde ostražně jako po ledě — jako po bKlvách. ' — P- 
Trzeba tam stqpač jako po brzylwacb. — Vif on,'|Mii6emtchodí. 

Moudře to třeba holiti. 

Jistého hráti. . ' 

Dojíti — doviti se klubka po niti (o počínáni opatrném, 
nenáhlém). . / 

Po všem oko n#sti ^ vlécL — V před« i zalfe hkHry oči 
míti. — R. Bi aariijiKt y nero rjiasa.^ In occipitio«íMQlo& kakal. 
(O jednání opatrném, i tuké o ^flrioiti a «|li]Mibllfeli«Q. itžívá.) 



JLOQ 

Ne bajka to,i4|lA;yCf^ 4MI|bi)p pf^i . .^ ,,, .. „ ^ 
Tak psáno v starých okříních ((QL^jiryjí||^y$lf^f;ch,, i velmi 
pra.Vídě fiepodoi^iiýcli věcec|^> **r l^ot pséljiq v.^turýjQHiiíMar- 
gálícby burcifálích. j. ,j ,. 

... -V hAta SIKOU, ae bije. • :,r .■■,:■ i,-.- r..-.;.?^ 
Záporníkem dělati (zf^p^t^). , ^x' ^/i 

Zapřel, jakby zamazal. ,,. ., , . yj 

Nenechavec. Berný peníz (Opp. Neberný pcifl^^ ,lojiji^ 
A0 pro«táfc> Bíeneollfit by hpMQ. ^ ^i ; 

Kr#de jak oikáfi,. t-t ftád kozy pl^(e (Ipri^i^),, ,^ 

Kac kotě od mléka I Psic macku I j^j^ rak. f^, ^t^^ 
(když někdo na menší krádeži neb mlsánce postižen)* — Od 
kádí rád ryby krade. (Také o tom, kdo příliš pohodlí miluje, 
bez práce vše chce míti.) ' * ' ' * ' 

Dále od plátna. — t)ále od hrádii! (Ňékdy těmito slevy 
stráž na Karlově týně volávala; nýtíí užíySníe' jich' co poífc!'- 
kadla k odpuzeni zlódéjstých lidi neb jífíák podezřelých. — 
Dále od plátna! bývalo žas nékdy no£ní voíání héblieslo hlí- 
dačův na prostranných bělidlech v Jindřichově Hradci.) "'^ 

Kupovati bez peněz^ -^ 'xa pět prstflrv. -^^ 'Ko«i{Ml 'za pěl 
prátflv a la Šestou dlaA. . > ^ . k 

Neořezuje si nehty. — Uvázlo mu to za nehty. > 

Má dlouhé "^ topké* — lepkavé -r- nncdaé ruccn — • P. 
Przylnie mu wnet cokolwiek do- n|k.- fií<< Caamra My ce aa 
pyKy npH.«enH. ^ . 

Má mco s pMlruhlím. 

Nastavuje prsty. — ifá dhmhé prs(sy, Mkají oiMi Poberto. 

Bezpečen přeé iMm flriýnidiý 'ká«ieit.'^Nevzařby^nIýto6kého 
kamene. > . ..: a%: h( f 

Bére, káe nepeioJKL -^.1 /> Biene^ gdzia^ yriepolf^^f. 
(Sr. Luk. 19, 21.) — Najíti věc neztracenou. : »^vl 

Každý hřebík se ipře|d'intni>(tleaa. ..(,,, .. !;:,..{ 

y%9i by i umrlému íen. |rubí|fe..,yiiřl J^j U/mSHi^ matce 
boží. — S. Yaeo 6h a o« MpT«%.j|MPwn|* iŠfim^^^vmm^ 
Tepe 6o)KBe noapoai. . .v .q) vhhi >íIijuíU s íiííh í«^l 



I ■ < 



- .I>imJeh0.|elst-Jpijtamti)-cbil(lýcb....iM^ -vi,i> Ind 

/ lUBláten Úi víot.ilflž/inéi .li.;.! ■- .'/-it./ ia •.! jiii -: •: . í 

• • ... 

Vždycky jest dobřeitMráih'pH'>Sii«(ÍM! Mli,iidokud ídánrajú . 
r.< Dosfc:^^ fcdtržvl)ijí*» (;K4itt/:n^koj|«)fai;.vfi6ooidá«á^ A on 
zdrahavě říká: dosll) 

Jtk 4loeetkr na |iifp$ .pobci^l. .: > ;? i ; ;í:1 ; 

Koupiti i» QioHkiký .4>eiiíZ(<(gi{0$), «-tr zía.Peo igrattes. 

Raky ztk ňadra sypiAiiícmnAMdobroKUntprolíazovaU). 
.Přijal mi ve stu (jabty vei.8Mi..Jcflllichi9KpiMna na pflímoc 

přispěl). .;;;!.; í I . !. 

.Ty jat kočičí dár^ Xyi j$i ^árifrjí^uft aas £Niiek;. 

Houserem berand^yloíHlitú;!-^ jKlobteou laraail |iQlt«Ianin. 

Jtátmš isestrou. (Iv(iii:$^akity4aob,dri0p6»^ti»!miii Jftfnou 
dcerou dvou liolfliir. dpaitli* tmSiim^ D^usA-ifia feM;(iií<gi|nér. 
(Jodo^ii ; dužbou^ j)9JMni !dli[brg4liiími milobýctl >Be»iěldícfi si 
získati.) .( nifjiioíi . Kli.'.! '; 

Hoditi psu kosf CéittinepatrMli «InMižiiii>* / no 7já ( 

Dávali, ale aey]f^dav)el1« .;. i i :\ .-..■ ,. .m : / luw.i j 

FoAává mit.cbléb^/lai l9JMi)krozí...r. .i li/ <» M^rVíO 
KH /Hučné s¥ini! ^)if MAeš CboMčám,! lakcnnoOm durfiiftármje). 

Polt slanin sádlem mazati. — P. Kasty polod /ftoMisOiwaííé . 
Hal. Obuta ;HllXT0i>II^«tl^TMl4 i(Et0tilt<tJiitpl«Aíi|i:inMii|l)?>iKom. 

Tof řeč jako sto (pevná přtpověd). i«v»/{»i lii/nJl./: 

Slibuje zlaté hory. — Sic. mÍMn\thtí''hMé^'iíikÚitnl 
F. ZUie góti (fei^cujévtt rtibtóá^^-bfóvWii^ 

Aristof. — Magnos promittere montes. Pers. — 'ltifm%dWl!tňi^ 
póllífcéVi. Sirl :^ n^ÝroměUté tóóťitó et iiiérVéíltól ííá;' ' 

Vyspal ae 9 toho (kdo mnoho zlíbiv nic neplní)^ . r 

Slibuje.how,: if^Ytiu^Mliikf^^OinM 
Q» M*fřyýi;hjWí:tíká;:A|r«lovA větrej, mí inénftieft^y.j i,..} 
ix.Byf zlatoti kótu «liboVal ^ úbtéil inl %!/./»( 1 i /I í^U 

Slibem krmí. — P. Obietnicami karmi. .*j.I'jíí \i 

./•iKa(Ao--práAdiKra'j'i£ioí IkifHlki.^u^ boq Im ^d ,/d íi><I 
Ůtta komu na podporách .dKl^^*ei|p|féiÍijab(fUh9J^ ^J 



v> 



»^Sř 



Dávati komu skrze sklo med Ifziti. — Ck. Kaj htmá 

čez steklo lízati? 

Nebude z té ťži mouka (kterou ti slíbil). 

Slibovati komu mazno na prázno. SL OóekaiMi wy uřzwo 
Ha npasHO; 

Dostaneš koláče, až ho vrána nakváče. 

Na holo zahřmělo (slib bez skutku ; též : nezdařilo se% 

Dáf on dosti řeči, ale skutek v hájí. 

Píá Yehó slova na vóčiS. iZ-UHrnn ero CjiOfiá na boaI, ^ 

Voda za led slibuje (nejistý za nejistého). . .- 

Žághdvá ,ja1^9 žid víru. 

Drží slovo Jákd p^s půst. 

Medle, nedělej si ž huby holenku. 

Dči se mu sniály (znamená veselost),. 

Jako By mi na nové šaty dál. 

Jako Vy ho na zlatou kozu (zlatého kónfi) * posadí). 

Tam měl svou Prahti. Taón byla jeho iPrabft. \ (THid byl 
vesel, radosten, šfasten.). . I\.:;.; r..u \r \ i^i. 

. w ťaty bycb nu liba^(z vddénosti^ ft «čMie»é slvOy^ iz ^dosti). 



I • • : t • • • I 

. ■ ■ . I j., I '*■•■,. • • 1 . • fc' ■ . i " . ; . ..»■•■ 



• i 



/.. .;•> 



I-'; ,•; ■.'■ : . '. . .í , / •: =.. 



->^ ■ ■ 1 



■ ll'-t ••. J • ••! f'#* "S ' 



'. :V-C 



J- .',■'.. j i »f 



» ■ .• p • . . 

.ir. i.-í / /.''.íít^ ■ 






' v 



I ,- ■■ ■> '■. ..* 

-tnu .-Ml - . «• íh- * • ; ■• '■ ' ' . ■ . t .-.■ ■ . . : - 



4ts; 



> 



11. 

Nepravosti. Zlý — zločinec — uenapmvl- 
tedlný — nev<\H*n{k — pokrytec. Chytrý — 
ilbal — ielmá — lest — lichota — pochlebnik 

— přetvara — potméiilý — potakaé — klam 

— podvod — faleš — obojetnost — posob- 
nlctvi. Lhář. Zloděj. Zahaleit* — lenoch — iie- 
irratný — tulák. Skoapost — lakomství — 

tvrdost srdce, -r nazltel — sobectvji* 

« • 

Jako zlý- pofiís. Cnaji ho jak zlý peníz. 

Jest z vlčího hnfzda, nabude než vlk. > - '' '• 

NeHÍli4»éiS4 i6 ím <comé' imaL ~ Sehae fK>l t^lai tam^. 

Nenf v ném dobré- žíly. — Ani dobrého vlasu na ném. — 
CIl Nití lasa na njem dobroya. 

Vftecko mu mílo, krom dobrého. 

Ani krůpéje poctivé krve ^ těle nemá. 5. 6j|ie aaoi 
DomreNe xpea aeMa y cc6h. 

Dobrý, HŽ na něm koze pnR$tí. 

Dobrý — když spí, ani chleba neclK^e. — S. Kuji% coaaa, 
X4Í6a Re NuiTC. 

Dobrýs, co kozí slaniny. 

Jsi d'brý jako žtiplavý kfen. 

Pravá pájecí (zlá léna). — Jest jed m kalená cimévivá, 
zlá baba). 

Katova p&enice (práce). — Tys pékná pžcnice! (Tri- 
furpifer.) SrfteA bez medu (bezbožný). 

Šib^iice mu chybí. — Se Šibenice spwll. — Ur, 3sp- 
BaBCS vh nuióeasQi. 

ťižti'naA ud áibenice. — Cliučeno mh g konopí. • 



Kata v sob6 duaí (áa§fétj k MhrUcíX 

U kata mu kraj a a Sibenee kome. 

Hoden trámu i konopí. Ck. člov<ik úé liole^ i íiMirac*. 

Oč bude krkavcd páadl 

ČinoTatý — doplovaný — podkaaalý tor. ^ iV^i^ im^ 
dozrál. — Lotr Cielma) od koatí. 

Z žertu ďoYčka prodá (zrádce). 

Čertem drbaný. — Čertem jeat poaedlý. — 6nrt ^ m 
něho obul. — JNa čerta by doHPel. 

Peklem — čertem smrděti (zlé úmyaly i sobe laííli.> 

Jest poctíYý co bifícŮY kabát. 

Čert ho na Trbě strojil (děhil>*) 

Toho mi byl čert dlužen. 

Má ho Čert rád. — Toho si čert poznamenaL 

Dobrý jsi čertu y dar dáti nového léU^ — štědrého ve- 
čera. Yiak jest správný čertu v dary dáti. 

Náhončí satanovi 

Znám tě, kopHvo, že páltf. — Pálí jak kopřiva, a bode 
co ježek. — JI. JKxerca zazi ipornua, a lojerca nvb exi. 

Ukázal pazour (tajaon zlosf, zlý úmysl). 

Jeho ctnost asi krátkého lokte. 

Bude z něho asi krásné kvítí. — Hájový kvítek z aprílové 
zahrádky — říkají mu kopřiva. 

Tys velmi dobrá věc, lepfii tebe kus, než celá pec. 

Nezpívatí otcovské písničky (nepotatiti se). 

Nebude on jinakší, by ho v stoupě zopichal. 

PolepSí se — napraví se — šlechtí se, co řemen v ohni. 
(Prospívá ze zlého v horší.) 

Napraví se jako provaz v mošně. — B/A. lile ca onpaaH 

RSTO B^»Le Vh TOp62K. 

Bude dobrý, až pes na lísku vleze. 

Pros ty nebo by, vlo jedno. 

Jednoho čerta vyhnati a deset jlnýi^li vi*hnttii. 

*) Poláci mají též pořekadlo: Zaiiiilovtl le iIh UiIiii JHfc« řtiHét* imifÁ 
viby. Zakocbal 8i« jak díabel w lucliéj wiénUíéi- U4Im^ ^ tu 
lid pravé tento atrom za oblíbené afdlo vMho AmUn |><>vi^r^A v 

34 



53f> 

Zůstává ve (pK) své jíše. (Nenapravitelný), 

Mýdla a vody se nedostane. — Chmel i slad zmrhal. 
Něm. $o))fen unb Stalj ))edoren. 

Chová mladé vlky. 

Vychovati psa na svou nohu. (O nevděčných dobro, 
dincflm, zvláStě o zlých dětech.) 

m 

Cizílio, neznámého psa krmiti. 

Hada za ňadry sobě chová. — R. Svkn aa naayxoft 
4epicaTfc. S. Sídio y et^pHiia mara. 

Vlka za u8i držeti, a hady v klíně nositi. 

Za rybu štíra dá. 

Rovně coby do bláta uvrhl. (Dáš- li co nevděčnému.) 

Nevysednef mu jinde. Ne tak pojednou mu vysednou. 
(My jsme tomu člověku dobře činili, ale jemu jest všecko to 
málo; chce nevděčník jinam, nechaf jde, žádný ma nevysedne 
ze svého statku. Červ.) 

Tichý, ale lichý. — Vlk v rouše ovčím. — herinci tvář, 
a vlčí srdce. — Vlčí pokora. 

Zdá se býti ovcí , ale trkal by co beran. Chodi jako 
ovce, a trká jako beran. 

Vše dělá lidem k oku a schlubu. 

Na oko svatý — dobrý — pobožný — křésfan. — 
Stěna zbílená. 

Pánu bohu by nohy^ukousal. — Ch. Bí Erištuiq pete od- 
grizel. 

Jakoby s pánem bohem za slolem sedal. P. Jakby s bo- 
giem trzeci dzieA gadaf ( — přede včfrem byl rozpráVá). 

Jest svatý, jenom že mu nohy z pekla koukají. 

Jest vSehosvítný chytřec. — Chytrák na chytHiký. 

Ten jest štvaný. — Totě žák I — V tom jádro vézí. — 
Totfi jadýrko I 

Jest stará liška — kuna; starý zajíc. — Stará, chytrá, 
štvaná liška. 

Jest ccrl a dvě neděle. 

Pan Jakubek není dudek. — P. Níe dddek Jakubek. 

Jest šelma vybraná — vyšívaná — profóukariá — Spi- 



Govaná — okovaná ~ iiallé)^MM. -^ Jeat irySfaiit lt«^. — 
Yýlupek Tiech MMh. 

JeštpHré dokřténý. 

Mil jiMiml' itf ŽiMerkft — jmA t Kok>TM. 

Smrdí koilan. 

PMIk feeft ttkM, f. etreřál. 

Yl jmélkó iMfUMUá (óliTtrtk). — Není ten dovék t temeno 
uražen. 

Nedamd tfe dal t ladek ttrtkati. 

NeAl ie tak hotem. -^ Nedi št pttáM. (Tél t tom 
smyslo, ie ož MOko s néktěťébd }á(tyka ro26mí.) 

Má praeh v noae (AakdAký Clovék). — Má fen mošky 
T noaé. 

Có bt kkW ihfl (éhytřý, hrtfrý co KSka). 

HM m. — Uffrá dnie. (Sibal, HbiOatrí kaje.) 

Óioift Ý IMhiVe £nbé. -^ Umí liSkn fitráti. 

Byl to, kde Tiem čertům ocasy svaiovali. 

Umí dobré a VtEbicf pod Tódon. 

Uikn liikon nhoniti (chytrosti proti chytréAn <»(fáti). 

Ten by rád svcto králfttt Vytédl. -—Čert Tždy muiií sven 
(králka) prtnreati. — D6sfi chytře na mne jdeto, dobře svou 
králku TMdélé. tón. 

Krmí se Hikoa, sasekátaje vlkem. — R. Bojpni pon 
(syfo), Jia MtíĚ ttóén. tO chytrých dráčích, zyláStč o člověku, 
jenž zhorta na jiného udeří, by ho tím jako omámíl.) 

Užte ví, kudy do komory. 

Umí cňMú' toKti. (Srnec : Čápem točiti , mylits; Cába, 
htidebUf kiástřbj, Jiiiak kobylí hhva, niti6raO 

Kličkám dobře rozumí. 

Já té křidé nerozmním (počítá-li kdo chytře a podvodně). 

móMpý KHiňh, dal vejce za žejdlík vína (když kdo achy- 
trale malý dar dává, aby obdržf^l většíj. 

Nethve do aaku (když koho nelze k čemu namluviti). 

Nepbiése v koiifc do vOdy. — Naopak: V kožichu leztí 
do vody. Utéci se v kožíšku do vody (neprozřctedlným, 
kvapným býti, a tudy ilkodu vzíti). 

34* 



neohoe se opíti grjpa^ yňnem. 

S takovou kuklou na blázny, ne na mne. 

Roxumím, odkud hus pije. 

Uhýbali jak^ vodou ryba. ^^ JCr. Sani^ok Jin pii6a sa 
B040K> (úlisně vykračovali). 

Liščím ocáskem zalahovali (cfayhy své chytře vymlouvati). 

Umí on 4 ma shnilou zvětíaii dobroa jííka udéhili Ckaždou 
i zlou věc vyvésti). 

Ze vSeho se vyive a iryláhne, co had z kftie. 

Oni . 00 ze jioko vylíie co pes (vyseká se z katdé ne- 
snáze, aneb z kaidé nemoci brzo se uzdraví). 

Ze vieho se co úhořfvyvime. 

Zanechal — zůstavil sobě kozích vrátec (jednal pH lom 
úskočně, též opalrjíiě). — Kozích vrátec vyhledávali OinMiená: 
výmluv, lstivých záminek hledati^ jak by se z čehQ vyviaoutí)* 

HodíS se ze zadu. na vůz, aby brzo vypadl (lstivý, 
přetvářce). .; . . 

Pod barvou. Pod fochem — pod zástěrou* • 

Pávfli jfomu barvu — barvičku. .^ 

.^ , Postřehl barvy Osnamenal klam, lesO* 
^.. S pěkným na vrcJi. — Umí oprembvatí. 

Zelenou někomu dělati. — Bělmo komu na oSí dělati 
(Mlili, .klanif ti), 

Bzdi tomu^ kdo nosu nemá* — Mr. Kypí tomjt, mo loca 
Henae. 

Více barvy než pravdy. 

Jakoby mdfl lízal. — Kr, Kakor bi med lízaL 

Jakby růžičky sázel. — Kr. Kakor bi réžíce sadiL CA. 
Govori, kak dabi rožice sadil. 

Hedbávná. «lůvka dává. 

Blá podmaílěnou řeč — podmaštěná slova, r— Jír« y éro 
c^OBue- ch Hac^HqKONi. 

Uhladil si řeč lílčím ocáskem. — Dřímající liSka. 
j . Nelibí se mi ty šiáímiši (pokoutnosti, pochlebnpstii sou- 
kromnosti ald.). 

Vine se co had. 

1 • 



t4I 

Ledva se Tfklnl xe Školy, a ni chce jiné nfiítL 

Mní, že mu samému slunce STÍtf (sám se za moudrAo 
má, sám sobe se příliv líbO* 

PříliS náramně svou bení. 

Odmokly mu hnidy. 

Nazobal vole. — Přemohl chudobu (dosiaT se z chudoby 
zpySuél a přátely pohrdá). 

He I co prošlého na stranu — hadr Jede. 
' Pán — sláma mu t bot kouká. 

To je pán, žebráci mu říkají bratře. 

Známe pána po holenkách (po výložkách, po Hberii). — 
P. Pozna<^ pana po cholewach. (Dávní pánové pditf Msívali 
boty z barevného safiánu ; obnoSené pak a éernou kŘÍ pod- 
iité dávali svým sluhám. Tudy na pySné pacholky ppřekadlo 
to cílL) 

Sokol sovou vysezený. 

Moucha s pávím ocasem. — P. Mucha s pawim ogonem. 

Chtějí se trnože na lavice stavětí (poddaní chll|| na 
pána hráti). 

Cítí, že mu hřeben roste. — Rohy mu v čas Štěstí přílii 
rostou. 

VýSe popínati. O několik dírek jiopilL ^ 

Má cinová kolena. — P. Kobina go bol^ (Hf echce-U kdo 
před vyšším se pokořiti , anebo v ohráiaň, P^ě pokleknouti.) 

Přes rameno hleděti. 

I já jsem z nosu nevypadL — Nemysli, že jsem vrané 
z ocasu vypadl. Načlež druhý : Aniž já strace. P. Nie wro- 
niem z ogona wypadl. „I jač tež nie sroce.^ . 

Myslí, že jsem s ním ce^f ošíval — svině . fisl* . 

Urozený, co třetí břevno pod lavief; (Pakli kdo z níz-* 
kého stavu pro peníze, šat atd. ofcíee sa urozeného jmín býti.) 

Aby erbu neponížil I (ftíká se, když chud&ra práci neb 
službu nějakou, jakožto se stavem neb charakterem jeho se 
nesrovnávající podniknouti se rofpak^je.) — Povýšil erbu 
(stav a mrav změnil ne bez zpyšnění). 



m 

StMii Bt (délá), Mkoby neimiM jfU foifML ^ Aekl by, 
že do pěti načteti neumí. — Sk. Takým fa Mbí, i^^oby vp4y 
ani zamútíf nevěděl. CA. Derži se, kpl( da n^i wal deset 

nabrojW. 

Cípi, jakoby v tom dole vody nebylo. Ifkoby mu kůl 
n^yphořel. (Vykládá ae též : nic nedbá, npfiwti jf^ q nic.) 

Kdo tě nexná , koupil by tě (a kdo té sná,^ darmo by té 
nevzal). — Šp. Qulen no te conoce, 9§§e te coaipre; 

Jest Uáien, ab neholeny. 

Há sa oéima. Jinak ironicky o Monpém: Má sa ušima, 
když 86 mn deson. 

Není ten jeho ipiáč se srdce, z plic lo jest. 

Z někoho rozumy vláčeti (lehati). 

Má v oku pazderek — prach (nechce viděti). 
Ukázal niu psí (vlčO zoubek (tajně ho ukousl). — P. 
Ckazal mu psi z^b. 

Tak páni! Ita domine, ita domine! — Ke všemu Tíká amen. 

Ten se bouchl (ošidil). — Sedl si na rozum. 

Ulnul. co pták na lepu — co moucha na n\f^4u> — Uvázl 
jako na lep — na udici. 

Vybral z peci na hl^vu. 

Lapil ježka. (Překvapil se ke sv^ škodě , spálil se. 
Znamená též : bněvá se ; ač mním , že v tom spoysln <toliko : 
Lapá ježky, se říká.) 

Loudí ho jako dítě malovaným vajíčkem. — & Bapa ra 
aao 4eTe mapcHOin fleTOM>«^ 

DAlky pod k^m kopati. 

Botku někomu podšití (šiba)iJiy né^koho po^al^čiU, čtve* 
rácký kousek mu udělati). 

Zmyl ho bez mýdla. — Oči komu zamydlití. t. Za- 
mydlic oczy. 

Oprátku komu na rohy hoditi (přelsfití). 

Někomu ústa utříti. Pěkně jim všem utřeL 

Bei břitvy koho ohoUti. - S..]9jm» A|Hnm.«i^(mri. 



.' ••;•.': 



U£ jsme okvUenL^ — S takovou kuklo^ na blisny (dí^ 
kdo se nechce dáti oUamati). 

Pláči nám ťSIáČky. — R.' ILiaKajOi 4eHexKa (ošonlen). 

Dal koné ta píSfalku. Ck. Dal je konja za žreglo. 
Vydělal ai na spodky. 
Už jsme získali jako Michal na sviních. 
Dostal náhradu, za pluh násadu. — P. Zanúenil stryjek 
za sieklerkf kijek. 

Vyřezal mu sádlo z libového. 

Vyňali mu z hrachu slaniny, a maso z polívky. 

Potáhl ho za mčšec. — Potáhl ho, co náleží. — Vypálil 
mu komínek. 

Kams o6i podél? (ipiitnou v6c draho kupice). — Pozbyl 
jsem očí. 

Vytřel mu zrak. Leč: Prutříti komu zrak (oči) =z k roz- 
umu, k smyslu přivésti. 

Nasypali mu prachu do očí. 

Na holuba netřeba než necek (t. prostého snadno pod- 
trhnouti). 

Už ho má v hrsti. — Vehnal ho do měcha. 

Upletl ho co pavouk mouchu. (Tak někdy chytrý pro- 
stáka řečmi lstivými, pěknými a lísavými ^lete a zmate, že 
ho obrátí, lnam chce. Červ.) 

IVhl čert na boha svého. 

O pjánka hrají (usiluje jeden druhého zakukliti, podmaniti, 
podsekati). 

Pod pokličkou oni tam cos vaří. 

Kdo ví, co v hr&ei vře, když je pod pokličkou. 

Proti* mně se tu něco iikuje (úklady se mně strojí). — 
Vie se to na mne sveze. 

Pán bůh mu iiky pomátl (v úkladech, osidlech, jež jiným 
strojil, sám uvázl). 

Rozpřáhnuv se na nepřátely praštil přátely. 

Mířil ně vránu, a zabil krávu. — R. Míth^x bi Bopoay, 

■ 

Aa nona^x bi Kopoey. (Vykládá se rozličné: Jinak méřil, 



t 

jinak trefil: ublfSil tomu, koma neditěl; na nme jal míKI, 
sám jsi se spálil ; tebe samého «e týká, co pravíi a p.) 

Žida tam jakéhos chovají. P. Žyda tam jaUegoá grzebiq. 

Neobřezaný žid. Kfténý žid. 

Oklamal mě hůře než žid. — Jest prayý žid. 

Z tebe by pět židův nadělal. 

Cikána by opálil. — Ch. Bi i Cigána vkanil, kam nebi mene ? 

Voditi koho za nos. 

Zajíce v pytli (měchu) koupiti. Sk. Kotka vo vrecu 
kúpif. 

Něco pod palec prodávati (tajně, k ujmě druhého). 

Lišku a díry vykouřiti 

Podsypati lipmence komu. Položiti komu vnadu. (Ná- 
strahy ěini(i). 

Barevný přítel. 

JidáS m z očí kouká. 

Jiné má na srdci, a jiné na jazyku. 8. 64HO ua ua cp^uy^ 
a Apyro aa esincy. 

Mluví přímo, a dělá křivo. R. FoBopaTi opauo, a jfcnerb 

KpHBO. 

Jedao myslí, druhé mluví, a třetí ^iní. S. Gjmo uicjh, 
Apyro- roBopa, r^ehe raopa. 

Tňj^žeš mi rty medem, a kydád mi dehet v úata. 

V ústech med, a v srdci jéd. — V ústech (na jazyku) 
nosí med a střed , a v srdci chová Salby jed. V ústech má 
med, a břitvu za pasem nosí. — R. Ha aauKt meAon^ a vh 
ce p4ai 4640X1. Ha asuici y aero cjia4K0, aa cepjmi repbKO. 
CA. Méd ima vu vustib, ěemer vu serdcu. 8. Y yorna 11041, 
a y cp/ny bai. Kyciuioinr ra aaaycye, a 4pn»ďn my onu 
Ba4H. (Lat. In ore mel, *in corde feL i^. Boča de miel, 
manos de híel. Fr. Bn la bouche le mie^ et au ooeur le fiel.) 

Do srdce se vine , a v kapsu leze. A. Bi 4ymy BbOToa, 
a Bx Rapa ani jAzet^. 

Hlavu líbá, a vlasy rve. /}. To^OBy jno6i%^ a bojocu 
4eperB. 

V odi chválí, a za oěi haní^ 



SSf 

Dkasqjei .mi okno, a já ávéte vidijm. '" 

Podává od knjfc chleba, a kyjem hrozL — P: W jednej 
rfce chleb a w drngiój kamieň trzyma. 

Slovy alele co lípa, a akutty píchá co jalovec. /I. C40- 
ean qro jncriem crejien, a jilíjiani qro nrjiaini ROjtert. 

Dva jazyky v hnbě nosí. . 

Člověk dvojího líce. — 8. 4B0JHqafl'B qoBon. 

Nosí na dvou (obon) ramenech. 

IVa dvou' stoličkách sedá. — Dvoo dvorflv pes. 

Na obě straně brouSený. — Na dvě straně bije. 

Studený a teplý vítr z jedněch úst vypoaití. 

VúSi 8 tebon dobře, a krom očí konsá co pes (Slipe co 
had). — ňaní se do nohou, a v paty konfe. R. Bi Honi 
KjiaflfleTCfl, a aa nani Rycaeri. 

Spálil se o něj (nepřivedl lio k své v&li). 

y svoje ho chce boťy obouti (na svou stranu pfívesU). 

Už ho sobě ubádal — má ho jako v hrsti. 

Nadechl ho svým dechem. — Nadechl ho někdo (navedl 
ho, poradil mu, poštval ho). 

Nasadil Jej na své topořiStě. 

Divné mě on sobě mustruje — uzdí — sedlá — cviěi 

Stroubil je v hromadu. — Mnoho hlav pod jeden klobouk 
uměti strčiti. 

Slezli se co psi (a nedávno jeden o druhém nic dobrého 
nepověděl). 

Chodi za ním, jako stín lá ti^lem. 

Drži se ho jako klíStě. 



Jednosvítný — všeh(»svftnf lhář. 

V hrdlo lháti. V svou hlavu lháti. Hledě vůči lže. 

Lže, jakbý ořechy louskal. — Ch. Laže, kak dabi orehe 
tukel. 

Lže , až se mu z huby kouří. Kouřh se za ním. Praží, 
až se kouří.* Lže, až tma, až se za ním práSí. 

Více lie, nežli dySe. — Lže, až stěny se' rozstúpujL -— 
P. £že, až áciany schn^. 



m 

Lie, jakby Ibkl. « ; . i 

. . Tak Bhmba teie, až $e phroiteiiý éloyék před t(^ .děsiti 
miiaL 

^ak mlikoe, lat fikne. ^ Ch. Kad meigne,. ondá J^^rne. 

llaloiraU |)ez l^arvy^ j|la^ti bex bKtyy ,. dobře Uiátí bez 
pravdy. 

Selže, a&í se neoblíže. Sé,lže na obrátkiL 

Nelže y pokud huby neoteyře. — CA. Laže kad Yusta 
odpre. Laže, Jiad sine. 

Umí peKU (čiflě, vUpiié IháU). 

Yylže se i čert^ s P^U^ . . 

Ilá řid^ ^Aty (U snadno ^^e ně cedí, lhář je^tj). 

U^f stříleti fnesi holuby. ZasIřelU holuba (,^€(^i^ ^BmeS). 

Střelil v hambalky. Lže ve viecky bt^mb^l^y. 

Umí v hambalky m^zi iK^uhy Šípem perovn;^ a}říleti. 
iHud. debře Jlliti^ . lež jednu s druhou tkáti.) 

Střílí bex pcficI^L , ' 

,-,yf Motovidlem ^třjalil (hloupé «eUial). 

Chytil tH zajíce — za jednu nphu. ^ , 

Mluví pravdu vždycky na |tédrý den. 



C"*' 



, , Když ^. mu pravdy nedos^vái umí opremovatí. ^ ., 

,, ^en nelže I ^en když se, mu pmydy iiedos,tá,vá. JÍ opět: 
Mluví , pravdu, když se mu lži nedostává. 

i(fiyby řeč jeho byla mpstem^ npchtěl bych jjá pp něm 
choditi. (O lháři, aneb snadně slibujícím a neplnípfm.) 

U něho pravda bez déňl^f (málo kdy ji mluvQt 

Ani za trojník v ném pravdy ne^ií. 

By se on rozpřísahal| já mu nevěřím. 

Nevěřím mu , kdyby fe '^k^^el — a kdybj: ^iravdu pod 
pavuzoo la voze yezl. ^ 
. -. A by se mi třikrát v nos ukousl, neuvěřil .byclí. 

Nos se ti křiví, znáti, že nepravda. 
... íI^í.Kprdel (fcta vp slově ^í). _ ' * 

Tenčeji krájeti mii^íž. - *± ' 

Jest na tom pravdy, co na iábé vlasu v. 



5M 

Však se až rozkmotřili (pfestaft b^^ přátelé). 

Za štílem s kým žíti. — P. Za f8rczf[ s kim žyó. (Nedo- 
věřiti se, ^hraniti se koho.) 

Derou sobě oči. — ZapStili se proti sobě. (Zazlili se 
na sebe.) 

Žijí spolu jako pes a kočka. Snádejí se co pes s kočkou. 
— CA. Pogádjaju se kak pes i maček. Jfr. Xirae arx Kinmca 
cx coóaROio. 

Přeje mu co pes kočkám. — Laskav naň, co pes na 
kočku, a kočka na my8. — JÍLti^. taj stáj kajž psik a kočka. 
P. ZgadzaJ9 si§ jak pies s kotkq. CA. Dobr! sú si Čimuju se 
rádi) kaj i pes s mačkom. ¥t, íl s* accordent eómme chiens 
et cbats. Ptem. Son amis com can e gat. 

Tak ho rád má, jako kočka ptáka. Sic. Tak ho rád má, 
ako mačka ptáča. ^ 

Jest na něho laskav, co vlk na berana. ~ P. Miluje go, 
jak wilk barana. '^ 

Návidí ho jako valach hříbě. 

Má ho rád jako pes cibuli. — Jfr. .Aroónn hkx coóaKa 

Rád ho poslouchám, když mlčí. 

Má ho rád jako koza nůž. 

Má ho rád co pěst na tváři — co jiskru na ruce.* 

Milý jest mi jako hřebík v oku a kopí v boku. 

Jest mu trn v očích. 

* 

Jest imi příjemný jalu^^^trn v noze. — Kr, Mil kakor 
tern v peti^ — Příjemný cďpiÉždéřó v nose. 

Hořký jako chmel (nemilý). 

Rád by ho na lžíci utopil. Utopil by ho na lžíci vody. — 
P. Rad by go w íýžce wbdy tibjíif. Jfr. Pt4'B 6h ěro bi 
joxcut BŤonHBX. CA. ]ň ga v žlici Yode vt6^. ^^ 

Má ho rád jako oko sůl — Bylc^ě to vděk, jakoby sůl 
v oči sypal. — Kámen mí v uSídb, a 'sůl v očfbh. ^ #est mu 
mil, co sůl v očích. — P. Mileá mi jak sol vT oku; * > 

Vážit ho sobě^'ako prachu v očích. 

V hlavu koho nenáviděti. '•• 



Slil 

čerti by Tial, kdyby se no nelřeyetaL 

I 8 oltáře by ybíI. 

S užitkem Jeál TyproToditi ho a£ do prahu. -^ P.Tnseba 
la nim wyjraeč, 

Neffeba ma na nohy hleděti ^— spfie na me. ELui. 
Newidža rady porsty, widia rady pjaty. 

Rád by něco svaUl — apejsnnl. 

I 8 hnízdem vzato. — Jak po knězi (kdo co porval, 
to jeho). *• 

Pod božf zámek ae dobývati (t. kráati z obrod na poli). 

Zaatnpovati na drahách. — Rozbíjeti po draháeh (lou- 
peinictvfm ae živiti). 



Snjí zuby na slunci (zahálí). 

Ruce za pasem (stále založené) nositi. — ĎÍÍúL Běle 
ruce nosié (bílé ruce nositi). 

A ty jen sedíi co hřib. — Sedí jako pekáč. 

Mravence pásti. — Houby hrabati, ořechy Škrabati. — 
HLui. Hřiby hrabaé, worjechy Skrabač. 

V okně ustavičné leželi. — DLui. Stauně hokno na i^ měé. 

Šye koutky v hromadu (když kdo zahálí, po koutech 
chodí). 

Hni se dube na pařezu I *- P. Kamieniu, rusz sif i 
Lenochem orati (lenoSiti). 
Nerad se potí, nerad vrtá v tvrdém. ., . 

Při práci za nehty mu zadlo, a při míse se upotfLt 
Chápe se díla jak komár ocele. ^ .- 

Vždycky jej musí hnáti co osla na most. 

Na medvědí kůži ležeti Velesl. Něm. Sluf bet Sůrenl^ut 
•tfegcn. DLuL .Ljaži doma, ako jáz žerje. Leží .doma, jak 
jezevec v dflre. 

Posedl ho Hařík. (Přenáramný lenoch a nedbalecO 

Ha Jánka pod kolenem. Tluée ho Janek pod Ira^léna. — 

Uhodila ho lenost pod kolena. . * •" ••" 

Jest pán z Dlouhé třídy (pražské). 



sss 

Nemnoho já mu dveří polámu (nemnobo kliku óhladfm). 

Tím ho uctíljako krále homolkou. 

Leží mezi pometly — košťály (od nikoho není vážen). 

Chceš snad na mné svíček hasiti a dříví sekati ? 

Za ohryzek koho míti. 

Kouty někým vytírati. — Zadní kouty kým vymetati. 

Někoho pod lavici strkati. 

Beňové oko. Benýšek. (Závistívec.) 

Rozpukl by se závistí. — Bolí ho oči. 

Slinku polykati. — Mr. CjiěsKy KOBiaTB. (Závistivé qa 
něco hleděti.) ^ 

Nerad by, aby po něm tráva rostla. 

Nesef íiBfí hlavu (má k němu chu( a číhá naň, by se 
pomstil). 

Číhá naň, jako kočka na myš. 

Číhá naň, jak ďábel na hříšnou duši. — P. Czatowaé jak 
diabef na dobrq dusz^. 

Dáf mi ho pán bůh na harc. 

Neumřeš s tím hříchem. (Nemáš darováno.) — Zlého 
navaříš. 

Těžce to musíš vypiti. 

Zaživeš toho co pes mýdla. 

Má u mne zavroubeno. — Nesvezef se mu to.' 

Dlouhý to ocas za sebou vleče. (Není to zapomenuto ; 
budef svou dobou pomštěno.) 

Do černých knih zapsati. 

Shřéjet se jako had fflrledé. 

Chceš se mnou medvědího hráti? (Mstíti se; ukrutné 
se mnou nakládati.) 

Voziti se po někom. 

Vetu za vetu dávaíi. — CA. Šilo za ognjilo. (Sídlo za 
křesivo.) 

Starou měrou mu naměřil. — Nahradil — nalil mu zase 
vrchovatou. 

Čertu do kuchyně přijíti. 

Naběhl mi na pésf — na plnou. ^ 



m 

sckrannf ck neslé tUO 

Nenrilie třilMlo niffli. 

Délá ráda stojánky. 

JMnf pro fmťt poslali. flUi/ Ty si tfoMt fib ámeró 
poslaé, konm so wmnreé necka. Ck. Doht0 b! gt pd^ sáMřt 
yóslati. Mr. Ttaáuuí wlé ěéčmOj Ttt ě% ňenk ÉorMia. i^ pro 
máslo, a nezi tím jí y pod ^ykailo.) 

Zftsial tam co koba M mrté ^ to baWirfr NocMt:' 

Tliče se po Tféek pekHob. — P. TtttOid sii^ pk;brtdnl 

(po dlaldmiO* 

Nikde místa nezakřeje. — P. Nigdzie miejsóa tlkéiágržeje. 
S. Hir4a Mecra cřpeimi ae viMte. 

Kmotr VSadybyl. 

Honiti Yftr ▼ noci po vHdcfc. — Déhtr Umlce HÉKe. 

Jedva kos( oblíznuly a tii ten tsm. ^ '" 



11^ ■ i .1 



VydřigroS. — Jest prfrf Hd — hórU n«iHf Sé 

Twdá ikált. — Nekolnt SpUHk. 

Bezedný žbán. — Bezédlló jeKéra. 

TYtJI kotel dojith — P: TWKrdy koričff d»jié. '^ tvrdé 
má Mnlmf. 

Jest jakýs robovátý. — Má tfřdon Mži. -- SMfeká itlaíl. 

ttet by I síňefbem. ^ Tydřél bf fédittmiá )e bMla. — 
Viecko by rád sám ^óMtál. - Div f^O áob« ítejí 

Nedá jinač, než iirhotdytf. ^ térft jflnáS iVeďi, AMž zač 
procení (též o svéblavých). // 

Nerad pro bflh diit. ^ OoVmiinet cfatfHýbH JlifAV. 
. Ten ménč téVí bMni , A«ž ftytámii métci. ' 

Na peníze žené. '' 
■"*" Mim opasek. — Uhddfl bd JidSS viékébí. -^ P. CMnsn^f 
ga Judasz trzosem. 

'^' Býs Wvf zat^iákal^ rtléVyjíťasB. ^ P. Byi krwíi plakal, 
nieda. 

Jtkohf fhtl k brtftu iribkl^ (cb黫^1i Mé iW lflk6W«f t>bníze). 

Jesl na halíř,- ífHíi^čWf M ft¥í*now"í««li ' ■ ^' • 



Nebude danno boif hrob iri^ ^ lléMdé <lÉr^ stHd 
hroba božího. -^ S. VkwHié^ ee Ai 6d*fii t^Mi mí ^a. 

Nerad danab' i laVice l^lAie (kdo odeiriÉd tislii Ued<). 

Raději by s koion tanooyal , net by éé dÉL * 

Za blibUílly f kdzú přes Tatry bnaL Sk. 

Tomu by a tadku Tídenský neukroilil. 

Pro krejcar (grešU) li ^ koleao* ihrfati dal. 
^JEá krflj^ f^ áí ffáeů nMaS. 

VébUt óS ksiKi psi s YMSky (t *«předi 8é> 

fjTO podkovo koné tkáňÚ. — F. Dta podkowy koilii 
zepsuč (jakož se netfídká IncHncfloi přihizO* 

Prosí zafi boha, co vlk i» trati ocas. (Tik obyčejné 
dédičoyé za dl6itiiý žhrot lakVÉdtr ptoafrají.) 

Židovským oštípem se živiti (statku nabývati)- S oAf|Mh 
židovskfni JÍiéJh It Imil tékiti (líchviti, podvodného výdělku 
hledětO. — Žideiii sikiMeti. 

Habrovina. Jest t BábiDtA neb i Habřtt 'C^lotěk ítrdý a 
otemetný). 

ii^ ' poleiio. — Váeckéil neupřfmý co jhó. «— Křivé 
dřevo — křivé lučiStě (člověk hrubý a tvrdý). 

Ten kámen tlačí tfurolí. (O tvrdém člověku , když na 
měkkého přijde.) 

Někomu na palce stupovati (utlačovati, snižováním dru- 
hých slávy hledati). 

Snad mi nechcet klínr na hlavě tesati. 

Vydali je nebohé co na masné krány. Život co na masné 
krámy vydává. 

Na hřbetě někomu jezditi — seděti. 

Sedí nám na krku, co káně na mrše. (Též o nezbytných 
lidech.) 

Od nosu někomu něco odtrhnouti. — Vzal mu to před 
hubou. 

Rohoži komu pod nohama vytrhnouti. 

Rád by mě s kabátu (s kůže) svlékl. 

Odřel ho co lípu. — R. Otfopsa^i ero Kaxi jiHuijr, u př. 
pán svého sedláka. — S. To xao jnna. Holý jako lípa. 



Nitáhl ko co korní k Irkiu 

Kysela jim napařil , af po tifm xuby trnuly. 

Sréaitt noToda — STé sítí ladili (svého zisku, ayé slávy 
Uedéti> — Sobka krátí. 

Tákiie vodu na své kolo. — Ch. Na svcy melin, vodu 
obračatt. 

Do svého saku konili — iovití. 

Hruiky v popele neuspi — nexapomene (jmoiétliy. jest 
prospdchu svého ; léi v dobrén smyslu o ďovéku opatrném, 
poMmém, na xaďai kola hlediofn). ? ^ 

Do svého toliko mélce nahání. 

Bere od karet i od světla.. 

Nechal si za lubent Ostalo mu za Inbem. Vždy lůslane 
něco za lubem. 

Mne ke káli přivoláte, snčdouce napřed zvčřinn. 

Jest uiilý, — dobrý, kdož ho nepotřebuje. * 

Rád by klobásou polt slanin shodil. 

Rád by houserem berana vyloudil. 

Vejcem za volem hází. (Fr. Donner un oenf povr^tvoir 
un boeuf.) 

Jednou rukou dává, a dvdma bére. , 






545 



■t 



ffl. 

Jln^ nepravoptl • vady duievni. Pýetaa — 
hréoBt — ^ĚĚĚouhm. Hiiéir — i^^pudllvosl — po^ 
noHJkáni ti hiié