Skip to main content

Full text of "Národopisná mapa uherských Slováků, na základě sčítání lidu z roku 1900 = [Ėtnograficheskai͡a karta vengerskikhʺ Slovakovʺ, sostavlena na osnovanii perepisi 1900 g.]"

See other formats


This is a digital copy of a book that was preserved for generations on library shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project 
to make the worlďs books discoverable online. 

It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was nevěr subject 
to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books 
are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge thaťs often difficult to discover. 

Marks, notations and other marginalia present in the originál volume will appear in this filé - a reminder of this book's long journey from the 
publisher to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken steps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying. 

We also ask that you: 

+ Make non-commercial use of the filé s We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personál, non-commercial purposes. 

+ Refrainfrom automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attribution The Google "watermark" you see on each filé is essential for informing people about this project and helping them find 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of 
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner 
any where in the world. Copyright infringement liability can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the worlďs Information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers 
discover the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web 



at |http : //books . google . com/ 



r % 



»t| 




NÁRODOPISNÝ SBORNÍK SVAZEK IX. 






iNÁRODOPiSNÁ Mapa 

UHERSKÝCH SLOVÁKŮ ' ' 

NA ZÁKLADĚ SČÍTÁNÍ LIDU Z ROKU 1900. 






3THorpa(|)HHecKaa 
>rj^ KapTa BeHrepcKHXL CjiOBaicoB^L 

cocTanjeHa na ocHOBanin nepoiuicii 1900 r. 









VYDAL ]i;n.\jn. 



Dr. LUBOR NIEDERLE. 
J 






■ PRAHA 1903 ÍIPA1'A. 

NÁKLADEM NÁRODOPISNÉ SPOLEČNOSTI ČESKOSLOVANSKÉ 
A S PODPOROU ČESKÉ AKADEMIE PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ 

TISKL AI.OIS WIF.SNF.R. 
knihtiskař České akademie cí<:. Frant. Josefa pro \čdy. sl(>ve<;tii>st a tiiriiMii. 



'-^- (^( :>'-^ 



A/s 



■TAWPOIO UNIVCMBITV 
LIBKAmCB 

JUN 2 8 1973 



/ 



ÚVODEM. 

Myslím, že české veřejnosti a celému světu slovanskému nepo- 
třebuji blíže vykládati, proč jsem se pokusil o sestavení důkladné 
národopisné mapy slovenské. Nebylo dosud nic podobného vydáno. Vše, 
co bylo, jsou jen úryvky, nebo mapy sice celkové, ale nepropracované 
a bez podrobností. A potřeba řádné mapy hlásila se se všech stran. 
Národopisné mapy Uher od P. Balogha, jež mne došly během tisku 
této knihy, jsou sice důkladné, ale pracovány s hlediska maďarského 
na základě statistiky z r. 1890 a k tomu velmi nepřehledné. 

Za těchto poměrů, odhodlal jsem se ihned, když se mně dostala 
do rukou nová statistika říše uherské z r. 1900, vydaná roku loňského*], 
sestaviti na jejím základě mapu národnosti slovenské, ač jsení věděl, 
že mapa i při práci a důkladnosti sebe větší nemůže býti bezvadná. 
Statistika maďarská není totiž úplně správná ; slovenští vlastenci stěžují 
si, že místy bylo sčítáno na újmu živlu slovenského a na prospěch 
Maďarů, ba odhadují ztrátu Slováků při posledním sčítání na více než 
200 000 duši, — ale jinak než na základě povšechné, stejnoměrné stati- 
stiky úřední nelze dnes vůbec vydati podrobnou mapu národopisnou. 
Statistika musí jí sloužit za široký, pevný základ, a teprve když výsledky 
na mapě graficky znázorněny leží před očima, možno lokálním znalcům 
najíti omyly, nesprávnosti a navrhnouti opravy. 

Ale přes to, že základ mapy, totiž úřední sčítání z r. 1900, není 
vždy správný, jsem předem přesvědčen, že mapa tak, jak jsem ji zpra- 
coval a vydal, bude v celku mimo dosah těchto nesprávností, a to ze 
dvou důvodů. Jednak chyby při sčítání, třebas velmi časté, z největší 
části nemají vlivu na kategorie percentuální, podle nichž jsem osady 
slovenské roztřídil a na mapu znamenal. Jestliže v osadě A nebo B je 
ve skutečnosti více Slováků, než jich udává statistika — zůstane jistě 
v největší části případů osada A přes to v kategorii osad na př. mezi 
75 — 907oi osada B na př. mezi 25— 507o» — ^ příslušné označení na 



•) A magyar kórona országainak 1900 évi népszámlálása. I. A népesség 
általános leirása kdzségenkint, Budapest. 1902 (Dr. Vargha Gyula). 



mapé se nezmění. Tak tomu bude jistě pravidlem a jen řidčeji 
opravou absolutního čísla přeskočí obec z kategorie jedné do kate- 
gorie druhé. 

Dále jsem všechny důležitější a spornější části mapy (zejména 
celou slovensko-maďarskou hranici) poslal před uveřejněním na Slovensko 
jednotlivým znalcům příslušných krajů s prosbou za revisi. Revisi 
této vyhověno bylo s radostí a některé věrohodné opravy 
byly mnou dodatečně na mapě vyznačeny. 

Tím vším, jak se domnívám, vyrovnal jsem podle možnosti v do- 
statečné míře chyby, jež by mohly povstati z posledních výsledků 
sčítání, pokud jest nesprávné. 

Při hotovení mapy řídil jsem se následující, pracnou sice, ale 
jediné správnou methodou. 

Na základě úřední, svrchu uvedené statistiky, v níž jest u všech 
jednotlivých obcí říše uherské uvedeno také obyvatelstvo podle při- 
znaného jazyka mateřského (anyanyelv), vybíral jsem v každé stolici a 
každém okresu ty obce, v nichž ohlášeno bylo aspoň 10% duší sloven- 
ských. Obce, kde označeno Slováků pod 10%. ostavil jsem úplně stranou; 
několik Slováků sedí pravidelně v obcích po větší části říše. Ustanovil 
jsem si obce, kde jich je méně než 107oi ^a čistě neslovenské, jako zase 
naopak obce, kde je jich aspoň 907oi za čistě slovenské. U každé osady 
s více než 107© Slováků vypočítával jsem pak, kolik procent Slováků 
má*), a všechna čísla takto získaná, resp. osady, rozdělil jsem do 5 násle- 
dujících skupin: 

1. Osady s více než 907o Slováků (na mapě značka •), 

2. » s 90—75 > » » . » •), 

3. » s 75—50 » » • > » 3), 

4. » s 50—25 » » » » » O), 

5. » s 25—10 » . > . » ©), 
Osady s méně než 107o označeny byly na mapě O. 

Stanoviv si tyto procentuální poměry, zaznamenával jsem značky podle 
příslušných kategorií na plochy jednotlivých stolic a tím způsobem 
jsem obdržel podrobné a správné rozložení slovenských obcí na 
půdě říše uherské, z něhož na první pohled vysvitne nejen hranice Slo- 
váků, nýbrž i to, co jiným národopisným mapám chybívá : percentuální 
rozvrstvení uvnitř slovenské oblasti, to, co bychom zváti mohli plastič- 
ností mapy národopisné. 



*) Tuto namáhavou a unavující práci (jeť osad těch ke 3000) nebyl bych 
asi zmohl sám, kdyby mi obětavostí Národopisné Společnosti Českoslovanské 
nebyli dáni k ruce pomocníci (pp. J. Vaník a stud. B. Šrámek a K. Keppert), 
kteří největší část této mechanické práce vykonali za mne. 



Mapa naše není zhotovena k praktickým účelům, ale k naučným. 
Chtěl jsem v ní zachytit co možná přesně stav národnosti slovenské na 
počátku tohoto století, aby obraz ten mohl sloužiti za pevný základ 
k studiím o její minulosti i k úvahám o osudu budoucím, slovem 
k studiím o změnách národní državy slovenské. Tímto účelem dán byl 
sám sebou ráz celé práce a speciálně ráz mapy. Snahou mojí bylo umístiti 
na mapě pokud možná všechny obce, v nichž statistika obyvatel- 
stvo počítala, a u všech předvésti poměr národnosti slovenské. A to 
ovšem nelze zobraziti na nějaké celkové stolní mapě Uherska. Proto 
nezbývalo, než rozděliti celou oblast severních Uher na řadu mapek 
detailních, jež obsahují obyčejně dvě, někdy jen jednu stolici. Odtud 
tedy vyšla i forma mapy i nutné doplnění mapy textem, uvádějícím zcela 
přesně to, co na mapě jen v hrubších odstínech mohlo býti předvedeno. 
Odtud vysvětlí se i technika kresby poněkud hrubá, jež by nedostačila mo- 
derní mapě atlantově, ale jež jistě úplně vyhoví svému účelu naučnému 
a má tu výhodu, že je lacinější. Kreslil jsem mapy za vydatné pomoci 
stud. p. V. Nového sám a z kreseb našich se přímo reprodukovaly. 

Mapu školní, celkovou a přehlednou bude možná nyní na základě 
této vydati snadno. Ostatně má podobnou velmi dobrou k vydání při- 
pravenu p. J. Párička v Ružomberku, kterou jsme k této knize ne- 
mohli připojiti jedině proto, že by byl náklad velice vzrostl. 

Má-li mapa naše nad jiné výhodu nepopiratelnou ve způsobu 
jakým je zobrazena národnost obcí, má ještě jednu novou důležitou 
stránku: je totiž jedinou novější a velkou mapou severních 
Uher s názvy slovenskými. 

Zhotoviti mapu s podrobnou slovenskou nomenklaturou je práce 
i dnes velmi obtížná. Pan Fedor Houdek v Ružomberku uveřejnil 
sice s několika spolupracovníky v III. — IV. ročníku skalického Hlasu 
(1901 — 1902) seznam (maďarsko-slovenský) osad ze stolic slovenských, 
za nějž jim a zejména p. Houdkovi přísluší všechna chvála a uznání.*) 
Ale seznam ten přece není úplný, chybíť ze severu Uher část stol. 
abauj-tornajské, stol. boršodská, ze středu komárenská, ostřihomská, 
pešťsko pilišská atd., chybí i leckteré osady v ostatních stolicích sloven- 



*) /''. Houdek, Příspěvky k miestopisu Slovenska. Hlas. IlI - IV. Vedle Houdka 
přispěli k nim zvláštními články jcste pp. J. Bodnár, D. J Minárík a Podjavorský. 
Dále zde slušno uvésti pilně sestavený, ale také neúplný přehled jmen od Podtatran- 
ského v Sborníku mus. slov. spol. III, 8 (srv. Čas. m. spol. II, 23) a Článek P. Křižka 
•Slovenské miestné názvy* (SI. PohF. 1S92, 65 si.), jenž však přihlížel k starým 
historickým názvům. O jiných sbírkách srv. poznámky při popisu jednotlivých stolic. 

Starší práce cennější, ale velmi neúplné jsou tyto: J. M. Korabinsky^ Gtogr.- 
Historisches und Producten-Lexicon von Ungarn. Pressburg 1786; J. von Lipsky, 
Rcpertorium aller Oerter und Gegenstánde die in der . . . Chartě des Kónigreiches 
Ungarn, Croatien, Slavonien etc. vorkommen. Ofen 1808; Lud. Xagy, Notitiae 
politico-geographico-statisticae inclyti regni Hungariae. Budac 1828; Lad Bárto- 



ských. Také mne mnohá jména maďarská, jen slovensky přepsaná, 
pohádala, abych znovu dal zjistiti, neznají-li domácí obyvatelé názvů 
slovanských. Kdo by si srovnal seznam p. Houdkův s mým, našel by 
mnoho odchylek. Na druhé strané potkával jsem se s tou obtíží, že se 
mi maďarská jména v statistice z r. 1902 neshodovala s maďarskými 
názvy staršího seznamu a starších map, a to proto, že od r. 1898 ma- 
ďarská vláda usilovně a od kořene počíná maďarizovati stará jména obcí. 
Jak se názvy v posledních letech mění, vidéti nejlépe ze srovnání jen 
poněkud starších map s novými. Známá Gonczyho mapa z r. 1886 
má na př. ještě v hontské stolici jména slovenská, třebas po maďarsku 
psaná: Pierg, Viszoka, Pocsu vadlo, Beluja, Kolpach, Szenográd, Mla 
donya, Badin, Zahora atd., ale novější vydání už Hegybánya, Magaslak, 
Bacsófalva, Béld, Tópatak, Szénavár, Legend, Bádyon, Erdómeg a po- 
dobně. Ostatně jsou dnes obce, u nichž se užívá i trojích názvů. 

Za těchto okolností nebylo by mi bývalo možno docíliti slovenské 
nomenklatury v té úplnosti, kterou podávám, kdybych nebyl doznal účin- 
livé pomoci u svých starých i nových přátel na uherském Slovensku 
a v Praze. Se vzácnou ochotou vyhovovali mi pánové dále uvedení, a do 
lístko/ého katalogu ke jménům maďarským připisovali slovenská jména.*) 
Abecední slovník na konci knihy připojený chtěl jsem původně sesta- 
viti sám. Ale během práce dověděl jsem se, že p. Stan. Klíma, učitel 
v Záběhlicích, známý pracovník na poli československém, pomýšlí vydati 
něco podobného. Vybídl jsem jej tedy, aby mi ze všeho materiálu, jejž 
jsme byli oba dosud sebrali, abecední slovník sestavil. Pan Klíma práci 
tuto ochotně přijal a velmi pečlivě vykonal. 

Touto organisací, úsilím a všestrannou pomocí stalo se, že dílo 
mé v poměrně krátké době bylo hotovo, poskytujíc potěšitelný a úspěšný 

lomatides, Comitatus Gómoriensis notitia hist. geogr. statistica. Leutschoviae 1805 až 
1808. Ostatní starší méně důležitou literaturu viz na př. u Šafařika Gesch. d. slaw. 
Sprache und Lit. 374. Z novějších uvádím V. Horný ánszkého >Geogr. Lexicon des 
Kónigreichs Ungarn. 1858, J. Dvorzsdka >Magyarország helységnévtára* (Budapest, 
bez data) a J. Jekelfalussyho »A magyar korona országainak helységnévtárac. 
Budapest 1895. 

*) Na mnohých místech setkal jsem se s názvy, jež se i valně lišily od seznamu 
Houdkova nebo Lipského, zejména v čísle, v rodě a v různé délce samohlásek. 
V těch případech mohl jsem ovšem do mapy zapsati jen jeden, v textu jsem však 
uváděl různá jména vedle sebe. Ostatně prosím, aby se při používání map při- 
hlíželo vždy i k textu, poněvadž na mapách jména častěji jsou méně čitelná (také 
krácena). Ale i tak doufám, že mapa naše daleko je vzhlednější, než podobným 
způsobem vydaný atlas Baloghův (kreslený prof. Kocsárdem), o němž srv. více 
v závěru. Zde je také vhodné místo, abych připomenul, že jsem se pokud možná 
bylo přidržoval pravopisu slovenského, a psal tudíž ne, ie, de, ač se slabiky ly vy- 
slovují měkce né, té, dé. — Že všechny mnou uvedené názvy, pres hojně jim věno- 
vanou pozornost, nebudou úplné správné, je každému znalci zjevno. Opraviti je 
a doplniti bude věcí další kontroly, o niž pro dobro věci snažně žádám. Ostatně 
.upozorňuji už zde na doplňky vzadu připojené. 



příklad společné práce československé. Ze všech, kteří mi pomáhali, 
v prvé řalé zasluhuje uznání a díků Národopisná Společnost Česko- 
slovanská, která nejen ochotně přistoupila na návrh miij, vydati tuto 
knihu nemalým nákladem, ale i přípravy s vydáním spojené obětavé 
podporovala a tak dílo umožnila. Po Národopisné Společnosti došel 
jsem největší a nejúčinlivější podpory při spracování nomenklatury a při 
revisi výsledků u nejlepších pracovníků a vlastenců slovenských. Jsou 
to pp. Mich. Algover v Bal. Ďarmotech, Lud. Bpor v Naďlaku, Jul. Botto 
ve Velké Revúci, Dušan Fajnor v Čáčově, Milan Fric v Nacflaku, Jan 
Holuby v Zem. Podhradí, Jos. Homolka v Bardiově, Fedor Houdek 
v Ružomberku, Svět. Hurban Vajanský v Turč. Martině, AI Kardoss 
v Dolném Kubíně, Andrej Kmeť v Prenčově, Milutín Křižko v Brežnici, 
Lud. Mičátek v Novém Sadě, Štefan Mišík v Hnilci, Jan Párička v Ru- 
žomberku, L. Rizner v Zem. Podhradí, M. Šimonovič v Cerové, Jos. 
Škultéty v Turč. Sv. Martině a Pavel Zoch v Modré. V Praze mi ru- 
ským materiálem vypomohl p. prof. V. z Cintulů, při korrektuře pak 
stud. p. J. KFučka a zejména mnohou radou a ochotně koUega prof. 
Jaroslav Vlček. 

Všem v:;ddvám iipfunnc diky! 



V Praze v květnu 1903. 

Lubor Niedalc, 



Celistvá sídla Slováků rozkládají se, jak známo, v severní části 
Uher a sice v stolicích, nesoucích tyto maďarské officiální názvy: 
Pozsony, Nyitra, Bars, Hont, Zólyom, Trencsén, Tiirócz, Árva, Liptó, 
Szepes, Sáros, Zemplén, Ung, Abauj-Torna, Gomor, Nógrád, — po Slo- 
vensku: PreSporok, Nitra, Tekov, Hont, Zvolen, Trenčín, Turec, Orava, 
Liptov, Spiš, Šaryš, Zemplín, Užhorod, Abauj-Torna, Gemer, Novohrad. 

K témto stolicím připojuje se na hranici ještě stolice Boršod (Borsod) 
s většími ostrovy slovenskými, pak Pešť-Piliš (Pěst Pilis-Solt-Kiskun), 
Ostřihom (Esztergom) a Komárno (Komárom). 

Probereme nyní osídlení Slováků v pořadí stolic od západu 
k východu. 



Stolice prešpurská. 

V stolici prešpurské počíná hranice čisté slovenské oblasti (s více než 
507o Slováky) na řece Moravě a sice přesně vzato u Hochštetna a jde na 
jih přes Zohor, Stupavu, Bystrici k Dúbravce u Devína, odkud se obrací 
k východu kolem Prešpurka přes Lamač, Račišdorf, Vajnory k Farné. Řeky 
Moravy za hranici neudávám proto, že Devínská Nová Ves má jen 147o a 
Devín jen 27 7^ Slováků; Prešpurk sám nemá přihlášeno ani 20 7o Slo- 
váků. Od Farné obrací se k Ivance, Slovenskému Gróbu a odtud obloukem 
přes Schweinsbach, Šenkvice, Šaríiji k Čataji a vedle Německého Gróbu 
k Pustě-Fedymeši, Abrahámu a kolem Mačadu ku vsi Nebojsa a pak podél 
dráhy na sever k Středě nad Váhem. Vezmeme- li v úvahu oblast aspoň 
s 257o Slováků, pak možno sice připojiti Devín, a pod Nebojsou sestoupiti 
o osadu níže do osady Hody, ale to tvoří celkem úchylku velmi nepatrnou. 
Ostrůvek osad pod Sencem (KráFová, Krmeš a Borša) je nepatrný. Teprve když 
bychom připojili i osady s 25 — lO^o dostaneme se níže a pak možno za 
hranici vzíti Moravu až ke vtoku, Dunaj až k Prcšpurku, Malý Dunaj až 
k Edbázfé a odtud čarou přes Jánošházu, Heď, Galantu k dráze na Středu. 

Národopisný Sbornfk. Sv. IX. 2 



10 



Oblast slovenská v prešpurské stolici je bez cizích ostrovů, vyjímaje 
německý Limbách u Pezinku a několik měst, kde statistika našla značnější 
zlomek Maďarů (Sv. Jur, Pezinek, Modra, hlavně Trnava). Němců je však 
všude dosti roztroušeno zejména ve Velkých Levárech, Malackách, Středě, 
Stupavě, Šapu, Grínavě, Senci, většinou německý je Devín a Petržalka 
(Ligetfalu) na druhé straně Prešpurka. Větší počet Čechů je ohlášen v Dim- 
burgu, Devíně, Trnavě a hlavně Hochštetně. Dcvínská Nová Ves je s větší 
části chorvatská, také v Chorv. Gróbě přihlášeno více Chorvatů než Slo- 
váků, v Lošonci je malý zlomek (něco přes 87©) Rusínů. V celé stolici 
i s Prešpurkem je Slováků 164.585 na 367.502 obyvatel tedy 447o, bez 
Prešpurka 51%. 

Podrobný přehled slovenského osídlení je tento (osad v celku 148): 



Okres: Felsňcsallókoz (Horní Čalókez). 



Hideghét 



V8eho oby v. 

153 



Slovákfí 

25 137, 



Okres : G a 1 a n t a. 



Barakony 


Barakun 


167 


145 


86-7 7 


Galánta 


Galanta (Galanda) 


2982 


317 


106 . 


Gány 


Gáň 


330 


257 


77 8 » 


Hegy 


Heď 


241 


36 


14-9 . 


Hodi 


Hody 


399 


148 


37- » 


Kosút 


Košúty 


1298 


141 


10 9 » 


Magyardiószeg 


Madkr Dióseg 


2722 


333 


122 » 


Nebojsza 


Nebojsa 


460 


323 


70 — . 


Pusztafódémes 


Pusta Fedýmeš 


1724 


1317 


76-3 » 


Vágszerdahely 


Středa nad Váhom 


1308 


1191 


91- . 



Almás 

Búrszentgyórgy 

Búrszentmiklós 

Búrszentpéter 

Detrekócsiitortok 

DetrekOszentpéter 

Detrekóváralja 

Dimburg 

Gajár 



Okres: Malaczka (Malacky). 

Jabloňové (Jabloňové) 1126 1083 96' 1 7, 

Burský Sv. Ďur 2146 2037 94*8 » 

Burský Sv. Mikoláš 2874 2742 953 • 

Burský Sv. Peter 1842 1729 94-8 . 

Plavecký Štvrtok 1286 1241 969 » 

Plavecký Sv. Peter 1106 1053 952 » 

Podhradie 631 611 968 » 

Dimburg 691 643 93— » 

Gajare 1085 1003 92'4 • 



11 



Jakabfalu 


Jakubové 


4260 


3967 


926 


7o 


Kiripolcz 


Kiripolc 


1150 


1100 


95-6 




Kislévárd 


Malé Leváre 


977 


927 


94-8 




Konyha 


Kuchyňa 


1522 


1463 


961 




Kuklo 


Kuklov 


1350 


1298 


96-2 




Láb 


Láb 


1740 


1681 


96-5 




Laksárujfalu 


Lakšár Nová Ves 


1479 


1402 


94-7 




Lozornó 


Lozorno 


1829 


1770 


96-7 




Magyarfalu 


Uhorská Ves 


2370 


1789 


75-4 




Malaczka 


Malacky 


5053 


3861 


76-4 




Miklóstelek 


Niklhóf 


318 


301 


94-6 




Nagylévárd 


Vefké Leváre 


2977 


2419 


81-2 




Pcrnek 


Pernek 


1107 


1035 


93-4 




Rohrbach 


Rarbok 


1326 


1267 


95-5 




Székelyfalu 


Sekulc 


1428 


1311 


91-8 




Széleskút 


Sološnica 


1261 


1169 


92-7 




Szentistván 


Hasprunka 


1798 


1707 


949 




Szentjános 


Sv. Jány 


2034 


1803 


886 




Závod 


Závody 


1896 


1844 


97-2 





Okres: Nagyszombat (Trnava). 



Abrahám 


Abrahám 


1240 


1151 


92-8 


Alsócs6p5ny 


Dol. Čepen 


398 


347 


87-4 


Alsódiós 


Dol. Orešany 


1199 


1160 


968 


Alsódombó 


Dol. Dubové 


603 


575 


95-3 


Alsókorompa 


Dol Křupá 


1481 


1377 


92-2 


Alsólócz 


Dol. Lovčice 


645 


596 


924 


Apaj 


Apaj 


504 


465 


92-2 


Bélaház 


Boleráz 


1015 


928 


91-4 


Bikszárd 


Biksard 


1008 


975 


967 


Binócz 


Bínovce (Bínovec) 


574 


542 


94 4 


Bogdány 


Bogdánovce 


748 


705 


94-2 


Bohunicz 


Bohunice 


468 


430 


91-9 


Cziflfer 


Cifer 


1721 


1443 


83-8 


Dejte 


Dehtice 


1251 


1191 


95-2 


Farkashida 


Farkašfn 


872 


842 


96-5 


Fehéregyház 


Biele Kostely 


469 


458 


97 6 


Felsócsopony 


Hor. Čepen 


318 


254 


79-8 


Felsddíós 


Hor. Orešany 


1607 


1494 


92-9 


Felsódombó 


Hor. Dubové 


398 


388 


97-5 



12 



Felsókorompa 


Hor. Křupá 


682 


633 


92 8 


Fels6lócz 


Hor. Lovčice 


397 


381 


95-9 


Fenyves 


Borová 


398 


391 


98-2 


Gerencsér 


Hrnčiarovce 


1510 


1478 


97-8 


Geszt 


Gesť 


453 


430 


94 9 


Gocznód 


Gocnod 


196 


194 


98-9 


Halmos 


Halmeš 


521 


496 


95- 1 


Harangfalva 


Zvončín 


483 


474 


98-1 


Hosszúfalu 


Dlhá 


598 


569 


951 


Istvánfdiu 


Stefanova 


407 


406 


996 


Istvánlak 


Klčovány 


426 


409 


96- 


Jánostelek 


Neštych 


511 


487 


953 


Jászlócz 


Jaslovce 


537 


521 


97- 


Kátlócz 


Kátlovce 


937 


903 


96 3 


Keresztúr 


Kerestúr 


1079 


1013 


939 


Kisbresztovány 


Malé Brestovany 


539 


458 


84 9 


Kosolna 


Košolná 


552 


545 


98-7 


Kozépcsopony 


Stredný Čepen 


365 


351 


961 


Losoncz 


Lošonec 


687 


564 


82- 


Majtény 


Majcichov (Majtechov) 


1342 


1249 


93- 


Modorfalva 


Moderdorf 


1512 


1489 


984 


Nádas 


Nádaš 


1455 


1303 


89 4 


Nagybresztovány 


Vefké Brestovany 


656 


638 


97-2 


Nagysúr 


Veřké Surovce 


872 


800 


917 


Nahács 


Naháč 


487 


458 


94-5 


Nemessúr 


Něm. Surovce 


256 


201 


78-5 


Ottóvolgy 


Ompitál 


1159 


1077 


929 


Pagyerócz 


Paderovce 


266 


257 


96-5 


Páld 


Pá!d 


511 


482 


94-3 


Pudmericz 


Pudmerice 


1625 


1519 


934 


Pusztapát 


Pácy 


337 


334 


999 


Rózsavolgy 


Rošindol 


954 


945 


99- 


SelpOcz 


Šelpice 


'i 93 


433 


87-8 


Spácza 


Spačince 


1641 


1563 


95 2 


Szárazpatak 


Suchá 


1122 


1033 


92-- 


Szered 


Sered 


5095 


3450 


67-7 


Szilincs 


Linč 


1265 


1246 


985 


Szomolány 


Smolenice 


1413 


1232 


871 


Tótújfalu 


Slov. Nová Ve; 


498 


477 


95-7 


Valtasúr 


Vartašúr 


539 


523 


97-- 


Varrasúr 


Varašúr 


487 


465 


95-5 


Vedród 


Vodierady 


1150 


1035 


90-— 


Zavař 


Savar 


989 


874 


88^3 



13 



Okres: Pozsony (Prešpurk). 



Besztercze 


Bystrica 


2195 


2116 


96-3 o/o 


Borsa 


Borša 


400 


116 


29- » 


Cseklész 


Čeklýs 


1804 


468 


25-9 * 


Dévény 


Devín 


1981 


538 


271 * 


Dévényújfalu 


Dev. Nová Ves 


2563 


365 


14-2 > 


Egyházfa 


Eďházfa 


349 


46 


131 » 


Hidegkút 


Dúbravka 


841 


829 


985 > 


Horvátgurab 


Horvat. Grób 


1100 


516 


46 9 » 


Ivánka 


Ivánka 


799 


643 


867 > 


Jánosbáza 


Jánošháza 


189 


18 


10-— • 


Királyfa 


Kráfová 


948 


744 


78-5 * 


Lamacs 


Lamač 


1149 


1072 


933 > 


Magasfalu 


Hochštetno 


2603 


2490 


95-7 > 


Máriavolgy 


Mariatál 


809 


707 


87 3 . 


Mászt 


Mast 


908 


890 


98- > 


Papkormósd 


Krmeš 


338 


329 


973 » 


Papfa 


Farná 


540 


473 


87-6 . 


PozsonyborostyánkO 


Pajštún 


902 


797 


88-3 » 


Récsc 


Račišdorf 


3843 


2870 


74 7 * 


Sáp 


Šáp 


322 


79 


245 > 


Stomfa 


Stupava 


3327 


2478 


74-5 » 


SzóUOs 


Vajnory 


1769 


1637 


91-9 » 


Zohor 


Zohor 


2590 


2486 


921 > 



Okres: Szempcz (Senec). 



Báhony 


Báhoň 


742 


670 


90 -V 


Csataj 


Čataj 


978 


830 


84-9 » 


Cseszte 


Častá 


1813 


1609 


88 7 . 


Csukárd 


Kučišdorf 


379 


371 


979 > 


Czajla 


Cajla 


1322 


1160 


88 5 . 


Dubova 


I )ubQvé 


772 


745 


965 . 


Grinád 


Grínava 


1189 


642 


539 . 


Igrám 


Igram 


628 


578 


92 — . 


Kápolna 


Káplna 


414 


394 


95 — . 


Kissenkvicz 


Malé Šenkvice*) 


327 


318 


97-2 > 


Nagysenkvicz 


Vcrké Šenkvice 


1109 


1002 


90- . 


Németgurab 


Nem. Grób 


1374 


373 


271 . 


Neustift 


Neustift (Neštych) 


458 


422 


921 ^ 



*; Tak Houdek. Podle sdčlení p. Zccha 6Vn7řv; Nagysenkvicz pouze Šenkvice. 



14 



Pila 


Pily 


306 


268 


87-5 


Sárfó 


Šarfija 


1351 


1261 


933 


Schweinsbach 


Švansbach 


1037 


1020 


98-3 


Terling 


Triinek 


341 


336 


98 5 


Tótgurab 


Slov. Grób 


985 


953 


96-7 


Vistuk 


Vištuk 


1228 


1159 


94-3 



Města : 



Bažin 


Pezinek 


Modor 


Modra 


Nagyszombat 


Trnava 


Szentgyórgy 


Sv. Jur 


Pozsony 


Prešpur 



4899 


2666 


í:4. 0' 


5279 


4350 


82 — . 


13181 


7246 


55 — . 


3456 


1916 


55' — > 


65867 


10715 


16- . 



Stolice trenčanská. 



Tato stolice je čistě slovenská, nejen tím, že na 287.665 obyvatel má 
266.763 Slováků (přes 927o)i ale i tím, že není v ní místa, kde by bylo 
Slováků pod 507o- Maďaři a Němci sedí v menším zlomku v mnohých obcích, 
ve větším množství v Bánovcích, Bytči, Čace, Uavě, Trenč. Teplici, Lukách, 
v Prečíné-Lehotě, Puchově, Povážské Bystrici, Rajci a hlavně ovšem v Žilině 
a Trenčíně. Poláků se přihlásilo více v Jastrabí, Čaci, Bytči, Ladcích, Teplé, 
Mnichově Lehotě a Žilině, Čechů v Bytči, Makově, Turzovce, Teplé, Trenč. 
Teplicích, Prečíně-Lehotě a v Žilině. V Ladcích ohlásili se i Slovinci. 

Ale zde v trenčanské stolici poprvé se nám hlásí ještě jinak otázka Poláků. 
Mimo obyvatele, kteří se za Poláky přihlásili, jsou zde na severu obce .slo- 
venské*, jež z jazykového hlediska mají býti polské, a sice hlavně Skalité 
a Čierné.*) 

Nemohl jsem však k této pouze jazykové stránce míti zřetel a obce 
ty vůbec vyloučiti na mapě z oblasti slovenské. **) Jednak bylo mým úkolem 
sdělati mapu na základě statistiky úřední, a v statistice této se obyvatelé 



*) Šembera, Základové dialektologie (Vídeň 1864) str. 79, měl celý okres 
čacký za polský, z části i žilinský a bytčanský (Srv. i ČČM. 1876 413,663). Nově 
však Zawiliňski omezuje Poláky jen na Čierné a Skalité (Materyaly antr. II. 380 si.), 
ale i tu uznává silné poslovenštění, což nás tím více opravňuje k tomu, abychom na 
mapě výsledky statistiky nehýbali. Ještě méně polské jsou Oščadnica a Krásna. 

♦*) Počítaje nedávno statistiku Slovanů (SI. Přehled V. č. 4.), vyloučil jsem je, 
sleduje v tom Baudouina de Courtenay, ze statistiky. Ale i tu možno se rozhod- 
nouti jinak. Gumplowicz sám cLud VI. 280) dí : >Wprawdzie chtopi polscy na 
W^grzech nalež% politycznie do stronnictwa stowackiego i dla braku poczucia na- 
rodowego, tylko z powodów lingwistycznych mog^ byč zaliczani do Polakó\v.< — 
Na mapě jsem hleděl věci vyhověti tím, že jsem oblast slovenskopolskou jako dále 
na východě oblasti slovenskoruské označil barevným mřížováním. 



15 



těchto obcí jisté bcxc Tssfho náťakn pnhlásiii zm SJoTáky a ne za Poláky 
(v Čad na pr. je 4173 SloTáků a jco 53 jiřishisriků ostatn'ch ijiT^ků. v níJi 
xařadéoa i polština, t ČierDém je poměr I7ó2:9, v Skalirém 23TP : 4\ 
jednak bjdi se nemohl i kdyby mi jaiykorc hledisko bylo Todíikem, roxbod- 
nouti pro ▼ylončcni ze slo renské oblasti proto, ie posavadnimi pracemi cjsť-lný 
poměr Poláků ke Sloráktai — ar obdcb :éch se jiisiř obé misi, — r.iijak 
zjiš'én nebyL Spokojnji se f»roto zatim s tonto poznámkou a vrátím se k vřci 
jesté jednou na jiném misré, kde uvedu i další 1 teraiuru o Polácích v Uhrách. 
Podobné polské koloaie jscu i v iinych pohraničních siclidch. hlavnd v Oravř. 

V stolici trenčanské čiral M. Gumplc-wicz na 25.000 Poláků.** 

Přehled slovenských osad, v celku 390. jest tento 

Ok.res • Bán ■ Bánovcc . 







VJe: c» oM\- 


Sic 


v*Lf.- 


Alsódraskóce 


Dolně Drikovcc 


221 


205 


927 • 


Alsómotesicz 


Dolné Motešice 


139 


136 


978 » 


Alsóoasticz 


Dolné Naš-tice 


401 


381 


95- . 


Alsóozor 


Dolné Ojcirovce 


130 


101 


í * ' í » 


Bán 


Bánovce 


3030 


23 ?5 


/ f ' — » 


Biszkupicz 


Biskupi ce 


ISI 


270 


0(V- . 


Robot 


Bobota 


607 


52tS 


86 6 ' 


Bobotlehota 


Bjbotská Lehota 


345 


335 


97 1 . 


Borcsány 


Borčany 


104 


1S3 


89 7 . 


Bossanneporácz 


Bošanská Neporádza**i 


2S0 


273 


97 5 . 


Brezolub 


Brezoluby 


299 


296 


986 • 


Csernolehota 


Černolehota íČierna L ) 


43S 


413 


94-2 . 


Csuklász 


( ^u klaso vce 


1S7 


177 


94-7 . 


Czioienna 


Címenná 


9íí 


96 


979 * 


Dezser 


Dežerice 


573 


495 


87--- . 


Dubnicska 


Dubnička 


150 


136 


90-6 • 


Dubodjel 


Dubodiel (Dubový Diel 


736 


724 


98 6 6 


Dvorecz 


Dvorec 


1S3 


169 


92-3 » 


Farkaska 


Farkaska 


72 


67 


93- » 


Felsódraskí^cz 


Horné Drž kove e 


90 


86 


95-5 » 


FelsOmotesicz 


Horné Motešice 


455 


416 


914 . 


Felsónasticz 


Horné Naštice 


512 


500 


97 () . 


Felsóozor 


Horné Ozorovce 


388 


329 


84 S . 


Halács 


Haláčovce 


133 


117 


S7-2 . 


Hornyan 


Hcrnany 


423 


408 


96 4 • 


Jasztrabjc 


Jastrabie 


634 


494 


77-3 . 



•; Srv. jeho článek v Ludu VI 362. kde též vyložena jejich historie. 
••; Tak zaznamenal Holuby v Houdkově seznamu Nepradza. 



16 



Kischlivény 


Malé Chlievany 


123 


109 


88-6 «^ 


^0 


Kisgradna 


Malá Hradná 


302 


287 


95-— 




Kisneporácz 


Neporádzka 


128 


88 


68-5 




Kisszlatina 


Malá Slatina (Slatiňka) 


356 


344 


96-6 1 




Kissztricze 


Malé Ostratice 


320 


271 


84-7 




Kosztolnamiticz 


Kostolné Mitice 


200 


196 


98 — 




Kraszna 


Krásna ves (Krásnejsa) 


626 


603 


96-3 : 




Ksinna 


Kšinná 


1156 


1141 


98-7 : 




Látkócz 


Latkovce 


86 


81 


94 1 




Luttó 


Lutov 


254 


253 


996 




Mjezgócz 


Miezgovce 


373 


373 


100 — > 




Nagychlivény 


Vefké Chlievany 


349 


310 


88-8 > 




Nagygradna 


Velká Hradná 


445 


437 


98-2 ^ 




Nagyszlatina 


Verká Slatina 


571 


548 


95-9 ) 




Nagystricze 


VeFké Ostratice 


486 


444 


91-3 : 




Nemesmiticz 


Zemanské Mitice 


207 


172 


83 — . 




Omasztina 


Omastiná 


280 


278 


99-3 ) 




Pecsenyéd 


Pečeňany 


503 


479 


95-2 ) 




Petrilehota 


Petrová Lehota 


320 


310 


968 : 




Petyovka 


Peťovka 


134 


124 


92-5 




Podluzsány 


Podlužany 


592 


566 


95-5 > 




Pravoticz 


Pravotice 


313 


312 


99 6 > 




Prusz 


Prusy 


454 


444 


978 > 




Radissa 


Radiša 


247 


240 


982 1 




Ribény 


Rybany 


1158 


1150 


993 . 




Rongyosstricze 


Otrhánky 


159 


145 


912 1 




Rozsonymiticz 


Rožnove Mitice 


308 


232 


78-5 ^ 




Rozsonyneporácz 


Rožnova Neporádza 


250 


220 


88 — > 




Ruszkócz 


Ruskovce 


144 


139 


96-5 1 




Sipkó 


Šípkov 


662 


649 


965 > 




Szvinna 


Svinná 


522 


423 


81- 1 




Timorháza 


Timorádz (Timorádza) 


386 


378 


97-9 « 




Trebichava 


Trebichova 


468 


463 


98-9 . 




Viszocsán 


Vysočany 


177 


173 


97-7 ^ 




Závada 


Závada 


500 


493 


98-6 1 




Zaypodhragy 


Uhrovské Podhradie*) 


161 


161 


100 - . 




Zayugrócz 


Zay-Uhrovec 


1760 


1482 


84 2 « 




Zsittna 


Žitná 


602 


542 


90 - 1 






Okres: Bittse i^Bytča). 






Dlhepole 


Dlhé pole (i Duhopol) 


3513 


3496 


995 7, 


Hlinik 


Hliník 


832 


697 


83 8 1 





*) U Houdka Zay Podhradie. 



Hvoznicz 


Hrozdnica 


574 


55S 


97 2 '\ 


Kisbittse 


Malá B\tfca 


427 


413 


Oň-7 » 


Kollarovicz 


Kclárorícc 


1907 


1S74 


9S 2 ' 


Mikstifalva 


Mikšová 


255 


249 


976 


Na^bittse 


Verká Bjtča 


30S0 


2272 


73S > 


Nagykotcssó 


VeFká KotcSová 


612 


5S9 


96 2 ^ 


Nemeskiskotcssc* 


ZcmanskáaMaláKotešová 636 


532 


S3 6 ' 


Oblazó 


Oblazov 


94 


í56 


91*4 » 


Petrovicz 


Petrovice 


92S 


910 


9S — > 


Psumovicz 


Pšurnůvicc 


494 


4SS 


9SS . 


Rovnc 


Rovné 


3755 


3723 


99 1 . 


Styávnik 


S:iavnik*i 


32SÓ 


3246 


9S7 . 


Szetyechó 


Setccbov 


2S2 


280 


99-3 > 


Trcncsénmakó 


Makov 


25 S4 


2476 


959 » 


Viszoka 


Vysoká 


3364 


3292 


97 8 . 


Zárjccskebló 


Zárieč-Kcbrov 


252 


237 


94 - > 



r>kres : C s a c z a [ Čaca, Catca < 



Csacza 


Čatca (Čaca, Čadca > 


4629 


4173 


90 --\ 


Cserne 


Čierné 


1791 


1762 


9S4 . 


Horelicz 


Hořel ica 


1048 


1034 


98 6 . 


Olesna 


Olešná 


1769 


1765 


99*7 ' 


Oscsadnicza 


Oščadnica 


3275 


3264 


99-6 » 


Podviszoka 


Podvysoká 


5-16 


539 


96 8 . 


Rakova 


Raková 


3221 


3205 


995 * 


Szkalite 


Skalité 


2440 


2379 


97 5 » 


S^taskó 


Staskov 


1449 


1428 


98 5 > 


Szvrcsinovecz 


Svrčinovec 


1592 


1567 


98 3 v 


Turzovka 


Turzovka 


7967 


7775 


97-6 * 


Zákopcse 


Zákoj)čic 


2638 


2606 


98-9 » 



Okres : II 1 a v a (^Uava i. 



Alsókocskócz 




Dolné Kočkovce 


463 


458 


98 9 


Alsólieszkó 




Dolné Lieskové 


197 


175 


8S-S 


Alsóporuba 




Dolná Porubá 


746 


729 


97() 


Bellas 




lieluša 


2546 


2291 


89 9 


Briesztennye 




Briestenc 


84 


S4 


100- 


Csícsman 




Čicmany 


I4:a 


142S 


993 


*) Podle 


Houdka 


i Ščavnik, Secechov. 









18 



Dobra 


Dobrá 


437 


409 


93 5 7 


Dubnícz 


Dubnica 


1798 


1607 


89-3 . 


Felsólieszkó 


Horné IJeskové 


308 


308 


100- > 


FeIs6poruba 


Horná Porubá 


654 


640 


97-8 > 


Gyurgyove . 


Ďurďové 


203 


203 


100 - * 


Hlozsa 


Hloža 


496 


488 


98-2 > 


Hlava 


IFava 


2299 


1349 


58 6 » 


Illiavka 


lliávka (irávka) 


158 


158 


100— » 


Kasza 


Košeca 


1221 


1108 


90 8 * 


Kaszakispodhrágy 


Košecké M. Podhradic 


388 


380 


97 9 . 


Kaszanagypodhrágy 


Košecké V. Podhradie 


525 


506 


96 3 » 


Kaszarovne 


Košecké Rovné 


621 


606 


97-5 » 


Kiskolacsin 


Malý Kolačín 


81 


74 


91-3 » 


Klobusicz 


Klobučice 


376 


317 


843 » 


Kopecz 


Kopec 


256 


254 


992 . 


Lédecz 


Ladce 


1113 


952 


85-5 » 


Lieszkovecz 


Licskovec 


328 


312 


95-1 > 


Misén 


Omšenná (Omšenné) 


1219 


1189 


981 » 


Mojtény 


Mojtín 


948 


939 


99— . 


Nagykolacsin 


Verky Kolačín 


337 


314 


92-5 » 


Fodhor 


Podhorie 


294 


286 


97-2 » 


Podszkal 


Podskalic 


276 


274 


992 * 


Prejta 


Prejta 


558 


535 


95-9 » 


Prilesz 


Príles 


63 


45 


71-4 > 


Pruzsina 


Pružina 


1431 


1362 


95 1 » 


Szlopna 


Slopná 


424 


401 


945 » 


Szverepecz 


Sverepec 


416 


404 


971 * 


Trencséntepla 


Trenč. Teplá 


1783 


1478 


82-9 > 


Trencsénteplicz 


Trenč. Teplice 


1414 


1000 


707 > 


Trsztye 


Trstie 


250 


235 


94 — » 


Tunezsicz 


Tunežice 


284 


277 


96 1 • 


Viszolaj 


Visolaj 


633 


616 


97,3 > 


Zljechó 


Zliechov 


1769 


1733 


97-8 . 



Okres: Kiszuczaújhely (Nové Město nad Kysucou). 



Alsóvadicsó 


Dolný Vadičov (Vajčov) 


339 


335 


98-8 % 


Brodnó 


Brodno 


568 


553 


97-3 > 


Budatin 


Budatin*) 


845 


662 


78-3 > 


Budatinlehota 


Budatín-Lehota 


416 


415 


99-7 > 



*) Podle Houdka i Budatýn a Budacín. 



19 



Chumecz 


Chlumec 


853 


818 


95 8 % 


Dunajó 


Dunaj o v 


501 


496 


99— v 


Fclsóvadicsó 


Horný Vadičov 


1146 


1114 


97-2 > 


Kisdivina 


Divinka (Malá Divina) 


141 


120 


921 * 


Kisrudina 


Malá Rudina (Rudinka) 


233 


203 


871 > 


Kiszuczaújhcly 


Kysucké Nové Město 


1824 


1661 


91- > 


Klubina 


Klubina 


678 


666 


98 2 » 


Kotrcslúcska 


Kotrč-Lúčka 


292 


287 


983 > 


Kózépvadicsó 


Prostredný Vadičov 


125 


125 


100- > 


Krasznó 


Krásno 


2279 


2267 


99-4 * 


Lalinek 


Lalinek 


200 


197 


985 ^ 


Lieszkovecz 


Lieskovec 


828 


809 


976 ^ 


Lodnó 


Lodné (Lodno) 


572 


565 


98 8 > 


Lopusna 


Lopušná 


212 


212 


100- - v 


Lúki 


Luky 


291 


289 


99-4 > 


Lutisa 


Lutyša (Lutiše) 


1023 


990 


967 > 


Markófalva 


Marček 


133 


129 


96 9 * 


Nagydivina 


VeFká Divina 


1387 


1367 


98-5 > 


Nagyrudina 


Vetká Rudina 


423 


416 


98-3 » 


Neszlusa 


Nesluša 


1997 


1989 


99 5 . 


Óbcsztercze 


Stará Bystrica 


2720 


2540 


93-4 » 


Ochodnicza 


Ochodnica 


1227 


1195 


97 2 » 


Oskerda 


Oškrda 


137 


137 


100 - » 


Pazsitje 


Pažitie (Pažite) 


105 


105 


100-- » 


Poví na 


Povina 


647 


635 


98-- > 


Radola 


Radola 


433 


420 


965 • 


Radvoszka 


Radoska 


757 


754 


99-6 


Ri€csnícza 


Riečnicc 


863 


859 


995 » 


Rudinszka 


Rudi.iská 


656 


653 


99*5 > 


Sznazsnicza 


Snažnica 


405 


402 


99-2 » 


Szvedernik 


S veder nik 


376 


375 


99-9 • 


Újbeszterc e 


Nová Bystrica 


3277 


3242 


98-8 ^ 


Vránje 


Vranie 


225 


220 


97-9 . 


Zádubnje 


Zůdubnie 


244 


244 


100— » 


Zboró 


Zhorov 


1381 


1368 


99 - » 



Okres: Puch*') fPúchov). 



Alsóbreznicz 


Dolná Brcznica 


468 


465 


99-3 


Bohunicz 


iJuhunlce 


624 


611 


97 9 


Bolcsí') 


I>oleši)V 


366 


263 


71-9 


Borcsicz 


iJorčicc 


195 


188 


96-4 



20 



Dohnán 


Dohnaný (Dohnaný) 


628 


597 


95-- 7o 


Dubkova 


Dubková 


376 


353 


93-9 * 


Dulóújfalu 


Dulov-Nová ves 


551 


547 


99-2 » 


Felsóbreznicz 


Horná Breznica 


522 


516 


98-8 » 


Felsókocskócz 


Horné Kočkovce 


681 


625 


91-8 > 


FelsAszrnye 


Horné Srnie 


1074 


1030 


95-9 » 


Horenicz 


Horenice 


219 


218 


99-9 > 


Horócz 


Ho rovce 


404 


393 


97-2 » 


Hostina 


Hoštíná 


470 


456 


97 — » 


Hrabovka 


Hrabovka 


114 


109 


95-6 • 


Huorka 


Horka 


130 


125 


96- 1 . 


Ihristye 


Ihrište 


154 


152 


98-9 > 


Kamencsan 


Kamenčany 


300 


259 


86-3 > 


Klucsó 


KIúčov 


254 


248 


97-8 » 


Křivoklát 


Křivoklát 


340 


338 


994 . 


Kvassó 


Kvášov 


479 


470 


981 . 


Láz 


Lazy 


1927 


1879 


975 > 


Lcdnicz 


Lednica 


729 


694 


951 > 


Ledniczrovnye 


Lednica Rovné 


427 


382 


89-4 > 


Lehotaváralja 


Lednická Lchota 


333 


312 


93-5 » 


Liborcsadvorecz 


Liborča- Dvorec 


568 


518 


91-2 > 


Lissza 


Lysá 


2057 


1977 


961 . 


Lúki 


Luky 


783 


637 


87-3 > 


Medné 


Medné*) 


133 


127 


959 » 


Mesztecskó 


Městečko 


420 


418 


99-5 » 


Mikusócz 


Mikušovce 


888 


877 


98-7 » 


Mostyistye 


Mostište 


227 


227 


100- . 


Nemsova 


Nemšová 


1016 


8^4 


87-— » 


Nimnicz 


Nimnica 


330 


295 


89-4 . 


Noszicz 


Nosiče 


508 


504 


99-2 . 


Oroszlánykópodhragy 


Vršatské Podhradie 


412 


398 


96-6 > 


Pjecho 


Piechov 


478 


436 


91-2 > 


Frecsinlehota 


Prečín-Lehota 


492 


290 


58-9 . 


Pruszka 


Pruské 


1244 


1140 


91-6 . 


Puchó 


Púchov 


1529 


1138 


74-4 » 


Szavcsinapodvázs 


Savčína Podvažie 


201 


191 


95-— . 


Szcdmerócz 


Sedmerovce 


342 


333 


97-3 • 


Szlavniczvaszka 


Slávnica-Vaska 


393 


364 


92-7 » 


Sztrezsenicz 


Strezenice (Streženice) 


361 


354 


98 — » 


Tuchina 


Tuchyna 


597 


587 


98-2 . 


Veszkabezdedó 


Vezka-Bezdedov 


228 


224 


981 > 



*) Podle Holubyho j^ůvodné Meznč. 



Okres: Trencsén (Trenčín' 



21 



Vidrna 


Vydmá 




533 


510 


95-6 ". 


VoríJskó 


Čcrrcný Karacň 

(Červe nkameň i 


lOPS 


106S 


97 2 > 


Zárjecs 


Zarieč 




661 


647 


97'S » 


Závada 


Závada 




207 


199 


961 . 


Zbora 


Zhora 




4S2 


459 


95 1 • 


Zubák 


Zubák 




1125 


1104 


9S1 . 



Adamóczkisbirócz 


Adamovce-M Bierovce 


430 


395 


91-8 '\ 


Alsószrnye 


Dolné Srnie 


1023 


948 


92-6 ' 


Alsószúcs 


Dolná Sůča 


1575 


1522 


96-6 r 


Apátfaln 


Opatová 


693 


625 


90 — 


Apáti 


Opatovce 


227 


223 


98"2 * 


Barátlehota 


Mnichova Lehoia 


829 


650 


784 . 


Beczkú 


Beckov 


14S1 


1306 


88 1 . 


Bellabobrovnik- 

nozdrkócz 


Bclá, Bobrovník, Nozdr- 
kovcc 


161 


140 


86 9 » 


Biszkopicz 


Biskupice 


351 


303 


87 9 


Bohuszlavicz 


Bohuslavice 


413 


399 


96-6 v 


Bossácz 


Bošáca 


3488 


3327 


954 . 


Csutórlok 


Štvrtek (Štvrtok; 


445 


415 


93-2 . 


Eh-ietoma 


Drietoma 


1533 


1467 


957 » 


Fcisdszúcs 


Horná Súča 


2614 


2565 


981 . 


Halozicz 


Kaluzice 


253 


253 


100 - * 


Hamrí 


Hamry 


155 


152 


99- 


Hanzlikfalu 


Hanzlíková 


296 


261 


881 > 


Hrabovka 


Hrabovka 


300 


253 


84-4 • 


Isztebnik 


Istebnik 


370 


292 


78-9 « 


Ivanócz 


Ivanovcc 


781 


746 


95-5 . 


Kálnicz 


Kálnica 


946 


891 


941 > 


Kiscbocholna 


Malá Chocholná 


225 


200 


88— - 


Kiskubra 


Malá Kubra 


148 


145 


97 9 


Kissztankócz 


Malé Stankovce 


336 


326 


97- • 


Kíszáblat 


Malé Záblatie 


69 


69 


100- > 


Kiszsámbokrét 


Male Žabokrcky 


106 


84 


79-2 » 


Kochanócz 


Kochanovce 


328 


311 


94-8 > 


Kocsócz 


Kočuvce 


432 


402 


93- » 


Kosztolna 


Kostolná 


182 


176 


966 . 


Krivoszúdbodovka 


Krivosúd-Bodovka 


337 


316 


93 8 » 


Melcsicz 


Melčice 


713 


665 


932 . 



22 



Morvalieszkó 


Moravské Lieskové 


4181 


4067 


97-2 % 


Nagybirócz 


VcFké Bierovce 


371 


361 


97-3 . 


Nagychocholna 


VeFká Chocholná 


769 


746 


97- » 


Nagykubra 


VeFká Kubra 


678 


644 


94 9 » 


Nagysztankócz 


VeFké Stankovce 


653 


650 


99 5 » 


Nagyzáblat 


VeFké Záblatie 


286 


251 


87-9 > 


Nemeslíeszkó 


Zemanské Lieskové 


382 


348 


91- . 


Nemespodhragy 


Zemanské Podhradie 


787 


742 


93-— * 


Orechó 


Ořechové 


291 


265 


91- » 


Rakolub 


Rakoluby 


150 


144 


96— » 


Révfalu 


Mnešice 


789 


722 


91-5 * 


Ribári 


Rybáry 


238 


232 


97-5 * 


Rozvadz 


Rozvad e 


182 


177 


97-2 » 


Szedlícsna 


Sedličná (Seličná) 


212 


168 


79 2 » 


Szelecz 


Selec 


896 


867 


96-7 . 


Szkala 


Skala 


234 


210 


89-8 . 


Szkalaújfalu 


Skala-Nová Ves 
(Sk.-.Novejsa«) 


268 


226 


84-3 » 


Szoblahó 


Soblahov 


946 


917 


96-9 » 


Turna 


Tárná 


850 


814 


95-7 » 


Ujezdó 


Újezdov 


173 


163 


94-2 • 


Vágújfalu 


>Váh Novejsa« 
(Povážská Nová Ves) 


698 


650 


931 . 


Velcsicz 


Velčice 


366 


349 


95-3 » 


Vieszka 


Vieska (Viesky) 


203 


189 


93-9 . 


Zamarócz 


Zamarovce (Somárovce) 


331 


255 


77-— . 


Zárjecs 


Zarieč 


184 


174 


94-5 . 


Zlatócz 


Zlatovce 


368 


363 


98-7 » 


Zsabinecz 


Žabinec 


131 


92 


70— . 



Okres: Vágbeszterczc (Povážská Bystrica). 



Alsóhricsó 


Dolný Hríčov (Hryčov) 


559 


539 


96 4 0^ 


Alsómélyesd 


Dolné Hlboké 


202 


194 


96- • 


Alsómostyc necz 


Dolný Moštenec 


305 


300 


98 3 > 


Bittselehota 


Bytča Lehota 


170 


157 


92 3 . 


Bogyina 


Bodl na 


276 


270 


97-8 » 


Brovnistye 


Brvnište 


1222 


1195 


97-8 » 


Cselkólehota 


Celková Lehota 


193 


193 


100 — . 


Domanizs 


Domaniža 


633 


600 


94-7 . 


Domanizslehota 


DomanižLehola 


67 


67 


100- • 


Farkasd 


Vrtižer 


99 


90 


99-9 • 



23 



Felsóhricsó 


Horný Hríčov 


401 


394 


98-2 « 


Felsflmélyesd 


Horné Hlboké 


187 


186 


99-8 . 


FelsOmostyenecz 


Horný Moštenec 


275 


261 


94-9 . 


Hattne 


Hatné 


361 


347 


961 • 


Hrabová 


Hrabové 


401 


360 


89-7 . 


Hricsóváralja 


Hrfčovské Podhradie 


231 


224 


96-9 . 


Jablonófalu 


Jabloňové 


251 


247 


98-4 . 


Kardosvaszka 


Kardoš-Vaska*) 


146 


141 


96-4 v 


Kisjeszenicz 


Malá Jesenica 


219 


212 


96-7 . 


Kisugyics 


Malá Udiča 


221 


218 


98-6 . 


Kliestina 


Klieština 


315 


307 


974 » 


Kosztelecz 


Kostelec 


152 


152 


100— . 


Lednícz 


Lednica 


456 


442 


96-9 . 


Mariko 


Mariková 


4157 


4045 


97-2 . 


Milochó 


Milochov 


544 


525 


965 • 


Nagyjeszenicz 


Vefká Jesenica 


217 


204 


94- . 


Nagyugyics 


Vcíká Udiča 


595 


586 


98-4 . 


Nemeskvassó 


Zemanský Kvašov 


139 


126 


90 — » 


Nemeszávada 


Zemanská Závada 


135 


135 


100- • 


Okrut 


Okrut 


105 


94 


895 • 


Orlové 


Orlové 


446 


417 


93-5 » 


Ovcsárskó 


Ovčársko 


238 


226 


94-9 . 


Papradnó 


Popradné (Popradnó) 


2949 


2908 


986 » 


Pastina závada 


Závada 


180 


180 


100— » 


Peklina 


Peklina 


125 


125 


100— . 


Pelyvás 


Plevník 


339 


311 


918 • 


Pocsaró 


Počarová 


116 


116 


100 — . 


Podmanin 


Podmanin 


273 


267 


97-7 » 


Podvázs 


Podvažie 


310 


306 


98 7 . 


Praznó 


Práznov 


346 


338 


976 . 


Precsin 


Prečín 


493 


489 


99 2 . 


Predmér 


Predmier 


810 


766 


94 5 » 


Proszné 


Prosné 


401 


396 


98-7 . 


Rassómarsófaluurbanó 


Rasov MarSovka-Urbanov 


445 


436 


97-9 . 


Sebestyénfalu 


Sebešťánová 


295 


291 


98-6 » 


Somfalu 


Drienovc 


272 


270 


99 2 » 


Szádecsne 


Sádečné 


230 


226 


98-2 . 


Sztupne 


Stupné 


509 


495 


972 » 


Szúlyóhradna 


Sáfov, Hradná 


720 


676 


93-8 , 


Upohláv 


Upohlava **) 


156 


154 


987 . 


Vágbesztercze 


Povážská Bystrica 


2394 


1944 


812 s 



♦) Podle Houdka i Dolná Nová Ves a KardošVieska. 
♦♦) U Houdka i Supohlava. 



24 



Vágpodhragy 


Povážské Podhradie 


447 


407 


91 — 


Vághéve 


Povážská Teplá 


369 


349 


94-6 


Vrchtepla 


Vrchtepla 


210 


202 


96 — 


Zászkal 


Záskalie 


200 


200 


100 — 



0/ 
10 



Okres: Z sol na (Žilina) 



Alsótizsina 


Dolná Tižina 


749 


749 


100 -V 


Babko 


Babkov 


397 


393 


98 9 • 


Bánova 


Bánová 


773 


735 


95 — * 


Bella 


Bělá 


2389 


2338 


97-4 . 


Bittarova 


Bitarová 


261 


259 


99-2 » 


Bittsicza 


Bytčica 


623 


574 


921 . 


Brezani 


Břežany 


216 


216 


100-- > 


Facskó 


Fačkov 


1308 


1280 


97-8 » 


Felsótizsina 


Horná Tižina 


868 


868 


100— * 


Gbellan 


Gbefany 


490 


474 


967 * 


Gyurcsina 


Ďurčiná 


776 


771 


99 6 . 


Huorki 


Horky 


185 


165 


891 . 


lUove 


Ilové 


171 


171 


100- > 


Jaszenó 


Jasenové 


324 


323 


99-7 . 


Kiscserna 


Malá Černá 


303 


303 


100 — > 


Klacsan 


KFačany 


158 


150 


949 » 


Kóporuba 


Kamenná Porubá 


649 


635 


963 . 


Krasznyan 


Krasňany 


532 


516 


96-9 . 


Kunfalva 


Koňská 


902 


818 


90 6 » 


Kunyerad 


Kunerád 


419 


393 


937 » 


Liszicza 


Lysica 


1035 


1022 


98-7 » 


Ljetava 


J.ietava 


424 


396 


93-4 » 


Ljetavalucska 


LietavaLúčka 


373 


342 


91-7 . 


Moys 


Moyš 


254 


248 


97-7 > 


Moyslucska 


Moyš-Lúčka 


330 


322 


97-5 > 


Nagycserna 


Vefká Či.erná 


275 


275 


100-— . 


Nedecz 


Nededza 


364 


344 


945 » 


Nezbudlucska 


Nezbud-Lúčka 


314 


302 


961 * 


Plébánlehota 


Plebánova Lehota 


79 


79 


100— » 


Podhorje 


Podhorie 


328 


322 


981 » 


Poluszje 


Polusie 


359 


356 


99 1 » 


Porubka 


Porubka 


379 


369 


97-4 . 


Rajecz 


Rajec 


2610 


2330 


892 > 


Roszina 


Rosina 


956 


902 


94-3 > 


Suja 


Šuja 


389 


386 


99-2 > 



25 



Sztránszke 


Stránské 




576 


562 


97-6 % 


Sztrányavi 


Stráňavy 




514 


514 


100— . 


Sztrázsa 


Stráža 




357 


338 


94-7 * 


Sztrazsó 


Stražov 




468 


442 


94-3 • 


Sztrccsnó 


Strečno 




717 


685 


95-5 * 


Szúnyogzávada 


Szúnyog-Závada 


129 


129 


100- . 


Szvinna 


Sviná 




627 


625 


99 6 > 


Teplicska 


Teplická 




1002 


980 


97-8 » 


Trnové 


Trnové 




617 


605 


98— • 


Trsityennafrivald 


Trstenná, 


Frývald 


1467 


1440 


981 • 


Turótridvori 


Turo-Tridvory 


1127 


1086 


96-3 > 


Tyerchova 


Terchová 




3728 


3692 


99 - » 


Várna 


Varín 




1312 


1067 


81-3 » 


Visnyó 


Višňové 




1195 


1178 


98-5 » 


2^sztranje 


Zástranie 




386 


386 


100- — > 


Závodje 


Závodie 




1052 


982 


93-3 • 


Zbinyó 


Zbyňov 




509 


504 


99- • 


Zsolna 


Žilina 


Město : 


5633 


3242 


59-3 » 


Trencsén 


Trenčín 




7011 


3715 


52--7o 



Stolice nitranská.*) 



Velká stolice nitranská má v statistice 312,001 Slováků na 428,296 
obyvatel, tedy 73^0 Je skoro celá slovenská, kromě nejjižnější části, ale 
i zde slovenská oblast zasahuje až pod brány Nových Zámků. Hranice čisté 
oblasti slovenské (50^^) jde na jihu od Středy nad Váhem k Šoporné kol 
Kráfové na Močonok, Urmín, Gcrgelovou, Lap. Ďarmoty, k M. Hyndicům 
a Nové Vsi na Žitvé v stolici tekovské. S touto kompaktní oblastí souvisí 
však na jihu ovšem jen slabě větší řada čistě slovenských osad, kolem 
V. Šuran, jež se však ve vedlejší stolici tekovské připojuje přes Vráble 
k celkové oblasti. **) 

Připojíme-li k této oblasti i osady s 10 — 50"/^ Slováků, přibude Kráfová 
mezi Šoporní a Močonkem. a hranice dále půjde na Komjatice, V. Šurany 
s odbočkou na Slovenský Meder, Bankesi, M. Várad a na Dolný Ohaj v tekovské 



*) Příslušná mapa vzadu má oddělený okres žabokretský a prievidzský z příčin 
technických. Okresy tyto připojeny k mapě stolice trenčanské a turčanské 

••*) Zde mezi Močonkem, Urmínem, Jatovem a Komjaticemi je řada drobných 
pastatin a samot, jež v statistice vedeny nejsou. Jsou-li slovenské, jak soudím, 
spojují ostrov šuránský s Močonkem a Urmínem. Sám Kórosi uznává zde oblast 
slovenskou (viz závěr). 

Národopisný Sbornik. Sv. IX. 3 



26 

stolici. Ale celý tento slovenský kraj na jih a východ Nitry je prorván dvěma 
madkrskými pásy: 1. pásem vedoucím od řeky Nitry pod Gergelovou, na 
V. Hyndice, H. Ohaj a Vráble (skládá se z madkrských osad : V. Ves, Bránč, 
V. Kýr, V. Citýn, Čahynce, V. Hyndice, H Ohaj a ze Z. Pani, Dyčky, Babin- 
dolu, Kalázu, M. Citýnu, M. Kýru, a M. Máni, kde živel maďarský převažuje), — 
2. pásem vedoucím od města Nitry, v němž také Maďaři převažují, na Ladice, 
a skládajícím se z obcí většinou madkrských : Hrnčiarovec, Koleňan, Dýmeše, 
Lajošové, Ladic v Tekově a z maď. obcí Výčap Opatovcí (Vicsapapáti), Badic 
(Béd), Mehyncí (Menyhe), Žiran (Zsére), Egersegu, Čítar (Csitár), Gesti 
(Geszte), Obdokovcí (Bodok) a Pogranic (Pográny). Také je na mapě po- 
zorovati, že se i na západě řeky Nitry v kraji mezi městy Nitrou, V. Topol- 
čany, Piešťany a Fraštákem dosti často setkáváme s obcemi, v nichž ne- 
slovenské obyvatelstvo (hlavně maďarské) přestupuje už 257o- Vůbec je 
celý okres nitranský silně proniklý Maďary, jinde jsou více jen 
v městech. KOrosi prohlašuje to za hřbitov vymírajícíhoj Maďarstva.*) 

V stolici nitranské setkáváme se také s dvěma významnějšími ostrovy 
německými. Je to Handlová **) v okresu prievidzském, jež tvoří jeden ostrov 
se západní částí velkého ostrovu rozkládajícího se dále v stolici tekovskc a 
turčanské (ostrov kremnický), a skupina: Německé Pravno (Ném. Próna, 
Deutsch-Proben), Cách (Czach), Gajdel, Majzel, (Maysel), Solka (Szolka, 
Bettlersdorí), Tužina (Tuzsina, Schmiedehaj) a Chvojnica (Chvojnicza), jež 
opět souvisí s několika obcemi německými na západě Turce. 

Malý ostrůvek tvoří osada Čermany (Csermend; 284 Němců z 524 duší) 
v okr. topolčanském. Jinak je tu Němců všude dosti nasazeno, zejména 
v městech a osadách V. Šuranech, Fraštáku, Myjavě, Oponicích, V. Topol- 
čanech, Urmíně, Žabokretech, V. Kostolanech, Piešťanech, Chtelnici, Prievidzi, 
Gbelech, Holiči, Jablonici, Šaštíně, Senici, Staré Ture, Vrbovém a v Novém 
Městě n. Váhem. 

Čechy ohlašuje statistika v obcích Fraštáku, Dobré Vodě, Holiči, Poláky 
v Dobré Vodě. 

Všech obcí slovenských je v stolici této 397 a sice tyto: 



Okres: Érsekujvár (Nové Zámky). 



AlsószOlIós 


Dol. Sílcš 


VSeho obyv. 

763 


Slovikfi 

450 58 9 % 


Bánkeszi 
Csornok 


Bankesi 
Čornok 


1653 

858 


1602 
819 


96-8 . 
95-4 . 


Egyháznagyszeg 


Naďscg 


857 


775 


90 4 » 



♦) 81. Pohrady 1896. 435. Srv. také, co tam J, Škultéty vykládá proti hranici 
Kdrósim určené. 

♦♦) Handlová podle Křižka (Německé osady na Slovensku, v SI. Pohíadcch II. 115) 
také Kríegerhaj nebo Hennelshaj (od toho slov. Krikeháj, Handlová). 



FelsOszOllds 


Hor. Síleš 


482 


453 


93-9 % 


Gyarak 


Ďorok 


663 


600 


90-5 » 


Kiskér 


M. Kýr 


347 


48 


13-9 » 


Kiskeszi 


M. Kesor 


280 


251 


89-8 » 


Kismánya 


M. Máňa 


615 


87 


141 . 


Kisvárad 


M. Várad 


921 


870 


94-5 . 


Komját 


Komjatice 


3670 


3078 


83-9 . 


Malomszeg 


Malomseg 


850 


721 


84-8 . 


Mártonfalu 


Mártonfalu 


276 


199 


72-1 . 


Nagysurány 


Šurany 


4762 


3170 


665 . 


ÓzdSge 


Ezdeg 


796 


682 


85-6 . 


Szentmibályúr 


Sv. Michal 


479 


397 


82-9 . 


Tótmegyer 


Slovenský Meder 


3202 


2317 


72-3 . 


Zsitvafodémes 


Žitva-Fedýmeš 


1101 


1047 


95-—. 



Okres: Galgócz (Frašták, Hlohovec). 



Alsóattrak 


Dol. Otrokovce 


221 


201 


90-9 


% 


Alsórécsény 


Dol. Rišňovce 


564 


508 


90 — 




Alsóvásárd 


Dol. Vašardice 


206 


179 


86-8 




Alsózelle 


Dol Zeleníce 


317 


291 


91-8 




Ardanócz 


Ardanovce 


277 


259 


93 6 




Bajmócska 


Bojnicky 


889 


847 


95-2 




Bcregszeg 


Beregseg (Bereseg) 


1730 


1640 


94-7 




Bucsány 


Bučany 


1571 


1463 


92-5 




Elecske 


Alakšince 


704 


549 


77-9 




Felsdattrak 


Hor. Otrokovce 


467 


441 


944 




Felsórécsény 


Hor. Rišňovce 


447 


394 


881 




Felsóvásárd 


Hor. Vašardice 


424 


407 


954 




Felsdzelle 


Hor. Zelenice 


717 


705 


98-3 




Fornószeg 


Fornóseg 


311 


283 


90-9 




Galgócz 


Frašták (Hlohovec) 


8833 


6084 


68-8 




Gellénfalu 


Galanová 


130 


99 


761 




Jalsó 


Jalšové (Jalšov) 


353 


345 


979 




Káp 


Kapince 


297 


249 


83-9 




Kaplat 


Koplotovce 


245 


226 


92-2 




Karkócz 


Trakovice 


1112 


1050 


94 4 




Kelecsény 


KFačany 


585 


552 


94-3 




Kisbáb 


M Báb 


719 


619 


86-- 




Lakács 


Lukačovce 


904 


850 


94- 




Maniga 


Malženice 


726 


695 


95-6 




Mcrňcze 


Merašice 


313 


262 


83-7 





3* 



28 



Nagybáb 


V. Báb 


698 


602 


86 2 % 


Nem eskurt 


NemeSkerť (NcmcSkurť) 


577 


530 


91-8 » 


Pásztó 


Pastuchov 


744 


708 


951 . 


Poszátka 


Posádka 


123 


118 


95 9 » 


Pusztakiirt 


Pustakerť 


588 


557 


94-7 . 


Rátkócz 


Ratkovce 


398 


386 


96-9 * 


Románfalu 


Rumanová 


867 


828 


931 > 


Ság 


Šág 


725 


699 


96-3 > 


Salgócska 


Šalgóčka 


326 


291 


89-2 > 


Szentpéter 


Svátý Peter 


622 


602 


96-6 . 


Szerbócz 


Svrbice 


199 


193 


96-9 » 


Szilád 


Siladice 


864 


788 


91-2 . 


Tótdiós 


Orešany 


336 


313 


93-1 * 


Tótsók 


Šalgovce 


442 


398 


90- » 


Tókold 


Tekoldany 


162 


160 


98-7 » 


Udvarnok 


Udvarnok 


1634 


1494 


91-9 . 


Ujvároska 


Městečko 


759 


574 


756 » 


Vágmedencze 


Madunice 


1001 


968 


96 7 > 


Vorosvár 


Verešvár 


918 


891 


97- > 


Zsúk 


Žlkovce 


603 


589 


97-6 > 



Okres : M i a v a (Myjava). 



Březová 


Březová 


5293 


5032 


95-7 


Bukócz 


Bukovec 


761 


751 


98-6 » 


Hrachovistye 


Hrachovište 


1052 


1045 


99-3 > 


Kosztolna 


Kostolné 


2289 


2260 


98-7 » 


Krajná 


Krajné 


2919 


2849 


97-6 . 


Miava 


Myjava 


10639 


10110 


95-— » 


Podkilava 


Pod ky láva 


908 


907 


99-8 » 


Turoluka 


Tura Lúka 


2255 


2149 


95-3 » 


Vagyócz 


Vaďovce 


1203 


1183 


98-3 » 


Visnyó 


Višňové (Višňové) 


371 


369 


99-4 > 



Okres: Nagytapolcsány (Velké Topolčany). 



Alsóhelbény 


Dol. Chibany 


354 


347 


98- 


Appony 


M. a V. Oponice 


747 


621 


831 


Belincz 


Belince 


197 


186 


94-4 


Bellesz 


Blesovce 


259 


250 


96-2 


Bófalva 


Dol. a Hor. Behynce 


363 


351 


96 7 


Bzincz 


Bzince 


157 


149 


949 



/o 



29 



Chrábor 


Chrablany (Chrabrany) 


551 


526 


95-4 7 


Családka 


Čeladince 


402 


388 


96-5 . 


Csermend 


Čermany 


524 


227 


43-3 > 


Csitár 


Čitáre 


255 


243 


95-2 > 


Falkasdovorán 


Falkaš-Dvorany 


390 


362 


92-9 > 


Felsóhelbény 


Hor. Chibany 


170 


160 


90-9 » 


Kakasfalu 


Kokosová 


81 


69 


851 * 


Kamanfalu 


Kamanová 


342 


313 


91-5 . 


Kisbólgyén 


M. Bedzany 


176 


172 


97-7 » 


Kisdovorán 


M. Dvorany 


182 


171 


93-9 > 


Kísjácz 


M. Jacovce 


72 


70 


97-2 » 


Kisrippény 


M. Ripňany 


262 


238 


909 > 


Kisszulány 


Sulánky 


151 


135 


89-4 > 


Kisvicsáp 


Výčapky 


336 


271 


815 * 


Koros 


Krušovce 


1000 


939 


93-9 > 


Kovarcz 


Kovárce 


1054 


967 


91-7 » 


Kortvélyes 


Hrušovany 


451 


420 


931 » 


Krtócz 


Krtovce 


302 


289 


95-6 » 


Kuzmicz 


Kuzmice 


213 


205 


96-2 > 


Lipovnok 


Lipovník 


284 


257 


90-6 > 


Lovászi 


Lovásovce 


333 


273 


81-9 > 


Nagybodok 


Obdokovce 


822 


739 


89-8 > 


Nagybolgyén 


V. Bedzany 


318 


305 


95-9 » 


Nagydovorán 


V. Dvorany 


390 


386 


98-9 » 


Nagyjácz 


V. Jacovce 


514 


468 


91- > 


Nagyrippény 


V. Ripňany 


909 


724 


796 . 


Nagyszulány 


Sulany 


152 


130 


85-5 > 


Nagytapolcsány 


V. Topolčany 


4952 


2594 


523 . 


Nemecske 


Němečky 


310 


300 


96 9 » 


Nemesjácz 


Zemanské Jacovce 


476 


369 


77-5 . 


Nezsette 


Nežatíce 


178 


152 


85-4 * 


Nyitrabajna 


Bojná 


1520 


1304 


85-8 . 


Nyitraludány 


Ludany 


703 


626 


89-- » 


Nyitranémeti 


Němčíce 


658 


627 


95-2 » 


Nyitrapereszlény 


Preserany 


1121 


934 


83-3 > 


Nyitrasárfó 


Šárfia 


989 


957 


98-7 > 


Nyitrazerdahely 


Nitrianska Středa 


557 


499 


«9'6 > 


Onor 


Norovce 


297 


284 


95-6 » 


Paczolaj 


Obsolovce 


196 


185 


94-3 » 


Podhragy 


Podhradie 


444 


393 


88-5 > 


Prasicz 


Prašice 


1071 


1018 


95- » 


Piispokfalo 


Biskupice 


182 


167 


91-8 . 


Radosna 


Radošina 


1243 


1095 


88-- » 



30 



Sarluska 


Šarlužky (Šarlužka) 


147 


132 


90-'V( 


Szcptenczujfalu 


Hajmova Ves (Hajmovejsa] 


487 


453 


93— . 


Szolcsány 


Solčany 


1288 


1175 


91-2 » 


Szolcsánka 


Solčanky 


184 


182 


98 4 * 


Szomorfalu 


Somorová 


97 


58 


59-8 » 


Szalócz 


Súlovce 


590 


567 


961 » 


Tavarnok 


Továrníky 


1098 


992 


90 - > 


Teszér 


Tesáry (Tesaře) 


395 


381 


96-5 > 


Tordomeszticz 


Tvrdomestice 


367 


348 


94 9 » 


Urmincz 


Urmince 


892 


851 


95 3 > 


Vámosujfalu 


Mýtná Nová Ves 
(Mytnovejsa) 


306 


294 


96 - > 


Velusócz 


Velušovce 


346 


344 


993 > 


Vczekény 


Vozokany 


366 


325 


88-8 » 


Vitkócz 


Vitkovce 


119 


118 


991 > 


Závada 


Závada 


480 


443 


92-3 > 



Okres: Nyitra (Nitra). 



Abalehota 


Lehota 


Alsóelefánt 


Dol. Lefantovce 


Alsókoroskény 


Dol. Kereškýn 


Andacs 


Andač 


Assakiirt 


Ašakerf (Kerť) 


Bábindal 


Babindol 


Csabb 


Čab 


Család 


Čalad 


Csápor 


Čapor 


Csekej 


Čakajovce 


Czabaj 


Cabaj 


Darázs 


Dražovce 


Dicske 


Dyčka 


Felsóelefánt 


Hor. Lefantovce 


Felsókoroskény 


Hor. Krškany 


Gerencsér 


Hrnčiarovce 


Ghymes 


Dýmeš (GýmeS) 


Ghymeskosztolány 


Dýmeš Kostolany 


Kalász 


Kálaz 


Kisczétény 


Malý Citýň 


Kishind 


M. Hyndice 


Kislapás 


M Lapáš 


Kolon 


Koleňany 



1070 


992 


92-7 «/( 


430 


351 


81-6 . 


881 


709 


80-5 . 


119 


92 


77-2 . 


774 


671 


86-7 > 


391 


53 


13-6 . 


433 


422 


97-4 . 


543 


467 


86— . 


854 


818 


95-7 . 


750 


691 


921 . 


1459 


1232 


84-4 . 


1124 


1091 


97 — . 


375 


127 


341 > 


641 


572 


89 2 . 


500 


378 


75-6 . 


1057 


106 


10- . 


1095 


180 


16-4 . 


485 


447 


921 . 


850 


198 


23-3 . 


275 


61 


22—. 


410 


302 


73-6 . 


203 


181 


891 . 


902 


170 


18-8 . 



31 



Konyok 


Kinek 


255 


237 


92-9 % 


Lajosfalu 


Lajošová 


130 


29 


22-9 . 


Lapá^yarmat 


Lapáš -Ďar moty 


848 


722 


851 » 


Liikigergelyfalu 


Lůky-Gergerová 


417 


372 


89-2 . 


Molnos 


Molnoš 


706 


665 


941 . 


NagyetnOke 


V. Saníkovce 


1120 


774 


691 . 


Nagylapás 


V. Lapáš 


551 


463 


84-— » 


Nemespann 


Pana 


751 


231 


30-7 . 


Nemesperk 


Perkovce 


122 


99 


81-1 . 


Nyitraivánka 


Ivánka 


945 


701 


73-3 . 


Nyitraujiak 


Ujlak 


2057 


1897 


92-2 » 


Salgó 


Šalgor 


1061 


1000 


942 . 


Sariókajsza 


Šarlažky-Kajsa 


906 


755 


83-3 » 


Suránka 


Šuranky 


336 


296 


88-— » 


Szalakasz 


Salakúz (-úzy) 


474 


374 


78-9 . 


Szill 


Sila 


307 


264 


85-9 . 


Tormos 


Tormoš 


998 


931 


932 . 


Újlacska 


Ujiaček 


321 


292 


90—. 


Oreg 


Ireg 


1099 


1038 


94-4 • 


Ormény 


Urmín 


3349 


2524 


75-3 . 


Ozbég 


Zbehy 


1235 


1085 


87-9 . 


Vajk 


Vajka 


589 


511 


868 . 



Okres: Zsámbokrét (Žabokreky). 



Alsóvesztenicz 


Dol. Vestenice 


805 


750 


931 \ 


Apátlévna 


Livinské Opatovce 


265 


265 


100- . 


Aranyosd 


Zlatník 


714 


618 


86-5 . 


Bacskafalu 


Baštín 


125 


99 


79-2 > 


Bélaudvarnok 


Dvorníky 


532 


514 


96-5 > 


Chinorán 


Chynorany 


1864 


1816 


97-4 > 


Chudólehota 


Chudo-Lehota 


106 


101 


953 » 


Felsóvesztenicz 


Hor. Vestenice 


495 


490 


98-3 > 


Janófalu 


Janova Nová Ves (Janovejsa) 354 


326 


92- » 


Jaskafalva 


Ježkova Nová Ves 
(Jožkovejsa) 


414 


406 


98 - > 


Kisbélicz 


M Bielice (M. Bilice) 


272 


228 


83-8 > 


Kisbossány 


Malé Bošany 


220 


210 


95- > 


Kisvendég 


M. Hostie 


340 


330 


97-3 * 


Kolos 


Klíž 


565 


519 


93 4 > 


Krencs 


Krnča 


711 


653 


916 > 


Lévna 


Li vina 


189 


182 


91 — 



32 



Libichava 


Libichová 






115 


106 


921 % 


Nadlány 


Najdlice 






561 


525 


93-6 » 


Nagybélicz 


V. Bielice 


(V. 


Bilice) 


698 


600 


86-1 . 


Nagybossány 


V. Bošany 






1371 


1150 


83-9 . 


Nagykolos 


Klíž-Hradište 




482 


444 


921 . 


Nagyvendég 


V. Hostie 






368 


359 


97-5 . 


Návojócz 


Novojovce 






301 


283 


94- . 


Nedanócz 


Nedanovce 






635 


605 


95-2 . 


Nyitranádas 


Nedašovce 






401 


379 


94-5 . 


Nyitraszucsány 


Nitrianske 


Suíany 


951 


905 


951 » 


Nyitrazsámbokrét 


Nitrianske 


Žabokreky 


1084 


574 


529 . 


Ószéplak 


Krásno 






324 


308 


95 — » 


Pohába 


Pochabany 






166 


162 


97-6 » 


Práznócz 


Praznovce 






455 


418 


91-8 . 


Racsicz 


Račice 






541 


531 


981 . 


Rajcsány 


Rajčany 






425 


403 


94-8 » 


Sissó 


Šišov 






336 


285 


84-8 . 


Szkacsány 


Skačany 






1143 


1102 


96-3 » 


Szkacsányhradistye 


Hradiště 






575 


562 


97-6 » 


Tókésujfalu 


Klátova Nová Ves 
(Kiatnovejsa) 


1037 


979 


944 . 


Turcsány 


Turčanka 






146 


140 


95-9 . 



Okres : P 6 s t y é n (Piešťany). 



Alsódubován 


D. Dabovaný 


433 


428 


98-9 ®j 


^0 


Banka 


Banka 


653 


609 


93-2 > 




Bori 


Borovce 


755 


711 


941 




Drahócz 


Drahovce 


2073 


2021 


97-4 




Duczó 


Ducov 


164 


159 


96-9 ^ 




Felsódubován 


Hor. Dubovany 


345 


339 


98-2 ) 




Hubina 


Hubina 


675 


645 


95-5 r 




Jókó 


Dobrá Voda 


1360 


1228 


91— : 




Kisorvistye 


M. Orvište 


153 


153 


100 - i 




Kocsin 


Kočín 


255 


251 


98-4 : 




Koczuricz 


Kocurice 


156 


156 


100 — j 




Lancsár 


Lančár 


248 


211 


85-5 . 




Lopassó 


Lopašov 


975 


949 


97-3 1 




Moravan 


Moravany 


760 


699 


91-9 1 




Nagykosztolány 


Kostolany 


1681 


1464 


87-— 1 




Nagyorvistye 


V. Orvište 


560 


532 


95 - 1 




Nizsna 


Nižná 


525 


510 


971 . 





33 



Petófalu 


Peťany (k nim připojené 
Pcčeňady) 


711 


645 


90 7 «/ 


Póstyén 


Piešťany 


6661 


4441 


78-4 > 


Radosócz 


Radošovce 


433 


416 


96— . 


Rakovicz 


Rakovice 


559 


531 


94-9 » 


Ratnócz 


Ratnovce 


456 


447 


98- » 


Stcnisz 


Štenisy (Štcnise) 


588 


580 


98-6 . 


Szokolócz 


Sokolovce 


431 


411 


95-3 > 


Tyapkó 


Ťapkové 


122 


122 


100— » 


Vigvár 


Veselé 


1013 


974 


96-1 > 


Vittencz 


Chtelnica 


1925 


1672 


868 » 


Zákosztolány 


Zakostolany 


423 


412 


973 » 



Okres: Privigye (Prievidza). 



Alsólelócz 


Dol. Lehovce 


111 


99 


89-2 7 


Alsósutócz 


Dol. Šútovce 


131 


127 


96-9 * 


Bajmócz 

Bajmóczapáti 

Banka 


Boj nice 
Opat ovce 
Banka 


1274 
656 
148 


1159 
635 
147 


90 — > 
968 » 
993 » 


Bélapataka 


Valašská BcIá 


3493 


3444 


98-5 . 


Berzeny 
Bnisznó 


Břežany 
Brusno 


620 
470 


610 
450 


983 » 
958 » 


Chrenócz 


Chrenovec 


341 


336 


98-5 . 


Csavajó 

Czigcl 

Divékjeskófalu 

Divékujfalu 

Dlasin 


Čávoj 
Cígía 

Ježkova Ves (Ježkovejsa) 
Diviacka Nová Ves (při- 
pojena Somorová) 
Dlžín 


1076 
688 
189 

555 

221 


1052 
682 
183 

463 

219 


97-7 » 
99 — » 
96-8 . 

83-4 » 

99- » 


Dobrocsna 


Dobročná 


303 


296 


97-6 » 


Dubnicza 


Dubnica 


239 


239 


100- > 


Felsólelócz 


Hor. Lelovce 


277 


268 


96-7 . 


Fels6sutócz 


Hor Šútorce 


213 


210 


98-5 » 


Hradecz 


Hradec 


344 


334 


97- ~ » 


Jalovecz 
Kanyánka 


Jalovec 
Kaňanka 


351 
308 


348 
301 


99 1 » 
977 . 


Keselókftpodhragy 
Kiscsausa 


Podhradie 
M. Causa 


625 
618 


617 
611 


987 . 
98 8 » 


Kislehota 


M. Lehota 


423 


420 


992 > 


Kislehotka 
Kispróna 


M. Lehótka (M. Lihotka) 
Pravenec 


233 
482 


224 
465 


96 1 . 
965 » 



34 



Koczúr 


Kocurice 


158 


141 


89-2 7 


Kós 


Koš 


964 


950 


98-5 » 


Kosztolnafalu 


Kostolná Ves (Kostolnejsa) 332 


317 


95-5 . 


I^szkár 


Laskár 


230 


216 


93-9 > 


Lazán 


Lazany 


713 


707 


991 > 


Lestyén 


Lešťany 


308 


305 


99- » 


Lipník 


Lipník 


293 


286 


97-8 . 


Lomnicza 


Lomnica 


217 


187 


86-1 » 


Mácsó 


Máčov 


223 


220 


989 > 


Morovnó 


Morovno 


215 


210 


977 . 


J^ádasér 


Nedožer 


767 


730 


951 > 


Nagycsausa 


V. Causa 


348 


325 


93-4 > 


Nagylehota 


V. Lehota 


1015 


986 


971 . 


Nagylehotka 


V. Lehótka 


412 


408 


99-- » 


Neczpál 


Necpaly 


464 


455 


98- » 


Nevidzén 


Nevidzany 


405 


402 


99-2 » 


Nyitradivék 


(Nitrianske) Diviaky 


422 


372 


881 . 


Nyitranovák 


(Nitrianske) Nováky 


698 


624 


894 . 


Nyitrarudnó 


(Nitr.) Rudno 


263 


191 


72-7 . 


Pollusz 


Polusy 


263 


259 


98-5 . 


Porubá 


Porubá 


721 


685 


95- * 


Frivigye 


Prievidza (Prividza) 


3152 


2454 


778 . 


Rásztocsnó 


Ráztočno 


967 


947 


97-4 > 


Radnólehota 


Rudno Lehota 


369 


367 


99-4 » 


Szcbedrázs 


Sebedražie 


609 


606 


99-5 > 


Szecs 


Seč 


301 


298 


99— > 


Temes 


Temeš 


252 


246 


97-7 . 


Terestyénfalva 


Kršťanová (Kršťanovejsa) 


254 


231 


90-— > 


Verbeny 


Vrbany 


204 


195 


95-4 > 



Okres: Szakolcza (Skalica). 



Broczkó 


Brocké (Brockov) 


2145 


2057 


95-9 


7o 


Chropó 


Chropov 




563 


544 


96-6 




Czoborfalu 


Močidlany 




521 


482 


92-5 




Egbell 


Gbely 




3053 


2842 


93-— 




Holics 


HoUč 




5817 


4735 


81-4 




Kátó 


Kátov 




467 


446 


95-5 




Kiskovalló 


Koválovec 




333 


324 


96-7 




Kispritrzsd 


M. Prietrž 


(Přítrž) 


396 


386 


99 — 




Kopcsány 


Kopčany 




2235 


2102 


94- 




Kutti 


Kuty 




2958 


2974 


94.3 





35 



Letenócz 


Letnice 


564 


554 


98-2 7( 


Lopassó 


Lopašov 


254 


240 


93-9 » 


Mokriháj 


Mokrý háj 


741 


719 


97- . 


Oreszkó 


Oreské 


233 


228 


97 9 . 


Péterfalu 


Petrova Ves 


1069 


998 


93-3 » 


Radimó 


Radimov 


745 


698 


93 7 » 


Radosócz 


Radošovce 


1058 


972 


91-9 . 


Szentistvánfalu 


Popudiny 


412 


391 


94-8 > 


T5?isfalu 


Trnovec 


363 


358 


98-6 » 


Unin 


Unín 


1334 


1277 


95-6 . 


Vészka 


Vieska (Véska) 


426 


413 


96-9 > 


Vidován 


Vidovaný 


269 


259 


96-2 > 


Vlcskován 


Víčkovaný 


487 


468 


96 — » 


Vrádist 


Vrádišť 


640 


586 


915 . 



Okres: Szenicz (Senica). 



Aszós 


Osuské 


851 


810 


95-1 V( 


Berencsváralja 


Podbranč 


1088 


1062 


97-6 » 


Búddskd 


Smrdáky 


326 


304 


93-2 • 


Csácsó 


Čáčov 


1041 


960 


931 • 


Csári 


Čáry 


1242 


1162 


93-4 * 


Császtkó 


Častkov 


761 


754 


99— > 


Dojcs 


Dojčie (Dojčí) 


1348 


1289 


95 6 . 


Hluboká 


Hlboké (Hluboké) 


1110 


1046 


942 » 


Hradist 


Hradiště 


1049 


1029 


98 — » 


Jablonicz 


Jablonica 

obce Cerová a Lieskové 


2025 


1759 


868 » 


Korlátkó 


spolu 


1112 


1026 


92-2 » 


Kuno 


Kunov 


497 


487 


97-9 . 


Morvaór 


Stráže (Straže) 


1556 


1429 


91-8 > 


Nagykovalló 


Koválov 


834 


812 


97 3 » 


Nagypritrzsd 


V. Prietrž (V. Přítrž) 


1013 


981 


96-8 > 


Ribek 


Rybky 


394 


380 


96-5 » 


Rohó 


Rohov 


294 


279 


94-5 » 


Rovenszkó 


Rovensko 


485 


451 


99 2 > 


Rozběhl 


Rozběhy 


304 


300 


98 6 . 


Sándorfa 


Šandorf 


1068 


991 


928 » 


Sasvár 


Šaštín (Šaščín) 


2373 


1855 


781 . 


Stepáno 


Štěpánov (Ščepanov) 


1516 


1485 


97-9 > 


Szenicz 


Senica 


3064 


2070 


67-5 » 


Szmolínszkó 


Smolínské (Smolensko) 


1070 


1037 


969 > 



36 



Szobocist 


Sobotišté 


2496 


2049 


82-5 % 


Szottina 


Sotina 


600 


547 


91— > 


Verbócz 


Vrbovce 


3691 


3548 


961 > 



Okres: Vágsellye (Šaly). 



Királyi 


Králova 




1264 


167 


13-2 7, 


Kóposd 


Kepešd 




1186 


1144 


96-4 > 


Mocsonok 


Močonok 


(Močonek) 


3283 


2612 


79-5 » 


Patta 


Pata 




1480 


1438 


97-1 > 


Sempte 


Šintava 




1882 


1595 


84-8 > 


Sopornya 


Šoporňa 




3286 


2975 


905 . 


Tornócz 


Tornok 




2484 


370 


149 » 


Vágsellye 


Šaly 




3581 


1964 


54-9 » 



Okres: Vágújhely (Nové Město nad Váhom). 



Alsóbotfalu 


Dol. Bzince 


662 


636 


96-^^ 


^0 


Bassócz 


Bašovce 


513 


509 


99-2 




Bninócz 


Bninovce 


318 


276 


86-7 : 




Császtkócz 


Častkovce 


842 


821 


97-5 




Csejte 


Čachtice 


1950 


1783 


91-4 




Felsóbotfalu 


Hor. Bzince 


1174 


1145 


97-5 : 




Hrádek 


Hrádek (Hrádek) 


806 


759 


941 : 




Hrussó 


Hrušové 


414 


411 


99-2 > 




Huorka 


Horka 


589 


501 


85-1 > 




Kismodró 


M. Modrovka 


127 


123 


96-8 1 




Komárno 


Komárno 


151 


151 


100- - 1 




Koritnó 


Korytné 


1027 


977 


951 1 




Krakován 


Krakovaný 


832 


824 


99—^ 




Leszéte 


Podolie 


1331 


1299 


97-6 1 




Lubina 


Lubina 


3192 


3093 


96-9 1 




Luka 


Lúka 


512 


503 


982 1 




Mosócz 


Mošovce 


348 


330 


94-8 1 




Nagymodró 


V. Modrovka 


311 


292 


93-8 1 




Ocskó 


Očkov 


302 


298 


98-6 1 




Ólehota 


Stará Lehota 


522 


506 


96 9 1 




Osztró 


Osirov 


890 


882 


991 1 




Ótura 


Stará Tura 


6104 


5940 


97 3 1 




Patvarócz 


Patvarovce 


353 


328 


929 1 




Pobedim 


Pobedim 


1169 


1146 


98- « 





37 



Sípkó 


Šipkové 


472 


471 


99 8 0/ 


Szentkereszt 


Svátý Kříž 


328 


314 


95 7 > 


Trebcte 


Trebatice 


932 


915 


981 > 


Újlehota 


Nová Lehota 


664 


640 


96 3 » 


V^ór 


Straža 


617 


605 


98 — > 


V^szerdahely 


Středa 


724 


689 


951 . 


Vágújhcly 


Nové Město nad 


Váhom 5294 


3187 


601 > 


Vcrbó 


Vrbové 


4686 


3662 


781 . 


Vieszka 


Vieska 


185 


183 


98-9 > 


Zsolnafalu 


Žolnafalu 


495 


492 


99-3 » 



Města : 



Nyitra 
Szakolcza 



Nitra 
Skalica 



15169 
4932 



5538 
4301 



Qfi. O 

^" — /O 

87-— > 



Stolice tekovská. 



Stolice tekovská je většinou (kromě dolení části) slovenská. Při plném 
počtu obyvatelstva 165.122 má 94.879 Slováků tedy 575 7o- Hranice národ- 
nostní (nad 50^0 ) přechází z Nitry potok Žitvu u Dolného Ohaje a jde na 
Nový Lot a odtud k severu přes Belek, Senci, Fí§, Lulu, Melek, Tajnu- 
Šarovce, Rohožnici, Nemčičany, k Velkým Kosmálovcům, Starému Tekovu 
(Malé Kosmálovce a Nový Tekov jsou už maďarské), Kfačanům a odtud 
přechází ke Krškanům v Hontě. Od oblasti této odtrženy jsou dva ostrůvky: 
jeden skládající se z obcí Dolného-Horného Ďuradu a Dekeníše, druhý z obce 
Fakó-Vozokan, Čaby a Málaše. Uvnitř tvoří maďarský ostrůvek osada Horný 
Ohaj (Aha) u Vráblí a severněji při hranicích Nitry osada Ladice, kde není ani 
20% Slováků. Ovšem takc Zlaté Moravce jsou většinou maďarské (Slováku 
44%). Stopujeme-li osady, které mají aspoň 10®/^ Slováků, jde hranice ovsem 
dále a sice přes Ohaj mezi Bešeňovem a Lotem k hranici, kdež přechází 
do stol. komárenské a ostřihomské; pak zase od Maláše přes Vozokany, 
Ondrejovce k Túře na Hronu a kolem H. Pialu k Dekeníši, zabírajíc ostrov 
dekem šský. Uvnitř zůstanou ostrovy maďarské : Teldínce (Tild) a Tehla (Tóhol). 

Město Levice (Leva) zůstává vždy stranou, nemajíc ani 10®/^ Slováků 
(785 na 8488 duší). Zajímavý jsou dva ostrovy německé a sice Velké Pole 
(Pálosnagymezó) a Pila (D<'>czyfQrészeJ, a pak na severu velký ostrov utvo- 
řený obcemi: Janova Lehota (Jánosgyarmat), Kopernica (Kapronc?a), Nová 
Lehota (Újgyarmat), Konošov (Kunosvágása), Pjarg (Jánoshegy), Lučky 
(Jánosrét), Blajfus (Kékellój, Veterník (Korm6czliget\ I v samé Kremnici 
je skoro polovina Němců (1950 na 4306 oby v.). Tento velký německý 



38 

ostrov přechází do stolice turčanské přes Turček a Skleno k Horné Štubni, 
a do Nitry k Handlové. *) 

Slovenské osady jsou tyto (v celku 163): 



Okres Aranyos-Marót (Zlaté Moravce). 







Všech obyv. 


Slováků 


Aranyosmarót 


Zlaté Moravce 


2786 


1245 


44-6 \ 


Bélád 


Beladice 


299 


207 


65-8 > 


Berzencze 


Breznica 


1042 


1009 


96-8 > 


Csárad 


Čaradce 


604 


596 


98'6 > 


Ebedecz 


Obice 


851 


816 


95-8 . 


Feketekelecsény 


Čierne Kfačany 


526 


503 


95-6 > 


Fenyókosztolány 


Jedlové Kostolany 


1127 


1102 


97-7 > 


Garamszentbenedek 


Sv. Beňadik 


1095 


956 


87-3 > 


Gesztócz 


Hosťovce 


445 


413 


92-8 » 


Hecse 


Choča 


398 


375 


94-2 . 


Hizér 


Chyzerovce 


937 


886 


94-5 > 


Keresztúr 


Hostie 


794 


764 


96-2 > 


Kisapáti 


Opatovce 


494 


465 


941 » 


Kisaranyos 


Zlatno 


300 


286 


95 3 > 


Kisfalud 


Vieska 


352 


303 


86-- » 


Kishercstény 


M Chrasřany 


127 


94 


74-— > 


Kisszelezsény 


M. Slažany 


315 


300 


95-2 . 


Kistapolcsány 


Popolčianky 


1583 


1356 


85-6 » 


KisOlés 


Malá Lehota 


1054 


986 


93-5 * 


Kisvalkócz 


Závada 


182 


181 


99-4 . 


Kovácsi 


Kozarovce 


" 1594 


1514 


95- » 


Lédccz 


Ladice 


778 


148 


19- > 


Lócz 


Lovce 


381 


373 


97-8 » 


Magasmart 


Břehy 


881 


870 


98-7 > 


Maholány 


Machulince 


510 


467 


91-5 » 


Malonya 


Mlyňany 


485 


445 


91 7 > 


Mankócz 


Mankovce 


282 


275 


97 6 * 


Nagyherestény 


V. Chrasťany 


479 


388 


81 - » 


Nagyszelezsény 


V. Slažany 


505 


409 


80-9 > 


Nagyúlés 


Verká Lehota 


714 


706 


98-8 > 


Nemcsény 


Nemčičany 


567 


482 


85-- > 


Nemetl 


Němce 


960 


932 


97— > 



*) Německé názvy, pokud jsem zjistil, jsou: Verké Pole — Hoch Wies, Pila — 
Polisch, Janova Lehota — Drechsier-Haj, Kopernica ~ Deutsch-Litta, Nová Lehota — 
Neu-Haj, Konošov — Kunesch-Haj, Piarg — Berg, Lučky - Honnes-Haj, Blajfus - 
Blaufuss, Veterník ~ Legendl. 



39 



Néver 


Nevěříce 


586 


499 


85-1 7, 


Orovnicza 


Orovnica 


368 


358 


94-5 » 


Perlep 


Přílepy 


308 


283 


91-8 > 


Peszér 


Psiare 


301 


292 


97-- * 


Szelepcsény 


Slepčany 


759 


666 


87 7 > 


Szenimárton 


Sv. Martin 


310 


305 


982 » 


Szkiczó 


Skýcov 


817 


776 


94-9 » 


Taszár 


Tesáre 


879 


798 


90-7 » 


Újpetend 


Rohožnica 


162 


142 


876 . 


Valkócz 


Volkovce 


494 


477 


966 » 


Velsicz 


Velčice 


808 


783 


96-9 > 


Zsikva 


Žikava 


528 


509 


96-4 * 


Zsitvakenéz 


Knežice 


871 


757 


8Ó9 » 



Okres : Garamszentkereszt (Svátý Kříž). 



Alsóhámor 


Dolné Hamry 


1208 


1066 


88-2 % 


Alsótárnok 


Dol. Trnávka 


292 


291 


99-8 . 


Alsózsadány 


Dol. Ždáňa 


462 


434 


93-9 » 


Apáthcgyalja 


Podbrehy-Lehótka 


345 


330 


95-7 » 


Barsszklenó 


Skleno 


391 


352 


90-- » 


Bartoš 


Bartošová Lehótka 


417 


383 


91-8 > 


Bezerčte 


Trnava Hora 


414 


373 


90 — » 


Bakkoskút 


Bukovina 


166 


165 


99-4 » 


Dallos 


Hráč 


381 


373 


97-9 > 


Erdosurány 


Žubkov 


659 


633 


96— » 


Felsóapáti 


Hor. Opatovce 


1022 


993 


971 . 


Felsób-ssenyó 


Dúbrava 


411 


329 


80— > 


Felsohámor 


Hor. Hamry 


1198 


1156 


96-5 . 


Felsotánok 


Hur. Trnávka 


318 


310 


97-4 > 


FeisAzsadány 


Hor. Ždáňa 


493 


472 


95-8 » 


Garamkiirtós 


Trubín 


787 


782 


99-3 » 


Garammindszent 


Vieska 


337 


334 


99-? > 


Garamrév 


Voznica 


585 


541 


92-5 > 


Garamszentkereszt 


Svátý Kříž 


1390 


1194 


85-8 * 


Geletnek 


Hliník 


911 


866 


95 — » 


Gyertyánfaélesmart 


Hrabičov-Ostrý Grúň 


955 


946 


99 > 


Határkelecsény 


Kfačany 


222 


222 


100-3 » 


Irtványos 


Kopanica 


422 


411 


97 — » 


jallna 


Jálna 


200 


200 


100- » 


Karvaly 


Jastrabá 


504 


473 


93 8 > 


Kelo 


Prochot 


788 


770 


97 7 > 



40 



Kisiócsa 


Lovčica 


619 


616 


99-5 % 


Kiszelfalu 


Pytelová 


627 


589 


93-9 > 


Koszorús 


Kosorín 


423 


418 


98-8 . 


Ladomér 


Ladomír 


370 


342 


92-4 . 


Lenge 


Teplá 


373 


352 


94-7 > 


Lutilla 


Lutila 


1048 


981 


93-6 » 


Madarasalja 


Klak 


468 


458 


97-9 > 


Majlát 


Prestavlk 


489 


477 


97-9 » 


Mocsár 


Močiar 


516 


507 


98-2 . 


Mogyorómál 


Slazka 


551 


544 


98 7 * 


Nagylócsa 


Lovča 


689 


673 


97-7 > 


Ókormocske 


Kremnička 


546 


493 


90- > 


Repistye 


RcpiSte 


470 


456 


97— > 


Revistyeváralja 


Podzámčie 


251 


241 


96— * 


Rudno 


Rudno 


793 


759 


95-7 * 


Saskóváralja 


Podhraď 


275 


270 


98- > 


Sekély 


Žakil 


351 


351 


100 — » 


Szénásfaln 


Bzenica 


717 


686 


95-6 » 


Tormáskert 


Nevolno 


265 


264 


99-7 . 


Vihnycpesxcrény 


Vyhne-Peserany 


1697 


1582 


93-2 . 


Zsarnócsa 


Žarnovica 


1862 


1548 


831 > 


Zsarnóczakohó 


Žarn. Hutá 


314 


274 


86— > 



Okres: Leva (Levice). 



Bajka 


Bajka 


280 


36 


12-8 


Barsendréd 


Ondrejovce*) 


695 


79 


11-3 


Csejkó 


Cajkov 


1030 


1000 


97 — 


Dobóberekalja 


Podlužany 


762 


617 


80- 


Garamapáti 


Opatovce 


201 


156 


776 


Garamkelecsény 


KFačany 


941 


911 


968 


Garamkeszi 


Kosihy 


760 


549 


72-2 


Gaiamszóllds 


Rybník 


1246 


1188 


95-2 


Garamújfalu 


Hronská Nová Ves 


664 


476 


71-7 


Kistore és Nagytore 


Malá a Vefká Tura 


531 


62 


11-6 


Nagykoszmály 


VeF. Kosmálovce 


722 


687 


95 1 


Nagymála^ 


Málaš 


728 


192 


26-4 


Óbars 


Starý Tekov 


1470 


1393 


94*8 


Solymos 


Šalmoš 


458 


423 


923 


Tolmács 


Tlmač 


424 


415 


979 



* Pod úřednim jménem Barsendr6d spojeny jsou drívČjSí obce Malé a Velké 
Ondrejovce a Držlany. 



41 



Okres: Oszlány (Oslany). 



Alsókamenecz 


Dol. Kamenec 


504 


480 


95-2 


Bisztricsény 


Bystričany 


732 


687 


93 8 


Brogyán 


Brodkny 


808 


754 


933 


Cserenye 


Čí reňany 


736 


715 


971 


Felfalu 


Horná Ves 


519 


490 


94-4 


Felsókamenecz 


Hor. Kamenec 


404 


396 


98- 


Kalacsna 


Kolačnov 


564 


542 


95 9 


Kisbisztricsény 


Malé Bystričany 


109 


100 


91-7 


Kiskeresnye 


M. Kršleňany 


341 


325 


95-2 


Kisugrócz 


Malé Uherce 


440 


417 


94 7 


Nagykeresnye 


V. Kršteňany 


419 


407 


971 


Nagyugrócz 


VeFké Uherce 


1819 


1489 


81-9 


Nemeskosztolány 


Zemanské Kostolany 


492 


429 


87-8 


Nyitraszeg 


Chalmová 


205 


180 


87-8 


Oszlány 


Oslany 


1581 


1345 


85 — 


Pázsit 


Pažiť 


141 


137 


971 


Radócz 


Rádobica 


582 


540 


928 


Simony 


Šimunovany 


442 


391 


88-6 



Okres: Verebély (Vráble). 



Alsógyoriid 


Dol. Ďurad 


391 


263 


67-2 


Alsópel 


Dol. Pial 


1145 


682 


59-5 


Baracska 


Baračka 


995 


112 


11-2 


Belleg 


Belek 


292 


266 


91- 


Besse *) 


Beša 


518 


52 


10-3 


Cscke 


Čaka 


802 


641 


791 


Csiffár 


Čifáre 


708 


126 


17-7 


Ény 


Iňa 


331 


117 


35-3 


Fakóvezekény 


Fakó-Vozokany 


791 


442 


55-9 


FelsogyOrod . 


Hor. Ďurad 


397 


303 


76 3 


Fuss 


Fíš 


1457 


1187 


81-4 


Gyékényes 


Dekeníš 


308 


267 


86-7 


Holi 


Húl 


773 


710 


91-8 


Kisvezekény 


Malé Vozokany 


243 


219 


90 — 


Mellek 


Melek 


446 


392 


87-9 


Nagyfajkflrt 


VeFký Fajkurt 


690 


178 


25-8 


Nagylůle 


Lula 


243 


131 


53-9 


Nagymánya 


Ve[ká Máňa 


1131 


1011 


89-4 



0/ 

/o 



*) Spojené obce Beša a Všetky Kuty. 

Národopiioý Sborník. Sv. IX 



42 



Nagyvalkliáz 


V. Valkház 


399 


308 


77-1 7 


Nagyvezekény 


V. Vozokany 


463 


437 


94-4 » 


Néved 


Nevidzany 


528 


469 


89 — » 


Ohaj 


Dol. Ohaj 


969 


609 


62 8 . 


Pozba 


Pozba 


489 


65 


133 > 


Rendve 


Rendva 


736 


718 


97 5 » 


Szencse 


Senča 


518 


500 


965 » 


Tajnasári 


Tajna-Šarovce 


418 


308 


73-7 • 


Újlót 


Nový Lot 


1760 


1322 


75- . 


Verebély 


Vráble 


2484 


1577 


55-4 > 


Vorosvár 


Verešvár 


399 


381 


95-5 > 


Zsitvagyarmat 


Ďarmoty 


590 


333 


565 . 


Zsitvaújfalu 


Nová Ves 


987 


779 


78-9 > 



Okres: Kormoczbánya (Kremnicaj. 



Felsótóti 


Horná Ves 


350 


300 


857 7o 


Kormoczliget 


Veterník 


301 


170 


56-4 > 


Šváb 


Šváb 


294 


273 


92 9 > 



Kormoczbánya 
Újbánya 



Královská města: 



Kremnica 
Nová Baňa 



4306 
4603 



1485 
4102 



34- 7o 
89- » 



Stolice hontská. 

V stolici hontské celá hornatá severní polovina je čistě slovenská, dolní 
nížiny Ipiu a jeho přítoků jsou už madhrské. Hranice slovenské oblasti (nad 
507o Slováků) běží od Vefkých a Malých Krškan přes Čankov, Dalmad, 
Moravce k Ďudincům, odtud přes Merovce, Dvorníky, Dolné Rikynčice na 
Hrušov, Celovce, Opavu, oboje Príbelce, Priklek a Dolnou Palojtu k Obeckovu 
v*Novohradě. . Menší ostrovy jsou tři: ostrůvek čalomijský (M. Čalomija a 
Lesenice), sousední ostrůvek záhorský (Zahora, Selešťany) a na jihu u Dunaje 
ostrov sobský (Soba, Ip. Damašd, Maria Nostra, Kóšpalag). V Ipelských 
Šiazích statistika Slováků nad 107o nenašla, za to je jich v Báňské Štiavnici 
a Bělé 12.116 na 16375 obyvatelstva, tedy skoro 757^, a v Krupině 3500 
na 3963 oby v., tedy 88 7^. 

V celé stolici je, čítaje v to Štiavnici a Belou, na 130.734 obyvatel 
57.315 Slováků, tedy asi 437^, ostatek tvoří Maďaři (65.000) a Němci 
(7000). Slovenských osad je 117. 

Celkový přehled slovenského osídlení je tento: 



43 



Okres: Bát (Bátovce). 







VSech oby v. 


Slováků 


Alsóalmás 


Dol. Almáš (D. Ves) 


441 


403 


91-3 7, 


Alsóbaka 


Dol. Prandorf 


679 


656 


96-5 . 


Alsózsember 


Dol. Žemberovce 


327 


261 


79-8 . 


fiacsófalva 


Počúvadlo 


427 


410 


96— . 


Bagonya 


Bohunice 


550 


510 


927 » 


fiakabánya 


Pu kanec 


3318 


2946 


88-7 * 


Bát 


Bátovcc 


1423 


1153 


81-- » 


Bori 


Bor 


405 


59 


14-5 > 


Csank 


Čankov 


490 


264 


53-9 ^ 


Dalmad 


Dalmad 


526 


385 


731 > 


Derzsenye 


Drženice 


378 


345 


91 — » 


Elesfalu 


Jalakšová 


196 


191 


97-4 * 


Felsóalmás 


Hor. Almáš (H Ves) 


578 


549 


94-8 » 


Felsóbaka 


Hor; Prandorf 


436 


413 


946 > 


Felsózsember 


Hor. Žemberovce 


632 


537 


84-9 . 


Gyekés 


DekýS 


507 


491 


968 > 


Hegybánya 


Piarg 


1667 


1372 


82-3 > 


Hontbesenyód 


Pečenice 


347 


341 


98-2 » 


Horhf 


Hurša 


344 


89 


25 9 » 


Kalászi 


Klastava 


98 


96 


979 > 


Kálnaborfó 


Brhlovce 


189 


150 


79-3 » 


Kiskér 


Malý Kiar 


433 


67 


15-4 » 


Kiskereskény 


Malé Krškany 


290 


164 


56-5 > 


Magaslak 


Vysoká 


356 


344 


96-6 > 


Nádas 


Nadošany 


589 


524 


88-9 > 


Nagykereskény 


Velké Krškany 


400 


272 


68— » 


Tegzesborfó 


Brhlovce 


291 


253 


86-9 » 


Varsány 


Varšany 


375 


126 


33-5 » 



Okres: I póly ság (Ipolské Šiahy). 



Alsórakoncza 


Doln. Rikynčice 


561 


537 


95-7 


<>/^ 


Alsóterény 


Doln. Terany 


236 


191 


80 — 




Apálmarót 


Opatové (Čieme) Moravce 


347 


261 


784 




Egeg 


Hokovce 


530 


72 


13-5 




Egyházmarót 


Kostolné Moravce 


371 


274 


73-9 




Felsórakoncza 


Hor. Rikynčice 


318 


285 


89 6 




FelsOszemeréd 


Hor. Semerovce 


696 


70 


10- 




Felsóterény 


Hor. Terany 


357 


302 


84-6 




Gyugy 


Ďudince 


134 


78 


58- 





44 



Magyarad 


Maďarovce 


Mere 


Merovce 


Mézneveló 


Medovarce 


Ósód 


Šudince 


Szántó 


Santov 


Szúd 


Súdovce 


Teszér 


Tesaře 


Udvarnok 


Dvorniky 



311 


106 


34- 


147 


92 


626 


358 


340 


94-9 


204 


156 


76 4 


449 


128 


28-7 


268 


176 


65-9 


592 


494 


835 


398 


381 


957 



/o 



Okres: Korpona (Krupina). 



Alsóalsók 


Dolný Jalšovík 


73 


73 


100 — 


7o 


Alsóbágyon 


Dolný Badín 


193 


189 


97-4 


» 


Alsódacsólam 


Dolný Dačov Lóm 


411 


381 


92-7 


> 


Alsólegénd 


Dolné Mladunice 


180 


179 


99-9 


» 


Alsósipék 


Dolné Šipice 


110 


99 


90 — 


• »- 


Bácsfalu 


Báčovce 


74 


66 


89 2 


»- 


fiéld 


Beluj 


581 


569 


97-9 


> 


Berencsfalu 


Prenčov 


822 


806 


98- 


». 


Bozók 


Bzovík 


511 


456 


89"-2 


» 


Csábrágvarbók 


Čabradský (Hradský) Vrbovok 373 


314 


84-2 


»■ 


Csákócz 


Cekovce 


441 


421 


95-4 


» 


Cseri 


Cerovo 


671 


628 


93-6 


>. 


Darázsi 


Drášovce 


204 


189 


92-6 


>. 


Devicse 


Devičie 


417 


406 


98-2 


> 


Domeháza 


Domaniky 


238 


219 


92- 


». 


Felsóalsók 


Horný Jalšovík 


79 


79 


100- 


>. 


FclsObágyon 


Horný Badín 


174 


167 


959 


K 


Felsólcgénd 


Horné Mladunice 


339 


334 


98-5 


» 


Felsósipék 


Horné Šipice 


150 


135 


90-— 


». 


Hontsomos 


Drieňovo 


366 


359 


98- 


»^ 


Ill^s 


Ilija 


584 


545 


93 3 


» 


Kecskevartók 


Kozí Vrbovok*) 


139 


132 


94-9 


» 


Királyfalu 


KráFovcc 


330 


323 


97-8 


» 


Kormosó 


Krnišov 


386 


374 


96-9 


> 


Lászlód 


Lackov 


254 


249 


98-- 


> 


Ledény 


Ladzany 


546 


521 


95-4 


>^ 


Lisó 


Lišov 


546 


509 


93'2 


> 


Litva 


Litava 


783 


727 


92-8 


> 


Nemesvarbók 


Zemanský (Otrubný) Vrbovok 


268 


256 


95*5 


X 



*; O jménech Vrbovků srv. SI. Pohrady I8í>8, 312. 



45 



Németi 


Němce 


593 


532 


89-7 V 


Rákócz 


Rakovec 


120 


104 


86-6 > 


Szebelléb 


Sebechleby 


937 


903 


96-3 > 


Szelencz 


Šolce 


151 


148 


93- > 


Szénavár 


Senohrady 


1254 


1230 


93- » 


Szentantal 


Svátý Antol 


1562 


1452 


928 » 


Szitnyalehotka 


Sitno-Lehotka 


207 


205 


99 - » 


Szitnyató 


Sitnianska 


309 


294 


951 » 


Szuhány 


Sucháň 


636 


617 


97 — » 


Terpény 


Trpín 


149 


149 


100— » 


Tópatak 


Kolpachy 


682 


644 


944 * 


Unyad 


Uňatín 


315 


'308 


97 7 » 


Zsibriió 


Žibritov 


406 


404 


995 > 


Korpona 


Krupina 


3963 


3500 


88-- > 



Okres: Nagycsalomia (Vefká Čalomija). 



Alsófehérkút 


Dolné Príbelce 


350 


329 


94—7, 


Alsópalojta 


Djlné Plachtince 


556 


330 


59-3 . 


Apafč^va 


Opava 


315 


301 


95-5 . 


Bereklak 


Priklek 


108 


93 


87—. 


Csall 


Čelovce 


667 


559 


83-8 » 


Erdómeg 


Zahora (Záhorie) 


660 


435 


65 9 » 


FelsOfehérkút 


Horné Príbelce 


251 


226 


82- - » 


Felsdpalojta 


Horné Plachtince 


306 


294 


96—. 


Kiscsalomia 


Malá Čalomija 


278 


177 


639 . 


Kozéppalojta 


Prostredné Plachtince 


906 


818 


90—. 


Leszenye 


Lesenice 


429 


149 


347 . 


Magasmajtény 


Hrušov 


725 


657 


90 — . 


Szelestény 


Selešřany 


126 


27 


21-4 . 



Okres: Szob (Soba). 



Ipolydamásd 


Ipelný Damašd 


649 


374 


56-0/^ 


Kóspallag 


Kóšpalag 


607 


195 


321 » 


Márianosztra 


Maria Nostra 


1548 


805 


52-- > 


Szob 


Soba 

Města : 


1909 


294 


15-4 > 


Selmeczbánya 


Bélabánya Štiavnica a Bělá 


16375 


12116 


74—% 



46 



Stolice turčanská. 



Stolice turčanská jest sice slovenská, ale vedle živlu maďarského je 
hojné prostoupena i živlem némeckým, a to v okresu mošovském i svato- 
martinském. V celku je v stolici na 51.956 obyvatel 38.233 Slováka (73%) 
vedle 2.185 Madkrů (4-27o) ^ 11.039 Némců (přes 20%). Maďaři netvoří nikde 
ostrovu, za to Němci tvoří následující dva ostrovy : jeden při západní hranici 
okresu mošovského skládá se z obcí Vrícko (V r i c z k ó, Múnnich- Wics), 
Hadviga (Hadviga), Briešřa (Brjesztya, Briest) a připojuje se k sever- 
nímu ostrovu nitranské stolice; druhý v jižním cípu skládá se zobci Horná 
Štubňa (Fels6stubnya, Neu-Stuben), Horný a Dolný Turček (Alsó- és 
Felsóturcsek, Thurz) a Skleno (Szklenó, Glaser-Haj). Tento ostrov 
souvisí v jedno s ostrovem kremnickým v stolici tekovské. Mimo to sedí 
jich značnější počet v Mošovcích, Sučanech, Turanech, v Martině a hlavně 
na Vrútkách, všude ovšem i vedle značnějšího procenta Maďarů. 

Slovenské osady (celkem 89) jsou tyto: 



Okres: Mosócz (Mošovce). 



Ábrahámfalu 


Abramová 


Vieho obyv. 

226 


Slovákfi 

209 92-4 % 


Alsóstubnya 
Andrásfalu 


Dolná Štubňa 
Ondrašová 


724 
118 


649 
111 


89-6 » 
94 — . 


Balázsfalu 


Blážovce 


92 


88 


95-6 » 


Bodófalu 


Bodovice 


76 


75 


98-6 • 


Bodorfalu 


Bodorová 


171 


160 


93-5 » 


Borczfalu 


Borcova 


153 


153 


100— • 


Budis 
Csremosnó 


Budiš 
Čriemošno 


262 

280 


255 
273 


97-3 - 
97-5 » 


Divék 
Dubova 


Diviaky 
Dubovo 


618 
948 


556 
925 


89-9 . 
97-5 . 


Dvorecz 


Dvorec 


109 


105 


97 2 » 


Háj 
Ivánkófalu 


Háj 
Ivančiná 


611 
212 


603 
203 


98-6 . 
95 7 > 


Jaszenová 

Jezerniczmarkovicz 

Kelemenfalu 


Jasenovo 

Jazernica-Markovice 

Kalamenová 


355 
165 
213 


337 
163 
207 


94-9 » 
98-7 * 
971 > 


Kevicz 


Kcvice 


75 


68 


907 » 


Kiscsepcsény 
Kisfalu 


Malý Čepčín 
Vieska 


221 
415 


194 
352 


87-7 * 
84-8 » 


Kisszoczócz és 


Stránka a Sv. Mara 


— 


— 


..-• _ . 


Szentmária 




132 


125 


94 7 ^ 



47 



Lászlófalu 


Laclavá 


169 


149 


88-2 o/c 


Lazán 


Lazany 


298 


296 


99-3 > 


Lezsjacbó 


Ležiachovo 


231 


227 


98-2 > 


Ljesnó 


Liešno 


126 


126 


100— . 


Moskócz 


Moškovec 


136 


130 


95 5 . 


Mosócz 


Mošovce 


1951 


1795 


92— > 


Nagycscpcsén 


V. Čepčín 


410 


380 


926 . 


Nagyszoczócz 


Socovcc 


166 


159 


98-8 » 


Nedo/or 


Nedozor 


151 


144 


96-- » 


Polerjeka 


Polerieka 


93 


84 


90-3 > 


Raksa 


Rakša 


159 


158 


99-3 > 


Rudno 


Rudno 


403 


384 


95-2 » 


StubnyafurdO 


Teplice 


157 


78 


49 7 • 


Szentgyorgy 


Sv. Ďur 


67 


61 


91 - » 


Szentmihály 


Sv. Michal 


168 


151 


89-8 . 


Szlován 


Slovany 


605 


577 


95-3 » 


Tótpróna 


Slovenské Pravno 


1073 


991 


923 » 


Valcsa 


Valča 


899 


878 


97-7 > 


Znióváralja 


Kláštor pod Zniovom 


1143 


916 


801 » 


Zorkócz 


Zorkovce 


50 


50 


100— . 



Okres: Szent-Márton-Blatnicza (Sv. Martin-Blatnica). 



Alsókálnok 


Dol. Kalník 


57 


57 


100—7^ 


Bálintfalu 


Valentová 


68 


67 


985 * 


Bella 


Bělá 


970 


928 


95-6 » 


Benicz 


Benice 


179 


169 


94-4 . 


Bisztricska 


Bystřička 


661 


647 


97-9 • 


Blatnicza 


Blatnica 


1114 


1071 


961 . 


Deákfalu 


Diaková 


132 


132 


100— > 


Deánfalu 


Ďanová 


474 


465 


981 > 


Draskóczdolina 


Dražkovce- Dolina 


252 


243 


96-8 » 


Fclsókálnok 


Hor. Kalník 


135 


135 


100 — » 


Folkusfalu 


Folkušová 


290 


269 


92-7 . 


Gyulafalu 


Dulice 


252 


248 


98-4 » 


Ivánkafóld 


Ivankovský rad 


75 


74 


98-5 > 


Jahodnik 


Jahodníky 


769 


678 


881 . 


Károlyfalu 


Karlova 


122 


121 


99-9 . 


Kísjeszen 


Dolné Jaseno 


279 


276 


98-9 . 


Kisrákó 


Lehótka 


30 


29 


96-6 » 


Klicsin 


KFačany 


529 


523 


98-8 • 


Konszké 


Koňské 


145 


145 


100— . 



48 



Kossut 


Košúty 


25 


22 


88—0/, 


Kostyán 


Košťany 


497 


477 


95-9 > 


Krpellán 


Krpefany 


392 


368 


939 . 


Laszkár 


Laskár 


125- 


125 


100 - • 


Lipócz 


Lipovec 


309 


304 


98-3 . 


Nagyjeszen 


Horné Jaseno 


394 


389 


988 > 


Nagyrákó 


Rakovo 


253 


215 


84-9 . 


Neczpáll 


Necpaly 


1202 


1140 


94 8 > 


Nolcsó 


Nolčovo 


377 


367 


97 4 . 


Podhrágy 


Podhradie 


544 


543 


99-8 > 


Prékopa 


Priekopa 


955 


893 


93-4 » 


Pribócz 


Príbovce 


545 


510 


93-4 . 


Rattkó 


Ratkovo 


130 


126 


969 • 


Ruttka 


Vrátky 


4345 


2617 


60 - . 


Stiavnicska 


Štiavnička 


739 


674 


91-2 . 


Suttó 


Šútovo 


438 


423 


965 * 


Szentpéter 


Sv. Peter 


172 


154 


89-5 » 


Szklabinya 


Sklabiňa 


597 


585 


97-9 . 


Szklabinyaváralja 


Podzámok 


313 


294 


93-9 > 


Szucsány 


Sučany 


2079 


1810 


87 — . 


Tarnó 


Trnovo 


335 


324 


966 > 


Tomcsán 


Tomčany 


94 


88 


93-6 » 


Trcbosztó 


Trebostovo 


446 


432 


96-8 . 


Turán 


Turany 


1964 


1785 


909 » 


Turóczszcntmárton 


Turčianský Sv. Martin 


3357 


2501 


745 » 


Zábor 


Záborie 


176 


170 


96 5 > 


Záturcsa 


Záturčie 


406 


395 


97-2 > 


Zsámbokrét 


Žabokreky 


427 


421 


985 . 



Stolice oravská. 



Tato stolice je nejčistší stolicí slovenskou. Sama statistika uznává zde 
80,487 Slováků na 85,009 obyvatel, tedy skoro 95% (94-7). Ve skutečnosti je 
jich více. Ostatek tvoří hlavně MadVíři a Němci roztroušení po větších obcích, 
hlavně v Dolním Kubíně, Trstené a Tvrdošíně ; Maďarů je přihlášeno 1494, 
(1-7 7o), Němců 2127 (2-57J. Jsou to však vesměs Židé. 

Vedle toho se však ještě setkáváme v Oravě se značnějším počtem 
obyvatel, kteří hovoří jazykem polským. Jsou to nejen ti, kdož přihlásili*) 
přímo jazyk polský za mateřský (statistika připomíná tyto Poláky jen 
v Bobrově, Klinu, Slanici, Zubrohlavě, Bukovině, Čimhové, Liesku, Podvlku, 



♦) Že je jich jen málo, vidno z toho, že všech těch, kteří přihlásili jiný jazyk 
než německý, mad^rský a slovenský, je v Oravě pouze 899. 



49 

Ústí), — ale mnozí i mezi témi, kteří v statistice uvedeni jsou jako Slováci. 
Sem na severu Oravy zasahuje totiž z Haliče oblast jazyka polského a to 
podle novéjších studií tak, že okresy trstenský a námestovský byly původně 
skoro celé polské. Čisté slovenský je jen okres dolnokubínský. 

Max. Gumplowicz čítá dosud v Oravě Poláků na 30,000 (Lud. Ví, 372). 
Obyvatelstvo je tedy z jazykového hlediska vlastně polské a v starých 
statistikách z r. 1772 a 1787 uvedeno bylo ještě 22 (24) vsí >polských«. 
Šembcra jich napočetl 24 (jako josefínské sčítání z r. 1787), Polívka 26 
a to tyto (v polské formě): Rabcza, Sichelne, Pólgora, Rabczyca, Dolna 
i Górna Lipnice, Dolna i Górna Žubrzyca, Podwilk, Sarnia, Harkabuz, 
Danielki, Bukovina, Orawka, JaWonka, Piekielnik, Podskle, Studzienki, 
Chyžne, Sucha Góra, Glodówka, Wcselc, M^tne, Nowoty, Dulow, Erdedka. 
Polské obyvatelstvo je prastaré, ale dnes jde vstříc úplnému poslovenštění 
a samo se za Poláky neuznává. Z důvodu toho a dalších, jež jsem uvedl 
již v úvodu ku popisu stolice trenčanské (na str. 14), nev.yloučil jsem kraje 
tohoto ze slovenské oblasti své mapy. Důvody ty platiti budou i pro stolíce 
další (Liptov, Spiš atd ). 

Poláci oravští mají už svou literaturu. Prvý na ně důkladněji ukázal 
A. Šembera v Základech Dialektologie čcskosl. 79 a v ČČM. 1876, 663 si. 
(Šafařík r. 1842 ve svém Národopise str. 77 už o nich také věděl), a na- 
početl jich spolu s trenčanskými a spišskými 83,053. Starší literaturu viz 
u A. Parczewského >0 zbadaniu granic i liczby ludnoáci polskiej« 
(Poznaň 1900, 13), a v celkové historicko- statistické práci Max. Gum- 
plowicze »Polacy na W^grzccht (Lud. VI, 277, 361; VII, 74, 192; 
VIII, 262), která se obírá polským osídlením Uher. Srov. i W. U n g e r 
»PoIacy na W^grzech* (Przegl. emigrac, Lwów 1893). Oravou speciálně se 
obíral J. Polívka v článku > Polština v stolici Oravské* (Listy filol. 1885, 
463), Rom. Zawiliňskiv pracích » Przyczynek do etnografii górali polskich 
na W^grzech* (Zbiór wiadom. 1893, XVII, str. 1 — 13, Materyaíy antr. 
1896. I, 380 — 425) a J. Marmula v článku »Árvamegye Icngyel ajkú 
lakosainak néprajzi leírása (Ethnographia XI, 403. 451). O Polácích v Zubrici 
srov. i H. Uíaszyn »Na Babi^ gór^« (Przegl. Pol. 1901 paidz.). 

Přehled slovenských osad, jichž je celkem 97, je tento: 



Okres: Alsókubin (Dolní Kabin). 







Vlelio obyv. 


Slováku 


Alsókubin 


Dol. Kubín 


1674 


997 


595 «/ 


Benyólehota 


Beňova Lehota 


95 


92 


96-8 « 


Bezine 


Bziny 


293 


292 


99 5 1 


Felsókubin 


Vysní Kubín 


517 


489 


94-5 ^ 


Geczel 


Gecel 


100 


93 


93— . 



% 



50 



Isztebne 


Istebné 


421 


415 


98-5 7 


Jaszenova 


Jasenová 


545 


529 


97—. 


Kisbiszterecz 


M. Bysterec 


124 


108 


87— > 


Knyazsa 


Kňažá 


334 


325 


97-3 > 


Kralován 


Kralovaný 


507 


415 


83-8 . 


Lestin 


Leštiny 


312 


285 


92-9 . 


Malatina 


Malatina 


774 


762 


971 » 


Medzibrogy 


Medzibrodie 


336 


327 


97-3 » 


Medzihradne 


Medzihradne 


129 


123 


95-3 . 


Mokragy 


Mokřaď 


159 


146 


91-8 » 


Nagybiszterecz 


V. Bysterec 


461 


377 


81-8 » 


Nagyfalu 


V. Ves 


. 989 


879 


88-8 » 


Oláhdubova 


Valašská Dubová 


730 


730 


"100-- » 


Oszádka 


Osádka 


195 


192 


98-4 » 


Párnicza 


Párnica 


1009 


966 


95 7 > 


Pokrivács 


Pokrývač 


218 


213 


97-7 . 


Porubá 


Porubá 


367 


356 


97-- . 


Pribis 


Pribiš 


390 


385 


98-9 » 


Puczó 


Pucov (Pucovo) 


415 


408 


98-3 > 


Revisne 


Revišnie 


76 


75 


98-6 » 


Szrnyacze 


Srňacife 


72 


72 


100-— > 


Zábrezs 


Zábrež 


221 


221 


100'- > 


Zászkal 


Záskalie 


322 


317 


98-4 •» 


Zázriva 


Zázrivá 


2922 


2849 


97 6 » 


Zsaskó 


Žaškov 


1050 


1044 


994 » 



Okres: Námesztó (Námestovo). 



Babin 


Babin 


812 


804 


98-8 ^! 


Benedikó 


Beňadov (Beňadovo) 


412 


409 


99 2 » 


Bobró 


Bobrov (Bobrovo) 


1611 


1515 


94— » 


Breza 


Breza 


1129 


1126 


997 . 


Erdódka 


Erdudka (Erd\itka) 


1967 


1941 


98-9 . 


Hrustin 


Hruštín 


1467 


1423 


97- * 


Jaszenicza 


Jasenica 


954 


948 


99-3 » 


Klin 


Klin 


901 


784 


87-— . 


Krusetnicza 


Krušetnica 


803 


778 


96-8 . 


Lokcza 


Lokca 


1048 


1031 


98-3 . 


Lomná 


Lomná 


747 


742 


99 3 » 


Mutne 


Muiné 


1740 


1716 


98-6 » 


Námesztó 


Námestovo 


1791 


1469 


82-— » 


Novoty 


Novoť 


1532 


1484 


96-8 » 



M 



PoSiarB 


PolilOTB 


15rrf> 


152*. 


4>íií; 


1i 
> 


Rabr« 


liahrB 


:i46D 


14<5 


<»ř!3 


. 


SabcBtcze 


Iřatirirr 


3107 


1103 


í»ť>6 


■ 




Svlisfaié 


722 


716 


OP-3 


- 


SKtenirza 


Snira 


96? 


íílO 


ÍJS-ť) 


■^ 


TyspesBÓ 


Ťapcsoro 


361 


357 


<«ří 


^ 


Yanyavkm 


Yanorla 


271 


271 


IťVt — 


> 


Vasidk> 


VasSoro 


430 


436 


Í>a3 


■* 


Vamxďa 


Yarrrrta 


SOS 


4<IlT 


ťíS-í 


> 


VcsEdc 

7m\ ■■■■■■■■1 !;■■ 


Veselé 


2070 
2037 


2060 
1<>6S 


<)a-5 

■a65 


> 




> 


ZobroiilaTa 


Zabřednuv* 


92© 


$75 


ťHl 


> 



Ofcres: Trsu cum iTrstcnáV 



Akólipnícza 


DdL L^aaca (i VeTki L 


2929 


2>^ 


v^:5J'6 




DoL 7;Dbrica 


909 


<HX8 


O0i$l 




Brerovica 


744 


741 


99'<^ 


BakoTínapodszkie 


BokoTÍnj- Podsklé 


902 


7^7 


>í7 2 


Cfaizsoc 


CbjiDé 


1474 


144$ 


9^3 


Csmhava 


ČjmboTá 


412 


545 


:^^: 


Fclsólipaicza 


Hor. Lipoica 


1576 


154í^ 


98 2 


Fdsózabrkxa 


Hor Zobrka 


1450 


13^4 


967 


Hámri 


Hamry 


265 


26! 


98 5 


Harkahúc 


Harkabáz 


369 


355 


962 


Hladovka 


Hladovka 


622 


613 


^\^5 


Jabloňka 


Jabloňka 


3005 


2911 


968 


Ljeszek 


Liesek 


1519 


1280 


84 2 


Oravka 


Orávka 


725 


715 


98 ts 


Oszada 


Osada 


631 


626 


99 2 


Pekelník 


Pekelník 


1368 


1343 


98 4 


Podvilk 


Podvlk (Podvilk) 


1560 


1424 


91 3 


Szárnya 


Srnie (Sarňa) 


478 


476 


VK><s 


Szncbahora 


Suchá Hora 


726 


6S3 


94 


Trsztena 


Trstená 


2364 


2024 


85 


Usztye 


Ústic 


nr>4 


1089 


94 3 


Vittanova 


Vitanová 


88S 


862 


07 



Alsólehota 
Alsóstepanó 



Okres: Árvaváralja (Orav. Podiámok). 



Lehotka 

Nižné Štěpánov 



651 
298 



633 
293 



97 2 

98 :í 



52 



Árvaváralja 


Podzámok 


392 


281 


71 7 0/ 


Bjelipotok 


Biely Potok 


677 


673 


99-4 • 


Chlebnicze 


Chlebnice 


1082 


1070 


989 > 


Dluha 


Dlhá (Dluhá) 


1041 


1000 


96 — . 


FelsOlehota 


Lehota 


600 


582 


97- . 


Felsóstepanó 


Vyšné Štěpánov 


420 


415 


98 8 . 


Habovka 


Habovka 


913 


899 


98-4 » 


Krasznahorka 


Krásna-Hórka 


666 


651 


97-7 > 


Kriva 


Křivá 


719 


709 


98-5 :. 


Medvedze 


Medvedzie (Meďvedzie) 


373 


326 


874 . 


Nemesdedina 


Zemanská Dědina 


190 


190 


100-— » 


Nizsna 


Nižná 


1084 


1041 


96— > 


Parasztdubova 


Sedliacká Dubová 


497 


491 


98-8 . 


Podbjel 


Podbiel 


938 


906 


968 > 


Turdossin 


Tvrdošín 


1760 


1356 


77— . 


Zábidó 


Zábidovo (Zábidov) 


546 


537 


98-3 . 


Zuberecz 


Zuberec 


1018 


1012 


99-4 . 



Stolice liptovská. 

V stolici liptovské na 82,159 obyvatel připadá 75,938 Slováků, tedy 
přes 92 7o, vedle 2708 Maďarů a 2475 Némců, sedících hlavné v Sv. Mikuláši, 
Paludzce, Sv. Jané, Hrádku, Hrboltové a Ružomberku. Také zde hlásil se 
větší počet Poláků a to ve Kvačanech, Sv. Mikuláši, Bobrovci, Ružomberku. 
Mimo to se však za staré osady polské prohlašují obce Verko Borovó, Maló 
Borovo, Huty v mikulášském a obce Osada, Lúžna a Vyšná, Pros redná a 
Nižná Revúca v ružomberském okrese, v celku více než 7000 obyvatelů 
podle Gumplowiczc. *) Čechové jsou přihlášeni ve Vrbici, Ružomberku a hlavně 
v Hrboltové. 

Seznam slovenských osad (v celku 114) je tento: 

Okres: Iviptószentmiklós (Lipt. Sv. Mikuláš). 



VKelio obyv. 


Slováků 


177 


163 


92-- 7o 


132 


126 


95-4 > 


74 


74 


100 - » 



Alsómattyasócz Dol. Matiašovce 

Alsórásztok és Felsó- ,^ ,-.,,., 

Hor. a Dol. Ráztoky 
rásztok 

Andaháza Andikovce (Andice) 

*) Lud VII. 74. I*očet ten však je přejat ze součtu Šemberova z let sedm- 
desátých. Srv. Šembera v ČČM. 1876, 413. Podle sdělení jež mi učinil p. F. Houdek, 
hovoří se však v Revúcách a Osadě už slovensky a jen kroj podobá se lúžňanskému. 
Větší počet neslovenských obyvatel, kterým Slováci v Hrboltové stlačeni jsou na 
50%, tvoří dělníci a úředníci textilní továrny v Rybárpoli (Rózsahegy fonógyár). 



53 



Andrásfalu 


Ondrašová 


539 


474 


87 9 V 


Behárfalu 


Beharovce 


173 


173 


100- > 


Benedekfalu 


Beňadiková 


282 


255 


904 > 


Benicz 


Benice 


80 


75 


937 . 


Benyusháza 


Beňušová 


127 


127 


100— • 


Bernicz 


Brníce 


55 


54 


982 » 


Bobrovnik 


Bobrovnik 


207 


189 


91-3 ^ 


Bodafalu 


Bodice 


317 


288 


90-8 » 


Bukovina 


Bukovina 


97 


95 


97-5 . 


Csemicz 


Černice 


44 


39 


86-3 * 


Dechl ár 


Dechtary (Dechtare) 


320 


300 


93-7 • 


Deménfalu 


Demanová 


413 


385 


93-2 . 


Dubrava 


Dábrava 


675 


668 


989 » 


Felsómattyasócz 


Hor. Matiašovce 


108 


108 


100— . 


Fiacsicz 


Fiačice 


195 


185 


94-8 » 


Guotfalu 


Gótovany 


95 


95 


100'- » 


Hárommalatin 


Niž , Prosír , Vyš. Malatín 


360 


352 


97-8 . 


Hliník 


Hliník 


89 


83 


93-2 » 


Hóra 


Hóra 


66 


66 


100- » 


Hosszúrét 


Dlhá Lúka (Dlholúka) 


193 


172 


89-1 . 


Hutti 


Huty 


922 


897 


97-2 » 


Illanó 


Ifanovo 


365 


365 


100- - » 


Izsépfalu 


Ižipovce 


128 


127 


99-2 > 


Jakabfalu 


Jakubovány 


392 


385 


982 • 


Jalócz 


Jalovec 


296 


283 


956 . 


Jánosháza 


Janošovce 


48 


48 


100-- . 


Kelecsén 


KFačany 


305 


287 


94- > 


Királylubella 


Kráfova Lubela 


556 


555 


99-8 . 


Kisbobrócz 


Bobrovček (Bobrovečck) 


319 


319 


loo — . 


Kisborovc 


M. Borovó 


£44 


540 


99-2 • 


Kispalugya 


Palúdzka 


97H 


846 


8(r5 . 


Konszka 


Koňská 


254 


254 


100-^. 


Kormos 


Krmeš 


100 


97 


97 * 


Kvacsán 


Kvačany 


431 


381 


88-3 ^ 


Laziszkó 


Lazisko 


287 


286 


9;-6 . 


Liptószentmiklós 


Sv. Mikuláš 


2993 


1619 


54- . 


Magyarfalu 


Uhorská Ves 


288 


259 


89-8 » 


Nádasd 


Trstcno 


280 


267 


95-4 » 


Nagybobrócz 


Bobrovec 


1560 


1467 


93-9 » 


Na gy bóro ve 


V. Borovó 


643 


636 


989 » 


Nagyolaszi 


Vlachy 


161 


150 


931 . 


Nagypalugya és Gúl- 
falu 


Paiudza a Galovany 


509 


470 


92-3 * 



54 



Nemeslubella 


Zemianská Lubela 


365 


343 


93-9 


7n 


Németlipcse 


Německá Lupča 


2218 


2107 


94-9 




Németporuba 


Porubá (Závažna-Poruba) 


999 


982 


98 2 




Okolicsnó és Sztosháza 


Okoličnó a Stošice 


874 


775 


89-7 




Pálfalu 


Pavlova Ves (Pavlovejsa) 


317 


313 


98-7 




Párisháza 


Parižovce 


151 


136 


90 — 




Paucsina-Lehota 


Pavčina Lehota 


250 


246 


98- 




Ploštin 


Ploštin 


480 


480 


100- 




Prószék 


Prosiek 


387 


353 


91-2 




Szélporuba 


Veterná Porubá 


360 


359 


99-7 




Szentandrás 


Sv. Ondřej 


303 


281 


927 




Szentanna 


Sv. Anna 


288 


287 


99-7 




Szentiván 


Sv. Ján 


881 


795 


90 — 




Szentkcreszt 


Sv Kříž 


505 


475 


94- 




Szentmária 


Sv. Mara 


274 


258 


941 




Szielnicz 


Sielnica 


839 


822 


97-9 




Szmrecsán 


Smrcčany 


596 


578 


98-6 




Szokolcs 


Sokolče 


530 


524 


98-8 




Tarnócz 


Trnovec 


761 


744 


97-7 




Tvarozsna 


Tvarožná 


50 


50 


100- 




Verbicz 


Vrbica 


2386 


2233 


93-5 




Vitálisfalu 


Vitálišovce 


102 


97 


95-- 




Zsár 


Žiar 


447 


447 


100 — 





Okres: Liptóújvár (Hrádok). 



Csorba 


Štrba 


1643 


1585 


95 8 7, 


Dovalló 


Dovalovo 


1134 


1109 


97-8 > 


Hybbe 


Hyby, Hybe 


2069 


1995 


964 » 


Jamnik 


Jamnik 


602 


597 


991 * 


Királybocza 


Vyšnia Boča 


406 


398 


98-- . 


Királylehota 


KráFova Lehota 


517 


488 


94-3 - 


Kisporuba 


Porúbka 


1388 


1300 


93 9 » 


Kokava 


Kokava 


1046 


1045 


999 > 


Liptóújvár 


Hrádok 


697 


389 


55-7 . 


Maluzsina 


Malužina 


237 


209 


881 » 


Pottornya 


Potúrňa 


532 


492 


924 * 


Pribilina 


Pribylina 


1630 


1593 


97-7 . 


Szentivánbocza 


Niž., Prostr. Boča 


748 


740 


98-9 . 


Szentpéter 


Sv. Peter 


699 


683 


97-5 . 


Teplicska 


Teplická 


1566 


1517 


96-7 » 


Vazsecz 


Važec 


2864 


2777 


96-9 . 



55 



Vavrisó 


Vavrišovo 


876 


872 


99-5 % 


Vichodna 


Východná 


2039 


1920 


941 > 



Okres: Rózsahegy (Ružomberok). 



Besenyófalu 


Bešeňová 




302 


285 


94-4 7^ 


Gombás 


Gombáš 




1299 


1197 


91-9 . 


Háromrevucza 


Vyš.,Prostr.,] 


Niž. Revúca 


2067 


2031 


98-2 • 


Háromszlécs 


Vyš., Prostr. 


Niž. Sliač 


1842 


1826 


98-8 » 


Hrboitó 


Hrboltová (Hrbóltová) 


1336 


676 


50-6 . 


Ivachnófalu 


Ivachnová 




280 


279 


99-9 . 


Kelemenfalu 


Kalameny 




346 


344 


994 » 


Kisolaszi 


Vlasky 




193 


180 


93-2 . 


Kisselmecz 


Štiavnička 




160 


159 


99 4 . 


Komjatna 


Komjatna 




835 


835 


100- > 


Likavka 


Likavka 




2175 


2056 


94-5 > 


Liptótepla 


Teplá 




691 


602 


871 > 


Liszkófalu 


Lišková 




1669 


1639 


98-2 » 


Lucski 


Lučky 




1352 


1335 


98-7 > 


Luzsna 


Lúžna 




2196 


2176 


99- > 


Madocsán 


Madočany 




97 


89 


91-8 » 


Nagyselmecz 


Štiavnica 




787 


756 


96- > 


Nemesludrova 


Zemanská Lúdrová 


184 


171 


929 » 


Oszada 


Osada 




1315 


1273 


96*7 » 


Paták 


Potok (Bielý Potok) 


128 


127 


99-2 » 


Rózsahegy 


Ružomberok 




8198 


6983 


851 > 


Sósó 


Šóšov 




527 


522 


99- » 


Szentmárton 


Martinček 




325 


315 


96-9 > 


Szentmihály 


Sv. Michal 




117 


117 


100-- » 


Sztankován 


Stankovany 




1155 


1152 


997 » 


Tura paták 


Turík 




255 


234 


91-9 . 


Verbó 


Vrba 




105 


101 


96- » 



Stolice zvolenská. 



Stolice zvolenská je čisté slovenská, majíc 111.050 Slováků na 124.420 
obyvatel (89%) vedle 9.078 Maďarů, 2.945 Němců. Mezi ostatními národ- 
noUmi zvlášť nečítanými přihlásil se vetší počet Čechů a Poláků v okrese 
zvolenském, bystřickém a v brezenském v Hronci a Lopeji. 



56 



Maďarská osada není tu žádná, německá také ne. Vetší procento 
Nčmců sedí v Hermanci (skoro 25%). 

Slovenské osady (s mésty v celku 1 29) jsou tyto : *) 



Okres Báňská Bystrica (Beszterczebánya). 







Vi5ech obyv. 


Slovákfi 


Alsómicsinye 


Dol. Mičiná 


372 


365 


981 7, 


Alsóperesény 


Dol. Pršany 


140 


140 


100 — > 


Badin 


Badín 


1362 


1305 


95-— » 


Balázs 


Baláže 


258 


258 


100— » 


Becsó 


Bečov 


92 


91 


99 - . 


Csécsény 


Čačín 


169 


169 


100- - » 


Cserény 


Čeřen (Čerín) 


198 


195 


98-4 > 


Doval 


Donovaly 


942 


932 


98 6 • 


Dubravicza 


Dúbravica 


290 


288 


99-4 * 


Elesd 


Kostiviarska 


408 


397 


97-3 » 


FarkaspetOfalv . 


Vlka nová- Peťová 


393 


385 


97-8 > 


FelsOmicsinye 


Hor. Mičiná 


454 


441 


97 1 • 


Felsóperesény 


Hor. Pršany 


242 


241 


989 » 


Garaxnszeg 


Garansek 


225 


207 


92--. 


Gňnc ólfalva 


Kyncelová 


148 


145 


97.9 > 


Hédel 


Hiader 


691 


678 


98.1 . 


Hermánd 


Harmanec 


664 


458 


68-9 » 


lllésfalva 


Kliáš (Iliáš) 


166 


160 


96-4 » 


Ja' rikó 


Jabriková 


322 


311 


96 5 . 


Jakabfalva 


Sv. Jakub 


427 


336 


78-6 • 


Kallós 


Kalištic (Kaiištia) 


190 


189 


99 5 » 


Keremcse 


Kremnička 


422 


416 


98-5 » 


Királyfalva 


KráFová 


429 


396 


92-3 » 


Királyka 


Králíky 


385 


381 


98-9 . 


Kordéháza 


Kordíky 


313 


312 


99-6 » 


Libetbánya 


Lubietová 


1799 


1691 


93-9 > 


Lipcseutcza 


Lupčianská ulica 


228 


212 


92-9 > 


Luczatd 


Lučatín 


617 


591 


95-7 » 


Lukócza 


Lukavica 


127 


127 


100-— . 


Majorfaiva 


Majer 


310 


291 


93-8 » 


Malakó 


Malachov (Malachovo) 


458 


448 


97-8 » 


M()csa 


Molča 


436 


431 


98-8 . 



*) Do seznamu, sestaveného mi laskavostí p. Škultétyho, připojil jsem do 
závorek i slovenská jména, pokud se odchylují, uvedená v článkli AI Kardossa 
>Administratívne podelenie stolice zvolenskej«, Sborník mus. VII, 43. 



57 



Mosód 


Moštenica 


034 


630 


99-3 7, 


Motyók 


Motyčky 


692 


661 


954 » 


Óhegy 


Staré Hory 


2005 


1924 


959 > 


Olmányfalva 


Ulmanka 


421 


390 


92-6 » 


Orócz 


Oravce 


155 


154 


99-4 » 


Padkócz 


Podkdnice 


1074 


1063 


989 » 


Pallós 


Podlavice 


876 


861 


98 3 » 


Perhát 


Priechod 


800 


795 


99 3 . 


Pónik 


Poniky (Pojniky) 


1754 


1722 


981 . 


Pónikkohó 


Ponická Hutá 


293 


290 


98 9 » 


Póráz 


Povrazník 


310 


304 


98 — » 


Radvány 


Radvaň 


1478 


1219 


82-5 . 


Rakolcz 


Rakytovce 


126 


125 


99-2 » 


Récske 


Riečka 


605 


600 


99 1 • 


Rudlo 


Rudlová 


347 


332 


95 7 . 


Sálfalva 


Šalková 


457 


451 


986 > 


Sebó 


Šajba 


. 1072 


1068 


99 6 . 


Szakbéoy 


Skubin 


442 


422 


95-7 » 


Szászfalu 


Sásová 


524 


498 


95 — ► 


Szelcse 


Selce 


953 


934 


97-9 • 


Szénás 


Senica 


226 


222 


98 1 » 


Tajó 


Tajov (Tajovo) 


239 


233 


97 5 » 


Úrvolgy 


Spaná Dolina 


1055 


1038 


98-3 » 


Zólyomlipcse 


Slovenská Lupča 


1591 


1320 


829 > 


Zólyomnémeti 


Němce 


284 


280 


98-7 » 



Okres: BreznóBánya (Březno). 



Alsólehota 


Dol. Lehota 


1132 


1086 


95-8 


7« 


Benesháza 


Beňuš (BeňuSa) 


2036 


1976 


97-5 




Bikás 


Bujakovo 


510 


458 


89 8 




Borosznó 


Brusno 


622 


602 


96-7 




Cserpatak 


Osrblie (Osrblia) 


591 


573 


96-9 




Erdókoz 


Polhora 


1854 


1727 


93.1 




Feketebalog 


Balog (Čierny Hronec) 


4570 


4468 


977 




Felsólehota 


Hor. Lehota 


1311 


1269 


96-7 




Garamhidvég 


Zámostie (Zámstia) 


384 


376 


97 9 




Garamszentmiklós 


Dubová 


387 


368 


95- 




Jarabó 


Jarabá 


175 


175 


100- 




Jeczenye 


Jasená 


1144 


1120 


979 




Kisgaram 


Hronec 


2244 


1572 


70- 




Lopér 


Lopej 


1472 


1070 


72-6 




Národopisný Sborník. Sv. IX. 






5 





58 



Mezókoz 

Mihálytelek 

Németfalva 

Olaszka 

Péteri 

Rásztó 

Scbesér 

Szentandrás 

Szikla 

Vaczok 

Vámos 



Medzibrod (Medzibrodia) 97 1 

Michalova (Michalovo) 657 

Německá 596 

Valaška 1418 

Predajná 1097 

Ráztoka 569 

Bystrá ' 278 

Sv. Ondřej 957 

Sihla 460 

Bacúch 1131 

Mýto 1048 



962 


99- 


0/ 

/c 


639 


97-2 


» 


586 


98-3 


» 


1301 


91-7 


» 


1006 


91-7 


> 


557 


97-8 


» 


254 


91-4 


> 


919 


96 — 


- > 


411 


89-3 


> 


1115 


98-5 


» 


1020 


97 9 


> 



Okres: Nagyszalatna (Velká Slatina). 



Dobróocsova 


Dúbrava 




407 


400 


i98'2 


Dombszog 


Stožok (i 


Stožky) 


662 


653 


986 


Gyetva 


Detva*) 




6495 


6236 


96- 


Hegyhát 


Klokoč 




384 


369 


96- 


Herencsvolgy 


Hriňová 




6826 


6646 


97-3 


Horhát 


Hrochoť 




1177 


1123 


95-4 


Kálnok 


Kalinka 




271 


264 


97-4 


Kisszalatna 


M. Slatina 


(Slatinka) 


322 


314 


97 5 


Miklósfalva 


Detvianska Hutá 


1939 


1872 


96-5 


Nagyszalatna 


V. Slatina 




2501 


2323 


92-9 


Ocsova 


Očová 




3117 


3041 


97-5 


Szebedény 


Sebedřn 




236 


234 


991 


Végles 


VígFaš 




934 


848 


90-7 


Végleshuta 


VígFašská 


Hutá 


751 


739 


98-4 


Zólna 


Zolná 




510 


493 


96 6 



/o 



Okres: Zólyom (Zvolen). 



Bábaszék 


Babina 


850 


825 


97- 


Baczúr 


Bacúr (Bacúrovo) 


410 


336 


81-9 


Berezna 


Březiny 


324 


314 


96-9 


Bozóklchota 


Bzovská Lehota 


241 


238 


98 7 


Búcs 


Buča 


778 


724 


93 — 


Budás 


Budička 


116 


116 


100 — 


Dobo 


Dubovo 


369 


365 


98-9 



/o 



*) o Detvanech srv. článek P. Tomkuljaka v Tovaryšstvu z r. 1893, str. 211. 
Dtto Herman prohlásil je za kolonisty hercegovské přišlé za času krále Matyáše, což 
dobře zamítl J Škultéty v 81. Pohradech 1900, 346. 



59 



Dobrókirályi 


Králová (Dúbravy) 


332 


332 


100 — 




c 


Dobrónya 


Dobronivá (Dobrá Niva) 


1984 


1921 


96-7 




Dobróváralja 


Podzámčok 


342 


337 


98-5 




Garamberzencze 


Hronská Breznica 


289 


277 


958 




Hajnik 


Hájniky 


672 


596 


88-7 




Halászi 


Rybáry 


588 


502 


85-4 




Kassalehota 


Lehota (Lchótka) 


73 


73 


100 — 




Kecskés 


Kozelník 


301 


285 


966 




Kovácsfalva 


Kováčova 


346 


341 


985 




Lakócza 


Lukovo 


225 


218 


96-8 




Mátyásfalva 


Motová 


1228 


1196 


97-3 




Mihályi 


Michálková 


242 


242 


100 — 




Mogyoród 


Lieskovec 


803 


786 


97-8 




Nagyrét 


V. Lúka 


356 


330 


92-7 




Osztroluka *) 


Ostrolúka 


545 


372 


68-2 




Számpor 


Zampor (Sampor) 


190 


190 


100 — 




Szászpelsócz 


Sáša 


1006 


949 


943 




Szélnye 


Sielnica 


639 


618 


96-7 




Ternye 


Trnie 


345 


333 


.96-5 




Tótpelsócz 


Pliešovce 


3484 


3221 


93 — 




Túr 


Turova 


258 


258 


100 — 




Vasberzencze 


Breznica Železná 


469 


463 


98-7 





Města : 



Zólyom 


Zvolen 


7173 


4391 


61 - 


Breznóbánya 


Březno 


3942 


3361 


84-- 


Beszterczebánya 


Banská Bystrica 


9264 


4852 


52- 



Stolice novohradská. **) 

Stolice tato je jen v severní části osídlena celistvě Slováky, v jižní 
má jen několik větších slovenských ostrovů. V celku má přihlášených Slo- 
váku 64.287 na 239.097 obyvatel, tedy 26-97o (vedle V6% Němců a 70 5% 
Maďarů). Jak jsou Slováci rozsazeni v okresních městech, vidno z přehledu. 
Hranice kompaktní slovenské oblasti je celkem ostrá, rozdělujíc obce madkrské 
hned od obcí s více než 50% Slováků a jde od Sklabiné při hranici hontské 
kolem Olovárů (Óvár) na Zombor a odtud k severu přes Zlievce, Žíhfavu, 
Pótor, Dol. Střehovou, Luboriečku, Luboreč, Maškovou, Halič, Tomasovcc, 



*; Zde v Ostrolúce sedí 137 Chorvatň (25*/,) a rovněž 55 v Bacúru as*;,). 
*♦) Jména osad této stolice Podjavorským vydaná v Hlase ílV. 54) doplnil 
a opravil J. Bodnár íHlas IV. 237). 



60 

Vidinou, Opatovou kolem Pinciné na Velký Kerestúr a odtud k Hrnč. Za- 
lužanům do Gemera. Nahoře jen Želovce, Perša a sám Lučenec se svými 
107o Slováků vybíhají z této jinak ostře tažené hranice, dole pak přes 
Želovce a sousední Zahoru, Selešťany možno vlastně spojiti ostrov patvarecký 
a Rybu a doplniti jej slaběji osazenými osadami slovenskými až pa 
Mohoru. 

Na jihu stolice je několik větších slovenských ostrovů. Je to předně 
sám Novohrad, pak ostrov bánský s třemi obcemi, a zejména velký ostrov, 
rozložený podél jižní hranice stolice od Nežovců ku Kirti a Bukře a spo- 
jený přes Keseg, Agard a Peťany s ostrovem bánckým. Tento velký ostrov 
přechází z Novohradu do stolice peštsko-pilišské k Čomádu. Ve východním 
cípu stolice skupeno je několik osad s více než 10 ^o Slováků kol Šalgo- 
tarjánu (přišlí sem dělníci báňští). Několik obcí v dalším okolí tvoří 
také ostrůvky (Luciná, Šamšonháza, Supotok, Mátra-Sele). Na západě patří 
Ryba k ostrovu čalomijskému v Hontě. 

Podle svědectví Bodnárova jsou dále maďarskoslovenskými obcemi 
Kozárka (Kozárd) a Gutáš (Kutassó), které by se připojovaly k výběžku 
bukranskému. Jiná hodnověrná soukromě došlá zpráva sděluje mi, že jsou 
ještě slovenskými obcemi, v nichž žije více než lO^o Slováků, — osady Dolany 
(Dolány), Terany (Terény) západně od Bukry, Širák a Penc (Pencz) u hranice 
stolice pešťské. Ale statistika v žádné z těchto obcí nenapočetla 107o Slováků. 
Proto jsem je sice na mapě zařadil do slovenské oblasti, ale, aby bylo na 
první pohled viděti, že je to privátní oprava úřední statistiky, přetiskl 
jsem je jinou barvou. Tento způsob zachoval jsem v podobných 
případech i na mapách jiných stolic. O obcích Kováčovcích (Szécsény-Ko- 
vácsi), Rétšágu (Rétság), Netejči (Nótincs), Řádě (Rád), Lapujtově (Lapujtó)» 
Sv. Ivanu (Szentiván) podotýká týž pramen, že tam slovenština už mizí. 
Proto jsem jich nepřipojil. 

V Dolné-Horné Palfalvé a v Rovné, v ostrovu šalgotar jánském 
a v samém Šalgotarjánu ohlašuje statistika také Čechy, podobně v Cinobani 
okr. lučenského, v Etešově okr. sečanského a v Lórincích okr. siráckého. 

Slovenských osad je podle statistiky 120 a jsou to tyto: 



Okres: Balassa-Gyarmat (Balážové Ďarmoty). 







VSech. obyv. 


Slovikii 


Alsóesztergály 


Dol. Strháre 


686 


602 


99-% 


Bakó 


Bakov 


125 


25 


20- » 


Csesztve 


Častva 


606 


99 


163 . 


Ebeczk 


Obeckovo 


496 


293 


59 — . 


Felsóesztergály 


Hor. Strháre 


678 


646 


95-2 . 



Kékkó Modrý Kameň (Hrad) 1270 1112 87*5 



61 



Kiskiirtos 


M. Křtíš 


218 


148 


67-8 X 


Kissztraczin 


M. Straciny 


317 


307 


96-8 . 


Kisujfalu 


M. Vieska 


388 


347 


89-6 > 


Lest 


Lešť 


934 


859 


91-9 * 


Mohora 


Mohora 


875 


158 


18- » 


Nagykiirtos 


V. Křtíš 


844 


733 


86-8 > 


Nagysztraczin 


V. Straciny 


364 


326 


89-6 » 


Patvarcz 


Patvarce 


536 


323 


60-2 * 


Riba 


Ryba 


279 


171 


61-3 » 


Szclcz 


Selce 


171 


164 


95-9 » 


Szentpéter 


Pótor 


557 


470 


84-3 » 


Szklabonya 


Sklabiná 


816 


709 


86-8 » 


SzQgy 


Sudice 


864 


268 


31- . 


Turopolya 


Turiepole 


1205 


1168 


96-9 » 


Zsély 


ŽeFovce 


892 


102 


11-4 . 


Zsihlava 


ŽíhFava 


258 


232 


89-9 > 



Okres: Ffllek (FiFakovo). 



Alsópálfalva és Felsó- 
pálfalva 


Dol. a Hor. Pálfalva 


2141 


364 


17--0/ 


Baglyasalja 


BogFašová 


1828 


428 


289 . 


Karancsalja 


Karančová 


1347 


194 


14 3 . 


Mátraszele 


Mátra-Sele 


1148 


146 


12-7 . 


Perse 


Perša 


503 


57 


11-3 » 


Salgótarján 


Šalgotarján 


13552 


1750 


12-9 » 


Sámsonháza 


Šamšonháza 


651 


578 


88-8 > 


Szúpatak 


Supotok 


230 


197 


85 6 > 


Zagyvaróna 


Rovná 


3674 


762 


20-8 . 



Okres: Gács (Halič). 



Ábelova 


Ábelova 


998 


968 


969 


7o 


Als('>sztregova 


Dol. Střehová 


456 


353 


77-4 




Alsútiszovnyik 


Dol. Tisovník 


246 


240 


97-3 




Borosznok 


Brusník 


278 


264 


951 




Budalehota 


Budiná 


1352 


1342 


992 




Diveny 


Divíň 


1124 


1025 


99-9 




Divcnyoroszi 


Trhanová 


1416 


1363 


96-2 




Fchosztregova 


Hor. Střehová 


356 


342 


961 





62 



Felsótiszovnyik 


Hor. Tisovník 


1386 


1347 


971 % 


FOrész 


Pila 


673 


653 


97 — » 


Gács 


Gáč (Halič, Váras) 


1145 


640 


55*8 » 


Gácsfalu 


Stará Halič 


704 


669 


95 — » 


Gácslehota 


Lehotka 


386 


373 


967 > 


Gergelyfalva 


Vieska 


227 


216 


951 > 


Kislibercse 


M. Luboreč (Luboriečka) 


223 


182 


81 — > 


Kistugár 


Tuhár 


553 


545 


98-7 » 


Lentvora 


Lentvora 


321 


309 


96 — > 


Lupocs 


Lupoč 


446 


444 


99-5 * 


Madacska 


Madačka 


592 


585 


98-7 > 


Maškova 


Mašková 


402 


391 


97-2 » 


Nagylam 


V. Lom 


504 


490 


97-2 > 


Nagylibercse 


Luboreč 


659 


608 


922 » 


Nedelistye 


Nedelište 


334 


330 


98-6 » 


Óhuta 


Stará Hutá 


747 


732 


97-9 » 


Parócza 


Pravica 


288 


273 


949 » 


Podrecsány 


Podrečany 


369 


312 


84-5 » 


Polichnó 


PoJichno 


523 


507 


96-9 » 


Prága 


Prága, Praha 


405 


393 


97-~ » 


Priboj 


Příboj 


121 


120 


99 1 » 


Rózsalehota 


Ružina 


487 


468 


96 -» 


Sulye 


ŠuFa 


326 


321 


98-4 » 


Szárazbrezó 


Sucho Brezovo 


321 


306 


95-3 > 


Szenna 


Sennó 


336 


306 


91 — > 


Tamási 


Tomašovce 


881 


822 


93-2 » 


Tosoncza 


Točnica 


369 


358 


97-- » 


Tóthartyán 


Chrťany 


235 


199 


84-9 > 


Tótkelecsény 


Klačany 


221 


200 


90-5 • 


Tótkisfalu 


M. Vieska 


134 


119 


88 S > 


Veres 


Vereš 


208 


208 


10i»-- » 


Závada 


Závada 


213 


204 


95-7 > 



Okres: Losoncz (Lučenec). 



Berzencze 


Breznička 


328 


282 


85-9 Ve 


Bisztricska 


Bystřička 


255 


239 


93-8 . 


Csehbrezó 


Česko Brezovo 


1346 


1223 


90-8 > 


Dobrocs 


Dobroč 


1487 


1469 


98 9 . 


Hradistya 


Hradiště 


691 


660 


95-5 » 


Kálnó 


Kalinovo 


900 


677 


75-2 » 


Kálnógaráb 


Hrabovo 


458 


429 


93-7 > 



63 



Kiskeresztúr és 


M. Kerestúr a 


— 


— 


— 




Nagykeresztúr 


V. Kerestúr 


301 


152 


50-4 


/o 


Korná 


Krná 


402 


391 


97-2 




Kotmanlehota 


Kotmanová 


762 


724 


95-~ 




Lónyabánya 


Lovinobaňa 


831 


777 


93-4 




Lo^onczapátfalva 


Opatovce 


794 


440 


55-4 




Málnapatak 


Malince 


5312 


4958 


93 3 




Nagyfalu 


V. Ves 


490 


443 


90-4 




Nemesfalva 


Mládzovo 


235 


224 


95J 




Ozdin 


Ozdín 


388 


379 


976 




Poltár 


Poltár 


1033 


887 


858 




Rónya 


Rovnány 


304 


270 


88-8 




Sóslehota 


Lahota 


244 


236 


967 




Szinóbánya 


Cinobaňa 


2072 


1797 


S'67 




Turicska 


Turíčky 


230 


216 


939 




Udornya 


Uderiná 


351 


343 


979 




Uhorszka 


Uhersko 


836 


722 


86-3 




Vámosfalva 


Mýtná 


1023 


987 


96-4 




Videfalva 


Vidina 


497 


399 


80-3 




Zelené 


Zelenovo 


377 


352 


934 





Okres: Nógrád (Novohrad). 



Agárd 


Agárď 


538 


216 


40-1 7 


Alsóbodony 


Dol. Bodoň 


389 


111 


28-5 . 


Al<:ósáp 


Dol. Šápov 


485 


397 


819 . 


Bank 


Banka (Banky) 


550 


435 


79 - » 


Felsópetény 


Hor. Pcťany 


'593 


294 


496 • 


Felsosáp 


Hor. Šápov 


404 


269 


66-3 » 


Felsoszátok 


Hor. Sátok 


428 


278 


65*5 > 


Keszc^r 


Keseg 


614 


176 


28-5 . 


Legend 


Legind 


767 


357 


465 » 


Nfczsa 


Nežovcc 


782 


575 


12^ > 


N<>rád 


Novohrad 


1553 


1236 


79-6 > 



Okres: Szécsény (Sečany). 



Ki^zellň 
Li:í zin 
Zyror 



M. Zlievce 

Lucín 

Zombor 



333 


238 


71-4 


685 


517 


754 


257 


249 


96 



64 



Okres: Szirák (Širák). 



Bér 


Bír 


Bokor 


Bukra 


Dengeleg 


Gengelág 


Erdókurt 


Kirť 


Guta 


Guta 


Vanyarcz 


Vaňarec 



893 


586 


65-6 


270 


217 


80 4 


689 


235 


341 


825 


496 


60- 1 


659 


468 


71 — 


1263 


822 


65 ~ 



Město : 



Losoncz 



Lučenec 



9530 



1000 



10- 



. 0/ 

/O 



stolice gemerská (Gemer a Malohont). 



V stolici této, sousedící na východě s novohradskou, je severozápadní 
polovina kraje slovenská, jihovýchodní čistě maďarská. Obě oblasti odděleny 
jsou hranicí dosti ostrou. Všech Slováků je v Gemeru 74.517 na 183.784 
obyvatel, tedy 40*6% (Maďarů 56'47o)- Hranice vycházejíc od V. Kercstúru 
v Novohradě, přechází k Hrnč. Zalužanům, Sušanům, Čerenčanům, prochází 
mezi oběma Pokoradzami tak, že Horná je slovenská, Dolná už maďarská, 
jde na Papču, Melecheď, Hostišovce, Špan. Pole, Brusník, Kameňany, Šiveticc, 
Miglés, Rozložnou, Gočaltovo, kolem Štítniku, jenž má jen 40 7o Slováků, 
k Rekeni a obrací se k Betliaru, Pači a k Uhorné na hranici spišské. To 
jest hranice oblasti čistě slovenské. Přihlédneme-li i k obcím, v nichž je 
Slováků nad lOVoi přibude na dvou místech území: jednak od Kameňan 
půjde hranice na Hucín, Novačany*), Kunovou Teplici k Rekeni, a odtud 
kol Rudniku a Nadabuly až k samé Rožňavé, ale tak, že Kereš a Čučma 
zůstanou už stranou. 

Slovenských ostrovů v maďarské oblasti podle poslední statistiky není 
až na jedinou obec Dužavu na jih od Rimavské Soboty. V tomto mésté 
rovněž jako v Rožňavě nepřihlásilo se ani 10% Slováků. Ale z jednoho 
hodnověrného pramene sděleno mi bylo, že i obec Duhovec v okrese siačském 
(maď. Dobócza) má nad 50% (v statistice jen něco přes 67o) ^ že i osady 
Novačany (Násztraj), Mikolčany (Mikolcsány) a Hucín (Gicze) mají aspoň 
10% Slováků Předposlední sčítání vykázalo větší počet i v M. Putnoku. 

Také německých ostrovů není mimo Dobšinou (něm. Dobschau), kde 
sedí 2790 Němců z 5115 obyvatel. Jinak je Němců vůbec velmi málo 
mimo kraj nad Hronem (v celku 2-2%). Větší počet Čechů je v statistice 
uveden jen u Kokavy a Štítniku, Poláků v Bárce, Nadabule, Ochtiné. Čechů 



*) Srv. následující odstavec. 



65 



vSak zde dříve bývalo mnohem více. Zde v Gemeru, Malohontě a částečně 
i sousedním Novohradsku usadili se v XV. stol. četné české kolonie 
o nichž srv. hlavně spis Lad. Bartolomaeidesa *) . Byly to zejména osady 
v dolině rimavské: Čerenčany, Záhorany, Vrbovce, Klenovec, Tisovcc, 
Hnúšťa, Pila, Hačava, Hrachovo, Rim. Brczovo, České Brezovo, Příboj, 
Dricnčany atd. Dnes je už vše vyrovnáno v živlu slovenském**). Osada 
Lom na Malohontu byla prý původně polská.***) 
Slovenských osad je 142 a jsou to tyto: 



Okres: Garamvolgy (pohronský). 



Helpa 


Helpa 


2205 


2113 


95-8 ' 


Pohorella 


Pohořelá 


2736 


2629 


96 — 


Polonka 


Polonka 


3182 


3065 


96 — 


Sumjácz 


Šumiac (Šumiaco) 


2569 


2335 


908 


Telgárt 


Telgart 


1620 


1522 


93-9 


Vernár 


Vernár 


623 


584 


937 


Závadka 


Závadka 


1506 


1465 


97-- 



/o 



Okres: Nagy-ROcze (Vefká Revúca). 



Borosznok 


Brusník 


84 


78 


92-8 


Fillér 


Filiar 


469 


468 


99 7 


Gerlicze 


Grlica 


331 


315 


95- 


Hisnyó 


Chyžné 


598 


542 


90-- 


Ispánmezó 


Španie Pole 


370 


340 


91-8 


Jolsvataplócza 


Jelšavská Teplica 


274 


215 


78- 


Kisr^cze 


Revúčka 


506 


501 


99- 


Koprás 


Kopráš 


149 


148 


99- 


Kovi 


Kameňany 


928 


756 


81'- 


Kroková 


Krokava 


304 


303 


99- 


Lubenyik 


Lubeník 


608 


474 


779 



*) L. Bartolomaeides De Bohemis Kishontensibus antiquis et hodiernis 
cotnmentatio historica. II. ed. Posonii 1796 a jeho v předmluvě uvedený spis »Com. 
Gómoriensis Notitia«. K torna srv. zajímavé zprávy v článku prof. J. Kouly •Pří- 
spěvek k poznání husitských kostelíků na Slovensku* ve sborníku »Slovcnsko« 
í^Praha 1901 str. 132), a Jul Bot to >Starí a terajší husiti gemerskoraalohontskí«. 
PohFady VII. 85. J. Botto zasloužil se vůbec o místopis Gemeru řadou článků 
v Sborníku mus. spol III VI. Srv. ještě P. Z. fí. » Náčrtky miestopisnč Malého 
Hontuc Let. Mat. Slov. VI. 2. str. 1. (Etymol. a věcný výklad jmen topografických. 
O českých Husitech str. 17.) 

*"» Srv. však i reakci J. Škultétyho v Pohr.idech 1901. 338. 
**•) Podle Škultétyho rPohfadv 1900, 347) přišli ti Poláci z Oravy. 



^ *- \ 



'•)^«» 



li li..,. tM i« 1 t y ('ttn.n .'.,t S»l»ot«V 



^r — > 



na- 

13-. 












. 


' ■ / 




100 


178 


»--\ 


1 1, .• M 


•■/ 




.';05 


323 


88 — . 


f ... . 






1 v:j 


47 


27- -• 


1 1 '. 






.".75 


331 


88- . 


1 1 - 


1.. 1 f 1. 


. .'lir •!■) 


•")() 


241 


83- • 



loo 83-— «^ 
v^M 99 ~ » 



Babaluska 


Bábinec 


186 


181 


97- ^ 


Bakostorék 


Bakošovce (-Teriakovce) 


410 


346 


84— * 


Baradna 


Brádno 


214 


205 


95 — . 


Cserencsény 


Čerenčany 


307 


214 


69 7 > 


Dobra paták 


Potok 


223 


216 


96-8 » 


Drábszkó 


Drábsko 


591 


583 


98— » 


Esztrény 


Ostrany 


139 


136 


97 8 > 


Fazekaszsaluzsány 


Hrnč. Zalužany 


960 


899 


93 — > 


Felsópokorágy 


Pokoradz 


363 


313 


86- » 


FelsOszkálnok 


Hor. Skalník 


177 


161 


90-9 . 


Forgácsfalva 


Lom 


1020 


969 


95-- » 


Fíircsz 


Pila 


749 


693 


92 — • 


Gyubákó 


Ďubákovo 


396 


395 


99 7 • 


Hacsava 


Hačava 


340 


284 


83- . 


Hrussó 


Hrušovo 


240 


218 


00-8 » 


Keczege 


Kociba 


269 


223 


82-8 . 


Kiette 


Kijatice 


172 


168 


97 > 


Klenócz 


Klenovec 


4652 


4327 


93 -» 


Kokova 


Kokava 


4355 


3737 


85-8 ' 


Kraszkó 


Kraskovo 


217 


204 


94— » 


Likér 


Likier 


880 


599 


68 — » 


Lipócz 


Lipovec 


329 


312 


948 > 


Lukovistye 


Lukovište 


338 


321 


94-9 » 


Nagyszuha 


V. Suchá 


429 


388 


90— > 


Xyustya 


Hnúšťa 


1758 


1305 


74 — . 


Orlajtorck 


Orlajovce ( -H. Teriakovcc] 


190 


174 


91 — . 


Pápocs 


Pápča 


113 


97. 


858 . 


Pongyelok 


Pondelok 


412 


369 


89-— . 


Prihoj 


Příboj 


107 


84 


78 > 


Ráhó 


Hrachovo 


458 


311 


67 9 . 


Kimabánya 


Rimavská Baňa 


512 


408 


79— . 


Rimabrezí) 


Rim. Brezovo 


469 


343 


73- » 


Rimalchota 


Rim. Lehota 


308 


293 


95- ^ 


Rimaz^aluzsány 


Rim. Zalužany 


173 


164 


94-7 > 


Rimócza 


Rimavica 


281 


259 


92- . 


Supány 


Sušany 


709 


650 


91- . 


S ze leze 


Selce 


321 


282 


87-S > 


Szilistyc 


Slizsku 


260 


233 


89'- > 


Sztrizs 


Striežovce 


206 


196 


95- ^ 


Tiszolcz 


Tisovec 


3959 


3203 


80 9 ^ 


'l'óthegymcg 


Slov. Zahorany 


181 


172 


95 - ► 


Válykó 


VaFkovo 


200 


189 


94- » 


Varbócz 


Vrbovce 


277 


175 


63- » 



66 



Miglécz 


Miglés 


196 


170 


86-7 7 


Mnisány 


Mníšany 


377 


338 


89 — » 


M urany 


Muráň 


1187 


1000 


84 — . 


Murányhosszúrét 


Mur. Dlhá Lúka 


811 


773 


95 — . 


Murányhutta 


Mur. Hutá 


374 


354 


94—. 


Muránylehota 


Mur. Lehota 


408 


390 


95 - » 


Murányzdichava 


Mur. Zdichava 


597 


584 


978 » 


Nandrás 


Nandraž 


467 


437 


93-— > 


Perlász 


Prihradzany 


200 


175 


87 - . 


Ploszkó 


Ploské 


186 


168 


90— . 


Polom 


Polom 


345 


338 


97 9 . 


Poprocs 


Poproč 


159 


158 


99-. 


Rákos 


Rákos 


703 


445 


63 — . 


Ratkó 


Ratková 


810 


681 


84 --. 


Ratkóbisztró 


Ratk. Bystré 


510 


475 


93— . 


Ratkólehota 


Ratk. Lehota 


252 


155 


61 — . 


Ratkószuha 


Ratk. Suchá 


318 


297 


93 — . 


Ratkózdichava 


Ratk. Zdichava 


148 


144 


97 — . 


Répás 


Repište 


243 


209 


86— • 


Rónapatak 


Rovné 


167 


156 


93- > 


Siivete 


Šivetice 


431 


349 


80 9 . 


Szásza 


Sáša 


209 


198 


94-7 . 


Szirk 


Sirk 


1025 


880 


85-8 . 


Turcsok 


Turčok 


678 


626 


92 — . 


Újvásár 


Rybník 


232 


209 


90—. 


Umrlalehota 


Umrlá Lehótka 


465 


436 


937 . 


Vizesrét 


Mokrá Lúka 


805 


761 


94 — . 



Okres: Rimaszécs (Siač). 



Bucryikfala 


Budikovany 


199 


178 


89'— 7( 


Derencsény 


Drienčany 


365 


323 


88 — > 


Dúsa 


Dúžava 


173 


47 


27-. 


Gesztes 


Hostišovce 


375 


331 


88-— . 


Meleghcgy 


Melecheď (Melegheď) 


290 


241 


83-- . 



Okres: Rimaszombat (Rimavská Sobota). 



Alsószkálnok 


Dol. Skalník 


203 


169 


83- 


-7o 


Antalfalva 


Šoltýska 


609 


604 


99 


— > 



67 



Babaluska 


Bábínec 


186 


181 


97-- 7, 


Bakostorék 


Bakošovce (-Teriakovce) 


410 


346 


84— » 


Baradna 


Brádno 


214 


205 


95 — > 


Cserencsény 


Čerenčany 


307 


214 


697 > 


Dobrapatak 


Potok 


223 


216 


96-8 » 


Drábszkó 


Drábsko 


591 


583 


98—. 


Esztrény 


Ostrany 


139 


136 


97 8 > 


Fáze ka szsaluzsány 


Hrnč. Zalužany 


960 


899 


93 — . 


Felsópokorágy 


Pokoradz 


363 


313 


86- > 


Felsószkálnok 


Hor. Skalník 


177 


161 


90-9 . 


Forgácsfalva 


Lom 


1020 


969 


95-- . 


FUrész 


Pila 


749 


693 


92 — • 


Gyubákó 


Ďubákovo 


396 


395 


99 7 • 


Hacsava 


Hačava 


340 


284 


83-— » 


Hrussó 


Hrušovo 


240 


218 


90-8 » 


Keczege 


Kociba 


269 


223 


82-8 . 


Kiette 


Kijatice 


172 


168 


97 . 


Klenócz 


Kienovec 


4652 


4327 


93-. 


Kokova 


Kokava 


4355 


3737 


85-8 ' 


Kraszkó 


Kraskovo 


217 


204 


94— » 


Likér 


Likier 


880 


599 


68 — > 


Lipócz 


Lipovec 


329 


312 


948 > 


Lukovistye 


Lukoviste 


338 


321 


94-9 . 


Nagyszuha 


V. Suchá 


429 


388 


90—. 


Nyustya 


Hnúšťa 


1758 


1305 


74-—. 


Orlajtorck 


Orlajovce ( -H. Teriakovce^ 


) 190 


174 


91 — . 


Pápocs 


Pápča 


113 


97. 


858 . 


Pongyelok 


Pondelok 


412 


369 


89 — » 


Priboj 


Příboj 


107 


84 


78 > 


Ráhó 


Hrachovo 


458 


311 


67 9 . 


Rimabánya 


Rimavská Baňa 


512 


408 


79 — . 


Rimabrezó 


Rim. Brezovo 


469 


343 


73- * 


Rimalehota 


Rim. Lehota 


308 


293 


95— * 


Rimaz5aluzsány 


Rim. Zalužany 


173 


164 


94-7 > 


Rimócza 


Rimavica 


281 


259 


92 — . 


Susány 


Sušany 


709 


650 


91- > 


Szelcze 


Selce 


321 


282 


87-S > 


Szilistye 


Slizsko 


260 


233 


89'- > 


Sztrizs 


Striežovce 


206 


196 


95- . 


Tiszolcz 


Tisovec 


3959 


3203 


80 9 ^ 


Tóthegymeg 


Slov. Zahorany 


181 


172 


95- > 


Válykó 


VaFkovo 


200 


189 


94- > 


Varbócz 


Vrbovce 


277 


175 


63- . 



68 



Okres: Rozsnyó (Rožňava). 



Alsósajó 


Nižná Slaná 


653 


557 


85-— « 


Andrási*) 


Pača 


627 


559 


89— > 


Berdárka 


Brdárka 


193 


187 


96-8 . 


Betlér 


Betliar 


1119 


845 


75-- » 


Csetnek 


Štítnik 


1535 


622 


40 — » 


Dénes*) 


Uhorná 


550 


535 


97 - > 


Fekctelehota 


Čierna Lehota 


949 


862 


908 > 


Feketepatak 


Kobeliarovo 


350 


338 


96- » 


Felsósajó 


Vyšná Slaná 


524 


478 


91— > 


Gacsalk 


Gočaltovo 


283 


225 


79 — > 


Geczelfalva 


Gecelovce 


232 


213 


91-8 . 


Gencs 


Genč 


352 


333 


94 — > 


Gócs 


Gočovo 


511 


483 


94 — . 


Hámosfalva*) 


Rozložná 


361 


319 


88-— . 


Hankova 


Hanková 


240 


212 


88--. 


Henczkó 


Henckovce 


397 


370 


93 — » 


Henzlova 


Henzlova 


235 


232 


98-7 » 


Kisszlabos 


M. Slabošovce (Slaboška 


181 


171 


94—. 


Kisveszverés 


M. Poloma 


596 


564 


94 — . 


Kuntaplocza 


Kunová Teplica 


629 


81 


12-8 . 


Markuska ^ 


Markuska 


168 


157 


93- > 


Nadabula 


Nadabula 


550 


136 


24 7 . 


Nagyhnyilecz 


V. Hnilec 


438 


437 


997 . 


Nagyszlabos 


V. Slabošovce (Slavošovce) 887 


664 


74-8 > 


Nagyveszverés 


V. Poloma 


796 


733 


92 — ^ 


Ochtina 


Ochtiná 


851 


514 


60 — . 


Oláhpatak 


Vlachovo 


795 


685 


86 - . 


Pétcrmány 


Petermánovce 


183 


156 


85-- . 


Rédova 


Redová 


1242 


1182 


95 - . 


Rekcnyeújfalu 


Rekeň 


470 


430 


91 — • 


Restér 


Roštár 


359 


258 


71S . 


Rochfalva 


Rochovce 


499 


444 


8S-9 . 


Rudna 


Rudník 


463 


87 


18-7 . 


Sebespatak 


Rožň. Bystré 


439 


405 


92 — . 



Města : 



Dobsina 


Dobšiná 


5115 


ir.09 


29 — 


Jóisva 


Jelšava 


2790 


565 


20-- 


Nagyrócze 


V. Revúca 


1812 


933 


51--- 



*) Jmen těchto starší místopisy neznají 



69 



Stolice boršodská. 



Tato s Gemerem sousedící stolice obsahuje jen nepatrný zlomek 
Slováků a to 9338 mezi 257.586 obyvateli, tedy ani ne 4®/^ Rozsazeni jsou 
po několika ostrůvcích, jejichž rozložení viděti je nejlépe z mapy. Rakacký, 
abodský, mučoňský, bešeňovský a starohutský mají Slováků nad 50 7© i irotský 
a királdský pod 507o. V Miškovci je z 43,096 obyvatel ohlášeno jen 
1108 Slováků. V různých obcích připomínají se i Češi, Poláci a Slovinci 
mezi národnostmi, jež se samostatně nečítaly. Jinak je stolice čistě 
maďarská 

Slovenské osady (13) jsou tyto: 



Okres: Miskolcz (Miškovec). 



Besenyó 
Diósgyór 
Hámor 
Óhuta 
Saj opál fala 



Bešeňovo ? 






552 


483 


s?--"/. 


Diošďflr 






11526 


1533 


13— » 


Hámor 






1042 


685 


65-7 . 


Stará Hata 






607 


540 


889 . 


Pálfala 






654 


522 


79 8 . 


Okres: 


Ózd 









Királd 



964 



259 



26 8 



Okres: Szendró. 



Abod 




Galvács 


Galváč 


Irota 




Mucsony 


Mučoň* 


Rakacza 


Rakaca 


Viszló 


Vislava 



666 


360 


54-- 7o 


408 


121 


29— . 


341 


54 


15-8 . 


1329 


1205 


90— » 


726 


473 


65 — » 


289 


186 


64 — » 



Sajókazincz 



Okres: Szent- Peter (Sv. Peter). 

Kazinec 1849 272 



14 7 % 



♦) O tom, že obyvatelé jsou původem Rusi. srv. SI. Pohíady 1899, 556. 
Z uvedených slovenských kolonií je Irota, Mučoň, Rakaca, Vislava, Abod, GalváČ, 
Pálfala vyznání řeckokatolického, Bešeňovo, St Hutá, Hámor a Királd jsou římsko- 
katolické. 



yÚ 



Stolice Abauj-Torňanská. 

V této stolici sedí Slováci pohromadé jen v severovýchodním cípu 
v okresu košickém a fizerském. Je jich v celé stolici (spolu s městem 
Košicemi) 45.072 z 196.462 obyvatel, tedy skoro 23% (vlastně 22-9). Maďarů 
je 73^/^, Němců 3*4%. Hranici slovenské oblasti tvoří, počínaje od hranice 
spišské, následující slovenské obce : Aranidka, Rieka, Poproč, Rudno, Hodkovce 
Kišida, Šaca, Bužinka, Sokolany, BoČár; pak Belša, Giňov, Geča, N. MisTa, 
Eskaroš, Nádošť, Holoház, Fizer, Kalša. Od této čisté oblasti (nad 50% 
Slováků) odtržen je větší ostrov u Kováčvagáše (Hutá, Hutka a Stará Hutá) 
Prihlížíme-li i k procentům od 10—50, spojí se s kompaktní oblastí Paňovce 
a Šemša, na jihu Bočáru přistoupí ještě Sena a Keňhez, mezi Giňovem a 
Holoházem ještě Čaňa, Zdaná a Vyšný Kíked. Uvnitř slovenské oblasti jsou 
dva malé ostrůvky čisté maďarské: Bíďovce a Salanc v okrese fizerském. 
Většina Maďarů je i v ostatních osadách fizerského okresu, jež mají Slováků 
pod 50%. 

V ostatní části stolice jsou menší ostrovy slovenské utvořeny obcemi 
Vyš. Medzev, Vieska, Drienky, Pereča, Opatovce, Garadna. Osadu Horný 
Vadás spojiti lze se sousední Irotou v stol. boršodské v jeden ostrůvek. 
Ostatně sedí ve Vyšném Medzevu většina Němců, Nižný je skoro celý 
německý (Untcr-Metzenscifen). Ve VyŠném připomíná statistika, že mezi 89 
obyvateli » ostatních t národností jsou hlavně Poláci a Slovinci. Další německou 
kolonií je Štos a Němců je všude dosti v okrese košickém. Jiných kolonií 
ve stolici není, v Košicích se přihlásili Češi a Poláci. 

Osady slovenské (počtem 99) jsou tyto: 



Okres: Cserehát (Čerehát). 







Všech obyv. 


Slováku 


Apáti 


Opatovce 


111 


13 11 


Felsómeczenzéf 


Vysný Medzev 


1411 


314 22- 


Jászómindszent 


Poproč 


1465 


1041 71- 


Jászóújfalu 


Novočany 


455 


410 90- 


Pány 


Pai^iovce 


515 


206 40- 


Rudnok 


Rudno 


780 


614 78- 



Okres: Fiizér (Fizer). 



Alsócsáj 


Nižný Čaj 


207 


157 


75 8 


Alsóhutka 


Nižné Hutky 


369 


247 


66 9 


Alsókemencze 


Nižná Kamenica 


427 


397 


78-9 


Alsómislye 


Nižná MisFa (MiŠfa) 


1018 


664 


65 — 


Bátyok 


Bačkovík 


343 


310 


90-- 



71 



Bologd 


Bolog 


289 


. 275 


95-% 


Csákány 


Čakanovce 


361 


340 


94-— . 


Csány 


Čaňa 


1365 


208 


15 — > 


Felsócsáj 


Vyšný Čaj 


320 


126 


39— » 


Felsóhutka 


V. Hutky 


320 


302 


94 — . 


Felsókéked 


V. Kíked 


174 


82 


47- » 


Felsókemencze 


V. Kamenica 


340 


312 


91-7 > 


Felsómislye 


V. Misía 


793 


543 


68— > 


Fuzér 


Fizer 


719 


378 


52 — > 


Garbóczbogdány 


Bohdanovec 


501 


270 


53-8 » 


Gyorgyi 


Ďurďo.ííík 


178 


155 


87 — . 


Gyorke 


Ďurkov 


623 


169 


27 — > 


Hollóháza 


Holoház 


696 


369 


53 — » 


Kalsa 


Kalša 


355 


260 


73-—. 


Kelecsenyborda 


KFačanov (Kíečanov) 


245 


230 


93-8 » 


Kisszaláncz 


Salančík 


283 


125 


44 — » 


Kovácsvágáshuta 


Hutá 


249 


230 


92- - » 


Nádasd 


Nádošť (NádoSč) 


1042 


588 


56— > 


Nádaska 


Trstené 


200 


182 


91 — » 


Ósva 


Oršovany 


460 


244 


53- . 


Petószinye 


Svinica (Švinica) 


794 


509 


64- > 


Rákos 


Rákos 


239 


67 


28 — > 


Rank 


Rankovce 


302 


255 


84-— » 


Ránkfúred 


Herfany 


158 


69 


43 — > 


Regeteruszka 


Ruskov 


654 


569 


87 — » 


Sompatakikishuta 


Hutka 


206 


151 


73— » 


Sompatakinagyhuta 


Stará Hutá 


207 


196 


94 — » 


Szalánczhuta 


Saláncka Kuta 


238 


194 


81-— > 


Szkáros 


Eskaroš 


499 


284 


63 — » 


Újszállás 


Ujsaláš 


215 


155 


72 — . 


Újváros . 


Ujvároš 


544 


360 


66 — > 


Zsadány 


Zdaná 


858 


249 


29 — » 


Zsir 


Žirovce 


145 


141 


97 — > 



Okres: Kassa (Košice). 



Alsóolcsvár 


Nižný Olčvár 


274 


235 


85- -0/^ 


AlsótOkés 


N. Tejkeš 


502 


490 


97 — » 


Aranyidka 


Aranidka 


635 


595 


93 — > 


Bárcza 


Barca 


1260 


982 


77-9 » 


Baska 


Baškov 


237 


228 


96 — » 


Benyék 


Beňakovce 


268 


252 


94 — » 



72 



Bernátfalva 


Bernátovce 


222 


175 


78-8 7 


Beszter 


Byster (Bystiar) 


425 


177 


41 — > 


Bocsárd 


Bočár 


153 


134 


87 - > 


Bukócz 


Bukovce 


448 


410 


91— > 


Búzafalva 


Buzice 


350 


305 


87- > 


Buzinka 


Bužinka 


454 


237 


52-—. 


Csontosfalva 


Kosťany (Koscany) 


320 


299 


93 - » 


Enyiczke 


Haniska 


1102 


624 


56 — » 


Felsóolcsvár 


Vyšný Olčvár 


442 


359 


81- - > 


Felsótókés 


V. Tejkeš 


525 


511 


97 — > 


Gecse 


Geča 


499 


399 


79-9 > 


Gonyfl 


Giňov 


335 


280 


83 — . 


Haraszti 


Hrastne (Chrastne) 


227 


214 


94-— . 


Hárombólzse 


N. V. a Středná Belša 


246 


216 


87-7 * 


Hatkócz 


Hodkovce 


240 


123 


51 — » 


Hilyó 


HyFov 


506 


465 


91-8 . 


Kassabéla 


Košická Bělá 


911 


866 


95- . 


Kassahámor 


Koš Hámre 


642 


534 


83-— • 


Kassaújfalu 


Koš. Nová Ves 


1164 


1123 


96-— » 


Kenyhecz 


Keňhez 


453 


81 


17-8 > 


Királynép 


KráFovce 


411 


373 


90 7 » 


Kisida 


Kišida 


398 


367 


92 — . 


Koksóbaksa 


Kokšov 


183 


174 


95 — » 


Koksómindszent 


Mindsent 


282 


206 


73 — > 


Lengyelfalva 


Poíanka 


522 


469 


89-8 * 


Lórinczke 


Lórinčík 


134 


118 


88.— . 


Miszlóka 


Mislava 


1183 


1094 


92-- > 


Opáka 


Opáka 


197 


146 


74— . 


Polyi 


PoFov 


601 


493 


82 — > 


Rás 


Hrašovík 


325 


324 


99 7 > 


Reka 


Rieka 


409 


270 


64- * 


Rozgony 


Rozhanovce 


1063 


820 


77-- » 


Sacza 


Šaca 


536 


442 


82—. 


Semse 


Šemša 


502 


124 


24-7 » 


Szakaly 


SokoFany 


510 


427 


83-7 . 


Széplak 


Siplák 


1026 


725 


70-6 . 


Széplakapáti 


Opáčka 


356 


238 


66-8 . 


Szilvásapáti 


Opatovce 


316 


307 


97-— > 


Szina 


Sena (Šeňa) 


1546 


322 


208 » 


Tihany 


Ťahanovce (Cahanovce) 


1562 


1466 


93-8 > 


Vajkócz 


Vaíkovce 


428 


392 


91- > 


Zdoba 


Zdoba 


363 


352 


969 > 


Zsebes 


Žebeš 


377 


334 


88 — > 



73 



Felsóvadász 
Garadna 



Okres: Szikszó (Siksava). 



Horný Vadás 
Garadna 



847 
679 



241 
97 



28 -7o 
14— > 



Okres: Torna (Torna, Turňa). 



Derenk 


Drienk 


Falucska 


Vieska 


Perecse 


1 Pereča 



367 


314 


85-7, 


676 


597 


88-— » 


258 


64 


248 » 



Kassa 



Košice 



Město : 



40102 9244 23-7^ 



Stolice zempifnská. 



Stolice zemplínská spolu s užhorodskou je z poloviny slovenská, z polo- 
viny ruská, jih pak je maďarský. V Zemplíně je ze 327.993 obyvatel 
106.114 Slováků (32-47o), 174.107 Macferů (53-l7o) a 34.831 Rusů (10-6%). 
O Užhorodu srv. dále. 

Oběma stolicemi prochází východní hranice slovenské oblasti takto. 
Počíná, přecházejíc od Kalše v stol. abaujské u Kuzmic a jde přes Veíký 
a Malý Kazmír k Lastovcům, na Kfačanov, od něhož odbočuje výběžek 
na Baranč a Ujlak; od Kíačanova jde přes Úpor, mezi Trebišovem a 
Hardištěm na Petrikovce a obrací se opec na sever k Slavkovcům, odkudž 
u Stretavky přestupuje hranici užhorodskou. V stolici užhorodské jde až 
k městu Užhorodu (podrobněji viz v úvodu k této stolici), odtud na sever 
na Podhradie a pak zpět k západu po hranicí stolice až k Vafaškovci, 
před nímž vstupuje opět do severní části Zemplína. Zde tvoří ostrou hranici 
slovenské vsi: Porábka, Kamienka, Modra, Cirocké Dlhé, Bělá a Snina, 
jakožto nejvýchodnější slovenská bašta. Za Sninou vrací se k západu kolem 
Pichného na NechvárPofanku, Papin, Křivé, Dlhé, Hrabovec, Hnibov, Ruské 
Petrovce, Hrožnik, Križlovce, Jakušovce, Kelbovce, Brusnici, Breznici, Bokšu 
a Hoču. Na severu oddělen je ostrov obcí: Makovce, Havaj, Stažkovce, 
H. a D. Vladiča, a Driečny spojený se sousedním Šaryšem. 

Z toho je viděti, že celý okres sečovecký, vranovský, michalovecký 
a většina humenského jsou slovenské, okres sninský skoro celý ruský, novo- 
městský je z větší části, okresy serenčský, bodrogkézský a tokajský pak 
úplně maďarské. V posledním nalézají se jen tři neveliké ostrůvky slovenské : 
Stará Hutá, Středná Hutá a Nová Kuta. Rusové do michaloveckého 

Národopisný Sborník. Sv. IX. ^ 



74 

a sečoveckého okresu nepronikají (v posledním sedí jen v Bačkově ast 
107o Rusů). Za to ve vranovském jsou aspoň dvě osady cele ruské: Báňské 
a Ruský Kažmír, v stropkovském pak Dolná ORava (asi 257o) a čisté 
ruské Piskorovce, Rafajovce a ostrov lomenský (Miňovce, Kručov, Lomné). 
Okres humenský má už značnou oblast ruskou, ale ostrovy v slovenské 
oblasti žádné. V slovenských částech jižních okresů (sečoveckém a novo- 
městském) je však všude vidéti silné pronikání Maďarstva. Ještě více ovšem 
v sousedním Užhorodu. Jinak Maďaři hojněji sedí ještě v těchto osadách: 
Čeíovcích, Egreši, Sečovcích, Ruskovcích, Ruskově, Trebišově, Žipově, Bánov- 
cícb, Budkovcích, Lastomíru, Malčicích, Murovianech, Strážském, Slávkovcích, 
a ovšem ve Vranově, Stropkově, Humenném, Michafovcích, jež tvoi^ už 
maďarský ostrov. Také ve Vranovském Čemerném je jich dosti. 

Z ostatních národností poznamenává statistika Poláky v Sečovcích,. 
Trebišově, Vojčicích, Bracovcích, Michafovcích, Kam. Porube, Vran. Čemer- 
ném, Vechci, v Ujheli (zde i Čechy), Stropkově, D. Ofšavě, Kefči, Bokši,, 
R. Porube, Čabynech, Nižné Radvani. Nejvíce je jich, pokud se oblasti 
slovenské týká, v Jasenovcích a Topofovce (polské obce) a v Ohradzanech 
(skoro polovina). Slovenskopolskou osadou je podle Šembery ŠandaL 
(ČČM. 1876, 664). Němců je dosti v Stropkově (asi pětina), Čertyžném^ 
Humenném, Nižné Radvani, Krásném Brodě, Medzi-Laborcích, Vidranech atd. 

V Zemplíně a sousedním Užhorodě vystupují nám poprvé ve větším 
počtu Rusové, zde vesměs zvaní Rusnaci, tvoříce část celistvé oblasti, jež 
se rozkládá ze Zemplína a Užhorodu k východu do Beregu, Ugoče, Marma- 
roše. Od ní zasahuje však výběžek podél hranic severních na západ, až 
k Pivničnó v Haliči a na jihu přes Šaryš do stolice spišské, jak dále blíže 
poznáme.*) 

Na místech, kde se Rusové se Slováky stýkají, je ethnografovi, který 
chce v úvahu bráti nejen jazyk, ale i víru, politické smýšlení, mravy, kroj atd., 
dosud velmi těžko, ba nemožno, stanoviti hranici obou národů. Jsouť zde 
mnohé kraje s dialekty rázu přechodního, jež jsou původu sekundárního 
a mají mimo to i zřejmé vlivy polské (na př. v přízvuku), jsou obce, jejichž 
obyvatelé hovoří sice po Slovensku, ale víru mají pravoslavnou (uniatskou), 
nebo obce, jejichž kroj a celý byt je více ruský, ale vědomí národní v rozporu 
s jazykem a pod. Proto pochopujeme, že o hranici slovcnskoruskou udržují 
se už dávno v literatuře spory, zejména pokud se týká slovenských končin 
Zemplína, Spiše, Šaryše a Užhorodu. **) 



•) Literatura o uherských Rusech je už značně rozsáhlá. Výborný přehled 
o ní podal Vlád. France v v práci »()63()p'L Ba/Kiihiiiinix'L Hsynouiň yropCKoíi Pvlmi* 
(P. <l>n.i. IJ. 1901. T. 45, str. 145). 

•♦) O starších sporech srv. Šembera v ČČM. 1876, 665 si., Hnatjuk v iían. 
Tub. ím. lIIcBq. XLII, 39, a Francev I. c. 153 si. Šafařík v Národopise Slováků uniatů 
neuváděl, Sreznevskij je však v recensi Národopisu ^uznal. A. Petrov zkoumal 



75 

Hotově svoji mapu na základe poslední úřední statistiky,*) — ocitl 
jsem se přirozené mimo tyto spory, jejichž řešení by mi bylo přišlo za 
těžko. Sledoval jsem přesně dané údaje, ukazující, pokud se lid sám za 
Slováky nebo za Rusy přihlásil. Opravovati mapu mohl bych zajisté jen na 
základě dobrých a bezpečných studií nebo zcela věrohodných zpráv, a 1 e t y 
dosud pro Spiš, Šaryš i Zemplin chybí. Jen část Užhorodu známe 
lépe na základě prací Brochových,**) a lu, jak vidno z připojené mapky, 
přejaté z knihy Hrochovy, ' údaje statistiky i údaje Hrochovy se v celku 
shodují. Snad bude tak i na jiných místech, jinde zase leccos jinak dopadne, — 
ale na základě sporů dosavadních opravovati mapu jsem si netroufal.***) 
To ať učiní ti, kteří se s poměry blíže na místě samém seznámí. 

Ostatně srovnání dvou posledních statistik ukazuje, kterak je zde 
pojem národnosti ještě vratký. Tak zcela jinak dopadla ruskoslovenská 
hranice v Zemplíně a Užhorodě Pavlu Haloghovi, jenž kreslil na základě 
statistiky z r. 1890. Na jeho mapě vybíhá ruská hranice na Heňatinou, 
Choňkovce, Hlivište, Podhradíe; proti tomu slovenská oblast zaujímá ještě 
Strihovce, Ublu, Šmigovce, Valaškovec. V Zemplíně na severu u Halogha 
je Zubné ruské, ale Hrestov slovenský, rovněž Pritufany, Porubá, Kajňa, 
N. OTka, Pravrovce, Vrchovce, Repejov, Pucák, Veíkrop, Solník, Vojtovce, 
Potočka. Tyto všechny obce jsou dnes přihlášeny za ruské. Naproti tomu zase 



hranici ruskoslovenskou v práci »3aMtTKu no yroi»CKoft Tvch* (}KMHII. 1892. Únor), 
J, Bidermann v práci »Die ung. Ruthenen, ihr Wohngebiet« etc. Innsbruck I— II. 
1868. V novější době měl J. Škaltéty spor se Št Mišíkem o to, pokud dlužno uniaty 
spišské a šaryšské čítati k >Riisům« (tak MiŠík), nebo podle jazyka k Slovákům (tak 
Škaltéty). Srv. o tom: Škaltéty Pohfady 1895. 3S2. 500; Mi šik Umže 566. 623 
(>Akej viery sá Slováci«); Škaltéty »0 hranici raedzi Rusmi i Slovákmi v Uherska* 
(tamže 1S96, 125 Je to referát o mínění Sobolevského v Živé Starině 1895, II. 
235j. Srv. k tomu i zprávu Dr. L. Hazovského (Pohfady 1900, 205). Také práce Hro- 
chovy v následující poznámce uvedené vyvolaly odpor proto, že Hroch jazyk uniat- 
ských vsi Falkušovci a Dubravky v Zemplíně nazývá slovenským, a Že zejména 
t. zv. Sotáky stolice užhorodské (pravoslavné) má za Slováky, jak se také sami 
nazývají (»Slovjáci«, hovoří »po slovensky*;. Hrochovi se opřel VI. Hnát jak, 
dovozuje, že jsou stále ještě ruští Í3au. Tob. meHa Illeií»i. XL Hibl. 28) Srv. také 
jeho hlavní práci »<,.iodííku mi Fvciihh.'* (3an. IIl<?p.q. XLII. .str. 28 si., 39 si.; a »PycHHH 
IIp>iiLÍBei>L-<'i euaiixií í IX n.>B"pH< 'tamže XXXV— VL). Naproti tomu soudí zase 
na pr. M. Gumptowícz, že ruští Lemkové povstali z řeckokatolických Slováků 
(Lad VII. 204). 

*; Uvedené obtíže nezůstaly ostatně bez vlivu i na různé úřední statistiky 
(srv. Pohlady 1S95. 502y. 

•♦; JsTiu to hiavné práce Olafa Hrocha »Studien von der slovakisch- 
kleinrus6ischen Sprachgrenzc im ostlichen Ungarn«. Kristiania 1897 (s mapkou; 
a »Weitere Studicn von der slov.-kleinruss. Sprachgrenze* eic. Krist. 1899. yrjKi- 

pyC:Ki..í' Hilti.'. •••.I.t VO.i;;. i^-'. 19C0. 

♦*', Jen tam. kde Broch nakreslil nářečí smíšené, naznačil jsem je na mapč 
mřížováním. 



76 




OMD •^^''«« lil '°''" ^M "'""^ 



Kus /ni. 



Hranice Rusů, Maďarů a Slováků v Užhorodč (podle O. Brocha). 



Kelbovce, Brušnica, Jakušovce, Križlovce, Mrazovce, Detrík, Vafkov, Petkovce, 
H. Oršava, Stažkovce, Kožkovce jsou slovenské. Tím se zóc hranice od r. 1890 
silné změnila. Vedle toho zménily se ovšem i hranice ostrovů v Šaryši. A srov- 
nejme, jak další velké zmény objevují se nám na první pohled, přirovnáme-li 
na pr. mapu Czoernigovu z r. 1855, anebo docela zprávy z let dvacátých 
XIX. století u Bidermanna! 

Celkem už předem mohu podotknouti (srv. dále i závér), že podle všeho 
Slováci se zde nalézají na postupu proti živlu ruskému, a že mnohá obec, 
ba i celé kraje, jež dnes slovensky hovoří a za Slováky se přihlašují, byly 



77 

původně kraje ruské. Někteří docela (Holovackij) celé východní Slovensko 
považovali, pokud v něm sedí uniati *), za kraj původně ruský, ovšem sotva 
oprávněně. Na některých končinách lze však ještě dnes viděti, jak se po- 
slovenšťují.**) Jsou-li však v>chodní Slováci na postupu proti Rusům, ustupují 
poslední dobou kvapně Maďarům. Madlarstvo se do této východní končiny 
slovenské dere neúprosně.***) I naše mapa podává o tom svědectví svými 
minoritami maďarskými 5 nejvíce to však ukazují změny v posledních 
statistikách. 

Slovenské obce (počtem 242) jsou tyto: 

Okres: Gálszécs (Sečovce). 







VSeho oby¥. 


Sl0¥ák& 


Bacskó 


Bačkov 


757 


637 


84-0/, 


Bosny icza 


Bosnica 


159 


150 


94 — > 


Cselej 


Čefovce 


752 


553 


73 — . 


Czábócz 


Cabov 


439 


402 


91— » 


Dargó 


Dargov 


419 


388 


92 — » 


Egres 


Egreš 


331 


188 


56 7 » 


Gálszécs 


Sečovce 


3173 


1690 


53— » 


Gerenda 


Hriadky 


401 


388 


96-7 > 


Hardicsa 


Hardište (Hardyšte) 


1187 


388 


32 — > 


Hór 


Tchorovce (Tchoriovce) 


866 


801 


92—. 


Isztáncs 


Stanča 


445 


410 


92 — . 


Kazsu 


Kožuchov 


319 


113 


35 — > 


Kelecseny 


Kfačanov (Kleěenov) 


267 


242 


90 — > 



•) Příslušníci řeckokatolické drkvc sedí i v Gemera ve vsích: Šumjacó 
Telgárt, Vernár, a i v maďarské Bárce je jich dosti 'Srv. Pohfady 1895, 627; 1902, 
509; dále článek o nářečí vel koře vúckém tamže 1893, 307). V Abauji je jich po 
celé stolici dosti, a na mnohých místech i kolem poloviny obyvatelstva; některé 
obce jsou skoro celé řeckokatolické. Také zde patří k nim nejen obce 
slovenské, nýbrž i maďarské. Ze slovenských obd náleží sem Kalša, 
Kfačanov, Ujvaroš, Zdoba, Vieska, z více méně maďarských Nižný Gaď (Alsógagy). 
Byteš 'Búttós), Gagyvendégi v okresu čerhátském, Filkcház, Paiház ve íizerském. 
Baškov, Moďoroška, Pere v genčském, Hor Vadás (Felsóvadász', Hernádsz6lled, 
Homrogd, Kéty, Monaj. Nyédta, R. Gadna Oroszgadna). Selyeb, Szolnok v síksav- 
ském, Barakony. Horváty, Kana (Kány), Pereča (Perecset v turňanském. Ve Zvo- 
lena, Novohradě a Liptově řeckokatolických osad ještě oeaí. O Boršodě 
srv. poznámka na str. 69. 

**') Stálé pošlo venšťo vání Rasů, působené patrné vyiší kakorou Slováků. 
přiznáTají 1 Pastmek (Slovensko 56, Národ. Sborník III. 65), Broch ^Studien Archiv 
XIX, 17). Škaltéty (Pohřady 1899. 557) i Hnatjuk <CioBaKH ^ l'y:uuu 47, 80) 
a Petrov 1. c. 447) Pastrnek soodí, že hlavni část pravoslavných Slováků je původem 
ruská (Listy fílol. 1898, 404; 

♦♦♦Broch Stadíen 1 1 Podle oěho před 30 lety byly jeáté Bozož. Tamovce, Jovro- 
Derma, Šiilovce. Maťovce slovenské. Šembera vedl hranici ještě dáie (srv. závěr). 



78 



Kereplye 


Kraviany 


326 


326 


100-— 7^ 


Kisazar 


M. Ozorovce 


539 


496 


92 — > 


Kisruszka 


Ruskov 


189 


122 


64 — . 


Kohány 


Kahanovce 


760 


699 


919 > 


Kozma 


Kuzmice (Kužmice) 


834 


741 


88-8 > 


Magyarizsép 


Uhorský Žipov 


1095 


827 


75 — > 


Miglész 


Meglisov (Miglesov) 


429 


416 


969 » 


Nagyazar 


V. Ozorovce 


730 


545 


74 — > 


Nagyruszka 


Ruskovce *) 


671 


335 


49-9 > 


Parno 


Parchoviany (Parcho- 
vány) 


1370 


1230 


89 — > 


Pelejte 


Plechovčice (Plechocice) 


832 


749 


90—. 


Szécskeresztúr 


Kerestúr 


1135 


1074 


94 — > 


Szécspolyánka 


Sečovská Pofanka 


1272 


1186 


93 — » 


Szilvásújfalu 


Silvaš . 


607 


549 


90—. 


Sztankócz 


Stankovce 


279 


273 


97-8 . 


Tarnóka 


Trnavka (Terňavka) 


192 


188 


97-9 > 


Techna 


Dvorianka (Dvorianky) 


497 


460 


92— . 


Tóketerebes 


Trebišov 


4623 


3381 


73 — > 


Tussa 


Tušíce 


679 


659 


97 — . 


Tussaújfalu 


Tušická Nová Ves (No- 
vejsa) 


453 


429 


94-7 > 


Upor 


upor 


559 


481 


86— . 


Vécse 


Vojčice 


1191 


1073 


90-—. 


Visnyó 


Višňov 


403 


389 


96-— > 


Zebegnyó 


Zbehňov 


523 


448 


85 — . 



Okres: Homonna (Humenné). 



Agyidócz 


Adzidovce 


338 


313 


92-- 7< 


Alsóladiskócz 


Nižné Ladiškovce 


253 


249 


98 — . 


Barkó 


Brekov 


548 


523 


95- > 


Baskócz 


Baškovce 


182 


170 


93— > 


Czernina 


Černína 


152 


152 


100 — » 


Dedasócz 


Dzedačov 


90 


90 


100 — . 


Felsókortvélyes 


Hrušov 


488 


478 


979 . 


Felsóladiskócz 


Vyšné Ladiškovce 


251 


240 


95 — . 


Góroginye 


Ohradzany (Ohradzane) 


791 


391 


49 — . 


Grozócz 


Gruzovce 


114 


100 


87-7 > 



♦) v Ruskovcích je proti 335 Slovákům přihlášeno 33ó Maďarů. Při známých 
poměrech nepochybuji, že jsem se nezmýlil, označiv na mapé plných 50% Slováků 
místo 49-97o. 



79 



Hankócz 


Hankovce 


389 


368 


94— « 


/• 


Hazsina 


Háiin 


432 


406 


93-9 . 




HegedOsfalva 


Húdcovce 


203 


187 


92 — . 




Helineczke 


Chimec (Chomec) 


331 


324 


97-8 : 




Homonna 


Humenné 


3995 


1334 


33 — . 




Homonnabresztó 


Brestov 


289 


280 


968 




Horbokradvány 


Vyšná Radvaň 


201 


46 


228 




Hrubó 


Hrabov 


389 


381 


979 




IzbugyahosszúmezO 


Dlhé (Dlatae) 


283 


254 


89-7 . 




Izbugyabrabócz 


Hrabovec 


381 


343 


92- 




Jankócz 


Jankovce 


215 


199 


92 — 




Jeszen6 


Ješenov 


576 


555 


96-3 . 




Kárna - 


Karné 


266 


260 


97-7 




Kiskemencze 


Kamienka 


612 


574 


93-7 . 




Kohanócz 


Kochanovce 


362 


293 


80-9 . 




Koskócz 


Kožkovce 


423 


374 


88 — 




Kudlócz 


Kudlovce 


793 


675 


85 — . 




Láczfalva 


Lackovce 


212 


203 


95-7 . 




Lcszkócz 


Lískovec (Lískovce) 


279 


256 


91-7 




Lukasócz 


Lakačovce 


273 


271 


99 — . 




Lyubise 


Lubiša (i Lubiš) 


424 


359 


84 — 




Maskócz 


Maškovce 


133 


131 


98—. 




Mislyina 


Mišlina 


427 


368 


86 — . 




Modra 


Modra 


528 


528 


100 — . 




Nagykemencze 


Kamenica 


1039 


949 


91 — . 




Peticse 


Pčice 


543 


530 


97-—. 




Porubka 


Porábka 


263 


247 


93-9 . 




Rovna 


Rovné 


400 


389 


97-- . 




Szopkócz 


Sopkovce 


150 


150 


100 — . 




Topolovka 


TopoFovka 


433 


154 


35 — . 




Tótjablonya 


Jabloň 


347 


305 


87-8 . 




Tótkriva 


Křivé 


101 


101 


100 — . 




Tótvolova 


Slovenská VoFova 


221 


203 


91-8 . 




Turczócz 


Turcovce 


211 


201 


95 — . 




Udva 


Udavské 


799 


713 


89 — . 




Velyopolya 


Veropolie (Veropola) 


234 


213 


91—. 




Zavadka 


Závadka 


237 


221 


93—. 





Okres: Nagy-Mihály (Michaíovce). 



Alsókortvélyes 


Hrušovík 


1078 


1024 


949 


Bánócz 


Bánovce 


768 


594 


773 


Beretto 


Bracovce (Braciovce) 


812 


690 


84-9 



/o 



w 



e«to 


Eojfcovce 


126ě 


1*>*5 


«^— \ 


tafvr^Utt 


DftcxTfca 


620 


556 


S9^—^ 


f^tkm 


Falkaáovce 


639 


53S 


84 — . 


?%aíK%hs 


Ffliar 


329 


2S8 


«7_» 


f0S0Mj 


Hatairyr 


725 


571 


78-7 ► 


řfe?r7i 


Kr^pčasy 


369 


52 


14 — * 


I/tvotn^ 


Ti/aáxíL 


532 


502 


94-—. 


IHyjiáaA 


Kačascív 


2*4 


248 


87 — . 


KHfj^Á,é%S^grjc%ebh 


M. a V. Žbfoce 


783 


72S 


9>^ . 


VLsi^f^Kz 


KrasooTce 


438 


423 


96-—. 


Kťttf/¥íjití 


KrÍT0J6uiy rKrhroSčanj; 


367 


308 


83^ . 


ijííbOÍCZffÁJZ 


Vota 


447 


395 


88-—. 


UA 


La^koTce 


312 


293 


93-9 > 


ÍjítíuUnnéf 


Lastomír 


13C»5 


1060 


81 — . 


íj^iixty 


IȒm 


789 


771 


97-7 . 


ijMWk 


Le}oé djtusj) 


406 


386 


95 — . 


Málcza 


Malčíce 


1096 


869 


79 — » 


Mifk 


MarkoTce 


554 


521 


94 — . 


Mirfcci^fnernye 


Posté Čemeroé 


336 


243 


72 — . 


Mocnář 


Močarany 


625 


564 


90— > 


M^/fira 


MoroTÍany 


885 


737 


83 — . 


Nagymíhily 


Míchafovce (Mihalovce; 


4906 


1695 


34—. 


KáUfal^a 


Nacina Ves (Nadňovša, 
Naríňovcš) 


1018 


841 


82 — . 


Nézpi^»t 


Kticany 


146 


55 


37 — . 


(yrtstk^ 


Oreské (Orcský) 


478 


454 


94^ . 


OrmtzTf 


Strážskc (Straske) 


1039 


814 


78- - . 


Vzz<\u:% 


Pozdišovce 


1184 


1027 


86-7 . 


Vtifík 


Pctríkovcc 


396 


347 


87- . 


Petr^fcz 


Petrovce 


718 


759 


917 . 


HáWfC.z 


Rakovcc 


981 


881 


898 . 


Hitnoiny 


^amudovce 


544 


471 


86 — ' 


Szalók 


Slávkovce 


527 


402 


76 — . 


Sz<5lcpka 


Slíepkovce (Šlipkovce) 


498 


451 


90- > 


Sztára 


Staré (Starý) 


1023 


939 


91-7 . 


Szuha 


Suché (Suchý) 


450 


432 


96 — . 


Topolyán 


Topofany 


640 


612 


95-9 » 


VánArhcIy 


Trhovište (TarhoviSče) 


1209 


1112 


91-9 . 



Okres: Sátoralja-Újhely (Nové Město pod Šiatorom, OjheF). 



Aliórrjímccz Nižný Regmec 497 428 86-7^ 



nnrnncN 



Baranč 



444 



264 



59 — 



81 



Biste 


Bysta 


218 


24 


ll--7a 


Bodzásújlak 


Bodzáš Ujiak (Ujiak) 


1200 


727 


60- ~> 


Csórgó 


Čergov 


608 


155 


25 -> 


Cíéke 


Cejkov 


1020 


155 


15 — » 


Garany 


Garaňa 


1137 


563 


49- -» 


Gercsely 


Gerčer 


500 


214 


42-8 > 


Kiskázmér 


M. Kazmír (Kažmir) 


220 


181 


82 — > 


Kolbása 


Kolbáš 


623 


217 


34-8 > 


Lasztócz 


Lastovce 


698 


442 


63 — > 


Legenye 


Legiňa 


492 


96 


19 — » 


Magyarjesztreb 


Jastrab (Ještreb) 


578 


173 


29-9 > 


Mikóháza 


Mikóhaz 


599 


126 


21 — » 


Nagykázmér 


V. Kazmír (Kažmir) 


522 


397 


76 — > 


Nagytoronya 


V. Toroňa 


751 


397 


52-8 » 


Rudabányácska 


V. Baňačka 


660 


582 


88 — . 


Széphalom 


M. Baňačka 


289 


44 


15 — > 


Végardó 


Ardov 


927 


104 


11 — » 



Okres: Szinna (Snina). 



Czírókabéla 


Cirocká Beiá 


1108 


1077 


97-- 7, 


Czírókahosszúmezd 


Cirocké Dlhé (Dluhy) 


1375 


1238 


90 — » 


Nechválpolyánka 


Ncchvár-PoFanka 


385 


372 


96— > 


Oroszhrabócz 


Ruský Hrabovec 


736 


124 


16 8 > 


Papina 


Papin 


821 


745 


90 7 > 


Szinna 


Snina 


2750 


2457 


89 — » 


Zubna 


Zubné 


407 


363 


89 — > 



Okres: Sztropkó (Stropkov). 



Alsóolsva 


Dol Ofšava (Niž. Ofšva) 


402 


231 


57-% 


Alsósitnyicze 


Dolná Šitnica 




278 


262 


94 — . 


Alsóvladicsa 


Dolná Vladiča 




114 


114 


100 — > 


Bodzás 


Bifany 




193 


191 


98-- » 


Boksa 


Bok§a 




249 


164 


65-8 . 


Brusnyicza 


Brušnica 




285 


244 


85 — > 


Detrik 


Detrik 




139 


138 


99 — » 


Felsóolsva 


Horná Oíšava 


(Oíšva) 


293 


267 


91— > 


Felsósitnyiczc 


Horná Šitnica 




358 


279 


77 9 » 


FelsOviadicsa 


Horná Vladiča 




93 


93 


100— • 


Giglócz 


Gigiovce 




146 


115 


78-7 » 


Girócz 


Girovce 




81 


67 


827 > 



84 

Stolíce užhorodská. 

I tato stolice obsazena je třemi národy: Slováky, Maďary a Rusy. 
Slováků je na 153.266 obyvatel v celku 42.876, tedy skoro 287oi ^"^^ 
55.742, Maďarů 46.306, Němců 7.099. Čistě slovenský je jen okres sobrá- 
necký ; kapušanský už je skoro celý maďarský, užhorodský z největší části ruský, 
z menší slovenský a maďarský (16.325 Rusů, 9.018 Slováků, 7.841 Maďarů). 
Okres perečínský a bereznaňský je už úplně ruský, Slováků zde sedí větší 
počet (310) jen ve V. Berezném, jinak převahou ruském, Perečíně a Turj. 
Remetech. Hranice slovenská běží od Stretavky na hranici zemplínské 
k řece Ungu, přechází Ung a vniká výběžkem obsahujícím obce Pavlo vce, 
Tegeni a Čierno Pole do okolí Kapušan, vrací se k Vysoké a jde podél 
Ungu na Lakart, a pak odbočuje na Bežovce, Zahor a jde až k samému 
městu Užhorodu (ten je však maďarský); odtud pokračuje k severu přes 
Onakovce na Hutu, a na Podhradie, odkudž táhne se podél hranice 
stolice zemplínské, tvoříc kol Poruby hluboký zářez, k Vafaškovci, jenž však, 
jsa čistě ruský, zůstává stranou. 

Hranice maďarskoslovenská shoduje se mi celkem s hranicí, kterou 
ustanovil O. Broch na své nové mapce (srv. str. 76.) Toliko uznává on na 
jih od ní ještě značné území smíšené kolem Kapušan, jehož hranice jde od 
řeky Ungu na Mokču, Číčer, kol Ňaradu, Ruské k V. Selmencům, odkudž 
obrací se zpět na sever k Palovu, Tarnovcům na Jovru, nechávajíc Palaď 
a Galoč stranou na území čisté maďarském. Podle statistiky nemají však 
osady tohoto území, vyjímaje Tarnovce a Jovro-Dermu, ani lO^o Slováků, 
ba mnohé ani jednoho Slováka. Čisté maďarský je také Bozoš před Užho- 
rodem, v Užhorodě samém na 14.723 obyvatel oznámeno jen 1223 Slováků, 
tedy ani ne 107o- Podobné se v celku shoduje s Brochovou naše hranice 
ruskoslovenská v stolici užhorudské, jenom že zase Broch v území sloven- 
ském (na západ od ní) uznává, jak z mapky vidno, jazykově smíšené území 
slovenskoruské, do něhož* náleží Vyšné Remety a V. Rybnica, Hlivište, 
Choňkovce, Podhradie a Beňatiná. Statisticky se však objevuje zde Rusů 
poměrně jen málo ; jenom Beňatiná, kterou klade na území slovenské, objevila 
se nám čisté ruská (na 419 obyvatel přihlášeno 354 Rusů, 58 Němců a jen 
6 Slováků), a rovněž Porubá (402 Rusů na 581 duší), tvořící zářez do 
oblasti už slovenské. Za to jsou zase v ruském území této stolice 
malé ostrůvky slovenské, dosud však Slováky jen slabě obsazené v Radvance, 
Antalovcích, Šeredném, Berezném a Turj. Remetech. O změnách hranice, 
jež se staly od r. 1890, srv. napřed úvod k stolici zemplínské. 

Z ostatních národností hlásilo se poněkud více Poláků v Užhorodě, 
Perečíně a M. Berezném (v této obci i Rumuni a Chorvaté), Čechů v Užhorodě, 
Hli visti a Úbreži. *) Maďarů a Němců je všude dosti, nejvíce v Perečíně, Turj, 
Remetech, V. Berezném, Sobrancích, Závadce (mimo vlastní oblast maďarskou). 

*) Srv. Slov. Pohfady 1901, 596 



Slovenské obce (počtem 82) jsou tyto: 



85 



Nagybe řezná 



Okres : B e r e z n a (Bereznoje). 




VSech oby v. 


Slováků 


V. Bereznoje 2460 


310 12 



■7« 



Okres : K a p o s (Kapušany). 



Feketemezó 


Čierno Pole (Čarnopolie) 


271 


255 


94-0/, 


Kisszeretva 


Stretavka (Štretavka) 


388 


268 


69 — » 


Kráska 


Krások (KraSok) 


405 


361 


89- - > 


Lakárt 


Lekart 


1412 


1332 


94 — . 


Nagyszeretva 


Střetává 


538 


428 


79 — > 


órdarma 


Jovro a Derma 


1532 


521 


34 — » 


Pálócz 


Pavlovce 


2062 


1791 


86 8 > 


Pályin 


Palín 


1086 


560 


51-- > 


Rebrin 


Rebrin 


638 


574 


899 > 


Szenna 


Senné (Senný) 


754 


709 


94— • 


Tarnócz 


Trnovce (Tarnovce) 


359 


39 


10-8 > 


Tegenye 


Tegeňa 


299 


222 


74-— » 


Viszoka 


Vysoká 


1203 


1104 


91-7 » 



Turiaremete 



Okres : Perecseny (Percčín). 
Turjanské Remety 2033 



531 



26--% 



Okres : Szobráncz (Sobrance). 



Alsóribnyicze 


Niž. Rybnica (Rybniče) 


393 


298 


75-8 7 


Baskócz 


Bankovce 


309 


308 


99—. 


Bunkócz 


Bunkovce 


360 


318 


88—. 


Csecsehó 


Čečehov (Čečahov) 


596 


541 


90-7 > 


Fekésháza 


Fekišovce 


397 


337 


848 > 


Fels6remete 


Vyš. Remety 


505 


496 


98 — . 


Felsóremetevasgyár 


Hámre 


779 


660 


847 . 


Felsóreviscse 


Vyb. ReviSte (Revišče) 


508 


449 


88 — . 


Fels6ribnyicze 


Vyš. Rybnica 


465 


445 


95 — . 


Gajdos 


Gajdoš 


146 


136 


93—. 


Gézsény 


Hažín 


594 


568 


95- . 


Hanajna 


Hnojné 


263 


214 


81--. 



86 



Hliviscse 

Hornya 

Hunkócz 


Hlivište (Hlivišče) 
Horná (Hornia) 
Choňkovce (Chonikovce) 


495 
559 
661 


390 
503 
592 


78-7 
899 
89 — 


10 


Jeszenó 
Jesztreb 
Jósza 


Jasenov (Jesenov) 424 
Jastrebie (Jestrebie, Jestreb j 603 
Jovsa 805 


347 
579 
696 


81-8 
96 — 
86 — 




Kalusa 


Kaluša 


355 


353 


99*— 




Kereszt 


Kristy 


466 


397 


85-— 




Kiszalacska 


M. Zálužice 


797 


766 


96 — 




Klokocsó 


Klokočov 


513 


493 


96- 




Kolibábócz 


Kolibabovce 


209 


204 


97 — 




Konyus . 
Kuszin 


Koňuš (u Brorha Koňušice) 
KuŠín 


1 525 
353 


389 
335 


74-^ 
94-9 




Lucska 


Lučky 


534 


460 


86- 




Nagyzalacska 
Orehova 


V. Zálužice 
Ořechová 


850 
274 


810 
265 


95- 
96-7 




Osztró 


Ostrov 


381 


362 


95-- 




Órdogporuba 
Porosztó 


Porúbka 
Porostovo 


514 
519 


441 
442 


85-7 
85 — 




Přikopá 
Ruszkócz 


Priekopa (Přikopá) 
Ruskovce 


459 
425 


350 
382 


76-— 
89-8 




Sárospolyánka 

Sárosremete 

Sárosreviscse 


Pofanka 421 
Niž. Remety 389 
Blatné (Nižné) Revište (-šče) 520 


378 
208 
465 


89-7 
53 — 
89- 




Solymos 

Szentes 

Szobráncz 


Iňačovce 

Sentuš (Šentuš, Čentuš) 

Sobrance 


884 

277 

1143 


837 
238 
600 


94- 

85-9 

52- 




Szobránczkomorócz 


Komarovce 


289 


272 


94- 




Sztrajnyán 
Tarna 


Strajňany 
Trnava (Tarnava) 


1682 

748 


1222 
689 


72 — 
92- 




Tiba 
Ubrezs 


Tibava (Cibava) 
Úbrež 


813 
1025 


614 
845 


75- 
82- 




Vajnatina 

Váralja 

Verbócz 
Vinnabanka 


Vojnatina (Vojňacina) 
Podhradie (Podhorodie, 

Podgorodie) 
Vrbovce (Verbovce) 
Vinné a Banka 


462 

517 

295 
1418 


401 . 

353 

276 
1282 


86-7 

68- 

93- 
90- 




Závadka 


Závadka 


441 


198 


44-8 





Okres: Ungvár (Ungvár, Užhorod). 



Alsódomonya 
Alsónémeti 



Domanince 
Niž. Německé 



1005 
403 



152 
333 



15-^ 
82-- » 



87 



Antalócz 


Antalovce 


745 


98 


13 -« 


/o 


Bezó 


Bežovce 


1800 


1639 


91- 




Felsódomonya 


Onakovce 


681 


646 


948 




Felsónémeti 


Vyš. Německé 


297 


238 


80-- 




Huszák 


Husák 


389 


360 


92- ^ 




Hutta 


Hutá 


674 


667 


98-9 . 




Jenke 


Jenkovce 


784 


638 


81- > 




Karcsava 


Krčava (Karčava) 


451 


372 


82- . 




Korumlya 


Koromla 


608 


520 


85- 




Petrócz 


Petrovce 


535 


519 


97- > 




Pinkócz 


Pinkovce 


439 


202 


46 - « 




Radváncz 


Radvanka 


1169 


258 


22 — « 




Székó 


Sej kov 


372 


343 


92- . 




Szerednye 


Šeredné (Serednie) 


1729 


507 


29- > 




Tasolya 


Tašofa 


383 


367 


95-8 . 




Zahar 


Zahor 


991 


933 


94- « 





Stolice spišská. 

Stolice spišská má obyvatel 172.091 a mezi mmi 99.557 Slováků 
(58-27J, 10.843 Maďarů (6-27^), 42.885 Němců (257o). 14.333 Rusů 
(8'27o)j a mimo to ještě značný zlomek příslušníků jiných jazyků (4117). 
Podle toho vypadá také národopisný obraz. Původní slovenská oblast v této 
stolici je prorvána takovými ostrovy, že od bližšího vymezování hranic její 
zde upouštím a odkazuji na mapu samu. 

Nejsilnějším a také původním živlem jsou zde Slováci, obemykající 
v stolici velkc vnitřní ostrovy německé; ale na severu a východu pás slo- 
venský proniknut je také mnohými obcemi ruskými, které zejména při ha- 
ličské hranici tvoří řadu souvislých ostrovů, přecházejících do Šaryše. O tom, 
jak těžko je zde určovati, co je vlastně ruské a co slovenské, zmínil jsem 
se v úvodě k Zemplínu. Spiš i Šaryš jsou kraje, které čekají teprve na své 
náležité vzdělané ethnografy. Z toho důvodu je také nesnadno reprodukovati 
nomenklaturu *) 

Ruské obce ve Spiši, jak se zdá, povstaly teprve pozdějším přistěho- 
váním Rusů do končin původně slovenskopolských ; aspoň jména ruských 
ob(:í vystupují teprve v historických pramenech XIV. — XV. stol., kdežto 



*) Srv. spory Št. Mišíka, který o historii a místopis Spiše má veliké a mnohé 
zásluhy, s drem St. Eljaszem-Radzikowským (Sborník mus. si. spol. 1899, I., 60, 
a II., 159). Št. Mišík uveřejnil příspěvky k místopisu Spiše ještě ve Sborníku II. 
28, 213; III. 17. Pro Spiš srv. i Dra. Eljasze-Radzikowského spis »Tatry Bielskic*. 
Kraków 189^. V léto knize přidržuji se přirozené názvosloví slovenského. 



88 

jména slovenských už před tím v stol. XII. a XIII.*) Dnes Rusové, jako 
jinde, i zde ustupují Slovákům. Spiš je jednou z těch stolic, kde Slováci 
jsou na postupu a to patrně na útraty Rusů (srv. tabulku na konci při- 
pojenou). Spišští Rusové, i když se sami pokládají za >Rusnáky«, jsou místy 
už silně poslovenčeni, tak podle zprávy p. MiŠíka v Helcmanovcích, Závadce, 
Poráči, Slovinkách, Kojšově, Nižných Repaších, Ofšavici, Torysce, Hoder- 
marku, Jakubianech, Jarembiné, Kamjonce, Krempachu, Lipníku, Litmanové, 
Suli ně; v Osturni jsou zase popolštěni. Ale k této zprávě p. Mišíkově dlužno 
připomenouti, že statistika udává sice Rusy, řeckokatolického vyznání v Slo- 
vinkách, Poráči» Hodermarku, Jarembiné, Kamjonce, Litmanové, Jakubianech, 
Fofvarku, Lipníku, Olšavici, Osturni, Sulíně a mimo obce p. Mišíkem udané 
i v Mníšku, — ale ne v Helcmanovcích, Kojšově, Torysce, Repa- 
ších. V těchto čtyřech obcích, a dále ještě v Granastové, 
Krempachu při Lubovni a z části vKoterbachu sedí sice 
také příslušníci vyznání řeckokatolického, ale hlásí se už 
podle poslední statistiky za Slováky.**) Nejzápadnější ruskou 
obcí je Osturňa. 

Německé obce ve Spiši počaly se tvořiti podle Mišíka už ve XII. 
století (hlavně však od XIII.), a vzrostly během doby ve velké souvislé 
celky. ***) Dnes ovšem mnohé z nich jsou již silné prostoupeny živly jinými 
(Němectva ve Spiši silně ubývá), ale zůstalo jich ještě dosti. Podle poslední 
statistiky můžeme za německé obce, v nichž sedí většinou skoro samí, 
z menší části pak aspoň většina Němců, míti tyto osady (čísla značí 
absol. počet Němců): 



maď. 


•lov. 


nim. 




Óviz 


Stará Voda 


Altwasser 


249 


Svedlér 


Švedlár 


Schwedler 


1443 


Szepesremete 


Mníšek 


Einsiedel 


1743 


Szomolnok 


Smolník 


Schmollnitz 


1948 


Szomolnokhuta 


Smoln. Hutá 


Schmollnitzer Hiitte 


960 


Merény 


Vondrišel 


Wagendriissel 


1463 



*) Tímto důvodem veden, Št. Mišík opřel se domněnce J. Hradszkého (Szepes- 
vármegye a mohácsi vész elótt, Szcpesváralja 1888), podle níž zde Rusové byli 
praobyvateli. (Sborník slov. mus. spol. 1896, I, 23.). 

**) V Slov. Pohradech 1895 str. 626 uvádí se kniha Šváby ho »Szepesi 
Emlékkonyv* z r. 1888, kde autor rozeznávající ve Spiši 5 slovanských nářečí: 
1. magurskopolské, 2. rusnácké, 3. šaryšskoslovenské 4. pohronské (gemersko- 
slovenské) a 5. liptovskoslovenské, uvádí, že rusnáckým mluví se v obcích Lipníku, 
FoFvarku, Kamjonce, Litmanové, Jarembiné, Krempachu při Lubovni, .Sulíně, Medzi- 
brodzi, Krendželovce, Závodí, Jakubianech, Hodermarku, Torysce, v obou Repaších, 
Oršavici, Pavlánech, Podproči, Závadce, v obou Slovinkách, Helcmanovcích, Poráči 
a Kojšově. 

»♦♦) O jejich historii srv. Mišík I. c, pak M. Gumplowicz v Ludu VII., 
76, 192; VIII., 262. Zde výklad o celé polskoněmcckó kolonisaci. 



89 



Busócz 


Bušovce 


Bauschendorf 


391 


Durand 


Tvarožná 


Durand 


444 


Felsóerd6falu*) 


Stará Lesná 


Altwalddorf 


566 


Forberg 


Folvark 


Forberg 


274 


Hollólomnicz 


Holumnica 


Holumtz 


504 


Hunfalu 


^ Hunctorf 


Hundsdorf 


942 


Izsákfalu 


Žakovce 


Eisdorf 


568 


Majer ka 


Majerka 


Majerhof 


302 


Maldur 


Maldur 


Maldur 


648 


Ménhard 


Vrbov 


Menhardsdorf 


610 


Nagylomnicz 


Lomnica 


Gross-Lomnitz 


1013 


Nagyór 


Strážky 


Nehre 


297 


Rókusz 


Rakúsy 


Roks, Rokus 


463 


Toporcz 


Toporec 


Toportz 


562 


Viborna 


Výborná 


Bierbrunn 


359 


Ruszkia 


Ruskinovce 


Riesdorf 


432 


Gnézda 


Gniazdy 


Kniesen 


846 


Hobgárt 


Hopgart 


Hobgard 


675 


Kislomnicz 


Lomnická 


Klein-Lomnitz 


749 


Podol in 


Podolinec 


Pudlein 


982 


Ómajor 


Starý Majer 


Alte-Maierei 


44 


Alsóerdófalva 


Nová Lesná 


Neuwalddorf 


379 


Felka 


Velká 


Felka 


622 


Mateócz 


Matěj ovce 


Mathsdorf (Matzdorf; 


779 


Múhlenbach 


Milbach (Milbak) 


Múhlenbach 


371 


Nagyszalók 


V. Slavkov 


Grossschlagendorf 


797 


Szepesszombat 


Spišská Sobota 


Gcorgenberg 


364 


Sztrázsa 


Stráže 


Michelsdorf 


271 


Gólniczbánya 


Gelnica 


Gollnitz 


2686 


Késmárk 


Kežmarok 


Kásmarck 


3408 


Leibicz 


Lubica 


Leibitz 


1486 


Poprád 


Poprad 


Deutschendorf 


737 


Szepesbéla 


Bělá 


Bela 


1441 



Mimo to sedí Némců hojné v Nové Vsi (ném. Neudorf), Levoči (Leut- 
schauj, Spišských Vlaších (Wallendorf), Sp. Podhradí (Kirchdrauf), Sp. Staré 
Vsi, Dvorci a Krempachu, ale v Podhradí, Vlaších silně zanikají. 

Čtvrtým důležitým, třebas dnes nečetným živlem ve Spiši jsou P o- 
1 á c i. Že Spiš, který v starších dobách náležel z části (po Poprad a To- 
porec) ku Polsku **), Poláky byl kolonisován, je prirozeno. Mezi obcemi pů- 



*) Dříve Óleszna, jako místo Alsóerdófalva bylo dříve Újleszna. 
**) Mišík, >Slovo o kolonisácii Spiša* (Sborník mus. spDl. I, 1, 21). 

Národopisný Sborník. Sv. IX. 



90 

vodné polskými uváděl Šembera *) Javorinu, Solfsko, Podspady, Žďir, Lendak, 
Jurgov, Repisko, Lapšanku, Černou Goru, Horné a Dolné Lapše, Trips, 
Durštýn, FalStýn, Novou Bialou, Krempachy, Fridman, Rovnou, Nedice s Pod- 
zámčím, Dunajec, Golinberk, Kacvín, Frankovou, Frankovku, Relov, Jezersko^ 
Gybely, Haligovce, Richvald, Hanušovce, Matyášovce, Starou Ves, Majerovce, 
Starou a Novou Lubovňu, Sádek, Koláčkov, Vyšné i Nižné Ružbachy, La- 
ckovou, Lechnici, Smerdzonku, Zámostí, Podlechnici, Lesnicí, Hávku, Hal- 
govou, Mníšek, Pilhov, Kače, Medzibrodze (všude pravopis Šembcrův) — 
a počítal v nich v celku 27.213 Poláků. Zváni jsou vůbec Magarčany. 

Jakou měrou tyto obce dnes ještě jsou polské, pověděti těžko. Statistika 
neměla zřetele k otázce původní národnosti, a v jednotlivých těchto obcích 
našel jsem příslušníků jiných jazyků (tedy i polštiny) počet nepatrný. A v něm 
nejsou zahrnuti jenom Poláci. Ostatek slovanského obyvatelstva byl čítán 
vesměs za Slováky. Nepatrné číslo Poláků je oznámeno i v obcích : Smolní ku, 
Markušovcích, Štefanovcích, Hodermarku, Jarembiné, Lipníku, Sp. Staré Vsi^ 
Krempachu, Dravcích, Vilkovcích, Nové Bělé, Nedeci, Hrušově, Velbaších 
a jinde. 

P. Mišík má dnes na základě svého poznání a zpráv hnileckého učitele 
p. N. Volaje, pak p. Alex. Fedora faráře v Lomničce, p. Fr. Spiritzy faráře 
v Bušovcích a p. Kar. Stassika faráře v Koláčkově za polské tyto obce: 
Lendak, Slovenská Ves, Ždiar, Vyšné a Nižné Lapše, Lapšanka, Fridman, 
Falštín, Jurgov, Čiemahora, Repisko, Javorina, Kacvín, Krempach, Durštín, 
Velká a Malá Franková, Osturňa (s Rusnáky mluvícími po polsku), Nedeca 
s Podzámkem, Čiernahora při Tribši, Nová Bělá, Hanušovce, Jezersko, 
Haligovce, Lipník (s většinou ruskou), FoFvark při Lipníku (většina ruská), 
Lechnica, Vyšné a Nižné Šváby, Červený Kláštor, Lesnica, Hutá, Matiašovce, 
Gíbeř, Potok, ReFov, Hagy, Richvald, Havka, Stará Ves, Klembark, Vyšné 
a Nižné Ružbachy, Lacková, Forbasy, Kamjonka (obec ruská s polskou 
menšinou), Lubovenský Zámok, Sádek, Mníšek, Pilhov, Granastov (většina 
ruská), Jarembiná (obec ruská se zlomkem Poláků), Holumnica, Rakúsy 
(německé obce s polskou menšinou). Stará a Nová Lubovňa. V Koláčkové 
přechází už magurština do slovenštiny (množství měkkých hlásek). Tito 
Poláci se však vesměs přihlásili za Slováky.**) 

Všech obcí slovenských je 188, a sice jsou to tyto: 



♦) ČČM, 1876, 651 si. Str. 664 uvádí Šembera, že spišské Poláky popsal už 
jakýsi J. Z. r. 1851. (»0 osadách polskich na W^grzech«. Tom I. Lwów 1851). 

**) Do seznamu, jak je viděti, čítal p. Mišík nejen obce slovenskopoiské, ale 
i obce, jež jsou sice jednak většinou ruské nebo německé, ale v nichž slovenský 
zlomek je vlastně polský. Také krojem a obyčeji liší se tito slovenští Poláci od 
čistých Slováků. Od Slovenské Vsi počínajíc přechází polština v slovenštinu, od 
Slavkova, Matejovců, Lomnice a Kežmarku mizí. Od Slov. Vsi přestává už polské rz, 
V jediné Lubici prý polský živel nabývá půdy i proti slovenskému. 



Okres: Golniczbánya (Gelnica). 



91 



Alsószlovinka 

Hrisócz 

Jekelfalu 

Kalyava 

Kisfolkmár 

Kluknó 

Kojsó 

Margitfalu 

Nagyfolkmár 

Nagykunchfalu 

Opáka 

Oviz 

Prakfalu 

Richnó 

Zakárfalu 





Vlebo objv. 


Slo^ 


rákb 


Nižné Slovinky (N. Slo- 
vinka *) 


834 


93 


11-7 


Hrišovce 


262 


257 


98 — » 


Jakrovce 


1081 


986 


91-. 


Kafava 


304 


299 


98- . 


M. Folkmár 


210 


174 


82-8 . 


Kluknava 


1174 


1080 


91-9 . 


Kojšov (Koršov) 


1171 


1137 


97 — . 


Margecany 


685 


633 


92-. 


V. Folkmár 


837 


807 


96 — . 


Helcmanovce 


1354 


1245 


91-9 . 


Opáka 


152 


134 


88 — . 


Stará Voda 


321 


66 


20 — . 


Prakovce 


752 


624 


82-9 . 


Richnava 


704 


661 


93-8 . 


Žakarovce 


1224 


1119 


91 — . 



Okres: Igló (Nová Ves). 



Arnótfalu 


Arnutovce 


184 


184 


100-7 


Betlenfalu 


Betlanovce 


403 


344 


85 — » 


Dénesfalu 


Danišovce 


235 


227 


96 — . 


Hadusfalu 


Hadušovce 


133 


129 


96-9 » 


Haraszt 


Chrasť (Hrasc) 


295 


294 


99- » 


Imrichfalu ^ 


( Dedinky 


383 


377 


98 -. 


Istvánfalu < 


1 (Dzedzinky) 


190 


187 


98 — > 


Káposztafalu 


Hrabošice (Hrabušice) 


1256 


1155 


91-9 . 


Kishnilecz 


Hnilčík 


973 


836 


85-9 > 


Kotterbach 


Koterbach 


1201 


962 


80-- > 


Lassúpatak 


Štilbach (Štefbach) 


368 


365 


99 — » 


Leszkovján 


Lieskovany (Leskoviany) 


168 


168 


100— . 


Letánfalu 


Letanovce 


697 


651 


93 — » 


Markuscsepánfalu 


Markušovce-Štefanovce 


1613 


1202 


74 — > 


Matejócz 


Matejovce (Macejovce) 


255 


233 


91 — » 


Odorin 


Odorin 


536 


513 


95-7 . 


Pálmafalu 


Harikovce 


750 


731 


97 — . 


Szepessiimeg 


Smižany 


1279 


1179 


92 — » 



*) v prvé řadě jsou názvy slovenské ze seznamu Houdkova, ale místy jsou 
opraveny a doplněny názvy zaslanými p. farářem MiŠíkem. 

7* 



92 



Sztraczena 

Tamásfalu 

Tcplicska 

Vidernik 

Zavadka 



Ztratená (Stracena.Stračena) 301 
Tomášovce 376 

Teplická (Ceplička) 626 

Vyderník 321 

Závadka 997 



280 


93--% 


360 


95-7 . 


596 


95 — . 


278 


86 — » 


267 


26-7 . 



Okres: Késmárk (Kežmarok). 



Busócz 


Bušovce 


503 


74 


147 V 


Durand 


Tvarožná 


603 


149 


24-7 > 


Hunfalu 


Hunctorf*) 


1185 


126 


106 • 


Javorina 


Javorina 


257 


200 


77-8 * 


Keresztfalu 


Křížová Ves 


489 


427 


87--. 


Kisszalok 


M. Slavkov 


368 


352 


95 — > 


Krig 


Kríg 


251 


229 


91—* 


Landok 


Lendak 


1057 


1017 


96— > 


Majerka 


Majerka 


387 


79 


20 — > 


Ménhard 


Vrbov (Verbov) 


779 


144 


18 — > 


Nagylomnicz 


Lomnica 


1207 


145 


12 — > 


Nagyór 


Strážky (Strážka) 


471 


160 


33-9 > 


Rókusz 


Rokus (Rakúsy) 


682 


178 


26— » 


Szentgyorgy 


Jurské 


337 


265 


78 — » 


Toporcz 


Toporec 


1037 


399 


38 — > 


Tótfalu 


Slovenská Ves 


1001 


838 


83-7 > 


Viborna 


Výborná 


482 


101 


20-9 > 


Zsdjár 


Ždiar (Zdzor) 


1417 


1381 


97 — » 




Okres: Lócse (Levoča). 






Ábrahámfalupikfalu 


Abrahamovce-Pikovce 


201 


156 


77- -0/ 


Alsórépás 


Nižné Repaše 


559 


549 


98 — » 


Csontfalu 


Čenčice 


24 


23 


95-8 > 


Csutortokhely 


Štvrtok (Štvartek) 


756 


669 


88-— . 


Dolyán 


DoFany 


131 


123 


93-8 » 


Domán 


Domaňovce 


503 


478 


95 — > 


Dvorecz 


Dvorec 


399 


246 


61—. 


Farkasfalulok 


Farkašovce a Levkovce 


339 


284 


837 . 


Felsórépás 


Vyšné Repaše 


433 


431 


99 — » 


Gorgó 


Harhov 


753 


629 


83 — » 



♦) Podle tvrzení dra Eljasze Radzikowského říká se i Hunccvce (Sborník 
1899, I, 61). 



93 



Hradiszkó 


Hradisko 


199 


180 


95-% 


Illésfalu 


Iliašovce (Ifašovce) 


613 


593 


967 . 


Kiskunchfalu 


Vifkovcc 


186 


136 


78 — . 


Kolcsókoncsán 


Kofčov-KoDČany 


386 


377 


97-. 


Kurímján 


Kurimaqy (Kurimiany) 


191 


190 


99 — . 


Lengvárt 


Lengvárt 


184 


168 


91- . 


Mahalfalu 


Machalovce 


220 


183 


83-- . 


Ncmessán 


Nemešany 


244 


225 


92 — . 


Roskócz 


Rožkovce 


103 


103 


100 — . 


Ruszkm 


Ruskinovce 


593 


152 


25 — . 


Szepesdarócz 


Dravce 


351 


289 


82 — . 


Szepesjánosfalu 


Janovce , 


208 


204 


98 — . 


Toriszka 


Toryska 


1110 


1085 


977 . 


Ulozsa 


Úloža 


357 


351 


98—. 


Zavadá 


2^vada 


293 


293 


100- > 



Okres: Ólubló (Stará Lubovňa). 



Alsórusbacb 


Nižné Ružbachy*) 


794 


764 


96-7, 


Felsdrusbach 


Vyšné Ružbachy 


725 


681 


93 9 . 


Forbasz 


Furbasy 


338 


317 


93-7 » 


Gnézda 


Gňazdy (Gňazda) 


1110 


215 


19-— » 


Granasztó 


Granastov 


458 


411 


89-7 » 


Kolacskó 


Koláčkovo 


648 


609 


93-9 . 


Laczkova 


Lacková 


404 


400 


99--. 


Lublókrempach 


Krempach 


236 


228 


96 — . 


Mnišek 


Mníšek 


502 


199 


39 — . 


Pilhó 


Pilhov 


515 


474 


92 — . 


Podolin 


Podolinec 


1760 


649 


368 . 


Szadeklublóvár 


Podsádek a Lubovenský 
zámok**) 


300 


276 


92 — . 


Újlubló 


Nová Lubovňa 


969 


923 


95- - . 



Okres: Szepesófalu (Spišská Stará Ves). 



Alsólápos 

Csarnagura 

Dunajeczkrempach 



Nižné Lapše (N. Lapš) 
Čierna Hora (Čarnogura) 
Krempach (pri Dunajci) 



657 


604 


91-9 % 


721 


717 


99 — . 


719 


679 


94 — . 



*; Podle Eljasze-Radzikowského polsky prý Druibaki (I. c 1899, II, 161). 
K tomu srovnej výklad Mišíkův 1 c. 166 a 170. 
*♦) Podle MiSíka: Sádek pri Lubov. zámku. 



94 



Dnrstín 


Daritín 


231 


213 


92- •' 


Felsólápos 


Vyšné LapSe (V. LapS) 


801 


777 


97 — > 


Fridman 


Fridman 


1207 


1107 


91-7 . 


Gibely 


Giber 


176 


169 


96—. 


Hafka 


Havka 


133 


133 


100 — . 


Hági 


Hagy 


235 


231 


98—. 


Hanusfala 


HauaSovce 


582 


518 


89 — . 


Helivágás 


Haligovce 


559 


484 


86 — . 


Jezerszkó 


Jezersko (Jazčrské) 


255 


253 


99 — . 


Jargó 


Jorgov 


793 


754 


95 — . 


Kaczvin 


Kacvin 


833 


789 


94-7 . 


Kahlenberg 


Kaienbe^ • 


133 


114 


85-7 . 


Ktsfrankvágás 


M. Franková 


321 


312 


97 — . 


Kislápos 


Lapšanka 


402 


402 


100 — . 


Lechntcz 


Lecbnica 


485 


439 


90 — . 


Lessnicz 


Lesnica 


522 


496 


95 — » 


Mátyásfalo 


MatiaSoTce 


812 


788 


97 — . 


Nagyfrankvágás 


V. Franková 


483 


468 


96-8 . 


Nedecz 


Nedeca 


1135 


963 


84 — . 


Ómajor 


Vyš. Šváby (Starý Majer) 


82 


36 


43-9 » 


Relyov 


Relov 


414 


392 


94 — . 


Repiszkó 


Repisko 


569 


569 


100 — . 


Richwald 


Rtchvald 


675 


621 


92 — . 


Sublechnicz 


Nižné Šváby 


205 


112 


54 — . 


Szepesófalu 


Stará Ves 


1220 


747 


61 — . 


Trips 


Tribš 


573 


561 


97-9 . 


Újbéla 


Nová Bělá 


788 


723 


91-7 . 


Okres : 


Szepesszombat (Spišská Sobota). 




Alsósunyava 


Nižná Šuňava 


749 


721 


95- -V 


Batizfalu 


Batizovce 


817 


730 


89 — . 


Felka 


Vefká 


1120 


391 


34 9 . 


Felsdsunyava 


VySná Šuňava 


660 


656 


99 — . 


Filefalu 


Filice 


240 


169 


70 — . 


Gánócz 


Ganovce 


258 


197 


76—. 


Gerlachfalu 


Gerlacbov 


460 


409 


88 9 . 


Hozelecz 


Hozelec 


164 


130 


79 — . 


Kravján 


Kraviany 


616 


581 


94— . 


Kubách 


Kubachy 

Spojené o.bce: Hdrka, 


1668 


1613 


96-7 . 


Landsásfalu 


Kišovce, Miklú- 
šovce, Prfmovce a 
Ondřej 


377 


284 


75 — . 



95 



Lucsivna 


Lučivna 


468 


388 


82-9 . 


Mateócz 


Matejovce (Macejovce) 


980 


171 


17 — . 


Menguszfalu 


Mengusovce 


386 


345 


89 — . 


Schavnik 


Štiavník 


920 


838 


91'-. 


StóIa 


Štvola (Štola) 


233 


193 


828 . 


Svábócz 


Švábovce 


306 


248 


81 — . 


Szepesszombat 


Spišská Sobota 


853 


319 


37 — . 


Szepesteplicz 


Teplica (Ceplica) 


1002 


904 


90 — . 


Szepesvéghely 


Hranovnica 


1244 


1147 


92 — . 


Sztrázsa 


Stráže (Stráža) 


580 


270 


46 — . 


Vikartócz 


Vikartovce 


1400 


1348 


96 — . 



Okres: Szepesváralja (Spišské Podhradie). 



Almás 


Jablonov 


818 


765 


93-»/ 


Baldócz 


Baldovce 


160 


142 


88-7 » 


Beharócz 


Beharovce 


227 


205 


90 — . 


Dubrava 


Dúbrava 


383 


379 


989 . 


FelsOszalok 


Vyšný Slavkov 


602 


557 


92—. 


Gobolfalva 


BugFovce 


165 


134 


81—. 


Grancspetrócz 


Granč a Petrovce 


116 


105 


90 — . 


Harakócz 


Harakovce 


113 


101 


89— » 


Jamnik 


Jamaík 


448 


431 


96-. 


Kattuny 


Katúň 


86 


82 


95 — . 


Kolbach 


Kolbachy 


412 


403 


97-8 . 


Kolinfalu 


Kolínovce 


360 


282 


78-. 


Korotnok 


Korytné (Korotnok) 


107 


97 


90— » 


Kórtvélyes 


Hrušov 


624 


496 


79 — . 


Krompach 


Krompach (Krompachy) 


4731 


2154 


45 — » 


Lazonpatak 


Pod proč 


74 


74 


100 — . 


Lucska 


Lúčka 


212 


200 


94 — . 


Mindszeat 


Bijacovce 


591 


570 


96 — . 


Olcznó 


Olcnava 


421 


364 


86 — . 


Olysavka 


Oršavka 


187 


185 


98-9 . 


Polyanócz 


Polanovce 


291 


276 


948 . 


Pongráczfalu 


Pongrácovce 


142 


111 


78 — . 


Ragyócz 


Ordzoviany 


292 


277 


94-8 . 


Szepeshely 


Kapitula 


265 


130 


49 — . 


Szepesnádasd 


Trsťany (Terscany) 


242 


213 


88 — » 


SzepesszentlOrincz 


Brutovce 


523 


516 


98 — . 


Szepesszentpál 


Pavlány 


237 


234 


98-7 . 


Szlatvin 


Slatvin 


249 


240 


96—. 



96 



Vitfalu 


Vitkovce 


Voikfalva 


Vojkovice 


Wellbach 


Velbachy 


Zsegra 


Žegra 



184 


151 


82— 7» 


280 


266 


95 — . 


626 


489 


78 — . 


352 


314 


89-—. 



Města : 



Gólniczbánya 


Gelnica 


4093 


1022 


249 \ 


Igló 


Nová Ves 


9301 


4966 


53- . 


Késmárk 


Kežmarok 


5606 


1074 


19 — . 


Leibicz 


Lubica 


2803 


1189 


42-. 


Lócse 


Levoča 


7866 


3633 


46 — . 


Ólubló 


Stará Lubovňa 


1977 


1465 


74—. 


Poprád 


Poprad 


1530 


517 


33 -. 


Szepesbéla 


Bělá 


2623 


926 


35 - . 


Szepesolaszi 


Spišské Vlachy 


2666 


1715 


64-. 


Szepesváralja 


Spišské Podbradie 


3024 


1918 


63-. 



Stolíce šaryšská. 



Stolice šaryšská je slovenskoruská. Ve větší části sedí Slováci, v menší 
Rusi. Čistě slovenské jsou okresy nižnotorysský a širocký, většinou slovenské 
okresy hornotorysský, sekčovský a topfanský; ruský většinou je jen okres 
makovický. Slováků všech je v Šaryši 115,141 z 174,470 obyvatel, tedy 
e6l7oi Rusů 33.988 (19-77^). Madkrů a Němců je jen málo a není zde 
žádné čisté osady maďarské nebo německé. Maďarů je 61 7© i Němců rovněž 
tolik, a těchto stále ubývá na účet maďarský. 

Jelikož ruské osady pronikají silně a na mnoha místech oblast slo- 
venskou, není možno stanoviti zde nějakou podrobnější hranici slovenského 
a ruského osídlení, a odkazuji raději jako při Spiši na mapu samotnou. Jen 
tolik lze říci, že slovenskoruská hranice ze Zemplína přechází od Hoče kol 
Krušince a Rakovce na Tyšinec, Štiavník, Beňadikovce, Mestisko, Rovné 
(v Stročíně není ani 50^0 Rusů ani Slováků, ale těchto více}, Černínu, 
Hažlín, Bardiovskou Novou Ves a obrací se odtud kol ruské Beloveže a 
Andrejové na sever přes Dlhou Luku, Zborov, Šmilnó. Otud se vrací 
k Stebníku a přes Hutiska jde k Regetovce, kde na haličské hranici končí. 
Uvnitř ruské oblasti utvořeny jsou dva větší slovenské ostrovy, jeden od 
Kapišové k Havránci na hranici haličské, druhý přecházející ze Zemplína od 
Bystré a Havaje k V. Komárniku také na sev. hranici. V oblasti slovenské 
je řada větších, menších ruských ostrovů, z nichž největší při Haliči má v sobě 
opět ostrůvky slovenské (Malcov, Lenartov) a zářez při Gaboltovu, o čemž 
nejlépe mapa poučí. 



97 

Ruské osady v Šaryši, pokud se v nich většina obyvatelstva prohlásila 
za Rusy, jsou tyto: 



V okresu 


hornotorysském: 












VSrho obyv. 


Rusů 




Bajorvágás 


Bdjerovcc (Bajirovec) 


739 


. 705 


95-3 


7o 


Balázsvágás 


Blažov 


1195 


959 


80 — 




Csircs 


Čirč 


819 


687 


838 




Feketekút 


Šanbron *) 


1065 


1005 


94-3 




Hajtuvka 


Hajtuvky 


225 


219 


97-3 




Hónig 


Hanigovce 


643 


294 


45-7 




Jakoris 


Jakovany (Jakoviany) 


26a 


214 


82-3 




Jesztreb 


Jastreb (Astrebie) 


881 


841 


95-4 




Kijó 


Kyjov 


575 


524 


911 




Kislipnik 


Lipník 


804 


756 


94- 




Lagnó 


Legňava 


460 


454 


98-7 




Litinye 


Lučina 


637 


326 


511 




Matiszova 


Matišová 


542 


526 


97 — 




Obrucsnó 


Obručné 


225 


196 


871 




Orló 


Orlov 


907 


756 


83-3 




Oroszvolya 


Ruská Vofa (R. Volová) 


179 


160 


89-4 




Rencsissó 


Renčišov (Renčičov) 


330 


288 


875 




5om 


Šoma 


492 


450 


91-5 




Stelbach 


Stelbach 


710 


678 


95-4 




Sztarina 


Starina 


465 


448 


96-3 




Szulin 


Sulín 


344 


335 


97-4 




Uják 


Ujak 


666 


595 


89-3 





v okresu makovickém: 



Alsójedlova 


N. Jedlová 


171 


162 


94 7 7, 


Alsómirossó 


N. Mirošov 


330 


310 


93-9 . 


Alsóorlich 


N. Orlík 


394 


322 


817 . 


AIsópis2ana 


N. Pisana 


181 


153 


845 . 


Alsópolyánka 


N. Polanka 


246 


205 


83-3 . 


Alsószvidnik 


N. Svidník 


390 


239 


613 . 


Bányavolgy 


Duplín 


279 


140 


50—. 


Beheró 


Becherov 


732 


658 


898 . 


Belejócz 


Bielejovce (Belejovce) 


174 


161 


92-5 . 


Csarnó 


Čierne (Čarno) 


484 


468 


96-7 . 


Czigla 


CigFa 


171 


163 


95-3 . 



*) Utvořeno ze Schwarzbrunn. 



98 



Dobroszlava 


Dobroslav 


119 


115 


96-6 V 


Dubova 


Dubová 


486 


450 


92 5 > 


Felsójedlova 


V. Jedlová 


200 


193 


96-5 > 


Fels6miróssó 


V. Mirošov 


485 


446 


919 * 


Felsóorlich 


V. Orlík 


561 


415 


739 » 


Felsópiszana 


V. Pisana 


156 


142 


91'- » 


Fclsópolyánka 


V. Polanka 


165 


149 


90- . 


Felsószvidnik 


V. Svidník 


745 


430 


57-6 » 


Hrabovcsik 


Hrabovčík 


311 


298 


95-8 » 


Hunkócz 


Honkovce 


289 


237 


82— » 


Hutka 


Hutky 


208 


195 


93-7 3 


Jedlinka 


Jedlinka 


154 


142 


92-2 > 


Jurkóvolya 


Jurkova Vola 


273 


220 


80-— > 


Kecskócz 


Kečkovce 


449 


403 


897 » 


Komiósa 


Komioša 


682 


636 


93 2 . 


Korejócz 


Korejovce (Kirejovce) 


106 


101 


95-2 » 


Krajnócsarnó 


Čierne (Čarno) 


156 


136 


871 » 


Krajnópolyana 


Polána 


117 


104 


88-8 » 


Krajnóporubka 


Porúbka 


178 


163 


91-8 » 


Krusinyecz 


KruSinec 


124 


99 


79-8 . 


Kurimka 


Kurimka 


491 


475 


98-8 > 


Ladomér 


Ladomirová 


749 


455 


60-7 . 


Medvedze 


Medvedze 


162 


123 


75-8 » 


Mcrgeska 


MergeSka 


124 


115 


92-7 * 


Mlinarócz 


Mlynárovce 


354 


339 


95-7 » 


Niklová 


Niklová 


352 


317 


90 — > 


Olysavka 


Ofšavka 


247 


239 


96-7 » 


Ondavka 


Ondavka 


159 


151 


94-9 > 


Potoka 


Potoka 


124 


105 


84-7 » 


Rákócz 


Rakovec 


155 


135 


87-- . 


Rosztoka 


Ráztoka 


443 


413 


93-2 > 


Sarbó 


Šarbov 


108 


65 


60- » 


Semetkócz 


Semetkovce 


194 


190 


97-9 » 


Vagrinecz 


Vagrinec 


205 


186 


90-- » 


Vapenyik 


Vápeník 


154 


143 


92-8 > 


Váradka 


Varadka 


296 


284 


95-9 » 


Viskócz 


Vyškovce 


144 


135 


93-7 » 


Viszlava 


Vislava 


258 


239 


92-6 » 



V okresu širockém: 



Miklósvágás 



Miklúšovce 



410 



366 89-2 % 



v okresa sekčovském: 



OQ 



Alsótvaroszcz 

Andrejova 

Belovezsa 

Czigelka 

Felsdtvaroszcz 

Fricska 

Gerált 

Gerlachó 

Hrabszke 

Hradiszkó 

Kruzslyó 

Kuró 

Livó 

Livóhutta 

Lukó 

Malczó 

Pitrova 

Ressó 

Sznakó 

Veneczia 

Zavadka 

Zsettek 



Nižné Tvarožce (N. 
Tvaryžce) 


405 


399 


9<-5 '■ 


Andrejova 


379 


36S 


97- . 


Beloveža (Belobreža) 


613 


573 


93-4 . 


Cigolka 


502 


46S 


92-2 » 


Vyšné Tvaroice (V. Tva- 
ryžce) 


220 


218 


99- . 


Frička 


296 


285 


o6'2 » 


Geraltovce 


186 


156 


83-8 . 


Gcrfachov 


466 


394 


84-5 . 


Hrabské 


453 


406 


85-2 . 


Hradisko 


341 


262 


76-8 . 


KružTová 


389 


354 


91 - . 


Kurov 


484 


462 


95-4 . 


Lvov (Livov) 


392 


353 


90 - . 


Lvovská Hutá 


404 


285 


70-5 . 


Lukov (Lukovo) 


702 


544 


77-4 » 


Malcov 


741 


99 


13-4 » 


Petrová (Pitrová) 


441 


428 


97 -- . 


Rešov 


303 


284 


93-7 . 


Snakov (Znakov) 


504 


471 


93-4 » 


Benátky (Vcnecia) 


177 


157 


88-7 » 


Závadka 


91 


83 


91-2 . 


Žatkovce 


156 


135 


865 • 



V okresu topTanském: 



Brezufka 


Brezovka 


(Brezuvka) 


69 


39 


56 5 «/ 


Fias 


Fia§ice 




139 


127 


91 - » 


Kozsán 


Kožany 




166 


143 


861 • 


Krucsó 


Kručov 




122 


18 


147 * 


Lászczó 


Lascov 




183 


54 


29-5 » 


Lipová 


Lipová 




159 


151 


94-9 » 


Mátévágás 


Matiovce 




127 


119 


93-6 . 


Mátyáska 


Matiašok 




156 


116 


74-3 • 


Oroszvolya 


Ruská Vola 


91 


91 


100'- . 


Ortutó 


Ortutová 




206 


190 


92-2 » 


Proszács 


Prosačov 




137 


73 


53-3 . 


Remenye 


Remeniny 




252 


169 


67- . 


Sapinyecz 


Šapinec 




148 


141 


95-2 . 



100 



Sassova 


Šašová 


Stefuró 


Štefurov 


Szobos 


Soboč 


Valykócz 


VaFkovce 


Vavrincz 


Vavřinec 



175 


165 


94-3 % 


143 


127 


88-8 . 


199 


183 


91-9 » 


181 


167 


922 . 


123 


119 


96-6 » 



Maďaři jsou roztroušeni po celé stolici, také Němci, ale nemají čisté 
kolonie. Mac&rů je dosti zejména v městech v Bardiově, Sabinově a hlavně 
v Prešově (ač i tu jsou v menšině), pak v Pečovské Nové Vsi, ve V. Ša- 
ryši, v Šebeši, v Bani, v Giráltovcích. Němců sedí mimo uvedená města 
více v Brezovici, Čirči, Lipianech, Cigle, Šarbově, ve Zborově (zde 636), 
ve V. Šaryši, Šováru, v Šebeši, v Lukově, Malcově, v Giráltovcích, v Ha- 
nušovcích. Skoro polovinu obyvatelstva tvoří v Kurimě. 

Šembera r. 1876 označil Hradisko v sekčovském okresu za obec pol- 
skou.*) Podle statistiky tam však Poláků dnes není. Za to připomíná stati- 
stika Poláky v Blažově, Dolném a Horném Svidníku, V. Orlíku, ve Zborově, 
Giráltovcích, Kurimě, Nemčovcích, v Bardiově a v Prešově. V Prešově hlá- 
sili se i Češi, ve V. Šebeši a Janovíku malé zlomky Chorvatů. 

Slovenské osady (počtem 292) jsou tyto **) : 



Okres : Alsótárcza (nižnotorysský). 





VSech oby v. 


Slováků 


Abos 


Obyšovce 


429 


403 


93 9 7o 


Ábrány 


Abranovce 


325 


319 


98 — » 


Alsómérk 


Nižné Merkovce (Mirkovce) 


184 


159 


86 — > 


Aranybánya 


Zlaté (Zlatá Baňa) 


378 


370 


978 . 


Berettó 


Bretejovce (Bracijovce) 


352 


323 


91-7 » 


Bogdány 


Bohdanovce (Bogdanovce) 


677 


632 


93- -> 


Bolyár 


Bolárov 


381 


324 


85— > 


Boroszló 


Brestov 


523 


501 


95-7 > 


Bóki 


Habžany 


306 


276 


90- > 


Budamér 


Budimir (Budzimir) 


644 


575 


89- > 


Bunyita 


Bunetice (Bujetice, Bu- 
janovce) 


143 


136 


95 — » 


Erdócske 


Lesníček 


290 


285 


98 — » 


Felsómérk 


Vyšné Merkovce (Mirkovce] 


250 


220 


88 -. 


Gulyvész 


GuFvas 


425 


408 


96 — • 



*) ČČM. 1876, 664. 
**) Základem seznamu je seznam Houdkův. V závorkách se však nalézají 
názvy častéji značně odchylné. Tyto názvy sděleny mi byly od různých osob 
prostřednictvím p. faráře Mišíka a. pak od p. J. Homolky, král. uh. kartografa 
v Bardiově. 



101 



Harság 


Haršak 


227 


218 


96—0/0 


Huvész 


Huvís 


209 


206 


98 — » 


Jánocska 


Janovík 


264 


222 


84-— > 


Kakasfalo 


Kakašovce 


463 


421 


90-9 » 


Kavecsán 


Kavečany 


814 


789 


96-9 » 


Keczerkosztolán 


Kecerské Kostolany 
(Koscelany) 


276 


251 


909 * 


Keczerlipócz 


Lipovec (Lipovce) 


301 


289 


96 — » 


Keczerpeklén 


KecerskéPekrany(Pekerany ) 434 


356 


82 — > 


Kcnde 


Kendice (Kendzice) 


604 


550 


91 - » 


Kisfalu 


Vieska (Maloveska) 


505 


460 


95— » 


Kisladna 


M. Lodzina (M. Ložina) 


320 


290 


90-— » 


Kószeg 


Kysak (Kysag) 


432 


348 


80— » 


Lapispatak 


Ploské 


617 


537 


87-- * 


Lemes 


Lemešany 


634 


470 


74- » 


Licsért 


Ličartovce 


423 


415 


98— » 


Mocsármány 


Močiarmany 


294 


288 


979 » 


Mudrócz 


Mudrovec 


139 


125 


89-9 » 


Nagyladna 


V. Lodzina (V. Ložina) 


300 


300 


100 — > 


Ófalu 


Opiná (Stará) 


341 


313 


91-7 > 


Óruzsin 


Starý Ružín (Oružín) 


495 


458 


92- > 


Patacskó 


Ptáčkovce 


181 


174 


96—. 


Senyék 


Seňakovce (Šcňakovce) 


145 


131 


90—. 


Somos 


Drinov 


1390 


1247 


897 . 


Somosújfalu 


Drinovská Nová Ves 


342 


332 


97 — . 


Szentistván 


Kostelany (Koscelany) 


506 


459 


90-7 . 


Szentpéter 


Petrovany (Petroviany) 


732 


718 


98 — . 


Szokoly 


Sokor 


522 


488 


93- . 


Tapoicsány 


Tepličany (Cepličany, 
Tapličany) 


335 


328 


97-9 . 


Terebó 


Trebejov (Trebajov) 


183 


177 


967 . 


Tizsite 


Tižatice (Čižatice) 


239 


221 


92 — . 


Tuhrina 


Turína 


381 


363 


95 — . 


Várgony 


Varhaňovce (Varhanovce) 


375 


338 


90—. 


Vorosvágás 


Červenica 


709 


643 


90 — . 


Zsegnye 


Žegňa 


275 


245 


89-— . 



Okres: Felsótárcza (vyšnotorysský). 



Alsós/alók 


Nižný Slavkov 


1195 


1120 


93-7 7o 


Balázsvágás 


Blažov 


1195 


143 


11-9 . 


Berzcvicze 


Brczovica 


1260 


1042 


82 — . 



102 



Bodonlaka 


Bodolak 


204 


196 


96— « 


/o 


Darócz 


Dravce 


374 


351 


93-8 




Décsó 


Ďačov (Dzačov i Džačov) 373 


366 


98 — 




Dobo 


Dubovica 


799 


740 


92 — 




Gombosfalu 


Gombošovce 


211 


204 


96- 




Gromos 


Gromoš 


535 


509 


95 — 




Hamborg 


Hamburek 


461 


438 


95 — 




Harcsárlucska 


Lúčka (Lučky) 


226 


219 


96-9 




Héthárs 


Lipiany 


1413 


968 


68- 




Hónig 


Hanigovce 


643 


332 


51 — 




Jakabvolya 


Jakubova Vola 


306 


299 


97 — 




Jakoris 


Jakovany (Jakoviany) 


260 


40 


15 — 




Krivány 


Krivany (Kriviaay) 


1028 


939 


91 — 




Litinye 


Lučina 


637 


279 


43- 




Lubotin 


Lubotyň 


705 


564 


80 — 




Magyarjakabfalu 


Jakubovany (Jakuboviany^ 


1 491 


469 


95 — 




Nyársardó 


Ňaršany 


714 


682 


95 — 




Olejnok 


Olejníkov 


514 


317 


61-—. 




Olysó 


Ofšov (Oíšovce) 


185 


167 


90 — ^ 




Orkuta 


Orkucany 


494 


465 


94- 




Palocsa 


Plavec (Plavča, Palveha) 


1332 


1246 


93 — 




Pécsújfalu 


Pečovská Nová Ves 


1008 


709 


70 — 




Plavnicza 


Plavnica (Plavonica) 


1207 


1096 


908 




Polom 


Poloma (Polom) 


462 


462 


100 — 1 




Pusztamezó 


Pusté Pole 


334 


321 


96- > 




Ratvaj 


Ratvajovce 


83 


82 


987 ^ 




Rencsissó 


Renčišov (Rcnčičov) 


330 


40 


12- > 




Roskovány 


Rožkovany (Rožkoviany) 


537 


508 


94 — 1 




Schonviz 


Šenviz 


478 


462 


96—. 




Szentgyorgy 


Svátý Jur (Sv. Dzur) 


55 


42 


76--. 




Tárcza 


Torysa 


659 


605 


91-8 1 




Tarkó 


Kamenica 


883 


850 


96- 1 




Tolcsemescsipkés 


Tolčemeš (Toučemeš) 


300 


254 


84-— » 




Úszfalu 


Užovce (Husovce) 


320 


285 


89 — . 




Úszpeklén 


Uzovské Peklany 


320 


285 


89- > 




Úszsalgó 


Šalgov 


280 


276 


98.— > 




Viszoka 


Vysoké 


337 


333 


98-8 1 




Vorosalma 


Červenica 


427 


374 


87 — 1 





Okres : Makovicza (makovický). 



marnik Nižný Komárnik 


324 


306 


94--0/, 


olgy Duplín 


279 


112 


40 — » 



103 



Bodnizsal 


Bodružal 


151 


147 


97--7 


Czernina 


Černína (Černína) 


634 


615 


97-— » 


Dolhonya 


Dolhoňa (Dolhuňa) 


115 


91 


79-—^ 


Felsókomarnik 


Vyšný Komámik 


212 


192 


90- > 


Gavranyecz 


Havránce (Gavranec) 


85 


81 


95 — > 


Gribó 


Gríbov 


163 


159 


97 — » 


Jurkóvolya 


Jurkova Vola 


273 


48 


17 — > 


Kapissó 


Kapišová 


253 


214 


84-— » 


Kozsuhóc 


Kožuchovec 


117 


117 


100 — » 


Krajnóbisztra 


Bystrá 


308 


308 


100- > 


Krusinyecz 


Krušinec 


124 


13 


10-5 . 


Kruzslyova 


Kružlová 


313 


286 


91-— » 


Ladomér 


Ladomirová (Ladomirovce] 


749 


285 


38-- » 


Mesztiszkó 


Mestisko 


315 


297 


94— > 


Mirolya 


Mirola 


156 


156 


100 — » 


Potoka 


Potoka 


124 


15 


12 — » 


Prikra 


Příkré 


114 


114 


100-- * 


Psztrina 


Pstrina (Postrina) 


173 


164 


94-7 > 


Rákócz 


Rakovec 


155 


19 


12 — » 


Regettó 


Regetovka (Redctuvka) 


300 


295 


98 — » 


Rovno 


Rovné (Rovno) 


586 


478 


81- > 


Smilnó 


Šmilnó 


741 


619 


83-— » 


Szorocsin 


Stročín 


324 


128 


39- . 


Sztebnik 


Stebník 


492 


474 


96 — > 


Sztebnikhutta 


Hutíska 


384 


365 


95 — > 


Szuha 


Suché (Suchá) 


123 


120 


97- » 


Szvidnicska 


Svidníčka 


241 


207 


85-- » 


Tisinyecz 


Tesinec (TySinec) 


125 


100 


80- » 


Zboró 


Zborov 


2251 


1435 


63-7 » 



Alsósebes 

Andrásvágás 

Ba jer 

Berki 

Bertót 

Berzenke 

Buják 

Deléte 

Enyiczke 

Fels6sebes 



Okres : Široka (širocký). 

Nižný Šebeš 851 761 89—7^ 

Andrašovce (Andrášovec) 152 152 100'— ; 

240 230 95-8 

253 242 95- 

403 369 91 — 

303 274 90- 

133 131 98 — ^ 

141 141 100-— 

215 201 93-- 

535 512 95-7 



Bajerov (Bajorov) 

Rokycany (Rokocany) 

Bertotovce 

Bzinov (Bzenov) 

Bujakov 

Dalečice (Dalecice) 

Haniska 

Vyšný Šebeš 



104 



Finta 


Finčice (Fincice) 


771 


737 


95-— % 


Frics 


Fričovce (Fričovec) 


545 


507 


93 — » 


Gergelylaka 


Gergelak 


533 


449 


84'— » 


Hedri 


Hedrihovce (Henrihovce) 


216 


202 


93 — » 


Hrabkó 


Hrabkov 


593 


565 


95 — » 


ístvánvágás 


Štefanovce 


206 


198 


96 - > 


ízsép 


Žipov 


332 


323 


97 — » 


Jano 


Janov 


187 


169 


90 — » 


Jernye 


Jarovnice (Jaronivce) 


646 


624 


96 — » 


Kajat^ 


Kojetice (Kojecice) 


519 


513 


98-8 > 


Kellemes 


Kelemeš 


574 


550 


95-8 » 


Kissáros 


M. Šaryš 


747 


696 


93- » 


Kisviiéz 


Ovčie 


281 


266 


94 — » 


Klembérk 


Klembark 


478 


426 


89-— » 


Kvacsán 


Kvačany 


229 


210 


91-7 . 


Lacsnó 


Lačnov 


191 


191 


100 — > 


Lászka 


Lažany 


97 


97 


100 — > 


Lubócz 


Lubovec 


257 


252 


98 - » 


Luzsánka 


Lužanka (Lažany) 


112 


107 


95 - » 


Megye 


Medzany 


514 


509 


99 - > 


Mochnya 


Chmiňany (Hmiňany) 


385 


379 


98-- » 


Mocsolya 


Močidlany (Močofany) 


225 


219 


97- » 


Nagysáros 


V. Šaryš 


2520 


2011 


79-8 > 


Nagyvitéz 


Vicež 


819 


762 


93 — > 


Németjakabvágás 


Jakubovany (Jakuboviany) 


659 


627 


95— » 


Némctsóvár 


Šovár (Šváby) 


392 


258 


65-8 » 


Osztrópataka 


Ostrovany (Ostroviany) 


385 


364 


94— . 


Phónixhutta 


Fenikshuta (Rolová Hutá) 


179 


160 


89— > 


Pillerpeklén 


Pekrany 


245 


218 


88-9 » 


Radács 


Radačov (Radačovce) 


393 


370 


94- > 


Salgó 


Šalgovík 


209 


200 


95-— » 


Sárosszentimre 


Meretice (Merecice) 


222 


204 


91-8 » 


Sebeskellemesirétek 


Šebeš-Keremeš *) 


587 


199 


339 » 


Sebesváralja 


Podhradzík 


247 


240 


97- - > 


Singlér 


Šingliar (Šingrar i ŠengFar 


) 366 


347 


94-8 » 


Široka 


Široká 


942 


867 


92 — » 


Sóbánya 


Baňa 


997 


808 


81--- » 


Sósújfalu 


Ruská Nová Ves 


468 


455 


97 — * 


Szárazvolgy 


Suchá Dolina 


305 


301 


98— » 


Szedlicze 


Sedlice (Šedlice) 


647 


615 


95- » 


Szentkereszt 


Křižovaný (Križoviany) 


323 


309 


95 — » 



n Vlastně Šebeš-Kercmcšské Luky. Podle sd<51ení p. 
slov. spol. I, 67. lid zovc obec obyčcjnč jen Šebeš anebo 



J Pospecha v Čas. mus. 
Medzi Židzmi. 



Okres : S z e k c s 6 (sekčovský). 



105 



Szcntmihály 


Michalany (Mihalany) 


676 


645 


95— 7o 


Szinye 


Sviňa 


526 


500 


95— » 


Szinyelipócz 


Lipovec 


467 


443 


94-8 » 


Szinyeújfalu 


Svinská Nová Ves 


577 


551 


95 — » 


Sztankahermány 


Hermanovce 


633 


598 


94 — . 


Terjékfalu 


Teriakovce (Tiriekovce) 


184 


182 


98-9 > 


Tótsóvár 


Síaná (Šovár) 


1472 


1261 


85-- » 


Zsebfalu 


Žubčany 


512 


476 


92-9 . 



Abrahám falu 


Abrahamovce 


251 


243 


96-8 7 


Ádámfolde 


Mošurov (Mašurov) 


156 


156 


100-— » 


Alsóvolya 


Nižná Vola 


214 


211 


98— » 


Aranypataka 


Zlato (Zlaté) 


586 


543 


92-— » 


Balpataka 


Balpotok 


130 


104 


80 — » 


Bártfaújfalu 


Bardiovská Nová Ves 


519 


500 


96— > 


Bartosfalu 


Bartosovce 


476 


442 


92-8 » 


Bérczalja 


Janovcc 


311 


309 


99- . 


Boglyárka 


Bogliarka (Bográrka) 


267 


261 


97-7 . 


liuczló 


Bucloviany 


186 


185 


99 — * 


Deméte 


Dcmiaty (Demjata) 


494 


463 


93-7 . 


Fclsovolyka 


Vy.šná VoFa 


308 


303 


98 - . 


Fricske 


Fričkovce fFričovce) 


411 


386 


939 » 


Gáboltó 


Gaboltov 


573 


515 


89-8 > 


Gerált 


Geraltovce (Geralt) 


186 • 


25 


13 — » 


Gerlachó 


GerFachov 


466 


47 


10 08 » 


Hertnek 


Heretník (Eretník) 


806 


764 


94-7 . 


Hervartó 


Hcrvaltov 


373 


353 


94- » 


Hosszúrét 


Dlhá Lúka (Dluhá Lúka) 


634 


560 


88 — » 


Hradiszkó 


Hradisko 


341 


63 


18 — » 


Kisszilva 


M. Slivník 


220 


212 


96- » 


Klyussí) 


KFušov 


588 


574 


97 — » 


Komarúcz 


Komarov (Komarovce) 


234 


202 


86 — » 


Krive 


Krivc 


214 


208 


97 — » 


Krizsc 


Kříže 


304 


280 


92- » 


Lenartó 


Lanartov (i Lenartov) 


659 


604 


91 — » 


Livóhutta 


Lvovská Hutá 


404 


95 


23- » 


Lófalii 


Kobyle (Kobulie) 


539 


491 


91- > 


Lukavicza 


Lukavica 


306 


306 


100 — » 


Magyarraszlavicza 


Uhorské Raslavice ( — ica) 


361 


251 


69- » 


Národopisný Sborník. 


Sv. IX. 






8 



106 



Malczó 


Malcov 


741 


531 


71--7CK 


Nagyszilva 


V. Slivník 


201 


198 


98-— » 


Ossikó 


Osykov (Ošikov) 


565 


525 


92-9 » 


Richvald 


Richvald 


837 


781 


93--~ > 


Rokitó 


Rokytov (Rokycany) 


298 


286 


959 » 


Sárpatak 


Mokroluh 


523 


504 


96 — » 


Siba 


Šiba 


400 


369 


92-— K 


Sverzsó 


Sveržov 


361 


342 


947 > 


Szedikert 


Sedikert (Šedzikart) 


566 


552 


97- > 


Tarnó 


Tarnov (Ternovce) 


271 


252 


92-9 » 


Ternye 


Trnia 


436 


401 


91-9 » 


Tótraszlavicza 


Slov. Raslavice (Raslavica) 


586 


469 


80-— » 


Trocsán 


Trojčany (Tročany) 


221 


216 


97-7 > 


Vanyiskócz 


Vaniškovce 


246 


236 


95-9 » 


Veneczia 


Benátky (Venecia) 


177 


20 


11— > 


Zsettek 


Žatkovce 


156 


16 


10-25 ». 



Okres : T a p o 1 y (toplanský). 



Alsó- és Felsóásgút 


Nižný a Vyšný Hažgút 
(Harškut) 


250 


239 


95-0/, 


Bábafalu 


Babie 


152 


152 


100 — » 


Benedikócz 


Beňadikovce (Benedíkovce) 


347 


321 


92 — » 


Brezufka 


Brezovka (Brezuvka) 


69 


30 


43— » 


Cselfalu 


Čelovce (Čelovce) 


141 


136 


96 — » 


Dubině 


Dubiné 


286 


275 


96 — » 


Dukafalu 


Dukovce 


148 


145 


97-9 » 


Fulyán 


Fufanka (Polanka) 


252 


222 


88-- > 


Girált 


Giráltovce 


996 


590 


59- > 


Gyorgyos 


Ďurďoš (Dzurdzoš) 


207 


155 


74-8 > 


Hankócz 


Hankovce 


299 


295 


98 — » 


Hanusfalu 


Hanušovce 


1220 


918 


75— » 


' Hazslin 


Hažlín 


841 


821 


97- > 


Herhej 


Harhaj (Harkel) 


149 


143 


95-9 » 


Hrabócz 


Hrabovec 


275 


247 


89-8 » 


Kálnás 


Kalnište (Kalgojist) 


253 


243 


96— » 


Kápi 


Kapušany 


797 


725 


909 > 


Kapinémetfalu 


Nemcovce 


312 


283 


90-7 > 


Kapipálvágás 


Pavlovce (Fincovce) 


235 


222 


94-— » 


Kapívágás 


Vagaš 


295 


275 


93-— » 


Kaproncza 


Pokryvnica (Kaprivnicó) 


454 


365 


80-— » 


Karácsonmezó 


Kračúnovce (Karačonovce) 


403 


373 


92 — » 


Keczerpálvágás 


Kecerské Pavlovce 


158 


129 


81— > 



107 



Kerekrét 


Oknihlé 


365 


335 


91-7 0/ 


Kobnliiicza 


Kobylnice ^Kobalnice, 
Kobnlnica) 


114 


106 


92^ » 


Kchiny 


Kahan OTce 


142 


131 


92 — » 


Komlós 


M. Chmclov (Komloš) 


268 


262 


97-7 » 


Komlóskeresztes 


V. ChmcTov /^Chomclov) 


317 


259 


817 » 


Kozsán 


Kožany 


166 


17 


102 * 


K5kény 


Kokiňa TKochanovcel 


108 


106 


98- » 


K6r5sfd 


Kercštvcj (Kcreštvík) 


305 


278 


91 — » 


Kmcsó 


Kručov 


122 


100 


81-9 > 


Kocsín 


Kačín 


294 


283 


96 — » 


Knrima 


Kurima (Kurimiany) 


1015 


606 


59-7 » 


Knkemezó 


Koková 


372 


322 


86— » 


Lada 


Lada 


254 


243 


95 — » 


Lapos 


Lopuchovo (Lopúchov) 


239 


207 


86 — » 


Lászczó 


í-as;ov (Lastovice) 


183 


118 


64- » 


Long 


Lužany 


127 


122 


96 — » 


Margonya 


Marhaň iMarhoňa) 


387 


305 


78-8 » 


Meg>es 


Megeš 


216 


211 


97 — » 


Micsák 


Mičakovcc 


88 


86 


977 » 


Nádfó 


Nádvej (Natvej, Nadfej) 


72 


69 


958 > 


Nyirjes 


Brezov 


2S6 


246 


86 — » 


Orsócz 


Orsavce (OBavce) 


167 


165 


98-8 • 


Pétervágás 


Petrovcc (Pitrovcc, 
Petermanovcc) 


284 


280 


98- > 


Polyakócz 


Poiiakovce íPorakovcc) 


281 


269 


95 7 • 


Porubka 


Porúbka 


205 


203 


99'—. 


Pósfalo 


Pušovce 


174 


169 


97 — » 


Prócs 


Proč 


199 


198 


99 — » 


Prósiács 


Prosačov 


137 


50 


36 — > 


Radoma 


Radoma 


443 


426 


96 — > 


Radvány 


Radvanovce (Redvanovce) 


177 


170 


96 — » 


Remenye 


Remeniny 


252 


54 


21- • 


Scsavnyik 


řtiavník (bčavník) 


170 


151 


88 — . 


Taplilucska 


Lučky .Lůčka) 


168 


159 


94— . 


Taplinémetfalu 


Ncmčovce (Ncmcovcc) 


225 


162 


72-. 


Tapolybisztra 


Bystré (Bystrá) 


656 


556 


84-7 . 


Tapolyhermány 


Hermanovce 


531 


492 


92 — . 


Tóltszék 


Tulčík (Tilčik) 


785 


753 


95-9 . 


Varjufalu 


ŠtuFany (Stulany) 


309 


275 


88-9 . 


Vaspataka 


Železník (Zclexník) 


311 


272 


87-. 


Vlacsa 


Vlača 


136 


131 


96- - . 


Zsálmány 


Želmanovce (2^1manovce) 


157 


142 


90-—. 



108 



Bártfa 

Eperjes 

Kisszeben 



Města : 
Bardiov 
Prešov 
Sabinov (Sobinov) 



6102 3234 53—% 

14447 6804 47'— » 

3257 2112 64 — > 



Ostatní Uhry. 

Přejdeme nyní do středních a jižních Uher a to tak, že se nejprve 
ohlédneme po stolicích západních, ležících mezi pravým břehem Dunaje 
a Dravou, pak po krajiné dunajsko- tisské, pak po východních stolicích uher- 
ských položených na levém břehu Tisy, po Sedmihradsku a na konec i po 
nékolika slovenských koloniích v Chorvatsku-Slavonii. 

V celém koutě Uherska položeném mezi hranicí a pravým břehem 
Duhaje a obsahujícím (celkově nebo z části) stolice madlarsky oficiálně 
zvané : Baranya, Esztergom, Fejér, Gyór, Komárom, Moson, Somogy, Sopron, 
Tolna, Vas, Veszprém, Žala, kompaktnějších sídel Slováků není; ostrovy 
význačnější jsou jen v župě komárenské, ostfihomské (slov. Ostrihom) a běle- 
hradské. Celkový přehled je tento. 

Stolice ostřihomská je Slováky jen slabé osazena. S městem 
Ostřihomem má obyvatel 87.651 a mezi nimi jen 7.491 Slováků, tedy 8'57o- 
Maďarů je 69.429, Němců 9.995. Osady slovenské vyjmenovány jsou dále 
a tvoří vesměs ostrovy v oblasti maďarské. Vedle toho sedí ještě několik set 
Slováků roztroušeno po všech skoro osadách, ale jen na jihu Dunaje v okrese 
ostřihomském (zde také Němci) ; na severu v parkáňském okrese je Slováků 
jen velmi málo. Slovenské osady, v celku 9, jsou tyto: 





v okrese 


ostřihomském 








Slováků 


Csév 




Čiv 




1493 


1380 


92-3 % 


Dág 




Dág 




752 


376 


50- - » 


Epol 




Epel 




721 


112 


15-5 > 


Kesztólcz 




Kestúc (dříve 


Kostelec) 


1964 


1743 


88-7 » 


Mogyorós 




Maďaroš 




650 


423 


65 — » 


Sárisáp 




Šarišáp 




2595 


1330 


51-2 » 


Szentlélek 




Hutá 




337 


320 


94-9 » 



v okrese parkáňském 

Farnad Farnad 

Kural Kuraly 



1969 
700 



239 
614 



121 
87-8 



/o 



V stolici rábské nem' skoro Slováků, zato v župě komárenské 
je jich 10.000 na 180.000 obyvatel, tedy 5-3^/^, Větší, Slováky obydlené 
obce jsou (s více než 107o)- 



109 



v okresu tátském 



Bánhida 


Bánhid 


SzóllOs 


Seleš 


Tardos 


Tardoš 







SIoTákň 


2220 


1614 


74- 'o 


1391 


1168 


84-- . 


1715 


1324 


77-—. 



V okresu udvardském 



Baromlak 


Baromlak 


422 


173 


41-% 


Csehi 


Čehy (Čahovce) 


560 


251 


44-— » 


Csúz 


Čúz 


1984 


251 


12 — » 


Jászfalu 


Jásfalu (Jasová r) 


1077 


491 


45 — » 


Kolta 


Kolta 


1500 


352 


23- » 


Szemere 


Semer 


1041 


826 


79— » 


Újgyalla 


Nová Ďala 


1036 


718 


69— » 



V celém tomto okrese však jsou i jinde roztroušeni tak, že jich sedí 
v něm vůbec přes 87o- 

V stolici mošonské jich opět není (jen 589 na 89.714 obyvatel), 
v šomoďské také ne (v celku 291 na 345.586 obyv.), ačkoliv jména 
ukazují snad na staré osady slovenské, na př. Tót-Újfalu (dnes žádný Slovák), 
Lengyeltótihács (3 Slováci), Tót-Gyúgy, Tót-Szentpál, Tót-Keresztúr (žádní 
Slováci). Také Pálko vič připomíná ještě r. 1814 dvě osady slovenské Torvaj 
a Tabu, v nichž se Slováci usadili počátkem 18. století.*) 

V šopronské stolici je Slováků velice málo, jen 505 z 279.796 oby- 
vatel, v tolňanské rovnéž (735 z 253.182 obyvatel), ale tu je aspoň 
jedna větší kolonie a sice v Mezi (Mózs) v okrese středním, kdež mezi 
2004 obyvateli žije 506 Slováků, tedy skoro 25^^^. V stolici železné 
(Vas) vůbec není Slováků (284 na 418.905 obyv.), za to je zde hlavní sídlo 
kolonií slovinských, jejichž oblast sem přesahuje ze Štýrska. Bohužel v po- 
slední statistice zmizeli. Ne sice tím, že byli maďarisováni, jak soudí Matle- 
kovics,**j ale tím, že neměli letos zvláštní rubriky jako jindy, a dlužno je 
hledati v nerozřešitclné skupině >ostatních« jazyků (egyéb anyanyelviiek). 
Proto se také v murském okresu objevuje v statistice najednou tak velké 
číslo příslušníků těchto >ostatních« jazyků, totiž 41.1511 Oblast jejich bylo 
by proto možno stanoviti přesně jen na základě sčítání staršího. Proč vláda 
upustila od sčítání tohoto kmene, jenž přece v zemi kompaktně sedí, nelze 
pochopiti a také ne omluviti. 

V stolici vesprímskc je Slováků 1758 z 222.024 obyvatel^ tedy 
ani ne l'''^, ale jsou tu přece dvě větší střediska, a jedno z nich je osada 
většinou slovenská. Je to ve vesprímském okresu 

*) Palkovičuv Týdenník 1S14 str. 131 (O Slovácích v Somodbké stolici;. 
'♦) Da.s K5nigreich Ungarn (Leipzig 1900; I. 97. Srv., co jsem o tom pověděl 
v Slov. Přehledu V, 160. 







Slováků 


1328 


138 


10-% 

Slováku 


2185 


1309 


59-- 7o 



110 



Osku 

a v zirčském 

Csernye Černé 

Rovněž v stolici zalaďské není Slováků (218 z 437.116 obyvatel), 
za to i sem z jižního Štýrska po Můře zasahuje vedle Chorvatů oblast slo- 
vinská (srv. 22.816 příslušníků » ostatních € jazyků). 

V stolici baraňské není skoro Slováků (267 z 290.782 obyvatel, 
v Pěti Kostelích 215 z 43.982 obyv.), v bělehradské se jich však objevuje 
více (skoro 2%) a jsou tu i osady s více než 10%. A sice je v okresu 
adoňském jedna víska 

Slováku 

Kisapostag Malý Apoštag 545 308 56 —7o 

v okresu válském pak dvě velké osady slovenské 



Sóskút 


Šoškút (dříve Slanec) 


2380 


1691 


71--7o 


Tárnok, 


Tárnok 


2284 


1722 


75-- » 



V rovině dunajsko-tisské, v níž se rozkládají stolice ofťiciálně zvané 
Bács-Bodrog, Csongrád, Heves, Pest-Pilis-Solt-Kiskun, vidíme předně na jihu 
vedle silných německých kolonií mnoho Srbo Chorvatů, v centru pak kompaktnf 
osídlení maďarské. Ale i v Báčce i v centru peštském jsou zajímavé a silné 
kolonie slovenské. 

Tak hned na jihu v stolici báčské je Slováků 30.068 při 765.779 oby- 
vatelích, tedy 4'77o. Rozsazeni jsou četněji (nad 107©) v následujících 
osadách : 

V okrese hodžackém (v celku 7296 z 39.727) 











Slováků 


Bács-Újfalu 


Selenča (Nová Ves) 


3136 


2985 


95- -Vo 


Lality 


Laliť 


2523 


1271 


50-— » 


Pivnicza 


Pivnica 


4977 


2871 


57—. 



V okrese palancském (v celku 2355 z 41.179) 



Bácscséb 


Číb 


2413 


263 


10--% 


Ópalánka 


Stará Palánka 


5586 


590 


10— » 


Szilbás 


Silbáš 
v okrese topofském 


3313 


972 


• 29 — > 


Bajsa 


Bajša 


3755 


853 


22— 7o 



111 

v okrese novosadskéoi (v celku 17.136 z 54.511 tedy přes 307o O 



Glozsán 


Hložany 


2750 


2597 


94 — 7, 


Kiszács 


Kysáč 


4252 


3953 


92— » 


Kalpin 


Kulpín 


3159 


1848 


58 — . 


Petrovácz 


Petrovec. (Petrovce) 


7867 


7491 


95— » 


Újfuttak 


Nový Futok 


3562 


598 


16- - . 



Új-Vidék — Nový Sad má z 29.296 duší pouze 1480 Slováků, tedy jen 5%. 
Tak udává poslední ofYicielní statistika a potvrdilo mi několik soukromých 
revisí. Je viděti, že zejména v okolí srbského Nového Sadu a něm. Hodžaku 
jsou velké osady a skoro čisté osady slovenské.*) Ale při bližším přihlédnutí 
k statistickým tabulkám vidíme zde v Báčce ještě jednu pro nás důležitou 
věc. V stolici báčské přihlásilo ještě 10.055 lidí při sčítání řeč ruskou 
a jak známo těm, kteří si v posledních letech všímali slovanské národopisné 
literatury, Rusové a sice Malorusové tyto báčské krajany také pro sebe rekla- 
mují. Sedí ve větším množství v následujících osadách: 



Bács-Keresztúr 


Báčsky Kerestúr 


5098 


4826**) 96-— 7o 


Kuczura 


Kocura (Kocór) 


4090 


2387 58— € 


Gyurgyevo 


Ďurdevo 


4465 


1119 25 — > 



Jak jsem pravil, někteří ruští národopisci, hlavně Hnatjuk, tyto Slovany 
pokládají za kolonisty ruské.***) Tomu však odporovali prof. Pastrnek, Sobolevskij 
a Broch ukazujíce, že řeč kerestúrských obyvatel není ruská, nýbrž slovenská, 
téhož dialektu, jakým mluví Slováci ve stolicích východních, f) Odmyslíme-li 
si však dialektické zvláštnosti, jež tuto řeč sbližují se slovenštinou, zůstává 
faktum, že se tito sporní kolonisti severní mají sami za Rusy, jinak by nebyli 



*) O báčských Slovácích srv. knížku Felixe Kutlíka >Báč Sriemskí Slováci* 
Nem. Palánka 1888. Vidno, že bylo slovenských obcí více, ale jsou už pomadkrštěny 
(na př Kapusin, Jemenn, Veprovcc, Parabuť); Češi byli v Adě, Filipově. Báčští 
Slováci hovoří podle Kutlíka nářečím novohradským. 

**) Vedle toho uvedeno v Kercstúru 6 Slováků, v Kucuře 11. Značnější Čísla 
<nad 100) Rusínú vykazují ještě v okresu kulském obce Kula, Starý Verbás, Torza, 
Nový Verbás a město Nový Sad. 

♦'*) ruaiioK B. ^Pycbuí .m.-cií b Ciiquí* (3aii. tou. JUťBq. XXII. 1898.) a „('jioBaKii 
MU PyiiHii.'* (Tamže XLII. 1901. 1 — 81.) Tito »Rusové« přišli podle úředních dat 
v XVIII. století ze stolice zemplínské, abaujské a boršodské. Srov. J. Škultéty 
»Odkial sú ruskí obyvatelia báčského Kerestúra a Kocúra« (Pohlady 1899, 552 si.) 
O báčských Rusech napsal také článek M. V rabe ly »A bácskairuténekróU. (Ethno- 
graphia II. 338). 

t) Prof. A. Sobolevskij ve Věstn. SI. St. II. 29, Fr. Pastrnek ve Sborníku 
národ. III., 60 si. a v Listech filol. 1898, 404. O. Broch »Aus der Ung. Slavenwelt* 
v Arch. f. si. Phil. XXI, 54 si., prohlašuje kerestúrské nářečí za slovenské nářečí 
sotácké ze Zemplína. 



112 



řeč svoji označovali při úředním sčítání za ruskou. Proto jich z národnost- 
ního hlediska za Slováky čítati nemůžeme. Hlavní příčina, proč se hlásí 
k národnosti ruské, spočívá v jejich tradici a víře. Jsouť vesměs vyznání 
řecko-katolického. 

Velké ostrovy slovenské má v sobě na sever od Báčky rozložená 
stolice pešť-pilišská (plný název Pešť-Piliš-Žolt-Malá Kumania). 

Celkové zastoupení Slováků v celé stolici mimo hlavní město je 33,365 
na 881,977 duší, tedy jen 4-l7o» ^ Budapešti pak 25,168 na 732,322 
duší, asi 3*5 7o — tedy celkem málo, ale tato malá čísla poměrná 
vysvětlují se vůbec velkým soustředěním obyvatelstva v hlavním městě a v celé 
stolici peštské. Absolutně vzato, je jich tu dosti a tvoří také řadu souvislých 
ostrovů. Jsou to osady následující: 



Sári 



v okrese dolnodabašském 
Šári 



2593 



1705 



Slováka 

65-7, 



V okrese biaském 



Perbál 




Prieval (Perbal) 


v 


okrese 


dunajskovcčském 


Dunaegyháza 




Dunaeďháza 


v 


okrese 


gedelovském (9,0 


Aszód 




Asód 


Csomor 




Čemer 


Czinkota 




Cinkota 


Domony 




Domoň 


Isaszeg 




Išaseg 


Kerepes 




KerepeS 


Kistarcsa 




Malá Tarča 


Nagytarcsa 




Tarča 


Rákoskeresztúr 


Rákoš-Kerestúr 



1778 



2045 



338 



1926 



19-- 



94 — > 



3285 


490 


14- 


5226 


1420 


27- 


3135 


954 


30- 


1240 


422 


34- 


3206 


1602 


49- 


1171 


789 


67- 


809 


713 


88- 


.896 


720 


80- 


6149 


1700 


27- 



7o 



Páhi 



v okresu kum. svatomikulášském 

Páhi 3394 



337 skoro 10 » 



v okresu monorském (6937 Slováků na 72,073 duší) 



Bénye 
Ecscr 



Bíň 
Ečer 



1111 
1125 



745 
962 



67- > 
85- » 



113 



Mende 


Mende 


1578 


187 


11-0/^ 


Péteri 


Péteri (dříve Peterec) 


1239 


1053 


85-- » 


Pilis 


Piliš 


4610 


2384 


51-- » 


Tápiósáp 


Tapiošap 


2019 


758 


37- » 



v okresu pomázském (4318 Slováků na 38,831 duší) 



Csobánka 


Čobánka 




1647 


178 


10- » 


Piliscsaba 


Piliš- Čaba 




1968 


410 


20- » 


Pilisszántó 


Sántó 




1565 


1356 


86- » 


Pilisszentkereszt 


Sv. Kříž 




1049 


964 


91-- » 


Pilisszentlászló 


Sentlásló (Sv. 


Ladislav) 


700 


646 


92- > 


Pomáz 


Pomáz 




3916 


510 


13- > 


Szt. Endre 


Sv. Ondřej 




4822 


859 


17-- * 



v okresu vacovském*) (5,656 Slováků na 77,269 duší) je řada 
menších obcí 



Acsa 


Ača (Jača) 


1128 


214 


18-5 » 


Csoniád 


Comád 


822 


624 


75-5 > 


Csóvár 


Čuvár 


642 


311 


46— » 


Galgagyork 


Ďurkovce 


762 


244 


32- » 


Piispkohatvan 


Pišpek 


1361 


755 


55- » 


Szód 


Sód 


2314 


425 


18-- > 


Váczbottyán 


Boťany 


514 


347 


67- > 


Váczkisújfalu 


Nová Ves (Novejsa) 


405 


250 


61 - » 


Váczrátót 


Rát(')t 


1033 


503 


48- » 


Zsidó 


Židó (Žid) 


768 


487 


63 - > 



V celku je viděti, že tu Slováci sedí soustředěni hlavně v gedelovském 
okresu, a pak v monorskén?, ^^omázském, vacovském, a to tak, že v monor- 
skcm tvoří několik od sebe odtržených ostrůvků, ve vacovském za to velký 
souvislý ostrov čomádský, jenž přechází do jižního Novohradu. Také pomázský 
ostrov je větší a v jedno spojen s třemi slovenskými obcemi (Kestúc, Čiv, 
Hutá) sousední stolice ostřihomské.*) 

V stolici čongrádské je jen 564 Slováků z 295.927 obyvatel, 
v žui)ě hevcšskc je jich také málo (1171 z 255,345 obyvatel), ale 
jsou tu přece dvě vsi, v nichž sedí Slováků nad 10% a sice 

v okresu hatvanském 



Hasznos 



Haznoš 



2047 



565 



27-— ®i 



'/o 



*) Podle hodnověrně zprávy lze ještě v okresu vacovském osadu Duku 
(Dukai uvésti mezi osadami siuvenskými. 



114 

v okresu petrovašárském 

Szuha Suchá 807 228 28-% 

Do kraje na pravém břehu Tisy patří dále ještě také stolice b e- 
r e ž s k á rozkládající se na východ od Zemplína a Užhorodu. V ní Slováků 
téměř není, nebof jich je v celé stolici pouze 991 mezi 208.589 obyvateli, 
tedy ani ne 0'57o 5 i^^ ^^ čtyřech vsích je jich více než 107© a to 
v icchto : 



323 


53 


16— 7o 


472 


387 


81-9 . 


520 


118 


22— » 


224 


60 


26-7 » 



Frigyesfalva, okr. Latorca . Klenovec 

Újklenócz Nový Klenovec 

Felsóhrabonicza, okr. Solyva V. Hrabonica 

Tovisfalva Dračina 



Na levém břehu Tisy až do jihovýchodního kouta Sedmihrad rozklá- 
dají se tyto stolice, podle maďarských oíliciálních názvů abecedně seřaděné : 
1, v Uhrách: Arad, Békcs, Bihar, Csanád, Hajdu, Krassó-Szorény, Mára- 
maros, Szabolcs, Szatmár, Szilágy, Szolnok, Toroutál, Ugocsa, 2. v Sedmi - 
hradech: Alsó-Fehér, Besztercze-Naszód, Brassó, Csík, Fogaras, Háromszék, 
Hunyad, Kis-Ktíkulló, Kolozs, Maros-Torda, Nagy-Kiikiilló, Szeben, Szolnok- 
Doboka, Torda-Aranyos, Udvarhely. Ani ty nejsou bez význačnějších ko- 
lonií slovenských, jak zřejmo z následujícího přehledu. 

Mezi stolicemi položenými na levém břehu Tisy hned stolice békcš- 
ská je Slováky silně prostoupena*), majíc mezi 278.731 obyvateli docela 
64.467 Slováků, tedy plných 237o í Patří sem tyto obce: 

v okresu békešském 

Slováků 

Mezóberény Polný Berinčok 12875 3239 23—% 

město 
Békés-Csaba Čaba (Slovenská Čaba) 37547 27488 73-— » 

v okresu ďalavárském 
Doboz Doboz 5887 654 11 — » 



*; O Slovácích stolice békešské viz články J. Pr. Belly »Békešská stolica* 
(Si. Pohr 1901, 531, kde i maďarská literatura o stolici) a »Slováci v Békešskej 
stolici* iPohL 1902, 295). Slováci přistěhovali se do zpustošené žerně po r. 1717 
z různých končin Slovenska Srv. též Czoernig, Ethnographie der 5sterr.-ung. 
Monarchie. (Wien 1855) 104. 



115 



Csorvás 

Nagyszénás 

Tótkomlós 



v okresu orosházském 

Čorváš 
Nadlsenáš 
Slov. Komlóš 



4967 723 14— 7^ 
3476 322 skoro 10 » 
10235 9050 87-- . 



v okresu sarvašském 



Békés-Szent-András Békešský Sv. Ondřej 
Kondoros Kondoroš 

Szarvas Sarvaš 



7252 1441 19- = 

3761 1849 46 — = 

25773 17771 68— > 



Jsou tedy v této župě zejména tři velká města: Békešská Čaba, 
Komlóš a Sarvaš vlastně slovenská. 

V stolici biharské je jich mnohem méně (7.152 z 577.312 duší, 
tedy jen něco přes 1%), ale i tu je řada ovšem jen menších obcí po ko- 
mitátu roztroušených, v nichž je Slováků nad lO^o- A sice to jsou : 

v okresu čífském 



Bikács 



Bikáč 



1214 



538 



44-- 7o 



v okresu elešdském (2313 Slováků z 45.605 duší, asi 57^) 



Bucsa 


Buča 


Nagybáród 


V. Barod 


Pestessólyomkó 


Pešteš 



794 
2558 
2039 



90 

959 

1049 



/o 



11 
37— » 
51- » 



v okresu margittskcm (2895 Slováků z 36.229 oby v., tedy 87©) 



Almaszeghuta 


Hutá 


579 


562 


97-7, 


Baromlak 


Baromlak 


597 


380 


63- . 


Bodonos 


Bodonoš 


1112 


829 


74-- » 


Fclsóderna 


Hornia Derna 


851 


95 


11— » 


KOzépes 


Kezepeš 


1396 


326 


23- » 


Szocset 


Sočet 


255 


244 


95— » 


Verzár 


Verzár 


249 


230 


92- . 



V okresu salárdském (478 Slováků z 24.752 duší, asi 27^,) 



Fegyvernek 
Kovág 



Feďvernek 
Kevágov 



559 
419 



252 
101 



45--7o 
24- » 



116 

v okresu sékerhidském (98 : 31.595) 
Csanálos Čanáloš 513 88 17—^/ 



-o 



Jak zřejmo, jsou to vesměs jen osady neveliké. 

V župě hajducké sedí v celku Slováků, Debrecín v to čítaje, 
počet nepatrný (164 z 223.612 obyvatel), v marmarošské, v níž sedí 
už Rusi, je jich také pramálo (celkem 545 z 309.598 obyvatel), a pouze 
v jediném městečku D:ilze (Dolha) je jich 361 z 2912 duší tedy 127^. 
V župě sabolčské, jež hraničí se zemplínskou, je jich sice o néco více, 
ale v celku i tu počet nepatrný (dohromady 2066 z 288.672 obyvatel), a 
podle poslední statistiky není tu ani jedné obce, kde by tvořili aspoň 10% • 
Nejvíce jich sedí (něco přes 100) ve VeL Kálló, Kótaji a Oroši bogdaň- 
ského okresu. Tento výsledek poslední statistiky není však podle zpráv do- 
šlých mne ze zcela hodnověrných stran správný.*) V Nireďháze (Nyiregy- 
háza) žije do 15.000 evangelických Slováků, jimž se služby boží konají 
v české řeči, kteří mezi sebou slovensky hovoří, ale kteří znají všichni ma- 
ďarsky, přijali bez odporu maďarské elementární školy a následkem toho 
byli při sčítání uvedeni jako Madkři. Statistika v Nireďháze našla mezi 
33.088 obyvateli jen 940 Slováků! Slováci nireďházští zváni jsou od Ma- 
ďarů Trpáky (Terpákok). Bella píše, že přišli ze stolíce békešské.**) 

V stolici satmárské nebylo by vůbec Slováků (je jich všech 404 
z 340.689), kdyby zde nebyla aspoň jedna menší kolonie v Šarkezu (Sár- 
koz, okr. satmárský), kde jich sedí 288, a kde tedy tvoří 137© všeho 
obyvatelstva, V stolici siláďské je jich 2873 z 207.293 duší (tedy 
l'47o) a sice sedí ve dvou větších a jedné menší osadě. Je to 

v okresu krasenském 
Magyarpatak 1658 1602 96—7^ 

v okresu silaď-šomFóském 
Hármaspatak 988 941 94* -7^ 

v okresu zilažském 
Kásapatak 992 100 10— 7^ 

V stolici solnocké (plné jméno Jazygia- Velká Kumania-Solnok) je 
Slováků jen 616 z 350.269 obyvatel, v stolici ugočské nejsou vůbec 

*) Na mapě Czoernigově z r. 1885 a i na mapě Rétheyho, zhotovené podle 
statistiky r. 1880 je v Sabolči ještě řada slovenských ostrovů. 
**) Pohrady XXII, 296. 



X oclcr If r Sr.: 1: :•: -t zl i: r zrLCstí zvmr onjc r» o;'vr»c. 

^ .-4 



T ItCTi:?! 



nt : — »r?: :3i:>. ss. > 






— I. st.Tf ". ■ — 



T :»trcí»t ii. 



t _r t-riT 



-SLTíET M:!: 



T i-crtm nij-: lez^^rtz: 



:^ ír::itT:rtr! 



■^r- — * 












*.* 



^»rof 5;: r:. .v 



j::Ti.r.í.r.5i:izi 



A v . . - ^^r K," v i ; v,-' : - :í 






". ; r : r t ř : rL7 '■ * - i í r ; i . * : .* ~ .v » k í. : .' » ir>' k : .v.* ^ 

^^ i : ■ 15 : 5 : í >". í > .' '. :■. -li "^ * ?»ir»'-.T <*K ?<* . 
i; 4-i Kil:: rš .: >;'.ir::i -'. Lji..: r." r".\r. *'« íO 
-o* vč :>. M :;_:.. -^ K-:.r. :> Kvňíc "l.fítrcví,: -*. S.^r».:vr *.- 
?c'i:r.á yi rii-L^yci -: \ i i-eis:. .' Árii*: -: !-.«::;«-*:>- 
•. • v y, u re z _ :* v : - 1 r- í v i : j.:r c - '» šiS -e 



vs: o: '^ - 



1175 


95--% 


978 


94 — » 


2699 


88— . 



118 

v okresu centrálním 

Alberti Albert 1233 

Ambrózfalva Ambrózka (Malá Čaba) 1041 

Pitvaros Pitvaroš 2925 

v okresu naďlackém 

Nagylak Naďlak 13631 7424 54'— 7^ 

V stolici krašovskoseverínské je trochu více Slováků v okrese 
bogšánském (307 z 35.192), ale mimo vísku Židovin (Zsidovin), kde jich 
je 265 z 1808, tedy 14%, pak osadu Nándorheď (Nándorhegy) v okrese 
karanšebešském, kde sedí 313 z 1407, Ruskyci (Ruszkabánya) v témže 
kraji, kde sedí 310 z 2946 duší (10^^), není jich v župě mnoho (v celku 
3831 z 443.001 duší). Větší počet sedí jich ještě v městech Stajer- 
lak-Anině (1058) a v Rešici (Resiczabáoya) (617), ale netvoří tam 
10 procent všeho obyvatelstva.*) Stejně řídce roztroušeni jsou Slováci 
v sousední stolici temešské (v celku 2977 z 476.242 duší, tedy 
něco přes V2%)> ^^^ nacházejí se menší slov. osady v Temešské Vukové 
(Temesvukovár, okres buziášský) se 577 Slováky mezi 1211 (487o)> 
v Temešském Butínu (Temesbuttyin, okres dettský) s 359 Slováky mezi 
1065 (33 Vo), v Aze (Aga, okres rékašský) s 262 mezi 929 (28 7J v Teši 
(tamže) s 141 mezi 565 obyvateli (skoro 257o)- 

Za to úrodné nížiny stolice torontálské přilákaly opět více kolonistů 
ze severu. V celém rozsáhlém a úrodném kraji včetně s Pančovem napočteno 
bylo r. 1900 14.969 Slováků z 609.362 duší, tedy číslo absolutně značné, 
třebas že se vyjadřuje jenom 25 7o- Slováci sedí tu hlavně v okresích 
kovačickém a velkobečkereckém a to v menších i velkých koloniích. 
Osady, v nichž jejich počet dosahuje aspoň 107©, jsou : 

V okresu alibunárském (v celku 1035 z 29,728 duší) 

Sándorfalva Šándor 946 735 77-^7^ 

v okresu kovačickém (v celku 8338 z 46,019 duší) 

Antalfalva Kovačica 4546 4141 91— > 

Lajosfalva Padiná 4321 4090 94— > 



♦) O banátských Slovácích napsal zajímavý článek Emil Koieny >Banátski 
Slováci* do SI. Pohíadů* 1892, 462 na základě sčítání z r. 1890. Z článku tohoto 
přejal jsem i slovenské názvy osad. V této končině nalézá se také mnoho kolonií 
českých, jež bohužel v statistice nejsou náležitě zřejmý. O nich srv. dále přídavek. 



119 
v okresu bánlackém (v celku 601 z 26,384 duSí) 

Istvánvolgy Hajdušica 1621 486 29—% 

v okresu velkobečkerecském (v celku 3259 z 52,431 duší) 

Torontálerzsébetlak Lízika (Alžbetka) 2012 790 39— > 

Tótaradácz Slov. Aradéc 2436 2222 91- » 

v okresu pančovském (v celku 815 z 47,857 duší) 

Hertelendyfalva Hertelendyfalva 2642 752 28— » 

Města a osady Kovačica, Šándor, Padiná a Slov. Aradác jsou tedy skoro 
čisté osady slovenské. 

Jestliže jsme se v nížině dunajské a tisské častěji setkali s koloniemi 
slovenskými, mizí tyto úplně, překročíme-li věnec západních sedmihradských 
Karpat a vstoupíme-li do stolic, na něž jsou dnes rozděleny Sedmihrady. 
(Srv. výčet na str. 114.) Zde je vskutku Slovák bílou vranou. V celém Sedmi- 
hradsku sečetl jsem jich pouze 2296, a jsou stolice, jako čícká, fogarašská, 
kiskukiillóská, udvarhelská, kde jich není ani 50. 

Jediná osada Pápolcz (okr. Orba, stol. Háromszék) má jich mezi 3377 
obyvately 171, v huňadské stolici v petrošeňském okrese je jich v několika 
obcích pohromadě několik desítek (v celku 159), a v solnockodobocké 
objevují se tři malé osady v okresu dešském a kekešském, v nichž sedí sil- 
nější počet Slováků mezi Rumuny a to 

Guga 251 51 20* - 7^ 

Lábfalva 597 152 25— » 

Bódon 575 149 25 — » 

A to je vše 

Chorvatsko-Slavonie. 

V této zemi žije Slováků jen po skrovnu, ale tu a tam se přece ob- 
jevují hustěji kolonie jimi obydlené. Přihlédneme li k jednotlivým stolicím, 
vidíme, že v belovarské nejsou skoro žádní, rovněž tak v lika- 
krbavské, modr ušskor ěcké, varaždínské a záhřebské. V celé 
stolici verovitické není jich sice ani 27o (4169) z 218.171 obyvatel, 
ale jsou tu soustředěni na dvou místech: předně v ďakovském okresu 



120 

v Bračevcích, kde jich sedí asi 57oi a v Punitovcích, kde jich je 30% 
(796 z 2631). Druhý silnější ostrůvek tvoří v okresu našickém 

Našice 9168 : 1413 — 15— 7^^ 

Drahovica 7875 : 383 — 5 — > 

Podgorač 6513 : 507 — 7 — » 

V stolici požežské (Požega) jest silnější kolonie v Autunovcích 
(2907 : 431} s IS^o Slováků; ale i jigak jsou tu roztroušeni v okresích 
daruvarském, novském, pakrackém, požežském, novogradišském. V celé župě 
je jich 1245 z 229.361 obyv , tedy 0-6%. 

V stolici s r ě m s k é žije silnější počet v okrese ilockém (v celém 
okrese 2481 z 24.425 obyvatel, tedy přes 107o) ^ ^ice je jich nad 107o 
v těchto obcích, tvořících dohromady jakýsi ostrov: 

v Bingule 1672 : 461 — 27— 7^ 

Erdevíku 4618 : 918 — 19' - * 

lloku 4387 : 517 — 12— > 

Neštinu 2268 : 252 — 11 — » 

Velmi silná samostatná kolonie je však ještě v okresu staropazovském. 
Město Stará Pazová j e skoro čistě slovenské (okolní osady mají 
však jen málo Slováků) a sice má mezi 6678 obyvateli 5018 Slováků, 
tedy plných 75 7o- Vedle toho jsou Slováci v poněkud větším počtu roz- 
sazeni i v okrese šidském (31.076 : 464 — přes 27o) a to v Šidu samém 
(278 na 4659 tedy 67o), pak v okrese zemuňském (33.060 : 1406 — přes 
47J kde jich sedí 



v Ašanji 


128 : 


: 1307 — 


9% 


v Boljovcích 


729 : 


; 4503 


16 > 


v Dobanovcích 


313: 


: 2901 — 


10 > 



a v Soljanech okr. županjského, kde jich je 196 : 1778 iz: 11%. 

V celém Srěmu je jich 11.330:366.660, tedy 3l7o. Srěmští Slo- 
váci podle Kutlíka přišli z Báčky, ze stolice nitranské, vesprímské a ča- 
íiadské. Srv. o nich výše uvedenou knížku Kutlíkovu. 



121 



Přehled 



procentuálního počtu Maďarů, Němců, Slováků a Rusů podle 
statistiky z r. 1900 a z r. 1890*) 



Stolice 



I 



Maďarů Němců 



Slováků 



Rusů 





39-7 ( 


39-2) 


7-6 ( 


8-8) 


• • '-i-s ( 


19) 


3-5 ( 


4-0) 


. . ll8-8 ( 


17-5) 


76 ( 


:9i) 


. . 31-7 ( 


31-1) 


10-5 ( 


11-5) 


. . 54-4 ( 
1 


[51 -6) 


5-4 ( 


; 6-0) 




1-7 ( 


09) 


2-5 ( 


2-3) 


. . ! 3-3 ( 


2 3) 


3-0 ( 


; 3-3) 


. . 4-2 ( 


; 2-7) 


21-3 ( 


[20-4) 


. . ■ 7-2 ( 

1 


40) 


2-3 


[ 2-9) 


. . 70-5 ( 


69 2) 


1-6 


[ 1-9) 


. . 56-4 j 


,53 6) 


2-2 


: 2-7) 


. . 730 1 


;69-6) 


3-4 { 


;4-i) 


. . 94-7 


[93 6) 


1-1 ( 


' 1-5) 


. . 531 


[472) 


2-5 


[ 5-2) 


. . i 300 

1 


(27-5) 


4-6 ( 


;7-6) 


. . 6-2 


[31) 


250 


[27-5) 


. . ; 61 


[3-4) 


6 1 


( 7-0) 


5sto) 


79-3 { 


'66-4) 


14-2 


[24-0) 



Prešpurk 
Trenčín 
Nitra . 
Tekov 
Hont . 
Orava 
Liptov 
Turec 
Zvolen 
Novohrad 
Gemer 
Abauj-Torna 
: Boršod 

! 

I Zemplín 
j Užhorod 

i 

I Šaryš . 

I 



*) Procentualni čísla ze sčítání roku 1890 jsou v závorkách. Všechna čísla 
vztahují se jen na občanstvo bez vojenských posádek. 

Národopisný Sbornfk. St. IX. q 



51 1 (50-6) 


00 ( 


0-0) 


92 8 (93-5) 


00 ( 


; 0-0) 


73-1 (72-8) 


00 ( 


[ 00) 


57-5 (56-9) 


00 ( 


00) 


39-5 (41-8) 


00 ( 


; 00) 


94-7 (96 2) 


00 


[00) 


92-5 (93-8) 


0-0 ( 


: 00) 


173-6 (75-9) 

1 


00 ( 


; 00) 


J89-4 (92-2) 


00 


[ 0) 


1 26-9 (27 7) 


00 ( 


; 0-0) 


40 6 (42-8) 


00 ( 


[ 00) 


22 9 (25-5) 


01 


( 01) 


3-6 ( 4-5) 


00 ( 


[ 00) 


32-4 (35-9) 


106 ( 


,10 4) 


28-1 (29-6) 


36-6 ( 


[37-4) 


58-2 (57-1) 


8-2 ( 


;io-7) 


66- 1 (66 9) 


197 


[20-8) 


3-5 ( 5-6) 


00 ( 


: 0-0) 



122 



Přehled 



procentuálního počtu zástupců různých náboženství podle statistiky 

z r, 1900. 



Stolice 



římsko- 
katol. 



řecko - 
katol. 



evang.- 
augsb. 



evang.- 
reform. 



židov- 
ského 



Prešpurk 

Trenčín 

Nitra 

Tekov 

Hont 

Orava 

Liptov 

Turec 

. Zvolen 

Novohrad 

Gemer 

i Abauj-Torna .... 

Boršod 

Zemplín 

Užhorod 

Spiš 

' Šaryš . 

I Budín-Pešť (mésto) . . 



86-5 
87-4 
789 
84-7 
68-6 
88-7 
53-6 
43-7 
64-6 
72-5 
43-5 
56-1 
53-8 
379 
21-4 
66-8 
53 8 
60-8 



01 

0-0 

00 

0-0 

0-1 

00 

00 

00 

00 

00 

2-3 

10-4 

4-8 

30-8 

550 

125 

30-8 

0-8 



5-9 

8-6 

13-4 

1-9 

216 

8-2 

42-6 

52-1 

32 9 

21-9 

32-4 

30 

26 

2-1 

0-3 

161 

8-2 

53 



2-5 

01 

1-9 

10-3 

7-3 

0-0 

00 

0-3 

02 

1-7 

18-9 

24-9 

324 

196 

12-3 

0-4 

0-2 

90 



50 
3-9 
5-8 
31 
2-4 
31 
3-8 
3-9 
2-3 
3-9 
2-9 
5-6 
6-4 
9-6 

110 
4-2 
70 

23-4 



ZÁVĚR. 

Celkové výsledky můžeme takto shrnouti: 

Podle přiznání národnosti při sčítání, provedeném koncem r. 1900, 
jde hranice vlastní oblasti slovenské, t. j. oblasti, v níž sedí aspoň 507o 
Slováků, od dolní Moravy přes Hochštetno, Zohor, Stupavu, Dúbravku, 
Lamač, Račišdorf, Farnou, Ivánku, Slovenský Grób, Šenkvice, Šarfiji, 
Čataj, Pustu-Fedýmeš, Abrahám kol Máčadů na Nebojsu, a odtud přes 
Středu nad Váhem, Šoporňu, Močonok, Urmín, Gergelovou, Lap. Ďar- 
moty, Hyndice, Novou Ves na Vráble. U Vráblí souvisí s ní výbéžek 
velkošuranský, sahající až k Slov. Mederu, Bankesi v Nitře a přecháze- 
jící přes Baromlak až do Jásfalu v stolici ostřihomské, a mimo Bešeňov 
přes D. Ohaj, Nový Lot, Belek, Fíš, Lulu, Melek zpét ku Vráblím. Od 
Vráblí jde hranice přes Šarovce, Rohožníci, Tlmač, Veíké Kosmálovce, 
Starý Tekov, Klačany, Krškany, Čankov, Dalmad, Ďudince, Merovce, 
Rikynčice, Hrušov, Čelovce, Opavu, Príbelce, Priklek, Plachtince, Obe- 
ckovo v Novohradé, Sklabinou, kol Olovárů na Zombor, odtud přes 
M. Zlievce, Žíhlavu, Střehovou, Luboriečku, Maškovou, Halič, Vidinou 
kol Lučence k Opatové a kol Pinciné přes Kerestúr na Hrnč. Zalužany 
v Gemeru, dále přes Sušany, Čerenčany, H. Pokoradz, Papču, Melecheď, 
Hostišovce, Brusnik, Kameftany, Sivetice, Miglés, Rozložnou, Gočaltovo, 
Rekeň, Betliar, Paču, Uhornou. Pak vchází hranice do stolice spišské, 
obchází přes Štilbach, Hnilčík, Koterbach, Richnavu, Žakarovce, Helc- 
manovce, Prakovce nčmecký ostrov smolnický a jde do stol abaujské 
na Aranidku, Rieku, Poproč, Rudno, Hodkovce, Kišidu, Šacu, Bužinku, 
SokoFany, Bočár, Belšu, kol Čaně a Zdané na Eskaroš, Holoház a Fizer, 
zpět na Kalšu a vstupuje u Silvaše do Zemplína. Odtud jde přes 
Kuzmice, Kazmíry, Lastovce, Kfačanov na Ujlak a zpét přes Úpor, 
Trebišov, Malčice, Petrikovce, Slavkovce, Stretavku v Užhorodě, Tegeftu 
na Čiernopole, zpět na Vysokou, Lekart, Bežovce, Zahor, V. Německou, 
Onakovce, Hutu, Porúbku, Priekopu, Koňuš, Podhradie, Hámre, V. Remety 
kol Poruby na Jovsu, Kušín, Klokočov, Zemplínskou Porúbku, Kamienku 

Modrou, Cir. Dlhé, Sninu, dále přes Nechvál-Pofanku, Papin, Křivé, 

9* 



124 

Dlhé, Hrabovec, Hrubov,*) Pakostov, Šitnici, Hrožnik, kol Piskorovců 
na Tokajík, Križlovce, Jakušovce, Kelbovce, Bokšu, Hoču, Tyšinec, 
Štiavník, Beňadikovce, Mestisko, Rovné, Černinu, Hažlín, Komarov, 
Bardiovskou Novou Ves, Dlhou Luku, Zborov, Šmilnó, Stebník, Hutiska 
a Regetovku. 

Podrobnější vystižení této hranice viz napřed v úvodu k statistice 
každé stolice. Tam se naleznou také bližší zprávy o oblasti, v níž sedí 
slovenského obyvatelstva méné než 507o (^'^ ^^^ ^^Vo) ^ ^ ostrovech 
od celkové oblasti odtržených. 

Z našeho vymezení hranice slovenské je viděti, že se v podrobnostech 
místy značné odchyluje ode všech starších nástiníi, které byly dosud 
v literatuře podány a které mi byly přístupny. Tak P. Šafařík ve svém 
Národopise vedl hranici dále a sice od Děvína přes Prešpurk, Čeklýš, 
Senec, Galantu, Dióseg, Středu, Močonok, Urmín, Nové Zámky k Radvani, 
odtud přes Perbetu, Čehy, Baráčku, St. Tekov, Levice, Kost. Moravce, 
Medovarce, Čabtak, Litavu, Modrý Kameň; odtud obrátil ji zpět k Iplu 
u Kosih a Kolárů a vedl korytem Iplu (s úchylkou na Sečany) ke 
Kalondě, pak přes Lučenec, Rim. Sobotu, Balog, Levart, Plešivec, Kun- 
Teplici, Rožňavu, Uhornou na Košice, otočil ji k jihu kolem Hanisky, 
pak zase na sever do hory Ronavy nad Ruskovou a opět obrátil 
k jihu korytem Ronavy až pod Újhel. Odtud převedl hranici k břehům 
Bodrogu mezi Šar. Potokem a Zemplínem, a mimo Baranče přes Hardiči 
na sever k ústí Ternavy do Ondavy. Tak napsal Šafařík r. 1842.**) 

Po Šafaříkovi v letech padesátých K. svob. pán Czoernig vydal 
větší národnostní mapu říše rakouské, na níž i slovenská oblast dosti 
podrobně je naznačena, ale hranici nelze dobře slovy uvésti proto, že 
je na mapě místy velmi a nesprávně přetrhávána. ***) Nicméně i tu lze 
stopovati značné rozdíly, svědčící někde ve prospěch postupu sloven- 
ského, jinde maďarského. 

Podle dat sebraných namáhavě cestou privátní stanovil AL V. Šem- 
bera\) r. 1876 (odmyslíme-li ostrovy) hranici od Nové Vsi na Lamač, 



*) Vedle Hrubova jsou Petrovce, jež nemají ani Rusů ani Slováků nad polo- 
vinu. Ale Slováku je přece více (46%) než Rusů (44%). Podobně mimo hranici 
obou národností zůstává dále Stročín v Šaryši, maje 39% Slováků a 38% Rusů. 

**) Národopis str. 95. Srvn. k tomu Slov. Zeměvid téhož roku vydaný. Hranici 
Šafaříkovu převzal J. V. Ilaeufflcr na své mapě »Sprachenkarte der osterr. Mon- 
narchie. (Budapest 1846) « O mapě Šafaříkové píše r. 1842 Staněk Čelakovskému : 
•Maďaromané poslali vládě mapu Šafaříkovu, aby nahlédla, jak se Slované o zem 
uherskou dělí.« (ČČH. 1874, 234) 

*♦*) K. Freihcrr von Czoernig, >Ethnographische Kartě der osterr. Monarchie, 
herausgeg. von der k. k. Direction der administrativen Statistik. Wien 1855. « Podle 
této mapy vydal ve zmenšeném měřítku svou mapu Dr. Ad. Ficktr v spisu >Die 
Vólkerstámme der osterr. Monarchie, ihre Gebiete, Gránzen und Inseln. (Wien 1869). « 
t) ČČM. 1876, 674. Šembera těchto dat v mapu nespracoval. Podle jeho 
Základů Dialcktologie, vyšlých r. 1864 (srv. str. 61), sdělal mapu prof. Vavř. Dušek, 



125 

Prešpurk, Farnou, Čeklýs, Chorv, Grób, Šartiji, FedýineŠ, Gáft, Barakon 
Nebojsu, Galanto, Vihorce, Šoporňu, Královou, Močonok, Šaly, Jatov, 
Ondád, Nové Zámky, Ohaj, vedle Bešeňova po Žitvé skoro k Dunaji do 
stolice komárenské ; pak vchází pfes Kuraly a Famad do Tekova a jde 
na Agov, Malái, Vozokany, Fajkurt, Dčdinku, Baráčku, Dol. Pial, oboje 
Ondrejovce, Držlany, Hor. PiaL Bešu, Iňu, obojí Lulu, Melek, Vráble^ 
kolem Mochovců a Kosroálovců na St, Tekov, Levici, Huršu, oboje 
Krškany, Varšany, M. Kýr, Bor, Santov, Madkrovce, Opatov. Moravce, 
Terany, Rikynčice, Hnišov, Čelovce, Opavu, Priklek, Rybu, Častvu, 
Mohoru, Sudice, Patvarce, Selešťany, Zahoru. Želovce, Zombor, M. Zlievcc, 
Žihlovou, Luboriečku, Lučenec, Opatovou, Zaiuiany, Sušany, Rim. Sobotu, 
Pokoradz, Dratice, Padarovce, Meleched^ Budikovany, Hostišovce, 
Chvalovou, Bnisník, Kameňany, Hucín, Mikolčany, Novačany, Kun. Te- 
plící, Štitm'k, Rekeň, Rudnik, Rožňavu, Nadabulou, Betliar, Paču, Bárku, 
Hačavu, kol Štosu a H. Medzevu na Poproč, Paňovce, Čečejovce, Veficou 
Idu, Seni, KeAhez, Kiked, Nádošf, Zdanou, Elskaroš, okolo Huty na Niru, 
Fizer, Kolbáš, Bystu, V. Kazmír, Vifu, Matiašov, V. Regmec, Mikoház, 
Dlhé Lazy, jde okolo M. BaAačky a Baň. Rudy na Nové Město pod 
Šiatorem, jde na sever na Bor§u, Lagmovce, ZempHn, Imreg, Jastrab, 
Sumeg, Kucany, Ražkovce, Kopčany, Slavkovce, Krysov, Tegeňu, Čierno- 
pole, Bajanház, Lekart, Pinckovce, Dermu k Uihorodu, odtud k jihu na 
Minaj, Homok, Korytňany, Čáslovce, Dlhé Pole, Komárovce, N. SalaS, 
Andrášovce, Serednie, Lichovce, Hlubokou, HedTark, Bakaňu, Zdravce, 
Horany, Radvanku, Domanince, Onakovce, BeAatínou a Podhradie. *) 
Dále Šembera hranice neuvádí. 

Rovněž mapa Le-Monnierova^ zhotovená na základě úředního sčítání 
z r. 1880,'^*) liší se, pokud z menšího měřítka možno souditi, od naší* 
a i velká mapa P, Balogha, vydaná před krátkou dobou a pracovaná 
na základe sčítání z let devadesátých***) má odchylky, ač je to jediná 

ale nevydal jí Byla vystavena na Národopisné Výstavě a nyní se nalézá v majetku 
Národopisného Musea Českoslovanského. Soudobá je malá mapa G. Dcvollana 
(3TH«)ri»a*iiqecKafl Kapra BeurpiH. C.-IIO. 1878). 

*) Šemberovu nomenklaturu, jež se velice liŠí od naSí, opravil jsem zde. pokud 
bylo možno, podle svého seznamu 

♦♦) »Sprachenkarte von Ósterreich-Ungarn bearbeitet nach den durch die Volks- 
záhlung vom 31. Dec. 1880 erhobenen Daten von Dr. Fr, Ritter von Le Monnier. 
Wien 1888. Masstab 1 : 1, 000.000. < Soudobá jest menší mapka Ign, Ildtska *Kthnogr. 
Kartě der Lánder der Ungar Krone*, vyšlá v Petterm Gcogr. Mitth. 1885. Taf. 3. 
Vetší národopisnou mapu Uher vydal na základe sčítání r. 1880 Fr. Réthey (*A magyar 
sz. korona orszáaainak ethnographiai térképe«), ale mapa tato nebyla uh. minister- 
stvem pro školy schválena. 

***) Jinou péknou a správnou národnostní mapu Uher na základe sčítání 
r. 1890 uveřejnil krajan náš J. Homolka v sbírce »A magyar állam ismertetése* 
(1892), ale bohužel jen v malém měřítku. (Srv. i jeho mapky v lexikonu » Pallas 
nagy lexikona« 1895). Sem náleží zmínka o statistickém přehledu národnostním 



127 

a jaké síly na né působily. Bylo by velmi žádoucno, aby se našel nékdo 
kdo by se práce té podjal, vyzbrojen jsa zejména lépe než já znalostí 
jazyka maďarského. Žádoucno je to tím více, že MacEaři se svého hle- 
diska a k svým účelům otázkou tou se pilné obírají, a výsledky jejich 
jsou velmi zajímavé. Už J. Kórosi*) podjal se r. 1898 podobné práce, 
ale uveřejnil jenom část. Celkovou studii, celé Uhry obmykající, vydal 
teprve nedávno Pavel Balogh.**) Je to dílo ohromné a velkolepé, — 
a také v statistické jeho části, pokud prosté předvádí stav národností na 
základě statistiky z r. 1890, velmi přesné. Jak tomu je však v analysi 
statistických dat, v líčení dějin národnostních oblastí, — to pověděti 
ponechávám tomu, kdo se historickou stránkou více bude obírati, nežú 
jsem učinil sám. 

Uvádím zatím, že podle mého poznání nejvíce změn děje se 
na ostrovech slovenských, položených v ma(Earské oblasti, kde se místy 
procenta Slováků od sčítání r. 1890 velmi změnila, — méně na hranici 
celistvé oblasti slovenské. Zde na západní polovině možno v celku pozoro- 
vati rovnováhu,***) tak jako zase na východě silný postup proti Rusům. 
Jen ve středu hranice postupují Maďaři, v Abauji a zejména v Zemplíně 
v kraji novomestském.f) Slováci jen na východe postupují silně na vrub 
Rusů. O Zemplíně a Užhorodě uvedl jsem detaily k změnám posledního 
desetiletí už na str 75., o Spiši na str. 88., o Šaryši připojuji a shrnuji 
všechny zde v poznámce.ft) V celku jsem shledal, že zde proti Rusům 

*) Dr. Kórósi József. A felvidék eltótosodása. Nerozetiségi tanulmányok. 
I. Pozsony és Nyitra megyék. IL Bars és Hont megyék (Budapcst 1898). 

*♦) Balogh Pál A népfajok Magyarországon (Budapest 1902). Srv. i výtah 
podaný od G. Betty v týdenníku »Zeit<. 1903. Nr. 433 -434 pod záhlavím »Dcr 
Kampf der Nationalitáten in Ungarn«. 

***} R. 1890 byly ještě Čeklýs, Chorv. Grób a Hody většinou slovenské, naproti 
tomu Sály nad Váhem byly mad^rské. Maďarský ostrov východně od Nitry zůstal 
v celku týž. V Tekově poslovenštily se Lula a Žitva Ďarmoty, v Hontu pomaďarštila 
Hurša. v Novohradu Slováci zabrali Kerestúr, v Gemeru Hrachovo, Rozložnou, 
ztratili JelŠavu. 

t) V Zemplíně od r. 1890 ztratili Slováci obce Čergov, Cejkov, Kašov, Maď. 
Jastreb. Lastovce, V. Toroni, Ujlak, Kistu. V Užhorodě Jovro, Dcrmu a Pinkovcc. 
tt) V celku se mají tyto změny na východě takto: poslovenStily se ve Spiši 
obce Krempach, Toryska, Pofanovce, Závadka, Kojšov, — neporuštila se žádná. 
V Šaryši poslovenštily se Gromoš, Pusté Pole, Olejníkov, l.ubotyň, Bogliarka, Křivé, 
Černina, Rovné, Beňadikovce, Havranec, Dolhoňa, Svidničky, Kružfová, oba Komár- 
niky, Bystrá, Bodružal, Kožuchovec, Prikré, MiroFa, Pstrina, Gribov, Suchá, Kobylnice, 
VlaČa, Okruhlé, FuFanka, — poruštily se Blažov, Jastreb, N. Orlík, Jurkova Vofa, 
Vyškovce, Vislava, Duplín, Šapinec. V Zemplíně se poslovenštily Delrfk, VaFkov, 
Štefanovce, Pelkovce, Bačkov, Mrázovce, Brušnica, Križlovce, Kclbovce. JakuŠovce. 
V. OFšava, obojí Stažkovce. Kožkovce, Zubné, — poruštily se Pritulany, Pucák, 
Pravrovce, Porubá, Kajňa, N. OFka, Solník, Repejov, Vojtovcc, Potočka, Vrchovce, 
Vefkrop, Brestov, VaFaškovec, Ubfa, Šmigovce, Strihovce, Báňské. V Užhorodu po- 
slovenštily se Podhradie, Hlivište, Choňkovce, — poruštilo Serednie. Připomínám, 
že tu všude uvádím proměny, pokud vystupují při srovnání mapy Baloghovy s mou. 



128 

za posledních 10 let ztratili Slováci 27 obcí, Rusové však 49 obcí, tak 
že postoupila — ovšem jen podle výsledků úředního sčítání, — slovenská 
oblast o 22 obcí ku předu. Výsledky tyto jsou však ve skutečnosti ne- 
nejisté, uvážíme-li způsob, jakým se sčítání provádélo. 

P. Balogh sám přišel srovnáním výsledků z posledních 50 let k témto 
velice zajímavým koncům boje všech uherských národností, především 
našich Slováků.*) 

V kraji za dunajském (Túl a Dunán), rozloženém mezi 
Dunajem a hranicemi Štýrska, zménilo většinu 211 obcí. Ze 76 bývalých 
osad maďarských ponémčilo se 58, pošlo venštilo 5, poslovinštily 3, po- 
chorvatštilo 10. Ze 38 bývalých obcí némeckých proměnilo se v ma- 
ďarské 24, v chorvatské 14; z 42 chorvatských v maďarské 15, v německé 27 
ze 40 srbských v chorvatské 21, v německé 13> v maďarské 6, konečné 
pak 5 slovinských a 10 slovenských osad stalo se výlučně maďarskými. 
Za 50 let tedy ztratili Maďaři 76, získali 60, Němci ztratili 38, získali 98, 
Chorvati ztratili 42, získali rovněž tolik, Slovinci ztratili 5, získali 3, 
Slováci ztratili 10, získali 5, Srbové ztratili 40 a nezískali ani 
jedné obce. (Balogh str. 379.) 

V horních Uhrách (A felvidéken) změnilo většinu 367 obcí. 
Ruský živel při tom postoupil 214 osad, a to 37 Maďarům, 176 Slovákům 
a 1 Němcům, slovenský 76 osad, a to Maďarům 62, Němcům 12, 
Rusům 1, Chorvatům 1, maďarský 53 osad, a to Slovákům 48, Němcům 3, 
Rusům 2, německý 20, a to Maďarům 6, Slovákům 14, rumunský 4 osady. 
V celku zde Maďaři ztratili 53, získali 107 osad, Slováci ztratili 76^ 
získali 238, Němci ztratili 20, získali 17, Rusi ztratili 214, získali 4, 
Rumuni ztratili 4 obce. (Balogh str. 634.) 

V dolních Uhrách (Az alvidéken) změnilo 149 obcí svojt 
většinu, a sice tak, že maďarský živel získal 68, ztratil 16 osad (zisk 
52 osad), rumunský získal 19, ztratil 39 (ztráta 20 osad), slovenský 
získal 10, ztratil 20 (ztráta 10 osad), německý získal 41, ztratil 16 
(zisk 25 osad), ruský ztratil 3 a chorvatský 4, srbský získal 8, ztratil 45 
(ztráta 37 osad). (Balogh str. 943.) 

Přehled celých Uher (spolu se Sedmihradskem) podává pak 
tato tabulka (Balogh str. 949): 

I. Pomaďarštilo se obcí: 





maďař. 


rumun. 


sloven. 


nSmec. 


rus. 


srb. 


chorv. 


slovin. 


v Zadunaji 


* 





10 


24 





6 


15 


5 


V horních Uhrách 


* 


2 


62 


6 


37 


— 


— 


— 


V Sedmihradech 


♦ 


21 


— 


3 


— 


— 


— 


— 


V dolních Uhrách 


* 


19 


17 


12 


3 


16 


— 


— 




* 


42 


89 


45 


40 


22 


15 


_ ___ 



♦) Podle výtahu, sdělaného p. KFučkou. 



129 





maďař. 


rumui 


V Zadunají 





* 


V horních Uhrách 





* 


V Sedmihradech 


300 


* 


V dolních Uhrách 


9 


* 



II. Porumunštilo se obci: 

sloven. němec. 



srb. chorv. slovin. 



41 — 2 - 
1 — 9 - 



309 



— 42 — 



11 



V Zadunají 

V horních Uhrách 

V Sedmihradech 

V dolních Uhrách 



III. Poslovenštilo se obcí: 

14 176 — 
3 . * 1 — 3 



5 - 
48 — 



* 
* 



56 



15 176 



3 — — 



IV. Poněmčilo se obcí: 



V Zadunají 


58 


— 


— 


* 


— 


13 


27 


— 


V horních Uhrách 


3 


— 


12 


* 


1 


— 


— 


— 


V Sedmihradech 


11 


2 


— 


* 


— 


— 


— 


— 


V dolních Uhrách 


4 


11 


3 


* 


— 


17 


1 


— 




76 


13 


15 


* 


1 


30 


28 


— 




V. 


Poruštilo se 


obcí : 










V Zadunají 


— 


-^ 


— 


— 


♦ 


— 


— 


— 


V horních Uhrách 


2 


1 


1 


— 


♦ 


— 


— 


— 


V Sedmihradech 


— 


— 


— 


— 


* 


— 


— 


— 


V dolních Uhrách 


— 


— 


— 


— 


* 


— 


— 


— 



V Zadunají 

V horních Uhrách 

V Sedmihradech 

V dolních Uhrách 



2 1 1 - * 

VI. Pochorvatštilo se obcí: 
10 — . — 14 — 



21 



V dolních Uhrách 



10 — 1 14 

VII. Posrbštilo se obcí: 
— 62- 



21 



— 6 



2 — — 



V Zadunají 



VIII. Poslovinštilo se obcí: 
3 — — — 



3 — 






130 



Z přehledu toho vidíme, že Maďaři získali 261, ztratili 456 osad 
(ztráta 195 osad). Nejvíce ustoupili baraňským Němcům a sedmihradským 
Rumunům, nejvíce získali na Slovácích. Rumuni získali 362, ztratili 64 
osady, mají tedy zisk 298 osad, Slováci získali 253, ztratili 106 
osad, mají tedy čistý zisk 147 (nejvíce na účet Rusů). 
Němci získali 168, ztratili 116, čistý zisk je 52 osad. Rusové získali 4> 
ztratili 217, ztráta jejich obnáší tedy 213 osad (nejvíce na účet Slováků). 
Srbi získali 8, ztratili 87, mají tedy ztrátu 79 osad. C h o r v a t i 
získali 46, ztratili tolikéž, SI ovine i získali 3, ztratili 5, mají tedy 
ztrátu 2 osad. Bulhaři získali i ztratili po jedné, Češi získali 3 osady 
v dolních Uhrách. 

• Podle toho*, praví Balogh na str. 950, >končí za posledn í 
půlstoletí se ztrátou v prvé řadě živel ruský, po něm ma- 
ďarský, pak srbský, slovinský a bulharský. Se ziskem za- 
vírá účet v první řadě živel rumunský, po něm slovenský, 
dále německý a český. A pak si ještě někteří z nich stě- 
žují, že jsou v Uhrách utlačovánil Ztráty živlu maďarského 
jsou toho nejkřiklavějším vyvrácením.* 

Na konci knihy tak vážné a tak znamenité, jakou je jinak 
bez odporu práce Baloghova, působí tato slova při nejmenším úsměv 
u každého, kdo jen trochu zná skutečné poměry. V trpkých stížnostech, 
které vznášejí Slováci na vládu, nejedná se zajisté o to, kdo a kým 
bez násilí jest assimillován, ale o těžký, násilný útisk, kterým trpí při- 
rozená národní práva slovenská se strany maďarské. A zdali jsou stíž- 
nosti oprávněny, celý vzdělaný svět nemaďarský dobře ví. 

Ale přes to volá závěr Baloghův po kontrole a vážné odpovědi 
se strany slovenské, jak jsem ji už svrchu doporučil. Je příliš důležito 
pro Slováky poznati v té věci pravdu. Už Fejér napsal a po něm mnozí 
jiní opakovali tvrzení, že kde se Slovák v masse usídlí, tam před ním 
jiné národno.sti ustupují.*) Balogh tradici tu první, pokud vím, dokládá 
určitými čísly ve velkém. Je-li to vše pravda, a zdá se mi tak, — pak 
Slováci s obnovenou důvěrou mohou dále vésti spravedlivý boj za 
uhájení své národnosti. Vědomí té vzácné síly assimillační, která tkví 
v jejich lidu, musí býti přece velkou oporou v boji, který stojí před 
nimi, a síla ta by se jistě zveličila, kdyby právě ten prostý lid byl 
kulturné výše povznášen a uvědomován. To tvořiti bude přirozeně 



*) Fejér v maď. vydání Hůbnerova lexikonu s. v Magyarország (str. 371) : 
>Jaj annak a magyar és német faiunak hol megfészkelik magokat, mert a más 
nemzetbelieket elfojtják* Srv. Csaplovics, Gemáide von Ungarn I. 219, A. Fé- 
nyes, Statistik des KSnigreichs Ungarn I. 77 (Pesth 1843), G. Bet ta ve výše 
citovaném Článku týdenníku »Zeit« atd. 



ioĎ^Tázt -rase: 2ása«3«ai ofeciraase ^w»gr^^^^. — ^sisí^ >4\NNňC^řvN< ^*>l 
raci sícnfaskšžc se^ode as:: t :safi^ ;tžagrA tf gt Sř«M^é^*ř4r 



PŘÍDAVEK. 

v 

České kolonie v Uhrách. 



Na Slovensku a v Uhrách vedle Slováků žijí i menší české kolonie 
a jednotlivě sedí Češi po mnohých obcích a městech. K těmto Čechům však 
naše statistika i mapa nepřihlíží a vůbec přihlížeti nemohla z následujícího 
důvodu. Úřední statistika z r. 1900 uznávala sice přiznání řeči české resp. 
moravské, ale při zpracování statistiky nebylo na Čechy vzato zřetele, nýbrž 
zařaděni byli v rubriku > ostatních jazyků, národností* (egyéb anyanyel- 
vflek). Není tedy možno z vydané statistiky Čechy zjistiti, kolik jich je a 
kde, v kterých obcích sedí. Statistika pouze někdy pod čarou připomíná, že 
v té nebo oné obci do rubriky > ostatních* náleží hlavně > cigáni*, nebo 
> Bulhaři* nebo >Češi*, > Mora váni* (Csehek, Morvák), — ale nic více. Ne- 
mohl jsem proto v přehledu svém také učiniti nic jiného, než zmínku po- 
dobnou na místech příslušnýcli opakovati. Balogh ovšem, maje statistický 
materiál přímo v rukou, mohl si všimnouti Čechů samostatně a vypočítal 
také, že se Čechové v jižních Uhrách rozmnožili za posledních 50 let 
o 3 osady (str. 943, 950), a napočítal osad celkem jedenácte. 

Na str. 941 je vypočítává. Jedna je v stolici temešské: Temešské 
Podhradí (Temesváralja) a deset v stohci krašovské, a sice uvnitř sto- 
lice : Lupák, Vodnik (Vodnik), K 1 o k o t i č (Klokotics), Š u m i c e (Su- 
micza) a v podunajské krajině: Svatá Helena (Szenthelena), Weitzen- 
ried, Rovensko (Ravenszka), Schnel 1 er s r u he, Eibenthal a Nová 
O g r a d i n a (Újogradena). 

Nová statistika z r. 1900, pokud je z ní vůbec možno souditi o Če- 
ších, potvrzuje české kolonie v Šumici, Heleně, Weitzenriedu, Rovenskuf 
Schnellersruhe, Eibenthalu a Ogradině. Temešské Podhradí objevuje se v ní 
jako osada srbská (máť 1056 Srbů z 1153 obyvatel), což ovšem vede k po- 
chybnosti, je-li vůbec údaj Baloghův o něm jako české obci správný. Mimo 
to neuvádí nová statistika v Lupáku, Vodníku a Klokotiči Čechů, ale lid, 
jejž poznámka označuje jako Krašovany »Krassovánok«, podobně jako 



134 



Mfai*HM/ ( 




Jižní část krašovské stolice s českými osadami. 



v dalších osadách téhož řečického okresu : Nermetu, Rafniku, Jabalči 
a v samé Krasové (v celku asi 7500 Krašovanů). — Bez těchto osad 
odhaduji podle poslední statistiky ve výše jmenovaných 7 českých osadách 
3800 Čechů. Největší je Weitzenried. Vedle toho sedí však Čechové ještě 
v jiných osadách krašovské stolice v dosti hojném počtu, tak na př. v Lu- 
goši, Karanšebeši, Rešici, Nadragu, Župánku, Oravici, Ftlzeši, Skeuši, v te- 
mešské stolici v Krušici, Jasanové, Bélokostelí, Klopodii, V. Središti a jinde.*) 
R. 1890 jich statistika v celé stolici napočetla 8575. 

*) O těchto českých koloniích v Banáté srv. především zajímavý článek 
Stan. Klímy > České osady dolnouherské* (Český Lid VIII. 22), sestavený na zá- 



135 

Jak přišel Balogh k tomu, aby tři prvé jmenované krašovanské osady 
uvedl jako obce většinou české (str. 809), pověděti nedovedu.**) Patrně je to 
opětná chyba. Krašované jsou původem Bulhaři .***) A také v slovníku Jekel- 
falussyho sdělaném na základě statistiky z r. 1890 jsou obce Lupák, Klo- 
kotič a Vodnik označeny za bulharské, kdežto Rafnik, Jabalča, Nermet a Kra- 
sová za chorvatské. Je- li zde u Balogha chyba, pak také jeho závěr, ž e 
Čechové na Dolní zemi nabyli tří osad, je ovšem zcela 
nesprávný, a vybízí tím více i ku kontrole dat ostatních. 



kladč zpráv českého učitele ze Sv. Heleny p. Schlógla, dále feuilleion p. Seitze 
v Nár. Listech 1902 č. 249, Šemberovu statistiku v ČČH. 1876. 399 a siať 
v Czoernigové >£thnographie der ósterr.-ung. Monarchie* III. 107, kde se r. 1855 
uvádí ještě česká osada Sadová. V článku p. Klímově uveden jest u Weitzenriedu 
ještě název — Gerník, u Schnellersruhe — Bygr. 

♦♦) Balogh str. 811 dí doslovně: » Pověst o pokladech v pohoří přilákala také 
jiné národy. Nejprve přišli Chorváti, pak Češi. Ony svírá dnes jednak rumunský 
živel, jednak je z části osad vytiskli Čechové. Ze čtyř osad chorvatských v do- 
lině Karase jenom jedna zůstala: Rafnik, — další tři zaujali Češi, a sice Klokotič, 
Lupák a Vodnik; poslední je dnes již čisté česká osada. Dvě vesnice 
doliny nerské: Rovensko aŠumice také podržely čistě český ráz mezi 22 rumun- 
skými obcemi ; naproti tomu čistěchorvatská vesnice je jen jedna v Rudovém 
pohoří, totiž Nermet.< 

♦*♦) Srv. Hunfalvy, >Ethnographie von Ungarn<. Cbers. von Schwicker 309 
a Czoernig, Ethrogr. 111., 104. 



OBSAH. 



Strana 

Úvodem 3 

Stolice prešpurská 9 

trenčanská 14 

nitranská 25 

tekovská 37 

hontská 42 

turčanská . 46 

oravská 48 

liptovská 52 

zvolenská 55 

novohradská . .59 

gemerská (Gemer a Malohont) 64 

boršodská 69 

abauj-torňanská 70 

zemplínská 73 

užhorodská 84 

spišská 87 

Šaryšská . 96 

Ostatní Uhry . 108 

Chorvatsko-Slavonie 119 

Přehled procentualného počtu Maďarů, Němců, Slováků a Rusů podle statistiky 

z r. 1900 a z r. 1890 .... . . .121 

Přehled procentuálního poČtu zástupců různých náboženství podle statistiky 

z r. 1900 • 122 

Závér ; 123 

Přídavek. České kolonie v Uhrách 133 

Abecední slovenskomaďarský seznam jmen obcí 137 



Abecední slovenskomadarský seznam jmen obcí.*) 

Sestavil Stanislav Klíma. 

Zkratky názvů stolic: Ab. — Abauj Torna, Ar.^ — Arad, Bdč. — Báčka, Bek. — Bekeš, 
Ber. — Bereg, Bih. — Bihar, Bor. — Boršod, Čan. — Čanad, G. — Gemer, fí. — Hont, 
Kom. — Komárno, Kras. — KraŠov-Severín, L. — Liptov, Nit. — Nitra, Ňov. — Novo- 
hrad, Or. — Orava. Osf. — Ostřihom, /V. — Prešpurk. Teé. - Tekov, Tem. — Tetneš, 
Tur. - Torontál, Tr. - Trenčín, TV/r. — Turec, Sý. - Spiš. .íar. — Šaryš. í/i.— Užho- 
rod, Zem. — Zemplín, Zv. — Zvolen. Za zkratkou jména stolice následuje vždy 

iméno okresu. 

Ábelova, (Jabelová) — Ábelova, Nov., Agov — Ágó, Tek., Levice. 

Halič. Alakšince (Aleksínce) — Elecske, 
Abod — A., Bor., Sendré. Nit., Frašták. 

Abrahám — Abraham, Pr., Trnava. Albert — Alberti, Čan., střední. 

Abramová — Ábrahámfalu, Tur., Mo- Almáď — Almágy, G., Siač. 

šovce. Alžbetka (Lízika) — Torontálerzsébe- 
Abrahamovce, Pikovce — Abrahám- tlak, Tor., Vefký Bečkerek. 

falupikfalu, Sp , Levoča. Ambrózka (Malá Čaba) — Ambróz- 
Abrahamovce — Ábrahámfalu, Šar., falva, Čan., střední. 

Sekčov. Andač — ■ Andacs, Nit, Nitra. 

Abranovce — Ábrány, Šar., Nižná Andikovce (Andice) — - Andaháza, 

Torysa. Lipt., Lipt. Sv. Mikuláš. 

Ača (Jača) — Acsa, Pešť, Vácov. Andód — A., Nit., Nové Zámky. 

Adamovcc, Malé Bierovce — Ada- Andrášfaluba — Andrásfalva, Nov. 

múczkisbirócz, Tr, Trenčín. Filakovo. 

Adzidovce — Agyidócz, Zem., Hu- Andrašovce (ÁHApaiuyBUu) — An- 

mcnnc. drasócz, Už., Užhorod. 

Aga — A., Tem., Říkáš. Andrášovec (Andrašovce) — András- 
Agárď — Agárd, Nov., Novohrad. vágás, Šar., Široká. 



"^ I Seznam tento obsahuje slovenská a maďarská jména všech obcí, na základe 
jichž národopisná mapa byla zhotovena v abecedním pořádku, tedy obcí, v nichž 
poslední sčítání konstatovalo aspoň 10% Slováků. Ponévadž se však domníváme, 
že každé plus tomuto indexu bude na prospéch, neváhali jsme zařaditi do něho 
i jiná slovenská jména osad a měst, v nichž se ani lOVo Slováků nenalézá, pokud 
ovšem nám slovenské názvy byly známy. Nějaká úplnost v tomto přídavku nebyla 
našim účelem a cílem, nýbrž jen úplnost v seznamu osad s obyvatelstvem slovenským. 
Madíirsko-slovenského seznamu neuveřejňujeme proto, že jsou napřed v seznamech 
maďarská jména abecedně po okresích srovnána tak, že si tím způsobem každý. 
kdo zná aspoň stolici, snadno najde jméno maďarské a k němu příslušné jméno 
slovenské. Mimo obce, jež uvedeny jsou v úředním seznamu maďarském pojaty 
byly do seznamu tohoto i větŠí místní obce a samoty v úředním seznamu mad^r- 
ském neobsazené. Tak na př. osady v chotáru obce Hrabičov a Ostrý Grúň v Tekově, 
lazy detvanské ve Zvoleni, trhanovské a malinecké v Novohradě a jinde, pokud nám 
ovšem byly známy. 

Národopisný Sborník Sv. IX. 20 



138 



Antalovcc (ÁHTajoBiíH) — Antalócz, 

Už., Užhorod. 
Apaj — A., Pr., Trnava. 
Apatová (Opatovce) — Losonczapát* 

falva, Nov. Lučenec. 
Aranidka — Aranyidka, Ab., Košice. 
Ardanovce — Ardanócz, Nit., Frašták. 
Ardov — Végardó, Zem., N. M. p. 

Šiatorom. 
Ardov (Hidvég) — Hidvégardó, Ab., 

Turňa. 
Ardov (Seleš) — SzOlIósardó, Ab., 

Turňa. 
Ardovo — Pelsoczardó, G., Tornala. 
Arnótová — Radnót, G., Siač. 
Arnutovce — Arnótfalu, Sp., Nová 

Ves. 
Asód — Aszód, Pešť, Jedlová. 
Astrebie (Jastreb) — Jesztreb, Šar., 

Vyšná Torysa. 
Ašakerť (Kerť) — Assakůrt, Nit., 

Nitra. 
Ašanja, Sriem, Zemuň. 
Ašvan — Ásvány, Už., Kapušany. 
Autunovac, Požega, Daruvar. 

Babie — Bábafalu, Šar., TopFa. 

Babin — Babin, Or., Námestovo. 

Babina — Bábaszék, Zv., Zvolen. 

Bábinec — Babaluska, G., Rim. So- 
bota. 

Babindol — Bábindal, Nit, Nitra. 

Babkov — Babko, Tr., Žilina. 

Bacúch — Vaczok, Zv., Březno. 

Bacúr — Baczúr, Zv., Zvolen. 

Bačava (Bauaea) — Bacsava, Už., 
Užhorod. 

Bačkov — Bacskó, Zem., Sečovce. 

Bačkovík — Bátyok, Ab., Fizer. 

Báčovce — Bácsfalu, H., Krupina. 

Badice — Béd, Nit., Nitra. 

Badín — Badin, Zv., Báňská Bystrica. 

Baďan — Bagyan, H., Bátovce. 

Báďon — Bágyon, Nov., Širák. 

Báhoň — Báhony, Pr., Senec. 

Bajanház — Bajánháza, Už., Kapušany. 

Bajerovec (BaiiHpoBeuT,) — Bajorvágás, 
Šar., Vyšná Torysa. 

Bajka — B., Tek., Levice. 

Bajorov (Bajerov) — Bajor, Šar., 
Široká. 

Bajša — Bajsa, Báč., Topofa. 



Bajtava — Bajta, H., Soba. 
Bakošovce, Dolné Teriakovce — 

Bakostorék, G., Rim. Sobota. 
Bakov — Bakó, Nov., Bal. Ďarmoty. 
Bakova Jáma, Zv., Zvolen. 
Baláže (Blaže) — Balázs, Zv., Báň- 
ská Bystrica. 
Balážové Ďarmoty (Baláž- Ďarmoty) — 

Balassagyarmat, Nov., Bal. Ďar- 
moty. 
Baldovce — Baldócz, Sp., Sp. Pod- 

hradie. 
Balog — Ipolybalog, H , Čalomija. 
Balog (Čierny Hronec) — Fekete- 

balog, Zv., Březno. 
Balpotok — Balpataka, Šar., Sekčov. 
Bánovce — Bán, Tr., Bánovce. 
Bánhida — Bánhid, Kom., Tata. 
Banka - B., Nit , Piešťany. 
Banka — B., Nit., Prievidza. 
Banka (Banky) - Bank, Nov., Novo- 

hrad. 
Banka — B., Už., Sobrance. 
Bankesi — Bánkeszi, Nit., Nové 

Zámky. 
Bánová — Bánova, Tr., Žilina. 
Bánovce — Bánócz, Zem., Micha lovce. 
Banriev (Barievj — Bánréve, G., 

Tornafa. 
Banské (BancKa) — Bánszka, Zem., 

Vranov. 
Baňa — Sóbánya, Šar., Široká. 
Báňská Bystrica — Beszterczebánya, 

Zv., město. 
Báňská Štiavnica — Selmecbánya, 

H., město. 
Baračka — Baracska, Tek., Vráble. 
Barakoň — Barakony, Ab., Turňa. 
Barakon — Barakony, Pr., Galanta. 
Baranč — Barancs, Zem., N M. p. 

Šiatorom. 
Baranince (EapaHHHun) — Baranya, 

Už., Užhorod. 
Barátovce — Baráti, H., Šiahy. 
Barca — Bárcza, Ab., Košice. 
Barcika — Baracza, G., TornaFa. 
Bardiov — Bártfa, Šar., město. 
Bardiovská Nová Ves — Bártfaúj- 

falu, Šar., Sekčovec. 
Bárka — B., G., Rožňava. 
Bárna — B., Nov., Fifakovo. 



139 



Barcmiak — B. Bíh , Mar^ita. 
Baroaiai — B, Kom.. UdvardL 
Barťr^ka — Bartoška, Tur.. MosoTce, 
BartcéoTá LehZtka — BartCKs Tck,. 
STátý Křiž 

Barto5i>vce — Bartosňdo, Sar., Sekčov. 

BaškoY — Baska. Ab., Koške. 

Basícov — Baská Ab^ G«nc 

Bankovce — Baskócz^ Už., Sobrance, 

Balk:vce — Baskócz. Zem., Ha- 
ireané. 

Basovce — Bassócz, Nit., N. M. n. 
Váhom. 

Bastín — Bacskafalu, Nit., Žabokreky. 

Bátfa — B . Už.^ Kapušany. 

Batizovce — Batizfala, Sp., Sp. So- 
bota 

Bátorová — Bátorfalva, H., Čalomija. 

Bátovce — Bát, H, Báíovce. 

Bečko v — Beczkó, Tr., Trenčín. 

Bečka — Becske, Nov., Širák. 

Bečkehaz — Becskeháza, Ab., Turřia. 

Bečov (Bačov) — Becsó, Zv., Ban- 
ská Bystrica. 

Beden — Bodón, Solnok-Doboka, 
Déšakna. 

Beharovce — Behárfalu, Liptov, Lipt. 
Sv. Mikuláš. 

Beharovce — Beharócz, Sp., Sp. 
Podhradie. 

Behynce — Beje, G. TornaFa. 

Bělá — Bélabánya, H., město. 

Bělá, Bobrovník, Nozdrkovce — Bella- 
bobrovniknozdrkócz, Tr., Trenčín. 

Bělá — Bella, Tr., Žilina. 

Bělá — Bella, Tur., Sv. Martin. 

Bělá (r>eja) — Izbngyabéla, Zem., 
Humenné. 

Bělá — Szepesbéla (něm. Bella), Sp., 
město. 

Beladice — Bélád, Tek., Zlaté Mo- 
ravce. 

Belek — Belleg, Tek., Vráble. 

Belien — Bellény, G., Siač. 

Belince — Bclincz, Nit., Topolčany. 

Belša (Nižná, Vyšná a Středná) — 
Hárombolzse, Ab., Košice. 

Beluj (mascul.) — Béld, H., Krupina. 

Belu.sa — Bellus, Tr., IFava. 

Benátky (Venecia) — Veneczia, Šar., 
Sekčovec. 



dik%X2« Šar., Topía, 
Benice — Benic?. 1.., lip; Sv Mi- 

kolál 
Benice — BcnKrz, Tur., St. Martin 
BcůadikoTi - Bťne^)ckál)u« I ., L^pt. 

St. Mikulil 
Bcňadov — Benoiikiv Orava, Ná 

mestOTa 
Beůakovce — Benyék, Ab„ Kvv^ice. 
Beňatina ^IWhatuh;!) — Benetine, 

UL, Sobrance. 
Beňkovcc — Benk\.Kji, Zem , Vranov, 
Bcňov — Benyt.V Tr, BytCa, 
Beňov Vrch — Tek^, Sv. Krřl. 
BeAova LchiMa — Benyólehota, vV., 

IVIní Kubín 
BeiSuš (lUřňu^^^ — Bencsháta, /v., 

Breino 
Beňušová — Benyusháia, !♦., Lipt, 

Sv. Mikuláš. 
Bcrcel — Bcrcicl, Nov., Sirák. 
Beregsasy ( Ik^poix^aou^i - Hcrrg- 

szász, Ber,, mdsto. 
Bcregseg (Bcrescg^i — Bercgs«ej», 

Nit, Frašták. 
Bcrenč — Bercncs, Nit., Nitra. 
Beretka — Berctkc, Cí., Tornaía. 
Bemátovce — Bernátfalva, Ab„ Ko- 
šice. 
Bertotovce — Bcrtót, íMir., široká. 
Beržeň — Bť^rzsOny, H., Soba. 
Beša — Bessa, Tek., Vráble. 
BešeAová — BesenyOfalu, L, Rulom- 

berok. 
Bešeňov — Bcsenyťi, Tek., Vrálíle. 
Bešeňovo — BescnyO, Hor,' Mi- 

škovec. 
Betlanovce — Betlenfalu, Sp., Nová 

Ves. 
Betliar — Betlér, G., Rožňava. 
Bežovce — Bczft, Už., Užhorod. 
Biďovce — Bod, Ab., Fizcr. 
Bicle Kostely — Fchéregyház, Pre.^- 

purk, Trnava. 
Biely Potok -- Fchér Paták, L., 

Ružomberok. 
BicIy Potok — Bjclii)Ot<)k, ( )r , Pod- 

zámok. 
Biele Vody — Fcjérpatak, '/v., Sla- 
tina. 

10* 



140 



BieW Vrch, rek., Sy. Kríi, 
Biclovct^ - Bél> H.» Soba. 
KM^ - Béoa. G.y Siač. 
B^cv>vcc — Mindszent, Sp., Pod- 

bradie. 
KikáC lUkács, Bih., Čífa 
Hik^rvi — Hikszárd» Pr., Trnava. 
klin|*uU, Sr^m» lK>k. 
UiíioYťc Hin6cz» Pr., Trnava. 
Hiň WuYv\ PeJť, Monor. 

\\\x - Uér. Nov., Širák. 
BivinCív)k — Borsosbcrinke, Nov , 

Nvwohrad, 
Hbkupicc i^ Biskupova) — Piispókfalu, 

Nil » Topolčany. 
BUkupiťr — Pt\spuki, Pr., Horný 

hxwý Dstrov, Felsócsallókóz. 
HiikupuT '- Biszkupicz, Tr., Bánovce. 
Bhkupioc - Biszkupicz, Tr., Trenčín. 
Hl^ Ht*». Vt^ KapuSany. 
HittuovA Bittarova, Tr., Žilina. 
lUiiHus (Krahule) - Kékelló (Blau- 

Iuhh), Tek., Kremnica. 
Hlatiu^ RevIMe (Nižné Revišče) — 

SAvoareviscse, Už., Sobrance. 
Ulntuica Blainicza, Tur., Sv. Martin. 
BIrtžov ( li.iuHvoin.) — Balázsvágás, Šar., 

Vyi^ná Torisa. 
HlAloviT -- Bulázsfalu, Tur., Mošovce. 
Hlríiovťr • Hcllesi, Nit., Topolčany. 
BlÍMkavica Balázshuta, Nov., Halič. 
Boimtn - Mobot, Tr., Bánovce. 
Hohruv — Bobró, Or., Námestovo. 
Hohnwník — Hobrovnik, L., Lipt. 

Sv. Mikuláš. 
lUíbrovník - Bobrovnik, Tr., Trenčín. 
Iltíbrovoc - Nagy Bobrócz, L , Lipt. 

Sv. Mikuláš. 
Uobrovci^ck (Bobrovček) — Kis Bo- 
brócz, L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Hi)bi)t!*kA LťlK^ta — Bobotlehota, Tr., 

Bánovce. 
lioca ^Nižnrt, Prostrcdná) — Szentiván- 

bocza, L, Hrádok. 
Iiiu\Ar liocsárd, Ab., Košice. 

Bcxlice IU)dafalii, L., Lipt. Sv. 

Mikuhiš. 
Bodina — Bogyina, Tr., Považská 

Bystrica. 
Bodok — - B., Nit., Nitra. 



Bodolak — Bodonlaka, Šar., Vyšná 

Torysa. 
Bodolov — Bodolló, Ab., Čerehát. 
Bodonoš — Bodonos, Bih., Margit.i 
Bodorová — Bodorfalu, Tur., Mo- 

šovce. 
Bodovice — Bodófalu, Tur., Mošovce. 
Bodovka — B., Tr., Trenčín. 
Bodružal — Bodruzsal, Šar., Mako- 

vica. 
Bodzáš Ujlak (Uljak) — Bodzásújlak, 

Zem , N. M. p. Šiarotom. 
Bogdánovce — Bogdány, Pr., Trnava. 
Bogdanovce (Bohdanovce) — Bogdány, 

Šar., Nižná Torysa. 
Bogfašová — Baglyasalja, Nov., Fi- 

lakovo. 
Bogliarka (Bogfárka) — Bogiyárka, 

Šar., Sekčov. 
Bohdanovec — Garbóczbogdány , Ab , 

Fizer. 
Bohunice — Bagonya, H., Bátovce. 
Bohunice — Bohunicz, Pr., Trnava. 
Bohunice — Bohunicz, Tr., Púchov. 
Bohuslavice — Bohuszlavicz, Tr., 

Trenčín. 
Bojná — Nyitrabajna, Nit., Topolčany. 
Bojnice — Bajmócz, Nit, Prievidza. 
Bojnicky — Bajmócska, Nit., Frašták. 
Bokša — Boksa, Zem., Stropkov 
Bolarov — Bolyár, Šar., Nižná Torysa. 
Boleráz — Bélaház, Pr., Trnava. 
Bolešov — Bolesó, Tr., Púchov. 
Bolgáry — Bolgárom, Nov., Fifakovo. 
Boljevci, Srěm, Zemuň. 
Bolog — Bologd, Ab., Fizer. 
Bor — Bori, H , Bátovce. 
Borcova — Borczfalu, Tur., Mošovce. 
Borčany — Borcsány, Tr., Bánovce. 
Borčice — Borcsicz, Tr., Púchov. 
Borová — Feny ves, Pr., Trnava. 
Borov (LopoBT.) — Borró, Zem., 

Humenné. 
Borovce — Bori, Nit., Piešťany. 
Boroviny — B., Zv., Slatina. 
Borša — Borsa, Pr., Prešpurk 
Borša — Borsi, Zem., N. M. n. Šia- 

torom. 
Borzová — Borzova, G., Rožňava. 
Botfala — Botfalva, Už., Kapušany. 
Boťany — Váczbottyán, Pešť, Vácov. 



141 



Bošáca — Bossácz, Tr , Trenčín. 
Bošanská Neporádza — Bossanne- 

porácz, Tr, Bánovce. 
Bošnica — Bosnyicza, Zem., Gálszécs. 
Bracovce (Braciovci) — Berett6, Zem., 

Michalovce. 
Bračcvci, Virovitica, Djakovo. 
Brádno (Bradnó) — Baradna, G., 

Rim. Sobota. 
Bradkovice — Brad, Zv , Slatina. 
Bravácó — Baraczka, Zv., Březno. 
Brčňa — Brcsna, Tur., Mošovce. 
Brdárka — Berdárka, G., Rožňava. 
Břehy — Magasmart, Tek., Zlaté 

Moravce. 
Brckov — Barkó, Zem , Humenné. 
Brekyňa — Berkenye, Nov., Novo- 

hrad. 
Brestov — Boroszló, Šar., Nižná To- 

risa. 
Brestov (Humenský) — Homonna- 

bresztó, Zem., Humenné. 
Brestov (Zbudský) (BpecTOB'b) — 

ízbugyabresztó, Zem., Humenné. 
Brctejovce (Bracijovce) — BerettO, 

Šar., Nižná Torysa. 
Breza — B., Or., Námestovo. 
Břežany — Berzeny, Nit., Prievidza. 
Břežany — Brezani, Tr., Žilina. 
Březiny — Berezna, Zv., Zvolen. 
Breznička — Berzencze, Nov., Lu- 
čenec. 
Březno — Breznobánya, Zv., město. 
Brezoluby — Brezolub, Tr., Bánovce. 
Brezov — Nyirjes, Šar, TopFa. 
Březová - Březová, Nit., Myjava. 
Hrezovec (Cpesoneu) — Brezovecz, 

Zem., Snina. 
Brezovica — Brezovicza, Oř , Trstená. 
Brczovica — Berzevicze, Šar, Vy.^ná 

Torysa. 
Brczovka (Brezuvka) — Brezufka, Šar., 

Topla. 
Brežnica — Nagybrezsnyicze, Zem., 

Stropkov. 
Breznička i r>pi*/KFiii»iKai — Kisbrezs- 

nyicze, Zem., Stropkov. 
Brnice — Bernicz, L., Lipt. Sv. Mi- 
kuláš. 
Brnica — Berencze. H., Šiahy. 
Brod Čerťaže, Tek., Sv. Kříž. 



Brušnica — Brusnyicza, Zem., Stropkov. 
Bríešfa — Brjesztya (Briest), Tur., 

Mošovce. 
Bríestené — Briesztennye^ Tr., Ifava. 
Brhlovce (Dolné) — Tegzesborfó, H., 

Bátovce. 
Brhlovce (Horné) — Kálnaborf6, H., 

Bátovce. 
Brodlany — Brogyán, Tek , Oslany. 
Brocké (Brockov) — Broczlgó, Nit., 

Skalica. 
Brodno — Brodnó, Tr., Nové Město 

nad Kys. 
Brunovce — Brunócz, Nit., N. M. n. 

Váhom. 
Brusní k — Borosznok, G., Revúca. 
Brusník — Borosznok, Nov., Halič. 
Brusno — Borosznó, Zv., Březno. 
Brusno — Brusznó, Nit., Prievidza. 
Brutovce — Szepesszentlórincz, Sp., 

Podhradie. 
Brvnište — Brovnistye Tr., Považská 

Bystrica. 
Brzotýn — Berzéte, G., Rožňava. 
Bucloviany — Buczló, Šar., Sekčuv. 
Buča — Bucsa, Bih., Ilešd. 
Buča — Búcs, Zv., Zvolen. 
Bučany — Bucsány, Nit., Frašták. 
Budatín — Budatin, Tr., Nové Město 

nad Kys. 
Budatín-Lehóta — Budatinlehota, Tr., 

Nové Město nad Kys. 
Budička (Bdička) — Budás, Zv.. Zvolen. 
Budikovány — Bugyikfala, G., Siač. 
Budimir (Budzimir) — Budamér, Šar., 

Nižná Torysa. 
Budiná — Budalehota, Nov., Halič. 
Budínpešť — Budapest. 
Budiš — Budis, Tur., Mošovce. 
Budkovce — Budaháza, Už , Kapušany. 
Budkovce — Bůtka, Zem., Michalovce. 
Bugfovce — Gobolfalva, Sp., Pod- 
hradie. 
Bulovo (u Bufo v) — Bullo, Zv., 

Báňská Bystrica. 
Bujakovo — Bikás, Zv., Březno. 
Bujákovo — Buják, Nov., Širák. 
Bujakov — Buják, Šar , Široké. 
Bukovce — Bukócz, Ab., Košice. 
Bukovce (Šarošské) (ByKOHUn) — 

Sárosbukócz, Zem., Stropkov 



142 



Bukovce (Zemplinské) (ByKOBun) — 

Zemplénbukócz, Zem., Stropkov. 
Bukovec — Biikkos, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Bukovec — Bukócz, Zv., Březno. 
Bukovec — Bukócz, Nit, Myjava. 
Bukovec (EjKOBeuT*) — Bukócz, Už., 

Bereznoje. 
Bukovina — Bukovina, L., Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
Bukovina — Bukkoskút, Tek., Svátý 

Kříž. 
Bukovina. Podsklé (Bukowina, Podskle) 

— Bukovinapodszkle, Or., Tr- 

stená. 
Bukra — Bokor, Nov., Širák. 
Bunetice (Bujanovce) — Bunyita, Šar., 

Nižná Torysa. 
Bunkovce — Bunkócz, Už , Sobrance. 
Bursky Svátý Jur — Búrszentgyorgy, 

Pr., Malacky. 
Bursky Svátý Mikuláš — Búrszent- 

miklós, Pr, Malacky. 
Bársky Svátý Petr — BiSrszentpéter, 

Pr., Malacky. 
Bušínce — Bussa, Nov., Sečany. 
Bušovce — Busócz, Sp., Kežmarok. 
Buzice — Búzafalva, Ab., Košice. 
Buzita — B. Ab., Čerehát 
Bužinka — Buzinka, Ab., Košice. 
Byster (Bystiar) — Beszter, Ab., 

Košice. 
Bystrá — Sztropkóbisztra, Zem., 

Stropkov. 
Bystrá (Bystré) — Tapolybisztra, Šar., 

Top Fa. 
Bystrá — Sebesér, Zv , Březno. 
Bystřička — Bisztricska, Nov., Lu- 
čenec. 
Bystřička — Bisztricska, Tur., Sv 

Martin. 
Bystričany — Bisztricsény,Tek.,Oslany. 
Bystrica — Besztercze, Pr., Prešpurk. 
Bystroje (Btiexpoe) — Verhovina- 

bisztra, Už., Bereznoje. 
Bysta — Biste, Zem., Nové Město 

nad Šiatorom. 
Bytča-Lehóta — Bittselehota, Tr., 

Považská Bystrica. 
Bytčica — Bittsicza, Tr., Žilina. 
Byteš — Biittos, Ab., Čerehát. 



Bzenica — Szenásfalu, Tek., Svátý 

Kříž. 
Bzince — Bzincz, Nit., Topolčany. 
Bzinov (Bzenov, Bžany) — Berzenke, 

Šar., Široká. 
Bziny — Bezine, Or , Dolní Kubín. 
Bzová (Horní a Dolní) — Bzova, Nov., 

Halič. 
Bzovík — Bozók, H.. Knipina. 
Bzovská Lehóta (Bozók Lehótka) — 

Bozóklehota, Zv., Zvolen. 
Bžany (Branie) — Bodzás, Zem., 

Stropkov. 

Cabaj — Czabaj, Nit., Nitra. 

Cabar — Zabar, G., Siač. 

Cabovce (Cabov) — Czábócz, Zem., 
Sečovce. 

Cahanovce (Ťahanovce) — Tihany, 
Ab . Košice. 

Cách — Czach, Nit., Prievidza. 

Cajla — Czajla, Pr., Senec. 

Cakovo — Czakó, G., Siač. 

Cejkov — Czéke, Zem., N. M. p. 
Šiatorom. 

Cereď — Czeréd, Nov., Fifakovo. 

Cekovce ■— Csákócz, H., Knipina. 

Cernina (Černína) — Czernina, Šar., 
Makovica. 

Cerová — Korlátkó, Nit., Senica. 

Cerové (Malé Šenkvice) — Kissen- 
kvicz, Pr., Senec. 

Cerovo — Cséri, H, Krupina. 

Ceplica (Teplica) — Szepesteplicz, 
Sp., Sobota. 

Cepličany (Tapličany, Topličany) — 
Topolcsány, Šar., Nižná Torysa. 

Ceplička (Teplická) — Teplicska, Sp., 
Nová Ves 

Cestice — Szeszta, Ab., Čerehát. 

Cibava (Tibava) — Tiba, Už., So- 
brance. 

Cifer — Cíiťfer, Pr., Trnava. 

Cigaňovce (U,LiraiiBonmi) — Czigá- 
nyócz, Už., Užhorod. 

Cigfa (Unrjia) — Czigla, Šar., Ma- 
kovica. 

CígFa — Czigel, Nit., Prievidza. 

Cigolka (I],nrojiKa) — Czigelka, Šar., 
Sekčovec. 

Cimenná — Czimenna, Tr , Bánovce. 

Cinkota — Czinkota, Pešť, Jedlová. 



143 



Cinobáňa (Synobáňa) — Szinóbánya, 

Nov., Lučenec. 
Cirocká Bělá — Czirókabéla, Zem , 

Snina. 
Cirocké Dlhé (Dluhy) — Czirókahos- 

szúmezó, Zem., Snina. 
Cornogura (Čierna Hora) — Csarna- 

gura, Sp., Stará Ves. 

Čab — Csabb, Nit., Nitra. 

Čaba (Slovenská Č.) -- Békéscsaba, 

Bek., Čaba. 
Čabalovce (^aÓajoBue) — Csabalócz, 

Zem., Humenné. 
Čabradský Vrbovok (Hradský V.) — 

Csábrágvarbók, H., Krupina. 
Čáčov - Csácsó, Nit., Senica. 
Čačín — Csécsény, Zv., Báňská By- 
strica. 
Čadca (Čaca) — Csacza, Tr., Čaca. 
Čehy (Čahovce) — Csehi, Kom., 

Udvard. 
Čahynce (Čehynce) — Csehi, Nit., 

Nitra. 
Čachanka — Csakanka, Nov., Lučenec. 
Čachtice — Csejte, Nit., N. M. n. 

Váhom. 
Čajkov — Csejkó, Tek., Levice. 
Čaka (Čeká) — Cseke, Tek., Vráble. 
Čakajovce — Csekej, Nit., Nitra. 
Čakanovce — Csákány* Ab., Fizer. 
Čakaňháza (Čakanová) * — Csákány- 

háza. Nov., Firakovo. 
Čalad — Család, Nit, Nitra. 
Čanáloš — Csanálos, Bih., SékeFhid. 
Čaňa — Csány, Ab., Fizer. 
Čankov — Csank, H., Bátovce. 
Čapor — Csápor, Nit., Nitra. 
Čaradce (Čaradice) — Csarád, Tek., 

Zlaté Moravce. 
Čáry — Csári, Nit., Senica. 
(asko-Brezovo (Českó-Brezovo) — 

Csehbrezó, Nov., Lučenec. 
Časlovce — Császlócz, Už., Užhorod. 
Častá — Cseszte, Pr., Senec. 
Častobrezy — Csasztobrezi, Zv., Sla- 
tina. 
Část kov — Császtkó, Nit., Senica. 
Častkovce — Császtkócz, Nit., N. M. 

n. Váhom. 
Častva — Csesztve, Nov., Balážovy 

Ďarmoty. 



Čata — Csata, Tek., Levice. 
Čataj — Csataj, Pr., Senec. 
Čávoj — Csavajó, Nit., Prievidza. 
Čebovce — Csáb, H., Čalomija. 
Čečehov (Cečahovo) — Csccsehó, Už., 

Sobrance. 
Čečejovce — Csécs, Ab., Čerehát. 
Céčka — Csécse, Nov., Širák. 
Čekfov (Čakíov) — Csáklyó, Zem., 

Vranov. 
Čeklýs — Cseklész, Pr., Prešpurk. 
Celadince — Családka, Nit., Topol- 

čany. 
Čeláre — Csalár, Nov., Sečany. 
Celková Leh Ota — Cselkólehota, Tr., 

Považská Bystrica. 
ČeFovce — Csall, H., Čalomija. 
ČeFovce — Cselfalu, Šar., Topfa. 
ČeFovce — Cselej, Zem., Sečovce. 
Čemer — Csómor, Pešť, Jedlová. 
Čemice — Csemicz, L., Liptov. Sv. 

Mikuláš. 
Cenčice — Csontfalu, Sp., Levoča. 
Čenitá — Csenyéte, Ab., Čerehát. 
Čcntuš (Sentuš) — Szentes, Už., So- 
brance. 
Čeřen (Čerín) — Cserény, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Čerenčany — Cserencsény, G., Rim. 

Sobota. 
Čereňany (Čerene) — Cserenye, Tek., 

Oslany. 
Čergov — CsorgO, Zem., N. M. p. 

Šiatorom. 
Čermany — Csermend, Nit., Topol- 

čany. 
Černahov — Csarnahó, Zem., N. M. 

p. Šiatorom. 
Černé — Csernye, Vesprím, Zirc. 
Černé — Cserne, Tr., Čaca. 
Černé — Ágcsern6, Zem., Bodrog. 
Černina (Ccrnina) — Czernina, Šar., 

Makovica. 
Černová — Csernova, L., Ružomberok. 
Černina — Czernina, Zem , Humenné. 
Černolehóta (Čierna Lehóta) — Cserno- 

lehota, Tr., Bánovce. 
Čertiaž (^^íopreiR-b) — Csertész, Už., 

Užhorod. 
Čertiažne (MepTWHiHe) — Csertész, 

Zem , Humenné. 



144 



Červenica — Vorosvágás, Šar., Nižná 

Torysa. 
Červenica — Vorosalma, Šar., Vyšná 

Torysa. 
Červený Kameň (Červenkameň) — 

Voroskó, Tr., Púchov. 
Čepel — Csepely, Už., Kapušany. 
Číb - Bácscséb, Báč., Palánka. 
Čičarovce — Csicser, Už., Kapušany. 
Čičava (Čičovka) — Csicsóka, Zem., 

Vranov. 
Čičmany — Csicsman, Tr., Ifava. 
Čierna Hora (Cornogura) — Csarna- 

gura, Sp., Stará Ves. 
Čiéma Lehdta — Feketelehota, G., 

* Rožňava. 
Čierne (^apno) — Csamó, Šar,. Ma- 
ko vica. 
Čierne (Čamé) — Feketepatak, Zem., 

Vranov. 
Čierne Horváty — Erdóhorváti, Zem., 

Tokaj. 
Čierne Klačany — Feketekelecsény, 

Tek., Zlaté Moravce. 
Čierno Pole (Čarnopolie) — Fekete- 

mcz6, Už., Kapušany. 
Čifáre — Csiffár, Tek., Vráble. 
Číka — Cséke, Zem., Bodrog. 
Čimhová — Csimhova, Or., Trstená. 
Čirč (^Hpq^) — Čsirs, Šar., Vyšná 

Torysa. 
Čitáre — Csitár, Nit., Topolčany. 
Citary — Csitár, Nit., Nitra. 
Čitáry — Csitár, Nov., Bal. Ďarmoty. 
Čiv — Csév, Ost., Parkán. 
Číz — Csiz, G., Siač. 
Čižatice (Tižatice) — Tizsite, Šar., 

Nižná Torysa. 
Čobánka — Csobánka, Pešť, Pomáz. 
Čoltovo — Csoltó, G., Tornala. 
Čoma — Csoma, G., Siač. 
Čomád — Csomád, Pešť, Vácov. 
Čop — Csap, Už., Kapušany. 
Čornoholové (^opHorojnoBoe) — 

Csornoholova, Už., Bereznoje. 
Čornok (Černok) — Csornok, Nit., 

Nové Zámky. 
Čorváš — Csorvás, Bék., Orošháza. 
ČriemoSno — Csremosnó, Tur., Mo- 

šovce. 
Čučma — Csucsom, G., Rožňava. 



Čukalovce (^jKajiOBUii) — Csukalócz^ 

Zem., Snina. 
Čuklasovce — Csuklász, Tr., Bánovce. 
Čuvár (Svor) — Cs6vár, Pešť, Vácov. 
Čúz — Čsúz, Kom., Udvard. 

Dág — D., Ost, Ostřihom. 

Dalečice (Dalecice) — Deléte, Šar., 
Široká. 

Dalmad — D., H., Bátovce. 

Dámašď — Garamdámasd, Tek., Le- 
vice. 

Damovce — Dámócz, Zem., Bodrog. 

Dančo, Zv., Slatina. 

Danišovce — Dénesfala, Sp., Nová Ves. 

Dargov — Dargó, Zem., Sečovce. 

Dara (Aapa) — D., Zem., Snina. 

Darňa — Darnya, G., Siač. 

Davidov — Davidvágás, Zem., Vra- 
nov. 

Deberčany — Debercsény, Nov., Bal. 
Ďarmoty. 

Debnárova Hora, Tek., Sv. Kříž 

Debrač — Debród, Ab., Čerehát. 

Dedinky (Dzedzinky) — Imrichfalu, 
Sp , Nová Ves: 

Dedinky (Dzedzinky) — Istvánfalu,Sp , 
Nová Ves. 

Dechtare (Dechtary) — Dechtár, L., 
Lipt. Sv. Mikuláš. 

Dehtice — Dejte, Pr., Trnava. 

Dejtáre — Dejtár, Nov., Bal. Ďarmoty. 

Dekeníš — Gyékényes, Tek., Vráble. 

Dekýš — Gyekés, H., Bátovce. 

Demánová — Deménfalu, L., Lipt. 
Sv. Mikuláš. 

Demándice — Deménd, H., Šiahy. 

Demiata (Demiaty) — Deméte, Šar., 
Sekčovec. 

Dengelág (GengeFág) — Dengeleg, 
Nov. Širák. 

Deňkovce (^entKyBUii) — Dengláz, 
Už., Užhorod. 

Derečka — Gy6r5cske, Už., Kapušany. 

Derma — Darmá, Už., Kapušany. 

Dešná, Tr., Púchov. 

Déter — Détér, G., Siač. 

Detrík — Detrik, Zem. Stropkov. 

Detva — Gyetva, Zv , Slatina. 

Detvianska Hutá — Miklósfalva, Zv., 
Slatina. 

Devičie — Devicse, H., Krupina. 



145 



Dcvín — Dévény, Pr., Prešpurk. 

Devínska Nová Ves — Dévényújfalu, 
Pr., Prešpurk. 

Dežerice — Dezscr, Tr., Bánovce. 

Diaková — Diákfalu, Tur., Sv. Martin. 

Diákovce (Deákovce) — Deáki, Pr., 
Galanta. 

Dimburk — Dimburg, Pr., Malacky. 

Diošder — Diósgyór, Bor., Miškovec. 

Disnóš — Disznós, H. Bátovce. 

Diviaky — Divék, Tur. Mošovce. 

Diviaky — Nyitradivék, Nit., Prie- 
vidza. 

Diviacka Nová Ves — Divékujfalu, 
Nit., Prievidza. 

Divinka (Malá Divina) — Kisdivina, 

Tr., Nové Město nad Kys. 
Dlhá — Hosszúfalu, Pr. Trnava. 
Dlhá — Hosszúfalu, Nit., Šaly. 
Dlhá Lúka — Krasznahorkahosszúrét, 

G., Rožňava. 
Dlhá Lúka (Dlholúka) — Hosszúrét, 

L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Dlhá Lúka (Dluhá L.) — Hosszúrét, 

Šar., Sekčovec. 
Dlhé (Dluhe) (^OBroe) — Hosszú- 

mezO, Už., Užhorod. 
Dlhé (Dluhe) — Izbugyahosszúmezó, 

Zem., Humenné. 
Dlhé Lazy — Hosszúláz, Zem., N. M. 

p. Šiatorom. 
Dlhépole (Duhopol) — Dlhepole, Tr., 

Bytča. 
Dlžín — Dlasin, Nit., Prievidza. 
Dluhá (Dlhá) — Dluha, Or., Podzámok. 
Dobanovci, Sriem., Zemuň. 
Dobfenek — D., G., Siač. 
Dobov Diel — Dobódél, Ab., Turňa. 
Doboz — D., Bek, Dula. 
Dobrá — Dobra, Tr., Ifava. 
Dobrá — Kisdobra, Zem., Bodrog. 
Dobrá Voda — JókO, Nit., Piešťany. 
Dobrá Voda, Nov., Lučenec. 
Dobriany (Dobra) — Nagy dobra, Zem., 

Vranov. 
Dobroč — Dobrocs, Nov., Lučenec. 
Dobroč (f.) — Dobrocs, Zv., Březno. 
Dobročná — Dobrocsna, Nit., Prie- 
vidza. 
Dobronivá (Dobrá Niva) — Dobrónya, 

Zv., Zvolen. 



Dobroslav (^oÓpocjiaBa) — Dobro- 

szlava., Šar., Makovica. 
Dobšiná — Dobsina, G., mésto. 
Dohnaný (Dohnaný) — Dohnán, Tr., 

Púchov. 
Dojčie (Dojčí) — Dojcs, Nit., Senica. 
Dolany — Dolány, Nov., Sečany. 
DoFany — Doiyán, Sp., Levoča. 
Dolha (iloBroe) — D., Marraaroš, 

Dolha. 
Dolhpňa (Dolhuňa) — Dolhonya, Šar., 

Makovica. 
Dolina — D., Tur., Sv. Martin. 
Dolina — Volgyes, Zv., Birezno. 
Dolná Bátka — Alsóbatka, G., Siač., 
Dolná Breznica — Alsóbreznicz, Tr., 

Púchov. 
Dolná Křupá — Alsókorompa, Pr., 

Trnava. 
Dolná Lchdta — Alsólehota, Zv, 

Březno. 
Dolná Lipnica (Vefká Lipnica) — 

Alsólípnicza, Or. Trstená. 
Dolná Mičiná — Alsóraicsinye, Zv., 

Báňská Bystrica. 
Dolná Pálfalva — Alsópálfalva, Nov., 

Filakovo. 
Dolná Pokoradz (Uhorská P.) — 

Alsópokorágy, G., Rim. Sobota. 
Dolná Porubá — Alsóporuba, Tr., 

Ilava. 
Dolná Sečianka — Alsószecsényke, 

Nov., Novohrad. 
Dolná Střehová — Alsósztregova, Nov. 

Halič. 
Dolná Súča — Alsószúcs, Tr., Tren- 
čín. 
Dolná Štubňa -- Alsóstubnya, Tur., 

Mošovce. 
Dolná Tižina — Alsótizsina, Tr., Ži- 

lina. 
Dolná Trnávka — Alsótárnok, Tck., 

Svátý Kříž. 
Dolná Turecká — Alsótorok, Zv., 

Báňská Bystrica. 
Dolná Zubrica (Dolna Žubrzyca) — 

Alsózubricza, Or., Trstená. 
Dolná Ždáňa — Alsózsadány, Tek., 

Svátý Kříž. 
Dolné Behynce — Bófalva, Nit., To- 

polčany. 



146 



Dolné Bzince — Alsóbotfa.u, Nit., N 

M. n. Váhom. 
Dolné Držkovce — Alsódraskócz, Tr., 

Bánovce. 
Dolné Duhovaný — Alsódubován, Nit., 

Piešťany. 
Dolné Dubové — Alsódombó, Pr., 

Trnava. 
Dolné Hamry (Hámre) — Alsóhá- 

mor, Tek., Svátý Kříž. 
Dolné Hlboké — Alsómélyesd, Tr., 

Považská Bystrica. 
Dolné Chlbany — Alsóhelbény, Nit., 

Topolčany. 
Dolné Jaseno — Kisjeszen, Tur., Sv. 

Martin. 
Dolné Kočkovce — Alsókocskócz, 

Tr , Hava. 
Dolné Lefantovce — Alsóelefánt, Nit., 

Nitra. 
Dolné Lelovce — Alsólelócz, Nit., 

Prievidza. 
Dolné Lieskové — Alsólieszkó, Tr., 

Ifava. 
Dolné Lovčice — Alsólócz, Pr., Trnava. 
Dolné Matiašovce — Alsómattyasócz, 

L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Dolné Mladunice — Alsólegénd, H., 

Krupina. 
Dolné Motešice — Alsómetesicz, Tr., 

Bánovce. 
Dolné Našiice — Alsónasticz,, Tr., 

Bánovce. 
Dolné Nekije — Alsóipolynyék, H., 

Čalomija. 
Dolné Orešany — Alsódiós, Pr., Tr- 
nava. 
Dolné Otrokovce — Alsóattrak, Nit., 

Frašták. 
Dolné Ozorovce — Alsóozor, Tr., 

Bánovce. 
Dolné Peťany — Alsopetény, Nov., 

Novohrad- 
Dolné Plachtince — Alsópalojta, H., 

Čalomija. 
Dolné Pribelce — Alsófehérkút, H, 

Čalomija. 
Dolné Pršany — Alsóperesény, Zv., 

Banská Bystrica. 
Dolné Ráztoky — Alsórásztok, L , 

Lipt. Sv. Mikuláš. 



Dolné Rikynčice — Alsórakoncza, H., 

Šiahy. 
Dolné Rišňovce — Ahórécsény, Nit., 

Frašták. 
Dolné Saliby — Alsó-Szeli, Pr., Ga- 

lanta. 
Dolné Sefany (Selince) — Alsósze- 

lény, H , Čalomija. 
Dolné Semerovce — Alsószemeréd, 

H., Šiahy. 
Dolné Strháre — Alsóesztergály, Nov., 

Bal. Ďarmoty. 
Dolné Šipice — Alsósipék, H., Kru- 
pina. 
Dolné Srnie — Alsószrnye, Tr., Tren- 
čín, 
Dolné Šútovce — Alsósutócz, Nit., 

Prievidza. 
Dolné Terany — Alsóterény, H., 

Šiahy. 
Dolné Teriakovce — Alsótorék, G., 

Rim. Sobota. 
Dolné Vašardice — Alsóvásárd, Nit , 

Frašták. 
Dolné Vestenice — Alsóvesztenicz, 

Nit., Nitra. 
Dolné Vrútky — Alsóruttka, Tur., 

Sv. Martin. 
Dolné Zeleníce — Alsózelle, Nit., 

Frašták. 
Dolné Žemberovce — Alsózsember, 

H., Bátovce. 
Dolný AlmáS (Dolná Ves) — Alsó- 

almas, H., Bátovce. 
Dolný Balog (Blh) — Alsó Balog, 

G., Siač. 
Dolný Badín — Alsóbágyon, H., Kru- 
pina. 
Dolný Bodoň — Alsóbodony, Nov., 

Novohrad. 
Dolný Čepen — Alsócsopony, Pr., 

Trnava. 
Dolný Dačov Lom — Alsódacsólam, 

H., Krupina. 
Dolný Ďúrad — AlsógyOród, Tek., 

Vráble. 
Dolný Feďvernek — Alsófegyvernek, 

H., Bátovce. 
Dolný Hangoň — Alsóhangony, G.,Siač. 
Dolný Hričov (Hryčov) — Alsóhricsó, 

Tr., Považská Bystrica. 



147 



Dolný Jalsovík — Ahóalsók, H., Kru- 

pina. 
Dolný Jatov — Alsójattó, Nit.. Nové 

Zámky. 
Dolný Jclenec — Alsószarvas, Zv., 

Banská Bystrica. 
Dolný Kalník — Alsókálnok, Tur., 

Sv. Martin. 
I>olný Kamenec — Alsókamenecz, 

Tck., Oslany. 
Dolný Kereskýn — Alsókoróskény, 

Nit., Nitra. 
Dolný Kubín (Nižný Kubín) — Alsó- 

kubin. Oř., I>oliiý Kubín 
Dolný Majer — Alsómajor, Zv., Sla- 
tina. 
Dolný Moštencc — Alsómostyenccz, 

Tr., Považská Bystrica. 
Dolný Ohaj — Ohaj, Tek., Vráble. 
Dolný Pial — Alsópél, Tek., Vráble. 
Dolný Prandorf — Alsóbaka, H., Bá- 

lovce. 
Dolný Sádok (D Sátok) — Alsószátok, 

Nov., Nove hrad. 
Dolný Síles — AlsószOlOs, Nit , Nové 

Zámky. 
Dolný Skalník — Alsószkálnok, G., 

Rim. Sobota. 
Dolný Šápov — Alsósáp, Nov., No- 

vohrad. 
D>Iný Tisovník — Alsótiszovnyik, 

Nov., Halič. 
Dolný Told — Alsótold, Nov., Širák. 
Dolný Turček — Alsóturcsek (Nieder 

Thurz), Tur., Mošovce. 
Dolný Vadičov (Vajčov) — Alsóva- 

dicsó, Tr., N. M. n. Kysucou. 
Dolný Várad — Alsóvárad, Tek., Le- 
vice. 
Domaniky — Dómeháza, H., Kni- 

pina. 
Domanince (^OMaHHHUu) — Alsódo- 

monya. Už., Užhorod. 
iJomaniža — Domanizs, Tr., Považská 

Bystrica. 
r>omaniž Lehota — Domanizslehota, 

Tr., Považská Bystrica. 
Domaňovce — Domán, Sp., Levoča. 
Domašina (.loMamiinbi) — Domasina, 

Už., Bereznoje. 
Domoň — Doraony, Pešť, Jedlová. 



Donovaly — Doval, Zv., Báňská By- 
strica. 

Dombovce — Dombócx, Tek. 

Dovak>vo — Dovalló. L. Hrádok. 

Dovodno — Důvó, Zv., Báňská By- 
strica. 

Drábsko (Drabskó) — Drábszkó, G., 
Rim. Sobota. 

Dračina (^pa^HHi») — Tovisfalva, 
Ber., Saljava. 

Drahnov — Deregnyó, Zem., Micha- 
Fovce 

Draho vce — Drahócx, Nit., Piešťany. 

Drahovica, Virovitica, Našicc. 

Drášovce — I>arázsi, H., Kmpina. 

Dravce — Szepesdarócz, Sp., Le- 
voča. 

Dravce — Darócz, Šar^ Vyšná Torysa. 

Dražíce — Pcrjese, G., Siač. 

Dražkovce — Draskócz, Tur., Sv. 
Martin. 

Dražovce — Darázs, Nit., Nitra. 

Driečna (Šarošská Drična) — Sáros- 
dricsna. Zem., Stropkov. 

Driečna (Zemplinská) — Zemplén- 
dricsna. Zem., Stropkov. 

Drienčany — Derencsény, G., Siač. 

Drienky — Derenk, Ab., Turňa. 

Drienové — Somfalu, Tr., Považská 
Bystrica. 

Drieňovo -— Hontsomos^ H., Km- 
pina. 

Drietoma — D., Tr., Trenčín. 

Drinov — Somos, Šar., Nižná To- 
rysa. 

Drinovská Nová Ves — Somosújfalu, 
Šar., Nižná Torysa. 

Drnava — Demo, G., Rožňava. 

Dnigajovci, Zv., Slatina. 

Drženice — Derzsenye, H., Bátovce. 

Držkovce — Deresk, G., Tornala. 

Držlany — Barsendréd, Tek., Le- 
vice. 

Dubiné — Dubině, Šar., Topla. 

Dubková — Dubkova, Tr., Púchov. 

Dubnica — Dubnicza, Nit., Prievidza. 

Dubnica — Dubnicz, Tr., IFava 

Dubnička — Dubnicska, Tr., Bá- 
novce. 

Dubodiel (Dubový Dlel) — Dubodjcl, 
Tr., Bánovce. 



148 



Dubová (/lyóoBa) — Dubova, Šar., 

Makovica. 
Dubová — Garamszentmiklós, Zv., 

Březno. 
Dubové — Dubova, Pr., Senec. 
Dubovo — Dubova, Tur., Mošovce. 
Dubovo — Dobo, Zv., Zvolen. 
Dubovce — Dobócza, G., Siač. 
Dubovica — Dobo, Šar., Vyšná To- 

rysa. 
Dúbrava — Dubrava, L., Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
Dúbrava, Nov., Halič. 
Dúbrava — Dubrava, Sp., Podhradie. 
Dúbrava — FelsObessenyó, Tek., 

Svátý Kříž. 
Dúbrava (^yÓpasa) — Dubrava, 

Zem., Snina. 
Dúbrava (Očovská) — Dobróocsova, 

Zv., Slatina. 
Dúbravica — Dubravicza, Zv., Báň- 
ská Bystrica. 
Dúbravka — Hidegkút, Pr., Preš- 

purk. 
Dúbravka (^yÓpoBKa) — Dubróka, 

Už., Užhorod. 
Dúbravka — Dubróka, Zem., Mícha- 

fovce. 
Dubrinič í^yÓpHHimn) — Dubrinics, 

Už., Perečín. 
Ducov — Duczó, Nit., Piešťany. 
Dukovce — Dukafalu, Šar., Topla. 
Dulház — Dulháza, G., Siač. 
Dulice — Gyulafalu, Tur., Sv. Martin. 
Dulov, Nová Ves — Dulóujfalu, Tr., 

Púchov. 
Dunaeďháza — Dunaegyháza, Pešť, 

Dunaveča. 
Dunajov — Dunajó, Tr., N. M. n. 

Kysucou. , 

Dunajská Nová Ves — Duna Ujfalu 

Pr., Prešpurk. 
Durštín — Durstin, Sp., Stará Ves. 
Duplín — Bányavolgy, Šar., Mako- 
vica. 
Dúžava — Dúsa, G., Siač. 
Dvorec — Dvorecz, Tr., Bánovce. 
Dvorec — Dvorec/, Tur., Mošovce. 
Dvorec — Dvorecz, Sp., Levoča. 
Dvorianka (Dvoriankyj — Techna, 

Zem., Sečovce. 



Dvorníky — Udvarnok, Ab., Turňa. 

Dvorníky — Udvarnok, H., Šiahy. 

Dvorníky — Bélaudvarnok, Nit., Ža- 
bokreky. 

Dyčka — Dicske, Nit., Nitra. 

Dýmeš (Gýmeš) — Ghymes, Nit., 
Nitra. 

Dýmeš-Kostolany — Ghymeskoszto- 
lány. Nit., Žabokreky. 

Dzedačov — Dedasócz, Zem., Hu- 
menné. 

Dzurdzoš (Ďurďoš) — Gyorgyos, Šar., 
TopTa, 

Džačov — DécsO, Šar., Vyšná To- 
rysa. 

Ďanová — Deánfalu, Tur., Sv. Martin. 

Ďarmoty (Žitvaďarmat) — Zsitvagyar- 
mat, Tek., Vráble. 

Ďarraotky — Kisgyarmat, H., Soba 

Ďapalovce — Gyapalócz, Zem, Strop 
kov. 

Ďorok — Gyarak, Nit., Nové Zámky. 

Ďubákovo — Gyubákó, G., Rim. So- 
bota. 

Ďudince — Gyiigy, H., Šiahy. 

Ďurčiná — Gyurcsina, Tr., Žihna. 

Ďurděvo — Gyurgyevo, Báč., Žabla. 

Ďurkovce — Galgagyórk, Pešť, Vácov. 

Ďurďošík — Gyorgyi, Ab., Fizer. 

Ďurďové — Gyurgyove, Tr., Ifava. 

Ďurkov — Gyorke, Ab., Fizer 

Ďurkovce — Gyúrki, H., Čalomiji. 

Ebeckovo (Óbeckovo) — Ebeczk, 

Nov., Bal. Ďarmoty. 
Ečeg (Jačag) — Ecseg, Nov., Širák. 
Ečer — Ecser, Pešť, Monor. 
Eďházfa — Egyházfa, Pr., Prešpurk. 
Eďházseg — Egyháznagyszeg, Nit., 

Nové Zámky. 
Egreš — Egres, Zem. Sečovce. 
Eibenthal, Kras., Stará Ršava. 
Eliáš (Iliáš) - lUésfalva, Zv., Báňská 

Bystrica 
Epel — Epol, Ost., Ostřihom. 
Erdevík, Sriem, Ilok. 
Erdutka (Erdedka) — Erdódka, Or., 

Námestovo. 
Eretník (Heretník) — Hertnek, Šar., 

Sekčovec. 
Erfava (Orlava) — Orlyava, Už., 

Užhorod. 



149 



Eskaroš — Szkáros, Ab., Fizer. 
Eški — Óskii, Vesprím, Vesprím. 
Etešov — Etes, Nov., Sečany. 
Ezdeg — Ózdoge, Nit., Nové Zámky. 

Fačkov — Facskó, Tr., Žilina. 

Faj — Fáj, Ab., Čerehát. 

Fakó - Vozokany — Fakóvezekény, 

Tek., Vráble. 
Falkaš-Dvorany — Falkasdovorán, 

Nit, Topolčany. 
Falkušovce — Falkus, Zem., Micha- 

lovce. 
Faluba — Mártonfalu, Nit., Nové 

Zámky. 
Farkašd — F, Nit., Šaly. 
Farkašín — Farkashida, Pr., Trnava. 
Farkaška — Farkaska, Tr., Bánovce. 
Farkašovce-Lekovce — Farkasfalulok, 

Sp., Levoča. 
Farná (Pfaffendorf) — Papfa, Pr., 

Prešpurk. 
Farnad — F., Ost , Parkán. 
Fedýmeš — Ipolyfódémes, H., Čalo- 

mija. 
Feďvernek — Fegyvernek, Bih., Sa- 

lárd. 
Fekišovcc — Fekésháza, Už , Se- 
brance. 
Feleď (Feledince) — Felled, G., Siač. 
Felfaluba — Felfalu, Nov., Širák. 
Fenikshuta (Rolová Hutá) — Phonix- 

hutta, Šar., Široká. 
Feriby — Fórév, Pr., Prešpurk. 
FiaČice — Fiacsicz, L., Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
Fiašice (<l>HauiHue) — Fias, bar., Topla. 
Figa — Fiige, G., Tornala. 
FiFakovo — Fiilek, Nov., Filakovo. 
Filiar — Fillér, G., Revúca. 
Filice — Filefalu, Sp., Sobota. 
Filipová — Fiilop, Zv., Březno. 
Filkeháza — Filkeház, Ab., Fizer. 
Fincovce (Pavlovce) — Kápipálvágás, 

Šar., TopFa. 
Finčice (Fincice) — Finta, Šar., Široká. 
Fíš Fiiss, Tek., Vráble. 
Fišar — Fiizesér, Zem., Michafovce. 
Fizer — Fiizér, Ab., Fizer. 
Fojtova — Fajtó, Zv., Březno. 
Folkušová — Folkusfalu, Tur., Sv. 

Martin. 



Fofvark (Fofvarky) — Forberg, Sp., 

Kežmarok. 
Forbasy — Forbasz, Sp., Stará Lu- 

bovňa. 
Fornóseg (Famóseg) — Fornószeg, 

Nit., Frašták. 
Frašták (Hlohovec, Freistadt) — Gal- 

gócz, Nit, Frašták. 
Frička (*řpii«iKa) — Fricska, Šar., 

Sekčovec. 
Fričkovce (Fričovce) — Fricske, Šar., 

Sekčovec. 
Fričovce (Fričovec) — Frics, Šar., 

Široká. 
Fridman — F., Sp., Stará Ves. 
Frtál Vrch, Tek., Sv. Kříž. 
Frývald (něm. Freiwald) — Frivald, 

Tr., Žilina. 
Fufanka (Polanka) — Fulyán, Šar., 

Topla. 
Fuló Kirč — Fulókércs, Ab., Čerehát. 
Fyzeš Ďarmoty — Fuzesgyarmat, H., 

Bátovce. 

Gaboltov — Gaboltó, Šar, Sekčovec. 

Gáč (Halič, Váraš), Nov., Halič. 

Gaď Bátor (Hačava) — Gagybátor, 
Ab., Turňa 

Gádier — G., Tur., Sv. Martin. 

Gaď Vendíg — Gagyvendégi, Ab , 
Čerehát. 

Gajáre (Gairing) — Gajár, Pr!, Ma- 
lacky. 

Gajdel (Gadla) — Gajdel, Nit., Prie- 
vidza. 

Gajdoš — Gajdos, Už , Sobrance 

Gaiáboč (Glabošovce) — Galábocs, 
Nov., Sečany. 

Galaňová — Gellénfalu, Nit., Frašták. 

Galanta — Galánta, Pr, Galanta. 

Galoč — Gálocs, Už., Kapušany. 

Gálfalu — Galovány, L., Lipt. Sv. 
Mikuláš. 

Galša — Galsa, Nov., Filakovo. 

Galváč — Galvácz, Bor., Sendré. 

Gánovce — Gánócz, Sp., Sobota. 

Gáň — Gány, Pr., Galanta. 

Gašperová — Gáspárd, Zv., Březno. 

Garadna — G., Ab., Siksava. 

Garansek (Skalka) — Garamszeg, 
Zv., Báňská Bystrica. 



150 



Garaňa — Garany, Zem., N. M. p. 

Siatorom. 
Gavranec (Havranec) — Gavranecz, 

Šar., Makovica. 
Gbely — Egbell, Nit., Skalica. 
Gbelany — Gbellan, Tr., Žilina. 
Gecel — Geczel, Or, Dolný Kubín. 
Gecelovce — Geczelfalva, G., Rožňava. 
Geča — Gecse, Ab., Košice. 
Gedov — Kerekgede, G., Siač. 
Gelnica — Gólniczbánya (Gollnitz), 

Sp., město. 
Gemer — Sajógemer, G , Tornala. 
Gemerčok — Kisgomori, G , Siač. 
Genč — Gencs, G., Rožňava. 
Gengelág (Dengefág) — Dengeleg, 

Nov., Širák. 
Geraltovce (Geralt) — Gcrált Šar., 

Sekčovec. 
Gerčer — Gercsely, Zem., N. M. p. 

Siatorom. 
Gergelak — Gcrgelyaka, Šar., Široká. 
Gergefová ■— Gergelyfalu, Nit., Nitra. 
Gergefovce — Gergelyfalva, G., Tor- 
nala. 
Gerfachov — Ga-lachfalu, Sp., Sobota. 
Gerfachov — Gerlachó, Šar., Sekčovec. 
Gerník (Weitzenried), Kras., Moldava. 
Gestel — Gesztely, Zem., Serenč. 
Gesť — Geszt, Pr,, Trnava. 
Gesť — Geszte, Nit., Nitra. 
Gestice — Gesztete, G., Šiac. 
Giber — Gibely, Sp., Stará Ves. 
Gigiovce — Giglócz, Zem., Stropkov. 
Giňov — Gónyů, Ab., Košice. 
Giraltovce — Girált, Šar., Topfa. 
Girovce -— Girócz, Zem., Stropkov. 
Gniazda (Gňazda, Kniesen) — Gnézda, 

Sp., Stará Lubovňa. 
Gocnód (Gottes-Gnad) r— Gocznód, 

Pr., Trnava. 
Gočaltovo — Gacsalk, G., Rožňava. 
Gočovo — Gócs, G., Rožňava. 
Gojdoš (roHAoiuTi) — Gojdos, Už., 

Užhorod 
Gomba — G., Pr., Horný Žitný Ostrov 

(Horný Čalokez). 
Gombáš — Gombás, L., Ružomberok. 
Gombošovce — Gombosfalu, Šar., 
Vyšná Torysa. 



Gortva Kišfalud — Gortvakisfalud, 

G., Siač. 
Gótovany — Guotfalu, L. Lipt., Sv. 

Mikuláš. 
Granastov — Granasztó, Sp., Stará 

Lubovňa. 
Granč, Petrovce — Grancspetrócz, Sp., 

Podhradie. 
Gríbov — Gribó, Šar., Makovica. 
Grínava (Griinau) — Grinád, Pr., 

Senec. 
Grlica — Gerlicze, G., Revúca. 
Gromoš — Gromos, Šar., Vyšná Torysa. 
Gruzovce — Grozócz, Zem., Humenné. 
Gýmeš (Dýmeš) — Ghymes, Nit, 

Nitra. 
Guga, Solnok-Doboka, Déšakna. 
Gafvas — Gulyvész, Šar., Nižná To- 
rysa. 
Gunda — G., Zv., Zvolen. 
Gusné (rycHoe) — Huszna, Už., 

Bereznoje. 
Guta — G., Nov., Širák. 
Guta (ryTHHHCKa IIojiHHa) — Polena- 

huta. Už,, Perečín. 
Gutáš (Kutašovo) — Kutassó, Nov., 

Širák. 

Habovka — H., Or., Podzámok. 
Haburie (FaÓyp^) — Habura, Zem., 

Humenné. 
Habžany Bóki, Šar., Nižná Torysa. 
Hačava (Vieska) — Falucska, Ab., 

Turňa. 
Hačava (Gaď Bátor) — Gagybátor, 

Ab., Turňa. 
Hačava Hacsava, G., Rim. Sobota. 
Hadušovce — Hadusfalu, Sp., Nová 

Ves. 
Hadviga — H., Tur., Mošovce. 
Hagy -- Hági, Sp., Stará Ves. 
Hajdušica — Istvánvolgy, Tor., Bánlak. 
Hajnáčka — Ajnácskó, G., Siač. 
Hajniková — H., Zv., Slatina. 
Hájniky — Hajník, Zv., Zvolen. 
Hajnova Ves (Hajnovejsa) — Szep- 

tenczujfalu. Nit., Topolčany. 
Háj — Áj, Ab., Turňa. 
Háj - H., Tur., Mošovce. 
Hajtuvky (TaflTyBKa) — Hajtuvka. 

Šar., Vyšná Torysa. 
Haláčovce — Halács, Tr., Bánovce. 



151 



Haláp — H., Nov., Bal. Ďarmoty. 
Halásovce — Halászi, Nov., Scčany. 
Halič (Gáč, Váraš) — Gács, Nov., 

Halič. 
Haligovce — Helivágás, Sp., Stará 

Ves. 
Halmeš — Halmos, Pr., Trnava. 
Haluzice — Haluzicz, Tr., Trenčín. 
Hamburek — Hamborg, Šar., Vyšná 

Torysa. 
Hámor — H., Bor., Miškovec. 
Ilámor — H., Nov , Lučenec. 
Hámre — FelsOremetevasgyár, Už., 

Sobrance. 
Hamry — Hámri, Or., Trstená. 
Hamry — Hamri, Tr., Trenčín. 
Hanava — Hanva, G., Tornala. 
Handlová — Handlova (Kriegershay, 

Hennelshay), Nit., Prievidza. 
Hanesovo (u Hanesov) — Jánoška, 

Zv., Báňská Bystrica. 
Hanigovce — HOnig, Šar., Vyšná To- 
rysa. 
Haniska — Enyiczke, Ab., Košice. 
Haniska — Enyiczke, Šar, Široká. 
Hanková — Hankova, G., Rožňava. 
Hankovce — Hankócz, Šar., Topla. 
Hankovce — Hankócz, Zem., Hu- 
menné. 
Hanušovce — Hanusfalu, Sp., Stará 

Ves. 
Hanušovce — Hanusfalu, Šar., TopFa. 
Hanzlíková — Hanzlíkfalu, Tr., 

Trenčín. 
Harakovce — Harakócz, Sp., Pod- 

hradie. 
Hardište (Hardyšte) — Hardicsa, Zem., 

Sečovce. 
Harhaj (Harkef) — Herkej, Šar., 

Top Fa 
Harhov — Gorgó, Sp., Levoča. 
Harkabúz (Harkabuz) — H., Or., 

Trstená. 
Harikovce — Pálroafalu, Sp., Nová 

Ves. 
Harmac — Harmacz, G., Siač. 
Harmašpatak — Hármaspatak, Siláď, 

Šomfov. 
Harmanec (Dolný a Horný) — Her- 

mánd (AIsó és Felsó), Zv., Báňská 

Bystrica. 



Haršak — Hars^, Šar., Nižná Torysa. 
Harškút — Hárskút, G., Rožňava. 
Hasprunka (Hausbrunn) — Szentist- 

ván, Pr., Malacky. 
Hatalov — Gatály, Zem., Michafovce. 
Hatné — Hattne. Tr., Považská By- 
strica. 
Havaj — H., Zem, Stropkov. 
Havka — Hafka, Sp., Stará Ves. 
Havránce (Gavranec) - Gavranyecz, 

Šar., Makovica. 
Haznoš — Hasznos, Heveš, Hatvan. 
Hažlín — Hazslin, Šar., Topfa. 
Hažín — Gézsény, Už., Sobrance. 
Hážin — Hazsina, Zem., Humenné. 
Heď — Hegy, Pr., Galanta. 
Heď Fark (reAi»4>apKT,) — Hegy far k 

Už., Užhorod. 
Hedrihovce (Henrihovce) — Hedri, 

Šar., Široká. 
Heď Šúr — Hegysúr, Pr., Prešpurk. 
Helcmanovce — Nagykunchfalu, Sp., 

Gelnica. 
Helemba — H., H., Soba. 
Helpa — Helpa, G., pohronský. 
Henckovce — Henczkó, G., Rožňava. 
Hencovce — Henczócz, Zem , Vranov. 
Henzlová Henzlova, G., Rožňava. 
Heréd — H., Nov., Širák. 
Hcrenčany — Herencsény, Nov., Bal. 

Ďarmoty. 
Heretník (Eretník) — Hertnek, Šar., 

Sekčovec. 
HerFany — Ránkfíired, Ab., Fizer. 
Hermanovce — Sztankahermány, Šar., 

Široká. 
Hermanovce — Tapoly her many, Šar., 

Topla. 
Hertelendyfalva — H., Tor., Pančovo. 
Hervaltov - Hervartó, Šar., Sekčovec. 
Hét — H., G., Tornafa. 
Hiadel Hédel, Zv., Báňská Bystrica. 
Hideghét — H, Pr., Horný Žitný 

Ostrov (Felsocsallókoz). 
Hidvíg — Hidvég, H., Šiahy. 
Hidaš Kert — Hidaskurt, Pr., Ga- 
lanta. 
Hidaš Nemta — Hidasnémeti, Ab., 

Košice. 
Hidegkút (Studená) — H , Nov. Fi- 

lakovo. 



152 



Híhalom (Ihalom) — Héhalom, Nov., 

Širák. 
Hladovka (Glodówka) — H., Oř., 

Trstená. 
HIboké (Hluboké) — Hluboká, Nit., 

Senica. 
Hliník - Hliník, L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Hliník — Geletnek, Tek., Svátý Kříž. 
Hliník — Hliník, Tr., Bytča. 
Hlinné — Agyagos, Zem., Vranov. 
Hlivište (Hlivišče) — Hliviscse, Už., 

Sobrance. 
Hlohovec (Frašták) — Galgócz, Nit., 

Frašták. 
Hloža — Hlozsa, Tr., Ilava. 
Hložany — Glozsán, Báč., Nový Sad. 
Hluboké (FjiyÓoKoe) — Hluboká, Už., 

Užhorod. 
Hmiňany (Cbminany) — Mochnya, Šar., 

Široká. 
Hnilčík — Kishnilecz, Sp., Nová Ves. 
Hnojné Hanajna, Už., 'Sobrance. 
Hnúšťa -- Nyustya, G., Rim. Sobota. 
Hoča — Hocsa, Zem., Stropkov. 
Hodejovo — Várgede, G., Siač. 
Hodermark (FoAepMapK^) — H , Sp., 

Kežmarok. 
Hodkovce — Hatkócz, Ab., Košice. 
Hody — Hodi, Pr., Galanta. 
Hochštetno (Hochstátten) — Magas- 

falu, Pr., Prešpurk. 
Hokovce — Egeg, H., Šiahy. 
Holčikovce — Holcsikócz, Zem., 

Stropkov. 
Holecov Majer — Holecmajor, Z v., 

Slatina. 
Holič — Holics, Nit., Skalica. 
Holoház — Hollóháza, Ab , Fizer. 
Holovka — Hollókó, Nov., Sečany. 
Holumnica (Holurotz) — Hollólomnitz, 

Sp., Kežmarok. 
Homok — H., Už., Užhorod. 
Homok-Terany — Homokterenne,Nov., 

FiFakovo. 
Honkovce (rynKnnuí;) — Hunkóncz, 

Šar., Makovica. 
Hont (Hunt) — H., H., Šiahy. 
Horbok-Čabyne (Horbesanské Čabyne, 

ropóoich-^coiiHe) — Horbokcse- 

binye. Zem., Humenné. 
Horelica — Horelicz, Tr., Čaca. 



Horenice — Horenicz, Tr., Púchov. 
Horiany (ropiiiiti) — Gerény, Už., 

Užhorod 
Hora — Hóra, L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Horka — Huorka, Nit., N. M nad 

Váhom. 
H6rka — Huorka, Tr., Púchov. 
Horka (Kišovce, Miklúšovce, Prímovce, 

Svátý Ondřej) — Landsásfalu, Sp., 

Sobota. 
Horky — Huorki, Tr., Žilina. 
Horná (Hornia) — Hornya, Už , So- 
brance. 
Horná Bátka — Felsóbátka, G., Siač. 
Horná Breznica — Felsóbreznicz, Tr., 

Púchov, 
Horná Derna — FelsOderna, Bih , 

Margita. 
Horná Křupá — Felsókorompa, Pr., 

Trnava. 
Horná Lehota — Felsólehota, Zv., 

Březno. 
Horná Lipnica (Górna Lipnica) — 

Felsólipnicza, Or., Trstená; 
Horná Mičiná — Felsómicsinye, Zv., 

Báňská Bystrica. 
Horná Pálfalva — FelsOpálfalva, Nov., 

Fifakovo. 
Horná Pokoradz (Slovenská P.) — 

FelsOpokorágy, G., Rim. Sobota. 
Horná Porubá — FelsOporuba, Tr., 

IFava. 
Horná Sečianka — Felsószecsényke, 

Nov,, Novohrad. 
Horná Střehová — Felsósztregova, 

Nov., Halič. 
Horná Súča — Felsószúcs,Tr., Trenčín. 
Horná Štubňa (Neustuben) — Felsó- 

stubnya, Tur., Mošovce. 
Horná Tižina — Felsótizsina, Tr., 

Žilina. 
Horná Trnávka — Felsótárnok, Tek , 

Svátý Kříž. 
Horná Turecká — Felsótórok, Zv , 

Báňská Bystrica. 
Horná Ves (Windischdorfj — Felsó- 

tóti, Tek., Kremnica. 
Horná Ves (Hornejsa) — Felfalu, 

Tek., Oslany. 
Horná Zdána — Felsózsadány, Tek., 

Svátý Kříž. 



153 



Horná Zubrica (Górna Zubrzyca) — 

Felsózubricza, Or., Trstená. 
Horné Behynce — Bófalva, Nit, To- 

polčany. 
Horné Bzince — FelsObotfalu, Nit., 

N. M. n. Váhom. 
Horné Držkovce — Felsódraskócz, 

Tr., Bánovce. 
Horné Dubovany — Felsódubován, 

Nit., Piešťany. 
Horné Dubové — FelsOdombó, Pr., 

Trnava. 
Horné Hamry (Hámre) — Felsó- 

hámor, Tek., Svátý Kříž. 
Horné Hlboké — Felsómclyesd, Tr., 

Považská Bystrica. 
Horné Chlbany — Felsóhelbény, Nit., 

Topolčany. 
Horné Jaseno — Nagyjeszcn, Tur., 

Sv. Martin. 
Horné Kočkovce — Felsókocskócz, 

Tr, Páchov. 
Horné Krškany — Felsókoroskény, 

Nit., Nitra. 
Horné Lefantovce — Felsóelefánt, 

Nit., Nitra. 
Horné Lelovce — FelsOlelócz, Nit, 

Prievidza. 
Horné Lieskové — Felsólieszkó, Tr., 

IFava. 
Horné Lovčice — FelsOlócz, Pr., 

Trnava. 
Horné Matiašovce — Felsómattyasócz, 

L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Horné Mladunice — FelsOlegénd, H., 

Krupina. 
Hurné Motešice — Felsómotesicz, 

Tr., Bánovce. 
Horné Naštice — Felsónasticz, Tr.. 

Bánovce. 
Home Nekije — FelsOipolynyék, H., 

Čalomija. 
Horné Opatovce — Felsóapáti, Tek., 

Svátý Kříž. 
Horné Orešany — FelsOdiós, Pr., 

Trnava. 
Horné Otrokovce — Felsóattrak, Nit., 

Frašták. 
Horné Ozorovce — Felsóozor, Tr.. 

Bánovce. 

Národopisný Sborník. Sv. IX. 



Horné Peťany — Felsópetény, Nov., 

Novohrad. 
Horné Plachtince — Felsópalojta, H., 

Čalomija. 
Horné Príbelce — Fels6feherkút, H., 

Čalomija. 
Horné Pršany — FelsOperesény, Zv., 

Banská Bystrica. 
Horné Rikynčice — FelsOrakoncza, 

H., Šiahy. 
Horné Ráztoky — Felsórácztok, L., 

Lipt. Sv. Mikuláš. 
Horné Rišňovce — Felsórécsény, Nit., 

Frašták. 
Horné Saliby — Felsószeli, Pr., Ga- 

lanta. 
Horné SeFany (Selince) — Felsósze- 

lény, H., Čalomija. 
Horné Semerovce — FelsOszemeréd, 

H , Šiahy. 
Horné Srnie — FelsOszrnye, Tr., 

Púchov. 
Horné Strháre — FeUócsztergály, 

Nov , Bal. Ďarmoty. 
Horné Šipice — Felsósipek, H , Kru- 
pina. 
Horné Šútovce — Felsósutócz, Nit., 

Prievidza. 
Horné Terany — Felsóterény, H., 

Šiahy. 
Horné Teriakovce — Felsótorék, G., 

Rim. Sobota. 
Horné Túrovce — Felsótúr, H., Šiahy. 
Horné Vašardice — Felsóvásárd, Nit., 

Frašták. 
Horné Vestenice — Felsóvesztenicz, 

Nit, Žabokreky. 
Horné Vrútky — FelsOruttka, Tur., 

Sv. Martin. 
Horné Zeleníce — Felsózeile, Nit., 

Frašták. 
Horné Žemberovce — Fels6zsember, 

H., Bátovce. 
Horný Almáš (Horná Ves) - Felsó- 

almás, H., Bátovce. 
Horný Badín — Felsóbágyon, H., 

Krupina. 
Horný Bodoň — Felsóbodony, Nov., 

Novohrad. 
Horný Balog — Felsóbalog, G., Siač. 

11 



154 



Horný Čepen — Felsócsopony, Pr., 

Trnava. 
Horný Dačov Lom, H, Krupina. 
Horný Ďúrad — Felsógyóród, Tek., 

Vráble. 
Horný Feďvernek — Felsófegyvernek, 

H., Bátovce. 
Horný Hangoň — Felsfihangony, G., 

Siač. 
Horný Hríčov — Felsóhricsó, Tr., 

Považská Bystrica. 
Horný Jalšoiřík — FelsOakák, H., 

Krupina 
Horný Jelenec — Felsoszarvas, Zv., 

Báňská Bystrica. 
Horný Kalník — Felsókálnok, Tur., 

Sv. Martin. 
Horný Kamenec — FelsOkamenecz, 

Tek., Oslany. 
Horný Majer — Felsómajor, Zv., Sla- 
tina. 
Horný Moštenec — Felsómostyenecz, 

Tr., Považská Bystrica. 

Horný Ohaj-Aha, Tek., Vráble. 
Horný Pial — Felsópél, Tek., Vráble. 
Horný Prandorf — Felsóbaka, H., 

Bátovce. 
Horný Sádok (H. Sátok) — Felsó- 

szátok, Nov., Novohrad. 
Horný Síleš — FelsószOllós, Nit., 

Nové Zámky. 
Horný Skalník (Vyšný S ) — FelsO- 

szkálnok, G., Rim. Sobota. 
Horný Šápov — Felsósáp, Nov., 

Novohrad. 
Horný Tisovník — Felsótiszovnyik, 

Nov., Halič. 
Horný Told — Felsótold, Nov., Širák. 
Horný Turček (Ober-Thurz) — Fels6- 

turcsek, Tur., Mošovce. 
Horný Vadás — FelsOvadász, Ab., 

Siksava. 
Horný Vadičov (Vajčov) — Felsó- 

vadicsó, Tr., N. M. n Kysucou. 
Horný Várad — Felsfivárad, Tek., 

Levice. 
Horňany — Hornyan, Tr., Bánovce. 
Horovce — Horócz, Tr., Púchov, 
Horpáčovce — Horpács, Nov., Novo- 
hrad. 



Horvátsky Grób — Horvátgurab, Pr., 

Prešpurk. 
Horváty — Horváti, Ab., Turňa. 
Horváty (Chorvátky) — Horváti, H., 

Šiahy. 
Hopgart (Hobgard) — Hobgárt, Sp., 

Stará Lubovňa. 
Hostie Keresztúr, Tek., Zlaté Mo- 
ravce 
Hostišovce — Gesztes, G., Siač. 
Hostovice (rocTOBHua) — Hosztovicza, 

Zem., Snina. 
Hosťovce — Gesztócz, Tek., Zlaté 

Moravce. 
Hostina — Hostina, Tr., Púchov. 
Hosúsovo — Hosszúszó, G., Tornafa. 
Hoťka — Makkoshottyka, Zem., N. 

M. p. Šiatorom. 
Hozelec — Hozclecz, Sp., Sobota. 
Hrabičov — Gyertyánfa, Tek., Svátý 

Kříž. 
Hrabiny — H., Zv., Zvolen. 
Hrabkov — Hrabkó, Šar., Široká. 
Hrabošice (Hrabušice) — Káposzta- 

falu, Sp., Nová Ves. 
Hrabová (rpaÓOBa-PocTOKa) — Hra- 

bovarosztoka, Zem., Snina. 
Hrabočík (rpaÓOBiHKb) — Hrabovcsik, 

Sar., Makovica. 
Hrabovec - Hrabócz, Šar., TopTa. 
Hrabovec — Izbugyahrabócz, Zem., 

Humenné. 
Hrabovec — Sztropkóhrabócz, Zem., 

Stropkov. 
Hrabové — Hrabová, Tr., Považská 

Bystrica. 
Hrabovka — H., Tr., Púchov. 
Hrabovka — H., Tr., Trenčín. 
Hrabovo — Kálnógaráb, Nov., Lu- 
čenec. 
Hrabovo — Garáb, Nov. Širák. 
Hrabské (rpaÓCKoe) — Hrabszke, 

Šar., Sekčovec. 
Hráč (Ihráč) — Dallos, Tek., Svátý 

Kříž 
Hrad (Modrý Kámen) — Kékkó, Nov., 

Bal. Ďarmoty. 
Hradec — Hradecz, Nit., Prievidza. 
Hradisko — Hradiszkó Sp., Levoča. 
Hradisko — Hradiszkó, Šar., Sečkovec. 
Hradiště — Hradist, Nit., Sénica. 



155 



Hradiště — Szkacsányhradistye, Nit., 

Žabokreky. 
Hradiště — Hradistya, Nov., Lučenec. 
Hradná — Hradna, Tr., Považská 

Bystrica. 
Hrádok — Liptó Ujvár, L., Hrádok. 
Hrádok (Hrádek) - Hrádek, Nit., 

N. M. n. Váhom. 
Hrachovište — Hrachovistye, Nit., 

Myjava. ^ 

Hrachovo — Ráhó, G., Rim. Sobota, 
Hranovnica — Szepesvéghely, Sp., 

Sobota. 
Hrasc (Chrasť) — Haraszt, Sp., Nová 

Ves. 
Hrastne (Chrastne) — Haraszt i, Ab., 

Košice. 
Hrašovík — Rás, Ab., Košice. 
Hrboltová (Hrbóltová) — Hrboltó, 

L., Ružomberok. 
Hriadky — Gerenda, Zem., Sečovce. 
Hričovské Podhradie — Hricsóvá- 

ralja, Tr., Považská Bystrica. 
Hriňová — Herencsvolgy, Zv., Slatina. 
Hrišovce — Hrissócz, Sp., Gelnica. 
Hrhov — Gorgó, Ab., Turňa. 
Hrkáč — Harkács, G., Tornafa. 
Hrkovce — Gyerk, H., Šiahy. 
Hrnčiarovce — Gerencsér, Nit., Nitra. 
Hrnčiarovce — Gerencsér, Pr., Trnava. 
Hrnčiarské Zalužany — Fazekaszsa- 

luzsány, G., Rim. Sobota. 
Hrochoť (Chrorhoť) — Horhát, Zv., 

Slatina. 
Hrončok — Róncsok, Zv., Březno. 
Hronec Kisgaram, Zv., Březno. 
Hronská Brežnica — Garamberzencze, 

Zv., Zvolen. 
Hronská Nová Ves (Novejsa) — Ga- 

ramujfalu, Tek., Levice. 
Hronské Vozokany — Garamveze- 

kény, Tek, Levice. 
Hrozní k (Rohožnik) — Rohozsnyik, 

Zem., Stropkov. 
Hrubov — Hrubó, Zem., Humenné. 
Hrušov — Kortvélyes, Ab., Turňa. 
Hrušov (Hrušovo) — Magasmajtény, 

H, Čalomija. 
Hrušov — Kortvélyes, Sp., Podhradie. 
Hrušov — Fels6kortvélyes, Zem., 

Humenné. 



Hrušovany — Kortvélyes, Nit., To- 

polčaoy. 
Hrušové — Hrussó, Nit., N. M. n. 

Váhom. 

Hrušovík — ^ Alsókortvélyes, Zem., 

Michafovce. 
Hrušovo — Hrussó, G., Rim. Sobota. 
Hruštín — Hrustin, Or., Námestovo. 
Hubina — H., Nit, Piešťany. 
Hubovo — Hubo, G., Tornafa. 
Hucín — Gicze, G., Tornafa. 
Huďagov — Hugyag, Nov., Bal. Ďar- 

moty. 
Húdcovce — Hegediisfalva, Z, m , 

Humenné. 
Hukava, Zv., Slatina. 
Húl — Hulí, Tek., Vráble. 
Hulvienky — HOlvény, Tek., Levice, 
Humenné — Homonna, Zem., Hu- 
menné. 
Hunctorf (Huncovce, Hundsdorf) — 

Hunfalu, Sp , Kežmarok. 
Huraj — Uraj, G, Siač. 
Hurša — Horhi, H., Bátovce. 
Husák - Huszák, Už., Užhorod. 
Husiná -- Guszona, G., Siač. 
Husová — HusTova, Zv., Slatina. 
Husovce (Usovce) ~ Úszfalu, Šar., 

Vyšná Torysa. 
Hutá — Kovácsvágáshuta, Ab., Fizer. 
Hutá — Almaszeghuia, Bih., Margita. 
Hutá — Szentlélek, Ost., Ostřihom. 
Hutá — Hutta, Už., Užhorod. 
Hutiská — Sztebnikhutta, Šar., Ma- 

kovica. 
Hutka — Sompatakikishuta, Ab., Fizer. 
Hutky (FyTKa) — Hutka, Šar., Mako- 

vica. 
Huty — Hutti, L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Huvís — Huvész, Šar., Nižná Torysa. 
Hvozdnica — Hvoznicz, Tr , Bytča. 
Hyby (Hybe) — Hybbe, L., Hrádok. 
HvTov - Hilyó, Ab., Košice. 
Hym — H., Ab., Čerehát. 

Chalmová -^^NyitraszegjTek., Oslány. 
Chladná Studna, Nov., Lučenec. 
Chlebnice — Chlebnicze, Or , Pod- 

zámok. 
Chlmec (Chomec) — Helmeczke, 

Zem., Humenné. 

11* 



156 



Chlmec (Chomec) — Putkaheiraecz, 

Už., Užhorod. 
Chínok - Chlnok, Tek., Svátý Kříž. 
Chlumec — Churaecz, Tr., Nové Město 

nad Kysucou. 
Chmelná, Nov., Lučenec. 
Chmiňany — Mochnya, Šar., Široká. 
Choča — Hecse, Tek., Zlaté Moravce. 
Choňkovce (Chonikovce) — Hunkócz, 

Už., Sebrance. 
Chrablany (Chrabrany) — Chrábor, 

Nit., Topolčany. 
Chrasť (Hrasc) — Haraszt, Sp., Nová 

Ves. 
Chrasiínce — Haraszti, H , Čalomija. 
Chrenovec — Chrenócz, Nit , Prie- 
vidza. 
Chrochoť (Hrochoť) — Horhát, Zv., 

Slatina. 
Chropov — Chrůpó, Nit., Skalica. 
Chrťany — Tóthartyán, Nov., Halič. 
Chtelnica Vittencz, Nit., Piešťany. 
Chůdo Lehóta — Chudólehota, Nit., 

Žabokreky. 

Chvalová — Felfalu, G., Tornala. 

Chvatimech — Ch., Zv., Březno. 

Chvoj nica — Chvoj nicza, Nit., Prie- 
vidza. 

Ch vojno, Z v , Slatina. 

Chynorany — Chinorán, Nit., Žabo- 
kreky. 

Chyzerovce — Hizér, Tek , Zlaté Mo- 
ravce. 

Chyžné (Chyžnó) — Hisnyó, G., Re- 
vúca. 

Chyžné (Chyžne) — Chizsne, Or., 
Trstená. 

Igram — Igrám, Pr., Senec 

Igerseg — Égerszóg, Ab., Turňa. 

Ihalom (Híhalom) — Héhalom, Nov., 
Širák. 

Ihráč (Hráč) — Dallos, Tek., Svátý 
Kříž. 

Ihrište — Ihristye, Tr., Púchov. 

IFanovo - Illanó, L., Lipt. Sv. Mi- 
kuláš. 

Ilava — Hlava, Tr., Ifava. 

Ilávka (Iliavkai — Illiavka, Tr., IFava. 

Iliáš (Eliáš) — Illésfalva, Zv., Báňská 
Bystrica. 



Iliašovce (IFašovce) — Illéstaiu, Sp., 

Levoča. 
Ilija — Illés, H., Krupina. 
Ilíň — Iliny, Nov., Bal. Ďarmoty. 
Ilmír (Urmín) — Urmény, Nit., Nitra. 
Ilok, Srěm, Ilok. 
Ilové — lilové, Tr., Žilina. 
Imola — I., G., Tornafa. 
Imreg — I., Zem., N. M. p. Šiatorom. 
Inám — I., H., Čalomija. 
Iňa (íň) — 'Ény, Tek., Vráble. 
Iňačovce (Jaňačovce) — Solymos, Už., 

Sobrance. 
Inovce (Ihobiíh) — Inócz, Zem., Snina. 
Ireg — Oreg, Nit., Nitra. 
Irota — I., Bor., Sendré. 
Iper (Výpel) — Ipoly, Nov., Lučenec. 
Ipelný Damašd — Ipolydamásd, H., 

Soba. 
Ipolské Šiahy (Ipelné Š.) — Ipoly ság, 

H, Šiahy. 
Istebné — Isztebne, Or., Dolný Kubín. 
Istebník — Isztebník, Tr., Trenčín. 
Išaseg — Isaszeg, Pešť, Jedlová. 
Iška — Iske, Už., Kapušany. 
Ivachnová — Ivachnofalu, L., Ružom- 
berok. 
Ivančiná — Ivánkofalu, Tur., Mošovce. 
Ivánka — Iványi, G., Siač. 
Ivánka — Nyitraivánka, Nit., Nitra. 
Ivánka — I., Pr., Prešpurk. 
Ivankovský rad — Ivánkafóld, Tur., 

Sv. Martin. 
Ivanovce — Ivánócz, Tr., Trenčín. 
Iviny — Ivini, Zv., Slatina. 
Ižipovce — Izsépfalu, L., Lipt. Sv. 

Mikuláš. 

Jabelová (Ábelova) — Ábelova, Nov., 

Halič. 
Jablonica — Jabloncza, Ab., Turňa. 
Jablonica — Jablonicz, Nit., Senica. 
Jabloňka (Jabloňka) — J.,Or., Trstená. 
Jablonov — Almás. Ab., Turňa. 
Jablonov — Almás, Sp., Podhradie. 
Jabloňové — Jablonófalu, Tr., Považská 

Bystrica. 
Jabloňové — Almás, Pr., Malacky. 
Jabloň — Tótjablonya, Zem., Humenné. 
Jabriková — Jabrikó, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Jača (Ača) — Acsa, Pešť, Vácov. 



157 

Jačag (Ečeg) — Ecseg, Nov., Širák. Janovík — Jánocska, Šar., Nižná To- 

Jager (Erlau) — Eger, Heveš, město. rysa. 

Jagerseg (Egerseg) — Nyitraegerszeg, Jarabá — Jarabó, Zv., Březno. 

Nit., Nitra. Jarembina (UpeMÓnna) — Jarembiná, 

Jahodníky — Jahodnik, Tur., Svátý Sp., Stará Lubovňa. 

Martin. Járok — Árok, Už., Užhorod. 

Jakrovce — Jekelfalu, Sp., Gelnica. Jarovnice (Jaronivce) — Jernye, Šar., 

Jakovany (Jakoviany) - Jakoris, Šar., Široká. 

Vyšná Torysa. Jasená (Jasenie) - Jeczenye, Zv., 

Jakubiany (flKyÓflHu) — Szepesjakab- , brezno. ^ ^,, 

falva. Sp., Stará Lubovňa. J^^^"^'^ ^ Jaszenicza Or., Námestovo. 

Jakubovány - Jakobfalu, L., Lipt. Jasenov (Jesenov) - Jcszen6, Už, So- 

Sv. Mikuláš. , brance. 

Jakubovány (Jakuboviany) - Német- >^^?f ^ (Ješenov) - Jcszenó, Zem., 

jakabvágás, Šar., Široká. , Humenné. ^ ^m r 

Jakubovány (Jakuboviany) -Magyar- Jeseňová - Jaszenova, Or., Dolní 

jakabfalu, Šar, Vyšná Torysa. , Kubm 

Jakubova Vola - Jakabvolya, Šar., J^^^"<>^^ (Jasenka), Zv. Slatina 

Vyšná Torysa Jasenovce (Ješenovce, Jasenovík) — 

Jakubové — Jakabfalu, Pr., Malacky. Jeszenócz, Zem., Vranov. 

Jakiišovce - Jakusócz, Zem., Stropkov. Jasenové — Jaszenó, Tr., Zilina. 

Jalakšová — Elesfalu, H., Bátovce. Jasenovo — Jaszenova, Tur., Mošovce. 

Jálna (Jalná) — Jallna, Tek., Svátý Jásfala (Jasová) — Jászfalu, Kom., 

Kříž. Udvard. 

Jalová (ajioBa) — Jalová, Zem., Snina. Jaslovce — Jászlócz, Pr, Trnava. 

Jalovec - Jalócz, L, Lipt. Sv. Mi- Jasov ~ Jászó, Ab., Cerehát. 

kuláš. Jastrabá íjastrabie) — Karvaly, Tek., 

Jalovec — Jalovecz, Nit.. Prievidza. Svátý Kříž 

Jalšové (Jalšov) — Jalsó, Nit , Frašták. Jastrab íještreb) — Magyarjesztreb, 

Jalšovec — Jelsócz, Nov., Lučenec. Zem., N. M. p. Šiatorom. 

Jamník — Jamnik, L., Hrádok. Jastrabie — Jasztrabje, Tr., Bánovce. 

Jamník — Jamnik, Sp., Podhradle. Jastreb (AcrpeÓHc) — Jesztreb, Šar., 

Jaňačovce (Iňačovce) — Solymos, Už., Vyšná Torysa. 

Sobrance. Jastrebie (Jestreb) — Jesztreb, Už., 

Jančok, Tek, Sv. Kříž. Sobrance. 

Jankovce — Jankócz, Zem., Humenné. Jastrebie (Jestrebie) — Tótjesztreb, 

Jánok — J., Ab., Turňa. Zem., Vranov. 

Jánošháza — Jánosháza, Pr, PreSpurk. Javorina — J., Sp., Kežmarok. 

Janošovce (Janoševce) — Jánoši, G., Jazarec — Tócsa, Zv., Báňská Bystrica. 

Siač. Jazernica-Markovice — Jezerniczmarko- 

Janošovce — Jánosháza, L , Lipt. Sv. vicz, Tur., Mošovce. 

Mikuláš. Jázerany — Ózórény, G., Tornafa. 

Janošovka — Zólyomjánosi,Zv., Březno. Jedlinka (EAJHHKa) — J., Šar., Ma- 

Janov — Jano, Šar, Široká. kovica. 

Janova Nová Ves (Janovejsa) — Jano- Jedlové Kostolany — Fenyókoszto- 

falu, Nit., Žabokreky. lány, Tek., Zlaté Moravce. 

Janovce — Bérczalja, Šar., Sekčovec. Jelenská — Szarvasvolgy, Zv , Banská 

Jánovce — Szepesjánosfalu, Sp., Le- Bystrica. 

voča. Jelšava — Jólsva, G., město. 

Jánovo — Diósjenó, Nov., Novo- Jel^avská Teplica — Jólsvataplócza, 

hrad. G., Revúca. 



158 



Jenkovce — Jenké, Už., Užhorod. 
Jerková (Jurková) — Jerke, Zv., Březno. 
Jestice (Hviezdička) — Jeszte, G., 

Siač. 
Jezersko (Jazerské) — Jezerszkó, Sp., 

Stará Ves. 
Ježkova Nová Ves (Jožkovejsa) — 

Jaskafdlva, Nit., Žabokreky. 
Ježkova Ves (Ježkovejsa) — Divék- 

jeskófalu, Nit, Prievidza. 
Jobáď — Jobbágyi, Nov., Širák. 
Jolés — Jólés, G., Rožňava. 
Jošvafé — Jósvafó Ab., Turňa. 
Jovro (Derma) — Órdarma, Už., Ka- 

pušany. 
Jovsa — Jósza, Už., Sobrance. 
Jozefov — Józseffalva, Zem., N. M. 

p. Šiatorom. 
Jurgov — Jurgó, Sp., Stará Ves. 
Jurkova Vola - Jurkóvolya, Šar., 

Makovica. 
Jurské — Szentgyorgy, Sp., Kežmarok. 
Jusko Vola — Juszkóvolya, Zem., 

Vranov. 

Kacvín — Kacz vin, Sp., .Stará Ve.s. 

Kačanov — Kácsánd, Zem., Micha- 
Fovcc 

Kahanovce — Kohány, Šar., TopFa. 

Kahanovce — Kohány, Zem., Sečovce. 

Kajal — K., Pr., Galanta. 

Kakašovce — Kakasfalu, Šar., Nižná 
Torysa. 

Kalamenová (Laskavec) — Kelemen- 
falu, Tur., Mošovce. 

Kalameny — Kelemcnfalu, L., Ru- 
žomberok. 

Kafava — Kalyava, Sp., Gelnica. 

Kálaz — Kalász, Nit., Nitra. 

Kalenberk — Kahlenberg, Sp., Stará 
Ves. 

Kalenov (KajenoBo) Kaleno, Zem., 
Humenné. 

Kalinka — Kálnok, Zv., Slatina. 

Kalinovo — Kálnó, Nov., Lučenec. 

Kalištie — Kallós, Zv., Báňská By- 
strica. 

Kalné (Kajina) — Kálnarosztoka, 

Kálnica — Kálnicz, Tr., Trenčín. 

Kalnište (Kalgojist) — Kálnás, Šar., 
TopFa. 



Kalonda — K., Nov., Lučenec. 

Kálov — Kálló, Nov. Širák. 

Kalša — Kalsa, Ab., Fizer. 

Kaluša Kalusa, Už., Sobrance. 

Kamanová (Komanová) — Kamanfalu, 
Nit., Topolčany. 

Kameňany — Kovi, G., Revúca. 

Kamenčany — Kamencsan, Tr., Púchov. 

Kamenica — Kemencze, H., Šiahy. 

Kamenica — TarkO, Šar., VyŠná To- 
rysa. 

Kamenica i KaMannua) — Ókemencze, 
Už., Užhorod. 

Kamenica — Nagykemencze, Zem., 
Humenné. 

Kamenná Porubá — Kóporuba, Tr., 
Žilina. 

Kamenná Porubá — Kóporuba, Zem., 
Vranov. 

Kamenné Kosihy — Kókeszi, H., 
Čalomija. 

Kamienka — Kiskemcncze, Zem., Hu- 
menné. 

Kamjonka (KoMnoHKa) — K., Sp., 
Stará Lubovňa. 

Kana — Kány, Ab., Turňa. 

Kaňanka — Kanyánka, Nit., Prievidza. 

Kánovo — Káno, G., Tornafa. 

Kapince (Kopince) - Káp., Nit , 
Frašták. 

Kapišová - Kapissó, Šar., Makovica. 

Kapitula — Szepeshely, Sp., Pod- 
hradie. 

Kaplná — Kápolna, Ab., Turňa. 

Kaplná — Kápolna, Pr., Senec. 

Kapoňa — Kaponya. Zem., Bodrog. 

Kapušany — Kápi, Šar., TopFa. 

Kapušany — Nagykapos, Už , Kapu- 
šany. 

Karančová — Karancsalja, Nov., Fi- 
Fakovo. 

Kardoš- Vaška (Kardošova Vieska) — 
Kardosvaszka, Tr., Považská By- 
strica. 

Karlova — Károlyfalu, Tur., Sv. Martin. 

Karlova — Károlyfalva, Zem., N. M. 
p. Šiatorom. 

Karné — Kárna, Zem., Humenné. 

Kašapatak — Kásapatak, Siláď, Zilah. 

Kašov — Kásó, Zem., N. M. p. Šia- 
torom. 



159 



Kašová Lehóta (Lehótka) — Kassa- 

lehota, Zv., Zvolen. 
Katalín — Pusztakatalin, Nov., Novo- 

hrad. 
Kátlovce — Kátlócz, Pr., Trnava. 
Kátov — Kátó, Nit., Skalica. 
Katúň — Kattuny, Sp, Podhradie. 
Kavča, Nov., Halič. 
Kavečany — Kavecsán, Šar., Nižná 

Torysa. 
Kazár — K., Nov, Firakovo. 
Kazinec — Sajókaziocz, Bor., Sv. Peter. 
Kecerské Kostofany íKoscelany) — 

Keczerkosztolán, Šar., Nižná To- 
rysa. 
Kecerské Pavlovce — Keczerpálvágás, 

Šar., Top fa. 
Kecerské Pekfany (PekeFany) — Ke- 

czerpeklén, Šar., Nižná Torysa. 
Kečkovce (Ke«iKOBue) — Kecskócz, 

Šar., Makovica. 
Kečovo — Kecsó, G., Tornala 
Kekíneš — Kokényes, Nov., Širák. 
Kelbovce — Kolbócz, Zem.. Stropkov. 
Kelemér — K., G., Tornala 
Kefča — Kelcse, Zem., Stropkov. 
KeFemeš — Kellemes, Šar., Široká. 
KeFemešské Luky — Kellemesirétek, 

Šar., Široká. 
Kendice (Kendzice) — Kende, Šar., 

Nižná Torysa. 
Keňhez — Kenyhecz, Ab., Košice. 
Kepešd — Kóposd, Nit., Šaly. 
Kerekediev (Gedov) — Kerekgede, 

G., Siač. 
Keře pes — Kerepes, Pešť, Jedlová. 
Kerestete — Keresztéte, Ab., Turňa. 
Kerestúr (Báčsky) — Bácskeresztúr, 

Báč., Kula. 
Kerestúr — Bodrogkeresztúr, Zem., 

Tokaj. 
Kerestúr — Keresztúr, Pr., Trnava. 
Kerestúr — Szécskeresztúr, Zem., Se- 

čovce. 
Kereš — Koros, G., Rožňava 
Kereštvej (Kereštvík) — KOrósfó, 

Šar., Topfa. 
Kerť (Ašakerť) — AssakOrt, Nit, 

Nitra. 
Keseg — Keszeg, Nov., Novohrad. 
Kesi (Kosihy) — Sajókeszi, G., Tornafa. 



Kesihovce — Dacsókeszi, H., Čalomija. 
Kestúc (Kostelec) — Kesztólcz, Ost., 

Ostřihom. 
Kevágov — Kóvág, Bih., Salárd. 
Kevežď — Garamkovesd, H., Soba. 
Kevice — Kevicz, Tur., Mošovce. 
Kezepeš — Kozépes, Bih., Margita. 
Kežmarok — Késmárk (Kásmarck), 

Sp., město. 
Kiar — Kiskér, H., Bátovce. 
Kijatice — Kiette, G., Rim. Sobota. 
Kínek — Konyók, Nit., Nitra. 
Királd — K., Bor., Ózd. 
Királik — Királyi, G., Tornafa. 
Kiripolec — Kiripolcz, Pr., Malacky. 
Kirť — Erdókflrt, Nov., Širák. 
Kista — Kiszte, Zem., N. M. p. Šia- 

torom. 
Kišapoštag — Kisapostag, Bělehrad, 

Adoň. 
Kišfaluba — Kisfalu, Nov., Lučenec. 
Kišida — Kisida, Ab., Košice. 
Kišovce (Kissócz) - Landsásfalu, Sp., 

Sobota. 
Kivečeš — Kfivecses, G., Tornafa. 
Kivežd — Kovesd, Nov., Širák. 
Kfačanov (Kfcčanov) — Kelecsény- 

borda, Ab., Fizer. 

Kfačanov (Klečenov) — Kelecsény, 

Zem, Sečovce. 
KFačany — Kelecsén, L., Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
KFačany Kelecsény, Nit., Frašták. 
Kfačany — Fulekkelecsény, Nov., 

Fifakovo. 
Kfačany — Tótkelecsény, Nov., Halič. 
Kfačany (Hronské K.) — Garamkele- 

csény, Tek., Levice. 
Kfačany — Határkelecsény, Tek., 

Svátý Kříž. 
Kfačany — Klacsan, Tr., Žilina. 
Kfačany — Klicsin, Tur., Sv. Martin. 
Kfačany — Kelecsény, Už., Kapušany. 
Kladzany — Kladzán, Zem., Vranov. 
Kfak — Madarasalja, Tek., Svátý 

Kříž. 
Klastava — Kalászi, H., Bátovce. 
Kláštor pod Zniovora — Znióváralja, 

Tur., Mošovce. 
Klátova Nová Ves (Klatnovejsa) — 

Tókésujfalu, Nit., Žabokreky. 



160 



Klčovány — Istvánlak, Pr., Trnava. 
Krembark — Klembérk, Šar., Široká. 
Klenová (KjreHOBa) — Klenová, Zem., 

Snina. 
Klenovce (KjieHOBUH) — Frigyesfalva, 

Ber., Latorca. 
Klenovec — Klenócz, G., Rim. Sobota. 
Kleňany — Kelenye, H., Čalomija. 
Klieština — Kliestina, Tr., Považská 

Bystrica. 
Klin — K., Oř., Námestovo. 
Klíž - Kolos, Nit., Žabokreky. 
KIíž Hradiště — Nagykolos, Nit., 

Žabokreky. 
Klobučice - Klobusicz, Tr., ITava. 
Klokoč — Hegyhát, Zv., Slatina. 
Klokočov (Klokočovo) — Klokocsó, 

Už., Sobrance. 
Klokotič, Kras., Rešica. 
Klopotovo, Zv., Slatina. 
Klubina — K., Tr., Nové Město nad 

Kysucou. 
Klúčov — Klucsó, Tr., Púchov. 
Klaknava — Kluknó, Sp., Gelnica. 
Kfušov — Klyussó, Šar., Sekčovec. 
Kňahyňa (KHflrHHHna) — Knyahinya, 

Už., Bereznoje. 
Kňaža — Knyazsa, Oř, Dol. Kubín. 
Kňažice (Knežice) — Zsitvakenéz, 

Tek., Zlaté Moravce. 
Kobeljarovo — Feketepatak, G., Rož- 

ňava. 
Kobyle (Kobulie) — Lófalu, Šar., 

Sekčovec. 
Kobyliary (KybFary, KhÓjiap^l) — 

Kóblér, Už., Užhorod. 
Kobylnice (Kobulnicaj — Kobulnicza, 

Šar., TopFa. 
Kociha - Keczege, G., Rim. Sobota. 
Kocura (Kocúr) — Kuczura, Báč., 

Kula. 
Kocurice — Koczuricz, Nit., Piešťany. 
Kocurice — Koczúr, Nit., Prievidza. 
Kočín — Kocsin, Nit., Piešťany. 
Kočovce — Kocsócz, Tr., Trenčín. 
Kojetice (Kojecice) — Kajáta, Šar., 

Široká. 
Kojetice (Kojecice) — Kajata, Ab., 

Fizer. 
Kojšov (Kofsov, Kojsov) -— Kojsó, Sp., 

Gelnica. 



Kochanovce— Kochanócz, Tr.,Trenčín. 

Kochanovce — Kochanócz, Zem., Hu- 
menné. 

Kokava — Kokova, G., Rim. Sobota. 

Kokava — K., Lipt., Lipt. Hrádok. 

Kokíňa (Kochanovce) — Kokény, Šar.> 
Topfa. 

Kokosová — Kakasfalu, Nit., Topol- 
čany. 

Kokšov — Koksóbaksa, Ab., Košice 

Koláčkovo — Kolacskó, Sp., Stará 
Lubovňa 

Kolačnov (Kolačnó) — KaIacsna,Tek., 
Oslany. 

Koláre — Kóvár, H., Čalomija. 

Kolárovice — KoUarovicz, Tr., Bytča. 

Kolbachy — Kolbach, Sp., Podhradie. 

Kolbásov (KoBÓacoBo) — Kolbaszó, 
Zem., Snina 

Kolbáš — Kolbása, Zem, N. M. p. 
Šiatorom. 

Kolčov, Končany — Kolcsókoncsán, 
Sp., Levoča. 

Kolčové Dlhé (Dluhy) — Kolcshosszú- 
mezó, Zem., Vranov. 

Kolcňany — Kolon, Nit., Nitra. 

Kolibabovce — Kolibábócz, Už., So- 
brance. 

Kolínovce — Kolinfalu, Sp., Podhradie. 

Kolta — K., Kom., Udvard. 

Kolonica (KoJioHima) — Kolonicza, 
Zem., Snina. 

Kolpachy — Tópatak, H., Krupina. 

Komariany — Komarócz, Zem., Vranov. 

Komarov (Komarovce) — Komarócz, 
Šar., Sekčovec. 

Komarovce — Komárocz, Ab., Če- 
rehát. 

Komarovce — Palágykomorócz, Už , 
Kapušany. 

Komarovce — Szobránckomorócz, Už., 
Sobrance. 

Komárno — Komárom, Kom., město. 

Komárno — Komárno, Nit , N. M. n. 
Váhom. 

Komárno (Komarovce) — Komarócz, 
Zv., Slatina. 

Komjatice — Komját, Nit., Nové 
Zámky. 

Komjatná — Komjatna, Lipt., Ružom- 
berok. 



161 



Korajatné — Komjáti, Ab., Turňa. 
Komlóša (KoMJoma) — Komlósa, 

Šar., Makovíca. 
Komióš — Komlós, Ab , Fizer. 
Komióš (Malý Chmelov) — Komlós, 

Šar., Topfa. 
Komlóška — Komióska, Zem., Tokaj. 
Komová — Komó, Zv., Březno 
Koncház — Konczháza, Už.,Kapušany. 
Končany — Koncsán, Sp , Levoča. 
Kondoroš — Kondoros, Bék., Sarvaš. 
Konošov — Kunosvágása (Kunesch- 

hay), Tek., Kremnica. 
Konópka, Zv., Slatina. 
Koňská — Konszka, Lipt., Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
Koňská — Kunfalva, Tr., Žilina. 
Koňské — Konszke, Tur., Sv. Martin. 
Koňuš (Broch : Koňušice) — Konyus, 

Už., Sobrance. 
Kopanica — Irtványos, Tek., Svátý 

Kříž. 
Kopčany — .Kopcsány, Nit, Skalica. 
Kopčany — Hegyi, Zem , Michalovce. 
Kopec — Kopecz, Tr.. IFava. 
Koplotovce — Kaplat, Nit., Frašták. 
Kopráš — Koprás, G., Revúca. 
Koprnica — Kaproncza (Deutsch-Litta), 

Tek., Svátý Kříž. 
Koprovnica — Kaproncza, Bal Ďar- 

moty. 
Kordíky — Kordéháza, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Korejovce (KupejiOBue) — Korejócz, 

Šar., Makovica. 
Korlát — K. Nov., Filakovo. 
KoromFa — Korumlya, Už , Užhorod. 
Korytárky — Teknós, Zv., Slatina. 
Korytnc — Koritnó, Nit, N. M. n. 

Váhom. 
Korytné (Korotnok) — Korotnok, Sp., 

Podhradie. 
Korytňany (KopLiTiiaiiu) — Kereknye, 

Už, Užhorod. 
Kosihy — Ipolykeszi, H Čalomija. 
Kosihy — Karancskeszi, Nov., Sečany. 
Kosihy (Kosihe) — Tek, Levice. 
Kosorín — Koszorús, Tek., Svátý 

Kříž. 
Kosťany (Koscany) — Csontosfalva, 

Ab., Košice. 



Kostelany (Koscelany) — Szentistván, 

Šar, Nižná Torysa. 
Kosti viarska — Élesd, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Kosti Vrch, Tek., Sv. Kříž. 
Kostelec — Kosztelecz, Tr., Považská 

Bystrica. 
Kostolany — Nagykosztolány, Nit., 

Piešťany. 
KostoliSté — Kosztoliste, Tur., Sv. 

Martin. 
Kostolná — Kosztolna, Tr., Trenčín. 
Kostolná Ves iKostolnejsa) — Ko- 

sztolnafalu, Nit., Prievidza. 
Kostolné — Kosztolna, Nit., Myjava. 
Kostohie Mitice — Kosztolnamiticz, 

Tr., Bánovce. 
Kostolné Moravce — Egyházmarót, 

H., Šiahy. 
Kosťové Pastifky (KocTfcOBa-ITacTiiJii,) 

— Kosztyovapásztély, Už., Berez- 

noje. 
Kostriny (KoeTpiiHw) — Kosztrina, 

Už., Bereznoje. 
Koš — Kós, Nit., Prievidza. 
Košeca — Kasza, Tr., ITava. 
Košecké Malé Podhradie — Kasza- 

kispodhrágy, Tr., Uava. 
Košecké Rovné — Kaszarovne, Tr., 

Uava. 
Košecké Vefké Podhradie — Kasza- 

nagypodhrágy, Tr., Ifava. 
Košiarovce — Kosarócz, Zem., Strop- 

kov. 
Košice — Kassa, Ab., mésto. 
Košická Bělá — Kassabéla, Ab., Ko- 
šice. 
Košická Nová Ves — Kassaújfalu, 

Ab., Košice. 
Košické Hámre — Kassahámor, Ab , 

Košice. 
Košolná — Kosolna, Pr., Trnava. 
Kóšpalaga — - Kóspallag, H., Soba. 
Košťany — Kostyán, Tur., Sv. Martin. 
Košúty — Kossut, Tur., Sv. Martin. 
Košúty — Kosút, Pr., Galanta. 
Koterbach — Kotterbach, Sp., Nová 

Ves. 
Kotmanová (Gutmanová) — - Kotman- 

lehota. Nov, Lučenec. 



162 



Kotrč Lúčka — Kotrcslúcska, Tr., 

Nové Město nad Kys. 
Kovačica — Antalfalva, Tor., Kova- 

čica. 
Kováčova — Kovácsfalva, Zv., Zvolen. 
Kováčovce — Szécsénykovácsi, Nov., 

Bal. Ďarmoty. 
Kováčovce — Fiilekkovácsi, Nov., 

Fifakovo. 
Kovačvagáš - Kovácsvágás, Ab., 

Fizer. 
Kovačvagáš — Kovácsvágás, G., 

Rožňava. 
Koválov (VcTký K.) — Nagykovalló, 

Nit., Senica. 
Koválovec — Kiskovalló, Nit., Skalica. 
Kovárce — Kovarcz, Nit., Topolčany. 
Kozárka — Kozárd, Nov., Širák. 
Kozarovce (Košiarovce) — Kovácsi, 

Tek., Zlaté Moravce. 
Kozelník — Kecskés, Zv., Zvolen. 
Kozí Vrbovok (Stredný V.; — Ke- 

cskevarbók, H., Krupina. 
Kožany — Kozsán, Šar., TopFa. 
Kožd — Kosd, Nov., Novohrad. 
Kožkovce — Koskócz, Zem., Humenné. 
Kožuchov — Kazsu, Zem, Sečovce. 
Kožuchovec — Kozsuhócz, Šar., Ma- 

kovica. 
Kračúnovce (Karačonovce) — Kará- 

csonmezO, Šar., TopFa. 
Krahule (Blajfus) - Kékelló, Tek, 

Kremnica. 
Krajné — Krajná, Nit., Myjava. 
Krakovaný — Krakován, Nit , N. M. 

n. Váhom. 
Králiky — Királyka, Zv., Báňská 

Bystrica. 
KráFová - Királyi, Nit., Šaly. 
KráFová — Királyrév, Pr., Gahnta 
KráFov^ — Királyfa, Pr., Modra, město. 
KráFová — Királyfa, Pr., Prešpurk. 
KráFová — Királyfalva, Zv , Báňská 

Bystrica. 
KráFová (KráFovské Dúbravy) — Do- 

brókirályi, Zv., Zvolen. 
KráFová Lehota (KiráF-L.) — Király- 

lehofa, L., Hrádok. 
KráFová Lubela — Királylubella, L., 

Lipt. Sv. Mikuláš. 



KraFovany — Kralován, Or., Dol. 

Kubín. 
KráFovce — Királynép, Ab , Košice. 
KráFovce — Királyfalu, H., Krupina. 
Krám — Kárám, Zv., Březno. 
Kramlištie — Kiskapocs, Zv , Březno. 
Kráska (Krašok) — Krások, Už , Ka- 

pušany. 
Krásko vá, Tr., Púchov. 
Kraskovo — Kraszkó, G., Rim. So- 
bota. 
Krásna Horka — Krasznahorka, Or., 

Podzámok. 
Krásna Ves (Krásnejsa) — Kraszna, 

Tr., Bánovce. 
Krasňany — Krasznyan, Tr, Žilina. 
Krásnik Vajda — Krasznyikvajda, Ab., 

Turňa. 
Krásno — Ószéplak, Nit., Žabokreky. 
Krásno — Krasznó, Tr., Nové Město 

nad Kys. 
Krasnovce — Krásznócz, Zem., Mí- 
cha Fovce. 
Krásny Brod (KpacHti EpoAi*) — 

Krasznibrod, Zem., Humenné. 
Kraviar, Zv., Slatina. 
Kraviany -- Kravján, Sp., Sobota. 
Kraviany — Kereplye, Zem., Sečovce. 
Krčava (Karčava) — Karcsava, Už., 

Užhorod. 
Kremnica — Kórmóczbánya, Tek., 

město. 
Kremnička — ÓkOrmócske, Tek , 

Svátý Kříž. 
Kremnička — Keremcse, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Krempach pri Dunajci — Dunajccz- 

krempach, Sp., Stará Ves. 
Krempach pri Lubovni — Lubló 

krempach, Sp., Stará Lubovňa. 
Kríg — Krig, Sp., Kežmarok. 
Kristy — Kereszt, Už., Sobrance. 
Kriva — Křivá, Or., Podzámok. 
Křivá OFka (KpHBa-OjbKa) -— Kriva- 

olyka, Zem., Stropkov. 
Krivany (Kriviany) — Krivány, Šar . 

Vyšná Torysa. 
Kriváň — Krivány, Zv., Slatina. 
Krivec — Karvacz, Zv., Slatina. 
Křivé — Tótkriva, Zem., Humenné. 
Křivé — Krive, Šar., Sekčovec. 



163 



Křivé (KpiiBa) — Ulicskriva, Zem., 

Snina. 
Křivoklát — Křivoklát, Tr., Púchov. 
Krivosúd Bodovka — Krivoszúdbo- 

dovka, Tr., Trenčín. 
Krivošfany (Krivoščany) — Krivostyán, 

Zem., Michafovce. 
Kříže — Krizse, Šar., Sekčovcc 
Križlovce — Krizslócz, Zem., Stropkov. 
Křižovaný (Križoviany) — Szentke- 

řeszt, Šar., Široká. 
Krizová Ves — Keresztfalu, Sp., Kež- 
marok. 
Krmeš — KórmOs, L., Lipt Sv. 

Mikuláš. 
Krmeš (Kermeš) — Papkormosd, Pr., 

Prešpurk. 
Krná — Korná, Nov., Lučenec. 
Krnáčovci, Zv., Slatina. 
Krnišov — Kormosó, H., Krupina. 
Krompach (Krompachy) — K., Sp., 

Podhradie. 
KrpeFany -— Krpellán, Tur., Sv. Martin. 
Kršťanová (Kršťanovejsa) — Tere- 

styénfalva. Nit., Prievidza. 
Krtovce — Krtócz, Nit., Topolčany. 
Kruča — Krencs, Nit., Žabokrcky. 
Kručov — Krucsó, Šar, Topfa. 
Kručov — Magyarkrucsó, Zem., Vranov. 
Krupina — Korpona, H., město. 
Krušetnica — Krasetnicza, Or., Ná- 

mestovo. 
Krušinec — Krusinyecz, Šar., Mako- 

vica. 
Krušovce — Koros, Nit., Topolčany. 
KruřFová — Kruzslyova, Šar., Mako- 
vice. 
KruŽFová (KpyjKJibOBa) — Kruzslyó, 

Šar., Sekčovec. 
Kry sov — Kerész, Už., Kapušany. 
Kubachy — Kubách, Sp., Sobota. 
Kucany — Nézpest, Zem., Michafovce. 
Kučín — Kucsin, Šar., TopFa. 
Kučín -- Kucsin, Zem., Vranov. 
Kučišdorf (Zuckersdorf) — Csukárd, 

Pr., Senec. 
Kudlovce — Kudlócz, Zem., Humenné. 
Kuchyňa — Konyha, Pr., Malacky. 
Kuklov — Kuklo, Pr., Malacky. 
Ku ková — Kúkemezó, Šar., TopFa. 
Kulpín — Kulpin, Báč., Nový Sad. 



Kunerád — Kunyerad, Tr., Žilina. 
Kunov - Kuno, Nit., Senica. 
Kunová Teplica — Kuntaplócza, G. 

Rožňava. 
Kupča — Kupcse, Tek., Svátý Kříž. 
Kuraly — Kural, Ost., Parkán. 
Kurima (Kurimiany) — K.,Šar.,Topra. 
Kurimany (Kurimiany) — Kurimján, 

Sp., Levoča. 
Kurimka (KypuMKa) — K., Šar., 

Makovica. 
Kúro v (KypoBTb) — Kuró, Šar., 

Sekčovec. 
Kušín — Kuszin, Už., Sobrance. 
Kutašovo (Gutáš) — Kutassó, Nov., 

Širák. 
Kuty - Kuti, Nit., Prievidza. 
Kuty — Kutti, Nit., Skalica. 
Kuzmice — Kuzmicz, Nit., Topolčany. 
Kuzmice (Kužmice) — Kozma, Zem., 

Sečovce. 
Kšiná — Ksinna, Tr , Bánovce. 
Kvačany — Kvacsan, L., Lipt. Sv. 

Mikulá?. 
Kvačany — Kvacsán, Šar., Široká. 
Kvakovce — Kvakócz, Zem., Vranov. 
Kvášov — Kvassó, Tr., Púchov. 
Kyjov (KwftoBT.) — Kijó, Šar., Vyšná 

Torysa. 
Kyncelová — GónczOlfalva, Zv., Báň- 
ská Bystrica. 
Kysáč — Kiszács, Báč., Nový Sad. 
Kysak (Kysag) — KOszeg, Šar., Nižná 

Torysa. 
Kyselica — KeszOlczés, Pr., Horný 

Žitný Ostrov (FelsócsallókOz). 

Láb — L, Pr., Malacky. 

Lábfalva — Solnok-Doboka, Déšakna. 

Lackov — Laszlód, H., Krupina. 

Lackovce — Láczfalva, Zem., Hu- 
menné. 

Lacková — Laczkova, Sp., Stará Lu- 
bovňa. 

Laclavá — Lászfalu, Tur., Mošovce. 

Lačnov — Lacsnó, Šar., Široká. 

Lada — Lada, Šar., TopFa. 

Ladce — Lédecz, Tr., Ifava. 

Ladice — Lédecz, Tek., Zlaté Mo- 
ravce. 

Ladmovce — Ladmócz, Zem., N. M. 
p. Siatorom. 



164 



Ladno — L., Tek., Svátý Kříž. 
Ladomír (Hladomer) — Ladomér,Tek., 

Svátý Kříž. 
Ladomirová (Ladomirovce, Zbacmh- 

poBa) — Ladomér, Šar., Makovica. 
Ladomirová (JlaAOMHpoBa) — Ladomér, 

Zem., Snina. 
Ladzany — Lédény, H., Krupina. 
Lahotka (Lehótka) — Gácslehota, Nov., 

Halič. 
Lachovce (./laxyBmi) — Lehócz, Už., 

Užhorod. 
Lajošová — Lajosfalu, Nit., Nitra. 
Lakšár Nová Ves (Novejsa) — Lak- 

sárujfalu, Pr., Malacky. 

Lalík, Zv., Slatina. 

Lalínek — Lalinek, Tr., Nové Město 

nad Kysucou. 
Lalif (Lality) — L., Báč., Hodšág. 
Lamač — Lamacs, Pr., Prešpurk. 
Lanartov (Lenartov) Lenartó, Šar., 

Sekčovec. 
Lančár — Lancsár, Nit., Piešťany. 
Lapáš-Ďarmoty — Lapásgyarmat, Nit , 

Nitra. 
Lapšanka — Kislapos, Sp., Stará Ves. 
Lapujtov — Lapujtó, Nov., FiTakovo. 
Lascov (Lastovice) — Lászczó, Šar., 

Topfa. 
Laskáry — Laszkár, Nit , Prievidza. 
Laskáry — Laszkár, Tur., Sv. Martin. 
Laskavec (Kalamenová) — Kelemen- 

falva. Tur., Mošovce. 
Lastomír — Lasztomér, Zem., Micha- 

lovce. 
Lastovce — Lasztócz, Zem., N. M. p. 

Šiatorom. 
Laškovce — Lask, Zem., MichaFovce. 
Látke (Látky), Nov., Lučenec. 
Latkovce — Látkócz, Tr , Bánovce. 
Látky — Latos, Zv., Březno. 
Lazany — Lazán, Nit., Prievidza. 
Lazany — Lazan, Tur., Mošovce. 
Lazisko — Laziszkó, L., Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
Lazy — Láz, Tr., Púchov. 
Lazany — Lászka, Šar., Široká. 
Lednica — Lednicz, Tr., Považská 

Bystrica. 
Lednica — Lednicz, Tr., Púchov. 



Lednica Rovné (Lednické Rovné) — 

Ledniczrovnye, Tr., Púchov. 
Lednická Lehota — Lehotaváralja, 

Tr., Púchov. 
Legind — Legend, Nov., Novohrad. 
Legiňa — Legenye, Zem., N. M. p. 

Šiatorom. 
Legňava (.íerHflBa) — Lagnó, Šar., 

Vyšná Torysa. 
Lehota -— Abalehota, Nit., Nitra. 
Leh(Ma (Lehotka) — Alsólehota, Or , 

Podzámok. 

Lehótka (Lehota) — Felsólehota, Or., 
Podzámok. 

Lehótka (Rakovec) — Kisrákó, Tur., 
Sv. Martin. 

Lechnica — Lechnicz, Sp., Stará Ves. 

Lekart — Lakárt, Už., Kapušany. 

Lékaška — Lókósháza, G., Tornafa. 

Lekeňa — Lekenye, G., Tornafa. 

Lekír — Lekér, Tek., Levice. 

Lelid — Leléd, H, Soba. 

Lemešany — Lemes, Šar., Nižná To- 
rysa. 

Lenartovce — Lenártfalva, G., Tor- 
nafa. 

Lendak — Landok, Sp., Kežmarok. 
Lengvart — Lengvárt, Sp., Levoča. 
Lenka — Bodvalenke, Ab., Turňa. 
Lenka — Sajólenke, G., Tornafa. 
Lentvora — L., Nov., Halič. 
Lerinc (Lorinec) — Lórinczi, Nov., 

Širák. 
Lesenice — Leszenye, H., Čalomija. 
Lesné (Lesný) — Leszna, Zem., Mi- 

chafovce. 
Lesnica — Lessnicz, Sp., Stará Ves. 
Lesníček — Erdócske, Šar., Nižná 

Torysa. 
Lešť — Lest, Nov., Bal. Ďarmoty. 
Lešťany — Lestyén, Nit., Prievidza. 
Leštiny — Lestin, Oř, Dol. Kubín. 
Letanovce — Letánfalu, Sp., Nová 

Ves. 
Letkíš — Lelkés, H., Soba. 
Letnice (Letničie) — Letenócz, Nit., 

Skalica. 
Levárt — L., G., Tornafa. 
Levice - Leva, Tek., město. 
Levkovce — Lók, Sp., Levoča. 



165 



Levoča — Lócse (Leutschau), Sp., 

město. 
Ležiachovo — Lezsjachó, Tur., Mo- 

šovce. 
Ljuté (.IiOToe) — Lyuta, Už., Be- 

reznoje. 
Libichová — Libichava, Nit., Žabo- 

kreky. 
Liborča Dvorec — Liborcsadvorecz, 

Tr , Púchov. 
Licince — Licze, G., Tornafa. 
Ličartovce — Licsért, Šar., Nižná 

Torysa. 
Liesek — Ljeszek, Or., Trstená. 
Lieskovany (Leskoviany) — Lesz- 

kovján, Sp., Nová Ves. 
Lieskové — Kórlátkó, Nit., Senica. 
Lieskovec — Lieszkovecz, Tr., IFava. 
Lieskovec — Lieszkovecz, Tr., Nové 

Město nad Kysucou. 
Lískovec (Liskovce) — Leszkócz, Zem., 

Humenné. 
Lieskovec — Mogyoród, Zv., Zvolen. 
Liešno — Ljesnó, Tur., Mošovce. 
Lietava — Ljetava, Tr., Žilina. 
Lietava Lúčka — Ljetavalucska, Tr., 

Žilina. 
Likavka — L., Ružomberok. 
Likier -- Likér, G., Rim. Sobota. 
Limpoch — Limbách, Pr., Senec. 
Linč — Szilincs, Pr., Trnava. 
Lipiany — Héthárs, Šar., Vyšná To- 
rysa 
Lipie, Tek., Sv. Kříž. 
Lipník — Lipnik, Nit., Prievidza. 
Lipník (.Thuhuitl) — Kislipnik, Šar., 

Vyšná Torysa. 
Lipová (.InnoBa) — Lipová, Šar., 

Top fa. 
Lipovec — Lipócz, G , Rim. Sobota. 
Lipovec (Lipovce) — Keczerlipócz, 

Šar., Nižná Torysa. 
Lipovec — Szinyelipócz, Šar., Široká. 
Lipovec — Lipócz, Tur , Sv. Martin. 
Lipovec (^HiioBeuT>) — Lipócz, Už., 

Perečín. 
Lipovník — Lipovnok, Nit., Topolčany. 
Lipta Gerga (Geregány) — Lipta- 

gerge, Nov., Sečany. 
Lipt. Svátý Mikuláš — Liptószent- 

miklós, L., Sv. Mikuláš. 



Lipt. Teplá — Liptótepla, L., Ru- 
žomberok. 

Lišková — Liszkófalu, L , Ružom- 
berok. 

Lišov — Lisó, H., Krupina. 

Litava — Litva, H., Krupina. 

Litka — L., Ab., Čerehát. 

Litkovce — Litke, Nov., Sečany. 

Litmanová (JiHTMaHOBa) — Litmanova, 
Sp., Stará LubovĎa. 

Livina — Lévna, Nit., Žabokreky. 

Livinské Opatovce — Apátlévna, Nit., 
Žabokreky. 

Lízika (Alžbetka) — Torontálerzsé- 
betlak. Tor., Velký Bečkerek. 

Lodné (Lodno) — Lodnó, Tr., Nové 
Město nad Kysucou. 

Lok — Garamlok, Tek., Levice. 

Lokca — Lokcza, Or., Námestovo. 

Lomná — Lomná, Or., Námestovo. 

Lomné (JoMHa) — Lomná, Zem., 
Stropkov. 

Lomnica — Lomnicza, Nit., Prievidza. 

Lomnica — Nagylomnicz (Gross. 
Lomnitz), Sp., Kežmarok. 

Lomnická — Kislomnitz (Klein-Lom- 
nitz), Sp., Stará Lubovňa. 

Lomno - L., Zv., Zvolen. 

Lomy (Lom) Forgácsfalva, G., 

Rim. Sobota. 

Lontov — Lontó, H., Soba. 

Lopašov — Lopassó, Nit., Piešťany. 

Lopašov — Lopassó, Nit., Skalica. 

Lopér — Lopej, Zv., Březno. 

Lopuchovo (Lopúchov) — Lapos, 
Šar., Topla. 

Lopušná — Lopusna, Tr., Nové Město 
nad Kysucou. 

Lórinčík Lórinczke. Ab., Košice. 

Lošonec — Lusoncz, Pr., Trnava. 

Lovásovce — Lovászi, Nit., Topolčany. 

Lovce — Lócz, Tek., Zlaté Moravce. 

Lovča — Nagylócsa, Tek., Svátý Kříž. 

Lovčica — Kislócsa, Tek., Svátý Kříž. 

Lovinobáňa (Loviná) — Lónyabánya, 
Nov., Lučenec. 

Lozorno — Lozornó, Pr., Malacky. 

Ložin — Lazony, Zem., Michafovce. 

Lubeník — Lubenyik, G., Rcvúca. 

Lubenka, Nov., Lučenec. 

Lubica — Leibicz (Leibitz), Sp., mésto. 



166 



Lubina — L., Nit., N. M. n. Váhom. 
Lubietová — Libetbánya, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Lubiša (Lubiš) — Lyubise, Zem., 

Humenné. 
Lubňa (JlyÓHfl) — Lubnya, Už., Be- 

reznoje. 

Luboreč — Nagylibercse. Nov., Halič. 
Luboriečka (Malá Luborieč) — Kisli- 

bercse, Nov., Halič. 
Lubovec — Lubócz, Šar., Široká. 
Lubotyň — Lubotin, Šar., Vyšná To- 

rysa. 
Lučina (Lučina) — Litinye, Šar., 

Vyšná Torysa. 
Luciná (Lucín) — Luczin, Nov., Se- 

čany. 
Lučatín — Luczató, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Lučenec — Losoncz, Nov., město. 
Lučenčík (Malý a Velký), Nov., Lu- 
čenec. 
Lučivná — Lucsivna, Sp., Sobota. 
Lúčka — Lucska, G., Rožňava. 
Lúčka — Lucska, Sp., Podhradie. 
Lúčka (Lučky) — Harcsárlucska, Šar , 

Vyšná Torysa. 
Lučky — Lucski, L., Ružomberok. 
Lučky (Lúčka) — Taplilucska, Šar., 

Topla. 
Lučky — Jánosrét (Honneshay), Tek., 

Kremnica. 
Lučky - Lucska, Už., Sobrance. 
Ludany (Ludanice) — Nyitraludány, 

Nit., Topolčany. 
Ludany — Nógrádludány, Nov., Se- 

čany. 
Ludany — Vámosladány, Tek., Levice. 
Lugy (Jlynb) — Luh, Už., Bereznoje. 
Luka — L., Zem., Bodrog. 
Lukačovce (Lakáčovce) — Lakács, 

Nit, Frašták. 
Lukavica — Lukovicza, Šar., Sekčovec. 
Lukavica — Lukavicza^ Tek., Svátý 

Kříž 
Lukačovce — Lukasócz, Zem., Hu- 
menné. 
Lukavica — Lukócza, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Lúka — Luka, Nit., N. M. n. Váhom. 



Lúka Nanince — Lukanénye, H., 
Čalomija. 

Lukovište — Lukovistye, G., Rim. 
Sobota. 

Lukov (ilyKOBo) — Lukó, Šar., Sek- 
čovec. 

Lukovo — Lakócza, Zv., Zvolen. 

Lúky-GergeFová — Liikigergelyfalu, 
Nit., Nitra. 

Luky — Lúki, Tr., Nové Město nad 
Kysucou. 

Luky — Lúki, Tr., Púchov. 

Lula NagylQle, Tek., Vráble. 

Lupák, Kras., Rešica. 

Lupčianska ulica (Lupčica) — Lupcsé- 
utcza, Zv., Báňská Bystrica. 

Lupoč — Lupacs, Nov., Halič. 

Lutila (Lutilá) — Lutilla, Tek., Svátý 
Kříž. 

Lutov — Luttó, Tr., Bánovce. 

Lutyša (Lutiše) — Lutisa, Tr., Nové 
Město nad Kys. 

Lužanka (Lažany) — Luzsánka, Šar., 
Široká. 

Lužany — Long, Šar., TopFa. 

Lužna (Lužno) — Luzsna, L., Ru- 
žomberok. 

Lvov (.l^HBOBT,) — Livó, Šar., Sakčovec, 

Lvovská Hutá — Livóhutťa, Šar., 
Sekčovec. 

Lysá — Lissza, Tr., Púchov. 

Lysica — Liszicza, Tr., Žilina. 

Máčov — Mácsó, Nit.. Prievidza. 

Madačka — Madacska, Nov., Halič. 

Maďara ny — Megyer, Nov., Sečany. 

Maďar-Dióseg — Magyardiószek, Pr., 
Galanta. 

Maďaroš — Mogyorós, Ost., Ostřihom. 

Maďarovce — Magyarad, H., Šiahy. 

Maďar-Patak — Magyarpatak, Siláď, 
Krásná. 

Maďar-Šók — Magyarsók, Nit, Šaly, 

Madočany — Madocsán, L., Ružom- 
berok. 

Madunice — Vágmedencze, Nit., Fra- 
šták. 

Machalovce — Mahalfalu, Sp., Levoča. 

Machulince — Maholány, Tek., Zlaté 
Moravce. 

Majcichov (Majtechov) — Majtény, 
Pr., Trnava. 



167 



Majer — Majorfalva, Zv., Báňská By- 
strica. 

Majerka (Majerhof) — M., Sp , Kež- 
marok. 

Majom — M. G., Siač. 

Majorovce — Majorócika, Zem., Vranov. 

Majšnarovo, Tek., Sv. Kříž. 

Majzel (Maysel) — M , Nit., Prievidza. 

Makov — Trencsénmakó, Tr., Bytča. 

Makovce — Makócz, Zem., Stropkov. 

Makranc — Makrancz, Ab., Čerehát. 

Malá — Malé, G., Tornaía. 

Malá Baňačka — Széphalom, Zem , 
N. M. p. Šiatorom. 

Malá Bára — Kisbári, Zem., N. M. p. 
Šiatorom. 

Malá Božva — Kisbózsva, Ab., Fizer. 

Malá Bytča — Kisbittse, Tr., Bytča. 

Malá Čaba (Ambrózka) — Arabróz- 
falva, Can., okres střední. 

Malá Čalomija — Kiscsalomia, H., 
Čalomija. 

Malá Causa — Kiscsausa, Nit., Prie- 
vidza. 

Malá Černá — Kiscserna, Tr., Žilina. 

Malá Divina (Divinka) — Kisdivina, 
Tr., Nové Město nad Kys. 

Malá Domáša — Kisdomása, Zem., 
Vranov. 

Malá Franková — Kisfrankvágása, 
Sp., Stará Ves. 

Malá Gerga (Geregány) — Kisgerge, 
Nov., Sečany. 

Malá Hradná — Kisgradna, Tr., Bá- 
novce. 

Malá Chocholná — Kischocholna, Tr., 
Trenčín. 

Malá Jesenica — Kisjeszenicz, Tr., 
Považská Bystrica. 

Malá Kalnica — Kiskálna, Tek., Le- 
vice. 

Malá Kolesová — Kiskotessó, Tr., 
Bytča. 

Malá Kubra (Kubrica) — Kiskubra, 
Tr., Trenčín. 

Malá Lehota — Kislehota, Nit, Prie- 
vidza. 

Malá Lehóta — Kisiilés, Tek., Zlaté 
Moravce. 

Malá Lehótka (Lihotka^ — Kislehotka, 
Nit., Prievidza. 



Malá Lodina (Lodzina) — Kisladna, 

Šar , Nižná Torysa 
Malá Mána — Kismánya, Nit., Nové 

Zámky. 
Malá Modrovka — Kismodró, Nit., 

N. M. n. Váhom. 
Malá Poloma — - Kisveszverés, G., 

Rožňava. 
Malá Prietrž (Přítrž) — Kispntrzsd, 

Nit., Skalica. 
Malá Rozvaď — Kisrozvágy, Zem., 

Bodrog. 
Malá Rudina (Rudinka) — Kisrudina, 

Tr., Nové Město nad Kys. 
Malá Seč — Kisszecse, Tek., Levice. 
Malá Slatina (Slatiňka) — Kisszlatina, 

Tr., Bánovce. 
Malá Slatina (CcJOTBiina) ~ Kis- 
szlatina, \M,r Užhorod. 
Malá Slatina (Slatiňka) — Kisszalatna, 

Zv., Vel. Slatina. 
Malá Tarča — Kistarcsa, Pešť, Jedlová. 
Malá Tarkáň — Kistárkány, Zem., 

Bodrog. 
Malá Toroňa — Kistoronya, Zem., 

N. M. p. Šiatorom. 
Malá Tura — Kistóre, Tek., Levice. 
Malá Udiča — Kisugyics, Tr., Považ- 
ská Bystrica. 
Malá Vieska (Novejsa) — Kisujfalu, 

Nov., Bal. Ďarmoty. 
Malá Vieska — Tótkisfalu, Nov., Halič. 
Malacky — Malaczka, Pr., Malacky. 
Malachov — Malakó, Zv., Banská By- 
strica. 
Malatín (Nižný, Střední, Vyšný) — Há- 

romalatin, L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Malatiná — Malatina, Or., Dol. Kubín. 
Malcov — Malczó, Šar., Sekčovec. 
Malčice — Málcza, Zem., Michalovce. 
Maldur, Sp , Kežmarok. 
Malé Aponice (Oponice) — Appony^ 

Nit., Topolčany. 
Malé Berezné (Ma;ioe BepesHoe) — 

Kisberezna, Už., Bereznoje. 
Malé Bielice (M. Bilice) — Kisbélicz, 

Nit., Žabokreky. 
Malé Bierovce — Kisbirócz, Tr., 

Trenčín. 
Malé Borové (Maló Borovó) — Kis- 

borove, L., Lipt. Sv. Mikuláš. 



168 



Malé Bjšany — Kisbossány, Nit., 

Žabokreky. 
Malé Brestovany — Kisbresztovány, 

Pr., Trnava. 
Malé Břežany — Kisbolgyén, Nit., 

Topolčany. 
Malé Bystričany — Kisbisztricsény, 

Tek , Oslany. 
Malé Dvorany — Kisdovorán, Nit, 

Topolčany. 
Malé Gejovce — Kisgocz, Už, Už- 

horod. 
Malé Hostie — Kisvendég, Nit., Žabo- 
kreky. 
Malé Hyndice — Kishind, Nit., Nitra. 
Malé Chlievany — Kischlivény, Tr , 

Bánovce. 
Malé Chrášťany (Chrasťany) — Kis- 

herestény, Tek., Zlaté Moravce. 
Malé Chr£any — Kishartyán, Nov., 

Sečany. 
Malé Jacovce — Kisjácz, Nit., Topol- 
čany. 
Malé Kapušany — Kiskapos, Už., 

Kapošany. 
Malé Kosraalovce — Kiskoszmály, 

Tek., Levice. 
Malé Kosihy — Kiskeszi, H., Soba. 
Malé Krškany — Kiskereskény, H., 

Batovce. 
Malé Kršteňany — Kiskeresnye, Tek., 

Oslany. 
Malé Leváry (M. Leváre) — Kislévárd, 

Pr., Malacky. 
Malé Opatovie — Kisapáti, Tek., Zlaté 

Moravce. 
Malé Oponice (Aponice) — Appony, 

Nit., Topolčany. 
Malé Orvište — Kisorvistye, Nit., 

Piešťany. 
Malé Ostratice — Kissztricze, Tr., 

Bánovce. 
Malé Ozorovce — Kisazar, Zem., 

Sečovce. 
Malé PastiFky (IlacTHJibKLi} — Kis- 

pásztély, Už., Perečín. 
Malé Ratovce — Kisrát, Už., Kapušany. 
Malé Ražkovce — Kisráska, Zem., 

MichaFovce. 
Malé Ripňany — Kisrippény, Nit., 

Topolčany. 



Malé Selmence — Kisszelmencz, Už. 
Kapušany. 

Malé Slavošovce (Slaboška) — Kis- 
szlabos, G., Rožňava 

Malé Slažany — Kisszelezsény, Tek., 
Zlaté Moravce. 

Malé Stankovce — Kisstankócz, Tr., 
Trenčín. 

Malé Straciny — Kissztracsin, Nov., 
Bal. Ďarmoty. 

Malé Sulany — Kisszulány, Nit., To- 
polčany. 

Malá Šenkvice (Cerové) — Kissen- 
kvicz, Pr., Senec. 

Malé Šaluhy (Šalužky) — Garam- 
kissalló, H., Soba, 

Malé Šarluhy — MezOkissalló, Tek., 
Levice. 

Malé Šiarovce — Kissáró, Tek., Le- 
vice. 

Malé Terany — Kisterenne, Nov., 
Fifakovo. 

Malé Topolčany (Topolčianky) — 
Kistapolcsány, Tek., Zlaté Mo- 
ravce. 

Malé Túrovce — Kistúr, H. Šiahy. 

Malé Uherce — Kisugrócz, Tek., 
Oslany. 

Malé Vozokany — Kisvezekény, Tek., 
Vráble. 

Malé Záblatie — Kiszáblat, Tr., Trenčín. 

Malé Zálužicc — Kiszalacska, Už., 
Sobrance. 

Malé Zlievce — Kiszelló, Nov., Se- 
čany. 

Malé Žabokreky — Kiszámbokrét, 
Tr., Trenčín. 

Malé Žbince — Kiscsebb, Zem., Mi- 
chafovce. 

Málinec — Málnapatak, Nov., Lučenec. 

Malomseg — Malomszcg, Nit., Nové 
Zámky. 

Malužina — Maluzsina, L., Hrádok. 

Malý Báb — Kisbáb, Nit., Frašták. 

Malý Barkáň — Kisbárkány, Nov., 
FiFakovo. 

Malý Bysterec — Kisbiszterecz, Or., 
Dolný Kubín. 

Malý Citýň — Kisczctény, Nit., Nitra. 

Malý Čepčín — Kiscsepsény, Tur., 
Mošovce. 



169 



^lalý Ečet — Kisccset, Nov., Novo- 

hrad. 
^lalý Folkmár — Kisfolkmár, Sp., 

Gelnica. 
^lalý Kazmír (M. Kažmir) — Kis- 

kázmér, N. M. p. Šiatorom.. 
Malý Chrne lov (Komloš) — Komlós, 

Šar., Topfa. 
^lalý Kerestúr — Kiskeresztúr, Nov., 

Lučenec. 
Malý Kesor — Kiskeszi, Nit, Nové 

Zámky. 
Malý Kiar — Kiskér, H , Bátovce. 
Malý Kiarov — Kiskér, Nov., Bal. 

Ďarmoty. 
Malý Kolačín — Kiskolacsin, Tr., 

IFavjí. 
Malý Krtýš — KiskQrtós, Nov., Bal. 

Ďarmoty. 
Malý Kýr — Kiskér, Nit., Nové Zámky. 
Malý Lapáš — Kislapás, Nit., Nitra. 
Malý Máčad — Kismácséd, Pr., 

Galanta. 
Malý Maroš — Kismaros, Nov., Novo- 

hrad. 
Malý Pešek — Kispeszek, H., Soba. 
Malý Slavkov — Kisszalok, Sp., Kež- 
marok. 
Malý Slivník — Kisszilva, Šar., Sek- 

čovec. 
Malý Svidník (Svidníčka) — Szvidni- 

cska, Šar., Makovica. 
Malý Šaryš — Kissáros, Šar., Široká. 
Malý Várad — Kisvárad, Nit, Nové 

Zámky, 
^lalženice — Maniga, Nit., Frašták. 
Mangód -- Mangútovo, Zv., Slatina, 
^lankovce — Mankócz, Tek., Zlaté 

Moravce. 
Marcal — Marczal, Nov., Bal. Ďarmoty. 
Marček — Markófalva, Tr., Nové 

Město nad Kysucou. 
Margecany — Margitfalu, Sp., Gel- 
nica. 
Margitovo — Margit, Zv., Slatina. 
Marhaň (Marhoňa) — Margonya, Šar., 

TopFa. 
Maria Nostra — Márianosztra, H., 

Soba. 
Mariatál (Mariaňky, Marienthal) — 

Maria volgy, Pr., Prešpurk. 

Národopisný Sborník Sv. IX. 



Maríková — Mariko, Tr., Považská 

Bystrica. 
Marko vce — Márk, Zem. 
Markovice — Markovicz, Tur., Mo- 

šovce. 
Markuška — Markuska, G., Rožňava. 
Markušovce, Štefanovce — Marcus- 

csepánfalu, Sp., Nová Ves. 
Marokház (Maroková) — Tótmarok- 

ház, Nov., Filakovo. 
Maršová (Maršovka) — Marsófalu, Tr., 

Považská Bystrica. 
Martinček — Szentmárton, L., Ružom- 
berok. 
Mártonfalu — M. (Faluba), Nit., Nové 

Zámky. 
Mártonka — Mártonfala, G., Siač. 
Maruškova Dolina, Tek., Sv. Kříž. 
Marušová — Marosfalva, Tek., Levice. 
Mást (Teldince) — Mászt, Pr., Prešpurk. 
Máša — Vashámor, Zv., Březno. 
Mašková — Maškova, Nov., Halič. 
Masko vce — Maskócz, Zem., Humenné. 
Mašurov — Ádámfolde, Šar., Sekčovec. 
Maťášovce — Matyasócz, Zem., Vranov. 
Matejovce — Matejócz, Sp., Nová Ves. 
Matejovce (Mathsdorf, Matzdorf) — 

Mateócz, Sp., Sobota. 
Matiašok (MaTtaiuKa) — Mátyáska, 

Šar., Topfa. 
Matiašov — Matyásbáza, Zem., N M. 

p. Šiatorom. 
Matiašovce — Mátyásfalu, Sp., Stará 

Ves. 
Matišová (MaTHiuoBa) — Matiszova, 

Šar., Vyšná Torysa. 
Maťovce (MaTbOBue) — Mátévágás, 

Šar. Topla. 
Maťovce — Mátyócz, Už., Kapušany. 
Matka Božia — Boldogfa, Pr., Senec. 
Mátra-Novák — Mátranovák, Nov., 

Filakovo. 
Mátra-Sele — Mátraszele, Nov., Fi- 

Takovo. 
Mátra-Séléš — MátraszOlOs, Nov., 

Filakovo. 
Mátra-Verebíl — Mátraverebély, Nov., 

Fifakovo. 
Medksov — Megyaszó, Zem., Serenč. 
Medeš-Bodzáš — Medgyesbodzás, Ar., 

Elek. 

12 



170 



Medeš-Eďháza — Medgyesegyháza, 

Ar., Elek. 
Medné — M., Tr., Púchov. 
Medovarce — MéznevelO, H., Šiahy. 
Medvěde — Medvés, Z v., Březno. 
Medvedze (Meďvedzie) — M., Or., 

Podzámok. 
Medvedze (Medbedze) — M., Šar., 

Makovica. 
Medzany — Megye, Šar., Široká. 
Medzibrod (Medzibrodie) — Mezókoz, 

Zv., Březno. 
Medzibrodie — Medzibrogy, Or., Dol. 

Kubín. 
Medzihradné Medzihradne, Or., Dol. 

Kubín. 
Medzi Laborce (Medži L., Me«H- 

JaÓopeu-L) — Mezólaborcz, Zem., 

Humenné. 
Meglisov (Miglesov) — Miglész, Zem., 

Sečovce. 
Megeš — Megyes, Šar., Topfa. 
Mehés — Méhész, Ab., Turňa. 
Mehy -— Méhi, G., TornaFa. 
Mehynce — Menyhe, Nit., Nitra. 
Melčice — Melcsicz, Tr., Trenčín 
Melccheď (Melegheď) — Meleghegy, 

G., Siač. 
Melek — Mellek, Tek, Vráble. 
Meljata — Melléte, G., Tornafa. 
Mende — M., Pešť, Monor. 
Mengusovce— Mengusfalu, Sp , Sobota. 
Merašice — Merftcze, Nit., Frašták. 
Mergeška (MepreuiKa) — Mergeska, 

šar., Makovica. 
Meretice (Merečice) — Sárosszentimre, 

Šar., Široká. 
Merník — Mernyik, Zem., Vranov. 
Merovce — Mere, H., Šiahy. 
Městečko — Ujvároska, Nit , Frašták. 
Městečko — Mcsztecskó, Tr., Púchov. 
Mestisko — Mesztiszkó, Šar., Makovica. 
Meža — Mózs, Tolna, okres střední. 
Mičakovce — Micsák, Šar., Tepla. 
Miglés — Miglécz, G., Revúca. 
Michajlov (Mihajlov, MiixaiuoBií) — 

Mihajló, Zem., Snina. 
Michalany (MihaFany) — Szentmihály, 

Šar., Široká. 
Michafany (MihaFany) — Mihályi, Zem., 

N. M. p. Šiatorom. 



Michal Gerga (Geregány) — Mihály- 

gerge. Nov., Sečany. 
Michálková — Mihályi, Zv., Zvolen. 
Michalok (Mihalok) — Mihalkó, Zem., 

Vranov. 
Michalova (Michálková) — Mihály- 

telek, Zv., Březno. 
Michalovce — Mihályfalva, G., Tor- 
nafa. 
MichaFovce (MihaFovce) — Nagymi- 

hály, Zem., MichaFovce. 
Miezgovce — Mjezgócz, Tr., Bánovce. 
Miglec — Miglécz, Ab., Košice. 
MikFášovce (Miklósfalu) — Landsás- 

falu, Sp., Sobota. 
Miklúšovce (Mniaynionue) — Miklós- 

vágas, Šar., Široká. 
Mikóhaz — Mikóháza, Zem., N. M. p. 

Šiatorom. 
Mikolčany — Mikolcsán, G , TornaFa. 
Mikova — Mikova, Zem., Stropkov. 
Mikšová — Miksófalva, Tr., Bytča. 
MikuFa — Vámosmikola, H., Soba. 
MikuFa — Garammikola, Tek., Levice. 
Mikušovce — Miksi, Nov, Lučenec. 
Mikušovce — Mikusócz, Tr, Páchov. 
Milbach (Milbak) — Miihlenbach, Sp., 

Sobota. 
Milochov — Milochó, Tr, Považská 

Bystrica. 
Minaj — M., Už., Užhorod. 
Mindsent — Koksómindszent, Ab., 

Košice . 
Miňovce (Miinbonmi) — Minyócz, Zem., 

Stropkov. 
Mirče (Mupnii) — Mircse, Už., Be- 

reznoje. 
MiroFa — Mirolya, Šar., Makovica. 
MisFava (MysFava) — Miszlóka, Ab., 

Košice. 
Miškovec — Miszkolcs, Bor., mésto. 
Mitrovci, Zv., Slatina. 
Mládzovo — Nemesfalva, Nov., Lu- 
čenec. 
Mlenco — Tejfalu, Pr., Horný Žitný 

Ostrov, Felsócsallókoz. 
Mlyňany — Malonya, Tek., Zlaté 

Moravce. 
MFake (Mláky) — Nov., Lučenec. 
Mlynárovce (AIjinnapoBue) — Mlina- 

rócz, Šar., Makovica. 



171 



Mnešice — Révfalu, Tr., Trenčín. 
Mnichova Lehóta — Barátlehota, Tr., 

Trenčín. 
Mníšany — Mnisány, G., Revúca. 
Mníšek (Einsiedel) — Szepesremete, 

Sp, Gelnica. 
Mníšek — Mnišek, Sp., Stará Lu- 

boviia. 
Mocovo (u Mócov) — Mócz, Zv., 

Báňská Bystrica. 
Močarany — Mocsár, Zem., Micha- 

Tovce. 
Močiar — Mocsár, Tek., Svátý Kříž. 
Močiar (PyccKOH Moqap^) — Orosz- 

mocsar, Už., Bereznoje. 
Močiar — Mocsár, Už , Kapušany. 
Močidlany — Czoborfalu, Nit, Skalica. 
Močidlany (Močorany) — Mocsolya, 

Šar., Široká. 
Močonok (Močonek) — Mocsonok, Nit., 

Šaly. 
Moďoroš — Mogyorós, Už., Kapušany. 
Modra — Moder, Pr , město. 
Modra -- M., Zem., Humenné. 
Moderdorf — Modorfalva, Pr., Trnava. 
Modrý- Kámen (Hrad, Blauenstein) — 

KékkO, Nov., Bal. Ďarmoty. 
Mohora — M., Nov., Bal. Ďarmoty. 
xMochovce — Mohi, Tek., Vráble. 
Mojtín — Mojtény, Tr., IFava. 
Mokča — Mokcsa, Už., Kapušany. 
Mokrá — Apatelek, Ar., Borošjené. 
Mokřaď — Mokragy, Or., Dol. Kubín. 
Mokrá Lúka — Vizesrét, G., Revúea. 
Mokrý Háj — Mokriháj, Nit., Skalica. 
Mokré (MoKpoe) — Mokra, Už., Pe- 
re Čín. 
Mólča — Mócsa, Zv., Báňská Bystrica. 
Moldava — Szepsi, Ab., Čerehát. 
Molnoš — Molnos, Nit., Niira. 
Morasť Dolina, Tek., Sv. Kříž. 
Moravany — Moravan, Nit., Piešťany. 
Moravské Leskové — Morvalieszkó, 

Tr., Trenčín. 
Morovno řMorovné) — Morovno, Nit., 

Prievidza. 
Mostisté — Mostyistye. Tr., Púchov. 
Moškovec — Moskócz, Tur., Mošovce. 
Mošovcc — Mosócz, Nit., N. M. n. 

Váhom. 
Mošovcc — Mosócz, Tur., Mošovce. 



Moštenica — Mosód, Zv., Banská 

Bystrica. 
Móťová — Mátyásfalva, Zv., Zvolen. 
Motyčky — Motyók, Zv., Báňská 

Bystrica. 
MoyS — Moys, Tr., Žilina. 
Moyš Lúčka — Moyslucska, Tr., Žilina. 
Močiarmany — Mocsármány, Šar., 

Nižná Torysa. 
Mokroluh — Sárpatak, Šar., Sekčovec. 
Mrázovce — Mrázócz, Zem , Stropkov. 
Mučíň — Mucsíny, Nov., Lučenec. 
Mučoň — Mucsony, Bor., Sendré. 
Mudrovec — Mudrócz, Sar., Nižná 

Torysa. 
Mukačevo (MyKa^eso) Munkács, 

Ber., mésto. 
Múlaď — Rárósmulyad, Nov., Sečany. 
MúFadka — Mulyadka, Nov., Lučenec. 
Muráň — Murány, G., Revúca. 
Muráňska Dlhá Lúka — G., Revúca. 
Muráňska Hutá — Murányhutta, G , 

Revúca. 
Muráňska Lehóta — Muránylehota, G., 

Revúca. 
Muráňska Zdichava — Murányzdichava, 

G , Revúca. 
Muroviany — Morva, Zem., Mícha- 

fovce. 
Mutné (M^tne) — Mutne, Or., Ná- 

mestovo. 
Mútnik — Mutnik Tur., Mošovce. 
Myjava — Miava, Nit., Myjava. 
Mýtná — Vámosfalva, Nov., Lučenec. 
Mýtná Nová Ves (Mytnovejsa) — 

Vámosujfalu, Nit., Topolčany. 
Mýto — Vámos, Zv., Březno. 
Mystríkovo (u Mystríkov) Mester- 

hely^ Z v , Báňská Bystrica. 
Myšlina — Mislyina, Zem., Humenné. 
Myšútovo (u Myšútov) — Misód, Zv., 

Báňská Bystrica. 

Nacina Ves (Naciňovša, Naciňoves) 
— Nátafalva, Zem., MichaFovce. 

Nadabula — N., G., Rožňava. 

Nádaš — Nádas, Pr., Trnava. 

Nádaška — Nádaska, Ab, Turňa. 

Nadlice — Nadlány, Nit., Žabokreky. 

Nadošany — Nádas, H., Bátovce. 

Nádošť (Nádošč) — Nádasd, Ab., 
Fizcr. 

12* 



172 



Nádseg — Nádszeg, Pr., Galanta. 
Nádvej (Nadféj) — Nádfó, Šar., 

TepFa. 
Nadida (VeFká Ida) — Nagyida, Ab., 

Košice. 

Naďod — Nagyod, Tek., Levice. 

Naďlak — Nagylak, Čan., Naďlak. 

Naďseg — Egyháznagyszeg, Nit., 
Nové Zámky. 

Naďsenáš — Nagyszénás, Bék., Oroš- 
háza. 

Naháč — Nahács, Pr., Trnava. 

Najštift (Neštych) — Neustift, Pr., 
Senec. 

Námestovo — Námesztó, Or., Ná- 
mestovo. 

Namešany — Nemessán, Sp., Le- 
voča. 

Nángor — N., Nov., Bal. Ďarmoty. 

Nándorheď — Nándorhegy, Kras., Ka- 
ranšebeš. 

Nandraž — Nandrás, G., Revúca. 

Napraď — Naprágy, G., TornaFa. 

Našice, Virovitica, Našice. 

Nebojsa — Nebojsza, Pr., Galanta. 

Necpaly — Neczpál, Nit., Prievidza. 

Necpaly — Neczpáll, Tur., Sv. Martin. 

Nedanovce — Nedanócz, Nit., Žábo- 
kreky. 

Nedašovce — Nyitranádas, Nit., Ža- 
bokreky. 

Neded — Negyed, Nit., Šaly. 

Nededza — Nedecz, Tr., Žilina. 

Nedelište — Nedelistye, Nov., Halič. 

Nedozor — N. Tur., Mošovce. 

Nedožer — Nádasér, Nit., Prievidza. 

Nechvál Pofanka — Nechválpolyánka, 
Zem., Snina. 

Němce — Németi, H., Krupina. 

Němce — Németi, Tek , Zlaté Mo- 
ravce. 

Němce — Zólyomnémeti, Zv., Báňská 
Bystrica. 

Německá — Nemétfalva, Zv., Březno. 

Německá Lupča — Német Lipcse, 
L., Lipt. Sv. Mikuláš. 

Německá Porubá (Ilopyóa) — Né- 
metporuba, Už., Sobrance. 

Německé Pravno (Deutschproben) — 
Németpróna, Nit., Prievidza. 



Německý Dióseg — Némct EHószeg 
Pr., Galanta. 

Německý Grób — Németgurab, Pr., 
Senec. 

Německý Pereg — Németpereg, Ar.,. 
Pécka. 

Nemcovce — Kapinémetfalu, Šar ,. 
Topfa. 

Nemcovce (Nemcovce) — Tapliné- 
metfalu, Šar., TopFa. 

Nemčice — Nyitranémeti, Nit., To- 
polčany. 

Nemčiňany — Nemcsény, Tek., Zlaté 
Moravce. 

Němečky — Nemecske, Nit., Topol - 
čany. 

Nemeš Ker£ (Nemeš Kurť) — Nemes- 
kurt, Nit., Frašták. 

Nemšová — Nemsova, Tr., Púchov. 

Nemta — Tornyosnémeti, Ab., Ko- 
šice. 

Nemta — Nemti, Nov., Fifakovo. 

Neporádzka — Kisneporácz, Tr., Bá- 
novce. 

Neresnica — Nyeresznicza, Zv., Zvo- 
len. 

Nesluša — Neszlusa, Tr., N. M. n. Ky- 
sucou. 

Neštin, Sriem, Ilok. 

Neštych — Jánostelek, Pr., Trnava. 

Netejč — Notincs, Nov., Novohrad. 

Nezbud Lúčka — Nezbudlucska, Tr.,. 
Žilina. 

Neverice — Néver, Tek., Zlaté Mo- 
ravce. 

Nevicky (HeBiiUKoe) — Neviczke, Už., 
Užhorod. 

Nevidzany — Nevidzén, Nit, Prie- 
vidza 

Nevidzany — Néved, Tek , Vráble. 

Nevolno — Tormárskert, Tek., Svátý 
Kříž. 

Nežatice — Nezsette, Nit., Tcpol- 
čany. 

Nežovce (Níža) — Nézsa, Nov., No- 
vohrad. 

Niek — Nyék, Pr., Galanta. 

Niklhóf(Niklhúf) — Miklóstelek, Pr., 
Malacky. 

Niklová (HiiicjOBa) — Niklová, Šar.^ 
Makovica. 



173 



Nimnica — Nimnicz, Tr., Púchov. 
Nir — Nyír, Tek., Levice. 
Nira — Nyíri, Ab., Fizer. 
Nireďháza — NyiregyhAza, Sabolč, 

město. 
Nitra — Nyitra, Nit., město. 
Nitra — I póly nyitra, Nov., FiTakovo. 
Nitrianska Středa — Nyitrazerdahely, 

Nit., Topolčany. 
Nitrianske Sučany — Nyitraszucsány, 

Nit., Žabokreky. 
Nitrianske Žabokreky — Nyitrazsám- 

bokrét, Už , Žabokreky. 
Nižná — Nizsna, Nit., Piešťany. 
Nižná — Nizsna, Or., Podzámok. 
Nižná Belša — Alsóbolzse, Ab., Ko- 
šice. 
Nižná Boča (Szentivánbocza) — Alsó- 

bocza, L., Hrádok. 
Nižná Cicá — Alsóczécze, Ab. Gene. 
Nižná Jabloňka (HaojioHKa) — Alsó- 

jablonka, Zem., Snina. 
Nižná Jedlová (EjwoBa) — Alsójed- 

lova, Šar., Makovica. 
Nižná Kamenica — Alsókemencze, 

Ab., Fizer. 
Nižná MisTa (Mišla) — Alsómíslye, 

Ab-, Fizer. 
Nižná Orka (OjibKa) - Sztropkóolyka, 

Zem., Stropkov. 
Nižná OFšava (Dolní Olšva) — Alsó- 

olsva, Zem., Stropkov. 
Nižná Pisana (IlncaHa) — Alsó- 

piszana, Šar., Makovica. 
Nižná Pofanka (IIoJikaHKa) — AIsó- 

polyánka, Šar., Makovica. 
Nižná Rad vaň (PajiBaHk) — Izbugya- 

radvány, Zcro., Humenné. 
Nižná Revúca — Alsórevucza, L., 

Ružomberok. 
Nižná Rybníca (N. Rybníce) — Alsó- 

ribnyicze, Vi^ Sobrancc. 
Nižná Slaná — Alsó>ajó, G., Rož- 

ňava. 
Nižná Sochá — Alsószuha, G., Tor- 

caía. 
Nižná Sítníca ÍDolni Žitníca/ — AiS<>- 

virnyiczc, 7>m., Stropkov. 
Nižná Sunava — Als^Ssunyava, Sp., 

Sor^ota, 



Nižná Vladiča (Dolná V.) — Alsó- 

vladicsa. Zem., Stropkov. 
Nižná Vola — Alsóvolya, Šar., Sek- 

čovec. 
Nižné Herecky — Alsóbereczki, Zem., 

Bodrog. 
Nižné Čabync (íeÓnnbOBue) — Alsó- 

csebinye. Zem., Humenné. 
Nižné Hutky, Ab., Fizer. 
Nižné Kálošovo — Alsókálosa, G., 

TornaTa. 
Nižné Ladiškovce — Alsóladiskócz, 

Zem., Humenné 
Nižné Merkovce (Mirkovce) — Al8(')- 

mérk, Šar., Nižná Torysa. 
Nižné Německé — Alsónémeti, Už., 

Užhorod. 
Nižné Remety — Sárosremetc, Už., 

Sobrance. 
Nižné Repaše — Alsórépás, Sp., Le- 
voča. 
Nižné Ružbachy (N. Družbaky) — 

Alsórusbach, Sp., Stará LubovAa. 
Nižné Slovinky (Hiixiia Ojiomhukíí) 

— Alsószlovínka, Sp. Gelnica. 
Nižné Štepanovo — Alsóstepanó, Or., 

Podzámok. 
Nižné Šváby — Sublechnicz, Sp., 

Stará Vcd. 
Nižné Tvarožce (TBapu/KUíO — Alfó- 

tvarozscz, Šar., Sckčovcc. 
Nižné Valíce — Alsóvály, G , Tor- 

nala. 
Nižné Zbojné (36íihho<í) - Homonna- 

zbojna, Zem., Humenné. 
Nižný Čaj — Alsócsáj, Ab , Fizer. 
Nižný Gaď — Alsógady, Ab., Čc- 

rehát. 
Nižný Hažgút — Alsóásgút. 
Nižný Hrabovec — Alsóhrabócz, Zem , 

Vranov. 
Nižný Kíked - Alsókékcd, Ab., Fi- 
zer. 
Nižný Komárník — Alsókomarnik, 

Šar., Makovica. 
Nižný I^nc — Alsóláncz, Ab., Če- 

rchát. 
Nižný I^í/§ (Nižné Lap*e; — Alsó- 

lápos. Sp , Stará Vc« 
Nižný Malatín — Alsómalatío, L, 

Lípt. Sv. Mikoláš. 



174 



Nižný Medzev (Unter-Metzenseifen) 

— Alsómeczenzéf, Ab., Čerehát. 
Nižný Mirošov (Miipomont) — Alsó- 

roirossó, Šar., Makovica. 
Nižný Olčvár — Alsóolcsvár, Ab., 

Košice. 
Nižný Orlík (OpjiiiKT,) — Alsórlich, 

Šar., Makovica. 
Nižný Regmec — Alsórcgmecz, Zem., 

N. M. p. Šiatorom 
Nižný Slavkov — Alsószalók, Šar., 

Vyšná Torysa. 
Nižný Sliač - Alsószlécs, L., Ru- 

žomberok. 
Nižný Svidník (CniiAnHKi.) — Alsó- 

szvidnik, Šar., Makovica. 
Nižný Štbeš — Alsósebes, Šar., Ši- 
roká. 
Nižný Tejkeš — AlsótOkés, Ab., Ko- 
šice. 
Nolčovo — . Nolcsó, Tur., Sv. Mariin. 
Novačany — Násztraj, G., Tornala. 
Nováky — Nyitranovák, Nit., Prie- 
vidza. 
Novočany — Jászóújfalu, Ab., Čerehát. 
Novohrad (Nongrád) — Nógrád, Nov., 

Novohrad. 
Novojovce — Návojócz, Nit., Žabo- 

kreky. 
Novosedlica (HoBOCCA^nufl) — Novo- 

szedlicza. Zem., Snina. 
Novoselica (HoBOCejima) — Ujke- 

mencze. Už., Perečín. 
Norovce — Onor, Nit., Topolčany. 
Nosiče — Noszicz, Tr., Púchov. 
Nová Baňa — Újbánya, Tek., město. 
Nová Bělá — Újbéla, Sp., Stará Ves. 
Nová Bystrica — Újbesztercze, Tr., 

N. M. n. Kys, 
Nová Dala — Újgyalla, Kom , Ud- 

vard. 
Nová Hutá — Regécziháromhuta, Zem., 

Tokaj. 
Nová Lehóta — Újlehola, Nit, N. 

M. n. Váhom. 
Nová Lehóta (Neuhay) — Újgyarmat, 

Tek.. Svátý Kříž. 
Nová Lesná (Neu Walddorfj — Alsó- 

erdofalva, Sp., Sobota. 
Nová Lubovňa — Újlubló, Sp., Stará 

Lubovna. 



Nová Ogrodena (Ogradina, Traucn- 
wiese) — Ujogradena, Kras., Stará 
Ršava. 

Nová Stužica (lIoBan CTyacima) — 
Ujsztuzsicza, Už., Bereznoje, 

Nová Ves (Sclenča) — Bácsújfalu, 
Báč., Hodšág. 

Nová Ves — Ujfdlu, H., Čalomija. 

Nová Ves (Novejsa, Malá Vieska) — 
Kisujfalu, Nov., Bal. Ďarmoty. 

Nová Ves (Novejsa) — Váczkisujfalu, 
Pešť, Vácov. 

Nová Ves (Neudori) — Igló, Sp., 
mésto. 

Nová Ves (Novejsa) — Zsitvaújfalu, 
Tek., Vráble. 

Nové Klenovce (IIobm Kjiohvijuii) — 
Újklenócz, Ber., Latorca. 

Nové Město nad Kysucou (Kysu- 
cké Nové Město) — Kiszucza- 
újhely, Tr., N. M. n. Kysucou. 

Nové Město nad Váhom — Vágúj 
hely. Nit., N. M. n. Váhom. 

Nové Město pod Šiatorom (UjheF) — 
Sátoraljaujhely, Zem., N. M. p. Šia- 
torom. 

Novoť (Nowoty) — Novoty, Or., Ná- 
mestovo. 

Nový Futok — Ujfuttak, Báč , Nový 
Sad. 

Nový Lot - Ujlót, Tek., Vráble. 

Nový Sad — Ujvidék, Báč, mOsto 

Nový Svět — Ujvilág, Nov., Lu- 
čenec. 

Nový Tekov — Ujbars, Tek., Le- 
vice. 

Nozdrkovce — Nozdrkócz, Tr., Tren- 
čín. 

Nozdrovice — Nozdrovicz, Tr., llava. 

Ňagov (llnroBo) — Nyágó, Zem., 
Humenné 

Ňanince — Házasnénye, H., Čalomija. 

Ňarad - Nyarád, Už , Kapušany. 

Ňaršany — Nyársardó, Šar., Vyšná 
Torysa. 

Obeckovo lEbeckov) — Ebeczk, 
Nov , Bal. Ďarmoty. 

Obdokovce — Nagybodok, Nit., To- 
polčany. 

Obice — Ebedecz, Tek., Zlaté Mo- 
ravce. 



175 



Oblazov — Oblazó, Tr., Bytča. 
Oborín — Abara, Zem., Michalovce. 
Obručné (OópyqHoe) — Obrucsnó, 

Šar., Vyšná Tořysa. 
Obsolovce — Paczolaj, Nit., Topol- 

čany. 
Obyšovce — Abos, Šar., Nižná To- 
řysa. 
Očkov — Ocskó, Nit., N. M. n. 

Váhom. 
Očová — Ocsova, Zv., Vel. Slatina. 
Odorín — Odorin, Sp., Nová Ves. 
Ohradzany i Ohradzane) — Goroginye, 

Zem., Humenné. 
Ochodnica — Ochodnicza, Tr.,N. M. 

n. Kysucou. 
Ochtiná — Ochtina, G., Rožňava. 
Okoličnó a Stosice — Okolicsnó és 

Sztosháza, L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Okruhlé — Kerekrét, Šar., Topía. 
Okrut — O., Tr., Považská Bystrica. 
Olejníkov (Olejníkuv) — Olejnok, 

Šar., Vyšná Torysa. 
Olešná — Olesna, Tr., Čaca. 
Olováre — Óvár, Nov., Bal. Ďar- 

moty. 
Olcnava — Olcznó, Sp., Podhradie. 
Oldalfala, G , TornaFa. 
OKavica (OjbiuaBMua) — Olsavicza, 

Sp , Podhradie. 
Oršavka — Olysavka, Sp., Podhradie. 
Olšavka (OjbiuaoKa) — Olysavka, 

Šar , Makovica. 
Oršinkov (0;iuiniiicoBne) — Olsinkó, 

Zem., Humenné. 
Oršov (Oršovce) — Olysó, Šar., Vyšná 

Torysa. 
Oršovany — Ósva, Ab., Fizer. 
Omastiná — Omasztina, Tr., Bá- 

novce. 
Ompitál — Ottóvolgy (Ottenthal), Pr., 

Trnava. 
Omšená (Omšené) — Misén, Tr., 

IFava. 
Onakovce — Felsódomonya, Už., Už- 

horod. 
Ondád — Andód, Nit, Nové Zámky. 
Ondavka (Oii^anKa) — O., Šar., Ma- 
kovica. 
Ondrašová — Andrásfalu, L., Lipt. 

Sv. Mikuláš. 



Ondrašová — Andrásfalu, Tur., Mo- 
šovce. 

Ondrejovce — Endrefalva, Nov., Se- 
čany. 

Ondrejovce (Malé a Velké j — Bars- 
endréd, Tck , Levice. 

Opáčka — Széplakapáti, Ab., Ko- 
šice. 

Opáka — O, Ab, Košice. 

Opáka — O., Sp., Gelnica. 

Opatová — Karancsapátfalva, Nov., 
Fitakovo. 

Opatová — Apátfalu, Tr., Trenčín. 

Opatovce — Apáti, Ab., Čerehát. 

Opatovce — Szilvásapáti, Ab., Košice. 

Opatovce — Apáti, H., Čalomija. 

Opatovce — Bajmóczapáti, Nit., Prie- 
vidza. 

Opatovce — Garamapáti, Tek., Le- 
vice. 

Opatovce (Apatová) — Losonczapát- 
falva. Nov., Lučenec. 

Opatovce — Apáti, Tr., Trenčín. 

Opatové (Čierne) Moravce — Apát- 
marót, Siahy^ 

Opava — Apafalva, H., Čalomija. 

Opiná (Stará) — Ófalu, Šar., Nižná 
Torysa. 

Oravce — Orócz, Zv., Báňská By- 
strica. 

Oravka (Orawka) — Orávka, Or., 
Trstená. 

Ordáš — Ordas, Nov., Širák. 

Ordzoviany — Ragyócz, Sp., Pod- 
hradie. 

Ořechová — Orehova, Už., Sobrance. 

Ořechové — Orechó, Tr., Trenčín. 

Orechovica (OpuxoBeua) — Rahoncza, 
Už., Užhorod. 

Oreské — Oreszkó, Nit., Skalica. 

Oreské (Oresky) — Oreszka, Zem., 
Michalovce. 

Orešany — Tótdiós, Nit., Frašták. 

Orkucany — Orkuta, Šar., Vyšná 
Torysa. 

Orlajovce, Horné Teriakovce — Or- 
lajtórék, G., Rim. Sobota. 

OrFava (ErFava, IIp.»flBa) — Orlyava, 
Už., Užhorod. 

Orlov (OpjOBx) — Orló, Šar., Vyšná 
Torysa. 



176 



Grloyé — O., Tr., Považská By- 
strica. 

Oros za Hronom — Xemesoroszi, Tck., 
Levice. 

Oroska — Oroszka, Tek., Levice. 

Orovnica — Orovnicza, Tek., Zlaté 

Moravce. 
Oršavce (OFšavec) — Orsócz, Šar., 

Topfa. 
Ortuty — Ortutc, Zv., Banská By- 
strica. 
Ortutová (OpryTOBa) — Ortutó, Šar., 

Topla. 
Onižín (Starý Ružín) — Óruzsin, 

Sar., Nižná Torysa. 
Osada — Oszada, L., Ružombcrk. 
Osada — Oszada, Or., Trstená. 
Osádka — Oszádka, Oř., Dol. Kubín. 
Oslany — Os3lány, Tek , Oslany. 
Osrblie — Cserpatak, Zv., Březno. 
Ostrá Hora — Osztráhora, Tek., Sv. 

Kříž. 
Ostrany — Esztrény, G., Rim. Sobota. 
Ostrihom — Esztergom (Gran), Ost., 

město. 
Ostrolúka řOstrá Lúka) — Osztro-' 

luka, Zv., Zvolen. 
Ostrov — Osztró, Nit., N. M. n. 

Váhom. 
Ostrov — Osztró, Už., Sobrance. 
Ostrovany (Ostrov iany; — Osztrópa- 

taka, Šar., Široká. 
Ostrožnica (OcrpyíKHiiua) — Osztrozs- 

nyicza. Zem., Snina. 
Ostrý Grúň — Élesmart, Tek., Svátý 

Kříž. 
Osturňa (OcrypHfl) — Oszturnya, Sp., 

Stará Ves. 
Osuské — Aszós, Nit., Senica. 
Oščadnica Oscsadnicza, Tr., Čaca. 
Ošikov (Osikov) — Ossikó, Šar., 

Sekčovec. 
OSkrda (Oškerda) — Oskerda, Tr., 

N. M n. Kysucou. 
Otlaka — Ottlaka, Ar., Elck. 
Otrbánky — Rongyossztricze, Tr., 

Báno^ce. 
Otrokoč — Otrokocs, G., Tornara. 
Ovarky -- Óvár, Tek, Levice. 
Ovčársko — Ovcsárskó, Tr., Považská 

Bystrica. 



Ovce (Oveie) — Kisvitéz, Šar., Ši- 
roká. 

Ozdín (Ozdená) — O., Nov., Lu- 
čenec. 

Ožďany — Osgyán, G., Rim. Sobota^ 

Pácy — Pusztapát, Pr , Trnava. 

Pača — Andrási, G, Rožňava. 

Padarovce — Padár, G , Siač 

Paderovce — Pagyerócz, Pr., Trnava. 

Padiná — Lajosfalva. 

Pajer, Tek., Sv. Kříž. 

Páhy — Páhi, Pešť, Kumánsky Sv. 

Mikuláš. 
Pajštún (Stupavský Zámek, Ballen- 

stein) — PozsonyborostyánkO, Pr., 

Prešpurk. 
Pakostov (Pakastov) — Pakasztó, Zem., 

Stropkov. 
Polanka — Dregélypalánk, H., Šiahy. 
Palaď — Palágy, Už., Kapušany. 
Páld — P., H., Soba. 
Páld — P., Pr., Trnava. 
Pálenisko, Zv., Slatina. 
Pál5?la — Sajópálfala, Bor,, Miškovec. 
Palház — Pálháza, Ab., Fizer. 
Palín - Pályin, Už., Kapušany. 
Palota (IlajioTT.) — Palota, Zem., Hu- 
menné. 
Palotáš — Palotás, Nov, Širák. 
Palov — Pallo, Už., Kapušany. 
Paludza a Galovány — Nagypalugya 

és Gálfalu, L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Paludzka — Kispalugya, L., Lipt., 

Sv. Mikuláš. 
Pamlíň — Pamlíny, Ab , Turňa. 
Pana — Nemespann, Nit , Nitra. 
Pani Darovce - Panyidarócz, Nov., 

Lučenec. 
Panitová (Panietovo) — Úzapanyit, 

G , Siač. 
Paňovce — Pány, Ab., Čerehát. 
Paňovce — Pányok, Ab., Fizer. 
Pápča — Pápocs. G., Rim. Sobota. 
Papin (Papina) — Papina, Zem., Snina. 
Pápolc — Pápolcz, Háromszék, Orba. 
Papradnč (Papradno) — Papradnó, 

Tr., Považská Bystrica. 
Paraština — Paraszkafalva, Tur., Mo- 

šovce. 
Parchoviany (Parchovány) — Parno, 

Zem., Sečovce. 



177 



Parihuzovce (IlapHrysoBUH) — Pari- 

huzócz, Zem., Snina. 
Parižovce — Parisháza, L., Lipt Sv. 

Mikuláš. 
Párnica — Párnicza, Or., Dol. Kubín. 
Paseky — Paszeky, Nov., Lučenec. 
PastiFky (Roztocké, PosTOKa-IIacTHJtt) 

— Rosztokapasztély, Už., Berez- 

noje. 
Pastilky (Begenďátske, EereHAflT-L- 

IlacTnjb) — Begendjátpasztély, 

Už., Bereznoje. 
Pastuchov — Pásztó, Nit., Frašták. 
Paškaháza — Páskaháza, G., Rož- 

ňava. 
Pata — Patta, Nit, Šaly. 
Patvarce — Patvarcz, Nov., Bal. Ďar- 

moty. 
Patvarovce — Patvarócz, Nit, N. 

M. n. Váhom. 
Pavčina Lehota — Paucsinalehota, L., 

Lipt. Sv. Mikuláš. 
PavFany — Szepesszentpál, Sp., Pod- 

hradie. 
Pavlova Ves (Pavlovejsa) — Pálfalu, 

L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Pavlovce (Pavloca) — Pálfala, G., Siač. 
Pavlovce (Fincovce) — Kapipálvágás, 

Šar., Topfa. 
Pavlovce — Pálócz, Už., Kapušany. 
Paži£ — Pázsit, Tek., Oslany. 
Pažit ie — Pazsitje, Tr., Nové Město 

nad Kys. 
Pčice — Peticse, Zem., Humenné. 
Pčtolina (IIiuqojinHa) — Pcsolina, 

Zem., Snina. 
Pecno — Pecznó, Tek., Sv. Kříž. 
Pečeňady (Pečeňany) — Pecsenyéd, 

Nit., Piešťany. 
Pečeňany — Pecsenyéd, Tr., Bá- 

novce. 
Pečenice — Hontbesenyód, H., Bá- 

tovce. 
Pečovská Nová Ves — Pécsújfalu, 

Šar., Vyšná Torysa. 
Pekelník (Piekielnik) - P., Oř., Tr- 

stená. 
PekFany — Pillcrpcklén, Šar., Ši- 
roká. 
Peklina - P., Tr., Považská By- 
strica. 



Penc - Pencz, Nov., Novohrad. 
Perbeník — Perbenyik, Zem., Bodrog. 
Pereča — Perecse, Ab , Turňa. 
Perečín (IlepeMHH'L) — Perecseny, 

Už., Perečín. 
Pered — P., Pr, Galanta. 
Peresfany — Pereszlény, H., Šiahy. 
Peřiny — Peřina, Ab., Čerehát. 
Perkovce — Nemesperk, Nit., Nitra. 
Pernek — P., Pr., Malacky. 
Perovčany — Perocsény, H., Soba. 
Peserany (Presefany) — Tek., Svátý 

Kříž. 
Pešťbudín — Budapest. 
Pešleš — Pestessólyomkó, Bih , Ilešd. 
Petejovce — Petófalva, Zem., Strop- 

kov. 
Peterfala — P., G., Siač. 
Péteri (Peterec) — P., Pešť, Monor. 
Petermánovce — Petermány, G., Rož- 

ňava. 
Pětikostelí (Páť kostelov) — Pécs, 

Baraňa, mésto. 
Petkovce — Petkócz, Zem., Vranov. 
Petrahov — Bodroghalász, Zem., N. 

M. p. Šiatorom 
Petríkovce — Petrik, Zem., Micha- 

lovce. 
Petrová, Nov., Lučenec. 
Petrová (lÍHTpoBa) — Pitrova, Šar., 

Sckčovec. 
Petrová Lehota — Petrilehota, Tr., 

Bánovce. 
Petrovany (Petroviany) — Szentpéter, 

Šar., Nižná Torysa. 
Petrova Ves — Péterfalu, Nit., Skalica. 
Petrov ce — Petrócz, Sp., Podhradie. 
Petrovce (Petermánovce) — Péter- 

vágás, Šar., TopFa. 
Petrovce — Petrócz, Už., Užhorod. 
Petrovce — Petrócz, Zem., Micha- 

Fovce. 
Petrovce (Pitrovce) — Oroszpetrócz, 

Zem , Stropkov, 
Petrovec Petrovácz, Báč., Nový 

Sad. 
Petrovice — Petrovicz, Tr., Bytča. 
Petržalka — Ligetfalu, Pr., Prešpurk. 
Petry Szinpetri, Ab , Turňa. 
Peťany (Paťová) — PetOfalu, Nit., 

Piešťany. 



178 



Peťov — Petó, Nov. 
Peřová — Petófalva, Zv, Banská By- 
strica. 
Peťovka — Petyovka, Tr., Bánovce. 
Pezinek (Pezinok, Bósing) — Bažin, 

Pr., město. 
Piarg — Hegybánya. H., Bátovce. 
Piarg (Berg) — Jánoshegy, Tek , 

Kremnica. 
Piatkové Surovce (Malý Šur) — Pén- 

teksúr, Pr., Prešpurk. 
Pidiare — Péder, Ab., Turňa. 
Piecbov — Pjechó, Tr., Púchov. 
Piesky — Homokhegy, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Piesok — Pieszok, Zv., Březno. 
Piešť — Súlyok, Zv., Slatina. 
Piešťany — Postyén, Nit, Piešťany. 
Piešťany — Postény, Nov. 
Pich ne (Iliixne) — Pichnye, Zem., 

Snina. 
Pikovce — Pikfalu, Sp., Levoča. 
Pila — Fúrész, G., Rim. Sobota. 
Pila — Fúrész, Nov., Halič. 
Pila (Polisch) — Dóczyfúrészc, Tek., 

Svátý Kříž. 
Pilhov — Pilbó, Sp., Stará Lubovňa. 
Pily — Pila, Pr., Senec. 
Pilíň - Piliny, Nov., Sečany. 
Pilíš — Pilis, Nov., Lučenec. 
Pilis Pilis, Pešť, Monor. 

Piliš Čaba — Piliscsaba, Pešť, Pomáz. 
Pinciná — Pincz, Nov. Lučenec. 
Pinkovce — Pinkócz, Už., Užhorod. 
Piskorovce (líncKopoBUH) Pisko- 

rócz, Zem , Stropkov. 
Pišpek Chotvan — Pttspókhatvan, Pešť, 

Vácov. 
Pišpeky — Fiilekpúspoki, Nov., Fi- 

Takovo. 
Pitvaroš — Pitvaros, Čan., okres 

středni. 
Pivnica — Pivnicza, Báč . Hodšág. 
Plášťovce — Palást, H , Šiahy. 
Plavecký Svatý Mikuláš — Detre- 

kószentmiklós, Pr., Malacky. 
Plavecký Svatý Peter — DetrekOszent- 

péter, Pr„ Malacky. 
Plavecký Štvrtek — Detrekócsiitór- 

tok, Pr., Malacky. 



Plavec (Plavča, Palveha) — Palocsa, 

Šar., Vyšná Torysa. 
Plavnica (Plavonica) — Plavnícza, 

Šar, Vyšná Torysa. 

PlebánovaLehóta — Plébánlehota, Tr., 
Žilina. 

Plechovčice ( Plech ocice) — Pelejte, 

Zem , Sečovce. 
Pleso — Pleszo, Tur., Sv. Martin. 
Pleši vec — Pelsiicz, G., Rožňava. 
Plevnik — Pelyvás, Tr., Považská 

Bystrica. 
Pliešovce — Tótpelsócz, Zv., Zvolen. 
Ploské (Plosko) — Ploszkó, G, Re- 

vúca. 
Ploské — Lapispatak, Šar , Nižná 

Torysa. 
Ploštin — Ploštin, L., Lipt. Svatý 

Mikuláš. 
Pobedim — Pobedim, Nit., N. M. n. 

Váhom. 
Póbišovo (u P6bišov) — Babos, Zv., 

Březno. 
Počarová — Pocsaró, Tr., Považská 

Bystrica. 
Počávadlo — Bacsófalva, H., Bátovce. 
Podbiel — Podbjel, Or, Podzámok. 
Podbranč — Bercncsváralja, Nit., Se- 

nica 
Podbrehy Lebótka — Apáthegyalja, 

Tek., Svátý Kříž. 
Podbrezová — Zólyombrezó, Zv , 

Březno. 
Podgorač, Virovitica, Našice. 
Podhorie — Podhor, Tr., IFava. 
Podholie — Havasalj, Zv., Březno 
Podhorie, Tr., Púchov. 
Podhorie — Podhorje, Tr., Žilina. 
Podhradia, Nov., Halič. 
Podhradie (Krásna Horka) — Kraszna- 

horkaváralja, G., Rožňava. 
Podhradie — Kesclokópodhragy, Nit. 

Prievidza. 
Podhradie — Podhragy, Nit., Topol 

čany. 
Podhradie — Saskóváralja, Tek., Sv 

Kříž 
Podhradie - Podhragy, Tur, Sv. 

Martin. 
Podhradie (Podhradzi) — Detrekó 

váralja, Pr., Malacky. 



179 



Podhradie (Podhorodie, í*odgorodie) 
— Váralja, Už., Sobrance. 

Podhradzík (Šebeš) — Sebesváralja, 
Šar., Široká. 

Podkanová — Kánalja, Zv., Báňská 
Bystrica. 

Podkonice — Padkócz. Zv., Báňská 
Bystrica. 

Podkylava — Podkilava, Nit, My- 
java. 

Podlavice — Pallós, Zv., Báňská By- 
strica. 

Podlužany — Dobóberekalja, Tek., 
Levice. 

Podlužany — Podluzsány, Tr, Bá- 
no vce. 

Podmanín — Podmanin, Tr, Považ- 
ská Bystrica. 

Podolie — Leszéte, Nit., N. M. n. 
Váhom. 

Podolinec — Podolin (Pudlein), Sp., 
Stará Lubovňa. 

Podproč — Lazonpatak, Sp., Pod- 
hradie. 

Podrečany — Podrccsány, Nov., Halič. 

Podskalie — Podszkal, Tr., Ilava. 

Podskalka — Podszkalka, Zv., Zvolen. 

Podsklé (Podsklc) — Podszkle, Or., 
Trstená. 

Podvažie — Podvázs, Tr , Považská 
Bystrica. 

Podvlk (Podwilk) — Podvilk, Or., 
Trstf ná. 

Podvysoká — Podviszoka, Tr., Čaca. 

Podzámčie — Revistyeváralja, Tek., 
Svátý Kříž. 

Pod/ámčok — Dobróváralja, ^., 
Zvolen. 

Podzámok (Podzámek) — Jászóvá- 
ralja, Ab., Čerehát. 

Podzámok (Oravský Podzámok) — 
Arvaváralja, Or., Podzámok. 

Podzámok — Szklabinyaváralja, Tur., 
Sv. Martin. 

Pogoň — Pogony, Nov., Filakovo. 

Pogranice — Pográny, Nit., Nitra. 

Pohořelá — Pohorella, G., o. po- 
hronský. 

Pochabany — Pohába,Nit.,Žabokreky 

Pokrivnica(Kaprivnic6) — Kaproncza, 
Šar., Topía. 



Pokrývač — Pokrivács, Or., Dol. 

Kubín. 
Polána (IIojtaHa) — Krajnópolyana, 

Šar., Makovica. 

Polána — Leleszpoiyán, Zem., Bodrog. 

Polána (Ilojibaiia) — Nagypolena, 
Zem , Snina. 

PoFana — Sztropkópolena, Zem., 
Stropkov. 

Polanka — Lengyelfalva, Ab., Ko- 
šice. 

PoFanka — Polyanka, Nov., Lučenec. 

Polanka (FuFanka) — Fulyán, Šar., 
TopFa. 

Polanka Sárospolyánka, Už., So- 
brance. 

Polanka — Palánka, Zv.. Báňská By- 
strica. 

Poláno vce — Polyanócz, Sp , Pod- 
hradie. 

Polerieka — Polerjeka, Tur., Mo- 
šovce. 

Polichno — Polichnó, Nov., Halič. 

Polhora (Pólgora) — Or., Náme- 
stovo. 

Polhora — Erdókoz, Z v., Březno. 

Foliakovce (Porakovce) — Polyakócz, 
Šar., Topfa. 

Polina — Alsófalu, G., Tornafa. 

Polný Berinčok — Mezóberény, Bék , 
Békeš. 

Polom — P., G., Revúca. 

Poloma (Polom) — Polom, Šar., Vyšná 
Torysa. 

Polonka* — P., G., o. pohronský. 

PoFov — Polyi, Ab., Košice. 

Poltár — P., Nov., Lučenec. 

Polusie — Poluszje, Tr , Žilina. 

Polusy (Poluvsie) — Pollusz, Nit , 
Prievidza. 

Pomáz — P., Pešť, Pomáz. 

Pondelok — Pongyelok, G., Rim. 
Sobota. 

Pongrácovce — Pongráczfalu, Sp., 
Podhradie. 

Poniata — Gómorpanyit, G., Tor- 
na fa. 

Ponická Hutá — Pónikkohó, Zv., 
Banská Bystrica. 

Poniky — Pónik, Zv., Báňská By- 
strica. 



180 



Poprad — Poprád, (Deutschendorf) 
Sp., město. 

Poproč — Jászómindszent, Ab., Če- 
rehát. 

Poproč — Poprocs, G., Revúca. 

Popuditi — Szentistvánfalu, Nit., Ska- 
lica. 

Poráč (Ilopau-B) — Sp., Nová Ves. 

Porostovo — Porosztó, Už., Sobrance. 

Poroškov (IIopomKOBo) — Poroskó, 
Už., Perečín. 

Porubá Závažná — Németponiba, L., 
Lipt. Sv. Mikuláš. 

Porubá — P., Nit., Prievidza. 

Porubá — P., Or., Dolný Kubín. 

Porubá (Ilopy 6h) — Oroszporuba, 
Zem , Stropkov. 

Porúbka — Kisporuba, L., Hrádok. 

Porúbka (Ilopy ÓKa) — Krajnóporubka, 
Šar., Makovica. 

Porábka — Porubke, Šar., Topla. 

Porúbka — Porúbka, Tr., Žilina. 

Porúbka — Órdogporuba, Už,, So- 
brance. 

Porúbka — P., Zem., Humenné. 

Posádka — Poszátka, Nit., Frašták. 

Posoba — Poszoba, G., TornaFa. 

Postovce — Ipolypásztó, H., Soba. 

Poša — Póssa, Zem., Vranov. 

Potočka (IIoToqKa) — Potocska, Zem., 
Stropkov. 

Potok — Dobrapatak, G., Rim. So- 
bota. 

Potok — Paták, L., Ružomberok. 

Potok — Paták, Nov., Bál. Ďar- 
moty. 

Pusta Kerť — Pusztakttrt, Nit., Fra- 
šták. 

Pusté Čemerné — Márkcsemernye, 
Zem., Michalovce. 

Pusto — Pusztás, Zv., Březno. 

Pusté Pole — Pusztamezo, Šar., VySná 
Torysa. 

Pustý Radvaň — Pusztaradvány, Ab., 
Čerehát. 

Pušovce — Pósfalu, Šar., Topla. 

Putnok — P., G., TornaFa. 

Psiare (Psáre) — Peszér, Tek., Zlaté 
Moravce. 

Pstrina (Postrina) — Psztrina, Šar., 
Makovica. 



Pstníša — Psztrusa, Zv., Slatina. 

Pšurnovice — Psurnovicz, Tr., Bytča. 

Ptáčkovce — - Patacskó, Šar., Nižná 
Torysa. 

Ptrukša — Ptruksa, Už., Kapušany. 

Pytelová — Kiszelfalu, Tek, Svátý 
Kříž. 

Prievidza (Prividza) — Privigye, Nit., 
Prievidza. 

Prihradzany — Perlász, G., Revúca. 

Priklek — Bereklak, H, Čalomija. 

Potoka — P., Šar., Makovica. 

Pótor — Szentpéter, Nov., Bal. Ďar- 
moty. 

Poturňa — Pottornya, L, Hrádok. 

Považská Bystrica — Vágbesztercze, 
Tr., Považská Bystrica. 

Považská Nová Ves (Váh Novejsa) — 
Vágújfalu, Tr , Trenčín. 

Považské Podhradie — Vágpodhragy, 
Tr., Považská Bystrica. 

Považská Teplá - Vághéve, Tr., Po- 
važská Bystrica. 

Povína — Povina, Tr., N. M. n. Ky- 
sucou. 

Povrazník — Póráz, Zv., Báňská By- 
strica. 

Pozba — P., Tek, Vráble. 

PozdiŠovce — Pazdics, Zem., Micha- 
Fovce. 

Prága (Praha) — P., Nov., Halič. 

Prakovce — Prakfalu, Sp., Gelnica. 

Prášíce — Prasicz, Nit., Topolčany. 

Prášková — Prášková, Nov., Bal. 
Ďarmoty. 

Prašnica — Parasnyó, Z v.. Banská 
Bystrica. 

Pravenec — Kispróna, Nit, Prie- 
vidza. 

Pravica — Parócza, Nov, Halič. 

Pravotice — Pravoticz, Tr., Bánovce. 

Pravrovce (ITpaspoBiín) — Pravrócz, 
Zem., Stropkov. 

Praznovce — Práznócz, Nit., Žabo- 
kreky. 

Práznov — Praznó, Tr., Považská 
Bystrica. 

Prečín — Precsin, Tr., Považská By- 
strica. 

Prečín Lehóta — Precsinlehota, Tr., 
Púchov. 



181 



Predajná — Péteri, Zv., Březno. 

Predmier — Predmér, Tr, Považská 
Bystrica. 

Před Vrícko (hostinec) — Predvriczkó, 
Tur., Mošovce. 

Prejta — P., Tr., Ilava. 

Prenčov — Berencsfalu, H., Krupina. 

Preserany (PreseFany) — Nyitrapere- 
szlóny, Nit., Topolčany. 

Prestavlk — Majlát, Tek., Svátý Kříž. 

Prešov — Eperjes, Šar, město. 

Prešpurk (záp. slov. Prešpurek, střed, 
slov. Prešporok), Pr., město. 

Pribiš — Pribis, Or., Dolný Kubín. 

Příboj — Priboj, G., Rim. Sobota. 

Příboj — P., Nov., Halič. 

Príbovce — Pribócz, Tur., Sv. Martin. 

Pribylina — Pribilina, L., Hrádok. 

Priechod - Perhát, Zv., Báňská By- 
strica. 

Priekopa — Prékopa, Tur., Svátý 

Martin. 
Priekopa (Přikopá) — Přikopá, Už., 

So brance. 
Priekopy — Perkupa, Ab., Turňa. 
Prieval (Perbal) — Perbál, Pešť, Bia. 
Prikré — Prikra, Šar, Makovica. 
Přílepy — Per lep, Tek., Zlaté Moravce. 
Potok (Blatný) — Sárospatak, Zem., 

N. M. p. Šiatorom. 
Príles — Prilesz, Tr., IFava. 
Prímovce (Primfalu) — Landsásfalu, 

Sp., Sobota. 
Príslop (IIpiic-iou^) — Priszlop, Zem., 

Snina. 
Pritúlany (IIpnTyjitaiiu) — Pritulyán, 

Zem., Stropkov. 
Proč — Prócs, Šar., Topla. 
Prochoť (Prochod) — Keló, Tek., Sv. 

Kříž. 
Prosačov — Proszács, Šar., Tepla. 
Prosiek — Proszék, L., Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
Prosné — Proszné, Tr., Považská By- 
strica. 
Prostredná Boča (Szentivánbocza) — 

Kozépbocza, L., Hrádok. 
Prostredná Revúca — Kozéprevucza, 

L., Ružomberok. 
Prostředně Plachtince — Kózéppa- 

lojta, H., Čalomija. 



Prostredný Malatín — Kózépmalatin, 

L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Prostredný Sliač — Kozépszlécs, L., 

Ružomberok. 
Prostredný Vadičov (Vajčov) — K5- 

zépvadicsó, Tr., N. M. n. Ky- 

sucou. 
Prše (Perša) — Perse, Nov., FiFa- 

kovo. 
Pruské — Pruszka, Tr., Púchov. 
Prusy — Prusz, Tr., Bánovce. 
Pružina — Pruzsina, Tr., Ifava. 
Pucák (IlyuaKOBUH) — Puczák, Zem.» 

Stropkov. 
Pucov (Pucovo) — Puczó, Or., Dol. 

Kubín. 
Pudmcrice — Pudmcricz, Pr., Tr- 
nava. 
Púchov — Puchó, Tr., Púchov. 
Pukanec — Bakabánya, H., Bátovce. 
Punitovci, Virovitica, Djakovo. 
Pustafala — Pusztaíalu, Ab., Fizer. 
Pusta Fedýmeš (FcgýmeS) — Puszta- 

íbdémes, Pr., Galanta. 

Rabča (Rabcza) — Rabcsa, Or., Ná- 
mestovo. 

Rabčice (Rabczyca) — Rabcsicze, Or.» 
Námestovo. 

Račice — Racsicz, Nit., Žabokreky. 

Račišdorf — Récse, (Ratzersdorf), Pr,» 
Prešpurk. 

Radačov (Radačovce) — Radács, Šar., 
Široká. 

Ráda — Rád, Nov., Novohrad. 

Radimov — Radimó, Nit., Skalica. 

Radiša — Radissa, Tr., Bánovce. 

Rádobica — Radóďz, Tek., Oslany. 

Radola — R., Tr., N. M. n. Ky- 
sucou, 

Radoma — R., Šar., Topfa. 

Radóska — Radvoszka^ Tr., N. M. 
n. Kysucou. 

Radošina — Radosna, Nit., Topol- 
čany. 

Radošovce — Radosócz, Nit., Pie- 
šťany. 

Radošovce — Radosócz, Nit., Skalica. 

Radvanka (Radvance) — Radváncz,. 
Už., Užhorod. 

Radvanovce (Redvanovce) — Rad- 
vány, Šar., TopFa. 



182 



Radvaň — Radvány, Ab., Fizer. 
Radvaň — Radvány, Zv., Báňská By- 
strica. 
Raďovce — Ragyolcz, Nov., Filakovo. 
Rafajovce (Pa*aíiui3HH) — Rařajócz, 

Zem., Stropkov- 
Ragáf — Ragály, G., TornaFa. 
Rajčany — Rajcsány, Nit., Žabokreky. 
Rajec — Rajecz, Tr., Žilina. 
Rakaca — - Rakacza, Bor., Sendré. 
Rakofuby Rakolub, Tr., Trenčín. 
Rákos — Rákos, Ab., Fizer. 
Rákos — Rákos, G., Revúca. 
Rákos Kerestúr — Rákoskeresztúr, 

Pešť,. Jedlová. 
Rakov — Rákó, Ab., Turňa. 
Rakov (PaicoBo) — Rákó, Už , Pe- 

rečín. 
Raková — Rakova, Tr., Čaca. 
Rakovec — Rákócz, H., Krupina. 
Rakovec (Lehótka) — Kisrákó, Tur., 

Sv. Martin. 
Rakovec (PaKObeu-L) — Rákócz, Šar., 

Makovica. 
Rakovec — Rákócz, Zem., Micha- 

lovce. 
Rakovice — Rakovicz, Nit., Piešťany. 
Rakovo -— Nagyrákó, Tur., Svátý 

Martin. 
Rakša — Raksa, Tur., Mošovce. 
Rakytovce (Rakovec) — Rakolcz, Zv , 

Báňská Bystrica. 
Rankovce — Rank, Ab., Fizer. 
Rapovce — Rapp, Nov., Lučenec. 
Rarbok — Rohrbach, Pr., Malacky. 
Rašíce — Rás, G., TornaFa. 
Rašov, Maršovka, Urbanov — Rassó- 

marsófaluurbanó, Tr., Považská 

Bystrica. 
Ratková — Ratkó, G., Revúca. 
Ratkovce — Rátkócz, Nit., Frašták. 
Ratkovo — Rattkó, Tur, Sv. Martin. 
Ratkovská Lehóta — Ratkólehota, G., 

Revúca. 
Ratkovská Suchá — Ratkószuha, G., 

Revúca. 
Ratkovská Zdichava — Ratkózdichava, 

G., Revúca. 
Ratkovské Bystré (Bystro) — Ratkó- 

bisztró, G., Revúca. 
Ratnovce — Ratnócz, Nit., Piešťany. 



Rátot — Váczrátót, Pešť, Vácov. 

Ratovcc — Nagyrát, Už., Kapušany. 

Ratvajovce — Ratvaj, Šar., Vyšná 
Torysa. 

Ravcň, Nov., Halič. 

Ráztočno (Ráztočné) — Rásztocsnó, 
Nit., Prievidza. 

Ráztoka — Rásztó, Zv., Březno. 

Raztoka (PacTOKa) — Rosztoka, Šar., 
Makovica. 

Rebrín — Rebrin, Už., Kapušany. 

Réca — Réte, Pr , Senec. 

Rečka — Recske, G., TornaFa. 

Redová — Rédova, G., Rožňava. 

Regetovka (Redetuvka) — Regettó, 
Sar., Makovica. 

Rekeň — Rekenyeújfalu, G., Rož- 
ňava. 

ReFov — Relyov, Sp., Stará Ves. 

Remeniny — Remenye, Šar., TopFa. 

Renčišov Renčičov) — Rencsissó, 
Šar., Vyšná Torysa. 

Rendva — Rendve, Tek., Vráble. 

Repejov (PeiiefioBo) — Repejó, Zem., 
Stropkov. 

Repisko — Repiszkó, Sp., Stará Ves. 

Repište — Repistye, Tek., Svátý 
Kříž. 

Repišiie (Repište) — Répás, G , Re- 
vúca. 

Rešica — Resiczabánya, Kras., Rešica. 

Rešov (PemoBTí) — Ressó, Šar., Sek- 
čovec. 

Řešte — Reste, Ab., Čerehát. 

Retšág — Rétság, Nov., Novohrad. 

Revišnie — Revisne, Or., Dolný 
Kubín. v 

Revúca (Vyšná, Prostredná, Nižná) — 
Iláromrevucza. L, Ružomberok. 

Revúčka (Malá Revúčka) — Kisrócze, 
G., Revúca. 

Riečka — Récske, Zv., Báňská By- 
strica. 

Riečnice — Riecsnicza, Tr., N. M. n. 
Kyáucou. 

Rieka — Reka, Ab., Košice. 

Richnava — Richnó, Sp , Gelnica. 

Richvald — Richwald, Sp., Stará Ves. 

Richvald — R., Šar., Sekčovec. 

Rimavica — Rimócza, G., Rim. So- 
bota. 



183 



Rimavská Baňa — Rimabánya, G., 

Sobota. 
Rimavská Lehota — Rimalehota, G., 

Rim. Sobota. 

Rimavská Sobota — Rimaszombat, 

G., město. 
Rimavské Brezovo — Rimabrezó, G., 

Rim. Sobota 
Rimavské Zalužany ~ Rimazsaluzsány, 

G., Rim. Sobota. 
Rimovce — Rimócz, Nov., Sečany. 
Rohožnica — Ujpetend, Tek., Zlaté 

Moravce. 
Rohožnik (Hrozník) — Rohozsnyik, 

Zem., Stropkov. 
Rohov — Rohó, Nit., Senica. 
Rochovce — Rocbfalva, G., Rožňava. 
Rukus (Rakúsy) — Rókusz (Roks), 

Sp., Kežmarok. 
Rokycany (Rokocany) — Berki, Šar., 

Široká. 
Rokytáš (Rakoťáš) — Rakottyás, G., 

Siač. 
Rokytov (Humenský, Pokmtobo) — 

Homonnarokitó, Zem., Humenné. 
Rokytov (Zbudský, Pokutobo) — 

Izbugyarokitó Zem., Humenné. 
Rokytov (Rokycany) — Rokitó, Šar., 

Sekčovec. 
Rokytovce (PoKtiTOBue) — Rokitócz, 

Zem., Humenné. 
Rolová Hutá (Fenikshuta) — Phónix- 

hutta, Šar., Široká. 
Romháň — Romhány, Nov, Novo- 

hrad. 
Rosina — Roszina, Tr., Žilina. 
Rošindol — Rozsavolgy (Rosenthal), 

Pr., Trnava. 
RoStár — Restér, G., Rožňava. 
Rovensko — Ravenszka, Kras., Bo- 

zovič 
Rovensko — Rovenszkó, Nit., Senica. 
Rovná — Zagyvaróna, Nov., Fila- 

kovo. 
Rovné (Rovnány) — Rónya, Nov., 

Lučenec. 
Rovné, Tek., Sv. Kříž. 
Rovné (Rovno) — Rónapatak, G., Re- 

vúca. 
Rovné (Rovno) — Rovno, Šar., Ma- 

kovica. 



Rovné — Rovné, Tr., Bytča. 
Rovné — Rovna, Zem., Humenné. 
Rozběhy — Rozbehi, Nit., Senica. 
Rozhanovce — Rozgony, Ab., Košice. 
Rozkoš — Nov., Halič. 
Rozložná — Hámosfalva, G., Rož 

nava. 
Roztoky (Po3TOKa) — Stakcsinrosz- 

toka. Zem., Snina. 
Rozvadze — Rozvadz, Tr., Trenčín. 
Rožkovce ~ Roskócz, Sp., Levoča. 
Rožkovce (PoiuKOBiíe) — Roskócz, 

Zem., Humenné. 

Rožkoviany — Roskovány, Šar., Vyšná 
Torysa. 

Rožnova Neporádza — Rozsonynepo- 

rácz, Tr., Bánovce. 
Rožnove Mitice — Rozsonymiticz,Tr., 

Bánovce. 
Rožňava — Roznyó, G., město. 
Rožňavské Bystré — Sebespatak, G., 

Rožňava. 
Rudinka (Malá Rudina) — Kisrudina, 

Tr., N. M. n. Kysucou. 
Rudinská — Rudinszka, Tr., N. M. 

n. Kysucou. 
Rudlov — Rudlyó, Zem., Vranov. 
Rudlová (Ludrová) — Rudlo, Zv., 

Banská Bystrica. 
Rudno — Nyitrarudnó, Nit., Prie- 
vidza. 
Rudno — Rudno, Tur., Mošovce. 
Rudno (Rudno) — R., Tek., Svátý 

Kříž. 
Rudno — Rudnok, Ab., Čerehát. 
Rudno Lehóta — Rudnólehota, Nit., 

Prievidza. 
Rudník — Rudna, G., Rožňava. 
Rumanová — - Románfalu, Nit., Fra- 

šták. 
Rumince (Rumnice) — Runya, G., 

Tornala. 
Runciná — Runcina, Tur., Svátý 

Martin. 
Runina (PynuHa) — Runyina, Zem., 

Snina. 
Ruská — Dobóruszka, Už., Kapušany. 
Ruská (PyccKa) — Oroszruszka, Zem., 

Snina. 
Ruská Nová Ves — Sósújfalu, Šar., 

Široká. 



184 



Ruská Vofa (PyccKa Bojiosa) — 
Oroszvolya, Šar , Topfa. 

Ruská Vola (Pyccica BojOBa) — 
Oroszvolya, Šar, Vyšná Torysa. 

Ruská Volová (Bojobo) — Oroszvo- 
lova, Zem., Snina. 

Ruské Bystré (BLicxpoe) — Orosz- 
bistra. Zem., Snina 

Ruské Komarovce (KoMapjBun) — 
Oroszkomorócz, Už., Užhorod. 

Ruskinovce — Ruszkin, (Riesdorf) 
Sp., Levoča. 

Rusko v — Regeteruszka, Ab., Fizer. 

Ruskov — Gónczruszka, Ab., Gene. 

Ruskov — Kisruszka, Zem., Sečovce. 

Ruskovce — Ruszkócz, Tr., Bánovce. 

Ruskovce — Ruszkócz, Už., Sobrance. 

Ruskovce — Nagyruszka, Zem., Se- 
čovce. 

Ruskyca — Ruszkabánya, Kras., Ka- 
ranšebeš. 

Ruský Hrabovec (rpa6oBeu'B) — - Orosz- 
hrabócz, Zem., Snina. 

Ruský Kazimír (PyccKe KíiSMiipoBo) 
— Oroszkázmér, Zem., Vranov. 

Ruský Kručov (Kpy^íOBo) — Orosz- 
krucsó, Zem , Stropkov. 

Ruský Potok (lIoTOKTb) — Oroszpatak, 
Zem., Snina. 

Ružiná — Rózsalehota, Nov., Halič. 

Ružomberok — Rózsahegy, L., Ru- 
žomberok. 

Ryba — Riba, Nov., Bal. Ďarmoty. 

Rybany — Ribény, Tr., Bánovce. 

Rybárpole — Rózsahegy fónógyár, L., 
Ružomberok. 

Rybáry — Ribári, Tr., Trenčín. 

Rybáry — Halászi, Zv., Zvolen. 

Rybky — Ribek, Nit., Senica. 

Rybník — Újvásár, G., Revúca. 

Rybník — Garamszóllós, Tek., Le- 
vice. 

Rybo (Rybé) — Rybo, Zv., Báňská 
Bystrica. 

Ryča — Ricse, Zem., Bodrog. 

Rychtářova — Birótelep, Zv., Báňská 
Bystrica. 

Sabinov (Sobinov) — Kiszeben, Šar., 

město. 
Sačurov — Szacsúr, Zem., Vranov. 



Sádečné — Szádecsne, Tr., Považská 

Bystrica. 
Sádek pri Lubovenskom zámku (Pod- 

sádek a Lubovenský zámok) — 

Szadeklublóvár, Sp., Stará Lu- 

bovňa. 
SakáFoš — Ipolyszakállyos, H., Soba. 
Salanc — Vagyszalancz, Ab, Fizer. 
Saláncka Hutá — Szalánczhuta, Ab.^ 

Fizer. 
Salančík — Kisszaláncz, Ab., Fizer. 
Salakúz (Salakúzy) — Szalakusz, Nit., 

Nitra. 
Salka — Szalka, H., Soba. 
Samotrč — Szalmatercs, Nov , Sečany. 
Sanda — Szanda, Nov., Širák. 
Santov — Szántó, H., Šiahy. 
Sántov — Pilisszánió, Peš£, Pomáz. 
Sántov — Ppsztaszántó, Nov., Novo- 

hrad. 
Sántov — Zagyvaszántó, Nov., Širák. 
Saparyháj — Szapáriliget, Ar., Kišjené. 
Sarvaš, Zv., Slatina. 
Sarvaš Geda — Szarvasgede, Nov.,. 

Širák. 
Sáša — Szásza, G., Revúca. 
Sáša — Szászpelsócz, Zv., Zvolen. 
Sásfa — Szászfa, Ab., Turňa. 
Sásová — Szászfalu, Zv., Baňskl 

Bystrica. 
Savar — Zavař, Pr., Trnava. 
Savčína Podvažie — Szavcsinapodvázs,. 

Tr., Púchov. 
Sazdice — Százd, H., Šiahy. 
Sebedín — Szebedény, Zv., Slatina. 
Sebedražie — Szebedrázs, Nit., Prie- 
vidza. 
Sebechleby — Szebelléb, H., Krupina. 
Sebeslavce — Szebeszló, Tur., Sv. 

Martin. 
Seč — Szecs, Nit., Prievidza. 
Sečany — Nagyszécsény, Nov., Sečany. 
Sečovce — Gálszécs, Zem., Sečovce. 
Sečovská Polanka — Szécspolyánka, 

Zem., Sečovce. 
Sedikert (Šedzikart) — Szedikert, Šar., 

Sekčovec. 
Sedliacka Dubová — Parasztdubova^ 

Or., Podzámok. 
Sedlice (Šedlice) — Szedlicze, Šar.,. 

Široká. 



185 



Sedličná (Seličná) — Szedlicsna,' Tr, 

Trenčín. 
Sedliská (Šedliska) — Szedliszka, Zem., 

Vranov. 
Sedmerovce — Szedmerócz, Tr., Pú- 

chov. 
Segliget — Szogliget, Ab., Turňa. 
Sejkov — Székó, Už., Užhorod. 
Sekier — Szekér, Zv., Zvolen. 
Sekule — Székelyfalu, Pr, Malacky. 
Seieška — Szóllóske, Zem., N. M. p. 

Šiatorom. 
Selce - Szelcze, G., Rim. Sobota. 
Selce — Szelcz, Nov., Bal. Ďarmoty. 
Selce (Zvolenské) — Szcicse, Zv., 

Banská Bystrica. 
Selec — Szelecz, Tr., Trenčín. 
Selenča (Nová Ves) — Bácsújfalu, 

Báč., Hodšág. 
Selešťany — Szelestény, H., Čalomija. 
Séléš — Szóllós, Kom., Tata. 
Selíce — Szellocze, Nit., Šaly. 
Selská Breznica — Berzencze, Tek., 

Zlaté Moravce. 
Semere — Szemere, Ab , Čerehát 
Semer — Szemere, Kom , Udvard. 
Semetkovce (CcMeTKuBne) — Semet- 

kócz, Šar., Makovica. 
Senča (Stuča, Malá, VeFká) — Szencse, 

Tek., Vráble. 
SendeheF (Senda) — Szendehely, Nov., 

Novohrad 
Senďunr — Szentgyorgy, Tek., Le- 
vice. 
Senec — Szempcz, Pr , Senec. 
Senica — Szenicz, Nit., Senica. 
Senica (Selnica) — Szénás, Zv , Báňská 

Bystrica 
Scnohradz (femin.) Szenavár, H., 

Krupina. 
Senné — Szin, Ab., Turňa. 
Senné (Senný) — Szenna, Už., Ka- 

pušany. 
Sennó — Szenna, Nov., Halič. 
Sena (Sena I Szina, Ab., Košice. 
Seňakovce (Šenakovce) - Senyék, 

Šar., Nižná Torysa. 
Senta Szente, Nov., Novohrad. 
Sentuš (Šentu§, Centuš) — Szentes, 

Už , Sobrance. 

Národopisný Sborník Sv. IX. 



Sentyváň (Sv. Ivan) — Szentiván, 

Nov., Širák. 
Sered — Szered, Pr., Trnava. 
Šeredné (Serednie, CepeAHoe) — Už., 

Užhorod. 
Serenč — Szerencs, Zem., Serenč. 
Setechov — Szetyechó, Tr., Bytča. 
Setích — Szete, H., Soba. 
Schnellersruhe (Bygr), Kras., Moldava. 
Síač (Sieč) — Rimaszécs, G., Siač. 
Sičínka — Ipolyszécsénke, H., Čalo- 
mija. 
Sielnica — Szíelnicz, L , Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
Sielnica — Szélnye, Zv , Zvolen. 
Sihelné (Sichelne) — Szihelne, Or , 

Námestovo. 
Sihla — Szihla, Zv., Březno. 
Siksava — Szikszó, Ab , Siksava. 
Sila — Szill, Nit., Nitra. 
Siladice - Szilád, Nit., Frašták. 
Silaš — Szilas, Ab., Turňa 
Silbáš — Szilbás, Báč., Palánka. 
Silice — Szilicze, G , Rožňava. 
Silvaš — Szilvásújfalu, Zem., Sečovce. 
Simírky (CiiMiipKu) — Ujszemere, Už., 

Perečín. 
Simír (Simiry, CiiMiip-B) — Oszemere, 

Už., Perečín. 
Siplák — Széplak, Ab, Košice. 
Širák — Szirák, Nov., Širák. 
Sirk — Szirk, G , Revúca. 
Sirnek — Sziirnyeg, Zem., N. M. p. 

Šiatorom. 
Sitnianska — SzitnyatO, IL, Krupina 
Sitno Lehótka — Szitnyalehotka, H., 

Krupina. 
Skačany — Szkacsány, Nit., Žabo- 

kreky. 
Skala — Szkala, Tr., Trenčín 
Skala Nová Ves (Skala Novejsa) — 

Szkalújfalu, Tr., Trenčín. 
Skalíca — Szakolcza, Nit., město. 
Skalisko — KOvesdomb, Zv., Slatina. 
Skalité Szkalíte, Tr , Čaca. 
Skerešovo — Skáros, G , Tornala. 
Sklabiná — Szklabonya, Nov., Bal. 

Ďarmoty. 
Sklabiňa — Szklabmya, Tur, Sv. 

Martin. 

13 



186 



Skleno — Barsszklenó, Tek., Svátý 
Kříž. 

Skleno — Szklenó (Glaserhay), Tur., 
Mošovce. 

Skubín — Szakbény, Zv., Báňská 
Bystrica. 

Skýcov — Szkiczó, Tek., Zlaté Mo- 
ravce. 

Slaboška (Malé Slavošovce) — Kis- 
szlabos, G., Rožňava. 

Slaná (Šovár) — Tótsóvár, Šar., Ši- 
roká. 

Slaná Lahóta — Sóslehota, Nov., Lu- 
čenec. 

Slanec (VeFký a Malý) — Szaláncz 
(Nagy és Kis), Zv., Slatina. 

Slané Chrťany — Sóshartyán, Nov., 
Sečany. 

Slanica — Szlanicza, Or., Námestovo. 

Slatina — Szalatnya, H., Šiahy. 

Slatiňka (!Malá Slatina) — Kisszlatina, 
Tr, Bánovce. 

Slatvín — Szlatvin, Sp., Podhradie. 

Slávkovce — Szalók, Zem., Micha- 
lovce. 

Slávnica Vaška — Szlavniczvaszka, 
Tr., Púchov. 

Slazka (Slaská) — Mogyórómál, Tek., 
Svátý Kříž. 

Slepčany — Szelepcsény, Tek., Zlaté 
Moravce. 

Sliač (kúpele) — Szliács, Zv., Zvolen. 

Sliačany — Szalacs, Zv., Báňská By- 
strica. 

Sliepkovce (Šlipkovce) — Szelepka, 
Zem., Micharovce. 

Slizské (Slizsko) — Szilistye, G., Rim. 
Sobota. 

Sloboda, Zv., Slatina. 

Slopná — Szlopna, Tr., Ilava. 

Slovany — Szlován, Tur., Mošovce. 

Slovenská Čaba — Békéscsaba, Bék., 
Čaba. 

Slovenská Krajná (S. Kajňa) — Tót- 
kajnya, Zem., Vranov. 

Slovenská Lupča (Zvolenská L.) — 
Zólyomlipcse, Zv., Banská Bystrica. 

Slovenská Nová Ves — Tótújfalu, 
Pr, Trnava 

Slovenská Raslavica — Tótraszlavicza, 
Šar., Sekčovec. 



Slovenská Ves — Tótfalu, Sp., Kež- 
marok. 
Slovenská Volova — Tótvolova, Zem., 

Humenné. 
Slovenské Pravno — Tótpróna, Tur., 

Mošovce. 
Slovenské Zahorany — Tóthegymeg, 

G., Rim. Sobota, 
Slovenský Aradác — Tótaradác, Tor , 

Velký Bečkerek. 
Slovenský Bánhedeš — Tótbánhegyes, 

Čan., Kovačháza. 
Slovenský Grób — Tótgurab, Pr., 

Senec 
Slovenský Komlóš — Tótkomlós, Bék.,. 

Orošháza. 
Slovenský Meder — Tótmegyer, Ni\, 

Nové Zámky. 
Slovenský Žipov — Tapolyizsép, Zem , 

Vranov. 
Smižany — Szepessiimeg, Sp., Nová 

Ves. 
Smolenice — Szomolány, Pr., Trnava. 
Smolinské (Smolensko) — Szmolinszkó, 

Nit., Senica. 
Smolnická Hutá — Szomolnokhuta 

(SchmoUnitzerHiitte), Sp., Gelnica. 
Smolník — Szomolnok, (Schmóllniiz) 

Sp., Gelnica. 
Smolník (Cmojihhk'l) — Zemplén.szo- 

molnok, Zem., Snina. 
Smrdáky — BiidóskO, Nit., Senica. 
Smrečany — Szmrecsán, L , Lipt. 

Sv. Mikuláš. 
Smerekové (CMejMncouoe) — Szmerc- 

kova. Už., Bcreznoje. 
Snakov (BnaKon-L) — Szmakó, Šar , 

Sekčovec 
Snažnica — Sznazsnicza, Tr., Nové 

Město nad Kysucou. 
Snina — Szinna, Zem., Snina 
Snohy (Snohe) — Szánk, Zv , Slatina. 
Soba — Szob, H., Soba. 
Soboč (Cof)ouT,) — Szobos, Šar., TopFa. 
Soblahov — Szoblahó, Tr., Trenčín. 
Sobotiště — Szobotist, Nit, Senica. 
Sobrance — Szobráncz, Už., Sobrance. 
Socovce — Nagyszoczócz, Tur., Mor 

šovce. 
Sočet — Szocset, Bih., Margita. 
Sód — Szód, Pešť, Vácov. 



187 



Sokol — Szokoly, Šar., Nižná Torysa. 

Sokofany — Szakaly, Ab., Košice. 

Sokolče — Szokolcs, L., Lipt. Sv. 
Mikuláš. 

Sokolová (Sokola) — Szokolya, H., 
Soba. 

Sokolovce — Szokolócz, Nit., Piešťany. 

Sokolovce — Szakál, Nov., Sečany. 

Sofa (Cojiii) — Szolya, Už., Bereznoje. 

Sofa — Sókút, Zem., Vranov. 

Soljani, Sriem, Zemuň. 

Šolce (Selce) — Szelencz, H.,Krupina. 

Solčanky (Solčanka) — Szolcsánka, 
Nit., Topolčany. 

Solčany — Szolcsány, Nit., Topolčany. 

Solisko, Nov., Halič. 

SoFka -- Szolka (Bettlersdorť), Nit., 
Prievidza. 

Solník (Cojihhk-b) — Szálnik, Zem., 
Stropkov. 

Solnočka — Solnocska, Zem., Bodrog. 

Sološnica — Széleskut, Pr , Malacky. 

Solovec — Szalócz, G., Rožňava. 

Somárovce (Zamarovce) — Zamarócz, 
Tr., Trenčín. 

Somorová — Szomorfalu, Nit., Prie- 
vidza. 

Somorová — Szomorfalu, Nit , To- 
polčany. 

Somošujfaluba (Somošová) — Somos- 
újfalu, Nov, Filakovo. 

Sopkovce — ■ Szopkíkz, Zem., Humenné. 

Sotina — Szottina, Nit., Senica. 

Spišská Sobota — Szcpesszombat 
(Georgenberg), Sp., Sobota. 

Spišské Podhradie (Sp. Podhradz) — 
Szepesváralja íKirchdrauf), Sp., 
mésto. 

Spišské Vlachy — Szepesolaszi (Wallen- 
dorf;, Sp., město. 

Srňacie — Szrnyacze, Or., Dol. Kubín. 

Srnie (^Sarňa) — Szárnya, Or., Trstená. 

Srnka — Szerkó, Zv., Březno. 

Stakčín (CTaicuiiH-B) — Sztakcsin, Zem., 
Snina. 

Stanča — Isztáncs, Zem., Sečovce. 

Stankovany — Sztankován, L., Ru- 
žomberok. 

Stankovce — Sztankócz, Zem., Se- 
čovce. 



Stará (Opiná) — Ófalu, Šar., Nižná 

Torysa. 
Stará Bašta — Óbást, Nov., Filakovo. 
Stará Bystrica — Óbesztercze, Tr., 

Nové Město nad Kysucou. 
Stará Halič — Gácsfalu, Nov., Halič. 
Stará Hutá — Sompatakinagyhuta, Ab., 

Fizer. 
Stará Hutá — Óhuta, Bor., Miškovec. 
Stará Hutá — Óhuta, Nov., Halič. 
Stará Hutá — Óhuta, Tek., Svátý 

Kříž. 
Stará Hutá — Regécziháromhuta,Zem., 

To kaj. 
Stará Lehóta — Ólehota, Nit., N. M. 

n. Váhom. 
Stará Lesná — Felsóerdófalu (Alt- 

Walddorf) Sp., Kežmarok. 
Stará Lubovňa — Ólubló, Sp., město. 
Stará Palánka — Ópalánka, Báč., 

Palánka. 
Stará Pazová, Sriem, Pazová. 
Stará Stužica (CTyacima) — Ósztu- 

zsicza, Už., Bereznoje. 
Stará Tura — Ótura, Nit., N. M. n. 

Váhom. 
Stará Ves — Szepesófalu, Sp., Stará 

Ves. 
Stará Voda — Óviz (Altwasser), Sp., 

Gelnica. 
Staré (Starýj — Sztára, Zem., Mi- 

chalovce. 
Staré Hory - Óhegy, Zv., Banská 

Bystrica . 
Starina (Crapnua) — Sztarina, Šar., 

Vyšná Torysa. 
Starina (CrapiiHa) — Sztarina, Zem., 

Snina. 
Stariny — Starini, Tur., Sv. Martin. 
Starňa — Sztárnya, G., Tornala. 
Starohrad — Óvár, Tr., Žilina 
Starý Ružín (Oružín) — Óruzsin, Šar., 

Nižná Torysa. 
Starý Tekov — Óbars, Tek., Levice. 
Staškov — Sztaskó, Tr., Caca. 
Stavné (CTaBiioe) — Sztavna, Už., 

Bereznoje. 
Stažkovce (Šarošské) — Sárossztas- 

kócz, Zem. Stropkov. 
Stažkovce (Zemplinské) Zemplén- 

sztaskócz, Zem., Stropkov. 

13* 



188 



Stebník — Sztebnik, Šar., Makovica. 
Stošice — Sztosháza, L, Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
Stožok (Stožky) — Dombszog, Zv., 

Slatina. 
Strabské— Mogyoróske, Zem., Vranov. 
Stračena (Stračena, Ztratená) — Sztra- 

czena, Sp., Nová Ves. 
Strajňany — Sztrajnyán, Už.,Sobrance. 
Stránka — Kisszoczócz, Tur., Mošovce. 
Stráňany — Sztrányavi, Tr, Žilina. 
Stránské — Sztránszke, Tr., Žilina. 
Straža — VágOr, Nit., N. M. n. Váhom. 
Stráža — Trázs, Nov., Bal. Ďarmoty. 
Stráža — Sztrázsa, Tr., Žilina. 
Stráža — Strázs, Zv., Zvolen. 
Stráže (Straže) - MorvaOr, Nit., Se- 

nica. 
Stráže (Stráža) — Sztrázsa (Michels- 

dorfj, Sp., Sobota. 
Strážky (Strážka) — Nagyór fNehre), 

Sp., Kežmarok. 
Stražov — Sztrazsó, Tr., Žilina. 
Strážske (Straske) — Órmez6, Zem., 

Michalovce. 
Strečno — Sztrecsnó, Tr., Žilina. 
Středa — Vágszerdahely, Nit., N. M. 

n. Váhom. 
Středa nad Váhom (Povážska Středa) 

— Vágszerdahely, Pr., Galanta. 
Středná Belša — Kíizépbolzse, Ab., 

Košice. 
Středná Hutá — Regécziháromhuta, 

Zem , Tokaj. 
Středné Túrovce — Kozéptúr, H., 

Šiahy. 
Stredný Čepen — Kozépcsopímy, Pr., 

Trnava. 
Střetává — Nagyszeretva, Už., Ka- 

pušany. 
Stretavka (Štretavka) - Kisszeretva, 

Už., Kapušany. 
Strezenice (Streženice) Sztrezse- 

nicz, Tr., Páchov. 
Striežovce — Sztrizs, G.. Rim. Sobota. 
Stričava (CrpiiMaija) — Sztricsava, Už., 

Bereznoje. 
Strihovce (Crpiironnn) — Striócz, 

Zem., Snina. 
Stripa (Crpiiiia) — Sztrippa, Už., 

Užhorod. 



Striž — Trizs, G., Tornafa. 

Stročín — Szorocsin, Šar., Makovica. 

Stropkov — Sztropkó, Zem., Stropkov. 

Studená (Hidegkút) - Hidegkút, 
Nov., Filakovo. 

Stupava — Stomfa, Pr., Prešpurk. 

Stupné — Sztupne, Tr., Považská 
Bystrica. 

Sučany — Szucsány, Tur., Sv. Martin. 

Sudice — SzQgy, Nov., Bal. Ďarmoty. 

Súdovce — Szúd, H., Šiahy. 

Súdovce — Szódó, Tek., Levice. 

Suchá Szuha, Heveš, Petervašár. 

Suchá — Szárazpatak, Pr., Trnava. 

Suchá (Cy xa ) — Szuchá, Už., Bereznoje. 

Suchá Dolina — Szárazvolgy, Šar., 
Široká. 

Suchá Hora (Sucha Góra) — Szucha- 
hora, Or., Trstená. 

Sucháň — Szuhány, H., Krupina. 

Suché (Suchá) — Szuha, Šar , Ma- 
kovica. 

Suché (Suchy) — Szuha, Zem., Mi- 
chalovce. 

Sucho Brezovo — Szárazbrezó, Nov., 
Halič. 

Sukov (('eivOHo) — Szukó, Zem., Hu- 
menné. 

Sulánky (Malé Sulany) — Kisszulány, 
Nit., Topolčany. 

Sulany (VaFké Sulany) — Nagyszu- 
lány, Nit., Topolčany. 

Sulín (Cyjiuivh) — Szulin, Sp., Stará 
Lubovňa. 

Sulín (( -NMiiHi*) — Szulin, Šar., Vyšná 
Torysa. 

SúFov, Hradná — Szúlyóhradna, Tr., 
Považská Bystrica. 

Súlovce — Szulócz, Nit., Topolčany. 

SúFovka — Szilánk, Zv., Slatina. 

Supatak (Supotok) — Szúpatak, Nov., 
FiFakovo. 

Surdok - Szurdok, Ab., Košice. 

Surovina, Nov., Lučenec. 

Surty — Sziirte, Už., Kapušany. 

Suša — Susa, G., Siač. 

Sušany — Susány, G., Rim. Sobota. 

Sútor Szútor, G., Siač. 

Šunek Závada — Szúnyogzávada, Tr., 
Žilina. 



189 



Svátá Anna — Szentanna, L., Lipt. 

Sv. Mikuláš. 
Svatá Helena — Szenthelena, Kras., 

Moldava. 
Svátá Helena — Szcntillona, Tur., 

Sv. Martin. 
Svátá Mara — Szentmária, L,, Lipt., 

Sv. Mikuláš. 
Svátá Mara — Szentmária, Tur., Mo- 

šovce. 
Sváté Jány — Szentjános, Pr , Ma - 

lacky. 
Svátý Antol — Szentantal, H., Kru- 

pina. 
Svátý Beňadik — Garamszentbenedek, 

Tek., Zlaté Moravce. 
Svátý Ďur — Szentgyorgy, Tur., 

Mošovce. 
Svátý Jakub — Szentjakob, Ab., Turňa. 
Svátý Jakub — Jakobfalva, Zv., Báňská 

Bystrica. 
Svátý Ján — Szentiván, L., Lipt., 

Sv. Mikuláš. 
Svátý Jur — Szentgyorgy, Pr , město. 
Svátý Jur (Svátý Dzur) — Szent- 
gyorgy, Šar., Vyšná Torysa. 
Svátý Kiráf — Szentkirály, G., Tor- 

nala. 
Svátý Kr{ž — Szentkereszt, L., Lipt. 

Sv. Mikuláš. 
Svátý Kříž — Szentkereszt, Nit., N. 

M. n. Váhom. 
Svátý Kříž — Pilisszentkereszt, Pešť, 

Pomáz. 
Svátý Kříž — Garamszentkereszt, Tek., 

Svátý Kříž. 
Svátý Ladislav — Pilisszentlászló, Pešť, 

Pomáz. 
Svátý Martin — Szentmárton, Tek., 

Zlaté Moravce. 
Svátý Michal — Szcntmihály, L, 

Ružomberok. 
Svátý Michal — Szentmihályúr, Nit., 

Nové Zámky. 
Svátý Michal — Szentmihály, Tur., 

Mošovce. 
Svátý Ondřej (Békešsky) — Békes- 

szentandrás, Bék., Sarvaš. 
Svátý .Ondřej — Szentandrás, L., 

Lipt. Sv. Mikuláš. 



Svátý Ondřej — Szentendre, Pešť, 

město. 
Svátý Ondřej (Szentandrás) — Land- 

sásfalu, Sp., Sobota. 
Svátý Ondřej — Szentandrás, Zv., 

Březno. 
Svátý Peter — Szentpéter, L , Hrádok. 
Svátý Peter — Szentpéter, Nit., 

Frašták. 
Svátý Peter — Szentpéter, Tur., Sv. 

Martin. 
Svátý Šimon — Szentsimon, G., Siač. 
Svederník Szvedernik, Tr., Nové 

Město nad Kysucou. 
Sverepec — Szverepecz, Tr., llava. 
Sveržov — Sverzsó, Šar., Sekčovec. 
Svidníčka — Szvidnicska, Šar., Ma- 

kovica. 
Svina — Sivinna, Tr., Bánovce. 
Sviná — Szvinna, Tr., Žilina. 
Svinica (Švinica) — PetOszinye, Ab., 

Fizer. 
Svifta — Szinye — Šar., Široká. 
Svinská Nová Ves — Szinyeújfalu, 

Šar., Široká. 
Svrbice — Szerbócz, Nit., Frašták. 
Svrčínovec — Szvcsinovecz, Tr., Čaca. 

šaca — Sacza, Ab., Košice. 
Šág — Ság, Nit., Frašták. 
Šágujfaluba (Šagová) — Ságujfalu, 

Nov., Sečany. 
Šajba — Scbó, Zv., Banská Bystrica. 
Šajó Pyšpeky, Sajópiispoki, G. Siač. 
Šalamunová— Salamon, Už., Kapušany. 
Šalgóčka (Šalgovce) — Salgócska, Nit., 

Frašták. 
Šalgo-Tarján — Salgótarján, Nov., 

Fifakovo. 
Šalgov — Salgó, Nit, Nitra. 
Šalgov - Úszsalgó, Šar., Vyšná To- 
rysa 
Šalgovík — Salgó, Šar., Široká. 
Šalková — Sálfalva, Zv., Banská By^ 

strica. 
Šalmoš — Solymos, Tek., Levice. 
Šaly (Šela) — Vágsellye, Nit., Šaly. 
Šamorýn — Somorja, Pr., Horný 

Žitný Ostrov (Felsócsallókoz). 
Šamšoňháza — Samsonháza, Nov.' 

Filakovo. 



190 



Šumudovce — Sámogy, Zem., Micha- 

Fovce. 
Šanbron (HlaHÓponi,^ — Feketekút 

(Schwarzbrunn), Šar., Vyšná To- 

rysa. 
Sandál Sandál, Zem., Stropkov. 

Šándor — Sándorfalva, Tor., Alibunár. 
Šandorf — Sándorfa, Nit., Senica. 
Šankovce — Sánkfalva, G., Tornafa. 
Šáp — Sáp, Pr., Prešpurk. 
Šapinec (lllaiinrioub) — Sapinyecz, 

Šar., Topla. 
Šarbov (Uliipooirb) — Sarbó, Šar., 

Makovica. 
Šárfia — NyitrasárfO, Nit., Topolčany. 
Šarfia — Sárfó, Pr., Senec. 
Šarišáp — Sárisáp, Ost, Ostřihem. 
Šarluhy — Tótsók, Nit., Frašták. 
Šarlužky (Malý Šalov) — Garamkis- 

salló, H., Soba. 
Šarlužky, Kajsa — Salókajsza, Nit., 

Nitra. 
Šarlužky (Šarlužka) — Sarluska, Nit.. 

Topolčany. 
Šarovce — Sári, Tek., Vráble. 
Sáry - - Sári, Pe§£, Dabaš. 
Šašová (llíaiiiouai — Sassova, Šar., 

Topla. 
Šaštín (ŠaSčín) — Sasvár, Nit., Se- 
nica. 
ŠávoF — Sávoly, Nov., Filakovo. 
Šebeš (Podhradzík) — Sebesváralja 

Šar., Široká. 
Šebešské Luky (Kelemešské Luky) — 

Sebeskellemesirétek, Šar., Široká. 
Šebešťánová — Sebestyénfalu, Tr., 

Považská Bystrica. 
Šefranica — Sefranica, Tek.. Svatý 

Kříž. 
Šelpice - Selpócz, Pr., Trnava. 
Šemša — Semse, Ab , Košice. 
Šenkvice (Velké Šenkvice) — Nagy- 

senkvicz, Pr., Senec. 
Šenviz — Schonviz, Šar., Vyšná 

Torysa. 
Šcreg — Sórcg, G., Siač. 
Šiba — Siba, Sar., Sekčovec. 
Šid, Sriem, Šid. 
Šiď — Sid, G,, Siač. 
Šimonovce — Simonyi, G., Siač. 



Šimúnovany (Šimoňany) — Simony, 

Tek., Oslany. 
Šingliar (Šinglar) — Singlér, Šar., 

Široká. 
Šintava — Sempte (Schindaui, Nit., 

Šaly. 
Šípek - Nógrádsipek, Nov., Sečany. 
Šípkov — Sipkó, Tr., Bánovce. 
Šipkové — Sipkó, Nit., N. M. n. 

Váhom. 
Širákov — Szirák, H , Čalomija. 
Šiřiny — Sirinye, Zv., Zvolen. 
Širkovce (Žirkovce) — Serke, G., 

Siač. 
Široká — Široka, Sar., Široká. 
Šišlovce — Sislócz, Už.. Kapusany. 
Šišov — Sissó, Nit., Žabokreky. 
Šivetice — Sůvete, G,, Revúca. 
Šmigovce (JllMnronuu| — Smugócz, 

Zem., Snina. 
Šmilnó — Smilnó, Šar., Makovica. 
Šoltýska — Antalfalva, G., Rim. 

Sobota. 
Šoma (IlIoMa) — Som, Šar., Vyšná 

Torysa. 
Šomody — Somodi, Ab., Čťrehát. 
Šomoška — Somoskó, Nov. FiFakovo. 
Šoporňa — Sópornya, Nit., Šaly. 
Šoškút — Sóskút, Bělehrad, Vál. 
Šóšov -- Sós(3, L., Ružomberok. 
Šovár (Svábyj — Németsóvár, Šar., 

Široká. 
Špačince — Spácza, Pr , Trnava. 
Špania Dolina (Baňa) — Úrvolgy, Zv , 

Banská Bystrica. 
Španic Pole — Ispánmozó, G., Re- 
vúca. 
Štajerlak-Anina — vStájerIakanina,Kraš., 

Oravica. 
Štefanovce — Scscpánfalu, Sp., Nová 

Ves. 
Štefanovce — Istvánvágás, Šar.. Široká. 
Štefanovce — Stefanócz, Zem., Vranov. 
Stefanova — Istvánfalu, Pr., Trnava. 
Štefurov (llÍTfM>y{)OHh) — Stcfuró, 

Šar., TopFa. 
Štclbach (IUtcmoux-i,) — Stelbach, 

Šar., Vyšná Torysa. 
Štěpánov (Ščepanov) — Stepáno, Nit., 

Senica. 



191 



Sterkovce (UlrepKonue) — Sterkócz, 

Zem., Humenné. 
Šterusy (Štenise) — Nit., Piešťany. 
Štrba — Csorba, L, Hrádok. 
Štiavnica Nagyselmecz, L., Ru- 

žomberok. 
Štiavnica — Selmecz, H., město. 
Štiavnička — Kisselmecz, L., Ru- 
žomberok. 
Štiavnička — Rezsópart, Zv., Březno. 
Štiavnička — Stiavnicska, Tur., Sv. 

Martin. 
Štiavník — Schavnik, Sp., Sobota. 
Štiavnik (Ščavník) — Scsavnyik, Šar. 

Topla. 
Štiavník - - Styávnik, Tr, Bytča. 
Štiibach (Štelbach) — Lassúpatak, 

Sp., Nová Ves. 
Štitník — Csetnek, G., Rožňava. 
Štos — Stósz (Stoosz), Ab., Čcrehát 
ŠtuFany (StuFany) — Varjufalu, Šar., 

TopFa. 
Štvola (Štola) — Stóla, Sp., Sobota. 
Štvrtťk (Štvrtok - Csiitortok, Tr., 

Tr., Trenčín. 
Štvrtok — Csotórtokhely, Sp , Levoča. 
Šiubňovo (u Štubňov) — Stubnyó, 

Z v.. Báňská Bystrica. 
Šudince — Ósód, H., Šiahy. 
Šuja — Suja, Tr., Žilina. 
Šuřa - SGlye, Nov., Halič. 
vSumiac (Šumjacó) — Sumjácz, G., 

Pohron. 
Šumica — Sumicza, Kras., Bozovič. 
Šuranky — Suránka, Nit., Nitra. 
Šurany — Surány, Nov , Bal. Ďar- 

moty. 
Šútovo — Suttó, Tur., Sv. Martin. 
Šváb — Šváb, Tek., Kremnica. 
Švábolka - NándorvOlgytelep, G., 

Pohron. 
Švábovce — Svábócz, Sp., Sobota. 
Svan.sbach Schweinsbach, Pr., 

Senec. 
Šviullár Svedlér iSchwedler), Sp , 

(u*lnica. 

Tajná, Šarovcc — Tajnasári, Tek., 

Vráble. 
Taj<n' — Tajó, Zv , Báňská Bystrica. 
Tajty — Tajti, G., Siač. 
Takšon — Taksony, Pr„ Galanta. 



Táloš — Tallós, Pr., Galanta. 
Tapiošap — Tápiosáp, Pešť, Monor. 
Tarča - Erdótarcsa, Nov., Širák. 
Tarča (Verká) — Nagytarcsa, Pešť, 

Jedlová. 
Tardoš — Tardos, Kom., Tata. 
Tárnok -- T., Bělehrad, Vál. 
Tarnov (Ternovcej — Tarnó, Šar., 

Sekčovec. 
TaroŘked — Tardoskedd, Nit., Nové 

Zámky. 
Tašola — Tasolya, Už., Užhorod. 
Ťahanovce (Cahanovce)— Tihany, Ab., 

Košice. 
Ťapešovo — Tyapessó, Or., Náme- 

stovo. 
Ťapkové — Tyapkó, Nit., Piešťany. 
Tegeňa — Tegenye, Už., Kapušany. 
Tehla — Tóhól, Tek., Vráble. 
Tekcrdýn — Ketergény, Už., Už- 
horod. 
Tekolďany — Tokóld, Nit., Frašták. 
Teldeš — Telgyes, H., Soba. 
Teldince (Mást ) — Mászt, Pr., Prešpurk. 
Tcldínce — Tild, Tek., Vráble. 
Telepovce (Tcjioiiubiui) — Telepócz, 

Zem., Snina. 
Telkibaňa — Telkibánya, Ab , Fizer. 
Telgart — Telgárt, G,, o. pohronský. 
Temeš — Temes, Nit., Prievidza. 
Temešská Vuková — Temesvukovár, 

Tem., Buziáš. 
Temešské Podhradí — Temesváralja, 

Tem , Bélokostelí. 
Temešský Butín — Temesbuttyin, 

Tem., Deta. 
Teplá — Lenge, Tek., Svátý Kříž. 
Teplica (Ceplica) — Szepesteplicz, 

Sp., Sobota. 
Teplice — StubnyafQrdó, Tur., Mo- 

šovcc. 
Teplická — Tcplicska, L., Hrádok. 
Teplická (Ceplička) — Teplicska, 

Sp., Nová Ves. 
Teplická — Teplicska, Tr., Žilina. 
Terany - Terény, Nov., Širák. 
TerbeFovce — Terbelíď, Nov., Lu- 
čenec. 
Teriakovce íTiriekovce) — Terjék- 

falu, Šar., Široká. 
Tereška - Tcreske, Nov., Novohrad. 



192 



Terchová — Tyerchova, Tr., Žilina. 
Tersťany (Terscany) — Szepesnádasd, 

Sp., Podhradie. 
Tesaře — Tcszér, H., Šiahy. 
Tesaře — Taszár, Tek., Zlaté Mo- 
ravce. 
Tesáry (Tesaře) — Teszér, Nit., To- 

polčany. 
Tesinec (Tyšinec) — Tišiny ecz, Šar., 

Makovica. 
Téš — Tés, Tem., Rékáš. 
Tešmok — Tesmag, H., Šiahy. 
Tchorovce (Tchoriovce) — Zem., Se- 

čovce. 
Tiba — T., G., Tornala. 
Tibava (Cibava) — Tiba, Už., Se- 
brance. 
Tieša — Tésa, H., Šiahy. 
Tiglaš — Téglas, Už., Kapušany. 
Tiché (Thxoo) — Ticha, Už., Be 

reznoje. 
Timorádz (Timorádza) — Timorháza, 

Tr., Bánovce. 
Tisovec - Tiszolcz, G., Rim. Sobota. 
Tižatice (Čižatice) — Tizsite, Šar., 

Nižná Torysa. 
Tlmač (Tlmače) — Tolmács, Tek., 

Leva. 
Točnica — Tosoncza, Nov., Halič. 
Tíjkaj — T.. Zem., Tokaj. 
Tokajík — Orosztokaj, Zem., Stropkov. 
Tolčava — Tolcsva, Zem., Tokaj. 
Tolčemeš (Toučcmeš) Čipkoš — Tol- 

csemescsipkés, Šar., Vyšná Torysa. 
Tolmáčovce — Tolmács, Nov., Novo- 

hrad. 
Tomášovce — Tamásřalva, G., Rim. 

Sobota. 
Tomášovce (Tamaševce) — Tamási, 

G., Siač. 
Tomášovce — Tamási, Nov., Halič. 
Tomášovce — Tamásfalu, Sp., Nová 

Ves. 
Tomčany — Tomcsán, Tur., Sv. 

Martin. 
Tompa — T., H., Šiahy. 
Topličany (Cepličany, Tapličany) — 

Tapolcsány. Šar , Nižná Torysa. 
TopoTa (Tonciha) ■ Topolya, Zem., 

Snina. 



Topolany — Topolyán, Zem., Micha- 

Tovce. 
Topofovka — Topolovka, Zem., Hu- 
menné. 
Toporec — Toporcz (Toportz), Sp., 

Kežmarok. 
Tornafa — Tornalja, G., TornaFa. 
Torysa — Tárcza, Šar., Vyšná To- 
rysa. 
Toryska — Toriszka. Sp., Levoča. 
Tormoš — Tormos, Nit., Nitra. 
Tornok — Tornórz, Nit., Šaly, 
Tóš Narášd — Tósnyárasd, Pr., Ga- 

lanta. 
Tovarné — Tavarna, Zem., Vranov. 
Továrníky — Tavarnok, Nit., Topol- 

čany. 
Továrňanska Polanka — Tavarna- 

polyanka, Zem., Vranov. 
Trakovice — Karkócz, Nit., Frašták. 
Trebatice — Trebetc, Nit., N. M. n. 

Váhom. 
Trebejov (Trebajov) — Terebó, Šar., 

Ni2ná Torysa. 
Trebichova - Trebichava, Tr., Bá- 
novce. 
Trebišov — TOketerebes, Zem., Se- 

čovce. 
Trebostovo — Trebosztó, Tur., Sv. 

Martin. 
Trebula — Trcbula — Zv., Zvolen. 
Trebušovce — Terbegecz, H., Čalo- 

mija. 
Trenčianska Teplá — Trencséntepla, 

Tr., Ifava. 
Trenčianske Teplice — Trencscn- 

teplicz, Tr., Ifava. 
Trenčín — Trencsén, Tr., mcsto, 
Trcnčov - Tórincs, Nov., Lučenec. 
Trepec (Terepec) — Trepecz, Zem., 

Vranov. 
Trgiňa — Tergenye, H., Soba 
Trhanová — Divényoroszi, Nov., Halič. 
Trhanová — Trhanová, Tur., Mo- 

šovce. 
Trhovištc (TarhovišČe) — Vásárhely, 

Zem., Michalovce. 
Tribš — Trips, Sp., Stará Ves. 
Tri Duby — Triduby, Zv., Zvolen. 
Tri Studné — Tristudne, Tur., Mo- 

šovcc. 



193 



Tri Sliače — Háromszlécs, L., Ru- 
žomberok. 

Tri Vody — Háromviz, Zv., Banská 
Bystrica. 

Triinek — Teriing, Pr., Senec. 

Trnava — Nagyszombat, Pr., mésto. 

Trnava (Tarnava) — Tarna, Už., Se- 
brance. 

Trnava Hora (Trhanová) — Bezeréte, 
Tek., Svátý Kříž. 

Trnavka (Terňavka) — Tarnóka, Zem , 

Sečovce. 
Trnia — Ternye, Šiř, Sekčovec. 
Trnie — Ternye, Zv , Zvolen. 
Trnovo — Tarnó, Tur., Sv. Martin. 
Trnové — Trnové, Tr.^ Žilina. 
Trnovec — Tarnócz, L., Sv. Mikuláš. 
Trnovce — Tarnócz, Nov., Sečany. 
Trnovec — Tóvisfalu, Nit., Skalica. 
Trnovce (Tarnovce) — Tarnócz, Už., 

Kapušany. 
Trojčany (Tročany) — Trocsán, Šar., 

Sekčovec. 
Tromfal — Trauczonfalva, Zem., N. 

M. p. Šiatorom. 
Trpín — Terpény, H., Krupina. 
Trstená — Trsztena, Oř., Trstená. 
Trstená, Frývald — Trsztyenna- 

frivald, Tr., Žilina. 
Trstené — Nádaska, Ab., Fizer. 
Trstenc — Teresztenye, Ab., Turňa. 
Trsteno — Nádasd, L., Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
Trstie — Trsztye, Tr., Ifava. 
Trubín — Garamkúrtós, Tek., Svátý 

Kříž. 
Tuhár — Kistugár, Nov., Halič. 
Tuchyna — Tuchina, Tr., Púchov. 
Tulčík iTilčik) — Toltszék, Šar., 

TípFa. 
Tunežicc — Tunezsicz, Tr., Ifava. 
Tura Lúka — Turoluka, Nit , Myjava, 
Turany — Turán, Tur., Sv. Martin. 
Turcovcc — Turczócz, Zem., Humenné. 
Turčiansky Sv. Martin — Turócz- 

szcntmárton. Tur., Sv. Martin. 
Turčanka — Turcsány, Nit., Žabo- 

Krcky. 
Turčok Turcsok, G., Revúca. 

Turiany — Zemplénturány, Zem., 

Stropkov. 



Turica (TypHUfl) — Nagyturicza, Už., 

Perečín. 
Turíčke (Turíčky) — Turicska, Nov., 

Lučenec. 
Turíčky (TypiiiKu) — Kisturicza, Už., 

Perečín! 

Turina (Tuhrina) — Tuhrina, Šar., 

Nižná Torysa, 
Turjanské Bystré (TypnucKoe Lu- 
cxpoe) — Turiabisztra, Už., Perečín. 
Turjanská Pasika (TypAHcicaa Ila- 

ciiKa)-— Turiapaszika, Už., Perečín. 
Turjanská Pofana (TypííHCKafl Ilo- 

.liiHa) — Turiapolena, Už., Perečín. 
Turjanské Remety (TypHHCKii PeMexa) 

Turiaremete, Už., Perečín. 
Turapatak — Turík, L., Ružomberok. 
Túr — Tiu-ová, Zv., Zvolen. 
Turópole (Turiepole) — Turopolya. 

Nov., Bal. Ďarmoty. 
Túro Tridvory — Turótridvori, Tr., 

Žilina. 
Turzovka (Kysúce) — T., Tr., Čaca. 
Turná — Turna, Tr., Trenčín. 
Turňa — Torna, Ab., Turňa 
Túrňa — Torony, Pr., Prešpurk. 
Turňanská Nová Ves — Tornaújfalu, 

Ab., Turňa. 
Tušice — Tussa, Zem., Sečovce. 
Tušická Nová Ves(Novejsa) — Tussa- 

újfalu. Zem., Sečovce. 
Tužina — Tuzsina (Schmiedeshay), 

Nit,, Prievidza. 
Tvarožná — Tvarozsna, L., Lipt. Sv. 

Mikuláš. 
Tvarožná — Durand, Sp., Kežmarok. 
Tvrdomestice — Tordomeszticz, Nit., 

Topolčany. 
Tvrdošín — Turdossin, Or., Pod- 

zámok. 

Ubra (Vójba) — Ublya, Zem., Snina. 
Úbrež — Ubrezs, Už., Sobrance. 
Udavské — Udva, Zem., Humenné. 
Uderiná — Udornya, Nov., LuCenec. 
Udvarnok (Irek) — U., Nit., Fra- 

šták. 
Uhlisko, Zv , Slatina. 
Uhorná — Dénes, G., Rožňava. 
U horská Raslavica — Magyarraszla- 

vicza, Šar., Sekčovec. 



194 



Uhorská Ves — Magyarfalu, L., Lipt. 
Sv. Mikuláš. 

Uhorská Ves — Magyarfalu, Pr., Ma- 
lacky. 

Uhorské Záhorany — Magyarhegy- 
mcg, G.. Rim. Sobota. 

Uhorsko (Uhorskji — Uhorszka. Nov., 
Lučenec. 

rhorský Žipov — Magyarizscp, Zem., 
Se co ve e. 

larinková — Uhrinkova, Zv., Zvo- 
len. 

Uhrovské Podhradie (Zay Podhradie) 
— Zaypodhragy, Tr., Bánovcc. 

Ujak (Víiix) — ^'ják, Šar., Vyšná 
Torysa. 

Ujezdov — Ujezdó, Tr., Trenčín. 

Ujíaluba — Ujfalu, G., Siač. 

Ujlaček — Ujlacska, Nit , Nitra. 

Ujlak — Nyitraujlak, Nit., Nitra 

Ujsalás — Újszállás, Ab., Fizer. 

Ujvár — Abaujvár, Ab., Fi^cr. 

Ujvároš --- Újváros, Ab., Fizcr. 

Úkrnisko — Úkrniszko, Nit., Prie- 
vidza 

Ulic (V.iH»ia) — Ulics, Zem., Snina. 

Ulmanka — Olmányfalva, Zv., Banská 
Bystrica. 

Úloža — Ulozsa, Sp., Levoča. 

UFveď — Kisolved, H., Soba. 

Umrlá Lehútka — Umrlalehota, G, 
Revúca. 

Uňatín — Unyad, JI., Kru[)ina. 

Unín — Unin, Nit., Skalica. 

Úplaz, Zv., Slatina 

Upohlava (Supohlava) — Up<jhláv, 
Tr., Považská Bystrica. 

Úpor — Upor, Zem., Scčovce. 

Urbanov — Urbanó, Tr., Považská 
Bystrica. 

Urmín illmír) — Crmcny, Nit., Nitra. 

Urmincc — 1,'rmincz, Nit , Topolčany. 

Usovce (^Husovcc) ~ Úszfalu, Sar., 
Vy^ná Torysa. 

Usovské Pekfany — Uszpeklcn, Šar., 
Vyšná Torysa. 

Ustie — Usztyc, Or., Trstcná. 

Užhorud (Ungvár) — Ungvár, L'ž., 
Užhoiod. 

Užok (V/íx-ok-l) — Uzsok, Už., Bere- 
znoje. 



Váca — Ipolyvecze, H., Šiahy. 
Vadkert (Várkeď) ^ V., Nov., Bal. 

Darmoty. 
Vttďovce — Vagyúcz, Nit., Myjava. 
Vág Kiráffa — Vágkirályfa, Nit., Šaly. 
Vaga§ — Kapivágás, Šar., TopFa. 
Vagovce — Vága, Pr., Galanta. 
Vagrinec íHarpiiin-in-) — Vagrinicz, 

Šar., Makovica. 
Váh Novejsa (Tovažská Nová Ves) — 

Vágújfalu, Tr., Trenčín. 
Vachotová — Vachotfalva, Tur., Mo- 

šovce. 
Vajany — Vaján, Už., Kapusany. 
Vajdáčka — Vajdácska, Zem., Bo- 

drog. 
Vajka — Vajk, Nit., Nitra. 
Vaikovce — Vajkócz, Už., KapuSany. 
Vají]ory (Weinern) -- Szftllos, Pr, 

Prei^])urk. 
Vajsková — Fejérko, Zv., Brrzno 
Valaška — Olaszka, Zv., Březno. 
Valaško vce ( Bn.i;uiM:ui5un) -- Vala- 

skócz. Zem.. Snina. 
Valašská Bělá — Bélapataka, Nit., 

Prievidza. 
Valašská Dubová - Olihdubova, Oř., 

Dol. Kubín. 
Valča — Valcha, Tur., Mošovcc. 
Valentová — Bálintfalu, Tur., S^iilý 

Martin. 
Valentovce ( í»a.H'nTniín<-) — Vaicn- 

t(iC2, Zem., Humenné. 
Valenlová - líálinttelcp, Zv., Ikiňská 

Bystrica. 
Valkov (Valkovcc) - Valkn, Zem., 

Stropkov. 
VaFkovcc --- Vajkócz, AL>., Košice. 
Vaikovce ( I.):lti.i:"I)iu'' - ValYk«')Cz, 

Šar., Topla. 
Valkovo — Váiyk<'i, G., K'm. So- 
bota, 
Viinarcc — Vauyarcz. Nov.. Širák. 
Vani^kiívcc — Vanyiskócz. Sar,. Sck- 

čovcc. 
Vanovka - Vanyovka, Or., Ndmc*- 

stovo. 
Vá|'cník I HMiicmii.i,) -- Va])í."nyik, 

Sar., Makovica. 
Varadka ( BajKLiicji i — Váradka, Šur , 

Makcvica. 



195 



Varbaňovce (Varhanovce) — Várgony. 

VáraŠ (Gáč, Halič), Nov., Halič. 

Varšany — Varsány, Nov., Sečany. 

Vara§úr — Varrasúr, Pr., Trnava. 

Varín — Várna, Tr., Žilina. 

Var§any — Varsány, H., Bátovcc. 

Vartašúr — Valtasúr, Pr., Trnava. 

Vasilovo — Vasziló, Or., Námestovo. 

Vavrečka — Vavrecska, C)r., Náme- 
stovo. 

Vavřinec (KaBpiineuL) — Vavrincz, 
Šar., TopFa. 

Vavrisovo — Vavrisó. L.. Hrádok. 

Važcc - Vazsecz, L., Hrádok. 

Veča — Vágveise, Xit , Šaly. 

Večeklov — VecseklO, Xoy., Fifa- 
kovo. 

VíghedTháza — Vcgbegyháza, Čan., 
Kovačháza. 

Vechec — Vehécz, Zem., Vranov. 

VcFaty — Velejte, Zem., X. M. p. 
Šiatorom. 

Velbachy — Wellbach, Sp., Pod- 
hradie. 

Velčicc — Velcsicz, Tr., Trenčín. 

Velcice — Velsicz, Tek., Zlaté Mo- 
ravce. 

Veliká — Vilke, Nov., Lučenec. 

Vefkaňa — Velkenye, G., Siač. 

Vefká — Felka, Sp., Sobota. 

VeFká Baňačka — Rudabányácska, 
X. M. p, Šiatorom. 

VeFká Bára — Xagybári, Zem., N. 
M. p. Šiatorom. 

VeFká Božva — Nagyb<jzsva, Ab., 
Fizer. 

VeFká Bytca — Xagybittse, Tr., 
Bytéa. 

VeFká (Jalomija — Nagycsalomia, H., 
Ca lom i ia 

Velka Causa — Xagycsausa, Xit., 
rri' vidza. 

Ve Tká Ccrná — Nagycserna, Tr., Ži- 
lina 

\'(rKá Domáša — Xagydomása, Zem., 
.-"trr.pkov. 

Velká bivina — Nagydivina, Tr., X. 
M. n Kysucou. 

Velká Franková — Nagyfrankvágás. 
6\) . Stará Ves. 

\'eiKá í jíc — Nagygécz, Nov., Sečany. 



VeTká Hradná — Xagygradna, Tr., 
Bánovce. 

VeFká Chocholná — Nagychocholna, 

Tr ., Trenčín. 
VeFká Jesenica — Nagyjeszenicz, Tr., 

Považská Bystrica. 
VeFká Kálnica — Nagykálna, Tek., 

Levice. 
VeFká Kotešová — Nagykotess<3, Tr., 

Bytča. 
VeFká Kubra — Nagykubra, Tr., 

Trenčín. 
VeFká Lehóta — Nagyúles, Tek., Zl. 

Moravce. 
VeFká Lehóta — Nagylehota, Nit. 

Prievidza. 
VeFká Lehótka — Nagylebotka, Nit, 

Prievidza. 
VeFká Lodina (V. Lodzina) — Nagy- 

ladna, Šar., Nižná Torysa. 
VeFká Lúka — Nagyrét, Zv., Zvolen. 
VeFká Lipnica ^Dolna Lipnicai — 

Alsólipnicza, Or., Trstená. 
VeFká Máňa — Nagymánya, Tek., 

Vráble. 
VeFká Maruša — Xagymaros, H., 

Soba. 
VeFká Modrovka — Xagymodró, Nit.. 

N. M. n. Váhom. 
VeFká Poloma — Xagyveszverés, G., 

Rožňava. 
VeFká Prietrž (Přítrž) — Na^pritrzsd. 

Xit., Senica. 
VeFká Revúca — NagyrAczc. G., 

mésto. 
VeFká Rozvaď — Nagyrozvágy. Zem., 

Bodrog. 
VeFká Rudina — Nagyrudina, Tr., 

X. M. n. Kys. 
VeFká Seč — Xagyszecse, Tek., Le- 
vice. 
VeFká Slatina — Xagyszlatina, Tr , 

Bánovce. 
VeFká Slatina — Nagyszalatna, Zv., 

Slatina. 
VeFká Slatina ("Co-ioTimna) — Nagy- 

szlatina. Už., Užhorod. 
VeFká Suchá — Nagyszuha. G., Rim. 

Sobota. 
VeFká Tarkáň — Xagytárkány, Zem., 

Bodrog. 



196 



Vefká Toroňa — Nagytoronya, Zem., 

N. M. p. Šiatorom. 
Vefká Tura — Nagytore, Tek., Le- 
vice. 
VeFká Udiča — Nagyugyics, Tr., Po- 

važská Bystrica. 
Velká Ves — Nagyfalu, H., Čalo- 

mi)a. 
Velká Ves (Verkejsa) — Nagyfalu, Or., 

Dolný Kubín. 
Velká Ves — Nagyfalu, Nov., Lu- 
čenec. 
Vefká Ves — Nagyfalu, Nit., Nitra. 
Vefké Berezné (BcjinKoe Bepeaiioe) 

— Nagyberezna, Už., Bereznoje. 
Vefké Bielice (Bilice) — Nit., Žabo- 

kreky. 
Vefké Bierovce — Nagybirócz, Tr , 

Trenčín. 
Vefké Borové (Velkó Borovó) — 

Nagyborove, L , Lipt. Sv. Mi- 
kuláš. 
Vefké Bošany — Nagybossány, Nit., 

Nitra. 
Vefké Brestovany — Nagybrestovány, 

Pr., Trnava. 
Velké Břežany — Nagybolgyén. Nit., 

Topolčany. 
Vefké Dravce (Darovce) — Nagyda- 

rócz. Nov., Lučenec. 
Vefké Dvorany — Nagydovorán, Nit., 

Topolčany. 
Velké Gejovce — Nagygócz, Už., 

Užhorod. 
Vefké Hostie — Nagyvendég, Nit., 

Žabokreky. 
Vefké Hyndice — Nagyhind, Nit., 

Nitra. 
Vefké Chlievany — Nagychlivény, 

Tr., Bánovce. 
Vefké Chrášťany (Chrasťany) — Nagy- 

herestény, Tek., Zlaté Moravce. 
Vefké Jacovce — Nagyjácz, Nit., To- 
polčany. 
Vefké Janíkovce — Nagyemoke, Nit., 

Nitra. 
Vefké Kosmálovce — Nagykoszmály, 

Tek., Levice. 
Vefké Krškany — Nagykeskerény, 

H., Bátovce. 



Vefké Krštenany — Nagykeresnye, 

Tek., Oslany. 
Vefké Leváre (Velké Leváry) — Na- 

gylévárd, Pr., Malacky. 
Vefké Ludince — Nagyólyved, Ost., 

Parkán. 
Vefké Sulany — Nagyszulány, Nit., 

Topolčany. 
Vefké Oponice (Aponice) — Appony, 

Nit., Topolčany. 
Vefké Orosovce (Ruskinovce) — Na- 

gyoroszi, Nov., Novohrad. 
Vefké Orvište — Nagyorvistye, Nit., 

Piešťany. 
Vefké Ostratice — Nagysztricze, Tr., 

tíánovce. 
Vefké Ozorovce — Nagyazor, Zem., 

Sečovce. 
Vefké Pole (Hochwies) — Palosnagy- 

mezó, Tek., Oslany. 
Vefké Ražkovce — Nagyráska, Zem , 

Michafovce. 
Vefké Ripňany — Nagyrippény, Nit., 

Topolčany. 
Vefké Selmence — Nagyszelmencz, 

Už., Kapušany. 
Vefké Slabošovce (V. Slavošovce) — 

Nagyszlabos, G., Rožňava. 
Vefké Slažany — Nagyzelezsény, Tek., 

Zlaté Moravce. 
Vefké Stankovce — Nagysztankócz, 

Tr., Trenčín. 
Velké Straciny — Nagysztraczin, Nov., 

Bal. Ďarmoty. 
Vefké Šarluhy — Xagysaló, Tek., 

Levice. 
Vefké Šiarovce — Nagysáró, Tek., 

Levice. 
Velké Surovce — Nagysúr, Pr., Tr- 
nava. 
Velké Šurany — Nagysurány, Nit., 

Nové Zámky. 
Vefké Topolčany — Nagytapolcsány, 

Nit., Topolčany. 
Vefké Uherce — Nagyugrócz, Tek., 

Oslany. 
Velké Vozokany — Nagyvezckény, 

Tek., Vráblc. 
Vefké Záblatie — Nagyzáblat, Tr., 

Trenčín. 



197 



Verké Zálužice — Nagyzalacska, Už., 

Sobrance. 
Velké Zlievce — NagyzellO, Nov., 

Sečany. 
Velké Žbince — Nagycsebb, Zem., 

Michafovce. 
Verkrop (BtMKpoii'L) — Velkrop, Zem , 

Stropkov. 
Vefký Báb Nagybáb, Nit., Fra- 

šták. 
Vefký Barod — Nagybáród, Bih., 

llešd. 
Vefký Barkáň — Nagybárkány, Nov., 

FiFakovo. 
Velký Bysterec — Nagybiszterecz, Or., 

Dolný Kubín. 
Vefký Citýň — Nagyczétény, Nit., 

Nitra. 
Velký Čepčín — Nagycsepcsén, Tur., 

Mošovce. 
Vefký Fajkurt — Nagyfajkfirt, Tek., 

Vráble. 
Velký Fedýmeš (Hrubý F.) — Nagy- 

fodémes, Pr., Galanta. 
Vefký Folkmár — Nagyfolkmár, Sp., 

(ielnica. 
Vefký Hnilec — Nagyhnyilccz, G.. 

Rožňava. 
Vefký Chmefov (Chomefov) — Kom- 

lóskeresztes, Šar., Topfa. 
Vefký Kazmír (V. Kažmir) — Nagy- 

kázmér, N. M. p. Šiatorom. 
Vefký Kerestúr — Nagykeresztúr 

Nov , Lučenec. 
Vefký Kiarov — Nagykér, Nov., Bal. 

Oarmoty. 
Vefký Kolačín — Nagykolacsin, Tr., 

ITava. 
Vefký Koválov Nagykovalló, Nit., 

Skalica. 
Vefký Krtýš — Nagykurt<»s, Nov , 

Bal. Úarmoty. 
Vefký Kýr — Xagykér, Nit., Nové 

Zámky. 
Vefký í.apás — Naf^^ylapás, Nit., 

Nitra. 
Vefký Laz úlaTiO — Nagyláz, Už., 

Užhorod 
Vefký Lipník(^I,niinnKiJ — Nagylipník, 

S;j , Stará Ves 
VefKý L«")m — Xagylam, Nov., Halič. 



Vefký (Hrubý) Máčad — Nagy- 
mácséd. Pr., Galanta. 

Vefký Málaš — Nagymálas, Tek., Le- 
vače. 

Vefký Pešek — Nagypeszek, H., 
Soba. 

Vefký Slivník — Nagyszilva, Šar., 
Sekčovec 

Vefký Šaryš — Nagysáros, Šar., Ši- 
roká. 

Vefký Valkház — Nagyvalkház,Tek. 
Vráble. 

Vcfopolie (Vefopofa) — Velyopolya, 

Zem., Humenné. 
Velušovce — Velusócz, Nit., Topol - 

čany. 
Vťnecia (Benátky) — Veneczia, Šar., 

Sekčovec 
Vendíg — Bodvavendégi, Ab., Turňa. 
Vereš — Veres, Nov., Halič. 
Vernár — Vernár, G., o. pohrcnský 
Verovce - Verócze, Nov., Novo- 

hrad 
Vereš vár — Vorosvár, Nit., Frašták. 
Verešvár — Vorosvár, Tek., Vráble. 
Verzár — V., Bih , Margita. 
Veselé (Wesele) — Veszele, Or., 

Námestovo. 
Veselé — Vigvár, Nit., Piešťany. 
Veškovce — Veskócz, Už., Kapu- 

šany. 
Veterná Porubá — Szélporuba, L., 

I.ípt. Sv. Mikuláš. 
Veterník (Legcndel) — Kormííczliget, 

Tek.. Kremnica. 
Vezka, I^ezdedov — Veszkabezdedó, 

Tr , i'úch()v. 
Vezekýn — Vezekény, Pr, Galanta. 
Vlača — Vlacsa, Šar., Topfa. 
Vlachovo — ( )láhpatak, G., Rožnava 
Vlachy — Nagyolaszi, L., U\)t. Sv. 

Mikuláš. 
Vladky — Kiáolas/i, L., Ružom- 
berok. 
Vlčie Jamy (Včclín) — Vlcsicjamy 

(Csclin), Zv., Zvolen. 
Víčkovaný - Vlcskován, Nit , Ska- 
lica. 
Vlkanová, Peťová — Farkaspetofalva. 

Zv., Banská Bystrica. 



198 



Vlkolinec — Vlkolinecz, L., Ružom- 
berok. 

Vlkovo, Nov., Lučenec. 

Vicež (Víťaz) — Nagyvitéz, Šar., Ši- 
roká. 

Vidina — Videfalva, Nov , Lučenec. 

Vidovaný — Vidován, Nit., Skaiica, 

Vieska — Gergelyfalva, Nov., Halič. 

Vieska — Kisfalu, Tur., Mošovce. 

Vieska (Maloveska) — Kisfalu, Sar., 
Nižná Torysa. 

Vieska (Véska) — Vészka, Nit., Ska- 
iica. 

Vieska — Garammindszent, Tek., Sv. 
Kříž. 

Vieska (Hačava) — Falucska, Ab., 
Turňa. 

Vieska — Vieszka, Nit., N. M. nad 
Váhom. 

Vieska — Kisfalud, Tek., Zlaté Mo- 
ravce. 

Víglaš — Végles, Zv., Slatina. 

VígFašska Hutá — Vcgleshuta, Zv., 
Slatina. 

Viktelka — Vigtelke, G., Rožňava. 

Vikář tovce — Vikartócz, Sp , So- 
bota. 

Vila Ludrova — Villaludrova, L., 
Ružomberok. 

Világ (Bujaří*) — V., Zem., Hu- 
menné. 

Vilkovce — Kiskunchfalu, Sp., Le- 
voča. 

Vifa — Vily, Zem., N. M. p. Šiatorom. 

Vinné — Vinna, Už., Sobrance. 

Visla va (Biu-Jaiíu) — Vi.szlava, Sar., 
Makovica. 

Vislava — Viszló, Bor, Sendré. 

Visolaj — Viszolaj, Fr., Ifava. 

Viska (BrnuK-a) - Viska, Už., Bere- 
znoje. 

ViSkovce (Viska) — Visk, H., Šiahy. 

Višňov — Visnyó, Zem , Sečovce. 

Višňové (Višňové) — Visnyó, Nit., 
Myjava. 

Višňové — Visnyó, Tr., Žilina. 

Vištuk — Vistuk, Pr., Senec. 

Vitálišovce . — Vitálisfalu, L., Lipt. 
Sv. Mikuláš. 

Vitanová — Vitány, Zem., N. M. p. 
Šiatorom. 



Vitanová — Viitanova, Or., Trstená. 
Vitkovce — Vitfalu, Sp., Podhradie. 
Vitkovce — Vitkócz, Nit , Topolčany. 
Vízkelet — Vizkelet, Pr., Galanta 
Vižiáš — Vizslás, Nov., Fijakovo. 
Voderady — VedrOd, Pr., Trnava. 
Vodnik, Kras., Rešica. 
Vojčice — Vécse. Zem., Sečovce 
Vojkovicc (Vojkovce) — Voikfalva, 

Sp., Podhradie. 
Vojnatina (Vojňacina) — Vajnatina, 

Už., Sobrance. 
Vojtovce (BuňTOiími), — Vojtócz.Zem., 

Stropkov. 
VoFa — Laborczvolya, Zem., Micha- 

Fovce. 
Volič a íBojiiuii) — Volicza, Zem., 

Humenné. 
Volkova (Bo.TKnijoo) — Valkaja, Už., 

Užhorod. 
Volkovce — Valkócz, Tek., Zlaté 

Moravce. 
Volosjanka (BojiociiHKa) — Voloszánka, 

Už., Bereznoje. 
Vondrišel ( Wagendriissel) — Merény, 

Sp., Nova Ves. 
Voročov (Bo])0'i(»no) — Vorocsó, l'ž., 

Perečín. 
Voznica — Garamrév, Tek , Sviitý 

Kříž. 
Vozokany — Vezekény, Nit.. 1 opol- 

čany. 
Vráble — Vcrcbcly, Tek , Vráble. 
Vrádi^te — Vrádist, Nit.. Skaiica. 
Vranie — Vránje, Trenčín, N. M n. 

Kysucou. 
Vranov — Varannó, Zem., Vranov 
Vranovské Ccmerné — Varannócse- 

mernye, Vranov. 
Vranovské Dlhé — Varannóhosszú- 

mezo. Zem., Vranov. 
Vrba — Verbó, L , Ružomberok. 
Vrbany — Verbeny, Nit., Prievidza. 
Vrbica — Verbicz, L., Lipt. Svatý 

Mikulá.^. 
Vrbov (Vcrbov) — Ménhard (Men- 

hard.sdorf), Sp., Kcžmark. 
Vrbovce — Verbúcz, Nit., Senica. 
Vrbovce — Varbócz, G.,Rim., Sobota. 
Vrbové — Verbó, Nit., N. M. n. 

Váhom. 



199 



Vrbovec — Varbócz, Ab., Turňa. 
Vrbovcc (Verbovce) — Verbócz, Už., 

Sobrancc. 
Vrbovka — Varbó, Nov., Bal. Ďar- 

moiy. 
Vieska (Viesky) - Vieszka, Tr., 

Trenčín. 
Vrchovce (Varichovce, BiipuxoBun) 

— Varehócz, Zem., Stropkov. 
Vrch Teplá — Vrchtepla, Tr., Považská 

Bystrica. 
Vrícko (Miinnich-Wies) — Vriczkó, 

Tur., Mošovce. 
Vrútky (Horné a Dolné) — Ruttka 

Tur., Sv. Martin. 
Vršatskc Podhradie — Oroszlány- 

kopodhragy, Tr., Púchov. 
Vrtižer — Farkasd, Tr, Považská 

Bystrica. 
Všetky Kuty — Setétkút, Tek., 

Vráble. 
Vulšinky { ByjiiiiiíiKa) — Vulsinka, 

Už , Perečín. 
Výborná (Bierbrunn) — Viborna, Sp , 

Kežmarok. 
Výčapy Opatovce — Vicsápapáti ,Nit., 

Nitra. 
VýČapky — Kisvicsáp, Nit., Topol- 

čany 
Vydernik — Vidernik, Sp., Nová Ves. 
Vydrány (BwApani.i) — Vidrány, Zem., 

Humenné. 
Vydrná — Vidrna, Tr., Púchov. 
Vydruvt) -- Vidrás, Zv., Březno. 
Vyhne 'Vyhňoranyi — Vihnye, Tek., 

Svatý KrÍ7. 
Vycliťulná — Vichudna, L , Hrádok. 
Výlet — Nov., Halič. 
Výrava iHupana) - Virava, Zem., 

Humenné. 
Vysočany — Viszocsán, Tr., Bánovce. 
Vysuká — Magaslak, H., Bátovce. 
Vysoká — Viszoka, Už., Kapušany. 
Vysoká -- Viszoka, Tr., Bytča. 
Vysoké — Viszoka, Šar., Vyšná To- 
ry sa. 
Vy.šehrad — Visegrád, Pešť, Pomáz. 
Vyskovcc I Bí.iniKonue) — Viskócz, 

Sar,, Makovica. 
Vysná Helša — Felsftbolzsc, Ab., Ko- 

.^ice. 



Királybocza, L., 
Felsóczécze, Ab., 



Vyšná Boča 

Hrádok. 
Vyšná Cicá 

Gene. 
Vyšná Dobša — FelsOdobsza, Ab., 

Gene. 
Vyšná Hrabonica i BtimriH rpiióyc- 

iTiiiui; — FelsOhrabonicza, Ber., 

Saljava. 
Vyšná Jabloňka (HÓ-ionKa) — Felsó- 

jabloňka, Zem., Snina. 
Vyšná Jedlová (EjjOBa) — Felsó- 

jcdlova, Šar., Makovica. 
Vyšná Kamenica — Fels6kemencze, 

Ab., Fizer. 
Vyšná Krajná (Kannba) — Oroszkajnya, 

Zem., Stropkov. 
Vyšná MisFa (Mifša) — Felsómislye^ 

Ab., Fizer. 
Vyšná OFka (OjibKa) — Homonna- 

olyka. Zem., Stropkov. 
Vyšná OFšava (Horná Olšva) — Felsó- 

olsva. Zem., Stropkov. 
Vyšná Pisana (IlncaHa) — Fels6 

piszana, Šar., Makovica. 
Vyšná Pofanka (ITc^banKa) — Fels6- 

polyánka, Šar., Makovica. 
Vyšná Radvaň (Horbesanská Radvaň). 

(ropÓoKTb-PaABanb) — Horbokra- 

dvány Zem., Humenné. 
Vyšná Rcvúca — Felsórevucza, L., 

Ružomberok. 
Vyšná Rybnica (V. Rybniče) — FelsO- 

ribnyicze. Už., Sobrance. 
Vyšná Slaná — Felsósajó, G., Rož- 

ňava. 
Vyšná Slovinka (V. Slovinky, Jjumna 

C.ioiMiHKa) — Fclsószlovinka, Sp., 

Gelnica. 
Vyšná Suchá — FelsOszuha, G., Tor- 

naía. 
Vyšná Šitnica (Horná Žitnica) — 

Felsositnyicze, Zem., Stropkov, 
Vyšná Šuňava — FelsOsunyava, Sp., 

Sobota. 
Vyšná Vladiča (Horná V.) — Felsó- 

vladicsa. Zem., Stropkov. 
Vyšná Vofa — Fclsóvolyka, Šar.,, 

Sekčovec. 
Vyšné Berecky — Felsóbereczki, Zem. 

Bodrog. 



200 



Vyšné Čabyne (^ciliiiib) — FelsOcse- 

binye. Zem., Humenné. 
Vyšné Ilutky — FelsOhutka, Ab. 

Fizer. 
Vyšné Kálošovo — Felsókálosa, G., 

Torna Fa. 
Vyšné Ladiškovce — Fcls6ladiskóc2, 

Zem., Humenné. 
Vyšné Merkovce (Mirko vce) — Felsó- 

merk, Šar., Nižná Torysa. 
Vyšné Německé — Felsónémeti, Už., 

Užhorod. 

Vyšné Remety — Felsóremete, Už., 

Sobrance. 
Vyšné Repaše — FelsOrépás, Sp., 

Levoča. 
Vyšné Revišce (V. Revišce) — FelsO- 

reviscse. Už., Sobrance. 
Vyšné Ružbachy (V. Družbaky) — 

Felsórusbach, Sp , Stará Lubovňa. 
Vyšné Štepanovo — Felsfistepanó, 

Or., Podzámok 
Vyšné Šváby (Starý Majer, Alte 

Maierei) - Ómajor, Sp., Stará 

Ves. 
Vyšné Tvarožce (TímpLiHvUo) — Fcl- 

sótvarozscz, Šar., Sekčovec. 
Vyšné Valice — Fclsovalybikszog, G., 

TornaFa. 
Vyšné Zhojné (3rM»riiiop) — Izbugya- 

zbojna, Zem., Humenné. 
Vyšný Čaj — FelsOcsáj, Ab., Fizer. 
Vyšný Gaď — Felsógagy, Ab., Čc- 

rehát. 
Vyšný Harškút íHažgút) — Felso- 

hárskut, Šar., TopFa. 
Vyšný Kíked — Felsókéked, Ab.. 

Fizer. 
Vyšný Komárnik — Felsókomarnik, 

Šar., Makovica. 
Vyšný ICubín — Fclsókubin, Or., Dol. 

Kubín. 
Vyšný Lanc: — Felsólánc/?, .'\b,, ('e- 

rehát. 
Vyšný Lap^ (Vyšné Lapšcj — Felsó- 

láf>()s, S|)., Stará Ves. 
Vyšný Malatín - - FclsOmalatin, L., 

Lipt. Sv. Mikuláš. 
Vyšný Mcdzcv — l^clsOmcczcnzcf, Ab. 

Čerchát. 



Vyšný Mirošov (MiipouiOBb) — Felsó- 

mirossó, Šar., Makovira. 
Vyšný Olčvár — Felsóolcsvár, Ab., 

Košice. 
Vyšný OrJík (Op.iHK-L) — Fclsórlich. 

Šar., Makovica. 
Vyšný Regmec — FelsOregmccz, Zem., 

N. M. p. Šiatorom. 
Vyšný Slavkov — Felsószalók, (Gross- 

Schlagendorf), Sp, Podhradie. 
Vyšný Sliač — Felsoszlécs, L., Ru- 
žomberok. 
Vyšný Svidník (Chmaiiiikm) — Felsrt- 

szvidnik, Šar , Makovica. 
Vyšný Šebeš — Felsósebes, Šar., Ši 

roka. 
Vyšný Tejkeš — FelsOtokés, Ab., 

šice. 
Weitzenried (Gerník), Kras., Moldava. 
Zábidovo (Zábidov) — Zábidó, Or., 

Podzámok. 
Zábor — Záborie, Tur., Sv. Martin. 
Zábrež — Zábrezs, ( )r., Dol. Kubín. 
Zábroď (i3a6|)OAi») — Zabrogy, Už., 

Bereznoje. 
Zádiel — Szádeló, Ab , Turňa. 
Zádorfala — Z., G . Torňala. 
Zádorháza — Z., G.. Siač. 
Zádubnic — Zádubnje, Tr., N. M. n 

Kys. 
Zahora (Zahor ie) — Erdomcg, H.*. 

Čalomija. 
Záhorb (3ar(>pin) — Zágorb, Už., 

Bereznoje. 
Záhony — Z , Už . Kapušany. 
Zahor — Zahar. Už.. Užhorod. 
Záhorčie — Záhurcse, lek , Svatý 

Kříž 
Záhrb — Z , Tck , Svil-.ý Knž 
Zacharovcc — Zehcrje, G., Rim. So- 
bota. 
Zákamennc, Khn - ZákaiiitMicklin. 

Or., Númcsti^vo. 
Zákopčie — Zdkopcsc. Tr., Caca. 
Zakostolany -■ Zákosztolány, Nit., 

Pic.ííťany. 
Žala ha - Z., II , Soba. 
Zaman»vce (Sumáruvct- 1 /amar<')cz, 

Tr . Trenčín 
Zampor (Sampor, Sandbcr^) — Szam- 

por Zv., Zvolen. 



201 



Zámutov — Zamutó, Zem., Vranov. 
Zarieč KeWov — Zárjecskebló, Tr., 
Bytča. 

Zarieč — Zárjecs, Tr., Púchov. 
Zarieč — Zárjecs, Tr , Trenčín. 
Zaričovo (3api>i^oBo) — 2^ricsó, Už., 

Perečín, 
Zámostie — Garamhidvég, Zv., Březno. 
Zárubia, Tek., Sv. Kříž. 
Záskalie — Zászkal, Or., Dol. Kubín. 
Záskalie — Zászkal, Tr, Považská 

Bystrica. 
Zástranie — Zasztranje, Tr., Žilina. 
Záturčie — Záturcsa, Tur., Svátý 

Martin. 
Zausina (3aycnna) — Zauszina, Už., 

Bere znoje. 
Závada — Z., Nit., Topolčany. 
Závada — Z , Nov , Halič. 
Závada — Zavadá, Sp , Levoča. 
Závada — Kisvalkócz, Tek., Zlaté 

Moravce. 
Závada — Z.. Tr. Bánovce. 
Závada — Pastinazávada, Tr., Považ- 
ská Bystrica. 
Závada — Z., Tr., Púchov. 
Závada (^aua^a) — Zavadá, Zem., 

Stropkov. 
Závadka — Z., G., o. pohronský. 
Závadka — Zavadka, Sp., Nová Ves. 
Závadka (.iaca^Ka) — Zavadka, Šar., 

Sekčovec. 
Závadka — Z., Už., Sebrance. 
Závadka — Zavadka, Zem., Humenné. 
Závodíc — Závodje, Tr , Žilina. 
Závodie — Zavaros, Zv., Březno. 
Závody — Závod, Pr., Malacky. 
Zay Uh rovec — Zayugrócz, Tr., Bá- 
novce. 
Zázrivá — Zázriva, Or., Dol. Kubín. 
Zbehňov — Zebegnyo, Zem., Sečovce. 
Zbchy — Ozbcg, Nit , Nitra. 
Zhoj (AChíú) — Z, Zem., Snina. 
Zbora Z., Tr, Púchov. 

/borov - - Zboró, Šar., Makovica. 
Zburov - - Zboró, Tr., Nové Město 

nad Kysucou. 
Zbudza - Izbugya, Zem., MichaFovcc 
Zbynov — Zbinyó, Tr., Žilina. 
Zdoba -- Z, Ab., Košice. 

N:irodopii«iný Sborník. St. IX. 



Zdravce (^paBnii) — Darócz, Už. 

Užhorod. 
Zebegíň — Zebegény, H., Soba. 
Zelené — Zeleno vo, Nov., Lučenec. 
Železník (Železník) — Vaspataka, Šar., 

Topía. 
Zelmanovce (Želmanovce) — Zsál- 

mány, Šar., TopFa. 
Zemanská Dědina — Nemesdcdina, 

Or., Podzámok. 
Zemanská a Malá Kotešová — Nemes- 

kiskotessó, Tr., Bytča. 
Zemanská Lubela — Nemeslubella, 

L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Zemanská Ludrová — Nemesludrova, 

L., Ružomberok. 
Zemanská Závada — Nemeszávada, 

Tr., Považská Bystrica. 
Zemanské Jacovce — Nemesjácz, Nit., 

Topolčany. 
Zemanské Kostolany — - Nemeskoszto- 

lány, — Tek., Oslany. 
Zemanské Lieskové — Nemeslieszkó, 

Tr., Trenčín. 
Zemanské Podhradie — Nemespod- 

hrágy, Tr., Trenčín. 
Zemanské Mitice — Nemesmiticz, Tr., 

Bánovce. 
Zemanské Surovce (Nemeš Šúr) — 

Nemessúr, Pr., Trnava. 
Zemanský Kvašov — Nemeskvassó, 

Tr., Považská Bystrica. 
Zemanský (Otrubný) Vrbovok — 

Nemesvarbók, H., Krupina. 
Zemné (Zemno) — Zemplén, Zem., 

N. M. p. Šiatorom. 
Zlaté (Zlatá Baňa) — Arabánya, Šar., 

Nižná Torysa. 
Zlaté Moravce — Aranyosmarót, Tek., 

Zlaté Moravec. 
Zlatník — Aranyosd, Nit., Žabokreky. 
Zlatník — Aranyospatak, Zem., Vranov. 
Zlatno (Zlatnó) — Kisaranyos, Tek., 

Zlaté Moravce. 
Zlato (Zlaté) - Aranypataka, Šar., 

Sekčovec. 
Zlatovce — Zlatúcz, Tr., Trenčín. 
Zliechov — Zljechó, Tr , llava. 
Znakov (Snakov) — Szmakó, Šar.. 

Sekčovec. 
Zohor — Z., Pr., Prešpurk. 

14 



202 



Zolná — Zólna, Zv., SlaUna. 
Zobor — Zumbor, Nov., Sečany. 
Zonc — Zoncz, Pr., Prcšpurk. 
Zorkovce — Zorkócz, Tur , Mošovce. 
Ztratená (Stračena, Stračena) — Sztra- 

czena, Sp., Nová Ves. 
Zubák — Z, Tr., Púchov. 
Zuberec — Zuberecz, Or., Podzámok 
Zubné - Zubna, Zem., Snina. 
Zuboď — Zubogy, G , TornaFa 
Zubrohlava — Z., Or., Námestovo. 
Zvala (3na.ia) — Zuella, Zem., Snina. 
Zvolen — Zólyom, Zv., město. 
Zvončfn - Harangfalva, Pr, Trnava. 

Žabinec — Zsabinecz, Tr., Trenčín. 

Žabokrcky - Zsámbokrét, Tur., Sv. 
Martin. 

Žadáň — Bodrogzsadány, Zem., Tokaj. 

Žakarovce — Zakárfalu, Sp., Gelnica. 

Žakil — Sekély, Tek., Svátý Kříž. 

Žakovce — Izsákfalu (Eisdorfj, Sp., 
Kežmarok. 

Žalobín — Zsalobina, Zem., Vranov. 

Žarnov — Zsarnó, Ab., Turňa. 

Žarnovica — Zsárnócza, Tek., Svátý 
Kříž. 

Žarnovica — Zsarnovicza, Tur., Mo- 
šovce. 

Žarnovická Hutá — Zsarnóczakohó, 
Tek., Svátý Kříž. 

Žaškov — Zsaskó, Or., Dol. Kubín. 

Žatkovce — Zscttck, Šar., Sckčovcc. 

Ždaná — Zsadány, Ab., Fizer. 

Ždiar (Zdzor) — Zsdjár, Sp , Kež- 
marok. 

Žebeí^ — Zsebes, Ab., Konice. 

Žcgiia — Zsegnye, Ša/., Nižná Torysa. 

Žegra — Zsegra, Sp., Podhradie. 



Železná Brcžnica — Vasberzencze, Zv., 

Zvolen. 
Železník (Železník) — Vaspataka, Šar., 

Topla. 
Želiezovce — Zseliz, Tek., Levice. 
Želmanovce (Zelmanovce) — Zsálmány^ 

Šar., Topla. 
Želobudza — Zselobudza, Zv., Slatina. 
Želovce — Zsély, Nov., Bal. Ďarmoty. 
Žemliare — Zsemlér, Tek., Levice. 
Žiar — Zsár, L., Lipt. Sv. Mikuláš. 
Žiar, Tek., Sv. Kříž. 
Žibritov — Zsibritó, H, Krupina. 
Židó (Žid) — Zsidó, Pešť, Vácov. 
Židovin — Zsidovin, Kras., Bogšany. 
Žigárd — Zsigárd, Pr , Galanta. 
Žíhlava — Zsihlava, Nov., Bal. Ďar- 

muty. 
Žikava — Zsikva, Tek., Zlaté Mo- 
ravce. 
Žilina — Zsún, Nov , Sečany. 
Žilina — Zsolna, Tr., Žilina. 
Žilinka (Žolnafala) Zsolnafalu, Nit., 

N. M. n. Váhom. 
Žíp — Zsip, G., Siač. 
Žipov — Izsép, Šar., Široká 
Žirany — Zsére, Nit , Nitra. 
Žirkovce (Širkovce) — Serke, G , 

Siač. 
Žirová — Zsirova, Tur., Sv. Martin. 
Žirovce — Zsir, Ab., Fizer. 
Žitná — Zsittna, Tr., Bánovce. 
Žitva Fedýmcs — Zsitvafodcmcs, Nit., 

N«)vé Zámky. 
Žlkovce - Zsúk. Nit., Frašták. 
Žor — Zsor, G., Tornnía. 
Žubčany — Zscbfalu, Šar., Široká. 
Žubkov — Krdosurány, Tek., Svátý 

Kříž. 
Žujta — Zsujta, Ab , Fizer. *) 



*) Z vlastního Slovenska schází v seznamu tomto pouze nčkteré čisté maďarské 
obce v Prešpurku, v okresu horno a dohiočalokezském a v Zemph'ne, v okresu 
hcdrogském. sercnčském a tokajském, které nemají zvláštních názvů slovenských. 
Mimo názvy slovenské a maďarské uvedeny někde i jiné. V závorkách za slovcn- 
.skými názvy u [)olskosloven.ských obcí v Oravě j.sou názvy polské, ve Spiši, 
Šary.si, Zemplínu a Užhorode u obcí s většinou ruského obyvatelstva názvy ruské. 
Poiíobnč za níaďarskými názvy uvedeny i názvy nčmecké, ale důsledné jen 
u obcí s většinou německého obyvatelstva, anebo i tam, kde slovenský název odvozen 
jest z německého. Tím ovsem mnohý starý r.ázev německý musil být j)C minut jako 
na př. : Altsohl - Zvolen; Neu.sohl - Báňská Bystrica a j. Dodatkem připojujeme 
zde několik názvů, které nedopatřením byl v vynechány: Abafalva — A, G., Tor- 
ňaía. Andrejova (An.iiK-iioua) — Andrejova, Šar., Sekčovec. Báčka — Bacska, Zem.. 



203 



Bodrog. Balogfala — B., G., SiaČ. Baradla - Aggtelek, G., TornaTa. Bašta — 
Egyháxasbast, G., Siač Baťany — Battyán, Zem.. Bodrog. Becherov \ text^iH^Ki,) — 
Beheró. Šar., Makovica. Belovcža (IJo.i*»(»j>o:i:a) — Bclovezsa, Šar., Sekčovcc. Berok 
(Barok) — Pusztabcrki, Nov., Novohrad Bezdedov — Bezdedó. Tr, Púchov. Bicí 

— Bély, Zem., Bodrog. Bielejovce (li<\ionMnu.') - Belejócz, Šar, Makovice. Bicňa 

— Erdóbénye, Zem, Tokaj. Birínčok — Karancsberény, Xov, FiLikovo. Borkovce 

— Ipolybolyk, Nov.. Lučenec. 



Opravy a doplňky k textu. 

Na str. 12 ř. 26 shora Čti Ze manské Surovce. 

> > 14 ř. 8 sdola připoj k literatuře o Polácích v Trenčansku ještě Článek 
Fr. Pastrnka »0 nářečí polském v stolici trenčínské< ve sborníku 
•Rozpravy filologické* věnovaném J. Gebauerovi (Praha 1898 
str. 134), rozbírající hovor čatcanský a skalitský. Pastrnek soudí, 
že polská hranice jazyková sahá dosud jižně pod Čatcu. 
15 ř. 1 sdola vynech, poněvadž v seznamu Houdkově je zde chyba. 
17 ř. 10 > k Turzovcc připoj do závorky Kysuca, Kysuce. 

24 ř. 20 shora čti Malá Čierná. 

25 ř. 6 sdola čti žabokrecký. 

26 ř. 15 » čti Žabokrekách. 
26 ř. 6 > k Čornoku připoj do závorky Černok. 

26 ř. 5 » k Naďsegu » » » Eďhdseg, 

27 ř. 4 shora čti Ke sov, 

27 ř. 9 » k Mártonfalu připoj do závorky Faluba, 
27 ř. 12 sdola k Fornoségu > » » Farnostg. 

27 ř. 8 » k Kapincům » > » Kopince. 

28 ř. 9 a 14 shora sluší dodati, že podle různých později mě došlých 
zpráv pojmenování Šalgóčky a Šalgovcú se navzájem mate. Tak 
se užívá na místě prvého názvu Sal\;<yifce a na místě druhého 
Tótiok, Slov. Sok, <>arluhy (?). 

28 ř. 5 sdola k Oponicům připoj do závorky Aponice. 

29 ř. 8 shora k Kamanové > » » Komanovd. 
29 ř. 9 a 23 shora připoj, že v slovníku Nagy-ho, Hornyánského a jiných 

pramenech člc se Hrezany. 
29 r 13 shora k Sulánkám připoj do závorky J/. Sulauy. 

29 ř. 11 sdola k Ludanům » » » LuJanice. 
'^9 ř. 2 » k Ijiskupicum » . > Biskuf^ovd. 

30 ř. 2 shora čti llajnova Ves (ÍTajnovejsa). 

30 ř. 4 » k Solčankám připoj do závorky Solčanka. 

31 ř. 6 » čti V, janikovce. 
31 ř. 12 > čti Salgov. 

33 ř. 1 > k Peťaniim připoj do závorky Pefovd. 

33 ř. 13 > čti Lelovce. 

33 ř. 9 sdola čti Siitovcc. 

34 ř. 4 shora k Laskáru připoj do závorky Laskdry. 

35 ř. 8 » čti Popuditi. 

:i7 ř. 10 » k Žolnafalu připoj do závorky Zilinka (název umělý;. 

37 ř. 19 sdola čti Sčmčihany [tak i str. 37 ř. 6 sdola) 

37 ř. 15 » čti Čaky. 

38 ř. 8 shora k Čaradcům připoj do závorky Camdire. 

39 ř. 3 sdola "talnd. 



Na str. 39 ř. 13 sdola čti Felsotdrnok. 

40 ř. 10 shora připoj do závorky Slaskd. 

40 ř. 15 » čti Rudno. 

41 ř. 19 > připoj do závorky Šimoňany, 

42 ř. 11 sdola čti Dol Plachtincc místo Dol. Palojta. 
45 ř. 4 shora Čti Scnohradz, 
51 ř. 11 » čti ZdkamcHŤic-Kiin. 

1 sdola čti Nižný (tak i str. 52 ř. 6 shora — Vysny). 

2 * připoj do závorky Luciud. 
2 > čti Bozos. 

16 shora čti Lesný. 
9 » připoj do závorky Lasiovcc. 
19 > čti Matiasovce. 
2 sdola čti virovitické. 
6 shora čti Autunovci (od Autunovac). 
135. Stať o českých osadách byla již vytištěna, když jsem se seznámil s právě 
vyšlým článkem prof. Lj. Miieiičc o uherských Krašovanech >Ober 
die Sprachc und die Herkunft der sog. Krašovaner in Sudungarn.* 
(Arch. f. si. Phil. 1903, 161), z něhož je vidno, že Krašovani dosud 
za Bulhary pokládaní, jsou původem Srbové; jejich dialekt lisí se 
však od sousední štokavčiny banátských Srbů. 



51 




63 




77 




80 




81 




83 




119 




120 





Opravy k mapám. 

Na mapě Tekcva je omylem vynecháno u kolečka mezi Šalmošem a Novou Vsí 
scv. od Levic jméno Opatovce (Gáramapáti). 

Oravy omylem vynecháno v jihozáp cípu jméno osady Král' ovány. 
Ijptova polož osadu Potok mezi Štiavničku a Zem. Ludrovou. 
XovoJiradu čti ve AFakovském okresu místo jména Zaďva — Kcvnd. 
Gemcrii čti místo Rim. Březno — Rim. Hrczovo. 

Zcmplina čti v michalov. okrese Kopčany místo Hopčany, v novoměstském 
Gcrčď místo GcrceF; na severu u jména Kožkovce má býti bod jen 
ze V^ ne plně černý. 

Saryšc čti v okrese topFanském Matiaiok místo Maťasok, v sckČovském 
.\Falcov místo Malcov. 



Vysvětlení k mapám. 



První mapa podává celkový přehled, na ostatních 10 mapách zobrazeny 
jsou severní a střední stolice uherské, v nichž sedí Slováci ve větší míře. 
Jedenáctá mapa podává celkový přehled. 

Na detailních mapách předvedeno jest rozložení slovenské národnosti 
po osadách a sice následujícími značkami: 

9 osady s více než 90^'/^ Slováků, 

« > * 90-75% Slováků, 

1 . •• 75- 50 - » , 

Q > . 50—25 » 

ií » * 1'5--10 > 

O » , které nemají ani 107o Slováků. 

Oblast, v níž sedí Slováků více než 50% » pokryta je cele barvou 
zelenou, oblasť s 10 — 50% zeleným čárkováním. Osady, v nichž statistika 
nenašla 10% Slováků, pokryty jsou čárkováním barvy červené. Osady, jejichž 
obyvatele se sice přihlásili za Slováky, al'' hovoří slovcnisovanou polštinou 
nebo ruštinou, pokryty jsou zeleným mřížováním. 



3aMliTKa K% Kapiaín,. 

ITrpUílíI KapTíl lIpmJO,tIIT'I> ríniuiň lílIAh, nl'Tíl.lLIIMť Kajm,! niri,;K'II>linT'L 

pa:íťc.TioHÍe ('jumaKoirii no eT(unuaM'i. (i;o>iiiTaTaM'iJ cLiiojmoil ii cpr.xin-ri 
Honrpiii. 

II a Af!Tn.ii>m.ivj. i.apTaxh (íOíonauaeTcji iiňMt.iuciiic* c.inuf*Hci;aro iia- 
po;j,onac(Meiii}i iio ut,iíui>hi.im'i. ťo.inM'i. cMtAviouuiMii líiiaianni : 

9 ťíMiMiia, r,vt ^iojitr 90% C.ioiiaiCinrL, 



« 




i'[. 90--75^'^, 


(' 


.H)i;aicnnx, 


1 




» 7r»--5() > 




v , 


■p 




* 50—25 * 




y 


■■J 




* 25 -10>- 




» 


o 




, lUt. MCIIhUlC 


10 


% C.i«n{:u;ni!i.. 



Qo.iaťTi., iri, KoTopon CuKrlw inuoisiim.i (-.inisahoDh. iKuqu.rra ucji :iiMriHíri 
KpacKun. nň.iarTi. c"i. 10 — 50^,, .iimijniii. 

Co.UMliíI, in, i;irrnj)|.INJ, Ilu CTarilrTlPlcri.MíMí. críiinpaVKťMlinMI. ní.TI, 

10% r.TOiíaKOirb. no r.ii. no .i<»rTni:j-,pííF.iM'i. i-ournucnia^ir. na ťa>MM'í. .vlut. im- 
xo^iiTca oo.tIííí 10% (-.loníiK-oin,, iini;pí.rn.i iq»:n-ni,i>iii .iiinia>iii. ('r.iciiia, vkiitimií 
KOTopMX'1. i'MirraioT'i. i-ooíi ('.inisai.iniii, ii(» ronopínr, iM(ii!('in'KM-iiiui,(.'i:irM-]. 
iiJU pycťKinrb ír.Ji.iKusrh, in»i."pF.rn,i iu.umii.im [> pl.iucrMaTí.iMi. y;jopo>ri,. 



OHOhěj 

íVrsble 



\mHál 



\3ifkňov 



y-y^ 



\ 






Hotíonm 




) 



STOLICE 



ABAUJ-TORNA 



BORSOD. 






"7 / 



^-^M 



»Mlt^ O 



Jkrm 



\0\ 




Sňěii 



Uj 




o 




1 
f 

Puř/ick J 


jyLJt 



fi^} 



*'*"'** 


1 ^ 


ředěna 


V 


-^íSftfc 


\^ 






/ 


\ 


oJSE 


* 



^Ě 



^ 




O L I C E 



UZHOROD 



3s 



N 



ST 



halíc 



L 



TR 



Mta 



'Jiirn^ 



^ 




'^f-^^- 









\tů£nutl 



Ni Ií\q mapě nejsou pro nedo/ ^" 

V» 0b«: fMcfM^ LJyň ^Taiy 

/ < 



v okres M banoveckém 
v okr. novo meif^Kem 
v okr. pucho vakem 



V okr. treníantkéin 



v okr. bi/ftrkkém 
v oKř zitínfltfin 




síiSřuh^ í 

\^ ZVOLEN, 



^NjKíf ^iKOV 



N 



STOLICE 

TUREC. 



i 

i 




%i 






£ 




OHRAD. 




SVAZEK VIII. 



Národopisný Sborník 



CESKOSLOVANSKÝ, 



VYDAVA 



NÁRODOPISNÁ SPOLEČNOST ČESKOSLOVANSKÁ 



NÁRODOPISNÉ MUSEUM ČESKOSLOVANSKÉ. 



REDAKTOR 



JIŘÍ POLÍVKA. 



redakční komitét: 



ADOLF ČERNÝ. A. KRAUS. J. MÁCHAL. J. MATIEGKA. L. NIEDERLE. 
FR. PASTRNEK. J. ZUBATÝ. 



V PRAZE 1902. 

NÁKI ADI.M VLXSTNÍM. - TISKEM ALOISA WIESNERA V PRA/K, KNIHTISKAŘE ČESKÉ AKADEMÍI* 
CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMĚMÍ. 



Na vydání tohoto svazku přispěla Česká Akademie císaře 
Františka Josefa pro védy, síovesnost a uméní podporou 

400 K. 



OBSAH 



ČLÁNKY : Strana 

K. Slavíková-Welsova : Lidopisné záznamy ze Slovenska 1 

Jos. Kubín: Lidové dopisy 18 

Regina Bíbová: O krajce 21 

V. Tille: Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. (Dokonč.) 35 

Ad. Černý : Kovové a dřevěné výrobky huculské 109 

Jar. Mančal: Prostonárodní podání Zálesáků o domácích zvířatech 117 

J. Valchář: Prostonárodní lékařství na Dolnokralovicku . • 132 

POSUDKY A ZPRÁVY : 

Véstník slovanské filologie a starožitností (V. J. Dušek) 146 

r.iai!jiiióntAt.nio Bx noBpeMeHHMXT* H:uaHÍflX'b. (A. Černý) 147 

r». X ri>"Hi<'HKí> • ^uTcpaiypa yKpanHoharo «i>o.ibKJopa 1777—1900 (J Polívka) . . 148 

G. L. Gorame: Folklór (V. T.) 151 

B. riianoK : CioBaiai qu Pycuuii.^ (J. Polívka) 152 

L. Lcger: La Mythologie slavě <J. Máchal) ... 154 

F. J. Čečetka: Od kolébky do hrobu (V. J. Dušek) 156 

Dr. ph. E. Grigorovitza: Libussa in der deutschen Litteratur (A. Kraus) . . 159 

Mrstík: Glossy k pohádkám o Kristu a sv. Petru (V. T.) 162 

L. Malinowski: Powieáci ludu polskiego na Šl%sku (J. Polívka) ...... 165 

El. Sklarek: Ungarische Volksmárchen (V. Tille) .168 

REJSTŘÍKY : 

Rejstřík věcný 178 

Rejstřík jmenný 178 

Rejstřík k V. Tillovým » Povídkám sebraným na Valašsku* ... 179 



Lidopisné záznamy ze Slovenska. 

Podává Karla Slavíková-Welsova. 

I. Z Nitranské stolice. Nemoc, smrt a pohřeb. 

Zárodek ku velké mojí lásce, kterou ku Slovákům chovám, zapustilo 
mi do duše slovácké drama Gabriely Preissové, Gazdina roba. Studium 
kusu toho stalo se mi branou, kterou jsem na Slovensko vešla. 

Stanula jsem překvapena a udivenýma očima dívala jsem se na ten 
nový svět a jeho lid. 

Květům v louce se podobá nejen svou krojovou pestrostí, ale i svojí 
okouzlující prostotou a přirozeností. Je to lid konservativní, cizí kulturou 
netknutý a odtud ten jejich svérázný, na mnoze poetický a plastický 
způsob vyjadřování a ten až úžasně vlastní pochod myšlenkový. 

Jsi-li umělec, bohatství tam nalezneš ! Krok za krokem okříváš, záříš, 
rozehřívaš se a jásáš, neboť jsi se ocitl v zemi, která uměním oplývá. 

Vlohy k umění jsou tak všeobecné, že ti bezděky napadne: »Bůh 
dal Slovákovi o jeden smysl více než druhým lidem, a ten jest — vy- 
tříbený vkus a bezděčné umělecké nadání. « 

Jejich vloha pro kreslení, vyšívání a vymýšlení nejumělečtějších 
vzorů a to beze všech pomůcek, je přímo ohromující. 

Znám vdovu, která vyšívá nejsložitější droboučké vzory a ani si je 
nenakreslí. Jiná vdova, zcela mladičká ještě osoba, kreslí a vymýšlí si 
vzory tak rychle, jako když my písem. 

Nad míru vkusné a umělecké provedení vzorů těch jak ve vyšívání, 
tak v souladu barev nebo v prolamování možno nazvati přímo zázrakem, 
uváží-li se, že to provádí lid takřka beze škol. 

Právě tak jejich nadání pro skládání písní, básní a příležitostných 
řečí je obdivuhodné. 

A což talent pozorovací, napodobovací a schopnost uměti vše přímo 
dramaticky vyprávěti! 

Soudíc dle svých zkušeností, tvrdím, že ze Slováků musili by býti 
nejpřirozenější a proto i největší herci světa. 

Národopisný Sborník. VHI. j 



2 Karla Slavíková- Welsova : 

To jsou jejich vzácné dary, které hravě a bezděčné z nich tryskají 
jako vůně z květiny. 

Jistě nádherné ovoce nesl by tento bystrý a Bohem nadaný lid, 
kdyby mohl žíti v jiných poměrech a kdyby se mu dostalo náležitého 
vzdělání. 

O kolik umělců více rozlétlo by se do světa hlásati slávu jména 
českého 1 

Nadšení tvé brzy promění se v rozkoš šťastného lovce, když dále 
poznáš, že jest to lid takřka ještě biblický. S úctou pohlížíš na ty patri- 
archální zvyky a obyčeje a tradiční dvornost, kterou až úzkostlivě 
v chování mezi sebou dodržují. A i s trochem závisti díváš se na jejich 
dětsky důvéřivou a až dojemnou víru v Boha a to Šťastné jejich umírání. 
Chvíle iiii se ti zdá, že tě vlak zanesl někam do doby dávno, dávno 
minulé, o níž jen v historii jsi čítával. 

Kráčíš, jakoby pralesem, kam noha málokterého jen cestovatele 
zabloudila a proto nasbírati můžeš květů v umění dosud neznámých. 
Šťastný a celý zmámený trhal bys své květy dále, kdyby přes tu chvíli 
nějaký trn duši ti nezranil. 

Trny ty jsou : hrozné sociální poměry, Maďaři, Židé, kořalka a mnoho 
temných vlastností Slováků samotných, které vyplývají z nedostatku 
vzdělání. 

Věru, že v tom pralese straší a čím hlouběji jsi se podíval do 
studny jejich umění, tím hlubší je tvůj zármutek a děs- 

Anna Kubalová 56tiletá stařena z Krakován v nitranské stolici 
u městečka Vrbového, na jaře, roku 1900, líčila mi nemoc a smrt svého 
otce a pohřeb v dědině vůbec. Vypravování její, které doslovně zde 
uvádím, jest oknem, kterým lze spatřiti zvyky a obyčeje až naivně 
prostého lidu slováckého. 

I. 

— — — U nás, keď má volakdo padúcú nemoc, hovora s koňa 
mozgy usušiť a chlapovi teho prachu třikrát na špic noža dať užiť a žene 
zase s kobyly. Ve Veselí čižmárovi to pomohlo a čižmár temu, čo mu 
ty prachy dal, ušil za to čižmy. Prosím-ich, to ani doktoři neveďá, čo ví 
volakerý sedlák lebo baba! 

Keď má volakdo suchu nemoc, povídajú, aby zjedol zavčas kocúra, 
a ženská kočku, že mu tá nemoc vyjde. 

Jednúc, keď už som bola kolko rokou vdaná, išla som opáčiť niojeho 
tatíčka, a oni strašné kašlali. Já som jim povedala: »tatíčko mój, vy už 
máte dozajista tu suchu nemoc. « 

»Hahá — a čo ty myslíš? — tak sa zasmáli, a nebolo to ani 
74 roku, už ležali velice nezdraví. Jednúc, keď som jich zas bola opáči^ 



Lidopisné záznamy ze Slovenska. 3 

mi povedali: »ej, Anča, tuším, že je to na ozaj*) tá suchá nemoc, já 
som už odbavený. Víš ty čo, dones mi od vás z Krakován volajakého 
kocúra!« 

»Jen dočkajte, tatíčko, donesem vám mojeho.« 

Mála som já jedneho peknéého kocúrá. Tri srsti mal I Tri iné 
kočky by bol odvážil ! Ale kocúr sa mi naráz ztratil a ne^olo ho. No, 
nemám kocúra, nemám. Už aj dva mesáce som kocůra nemalá. 

Prindem já jednúc k židovke starej do šenku a čo vidím? Mojeho 
kocúra tam. 

Já hovořím: stará paní, hen to je kocúr mój !« 

A ona mi hovoří: »pchrečo by tcho bol tvój kocúr ř« 

>No, je to mój kocúr, však ho věru poznám a i si ho vezmem.« 

Ona povedala: »ty, keď si teho kocúra vezmeš, já si na teba vezmem 
íiškála ! Srsť na srsí a kocúr na kocúra sa trefí. « 

'No tak pozrú, keď sa kocúr na kocúra treíí, toť majú znak, čo 
mu mój Jožko fúsiska opálil na šporherde pri dvířkách a za to dostal 
výprask.* 

>Však sa len oprubuj, si ho vzát.« 

No, nemohla som si pomociť, nechala som jej ho smrdlákovi tam. 

Ach, ale kocúrik prišol sám, a já ho vzala do mechu**) a milému 
nezdravému tatíčkovi zaniesla. »Tu máte, tatíčko, keď já ho nemóžem 
mat, židovi ho nenechám. Móžte ho zjestiť, neukradla som Jio, je mój.« 

Tatíčko si ho zabili, očistili a zjedli. 

Prindem k němu o týden a oni: »ej, Anča, kebys ešte volajaků 
kočku mi doniesla! Ej, však bych hu rád! Kebys len vedela, aké je lo 
dobré maso! Lepší jako husacinal« 

Vác som mu kocúra nedonieslal Lebo ukradnúí někomu, to bych 
neurobila ani za ništ. 

Ale predca umřel, bar aj kocúra zjedol. Nepomohol mu, bolo to 
už neskoro***) 

Za pár dnou přišla som ich zas opáčiť a i s dievčatom na rukách. 

Mamička neboly doma, zaplietaly mladé nevěsty. To každý nevie, 
mladé nevěsty zaplietať! 

Už jednu boly zaplietiy a doníesly odtál holbu vína a dva kusy 
koláča a zas jich přišli pýtať, druhů zaplietať, lebo u nás bývá len 
v pondělí moc veselá f), jindy nikdy. 

Tedy, keď som tam přišla, tatíček povedali: 

*i do opravdy. 
*♦) pytle. 
*♦*) pozdě, 
f) veselek. 



^ Karia SíaiicoTi-Weden: 

Mluví ;/-> r.éni zTaíílvn: fala-scm, oói téicc priríra-ic- Každý potnalý 
y.Uj-, fAcá a íit'ta a každé Tzdechr-:2tí tak vér::* rupodcbí. že zcnx>ciiébo 
^a^r;^ viófi ;/fed o^nii. 

*Ary,a to Jí: ty '« 

'S^i.rft, •atídko myj, jako sa mátcr* 

'Z.-i %a rnám - — — a to je Kačka f« 

*To j-s moja Anička. Anička, raríčko — — — « 

*Aha - -- -- jaj, hlavička moja boii — « 

já v^rn utiekaa vody vzat a som jim dala namočenu har.dni na 

hlavičku a oni povedalí: >ach, to je mi dobře už som celkem 

do matky země připravený — « 

Tak ležali chvílu a potem povedali: >Anča,' toť je vino. napí sa, 
donic^la to matcí,* 

•Já, tatíčko m6j, nechcem, len si nechajte, vy ste nezdraví* 

>Ale. len si vezmi, napí sa, však keď ma nebude, nedá ti nikdo. « 

(Ijk se do pláče.) 

Já som ale nepila teho vína. 

Potem už som sa od něho odebrala, bolo to v pondělí a som 
povcdala: >Pán Bóh vás, tatíčko, pozdrav a opatruj, musím jít domou — « 

>Pán B6h daj nebeský,* povedalí tatíčko. 

To bolo o 4 hodinách po poledni a o 7 hodinách večír, keď slu- 
nečko málo opočínúť*), umřeli. Keď mali umreť, začala jim velice kreu 
hrdlom téciť. Mamička doniesly putnu vody a handru velikú a namočily 
do vody a tak jim tu kreu odebíeraly. Za pól putny krevi z nich v>'šlo! 

Padťsát rokou mali teprva náš tatíčko! 

Potem mamička viděly, že už přichází posledná hodina jejich živo- 
byfó, zažaly hromičnú sviečku a daly jim hu do ruky. Potem vzaly 
Hveccncj vody do pohárka a povedali jim: » Jurko, prežehnaj ma a i ty 
tvoje dietky.* 

Oni strčili prsty do pohárka, do svccenej vody, spravili si na čele 
kiižík a prcžchnali prv seba; potem strčili ešte ráz prsty do pohárka 
a prcžchnali nás okolo stojících všet<ych a vtom pozřeli hoře do neba, 
/a^iinúrili oči a minutku jen bolo a už bolí mrtvý. 

Tak náš dobrý a múdrý tatíčko dokonali. 

((.'clý ten postup smrti až do posledního trhnutí těla a až do 
zblednutí mi ukazovala, že jsem úžasem sotva dýchala. A zas své odpo- 
ví''di tatíčkovi mluvila týmž hlasem, co s ním tenkráte mluvila.) 

Naša mamička, keď mali umret, nás takto prežehnaly: spravily tri 
kriAíky na čele a rickly : ncch ta tu opatruje Bóh Otec, Bóh Syn, 
Bull Duch svatý, ncrozdielná trojica božská. Každú jednu nás tak 
prežchnaly. - 

*) xapndnouti. 



Lidopisné záznamy ze Slovenska. 5 

Keď náš tatíčko dokonali, Bože mój, to bolo žalostil Křik, pláč 
sme zrobili a šaty ze seba trhali a nejen my, děti jeho — věru — som 
stará, neviem, jak budu diúho, tak jim pravdu mluvím. Prišol z Veselá 
— to je asi čtvrtá dědina od nás — jeden bratranec a tak nariekal: 
»ach, mój bratrance spravedlivý, kde si sa pode! — « 

Náš tatíčko boli každému milí — 

U nás je jeden taky, už je starší, než som já — má takú velkú 
hlavu — ani som neviděla člověka takého. Malý, tlustý, velice hlavatý, 
ale rozumu má moc! 

Tedy ten istý choďával zvonit, když modledníci mali v kostole 
modlení. Každého posledního sa scházali a náš tatíčko boli také v tem 
spolku a dávali temu istému, Čo mal tu kotrbu takú velikú, keď jich 
prišol opáčit, 2 krejcare. Ach, paní velkomožná, robil ten gravál, keď 
prišol ! Ten nariekal nad tatíčkom a že kdo mu bude krejcare dávať. — 

(Po každém naříká a lomí rukama jiným způsobem.) 

£j, ale stal sa u nás křik, keď přišla moja mladšá sestra z Moravan i 
Ona nebola pri ich smrti. Tá plakala, lebo sa im to stalo tá smrť skrz 
ňú. — Ona bola nemocná a tatíčko ju išli opáčiť do těch Moravan, 
nastydli a od teho času kašlali. Keď prišol taký nastydlý, povedali mu 
mamička naša: »prečo's tam k nej chodil, všaks nemusel chodiť.« 

>Já vás mám všetkych rád. Keď sa pořezem do teho prsta, bolí 
ma, keď sa pořeže ten, bolí ten. — VSetky ste moje děti a ju mám 
tiež rád.< 

Ona tá sestra přišla, dieťa malá na zádách v plachtě — ludé boli 
u nás poscházaný — a jak přišla do dveří, začala nahlas plakat: 
tatíčko mój, tatíčko mój, já som čakala, že vy mňa prindete opáčit 
a já som přišla a už sa s vámi nemóžem vypravovat. — Tatíčko mój 
nenie sú to ani 2 mesiace, čo jste mi vlasy česali* a objímala ho a pla- 
kala a všeci ludé, čo u nás boli, plakali. No a potem bol funus ako iný. 

Pozrú, paní velkomožná, náš tatíčko nevěřili nič, len v Pána Boha 
a vieru křesťanská katoličku, v které boli zrození, ale dycky hovořili, 
že je do roka 45 dnou neščastnýcb a pet dnou mezi nimi najneščast- 
nějších. Z tich pěti sú tri najukrutnejšie a ty sú: prvního apríla, keď 
sa Jidáš iškariotský na svět narodil, 1. augusta, keď sa Sodoma a Go- 
morha přepadla a 1. decembra, keď bol lucifer s nebe shozený a i s troma 
kúry andelou. Kdo sa v tich troch dnech narodí, šťastie na světe nemá. 
Kdo ten deň si dá žílu sekať, za 8 dní je mrtvý. Kdo v ten deň stúpí 
do stavu manželského, velké nesvornosti u něho prebývajú až do po- 
sledku života jeho. Kdo sa v ten deň na cestu vystrojí, šťastné sa 
domou nevrátí a náš tatíčko boli 1. augusta tu sestru ponajprv opáčiť 
a od teho dňa kašlali a vadli až chudáčík nebohý zemřeli. 

Ja, paní velkomožná, to je z opravdovej královskej pranostiky vy- 
táhnuté! To mój dědeček — oj, jaký ten boli mudrák — mali vypísané 



Karla Slavíková- Welsova : 



a my jsme si to pamatovali a všichni ty tri dny věříme. — Moja ujdnka 
roala v ten jeden deft dieťa a ono sa jej zadrhlo na kolísce mezi 
rebríčky. — Na taký deft bych ani do Maria Celle neišla. 



Pohřeb z Krakován, nitranské stolice. 

U nás, keď onezdravie a keď už je s ním zle, idú k farářovi a dajú 
sa modliť za něho za teho nemocného a farář ho odzpoviedá. 

Keď umře, idú jeho prátelie povedať do fáry, že ten istý je ne- 
božtik a vypuščá sa tam kriež Krista Pána ai knihu — takú dřevenu 
nápočne*) udělaná čo nosá na márách — a posvietniky **) a donosů 
to domou, kde je ten umrlý. 

Potem hned nakúpá pěkných svieček a dajú vedeť kukačovi, čo 
mrtvoly obzierá. Ten má za to 40 krejcary a potem už vyzváftajú. 

Keď umře mužský, zvoftá smutným hlasem tri vrše. Najprv zvoní 
a přestane a tak třikrát a pak teprva začne všemi zvony zvonit a to 
už každý vie, že umřel muž. 

Keď umře žena, tej dva vrše zvoňá a tiež tak vyzváňajú. Kdo 
je bohatý, temu vyzváňajú v tej dedine, čo umřel, ai tam, čo je kostol. 

Chudobnému len tam, kde umřel, a až keď ho pochovávajú, tedy 
teprv mu vyzváňajú v tej dedine, kde je kňaz. 

No, potem teho mrtvého pekne poumývajú a oblečú. 

Mládenců dajú pekne světlé šaty soukenné a okolo nej naházá 
květiny a rozmarín. I širák***) mu dajú za hlavu, pátričkyf) na ruky 
a i modlací kniežku, šátek a tri krejcary na prsa položá. To hovora, 
že jednemu zaboli dát tri krejcary a že sa ani nemohol do neba dostať. 
To, čo oblečú mládenců, dajú i starému chlapovi, len že bez kytek, 
a obrázeTc jeho patrona — ten dostane každý, kdo umře. Tó už je 
taký zvyk, taká památka. 

Dievka keď umře, tá je vystretáff) ak mladá nevěsta. Má partu fff) 
na hlavě, obrázky, zelenu suknu a volakdy i žluté čižmy dávali do 
truhly. Ty malý mie.sto kranflíkou, také vysoké, žluté, blysknavé pod- 
kovičky. 

Pak ju prikryjú tylem, a pentle jej visa z každé strany na troje, 
a každá je iná. 

♦) naschvál — na oko. 
♦*) svícny. 
♦*♦) klobouk, 
t) růženec, 
tt) vystavená. 

ttt) Parta je koupená ozdoba, kterou mají nevésty na hlavě, když jdou 
k oltáři. 



Lidopisné záznamy ze Slovenska: 7 

Dieťa prikryjem švingluraným *) fátelom**). 

Keď už je mrtvola oblečená, spravá***) pro ňu lůžko. Najviac postel 
a někdo dá na stolicu desky a na ty slámu a přikryje to vozovú plachtu. 
Na to dajú duchny — skoro dycky bielé — pak zas plachtu, peknú 
bielú a na tu tu oblečenu mrtvolu položá. 

Potem přikryj ú stol bielým ubrusom, položá na nej tu knihu z fáry 
vypuščanú, Krista Pána postává do rohu a posvietniky rozestavá kolem. 
Do tich dajú sviečky a rozžnú. 

Keď je to tak všechno kolem teho nebožtíka spravené, tak riekáme, 
že je ten nebožtík vystretý. 

Keď dnes umře, zejtra celý deň ho choďá ludé opáčiť, ale mužskí 
nie! Mužskí choďá len prátelie, ale ženy, která sa nebojí, chod^ ho 
opáčiť z celé dědiny s růžencem v ruce. Vedle sůseda nepojde mrtvolu 
opáčiť ani za nič, tá sa bojí. Ale to darmo sa báť. 

Na funus potem ide všetko, kdo móžel 

Nekeré ženy, keď idů teho mrtvého opáčiť, ani na nej nepozre. 
Len pozierá po jizbě a čietá, kolko májů džbánkou a mís na fogaSif) 
To delajů ale jen také klebetnice! 

Tak keď už je ta mrtvola vystretá a všechno kolem nachystané 
odmerajů prátelie teho nebožtíka, ak je dlhý a idů rozkázat truhlu. 

Potem prindů špitálníci. To sů staří ku práci neschopní^ ludé. 
Bydlí společné v malém domku, který patří biskupovi, a májů tam celé 
skrovné zaopatření. V některé dny v roce smí chodit žebrat. Modlením 
a žebráním si vydelávajů na přilepšenou. U nás, v Krakovách, máme 
jich 8. Čtyry muže a čtyry ženy. Vedle, ve Stráží májů len čtyry. Tak 
tich 12 chudobných ludí, tich modlednikou sa posadí okolo štola a modla 
sa nahlas a i 7,^ hodiny. 

Keď je po modlitbě, ich zavolajů ven a dajů každému flašu pále- 
ného vypíť a pecen chleba dohromady. Takto sa modla dva rázy a po 
každé tolko dostanu. Kerí ludé sů bohatí, tak jim k temu dajů ešte 
po dvoch, troch, někdy i po pěti krejcaroch — jak je kdo možný. 

Na třecí deň prindů druhý ráz špitálníci a modla sa. Než kňaz 
prinde, to už musá býť dávno po modlení. Pak teprva sa ten mrtvý dá 
do truhly. Truhla je celkom prázdná a pod hlavu je trošku hoblinek. 
Než ho dajů do truhly, tak pod ním pokropá svěcenu vodu a s tů 
plachtu, na keré leží, ho tam dajů. To už mu taků plachtu, keřů mu chců 
dat do země, dajů na lůžko, kde ho vystírajů. To vezme mužský jeden 
u hlavy a druhý u nohou, položá ho do truhly a obepchajů plachtu na 



♦) vyšívaným 
**) závojem. 
*♦♦) upraví. 
t) na policL 



g Karla Slavíková Welsova : 

bokoch okolo něho. Teď sa od něho odebierajú*). Najprv manželka 
a i s dietkami, potem sestry, brati, pokrevní prátelie všeci, potem kmotři 
a pak teprva ludé cuzí. — Všichni ho kropá svěcenu vodu, delajú ve 
vzduchu kriež, a i ho nekerí boskajú. To jim všetko pláče, keď sa 
od teho mrtvého odebierajú a což, keď siroty ostanu ! 

E^te som jim zabola toto povedať. 

Keď volakdo umře, svážu mu palce u noh i u ruk šnórkami a než 
ho do truhly dajú, zas mu jich rozvážu a všetko, čo má na tele svázané 
šnórkami, mu porozvazujú. Potem zavzní temným hlasem zvon a to i-ž 
ludé veďá, že už ide kňaz. To sa povie: »už přej signujú.* To sa ludé, 
kerí ešte ho neboli opáčit, pýtajů**): »už ho dali do truhly ?< 

Oj, přej už! »No, to už tam ani nejdem, keď je zavrený.« 

Keď sa dlúho odebierajú***), tu už ludé: >ponáhlajte, ponáhlajte, 
už kňaží idú, a tu ho honem uzavru a dajú truhlu ven na dve stoličky. 

Keby žena, lebo cery nenariekaly, už sú odsúzené, že ani nena- 
riekaly. Ty pořádnější rodiny ale plačú len tak pre seba, ty nevykládajú 
a nič nekřičí! 

Jedna u nás: » Kačka moja, Kačka moja dobrá — Kačička, sestřička 
moja dobráá — « 

A jedna zas: »mamička moja, však nás len daleko odejdete, ma- 
mička naša, ako vás len zabudneme, odkal vás len čakat budeme!* 

Tady u nás bola ve vesnici taká baba a tá sa nebála nikoho ani 
notáriusa ! Tá vybila i choda-jakého mužského ! 

Umřela jej cera a keď ju pochovávali, převelice nariekala a vykri- 
kuvala . »Marka moja, nade všetky Markýý — nevestička moja, nade 
vSetlvy nevestýý.< Dycky padla na truhlu a zas sa zdvihla. Potem orga- 
nista — taký bachratý bol — zkriekol : >mlč!« (vybafne hlubokým 
hlasem.) Ona nepřestala a len bachala na tu truhlu a vykrikuvala. 
Potem už organista na ňu si udělal: »basom fa dušu mlč I« 

A dcera její povedala ku svým tetkám — ale tiše — : »však som 
povedala taťkovi, aby zamkli komórku s páleným. Komórku nezamkli 
mamka sa páleného napily a včul gorala robí krik.< — 

Ja to bola baba sakulenská ! — 

A ešte něco jim poviem. Keď umře mládenec nebo panna, vy- 
tajú do prostredka do víka dírku a tam strčí rozmarín a na tom 
rozmarínu je uvázaná úzká pentlička. A tak to udelajú ai v hlavě ai 
v nohách. 

Keď už potem sa blíží kňaz s organistou k domu, vynesu teda tu 
truhlu ven na dve stoličky. 

*) loučí se s ním. 
♦*) ptají. 
♦♦♦) loučí. 



M 



Lidopisné zátnamy ze Slovenska. 9 

Na rakev dajú knihu dřevenu a sviečky. 

Kňaz stojí na předku a varhanista za ním. Keď to křiaz odbude 
začne zpievať organista piesničky rodinné. To sú verše, keré si sám o té 
rodině zkomponíruje a ty příbuzní pri tem plačú. 

Keď umře třeba žena a muž je ve světe s dietkami, zpievá organista : 

»Odebierá sa od nepřítomného manžela a neprítomnej cere — 

Keď tu zóstane dětí kolko: 

• Starší Míško, já sa od tebe odebierám, Pánu Bohu ťa poručám . . .« 

Někde si to tak z domu rozkážu, že jich všech vyměňuje. Kolik je 
v té piesničke veršou, tolko mosí tá rodina platit šestákou. 

Keď umře mladý, zpievá organista : 

»Ach, rozvažme všeci, že není iné svět 
ako prázdná pára a křehký růže květ. 
Smrt ma zachvátila, s kosů svú zranila, 
v mojom mladém veku ze světa shladila. 
Nesmím viácej spanilost světa požívat 
a svojich rodičou nesmím viac tešívat. 
Preto ach, rodičia, s vámi sa rozlúčám 
a za lásku vašu, Bohu vás poručám. 
Naposledy všetkým mládencem a pannám, 
že ma zprevádzáte, vrúcné vďaky vzdávám.*) 

Pre každého mrtvého je jiná piesnička. Keď ženáč umře, zpievá 
organista : 

» Manžel mój uprimný, s tebú sa rozlúčám, 
prsten lásky ti navracám, za manželská 
lásku pekne ti ďakujem — — — 

Dál už to neviem, už som to zabola. 

Keď starý umře, zpievajú: 

(Náhle mne okřikne.) » Nepíšu ešte, lebo neviem, ako mi to vy- 
střelí. « — Mnoho som toho zabola, keď včul po světe chodiem, — 

» Kriste pre Tvé umučení, daj nám hriechou odpuščení, ať nás 
nežre věčný plamen, uchovaj nás, Kriste, Amen ! 

Nech je císař, král, pán, žebrák, alebo chudobný sedlák, každý 
mosí umříti, umříti, k sudu sa představiti. 

Malá částka třísek pod hlavu a země tá nás přikryje — 

(Zase neví dál a zlobí se na sebe.) 

Zabola, zabola som to! Kriste mój dobrý, už i ta pamet ma opuštá. 

Nepíšu paní velkomožná, já to neviem dobré. Počkajú, já dobehnem 
do Vrbového k organistovi a poprosím ho, ať nám to napíše. To mu<á, 

♦) Zpívá se asi jako naše > Zahučely lcay«. 



IQ Karla Slavíková-Welsova : 

mat akorátne ak to všetko je, keď to chcejú dať tlačit. — S krako- 
vanským organistou se hněvala, šla tedy do Vrbového. 

Přiběhla z městečka od organisty a přinesla mi následující: 



Odebjerka panny. 

1. Ach, smrti ukrutná, čos myslela, 

že's mój pannenský vek v nič uviedla. 

2. Moja mladost, radost v tmavém hrobe 
až do dna súdného ležat bude. 

3. Kdo by sa bol nazdál, že tak náhle, 
mój život já ztratím nenadále. 

4. Tatíčko, mamička dnes žalostná, 
přistupte sem k truhle, som žádostná. 

5. Deduško, babička moja milá, 
lučí sa na večnosť vnučka vaša. 

6. Bratričky, sestřičky tu uprimné, 
keré ste pre smrt mú včil žalostné. 

7. Strýčkové, tetičky tu žalostné, 
bratranci, sestrenice tiež uprimné. 

8. Ujcové, ujčinky na vás ' volám 
krsných tu rodičov zanechávám. 

9. Vy všeci mládenci tiež aj panny 

* jste družby, družice mojej svadby. 

10. Súsedé, súsedy i ostatní, 

keři ste pri pohrebe mém zejdený. 

11. Nech vás Bóh požehná a všetko dobré dá, 
to to je tu v světe posledná žádost má. 

12. Za zprevádzání všeho ustávání 

zaplať vám Pán Bóh sám, to vinšujem já vám. 

13. A tak moju žádost dokonávám 

v osemnáctom roku tělo skládám. 

14. Kriste mój, Ježíši, přijmi moju duši 

nech ťa chválí večne v tej nebeskej říši, Amen. 

Odebjerka mladej ženy. 

1. Čo ma to včul budí ze sna tichunkého? 
Čo čujem za zvuky hlasu tak smutného? 
Čo to ruší ešte mój pokoj konečný, 
čo to znie nade mnů, 
čo to znie nade mnů včul za pláč srdečný ř 



Lidopisné záznamy ze Slovenska. JI 

2. Ó viem, že vy preto nade mnú pláčete, 
že nebudeme viac spolu v tomto světe. 

Že, keď sa vám v hrobe z vašich očí ztratím, 

nikdy sa viac odtál, 

nikdy sa viac odtál nenavrátím. 

3. Ach, a i moje srdco omdlievá v žalosti, 
že mosím do hrobu už v mojej mladosti. 
Sotva dvacet aj 2 léta som přežila, 

už ma ta hrozná smrt, už ma ta hrozná smrt, bere z teho světa. 

4. Ach, lež máme je už moje zkazovánje, 
darobné nade mnú vaše narikánje. 
Poddávám sa volno smrti preukrutnej 

a s vámi sa lučím a s vámi sa lučím v tejto chvíli smutnej. 

5. Premilý manželi, nevládnem slovami, 
nimiž bych se mohla důstojné lučiti. 
Preto len za lásku a ernost manželská, 

žalostným mým srdcem, žalostným mým srdcem činím dekovanje. 

6. Spolu tu jeden rok, v láske sme ztrávili 

a včilek hrob chladný pre mňa je zchystaný. 

Preto s Bohom milý manželi uprimný, 

nech ťa Bóh požehná, nech ťa B6h požehná, pokád budeš živý. 

7. Ó, jaká je toto přežalostná chvíle, 

keď odcházím od vás tatíčko, mamička. 

Tu sa tešiť se mnú už viac nebudete, 

lež jeden ráz v nebi, lež jeden ráz v nebi se mnú sa zejdete. 

8. Švager, bratjá milí, s Bohom tu zóstaňte, 
přijmete vd^ky*) mé tuto už posledně! 
Pán Bóh zaplať vám tu všetko dobrodenje, 

které ste za žitia, které ste za žitia činili me verne. 

9. Švagrové, švagrini lučím sa už s váma, 
neb sa já odebrat mosím z teho světa. 
Nech vás Bóh tu živí, dá vám k temu síly, 

by po časném žití, by po časném žití, přišli ste k spasení. 

10. Krsní rodičové, kmotrové tiež krsní, 

se srdcom upřímným ďakujem pritomne. 

Za vše ustávanje a oběti mnohé, 

nech vám Bóh zaplatí, nech vám Bóh zaplatí v tomto biedném světe. 

11. Růženeček milý, bratjá tu uprimný, 
sestřičky důvérne prosím v tejto chvíli, 
modlite sa za mfta pri obetách svatých, 

by přijal pán duSu, by přijal pán duSu, k seba tam do slávy. 

♦) díky. 



12 Karla Slavíková- Welsova: 

12. Súsedé, dvořani*) občanja mi drahí, 

už sa naposledy lučím já včul s vámi. 

Bóh sám zaplať vám tu vaše laskavosti 

po smrti vás přijmi, po smrti vás přijmi k sobe do věčnosti. 
14. S Bohom, už svět celý já tu zanechávám, 

tělo k pochovánju ve hrob tmavý oddávám. 

Prelaskavý Bože, dušu avšak tebe 

do milosti dávám, do milosti dávám, račiž ju vzíti sám. 



Odebjerka ženy, 61. roSneJ. 

1. Nikdo nemá v marnom světe stálé blaho zjištěné 
v najpeknejšom bývá kvete šťastie naše zničené. 
Radosť v žial sa chytro mění, krása nemá trvánja, 
bohatstvo tiež stálé není, biedám len ujet, prestanja. 

2. Já som 61 let veku tu na světe dožila, 

aj hle, už ma Bóh volá, abych počty složila. 
Posluchnem však bez reptanja rozkaz Boha mojeho, 
i tak sem tu bez prestanja snášala moc trpkého. 

3. Hrozná smrt to vykonala, neprajúc mi radosti, 
přede mnú keď odeslala manžela mi k věčnosti. 
Já tak všetkej pozbavená, zóstala som podpory 
osidlám tu vystavená, jaké svět len utvoří. 

4. Že som teda mnoho zlého na světe už přijala, 
smrt som teraz**) bez všetkeho nepokoja vítala. 

To však žalost velkú robí mne včul, keď sa rozlúčám, 
dJetky milé, tejto chvíle, že už na vždy opušťám. 

5. Ze světa však, keď sa zbierám, cítím žale ukrutné, 
že mám synóm, dcerám s Bohom dávat přesmutné. 
Avšak darmo, moji drahí, musíme sa rozlúčit, 

Bóh sám, nech vždy pri vás stojí, jemu vás chcem poručit. 

6. Sestry, brate miluvaný, beze mňa tu budete, 

nech, že vám je Bohom daný štastný život na světe. 
Vnukové, vnučky tiež moje, tu sa dobré mávajte, 
mne včul po tem světa boji, pravý pokoj doprajte. 

7. Švagre milý aj švagrine, krsní tak aj krsné mé, 
odcházím už v tejto chvíle, vám tiež svat i svátky milé mé. 
Nech vás opatruje Bóh sám v tomto biedném údolí, 

po vašej ráz smrti, nech vám do nebe příst***) dovolí. 

*) kdo bydlí u nich ve dvoře. 
•*j nyní. 
*♦♦) přijít. 



Lidopisné záznamy ze Slovenska. 13 

8. Páni bratja tiež aj sestry růženca tu svatého, 

s Bohem vám už tuto dává, sestra bratrstva jeho. 
Nech vám Ježíš sám pomáhá, Syn matičky růženca, 
abyste sa mohli dostat do věčného královstva. 

9. Drahí bratři, tiež sestřičky spolku tu pohřebného, 
ďakujem za sprovadzánje skutku milosrdného. 
Modlite sa za dušu mú pri obete svatej mše, 

by přijal Pán tam do slávy všetkym nám duše naše. 
10. Moje tělo teda skládám do hrobu už tmavého 
duši, smilovánje hledám u Boha vždy mocného. 
Ó, ty láskyplný Bože, nade mnú rač sa smilovat, 
daj, nech sa mi večne móže duša v nebi radovat, 

Amen. 



Odebjerka starej ženy. 

1. Prečo jste sa sem zešli súsedé, prátelie moji, okolo domu mého 
Nenie gazdiny jeho, leží tuhle mrtva, v truhle je tělo jej. 

2. Přežila som pěkný vek, 82 tu let a hla mosím odejít, všetkych 
mosím opustit tu v světe, vidíte, keři pri Inne stojíte. 

3. Světu všetko nevěřte, lež Bohu raděj služte, lebo čo svět slibuje,' 
náhle to přeměňuje, oklame každého, nenie na světe teho. 

4. Ruky jejich už líbám, velebný náš pán farář, prijmú vďaky tu moje 
za dobrodenje mnohé, ktoré mne činili pri udělení svátosti. 

5. S Bohem synovja moji v šírom světe vzdálený, dobré sa tam 
mávajte a šťastné sa navraťte, do domova vlasti svěj. tak šťastlivi 
budete. 

6. S Bohom, cera má milá pri mne tu hla přítomná, požehná; ťa 
B6h milý, to vinšujem já ti, modlívaj sa za mňa, jak za matku 
má cera. 

7. Zař mój, tiež aj nevěsty, spolu dietky mé milé jak matka vás 
opušťám, k sebe vás povolávám, tu materské moje požehnánie 
přijmete. 

8. Vnukové, vnučky tu moje, pravnukové i vnučky milé, poručám já 
vás matické, Krista Pána rodičke, ta vás tu opatruj a od zlého 
ochraňuj 1 

9. Premilá tu sestra má, přišla ta smutná chvila, že sa my už rozejít 
smutné máme rozlúčit. S Bohom tu pwebývaj a na mňa si vzpomíná] f 

10. Tiež po sestrách dietky milé, opušťám vás tej chvíle, keď tělo mé 
studené, k pochování schystané, přijmete ve světe s Bohom moje 
posledné. 



14 Karla Slavíková- Welsova : 

11. S Bohom kmotra uprimná, krsnovci tiež mí milí, při mej truhle 
přítomní a v srdci žalostiví, nech vás B6h uchrání a od zlého oddálí. 

12. Na vás tu nezabývám, s vámi sa smutná žehnám, svatové, svátky 
v rodině milé mej důvěry, opustit vás mosím, Bohu vás tu poručám. 

13. Tak spolek pohřebný, aj růženec premilý zanechávám v tej chvíli, 
keď už činím lučení. Modlite sa za mňa a já za vás tam v nebi. 

14. Súsedom, tiež a sůsedám aj premilým občanom, že na m6j pohřeb 
přišli, jak sa kresťanóm sluší. Ďakujem na stokrát, že ste sem 
přišli tenkrát. 

15. Tak už od vás odcházám, svět tento zanechávám, dobré sa tu 
v světe majte, na dušu mů vzpomínajtel A Boha vždy proste, 
s Bohom tu už zastaňte, Amen! 



Odebjerka muže 54rocného. 

1. Všetko ludské pokolení poddané je smrti v moc, 
žádného ve světe nenie, kdo by ju mohol přemoct. 
Pán Bóh vydal na nás ortel, nemóž sa mu vymoci, 
neplatí tvój žádný fortyl, smrt všetko má v svěj moci. 

2. Aj mňa života zbavila, jak sami dobré víte, 
veku mójho ukrátila, na to všeci hladíte. 

Kde sa má síla poděla, kde zdravie, moja práca? 
Minula, jakby nebola, jak v poli ranná rosa. 

3. Ta je stálost v biedném světe; dnes sme živí, zdraví, 
nech je v zimě v lete, smrt nás do hrobu zkosí. 
Mne dnes moje roky došly, 54 přešly, 

s mojima tuto prátelmi, abysme sa rozešli. 

4. Vale, rozmilá manželka, tebe s Bohom dávám, 

s tebů sa smutný v tej chvíle manžel tu rozžehnávám. 
Za manželská tvoju lásku já ti pekne ďakujem, 
nech ti zaplatí Pán Bóh sám, prsten ti navracujem. 

5. Janko, Ludmilka, dietky mé, nad smrťú mú žalostné, 
zať, tiež vnučka premilená posledně hovořím tej chvíle. 
Nech je mezi vámi svornost, dietky moje uprimné, 
abyste sa srovnávaly a na mňa pamataly. 

6. Kmotrové moji premilí, Bohu vás včul poručám, 
švagróv, švagrine tiež v dobrej voli boží nechávám. 
Včul za vašú přátelská lásku já vám pekne ďakujem, 
modlite sa tuto za mňa, odpustite vSetky viny ma. 

7. S Boliom, s Bohom domu páni, nech prijmá ďakuvání. 
za dobrodenje tu mnohé, keré ste mne činili. 



Lidopisné záznamy ze Slovenska. 15 

Nech zaplatí mnohonástne Bóh všetky dary mnohé, 
které tu v nemoci boli skrz mých mne dané. 
8. Slovom, tuto všetkym mojim dakuvánje už skládám, 
jak súsedom, tak dvoranom aj všetkym tu mešťanom. 
Pre Krista Ježíše rány, odpusťte mi nyní, 
viac sa už tu nevidíme, s Bohom tu už zóstaňte. 

Koniec. 

Složil organista Karol Bartoň ve Vrbovém v Nitranskej stolici 
v Uhrách*). 

Když jsem si toto vše věrně opsala, začala moje stařenka zpívat 
po knězi. Zpívá s úžasnou věrností po něm tak, že ani jeho osobní 
zvyky mu nedarovala. — Neví ani, že i to po něm dělá. — Patrné si 
myslí, že to tak musí být. 

Doslovná její latina : 

»Oremus profidelibus de punktýýý — et manos sin dunkas inten- 
tacióne. Set libera nos a málo — a porta inferi. — Rekvies kat in 
pácem — Amen. Rekviem éternam dona ej domine et nus perpetuam 
lucea dei. Rekvies kat in páce — AaaaamenU 

Odpovědi ministrantů zpívala věrně i se vším selháváním hlasu. 

Už to tiež tak dobré neumiem, ale nech mi verijú, paní velkomožná, 
já bych bola pochovala mrtvého, tak som to všetko dovedla. 

Keď je odzpieváno, nesu teho nebožtíka do kostola a banda pekne 
hrá. Muzika ide před kňazom, za muziku kňaz, pak truhla. Za samu 
truhlu příbuzní a pak lud. 

Keď umře svobodná, nese krsná**) na tanieri hedvábný šátek a na 
nem rozmarinový věnec. Keď je to mládenec, nese krsná péro. Keď 
nenie krsná živa, nese to její céra, a keď nenie ta, nese to volakdo 
z prízne. Ten věnec alebo to péro sa hodí do hrobu. 

Krsný***) nese kriež Krista pána před truhlu. 

Kmotr nese kriež kmotrovi. Kmotři sú ti, čo si nesli na krst. Keby 
umřel kmotr a nenie kmotra, nese ho krsný f). 

V Čechách je to všechno do kopyff) — len » kmoter « a mňa sa 
to nelúbí. 

Vysvětlete mi to, prosím vás, co je to »krsný« a co »kmotr« 
pravila jsem. 

Já keď porodím, najdu si kmotričku, čo mi zanese na krst. To je 
ale moja kmotrička. Temu mojemu dieťati je krsná matička, neb mu 
pri krstu odriekala. 

*) Opsáno přesně dle jeho zápisů. 
♦♦) její kmotra 
♦♦♦) kmotr. 

t) Dítě, které držel zesnulý na křtu. 
tt) dohromady. 



16 Karb Slavíková- Wcteova : 

Keď sa já s ňú střetném*), já jej poviem: »dobré zdravie vám 
vinšujem paní kmotrička.< 

Keď střetne jej to dieťa, ono jej povie: » Pochválen Pán Ježíš Kristus 
chytí jej za ruku, políbí jej a ešte povie: »dobré zdravie vám vinšujem 
krsná mamička. < 

»Pán Boh ťa živ krsnička, nebo krsničko, je-li to chlapec, povie ona, 

Ty děti kmotriné a moje si mezi sebú vykajú a si povedajú krsný a krsná. 

Tak už ternu rozumejú? Kebych já jim zaniesla na krst, sme my 
kmotričky a to dieťa by mi hovořilo krsná mamička, nie jako u nich 
»kmotrička«. 

Včul jim už ale dopoviem ten funus. Kde pak jsme přestaly ? Aha, už viem. 

Svobodnu dievku nesu samí mládenci. 

Mládenca nese šest panen na kúsčok cesty a pak zas na kúsčok 
šest mládencou. 

Mládenci . majú na tem rameni, čo je ven, uvázané pěkné turecké 
šátky a pérko s pentličku. 

Družičky majú vlasy rozpletené a věnce a sukně ako k sobášu. 

Tu mrtvolu donesu až ke kostolu a tam venku ju položá prcd 
dveře kostolné. To už sú také stoličky zrichtuvané pre tu rakev. 

Nebožlík zóstaně venku a ti všichni, čo sú na pohrebe, idú do 
kostola. Tam sa slúží mša. Keď má být obetovánie, všeci priatelé idú 
okolo oltára a z tich najbližší priatel drží v ruce dvacet pet sviecí 
a krejcarou má viac ako sto. Každému dá krejcar a sviečku do ruky. 
Ti, čo sa stretujú**), dávajú ty sviečky zas druhým a krejcary odevzdajú 
na mističku na oltář. 

Keď kňaz odbaví mšu, idú zas k ternu nebožtíkovi před kostol 
a zazpievajú po latinsky. Kemu sa zpievá »liberámus<, od teho je dva 
zlaté a to má kňaz pluviár oblečený. 

Pak nesu teho mrtvého do cintora, muzika hrá a zvony zvoňá — 
Na cintore položá rakev nad jamu, organista zpievá a připomíná zas 
tich prvních priateloch, čo tu zóstali. 

Organista zpievá: »Rozžehnajme sa s tím tělem, pochovejme hu 
s pokojem, v naději teho vzkříšení, na Sióne přebývání. 

Schovává sa porušené, vstane k sudu oslavené, 

pochovává sa smrtelné a už bude nesmrtelné — « 

Zase to neví dál. — Je vidět, že to umí od organisty krakovan- 
ského a že každý organista má písničky svoje. 

No a keď to všechno odzpiesrajú, potem ho už zahrabu, 

Keď idú ze hřbitova, postává sa ti priatelie u vrat cintorných a mer- 
kiijú, aby jim neušel volajaký prietel, aby sa šel za tu dušu pomodlit 
do teho doma, kde ta mrtvola bola. 

♦) potkám. 
**' potkávají. 



Lidopisné záznamy ze Slovenska. 17 

Keby neišol a vyhnul sa ternu, mosí sa tri rázy sám ponuknut na 
cuzí pohreby v té dedine a jít sa do troch domoch pomodlit. — Z cintora 
pak idú všeci do stavenia a tam posedajú okolo štolou. — Kde je, velká 
rodina, je i šest štolou! Tam je koláčou napečených! 

To sa modla a jeďá a zapíjajú a zas sa modla. To hovora, že je 
na občerstvenie tej dušičke! 

Já bych, paní velkomožná, nejedla v lete v takovém dome a v zimě dost 
málo I Prosím-ich, v lete ty muchy lézá po tem mrtvém — bar aj je přikrytý, 
ale preca je někdy odkrytý— a pak lezá po koláčích. Pravda, majú je na čistých 
plachtách nakrájaných, ale keď ty muchy s těmi paprčkami to oblezu — 

Kde sú bohatí, navará guláše mísy a dajú vína. Kde sú chudobní 
tam dajú sýr, chlebíčok, a pálené uvará 

Dosti je ale tiež takých ludí, čo sa v takém dome len modla. 

A hrobař, keď zakopá, ten přiběhne, posadí sa za stol a sní za 
čtyry. Nažere sa a naslope ako to prase, až mu z hrdla kuká! 

Keď sa najedli a pomodlili, rozendú sa a je koniec. 

Do roka majú smutok. — Nosá modré stužky a čepce smutečné. 
Ty sú len biele vyšívané. Rukávce nosá len konopné. Včil už to, vy- 
hýná — konopné rukávce už len někdo za smutok nosí. Sukně sa nepre- 
hazujú*) a zástěře nosá čierné s čiernými šnórkami. 

Keď prinde rok, dajú sa do kostola máře, prikryjú rúchom, kňaz 
odslúží mšu svatů a priatelie sa modla. To chod!á okolo oltára se 
sviečkami a to koštuje 5 zlatých. 

Za keho je to ročné? to už rak každý hovoří. 



Šla jsem jednou se starou Slováckou na procházku za dědinu a potkaly 
jsme druhou Slováčku, která se vracela z pohřbu svého dítěte, mrzáčka. — 

Moje průvodkyně ji osloví: »tak už ste ho zakopali do matky země? 
No, dobrěs ho oženila, věru. Čo *y bolo na světe .^ Len k posměchu. « 

Matka si libovala: »Len keby nám tak bolo ak je jemu, lebo velký 
člověk hřeší, keby aj jako bolo.< 

Odcházejíc pak do polí na pěšinku, řekla si s povzdechem: »no, 
Pán B6h dal, Pán Lóh vzal.c 

Děvče mladé vypravovalo : 

Moja kamarádka, keď malá umret, poviedala: » kdosi buchá na 
okno.« — »Ále to sa ti len zdá.« — » Nezdá, zas to buchá. « 

My hleďáme do okna a ona taká krásná holubička tam. — Ideme 
ven a holuba tam nebolo a tak po třikrát — 

»To už je tá moja smrtečka — povedala ma — já už idem dom,« 
a už jej nebolo. — 

*) nemění. 

Pozn. red. Záznamy tyto učiněny jsou dle vypravování Anny Kubalové, 
která chodila mnoho do Čech a přijala do svč mluvy patrně hojné bohemismů. 
Za správné podání dialektu ručí pí. autorka. 

Národopisný Sborník. VJH. 2 



Lidové dopisy. 

Od Jos. Kubína z Čes. Budějovic. 

PodivDo, že při sbírání materiálu národopisného nikdo si tuším 
dosud nevšímal lidových dopisů. Jsou to ovšem výtvory individuelní — 
proti písním etc, kde individuum ustupuje do pozadí — ale přece nelze 
upříti, že i v nich vězí mnoho známek lidového charakteru, a tedy jisté 
snímky lidovědné dají se odtud abstrahovati. I bylo by zajisté záhodné 
k účelu takovému založiti lista ř jejich z jednotlivých krajů naší oblasti, 
neboť jsem poznal, že lid náš dle úkrají různých dává i listově různé 
známky svého charakteru na jevo. Já pořídil jsem listář takový z českého 
jihu, a hodlám tuto přehlídkou jeho některá pozorování sděliti. Zařadil 
jsem do sbírky své ovšem jen takové listy, které svědčí o primitivním 
vzdělání školském, a v nichž tedy projev duševní jest zcela origi- 
nální. Odhady mé pak týkati se budou s této stránky jenom lidu jiho- 
českého a byly by ovšem mnohem bohatší a vyčerpávaly by látku sem 
spadající úplně, kdyby se mohly týkati všech úkrají našeho lidu. 

Lid náš zřídka jen chápe se péra, aby s někým písemně roz- 
mlouval. Jsa ve stálém klopocení životním, má jistou nechuť k takovým 
projevům a činí tak jen v případech 'nejnutnějších. Výslovně se o tom 
tatík jeden zmiňuje : nepíšu vám dlouho, to vy víte, že nemám v psaní 
žádnou radost. — Také nebývá ani hned opatřen psacími potřebami. 

Dopisy takové jsou přirozeně nejčastější mezi rodiči a dětmi, když 
tyto jsou z domova — na studiích, ve službě, na vojně. A tu osoba 
v cizině dlící musí často několikrát upomínat, aby se jí odpovědělo. 
Prosby takové jsou pak zejména naléhavé, když jde o nějakou potřebu, 
o zásilku peněz, při znepokojení, jak se doma vede, a pod. Jen zvláštní 
případy nutkavě tisknou lidu našemu péro do ruky: sdělení o nehodě, 
o úmrtí, požáru, nebo zase při zprávě radostné a zvláště výjimečné 
(j. jest svatba). 

Zevnější stránka dopisu. 

Začátek dopisu lidového bývá nejčastěji typický: Já tě mnohokrát 
pozdravuju a vědomost ti dávám, že sem to psaní vod tebe obdržel . . . 



Jos. Kubín: Lidové dopisy. 19 

My vás nastokrát pozdravujem a líbáme a vědomost vám dáváme, že 
jsme všickni chválabohu zdravý .... Já doufám, že vás při stálém 

a dobrém zdraví vynatrefím, já vás oba pozdravuju a vědomost dávám 

Ja vas nastokrát pozdravuju a doufám pana Boha že vas s těmi parmi 
řatkami při dobrem a stalém zdrávi vinatrefim .... Mnohdy začátek zní : 
Pochválen buď Pán Ježíš Kristus. 

Zakončení bývá: Tedy tě mnohokrát pozdravuju a líbám [a zů- 
stávám tvá věrná matka až do hrobu tmavého] — přejeme vám ve- 
spolek zdraví . . . Tu zejména různé doušky veršové, obyčejně 
s patra vymyšlené, jsou v oblibě: Leť, psaníčko, leť, přes ten celej svět, 
až k naší kamarádce, k tej její zahrádce — Leť psaníčko jako pták, 
pozdravuj všecky nastokrát — Pero psalo, srče hrálo, na tebe Mařenko 
spomínalo — Leť psaníčko přes hranice, potěš Kačenčino srče. 



Sloh. 

Vyjadřování myšlenek dopisu lidového jest většinou prostičké 
a začasto nesoustavné. Děje se bez interpunkce, jedním dechem, jako 
z nedočkavosti, aby vlastní předmět dopisu co nejdříve se vypověděl. 
I stává se mnohdy, že slovní chod jeho jest bez přetrženi, a hlavní 
zpráva, o kterou běží, několikrát za sebou v různých variacích se opa- 
kuje. Vyzírá tu patrná úzkost pisatelova, aby snad sdělení jeho (jde-li 
hlavně o věc nutkavou) nemohlo ujíti adressatovi. Tu i logická nesou- 
vislost častěji se najde. Jinak výraz dopisů lidových bývá pln sentencí 
i zvláštnůstek slohových, oplývá přehojnými idiot ismy a pro- 
vinciálními drobnostmi. 

Ukázkou budiž: 

a) sentence a úsloví: — stará láska jesli nehoří, ona přece 
pomalu tutlá — ten drží slovo jako pes půst — musí se to zaplatit, 
starej dluh neschnije - milej hochu bez potu má člověk samou 
psotu — já se jich neodříkám tak jako oni nás neb odříkávanej chleba 
bejvá dobrej — franta tu eště ani nebyl, o tom nejní ani pohádky — 
aby vás Bůh ve všem dobrém obohatil — nevím ani kde mi hlava 
stojí — ta nemoc dá člověku pro vítr — já sem na něj čekala jako 
na smilování — a mě boleji zuby tak že sem tak špatně naložena že 
bych se prala — večer uteče jako voda — mám z toho pomyšlenou 
jak mně to bude možná zaplatit — 

b) drobnosti lexikalné, tvaroslovné etc. : — blahoslavné přání — 
přines mi ftakou pěknou zástěru abych se mohla v nečom taky po- 
dvořit (na pouti) — kráva nám nechce březnout — myslíme vy- 
chovat si letošní odstávce (tele) — že jste u vás postiženi pohromem 
krupobití — Johana se splnoletila — je z ní malá řečnice (malé 

2* 



20 /os. Kubín: 

dítě, když začne mnoho žvatlat) — máme mlátit 4 furi jetele sema- 
nýho (semínko) — co se týká -ových je to samá mamona — vo- 
chodilé kalhoty — povídali když sem si vzal chudobu (chudá holka) 
tak abych ji měl — milý bratře piš mi jak to katíš s chasou — gdiž 
ti děti nejsou vlastni tak unich neni žádna dobrota — nemoh sem 
se navolit jíst — bůhví jaká m é n a (nadávky) mi nakřtila — 
ten šátek dejte marině a řekněte, proč se tak za něj b r a 1 a, diť já 
sem si ho nechtěla nechat — nejčkyn tady uhodilo horko — t e- 
p r i v a sme porazili žito — chtěla sem k novému roku psát, ale 
pani nám stonala, tož sme k tomu ani nepřišli - t o ž se přezvíme 
(j. na Moravě) — nemoh sem si vynamyslit — zůstávám tvůj věrný 
nadosmrti — doufám pána Boha (často) — s pul dne do pul dne pasu 
(každé dopůldne) — sem chválabohu zdráv (ve sm. adverb.) — bylo 
jich tam hromadu — buduli drobátko moct — Jozef jede do Němec 
s knižepánem — nemám žádné radosti jen samej nenávist — dobudějc 
(^do Budějovic), přes Budějce — ■ růženčinýho muže (poss. vůbec deklin. 
určitě) — do Krasetíně (j. v Krasetíně) — mohla by pěkně u nás sedět 
s tejma dvouma dětma — co se mejho zdravy tíká — nehda pozdějc 
— už mě to mrzí bejt slobodnej — hda — jela sem s tam scut — 
pepa vám posila hubiček co je na nebi vezdiček — šedni šaty — potom 
by ho zval (vzal) — o vánocích se to zdovíme — já bych přišel na 
zdovolenou — přijmete lásky plný pozdravení -- přijejte sem, bujte tak 
dobrej, vyřijte to — rodiče se budou divjit — neničkon, neničky, 
nejčkyn — zdrovna — potem. 

Sem tam probleskne i malebný obrat ^slohový, př. : o ty těžký 
stave vojenský, kdo tebe vyzkoumal, povzdychl si voják. 

Pozoruhodný jsou mnohé naivnosti, jež prostoduchost našeho 
lidu začasto ostře illustrují. Tak matka Týmalová píše dceři, a dodává 
ke konci: My psáni neviplatíme aby dřív došlo já se bojím, že by zu 
stalo nehde ležet. 

Na vrub takové prostoduchosti počísti dlužno i zakotvenou úctu 
k němčině, která slepě se projevuje. Malicherná chlouba prostého člo- 
věka, že z jazyka toho mimo domov něco poznal, nebo přišel s ním 
jen do mimotního začasto styku, vede ho k této úctě slepé. A z chlouby 
oné rodí se u něho lichá ješitnost domýšleti se, že vystoupne člověk 
u významu svém, když př. plichtí vlastní jméno po němečku, když udává 
domů něm. adressu, a pod. — Tak synek jeden, Matěj Kolouch, píše 
se Mathias KoUouch, jiný pak žádá odpověď pod adr. : 

An hěrn Adalbert 
Život 

ve Schvově č. 4.7 

pos, poš. česká Lipa, 

Čechy. 



Lidové dopisy. 21 

Co se týče poměru osob, které si dopisy vyméňují, zejména osob 
z téže rodiny, všude vyniká nelíčená upřímnost a vespolná láska. 
Chudá holka posílá ze služby své domů a jeví nemalou radost, Že může 
rodičům se nějak odsloužit. Ženatý syn zve starou matku, aby u něho 
v poklidu trávila zbytek života a s vnoučátky se těšila. Děti jsou zne- 
pokojeny, když se jim z domova dlouho nepíše, a hrozí se pomyšlení, 
kdyby snad staří rodiče se na ně hněvali. 

Zvláště dojemné jsou pokyny, které posílá bratr či sestra z ciziny 
mladším domů, jak si mají vážiti rodičův a je zastávati: Dibich mohla 
bejt u vas jak bich si toho vážila nebo to člověk nevěři dokuť v cizině 
neskusí ale pak bi šel rad spatki a nejni možná proto, tě Vojtěšku 
prosim but hodnej na naše Drahi rodiče a zastavěj je co nejvic můžeš 
dokuť je mamě nebo až ti nam vodejdou vodejde nam všecko ti si 
ještě moc neskusil tak nevis co je zle tak jen poslouchej a buf be- 
dlivej .... 

Že i po stránce grafologické dopisy lidové mohou býti zajímavé, 
tuším dosti vysvítá.*) 



O krajce. 



četla v Národopisné Společnosti českoslovanskč dne 26. listopadu 1900 

Regina Bíbová. 

Zajisté není hned tak druhé práce, která by byla neproniknutelnou 
clonou zahalena jako práce pletení na podušce čili paličkování. Ne 
v jednom díle zříme snahu posouditi a osvětliti původ a vznik techniky 
pletení, její prvopočátky a stáří, leč přes všeliké úsilí badatelů nedospělo 
se dále než k faktu, že první krajkářské výrobky se prý objevily v Itálii, 
odkud pak se prý rozšířily po celém evropském západě. Co však před- 
cházelo krajku, kde a u kterého národu původ vzala technika její; 
v kterém století se zrodila aneb z které techniky povstala, to nám autoři 
určitě pověděti nemohli, jednak proto, že dějiny počátků krajky zůstávají 
nám dosud skryty jako v neprůhledné mlze, jednak, že jsouce neznalí 
techniky samé, buď prostě opisovali domněnky jiných, aneb davše se 
klamati vzhledem krajky, posuzovali ji s nepravého stanoviska. 

I zprávy, tvrdící, že vznik techniky pletení hledati jest v Itálii, 
dlužno přijímati opatrně, jelikož i v tomto případě určitého nic nevíme. 

Jest jisté, že mnohé zprávy pojednávající o krajce západoevropské 
si odporují tak, že není možné podle nich zaujati určité stanovisko. 

Nebylo by však dobře zprávy ony pomíjeti. V mnohých nám za- 
září paprsek světla, kterým lze poněkud osvětliti záhadu historie pletení* 

*) Svijj listář jihočeský dovolím si věnovati Národop. Museu, i bude pak moci 
rozšiřovati se i z ostatních končin českých. — 



22 Regina Bíbová: 

Připojíme-li pak k tomu technickou znalost a známe-li nejstarší způsob 
pletení, tedy nejstarší, na primitivnosti se zakládající krajkářské výrobky, 
můžeme směleji odhrnouti záclonu zakrývající nám stáří, původ a vznik 
techniky pletení a posouditi její historii. 

Jest zřejmo, že krajky, které rozšířeny byly po západě evropském 
v XVI. a pak dalších stoletích nemohou se počítati za prvotní výrobky 
techniky pletení, nýbrž již za zdokonalenou práci, která postupným 
vývojem dospěla k tomuto bodu. Výrobky tyto předcházely zcela jiné, 
méně umělé, méně složité, primitivnější. Z toho jde na jevo, že 
technika pletení byla asi mnohem dříve známa, nežli v století XVI., 
že však dosud pohybovala se v začátcích, nemajíc posud toho významu, 
kterého během doby nabyla následkem svých technických zvláštností, 
dokonalostí v uměleckém provedení a všeobecným zápalem po kraj- 
kových výrobcích. Dále, že průkopníkem jejím byla krajka šitá, která 
svým významem a vnitřní cenou jako spanilá, vábná a umělá ozdoba 
lahodící všeobecnému vkusu a módě pozvedla k vrcholu slávy dosud 
nepoznanou družku, s níž pak tvořila nerozlučnou, přeskvostnou dvojici 
po mnohá století. 

Význam krajky paličkované nabyl teprve jakési hodnoty, když ob- 
chodníci počali se o ni zajímati a jí si všímati. Před tím byla neznáma 
širší veřejnosti, až průmysl a obchod povznesly ji na stupeň slávy. 
A proto také z těch dob nabýváme o ní jakési známosti, kdy ještě 
byla na stupni svého prvotního vývoje. V mnohých starých spisech na- 
lézáme zajímavý doklad: »Italští obchodníci k nám krajku zanesli.* 
Nebyl to tedy lid ani jednotlivci znající techniku práce, kdož se o roz- 
šíření krajky staral, nýbrž obchodníci, jimž byla toliko prodejným 
zbožím. Z té jednoduché příčiny také nemůžeme se dopátrati ani jejího 
původu, ani stáříj ani její kolébky. Obchod a průmysl se o historický 
a kulturní vývoj její nestaral, ale naopak všechny stopy o prvopo- 
čátcích krajky, jakožto pro ně bezvýznamné faktory, úplně zahladil. 

Tím pak, že Italové první uchopili se vývozu krajky a tak o její 
rozšíření se přičinili v té době, kdy krajkové výrobky šité byly již 
oblíbeny a módou podporovány, není ještě dokázáno, že Itálii máme 
děkovati za techniku krajky paličkované. 

Ačkoliv se mnoho o tom píše, a takřka i tradičně rozšiřuje, jest 
přece na pováženou za pravdu tvrzení to pokládati. 

Abychom nabyli názoru o podstatě mnohých zpráv, týkajících se 
krajky paličkované, pokusíme se některé zde uvésti, náhledy některých 
badatelů zaznamenati a pak naše názory na základě dlouholetých studií 
v oboru krajkářském objasniti a odůvodniti. 

Mrs. Bury Palliser, ve svém známém díle »History of lace* (Lond. 
1865) píše, že se má za to, že výroba paličkovaných krajek byla v Janově 
již před rokem 1400 známa. Na jiném místě pak uvádí, že v Miláně 



o krajce. 23 

objevují se r. 1493 ve sbírkách šatnic italských krásné, zlaté závoje 
práce síťové s kmentovými paličkovanými cípy a pak rozličné předměty, 
hotovené rovněž paličkami. 

Ve stati > Anglie* uvádí zápis účtů již z r. 1347, v němž se nalézá 
položka vydání za nástroje potřebné k paličkování, jež anglický král 
Eduard III. objednal pro svoji dceru, princeznu Johanu. 

Porovnáme-li tyto zprávy, zříme v nich patrnou nesrovnalost a ne- 
jasnost ve příčině dat. Neboť podle nich byla by technika pletení na 
podušce o celých 52 let dříve v Anglii známa nežli v Itálii. Že technika 
pletení mohla býti již v oněch dobách známá, k tomu mínění přivádí 
nás nejen technická zvláštnost pletení, nýbrž i výnosy téhož krále, 
v nichž zakazoval (r. 1363) nošení hedvábných krajek, kteréž ponejvíce 
z cizozemska pocházely; a kde současně dovolil užívati toliko krajek 
národního průmyslu v hodnotě 10 penců. Zákazu toho, podle všeho, bylo 
málo dbáno, neboť v následujících letech 1378 a 1390 vydány nové, 
výnosy mající za účel rozmáhající se nádheru krajkovou omeziti. 

Dále přivádí nás na tuto myšlenku zpráva švédská, kteráž, dle úst- 
ního podání lidového, zavedení techniky pletení přičítá sv. Brigitě, jež 
se prý tomuto umění naučila v Římě, kdež na zpáteční cestě se své 
pouti do svaté země nějakou dobu r. 1373 se svými dítkami dlela. 
Zde, podle téhož podání, poznala techniku pletení na podušce, 
i psávala odtud řeholnicím svého kláštera, jejž byla založila, o tomto 
umění a nazývala výrobky ty > římskými krajkami «. Ve svých dopisech, 
adressovaných do kláštera vadstenského, projevovala úmysl krajky 
na podušce ve své vlasti zavésti, jakmile se vrátí do Švédska. I^č ne- 
dočkala se toho, neboť téhož roku (1373) v Římě zemřela. 

Krajky paličkované pak se ve Švédsku u veliké míře rozšířily, ze- 
jména ve Vadstenu a okolí. Krajkářky pak zvolily si sv. Brigitu za 
svoji patronku. 

Zprávou touto vyskytla se nám opět jedna záhada v historii krajky 
paličkované. 

Jsou ovšem mnozí spisovatelé, kteří nepokládají podobné zprávy za 
tak důležité, aby z nich vyvozovali historii techniky pletení. Vědomě je 
pomíjejí považujíce je za neschopné, aby z nich mohli býti čerpány 
výsledky, týkající se historie techniky krajky paličkované. Ti pak vůbec 
techniku pletení považují za dítě XVI. věku a nikoliv za práci starou. 
Odmítají rozhodně všeliké domněnky, které by připisovaly starším věkům 
(j)řed XVI. stoletím) vynalezení techniky pletení na podušce. Tak proí. 
lig ve své »Geschichte und Terminologie der alten Spitzen* (Wien, 1875; 
považuje krajku za dítě renaissance; Sequin v »La dentelle«, (Paris, 
1875) hledí dokázati, že krajka nebyla v Evropě známa před dobou 
panování Jindřicha II. ve Francii. 



24 Regina Bíbová: 

Kdybychom méli krajku s téhož stanoviska posuzovati, musilt 
bychom všecky zprávy pojednávající o krajce před XVI. stoletím pova- 
žovati za pouhou báj, za výkvét bujné fantasie, jež s pravdou jest 
v rozporu. 

Toho však učiniti nemůžeme. Není nám možno souhlasiti s ná- 
hledem, že »technika pletení* na podušce jest dítkem renais- 
šance, vymoženosti XVI. věku. Připouštíme sice, že »k rajka* jest vý- 
robkem XVI. století, ale nikoliv technika. 

Kdo pozoruje krajka tohoto století, na první pohled sezná, že má 
před sebou práci veleumčlou, která již mnohým změnám musila pod- 
lehnouti, nežli dospěla této výše; že má před sebou věc, jež postupné 
se vyvinovala, a to nejdřív z nejprimitivnějších začátků technických 
a pak zvolna na základě stálých nových objevů a zkušeností, z kterých 
teprve jako ze zkušebního ohně vyšla dokonalá, přeskvostná a nád- 
herná krajka XVI. věku — dítko renaissance. 

Takto jsme krajku posuzovali podle jejího vzhledu. Učiníme-li si 
však úsudek podle její techniky, která nemá nic společného s technikami 
šitými, vyšívacími, síťovacími neb s drbáním, sesílí a utvrdí se náš náhled 
v tom, že techniku pletení považovati dlužno za vymoženost starších 
století, a nikoliv teprve XVI. věku. 

A proto nemáme za vhodné, zprávám anglickým a švédským upí- 
rati pravděpodobnost. 

Nesrovnává li se ústní podání lidu švédského s pravdou, co se 
týká osoby sv. Brigity, kteráž osobně nemohla zavésti techniku pletení 
ve své vlasti, jelikož zemřela dříve v Římě r. 1373, nežli mohla svůj 
úmysl ve skutek uvésti, nenásleduje z toho, že by zpráva ta neodpoví- 
dala historické pravdě vůbec. Není možné, aby lid švédský si vymyslil 
historii o zavedení krajkářství ve Švédsku, když své ústní podání pro- 
vází i pozoruhodnými doklady. První doklad jest, že sv. Brigita psávala 
řeholnicím svého kláštera, jejž sama byla založila a jeho členem se 
stala, o krajce paličkované. Druhý, že měla v úmyslu krajkářství zavést 
ve své domovině. Dále, že skutečně ve Vadsteně, sídle jmenovaných 
řeholnic, nejdřív ve Švédsku technika pletení zapustila hluboko své ko- 
řeny, odkud její známost se šířila teprve po celé zemi. Konečně, že 
krajky vadstenské nesou tak nápadný ráz prvotních výrobků techniky 
pletení, že není pochybnosti o tom, kterým dobám máme připočísti 
jejich existenci. Staré krajky vadstenské zřejmě připomínají svým spra- 
cováním některé starodávné čipky (krajky) slovenské. 

Slovenským čipkám, těm nejstarším, nebude nikdo upírati staro- 
žitnost a primitivnost, jak ve spracování, tak i ve vzhledu. 

Dokladům právě uvedeným mohl by se uvésti protidoklad^ 
a to sv. Brigitou, s jejíž osobou ústní podání lidové jest nerozlučné 
spojeno. 



o krajce. 25 

Sv. Brigita totiž umřela dříve, vzdálena vlasti, než svůj úmysl ve 
skutek mohla uvésti. 

Připisovaný jí skutek odpadá ovšem sám sebou, přes to však 
ústní podání pravděpodobnosti postrádati nemusí. 

Se sv. Brigitou putovaly do sv. zemé a Říma její dítky, mezi nimiž 
byla i dcera, sv. Kateřina. A tu bylo možno, že tato světice, chtějíc uctiti 
a oslaviti památku své matky, stala se vykonavatelkou poslední vůle 
její a zavedla v jejím jménu techniku pletení ve Švédsku, jak sv. Brigita 
měla v úmyslu za svého života. Takto si vysvětlujeme onu nesrovnalost, 
kteráž se týká osoby sv. Brigity. 

Ještě jedna věc při této zprávě jest pozoruhodná, totiž pojme- 
nování krajek » římskými*. Proč je tak sv. Brigita nazývala .í* Proč je 
nenazývala » italskými « ? 

Kdyby technika pletení skutečně byla vynalezena v Itálii, byla 
by se Itálie o to postarala, aby sebe nepatrnější zprávy v začátcích pa- 
ličkování uvedla v širší známost. Co však známe o prvopočátcích krajky 
paličkovavé? Nic, zhola nic! 

Itálie, nejen že nám nezachovala prvky technické individuálnosti 
pletení, ale ona i počítá datum objevení krajky paličkované mnohem 
později, přihlížíme-li k ústnímu podání lidu švédského a anglickému zápisu 
v » Liber garderob.«,*) nežli jak vysvítá z těchto zpráv. Bráti v pochybnost 
zprávy tyto nebylo by dobře. Neboť nelze si mysliti, že by někdo za- 
znamenával věci, které vůbec neexistovaly, že by uváděl tak určité 
dokumenty bez podstatných důvodů a je dokonce vztahoval k určitým 
osobám, jež v historii zaujímají čestné místo. 

Vedle těchto zajímavých objevů odhalujících nám jakousi stopu 
paličkování již ve XIV. století máme po ruce jiné, důležité a pozoru- 
hodné důkazy, které objevují techniku pletení na podušce v XV. století 
a to již v patrném pokroku. 

Jsou to zlaté krajky ruské, jejichž podstata spočívá v jednoduché 
síti provedené obyčejnými dírkami, v nichž jest geometrický ornament 
rozložen. Práce jest dost jednoduchá. (C. AaBHAOBa: PyccKoe KpyjKeBo, 
Petrohr. 1892.) 

Jedna krajka, jež krášlila roušku ostatků svatých, datuje se z po- 
čátku XV. století, r. 1424, druhá podobná nalezena byla v Trojicko- 
Sergievské lavře blíž Moskvy, třetí pak v provedení ještě jednodušším, 
ale v téže technice, pochází z kostela bývalého rogožského Preobražen- 
ského kláštera (originál jest v museu tverském, C. /laBiiAOBa: PyccKoe 
KpyvKeno). 

Další důkazy o časném upotřebení krajkových výrobků paličko- 
vaných podává nám obraz, nalézající se na chóru chrámu sv. Petra 



Bury Palliser, Tlistory of lace 



26 Regina Bíbová: 

V Levně, malovaný znamenitým mistrem Quintijnem Matsysem. Obraz 
označen jest letopočtem 1495 a představuje dívku pletoucí na kraj- 
kářské podušce. 

Tato fakta podávají nezvratný důkaz, že technika pletení byla 
mnohem dříve známa, než-li v století XVI., a že nesmíme na ni pohlí- 
žeti jako na dítko renaissance, nýbrž věků starších; v těch dobách však 
bylo dosud v plenkách, svého kulturního významu dosáhlo teprve 
v XVI. století. 

Podobného mínění, že techniku krajky paličkované přičítati dlužno 
starším stoletím a nikoliv XVI., jest i belgický archeolog baron Reifen- 
berg, který však původ krajky hledá nikoli v Itálii, nýbrž v Nizozemí. 
A má za to, že umění toto z Nizozemí do ostatních evropských zemí 
se rozšířilo. Za důkaz podává krajkový úbor, jejž prý Nizozemky na 
hlavě nosily již ve XIV. stol. 

Určité doklady o starobylosti techniky pletení na podušce podá- 
vají nám jasně naše staré písemné památky. V Kodexu vyšehradském, 
legendě wolfenbiitelské o sv. Václavu a i j. Spatřujeme zde ve vyobra- 
zeních ozdoby, které připomínají svojí kresbou starodávné čipky a mrežky 
slovenské. Vidíme na př. v Zíbrtových > Dějinách kroje v zemích českých* 
na obrázku čís. 1. dívku, ana drží kužel, na němž na konci upevněno jest 
»obáslo« lnu ozdobnou páskou. Páska ta shoduje se svojí kresbou úplně 
s mrežkou slovenskou, již nazývají » sprostý koliesko* a která jest vůbec 
rázovitým typem v čipkách slovenských. Obrázek ten pochází z Velisla- 
vovy bible, ze XIII. stol. Dále v témž díle vidíme na obrázku čís. 2, tři 
muže, z nichž jeden má na kabátci podobnou ozdobu. Obraz jest z Ko- 
dexu vyšehradského. Takových a podobných okras lze v jmenovaném 
díle nalézti množství. Ovšem musíme rozlišovati je od oněch okras, 
které připomínají techniku vyšívací a nijak nesouvisí s technikou pletení, 
jež nemá nic společného s vyšíváním. 

Také nástěnné malby, pocházející z prvních dob historických, 
jako na př. malby v hradní kapli znojemské, jež popisuje v Čas. vlast, 
spolku musejního v Olomouci p. V. Houdek, jsou znamenitou po- 
můckou a dobrým vodítkem k řešení otázky o stáří techniky pali- 
čkovací. 

Srovnáme-li tato uvedená fakta, přijdeme k poznání, že řešiti 
otázku: » Kterým věkům náleží přičísti vynalezení techniky pletení krajky 
na podušce* na základě výrobků XVI. století jest směr pochybený, 
v němž se ztrácejí všecky stopy osvětlující dějiny techniky pletení. Na- 
hlédneme dále, že posuzovati krajku z doby renaissance jest i vzhledem 
k technické její individuálnosti nesprávno, jelikož v té době krajka stála 
již na výši technické dokonalosti a umělosti, s níž dále vyvíjeti se 
nemohla. A proto, že každé umění, když dostoupí svého nejvyššího 
bodu, podlehne pak dekadenčním choutkám bujné fantasie a chorobným 



o krajce. 27 

přeludům, tak i umění paličkovací stalo se v 17. a 18. stol. kořistí 
dekadence, která se pak stupňovala, až v předešlém století dosáhla stupně 
nejvyššího úpadku, v němž pohříchu trvá dále. 

V oboru práce lidské nalézáme tři hlavní periody vývoje : Začátky, 
rozkvět a úpadek. V umění pletení na podušce známe toliko dvě : 
Rozkvět a úpadek. Kde jsou začátky? Nejen tedy sama zvláštnost tech- 
nická, nýbrž i logický pořádek vyžaduje, aby začátky pletení krajek 
hledaly se v starších stoletích a nikoli v dobách XVI. věku. 

Nyní nastává otázka: Jakého druhu a způsobu začátky pletení na 
podušce byly? 

I setkáváme se s různým míněním. Někteří badatelé považují vy- 
šívání, totiž prolamování za přímého původce pletení na podušce, jiní 
vidí původ krajky paličkované v síti rybářské a za původkyně poklá- 
dány pak jsou ženy rybářů. Opět jiní mají za to, že pletení se vyvinulo 
z drháni 

Avšak ani s těmi domněnkami nemožno souhlasiti. Předně, kdo 
považoval prolamování za dostatečnou průpravu k technice pletení, ten 
neznal techniku samu, a proto neposuzoval ji na základě jejím, nýbrž na 
základě krajek dírkovaných, podle zjevu jejich. Západoevropské krajky 
jsou charakteru prolamovaného a tudíž svým vzhledem mají cosi spo- 
lečného s vyšíváním, ale technikou jsou mu naprosto cizí. 

Kdo přikládá síti rybářské původ pletení, jest právě na takovém 
omylu, jako první. Dal se svésti toliko zjevem krajky dírkové, 
a techniku zůstavil nepovšímnutu. Chybou jest velikou, že badatelům 
právě ona není důležitým faktorem k objasnění původu krajky, a ná- 
sledkem toho obhajují stanovisko, které se nijak nesrovnává s podstatou 
paličkování. 

Způsob spojování při síťování děje se na základě uzlu, jenž jest 
charakterem sítě; spojování při paličkování spočívá na skřížení dvou 
párů nití způsobem tkacím hodem plátěným. Skřížení nití jest svéráznou 
známkou pletení na podušce. Totéž možno říci o drháni. I zde nalé- 
záme veliký rozdíl technický. Při drháni právě uzly jsou nemalou 
ozdobou práce, při pletení uzel jest velkou chybou. 

Naše lidové pletařky vůbec nesměly uzlem dva konce spojovati; 
když bylo třeba paličku navázati, sesoukaly konečky nití do sebe, aby 
se uzlu vyhnuly. 

Předpokládati se může, že výšivky, síťování i drháni mohly míti 
jakýsi vliv na ornament, ale na techniku samu nikoliv. Tomu 
se příčí technická zvláštnost těchto prací, kteréž, ačkoli vzhledem 
a ornamentem jistou shodnost mají s krajkou, způsobem však práce 
projevují úplnou samostatnost a nezávislost. 

V B. Palliserově >History of lace« nalézáme zajímavé zprávy, 
které se úzce dotýkají žen rybářů. 



28 Regina Bíbová: 

Ústní podání žen devonshirských v Anglii tvrdí, že pletením 
krajek zabývaly se nejprv bohaté a urozené dámy, jež používaly paliček 
z drahocenného materiálu: ze slonoviny, stříbra a zimostrázu Paličky 
ty byly velmi drahé, a ženy chudých devonshirských rybářů nemohly 
si podobných opatřiti, protože v drahocenných paličkách bylo velké 
jmění. I počaly ženy devonshirské přemýšleti, jak by si je mohly opa- 
třiti způsobem snadnéjším. I připadly na šťastnou myšlenku. Rybích 
kostí měly s dostatek; upravily si tedy z nich paličky a počaly se cvi- 
čiti v pletení na podušce horlivě, ana záliba v krajkách čím dále, tím 
více se rozšiřovala. 

Další pověst tvrdí, že v hrabství devonském krajkářství se nejdřív 
rozvinulo v Anglii. 

My se svého stanoviska úplně se shodujeme v domněnce, že pletení 
v dobách svých prvotin v západoevropských zemích jen malému kruhu 
zasvěcenců bylo známo, a proto požívalo velké ceny ; že obliby dosáhlo 
nejdřív u zámožnějších kruhů, které je přijaly a pěstovaly spíše pro 
zábavu než- li pro praktickou potřebu; že sv. Brigita, pokud věříme 
zprávě švédské, první známosti v technice pletení nabyla u inteligence, 
jíž rodem i duchem náležela, svým pak prozíravým rozumem a snad 
i nabytými zkušenostmi na své cestě, seznavši záhy cenu i význam ple- 
tení a vůbec krajky pro kulturní vývoj národů, pojala úmysl zavésti je 
ve své domovině, a proto ve svých dopisech zasílaných do Vadstenu 
zmiňovala se o krajce, již nazývala » římskou*, protože se jí v Římě 
naučila. 

Jakého druhu tyto výrobky pletařské byly, těžko nám říci, ale 
můžeme vysloviti domněnku, že podobou a způsobem zpracování 
shodovaly se asi s našimi starými čipkami slovenskými a starými kraj- 
kami ruskými. Jak jsme již podotkli, staré krajky švédské mají nápadnou 
podobnost se slovenskými. Leč ani tyto krajky nepokládáme za prvotní, 
nýbrž za třetí stupeň ve vývoji krajky. 

Nebude od místa, podotkneme-li, že badatelé dějin krajky chy- 
bují, že nevěnovali dosud dostatečné pozornosti čipkám slovenským 
a starým krajkám ruským. Nevíme, proč slovanské výrobky jsou tak 
nápadně ignorovány. 

I máme za jisté, kdyby studovaly se pozorněji naše starobylé čipky 
a mrežky, jejich technický způsob práce, že by se badatelé dodělali 
lepších a důkladnějších výsledků v historii pletení, nežli až dosud toho 
docílili. 

Zde ještě poukážeme na jinou nesrovnalost, vyskytující se v dě- 
jinách krajky paličkované. 

Jak známo, v saském Rudohoří zavedla paličkování krajek Barbora 
Uttmannová v horním městě Annabergu. Jejím přičiněním a obchodním 
smyslem rozšířilo a povzneslo se zde pletení na podušce v takové míře. 



o krajce. 29 

že záhy krajkářské výrobky annabergské staly se světoznámýroi a hleda- 
nými. Objednávaly je nejen dámy vzácných a bohatých rodů německých, 
nýbrž i samy kurfirstky a členové panujících rodů. 

Jakými prostředky nebo cestami nabyla Uttmannová známosti 
v pletení na podušce, jest nám těžko říci, jelikož zprávy věrohodné z té 
doby se nám nezachovaly. Jelikož však historikové pozdějších věků 
chtěli stůj co stůj nabyti jistoty, odkud se Uttmannové dostalo znalosti 
paličkování, srovnávali dějinné události, i přišli na stopu dle jejich mínění 
pravděpodobnou a nepochybnou, a také ji rozšiřovali bez rozpaků. Bylo 
totiž tradičně rozšiřováno, že v dobách hrůzovlády Albovy v Nizozemí, 
kdy mnoho rodin prchalo před krutostí jeho, i do Annabergu utekla se 
jedna Nizozemka, jež nalezla v domě jmenované paní bezpečný útulek 
a z vděčnosti naučila prý B. Uttmannovou paličkovati krajky, jaké pra- 
covaly se v její vlasti. 

Toto mínění udrželo se po dlouhou dobu. 

Ale Emil Finck ^) seznal z latinského spisu Jenesiova, že B. Uttman- 
nová měla obchod s krajkami zařízený již v roce 1560 anebo 1561, 
kdežto hrůzovláda Albova započala v r. 1567; tedy o 6 let později. 

Z toho vidno, jak velké opatrnosti jest třeba při projevování mínění 
v podobných otázkách, které se ztrácejí v neproniknutelné minulosti. 

Ve XIII. století těšila se již krajka veliké oblibě a nabyla široké 
známosti. Výrobky tyto byly hotoveny jehlou a dospěly během doby 
takové dokonalosti v kresbě i provedení, že s podivem pohlíželo se 
na ně. Slovutní umělci kreslili vzory, králové, knížata, měšťané, sedláci 
a vůbec lid své oděvy krášlili vábnou a spanilou krajkou šitou. 

Tedy šitá krajka byla již dávno známa a slavena, kdy teprve 
paličkovaná krajka přišla do mody. Krajka tedy existovala a není tudíž 
nic divného, že uměnímilovné obecenstvo, seznavši záhy význam techniky 
pletení, postavilo paličkování po bok krajce šité, jež vyžadovala mnohem 
větší obezřelosti a námahy v provedení. 

Jest jisto, že na západě evropském paličkování ve svých počátcích, 
í)ěstovalo se nejprv u zámožných osob jako práce vzácné techniky, 
spíše, jak již podotknuto, pro zábavu, a teprve, když počala móda se 
o ně ucházeti, přiučoval se lid technice jeho, neboť obchodníci ji pře- 
jali do svých rukou, tak že stala se krajka jejich monopolem. Hned se 
zřizovaly továrny a lid pracoval ne pro sebe, nýbrž pro obchodníka, 
ne na základě tradic, nýbrž dle návodu svého zaměstnavatele. 

Že posuzujeme správně, toho dokladem jsou mnohé zprávy, týkající 
se krajky z dob nejstarších, které třeba objevují se nám jako v mlze, 
přece však dosti jasně, abychom nabyli v této věci jistoty. Žádná země 



') Barbara Uttmann, die Begrunder.n der Spitzenindustrie im Erzgebirge, 
Annaberg 18S6. 



30 Regina Bíbová: 

západoevropská nemůže nám ukázati první začátky pletení, ani kolébku 
ieho, ani lidovost výrobků paličkování. Zprávy všecky, i nejstarší, jednají 
vždy o hromadné výrobe krajek a o obchodnících krajkami; další pak 
zprávy, novější, sledují věrně starší a jdou tak daleko, že nám vypo- 
čítávají, i kolik dělnic která továrna zaměstnávala a kolik továren bylo. 

Zkrátka, můžeme říci, že západoevropské krajkářství založeno bylo 
na čistě obchodních základech. 

Z konkurence předstihovala země zemi, a tak se stalo, že 
materiál, z něhož se krajky dělaly, došel veliké změny, a ornament 
stylisován v nejrůznějších a nejkrásnějších tvarech, jež vzbuzovaly 
patrný úžas. 

Tak v Belgii začali pěstovati zvláštní druh lnu, z něhož spřádali 
tak jemná vlákna, že jich takřka viděti nebylo. Krajkářky pracující z tohoto 
materiálu, byly nuceny v temných světnicích paličkovati, aby nitě suchem 
se netrhaly. V šeru takém, kam slunce nezasvitlo, trávily svůj život; 
však také svojí umělost draze platily. Obyčejně v 30. roce přicházely 
o zrak a bývaly nuceny nechati pletení drahocenných krajek valencien- 
neských neb brusselských a jiného zaměstnání se uchopiti. 

Podobných krajek málo na podušce přibývalo. Pracovali o ní 
kolik let, 15 — 20 i 25 let, než-li ustanovený kus byl uroben. Byla-li 
krajka zhotovena jednou krajkářkou, stala se předmětem obdivu. Oby- 
čejně na jednom kuse krajkovém vystřídaly se 2 — 3 — 4 krajkářky. 
Za dobu, v které se zhotovilo hrubších krajek 4—5 loktů, upracovalo se 
toliko 3V2 palce valenciennek. Na krajku v šířce 5 cm potřebovalo se 
100 — 150 párů paliček; někdy i více. Krajky podobného druhu paličkovaly 
ženy neb dívky, které žádné jiné práce nevykonávaly. Neboť ruce 
krajkářek musely zůstati hebké, lehké a jemné. 

Že podobné výrobky dobře se prodávaly, lze si mysliti. Na př. 
čepeček pro paní stál 1.200 livrů, dámské manžety přes 700 livrů, 
dámské ozdoby do vlasů 24.000 livrů a t. d. 

Krajkářky však za namáhavou svoji práci nebyly zvlášť odmě- 
ňovány, jako obyčejně. Za 12hodinnou práci denní vydělávaly 2 — 3 
franky. 

Za takových okolností, kde súčastněné strany hleděly co nejvíce 
krajce vtisknouti ráz umělosti a tím dosáhnouti hojného odbytu, není 
divu, že vyspěla na vrchol dokonalosti v ornamentice i provedení. I ne- 
víme opravdu, čemu se máme při krajce západoevropské více diviti, 
zdaliž umělecké stylisaci kresby, skvostnému a obtížnému provedení aneb 
jemnosti materiálu. S úžasem hledíme na nádherné výrobky XVI. neb 
XVII. věku a nemůžeme si v hlavě srovnati, že by to vše mohly 
dělati ruce lidské. Štětcem neb dlátem utvořiti obraz není tak umělé, 
jako různě spletené květy, ptáky, ano i celé figurální výjevy paličkami 
uplésti tak, aby vystižena byla dokonale forma předmětu. 



o krajce. 31 

U nás v Čechách, v části Moravy, která přiléhá k Čechám, a ve 
Slezsku pletly se krajky v stoletích XVI. a dalších po způsobu západo- 
evropském. Hotovily se však na základe lidové kresby a dle rodových 
tradic. Skvostné a jemné ty krajky které ovšem nedostihly vzácných a pro- 
slulých výrobků belgických neb valencienneských a jiných, na jejichž kresbě 
umélci se súčastnili, hotovily se na podvinku, totiž na papírku, kde byl 
vzor vyplchán a pokreslen ornamentem, jenž měl býti vypaličkován. 
Nití rovněž krajkářky neužívaly tak velejemných, aby si oči kazily. Nicméně, 
i naše krajky, na nichž zříti jest rázovitost a lidovost, v provedení ne- 
zůstávají za výrobky cizozemskými, ba svým květinovým ornamentem 
i stylisací jeho mohou se řaditi mezi vzácné druhy západoevropských 
výrobků. 

Hotovily je naše ženy výhradně k svému kroji. Zdobily jimi holu- 
binky, zlaté a stříbrné čepce, šátky. Kromě těchto dovedly naše kraj- 
kářky i jiné způsoby pletení, čehož důkazem jsou krásné a skvostné 
krajky, zdobící lidový kroj, roucha bohoslužebná, úvodnice, boudnice, 
ubrusy a j. Krajka v Čechách připomíná se již z II. polovice XVI. sto- 
letí, a to již jako výrobek rozšířený mezi lidem. 

Technika pletení na podušce známa byla v celých Čechách, na 
Moravě i ve Slezsku. Byloť paličkování národní prací jako vyšívání 
a majetkem lidu, který krajku považoval za část tradicionelního zřízení 
národního. Proto poklesnutí výroby krajkářské v zemích západo- 
evropských nemělo dotud účinku na náš domácí průmysl, dokud náš 
lid vážil si svého kroje. Pletení krajek souviselo s národním životem 
našich předků. 

Leč pletení na podušce nebylo známo jen v Čechách, na Mo- 
rově a ve Slezsku, nýbrž i v Uh. Slovensku a na Rusi. A právě těmto 
posléze jmenovaným zemím máme co děkovati za udržení původního 
pletení, které nám podává dostatečný přehled, jak si máme představo- 
vati prvotní práci na podušce. I výrobky uchované do našich časů 
a hotovené na základě prvotního způsobu pletení jsou nám důkazem, 
že všecka mínění o původu krajky západoevropskými spisovateli zastá- 
vaná jsou mylná. 

Srovnáme-li výrobky západoevropské s výrobky slovenských a ru- 
ských pletařek, na první pohled spatříme u těchto prvotnost, u oněch 
konečný stupeň vývoje. 

U našich starobylých čipek (krajek) nevidíme žádného vztahu 
k síti, ani k prolamování, tím méně k drhání. Naše starodávné výrobky 
jsou úplně samostatné v provedení technickém a nezávislé na jmeno- 
vaných technikách. 

Způsob provedení těchto primitivních čipek jedině sleduje způsob 
tkaní. A možno za pravdu pokládati, že hlavně tkaní a pak pletení 
v rámu dalo vznik třetí práci - pletení na podušce. A toho důkazem 



32 Regina Bíbová: 

jsou nejen ony primitivní a jednoduché výrobky starodávné, ale i lidová 
pojmenování nástrojů a práce. 

Lidový název není » paličkování*, to jest moderní zvyklost. Na 
Slovensku práci na podušce nazývají » pletení', na Rusi »pletenoe kru- 
ževo«; u nás v Čechách »déiat krajky na podušce*, z toho vzniklo 
rčení >poduSkové krajky«, pak >dělat krajky na stávku* anebo vůbec 
jen » dělat krajky*. 

Všecka pojmenování týkající se práce pletení nesou patrnou li- 
dovost a jsou velice charakteristická a svérázná. Již S. Davidová ve 
svém díle: »PyccKoe Kpyaceno* pozastavuje se nad zvláštními názvy krajek 
lidových, které s ornamentem nijak nesouvisí. Totéž nalézáme i u našich 
lidových krajek a čipek. Hledáme v ornamentu předmět pojmenování, 
ale nenalézáme ho; jsme příliš děti moderního světa, nežli abychom 
mohli vniknout do tajemných, avšak našim starým pletařkám známých 
značek symbolických a jiných, které vzaly z okolí svého a v nichž se 
často obráží bodrost našeho lidu. 

Tak na př. ruské: baraní rožky, barabančíky, krásnye mísa, 
páva za pávom, kuřiny a lapky, korablje a t. d.; Slovenské: svatosti, 
holubice, na ztratenú pannu, na drungle, hlúpyho Ďúry klobúčik, do 
nosu dvě dierky a t. d. ; české: struhadýlko, pometýlkové, růžičkové, 
grošový, čertičkové sandalaše, dčťátkový, pomatené, slezské a t. d. 

Že krajka v zemích slovanských byla prací čistě národní a ne 
obchodní v širším slova smyslu, to dokazuje i zajímavá okolnost. NaSe 
ženy měly totiž určitou délku, přes kterou se nikdy v paličkování ne- 
překročilo. Měly vyměřeno na př. jak dlouhou krajku potřebují k holu- 
binkám, zlatým neb stříbrným čepcům, jak dlouhou potřebují k ubrusům, 
šátkům, k rukávcům, úvodnicím a j. 

Přes určitou míru nepracovaly nikdy, a byť nabízelo se jim co- 
koliv, odmítly vždy, že dále pracovat nebudou. 

Co se týká nástrojů k pletení potřebných, nalézáme v pojmeno- 
vání jich patrnou starodávnost. Tak v Čechách v Dobrovici a v Ni- 
transké stolici v Uh. Slovensku i na Moravě nazývají podušku >baba«. 
Na Slovensku od tohoto názvu pokřtily paličky »babátka«. V ostatní 
části Uh. Slovenska jmenují podušku: »batoh* neb »vankuš« a paličky: 
> klepně, klepčeky aneb klepce*. U nás v Čechách, máme > paličky*, 
• podušku^ neb » polštářek*. Ve Stražové, v Sedlici a v Dobrovici, kte- 
rážto místa byla středisky domácí výroby krajkářské, užívalo se a dosud 
se užívá zvláštních stolků, jimž se říkalo: »stávek«. Ve Vamberku a na 
Moravě i na Slovensku mají pro podušku: »škopíček*, »slaměnku«, 
a >slaměný košíček*. 

Na Rusi používajíce podobných věcí, různě dle lidového zvyku 
upravených, nazývají podušku >buben*, »balvan* a »poduška*. Paličkám 
buď »kokljušky* neb »paIočky« říkají. 



o krajce. 33 

Paličky v Čechách dělají nyní soustružníci. A to buď pouhá vře- 
ténka bez obálek (a pak se podobají slovenským a ruským), anebo 
s obálkami. 

Na Moravě, Slovensku a v Rusku dělá si paličky lid sám. Ano 
i samy pletařky urobí si, když potřebují, paličky ke své potřebě. 
Paličky jsou někdy velice primitivní a jednoduché, že je může i dítě 
zhotoviti. 

Ve příčině způsobu provedení jsou naše starodávné čipky slovenské 
a ruské právě tak rázovité a charakteristické, jako pojmenování přístrojů 
a terminologie pletení. 

Způsob prováděcí pohybuje se tu ustavičně v tradičním systému 
národním, a nemá kromě podušky, paliček a křížení páru nic spole- 
čného s přijatým způsobem západoevropské manýry. Slovenské ple- 
tařky — tak se nazývají ženičky, které pletou čipky (na Rusi rovněž uží- 
vají toho pojmenování pro krajkářky) — pletou na svém batohp úplně 
z paměti, bez kresby. Nemají na své podušce žádného papírku, ani ne- 
používají špendlíků v té hojnosti jako krajkářky západoevropské. Ple- 
tařkám stačí 16 špendlíků k udržení okrajů čipek neb mrežek na podušce, 
kdežto krajkářkám západoevropským nestačí mnohdy 100 kusů. Ano 
i dirkové krajky pletou slovenské ženičky bez špendlíků a bez papírku 
(podvinku) z paměti tak, jak se tomu od svých matek naučily. 

V gubernii minské, dle S. Davidové, byly před časem pletařky 
které pracovaly staré krajky používajíce na místě špendlíků — trnů 
divoké hrušně. Krajky ty úplně se shodují se starými čipkami a mrež- 
kami slovenskými. Co pak jest zajímavo při nich, to jest třepení, kterým 
byly okrášleny. Třepení jest paličkami provedeno a na Rusi oblíbeno. 
I jedna stará krajka prvotního a primitivního rázu nalezená u koutnice 
v Cechách, na Domažlicku a Náchodsku, na Moravě a na Slovensku, má 
za ozdobu třepení. Je to nejstarší a nejprvnější způsob práce pletení na 
[)odušce, kdy dosud paličkování se pohybovalo v úzkých mezích tkacího 
způsobu. Krajka ta nese na sobě první známky práce hotovené palič- 
kami, leč tak primitivním způsobem, že vidíme v ní celý dosah začátku 
práce a technických prvotin. 

Další charakteristikou krajky té je třepení. 

Třepení jest scarodávná ozdoba; vidíme je na rouchách židov- 
ských kněží a zákonníků, na oponách chrámových a jinde. Třepení 
užívalo se jako ozdoby i jako praktické věci k ochraně krajů oděvu. 
Byloť nejpřirozenějším a nejjednoduším způsobem okrašlovacím. Není 
tedy divu, že při vzniku pletení, které za svoji techniku vděčí tkáčskému 
způsobu práce, i přirozené ozdoby tkanin, totiž »třepení«, použilo se 
k prvním výrobkům, zhotoveným paličkami. Důkazem toho jsou, jak 
již pověděno, nejstarší krajky ruské, které hotoveny byly za pomoci trnů 

rodopisný Sborník. VIII. 3 



34 Regina Bibová: O krajce. 

divoké hrušně, úplně z paměti a bez kresby, a které okrášleny jsou rovněž: 
třepením. 

Avšak v technikách jmenovaných krajek ruských a naší čipky jsou 
přece rozdíly. Tyto : Krajky ruské již jeví ponenáhlý pokrok v ple- 
tení, avšak vždy jen v mezích začátkových, jsouce na druhém stupni 
vývoje, kdežto naše krajka jest čistě práce začátková. 

To jsou však rozdíly takové, které spíše utvrzují nás v mínění, že 
techniku pletení lze přičísti původem tkaní, že jest prací starou, a ko- 
nečně, že její kolébku lze hledati na východě a nikoliv na západě 
evropském. 

Další zajímavost při ní shledáváme tu, že jednoduchým prove- 
dením svým se shoduje se způsobem obvyklým při pletení zlatých 
a stříbrných krajek. 

Kovová vlákna jsou nepoddajná, tuhá a tudíž nemohou, 
se jimi provádět způsoby těžší a komplikované, jako při vláknech, 
poddajných a jemných, a proto bylo třeba zvoliti nejjednodušší způsob, 
aby plíšky a šňůrky mohly se dobře vpracovati do krajky, která měla 
svoji nádherou materiálu převyšovati ozdoby jiného druhu a jíž: 
v oněch starších dobách, zejména na Rusi, bylo hojně užíváno. 

K provedení tohoto způsobu nebylo třeba špendlíků; trny úplně 
vyhovovaly, nebylo třeba papírků, ani kreseb, jednoduchý geometrický 
ornament neb hadovitě se vinoucí linie nepotřebovaly vzorů. 

Kdo dovedl tkáti, kdo znal pletení v rámu a začátky pletení 
paličkami, tomu bylo snadno zhotoviti zlatou krajku na podušce, kteráž 
se stávala skvostnou ozdobou — a práce sama tradicionelním majetkem, 
národa slovanského. 

Že na těchto prvcích nepřestávaly naše pletařky, jest jisté. Krá- 
čely stále k pokroku, ale kráčely směrem svérázným, kterýž se tak. 
patrně liší od směru západoevropského. 

Tu a tam, vlivem doby a okolností, podrobily se některé že- 
ničky všeobecnému proudu modernímu, který tak mohutnými vlnami 
zaplavil celou západní Evropu; leč nikdy se nespustily oněch tradic 
rodových, v kterých byly vychovány, ale svojí houževnatostí a příslo- 
večnou konservativností chránily svoje práce a svoji rázovitost s láskou- 
posvátnou. Jim pak sluší náš vřelý dík, že nám uchránily tak mnohý 
skvost, tak mnohou práci v Její původnosti. Bez té konservativnosti, bez 
toho lpění na národních tradicích nepoznali bychom ani začátků paličko- 
vání, ani jeho vývoje. 

My pak s plným přesvědčením můžeme říci, že slovanské kraj- 
kářství obsahuje celistvý a nepřerušený vývoj techniky pletení na. 
podušce. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 

2. záři. Soiánec. 
Hofer B. 

XXXII.*) 

Tak byl taky jeden voják, sloužil na vojné a byl pulvírem. Pulví- 
roval hoficíry. Velmi blavný pulvír byl. A teď tam (na vojné) byl, už 
druhou kapitulaci sloužil. Ale už ho to namrzelo, taky měl doma cha- 
loupku a kousek země, tak z vojny vypověděl, že půjde dom. Ale 
z vojny ho propustili dobrovolně. Ale mu také povídali, když by se 
mu dobře nevedlo a bylo ho doma teskno, aby přišel zpátky, že oni 
že mu vždycky obstarají o službu, že zas jich může tak pulvírovat, jak 
jich pulvíruje. Ale přišel domu, tu chaloupku ai s tou zemí prodal, za 
nějaký krátký čas všecko zmarnil. Bylo ho teskno, navrátil se k svému 
regimentu zas zpátky, hned se hlásil, že zase chce ty pány pulvírovat, 
které pulvíroval. Ale ti ho hned přijali, v jednom hostinci kvartýr mu 
vyjednali. 

Když mu ten kvartýr vyjednali, ten hostinský měl dceru a ta dcera 
se mu líbila, tak on si ji chtěl zebrať. 

Ale hostinský, když se zvěděl, že by ona zaň šla, on jí to velice 
odporoval, že vždyť on nemá tolik bohatství, co by se jí vyrovnal. Ale 
on byl nad tím smutný, ale ti hoficíři na něm poznali, že je smutný. 
Tak se ho tázali, že co je mu. On jim povídá-: 

>L{bí se mně ta dcera toho hostinského, ale on mně ji nechce dát, 
že jsem chudobný. « 

Hoficíři mu povídají* 

> Vždyť my ti můžeme složit peníze, že budeš víc bohatý než ona.< 

Tak to ai učinili, peníze se mu poskládali, až byl bohatší než ona. 
Tak žádá toho hostinského, ať mu tu dceru dá. On, když viděl, že je 
tak bohatý, že má víc než ona, tak mu tu dceru dal, ale v nenávisti 
ho vždycky měl. Jednou o poledni šli do sklepa čepovat pivo, při tom 
čepování tam ho zabil a pochoval. A když ho tam pochoval, hoficíři 
se tázali: 

>Kde je náš pulvír, anebo váš zeťřt 

On odpovědal, že on neví okázat kde se děl. Za nějaký čas tam 
velmi strašilo, že tam žádný nemohl přenocovat. Vždycky se museli na 
noc vystěhovat všici pryč. 

*) Čísla l.-XXXI. viz Národ. Sb. VII, 45-133. 



36 



V. Tills: 



Jel jedenkrát jeden hoficír se svým kočím, přejíždél vojska a pro- 
hlížel. Bylo kus na večer, přijel na tu samou hospodu na noc. Prosí 
nocleha, aby tak byli dobří, nocleha mu tam dali, že má koné una- 
vené, a on že je taky unavený a i se svým kočím. Ale hostinský mu 
odpovídá : 

>Pane, dali bychom vám tady nocleh, ale tady neobstojíte, neb tu 
velice pokouší. « 

On povídá: 

>Co je plátno, dále jet nemůžeme — povídá sobě — vůle boží.« 
Tak když už všeci odešli z hospody, zůstal edem hoficír se svým kočím. 
Nechali si světlo hořet, vzali sobě karty a hráli v karty. Ale kočí vyhrál 
na hoficírovi, na svém pánovi, šest desát zlatých ; když měl vyhrané šest 
desát zlatých, hoficír povídá: 

» Necháme hry. Cos si vyhrál, peníze, ty já ti z lásky přeju.« Za- 
čali si vyprávět, jak se kterému vedlo od svého narození : kočí hoficírovi, 
hoficír kočímu. Když přišlo jedenáctá hodina, tu se dveři otevrou, pulvír 
přijde, ručník na ramene a břitvy si roztahuje. Ukazuje, ať si sedne na 
lenošek, že ať ho opulvíruje. Ale strachem strnulí byli oba dva. Ale 
hoficír, co měl činit, šel a sednul, on ho pěkně opucoval, ani necítil. 
Když hoficíra opucoval, ukazoval, ať si sedne kočí. Kočí chtěl od hrůze 
oknem vyskočit, ale hoficír povídá: 

• Neboj se, sedni, dobře pulvíruje.* 

Když byli oba opulvírovaní, pulvír se sebere a jde pryč. Ale hoficír 
křičí : 

» Haiti Co jsme povinni .í^« 

Ale pulvír se zastaví, povídá : 

»Tím jste si dobře učinil; kdybyste se nebyl zeptal, co jste po- 
vinen, byli byste oba zahynuli. Ale nic nejste povinni, edem kosti 
moje z toho sklepu seberte, a ty dejte na hřbitov, co mne ten tyran 
tady zabil.* 

Tak na druhý den šli do sklepu, kosti našli a sebrali a na hřbitov 
pochovali. 

Ale večer už naň klepe zas sám ten duch, na toho hoficíra: 

♦ Pane, co jsem já povinen, cos mé kosti pochoval?* 
On povídá: 

»Nic mně nejsi povinen, enom před mou smrtí, když budu mit 
umřít, co bys mně dal povědět, kdy umřu.* 

Ten duch mu odpovídá, že mu to není možná, ale že bude-li možná, 
že mu dá vědět, kdy jeho poslední hodina přijde. 

Tak došel toho hoficíra rok a den jeho narození. Tak na jeho svátek 
bylo panstvo sjedeno a všeci vinšovali dobrý den a všecko dobré na 
světě. Tak se celý den pilo a žilo v radosti a veselosti. Když byl večer, 
na hoficíra klopě na okno: 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 37 

»Pane, toť jest tvá hodina.* 

Ale on věděl, co jest už, zarmoucený hned zůstal. Šel se loučit 
se svou manželkou. Jeho manželka ve svém pokoji měla druhého galána^ 
a ten sám galán prohnal ho mečem. 

To byla ta jeho poslední hodina. Konec pohádce. 



Ladislav AL 

XXXIII. 

Byl jeden mynář a měl jednu dceru. Mnoho ženichů za ní jezdilo, 
ale žádný se jí nelíbil, až jedenkrát v neděli přijel na kočáře jeden pán, 
velice pěkně oblečený, jak důstojník nějaký, a chtěl mocnou silou, aby 
ho ona odprovodila. Rodiče její bránili, a nesměla ho odprovodit. 
Hned na to za krátký čas odjeli rodiče na jarmak pryč a ji nechali 
samu doma. Tu v noci na jedenkrát se strhnul šachot okolo oken 
a bouření. Ona se probudila a stanula a utékala — měli tři sklepy — , 
do toho nejzadnějšího sklepa a vzala se sebou palaš. A v tom zadním 
sklepě byly železné dvéře. Tam zbojníci si otevřeli a přehlídali a na 
hůře převraceli truhly, a najít ji nemohli. Až potom šli do toho sklepa, 
rozlámali dvéře do toho prvního, v tom nebylo nic; v tom druhém to 
také tak udělali, jak v tom prvním, a do toho třetího se dostat ne- 
mohli. Tak podkopali popod dvéře díru a chtěli tam lézt. Jeden tam 
naziznul a strčil tam hlavu, ale ona v tom okamžiku hned mu hlavu 
uťala a vtáhla ho tam, až jich tak jedenáct zamordovala. Ten dvanáctý, 
nad nimi, pomyslil si: — Co to je, když tam všichni jsou už, a ne- 
slyšet tam žádný šromot? — Také tam nahlédnu], a ona se uchvapila 
a urazila mu lebku s hlavou (?). Tak on odjel pryč. Rodiče přijeH 
a nemohli se dostat na žádnou stranu. Viděli všecko překrámované,. 
peníze sebrané a všecko, co bylo lepšího; a dcery nebylo nikde. Až 
potom najedenkrát šli dolů do sklepů těch, a ten třetí byl zamkly. Tak 
bouřili, ale ona se jim ohlásiti nechtěla tam. Ale potom s velikým na- 
máháním přec otevřela a vypravovala rodičům, co se jí stalo. A zboj- 
níky zakopali. Ale na to přijel v neděli zase ten pán ještě pěkněji, 
oblečený jak v tehdy, čtyrma koňma, a potom chtěl vždycky, aby ho 
ona odprovodila kúšček cesty. Tak rodiče jí dovolili a ona s ním jela. 
Jak přijeli do prostřed lesa, on strhnul klobouk s hlavy a povídá jí, 
aby ho pojiskala. Ale hned zůstala bez sebe, zahlédla tu lebku sfatou. 
Kočár hned zastavil, a slezli hned s vozu dolů, a šli lesem pěšky až 
přišli do toho — do jeho skály. Tam přišli, a on ji vevedl do samých 
mrtvol tam do sklepa a tam ji nechal až do rána. Ráno poručili jisté 
staré — měli takou starou ženskou — vařit na kotli vodu, a sami se 
radili, co s ní mají dělat. Ona z tamodtad byla propuštěná na vrch, 



38 V. TiUe: 

na svétlo a stála při té staré babičce. Zbojníci vlezli do svojich dír 
a byli tam. A ona dala se prosit tu starou babičku, aby jí nějak po- 
moHa. Tak ona jí praví, že jí nemůže pomoci, ale že ještě jí pomůže. 
Tak se musila celá svléci na čisto, a udělaly ze slámy ženskou a oblékly 
ji do těch šat; co měla zlaté prsteny na rukou, to musela všechno na 
to dát. A postavili ji ke studni. A ona utíkala pryč horami. Zbojníci 
vyšli ven, vidí u studně ji, a vždycky stojí a nic nedělá. Tak na ni 
křičí, aby nosila vodu. Ale ona se ani nehla. Tak do ní střelil jeden, 
a spadla hned do té studně tam. Ale povídali si: — Ty máš ještě 
malou smrť, — a vytáhli ji z té studně a uviděli co je, že je ženská ze 
slámy udělaná. Tak se hned rozběhli; a měli třech psů, ti, když jim 
někdo utekl, musili ho najít. Tak psi hnali lesem kus, a zbojníci za nimi 
na koních. A ona, jak přišla do prostřed lesa, vylezla na jeden strom ; 
psi přišli pod strom, začali štěkat. Celá od strachu byla strápená. 
A zbojníci také přijeli co nevidět, jeden druhého posílal, aby na tu 
jedli lezl hoře. Tak jeden lezl hoře, a ona začala, odpusťte, ... A on 
povídá : 

— Vždyť tak boží rosička padá ; tam není nic. 

Slezl důle, ale psi odejít od jedle nechtěli. Tak odvážil se zase 
druhý a lezl hoře na tu jedli. Jak vylezl už do póly, brzy pod ní, ona 
začala, odpusťte, . . . Tak on povídá : 

— Tak borové šišečky padají; není tu nic. Ona musí být po 
předku. — 

Tak zbojníci odjeli i psy sebrali sebou, a ona potom slezla důle 
a utíkala furt cestou, až přišla na silnici. Jak přišla na silnici, potkala 
dvanáct furmanů s kožemi. Ptala velice ho. toho prvního, aby ji vzal, 
a vyprávěla mu, co s ní je. Ale on ji vzít nechtěl. Prosila ostatní 
všechny, žádný ji nechtěl vzít ; až ten dvanáctý, ten ji vzal. Složil všechny 
kůže s vozu, a ji na spodek na čisto dal a ty kůže na ni, a jeli. Přijeli 
kus, tu vidí před sebou hnát na koních, psy, a ti psi zrovna k zadnímu 
vozu. Zbojníci jich zastavili a všecky kůže jim sházeli, a na tom po- 
sledním voze jednu kůži nechali. A ona . . ., a on povídá: 

— A tak to smrdí, ty kožiska, tak to nechme. 

Tak to furmani naložili a jeli pryč, a zbojníci jeli také pryč. Ale 
psi odejít od vozu nechtěli; tak se vrátili a psy zajali sebou, a ten 
furman ji dovezl až k rodičům. Tam kůže složil a velkou odměnu dostal, 
mnoho peněz. A dcera se do smrti nevdávala. 

Konec pohádce. 
Poznámky viz u č. XL. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 39 



XXXIV. 

Byla jedna zavinšovaná princezna. V kostele ležela v rakvi, a tam 
ji chodili vojáci vartovat v noci. Ale každého do rána hned snědla. 
Tak vojska za dlouhý čas pochybilo; tak musili z obcí mladíci jít 
vartovat. Tak už mnoho bylo lidu sněženého. A také šel jeden mladík 
vartovat a potkal starce žebráka, ten se ho ptá, dalekoli jde, a on mu 
ani odpovědět nechtěl, povídá: — Však mně tak nepomůžete. — Ale 
on mu povídá: — Přece mně pověz, dalekoli jdeš; já ti pomohu. — 
Tak mu to vyprávěl, jak to je v tom kostele, že tam jde vartovat prin- 
ceznu, a že každého sní. Stařec mu povídá : — Já ti řeknu tři kousky, 
ty musíš prodělat: První den, jak přijdeš do kostela na večer, tak si 
vylez na pavlač za varhany. — Tak si vylezl za varhany a byl tichoučko 
tam. Jak bila jedenáctá hodina, tu princezna z rakve vstala, celá di- 
voká, co už od hladu by byla něco jedla. Létala sem i tam, a nic 
nikde neviděla. Tu ho zahlédne s kazatelny, že je na pavlači za varha- 
nama. Tak staví stolice hoře, že poleze už proň. Tu začne bít dva- 
náctá hodina, musila jít do své rakve. Ráno přišel se pan farář dívat, 
jestli je živý, nebo sněžený. Ale on byl živý za varhanama. Tak šel 
domů. Na druhý den šel vartovat zas. Tu zas na tom samém místě 
potkal toho starce. Stařec se ho ptal, jak se mu vedlo. No, se mu 
chválil, že velice dobře. Tak mu povídá: — Dnes v noci musíš vylézt 
na kazatelnici. — Vylezl na kazatelnici, tu jedenáctá bije, ona vstane 
a už letí — když nic prvnější den nejedla. Létala a nikde ho neviděla. 
A on byl ticho tam, ale v tom okamžiku začala bít dvanáctá hodina, 
musila jít do své rakve. Na třetí noc zas šel vartovat ráno. Jde cestou, 
zas potkal toho starce na tom samém místě. Stařec mu povídá : — Dnes 
je poslední noc, kterou se vysvobodíš a i princeznu. Musíš stoupnout za 
oltář: jak ona vyleze z rakve a poletí na pavlač, v tom okamžiku lehni 
do té rakve a zůstaň ležet, ani se nehýbej, a musíš si vzít svěcenou 
vodu, rakev vykropit. Ona nebude vědět, kde jsi, ona tě bude všady 
hledat, ale na to nepřijde, že tam ležíš. — Tak jedenáctá bila, ona 
vstala a už na pavlač letěla honem ; a on v tom okamžiku pálil a lehnul 
si do té rakve. Jak si tam lehnul, tak ona létala sem i tam a ne- 
mohla nic najít. Dvanáctá hodina bije, ona letí do rakve a vidí ho 
tam ležet. Tu se naň vyškérá, všemožně ukazuje mu, jak ho roztrhá 
2uby a rukami, ale on se ani nehnul. Tak ona furt bělela, bělela, až 
do rána načisto byla vysvobozená. Tak si klekli před oltář spolem 
a modlili se. Tu kostelník jde zvonit klekání a dívá se dirkou a letí 
na faru a povídá : — Pane faráři, právě, pojdte se dívat, včil ho žere. — 
Pan farář hned letěl se dívat a viděl, ale se mu to zdálo jinač. Otevřeli 
ikostel a viděli, že už je vysvobozena. Tak se spolem sezdali, sebrali se 



40 V. Tille: 

a žili dobře a měli chasníčka. Najednou šel a potkal na tom samém* 
místě zas toho starce. A jak ho potkal, tak se ho ptal, čím se mu má 
odměnit. On povídá mu: — Co budete mít nejmilejšího a nejvzácnějšího^ 
toho mně polovici musíš dát. — Oni měli nejradši ze všeho toho chla- 
pečka. Tak mu toho chlapečka nesl a podává mu ho. On ho vezme 
a vytáhne spod velkého kabátu paloš a rozsekne ho na dvě pravé půle. 
Polovici dává jemu, polovici nechává sobe. Ale povídá : — Já ti to od- 
pustím všecko a i toho chlapečka. Zas bude jak byl. — Vzal ty dvě 
půlky, složil je dohromady a chlapec byl živý zas. Tak mu velice dě- 
kovali a byli živi dobře až podnes. 



Srv. č. XXVI^., XXIX počátek. ^ 

Začarovaná princezna, zdánlivě mrtvá, hubi svoji pohrobni stráz^ 
vysvobozena vojákem, jenž se řídí na stráži radou starce. 

V povídce XXVI. tvoří tato látka první část celého vypravování,, 
s druhou částí souvisí čistě jen formálně, proto uvádím ji odděleně. 
V povídce XXXIV. je samostatná, i s charakteristickým zakončením 
o dělení dítěte. V povídce XXIX. je vlastně jen vnesena a tvoří úvod 
k dalšímu ději, jenž je zlomkem látky zcela jiné. 

České verse: K. IH. 14. od Olešnicc. Němc. II (186-195). Kulda II. 60. 
(8—12) od Rožnova. Popelka I. 6(27-33). Malý 13 (145-160). Kulda (Český lid V.. 
str. 460) č. 7 z okolí sloupského. 

Látka povídky skládá se ze dvou částí: 

1. rámec, v němž se vykládá o zakletí a osvobození, 

2. stráž v kostele a rady starce. 

1. U K. III. 14. král s královnou za svoji nespokojenost mají chlu- 
patou princeznu, která umře a v noci trhá stráž. Na konec s princezny 
chlupy spadají, zabití vojáci oživnou. U Popelky zapíše se královna krvř 
ďáblu, aby měla dceru. Když dcera doroste, ďábel obě zahubí, ony 
trhají v hrobce stráž. Po vysvobození vyjde z dcery 90 duchů, poslednf 
Luciper. U Malého král nemá dětí, až královna porodí potvoru, již 
zavrou do hrobky do olovněna rakve. Královna totiž, aby nebyla její 
dcera krásnější než ona, zaklne ji již v sobě v draka. Po osvobození 
matka upálena. U následujících charakteristické zakončení: 

Němc: král chce mít dítě třeba z čerta, má dceru, jež doroste,, 
zčerná a zemře. Po vysvobození svatba, rek slíbí však poručníkovi půl 
všeho, co dostane. Jede po mostě, koně nemohou dál, stařec chce půl 
ženy. Když rek chce ji přetít, zadrží jej, že to byla pouze zkouška 
a zmizí.*) U K. II. 60. zakletá princka, voják slíbí starci polovinu od- 

*) Cfr. na pr. Kóhler-Gonzenbach IL str. 24^—250 Zft. VI. str. 168 Hahn» 
II k č. 53. str. 253 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 41 

měny, po osvobození svatba, po roce děcko, stařec chce půl, roztneje,. 
omyje, oživí, tím teprve princka osvobozena. Originelní počátek má 
Kulda (Český lid V.): voják vede přes město princeznu do kostela, 
ona mu poručí, aby položil do potůčka bochník, aby mohla přejít 
suchou nohou, za to zkamení, leží na márách v kostele a dáví co noc 
stráž.*) 

2. Ve všech versích radí stařec (jen u Popelky baba), u K. II 60. 
je to anděl strážný, u Malého patron sv. Martin. Rek pravidelné též 
utíká před stráží neb ze stráže. 

K ril. 14. Rek schovává se: 
na kazatelnu, 
mezi kosti za oltářem, 
. u truhly, a kropit svěcenou vodou. 

K. II. 60. na kazatelnu, 

na pavlač, 

k rakvi, a lehnout do ní. 
Princezna docela zbělí. 

Malý. Princezna straší od 11 — 12 v noci, roztrhá až 30 vojáků 
a 10 z nich požírá. Voják Martin má být bit, jde raději na stráž, modlí 
se, patron mu radí schovat se: 

na kazatelnu, 

vedle mrtvol, 

k rakvi, pak do ní, a kropit. 

Drak pukne, z něho vyjde princezna. Drak vždy už už reka nasely 
ale bilo 12, a on hrozil, že druhý den jej najde. Pak jej hledal tam^ 
kde byl dřív. 

Nčmc. Rek Bohumil, ze šesti synů slouhových 
ručnicí kolo, kol něho příšery. 
Druhou noc právě tak. 
Třetí noc lehne do rakve. 

Princezna zbělí, modlí se s rekem, stráž ráno myslí, že to anděL 

U Popelky ovčák Fric, jenž na radu pána, kterého potká, je dra- 
gonem, schová se na radu baby: 

za oltář 

(po druhé vynecháno) 

po třetí na kazatelnu, 
bije princeznu devadesátkrát svěcenou hůlkou, aby vypudil zlé duchy. 



*) Takovéto nábožensky zbarvené episody (trest boží za hřích) vypravéčis 
moravští rádi kladou místo pŮ¥odního děje. Pro náš případ srv. na př. K. I. č. 101. 
str. 140. 



42 V. TiUe: 

U Kuldy (Český lid V.). Pocestný, schovává se 

za oltářem a dělá svěcené kolo, 

na kruchtě, 

pod truhlou a pak v truhle. 
Princezna, dřív černá, zbělí a klečí ráno, když přijde stráž, vysvo- 
bozena s rekem u oltáře. 

KohUr I. k č. 13. str. 320. 

XXXV. 

Byl jeden sedlák a měl tři dcery. Dvě byly moudré a jedna byla 
hloupá. Ty moudré měli rádi, a tu hloupou ne Když někde jeli, ty 
chytré vzali sebou a tu nechali doma, tu hloupou. 

Jednou jeli na jarmark, taky sebrali ty moudřejší sebou, a tu 
hloupou nechali doma. Tu ona večer zavírala za všeckým pěkně 
[něžným hlasem]: — Hař, husičky hař; co budete dělat, kdo s vámi 
bude nocovat .í^ — A šla a vařila si večeři. Jak uvařila večeři, večeřela. 
Přišla kočka oknem a ňarčéla. Tak ona jí dala také jíst. Jak pojedly, 
pozavírala všechny dveře. Tu najednou začne tlouci ; — a to byl čert, 
tloukl na ni. Ona volá té kočce, a aby ji poradila, co má dělat. Ta jí 
povídá: — Řekni, aby ti vystavil pěkný chlév. — Přišel za chvilku 
a bouřil zas, že už je chlév postavený. Tak ona se zas ptá kočky, že 
co má dělat. Kočka jí povídá: — Řekni mu, aby ti do něho navedl 
statku, plný. — Čert Sel, sháněl na všechny strany a navlékl pěkného 
statku do chléva a přišel a bouřil zas, že už má statek navedený. Tak 
ona se zas ptá kočky, že co má dělat. Kočka jí povídá: — Dej mu 
ohrabečnici, a nech ten statek všechen napojí. — Tu on vzal tu ohra- 
bečnici, uvázal ji na provaz a spouštěl do studné. Jak vytáhl hoře, 
vždycky neměl nic. Vrány letěly a křičely: — Gláňu, gláňu. — Tak 
on to zamazal glaněm a napojil ten statek. Přišla hodina, musil odejít 
pryč. Rodiče přijeli domů, byli velice rádi a divili se, co se stalo, že 
mají taký pěkný chlév vystavený a plný statku navedený. Tak ji měli 
velice rádi; už měli radši tu hloupou než ty moudřejší. Tak když někde 
jeli, tak už vzali tu hloupou sebou a tu jednu moudrou nechali doma, 
z těch dvou tu nejmoudřejší. 

Tu ona byla doma jedenkrát, a rodiče byli pryč a i s tou hloupou. 
Zavírala večer husy a volá [hrubým hlasem] : — Hal, husiska, hal. Kdo 
s vámi bude nocovat! — Tak šla do svého pokoje, navařila si večeři 
a jedla. Přišla k ní kočka. Vzala prut a vyšupala kočce a vyhnala ji 
ven. Tu v noci začne bouřit. Kočka přišla a ňarčéla. A ona povídá: — 
Rač, kočičko, rač, co mám dělat .^ — Když jsi sama spapala, tak si 
raď. — Nebylo jinší pomoci, musila ho pustit. Jak ho pustila, ten s ní 
-začal tancovat, až jí nohy udřel až po Potom hlavu odřezal 



Povídky sebrané oa Valašsku r. 1888. 43 

■a, strčil do okna a do úst strčil kolek ; a snét (trup), ten strčil do pece. 
Rodiče jeli a povídají: — Hle, jak se naše dcera směje. — 

Přijeli domů a vidéli, co je. Velice byli nad tím mrzutí a už nikdy 
nenechali žádné doma, když někde jeli, a měli obě rádi, jak sami sebe. 



Z dvou (omylem tři) sester hodná sama doma krmi zviřaia a jich 
radou ochrání se před čertem, zlá pak nevšímá si zvířat a čertem za- 
hubena. 

České verse: Bayer 11. 1 (1—3) od Rožnova; Kolář II. (109—112) z Valašska. 
Slavia 7 od Čáslavé. Němc. I. (90-94^. 

Z oblasti látek o hodné a nehodné sestře zastoupeno je v češtině 
několik látek, jež leckdy vzájemně se pronikají. Osnova jednothvých 
látek však není dosud dostatečně ujasněna a vyložena. 

Bayer: Vlastní dcera Běluša, nevlastní Marjana. Na svadbu půjde 
ta, které dřív oschnou vlasy. Marjana se zpozdí, poněvadž musí sama 
obstarat domácnost, ostane doma, říká: 

Večírek se blíží, 
sluníčko se níží, 
kdo se mnou ležet bude? 

Odpovídá jí neznámý hlas a žádá večeři. Děvče krmí psíčka a kočičku, 
ti jí radí, aby kladla podmínky, neznámého nevpustila. Čert plní její 
přání: 

Staví novou stáj, 

přivádí krávy se zlatými rohy, 

napájí je z řešeta, 

dojí je do bezedného hrotku, 

oplotí celý dvůr, 

vystaví zámek a na věž staví kohouta. 

Kohout kokrhá, je jedna hodina, ten venku zmizí. 

Zlá nekrmí zvířat, neví si rady a vpustí starce s dlouhými vlasy 
a drápy, jenž dá se od ní vískati. Stěžuje si, že má mnoho lupů, stařec 
praví : 

>Prav, prav, jen jednoho neprav.* 

Dívka diví se jeho vlasům, nakonec dlouhým drápům, a stařec ji 
roztrhá, vstaví její hlavu do okna s roubíkem v ústech, tak že vypadá, 
jakoby se smála. Rodiče se vrací, myslí, že se na ně dcera usmívá, 
pozdě poznají, co se stalo. 

Hovor mezi čertem a zlou dívkou upraven dle povídek o červené 
karkulce. 



44 V. Tille: 

Slavia : Vlastní, zlá dcera Kačenka, nevlastní Aninka, jež s psíčken> 
a kočičkou musí bydlit, opovržena, v tmavé komůrce. Vede husy kol 
hřbitova domů, ptá se jich — je sama doma — s kým dnes bude spát> 
hlas ze hřbitova odpovídá »se mnou<. O půl noci, když ten zvenčí se 
dobývá do domu, zvířata jí radí, aby žádala pobít tolary napřed dvéře, 
pak zdi, pak střechu. O půl noci ticho. Kačenka sic délá totéž, jen zví- 
řátka nenakrmí, a když se jich pak v úzkosti ptá, odpovídají: 

Sama jedla, sama pila, 
sama sobě radu dej. 

Když duch přijde, diví se, že má studené ruce, duch odpovídá zas, 
že všechno může jmenovati, jen jedno ne. Dívka dotýká se pak jeho 
nohou, uší tváří, čela, očí, úst s toutéž otázkou a odpovědí, až zmíní se 
o zubech a je sežrána. (Rovněž vliv Červené karkulky.) 

Kolář (verse zlomkovitá): Hodná nevlastní, Aninka, poklidí husy,, 
krmi psíčka a kočičku, ti jí radí, aby žádala od kostlivce, jenž se k ní 
dobývá, zlaté šaty a zlatou truhlu. 

(Tato přání pod vlivem darů, jež si přináší v druhé, svrchu dotčené 
látce hodná dívka ze služby*), zlou dívku kostlivec . jen zjevem svým 
postraší. 

U Němcové kombinace látky o sestrách, jež jdou sloužiti, s naší. 
Verse i jinak cizím vlivem, snad i fantasií sběratelčinou dotčená. Zlá 
sestra Dorla, hodná nevlastní Lenka. Lenka dostane koláč z popelu 
a vyhnána, jde za koláčem, kam se kutálí, do chaloupky, kde spatřf 
psíčka a kočičku. (Mňau, mňau, haf, haf, panno dej kousek). Přijde 
medvěd, kterého pak musí obsloužit, uložit, zvířata jí k tomu radí. Pro- 
budí se ráno s princem ze zakletí vysvobozeným. (Tento detail jedině 
u Němcové a patrně vnesený, jak svědčí opakování v druhé části.)**) 
Zlá sestra jde rovněž, ale nekrmí zvířata (»Sama jedla, sama pila, sama 
sobě radu dej«), neopatří nnedvěda, ten změní se v čerta a unese ji 
do pekla. Zvířata, od boha seslaní andělé, letí zpět do nebe. (Šablono- 
vitý konec.) 

Cfr. KóhUr-Camphčil k č 13. str. 294 (zatemnělé). Český lid VI. str. 422 
k č. I. 9. Cosqnin .\XIV. a XLVIII. Kohler I. str. 60 k č. 8 (jiné, příbuzné látky). 



*) Cfr. K. IV. 17; Menšík 86, K. 11. 62. K. 11. 63. Slavia 3 Václavek 11. 13. 
Kolář 11. 18. Slavia I. sv. 1 díl 1. č. 2 (18-23). Václavek (Knihovna VIII. 15/16> 
Str. 7— n a str. 52—56. 

**) O princi, zakletém v podobě medvěda, netvora a p., jenž vykoupen tím, 
že dívka u něho bydlí a jej ošetřuje, samostatné látky. Viz na př. České verse 
o 3 sestrách, jež přejí si od otce dary z cesty: K. III. 15. Slavia II. 3. K. I. 33. 
Rad. 43 (386—396). Menšík 75 (265-275). Mikš I. 32 (214-220). Neb o dívce, jež 
jde otci k studánce pro vodu: Slavia I. sv. 2. část 1. č. 5 (5 — 8). Cfr. Cosquia 
č. XLIII. a pozn., Kóhler-Gonzenbach II. str. 208—209 k č. 9., Wollner str. 571. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 45 



3. září. Solánec. 

Výměnkář /ť. 

XXXVl. 

Byli dva tovaryše. Jeden byl zlatník ten tovaryš, a druhý byl knihař. 
Hrozní kamarádi byli. Tak jedenkrát vyšli na špacírku dopoledne ven 
za mésto a tam se dali spolem do výčitky. Zlatník povídal tomu kni- 
hařovi: Já dělám lepší práci jak ty. A ten knihař nemli (námlich 
=: pravé) mu tak takou řeč povídal, že zná lepší práci jak on. Tak se 
spolem popadli až do bitky a velice se sbili spolem. Když se bili 
spolem, toho města král šel na špacírku s jeho služebníkem, a on se 
viděl bít těch dvou. Tak on si je nechal předvolat, proč se spolem 
bijí. Tak oni musili pravdu povědět. 

Tak on si je nechal k sobe předvolat do burku a nechal si ještě 
víc pánů k sobě předvolat. Tož se ptal toho knihaře, jak dlouho bude 
dělat, aby mu udělal knihu vzácnou. Tak on povídal: — Třináct mě- 
síců. — Tak co on potřeboval k té knize papír, tak mu to král zjednal, 
a tož do světnice byl zavřený na třináct měsíců, a co potřeboval jíst 
a pít, sluhu měl, a ven nesměl nikde jít. Tož včil si předvolal toho 
zlatníka, aby mu udělal nějaký zlatý kousek, a nějaký pěkný, a jak 
dlouho to dělat bude: — Dvanáct měsíců. — 

Tož jak rok minul, nechal zlatníka předvolat. Tož zlatník nesl 
takou krásnou zlatou rybu, no tož pěkný kousek byl, ta zlatá ryba, — 
No, tož ryba jako ryba, — si povídají. Ale on si poručil vanu donést, 
a do té vany vody. Tak když tu rybu dal do té vody, ryba začala 
křidlami plout, a krásná muzika v ní začala hrát, no tož se pánům ve- 
lice líbilo: — Vzácná ryba, pěkná muzika — tož měli nad tím radost. 
Ten zlatník byl už vysvobozen, mohl špacírovat, ale musil čekat, až ten 
bude vysvobozený, ten, třináctý měsíc, kamarád jeho. 

Tož třináctý měsíc byl dojděný, páni byli sejdění, tož nechali kni- 
haře předvolat. Tož knihař přijde, co nese: špatnou, starosvětskou 
velkou knihu. No, tož páni se nad tím pomrzeli, že špatnou knihu nese, 
že co že to, že to není nic. Ale on povídal: — Pánové, ne tak! ta 
kniha zná nějaký kousek dělat šikovný. — Nechal si pěkně okno 
otevřít ten knihař a tu knihu rozestřel, ta kniha měla křídla, on se 
chytil na tu knihu, a ta s milým knihařem do luftu a hoře do oblak, 
a nad tín^ zámkem třikrát se otočil s tou knihou a zas dolů zpátky 
sletěl, zas do světnice. Pánům se to zlíbilo, že ta kniha umí lítat, že 
to bude pro pana krále dobrá, když bude někde vojna, že může pře- 
hlídat vojsko. 



46 V. Tille: 

Tož nechali předvolat toho zlatníka, tak oba dva dostali právo nad 
tím, že udělal ten i ten dobrý kousek; tak každému dal král panství, 
do smrti méli dobré živobytí. 

Ten král měl chlapečka, prince, malého chlapce; a on tu knihu 
viděl, tak on si pamatoval, co ta kniha zná dělat. Tak ten král měl tu 
knihu extra zavřitou ve světnici. Tam nesměl žádný jít. Už ten chlapec 
byl vyrosten, už z něho byl mládenec osmnácti roků. 

Tak on v jinším kraji byl jeden král, a ten král měl princeznu, 
a ta princezna ho nechtěla jakožto otce, krále, poslouchat. Tak ji 
nechal zavřít na vrch do světnice, hoře do zámku, tam měla aresty 
a žádný k ní nesměl docházet, jen ta služebnice jíst a pít jí donášela. 
Ven nesměla ta princezna jít. 

Necháme včil ji tak; tož vrátíme se zpátky. Tož ten když měl 
těch osmnáct roků ten princ, otec byl jedenkrát pryč, ujdený, nebyl 
doma, tak on se vzpamatoval, kde ta kniha je, on Šel a sebral tu knihu 
a vzal si pár kusů dukátů na potřebu a rozestřel tu knihu a na tu 
knihu se chytil, a ta kniha s ním utekla do toho kraje, kde ta prin- 
cezna byla zavřitá (zavřena), do toho zámku. 

Tak když tam přišel, do toho města ten princ, tak Sel do hospody,, 
tam si najal kvartýr. Tak na druhý den, když už tam byl, vyšel si na 
procházku za město ven, a když tam prochodil, zachtělo se mu jíst 
a pít. Tak on tam vešel, byla tam hospoda, do té hospody a poručil 
si jíst a pít. Tak když už tam byl, přišel tam žebrák veliký, dlouhý, 
a měl jen jedno oko. Na jedno oko byl slepý. Tak ho velice prosil 
o jídlo, toho jistého prince. Tak on poručil, porci dát mu, tomu hospod- 
skému. Jak pojedl, tož mu princovi děkoval za to, a povídal, aby ho- 
vzal se sebou, že on mu bude kdysi dobrý při nějaké potřebě. Tak on 
si ho sebral se sebou do hospody a tam přebýval s ním, extra, zas 
v jiné světnici. Na druhý den se vypravil zas tam na špacírku, na to 
samé místo, a když tam byl, tak nemli jak ten prvnější den, zachtělo- 
se mu jíst a pít. Když jedl, přišel k němu druhý žebrák a velice ná- 
ramně tlustý, krátký a bachratý. No tak ho prosil o jídlo, toho prince 
ten žebrák. Tak on mu poručil také porci dát. Jak snědl, povídal : — 
To bylo, prosím pěkně, málo. — Tak mu poručil zas ještě porci dát. 
Jak snědl, tak panu princovi poděkoval za to, a povídal mu, aby ho 
vzal se sebou, že v některý čas že mu bude dobrý, v něčem nápo- 
mocný. Tak on si ho vzal se sebou do milé hospody a tam oběma, 
žebrákům poroučel dávat jíst a pít, a on zas všecko platil. 

Tož on, ten princ, když tam přebýval, to bylo naproti toho zámku,, 
kde ta princezna byla zavřitá. On chodil večerním časem na procházku 
tam k tomu zámku, a ona tam pěsničky vždycky zpívala líbezným 
hlasem, měla okno otevřité. Tak on si jedenkrát umínil, že on se musí 
jít na ni podívat, co tam dělá. Sebral si tu knihu a šel ven a pěkně 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 47 

si ji rozestřel, a tož kniha s nim začala letět horc do toho zámku 
k tomu oknu. Ale princka právě v tom už ležela v lůžku. Světlo pěkně 
hořelo při ní na stolíku. On když k ní vyletěl hoře k tomu oknu, 
okno bylo zavřité. Tak on klepal na to okno. Ona se ale ulekla, co 
to klopě na okno. Prohlídne, no viděla, že mužský je. Ale on na ni 
volal, aby se nebála nic, aby ho pustila do jejího pokoje. Tak ona 
vstanula, tož ho pěkně pustila k sobě. No tak už drželi spolu rozprá- 
vění. On se jí zjevoval, zodkaď je, toho jistého krále, z toho a toho 
kraje. No tak při tom rozprávění on se jí velice zalíbil a ona jemu 
taky; on si při ní pobyl a potom šel do svého kvartýru. Tak to 
trvalo páru časů, co k ní dochodil vždycky na noc. Tak pomezi tím 
oni se spolem tak velice dotentovali, až něco jinač bylo na světě. 

Tak on tam už potom přestal chodit. Milá princka byla potom 
nemocná, už jí cosi chybovalo. Ta služka na ní pozorovala, že ona by 
měla být v jinším stavě, a tož s kým, kde, když mužského žádného 
nebylo. Až potom tož služka to oznámila královně a královi. Tak ti šli 
na vrch k ní, a tož ji vzal na egzámo koho měla při sobě. Ale ona 
se přiznat nemohla, ona se nepřiznala. Tak když se nepřiznala, královna 
poručila, jak večer bude, ji opatrovat; aby vzala (t. j. služka) popela, 
jak od ní odchodit ze světnice pryč, aby posypala popel na dlažďku, 
že když tam kdo přijde, že budou vidět šlapy na podlaze. Tož dobrá. 
Ten ale k ní přišel potom, milý princ, na noc. No tož když při ní 
pobyl, šel zas na svůj kvartýr na ráně (ráno). Ráno královna vstane 
a šla na vrch s tou služebnicí, tam viděli na dlažce stopy mužské nohy 
s botou. Milá princka se ale nepřiznala, zapírala, že tam u ní nebyl 
žádný. Tož pěkně šli na vrch, milý král, a vzal papír a tož sdělali 
mustr z té šlapy. Tak když se ta princka nepřiznala, tož oni šli shle- 
dávat po městě, kde by se to trefovalo, ta šlapa na botu. Tak přišli 
na tu hospodu, kde ten jistý princ byl v kvartýře. Tož hned ho vzali 
před sebe, pruhovali mu na botu ten mustr; tak se mu to trefovalo. 
Nechali ho tam, v té hospodě, ale bylo vyhlášené, že ta princka přijde 
na šibenici k oběšení, i zarovno s tím mužským, s tím princem. 

Tož už byl určitý čas, který den na šibenici přijdou k oběšení. 
Tak on k ní ještě jedenkrát večer došel k té princezně a tak jí po- 
vídal, aby se nebála nic té šibenice, jenom aby si dala dobrý pozor, 
jak budou při té- šibenici stát, že on otevře tu knihu, a jak ji otevře, 
tu knihu, on se té knihy bude chytit, a ona aby se ho chytla za záda, 
aby se ho pevno držela, že utekou pryč. No tak se i stalo. Tak už 
jich měli věšet, on prosil těch pánů pěkně, aby se mu dovolili pomodlit 
ještě, že má knihu. No tož se mu dovolilo, aby se ještě pomodlil. No 
tož jak měl otevřenou, tož on se chytil té knihy, a princka jemu na 
záda, kniha začala letět, a tož oni utíkali. Tož ti, když viděli že utíkají, 
honem pro vojsko, poručili, aby stříleli po nich, ale už bylo marno, už 



48 V. Tillc: 

jich nemohla ani kulka ani kanón doběhnout. Tak když utíkali ponad- 
moře, unaveni byli, jíst a pít se jim chtělo. Tak se tam pozastavili na 
jeden ostrov a tam si poručili jíst a pít a jak pojedli, tak se schytili 
a tož zas na tu knihu a letěli pryč. Tak on s ní šel až k svému otovi. 

No včil to necháme tak. 

Tak milý princ když se ztratil královi z domova, on nevěděl kde 
se poděl; nechal vyhlásit a i do novin nechal dát, kdo by věděl kde 
je, aby mu přišla vědomost. A už ten král věděl, že měl tu knihu pryč, 
že ten milý princ s tou knihou útek do světa, a nevěděl kde. 

No tak on (princ) s ní byl už v tom m.ěstě. Ji nechal nak varty - 
rovat, tu princku, a sám šel k svému otcovi, ke královi. Ale prv než 
on ke královi otci šel, on král se už dověděl, že tam je, už mu šel na- 
protivo. Tak on milého otce prosil za odpuštění, aby mu to odpustil, 
že utekl do světa a tož mu pověděl, jak už byl doma ve světnici, o té 
princce, že ji přivedl. Tak on ten král poručil zapřáhnout do kočáru 
a pro ni jet, že on ji tam nenechá, aby jela do burku k němu. Tak 
otcovi se velice zlíbila, on proti tomu nic neměl. Tak on za nějaký 
čas propustil svému synovi království a nechal se mu oženit a ji si 
vzít. Tak už ženatí byli spolem, a on co král. Starý král už byl ve vý- 
mince. 

Tak když už byl svým pánem, tak on napsal psaníčko jejímu 
otcovi o pár milionů zlatých, aby jí poslali výděvu. On ten král když 
to psaní dostal, tak on mu zpátky odepsal, že jestli si to mečem vy- 
dobude, to město, to království, tak že bude mít výděvu ; jestli si to 
nevydobude vojnou, tož že nebude mít nic. No tak mladý král nechal 
prohlásit svému vojsku, a tož táhli do boje k tomu otcovi. No tož tam 
už táhli, a ti tam byli už nachystaní, už vojsko proti vojsku mašírovalo. 
Jak ten mladý král už přes moře šel k tomu městu, už bylo hrozne 
mordování, hrozná střelba od toho otce, už ranili hrůzu vojska. Ale on 
přece ten mladý král přemohl je, dostal se do města a do zámku. No 
tak když už to vybojoval, jemu musil stříbrný talíř a klíč odevzdat 
a všecko, milý otec. No tak když už to měl všecko, hned formany si 
našel, a ty drahé věci se nakládalo na vozy. A tak už jeli, mašírovali 
zpátky. 

Ti dva žebráci v té hospodě bydleli, ale ten jich podporoval, co 
projedí a co propijí, on všecko platil. Tak jak už ztamodtad jeli, tak 
on jich sebral se sebou, těch dvou žebráků, na zadek na vůz do svého 
města se sebou. No tož už jeli, už mašírovali zpátky. 

Ten milý otec chtěl zas se nad ním pomstit, on poslal zase vojsko 
za nimi z nenadání a chtěl ho zranit. Ale tož ti žebráci v tom voze, 
ten jedooký vždycky dával pozor, on viděl velice daleko, jestli za nimi 
nikdo nemašíruje ; a tož ukrutného vojska za nimi hnalo se střelbou. 
Ten břichatý žebrák povídá tomu jednookému: — Daleko jsou? Dej 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 49 

pozor, jak budou blízko, řekni. — No, tož jak už byli blízko, povídal: — 
Už sou tu, už sou blízko. — Tož ten břichatý slezl s vozu dolů, tož 
šel scať, a scal, a také moře teklo, taký Dunaj; a jak se vyscal, tož 
sedli honem na vůz a jeli. Vojsko šlo, pěšáci, a nemohli pro bahno 
velké jít, uvazovali v tom blátě. 

Tož ti jeli furt a už byli zas velice daleko ujetí. Ten jednooký 
povídá: — E pánové, už vojsko, koňáci za námi jedou — No tak, to 
bylo, jeli hoře do kopce, ten jednooký křičí: — Už sou tu, už sou 
tu pod kopcem. — Tak ten břichatý slezl dolů s vozu, začal, odpusťte, 
nu sraf a nasral taká hromadiska, a na hrůzu věčnou ; k projití není. 
Jak se vysral, tož vylezl na vůz a jeli. Tu velké vojsko mašíruje na 
koních a jak tam k tomu kopci přijeli, tož až po břicha do toho pa- 
dali, nemohli mašírovat. 

No tož dobrá. Už přichodili k svému městu. Tož povídali: — 
Honem jediné, abysme do města přišli, za bránu. Tož už byli za bránou 
všeci. Tak ten břichatý slezl s vozu a to nepřátelské vojsko ještě za 
nimi hnalo až do brány. Tož ten břichatý rozdrhnul řiť a tož při 
té bráně byl ohlý, a všecko vojsko do jeho řiti mašírovalo a tož on, 
ten, řiť zadrhnul, tož ostali tam v té řiti. A mladý král s královnou 
jsou doma ve svém království; peněz měl co dost, — 

napekli si tam chleba ze rži 
a ty, Kostko, nelži. 



Dva umélí řemeslníci zhotoví dva umělecké kousky, s nichš jeden je 
létací aparát. Po^nocí něho doletí rek k zavřené prtncezné^ navštěvuje ji, 
uletí s ní, a pomáhají mu soudruzi nadpřirozených vlastností. 

Naše povídka skládá se ze dvou těsně sepjatých látek: 

1. O princi, jenž pomocí létacího aparátu najde a unese princeznu. 

2. O princi, jenž pomocí podivných tovaryšů nabude princezny. 
(Viz komentář k povídce XII.^). 

K první látce znám jen jedinou příbuznou versi českou: Slavia 10 
z Mladé Boleslavi: Řemeslníci jsou řezbář a zlatník. Zlatník udělá plo- 
voucí zlaté rybky, řezbář létací křídla. Král jde do boje, princ ztratí 
ve vodě zlaté rybky a uletí pomocí křídel, slouží za sviňáka, učí vepře 
tančit, princezně se to líbí. Princ navštěvuje ji na křídlech. Král zpo- 
zoruje, že princezna spotřebuje víc stravy, nalíčí pasť před oknem, rek 
se chytí. (Sběratel, zdá se, emendoval.) Oba odsouzeni k smrti, ulétnou 
z popraviště, tchán se domnívá, že je vzal čert. Uletí k princovu otci, 
po létech navSíví tchána. 

Srv. jen Wcil 1001 I str. 341. Hahn II. k č. 46 str. 248. Miklosich, Wandc 
rungen der Zigcuncr ctc. IV. č. 8, str. 302 a n. Kóhler I. str. 68 a 119—120. 

Národopisný Sborník. VHI. 4 



50 V. Tille: 



XXXVII. 



Tož byl jeden král a ten král mél princku. Ta princezna, ona se 
už hodila vydat, už byla na výdaj. Ale kterého milovníka chtěla, otec 
jí nechtěl dovolit, a kterého milovníka otec chtěl, ona zas nechtěla. 
Tak on se rozhněval na ni a dal ji do arestu, ale než ve svém zámku. 
A nechal prohlásit po světě, že který princ by k němu přišel a hledal 
ji a když ji najde, že toho bude, a když jí nenajde, že bude o krk 
menší, že přijde k oběšení. 

Tak jeden jistý král zas v jiném kraji měl třech princů. Tak ten 
nejstarší povídal svému otcovi: — Já se vypravím, já ji budu hledat, 
však já ji najdu. Tak otec mu povolil, tak se vypravil, sebral si peníze 
se sebou a šel tam. Když tam pršel do zámku, dostal pít a jíst — 
u takových je vždycky hojnost všeho. Jak bylo po jídle, jak se najedl 
a napil, tak měl poručené princku hledat. Když ji najde, bude jeho. 

Byly hodiny vykázané, od které hodiny do které hodiny jí může 
hledat v tom zámku. V zámku byla. Čas přešel a jí nenašel. Tak přišel 
k oběšení. Ten král se tam zdovědél, že už svého syna pozbyl. Na to 
prosil ten druhý bratr, ten druhý princ, aby ho propustil, že on ji 
najde. Když tam přišel, tak uhostěný byl jak ten první: — jíst a pít 
Tož měl poručené po jídle ji hledat. Když jí najde, bude jeho, když 
nenajde — k oběšení. Určitá hodina přešla, jí nenašel. Tak přišel 
k oběšení. Milý král pozbyl dvou princů, tož měl ještě toho třetího. 
Tomu třetímu princovi to nedalo místa, uspokojení, on ptal otce, že 
tam půjde, že on to musí vyšetřit, že on těch dvou bratrů musí tam 
najít a tu princku. Ale on ten třetí princ znal líbeznou muziku na har- 
monice hrát a měl velkou známost s jedním professorem, s učitelem. 
Velcí kamarádi spolem byli. Tož on ho ptal, jak by se měl řídit, co by 
to mohl najít. Tak dobře. Professor mu dal ale takou radu: měli 

medvědí koži, tak on mu povídal *) Vzal si služebníka se sebou, 

a tu kůži a tu harmoniku. Tak jeli do toho města k tomu králi, co ta 
princka byla zavřitá. Jak už přijeli k tomu městu, tak ten princ se 
nechal do té medvědí kůže zašít a ten jistý služebník jakožto pán byl 
nad ním. Tož ho vedl k tomu zámku; to bylo letního času, právě to 
bylo k tabuli, k polednímu. Veliké panstvo tam bylo, co se hostili. Tak 
když tam byli před tím zámkem, tož ten medvěd hrál na té harmonice — 
líbezně hrál. Tu pánové odchodili od jídla, šli se podívat, co za pěkná 
muzika je, co to hraje? — Medvěd! Medvěd hrál. Tak oni milého 
pána prosili, aby on s tím medvědem vyšel na vrch do světnice, aby 
jim tam hrál. Co požadoval na penězích, to mu bylo dobře placené. 



*) Vyprávěč cítil, že zaběhl, nevěda jakou radu, a navázal, aniž by přetrhl vy- 
pravování, na nedokončenou větu to, co následuje. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 51 

Potom [král] toho jistého pána ptal o toho medvěda, že má princku 
zavřitou, že co by ona se ta princka potěšila s tím medvědem, když 
-tak umí pěkně hrát, že co bude žádat za to [že zaplatí]. Tak když ho 
medvěda tam vedl ten král do té světnice, tak ten medvěd si dával 
dobře pozor, kde jde — hehe! když byl člověk. Tož přes taký dlouhý 
gaňk, dlouhý; když tam přišli do toho gaftku, byl tam velký křiž, 
.pámbíček, a měl velký pupek ten kříž. Tak on ten král šel k tomu 
pámbíčkovi a přiložil mu na ten pupek prst a potlačil; tož se dvéře 
otevřely. Když se dvéře otevřely, tož ona byla tam. Tož už medvěd 
viděl, kde je. Ona se ale ulekla; on povídal: — Nelekej se dcero, nic, 
to je medvěd dobrý, on ti neudělá nic. Já sem ti ho přivedl pro obve- 
selení, on zná hrát na harmonice pěknou muziku. Tak on toho med- 
věda nechal tam u ní přes noc. Jak on ten král odešel, medvěd začal 
rozprávět, a to se s ní začal domlouvat. Povídal jí, aby vzala nožničky, 
že on je člověk jako ona, že on je princ toho a' toho krále, a že on 
ji přišel vysvobodit. Tak ona vzala nožničky, tož mu tu kůži rozpárala, 
ty štychy, a on pěkně vyšel z té kůže. Krásný princ byl, on se jí za- 
líbil, a ona jemu. Hned byli milovníci dobří. No tak už spolem roz- 
právěli, už si dali radu jeden druhému, už ji potěšil, že už bude vy- 
svobozená z tamodten, že on přijde pro ni. Jak už bylo na ráně, on 
vlezl do té kůže a ona ho tam zas zašila, tož byl zas medvědem. Ráno 
přišel král tam a přišel k ní pro medvěda, ptal se jí: — Tož jak se 
ti to, dcerko, líbilo? — Oh, tatínku, dobře. Veselo bylo. — Tak med- 
věda sebral a tomu pánovi, co ho vedl, dobře zaň zaplatil za tu legrací, 
co tam byl přes noc. No tož bylo zaplaceno, tož ten s medvědem už 
táhli pryč za město ven. Jak přišli za město, ten ho rozpáral, princ 
vyšel, kůži zahodili pryč, a ten služebník, co ho vedl jakožto pán, toho 
medvěda, ten šel už pochodem domů, a ten milý princ se tam zdržoval 
do druhého dne v tom městě. Na druhý den, to se hlásil k tomu krá- 
lovi, a že on půjde tu princku hledat. Povídal mu, že on je ten třetí 
syn, bratr těch dvou, co tam už ostali zahynutí, a že on přišel ji hledat, 
tu princku a i ty bratry. A ten jistý král mu pověděl: — Jak jich 
nenajdeš a ji nenajdeš, přijdeš tak o smrt jako ti dva ; a když ji najdeš 
bude princka tvoje. — Tak dobrá. Dostal jíst a pít, a byla hodina určitá 
zas, od které hodiny do které hodiny ji může hledat. To bylo vý- 
sada. Tak on ji šel hledat. Když ji hledal, jako v takém hrubém 
zámku moc gaftků, tož bloudil, nemohl na ni hned natrefit, na 
toho pámbíčka. Tu už hodina dochodila on ji nemohl najít. Ale 
v tom přišel na to místo, píchnul do toho pupku prstem, dvéře 
se otevřely a teď honem on tam vešel a už byla přece jeho. No 
tak milá princka už byla vysvobozená. Sebrali se z tamodtad. Tož 
ten jistý král už toho od sebe nechtěl pustit, toho prince, podržel si 
ho při sobě a tož se jim nechal spolem sebrat. Hned tam k tomu 



52 V. Tille 

královi se odeslalo, že on ho nepropouští, že on jim odevzdá své krá- 
lovství, a tu princku že si sebere. No ti bratři, když byli mrtví, tož- 
byli mrtví, už bylo po všem. No tož ten jistý král, ten otec toho prince, 
byl z toho potěšený, že k tomu štéstí přišel. Tož hned k velké svadbé^ 
se strojilo, chystalo. Tož to všecko panstvo od toho otce jelo k tomit 
princovi na tu svadbu a hodovali a pili a do posledka si tam 

napekli chleba ze rži, 
a ty, Kostko, nelži. 



XXXVIII. 

Tož byli rodičové, otec a matka, a měli jediného syna, toho měl 
náramně velice rádi. Co chlapec žádal po rodičích, to mu všecko udě- 
lali, chlapce nic dobrého nebylo. Školák byl, ale nic dobrého ne- 
bylo. Když někoho pobil, někoho druhého školáka, nebo když 
někde okno roztřepal, přišli naň žalovat, rodiče ho nekárali z toho, 
když ho měli velice rádi. Tož chlapec rostl, rostl, tak mu mohlo 
být šestnáct let, tak on jedenkrát si umínil, že on půjde pryč 
od rodičů, a i se žebral, a šel a rodičům nepravil nic. Rodiče 
nevěděli o něm nic. Tak byl jeden den, druhý den, třetí den, chlapce 
nebylo. Doptávali se po něm, zdovědět se nemohli, nikde nevěděli nic 
kde je. Tak oni plakali nad ním, když ho neměli, kde se poděl. 

On byl ale udatný, žádného se nebál. Už byl daleko ujdený (ušel už 
daleko), přišel do jednoho lesa; a když tam přišel, přišel mezi zbojníky. 
Zbojníci ho zajali mezi sebe, a tož se ho dali přeptávat, kde jde; a ten 
na ně zhurta, že co se ho mají co ptát, že on se jich nebojí. Tak jim 
odpověděl. Jim se ale zalíbil, že taký urvalý je, že se jich nebojí, tož 
mu povídali: — Ty, synu, ostaneš s námi, tebe nepustíme; budeš se 
dobře mít, a netřeba se ti po světě trápit. Tož ho zajali, do své jeskyně,, 
do svého bytoviska, a Jíst a pít mu dali hned, a tož mu povídali, už 
mu dali službu dělat, ale na druhý den až. Povídali mu : — Půjde jeden 
řezník bohatý do vsi a bude mít páru tisíc se sebou peněz; tak toho 
řezníka musíš zabit, a ty peníze mu odebrat. — Tož na druhý den šli 
zbojníci s ním a dali mu zbroj a okázali mu to místo, za kterým 
stromem má čekat toho řezníka, že on to místo půjde akorát. Tak on 
tam šel na tu vartu za ten strom, a ti zbojníci šli opodál zas vartovat, 
jestli to dokáže. No tak dobrá. Za chvíli řezník jde s velkým psem. 
Pes po předku. Jak přichodil k tomu stromu, chlapík vyskočí, a řezník 
se leknul; a povídá: — Peníze anebo smrt. — A řezník si povídal: 
— Co pak jsi ty chlapík, vždyť já tě přemohu. — Tož hned poslal psa 
na toho mladého zbojníka, ale ten mu dal jednu ránu, pes se roz- 
táhl, a tam ten; bylo po psovi. Tož včilej s milým řezníkem se dali. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 53 

spolu do zápasu. Ale on řezníka přemohl, a zabil ho. No když ho 
^abil, peníze odebral, hned zbojníci přišli, jeho zahrabali, a peníze ode- 
brali. To když ten kousek dokázal, tož ho měli hned velice rádi 
a udělali ho pánem nad nimi, co hejtmanem tož hned zrovna. 

Tož to trvalo mnoho roků; on tam byl tím zbojníkem, tím hejt- 
manem, a štěstí mu šlo, dobře se měl, na rodiče nedbal. Až za mnohá 
léta se spamatoval nad svými rodičemi, jsou-li ještě živi, tak si pomyslil. 
Tak ho napadly tesknice, že by je ještě rád viděl. Tak on si umínil 
jich jet navštívit, na návštěvu. Však to byla smutná návštěva. Nabral si 
peněz, kočár s koňmi a jel k rodičům, a svým těm služebníkům, svým 
zbojníkům, dal určitý čas, aby dobře dělali, že on přijede zpátky. Však 
ho potom také už neviděli. 

Tak on těm rodičům jel. Jak tam přijel, bylo to z večera, tak ostal 
tam stát při té chaloupce. Tu pán s kočára dolů jde, a ti se dívají do 
okna, rodičové. Dá pozdravení, a tož oni mu ukázali, aby si sednul; 
myslili, co to za velký pán k nim přišel, uleknutí byli. Ale on se nedal 
^nát, že je syn jejich. Tož on se jich přeptával, povídal: — Ale vy ste 
už staří, nemáte žádných dětí, synů, dcery nebo co ? — Oni se dali do 
srdečného pláče, jak ten otec, tak ta matka, a povídali: — Ach, měli 
sme jednoho synáčka, ale ten v šestnácti rocích se nám ztratil a ne- 
víme nic, kde se nám poděl. — Tož on se je přeptával: — Máte-li 
jaké živobytí? — Och, bída snámaje; nevyděláme, tož nemáme nic. — 
Tak on vytáhl peníze a dal té matce, už jí tam naporučil, aby přinesla 
něco takového k jídlu. Tak ona šla, přinesla všeho hojnost, od radosti, 
byla ráda Ale milý pán povídal: — Já u vás budu nocovat, nechtě mé 
•u vás. — A ty koně s tím kočárem, tam do hospody a pod opatrnost, 
žrať a piť, a on bude platit, dokyť tam bude. 

Tož to trvalo páru dní, co tam byl. Bylo to v sobotním času, 
jakožto k neděli, už k svátku. Tak se vypravili do kostela na mši svatou 
a na kázání. On svolil ten jistý pán, aby všeci tři, že půjdou v hromadě. 
Měl tam mladý kněz kázání, a velice horlivé kázání, o rodičích, o dětech, 
jak mají rodičové držet děti v kárnosti, a děti jak mají poslouchat ro- 
dičů. A něco horlivé bylo to kázání. On dostal ale lítost v srdci, že 
neposlouchal rodiče, a že rodičové mu byli ve všem po vůli; ale tak 
mu šly slzy z očí od lítosti, ale nepravil nic. Ale ti rodičové náramně 
velice plakali a litovali svého syna, že ho nekárali, že mu nechali všecko 
po vůli. Jak bylo po službách božích, tak šli, a šli do hospody. On po- 
ručil jíst a pít pro všecky, a potom už jeli zpátky dolů, a oni nevěděli, 
ie je syn. 

Trefil svátek, a byla tam opodál, tak o dvě míle země, pouť. Tak 
on jich pobídnul, aby jeli na tu pouť ještě pohromadě. Tak oni svolili. 
Když tam na té pouti byli, v tom kostelíčku, jestli tam bylo horlivé 
kázání, tam bylo ještě horlivější kázání, o rodičích, o dětech. No tož 



54 V. Tille: 

oni plakali všeci, srdečně si to vše rozjímali. Ten bral lítost, že ho ro- 
diče nekárali a že nebyl poslušný, že byl od začátku, od málu (malička)- 
huncvút, a rodiče to samotné litovali, že syna nekárali. Jak bylo po» 
službách božích, tož on jich zajal už pryč, se sebou jet. 

Jeli přes veliký les. Jak do lesa přijeli, ostal stát a povídá torna 
starcovi: — Starce, slezte dolů s toho kočáru a pojďte se mnou. — 
Tož on poslechnul a tož šli opodál pryč od kočáru. A přišel k jedlici, 
a povídá: — Starce, ohýbejte tu jedličku. — Tu jedlici ohnul, ohnul 
vrch k zemi. Přivede ko k druhé jedlici, to už byla stará jedlica. Po- 
vídá: — Kde pak bych já tu mohl ohnout; tu já už neohnu. — Při- 
vede ho k třetí, staré jedli, a ten se dal do pláče. — A ja, jak bych 
já toho tul — Tak když nemůžete ohnout, já se vám včilej přiznám, 
co sem já. Vy ste můj vlastní otec, ft já sem váš vlastní syn. Proč ste 
vy mě za mladu neohýbali, jak tu mladou jedlici? Včil už já se vám 
ohýbat nedám, já se vám přiznám, že sem váš vlastní syn. — A tož^ 
vytáhl nůž a tož otce zabil nožem — usmrtil ho. To co s otcem udělal, 
to udělal s matkou. Vyvedl ji z kočáru jedlici ohýbat, druhou, třetí, to 
samotné. Tož se jí přiznal, že on vlastní syn a ona vlastní matka jeho^. 
a tož ji zamordoval. 

Tož jak už byli usmrcení, sednul do kočáru a jel pryč a rozjímal 
si v hlavě, co má dělat. A i tak on se chtěl připravit na dobré skutky. 
Oral tam sedlák v poli koňmi. On k tomu sedlákovi jde a povídá: — 
Pomáhej pánbu. — On mu tak odpoví: — Dejž to pánbu. — Povídá^ 
mu: Vy, sedláku, vy mně musíte to udělat, co vám poručím. Jak mně- 
to neuděláte, tož vás zabiju; a když mně to uděláte, dám vám ten kočár 
a ty koně, co mám peníze, všecko vám dám. — Tož sedlák se ho ptali 
— Tož co to ř — Tož vy mě musíte vyzpovídat co kněz, a já co hříšník. — - 
On se ale vymlouval, že to nemůže dělat, že není k tomu jsoucí. Tož 
musil to udělat. Tož sedlák si sednul, byl tam peň, sednul si na peň,. 
a ten si přikleknul k němu a tož se mu přiznával od své maličkosti^ 
co kde udělal, jakou škodu, koho zabil a do posledka otce a matku 
zamordoval. Tak on mu rozřešení dal, že musí putovat do Říma po 
holých kolenou. Tož on mu dal všecko co měl, kočár i s koňmi. Sedlák 
byl rád, nechal všeckého orání a jel sedlák domů s kočárem i se svými 
koňmi. Přijede domů, tož to vykládal selce, jakou trefu měl, a že to- 
dostal. 

No tož necháme to tak, půjdeme za ním. Ten putoval do toho 
Říma, tož už měl všecka kolena odřená, všecko. Když už tam přichodil 
blízko, zvony začaly samy od sebe zvonit v Římě. Kostelníkovi to bylo* 
divné, kdo zvoní? Šel se dívat do kostela, kdo zvoní, tam nebyl žádným 
samy od sebe zvony zvonily. Otci papežovi to bylo také divné, že on 
neví o ničem, a zvony dávaly znamení na tu stranu, tak ty hlasy. Tož: 
otec papež se vypravil hned s Pánembohem, s velkým procesím. On 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888 55 

věděl, že hříšník putuje, už mu to dalo tak na vědomost. Tak jak přišel 
na protiva jeho, hned se vyzpovídal ze všeckých hříchů, co udělal na 
světě, a do posledka že ty rodiče, otce a matku zabil. Tak on mu roz- 
řešení uděhl i Pána boha mu podal požít. Jak Pána boha požil, tak 
i šťastně i tam na tom místě skonal. A tož z něho bílá holubice vy- 
letěla, sem ji viděl sám, hoře do nebe. Tak mu slavný otec papež 
pohřeb udělal, tož je tam pochovaný. 

Napekli si tam chleba ze rži 
a ty, Kostko, nelži. 



Srv č. XXIII. 

O kajícím zbojníkovi. 

Obě povídky zastupují dva typy této látkové oblasti: 
Č. XXIII. nápadně přiléhá k původnímu znění povídky o Robertu 
ďáblovi, č. XXXVIII. representuje typ moralisačních povídek o shovíva- 
vých rodičích a nekáraných dětech, při čemž koncem svým připomíná 
opět legendy o kajících hříšnících. K počátku povídky XXXVIII. o za- 
bití řezníka srv. látku o zabitém, jenž prorokuje, která spadá rovněž 
v kruh látek o kajícím zbojníkovi (naše pozn. k č. XXVII., XXVIII., 
pod čarou pozn. 63). 

K povídce XXXVIII parallelní je verse Kuldova I. 53 od Rožnova. 
Rodiče nechávají syna, on uteče k lupičůui. Zde vložena dosti obšírně 
povídka o obratném zloději (viz naši povídku XXVIL). Po ní pokračuje 
vypravování, jak po devíti letech se stal vůdcem zbojníků, po roce za- 
steskl si po rodičích, přijel k nim jako velký pán, dal se jim poznati, 
na jeho žádost vyprovodili jej kus cesty — neznajíce jeho řemeslo, — on 
dal jim každému v lese ohýbat tenký, tlustší a tlustý strom, měl k nim 
varovnou řeč, objevil, kdo je, jim oběma puklo srdce. Jemu zošklivilo 
se zbojnictví, opustil soudruhy, po kolenou se plazil do Říma, zvony 
samy zvonily, lidé se sbíhali, vyzpovídal se papeži, konal pokání. 

Tardel: Die Sage vom Robert dem Tcufel 1900. (Forschungen fůr neuere 
Literátu rgeschichte herausgegeben von Muncker XIV.) TilU: Literární studie I. 
str. 104 a n. Breul, K,: Sir Gowther, Oppcln Franck. 1886. 8'. K, Borynski: Eine 
áltere deutsche Bearbeitung von Robert le Diable (str. 201. Nachtrag). (Germania 
1892, roč. 37.) Cfr. J. Kariowicz: O Madeju. (Wisla II.. IIL, IV.) Licbrccht: Zuř 
Volkskunde, str. 106-107. 

XXXIX. 

Za starého času, jak pán Kristus se svatým Petrem chodili po světě 
zkúšat svět, tak dalece chodili, přišli na večír k jednomu chudobnému 
ševcovi. Tak ho prosili o nocleh. Švec povídal: — Pánové, prosím vás 
pěkně, já vás nevyháním, u mne je malý plac, chcete- li, ostaňte. — Tak 



56 V. Tille: 

oni povídali: — Ach to nedélá nic, tož nás tady nechtě. — Tož ostali 
tam. Ševcová vařila večeři velice z choré mouky, zátérky — já sem 
tam byl, já sem to vidél, jak byla. Tož pobídnul k večeři. No tož se 
sebral pán Kristus, svatý Petr, šli k stolu. Jedli, ale z mísy neubývalo, 
a už byli skoro všeci naježení, a na míse tolko jídla ostalo. Tož on 
tém dvěma, a nevěděl, co za lidi sou, dal jakousi postel chatrnou, aby 
nemusili na holém ležet. Když bylo na ráně, tož svatý Petr pobídnul 
toho ševče, aby ten švec šel s nimi do světa, že může k nějakému štěstí 
přijít. On se ale vymlouval, že nemá na cestu sebou co vzít, že nemá 
chleba, že nemá peněz. Svatý Petr povídal: — A, však už to jakési 
bude — aby už šel, že může k nějakému štěstí přijít. Tož se se ženou 
rozloučil, a v krátkosti že přijde domů nazpátek. 

Šli den cesty, ševcovi se chtělo velice jíst. Svatý Petr povídal, no 
aby počkal, že přijdou do dědiny, že tam si koupí za čtyry groše 
chleba u pekaře. Jak přišli do té dědiny, tak skutečně svatý Petr dal 
čtyry groše ševcovi, a koupil toho chleba. Tož jak přišli ven, za dědinu, 
tož si tam sedli do chládku, bylo to letním časem, a svatý Petr roz- 
krojil ten chleb na čtyry díly. Ten si ale myslil, švec: — Vždyť sme 
jenom třé, a na čtyry díly ho krájé. — Tož ševcovi dal jeden kousek, 
švec jedl, ale ti nejedli nic. Jak zjedl, povídal: — Mně se chce ještě 
jíst. — Dali mu ten druhý kousek, ještě měl chuť, neměl dost. Tož mu 
dali ten třetí kousek toho chleba a ten čtvrtý kousek, čtvrtý d/I, svatý 
Petr si dal do kabelky, do tašky, a tož šli pryč. Pán Kristus po předku, 
svatý Petr za ním a švec po zadku. Ještě ten švec študýroval, jak by 
ten čtvrtý díl mohl dostat, chleba. Tož svatému Petrovi z té tašky 
ukradl, sebral pěkně. 

Přišli do jednoho města, tam byl velký zámek, král. Zámek byl 
černým suknem obtáhly, pod zármutek. ^Přišli do hospody, ptali se 
hospodského, co tam nového je? — No, prý, u nás je nového, má král 
princeznu, dceru, ta je velice nemocná, a žádný doktor jí nemůže po- 
moci. Který doktor ostane při ní na noc, každý do rána mrtev, nevyjde 
žádný živý stamoten. Pán Kristus povídal svatému Petrovi: — My tam 
půjdeme, a já ji uzdravím, a dáme se za doktory. — Tož tam pěkně 
šli, propuštění byli. Bylo to z večera na noc. No tož tam dostali ob- 
sluhu, večeři, jíst a pít, oni tam šli všeci tří a i s tím ševcem, i ten 
švec tam byl. Jak už se brali spát, tak pán Kristus, aby donesli tam 
vanu, a čerstvé vody do té vany. Tož tam k ní vešli. Král jich tam 
zamknul, tož odešel pryč. Ti když tam byli, nebral se (Kristus) k ni- 
čemu. Švec jich pobízel, ale ti nic se nebrali. A když bylo na ráně, 
pán Kristus dal jí políček a tož ji zabil. Když ji zabil, vzali nože a tož 
ji rozřezali a to tělo, ty kosti, všecko do té vany dali, do té vody. Švec 
se na to díval, jak to dělají, on si povídal v duchu: — Ja, to budu 
také kdysi tak dělat. Už na to zmýšlel. Tož to v té vodě vyčistili všecko ; 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 57 

a jak vyčistili, tož to, ty glřdy, spojovali zas. To se pěkně chytalo a spo- 
jilo. Pán Kristus udělal nad ní kříž, a princezna byla zdravá, byla živá. 
Švec si povídal v duchu: — Dobrá je. — No tož dobrá. Ráno vstal, 
přišel král, princezna byla zdravá. Radost veliká byla s tím, že ji uzdravili 
Tak jich nechtěl od sebe propustit, že musí u něho zůstat. Ale bez 
všeckého se vymlouvali, že tam nemohou ostat, že musí jít do světa 
pryč. Tak on se jich ptal, co jim bude dlužen : — Ach, prý, nic, nic ; 
že co on jim dá, že oni sou spokojeni. — Tak on jim dal páru tisíc 
peněz. Tak oni se odebrali a šli. 

Jak přišli ven za město, tož si tam sedli všecky třé. Pán Kristus, 
svatý Petr a švec. A tož svatý Petr čítal ty peníze, a tož udělal čtyry 
díly, čtyry hromádky z těch peněz, a švec si povídal, že čtyry hromádky 
dělá, a že sou jenom tři, že to patří jenom tři hromádky udělat z těch 
peněz Tak pán Kristus svůj dil dal tomu ševcovi, a svatý Petr dal ten 
svůj díl tomu ševcovi. Tož včilej ten švec si myslel, komu ten čtvrtý 
díl. Tož svatý Petr povídal, že to přijde tomu, kdo ten čtvrtý díl chleba 
mu sebral z té kabelky. Tož: — Já, já I — ten švec, tož všechny ty čtyry 
díly ostaly tomu ševcovi. Tož švec měl hromadu peněz. Tož pán Kristus: 
— Modli se Pánu bohu, tož dělej dobře a budeš šťastný do smrti i se 
svou rodinou — 

No švec přišel domů, měl mnoho peněz, šťastný byl, hned nakoupil 
jíst, a kůži nakoupil, a už potom držel tovar>še, učně, měl forotu, pěkný 
domek si postavil, tož zprvu se mu vedlo dobře. Potom na Pána boha 
zapomněl, dal se darebačit; potom se mu zas zle vedlo, potom přišel 
zas do chudoby do veliké. Tož jak už neměl nic, vypravil se do světa, 
že půjde nehiocné léčit. 

Tak přišel do jednoho města, byl tam hrubý zámek, tam byl král, 
a tož ten zámek byl tak tím černým suknem obtáhly, — zármutek. 
Princezna byla nemocná. Švec tam šel ke královi do burku, a tož se 
tam hlásil. Varta ho nechtěla propustit tam, že ničemu nerozumí. No 
ale přišlo to před krále. Král povídá: — No ať je to sprostý človék, může 
i sprostý člověk radu dát. — Povídá, aby ho propustili k němu do 
světnice. No tož tam byl propuštěný na noc, dostal večeři dobrou, a po 
večeři poručil vanu donést a čerstvé vody tam do té světnice, kde ta 
nemocná byla. Tož jak šli spát, ševče tam zavřeli jakožto doktora, 
zamkli a odešli. Ten ale nečekal až na ráně s ní; on přiskočil k loži, 
a zabil ji, a vzal nůž a tož jí glídy řezal, a do té vany házel, do té 
vody. Tož ji čistil a tož to potom dával dohromady, jak ti to dávali, 
ty glídy. Tož se nic nechtělo přichytovať, nic držet. Milý švec plakaf, 
litoval, a že kdyby tak měl těch dvou kamarádů, že ti by mu pomohli. 
Ale oni přišH na ráne. Tož pán Kristus ji uzdravil, glídy dal dohromady 
a uzdravil ji. Tož když byla zdravá, ti odešli pryč, svatý Pecr a pán 



58 V. Tille: 

Kristus. Král na ráně přijde, a byl rád, že byla princezna zdravá. Tož 
velké podarování měl, dostal páru tisíc ten švec, za to uzdravení. 

Ti, pán Kristus a svatý Petr, jak odchodili, tož mu přikázali, aby 
tam a tam přišel na to místo za nima, že ho budou čekat na venku. 
Tož on tam k nim přišel, všecky peníze okázal, co dostal. Tož včilej 
toho ševče ptali, že jestli ví, co sou za lidi? Švec povídá: — Vím, že 
ste dobří kamarádi ; co za lidi sou, že neví. Tož pán Kristus mu povídal, 
se mu zjevil, co je a svatý Petr. Tož ten mu k nohám padnul, plakal 
a líbal, za odpuštění prosil. A tož mu přikázali, do také věci aby se 
nikdy nepouštěl. Aby žil spravedlivě a k Pánu Bohu se utíkal, že bude 
živ a i se svou rodinou a i se svými dětmi, všecko do smrti šťastně. 

Tož přišel domů, žena měla radost, mnoho peněz, tož nakoupili 
co potřebovali a žili šťastně až do smrti a tož si tam potom 

napekli chleba ze rži, 
a ty, Kostko, nelži. 

Poznámky viz u č. LV. 



5. a 6. září. Střední Be6va. 

Krejčí S, 

XL. 

Kupcova dcera Amalie. 

V jednom královském městě byl jeden bohatý kupec a ten měl 
jednu krásnou dceru, která se jmenovala Amalie. Dozvěděl on se o ní 
jeden rytýř z jedné cizí země, sebral on se a jel za ní. Když ale přijel 
do domu jejího, tak nebyl žádný doma, než samotná Amalie. Nakoupil 
on tam věcí drahých, tucet nožů, tucet vidliček, a všecko na tucty, a to 
bylo všecko zlaté, a všecko hned zaplatil. Tak to dělalo moc tisíc. A ptá 
se jí, kde sou rodiče. Ona povídá, že sou v kostele. Tak on si ty věcf 
tam nechal, co nakoupil, šel, sedl si na koně a jel se podívat do města 
to právě aby se dočkal, než její rodiče přijdou. Rodiče přišli z kostela,, 
a ona jim povídá, že tam přijel jakýsi pán a jaké věci tam nakoupil. 
Sotva jim vypověděla o tom pánovi, a on se navrátil. Tak hnedky ha 
vzali do pokoje, a vyptávali se ho, co je to za pána. On povídá, že je 
jakýsi rytýř z cizí země, že on má třiadvacet ministrů. Tak rozmlouvali 
pořád dál, až on žádal Amalii o podání ruku. Amale byla svolná, po- 
něvadž on byl hezký člověk. Ale otec povídal, že tak v krátkosti to 
být nemůže, že ho neznají. Tak on jí vypsal maršrůtu, kudy k němu 
má jít, až ho půjde navštívit. Podali si ruce, a ona mu to slíbila, že 
jistě přijde. Tak on se rozloučil s rodiči a s Amalii a jede. A jak odjel,. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888, 5^ 

tak ona pořád si na něj myslila, a srdce jí radostí plesalo, když jen si 
na něj vzpomněla, a den ode dne pořád rodiče prosila, aby ji dovolili 
na tu návštěvu. Tak ji rodiče dovolili, ona si napekla na cestu masa 
a všelijaká jídla dobrá si vzala sebou, s rodiči se rozloučila a šla. 

Přijde do jednoho hlubokého lesa, v tom chodila skoro celý den 
a živého ducha nespatřila. Až před večerem přišla na jednu poustevnu. 
Zaklepá na dveře, poustevník jde otevřít, ptá se jí, co žádá. Ona se ha 
ptá, jak má ještě daleko do toho půrku. Povídá : — Jdi po téhle trávní 
cestě, al přijdeš na ten kopec, tak ten purk uvidíš. Ten purk je ná- 
ramně veliký; až k tomu půrku přijdeš, tak tam budou dva engličtí psi,, 
ti té tam pustit ale nebudou chtít. — Tak ona šla po té trávní cestě. 
Když přišla na kopec, tak viděla ten purk, jak je veliký a krásný. Tak 
si myshla: - Můj bože, jestli se tam dostanu, tak jsem šťastná na 
světě. — 

Když přišla k tomu půrku, tam byly dva engličtí psi, ti řvali, až 
se celý purk třásl. Ona hodila každému kus masa; než psi maso sežrali^ 
ona si otevřela dveře. Když přišla do koňku a šla do prvního poschodí 
a stoupla na první schod, tak začla tak muzika krásně hrát, až ty schody 
přešla. Pak tam byl jeden velký konk, tam bylo dvanáct pokojů. 

Otevře první pokoj, tam bylo tak krásně všecko zlatem, stříbrem, 
damaškem vykládáno. Tak ve všech dvanácti pokojích a v jednom lepši 
než v druhém to bylo. Když ale všech dvanáct pokojů prošla, živého 
ducha nespatřila. Tak přišla ještě k jednomu pokoji, to byl třináctý, ta 
ale byly černé dveře. Jak ten pokoj otevřela, tak se celá zhrozila. Tam 
byl špalek, sekyra a po kolena krvi. Právě jí přišlo kouknout z okna 
dolů. Tam viděla čtyradvacet raubířů, jak vedli prince a princeznu na 
takovou samou návštěvu, jako ona vyzvána byla. Tak tam byla šlachta, 
co tam ty rozsekané do ni házeli. Ona skočila mezi ně. 

Když přivedli je nahoru, prince a princeznu, tak mu usekali prsty, 
stáhli prsteny s nich. Když mu usekali prsty, tak mu uťali hlavu, a sho- 
dili ho dolů do šlachty. Pak přišlo na princeznu. Ta je pro boha pro- 
sila, aby jí život darovali, že ona jim chce být věrná do smrti, že na 
ně nic neprozradí. Oni na její prosbu nic nedali, uťali jí prst s prstenem.. 
Ten prst vletěl do šlachty a padl milé Amalii zrovna do ruky (při 
opakování řekl: do klína, do zástěrky), a ona si ho strčila do kapsy. 
Když měla princezna všechny prsty usekané, tak jí uťali hlavu a shodili 
ji do šlachty. On povídá: — Víte. bratří, já jsem z vás nejstarší, sem 
původce toho lovu, ten prsten patří mně, já si pro něj vlezu dolů. — 
Všickni s tím souhlasili, že ten prsten jemu patří, ale povídají mu: — 
Nelez tam dnes už, už je pozdě večír, však víme, že ten prsten tobě 
patří; ráno si pro něj vlezeš a vezmeš si ho a je tvůj. Půjdeme radši 
do našeho salónu, tam budeme pít a jíst, co nám hrdlo ráčit bude, 
když se nám tak dobře podařilo. — Tak šli a pili, hodovali, až už. 



•60 V. Ti!le: 

bylo dvanáct hodin v noci, už byli hodně napilí. Jeden běžel sem, druhý 
tam, tak byli všichni spilí, že ani světa neznali. 

Ale když Amalie pozorovala, že už všickni spějí, tak vylezla ze 
šlachty nahoru a zula si střevíce, a pěkně šla ticho, aby žádného ne- 
zbudila. Otevírala si pokoje jeden po druhým, až přišla co leželi raubíři 
(při opakování každý byl v jednom). Tak všech dvanáct pokojů prošla 
a raubíře neprobudila. Teď jí přišlo jít po těch schodech. Jak stoupla 
na první schod, muzika hrála a nepřestala, až stoupla na poslední. Pak 
otevřela dveře, psi řvali, až se celý purk třásl. Ona hodila každému kus 
masa a vyběhla z půrku ven a utíká do lesa. 

Ale psi řvali, až se probudil ten nejstarší raubhauptman, povídá: 
— Vzhůru, dnešního dne v našem půrku někdo musí být. — Všickni 
hned vstali, každý si vzal svůj meč, a z půrku ven. Odvázali psy, a psi 
utíkali po čuchu za ní. Ona, když slyšela za sebou rámus, tak skočila 
do takového houští, a tam byl takový starý strom, silný. Ten měl suky 
•od země až nahoru. Tak ona lezla po tom stromu nahoru. Když vy- 
lezla nahoru, tak viděla, že ten buk je dutý. Tak skočila do té díry 
a spadla až ke dnu. Teď psi přiběhli k dubu, na něj skákali; raubíři 
přiběhli k dubu, ten nejstarší raubíř povídá : — Jeden nahoru. — Jeden 
vlezl nahoru na strom a křičí dolů: — Ten strom je dutý. — Ten nej- 
starší raubíř povídá: — Uvaž tvůj meč na provaz a pusť ho dolů. Jestli 
je tam někdo, on se ozve. — Právě jak meč letěl, tak jí probodnul dlaň. 
Ona vzala zástěrku a hned meč utřela, aby nebyl znát od krevi. On 
meč vytáhne nahoru, povídá: — Bratří, meč je suchý. — Nejstarší raub- 
aubman povídá: — Tak slez dolů. — Povídá: — Tak vidíte, my už 
sme tady čtyradvacet roků, ti psi už tady byli, kdož ví jak před námi 
dlouho ti psi už tady byli. Ti psi už sou staří, oni už nemají žádný 
•čich. — Tak je zabili a šli do půrku. 

Když ale ona cítila, že už je ticho, tak ubohá lezla nahoru, než 
ale se dostala nahoru na strom z té díry, tak byla celá krvavá a celá 
zedřená, všechen šat na sobě roztrhaný měla. Se shora viděla světýlko, 
a to byl ten samý poustevník, co s ním dříve mluvila. Tak slezla s toho 
stromu dolů, šla podle zdání, co by si tak myslila, že to světlo je. Když 
tam přišla, zaklepá, šel jí otevřít jeden starý muž, a to byl poustevník. 
Povídá: Drahá duše, já sem si mysHl, že už jsi dávno zabená. Já bych 
ti to byl hned včera řekl, abys tam nechodila, že přijdeš mezi raubířské 
ruce, ale já nesmím; oni, když by se to dozvěděli, tak by mě zmordo- 
vali. — Tak ji tam nechal do rána přeležet. Ráno ve čtyry hodiny šel 
s ní a ukázal jí pravou cestu, kterou má jít, co by ji raubíři nepřepadli. 
Ona se nebohá dostala šťastně z lesa ven. Když přišla na konec lesa, 
tak si klekla a pomodlila se, že ji Bůh chránil od smrti. Sebrala se 
-a putovala k svým rodičům. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 61 

Když ale přišla domů, rodiče viděli, jaká je krvavá, jaká je ztrý- 
znéná, a šat roztrhaný viděli, tak se jí ptali, co se s ní dělo. Ona jim. 
ale nemohla slova dát, až druhý den teprva jim začala vyprávět, na 
jaké návštěvě byla, že byla mezi raubířskýma rukama. Tak otec všecko 
se jí vyptal, pak šel ke králi, tu všecku věc sdělil králi. Král mu po- 
vídá: — Jděte domů a nebude to dlouho trvat, a ten raubíř přijde zase. — 
Skutečně, druhý týden raubíř zase přišel. Otevřel tady dveře, dal po- 
zdravení, povídá: — No vy ste pěkná podvodnice. My sme na vás če- 
kali s takovou slávou, s kočáry a s muzikou, naproti sme jezdili a vy 
ste nepřišla; knížata, hrabata, barouni, všickni přijeli, než vy ste nepři- 
jela. — Povídá: — To nic nedělá. Až my tam přijedeme, spolu my si 
uděláme jinou trachtu. Co pak je o ta jídla, to nestojí tak velké jmění 
a vy musíte jeti hned se mnou, dřív odsud nepojedu. — Kupec po- 
vídá: — My sme spokojeni. Jeďte si napřed pro va§e ministry, než při- 
jedete, my budeme s veselkou připraveni; já pozvu zde všecko vojsko 
v městě a budu vám dělat slávu. — Tak on se sebral a jel pro své 
ministry. Tady všech čtyradvacet raubířů přijelo na koni. Amalie byla 
připravená, šli spolu hned do kostela; vojsko šlo s nimi, tady stříleli, 
on si myslil, že mu dělají takovou jakousi slávu, když ten kupec byl 
takový milionář. Ale kněz už ten podvod všechen věděl, tak je oddával 
falešně. Když byli oddaní, tak šli z kostela ven, šli rovně do hotelu^ 
tam pili, jedli, dobře hodovali. A jak seděli u stolu prostřed hotelu, 
vojáci měli naílancovaná bodla, chodilo jich osm sem a osm tam, pořád 
okolo něho a venku kolem hotelu všady stálo vojsko. Tak když už 
byli dost napití, on povídá : — Pánové, je tak nějaký jakýsi smutný čas, 
žádný nic nevyprávíte. — Povídají mu všickni: — Přece na vás patří 
vyprávět, vy ste přece nastávající ženich, tak vy musíte napřed vyprávět. — 
Tak on si vystoupl a vypráví; povídá: — Pánové, já sem byl jedenkrát 
v jedné zemi, viděl sem tam takové všelijaké věci krásné, že sem to 
ještě nikdy neviděl ; — a pak byl se svou řečí hotový, sednul si, a vy- 
právěl druhý; a ona mezi tím časem si dá ruku pod hlavu a spí. A každý 
vyprávěl nějaké kousky pro zasmání, aby jim čas utekl. Tak už všickni 
vyprávěli, jen ještě Amalie nevyprávěla. On jí zmáčknul ruku, povídá: 
— Amalie, vstávej, teď je na tobě vyprávět. — Ona tady vyskočí, po- 
vídá: — Ještě jsi mě měl nechat spát pět minut; byla bych všecka 
věděla, jak to v tém půrku vypadá. — On povídá: — Tak vypravujv 
co se ti zdálo. — . Ona povídá: — Tak sem tvůj purk viděla; ten je 
náramně veliký a krásný. — On vystoupnul a měl z toho radost. Po- 
vídá: Pánové, to je pravda. — Povídá: — Ale když sem (k) tvému 
půrku přišla, tak tam stáli dva engličtí psi, ti mě tam pustit nechtěli. — 
Povídá: — Pánové, to je u mě. — Když sem se tam chtěla dostat, do 
půrku, tak sem hodila každému psu kus masa, oni než to maso sežrali, 
tak sem se dostala do půrku. Když ale sem vstoupla na první schody 



«2 V. Tille: 

tak začla tak muzika krásně hrát, jak když banda muzikantů spustí. — 
Povídá : — Pánové, to je u mě. — Měl z toho radost, tak si tloukl na 
prsa. — Když ale sem tu muziku přešla, tak sem viděla jeden velký 
konk, tam bylo dvanáct pokojů, jeden pokoj lepší než druhý, stříbrem 
a zlatem a damaškem vykládaný. — Povídá : — Pánové, to je u mě, — 
měl z toho radost. — Když sem ale všech dvanáct pokojů přešla, živého 
ducha sem nespatřila. — On už na to nic neříkal. — Ale ještě sem 
spatřila jeden pokoj, to byl třináctý, tam byly černé dveře. — On stál 
a koukal na ni, to už neříkal: pánové, to je u mě; už byl zaražený. — 
Když ale ten pokoj sem otevřela, tam byla sekyra a špalek a pod ko- 
lena krvi. — On neřekl: pánové, to je u mě, ale vytáhl levolver a chce 
ji zastřelit. Jak natáhl, vojáci ho chytli, a svázali všech čtyradvacet do 
kotrzelce (dodatečně doplnil, že když je vázali, ona vyprávěla dále 
a ukázala prst s prstenem, co přinesla), a spálili. Pak ale král vyslal 
jeden regiment vojska a Amálie šla s nimi a ukázala jim, kde ten purk 
je. Všecko jmění vyrabovali vojáci; vždycky devět for jmění přišlo ke 
králi, a desátá fůra kupci. Když všecko vyrabovali vojáci, tak to zapálili 
a s kanóny do toho stříleli. Tak ten purk na hadry rozbili, aby víckrát 
nemohli se tam žádní raubíři předržovat. Tak se stal z kupce ještě větší 
boháč, než byl dříve, a já sem tam také byl. 

Nebyl sem tam vo tý doby, 
dali mi tam košík vody. 



Srv. č. XXXIÍI. 

Dívka nevédomky zasnoubena lupiči, vlákána od ného do jeho sídla, 
šťastna však uprchne. 

Naše povídky zastupují dva varianty této látky.*) 

1. (XXXIII.) Mlynářova dcera zabije doma 11 z dvanácti zbojníků* 
-zbylý jako ženich se vrátí, vyláká ji do svého hradu, ona pomocí služky 
a slaměné íiguriny prchá, skrývá se na útěku, doběhne domů. 

České verse: Bayer II. 2 (3 9) od Rožnova, Slavia II. 24 od Karda- 
šovy Řečice. 

2. (XL. Počátek schází): Dívka se sází, že v noci půjde na hřbitov, 
přivede pak koně lupičů, lupiči přijdou, pozvou ji, ona sama navštíví 
jich skrýš, schována pod postelí vidí je vraždit, schová si prst s prstenem, 
prchne domů, vypravuje pak lupičovi, co viděla, jako sen, dá jej zatknout, 
usvědči jej prstem s prstenem. 



*} Skupina, do které látka tato patří objímá značné množství látek, které též 
^ češtině částečně jsou zastoupeny a z nichž nejtypičtější známá látka je Modrovous. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 63 

České verse: Menšík 34 z Třebetic od Jemnice. Bayer I. 24 (68—69) 
od Rožnova. Bayer II. 3 (9—11) od Rožnova. Mikš. I. (152—159). 
Bouchal (Český lid Ví. str. 595 — 6) z Krumlovská. 

1. Naše verse nejúplnější a nejtypičtější. Slavia počátkem úplně, 
shodná, líčení bytu zbojníků širší. Hejtman jí odpustí (je jeho ženou 
již), dá jí klíče dvanácti pokojů, zakáže jí dvanáctý. Dá jí zlaté vejce, 
jež mu musí denně okazovati. Ona vejde do zakázaného pokoje, najde 
špalek, sekyru, krev, upustí vejce, jež zkrvácí, proto prchá. Tato část 
je vložka ze známých příbuzných látek o Modrovousovi.*) Útěk zkrácen 
a zkomolen. Prchá, skryje ji vozka v obilí na voze, lupiči ji nenajdou, 
jsou schytáni. Bayer II. 2 má malou odchylkou na počátku: 2 lupiči 
zdrží mlynáře na trhu, 11 jich přepadne dům, dívka zabije jich deset. 
Jedenáctý pak jako nápadník ji vyláká na procházku, se čtyřmi sou- 
druhy odvede domů, kde slouží za kuchařku. Útěk se slaměnou figurou atd., 
pronásledování pomocí psů, upravené. Uteče na jedli, lupiči píchají po 
ní, ona se nehýbe. Pak prší, lupiči bojí se o svůj oděv, vrátí se. Dívka 
potká 11 vozků s kožemi, schová ji poslední, nezradí ji ani za odměnu 
lupičům, ti ji nenajdou, kůže jim příliš smrdí. Následují trosky z jiného, 
-dosti zmateného vypravování, jež koncem .svým připomíná lidové podání 
o dětech nekřtěných, jichž dušičky bloudí krajem, dokud nejsou vy- 
koupeny. Vozka prodá dívku hostinskému, ten postoupí ji princovi za 
choť. Lupič přestrojený ji uloupí i s jejím děckem, jejž strážný anděl 
jej zachrání v podobě strašného muže, lupič je zajat, ona nalezena 
s děvčátkem ráno na schodech. Dítě chodí do školy přes most. Hošík 
prosí je, aby se zeptalo rodičů, zdali mu je chtí dát. Matka vzkáže, že 
ano, ale až bude větší. Když mu to děvčátko sdělí, děkuje hoch, že ho 
zachránila jeho matka z očistce, právě tak jako on ji z pekla. 

2. Menšík: Káča na přístvě za 50 zl. chce donést ze hřbitova lebku 
neb střevíc z oběšence. Pod šibenicí vidí 3 muže s kořistí, nažene jim 
strachu, kývajíc mrtvým, přinese pytel kradeného zboží. Lupiči přijdou 
pak jako páni, zvou ji do svého zámku. Ona jde jednou sama, ukrotí 
psy masem, prohlédne 15 pokojů, v šestnáctém špalek, sekyra atd. 
Schová se pod postel, lupiči přivedou dívku, usmrtí ji, prst s prstenem 
zaletí ke Káči. Káča uteče pak domů, ženich přijde, ona vypravuje 
-sen atd. 

Mikšíček: Kačenka, ševcova dcera ze šesti dětí, jde večer kupovat 
sama kůži, kupec nechá ji u sebe, chválí ji jednou při hostině, sází se, 
ie přinese tři lískové pruty od šibenice. Kačenka jde tam a přivede 
ještě 2 koně plné nákladu, uzmuté lupičům. Lupiči přijdou pak jako 
důstojníci na námluvy, zvou dívku na zámek atd. Na zámku zabíjejí 
jinocha a děvče, dva prsty zalétnou ke Kačence pod postel atd. 

♦) Viz na př. dvě dosti zkomolené povídky toho druhu K. III. 18 a 19. 



64 V. Tille: 

Bayer I. 24 (68). Zlomek, obsahující pouze charakteristický začátek* 
Dívka na přístvě o sázku jde k šibenici, přivede koně lupičů, druhou 
noc rovněž, třetí noc vyslechne plány dvanácti lupičů na loupež a dá 
loupežníky schytat. Začátek ten schází právě tak jako u naší povídky 
také u následujících dvou: 

Bayer II. 3 (9): Dívka seznámí se na přístvě s lupičem za ženu 
převlečeným, jde pak do jeho domu, vleze pod postel, uzří 11 lupičů 
vraždit ženu, stříbrný prsten spadne k ní pod postel atd. 

Bouchal (Český lid VI.): Vůdce lupičů pozve dceru šenkýře do 
svého zámku. Jde na druhý den sama, uklidní dva černé psy kusem 
buchty, prohlíží pokoje, v sedmém špalek, lidské hlavy, poklop. Schová 
se pod postel, lupiči přivedou děvče s mužem, toho si nechají za sluhu^ 
dívce utnou prst s prstenem, jenž padne k schované dívce. Dívka pak 
uprchne šťastně domů. Na druhý den přijdou do hospody lupiči, ona 
vypravuje, co zažila, jako sen, vojáci zajmou lupiče. 

Cosqnin XVI. pozn. I. str. 180-185. Gonzenbach-KohUr k č. 10. II. str. 209 
a k č. 23 II. str. 219. (Spojeno s jinou látkou téže skupiny.) (Zft VI. str. 62 a 68—69). 
Cfr též Kdhler I. k č 11 str. 312. Grimm I. č. 40 str. 209, č. 46 str. 228. Kreuiswald- 
Lowe 20. 

XLI. 

Tak šel jeden dráteník na jednu faru, a právě velebný pán potře- 
boval posla. Povídá dráteníkovi: — Já, jak na tobě vidím, ty jsi pořádný 
člověk; jestli pak bys donesl velebnému pánovi nějaký dar? Já ti dám 
dvacetník od cesty. — Povídá: — Velebný pane, s radostí. Od toha 
sem živ. — Velebný pán mu dal psaníčko, co posílá a mocli posílá, 
zas na velebného pána druhého. Tak on koš vezme a jde. Přišel za 
vesnici, mu to nějak zavonělo: — Jaké by to bylo, abych pak se tam 
nepodíval, co to asi jeř — Tam byly tři pečené husy. Hned jednu 
popadl: — To bych se na to podíval, rád bych věděl, aby nemohla 
jedna husa o jedné noze skákat. Utrhl jednu a snědl; ještě měl hlad. — 
A jaké by to bylo, abych já přinesl dvě husy a ta třetí měla jednu 
nohu, — povídá — to by dobře nepasovalo. — Tak utrhl druhou 
a ještě měl hlad, tak ji snědl celou, zabednil zase svůj koš a šel. Přijde 
na faru, zazvoní, tady mu hned velebný pán s kuchařkou jdou otevřít. 
On dává psaníčko velebnému pánu, ten koš dává kuchařce. Velebný 
pán tady čte, že jim velebný pán posílá tři husy pečené darem. Ku- 
chařka povídá: — Než dvě. — Dráteník povídá: — Však dvě. — 
Velebný pán tady čte: Tři. — Dráteník povídá: — Však tři. — Ku- 
chařka povídá : — Než dvě, velebný pane. — Dráteník povídá : — Však 
dvě. — Velebný pán povídá: — Vy osle, velebný pán poslal nám tři 
husy. — Však tři. — Já vám to musím říci jak se patří, abyste tomu 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 65 

rozuměl Tak kdyby velebný pán jednu husu dal mně, jednu husu ku- 
chařce a jednu husu vám ... — Velebný pane, tu mou už sem dávno 
snědli — 

XLII. 

Tak ale se sebral, šel ten dráteník přes jeden les a myslivec střelil 
po zajíci, a ten zajíc se svalil, a myslivec ho najít nemohl, protože už 
ho dráteník měl pod kabátem. Šel s ním na faru, povídá: — Velebný 
pane, já jim daruji zajíce. To jste za to, dráteníku, hodný člověk; 

tu máte za to dvacetník. — Velebný pane, to je málo, to ho nedám. — 
Vždyť jsi povídal, že mi ho daruješ? — To je přece málo, to ho ne- 
dám. — Tak já ti povím, dráteníku: aby nebylo ani po tvém, ani po 
mém, kuchařka toho zajíce upeče a ty tady zůstaneš přes noc, a komu 
se zdá lepší sen do rána, tak ten zajíc toho bude. — Povídá dráteník : 
— Já sem spokojený. — Tak kuchařka zajíce peče, a dráteník se na ni 
kouká. Když byl zajíc pečený, tak ho dala do špajskostnu a klíček po- 
věsila pod hrneček. Dráteník dělal, jakoby nejvíc spal, zatím z ní oči 
nespustil. Když ale pozoroval, že všichni spějí, tak si odemknul špajs- 
kosten a milého zajíce snědl. Velebný pán se ráno probudí, povídá 
dráteníkovi: — Vstávej. — Dráteník tady vstal, povídá velebný pán: — 
Tak vypravuj, co se ti zdálo. — Povídá: — Velebný pane, jaké by to 
bylo, aby sprostý člověk vyprávěl napřed. To má napřed učený pán 
vyprávět. — Povídá: — Dráteníku, to máš recht. — Tak velebný pán 
vypravuje napřed, povídá: — Dráteníku, tak mě se zdálo na dnešek, 
že přišh všickni andělé z nebe pro mě a vedli mě do nebe. — Povídá 
dráteník: — Velebný pane, právě sem se koukal, když šli na takovou 
dalekou cestu; já sem myslil, že už se nevrátějí, já sem toho zajíce 
snědl. — 

XLIII. 

Sebral se a šel ještě na třetí faru a otevře a běží do kuchyně; 
tam se vařila šunka v kapustě. Tam žádný nebyl, on tu šunku vytáhne 
a utíká pryč. Ale on, když tam vešel, on si nevšiml, kterými dveřmi 
tam veběhl, a když šel zpátky, byly troje dvéře. Tak otevřel dvéře, 
a tam seděl velebný pán, povídá: — Dráteníku, co jdete bez klepání.?* 
Vy ste moc opovážlivý. — Já neměl kdy klepat. Já jim jdu říci, že sem 
jim vyhnal svini z kapusty. — Dráteníku, to ste hodný člověk. Tu máš 
za to dvacet krejcarů. — Utíká dráteník; přijde kuchařka do kuchyně, 
kouká se na kamna, šunka pryč; jde velebnému pánu, povídá: — Ve- 
lebný pane, neudělali si se mnou nějaký špás.?* — Já vařila šunku a ona 
.^unka pryč. — Že on ji ten dráteník ukradl! Povídal, že mi vyhnal 
svini z kapusty, a já mu dal ještě za to dvacetník. — 

Nároď>pÍ2iný Sbornik. VIII. 5 



66 V. Tillc: 



XLIV. 



Šel ten dráteník kolem jedné fary a tam viselo moc prádla. Pořád 
Spekuloval, jak by on to prádlo ukradl; a velebný pán s kuchařkou 
byli v zahradě. Tak si vzal kus papíru a plavajs a píše tady mnohokrát- 
násobné: — Půjde-li to, půjde, nepůjde-li to, nepůjde — a pořád píše, 
píše, píše, píše. Až mél asi dvé stě stránek popsaných, šel, zazvonil třikrát 
po sobě. Tady hned velebný pán s kuchařkou utíká, co se to děje, 
jdou otevřít. — Velebný pane, tady jim posílá jeden velebný pán ně- 
jaké psaníčko. — Dal mu a utíká pryč do zahrady. Velebný pán tady 
čte pořád : -— Půjde-li to, půjde, nepůjde-li to, nepůjde — ; tak až holt 
konečně to všechno přečetl jedno po druhém: — Půjde-li to, půjde, 
nepůjde-li to, nepůje — až on si vzpomněl: — Co pak asi je to? To 
ještě nikdy neslyšel. — Podívá se do zahrady, a prádlo všechno pryč. 



K těmto drobným žertům (XLI. — XLIV.), které mají dlouhou řadu 
předků a bohatě rozvětvené příbuzenstvo, nesbíral jsem komparací. 
V češtině nalézám k nim na př. k č. XLII. (o snu). Václavek III. 
str. 5—6 (Sbírka XXXII.) str. 90-91: k č. XLIII. (kradená pečené). 
Václavek (Sbírka XXXII.) str. 90. Vrána I. 21. Václavek (knihovna VIII. 
15—16) str. 70. Václavek III. str. 15. 



XLV. 

Englická princezna Afanázie. 

Za starého času, když panoval ještě císař francouzský a král en- 
glický, tak oni byli spolu velcí kamarádi. Jedenkrát měli spolu vojnu, 
a francouský císař vyhrál. Tak englický král měl na něj náramnou zlost. 
Ale francouzský císař měl podobu englického krále princezny, která se 
jmenovala Afanázie, a měl ji zamknutou v pokoji, ten obraz, aby ten 
jeho syn žádný ji vidět nemohl. Ona byla náramně krásná. Totiž měl 
dva syny; jeden se jmenoval Ladislav, jeden se jmenoval Rudolf. 
Rudolf, to byl ten nejmladší. Jedenkrát otec zapomněl zamknout pokoj. 
Ladislav jedenkrát přišel do toho pokoje, viděl tam Afanázii vyobrazenou; 
taková krásná byla, že jak ji spatřil, tak mu srdce radostí plesalo. On 
si umínil a přísahal bohu, že on ji dostat musí. Ale dobře on o tom 
věděl, že jeho otec s englický m králem že sou v nevůli, ale na to nic 
nedbal. Jedenkrát prosil otce, aby on mu dovolil jet do jiných měst, 
aby věděl, jak vojsko je v pořádku a jak vojsko žije. Král mu dal za 
recht a dovolil mu. On se sebral a jel rovně k moři. Když přijel k moři, 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 67 

tak si zaplatil šíf a jel na druhou stranu. Když ale se dostal šťastně 
na druhou stranu do Englicka, do toho hlavního města, co byl král, 
tak se dostal šťastně až k němu do jeho paláce. Král, jak ho spatřil, 
tak ho poznal, že on je francouzského císaře. Tak nařídil svému slouží- 
címu, aby ho hned vzali a svázali a upekli. Když byl pečený, tak nechal 
na něj udělat z prken takovou kisnu ; do té kisny ho dali a řebíky za- 
tloukli, nazpátek do Francouzska císaři zaslali. Napsal mu ještě, aby si 
nechal dobře chutnat. Císař, jak to dostal, hned přišel do velkého zá- 
rmutku s jeho paní a se synem. Tak už měl než jednoho syna, Rudolfa, 
a už také dorostal. Jedenkrát otec odešel někam náhodou. On si nechal 
zavolat zámečníka, a ten pokoj si nechal otevřít. Chtěl ten obraz vidět, 
jaká ta princezna je. Zámečník mu pokoj otevřel, on se na obraz po- 
díval; jak ten obraz spatřil, tak si umínil, že on Afanázii dostat musí, 
že on pro ni žije a žít bude. Jen ale špekulíroval, jak on by se dostal 
na cestu Jedenkrát prosil otce, aby mu dovolil jet ven, do měst, aby 
viděl, jak v jiných městech národ žije. Ale král mu dovolit nechtěl. Ani 
o tom slova slyšet nechtěl, poněvadž měl než jednoho syna. Myslil on 
si : — Co kdyby on něco o té princezně věděl a jel také do Englicka ? 
Tak bych mohl zkrátka o něj také přijít. — Ale Rudolf ho každý den 
prosil, aby mu dovolil jet ven; když ho nechce pustit samého a o něj 
se tak bojí, aby mu dal sebou deset mužů vojáků, aby ho měli pod 
dohlídkou. Tak na to císař svolil. Všickni vojáci musili přísahat pod 
ztrátu hrdla ztracení, když bez Rudolfa zpátky přijdou, anebo jemu se 
něco stane. Tak se sebral Rudolf s deseti vojáky a jede ven. Ale on 
rovnou cestou jede k černému moři. Tam si pronajmul jeden velký dům, 
a vojáci musili všady chodit za ním, kam on chodil; tak se báli, aby 
se nikam neztratil. Jedenkrát on zaplatil kapitánovi, aby ho vzal na šíf, 
poručil svým vojákům, aby ho nebudili ráno v sedm hodin, aby ho 
budili v osm. Když vojáci spali v noci v domě, tak on pomalu se vy- 
kradl z domu, šel na šíf, šíf hned, jak on vstoupnul na šíf, hned od- 
razil, poněvadž byl přeplacený od Rudolfa. Vojáci ráno jdou budit Ru- 
dolfa v osm hodin, Rudolf se jim neozývá. Tak čekali půl hodiny ještě. 
Jdou a budí ho, žádný se jim neozývá. Šli pro zámečníka, zámečník 
jim otevřel pokoj, tam Rudolfa nebylo. Tak velký nářek o Rudolfa, že 
oni dobře vědí, že přijdou o krk kratší, že oni přísahali před císařem, 
a teď mají přijít bez Rudolfa domů. Tak tam čekali v tom městě tři 
dni a najít ho nemohli. Jak ho najít mohli, když on plaval na moři. 
Tak se sebrali po třech dnech a vrátili se domů. Přišli k císaři a poví- 
dají mu to, co se stalo s Rudolfem, že se jim ztratil a že jdou bez něho 
domů. Tak král hned byl rozčilený a dal je hned do žaláře. Povídá: 
— Do dne do roka budete v žaláři. Když se Rudolf do dne do roka 
navrátí, dostanete pardon; když se ale nenavrátí, tak ste každý o krk 
kratší. Tak milý ale Rudolf se dostal šťastně přes moře. Když slezl 

5* 



68 V. Tillc: 

s moře, tak potkal jednoho žebráka. Povídá: — Žebráku, svlékni ten 
tvůj roztrhaný oblek, a já té dám ten můj pěkný; budeme handlovat. — 
Žebrák povídá: — Jen si země nedělejte blázny, že sem roztrhaný. — 
Rudolf povídá: — Žádné blázny. Jen se svlékej a já se také svlékám. — 
Když viděl žebrák, že se Rudolf svléká, tak se svléknul také. Rudolf 
si na sebe obléknul ty roztrhané šaty. Žebrák si obléknul ty Rudolfovo 
šaty. Tak žebrák musil dát Rudolfovi ještě roztrhaný košík, a v něm 
pár kousků chleba. Tak Rudolf vypadal v tom obleku, jako kdyby mu 
bylo padesát let. Tak se dal Rudolf prosit, až se dostal do města, co 
bydlil král; a pořád prosí, až už měl hnedle plný košík chleba. Právě 
se dostal do půrku, když tlouklo dvaná'ct hodin v poledne. Stráž se 
vexiovala a on mezitím se třel, až on se dostal do půrku a na konk 
nahoru. A král právě obědval s princeznou. On otevře dveře a prosí. 
Král tak vyskočí a povídá : — Co je to za pořádek, že má stráž pustit 
žebráka do půrku. Dnešního dne žebrák bude oběšený a stráž bude 
všecka oběšená. — Princezna prosí otce, aby jim život daroval, a on 
povídá; — Aspoň toho žebráka, aspoň na tom se spomstím. — Prin- 
cezna tady prosí otce, aby mu život daroval, že jak na něm vidí, na 
tom žebráku, že je beztoho jakýsi blázen neb hloupý moc, tak aby mu 
život daroval; že beztoho při každém purkíi mají jakéhosi blázna, tak 
že by jeho si mohli také nechat. A tak otce prosila, že mají beztoho 
zahradníka, že už je starý, že brzy zemře, že by zahradník jej mohl 
naučit zahradnictví. Král povídá: — Vidíš, Afanázie, máš recht. Náš 
zahradník ho může vyučit znát všechny květiny, co my v zahradě naší 
máme. — Tak si nechal zavolat zahradníka. Zahradník přišel, král po- 
vídá: — Pane zahradníku, tady máte člověka, já chci, abyste ho vy- 
učil zahradnictví. — No, zahradník povídá: — Jejich milost královská, 
já sem spokojený. Tak princezna šla a dala mu šatstvo, krásný klobouk, 
všecko; on musil ty staré šaty se sebe všecky svléknout, a pěkné šaty 
si oblékl. Ale když se oblékl do těch hezkých šatů a umyl se, přičesal, 
tak byl z něho takový hezký člověk, že princezna jak živa takového 
hezkého člověka neviděla. Tak ale pro něj celá hořela. Tak teď pracuje 
v zahradě. Zahradník povídá : — Tak vidíš, Rudolfe, tohle to sou kvě- 
tiny nejzamilovanější princeznino. Ty pěkně okopáš a tu trávu vytrháš; 
až budou okopané, tak je pěkně zaliješ. — Povídá: — Strejčku, to já 
udělám. — Zahradník odešel, a on ty kytky všecky vytrhal, zaházel, a 
tu trávu tak krásně okopal a zalil. Zahradník přišel k němu, povídá: 

— Pro Krista pána! Ty nejlepší kytky jsi vytrhal a tu trávu jsi okopal 
a zalil; tak vidíš, osle, cos to udělal. — A dal mu pohlavek. On se 
dal do pláče, šel ke králi, povídá: — Strejčku, zahradník mi natloukl. 

— Král si nechal zavolat zahradníka, povídá: — Proč pak stému na- 
tloukl? — Jejich milost královská, on mně ty nejlepší kytky vytrhal a 
zaházel a tu trávu okopal. Já mu řekl, aby tu trávu vytrhal a ty kytky 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 69 

okopal, a on to uděl naopak. Jejich milost královská, než bych ho měl 
v učení a s ním se zlobil, tak se radši poděkuji ze služby. — Král po- 
vídá : — Tak já vám povím, pane zahradník. Tak mu tam vyměřte kus 
zahrady, nechtě mu tam vystavět domek na té zahradě, ať tam sám 
pěstuje kytky. Budete vidět, co z něho bude. — Tak zahradník hned 
šel a vyměřil mu tam kus zahrady a nechal mu tam vystavět domek. 
On se tam do něho hned nastěhoval, šel do své zahrady, co mu za- 
hradník vyměřil a tam pěstoval svoje kytky. Tam ale nerostlo nic jiného 
než hořké lupení, a na něm takové ty knoflíky ; a to hořké lupení tak 
krásně okopával, až přišel k němu jednou zahradník, povídá : — Vidíš, 
ty osle, tady máš tu tvoji trávu tak krásně okopanou, co z toho máš.^ 
Nic. Zítra bude svátek Afanázie, každý chasník udělá nějaký krásný 
puget z kytek, dostane krásný dar od Afanázie; budu vidět, jaký ty 
puget uděláš. — Jak já, strýčku, taky nějaký udělám. — Šel v noci, 
natrhal krásné květiny v zahradě a udělal krásný puget, zlatým řetězem 
ho otočil a několik prstenů na něj navlékl a nesl ho princezně na její 
.svátek. Zahradník jej ale viděl, když do půrku šel, tak po něm dával 
pozor, až půjde zpátky. Když Rudolf přišel do půrku, princezně vinšoval 
tak krásně, že ona na něj ostala koukat a v tom jí podává ten krásný 
puget. Tak šla a dala mu plný klobouk zlatých dukátů. On je vzal a 
běží s nimi do své chaloupky. Zahradník ale utíká za ním. Povídá. — 
Podívejte se, co mně dala plný klobouk knoflíků, a sou ještě bez oušek ; 
ani to nemohu přišít ke kabátu, tak co s tím budu dělat? Vezměte si 
to strýčku. - Zahradník ho popadl a utíká s radostí domů. — Podívej 
se ženo, jak ten člověk je hloupý. Princezna mu dala plný klobouk 
dukátů; on myslí, že sou to knoflíky, tak mně řekl, abych si je vzal. 

— Tak princezna poslala gubernantku k Rudolfovi. Gubernantka jde. 

— Pane zahradníku, princezna vám vzkazuje, kdybyste jí udělal ještě 
jednou takový puget. — On povídá : — Jedno napečení lívanců, a na- 
mazané švestkami. — No tak princezna svolila, že ano. Tak on hned 
udělal ještě jeden krásný puget a nese jí ho do půrku. Ale ten byl 
dvakrát tak krásný, jako ten první. Podá ho princezně. Ona ho vzala 
a tak se na něj usmála. Pečení lívanců bylo připraveno, gubernantka 
mu je namazala švestkami, on je jedl, a co měl je jíst jak leží, takhle 
(na tenko), jedl je takhle (na plocho) a celou tvář si zamazal švestkami, 
tak že princezna se nemohla udržet smíchy, když se na něj podívala, 
jak byl zamazaný. Povídá princezna: — Pane zahradníku, co pak vám 
dám, když mi uděláte ještě jeden takový puget ř — On povídá : Vezměte 
mi sebou spát. — Ona povídá : — Vezmu, — protože byl Rudolf moc 
krásný člověk. Tak hned šel ještě ten samý den a udělal zas jeden 
krásný puget a otočí ho zlatým řetězem a při něm byly malé zlaté 
hodinky. Když ho přinesl a podává ho princezně, ona ho vzala od 
Rudolfa a podívá se na Rudolfa a tak se na něj líbezně zasmála. Tak 



70 V. Tille: 

šel s princeznou spát a celou noc, kdyby se jí byl rukou dotknul — 
ani se jí nevšimnul. Ráno ona povídá gubernantce : — Jestli pak víte, 
ani si mne nevšimnul. Toho budu brát sebou každou noc spát. — Ne- 
chala si ho zavolat: — Pane zahradníku (co vám dám), když mi uděláte 
ještě jeden puget, a ten už bude poslední. — Vezmete mě ještě jednou 
sebou spát. — Povídá: — S radostí. — Tak hned šel a udělal ještě 
jeden puget, na to ale navázal zlata krásného a všelijakých drahých 
klenot, že ten puget byl vert moc tisíc. Přinese ho princezně, princezna 
ho vzala do ruky a dá za to Rudolfovi krásné políbení, poněvadž Rudolf 
byl moc hezký člověk. Ona ale si na Rudolfa v srdci myslila, a on na 
ni. Večír šli spolu spát, ona se ho lecos vyptávala, odkud je. On jí 
povídal, že je z jedné země kupcovo syn. Tak se spolu pomilovali 
v noci. Dali si spolu slib, že oni svoji musí být. Když ale Rudolf po- 
zoroval, že princezna se v jiném stavu vynachází, tak jen spekuloval, 
jak by s milou princeznou přes moře ujel. A o tom nevěděl žádný jiný 
mezi nimi, než Rudolf, princezna a gubernantka. Jedenkrát král s krá- 
lovnou byli pozvaní do jednoho městečka na jakousi trachtu. Tak Rudolf 
hned se spakoval, princezna se spakovala, sebrala si svoje šatstvo všecko 
a mnoho peněz. Rudolf hned šel, uplatil šíf a jeli na druhou stranu. 
Gubernantka měla zakázáno, aby žádnému nic neříkala ; až přijde domů 
král, bude se ptát, kde je princezna, aby řekla, že neví. Král přišel 
domů, jindy princezna mu vždycky běžela naproti, když jel odněkud, 
teď už mu naproti nepřišla. Ptá se gubernantky : — Kde je princezna ? 
— Ona řekla, že ji večer doprovodila do jejího pokoje, a ráno že jde 
otvírat, tam žádný nebyl. — Ptal se, kde je Rudolf. Povídá, že neví. 
Hned poslal Rudolfa hledat po zahradě. Rudolfa nikde nebylo. Tak 
hned král nechal napsat psaní a na každý roh to bylo přilepeno : kdo 
Rudolfa přivede živého, že dostane za něj padesát tisíc. Tak Rudolf 
se dostal šťastně s milou princeznou na druhou stranu. Tak Rudolf 
koupil krásný kočár a koně, a jeli ke své vlasti. Když tady jeli pár 
dní, Rudolf povídá Afanázii: — Vidíš, já už nemám žádné peníze, já 
musím ty koně a ten kočár prodat, a koupím než jednoho koně a 
pryčku. — Ona povídá: — Já sem spokojená, drahý Rudolfe. — Tak 
ho měla ráda. Tak zase jeli pár dní, on povídá: — Vidíš to, drahá 
Afanázie, už nemám zase žádné peníze; tak toho koně s tou pryčkou 
prodáme a koupíme si jen takovou káru. Chvíli potáhnu já tebe, chvíli 
potáhneš ty mé. — Ona povídá : — Já sem .spokojená. — Tak koupil 
tu káru a posadil ji do té káry a táhnul ji po cestě. Ona tomu ale 
zvyklá nebyla, když ale měla Rudolfa ráda, tak všemu přivyknout 
chtěla. Tak on jí povídá : — Vidíš, drahá Afanázie, já už nemám zase 
žádné peníze, a takovéhle hedvábné šaty jako ty máš na sobě se u nás 
nenosí. Ty si musíš koupit takovou krátkou čeryenou sukni nad kolena 
a červenou kazajku a na hlavu jen šátek. — Ona tomu zvyklá nebyla, 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 7X 

když ale Rudolfa měla ráda, tak tomu přivyknout musila. Tak až se 
dostali šťastné k tomu královskému městu. Povídá jí : — Ostaň ty tady, 
u té káry, já musím jít mé matce a omeldovat tě, jestli tě smím přivést 
do jejího domku. Pak ti musím říci: já nejsem kupcovo syn, já sem 
jedné zelenářky syn, a ona je taková moc zlá ; tak tě tam půjdu omel- 
dovat. — Povídá : — Jdi, drahý Rudolfe, — a chudinka plakala. — Po- 
vídá: — Vidíš to, z jakého rodu já sem a ty jsi mě do takového ne- 
štěstí přivedl. — Tak šel Rudolf k jedné zelenářce, povídá: — Bábo, 
já se ti zvéstuju: Já si vezu princeznu z englické zemi, já sem princ 
Rudolf. Až ti sem přivedu moji princeznu, tak ty jí dost nadej a řekni, 
co, takovou ostudu jsi si přivezl, že ji sem nepřijímáš. — A sebral se 
Rudolf a šel pro milou princeznu. Ona tady ubohá čekala na něj. On 
povídá : — Tak pojď, Afanázie, už sem tě' omeldoval u své mámy. — 
Ona tu káru táhla a on tlačil. Když přijeli do toho domku, co ta zele- 
nářka ostávala, tak jak je spatřila, že tam jedou s tou károu, tak vy- 
běhla ven, povídá: — Ty mordzatracená duše, takovou ostudu ty jsi si 
přivezl ? — Tak baba nadávala a křičela. Když už toho bylo moc, tak 
Rudolf na ni mrknul a ona přestala. Šli do cimry, povídá: — Co pak 
vám dám jíst? Vždyť já sama nic nemám. — Povídá Rudolf: — Jen 
nám přece něco jíst dejte, my máme hlad. — Tak ona tam měla va- 
řené brambory na loupačku. Tak šla zelenářka, vzala ty brambory 
s hrncem a vysypala je na stůl. Povídá: — Jiného vám nemohu dát. 

— Afanázie tak koukala na to jídlo a myslila si v duchu : — Můj Bože, 
co sem já to jen učinila. Já sem přece rozená z královského půrku, a 
teď sem se dostala mezi takovou bídu. — Tak ani nevěděla, co je to 
za jídlo, tak to jedla i s těmi slupkami, poněvadž nevěděla ani, jak snad 
se to loupá. Tak těch bramborů několik snědla a řekla, že už má dost. 
On povídá, Rudolf: — Maminko, my nemáme žádné peníze; nevíte 
o žádné práci tady, abychom přece se uživili? — Zelenářka povídá: 

— Já vím o práci. Zítra se půjdou okopávat chmelnice, tak můžete 
také jít, abyste si vydělali na chleba. — Rudolf povídá : — Drahá Afa- 
názie, tak musíš jít okopávat tu chmelnici, a já si budu hledat v městě 
zas nějakou jinou práci, abychom se uživili. — Zelenářka přinesla kracli, 
ukazovala ji Afanázii. Ona povídá: — Jakpak seto bere do ruky? — 
Zelenářka jí dala do rukou, povídá: — Takhle budete kopat. — Tak ji od- 
vedla na pole, Rudolf šel s ní; ukazovala jí, jak má kopat. Ona chudinka to 
nikdy v rukou neměla, tak plakala, proč jen ona se sklamat nechala a od 
svých rodičů pryčujela. Rudolf povídá: — Tak tady, drahá Afanázie, kopej 
a já jdu do města se podívat po práci a za chvíH se sem přijdu na tebe po- 
dívat. — Ale on ji jen tak zkoumal, jestli je ona k němu věrná; a 
sebral se a šel rovně do půrku, ke svému otci. Císař, jak ho spatřil, 
hned si padli do náručí, políbiH se. Rudolfovo bylo první slovo, kde 
sou ti vojáci, co s ním jeli na cestu. Císař povídá: — Právě zítra mají 



72 V. tl;*: 

:/r, ví.Vr-r.: jx^T^ří"^:. Tak když jť: í-e aarrátií. rak ma': Tíšckn: pardon. — 
Wz.f/Í VékiiAX c;*ar, ai/V t: vojáci, co šOj t žaláři aby hcei byl: na 
ítrory^/I^ p/ro;^i-,:^r.: Kudolí povídá s.éniJ otci všechno jeho tajeniitTÚ 
y ;a'-:';rr. on ':>>'í . že or> Afanázií ukracl eii^lickérnu král; a s ní do toho 
\'A\Xý% z,r\^*:,, Císař á^ ho ptá, kde ji naá. On povídá, že je u jedné 
ř^>:ríářky a ž^: okopává chmelnici, že ji jen tak zkoumá, jescl: ona je 
k r*^:ríi>j vérná. Sel a spachtoval tam jeden kantýn. V tom kant\iié se 
f/Todávaía kořalka, houík/ a buru*. Když vojáci jezáill na execirku a 
z ex^;círky. tak tam moc utratili penéz v tom kantýné. A sebral se 
Pudolf a íí:l hned na pole k Afanázii. Ona, jak ho spatřila, hned se 
dala do piáče, jK^vídá; — Podívej se, Rudolfe, jak mné teče krev 
z rukou. V'Í4 dol^c, že sem to jak živa ani neviděla délat. a teď to 
mám d/;lat -- Povídá: — Pojď, Afanázie, já sem ti \yna§el lepší práci. 
Já v;m hpachtoval kantýn. Tam budeš prodávat kořalku, housk>- a burt\*. 

Povídá: -- Ví4, Rudolfe, takového néco pro mé, to přece bude lepší 
práa:. Tak ji tam dovedl do toho kantýna a šel a navedl voják>% 
až pojedou z execírky, aby jí tam všechno vypili, všechno snědli a 
všechno rozbili, ale jí aby neublížili. Tak vojáci, když šh' z execírky, 
tak «i poroučeli kořalku, housky a buřty, až to tam všechno snědli a 
vypili, a co nemohli vypit, tak to vypustili ze soudků, a ty soudky roz- 
mlátili na hadry. Ona tak se ubohá na ně kouká a pláče a jde domů 
k zelenářcc; a Rudolf tam také byl. Povídá: — Rudolfe, podívej se, 
co .se mí stalo; tady je vojsko: všechno mi vypili, a co nevypili, to 
vypustili. Povídá Rudolf: — Jestli pak je znáš? — Povídá: — Když 
neznám žádného; oni měli všichni stejný oblek. — Afanázie povídá: 

To u nás \)y se nesmélo stát. — Povídá Rudolf: — Počkej drahá 
Afanázie, já ti něco lepšího najdu. — Povídá: — Tak jdi, drahý 
kuílolfku, abychom .se nějak uživili. — Šel na rynk a koupil od všech 
hrnčířů hrnce a mísy a nechal jí to všechno přivést na rynk. Šel a 
navedl dragouny, až pojedou z execírky, aby tam do toho s koňma 
vjrii, do těch hrnců, všechno aby tam rozšlapali a rozbili, ale jí pod 
ztr«'it<)íi hrdla ztracení, kdyby někdo ublížil. — Tak šel Rudolf k zele- 
nářce. Povídá : - Drahá Afanázie, tak sem ti zařídil lepší kšeft. 

HudííS prodávat na trhu hrnce. — Takového něco, drahý Rudolfku, to 
l)ude při'<:e něco lep.^ího. — Tak šla na trh ke svým hrncům, sedla si 
na židličku, a lani prodávala. Když jeli vojáci z execírky, tak tam za- 
j<;li do hrnců v.-^ichni a všecky hrnce a mísy jí rozšlapali; ale jí ublížit 
nrsnířli. Když odjeli pryč, tak ona šla s pláčem a vybírá ještě z těch 
stirpii, jrslli by byl některý dobrý, dala si ho na ruku, klepala na něj, 
j(rstli nekiaplí. Tak jich málo dobrých našla a sebrala se a šla k zele- 
nářcc. Kudolť už tam na ni čekal, protože se právě na to koukal, když 
jí tam ty hrnce ti koůáci šlapali. Přišla s pláčem. — Co pak se ti 
sialo, drahá Afanázie, že pláčeš? — Podívej se, drahý Rudolfe, když 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 73 

ti vojáci mě zajeli s těma koňma a všechno mi to rozbili a rozšlapali, 
a já sem ani krejcar neutržila. — Jestli pak je znáš? — Neznám z nich 
žádného. — Povídá: — Počkej, drahá Afanázie, já sem ti už vynašel 
lepší práci. Budeš v císařském půrku při kuchyni ; a já tam mám také 
práci, já tam zametám koňky. Ale já sem tam beze stravy, tak ty musíš 
vždycky koukat, abys mně od stravy něco schovala. — Tak ji přivedl 
do půrku v těch krátkých sukních. Tak se všickni na ni chodili koukat. 
Tak tedy ona vařila a od snídaní mu schovala něco jíst a od oběda 
také, tak že to bylo do dvou hrnečků: v jednom byla polívka, v jednom 
bylo maso a omáčka, a chtěla mu to už dát a dávala pozor, aby ji 
žádný neviděl, tak si to přivázala pod sukně do boku. Byl tam takový 
starý lokaj šmachťavý; ten už byl od Rudolfa navedený, aby na ni 
pozor dával, až to jídlo bude mít schované. Když lokaj věděl, že Afa- 
názie má jídlo schované, tak šel do sálu. tam sedělo třicet muzikantů ; 
poručil, aby hráli, a kdo byl v půrku, každý musil tancovat. On šel a 
vzal Afanázii tancovat. Císař a císařovna a všickni lidé se koukali; 
a jak lokaj tancoval s Afanázii, tak jí vypadnul ten hrnec s tou omáčkou. 
Ona chudinka taková celá červená ostala, hanba jí to bylo. Všichni 
na ni koukali, jak s ní tancuje dál, tak jí vypadnul druhý hrnec s jídlem. 
Ono jí to bylo taková hanba. Císař už se nemohl na to dívat s císařovnou, 
tak šel, vzal ji za ruku, vedl ji do pokoje a políbil ji. — Pojď, drahá 
Afanázie, ty jsi dcera naše. — Dal jí hned oblek, jak se sluší na 
princeznu. Ona byla tak krásná, císař měl z toho radost, že jeho princ 
je tak šikovný, že on ji englickému králi ukradl. Tak mu císař poslal 
smír, aby se přišel s nimi smířit, že jeho princ Rudolf si bude brát 
jeho princeznu Afanázii. Král, jak psaní dostal a přečetl ho, tak měl 
z toho náramnou radost, že jeho princezna je při živobytí. Tak se 
sebral a jel do Francouzska císařovi. Císař, jak ho spatřil, tak ho 
srdečně přivítal, a princ Rudolf ho přivítal, a jeho Afanázie ho při- 
vítala. Pak vystrojili silnou svarbu, všickni císařové a králové byli po- 
zvaní na tu svarbu. Po svarbě se s nimi král rozloučil, englický, a jel 
do své vlasti a přál jim všecko dobré a 

konec. 
Poznámky viz u č. XLIX. 



XLVI. 

Tak byl v jednom městě královském jeden kovář chudý a ten měl 
tři syny. Jeden se jmenoval Josef, jeden se jmenoval Franc, ten nej- 
mladší se jmenoval Honza. Ten byl nejhloupější z nich. Ti dva bratři 
Honzu nenáviděn, stydSi se za něj, postrkávali ho. Tak když s ním 
bratří postrkávali, tak on povídá svému otci, že už je dost dlouho při 



74 V. TiUc: 

řemesle, aby mu dal za vyučenou, že půjde do svéta. Tak otec mu dal 
hnedky za vyučenou, koupil mu nové šaty a koupil mu dřevěné stře- 
více na cestu. Tak on povídá: » Vidíš, kluku, tak jsi dobře ošacený 
a obutý, ne ale abys na cestě se vrátil roztrhaný a samá veš. Tak tě 
nikdy nepřijmu pod střechu. « 

Tak se rozloučil s rodiči, s bratry a šel do světa. Přišel do jednoho 
hlubokého lesa, v tom lese chodil dva dny a dvě noci, živého ducha 
nespatřil, tak se živil jen tak těmi bylinkami. Tak přišel na jednu cha- 
loupku. Přijde do té chaloupky, otevře si dvéře, a tam byla stará ba- 
bička. Ta babička povídá: >Ty nezdárné dítě, tys přišel mezi raubíř- 
skou mocI« 

»A, babičko, to nic nedělá, jen mi dejte jíst, já mám hlad.« Ba- 
bička mu dala jíst. Když se najedl, babička povídá: 

>Co nejdřív utíkej pryč, raubíři přijdou, a tebe by zabili. « Tak on 
jí poděkoval a rozloučil se s ní a šel pryč — no, ale babička si my- 
slela, že ten člověk šel dočista pryč On si vlezl do peci. Za chvíli, 
tady se sypou raubíři k obědu, a on kouká z peci, tak si je počítal na 
prsty, tak jich bylo dohromady těch raubířů osm čtyřiadvacítek. Tak 
když už všickni byli naobědvaní a zas prošli pryč, tak on vylezl z té 
peci, jde a otevře cimni, povídá: »Babičko, prosím vás, dejte mi eše 
něco jíst.« 

Babička povídá: »Ty nezdárný synu! tys tady ještě .^« 

Povídá: » Babičko, jen mi dejte něco jísti, já mám velký hlad.« 

Babička mu dala jíst. Když se najedl, babička povídá : 

• Vidíš, synáčku, vidím na tobě, že jsi chudých rodičů. Taktu máš 
tenhle proutek, a jdi po téhle trávní cestě, a když přijdeš k té skále, 
tak na tu skálu šupni, ta skála se ti otevře. Tam budeš vidět jmění, 
stříbro, zlato, papíry, a všeho jmění dost. A tu máš na cestu dukát. 
Ne ale, až tam přijdeš, abys si nabral peněz dost. Ty si žádné peníze 
vzít nesmíš. Tam za dveřma je hromádka kamení, každý vypadá jako 
pěsť. Tak si jich vezmi « 

Honza babičce poděkoval a rozloučil se s ní a šel. Přišel na tu 
skálu, šupnul, skála se mu otevřela, tam viděl takové peníze krásné 
a tulika peněz, že to jak živ neviděl. Tak si pomyslil: 

»Můj bože, jak je můj otec chudý a moji bratří, a já jak jsem 
chudý ! Můj otec musí dělat dvanáct svršků za krejcar, a tady leží tulika 
jmění!* 

Tak si nabral plno kapsy peněz, nejvíc si bral zlato a papíry. Ale 
vzpomněl on si, ža mu babička povídala, aby si žádné peníze nebral, 
že tam za dveřmi je hromádka kamenů, aby si jich vzal pět. Tak ty 
peníze, co měl v kapsách nabrané, tak je vyndával znova z kapes ven. 
Všecky kapsy obrátil, aby mu tam ani jeden jíbníz nevostal. A se mu 
tam přimíchal ten dukát, co mu dala ta babička. Tak si ten dukátek 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 75 

vynašel a vzal si ho a šel ke dveřům, tam se podívá za dveře, a tam 
bylo skutečně hromádka kamení. Tak povídá si: ». . . abych si téch 
kamenů vzal pět.« 

Tak si jich vzal pét, dal si je do kapsy do zadu do šosu a šel 
rovnou cestou trávní lesem ven, až se dostal šťastně z lesa ven. 

Nedaleko lesa byl jeden královský hostinec. On měl hlad a měl 
zlatý dukát, tak tam šel. V tom hostinci právě seděl princ královský. 
On, jak tady jde po schodech do toho hostince, byly to mramorové 
schody, a on měl dřevěné střevíce, tak mu to dělalo velký rámus. Ho- 
stinský tady vyběhne ven, když ten rámus uslyšel, jak mu to klapalo: 

»Co se sem opovážíte jít, vy sprosťáku, to je hostinec jen pro 
pány!« 

Princ královský právě tam četl noviny a kouká se na to, povídá: 
»Pane hostinský, pusťte sem toho člověka, on má třebas hlad, on by 
si chtěl koupit něco jíst.* 

Tak on ho tam pustil. Honza tady vytáhne zlatý dukát, povídá: 
• Strejčku, dejte mi za to něco jíst* 

Tak on mu přinesl něco málo jíst a něco málo pít. Co mu hostinský 
přinesl jíst, on by byl pětkrát tulik snědl. Ale měl za krkem zlaži(?), 
a to měl od těch kamenů, co měl v kapse. Tak se chtěl na jeden po- 
dívat, vytáhne ho z kapsy, ale princ s něho oči nespustil. Jak ho vy- 
táhne ven, tak se udělala taková zář, jako když celá hospoda hoří. 
A on to hned zase strčil do kapsy. Myslil si, až půjde okolo potoka, 
že to tam nahází. Mladý král povídá: »Co to tam máte neobyčejného 
v kapse.^ Ukažte mi to!« »I strejčku, nic.« »Okažte, nebujte se, co to 
tam máte*. »Mám tady, strejčku, kámen.* >Tak mi ho okažte, ten 
kámen. * 

Král se podíval na kámen, povídá: >Co pak za něj chcete?* >Já 
nevím, strejčku, — co mně dáte.* >Já vám dám za něj osmdesát tisíc* 
»To já ho, strejčku, dám.* »Pane hostinský, tomu člověku dejte jíst 
a pít co hrdlo ráčí a dobrý nocleh. Ráno ho přivedH:e do mého půrku, 
tam dostane vyplaceno osmdesát tisíc* a odešel. 

Hostinský snášel Honzovi jíst a pít dost. Tak se moc najedl, až 
se potom musel kutálet. 

Ráno, když se vyspal, tak hostinský vedl ho do půrku a odešel. 
Stráž ho tam pustit nechtěla. Honza on tam dělal velký rámus, tak, 
až se starý král probudil. Křičí: »Co je to tady za rámus .í^« Honza 
povídá: »Já si jdu pro osmdesát tisíc k mladému králi, a oni mě tam 
nechtějí pustit.* 

Starý král si myslil, co je to asi za člověka, že si jde pro osm- 
desát tisíc .^ Ale mladý král spal ještě, a starý nevěděl o tom kamenu, 
co mladý král koupil. Milý Honza se představil před krále, povídá: 
»To vy, strejčku, nejste, to byl mladý strejček.* 



76 V. Tille: 

Starý král jde do pokoje k mladému, on ještě spal, tak ho zbudil. 
Jak otevřel pokoj, tak spatřil ten kámen, ležel na stolečku. Hned ho 
vzal do ruky, prohlíží si ten kámen, ale on mu rozuměl lépe nežli syn. 
Ten kámen byl tulik vert, co jejich zem třikrát tulik obnáší. Tak po- 
vidá král starý Honzovi: »Za ten kámen dostaneš osmdesát tisíc, a jdi 
do města, a tam si vyber jaký dům se ti bude líbit, a ten dostaneš 
přidáno k těm osmdesáti tisícům.* 

Tak on tady jde do města, chodí po ulicích a kouká na domy, 
a všecky domy se mu líbily, byly hezké. Až přišel do jedné ulice, a tam 
byly krásné domy. Tak pohlížel s jednoho na druhý, až se tady za- 
staví u jednoho krásného domu, a v tom domu zůstával právě jenerál 
felmaršál. Tak Honza kouká pořád na ten dům, vezme z ulice kus 
bláta a píše si na čepici, na šilt, jeho číslo, devítku, aby ho nezapomněl. 
Jenerál se svou paní kouká z okna, povídá své paní: » Podívej se, to 
je jakýsi špchoun. já ho nechám zavřít.* Paní se přimlouvá za sprosťáka, 
že je to beztoho jakýsi blázen, že kouká po domech, aby ho nechal 
jít dál. Milý Honza se sebral a šel do půrku, ukázal královi číslo, 
a kde jaký dům si vyhlédnul. Král povídá: » Chyba! Zapomněli jsme 
si to vymídnout, že tam zůstává jenerál felmaršál v tom domě.* 

Ale tak když už si ten dům vybral, tak mu ho nechali, Honzovi, 
a za čtyřiadvacet hodin musil být jenerál felmaršál vystěhovaný z toho 
domu, a Honza tam byl daný. Dostal od krále osmdesát tisíc, koupil 
si krásné šaty vojenské a dal se na vojnu. Král ho nechal cvičit dobře, 
a učit, a on se z něj stal takový šikovný člověk, a hezký člověk to byl, 
tak pořád tady avanžíroval při vojsku, pořád vejš a vejš, až tady 
udělal majora. Tak to šlo všady v novinách po všechnčch zemích, že 
takový jakýsi cizozemec, že udělal v jedné zemi majora. Tak to přišlo 
do té země, co Honza byl rozený. Tak z úřadu nechali zavolat kováře 
a kovářku a ptali se jich, jestli mají takového a takového syna: »Máme!< 
»A kde je?« >Ve světě někde. « »Jak se jmenuje.^* > Honza. « 

• Jestli pak víte. že je v té a v to zemi majorem.* 

Kovář povídá: » Pánové, nedělejte si z nás blázny. Co pak takový 
sprostý člověk může udělat majora*.^ 

No oni povídali: »Je to skutečná pravda.* 

Tak se sebrali a šli z úřadu domů. Když přišli domů, tak povídá 
kovář: » Vidíš to, ženo, ten náš Honza je přece šikovný, když on je 
majorem!* 

Kovářka povídá na to: *Dej si pozor, hnedle nám přijde domů 
samá veš a potrhaný. * 

Tak až se mezi sebou strašně pohádali. 

A Honza, když byl tím majorem, v té zemi král měl hezkou prin- 
ceznu, povídá jí: »Jdi k majorovi, a optej se ho, jestli má ještě takový 
kámen. Že bys ho od něj koupila.* 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 77 

Ona se sebrala jedenkrát, šla k majorovi. Ona byla krásná prin- 
cezna. Zaklepá, pan major řekl »Dále«. Ona otevřela, on ji přivítal, ptá 
se jí, co by si přála. Ona povídá: >Pane major, já se vás jdu ptát, 
jestli máte ještě jeden takový kámen, já bych ho od vás koupila.* 

»Mám, ale neprodám, ale dám vám ho z lásky, když mě vezmete 
sebou spát.« 

A ona mu na to neodpověděla, a poděkovala se a odešla pryč. 
Přišla domů, a král se jí ptal, jest- li má ještě kámen takový. Ona povídá: 

»0n mi řekl že má a že neprodá, ale že mě ho dá z lásky, když 
ho vezmu sebou spát.* 

Král povídá: »Tak vidíš, když on má ještě jeden takový kámen 
to my jsme proti němu žebráci. Hezký člověk je to, tak si dělej podle 
tvé vůle.* Tak ona jedenkrát se oblékla do bílých šatů a šla pana 
majora navštívit. Zaklepá, major řekl »Dál,* ona vešla do pokoje, on jí 
přivítal, princezna povídá: »Pane major, co jste si přál, to zde máte* 

Honza měl takovou radost, jak živ takovou krásnou dámu ne- 
spatřil jako ta byla. Tak se spolu pomilovali a on jí dal kámen a řekl 
jí a ukázal, že má ještě tři mimo toho co jí dal. Tak si dali spolu slib 
že se v krátkosti vezmou. Ona šla domů, povídá to králi, co se stalo, 
že on jí dal kámen a že má ještě tři. Král povídá: 

»Tak vidíš to, jaký je to boháč, že už na světě žádný není takový 
boháč, jako je on. To budeš šťastná na zemi.* 

Tak hned bylo rozhlášeno po zemi, že pan major si bude brát 
princeznu a že bude nastávajícím králem. Tak hnedky tady byla svatba. 
Milý Honza tady nastoupil hned na trůn, byl králem nastávajícím. Byl 
náramně velký boháč, co měl on vojska pod svou rukou, tak všechněm 
nechal udělat extra šaty. Každý voják dostal větší lénunk a větší mináž 
za nového krále. Tak vojáci měli nového krále náramně rádi, měli při 
něm moc dobře. 

Netrvalo to dlouho, mladá královna dostala synáčka. Tak to šlo 
hned v novinách, že už ten cizozemec, co přišel před léty do té a té 
země, že už je králem. Tak z toho úřadu, co byl ten kovář, tak si ho 
nechali zavolat. Povídají mu: » Jestli pak víte, že ten váš syn už je tam 
králem ř« Kovář běží domů s velkou radostí: 

• Jestli pak víš, ženo, že ten náš syn už je tam králem!* Ko várka 
povídá: »Jen si dej pozor, aby ti nepřišel domů roztrhaný ještě* 

Tak mezi tím časem mladý král ale byl smutný, a královna se 
nad tím rmoutila. Ráda ho měla a on ji měl taky rád. Jejich synáček 
už byl velký, už jezdil na koni. Královna jednou nechala zapřáhnout 
do kočáru a sedla si se svým synáčkem a s králem do kočáru, jeli na 
špacír do lesa. Když přijeli daleko do lesa, tak křičí na kočího, aby 
zastavil. On zastavil, král a královna slezli s kočáru dolů a šli špacírem 
ještě dál do lesa. Ona povídá: »Králi, teď stůj.* 



78 V. Tillc: 

Mákla do kapsy a vytáhla revolver a míří mu na srdce. Povídá : 

>Teď mi musíš povědít, proč ty se rmoutíš. Jestli mné nepovíš, 
tedy jedna rána půjde do tebe a jedna půjde do mnč. Jestli ty si myslíš, 
že já byla proti tobé chudá, tys si mě nemusel brát,« 

On povídá: > Drahá manželko, já tě musím říci, proč já se rmoutím.* 
Povídá: >Já jsem z chudého rodu, jsem kovářův syn. Moje rodiče a bratři 
mají velkou bídu. Já jsem ti to nechtěl říci, že jsem z chudého rodu.* 

Ona jemu padla do náručí, a on jí, a líbali se. Ona povídá: 

» Drahý manželi, to už jsi mi mohl dávno říci, za to jsi se stydět 
nemusel. Vezmeš hojnou sumu peněz a pojedeš navštívit svoje rodiče. « 

Tak šli a sedli si do kočáru a jeli zase domů Když přijeli domů, 
král povídal svojí manželce, kde a jak k tomu jmění přišel. Tak si 
vzal sebou jeden patalion myslivců na cestu á odebral se do své vlasti. 

Když ale přišli do toho lesa, co byli ti raubíři, tak právě raubíři 
šli od oběda, těch osm čtyřiadvacítek, a pálili po těch myslivcích, až 
je všechny zabili, než on sám jediný zůstal při živobytí. Když ale viděl 
král, že to vojsko tak padá čerstva, tak si svléknul svoje královské 
šaty honem, a svlékl oblek s toho zabitého vojáka,- a na sebe ho oblékl, 
a utíká pryč, aby ho raubíři neviděli. Tak se dostal šťastně z lesa ven, 
a divoká zvěř ty vojáky zabené všecky odtahala a sežrala. Milý Honza 
přišel právě na večer k tomu místu, co on byl tam narozen. Tak Sel, 
až přišel tomu domku, co jeho rodiče vostávali a poslouchá pod okny — 
oni právě večeřeli. Měli k večeři brambory a z těch malých bramborů 
si dělali na ty velké omáčku. A povídají si právě o jejich Honzovi. 
Starý kovář povídá: »Když ten náš Honza jest tam králem.* A on je 
poslouchá. Ona povídá: >Jen si dej pozor, aby nepřišel domů roztrhaný 
ještě, samá veš.« 

Najednou on tady zaklepá. Ona povídá: » Pro Krista Pána, tatíku, 
vidíš ho, on je samá krev, on ještě někoho zabil.* 

Tak se do něj všickni dali a strašně ho stloukli. Kovář povídá : 

> Počkej ty lumpe, já tě naučím. Ráno ve čtyři hodiny budeš 
vstávat a budeš dělat podkovy.* 

Ráno vstal ve čtyři hodiny, musel s jeho bratry dělat podkovy, 
musel silně bušit. Hned se to dozvěděli v celém městě lidi, a jak šli 
školáci ze školy, tak koukli vždycky do kovárny a povídají: 

»Aj, pan major Honza kovářovic je doma.* 

Bratrům to byla hanba, styděli se za to, tak mu vždycky nějakou 
políčku strčili. Tak když šli chlapci zase do školy, tak všickni najednou 
křičeli : 

>A, pan major Honza kovářovic je doma,* tak se za to jeho bratří 
hanbili. On ale nic neříkal, Honza. Jedenkrát volala kovářka k obědu. 
On se brzy naobědval a utíká do školy, povídá: 

»Pane učitel, půjčte mi inkoust a péro a papír.* 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 79 

Pan učitel mu to hned přinesl, myslel si: » Vždyť ty, chlape, jsi 
se neuměl jak živ ani podepsat, co jsem tě znal.« 

On tady chce psát, povídá: »Pane učitel půjčte mi také nějakou 
podložku,* a píše tady levou rukou nazpátek englicky, že pan učitel se 
nedovedl na to ani podívat. Tak si myslel: »Ty, člověče, jsi musel 
něčím být.« 

Tak zaporučil školákům: »Kdo budete křičet: ,pan major Honza 
kovářovic*, tak každý dostanete pět do .^ .« 

Tak šli školáci do školy a každý dal před kovářem pozdravení, a 
žádný nevykřikoval. Šli školáci ze školy, ani jeden nevykřiknul. Honzovo 
bratří povídají: »Co pak se to stalo, že ti školáci nevykřikují na Honzu ?« 

Ten druhý povídá: »Já jsem tak rád, že nekřičí, mně to tak bylo 
hanba.* 

Tak on tady v tom psaní píše: » Drahá manželko! 

Já jsem o své věrné vojsko o všecko přišel, jen sám jsem při 
životě zůstal. Tak ty hned, jak to psaní dostaneš, tak seber všecko 
vojsko, co v zemi máme, jen nech ty staré vojáky v městech 
udržovat pořádek, a až pojedeš okolo té raubandy, tak je nech všecky 
schytat a všecky je nech svázat a přiveď je sem do toho města. A tu 
starou babičku tam nech při živobytí a žádný ať jí neublíží. A až 
budou všichni ti raubíři schytaní, tak nech vystřelit z kanónu, abych 
já věděl, že se tobě nic nestalo a že jsi zůstala při živobytí. A vezmi 
sebou také našeho prince. Až budeš mít blízko k tomu městu co já 
jsem, tak dej vystřelit dvakrát z kanónu, já už budu vědět, že jste 
blízko.* 

Královna, jak tady psaní dostala, přečetla si ho a hned litovala 
svého muže a všechny jeho věrné vojáky, jak oni musili skrze něj 
všichni smrt podstoupit. Hned si zavolala všecky jenerály a nařídila 
jim, aby všecko měli v pořádku, že se vyrukuje pryč. Tady to bylo 
v celé zemi rozhlášeno teď, každý říkal jeden druhému, že bude vojna, 
že půjdou do války, a velký rámus v té zemi se stal. Když bylo všecko 
vojsko v té zemi připraveno, tak odmašírovali pryč. Když měli přijít 
k té raubandě, tak poslal jeden jenerál kavalerii napřed, a právě raubíři 
obědvali. Kavalerie si obstoupila tu raubandu a všech osm čtyřiadvacítek 
do kotrzelce svázali. Tak než pěchota tam přišla, tak kavalerie měla 
všecky schytané, že ani jeden vystřelit nemusel. Když měli vyhráno 
ona nechala vystřelit z kanónu, on právě dělal podkovy, tak mu radostí 
kladivo z ruky vypadlo. Bratří povídají: »Náš Honza dneska blázní.* 

Když se blížili k tomu městu, co byl v něm Honza, tak ona ne- 
chala vystřelit dvakrát z kanónu. Tak už Honza věděl, že už se blíží. 
Hned se tady stal v tom městě rámus a pozdvihnutí lidu, že jde ne- 
přítel, že bude vojna. Jak vtrhli do města, tak se zdejší vojsko všecko 
vzdávalo, vytáhli prapor, že oni nechtějí mít žádnou válku, že oni chtějí 



80 V. Tille: 

všecko zaplatit. Ona povídá, že žádnou válku nechce mít, ale že jde 
do cizí zemi, aby viděla, jak jiný národ žije. Tedy hnedky král v té 
zemi cizí královnu hned chtěl brát do svého paláce. Ona mu řekla, 
že musí jet svoje koníčky si nechat okovat, a seděla v kočáře. Tady 
měl poručíno kočí, aby zastavil před kovárnou a nechal si koně kovat. 
Když přijeli ke kovárně, tak kočí zastavil, královna slezla s kočáru, 
kovář a dva synové a kovářka klekla na kolena a prosila za odpuštění, 
že nevědí, co se to děje. Královna povídá: 

•Vstaňte, nic se vám nestane, jen mně, pantáto, hned moje koníčky 
okovejte. < 

Tak všickni hned se dali do práce a kovali koně. Kovář povídá : 
» Honzo jdi, a polib té paní ruku.< 

On povídá: »Co je mi do ní, abych já jí jíbal ruce.* 
Kovář mu dal takový pohlavek a ona se na to koukala. Tak 
v krátkosti koně byly okované. Ona povídá: 

»Tak pantáto, nemohla bych u vás pár nocí spát?< 

Kovář povídá: » Drahá paní, my máme špatnou cimru.« 

Královna povídá: >Právě já si přeji mezi takovým chudým a 
sprostým národem pár dní být, abych viděla, jak takový chudý národ 
žije.* — 

Tak hnedky kovář s kovářkou i se syny se vystěhovali na půdu, 
a ona si nechala v pár hodinách tak krásně cimru zařídit, že tam všady 
viselo stříbro a zlato, že tam radost bylo se podívat. Poručila gubernantce^ 
aby uvařila k večeři kafe, a co jich bylo, každému poručila dát jeden 
hrneček kafe. Kovář a kovářka a dva synové si byli pro kafe a každý 
jí poděkoval, a ještě tam jeden hrneček zbýval. Královna povídá: 

» Pantáto, vždyť se mně zdá, že jste měl tři syny a tady jsem 
viděla než dva.« 

Kovář povídá: »Drahá paní, to je takový hloupý, toho já sem 
nemohu pustit.* 

Královna povídá: >Jen ať sem jde, já ho chci taky vidět.* 

Tak on jde, kovář, povídá: > Honzo jdi, ta paní ti tam chce dát 
hrníček kafe a polibni jí ruku.* 

A šel za ním koukat, jak to asi vyvede. Honza tady jde, a v těch 
dřevákách tak mu to dělalo rámus. Kovář křičí za ním: »Nedupej 
tak!« — 

On schválně ještě víc, a schválně jak tam vešel, tak tam udělal 
takový rámus, kopnul do dvreří dřevákem. Kovář mu dal takový po- 
hlavek, až mu čepice spadla, a královna se na to koukala, tak jí slze 
z očí vyskočily. 

Na noc kovář vzal Honzu a strčil ho do chlíva a tam ho přivázal 
a když všichni spali, Honza se odvázal a vylezl z chlíva ven. Šel, vzal 
kus slámy a udělal takového panáka, a šel do cimry k svojí ženě. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. gl 

Teprva se přivítali, a on jí všecko pověděl. Ona mu přivezla královské 
šaty, on se do nich oblékl a jeho syn byl oblečený v šatech co rytíř. 
A ona volá na kováře, aby šel dolů. Kovářka povídá: 

»Tatíku, ta paní tě volá, že ten Honza tam na ni vlezl a nedá 
jí pokoj. Podívej se napřed do chlíva, jestli je tam.« 

Kovář přijde a povídá: »Honza je ve chlévě!* Povídá: »Ženo jdi 
a podívej se tam sama, co ta paní chce. Já tam nepůjdu. < 

Ona tedy kovářka otevřela dvéře, podívá se do cimry a praští 
dveřmi a utíká zpátky. Povídá: »Tatíku, pojď honem, tam je panenka 
Marie s pánem Ježíšem a svatým Josefem. < 

Tady kovář s kovářkou jdou, otevrou cimru a kleknou si, po- 
vídají : 

• Třikrát násobně vás vítáme, panenko Maria, s pánem Ježíšem a 
svatým Josefem.* 

On povídá: > Vstaňte, já jsem váš syn.« 

Oni mu to věřit ale nechtěli. Běží kovář hned do chlíva, maká, 
poznal, že je to sláma. Běžel zpátky, kleknul před Honzou a prosil, aby 
mu všecko odpustil. Král povídá: 

• Vstaňte, já vám všecko odpouštím. < 

Tak hnedky ráno král s princem sednou každý na koně a jedou 
přes město. Teď každý křičel: > Podívejte se, už bude zle, už je tady 
král s princem, už bude zle, a budete vidět, už bude vojna.* 

A tady malý kousek cesty za králem a za princem se veze v ko- 
čáře s královnou kovářka a kovář. Tady všickni se divili, že Honza je 
králem. Tak to bylo hned na každém rohu přilepeno, kdo se opováží 
říci: »major Honza kovářovic<, tak každý o krk kratší. Tak milý Honza 
dal v tom městě za sebe kolik milionů, aby ho nikdo nepojmenoval 
» Honza kovářovic« a z něj si blázna dělal. Tak rodiče si vzal sebou 
a bratrům dal hodně peněz a nechal jich tam. 

Tady když přijeli do toho lesa, co bývali ti raubíři, tak ta stará 
babička ještě tam byla- Tam on viděl, co jest tam jmění, moc a moc 
milionů jmění tam bylo. Tak vždycky devět for poslal do té zemi, co 
byl králem a tu desátou fůru vždycky poslal do té zemi, co byl ro- 
zený, aby nikda, co svět světem stojí, nebyl pojmenovaný » major 
Honza kovářovic*. Když to všecko vyrabovaH, tak to zapálili, aby 
víckrát žádní raubířové se tam zdržovat nemohli. Tu starou babičku 
si vzali sebou do půrku, a teď se z něj stal ještě větší boháč, a žili. 
Já jsem tam taky byl, byl jsem tam vo-tý doby, a dali mi tam košík 
vody a je konec. 



Národopisný Sborník. VIU. 



82 V. Tille: 



Srv. č. XXIV. 



Rek stane se v ciziné králem, vrací se domk, — oloupen lupiči — 
jako žebrák, jeho žena, princezna, přijde za nim a objeví jeho dUstojnost, 

České verse: Bayer I. 12. (36-42) od Rožnova, Kulda I. 46. od 
Rožnova, Mikšíček I. (182-189). 

České povídky vyznačují se tím, že mají různé vložky z jiných látek. 

Naše dvé povídky zastupují dva české varianty této látky. 

1. XLVI: Honza, nejmladší ze tří kovářských synů, jde do světa, 
od stařeny u zbojníků dostane drahokamy, stane se vysokým důstoj- 
níkem, a dostane princeznu za ony drahokamy,*) vrací se sám domů» 
zbojníky oloupen přijde otrhaný, smějí se mu. Jeho žena přijde za ním, 
pobije zbojníky, bydlí u kováře, rek staví se hloupým, dá se pak po- 
znati. Mikšíček souhlasí celkem s povídkou XLVI. počíná však jednou 
z látek o hloupém rekovi, jenž vyleze před lupiči na strom, spadne na 
ně (a p.), zažene je tím a nabude jejich peněz.**) Pokračuje pak, jak 
hostinský nechce ošumělého člověka přijmout; u Mikšíčka místo prince 
jej ukonejší kočí Bernard, který naučí reka slušnému chování, uchází 
se pro něj o princeznu. Po svatbě je rekovi bez kočího ve vznešené 
společnosti úzko, prchne, vrátí se domů, cestou od oněch lupičů oloupen, 
u otce pálí uhlí. Kočí sdělí princezně, kde je její muž. Princezna 
s komornou přijde za ním převlečena za služku, v noci však obleče 
se s rekem do nádherných šatů atd., bratr rekův domnívá se, že vidí 
nejsvětější Trojici. 

2. XXIV.: Rek nezdara slouží na vojně, přivede otce na mizinu 
nabude důstojenství a princezny atd., doma pase svině atd. 

Naše povídka má vložku o třech neobyčejných psech (Pozordej, 
Roztrhej, Železolam). ***) 

Povídka Kuldova: Počátek o kupeckém synu Vilémovi, jenž na 
vojně mnoho peněz promarní a otce klamnými zprávami o postupu 
obelhává ; má originální vložku o podvedeném čertovi, která upomíná na 
hojné látky samostatné podobného druhu, ač se podvodem od nich 
liší. Rek dozví se na stráži, že otec za ním přijel, přeje si, aby jej 
raději čert vzal. Čert přijde, dá mu peníze a důstojnické šaty, stojí 
místo něho na stráži,, než prý si zaplatí rek dluhy, poněvadž však nechce 
dát řemení na prsou křížem, musí za trest stát celou noc, a rek zatím 
prchne. Následuje ještě vtip o vojácích (jiný voják dovolil mu vzít 

*) Tento zajímavý detail srovnej Hahn 11. k č. 113.. str. 319. 
**) Prvek bludný, velmi rozšířený v různých látkách. V českých versích uchýlil 
se poměrně nejpravidelněji do látek o rekovi hloupém. Cfr. Kohler I., str. 98.-99. 
str. 341. Cosquin I., str. 112, 115 a n. 238, 241—245. Hahn II., str. 239, 242. 

*♦*) Cfr. N. S. str. 28, látka 12 var. a) Z cizích viz na př. Cosquin č XXXVII.,. 
pozn. II. str 58—59. Hahn II., str. 223. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. g3 

každého vojáka, jenž bude klečet, — 7 let žádného nenašel). Pak pří- 
hody reka v cizině, král posílá jej do boje, aby byl zabit, ale on zvítězí, 
dostane princeznu. Píše o tom domů (shoda s povídkou XLVL), otec 
nevěří. Jde domů, oloupen, pase svině, cvičí je vojensky, otcem bit, 
princezna jde za ním atd. 

Bayerova povídka zatemnělý zlomek. 

Jura Pacůch z Horní Bečvy trhá jablka ze zapovězené jabloně, 
stráži doveden k princezně, která si jej po třech měsících vezme. Jde 
k rodičům atd. pase krávy. Princezna přijde za ním převlečena za 
mnicha (upomíná na versi Mikšíčkovu) etc. Na konec princezna dá 
jen kůrku chleba, která však po její odchodu mění se v dukáty. (Šablo- 
no vitý prvek z povídek o dobrotivých duších.) 

Wollner k č. 18., str. 561—562. (Nezná příbuzné verse!). (5řJ->y //V/ VI., str. 414. 
č. III., 1. konec. 

7.-8. září. Solánec. 

Výménkdř K. 

XLVII. 

O jedné královně a jednom ševcovi. 

Tak jedenkrát se sebrali dva duši spolem v poli. Jeden dobrý 
a druhý byl zlý. Tak ten dobrý duch povídal tomu zlému: 

»Co bysme něco vyvedli ř< 

Tak ten zlý povídá: 

>Já vím o jedné královně, ta je velice zlá a neuhovlivá<, velice 
chasu trýznila, ty služebníky. 

A ten druhý duch povídal: 

»Já vím o jedné ševcové, ona má zlého muže, a on ji vždycky ve- 
lice bije.« 

Tak oni se spolem ujednali. Ten zlý sebral tu královnu ve spaní 
a donesl ji tomu ševcovi, a ten dobrý duch sebral tu ševcovou, a do- 
nesl ji ke královi. 

Ráno švec skoro vstane a drc do ženy — a to byla královna 
• Vstávej přast dratvi.« 

Ale ona se nehýbala. A on vstane, švec, a vezme potěh, a jak 
královnu bije, tak ji bije — jakožto ženu — on nevěděl nic; byly na 
sebe podobné. Ona povídala: 

»Co mě biješ, vždyť já jsem milostpaní královna.* 

»Já ti dám milostpaní královnej« — a zas ji bije co duša ráčí. 

»Ty musíš přast dratvi.< 

Tož co měla dělat, musela být poslušná, sprostou stravu tam jedla 
u toho ševče, co jakživa nejedla. 

6» 



84 V. Tille: 

Tak půjdeme za tou ševcovou tomu královi. Ta se ráno probudí 
skoro, byla zvyklá skoro stávat; tu vidí v jakém nádherném paláci je, 
v jaké krásné světnici — jak živa to nevidéla. Ona si myslela: 

»Je to na ozajíst, a lebo je to ve snách ř< 

Přijde zatím služka a ptá se, co milostpaní poroučí, které šaty 
obléci. Ona ale nevěděla, co má na to říci, ale pravila — tak jí to 
napadlo : 

>Jak obyčejně mívám.* 

Za nedlouho přide kuchařka a ptá se co k snídaní, a ona zas od- 
pověděla : 

»Jak obyčejně mívám « — nevěděla jak na to říci. Tak oni si roz- 
mlouvali, v kuchyni, ta chasa, ty kuchařky: 

» Ale dnešky je milostpaní dobrá, eše nikdy tak dobrá nebyla «. Král 
vstanul a šel se k paní podívat, co dělá, že když je tichúčko, nedělá 
žádný šramot, křik. K rozeznání nebyla, byla celá podobná jeho vlastní 
paní, jenom nevěděla, jak má co mluviť. Tak on byl král velice rád, že 
má tichúčko svoji paní, že náturu převrátila, že není zlá, že je tak 
tichavá. 

Tak včil půjdeme za tou ševcovou. Švec ji vždycky trýznil, vždycky 
ji bil, až jedenkrát vařila šaty, prádlo, a to s tím prádlem šla na potok 
práť, pístem, jak to obyčejně tady perou. Ale to trvalo velice dlouho, 
kolik měsíců, co ta byla u toho ševče a ta byla u toho krále. Tak ona 
když ty šaty prala, tu vidí kočár jet, koně, a to jel samotný ten její 
muž s tou ševcovou na špacírku. Jak přijížděli blízko ní, ona začala 
křičeť, svému pánovi, jakožto králi, vynadávať, že co se převáží s takovou 
kurvou — a švec poslouchal, vzal potěh, a šel na milý pptok za ní 
a teď ji tam začal velice potěhem biť. 

»Co ty nedáš pokoj a takým pánům jet, vždyť oni by nás mohli 
dát zavřít do kamrlíka. Či tratíš rozum .'^< 

Tak ta ševcová u toho krále ta by tam byla velice ráda u ného 
ostala, jí se to líbilo, měla se dobře. 

Potom ti dva duši se spolem zas sešli v poli, a tož jich zas pře- 
vexlovali ve spaní, tu ševcovou od krále dali k ševcovi, a královnu ke 
královi. Povídali si ti duchové: 

>Však už ta královna dostala bití dost od toho ševče, že už ne- 
bude svého pána sekýrovat, ani chasu trýzniť. Tak když byly převexlo- 
vané, už ji ten švec netrýznil, on už věděl, že je to nějakým zázrakem 
se stalo tak, už ji nebil; a z té královny se stala náramně dobrá paní 
na chasu a na všecky. Tož včil král už měl radovánky, že už měl svoji 
paní při sobě, a ostatek už je po všem. 

Nadpřirozená moc vysnění ševci a králi navzájem ženy, při čems 
zlá královna se polepši. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 85 

České verse K. II. 79 od Rožnova. Menšík 84 od Jemnice, Rad. 
(505—515). 

Menšík. Čarodějník sděluje hraběti, že do roka a do dne napraví 
jeho zlou ženu, vymění ji s ženou zlého ševče, sídlícího na stráni, kde 
se říká v pekle. Hraběnka sní, že je v pekle, ševcová, že je v nebi. Po 
roce řekne čaroděj hraběti, kde má ženu, hrabě tam jede, jeho žena 
pozná vůz atd. ženy zas se vrátí zpět. 

K. II. 79. Jezovité dají hraběnku, která je odbyla, na 7 let do moci 
ďábla, jenž ji přenese do Londýna k zlému ševci; jeho podobnou, 
stejně narozenou a křtěnou ženu Maričku donese hraběti, a všechno jí 
vyloží. Na druhý den jsou narozeniny obou žen. Ševcová jako hraběnka 
je oblíbena, po pěti létech jede s hrabětem do Londýna. Potkají bý- 
valou hraběnku jak nese boty na trh, ta běží za vozem a křičí, že je 
její. Švec ji chytí, bije, dá doma na řetěz. Když uplyne sedm let, vy- 
práví čert ševcové, co hraběnka u ševče zkusila, dá jí mnoho peněz, 
a zas je změní. Hraběnce též vše vyloží a napomíná ji, služebnictvo 
najde ji ráno špinavou a vyhladovělou, ona přizná se muži, jedou si 
pro ševče a jeho ženu do Londýna. 

U Rad. zlý švec trýzní hodnou ženu, zlá královna hodného krále 
a zavírá jej na noc do žaláře. Královna odmítne jednu žebračku, kterou 
ševcová pak obdaruje, a na druhý den jsou ženy změněny, švec bije 
královnu, ta běží do paláce, tam se jí smějí, chce se utopit, ale přece 
si to rozmyslí. Ševcová je vlídná na sluhy i krále, jede s ním na pro- 
cházku. Švec na konec zemře, ševcová zůstane královnou. (Stopy vlivu 
autorova až příliš patrný.) 

XLVIII. 

Byla jedna vdova mlynářka, měla dceru, už schopná byla na výdaj. 
Ta dcera by se ráda vydávala, a matka nechtěla dovolit, protože ona 
matka se chtěla sama vydáVat. Tak ona jedenkrát svému pacholkovi 
poručila, aby jel do lesa a tu dceru aby sebral se sebou a v tom lese 
aby ji zamordoval, tu dceru ten pacholek. Tak on ráno skoro vstal 
a šel budit tu dceru. Ona nechtěla vstát, že i tak jak živa netíyla, že 
ona nepůjde. Ale on povídal: — Co matka poručila, to já musím vy- 
konat, — že ona musí s ním jet. Tak jak přijeli do lesa, on ji chtěl 
zamordovat. Ona ho prosila, aby ji nechal při živobytí, že ona se domů 
hlásit jak živa nepůjde, že půjde pryč do světa. Tak on ji nechal, jen 
ruky jí uřezal, a měl psa se sebou, tomu psovi uřezal jazyk a tož to 
nesl domů ukázat, že ji jako zamordoval. 

Tak ona šla do lesa daleko a v tom lese bydlela nějaký čas; tak 
k jídlu neměla nic, jen hubou si dosahovala trávu na zemi, škubat 
a jíst. Ona si tam našla takou jeskyni, takou budku a tož v té budce 



86 V. Tille: 

se zdržovala. Bylo to nedaleko města hrubého, bydlil tam král. Tak 
ten král vyhlásil hon na zvěř honit. Tak jemu trefilo se do toho lesa 
také tam přijít na nějakou zvěř, srn nebo zajíc, nebo co, zastřelit. Ten 
jistý král právě na to místo přišel, kde ta byla v té jeskyni, ta ženská. 
On se jí ptal, že co tam dělá? Ona se dala do pláče, a on viděl, že 
docela hezká, šikovná, mladá byla, jemu se zalíbila, on si ji vzal se 
sebou do svého burku. Tak když byla při něm nějaký čas, on byl svo- 
bodný, on si ji sebral za svoji paní. Třebas těch ruk neměla, on si ji 
sebral. Tak když byli svoji, dobře se měla při něm, no jakožto už byla 
královnou, byla svojí paní. Tak ona s ním už byla obtížená. 

Zatím povstala válka u jinšího krále. Tak ten král byl pozvaný na 
vojnu, on musil jet. Tak když on na tu vojnu odjížděl, tak se doma 
rozloučil a doma poručil svým služebníkům a své komorné, ať ji spra- 
vedlivě pěkně obsluhují, když ona nemohla rukami ; co bude potřebovat, 
aby jí to všecko udělali. Jak bude po válce, že on přijede brzy domů. 
Ale tak co se nestalo. Ona porodila dvou chlapců, dvou princů; přišli 
dvá na svět. Tož to nechali okřtít, jednomu dali jméno Slunéčko, a 
druhému chlapcovi Měsíc jméno. A tak napsali psaní svému pánovi, že 
jeho paní porodila dvou princů krásných, a poslali jednoho posla s tím 
psaním za tím pánem. Ten když s tím psaním šel, už byl daleko ve 
světě, už bylo na večír, tož potřeboval nocleh. Tož právě přišel k té 
mlynářce, k té vdově na noc zotkař ta paní byla; tam trefil na noc, 
k té mlynářce. Ona ho přijala na noc a tak se ho přeptávala, kde jde 
a co nese. On povídal, že jde za pánem, že jeho paní porodila dvou 
chlapců krásných, a že jeho paní nemá ani těch ruk. Takhle ji to po- 
vídal. Tak cna mu dala dobrou večeři, tomu poslovi, a dala se mu 
vína napiť a do toho vína mu dala šloftruňk, aby dobře spal. Ona pěkně, 
jak odespal, tož ho vizitýrovala, našla psaní. Tož to psaní vzala, roz- 
pečetila a přečtla. Tu viděla, že krásné psaní je, a že dvou princů po- 
rodila ta. Jí bylo podezření, jestli to její dcera není. Tak ona vzala 
papír, pero a napsala jiné psaní ta mlynářka. A že porodila štěňata, že 
to není podobné k ničemu, aby on to nechal zamordovat. Pěkně za- 
pečetila a dala mu do té kapsy tomu poslovi; on nevěděl nic. Ráno 
dala mu dobré snídaní a tak mu přikázala, jak půjde zpátky, aby se 
k ní zas pozastavil. Tak on přišel k svému pánovi, psaní mu odevzdal. 
On psaní přečti, tu se nad tím zarmoutil, ale napsal psaní, nechť sou 
to štěňata jaká chtějí, aby to nechali při živobytí, až přijede domů. No 
tož ten člověk šel zpátky s tím psaním. Tak on si to tak narychtoval, 
on přišel právě zas na noc k té mlynářce. No tak jak tam nocoval, ona 
mu dala zas dobrou večeři, a dala mu zas dobrého vína se napít. On 
pěkně odespal tvrdo, nevěděl nic. Ona vzala psaní, přečte, tu tam stojí 
v tom psaní, nech jsou jaké chce, aby to nechali tak, až on přijede na- 
zpátky. Tak ona vzala papír a napsala psaní, zas napsala, že ať pána 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. g7 

nečekají domů přijít, že aby ji usmrtili, aby ji nechali na hranici spálit 
a i s těmi dětmi. Ale jim bylo líto ji usmrtit, nechat spálit; nechali ji 
při živobytí. 

Ale ona šla pryč a i s těmi dětmi. Děti měla na každé ruce jedno 
pěkně přivinuté. A už byla daleko ujdená, trefilo ji přes vodu jít. Tak 
ona, jinač není, přes tu vodu musela břest. Jak bředla, tož ten jeden 
chlapeček ji spadnul do vody. Ale ona hned tou rukou, tím kymlíkem, 
do vody sáhla, a když do vody sáhla, chlapce vytáhla, už měla celou 
ruku. Tady měla také pásek zlatý, a ruka byla celá. Zas ten druhý 
chlapec jí spadnul do vody, a ona honem sáhla po něm tou rukou, 
tím kymlíkem, a zase měla ruku zdravou. Tož měla velkou radost nad 
tím, že už měla obě ruky, už mohla dělat co chtěla. Tak ona šla da- 
leko do světa a co by se dostala za dívku sloužit. Tak přišla do jedné 
hospody, tam si vyprosila službu, jenom tu živnost (výživu), ty děti vy- 
chovat i s ní. 

Tak půjdeme za tím králem. 

Král přijel zatím domů, ptal se po své paní, kde je jeho paní. Ti 
mu povídají. — Ty jsi poručil, aby byla spálená a i s těmi dětmi. — 
On povídal : — To není prav<ia, já sem psaní obdržel, že porodila taká 
štěňata nepodobná k dětem, ale já sem poslal psaní do domova, ať je 
to na živě všecko, a já domů přijdu. — No tak co se s tím stalo. Tož 
pro toho posla, co ty psaní nosil, kde byl a jak byl. No on povídal: 
— Já nevím o ničem, já sem noclehoval, ale já nevím o ničem. — No 
tak oni mu vyprávěli, že ona je při živobytí, ale že šla do světa pryč, 
že není spálená. Tak on se vypravil ji hledat, zapřáhl koně do kočáru 
a jel. — 

No tak dalece přijel až na tu hospodu, kde ona bydlila, ta jeho 
paní, na večer na noc. No tak měl extra světnici, koně zaopatřené 
v maštali. Svému kočímu přikázal, nočním časem aby dal pozor, co by 
se nic zlého nestalo. Dobrá. Ona ho poznala hned, ta jeho paní, ať on 
ji nepoznal; vždyť měla ruky. On už na svém lůžku ležel, na posteli, 
a spal. Ta ona poslala svého chlapečka Slunečko: — Jdi, to sou tvoji 
pantáta, obtul (polib) ruku, a tichoučko zas polož. — Už chlapci bě- 
hali. Jak ten obtulil ruku, poslala Měsíčka, druhého chlapce: — Běž 
pantátovi obtulit ruku, to sou tvoji pantáta. — Ten kočí to spozoroval, 
když vartoval za dveřmi, tak on šel a zbudil svého pána, aby vstal, že 
v maštali se cosi udělalo, aby šel s ním ven. Jak přišli ven, kočí mu 
povídá: — E, milostpane, nebudeli tu jejich paní? Ona vysílala děti 
obtulit ruky, a povídala dětem: — To sou pantáta vaši. — No tak on 
šel a lehnul si na novo na lůžko, a spravoval se že spí (činil jakoby spal) 
a ruku nechal viset s lůžka důle. A ona povídá : — Slunečko, i ty, Mě- 
síčku, běžte pantátovi obtulit ruku a tu ruku mu položte na lůžko, aby 
mu neztrnula. — No tak chlapci šli a pozobtulali ruky. Tak jak k němu 



88 V. Tille: 

přišli, k tomu pánovi, tak on ty chlapce žebral obé dvé do náručí a 
šel k té dívce, jakožto své paní, že co to je, že ona ho jmenuje jako 
pantátou. No tak ona se přiznala ze všeckni, jak z domova odchodila, 
jak přes vodu bředla, že tím zázrakem božím že dostala ruky. Tak on 
přenocoval a ráno svoji paní sebral a i se svými détmi a jel domů. 
Tak když domů přijeli, radost veliká byla, že je doma a ruky že 
měla zdravé. Tak včilej teprva ten posel musil povědět, kde byl na 
noc. Tak ona už věděla tlobře, jakožto královna paní, že je to matka, 
ta mlynářka, že ona to dělala na protivenství. Tak ten jistý král tam 
hned poslal vojsko, a mlynářku usmrtili, a tu majetnost, co tam byla, 
prodali, a tož to uvedli na žebráky, žebrákům to rozdali, tu majetnost. 
Král je s královnou podnes živ, v pěkném pořádku, 

napekli si chleba ze rži, 

a ty, Kostko, nelži. 



Žárlivá matka káée pacholkovi zabit její dccru^ on ji jen smrzači^ 
princ ji nalezne a pojme za chot. Jede do boje^ a matka podvrhuje do- 
pisy o jejím porodu i jeho odpovčdi. Znovu vyhnána^ nabude opit rukoUy 
konečné mtiženi nalezena. 

České verse. Němc. I. (180-194). K. III., 40; K. (Český lid VIII., 
str. 322), e. 24 z okolí sloupského. 

Povídka naše patří k oblasti v češtině hojně zastoupených látek 
o pronásledované dívce a ženě, jež vesměs skládají se z části úvodní, 
před svatbou dívčinou, z popisu pronásledování, jež zakouší po svatbě 
při narození svých dětí. a z části konečné, v níž shodně s úvodem 
následuje šťastné rozuzlení. Mimo látku povídky naší jsou tu na př. 
povídky o dívce zaslíbené čarodějce, která jí zakáže jednu komnatu,*) 
o sestře, která hledá bratry, v havrany zakleté,**) o dívkách, jež si vy- 
pravují koho by rády, nevědouce, že král je poslouchá, a o sestře, jež 
vysvobozuje skamenělé bratry, kteří šli hledat tři divotvorné věci.***) 
Zde srovnávám jen naši látku. 

Němc. Hezká hostinská týrá ze žárlivosti dceru, a když se o ni 
pomocí staré služky tajně uchází kníže, káže pacholkovi utít jí v lese 
ruce a vypíchnout oči. Pacholek oči ušetří (oslepí psa). Anděl přenese 
dívku do zahrady knížeti, jenž si ji vezme. Služka přijde a vypráví, že 
matka pacholka zabila. Muž jede do boje, stará kněžna mu píše 

*) Viz v češtině Václavek II, 19 (28—29). Bayer 1S75. č. 25 (80 88) Mikšíček 
I., (31—38), K. III., 10. Hraše Za starých dob. (81-95). Němc. (114-139). 

*♦) Slavia I., sv. 3., 1 část, č. 4 (15-19). Němc. II., (99—113), K. I., 48; 
K. III., 12. 

***) Slavia II., 11. Němc. 1.(95-109). Rad. (447 -471). Mikš. 1. (202-206). Zlomky: 
Kolář I., 7. Slavia II., 10. Vrána I, 24. Rad. 242—245). 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 89 

O porodu dvou synů, hostinská posla opije a změní psaní, že to 
jsou dva psíci, podobně odpověď knížete nahradí rozkazem, aby žena 
s dětmi byla vysazena na vodu. Sud s nimi dopluje k chatě Matky 
Boží, jejíž Syn učiní děti sedmiletými a jí vrátí ruce. Po čase přijde 
kníže do chaty, usne, matka pobízí hocha, aby zdvihl tatínkovu nohu, 
svezlou s lavice, kníže ji pozná. 

K. III., 40. Král vdovec chce si vzít za choť dívku, jíž hodí se 
prsten po zemřelé, je to jeho dcera. Ta se zdráhá,*) otec jí v lese 
uřízne ruce. Ona živí se tam tři čtvrti roku travou, modlí se pak před 
vraty jedné zahrady, ta se sama otevrou, jabloně samy se k ní na- 
klánějí, nasytí se a vrátí. Princ dá zahradu hlídat, hlídá sám tak, že 
vyleze na strom a vezme sebou trní aby neusnul, **) přistihne ji v 1 1 hodin 
a vezme si ji. Odjíždí do boje, žena porodí mu prince zlatohlávka. 
Psaní o tom zachytí otec, píše o ošklivém dítěti, v odpovědi podvrhuje 
rozkazy k upálení. Stará královna dá spálit voskové figuriny, matku 
s dítětem propustí do lesa. Ona nakloní se nad studnou, stařec ji do 
ní strčí, ruce jí narostou. Dostane od starce peníze, vystaví si hostinec 
kde každý může zadarmo jíst a pít, jen když vypravuje své příběhy.***) 
Král tam přijede, ona káže synkovi, aby vynesl tatínkovy zaprášené 
boty, král ji pozná. Otce jejího zavrou do kláštera. 

Kulda (Český Lid VIII.). Počátek pod vlivem látky o dívkách, jež 
si vypravují, koho by rády : matka slibuje dceři, že bude mít tři chlapce 
se zlatým křížem na čele, král si ji proto vezme za ženu, jede pak na 
vojnu. Její komorná pouští její děti po vodě a píše králi, že porodila 
psíky. Po třetí podvrhne psaní, aby paní též byla zabita. Pustí ji také 
po vodě, ona dopluje ke kapličce sv. Anny, tam najde své děti. Král se 
vrátí, je smuten. Když jej vybízejí, aby se ženil, dá přinést míru ořechů 
a žádá, aby mu je spočetli na sudo. Nikdo to nedovede. Sv. Anna 
zatím pošle nejstaršího chlapečka do zámku a ten při počítání vypoví, 
co se dělo. (Tento zajímavý detail v cizích versích pravidelnější.) 

Cosquin č. LXXVIIl. a pozn. II., str. 324 a n. Kohler-Gonzenbach k č. 24. II., 
str. 220-221. (Zft VI., str. 69). Wollner k č. 46, str. 576. KohUr I., str. 519. Viz 
též Cosquin č. XXXV. a pozn. (jiné látky o zmrzačené a vyhnané ženě), č. XXXVIII. 
částečné i pozn. I., str. 195 a pak č. XXIII. (ji"á látka o křivém nařčení při 
porodu). Kohler-Gonzenbach k č. 2—5. str. II, 206 207 (jiné látky téže skupiny). 
(Zft. VI., str 60 61). Wollner V. č. 44, str. 576. Golz, Genovefa, Leipzig, Teubner 1897 
Český Lid VL, str. 422, č. I., 3. Grimm I., č. 31. str. 162. 

• ♦) Tento počátek přijat z jiných látek, o pronásledované, skrývající se dívce. 
Cfr- na př. Kčhler-Gonzenbach II., str., 221 a 229. Kóhler-Campbell k č. 14 pozn., 
str. 294 a n. Wollner str. 571—572. Kóhlcr I., str. 420. Cosquin I., str. 275-276. 
278—279. Hahn II., str. 224 a n. k č. 27. 

♦•) Přejato z úvodu látek, jež počínají hlídáním reka po tři noci. Viz na př. 
Tille Literární studie I. Skupinu B. 

♦*♦) Reminiscence z látky o rekovi, jenž osvobodil princeznu od nočního útoku 
obrů. Viz N. S- I., str. 33, látka 15. 



90 V. Tille: 

XLIX. 

Byl jeden královský syn, princ. On povídal svému otcovi, že půjde 
do světa, svét zkoušet. — No co prý tam budeš dělat, ve světě? 
Nejsi žádný řemeslník ai. — Tak on šel. Otec ho pustil, a on Sel do 
vandru, do světa. Tak vandroval až do jinšího kraje. Tak přivandroval 
do jednoho města. 

Když tam přišel, šel k jednomu zahradníkovi a ptal ho o práci, 
že jestli by ho nevzal za tovaryše. A on povídal : — A já sám od sebe 
nesmím, to je královská zahrada; než já se musím zeptat pana krále, 
jestli smím tovaryše vzít. — Král ale povolil, že když je šikovný, aby 
vzal. Tak v zahradě mu vykázal zahradník práci stromky obřezovat 
a zahradu čistit. Dobře se u něho měl, dobrý kosť měl a všecku po- 
třebu; jemu se to líbilo. 

Už tam bydlel páru týdní, tož ten král měl princeznu, ta si poví- 
dala: — Ráda bych toho tovaryše viděla, co je to za člověk. Tak ona 
tam šla do zahrady na špacírku ta princka. Když tam přišla do zahrady, 
on vil pěkný věnec z kvítí. Ona k němu jde, dala pozdravení, přivítala 
ho, a on ji; on už věděl, co má dělat. Ona hledí naň a povídá mu, 
že co žádá za ten věnec, že ona ho od něho koupí. On ale nic nechtěl 
zaň na penězích, než jen toliko, aby ona mu dovolila k ní přijít do 
světnice. Ona mu povídala: — To nemůže být, tam mužský žádný ke 
mně nemůže přijít, leč ženská. — Ale mu dala to naučení, že pošle 
na večer mu ženské šaty po služce, aby se převlékl do ženských šát 
a tož k ní může přijít. No tak on se skutečně oblékl do ženských Sát 
a na večír k ní šel. Tak když tam k ní přišel, tož radovánka byla, ona 
měla přichystané dobré jídlo, dobrý trunk, tak spolem rozprávěli o vSe- 
lijakých věcech, no a potom na spaní on chtěl s ní do lože, ale ona 
nechtěla svolit. Ráno šťastně odešel zas k zahradníkovi do zahrady 
a zas tam pracoval, co mohl dělat. 

Ona přece dychtila po něm, se jí velice zalíbil, šla do té zahrady 
na špacírku zas. On ale zas věnec vil, vzácný věnec. Jestli ten byl první 
pěkný, ten byl pěknější, jí se zas ještě lépe líbil, lepší než ten prvnější. 
Tak ona chtěla po něm ten věnec, chtěla mu ho zaplatit, že mu zaplatí 
dobře. On jí ho chtěl darovat, ale ona zadarmo nechtěla. Tak měli 
spolem domluvu, ona ho přijala zas k sobě na noc, za ten věnec. Zas 
mu poslala ženské šaty a on k ní na noc přišel. Tak když k ní přišel, 
už bylo zas přichystané jíst a pít. Tak on konečně chtěl kní přilehnout 
do lůžka. No ale tož ona už povolila, že může lehnout. Když leželi, tak 
ona dala paloš do prostředka, šavli, aby se nehýbal. No ale což to 
bylo marné, ona potom sama šavli odstrčila pryč, a mezi sebou Spáso- 
vali, až něco udělali. Tak on na ráně (ráno) šel zas domů, pracovat 
do zahrady. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 91 

Mezi tím ona už do zahrady nechodila, už páru týdní nešla do 
zahrady. Ale s ní už bylo jinač na světě, ona byla nemocná, když 
chodila sama druhá. Tak ona jedenkrát k němu přišla do zahrady 
a tak se mu stěžovala, že, jak otec se zdoví, co s ní je, že s ní bude 
zle. Tak on jí to naučení dal, aby nabrala se sebou hodně peněz na 
útratu, že utekou pryč. Ale to skutečně tak udělala ; nabrala hezkých 
peněz, a nočním časem on šel do domova svému královi s ní. On všecko 
od ní odebral, peníze, ona si nenechala nic. 

Přišli do jedné vesnice, ona měla hlad. On povídal*. — Už je 
marné, peníze sme utratili, peněz nemáme, musíme jít po ptaní. Ty 
půjdeš tou stranou po ptaní a já budu tou stranou chleba si ptát. — 
Každý extra. — On šel ale do hospody, tam si pojedl, popil, koupil 
si, a ona šla chalupa od chalupy a ptala. Měla hezkých krajíčků na- 
ptaného. On koupil celý pecen na té hospodě a rozkrájel ho na samé 
krajíčky. Tak po ní pozoroval, kde je. Tož jak se spolem sešli, tož 
už spolem šli. Tož ona mu ukázala, co má chleba, a on svůj chleb 
také ukázal. Ona mu povídá: — Proč to je, ten chleb tvůj je celý 
stejný, a moje krajíčky je každý jinačí. On jí povídal: — Ja, tady na 
té straně chalupa od chalupy pekou jednotný chleb, a tam na té straně 
v každé chalupě jinačí a jinačí chleb pekou. — Tak ona pojedla chle- 
bíčka, ale on nejedl nic, on nepotřeboval. On pojedl v hospodě pečínky 
a napil se vína. 

Už přišli do svého města, odkad on byl, kde jeho otec byl král 
jako. Tak šel a najal kvartýr, a povídal jí : — Ty budeš tady bývat, — 
a odešel pryč. Za nedlouho, za chvíli, přišel k ní a povídá jí : — Zítra 
tady bude jarmark. — Šel a nakoupil nových hrnců, od hrnčíře hrnců, 
a povídal jí: — Tu na to místo ty hrnce budeš prodávat. — Tak ona 
šla na to místo, kde jí vykázal hrnce prodávat, a šel domů k svému 
královi, k svému otcovi a všecko to oznámil, co dělal. Tak sebral si 
kočího s kočárem, s páru koňmi, a jede na to samé místo, kde ona 
s těmi hrnci seděla, prodávala. A tomu kočímu nařídil, aby přes ty 
hrnce přejel, co by jich všecky roztřepal. Ona, když viděla, už z daleka 
lomila rukama, křičela, aby objel, aby přes ty hrnce nepřejel. Ten 
skutečně přejel a všecky hrnce potřískal. Tak ona plakala a šla do 
svého bytová. On ale objel zpátky domů a převlekl šat a šel k ní. 
Ona pláče, naříče. — Tož co, prý, pláčeš? — No jo, jel taký a taký 
pán, a ten kočí přejel přes všecky hrnce, všecky je potřepal. — Tak on 
jí povídal: — No neplač, to nic nedělá. 

Povídal jí: — Já najmu hospodu a nakoupím trunku, a je tu mnoho 
vojska, každý voják rád kořalku pije a trunk. Tak včil můžeme při 
tom mnoho peněz vydělat. — Tož nakoupil toho trunku a tu hospodu 
najal, a ona co hospodská měla prodávat tu kořalku těm vojákům. 
A nechal oznámit vojsku, kteří sou dobří pijáci, aby šli do té hospody. 



92 V. Tille: 

a daroval jim peněz, aby pili, a aby jí platili ještě víc, než co ona 
bude žádat. Tak vojáci byli rádi, každý rád si hutné, hezky pili, dobře 
platili. Ona měla hezký výdělek a trunku už neměla nic. Tož vojáci 
chtěli pít, ona už neměla nic. Tož se odebrali vojáci a šli domů, každý 
na svou stranu. On k ní přišel: — No, jak jsi vypadla? — Och dobře. 
To jsou vojáci dobří. Ti pili a dobře platili. Mám víc peněz, než sem 
zasloužila. — Tak on jí povídal — Zítřejší den zas tam půjdeš, a mu- 
síme toho trunku víc nakoupit. — Tak na druhý den zas hezkého 
trunku bylo. Ona tam šla zas prodávat, a on nařídil vojsku, aby tam 
šli a dobře pili, a platit — aby neplatili. Aby sklenky tam třískali, ale 
jí aby neublížili nic, měli přikázané. Tak ona s pláčem utekla tam 
otaď; nebylo co prodávat, ani peněz neměla. 

Tak on jí povídal: — Víš ty co? Já půjdu ke královi a budu krále 
prosit, aby tě tam vzal za kuchařku do kuchyně. — No tož dobrá. 
Tož ji sebral tam a dovedl ji. Tož ona v kuchyni vařila a už co bylo 
dělala. Byla právě, jak ona tam už byla, ten den veliká hostina, veli- 
kého panstva tam bylo, a drželi tam muziku. Jak bylo po jídle, tak 
hrála muzika, a tož tancovali. Když tancovali, ona měla z předu na- 
říděné, když bude kuchařkou, měla hrnec s dvěma uchami nachystaným 
aby si ten hrnec uvázala pomezi nohy a od jídla co bude, maso, 
omáčka, a aby to už jemu nechávala sníst. Když už vSeci tancovali, on 
šel jakožto princ do kuchyně, ona ho nevěděla, a tož ji bral do tance. 
Ale ona konečně nechtěla jít, ale musila jít. Tak jak s ní začal tančit, 
jednou, dvakrát do kola, on jí drcnul kolenem do toho hrnce, tak se 
ten hrnec roztřepal, máčka na zemi, masa, všecko bylo. Tak byla ve- 
liká hanba. 

Ona se dala do velkého pláče, nářku, ale on ji hned sebral za ruku 
popod paže do světnice, aby z toho nedělala nic ; a krásné, pěkné šaty 
byly nachystané, jak na princku záleží, a tož on se jí přiznal a ptal 
ji za odpuštění, že on ji jenom pruhoval, co ji trápil. A tož včilej 
prosil otce, aby mu dovolil se oženit a ji si sebrat. No tož udělali 
hezkou svatbu. Prv než svatba byla, už oni poslali psaní tomu 
královi, otcovi jejímu : — Ten a ten si ji bere. — Tož on měl z toho 
také radost, byl pozvaný na svatbu. On s hezkými penězi přijel, hned 
páru tisíc výdělu přivezl se sebou, a tož jedli a pili až se jim všecky 
žíly potrhaly, a napekli chleba ze rži . . . 



Srv. č. XLV. 

Princ, aby pokořil pyšnou princeznu^ slotdi za zahradníka^ svede ji 
a prchá s ní, mxhá ji žehrat, prodávat kořalku v hospod?^ hrnce na trhu^ 
sloučit v královské kuchyni, atd., až se jí dá poznati. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 93 

České verse: Némcová II. (287—297), Václavek (Sbírka XXXII) 
str. 15—19. z Valašska. 

Z celé oblasti látek o rekovi, jenž slouží nepoznán u krále jako 
zahradník a získá princeznu za choť, zastoupeny jsou v češtině 4 látky: 
o rekovi vychovaném u divokého muže*) o rekovi, jemuž pomáhá při 
tom radící kůň,**) o rekovi jenž slouží u čarodéje a prchá od něho, 
a na konec naše látka. (Cfr. N. S. I., str. 38—39, látka 20. var. a— d.) 

Verse u Němcové zastupují jiný variant naší látky (zavázání stře- 
víců). 

Mladý král posílá svoji podobiznu princezně, která mu vzkazuje, 
že není hoden rozvázat jí řemínky obuvi.***) Král slouží pak nepoznán 
u princezny jako zahradník, učí ji hrát na harfu, princezna se do něho 
zamiluje, vezme si ho, zavržena otcem i s ním. Jdou do jeho otčiny, 
nechá ji bydlit v komůrce, prodá skvostné šaty, opatřuje jí šití. Po ně- 
jakém čase má při králově svatbě vypomáhat v královské kuchyni, 
král potká ji na chodbě, hledá, kdo by mu zavázal střevíce, princezna 
je zaváže. Dá ji pak zavolati, dá se oddati a dá se ji poznati. 

Václavek (Sbírka XXXII.), str. 15—19. Princ jde, aby poznal svět, 
za pastýře, pást svině, princezna vyprosí na svém otci jeho postup, až stane 
se ministrem a její mužem. Po čase mu vyčítá, že byl pastuchou, princ, 
aby ji pokořil, dá se s ní obrat od nastrojených lupičů, princezna musí 
za pasačku ke kravám a z nařízení prince jedná se s ní krutě. Po třech 
měsících princ dá ji přivést do zámku a vydává se za štolbu, dá ji za umý- 
vačku do kuchyně na výpomoc k svatbě, radí jí, aby kradla pro něj 
jídlo do hrnku uvázaného u kolena. Má pak tančit, jídlo rozhází, oble- 
čena na to nádherně atd. Začátek patrně zkomolený. 

Cosquin [č. XLIV., pozn. II., str. 100—101 KčhUr-Gonzenbach k č. 18. II.' 
216—217. (Zft. VI., str. 67). OrienťOccidentl „ str. 116— 125. (Liebrecht, F. Beitráge I. 
Der verstellte Narr). Viz též II.. str. 91 a n. (Liebrecht, F. Rose und Cypresse. Ger- 
mania 33. (1888), str. 342—356 (H. v. Wlislocki: Der verstellte Narr). Zft, f, Volks- 
kunde. Hrsg. E. Veckcnstedt II. (1889) str. 67—70, 107—115 (V. Tillc: Zwei bóh- 
mischc Márchen). Hahn Íl., č. 113, str. 319 (?). Grimm I., č. 52, str. 258, cfr. též IL, 
č. 134., str. 235 a U., č. 111., str. 13. 



L. 
O Vítkovi. 

Byla jedna vdova a ona měla chlapečka, jmenoval se Vítek. Tak 
ona měla chaloupku malou, živobytí neměla nijaké. Tak ona chodívala 
s tím chlapečkem do lesa sbírat bukvu. A tož ona to prodávala kupcům 



♦) Cfr. naši povídku XXI. 
♦♦) O radícím koni viz též naše povídky XII. a XXVIb. 
*•♦) Počátek o pyšné princezně zabloudil též do naší povídky XXVIa. 



94 V. Tille: 

na olej. Tak jedenkráte se vypravili do toho lesa ráno, sebrali sebou 
oběd už na poledne, obědovat. Tak když v tom lese byli, sbírali 
tu bukvu. Poledne bylo, poobědvali. Po obědě matka si lehla a ode- 
spala pod stromem, ten chlapeček, no, když byl mladý, on chodil 
a sbíral bukvu a on si zašel v tom lese daleko a na maměnku za- 
pomněl. Maminka se probudí, ona asi hodinu spala, vstane, prohlédne 
a volá: ~ Vítečku, Vítečku, kde jsi? — Chlapce nebylo nikde. Chodila 
daleko široko po tom lese, chlapce nikde. Plakala, nářek vedla ; no když 
už byl večer jako, tak šla sama domů s pláčem. Ten chlapeček Sel tak 
daleko, až vyšel z lesa ven, a byla tam velká voda, moře; on plakal, 
křičel: Maminko, maminko, kde jste? — Bylo to ale při silnici blízko, 
jel kupec se svojí paní. On ostal ale stát a sleze s kočáru dolů a jde 
k tomu chlapcovi. Tož: — Co pláčeš chlapečku? -— No: — Nemám 
maminky. — A tož čí jsi? — Já nevím. — Tak on povídal: — Pojď, 
chlapečku, pojď, půjdeš se mnou, neplač a neboj se nic. — Tož on si 
ho sebral sebou do svého domova. Doma měli nemlich toliké děvčátko 
jak ten chlapeček byl. Tak ten kupec povídal své paní: — To budeme 
mít párečku: — chlapec a děvče. — Tak nechal do školy chodit, 
cvičit; pěkně to rostlo; už tomu bylo ale osmnáct, devatnáct let Tak 
povídal ten kupec své paní, že se mohou spolem sebrat. No tak už byl 
svým pánem. Ale trvalo to páru roků. 

Tak pustíme se za ní, za tou vdovou. Ta do kostela chodívala 
vždycky, ta vdova, modlila se srdečně, plakala nad svým synáčkem, 
nevěděla, jeli na živě, anebo v lese zvěř zežrala. No dobrá. Když ona 
v kostele vždycky srdečně plakala, farář se vždycky na ni díval, jak 
měl kázání. Tak si ji nechal předvolat k sobě. Když ona k němu přišla 
na faru, přijde k němu do světnice; on ale měl důležitou věc, psal, tak 
jí kázal, aby se posadila ; dal jí sedátko, aby si sedla. Ona se posadila. 
A měl vzácný obraz sedmibolestné panny Marie, držela synáčka na 
rukách. A on se podíval na ni, když ona srdečně plakala, na ten 
obraz se dívala, ona si to tak představovala, že měla také tak synáčka 
a že ho pozbyla v tom lese. On ale už nechal svoji práci a stanul k ní 
a tož se jí ptal, co ona si rozjímá ten obraz tak, a proč tak pláče 
Ona povídá. — Velebný pane, prosím pěkně: měla sem synáčka svého 
a tak se mně v lese ztratil, podnes nevím, jeli na živě nebo ho zvěř 
zežrala. Tak on ten obraz sdělal se stěny a tak jí ho daroval. Ona ten 
obraz sebrala, srdečně poděkovala zaň a sebrala sebou tesaře řemesl- 
níka a šla do lesa, a pod tím stromem co tam obědvali, tam ho ne- 
chala do stromu zadělat pro památku. Tak to byla radost její, ona se 
tam chodívala modlit vždycky. No, trvalo to mnoho let. Najednou kde 
ta vdova byla, v té vesnici oheň se strhl a ted vyhořeli. Tož dobrá. 
Když vyhořeli, ten jistý kupec, on byl velký boháč, a ten les patřil 
jemu. Tak on nechal vyhlásit, že bude dřevo darovat na to staveni^ 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 95 

aby přišli v určitou hodinu do toho lesa. Tak a i ta vdova tam také 
šla. Tož jako ten pan kupec dal vycejchovat tomu kus dřeva, každému 
tomu obyvatelovi podle zásluhy. A ta vdova také dostala a nemlich 
ten samý strom, co ten obraz byl zadělaný tam; ale on byl zarostlý 
kúrou, že ho nebylo znát. Tak hned řezali, stínali dřevo. Právě ten 
samotný strom zadělaný řemeslníci stínali. Jak byl svalený ten strom 
dolů, tak ten obraz panny Marie se vyvalil z té kůry. Hned křičeli : — 
Zázrak se stal, zázrak se stal, tu máme pěkný obraz sedmibolestné 
panny Marie. — Ta vdova přijde, začne křičet; — Oh, Bože, to je obraz 
můj, to je obraz můj, sem ho nechala zapravit tady, jak se mi chla- 
peček můj, Vítek, ztratil. Ten pán byl při tom, ten kupec, to poslouchal, 
» jak se mi ten chlapeček Vítek ztratil*; on věděl, že se jmenoval Vítek, 
jen nevěděl, komu patří. Tak on si ji sebral hned sebou, jenom že jí 
nepověděl, zeje vlastní syn. Tož jak přijeli domů, no, tož živobytí dobré, 
jíst a pít, to se samo sebou rozumí. A když potom, tož se jí začal 
přeptávat, jaké děti měla, nebo co. Tak ona mu povídala: — Neměla 
sem nic, jenom chlapečka; jmenoval se Vítek a tam a tam v tom lese 
se mně ztratil a podnes nevím, jeli živ, nebo mrtev. Tak on se jí po- 
mali teprv zjevoval, že podle té řeči on je vlastní syn její a ona matka 
jeho. Ale on, jak se jí zjevil, ona hned zamdlela od radosti, ostala 
neživá. Ale on ji hned, jakožto kupec měl už nápravy (léky), dal ji 
povonět k nosu, a tož ji vzkřísil. No tož včil měli náramnou radost 
mezi sebou. On byl rád, že má matku, a ona měla radost, že ještě 
syna má. A tož ji při sobě měl už do její smrti. Dobře se měla a radost 
měli. No, do posledka jí slavný pohřeb udělal, když umřela a ji po- 
choval, a tož je tamta, a on je podnes živ, a 

napekli si chleba ze rži, 

a ty, Kostko, nelži. 



*LI. 
O Hanákoch. 

Na Hanej v jednej vesnici kněs dělávat dycky kázaní, obyčajně 
nedělnim časem, a dycky lid vychvalovat z jinčí opce na tom ká zaní 
Hanáci byli zarmúcení, že jinčí lid vychvaluje a onichnic. Jich to dožralo, 
sameo too burmistra to dožralo a žádali o jinšio kněza, že oni toho 
kněza nechcú, že oni musá jinčího kněza dostať. No tak jeden súsed 
o tom věděl, že žádajú jinšiho kněza, to bylo sobotním časem, tag on 
šel k temu knězovi, a oznámil to, že obyvatelé chcú jinčiho kněza, ai 
burmistr že o to žádá, že inší lidi že sú vychválení, a Hanáci že nihdy 
nic. Tak skutečně, dyš kněz už o tem věděl: » Dobrá, že ste ně to po- 
věděl.* 



96 V. Tille: 

No tak byta neděla, kněs vyset na kazatelnicu, dat obyčájně po- 
zdraveni — jak to bývá — » pochválen buť Jéžiš Kristus* — no a tož 
— »Na věky amen.* Tak on ostane chvílu stať a bledí na ten lid, na 
ty Hanáky. 

>Milí Hanáci! Předešle sem mluvil a kázání držel o tych tam lidoch, 
a o tych nicnám to nepomůže. Ale Hanáci, ti sú pánu bohu milí — ♦ 
a ti fSeci hubuotevřěli a hleděli naň. 

>Dyžjedenkráť budete [v nebi], taký vetký kopec a na tem kopci 
sa budu knedlíky dělať a vařiť a dyž budu vařený ty knedle, tak ten 
kopec bude samý perník, a budu ty knedle púščať dolu s teho kopca. 
Ony se budu váleť f tem perníku, a po-tym kopcem bude másto a oni 
tam šecky žbluňknu do teho másta obalené perníkem . . .< 

Ai ti Hanáci mněli dycky hubu ááá rozdávenu. 

»Tam budu okolo teho jezera andělé ze ztatyma, ze stříbrnými vidli- 
čkami. Tak anděl nastrčí tu knedlu na tu vidličku a temu Hanákovi 
strčí do huby.« 

A ti udělali ham ! — taký hluk f kostele strch — já sem tam byt — 
oni mysleli, že ty knedle už majú. Tag bez meškaní první burmistr 
vyset z kostela ven a čekat tam na súsedy. A sám burmistr povídá 
tym súsedum: 

• Nepotřebujeme žádneo kněza jineo. To je kněs od boha! To je 
dobrý kněs! Nám budu andělé strkať knedlíky do huby I « 

Tož hned tu žádost, co byta psaná o jinčího kněza, sa potrhata, 
a kněs tam ostat podnes. 

A napekli si tam chleba ze rži, 
A ty, Kostko, nelži. 

*) Srv. na př. Kawerau, W. Das Márchen vom Schlaraffenlande (Beil. z. Allg. 
Ztg. 1893. č. 229). — K. PaulW. Braum-Beitráge V. str. 389 a n. Poeschel; Das 
Márchen vom Schlaraffenlande. — Stiefel^ Hans Sachs Forschungen str. 37 a n. 

LIL 

Tak v jednom městě školáci hráli na bol (= míč). Přišel ale čaro- 
deník co pán a díval se na ty chlapce a ten jeden se mu ulíbil. On 
naň volá: — Ty, chlapče, pojď sem. — Tak on k němu šel a tož on 
se ho ptal, kde má rodiče. No tož tam a tam o blízce. Tak on s tím 
chlapcem šel domů, k jeho rodičům, a tak ty rodiče ptal, aby mu toho 
chlapce dali, že on ho bude posílat do školy, a že se u něho bude 
dobře mít. Tak oni toho chlapce pustili, a za rok že ho přivede zas 
nazpátky domů. Tak už spolu šli, ten pán s tím chlapcem. 

Přišli do lesa ; kázal chlapcovi sbírat dříví, že si oheň složí. Chlapec 
ho nechtěl ale poslechnout, že on to nedělal jak živ. Tak ho ten pán 
sebral kousek dále ; byla tam veliká skála a on mu kázal, aby tu skálu 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 97 

odvalil, převrátil. Ale on povídal: — Jak pak bych já to mohl udělat, 
ie to velká skála. — Tak ten pán se povalil na tu skálu a ji odvalil. 
Tam byla ale jeskyně popodzem. Tak on ho tam pustil, povídal mu, 
že je tam stará lampica, aby se tam nemeškal dlouho, aby přišel na 
vrch hned s tou lampou. Ale chlapec tam šel a podával mu jinší věc 
nějakou. On se na toho chlapce dožral, kamen zavalil a chlapce ne- 
<:hal tam, nech prý tam zahyne. 

Ale chlapec šel dále, a byla tam pěkná zahrada, tak on chodil po 
té zahradě. Byla tam krásná jablka (a) hrušky. On se tam dlouho za- 
meškal, noc přichodila. Chlapec chtěl vyjít ven a nemohl nikde trefit. 
Tak on si tam sednul a plakal a pěkně rukami se tak roztahoval, 
•drcnul do jedné staré lampy. Jak drcnul do té lampy, vyskočil duch 
a povídá: — Co pán poručí? — No on povídá. — Nic jinšího, já chci 
jenom z to ty ven přijít, co bych šel domů. — No, on povídá: — To 
se má stát. — Tož ho vyvedl ven, a tu starou lampu si sebral ten 
chlapec stamoteď se sebou domů. 

Tak přišel pěkně domů. A rodičům to bylo divné, že odešel od 
od toho pána; ale to byl čarodeník. Tak tu lampu si schoval do ko- 
můrky, co žádný neviděl. Potom ale chlapcovi napadlo : — Počkej, co 
ta lampa bude dělat. — Tož šel, vzal tu lampu, drcnul do ní, vyskočil 
duch: — Co pán poroučí? — Chlapec povídá: — Nic jinšího, než já 
potřebuji tam z té jeskyně něco od zlata a tak všelijaké věci. — Tak 
ten duch mu přinesl zlaté talíře. Tak když jich přinesl, tož maminku 
poslal ke kupcovi s těmi talíři, prodat. Kupec se na to díval a poví- 
dal: — Já nemám ani tolké majetnosti, co to bude stát; ale co budu 
mít, tolik dám peněz. — No tak jí kupec peníze dal, a ostatní, aby si 
.přišla podruhé, že jí doplatí. Tak si nakoupili už co potřebovali od 
jídla a pití. Chlapec pěkně rostl, rozumný byl; byl študýrovaný nejvíc 
u všeckých školách. Už z něho byl letinný, už měl kolo devatnácti let, 
vyrostenný. 

Byl tam hned nedaleko král; zámek veliký. Tak on, ten král měl 
dceru a ona chodívala do zahrady na špacírku, a on se chodívával na ni 
dívat přes plot, na príncku. Jemu se velice líbila. Tak on si jedenkrát 
umínil, povídal svému otcovi: — Tatínku, kdybyste mně to nějak tak 
spravili u našeho krále, co by já tu princku dostal. Otec mu povídal: 

— Jdi, hloupý, kde pak ty si máš na takou myslet. — Skutečně se 
tak stalo. Ve čtvrtek vždycky bývával fraj, co mohl každý ke královi 
přijít se stížností, nebo se žádostí, nebo s čímkolvěk. Tak ten syn šel 

'do komůrky, a vezme lampu, dercne do ní, vyskočí duch a povídá: 

— Co pán poručí? — Ale on mu povídá, aby mu přinesl z té jeskyně 
z té zahrady drahou mísu a ta nejpěknější jablka a hrušky. On to 
poslal po tom otcovi tomu královi na dar, a tož aby se s tím tam 
-omluvil, jestli mu propustí, aby tam mohl přijít, jestli propustí tu princku. 

Národopiiný Sborník. VUI. 7 



98 V. Tille : 

On mu ale odpověděl, za rok aby přišel. Rok dochodil, ale ona už 
měla jakéhosi od vojenského stavu vochmistra brát. 

No tak ona si už brala toho druhého jako k sdavce. Ale on 
šel, ten syn, do komůrky a drcnul do lampy. Vyskočil duch : — Co 
pán poručí? — Tak on mu povídal, tomu duchovi, aby mu přivedl 
jedenáct rytířských koní a na každém no aby seděl rytíř, a dvanáctého 
koníka proĎ, tak jak na prince záleží, co by měl na sobě zlata, a stříbrné 
kšíry a tak krásné. No tak on mu to přivedl všecko v pořádku. Tak 
ti, jak šli do toho kostela k odavce, tak on se vypravil naproti. Tak 
král viděl, také rytířstvo mašíruje, a po předku, zlato a stříbro se skvěl 
ten jistý mládenec na koni. Tak už do kostela nešli, už se vrátili zpátkero^ 
už tomu vochmajstrovi odepřel tu sdávku, a už mu ji (dceru) nedaU 
Tak hned se to chystalo už s tím mladým. Už král povolil, už se se- 
brali, ten jistý mládenec, co tu starou lampu měl, si sebral tu príncku. 
Tak drželi svatbu, hodování, mnoho panstva bylo sejděného. 

Tak jak už byli svoji, on rozprávěl s otcem, s tím králem, že on 
si postaví jinší zámek, nový, a že on v tom jeho zámku nebude. Po- 
vídal mu, že přes noc, do rána, že bude mít nový zámek. — Tak 
jak byl večír, král šel na spaní, on šel pro tu lampu, drcnul do té lampy 
vyskočí duch: — Co pán poničí? — Tak on povídal, aby se všeci 
duši sešli a aby mu takový zámek postavili, do rána musí stát, že .co 
by nebylo v celém světě nikde nádherný zámek. Tak se to skutečné 
stalo, do rána byl zámek hotový, vzácný. — Starý král ráno se pro- 
budí, bylo už hezky na den, a tu bylo tma v jeho burku, v jeho svět- 
nici. Podívá se do okna, tu vidí nádherný zámek stát, pěknější jak 
jeho byl. No tak on měl nad tím radost, starý král, že už má nový 
zámek. On bude ve svém a ten ve svém. Tak on ten mladý král tu 
starou lampici sebral a dal si ji pomezi okno. Tu najednou vyhlásili 
hon do lesa, na zvěřinu střílet. Tak ti králové a všecko panstvo šlo na 
hon. Tak když byli ujdění, mladá paní byla sama doma se služkou. 

Tak půjdeme teď k tomu čarodeníkovi. Ten čarodeník, ten ale 
věděl, že ten chlapec už je králem, a že už tu starou lampu má. Tak 
on sebral pěkných nových lamp, a šel tam k tomu královi, a tož se 
tam posadil s těmi lampami a volal: — Kdo má staré lampy, ať mné 
ji přinese, — že dá za ni novou, a tu že si sebere. Ta mladá královna, 
ona se dívala z okna ven a slyšela tu řeč. Tak honem (?) sebrala 
starou lampu : — Co je nám po ní ? — Ona nevěděla, co ta lampa 
obnáší. A on, jak tu lampu dostal, tak hned drcnul do té lampy, vy« 
skočil duch : — Co pán poručí ? — On povídal, aby se vSeci duše sešli 
a ten zámek sebrali a odnesli za moře, pryč, do jinšího kraje No tak 
zámek už byl pryč. Ti, jak přišli z honu domů, mladý král se zarmoutiU 
viděl, že je zámek pryč, ale nevěděl kde. Ale tak si umínil, nabral sL 
se sebou forotu peněz hezkých a šel hledat, kde je jeho zámek. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 99 

Šel daleko, tož tam natrefil na jednoho čarodeníka. Ptal se toho 
čarodeníka, nevMi o takém a takém zámku. On mu ale pověděl, že 
neví. Ale že má bratra páru mil země podál, že ten bude vědět o něm. 
Přišel k tomu druhému, ten ale také nevěděl, kde je. Povídal mu: 
— Mám při moři švagra, ale on je rakem, rak veliký, — že ten o něm 
může spíš vědět. Tak on přišel potom k tomu moři, k tomu rakovi. 
Rak povídal : — Já vím o něm ; za mořem je. Je tam jedna paní v něm, 
a má pána při sobě. — Povídal ten rak: — Ale tož včil jak se tam 
dostaneme ? 

Tehdy se nejezdívalo přes moře nic. Tak rak mu povídal, aby se 
ho chytil na záda, že s ním přepluje přes vodu. No tak skutečně se 
dostal na druhou stranu, a ten zámek tam byl. Tak on šel vedle toho 
zámku, a ona, jeho paní, právě se dívala z okna ven. Ona ho hned 
uhlédla a poznala. Šla k němu a tož ho hned k sobě vzala na vrch 
a povídá : — Ale co včil budeme dělat? Čarodeník přijde a tož tě za- 
morduje. — Ale tak to zmudrovala, ona nachystala víno do sklenic 
a měla jedu a dala hezky toho jedu do té jedné sklenky. Jeho scho- 
vala pod lože. A tož on, jak přišel domů, ona se udělala veselou a po- 
vídala mu, tomu čarodeníkovi : — No, vždycky jsi chtěl, abych si tě 
vzala za muže, tak dnešky to uděláme a tož si zavdáme a musíme vypít 
douškem. No tak on popadl a pil, až vypil. A jak vypil, tož ho to 
přeškobrtilo, už ten jed v něm bantoval, už se vyvrátil na zem. Tak 
ten vyskočil zpod lože, a tož ho zabili. Když ho zabili, no tož ho od- 
vlékli pryč, do lesa. Včilej hledali té staré lampy, kde je, ale ji našli. 
Tož drcnul do té lampy, duch vyskočil : — Co pán poručí ř — Tož 
on povídal, že ten zámek aby duši odnesli zas na to místo, kde byl 
prv. Tož ti duši popadli zámek, tož ho tam odnesli na to samé místo, 
kde stál prv. 

Starý král ráno už nemohl spát, tma bylo, myslil on si, co divného 

je, že je tak tma ? Ono bylo proto tma, když byl zas zámek proti oknům. 

tož to (s)tínilo. Ale mladý král vstanul, a šel k otcovi, ke královi. — 

A tož radovánka hrozná byla, že zas zpátky k navrácení přišli, že sou 

už pohromadě. Hned nechal městu oznámit, panstvu, že mladý král je 

doma a i s královnou. Tak nechali hostinu dělat, a tož jedli, pili a do 

posledka si tam 

chleba napekli ze rži, 

a ty, Kostko, nelži. 



(Lampa Aladinava.) Rek prodaný čarodějovi nabývá ^v podzemí divo- 
tvomé lampy a jeji poinoci získá princeznu za chot 

České verse: K. IV. 14. od Kamenice K. I. 32 od Rožnova, Mik - 
šíček I. (24—30), Mikšíček I (210—213), Rad. (86—98). 

7* 



100 v. Tílle: 

České povídky vykazují dva varianty: 

1. Po svatbé čaroděj nabude lampy lstí, odnese princeznu, rek 
najde ji pomocí tří radících bytostí. 

2. Rek má mimo lampu čarodějný prsten, jímž si pomáhá zvlášC, 
po ztrátě lampy. Na konci pak ještě jedno dobrodružství zvláštní s čaro- 
dějem (jeho bratrem). 

1. Naše povídka podává typickou versi, jen episoda se ženichem, 
kterého princezna pak odkazuje a popis radících bytostí (čaroděj, jeho 
bratr, jeho švagr rak) trochu odchylné. Rad.: líčení podzemí rozvláčné: 
lampa je v malém domku vedle skvostného zámku za dveřmi. Hoch 
pak nechce ji podati čaroději, dokud nevyleze, konečně zavřen. Na po- 
vrch dastane se pomocí lampy, vyhoví královým přáním atd. .Radící 
bytosti jsou tři bratří po sobě, vládcové ptáků, zprávu o zámku v čer- 
veném moři podává u třetího orel, jenž tam též donese reka; cestou 
živí jej rek masem. (Duch lampy oslovuje čaroděje: Nespravedlivý pane, 
co žádáš?) 

Mikš. I. (210) v podrobnostech víc odchylek. Rek, syn truhlářův, 
nejmladší ze tří, dá se do služby u čaroděje, poslán do starého zámku 
pro klíč (podzemí a lampa schází). Projde zahradou, klíč ve čtrnáctém 
pokoji, při návratu však otvor do zámku zazděný. Tře klíč a přilétnou 
4 draci, kteří ptají se po rozkazech. Královi posílá vzácné ovoce, staví 
zámek, vezme si princeznu, princezna jednou dá čaroději klíč darem, 
čaroděj poručí drakům, kteří jej nenávidí, donést zámek na červené 
moře. Radící bytosti jsou tři obři po sobě, vládce zvěře, žížal, ptáků, 
zprávu podávají dva opoždění ptáci, donesou reku k zámku, jejž 4 draci 
drží uprostřed červeného moře. Ptáci proklubou zlatou střechu, rek 
vezme klíč spícímu čaroději, dá přenést zámek, a zavřít čaroděje. (Smrti 
čaroděje draci, zakletí páni a zvířata vysvobozeni.) 

Radící bytosti tvoří samostatně vypracovaný prvek, jenž vyškytá se 
v několika různorodých látkách. 

2. K. I. 32. má typický začátek pro druhý variant. Žid koupi 
prsten, jemuž slouží dva bílí » duchové větrní*. (Co pán poroučí?) 

Čte v staré knize o pokladu, volá duchy, ti jsou slabí proti moci 
duchů zemních. Radí mu, aby poslal nevinného hocha do vrchu, pro 
zámek (ne lampu), jenž tam visí na niti. Žid od ševče získá syna Mi- 
chala, dá se s ním donést duchy k vrchu, konejší chlapce v bouřce 
tím, že mu dá prsten, hoch vleze do díry Qen dvakrát ročně přístupna) 
v prvním pokoji je klíč k dalšímu, v třetím zámek. V zahradě trhá 
ovoce, stařec jej varuje před židem, žid odnesen vichrem, otvor v ohni. 
Duchové prstenu odnesou hocha domů. Vidí nejmladší princeznu, chce 
ji za choť. 

Následuje vložka zde nezvyklá, z látek o rekovi, jenž nepoznán zá- 
vodí o princeznu. (N. S. I. str. 36—38, látka 19). Král vypisuje turnaj. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 101 

rek posílá mu po otci vzácné ovoce, aby byl připuštěn, král žádá ještě 
drahokamů na desíti velbloudech, jde s nimi v nádherném průvodě Qe 
vzdělaný, žid jej dal vychovat). Za měsíc závodí ve skvostných šatech, 
zvítězí, ale ujede domů, dá si od otce vypravovat. Na druhý den v jiných 
šatech na jiném koni, zůstane, před svatbou dá vystavět zlatý palác, 
spojený mostem s královským zámkem, vyvolá duchy, co po sta let již 
nebyli voláni atd., žid obelstí princeznu o prsten i o zámek. Při hledání 
princezny radí rekovi starý námořník; doplují k ní, princezna žida opije, 
vezmou mu prsten i zámek, dají jej zanést do huštiny, vrátí se se 
zámkem. Duchy vysvobodí tím, že zničí zámek i prsten, duchové při- 
létnou k oknu poděkovat. 

Mikš. I. (24). Začátek stejný s prvním variantem syn vdovy s čaro- 
dějem, jenž vydává se za strýce, prutem otevře skálu, posílá hocha za- 
hradou pro lampu, již má uhasit a vzít — jen že dává hochovi před 
tím ještě prsten. Hoch trhá ovoce, nechce lampu vydat, dokud nebude 
venku atd. Pomocí muže, jejž přivolává prstenem, dá se vynést, atd. 
pak sluha lampy mu nosí ovoce z podzemí, staví v 24 hodinách proti 
královskému paláci zámek, jenž má v každém okně viset šest těch 
vzácných jablek. Když zámek zmizí, radí rekovi sluha prstenu, aby jako 
žebrák šel k ženě, ta vezme čaroději lampu, dají zámek přenést. Čaro- 
děj přijde pak v podobě léčící svaté paní, prohlíží zámek, radí v hlavním 
sále zavěsit světlonoše (lucifera). Duch lampy srší jiskrami a vzpouzí 
se, pověsit tam svého vlastního pána, radí však, domnělé ženě srazit 
hlavu, což se stane. 

K. IV. 14. Počátek ještě shodnější s předešlou versí (vdova po 
krejčím, 12 dětí, rek nejstarší, ]osef). V podzemí odchylka. Rek potká 
pannu, ta prozradí mu čarodějovy spády, dá mu po čtyřech dnech 
prsten, radí mu, jak zacházet s lampou, prutem mu vykouzlí schody na 
povrch. Ovoce, princezna atd. Čaroděj obelstí komornou princezny pře- 
strojen za obchodníka s cínem, zničí pak zámek, princeznu dá přenést 
na ostrov. Rek pomoci prstenu, jemuž slouží dva černí duchové, dá se 
donést k princezně, zabije spícího čaroděje atd. Král a princezna pak 
stonají, bratr čarodějův je uzdr-.ví, vyžádá si lampu, upustí ji na 
schodech, rek ji najde. 

IVeil 1001. III. 62. a n. Wolhur k č. 26. str. 572. Cosqutn pozn. JI. str. 7.-8*. 
(jen poznámka). Český lid VI. str. 418. č. II. 4. 



LIIl. 



Tož byla jedna hraběnka vdova a měla dceru na výdaj. Ta dcera, 
kterého ona chtěla si vzít, matka nedovolila, a kterého ona chtěla, zas 
dcera nechtěla si ho vzít. Ale ona ta dcera do kostela chodívala, velice 



102 V. Tille : 

nábožná byla, v modlitbách vždycky klekávala pod obrazem sedmi- 
bolestné panny Marie v kostele a skroušeně se vždycky modlila. Tak 
o ní bylo daleko v kraji řeč, že je na výdaj a žádného že si nebere. 
Tak jeden kupec ženatý byl a hrozný boháč. On povídal své paní, své 
ženě: — Já tam pojedu a já si ji budu namlouvat a tak si ji a i se- 
beru. — Ale on ten kupec nebyl co křesťan, on byl jinší víry, vandělílc 
neb jakýsi byl. Tak on tam pěkně dojel té hraběnce. Když tam k n 
vešel, dělal se co svobodný a že je velký boháč, tak on že přišel tam, 
že jestli by se ona jemu líbila, že by si ji jako sebral. Té dceři se 
ulíbil a matce také. Hned čest daly, hostinu velkou, jíst a pít. No tak 
on už si ji namlouval a tož se spolem sebrali, sezdali. Jak byli spolem 
sezdatí, na třetí den, tak on povídal své maměnce, jako už té hraběnce : 

— Už mně vaši dceru propustíte jakožto manželku. — No tak co měla 
dělat, tož hned hospodářství co měla a mnoho kusů dukátů na výdél, 
co měla, už svému zeťovi odváděla a své dceři ještě na rozloučení dala 
hodnou škatulku dukátů a povídala jí: — Pámbu ví, kdyby s tebou 
nějaká nouze byla, ty peníze si drž pro sebe, ty nedávej jemu nic. Ale 
oni jak už jeli, v cestě ji měl velice v lásce; tak oni spolem špásovali 
v tom kočáře a ona ty peníze vytáhla, měla je schované, a dala mu jich 
všecky, už od velké radosti. Jak ale přijeli k moři, on jí povídal: — 
Slez důle s kočáru. — Tak on ji bral a chtěl ji hodit do vody, chtéj 
ji utopit. Ale ona ho tolik prosila, aby ji nechal při živobytí, aby jí 
vzal se sebou, že ona bude u něho za dívku sloužit. No tak on ji sebral 
Ona byla u něho co děvečka. Jeho ale paní doma, měla velkou radost, 
že toliký majetek a tolik peněz. No tak dobrá. Ta té práce nedělala 
nikdy, tož musila dělat, nesměla nic pravit. Až to trvalo páru měsíců, 
milá dívka porodila chlapce. Když ho porodila, ta jistá jeho paní vzala 
jedu a chlapečka otrávila. Tož milá děvečka velice plakala nad tím 
synáčkem, že byl usmrcený. Tak chlapečka pochovali, tož je tam po- 
chovaný. Ta děvečka, když ten chlapeček byl usmrcený, on měl při 
hubě pěny moc. Ona vzala bílý šáteček a pěkně to pozutírala, tu hu- 
bičku, a ten šáteček schovala. Byl v tom městě bál. Tak ten kupec se 
svou paní se sebral na ten bál. Kupcová se tam ale podnapila, tak 
musila domů jet. Jak domů přijala, lehla do pokojíka, do lůžka a po- 
ručila své děvečce, aby jí černé kafe uvařila. Ta šla vařit černé kafe, 

— a ten šáteček bílý měla schovaný, s tím jedem, — dobře to vy- 
žmíchala v tom kafe a dala to své paní vypít. Tak jak to kafe vypila, 
v ní to začalo vřít a také ji to usmrtilo. Už honem šel posel pro pána 
na ten bál, aby šel domů, že je paní veHce nemocná. Než domů přišel, 
ona už byla mrtvá. Tak když byla mrtvá, no slavný pohřeb udělal a 
na ten pohřeb musila a i ta děvečka jít. Tak tu děvečku do toho hrobu 
nechal živou dát na spodek, — on věděl dobře, že ona ji usmrtila — 
a tu mrtvou navrch na ni. Tak dobrá. Ona když chodívá vála do kostela 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 103 

a vždycky se modlívávala k sedmibolestné panně Marii, ta panna Maria 
jí byla nápomocná, a co živá se dostala domů do svého kostela, do 
svého bytová, kde se modlívala vždycky, tam ráno klečela. Ráno ko- 
stelník jde zvonit modlení, otevře kostel, a tam ji viděl klečet při oltáři. 
On se ale uleknul, on myslil, že je to tam nějaký duch, když ještě bylo 
přitma. Tak šel, oznámil to panu faráři, že tam kdosi klečí při oltáři, 

— a když prý odchodil sem domů večír, nebylo tam žádného. — Tak 
pan farář se sebral a šel do kostela a šel až tam k ní. Ten ji ale se- 
bral na faru k sobě; on ji poznal hned. Tak ona byla zavřená u něho 
ve světnici. Hraběnka chodila do kostela, farář ji nechal předvolat 
k sobě. Ona k němu přijde, on se jí přeptával na dceru : — Jak vaše 
dcera vypadá, co je provdacá? — Ach velmi dobře; včera sem dostala 
psaní, že je hodná a zdráva — a ten kupec, jakožto zeť, že ji přijde 
navštívit. On ale povídá pan farář: — No, milá matko, nelekejte se, 
dcera vaše je tady. — Otevřel dvéře, ona vyjde, padla k nohám, pláče 
a líbá matku. No tož matka měla radost, tož ji sebrala se sebou domů. 
Ten ale za páru dní jel matku navštívit a chtěl odebrat ostatní majetek 
a matku zamordovat. Když tam ale přijel, hned ho tam jeden soused 
viděl, poznal ho ; šel hned hraběnce oznámit co je, jak je. Tak ona hned 
poslala pro policajty a pro úřad, pro pány, dala oznámit, co je, jak je. Tak ji 
dala do světnice extra zavřít. Kupec tam přijde, líbá ruce, vítá hraběnku 
jakožto maměnku. Ona jeho také, nedala znát na sobě, a tož se dali 
do rozprávění. Tak se ho matka ptá na dceru, jak vypadá? — Oh, 
velmi dobře! Ta je hodná, ta je zdravá! Kdybyste ji viděly, maminko! 

— A ona povídá: — To věřím, že je hodná, to věřím. — Otevřela 
dvéře: — Pojď sem, pojď! — A policajti druhými dveřmi vešli do 
světnice. Tož hned byl na místě sebraný, svázaný a pak byl do arestu 
sazený. Tak to bylo hned oznámené úřadu, jakožto pánům, co by za 
trest zasloužil. Tak páni uznali k usmrcení, na šibenici zavěšení. Tak 
včilej ona nechala to tam prodat, to jeho kupectví, ten majetek, a tož 
mnoho peněz poručila na žebráky z toho a páni zas za práci měli pla- 
ceno, a ostatní si odebrala zpátky. Tož včil už měla svůj majetek doma 
a tož 

napekli si tam chleba ze rži, 
a ty, Kostko, nelži. 



Tento látkový typ pravidelněji jedná o muži (otroctví v pohanské 
zemi, zázračný návrat ve snu vlivem světice). Srv. na př. Kdhler I. 
str. 117. a 584. 



104 V. Tille: 



LIV. 



Byt jeden chudobný švec, — šák já sem téš bratr jeho — ode 
cRia ke dttu, od jídta do jídta. No, on mnět vetkú bídu, nemnét zhola 
nic, no holt z grundhola nic, enom chalůpku, malú chatrč, a ta státa 
za mářo. Tag on si umínil, dyž nemám nic, tož nech ta bída zhóřít 
Tož zapálil tu chalupu a utíkal přes pole pryč; a přiSlo jíť hoře do 
vrchu, do kopca, už nemoh dýchať, byl tak unavený. To si sednul ot- 
počívať; a kus po přetku na kopci volá naň Bída: >E, hospodářů 
dybyzme nebyli utekli, byli byzme tam zhořéli! 



8. záH. Střední Bečva. 

Krejčí S. 

LV. 

Když za starého času chodil pán Ježíš se svatým Petrem po svété 
tak přišel do jedné zahrady, a tam byly zralé švestky, a pán Ježíš po- 
vídá Petrovi: — Jdi, Petře, a řekni tomu sadaři, aby nám dal trochu 
švestek. — Tak on Sel, a ptá se toho sadaře, jestli by jim dal. — Tak 
on povídá: — Jdete a s támhle té švestky si natrhejte, co chcete. — 
Tak oni šli, pán Ježíš povídá: — Za to, že ste tak zdvořilý člověk, tak 
třeste, tak budete mít pořád stejné na tom stromě. — On si myslil, že 
je to žert. Tak když odešli, tak on šel a pruboval a zatřásl. A ono 
toho byla černá zem. Tak je sebral. 

A za chvíli přišel jeden vandrovní, vysloužený voják. Prosí ho, aby 
aby mu dal trochu švestek. On povídá: — Jděte a s támhle toho 
stromu si natřeste, co chcete. Šli tady dva vandrovní, a já sem jim dal 
švestek natřást, a oni mně řekli, když sem tak zdvořilý, že mohu pořád 
třást, že toho tam bude pořád stejně. — Tak vandrovní běží a zatřás 
málo jen, a bylo jich plná zem. 

Ale on běžel a chtěl dohonit ty dva vandrovní. A pán Ježíš se 
ohlédne, povídá Petrovi: — Podívej se, někdo za námi utíká; abychom 
si sedli, a počkali na něj. — Když je dohonil, povídá: — Sakra, to 
sem se naběhl. — Pán Ježíš povídá: — Jestli budeš klít, tak s námi 
nesmíš vandrovat. — On povídá : — Vždyť sem, sakra, tak moc neřekl. 
— Tak se sebrali všickni tří a vandrovali dál. Uhodil na toho vojáka 
takový hlad, že neustále pořád klel, že má hlad. Pán Ježíš už to ne- 
mohl vydržet, tu jeho kletbu, tak povídá Petrovi: — Jdi támhle na tu 
louku, a tam je beránek, a chytni ho a přines ho. — Petr beránka při- 



Povídky sebrané na ValaSsku r. 1888- 105 

nesl, zabili ho a stáhli a dali vařit. Pán Ježíš povídá vojákovi: — Všechno 
maso si můžeš sníst, ale srdíčko mi musíš nechat. — A šli s Petrem 
do vesnice. Voják měl náramný hlad, srdíčko, jak bylo trochu ovařené^ 
tak vyplavalo nahoru. On si ho vyndal, a hned ho snědl. Přišel pán 
Ježíš, povídá vojákovi: — Kde pak mám moje srdíčko ř — Voják po- 
vídá: — Na mou duši, ten beránek neměl žádné srdíčko. — A pán 
Ježíš povídá: — Každý živočich má srdíčko, tak také i ten beránek 
měl srdíčko. — Voják povídá: — Ať sem sakramentskej že neměl. — 
Pán Ježíš povídá: - Ten beránek měl srdíčko. Když ty lžeš, tak tě 
při tom nechám. Tak si každý uřízl kus beránka a najedli se a šli dál. 
Přišli do jednoho města, a to město bylo celé černým suknem potaženo. 
Přišli do jednoho hostince a pán Ježíš se ptá, co je tady nového. Ho- 
stinský povídá: — Tady je nového tulik: Král má než jednu princeznu 
a Uží na smrtelné posteli, a žádný doktor ji uřdravit nemůže. — Pán 
Ježíš povídá hostinskému: — Jděte, a omeldujte nás u krále, že sme 
tady tří vandrovní, a že si princeznu troufáme uzdravit. — Hostinský 
běžel ke králi, povídá: — Jejich milost královská, sou u mně tří van- 
drovní a troufají si princeznu uzdravit. — Tak jděte a přivedše je sem. 
— Když přišli do půrku, král je přivítal a vedl je do pokoje, kde prin- 
cezna ležela. Pán Ježíš si poručil necky, a do nich vodu a sekyru a 
špalek, a všechněm řekl těm pánům, aby šli ven, a zamknul si pokoj 
a řekl : — za půl hodiny můžete přijít. — Tak vzal princeznu a rozťal 
ji na čtyry kusy a namočil ji do vody a dal k sobě a dýchnul do ní 
a ona byla zas tak zdravá jako kdy jindy, a zase tak krásná. Zavolá) 
krále, a král jak přišel a spatřil svou princeznu jak byla krásná jako 
kdy jindy, tak se ptá král, co je dlužen. Pán Ježíš povídá: — Tisíc 
zlatých. Ty dejte tomuhle člověku. — Král je dal tomu Člověku, pán 
Ježíš mu řekl: — Víckrát s námi nesmíš vandrovat. Peníze máš, uzdra- 
vovat umíš, tak už nesmíš s námi víc chodit. A když budeš uzdravovat^ 
tak si vzpomeň na mě, já sem pán Ježí.š. — Tak vandrovní se sebral 
a rozloučil se s nimi, a odešel pryč. 

Vandrovní šel do města, tam pil, karty hrál, a prohrával pořád 
a při tom moc klel a nikdy si na pána Ježíše nezpomněl. Když už 
všecky peníze promarnil, povídá sobě: — Co mně schází.?* Ještě umím 
uzdravovat. — 

Tak šel a přišel do jednoho královského města, a to město bylo 
celé černým suknem potažené. Přišel do hospody a ptá se hospodského, 
co je tam nového ř — On mu řekl : -- Princ umírá královský a žádný 
doktor ho uzdravit nemůže. — Tak jděte a omeldujte mi u krále, že 
je tady jeden vandrovní, že si troufá prince uzdravit. — Šenkýř šel 
před krále, povídá: — Jejich milost královská, je u mne jeden van- 
drovní a troufá si prince uzdravit. — Tak jděte a přivedYe ho. — Tak 
on šel a vandrovního přivedl do půrku, povídá: — Jejich milost krá- 



106 V. Tille: 

lovská, já si troufám prince uzdravit. — Král ho vedl do pokoje, kde 
princ ležel. Povídá vandrovní: — Potřebuji k tomu necky, do nich 
vodu, sekyru a špalek. — Když mu to všecko přinesli, tak jim povídal, 
aby šli všichni ven a za phl hodiny aby přišli, a zamknul pokoj. Vzal 
prince, na čtyry kusy ho rozsekal ; namočí to do vody, dává to k sobe, 
ono mu to chytit nechtélo. Vandrovní povídá: — Vždyť sem se sakra 
dobře koukal, jak to dělal pán Ježíš ; — a pořád klel. 

Pán Ježí povídá Petrovi: — Hleď, Petře, ten chlap se tam dal 
iiídravovat a rozsekal tam prince, při tom kleje a na mne si nezpo- 
mene, a on neuzdraví. Pojďme a budeme se blížit k tomu městu, abysme 
ho vysvobodili. — 

Tak už tady uzdravoval prince půl hodiny, přijde tady král, za- 
klepá, on povídá: — Ještě za půl hodiny, ještě nejsem hotov. — Tak 
vandrovní pořád to tělo dával dohromady, a ono mu to chytit nechtělo. 
Tak už to trvalo celou hodinu, až král zas zaklepal. Povídá: — Ještě 
nejsem hotov, přijďte ještě až za půl hodiny. — Král si nechal zavolat 
zámečníka a nechal otevřít pokoj. Viděl král, že jeho princ je na čtyry 
kusy rozsekaný. Nechal vzít vandrovního a dát ho do žaláře. 

Přišel pán Ježíš se svatým Petrem do toho samého města, na tu 
samou hospodu. Ptá se. — Co je tady nového? — Povídá: — Tady je 
nového tulik, že sem přišel včera jeden vandrovní a princ umíral a on 
se hlásil, že si ho troufá uzdravit. Tak ho rozsekal na čtyry kusy a ne- 
uzdravil ho a král ho dal do žaláře. — 

Tak jděte, a řekněte, že jsou tady dva vandrovní, že si troufají 
prince ještě uzdravit. — Tak on šel ke králi, povídá: — Jejich milost 
královská, sou u mne dva vandrovní, a troufají si prince ještě uzdravit. 

— Jděte a přiveďte je. — Přivedl je do půrku, pán Ježíš povídá králi, 
že on si troufá prince uzdravit. Král je vedl hned do pokoje, co byl 
princ rozsekaný. Pán Ježíš složil prince rozsekaného k sobe a dýchnul 
do něj, on byl zas tak zdravý a hezký jako dříve. Král s velkou ra- 
dostí běží k pánu Ježíši a ptá se ho, co je dlužen. On povídá: — Nic 
jiného, než ten člověk, co je v tom žaláři, tak ho pusťte na svobodu; 

— Král pustil vandrovního ze žaláře, a přišel před pána Ježíše, povídá • 

— Vítám vás, kde ste se tady k sakru vzali? — Pán Ježíš povídá: — 
Vidíš, šli sme tebe vysvobodit Vidíš, ty jsi se dal uzdravovat, a na 
mne jsi si nevzpomněl, že sem pán Ježíš ; proto jsi neuzdravil. Tak víc- 
krát neuzdravuj a neuzdravíš. — 

Tak se rozloučili, a šli s Bohem. 



Povídky sebrané na Valašsku r. 1888. 107 

Srv. č. XXXIX. 

Pocestný jde s Kristem a sv. Petrem^ ujídá jim berani srdce (chleba 
a pod.)y přihliši při vzkříšeni mrtvého, chce křísit na vlastni vrub^ ne- 
dovede).*) 

České povídky o putování Krista a sv. Petra světem hojné a látkami 
rozmanité. Dají se seskupiti v nékolik látek. Zde přihlížím jen k látce 
našich povídek,- kterou znám v češtiné v těchto povídkách: Waldau 
(Květy 1868, str. 246.) č. 6. Menšík 23^ od Jemnice. Bayer II. 16. (58 
až 63) od Rožnova. Němc. II. (299 -300) od Domažlic. Beseda II. ("22.) 
z rukopisu J. A. Dundra. 

Látka skládá se ze tří prvků: 

1. Seznámení Krista s průvodcem. 

2. Průvodcova krádež a penězi vyvolané doznání. 

3. Zdařilé léčení Kristovo a nezdařené průvodcovo. 

Bayer má počátkem jednu z látek, jež patří do dosti obsáhlé sku- 
piny tajných soudů božích: Kristus se svatým Petrem přenocují u chudé 
vdovy, Kristus za to nechá jí na druhý den pojit krávu, poněvadž vdova 
jinak bezúhonná, hřešila tím, že na svoji krávu stále myslila.**) Přeno- 
cují u chudého Sevce, jenž na druhý den jde s nimi. Koupí 4 kusy 
chleba, švec jeden sní, nechce se přiznati. Dojdou k modře potaženému 
hostinci v městě, kde stůně princezna. Kristus chce ji uzdraviti. Napřed 
ji omráčí, dotknuv se jí na čele, sv. Petr vyjme jí útroby, vymyje, Kristus 
ji probudí dechnutím. Dostanou peníze, dělí je na 4 díly, čtvrtý díl 
tomu, kdo snědl chleba. Švec se přizná, vrátí se domů, Kristus slíbí 
navštívit jej za rok a den. Švec promarní peníze, zkouší léčit, bez- 
úspěšně, má být pověšen, Kristus vyléčí princeznu, dá mu peníze, nechá 
se poznati. 

Menšík: Kristus koná se sv. Petrem zázraky, k nim připojí se žid. 
Přijdou k nemocné princezně, Kristus položí ji do nádoby s vodou 
žehná ji, a je zdráva. Vezme za to pouze tři sýrky, jež žid má nést 
Zde reminiscence z jiné povídky o putování Krista.***) Žid chce jeden 
sýrek sníst, Kristus však naň promluví, žid sýrek vyplivne, nepřizná se 
však a Kristus jej odpudí od sebe. Žid chce sám léčit, má být oběšen. 
Kristus ptá se ho dvakrát pod šibenicí, kdo snědl syreček, slibuje, že 
jej zachrání, žid chce však raději být oběšen. Kristus uzdraví pak prin- 



*") Látka tato neni shodná s jinou podobnou o kováři, jenž marně snaží se 
jako Kristus zmladit ženu v peci. Viz na př. Kóhlcr I., str. 296. k čís. 5 , neb 
v češtině Kulda (Český lid V., str. 265) č 1. K té vůbec nepřihlížíme. 

♦*) O původu hub. V češtině na př. Něm. II. (302-304., V.) Waldau č. 20. (Květy 
1868./ K. II. 94. 

***) Podobné samostatné povídky o tajných soudech božích viz v češtině na př. 
Slavia II. 7., K. II. 111., K. II. 96. 



108 V. Tille: 

ccznu, přijme peníze, žid propuštěn. Kristus dčH pak peníze na 4 díly» 
čtvrtý tomu, co atd. 

Verse v >Besedé« vypravuje o Kristu, který povolí »Švábovi«, aby 
jej doprovázel, budeli zbožný. (Šváb stále se zaklíná.) Přijdou ke dvěma 
vesnicím, v jedné pohřeb, v druhé svatba. Šváb jde na svatbu, dostane 
krejcar, Kristus za vzkříšení mrtvého 100 zl. Dají peníze do spolku. 
Šváb připravuje pak beránka, sní jatýrka, zaklíná se, že jehně jatýrek 
nemělo. Zas přidou ke dvěma vsím. Šváb tentokrát jde na pohřeb a 
ptá se napřed Krista, jak křísit. Kristus radí ve jménu Otce atd.*) 
Šváb mrtvého nevzkřísí, kleje, má být oběšen, Kristus se ho pod šibe- 
nicí ještě ptá na ta jatýrka, ale on se nepřizná. Kristus vzkřísí pak 
mrtvého, dostane 100 zl., délí všechny peníze na 3 hromádky atd. 

Waldau : Šváb putuje s Kristem ke dvěma vesnicím. Kristus jde na 
pohřeb, kde vzkřísí mrtvého a dostane mnoho peněz, Šváb jde na svatbu 
a je bit. Podruhé chce on jít k pohřbu a ptá se, jak má křísit, Kristus 
radí, aby řekl: já chci, abys vstal a . . . Šváb neposlouchá dál, vzkříšení 
se mu nezdaří, bit. Kristus zatím na svatbě promění vodu ve víno, do- 
stane mnoho peněz.**) 

Němc. pouhý zlomek: Kristus pošle sv. Petra pro 3 syrečky, Petr 
jeden sní a zapírá. Kristus ukáže Petrovi v lese poklad, rozdělí jej n^ 
tři díly atd. na konec Kristus Petrovi odpustí. 

CosqutH XXX. pozn. I., str. 286—288; Wollner k č. 39, str. 575; KákUr I.^ 
str. 59; J. Polívka: Z legend o putování Ježíšově po zemi ČČM. 1892, 484—496. 



•^ Zde oslaben tento motiv. Kristus pravi »Ve jmc^ au m«^m vstaň*. Učeň opa- 
kuje slova ta na svůj vrub. alo rajH^minA hci »vc jménu KnsUTř vstaň*. 

••• Růinó minřní Kristovo ,-% ichvi průvodce, při řcm> průvodce vidy v ne» 
vxhvvi^^. projato rde ř drobnVch ix^vidok. v nichí sv. rctr jedná dle svého ale vidy 
ve svůi neprosivéch, Ví2 na pr. Né:nc. Hi 2-^3— •^•54 . ZA;rak na sralbé přejat, k do- 
cílení ro\*novahv v osnové. í bilve. 



Kovové a dřevěné výrobky huculské. 109 



Kovové a dřevěné výrobky huculské. 

Ukázky ze srovnávacího oddělení slovanského vNárodo- 
pisném Museu Českoslovanském. 

Podává Ad. Černý. 

Vyobrazení dle originálů kreslila Madl. Wanklova. 

Národopisné Museum Českoslovanské chová ve svých sbírkách 
značně úplnou, hojnou kollekci národopisných předmětů huculských, 
kteréž ozdobností svou vynikají nad jiné slovanské toho druhu. Jsou to 
zejména předměty kovové, a to mosazné, dále dřevěné řezané a vybí- 
jené. Pro naše museum sbíral je na poslední své studijní cestě zvěčnělý 
Fr. Řehoř, načež doplněny byly zvlášť pěknými a hojnými předměty, 
získanými loňského roku z Kosova.*) 

Vybíráme z nich některé typické a předvádíme je vyobrazeními, 
podávajícími i detaily práce. 

Jak patrno, předměty mosazné a vybíjené náležejí hlavně ke 
kroji huculskému, mužskému i ženskému, k němuž počítáme i výzbroj, 
menší část slouží jiným účelům; řezané předměty jsou buď nádoby 
či jiné kuchyňské náčiní, buď zbraně, nebo předměty náboženské atd. 

Obojí výroba byla domácí, během času však počala se omezovati 
jen na jistá střediska a konečně jen na jednotlivé osoby, odborníky skutečně 
vynikající, často opravdové umělce svého druhu. Není jich již mnoho — 
a také již nevyrábějí všech věcí, jež kdysi robívali, tak že některé před- 
měty té výroby náležejí vlastně minulosti a stávají se již vzácnými (jako 
na př. prachovnice). Šuchevyč ve svém díle uvádí mosazníky a řezbáře 
huculské jmenovitě, také Wierzbicki svého času již naznačil, na která 
místa se výroba omezila. Hlavním střediskem mosaznictví huculského 
jest nyní Žabí (3Ca6e) na Čeremoši (kde se robí skoro všechny druhy 
předmětů té výroby), Javorov (hole a pistole), Brustury (spony k řemenům 
atd.) a Sokolivka (řetězy). Jiná místa huculského mosaznictví dosud jsou 
Kryvorivňa, Jasenov, RiČka. 

Slavnější ještě, než mosaznictví, jest huculské řezbářství, které 
vydalo skutečné lidové umělce, Juru Škryblaka (UÍKpuójHK) z Javorová 



1) U nás psal o huculských výrobcích z kovu a řezaných ze dřeva Fr. Řehoř 
ve Zlaté Praze 1888, č. 43—45. Velmi cennou monografii o Huculech napsal prof. 
Vladimír Šuchevyč: ryuy.itmuHa. Díl I., Lvov 1901. Dále uvádíme: Wzory prze- 
myslu domowego. Zebrař i zestawiř Ludwik Wierzbicki. Serya VI. Wyroby me- 
talowe wlošcian na Rusi (Huculy). Lwów 1882. Serya VII. Wyroby snycerskie 
wřoácian na Rusi (Hucuřy). Lwów 1883. — Nejslavnější sbírku huculských předmětů 
má museum Dzieduszyckých ve Lvově, které také vydalo bohatý illustrovaný katalog, 
svého huculského oddělení. 



110 



Ad. Černý: 



(u Kosova, zemřel 1885) a jeho syny Vasyla a Mikolu. Podobné po- 
vésti jako ékryblakové těší se Marko Mehedeňuk (M^re^enioK) z Ričky» 
dosud žijící. 




K .> 



Obr. I. 1. »Obručkě* (obrouček), 3* »perstyňt (prsten). — 2 , 7.» 8. »ČepraJiyt 

(sponky). — 4*, 6. »Protyčky* (šťárátka do dýmek). — 9., 11. Kolečka 

ozdobná na torby atd. — 10. >Prjažka« (přeska). 

Řezané i kovové předméty huculské vyznačuji se zvláštní boha- 
tostí ornamentu, jíž dociluje se (íasto pouhým hojným opakováním téhož 
prostičkého, jednoduchého motivu. To platí zejména o předmétech kovo- 




Obr. II. 1 , 6 tTopirči*. — 2., 3 * 4, »Kélefyt. ^ 5* »P3lyča«. 



112 



Adolf Černý: 



vých a vybíjených. Na věcech řezaných, zvlášté na výrobcích Skrybla* 
kovských a Mehedefiukovských, kromě toho nacházíme základní orná- 




Obr. lU. 1., 3. •StremciK. — 2. »Tabivka« 



ment geometrický, přesně na plochu ozdobenou rozvržený (v němž zhusta 
přichází východnf, dvojitý i trojramenný kříž), jenž se teprve drobněj- 



Kovové a 



výrobky huculské. 



113 



ttrai opakovanými motivy vyplňuje. Základní formy i celý ráz ozdob 
huculských připomíná hlavné sloh byzantský. To dokumentují především 




Obr IV. U 4. »Py3tole.« — 2. •Lulka* — 3. »Krcsato . 



věci řezané* ale i mosazné a vybíjené předméty. Jen zřídka vedle by- 
objevují se prvky renaissandní. 
Hojnost mosazných ozdob jest příznakem kroje huculského, muž- 
ského i ienského. 

Hátoéopltni Sborník. VHl S 



114 Adolf Černý: 

Ženy nosí na šiji (resp. na ňadrech) kromě koralů a řetízkfr 
z drátů pletených také řetízky s mosaznými křížky, jednořadé, dvoj- 
řadé i trojřadé (zvané buď prostě >chreščyky« nebo »zgarda s chreš- 
čykamy«), kromě toho mívají na řetízku i větší mosazný kříž (který 
sám s řetízkem vážívá i přes V4 ^S^ ^^^ ot>r. I. č. 5.) nebo mo- 
sazný a často emailovaný obraz hlavy Kristovy a pod. ; kříže ty a křížky 
(chřest, chreščyk) se lijí a potom ručně zdobí. Řetězy, korale i >zgardy« 
spínají se »čeprahami< (I. 2, 7, 8), které mívají podobu koleček, ale 
.i křížků atd. Také ženské pásy (bukuryjky) ke spínání košile mají po- 
dobné »čeprahyc nebo >prjažky«. Větší jsou mužské »prjažky« k ře- 
menům (I. 10). Z mosaze dělají se i prsteny (»perstyň« I. 3., *obručkě« 
I. 1, sloužící za sponu ženského šátku), náušnice, ozdobné plíšky (troj- 
hranné) na čelenky atd. — 

Více ještě mosazných ozdob a předmětů náleží ke kroji mužskému. 
Na širokém pásu jsou to zase >prjažky« a ozdobná kolečka (kolisčata 
I. 9, 11), jakáž nacházíme i na torbách. Tyto ploché, mělké torby, zvané 
»tašky« nebo »tabivky«, nosí se na řemene, pobitém několika řadami 
mosazných cvočků po celé délce (viz částečně V. 2.), jsou pobity mo- 
sazným plechem, hřeby mosaznými a zdobeny rytinami, i činí dojem 
velmi bohatý. Muži v nich nosí peníze, ale i tabák, mosaznou > lulku « 
(IV. 2.) a šťárátko do dýmky (»protyčku«, I. 4, 6.); kdysi také nosívali 
v nich křemen a křesadlo (»kresato«, »kresyvce«). Kromě >tabivky« 
nosí (a hlavně nosíval) Hucul také na řemene prachovnici, která bývá 
dvojího druhu: buď jest vyrobena z jeleního parohu ve formě vidlice 
(>rožók«, »rohova porošnyča*, V. 2), nebo ze dřeva v podobě polokulovité 
nádobky (»kubok«, »kruhla porošnyča«, V. 4, 5). Prachovnice z parohů bý- 
vají zdobeny rytinami, kromě toho na koncích obíjeny mosazným plechem 
a hřebíčky; jsou však i rožky z větší části anebo celé mosazným plechem 
a hřebíčky pobité (také takové jsou v naší sbírce). >Kubky« bývaly 
zdobeny buď řezbami (jako náš, V. 4), buď vybíjeny mosaznými drátky,, 
hřebíčky a zdobeny kromě toho perletí (jako i náš V. 5), tak že výzdoba 
jich působí dojmem velmi bohatým; nyní již náležejí ke vznácnostem, poně- 
vadž v nejnovější době se již nevyrábějí. Za pasem nosíval Hucul pistole^ 
zdobené podobně vbíjenými drátky mosaznými (zahnutými do obloučku,, 
nebo zprohýbanými na vlnovku), vykládané kostěnými srdéčky a oková- 
vané mosazí po způsobu jižním (IV. 1, 4). Pušky naproti tomu jsoa 
z pravidla vyřezávané, řidčeji (na novějších exemplářích) zdobené obí- 
jenými drátky a vykládané kostičkami. Nezbytným průvodcem Hucula 
jest >topireč« nebo >kělef«, t. j. hůl s mosaznou sekerkou nebo s jinoU' 
mosaznou rukojetí místo ní. Na obr. II. máme 3 formy rukojetí >kě« 
lefů<, z nichž č. 3. jest nejběžnější; také forma č. 2. (s dvěma koň- 
skými hlavičkami) často přichází ; vzácnější jest rukověť v podobě ptačí 
(č. 4). Každé z těch držadel zdobeno jest případně rytinami. I sekerky 



Obr. V. 1. Louskáček (•laskorichi), — 2. •RoÍ6k«, — 3. »jmóvnyk.« 

4„ 5. »Puharčyk • 



116 



Adolf ČeiBý; 



»topirčůc jsou vždy, a to často velmi bohaté, rytinami vyplnény (11. 1.), 
nékdy i prolamovány (li, 6). Topůrky obou druhů hoH jsou jen zffdka 
hladké dřevené ; ot)včejné jsou buď z části fpod rukojetí) nebo i celé 

1 




Obr. VL •Chřest. -^ 2,, 3. »VyIky.* — 4. *Puharčyk.» 

pobity mosazným plechem s vtloukanými ozdobami, nebo vybíjeny mo- 
saznými drátky a hřebíčky, nebo zvláštním způsobem (zase celé aneb 
jen nahoře) oplétány (tedy nikoli prosté ovíjeny) mosazným drátem. 



Kovové a dřevěné výrobky huculské. 117 

Huculky také nosí hole při chůzi po horách, ale ne »topirče« aniž »kélefy«, 
nýbrž »palice« (patyča), to jest hole, zakončené paličkou; ty mívají 
obyčejné jen paličku mosaznou a pod ní bývají opleteny žlutým drátem, 
jsou však i krásné exempláře vybíjené mosaznými drátky, jako náš č. 5 
na obr. II. Chudší Huculky nosí obyčejnou híil, kdekoli uříznutou, kůry 
zbavenou a prostými řezbami zdobenou Qakou také máme ve sbírce). 

Z mosaze robí se i různé náčiní pro domácnost : tak střenky (resp. 
držadla) k nožům a vidličkám, touly na nože, pěkné jehelníčky 
(jihóvnyk) v podobě dvojitého, východního kříže (V. 3), originální lous- 
káčky na ořechy (luskorich) s kohoutí hlavičkou a s držadly, zakonče- 
nými druhdy hlavičkami hadími (V.I.). Robí se také mosazné, rytinami zdo- 
bené třmeny (stremen, III. 1, 3.), které jindy bývají pouze dřevěné 
a vypalované nebo vybíjené mosaznými drátky. Dřevěná sedla bývají 
kromě řezeb také zdobena vybíjením anebo pobíjena mosazným plechem. 
Držadla bičů rovněž poskytují Huculu příležitost k ozdobám vybíjeným ; 
často však bývají biče oplétány žlutým drátem, nebo pobíjeny ozdo- 
bami z mosazného i bílého plechu. 

Přímo nádherné jsou výrobky ze dřeva, zdobené vyřezáváním, vy- 
palováním a vkládáním drobounkých korálků. Jen slabý pojem nádhery 
těchto výrobků podává obraz kalíšku č. 4. na obr. VI. Podobným způ- 
sobem, ale často mnohem bohatěji, provádějí se dřevěné láhve, sou- 
dečky, čutory (boklahy), talíře, kloubce (pouzdra na sekáčskí brusy, 
»kušky<), skřínky (>rakve<) na máslo, tabatěrky, kužele atd. Zvláštní 
samostatné odvětví tvoří ruční kříže dřevěné, jaký jest nakreslen na 
obr. VI. č 1. (starý exemplář), dále trojramenné svícny (»trijča«). Zcela 
jiný způsob práce i ozdoby ukazují lžíce a vidličky dřevěné, vyobra- 
zené na témž obraze (2, 3). 



Prostoná rodní 

podání Zálesáků* o domácích zvířatech. 

Jaroslav Mančal. 

Hovězí dobytek. 

1. Pastva a krmení. 

Z dobytka hovězího krávy a telata pasou se všeobecně v čase 
letním ráno a na -.večer. Řidčeji pohunek vyhání na pastvu voly, a to 



*) Na Zálesí (krajině od Humpolce k Větr. Jeníkovu) ještě do dnes všeobecně 
rozšířeny jsou povéry a čáry o zvířatech domácích. Jsou tu a byly ještě 
více po vesnicích ženy čarodějnice. Léčením a protičarami zabývají se mnoho po- 
hodáci. 



118 Jaroslav Mančal: 

obyčejně jen časně z rána na pastvu tučnější než je vykázána ostatnímu 
dobytku. Při prvním vyhánění musí se dobytek zaopatřiti proti uřknutí, 
neboť každý se naň rád dívá a zvíře nezvyklé jsouc cizím očím, mnohdy 
»jedovatým«, snadno bývá uhranuto. Proto přivazují jednotlivým kusům 
na ocasy červenou pentličku nebo hadříček, aby pozornost divákovu na 
se nejdříve upoutal a odňal jedovatinu prvého pohledu. Někde nakuřují 
krávy, nežli jdou ven, hadem před sv. Jiřím chyceným a usušeným 
(V. Jeníkov). Jinde žehnají je vodou ze sněhu uschovaného na velký 
pátek (Klábovka). 

Při prvním vyhánění dostane pasák nebo paska tolik vajec na tvrdo 
uvařených, kolik má kusů dobytka. Zavine je se solí a krajíčkem chleba, 
položí před práh u chléva a na to koště, hřeblo nebo pometlo (někde 
přidávají svěcený prut kočiček), aby dobytek je přešel. Na pastvě hází 
vejci okolo dobytka, aby se držel pohromadě. Vejce pak sní a skořápky 
zakopá do prostřed pastviště (Oustí). 

Vyhání se bičem, kterým otočeno bylo koště kočiček při svěcení 
o květné neděli, aby dobytek nebzíkal. Bývá tento bič pleten z nití 
pašijových a pak chránívá dobytek i pasáka před hromem. 

Aby se krávy dobře pásly, drhnou se jim zuby sazemi a celedunf. *) 
(Komorovice). 

Někteří pasáci mívají radost, když na dobytek přijde bzíkavka. To 
škubání nohami, potřásání hlavou, větření a pobíhání s nadzdviženým 
ohonem, aby se ubránil dotěrným > hovadům* a »hnidavkám« působí 
jim potěšení. Však přijde-li jiný šelma a začne mu do toho ještě rý- 
movat : 

» Sedla kočka 
do kolečka 
udělala 
hej bzzzzzzzz« 

a rozbzíká všechen dobytek, že musí ho namáhavě shánět, zajde mu 
smích. — Kdo chce, aby mu krávy nebzíkaly, musí na velký pátek po- 
tříti je sněhem na hřbetě. (Jeníkov Vět.) 

> Kdyby ti nědo pas, učiň takto: Vem ty opasky, dej je do nového 
hrnce a zamaž to dobře těstem, dej to k ohni a jak se to suší, tehdy 
to hovado, bude schnout. «**) 

Krávy dobře vyžírají, přisype-li se jim do lízání prášku z raka chy- 
ceného před Jiřím. — »Když dobytek hovězí dva nebo tři dni dobře 
nežere, to bývá skrze čáry. Obrať žlab od dobytka ke stěně a od stěny 



*) Chelidonium majus — lastovičník. 
**) Ze zápisků mlynáře Vašíčka z Trojanu u Větr. Jeníkova. Datují se z prvé 
třetiny minulčho stol. Dále jen značka Z. V. 



Prostonárodni podáni Zále^sáků o domácích zvířatech. 119 

k dobytku, tak zas bude dobře žrát.« (K. V.)*) — »Aby krávy dobře 
žraly, vezmi ze třech brabenčích kosců brabence a to na novou neděli 
dej do hrnka svařit a potom vypař žlaby s tou vodou, tak ti budou 
všechno dobře žráti.* (Z. S.)**) — »Aby tobě dobytek žral, vezmi ne- 
potřebovaný cihly a tři jednu o druhou, potom vem kamenec a saze 
a sůl, to dohromady v moždíři utluč, potom vysyp na třepinu a ten 
prášek z těch cihel do toho. Nalej na to vinný ocet a uvaž kus sukna 
na dřevo a vypucuj dobytku v hubě. Nebo natrhej pýření ze žita a usuš 
je, potom utluč a dej do másla, když se škvařit bude a nech spolu 
dobře zvařit. Potom vezmi kloc a vytlač dobře, když se sedne, tak můžeš 
mast potřebovat.* (Z. V.) 

Aby dobytek dobře žral, dávají mu do lízání (otruby se solí) na 
prášek roztlučené skořápky z vajec a »koření« z mezí. 

Na Štědrý večer dostane každý kus dobytka kousek ořechu, jablka, 
vánočky, zbytků od jídel a pak kousek bochníka schovaného přes večeři 
pod ubrusem. 

2. Mlékařství. 

Je- li o Štědrém večeru silný vítr, krávy hodně dojí. (Mysletín.) 
Aby kráva při dojení nekopala, podlézá ji děvečka na velký pátek, 
než slunce vyjde, třikráte. (V. Jenlkov.) Jistě přestane kopati, když bez 
vědomí žebráka, který k vám přišel, vezmeš jeho hůl, nemluvíš, neohlížíš 
se a mlčky třikrát krávu uhodíš v chlévě, pak opět hůl na její místo 
postavíš. Nevěděl-li o tom žebrák, kráva přestane kopat (Klábovka). 

»Když kráva roztahuje aneb ští při dojení, to jest jistě znamení 
že jest pokažená, tak tu krávu podoj do hrotku***) a rozdělej to mléko 
na polovic a vlej to krávě mezi oči a druhou polovici vlej do hajzlíku, 
tak ta jistá, která tobě škodila bude všechna h . . . . smrdět, kudy chodit 
bude.« (K. V.) — ^Když krávu dojit budeš a vona jistotně přešlapovat 
a uchcávat bude, vod zlejch lidí pomoz sobě takto: Chyť toho moče 
hned do nepotřebovanýho hrníčku a dyž podojíš, doj ještě jednou na 
dno dojáčku na křížf) a vlej to do toho moče, pak do toho dej za 
kresli kvasnic, za kresli špendlíků, kousek nehašeného vápna a zemskou 
žábu; dej nato pokličku, vomaž ji žlutou hlínou, zakopej do bažin čer- 
venejch, tak uhlídáš hnedky tu, která ti dobytku škodí, nebo vona v sobě 
pálení a píchání mít bude a nadutá bude. Tak dyby se vomeSkala, tak 
by dlouho netrvala, rozpuknout by se musela. Však ale v té chvíli 



*) Dostala se mi do rukou část kaligraficky psané knížky z Větr. Jeníkova 
z rodiny Váchovy Zapisovány jsou tu rady lékařské a kouzelné prostředky pro 
nemoci človéka i dobytka Poznamenáváme je K. V. 

*♦) Zápisky Skořepky, přísež. báby z V. J , které psal starý učitel na začátku 
m. století. ÍZ S ) 

♦♦♦j Hrnec přelejváčck, který se často potřebuje. 
t; T. j. ze .struků stříká se mléko křížem. 



120 Jaroslav Mančal: 

žádnýmu nic nepučuj ani nedávej, nebo by si s tím pomohla a znovu 
by ti uškodit mohla. Dyž jí budeš chtít pomoct, vem to z těch bažin^ 
zakopej pod okap nebo to hoď do stojatý vody, pomiižeš jí zas.« 
(Z. S.) — »Když dojíš krávy a štějí ti, to jest skrze zlé lidi. učiň takto: 
Vezmi nový černý žbán, chyť toho moče do toho žbánu a vezmi nový 
nepotřebovaný zámek a zamkni ho a zavři a s hlínou dej ho do pece do 
žihravého uhlí. Dokud ho tam necháš, dotud nemá žádné přirozené 
potřeby...* (Z. V.) 

»Aby krávy po teleti hodně mléka měly. Podoj krávu, jak se votelř 
a to mléko vem a dej do něho šafránu a cižváru a rozetři spolu a dej 
do škopka, ať to kráva vypije, budeš míti dosti mléka i smetany celý 
čas.« (K. V.) 

Pro hojnost mléka radí se také: Míchané koření utluc s travou 
pětilibemíkem a dej krávě do pití. 

Na Velký pátek před východem slunce tahají po žitě cizím rozsívky 
a doma ždímají je kravám do pití, aby dávaly hodně mléka. Ubírají tím 
cizímu užitek pro sebe. 

Kdo chce, aby mu krávy hodně mléka dávaly, musí každého měsíce 
dáti jim lízat »pasád< (V. Jeníkov); nebo víšky, kterými se myje dřevěné 
nádobí, vytírá se každý pátek ráno žlab (Klábovka). 

Dobrým prostředkem také jest, chytiti před Jiřím, ale ne do holé 
ruky, krta, usušiti, na prášek roztlouci a dáti kravám do lízání. 

Někde vyhledávají po otelení krávy * požitek « *) a dávají jí ho 
sežrat s chlebem; nedá-li se jí, málo dojí. Také sbírá se »hustá voda« 
při telení a dává s ostatním kořením do pití. 

Jinde liščími jazýčky nakuřují krávy, aby hodně dojily. 

Jalovici opravíš takto: Hned jak se otelí, dej jí srdce netopejrovo 
s chlebem snísti a tak bude dobře dojit, pokud živa bude. 

»Aby krávy dobře dojily: Vezmi vrátičku, kopytník a kafr a vař 
to spolu dob 'e a uměj krávě vemeno a natři solí. Dobře dojiti budeš. « 
(K. V.) 

• Aby krávy dobře zavimnaly a daly svůj užitek: Kup v hapatice 
mořský skály (.?), vař ji v jarním žitě, k tomu přidej mateří doušku, tím 
naparuj vimeno každý ráno. Na dvě neděle před votelením pak jí to 
dej do řezanky sníst, zavimnatí, že se tomu podivíš. « (Z. S.) 

Když se jde z půlnoční a nesvítí hvězdičky, budou krávy málo 
dojiti a slepice málo ponesou. 

Krávy odstaví, když se krmí košťály nebo se pasou na Iništi. Po 
syrových bramborách přidají (Klábovka). 

Přestane-li kráva dojit, říkává hospodyně, že jí učaroval (uvinšoval), 
komu prodala posledně mléko. 



♦) v krevním koláči, bílá, elipčitá, měkká pecka. 



Prostonárodní podání Zálesáku o domácích zvířatech. 121 

>Chceš-li míti na mléce hustou smetanu, dávej kravám třikrát v roce 
h'zání. Poprvé na Zelený čtvrtek večír, podruhy na Filipa Jakuba večír, 
po třetí na Boží Télo do slunce vejchodu. Zavopatři si toto koření: 
bílý leknutí, psoser a smetaník, to všechno usuš a utluč na prášek, 
a budeš mít všecko dobrý a sporý, máslo, mléko i sejr.« (Z. S.) 

Na jiném místě těchto »oprav pro kravský dobytek* se praví: 
• Dávej kravám od leknutí koření na prášek utlučený každou novou ne- 
děli dříve, než dáš futr. Je ale dvojí, jedno kvete bíle, to jim dávej 
a budeš mít dost smetany a žlutý máslo.* 

Zlé ženy, které se ničeho nebojí, mívají z oběšeného palec. Jak da- 
leko jej ponoří do mléka, tolik se na něm udělá smetany. 

Než se prvně v másnici tluče, vypařuje se vodou z vařených jeřabin. 

Abys snadno svrtěl, rozmačkej bílého motýla, kterého prvně uhlídáš. 

Než hospodyně prvně vrtí od krávy 4)0 otelení, sebere na křižo- 
vatce sedm kamínku a ulomí sedm vršíčků jeřábu; obé dá vařit a touto 
horkou vodou másnici vypaří. Pak na počátku otočí se několikrát klikou 
obalenou v zástěru. 

Místy dávají klíč do másnice, místy krejcar aby se brzy svrtělo. 

Mužský prý vždycky brzy svrtí (Klábovka). 

Nemfižc-li se svrtět, užívají mimo zmíněné ještě mnoho jiných pro- 
středků Dají na př. dvě sekery ostřím k sobě pod másnici. Která škodí, 
přijde do stavení. — Vypalují másnici » jeřábkem* nebo bodlákem. — 
Přilévají čisté vařící vody do smetany. 

Zajímavější těchto jsou rady, které jsme shledali zaznamenané ve 
starých zápisnících. 

»Když nemůžeš svrtět: Uřízni dva šípkový pruty novou neděli do 
slunce vejchodu, a to večerní (mléko) vlej na necky, tu smetanu mrskej 
těma pruty, až bude červená a pptom tu smetanu vlej do žihravý pece. 
Ona (čarodějnice) ti všecko na sobě cejtiti bude. Ten den žádnému nic 
nepučuj ani nedávej a dej pozor, aby ti žádný nic z tvého domu nevzal. 
Kdyby brát chtěl, tak se ho můžeš ujmout.* (Z. V.) 

Nebo: » Vezmi z devíti kopců brabeništěte z každého tři hrsti, uvař 
to a vypař dobře másnici a přidej k tomu brabeništi ze sklenice slámy, 
co v ní sklenář sklenice nosí. Brzo svrtíš.« 

• Když stlouci nemůžeš: Pozoruj, abys od toho dobytka lejno a moč 
chytil, přikrej to pokličkou a zakopej pod práh v chlívě, ať přes to 
dobytek chodí. Brzy stlučeš. Kdybys ale chtěl věděti, kdo ti škodí, tak 
vytáhni kůl z plotu a vlej to do tý díry a zatluč to tím kůlem dobře, 
tak všechno v tom člověku stavíš, kdo ti škodí. Když ale mu budeš 
chtět pomoct, tak ten kůl vytáhni a nech ho ležet. Zas mu ulevíš, že 
mu bude spomoženo.* (K. V.) 

V týchž zápiskách na jiném místě čteme: »Zatop v peci dobře 
a vezmi lžíci smetany a to po třikráte a hoď na ten plamen^ ať se to 



122 Jaroslav Mančal: 

spálí a vezmi hrstku kroupek, uvař je a s tím máslenici dobře vypař 
a vlej smetanu do máslenice a vyndej z pece uhlí a ten »čepák«*) na 
to uhlí poklop a nech tak stát a di vrtět (ř). Zkusíš, že za čtvrt hodiny 
svrtíš. « 

>Když nemůžeš svrtět, jak bys takovou dostal, která ti škodí: Když 
stlučeš, dřív než máslo z másnice vyndáš, vem ho třikrát na špičku nože, 
zakroj do kraječku chleba, dones do brabenečního kopce. Ji dostaneš 
a sobě pomůžeš.* (Z. S.) 

Kdo při vrcení jí, sní máslo. 

Abys měl hodně másla, dá^ej kravám máselník. 

Na Velký pátek před východem slunce nosívají másnici do rybníka 
(do vody) a tam ní vrtí. Odejmou užitek těm kravám, které se z něho 
napájejí, pro sebe. Jedna selka ve Větr. Jeníkově poslouchala druhou, 
když na velký pátek před východem slunce donesla másnici do kašny 
a vrtíc mluvila: >V mej másnici bouchy, bouchy, v těch ostatních 
šplouchy, šplouchy.* 

Kdo chytí před Jiřím žlutého motýla a rozetře na dlani, bude míti 
jeho kráva žluté máslo (Zbinohy). Také, dá-li se krávě při telení »ce- 
leduň* (Komorovice). 

> Abys měl máslo žlutý : Dávej kravám podražec, benedyk, vorlíček 
a pár pírek šafránu do nápoje, budeš mít máslo jako vosk.* (K. V.) 

Před štědrým dnem, před Velkým pátkem a před Filipem a Jakubem, 
nechce hospodyně prodávati mléka. Prodá-li je přece, přikrývá je, aby 
jí neučarovala čarodějnice (V. Jeníkov). Z téže příčiny nemá se prodati 
ani dáti první mléko od krávy, když se tele odstaví nebo prodá. Tím 
méně přes několik vod. 

• Když tobě kráva odstaví tak, že by ti krvavé mléko dojila: Když 
ji v neděli podojíš, než slunce vyjde, dej do toho mléka kameny olej 
a ručniční prach a vlej to do ní zpátky. « (Z. V.) 

• Krávu dobrou a užitečnou poznat: Pozoruj při koupení krav; která 
má jenom sedům zubů, ta nejni užitečná k dojení, ale která má vosům 
i taky devět zubů, ta jest mnohem užitečnější na dojení.* (Z. V.) 

Každému nesvědčí dobytek stejný. Kdo se narodí večer nebo v noci, 
tomu svědčí tmavá nebo černá barva domácích zvířat, kdo ve dne, tomu 
světlá barva (Klábovka). 

Dobytek, který nesvědčí, se odprodává. Když se vede na trh, pod- 
kuřují ho vosím hnízdem, ale ne holou rukou utrženým. Aby prý bylo 
kupců, jako »vůs< v tom hnízdě. (V. Jeníkov). Někde podkuřují »brabe- 
ništětem*. Dobře prý se prodá (Komorovice). 



*) Zátka u máselnice. 



Prostonárodní podání Zálesáků o domácích zvířatech. 123 



3. Honění a telení. 

Důležito jest pro hospodáře, aby se kráva po teleti zase brzo ho- 
nila. Zmeškává-li se, pomáhají. Dávají jí do zadku veš, nebo s chlebem 
snísti zlatohlávka nebo červeného burdíčka (červec). 

»Aby se krávy brzy běhaly: Dávej kravám černý kořen na nový 
mésíc a kolik dní bude měsíce, za tolik neděl se ti bude běhat. — Ukroj 
kousek chleba a namoč ho do kvasu a dej krávě snísti, tak se bude 
brzy běhat. € (K. V.) 

» Kdyby krávy nechtěly k bejku jíti: Hledej takový dřevo, co leží, 
když na ně hází (řsnad co hozeno po krávě, ležatě letí), tak ho vezmi 
a skovej dobře a když by ti nechtěla kráva k bejku jíti, tak s tím 
dřevem udeř krávu třikrát do boku a ptijde ti tu hodinu k bejku. « 
(K. V.) 

»Pro běhání dobytku vezmi za sedm kr. španělskejch much, ty 
utluč na prach a smoč kousek chleba v kořalce a s tím prachem posyp 
a dej krávě sníst. Za dvě hodiny běhat se bude a vostane stelná.« (Z. S.) 

»Aby jalovice brzy stelná byla a zíístala: Když najdeš hrách na 
cestě roztroušený, tak ho vezmi a skovej dobře a když nechce jalovice 
stelná zůstat, tak vem ten hrách a děj jí tři s chlebem snísti, tak ti 
stelná zůstane.* (Z. V.) 

»Když krávu k bejku vedeš: Když odbytá jest, dej jí chleba, do 
něj nastrouhej ze třech kousků mědě, to dej krávě do chleba snísti, tak 
březí zůstane. « (Z. V.) 

Na Klábovce, když přijde kráva od bejka, upnou jí kolem těla 
řemenem, nebo namažou »zadek< zaječím sádlem. 

Jsou-H krávy březí, potřebují řádného ošetřování. Nesmějí se hnáti 
na pastvu, když je mráz. Vaří se jim lněné semeno, aby se dobře telily. 
Když hospodyně vyváří přadena, vodu z nich dává k pití březím kravám, 
nebo krávě právě »po teleti*, aby se dobře očistila. Nesmí se také ve 
světnici nechati stolička vzhůru nohama, aby se v krávě tele neobrátilo. 

Přijde- li na Velký pátek do domu nejdříve dívka, soudí se, že bude 
u krávy jalovička, přijde-li hoch, býček. 

»Správa při votelení krávě: Udělej na mědě svítek a dej do něho 
dubovýho květu, černýho kmínu, ouhořové kůže a dej jí to sníst, tak 
jí budeš užívat s požehnáním božím a budeš mít vod tý krávy všechno 
dobrý a sporý, máslo, mlíko i sejr.« (Z. S.) 

»Když se kráva nemůže votelit: Vezmi žejdlík proudové vody, na 
ránu prachu, jedno vejce i se skořápkou rozmačkej a psí lejno bílý 
a trošku medu, to dohromady zmíchej a do krávy vlej, tak se stiSí 
a lehko se votelí.« (Z. S.) 



124 Jaroslav Mančal: 

Má-li se dáti tele »na vodstav«, vyškubnou se tři špetky chlupů 
krávč a s chlebem dají se teleti a opačně tři špetky chlupů telecích 
dají se sežrati krávě (Klábovka). 

Nebo se tele uváže na povříslo a ženská, když zavázaly krávě oči« 
odvádí je po zpátku v poledne nebo když jdou lidi z kostela. Při tom 
třikrát hodí za krávou kamínkem. Vedla-li se na odstav jalovička, uváže 
se povříslo na hrušeň, byl-li bejček, na štěp, aby měly hodně ovoce. 

Jinde hospodyně o půlnoci nahá odvádí tele od krávy a při tom 
jí chléb. Na místě pak tele třikrát košilí otře a obleče se (Oustí). 

• Vodstávčeti dávají denně jedno nebo dvě syrová vejce, která roz- 
máčknou mu v hubě, aby je i se skořápkou snědlo. 



4. Opravy. 

V každé skoro vsi byla nějaká sousedka, která ráda z jiných žila 
a zvláště užitek jejich krav si přičarovávala. Taková byla samá kouzla 
a čáry, před tou musily se míti ostatní hospodyně na pozoru. Paňmáma 
»Fantovka« z V. Jeníkova dobře jednu takovou charakterisuje. Vypra- 
vovala: > Sousedka Kučerka z Branšova nosívala do haltýře mlíko pod 
zástěrou. — Proč pak to, potvoro, neneseš veřejně, dyž je to tvý spra- 
vedlivý? — Poslala jednou taky k tetě Noskovej pro mouku: polovic 
vejražky a polovic chlebové. Noskovka, dobrák, půjčila; že prý to sou- 
sedka potřebuje na posypání telete. — Ale hned přestaly jí krávy dojit 
a celej rok nedojily. Jednej dokonce jen takovej sejra lez z ceckouch. — 
Každý pátek vrtěla večír v košili. Před Filipem Jakubem musela vyhnat 
krávy (na pastvu), kdyby byl sníh. Obešla prý při tom celou ves, u kaž- 
dýho potůčku se zastavila, něco říkala a něco z něho brala. Vona ho- 
dila přej přes hlavu koště do žlabu a při něm dojila. - Ale taková 
potvora, co z toho má, co takový statek je pláten člověku takovýmu 
nepravýmuř Vono se to pomstí někdy až na dětech.* A dále skutečně 
dotvrzovala, jak s dětmi jejími špatně se vedlo. 

A proti takovým ženám zlým musily se dělati protičáry, či, jak sami 
je nazývali, opravy či i)opravy. »Popravujeme si« nebo »spravujeme si« 
znamenalo: děláme proti čarám. Opravovalo se buď na celý rok, nebo 
hned kravám prvničkám na celý život, nebo jen v jednotlivých pří- 
l)adech. 

Když někdo krávě uškodí: Namažou se jí špičky rohů sádlem 
hadím z hada před Jiřím zabitého a ovinou lavičníkem. Pak pustí se 
kráva z chléva a ona běží přímo na čarodějnici i je s to ji roztrkat. 
(V. Jeníkov.) 

»Kdyby krávy měly uškodíno: Vezmi modrou taliku a prostřelenej 
vordlíček černý, naber vody proti proudu a zvař to spolu dobře a pak 



Prostonárodní podáni Zálesáků o domácích zvířatech. 125 

s tou vodou uměj krávy i sama sebe a ostatek pokrop v chlévě, a tý 
vody, co zbyde, tak jí dej do hrnku a zakopej pod práh v chlíve, ať 
přes to dob5^ek chodí. Tak si zas pomůžeš. « (K. V.) 

» Kdyby ti nékdo užitek odňal, učiň takto: Noví dni ty vydojený, 
mlíka dej do nového žbánu a na . . . do néj každý den a zamíchej 
tak ona bude míti h a nechá ti dobytka.* (Z. V.) 

>Na květnou neděli, když se koťátka světěji, dej mezi ně dva proutky 
křemfy, pak je zavrtej do prahu u chlíva a žádnej ti neuškodí. « (Tamtéž.) 

> Kdyby ti někdo tvůj dobytek pokazil nebo ti něco do chlíva za- 
kopal, tak máš nade všecko: Dojdi si na vodu proudovou a takto ji 
žehnej: ^Dej Pánbůh dobrýtro, vodičko čistá, tys památko křtitelničko, 
ty hledíš do nebe, já hledim do tebe, poslala mně matka Boží k tobě, 
já abych si nabral tebe tomuto dobytku ku pomoci a ku potřebě, tak 
abys jim byla schopná a užitečná. Tak jako sv. Jan byl, když vodou 
v Jordáně Krista Pána křtil, tak abys mně z mých hovádek všecky čáry 
a kouzla zmyia a je taky uzdravila — krytí (?), dutí, spaní, vrtání (?), 
sušení, pálení, házení, braní*) tak jim stůj to dnešní obmytí, jako stálo 
Kristu Pánu jeho předrahé krve prolití. « Těmi slovy si ji naber, di s ní 
domu, nikam se nevohlfžej, di s ní zrovna^ do chlíva, s ní si svůj do- 
bytek na kříž vomej a dyž začneš vomejvai takto říkej: »Dětež vy čáry 
a kouzle z mýho dobytka na skály na lesy, na hory a na trní, neb já 
vám odjímám moc skrze boha živého v Betlémě narozenýho, v Jordáně 
pokřtěnýho, v Jerusalemě umučenýho. Tam máte tři studnice, v jedny 
medu, v druhý jedu, v třetí krev, tam žíte, hodujte tomu dobytku pokoj 
dejte, více se nenavracujte. K tomu mně dopomáhej Bůh Otec, Bůh Syn, 
Bůh Duch svatý. To si tak můžeš udělat, jistej buď, že si pomůžeš, ať 
máš jakkoliv uškozeno, neb je to zkušený, že dobytek sklíčený byl 
a hned byla dobrá pomoc. « (Z. S.) 

•Vezmi zelenej jalovec a čerstvej netřesk a dej to prvničce s chlebem 
sníst, tak bude dobrá na užitek, dokud živa bude.« (K. V.) 

>Když ti krávy málo dojí, tak že by ti někdo uškodil: Před novou 
nedělí po tři dni, když krávy podojíš, ještě křižmo podoj a vlej to do 
nové krtiny. Však se nesmíš ohlídnout, když jdeš tam ani ocat (odtud), 
sice bys snad oslep. Nebo co se stáhnou kapky po hrnku neb po dížce, 
dej to do flašky a dobře zandej. To dělej po tři dni, potom dej to do 
nového hrnku, pokličku přiklop a dobře zamaž. Nový pondělí než slunce 
výde, dej to na devátý kůl od stavení a střel do toho bez broků. « (Z. V.) 

U jednoho souseda ve Vétr. Jeníkově přestala dojit kráva. Ho- 
spodář vyvrtal do prahu u chléva díru, nalil do ní mléka od té krávy, 
rozpálil >micohlav«, dal do téže díry a udeřil jednou. Asi po Ví hodině 
podruhé a pak po třetí V tu dobu .šel jiný soused z Jihlavy a •udě- 
lalo se mu špatně «. Po půl hodině ještě hůře a později se svalil a byl 

♦) Originál je tak nečitelný, ie z ného nelze jiného vybrati. 



126 Jaroslav Mančal: 

mrtev. Ježto prvý hospodář se netajil, že si opravoval právě proti ne- 
šťastnému sousedu, bylo, že jej zabil. Byl pak prý vyšetřován a trestán^ 
že čaruje. 

Očarovanou krávu když převedeš přes hranice, zase »je s ní dobře «. 

Před Velikým pátkem a před Filipem- Jakubem posýpají práh chlévu 
pískem, postaví tam košte metlím a vidle rohy vzhůru, též otýpku žitné 
slámy rovněž klasy vzhůru, aby nemohla čarodějnice do chléva. (My- 
sletín.) Jinde zase dávají drn před práh posypaný pískem a opíchají 
hnůj větvičkami březovými (V. Jeníkov), a opět jinde sypou na práh 
mák. Čarodějnice jest nucena, než vejde do chléva, všechna zrnka písku 
nebo máku spočítati. Tím se zdrží, hodina její uteče, anebo některé 
zrnko vynechá a čáry již nemají účinku. 

»Pro prvničku zaopatři si z trojího panství ze třech kostelů svě- 
cenou vodu z měděnce a třech mlýnů mouku a tu mouku zadělej tou 
vodou, do toho přidej prášek z devíti strousků svatojanskýho kořena 
a z devíti zrn klokočových, prášek z bílý vorličky, ouhořový kůže, 
černýho kmínu, dubovýho květu a severýnek. Z toho udělej tři placky, 
jednu jí dej před votelením na dvě neděle, a po votelení jí dej dvě 
sníst. Do polívky jí dej za kroš mořský cibule, svěcený soli a tři vejce, 
za kroš krámskýho koření, hrstku pšeničný mouky, to všechno jí dej 
vypít. Dyž jí to dáš, jak tu stojí, bude až do smrti opravena, že dá 
užitku v týhodnu až 6 liber másla pěknýho a co živa bude, žádnej jí 
neuškodí. Tuto opravu dyž dáš jiný krávě, je taky tak dobře opravena 
jenom že jen na rok a prvničce až do smrti. « (Z. S.) 

» Proti kouzlům neb čárám, aby žádný kravám uškodit nemoh: Při 
otelení když se zdojí, do těch zdojků roztluč vejce od mladé slepice, 
to první a několik zrnek klokočových roztlouct a to dát vypít. Potom 
zase čertikus, mateřídoušky a vrátičku a vorlíček sněst s něčím. Pgtom 
před novou nedělí vykouřit chlív mírou, kadidlem, čertikusem a turanem. 
Dokud se kráva dojit bude, na lačnej život do kousek chleba kafru 
a jeřabiny, habán se svěcenou vodou, tak jí žádný neuškodí a dojit 
bude.« (Z. V.) 

> Velmi dobrá oprava kravám na celý rok: Vezmi kořen libečkový 
i s bylinou a usuš a utři na prach, když máš z jara ponejprv na pole 
vyhnat, tak ukroj každý krávě kousek chleba a posýpej tim práškem 
a sírou a solí a dej kravám snésti tu chvíli, když máš do pole vyhnat. « 
(K. V.) 

ChceS-Ii sám vzít užitek od krav jinému, musíš vzít plachtu na trávu 
a jít na louku jeho a setříti tam rosu do své plachty. Doma pak ji 
vyždímej a dej do pití kravám. (V. Jeníkov.) 

>Abys moh věděti, která osoba tobě užitek odňal a, učiň tak: Podoj 
své krávy nový dni do nového černého žbánu vší a všeliký nečistoty 
a potom posyř jakobys chtěl sejr dělat, zakopej to v chlívě pod svý 



Prostonárodní podání Zálesáků o domácích zvířatech. 127 

krávy, pomůžeš si. Čarodějnice musí do 24 hodin přijít anebo pustit. 
Jen dej pozor, abys ten den žádnému nic nedal a nepučil. Dobře 
vartujl* (Z. V.) 

» Podoj krávy křížem a přines sobe samé suché dříví šípové a roz- 
dělej oheň a to mléko vlej na rendlík a vař to, až se to srazí. Potom 
ten tvaroh vyndej a dej ho do nového pytlíka a pověs ho do komína 
a to ostatní mléko sražený neb tu syrovátku vlej na ten oheň, tak ta 
jistá, která tobě škodila, bude míti oči krvavý tak dlouho, pokud to 
necháš v tom komíně. Když jí budeš chtět pomoct, tak to hoď na oheň 
a pomůžeš jí.« (K. V.) 

•Ještě oprava na celý rok: Žabí tři kuřata a tu krev z nich vyceď 
a naber třísek na svým nátoni a udělej oheň a usuš na něm pro 
každou krávu tři topinky, tou krví je omaž a dávej kravám po kousku 
až do nového roku. Ostatní když chléb pečeš, každého pečení usuš pro 
každou krávu jednu topinku a dej krávě snísti, budeš mít ten celý rok 
dobře svůj užitek zachovaný. « (K. V.) 



5. Nemoci. 

Nemocný dobytek nakuřuj sušeným haď m chyceným před Jiřím 
a pomůžeš si (V. Jeníkov). Nebo jdi ke studni, kde voda teče prot^ 
východu slunce, ale hleď, abys s nikým nemluvil 1 Tu vodu vezmi a krávu 
na nový den umyj. 

Smutnili dobytek, nalije se mu do ucha voda, a přestane. 

» Kdyby ti krávy stonati počaly, tak že by nechtěly potravy poží- 
vati, vezmi peluňky mezi Matkama Božíma trhané a svatého Jána zvo- 
neček, zesekej dobře a zmíchej s otrubama, vosol a dávej kravám každý 
ráno i na večír, tak je zase uzdravíš a k chuti přivedeš*. (K. V.) 

Nechce-li dobytek žrát a hubení, vytře se mu žlab kočkou proti 
srsti. Chcípne-li kočka, dobytek se spravuje, pakli ne, není mu pomoci. 
(V. Jeníkov.) 

• Proti pádu dobytka: Vezmi zelený, jalovcový zrna a usuš dobře 
a stluč; a vezmi smoly ze sudu, vlož to na uhlí a často s tím zakuř 
dobře v chlívě, též i také v maštali. To jest velice dobrá věc proti všem 
nemocem jak hovězího, tak také koňskýho dobytka.* (K. V.) 

• Proti kanovinám:*) Napřeď sobě konopný přadeno, pokud kráva 
ještě stelná jest, vař je v luhu a dávej krávě z něho pití, tak jí bude 
spomoženo « (Tamtéž). 

•Zažehnávání ouroků: Rozcházejte se ourokové jako se rozcházejí 
voblakové. K tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Bůh Syn, Bůh Duch svatý. 



♦) Lidový název pro nemoc slintavku 



128 Jaroslav Mančal: 

— Slekni ze sebe košili přes hlavu a naruby a otírej od hlavy až k zadu 
třikrát. Po každý přejetí tyto slova říkej, které nahoře napsaný máš.« 

(Z. v.) 

> Kdyby kráva měla bolavý vemeno: Když má kráva bolavý vemeno, 
di do lednice a vezmi tam kousek ledu a potírej krávč vemeno, tak se 
zhojí.* (K. V.) 

>Když tobě kráva odstaví a vemeno jí oteče, poštípaná jest. Vezmi 
libeček a roztluč ho kamen o kamen a namaž jí vemeno, tak jí brzy 
oplaskne a dojit bude « (Z. V.) 

• Aby se ten rok žádnej dobytek neštěkl: Vezmi bobek a česnek 
a sůl a vlož to do chleba a na štědrý den ráno, nežli slunce vyjde, dej 
každému dobytku kousek toho chleba snísti, tak budeš ochráněn od 
takovýho neštěstí.* (K. V.) 

» Červy z každého hovada vyhnat: Vezmi bodlák za vršek a do 
druhý ruky kamen tak, jak na zemi leží a řekni: »Bodláčku, já tobě 
tvou hlavu zlomím, pod kámen ti jí vložím, nepustím tebe, až mně vy- 
ženeš v mého hovada červy z jeho místa. « A pomodlíš se třikrát Očenáš 
a třikrát Zdrávas Marjá, však ale až naposledy řekni třikrát: amen. 
K tomu mně dopomáhej Bůh Otec f, Bůh Syn f, Bůh Duch svatý f 
amen.« Do třetího dne sou červi pryč.« (K. V.) 

• Když z krávy >vochod« vychází, kup volavčí sádlo, tím jí to na- 
maž, samo to do ní vejde. « (Z. S.) 

• Mast na zutí rohu dobytku: Vezmi vosk a luj, to dohromady zvař 
a namaž na hadr a přilož a zavaž, tak se mu přichytí a příroste.* (Z. V.) 

• Pro ulomení rohu: Jak si dobytek roh ulomí, vezmi klíh a přikliž 
mu ho a zavaž, tak se mu přichytí a přiroste.« (Tamtéž.) 

Nebo: •Vezmi černý kořen a palachový kořen z toho palachu, co 
bednáři a sklenáři k své práci potřebujou, ty dva kořeny utluč na mouku 
a vezmi nový máslo, to dohromady zmíchej a namaž dobytku roh a 
zavaž, tak se brzy zahojí a přinoste. « (Tamtéž.) 

„Pro zastavení dobytku laksírky: Vezmi prašavku, kterou na poli 
nalezneš do Jiří, tak ji na lačnej život s něčím sníst dej.« (Též.) 

Nebo: •Vezmi habán, který na višni neb na slívě vyroste, tak ho 
uraz, a utluč na lačnej život do lízání dej, tak se v dobytku zastavit 
musí.« (Tamtéž.) 

• Pro hryzení dobytka: Vezmi devět krup a musíš je nazpátek po- 
čítat a dej je s něčím sněst a potom vezmi myších oušek, které na 
mezi rostou, dej je též sněst. Potom vezmi kameny olej anebo perpen- 
týnový a namaž na kousek chleba a dej zase sněst, tak hryzení dobytka 
přejde. € (Z. V.) 

• Když dobytek v sobě nemoc má a málo z něho de a nežere- 
Vezmi dobrý dřevěný olej a prach střílecí a trochu viného octa, to do- 
hromady zmíchej a vlej dobytku do krku vlažné. Vypláchni tu nádobu 



Prostonárodní podání Zálesáků o domádch zvířatech. 129 

viným octem a vlej dobytku za tím, aby se mu to v krku spláchlo, 
tak mu lepší bude.« (Z. V.) 

Nebo: > Vezmi jeřabiny a balšán, to zvař dohromady, potom do 
toho vlej ocet. Vlažné do dobytka vlej!« 

Nebo: » Vezmi dřevěný olej, který sám v sobe dobrý jest, aby ho 
•čtvrt žejdlíka bylo, do toho lžíci kamenýho oleje, potom za lžíci prachu, 
ten dobře utluč a dohromady smíchej a do dobytka vlej.« (Z. V.) 

Nebo: » Vezmi vlčí lejko a drobno skrájej nebo jen zrnka, zvař 
a tu vodu do dobytka vlažnou vlej.« (Tamtéž.) 

Když se naduje hovado, zkouší se nesčetné prostředky. Několik 
lidí je mačká v bocích a jiní snášejí pomoc. Nejčastěji vstrčí do ko- 
nečníku troubel dýmky a pouští tam kouř tabákový; lije se do zvířete 
petrolej, kořalka, olej nebo jiný omastek, do hrdla vstrčí se »záprtek«*) 
a rozmáčkne. V zápiskách nalezli jsme podobný prostředek: » Vezmi 
kameny olej a něco málo perpentýnovýho oleje a něco málo dřevěnýho, 
to zahřej spolu jen málo a vlej to dobytku do hrdla. Ať máš teplé 
pivo tak za holbu, vypláchni ty nádoby, lej za tím, potom to ostatní 
pivo lej, strč dva prsty vzadu do střeva a udělej hovadu »luft«, tak ti 
splaskne.* (Z. V.) 

>Pro lyšej dobytku i lidem: Vezmi vitrolim a vocet, to dohromady 
slej a tím musíš lišeje mazat, tak se ti zahojí brzy.« (Z. V.) 

Je-Ii v dobytku houba, doporučuje se fenegrekum, sanejtr, hořec, 
hořká sůl, bobek, antimonium, sirkový květ, sklená pěna, bílý zázvor, 
fabionum a kalkán. To se utluče, smíchá a dá denně ráno na lžíci do- 
bytku do krku. 

MáS-li na telatech vši: Sabatýnský semínko usuš, utluč a smíchej 
^e škvařeným sádlem! Mastí tou pak telata maž! (Zbility.) 

Když uvidíš, že dobytek se otřese, máš jej třikrát poplivat a říci: 
» Požehnej Pámbu*, abys ho neuřk'. (Klábovka.) 

Vědí- li, kdo jim dobytek uřk' (uhranul), vyžadují si jeho vlasů 
a jimi dobytek nakuřují. To prý pomáhá. (Na Němečku.) 



Na Štědrý večer o půlnoci dobytek prý v chlévě hovoří o tom, 
jak ho který čeledín nebo děvečka krmila, i o tom, co se v budoucím 
roce důležitého v hospodářství stane. Jeden hospodář také vlezl si pod 
žlaby, aby se dočkal té doby, až bude dobytek hovořiti. Mezi jiným 
slyšel, jak vypravuje si dobytek, že jim hospodář za 3 dny zemře. Již 
domů přišel nemocen a třetího dne byl mrtev. 



*j Vejce bez zárodku, které zkazilo se pod kvočnou a odporné páchne. 

Národopisný Sborník VIII. 9 



X30 Jaroslav Mančal: 

Koně. 

Koupený kůň otře se po zádech třikrát peřinkou a strká se pa 
2adku do konírny, aby se dařil. 

»Když tobé kůň nežere, vezmi starý sejr, dobře starý, dej do ko- 
řalky a vlej mu do huby, tak ti lepší žrát bude < (Z. V.) 

Dostávají-li koně hríběcí: Najdi brabeniště s vajíčky, dej do putny,, 
spař vodou z brambor vařených a k tomu přidej rozžhavené želízko, 
pak to vyber do pytlíku a uvaž koni na hubu, aby tu páru do sebe 
dýchal. (Klábovka.) 

Nebo: Uvaří se jalovec se semeny a s kořínky a tím se koni na- 
paruje hlava. Také váže se na udidla slanina, zaječí sádlo a • čertovo hovno. « 

*Na udidla koni: Vezmi husí sádlo, čertovo hovno, kafr, česneky 
to dohromady dej a uvaž na udidla koni, aby to žvejkal.* (Z. V.) 

• Když kůň hříběcí má: Vař jarý žito, do něj nakrájej vlčí lejko 
a na lačnej život žrát dej.* (Tamtéž.) 

>Když se koňovi hříběcí skládá: Vezmi silnou kořalku neb kajst, 
do toho dej mejdlo a kafr, to dohromady zmíchej a dobře to skarbuji 
a tímto maž, tak se mu brzy vyhojí.« (Z. V.) 

»Pro hříběcí: Vezmi utrejchj naškrab ho nový pondělí a když bude 
ouplný měsíc, dej na špičku, namaž do chleba, dej koni, když nakrmíš 
a ven pojedeš.* (Tamtéž.) 

»Když chceš koně čistého míti, vezmi utrejch a naškrab ho na 
špičku na nůž, dej na skylku chleba každý nový pondělí a to když ho 
nakrmíš, aby k vodě hned nepřišel až po druhém krmení, tak tvůj kůň 
od hříběcí a jiných nemocí čistý bude.< (Tamtéž.) 

Když se koňům hříběcí » probírá*, přikládá se na krk teplá kaše ze 
lněného semene a rostlučených sušených jáhel. 

Uhranuté koně otírají košilí s těla svlečenou. 

» Lízání pro koně: Když jde měsíc nahoru, stluč pěnu a hořkou 
sůl a kamenec, smíchej a lízat dávej s votrubama.* (Z. V.) 

Vepřový dobytek. 

Vepřový dobytek považuje se za nečistý. Prase nejí, » chlastá « 
a žere. Dáti mu chléb jest hřích. (Komorovicc, Klábovka.) 

Komu se nevedou prasata, jde v noci na Velký pátek do lesa, 
uřízne dřevo z jívy, ale nesmí se ohlédnouti a nesmí při tom mluvit, 
a udělá z něho korejtko prasatům. Pak se daří. 

Krmníci lépe vyžírají, když jde měsíc nahoru nebo když mrzne. 

Stůně-li prase >na zápal*, rozřezují mu uši a utnou konec ocasu. 



Prostonárodní podání Zálesáků o domácích zvířatech. 131 

Drůbež. 

Drůbeži, zejména slepicím nastává Vánocemi také nový rok. Od 
toho času počínají častěji nésti a v ten čas také se jim »dělá*, aby se 
dařily. 

Štědrého dne z rána dávají hospodyně žráti oves slepicím do kola, 
udělaného ze řetězu. Která nejdříve vejde do kola, nejv ce ponese. 
(V. Jeníkov.) 

Jinde udělají takové kolo z provazu. Do něho házejí po části všeho 
krmiva, jako ovsa, ječmene, hrachu, brambor, aby se tu slepice nažraly. 
Drží se pak pohromadě. (Klábovka) 

Snese-li slepice na Štědrý den prvně, bude v tom roce štědrá. 

O Štědrém večeru vleze děvče pod stůl a »kvoká«. Kvočna potom 
dobře sedí na vejcích. 

Je-li hodně hvězdiček, když se jde z půlnoční, hodně slepice nesou. 
Také hodně nesou, dáli se jim do žrádla bobkový list. »Vocasaté sle- 
pice* nesou více než s krátkými ocasy. 

Aby slepice hodné nesly, mají se sypati všechna semena na Štědrý 
den nohavicí. Pověsí se kalhoty přes bidlo a jednou nohavicí se sype. 
(Oustí.) 

Drůbež se nasazuje, když jde měsíc nahoru. Chce-li míti hospodyně 
hodně slepiček, musí nasazovati levou rukou. Nasazuje se večer nebo 
časně ráno, nikoli za dne, aby drůbež neutíkala. Dají-li se vejce do 
čepice a pak teprve pod kvočnu, bude hodně kohoutů. Z kulatých 
vajíček líhnou prý se více slepičky, ze špičatých a »dlouhatých« kohouti. 

Sesazují-li se kuřata, t. j. pouštějí se ku kvočně, omočí se každému 
napřed zobáček ve vodě. Pak se jim dá žráti mák s jáhlemi, aby sle- 
pičky z nich hodně nesly. 

Kuřata nasazená na Antonína líhnou se na Prokopa. Slepičky 
»Prokopničky« hodně nesou. Kuřata v červnu vyvedená se nedaří; 
jsou pořade jako červi. 

»Kuří oči**) se nesmí nositi domů, protože po nich chcípají slepice. 

Kdo chce, aby mu koupená slepice neutekla, musí jí ostřihati na 
ocase a na křídlech peří a dáti to mezi závěsy u dveří. 

Aby se slepice držely u stavení, otočí se, když je koupíme, třikrát 
kolem levé nohy. 

Zakokrhali slepice, bude v tom domě neštěstí. Někde ji ihned za- 
bijí, aby neštěstí nesvolávala. 

Vejce ukrást jest největší krádež, protože prý slepice devětkrát 
oslepne, než jedno vejce snese. 

Husám se také čaruje o Štěd ém dni: Aby měl houser rád husu, 
dá se jí na Štědrý den, než vyjde slunce, do dřeváku žrát oves. Také 

*) Sasanky. 



132 Jaroslav Mančal: Prostonárodní podáni Zálesáků o domácích zvířatech. 

někde dávají jej do kalhot, aby odtud husy zobaly. Takové budou míti 
hodně vajec a všecka dobrá. Po hrachu na Štědrý den jim hozeném 
hodně nesou. Kdo jim jej bére, dostane vředy. (Oustí.) 

Vejce pod husu nemají se nasazovati ve dne nebo v pátek, protože 
by housata roztrhal »kostříž«.*) 

Z vajec nasazených na Valentýna jsou housata kuňkavá, knípavá, 
slabá a nerostou. Nasadíš-li husu v pašijové dny na vejce, jsou z nich 
husy zlé. 

Nasazovati se má v sudý den a ne v lichý: v úterý, ve čtvrtek 
a v sobotu, aby se housata dařila. 

Když husy sedí na vejcích, nemají se v domě vejce vařiti, nemají 
se hrnce a mísy poklopovati a má se vařiti jen v hrncích nepřikrytých, 
aby se housata nezadusila 

Huse, která sedí, dávají kuličky z posadu. Říkají, že bude míti 
tolik dobrých vajec, kolik dostala kuliček. 

Když hospodyně chce sesazovati housata, nasbírá tolik kamínků, 
kolik má housat. Vyhodí kamínek, postaví house, vyhodí druhý a po- 
staví druhé atd., aby se držela pohromadě. Tak dělají též místy s ku- 
řaty. (Klábovka.) 

Jak chrániti housata, aby je >kostříž« na pastvě nepochytal? Vezmi 
housata do klína, jdi ke špalku, kde se seká dříví, vezmi tolik »kli- 
cíčků«, kolik máš housat, a vždy jedno house pusť a přes sebe hoď 
»klicíček«. (V. Jeníkov.) 

Škubati se mají husy až za třináct neděl. Škubou-li se dříve, dají 
se do peří moli. 

Holubi aby neuletěli, dají se do pytle, oběhne se s nimi třikrát 
okolo chalupy a třikrát se jimi o každý roh zavadí, pak se mohou vy- 
sypat a nehnou se od stavení. 

Kdo chce, aby mu koupení holubi neulítli, umyje jim nohy a vodu 
tu vlije do capouchu.**) 

Někdo je provleče třikrát pod trnož a říká při tom: »Lítej okolo 
domu a přileť zrovna domů.* (Totéž dělávají se slepicemi.) 



Prostonárodní lékařství na Dolnokralovicku. 

Jan Valchář. 

Lid náš obývající západní výběžky vysočiny Českomoravské, krajinu 
to hornatou a málo úrodnou, jejž > krajané*, obyvatele roviny Polabské, 

♦) Ostříž. 
*♦; Díra, kudy vychází kouř z pece do komína. 



Jan Valchář: Prostonárodní lékařství na Dolnokralovicku. 133 

zovou > horáky «, jest celkové postavy prostřední, vzezření zdravého a dosa- 
huje stáří vysokého; o tom, jak ho dosáhnouti, poučují jej pravidla života, 
jež uložena jsou v příslovích jeho. 

Živí se tím, co mu chudá a pracně zdělávaná role skýtá a žije, jak 
říká, z toho, »co mu den dá«, — při čemž vybíravost v jídle a pití musí 
ustoupiti. Než on jest spokojen, jen když Pán Bůh zdraví dá! Hůře však, 
nedá- li i toho! — Neboť » neštěstí nechodí po horách, ale po lidech* atak 
i — nemoc. Ač otužilý jest lid náš horský přirozeným »kneipováním« (chodíť 
vesničané bosi od božího jara, kdy země se >odevře<, až do pozdního pod- 
zimku, kdy se opět » uzavře*), přece někdy, aniž by se kdo nadál, přijde 
nemoc na člověka. 

Je-li nepatrná, přechodí se ; je-li vážnější, užívá se z počátku prostředků 
domácích a to obkladů studených i teplých; lze li nemoc zaříkati, a jeli na 
snadě zaříkávač, povolá se, aby nemoc zažehnal, při zápalech pomáhalo se 
do nedávná » pouštěním žílou* — a tak podobných prostředkův užívá lid 
potud, pokud to není k » smrti*. 

Když však jest nejhůře, uchyluje se lid teprve k lékaři. Proč tak lid 
činí, příčiny jsou mnohé, z nichž sluší uvésti na prvém místě vrozenou své- 
pomoc, dále chudobu a vzdálenost stanice, v níž lékař sídlí. ^) 



Nemoci vnitřní. 

1. Úrok. 

Lid na Dolnokralovicku pevně věří v úroky a přičítá příčinu >uřknutí« 
pronikavým lidským očím. Netoliko člověka může uřknouti » uhrančivý c, ale 
i dobytče. Doví-li se » určený*, kdo mu to způsobil, dostačí, když témuž to 
domluví (Studená) a vícekráte se mu to nepřihodí. — Kdo trpí častým 
uřknutím, což může se státi, pohlédne-li naň jiný »na nic* (Borovnice), nosí 
při sobě v tenkém plátně zavinutý ocásek lasičky, kterýmž, byv uřknut, se 
po čele třikráte přetře (Studená). 

Taktéž léčí se uřknutý těmito způsoby: Sáhne pravou rukou pod levé 
paží a třikrát otře si čelo, nebo naplije si na klouby nad nehty zaťaté pravé 
ruky a přetře si třikráte čelo — anebo udělá špetku z ruky pravé, foukne 
na ni a přetírá se jak uvedeno (Pravonín). 



*) Spisovatel vyslovuje díky p. t. pánům : P. Václavu Hákovi, kaplanu v Dol. 
Královicích, p, Boh. Vykulilovi, říd. učiteli v Pravoníně, a p. Ant Dvořáčkovi, 
učiteli dříve v Borovnici, nyní správci školy ve Vlkanově, kteří s nevšední ochotou 
poskytli příspěvků, do oboru spisku spadajících a v působišti jejich sebraných. 

Zprávy z ostatních nvedených míst: ze Studené, Petrovy Lhoty, Děkanovic, 
Chlov, Hulic, Buřenic, KoŠetic, Vítonic a Piště zapsal spisovatel sám. 



134 Jan Valchář: 

Všeobecný pak jest prostředek ten, že obličej přetře se třikráte 
okrajem ženské košile nebo trojbarevnou kočkou (Studená- Pra vonín-Borovnice) 
proti srsti. 

Jak uvedeno, člověk zrakem uřkne i dobytče a tu dlužno rozeznávati, 
zda stalo se to pod Šírým nebem nebo pod střechou. Je- li uřknuto dobytče 
venku, léčí se tamže; v druhém případe lečí se ve chlévě a to způsobem 
tímto : 

Dobytče přikryje se plachtou a podkuřuje se práškem utrýchovým 
a úročníkem (Petrova Lhota), k čemuž přidá se trochu ustřihnutých vlasů 
toho člověka, na němž lpí podezření, že zvíře to uřknul (Studená). Mimo 
podkuřování se též úroky stírají takto: Udělá se kříž na hlavě dobytka, 
načež prsty pravé ruky zvíře se od hořejšího pysku po zádech a po zadních 
nohou až k zemi přetře, při čemž se říká: 

» Počínám zažehná váti ouroky skrze moc Boha živého, skrze vodu 
Cédron, v které byl Kristus Pán křtěn ; nepřipouštím vám a vás žehnám. 
K tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Bůh Syn i Duch Svatý.* Na to se opět 
udělá kříž jako prvé a třikráte se přetírá. (Borovnice.) 

2. Ujmy. 

Kdo trpí nemocí touto, jest sesláblý, ospalý a nemá chuti k jídlu. Aby 
se zažehnávačka přesvědčila, má li nemocný skutečně ujmy, nabírá z nádoby 
tři lžíce vody do hrnečku a při každém nabrání říká: 

»Vodo, vodo, vodice, 
Krista Pána křtitelnice! 
Já tě hemtám na kopec, ^) 
aby N. ujmy pominuly dnes.< 

Nyní vodu lžící přeměřuje. Zůstane-li v hrnečku víc vody než 3 lžíce, 
má člověk chorý ujmy. Při přeměřování říká: »Ne tři, ne dvě, ne jedna. « 
Zbývající vodou maže se nemocný na židovinách pravých, na levé ruce, pravé 
noze a opakuje se třikráte formule: »Vodo, vodo, vodice* atd. — Zbude-li 
něco vody po mazání, naleje se na uhlí, aby nepřišla na vítr, a hrneček se 
dá na plotnu oschnout. Jinak by zaříkávání nebylo platné. 

. 3. Psotník. 

Psotník, též > božec* zvaný, jest všeobecná téměř nemoc dětská. Pro- 
středky jsou velmi četný. Tak spálí se páví peří a popel z něho dává 
se v záchvatu děcku čichati (Studená), nebo uváže se mu na bříško 
nití nebo bavlnou čistá nafouknutá měchuřina (Studená). -- Někdy dává se 



*) Podobné zařikávadlo viz na Novoměstská na Moravě (Časopis Matice Mo- 
ravské roČ. XV. pag. 195). 



Prostonárodní lékařství na Dolnokralovicku. 135 

dítěti píti křtící voda (Studená), aneb voda od bílé soboty tím způsobem, 
že se trochu vody nalije do otvoru hromničky, na nčjž se lato napichuje, 
aby stála, a odtud vlejc se déčku do úst. (Buřenice.) — Mimo to zaříkává 
se takto: Nad nemocným udélají se tři kříže, načež zaříkávačka říká: 

»Pane Bože, račiž pomáhati, 

což já budu počínati. 

Sel Pán Ježíš okolo hubna (humna) 

Panna Maria a Jan Křtitel s Ním. 

Potkal ho Božej. 

»Božcji, kam jdeš? ^ 

»N. N. do těla:^ 

»Co tam budeš délat r< 

■>Budu kosti lámat a krev pít.: 

> Nechoď tam; radéji jdi na mrchovištc 

kosti lámat a krev pít!« 

Na to se dítě choré třikrát ofouknc a nad ním opét tři kříže učiní 
Toto léčení opakuje se třikráte. iBorovnice.) 

•i. Bolení hlavy. 

Bolení hlavy lečí se studenými obklady (vody, peluňky, křenových lupenů, 
psího vína) nebo odvarem bílého zázvoru ve vínč. (Borovnice. 1 

5. Bolest zubů. 

Neduh tento léčí lid odvarem blínu a šalvčjc, jímž si chorý ústa vy- 
plachuje (Borovnice), nebo nakuřováním dýmu z peluňky, bedrníku. máku 
páleného a listí z růže. — Též vkládá se do ucha kafr; česnek, hřebíčkové 
kapky, hřebíček a tabák pak přikládají se na bolavý zub. 1 Borovnice.) 

6. Bolení v krku. 

Mimo kladení svíček pod bradu na den sv. Blažeje, což se déje ve 
farních chrámech, aby v krku nebolelo, dostávají domácí každý kousek ze 
skrojku, když se chléb načne iPravoníni, nebo polykají tři svěcené kočičky 
na květnou neděli ancl).>, když pt)prvé spatří žito kvésti, slíznou tři klasy. 
( Studená. ) 

7. Kascl. 

Kašel léčí sr odvarem cukrkandlu, fcnyklii nebo sladkého dřeva a ibi • 
šových kořínku. Tvi o I var kopřivy nebo »petnlrek< slouží jako prostředek 
proti kašli. 'Horuvnirc ' 



136 Jan Valchár: 

8. Nedoslýchavost. 

Proti neduhu tomuto užívá se obkladů téchto : Utluče se netřesk (tučný 
mužík), dá se do těsta, upeče se chléb a pokud teplý jest, přikládá se na 
uši. (Borovnice.) 

Píchá-li koho v uších, pouští si páru z vařící vody nebo mléka úzkým 
otvorem kornoutu do ucha. (Borovnice.) 

9. Bolest v zádech. 

Bolesti tyto, které vzniknou polámáním, čímž člověk dostane mnoho 
otoků, léčí se mazáním octa, kafru s kořalkou, másla, — nebo natřásáním, 
braním na kolena a našlapováním. (Borovnice.) 

10. Bolest v životě. 

V tomto případě užívá se odvaru řimbaby, heřmánku, melisy a kudrna- 
tého balšánu. (Hulice.) 

Cítí-Ii kdo bolest v žaludku, léčí se kořalkou s kafrem. Kořalka prý 
jest vůbec velice zdravá do žaludku, neboť každý člověk má prý v žaludku 
červy. Když sní ráno kousek chleba, všichni červi naň se slezou a tu prý 
jest dobře vypiti trochu kořalky; tou se červi spálí a člověk je hned celý 
zdravější. (Borovnice.) — Též přikládá se na žaludek chléb, jehož vrchní 
kůrlía posype se pepřem a polije kořalkou. (Borovnice.) Při nemoci této 
užívá se dále odvarů červeného vína s borůvkami (černými jahodami), sušených 
trnek vařených v mléce, nebo heřmánku s bedrníkem. Nad to maže se ža- 
ludek theršingeistem*, užívá se černého perníku, hořké kořalky nebo při- 
kládají se >flastry perpetýnové^. (Borovnice.) 

11. Píchání. 

Kdo měl píchání v prsou, dával si do nedávná pouštěti žilou. — Kdo 
má píchání v nohou, užívá obkladů : hořké kořalky s mýdlem nebo zeleného 
jalovce utlučeného se psím sádlem a koňským tukem. (Borovnice.) 

12. Škrkavky. 

Škrkavky jsou červi. Proti nim užívá se odvaru rozkrájeného nebo 
rozetřeného česneku ve mléce, který se dítěti chorému buď ve středu nebo 
v pátek ráno dává píti. (Hulice.) Všeobecný prostředek jest cicvárkové 
semínko s medem. — Vyjde-li z těla jedna škrkavka, usuší a utluče se, 
načež se dá do jídla nemocnému dítěti, pak prý vyjdou všecky. (Borovnice.) 



Prostonárodní lékařství na Dolnokralovicku. 137 

Kdo trpí močovým kamenem, do studené vody nechť nastrouhá si hro- 
mového khnu *) a vypije to : bolesti prý uleví. (Studená-Chlovy,^ — Též 
ožívá se odvaru petržele, babího hněvu, jalovce nebo suchopýře. (Borovnice.) 

14. Křeče. 

V nemoci této užívá se odvaru kozího mlejčí (pryšec chvojka), nebo 
suchých hrušek s prachandou anebo vařených švestek se senespetrem (sene- 
sové listí). (Borovnice.) 

Křeče chytají údy rozličné. Drží-li křeč prst, položí se přes nčj klíč, 
nůž atd., vůbec nějaký předmět kovový (^Studená); chytají-li člověka křeče 
do nohy, ten nosí nad kolenem uvázanou hedvábnou tkaničku (^Petrova 
Lhota) anebo svěcený motouz, který nutno uvázati nad kotníky, ^^Košetice.^í 
Podobně nosí lidé chorobou touto stížení stále pod kolenem uvázanou černou 
stužku. (Borovnice.) 

15. Stříle. 

Stříle jeví se silným hučením v hlavě a bolestí zubů. Z té příčiny nutno 
rozeznávati stříle dvojí: hlavní a zubní. Nemoc tato se zažehnává — každá 
jiným spůsobem. Prvá zaříkává se takto: Připraví se hrnek s vodou, oves 
a miska. Miska dá se nemocnému na hlavu a do té vloží se nůž, vidlička, 
nůžky (vůbec věci špičaté). Nemocný se posadí a zaříkávač ho pojmenuje 
jménem a příjmením. Na to se nemocný pomodlí jednou : »Otče náš, Zdrávas 
a Věřím v Pána Boha*, při čemž nesmí nikdy říci »Amen«. Nyní zaříkávač 
počne těmito slovy : 

>Nátko loupající, 
stříle píchající 
a růže pálící! 
Já vás zažehnávám 
na hory a na skály. 
1 sou tam tři studánky : 
jedna plná masa, 
druhá plná krve, 
třetí plná kostí, 

a tam se můžete poramotiti dosti. 
K tomu mi dopomáhej 

Bůh Otec t Bůh Syn f a Bůh Duch Svatý f* 
(»Amen< říci se nesmí.) 



') Hromový kámen nebo klín je.st oblázek se stran přiostřcný buď z křemene 
nebo ze zelenokamenu. Padne prý s oblak při udeření blesku a zaryje se do zemé 
a jen vyvolený jej při kopání najde. Užívá se ho při zaříkávání rozličných neduhů* 



138 Jan Valchář: 

Po těchto slovech nalije se do misky vody a pak se tam hodí trochu 
ovsa, což se s těmi slovy zaříkávacími musí opakovati třikráte. 

Při tom se pozoruje, kterak oves se staví špičkami vzhůru, načež vezmou 
se nůžky a oves se ve vodě přestřihuje, čímž prý i stříle se zničí (Studená). 
Nemocná osoba nesmí se jiným spůsobem poděkovati nežli slovy: » Zaplať 
Pán Bůh*. Nyní se hlava chorého může ještě podkouřiti. K tomu vezme se 
sušená růže, divizna, nátkové koření, střílové koření (čapí nůsek) a ouročník, 
pak tři malé špetky ovsa z misky, který se dříve musí osušiti. To vše 
smíchané dá se na uhlí a tím se hlava nemocného podkuřuje. Pak si ne- 
mocný hlavu obváže vlněným šátkem a ulehne do postele, aby se vypotil. 
To vše opakuje se po tři dny. V té době musí se osoba, střílami postižená^ 
chrániti, aby nešla přes vodu, jinak by přešla nemoc tato na zaříkávače a pro 
nemocného by se léčení nepotkalo se zdarem. (Pravonín.) 

Podobným spůsobem zaříkávají se stříle zubní, avšak formule zaříkávači 
zní takto: 

»SIa Panenka Maria po zelené louce, 
potkala tři střelce. 
Ptala se jich Panna Maria: 
>Kam vy tři střelci jdete -« 
>My jdeme do jednoho života 
lámat kosti, píchat zuby 
a trhat žíly.* 

> Nechodíc, pojďte se mnou 
na zelenou louku. 
Tam jsou tři studánky: 
v jedné pivo, v jedné víno, 
a v jedné voda. 
Tam jezte, pijte a hodujte, 
do toho života lámat kosti, 
píchat zuby, trhat žíly nechoďte 1 1 
K tomu mi dopomáhej 

Bůh Otec t Bůh Syn f a Bůh Duch Svatý t 
(Borovnice.) 

16. Nátka. 

Nátku dostane člověk z leknutí. Radí se nakuřování úročníkem, květem 
černého bezu a sušené růže, čímž nakouří se koudel, jež se přiváže na bo- 
lestné místo (Studená). 

Též se nátka zaříkává takto: 

'Já N. N. ne svou mocí, než s Pánem Ježíšem Kristem, jehož svatou 
božskou pomocí tři devateré oustřelí: 



rrossjxsárcčzii iékařství na Dolnokralovicku 



139 



urcirá 

pjchiavá 
kipUvi 
skuDavá 

> I-:-;:pavá 

trhavá 
» vrtavá 

5chivá 

;^á-ÍYá 

suchá 
» žiravá 

* vrtkavá 

* větrová 
oteklá 

* mokrá 
lesní 

nebo končí se :'0 vyjmenování uvedených nátek takto: 

: Jdete na hory, lesy. Jsou tam tri studnice: Jedna medu, druhá piva, 
třetí vína. Ten med lízejte, jezte: to pivo pijte: to víno přehVejte, dříví 
štípejte a palie a N. pokoj dejte I Jdi nátko do hlavy, z hlavy do očí, z oči 
do téla, z téla do pat, z pat do zemé. K tomu mnč dopomáhej Bůh Otec t 
Bůh Syn Ť Bůh Duch Svatý t všeckni tři stejné podstaty Hospodina nej- 
vyššího požehnej ! Amen i Amen y Amen. « Bernartice. ) 



Já tebe zažehnávám skrze toho 
živého Boha. v Betléme narozeného, 
v Jordáne pokřtěného, na vrch Kal- 
várie ukřižovaného. K tomu mi do- 
pomáhej Bůh Otec T Bůh Syn t 
Bůh Duch Svatý t Amen. 
Při pojmenování jednotlivé 
nátky se končí uvedenými slovy.^ 
■Královice Dolní.) 



17. Žloutenka. 

Žloutenku lid rozeznává dvojí: obyčejnou a černou. I^oti prvé užívá se 
prostředků těchto: 

Chorému někdo z nenadáni plivne třikráte do obličeje tStudoná\ nebo 
uměje se nemocný ve vodě, ve které byly vařeny vrbové proutky před 
východem slunce, i Petrova Lhota.) Jindy zase pije vlažný odvar trílistky 
'hořký jetel-vachtai na lačný žaludek z voskového náprstku* a to vždy iM 
ráno a tři večer. -Petrova Lhota. i — Mimo to radí se nemocnému, by se 
díval do plástu vosku Studená\ nebo by po třikrát nahlédnul v kostele do 
kalichu. 'Pravonín.) 

Horší jest žluutcMika černá. Proti této užívá se svítku, jenž připraví 
se z mouky, jednoho vejce a do toho zadělá se veš /c svině. (Pravonín.) 



18. Sou;:hotě. 

Nemocný užívá zelené petržele s medem (Borovnicc) nebo .slaniny vařené 
v mléce. (Kosetice.) Též užívají nemocní psího sádla. (Ko.^etice.) 



140 Jan Valchář: 

19. Úbytě. 

Úbytě se smývají a to spůsobem tímto. Nejprve se přeměřuje nemocný 
takto: Vezme se tkaná režná nit a touto změří se nemocný ležící zády 
vzhůru s roztaženýma rukama po délce (od věnečku po zádech až k patám) 
a po šířce (od konců prostředních prstů). Je-li nemocný na šířku kratší 
nežli na délku, má ujmy nebo úbytě. — Tímto způsobem měří se po 
dvakráte a vždy se říká: >Já počínám opravovati na úbytě; — úbytě 
mořivý, kašlavý, palčivý, šeredný. Z čehož jste se strhly? Zdaliž z pití nebo 
z ňákého nešťastného přežití, po zadu, po předu, z mládence, panny, vdovce, 
vdovy, žida, židovky ? Jděte vy na hory, na skály ! Tam jsou tři studánky : 
Jedna piva, jedna mlíka, třetí vína. Tam bud^e, hodujte, až pro vás přijede 
na bílé brůně tato (tento) křtěná, do kostela nesená. « 

Po třetí se smývají takto: Do talíře dají se tři lžíce vody, do té se 
smočí nit, kterou byl nemocný měřen a tou se smejvají úbytě křížem (od 
hlavy přes pravou ruku k levé noze a opačně), načež se voda i s nití vleje 
do ohně. — Při léčení tomto nesmí nemocný ani prositi ani děkovati. (Ko- 
šetice.) 

20. Zimnice. 

Zimnici dostane ten, kdo požije nebo napije se něčeho odporného 
a potom se otřese. — Lid léčí se homeopaticky a tu radí požívati to, co 
přivodilo nemoc. (Košetice.) 

II. 

Nemoci vyrážkové, zevní a kožní. 

1. Bradavice. 

Choroba tato léčí se způsoby těmito: 

Když osoba, která má bradavice, žene dobytek na pastvu a přijde 
k potoku, přes který musí přejíti, tehdy vezme žíni a zaváže si jí nohu; 
pak žene dále, při čemž nesmí se ohlédnouti, aniž smí na zpáteční cestě 
přes týž potok dobytek hnáti. (Pravonín.) — Bradavice možno zaříkati. Kdo 
bradavice zaříkává, spočítá je nejdříve, pak vezme tkanou režnou (v Hulících: 
černou) nit a říkaje »ne jedna «, >ne dvě«, »ne tři< atd. (tolik, kolik jest 
bradavic), udělá vždy na niti uzílek. Na to nit svine a dá pod okap, kdež 
položí na ni kamínek. Když tato nit shnije, sejdou prý i bradavice. (Pravo- 
nín). — 

Zvoní li se hrana zemřelému, zaříkávají se bradavice takto: 
>Zvonějí hranu, 
nevíme komu. 
Bradavice, pakujte se 
všecky domů (nebo dolů).* (Vítonice). 



Prostonárodní lékařství na Dolnokralovicku. 141 

Jinak zbavují se lidé bradavic takto: 

Ze slámy nastříhá se tolik kousků, kolik jest bradavic. Když se sláma 
stříhá, nesmí se bráti do holé ruky. Potom pozpátku se čítají ustřihnutá 
stébelka, na příklad : 6, 5, 4, 3, 2, 1, načež se dají do papírku a aby to 
nikdo nevědél, položí se pod kámen nebo do hnoje. Když počnou hniti, 
bradavice se tratí. (Studená.) — Dále maží se bradavice popelem, který 
vznikne ze spálených hoblovaček, vzatých z protilehlých rohů rakve, přinesené 
do domu smutku. (Studená.) 

Aby bradavice > sešly «, vezme se proutek z koštěte, dá se na plechovou 
lžíci nebo na střepinu do plotny páliti. Potom utluče se paličkou z > moždíře* 
na klepačce, načež přiloží se na bradavice a obváže. (Studená.) — Též po- 
tírají se bradavice teplou krví holouběte (Košetice), nebo krví, která vy- 
tryskne, když se matka řízne. (Studená) — Mimo to potírají se » kozím 
mlejčím* (pryšec). (Borovnice.) 

Jiný recept předpisuje, by se bradavice jehlou propíchala, žíní obvázala 
a potírala slepičím trusem (Píšť», anebo rozpíchala bodlákem a zakopala 
mlékem z pryšce. (Borovnice.) 

Někdy náhoda poslouží člověku, aby se zbavil bradavice. Když totiž 
najde se peří vraní, vezme se, ale nikoliv holou rukou, a špičkou brku 
třikráte se píchne do každé bradavice, načež položí se opět na to místo 
tak, kde a jak leželo prvé (Studená), nebo když se peče chléb, tu prý třeba 
bradavice o teplé pometlo, když se jím uhlí vyhrabalo, třikráte přetříti. 
Tímto způsobem pomáhá se i kravám, mají-li bradavice na vemeně. (Stu- 
dená.) — 

Též radí se, by bradavice sešly, mýti je dešťovou vodou, která se 
udržela na výkalu kravském. (Borovnice.) 

Má-li kdo bradavice na nohou, léčí se tím, že stoupne chorou nohou do 
hnízda právě oprášené svině. (Borovnice.) 

2. Svrab. 

Nemoc tuto zove lid všeobecně > chrásty* a příčinu její hledá ve vodě 

pitné. 

Léčí ji mazáním, připravovaným ze sádla a listí oleandru. (Studená.) 
Též radí se nemocnému, by se vykoupal ve vodě, ve které byl pařen 

zabitý vepř. (Košetice.) 

3. Lišej. 

Příčiny této nemoci jsou rozmanitý. Nejčastěji slýcháme, že dostane 
lišej ten, kdo vezme rybu do ruky a potom si sáhne na tělo. — 

Jako příčiny, tak i medikamenty jsou mnohé, z nichž pisateli známé 
buďtež uvedeny tyto: 



142 Jan Valchář: 

Napálí se proutek z koštěte, dá se na čepel sekery a šťávou, která 
2 větvičky vyteče, lišej se natírá. (Studená.) 

Kdo má lišej, nechť vstane ve středu nebo v pátek před východem 
slunce a s nikým nemluvě setře rosu s okna a tou bolavé místo natírá 
(Studená); nebo, a to jen v pátek, setře rosu s okna třikráte a tou lišej 

natírá a říká : 

> Lišej, lišej divoká, 

nedělej se široká! 

Židé v pátek maso jedí — 

ať tě, lišej, taky snědí !< (Děkanovice.) 

Též natírá se lišej popelem z dýmky (Studená) nebo žlučí. (Košetice.) 
Má -li někdo v obličeji lišej, pomůže se mu od něho tím způsobem, 
když mu z nenadání někdo naň třikráte plivne. (Studená.) 

4. Vřed. 

Vřed jmenuje lid »břed« a vykládá příčinu jeho zkažením krve, — 
která musí se z těla vykvasiti. 

Z domácích prostředků užívá lid obkladů z teplých brambor, rozpařené 
cibule, rozžvej kaného chleba, kasičky ze Iníněte nebo z psororu (Borovnice) 
anebo vařených hub (Košetice). 

Jinak léčí se »břed< takto: Vezme se z kamen dřevěný uhel a třikráte 
se říká: 

> Vřede, vřcdoucí, 
peklo horoucí! ^IK^ 
Nebudeš li jako panská stodola, 
tak se nedělej !« 

Při tom opíše se kruh okolo bředu a při slově > nedělej* ťukne se 
mírně na jeho špičku. (Studená.) 

5. Krtice. 

Vznik krtice vysvětluje lid tímto spůsobem. Když na mrtvého krta 
sedne moucha a tato opět na člověka a jej píchne, ochuraví týž uvedeným 
neduhem. (Studená.) 

Krtice léčí se tímtéž způsobem jako >břed« ; mimo to užívá se však též 
obkladů z nastrouhané Červené řípy, (Borovnice) nebo kaše z housky vařené 
ve mléce se šafránem (Košetice). 

6. Boule. 

Kdo má boule na krku nebo tlustý krk, ten si dává chorobu tuto za- 
říkati. K tomu účelu vezme se trojhranný kámen, který ležel pod okapem 



,c.:nř'*r-.cv*-c<; 



i. "1 TI n.'.sr^ I»- *tl«lt r^a. 



.*«;:":«c tct.sc. rronnr-r.. 
Sii.: zcns^ "isfcí. riir.. ia*Tixrji 

♦:iz Itíc - Zut f;-r - a ?-c.: Tvivtí > i -^ 



V— 






kc-stí zt hř 1 :: : T 2 . k : -:- r = r: U5: r . : : : v \ v, ,: "rt ,*j .: .* ■ * o >: Ji ; > a o ' ^o n* v ^4 
Tzfri Čj '-'.é r::ky Frav r:r. 

2 . NeŤ>:/ : ř e i v\ ch :• ierr. ^^.ce :m :r o s^r u o i^r • i^-ía ^ ; ^^í í í4 "^ . \ í » \o\ v 
klín. Ten se pá-; p':;:i: na bun^r.\ i k.» so : 

'Neřesti, r.ervs:", :.:o ::\r**.K':*\ 

;ako neroste karu ni 

• >d Syna Rožiho naioroni. 

K tomu mi dopo:nahoi 

Bůh Otec Ť Bůh Syn v B\Vi Piu^ Svji:\.. 

Tato formule říká se ifikraie, navV.* so holost ihkUU' \l\^koK( jmoU 
srsti objede tupým koncem hromového klmu NoiIojh* icnI \ loiuio pfnM\lO 
lekovati, když jde mésíc dolů. /aiikávav' nismi sa >syou pia\i \t\\\ \\\\\w\\\^ 
platu a zaříkávaje nesmi říci ^Amon- Kdo iumu \^^^ luco hioiuovoho 

kamenu, možno užiti kapesního no?o. IVhtly no íťtvfonv uAí vo*»uo a pn 
ložením žeHzka uděhi so na výrostku kiiJt a hk;\ >r tak Mu»írt mvoíIouo 
Zažehnávání toto se třikráte t>paku)o ^Uoioviilioi 

8 Spáleninu. 

Spálenina se lekuje takto: l.asiuiy ikrlilr lylinliNu^ ulhiktiu no iia 
prásek, kterýmž namazaná lM»lost dťov(^n>ni tilcjrin no po»iypr. (Kuhoiiir ) 



144 Jan Valchář: 

9. Otok. 

Na otoky přikládá se lupení podbělu, lopuchu, žlutá hlína rozdělaná 
močem, teplý výkal kravský, nové máslo utřené s česnekem a do mazačky 
přidané. (Borovnice.) — Jeli oteklina tvrdá, přikládá se na ni semenec vařený 
v teplém mléce. (Borovnice.) 

III. 
Úrazy, nehody a rány. 

1. Odřenina. 

Odřenina I vodřenina), povstalá kopnutím o kámen hojí se obklady a to : 

1. Kasičkou z rozlučených knoflíčků (plodů) slizu planého, které vaří 
se v mléce a zasypou moukou. (Borovnice.J 

2. Mastí připravenou z čerstvého holubího trusu a vytlučeného máku, 
vařenou v mléce. (Borovnice.) 

Mimo to přikládá se mech z osušeného okovu, husí prach namočený 
ve smetaně, rozžvýkaný chléb s novým máslem nebo medová kasička, která 
se připravuje z medu a mouky. (Borovnice.) 

2. Rána. 

Na rány, aby se zcelily, dává se teplý klih. — Přikládá se na ránu 
slanina, roztlučená mořská cibule, mork, slepičí a zaječí sádlo, ševcovská 
smůla, pop, lupeny sladké, olšové, podbél, ' jazýček, psosor, kaše z brambor, 
pcrpetýn a arnika. (Borovnice.) 

3. Vyndaná ruka, noha. 

Nejprve se poraněný úd narovná a pak přikládá se černý kořen (kostival 
lékařský) roztlučený s máslem. (Borovnice.) 

4. Zlámanina. 

Zlámanina se narovná a přikládá se na ni utlučený nebo nastrouhaný 
černý kořen aneb utřený mastný rákos v novem másle. (Borovnice.) 

5. Stržení. 

Lidé se strhnou, zvedají-li něco těžkého, a léčí se buď natřásáním, na- 
pravováním na šátku (nemocný si lehne na záda, načež dá se mu pod kříž 
šat nebo zástěra a zvedá se) nebo natahováním pupku. — Též užívá se 
tohoto prostředku: Do skleničky dá se koudel, která se zapálí a doutnající 
přiloží se na pupek se skleničkou dnem vzhůru obrácenou. (Košetice- 
Borovnice.) 



Prostonárodní lékařství na Dolnokralovicku. 145 

6. Výhřez konečníku. 

Mimo teplé obklady (Košetice) zatlačují chorému konečník palcem od 
pravé nohy, což se opakuje třikráte. (Pravonín.) 

7. Předmět v oku. 

Aby se předmčt z oka odstranil, vkládá se pod klapku račí očko (Bo- 
rovnice), nebo osoba některá vylízne druhému oko. (Košetice.) 



IV. 
Nemoci domnělé. 

1. Vlčí mhla. 

Vlčí »mhu< dostane člověk, kdo z jara dívá se na slunce, když jest 
červené. Příznaky její jsou matný hled a ocháblost zraku. (Studená.) Kdo jí 
trpí, tomu nechť žena nastříká z prsu do očí mléka (Studená), nebo, když 
ovčák na večer domů ovce žene, nechť vkročí do stáda. (Košetice). Též se 
nemocní myjí vodou, přes kterou ovce chodí. (Borovnice.) 

2. Můra.^) 

Vznik můry, jež spící lidi ssaje a tím seslabuje, vyličuje lid takto: 

Když vezme matka odstavené dítě opět k prsu, anebo když šestinedčlka 
při úvodu překročí dříve stupeň u mřížky před oltářem, nežli ji kněz po- 
kropí svěcenou vodou, stane se z děcka jejího můra. Koho můra cucá, tomu 
nechť uváže se stříbrný peníz na prsa, anebo nechť nakreslí se na postel, 
dvéře, kolébku můří nohy. Též dává se sekyra do postele proti můře anebo 
maže si ten, na něhož přichází, prsa slepičím trusem. (Pravonín-Hulice.) 

Můru možno zaříkati též takto: 

Chorý vezme máku do špetky pravé ruky a za dne buď ráno nebo na 
večer postaví se ke dveřím světnice a odtud třikráte hodí mákem do 
prostřed světnice. Při prvém hození vysloví slovo: >Můro«, při druhém, 
taktéž. Při slově třetím >můroucí< zahodí všechen mák, načež pokračuje 
v zaříkávání můry, jež celé zní takto : 

Můro, můro, můroucí, 
nechodívcj k nám v noci. 
Přijde š-li k nám této noci, 
zabiju tě sekeřicí ! . (Bernartice.) 



*) Stať >Můra* klademe sem proto, poněvadž lid považuje »můru< za chorobu. 

Národopisný Sborník VIII. ^q 



146 Jan Valchář: Prostonárodní lékařství na Dolnokralovicku. 

O můře vypravuje lid na Dolnokralovicku tyto pověsti: 

1. Kdysi spali spolu dva chlapci, z nichž na jednoho chodila můra. 
V noci šimralo jej opět cosi na prsou; i žádal druhého, aby jej podrbal. 
Ten tak učinil a nahmátl stéblo, které vzav na tři kousky přetrhl a oknem 
ven vyhodil. Ráno, když se domácí probudili, nalezli pod oknem kmotra 
svých dítek mrtvého. (Hulice.) 

2. Podobně chodila můra na jistou stařenu v Bernar ticích. Jedné noci, 
když měsíc jasně svítil, žena ta nespala chtíc zvěděti, kdo to na ni chodí. 
Tu slyšela, že někdo bére za kliku; dvéře se otevřely a cosi blížilo se 
k posteli stařeny. Stařena můru poznala. Byla to holka z téže vesnice, svo- 
bodná, as 15 roků stará, oblečená v matčin kabát. »A, to ty jsi ta můra!< 
oslovila stařena dívčici. Tato však nepromluvila, ale chopila prý stařenu za 
hlavu a tloukla touto o peleší postele, až měla stařena celou kůži na hlavě 
bolavou. Od té doby však můra na ni nechodila. (Bernartice.) 



Posudky a zprávy. 



věstník slovanské filologie a starožitností s podporou Carské aka- 
demie věd v Petrohradě, C. k. Akademie české pro vědy a umění, C. k. mini- 
sterstva kultu a vyučování ve Vídni vydávají L. Niederle, F. Pastrnek, 
J. Polívka a J. Zubatý. Ročník I., Praha 1901. 

Že je skutečné právě v čas vydáván > Věstník «, ukazuje to, že petro- 
hradská Akademie ke svým zprávám téhož oboru odhodlala se rovněž při- 
pojiti >Slavjanověděnije< či bibliografii za r. 1900 a bude v tom pokračovati. 
Při bibliografii jest možno stopovati dvojí stanovisko: buď sestaviti co nej- 
podrobněji správné titule všech příslušných zjevů literárních pouze mecha- 
nicky nebo zároveň kriticky označiti cenu, jakou má zjev pro soubor 
poznatků příslušného oboru. Prvý způsob může podniknouti kdokoli, pokud 
má k tomu příslušné pomůcky a trpělivost, druhý však vyhrazen je pouze 
odborníku se širokým rozhledem po příslušné vědě. > Věstník* pracován je 
methodou kritickou odborníky na titule označenými a ještě některými spolu- 
pracovníky. Všichni snaží se o to, aby byla bibliografie co nejúplnější, a ne- 
zdařilo-li se to již při prvém ročníku, sluší připomenouti, že obtíže při práci 
podobné jsou tak veliké a mnohé, spojení zvláště mezi Slovany podnes tak 
neúplné, že není možno vůbec pomýšleti na vydání nějaké bezmezerné biblio- 
grafie. Ostatně unikne-li některá práce, bývá to z pravidla drobnost nevelké 
ceny a tudíž více méně bezvýznamná. Tím, že u značné části prací podán je 
stručný obsah, nebo výsledek bádání nebo krátké a případné ocenění, nabývá 
> Věstník* v mnohých částech zajímavosti i pro toho, kdo se specielně tou 
kterou otázkou neobírá a přece by rád o ní něco v krátkostí zvěděl. Ale 



Véstník slovanské filologie a sUrožitnosU. 147 

pomáhá se tím zvláště odborníku, že nemusí drahý čas utráceti na čtení 
článků a pojednání necenných. Bylo by si přáti, aby, p^^kud je to jen možno, 
tato chvalitebná stránka šířila se a tříbí la vždy víc a více. S německými pře- 
klady titulů prací v závorkách nemohu se spřáteliti. Komu jich třeba : Kdo se 
zabývá studiemi slovanskými, přece nej)otřcbujo toho překladu jako sprostředko- 
vacího mezi sebou a na př. maloruštínou ? A zrovna tak ho nepotřebuje Francouz 
Slovany se obírající, ba ani Nčmec: nezná-li ani tolik slovanské jazyky, aby 
rozuměl titulům, pak mu k studiu tento překlad neposlouží. A není skutečně 
možná slovanská publikace rázu >Věstníka« za dnešních dob bez němčiny? 
Snad by stálo za uvážení, nemá-li příští ročník zbaven býti tohoto balastu. — 
Proč píše se po polsku (184): Polacy a po česku (146) (ne bulharsky): Bul- 
haři a j. v. Úprava i tisk jsou přiměřené, korrektura pečlivá. Jen bych si 
přál, aby na konci nebo na počátku podán byl přehled jednotlivých záhlaví 
jako obsah (vedle rejstříku včcnéhoj a aby všechny práce dostaly jednotné 
číslování. Vydáním >Véstníku< vykonává redakce kus velmi nesnadno, ale 
za to tím záslužnější práce a to pro slovanské studium vůbec. 

r. 3. Dušťk. 

daBHHOBtxbiiie bi. iioB]K'iieiiiiiJX'i> ii;íihiiíh\'i>. CncTeMaripiocKiň 
yKaaaTBJb cTaroíi, pencinún ii :iaMtTOíx"b ;ui 11'00 roxb. ('niiKTiioTrpuy])r'i> 
1001. Tniior]>a<i»iíi HMiicpaTopcKofi AKa,;c>iiii HavicL. 

Ke druhé knížce loňského ročníku „ILíBtcTiií OTAfcKMiiíi pyocKari» ;rji.iu*a 
ii cJOBecHocTii'^ petrohradské Akademie Nauk přiložena byla tato bibliografie, 
vydaná také o sobě. Cíl její jest omezen již v titulu a také v předmluvě : 
má býti ukazatelem > statí, recensí a poznámek ze slovanovčdění, uveřejněných 
v časopisech, novinách, sbornících, pracích učených sjezdu a podobných pe- 
riodických publikacích, t 

Objevilo se tedy skoro současné v Rusku cosi podobného českému » Věst- 
níku slovanské filologie a starožitností* — ale s programem omezeným jen 
na publikace periodické. Byla tedy de facto konána částečné táž práce ve 
dvou střediscích slovanských — a to v Praze úplněji. Čím mohla peirohradská 
bibliografie státi se důležitou pro ostatní Slovany, totiž bibliografií ruskou, 
toho v ní není; omezilať se redakce hlavně na ostatní Slovany — majíc pa- 
trné na zřeteli potřeby ruského » slovanovčdění*, to jest vědění o ostatních 
Slovanech. Nacházíme totiž v bibliografické publikaci petrohradské tyto od- 
díly : I. Oddíl všeslovanský. II. Církevně slovanský jazyk a literatura. III. 
Slované Polabští, Baltičtí, Kašubové. IV. Poláci. V. Lužičtí Srbové. Ví. Če- 
chové. VII. Slováci. VIII. Slovinci, Rezjané a jiní Sli)vané v severní Itálii. IX. 
Srbochorvaté. X. Makedonští Slované. XI. Bulhaři. XII. Neslovanské národnosti 
a státy, spojené se slovanským světem. 

Zpracování látky bibliografické v těchto oddílech jest velmi pečlivé, ač 
ne ve všech stejně úplné. Jednotlivé oddíly děleny jsou na pododdíly : Jazyko- 
zpyt, literaturu, ethnografii, historii, životopisy současníků a nekrology — a 
i v pododdílech jest ještě po případě dále děleno. 

10* 



148 Slovanovědční v periodických publikacích. 

Jak patrno, liší se „CjiaBHHOBtA^HÍe" od > Věstníku* i rozdělením a vůbec 
methodou. Ve > Věstníku* při rozdělení přihlíženo především k vědeckosti, 
v »Slovanovědění« k praktičnosti bibliografické. Dále: „CjaBiiHOBÍAtHÍe" jest 
pouhou bibliografií, podávajíc toliko tituly prací, kdežto > Věstník* podává 
i kratší neb delší obsahy, čímž se značně a prospěšně liší od publikace petro- 
hradské. Ovšem petrohradská bibliografie zahrnuje i dobu nejnovější, a v ní 
i práce, které se jakkoli vztahují ke » slovanovědční «, kdežto » Věstník* jde 
jen do konce 18. stol. v rozsahu přesně vědeckého smyslu > slovanské filo- 
logie a starožitností*. Jiným rozdílem jest skutečná >všeslovanskost* Věstníku 
(v němž jsou výtahy podávány v rázných jazycích slovanských) proti pouze 
ruskému jazykovému rázu > Slovanovědční*. 

Čeho při užívání bibliografie petrohradské bude pracovník citelně po- 
strádati, jest ukazatel, jejž dle předmluvy redakce odkládá na dobu pozdější, 
až k několika svazkům společně. Vadou také jest nedokonalé reprodukování 
latinkou tištěných titulů některých Článků a recensí, zejména českých (kdežto 
jinde — hlavně u polských a slovinských prací — citováno jest velmi přesně), 
ač rádi uznáváme, že v té příčině „CjiaBflHOBÍA*HÍe" velmi příznivě vyniká 
nad jiné ruské publikace. 

Máme v ruce vážnou publikaci — a přec nemůžeme se zhostiti jistého 
pocitu nepříznivého. Nemohu se totiž osobně spřáteliti s tříštěním sil, jakým 
jest konání téže práce na dvou místech. Takovým tříštěním sil zcela nepo- 
chybně jest vydávání „CiaBAnoBtA^nia" vedle » Věstníku*, dříve založeného. 
Ve dvou centrech slovanských, v Petrohradě a v Praze, lidé učení konají 
touž práci — vychází tedy, mathematicky vysloveno, polovice sil a času na 
zmar. A východ z toho zdá se mi zcela prostý: v Praze mohla by se po- 
řizovat podrobná bibliografie západoslovanská a jihoslovanská, v Petrohrade 
ruská (a po případě snad bulharská) — a výsledkem takto rozdělené práce 
(soustředěné v Praze z důvodů na snadě ležících) bylo by dílo co možná do- 
konalé, provedené beze ztráty času a sil. A. Černý. 

►iHTepaiypa yKpaiiiiCKaro (im.ihK.iopa 1777 — 1900. Onurb iliiííjiio- 
rpa'i»nuecKaro yKa:iaTe.i;i. CocTauihii, J]. ,!,. J'p ii ii ue iiku. "y^epniiroBi.. 1901. 
3eMCKaji Tniiorpa'i>ia. 

Maloruské ethnografii náleží mezi .slovanskými ethnografiemi jedno z před- 
ních míst. Tak důkladně byla zpracována. Máme historicko-kritické pře- 
hledy jejího vývoje až do nejnovější doby od Pypina a Sumcova. K těmto 
řadí se nyní jmenovaná práce p. B. D. Hrinčenka. Snaží se podati pokud 
možno úplný, chronologicky seřazený rejstřík všech prací o maloruském folk- 
lóru, jak sbírek jednotlivých, taktéž vědecké práce o maloruském folklóru, 
mimo to též o historii této discipliny vědecké, biografických zpráv o folk- 
loristech maloruských a p.; mimo to pojal p. Hrinčcnko do svého rejstříku 
také zpracování lidových sujetů maloruských v poesii umělé. Spis. stěžuje si 
na velké obtíže, se kterými musel zápasiti při této své práci ve venkovském 



B. D. Hrinčenko: Literatura ukrajinského folklóru 1777—1900. 149 

mésté ruském, v Černigově, kde nemohl se spoléhati na pomoc velkých 
knihoven veřejných. Proto ku př. CÓopnuixT. Maxep. KaBKiu. nemohl citOTati, 
uvádí str. 129 pod č. 737 několik jeho svazků úhrnem, jinde ukazuje na re- 
cense jeho. — Práce jsou, jak řečeno, seřazeny chronologicky, od r. 1777 
počínajíc. 

Se způsobem, kterým p. Hrinčenko seřadil jednotlivé práce, nemůžeme 
se spřáteliti. Rozpravy a sbírky tišténé po časopisech neuvádějí se zvláště, 
nestaví se v čelo jméno sběratele, vydavatele, autora, než jméno časopisu za 
ten který rok, ve kterém sbírka neb rozprava byla vytištěna, ku př. str. 55 
r. 1859 ^epnuroBCKÍn Vy 6. BtACMOcrn a pak následuje výčet dotyčných prací 
v jednotlivých číslech toho časopisu vytištěných ; str. 39 si. uvádí se týž časopis 
za r. 1860 a úhrnem jednotlivé v něm vytištěné články atd. Stejně postu- 
poval náš bibliograf také se speciálními, Malorusům věnovanými časopisy, tak 
tedy str. 62 — 64 vypsán obsah >jihoruského literárně-vědeckého listu* OcHona 
za r. 1860 a str. 66—68 obsah ročníku téhož listu za r. 1861. Stejně jednáno 
s jinými odbornými časopisy, jako KiencKan CTafuma. HaiiiicKii Hayíc. Tonap. 
iMenH lIIeBueHKa, 3THorpa'i'. 06o3pt,HÍ(^, Lud, Wista atd. Ovšem není systém 
tento proveden úplně, ku př. rozprava Srcznevského 06i> ouo>Kaniii cojiHua 
y ABí^nHiiXL (MaBflHB, vytištěná r. 1864 v ýlvMlIITp., uvádí se pod heslem 
Cpe3iicneKÍÍl (str. 74), pod. různé práce Kaindlovy (str. 160, 221, 230, 248 a j.) 
Obsah časopisu uvádí se na několika stranách někdy pod jedním číslem — 
v rejstříku pečlivě sestaveném odkazuje se na toto číslo, a kdo hledá právě 
práci toho autora, musí pročítati celý obsah dotyčného časopisu. Práce tedy 
jest tímto systémem valně znesnadněna. 

P. Hrinčenko obmezil se na pouhou bibliografii, někdy uvádí podrobněji 
obsah větší publikace, někdy ale obmezuje se na pouhé uvádění titulu, ač 
bychom si přáli věděti, co v té které knize, rozpravě hledati máme, ku př. 
str. 123 č. 73S vytištěno »Zbiór wiadomosci do antropologii krajowéj. Kraków. 
Tom III. Rulikowski, Zapiski etnograficzne z Ukrainy 62 — 89< a nic více; 
ač by žádoucno bylo, věděti čeho vlastně tyto zápisky se týkají; taktéž čteme 
str. 139 č. 842 obsah VIII. sv. téhož Zbióru >Z. D. i Neiman Materyaíy 
etnograficzne z okolic Pliskowa« a str. 142 č. 854 uvádí se ještě zvláště 
samostatný otisk této práce, ale bez bližšího udání, co tyto materiály obsahují atd. 
— Nčkdc připomíná se také práce, která se nedotýká maloruského folklóru, 
ku př. str. 158 č. 956 uvádí se z 1. sv. Wisly na r. 1837 sbírka pověstí 
horalů Beskidských od R. Zawilihského, str. 134 č. 815 recense překladu 
rumunských pohádek od M. Kremnitzové z péra A. Veselovského v ^KMHJlpocB. 
1883, sv. 225. O velikých pracích za to akad. A. N. Veselovského podávají se 
zprávy velmi nedostatečné, ač v nich hojnou měrou rozbírán maloruský 
folklór, jeho velký spis lOacHopyccKifl ÓujiiiHbi vůbec se neuvádí, jiný spis 
PaaLicKanifl bt> o6.iacTu pyccKaro AyxoBuaro cTiixa jen částečně a teprv 
v doplňcích str. 290 č. 1700. — Chybně zajisté uvádí se teprve pod r. 1875 
str. 107, č. 646, že V. Bélinskij vyslovil také mínění o maloruské poesii ná- 



150 H. D. Hrinčenko: Literatura ukrajinského folklóru 1777—1900. 

rodní v pověstném pojednání o sborníku Kirše Danilova a o sbírce Sacharova; 
ostatně to mohlo zcela dobře odpadnouti, neboť má to význam pouze pro 
charakteristiku znamenitého kritika. — Se systémem zvoleným naším spisov. 
souvisí, že tatáž rozprava uvádí se dvakráte, jednou jako článek v žurnále, 
po druhé jako zvláštní otisk, že tatáž kniha uvádí se v 1. i v 2. vydání : 
ku př. str. 43, č. 224 pod r. 1855 uvádí se vydání Národních ruských po- 
hádek od A. Afanasjeva v osmi seš. 1855 — 1863 se stručnou poznámkou, 
že se v něm vyskytují také maloruské pohádky a anekdoty, a na str. 254 si. 
č. 1488 třetí vydání téže sbírky, tentokráte s plným výčtem obsažených v ní 
maloruských pohádek. Dílo Kolbergovo Pokucie uvádí se I. sv. str. 132, č. 801, 
rok 1882; II. sv., str. 137, č. 822, r. 1883; IIÍ. sv., str. 170, č. 1016, r. 1888; 
sv. IV., str. 182, č. 1082; recense toho spisu pak v obsahu Kícbck. CxapnHa 
str. 140, č. 848. Téhož Kolberga sborník Chelmskie, vydaný z pozůstalosti 
Kolbergovy od Iz. Kopernického, Hrinčenko vůbec neuvádí. — Zvláštní jest 
chyba str. 281: tu se totiž připomíná, že v XXXIII. sv. 3an. iiayK. Tonap. 
Í3i. lUcBqeHKa jest zrecensována práce ^eiieKa Literatura kulturně historická 
a ethnograťická, a tento ^eneKi, octl se také v rejstříku. 

Tento rejstřík jest pečlivě sestaven. Vedle jmen autorů a redaktorů 
uvádějí se také jednotlivé časopisy, ze kterých p. Hrinčenko čerpal. Mimo to 
byl zajisté žádoucný ještě rejstřík včcný, který by odkazoval, kde by se mohl 
shledávati materiál ku př. o svatbě, o lidové medicíně, o upírech, o písních, 
koledách atd., aspoň nejnutnější odkazy měl obsahovati; do detailů nebylo 
ovšem možno se pouštěti, do výčtu jednotlivých sujetů, jednotlivých pověr 
a pod. Ale takový index věcný byl by zajisté býval mnohem prospěšnější, než 
rejstřík jmenný. Nezáleží tak na tom, co k d o napsal, než o č e m bylo kde psáno. 

Přes to všecko, co jsme této knize vytkli, neváháme přiznati, že jest to 
práce velmi záslužná, a hledíme-li na velké obtíže, se kterými musil zápasiti 
náš bibliograf v zastrčeném venkovském městě, nemaje k disposici své velkou 
bibliotéku universitní aneb jiných velkých korporací vědeckých, jest to dílo 
v mnohém ohledu zdařilé. Padá tu také na váhu, že nemohl se spisovatel při 
tomto spise opírati o vzory jiné. Žádná ethnografie slovanská nemá do té 
chvíle podobného obšírného soupisu. Jediná tu byla práce Ad. Strzeleckého 
Materjaly do bibliografii ludoznawstwa polskiego, obsahující pouze 11. 1878 
až 1894 a i ta jest pouhý soupis prací, seřazený abecedně dle autorů. Pan 
Hrinčenko byl tedy nucen pracovati zcela samostatné a také osamoceně. Po- 
dává svou práci skromně, jako pouhý pokus. V předmluvě Žádá, aby byl jeho 
soupis doplňován. Nám nezáleželo tolik na doplnění jeho — zde ovšem se 
ani nemůžeme odvažovati na doplňování bibliografických odkazů — jako spíše 
na methodické stránce podobných bibliografických prací. Při příštím žádoucném 
vydání měla by býti kniha tato přepracována s hlediska tu vyloženého. 

^. Polívka, 



G. L. Gomme: Folklór. 151 

Folklór. Podrz^cznik dla zajmuj^cych si^ ludoznawstwem Uložyl G. L. 
Gomme. Przetíómaczyl z angielskíego W. Szukiewicz. Opatzyí przedmow^ 
S. Eljasz-Radzikowski. W Krakowie, Wydawnictwo towarzystwa ludo- 
znawczego we Lwowie. 1901, 8^ 

Anglická kniha je zřízena velmi prakticky u přehledně. A praktičnost 
je též hlavním jejím účelem. Obrací se ne jen k odborníkům, ale k intcl- 
ligentům a chce módní, časový zájem na lidovědč i na lidu samém strvaliti 
a prohloubiti u těch, kdo z jakýchkoliv příčin zajímali se o některý obor 
lidového uměni, bytu atd., ale neměli případného, soustavného návodu, 
a brzy si zmrzeli studium lidu. Má řadu theoretických, ale populárních výkladů 
o jednotlivých hlavních bodech lidovědného studia, týkajících se pověr, líčení, 
zvyků, zábav, tradice, atd.; k nim pojí se typické příklady a praktické do- 
tazníky. Folklór pojat tu ovšem ještě v užším smyslu, založen na historickém 
podkladě, chce býti srovnáním a sestavením přežitkúv (pověr, zvyků, podání) 
uchovaných v nové době v lidu. 

Zdá se mi, že dnes studium lidu od tohoto historického hlediska spěje 
vždy rychleji v nové dráhy, jichž východiskem a podkladem je současný 
život lidu, nynější jeho stav, vykládaný z psychologického, kulturního a sociál- 
ního stanoviska, při čemž přežitky a p jen pokud fakty a doklady se dají 
posunout do historického pozadí mohou býti předmětem studia jako cosi 
historicky dochovaného. Přes to však i do dnes folklór v tom anglickým 
autorem zvoleném slova smyslu dá se s prospěchem udržeti, a návod k jeho 
pěstění je vítán. 

V Polsku tím vítanější, že právě ten přežitkový materiál, jak z prací 
dosavadních patrno, je neobyčejně bohatý, a slibuje i do budoucna hojnou 
žeň. Polská úprava je pěkná. Vydavatelé neomezili se na pouhý překlad, ale 
postarali se o dodatky domácí, které knihu činí teprve jich čtenářstvu pří- 
ležitou a milou. Přidali bibliografii význačných polských prací folkloristických 
a dokládají též jednotlivé oddíly polskými prameny souhlasných věcí. Z jedno- 
tlivých oddílů zajímavý je na příklad literární ne tak svým úvodem, jako 
pokusem o třídění látek. Pokusy tyto dosud nedospěly definitivního stadia, 
avšak v posledních létech prospěšně se odloučily od všelikých násilných 
klassifikačnich thcorií a nastoupily trnitou sice, za to však slibnou cestu 
empirie, pracného zkoumání, pilování a rozkládání látek, zvolného kupení 
motivů i prvků. 

Při tom nejde o to, rázem najíti kouzelnou formuli, kterou by se dala 
roztříditi ta různorodá směsice látek tak bezpečně jako na př. rostliny 
v určitý systém, ale spíše o to, připravovat stálými, zvolnými pokusy methodu, 
která jednou postupně a bezpečně dojde k cíli. Jeden z takových pokusů 
obsahuje i naše knížka. Nesouhlasil bych s tím ve všem, ani ne v kodifikaci 
jednotlivých látek, avšak celek je zajímavý i cenný pro pokusy třídění, a pro 
sběratele — laika velmi prospěšný a návodný. V. T. 



152 Vladimír Hnatjuk : 

CiAOBaKH íH PyCHiiu ? IIpHUHHKH fl,o BHflCHeHH CHopy npo HamiOHaJIbHicTb 
aaxuHHX PycHHiB. IIo^aB EojioAnMHp TnaTiOK. SanncKH nayKOBoro 
TOBap. ím. IIIeBHeHKa, t. XLII, str. 81. 

V první části této rozpravy probírá spis. otázku o národnosti osadníků 
ze stolice Zemplinské v některých místech jihouherské stolice Báčské (Ke- 
restur, Kocur) a v některých místech sremských. 

Vydavatel slíbil rozbor této otázky ve své sbírce písní v těchto osadách 
sebraných (srv. Sborník VII, 217) a tu nám jej předkládá. Spis. otiskuje 
obšírné starší hlasy o této otázce a jmenovitě hlasy i osvědčení některých 
rodáků, jak starší tak též novější, kteréž si byl vyžádal jak svědectví, když 
se v posledních letech začala se strany vážných linguistů slovanských popírati 
maloruská národnost těchto osadníků aneb aspoň jich dialekt počítati mezi 
slovenské a ne maloruské. 

Některé ty hlasy, zvláště některých bohoslovců v Záhřebe studujících, 
jsou zajímavé jako materiál pro jazykozpytce ; jeví se v nich zvláště silný vliv 
chrvat., silněji než v písních vydaných p. Hnatjukem. Protesty jich místy 
velmi rozhorlené proti prof. Pastrnkovi působí namnoze pak zrovna komicky, 
ovšem pro vědeckého posuzovatele celého sporu. Národní uvědomělosti občanů 
Keresturských všecka čest a my nebudeme jim vnucovati přesvědčení jiné 
a nechceme přesvědčovati je, že jazykem svým patří mezi Slováky a ne mezi 
Malorusy. Nenř mluva jediným, třebas velmi vážným příznakem národnosti, 
v tom dáváme p. Hnatjukovi úplně za pravdu. Nám jde pouze o charakte- 
ristiku dialektu, a tu jest podle našeho mínění příliš málo, praví-li se o něm^ 
že jest pouze silně >poslovačen«. 

Opět poukazuji na to, co jsem uvedl ve své recensi i Sborník VII, 216) 
p. Hnatjukova vydání v IX. sv. ETHorpa*. BOipiiiiKa, totiž na rozdíl mezi 
písněmi církevními a písněmi světskými. Tu jest viděti, jaký jest to jazyk 
vlastně, a odkud Živlové dialektu tomu cizí pronikli do písní. P. Hnatjuk 
pokusil se také o vyvracení důvodů Pastrnkových, ale ne s výsledkem Žá- 
doucím. Poukazuje totiž na to, že mnohé zvláštnosti dialektu Keresturského 
i ostatních osad se vyskytují ještě v jiných dialektech maloruských. To však 
není důkazem, že to jsou jevy ma/oruske, než že tyto jevy pronikly do oněch 
západních dialektů maloruských rovněž ze slovenčiny, po případě z polštinyi 
jako zvláště forma »/^r/« — jest to očividný lapsus, praví-li spis., >y bcíx 
pyccKiix (He.iiiiuo yKpaincTbKuxT,) ronopax newa ťaM03By«iHoro /, TÍJbKii ap 
a6o e/>*. P. Hnatjuk není zajisté linguistou, neboť jinak by přece z toho, že 
v haličských a uherských dialektech maloruských se vyskytuje velký počet 
tvarů »trat*^ nemohl souditi, že jest to velká prý ještě otázka, nemáme- li tu 
spatřovati zbytek cTapopychKOi mohu. Pan Hnatjuk připomíná také, že má 
několik rukopisů z Bačky a ze Sremu, a uvádí řeč o slavnosti svatební, neboť 
jsou právě prý takové řeči obřadní nejdůležitější svým konservativním rázem, 
zachovaly nejdéle sledy starobylosti a mohou takto sloužiti za důkaz ruského 
původu bačvanských osadníků. Ale v ukázce otištěné v pozn. na str. 37. 



Slováci nebo Rusíni? I53 

shledáváme nejvíce sledů církevního jazyka slovanského, i hláskoslovných 
i tvaroslovných i lexikálních; pod. jako se u Slováků uherských v podobných 
obřadních a slavnostních prosloveních projevuje biblická čeština, tak u těchto 
uniatských obyvatelů projevuje se církevní jazyk slovanský ovšem ruské 
recense. 

Pro spojitost jazykovou nic z toho nevyplývá než jest to pouhý důkaz 
kulturního vlivu. -- Slovem p. Hnatjuk nevyvrátil nikterak názory a důvody 
prof. Pastrnka i Sobolevského. 

S otázkou o národnosti »Rusinů« Bačvanských souvisí dále otázka o ná- 
rodnosti Rusinů v západních stolicích hornouhcrských, neboť odtud pocházejí 
osadníci stolice Bačské, pokračuje p. V. Hnatjuk a přechází k druhé části 
své rozpravy. Probírá různé názory o hranicích slovensko-ruských v stolici 
Zemplinské, Sarišské, Spišské a j., uvádí zprávy, kam až na západ sídlili 
v dobách starších Malorusovc, poměry náboženských vyznání a jich souvislost 
s poméry obou sousedních kmenů, probírá jednotlivé statistické výpočty. 
Důkladné a obšírné citují se všecky názory v té věci vyslovené od počátku 
XIX. stoi. až po dobu nejnovější, jmenovitě pak polemika vedená v té věci 
mezi St. Mišíkem a red. Slovenských Pohťadů J. Škultétym. — Mezi jmény 
uniatů na Spiši a Šariši naskytují se taková, která jsou polského původu, 
jako Vansač (t. j. vousáč), Sroka^ Kroťak^ Varchol^ Vilkocsky, Grockj\ vedle 
jmen dokonce německého původu, a jmen, která by se mohla prohlásiti za 
nepochybně ruská, jest málo. Pro otázku o původní národnosti těcho uniatů 
z toho nic nenásleduje. Kdyby se ukázky ze Zavadky, Porače a Lipnika 
uvedené, str. 77 si. rozebraly, objevilo by se, že jazyk těchto osad jest ne- 
stejný, nestejnou měrou proniknutý živly ruskými: v Zavadce říká se korovi, 
v Zahorotciy solotši^ mohtiti^ mo/oko^ dolho a v písni v rýmě bhto, mimo to 
ještě pol. skarňiti se, V Porači : pl. nom. acc. korovii^ soloma^ moloko^ ale prasátka, 
v zahratci^ slatše^ polsky calej, calkom^ v Lipníku korovo\ solotsó\ lierevo, 
solonta ale d/uho, polsky v zahrotci, ca/kom. Pro charakteristiku toho kterého 
dialektu měly by rozhodovati hlavně a především jisté výrazné fonetické 
jevy, a o lexikálních zvláštnostech mělo by se uvažovati až nai>osled. V no- 
vějším srovnávacím jazykozpy tě tak se postupuje a byl by nejvyšší čas, abychom 
také v slavistice se brali touto cestou. 

P. Hnatjuk dospívá k následujícím vývodům: Sporné territorium bylo 
od nejdávnějších dob ruské, zmenšovalo se ]>ak časem následkem denacio- 
nalisace Rusů, jednak ve prospěch Maďarů — cestou násilnou, jednak 
ve prospěch Slováků - cestou dobrovolnou. Mluva v těchto krajích 
není dosud úplné prozkoumána, ale ze vzorů dosud vydaných jest vidno, 
Že jest na mnohých místech čistě ruská, a na mnohých místech více 
aneb méně poslovenštěna. Mluva pouze nemůže rozhodovati otázku o ná- 
rodnosti obyvatelů těchto krajů. Spis. vytýká výslovně, že pod vlivem 
slovenským se nemění pouze mluva Rusinů, než také jich obyčeje obřady, 
kroj a j. Tu pak zbývá vlastně již jen otázka, co v těchto západních 



154 Vladimír Hnatjuk: Slováci nebo Rusíni? 

stolicích homouherských původně Malorusy osídlených zbylo ruského, a pokud 
dialektologie a národopis může rozhodovati spornou tuto otázku. Rusíni 
západo-uherských stolic nemají čistý typ, možno bylo by je pojmenovati 
»Wasser-Ruthenen< praví spis. Jich denacionalisace postupuje rychle i nyní, 
a nenastanou-li jakési neočekávané poměry, nezůstane během tohoto století 
po nich ani sledu : všickni propadnou v madkrském a slovenském moři. Cena 
této rozpravy záleží v tom, že jest v ní důkladně sebrána a rozebrána celá 
literatura o pohraničních krajích slovensko- ruských. Rozřešení sporných otázek 
může následovati teprve po zevrubném zkoumání dialektů pomezních podle 
vzoru Brochova. y. P—a. 

Louis Leger, La Mythologie slavě. Paris 1901, str. XIX -{-248. 

Obtíže uvésti mythologii pohanských Slovanů v Určitý systém jsou s do- 
statek známy. Nejvíce vadí nedostatek spolehlivých a podrobných pramenů. 
Domácí kronikáři dotýkají se náboženských názorů svých rodáků jen příleži- 
tostně; hojnější zprávy zaznamenali toliko spi.sovatelé cizí, ale ti nejsou vždy 
spolehlivými zpravodaji, neboť nerozuměli řeči slovanské a zabarvili často ná- 
boženství Slovanů podle svých názorů. Mythologové slovanští vyhledávali roz 
manité cesty, aby kusé a skoupé zprávy historické docelili a v jakousi jed- 
notu uvedli. Prostředků poskytoval jim současný stav bádání mythologického 
u jiných národů. Shledávány byly pečlivě parallely z vyvinutých soustav ná- 
boženských u Indů, Řeků, Římanů, Germánův i Litvanův, aby se jimi vyplnily 
mezery v mythologii slovanské, čerpáno hojně z tradice lidové, o níž šířilo 
se domnění, že kryje v sobě vzácné přežitky kulturní a náboženské, snášen 
byl vůbec s úsilím podivuhodným materiál se všech možných stran, užíváno 
rozmanitých hypothes a theorií, jak byly právě v módě, aby pomáhaly bu- 
dovati jednotný obraz bájesloví slovanského. 

V době novější — po mnohých nezdařených pokusech — nastalo jakési 
vystřízlivění. Poznalo se, že nelze pomýšleti na vykreslení soustavné mytho- 
logie slovanské, která by byla společná všem Slovanům, nýbrž že třeba pře- 
stati na pouhém srovnání a ocenění těch kusých zpráv historických, jež 
o náboženství jednotlivých národů slovanských zaznamenali staří kronikáři. 
Na toto stanovisko postavil se také L. Leger ve své knize o mythologii 
slovanské. 

V úvodě předeslal stručný přehled dosavadních prací o bájesloví slo- 
vanském, počínajíc Kajsarovou rukovětí (1803) až do doby nejnovější, s pří- 
padnými poznámkami kritickými, z nichž možno poznati také vlastní jeho 
názory. Následuje pak kritické ocenění pramenů mythologie slovanské; nejdříve 
vysvětleny zprávy domácích kronikářů, jako Nestora, Cosmy, Dalimila, Dlu- 
gosze, potom spisovatelů cizích, na př. Adama Bremského, Helmolda, Thiet- 
mara, Saxona Grammatika, Ebbona, Herborda, kronikářů byzantských atd. 
K tomu připojeny poznámky o památkách hmotných, idolech a reliéfech, 
pokud se zachovaly a k mythologii pohanských Slovanů se vztahují, a podán 
rozbor jednotlivých slov v pokladu jazykovém, majících význam bohoslužebný. 



Louis Leger: Slovanské bájeslovi. 155 

Z pramenů přesných vyloučeny falsifikáty jako rukopisy Zelenohorský a Krá- 
lovédvorský, Mater verborum, Verkovičova Véda slovanská a j. 

Olymp slovanský Leger rozdělil ve dva oddíly. Do prvního zařad\ije 
božstva vyšší: Peruna, Svantovíta, Volosa, Chorsa, Dažboga, Svaroga a Sva- 
rožiče, Striboga a Trojana. K bůžkům nižším počítá Triglava, Radigasta, 
Podagu, Pripegalu, Černoboha, Běsomora, bohyně (Živu, Ladu), bůžky domácí, 
Sudice, Vily, Rusalky a j. 

Zvláštní kapitola věnována je bohoslužbě pohanských Slovanů; vysvětleny 
tu staré zprávy o obětech, chrámech, modlách, hájích posvátných a pramenech, 
o žrecích a věštbách. V poslední kapitole jsou vylíčeny názory starých Slo- 
vanův o životě posmrtném, o navi a ráji, vyložen způsob pohřbívání a slav- 
nosti pohřební. V dodatku pojednává spisovatel o některých záhadných otáz- 
kách slovanské mythologie, na př. o poměru Svantovita k sv. Vítu, o Sva- 
rohu a Svarožičích, o modlách pohanských bůžků, které byly na různých 
místech nalezeny. 

Ve výkladech svých Leger postupuje přesně methodou historickou; zření 
má hlavně k historickým zprávám, které se vztahují na pohanskou periodu 
života a historie národů slovanských. Látky folkloristické užívá jen potud, 
pokud lidovou tradicí historické zprávy a památky staré se vysvětlují a do- 
plňují, na př. v statích o bůžcích domácích, o Vilách, Rusalkách a Sudičkách, 
o názorech na život posmrtný a p, Methodu tuto schvaluji, neboť jsem se 
sám přesvědčil, že tradice lidové bude možno teprve tehdy platně užíti k bu- 
dování mythologie starých Slovanů, až bude důkladně prozkoumáno a přesně 
stanoveno, co je dávným přežitkem domácím a co bylo odjinud přejato. 

Leger počíná si i jinak velmi střízlivé; nestará se o žádné systémy 
a theorie výkladů mythologických, nehledá analogii v mythologii litevské, 
německé, řecké, indské, nýbrž prostě sestavuje a vyčerpává zprávy obsažené 
v textech a dokumentech. Proto nepouští se také do výkladu rozmanitých 
záhad, jimiž mythologie pohanských Slovanů jest přeplněna, nýbrž přestává 
na konstatování historicky zajištěných zpráv. Jest to předností i vadou jeho 
knihy ; předností potud, že podává hlavně věci historicky doložené, vadou, 
že nesnaží se vyložiti zprávy nejasné a vnésti do nich více světla. 

Rozptýlenou a mnohostrannou látku svého předmětu spisovatel snesl 
velmi svědomitě, vyčerpal ji přímo ze samých pramenův a pečlivě ji v jednotu 
uvedl. Využil také všech vážnějších studií, jež byly dosud napsány o mytho- 
logii slovanské, a vybral si z nich jen závěry spolehlivé. V jednotlivostech 
bylo by ovšem možno lecos namítati, na př. proč Leger zařadil mezi božstva 
nižší Triglava, jejž Ebbo nazývá přímo »summus deus«, a Radigasta, 
který sluje u Adama Bremského >princeps« bohů v Retre.^ Když spisovatel 
se zmiňuje o »Nemodlilkách*, které jsou patrně původu pozdějšího, neradi 
pohřešujeme >Poludnice«, které jsou i ze starých textů doloženy i v tradici 
lidu dobře známy. Ale tyto a podobné drobnosti neujímají nijak důležité ceny 
spisu Legerovu. .?. Máchal, 



156 F- J- Čečetka: 

ť. J. Čečetka: Od kolébky do hrobu. Lidopisné obrázky z Podě- 
bradská. Se 42 vyobrazeními. V Praze 1901, 8^ str. 245. 

Tato kniha psána je jako zábavné čtení lidopisného obsahu, ale již 
» rejstřík věcný « svědčí, že chtěl p. Č. doporučiti ji jako řekněme třeba 
> populárně vědeckou « práci. A mohlo se mu to i podařiti při trochu kritič- 
tějším postupu zpracování látky. Máme již toho druhu velkou řadu prací 
a mnohá z nich značně přiblížila se požadavkům kritičtějšího nazírání na 
obsah i methodu. Každá z těchto knížek začíná se kolébkou a končí se 
smrtí; ostatní kapitoly jsou více méně totožné. Pravidelně opakuje se látka 
v nich někdy i slovně s nepatrnými odchylkami. Novější knížka buduje se na 
znalosti starších sester, ale bojí se to říci a zvláště tenkráte, když si na pouť 
do světa od nich vypůjčila nejeden kousek šatů a ozdob. Stud zajisté zcela 
nemístný a dosahující opačného účinku. Kdo z povinnosti takové knihy pročítá, 
nevidí bohužel pokroku v nich, a to mu znesnadňuje užití jich a povinnost 
recensentskou. 

Při studiu lidového života je nezbytná značná část filosofické pru- 
pravý, zejména v psychologii. Jeť tu tolik přerozličných zdánlivě nesourodých 
živlů, že z nich se vytvoří směsice až nepochopitelná, nedovedeme-li pronik- 
nouti až k společnému prameni a z něho přirozeně věc vysvětliti. Ten názor, 
že lidový život je prostý, ba prostinký, je zcela zastaralý a jistě chybný. 
Život venkovana co do podstaty ničím neliší se od života městského, ani dnes 
ani před sto a více lety. Názor o původu a účelu života lidského u všech 
lidí plyne z jich duševního stavu a jeho kulturní výše. A vystopovati > světový 
názor* venkovana jest zrovna tak těžko jako městského člověka, třeba vzdě- 
lance. Snadnost je tu jen zdánlivá a rovněž prostota. Ba, stopujeme-li u ven- 
kovanů celou řadu symbolických obřadů při každé možné příležitosti a srovnáme 
s tím život městského člověka v stejné chvíli, musíme přiznati, že venkovský 
život je složitější městského. Víra a pověra jsou tu nejmocnějšími motivy 
v jednání ; ale víry a pověry není konečně prázden ani vzdělaný člověk, jen že 
u něho není té, ať tak dím, poetické formy těchto životních vzpruh. 

I jest nezbytno při lidovém studiu hned při narození a odtud krok za 
krokem až do rakve stopovati nejen zevnější výkony lidí, nýbrž duchovní 
podstatu jako příčinu tohoto jednání vyložiti a na jejím podkladě obraz sám 
vykresliti. Pak změní se bezladná tkanina v cenný gobelin, který nám jasně 
a krásně postaví na oči obraz skutečného života lidového plynoucí z jeho 
duše a ne z jeho koženek a špensrů. Nám pořade se zdá, že je to něco 
rázovitého, když vidíme dlouhý modrý sosák se stříbrnými knoflíky — týž 
sosák, který v létech 30tých XIX. stol. tak směšně připadá nám na obrázku 
měšťana! Jest pro národopis velice důležito studium kroje, mile nás dojímá 
ves, v níž posud se tento zachoval, ale to jest jen zevnější ozdoba těla, která 
se zrovna tak měnila v kterémkoli minulém století jako se mění dnes a již 
tenkráte byly doby, kdy to šlo rychleji a místa, kde to šlo pomaleji. Jak 
male váhy je kroj pro p. Č. viděti z toho, že na obou krojových obrázcích 



Od kolcbky do hrobu. 1;>7 

viděti jeho manželku jednou — v lese, a podruhé na kobercích ~ v sa- 
lonku s knihou v ruce. Tak přece nelze rozuměti lidopisu? Nemohu jíti krok 
za krokem knihou — byla by z toho zase kniha. 

Druhá nezbytná stránka je historická. Život Clovéka je vlastně od 
kolébky až do hrobu nepřetržitou řadou dějů, jest jeho historií. A |H>něvadi 
z života jednotlivcova ztrácí se na tisíce dějů v nepaměti i jemu samřmu. 
jest potřebí, chceme- li pochopiti jeho život t. j. historickou řadu těchto dějů, 
nahraditi to studiem > tisíců « lidí. Již v tom viděti složitost studia národopis- 
ného a viděti, jak mnoho píle a práce to stojí, chceme-li s ús|H^chem dojiti 
v kraji od kolébky až k rakvi. Ale život n\*nějších lidi sám o sobě noni 
dokonce řadou novou, nýbrž je pouze pokračováním řady prastaře, v mi 
namnoze udržují se prvky dějů zbuzených před milleniem, vys|>élÝch jk^ věc ch 
a dnes tvořících buď nejspodnější kvádry nebo již se rozpadávajících » sešlost i 
věkem «. 

K poznání takových základních elementů je potřebí hlubokého studia 
srovnávací methodou opřeného a pouze na úzký kruh badatelů omoxcnoho 
frus. učenec Veselovský). Ale od každého pořadatele nějaké ethno^jraficko 
sbírky lze požadovati dnes, aby znal alespoň XIX. stol. a snad i XVlll.\ 
má- li správně posouditi nynější život lidový. Jest potřebí pročisti si jakoukoli 
sociální historii (kulturněpolitickou), abychom poznali, že mezi životem venkov- 
ským a městským, nikdy neexistovaly » vysoké hradby* istr. 49\ nýbrž >o 
dříve byla města selštější — měšťan byl sedlákem, do dnes jo toho na tisico 
dokladů po venkově. Dnes — díky pokroku všcsvětovómu — měsia zirácoji 
> selský € ráz a stejným krokem vedou za sebou vesnici. Jest to nezbytný 
nutný vývoj a dokonce ne — zkažení prostoty venkovského života 

Prošel jsem za studiemi ethnografickými na sta vesnic v Cechách (oolýchK 
Moravě, Slezsku, Slovensku atd. a přesvědčil jsem se o tom, že je úžasný 
rozdíl v pokročilejších — a v některých stránkách vůbec — vesnicích mezi 
dnešním lidským živobytím, a mezi tím, o čem vypravovali starci z doby 
prvé polovice XIX. stol. Zcela chybné je tvrzení p. C, že půda je stejně 
chudá, dnes je žeň i v krajině máloúrodné patero násobná proti létům 
půl věk minulým. Starosta obce Hodkovic í'. mi tvrdil. Že dnes sklidí sám 
obilí, mnoho-li za jeho chlapectví sklidila celá vesnice. Tedy pokrok tu no 
značí chudobu ani v zanedbaném okr. Ledečském. 

Chvála někdejšího života je lichá. Stavení bez podlahy, okna beze skla, 
světnice bez komínu a bez vzduchu, pólo pro dobytčata pólo pro lidi, střechy 
z chatrných došků jsou snad » poetické «, ale příliš primitivné. A strava jak 
byla většinou bídná, sotva o slavnostech a poutech se lidé slušněji najedli. 
A ke všemu robota — poddanství. I dnes mi z duše líto těch tisíců a tisíců 
mučenníků panské zvůle — těch Kunců, Šulců, Oxeneslů a j., jež je před 
prací, mezi prací, po práci bili, věznili a trýznili. Právem Aleš na obálku 
nakreslil tuto stránku » zlatých starých časů«. Přece musíme srovnáním 
nynějšího a minulého života utvořiti si napřed určitou představu o jakosti 



158 F- J Čečetka: 

obou, nežli zvoláme (str. 73.): > Staré časy, vraťte se do našich vesnic . . .c 
při líčení svatby, vědouce, že pán namnoze jen proto trestal » padlou «, že 
tím vkročeno bylo do jeho > svatebního* práva! 

Třetí nezbytná stránka studií ethnografických jest filologická. Zejména 
těm, kdož pouštějí se do sbírání materiálu z života lidu, pokud podmíněn 
je řečí téhož lidu, nelze ani dosti důtklivě klásti na srdce, aby dříve, nežli 
k úkolu svému přistoupí, zjednali si všemožně dobrou průpravu filologickou. 
Nemyslím tím ani zdaleka, aby snad prostudovali velkou mluvnici Gebauerovu, 
nýbrž myslím, aby vzali do ruky spis líčící některý dialekt — co možná 
celý — a pozorně si všimli, jak se lidová řeč liší od spisovné. V té příčině 
pí. Šebestová může býti dobrým vzorem svědomité sběratelky a její 
spis má tu výhodu, že nikdy neztratí ceny pro vědecké studium. A takový 
cíl má před očima asi každý sběratel a spisovatel v ethnografii. 

Nestačí do práce vsunovati pouze několik vypravování » dialektických* 
a všechno ostatní psáti buď spisovně, nebo jakousi směsicí tvarů spisovných 
a > lidových «• Každé slovo, které patří tomu lidu, o němž se píše, musí býti 
tak přesně zapsáno, jak je lid vyslovuje. Při tom musí se dbáti nejen kvality, 
nýbrž i kvantity hlásek, tvaroslovných úchylek a syntaktických zvláštností (» chyb <). 
Zde nesluší naprosto spisovateli, aby uhlazoval, opravoval a zjemňoval — sám 
zanáší tu » městskou kulturu*, proti níž jinde nemístně se horlívá. A bez 
užitku a chybně. Po téhle stránce spis p. Č, šel úplně mylnou cestou; ani 
oddíl >Jak náš lid vypravuje* není prost zvláště nedostatků ve kvantitě. 

To jsou základy, na nichž bych založil posudek knihy p. Č, Jsem naprosto 
dalek ji odsouditi. Jako články do zábavněpoučných časopisů se 
jednotlivé části výborně hodí — když však spisovatel sestavoval 
z nich knihu, tu měl na ně položiti přísnější měřítko odborné a měl všecko 
vynechati, co je přízdobou, cetkou, měl opraviti, co velí ethnografie a pak 
byl by velmi dobře pochodil. A bylo by to šlo opravdu snadno zvláště po 
stránce historické a jazykové. Spisovatel má mnoho, co bylo již mnohokráte 
tištěno, i byl by dodal knize velké ceny, kdyby byl všude poznamenal, buď 
odkud co vzal, nebo kde cos stejného nebo podobného již nalezl. Tím by 
nebyla odňata originalita těm kterým částem, nýbrž ukázána souvislost s jinými 
kraji a usnadněno odbornému badateli pracné hledání ne jedné ale desaterých 
sbírek. Mohl bych uvésti řetěz dokladů jako v Bartošových písních, ale bylo 
by to zbytečno. 

Při říkáních rhytmických mělo všude uvedeno býti tempo, jak se 
to děje, po případě melodie (třeba byla monotónní), jako při počitadlech. 
Při fasolích měla býti uvedena jména, jichž je značný počet a velmi zajímavých. 
Za mých dob měli jsme v Čítance hry na pr. »vandrovník« a j., stálo za 
zmínku (str. 41.). Při muzikách měla býti zmínka, jak mladíci >bojují« 
o milenky. Píseň lidová dokonce není tak > kostrbatých veršů*, jak se p. Č, 
domnívá (str. 57.), nýbrž často vzácně rythmické vytříbenosti. Ovšem >Já 
jsem malý mysliveček* (str. 85.) jest od Haise. Ve verbáři (str. 165.) 



Od kolébky do hrobu. I59 

• pravopis sem tam opraven*, toť již bylo lépe ani těch oprav nepodnikati, 
neboť nelze nyní poznati, co patří rkpu. a co p. Č, Že jen >do nedávná 
tonul lid v pošetilých pověrách* (str. 177) nebude správno, jistě tone v nich 
a bude v nich i dále tonouti; to je zcela přirozeno a není v tom hanby — 
věra a pověra jsou vlastní sestry. 

Ku konci přidány jsou paběrky z místních dějin Poděbradská. Proti tomu 
nelze ničeho namítati ; pokud to nepřispívá k poznání života lidového, alespoň 
to neškodí. Ale s jednou věcí se nemohu spřáteliti v tomto spise — jsou 
to nepříslušné illustrace. Že chtěl míti nakladatel obrázky, chápu, že 
i spisovatel v duši si liboval, že bude míti knihu illustrovanou, rovněž mne 
nezaráží, že však oba k tomu vybrali obrázky jako selsko-městskou selku, 
pečeť krále Jiřího, erby Kunštátů, Černínů, pomník krále Jiřího*) a mn. jiných, 
nemohu pochváliti. Patrně užito nějakých starých špalíčků. Měly tu býti stavby 
selské, pohledy na vesnice, vesničany, kroj, na obřadné jednání, snad svatba, 
pohřeb atd. třeba to nebylo v krojích a p., vždyf lid bez kroje také patří 
do etbnografie. 

P. Č. přes všecko, co jsem vytkl, vykonal záslužnou práci a za- 
sluhuje uznání, že snesl do své knihy množství zajímavého materiálu ethno- 
grafického. Pokud však jej zapisují děti, jest nutně třeba vlastní kontrolly 
a oprav ne pouze » pravopisných « . Kniha je pěkně vypravena a výborně hodí 
se ke čtení o lidovém životě; aby hodila se i k studiu, radil bych p. ČT., 
aby ji celou pomalu přepracovával a zkracoval, bylo by z ní možno udělati 
spis cenný i pro studium vědecko. Vazř, Jos, Dušek. 

Dr. phil. Emanuel Grigorovitza: Libussa in der deutschen 
Litteratur. Berlín, Duncker, 1901, 87 str. 

Práce král. rumunského státního professora vzešla z doktorské dissertace 
berlínské > Kritik und Quellenuntersuchung zu Clemens Brentanos Drama 
Die Griindung der Stadt Prag*. (Tak! má býti: Die Grúndung 
Prags). Tento původ lze poznati ještě z té okolnosti, že hlavní část knihy 
vyplňuje úvaha o Brentanove dramaté (str. 27 — 73. a Přídavek 78 — 83.), 
k ní přidány pouze na str. 9—26. úvod, kapitola o pověsti Libušině a o ně- 
meckých zpracováních před Brentanem, pak str. 74-77. krátký rozhled po 
dalších osudech jejích v německé literatuře, zvláště o Libuši Grillparzerově. 

Jediné, co je cenné na práci, jest její první a hlavní část, rozbor dramatu 
Brentanova, ostatní je buď zcela povrchní anebo náleží to, jako kapitoly 
první, v říši bezděčného humoru. Že se spisovatel pustil do práce o této 
látce, neznaje jazyka českého, je skoro nejmenší chybou jeho ; češtiny ne- 
potřeboval naprosto, aby se uvaroval chyb jako těchto: 

G. píše na str. 9.: Nejoblíbenější (v německé literatuře) byla povést 
o Libuši; která, nápadno dost, nepozbyla ceny své nemotorným způsobem, 
kterým ji chtěli v Zelenohorském rukopise proměnit v historické faktum 



*) To není skutečný pomník, nýbrž model, který nebyl proveden. 



160 Ph. Dr. Em. Grigorovitza : 

a nálezy starožitnými v Králové Dvoře skvěle nadýmati, nýbrž atd. — Kolik 
tu omylů, a pro nic za nic, neboť ani RK ani RZ neměly na německou 

' produkci žádného vlivu. Ale spisovatel pod vlivem Lippertovy přednášky 

o české prapověsti (Die čechische Ursage), které ostatně nikde necituje, 
cítí vždy zcela zbytečnou potřebu polemisovat proti RK a proti každé zmínce 
o Vyšehradu. A přece pro krásnou literaturu německou otázka vyšehradská 

' neexistuje, všechna zpracování stojí již na stanovisku, že Vyšehrad je starší 

Prahy. Nejzbytečnější je tato polemika na str. 42 , kde Brentano ani netvrdí, 

i co mu G. vyčítá. 

Přehled zpráv kronistů v první kapitole není čerpán z pramenů, 
i nýbrž hlavně z Lipperta. Ten ovšem necituje, kde čotl Kosmu atd. a proto 

I si G. pomáhá údaji, které sebral, nevím kde, že spisy Kosmovy jsou otištěny 

; v Monumenta historica Bohemiac z r. 1768 pod názvem >Vita sancti Adal- 

berti* (!!), že Dalimil psal antigermanskou kroniku kláštera boleslavského 
v 15. století, která byla znovu vydána r. 1849 (!), že kardinála Eneáše 
i Silvia »Historia Bohemica« vyšla r. 1532, dílo Dubraviovo se stejným názvem 

.. pak r. 1687!! 

Na konci toho přehledu čteme úplně nedostatečné udání literatury o před- 
mětu, citovány totiž s pohrdlivým, a se stanoviska autorova ničím neospra- 
vedlněným posudkem články Sobotkův, Brandlův, Karlowiczův (?j; můj článek 
pak v Athenaeu 1889 citován konsekventně s vročením 1898, čímž by pozbyl 
priority před feuilletonem Schlentherovým, fcterý můj článek znal. 

Také kapitolu druhou zahajuje G. zcela zbytečnými zmínkami o ne- 
pravých našich rukopisech, které Hanka prý nalezl r. iSij^ jejichž pod vrže nost 
však Gebauer > nepřipustil*, nýbrž dokázal; Goethe prý rukopisem dostal 
podněty: >Stráusschen« je » překlad z písní, vyskytujících se mezi t. zvanými 
Ktyce, podle špatného (! !) překladu Svobodova*. Goethe prý také jednal 
6 organu Sternbergově nazvaném »Vaterlándisches Museum in B()hmen<. Co 
s tím, když přece v RK není zmínky o Libuši!? 

Důležitá je zpráva o rukopisném dramatě z 18. století, chovaném ve 
dvorní knihovně ve Vídni, G. však nepoznal totožnosti jeho s dramatem, hraným 
v Norimberce a r. 1711 v Dánsku, jako vůbec nedovedl dle všeho rukopis 
přečísti. Není pravda, že Sigislaus, tak se zde nazývá Přemysl, se dá k cikánům, 
královna se nejmenuje Orisma, nýbrž Orismanna, Sága není cikán, nýbrž 
cikánka; obsah je udán jen velmi povrchně. ' 

Horymírův kůň v balladě Herdrově se nejmenuje Schimek, nýbrž 
Schennik. V povídce Musáově Krok nevolí si z darů vílou nabízených 
třetí: lásku, nýbrž žádný, volí místo toho její poučení; jmen Niva a Perun 
nenalezl autor u Musáa, nýbrž v mém článku, kam se dostala omylem. Velký 
zmatek povstal tím, že G. románu Albrechtova Die Tochter Kroks 
nečetl, nýbrž (aniž se o tom zmiňuje) sleduje můj výtah. Dcery Tetka a Kaša 
jsou prý pobouřeny proti otci; nikoli; dívky, o nichž je řeč, jsou kmotry dcer 



Libuše v německé literatuře. 161 

>kových. O Wandě není zmínky u Albrechta, a romáa nekončí založením 
hy, nýbrž smrtí Přemysla a všech dcer Krokových. 

Není ovšem pravda, že Steinsbergova Libuše ještě >vor gar nicht langer 
« náležela repertoiru českému, bylo to před více než sto lety. — Přemysl 
>m dramatě neradí, aby si Libuše Slavikona vzala, nýbrž aby si ho na- 
lila, a Komareck ve svém Přemyslu nenahradil Domaslava Rozhonem atd. 
Třetí kapitola vypravuje o vzniku dramatu Brentanova na základě básní- 
a článku v Kronos, který G., což jest velice záslužno, otiskl v Přídavku, 
podle dopisů uveřejněných hlavně v Steigově díle o Brentanovi. Že by 
hy se mohly nazývati druhou vlastí básníkovou, není ničím odůvodněno, 
nert je prý >Erforscher der kurlándischen Fylgic«; zatím Fylgje je 
no ducha z Kravař >Kuhlándchen< (!) a dalo název lidovým písním 
sebraným. Leitenbergra nemusil uvést G. z Murkova díla, je o něm řeč 
.ronos (na str. 82. dole u Grig.) 

Obsah dramatu udán pak dle jednotlivých jeho motivů, při čemž vliv 
imku Libušina je přeceněn; komický jest názor, na str. 35. a 70. pro- 
ný, že básník chtěl naznačiti uspokojivé utváření dalšího osudu Vlastina, 
á se prý stane chotí Šfasoňovou. Zatím básník jen naráží na to, že 
-oň v budoucnosti Vlastu usmrtí! 

: Jako prameny dramatu (kap. IV.) ukazuje G. Hájka a Musáa, ale marně 

riom hledali té poznámky, ve které prý Brentano sám cituje druhý svůj 

-len; ústní pověst, které se Brentano dovolával (str. 4L), znal z literatury 

; z ústní tradice. Vrcholu konfuse dostupuje G , míně, že Musáus čerpal 

_. vypravování o víle z Dubravia, tak že Brentano snad též mohl přímo 

ati z něho. Kdyby se byl pokusil o přirovnání, byl by seznal, že celá věc 

lusáovým vynálezem. Místo toho vysypává domnění o možnostech, co 

táno znal, co ne, která nemají žádné ceny. O mystice a mythu v Brenta- 

dramatě jedná G. tak, že většinou jenom materiál obsažený v četných 

hrnkách Brentanových roztřiďuje. Oproti vlastnímu svědectví básníkovu 

, že básník český jazyk znal, ač se dopustil prý chyby jako krásni 

i, kde místo vokativu krásna stojí tvar dativu ! Na str. 53. cituje G. sbírku 

stí od Cramera, která nikdy neexistovala, také Cramer nebyl skladatelem 

cnromanc; >Kramerischc Sage« je patrné chyba tisková místo 

inerische. Komické jest, že Zeyerův Vyšehrad je na str. 53. uveden 

pramen Brentanův; v mém článku v Athenaeu, který tento zmatek 

il, stojí ovšem jenom, že Zeyer čerpal jistý mythus z Brentana; Kikimoru 

G. nalézt snadno u Kaysarova, kdyby jej necitoval jenom tam, kde 

m byla poznámka Brentanova. Byl by také na př. nalezl, že ohnivou 

i, kterou Brentano dal do ruky Perunovi, nalezl u boha Prove, který 

ysarowa je popsán hned po onom. 

2 katalogu bibliotéky Brentanovy cituje G. řadu spisů, vztahujících se 
-^rodějnictví, ale zůstává při pouhých titulech. Síto, kterým lze poznati 
ie, neznal Brentano tak z přítomnosti, jako zase z Musaa. 

"^vdopisný Sborník VIII. 11 



162 Ph. Dr. Em. Grigorovitza: Libuše v německé literatuře. 

Vzhledem k symbolice rostlin praví G. (str. 61.), že Brentano patrně 
měl nemalé botanické vědomostí. Ale u Brentana není symboliky rostlin, nýbrž 
hříčky s jmény rostlin, a to je rozdíl ; slovník botanický mu posloužil lépe 
než znalost květin samých. Symbolický had a žába, které G. vykládá (62.), 
jsou již u Albrechta spojeni. 

Jako můj článek v Athenacu, tak konči i Grigorovitza zmínkou o Halmově 
zpracování Lopeova krále Bamby, jenže z mého citátu »u Halma* stalo se 
»bei Halm sagt Halma*. Ale u Halma neříká to žádná Halma, nýbrž 
Voluspa. 

Práce Grigorovitzova byla od kritiky německé dle dosavadních hlasů 
přijata velice vlídně; s velikým uznáním, téměř nadšením, referoval o ní 
Speranskij v Archiv f. slav. Philologie. Arnošt Kraus, 

Glossy k pohádkám o Kristu a sv. Petru. Prosaický materiál, jehož 
nabýváme z lidu, totiž z vrstev společenských na tvoření a konsumu repre- 
sentativní literatury české nezúčasněných, obsahuje mnoho, co zajímá látkou 
i stylem. Látkový obsah belles-lettres není nikdy ve všech vrstvách národa 
týž. Vrstvy neliterární mívají svůj, upravují jej svým způsobem, svou řečí, 
a knižní literatura čas od času vrací se k této tvořivé Činnosti vrstev mimo 
literaturu stojících, aby z ní okřála, jak látkově, tak stylově, tak i jazykové. 

Toto osvěžování nemůže se však díti ani mechanicky, ani citově pouze, 
má-li vydat vyzrálé a šťavnaté plody. Materiál, k němuž se tu obracíme, 
není produkt uměle, umělecky, vědomé vytvořený individuelní činností jednotli- 
vých duševně silných a osobitých individuí. Má se k literatuře knižní tak 
jako geologický útvar k městu. Není to úhrn o sobe určitě vypracovaných 
plodů, ale nános, naplavenina usazující se po léta — netřeba říkati hned po 
věky — z lidských duší, z toho klidného jezera kam různé proudy donášejí 
přerozmanité trosky, kde vyrůstá a žije spousta prerozmanitých druhů a rodů 
různých myšlének, nápadů; themata látek, jež žijí v duších, křižují se, pro- 
měňují, a občas, rozvíří-li prudší sociální záplavy klidnou hladinu, hromadné 
zanikají, ustupujíce novým přívalům, novým potokům, z nichž usazuje se nová 
vrstva. Tato zásobárna lidských myšlének je nepřeberná. Možno mluviti 
o hynutí jistého typu, jistého druhu látek, jisté formy, ale ceiek trvá, iřcba 
v rozmanitých formách, dále, pokud trvají duše, jež jsou schopny jej vytvářeti. 

Vsahujeme-li do této látky, míváme trojí důvod k tomu. Jedním je starost 
o lid, ve svém prvním, sentimentálním stadiu. Intelligenti, žijící s lidem, po- 
zorují, co si vypravuje a mají v tom zalíbení. Pozorují však též, že nelíbí se 
jim všechno, tuší hlubší a pěknější podklad ve formách a názorech mcnč 
pěkných. Proto stírají, očisťují dle svého srdce a rozumu, a očištěné vracejí 
lidu, jsouce přesvědčeni, že to, co z lidu pošlo, a jim se líbí, je pro lid 
prospěšné a zachycuje zároveň podstatu jeho bytí. (Applikace pro děti je 
jasná sama sebou.) 

Jsou však i jiné dva cíle. Umělec hledá látky, idey k tvoření, učence 
hledá látku pro poznání svého lidu a pro poznání lidské duše. Obojí smčr. 



Mrštík: Glossy k pohádkám o Kristu a sv. Petru. 163 

thcoreticky správný, je vázán dvéma podmínkami: jednak je potřebí, aby 
byla dochována a zachycena v podobč pro studium způsobilé a spolehlivé. 
Musíme věděti totiž, jak sběratel sbírá látku, jaký účel při tom sledoval, 
a do jaké míry účel ten měl vliv na výběr a na úpravu látky. Podruhé pak 
je potřebí, aby ten, kdo studuje, ať umělec či učenec, měl dostatečnou erudici 
a cit pro látku studovanou. Tento požadavek je tím závažnější, když odhodlá 
se umělec k theoretickým úvahám. 

Nebylo by snad potřebí toho příliš obšírného úvodu k vlastnímu účelu 
těchto řádků, jímž je pouze několik poznámek o novém, vydání pohádek 
Boženy Němcové, a to ještě specielně jen o úvodu páně Mrštíkově. Přes to 
však neškrtám jej, abych naznačil, že nejedná se mi o nějakou ledabylou 
pohnutku, v níž je víc gest a pós, než myšlének, ale o diskussi, která zdá 
se mi tím důležitější, čím ochotněji slova páně Mrštíkova, psaná jeho chtěným 
a duraznícím stylem, nabyla v našem tisku ohlasu. Pan Mrštík obdivuje ne- 
omezeně mistrnou techniku pohádkářů. Obdivuje jich názor na Boha -člověka. 
Obdivuje jich » hrdinný zrak< (slovo je Šaldovo\ jímž produševňují a kreslí 
postavy. Obdivuje jich morálku, a jich humor. -— Pohádka česká má se státi 
východiskem pravého názoru o podstatě stylistického umění, a humor její má 
se státi východiskem a předmětem vážného studia o podstatě našeho humoru 
vůbec. Při tom pointováno češství tohoto humoru, jenž je »svého druhu jediný. « 

IJvod páně Mrští kův nechce být suchopárným článkem vědeckým. Je to 
výsledek jeho úvah a dojmů z pohádky české, navržený spíše jako skizza 
umělecká než jako rozvrh vědecké práce. Ale proto přece nemůže vyhnout 
se* zodpovědnosti vůči námitkám, jež vyplývají z podrobnějšího ohledání fakt. 

Autor nedotýká se přímo otázky původu pohádek o Kristu a sv. Petru. 
A přece je to otázka, jedná-li se o vystižení specificky českého humoru, nad 
jiné důležitá. V tom faktu již, že Kristus se sv. Petrem postaveni jsou do 
současného prostředí, a že vypravují se jich příhody i zasahování do dějů 
lidských, tedy v látce samé, je dáno mnoho, co je bezprostředním pramenem 
jak onoho humoru, tak oné plastiky dějové i osobnostní, kterou autor obdivuje. 
Srovnávací studium látek bylo by ukázalo, jak mnoho z toho českého humoru 
jde na vrub látky samé, o níž dalo by se velmi těžko tvrditi, že je česká. 
Třeba jen přečísti si Polívkovo pojednání na př. o onom thematu, kde Petr 
kupuje a ujídá homolky (ČČM. 1892), abychom poznali, jak málo — co se 
látky samé týče vůbec nic — je na tom Českého — ač pro způsob podání 
a formu humoru naleznete právě tolik odstínů v cizí literatuře, jako v různých 
jiných versích téže látky v české tradici samotné. 

Jedna jen povídka, o níž Němcová zvlášť podotýká, že pochá/.í z České 
Kubice, zdála by se snad látkově naše — vymyká se materiálu známému 
i ciziny. Petr chce umět řeč, jíž málo kdo rozumí, Kristus nechce, ale pak 
promění pařez u cesty v Němce, Petr lekne se jeho řeči, ale musí se učit 
německy. Mohu však i k té dát vám parallelu. Zapsal ji, rovněž ze Šumavy 

11* 



] 64 Mrští k : 

ale německy, A. Schacherl.*) Kristus nechodí v ní s Petrem u Jerusalema, 
ale po Šumavě, a Petr chce, aby Šumavu zalidnil. Kristus nechce, poněvadž 
by lidé ti nestáli za nic, ale Petr chce, aby z pařezu (Stock) udělal člověka. 
Pařez změní se v Čecha (Stock-bóhme), jenž Petrovi ukradne plášf. Zdá se mi 
jasno, že tu jde o applikaci látek Kristových na místní thema, jehož základem 
je vzájemné národnostní kočkování. Analogie podobně vytvořených spřežkových 
povídek — látky k nim bývají z rozmanitého materiálu, — máme na př. v satirách 
mezi Hanáky a Valachy, mezi evangelíky a katolíky, babami a muži atd. 
Hledat, kdo byl v našem případě první, bylo by zbytečné, a pro nás dokonce 
tím méně výhodné, že slovní hříčka se Stock a Stockbohme spíše by mohla 
svědčiti prioritě německé. 

Celkem, přihlížíme-li k látkám samým, myslím, že o originalitě není řeči, 
že to, co je u Němcové, jsou látkové zlomky a drobty širších themat, v nichž 
již tkví základ humoru těchto látek. Ovšem však není tím ještě řečeno, že 
nemohou míti povídky Němcové vlastní originality. Šířka thematu nesvědčí 
o jeho dokonalosti. Často zlomek obšírné látky, produševněný a vyhlazený dává 
drahokam, zatím co látka původní drolí se v bezbarvou hlínu. A humor, idea, 
třeba byly látkou dány, teprve prosvícením a úpravou nabývají ceny. Srovnáme- li 
jen citovanou povídku německou, která končí dosti hrubou výstrahou vůči 
Čechům, se zakončením povídky u Němcové, kde dřívější zmínka o drsnosti 
němčiny (oč mírnější než krádež pláště!) je zmírněna dobromyslným vtipem, 
že se sv. Petr musil učit německy, vidíme jasné, jak mnoho sejde na způsobu 
podání. Jedna vlaštovka však nedělá léto, i kdybychom měli přesvědčení, že 
texty, o které se opíráme, jsou naprosto spolehlivé. A tu jsme u kapitoly, 
jíž prosím nepřikládat nijakých pokoutních myšlének, zlehčovacích úmyslů ard., 
jak u nás zbytečné často bývá zvykem. Kniha vydaná cituje slova Němcové, 
že pohádky ty jsou všecky z okolí Doma^Jického, tak jak je lid povídá. Není 
ani stínu pochyby, že slova autorčina jsou spolehlivá. (Ukázala to tím, že 
již jinde, mluvíc o svých pohádkách vůbec, prosté a určitě řekla, že některé 
jsou umčle sestrojené.) Třeba však představiti si, jaký význam mohla míti 
slova ta v polovici XIX. století, kdy o přesném, vědeckém studiu pohádek 
jsme neměli potuchy. Němcová slyšela pohádky ty z lidu. Měla pevný úmysl 
nepřidávati k nim nic látkově, nevymysleti je. Měla však též zajisté úmysl 
vystihnouti v nich to, co nalézala, že je krásné a ušlechtilé, a podati je tak, 
aby to, co v nich hledala, vyniklo. Tento způsob podání byl tehdy všeobecný 
i v cizině. Tak všeobecný, že prostě nikomu nepřipadlo na mysl kopírovat 
slova, neřkuli hlásky. Šlo o to reprodukovat ideu, a přispěti k jejímu vy- 
stižení, ať již to byl mythický či esthetický, či jiný element. Že sběratelka 
nepřepisuje hláskově, o tom svědčí řeč sama. Pokud přepisuje slovně, těžko 
dnes říci. Nepraví, psala-li dle diktanda, praví jen, že zapsala je z lidu, a tu 
srovnáte-li na př. zápisky povídek v > Českém lidu* (nehledě k hláskové 

♦) Sagen und Volksstanzel. Budweis 1901, str. 42—43. Je též obsažena 
v >Hcimatskunde«. Ncuern 1897, str. 74. č. V. 



Glossy k pohádkám o Kristu a sv. Petru. 165 

transkripci), poznáte, jak liší se slovně věrně zapsané myšlenkové pásmo od 
obratů a slov u Němcové. Přečtěte na př. dialog mezi sv. Petrem a pasačkou 
(str. 27.). Praví-li se tam: >I co pak si myslíte, že bych já dnes husy pásla? 
vždyť je hu nás posvícení !« odseklo dévče^^ je tu pořádek slov najisto knižný, 
ne však mluvený. Ani intelligentní vypravěč, když mluví, nedá slova zde 
kursivně tištěná za řeč reprodukovanou. Stačí zkusit říci těch několik vět 
svými slovy, abyste se přesvědčili. Mluvím-li o těchto maličkostech, činím to 
z toho důvodu, abych ukázal, že Němcová v souhlasu s dobovým zvykem 
nerozuměla slovy »tak jak je lid povídá « snad věrně slovný přepis, nýbrž 
celkové vystižení bez přimýšlení látkových prvků, nevyhýbajíc se však při 
tom broušení a úpravě materiálu, jejž měla v rukou. Jakmile však víme, že 
úprava není prostě přenesena z lidu, pak je těžko říci, kde přestává lidový 
humor a lidová technika, a kde počíná sběratelčin vliv. Můžeme přesné 
konstatovati — do jemných podrobností — souhlas látky s cizím materiálem; 
můžeme konstatovati sběratelčin vliv — ale to, co bychom chtěli vystihnouti, 
tu práci duše lidu, to právě nám uniká. 

Snažil jsem se až posud jíti po věcech, jež vyplývají z pohádek samých. 
Na konec ještě několik osobních dojmů. Němcová dovedla neobyčejně mile 
produševnit themata z lidu vzatá. Zdá se mi, že to, co pan Mrštík zvlášť 
obdivuje na pohádkách o Kristu, pochází, ne-li z látek samých, tedy po většině 
z její uměle a něžně modelující ruky, a nemůže to platiti za náš český lidový 
humor a stylovou i komposiční techniku našeho lidu. Názor jeho, že z naší 
pohádky máme se učit stylu a studovat na ní podstatu našeho tvoření 
(ne jen humoru), podpisuji oběma rukama. Nedivím se mu, že jako literát 
vzal si za příklad Němcovou, z níž právě to umělecké bylo mu citově mnohem 
bližší než v té drsné formě, jakou skytá přesný zápis — jichž nemáme dosud 
mnoho. Chtěl bych však, aby naši tvořící umělci nehleděli jen vyciťovati 
z pohádek, čím osvěžiti umění, ale aby nepohrdli chladným podrobným 
studiem, z něhož svým časem tím bezpečněji vzrostou v tvořivé duši nové 
zárodky umělecké tvorby. Práce je dnes lehká. Studií odborných máme už 
řadu, a trochu vědeckého chladna neuškodí tam, kde příliš mnoho mízy žene 
do příliš časného květu. V. T, 

Powiešci ludu polskiego na Š^sku. Z ust ludu žebral Lucyan Ma- 
li n o w s k i. Cz^sč II. Šl^sk Górny. Materyaíy antropologiczne i etnograficzne 
wydawane staraniem komisyi antropologicznej Akademii Umiej^tnošci w Kra- 
kowie. Tom V. W Krakowie 1901. II. Dziaí etnograficzny, str. 1 — 272. 

R. 1869 již sebral o dialektologii polskou zvlášť zasloužilý professor 
krakovské university Lucyan Malinowski bohatý materiál dialektologický 
a folkloristický. Zesnulý učenec využil sice materiálu svého dosti značně ke 
studiím, zvlášť jazykovědným, ale daleko ho nevyčerpal. Žáci jeho nyní ujali 
se úplného vydání tohoto materiálu a získali si tím hojného vděku jmenovitě 
všech folkloristů. O první menší části obsahující materiál sebraný na Těšínsku 



\^j Lucyan Maiinouski: 

byla v tomto Sborníku jíž padána zpráva (sv. VI., str. 210;. Nyní vyšla 

2. část obsahující materiál sebraný v horním Slezsku, v okr. Pščynském. 

katjbcřrském, řflubackém, Kozelském, Glivickém, By romském, Opolském 
a Klncborském. 

Sbírka lato neobsahuje pjuze > povésti*, prosaická vypravování, jak by 
se sna'] mohlo z neúplného titulu souditi, než uké písné a riizné jiné mate- 
riály íolklorjstické, jak různé obyčeje, hojné o mafané, svatební zvyky a j. 
povéry o čarofJéjnicích, o střiže a j. Nejhojnější jsou ovšem prosaická vy- 
pravování ncjríiznéjší, místní a historické povésti, legendy, zvláště pohádky 
a báchorky, néco anekdot a bajek zvířecích. Nalézáme tu varianty látek vše- 
obecné známých. 

Pro nás zvlášť důležité jest, že nejsou to pouhé materiaiy k dialektologii 
polské, než také k české. A sice byl Malinovským zapsán více méně hojný 
a bohatý materiál v okr. Ratibořském v osadách Tvorkově istr. 18 — 38k 
Ovsišti í^str. 39 — 41- a v okr. Hlubčickém v osadách Dělově • Krnově), 
Tlustomostech Í63 — 05), Petrovicích C65 — 82ř a Jarovnové (82 — 85 » Dialekty 
v těchto osadách se ovšem různí v nejed.iom ohlede. Patrný jest v nich vliv 
polského jazyka, ale proniká v jedněch více, v jiných méně. Nejsilnější jest 
tento vliv v okr. Ratibořském, zvláště v různořečí tvorkovském: ne zřídka 
se vyskytují tu .slova a sice celkem jistá slova jen s nosovkou polskou, oby- 
čejně ovšem, jak to ostatně i v polských dialektech bývá, rozpadlou v hlásku 
čistou a nosovou souhlásku. Malinowski hlásky tyto různě psal, snaže se patrně 
označovati různými písmeny skutečné znění těchto hlásek. Pomíjejíce tyto 
fonetické drobnosti — o kterých promluviti třeba v listě jazykovědeckém — 
uvedeme několik případů: penták^ šventr, zet renta, pénondzt\ tjs:'fti\ niťsonček^ 
majontťk, v pořondku^ kšonžky^ zreřúptř, vyčón^ač^ prendku, ;^tmba^ knmjuiy 
mondrejši ; praes. 3 pl. končí pravidelně na -om : přidóm^ sóm a j. Pravidelně 
nalézáme caly^ někdy i jinde ihasto, svadomy a j., Jjeij i idiy vedle sebe 
»to, prý, je jedno «, poznamenal vypravovatel sběrateli. Stále jest bardzo^ 
tvardv ve významu tolaf\ mimo to vyskytuje se ještě garúec, (^aršč^ čarny^ 
chropt krúl, krolestvo, miody i viiady : ale prvého tvaru užívá se jen v určitém 
významu: >mloí]a pani to mloda, mladé to mladzáta< (mláďata) vysvětlil vy- 
pravovatel sběrateli fstr. 25;; dále rozgřešeňé^ gaňba^ ég^^, gržmot — vy- 
pravovatel poznamenal >bo hřžmot to je po moravsku bardze« (str. 30). — 
Menší z<lá se jest tento polský vliv již v Ovsišti, tu aspoň užito slova kúizka^ 
v 3. os. plur. jiraes. sn^ král vedle król. 

V textech zapsaných v Krnově projevuje se polský vliv různou měrou, 
patrně u různých vypravovatelů různé, a možná že smíme tento vliv spatřo- 
vati ve mluvě jednotlivcově; kdybychom byli bývali zpraveni o životě toho 
kterého vypravovatele. byli bychom mohli spíše souditi, odkud se vzaly 
nečeské, polské tvary v jeho řeči, v textech ku př. str. 55 a 58 — 59 čteme 
gitnšh' (houser) a polopolský tvar sumšed (pol. s^siad, č. soused), a český 



Povésti lidu polského ve Slezsku. 167 

zase tvar str. 56 peníze^ a nikoliv polský tvar obvyklý v Tvorkové, v texte 
str. 58 — 59 vedle guňšor český tvar A//i. Velmi četné jsou tvary s nosovkou 
v texte na str. 61—62: sHmšedzi^ počoniek^ uvandéič maso vedle páutj\ 
devět, maso a j. . . . V Tlustomostech užito vedle sebe sundéičx sudéict a vy- 
pravovatel byl si toho vědom, že stid jest po moravsku a sund po polsku, 
vedle toho pak jen svaty ^ peúize ; polsky pak chiop, král, kosčól ale též 
český tvar učitel^ notabene s tvrdým českým /, co jest důkazem vlivu spisov- 
ného jazyka českého. Také v Petrovidch naskytují se některá slova s no- 
sovkou mondry, pořondiič, gamba (huba) ale vedle toho kňiz^ kúiža, černo- 
kňižňik, svaty a j., také v 3. os. pl. praes. není tu obvyklá koncovka -om 
než í7, která se vyvinula z á\ všicy špó^ všicy křičo^ jako rod — č. řád, ale 
v řadze. Také v Jarovňově vyskytuje se nosovka v některých slovech, opět 
sunišedéi^ nvandzič (uditi), s pl. praes. sum^ pfj^*fh ale pěni z gen. pl. — 
Místy nalézáme text v jakémsi smíšeném jazyce česko-polském, jmenovitě 
str. 82 : Vyšel myálivašek z raná na sajunčky^ nadešel tam dževče pod 
jaborem ^pí^^cy . . . ona pryndko vstaía . . . vidži mysliváška na(d) sebóm 
stojónceho . . . gdyá ty se mnum spala . . . poč se mnu kq**dy (aóo kady) dáš 
mi ješče gamby dzi ode mne, dóm já či gdmby^ až či tin kamenem vybiju 
zamby {nebo zuby). 

Český vliv projevuje se někdy, ač zřídka mimo tyto uvedené osady 
zvláště v některých písních, jmenovité v písních zapsaných v Dzielově od 
muže, který vypravoval prosaické věci čistým polským dialektem (str. 51 si.) 
ku př. ješče č ja tak tam raz pudu, tej mačički prošič bíidu. Mačičko 
zlačičkoy dajčež mi ceřičku, Ježlič mi ji ňechceče dač, dejče se ju vimalovač 
v kostele na durku tu vašu ceruchnu . . . Ja sem ješče chío^ec miady, ne 
mam fusóv ani brady a j. Mimo to ještě v písních zapsaných v Rakově 
okr. Hlubčic. (str. 85) obh{f)ida se zaá ze strany na stranu\ byl téjž jeden 
pivovarek, ménovál se Vcncel Sládek . . , stery léta spolem žili, na pd"ti rok 
siná rheli atd. 

Dosud neměli jsme valných vědomostí o českých dialektech v pruském 
Slezsku, v dialektologii Šemberově nalézáme sice ukázky, ale velmi nedosta- 
tečné a ne právě spolehlivé, aspoň ukázka z Bavorova str. 120 nenasvědčuje 
tomu, že by podávala věrný obraz tohoto dialektu. Ve sbírce Malinovského 
bohužel nenalézáme materiál v této osadě zapsaný; pouze na str. 60 si. 
vytištěno malé vypravování zapsané od osoby, která z toho místa pocházela; 
mluví o něm totiž jako o svém místě >tu při ná"s při Baborové bo bylo 
lesóv moc«. Bartoš pak zůstal na prvém pokuse, když byl zastrašen ne- 
urvalými fanatiky na hranicích pruského Slezska (srv. Dialektologie I, 134). 
Památka Malinowského stává se nám nyní touto prací ještě vzácnější a česká 
filologie jest žákům krakovského slavisty a vydavatelům pozůstalosti jeho za- 
vázána k velkým díkům, s českými jazykozpytci ovšem rovněž stejnou měrou 

také český národopis. 

J. P—a. 



168 Elisabet Sklarek: 

Ungarische Volksmárchen. Ausgewáhlt und iibersetzt von Elisabet 
Sklarek. Mít einer Einleitung von A. SchuUerus. Leipzig, Dieterich 1901. 
8^ XXI— 300 str. 5 M. 

Dnešní srovnávací studium literatury lidové má potřebí nového materiálu. 
Máme jiné vůdčí idey, jiné požadavky methodické než před 50 lety, proto 
revidujeme nedůvěřivě starší materiál a hledáme nový. Tato práce děje se 
u většiny evropských národů, ovšem vlastním jazykem. Jsou sbírky řecké 
rumunské, dialektů italských, provengalské, švédské, lotyšské, finské, nového 
data, pečlivě vypravené, moderním požadavkům odpovídající. Pro srovnávací 
studium ovšem různé řeči, po případě dialekty značně vadí. Menší národové 
starají se tudíž, aby jich materiál v zájmu vědy a v zájmu národním byl 
učiněn přístupným učené Evropě. Překlady a výběry z různých nes větových 
řečí byly pořizovány již dávno: do angličiny, francouzštiny, němčiny. Ty však 
jsou právě tak málo vědecky spolehlivé, jako jich předlohy. Měly spíš umě- 
lecký než vědecký účel. Proto v poslední době úsilí obnoveno. 

A. SchuUerus vykládá v předmluvě k uherským povídkám, jak tato práce 
konána byla v Uhrách. Vidíme z jeho líčení, že Maďaři starali se dávno již 
o překlady svých pohádek (Gaal, Mailáth, Stier), když jevil se o ně umělecký 
zájem, a dnes, v době vědeckého interessu, pospíchají, aby nezůstali pozadu. 
Vyšel francouzský překlad, třeba že ne spolehlivých věcí (Michel Klimo, 
Contes et légendes de Hongrie, Paris 1898), dobrý anglický výběr a překlad 
(Kropf-Jones Folk-Tales of the Magyars, 1889) a nyní německý překlad, dobře 
spořádaný, plynně přeložený a charakteristikou pohádek maďarských i poznám- 
kami ic jednotlivým číslům slušně opatřený. 

Nutí to přímo k srovnání s našimi pohákami. Náš materiál je důležit 
pro srovnávací studium, bohužel však známy jsou jen vědecky málo cenné 
staré překlady (Waldau, Wenzig) a pak výtahy, pokud jich užil Wollner ve 
svém kommentáru k litevským pohádkám. Vědecká revise našich pohádek 
není systematicky vykonána, a vědeckému zkoumání nejsou obecné přístupny. 
Pro vědu i pro nás je to značná škoda. 

Pohádky ve sbírce Alžběty Sklárkové jsou přeloženy, až na dvě, z materiálu 
spolehlivého, sebraného přispěním Akademie (t. j. uherské Akademie) a společ- 
nosti Kisfaludyho. Jsou vybrány pečlivč, seskupeny zkušenou rukou ne v ná- 
silné skupiny, ale volné přiřazeny tak, jak by je asi znalec spíš citem než 
dle určitých známek látkově a ideově srovnal, kommentářem zbytečné ne- 
přetíženy — krátce výprava moderní a dobrá. Jich postavení k ostatnímu 
materiálu pohádkovému charakterisuje správně SchuUerus: * Myšlenkový svět 
uherských pohádek, který neliší se podstatně od myšlenkového světa jiných 
pohádek, nedodává jim jich vlastního půvabu, ale domácí šat, tep vnitrného 
žití, upravení a procítění ve smyslu cítění a myšlení uherského lidu.* (XXI.) 
Autor jde dále, vyhledává prameny uherských pohádek historické i zahraniční 
současné, třídí je ideově — to vše je spíše však informativním úvodem než 



Uherské národní pohádky. 169 

odbornou studií, a vyhovuje svému úkolu tím spíše, čím víc vystříhá se ob- 
vyklého jinde nadšení a nemístného patriotismu. 

Pročtete-li následujících 48 čísel, překvapí vás jisté jedna zvláštnost sbírky: 
neobyčejná obratnost, zručnost a vymýšlivost vypravěčů. Škoda, že nejsou 
přesnéji rozeznáváni. Jich styl, způsob navazování elementů, výzdoba jich, 
přechody na místech obyčejně porušených, vše to je podivuhodně dokonalé 
a svérázné. V látkách kolísají sice, přeskakují z jedné do druhé bez vnitrné 
motivace, ale ten lehký, nesený ton, jenž vyznívá z každé řádky, přispívá ne- 
obyčejné k plastice celku. Toto nadání způsobuje jednak pestré zabarvení 
stylisovaných začátků, konců a přechodů, jednak originelní výzdobu známých 
prvků.*) Jeden počátek na příklad: 

(Č. 19.): >Bylo jednou, nevím kde, ještě za Operencmořem (?) velké jezero, 
a v prostřed toho jezera velký ostrov; v prostřed toho ostrova byl 
vysoký vrch a na špici toho vrchu strom, a ten slrom byl starý 
tisíc a jeden rok. Ten strom měl devětadevadesát větví; na devěta- 
devadesáté větvi houpal se tornistr s devětadevadesáti tajnými při- 
hrádkami, v devětadevadesáté přihrádce byla devětadevadesátilistová 
bible mého strýce, sv. Ludvíka, a na devětadevadesátém listě byla 
napsána následující slova. Kdo jich nebude poslouchat, ať neuzří 
nikdy království nebeské; kdo však bude poslouchat, ať se mu 
skřiví nos jako domovní klíč! Tedy . . . atd.« Jindy je konečné přání 
ještě horší (č. 23.): >kdo nebude poslouchat, tomu af vyrve sedma- 
sedmdesát vodních krys játra, kdož však bude poslouchat, tomu af 
sedmasedmdesát vran vyklove oči.< 

Konce nebývají méně živé (č. 15.): »Pak slavili velikou svatbu; já tam 
také byl na hostině, měl jsem slaměné ostruhy s ovesnými kolečky 
Tisa a Dunaj byly tam zavřeny v pytli za dveřmi ; jak já tady do- 
vádím, udělám najednou svými ostruhami do pytle díru: a od té 
chvíle tekou Tisa a Dunaj. — Je po všem, byla to pohádka, snad 
to nebylo ani pravda!* 

V textu samém rovněž často se kmitne podobná kudrlinka, někdy i hlou- 
běji zabarvená jako v povídce o pekelném mlynáři (č. 14., str. 136): 

>Do jeho mlýna chodily každou noc, jak ji Pánbůh na zem poslal, 
čarodčjnice a mlely koukol, námel, vikev, aby to mísily do mouky 
chudých lidí; proto mají chudí lidé tak černý chleba.* 

Druhým důsledkem kypící fantasie a živosti vypravěčů jsou rozvitá líčení. 
To, co v našich pohádkách ztrácí již všechnu uměleckou tělesnost (na př. 
charakteristika tří radících bytostí, slunce, měsíce, větru) je v uherských látkách 
až úžasně živé. Ovšem netvrdím, že rozvitý prvek je plodem fantasie vypravě- 



♦) Originelní počátky, přechody a konce viz č. 1., 2., 4., 9., 10., 11. (103.), 15. 
(165., 174.;, 19. (189.), 23. (204.), 26. (227.). 



j7C' Elisabet S^:larek: 

-_i'r> : pLiíiyba;: . :óm. Ale jeho živější vnímavost má smysl pro tyto detaily, 
pTL 1- coaaiTJj-d atmosféru předlohy a zachovává ji. To vše ovšem platí 
o sjíO^^LiiTvch látkách: mám totiž při tom pochybnost. Živé a barvité líčení 
jft »«: í išech látek, zvlášť první části. Avšak přece nejvíce zaujaly a pře- 
tři^' ;y lETJC popisy darů rekových nevěste, a pak krajů slunce, měsíce, vetru 
T 1 -i . a podruhé popis zahrad Jitřenky \\) v č. 14. V těch jsou detaily takové, 
X by i střízlivého zkoumatele uvedly ve vytržení a k odvážným hypotbesám. 
Ka ítéstí četl jsem jako obyčejně předmluvu až na konec, a tu shledal teprve, 
i€ pravé tyto dvě jediné povídky nepocházejí ze sbírek, za jichž spolehlivost 
překladatelka ručí, ale ze sbírky Merényisovy, jíž podrobněji neznám. Tato 
shoda mi stačí, abych nevěřil detailnímu vypracování obou látek, pokud nemám 
crdjínud shody a bezpečné průkazy. Uvažte, prosím, sami: 

^„ 14. (str. 143): »Jan šel do zahrady Jitřenky . . . všudy vinuly se 
zlatým pískem posypané, zarovnané stezky. Na uhrabanc cestě běhaly víly 
(Fecnprinzen und Fecnprinzessinncn). Vílám krátily čas líbezné zpívající, stříbro- 
bílí ptáčci, « atd. Včely nosí jim na rty med, z konvalinek pijí rosu, Jan shlíží se 
v diamantové kůře zlaté jabloně jako v zrcadle. — Zdá se mi, že mohla 
překladatelka, když jí šlo o vědecký ráz sbírky, obě čísla, 4. i 14., klidně vy- 
nechati, neb aspoň určitěji říci o nich své mínění. Obě povídky jsou jinak 
snadno s to, aby zviklaly důvěru i v jiná živější a rozvitější místa ostatního 
materijlu — v pohádkách nelze být dosti opatrný 

Látky nepodávají mnoho novinek, jsou dosti zatemnělé, skřížcné a zlomko- 
ví tc, přes to ale dosti zajímavé. 

r. 2., 3. Rek putuje k daleké bytosti o radu (o tři vlasy, pera etc). 
Cestou sbírá dotazy a přináší odpovědi. 

Č. 2. má rámec jiný, látku »o věrném příteli*. Princ 
s myslivcem a s chotí vrací se k zlému otci. Myslivec vyslechne 
tři vrány v noci, vypravující úklady, po cestě nastrojené. Kdo to 
prozradí, změní se v solný sloup. Myslivec zachrání je před sřícením 
mostu, vražedným kočárem a otráveným oděvem, králem veden na 
smrt, poví vše, zkamení, rek jde pak o radu ku >Gluckes Gliick* 
(pravidelncji se mu zdá sen), a krví svého dítěte přítele oživí. 

• Ciliickcs Gliick* bydlí se stařenou, kope na vinici, rek mlčky 
s ním, pak přednose dotazy cestou sebrané a vyslechne odpovědi. 
Mlynář je chudý — nechodil do kostela. 
Dívky .se nevdávají — vyhazují smetí proti slunci. 
í*otok je !)('/ ryl) nikdo se v něm neutopil (výstraha). 

V C:. ,'{. úvod spr.ívný. Kupec-nalczencc, úklady (čerti zachrání 
reka z votly), j)s;iijí Kapucínem proměněné, po svatbě rek jde vy- 
zvědět, ktná hodina na světě za tisíc let nejšťastnější. Radící bytost 
je lidožrout, před nímž v městě zlých královna schová reka, a vy- 
pravuje dotazy jako své sny. 



Uherské národní pohádky. 171 

Zelený císař má jabloň bez jablek — jsou pod ní poklady. 
Červený císař má nemocnou dceru — zvrhla hostii. 
Mnich stále bloudí s křížem — odporoval Kristu při mši 

(výstraha nevolat naň). 

Nejšťastnější hodina je narození Krista. 
Rek vrátí se s mnohými poklady, lakomý kupec jde také na pouť, 
zavolá na mnicha, na věky místo něho — Náboženské vlivy v této 
látce běžné. 

Č. 1Í2. — 14. Látky >o rekovi, jenž sloužil za zahradníka*), zatemnělé, 
skřížené s jinými a troskovié. Č. 12., 13. náleží versím >o divém 
muži*, č. 14. »o službě u ďábla (čaroděje)*. 

C. 12. divý muž je zlatovous, jenž čerpá mléko ze studny. 
Chycen, princ s lukem a šípy atd. normálně. Pokračuje zatemnělá 
verse látky o rekovi, jenž na radu závistivých soudruhů má vy- 
konat těžké úkoly. Pravidelně bývá rek posílán k neobyčejné bytosti 
pro různé vzácné věci, zde však napřed pomocí vděčného holuba, 
kachny a čápa splní tři úkoly, přebrat zrní, najít prsten v studni, 
za noc mít s princeznou dítě, a pak teprve od zlatovousá dovádí 
(ovšem s jinou, nemotornou motivací) zlatý brav, zlatý skot, na 
konec zlatovousá, jenž přijde s vojskem etc. 

Č. 13. počíná hned odchylkou, hlídáním pole, na němž kdosi 
zapaluje stohy řepky**), počátkem to z příbuzné látky, a pak teprv 
vězněním divého muže (při čemž podrobněji krádež klíčů matce 
a zabití psa místo prince, určeného k smrti). Druhá část pravidel- 
nější, ač troskovitá. Rek má od divého muže zlaté, stříbrné, měděné 
jablko, z nichž zlatý kůň, stříbrní husaři, pěchota, pomáhá králi 
v boji, nepoznán jako sluha uchází se o mladší princeznu, poznán 
po jejích darech. 

Č. 14., v detailech nespolehlivé, počíná službou u pekelného 
mlynáře, útěkem na radícím koni (kartáč — les, utěrka — voda, 
hřeblo — železný les), pokračuje zlacením vlasu rekových »u slu- 
nečního pramene v zahradě Jitřenky*, službou v královské zahradě, 
a rozvíjí se pravidelně (zlatá jablka za polibky, česání vlasů, prin- 
cezny volí jablkem ženichy, rek s nejmladší povržen). Zajímavá je 
skomolená reminiscence z látek příbuzných o lovu zvěře***) a ne- 
motorných švagrech, jimž prodává rek zvěř za znamení, jež si dají 
vpálit. Na konec válka, rek na svém koni s vojskem, sám se po- 
raní, král ránu zavá/c, po šátku poznán. 

♦) Viz Tille, Lit. studie I , str. 99 a n. 
*^) I bíd. str. 46. 
♦**) Ibid. str. 12. 



172 Elisabet Sklarek: 

Č. 11. Základní thema o rekovi, jenž jde králi pro zlatovlasou 
princeznu a vykonává za ni pomocí vděčných zvířat tři práce, 
avšak je tu silně stemnélé. Počátek z jiné látky (nejspíše o bratřích, 
kteří otci přinášejí dary z cesty). Rek koupí draho kalíšek, v něm 
je ropucha, která živením vzroste a odejde. Rek pak jde hledat 
zlatovlasou dívku, pomáhá psu, rybé, holubům, dívce má nalézt 
prsten ve vodě, přinést živou a mrtvou vodu, odnést její zámek 
sebou ke králi. V úkolu prvním reminiscence z látky o netvoru 
bez duše: ryba najde prsten u oné ropuchy, ale zajíc prsten odnese, 
pes zajíce chytí. Konec běžný o skrášlení reka a zabití krále živou 
a mrtvou vodou. 

Č. 16. O nevěrné matce dobrá verse. Pouť se synem, les, šavle sílu dá- 
vající na stromě, lupičské doupě pod kamenem, 11 lupičů pobitých, 
hejtman zachráněný drží s matkou, rek najde skleněný palác 
obrův (úkoly matkou ukládané scházejí), v lázni oloupen o šavli, 
oslepen, uzdraven obrem (Šavle nabude pomocí zvířat obrovi slou- 
žících) atd. 

Č. 9. Rek se soudruhy nadpřirozených vlastností závodí s prin- 
ceznou v běhu. Soudruzi: >Blitzgesch\vind«, »Bergtráger*, >Blase- 
balg€, »Triffgut« (šlukem), Petr (čtenář myšlének). Princezna »Wind- 
hauch « . Běžec dvakrát vítězem, po třetí zdržován darovaným prstenem, 
střelec sestřelí. Při návratu chrání je proti přepadení »Blasebalg*. 

Č. 10. Rek se zvířaty zachrání princeznu obětovanou drakovi 
v studnici. (Dva bratří.) Verse jinak vypracovaná než oby- 
čejně. Jeden bratr jen má zvířata, medvěda, Iva^ vlka; drak nechce 
vydat vodu ze studné (vzácný a starý motiv), zrádcem je červený 
rytíř (?}. Usvědčení jazyky. Pak jde však rek hledat sám bratra, 
najde stařenu (je jí zima; šlehá proutkem atd.), probudí bratra zeli- 
nami, jež lev vezme hadovi (obyčejně rek začarován čarodějnicí, 
bratr také má zvířata, najde ho, vysvobodí, je považován za něho 
Vložka o zelinách pak bývá tam, kde rek zabit zrádcem po boji 
s drakem a zvířaty oživen. Naše verse zdá se mi původnější než 
obyčejné.) 

C. 15. Rek s nadpřirozenými psy. (Zlomek s neobvyklými prvky.) Rek 
za službu u starce dostane ořech, z něhož vybíhá stádo, »Eisenkopf« 
vpraví je zpět za slib, že se rek neožení. Rek se žení, prchá pak 
na koni, tři stařeny mu pomáhají, dávají mu po šátku a koláči. 
Šátky rozdělí planoucí oheň ?), přes který »Eisenkopf< nemůže, z ko- 
láčů psi: » Schwerwierde. Eisenstark, Hóregut«. Rek bydlí u stařeny 
a dívky, dívka jednou oněmi šátky rozdělí oheň, >Eisenkopf« za 
Petrem, jenž vyleze na strom a třikrát volá na psy ve stáji zavřené, 
až přiběhnou a nepřítele roztrhají na prášek. Návrat, žena mrtva, 
svatba s dívkou. 



Uherské národní pohádky. 173 

Č. 1. Rek hledá zemi, kde se neumírá. Přichází do různých zemí: 

Král — orel, trhá strom, bude živ 600 let. 

JCrál — holohlavec, roznáší vrch, bude živ 800 let. 

Princezna v mésté sedmdesáti dvou jazyků 

musí vyšít plný pokoj jehel, bude živa tisíc let. 

Princezny prvních dvou králů dají rekovi létací skřínku, létací 
prsten, třetí pás, jenž nabývá jakékoliv podoby. Rek dojde na konci 
svéta do zámku ve vzduchu, kde je nesmrtelná královna ; žije tam, 
vrací se s živou vodou a křísí ony krále a princezny, kteří už dávno 
jsou mrtvi, utíká před Smrtí zpét, královna závodí se Smrtí o néj 
(vyhazuje jej do výše, a dopadne-li do zámku, bude její), vyhraje 
Č. 22. Hvčzdooký pastýř nechce říci králi na kýchnutí: »ať 
slouží ku zdraví«, dokud nedostane princeznu. Za to veden 

na smrt k bílému medvědu — krotí jej pohledem, 

na 10 smrtí k dikobrazům^ — hraje jim na flétnu, 

na 100 smrtí do jámy plné nožů — místo sebe dá panáka. 
Potom mu ukazuje a slibuje král 

stříbrný les, 

zlatý zámek, 

diamantový rybník; 
když nepovolí, dostane princeznu a pozdraví krále po kýchnutí. 
Č. 5., 6. >Pomerančová panna*. Obé skříženy. V č. 5. na počátku zby- 
tečně vnesena výprava rekova a rady vládkyně vran, vládce havranů, 
vládkyně strak, v č. 6. pak konec upraven rovněž nemotivované 
podle Kosoručky. Obé čísla zastupují dva varianty. Z rákosu (z větve) 
vyskakuje rekovi dívka, chce vody, zmizí. Až po třetí rek připraví 
si vodu, ožení se s dívkou. V č. 5. před svatbou zamění pasáci za 
dívku starou svou dceru, dívku hodí do studny, kočí ji vytáhne 
v podbě kachny, jež mění se v dívku. Následuje kupování tří nocí 
za přeslici atd. od falešné ženy v ložnici králové, uspávání atd. 
(nevím, pokud zde původní). V č. 6. thema o zlé královně, která 
podvrh á psy místo dvojčat (zde jistě pozdější) a zakončení, že děti, 
ptáky zachráněné, žijí s matkou v lese a přijdou pak k otci dát 
se poznat. 
Č. 7., 8. »Sedm havranů*. Č. 7. zkrácená verse, bratří divoké husy, 
sestru stařena napřed uschovává, podmínkou zachránění 7 let nahá, 
nemluvit. Dál pravidelně, tchyně za děti dá psa, kočku. V č. 8. 
devět synů havranů, ale verse temná. Sestru poznají dle ubývání 
jídel, oznámí, že slouží 21 let jedné královně, zbývají ještě dvě léta, 
pak uletf, sestra vezme si myslivce, tchyně dá za dítě psa, má být 
upálena, havrani přijdou. 
Č. 4. Žena hledá zmizelého muže. V detailech nespolehlivé. Syn půl hada, 
půl člověka uchází se o princeznu skvělými dary (zlatá jablka, zlatý 



174 Eiisabct Skiarck. 

most, i/áláCj skřfn mofské královny, sluneční §aty", po svatbé v nod 
svléká kůži, tchyně jí spálí, on zmizí. Žena nemůže porodit, až je] 
najde, slánce, měsíc, víir jí radí. dávají jí zlaté rybky, 5>reslici, vře- 
teno, len. Vítr jí donese do f/aláce za ohnivým chrastím k rybníka. 
Schází užití onéch darů «' vykupování norí cd nové nevěsty*. 
C, 20. Muž bledá zmizelou ženu. Zlomek. Seznámí se v zahradě 
s pávovlasou dívkou, stařena jí zastřihne vlasy, dívka zmizí, rek 
hledá ji se sluhou v Černé říši. Ona přijde k nému, ale sluha 
jej píšťalkou uspí, tak dvakrát, podruhé sluhu zabije, chce se též 
zabít, stařena naučí jej nabýt létacího střevíce lstí od radídch se 
bratří, jím k ženě. 
C 1 9., 23., 24. O hloupém ''sílnémj Honzovi. Všechny zkomolené. 

Č. 19. Zkomolená verse o silném Honzovi, jenž veze velké 
klády z lesa, a pán mu pak ukládá zorat les, svézt píci do zámku 
'^poboří zámekj, dovézt jej ještě s jedním do pekla. Rek vyhovi.je 
pomocí radících volů (Pfeřfer-Ochschen », které dostal od starce, když 
se šel ptát Boha, proč za půst nedostává odměny. 

Č. 23. Tři bratří mají býka, staví stáje, do čí vběhne, tomu 
bude náležet. Chytří staví pěknou stáj, Honza jen z vét\í, býk 
k němu. 

Prodává býka skřípající vrbě, najde pod ní poklad. 
Bratří chtí jej utopit, on běží ku králi, jenž má princeznu Ne- 
zasmálku, ta se Honzovi zasměje, dostane ji. (Zlomek o Xezasmálce 
nepatrný. j 

(í, 24. O vítězných závodech s čertem. Počátek vsak dlouho 
kolísá. Třem dělníkům splní se jich přání (mísa párků, mísa koláčů, 
12 dětí najednou). Třetí uteče, nejmladší syn ho hledá, přijde k to- 
polu, jenž sahá vrchem do nebe, kořeny do pekla. Do nebe dostane 
se lstí za svou čepicí (hází dolú na zloděje stoličky z božího sídla), 
v pekle hrozbou, že postaví kostel, osvobodí svého otce a jednu 
princeznu. Pán pekla, Pluto, posílá pak za ním čerty, kteří mají 
vlastní jména : 

čert běžec (závodí se zajícem), 
čert s kyjem (bojí se o kyj), 

čert s bičem (práskat, rek sobě a druhům ovazuje hlavu obručemi), 
kočí s dvojzubcem (píchají se skrz roští, jímž dvojzub neprochází^, 
pasák prasat (kdo vyžene víc prasat: čert má vyhánět rovno- 
ocasé, rek se zakroucenými ocásky). 
('. 25. »0 čaroději a jeho učni.« Počátek odchylný. Matka prodá nej- 
mladšího ze tří, popeláka, knížeti pekel (sluje Durumo) do služby, 
po roce stařec dá jí zajíčka, jenž jí ukáže cestu do pekel, a roz- 
marin, jímž pozná svého syna mezi ostatními (rozkvete). Pak pro- 
následování: 



Uherské národní pohádky. 175 

Rek straka — Durumo orel, 
> hedvábný šátek — Durumo kyj (na louce dívky a hoši), 
» straka — Durumo orel, 

» prsten — » švihák (chce prsten na dívce\ 
» straka — > vyhozen. 

Xa to teprve prodej na trhu (vraník, pak Šemík), ohlávka za 
pomínána. Durumo štolbou u hrabete, který koně koupil, bije koně, 
je sám bit, rek domů a do svčta. 
C. 17., 18. >0 lampě AIadina«, kratší a delší verse, obě zlomkovité, 
zvlášť první. 

C. 17. počíná žádostí cikána o princeznu, má postavit stromy 
se zlatými fíky, jablky, hruškami. Ukradne v kostele rezavý zámek, 
jemuž slouží tři dívky, splní podmínku, je pak s princeznou zavržen, 
postaví si palác, žena prodá zámek židovi etc. 

Č. 18. Pravidelný začátek o čaroději, cestě, skále etc. Malý 
Ziberda dostane na pouť do skály prsten, jemuž slouží dva obři, ti 
plní všechna jeho přání, přinášejí poklady, staví zlatou hráz; 12 obrů 
donesené lampičky strojí hostinu. Když žid koupí lampičku a odnese 
zámek, najde jej rek pomocí pi stenu. 
Morality: 
Č. 34. Otec nad sůl dražší Tři dcery mají otce za dary rády jako zlato, 
stříbro, sůl. Nejmladší za to vyhnána, starcem poslána do zahrady 
přítele otcova, vdá se za jeho syna. Otec pozván, při jídle nedo- 
stane soli, vzpomene na nejmladší, smíření. 
Č. 35. Spor Bohatství a Štěstí. Bohatství po dvakrát dává košťatáři 
sto zlatých, on schová je pokaždé do hrnce, a žena nevědomky zmarní, 
Štěstí dá mu krejcar, koupí tři oříšky, za ně démant od dětí, svítí 
jím, draze prodá. 
Č. 38. >Soudy boží«. Poutník vidí dvě vraždy, ale nevidí pomsty boží, chce 
proto do světa. Průvodce (anděl), pak normálně: 
vražda syna — rozhýčkán, 
krádež poháru — sváděl k opilství, 
darován zlému hostiteli — aby vše propil, 
muž svržen do vody — měl zle úmysly. 
C. 39. Pouť na onen svět. Starcovy ovce jdou na pastvu přes vetchý 
most Zlý pasák je neprovází, dobrý ano, jehně mu pomáhá, z ovcí 
andělé u kaple. Stařec Bůh. (Zlomek.) 
C. 36. Největší láska je manželčina. Mrtvý na křižovatce vstává o půl 
noci a posílá po sobě pro otce, matku, ženu. Jezdí s nimi na rakvi 
do nebe, tam soudce bodá po nich nožem, aby umřeli místo mrtvého, 
žena jediná neuhne 
C. 37. Matka jde na pouť obětovat své srdce panně Marii, lupiči jí je vyrvou, 
panna Maria zahojí. 



176 Elisabet Sklarek: 

Č. 21.. Sestry na jahodách zabíjí nejmladší, hodí ji do jámy. Z jámy javor, 
z javoru žebrák housle, vypravují zločin, označují vinnici, mční se 
zas v dívku. 

Legendy o Kristu a sv. Petru: 

Č. 41. Tři chuďasi stanou se hospodářem, ovčákem, převozníkem. Po roce 
první dva odmítnou sv. Petra a upáleni, převozník přijme poutníky, 
uzdraví krví svého dítěte jich malomocenství, dítě v peci oživne. 

Č. 42. Nespokojený pop změněn v koně, po tři léta slouží chuďasovi, na konec 
vlastní žena mu vyrazí oko. 

C. 43. Ovčákovi, jenž zabije k večeři poslední své jehně, z kůstek jeho oživne 
plno ovcí. 

Č. 44. Ševci za pohoštění plní se tři přání (stálé jídlo, pití a věčný život — 
ne věčnou spásu), nechtí jej pak ani v nebi, ani v pekle, až na svadlém 
listu snese se do pekla. 

C. 45. Petr by rád byl bohem. Má v čepici roj včel, jedna jej píchne, za- 
hodí všechny — neumí najít pravého vinníka. 
Zvířecí bajky o Kristu: 

C. 46. Kůň nikdy se nenapase a osel i na smetišti je syt, poněvadž přenese 
Krista přes řeku, když kůň nechtěl. 

C. 47. Když je Kristus pronásledován, svádí skřivan stihatele se stopy, ale 
křepelka, čejka, holub na ni ukazují. 

Č. 48. Sítí má známku kousnutí od toho, že osel, nesoucí Krista, cestou je 
nakousl, ale nedokousl ve spěchu. 
Zvířecí bajky: 

Č. 30. Oráč, liška, medvěd. Liška poradí oráči zahnat medvěda loveckým 
troubením, ale když si jde pro slíbenou drůbež, zahnána sama na- 
podobeným štěkotem. 

Č. 33. Divoký holub. Straka. Učila holuba stavět hnízdo, říkal stále, že 
už ví, nedoučil se, proto špatně staví. 

Č. 31. Kohoutek, slepička. (Dětské říkání.) Studna, věnec, mléko, seno, 
kosa, peníze — najde na hnojišti krejcar, kohoutek zatím mrtvý. 

Č. 32. (Dětské říkání.) Kohout (hrabe), plot (tím padá), straka (vytrhává si 
ocas), ořech (se oklestí), srna (zabije své kolouchy), studna (mění 
krev ve vodu), Sára (rozbijí si škopek o hlavu), její paní (natře 
těsto na stěnu), muž (dá se oholit), syn (chce zranit voly), voják 
(mu nabije, voly prodá). Btz motivací. 
Va r i a: 

Č. 26. >Opeřená baba.* Smrt povolí stařeně, že ji vezme až zítra, sta- 
řena ji pak odkazuje ze dne na den, na konec strachy vleze do 
sudu s medem a do peřin. Smrt před ní uteče. 

Č. 29. Ropucha — vodníkova žena. Kuchařka slíbí ropuše jít za kmotru, 
jde do studny, vidí tam duše, vezme si smetí — zlato. (Zlomkovité.) 



Uherské národní pohádky. 177 

Č. 28. Noční tanec s příšerami. Nálada snová mistrné zachycena. 

Č. 27. Sluha dá se v rakvi položit do hrobky k mrtvému pánovi, jenž straší, 
druh má pochybnost o jeho úmrtí (neprojde kh'čovou dírkou, roz- 
bíjí nádobí, hrabe po penézích), ale ukáže mu poklad, pro néjž straší, 
sluha jej pak vysvobodí. 

Č. 40. Adama a Evu vyhání napřed madkrský anděl Gabriel, jenž se dá opít, 
pak rumunský, Florian, jenž je pokorný, ale na konec německý, 
Michael, ten se dá pohostit a pak je přece vyžene. 

Na konec snad sejde se k vědecké práci několik drobností, jež se jinak 
těžko shledávají: 

radící bytosti: 
slunce, měsíc, vítr 4 (58) 
vládce vran, havranů, strak 5 (69) 
tři stařeny po sobě 15 (165) 

zvířata pomáhající: 
medvěd, vlk, lev (provázejí reka 10 (96) 
opice, liška, veverka (jdou pro zázračnou šavli) 16 (179) 
holub, kachna, čáp (nezastřelil, přilétají na pomoc) 12 (119) 
pes (chlupy), štika (šupiny), dva holubi (pera) 11 (104) 
psi pomáhající 13 (130), 15 (168) 
radící kůň 14 (139), radící voli 19 (190) 

věci: 
jablko (ořech), v němž zámky (vojsko, stádo) 11 (113), 13 (132), 

15 (166, 168) 
meč samoseč 1 (8) 
šavle sílu dávající 16 (175) 
puška trefující 14 (154) 
nože v dubu na znamení zdraví 10 (96) 
prsten, jenž přivolává dárkyní 15 (172) 
rezavý zámek, slouží mu 3 dívky 17 (131) 
prsten (2 obři) 18 (184) 
lampa rezavá (12 obrů) 18 (187) 
létací střevíc (lstí od vadících se bratří) 20 M95) 
létací skřínka, prsten a pás, jenž se mění v cokoliv chcete 1 (4, 7) 
kartáč (les), utěrka (voda), hřeblo (železný les) zahozené na útěku 

14 (140) 
topol sahající do nebe i do pekla 24 (209) 
pokoj s podobiznami princezen 1 (2) 
hledáním roztrhal železné střevíce 4 (í)7) 

» osoupal železnou hůl 3 (28) 

peklo, nebe (193), (209;, (220), (257), i2<S2) 
mrtvá a živá voda I (10', 11 (109) 

Márodopiiný Sborník Vlil. 12 



178 



Rejstříky. 



poklady hlídané psem 14 (139) 

trojlístek a prst novorozence otvírá zámek 14 (138) 

had s léčivou bylinou 10 (100) 

nadpřirozený porod 12 dětí 24 (207) 



V. Tille. 



REJSTŘÍK VĚCNÝ. 



bibliografie slovanské filologie 14G si.; 

— maloru>kého folklóru 148 si ; 

Brentanovo drama o založení Prahv 169; 

čarování při dojení 119 si.; 124 si ; při 
honění a telení 123 si.; 

Čechové v Horním Slezsku, jich dialekty, 
pohádky a písně 166 si.; 

Dolnokralovicko, prostonárodní lékařství 
u lidu toho kraje 132 si. ; 

dopisy lidové 18 si.; 

folklóre, rukověť jeho 151 si.; 

hromový klín, kámen 137; 

huculské umění lidové, mosaznictví a 
ře žhářství 109; 

krajka 21 si.; její historie 21 si.; v ze- 
mích českých 31 si.; na Slovensku 
31 si ; 

Kralodvorský rukopis 160; 

Libuša v německé literatuře 159 ; 

lidový život na Poděbradsku 156; 

literatura lidová a knižní 162; 

maloruský folklóre 148 si.; 

Malorusové či Slováci, osadníci v jiho- 
uherské stolici Báčské 152; v západ- 
ních stolicích, sevcrouherských 153; 

medicína lidová na Slovensku 2 si ; na 
Zálesí ve vých. Čechách 127 si ; na 
Dolnokralovicku 132 si.; 

můra 145; 

mythologie slovanská 154; 



Národopisné museum Českoslovanské 

109 si.; 
Němcová B. a její pohádky 164; 
obyčeje pastevské na Zálesí ve východ. 

Čechách 117 si.; 
Poděbradsko, život jeho lidu 156; 
pohádky české o Kristu a sv. Petru 162; 

— české v Horním Slezsku 166; 

— jich překlady 168; 

— maďarské (uherské) 168 si ; 

— polské v Horním Slezsku 165 si.; 

— valašské 35 si.; 

pohřeb z Krakován, nitranské stolice 
6 si ; 

pohřební písně slovenské 9 si.; 

polský vliv na dialekty české v Horním 
Slezsku 166; 

pověry pastevské na Zálesí ve východ. 
Čechách 118 si.; 

říkadla zažehnávací 125; 127; 128; 134 
si.; 137 si ; 142 si ; 145. 

Slováci či Malorusové v jihouherské sto- 
lici Báčské 152; 

slovenský folklóre 1 si.; 

smrt na Slovensku 4 si ; 

na Štědrý večer o půlnoci dobytek ho- 
voří 129; 

úrok, uřknutí 133 si.; 

Zálesáci, jich podání o domácích zví- 
řatech 117; 



REJSTŘÍK JMENNÝ. 



Bíbová Regina 21 si.; 
Cečetka F. J. 156 si.; 
Černý Ad. 109 si.; 147 si.; 
Dušek J. V. 146. si ; 156 si. ; 
Eljasz-Radzikowski S 151 ; 
Gomme G. L. 151 si.; 
Grigorovitza Em. 159; 
Hnatjuk V. 152; 
Hrinčenko, B. D. UH; 
Kraus A. 159; 
Kubín Josef 18 si.; 
Leger Louis 154; 



Máchal Jan 154; 

Malinowski Lucyan 165 si.; 

Mančal Jaroslav 117 si.; 

Mrštík V. 162 si.; 

Pastrnek Fr. 152; 

Polívka J. 148 si.; 152 si.; 165 si.; 

Sklarek Elisabeth 168 si. ; 

Slavíková Welsova Karla 1 si.; 

Šebestová Aug. 158; 

Tille V. 35 si.; 151; 162 si.; 168 si.; 

Valchář Jan 132 si.; 

Wanklová Madl. 109 si.; 



Rejstříky. 



179 



Rejstřík k V. Tillovým „Povídkám sebraným na Valašsku". 

čísla značí povídky (nikoli stránky). 



Zeměpisné a místní údaje. 



Afrika VS 
Anglie 45. 
Amsterdam 29. 
Bystřice, Báňská H. 
Bečva 3. 4. 
Brňov 17. 
Dalmácie 15. 
Dunaj li) 
Evropa 13. 
l'>ancie 45 
Haná 51 

Hrozenkovskv los I \ 
Jarcová 11. 17. 
Jihlava í>. 
Karlovice 14. 
Klobúky 17. 
Krcmiica 6 
Lidečko 17. 
Lipník 2. 



Afanasic 45. 
Alexandr 'Jtí. 
Amalie 50. 
Anna