(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Biodiversity Heritage Library | Children's Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí"

Google 



This is a digital copy of a book that was preserved for generations on Hbrary shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project 

to make the world's books discoverable online. 

It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was never subject 

to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books 

are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge that's often difficult to discover. 

Marks, notations and other maiginalia present in the original volume will appear in this file - a reminder of this book's long journey from the 

publisher to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we liave taken steps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying. 
We also ask that you: 

+ Make non-commercial use of the files We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personal, non-commercial purposes. 

+ Refrain fivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's system: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each file is essential for informing people about this project and helping them find 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of 
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be used in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the world's information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers 
discover the world's books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web 

at |http : //books . google . com/| 



SMntoFO UnimrWy UbrvM 

iiiiiiiihiiiiii 

3 6105 121 157 700 









k 

I 

^ 



V 



\ 






OTTUV 



/\ 



SLOVNiK NAUCNY. 



I LLUSTROVANA 



ENCYKLOPiEDIE OBECNVCH VEDOMOSTI 



OSMNACTt DtL. 



Navary — Oiivnuti. 



S 11 PfclLOHAMI A 116 VYOBRAZENIMI V TEXTU. 



1902. 

VYDAVATEL A NAKLADATEL J. OTTO V PRAZE. 

TISKBM tBSK& GRAFICK^ SPOLBCNOSTI >UNIEc V PRAZE. 






VESKERA PRAVA SE VYHRAZUjl. 



Nove pfibylf spolupracovnici. 



Blabolll ]., c. k. vrchni kommissaf 

finandni ▼ Praze JBL 

Dr. 6ern^ Vratislav, advokit v Praze Dr. V,C, 
CenrenkovA KUra, kandid. filosofie 

V Prase KCrkd. 

Da&l6 2. O., professor -^- 

Dr. Demel Jaroslav, c. k. koncipient 

finanini prokuratury v Praze . . . -mei. 
Dr. GtOckllch Julias, suppl. aiitel na 

reilcc v Je£n^ nlici v Praze . . . AZ, 

I>r. Heller Ferd., advokdt v Praze . . HIr, 

Dr. Heller Karel, advokit v Praze . kh, 
MUDr. Jedll6ka Rudolf, docent des. 

university v Praze Jed, 

Kasal Eduard, kaplan ve Vaxnberce -s- 



Kohout J., finaninf rada v Praze . . JK-t, 

Ledeck^ J., dram, spisovatel v Praze JLf. 

NovAk Arne, kand. filosofie v Praze AN. 
NovAk Frant., professor hospodif. 

Skoly V Plzni FrN, 

Podpira J., demons^itor v botan. 

iistav6 ^esk6 university v Praze . -i. 

Radl6 St^pin, 2umalista v Zemunu . -d- 

Dr. Vilhelm Jan v Praze Vm, 

Voldrlch J. v., kandidit filosofie 

V Praze JVVch. 

Dr. Van6ura Josef, docent £es. univ. 

a sekretif zem. v^boru v Praze . J,V, 
Zelthammer Leopold M., hosp. fed. 

n. o. v Bud6jovicich LM,Z, 



Zemfell spolupracovnici 



Brand! Vincenc, archive markrabstvi Mo- 
ravsk^ho, f 26. pros. 1901 v Brn6. 

Dr. Jirus Bohuslav 21., professor na £es. 
university v Praze, f 16. list. 1901 v Praze. 

Dr. Kalzl Jos., emer. ministr, f 19. srp. 1901. 

Kaipar L. B , ev. reform, farif v Praze, 
t 8. pros. 1901 na Krdl. Vinohradech. 

Dr. Lenz Ant, probolt na Vyiehrad£, 
t 2. fij. 1901 V Praze. 

Madiera Ant, c. k. okr. ikolni inspektor, 
t 12. aifi 1899 v KarHnft. 



Mares Bohumil, evang. fardf, f l^* li*t. 
1901 V Pfeloud. 

Masek Ignic B., c. k. gymn. professor, 
t 2. fij. 1901 V Praze. 

NovAk Theodor, kandidat filosofie v Praze, 
t 26. dervence 1901 (TNk.). 

Pflugmacher Emil, feditel hospodifstvf, 
t 30. Hj. 1901. 

PhDr. Sulc OUkar, f 11. ena 1901 v Praze. 

Weltenweber Vil^m, b^v. spoluredaktor 
»Zlat^ Prahyc, f i. pros. 1901 v Praze. 



N. 



Havaiy (Auem), ves v Cechdch, hejtm. 
Jindf . Hradec, okr. Novi Bystfice, fara a p§. 
Star^ M^sto; 24 d., 182 ob. n. (1890), Itf. Sk. 

Havas de Tolosa [-Idza], ves ve Span, 
provincii jaensk^ v Andalasii, pamdtnd bit- 
von ze dne 16. tec 1212, v nfi kastil. krdi 
Alfons VIII. porazil Maury a tim panstvf je- 
jich ve Span^lska podvrdtil. 

V&Fl^sf : 1) N. (v log.) V. Praemissa. 

2) N., signal (atigl. a franc, signal , nSm. 
Zeichetit Signal), jest amluven6 znameni vi- 
diteln^ (optick^) nebo slySitelnd (aku- 
stick6) ke vzdjemn6niu dorozumSni mezi mi- 
sty od sebe vzd^en^mi, na pf. mezi majd- 
kem pfistavnfm a kordbem, mezi stanici ze- 
leznioiou a vlakem, mezi posddkou pevno- 
sti a sborem vojensk^m vn£ a pod. N. vi- 
ditelna pflsobf ve zrak tvarem nebo polo- 
hou nebo barvou; n. slySitelnd ii£inkuje 
na sluch piskdnim nebo troubenfm nebo 
zvon^nfm nebo dan6nim. 2ddnd n. nepflsobi 
na vzdalenost neomezenou, pfi n-ti viditeln6 
nesm6jf paprskflm sv6teln;^m mezi ob^ma 
misty, je2 se maji dorozum^ti, v cest6 b^ti 
pfedm^ty neprflhledn^ nebo mdlo prfthledn^ 
(na pf . mlha), n. slySitelnd mtie se stati ne- 
srozumitelnou, ba i docela se zmafiti zvu- 
kem siln6j§im nebo vtoem. N-ti viditeln^ 
jsou dennf, uifvan^ za svStla denniho, a 
no^nf, jichi se u2ivd v noci nebo za sou- 
mraku; n-ti slySiteln^ nedini rozdilu mezi 
dnem a noci. Pokud se tjie n-ti vidi- 
teln^ch, konali vyndlezci telegrafie opti- 
ck6 bratH Chappeov^ na konci v^ku XVIII. 
ve Francii rozsdhl^ pokusy, jichi v^sledky 
maji neoceniteln;^ v^znam pFi n-tich viditel- 
n^ch na 2eleznicich a je2 isou stru^n^tyto: 
1. Patrnost osv6tlen^ho t^lesa jest v pfim^m 
pom^ru k druh^ odmocnin6 z mohutnosti 
jeho osvStleni a jeho plochy; 2. plochu 
tvaru podeln^ho vidSti jest ze vzddlenosti 
v6t£i neili plochu t^2e velikosti kruhovou 
nebo itvercovou; 3. veSker6 barvy tfiles 
osv^tlen^ch mizeji za n^kter^ch okolnosti 
osv^tlovacfch, pro£ei neni mozno u2ivati pfi 
opticktf telegrani barvy, n^bri pouze tvaru; 

4. veSker6 n-ti maji se odrdieti od oblohy; 

5. v^stupky i rozmSrfi nepatm^^ch poznati 
Ize na pfim^ch tSlesech !!izk^ch, pokud tato 
t61esa Ize spatfiti; 6. pfi stavu atmosf^ry 
prostfednim a za oblohy zamra^en^ vid6ti 

OttAv Slovolk NauCn^, tv. XVm. 21/6 1901. 



Ize tSleso odrdiejici se od horizontu ddlky 
1*92 m a Sifky 0*32 m na 10.000 m pouh^m 
okem; 7. je-li viditelnost plamene bildho 1, 
jest viditelnost stejnS siln^ho plamene £er- 
ven^ho 7s» plamene zelen^ho Vs a pla- 
mene modr^ho Vt» S- plameny t^2e barvy 
splynou, nejsou-li od sebe vzdalen^jii Viooo 
ddlky zrakov6; 9. plameny r^znobarevn^, 
zvlcLstS barev se dopliiujicich, mo2no rozpo- 
znati a2 do 16 vzddlenosti, na kterou plamen 
nejslabSji svitici jeSt6 jest patrn^; 10. bil^ 
svetlo samo o sobS nemSlo by siou2iti k n^- 
vSstSni na velik^ vzd^lenosti, pon6vad2 pfi 
jist^ch stavech atmosfdry zdd se b^i £er- 
ven6, oraniov^ a zelen6; 11. pohyb 
svStla nelze za tmy pozorovati potud, pokud 
neni na blizku svetla nepohybliv^ho. 

N-ti 2elezni£ni jsou na drahach ra- 
kousk^ch upraveny fddem ndv6§tn^m, jej2 
vydalo ministerstvo obchodu dne 10. dnora 
1877 a kter^ rozeznivd: 

I. N-ti prfibS2n^ elektrick^mi bicimi 
stroji zvonov^mi, a to: 1. vlak jede smS- 
rem ke konci trati (po dvou dderech na zvon 
opakuje se v stejn^ch pf estavkdch tf ikrite) ; 
2. vlak jede smSrem k po^dtku trati (po 
tfech tiderech na zvon opakuje se v stej- 
n^ch pfest^vkdch tfikrdte); 3. vlak nepo- 
jede smSrem ke konci trati (po dvou a 
jednom lideru na zvon opakuje se v stej- 
n^ch pfestdvk^ch tfikrdte); 4. vlak nepo- 
jede ^mSrem k po^atku trati (po tfech 
a jednom lideru na zvon opakuje se v stej- 
n^ch pf estdvkich tf ikrdte) ; 6. lokomotiva 
at pfi jede (po p^ti dderech na zvon opa- 
kuje se V stejn^ch pfestdvkdch tfikrdte); 

6. lokomotiva s dSlniky af pfijede 
(po p^ti a jednom iHderu na zvon opakuje 
se V stejn^ch pfestdvkach aspon tfikrate); 

7. zastaviti ve5ker6 vlaky (po tfech 
a dvou liderech na zvon opakuje se ve 
stejn^ch pfest^vkdch aspo& ctyfikrdte); 

8. vozy ujely (po dtyfech liderech na zvon 
opakuje se v stejnfch pfestdvk^ch aspoii 
6tyfikrdte); 9, hodiny fiditi (dvandct 
stejnom^rn^ch iHderii na zvon); 10. vlak 
jede po nepatficich {neprav^ch) kole- 
jich sm6rem ke konci trati (po dvou a 
pSti liderech na zvon opakuje se v stejn]^ch 
pfestavkdch tfikrate); 11. vlak jede po 
nepatficich (neprav^ch) kolejich smS- 



NavSstnictvi — Navier. 



rem k pocdtku trati (po tfech a p£ti lide- 
rech na zvon opakuje se v stejn^ch pfestdv- 
kach tfikrate). 

II. N-ti zfizencfiv na trati, a to: a) stdj; 

b) zvolna; c) koleje volny; d) vlak 
pfetrien; n-ti tyto jsou pfenosny a u2iva 
se pfi ndv^stSni ve dne £erven^ho praporce 
ndvdstn^ho nebo kotou^e ndv^stn^ho, za 
tmy svitilny ndvdstn6, obracejicf proti vlaku 
sv6tlo 6erven^ (stflj), nebo zelen^ (zvolna), 
nebo bil^ (koleje volny), jak patrno z pfipo- 
jen^ch tabulek obrazov'^ch. Za n. >st&j« 
slou2i t6i tfaskav^ zapalky, petardy (aspofi 
dv6), upevn^nd na hlavich kolejnic po prav^ 
strand smSrem jizdy. 

III. N-ti stdl^, je2 jsou: a) n-ti vzddle- 
nostni pfed stanicemi a odbodkami 2elez- 
ni£n;^mi (n-ti bud* vjezd zakazin anebo vjezd 
dovolen); b) n-ti sto2drov^ na trati (nav£- 
stiti mohou: stiij, zvolna, koleje volny); 

c) n-ti v;^hybkov^ (6ini patrno, zda jede 
se smSrem pfim]^m po hrotu v^mSny ti 
proti nSmu, nebo do odboc^ky); d) n-ti na 
vodnim jefdbu (ozna^uji, je-li trouba v^- 
levnd oto^ena na pfii, kde2 jfzdS pfekd2i). 

IV. N-ti na vlaku, kter^mi se ozna^uje 
jednak pfedek vlaku, jednak jeho zadek« ji- 
mi2 se mimo to oznamuji vlaky mimofcLdn^, 
vlaky, je2 pojedou po kolejfch nepatficich 
(neprav;^ch), a lokomotivy strkaci. 

V. N-ti zf izencfl vlakov^ch, ato: a) n-ti 
zFizencd na lokomotivl parni piSfalou 
(pozor, zdr2e neboli brzdy ut^hnouti, zdr2e 
povoliti, pfivolavdni zffzencfl); b) n-ti prA- 
vodc& vlakov^ch na roh, na piSCalku n. 
provazcem vlakov^m (odjezd, vstupovati, ho- 
tovo, stflj, zvolna, vlak pi^etr2en, pozor). 

VI. N-ti pofadacf pfi sefad'ovdni a roze- 
stavovdni vozfl na nddra2ich, kter^mi mo2no 
ndvfestiti: vpfed, zpatky, zvolna, stfij (v. ta- 
bulky obrazov^). 

Ve Francii maji fdd nav^stn^^ z 15. list. 
1885 a vedle sv^tla bil6ho, zelen^ho a 6er- 
ven6ho u2ivaji sv6tla modr^ho k ndvfestfini 
na zpSt, t. j. do stanice, kdy2 svitilna na 
sto2aru navSstn^m hoH, kde2to v Anglii 
k tomu konci slou2i vStsim dilem sv6tlo 
fialov6. 2eleznice v N6mecku spravuji se 
fddem ndv6stn^m z 30. list. 1885, 2eleznice 
rusk6 maji fad z 31. led. 1873, italsk^ z fij. 
1886. Flk, 

V&vl^ltiilotvi jest nauka o tom, jak^ 
jsou V t^ kter^ slu2b6 nav6sti, jak musi b;^ti 
zafizeny, aby vyhovovaly. a jak se zfizuji; 
mame tedy n. plavebni, vojensk^, 2e- 
leznicni a pod. 

N. 2elezni£ni rozeznava dv6 soustavy: 
odlehlosti ^asov^ a odlehlosti prostorov^. 
Soustava prvd oznamuje >koleje volny<, 
neni-li spatfiti 2ddn;^ch ndvdsti, a jsou-li nd- 
vfisti patrny, nepfedpisuji »stflj€, n^br2 pf i- 
pou§t6jf jeti opatrn6 d^le; pfi tdto sou- 
stav6 mMe b^ti v t^m2e oddile trati, na 
t^ch2e kolejfch vice ne2 jeden vlak a proto 
nczaru^uje dokonal^ bezpednosti. Soustava 
odlehlosti prostorov6 zaklidd se na tom, 2e 
traf 2eleznicnf rozdSlena jest na dflce, ni- 



v^stmi zavfiteln^, 2e pravidlem jest, aby ta- 
kov;^ dilec byl zavfen a jen tehdy se ote- 
vfcl, mo2no-li do n6ho vlak pustiti; ndv^sti 
oznamuji tedy z pravidla »stuj< a tfeba te- 
prv stav6ti je na >koleje volny <; nejsou-li 
ndv6sti patrny, oznamuje to nebezpe^i, 
tedy »stuj€. pfi soustavS odlehlosti prosto- 
rovd jest zdv£r trati dokonal^, v tdm2e dilci 
trati, na t^ch2e kolejich mfi2e b^ti zaroveA 
pouze jeden vlak a proto jest bezpednost 
zarudena. Pfi jizd£ die odlehlosti £asov6 
pfedpisuji dmluvy o stavbS a zaf fzenich pro- 
vozovacich jednoty nfimeck^ch sprdv 2elez- 
ni£n^ch, ve kter6 jsou t6i drdhy rakousk^, 
pou§t6ti vlak za vlakem tak, aby vlak ndsle- 
dujicf dojel do nejbli2§i stanice aspoft p5t 
minut po pfijezdu vlaku pfedchozfho; pfe- 
jel-li vlak mimo stanovisko strd2nikovo, ma 
t^2 po p6t minut za nim trat zavfiti, t. j. 
postaviti n^v^sf na >stfij<; vlaky, je2 v fddu 
jizdn^m nejsou zafad^ny, maji se ndv^stiti 
pokud mozno vlakem pravideln^m, kter^ 
jede pfed nimi. Pon£vad2 soustava odlehlo- 
sti prostorov^ poskytuje v6t§i bezpe£nosti, 
nebof pfi u2iti ndv^sti zav6racich (blokova- 
cich) nepusti se do pfisluSn^ho dike drdho- 
v^ho ne2 toliko jeden vlak, zavcLdi se nyni 
obecnS. /V/c. 

V&TMti V. Avis. 

Vavez \'v6] Frangois Joseph, belgick^ 
malif (♦ 1787 v Charleroi — f 12. fij. 1869 
V Brusselu). Byl 2dkem akademie brusselsk^ 
a slavn^ho Davida v Pafi2i. R. 1817—1822 
pobyl V Italii, na6e2 vrdtiv se do Brusselu 
stal se tu feditelem akademie. Z mno2stvi 
jeho praci nale2eji k nejznam^jSim : Ctyri 
evangeliste^ Hagar na pouiti, NemocnS diti 
a Pradleny \ Fondi\ dila jeho roztrousena 
jsou po rAzn^ch velk;^ch galeriich. 

Vairioella dl 8. Pietro v. Giotto. 

Vairier [navj^l Louis, in2en^r a u^enec 
franc. (♦ 1785 v Dijon6 — f 1836 v Pafi2i). 
Pozbyv zdhy otce, vychovdn byl svjm pra- 
ujcem Gautheyem, gener. inspektorem 
mostdv a silnic (v. t.). Za vedeni Gautheyova 
podstoupil N. r. 1802 pfijimaci zkouSku na 
Ikolu polytechnickou ; po v}^te£n^ch studiich 
na t^to ikole pokracoval od r. 1804 na Skole 
mostov^ a silnicov6 a stal se r. 1808 in2e- 
n^rem. R. 1819 byl povolin jako2to profes- 
seur suppliant applikovand mechaniky na 
pafi2skou skolu mostovou a silnicovou; 
r. 1824 stal se denem Akademie nauk v Pa- 
fi2i, r. 1830 professorem analyse a mecha- 
niky na §kole polytechnick^ ; od r. 1834 
pdsobil jako inspecteur divisionnaire des 
ponts et chauss^es. Ziskav po smrti Gau- 
theyovg pozflstal^ rukopisy sv6ho praujce, 
doplnil a vydal r. 1809 a 1813 jeho Traite 
de la construction des ponts a r. 1816 jeho 
prdce o prflplavech; ddle zpracoval a vydal 
spisy Belidorovy (v. t.) a to r. 1813 Science 
des inginieurs^ r. 1819 Architecture hydrau- 
lique; pfidavky N-ovy k tomuto spisu doily 
schvdleni Akademie. 6.ada piivodnich praci 
N'Ov^ch, jez vztahuji se hlavn^ k applikaci 
mechaniky ve stavitelstvi, strojnictvi a prd* 






3 



•o 
o 

< 

o 

§• 

o 

It 

St 

t 



I 



n 



o 



1 




t) 



Ho 



c 

c 

I 

sr 

A 

v 

a 

la 

s ® 

o 





<»» 

3 
91 




^ 



fD« 




o 

3 






3 

*^ 

a 
o 

M 
< 

3 
&> 

O 

O 



ft 

n 
J 



HI 
<» 

o 

a- 
o 






< 
3 



< 

3 
P 

o 

o 

o 



o 



n 
o 

I 

d 



o 








X. 




n 

a. 

a 




\^ 



t 



t 
5 



o 



M 







< 

9* 
CO 



CO 




o2: 

ill ^ 




**«^- 





o 

3 



S 




r- 







3 




< 
(0 



(0 

o 

N< 

O 

< 

3 



-1 




tj=3= 





2 

< 

CD 



(A 

S 



a 
c5 

(D 

3 

fi] 
o 

G 
G 
G 
C 

;« 

QB 

3 



o 

H 

H 
O 

< 

o 

< 





Sis 



c 
a 




N 







« 

5: 



o 



M 



3 
»< 





ferri/' 



-D 



3* 




N 



3 



a" 

a?" 

S 



N 



4« 

s 
o 





•.:;.ifSt' 



.tiT atci 



r ^1 m 

•li ft (i^ 

 t:.y:-re:;i 
Iiilir 

■'•"".frjTv 

■:it;,:T.i 

, *■■■ • 1* I 









••"•' 1 

.r'- 

V 

'.T 

•-4 I 



Navierflv zdkon — Navod 



a 



my si a, jest velmi rozsdhla. Z rozprav budte 
ta vytceny: Mimoire sur la flexion des lames 
elastlques (1819), potom Mimoire sur les lots 
de Vequilihre et du mouvement des corps solides 
elastiques (1821), kde shleddvdme prvnf po- 
ddtky mecbaniky molekuldrn^, dile Memoire 
sur les iois du mouvement des fluides fl822) 
a na slovo vzat^ spis Rapport et memoire 
sur les ponts suspendus (1823). HIavni dflo 
N-ovo jest Resume des lemons donnies a I'^cole 
royale des ponts et chaussies sur ^application 
de la micanique a Vetablissement des construe^ 
tions et des machines (1826). Timto dilem 
N. zalo2il v6deckou nauku o pru2nosti a 
stavebnou xnechaniku; nemal6 jsou jeho zd- 
sluhy tak6 v oboru technick^ hydrauliky 
a theoretickd nauky o strojich. Sin. 

Havior&v s^kon. Tak zove se nSkdy 
zikon vyjadfujfci i&mSrnost nap^tf a pomer- 
n^ho roztaieni; zove se tak proto, 2e prdce 
Navierovy v obora naukv o pruinosti a pev- 
Dosti, zvldSt6 fundamentalni jeho dflo Resume 
des lecons etc. zakUdaji se na t^to i&m£rnosti. 
Z^on ten vyslovil vsak ji2 pfed Navierem 
H o o k e (v. t.) slovy ut tensio sic vis Tv ^linku 
Lectures of Springs, otiStSn^m v lona^nsk^ch 
Phil, Transactions 1679), a sluSi jej tedy na- 
z^ati zdkonem Hookov^m. Hooke ob- 
jevil jej pr;^ r. 1660. Sin. 

SmvigtLOB (z lat.) V. Plavectvi. 

IfavtsTftdni akta, zdkon o plavbS a ob- 
chod6 ndmohiim, jej2 republikdnsk^ parla- 
ment anglick^ pod Cromwellem vydal dne 
9. fijna 1651 k povzneseni ndmolPni plavby 
anglick^. Aby se rozmnoiil podet zkulen^ch 
anglick^ch ndmofnikA, z nichi by se potom 
doplfiovalo muistvo lod'stva viledn^ho, aby 
se ddle zabezpe^il anglick^m lodim a namor- 
nikflm monopol pro anglick^ obchod a zejm. 
aby se delilo vynikajicimu tehdy ndmofnimu 
prostfedkovatelsk^mu obchodu hollandsk^- 
mu, byly viechny cizozemsk^ lodi tipln6 vy- 
lou^eny od anglick6 plavby pobfeini; zbo2i 
neevropsk^ smilo se do Anglie a Irska do- 
vd2eti jen na lodich ndle2ejicfch angl. pod- 
dan^m a obsazen^ch z vltSiny anglick^m 
muzstvem, zbo2i evropsk6 jen na locuch an- 
glick^ch nebo t6 zeme, ze kter6 se vyvd2elo, 
co2 bylo vSak pozdSji obmezeno na n^kter^ 
druhy zbo2i (>enamerated articles*). Po nS- 
kter^ch i&levdch za vdlky anglicko-§pan61sk6 
byla n. a. r. 1660 obnovena a zostfena. Ne- 
evropsk^ zbo2f smilo se nyni dova2eti (na 
angl. lodich) jen pfimo ze zem6, odkud po- 
chlzelo, evropsk^ zbo2i, bylo-li do Anglie 
dovi2eno po lodich zem£ domici n. zem£, 
V ni2 bylo die obyCeje poprv6 nalodSno, 
platilo zvldStni diflterencni (>cizineck^«) clo 
a do angl. kolonii sm^lo se rovn^2 voziti 
jen po lodich anglick^ch, produkty tichto 
kolonii musily se voziti nejprve do pHsta- 
vflv a po lodich anglick^ch. >Anglick]^mic 
pak byly lodi, byli-li Angli£an^ jejich vlast- 
nici a nd^elnici a anglick^m nejm^nS ze tfi 
(tvrtin jejich mu2stvo; pro obchod s angl. 
koloniemi musily byti lodi i vystavSny v An- 
glii nebo v tdchto osaddch. Od r. 1664 sm^lo 



se evropsk6 zbo2i do angl. osad voziti (na 
angl. lodich) vflbec jen z Anglie, od r. 1696 
nesmily tyto osady samy zasilati sv6 zbo2i 
ani do Irska a Skotska. Dovoz z HoUandska 
a N^mecka do Anglie byl v letech 60t^ch 
XVII. St. z ^isti vobec zakazin. Po odtr2eni 
Spoj. Obci severoamer., kter^ r. 1787 za- 
krocily proti Anglii stejn;^mi repressdliemi, a 
ndsledkem odvetn^ch opatfeni i n^kter^ch 
stit^kv evropsk^ch byla n. a. v 20t^ch letech 
XIX. stol. zmirfiovdna (zejm. pfijetim sou- 
stavy reciprodni) a zdkonem z 26. £na 1849 
i zbytky jejf odstran6ny, vyjimajfc (pozd^ji 
rovn£2 zrulen^) v^sady pro domici rybolov 
a plavbu pobfe2n{, kdy2 byl zatim velik^ 
rozvoj plavby a tr2by anglick^, jim2 n. a. 
skoro dvoustoletou prisnou svoii ochranou 
tolik prosp61a, dalSi platnost jejl u^inil zby- 
tednou Gbr. 

VavlgatoroTy ostrovy v. Samojsk^ 
souostrovf. 

Vavls^aslono gonerale Xtallana viz 
F 1 o r i o-R u b a 1 1 i n o. 

lfaTl|rllo [naviljo], ital., prflplav. 

VavlUe [-vil] Jules Ernest, frc.-5v^c. 
filosof (♦ 1816 v Chancy, kanton genevsk^), 
studoval V Genev6 filosofii a theologii, stal 
se r. 1844 professorem filosofie na akademii 
tamni, ale pozbyl toho mista po revoluci 
r. 1846. PozdSji zalo2il v GcnevS >Associa- 
tion r^formiste«, je2 propa^ovala zastoupeni 
minoritni, a vyddval jeji spisy. Z jeho praci, 
nale2ejicich politico, filosofii nebo theologii, 
uvddfmc: Maire de Biran, sa vie et ses pen- 
sees (1857, 3. vyd. 1874); La vie iternelle 
(1861); Madame Swetchine {l%(iA)\ Le phre ce- 
leste (1865, 5. vyd. 1880); Le prohleme du 
mal (1868); La question electoral e en Europe 
et en Amerique (2. vyd. 1871); Le devoir 
(1868); Le Christ (2. vyd. 1880); La logique 
de Vhypothese (1880); La physique moderne 
(1883, 2. vyd. 1890); Le libre arbitre (1890). 
S Debritem vydal nov6 spisy Mainea de Bi- 
ran (1859, 3 sv.). R. 1865 zvolen dopisujicim 
dlenem franc. Institutu. 

ITavls (lat.), lod. 

If4vka, zool., V. Area. 

"Bkrai kost v. Ganglion. 

V&vod jest ilimyslnd dinnost pfi^etn^ho 
dlov6ka, kterou . md ve druh^m vzbuzen 
b^ti zlo^inn^ i&mysl, vedouci ke skute£n6mu 
vykondni deliktu. Nivodce obraci se k jedn^ 
nebo n^kolika pfi6etn^m osobdm a sna2i se 
dinnosti svoji (pfikazem, nabddinim, radou 
atd.) pfimSti je ke spichdni urdit^ho, ale- 
spoA druhovS ozna6en^ho zlocinu. Navodce 
chce skutecn^mu vykonani (materidlnimu v;^- 
sledku) urdt^ho zlodinu, pon£vad2 v§ak ne- 
chce nebo nemfl2e zlodin ten prov^sti s^m, 
sna2i se ziskati jin^ho pro svflj zim^r. Tim 
pi^iblizuje se n. prostfede^n^mu pachatelstvi, 
od n6ho2 liSi se tim, 2e tu ndvodci nistro 
jem b^ti mi dmyslnS jednajici osoba pfi- 
detni. Ndvodce jest intellektudlnim tvfircem 
zlo6inu, bez nSho nebylo by doSlo k dinu 
trestn^mu, proto z dfivodti rationalnich tef 
pFisn^ji nei sveden;^ ma b^ti trestdn. Za- 



Ndvojna — Navratil. 



konoddrstvi jednotliv^ch statQ r{lzn6 posu- 
zuje dinnost ndvodcovu, a ani ve v6d& nenf 
tu namnoze iddouci jednotnosti. 

Rak. prdvo trestnf rozezndvi n., jen2 se 
setkal s i&spSchem (§ 5. tr. z.), a n. nezda- 
fen^ f§ 9. cit. z.). Ustanovenim § 9. tr. zdk. 
pozbyl n. die rak. prdva trest. akcessorni 
svojfpovahy, ale byly jixn vzhledcm k § 5. tr. 
zdk. pfivod6ny nesrovnalosti, jci kriminiln6 
politicky schvalovati nelze (Finger). Kde2to 
pfi n-u, }eni se setkal s lisp^chem, k trest- 
nosti ndvodcov6 nezbytn6 se vyhleddvd, aby 
dinnost navedendho dospila alespoA k po- 
kusu, a ustoupeni se strany ndvodcovy do 
doby t^to je moin^, seznavime opak ve 
druh^m pfipadS Tn-u nezdafen^m), kde ji2 
n-em sam^m spachin jest dokonan^ cin 
trestnf a tim navodce i!lpln6 zbaven je mo2- 
nosti, aby trestnost dfiv^jSi svoji ^innosti 
odvrdtil pozdSjSim kondnim (na pf. pflsobe- 
nim na naveden^ho, aby od vykonani £inu 
ustoupil). Vyhrflika trestu pozb^vd tu hned 
od za£dtku moci sv6 jako pfedstava zdriu- 
jici od spachdni zlo^^inu, nivodce, jeni ji2 
tak jak tak je trestn^m, nemd tu ve vSt£in6 
pHpadA ji2 dflvodu, pro£ z ohledu na trest 
zdkonem mu vyhrazen^ m61 by ustoupiti 
od dalSi zloSinn^ dinnosti sv6 (dalSiho n-u 
neb samostatndho spachdni deliktu, k n£mu2 
dfive navadSl). Ndvodce tresce se die rak. 
zdk. trest. pravidlem die t^2e sazby trestnf jako 
pachatel, k n-u pfihli2i se vSak jako k okol- 
nosti pfit62ujfci § 44. d) a e), § 263.it). Pfi ne- 
zdafen6m n-u hrozi zdkon ndvodci trestem 
pokusu £inu, k ngmu2 navdddl (§ 9. tr. z.). 

Pokud jednotliv^ch sem spadfajicich oti- 
zek se t^^e, nutno prohldsiti: 1. N. k deliktu 
kulposnimu je nemo2n^, nebot tu bHi o pro- 
stfede^n^pachatelstvf; pfi formilnim deliktu 
je n. mo2nj^, pokud naveden^ jednal dolosnS. 

2. Pfekro^i-li naveden^ meze pfikazu (exces- 
sus mandatf), t. j. vykond-li vice, ne2 k demu 
byl naveden, neni ndvodce odpovSden za 
toto plus, stalo-li se proti viili a pfini jeho. 
Pfi deliktech trestn^ch die v^sledku rozho- 
duje pfedvidatelnost se strany nivodcovy. 

3. Vykonal-li naveden^ m^n£, ne2 k demu 
byl naveden, zodpovida ndvodce za pokus 
cinu, k ngmu2 navedl. 4. Agenta provoca- 
teura, jemuz &\o jedin^ o formdlni spachdni 
zlocinu, nelze poklddati za ndvodce, jinak je 
tomu ovSem, kdy2 pfi formaln6 dokonan^m 
zlo^inu dostavily se i materidlnf jeho ni' 
sledky a kdy2 na strand agenta provoca- 
teura setkavame se alespoft s dolem even- 
tualnim. 5. Pon^vad2 n. vy2aduje nabdddnf 
k urcit^mu zlo^inu, nespadcL vSeobecn6 
vybizeni k ^inArn zlo^inn^m pod pojem n-u, 
n^br2 je pffpadn6 samostatn^m zlo^inem 
die pfisluln^ch ustanoveni zdkonAv trest- 
nich. B'usdk. 

Skv^jum, Navojnd, ves na Morav^, 
hejtm. Uhersk^ Brod, okr. ValaS. Klobouky, 
fara a pi. Brumov; 86 d., 450 ob. 6., 5 n. 
(1890), stf. ik. a alod. statek Brumov (Na- 
vojna dil III.) dr2f dr. Hugo fi§. ryt. z Man- 
nerfl. Samota RaSkovec. 



Vavpaktos, jinak t^2 Naupaktos, tolik 
jako Lepanto (v. t.). 
Vavr&oeBi ku pfeteilimu pr&vu viz 

In integrum restitutio. 

Vavratil Ivan viz Jihoslovan6 str. 
414 a. 

ITavritU: 1) N. Josef, malif desk^ 
(* 17. dn. 1798 V Slan^m — f 22. dub. 1865 

V Praze). Jeho otec FrantiSek Nevrdtil, 
jak se psaval, byl malif em pokojfi, J. N. m^i 
se stdti jeho naslednikem. R« 1819 zapsan 
na malifsk^ akademii v Praze, kde2 zustal 
do r. 1823. keditelem akademie byl Bcrgler 
(v. t.). Ji2 prvni jeho obrazy na v^stavdch 
Kra8oumn6 jednoty v Praze od r. 1824 byly 
nipadny svou barevnou silou a voln^m zpfl- 
sobem malby. Jeho zvlaStnosti dluzno na- 
zvati gouache, krajiny malovan^ klihovj^i 
barvami krycimi a genrov^ v]^jevy. Tento 
druh malby ovlddal s mistrnou zru^nosti a 
dovedl jim docfliti barevn^ch effektii na 
tehdejSi dobu nevidan^ch. N. zasluhujc dest- 
n6ho mista mezi na$imi malifi, bylf jednim 
z prvnich, ktefi zavrhSe suchopdrnou kra- 
jinu komponovanou, zam6nili tak fe^enou 
»krdsu liniec v^razem barvov^m. Pfi torn 
jsou skalni partie, mofskd pobfe2i, horsk6 
krajiny N-ovy ovSem jeSt6 pojaty dekora- 
tivn£, ale to Ize vysv^tliti >Skolou< 6ili umS- 
leckou v^chovou jeho — pfedevSim byl v2dy 
malif -dekorat^r. V^tSf prace ndstSnn^ malby 
provedl v Lib6chov6 r. 1836—37 pro Veita 
(v^jevy z Ebertovy ^Vlastyc), u kfi2ovnikfl 

V nove kapitulni sini (z d^jin svat^ho kfi2e), 

V novych ml^nech c. 8 — II. v Praze (krajiny 
z Alp), V zamku v Jirn^, v dom£ a v£2i na 
ndro2i Vaclav. namSsti a Vodi^kovy ulice 

V Praze, v b^v. dom£ SvobodovS v EliSdinfi 
tfidd aj.v. N. rozum^l tak^ olejomalb^ do- 
konale. V obraz^nS Vlasten. pfdtel um£ni 

V Rudollin6 jsou od n£ho: Horskd krajina 
(gouache), Vodopdd ve vsi (olejom. na dfev6), 
Chy-se V hordch (olejom. na dfevd), Chaloupka 
(na papif e). Cetn^ gouache zachovaly se v star- 
§ich rodindch pra2sk^ch, jednotliv6 obrazy 
pfichdzeji zfidka na trh umSlecky, a potom 
se za nh plati zna^n^ ceny. — Sr. Wurzbach, 
Biograf. Lexikon; >Slansky Obzorc r. 1898 
(Dr. Jif ik) ; >Sv6tozor« r. 1865, FH-s, 

2) N. Karel, spisovatel histor. (* 29. fij. 
1830 V Kondratci u Blanika — f 13. zafi 
1887 V Praze). Vystudovav staromestsk^ 
gymnasium v Praze vstoupil do pra2sk^ho 
seminafe, kde r. 1855 vysvlcen byl na knSze, 
na6e2 kaplanoval v Jilovem a v Praze; r. 1869 
zvolen za duchovniho sprdvce kostela a mSst- 
sk^ chorobnice na KarlovS v Praze a pozd^ji 
fardfem u sv. Jindficha. Zahy sbiral prameny 
a staro2itnosti kostelfl prazskych a sepsal: 
Osudy kostela^ /^T ^ skoly u 5v. Hastala 
(Praha, 1861); Pamiti hlavniho kostela far- 
niho^ fary a skoly sv. Jindfichay sv. Kunhuty 

V Novem M^sti praiskem (t., 1869); Pamiti 
kostela P. Marie Nanebev\eti u sv. Karla Veli- 
keho a by-v, kldstera rehole kanovniku Late- 
ranskych sv, Augustina^ nyni mist, chorobnice 
na hore Karlovi v Novem Misti pra{skem (t.. 



Navrdtil. 



1887); Kostel a hy-v. klditer na hofe Karlovi 
y Praise (vedle textu desk^ho pfeklad latin- 
ak^, n^meck^, firancouzsk^, anglick^ a rusk^, 
t., 1881) a j. 

8) N. Karel (* 7. fij. 1836 ve Vidni). 
dHvc soadni a advokatni dfednik, nynf ta- 
jemnik hlav. feditelstvf c. k. stitnfch drah, 
uiitel hudby, v nil vycvidil se z lasky na 
podn^t BrahmsAv u Nottebohma (kontra- 
pankt). Oddal se hlavnS tvorb6 hudby ko- 
morni. Sloiil: tria, smydcovd kvartetta, klav. 
kvintetta, klavirni skladby a pisn£, koncertni 
ouvertuni, 30. ialm pro sola, sbor a orchestr 
a konein^ mSi. bk, 

4) N. Jan Sarkander, benediktin raj- 
hradskj" a spisovatel (♦ 5. led. 1840 v Gry- 
ffov€ u Olomouce — f '^'^' ^^d. 1899), stu- 
doval V Olomouci a v Brng, r. 1860 vstoupil 
do kliitera rajhradsk^ho, kde r. 1883 jme- 
novan podpfevorem. A6 £asto strddal ne- 
moci, byl pfece dosti dinn^ literdrnS; vydal 
tiskem didaktick6 verSe Konvalinkx, jich2 
pfedmStem jsou Uska k Bchu, horleni pro 
ctnosf a skutky dobr^. R. 1873 uvefejnil 
lyricko-epickou biseft &skx Achill Bfetislav 
a^paSijovou hru BUd sobota. R. 1880 vydal 
Ztyo/ 5v. Benedikta v Mathonov^ zdbavn^ 
bibliot^ce, pro kterou2to knihovnu pfelo2il 
z vlaSsk^ho povidky »Vestalka«, »Lodnik 
Tibersk^*, »Posledni dnov^ Jerusalema«, 
»Kletba«, »Dv£ srd^£ka«, »Oktavia€ a z n6- 
meck^ho »Nov^ Job«. Mimo to pfispival do 
rozlicn^ch ^asopisfi (»Cech«, »Hlas«, >Skola 
bo2. srdce Pan6«, >Kv£ty mariansk^*) verSi, 
2ivotopisy svat^ch a jin^mi stafmi. Napsal 
i drahn6 basni pfileiitostn^ch, £esk^cn a 
latinsk^ch. R. 1884 povoldn do ftima, aby 
V archive vatikinsk^m pracoval o vydini 
regest fimsk^ch papeiA; jeho ncjpfedn^jSim 
dilem V torn sm^ru jsou Regesta dementis K, 
▼ydand tiskdrnou papeiskou. Za sv^ zdsluhy 
odmSn6n od sv. Otce Lva XIII. velikou stf i- 
brnou medailH. J(. 

5) N. Bartoloni6j, mathematik a fysik 
(♦ 1. zafi 1848 ve St. Tvorovicich na Mo- 
rav^), studoval gymnasium v KromSffii, uni- 
versitu ve Vidni a v Praze, kdei nabyl u'^itel- 
sk^ approbace z mathematiky a fysiky pro 
cesk^ jkoly stfedni r. 1872. T. r. stal se 
suppl. u£itelem na tesk6 redlce »Matice §kol- 
sk^ V Prost&jov£« a r. ndsledujfdho u^itelem 
skutedn^m. K. 1878 \12astnil se jako poru^ik 
okkupace bosensk^, odkudi jako nadporu^ik 
na sv6 dfivSjsi misto se vratil. Pfi pfevzetf 
re^ky »Matice Skolsk^ v Prost^jov£« ve 
spr^vu zemskou jmenovan byl feditelem 
6stavu r. 1880 a r. 1899 pov^Stn do VI. tf. 
hodnostni. Vedle lifadu u^itelsk^ho byl i lite- 
r^n£ £inn^. V program mu i&stavu uvefej- 
nil: Jak tmyilel Kant o mathematice (1876), 
O theorii map^ P^^i polednikovi a rovnobifne 
kruhy j»ou pfimky na sobi kolmi (1881), 
O jednoduchim ^aft^eni ro^ddiciho rheostat u 
pro konstantni vjrsoki napjett (1899). V >Paed- 
agogiu« Lindnerovi: O ur^ovdh( polohy ^emi- 
pisne pomoci map pfehlednj^ch (1886). Do »Ca- 
sopisu pro p^st. math, a fys.« pfisp^l (Idnky: 



Po\ndmka o ro\mirovem sou6inu el, kapacity 
a el. odporu a o vy^namu jeho (1887), Per- 
spekiivny prumit loxodromie sfericke (1888), 
Novf druh elektrickj^ch obraiclt (1889), Do- 
datek k obraium elektricky-m na deskdch sen- 
sitivnych (1890), Jednoduche xaH^enf elektro- 
metru Uapilldrniho (1891), Absolutni elektro- 
metr Bichat-Blondlotuv (1891), O elektrickem 
potencialu a elektricke kapaciti (1892), O ohybu 
svitla se \retelem k ohyboyym spektroskopum 
(1894), O n^ktery-ch idkladnlch pojmech proudu 
a stroj& jedno a vlcefasovy-ch (1898), Jedno- 
duchy pristroj tc objektivnimu demon%trovdni 
proud& prominnych (1900), Pfispivek k inter- 
ferenci svitla v deskdch tlustych (1901). Rovno- 
cennosti jazykfi modernkh co do il^innosti 
vzdildvaci u pfirovnini k jazykAm staro- 
klassick^m se zastdval v c^Unku Jednotnd 
Skola stredni (>Krokc, 1888), ve kter^mito 
(^asopise uvefejnil t62: Absolutni miry na ikole 
stfedni (1889), Osmd tfida skoly realne (1891), 
O principu Huyghensovi (1894). Pro 6asopis 
»OsvStu< napsal: O buranech (1890), O spektro- 
skopu (1892), Opfedvlddni povitrnosti (1897). 
Mimo to iako spolupracovnik pfisp61 t^2 
n^kolika adnky do Ottova Naudn^ho slov- 
niku. AF, 

6) N. Michal, spisovatel ^eakf (* 1861 

V Kondratci pod Blanikem). Vystudovav aka- 
demick6 gymn. a universitu v Praze a ve 
Vfdni, r. 1892 pov^Sen na doktora prdv. Mimo 
to poslouchal pfedniiiky na £cole de droit 

V Pah'2i, r. 1892 v Berlin^, od r. 1888-1893 
byl sekrctdfem f poslance Eima, r. 1893 
vstoupil do slu2eb obce pra2ske, kde r. 1899 
jmenovdn kommissafem. Procestoval skoro 
celou Evropu a psal o pom^rech parlamen- 
tdrnich, spolecensk^ch, divadelnfch a o v£- 
cech Skolsk^ch do dennich a odbor. ^asopisfi ; 
o sob6 vydal po v^tSinS ndkladem vlastnim: 
Almanack snimu krdl, Ceskeho (Praha, 1896); 
Almanach snimu markrab. Moravskiho (Plzefi, 
1900); Almanach snimu vevodstvi Sle^skeho (t., 
1899); Parlamentdrnl rukojef (Praha, 1894); 
Kalendd^ politicky (za 1. 1893—1900); Z mych 
vyjomtnek (Slan^, 1900) ; Almanach {dku akad» 
gymnasia v Pra\e (t, 1900) a Kalenddf prdv- 
nikH na r. iq02 (Tibor, 1901). 

7) N. Bohumil (* 2. lin. 1870 ve Vyikovfe 
na Mor.), studoval na ces. gymnasii v Brne 
a V Praze, poslouchal na pra2sk6 university 
prdva a fiiosofii, kde byl r. 1896 promovovdn 
za doktora liiosofie. ^a dalSim studiem od- 
born;^m dlel r. 1896 — 97 na universitS v Ber- 
linS a V Bonnu. Navrdtiv se vstoupil r. 1898 
do universitni knihovny pra2sk6 a r. 1900 
jmenovin byl koncipistou pfi moravsk^m 
archivu zemsk^m v BrnS. Obird se novej- 
§imi d6jinami, zvld§t6 moravsk^mi. Do tobo 
oboru zasahuji poWtky jeho dinnosti lite- 
rdrni : PHspivkr k dijindm arcibiskupstvi Olo- 
mouckiho (v »Ces. Cas. Hist.« r. 1896), Znove 
literatury a jesuitech (t., 1898), VHem Prusi- 
novsky- ^ Vickova do r. iS6S (t., 1899). Nased 
ve svem nyn^jSim pdsobiSti novou literdrni 
korresponaenci A. Boika, uvefejnil z ni Li^ty 
Palackeho Boikovi (v >Cas. Mat. Mor.« 1901). 



i} 



Nivrhy — Nay. 



Skirrhv stran v fizeni trestnim. Podle 
zdsady oblalovaci, jak provedena jest v naiem 
f^du tr. z r. 1873, jest na ialobci, aby ddval 
podin k zavedenf nzeni tr. V Hzeni o zlo- 
cinech a pfedinech ialobce infi2e budsi na- 
vrhnouti, aby bylo zavedeno pHpravn^ vy- 
ietfovdnf, anebo — neni-Ii phpravn<^ vy$e- 
tfovdnf obligatornim — mA2e ihned podati 
spis obialovaci. V n-hu na zavedeni pfi- 
pravn^ho vySetfovdni sluSi urditS poznaditi 
osobu obvin6n6ho a £in trestn^ jemu pfiti- 
tan^. O n-hu torn rozhoduje soudce vy&ctfu- 
jici anebo, jest-li v pochybnosti, zda mu vy- 
hovSti, radni komora; podcLvd-li n-rh 2a- 
lobce podporn^, v2dy radni komora (§§ 48. 
L 1., 91., 92.). Tak6 v fizeni ji2 zave- 
den^m strany mohou diniti rflzn^ n., ji- 
mi2 zasahuji v jeho pH\b6h. V pfiprav- 
n6m vySetfovinf (a soudnim pfipravn^m 
vyhleddvdnf) zcjm^na 2alobce mflle ciniti 
n., aby ten neb onen uriit^ vjkon vySetfo- 
vaci by] pfedsevzat, o £etn2 soudce vy$etfu- 
jici, nevidi-li se mu n-hu vyhov6ti, Vy2id«L 
sob6 rozhodnuti radni komory (§ 97.). Rov- 
nH 2alobce mA2e navrhnouti, aby pfipravn^ 
vySetfovani bylo zastaveno (§ 109.), aneb aby 
pfipravn^ vysetfovdni ji2 uzavfen^ bylo do- 
pln^no (§ 112.). Ve nlavnim pfelidenf 
pak mfl2e ka2ad strana diniti n. o jednot- 
liv]^ch dldncich fizeni. O ka2d^m takov^m 
n-hu rozhoduje tu budpfedseda, nebo shro- 
m^2d£n^ soud; tento tehdy, kdy2 n. stran 
sob£ odporujf anebo kdy2 pfedsedovi ncvidi 
sc vyhovdti n-hu strany, jemu2 strana 
druh^ neodporuje (§ 238.). Toto prdvo stran, 
diniti n. ve hlavnim pfelideni, chrdni se 
sti2nosti zmatednou (§ 281. t. 4.). Zvld5t6 
dflle2ito jest prdvo stran, navrhovati z ddsti 
ji2 pfed hlavnim pfelidenim, z ddsti teprve 
V nim prAvody, jimi2 by veden byl dfikaz 
ve hi. pfclideni. O tom v. Dftkaz v fizeni 
tr. O n-rzich na obnovu fizeni v. Ob- 
nova fizeni trestniho. -rch, 

Skvmi: 1) N. (Nawsie), ves ve Slezsku, 
hejtm. TdSin, okr., fara a p$. Jablunkov; 
200 d., 1498 ob. pol., 10 d., 47 n. (1890), ev. 
far. kostel, 2tf. $k., par. pila a kamennictvi. 

2) N., (Sawsie) ves v Halidi, hejtm. a okr. 
Ropczyce; 2133 ob. pol. (1890), v^roba ko- 
bercAv a kartounu. 

Sw7y \n6vi] (angl.),locfstvo (zvl. vdledn6). 

Ifavy Bay [n^vi b^J, hlavni viled. pfistav 
Kanady, lc2i mezi dv^ma v^bd2ky zem£ na 
v^choanfm konci jezera Ontarijsk^ho 1 km 
od Kingstonu, md velik^ arsenil, rozsdhl6 
loddnice a jest chrdndn .tvrzi Henry. 

Vawodo V. Nauru. 

Vawrooki Mikolaj, pravnik polsk^ usa- 
zen]^ V NSmecku, pfelo2il do nSmdiny spo- 
lednd s Bussem Maciejowskdho »Hist. pra- 
wodawstw s}owiai\skich« pod ndzv. Slavische 
Rechtsgeschichte ^Stutgart, 1836—39, ve 4 sv.). 

Vawsle V. Navsi. 

Vazos, Naxia, Axia, ostrov v Aegej- 
sk^m mofi, nejy6t§i a nejkrasndjif z Kyklad, 
oddilen^ od rarosu tkzinou jen 6 km Sir., 
hornat^, md na v. strm^ bfehy, k zip. ni2i 



se V rovinu, od sev. k j. tdhne se pohofi 
sklidajici se z 2uly, krystaliinick^ch bfidlic 
a mramoru a dostupujici v Ozii v^sky 1003 m. 
Ostrov jest dobfe zavodndn a v nizk^ch po- 
lohdch veleiirodn^. Md na 423 km* 15.680 ob. 
(1896); zdmo2nd tfida isou pfistdhovali Ita- 
lov^ fim.-katol. vyznini, vlastnici rozsdhl^^ch 
latifundii. NejdfilezitdjSi produkty zemdddlske 
jsou pSenice, jedmen, jilni ovocc, vino, olej 
a mastix ; z nerostA dob^vd se mramor a ze- 
jm^na ve v^ch. ddsti ostrova smirek, jeho2 
V I. 1890—94 vyt62eno 21.064 t\ r. 1894 vy- 
vezeno 4014 / smirku a 152 t ji2. ovoce. — 
Politicky pfisluSi k feck^mu nomu kyklad- 
sk6mu a tvofi s ostrovem Paros eparchii 
s 23.944 obyv. (1896); sdm rozdSlen jest na 
5 obci. — Dfijiny. NejstarSi obyvatel^ byli 
nepochybn^ Karov^, ktcfi zastdhovdni kmenfi 
feck^ch ustoupili lonfim. I na Nxu vznikly 
spory mezi aristokraty a lidem. Ve druhe 
polovici VI. stol. zmocnil se tyrannidy na 
N-xu Lygdamis (v. t.), ale po jeho pddu 
spory se opakovaly, nace2 aristokrati povo- 
lavSe na pomoc Aristagoru, tyranna mi- 
l^tsk^ho, dalinepHmopodndtk vdlkdm fecko- 
persk^m. Od r. 504 pf. Kr. byl N. zdvisl^ na 
PerSanech, ale zdhy se osvobodil a i&dastnil 
se slavnS vdiek fecko-persk^ch. Vstoupiv 
do spolku d^lsk^ho. byl N. dlenem nd- 
mof. fiSe Ath^nsk^, Spartsk^ a zase Ath^n- 
sk^, nade2 s keckem vSim upadl v moc fim- 
skou. — Po zfizeni latinsk^ho cisafstvi v Ca- 
fihradS Bendtdan Marco Sanudo zmocnil se 
r. 1207 vSech Kyklad, udinil N. sv^m sidlem 
a r. 1210 pov^Sen byl latinsk^m cis. Jindfi- 
chem za d£di£n^ho v^vodu Kyklad tWi »D6de- 
kan^suc. Rod SanudAv panoval tu do r. 1362, 
od r. 1383 pak rod Crispi a2 do r. 1566, kdy 
ostrov opanovdn Turky. V dob6 samostat- 
n^ho v^vodstvi mh\ N. a2 100.000 obyvatelQ. 
Po zdafil^m povstdni feck^m pfipadl i N. 
nov^mu samostatn^mu krdlovstvi Reck^mu. 
Hlavni m£sto Naxos rozklddd se na pobfe2ni 
roving v sev.-zdp. ostrova na lipati kopce, 
na n6m2 stdvala akropolis; md 1761 obyv. 
(1896) [jako obec 1944], zdmek a pfistav, 
jest sidlem katol. arcibiskupa a feck^ho bi- 
skupa. — Srv. Curtius, N. (Berlin, 1846); E. 
Dugit, De insula Naxo (Paf ii, 1867); Milia- 
rakis, Kykladika (Ath^ny, 1874). di. Psk. 

Vazos^ nejstarSi feckd kolonie na v^ch. 
pobfe2i sicilsk^m, u mysu Schisa. Zalo2iliji 
Chalkidi6ti z Euboje kolem r. 735 pfed Kr. 
M^sto vzmohlo se zdhy a vysilalo kolonisty 
do Leontin, Katany a jinam. Po6. V. stol. 
pf. Kr. podroben byl N. Syrakusdm a Gele, 
osvobodiv se vSak r. 461 bojoval proti Sy- 
rakusaniim po boku Leontiftanfiv a Ath^Aa- 
nflv. Kvetouci m^sto zni^il Dionysios I. r. 403 
pf. Kr. a vypuzeng obyvatelstvo usadilo se 
sevem^ji v Tauromeniu (n. Taormina). 

If ay [n^], mSsto ve franc, depart. Basses 
Pyr^n^es a arrond. Pau, na 1. bf. fid. Gave 
de Pau, na trati Toulouse-Bayonne Ji2ni 
drdhy, md 3401 obyv. (1891), gotickl^ chrdm 
z Xv. stol., pozoruhodn^ paldc renaissancni 
zv. Maison-Carree^ velik^ ml^ny, ietn6 jir- 



Nayloruv buchar — Nazarct. 



chirny, pHdelny bavlny, tovirny na zboii 
tkan£, zvliSt^ pak vjrobu biretA a fesA, vy- 
vaien^ch daleko do Orientu, velik^ obchod 
s masem a trhy na kon6 navarrsk^ho ple- 
mene. 

VaylOT&v baohar v. Kladivo, str. 287. 

Has ze Chfenovic, pHjmeni vladyckd 
rodiny, kterd pochdzela od kutnohorsk^ch 
miStanA. ZvUSt^ zamoin^ byl Kunrat N., 
jeni driel platy po kraji, Lochy a Krchleby. 
Po r. 1420 by! od husitA ze vSeho sv^ho 
jm^ni vypuzeo. Pfibuzn^ jeho (bratr?) Jan 
N., biskup V ChurUf dal synu jeho Jindfi- 
chovi a sestram tohoto dom v Praze a ves 
KoSife. Tento Jindfich pomohl si zase ke 
jm^ni a drJel hrad Chfenovicc (1437 — 1464). 
t pfed r. 1461, zfistaviv z man2. Markety 
z Bylan syna V^clava a '}\n6 d£ti. TuSfm 
byl synem jeho Tan (1474 — 1487) a synem 
jednoho z obou Jindfich (1496 atd.jt jeni 
vyskytuje se od r. 1534 v drileni Frydnavy. 
T^i vloiil si Frydnavu (1540) ve dsky zem- 
sk^ a piln^ si hled£l dolovdni (f 1559; man2. 
EliSka z Pohnani). Syn jeho Hynek za- 
vraidSn r. 1558. Synov^ tohoto byli Miku- 
laS, Vdclav (f 1571) a Adam, z nich2 prvni 
Frydnavu ujal a r. 1576 prodal. Adam dr2el 
od r. 1573 Jitkov, kter^ r. 1593 prodal. T. r. 
t zflstaviv syna J an a Ctibora, jen2 jeSt£ 
r. 1616 bydlil v Pfibrami. Byl, jak se zdi, 
toho rodu posledni. Sik. 

Hazarejol v. NazarenStf. 

Hazaranismiui v. Nazarenov^. 

Hazarenovi sluji malifi, kteH maluji v^- 
hradn^ nebo pfevdind obrazy svat^, oltdfni 
a pod. a to je§t6 zpflsobem tuh^m, ztrnul^m, 
stylisovan^m (zvanj^m nazarenismus), s po- 
stavami ask^tick^mi, vyhubl^mi, vzezfeni a2 
chudokrevn6 vysilen^ho a chorobn^ho, po- 
nejvtce i&zkostlivS od6n^mi, a vyh^baji se 
siln^m, pln^m tvar^m a zivotnS zdrav^ pleti, 
uiivaji postav nah^ch nebo polonah^ch jen, 
kde jsou nevyhnutclny, jen aby ani dost 
mdlo nemohli pflsobiti na smyslnost. KromS 
stf edov£k^ho um^nf byzantskeho byli n. nej- 
vice mezi N£mci, a v t^ pfidnS v aIX. stol. 
vynikali hlavn6 Cornelius a Overbeck; 
z malffA £esk^ch n-nflm nejspiSe bli2il se 
Fuhrich a do jist^ doby a miry i Jene- 
wein. FM. 

Hazar^niti: 1) N., Nazarejci, sluli 
sprva vyznava^i Kristovi vAbec; kdy2 v§ak 
V Antiochii obdr2eli jm6no kfesfanfiv, jme- 
novali se tak kfestan6 ze 2idovstva v Pale- 
stine. V^fili V Je2i2e Krista, Syna Bo2iho, 
kterj^ zpAsobem nadpfirozen^m v 2ivot^ 
P. Marie byl po^t, uzndvali sv. Pavla za 
apoltola ndrodAv a stanovili zdvaznost Sta- 
r6ho zakona pro kfesfany ze 2idovstva. Od 
t£chto odloudili se zdhy ^bionit^, nazvani 
tak podle Epifania a Tertulliana po jak^msi 
Ebionovi. Tito udili, 2e Kristus byl obyCejn;^ 
dlovik, zpAsobem oby^ejn^m pocat^, kter^ 
pro svou dokonalost ve vSech ctnostech na- 
zvan jest £lov6kem spravedliv^m. Clov^k 
b^vi ospravedlnSn zdkonem; i je2i§ byl jim 
ospravedln^n, a pon£vad2 jej nade v$echny 



lidi zachovdval, stal se Kristem; ka2d^, kdo 
sv6domit6 zachovivd pfedpisy zdkona, mii2e 
se t6i stdti Kristem. Zavrhovali sv. Pavla a 
jeho listy a u2ivali aramejsk^ho evangelia 
sv. Matou2e, silnS poruSen^ho, v nSm2 jme- 
novite prvni dv6 kapitoly chyb61y. 

Odloudeni t^to bludaf sk^ strany od N-sk^ch 
zdd se, 2e se uddlo po smrti sv. Jakuba 
mladSiho, apoStola a jerusalemsk^ho biskupa. 
Po dotyti Jerusalema seili se apoStol6 a 
uienici Pdne s pf ibuzn^mi Kristov^mi a usta- 
novili Simeona, syna l^leofdSova, bratra Ja- 
kuba mladSiho, za biskupa jerusalemsk^ho. 
ApoStol^, ktefi ieStd 2ili, byli Jan, Filip a 
Ondfej, ktefi tedy okolo r. 71 pHSli z Mal^ 
Asie k tomuto shromd2d6nf. A2 do tohoto 
(asu slula cirkev jerusalemskd pannou, po- 
n6vad2 poruSena nebula 2ddn^m bludn^m 
u£enim. Tu v2ak zadal ji poruiovati Thebu- 
tis, nebyv zvolen za biskupa. Udinil se bez- 
pochyby hlavou onSch kf csfanA ze 2idovstva, 
u nich2 2idovstvi vd2ilo nad kfesfanstvi a 
ktefi na t^to cestS dostali se a2 k svrchu 
uveden^mu kacifstvf a naz^vali se Ebionity. 

Druh^ rozdvojeni mezi kfesfany ze 2idov- 
stva zpflsobil cisaf Hadrian, kter^ 2idfim za- 
kdzal se obfezdvati a usazovati se v nov^m 
m6st£, vystav6n6m na troskdch Jerusalem- 
sk^ch, kter6 slulo Aelia Capitolina. Tu vznikl 

V cirkvi jerusalemsk6 nov^ rozkol. Ktefi 
kfesfan^ ze 2idovstva sm^sleli svobodn6ji, 
opustili na dobro v$echny 2idovsk^ obyieje, 
spojili se s kfestany z pohanstva a zvolili 
Marka za prvniho biskupa ierusalemsk^ho 
z pohaniiv. Ostatni jaksi zakrnSli ve sv6m 
2idovstvi, zachovdvali sice pravou viru Je2i§e 
Krista; u2ivali evangelia »Ad Hebraeos«, 
kterc^ bylo sice v podstat^ original Matou${iv, 
ale m^lo sem tam n£kter6 zmSny a pfidavky 
a znacnS se li$ilo od evangelia Ebionitfiv. 
Jeronym pfelo2Il je do latiny a fe^tiny. N. 
i Ebionit^ vymfeli koncem V. stol. Dr.Kr, 

2) N. sluji dneSnfho dne sektafi v ji2nich 
Uhrach, ktefi se tam objevili uprostfed XIX. 
stol. Poklddaji pouze Nov^ zakon za pramen 
viry, v6fi v neisv. Trojici a vtfileni Syna 
Boziho, zavrhuji viak uc^eni o pfepodstatn^ni 
chleba a vina v t^lo a krev Pdn(, zvldStnf 
kn£2stvi a kfest ditek, pfisahu, vojenskou 
slu2bu, spory pfed svdtsk^mi soudy, li^asten- 
stvi V politick^ch volbicn, studie, a ocekd- 
vaji brzk^ konec svSta. Uherskd vldda jich 
neuzndvi, ale trpi jaksi pfehl^dajic je. Dr,Kr, 

Ifazaret: 1) N., arab. en Nasira, m^sto 

V Palestine v asijsk^m Turecku na pahorku 
vysoiiny, zdvihajici se mezi rovinami Jes- 
reel a Battauf ve v^Si 400 m n. m., 105 km 
na sev. od Jerusalema, mi. 7500 ob. (1891), 
z nich2 jest 1800 muhammedanAv a ostatni 
kfestan6 (2000 feckovj^ch., 1500 katol., 1000 
unitif{i, 600 maronitfl, 200 cvangelikflv atd.), 
a rozdeiuje se na tfi ctvrti: muhammeddn- 
skou, katolickou a feckou. Ctvrf muham- 
meddnski rozklddd se na v. v okoH zahrad 
a md jen 1 me^etu, kde2to ob£ Ctvrti kfe- 
sfansk^ vykazuji 11 kosteifl, 7 klaSterfl, 15 
Skol, 5 hospitdlA, 2 hotely atd. Pfedni stav- 



6 



Nazarjeva — Nea Epidavros. 



bou m^sta jest kldSter frantiSkinflv s chrd- 
mem ZvSstovdni P. Marie, kter^ postaven 
byl V nyn^jSi podob6 r. 1730 na mist^ basi- 
liky zHzene cisafovnou 8 v. Helenou a na je- 
hoz mistS die povSsti stila Santa Casa v Lo- 
Tet6. feekov^ maji chrim sv. Gabriela, evan- 
gelici ikolUi kostel a sirot^^inec. Velmi dfl- 
teiita jest osada ruski, kterd mi, zde biskupa, 
kostel, kiditer, ikolu chlapeckou a div^i, se.- 
mindf a poutni dflm. 2id{km jest vstup do 
mSsta pHsne zakdzdn. Doroy jsou kamenn^ 
a Tihledn^ s ploch^roi stfechami, obklopen6 
zahradami a sady, podnebi jest vlh^^i ne2 
jinde v Palestine (ro£nf v^Ska srdiek 61 cm), 
Obyvatel^ 2ivi se orbou, p^stujice obili, 
▼mo, olivy, flky, bavlnu a proslul^ tabdk, 
"kromS toho provozuji i chov dobytka, ob- 
chod a f emesla. Osady, zaloien^ v okoH n£- 
meck^mi osadniky, zanikly a v6t$ina osad- 
nikA vymfela. Z ndbo2ensk^ch pamdtek uka- 
zuje se poutnikAm dilna sv. Josefa, kamennd 
plotna, na nil Kristus s u^eniky jfdal, zbytky 
synagogy, kde Kristus udil, atd. N. jest mf- 
sto pamdtn^ kfesfanAm jako bydliSt6 rodidA 
Jeliie Krista, v jeho2 dob6 vSak to by la die 
v$ebo jen nepatrnd vesnice. Kfestansk^mi 
poutniky byl navSt5vovdn od VII. stol. po 
Kr. a rychle vzkv^tal zejm^na v dob6 kfi- 
2ack^ch v^prav, tak 2e Tankred pfelo2il sem 
sidlo biskupstvi ze Scythopole. R. 1178 padl 
N. do rukou Saladina. ale vrdcen opSt kfe- 
sfanflm, a2 r. 1263 i!ipln£ pobofen Egypfany. 
T^m§f po 400 let na to byl kfesfany tipln^ 
zapomenut, a2 r. 1620 dovoleno frantiSkdnAm 
postaviti zde chrdm ZvSstovdni P. Marie a 
kldSter, kter^ r. 1730 rozSifen a pfestavSn, 
a od t^ doby mSsto znova vzkvetlo silnj^m 
st^*hovdnim kfesfanfl, ktefi zde nabyli i&pln6 
vStSiny nad 2ivlem muhammeddnsk^m. 

2) N., mSsto V brazilsk^m stdtS Bahia na 
lev. bi^. splavn6 fi^ky Jaguaripe a na drdze 
Onha-Tuity, md asi 4000 ob., rozsdhl^ cihldf- 
stvi, V lirodn^m okoli pak pistuje se silnS 
mandiok, s nim2 se vede £il^ obchod. 

Nazarjeva (HaaapbeBa) Kapitolina 
Valerianovna, spisovatelka rus. (♦ 1847 — 
t 1900), byla choti spisovatele V. N. Nazar- 
jeva, spolupracovnika N^krasova pfi >Ot6' 
cestvenn^ch Zapiskdchc a »V6st. Jevropy*, 
a zab]^vala se s pocdtku pfeklady, nace2 
jala se ve vSech deln£jSich 6asopisech uve- 
fejftovati ^etn^ povidky a romany, jich2 je 
pfes 100. Z jeji sbirek isou hlavn6j5i: /f 
ogna, da v polymja (Petrohrad, 1884); V kog- 
fach nis^ety (t., 1885); V thkach (t., 1889); 
Skorbnyj put {2. vyd. t.. 1889); Certovo gniido 
(t., 1890); Poryv (t., 1892); Melo^i ii\ni (t, 
1898); Dorogoj cinoj (t, 1898) a j. Mimo to 
vydala Dramy i komediji. V posledni dob6 
zab^vala se 2urnalistikou a psala feuilletony. 

Ifazaa, m^sto v mexickdm stat6 Durango 
na fece t, jm., na kraji velk6 pouStfi Bolson 
dc Mapimi, md 6526 obyv. (1891) a rozsdhl^ 
pdstovdni bavlny. 

Vazdloe, ves ceskd, v. Nezdicc. 

V&zir (arab.), dozfrajici, odtudvTure- 
ck6 fisi ndzev rozlidn^ch hodnostdffi dohli- 



2ejicfch: mekteb n-i, dozorce, feditel Skoly, 
rusumdt n-i, generdlni feditel celnictvi v pro- 
vincii a p. SpecidlnS zove se tak i ministr, 
na pf. ddchiiijje n-i ministr vnitra, \abtijje 
n-i ministr policie, chdrid^iije n-i ministr za- 
hranidnich zdle2itostf, mdlijji n-i ministr 
financi. Dk, 

Ifaziravost v. Intuice. 

Vazlrejoi (z bebr. naifr, zasv^cenec) na- 
z^vali se u Zidiiv asketi, ktefi slfbili, 2e ne- 
budou piti Vina, 2e se budou stfici v$eho 
nedist^ho (na pf. nedot^kati se mrtvol), ne- 
stfihati si vlasA a p. K N-cfim hidsil se sv. 
Jan Kftitel. 

Sk%or jest pozndni, kter^ se tvofi ve 
styku s pfedmStenstvem. Pfedpokladem jest 
zde £iti, styk smyslfl s tim, co zoveme ze- 
vnSjSkem, jen2e co smysIov6 takto sk^taii, 
tento materidl £ist£ smyslov^, zkouSenim 
jednoho smyslu drah^m se rozrAzfiuje, osa- 
mocuje, jedno proti druh^mu odhaduje a 
promitd. Psychick^ tento, velice slo2it^ po- 
stup ve sv^m ukon£eni sluje postfeh ti 
vjem. I jest n. soubor vjemfiv. S tim sou- 
visi i tvofeni vztahfl prostorov^ch a £aso- 
v^ch, vznik rozdilu mezi nitrem a zevn6jSkem, 
zkrdtka cel^ tak zv. sestrojeni sv^ta zevnSj- 
§iho. N-y proto jsou dfitklivy, pon^vad2 od- 
kazujf k pocitflm. Odtud dule2itost n-u ve 
vyudovdni. — Schellingftv n. intellektu- 
dlni V. Intellektudlni n. 

V4zomost jest pfesv^dc^ivost plynoucf 
z pozndvdni smyslov^ho, odtud jeji zdsadni 
d(ile2itost ve vyuc^ovdni, kde pfedvddime 
pf edmdty samy neb napodoben^. Zb. 

lf4zvoalovi n. terminologie jest sou- 
bor zvldStnich ndzvA a v^razu (terminii), 
kter^ch u2ivd ka2d^ zamistndni ku pojme- 
novani pfedmit^iv a zdbyvA sv^ho oboru. 
Mdf sv6 zvld§tni n. ka2d^ femeslo (mlyndf- 
sk^, tkalcovsk^ atd.), ka2d^ odv^tvi hospo- 
ddfskd i prAmyslov6 (n. lesnick^, pivovar- 
sk^, cukrovarsk^ a j.), ba i ka2dd vMa (n. 
pf irodov6deck^, l^kafsk^, prdvnickd) i ka2d^ 
umSni (malif sk^,' sochafsk^, hudebni). T6m£f 
ka2dd literatura md pak specidlni ndzvoslovn^ 
n. terminologick6 slovniky. U nds vydali ta- 
kov^ slovniky Fr. Spatn^ (n. femeslnick^, 
mysliv., kuchaf. a j.). Am. Vysok;^ (techno- 
log.)» ^ir. TyrI (voj., tfelocv. a 5erm.), J. 
Hrabdk (hornick^). Ed. Hof ovsk;^ (hornic. 
a hutn,), K. P. Kheil (obchod.), Kr. Petr- 
lik (2elezni£ni a j.). 

Vaiidla {Einsiedel), ves v Cechdch, hejtm., 
okr. a fara Kaplice, pS. Dvofi$t§; 16 d., 69 
ob. n. (1890). Nedaleko Louseck^ popl. dviir, 
kde kaysi stdval hrddek t. jm. 

Vaika, bot., v. Plod. 

Vb, chem. znadka pro Niobium (v. t). 

If. B., zkratka lat. za nota bene, t. j. zna- 
menej dobfe. 

If. C, i!if. zkratek pro severoamer. stdt 
Sev. Karoliny (North Carolina), 

Vd, chem. zna^ka pro prvek neodidym. 

Vea Epidavros, Piada, misto s 1183 ob. 
(1889) V feckdm nomu argolskto a korinth- 
sk^m, 2 Arm od zdlivu Methanskdho, pod v^- 



Neakorinthos — Neapol. 



chod. tipatim vrchu Sv. ElidSe (1199 m). Vy- 
vaii ovoce a zeleniny do Ath^n. Tu zasedalo 
od 1. led. 1822 shromaid^ni Epidaursk^, je2 
prohlasilo 13. led. svobodu feckdho niroda 
a vydalo >organick]^ statut Epidaursk^«. 

Veakorlnthos v. Korinth, str. 837. 

Heal David [nil], amer. malif figuralni 
(* 1837 V Lowellu, Massachusetts). R. 1861 
odeSel do Mnichova, kde byl fakem Aka- 
demie a potom sv^ho tchdna Ainmillera a 
r. 1869 Pilotyho ; tento m$l na N-a vliv nej- 
vitxii, Maloval: Vnitfek chrdmu sv, Afarka 

V Bendtkdch, Prvni setkdni Marie Stuartky 
s Riccim, James Watt, Cromwell navitivuje 
Johna Miltona a j. Mimo tyto obrazy velkeho 
slohu maloval mnoistvi podobizen slavn^ch 
osobnosti americk^ch. 

Veamtx (Neamtzu.Neamtu.Niamtzo), 
hiav. m^sto nimunsk^ho kraje t^ho2 jm^na 
(4180 /fifi* se 139.159 ob.) v sev.-zdp. idsti 
Multanska, 410 m n. m., md 7655 ob. (1894), 

1 nich2 jest Vs 2idAv, 2 chrdmy, knihovnu, 
velikou nemocnici a 2 tovdrny na sukno. 
Na skdle nad m6stem jsoa trosky starobyl^ 
tvrze N., postavcn^ r. 1210 fddem N6m. ry- 
tiffl, kterd v dSjinich Multanska hrdla ddle- 
iitou dlohu. V mal^ vzdalenosti na zdp. od 
tvrze jest klaiter N., nejv6t§], nejbohat$i a 
nejslavnSjSi v cel6m Rumunsku, kter^ xna 

2 kostely, 10 vS2f, 600 mnichiiv a vznikl 
z pouh6 poustevny, avSak r. 1497 velice 
obohacen a roziifen St^pdnem Vel. a jest 
pFecetnS nav$t6vovdn poutniky i turisty. 

If oander : 1) N. (vlastne Neumann) Mi- 
chael, n£m. humanista (* 1525 v Sorau ve 
Slezsku — t 1595 v IlfeldS). Studoval od 
r. 1542 ve Vitemberce pod vcdenim Luthe- 
rov^m a Melanchthonov^m, r. 1547 stal se 
udit. na Skole v Nordhausech, r. 1550 rek- 
torem klalterni Skoly v Ilfeldu. Vzd^ldni 
jeho bylo rozsdhl^, ale ne hlubok^: byl (^inn^ 

V oboru theologie, filologie, filosofie, fysiky, 
astronomie, geografie a dejepisu, vzdy a 
vSude maje hlavnS potfeby Skoly pfed o£ima. 
Sepsal ndkolik ucebnic jazyka feck^ho (Grae- 
cae linguae tabulae^ Basifej, 1564, Graecae 
linguae erotemata^ t., 1861, pak 4 knihy De 
re poetica Graecorum, die zapiskA N-ovJch 
vydan^ 2akem jeho Vollandem, Lipsko, 1582), 
dilc sestavil n^kolik chrestomathii, hlavne 
z basnikfl feck;^ch, £dste£nS t^2 s lat. pfe- 
kladem a poznamkami {^Opus aureum et scho- 
tasticum, Basilej. 1559, Lipsko, 1577, Antholo- 
gicum graeco-latinum, Basilej, 1556, Aristolo- 
gia Findarica graeco-latina, t., 1556, Aristo- 
iogia Euripidea graeco-latina^ t., 1559, a Phra- 
seologia Isocratis graeco-latina, t., 1558). Srv. 
Bursian, Gcschichte der classiscben Philo- 
logie, 212 — 215; Klemm, M. N. (Grossen- 
hain, 1885). Vy-. 

2) N. Joachim, luthersk;^ skladatel cirkev- 
nich pisni (* 1650 v Br^mech — f 1^80 t.). 
Z rektora reformovan^ skoly diisseldorfsk^ 
stal se farafem u sv. Martina v rodiSti, kdei 
vydal t6i z pf esv^d^eni a v upfimn^m zani- 
cent napsan^ pisn£ Glaub- und LiebesHbung 
(1679 a mnohokrdte), rozmanit^ obsahovS a 



lahodn^ formdlnS. Srv. 2ivotopis Vormbau- 
mfiv (Elberf., 1864) a Ikenflv (Br^my, 1880). 
3) N. Job. August, cfrkevni historik nSm. 
(* 1789 V Gotinkdch — f 1850). pochazel 
z rodiny 2idovsk^, r. 1806 dal se pokftiti 
(pfcd tim slul David Mentel), studoval 
v Halle a Gotinkach, od r. 1813 byl v Ber- 
Hn6 fddn^m professorem cirk. dijin. Mimo 
(^etnd monografie vydal Allgemeine Geschichte 
d, Christ I. Religion u, Kirche (4. vyd., 1863 a2 
1865, 9 sv), sahajici a2 ke konci XV. stol.; 
Geschichte der Fflan\ung u, Leitung d, Kirche 
durch die Apostel (5. vyd., 1862), do fran£tiny 
pf elo2. Fontanfes ; posmrtnS vySlo Das Leben 
Jesu (7. vyd., 1873), Christl, Dogmengeschichte 
(vyd. Jacobi,' 1857, 2. sv., Berl.) a j. Vyddni 
sebr. spisfl vySlo v Goth6 1863—75 (1.— 14. 

sv^. 

neanderthal (Neandrovo lidoH), ro 
mantick^ ddoli feky DQsselu na blizku m. 
Mettmannu v prus. vl. okr. diisseldorfsk^m, 
se zna^n^mi lomy vdpencov^mi a jeskyni 
Neandrovo u (nyni skoro ji2 zasypanou), 
proslulou tim, 2e v ni byla nalezena r. 1856 
lebka diluvidlniho £lov6ka, o ni2 v. Clo- 
v6k, str. 794 <i. 

Veapol, italsky Napoli z feck^ho Neapo- 
lis (Nov^ m^sto), dfive hlavni a sfdelni m^sto 
b^val^ho kralovstvi Neapolsk^ho (obou Si- 
cilii) a nyni hiavni m6sto italsk^ provincie 
t. jm., leii na 40« 51' s. S. a 14® 16' v. d. Gr. 
a md (31. pros. 1899) 544.057 ob., tak2e jest 
nejlidnat^jSim mSstem italsk^m. Posidkou 
jest zde 49. a 76. a po 2 praporech 50. a 
75. p^Siho pluku, 3 eskadrony 13. pluku 
jizdeck^ho, 4 batterie a 1 vozatajskd setnina 
24. pluku polniho dSlostfelectva a 3 prapory 
bersaglierd. 

Poloha N-e, kterd vystupuje amiitheatrdln6 
na pobfe2i zdlivu Neapolsk^ho, spojuje v nad- 
hern^ch obrazich sv^ho okoli vSecky krasy 
a pAvaby pfirody, tak2e pova2uje se za jednu 
z nejkrdsn^jSich na sv£t6 a dala vznik mist- 
nimu pfislovi, pln^mu nadSen^ho obdivu: 
Vedi Napoli e poi muori! (Spati^i N. a potom 
zemfi). Na v. zdviha se Vcsuv, obklopen^ 
osadami Lomma, Massa, S. Sebastiano a 
S. Giorgio a Cremano ; pf i zdlivu prostira se 
Portici, Resina, Torre del Greco a Torre 
Annunziata; ponSkud ddle pak Castellamare, 
pfedhoH Sorrento s misty Vico, Meta, Sor- 
rento a pfed nim v zdlivu naproti mysu 
Punta di Campanella rozkoSn^ ostrov Capri; 
na z, spatfujeme mirnfi zvlnln6 nivrSi Po- 
silipo, kter^ se sv;^mi severnimi v^b62ky 
uzavira velmi malebn6 obraz m£sta, pfcd 
nim mal;^ ostrov Nisida, ddlc Pozzuoli, Bajae, 
Cap Miseno a ostrovy Procida a Ischia. Nej- 
krasn6j§i jest pohled na N. s mofe, od n£- 
ho2 pfehlednouti Ize kvetouci bfeh zdlivu, 
jeho pfistavy, ostrovy, bSlajici se m6sta a 
osady v jedin^m, lichvatn^ krdsn^m obraze. 
Od bfehu mofsk^ho stoupa m^sto vzhdru 
po dbodi a ndvrSi jako zdanliv6 nepravideln^ 
nakupeni domflv a stavcb. Cetn<5 veie, ku- 
pole a paldcovit^ budovy, pak zase temn6 
valy tvrze Sant' Elmo a dole tmav^ zdi 



10 



Neapol. 



romantick^ho Castello deir Ovo, hned na to 
kvetouci park pflvabn^ promenddy di Chiaja 
s v^ncem pfivStiv^ch vill, konecn6 vzh&ru 
se tdhnouci nddhern^ zahrady, v nichi leii 
posledni, z mSsta vybfhajici staveni: to jsou 
nejndpadn6j${ jednotlivosti okouzlujiciho pa- 
noramatu. Zdanliv^ pokraduje N. v dIouh6 
fad6 osad, vill a dvorcfi, ktere o2ivuji v^- 
chodni bf eh, bez pferuieni ddle, nebof nenf 
vid§ti 2ddn^ patrnd mezery v fad£ domfl, 
kterd prodlu2uje se v hdjfch pomorandA a 
pinif, kam oko sah^, pod^I lipati osam£I6ho 
kuiele Vesuvu, ovladajiciho celou krajina 
jako jeji nejv^znainSjSi rys a stfedisko jejiho 
obzoru, a2 na bfeh zktoky Castellamare, kde 
ohranidena jest rozkoSni rovinka pfedhoHm 
Sorrento. 

Rozsah m£sta od Via Mergellina na z. a2 
ke kasdrnim Sebeto na v. obniSi 7—8 Arm, 
Sifka od Capodimonte nad mSstem a2 ke 
Castello deir Ovo u mofe asi 5 km, MSsto 
rozdSluje se £arou jdouci od Capodimonte 
pf es . Sant' Elmo k Pizzofalcone a kon^ici 
V i&zk^ skdle Castella dell' Ovo na 2 £dsti: 
v^chodni, sahajicf a2 k Sebeto, jest starii 
a v£tSi, busts zalidn6na, md i&zkS uUce a 
vysokS domy s vybihajicimi balkony a jest 
si'dlem obchodu, kde2to zdpadni rozkldda se 
po libo^i ndvrii a na pobfe2i, ma ulice pH- 
kr6, nesjizdnS a namnoze schody opatfenS, 
u mofe stkvSlou tfidu Riviera di Chiaja 
s paldci boha^flv a Slechty, na nejvyS§ich 
svfch mistech pak ietnS hotely a villy. V^- 
chodni dast, v ni2 r. 1884 hrozni fadila 
cholera (do 600 tkmrti dennS), byla v po- 
sledni dob£ spoledn^m nikladem stdtu a 
obce (200 mill, lir) pfestavSna a assanovdna, 
nezdravd jeji ^tvrti, kter6 namnoze trpSly 
nedostatkem vzduchu a svStla, byly zbof eny 
a bud* znova vystavSny nebo voln^m pro- 
stranstvim ndm£sti a ulic nahrazeny, roz- 
sdhla sif kanalisac^nf zHzena, na miste b^va- 
l^ch cisteren s vodou nedistou a nezdravou 
postavcn velkolep^ vodovod, k n£mu2 z dd- 
sti u2ito zbytkA vodovodu staroHmskSho a 
kter^ pf ivddi do m6sta zdravou pitnou vodu 
z okoli Avellina (Serina). KromS toho mimo 
obvod tSto ^dsti zalo2ena na ndvrSi novi 
^tvrf mfista, Vomero, s plochou 3V3 mill, m', 
sk'^tajici obydli pro 100.000 osob. 

NejimposantnSjSi a nejnav2t6vovan£j2i tti- 
dou mSsta jest Via Toledo zvana, nyni Via 
Roma. Zalo2ena byla r. 1540 mistokrdlem 
Donem Pedrem de Toledo a vede v d^lce 
3 /rm a zna^nS Sifce v]^chodni £dsti mSsta 
blizko rozhranf od dasti zdpadni v cel^m 
jejim rozsahu t^mef pfimo smSrem severo- 
ji2nim od Piazza del Plebiscito, nejkrdsnSj- 
§iho to a nejrozsdhlejSiho nimSsti, nedaleko 
pobfe2i polo2enSho, a2 k ndvrSi Capodi- 
monte, kterS korunovano jest krdlovsk^m 
palacem. NdmSsti del Plebiscito ohranideno 
jest na v. krdlovsk^m zdmkem (Palazzo Reale) 
vystavSn^m r. 1600 a znovuzfizen^m r. 1837 
s fagadou dl. 137 m a vys. 29 m, se sochou 
ItaUe postavenoQ na pamitku lidov^ho hla- 
sovdni z 21. fij. 1860, jim2 usneseno pfi- 



pojeni N-e k Italii a die n£ho2 cel^ ndmSsti 
pojmenovdno, s nddhern^, mramorov^m 
schodiStSm a pfebohat^m trfinnfm sdlem. 
Na strand jihozdp. vypinase chrim sv. Fran- 
tiSka di Paula, napodobeni to f imskdho Pan- 
theonu, s oltdfem z jaspisu a lapisu lazuli, 
na stranS severni pak velikS operni divadlo 
San Carlo s bohatS sochami ozdobenou fa- 
gadou. Vedle divadla jest zimeckd zahrada, 
ponSkud ddle nidhernS bronzovS sousoSi, 
krotitel^ koni, a naproti imposantni vchod 
do Galleria Umberto I. Galerie tato, vysta- 
v£ni od ArnoSta dc Mauro a odevzdani 

V u2ivdni V lednu r. 1891, jest svSho druhu 
nejvelkolepSjSi budova nejen v Italii, n^br2 
na svStS vflbec. Zaujima plochu 14.144 km\ 
jeji nejvStSf dSlka od Via Roma k Via Muni- 
cipio obnaSf 147 m, dSlka druhSho ramene 
od Via San Carlo k Via Santa Brigida m&fi 
122 m, Sifka jest 15 m. Stfed, kde se ob6 
ramena protinaji, tvofi osmistSn o prfimSni 
36 m, nad nim2 klene se mohutna kupola. 
V^Ska pobodnich ramen jest 43 m, osmistSnu 
56'7 m. V souterrainu jest elegantni, mal- 
bami okrdSlend zpSvni sift, Salone Marghe- 
rita, a druhd galerie se skladiSti. Celd stavba 
jest pf ebohat6 ozdobena mramorem a stucca- 
turou, elektricky osvetlena a tvofi stfedisko 
cizineck^ho ruchu. Via Roma sama ne- 
vykazuje mnoho zvldSf vynikajicich staveb. 
Pozoruhodn^ jest roz§ifeni ndmSsti Dante- 
ova, na n6m2 zdvihd se pomnik bdsnikfiv 
odhalen^ r. 1872. Za nim stoji polokruhovd 
budova postaveni r. 1757 ndkladem m6sta 
na podest krdle Karla III., jeji2 balustrada 
ozdobena jest 27 sochami zndzoriiujicimi 
ctnosti krdlovy, a kterd od r. 1861 ma jm^no 
Liceo Ginnasiale Vittorio Emanuele. KromS 
toho jsou v t6to tfidS nSkterS ze 400, v6t- 
§inou dosti pozoruhodn;^ch chrdmfiv a kapli 
neapolskych, jako Spirito Santo a j. Via 
Roma stoupd zvolna ke Capodimonte, md- 
nic nSkolikrdte 3v6 jm^no. Od namdsti Dan- 
teova naz^vd se Salita del Museo a od na- 
rodniho musea neapolsk^ho md jm^no Strada 
nuova di Capodimonte. Museum toto (Museo 
Nazionale) bvlo postaveno r. 1587 misto- 
krdlem v6voaou Ossufiou jako jfzdcckS ka- 
sdrny, r. 1615 odevzddno university a r. 1790 
zafizeno pro krdlovskS sbirky a staro2itnosti 
pode jmSnem Museo Reale Borbonico. Jest 
to mohutnd budova s dervenou fa^adou a 
jedno z nejznamenitdjSich musei svdta, kter6 
obsahuje kromd velikSho bohatstvi nejzaji- 
mavdjSfch pamdtek staroffmsk^ch, zejm^na 
ndlezu z Pompej a Herculanea, takS sbirky 
neapolskS koruny, pak farnessk^ sbirky 
z 6.ima a Parmy a z paldcfl z Capodimonte 
a Portici, takie stalo se znamenit^m umS- 
lecko-historick^m listavem. V pHzemi jsou 
antickS malby ndstSnnS, mramorov6 soch^, 
bronzy, napisy a egyptsk^ staro2itnosti, 

V mezipath* antick^ malby nastdnnS a skle- 
nSnS vici, terracotty, renaissandnf um6leck6 
pfedmdty a kymsk^ staro2itnosti, v hornim 
patfe pak jsou kopie pompejsk;^ch obrazfl 
malby, mSdirytiny, mince, vdsy, bronzy 



Neapol. 



11 



Sperky, Museo Santangelo a knihovna, pak 
zajimavd raccolta pornografica. Jiini prflceli 
musejni budovy jest v lirok^ a krdsn^ Strada 
Foria, ktera zde dsti do Via Roma. Naproti 
museu jest Galleria Principe di Napoli, cle- 
gantni to bazar okrd.§len^ bohatou architekto- 
nickou v^dobou. Pon^kud v^ie vede Strada 
l^uova di Capodimonte pfes n6kolik niiSich 
pHcn^ch ulic po viaduktu Ponte della Sanit^. 
od nihoi v Icvo jest velik^ chudobinec San 
Gennaro de' Poveri a za nim kost. San Gen- 
naro s vchodem do katakomb, kter6 sahaii 
pflvodem sv^m a2 do I. stol. po Kr. a skla- 
daji se ze 4 galerii. Na konci dlouh^ t^to 
tfidy V pravo za rondellem Tondo di Capo- 
dimonte vypind se na pahorku palazzo reale 
di Capodimonte, po^t^ r. 1738 Karlem III. 
a dokon^en^ teprve r. 1839 Ferdinandem II. 
Paldc obsahuje t. zv. Museo Reale di Capodi- 
monte s bohat^mi sbirkami maleb a soch 
a obklopen jest krdsn]^m parkem. Odtud 
na jv. jest hvSzddrna s cennoa sbirkou opti- 
ck^ch pfistrojfl, spojena schodovoa cestou 
s Via Foria, k nii pfil^ha Piazza Cavour 
a botanickd zahrada s mnoh^mi krasn^mi 
exemplifi tropick^ch rostlin. Zde tak6 leii 
Albergo de* Poveri (Reclusorio), veikolepj to 
chudobinec, po6at^ r. 1751 za Karla III., 
V n^mi 8 pobo^n^rai i!istavy zaopatfeno jest 
pfes 2000 osob. Z Via Foria vede naph'^ 
ai k pfistavu Sirokd Via del Duomo, zvana 
tak odtud, 2e v ni stoji kathedrdla sv. Janu- 
aria (San Gennaro), vystavend ji2 r. 1272 
Karlem I. z Anjou na mist6 chrdmu Neptu- 
nova, gotickcL to stavba ve francouzsk^m 
slohu s vysok^mi v52emi a oblouky, s 3 lodmi, 
z nichi v prav^ jest kaplc sv. Januaria zv. 
Cappella del Tesoro, neobydejnS bohat6 zla- 
tem a roramorem vyzdobend, s 8 oltafi, hrob- 
kou sv. Januaria, malbami a s 2 n^dhern^mi 
nadobami v tabemakulu s krvi sv. Januaria, 
kteri die legendy tfikrdt do roka (prvni 
sobotu V kv%tnu, 19. zdfi a 16. prosince) 
stdvd se tekutou a chrani pfed morcm, v^- 
buchy Vesuvu a jin^m neSt6stim. Z lev^ lodi 
jest vchod do basiliky Santa Restituta, kterd 
do dostavSni d<5mu slouiila za kathedrdlu. 
Vedle ddmu jest palac arcibiskupfiv ze XIII. 
stol. a paUc Cuomo, znovuzfizen;^ kniietem 
Satrianem jako Museo Civico Gaetano Filan- 
gicri, Principe di Satriano se sbirkou zbrani, 
majolik a jin^ch pfedm6tfiv um61eck^ho prfl- 
myslu. Ve Strada de* Tribunali, kteri pro- 
tini Via del Duomo, jest kostel S. Filippo 
Neri z r. 1592 — 1619 s mnoh;^mi cenn^mi 
obrazy (Guido Rcni, Luca Giordano a j.); 
dale chr^m S. Paolo Maggiore na mist£ po- 
bansk^ho chrimu Castora a Polluxe, bohatS 
ozdoben^ sochami a obrazy, se stkvostnou 
kfiiovou cestou; naproti pak kostel S. Lo- 
renzo Maggiore, postaven^ na pam^t vft^z- 
stvi Karla I. z Anjou nad Manfredem, s n^- 
kolika pozoruhodn^mi hrobkami, a kone^n^ 
naproti Via Roma' leii chrdm S. Pietro a 
Maiella s kl^Sterem, v n6m2 jest umistSna 
hudebni konservatof a jemu2 na blizku stoji 
pomnik fielliniho. 



Ndm6sti del Plebiscito souvisi ulici San 
Carlo s druh^m co do krdsy nimestim N-e, 
Piazza Municipio, na n^mi v levo vypina se 
radnice (Municipio) se sochami krdle Rogera 
a Bedficha II., dfive sidlo bourbonsk^ vUdy ; 
na severozdp. strand jest kostel S. Giacomo 
degli Spagnuoli s hrobkou mistokrdl^ Pedra 
de Toledo; na stran6 severov^ch. pak dsti 
Strada Medina s kostclem Incoronata (pro- 
slavend fresky od Giotta) a Santa Maria 
la Nuova, pozoruhodnj^m sv^mi ndhrobky 
a malbami. V prodlou2eni t^to tfidy lezf 
dfad poStovni a telegrafni, b;^val^ to palic 
Gravina, pfed nim pak v levo chrdm Monte 
Oliveto (Santa Anna de' Lombardi) s kras- 
n^mi skulpturami, oltdfi, kaplemi a obrazv. 

V pfil^hajicfm b^val^m kldStefc benediktinu, 

V n£m2 nemocn^ a opuStin;^ bisnik Tor- 
quato Tasso r. 1588 nalezl dtulek, sidli dnes 
nSkter^ dfady. Odtud vede Sikmo ulice na 
namSsti Trinity Maggiore s mariansk^m slou- 
pcm a kostelem GesCi Nuovo (S. Trinity 
Maggiore) velmi bohat6 ozdoben^m. Dale 

V pravo V ulici Trinity jest chram Santa 
Chiara z r. 1318 s ndhrobky panovnickd ro- 
diny Anjou, v levo pak pfi ndmistf Largo 
San Domenico kostel S. Domenico Maggiore, 
76 m dlouh]^ a 33 m $irok^ s 3 lod'mi, 27 
kaplemi a 12 oltdfi, bohat6 ozdoben]^, s ni- 
hrobky mnoh^ch vzneSen^ch rodin neapol - 
sk^ch. V pfil^hajicim kfaStefe 2il r. 1272 
sv. TomdS Aquinsk^ jako professor theo- 
logie na university neapobk^, tehdy pravS 
zaloien^. Zcela blizko na sv. jest Capella 
Sansevero s baroknimi sochami, v nejbliidi 
pfic^n^ ulici, Strada Salvatore, pak le2i bu- 
dova universitni(RegiaUniversit^ degli Studi) 
se sochami sv. TomiSe Aquinsk^ho, Gior- 
dana Bruna a j. v nadvofi. Proti university 
na Piazza Marcellino jest chram S. S. Severino 
e Sossio z r. 1490 s mnoh]^mi freskami, fez- 
bam: a ndhrobky, v klaStcf e k n£mu ndleie- 
jicim jest velik^ fiSsk^ archiv b^val^ho kr^- 
lovstvi obou Sicilii asi se 40.000 pergameno- 
v^mi listinami od r. 703 podinajfcimi, na 
nddvofi pak jest velik^ platan zasazen;^ pr^ 
sv. Benediktem. Strada S. Trinita Maggiore 
pokra^uje jako Strada S. Biagio de' Librai, 
kterd rozd61uje se na ulici Egiziaca v pr. 
vedouci k Porta Nolana a na ulici Annun- 
ziata V 1. s kostelem S. Annunziata a velik^m 
nalezincem (Casa dei Trovatelli). Odtud pfi- 
chdzime pficnou ulici Maddalena k Porta 
Capuana s 2 v62emi renaissandniho slohu, 
pfed nii Xeii Castello Capuano vystav6n^ 
r. 1231 Bedfichem II. a obydlen^ dnes soud- 
nimi dfady. Za branou tahne se od mofe 
a2 kc Strada Foria Corso Garibaldi, od Ca- 
Stella Capuana pak vede v pravo Strada 
Carbonara ke kostelu S. Giovanni a Carbo- 
nara s velkolcp^m ndhrobkem krale Ladi- 
slava od Ciccionea a s kapli Caracciolo Rosso, 
nejkrdsn^jSi v N-i. 

Ma j. od Piazza del Plebiscito rozklidd se 
zastavSn^ ndvrSf Pizzofalcone, s nim2 spojen 
jest hrdzi a mostem skalnat;^ ostrov s tvrzi 
Castello deir Ovo, dokon^cnou ji2 za Be- 



12 



Neapol. 



dficha II. a siouiici dnes za vojensk^ v6zeni. 
Odtud tihne se k s. nibfeii Santa Lucia 
se sirn^mi ldzn£mi, kde kotvi parntky pluiici 
do Sorrenta a Capri a na jeho2 konci le2i 
rozsdbl^ arsendl. Od n£ho na v. jest Castello 
Nuovo. postaven^ r. 1283, pfed \ehoi vcho- 
dem 9 pravo stoji stkvostnd vu^zna brdna 
zf izena na potest vjezdu Alfonsa I. Aragon- 
sk^ho r. 1470. Odsud vybihd do mofe Sirok^, 
znovuzHzen^ molo Angivino nebo S. Gcnnaro, 
postaven^ ji2 r. 1302 za Karla I., kter6 od- 
dSluje od sebc pffstav vale^n^ (porto mili- 
tare) v pravo a pfistav obchodni (porto mer- 
cantile) V levo a opatfeno jest na svdm 
konci svobodn^mi skladiiti (porto franco) 
8 hydraulick^mi v^tahy a jefdby a 2 majdky. 
Na ji2ni strand vildn6ho ph'stavu tahne se 
siln^, 390 m dlouh6 molo S. Vincenzo, za 
nimi le2i star^ vdled. pfistav (Darsena). Po- 
d^l pffstavu obchodniho jde nibfe2i Strada 
del Piliero, na jeho severov^cb. konci pak 
jest molo orientale s v^b62kem molo curvi- 
lineo, u n^ho2 (Imacolatella) pfistavuji par- 
niky okednick^. Obcbodni pfistav spojen 
jest s listfednfm nadra2fm. SoubS2n6 s nd- 
bfe2im obchodniho pf istavu tdhne se Strada 
Nuova s vefejnou zahradou Villa del Popolo 
a Castellem del Carmine, vedle n£ho2 jest 
chram S. Maria del Carmine se zdzrac^n^m 
obrazem P. Marie a sochoa Konradina, kter^ 
byl popraven na ndmSsti pfed kostelem 
(Piazza del Mercato). 

Zdpadni iist mSsta jest, jak ji2 fe^eno, 
menli a mladSi ne2 v^chodni, tak2e nevy- 
kazujc tolik pozoruhodnfch mist a staveb, 
Hlavni ulici jest promendda Riviera di Chiaja, 
tahnouci se od rizzofalcone k z. nadhern^m 
parkem, Villa Nazionale, ozdoben^m mno- 
h^mi sochami. Asi uprostfed sadd jest velko- 
lep^ aquarium zoologick^ stanice, nejvStSi 
na sviSt6 a urien^ ke studiu mofe Stfedo- 
zemniho. Pfim^m pokra^ovdnim Riviery di 
Chiaja jest Strada di Piedi^rotta, kterd vede 
k tunnelu Grotta nuova di Pozzuoli, jako2 
i k tunnelu z doby starpfimtk^, Grotta vec- 
chia di Pozzuoli. Od t6to tfidy vzhAru v mno- 
h^ch oklikdch tdhne se Corso Vittorio Ema- 
nuele a2 k Piazza Salvator Rosa, obklopujfc 
tak na ndvrSi nejvStSi ddst mSsta a2 k nd- 
rodnimu museu. Asi uprostfed nSho zdvihd 
se Castello Sant' Elmo, nyni za vojenskou 
v^znici slou2icf, s n6ho2 naskytuje se pfe- 
krdsn^ rozhled na m^sto a zdliv a s kter^^m 
hranicf b^val^ kartusidnsk^ kldSter S. Mar- 
ti no, V nem2 ndrodni museum zfidilo menSi 
svflj pobo^nf listav (ndhrobky, nipisy, znaky, 
obrazy, vasy, majoliky, skla, fezby, historick^ 
pamatky atd.). Na konci prav^ho kfidla jest 
t. zv. Belvedere s balkony, poufivanj^mi 
k vyhh'dce na N. a okoli. 

Na sv. od m6sta v mal^ vzddlenosti od 
Porta Capuana le2i neapolsk^ hfbitovy, ze- 
jm^na velkolepcS Camposanto Nuovo zaloi. 
r. 1836, s kostelem, sloupov^m atriem, ^et- 
n^mi nddhernjmi hrobkami jednotlivcflv 
i pohfebnimi kaplemi bratrstev a krasnou 
vyhUdkou na N. a mofe. Hli'ie mSsta le2i 



Camposanto Vecchio, dffve pohfebiSt6 chu- 
d^ch, a hfbitov evangelick^ vStSinou jen 
pro cizince (N6mce, Anglidany, Ameri^ny, 
Sv^cary a Rusy). 

N. jest sfdlem praefektury, arcibiskupa, 
soudu kassaSniho, appellacniho, civilniho a 
trestniho, dopravnfho f editelstvi 2elezni6niho, 
generdlniho velitelstvi 10. armddniho sboru, 
velitelstvi 19. p£Si divise, p6Sich brigdd 
»Parma« a >Napoli« a 9. brigddy jfzdeck^, 
velitelstvi dSIostfeleck^ho a genijniho, 2. nd- 
mofniho departementu a konsuldtfi t^mif 
v$ech stdtfl, mezi nimi rakousko-uhersk^ho 
generdlniho konsuldtu (baron O. Ricciardi). 

V dele vzd61dvacich i&stavA neapol- 
sk^ch jest universita, jedna z nejstarSich 
V Italii, zalo2end ji2 r. 1224 Bedfichem II., 
kterd byla na krdtko (1252—58) pfelo2ena 
do Salerna, za panstvi Span61sk6ho iipln6 
poklesia, r. 1780 sice reorganisovdna, avSak 
teprve od pfipojenf N-e k Italii r. 1860 
znova rozkvetla. Sklddd sc z 5 fakult (filo- 
sofick^, prdvnick^, mathematick^, pfirodo- 
v§deck^ a medicinsko-chirurg.), a ze §koly 
l^kdrnick^, md (1900) 356 docentfiv a 5165 
posluchadd, cetn6 listavy a knihovnu se 
158.065 svaz., 31.653 mensimi spisy, 307 in- 
kunabulemi a 104 rukopisy. D^e je zde 
krdlovskd Skola in2en;^r8kd (Reg. Scuola di 
applicazione per gl* ingegneri) s oddSlenim 
pro in2en;^ry a architekty a s kursem pro 
elektrotechniky, md (1900) 27 doc, 210 posl. 
a knihovnu se 7000 sv. a 3600 menSimi spisy ; 
pak vySSi §kola zv6rol^kafskd (Scuola su- 
periore di medicina veterinaria) s 8 doc. 
a 200 posl.; krdl. dstav orientdinf (R. Isti- 
tuto Orientale) pro theoretickd i praktick^ 
studium v;^chodnich f e£i, nejstarSi i!istav toho 
druhu V EvropS z r. 1727 s 11 doc. a 91 posl. 
Z v£deck;^ch institucf jest zde: krdlovskd 
spolednost (Societd Reale di Napoli) s 3 sek- 
cemi: fysikdln^-mathematickou s 18, mordl- 
nich a politick^ch v6d se 14 a archaco- 
logicko-literdrni i umileckou s 20 f dd. dleny ; 
zoologickd stanice (Stazione zoologica), mor- 
fologickd a fysiologickd to laboratof pro 
floru a faunu mofskou, na ni2 pfispivd N6- 
mecko, Rakousko, Rusko, Nizozemi, Belgie, 
Sv^carsko, Anglie a Spoj. Oboe; krdlovskd 
knihovna ndrodni (Reg. biblioteca nazionale) 
zalo2. r. 1734, s 364.000 svaz., 217.990 men- 
§imi spisy, 4200 inkun. a 7835 rukop.; krdl. 
knihovna brancacciovskd (Reg. biblioteca 
brancacciana) se 110.000 svaz., 1900 menS. 
spisy, 109 inkun. a 3000 rukop.; stdtni archiv 
(Archivio di stato) s 5 sekcemi, jeden z nej- 
dflle2it£jSich na svSte; ndrodni must^um; 
astronomickd observatof a spole6nost pro 
podporu vefejn^ho blaha a studii pfirodo- 
vfideck^ch, technick^ch a hospodafsk^ch. 
Z ni2§ich Skol jmenujeme: ndmofni a kadetni, 
hudebni konservatof , mezindrodni skolu pro 
chlapce a divky a m. j. — Cetnd jsou di- 
vadla, z nichi pfedni je San Carlo pro 
operu a ballet, ddle Teatro Bellini pro operu, 
Teatro Mercadante (Fondo)) pro cinohru, 
Teatro Nuovo pro operettu, Teatro Fioren- 



Neapol. 



13 



tini pro'^inohm, Teatro Sannazaro, Iidov6 
Teatro la Fenice, Teatro Rossini, Teatro 
Parthenope, PoUteama a j. v. — N. md asi 
60 dobro^inn^ch listavA, mezi nimi ve- 
lik^ chudobinec, nalezinec se. 400.000 lir ro£. 
phjmA, mezindrodni litulnu, pfljdovnu, chu- 
dobinec San Gennaro, n^meckou nemocnici, 
nemocnici pro nevyl^£iteln^ a m. j. 

Do N-e list! 3 trati italsk^ch drah Stfedo- 
mofsk^ch: N.-Acerra-Caserta-fefm, N.-Po- 
tenza-Brindisi a N.-Eboli-Re^gio, pro nH 
zfizeno fistfedni nadraii (Stazione Centrale) 
blizko Porta Capuana; pak traf N.-A versa- 
fienevent-Foggia drab Jadersk^ch, traf N.- 
Nola-Bajano a N.-Torregaveta, kter^ maji 
kaidi zvldStnf nddra2i. Koftskd a parni drdha 
ponli^ni probiba t^mef v$emi hlav. ulicemi, 
ozubena driha vede od musea k Piazza Sali- 
vator Rosa, draha lanovd na Vomero s j. a v. 
Cetn6 jsou i omnibusy. 

Pr ft my si neapolsk^ neni dosud pfiliS 
2Da£n^. Zivody velk^ch rozmdrfi vznikly 
teprve v dobS posledni a jsou to zejm^na: 
ielezarna fir my Armstrong, Mitchel & Co. 
s 1200 d6Iniky; lod£nice pro stavbu 2elez- 
n^ch lodi fir my Societal industrialc Napole- 
tana Hawthorn a Guppy s 600 d£l.; vlddS 
nalefejici, aviak 2elezni6ni spolefnosti So- 
ciety Italiana spravovan^ ZcLvod s 1600 dSl.; 
lodSnice a kotlarna firmy C. a T. Pattison 
s 1000 d^l.; tovdrna na stroje a kotle pro 
parniky; namofni arsendl s 5750 dSI.; d£- 
lovna (500 d£i.} a velikd vojenskd pekdrna. 
Z ostatnich odv^tvi prftmyslov^ch, provozo- 
van^cb v men$fch rozm6rech, jsou nejdflle- 
lit^jSi: v^roba strojfl, lodi, zbozi sklen6n6ho, 
bavln€>n^ho, vln^n^ho, hedvabn^ho, In^n^ho, 
hrn^ifsk^ho, kovov^ho, kofen^ho, klenotni- 
ck^ho, terracottov^ho, kordlov^ho, vosko- 
v^ho, dfev^n^ho, ielezn^ho, cukrovinek, m^- 
dla, vodavek, maccaronii, tabaku a doutnikftv. 

V obchodnim ohlcdu nemd N. vynika- 
jici dAleiitosti pro obchod svfitov^. Ob- 
chodni jeji t^iisko spo6i\rd v siln^m dovozu 
podmindn^m velikou spotf ebou £etn6ho oby- 
vatelstva i jest tak^ N. sv^m dovozem dru- 
h;^m obchodnim pfistavem Italic. Naproti 
tomu pro v^voz neni dostatek zboii, nebof 
noma m^sto v^tiiiho a hospoddfsky siin^ho 
pozadi, takie v nejbli2Sim jeho okoli vy- 
vinula se m^sta s obchodem samostatn^m, 
zejmdna Castellamare a Torre dell' Annun- 
ziata. A pfi tom jeSti hlavni cdsf obchodu 
neapolsk^ho, dovoz, v poslednim dvacetileti 
klesd, neboC obndSel r. 1897 dovoz 76,097.000 
lir a v^voz 48,024.900 lir proti 86 mill. resp. i 
45 mill, lir r. 1896 a I42V4 mill. resp. 427, 
mill. Hr r. 1887. Hlavnim pfedm^tem dovozu 
jest obili z Ruska, Rumunska a Indie, ro£n^ 
za 10,711.800 lir. Dosti siln^ jest vSak tak^ 
v^voz obili (9,481.450 lir), jest to z nejv6t$i 
(isti jihoitalsk^ jedmen a oves urden^ pro 
Anglii. Zna^ni jest spotf eba kamenn^ho uhli 
jednak proto, 2e menSi parniky, kter^ ne- 
pojmou velk^ch zdsob uheln^ch, pou2ivaji 
N-e jako uheln^ stanice, jednak tak6, 2e 
vzH&stajici ^innost prftmyslovd, zejm^na to- 



vdrni, mnoho uhli spotfebuje (ro£n£ pfes 
200.000 0- — Kovv dova2eji se v podob^ 
2eleza surov^ho, kolejnic, ocele a strojfl 
z Anglic, Belgie a NSmecka, ro£n£ za 8,625.200 
lir. JeStS dftie2it£j§i ne2 kovy jest dovoz ba- 
vlny a zbo2i bavln£n6ho (8,990.500 lir), jako2 
i zbo2i sklenSn^ho a hlinen^ho (8,657.475 lir). 
V6t5i obnosy vykazuje jeSt6 dovoz zvifat 
a produktfl zvifecich (6,591.900 lir), zbo2i 
osadnick^ho, zejm^na kdvy ('/t z Anglie) a 
tabdku pro italskou re2ii tabdkovou ^4,310.125 
lir^,chemikalii,drog,l^kflv a vojiavek (3,579.050 
lir), petroleje z Ameriky a v posledni dob£ 
i z Ruska, dfivi z Rakouska, tresck jako 
obliben^ho postniho jidla z Anglie, Francie 
a Norska, vina a oleje z Francie, lihu z N£- 
mecka atd. NejdfllezitSiSim pfedmStem pro 
v^voz jest len a konopi (11,568.400 lir), 2ivd 
zvifata a zvifeci produkty (11,131.250 lir), 
obili (viz v^§e), vino do Anglie a ji2ni Ame- 
riky (3,805.150 lir), zpracovan^ kfi2e (1,151.525 
lir), zbo2i kolonidlni a tabdk (1,240.575 lir), 
vlna (1,169.225 lir), olej olivovj^ atd. Dovoz 
pfichazi hlavnS z Anglie (Vs i^hrnn^ summy), 
Francie, Ruska, N6mecka, Rakouska, v^voz 
pak jde do Francie, Anglie, Spoj. Obci a 
ji2ni Ameriky. Mnohem dflle2it6i2i ne2 za- 
hranicn^ obchod N-e jest jeji obcnod vnitro- 
zemsk^, co2 jevi se ji2 v tom, 2e 7? veSke- 
r^ho fodniho ruchu pfipadd na plavbu po- 
bfe2ni. V t^ pficin§ jest N. hlavni obchodni 
misto cel^ ji2ni Italic a vj^znam jeji podpo- 
rovan jest bursou, 11 bankami a bankovnimi 
filidlkami, mezi nimi bankou cedulovou, a 
spole^nostmi obchodnimi i pojiStovacimi. 

Lodni ruch r. 1897 obndSel 6137 lodi 
pfiplulfch s 2,945.659 t, z nich2 bylo 2556 
parniku s 2,790.948 /, a to pfipadalo na Italii 
lodi 5087 s 1,320.614 /, Anglii 418 lodi se 
719.524 t, NSmecko 213 lodi s 541.573 ^ 
Francii 127 lodi se 134.515 t, Norsko 36 lodi 
s 23.563 t atd.; lodi vyplul^ch pak 6132 
s 2,952.848 «, z nich2 bylo 2531 parnikCi 
s 2,797.892 f , a z toho pfipadalo na Italii lodi 
5089 s 1,323.932 t, Anglii 418 lodi se 724.650 r, 
NSmecko 212 lodi s 548.130 f, Francii 124 
lodi se 127.529 t, Norsko 35 lodi s 23.756 t 
atd. Z mezinarodni dopravy pfipadd na ital- 
skou vlajku Va psirnikA a Va lodi plachetnich ; 
plachetni lodi obstaravaiici plavbu pobfe2ni 
maji vesmSs vlajku italskou, kde2to z po- 
bfe2nich parnikfl jen Vs* Lodni ruch N-c 
jest pomSrnS mnohem rozsdhlejSi ne2 jeji 
ruch obchodni, co2 vysvStluje se tim, ic 
mnoho lodi, kter^ pluji zjanova najih ana 
v^chod, zastavuji se jen v N-i, ani2 zde zbo2i 
sklddaji nebo naklcLdaji, kromS toho pak 
mnoho jin^ch, zejm^na ty, je2 dovd2eji uhli 
a dfivi, pluje z pfistavu neapolsk^ho s pou- 
h^m ballastem. Ddle jest N. dfile2it$m pfi- 
stavem vystShovaleckJm a v t6 pficine sou- 
t62i s Janovem, nebof v cel6 ji2ni Italii, ze- 
jm^na v Campanii, Basilicat^ a Calabrii, pa- 
nuje neobycejnj ruch vystfehovaleckj jdouci 
do ji2nich Obci Spojen^ch a Argentiny. Tak 
vypraveno odtud r. 1896 celkem 47.731 vy- 
st^hovalcA, vStSinou lod*mi anglickjmi (17.275 



14 



Neapolis — Nebakov. 



osob), ddle francouzsk^mi (15.982) a n6me- 
ck^mi (11.876), xn6n£ italsk^mi (2598). Siln^ 
jest tak^ zp6tn^ proud vystihovalcfl, takie 

V n6kter^ch letech dosahuje poiet emigrant A 
pfes N. odchdzejfcich a op^t se vracejicich 
poctu 100.000 osob. Ruch tento md pfiroze- 
nou pH^inu ve velik^ hastotS a bfdS oby- 
vatelstva ji2ni Italic. Pravideln6 ndmofni 
spojenf ph'stavu neapolsk^ho udrSuje pfede- 
vSim italskd plavebni spole^npst Navigazionc 
Generale (do Palerroa, Messiny, Ti&nisu, Tri- 
polisu, Janova, Cagliari, Guany, Marsilie, 
Alexandrie, Port Saidu, Massav^r, Bombaye, 
Hongkongu), ddle anglicka Peninsular and 
Oriental Steamship Company (do Lond^na 
a Port Saidu), Slomann do Hamburku (39krit 
za rok), 2krdt za m6sic stavi zde lodi n6- 
meck^ V^chodoafrick6 trati iako2 i poStovni 
parniky Severon^meck^ho Lloydu, plujici do 
Australie a V;^ch. Asie, Lloya udriuje tak6 
zvlaStni traf Br^my-Hamburk, Hambursko- 
americka paketni spoleSnost pak Hamburk- 
N. Krom6 toho pobfeini plavbu z N-e pro- 
vozuje krom£ italsk^ch lodi celd fada par- 
nikflv anglickj^ch. 

N. jest rodiStSm Velleia Patercula, Luca 
Giordana, filosofa Vico, bdsnika Sannazara, 
malife Salvatora Rosy, fysika Porty, prdv- 
nika Filangieriho, statnika Caracciolibo a 
admirdla t^ho2 jm^na. Tsr. 

DSjiny. V V. stol. pf. Kr. zaloiili S.ekov6 
Kymsti na listf fidky S^betha do mofe, asi 
uprostfed mezi Dikaiarchii a lipatim hory 
Vesuvia, mSstskou osadu, kterd zovouc se 
N^dnoXi^g zdhy zastinila m.itefskd m^sto, od- 
tud Palaiopoli zvan^. N. ji2 ve IV. stol. 
pf . Kr. pokldddna za pfedni pKstav campan- 
sk^, timi Idkala v^bojnost Samnitfi. Pokus 
t^chto osaditi N. i Kymu stal se pfi^nou 
druh6 vdlky samnitskd. Odtud byla N. spo- 
jencem fimskym, ale uchovivala stile feck^ 
svAj rdz, i kdyi po pokutovdni Capue za 
druh^ vdlky punsk4 stala se hlavnim m^stem 
Campanie. Kdy2 r. 194 pj^. Kr. kiman^ z Di- 
kaiarchie u^inili svou osadu Put'eoli, tato 
pak stala se pfednim pHstavem pro sdm 
fi.im, utrpSl obchod neapolsk;^. Roku 536 
po Kr. opanoval N. Belisar, nade2 zAstala 

V moci ByzantincAv a2 do konce XI. stol., 
ale za t^ doby byla pfedsti2ena Amalfy a 
Salernem. Novd doba nastala N-i, kdy2 norm, 
krcil Roger II. ucinil ji r. 1139 hlav. mSstem 
nov(5ho krdlov. obouSicilii (v. t.). Psk. 

Neapolskd provincie le2i pfi moH 

V ji2ni Italii mezi provincii Caserta na s. 
a sz., Avellino na v., Salerno na jv. a mo- 
fem na strandch ostatnich na ploSe 907 km} 
(1899) s 1,187.401 ob., t. j. 1311 na 1 fcm«, 
tak2e jest nasledkem lidnat^ho sv^ho hlav- 
niho m^sta N-e nejhust^ji zalidnSnou ital- 
skou provincii. Pflda jest pflvodu sopcdn^ho, 
na j. a jv. hornatd (Monte Sant' Angelo 
1520 m, Vesuv 1269 m a j.), na s. rovnd a 
vSude velmi drodnd. Zavla2ovdna jest ien 
n^kolika potoky, za to moi^e tvofi zde zaliv 
Pozzuolsk]^, Neapolsk^, Castellamarsk^ a So- 
rentsk^ a na jeho bfezich lc2i maid jezirka 



(A^nano, Lucrin, Averno, Fusaro, Licola a j.). 
Hojn^ jsou i minerdini prameny. Podnebi 
jest tepl^ a mirn^, horka mfrnSna jsou moN 
sk;^mi vetry, nebe jest t^mfif v2dY jasn^, 
snih padd zfidka jinde ne2 v hordch, doba 
deSffl jest krdtkd. PrflmSrnd teplota zimy 
jest -}-10*C, minimum v lednu — 3®C, prfl- 
m§rnd teplota l^ta + 22— 25« C, nejvySSi te- 
plota -hSd^C. Piida plodi zejm^na mnoho 
proslul^ho Vina (lacrimae Christi) zvldStS na 
svazich Vesuvu, v^born^ pomorande u Sor- 
renta, olivy na Capri a vSelik6 ovoce. Vlastni 
orba jest vSak chatrnd. Dosti rozSffen jest 
chov bource hedvdbnikov^ho. Obchod a prfi- 
mysl soustfed'uje se hlavni v N-i, obchod 
t^z V Castellamare a Torre dell* Annunziata. 
Provincie md 68 obci rozdilen^ch ve 4 cir- 
condaria: Casoria, Castellamare, N. a Poz- 
zuoli, k n6mu2 pHslu$i ostrovy Ventone, 
Ischia, Procida a Nisida, kde2to Capri pfi- 
sluSi ke Castellamare. Tsr, 

VeapoUs: 1) N., za starov. mSsto v sev. 
Africe, v. Nab^l. 

2) N. (Flavia N.), v. Nablus. 

SN. (Leptis) V. Leptis. 
earohos, admirdl Alexandra Vel., ob- 
dr2el rozkaz, kdy2 krdl odhodlal se k nd- 
vratu z Indie, aby pfi listf feky Indu zbu- 
doval lodstvo a s nim prozkoumal bfehy 
mofe Erythrejsk^ho mezi i&stim indsk^m 
a eufrdtsko-tigridsk^m. Clohu svou vykonal 
skv^le a bedliv6 zaznamendval v lodnim den- 
niku vSechny zkuSenosti, jich2 ceutou nabyl. 
UslySev, 2e krdl dostihl pfi ndvratu Karma- 
nie, odebral se za nim, ale vrdtil se op^t na 
lodstvo a SfastnS pfiplul k dsti eufrdtskdmu, 
jsa takto po Skylakovi Karyandsk^m prv^m 
objevcem Indsk^ho okednu. Zpravu o cest£ 
sv6 vydal ve zvldStnim periplu, jeho2 velmi 
cenn;^ a celkem spolehliv^ obsah zachovali 
nam Diod6r a Strabdn. Pik. 

Veath [nidz], mdsto v angl. hrabstvi Gla- 
morgan ve Walesu, na fece t. jm., 10 km od 
priiplavu bristolsk^ho, na trati Swansea- 
Merthyr Tydfil, le2i uprostfed dfile2it^ho 
bdnsk^ho okrsku a md 11.113 ob. (1891), to- 
vdrny na cinov^ nddobi, vysokd pece, ta- 
virny 2eleza a mSdi, strojirny, tovdrny che- 
mick^, pfistav pro lodi s nosnosti do 300 a2 
400 f, ii\j obchod s uhlim, 2clezem, cfnem, 
mSdi a dfivfm, chram sv. Tomdie se staro- 
bylou v£2i a zficeniny star^ho hradu a ci- 
stercidcki^ho opatstvi. N. jest velmi ddvn^ho 
pflvodu, nebof stojf na mistS fimsk^ stanice 
Nidus nebo Nidum. V lidoli f. N-u jest n6- 
kolik krasn]^ch vodopddfl, zejm6na u vesnice 
Pont-N.-Vaughan. 

Veb., zkratek lifednf pro severoamer. stat 
Nebrasku. 

Vebahov, ves v Cechdch, hejtm., okr., 
fara a p5. Prachatice; 77 d., 377 ob. i. (1890), 
2tf. Sk., meSni kaple P. Marie (z r. 1857) a 
n^kolik samot. 

Veb4kov, kdysi hrad, nyni ml;^n v Ce- 
chdch u Troskovic, v hejtm. a okr. turnov- 
sk^m. Hrad zpustl pfed r. 1538 a r. 1575 
pfivt^len ke Hrub^ Skdle. 



Nebalia — Nebe. 



15 



Vobalia, rod kor^Sd, zastupce deledi 
Nebaliidae, Tato j^elea jedin& repraesentuje 
skupinu kor^Sft Leptostraca, T^lo se stran 
sma&l^, hlava a stfedni £dsf t£la pokryty 
skoUpkovitou duplikaturou, 8 zfeteln^ od- 
dilen^ch prsnich dldnkflv a 8£len^ abdomen, 
zakon6en^ trnem nebo furkou. 06i na po- 
bybliv^ch stopkich. Prvnf pdr anten s obr- 
Teaou Supioou a mnohodlankoT^m bidkem; 
podobnS tak druh^ pir, bidik je vSak znadn^ 
delii a a samedk^i tak dlouh^, jako ce\6 
tilo. Mandibuly s th'dlankov^m makadlem. 
Pfedni maxilly podobn^, druh^ pdr maxill 
po zpAsobu Qohy phyIlopodov6 staving. Na 
8 zfeteln^ch prsnich segmentech sedi lamel- 
lovit^ nozky s vnitfni a zevni vitvi a 2aber- 
nim pHviskem. Prvnf 4 abdominilni scg- 
menty opatfeny zfeteln^mi no2kami plova- 
cimi; na nisledujicich 2 segmentech noiky 
zakm^ld. Nervstvo sklid^ se z mozka a 
bfi§nfho pisma. jei obsahuje 17 pdrfi gan- 
glii. Zaiivaci roura opatfena 2 krdtk^mi, 
pfednimi, a 6 dlouh^mi, ceI6 t61o vypmuji- 
cimi hepatopankreatick^mi v^bHky. An- 
tennalni ilazy vyvinuty, skofape6na lldza 
zakm£Id. Srdce protdhl^ nal^za se v prsni 
casti a ▼ pfednira dile abdomenu a obsa- 
huje 4 velk6 a 3 mal6 venosni pary ostii. 
Gonady le2i v podobS dlouh]^ch pisek po- 
d^l traktu zaiivaciho; ovaria listf na tfetim 
od konce, samdi i&strojc na poslednim dldnku 
prsnim. Samice nosi vaji£ka mezi prsnimi 
noikami a2 do vylihnuti. Ryhovdni iloutku 
je partialni, v^voj podobd se v mnohdm my- 
sidkim. Pleopody zaklddaji se od pfcdu na 
zad a mlddata podobajf se zvifatfim dospS- 
K'm; pouze skoMpecni duplikatura a 4. pur 
plcopodd jsou je§t6 rudimentdrni. Mali rid- 
kov^, 2ijfc{ v^hradnd v mofi a iivici se zvi- 
fecimi Idtkami. Rod N. Leach, se speciemi 
N. Geoffroyi M. £dw. v Stfedozemnim a N. 
bipes Fabr. v severnich mofich. Rody Para- 
nebalia CIs. a Nebaliopsis G. O. Sars. Z lite- 
ratury hlavnd Clausova monograBe v »Ar- 
beiten aus d. zool. Inst. Wien«. 1888. Thon, 

Vobaniee (Nebaniti), far. ves v Cechach, 
hejtm. a okr. Cheb; 30 d., 33 ob. 6, 194 n. 
(1890), kostel sv. Osvalda (ve XIV. stol. far.), 
Itf. ik., pS., telegraf, 2el. stanice na trati 
Praha-Chomiitov-Cheb, ml^n a kyselka. . 

Hobo, obloha nebeska (lat. firmamen- 
turn), je zddnlivi koule, v jejimi stfedu kaid^ 
pozorovatel mini se nal^zati a na jeji2 vnitfni 
strand spatfnje hvdzdy. Je to prostor z(.*mi 
obklopujici* v nhmi nal^zaji se telesa nebe- 
ski a konaji skutedn^ nebo zddnliv;^ pohyb. 
Ve starovdku m61i za to, 2c prostor ten je 
skutedn^ kalovit^ ohraniden a 2e stdlice na 
i6to (kfiSfalov^) dut^ kouli skutednS jsou 
upevnSny. Ackoli se dosud fikd koule ne- 
beskd, nebes bdn6, pfece vime, 2e neni 
iidn^m smdrem ndjak6 meze. Pondvad2 je 
nesnadno pFedstaviti si nekone^n^ postup 
ka2d^m sm^rem, klademe mez libovolnou, 
ale vSemi sm^ry stejn6 vzddlenou naSeho 
stanoviska, dim! vznikd pfedstava vnitfni 
plochy kulov^. Rovina horizontdlni d^li tuto 



kouli na dvi polovice, horni viditeinou a 
dolni neviditelnou; prAsek tdto roviny s kouli 
nebeskou je pak nejv^tSi kruh, jen2 sluje 
obzorem pozorovatelov^m (zddnliv^m). Na 
vyobr. i. 2867. zndzom^n je kruhem SVJZ, 




C 2867. Zdanliv6 nebe s kruhy k ur£eni mist. 

jeho2 rovinu mysliti si jest kolmo na rovinu 
nikresu. Svislice mySlend na stanoviSti po- 
zorovatelovS O a prodlou2end obSma sm^ry 
protin^ kouli nebeskou ve dvou protilehl^ch 
bodech, z nich2 viditeln^ nad hlavou pozo- 
rovatele sluje zenit (nadhlavnik) N, nevidi- 
teln^ pod nohama nadir (podno2nik) N^. 
Ka2d^ kruh jdouci t6mi body NiV, sluje vy5- 
kov^m, vertikalnim. Oblouk takov^ho kruhu, 
na pf. HH^^ mezi hvSzdou a obzorem, sluje 
v^Skou hv6zdy, oblouk mezi hv6zdou 
a zenitem NH sluje vzddlenosti zenito- 
vou. Oba oblouky doplftuji se na 6tvrtnik 
dili 90«. V:^Sku m^H iShel HON^, vzddlenost 
zenitovou lihel NOH. Myslime-li si hvfezdou 
H na nebi kruh rovnob62n^ s obzorem, je- 
ho2 viechny body maji tedy stejnou vJSku, 
sluje takov^ kruh azimutdlnim neb almu- 
kantaratem, na pf. RHR^B. 

Pozorujeme-li hvezdn^ n., shleddme, 2c sc 
zdi, jakoby se vSechny hv6zdy pohybovaly 
od v^chodu na zipad; totd2 pozorujeme na 
slunci a na mSsici. Pfi bedlivljSim zkoumani 
shleddme, 2e vSechny hvSzdy pfi tom popi- 
suji drahy kruhov^ a 2e se zda, jakoby cel^ 
n. otaielo se za 24 hodiny kolem pevn<5 
pfimky, jdouci stanovi§t6m pozorovatelov^m. 
Tato (mySlena) pfimka, prodlou2cna osa zem- 
ska, sluje osou nebeskou, a oba body, 
V nich2 protind kouli nebeskou, sluji p61y 
nebesk^mi. Jeden p61 na severni polokouli 
nebesk^, blizko n6ho2 je v6t$i hvgzda, po- 
Idrka, sluje pdlem severnim, F, druhj na ne- 
viditeln^ u nds polokouli ji2ni p(51em ji2n{m 
Py V^Skov^ kruh, jdouci ob^ma pdly a ze- 
nitem (t^2 nadirem), jen2 vyobr. c. 2867. 
omezuje, sluje meridianem (polednfkem) 
mista pozorovaciho. Polednik protind obzor 



16 



Ncbe. 



ve dvou bodech, bodu severnim S a ji2nim 
J. Timito body ur£eny jsou blavni strany 
svSta. Rozpiilfme-li oba polokruhy, kter^ po- 
vstdvaji na obzoru pfimkou SJ (darou po- 
ledni) op£t, obdr^ime bod v^chodni V a zi- 
padni Z. Polohu osy sv6tov^ k obzoru uddvd 
oblouk SP aneb lihcl SOP, v^Ska pdlu. Mi- 
sto hv6zdy na zddnliv^ kouli nebeskd je 
ddno, znime-li v^iku a azimut (v. t.). Azi- 
mut astron. je dan bud obloukem JH^ neb 
lihlero JOH^, K mifenf v;^Sek a azimutfi slou2i 
altazimut nebo stroj universdlnf. Ob£ sou- 
fadnice, vj^Ska a azimut, neustile se mini. 
Ka2dd hvSzda probihne za 24 hod. kruhem. 
VSechny ty kruhy maji stfed na ose nebe- 
sk^ a rovinv jejich jsou k n{ kolmo; naz^- 
vime je kruny rovnob^in^mi. Takov^ kruh 
mi. nejvySSi Sod na jiini stran6 poledniku 
od pdlu severniho (B) a nejniiSi na strand 
protilehl^ (B^). Body ty jsou body kulmi- 
na£ni t6to hv6zdy a to bod B kulminace 
horni (na jih od pdlu severniho), bod B^ 
dolni (na sever). U nikter^ch hv^zd pfipad^ 
kruh rovnob£2n^ zcela nad obzor, jsou za 
ka2d^ !asn6 noci viditelny, jsou to hv6zdy 
toc^nobnzk^ rcircumpolarni), na pf. u nis sou- 
hv^zdi MaMno a Velk^ho Medvdda. U jin^ch 
nastdvd dolni vrcholeni pod obzorem, na 
jednom mistS obzoru vychdzeji, na jin^m za- 
padaji. Cj&st kruhu nad obzorem sluje oblou- 
kem dennim VHBZ^, cisf pod obzorem 
obloukem noinim ZjBj V,. Body VjZ^ ne- 
pfipadaji vSeobecnS do bodu V a Z, n^bri 
nachazeji se od nich na jih nebo na sever. 
Oblouky VZ^ a ZV^ sluji vzdalenost ranni 
a vederni. NejvfetSi kruh rovnobfiin^ je 
rovnik, vzddlenf vSude od pdlu o 90®; pro- 
tind obzor v bodi& v^chodnfm V a zipadnim 
Z. Na nSm jsou oblouky denni a no^ni stejn6 
AVA^Z. Uhel JOA udivav^Sku rovniku nad 
obzorem, kterou X.H mhfi oblouk poledniku 
JA\ s v^Skou p61u doplfiuje se v^Ska rov- 
niku na 90^ Kruh jdoucf hvSzdou H a ob6- 
ma p61y PP^ je deklina£nf nebo hodinov^, 
oblouk HU mezi rovnikem a hv6zdou je 
deklinace 8, oblouk HP =^90^—8 je vzddle- 
nost od p61u. Chel, jej2 tvoH rovina kruhu 
deklinadniho s jiini tAsti poledniku, sluje 
lihlem hodinov^m, je to i!ihel AOU, jej2 m6N 
t6i oblouk na rovnik UA, nebo na kruhu 
rovnob$2n^m BH, Misto i&hlu hodinov^ho, 
6asem prom^nn^ho, mA2eme udati jinou sta- 
lou veliiinu, vyjdcme-li od pevn^ho bodu 
na rovniku. Takov;^ bod je bodjarni X. 
Oblouk rovniku y(7==a sluje rektas- 
censi hv^zdy. K m^feni deklinace a i!ihlu 
hodinov^ho slou2i aequatoredly 6. nastroje 
parallaktick^, jde-li o velkou pfesnost dekli- 
nace a rektascense kruh poledni. 

Denniho pohybu ilcastni se i slunce, ale 
snadno seznati, 2e md i vlastni pohyb. Kde2to 
stalice v2dy se dr2i jednoho rovnob62n^ho 
kruhu, na t^m2 mist§ denn^ na stejn^ch bo- 
dech obzoru vychdzi a zapada a v t^2e v^Si 
vrcholi, je tomu u slunce jinak. V jedn^ po- 
lovici roku (od 23. pros, do 23. 6na) poSi- 
nuje se jeho kruh rovnobS2ny v2dy vice 



k pdlu severnimu, proto je denni oblouk 
vitiim a v£tiim a v^ika v poledne t^2; dni 
pfib^vi. Ve druh^ polovici postupuje vSak 
slunce od pdlu severniho k jiznimu; oblouku 
denniho, v^Sek kulmina^nich a d^lky dnflv 
ub]^vd. Podrobn6jSi rozbor u£i, 2e slunce je 
za nejdelSiho dne asi 23V,* °^ sever, za nej- 
kratSiho dne pak tolik^z na jih od rovniku 
vzdileno. Kde2to mezi dv6ma prflchody po- 
lednikem n6jak6 hv£zdy uplyne v2dy a u vSech 
stdlic t^2 ^s asi o 4 min. kratSi ne2 24 hod. 
£asu ob^ansk^ho, je tato doba u slunce prA- 
mSrni v^tSi, ne2 24 hod. ob^ansk^ch. Sou- 
dime z toho, 2e slunce mezi stdlicemi po- 
stupuje sm^rem od zapadu pfes jih na v^- 
chod. Slo2{me-li oba pohyby, seznime, le 
slunce za rok probShne na nebi nejv^tS( 
kruh, jen2 protind rovnik ve dvou bodech. 
V jednom je slunce po^^dtkem jara, je to bod 
jarni y, protilehl^ bod je podzimni, v n6m 
je slunce za£dtkem podzimu. Kruh onen sluje 
zvifetnik neb ekliptika (v. t. a Eklip- 
tickd znameni). Kruh jdouci ob^ma p61y 
ekliptiky a hvSzdou sluje Sifkov^, na nSm 
se m£fi Sifka. Oblouk na ekliptice od bodu 
jarniho a2 ke kruhu Sifkov^mu je d^lka. 
rfyni se Sifka a d^lka pfimo nepozoruji, staH 
m£li k tomu astrolabium. Tak6 rotni po- 
hyb slunce na nebi je zddnliv^, ve sku- 
te6nosti obihd zem^ kolem slunce v ekliptice. 
Osa zemskd zfistdvd pfi tom rovnob^ind, 
sklondnd k ekliptice o 66Vt*; opisuje tedy 
za rok pldSf §ikm6ho vdlce. Pon^vad2 vzda- 
lenost stdlic je proti drdze zemsk^ nesmirnfi 
velika, sm^fuje osa zemskd neustdle k t;^m2 
bodAm n., k pdlflm. 

Za dne zdd se ndm b]^ti jasn6 n. vice m^n£ 
modrou bdni (v. Barva nebes, str. 400). 
Pod oba n. nejevi se ndm jako pfesnd dutd 
polokoule spocivajici na obzoru, n^br2 nd- 
sledkem klamu jako stla£en6 klenuti kulov6. 
Ve sm^ru svisl^m pozorujeme d^lky jinak 
ne2 ve sm6ru vodorovn^m, kde mdme pf ed- 
m^ty, z nich2 soudfme na vzddlenost, ceho2 
ve sm6ru svisl^m neni. Z t^2e pHc^iny zdajf 
se ndm slunce a m^sic na obzoru mnohem 
v^tSimi ne2 ve v^Si, pon6vad2 je v mysli na 
obzoru do vStSi ddlky klademe, k £emu2 
pfispivd i menSi jejich jasnost. VRy-. 

N, (pi. nebesa), biblick^ iamajim (vf- 
sost), feckd ovgavdg (je2 n^ktefi srovndvaji 
s ind. Varuna = pokrovj, latinsky coelum 
(bafi, dutina) znamend biblicky a kfesfansky: 
1. prostor nadzemsk^ spolu s blankytnou 
oblohou, 2. v6ci V prostoru tom se ukazu- 
jici, jako jsou ml2iny, mraky, hvfizdy (nad- 
zemsk^ svet), 3. oblohu, je2 jako vnitfni 
st^na a klenba kupole uzavird obzor, 4. mi- 
sto pro pfeb'^vdni nadzemsk^ch bytosti, tu- 
di2 sidlo bo2i, pi^ibytek and61flv a duSi spra- 
vedliv^ch jak Star(^ho tak Nov^ho zdkona 
(nadsmysln^, duchovni svSt; misto nadzem- 
sk6, nepomijejici, v6cn6 bla2enosti), 5. shro- 
md2d6ni andfilfl, 6. BAh. Plurdl hebrejsk^ho 
terminu Samajim a r^eni biblickd: nebesa 
nebes (3 Krdl. 8, 27), tfeti n. (2 Korint. 
1 12, 2), vSecka nebesa (Efes. 4, 10) nazna- 






Nebelhohle — Nebesk^. 



17 



cuji podle v^kladu nov^jSich exe$i[etfl toliko 
velikolepost ncbo vzne§enost nadzemsk^ho 
sv^ta, zvlaSte jako sidla bo2iho. StfedovSci 
theologove zastavali pluralitu nebes, pfisv^d- 
cujice k nauce Ptolemaiov£, pokud se tkne 
poctu a pofadi ncbesk^ch sf^r. Filosof nd§ 
Stitn^ rcprodukuje doktrinu scholastickou 
V Besednich fedech sv^ch takto: V&kol zem6, 
pevn6 a nehybnd, b^ii vody, nad zemi a vo- 
dami b62i pov^tfi, nad pov£tHm bHi (to^i 
se) ohniv^ kruh. Potom ddle a d^le od zemS 
jest osmero pater nebeskj^ch: s prvnim pa- 
trem otaci se MSsic, s druh^m Merkurius, 
s tfetim Venule, se ctvrt^m Slunce, s pdt^m 
Mars, se -Sest^m Jupiter, se sedm^m Satur- 
nus, s osm^m ostatni hvSzdy. Nad osm^m 
patrcm jest n. prvnfho pohnuti, je2 bHi nej- 
prudceji. Nisleduje n. kfiitalov^, stojici bez 
pohnuti a obklidujici vSe t£lesn6, jako sko- 
fepina obkliduje vejce. »Nad kfiSfcllov^m 
n-m jest ono duchovn^, slavn^ n., jeito pla- 
menn^ sluje a po f ecku empyreum ... ne 
pro ihavost horka ohniv^ho, aie 2e pld vriici 
milosti, V n6ini jsii pofady andSlsk^ch du- 
chdv, V n£m2 jest bydio svat^ch a to pln^ 
kralovstvo nebesk^ v radosti a u vid^ni 
Boha.« (Hanui, Rozbor filosofie TomaSe ze 
Stitn^ho; str. 67 n., 269.) V apokryfu AL 
Sux&rjxai xmv S(68exa 7taz(ftaQx^t sepsan6m 
ve II. stol., pfednaSi se nauka o sedmeru 
nebes (1. n. vzduchov^, 2. n. oblakov^ a sidlo 
zl^ch moci, 3. sidlo ni2§ich andSlfi, 4. sidlo 
svat^ch, 5. sidlo vy^lich andSlfl, 6. sidlo an- 
d^ld, poslfl bo2ich, 7. sidlo andSlfl velebicich 
Boha). Podobn6 uti kabbila. 2idovsk^ theo- 
log Maimonides potitA devatero sf^r nebe- 
sk^xh, udavaje posloupnost jich podle sou- 
stavy Ptolemaiovy, krom^ devdt^ sf6ry, kte- 
rou klade za primum movens viehomira. 
Jini 2idov§ti dogmatikov^ m61i devdt^ ;n. za 
sidlo duchflv a pfidavali desdt^ n., zasv6* 
cen^ Hospodinu (srv. Empyreum). Vac, 

NebelliSlile, jeskyn6 ve ivdbsk^m Jufe 
ve virtembersk^m kraji schwarzwaldsk^m, 
sklada se ze 3 oddilA, jest 156 m dlouhd, 
25 m Sirokd a do 20 m vysokd a naplnena 
cetn^mi podivn^mi dtvary kripnikovfmi. 

Nebeniiui Karl Friedrich, stdtnik a 
polit. oekonom badenskj^ (* 1784 v Rhodtu 
u Landau — f 1857 v Karlsruhe). Vypraco- 
val badenskou dstavu z r. 1818. Jako vlddni 
kommissaf pfi prv6m badensk^m sn^mu za- 
sazoval se o pfipojeni Badenska k n6m. cel- 
nimu svazku. Za t^m2 ili^elem napsal spis 
Der Deutsche ZoUverein, sein System und seine 
Zukunft (Karlsruhe, 1835). R. 1838 jmenovin 
ministrem vnitra, avSak nasi. r. odstoupil. 
R. 1845 sv^fena mu op^tn£ sprdva minist. 
vnitra, r. 1846 stal se praesidentem stdtni 
rady. Nasledkem kv£tnov6 revoluce r. 1849 
odstoupil z ministerstva a 2il jen sv^m lite- 
rarniin pracim. Ze spisA jeho sluSi uvdsti 
zvlaSti: Betrachtungen uber den nationaloko- 
nomiichen Zustand Grossbritanniens (Karls- 
ruhe, 1818); Der 6ffentl. Kredit (t, 1820); 
Ober technischt Lekranstalten (t., 1833); Ober 
die Herabset^ung der Zinsen der Cffentl. Schul- 

Ottflv Slovnik NauCn^, av. XVIII. 22/6 1901. 



den (Stutgart. 1837); Ober die Zdile des Zoll- 
vereins ^um Schut^e der einheimischen Eiteft" 
production (Karlsruhe, 1842). Z literdrni jeho 
pozftstalosti vySel 2ivotopis Velkov^vody 
Karla Bedficha Badensk^ho (t., 1868) a Ge- 
schichte der PJali (Heidelberk, 1874). 

Nebes, ves mor., v. Nedv^zi. 

NebesU Hie v. Cina. 

Nebesk^ Vaclav Bolemir, bdsnik a 
literarni historik ^esk^ (* 18. srpna 1818 
V Nov^m Dvofe u Kokofina — f l^* srp. 
1882 V Praze). Pochdzeje z otce Cecha a 
matky N$mkyn6 a 2ije na samdm rozhrani 
mezi 2ivlem c^esk^m a n^meck^m, vychovda 
byl utrakvisticky a ni2§i studia svd konal 
hlavn6 V Ces. Lip6 a v LitomSficich. Te- 
prve »zkamen6ld historic « Prahv, kam pf iSel 
r. 1836 na iilosoiii, svS2i narodni ruch v ni 
soustfed6n^ a ohnivi slovanskd poesie Kol- 
larova udinily jej vlastencem a zdrovefi bds- 
nikem cesk^m. Sniv^, hloubav^ duch, odko- 
jen^ bizarrni poesii a samotou kokofinskeho 
dolu, tak mil^ho Mdchovi, i pom^ry a pfd- 
tclsk^ styky se Sabinou, Cejkou, Tylem, 
NSmcovou, A. Meissnerem, M. Hartmannem 
a j. zavedly basnika N-k^ho na cestu po 
smrti MdchovS opuStenou a u^inily jej zdhy 
pfednfm tlumo£nikem a vfidcem mlad^ ge- 
nerace, jdouci ve stopdch Mlad^ho N6me- 
cka a Polska. Vedle Machy a Sabiny stall se 
tudi2 tak^ Mickiewicz, Goethe a hlavnd Le- 
nau a Heine vfid^imi hvSzdami poesie N-k^ho, 
jeji2 ne^etn^ plody vychdzely od r. 1838 ve 
»Kv6tech«, »Cesk^ Vdele«, »Ces. Beseddch*, 
»V£nci«. AC op6vaji strasti Idsky nebo pfi- 
rodu — tkliv6 ticho, samota, noc, podzimni 
smutek jsou nejobliben£j§i sujety N-k^ho — 
ti tlumo^l byronovsk^ titanstvi a politicko- 
vlasteneck6 tu2by, basn6 N-k^ho vyzna<^uji 
se v2dy hlubok^m, jemn^m citem a skv61ou 
formou a prozrazuji i pf i sv^ skrovnosti >b^s- 
nika prav^ho, hlubok6ho lyrika t£2komysl- 
n^ho pfemitdni nad propasti v6£n^ch bolfl 
lidsk^ch, ale tolik mu2nou zralosti a filoso- 
fickou resignaci siln^ho, 2e dobyl se k har- 
monick^mu vyrovnani a smiru«. V tomto 
smiru tkvi pokrok poesie N-k^ho proti dis- 
harmonick^ MachovS. V tomto ohledu po- 
zoruhodna jest zvldSt6 jedind vStSi skladba 
N-k^ho. Frotich&dci (Praha, 1844; pfel. tak6 
do poldtiny), po >Mdji« prv^ zdafil^ pokus 
o v^tSi biseA lyricko-epickou, vyznacujici se 
p6kn^mi podrobnostmi, modernimi mySlen- 
kami, skv61^mi popisy, hlubok^mi i!ivahami, 
ale trpici temn^m symboiismem, jen2 misty 
listi a2 V allegorii a (^inil vrstevnikdm bdsen 
nejasnou, nesrozumitelnou. Po »Protichfld- 
cich« umlkd musa N-k6ho; neporozumSni 
u vrstevniktiv, marn^ pokusy o vyddni se- 
branjch bdsni (od r. 1841) a trudn^ osobni 
pom6ry pfiiinily k tomu, ale nejvice, tuSim, 
nov^ obor praci, je2 zahy N-k6ho t6m6f 
i!ipln£ zaujaly, prace literdrn^-historick6. Je- 
dinfe nejmladii generace, J. V. Fridova, ci- 
tala s nadSenim sladkoboln^ verSe N-k6ho 
a s ni pfelel odkaz Machovy poesie na Nc- 
rudu a Hdlka, kteh' N-k<5ho pravem zvali 



18 



Nebcsk^. 



pfedchAdcem a otcem nov^ho sm^ru. Neru- 
dou tak^ poprv6 vyddny sebran6 bdsnS 
N-k6ho V >Poet. Beseddch* 1886. Pfechod 
k pracim literdrn^-historick^m iitii drobn^ 
£ldnky a kritiky, po£inajfcf se ji{ v Praze a 
mno2ici se ve Vidni, kam N. odeSel studo- 
vat medicinu (1843—46). Drobnosti ty, uve- 
fejftovan^ hlav. ve >Kv6tech« (Listy { Vidni 
atd.), jsou zajimav^ formou i obsahem. For- 
malnS pfedstavuji £asto jak^s po^dtky £es. 
feuilletonu, v obsahu pak dobfe charakteri- 
suji ryze moderni ndzory N-k^ho o pf izvuku 
V ces. bdsnictvf, o prostonarodnf poesii, slo- 
vansk^ vzdjemnosti, rozkolu ^eskosloven- 
sk^m, iidovsk^ otdzce atd. Dlouhd fada 
vlastnich literdrn^-historick^ch studii po^ind 
se rozpravou Fisnf bratra Jana Augusty, ktC' 
re{ dilal ve vixtni (»C(!:M.*, 1845. 595 sll.) a 
obsahuje d(ilczit6 (lanky hlavn£ o star6 a 
prostondrodni litcratufe desk^: Tristram^ 
velky- rek (»CCM.«, 1846); Zlomky hdini dije- 
pravnych (t., 1846) ; Spor duse s Wem (t., 1847) ; 
Je\isovo mlddi (t., 1847); AlexandrtU ceskd 
(t., 1847); Mastickdr (t., 1847, a v KobrovS 
»Nau£n^m slovniku«); Literatura lidu (t., 
1847); Osirelo diti, pokus o vysvetleni ni- 
rodni pisn6 (t., 1848); Zprdva o rukopise Md- 
joveho snu (t., 1848); Stard literatura 6eskd 
rt., 1850); Milostnd pisen ^ polovice XV. stol, 
(t, 1861); Legenda o sv. Alexiovi (t., 1851V, 
Souvikd pisen hanlivd na Husity (t., 1861); 
Kralodvorskf- rukopis (t., 1852 a 1853; tak^ 
o sobS a ve vjtahu pfepracovan^m v Ko- 
brov6 »Nauin^m Slovniku«); Verse na Hu- 
sity (»CCM.«, 1852); Dv€ stari satyry (t., 
1852); Krdl Vdclav /., milostnf hdsnik nime- 
cky (t., 1854); Nikolik slov o liter, hhtorii 
(Programm der Privat-Lehr- u. Erziehungs- 
anstalt... in Prag, 1854); Zprdva o palaeo- 
graf, vySetfovdni rukop. Pisni milostne krdle 
Vddava (»CCM.«. 1858); BydfovSti Sevci (t, 
1858); Rukopis Kralodvorskf a p. M. Budin- 
ger (t., 1859); Novd akta ve pfi o Rukopis 
Kralodvorsk^ (t, 1859); Museum^ Matice Se- 
skd, obSfrne (lanky v Kobrovg »Nau(n^m 
slovniku« ; Dijiny Musea krdl, Ceskiho (Praha, 
1878, (esky a nemecky) atd. Rozpravy tyto 
podr2f nav2dy (estn^ misto ve v^voji naSi 
literirni historic, a to po strdnce niethodi- 
ck^ i vScn^. Po strdnce methodick^ jest N. 
naSim prvnim opravdov^m historikem lite- 
rdrnim. Vychdzeje od Herdera (jeho vliv 
prozrazuji zfdme historick^ kritiky N-k^ho) 
a hlavnfi od Gervinusa, prv^ho velik^ho hi- 
storika n6m. literatury, N. klade diiraz na 
to, 2e literatura jest projevem, dilem lid- 
•k^ho ducha a tudi2 fizena pfesnou zdkon- 
nostf. Liter, historic na nejvySSim stupni — 
v^znam nutn^ch pfedchozich baddni biblio- 
grafick^ch a rozborii filologick^ch tudi2 ne- 
podceiiuje N. — md za ukoT sliditi po t^chto 
zdkonech, pamdtky liter, must pova2ovati za 
v^rostek z piidy vSku tehdejsiho a vytknouti 
organick6 spojeni jejich s cel^m duchem 
tendejSim; tim pfestdvd historic literatury 
b^ti pouh^m jmenoslovim, bibliografii, ja- 
k^mii hlavn( byla u pfcdchfidcfiv N-k^ho, a 



za(fnd b^ti historii duSevniho iivota. Stej- 
nou cenu maji rozpravy N-k6ho po strdnce 
vScntf. Trcfnfi vystihuji a charakterisuji bas- 
nickou a literdrni ccnu rozbiran^ch pamdtek 
a tak^ z hojn^ch udajflv a ndzorA jin^ch lec- 
kter^ mmgni N-k^ho posud se dr2i v pln^ 
platnosti ; v Pisni milostnd tuSil u nds prvni 
paddek a tak^ v poslednim (Idnku o Kralo- 
dvorsk^m rukopise v KobrovS »Nau6n^m 
slovniku« doznal mnoho sv]^ch pochybnostf 
o pravosti jeho. Jak z rozprav tSchto patrno, 
zanechal N. na v2dy nemil^ch studii medi- 
ciny a v£noval se i!ipln£ literature. Z Vidni 
vrdtil se lii r. 1846 do Prahy a stal se tu 
vychovatelem v dom( Neubersk^m. Po boku 
v^born6ho rytife Jana z Neuberku lidastnil 
se pamdtndho ruchu r. 1848 jako den Nd- 
rodniho v^boru i Slovanskiho sjezdu, jako 
poslanec na sn(m6 videiisko-kromiHisk^ro, 
jako iurnalista a doiasn;^ ndmistek redak- 
tora K. Havlidka pH »Ndrodn{ch Novindchc 
a poslize jako historik t€ doby {Od it. Bireina 
do IT, Cervna, >CCM.* 1848. 11. 1. 97. sU.\ 
Ze hluku politick^ho iivota vrdtil se vSak 
zdhy k sv^m liter, pracim, tim spiSe, 2e mh\ 
nad6ji stdti se universitnim docentem. Na- 
d(jc ta zklamala sice N-k^ho, ale ndhradou 
za to zvolen 1851 za sekretdfe musejniho a 
sprdvcc musejni pokladny, o rok pozd^ji 
tak(^ za sekretdfe Matice Ceski a ji2 r. 1850 
za redaktora »Casopisu musejniho«. Tohoto 
i!ifadu ujal se N. za pomirA svrchovani ne- 
pHzniv^ch. CelJ cesk^ iivot opanovala tehdy 
na jedn^ strand krajni reakce s poHcii, pode- 
zHvdnim, denunciaci, na druh6 strand zkla- 
mani, orarzelost, tiseii. Pfiznivci a pfdtel6 
N-k^ho ponendhlu yytlaCeni z Musea (Pala- 
ck^, ryt. Neuberk, Cejka), v n6mi vladl po- 
vdstn^ Sacher-Masoch, v literatufe (jmeno- 
viti ve spisech matiinich a >Muscjniku€) ne- 
jen obsah spisu, ale (asto ji2 jm^no autorovo 
rozhodovalo o vyddni. Za takov^ch pomirA 
bylo ji2 zdsluhou, 2e N. dovedl udrieti svfli 
(asopis na v^Si aspoii pfibli2ni, na jak6 stdl 
za redakce Palack^ho. Tohoto v^znamu do- 
ddvaly mu hiavne vlastni prdce redaktorovy, 
ti doby zna6nS rozSifen^ nov^mi ducha- 
pln^mi studiemi a pSkn^mi pfeklady z litera- 
tury feck^ a fimsk<^: AchamStf. Kom6die 
Aristophanesova(»CCM.«,1849); Rytifi. Ko- 
m^die Aristophanesova (t., 1850); Tragicki 
hdsnictvi Heki (t.. 1853 a 1854); Prometheus, 
trag^die Aischylova (Praha, 1862) ; Eymenidy, 
trag^die Aischylova (t., 1862 a v >l)stfedni 
knihovn$«. 1883); Hry atellske a mimus u a/- 
manti {>tCM,€, 1865); jUimskd satira (t,1865); 
Aristofanovy Zdhy (Praha, 1870); Terentiovi 
Bratfi (t., 1871); Bautovi Plenici (t., 1873) a 
posl^ze neiipln^ pfeklad Aischylovjrch Choe^ 
for a Agamemnona, zbyl^ v pozfistalosti. Ne- 
jen nadseni sympathie N-k^ho, je2 od studii 
gymnasijnich a nlosofick]^ch choval k tragi- 
ck6 muse anticki a zvl. feck^, vyCitdme 
z tSchto praci na svou dobu neobyiejnfi so- 
lidnich a svidomit^ch, ufbri taki zfejmou 
snahu osv62iti suchopar ces. literatury teh* 
dejSi, podati des. poesii novi vzory a pod- 



Nebesky — Nebilovsk^. 



19 



nety, rozSiFiti £esk^ obzor a zuSlechtiti vkus. 
Til oi^lechtild snaha zavedla N-k^ho tak6 do 
imfch literatur, aby z nich ierpal pro obro- 
zeni domaciho bdsnictvi, jak svM£i rozprava 
W, ^lakespeare (»CCM.«, 1851 a 1852, hlav. 
die Gervinusovy monografie), v^chodisko 
£es. shakespearovini (Halkova atd.); O spa- 
niUky-ch romanctch, s nfekter^mi ukdzRami 
T desk^m pFeklada jednak N-k^ho a jednak 
Ceikov^ <t., 1856), jei pozd6ji vyrostly na 
p^nou samostatnou publikaci Kytice \e Spa- 
nGskj^ch rotnanci (Praha, 1864), p6dobn6 jako 
xe studie O novofeckim ndrodnim hdsnictvi 
(>CCM.«, 1863} a menSich ukizek v »Ro- 
dian^ kronice« 1864 vyvinuly se: Novofecke 
ndrodni pisn€ (Praha, 1864); Calderon de la 
Barea (>CCM.«, 1858); Kalevala, iudske nd- 
rodni epos (t., 1866) a j. Z klidn^ch, zdslu2- 
n^ch t6chto praci, je2 mocni pflsobily na 
tehdejSi literataru deskou, N. nejednou b^- 
val vyruSovdn. NejbouNiv6jSi byl pro n6ho 
rok 1858, kdy mu bylo podstoupiti nepfi- 
jemnou polemiku s J. I. Hanusem (zra^i se 
T broSurce Hanu§ov£ Die Stellung der Kri- 



obchodniku v Nymburce (* 1842), Slechtick^ 
stav tcnto. — Syn jeho N. Tan ryt. z Woj- 
kowicz, spisovatel desky (*. 18. kvfitna 
1880 V Nymburce). Po studiicn na gymnasia 

V KoHnS a v Praze poslouchd pfednddky 
o filosofii, aesthetice a literature na £es. uni- 
versity V Praze. Ndleii k nejmladSi dru2in^ 
desk^ch dekadentAv a napsal: Jfifeit/, romd- 
novd studie (Praha, 1898); Mysteria amorosa 
(t, 1899, Symposion VI.); Poesie (t., 1900); 
O problemu indhidualisace^ pHspSvek k filo- 
sofii umSni (t, 1900); k tisku pfipravuje 
romdn Gerda. 

Nebesk^dar, bot, v. Chelidonium. 

Nebeitanka v astron. v. Uranus. 

NebUov, Nebilovy, Nebylov, ves vCe- 
chach, hejtra. Plzefi, okr. Bio vice, fara Pru- 
siny, p5. Sfahlavy; 59 d., 373 ob. d. (1900). 
zdmedek (z XVIII. stol.), dvftr, ov6'n a ci- 
helna ArnoSta hr. ValdSteina, 2ulov6 lomy. 
Ve XIV. stol. pfipomi'naji se na zdejSim 
zbo2i a tvrzi Netoniiti z Nebflov, ve 
stoleti XV. NebilovSti z Drahobuze, 

V XVII. stol. Kokofovci z Kokofova, r. 1673 
Servdc sv. p. z Engelsflussu; syn jeho Ar- 



tischen Blatter fQr Literatur und Kunst zu 

einer Fraktion der neubOhm. Literatur a j nold prodaf N. (1685) J. Jindf . hf. Kokofovci 
V bfitk^ odpov6di N-k6ho An'starchus redi- ,z Kokofova, za ndhoz na v2dy spojen se 
FrvMs. JEifi offenes Brieflein an Dr, J. /. Ha- Sfdhlavy. 

If iii) a kdy anonymnim dldnkem > Handschrift- Nebuovsk^ z Drahobuze, pf f jmeni 

liche Lugen und palaeographische Wahrhei- 1 starof. rodiny vladyck^, kterd se naz^vala 

ten« (>Tagesbolc«, 1858, £. 276 sll.^ zahijena po tvrzi a vsi Drahobuzi u Litora6fic. 

nova blu^ni diskusse nejen o Libu§in6 soudu, MikuldS SrSa (1318—37) vysadil m6ste- 

Evangeliu sv.-Jansk^m, LibulinS proroctvi, £ko HoStku. Potomek jeho retr S. dr2el 

ale tak^ o Kralodvorsk^m rukopise, dotud r. 1375—78 Drahobuz a Vernefice. V XV. st. 

tcm^f nepodezfivan^m. Jakkoliv N. objevil ' pfestShovali se do Plzcfiska, kde2 Vdclav 

se tehdy mezi obrinci RK., podezf fv^n pf ece ; dr2el Borov a Hrzek Nebflov (1426). Po 

X autorstvi cUnku v >Tagesbote« (na pf. £r- ! tomto ndsledovali v dr2eni t^ho2 zbo2i 1452 

benem, Mal^m a j.). Podezfeni to bylo, tu* Smil, 1487—93 Jindfich. Jak se zdd, byli 

ifm, bezprlvn^ — ani obsah £linku ani dd- : tohoto synov^ Jan, MikuliS a Smil. Smil 

vody pozdSji uvid6n6 (v listi Kotljarevsk6ho j odd^liv se od bratfi pen£zi dr2el r. 1549 N^- 

z r. 1875) nesvidii o autorstvi N-k6ho — fany a zemfel ok. r. 1558. Od bratfi jeho 

nicm^ni N. trp^l pod tihou jeho tim vice, { vznikly dv£ poSlosti. A. Jan dr2el za dil Ne- 

2e zdhy pfidru2ila se k tomu t62kd choroba, i bflov a zemfel ok. r. 1530, zflstaviv krom6 

jei N-k^ho pfinutila vzddti se redakce >Ca- | nSkolika deer syny Vaclava a Vojt6cha. 

sopisu Musejniho« (r. 1861), odlo2iti velik^ Onen (dr2itel Pfedenic) f brzo po otci, tento 

pUny liter«brn{ (Historii o^ilosti naSi ndrod- dr2el Nebflov a t r. 1551. Dcery jeho Anna 

nosti; Dijepis novi literatury Seski) a posl^ze • a Zuzana (f 1625, man2. Sebest. La2ansk^) 

od r. 1873 pfipoutala N-k^ho t^m£f trvale prodaly Nebflov (1555) Ladislavovi z B£§in 

na lo2e k t62kdmu, devftilet^mu utrpeni, a manlelce jeho Marjan£ N-k6 z D., sestfe 

z n6ho2 vyprostila jej teprvc smrt — O vy- 1 otcovfi. B. MikuldS obdr2el od bratfi Je2ov 



dini sebranj^ch spisfl N-k^ho jedndno zdslu- 
hon J. Vrchlick^ho, A. Jiriska a J. V. Slddka 



za dil a r. 1519 koupil Cernikov. Zemf. ok. 
r. 1524 zflstaviv z man2. Lidmily ze Sloupna 



jii V r. 1895, ale pro nedostatek naklad. ne- nezletil^ ditky. Adam, syn jeho, koupil 

doSlo ktomu. Srv. 2ivot a spisy V. B. N-k^ho jr. 1548 Polyni s PuSperkem, r. 1575 Pficho- 

od J. HanuSe (Praha, 1896). Hs. I vice, ktcr« dal r. 1582 synu sv6mu Miku- 

Vebesk^ ryt. z Wojkowicz, staro£esk^ , IdSi, a f r. 1592. Byl fddn^ a Setrn^ hospo- 

rytifsk^ rod, jichf nejstarSi pfedek Jan st. ddf, pfitel chudiny a pfisn^ katoiik. a) Mi- 

N. ryt. z W. r. 1544 v pond^lf po sv. Filipu kuldS, nejstarSi syn Adamflv, t pfed otcem, 

a JaKubu na sn^oiu dr2en^m na hradi pra2- zadlu2iv se. Synov^ jeho Adam, Vaclav a 

skdm rytifstvem deskym do stavu rytif. byl| Vil^m prodali proto Pfichovice a zakoupili 

pfijat. Syn jeho Jan pripomfnd se roku 1584 i se ok. r. 1613 v Uloze. Adam dostal se po- 

jako plnomocnik Villma z Ro2mberka, vnuk tom v dr2eni Velk^ch HoStic. Na tSch sedSl 

jeho Jiff byl maietnfkem gruntu v Brozdn- pak MikuUS Jan (tuSim jeho syn). T^2 

kacb pod M61nikem, kde rod N-ch dosud f r. 1665 bcz didic&v a v HoStice uvdzaly 

jest nsazen. NejvySiim rozhodnutfm ze due se sestry jeho Anc2ka A12b6ta Kokofovcova, 

30. pros. 1896 obnoven Janu B. N-k^mu, A12b6ta Lukrecie a Dorota A16na Hdjkovd. 

majetnfka velkostatku Bezdikova a velko- 1 ^) Smil, druh^ syn Adamflv, dSlil se r. 1592 



12 



Neapol. 



dficha II. a slouifci dnes za vojensk^ v6zenf. 
Odtud tdhne se k s. nibfeii Santa Lucia 
se sirn^mi IdznSmi, kde kotvi parniky pluifci 
do Sorrenta a Capri a na jeno2 konci le2i 
rozsabl^ arsendl. Od nSho na v. jest Castello 
NuovO; postaven^ r. 1283, pfed ieho2 vcho- 
dem V pravo stojf stkvostnd vit6zna brdna 
zf izena na potest vjezdu Alfonsa I. Aragon- 
sk^ho r. 1470. Odsud vybfhd do moFe Sirok6, 
znovuzfizen^ molo Angivino neboS.Gennaro, 
postaven^ ji2 r. 1302 za Karla I., kter6 od- 
d61uje od sebe pffstav valedn^ (porto mili- 
tare) v pravo a pf istav obchodnf (porto mer- 
cantile) V levo a opatfeno jest na svdm 
konci svobodn^mi skladiSti (porto franco) 
s hydraulick^mi v^tahy a jefdby a 2 majdky. 
Na ji2ni strand vdle£n^ho pfistavu tdhne se 
siln^, 390 m dlouh6 molo S. Vincenzo, za 
nimi leii star^ vileL pfi'stav (DarsenaJ. Po- 
d^l pHstavu obchodniho jde ndbi^eii Strada 
del Piliero, na jeho severov^ch. konci pak 
jest molo orientale s v^b62kem molo curvi- 
lineo, u n$ho2 (Imacolatella) pfistavuji par- 
niky okednick^. Obchodni pi^istav spojen 
jest s dstfednim nddra2{m. Soub62n£ s nd- 
bi^eiim obchodniho pfistavu tdhne se Strada 
Nuova s vefejnou zahradou Villa del Popolo 
a Castellem del Carmine, vedle n6ho2 jest 
chram S. Maria del Carmine se zdzra^n^m 
obrazem P. Marie a sochou Konradina, kter^ 
byl popraven na ndmSstf pfed kostelem 
(Piazza del Mercato). 

Zdpadni ^ast m^sta jest, jak ji2 fe£eno, 
menSi a mladSi ne2 v^chodni, tak2e nevy- 
kazuje tolik pozoruhodn^ch mist a staveb. 
Hlavni ulici jest promendda Riviera di Chiaja, 
tdhnouci se od Pizzofalcone k z. nddhern^m 
parkera, Villa Nazionale, ozdoben^m mno- 
h^mi sochami. Asi uprostfed sadii jest velko- 
lep^ aquarium zoologick^ stanice, nejvStSi 
na sv^tS a ur^en^ ke studiu mofe Stfedo- 
zemniho. Pfim^m pokradovdnim Riviery di 
Chiaja jest Strada di Piedigrotta, kterd vede 
k tunnelu Grotta nuova di Pozzuoli, jako2 
i k tunnelu z doby starpfimtk^, Grotta vec- 
chia di Pozzuoli. Od t^to tf idy vzhftru v mno- 
h^ch oklikdch tdhne se Corso Vittorio Ema- 
nuele a2 k Piazza Salvator Rosa, obklopujic 
tak na ndvrSi nejvStSi ^ast m6sta a2 k nd- 
rodnimu museu. Asi uprostfed nSho zdvihd 
se Castello Sant' Elmo, nyni za vojenskou 
veznici sIou2icf, s ngho2 naskytuje se pfe- 
krdsn^ rozhled na m^sto a zdliv a s kter^m 
hranici b^val^ kartusiansk^ kldSter S. Mar- 
tino, V ndm2 ndrodnf museum zfidilo menSi 
svflj pobo^ni i!istav (ndhrobky, n^pisy, znaky, 
obrazy, vasy, majoliky, skla, fezby, historick^ 
pamdtky atd.). Na konci prav^ho kfidia jest 
t. zv. Belvedere s balkony, pou2ivan^mi 
k vyhlfdce na N. a okoli. 

Na sv. od m^sta v mal6 vzddlenosti od 
Porta Capuana le2i neapolsk^ hfbitovy, ze- 
jm^na velkolep6 Camposanto Nuovo zalo2. 
r. 1836, s kostelem, sloupov^m atriem, 6et- 
n^mi nddhern^mi hrobkami jednotlivcfiv 
i pohfebnimi kaplcmi bratrstev a krdsnou 
vyhlidkou na N. a mofe. Bli2e m^sta le2i 



Camposanto Vecchio, dffve pohfebiSti chu- 
dfcht a hfbitov evangelick^ v^tSinou jen 
pro cizince (N^mce, Anglidany, Ameri£any, 
Sv^cary a Rusy). 

N. jest sfdlem praefektury, arcibiskupa, 
soudu kassa6niho, appelladnibo, civilnfho a 
trestniho, dopravnfho f editelstvf 2elezni6niho, 
generdlniho velitelstvi 10. armddniho sboru, 
velitelstvf 19. p^Si divise, pgSich brigdd 
>Parma« a >Napoli« a 9. brigddy jizdeck^, 
velitelstvf d61ostfeleck^bo a genijniho, 2. nd- 
mofniho departementu a konsuldtfl t^m6f 
vSech stdtA, mezi nimi rakousko-uhersk^ho 
generdlniho konsuldtu (baron O. Ricciardi^. 

V dele vzdSldvacfch iistav& neapoU 
sk^ch jest universita, jedna z nejstarSich 
V Italii, zaIo2end ji2 r. 1224 Bedfichem II., 
kterd byla na krdtko (1252—58) pfelo2ena 
do Salerna, za panstvi Span^lsk^ho i!ipln6 
poklesla, r. 1780 sice reorganisovdna, avSak 
teprve od pfipojenf N-e k Italii r. 1860 
znova rozkvetla. Sklddd se z 5 fakult (filo- 
sofick^, prdvnick^i mathematick^, pfirodo- 
v6deck^ a medicinsko-chirurg.), a ze §koly 
l^kdrnick^, md (1900) 356 docent&v a 5165 
posluchadd, ietn6 i!istavy a knihovnu se 
158.065 svaz., 31.653 mensimi spisy, 307 in- 
kunabulemi a 104 rukopisy. Ddle je zde 
krdlovskd Skola in2en^r8ka (Reg. Scuola di 
applicazione per gl* ingegneri) s odd^lenim 
pro in2enfry a architekty a s kursem pro 
elektrotecnniky, md (1900) 27 doc, 210 posl. 
a knihovnu se 7000 sv. a 3600 menSimi spisy; 
pak vySSi Skola zv6rol^kafskd (Scuola su- 
periore di medicina veterinaria) s 8 doc. 
a 200 posl.; krdl. i!istav orientalni (R. Isti- 
tuto Orientale) pro theoretick^ i praktick6 
studium v^chodnich fe£i, nejstarSi i!istav toho 
druhu V EvropS z r. 1727 s 11 doc. a 91 posl. 
Z vSdeck^ch instituci jest zde: krdlovskd 
spolednost (Societd Reale di Napoli) s 3 sek- 
cemi: fysikdln^-mathematickou s 18, mordl- 
nich a politick^ch vM se 14 a archaeo- 
logicko-literdrni i um^leckou s 20 fad. deny ; 
zoologickd stanice (Stazione zoologica), mor- 
fologickd a fysiologickd to laboratof pro 
floru a faunu mofskou, na ni2 pfispivd N6- 
mecko, Rakousko, Rusko, Nizozemi, Belgie, 
Svycarsko, Anglie a Spoj. Oboe; krdlovskd 
knihovna ndrodnf (Reg. biblioteca nazionale) 
zalo2. r. 1734, s 364.000 svaz., 217.990 men- 
Simi spisy, 4200 inkun. a 7835 rukop.; krdl. 
knihovna brancacciovskd (Reg. biblioteca 
brancacciana) se 110.000 svaz., 1900 menS. 
spisy, 109 inkun. a 3000 rukop.; statnf archiv 
(Archivio di stato) s 5 sekcemi, jeden z nej- 
dfile2it6j§ich na sv^tS ; ndrodnf museum ; 
astronomickd observatof a spolednost pro 
podporu vefejn^ho blaha a studif pfirodo- 
v^deck^ch, technick^ch a hospoddfsk^cb. 
Z ni2Sich Sko\ jmenujeme: ndmofnf a kadetni, 
hudebni konservatof , mezindrodni Skolu pro 
chlapce a divky a m. j. — Cetnd jsou di- 
vadla, z nich2 pfedni je San Carlo pro 
operu a ballet, ddle Teatro Bellini pro openi, 
Teatro Mercadante (Fondo)) pro cinohru, 
Teatro Nuovo pro operettu, Teatro Fioren- 



Neapol. 



13 



tini pro'cinohrn, Teatro Sannazaro, lidov^ 
Teatro la Fenice, Teatro Rossini. Teatro 
Parthenope, Politeama a j. v. — N. ma asi 
60 dobrocinn^ch listavd, mezi nimi ve- 
lik^ chudobinec, nalezinec se . 400.000 lir ro£. 
phjmfl, mezindrodni litulnu, pflj^ovnu, chu- 
dobinec San Gennaro, nimeckou nemocnici, 
nemocnici pro nevyl^£iteln6 a m. j. 

Do N-e i!isti 3 trati italsk^ch drah StFedo- 
mofsk^ch: N.-Acerra-Caserta-feim, N.*-Po- 
tenza-Brindisi a N.-£boli-Reggio, pro nhi 
zfizeno i&stfedni nadraii (Stazione Centrale) 
blizko Porta Capuana; pak traC N.-Aversa- 
Benevent-Foggia drah ]adersk^ch, traf N.- 
Nola-Bajano a N.-Torregaveta, kter^ maji 
kaid^ zvldStni nddraii. Ko&skd a parni draha 
pouU^ni probiha t^m&F vSemi hlav. ulicemi, 
ozubena drdha vede od muse a k Piazza Sali- 
vator Rosa, driha lanovd na Vomero s j. a v. 
Cetn6 jsou i omnibusy. 

Prfimysl neapolsk^ neni dosud pfiliS 
'<£na£n]^. Zivody velk^ch rozm6rA vznikly 
teprve ▼ dob£ posledni a jsou to zejm6na: 
ielezdrna firmy Armstrong, Mitchel & Co. 
8 1200 dSlniky; lodSntce pro stavbu 2elez- 
n^ch lodi firmy Societci industrialc Napole- 
tana Hawthorn a Guppy s 600 d£l.; vl^dS 
nileiejici, avsak 2elezni£ni spolefnosti So- 
cieta Italiana spravovan^ zdvod s 1600 dSI.; 
lod6nice a kotlarna firmy C. a T. Pattison 
s 1000 dil.; tovdrna na stroje a kotle pro 
parniky; namoFni arsenil s 5750 dil.; d£- 
lovna (500 d^l.) a velika vojenskd pekdrna. 
Z ostatnich odvStvi prAmyslovj^ch, provozo- 
van^ch v menSfch rozmerech, jsou neidAle- 
iit6j§i: v^roba strojfl, lodi, zbo2i sklenen^bo, 
bavln^n^ho, vln&n^ho, hedvabn6ho, InSn^ho, 
hrncifsk^ho, kovov^ho, koien^ho, klenotni- 
ck^ho, terracottov^ho, kordlov^ho, vosko- 
v^ho, dfev^n^ho, 2elezn^ho, cukrovinek, m^- 
dla, vofiavek, maccaronfl, tabaku a doutnikftv. 

V obchodnim ohlcdu nemd N. vynika- 
jici dfile2itosti pro obchod svfitov^. Ob- 
chodni jeji t^isko spoiivd v siln^m dovozu 
podmin6n^m velikou spotFebou £etn^ho oby- 
vatclstva i jest tak^ N. sv]^m dovozem dru- 
h^m obchodnim pfistavem Italic. Naproti 
tomu pro v^voz neni dostatek zbo2i, nebof 
ncmd m^sto vStSiho a hospoddfsky siln^ho 
pozadi, takie v nejbliSSim jeho okoli vy- 
vinula se mesta s obchodem samostatn^m, | 
zejm^na Castellamare a Torre dell' Annun- ' 
ziata. A pH torn jeSti hlavni cdst obchodu , 
neapolskdho, dovoz, v poslednim dvacetileti | 
klesi, nebof obndiel r. 1897 dovoz 76,097.000 
lir a v^voz 48,024.900 lir proti 86 mill. resp. 
45 mill, lir r. 1896 a 1427^ mill. resp. 427, 
mill, lir r. 1887. Hlavnim pi^edmStem dovozu 
jest obili z Ruska, Rumunska a Indie, rocnS 
za 10,711.800 lir. Dosti siln^ jest vSak tak^ 
vjvoz obili (9,481.450 lir), jest to z nejvStSi 
dasti jihoitalsk^ jeimen a oves urden^ pro 
Anglii. Znadnd jest spotfeba kamenn^ho uhli 
jednak proto, 2e menSi parniky, kter^ ne- 
pojmou velk^ch zisob uheln^cb, pouiivaji 
N-e jako uheln^ stanice, jednak tak6, 2e 
vzr&stajici 6innost prAmyslovd, zejm^na to- 



varni, mnoho uhli spotfebuje (ro£n£ pfes 
200.000 0. — Kovy dovaieji se v podobS 
ieleza surov^ho, kolejnic, ocele a strojfl 
z Anglie, Belgie a NSmecka, ro5n£ za 8,625.200 
lir. JeSt6 ddleiit^jSi nei kovy jest dovoz ba- 
vlny a zboii bavlnfin^ho (8,990.500 lir), jako2 
i zboii sklenfin^ho a hlinen^ho (8,657.475 lir). 
VdtSi obnosy vykazuje jeStfe dovoz zvffat 
a produktfl zvifecich (6,591.900 lir), zboii 
osadnick^ho, zejm^na kdvy (Vs z Anglie) a 
tabaku pro italskou re2ii tab^ovou ^4,310.125 
1 ir^, chemikalii, drog, 16kfi v a vofiavek (3,579.050 
lir), petroleje z Amerikv a v posledni dobS 
i z Ruska, dHvi z Rakouska, tresek jako 
obliben^ho postniho jidla z Anglie, Francie 
a Norska, vina a oleje z Francie, lihu z N£- 
mecka atd. Nejd&lezitSjSim pfedm6tero pro 
v^voz jest len a konopi (11,568.400 lir), livd 
zvifata a zvifeci produkty (11,131.250 lir), 
obili (viz v;^Se), vino do Anglie a ji2ni Ame- 
riky (3,805.150 lir), zpracovan^ kfiie (1.151.525 
' lir), zboii kolonidlni a tabdk (1,240.575 lir), 
vlna (1,169.225 lir), olej olivov^ atd. Dovoz 
pl^ichazi hlavn6 z Anglie (Vt lihmn^ summy), 
Francie, Ruska, N^mecka, Rakouska, v^voz 
pak jde do Francie, Anglie, Spoj. Obci a 
jiini Ameriky. Mnohem dfileiiteiSi nei za- 
hranidn^ obchod N-e jest jeji obcnod vnitro- 
zemsk^, coi jevi se jii v tom, ie 7? veSke- 
T6ho fodniho ruchu pfipadd na plavbu po- 
bfeini. V t^ pficin6 jest N. hlavni obchodni 
misto ceM jiini Italic a v^znam jeji podpo- 
rovan jest bursou, 11 bankami a bankovnimi 
filialkami, mezi nimi bankou cedulovou, a 
spolednostmi obchodnimi i pojiStovacimi. 

Lodni ruch r. 1897 obndSel 6137 lodi 
pfipluWch 8 2,945.659 t, z nichi bylo 2556 
parniku s 2,790.948 f, a to pfipadalo na Italii 
lodi 5087 s 1,320.614 t, Anglii 418 lodi se 
719.524 t, Nfimecko 213 lodi s 541.573 ^ 
Francii 127 lodi se 134.515 t, Norsko 36 lodi 
s 23.563 t atd.; lodi vyplul^^ch pak 6132 
s 2.952.848 t, z nichi bylo 2531 parnikii 
s 2,797.892 f , a z toho pfipadalo na Italii lodi 
5089 s 1,323.932 t, Anglii 418 lodi se 724.650 1, 
NSmecko 212 lodi s 548.130 r, Francii 124 
lodi se 127.529 t, Norsko 35 lodi s 23.756 t 
atd. Z mezinarodni dopravy pfipadd na ital- 
skou vlajku 73 parnikfi a 7s lodi plachetnich; 
plachetni lodi obstaravaiici plavbu pobfeini 
maji vesmSs vlajku italskou, kdeito z po- 
bfeinich parnikfl jen 75- Lodni ruch N-e 
jest pom6rn6 mnohem rozsahlejSi nei jeji 
ruch obchodni, coi vysvfitluje se tim, ic 
mnoho lodi, kter6 pluji z Janova na jih a na 
v^chod, zastavuji se jen v N-i, anii zde zboii 
sklddaji nebo naklddaji, krom£ toho pak 
mnoho jin^ch, zejm^na ty, jei dovdieji uhli 
a dfivi, pluje z pfistavu neapolsk^ho s pou- 
h^m ballastem. Ddle jest N. dfileiit^m pfi- 
stavem vyst6hovaleck]^m a v t6 pfidine sou- 
tfiii s Janovem, nebof v cel<S jiini Italii, ze- 
jm^na v Campanii, Basilicat6 a Calabrii, pa- 
nuje neobycejn^ ruch vystShovaleck]^ jdouci 
do jiinich Obci Spojen^ch a Argentiny. Tak 
vypraveno odtud r. 1896 celkem 47.731 vy- 
stShovalcii, v6t5inou lod'mi anglick]^mi (17.275 



22 



Nebfich — Nebukadnesar. 



bohat^, rozSif en jest po oblasti palaearktick^ 
i nearktick^. Pob^va pfi fekach, potocich 
i jezerech a vystupuje ai k sam^ mezi zvi- 
feciho iivota; v Alpach a2 do vjit pfes 
3000 m n. m., kde 2ije na kraji sn£2n^ch 
pldnf a ledovcflv. U nds 5 druhd, z nich2 
nejob. N. brevicoUis F., kterj ode vSech se 
liSi p^fit^m svrchem chodidel a zoubkovitS 
odstdvajicim dolnim rohem kro^kov^m; jest 
smolnS dern^ nebo smoln6 hn6d^ a 9—14 mm 
dl. Na baiinat^ch mistech hojn^. Kpk, 

NebHoh, ves v Cechich, hejtm. Beneiov, 
okr. a pS. Neveklov, fara Bailee; 23 d., 137 
obyv. L (1890), popl. dviir. N. ndleiel do 
vilek husitsk^ch klaSteru sv. Jana Kft. na 
Ostrovg. 

Nebityoh, ves mor., v. Novosady. 

Nebukadnesar, Nabu-Kudurri-u^ur, 
NafionokldaoaQog, hebr. die massoretsk^ho 
dteni Nabuchodonosor, jm6no krdlA babylon- 
sk^cbi 

1) N. I. (♦ 1150 — t 1130 pf. Kr.). syn 
NinibnddinSumflv, z dynastie PaSi, jejim2 jest 
nejpfednSjSim 61enem, podmanil si nikter^ 
kon£iny v Syrii, Elamu a Zagru, uvalil po- 
platek na krile elamsk^ho, vit6zn£ vdldil 
s assvrsk^m kralem AiurriSiSi, pozdSji vSak 
utrpel pordiku pfed m6stem ASurem. O ii- 
nech jeho zprdvu poddvd v^sadni ndpis, po- 
sl(§ze Peisrem, Keilsch. Bibl. III. 1, uvefej- 
nSn^. 

2) N. II., syn Nabopolassarflv, 605—562 
pf. Kr., z nejv^zuamn6jiich postav d^jin sta- 
roortentdlsk^ch a vedle K'^a i nejznamSjii. 
Vynikal jako v^bojce, statnik a podp^^rce 
blahobytu, v£d i um^ni. J 12 za livota 
otcova stdl V dele vojska babyldnsk^ho, za- 
snoubil se s m6dskou princeznoa Amy to u 
(v. t.), porazil egyptsk^ho krdle Necha (v. 
t) r. 605 u KarkemiSe a vrdtil se rychle 
skrze pouSf do Babyl6na, kdy2 uslySel o smrti 
otcove. UtiSiv hnuti, kter^ delilo proti chal- 
dejsk^ dynastii, obnovil babyldnskou svrcho- 
vanost V Syrii, ji2 nejtu2Si odpor kladli hpr- 
Sti obyvatel^ libdn^ti (srv. napisy N-ovy ve 
Vddi Brisse), a uvalil r. 600 poplatnost i na 
krdlovstvi Judsk^. Arfad, Hamit, DamaSk a 
Chasor mocnd pokofeny, Moab, Ammdn a 
foinickd mdsta kromd Tyra poddala se. Pf edni 
odpArci odvl^kdni do Babyl6nie. Ale podn6- 
covan jsa valednou stranou, pomoc z Egypta 
odekavajici, odepfel judsk^ J6jdkim r. 598 
poplatek, proti jeho ndstupci J6jakinu vytrhl 
pak N. J6jdkin, nedAv£f ujc sildm sv^m, pod- 
dal se r. 597 N-ovi, ten pak vybrav Jerusa- 
lem i chram, odvedl krdlc, 7000 pfednich 
obyvatel a 1000 kovdffi zbrani do zajeti. 
Kralcm judsk^m udindn Davidovic Mattanjd, 
kter^ se pf ezval Zedekiou. Zbyli velmo2i 
judSti, spol^hajice na pomoc egypt., pfi- 
mdli Zedekiu, 2e proti radS prorokd Jesaje 
a Ezechiela udinil spolek s faraonem Apriem 
a Tyrem proti N-u, tento v5ak r. 588 oblehl 
Jerusalem, porazil Egypfany a r. 586 mesto 
opanoval i zbofil; obyvateM z vdtSi dasti do 
zajeti odvledeni, Tuda stala se babyl6nskou 
'^rovincii, Edom, Moab a pobf e2ni mdsta foi- i 



nickd vzdala se, Tyros nepochybnS a2 r. 573. 
feiSe N-ova odtud sousedila pfimo s £gyp~ 
tem a Araby. R. 568 pf. Kr. N. vtrhl do 
Egypta, zplenil hlavni m^sta a pronikl a2 
k ji2nimu pomezf, o cem2 zachovaly se zprd- 
vy kUnopisna i hieroglyfsk«L vedle n^kter^ch 
udajd klassikdv a spisovatelA hebrejsk^ch. 
Zdpadni bfeh arabsk^ a kmenov^ v Syrske 
pouSti pfinuceni uznati svrchovanost N-ovu. 
Na v^chodni strand hled^l si N. obrany 
proti vzmdhajici se M^dii a pfim£l Kyaxara 
r. 585 k miru s Lydif nad Halyem, kter^2 
rovnovdha mocnosti pfedoasij. zachovdna. 
Dflle2it£jSi jeSt£ byla N-ova cinnost vnitfni, 
nesouci se za hospoddfsk^m povznescnim 
zem6 a za zvelebenim mSsta Babyldna. Jsa 
horliv^ ctitei boha Marduka, okrdSlil tou 
m£rou sfdlo jeho Babylon, 2e bylo jmino za 
nejkrdsnSjSi m^sto sv6ta. N. dokondl m^st- 
sk^ hradby Imgurbfl a Nimittibfl, kdzal pfed 
nimi vykopati a vyzditi pfikop a pfipojil 
k Babyldnu i iist na prav^m bfehu eufrdt- 
sk6m, ji2 rovn£2 ohradil. Hradby ty pokld- 
ddny za div svSta pro rozm^ry sv^. Tfeti 
hradba nezndm^ho dkolu zbudovdna na v^- 
chodnf strand, rovnd2 opevnSna i obS na- 
bfe2f uvnitf m6sta, bfehy eufrdtsk^ pak mo- 
stem spjaty. Je2to Eufrdt v dolnim toku tehdi 
ji2 povd21iv6 se zabahiioval, upravil N. prti- 
plav Arachtu, jim2 Babyl6n spojen pfimo a 
pohodln6 s morem. Hlavni chrdm Mardukfiv 
Isagila ze zdkladd pfestav6n; zbytky jeho 
objevila nejnovSji n^meckd v^prava, vedend 
Koldeweyem, pod ssutinn^m pahorkem Tell 
Amrdnem. Zikkurat chrdmu lurtiminanki, 
spojen^ho s Isagilou, zv^Sen do v^Se takov^, 
2e dal podnSt vypravovdni o »v6zi babykSn- 
sk^« a o »hrobu B^lovu«. Slavnostni tfida 
AiburSabu, po ni2 konalo se slavn6 novo- 
rodni processi z Isagily do Borsippy, nav$- 
§ena a ozdobena. Cetn^ jin^ chrdmy N. zbu- 
doval boh^^m, sob£ pak zfidil krdsn^ paldc, 
jeden na mistS nyn^jSiho Kasru, druh^ na- 
proti na prav^m bfehu f eky, tfeti pfi hradb6 
severni. Mezi Isagilou a obSma krdlovsk^mi 
palaci zalo2il N. pov6stn^ »visut6 zahrady«. 
V nedalek^ Borsippe zbudoval chram boha 
Nabu Izidu, jeho2 trosky nyni Bfrs NimrUd 
sluji. Na ochranu Babyfdna zalo2il u Sippara 
obrovsky vodojem, z n&ho2 se stoky eufrdt- 
sk^ napdjely. Obchod provozovany odtud 
hlavni Arabv hledSl pfev^sti do Babyl6na. 
Proto zaklddal pfi Persk^m zdlivu pnstav^ 
T6redon a nepochybnd i slavnou pozd^ji 
Gerrhu. 6.i§i rozddlil ve sprdvnf okresy (pi- 
chdtu) s urdit^mi hi. mSsty. Zahy po smrti 
stal se N. hrdinou legendy, vyvijejici se dvo- 
jim sm&rem. 2id^ v zajeti jsou ptivodcem le- 
gendy o N-ov6 lykanthropii, ktera pry sedm 
lettrvala. VpamSti Arabtisluje N. Bachtna- 
sarem a pfiditaji se mu vyboje zasahujici 
a2 k Atlantsk^mu okednu. Klinopisn^ zpravy 
o dinech N-ovy ch podavaji ndpisborsipp- 
sky, nipisy o stavbdch sipparsk^ch, 
ndpis cylindrovy, zlomek anndld, dva 
skalni ndpisy v libdnsk6m lidoli Vadi 
Brisse, velik^ napis, uchovavany v londyn- 



Nebulae — Necker. 



23 



sk^m doni6 V^chodoindsk^ spole^nosti, na- 
pis o stavb£ hradeb m^stsk^ch v Ba- 
byl6n^ a hieroglyfsk^ napis NeshorAv. 
Srv. PraSek, »Kv6ty«, 1897, 1898; Buchwald, 
Nabuchodonosor u. von Babylon. Progr. 
Gr. Strehlitz, 1898. «fe. 

H«bvlae v. Mlhoviny. 
H«biil4nii hypoth^Mi, domnSnka o po- 
vstani sv^tov(^ soustavy z mlhovin, v. Kos- 
mogonie, str. 924—925. 

H«buftlo«9 far. ves v Cechach, hejtm. a 
okr. Smfchov, pS. Bubenec; 158 d., 1332 ob. 
c. (1890), kostel sv. Cyrilla a Methoda, 3tf. 
sk., 2 cihelny, v^roba s^ra, popl. dvflr kld- 
stera strabovsk^no. K obci patfi Jenerdlka 
se zdmedkcm a hostinec s v^letnim mistem, 
pak b^v- vinice Gabrielka, Pachmanka, Mal^ 
a Velka Sediva, SevCice, Subrtka, Truhldf ka,' 
Sarka NebuSicka s Dubov^m ml^nem, kde 
jc ielezdma. Obyvatel^ provozuji rolnictvi 
nebo pracuji pfi stavbdch, v blfzk^ch zdvo- 
dech, zejm^na v cihelnach. V zaklddaci li- 
sting kliStera strahovsk^ho (tini se poprv6 
zminka o dvoru nebuSick6m. Ndjak^ zbo2i 
mela zde (1350) kapitula pra2ski. Tuto £«lst 
osady zabrali r. 1421 Pra2an6. Od r. 1521 
jsou N. stdle majetkem kliStera strahovskcho. 
Do r. 1702 byly N. pfifafeny ke Strahovu, 
potom k Liboci. R. 1785 stal se kostelicek 
sv. Jana Nep. fiminim. K nyn^jSimu ko- 
stelu far. polo2en z^klad r. 1885. 

Hebiiika Otakar, skladatel a hudebnf 
spisovatel desk^ (* 28. kv^tna 1875 v Mlad^ 
Boleslavi). Studoval gymnasium v rodiSti, 
pozdeii v Pisku a prava v Praze, kde v le- 
tech cievadesat^ch idastnil se horlivg pokro- 
kovebo bnuti ve spolkov^m 2ivot6 student- 
sk^m. Jevil zahy hudebnf nadani, jeho2 roz- 
voj podporoval vSemoinS otec. Po^dtkAm 
bry na housle u£il jej mistr B. Smetana, 
pozddji v Pisku vedle hry klavirni feditel 
Grcgora. V skladbd pokouSel se zdhy jako 
samouk, dovrSuje v Praze sv^ vMomosti nd- 
vodem prof. K. Steckra, K. Knittla a skla- 
datele V. Novdka. Ve sv^ch tvftrdich sna« 
hach, Hzen^ch pf isnou autokritikou, projevil 
zihy siln^ sklon k samostatnosti a osobitosti 
umlleck^, kter«L jevi sc hned vjeho prv^m, 
ti£t^n^m dile Pisnickdch, V tisku jsou jeho 
Serenddy a satirick^ pisn£ pro mu2sk6 sbory. 
Mnoha dila ma jeSt6 v rukopise. R. 1897 a2 
1899 by I stdl^m hudebnim referentem »Ra- 
dikalnich Listflv« a pfispival tak^ do »Dali- 
bora«. R. 1899 vstoupil do stdtni slu2by pfi 
c. k. finan£. Fcditelstvi v Praze. 

Hebniely, far. ves v Cechdch, hejtm. 
a okr. Mdlnik; 79 d., 575 ob. t. (1890), 
katol. kostel sv. Jilji z r. 1735, 2tf. Sk., evang. 
refor. kostel, fara, sbor, Itf. soukr. skola a 
hfbitov, p£., 2 ml^ny, cihelna, sadaf stvi, roln. ; 
b^'vald vinafstvf a chmelafstvi zaniklo p6sto- 
vacim fepy. R. 1228 jmenuji se N jako ves 
s tvrzf, pfisiuinou ke kldSteru svatojirsk^mu 
v Praze, po jeho2 zruSeni dostaly se (1782) 
odbo2. fondu, od n£ho2 je koupil (1806) Ludv. 
kn. Rohan a pfipojil je k feepinu. R. 1852 
nalezeny smSrein ke Kanini pohansk^ rovy. 



Nebylov v. Nebilov. 

N^ooMaire [neses^r], franc, nutn^, po- 
tom schrdnka ru^nich pracf a toilettnich 
pfedm^tflv. 

Neoitelnost v. Anaesthesie. 

Neok., Necker, zkratek botanick]^, jim2 
oznacovdn jest Noel Joseph v. Necker 
(* 1729 V Lille — - 1 1793 v Mannheimu). Za- 
b^val se hlavn^ studiem mechflv a vydal: 
Deliciae gallo-belgicae silvestr^s (Strasb., 1768, 
2 sv.); Methodus muscorum fMannh., 1771); 
Physiologia muscorum (t., 1774); Elementa bo- 
tanica (Neuwied a Strasb., 1791, 3 sv.). 

Neokaran, prfimysl. obec v badensk^m 
kraji mannheimsk^m , na 2el. drdze Mann* 
heim-Karlsruhe; 7629 obyv. (1895), katol. a 
ev. kostel, tovdrny na stroje, gummu, cellu- 
loid, konopna a drdt^nd lana a oleje, v^roba 
cihel a cemcntu, slevdrna 2eleza, pfadelna 
na 2in6n^ nite, p^stovini vina, ovoce, ta- 
bdku, chov koni a naleziSte fimsk^ch staro- 
2itnosti. 

Neokargartaoh, farm' ves ve virtember- 
skdm kraji neckarsk^m, nedaleko Heilbronnu, 
ev. kostel, 2el. huti, pila, chemickd tovdrna 
a 2981 ob. (1895). 

Neokamnlm, m^sto ve virtembersk^m 
kraji neckarsk^m, sev. od Heilbronnu, pH 
Neckaru a 2clez. trati Bietigheim-Jagstfeld; 
3145 obyv. (1895), vrchni a obvodov^ soud, 
kat. a ev. kostel, zdmek, latin, a redl. Skola, 
par. pila, ml^n na sddru, tovdrny na vcloci- 
pedy a pletaci stroje, v^roba cihel, barev a 
voskovdho zbo2i, ko2elu2na, lod6nice, vinaN 
stvf a obchod s dfivim. 

Neoker: 1) N. viz Neck. 

2) N. Jacques, financnik a politik franc. 
(* 30. zifi 1732 v GenevS — t 9. dub. 1804 
V Coppetu), pochdzel z otcc prusk^ho pod- 
dan^ho, Karla Friedricha, professora vefej- 
n^ho prdva nSmeck^ho v Genevfe, a z matky 
rozen^ Gautierov^ a byl ndbo2enstvf prote- 
stantsk6ho. V 18. roce vstoupil do bankov- 
niho obchodu Vernetova v Pa1Pi2i, a kdy2 
Vernet odeSel do soukromi r. 1762, zalozil 
N. banku, kterd neoby£ejn6 prospivala; N. 
zbohati pAjdkami fisku a spekulacemi obil- 
nimi. R. 1765 stal se syndikcm »Spole£nosti 
indick^« a r. 1772, kdy2 byl umluvil zvld5t6 
Sfastnou pdjcku se dvorem, vzdal se obchodu 
sc jmSnfm asi 6 million^; penfze nebyly mu 
nikdy cilem, pouze prostfedkem. Roku 1773 
uvefejnil hloge de Colbert ^ korunovanou Aka- 
demii franc, v ni2 ukdzal zna6n^ vzd^l^nf 
odborn^ a postavil se proti Skole Ques- 
nayovS. R. 1774 ve spise Sur la legislation 
et le commerce des bles obraci se proti vol- 
n6mu obchodu obilim a 2ddcL stdtni ochranu 
pro konsumenty. Po odstoupeni TurgotovS 
povolan byl pfisobenim Maurepasov^m v fij. 
1776 za generdlniho spravce pokladu kralov- 
sk^ho vedle Taboureaua, od cervna 1777 byl 
vSak samotn^m generdlnim feditclem financ- 
nim, ale nesedfel v radS ministersk^, pon6- 
vad2 nebyl katolikem. Od r. 1777 do r. 1781 
sahd doba prvni administrace N-ovy, kterou 
vykonaval 5pln6 bezplatnS i bez ka2d6 jin^ 



24 



Neckera — Neckerova. 



odmSny, obvykl^ u ministrfl finaninich; N. 
sna2il se vSemoin^mi dsporami i racionilni 
sprdvou pozvednouti klesl^ finan^nf stav ze- 
m6, kter^ zvld5t6 od vilky s Anglii (1778) 
iiddl neobycejn^ho dAmvslu a vytrval^ snahy 
reformni; svoji sprdvu nnan£ni zaloiil N. na 
principu vefejnosti, v6c to dotud ve Francii 
nezndmd. Prvni pH^inou, pro nii upadl N. 
V nemilost, byla intrika Maurepasova, k nii 
phdra2ila se hromadnd nendvist osob, jei 
ve sv;^ch soukromtch zdjmech reformni ifti- 
nosti N-ovou byfy poSkozeny, dvofanftv, 
finan^nikAv, i&fednikfiv; 19. kv£t. 1781 zadal 
N. za propuStSnou. NSktefi panovnici, mezi 
nimi Josef II. a Katefina II., hIedSH ziskati 
N-a pro svoji finan^ni sprdvu, ale N. z&stal 
v6ren Francii; pracoval v soukromi o nej- 
dfileiitSjSfm sv6m dile De V administration 
des j! nances de la France (1784, 3 sv.), jehoi 
se prodalo 80.000 v^tisku; krdl soukromi 
zakizal N-ovi Paf{2, ale popularita N-ova 
rostla den ze dne. Kdy2 pak finan6ni ministr 
Calonne nepoctivfi a Izivfi obvinil r. 1787 
Na ze ztrdty 80 millionflv, odpovMSl mu 
N. proti vAli krdlovS a ocistil se, ale byl za 
to ^i^edng zatyka^em vypov^zen na 20 mil 
z okoli Pafi2e. Kdy2 pak Calonne replikoval 
proti N-ovi v lednu 1788, odpovSdIl tento 
duplikou Nouveaux eclaircissements sur le 
Compte rendu, v nii odrazil na dobro sv^ho 
odpflrce. Po smrti Calonneov6 zdrdhal se 
Ludvik XVI. povolati k vladS Na, jen2 mu 
nebyl pohodln^ ph'mosti a energii svoji po- 
vahy, ale byl k tomu donucen polovi^nim 
bankrotem, jim2 skon^ilo ministerstvo arci- 
biskupa Lom^nie de Brienne; v srpnu 1788 
pfijal N. znova titul generalniho feditele 
financi, tentokrate s mistem v radd; toto 
druh^ ministerstvo N-ovo je jii prvni fasi 
revoluce francouzsk^, v nii v5ak N. nehraje 
tak d&leiit^ i!ilohy, jakd je mu £asto pfipi- 
sovdna. Byl nuccn obmezovati se hlavn^ na 
reorganisaci financi a na zabrdn^ni bankrotu; 
sam zapAjcil pokladu stdtnfmu 2 milliony. 
Ncjdflleiit^jsim politick Jm dinem jeho bylo, 
ic pfimSl krale ke svoldni generdlniho 
snemu stavovsk6ho a 2e pfes odpor no- 
tablflv prosadil, aby tfeti stav na nim m61 
stejn6 zastupcfi jako oba stavy prvni.' ]fee£ 
jeho 5. kv^tna 1789 zklamala vsak, nebof 
radii pouze k umirn6nosti a opatrnosti. Pfes 
vSecku opravdovou oddanost ke dvoru byl 
podezirdn ze spojenectvi s podvratn^mi 2ivly 
a II. cce 1789 dostal od krale rozkaz, aby 
bez prodleni a tajnfe opustil Francii; N. vy- 
hovfil oddanfi a pfcsn^ a odejcl okamfitfe do 
Brusselu, odkud se vracel tajnS pfcs N6me- 
cko do Coppctu, v Basileji doSel ho vSak 
ji2 list kraldv, kter^^m byl povolan k mini- 
sterstvu; rozpoutavajici se revoluce pfinu- 
tila k tomu Ludvika XVI. V Pai^iii pfijat 
byl N. lidem vitSzoslavnS, ale pfes to ne- 
1 raje jii za tohoto tfetiho sv^ho minister- 
stva vfldii lilohy; potaci se bezmocnS mezi 
dvorcm a ndrodnim shromaidcnfm, podezi- 
nin obSma; zejm^na lidu stal sc brzy pode- 
zf eli^m pro svoji skutecnou loyalitu ke krdli. 



V >Ndrodnim shromd2d6ni« zastifioval ho 
odpArce jeho Mirabeau, bez jeho2 pHsp6ni 
nemohl se v rozhodn^ chvili obejiti, kdyi, 
aby se pfedeSlo bankrotu, bylo tfeba pfi- 
jmouti da A, rovnajici se £tvrtin6 pHjmfi; 
pozd^ji marn6 se opiral N. emissi assigndtfl 
za milliardu. Ku konci r. 1790 opustil svOij 
dfad a odejel do Coppetu, nendvid^n a ohro- 
2ovan lidem; zde napsal obranu svoji Sur 
r administration de M, N. par lui-meme (Pa- 
fiif 1791). Osobnf obranou spiSe nc2 histo- 
rick^m dilem je tak^ posledni prdce jeho 
£>e la Revolution frangaise (t., 1796, 4 sv.). 
Posledni l^ta sv^ho iivota proiil N. na sv^m 
statku V Coppetu odddn p^£i o svoji ro- 
dinu, ji2 opravdov6 miloval, a roziimdnim 
ndbo2ensk^m. Vnuk N-flv, baron ae Stael, 
vydal jeho >Oeuvres, contenant un grand 
nombre de morceaux in^dits* (t., 1820—21, 
15 sv.). — Srv. J. Hermann, Zur Geschichte 
der Familie N. (Berlin, 1886); Baronne de 
Sta6l-Holstein, M^moires sur la vie priv^e de 
mon pfere (Pafii, 1818); A. de Stael-Holstein, 
Notice sur M. N. par son petit-fils (t.,1820); 
Ad. Terwander, N. (Lille, 1875); Sainte- 
Beuve, Causeries du lundi, VII; Nourrisson, 
Trois r^volutionnaires: Turgot, N., Bailly; 
P. Bondois, N. (Paf., 1885); Ch. Gomet, Les 
causes financi^res de la Revolution fran- 
gaise (t., 1892). Sid. 

Neokera Hedw., sourubka, die N. J. 
Neckera (f 1793) pojmenovan^ rod mechA 
listnat^ch bokoplod^chz Mdu Neckeraceae, 
obsahujici V3rtrvaie druhy s hlavnim ston- 
kem plaziv^m a pobo^n^mi stonky pravi- 
delnd zpefend rozvetven^mi. Leskl^ sucho- 
mazdfit6 listy jsou v jedn^ ploSe p^rovit^ 
smSstnan<^, z pravidla beziiln^ a napfi6 vrds- 
kovan^. PuSti^ka jest bud* ponofena nebo 
na vice m^n6 kratk^m St^tu vztyc^end. N. 
tvofi hust^ trsy zvld§t6 na kmenech hor- 
sk^ch lesii nebo i na skaldch a roste v Ce- 
chdch zejm^na druhy N. pennata Hedw., s. 
pef it^, N. complanata B. et Sch., s. splo- 
Iteld, a N. cnspa Hedw., sourubka kade- 
favi. Did. 

Neokerov& Susanna, roz. Curchod de 
Nasse, spisovatelka a lidumilka franc. (* 1739 

V Crassieru ve Sv^carsku — f 1794 v Cop- 
pet u Lausanne), byla dcera chudoho pro- 
testantsk^ho kazatelc. V Pafiii se iivila sou- 
krom]^m vyu^ovdnim. Byla slidna a obzvlaStS 
vzd^lana. R. 1764 provdala se za ministra 
Neckera. Svou pozornost' v6novala vdznictvi 
a nemocnictvi. Napsala: Memoire sur Vetahlis- 
tement des hospices; Des inhumations precipi- 
tees (1790); Reflexions sur le divorce (nov6 

V Pafi2i, 1881). Z kulturnS-historick^ho sta- 
noviska jsou zajimavy jako dobove obrazky 
jeji Melanges extraits des manuscrits de Ma- 
dame Necker (2 sv., Pafii, 1798) a Nouveaux 
milanges (3 sv., t., 1802), oboje po jeji smrti 
vydano jejim chot6m. Z manielstvi jejiho 
s Neckrem byla pani Staclovd. — Srv. d'Haus- 
sonvillc, Le Salon de Mad. Necker d'aprfes 
des documents tir^s des archives de Coppet 
(2 sv., Pafif, 1882). 



Necrophorus — Necamsky. 



25 



Heorophonui [nek-], zool., v. Hrobaf ik. 

HeotftnAra [nek-] Roland, rod rostlin 
z del. vavf inovit^ch {Lauraceae), poddel. 
Laurineae, obsahujici stromy, flddeji kfc s H- 
sty stHdav^mi n. skoro stHcn^mi, zpefeno- 
iiln]^ini a koiovit^mi a s kvety v liilabidko- 
v^ch n. konednjch bohat^ch kvfetenstvich. 
Obojak^, zHdka 2dort^ kv6ty majf okvSti 
obak chlupat^, zh'dka lys6, s kolovitou zpo- 
dinou a hluboce 6di]n^m okrajem. VeSkert^ 
plodn^ tydinky (9) majf sedav^ kulat^ 21dzy, 
jsou o 4 pouzdrech praSnikov^ch a zpravidla 
bez staminodil. Voln^ svrchnf semennfk do- 
rdsta V bobuli. N. ditd asi 70 dnihfi domd- 
ci'ch V tropick^ a subtropick6 Jiini Americe. 
Z t$ch didPi se v Brazilii N. Puchury major 
Nees {Ocotea P. m. Mart.) a N. Puchury mi- 
nor Nees {Ocotea P. m. Mart). Ob6 posky- 
tuji u prvniho druhu ai 18 cm §irok(5, ose- 
menf zbavend aromatick^ dSIohy zvan^ Fa- 
hae Puchury n. Pichurim majores a minores^ 
u2ivan6 proti slab^mu traveni, prAimu a j. 
ncduhfim i v n^kter^ch evropsk^ch l^k«Lrndch. 
V Guian^ rostouci N. Rodiali R. Schomb. 
ddvd officindlni k^ru cortex Beheeru n. Bi- 
biru a dfevo v^born^ (zv. Greenheart, Si- 
piri neb Hitchia). Did, 

NeotArlnlldae, strdimilov^, deled* pti- 
kfl vrabcovit^ch {Passeres)^ iijicich na 
v^ch. polokouli. Maji dlouh^, tenk^ zobdk, 
jazyk rourkovit^, dlouze rozcisl^ a vysunu- 
tcln^, kfidla nevelka s 10 rudnfmi letkami, 
bdhak dosti velk^, ocas rovn^, zaokrouh- 
len^ ncbo klinovit^ a ndkdy s dvdma pro- 
stfednimi p^ry znadnS prodlouSen^mi. Za- 
hrnujf asi 11 rodAv a 120 druhfl v Asii, 
Africe a na ostrovcch. Vynikaji na mnoze 
skvostn^*ra peh'm i bjvaji ndkdy, ad nicotnd, 
pfirovnavdni s kolibfiky. Barva rflzni se die 
pohlavi i die doby rodni. Jsou ozdobou kra- 
jin, V nichi 2iji, a oblibeni pro milou po- 
vahu. 2iji V pdrech a po hnizddni v malj^ch 
houfech. Stavi si pdknd hnizda, vajidka maji 
sndhovd bild. 2ivi se hmyzem, jeji na kvd- 
tech sbiraji. NejznamdjSi rody jsou: Anthrep- 
tes Swains. (V^ch, Indie), Chalcomitra Rchb. 
<Afrika), Nectarinia lUig. TAfrika); tento po- 
slcdni jest na druhy nejbonatSi, zahrnuje jich 
t^mdf polovici celd deledi. 

Heotava, Ncctova {Net^O, vfska na Mo- 
ravd u Bfezinek, hejtm. Mor. Tfebova, okr. 
a pS. Jcvidko, fara Opatovice; 8 d., 51 obyv. 
-c., 5 n. (1890), iel. zastavka Rak. st. drdhy 
(Tfebovice-Prostdjov) a ml^n. 

Heoydalis {Molorchus Fabr.), p ol ok ro- 
ve dnik, rod broukd tesafikd (Cerambyci- 
dae), odliSn^ho raezi nimi vzhlcdu. Krovky 
jcho jsou toti2 velmi kralke, tak ie kryji 
jen malou ddsf kfidel zpodnfch a zadku. 
Rod zahrnuje 6 druhA evropsk^ch. Drub N. 
minor (N. ceramhoides De Geer) b^vi 6 af 
13 mm dl., 2ije hojnd na kvetoucich kefich 
hlavnd v lesich jehlid. Larva pod korou jedli 
a smrkflv. N. major, daleko vdtSi pfedeSldho, 
vJak fiddeji se vyskytujici, 2ijfci zvldStd na 
star^ch dubech a vrbdch, v nich2 tak^ lar 
jeho 2ij{. N. minimus (N. umbellatarum L 



-t: 



5*5—8 mm dl., hojn;^ na kvdtech tavolnfku 
jilmovcho {Spiraea ulmaria), 

NedaJ, koz. plukovnfk, vrstcvnik Chmdl- 
nickcho, hijici po Umluvd zborovskd (1649) 
prdv potlacovan^ho lidu. Kdy2 r. 1651 vdlka 
byla obnovena, N. vytdhl s braclavskym plu- 
kem proti Potockdmu a Kalinovsk^mu a se- 
bral kolcm sebe hojnost dobrovolnfkfl, ne- 
bof byl velmi obliben. U mdstedka Krasn^ho 
kozdckc vojsko bylo obklideno a po tfiden- 
nfm krvavem zdpasc potfeno, pfi dem2 N. 
hrdinnd padl, ad mohl prcbnouti. Ndrodni 
pisni Iidi N-e jako ideal prav^ho kozdka. 

Nidajev: 1) N. Innokentij v. Inno- 
kentij 3). 

2) N. Vasilij Michajlovid, prdvnik rus. 
(♦ 1860). Studoval na universitd moskcvsk^. 
Po magistersk^ zkouSce byl r. 1885 komman- 
dovdn za bran ice a studoval pod vcdenim 
prof. Brunnera, Dernburga, Windscheida, 
Sohma, Labanda, Fustela de Coulanges a 
Esmcina. R. 1888 byl jmenovdn docentem 
ffmsk. prdva v Ddmidovskdm lyceu v Jaro- 
slavi; r. 1889 pfesazen na universitu odds- 
skou jako docent civilniho prava a civilniho 
soudniho fizeni, r. 1893 jmenovdn mimo- 
fddn^m professorem td2c stolice na univcr- 
sitd V Jurjevd. Uvefejnil: Opyty po istoriji 
russkago obyinago prava i jego istoriji f >Ju- 
rid. Vdstnikc, 1884, 8); J^ francu^skich t^sli' 
dovanij po istoriji praira (t., 1886, 3) ; Drevnij- 
seje germanskoje i francu\skoje pravo v novij- 
sich i^slidovanijach (t., 1887, 3); Tiorija do^ 
govora (t., 1888, 10); Reforma juridiieskago 
obra^ovanija v Germaniji (t., 1889, 1 a 4) a j. 
Mnoha ccnn^mi dldnky pHspdl N. do ruskdho 
Encyklop. slovnika Brockhause-Jefrona. Pfe- 
lo2il td2 Sohmovy Instituce Hm. prdva do 
ruStiny (Moskva, 1888). 

Neoamsk^ z Minic, pfijmeni rodiny vla- 
dyckd, kteri byla stejndho ptlvodu a erbu 
s Vicky z Minic, ale od nich se odddlila, 
sedfc na tvrzi Necemicich u Zatce. Ok. roku 
1530 2ili z td rodiny Hynek, Ctibor, Jin- 
dfich bratfi, Jifik a Vaclav. Jindfich na- 
jal si ok. r. 1536 Brazdim a seddl r. 1557 ve 
Strajicc. Hynek a Ctibor koupili ok. r. 1540 
Hradenin, kter^ mdl r. 1554 Hynek sam. T^2 
mdl z man2. 2ofky z Veitmile syna VdcJava 
Vldka (1567 atd.), jen2 dr2el Hradenin a 
pfed r. 1586 zemfel. Neradl synfiv, led jen 
dceru 2ofku (f 1609), kterd byla vddna za 
1. Vacl. Strojetickdho (f 1600), 2. Mikulage 
Salavu z Lipy a r. 1606 Hradenin prodala. 
Soucasnd 2il Vdclav Koutck, snad neman- 
2elsk^ potomck ndkterdho z pfede§l^ch a 
legitimovanj. T}J'2 slou2il vice ne2 18 let pfi 
dvofe CIS. Kudolfa. Synovd jeho Vdclav, 
Matej a Daniel slouiili vdrnd domu Habs- 
burskdmu, konajice mu slu2by proti povstal- 
cflm, falckrabi Bedfichovi a Turku. Pro tyto 
zasluhy vSichni tfi majcstatem dan^m z ces. 
kancelaFe 20. srpna 1623 pov^Seni do stavu 
vladyckdho, dan jim nizev a erb N-ch 
z M. a orb polepSen takto: Cerven^ 5tit, na 
ndm vzhflru postavend kotvice 2eleznd, na 
ni polofeno zlatd kolo (star^ crb) a na ndm 



26 



Necas — Necdsek. 



vlk sv^ barvy le2ici, pfikryvadla dervend a 
bili, zl. koruna, dv6 kfidla a mezi nimi dv5 
ramena objimajici korunovan^ pfsmeno F, 
\ev6 driici d^lovou kouli, prav^ met, K toma 
jim pfiddna devisa >Pro lege et rege«. Vdc- 
lav jsa rytmistrem v pluku generdla de Mar- 
radas koupil r. 1623 Kraselov, kter^ a2 do 
r. 1629 driel. Daniel byl ndjak^ £a8 guber- 
natorem in£sta Pisku a s manz. Annou Ka- 
nickou z Cachrova driel r. 1628 Laiany, je2 
prodal r. 1638. Potomek jejich Daniel driel 
do r. 1682 Vysok]^ Cjezd, kter^ prohospo- 
dafil. 5a. 

NedMl, ves. V. Ne^asy. 

Ne6«i:l) N.Jan, pseud. Jan ze Studnic, 
J. Cas, spis. £es. (* 25. pros. 1849 ve Studni- 
cich u N. MSsta na Morav6). Gymnasium stu- 
doval V LitomySli, prdv. studia ve Vidni a 

V Praze, na^el stal se soudnim adjunktem 
ve Vel. Mezifiii, ve Vyzovicich, Hohumfni, 
ve VySkovS, kde postoupil na okr. soudce, 
a od r. 1897 p^^sobi jako rada zemsk. soudu 

V T6§fn^. N. zndm jest jako bdsnik, belle- 
trista, v^born^ pf ekladatel a bystr^ privnik. 
O sob£ vydal: zertovni deklamact (krom6fi2, 
1873); Sipy (Praha, 1875); V sl^avem udoli 
(Brno, 1880); Ze srdce (t., 1881); Ctyrycetpisni 
(t., 1882); Dvacetpit bdsnUek pro diti, di'lem 
pdvodnich, dilem pfeklad& (Vel. Mezif., 1884); 
Obrd\ky { venkova (t., 1884^; Knifka pro hodne 
dftl^t pl^eklady z polsk^ho a malorusk^ho 
(t., 1885); Km(ka pro male dtendi'e (t., 1886); 
Sto maiy-ch bdsni, z Jachowicze a Lafontaina 
(Praha, v Hynkov6 »Pokladnici«); I¥kne 
ohrd\fy a versiky (t.); Zjevy \e ^ivota, 3 
dily (Nove Mfesto n. Met., 1887—79); Pohledy 
do dijin (Brno, 1886 a III. vyd. Teld, 1888); 
Vybrane bajky Aesopovy a Phaedrovy (Tel6, 
1888); Biblicke pribihy a legendy ^e ^emi vy- 
chodnich (t, 1888); Versovani pohddky a po- 
visit (JaromSf); Z domova i ^ duie, s pfi- 
davkem pfekladfi Z ci\{ch luhu (Vel. Mezi- 
fifii, 1895). Z oboru v6dy prdvnick^ vydal: 
O prdvnich pomirech kontribucenskj^ch soudu 
na Moravi od r. iy88 — 1888\ O prdvu po- 
dilnickim na moravskych Tdlo^ndch kontribu- 
denskych (Brno, 1889); Radce pro porudniky 
a opatrovniky ^Praha); Sekvestrace (Brno, 
1898); Prakticke porady a pokyny prdvni 
s pfipojenou verSov. povfisti »Spor o stu- 
dnu€ (Kutnd Hora, 1894); Cim a jak ochrd' 
niti rolnictva (Brno, 1890) ; Nimecko-deske nd- 
\voslovi prdvnicke (t., 1893, doplnSn^ vydani, 
Tabor, 1900); V^orce protokol&, ro3[sudkuv a 
vymiru soudnich k H\eni spornemu i nespor- 
nemu (Praha, 1892); NaU novi n\em baga- 
telni pred soudy okresnimi a fivnostenskj^mi 
(Tdbor. 1898) ; ddle kousek yerSovnick^ tech- 
niky: Versus memorial's k jur. norm^ a civ. 
fadu soud. pod pseud. Jean Pas de Temps 
(Tibor). DalSi prace N-ovy jsou pfeklady: 
Malczewsk^ho »Marie« 3. vy^d.; Syrokomluv 
»Ullas«. »Margfrc (Praha, iJstfed. knihovna 
t. 57. — 58.) a vybrane ,men§i basne; Miria- 
movy »Bdsn6« (Praha, Ustf. knjhovna t, 160); 
A. Mickiewicze >Balady« (t., Ustf. knihovna 
a. 94.-95.); Kvfity z polsk^ch luhfi (Praha, 



1884); >Chopinovy pisni polsk^« (Pardubice) 
a jin^ pfeklady pisni ke skladbdm polsk^ch 
skladatelfl jako ^lelisk^ho, Noskowsk^no, 
Zarzyck^ho aj. Mimo to vydal Goetbeovy 
»Vybran6 bdsn£« (Praha, Ostfedni knihovna 

I, 250.— 51.);,z EliSky Schmidtov^ JidaS I5ka- 
riotsk^ (t, Ustf. knihovna 6. 74.-75.). 

2) N. Jaromir, l^kaf ces. (* 14. led. 1850 

V Praze). Gymn. studia konal v Kr. Hradci 
a V Praze, l^kafskd ve Vidni a v Praze, kde 
r. 1874 promovovdn na doktora, potom byl 
assistentem porod. kliniky a2 do r. 1880, 
kdy stal se okr. l^kafem oboe pra2sk6 (na 
Nov^m m6st6). Za dob studentskj^ch pfispi- 
val do ^asopisAv a uvefejnil v »SvStozoru« 
delSf prdci O {ivoti a v »Zlat^ Praze« O oku 
a ifeni. Do »(!^sopisu £es. 16kaf{L« napsal: 
Kasuisticki pHspivky (1879), O (m^fe (1881), 
O poro\eni posmrtnem (t. r.). Do odborn^ 
pathologie dv. r. prof. B. Eiselta sepsal do 

II. dilu: O imikieni kosti (1878); do V. dilu 
(1883—89): uvod historicky-, embryologick^ a 
f^siologicky- o \rudnostech pohlavnich, o vy- 
setfovaci met hod f, o nemocech l&na, o anoma- 
liich dmyry a idst nemoci vajednikii a pfiviS' 
k&v dilohy. 

Hed4sek: 1) N. FrantiSek, spisov. ^es. 
(♦ 20. srp. 1811 ve Vysok^m n. Jizerou — 
t 8. ZcLfi 1889 t.). Vystudovav gymnasium 

V LitomSficich, v TifinS a filosom v Praze, 
kde sezndmil se s Mdchou a Pickem, a dokon- 
t\v r. 1838 studia prdvnicka vstoupil do 
stdt. sluiby u finan£. Ufadft, odkud2 r. 1869 
odeSel jako finan£. kommissaf do v^sluib^. 
Od r. 1831 byl literdrnS £inn^m, pfispivaje 
do Krameriusova »Ve£erniho vyralenic bds- 
n6mi a povidkami, jako: Zalo{eni Vysokeho, 
Cestovdni po Krkonosich, pozd^ji uvefejnil 
rozliSn^ bdsn6 a humoresky ve »Kv£tech« a 
ve >SvStozoru« a samostatn^ vydal: novellu 
SHatek na smrtelnim lo(i (Praha, 1867); ro- 
many: Tfi haleny (t., 1870, vyftato ze »Sv6- 
tozora«); Jitroci (t, 1872); Ruskd kn^na Ma- 
rie (t, 1874); Malvina (t.,1876, vyfiato z >Lu- 
mirac), v nichi \it\ 2iv^ a v^rn£ 2ivot lidu 
horsk^ho ve Vysok^m a okoli, k n6mu2 Inul 
s neobydejnou Idskou. Konec^n^ napsal obrd- 
zek z Hruboskalska, Mileva (Praha, 1869), 
pfeloien]^ bar. Gusovou do ruStiny. 

2) N. Jan, bratr pfed. (♦ 5. zdfi 1813 ve 
Vysok^m n. Jiz. — f 26. list. 1866 v Praze). 
Vystudovav gymnasium v Ji£in6 a iilosofii 

V Praze stal se (1838) adjunktem gymnasia 
starom£stsk^ho, potom supplentem gymna- 
sia malostransk^ho, r. 1842 professorem hu- 
manitnich tfid na gymn. chebsk6m, kde po 
nSkolik rokA vyucoval mimofadn^ jazyku 
^esk^mu a pfispival do casop. »Pfitel mU- 
de2c« a >Pra2sk;^ch Novin«. R. 1852 jmeno- 
van feditelem gymn. v Lublani, kde ve v^- 
ro6. zprdvach uvefejnil Dijiny gymnasia od 
r. I4i8—iyg2, R. 1861 povoldn za feditele 
gymn. staromSstsk^ho, kde za sv^ho pfiso- 
beni zalo2il spolek ku podpofe vdov a si- 
rotkd po ucitelich gymn. a realn^ch. 

3) N. Antonin, spisovatel £es. (* 13. £na 
1871 V Sobcicich na Hof icku). Studovav gym* 



Neiasy — Ncdanice. 



D3S. a uiiid. listav v Ji£in£, vstoupil do st. 
sluiby, jii po dvou Ictech opustil, a v^noval 
se iplai publicistick^ Cinnoati, zejmdDa iur- 
nalistice. Od r. 1892 redigoval »Ces, Venkov*, 
>Hlasy t vfchod. Cech«, v 1. 1896 byl dlenem 
redakce »NSr. Poliliky*. od r. 1898—1901 
.Zl, Prahy a tjden. »Obzoru*. jako belle-, 
trista aepsal pod roiH^n^mi pseudonymy ' 
celou Fadu drobn^ch stati literarD^-acsthe- 1 
tickjch, politick^ch, socialnich, povidek a i 
frt pro praisk^ velk£ faaopiay. Samostatne 
vydal jednoaktovf drama Almufna (Praha, { 
1901). provoz. na Nir. divadle a pfel. do pol- ' 



itiny; Ptst*( pttfei (t., 19011. 
Hefiftiy, Neias, ves v 
Ji£in, okr. LibiA, fara a pi. Kopidlno; 26 d., 



191 obyv. i. (1890). Vea laloieha r. 1780 
mi'sti vysujen^bo rybniku >Neias<. 

VvfiMlioS, Nefemice (Neitcheniti), far. 
ve3 V Cechach, hcjtm. a okr, 2atec, pi. Si- 
dek; 87 d., 67 ob. f., 492 n. (1890), kostel 
S7. Bartolorafje {ve XIV. stol. far.), 2tf, Sk„ 
popt. dvfir a zimefek Adolfa kri. Schwarzen- 
berka, chmelafatvf. Bjvala tu tvrz, sidlo Ne- 
camsk$cb i Minic (v. t.). Sutek N. koupil 
a spolu a Lipncm apojil (1692) Josef kn'ie 
Schiranenberk. 

Seiloe, ves V CechSch, hejtm. NSmeckJ 
Brod, okr Humpolec, fara a pi. 2clivo; 10 
d., 95 obyv. i. (1890), nadaini dvllr kliitera 
praemonstrdtsk^ho v teWvi. 

Hifiloe:l)N.,vesnaMorav<t, hejtm,, okr., 
fara a pi. Kyjov; 86 d., 402 obyv. i. (1990), 
loiisko hn£d. uhli. — S) N., vea t., hejtm., 
KromSfii, okr,, fara a pi. Zdounky; 69 d., 
364 obyv. i. (1890), Itf. Sk., vStrnJ ml^n. — 
3) N, Doini, ves t., hejtm. Hranice, okr. 
Lipnik, fara a pi. SobEchleby; 66 d,, 372 ob. 
c. (1890). — 4) N. HornI, vest.; 64 d., 371 
ob. i. (1890), Itf. ik. 

Safilohy, Neiich, vea v Ccchdch, hejtm., 
okr., fara a pi. Louny; 30 d., 214 obyv. i. 
(1890), kaple sv. Anny a nedaleko hjjovna 
BuitShrad a mineral, zfidlem. 

Hefiint, Neffn. ves v Ccchich, hejtm. 
PFibram, okr. DobfiS, fara a pi. Vermfifice; 
72 d., 542 ob. i. (1890), 2ti'. Sk., popl. dvflr 

HeAltaoBt v. Anaesthcsie. 

HcAm^moit flat.umfnarrAora) V. Cmfra. 

1 Hafttln V. BenedovS i Neitin. 

Heitliiy: 1) N. {Neischeiin), miato v Ce- 
chich, hejtm. Kralovice, okr. Manettn ; 188 d., 
6 ob. i., 990 n. (1890), far. kostel sv.Jakuba, 
Oil ve XIV. stol. far.), 4ti'. ik., pi., mfiilan. 
pivovar. pila, nikolik ml^nfi a n^kolik vfr. 
trhflv. U mSsta roMihle piskovcov^ lomy 
a v4robou ml^nskfch iernovfl, brouskd, po- 
mnikfiv a jinjch kamen. potfeb. Kdy a od 
koho N. lalojletiy.neinamo. Krai Vladislav II. 
pov^iil (r. 1511) N. na mfesteiko, udfiliv mu 
loihtai vjsady, zqmina privo rafist. crbu 
(vyobr. t. 2872.): fervenj itft, v nfim na zel. 
travniku mSat. brjna s dv£ma vfiemi stfi- 




27 

stel. — a) N., obec, Preitcnitein (Pteitn- 
itein), ves t,, hejtm. Kralovice, okr. Manfitin, 
fara a poita N. (misto); 21 d., 14 obyv. i. 
127 n. (1890), mljn. 
Fid. panstvi N. se v 

Zahr^dkouaMale- 
ilnem mi 2692-47 
hit pfldy ; k pan' 
Btvl ndleli zimek 
a kapli sv. Anny, , 
ipiiil I r, 1786, 
dvflr pivovar, liho- 
var,cihelnaask!ir- 
ny, majetek Alfon- 
sa hr. Mensdorffa. 
Ves pFipomind se 
r.ll69,kilybylasi- 
dlem vladykINe- 
c t i D. Hraa by 1 ibo- 
fim kr^lovak^m a 
£asto lastavovin. 
R. 1333 zezdstavy 
vykonpen , naCei C. jsn. Za»k mt.i. Ncfdn. 
jeidrleliaemanov* 

z Ncdtin, I'ichi potoraci odtud se psali Be- 
nedovi z Neitin (v. t.); nfiktefi z nich 
drieli hrad jako zbolf manskd KrdI Sigmimd 
r. 1420 zapaal zboii neftinak^ i a hradem 
Neprovi Ducovi z Vafin a Ondfeji Spalkovi 
le Slatiny. Pordiji drieli N. ZbynSk Kocov- 
sk$ z Kocova (od r. 1434), Uurjan z Gut- 
iteina (od r. 1446) a jcho potomci, potom 
Hanui Pluh z Rabiteina {od r. 1582), konei. 
r. 1557 proddny didiCni Floridnu Gryspc- 
kovi I Gryspachu. Bohuslav Gryspek i G. 
ilfastnil se bouff atavfl <^esk^ch, zafei mu 
z trestu N. od krdl. komory labriny a pro- 
ddny (1623) Gottfriedovi Hertelovi z Leiters- 
dorfu, od jehoi syna koupili je 1637 Koko- 
fovci 1 Kokofova a aedfili zde do r. 1799, a 
po nich LaJaniti z Bukov^i od r. 1839 drit 
N. hr. MensdorfTovS. B^valJ hrad byl poS. 
XVII. atol. zpustiy, naiei vystavSn pod nim 

Vedabyls (Hablea), ves v Cechich, hcjtm., 
okr. a pS. C Budijovice, faraStfUov; 40 d., 
262 ob, i. (1890). 

HedMUebloe, Nedochlebice, vea na 
Moravf, hejtra. a okr. Uh. Brod; 149 domfl, 
675 ob. f. tl890), fara a pi. Bllovice u Uh. 
Brodu; 2tl, Sk,, popl. dvfir, mljn »Dubov- 
sk^* a samota V^trik. 

aed&koulo*, Nedakunice, vea na Mo- 
ravfi, hejtm. a okr. Uh. HradiitS, fara a pi. 
Poleiovice; 224 d., 1087 obyv. d. (18Q0), 3tf. 
ik., kaple sv. Fioriana, 2 ml^ny, rolnictvi. 
N. pFipominaji sc r. 1220, kdy je koupil kld- 
iter vclehradsk^ od kanovnika olomiick^ho 
Seyfrieda, 

HaOun V. Nedamov. 

KeOftmoT {Nedam), ves v Cechdch, hejtm., 
okr., fara a pi. Dubi; 43 d., 227 obyv. n. 
(1890), opoddl popi. dvflr, 2 mljny. Poblii 
stdvaly dvfi vsi, Bfczinka Mali a Velka. 

Hedanloe: 1) N., ves v Cechdch, hejtm. 
a okr. Pfeilice. fara a pi. M6dir; 37 d., 238 
ob. t. (1890), kaple sv. Jana Nep., mlfn, — 



28 



Nedaf — NedMe. 



2) N. Mal^, Nedanidky, ves t., hejtm. a 
okr. Pf entice, fara Pf edslav, pS. M6cin ; 22 d., 
134 ob. L (1890), kaple P. Marie. 

Nedal V. Nedafice. 

HedaHo«, Nedaf iz, ves v Cechdch, hejtm. 
Ji^in, okr. N. Paka, fara Vidochov, p5. Horky 
u Tiaina; 22 d., 146 ob. L (1890), Itf. Sk. 

NedaioT, ves na Morav^, hejtm. Uber. 
Bred, okr. Val. Klobouky, fara a pS. Bru- 
mov; 129 d., 763 ob. t, (1890), 2tf. 5k., sa- 
moty Doubrava, Redkovec, StrdnS a hdjovna. 

n^dbal Oskar, dirigent a skladatel cesk^ 
(* 26. bf ez. 1874 v Tdbore), studoval na prai- 
sk6 konservatoh s poddtku v odd6leni pro 
polnici a ndstroje bici, pozd^ji ve Skole hous- 
lov^. Konservatof splynulajii tehdyse Skolou 
varhanickou t&sih'm F. Skuhersk^ho a N. mdl 
tak pfile2itost osvojiti si t62 theorii hudby. 
Povoldni mistra Dvofaka za professora kom- 
posice vzpru2ilo N-ovu skladatelskou dinnost 
tak, 2e vedle Suka aNovdka byl nejen z prv^ch, 
ale tak^ z pfednfch iik^ Dvofakov^ch pf ed 
jeho odjezdem do Ameriky. Pfipraven do- 
konale theoreticky a prakticky, N. byl prof. 
H. Wihanem, pofadatelem kvartett na kon- 
servatofi, sdruien s K. Hoffmann em, Jos. 
Sukem a J. Bergrem. Toto sdruieni — 
po smrti Bergrov^ dopln6n6 osobnS sam]^m 
prof. H. Wihanem — je svfitozndm^, podnes 
jin^m nepfekonan^ »Cesk6 kvartetto*, 
jeho2 clenov^ zjednali 6esk^ hudb6 neko- 
nednou fadu destn^ch lisp^chfl a obdivu ne- 
jen V Evropfi, ale i v jin^ch dilech svSta. — 
N. upoutal k sobd v »Cesk^m kvartettu« 
zdhy pozornost jako violista prv^ho fddu 
a svoje skv616 vjkonn^ nadini, projeven^ 
V citu jako virtuosity, dokizal tak6 v fadS 
samostatn]^ch koncertfl v cizinS i doma. — 
Znaje techniku mnoha hudebnich nastrojfi, 
N. byl ovSem tak^ nad jin6 povoldn posta- 
viti se V delo velik^ho orchestrilniho sboru 
jako dirigent. Jehodirigentsk6iisp6chyvPraze, 
v Berlin e, v Petrohradfi a nejnovSji v Pah'zi 
s orchestrem Colonjiov^m jsou zdrovei^ lispS- 
chy cesk^ho umSni. — Ve skladbd jest N. 
dokonal^m mistrem v ovladani technick^ch 
prostfcdkfl v^razu a formy. Pfes skladatel- 
skou virtuositu a vtipn^ jednotlivosti neroz- 
Sii^il vSak hranic desk^ho skladatelskeho um^ni 
nov^mi ideami a smfery. Jeho dila maji zfej- 
mou pecet eklektismu. OvSem pfi mlidf 
N-ovg v^voj jeho skladatelsk^ch schopnosti 
ke konecndmu usamostatnSni neni je§t£ skon- 
£en. N. je dnes od skladby stale odvracovdn 
sv^m umfinim v^konn^m. V jeho posud vy- 
tvofen^^ch dflech pronika jasn6, tu sth'davfi, 
tu soucasn6 vedle sebe, duch dvou piemen, 
slovansk^ho a romdnsk6ho, pddn^jSi, samo- 
rostl^, ale ohniv6j§i iesk^, jak ho zndme 
z dfil Dvofakov^ch, tarn zase pln^ uslechti- 
losti, leposti a hlavn6 vtipu, espritu zna- 
m(Sho z hudby francouzsk^ a cel6 doby ro- 
koka. N. je tu v mlad^ dru2in6 cesk^ch skla- 
datelA pfedstavitelem smtTU starSino, dnes 
odumirajiciho, zdpadoevropsk^ho.jehoi hlav- 
nim zdstupcem jest u nds posud Kovafovic 
a na Rusi byl do nedavna Cajkovskij. N-ov;^ch 



dSl tiskem vydan^ch, z £dsti jeSt£ rukopis- 
n^ch, jest ph jeho mlidi a mnohostran^ cin- 
nosti znsLitnf podet: Variace na th^ma Ant. 
Dvofdka, op. 1.; Lettres intimes, op. 7. a 
Ctyri kusr, op. 8., pro klavir; Pisni, op. 2. 
a 11.; Romance a se^endda^ op. 6., sondta 
h-moll op. 9., pro housle a klavir; dv^ skladby 
pro cello a klavir, op. 12., Scherbo caprice, 
op. 5., a suita Z minuiy'ch dob, op. 13., pro 
velk^ orchestr. V Ndrodnim divadle studujc 
se pravfe jeho velk;^ ballet Hloupy- Hon^a, nd- 
rodni bichorka, upravend pro jeviStS Fr. K. 
Hejdou. 2ivotopisnou 6rtu napsal Ot. Ne~ 
buska V Kalend. £es. hudebnik^^ r. 1900. hk. 

Nedbalost v. ProvinSni, Vina. 

Nidek, ves mor., v. N^dek. 

Nedile, i^^Uqu xvpiax?/, lat. dominica (t. 
dies) J den Pdn£, prvni den v t^mdni, urien^ 
k odpodnku od prace a posvScen^ boho- 
slu2b6, byla zavedena v dob£ apoStolsk6 pro 
kfesCany na mfsto 2idovskeho sabbatu. Je2to 
z mrtv^ch vstdnf Pdn6 stalo se v den po so- 
bot£, apoStol^ schvalovali v^ficim, aby schd- 
zeli se v ten den k »Uman] chleba« (t. j. ke 
slaveni veiefe PdnS), a nafizovali jim, aby 

V t^2 den spole£n6 bohoslu2by konali sbirky 
na podporu chud^ch matefsk^ obce jerusa- 
l^msk^ ^Skutky ap. 20, 7; 1 Kor. 16, 2). Sv€- 
titi n-li odpodinkem a liturgii stalo se zdhv 
pfikdzdnim cfrkevnim. Cis. Konstantin Vel. 
utvrdil svScenf n. stdtnim zdkonem, pfidav 
zdpovSd*, aby klid toho dne nebyl ruSen ani 
vefejn^m obchodem nebo soudnim fizenim. 
Stfedem cirkevniho roku jest n. po jarnim 
i!iplfiku, tak zvan;^ Hod bo2i velikonocni, pa- 
matka z rortv^ch vstini PdnS. Pi^ed ni po- 
titA se Sestero n-1 postnich (1. (^ernd nebo 
pytlova, dominica in quadragesima^ Invoca- 
vit, 2. such a nebo pra2nd, Reminiscere, 
3. k;^chavnd, Ocii/i, 4. druiebna, Laetare, 
5. smrtelna, Judica, 6. kv^tna, in palmis) 
a tr^ pfedpostnich Tl. devitnik, in septua- 
gesima, 2. prvni po devitniku, in sexagesimal 
3. druhi po devitniku, in quinquagesima). Po 
velikonoci ndsleduje Sestero n-£l (1. bila, 
provodni, in albis^ Quasimodogeniti, 2. Mi- 
sericordia, 3. Jubilate, 4. Cantate, 5. prosebnd 
n. ki^i2ovd, 6. Exaudi), Advent skldda se 
ze ttyf n-61, z nich2 prvni jest poddtkem roku 
cirkevniho. PoSet n-61 po svatku Zjeveni Pdn6 
d. sv. Mi krdld (6. ledna) fidi se datem Hodu 
velikonodniho, tak 2e v n6kter^m roce b^vd 
toliko jedna n. po Zjeveni Pdnfe, jindy dv6 
a2 Sest. Hod bo2i svatoduSni pfipada na 
prvni n-li po dob6 velikonoini. Pocet n-61 po 
sv. Duchu (z nich2 prvni jest spolu svdtkem 
Nejsv. Trojice) fidi se zase datem Hodu ve- 
likonodniho a poc^dtkem adventu. V nekte- 
r^m roce b^vaji 23 n. po sv. Duchu, jindy 
24 a2 28. Charakter n. jako2to dne svdtec- 
niho nepfipouSti, aby byla dnem postnim. 
Na pamatku mystick^ho z mrtv^^ch vstani 
v^Hcich, je2 stalo se kftem, sv^ti se ka2de 
n. vod|i, kterou pfed slu2bami bo2imi lid 

V kostele b^vd pokrdp^n. Povinnost katol. 
kfesfana vzhledem k.n-li jest: 1. slu2ebn^ 
nebo tg2k6 pracc se zdr2ovati, 2. celou m§i 



NedSle — NedSlni pismeno. 



'29 



svatou pot>o2n6 slySeti, 3. dobr6 skutky ko- 
nati. Vac, 

HeAtte Filip, spisovatel cirkevni na Mo- 
ravfe (* 1. tervence 1778 v Polidce — f 1825 
jako pfevor kl^tera starobrnSnsk6ho), gym- 
nasium a filosofii studoval v Litomyllii na- 
cei vstoupil do klaSt. augustinidnsk^ho na 
Stardm Bme. Po vysvSceni na kn6ze po- 
▼^sen na doktora a r. 1806 ustanoven pro- 
tessorem studia biblick^ho pfi theologi- 
ckdm acili^ti brn^nsk^ro, kdc pflsobil a2 
do r. 1820. Potom pro n6kter6 neshody 
s biskupem vratil sc do klditera a praco- 
val jednak v duchovni sprdv6, jednak — 
jakoi dfive byl tinW — na roll literdrni, 
pfekladaje a spisuje knihy obsahu rozma- 
nit^ho pro mlade2 i lid. Z tSch hodny jsou 
zminky: Kni^ka mravu pro diti die Kampa; 
Vaclav a Dorota (Brno, 1812, z nem.); Ve- 
likono^i vejce (t., 1818); Ndbofenstvi ve vf^ 
kladech a roimlouvdnich (t.. 1824) ; Spasi- 
telnd nau^eni fenichovi a nevfsti (t., 1812); 
Vyucovdni v ndbo^enstvt pro dospilou mid- 
de^\ Vict nejduiefitijsi pro rodice, uditele^ pi- 
stounjr a pasty-fe duchovni^ katolickd modli- 
tcbni kniha a i. v. Mimo to pfispival verSi 
a prosou do literarnich pFiloh novin Hro- 
madkov$*ch. J^, 

H^dellide, Ncdclicc (mad. Drdva-Vdsdr- 
Ae{r), m^ledko v Mezimufi pfi hranicich 
chorvatsko-slavonsk^ch, v ubersk^ stolid 
szaladsk^, okr. <^akovack^m, m«L 2210 obvv. 
chorvat. a fim. katol. (1890), far. kostel a 
postu. N. b^valo majetkem hr. Zrinsk^ch, 
z nichi Jiff, jsa horlivtm pfivriencem refor- 
mace, zfidil zde v XVI. stol. na podn^t 
Michala Bu^ide, farafe v Belvici v Chorvat- 
sku, knihtiskdrnu, kterd pozd£ji pfenesena 
do Varaidina. V tiskarne tisklo se n^kolik 
spisfl protestantsko-thcolog., spisy M. Bucide 
a chorvatsk^ (sloven.) pfeklad Verb5czyho 
Tripartitum od Pergosice (1574). 
V Nediliiti, takd N. Dolni a Horni, ves 
V Cechich, heitm. a okr. Kr. Hradec, fara 
VJestary. p5. PfedmSfice; '67 d., 509 ob. d. 
(1890), 2tf. 5k., fil. kostel Nanebevzeti P. 
Marie (vc XIV. stol. far.) v zdmku. Prvni 
zminka o N-§tich d6jc se r. 1143 v zaklidad 
listing klaiStera strahovskdho. Od r. 1367 a2 
do svdbo vymfeni vladli tu p^ni z Casto- 
lovic, r. 1448 a 1450 Jan z Ned^lisf, pozd^ji 
nabyli H-H Hradecti a dr2eli je do r. 1547, 
nacei se dostaly panu Janu z PernSteina. 
Za Hamzfl, ktefi tu sed61i do poc. XVII. stol., 
by la tu vystavSna tvrz a r. 1555 pfestavfen 
kostel. Pozd^ji pfipominaji se tu dv5 tvrze, 
dolejSi ci starSi a hofejii di novdjSi; tdto 
cisti dostalo se pfezdivky »PonddliStd«. 
R. 1617 drieli N. Strakovd z Nedabylic, 
z nichi Petr f asi r. 1689, odkdzav statek 
svflj manielce svd AlibStS Lukrecii Dobfen- 
skd z Dobfenic. Tato vdala se za MikulaSc 
Bedficha Bukovskdho z Hustifan a f r. 1705, 
odkizavii svd celd jraftni strj^d Karlovi Fer- 
dinandovi Dobfenskdmu z Dobfenic. N. zti- 
staly V drJeni toho rodu a2 do r. 1862, kdy 
je koupil laroslav hrabi ze Stemberka za 



380.000 zl., po n^mi je dr2i dcera jeho R&- 
2ena provdand Croyov^.- 

Nedilni pismeno {litera dominicalis) je 
pismeno abecedy latinskd, kterd pfipada na 
ned^li, oznadi-li se 1. led. pismenem A, 2. 
B atd., 7. pismenem G, 8. op^t A, 9. pisme- 
nem B atd. N. p. nileii ke zndmkdm cbrono- 
logick^m roku, je2 se v kalenddfi udavaji. 
Zvyk, oznadovati dny pismeny, je star^, nej- 
pozdSji zajistd u2il toho oznaceni Sacrobosco 

V polovici Xill. stol., kdy sepsal dilo Com- 
putus ecclesiasticus. 

Ponevadi obecn^ rok md 365 dni = 52X7 
4- 1 den, nepodfnd pfiSti rok t^mle dnem 
vSednim jako pfedeSl^, n^br2 ndsledujicfm, 
na pf. rok 1901 podal dterkem, r. 1902 podnc 
stfedou. Ndsledkem toho couvne n. p. v oby- 
cejndm roce o jedno mfsto proti ndsleduji- 
dmu roku, v udandm pfiklad6 z F na £. 

Pfestupn^ rok md vSak o 2 dni vice ne2 
52 ned^l, nepodne tedy rok pfiiti vSednim 
dnem ndsledujicim, n^br2 dnem drub^m. Ni- 
sledkem toho couvne n. p. roku nasledujf- 
ciho o dv6 mista. Pon6vad2 se vSak v roce 
pfestupndm vkUda den (24. dn.) a tento i nd- 
sledujici den maji jedno a totd2 n. p., m«L 
rok pfestupn^ n. p-na dvS, jedno pro das 
od 1. led. do 24. dn. a pismeno v abecedS 
pfedchdzejicf pro zbytek roku. 

Na pf. r. 1896 byl 1. leden stfeda . 

2. > dtvrtek 

3. > patek . 

4. » sobota 

5. » neddle . i?atd.; 

23. linor nedfle . E, 

24. » pondfeli 

25. > dter;^ . 

26. » stfeda 

27. > dtvrtek 

28. > pdtek . 

29. > sobota 
1. bfez. neddle 

R. 1896 mSl teW n. p-na ED. 

Z toho jdc, ie se n. p-na po 4X7 = 28 
letech opakuji; doba ta sluje cyklem slu- 
nednim. V tomto cyklu byl r. 1896 prvnim, 
jak plyne z pravidfa udandho pfi dl. Cy- 
klus, toti2 (/<^p6 4-p):28 — 68 (zbytek 1). 

V kalendcLfi Julianskdm je ka2d^ 4. rok pfe- 
stupn^; zmdnu n-ch p-en udavd tato tabulka: 



A, 
B, 
C. 
D, 



F, 
F, 
G, 
A, 
B, 
C, 
D atd. 



1 

2 
3 

A 
5 
6 
7 



GF 

E 

D 

C 
BA 

G 

F 



8 
9 
10 
11 
12 
13 
14 



£ 

1 DC 

I B 

A 

G 

FE 

D 



15 
16 
17 
18 
19 
20 
21 



c 


22 


A 


B 


23 


G 


AG 


24 


F , 


F 


25 


ED 


E 


26 


C 


D 


27 


B 


CB 


28 


A 



Pondvad2 rok 1. naSeho letopodtu po- 
kl^da se za r. 10. tehdejsiho cyklu slunec- 
niho, nalezneme n. p. ka2deho roku, pfi- 
ddme-li k letopo^tu 9, ddlimc-li soudet 28 
a vyhleddme-li zbytek v tdto tabulce; vedle 
stojici pismeno je n. p. toho roku. Neni-li 
zbytku, vezmeme 28 za zbytek. 

O vztahu n-ch p-en gregoriansk^ch k Ju- 
liansk^m viz Kalendaf, str. 778 a 779. 



30 



Nedenas — Nedoma. 



Neodvisle uddvd n. p-na v kalenddfi grego- 
ridnsk^m tabulkatato: 





NedSlnf 


pismena 


V dobS ( 


od 




•1583-1099 


1701-99 


1801-99 


1901-2099 


1 


CB 


DC 


ED 


FE 


2 


A 


B 


C 


D 


3 


G 


A 


B 


C 


4 


F 


G 


A 


B 


6 


ED 


FE 


GF 


AG 


6 


C 


D 


E 


F 


7 


B 


C 


D 


E 


8 


A 


B 


C 


D 


9 


GF 


AG 


BA 


CB 


10 


E 


F 


G 


A 


11 


D 


£ 


F 


G 


12 


C 


D 


E 


F 


13 


BA 


CB 


DC 


ED 


14 


G 


A 


B 


C 


15 


F 


G 


A 


B 


16 


E 


F 


G 


A 


17 


DC 


ED 


FE 


GF 


18 


B 


C 


D 


£ 


19 


A 


B 


C 


D 


20 


G 


A 


B 


C 


21 


FE 


GF 


AG 


BA 


22 


D 


E 


F 


G 


23 


C 


D 


£ 


F 


24 


B 


C 


D 


£ 


25 


AG 


BA 


CB 


DC 


26 


F 


G 


A 


B 


27 


E 


F 


G 


A 


28 


D 


E 


F 


G 

1 



Pro r. 1700, 1800, 1900, 2000 plati tdi ta- 
bulka jako pro stolcti, kter^ se jimi kond; 

1800 -+- 9 
na pf. pro 1800 mdme: 7^ :=:64 (zby- 

tek 17), k tomu zbytku ndleii v tabulce pro 
1701—99 ED; tedy je E n. p. pro 1800. 

N. p-na jsou k tomu, abychom naSli ke ka2- 
d^mu dni v mSsici pfisluSn^ den v t^mdni 
nebo naopak. Ve pfipad6 prvnim ur^ime po- 
mocf n-ho p-na nejdfive, kter^ den v tdmdni 
byl 1. leden, pak vypoiteme, kolikdtj^ den 

V roce je udan^ datum, nalezen6 ^isfo dS- 
lime 7 a zbude-Ii pH torn 1, jest udan6 da- 
tum tfi den V t^mdni jako 1. leden, zbu- 
dou-li 2, je to den ndsleduifci atd. Nezbude-li 
nic, je to den pfedchdzejici 1. leden. Na pf. 
jak^ den byl 21. Hjen 1830? N. p. je C, 1. le- 
den byl tedy pitek. 21. fijen je 294. den 

V roce 1 pon6vad£ 294 : 7 = 46 (zbytek 0), 
byl 21. Hjcn 1830 ^tvrtek. Oloha ta fe5i se 
t6i pohoaln6 tabulkami k tomu Udelu vy- 
pracovan^mi; viz na pf. Batovcflv Politick^ 
kalend. a adresdf pro r. 1901. Ano i z paro^ti 
Ize likol ten feiiti, po£itamc-li jen se zbytky 
pfi dSleni 7 a pamatujeme-li si 12 iisel pro 
m6sice. VMy-, 

Hedeniis, lifedni amt pfimofsk^ v jiinim 
Norsku, prostird se klinovit6 od mofe mezi 
amty Bratsberg na v.. Lister- Mandal a Sta- 
vanger na zip, na ploSe 9348 km^ sc 76.800 
obyv. (1896), t. j. 8 na 1 km^. N. tihne se 

V d^lce 113 km poddl Skager Raku, jehoi 
bfeh jest ntzk^ a skalnat^, provizen^ ostrovy \ 
a skalisky (Trom6, His5 a j., celk. 102 km*), , 
proryt^ dctn^mi zdtokami a fjordy, hojne I 
navStfivovan^mi. Nejdflleiit^jSf vodni tok je | 
Nisserelv a k z. Topdalselv. Jiini tAst amtu 
jest dosti drodnd, avSak ostatni i!lzemi jest i 



hornat^, chud^ a fidce obydlen^. NejvySSi 
hora jest N. (1665 m), pokryti na sv. vyso- 
kou vrstvou sn^hu, podnebi mfrn^. V ho- 
rich jsou bohatd loiiska 2elezn6 rudy, lesy 
skUdajf se z dubfl, bukfl, smrkd, jecili atd. 
a dod^vaji hojn£ dffvi detn^m piUm. Role 
zaujimaji 2696 ha i p^stuje se 2ito, oves, 
pSenice, brambory a j. Chov dobytka jest 
dosti zna^n^ (24.455 skotu, 22.764 ovci, 4133 
koz, 3447 konf, 3280 vepfdv a 1514 sobd), 
dftle2it]^m pramenem v^iivy jest rybdfstvi, 
zivodd prumyslov^ch jest 83 s 2066 d61., 
ieleznic dosud neni, cesty pozemni m6fi 
i!ihrnem 1118 fcm. M6sta jsou: Arendal, Oster- 
risor, Grimstad, Tvedestrand a Lillesand. 

Nedl6 Martin v. Jihoslovan^ str. 479 6. 

Nedil (v^raz star^ho prava 6esk^ho^ jest 
opak dilu (v. t). V prdvu £esk^m ma ter- 
min ten to svou platnost v oboru majetko- 
v^ho prdva rodinn^ho. O tomto rodinn^m 
n-e V. Zddruha. O n-e mo2no vSak mluviti 
i V torn pffpadS, kde celi obec, tedy svazek 
mnoha rodin, jest vlastnikem spole£n^ch 
pozemkCl, jei se pfid^luji jednotliv]^m rodi- 
nam pouze k uifvdni, nikoli prdvem vlastni- 
ck£ra. Viz Mark a 3) a Mir. 

Hedilni bratH, nedilnf str^cov^, 
V. Z^druha. 

Nedilaost (= ned^lenost) v. Nedil, 
Zddruha. 

Nednebohy, Dnebohy (Dneboch), ves 

V Cechdch, hejtm., okr. a ps. Mnich. Hra- 
di5t6, fara Boseftr 34 d., 194 ob. t (1890), 
i^Ast vsi Podhaj. 

Nedoohlebioe v. Neda chic bice. 

Nedokrevnost v. Anaemic. 

Nedolja, ve skazkdch rusk;^ch zl$ osud, 
V. Dolja str. 788. 

Nedoma: 1) N. Vdclav, publicista £csk^ 
(* 28. zifi 1836 ve Mnichu u Kard. ftedce), 
gymnasium studoval v Jindf. Hradci, na^ei 
absolvoval prdva na university pra2sk^. Ji2 
jako privnik psal do listfl cesk^ch hospo- 
ddfsk^ a politick^ 61dnky a dopisoval do 
nSmeck^ch dasopisfl domdcich i zahrani^nich. 
R. 1862 stal se £Ienem redakcc »Politik<, 

V ni2 na jafe r. 1863 pfevzal po SkrejSov- 
sk^m zodpovSdnost, za tehdejSi krut^ per- 
sekuce desk^ho tisku svrchovan^ obtiinou. 

V r. 1868 nakupily se vySetfovani a ob2a- 
loby proti nSmu takovou mSrou, 2e uznal 
za nutn^ uch]^liti se za hranice, odjel nej- 
dfive do Berlina, potom do Sv^car a odtud 
do Pafiie, kdei setrval a2 do r. 1870, po- 
silaje do »Politik« feuilletony a jin^ (lanky 
a pfispivaje do franc, casopisflv » Opinion 
nat.« a »Si^cle<. Za hrab6te Potock^ho do- 
stalo se politick^m odsouzencClm amnestic 
a N. vrdtil se do 6as. >Politik« a pfejal op6t 
zodpov^dnou jeji redakci. Kdy2 pak desk^ 
soukrom^ dru2stvo zakoupilo videfisk^ list 
» Wander ere, stal se N. jeho chefredaktorem 
a vedl jej pdldruh^ho roku, na£e2 odbyv si 
2aUf, k n6mu2 byl odsouzen jako b^val^ 
redaktor »Politik«, vrdtil se op^t do redakce 
tohoto listu, V n{2 setrval, i kdy2 pfesla 
»Politikc do rukou zvldStniho dru2stva, od 



Nedomice — Nedvezf. 



31 



r. 1877—1896. V r. 1880 a pozd^ji op6t 

r. 1883 zvolen byl N. za venkovskd obce 

pelhfimoirsk^ posiancem do zemsk^ho sn^mu 

kraloTStvi Cesk^ho, kdei horlivS pAsobil pro 

nnenn volebnibo fadu. Zdroveft stal se dle- 

nem shorn dftv^mikCi poslancd £esk^ch. Se 

jm^nem N-mov^m poji se v t^to dobS udd- 

lost pro v^voj 6esk6 iurnalistiky v^znamnd. 

K ieho navrhu a hlavn£ die jcho navodu 

zaloien druistvem > Poll tike (asopis >Ceskd 

PoUtika«, z n&ho2 povstala potom >Na- 

rodni Politika«, ^asopis na tu dobu nej- 

roz§ifen6j§i netoliko v Cechdcb, ale i ve 

vSecb zemich rakousk^^ch. N. zab^val se tak^ 

horliv^ studiemi d^jepisn^i a naSel ve Star^ 

Boleslavi pit a2 dosud nezndm^ch list A mi- 

stra Jana Husi, jei uvefejnSny ve >V6stnfku 

kralovsk6 (esk^ spoleinosti naukc v roz- 

prav£ BoUslavsky- kodex \ dohy husitske (Praha, 

1891). R.Cejnek. 

2) N. Jan, historik £esk^, bratr pfede- 
sMho (• 1846 ve Mnicbu u KardaSovy fte- 
cice). Po studiicb gymnas. v JindfichovS 
Hradci a univers. v Fraze u6il deSting na 
n£m. redlce v Praze (Mikul. ul.) a od r. 1874 
je professorem desk6 redlky v Karlin£. Za- 
ndSi se historii obce Karlinsk^, o (em2 uve- 
fejnil ve v^ro^nich zprdvdch desk^ redlky 
karlinsk^: Spitdl sv. Pavla pfed Pori^skou 
branou iS04^i648 (1876); Stare \dpiskx 
o Spitdlsku (1885); Zahransko v iestndctim 
stoieti (1891); O domi Romhapovskim v Kar- 
i(n€ {1S9S); Karlinskd rtdlka la prvnich 2S let 
sveho trvdni (1899) ; O minulosti nyn^jsiho 
Karlina (1900); miino to psal do >Histor. 
st>omika< (1884—85), »Pamitek archaeol.c 
(1894), >Ces. ^asopisu historick^ho«, £aso- 
pisn Musejniho, >V^stniku ^es. professorfl«, 
»SborDiku Cesk6 zem6v£dn^ spolecnosti«, 
do ^^op. >Politik«, »Ndr. Politiky« a Ottova 
Slovniku Nau£. 

Hedomioe, ves v Cechdch, hejtm. Karlm, 
okr. Brandos n. L., fara Vgetaty, p5. VSetaty- 
Pfivory; 66 d., 355 ob. I. (1890), 2tf. 5k. 
V XV. stol. pfipomind se pansk^ rod z Ne- 
domic. 

H«dopem6, u star^ch Cechfl pokuta za 
t^kd ubliieni na t^le, kdyi n^kdo n^koho 
zbil, avSak neubil, nedopral. Za i!lpln6 ubitf 
placena pokuta zv. hlava (v. t.)- Srov. t^2 
Cechy, str. 483. 

Nedosl^OlUiTOSt (fee. haryekoia, baty- 
akusia) v. Hluchota. 

HeAospttost pohlavni viz Impuber- 
tas. 

Hedofoohor bot, drub ostf ice, Carex 
pteudocyperus L. 

Nedoiin, ves v Ccchdch nad Louc^nou, 
hcjtm., okr., fara a p5. Litomy^l; 58 d., 394 
ob. t. (1890), zastivka Rak.-uher. st. drdhy 
(Chocefi-Litomyil), kaple sv. Antonina, kdysi 
lizn^, zaloien^ r. 1823, a v^letnf misto, n^- 
kolik rol^nA, pila a panskd baiantnice. Pfi- 
pomind se r. 1167. 

HedOTMlUk, osada v Cechdch, hejtm., 
okr. a p5. Dubd, fara DeStnd; 20 d., 92 ob. 
n. (1890). 



Nedovioe, OtSvik, ves v Cechdch, heitm. 
Podbofany, okr. a p§. Jesenice, fara Pod- 
bofany; 35 d., 1 ob. i., 163 n. (1890), kaple. 

Neorahovloe, Nedrachovice, ves v Ce- 
chdch, hejtm. a okr. SedlcSany, fara a p5. 
Jesenice u Sedldan; 53 d., 368 ob. d., 3 n. 
(1890), poplufni dvir a pila Mof. kn. Lob- 
kovice. Na b^val^ tvrzi pfipomfnaji se Tan 
feidlo z Mokfan (1462). v XVI. stol. Ondf. 
Vita, Tan z Kalenic, Petr Zdluisk^ z Pod- 
hoff, Cernfnov^ z ChudSnic, v XVlI. stol. 
Polyxena z Lobkovic, za nil N. pfipojeny 
k Chlumci. 

Nedrasohitz v. Nedra2ice. 

Nedraiioe {NedrasMti), ves v Cechdch, 
hejtm. a okr. Stfi'bro, fara Kostelec, p§. Klad- 
ruby; 61 d., 347 ob. n. (1890); kaple sv. Jana 
Nep., Itf. 5k. Mod. statek (316"83 ha) se zd- 
me^kem, dvorem a pivovarem dr2i Ed. Helm. 
B^v. tvrz byla rodn^m sidlem rodu t. jm.; 

V XVI. stol. sed61a zde rodina z Otradovic, 
LetinSti ze SnopouSov, v XVII. stol. Mer- 
klinltf z Merklina, kter^2 rod dr2el N. a2 
do stfedu XVIII. stol. 

Nedfev, Nezdf ev, ves v Cechdch, hejtm. 
a okr. Blatnd, fara Kddov, p5. Kasejovice; 
49 d., 288 ob. L (1890). 

Nidris*aJl0Tj lidovS Drigajlov, m6sto 

V rusk^ gubernii charkovsk^ a lijezdS lebe- 
dinskc^m na fece Sule a N£drigajlovce, md 
6098 ob. (1897), kteH zabjvaji se orbou, ze- 
jm^na pSstovdnfm tabdku a desneku, lukaf- 
stvim a drobn^mi feraesly. Ve m5st6 jest n€- 
kolik v^roC. trhfl, hlavnfm pfedmStem ob- 
chodu tabdk. 

Nedvidloe: U N., MedvSdice(iV(?<:/tp/e- 
ditschY ves v Cechdch, hejtm. Litomfifice, 
okr. Lovosice, fara a p5. Mile5ov; 80 d., 
386 ob. n. (1890), fil. kostel sv. Katefiny 
(ve XIV. stol. far.), 2tf. 5k., popl. dvflr. 
B^v. tvrz dr2eli Vchyn5ti, Kaplifov^ ze Sule- 
vic (od po6. XVII. stol. do r. 1686), po nich 
d^dili Hfdnov^ z Harasova. — 2) N., far. 
ves t., hejtm. Tdbor, okr. a p5. Sobeslav; 
44 d., 238 ob. L (1890), got. kostel sv. Miku- 
IdSe (ve XIV. stol. far.), 2tf. 5k. a samota 
Veselka. 

3) N., far. ves na Morav$, hejtm. a okr. 
Ti5nov; 94 d., 727 ob. 6, 8 n. (1890), kostel 
sv. Kunhuty, 5tf. 5k., £etn. stanice, p5., te- 
legraf, kamen. lomy, v^roba vln6n. zbo2i, 
tkalcovstvf, ml^n a popl. dvory: Bofinov 
a Kle£any. 

NedTddi6 v. Medv^di^. 

Nedviz v. Nedv^zi. 

Nedvizi: 1) N., ves v Cechdch, hejtm. 
Bene5ov, okr. Neveklov, fara a p5. Netvo- 
fice; 16 d., 124 ob. 6. (1890), popl. dviir, 
pivovar a myslivna kapituly u sv. Vita 

V Praze, 2 ml^ny a samota Kopanina. B^v. 
tvrz byla kol^bkou Nedvfizsk^ch z Ned- 
vSzi, z nich2 Jan tu sed^l naposled (do 
r. 1585), naiei dSdili Chobot5ti z Ostfedka, 
ktei'i N. prodali ke Konopi5ti (1609), a r. 1683 
dostalo se k LeSanflm. — 2) N., Nedv6z, 
ves t., hejtm. 2i2kov, okr. a p5. ftidany, fara 
Uhi^inSves; 41 d., 288 ob. a. (1890), 2ti^. 5k. 



32 



NedvSzsk^ — van der Neer. 



R. 1313 bylo N. majetkem kapituly vySehrad- 
sW. Srv. Hubnerov^ PamSti N. (1884). — 
3) N., ves t., hejtm. a okr. Nov^ M6sto 
n. Met., fara Dobfany, p§. Bystr^; 68 d., 
344 ob. L, 7 n. (1890), ml^^n, tkalcovstvi a 
samota Konciny. — 4) N., ves t., pfi hrani- 
cich ^eskomoravsk^ch, hejtm. a okr. Poli^ka, 
fara a pS. Bystr^ u Polidky; 69 d., 512 ob. 
L (1890), 2tf. Sk., ngkolik tfren na len a tkal- 
covstvi. — 5) N., NedvSz, ves t., hejtm., 
okr., fara a pL Semily; 48 d., 316 ob. t. 
(1890), kamenouhel. doly, samoty Paseky, 
Roketnice, Solava a Vrbovka. 

6) N., MedvSzi {Ntdweis), ves na MoravS, 
hejtm. a okr. Olomouc, fara a pS. Slavom'n; 
63 d., 96 ob. 6.. 280 n. (1890), kaple N. Tro- 
jice. Itf. §k. — 7) N., Medv6zi {Nebes), 
ves t, hejtm. a okr. Zdbfeh, fara a pS. Rohle; 
69 d., 44 ob. i., 470 n. (1890), Itf. 5k., sla- 
dovna. 

Hedvisik]^ z Nedv^zi, pfijmeni staro6. 
rodiny vladyck^, jejii erb byl tatarsk^ klo- 
bouk. Pffjmeni si obrali po vsi Nedv^zi 
u Netvofic. Tuto drieli r. 1432 bratfi Zde- 
ndk a Martin, a Hef man, syn jednoho 
z nich, od r. 1450 vyskytuje se v pam6tech 
vefejn^ch a soukrom^ch. ZdenSk N. z N. 
2il V 1. £tvrti XVI. stol. a pfipomind se proto 
V titulafi r. 1534 vydan^m. f V^X ^' ^^^6. 
Synov6 jeho byli Jan aPetr. Onen ujav 
Nedv6z£ vloiil si je r. 1542 a 1549 znovu 
ve dsky zemsk^, koupil r. 1573 ves Ujezd 
a t r. 1585. Nemaje dhxi a jsa toho rodu 
posledni odkdzal Nedv^zi MarjanS Nedv^z- 
sk^ ze 2ddru, druh^ sv6 manielce, tak, aby 
po ni pf iSlo na Jana Chobotskdho z Ostf edka 
a na Nespefich a Vil^ma Chobotskdho z O. 
na Chot^lanech. Marjana f pfed r. 1596. S&c, 

Hedweil. ves mor. (hejtm. Olomouc), 
V. Nedvfizi 6). 

Hedftd, Nedfed (Nedjed), slovo arab- 
sk6 oznacujicf zv^Seni vfibec, zejm^na pak 
zv^Seninu ve stfcdni Arabii, kde slovem tim 
rozumi sc bud' cel^ vnitroarabsk^ plateau od 
Hediasu a2 k zdlivu Persk^mu, nebo jen 
hornatd jeho £ast jaksi jddro Arabie. Kra- 
jina tato obklopena jest se vSech stran pa- 
sem pouSti a omezena na s. pdsmem hor- 
sk]^m D2ebel Ad2a dosahujicim absolutni 
v^lky 1800 m a relativni 1000—1200 m, na 
j. tdhne se hlavni hfbet N-u Dicbel Somna, 
kter^ spadi pfikfe na v^ch. do planiny nad 
oasou Hiil a prodlu2uje se kj. soub62n^m 
fet^zem D2ebel Selmdn, kter^ pfildhd 
k planin6 el Kasim. Kone£n6 na v^ch. pro- 
bihd od sz. k jy. Diebel Temama, spojujfci 
N. s pdsmcm Tueik (do 1000 m vys.). Na j. 
od Dfebel Ad2e prostira se rozsahla de- 
presse, naplnSna pi'skem a omezena na jz. 
skupinou rozpt;^len^ch pdsem Diebel Ima- 
r\6. Jsa zdvilen o n^kolik set m nad okolni 
planiny, ma N. mirn^jSi a zdrav^jSi podnebi 
ne2 ostatni Arabie. tiorka nejsou tak vy- 
sokd, vrcholkv hor vystaveny jsou chladn^m 
vfitrflm, pfechody tepeln^ jsou pravideln^, 
vzduch tist^ a such^. V lidolich bj^va vfetSf 
vlhko, kter62 umoiAuje i p6stovani stromA, 



m^sta a vesnice jsou obklopena zahradami, 
rolemi, haji datlov^ch palem a rozsabl^mi 
pastvinami, na nich2 chovaii se nejkrdsnSjSi 
kon6 sv^ta. Tekoucich vod neni mnoho, za 
to jsou £etn^ prameny a studn£. Hlavni plo- 
diny jsou plenice, zito, r^2e a kukufice, 
z dobytka chovd se kromS koni skot, vepfi 
^ zejm6na krisn6 ovce, pak domaci vel- 
bloudi. Jddro obyvatelstva jest usedl6 a rol- 
nick^, avSak blize k okrajnimu pasu pouSti 
pfevladaji ko^ovni beduini. Z obyv. tSchto 
vznikla pov^stnd sekta VahhdbitA (v. t.). 
Krom6 orby zab^vaji se obyvatel^ tkanim 
Idtek, n^ktcr^mi primitivnimi femesly a ob- 
chodem. 

Hedief nebo Me§hed-AH, m^sto v asij- 
sk6m Turecku ve vildjetu bagdadskdm a 
sand2aku kerbelsk^m, md na 5000 ob., z nich2 
jest 4250 Siitfi a jen 750 sunitAv (i&fednikAv 
a vojinflv), a jest jednfm ze svat^ch m^st 
iiitsk^ch, nebof 5 km odtud byl zavra2d£n 
mu^enik Ali. V bfeznu putuji sem zdstupy 
Siitfl, pfivd2eiice s sebou £etn^ mrtvoly. Pod 
zlatou kupoli meiity jest hrob Aliho a 
ohromnd hrobka, rozd61end ve 3 patra, do 
kter^ se mrtvoly tyto uklddaji. T^mi^f vSichni 
obyvatel6 m6sta zab^vaji se ndbo2ensk^mi 
studicmi a slu2bou v meSitdch, vyr^b^jice 
takd tkaniny z vlny a velbloudi srsti, cihly 
z posvdtn^ hh'ny a svat6 rubaSe jako v Ker- 
bele. 

Heeff Christian Ernst {* 1782 ve Frank- 
furt6 n. M. — f 1849 t.\ 16kaf n6m., spolu- 
zakladatel pfirodov^deck^ spolednosti sen- 
kenbersk^ a fysikalniho spolku ve Frank- 
furtd. N-ovi pfipisuje se vyndlez elektro- 
magnetick^ho pferulova^e proudu, t. zv. 
N-ova kladivka (v. Kladivko 4). nvk. 

Heefl (t62 Neeffs) Pieter, fe£. starSi, 
nfzozem. malif (* kol 1578 v Antverpdch — 
t mezi 1. 1656 a 1661 t.). Byl 2ak Hendryka 
van Steenwyk st., od r. 1605 pracoval samo- 
statn6 a r. 1609 pfijat do antverpsk^ho ce- 
chu Lukdlsk6ho. Maloval pohledy do vnitra 
kathedrdl, zhusta svicemi nebo pochodn^mi 
osv^tlen^ho, s v^bornou perspektivou line- 
arni a vzduSnou, dovedn£ vystihuje sv^telnd 
effekty; jemnost a £istota kresby jeho misty 
neni prosta tvrdosti. Stafra2 osob malovali 
mu Francken, Teniers, Brueghel a van Thul- 
den. ObrazA jeho je hojnost po obrazdrndch 
na pevnin6. — N. Pieter, fei. mladSi, syn 
jeho, kvetl v 1. 1650—60 a napodobil otce. 

van der Heer [n^r]: 1) v. d. N. Aermont 
ci A art, malif holland. (* 1602 v Amster- 
dam6 — f 1677 t.). O 2ivot6 jeho neni zprdv. 
Maloval prflplavy osv£tlen6 mSsicem, po2dry 
za noci dramaticky vzruiend pfitomn^m zd- 
stupem a zimni krajiny s bruslifi. Zastoupen 
hojng po obrazarnach i soukrom^ch. 

2) V. d. N. Eglon Hendrik, syn N-a 1) 
(* 1643 V Amsterdam^ — f 1703 v Dussel- 
dorfg), 2dk otcflv a Jakuba Vanloo. Pracoval 
v rflzn^ch m^stech domoviny, t^2 ve Francii 
a posl^z jako dvorni malif kurfirSta Jana 
Vil. Falck^ho v Dusseldorf6. Jest autorem 
hojne V obrazarndch se nask^tajicich, hladce 



Neerwinden — Nfifedov. 



33 



a s um^lkovanou elegancf kreslen^ch dam 
a drobn^'ch krajinek s biblickou a genrovou 
staffiii. 

Haerwlnden, ves v belg. prov. lutiisk^, 
3 km od Landenu, se 635 obyv. (1893), jest 
pamatna dvSma bitvami: v jedn^ porazil 
29. cce 1693 franc. marSdl Luxembourg spo- 
jen6 Hollandany a Angli^any, ve druh^ zvi- 
tSzil rak. marSdl Clerfait 18. bfez. 1793 nad 
Francouzi pod Dumouriezem. 

Hees von Esenbeok: 1) N. v. E. Chri- 
stian Gottfried, pfirodov6dcc n^m. (* 1776 
V Erbachu — f 1858 ve Vratislavi), vystu- 
doval I^kafstvi a v6dy pfirodni v Jen6, byl 
n6jak^ cas l^kafem, 2il potom na statku 
sv^m V Kitzingenu, r. 1816 stal se prof, a 
feditelem bot. zahrady v Eriankdch, r. 1818 
zvolen za praesidenta pHrodov^d. akademie 
Leopoldo Karlovy, r. 1819 jmenovdn prof, 
bot. V Bonni, r. 1831 ve Vratislavi. Byl jeden 
z pfednfch pHrodnich filosofA n^m., duch 
svobodomysln^, l&dastnil se r. 1848 hnutf 
politick^ho V Berlin^, byl odtud vypovfid^n 
a potom l&fadu professorsk^ho zbaven. Byl 
vSdeck^ spisovatel velice plodn^, zab;^val se 
pak pfedevSim soustavn^ studiem rostlin 
jevnosnubnfch i tajnosnubn^ch, hlavn6 me- 
chiiv. Z vefik^ fady jeho spisA, z nichi n6- 
kter^ spolednS s jin^mi zpracoval, jmenu- 
jeme: Oie Algen des sussen Wassers (Bam- 
berg, 1%14); Dtu System der Pil^e und 
Schwdmme (Vircp., 1817 s 44 tab.); Die Ent- 
wickelung der Ppan\ensubstan\^ physiologisch, 
chemisch und mathematiseh dargestellt (s Bi- 
schoffem a Rothem; Erlanky, 1819); Hand- 
buck der Botanik (Norimb., 1820—21, 2 sv.^; 
De Cinnamomo disputatio (s bratrem Theoa., 
Bonn, 1823); Brjrologia germanica (s Horn- 
schuchem a Sturmem, 1823—31, 2 sv. s 43 
tab.); Agrostologia brasiliensis (Stutg. a Tub., 
1829) tvoH tiist dila Martiusova Flora bra- 
sinensis); Genera et species Asterearum (Vrat., 
1832) ; Naturgeschichte der europaeischen Leber- 
moose (Berl. a Vrat., 1833—38, 4 sv.) ; Sy sterna 
Laurinarum (Berl., 1836) ; Die deutschen Brom- 
beerstrduch*.r (Elberfeld, 1822—27, spolupra- 
covnfk A. Weihe); Prodromus florae penin- 
sulae Indiae orientalis (spolednS s Walker- 
Arnottem aDecandollem; Lond.,1834 a nasi.); 
Synopsis hepaticarum (spolupracovnici Gott- 
sche a Lindenberg; Hamb., 1844—47). Vedle 
uveden^ch praci vydal ddle sebran^ spisy 
Rob. Browna (Schmalk. a Norimb., 1825—34, 
5 sv.) a soustavn6 dflo o lumcich {Hymeno- 
pterorum Ichneumonibus affinium monogra- 
phiae, Stutg., 1834, 2 sv.). Ze spisfl jeho pfi- 
rodn5 filosofick^ch uvddime : Vorlesungen 
lur Entwickelungsgeschichte des magnetischen 
Schla/es a. Traumes (Bonn, 1820); System 
der spekulativen Philosophies /.; Die Natur- 
philosophic (Hlohov, 1841); Die allgemcine 
Formenlchre der Natur (Vrat., 1852). 

2) N. V. E., Theodor Friedrich Lud- 
wig, botanik nfem. (* 1787 v Erbachu •»- 
t 1837 V Hyferes), bratr Chr. Got. Neesa 
V. Esenbeck, byl fed. bot. zahrady v Lejdfi, 
potom prof, a fed. bot. zahrady v Bonn£. 

OttAv Slornfk Nau&n^, sr. XVIII. 24/6 1901. 



Zab^val se hlavn£ sou8tavn;^m studiem rost- 
lin N^mecka a vydal: Genera pi ant a rum flo- 
rae germanicae (Bonn, 1833—1860; pokrado- 
vatel6 Spenner, Puttcrlick, Schnitzlein, Bi- 
schoff, Caspary, Brandia); Handbuch der medi- 
ciniseh'pharmaccutischen Botanik (t., 1830—33, 
3 sv.). Pokradoval t€i v dile, jel vydali 
Weihe, Walter a Funke, Plantac officinales 
(Dusseld., 1821—33, s 552 tab.). 

»naU (t. UQd, fee, stfizliv6 obSti), 
u Kekfi litby, k nim2 nepou2fvdno vfna, je2 
byly tedy smfSeninou ml^ka, medu a vody 
(fAeltxparov, Homer. Odyss. X., 519, XL, 27, 
Aisch. Eumen. 107). Ath6&an6 obdtovali takto 
Mndmosyng, Musdm, £<5i, H^liovi, Sel6nd, 
nymfdm, AfroditS nebesk^, die Filochora X.€i 
Dionysovi a dcerdm Erechtheov^m. Tak6 
Eumeniddm, D^m^tfe a ielt6 jin^m bohfim 
kondny ob^ti tohoto zpfisobu. Srv. Sten- ' 
gel, Griech. Sacralalterthumer. Vy, 

Hefas V. Fas. 

HefastI diet v. Dies str. 496. 

Hifedjevjevgenij Aleksfijevif.prav- 
nik ruskj (♦ 1851 ze llecht. rodiny simbir- 
sk^ gubernie). Studoval v Lazarcvsk^m tlstav6 
a na prdv. fakultS mosk. univ. Byl mirov^m 
soudcem, potom advokdtem v okruhu kazafi- 
sk6ho soudnfho dvora. Od r. 1881 byl sou- 
krom^m docentem, od r. 1892 professorem 
kazaiisk6 univ.; od r. 1896 jest professorem 
obchodniho priva a soudnfho fizcni na mo- 
skevsk6 univ. Z vSdeck^ch praci N-a 
sluSf uv^sti zvldStS: K uceniju o su$6nosti 
gra(d, processa (Kazafi, 1891 ; doktorskd dis- 
sertace); Udenije ob iski (t., 1895); O sposo- 
bach osvobo^dinija nidviifimych ijnuSiestv ot 
opisi trefjimi licami^ niimiju^iimi na svoji 
imuiHestva aktov ukriplenija (1881); Ustrani- 
nije sudij v grafdanskom processi (magistr. 
dissert., 2. vyd. 1887); Zadaii i elementy na- 
uki gra^dan, processa (1883); Pridiny i cilj 
i^danija polnago sobranija i svoda x^konov 
s toiki ^rinija Speranskago (1889); Skloninije 
storon k miru v grafdan. processi (1890); Je- 
dinstvo grafdan, processa; Osnovnyja naUala 
grafd. sudoproi^vodstva (fe6, 1895). 

nifedov Filipp Diomidovi^, spiso- 
vatel rusk^ (♦ 1848), literdrnS dinn^m jest 
od r. 1859 a vynikd hlavnS povidkami ze 
iivota prost^ho lidu a pracemi ethnografi- 
ckfmi (/f put ivy ch \apisok\ Na miru a j.). 
Oa r. 1874 jako £len petrohradsk^ spole(^- 
nosti pffrodozpyteck^, anthropoIogick6 a 
ethnografick6 cestoval po rfizn^ch krajich 
rusk^ch a sebral hojn6 materidlu, jej2 zpra- 
coval V cetn^ch statich vddeck^ch i v pra- 
cich belletristick^^ch. Jsa v^born^ znalec pro- 
st^ho lidu, pfimykd se ke skole narodnikA 
a vidf V lidov^ch massach ohromn^ zdsoby 
energie a 2iv^ samobytn^ sily, stisnSnd 
pouze nepfizniv^mi podminkami nirodoho- 
spodifskfmi. Upfimn^ soucit k trpicfm a 
utladen^m dodivd jeho pracim razu zvUStni 
m^kkosti, pfechlzejfci tu a tam v sentimen- 
tdlnost. Sebrand spisy jeho (SoiinMja) po- 
6aly vychazeti v Moskvfe r. 1893. Nejno- 
v^ji vydal Svjatocnyje ra^skaiy (Moskva, 

3 



34 Ncfele — Nefrit. 



1896). N. redigoval t6i scbrand spisy Levi- 
tova. 

Hefali V. At ha mas. 

Hefelln {elaeolith), nerost v pKrod^ hojnS 
rozSifen^, a to vfdy v hornindch vyvfel^ch. 
Krystally, narostl^ v dutindch hornin vul- 



chladna komposice tlumi 2ivotnost. Ozdobi^ 
tH sv^mi pracemi kathedr. sv. Izdka v Pe- 
trohrad6. Z jeho obrazflv uvidSji se jako 
nejlepSi: Po\dvi^em kr{{e\ Spasitel v hrobi; 
Andii smrti; Andil modlitby^ Nanebevstou- 
peni Pdni\ Neapohk^ pradUny v jeskyni; 



kanick^ch, jsou Sestibok^ sloupce soustavS i Koupajici se divka a mn. j 
hexagondlni nileiejici; ad tvar jejich jest 2) N. Jan, velkoobchodnik (* 6. kv£t. 1832 
holoedricky vyvinut, nasvedduji vlastnosti v Lipniku na Moravi], Slechetn^ vlastenec, 
fysik^lni, zvldStS korrose, 2e n. nileii pyra- ! maecensiS desk^ho Skolstvf, ieden z pfed- 
middlni hemi^drii a 2e zdroveA jest hemi- 1 nich uvMom^l^ch zakladatela desk^ho ob- 
xnorfni. B^vi t€i zrnit^ a Udastnf se pod- chodnictvi. Otevfel r. 1860 v Praze na Pfi- 
statni ve slo2ivu mnoh^ch hornin. Barva ' kop£ obchod um61eck^mi v^robky a vedl 



n-u jest bfid, jindy nazelenald, nailoutld, 
naSedli a2 i pletova; lesk na plochdch kry- 
stallov^ch skeln^, jinak mastnf. Tvrd. = 5Va 
a2 6, hust. ■= 2*58—2-64. Chemicky jest n. 
kfemiditan hlinitosodnat]^, menSfmi podfly 



jej jako prvni ryze desk^ zdvod tak, 2e po 
pfiklad^ jeho vznikaly nov6 firniy 6esk^. 
N. lidastnil se vSech vlasteneck^ch podnikA, 
jest spoluzakladatelem a dlenem spr^vni rady 
2ivnost. banky, poji$tovny »Praha«, Cesko- 



b^vaji V n6m zastoupeny kyslidnfky vipe- ; slov. obchodni akademie, b^v. Druistva na- 
nat^ a draselnat^, sloieni jeho se vyjadfuje i rodniho divadja, obch. spolka»Merkur€,dest- 
vzorcem tj^^ ,K ,Ca)^ALSi O . | n^m ilenem Cstfedni Matice Skolsk^, pfise- 

' '** dicfm obchod. soudu a destn^m obdanem n6- 



N. snadno se rozklddd kyselinami, vyba- 
vuje rosolovitou kyselinu kfemi^itou; v pla- 
meni dmuchavkov6m suadno taie. Ve pfi- 
rod£ dasto se mSnf v natrolith a j. zeo- 



kolika obcf moravsk^ch. V rodiSti sv6m Lip- 
nfku zalo2il v letecn sedmdesat^ch soukro- 
mou deskou Skolu nyni obecnou a v6noval 
na zaloieni vySdiredlky tam^jSi fond 20.000 zl. 



lithy anebo v muskovit. N z Vesuvu jen2 , Mlmo to'^daVt; 1 s^ z'^^^^^^^^^^^^ 

S^'^Ho "nllfn ?nfirt'r.^!i^' ifvl nL^vTn" 1 ^koly V Bmfi a okresni z;ilo2ny v Lipniku. 
hotnS do n6ho infiltrovan^, byl naz^vdn | ^^ ^ . ^ vidy pfispival k vybojo- 

davynem. N. jest v^znainou podstatnou i „,"; I^^r**z -«^v,^ . S.ZJ.,,Xi^^^Z.^,lu^ 
soudlsti hornin, kter6 obsahuji znainS vy- T^^ ^J^^»^^^ «J^^^ '/"*^°" zndmiqn^ch. 
sok6 procento alkalii a kyslidniku hlinitdho. ! Hefoikop (z fee.) jest phstroj k m^feni 
N. starSich ne2 tf etihornich vyvf elin (syenitfl ; l^f^^l mraku, smdru a rychlosti jeho pohybu. 
elaeolithick^ch a jejich porfyrfl), zpravidla StarSi n., zahzen;^ k mifcni v:^§ky mraku, 
zbarven^ a mdnS cerstveho vzhledu, sluje sestrojil Braun, novejsi, k mefeni smdru a 
elaeolith; vlastni n. jest charakteristick^ pro relativni rychlosti mraku Pavel Gamier 
hominy neovulkanick^: zndlce a mnoh^ de- a Hildebrandsson. N. Garnierflv skladi 
dide; je-li souWstkou pfevlddajici, udfiluje 1 se z kruhov(5, zrcadlici desky, rozd^len^ po 
jim lesk mastn^. V dediiich a znfilcich des- , obvodfe ve stupnS, a vertikdlniho podstavce, 
k^ho StfedohoH jest n. velmi rozSifen, ale Jej? Ize voln6 otideti kolem osy svisl^ (pro- 
vfetSinou pouze mikroskopick^ ; makrosko- chazejici stf edem kruhov^ desky). Na tomto 
pickd individua n-u jsou zejm^na u Marian- 1 podstavci Ize posinovati v^5e nebo niie mal^ 
sk^ch Lazni, u Tichlovic, na Stfekovfi a jin- ' dalekohled, kterj zafidi se na stfed zrcadla. 
de. Krystalloyan^ n. se vyskytuje v duti- > P^dstavcem se tak dlouho otad a daleko- 
ndch vulkanick^ch hornin na Vesuvu (Mte i ^^^d se na svisMm podstavci tak poSine, 
Somma). uLaa§sk6hojezeravPor^nskuaj.;!aby ve stfedu zrcadla spati^en byl obraz 
elaeolith zejm^na v ji2. Norsku (fjord Lange- i mraku, jehoi rychlost se md stanoviti. Pi^i 
sundsk^), na Gronsku a j. Fr,Sl-k. pozorovdni odeditd se cas, za kter^ obraz 

iim vAristofanovJchPticich. Odtud N.iasto , ' od^^tenj das. jest hledani rychlost tnraku 

ve smysle: fantastick^ vjtvor, v;^ron fantasie. y!^ 

Heff: 1) N. (He»M)Timofej Andreje- ' c = -- 

V id, malif rus. (* 1805 v Estonsku — f 1876), t 

vzd^lav se v Drdid'anech a v Italii pfijel Neni-li v<'§ka mraku zndma, Ize urciti n-em 
r. 1826 do Petrohradu, kde zahy nalezl ob- . Garnierovym pouze rychlost relativnf, t. j. 
liby a r. 1832 jmenovdn byl dvornim mal(- ' pomer rychlosti skutecn<5 k v]^5ce mraku. 
fem. NavStiviv jeStS tfikrate feim cestoval N. Hildebrandssonflv jest pfede516mu velice 
t^i po Rusku a-fital se professorem umfilec. | podoben. nvk. 

akademie pctrohradskd. Mnoistvi jeho praci, NeMt jest makroskopicky celistv^ aktino- 
jmenovit6 podobizen a krajin, je v soukro- lith; mikroskopicky jevi se slolen z velmi 
mem majetku aristokratickych dom{i petro- tenink^ch jehlicek, kter^ vSemi smdry jsoucc 
hradsk^'ch. Vynikal jmenovite v graci^snich , ulofeny i'lni aggregat plsfovitj; touto struk- 
2ensk]^ch podobizndch. V jin^'ch obrazcch , turou vysvetluje se neobyccjnd tuhost a 
pfi vSech pfednostech barevn^ho podani pevnost n-u, tak ie balvany nefritov^ nelze 



Neftyl — Negotin. 35 

viibcc rozddliti jinak nc2 rychl^m chlazenim i a domorodcfl, kteh' maii znamenit^ obchodni 
prudce zahfat^ch kusfl. Barva n-u jest sv^tle spojeni s pobfe2im Zaani Indie. N. byl z prv- 
neb naScdle zelenava» ale tak6 a2 bSlavd ; na nich portugalsk^ch stanic na pobf elf Koro- 
hranich jest prflsvitn^. Tvrd. = 6, bust. «» | mandelsk^m, r. 1660 byl obsazen Hollancfany 
30— 3*1. Chemicky jest n. toto2n^ s aktino- ' a r. 1781 Anglidany. 

litbem, theoretick^ sloieni Jeho jest tudii Hegativ ve fotografii zna£i desku skle- 
CaMg^Si^O^ = 57*72Vo 5i0„ 2883 MgO, I ninou, film a pod. s obrizkem. kter^ po- 
13*45 CaO, N. podobnS jako jadeit (v. t.) vstal osv6tlenfm desky ve fotogranckdm 
jest zajimav^ sv^m v^znamem kultur.-histor ; | apparitu a vyvoldnim. rroti svStlu pozoro- 
jii V praehistorick^ch dobdch byl n. materid- i vdn ukazuje n. mfsta nejtmavSi tarn, kde 
lem k v^rob^ sekyrek, mlatAv a jin^ch pfed- , pf edmdt fotografovan^ byl nejvice osv^tlen, 
mdtAv, jako jim byl domorod. novozealand- ' a naopak mfsta nejprfihlednejSi tarn, kde 
sk^m, venezuelsk^m a aljaSsk^m. V Evropi pf edm^t mil stfny apod. OstatnS sr. Foto- 
uclnfiny byly ndlezy v^robkfl nefritov^ch grafie str. 414. 

hlavn£ V kolov;^ch stavbdch na Sv^carsk^ch N. v galvanoplastice zna^i formu pfed- 
jezerech^ v ji2nim Ngmecku a Italii. — Cffian^ m^tu tak upravenou, abv elektrolytick^m 
d61aji z n-u s neobydejnou dovednosti soSky, ; vylu^ovdnim m^di utvofif se v^rn^ otisk 
vdzy a jin^ pfedm6ty ozdobn^. EvropanAm pfedm^tu. N. takov^ pfipravuje se z gutta- 
byl zndm n. jako lapis nephriticus a vSfilo se perche, kteri zahfatim mikne a stdvd sc 
o n&m mimo jin^, 2e mi, moc M^ivou proti | plastickou, nebo se pf edmit odieje do sddry. 
ncmocem ledvinov^m (odtud i jm^no n.) ; , Sddrov^ odlitek impregnuje se v hork6m 
b>'val v$ak a2 do XIX. stol. zam6ftovdn s ja- • stearinu. Aby byl povrch n-u vodiv^m, po- 
duitem. NejrozsdhlcjSi a nejdfive zndmd pr- tird se rozetfenou tuhou. Jinak sr. cl. Gal- 
votni naleziSt^ n-u jsou na planin6 Pamirsk^ ivanoplastika. nvk. 

a V pohofi Kven-lunskem (Chotan, Raskem- ' Hegativni(z lat.), ziporn^, jako2to pro- 
Darja), odkud pochdzi materidl k nefritov^^m tiva positivniho neboli kladn^ho. 
v]^robkAm ^insk^m ; tak^ pro n. novozealand- Nentorla aotio v. ZdpArdi ialoba. 
sic^ (punamu) nalczena prvotni lokalita na de AOfl^ker (Necker) Jost, dfevorytec 
zapad6 jiiniho ostrova. V Evropfe objeven XVI. stoT., rodem Antverpan, povolan Peu- 
n. uJordansmCLhlu aReichensteinu vPrusk^m I tingerem do AugSpurka provost v dfevo- 
Slezsku. Dobou nejnovSjSi pak nalezena lo- ' rytu Burgkmairovy a Sch&uffeleinovy kresby 
iiska n-u IH v SibiH pfi fece Onotu v gu- k dilAm Maximiliana I., zvl. k »Teurdanku<. 
bcrnii Irkutsk^. N. jest v2dy 61enem krystal- Die prv^ho malffe provedl t^2 trojbarevn^ 
lick^ch bf idlic a b<^vd provazen hadcem nebo dfevoryty (clair obscur) a vedle toho zho- 
horninami amfibolick^mi. Odkud jpochdzeji i to vil kopie Holbeinova »Reje smrti«. 
nefritov^ pfedm^ty, nal^zan^ v Evrope a I Hegl^^i [~2^]i frs^nc, nedbalky. 

V Americe, neize podrobnd ur£iti. Hypothesa I Negligence T-iaiisJ, franc, ne aba lost. 
Fischerova, die- niz Arijci si drahocenn^ Negoi, nejvysSi bora v sedmihradsk^ch 
materidl nefritov;^ pfinesli z asijsk^ sv6 pra- 1 Karpatech ; vystupuje do v^Se 2536 m ve 
vlasti, byla vyvracena ndlezem n-u jordans- ' FogaraSsk^ch Alpdch na hranicich sedmi- 
muhlsk^ho (1884), valounfi v Udoli Mury a hradsko-rumunskj^ch, tvoffc dva tahl^, hlubo- 
Saviny ve St^rsku i na AljaSce a bludn^cb j k^m sedlem oddSlen^ a divoce rozeklan6 
balvanA nefritov^cb v severskjch glacidlnfch vrchy, Mai J a Velk^ N., v dolenich cd- 
usazenindch nf2iny SeveronSmeck^ na rflz- stech jedlov^mi a bukovjmi lesy hustS Do- 
njch mistech. Jest pravd^podobno, 2e prav6 rostl^. Na severnim l^bo(^i propastitd f> a- 
valouny bjvaly praehistorickjm clov^kem blova kotlina {Teu/elskessel, Strunga dra- 
zpracoviny; lokality pAvodni, z nichi po- kului), pustd a divoka to p^nev, na jejfi 
chazciy. zfistaly dosud nezneiray. V zemich , okraji rozlo2ena dv6 mofskd oka, jezero 
cesk^ch nebyly nalezeny pfedmSty nefritov^, Negoisk6 ve v^Si 1936 m a Girsovi c. 
a starSi zprdva, 2e sc n. vyskytuje v hadcich Kelczun ve v^Si 2140 m. Z No, navStfivo- 
na nSkolika mistech zdpadni Moravy, nebyla van^ho turisty a lovci kamzikflv a mcdv^dA, 
potvrzena. Fr.Sl-k. , zde hojnS se vyskytujicich, je velkolepa vy- 

HeftFl, min., v. Ozokerit. hiidka do ji2. krajA Sedmihradska a severni 

Hegaoe (z lat. negatio), zdpor, jako2to^dsti Rumunska, nem^n^ pod(51 dlouh^ho 
protiva kladu. I fet^zu transylvanskych Alp. Dkl. 

Hegipatam (Nagapatam), pHstavni m. Nigoi n. NjegoS, v. Danilo Petrovi^. 

V distriktu Tandfursk^m brit.-ind. praesi- Negotin, okr. m^sto ve v^ch. Srbsku 
dentstvi Madrask^ho, nal0®46's. §. a 79® 50' I v t. zv. krajinfi timock6, 10 km vzdaleny od 
V. d., na ploch^m, plsiit^m pobfe2i Koro- ' Timoku a Dunaje. Ma vy5§i gymnasium a 
mandelskdm, pfi rameni deity feky Kcivari; i do nedeivna byla zde stolice biskupska. Obyv. 
stanice ji2ni drahy indick6. Ma (1891) 59.221 I je 4727. V okoli dai'i se v^born^ vino znam6 
ob. (z nicb 39.011 hindfl, 14.341 muhamm., jm^nem »^ern6 vino negotinsk^«. Zvla5f do- 
5863 kfest), vySSi ikolu a missii jesuitskou, I bra vina rodi se v okoli vesnice MokranS, 
wesleyanskou missii, cilou vjrobu bavlnd- ! ji2nS od N-a na lipati hor Lokvy a Vyso- 
n;fch a hedvdbnych latek a siln^ obchod k^ho, kde vinohrady zaujimaji plochu 50 fcm*. 
s Ceylonem, Barmou a Straits Settlements, i ZdejSi vino rozvdii se do Rumunska, Bul- 
207o ob. jsou Labbaiov^, smiSenci to Arabflv harska, posledni dobou znacn^ do Francie. 



36 



Negotiorum gestio — Negri. 



R. 1883 vyvezeno odtud pfes 100,000 hi vina. 
R. 1813 zhynul zde povistn^ srbsk^ hajduk 
Veljko. JZRr, 

Veeotionim geitio (lat.)> jednatel- 
stvi bez pfikazu, zdleii v torn, 2e nSkdo 
(n. gestor) opatfi jist6 zale2itosti pro jin^ho 
(dominus negotif), anii by k tomu byl povo- 
lin pfikazem jeho nebo sv^m i&fadem. Jed- 
natel musi mfti l&mysl zaieiitosti opatf iti pro 
jin^bo (animus negotia aliena gerendi) Keni 
to n. g., kdyi nekdo, jsa dinn^ v zdlefitosti 
cizi, md l&mysl jednati pro sebe sama, nechaf 
ved61, 2e jde o cizi zdleiitosti (jako nepo- 
ctiv^ drJitel), ii nevfedfil (jako poctiv^ drii- 
tel cizi vici). Zfetelem k tomu, 2e v nSkte- 
r^ch pHpadech toho druhu maji podle fim- 
sk^ho prdva pfece jen prfichod ialoby z n. 
g. (actio n. gestorum directa nebo contraria), 
mluvi se v pfipadech tSch o »nevlastni€ n. 
g. Prdvo h'm. nespatfuje v dobrovoln^m opa- 
tf eni cizich zdlefitostf ni^eho nedovolen^ho. 
Jinak^ jest stanovi§t6 priva rakousk^bo. Po- 
dle § 1035. ob6 zdkonnika rak. nemd, kdo 
ani smlouvou, ani soudem, ani zakonem ne- 
byl k tomu zmocoin, misiti se do zdleiitosti 
jin^ho. U£ini-li tak, jest odpov^den za v§e- 
cky nasledky i za Skodu nahodilou, kterd by 
bez jeho vmfSeni nebyla nastala. Dovoleno 
jest pouze jednatelstvi nutn^, t. j. podnik- 
nutf cizi zdlezitosti, aby odvrdcena byla Skoda. 
Z jednatelstvi bez pffkazu vychazeji pro 
strany zvldStS tyto zdvazky: N. gestor jest 
povinen zdle2itost, kter^ se ujal, dov^sti ku 
konci, jsa pM tom odpovSden z kaid^ho ne- 
dopatfeni, md vydati v§e, co opatfenim cizi 
zdlciitosti dostalo se jemu do rukou, a udi- 
niti pocet ze vSeho. Pro zivazky tyto pro- 
pouSti se proti n6mu actio negotiorum gesto- 
rum directa. Dominus negotii zase jest zavd- 
zdn nahraditi jcdnateli, co tento naA vyna- 
loiil ze sv^ho, maje pfi tom i!kmysl si to 
ddti vynahraditi, tedy jmenovitS ne limysl 
darovaci. Podle fimsk^ho prdva zdvisel do- 
t^en]^ ndrok jednatelflv na nahradu nakladu 
(actio negotiorum gestorum contraria) jen je- 
St6 na tom, 2e jedndni gestorovo bylo u2i- 
te£n6 dominu negotii (nagotium utiliter ges- 
/um), tfebas dosa2en^ lispSch pozdSji od- 
padl. Podle prava rakousk^ho vSak jost jen 
pfi jednatelstvi nutn^m dominus negotii za- 
vazdn nahraditi jednatelovi naklad potfebn^ 
a uiitednfi ucin6n^, byt i pfic^in^ni jeho 
bez jeho viny nemfilo iSspechu. |de-li v5ak 
o jednatelstvi, je2 neni nutn^, musi b^ti 
nahrazen udin^n;^ ndklad jednatelovi jen, 
kdy2 zdle2itost opatfil k jasn^mu pfevlada- 
jicimu prospSchu druh^ho (§§ 1036.— 1040., 
1311.). Hy, 

Negottum (lat.) ve sm. prdvnick^m zna- 
mend u 6.iman(i smlouvu obligacni ja- 
ko2 i prdvnickou skute^nost zaklddajici ob- 
ligaci, ktera se spravuje podstatne stein^mi 
pravidly, jako obligace ze smluv, znaa tedy 
po v^tce kontrakt (v. t.) a quasikon- 
trakt (v. t.), nikoli vSak t6i cin zapovddSn^ 
(delictumy v. Delikt) a jemu podobn^ dft- 
vod obligaini, quasidelikt (v. t.). Hjr. 



_ v. Cernochov^. 

Heg^nltz v. Nechranice. 

HegrettI Henry (* 1817 — f 1879 v Len- 
ding) byl optikem a mechanikem v London $« 
Firma »Negretti a Zambra« dosud slyne 

V Anglii sv^mi mechanick^mi dilnami a v^- 
robou pfesn^^ch m6ficich strojfl fysikilni^ch. 
N. vynaSel zvldStni teplomSr na mefcni te- 
ploty hlubin moi'skjch. Teplom^r tento zdo- 
konalen pozd^ji Chabaudem. nvk. 

Hegretti v. Ovce. 

Hegri: 1) N. Cristoforo, italsk^ poll- 
tik a spisov. (♦ 1809 v MilanS — f 1896 ve 
Florencii), stal se 1843 professorem stdtniho 
prdva v Padovfi; r. 1848 prohlasil se pro na- 
rodni v6c italskou, stal se rektorem univer- 
sity a ozbrojil studentstvo, ale po padu Vi- 
cenzy musel odejiti z m^sta. Byl pak pro- 
fessorem V Turine, rektorem university tamni 
a ministrem pod Giobertim. Po bitvS u No- 
vary spravoval konsulity v ministerstvu za- 
hranicn^m a navazoval styky se vSemi ze- 
m^mi evropskymi ve prospfech Italic. Kdyz 
vldda pfesidlila do Florencie, zalo2il tu zem^- 
pisnou spole£nost italskou, jejim2 byl prv- 
nim pfedsedou. Naposledy byl generdlnim 
konsulem v Hamburce (1873—74); odtud 2il 

V soukromi v Turinfi. N. psal hojnS v oboru 
historic, politiky i zem^pisu. Tak: Memorie 
storicO'politiche dei Greet e dei Romani (1842) ; 
Grande\\a italiana (1864); La storia politica 
dell' antichitd paragonata alia moderna (1867, 
3 sv.); I passati viaggi antartici e Videata 
spedi\ione italiana (1880); Le memorie di Gior^ 
gio Pallavicino (1882). 

2) N. Gaetano, politik a kritik italsk^ 
(* 1833 V Mildn6), li^astnil se bojA za svo- 
bodu italskou a pozd. vSuoval se politice; 
r. 1875 stal se syndikem mildnsk^m a pozd. 
senatorcm. Napsal fadu studif historicktch^ 
filosofick^ch i literdrnich, je2 jsou z nejtep'- 
Sich sv^ho druhu: La crisi religiosa (Mildn, 
1877); Garibaldi (1882); G. Eliot, la sua vita 
e i suoi roman^i (1891); Nel presente e net 
passato (1893); Segni dei tempi (1893); Rur^ 
mori mondani (1894) a j. 

3) N. Ada, bdsnifka italskd (* 3. ^n. 1870* 

V Lodi), pro2ila smutn^, utiStSn^ mlddi a 
stala se v 18. roce u^itclkou obecne Skoly 

V Motta-Visconti. Zihy obrdtila na sebe po- 
zornost znalcA basn^mi po £asopisech uve-- 
fejfiovanymi, jef vynikaly mu2n£ viSniv^^m a 
opravdov^m socidlnim t(5nem a pl^i tom zna£- 
n^mi umSleck^mi kvalitami. Prvni kniha jeji 
Fatalitd (1892) byla literarni udalosti, a Ita- 
lic vid61a v ni razem nejnad^jnSjsi svflj ta- 
lent bdsnick^; stala se u£itelkou italsk^ li- 
tcratury na »Scuola nonnale Gaetana Agne- 
si« V Mildn6, kde2 se r. 1896 provdala za 
bohat6ho tovarnika Garlandu. R. 1895 v]^- 
$la druhd sbirka jeji lyriky, Tempeste^ stej- 
n^ho ovzduSi jako prva. Tfeba nebylo v§e- 
cko v poesii N-n6 ryzfm zrnim umeleck;^m» 
zachovavd si pfece v^tSinou um61eckou no- 
blessu, vyh^^ba se bandlnim larmoyantnim 
cfTektflm a ma pozoruhodnou silu plastick^ a 
nervov^ dikce. Z N. pfeklddal u nds Jar. 



Negfi — Negugi. 37 

VrchlickV r»Tfi knihy vlask^ lyriky«) a psal Otec jeho byl zdmo2n^ a vesel6 povahy, 
o ni tak^ (>Hlas Niroda<, 1893). — Srv. P. matka zddum^iva a po nf zd6dil tuto vlast- 
Papa, Ada N. e la sua poesia (Livorno, > nost i syn. V »Upominkdch«, je2 pfedchd- 



1893). 

HecH V. Cernochov^. 

de Ir^grier [ne{;rij^J Francois Oscar, 
general franc. (* 1839 v Beltortu). Byl z vo 



zeii jeho ^Mlad6 hfichy« {Pacatele tinere- 
telor), basnS epick^, vypravuje, it dfive 
Mmh\ £fsti fecky ne2 rumunsky. Studia 
sv^ (klassick^ch jazykfiv a francouzsky) 



jensk6 rodiny a vychodiv §kolu St.-Cyrskou ' donucen pferuiiti roku 1821, kdy vypukfo 

vstoupil jako poru^ik k myslivcAm, slou2il feck^ povstani; s otcem uprchli do Kiii- 

V fi.im6 a V Africe; ve vdlce n6mecko-franc. ' ndva v Bessarabii, kde m^ii stat^y. Tu 

byv ranen unikl po vzdini z metsk^ho laza- mezi spoluuprchl^mi vzd61anci tiXim Cor- 

retu a pfipojil se k sev. armcldS. Po vilce neille a Moli^re. V^znamndjSi bylo pro N-ho 

byl V Aliiru a posldn r. 1884 do Zadni In- , setkini s Pu§kinem, jen2 ho ucil ruitinS a 

die,kde2 se il6astnil bojA s Ciftany do r. 1887, ! pfisobil nafi mocn6 zddum^ivosti sv^ poesie. 

kdy se vritil domfl. V 1. 1889— -93 byl velf- 1 N. byl t€i pfitomen Pu$kinova smrteln^mu 

cim generdlem v Nantech a Besan^onu, po- , souboji. Z epick;^ch bdsnf N-ho nejproslulejiii 

torn dlenem vojensk^ rady a inspektorem ; jest Aprode Purice, vznikU ze studii dSjin 

vojska. R. 1899 zbaven obou t6chto hodno- multansk^ch z kronik a Cantemira. Vedle 

sti, prohldsiv pIukAm sobS sv^fen^m, 2e toho vynikl N jako novellista, dramatik a 

rada vojenski vy^kivi jen konce processu I pfckladatel Puikina, Cantemira, Huga a 

Dreyfusova, by mohla se ujmouti voiska , Moora (die franc, pros, pfekladu). Zna^n^ 

proti dtokflm, jim2 vldda nevSnovala ndleii- ilsp^ch m^la jeho historicka trXz Alecsaharo 

t^ho povSimnuti. ! Lepusneanu. Souborn^ Opere N-ho vyddny 

Negriti V. Aetov^. ' syncm (BukureSf, 1872, 2 sv.). 

Heno (ital.), £ern^. i 2) N. Jakub, spisov. rumunsky, syn pfe- 

dal JfepfO Salvatore (* 1768 v Bcnat- . deSlcho (* 1843 v Jassech). V 1. 1852—1863 

kich — t 1839 V PadovS) byl uditelem filo- j byl v Berlin^ a studoval tu prdva. Vritiv se 

sofie V Padovd, pozd^ji professorem fysiky ' do Jass stal se tu professorem a r. 1885 po- 

a mechaniky na university tamt. (od r. 1806). voldn na univ. bukureitskou, kde dosud pA- 

Prace jeho jsou hlavnS z oboru magnetismu sobf na prdv. fakult^, jsa ziroveft mistopfed- 

a elektf iny. N. sestrojil r. 1830 prvy elcktro- , sedou Academia rom&na, jejii ^lenem jest 

magnetick^ motor, sestdvajici z pohybujictho od r. 1880. Dfla svd literdrni uklddal v re- 

se magnetu a pevn^ho elektromagnetu, kte- 1 vui »Convorbiri Literare«, jii zaloiil r. 1867. 

rym prochdzel proud. Permanentni magnet,' Mirao ni vydal Poesie (1872; lyrika, ballady, 

kjvajici jednim pdlem mezi p<5ly elcktro- sentence) ; idyllu Afiron si Florica; novelly a 

mafrnetu, byl tak zafizen, fe se pfi t6chto crty Copii depe natura; roradn Mihain Ve- 

kyvech m^nil samodinnS sm^r proudu v elek- ' reanu a napsal ndkolik veseloher. T62 pfe- 

tromagnetu, timi i magnet ve svdm pohybu loiil Schillerova celn^jSi dramata. 

se udr2oval. Stfoj N-rAv zdvibal 180 g do Henndo Moench, pdjavcc, rod rostlin 

vJSe 100 cm za 1 minutu. Sotva ie Fa- 2d61o2nJch z M, javoroviti^ch {Accra- 

raday objevil elektromagnetickou indukci, i ceat), znam^ v Cechach druhcm N. aceroides 

podafilo se N-vi r. 1832 sestrojiti stroj mag- Moench (N. fraxinifolium Nutt., Acer N. L.), 

netoelektrickf, pfi n6m2 mechanickd ener-; p. jasanolisty. Tento roste v Sev. Ame- 

gie otdiejicfho se magnetu pfemSftovala se rice pod^l fek v p&d6 kypr^, povodnfm pod- 

na elektrick^ proud. nvk. roben6, jako strom asi 17 m vysok^, znal^ 

Hes^roponte v. Euboia. I po hladk^ch zelen^ch rozhdch a lichozpe- 

Heg^os nebo Buglas, ostrov ve Filipi- fen^^ch, 1— 2jafmycn listech. Listky jsou ko- 

nach mezi Luzonem a Mindanaem, tvofi t^- pinat^, zakon£it^, hrub6, fidce a ostfe pilo- 

mhf rovnob^inik dlouh^ 220 km a §irok^ vit^, lich^ho listku, 6asto Slalo^n^ho. Dvoj- 

40—90 km s plochou 12.098 km^ a 242.400 dome kv6ty jsou bezkorunn^, kalicha nej- 

obyv. Pobfeii jeho nemd t^mSf zdtok, po- menSiho, 4— 5zub^ho. PraSn^ kv6ty jsou cho- 

vrch jest hornat^, prostoupen^ od sev. k j. mdden^ a maji vliskovit^ stopky a 4 — 5 

stfednim pdsmem horskjm dosahujicim v^Se I Wrkovit]^ch sedav^ch pralnikfi. Pestikov<6 

2497 m (Malaspina na s.) sopedn^m a lesem kv^ty sklddaji dlouh^ hrozen a maji aksami- 

pokrytym. Lo2iska uhli na ostrovS se vy- tov6 p]^fity semennik, z n6ho2 vyrflsta dvoj- 

skytujicf jsou jen slabS tSiena. 6.i£ky (Hog, ' naika kffdcl neipffmSjSich, sevfen^ch, na 

Danao a j.) jsou kratk^ a skoro v6sm£s ne- konci pfesahujicich a dole uvnitf odstdvaji- 

splavn^. Obyvatcl6 jsou malajSti Visaya, cich. N. pfestuje se v sadech v nSkolika od- 

obraceni na kfesCanstvi ji2 pod. XVII. stol. I rfldach, z nichi zvldStS jest oblibena varieta 

Hlav. plodiny ostrova jsou manilske konopi, N. ac, foliis argenteovariegatis s bSlopcstrym 

ryie, kukufice a zejm6na tftina cukrova, • zbarvenim listfi a varieta N. ac, violaceum, 

kterd ddvd tak bohatou sklizefi, ie N. do- V Americe slou2i N. ac, jako jin6 javory k do- 

dava velikou tist cukru z Filipin vyvd- , byvdnl cukru. Did. 

ien^ho. Negus nag^ast n. negus negesti (kril 

Veg^ovi V. Cernochov^. krdlfl), titul panovnikfl habeSskych. 

Veg^ruzzi: 1) N. Konstantin, spiso- i Ndg^uii: 1) N., ves, v. NjeguSi. 

vatel rumunsky (♦ kol 1808 — f 1868).' 2) N., rod, v. Danilo 3). 



38 



Nehasice — Nehet. 



Hebaiioe, ves v Cechdch na Chomd- 
tovce, hejtm. 2atec, okr. a p§. Postoloprty, 
fara Bitozeves; 52 d., 2 ob. c., 280 n. (1890), 
fil. kostel P. Marie (ve XIV. stol. far.), 2tf. 
Sk., ml^n. Jaroslav fiefkovsk^ ze Sebifova 
prodal (ok. r. 1540) zbo2i nehasick^ Tarosla- 
vovi Kostomlatsk^mu z Vfesovic, ieno2 po- 
tomci vystav61i zde tvrz. R. 1629 dostaly se 
N. k panstvi postoloprtsk^mu. 

Neheim, m6sto v prus. provincii vestfdl- 
sk^, V kraji a vldd. obv. arnsbersk^m, na 
2el. trati Schwerte-Kassel ; 7460 ob. (1895)» 
obvod. soud, katol. a ev. kostel, znacnd v^- 
roba kovov6ho tlacen^ho zboii, cihelna, to- 
vdrny na chem. pHpravu dfeva (asi 1400 
d61n.;, hfebiky, papir, ocet a olcj. R. 1263 
dostalo m^st. prdvo. 

Hehemi4i (hebr. n^trn:, Ntsuiag), nei- 



• • • 



mladSi kniha biblick^ho kdnonu, v n£m2 tvof i 
£asf knihy Ezrovy (v. Ezrd). Jako samo- 
statila kniha ma 13 kapitol a ddli se ve 
3 iasti: kap. 1.— 7., 8.-10., 11.— 13.; N., 61- 
ni'k Artaxerxa Longimana v Susdch a po- 
zd^ji mistodriicf v Jud6, obdr2el na zprivu 
o rozpadajicich se zdech jerusalemsk^ch do- 
voleni, by za licelem obnoveni zdi jako 
spravce odebral se do Jcrusalema (444 pfed 
Kr.). Zde ujal se prace s pfednimi rody 21- 
dovsk^mi, s tispechem pfekonivaje op^tovn^ 
(kap. 3., 4. a 6.) pfeka2ky nepfatel 2idov- 
stva, sou5asn£ ujimaje se i trpfcich brath' 
(kap. 5.) a staraje se nejen o bezpecnost 
bran mestsk^ch, ale i o rozkvfit obyvatelstva. 
Kap. 7., 6. — 73. obsahuje N-em nalezenou li- 
stinu exulantfl, ktefi vrdtili se pfed 90 Mty 
se Zerubbabelem do Jerusalema (sr. Ezrd 2). 
Kde2to V prv^ ^dsti mluvi N. v prv6 osob^, 
mluvf se ve druh^ £dsti o pfedatdni zakonu 
Ezrou po dva dny, po pfani lidu o dojmu 
toho na lid a slavaosti pod zelenou, ji2 lid 
slavnostn^ die pfedpis& konal, o vefejn6m 
vyznani hh'chflv a obnoveni \imluvy s usta- 
novenimi v kap. 10., 29.— 40., stvrzen^m Ne- 
hemiou a zdstupci lidu. Cist tfeti obsahuje 
jm^na tdch, ji2 ustanoveni losem bydliti 
V Jerusalem^, seznam m^st a mist v soused- 
stvi obydlen^ch vrativSimi se Isra^lity, se- 
znam kxiHi a Icvitfl, vrativSich se r. 538 se 
Zerubbabelem, velekn$2i od r. 538—331, hlav 
rodin kn^isk^ch z doby velekn^ze Joj^kima 
(499—463) a hlav levitfl z doby Johenanovy 
(383—351), nadei popisuje N. op6t v prvnf 
osobS posv^ceni hradeb (kap. 12.), vypisuje 
stanovenf dozorcfiv nad sbiranim poplatkfl 
pro kn^ii a levity a mluvi o StSdrosti obce 
vzhledem k vydriovdni straicii hradeb a 
p^lcflv. Kap. 13. mluvi o druh^m pobytu 
N-ovS v Jerusalem^ (o 12 let pozd^ji) s opa- 
ti^enimi jcho na prosp^ch 2idovstva vnc 
i vnitf. Za pflvodce knihy povazuje se t>'2 
autor, jen2 i knihu Kroniky kompiloval, pfi 
iemf byly mu zdkladcm hlavne vlastni pa- 
m6ti N-ovy (v iasti 1. a 3.), ovseni i jin^, 
hlavnS pam^ti Ezrovy (cast 2.). Sv^dci tomu 
hlavnS zmin6n^ pfechod od prv6 ke tfeti 
osobe, dale i rfiznosti podani, .slohu i mluvy, 



V ni2 vedle £dsti mohutn^ch a origindlnich 
vyskytuji se i ddsti slabii. Se stanoviska li- 
terdrniho vyniki N. nad Ezru. Mluva jeho 
jest lehkd a pfirozend, vykazujic ov§em i po- 
zd^jii slova, a v^razy i syntax bli2i se klas- 
sick6 hebrejStinl. Vedle v^kladA bible (Ber- 
theau XVII., 1887; Keil, 1870; Oettli u Stra- 
cka a Zdcklera VIII., 1889; Ryle v Cam« 
bridge, Bible for Schools, 1893 a j.), dale 
souborn^ch d61, jako Ewald, Gesch. Isr. I.^ 
Wellhausen, Proleg. zur Gesch. Israels a 
Israelit. und jud. Geschichte, 1895, a p. sr. 
Schrader, Die Dauer des zweiten Tempel- 
baues (Theol. Stud. u. Krit., 1867), Smend, 
Die Listen der Buchcr Esra and Nehemia,. 
1881; Kuenen, Gesammelte Abhandlungen 
(pfeklad od Buddea, str. 212 nn.); Hunter, 
After the Exile a Hundred Year of Jewish 
History and Literature, 1890. Vlastni nazory 
maji w. H. Kosters, Het Herstel van Israel 
in het Perzische Tijdvak, 1894 (ndm. od Ba- 
sedowa, 1895), a Hoonacker (N^h^mie et 
Esdras, nouvelle hypoth^se sur la chrono- 
logie de T^poque de la Restauration, 1890; 
Nch^mie en I'an 20 d'Artaxerxfes ler etc., 
1892; Nouvelles Etudes sur la restauration 
juive etc., 1896). Srov. i Wellhausen, Die 
Ruckkehr der Juden aus dem baby Ion. Exi) 
(Gotinky, 1885). Kritick^m vydanim jest 
Esra und Nehemia od prof. Guthe (v 9 bar- 
vdch), 1896, jako 19. dislo Hauptovjch The 
Sacred Books of the Old Testament. Dk. 

von Heher Bcrnhard, n€m. malif (•* 1806 

V Biberachu — f 1886 v Stutgartfe). Mistry 
jeho byli Dannecker a Hetsch ve Stutgartu 
a Cornelius v Mnichovd. Odtud odebral se 
N. do J^ima a vymaloval tu V\kfiseni mid- 
denee ndinskeho\ po ctyi^let^m pobytu vrdtil 
se do Mnichova (1832), kde2 vznikla freskovi 
v]^zdoba isarsk^ brdny : Vje\d Ludvika Bavor- 
skeho po bitvi u Ampfingu. Vyzdobiv na ta 
dv£ sinh v^marsk^ho zdmku obrazy, jichi 
latka 6erpina ze Schillera a Goetha, stal se 
feditelem malif. akademie lipsk6 (1841), od- 
tud povoldn do Stutgartu, kde byl sprvu 
professorem (1846) a pak feditelem (1854) 
umfileck^ Skoly. Vedle olejovjch maleb: 
Sniti s kfi(e\ UkHfovdni] Jato; Obit Abr aha- 
mova\ Kristus ^ehnd ditem\ Abraham a an- 
dile, maloval tu podobizny a velik^ kartony 
pro malbu na skle. Dila jeho jsou vStSinou 
ve Stutgartfi. 

Nehet (lat. unguis, fee. onvx) jest pru2na a 
prflsvitava rohovita dcska.pokr^vajici hfbetni 
plochu t^mdf cel6ho konedn^ho (^i nehtoveho 
^lanku prstniho, cim2 nab^vd bfi'Sko prstni 
potfebn^ opory pi^i chapani a hmatdni. Na 
nehtu rozezndvame zadni (proximdlni) oddil 
ti kofen, jen2 je t^mSf veskrze skryt v cho- 
botu ci 21abku ko2nfm, a voln^jsi oddil ti 
t^lo, kter<!2 die povahy p^stovdni nehtu ne- 
stejnom^rne mfi2e pfes koncc prstu pfecni- 
vati a po strandch taktd2 v mirn^m 21ibku 
k62nim jest ulo2eno. Kofen nehtovj je nej- 
m^k^i a neb^vd zcela zakryt fasou ko2ni. 
tak 2e n€kdy pfes ni stavd se z povrchu 
patrnym jako blcdjmdsi^ck (lu}iula),kdcito 



Nehodivo — Nehrinsr. 39 



'to 



ostateknehtumdzprosvitdnikrcvnat^ vrstvy I hodlaji se k operaci dfive. Tato vyiaduje 
podnehtov^ barvu r{i2ovou. N. sam je zroho- sn^sti uvoln^n^ okraj nehtu, vySkrabati vfed 
vat^U vrstva pokoikovi a zadfna se tvoHti ; vyplnSn^ tkani hojeni neschopnou, odstraniti 

V nejhlubSim mistS chobotu koiniho, v tak zbytnSl^ val kA2e pfi nehtu a hojiti potom 
zv. \hiku nehtov^m. Postupn^m novotvofe- | 6erstvou rdnu podle zdsad antisepse; za 10 
nim a narflstcLnim po$inuje se ponendhlu ai 14 dnd b^va rana vyhojena. Operace je 

V pfcd a pfi torn nar^lsU yeiti ze zpodu | pon6kud bolestna, ale nezbytna a spdsonosna. 
z pozm^n^n^ vrstvy ikkirovi nad ^lankem > Proto nejeden pacient racl se podrobi nar- 
nehtov^ro, tak 2e sm^rem ke konci prstu je I kose. Pnrk, 

n. tlustSi a tlustSi. Spojeni nehtu s touto ' Hehodlvo, Nehodiv, ves v Cechdch, 
skarou je velmi pevn^, nebof jak zpodni I hejtm. Klatovy, okr. a pS. Planice, fara My- 
plocha nehtu, tak i ph'sluini plocha Skirovd . sliv; 51 d., 239 ob. t. (1890), ml^n a samota 
pozm^D^ny jsou v pod^ln^ rj^hy a liSty, je2 I u Luhanfi. 

do sebe pevn6 zasahujf. Tento rozbrdzddn^ | Hehodovka, Nehodovky, viska v Ce- 
povrch ikdry ko2ni pod nehtem naz^va se ' ch^ch, hejtm. a okr. Chot^bof, fara Modle- 
vftbec jenom matici nehtovou (matrix) tfn, pS. Libice; 8 d., 56 ob. d. ri890). 
a chovd V sob£ vedle zakon^eni nervov^ch Hehonin, ves v Ccchdch, nejtm. Sedl- 
tak^ hojn6 klidky krevni; prosvitdnim sviii ^any, okr. Sedlec, fara a pi. Jistebnice; 23 d., 
krve t^to krevnat^ vrstvy skrze n. pak vznikd \ 148 ob. £. (1890j, samoty: Kopaniny a Po- 
jeho barva rfiiovd. Stane-li se, 2e se tu krev | lanky. 

ni6stna, modraji nehty, vymizi-li krev odtud HehoiOTioe, ves v Cechdch, hejtm. Stra- 
vfibec, mA n. barvu popelavou, sinavou a konice, okr., fara a pS. Volyne; 70 d., 434 
pod. Ma tudf2 pozorovani nehtfi ode ddvna ob. t, (1890), 2tf. ik., za vsi kaple sv. Anto- 
jakousi cenu diagnostickou a prognostickou, I nina Pad., zdmedck s kapli sv. Mifi Magd., 
kterai je zvliStS zvyiovana tou okolnosti, 2e dvAr, ov^in, cihelna, majet. probodtstvi u sv. 
pfi ndkter^ch nemocech vzrflst nehtfi je i Vfta v Praze, dva ml^ny a hijovna Poustka 
velmi nepravideln^, nebo nehty jinak pru2n^, | a skupina chalup Lesni Chalupy. 
hladk^ a leskl^ stavaji se drsn^^mi, trhav^mi Nehring^: 1)N. Wladyslaw, vynik. filo- 
a pod. NejmohutndjSi n. vyvin'ut jo na paid ' log polsk^ a slovan. (♦ 23. Hj. 1830 v Kie- 
nohy a potom na paid ruky, u ostatnfdi cku pod Hn^zdnem), gymnasium navitSvo- 
prstfl je postupn6 ten^i; u prstfi nohou val v Poznani (od r. 1842), universitu ve 
s clankem nehtov^m oby£ejn£ zakrj^uje. Vratislavi (od r. 1850), kde2 poslouchal pfed- 
Umel6 pfikraSlov^ni n. pozmlfiovdni nchtfi | ndSky hlavni z klassickd filologie a z d6jin, 
ma v^znam toilettni, po pfipadS cthnografi- ' z nichi nejv^tSi i!idnek m61y naii methodi- 
cky. Obdobn^mi litvary rohovit^mi jsou | ck6 v^klady zndm^ho historika R Roepella. 
drapy, paznehty nebo kopyta a pod. Sr^. Po £as svjch studii universitnich byl 61enem 
N. zarostl^ jest onemocn^ni vyskytujid »Towarzystwa literackiego s}owiaiiskiegO€, 
se nejdast^ji na palci u nohy, n^kdy sou- { ktcr6 polStf akademikov6 byli zalo2ili. Na 
casng na obou nohou, zvIaStS v niiSich vrst* ' zak1ad6 rozpravy latinsk^: De rerum Poloni- 
vach spole^nosti a u mladSich osob, a za i carum saeculi XVI, scriptonbus obdriel N. 
pficinu ma vedle litvaru nehtu pfiliSn^, hlu- hodnost doktora filosofie a zdhy potom slo- 
boko zasahujicf ostfihovani voln^ho jeho { 2il t6i uditelskou zkouSku gymnasijnf. Udte- 
okraje zvlalt6 v obou rozi'ch jeho. dale tlak 1cm gymn. byl napfed (r. 1857) v TrzemesznS 
obuvi, redostatecnou pi^^i o nohy a ojejich |a potom v Poznani. Po smrti Wojdecha Cy- 
cistotu a n6kter6 jin^, bliie jeSt€ neprozkou- bulsk^ho (r. 1867) povoldn byl N r. 1868 za 
man^ momenty. Mi'rnd bolestivost posti2e- i protessora slovansk^ filologie pfi university 
n6ho prstu opovidd tuto chorobu; mnozi | ve Vratislavi, kde2 dosud pfisobi. R. 1876 a 
nemocni si vSak nev£imnou mi'rndho po^dtku , 1886 byl dikanem fakulty nlosofick^, r. 1893 
tohoto, pfi n£m2 okraj prstu pfi nehtu zdufi | rektorem universitni'm. Literdrni a v^decki 
a zrudne a misty odSrkami se pokr;^va. V^- dnnost N-ova jest velmi bohatd. Po£dtek 
m^Sek s po^dtku skrovn^ b^va iir^ a zas^- 



cha ve 2Iutav^ pfiSkvar. Pfi vhodn^m o5e- 
tfeni mflie se jeStS tu pochod zhojiti bez 
operace. Protofe v5ak osoby zarostl;^m neh- 
tem sti2en^ obydejnS tfemto poi^tkflm nev6- 



u5in£n byl uvedenou doktorskou dissertaci 
r. 1856. rak ndsledovaly historick^ price: 
O historykach polskich XVI w., ve tfech 6a- 
stech: I. O f^yciu i pismach Reinholda Hei- 
densteina (Poznafi, 1862); II. O ^yciu i pis- 



nuji pozornosti, vyvine se v dalSim prflbfihu | mach Joachima Bielskiego (t.,1860); III. O t^y- 
pfi postrannim okraj i nehtu St^rbinovit^ : ciu i pismach Jana Dymitra Solikowskiego 
vfed, kter^ zasaha pod okraj nehtA. To £ini ' (t., 1860). Ddle sepsal delSi cldnek: Sprawa 
doj( m, jakoby okraj nehtu vrflstal do m6k- ! Zborowskich v »Tygod. Poznai\sk^m« (1862). 
k]^ch ^dsti, a odtud povstalo cesk6 pojmeno- Obrativ se na pole slovansk^ hlologie vy- 
vani choroby. Okraj nehtu siln6 zdufi, jako stoupil N. s i&vahami: Ueber den Einfluss der 
val zarudl^ zveda se nad n., pfidru2uje se ' aitcechischen Literatur auf die altpolnische 
prudki bolest a z vfedu vyt^ka hojnS smrdu- , (»Archiv f. slav. Philol.*, I. 1875; II. 1877; 
t^ho hnisu. Vfed 5ifi se pod nehtem dal a | V. 1880; VI. 1882), ve kter^ch ukazuje vliv 
ddle a mA2e cel^ n. uvolniti, co vSak trva ^eStiny na neistarSi pamatky jazyka pol- 
dlouho. Z pravidla nemocni, ktefi nemohou i sk^ho: piseii k Pann^ Marii (Bogarodzica), 
pozd^ji ani neobuti bez bolesti choditi, od- 2altdfe Floriansk^ a Pulavsk^ a bibli kral. 



40 



Nehring. 



2ofie. O jazyce posledn^ jmenovan6 pamdtky 
byljii dHve(»Arch.c IV. 1879) udinil nfiko- 
lik pozndmek, t^kajicich se vlivu £esk6ho. 
ZvldStS pak o pisni Bogarodzica pojednal 
V Studyach literackich (Poznaft, 1884), o 2al- 
tiii Floriansk^ra v knize Iter Florianense (t., 
1871). Tento ialtif (nyni v kliltefe sv. Flo- 
riana v Hor. Rakousfch) td2 vydal: Psalterii 
Florianensis partem polonicam ad fidem codi- 
cii recensuit, apparatu cHtico, indice locuple- 
tissimo instruxit (Pozn., 1883). N£kter6 menSi 
pfispSvky a rozpravy N-ovy jsou: Mitthei- 
lung uber eine in Komik befindliche altpolni- 
sche Handschri/t (»Arch.« 1.1876); Philologi- 
gche Arbeiten der Polen in neuerer -Zeit (t.); 
Das Wort kry^ krew im Altpolnischen (t. III. 
1878); Ein Beispiei einer seltenen Adverbial- 
bildung im Polnischen (t.); Ein schlesisch-pol- 
nisches Hochieitsgedicht aus dem XVII, Jahrh, 
(t.J; Ueber die Namen fur Polen und Lechen 
(t.); Ein alter niedersorbischer Text (t. IV. 
1879); Eine schlesisch-polnische Urkunde vom 
J, 1S87 (t. V. 1881); Schlesische Ortsnamen- 
forschung (t. XI. 1888); Steinalterthumer auf 
dem Zobtenberge (Schlesiens Vorzeit in Wort 
und Bild, 1874; zvl. vyd. 1884); Ober die 
Lygier (t., 1882); tJber Ortsnamen auf -iff 
und 'Wit^ (t., 1884); Slavische Niederschldge 
im Schlesiich'Deutsch (>Mitth. d. Schles. Ges. 
fur Volkskunde,« I.); O wyra\ach \ wqtlq 
samogfoskq obok r, / (Prace filol. I. 1885)1 
tTber die Z Laute im Slavischen (Idg. Forsch., 
1894) atd. Mimo to podal fadu krit. recensi 
(»Archiv f. slav. Phil.* a j.). Plodem tfechto a 
takov^'ch studii o staropolsk^m pisemnictvi 
je soustavn^ pfehled od nejstarSich dob a2 
do konce XV. stol., vydan;^ pod ndzvem: 
Altpolnische Sprachdenkmdler (Berlin, 1886). 
Z pozdSjSi doby pak ndleii do t^to skupiny 
spisA N-ov^ch pf edevSiro : Ka\ania gniefnien 
ikie (Krakov, 1896), s nejvetSi peclivosti po- 
fizen^ vyddni druh^ po st^i prosaick^ pa- 
mdtky polsk6 (o n6co starSi jsou kdzani 
svatokfiiskd, psand ok. r. 1350| vyd. od. A. 
Brucknera). Mezi mluvnick^mi pracemi vy- 
niki lipln^ pfepracovini grammatiky J. Po- 
pliAsk<5ho, kteri vySla ponejprve r. 1824: 
Grammatik der polnischen Sprache (7. vyd., 
Toruii, 1881). Nem^ne hojn^ a cenn^ jsou 

f»fisp6vky N-ovy k dSjindm polsk^ literatury. 
ii r. 1866 vydal Kurs literatury polskiej^dla 
u^ytku s^koi (Poznan) a r. 1879 Hipol. Ce- 
giclsk^ho pfepracovanou knihu: Nauka poe- 
Xyi. Vedle tfechto obSirnfijSich spisft v^no- 
val N. baddnf jednotliv^m spisovatelflm 
XVI.— XIX. stol. Z nich uv^sti sluSi pfednfi 
rozpravu: Die dramatisirte Geschichte Jo^ 
sepks: iywot Jo^efow v Nicolaus Rej (»Arch.« 
IX. 1886), V kter6 se ukazuje, jak^ byl pra- 
men dramatu Rejova. Cast^ji obiral se N. J. 
Kochanovsk^m. Rozbor tr^nfl podal v roz- 
prav£: Treny Jana Kochanowskiego (VarS., 
1881); o dramat^ Odprawa posfow grcckich 
pojednal v jubil. vydar^i Kochanowskdho 
(t., 1884); konecnfi r. 1899 podal znamenit^' 
pfehled badini o fivot^ a spisech Kocha- 
nowsk^ho pod nazvem: Jan Kochanowski (t.). 



Po^dtky polsk^ho dramatu jsou pfedmStem 
roz^Tzy: Poc\qtki poe\yidramatyc\nej w Polsce 
»Roczn. tow. przyj. nauk w Pozn.<, sv. XV., 
(1887) a Beitrdge ^ur Geschichte der drama- 
tischen Literatur in Polen (>Arch.« XVII. 
1895 a »Ztschr. f. vgl. Litcraturg.«, 1899). Ze 
XVII. v6ku poutah pozornost N-ovu spiso> 
vateI6 Kochowski {Wespati[yan Kochowski 
I jego liryki) a Morsztyn {Psyche Andr^eja 
Morsityna v »Bibl. Warsz.« 1876), z XVIII. v6- 
ku Krasicki {Poeiye Krasickiego v »Stud. 
liter.«), z XIX. v^ku nejvice ovSem Mickie- 
wicz, jemu2 vdnovdny jsou rozpravy: Gra- 
i(yna 1 Konrad Wallenrod (>Bibl. Warsz.«, 
1882); Pan Tadeusx (t., 1877); Nie^name s^cxe- 
goiy X nauki Andri^eja Towianskiego (Pam. 
im. A. Mickiewicza 11.) ; O paryskich prelek- 
cyach Ad. Mickiewicza (t.,V.); O spofec^nych 
poglqdach A. Mickiewicza (t., VI.), Mickewic^ 
w Niemc{ech (>Kraj<, 1888), jakoi i vyddni 
Konrada Walienroda (Lvov, 1893). Jin6 li- 
terirni rozpravy jsou: Z miodych lat Boh- 
dana Zaleskiego (>Bibl. Warsz.« 1887), o Slo- 
wack^ho Balladyni a Lilli Wenedi (t., 1883), 
o KrasiAsk^ho Nieboske komedyi i Irydioni, 
rozbor historick^^ch pov6sti Kraszewsk6ho 
V >Ksi^ce jubil uszowv^j dla uczczenia 50let- 
niej dzialalno^ci I. I. Kraszewskiego< (1880). 
Uveden;^mi rozpravami neni vfedecko-lite- 
rdrni dnnost N-ova vycerp^na. Zminky za- 
sluhuji jeitS menSi 61dnky, jako soustavn^ 
preMed ethnografickych praci slovanskj^ch, ^v/. 
pak Oskara Kolberga (>Ztschr. des Vcreines 
fur Volkskundec, Berlin, 1892); Oberschle- 
sische Sageny Mdrchen und Er\dhlungen (tfi 
zpravy, »Mitth. d. Schl. Ges. f. Volksk < I., II.); 
Powiesd kronikarza polskiego Walter\e i Hel- 
gund\ie (*kX.fin.€ 1883); Ein Blatt aus Thomas 
von Stitnix Ro\mluvx duse s svidomim (»Arch.« 
II. 1876); NikoHk dopis& JindHcha Minster- 
berskiho a syna jeho JiHho k Markets, pro- 
vdani knifni Anhaltske (»CCM.€, 1882); iii»i^ 
litauische Daina aus dem XVI, jahrh, (»Bez- 
zenb. Beitr.«, 1889): Ein slaveno-serbisches 
Festgedicht von Zacharias Orfelin (z r. 1757, 
•Archive VIII. 1891) a jin6. Vedle t^to vy- 
nikaiici cinnosti spisov. pflsobi N. velmi 
sv6aomit6 jako akadem. u^itel a vychoval 
ji2 statnou fadu vddeck^ch pracovnikA na 
poli jazyka a pisemnictvi polsk^ho. Zd- 
sluhy ieno ocen^ny nejen u^en^mi Astavy 
a spolednosti polskou, n)^br2 i vladou. 
R. 1878 odevzdalo mu Towarzystwo liter. 
slowiaAske stfibrn^ v6nec; roku 1882 osla- 
veno 25let^ jubileum ucen6 Cinnosti jeho 
a r. 1900 slaveny jeho sedmdesatd naroze- 
niny nejen na university vratislavsk^, n^bri 
i V cel6 Velkopolsce a v KrakovS. N. jest 
fidn^m ^lenem akademie nauk v Krakov^, 
dopis. £lenem akademie petrohradsk6 a Krai, 
uien^ spoleinosti desk^ v Praze, destn^m 
ilenem Towarz. Przyj aci<51 Nauk v Poznan i 
a Czytelni akad. ve Lvovfe, (ilenem archaeo- 
logick^ spole^nosti v Miland atd. Od vlady 
prusk^ obdriel titul tajn^ho vlddniho rady 
a fad cerven^ho orla IV. tfidy. Kr^tk^ ii- 
votopis N-fiv sepsal prof. clr. W. Hahn 



Nehrlich — Necho. 



41 



V »Gaz. Lwowsk6«, t. 6. ze dne 9. ledna 
1901. Pastrnek. 

2) N. Alfred, zoolog nfim. (* 1845 v Gan- 

dersbeimu), studoval v Gotinkdch a v Halle 

filologii a vfcdy pfirodni, byl prof, na gym- 

nasii ve Weselu, potom ve Wolfenbuttclu, 

od r. 1881 jest prof, zoologie na vys. Skole 

zem£d£lsk6 v Berlin^. Zab^v^ se hlavn6 stu- 

diem vyhynul^ch 2ivocichd doby dtvrtohorni 

a napsal: Die geologischen Anschauungen des 

Philosophen Seneca (Wolfenb., 1873 a 1876, 

2 d.); Vorgeschichtliche Steininstrumente Nord- 

demtsehlands (t., 1874); Fossile Pferde aus 

deutschen I>iluvialablagerungen und ihre Be- 

liehungen ^u den Ub nden Pferden (Berl. 1884); 

Die quatemdren Faunen von Thiede u. Weste- 

regeln (BrunSv., 1878); Ueber Tundren und 

Steppen der Jet\t' und Vor\eit mit besonderer 

Beriicksichtigung fhrer Fauna (Berl., 1890). 

Hohrlioh v. Nerly. 

Hehnm^ (n6m.), pfesyp, kosa, Uzk]^, 
tihl^ pruh zexnd, ktex^ odd61uje lagunu ncbo 
liman od mofe. Srv. Delta, str. 263 ^ 

Hehtovoo, bot., v. Illecebrum. 

Hehvlzdky, Nehvizdy MaU, vis. v Ce- 
chdch, hejtm. Karlin, okr. Brandos n. Lab., 
fara a p5. Nehvizdy; 6 d., 95 ob. (i. (1890), po- 
plu2. dvflr. Vladykov^ z Nehvizdek m^li zde 
asi V XV. St. sedSni. — Srov. Trnka, Kounice. 

Hehvisdik^ zNehvizdek, pf ijmeni ro« 
diny vladyck^, ktera driela dvfir svobodn;^ 
V Kehvizdkach u Pferova. Pi'edkov^ jich byli 
bratl4 Vdclav a Jan. Onen byJ r. 1509 purk- 
rabi na Pferov6 a pfestdhovav se do Prahy 
byl tu starostou komorni^im pfi dskdcn 
zemsk^cli (1524). Jan sedSl v Nehvizdkach a 
pfisp^l osad6 r. 1536 na velk^ zvon v Ne- 
hvizdech. Syn jeho Vdclav mladSi fei, 
Vl^ek zd^dil dvflr v Nehvizdkach po Vdc- 
lavovi stariim, ale prodal jej okolo r. 1540 
Jih'kovi ze Zahradky. Koupil si r. 1543 sta- 
tek Tnaaii a r. 1654 dvflr v Lounin&. Jsa 
toho rodu poslednf + r. 1554, odk^zav ve5- 
ker6 jm^nf Havlovi Trmalovi z TouSic. 5<f/c. 

Hehvizdy, mSstecko v Cechich, hejtm. 
Karlin, okr. Brandos n. Lab., mi s Nehvizd* 
kami 99 d., 793 obyv. (1900), far. kostel sv. 
Viclava (jii ve XIV. stol. far.), 3tf. Skolu, 
radnici, cetn. stanici, p§., telegraf, piskov- 
cov6 lomy, v nich2 se vyrdb6ji >nehvizdsk^ 
broi]sky«, a v^ro^nf trhy na konS a hov6zi 
dobytek. Ve XIV. stol. driel N. Petr z Klu- 
cova a jeho potomci, sirotci Zdeftka z B6S- 
kovic, v XV. stol. Mikuldj z Lobkovic, po- 
tom pfipojeny ku Pfcrovu. Rudolf II. vysa- 
dil m£ste£ku v;^ro(^. trhy a za jeho vlddy 
meste^ko prodcLno Jichym. Vachtlovi z Pan- 
tenova a pfipojeno ke Kounicflm. Kdy a od 
koho N. zalo2eny a na m^ste^ko pov^Seny, 
neznimo. Erb m^stsk]^ mSste^ku propflj^en 
r. 1.S99 a vypisuje se takto: 5tit ierven^, 
u spodku trdvnik a na n£m zed' bild stin- 
kami ozdobend a v ni brana otevl^end se zl. 
mfiii a na t^ zdi dv£ bil^ v^2e se stinkami 
a kfidlicn^mi krovy, na ka2d6 okno kfilov^ 
a na krov6 zlata hvdzda. — Srv. A. Sedlaf ek, 
Mi'stop. Slovnik. str. 636. 




Neohalov, ves v Cechdch, hejtm. Pfibram, 
okr. Dobf]§, fara a p2. Borotice; 14 d., 106 
ob. e. (1890). 

Neohanloe: 1) N., tak^ N. Nov^, staro- 
byl6 okr. mSsto v Cechich nad f. Bystficf 
v hejtm. krdlohradeck^m, md 230 d., 1587 
ob. L (1890), far. kostel Nanebevzeti P. Ma- 
rie (ve XIV. stol. 
far.), 5tf. sk. (se 
2 par.), £etn. sta- 
nici, p§., telegraf, 
vefejnou nemoc- 
nici, l^kdrnUf ob- 
danskou zdloinu, 
mljn, V Jroini a tf- 
denni trhy. Oby- 
vatel6 2ivi se zem<&- 
d^lstvim, drobnV- 
mi f eraesly a harfc- 
nictvim. Erb m6st. 
(obr. i. 2873.) : stH- 

brn^ Stit, V n6m t. 2873. Znak mCsta Nechanic. 

£ervend rfl2e (rod. 

erb pp. z Ro2mberka). Kdy a od koho N. 
zalo2eny, nezndmo; pfipominaji se k r. 1235 
jako ves trhovd, ndle2ejici do rodu Vit- 
kovcfl. Krdl Jan udSlil mestedko, tvrz a ves 
N. Pctrovi ze Sebuzina a jeho synu, od 
ngho2 je koupil (r. 1341) Hynek Krusina 
z Lichtenberka, po jeho2 synech tu sed^l 
(ok. r. 1471) Jan z Rychemburka, potom 
Albrecht z Kolovrat (pfed r. 1496), Albrecht 
z ValdSteina, Pecingdrov^ z 6yd2ina (od 
r. 1521), z nich2 Ctiborovi N. od krdl. ko- 
mory ujaty (1623) a proddny Vdclavovi ze 
Vchynic, po jeho2 potomcicn se tu pfipo- 
mini rodina z Vcrdemonflv, od roku 1652 
hr. Schaffgotschov^, za nich2 N. pfipojeny 
k Sadov^. Jan ArnoSt z rodu toho vystavfel 
V N-cich nyn^jSi kostel (1690). R. 1846 zalo- 
2ila zde Terezie hr. Harrachovd nemocnici 
(zdklad. jmSni 20.000 zl.) a r. 1850 zh'zcn zde 
okr. soud. — Okr. soud nechanick^ md 
185-10 /fm», 2716 d.. .19.318 obyv. 6., 16 n.; 
z 19.345 pHtom. ob. 19.210 katol., 32 evang., 
100 2ida, 3 jini; z t«ch: 9237 mu2., 10.108 
2en. (1890). — 2) N., ves t., hejtm. Plzefi, 
okr. Blovice, fara Novd Mitrovice, p5. Spal. 
Pofi6f; 44 d., 227 ob. L (1900), Itf. Skola. 
R. 1115 pfipomina se mezi zbo2im kld2tera 
kladrubsk^ho. — 3) N., ves t., hejtm. Krdl. 
Vinohrady, okr. Jilov^, fara a pS. Kamcnice 
u Jilov^ho; 21 d., 138 obyv. 6. (1890), popl. 
dvflr arcibiskupstvi pra2sk^ho, mysliv. Brdy 
a samota Chvatalka. — 4) N. Star^, ves t., 
hejtm. Krdl. Hradec, okr., fara a p§. N. (m5- 
sto); 90 d., 549 ob. c. (1890), poplu2. dvflr 
Jana hr. Harracha, ml^n. 

Neoho (hierogl. Nkw, klinop. Niku, Ntim, 
Nsxad)^ \m6no dvou krdlfl staroegyptskjch. 

1) N. 1., syn a ndstupce Nechepsoflv, jej2 
Manethon fadi mezi faraony XXVI. dyn. Die 
zprdv assyrsk^ch byl N. pouze kni2etem 
v deltskd Saji, jemu2 krdl Assarhaddon pro- 
pflj^il r. 673 pf. Kr. titul kralovsk^. Za As- 
surbanipala vybledaval N. stykfl s aethiop- 
sk^m krdlem Tirhakou, byl vSak zajat a do 



42 



Nechranice — Neidenburg. 



Assyrie odvlecen. Assurbanipal ud^lil mu 
pozdSji milost. f r. 665 pf. Kr. 

2) N. 11. (610—595 pf. Kr.), syn a nastupce 
Psamm^ticba I., jen2 vkrodil na drib u v^ bo- 
jAv a obm^Slel velik6 podnikv za hospoddN 
sk]^m zvelebenfm zem£. Cht6lf zaIo2iti egypt- 
skou moc namofni a pfipojiti za zjevn^ho ji2 
rozkladu fi§e Assyrsk^ Syrii k Egyptu, timi 
by byl zjednal Egyptu postaveni velmocen- 
sk^. Zbudoval si tedy lod'stvo na mofi 
Rudcm i Stfedozemnim a pro snaz§i spojeni 
obou mofi pokra^oval ve stavbe prflplavu, 
jej2 Seti I. a Ramses II. z Nila k mofi Ru- 
d^mu v6sti obm^Sleli, zanechal vSak prdce 
t^, pr^ kdyi vznikly \ich6 obavy, le by raofe 
Rud^ Egypt zatopilo, ve skutecnosti vSak, 
2e nastala vhodna chvile k v^bojflm v Sy- 
rii. Lodni slulbu svSfil N. blavnS Foini£a- 
nfim, jadrem vojska jeho byli hell^nSti iold- 
n^fi. Foini^an^ byli vflbec od dob Psamm^- 
tichovych na Egyptfe zavisli, 6eho2 u4il N. 
k v;^prav6 objevn^ kolem Afriky (PriSek, 
»Ces. Mus. Filol.« II., 241—253 s pfehledem 
ncjnov6j5i literatury). Mezi tim vytrhl N. do 
Palestiny, ssadil v Jerusalem^ krale Joa- 
cbaza a jmenoval Jojakima, rychle pak 
opanoval veSkeru zemi a2 k Eufrdtu. Ale 
porafen byv r. 605 pf. Kr. u KarkemiSe 
Nebukadnesarem (v. t.) pozbyl op6t 
vSech v]^bojft syrsk^ch a musil a2 do sv^ 
smrti pedovati o ocnranu zemd proti hrozi- 
cimu vpadu babyldnskemu. Psk. 

Neohranloe \Negranit^, ves v Cechdch 
pH Ohfi, hejtm. a okr. Chomiitov, fara a p§. 
Sob^suky; 22 d., 134 ob. n. (1890), chmel- 
nice. Pfipominaji se ji2 r. 1332. 

Neohutenitvi {anorexie), nedostatek chuti 
k jidlu, t. j. pfiznak, kter^ b)^va pozorovan 
V ceM fad6 chorob zvldSt prudk^cb a horefi- 
nat]^cb a zakldda se bud na nedostatedn^m 
odm^Sovani neb vadn^m slo2eni mizy 2alu- 
dedni. Ale jest tak^ projevem ietn^cn vlek- 
l^cb nemoci: anaemie, cblorosy, tuberkulosy, 
vlekl^ho zdnStu ledvin, chorob srdednich, ja- 
ternich, stfevnich a posl^z i 2aludku sam^ho. 
Samo sebou n. neni v§ak dflkazem, 2e 2alu- 
dek oneraocnSl neb jest sidlem anatomi- 
ck^ho processu. Tak^ v uveden^ch pfipa- 
dech musime souditi, 2e odm^Sovdni pepti- 
ck^ch 21az jest nedostatecno, nebo miza 2a- 
ludedni pozbyla sv^ udinlivosti pro patholo- 
gick6 pfimdsky. Casern nervosni lidc sti2eni 
b]^vaji setrvacn^m a dosti znacn]^m n-m a 
dlu2no se dom^§leti, 2e chorobna innervace 
2aludecni sliznice md vinu na nedostatedn^m 
odm6§ovani mizy 2aludefni. Mx. 

Neohatin, ves na Mor. u Zdetina, hejtm. 
Prost^jov, okr. Plumlov, fara Star6 Pteni, 
ps. Pteni; 37 d., 200 ob. L (1890). 

NeohvaUoe: 1) N., far. ves v Cejhdch, 
hejtm., okr. a pi. Sedlfany; 32 d., 225 ob. 
t. (1890), kostel sv. MikulaSe (ve XIV. stol. 
far.), 3tf. sk., ml^n. B^v. tvrz byla kol^bkou 
vladydiho rodu z Nechvalic, z nich2 po 
sledni Divi§ prodal r. 1502 N. i s tvrzi 
Vacl. a Ladisl. Popelflm z Lobkovic, ktefi 
je spojili s panstvim chlumeck^m. — 2) N., 



ves t., hejtm., okr. a pS. Teplice, fara Bofi- 
slav; 16 d., 27 ob. c., 88 n. (1890), kameno- 
uhel. doly. 

Heohvalin, ves na Morav6, hejtm. Kyjov, 
okr. a p§. 2ddnice, fara Lovdice; 107 d.. 518 
ob. c. (1890), Itf. §k. a fid. statek Jana kn. 
Liechteniteina. 

Heohvile: 1) N.Josef, spisovatcl histor. 
(♦ 6. list. 1841 V Cholticich). R. 1864 vysv6- 
cen byv na kn^ze kaplanoval pfi rozlidn^ch 
fardch di^c^se kralovdhradeck^, posl^ze byl 
farafem v Daiicfch. Vedle sv^ho povoldni 
oblibil si historii a archaeologii ceskou 
zvldStS sv^ho okoli. Napsal nSkolik mo- 
nografii m6st: Dasice a pri/afene obce (Par- 
dubice, 1882); Holice a prffarene otady (t); 
Se\em\ce^ Dfite6y Kunitice a Hora Kunitickd 
(t., 1882); Misto Pfeloud (t., 1884); Pardubice, 
b^v, komorni misto a sidlo panstvi soujmert' 
neho (t., 1895). Cetn^ price ulo2eny jsou 
V »Pamatkdch archaeol.c, »Methodu< a daso- 
pisech krajinsk^cb. 

3) N. FrantiSek, spisovatel £es. (* 1848 
ve Stojicich — f 1872 v Cholticich). Absol- 
voval gymn. studia v Krai. Hradci, medicin- 
skd V Praze, pfi £em2 zab^val se historii a 
topografii sv^ho okoli, sbiral star6 mince a 
rozlicn^ staro2itnosti a pfispival do »Posla 
z Budde«, »Pokroku€, »Cecha«, »Sv^tozora< 
a »Methoda«; napsal t^2 monografii: Choltice^ 
mistys a byv, panstvi na Chrudimsku (Praha, 
1871). N6kolik monografii mdst a mist zane- 
chal V rukopise. 

Neohyba: 1) N., ves v Cechdch, hejtm. 
Kutnd Hora, okr. Janovice Uhl., fara a ps. 
Sizava; 27 d., 199 ob. L (1890), popl. dvflr 
a lihovar. — 9) N. Kacovska, viska t., 
hejtm. Kutni Hora, okr. a p§. Uhl. Janovice, 
fara Hraz. Rataje; 5 d., 64 obyv. c. (1890); 
popl. dvflr zv. Vesce. 

Veld, ves V Cechdch na Sumav^, hejtm. 
HorS. T^n, okr. a p5. RonSperk, fara Waver; 
20 d., 130 ob. n. (1890), tovarna na zrcadfov^ 
sklo a nSkolik ml^^nAv. 

Neide Emil, malif n^m. (* 1843 v Krd- 
lovci), studoval na akademii krdloveck^, dus- 
seldorfsk^ a mnichovsk^ a navStiviv Belgii, 
Holland a sev. Italii vrdtil se do rodiste, 
kde2 pfisobi jako professor na malifsk^ aka- 
demii. Z praci jeho uvadime: V]^zdobu uni- 
versitni auly kraloveck^ {Ptolemaios ^kovrnd 
drdhy hvi\d), obrazy z antickjch mythfl: 
Charon pfevdi[i Psychu pfes Styx (1873); Or- 
feus a Eurydiki (1876); Vyjevy ^ Odysseje 
(gymnasium v Insterburku) a od r. 1886 fadu 
obrazftv odliln<'ch Utkou i koloritem od pfcd- 
chozich; z t^chto nejlepSi jsou: Na misti cinu 
a Sife znam^: Pi^esyceni ^ivotem. 

Neidenburg* (pol. Nied^bor^, Nidbor^e, 
Nibork), kraj. mSsto v prus. vlad. obv. kra- 
loveck^m, na 2elez. trati Olsztyn-Dzialddvv; 
4221 ob. (1895), obvod. soud, hi. ccl. lifad, 
kat. a ev. kostel, zamek (z r. 1300) a nemoc- 
nice fddu johannitfi, real. §kola, v^roba strojil, 
m^d^n. zbo2i\ kamen, skrobu, palenka, parni 
mlyn, pila a (:\\6 trhy na konS a vepfe. Roku 
1353 obdr2elo m^stski prava. 



Neidhart von Reuenthal — Neipperg. 



43 



Heidhart von Benenthal, sifedohorno- 
ntm. basnik 1. pol. Xlll. si., jenf nifel u Lands- 
huta V Bavofich statuk a pozbyv ho dostal 
darem od poslcdniho Babenberka Bcdficha 
Bojovneho dftm v Melku. V 1. 1217—19 byl 
s Leopoldem Rakousk^m na kfifov^ v^pravS 

V Egypt6. Pisn6 jeho, jimif zahijil »dvor- 
skou poesii vesnickou«, jsou dilem letni, di- 
lem zimni. N. vychdzi vfdy od obraza pfi- 
rodniho a poji k n^mu v on^ch pisnich vy- 
zvani nebo pfipravy k tanci pod lipou, 

V t^chto tanec a zabavu v sini selskc^. Li£e 
zabavy sedldkovy kdral venkovskou p^chu, 
bujnost, svarlivost a nemotornost, a po- 
stupem dasu (v pisni lidov^ a2 po XVI. stol.) 
stal se hrdinou pov6sti\ typick^m, rozmar- 
n^ nepKtelem sedldkfl, tak v lidov6 knilce 
vyd. Bobertagem v XI. sv. Kurschnerovy 
>Nationallitteratur« nebo v masopustnicn 
hrach (na pf. Hans Sachsov£). N. pov^sti 
(v > Neidhart Fuchs* z konce XV. stol.) 
byl pr;^ SaSkem rakousk. v6v. Otty Vesel^ho, 
zemfei r. 1334 a pocten pamatnikera vsaze- 
n^ra V jiini zed chrdmu svatoStepdnsk^ho ve 
Vidni. NejlepSi rukop. N-a je na zamku Ried- 
eg^u V Hor. Rakousich. Vyd^ni: M. Haup- 
tovo (Lip., 1858); u v^boru od Keinzc (t., 
18^9). Prav6 i pficitan^ mu prdce jsou ve 
sbirce F. H. von der Hagen : Minnesinger. — 
Srv. R. V. Liliencron v »Zeitschr. fiir deut- 
scbes Alterthumc, VI.; R. M. Meyer, Die 
Rcihenfolge der Licder N-s (Berl., 1883); 
Puschmann, Die Liedcr N-s v. R. (Strasbur- 
sk5' [z. Prusyl programm 1889); Bielschowsky, 
Geschichte der deutschen Dorfpoesie im Xlil. 
Jhdrt., I. (Acta Germanica, Berl., 1891). 

NeUc^herry v. Nilgiri. 

Hellreioh August, botanik rak. (* 1803 
ve Vidni — f 1871 t.), byl radou vrchniho 
zemskeho soudu ve Vidni, zab^val se stu- 
diem kv^teny zemi rakousko-uhersk^ch a 
vydal: Flora von Vii^n (Vid., 1846); Flora v. 
Siederosterreich (t., 1859, dodatky Lipsko, 
1866); Auf^dhlung der in Ungarn und Slavo- 
nian bisiier beobachteten G€fdsspflan\en (Vid., 
1866); Die VegefatioHSverhdltnisse von Kroatien 
(t.. 1868). 

Neipperg^, stara, kdysi fiii bezprostfcdne 
poddani^ rodina rytifskd ve Svabsku, kde 
v n6kdej§i 2up£ kraichsk^ le2i jeji rodov^ 
zamek Neipperg, byla Karlem VI. r. 1762 po- 
v^'sena ve stav hrabat fiSsk^ch, dr2i nyni 
stavovskd panstvi Schwaigern a jin^ majetek 
ve Virtembersku a Badensku a md krom^ 
toho stavovskd prava v Hornich a Dolnich 
Rakousich a od r. r. 1829 titul Jasnosti. Kni- 
2a ta z Montenuovo (Neuberg) jsou po- 
bodnou Hnii N-fi. Srv. Klunzin^er, Die Edeln 
von N. (Stutgart, 1840). — Z rodiny tdto 
V d^jinach zvMSt6 vynikli: 

1)N. Wilhelm Reinhard. hrab6 (♦1684, 
t 1774), vstoupil r. 1702 do cisafsk^ch slu- 
2cb, bojoval proti Turkflm u TemeSvaru a 
B^lehradu, stal se r. 1723 general majorem a 
vychovatelem v^vody FrantiSka Stfipana 
Lotrinsk^ho; r. 1733 bojoval jako podmar- 
Salek v Italii, r. 1735 jako polni zbrojmistr 



a guvern^r TcmeSvaru proti Turkflm. R. 1739 
(1. zdfi) uzavfel bez zmocn^ni a ukvapcn6 
mir b61ehradsk^, pro Rakousko neph'zniv}^', 
zacc2 byl odsouzen k pevnostni vazb^, ale 
r. 1741 Tnh\ vrchni veleni ve Slezsku, kdei 

V bitv6 u Molvic (10. dubna) pora2cn Bedfi- 
chem II., na6c2 odvolan. Pozd. stal se veil- 
cim generdlem rakousk^m a pfedscdou va- 
ledn6 rady ve Vidni. 

2) N.Adam Albert, vnuk pfed. (♦ 1775, 
t 1829), vstoupil r. 1790 do rakousk. vojska 
a bojoval proti franc, revolu^nimu vojsku 

V arm4d6 r^nsk^ a pozdfji (1796—1801 a 
1805) V Italii; r. 1809 stal se generalmajorcm, 
pozd. byl vyslancem ve Svedsku; r. 1813 bo- 
joval jako brigadnik proti Napoleonovi a 
jmenovan t. r. podmarlalkem. R. 1814 umlu- 
vil alliandni traktat s krdilem Muratem v Nea- 
poli a od £ce t. r. provdzcl trvale b]?valou 
cisafovnu francouzskou , arciv^vodkyni 
Marii Louisu, nejprve do lazni v Aix, po- 
tom po Sv^carsku, hdjil zajmA jejfch na vi- 
deAsk^m kongrcsse a stal se potom (1S15) 
vrchnim velitclem v Parrafe; vc valcc mczi 
Rakouskem a Muratem vclel 1. sboru, vtrhl 
do Neapole a byl zde jednu dobu vojensk^m 
guvcrn^rem; r. 1816 2il zase u Marie Louisy 
v ParmS jako jeji vrchni hofmistr a ministr 
zahranicn^ a od r. 1821 jeji (morganatick;^) 
manzel. Z man2elstvi toho vzclli dva synov^, 
z nich2 Wilhelm Albrccht hrab6z Mon- 
tenuovo (1821—1895) byl povJSen na kni- 
2etc (1864); v. Montenuovo. Sid. 

3) N. Ervin FrantiSek Ludvik Ber- 
nard ArnoSt, hrab£, druh^ syn pfedeSl. 
z prvniho jeho man2elstvi, nevlastni syn ci- 
safovny Marie Louisy a nevlastni bratr c. a k. 
gencrala jizdy Montenuova (v. t.). c. a k. 
gen( rdl jizdy (♦ 6. dub. 1813 ve Schwaigern, 
ve Virtembersku — t ^ bfez. 1897 ve Vidni). 
R. 1830 vystoupil z in2en^rsk6 akademic vi- 
dej^sk^ jako2to porudik do 8. pi. husarskeho. 
R. 1848 jako2to major ve 2. pi. chevaulegcr- 
sk^m bojoval v uHcich krakovsk^ch proti 
povstalcfim 25. a 26. dubna, potom jakoiio 
podplukovnik tdho2 pluku pfi dobyti Vidnc 
23.-28. fij., dale v Uhrach v prosinci, po- 
tom tamt^2 r. 1849 od ledna do srpna v ceic 
fade bitev a potycek proti uhersk^m po- 
vstalcfim. R. 1850 pov^sen na plukovnika 
s velenim 2. pluku dragounskdmu, r. 1854 
na generalmajora s velenim brigidy v 9. sboru 
armadnim. Velev pak brigadam ve sborech 
1. a 2., potom V armadnim sboru jizdnim, 
postoupil r. 1863 na podmarSalka a velitcle 
armadni divise jizdni v ^oproni. R. 1864 

V bfeznu bojoval jakoito pfid^len^ general 

V 6. sboru armadnim proti Dansku, r. 1866 
jmenovdn velitelem n6meckospolkov6 pev- 
nosti Mohuce a velel ve valce t(5hof roku 
4. divisi V 8. armadnim sboru n^meckcho 
spolku proti Prusflm v nckolika bitvach 

V cervnu a cervcnci. R. 1865 stal se vlast- 
nikem 12. pluku dragounskeho a v r. 1867 
velitelem 14. divise v Prespurce, r. 1869 po- 
volan k prozatimni sprave zcmskt^ho vclitel- 
stvi vc Vidni, r. 1870 povysen na generala 



44 Neira — Nejedly. 



jizdy sc spravou zemsk^ho velitelstvi ve 
LvovS, odtud r. 1878 povoldn do Vidnfi za 
kapitana t£lesn6 stra2e trabantskd a p6§i set- 
niny t^lesn^ strd2e. Mimo zlat^ rouno m£l 
jestg nSkolik fidt rakousk^ch a mnoho ci- 
zozemskjch. — Syn jeho Reinhard(* 1856) 
byl ultramontannim £lenem h'Ssk^ho sn^mu 
nomeck^ho (1881—1890). FM, 

HelCra v. Bandsk^ ostrovy. 

Neisbin (Nsibin), m6sto v asijsk6m Tu- 
recku vc vilajetu diarbekirsk^m, 480 m n. m., 
na ji2. i&pati pohoH Ttir* Abdin, mi asi 5000 



bf. f. Magdaleny, na v. od mohutn^ho mas- 
sfvu Huiia ve stfednich Andech coIumbij> 
sk^ch, ve v^Si 468 m n. m., na cest£ z Bo- 
goty do st^tu Cauca, ma 8330 ob., ulice Si- 
rok^ a rovn6 s nSkolika pSkn^mi domy, farni 
kostel, hospic FrantiSkclnfl, vy§§i ikolu chla- 
peckou, semindf u^itelek, tisk^nu a telegr. 
stanici. Obyvatel^ provozuji chov dobytka, 
v^robu hrub^ch Idtek bavln^n^ch a becfvdb- 
n^ch, kloboukfl, rohoif atd., obchod jest ne- 
patrn^. Okolnf plantdie plodi v^born^ kakao, 
avSak ve velmi mal^m mnoistvi, lesy jsou 



ob., z nich2 jest Vs ^^csfanfi rozmanit^ho vy- bohaty na kflru chinovou. Rio Magdalena 
zndni, sidlo hejtmana. Pro mo(^dlovit6 okoli I jest a2 k mdstu splavna pro dluny, avSak 
a ndsledkem toho stile panujici zimnice jest | plavba parnikfi jest pfes n6koliker6 pokusy 
jeho rozvoj velmi pomal^. dosud nemoina. 

Nelson £ d m u n d, pozd6ji Edmund Ne- ' HeJAek v. Neydek. 
ville, soukrom;^ hvizdif v Lond>^n6 (*1851 N^Jedl]^: 1) N. Vojt6ch, knez-buditel a 
t.), pozoroval r. 1882 pfechod Venuie pfed j spisovatel iesk^ (* 17. dub. 1772 v 2ebrice — 
sluncem v Durbanu (Natal), hlavnS vSak se i f 7. pros. 1844 t). Pochizeje ze zamo2n^ 
v6noval zkoumdni mSsice. Od r. 1873 je die- m6§fansk^ rodiny feznick^ studoval od r. 1783 
nem astr. spol. lond^nsk^. Vydal o m^sici ' v Praze na §kole normilni a gymnasium a 
samostatn6 dilo: The Moon and the condition jii tehdy piln6 se obiral cizimi jazyky, zvl. 
and configurations of its surface (London, ; franc, vial, a angl., ditaje spisy F^nelonoyy, 
1876, nim. od H. J. Kleina). Cetn6 dlanky , Marmontelovy,Florianovy,Addisonovy,Gola- 
o m^sici, t6i o ovzduSi planet, o dru2icich ' smithovy, Tassovy, Boccacciovy a j. klassikfl. 
Urana atd. obsaieny jsou v »Astr. Register* i R. 1789 vstoupil na filosofii, kde mocn^ naii 
(1873—80), V >Astr. Soc. Mem. (1879), v »Astr. \ pflsobila vlastenecka povzbuzovdni prof. Vy- 
Soc. Month. Not.« (1873— 82), V »Quart.Journ. , dry, ale tak^ duchapln^ osvfcenstvi Meiss- 
of Sc.€ (1874—77), V > Observatory €, v »Se- nerovo. Po studifch filosof. oddal se N. theo- 
lenogr. Jour.*, v »Pop. Sc. Review* atd. logii v semindfi praisk^m a r. 1797 vysvfecen 
Chemick^dldnkyobsahuje»Chem.Soc.Journ.< I na kn^ze. Kaplanoval potom vc Drahno- 
(1874 — 77). V^y. I iSjezdS a u sv. Havla v Praze, odkudi poslin 

Heisse v. Nisa. I za lokalistu do Pccic (1802), pak za fardfe 

Heisser Albert, l^kaf n£m. (* 1855 ve do Velize (1807), kde hojnc prazdnS uiival 
Svidnici). R. 1880 habilitoval se v Lipsku k cetn^m a rozsdhli^m pracim liter.; r. 1813 
a r. 1882 stal se prof, a feditelem derma- stal se farafem v MiroSovS a r. 1826 posl^ze 
lolog. kliniky ve Vratislavi, kdei dosud pfl- dSkanem v Zebrace. Na vSech tSchto mistech 
sobi. Roku 1892 zfidil tu novou modern! j proslul N. nejen jako vjborny, osvicen^ 
budovu pro svou kliniku. Neileii mezi pl^ed- 1 kn6z, prav^ apoStol humanity, vychovan;^ zA- 
ni modern! dermatology n6meck^, jeni ze- , sadami osvicensk^mi, n5'br2 tak^ jako via- 
jm^na v^t62kfi bakteriologick;^ch dovedl vy- ' steneck^ buditel, u n£ho2 obdas schdzeb sc 
datnou mdrou vyu2itkovati pro svflj obor. { celd starSi liter, obec dcskd, v ni2 i za dob 
ZvlaSte sluSi vytknouti jeho price o ka- 1 vdSnivJch hidek pravopisnjch mirn^, sna- 
pavce (v. Gonokokkus), o lepfe, moUus- 1 Senliv;^ N. snaiil se zachovati svornost. Ji2 
cum a j. V. I za studii N. zandSel se pilnd literaturou n6- 

Neith, 2ensk^ bo2stvi v Egypt§, pdvodn^ mcckou (Burger, Wieland a zvl. Klopstock 
ctSn^ v m^st6 Sai i zvan^ »velikou bohyni byli jeho obhben^mi autory) a pokouiel se 
sajskou*. Zihy rozSffila se bohocta jeji i do i v bdsnSni nSmeck^m; jmenovit^ o ndrodnfm 
Memfi, kde2 vz^vina spolu s Ptahem, a do ; nem. rekovi Hermannovi a jeho Thusneld£ 
Thi i Abyda, hlavniho sidla kultu Osiridova. ' cht^l napsati SirSi epos. AvSak zdhy ji2 pfe- 
Jm^no jeji znamenalo >jsouci<, ale starSf v^- | stoupil k literatui^e desk^ a stal se horliv^m 
klad byl »pfadii«. Die mythu pfedla sob6 i vlastencem. Vedle prof. St. Vydry m61 na 
zavoj, jim2 se odim smrtelnikA halila, t. j. , tomto obraceni hlavni ii£ast jeho krajan S. 
hv6zdn6 nebe. V sajsk^m chrdmS jejim tkdna ' Hnfevkovsk;^, jeho2 pfiSin^nim r. 1790 utvofil 
posvdtni roucha bohoslu2ebnd. Jako bohynS ' se krou2ek vlastencfl-studujicich, jenz uminil 
valky spojovana se sv6tlem i byla pokladana ! si podle vzoru gotinsk^ho >Hainu* vydavati 
za zaStitu severni hranice egyptsk^. Odtud I obcas sbirky des. verSovan^ch praci. N. od- 
licta, kterou ji prokazovali vojinov^. Nikdo I tud piln^ se vzdSlaval v destine ditaje starSi 
ncsm^l se odvd2iti, by odhalil tajemstvi za- j spisy des., jmenovitS Veleslavfnovy, Komen- 
vojc jejiho, do Sai pak podnikany velik^ sk^ho, a nabyl zdhy zna£n^ obratnosti vc 
pouti, zvldSt$ za dob XXVI. dyn. Obvykle ' slohu cesk^m. Na misto n6m. verSfl nastou- 
byla N. zndzorftovana podobou krdvy; poz- 1 pily nyni verSe cesk^ die prosodie Dobrov- 
dfeji stoto2ftovana i s Isidou a za chof Osi-,sk^ho, jen2 ce\6 t^to dru2in£ byl v tom 
ridovu prohlaSovana. Psk. I ohledu zakonodarcem, a N. proslul zdhy hor- 

Neiva (Neyva), hlavni mSsto okrsku i livosti a plodnosti, 2e se mu v tom nevy- 
v columbijsk^m departementu Tolima, na pr. rovnal nikdo z pi^dtel. Pofinaje od sbirek 



Nejedlj^. 



45 



Pachmajerov^ch (1795) pfindlel kde ktcrj 
almanach, sbornik, dasopis (hlavn6 »Hlasatelc, 
•Pfitel mladeie«, »Cas. Musejnf«, »KvSty€) 
v6tSi i drobnSjsi, lyrick6 i epick6 bdsn6 ve 
formach i duchu klassicismu a anakreontiky 
Puchraajerovy, pro dospil^ i pro d£ti a vedle 
verSfi nejrozmanit^jii sepsdni prosaickd, jako 
idyllick6 povidky, poa£n6 pf ib6hy a rozmlou- 
vdni (na pf. Ro\mlouvdnt me\i itfkou a PelC' 
lent V 9Hlasat.«, 1818, formou i tendencf na- 
podobici prosluli »Rozmlouvim o jazyku £e- 
sk^m« od Jungmanna), vypravovdni historickd 
(na pf. Vojna svatd na yychodu v »Hlasat.€, 
1808, charakterisajici osvicensk^ ndzory 
N-l^ho) a j. Za dob, kdy literatura £es. ne- 
ni£Ia opravdov^ch bdsnikfiv a kdy ^tendf- 
stvu vitan byl kaidy des. veri, protofe byl 
cesky, bjvaly i drobn6 vlasteneckd verse 
N-16ho, mentorsky pou£n6 a sousedsky po- 
vidav^ (N. die vlastniho doznani psal hlavne 
pro pouceni venkovsk^ho lidu, proto tak^ 
vyddval vSechny sv^ spisy Svabachem), ale 
zaroveA pSkn^m veleslavinsk^m iazykem 
psan6, pokldddny za poesii, byly hojn£ obli- 
beny a s pHivodcm hudby Vitdskovy, Hel- 
dovy a j. nejedna piseA zdomacnSla mezi li- 
dein {Lenka z r. 1795; Ukolebavka z r. 1795; 
Hrohafskd z r. 1797 a j.). AvSak kdyi vydiny 
poprv6 a naposled souborn6 {Drobne hdsn^, 
Praha, 1833—35, 2 dily), citdn jii pouze ve- 
lik^ rozdil avHi poesie Celakovsk^ho a Kol- 
larovy asuchoparn^, stfizliv^ rh^toriky N-16ho 
a sbfrka zftstala nepovdimnuta ; jedinS star^ 
drub, Hndvkovsk^, nedal se ani pak pfe- 
sv6d^iti, ie zn61ky Kolldrovy stoji v^ie ne2 
vlasteneckd didaktika N-Mho. Ale nejen Klop- 
stockem, BQrgerem, tak6 Tassem a Wielan- 
dem cht^l se N. stdti £es. literatufe: ji2 pfed 
r. 1795 pracoval o velik^m epose Pfemysl 
Otakar v Prusich, jeni vyrostl na XX zpevfl 
(I. a II. zpiv vySly v PuchmajerovS »Sebrdni 
basnf a zp£vfi«, 1795 a 1797; ceiek v Prazc, 
1835, ve .3 dilech); od r. 1802 psal na- 
udnou bdseft Karel IV, v VIII zpevich ft., 
1835; ukdzka >Hlasat.<, 1818); krom6 tono 
sloiil velkou bdsefi lyrickou podle vzoru 
Klopstockova »MessidSe«, Posledni soud (t,, 
1804), V nhmi vrstevnt'ci spatfovali ducha 
Miltonova, tassovsk6 epos Vratislav v XVII 
zp. (t., 1836; ukizky kv^tnatou prosou v »Hla- 
sat.«, 1806 a 1807, I. zpfiv ve verSich v >Hla- 
sat.«, 1818), epos Svaty- Vdclav v VIII zp. 
(t., 1837). Tak^ tyto nekone£n^ skladby bez 
epick6 sfly a bez poesie, kdyi z bohat^ho 
odkazu J. N-16ho mohly projiti tiskafsk^m 
lisem, pfiily o cel6 pfilstoleti pozdS a dpfn^ 
zapadly. N. jako bisnik ma dnes v^znam 
pouze historick^. Z prosaick^ch skladeb 
N-l^ho sv^ doby oblibena byla p^kni nau^nd 
skladba Ladislav a ditky jeno, prv^ pflvodni 
spisek ces. toho druhu (ukdzky v »Hlasa^<, 
1806, ce)d V Praze, 1807 a 1837) a tfi svazky 
Nedilnich svdteSnich a postnich kd^dni (t., 1806 
a 1807). Zivotopis N-16ho napsal A. Rybicka 
V Pfednfch kfisitelfch, II., 315 sll., viz tak6 
Prvni novodeskou Skolu bdsnickou od Jar. 
Vieka (1896). 



2) N. Jan, bratr pFedeil^ho, vynikajfci bu« 
ditel a spisovatel ^eskj^ (* 23. dubna 1776 
V 2ebrace — f 31. prosince 1834 v Praze). 
Vystudovav na piaristsk^m gymnasiu v Praze, 
vstoupil tarat^i na filosofii a posl^ze na prd- 
va (od r. 1795). Za studii tSchto mocn£ na 
n£ho pdsobil A. G. Meiszner sv^mi ducha- 
pln^mi pfedndSkami o aesthetice, literatu- 
rdch klassick^ch i moderni anglick^, fran- 
couzsk^ a n6meck^, St. Vydra sv^m povzbu* 
zovdnim vlasteneck^m (viz <5du N-l<6ho na 
Vydru z r. 1798), K. M. Pelcl pfedndSkami 
o des. jazyce a literatufe, pfi nicbi byl N. 
zdhy z nejpiln^jSich posluchadfiv, a posl^ze 
Butschek, prof, nauk politick^ch a stoupenec 
videA. prof. J. Sonnenfelsa, jen2 po l^ta byl 
stfedem osvicensk;^ch snah v Rakousku. 
Pod takov^mi vlivy stal se N. na jednd 
strand vyznavadem osvicenstvf, na strand 
druhd nadSen^m vlastencem a spisovatelem 
a sezndmil se zdby se vSemi starilimi i mlad- 
Simi spisovateli praisk^mi: R. Ungarem, J. 
Dobrovsk^m, F. F. Prochdzkou a j., i s cc- 
l^m bdsnick^m krouikem Puchmajerov^m. 
k n^mui ndlelel i bratr jeho Vojtdch i kra- 
jan S. Hndvkovsk^. V bdsnick^ch sbirkdch 
tohoto krou2ku (>Sebrdnf bdsni a zp6vA« od 
r. 1795—1803) shleddvdme tudii takd prvni 
literdrnf pokusy N-16ho: mddni tehdy epi- 
gramnay a nem^nd m(5dni bdsnd anakreon- 
tick6, rdznd bdsnd vlasteneckd {Na Cechr 
je$t6 r. 1834 byla censurou zapov6dSna\ 
ddy, elegie a j. basnd pf flezitostn^ (mezi nimi 
die Meinerta »Vdiedn^ zp&v pro desk^ plukc; 
o sobS vySly ViastenSti \pivovi, Praha, 1800)> 
proveden6 vesmSs ve formS i v duchu ro- 
kokovd poesie Puchmajerovy, ale s talentem 
jeStS o mnoho menSfm. Bdsnikem N. nikdy 
nebyl. Jsa si toho, tuSim, v^dom, pfeSel N. 
zdhy na jin6 pole liter, dinnosti, k pfekla- 
dflm. Ji2 r. 1800 vydal Gessnerovu skladbu 
>Smrf Abelova« (Praha, 1800 a 1804), k nil 
jako II. dil spisA Gessnerov^ch pfibyla r. 1805 
povfdka »Dafnis a prvni plavec« a posl^ze 
r. 1829 jako dil III. >Idylly Gessnerovy«; ddle 
pfeklad I. zp^vu Iliady pfizvudn^m hexa- 
metrem, vydanj ve skvostn^ l&pravd r. 1802, 
tuiiim, popudem slavn^ho pfelo2eni Vossova, 
romdn Florianflv »Numa Pompilius, druh^ 
krdl i'imsk^c (1808); Ed. Younga Kvileni aneb 
rozjimdni nodni (1820) a nekter^ ukdzky 
z Popea aj.pfednich zdstupcfi franc, aangu 
klassicismu. Vzddati rozum a uSlechtiti srdce 
chtdl N. pfeklady t^mito, ale takd probuditi 
mnohdho Cecha z tvrd^ho spani. Proto pre- 
desilal jim pfedmluvy, v nichi slovy sdlaji- 
cfmi vlastcneck^m ohndm vzpomind n^kdejSi 
sldvy desk^ i tehdejSi'ho hanebn^ho lipadku 
a vyz^vd krajany, aby z nechvalitebn^ho sna 
procitli k nov^mu iivotu ndrodnimu, vzd£- 
Idvali svAj jazyk, milovali vlasf a nedopustili^ 
aby >udatn^ a straSliv^ lev desk^ umdl^val 
a snad na v£ky usnul«. A take jin^ i!idel 
mfely tyto pfeklady N-l^ho. V^born^ znalec 
jazyka ccskdho ze 9zlat^ho v£ku« a obratn^ 
stilista chtdl prakticky ukdzati, 2e jazyk de^ 
sk^ vystadi na nc^jslavnSjSi prosaickou bcK 



46 



Nejedly. 



letrii t^ doby. Po t^ strdnce ma N. jako pfe- 
kladatel zvlaSti ve v^voji 5es. vy§Si prosy 
obdobn^ zasluhy, jako Jungmann ve v^voji 
^esk^ho jazyka bdsnick^ho. Vedle obdob na- 
chazime vSak ji2 v prv^m dile jako v$ude 
jinde zdsadn^ rozdily mezi N-l^m a Jung- 
mannem, kter6 posleze pfivodily mezi obSma 
prdteli nesmifiteln^ konflikt. Dozndvaje hlu- 
bok^ l&padek spisovn^ deStiny t6 doby, jeji 
zncsvafenost germanismy a j. pHm^sky a tu- 
dii potfebu jejiho vzd6fdvdni, obohacov^ni, 
N. spatfujc jedin^ prostfedek vedouci k to- 
muto cili V navratu k mluvi doby Velesla- 
vinsk^, kdy »spisovnd deStina pr^ dosdhla ta- 
kov^ dokonalosti, 2e iddn^ho vySSiho stupn6 
dosdhnouti ji nezb^valo a od toho dasu iidn6 
prom^ny a iddn^ho vzd^linl v stroii sv^m 
potfcbi nemd< (>HIas.c, 1806, 161 sll.;. K no- 
v^m slovflm dopouSti tudi2 sdhnouti jen 

V ias nejvySSi potfeby, iadd, aby tvofena 
)>yla V duchu jazyka Veleslavinskeho, a za- 
mita zvlaSt6 pfejimani z dialektfl a tak^ z ru- 
Stiny a poUtiny, je2to deStina pr^ dfive a 
Idpe byla vzdeflna a sama sob£ stadi. Pod 
vlivem t6chlo zdsad jest jazyk N-ldho ji2 

V torato i vSech dallich spisech ryze vele- 
slavinsk^ a v^hodn£ se MH od pfehnan^ch 
s pocatku novot Jungmann ov^ch, Markov^ch 
a zvl. odstraSujicich rusismA a polonismfl 
Hankovjch. Po t^to strdnce N. nebyl zcela 

V neprdvu, jak nepfimo doznal pozdSji Jung- 
mann, rad^ k opatrnosti a mfrnosti v tvofeni 
nov^ch slov. Jako v^born^ znalec ieStiny 
zvolen N., tu$im , vlivem sv^ch pfiznivcfl Pa- 
fizka, Prochdzky a zvl. Ungara r. 1800 za 
supplenta onemocn£l^ho Pelcla na stolici 
des. jazyka a litcratury a po brzk^ smrti 
Pelclovi za jeho nistupce (v ziff 1801). Pfl- 
sobenf sv^ zahdjil tehdy N. raznou vlaste- 
ncckou fec^i, je2 vzbudila mocn^ dojem a 
skv616 nad£je mezi vlastenci. Naddjim tern 
N. aspoii v prv^m desitileti sv^ho pflsobeni 
pln6 dostdl. Zajimav^, 2iv^ pfedndSky jcho 
dobfe pflsobily, tfeba ncobiraly se v6deck]^m 
prozkoumdnim jazyka ccsk^ho po vzoru Do- 
brovsk6ho» n^bri spiSe se f idily licely prak- 
tick^mi, vSt^pujice zndmost jazyka des. dfed- 
nictvu a p., a to s poddtku na zdkladS gram- 
matiky Pelclovy, od r. 1804 die vlastni knihy, 
vydan^ pod ndzvem Bdhmische Grammatik 
mit Tabellen und einem Anhange nach Met- 
dinger*s Lehrart fur Deutsche bearbeitet a roz- 
mnoien^ po dvou letech ddsti praktickou, 
Praktischer Theil, t. j. pfiklady ke item' a 
iilohami ku pfekladdni, zaroveft se strucn^m 
pfehledem literatury desk^ (novd vydanx 
opravend, rozSifena a s jin^mi tituly vySla 
r. 1809, 1821 a 1830; v tomto poslednim vy- 
dani pro Cechy misto liloh a cviceni prak- 
tick^ch pFiddna staf Ueber den Ursprung u, 
die Bildung d, bdhm. Spr. die grammatiky 
Dobrovsk^ho, z n6ho2 N. pro sv^ mluvnice 
hojn6>6erpaU). Stejn6 horliv^m pracovnikem 
osvfidcil se tehdy N. tak^ na jin^m poll. Jii 
nejstarSi generace buditelfl ces. ci'tila po- 
tfebu, aby vedle uceneho stfediska ve Spo- 
lecnosti nauk a jejich publikacfch mela zvldltni 



orgdn ke vzdeldvcini fcdi a literatury cesk^. 
Jmenovit^ Pelcl zanast;! se takov^m pl^nem 
a Kramerius cht^l k zam^Slen(^mu casopisu 
pfidati pfilohu, zv. Hlasatel literatury 
cesk^. Tohoto planu, zapomenut<5ho po 
smrti PelclovS, ujal se jeho ndstupce N., po 
odchodu Puchmajerov6 z Prahy jako pro- 
fessor £es. jazyka a literatury pf irozend hlava 
ces. vlastencflv a spisovateluv, a podal r. 1806 
vydavati c^tvrtletn^ po 10 arSich Hlasate/e 
(HeskehOf prvni'origindlni dasopis desk^ vySliho 
slohu. Je2to »Hlasatelc vyhovoval nutn^ po- 
tfebfe probouzejicf se literatury deske a byl 
opravdov;^m hiasatelem Idsky k vlasti i na- 
rodniho sebevedomi, uvftdn vSude s nadSe- 
nim a mezi spolupracovniky ieho objevila se 
zdhy jmena v5ech pfedn6j5ich vlastencfl-spi- 
sovatelfi: Jos. Jungmanna, V. Krameriusa, 
A. Marka, V. Nejedl^ho A. Pafizka, Jos. Rau- 
tenkranze, F. Tomsy, J. Zieglera a j. A stejn6 
pronikav^ byl tidinek >Hlasatele« u dtendN 
stva. V6t§ina dldnkd (vedle bdsnf pflvodnich 
i pfeloi., anekdot, epigrammdv a idyllick^ch 
poudn^ch povidek byly tam rozpravy vlastc- 
neck^, literarni, vypsdni bistorickd, geogra- 
fickd, pfirodopisna a fysikdlni, pfelo2. ukazky 
z lit. klassick^ch, otisky z literatury staro- 
desk^ atd.) dobfe plnila likol vytden^ v nd- 
v65ti i vfel^ pfedmluvS, v nii vydavatel ob- 
racel se k cel^mu »velik6mu velmi ndrodu 
Slovansk^mu€ : vzd^ldvati mysl, Slechtiti srdce, 
rozSif iti a zvelebiti jazyk a literaturu ceskou ; 
n6kter6 rozpravy (jmenovitS J. N-l^ho O Idsce 
k vlasti^ J. Jungmanna »Rozmlouvdni o jazyku 
deskdm«) maji t^mdf epochdlni v^znam v d^- 
jindch des. probuzeni, roznitivSe vlasteneck^ 
uvMomdni V Palack^m, Safafikovi, Celakov- 
sk^m a j. N. byl nejen vydavatelem, nakla- 
datelem a redaktorem >Hlasatele<, ale tak6 
pf ednim spisovatelem. Otiskl tu n6kolik sv^^ch 
pdvodnich basni starSiho data, duchem i ce- 
nou bdsnickou rovn;^ch pokusdm ve sbirkdch 
Puchmajerovjch (s hudbou Vitdkovou, je2 
ndkter^ podnes dochovala mezi lidem), detn6 
bajky, hojn^ pl^eklady z Cicerona, Livia, Lu- 
ciana Samosatensk^ho, idyll Theokritov^ch, 
z past^fsk^ch zpSvfl Popeov^ch, z idyll Gess- 
nerov^ch, z Kleistova Irina, zdbavn^ dldnky 
pfirodopisn^ a fysikalni (zvl. Umini priroie- 
ny-ch vici aneb fysika, kde s v^klady fysikdl- 
nich zjevfl poddvd detna pouceni pro do- 
macnost a vyvraci povfiry mezi lidem hojnfe 
rozSifene), cestopisnd, literarni {Daniel Adam 
I Veleslavina), pou6n^ ph'behy (proti stra- 
sidlflm a j. povdram) aj. NcjvyznamndjSi jest 
rozprava O Idsce k vlasti, pflsobivou rh^tori- 
kou, vlasteneck]^m ohndni, jadrnjm obsahem 
i licinky se rovnajici slavn^mu >Rozmlou- 
vanicjungmannovu. Pfes vSechny tyto lispS- 
chy vychdzel >Hlasatel€ pouze tfi leta a 
r. 1809 zastaven. N. vymlouval se nal^hajicim 
pi^atelflm na vselike ntpffzniv^ okolnosti, 
jmenovitS na financni tisen, vdlku a drahotu; 
ale vice, tuSi'm, na toto rozhodnuti pflsobilo 
to, ie N., od r. 1803 doktor prav, stal se 
r. 1809 zemskym advokateni s rozsahlou, vj- 
nosnou praxi, je2 tezisko jeho dinnosti pfe- 



Nejedl>r. 



47 



ncsla na jin6 pole nei literarni. Spisovatelskd 

cinnost jebo od t6 doby o(ividn6 slabne a 

dostavd jin]^, praktick^ r±% (krom6 nov^ho 

rydani Komensk^ho >LabyriDtuc jsou to ai 

do r. 1816 pfeklady i!ifednich dekretA, nah'- 

zoni\ Tdle<^n^ch provoldni a zvl. dAleiitd 

ucasf na (es. pf eioieni obecn^ho zdkonnika 

obdansk^ho r. 1811), a pfedn^Sky universitni 

stivaji se cim dale tim mdlejSi a suchopar- 

nejsf, slovem N. sam zfejmS opouSti pfedni 

fady ces. buditeldv a tim ovSem pozb^^vd 

poDenahlu autority, ji2 posud jako vAdce 

poiival. Jmenovit6 nejmladSi gene race, sku- 

pena kolem V. Hanky, ji2 r. 1813 opouSti 

hromadn£ jeho pfedndSky, biedaji'c lepiiho 

pouceni u Dobrovskeho, a nov^ orgin na- 

l^ii vc Hromadkov^ch >Prvotindchc, v nichf 

poprv^ ohlisil se nov^ duch v ces. probu- 

zeni i literatufe, romantismus. Ncjen nov^ 

praktick^ sm^r cinnosti N-l^ho a jista osobni 

azavfenost zamo2n6ho cis. rady (od r. 1812) 

v^ci nejmladii generaci, n;^brl cel;^ ndzor 

na prostfedky i die £es. probuzeni a litera- 

tury musil Casern v^sti ke konfliktu mezi 

stariimi klassicisty s N-l^m v £ele a mlad- 

simi reman tiky, jejichi po^et i vliv vice a 

vice rostl. V torn jest ndm hledati jednu 

z hlavnich pf i6in lipln^ho nedspSchu IV. rod- 

nfka »Hlasatele«, jej2 pokusif se N. marn£ 

vzkh'siti r. 1818 — 19, povzbuzen byv slibn;^nii 

dckrety na prosp^ch ^es. jazyka na Skoldch 

i V 2ivot6 vefejnem (r. 1816 slL); v torn tak6 

vezi hlavni podndt a vysvfitleni povfestn^ch 

bojfi mczi Hankou a Jungmannem na jedn^ 

a N-]^m na druh^ stran6. Spory o novoty 

pravopisne, pfibuzn^ sporflm o novoty jazy- 

kov6 (a sporum o prosodii pHzvucnou a daso- 

m^rnou), v nich2 N. trval pH lipln^m zacho- 

vani pravopisu bratrsk^ho a jazyka Vclesla- 

vinskiho, nejsou v podstatg ne2 bojem klas- 

sicistfl a romantikd o rozhodn^ vliv v tes. 

literatufe. Patrno to ji2 z toho, 2e zahdjeny 

(1817) a dobojovany vAdcem des. romantiku 

V. Hankou, jen2 chytrdcky se dovedl krjti 

antoritou Dobrovsk^ho a hlavni Jungman- 

novou, kde2to po boku N-l^ho stil Palkovic, 

Ziegler a j. klassicisty. Spory tyto, obrdfe- 

jici se V n^kolika kni2kdch polemick^ch — 

N-I^bo min^ni u]o2ena jednak v r&zn^ch vy- 

danich jeho grammatiky a hlavn6 v ostr^m 

spisku WideHegung der sogenannten analo- 

gisch-ortogra/ischen Neuerungen in der b6hm. 

Sprache, Praha, 1828 — vedeny byly s obou 

stran podri2d6n£, ba vdiniv^, a jmenovit£ 

Hankovi byl ka2d^ prostfedek dobr;^; vedle 

agitaci neost^chal se ani nep^kn^ch pomluv 

a necest. oso^ovini, ktcrfmi sni2ena nejen 

povaha N-Idho, jen2 jist£ neprdvem podezfi- 

vdn z nevlastenectvf, ba z udavadstvi, ale 

V zapomenuti a neva2nost uvedeny tak^ ve- 

lik^ zisluhy jeho jako spisovatele a buditele. 

Na druh^ strand oviem tak^ N., jsa povahy 

driidiv^ (nemoc jaterni nemdlo k tomu pfi- 

sp^la), s umin^nostf lepSi v^ci hodnou trval 

pH sv^^ch konservativnich zdsaddch a neroz- 

amn^ zamital spisy novotdffl (na pf. ijung- 

mannovu Slovesnost, ^asopis >Krokc a j!). 



Ale vitSzstvi protivnikA nezadr2el a klassi- 
cismu nezachranil ani St^dr]^m posmrtn^m 
odkazem na vydani bdsni Puchmajerov]^ch a 
V. N-ldho. iivot a liter, iinnost N l^ho po- 
drobn6 a apologicky vypsal A. Rybidka 
(Pfedni kfisiteM, I., seS. 2. a 3.); viz tak^ 
»CCM.<, 1898, 308 sll. (vypsdni sporu o i a 
^ od Al. Lisick^ho). fis. 

3) N. Roman, hud. sklad. (* 9. dub. 1844 
V DStenicfch u Libdn£). ZaddtkAm hudby 
uti\ se u J. Forstera v Osenicich. Studoval 
rediku V Ji£in6 a v Praze, vstoupil r. 1862 
na paedagogium uditclsk^, pfi £em2 navit^- 
voval i varhanickou §kolu. Jako u6itel pA- 
sobil V Mnich. Hradiiti (od r. 1863), v h^\6 
(1866) a od r. 1871 v LitomySli, kde2 byl 
jako sborroistr zp^v. spolku i feditel kfiru 
stfedcm hud. ruchu. Od r. 1901 iije na od- 
podinku V Praze. — N. jest nejzndmdjSi jako 
hud. pacda|:;og, hlavni houslov^. Jeho Prak- 
tickd skola na housle (1872) jest prvni naSe 
Skola, je2 odstranila suchy schematismus a 
hned nejjednodu§§{ prvky hudebni vybird 
z ndrodnich pisnf ; dodkala se 12 vyddni. Do- 
plftkem k ni ndsledovaly: Vybor duett (10 si d. 
ve 4 vyddnfch); Tfeti poloha houslovd (5 vy- 
ddni) ; Druhd^ dtvrtd a pdtd poloha houslovd. 
Tato houslovd Skola vySla i nSmecky. Po 
dlouholet^ch dalSich zkuSenostech vydal 
r. 1898 novou Udebnici houslovou (10 se§.), 
zcela rozdilnou od pfedeSl^ i methodou svou. 
Z jin^ch jeho Skol tfeba jmenovati Skolu 
\pivu, prvni to samostatnou prdci N-l^ho 
(5 vyddni), Skolu nafleinu a Ffipravy na var^ 
hany. — V dobS rozkv^tu zp6vdck^ch spolkfl 
podal N. vyddvati sbirku niu2sk;^ch £tvero- 
zpfivft Vlastimil (od r. 1879. nyni 37 seSitfl) 
a sroiSen]^ch Ubuse (9 seSitA), je2 po cel^m 
venkov^ do§ly velk^ obliby. — Z kostelnich 
skladeb nejzndmSjSi jsou: /2 pohfebnich pisni 
(v 2. vyd.); Te deum\ mSe Ty^ jenf sidh's na 
vy-sosti] cesk^ Requiem. — Z draraatick^ch 
praci N-l^ho je Krdl Vondrdcek XXVL prvo- 
tinou (1873). Nejzndm6j§i jest Se^eni mistske 
ra,ly (1875), davan^ na venkov6 nescislnfi- 
krate. Mnohem v^se stoji salonni jednoaktovka 
Zdbava v Id^nich (1890), po nil nisledovala 
tfiaktova zpSvohra Andulka (1892), divana 
na Narodnim divadle v Brnfe i jinde. Nej- 
lep§i di'lo N-l^ho jest parodisticka opera 
Edip krdl (1893). Lehiiho genru jsou op6t 
Zdpas o nev^stu (1896) a sc^na Stary rok pf-ed 
porotou (1898). Mimo to napsal N. vclkou 
fadu skladeb drobn^ch pro housle, klavir, 
pisnd s prflvodem klaviru a sbory icnsk^, 
smisen6 i mu2sk^. — Vedle cinnosti hudt-bni 
p^sobil i v Skolni paedagogice. zvlaStS ve 
sm£ru methodick^m. Vydal: Zem^pis Cecil 
(3. vyd.); Proprava k ndmeckemu ja^yku; Nd- 
rodni pisn^; Obrd^kove citdnky ; hlavne pak 
zavSsn^ listy psaci (18 listfi) a pocetni (45 
lista). 

4) N.Julius, rytif(* 12. dub. 1847 v Bran- 
d^se n. L.). Vystudovav akad mick(5 gymna- 
sium byl zapsan nejprvc na filosofii a potom 
pfestoupil na pravnickou fakultu v Praze 
kde2 r. 1876 dosahl hodnosti doktorsk^. Sta 



48 



Nejepfn — N6jva. 



se advokdtexn a obhdjcem ve v^ccch trest. 

V Praze, kde si zdhy zfskal zna^nou klientelu 
obzvldSt^ jako obhdjce vc vicech trcstnich. 
Byl obh^jcem v nejv6tiich a nejsensa^n&jSich 
processech trestnich zejm^na v letech osm- 
des^t^ch a na podatku let devades^t^ch a 
dosdhl zna£n^ch i!ksp6ch{k (na pf. ve znim^m 
processe o konfiskaci bdsnl Vrchlick^ho 
>Twardowski«). Zihy zab]^val se literaturou 
zejm^na basnickou. Ndle2el k literdrnimu 
sdru2eni z let Sedesdt^ch znam^xnu pode jm^- 
nem >Ruch«. Na vefejnost vystoupil pracemi 
literirnimi, zv\i&t€ basnick^mi, poprv^ r. 1865. 
Byl t^i spoluredaktorem druhdho a tfctfho 
rodniku >Ruchu«. Samostatn6 vydal r. 1868 
sbirku bdsni »Zlat^ lauryc. Po jistou dobu re- 
feroval o £inohf e v ^iin^dkov6 »Poslu z Prahyc 
a >Cesk^ch Novindchc. Tak6 v »Um6leck6 
Besed^c referovaval po celou fadu let o no- 
v^ch zjevech bdsnick^ literatury. V »Um€- 
leck^ Besed^c byl po I6ta jednatelem a po- 
tom pfedsedou literirniho odboru. V »Priv- 
nick^ jednot£« konal 6etn^ pfedniSky, jako: 
O indmkdch ochranriych, O prdvni pova^t se- 
kvestrace, O ustanovenich noveho {ivnostenskeho 
fddu po strdnce soukromoprdvne atd., jei vStii- 
nou vySly v £as. »Pravnikc. Ze spis& samo- 
statn6 vydan^ch jmenujeme Zdkon proti lichvi 
It dne 28, kvitna 1881 $ yy-Madem k prakticki 
potfebiy s dodatky ^dkonnych ustanoveni 5ou- 
visljrch a pfihuinjrch jako^ 1 s pHdavkem for- 
muldfik (v Praze, 1882). Mimo to vySel od 
ndho se zevrubnym kommentifem Rdd sta- 
vthni pro krdl, hlavni misto Prahu, Pi^en a 
Bud/jovice (v Praze, 1889), ddle Add stavebni 
pro krdlovstvi deske (1889, oba spisy t^2 n£m.). 
Mimo to vydal : Die Executionsnovelle (1887), 
Der Advokatentarif (v Praze) a Cyklus pfed- 
ndsek o rddi konkursnim, jez mSl v obchod- 
nick^m spolku »Merkurc a jei vySly potom 

V casopise >Cesk^ Lloydc Velice^inn^ diast- 
nil se praci o reformu fddu iivnostensk^ho, 
vypracovav obSi'rnd dobrozddni a ndvrhy, 
z nichi k mnoh^mu pfihliieno pfi vydinf 
novelly k zdkonu iivnostensk^mu z r. 1883. 
2ivota . vefejn^ho ddastnil se velmi 6nn6 
i V ohledu politick^m. V letech osmdesat^ch 
diastnil se spoledn6 s drem Juliem Gr^srem, 
prof. Gabrielem Blaikero, prof. Gust. MuUe- 
rem a Jos. S. Vilimkem a j. zalo2eni »Klubu 
Novom^stsk^ch voli£A«. Zde pHsp61 k nov6 
sprdvnfijSi praxi ve v6cech volebnich do 
obecniho zastupitelstva praisk^ho zejm^na 
tim, ie poddval na tehdejii zpAsob rozpi- 
sovdni voleb a t. p. stiinosti ke sprdvnimu 
dvoru soudnimu ve Vidni, docilil zndmdho 
rozhodnuti principidlniho o zalo2eni voleb- 
nich listin, krocich pfedchozich k volbdm 
atd. NejvySSfm rozhodnutim ze dne 7. kv&tna 
1897 byl mu pfizndn staro^esk^ stav rytif- 
sk£^roau Nejedl^ch z Vvsok^. Svejda, 

Vojepin, ves v Cecndch, hejtm. a okr. 
Chot6bof, fara a pS. Uhel. Pfibram; 44 d., 
258 ob. <^. (1890), alod. statek se zdmedkem 
a dvorem dr2i svob. pi. Josefina Dobfenskd 
z Dobfenic. B^v. tvrz byla kol^bkou Neje- 
pinskj'ch z Nejepfn a (v. t.), ktefi tu se- 



d£li V XV. a XVI. stol. Prokop z rodu toho 
prodal (r. 1603) N. Kalparovi Slavkovsk^mu 
ze Sonova, jehoi potomci se tu drieli do 
r. 1684, na6e2 tu sed^l Ferd. Ant. Mladota 
ze Solopisk, od r. 1686 Rudolf Minick^ z Cer- 
ven6v8i a od stfedu XVIII. stol. Dobfeniti 
z Dobfenic. 

Vejopinsk;^ z Nejepina, pfijmeni vla- 
dy^k^ rodiny, kterd se psala po Nejepfn u 
V Cdslavsku. R. 1519—1534 pfip. se Prokop 
z N., jeho2 synov^ Jan a Prokop vloiili si 
Nejepfn (1542) znovu ve dsky zemsk^. Prokop 
driel tak6 Hof. Dobkov a f po r. 1556. Sy- 
nov^ jeho Zden6k, Jiff, Urban a Jan 
rozd^lili se tak, 2e prvnf dva vzali Dobkov 
a ostatni Nejepfn. VSichni ftyfi pfijali Sa- 
muele Horddka za erbovnfho str^ce (1578), 
jeni se zval odtud tak^ N. z N. a r. 1583 pfi- 
jat jest na sn6mS do vladyck^ho stavu. Jiff 
byl r. 1589 purkrabi na KoHn6, Jan driel 
jeSt6 Nejepfn a zAstavil syny Hefmana a 
Prokop a, kteff jej r. 1603 prodali, a n^jak^ 
Adam sed^l r. 1589 v Bradicfch. Dot6en^ 
Zden&k, dov6k lehk^ povahy, slouiil Vil^- 
movi Trdkovi, m£l mu opatf iti kupce na V6- 
trn^ Jenfkov, ale on oiidiv jej chytrou fe6f 
dal trhovou smlouvu napsati na sebe, jako 
by byl nSco pen6z za ten statek vyplnil, a 
ponivadi se dopustil i jin^ oiemetnosti, od- 
souzen jest od nejv. lifednfkAv za tikladnfka 
a statek jeho zabrdn (1600). 2il pak v Praze 
(1604), kdei mil dAm >u JuristA« na Star^m 
mSstd, a je5t6 r. 1624 byl regentem panstvf 
Tr^kovskj^ch. SoudasnS iili Jaroslav, jeni 
r. 1629 pokuty osvobozen, aMikuldistarSf 
(1589 atd.), jeni statek svflj pfed r. 1628 od- 
kdzal str^ci MikuldSi mladSfmu. O po- 
tomstvu t6chto poslednfch osob neni nic 
zndroo. S6k, 

Vejoiyt, ptdk, 1. t. j. nesvt Tnedosyt) 
V. Tantalus; 2. t. j. pelikan (v. t.)* 

Vejmar (t.j.Neumaier)zVintrberka, 
jm^no rodiny erbovnf, kterd pochdzela z Mo- 
ravy. David N. byl m6dfanem v Jihlavi, 
kdei driel iosovnf grunty* a r. 1599 koupil 
hrad Landitein. f pfed r. 1603 zAstaviv 
z mani. Barbory Skubfkovny syna Gotfryda 
a tfi dcery. Protoie tento ii£asten byl po- 
vstdni a nepffteli slouiil (f 1620), zabrdn sta- 
tek jeho jii r. 1619 od vojdkA vzat^. Ndhrady 
se potom domdhaly sestry. Davidov^m snad 
bratrem byl Jan, jeni r. 1609 pfijat za oby- 
vatele kr. C 5(5fe. 

Vojmonii dtvoreo v. Ctverec, str. 815. 

Vfljrov, ves na MoravS, hejtm. Boskovice, 
okr. a p§. KunStdt, fara Sebranice; 32 d., 
193 ob. c. (1890), popl. dvflr, myslivna a lo- 
iisko ielez. rudy. 

Vdjva, rusky Heftsa, feka v rusk^ gu- 
bernii permski, vznikd na v^chodnfm svahu 
Uralu, prot^kd v hornfm sv^m toku nikolik 
jezer (Tavatuj a j.) a spojuie se po klikat^m 
toku dlouh^m 268 km s f. K£if, s nfi dohro- 
mady tvoff Nicu, pfftok Tury (livodi Tobolu). 
Jest bohata rybami a i!idoIi jest dobfe vzdi- 
land a hustS zalidn^nd. V ujezde jekatirin- 
burskdm leif na nf ielezdrna a ocelolijna. 



NejvySSi dvorske 6fady — NejvySSi justiSni u?ad. 



49 



N^jvinskij zavod, s osadou, majici 22.485 
obyv., pravosl. chram, 3 jedinovercck^ ko- 
steiy, Skolu zdvodni a farni a nemocnici, 
▼ nimi zam^stndno jest 838 d£l. a vyrobeno 
rocn6 (1897) z 1,262.000 pudfl 2elezn^ rudy 
5^7.000 podii oceli a 94.257 pudfi 2eleza. 

VejYyiii dvorsM tkfady viz Arci- 
lifady, str. 611 a 612, Dvflr nejvySSi, 
atr. 287 a 288, C e ch y (na detn^ch mistech). 
V^vyftii hofinljrtr v. Hofmistr, str. 
463, Cechy, str. 502, 505 a j. a DvAr ncj- 
vyiSi, str. 288. 

Vtjvyiii Jvjitldni tfad (Die oberste Ju- 

sti^steUe) naz;^val se centralni t&fad soudni, 

zfizen^ vlastnorucnfmi listy cis. Marie Te- 

rezie z 1. kv. 1749 sv6dcicimi tehdejSim 

dvornim kancl^fAm (es. a rak., hrabatAm B. 

Harrachovi a J. B. Seilemovi; listy t£mi zru- 

Seny dvorni kanceldf e deskd a rakouskd, kter^ 

az do t^ doby byly nejvySSimi stolicemi soud- 

nimi i politick^mi, ona pro zcmS 6esk6, tato 

prozem^ nSm.-rak., a postaveny na jich mi- 

sto dva centrdlni dfady pro zem£ neuhersk6, 

directoriom in publicis et cameralibus a n. 

j. 0., opatfeni to, kter^ v ohledu vicn^m m6lo 

razdecentralisadni, odludujic v nejvylSf stolici 

soudnictvi (n. J. 0.) od admin istrativy (direc- 

torium), ▼ ohledu v$ak territoridlnim rdz 

centralisaini, tvofic v n-m J-m (1-6 nejvySSi 

organ justicni a v direct oriu nejvySSi orgdn 

politicko-finandni pro vSechny zem6 neuher- 

sk^. — N-mu J-mu 0-u pfik^dny bylv vSechny 

soadni zileiitosti civilni a trestni, dosud 6es. 

a rak. dvorni kancelafi rozhodovan^, i s 2a- 

lobami fiskilnfmi, zale2itosti fideikommissni 

jakoi i personalie i&fadd justi^nich a jin6 zd- 

leiitosti justicni admin istrativy, tak2e tifad 

ten byl nejvysSim soudnim dvorcm i mini- 

stcrstvem spra vedlnosti zdroveft ; vedle soud- 

nich zileiitosti zahrnovala vSak agenda jeho 

t^l ttta^ politick^ a finandni zdleiitosti, jako 

trestni v6ci dflchodkov^, cechovni a ndbo- 

iensk^, ud^lovdni konsensu duchovnim na- 

datelftm k ndkupu realit a j. v. — Nc2 ji2 

17. kv. 1749 vylou6eny byly z kompetence 

n-ho ]-ho 6'U, ai na mal6 v^jimky, zdleii- 

tosti lenni a ndboiensk^, o mSsic pozd^ji 

i zileiitosti cechovni jakoi i shora zmin6n6 

ndilem konsensu. JeSte dalekosdhlejSi obme- 

zeni agendy n-ho J-ho O-u stalo se cis. re- 

skriptem z 30. led. 1751, jim2 pfikazdny n-mu 

j-mu (k-n jen civilni v6ci sporn^ vfibec a 

trestni jen potud, so nicht in Uatum publicum 

Oder die regalia principis eirtschlagen (vyftaty 

trestni v6ci dAchodkov^ a nSkter^ mensi 

veci trestni). — Nov6 revisi podrobena a 

je5t6 vice ve smyslu agendy ryze soudni 

obmezena agenda n-ho j-no d-u cis. reskrip- 

tem z 5. dna 1762, avSak i z agendy takto 

obmezen^ vylouieny r. 1768 opSt nSkter(5 

zile2itosti, jako concessionei veniae aetatis a 

facultatis testandi, v^klad privilegii v fizeni 

ncsporn^m a pfeneseny na spojenou ^esko- 

rakouskou dvorni kanceldf, kterd zatim na 

misto directoria nastoupila. — Terezidn- 

sk^m hrdelnim fddem z 31. pros. 1768 

upravena pak pfipastnost 2ddosti o milost 

OtrtvSlovnik NaaCnf, iv. XVUI. 26/6 1901. 



{Gnadenrecurs) a fizeni o ni, pH £em2 ddno 
n-mu j-mu d-u. prdvo samostatnS milost ud6- 
lovati ohIcdnS zlo^inA, na nH nebyl stano- 
ven trest smrti. — Takto upravena agenda 
n-ho J-ho O-u zAstala pak a2 do zruSeni jeho 
r. 1848 nezm£n6nou, a2 na to, 2c r. 1817 n. 
J. <i, prohldSen za tak zvanou ^Bundesaus- 
trdfaUnstan^*^ totii za jak^si smirdi soud, 
kter^ sti^idavS s nejvySSimi soudy jin^ch n6m. 
spolkov^ch kni2at a svobodn^ch m6st roz- 
hodoval vzdjemn^ jejich spory, coi vSak 
praktick^ platnosti nabylo teprve kabinetnim 
listem z 16. bf. 1833, a potom 2e trestnim 
z^konem dAchodkov^m z 11. £na 1835 zave- 
den nejvySSi trestni soud dAchodkov^, jemui 
pfedsedal nejv. justicni praesident a v n£m2 
hlasovali 3 dvorni radov6 n-ho j-ho O-u. 

Co se t^£e pom£ru tohoto n-ho J-ho 0-u 
k soudiim zemi ^esk^ch, dotkneme se 
ho zde jen nfikolika povSechn^mi rysy. — 
Pravideln^ soudy byly v dob6 zfizeni n-ho 
J-ho d-u V zemich koruny Cesk6: 1. v6tSi a 
menSi soud zemsk^, lifad desk zemsk;^ch, 
soud nejvySSiho purkrabi, resp. zemskdho 
hejtmana, kralovsk^ soud komorni, soud 
dvorsk^ a desky dvorske, ve Slezsku krdl. 
vrchni lifad a vrchni a kniieci soud {Ober- 
und FUrsten-Recht), soudy, z jejich2 rozhod- 
nuti V Cechdch a na MoravS vAbec odvolani 
nebylo pfipustno a jen v fidkjch ph'padech 
pfipouStSla se revise k panovniku sam^mu, 
tedy od r. 1749 k n-mu J-mu O-u, kde2to ve 
Slezsku i od soudA vySSich stavA, vyjimajic 
kr^l. vrchni dfad a vrchni a kni2eci soud, 
misto m61o odvoUni ke kr^l. soudu appel- 
lainimu; 2. magistrdty krdl. mSst, od kter^ch 

V civilnich i trestnich vicech Slo odvoldni 
ke kral. soudu appella^nimu ; 3. soudy vrch- 
nosti i m6st poddan;^ch, kterd m^Ia jus gladii, 
je2 byly povinny v trestnich v6cech pfed 
u2itim Atrpn^ho fizeni neb trestu brdti po- 
u^eni u krdl. soudu appella^niho a z jeiich2 
ndlezA trestnich, pakli tak neudinili, mSl od- 
souzen^ pravo odvolati se k tomuto soudu ; 
4. krdl. soud nad appellacemi, jeni 
kromS dotcen^ ji2 kompetence odvolaci m€[ 
t6i jistou kompetenci v prvni stolici (2aloby 
syndikdtni, ndmeck^ zalelitosti lenni, n^kter^ 
te2Si v6ci trestni), pfi dem2 v zale2itostech, 
ve kter^ch k. s. ap. rozhodoval jako 1. sto- 
lice, odvoUni Sla bezv^jimednfe k n-mu J-mu 
di-u, kde2to v zile2itostech, ve kter^ch k. s. 
ap. rozhodoval jako druha stolice, revise 
k n-mu J-mu 0-u m61a jen tehdy misto, kdy2 
rozsudek v druhd stolici byl zm^nfin. 5. Pro 
v6ci soudni, v nich2 mistodriitelstvi jm^nem 
^es. dvorni kancelafe a2 do r. 1749 rozho- 
dovalo, zfizen pfi tomto r. 1749 zvldstni 
konscss nejv. zemsk^ch officirA, kter^ od 
r. 1763—1771 na kratkou dobu s gubernicm 
byv spojen r. 1771 opet na v2dy oddelen. — 
R. 1752 zfizen zvlastni tribunal appellacni 

V BrnS jako druha stolice soudni pro Mo- 
ravu, s kterym r. 1782 kral. slczsk^ vrchni 
Afad spojen, a r. 1763 zFizen zvlastni sme- 
nccnj a merkantilni soud prvni a druh^ sto- 
lice V Praze. Zakonceni sv^ho dosdhl tcnto 



50 



NcjvySsi kancl^f dvorsky — NejvySSi soudni a kassaSni dvur. 



v^voj soudA 1. a 2. stolice v zemich koruny 
C^esk^ r. 1782, kdy pov;^Sen byl krdl. soud 
nad appellacemi v Praze a appellacni tri- 
bunal V Brn£ za vSeobecnou druhou stolid, 
onen pro Cechy, tento pro Moravu a Slcz- 
sko, tak2e teprve tehdy prostfednictvim t^to 
druhd stolice n. J. d. stal se vSeobecnou 
tfeti stolici pro zem^ cesk^. 

Co se t^de organisa.ce n-ho ]-ho O-u, 
stdl V cele jeho nejvySli justi^ni praesident, 
jemui k ruce byli dva vicepraesidenti, z nichi 
kaid^ sti\ v dele jednoho z obou konsessfl 
(senatA), v nH sbor dvornich radA n-ho J-ho 
0-u (v dob6 Tereziansk^ 12—19) rozd^loval 
se hned s poddtku, toti2 desk^ho, jeni roz- 
hodoval t^m^f v^hradnS zdleiitosti 6esk^, 
a rakousk^ho, jen2 rozhodoval t^m^i^ v^hradnS 
rakousk^. — Krom6 toho byli pfi n-m J-m 
Ci-6 4 dvorni sekretdfi, 3 radni protokoUist^ 
a 2 koncipist^ krom^ podffzen^ho persoD^lu 
kanceldfsk^ho, potom 48 advokatfiv a 7 agen- 
tAv in austriacis a 3 advokdti a 12 agcntfiv 
in bohcmicis K usn^Senf ve vScech civilnich 
bylo potf ebi 5 a v krimindlnich vScech 7 hla- 
suji'cfch dvornfch radii. — Podstatn^ rozSi- 
feni territori^lniho obvodu n-ho J-ho 0-u 
nastalo po pfipojeni Haliie a Vladim^fska 
i se Spisskou stolici k na§i i^iSi, ad vzhledcm 
k jazykov^m obtiiim s poddtku zvlaStni tri- 
bunal ve Lvovd r. 1774 zh'zen^ pflsobil ve 
vitSind pi^i'padA jako 3. stolice pro Halid, 
nebot ji2 r. 1784 prohl^ien novou Joscfinskou 
tlstavou soudni n. J. 0. za v^hradnou stolici 
i pro Halid, nadei r. 1786 zfizen pfi n^m 
zvldStni halidskj senat. — R. 1797 byl 
n. J. 0. slouden se spojenou desko-rakouskou 
dvorni kanceldfi, kter^ sloudeni potrvalo 
vSak jen do r. 1802, kdy op^t samostatn^ 
n. J. Q. obnoven, jehoi samostatnost potrvala 
pak a2 do r. 1848. — - Po mfru v Campo 
Formio (1797) rozSifila se pfisobnost n-ho 

i-ho d-u t^2 na novS ziskan^ zem6, Bendtsko, 
strii a Dalmacii, avsak toto rozSifeni vzalo 
za sv^ ji2 po Prelpursk^m miru r. 1805, kdy 
zemS ty ztraceny, a o2ivlo teprve r. 1815, 
kdy zemS uveden^ s Mildnskem a Salcpur- 
skem trvale pfipojeny k naSi Hsi; avsak 
tehdy zffzen^ italsk^ sendt pfesidlil ji2 
r. 1816 na zvldStni pfdni obyvatelstva pod 
samostatn^m praesidiem, jc2 ovSem bylo pod- 
fizeno nejv. justidnimu praesidentu, do Ve- 
rony, kde2 jako nejvy§§i tribunal soudni pro 
Lombardsko-Bendtsko s kompetenci n-ho 
J-ho 0-u pfisobil po celou dobu trvdni to- 
hoto (Veronsky sendt); zbyvSi ve Vidni vdt- 
Sina dvornich radfi n-ho J-ho 0-u d^lila se 
potom ve 2 sendty, rakousk^ a deskohalid- 
sk^. R. 1826 zavcdena co do podtu hlasuji- 
cich dtyfi rAznd gremia, tak2e velkd dasf 
agendy vyhrazena poraddm plenissiminarnim 
a plendrnim, kde2to pro tak zvan^ otficiosni 
zaleiitosti vy2adovalo se spolupAsobeni nej- 
m^nd 8 votantAv a usnaSeni v sendtech se- 
stdvajicich ze 6 votantflv a pfedscdy obme- 
zovalo se jen na obydejn^ civilni a trestni 
vdci. R. 1837 ddno n-mu J-mu 0-u prdvo 
samostatnd mSniti i konformni ndlezy dvou 



ni2$ich stolic bez schvdlenf cisafova, kdyz 
se pro zmdnu tu Va votantd vyslovily. — 
Kdy2 17. bf. 1848 bylo zfizeno zvldStnl mi- 
nisterstvo spravedlnosti, pfeSla na 
nd justidni administrativa n*ho J-ho 0-u a 
lifad tcnto, kter^ potom pAsobiti mdl pouze 
jako nejvySSi soudni stolice, obdr2el usne- 
senim ministerskd rady z 15. kv. 1848, vy- 
hldSen^m 21. srp. 1848, ndzev »nejvySSi a 
kassadni dv&r soudnic (v. t.)> dim2 n. J. 
0. pfestal existovati i podle jmdna. 

Literatura: J. L. Banniza, Abhandlung 
von den s^mmtlichen dstcrr. Gerichtsstellen, 
Wien, 1767; Dr. M. Friedr. v. Maasburg, Ge- 
schichte der obersten Justizstelle in Wien 
(1749—1848), Prag, 1891; Dr. H. Toman, Das 
b6hmische Staatsrecht etc., Prag, 1872; Do- 
mi n Petrushevecz, Neuere dsterreichische 
Rechtsgeschichte, Wien, 1869, a f iSskd ddjiny 
rakouskd Hubrovy, Bachmannovy, Luschi- 
novy a j. -me/. 

H^vyiii kanoMf dvorsk;^ v. dl. Ce- 
chy. str. 500, 501, 503, 527, 528, 529. 

V^vyiii komomik v. Cechy str. 502, 
506, 507, 528 a j. 

V^vyiii mariUok dvorsk^ v. Mar- 
Sdlek, str. 907, a Dviir nejvySSi, str. 2$8. 

H^vyiil mariUok krilovitvi 5o- 
•k6ho V. MarSdlek, str. 906, a Cechy, 
str. 528. 

VejTyiii minomlitr krUovstvi Oe- 
■k^ho V. Cechy, str. 506, 528 a j. 

VejTyiii pisaf xomik:^ viz Cechy, 
str. 502, 507, 528 a j. 

VejTyiii pnrkrabi praiik:^ v. Cechy 
str. 502, 507, 528 a j. 

VejTyiii foudni a kasfa6iii dv4r (n e j- 

vySsi soud) ve Vidni zfizen byl cis. pat. 
ze 7. srpna 1850 cis. 325 f. z. pro obvod 
celeho Rakouskdho mocndfstvi, avSak dl. XII. 
stdt. zakl. zak. z 21. pros. 1867 d. 144. f. z. 
obmezena byla pravomoc jeho na obvod 
kralovstvi a zcmi v fiisk^ radd zastoupe- 
n^ch. Pravomoc tohoto soudu vztahuje se 
na prdvo soukrome i trestni, na fizeni pfed 
fddn^mi soudy civilnimi i trestnimi, na do- 
sazovdni dfednikfi soudnich, na disciplinarnf 
vdci ilifednikfi soudcovsk^ch, advokitA i no- 
tafA; mimo to ma poddvati ministerstvu 
dobrozdani a ndvrhy ve ph'cind zmdn zdkonAv 
a nov;^ch zdkonfiv. Nejv. soud md prvniho 
a druhdho praesidenta, praesidentv sendtfl, 
rady a potfebn;^ ostatni personal. Prvni 
praesident co do stupnd rovnd se ministru. 
Jednacim jazykem nejv. soudu jest die § 27. 
cit. cis. patentu pravidelnd jazyk ndmeck^; 
jestli2e v§ak jde o vdc, kterd projedndvdna 
byla jazykem jin^m, jest nejv. soud povinen 
vydati rozhodnuti s dfivody v jazyku, ve 
kterdm projedndvdno bylo v instanci prv^, 
a V jazyku ndmeckdm. Die § 18. tdho2 zdk. 
dlu2no dbdti toho, aby v sedmidlen^ch se- 
ndtech byl dostatedn^ podet radA, ktefi zd- 
plna mocni jsou onoho jazyka, ve kter^m 
prdvni vdci byly projedndvdny. Pedef c. k. 
n-ho 8»ho a k-ho dvoru obsanuje c. k. orla 
8 ndpisem: Sigillum Caesarei-Regii Supremi 



NejvySSi sudi zemsky — Neklan. 51 

Tribunalis. Ndzvy n-ho s-ho a k-ho dvoru i sbledaly, 2e tu byly neb jsou poleh6ujk*i' 
jsou Ttzn6 die pfedm6tu, o kter^ jde; v lA- ! okolnosti, kter^ by pfi vyndlieni rozsudku 
leiitostech civilnich naz^vi se c. k. nejvySSi i byly patrn£ mSly za ndsledek mirnSjIi v^- 
soudni dvftr neb soud, v zdleiitostech trest- | m^ru trestu. kh. 

nfch nejvySSi soud jako2to c k. kassacni | V^vyiii ludi xemsk;^ v. Cechy, str. 



dvfir, V ZcLleiitostech disciplindrnich iest bud* 
disciplin^nfm soudem neb disci plindjrnim 
senatem. Co do pravomoci ve v^cech civil 



502, 507, 528 a j. 

V«Jvyiii vojensk^ bsrtovnik, General- 
Quartiermeister, ddvn^ nizev Nidelnika 



nich jest c. k. nejv. soud posledni instanci cel^ho gener^lniho itabu, v. Gene 
pro rozhodovdnf o revisich a revisni'ch stii- rdl a Generilni Stdb. 
nostech, jako appellaclch i rekursech ve spo- Vokar (Neckar), prav^ pf itok R]^nu, pra- 
rech syndikdt.; jest oprdvn6n zruSiti soudni meni se na branici Badenska s Virtember- 
h'zeni jii pravoplatnS skoncen^, jestliie v£c, j skem nedaleko ra^styse Schwenningen z ba- 
o kterou llo, nepodl^hi pravomoci tuzem- ' 2inat^ pfldy u v^Si 698 m n. m., prot^kd 
sk^ch soudA vAbec aneb aspoft soudfi fid- Virtemberskcm (v d^lce ndkolika kilometr&v 
n^ch, jest oprdvnin k delegaci soudu, kdy2 i Hohenzollernskem) a Badenskem a dsti, 
jde o pfenesenf jist6 pravni vSci z obvodu i maje celkem d^lky 397 km, pod Mannhci- 
jednoho vrchniho soudu zemsk^ho do ob- | mem (u vjii 87 m n. m.). Poh'if Nekarsk^ 
vodu jin^ho takov^ho soudu, po pfipadS mefi skoro 13.000 Mm*. Od Rottweilu jest 
pfed soud cizinsk^; jest povolan pfikazati splavn^ pro plt6, od Kannstattu pro menSi, 
urcitdmu fddn^mu soudu nejakou prdvni vcc, ; od Heilbronnu i pro v^tSi lodi. Z leva pfi- 
k jejimui vyHzeni jest soud pfisIuSn^, ale ijimd mimo menSi pobocky: £nz s Nagoldou, 
nelze v^^Setfiti, kter^; jestliie soud bezpro- j z, prava Fils, Reros, Murr, Kocher a Jagst. 
stfedn6 jemu podf izen^ ndsledkem odmitnuti Cdoli nekarsk^ na mnoh^ch mistech vynika 
nesmi urditou prdvni v^c projednati, deleguje | krasami pfirodnimi (zejm^na od Eberbachu 
nejvyiSi soud ku projedninf v^ci jin^ soud , k Hcidelberku). V kraji pfi stfednim a dol- 
t^hoz druhu a rozhoduje spor o pnsfuSnost | nim toku p6stuji se v;^bornd druhy vina 
mezi dv^ma soudy I. instance, je-li ob^ma ! {Seckarweine). kimanftm N. slul Nicer neb 
timto soud Am soudem nejbliie pfimo pfed- < Nicarus. Pp, 

staven^m. Ve vScech disciplinirnich jest | Nekarsk^ kraj ve Virtembersku ma na 
n. s. a k. d. disci plinarnim soudem pro sv6 3327 ^m' 697.291 obyv. a naleii k nejhust^ji 
vlastni Afedniky soudni, pro praesidcnty i zalidn6n^m krajindm v N^mecku (209 ob. na 
nim^stky praesidentfk sborov^ch soudfi a 1 /rm'). Pp, 

pro rady vrchnich zemsk^ch soudA; jest Vokei z Landeka, jm^no moravsk^ ro- 
disciplin. senitem pro rozhodoviini o odvo- diny vladyck6 neznam^ho, ate bezpochyby 
lanich z nalezA disciplinarnich sendtA vrch- ciziho p A vodu. £rb: kAA polovidn^ a na n£m 



nich soudAv a o odvoldnich resp. rekursech 



stfelec s lukem a stfelou nasazenou. R. 1503 



z nilczA disciplindrnich v pf idini advokdtA | zemf el J a n N. z L. a pohf ben v kostele se- 
resp. notifA. V zdleiitostech trestnich, po- dleck^m u Kutn^ Hory. Snad byl synem 
kud spadaji v pravomoc soudA fddn^ch, pfi- jeho Sigmund, jen2 koupil Lukov a Vsetin 
sluii pfedeviim nejv. soudu, aby jako dvAr a z mani. Bohunky z Vickova zAstavil syny 



kassacni rozhodoval o viech stiinostech 
zmate^nich, die trestniho fddu pfipustn^ch. 
Kassa^nimu soudu pfedlo2eny b^ti musi 
spisy o trestnim fizeni porotnim, kdy2 po- 
rotni soud vynesl rozsudek,odsuzujici k smrti ; 



JanaaPfemka. Onen zdSdil jmSni po smrti 
bratrovS a byl 2enat s Barborou Bitovskou 
ze Slavikovic, s ni2 m^l dva syny. Sigmund 
star§i (t 1591, mani. 1. MandaMna Muchkova 
z Bukova, 2. Anna z KunStatu) dr2el Vsetin, 



nebot kassacni soud jest povinen podati j mladSi Vdclav m6l Lukov, vyienil fi.imnice 
dobr6 zddni roinisterstvu, zdali odsouzenec i a koupil (1603) Pfilepy. Majestdtem dan^m 
hoden jest milosti a jak^ trest by byl pfi- ' 28. dee 1604 pov^Scn Vaclav do pansk^ho 
m£fen^ na mist6 trestu smrti v torn pfipad6, | stavu, ale ze dvojiho manielstvi (1. s Bar- 
2e milost odsouzenci udSlena bude. Kassadni ; borou Podstatskou z Prusinovic, 2. Dorotou 
soud jest opr<Lvn£n v urdit^ch pfipadech . z Donovic) ddti nemdl (f 1607). Sigmund m6l 
mimofadnS bez ndvrhu soukromd osoby na- | dceru Lukrecii, kteri zdddila po otci Vsc- 
fiditi obnovu trestniho fizeni ve prospdch i tin a po str^ci Lukov. Tato poskytla pf i- 
toho, kdo byl pro zlodin nebo pfedin od- | stfeii Paprock^mu, kter;^ ji z vdddnosti pfi- 
souzcn, ba i vyn6sti rozsudek nov^, kter^m2 , psal spisek >Rozmlouvani kollatora s fardfem 
odsouzenec sproStuje se viny neb odsuzuje i o postd, modlitbS a almu2n£«. Vdana byla 
se k mirn^jSimu soudu. Soukroma osoba , napfed za Arkleba z Vickova na Prusinovi- 
nemi prdva, domahati se pou2iti tohoto cich a ovdovdvSi za Albrechta V. £. z Vald- 
mimofidn^ho prava; nebof kassacni soud i Steina (v kvdtnu 1609), jeji pfijala r. 1610 
pouiije tohoto pr^va bud jen z vlastniho , na spolek statkA sv^ch Lukova, Vsctina, 
podinu neb na zvli^tni navrh generalniho .kimnic, VSetul a Pfilep. Svatba smluvena 
prokurdtora. Kassadnf soud rozhoduje o nd- I proto, aby se ty stalky nedostaly nekatoli- 
vrzich sborov^ho soudu prv^ a druh^ in- , kovi. Zemfela 23. bf . 1614. S6k, 

stance na zmirndnf pfisouzen^ho trestu, kdy2 | VeUan, die tradice v XI. stol. platne 
obS tyto instance souhlasnd potom, kdyi • Sest^ po Pfemyslovi vlidce kni2ectvi Pra2- 
odsuzujici rozsudek prdvni mod ji2 nabyl, i sk^ho, nastupce KfesomyslAv. jii tehdy pou- 



52 



Neklen — Nfekrasov. 



tala se k jeho jm^nu pov^st o velk^m boji 
CechA 8 Luc^any, v okolf 2atce osidlen^mi. 
Kosmas (lib. I. cap. 10—13) vvpravuje, 2e 
knfie Lu^anfl Vlastislav pleni val casto v lizemi 
Cech&v a zdvihl kone£n6 proti nim rozhod- 
nou vdlku. Vdvoda praisk^ N., mu2 pr^ ne- 
bojovn^ a boj^cn^, dal za sebe tahnouti 

V cele vojska pralskdho udatn^mu Tyrovi, 
kter^ Luiany potfel, sim v$ak v boji zahy- 
nul a ve vysok^m pahorku byl pohfben. 
Mlad^ synek Vlastislavfiv, kter^ho chtSl N. 
pfi dSdictvi otcovS zachovati, zahynul pak 
Vikladem Srba Durynka. Pov6st ta po Kos- 
movi 6asto vypravovand a okraSIovani pfi- 
jata takd do cyklu rukopisu Kralodvorsk^ho. 
Historick^ jddro jeji spodfvd asi v torn, ie 
se V zipadnich Cechdch, v povodi M2e a 
Ohfe, V 1. pol. IX. stol. vUvem nebezpedi 
ze souscdni karolinsk^ velfiSe stdle hrozi- 
ciho spojilo patero drobn^^ch kmenfi pod 
vlddou jednoho mt cn^jSiho kni2ete, snad 
Vlastislav zvan^ho. Moc ta ohroiovala kmeny 
oe stfedu zem£ a na Bilin^ i u Litom^fic 
nsedl6. Tito ZDi6ili tedy spojenou silou, za 
vdcelnictvi praisk^ho knizcte, kter^ snad 
N-em zvdn, expansivnfho souseda, cimi byl 
poloien zaklad prvnimu v^tSimu rozSifeni 
moci kni2at ^eskj^ch. Rozborem povSsti za- 
b^vali se v poslednf dobi J. Lippcrt, Social- 
Greschichte B5hmens, I., 139, a Bachmann 

V »Mitth. d. Inst.*, XX., 1899. 

Veklon, bot., t. j. javor tatarsk^, Acer 
tataricum L., v. Acer. 

Veklofov V. Naklefov. 

VdUJudov Nikolaj Adrianovid, pro- 
slul^ kriminalista rusk;^ (* 1840 v saratovsk^ 
gubernii — f 1896). Vystudovav pr^va na 
petrohradsk^ university, vzdSlaval se ddle 
na univcrsitdch v Berlfni, Heidelberce a 
Genevg. R. 1865 nabyl hodnosti magistra 
trestniho prdva a r. 1866 zvolen za mirov^ho 
soudce V Petrohradft. Vstoupiv pozd^ji do 
sluiby stdtni, byl juriskonsultem minister- 
stva spravedlnosti (r. 1871), denem konsul- 
tace (r. 1878), vrchnim prokurorem trestniho 
kassacniho departementu senatu (r. 1881), 
vrchnim prokurorem spoledn^ho shromai- 
ddnl kassadnich departementAv, spojen6 kan- 
celife a disciplin. kanceldfe senitu (r. 1885^, 
ndmSstka fiSsk^ho sekretdfe (r. 1894) a na- 
raSstka ministra vnitra (r. 1895). N. mil vy- 
nikajici i^dastenstvf v pracich cetn^ch rusk^ch 
zdkonoddrn^ch kommissi. Krom6 toho uve- 
J'ejnil detn^ dlanky v »2urnale Min. Justiciji«, 

V »Sud6b. V5stniku«, »Sudeb. Gazet6*, v »S. 
Pet^rb. V6domostech«, v »iurn. Graid. i Ugol. 
Prava«, »Jurid. L£topise< a i&dastnil se i6i 
pfi vydavani pfekladu franc, trestniho i^ddu, 
Bcrnerovy ucebnice trest. prava (s obsdhl^mi 
doplftky (2 sv. 1865—67) a trestnich zakon- 
nikfl: franc, belg., n6m., uhersk. a castednfe 
i italsk^ho, jef tvofily castec^n^ material 
koramisse revidujici rusk^ trestni zikono- 
d^rstvi, Mnoho let byl t6i professorem trest. 
prdva ve voienskoprdvnf akademii. Vedle 
^etnjch praci Casopiseck^ch vydalN.: magi- 
sterskou dissertaci Statisti^eskije ^f/wiy (1865), 



Rukovodstvo dlja mirovych sudij (dfikladn^ 
kommentdf norem platn^ch pro mfrov^ soucf- 
ce, dvS vyd.), Rukovodstvo k osohennoj fasti 
Uiofenija o naka^anijach. 

Selmiif, ves v Cechdch, heitm. a okr. 
Plzeft, fara a pS. VSeruby u Plznfi; 65 d., 
495 Ob. c., 5 n. (1890). Alod. statek N. s Ko- 
kofovem a TfemoSnou md 1359*58 ha\ ndleii 
k nSmu zdmek, dvflr, pivovar a parostr. liho- 
var v N-i, cihelna a dvAr v Kokofov^, dvory: 
PH§ov a TfemoSnd, majetek Karla hr. Schdn- 
borna. Loiisko kamen. uhli. K obci ndle2i 
Kokofov a Li po vice, loveck^ hrddek. Prvni 
zndm^ majetnik N-e byl Racek z Nekmffe, 
potom Sezima S. z Vrtby, v XV. stol. bratfi 
Ebrzvinov^, Lejtolt z Ebrnic a jeho potomci, 
ok. r. 1526 Sebestidn Markvart z Hradku a 
na BSld, po bitv6 b£lohorsk6 ViMm z Vfe- 
sovic, hr. rodina z GdtzA, od po6. XVIII. stol. 
hr. z Vrtby a po vymfeni rodu toho dostala 
se N. kn. z Lobkovic a potom hr. Schdn- 
bornAm. 

Vekonodno jest to, jeho2 omezeni si ne- 
Ize mysliti. Myslime n-n^m (as, prostor, 
sv^t, mnohost bytosti, pAsobeni (n. inten- 
sivni), myslime n. co do velikosti neb do 
drobna. Aviak pomyslu n-na nenile2f vlastn6 
2ddnd realita, pon6vad2 se pfedpoklddd, 2e 
myslena hotovost kolikostni v2dy jeSt£ musi 
b^ti pfekro^ena. VeSkerd mnohost (velikost), 
kterd skute£n6 jest, jest jen konecnd. Spi- 
nozova nckonecnS rozlehld a nekone^n^m 
mno2stvim attribute nadand bytost jest pouhd 
fikce, s jejim2 mySlenim t^z pfedstavovdni 
nikdy hotovo b;^.ti iiemfi2e. O torn, jak 
f eSi Kant antinomii nekonednosti, viz K a n t 
sir. 937. Zb. 

Vekof, m^ste^ko v Cechdch, v krasn^ra 
lidoli pfi Divok^ Orlici, hejtm. a okr. 2ara- 
berk, pS. Kylperk; 270 d., 1561 ob. 6., 10 n. 
(1890), far. kostel (ve XIV. stol. far.), 5tf. 
§k., oht. zalo2na, nSkolik sirkdren, 2 ml^ny, 
pila a tkalcovstvf po domdcku. N. ode davna 
slynula vikafstvim a pfisluSela ke hradu 
2ampachu, potom k Supi Hofe. R. 1698 vy- 
stavln nyn^jSi kostel a r. 1901 pov]^$ena N. 
na m^ste^ko. 

Vekovy nazvdny jsou jist^ elementy na 
rozdil od kovA (Berzelius), hranici mezi 
obcma kateg. pfisn$ v^sti nelze, ba Jeden po- 
ditd antimon bud* scm nebo tam ; vi^y f prdv£ 
system prvkfl, jak Mendfelejev pfekrdsnS 
ukazal, jest plynul^ a mezi prvky neni sko- 
kAv. K n-vAm po^itame: vodik, chldr, brdm, 
i6d, fluor; kysh'k, siru, selen, tellur; bdr, 
dusik, fosfor, ars^n, antimon; uhlik a kfe- 
mik. N. zvdny t^2 metal] oidy, kter^m2 
jm^ncm mnoho rozmanit^ch latek jest na- 
z^vano a to nijak dfisledn^. 

Nekrasin, ves v Cechdch, hejtm. a okr. 
Jindf . Hradec, fara a p5. JaroSov ; 16 d., 99 ob. 
L (1890). Rodi§tS Vojt. Hlinky (Fr. Pravdy). 

NdkrasoT (HeKpacoB'b) Nikolaj Alek- 
sejevic, basnik rusk J (* 22. list. 1821 ve 
vinick^m lij. podolsk^ gub. — f 27. pros. 
1877 V Petrohrad6). Otec j(ho slou2il ve voj- 
§t6 a N. ztrdvil mlddi na rodinn^m statku 



N^krasov. 58 

y GreSn^v^, v jaroslavsk^ gub., kde otec i operace, provedend videAsk^m prof. Bill- 
jeho b^l n6jakou dobu ispravnikem. Bu- rothcra. Jcbo popularita tou dobou dostou- 



doucf b^nik ji2 z t^to doby zachoval si 
chmurn^ upominky, jednak na nevesel^ po« 



pila vrchola. Litercirni zavcti jeho byly 
Poslidnija pism\ kde s upfimn^m citem 



mery rodinne, jednak na bidu niiSfch vrstev, | vzpomind dStstvf a kaje se ze sv^ch vin, 
je2 mel pfilc2itost poznati na i!kfednich ce- tak £asto mu vyditan^ch. N. ndleii bez od- 
stach otcov^ch. Vstoupiv roku 1832 do ja- poru po bok PuSkina a Lermontova, jak ji2 
rosiavsk^ho gymnasia, odeSel pro neshody Dostojevskij prohldsil na jeho slav. pohfbu. 
s pfedstaven^mi z pit6 tlidy a roku 1838 ' Cinnost jeho byla sice rAzni posuzovana, 



odejel ku pfani otcovu do Petrohradu, aby 
Tstoupil k vojsku, ale setkdni se zndm^mi 
studenty pohnulo ho k tomu, 2e vstoupil 
jako mimof^dn^ poslucha^ na filosofickou 



ale tolik jest jisto, 2e rovnd se jim hloubkou 
a silou citu, ti^eba 2e vers jeho b^va Casern 
neobratn^ a povrchnf. V ddjinach rusk^ 
vzdelanosti md v^znam jako zobrazitel nej- 



fakaltu. V 1. 1839 — 41 navStivoval univcr- j zajimav^jiiho obdobi rusk^ho iivota, kter^ 
situ, pfi 6em2 trpcl hroznou bi'du, jsa nucen pessimismem a trpkosti sna2i se povzbuditi 
iiviti se praci vlastnich rukou. Doilo tak spolc^nost k aktivit^. Nejsou to pouze zvuky 
daleko, 2e se rozstonal a zdstal bez pj^istfesf, pomsty a zdrmutku, je2 6efi jeho struny, 
nacci za listopadov6 noci ujal se ho jak^si ziskivajice mu £estn^ n^zev basnika-ob^ana, 
iebrak a uvedl ho do nodniho brlohu vrstev N. jest t^2 vynikajicim epikem v dist^m v;^- 
ncjniliich, kde N. nalezl i v^d^lek, napsav znam£ tohoto slova. Jeho Sasa (1855) v hlav- 
komusi 2idost za 15 kop^jek. Krajni nedo- , nim hrdinovi ma mnoh6 rysy Turgen^vova 
statek tento nezflstal bez vlivu na povahu »Rudina«. NSkolika siln^mi misty, pfipomi- 
Na, jen2 od t6 doby poznal cenu penSz a najicimi vyhnanstvi Dostoievsk^ho, vynikd 
stal se praktick^m diovdkem na v2dy v p(!;k- bdsefi Niscastnyje (1856). Narodnim duchcm 
nem v^znam^ toho slova. Vedle vyudovini provanuta jest price Korolejniki (1861). K nej- 
poskytovala mu prostf edkA k v^2iv6 hlavnS lepSim epick^m skladbim jeho tf eba vsak pf i- 
prace literarni. Tak psal dinky do rfizn^ch iisti Moroi Krasnyj Nos (1863^, apotheosu 
novin, sklidal veriovan^ pohidky pro popu- | rusk^ selsk^ dSvy, v ni2 basnik vidi mize- 
larni vydini, ano psal s pseud. Perepelj- 1 jici typ vzncSen^ Slovanky. At liti v]^ludn$ 
skij ivaudevilly pro Alexandrinsk^ divadlo. i p^kn^ strdnky selsk^ povahy, nemi v sobc 
R. 1840 vydal ji2 svfm nikladem (se zadi- nic sentimentilniho. Cel^m rizem sv^m p]^i- 
tecnimi p&meny) sbirku verifi Meity i xvuki, mykd se k dilu tomu te2 bisefi Krestjanskija 
ktcrou 2ukovskij a Polevoj uvitali pfiznive, i diti ri861). Rozhorlen^ bisni'k nirodniho 
ale jii N. po nepfizniv^m posudku B6lin- , bolu staval se m^kk^m a n62n£ idyllick^m, 
sk6ho sam skupoval a nidi. Byly to roman- ! jakmile li^il d£ti a 2eny. VAbec neni dru- 
tick^ v^levy s hrozn^mi nizvy, kter^ s ostatni h^ho rusk^ho basnika, jen2 by udnil vice 
literirni dinnosti N-a nemaji nic spole^n^ho. , pro apotheosu 2eny a matky, ne2 tento 
Pfes to mla<l^ bdsnik brzo sblf2il se s B6- 1 domnSl^ drsn^ a chladn^ bisnik pomsty a 
llnsk^m a od po^atku let 40t^ch byl spolu- ; zirmutku. Nevyrovnan^m a tn6n^ zdafil]^m 
pracovn. >Ot^cestvennJch Zipisekc. Vedle jest rozsihl^ epos jeho Komu na Rust {it 
toho vydal n^kolik almanachA, jako: »StatSjki ichoroso (1873—76), a£ i ten opl^va nadhcr- 
V stichach bez kartinok« (1843); >Fiziologia ' n^mi misty, pln^mi sily a vzn^tu, jmenovit^ 
Peterburga« (1845); »1 aprdjac (1846) a umist6n^mi v n6m balladami. Tot^2 plati 
•Pet^rburgskij Sbornik< (1846), v nich2 po- o bisni Russkija {ensciny (1871 — 72), kde 



prve otiskli sv^ prace Turgenfiv, Grigorovi6, 
Dostojevskij, A. Majkov a j. Usp^ch publi- 



siin^m dojmem pAsobi shledini 2eny s mu- 
2em vyhnancem v dolech. Lyrismus N-a 



Itaci tech, jmenovitS posledniho sborniku, pr^Sti z v^hnfi siln^ch a mocn^ch viSni a 
V wkmi otilt^na byla price Dostojevsk^ho • proto pfisobi i tehdy, kdy kaje se z vin 
>Chudi lid^«, zlepSil pomdry N-a, tak 2e I vlastnich. Motiv tento dal vznik jcdn^ z nej- 
8 Panajevem koupil od Pletnfeva »Sovremen- 1 lepSich jeho basni Rycar na ^as. Znameniti 
nik« a u^inil jej stfediskem literirniho hnuti ballada Vlas vznikla z teho2 prostfedi kajici 
let 40t^ch, ziskav proxi i BSlinskeho. Po smrti se duSe. Nale2i sem jeSt6 Kogda i\ mraka 
tohoto N. ucinil znacn^ dstupky z pfivod- \ahlu^dinija ja dusu padsuju vo^vaL Slovem, 
niho programmu. Asi v polovici 50t^ch let sila citu v jeho lyrick^ch i v;^pravn^ch bas- 
vaind onemocn^l, ale pobyt v Italii vritil nich pojiSfuje N-u pfedni, trval^ misto na 
mu zdravi. Jeho navrat do vlasti udal se j rusk^m Parnasse, tfeba 2e vfine jeho sati- 
sou^asne s poiatkem nov^ doby rusk^ spo- ' rick^ch versfl a poslani nyni znacn6 vyva- 
lecnosti a odtud nastivi nejsfastn^jSi obdobi nula. Srv. >Sbornik statej, posvjaScennych 
jeho bisnick^ 6innosti. Ziskav pro svfij list , pamjati N ac (Petrohrad, 1878); Zelinskij, 
Cemysevsk^ho a Dobroljubova, oddal se ' Sbornik kriticeskich statej o N-e (Moskva, 
proudu radikiln^jSimu a znepfatelil sl* s Tur- 1886—91); A. Golubov, N. A. N. (Petrohrad, 
genivem. Kdy2 r. 1866 »Soviemennik« za- 1878) a j. BasnS jeho dockaly se 6 vydani 
kizan, sbliiil se se svjm nepfitelem Krajev- a byly pfekladany do vsech ^elnt^jsich ja- 
skjm a pfejal od nfeho r. 1868 »Ot6cestven- | zykuv. U nas je pfckladali: H. Mcjsnar 
nyja Zapiski*, je2 pozvedl na vJ5i »Sovre- (Basn6 ve >SvStove poesiic, se zivotop.); 
roennikuc. Od r. 1875 2ivot jeho byl zdlou- A. Durdik (Mraz bohat^r ve ^Kvetechc 
bavou agonif, ji2 nezabrinila ani bolestni . 1872); J. Hrub^ (ve »Svctozoru«) a j. ^nk. 



54 



Nekrasovci — Nekrotomie. 



Vdkraiovoi, jm^no donsk^ch kozakA, 
ktef i po povstini B u 1 a v i n a vystShovali se 
pod vedenim atamana Ignata Ndkrasy na Ku- 
baj), ale za Anny loannovny po dobyti Anppy 
nuccni byli vystShovati se do Turecka. Porta 
osadila jich iist v Dobrudii a druhou iist 
kolem Samsula a Kara-Burnu, zflstavivSi jim 
rflznd privilegia, jako vlastnf spud, a osvo- 
bodivSi je ode viech berni. Ukolem jejich 
bylo bojovati pfi ka2d^ pfile2itosti proti Ru- 
sk u. Zdhy nastaly rozbroje mezi N. a kozdky 
zaporo2sk^mi, z nich2 po pddu Side pfestS- 
hovalo se kol 5000 do dunajsk^ deity. Ale 
ani potom nepfestdvalo vzdjcmn6 nepfdtel- 
stvi, ai N. byli potfeni (1814) a jejich hlavni 
mfisto Dunavec dobyto. Vlada turecki pfe- 
vedla N-ce do Mal^ Asie, ale cdsf zfkstala 
jich na zdp. bfehu Ifmdnu Razinu a v lidoli 
f. Slavy. N. utvofili zvldltni spolednost, pfi- 
jimajice ochotnS nov6 dleny do sv^ho stfedu, 
a zaIo2ili n^kolik nov]^ch osad, poiivajicich 
stejn^ch prdv. Zdvazek bojovati proti Rusku 
plnili svMomit^, ale pHliv rozmanit^ch vy- 
stdhovalcfi z fad mimokozack^ch daval orga- 
nisaci N-cA nov^ smysl, smysl ndbo2ensk^. 
Politick^ nepfatelstvi ustupovalo otdzkam 
naboiensk^m a kdyf polsk^ emigrant Czaj- 
kowski (Sadik-paSa^ hodlal pouiiti N-cA 
k zalo2eni kozdck^ n$e na jihu Ruska, bo- 
jovn^ duch jejich jii zmizel a prvotnf zava- 
zek jejich stal se jim t62k^m bfemenem, a2 
r. 1864 domohli se jeho zruSeni, pfi iem2 
pozbyli vSech sv^ch dfivSjSich prdv a vj- 
hod. Za to V poslednf ruskoturcck^ valce 
(1877—78) N. nejednou projevili zajem o slo- 
vanskou v6c. Jadro N-cQ byli rozkolnici, tak 
f eSeni p o p o V c i. PozdSji zalo2ili dvfi di^c^se 
s biskupem tul6insk^m a slavsk^m v cele. 
VelkoruiSti N. naz;^vani lipovan^, maloruSti 
rusnaci, kter;^2to ndzev pfeSel pak k ru- 
sk^m vystfihovalcflm v Dobrud2i vfibec a 
oznacujctitvaryndrodopisndrozdiln^ a vmno- 
h^m ohledu sobS nepfatelsk^, ad pode jm^- 
nem Hpovanfl vyrozumfvaji se nSkdy i ruSti 
rozkolnici viibec. Srv. Lopulesku, Kusskija 
koloniji v Dobrud2e (»Kijevskaja Starina«, 
1889). 

Vekro- (fee), mrtvo-, vyskytuje se vhoj- 
njch slovech slo2cn^ch: nekrolog, nekro- 
mantie a j. 

Vekrobioia v. Nekrosa. 

NekrolOff (fee), krdtkd zminka timrtni. 
Prvotne, od podatku kfesfanstvi, sluly n. 
neboli nekrologium zaznamy, je2 si vedly 
jednotliv^ cfrkve o lirartf svjch biskupu, 
knSii i jin^ch dobroddjfl (jm^no, datum na- 
rozeni i skonu); odtud pak i kld§tery pfe- 
jaly tu zvyklost. Pfi mSi detla se jm^na ze- 
mfel^ch, za n62 obec nabo2na konala sv^ 
modleni. Kdy2 mohutnSnim cirkve tak^ se- 
znam pfiliS rostl, nahradilo jej povs* chn6 
jen memento. N-y jsou pro starSi ddjiny 
dflle2it^m pramenera, obohacujice vSdomosti 
biogranck^ o vynikajicich osobach; zpflso- 
buji vSak badateli velk^ obt{2e tim, 2e na- 
mnoze uddvaji jenom den a nikoliv rok 
dmrti. V nov^jSi dobS vSnovdna jim znadna 



pozornost a dasto vyddvdny. Z nejstarSfch 
nSmeck^ch nekrologii vynikaji zaznamy Sol- 
nohradsk^ z VIII. a IX. stol. vydan6 v Mo- 
num. Germ. N^kolik starSich nekrologii de- 
sk^ch klaSterA, jako Zlatokorunsk^ho, Krum- 
lovskdho, sv. Anny v Praze, vydal J. Emler 
(v. t.). — V dobfe nov^ n-em sluje strudnd 
zpriva (novindfskd) o ^mrti osob v 2ivot^ 
vef cjn6m, umSni atd. zaslpu2il^ch. Hov6 oka- 
m2it^ potfebS, n. omezuje se na hlavni je- 
nom data o zivotS i cinnosti osoby zemf. 
proti obSirn6 biografii i rozboru dila. Mnohdy 
podnikdny i svody n-fl za celd l^ta: Necro- 
loge des hommes celebres de France 1764—1789, 
17 sv.; pofidili Palissot, Lalande, de Nouf- 
ch&teau ; VAnnuaire nicrologique Mahulflv. 
U N&mcA je znam svod takov^ od Schlichte- 
grolla a p. N6kter^ listy uvdd^jf soupis n-fl 
ke konci roku. KbiK 

Vekromaiitie (fee), v^St^ni, pfi ktcr^m 
du5e zemfeljch b]^valy citovdny z podsv6ti 
a dotazovdny o budoucnosti. Nejskv^lejSi 
doklad toho v XL zp^vu Odysseie, zvan^m 
Nexvia, kde2 Odysseus takto se dotazuje 
stinu Teiresiova. V Thessalii zab^vali se 
citovdnim mrty^ch t^2 jednotlivci zvani psy- 
ch a g6 go v^, jejich2 zamistndni vSak vedlo 
t(!2 k nefestem. T^2 ndzev psych omanteia 
b^val obvyki^m. klk, 

Nekropollf (fee), pohfebiStS. 

Vekropile nebo t^2 nekroskopie 
(z fee), znaleck6 ohledani mrtvoly. 

Nekrosa (z fee), mrf, odumirdni vStSich 
kusA tkani neb dstrojA v celku, tak zejm^na 
kosti, kfi2c a p. 

Vekrotomlo (z fee), t^2 sekvestro- 
tomie zove se operace, kterd md za lidel 
vyjmouti odumfelou kosf z tSla, po 
pffp. znitra kosti iiv6. Choroby, je2ve- 
dou k odumf eni kosti nebo ddsti kosti (t. zv. 
sekvestru) v t61e lidsk^m, jsou rozmanite. 
Nejdast^ji b^vd to vedle poran£ni t zv. 
osteomyelitis acuta infectiosa s. spontanea (f^- 
phus membrorum star^ch Wkafd) a t. zv. fos- 
forovd nekrosa, vyskytujici se u dSlnikd 
zam^stnan^ch v tovarnach na sirky fosfo- 
rov^ (nynl vzdcnd, diky ochrann^m opatfe- 
nim V tovdrndch takovjch) a zavin6ni vde- 
chov^nim par fosforov^ch. Inf. osteomyelitis za- 
vin^na je hnisov^mi mikroorganismy, kter6 
V kosti se usidlivSe odumf eni (nekrosu) 
jeji zpflsobuji. Postihovany b^vaji rourovit^ 
kosti kondetin, zvl^StS dolnich, zfidka 2ebra, 
klidek a dolni delist. Nemoc probihd pod 
obrazem tyfu s horedkou, obluzenfm atd. 
a konci se nejednou smrti. Postihujc mUde2. 
Vedle uveden^ch chorob mfl2e k odumf eni 
kosti v^sti tak^ syphilis a tuberku- 
losa. — N. provadi se za vSech pravidel 
antisepse. Na mistech, kde piStdle do kosti 
vedouci poukazuji na sekvestr, provede se 
po svddomit^m odiStSni ddu fez. a2 na kost 
(v chloroformov^ narkoso, proto2e operace 
jest obti2na a bolestna, ne vlak nebezpedna). 
Po oddlabdni okostice odstrani se dldtcm 
pomoci kladivka kost v takov^m rozsahu, 
aby byl pfistup k odumfel6 kosti a aby se 



N^ktanebos — Nektarie. 



55 



otvorem takto zjednan^m sekvestr mohl vy- 
jmonti. Podaf ilo-li sc to, odstrani sc potom 
vSc chorobn6 (dfeft kostni chorobn^ zmS- 
nend, chorobn^ zrn^ni atd.) ostrou lii^kou, 
lina se vyplni mulletn a ponechd hojenf. 
Leii-li sekvestr pfi povrchu nebo vznikl-li 
ai V kosti otvor dosti prostrann^, aby jim 
sekvestr vyiiat b]^ti mohl, je n. snadna. 
Cast^ji b^vd vSak, zvldSti pf i osteomyelitid^ 
infekcni, velmi obti2na a vy2aduje na pf. 
na b^rci odstraneni tf ebas celc t^m^f pfedni 
st^ny kosti bolenni. Zhojeni nastane potom 
dosti rycblc. 2e je tu nezbytn;^ chirurg, 
je samozfcjmo. — N. zove se iH pitva 
mrtvoly (sr. Autopsie). Pnrk. 

VMctaa^bos, jm^no tfi poslednich' farao- 
nftv egyptskych, skUdajicich XXX. nebo 
Mcnd^tskou dynastii Manethonovu. 1) N. I., 
str^c faraona Tachda, jehoi, kdyi s feck^mi 
ioldn^fi za vedeni spartsk^bo krdle Agesi- 
laa (v. t.) a Ath^ftana Chabria proti PerSa- 
ndm do pole se vypravil, s tr^nu svrhl. 
Kdyz se k nemu pfidal Ag^silaos, uzndn N. 
obecn6 za krale, na6e2 Tach6s prchi k Per- 
§anflm. Odpor, ktcr^ vzbudil z Mendeta je- 
den z potomk^ faraona Neforita I., Ag^si- 
lacm potlacen. Asi kol r. 360 pf. Kr. zemfel, 
nacei nastoupil syn jeho 2) N. II., kter^ 
zveleboval zemi hojn^mi stavbami a opra- 
Tami chrdmfiv a zvIdSt6 zbudoval Isidin 
cbram na ostrov6 Fildcfa, podnes zachovan^. 
Proti PerSanflm hdjil se s i&sp^chem pomoci 
vojinii feck^ch. Ale kdy2 r. 345 pf. K. vy- 
pravil se Artaxerx^s III. Ochos s veli- 
k]^iQ vojskem proti Egyptu a cestou zdrtil 
Siddn, sebral sice N. znacn^ sily brann^ 
k ochran6 zem£, ale nebyl s to, aby odvrdtil 
pdd P^lusia i Bubasti, i prchl s poklady 
sv^mi do Aethidpie. Pozd^jSi pov^st tvr- 
dila, 2e prchl do Makedonie, kde2 pr^ v po- 
dobe boha Ammona zplodil Alexandra Veli- 
kifho. PSk. 

Voktar slul ikekAm ndpoj bohA, jako 
ambrosie (v. t.) byla jejich jidlera. U Ho- 
niara n. podobd se vinu barvoa i zpfisobcm, 
jak ho poiivdno, avSak n. m61 tu zvlaitnost, 
ie pftsobil nesmrtelnost, jako2 mu vAbcc 
pfipisovdna moc zcsilovati a zachovdvati. 
Nem^nS libeznd byla t6i jeho vfln6, profei 
tim jm^nem zna^e'ny lepSi druhy vina. Pfl- 
vodnf v^znam bo2sk^ho napoje a jidla hle- 
dati asi sloii v nebesk^ rose, z ni2 &ekov^ 
: vznik meda si vyklddali (srv. Roscher, N. 
u. Ambrosia; J. Krdl v clanku uvefejnenem 
ve »Sborniku praci filologick^ch« 1887). klk, 
Voktaxio* Ve kvStech zpravidla naMzaji 
se dstroje vyludujici medovou Sfdvu (nektar), 
je2 se zovou. n. cili medniky amaji ten ili^el, 
aby Idkaly hmyz zprostfedkujici opyleni kvd- 
t(i t^ch. Jsou to nej£ast6ji povrchnf 21dzky 
vice m^n6 zfetelnS ohranicen^, jamkovite 
prohloaben^ neb hrboulkovitS a2 tercovitc 
vyzdvizcn^, mnohdy 21utav6, ndpadn^ svjm 
leskem a zvlhM vylouieninou medov^ sCavy, 
aneb fid^eji mfsta m^n£ ohrani^ena, liSfci se 
od okoli jen tim, 2e vylu^uji sladkou Sfdvu. 
N. mohou se tvofiti na rfizn]^ch cdstech 



kv£tnich. N6kdy vznikaji na lA2ku kv^tnim» 
bud* po jedn^ hrboulkovit6 21dzce po strand 
pcstiku (iern^S Melampyrum) nebo ve v€t- 
sim po^tu v kruhu kolem n^ho (n^kter^ kfi- 
2at^, hluchavka) nebo v podob^ jednoho sou- 
visleho kruhovit^ho valu neb ter^e kolem 
pestiku rozestfen^ho (javor ml^dn^, svida). 
Jindy jsou medniky ddstmi pldtkA korunnfch 
resp. okv^tnich, po pfip. pldtky cg\6 mohou 
b^t upraveny jenom k funkci vyluiovati 
medovou Sfdvu, a pak t^2 naz]^vaji se cel^ 
n-mi neb medniky, afkoli jen 6dsC jejich 
jest vlastni 2Iazou med vyludujici. V prvnim 
pfipad^ povstdvaji na vnitf ni strand pldtkfiv, 
a to bl{2 zpodu jejich, medov6 jamky (mnoh^ 
lilijovit^), £asto malou neb vet§i Supinkou 
pfikryt^ (pryskyfnfk, ^ernucha Nigella), 
Druh^ pfipad p6kn6 se jevi u sasanek ze 
sekce Campanaria^ kde2 jsou redukovan^ 
pUtky vnitfniho kruhu okvStniho cel^ v med- 
niky pfemen^ny, vyluiujice na ceM pfedni 
strand medovou SCdvu, a u omije {Aconitum\ 
kde2 V kv6tu pod pfilbovit^m listem kalis- 
nim jsou dva pfcmSnSnt^ pldtky korunni, 
sklddajici se z dlouh^ho a dzk^ho nehtu a 
mal^ kdpovit^ £epele, nesouci ostruhu na 
vnitfnf ploSe nektar vyludujici. V podobnd 
ostruhovitd n-ia, jen2e jeStS vice vakovitfi 
neb rourovitfi prodlou2end, vybihaji okvetni 
listky orlicku {Aquilegia), Ostruha na zpodu 
pfedniho pldtku korunniho violky {Viola) 
sama neni n m, n^br2 toliko schrdnkou 
pro dva vdlcovit6 a zakfiven^ pfivSsky, 
vlastni to n., kter<S vznikaji ze hfbetu ty<Si- 
nek. U Parnassic jsou n. zvlditni pfemSn§n6 
tyiinky (staminodie), nesouci po kraji vSnec 
brv nektar vylucujicfch. N-mi jsou tak6 
tak zv. septdlni 21azy v pfehrddkdch semcn- 
nika u nSkter^ch lilijokvfit^ch a Scitaminei, 
kter^ svflj sladk^ obsah vyl^vaji skulinami 
na povrch semennika. U Bromeliacei rozSi- 
fuji sc tyto scptalni 21azy i na lfi2ko kv^tni. 
U okolicnatjch rostlin (Umbelliferae) jsou 
ztlustl6 zpodni 6asti cn^lky n-mi. — V n6- 
kter^ch pfipadech nal(5zaji se n. tak^ na ji- 
n^ch Cdstech rostlinn^ch ne21i ve kv^tech; 
tak u vikve ( Vicia) na palistech, u mandlofio- 
vit^ch (Amxgdaiaceae) na fapicich a zubcch 
^epele listovd. — Osmotickd, t. j. vodu pfi- 
tahujici sila medovd Sfdvy, zpdsobend pfe- 
vladnS cukry v ni obsa2en^mi, md za nd- 
sledek, 2e n. nevysychaji ani pfi znaint^m 
vypafovdni, ponSvadf koncentrujici se Stava 
medovd v2dy novou a novou vodu z n-ii 
pfitahuje (osmoticky ssaje). I na zavadl^ch 
idstech rostlinn^ch zflstavaji n. vlhk^. Oplach- 
ne-li se vsak mednik vodou, tu zdhy na 
vzduchu oschne a nevytvofi se na nSm 
kapka tekutiny, ponSvadz prave osmoticky 
pflsobive latky (cukry) oplachnutim byly od- 
stranfeny a nov^ se jii nctvofi, resp. nevy- 
lucuji. Staci vsak na raedni'k poloiiti mal^ 
kousek cukru, aby na mcdniku povstala ne- 
vys^chajici kapka roztoku cukerneho. — Aby 
destfem nektar nebyl splachnut, o to posta- 
rano je v kv6tech rozmanitym zpfisobem : 
bud' postavcnim kvStu, bud' Supinkarai kry- 



56 



Nekudim — N^laton. 



jicimi jamku medovou atd., nejl^pe a nej- 
li^elneji vSak skrytim secernujicich tisti 

V dutinach pfiv6skdv ostruhovit^ch. /<f. 
Vokudlm, letnf sidlo srbsk^ho kniiete 

Jifiho Brankovi<5e (1427—1456) a stfedisko 
»vlasti« (2upy) nekudimsk^, leielo die Mili- 
ievide ji2n6 od Smedereva iVi hod. od Pa- 
lanky u nyn. vsi Pridvorice. KJk. 

Veknt FrantiSek (* 1840 v Chj^novg), 
studia gymn. vykonal v Jindf. Hradci v le- 
tech 1854 — 1862, universitni na filosofick^ 
fakult^ praisk^, pfi dem2 navSt^voval i te- 
sk6 pfedndSky na polytechnice. N. studo- 
val nejprve klassickou filologii, ale ji2 po 
roce v6noval se v^dim pfirodnim a byv 
r. 1864 tehdejdim kustodem sbirek pHrod. 
drem. A. Fridem pfijat za stdleho spolupra- 
covnfka pfi sbirkicn musejnich, setrval od 
t^ doby s malou pfestavkou v lizk^m styku 
s Cesk^m museem, dimi din tak^ dinnosti 
jeho uriit^ sm6r. Absolvovav studia iilo- 
soficki byl r. 1866 — 1867 prv^m univ. assi- 
stentem zoologie u vShlasn^ho zoologa univ. 
prof. dra. Bed. Steina. Po^dtkem Skol. r. 
1867 — 68 povolan byl za suppl. na gymna- 
sium V LitomySli, je2 t^hoi roku stalo se 
dpln6 ^esk^m, potom pAsobil jako professor 
v6d pfiroa. 2Va roku na vyi. real, v Pardu- 
bicich, pAl roku v Hradci Kralov^ a od §k. 
r. 1871—92 na obec. redln^m gymn. malostr., 
potom od r. 1892 na statni stfedni dkole 
malostransk^, a kdy2 listav ten r. 1895 roz- 
d^len byl v samost. gymn. a samost. vyiSi 
realku, na t^to, kde t^2 Sk. r. 1900 ukon^il 
svou u^itelskou cinnost, byv ddn k sv6 2a- 
dosti 5k. r. 1900—1901 na trvaR odpo^nek. 
N. dcastnil se velmi horliv6 ruzn^ch praci 
pffrod. pfi £esk. museu a zdhy pokusil se i 

V pradch v6deck]^ch, sepsav r. 1866 s drem. 
A. Fridem Monografii koryS& iesky-ch^ kter<l 
uvefejnSna byla v star6 »2iv£<, do ni2 pfi- 
sp61 i jin^mi ^Idnky. Vrdtiv se po ^tyflet^m 
pobytu na venkove do Prahy, ujal se hned 
prv^ho roku Vicl. Kumpoltem, horliv;^m 
medikem, r. 1871 zalo2en^ho pfirodnick^ho 
^asopisu »Vcsmiru«, jej2 al do rot. 13. 
redigoval spolu s prof. Dr. C Kotalem a po 
jeho smrti v prosinci 1883 a2 po dues redi- 
guje sdm, tedy ji2 na 30. rok. Do »Vesmiruc 
prof. N. napsal pferanoho 6Iank&v, tlvah, 
posudkfl, zprdv pfirodovedeck^ch razu nej- 
vice popularniho. Krom6 toho pfelo2il do de- 
stiny II. dil (tfi velk6 svazky) Brehmova »Zi- 
vota zvifat« ^Ptdkyc, pficiniv vSude vhod- 
ne poznamky a doplAky, t^kajici se zvifcny 
domaci. Mimo to pfispel rAznJmi pffrodo- 
vfedi-'ckjmi clanky do »Posla z Budcec, »Uii- 
telskd Bescdyc, »Cesk6 Skolyc, >Zlat^ Prahy c, 
>Na§f Mldde2ic, >Casopisu turistd«, »Alpsk^ho 
vestniku*. Scpsal delsf pojedndni do progr. 
Skolniho 1883 Kterak pusobi teplo na v^rust 
rostlin a do >Paedagogiky< prof. dra. P. Dur- 
dika staf: O vyucovdni pfirodopisu na ikoldch 
strednich. Byl zaroveft spoluredaktorem >En- 
cyklopaedie paedagogick^*, do ni2 pfispival 
clanky pfirodovSdecky-paedagogick^mi. Pro 
zasluhy N. jmenovan byl od uciit. jednoty 



»Bud£e pra2sk^« destn^m dlenem, od za- 
stupitelstva sv^ho rodn^ho m6sta destn^m 
m6ltanem ch^novsk^m, >Nir. Jednota Posu- 
mavskdc, jejim2 byl spoluzakladatelem a std- 
l^m jest pfedsedou odboru smichovsk^ho, 
ud^lila mu pfi 60t^ch narozenindch destn^ 
diplom uznini a >Klub pfirodovSd. v Praze«, 
jcho2 byl zakladatelem, prvnim starostou a 
stdlj^m pfiznivcem, u pfile2itosti X€ jmeno- 
val jej clenem zaklidajicfm. 

Nekvasov, Nakvasov, ves v Cechdch, 
hejtm. Pfeltice, okr. Nepomuky, fara Kvasfio- 
vice. p5. Oselec; 77 d., 450 ob. t, (1890), 2tf. 
§k., cihelna a ml^n zv. »Vran^c. 

Vekvaiovloe : 1) N., Nakvasovice 
Dolnf, ves v Cechdch, hejtm. Strakonice, 
okr. a p5. Volyn£, fara Vlach. Bfezi; 25 d., 
136 ob. 6. (1890). — 2) N. Horni, ves t., 
25 d., 132 ob. d. (1890). 

Nekyia v. Nekromantie. 

VolaJioxeTef, Nelahodova Ves, Na- 
lehozeves i Nalezoves {Muhlhausen)^ 
far. ves v Cechdch pfi Vltavfe, hejtm. Slan^, 
okr. Velvary; 49 d., 424 ob. c., 32 n. ri890), 
kostel sv. Ondfeje (ve XIV. stol. far.), 2tf. 
$k., klaSter milosrd. sester sv. Karla Bor. 
sc soukr. div. 3tf. Sk. n£m., pS., telegraf a 
2elez. stanice Rak. uher. st. drdhy (Praha- 
Kralupy-Podmokly), lo2isko kamen. uhli, rol- 
nictvi, sadafstvi. Fid. panstvi md 1087*73 ha 
pAdy; ndle2i k nSmu zdmek s rozsdhl^m 
parkem, cihelna, piskovcov^ lomy a n^kolik 
dvorA, dr2i Mof. kn. Lobkovic. Bli2e N-vsi 
je myslivna a pfevoz na VltavS. — Pfed vdl- 
kami husitsk^mi dr2ela N. kapitula pra2skd, 
potom dostala sc do rukou sv^tsk^ch a za- 
stavovdna; r. 1532 vyplacena a dr2ena opdt 
ke kapitule. Krdl Ferdinand zapsal (r. 1544) 
N. d£di£n6 Florianovi Gryspekovi z Grys- 
pachu, jen2 tu zbofil starou tvrz a vystavSl 
nov^ zdmek zv. »Floriansburgc, do neho 
pfenesl drahocennou knihovnu a jin^ vzdcn^ 
pamatky. Kdy2 pak se synov^ d^lili o jm6ni, 
dostala sc N. synu Blaiejovi, jen2 dokoncil 
stavbu zamku a i&^astnil se dinnd bouf i stav^k 
6es., zade2 jeho jmdni od kral. komory vzato 

V plen (r. 1622); ale N. ponechdna z milosti 
vdovS Gryspekov6 2ofce. Tato pro velik^ 
dluhy nemohla N. udricti; proto N. vedle 
CIS. resoluce prodana Polyxen^ z Lobkovic, 
pfi kterdm2to rod6 dosud trvd. R. 1621 a 
1631 zdejSi zdmek vyloupen a kostel stal se 
fil. do Minic. N. jest rodiSt^m dra. Ant. 
Dvofaka. 

V^laton Auguste, proslul^ chir. franc. 
(• 1807 v Pafi2i — f 1873 t). L6kafstvi vy- 
studoval V Pafi2i, kde2 tak^ prod^lal ob- 
vyklou karri^ru l^kafe nemocnidniho, jsa 
zejm^na po dlouhou dobu £inn^ jako chir. 

V Hdp. Saint-Louis. R. 1851 stal se profes- 
sorem chirurg. kliniky a r. 1868 sendtorem 
cfsafstvf. Byl znamenit^ u^itei i operator, 
s velk^m v^ddnim a neobydejnou zkuSenosti, 
z nich2 dovedl pfi sv^ch v^konech s lispe- 
chem tfiiiti. K jeho jm^nu poji se nSkter^ 
operativni v]^kony na cevdch krevnich pfi 
liporn^m krvaceni, pfi v^dutich cevnich a 



Nelepec — Nelson, 



57 



krevnich v^-ronech pdnevnich, plastick^ ope- 
race na nose a genitaliich pfi t. zv. epispa- 
dii, operat. v^kony na stfevech, m^ch^fi mo- 
covetn a j. V. V SirSi vefejnosti proslul zejm. 
sestrojenim zvlistniho patradla s drsnou hla- 
vickou porcalanovou k dokizdnf kule ve 
stf eln^ r^n^ Garibaldiov6 (1862). Z jcho lite- 
rarnich praci budtci uvedenv aspoA:^ Traiti 
des tumeurs de la mamelle (1839); J&Uments 
de pathologie chirurgicaie (1844 — 60, 5 sv.) a 
n6kter6 stati v dile Rapport sur les progres 
de la chirurgie en France (1867). 

Nttloped, ves na Morav6 u Csobi, hejtm. 
a okr. TiSnov, fara a p§. Deblin; 11 d., 72 
ob. £. (1890). 

Voleiovloe, ves na Morav6, hejtm. a okr. 
Olomouc, fara PenSicc (cast. Kokory), pS. 
Kokory; 46 d., 260 ob. c. (1890), Itf. Sk., 
kaple sv. Rocha a svobod. dvflr. 

Vttletloi (Ndletici): 1) N., 2upa Slovanfi 
!utick^ch V okoli Havelberku; vcdie jmeno- 
van<§ho mesta meli jeSt^ m6ato Nizov (v pram. 
Nizem, dnes Nit\ov) a neznimou jinak Priec- 
lava. Poprv6 vzpominaji se r. 946. Ve chrdmu 
jejtch v Hobolin6 (Havelberku) ctfen byl 
Jarovit. 

2) N., 2upa srbska pfi tsXi feky Halitrovy 
do Saly; hradem Neleticii byla Dobrohora 
(Halle). Vzpominaji se nejdfivc r. 961. Po 
nich snad sluje dneSni osada Negeliti, Pp, 

VilmuMj v feck^ biji syn Poseid6ndv a 
Tyroc, dcery Salm6neovy, pozd^ji choti Kr^- 
theovy, bratr Peliflv, zaloiil v Mess^nii mfisto 
Pylos. Choti jeho byla Chldris, dcera Amfio- 
nova; synovd jejich jsou Nest6r, Chromios, 
Pcriklymenos (pozd^ji je5t6 9 jin^ch), dcera 
P6r6. O jeho pom^ru k Ifiklovi, Ifitovi, H6- 
rakleovi v. t. kik. 

Vemnble v. Hflrka Novd 26). 

Vdlidov, jm^no llechtick^ho rodu rus- 
keho, pochazejiciho die poddni z Polska od 
Vladislava KaSca, kter;^ ddastnil se bitvy 
kulikovsk^ a zAstal ji2 v Rusku. Z rodu 
tobo vynikla zejm^na Jckat^rina Iva- 
novna N-a (♦ 1756 — f 1839), je2 stala se 
intimni pfitelkyni Pavla I. a uiivala sv^ho 
vlivn k mirn^ni jeho hn6vu, a2 byla vytla- 
cena ode dvora A. P. Lopuchinou. Cita se 
asi pit vetvi tohoto rodu. Z jedn^ pochdzi 
tei Aleksandr Ivanovic N. (♦ 1835), vy- 
slanec cafihradsk^. 

Vellemaim Johannes, prdvnik ddnsk^ 
(• 1831 v Kodani), vystudovav prava stal se 
r. 1859 fddn^m proi. na univ. kodadsk6 a 
mimof. radou vrchnfho tribunilu. R. 1875 
stal se V ministerstvi Estrupovi ministrem 
spravedlnosti a ministrem pro Island, v kte- 
r^mito i&fadS setrval a2 do r. 1896. Sepsal: 
Den ordinaire civile procesmaade (4, vyd. 1892) ; 
Ldren om execution og auktion (1871, nov^ 
zpracov. 1894); Civil procesiens almindelige 
dee! (3. vyd. 1887) a j. 

VftUortO V. Llorente. 

Voll6r (Nellur), distrikt v indobritsk^m 
praesidentstvi Madrasu na pobfeii Koroman- 
delakim, ohrani^enj na s. distriktem Krisna, 
na z. Ghaty, na j. Cengalpatem a na v. zi- 



livem Bengdlsk;^m, jest dlouh^ 280 km na po- 
bfcii a 215 km pod^l Ghit, 5irokj^ 30—100 km 
a zaujimci plochu 22.632 km^. Na zapadni 
hranici tahnou se hory Elgonda (Velikonda), 
cast to vj^chodnich Ghat, jich2 nejvySSi bod 
jest Pendalakonda (900 m), kdcito jcltS vyiii 
jest na s. osamil^ ndvrSi Udayaghizi (940 m). 
S hor tdchto st^kaji do zalivu Bengalsk^ho 
k jv. feky Gandlakamma, Musi, Palcru a 
Maneru, v pobfeini rovinS jsou jen ncpatrn^ 
fi^ky, kdeito & GhiX Vellursk^ch tede Gu- 
dur a Suvarnamuchi, s pahorkatiny Nagari 
pak Kalanghi a Naraianavanam do veliki 
laguny Palikat, kdelto nejv6tsi feka distriktu, 
Pennaz, pHt^kd z Majsiiru. Podnebi jest su- 
che a hork^, teplota prosince jest + 23® C, 
kvStna + 32° C, v^ska srd2ek rodnich 85 cm, 
avSak n^kdy jen 30 cm. PAda jest neiirodni 
a §patn6 zavla2end, tak2c sotva polovice 
tlzemi jest vzdildna a osdzena r^2i, rostli- 
nami olejnat^mi, indigem a trochu tabdkem. 
Obyvatel jest (1891) 1,463.763, z nich2 jest 
1,337.979 HindA, 73.185 muhammedanAv a 
47.176 ki^estanfl, §kol jest 440, v zemi pAsobi 
4 missionafsk^ spolecnosti. Orba davd cha- 
trn^ v^t62ek, pruraysl, ktcr^ dfive vyrab^l 
proslul^ tkaniny, pracuje dnes jen pro do- 
mici potfebu, za to v rozkvitu jest chov 
dobytka (252.110 skotu, 121.230 koz, 410.000 
ovci, 12.860 vcpffi, 14.850 oslflv a 1015 koni). 
Distriktem probihaji 2 trati obchodni a 2 vo- 
jensk^ 2eleznicc, z laguny Palikat vedc prfi- 
plav. Hlav. m^sto N. Ie2i na pr. bf. Pennaru, 
mi (1891) 29.336 ob., ulice (^ist^, aviak s domy 
nepravidelni stavdn^mi, starou tvrz, chram 
Vilnu, kJ^csCansk^ kostel, krdsnou nemocnijci, 
2 Skoly evropskd a jest literdrnim stf ediskem 
pro fee telugu. Tsr. 

Ndlma (Coregonus leucichthys), velika ma- 
rina, ryba lososovita (z deledi Salmonidae), 
2ijici pfehojn^m podtem v Obi a IrtySi od 
listi a2 po nejhofejSi jejich pfitoky. Tyto a 
jim podobn^ mar^ny stihuji se jako naSi lo- 
sosi V ohromn^ch zdstupech do jmenova- 
n^ch fck z mofe jeSt^ pfed odchodem ledu 
neb a2 po nim, dostanou se koncem l^ta na 
svd trdliSt^ a vytfevSe se zase do zimnich 
bytfi sv^ch V mofi se navracejf. Rybdfi jich 
V fekdch pfemnoho nalovi a pro obchod 
su§i nebo nasoluji. Br. 

Velson [nclsnj: 1) N., fcka v Kanad6, 
spojujici jezero Winnipeg se zdlivcm Hud- 
sonov^m, do neho2 sc listi v zatoce Port 
N-u. Ma d^lku 600—650 km, ale jest pro detn^ 
pefeje jen pro male lodi splavnd. Pfi jejira 
list! jest Fort York s faktorii spoleinosti 
Hudsonfcay Company. 

2) N., mfisto v hrabstvi Lancashire v An- 
glii pfi fece Calderu nedaleko Burnleye s to- 
varnami na zpracovdni bavlny a 22.700 ob. 
(1891): r. 1881 m^lo jen 10381 ob. 

3) N., hi. m. provincialniho distriktu na 
Nov^m Zealand^ na sev. pobfezi ji2. ostrova 
v pozadi zalivu Blind Bay ; ma 6625 ob. (1891) ; 
prflmysl pivovarsky', jirchafsk^ a mydlafskj. 
Dobr^ jeho pfistav md pravideln6 spojeni 
parolodni s ostatnimi pfistavy Nov^ho Zca- 



58 



Nelson — Nelumbium. 



landu; drcLha vede odtud do Greymouthu a 
Hokitiky. — Provincillnf distrikt N. zaujimd 
scv.-zdp. ddsf ji2. ostrova Nov^ho Zealandu 

V ploSe 27.108 fern*, jest velmi hornat^, z v6t§i 
ddsti pokryt lesem; i!kdoli vynikaji i!krodnosti. 
Bohatstvf nerostn^ jest velik^, dob^vi se 
zcjm^na uhli, 2elezn^ rudy. chr6m, mM a 
zlato. R. 1896 m61 35.734 ob., vedle Maorfi. 
Zlata vytSieno celkem do 31. bfezna 1894 
7620 kg V cen6 24,238.575 fr. Vyvezeno bylo 
r. 1893 zbo2i za 3,478.750 fr., pfivezeno za 
2,548.175 fr. 

Nelson [nelsn] Horatio, viscount, 
angl ndmof. hrdina (* 29. z. }758 v Burnham- 
Thorpe, Norfolkshire — f 21. fijna 1805 
u Trafalgaru), pochizel z otce fartfe a ve 
12. roce dostal se na fadovou lod*, na ni2 
byl jeho str^c kapitanem; r. 1771 plul do 
Zapadni Indie na kupeck^ lodi a r. 1773 
pod kapitdnem Lutwidgem li^astnil se v^- 
pravy k severni to£n£. R. 1774 odplul jako 
ndmofni kadet do V^chodni Indie, stal se 
r. 1777 porucikem a r. 1779 kapitanem a 
lic^astnil se v americk6 vdlce v^pravy proti 
pcvnostem San Juan a S. Bartolom6 v zdlivS 
Hondurask^m. Zotaviv se z nemoci, kterd 
ho phmSla k navratu do Anglie (r. 1780), 
slouiil V Severnim moi'i a potom zasc v Ame- 
rice do miru Versaillsk^ho. R. 1784 slou2i 
zase V Zdpadnf Indii jako velitel lodi »Bo- 
reas« a oieni se zde s domorodkyni. Vrdtiv 
se do Anglie (r. 1787} stal se na pocdtku 
vdlky s Francii velitelem >Agameranona<, jen2 
ndlezel k lodstvu admirdla Hooda. V Nea- 
poli, kam byl odesldn v srpnu 1793, navdzal 
dAvSrn;^ pom^r s lady Emmou Hamiltono- 
vou (v. Hamilton 11); t. r. pozbyl na Kor- 
sice pfi obl6hdni Calvi jednoho oka. V bitv6 
u mysu St. Vincent (15. lin. 1797), v nii bo- 

ioval jako commodore pod Sirem Johnem 
ervisem, zajal Span61sk^ho admirila a do- 
byl tfi lodi; jmenovdn byv contreadmirdlem 
velel blokadnimu lodstvu u Cadizu a pozbyl 
pfi dtoku na Santa Cruz prav6ho ramene. 

V lednu 1798 nastoupil znova sluibu i do- 
stal rozkaz stHci pfistav toulonsk^, kde 
byla strojena egyptskd v^prava. Napoleonovi 
podafilo se v5ak nepozorovanfi vyjcti a N. 
hledal dlouho Francouze po Stfedozemnim 
mofi, a2 je zastihl 1. srpna a porazil u Abu- 
kiru; v bitvfi t^to byl stfelen do hlavy a 
poran^n; za vitSzstvi sv6 odmSnSn titulem 
barona Ni'lsk^ho a pensi 2000 lb. sterl. 
Poslan byv odtud do Neapole, byl tu jme- 
novdn v^vodou z Bronte; v pros. 1798, kdyi 
vdlka Francii prohlaSend §patn6 skondila, 
vzddlil se s dvorem neapolskj^m do Palerma, 
odkud snaiil se potla^iti revoluci neapol- 
skou i prosti^edky ukrutn^mi a neiestn^mi; 
tak nedodriel kapitulace, kterou umluvili 
republikani neapoISti s kardindlem Ruffonem, 
a dal popraviti star^ho admirala Caracciola 
(v dvnu 1799). V t6ie dobfi byl tak vaSnivS 
zaujat svoji Idskou k lady Hamiltonov^, ie 
odepfcl opustiti Palermo, kde s ni 2il, a 
spojiti se s lordem Keithem v Port-Mahonu 
na ochranu Minorky; marny byly snahy jeho 



pfdtel, aby se vyprostil z tohoto pom6ru. 
Pfece vSak 18. ^n, 1800 bojoval s Keithem 
vitSzn^ proti FrancouzAm a Malty, ale hned 
zase vrdtil se do Palerma a odtud odebral 
se s lady Hamiltonovou po pevnin6 pfes 
Videii, Prahu a Hamburk do Lond]^na, kde2 
r. 1801 dal se rozv^sti se svoif zakonitou 
manielkou. V dubnu 1801 oblehf s Parkerem 
KodaA a rozhodl pordiku DdnA; 5. kvitna 
t. r. stal se N. po Parkerovi hlavnim velite- 
lem a vrativ se do Anglie, jmenovdn vis- 
countem. Rozmrzen neva&£nosti parlamentu, 
jak se domnival, uch^lil se v soukromi a 211 
s lady Hamiltonovou na venkov^ v Mortonu 
(Surrey). Nova vdlka s Napoleonem povolala 
jej zase k dinnosti vdle^n^ a N. rozhodl tak^ 
vitSzstvi Anglie na mofi ; 21. fijna 1805 u mysu 
Trafalgaru porazil na hlavu ve strain ^ bitvS 
franc, admirdla Villeneuvea, ale sdm takd 
padl. T61o jeho bylo pohfbeno v kathedrdle 
sv. Pavla V Londyn6 a na Trafalgar Squareu 
postaven mu obrovskj^ pomnik se sochou 
£. H. Bailyho S manzelkou svojf N. nem^l 
d6ti, ale s lady Hamiltonovou m£l dv6 dcery. 
Srv. Clarke a Mac Arthur, Life of N. (1809, 
2 sv.) ; Harris Nicolas, Dispatches and letters 
of N. (1844, 7 sv.); Southey, Life of N. (1813); 
Jeaffreson Miles, Vindication of lord N's pro- 
ceedings in the bay of Naples (1890); Pet- 
tigrew, Memoirs of the life of N. (1849, 
2 sv.); Browne. The public and private life 
of N. fl890); N. Jones, Unpublished letters 
of lora N. (»The Century illustrated*, 1888 
a2 1889). 

Velnmbinm (Nelumbo) Willd., of cSi- 
nec, rod rostlin z tel, lekninovit^ch a 
podiel. of eiincovitfch {Ne!umboneae), ob- 
sahujici pouze 2 druhy by lin oddenku rovno- 
vd2n^ho a list& dlouze fapikat^ch, s 6epeli 
spl^vajici, Stitovitou a proldklou. Statn6 
dlouze stopkat^ na hladinu vydnivajici kv&ty 
maji 4— 51ist^ kalich, mnohopldte^nou ko- 
runu a mnoho tydinek, kter^ vetknuty jsou 
s obalem kv^tnim na zpodin6 lfi2ka, s po- 
£dtku vypoukldho a posl^ze ve zna£n^ du2- 
nat^ obracen^ ku2el dorAstajiciho. Na splo- 
Stdldm vrchole lfi2ka v jamkdch ponofeny 
jsou hojn^ Ivaje^n^ semenniky s kratkou 
dnSlkou a hlavatou bliznou a posl^ze vejcit^ 
n. kulat^ ofiSky semene bezblle^n^ho a tlu- 
st;^ch, du2nat^ch dSloh. V ji2ni a stfedni 
Asii (dfive i v £gypt£) roste N. speciosum 
Willd. {Nymphaea Nelumbo L.), o. krdsn;"^, 
lotos posvdtnt star^ch Indfi, pSstovan^ 
V Orientu pro oddenky Skrobem bohat^ a 
pro chutn6 ^ern6 offSky, t. zv. bo by egypt- 
skd. N. s. dafi se ve voddch pozvolna tekou- 
cich a ma kvSt cerven^ n. bil]^. V ji2nich 
krajinach Sev. Ameriky roste v bafinach 
H.luteum Mich. (Nelumbo Willd.), o. 21ut^, 
dflle2it]^ jako druh pfedeSlJ. Did. 

N. arcticum Heer, otisky listfl pfedvSk^ch 
rostlin mladSiho litvaru kfidov^ho, fazen^ch 
do Seledi Nymphaeaceae. Podobn^ otisky 
listov^ n^kolika jin^ch druhfi nalezeny byly 
jeStS ve vySSich vrstvach kfidov^ch ji2niFran- 
cie a V tfetihordch Ameriky a Evropy. EBr. 



Nelumbo — Nemanja. 



59 



Vtlumbo, bot., V. Nelumbium. 
Velniiiboiieike, ofeSincovit6, pod^el. 
rostlin lekninovit^ch {Symphaeaceae), vy- 
inaccna opak hoinolovit;^m Iflikcm kvStnira, 
V jehoi jamklch poDofeny jsou jednose- 
menn^, stdlou cn^lkou a bliznou ukon^cn^ 
ofiSky. N. obsahuji jcdin^ rod Nclumbiam 
V. t. Did. 

VeUeJcvloe, Naliejovicc, Nal2ovice, 
ves V Cechich, hejtm., okr. a pi. Sedldany, 
fara Chlum; 39 d., 285 ob. c. (1890), kaple, 
mljn. Alod. statek (725"76 ha)\ ndleii k nSmu 
zamek s kapli, Spital, dvflr a cihelna, pivo- 
var V Chlum u a dvflr Castobor, majetek sv. 
p. Wiedemanna. Pflvod. pfipomfnl se zde 
sidlo vladyci s tvrzi. R. 1601 koupil N. La- 
dislav Vratislav z Mitrovic, od jehoi syna 
Alese Ferdinanda koupil je (r. 1659) Jan 
iCoppl z Adlersberka, od r. 1665 sed^l zde 
Mikulal Franchimont z Frankenfeldu. slav. 
lekaf a professor vysok^ch $kol prafsk^ch. 
jehoi syn jc odkdzal (ok. r. 1709) sv6 dcefi 
joseteprovd. za Fr. Antonina st. p. Konasa 
r Vydfi. Po vymfeni rodu toho driela N. 
rodina z AstfcJdu a od r. 1821 sv. p. ze 
ScharffenSteina-Pfeilla. 

Vomaohiliui, zool., v. Mfenka. 

Vemajov: 1) N, Nemojov, ves v Ce- 

chach, hejtm. a okr. Pelhfimov, fara a pi. 

Rynarec; 17 d., 95 ob. c. (1890), ml^n, pila. — 

2) N., Nemaftov {Semaus), ves t, hejtm., 

okr. a pi. Dvfir Krdl. n. L., fara Bild Tfe- 

molna; 18 d., 9 ob. a., 70 n. (1890). — 3) N 

Dolni (Nieder-Emaus), ves t., 228 ob. 6., 

350 n. (1890). 2tf. ces. Ik. a 2tf. n6m., tkal- 

covstvi. — 4) N. Nov^ {Neu-Nemaus), ves 

t,; 17 d., 41 ob. 6., 58 n. (1890). 

Nemalitli, min., v. Brucit. 

Vtaum (pol. Niemen, n^m. Memel, lit. 

Semaonas, dffve Chorus, rus. HemaHb), feka 

V zap. Rusku a nejv^chod. cipu Pruska, pfi- 

tok mofe Haiti ck^ho, prameni se v mocdlech 

i;7umensk6ho iljezdu rusk^ gubcrnie minsk^, 

proti^ka gubernii minskou, vilenskou, gro- 

dcnskou a kovenskou, potom vstupuje na 

u^emi pruskd a vl^va se do Kursk(5ho haffu. 

NcjdKve teie k sz., na hranicfch gubernie 

vilenskd obraci sc k jz., potom opet k sz., 

u m^sta Grodna sm6fuje k s. ai do guber- 

nie kovensk^. nadei teie k z. D^lka jcho 

cmi 846 km (die Tilla), livodi m6H 90.548 km*, 

splavn^m pro vory jest jii v lijezdS igu- 

mensk^m, kdeito od mgsta Nov6ho Sverfnfe 

piuji po ndm lodky s nakladem, odtud se 

fecilt£ rozlifujc na 30—50 m a hloubka do- 

sahujc 1 — 3 ift, aviak misty pfekdieji plavbe 

podvodni karaeny a prahy. Pfi listi f. Sary 

ma N. lifku do 70 m, u Grodna pfes 200 m 

a hloubku do 4 m, potom sv. jelt^ rozlifuje 

tt^mfif na 300 »f, avIak vStIi hloubky jii ne- 

dosahnje. Asi 15 km pod Tylli v Prusku 

rozd^iuje se feka na 2 ramena hlavnf, mezi 

ntmii leii Tylisk^ niiina neobydejnS lirodnd, 

a fadu menlich ramen pobocnich. Plavba 

po N-u provozuje se po 221—246 dni v roce, 

iShrnem plulo r. 1895 lodi 3127 a vorii 23.925, 

po nichJ odvezlo se zboii 47,564.000 pudiiv 



a pfivezlo 46,821.000 pudfi, parnikfl plulo 
po fece 756 a to jen do mgsta Kovna. Hlav- 
nim pfedm^tem dopravy jest obili, dfivi. 
len, InSnd semena, kdmen, vdpno atd., hlavni 
pHstavy jsou: Stolicy, Kovno. Grodno a Tur- 
burg, proti vodS plavi sc sfil, sledi, kovov6 
a j. v^robky. Pr&plavem Augustov]^m jest 
spojen N. s Vislou a pr&plavem O^rinsk^m 
s Pripjeti. Dflleiitfijii pfitoky jsou: Vilija, 
Sara, Cernd Ganda a Selupa. V i&vodi pi^e- 
vlddaji Litvfni. Tsr. 

Vemanioe: 1) N., viska v Cechach u Hr- 
dSjovic, hejtm. a fara C BudSjovice, okr. 
a pi. Hlubokd; 8 d., 55 ob. L (1890). — 

2) N, (Wassersuppen), far. ves t, hejtm. a 
okr. Domailice, 81 d., 4 ob. 6, 753 n. (1890), 
kostel sv. Jana Nep. z r. 1784, 5tl^. Ik., cctn. 
stanice, pi., tovarny na sirky, zrcadlov^ sklo, 
stanice a kovov^ kapsule a n6kolik ml^^ntiv. — 

3) N., viska t., hejtm. a okr. Rychnov n. Kn., 
fara Liberk, pi. Vel. Zdobnicc; 5 d., 15 ob. 
L (1890). 

Vemaaja, veHk^^ lupan srb. (1159—1196), 
nejznamenitSjIf panovnik starlich vI6jin srb- 
sk^ch. Im^no otcc jeho neni jmcnovano 
V pramenech, ani v obou iivotopisech se- 
psan^ch od synflv jeho StSpana a Sivy. 
Dubrovdan Oroini (ok. r. 1600) tvrdi, ze 
otec N-njdv byl velik^ lupan Desa. Die nej- 
novftjlf prdce Lj. Kovadevide otec N-nj&v 
nebyl velik^m iupanem, zajist^ vlak dlenem 
£etn6 panujici rodiny srbsk^, a slul Zavida. 
N.  V Rybnici blizko Podgorice v dneinf 
Cernd Hofc, kdyJ otec jeho tam dlel ve vy- 
hnanstvi. Pokftfen byl nejprve od latinsk^ch 
duchovnich arcibiskupstvi barsk^ho v Pfi- 
mofi. Ale jeltfe jako dftS vratil se do vnitro- 
zcmf a byl tam od biskupa ralskeho podruh6 
pfijat do cirkve a to v^chodni. Jm^no N. 
nikterak neni ojedincl<5; vyskytuje se i v Dal- 
macii, v Kotoru, Dubrovniku, na ostrovech 
Bradi a Krku; z hlaholsk^ch listin zndma je 
llcchticka rodina Nemanid&v u SenS (srvn. 
i V Cechdch osady NemaAov, Nemanice). 
Jako mladik obdrfel N. ke sprdv6 ddSl, po- 
fici Toplice, dolniho Ibru a Rasiny (u Kju- 
levce). kcck^ cfsaf Manuel daroval mu 
k torau krajinu G^bodici (u Leskovce). Jin6 
lidSly mfeli bratfi N-njovi. Nejstarli z nich, 
jehoz jm^no neni znamo, byl velik^m lupa- 
nem, vrchnim panovnikem srbsk^^m pod 
vrchnosti byzantskou. N. svrhl tohoto veli- 
kdho iupana a oosadil sc na jeho stolec, 
jako proti vnik RekAv a jejich cisafe Ma- 
nuela. Bylo to ok. r. 1170, kratce pfed vil- 
kou, ktera mezi Benitcany a Byzantinci ve- 
dena r. 1171—1173, Za t^ vdlky N. odrazil 
vojska feckd, znepokojoval Kotor a jina 
m^sta fecka, mcl spojeni s Bcndtcany a 
s Uhry a die vrstevnika Nikety Akominata 
pronasledoval svd pi^ibuzn^, ktefi prj m61i 
vice prdva na stolec »archiiupana€ nei on. 
Ale cisaf Manuel se uhajil proti Benatcanflm 
a privS tehda dosadil (r. 1173) v Uhrach 
svdho chran6nce Bclu III. Tu byl N. nuccn 
podrobiti se pod vrchnost cisaf skou a osobn6 
s poklonou pfijiti do Cafihradu. Eustathios, 



60 



Nemanjid — Nemastomidae. 



pozd^jSi xnetropolita solunsk^, v jedn^ fe£i, 
kterou mSl (die Regela) v prosinci r. 1174, 
popisuje tuto navStSvu N-nje, mu2e statein^ 
a vysok^ postavy, kter;^ dfive bojoval proti 
kekfim a nyni dobrovoln£ pfiSel k cisafi, 
jako pr^ ze tmy k slunci. Z bratff N-njov^ch 
dva zfistali v zemi, s vlastnfmi ddSly, vefik;^ 
kni2e Miroslav (v.t.) v Chlmu na Neretv6 
a Sracimir (pr^ v Gradci, nyn. Ca^ku na 
Morav£); jin^ jeden, nejmenovan^ chranSnec 
ftekAv, byl padl ve valce v bitv6 blfie Zve- 
canu. V bouHch po smrti cfsafe Manuela 
(t 1180) N. op6t se vytrhnul z podru^i fe- 
ck^ho a spojil se s kralcxn Belou III. R. 1183 
Bela III. s N-njou vyplenili B61ehrad, 3rani- 
devo, NiS a SrSdec; jeSt6 kfiiaci r. 1189 vidSli 
vSude zficeniny z t^to vilky. Vedlc toho 
dobyl N. zvolna, vyhladovenim mSst a pu- 
stoSenim jejich tizemi, byzant. pfimoff Diokli- 
tie s tamnimi mSsty Kotorcm, Barem,UcinSm, 
Skadrem a j. I Dubrovnik pfiveden od N-nje a 
hratra jeho Miroslava do tisn£ a proto se 
dal pOQ vrchnost NormanAv dolnoitalsk^ch. 
Po bulharsk^m povstanf r. 1186 N. spojil se 
s cafi Petrcm a AsSnem I. proti RekAm, 
ktefi tehda s nouzi hdjili mdst pod^I silnice 
do B^lehradu. Mezi pfipravami k tfeti v^- 
prav£ kHiov^ jedno srbsk^ poselstvi s pfa- 
tclsk^mi nabidkami pfijclo do Norimberka. 
Za sam^ vj^pravy r. 1189 cfsafe Bedficha I. 
uvitali V Nisi sdm N. a bratr joho Sracimir. 
Jtjdnalo se tehda i o sfiatek Toljena Miro- 
slavi<5e, synovce N-njova, s dcerou mocn^ho 
velmoie jihonSmeckdho Bertholda z An- 
dechsu. Proti kekflm nabizel N. Bedfichovi 
pomoc 20.000 mu2fiv. Za kfii^ky tdhl a2 
k Trajanov^m Vratiim, bofil (poc. r. 1190) 
feck6 hrady u SrMce (Soiic) a Velbuidu 
(Kystcndilu; i obsadil Prizren a Skopje. Po 
odchodu kfiiakd cisaf Izak Angclos sna2il 
se obnoviti zase autoritu h'Se cafihradsk^ 
u vnitrozemi. N. poraien od Iz^ka v bitvS 
na MoravS (kdesi u NiSe), zem6 jeho ple- 
n^na a cisaf sam tdhl a2 do BSlehradu, kde 
m6l schAzi s krdlem Belou III. N. pfinuccn 
k miru; syn jeho §t£pan zasnouben s £u- 
dokii, dcerou bratra Izdkova Alexia Angela, 
pozd^jSiho cfsafe. N. nebyl samojedin]^m p^- 
nem v zcmi, nebof oba bratfi jeho drieli 
vlastnf lizemi. Trvale k Srbsku pfipojil do- 
liny na zapad od spojen6 Moravy (Lepenica, 
Levai, Bjelica), Glbo6ici (u Leskovce), kra- 
jiny nad Labem a Sitnici (s Lipljanem), 
u Pede, krajinu Pilot v sev. Albanii a cel6 
poraofi Dioklitie. V cirkevnfm ohledu k vj- 
chodni cirkvi ndlciel biskup ra§sk^, podh'- 
zcn^ arcibiskupovi v Ochrid6; na zapadS 
sed^li biskupov^ cfrkve fimskc, podffzeni 
arcibiskupAm v Baru a Dubrovniku. Vliv 
vj^chodni cfrkve byl silnfijSf, hlavn^ stykem 
s kldStery athonsk^mi. N. sim zalo2il kfaStcr 
Studenici na Ibru, trvajfci podnes. 2ivot 
kldStersk^ se mu zalibil. Kdy2 tchan jeho 
syna, cisaf Alexios III., usurpaci se dostal 
na trfin cafihradsk^ (1^95), N. na sn6m£ 
slavne se pod&koval (1196). Ze synfl jeho 
nejstarSi Vlk nebo Vlkan, kter^ se doma 



psal kr^lem Dioklitie, ale Jinak nazj^vdn jen 
velik;^m kniietem, zd^dil Dioklitii, Trebinje, 
Chvostno u Pe6e a Toplici, dzemf ve- 
spolek nesouvisl^. Vlastnf ndstupce byl ve- 
lik^ iupan St^pdn (potomnf prvni kral). 
Tfetf syn Rastko byl ode dvora otcova 
potajf utekl na Athos a stal se tarn mni- 
chem jako2to Sdva. N. $el do klaStera jako 
mnich Symeon, nejprve do Stadenice, po- 
torn za synem svfm Sdvou na Svatou Horu 
Athonskou, nejprve do klaltera Vatopedu. 
Brzo zalo2il tarn nov^ klaSter Chilandar, na 
niist^ starSi osady mniisk^, zbofen^ od lou- 
peinfkAv mofsk^ch. f tarn 13. lin. 1200. 
T^lo jeho po nSkolika letech pfeneseno do 
vlasti, do klaStera Studenice. V Srbsku N. 
ctSn mezi nirodn. sv£tci jakoito sv. Symeon. 
Potomci jeho panovali v zemi do druh^ 
polovicc AlV. stoletf. Pochvaln^ 2ivotopisy 
N-njovy ve zpfisobu byz. legend sepsali sy- 
nov^ jeho kral St^pcLn a prvni arcibiskup 
samostatn^ cfrkve srbske Siva, po nich pak 
mnich Domentian. KJk, 

Nemanjt6i v. Srbsko, D£jiny. 

Nemaikov v. Nemajov. 

VemanielsM ddti v. DftS, str. 626. 

Vemastoma C. L. Koch. Rod sekaffiv 
(Phalangidae) z delcdi Nemastomidae £. S., 
roziffen^ v EvropS (as 25 druhfi) a v Ame- 
rice (as 3 druhy). U nds 2ijf: N. luguhre 
(2—3 wm), obycejnS jednobarcvnfi cern^, 
ffd^eii s 2 skvrnami ilutav^mi, N. 4puncta' 
turn (5—7 mm) se 4 skvrnami zlato21ut^mi a 
N. chrysomelas (3 mm), dlouhonoh^ s 2 skvr- 
nami na hrudi a s 1—2 pdskami zlatoilu- 
t^mi na hfbet^. 2ijf na vlhk;^ch mfstech pod 
kameny, mechem a korou pafez&v. Pohyby 
jejich J sou celkem vdhav^. Telo jest barvy 
tmavohnSd^ a2 £ern6. NejhojnSjSf (i v okofi 
Prahy) jest N. 4punctatum, m^nh hojn^ N. 
lugubre. Tfetf druh dosud byl nalczen jen 
na MoravS (Sloupsk^ jeskyn^). — Srov. A. 
Nosek, Klfi k ur^ovanf des. sekd^d (»Ves- 
mfr«, rod. XXIX., 1900). Nsk. 

Vemaitomldae £. S., deled* sekddfiv 
(Phalangidae) podfadu Plagiostethi £. S. 6i 
Palpatores Thor., zastoupena jest 2 rody: 
Nemastoma C. L. Koch (v. t.) as s 25 druhy 
evropsk]^mi a s 3 druhy amcrick^mi a Phleg- 
mocera Packard s 2 druhy amcrickymi a 
jednfm sibifsk;^m (Nemastoma crassipelpis L. 
K.). Jsou to sekdci tuh^ho tdla bez Svu na 
hlavohrudi, s bfichem bud' 5clcn^m (Phleg- 
mocera) nebo jen na konci 3dlenym a jinak 
itftem kryt^m (Nemastoma), dasto trny neb 
hrboly opatfen^m. Deska anilnf jest ze 4 ca- 
stf sloiena. Odi na hrbolu hladk^m bh'zko 
krajc delniho. Praeepistora 4hrany. Kydle 
noh voln^, na okraji pfednim dasto s fadou 
zoubkti. Kusadla 1. paru u samedkfiv dasto 
V ku2el nahoru protahld. Druhy pdr kydli 
noh jest bez pfivdskd delistnfch. Makadla na 
konci bez drapku. — Srov. E. Simon, Les 
arachnides de France (1879, Vol. VII); Cam- 
bridge P. O., Monograph of the British Pha- 
langideae (1890); Banks N.,The Nemastomi- 
dae etc. of United States (»Psyche€, 1894) ; 



Nemathelminthes — NSmcova. 



61 



Lendl Dr. (a Soerenaen W.), Opiliones mu- 
9ei nation alis hungarici (1894). Ntk. 

Vemathelniintlios v. HHstov^ obH. 

VMnatoeera, zool., v. Komiroviti. 

Vtmatoda, Nematodes, t. j. Nema- 
thelminthes ▼. Hlfstovd obli. 

Vematorhiraoha, zool., v. Echi no de- 
res. 

Vomaiui, ves v Cechdch, v. Nemajov 
2) a 4). 

Hemamia, planetoida objevend 22. ledna 
1858 Laorentem. Stfedni jasnost v opposici 
9'8, prflm^r v km 84, ozna^eni (^. Gs. 

VenUiz n. namdz (persk^), modlitba, 
u Turkflv a PerSand jm^no isldmem pfede- 
p8an]^ch modliteb, jei se konajf pStkrat 
denn6 (rdno, v polednc, odpoledne, ve6er a 

V noci). Arabov^ zovou je vlastnim slovem 
saldt 

VdmoovA B o 2 e n a, rodn^m jmenem 
Barbora Panklovd, nejgenialnijii spiso- 
vatelka tes. a buditelka ^es. lida (* 5. dn. 
1820 ve Vidni — f 21. led. 1862 v Praze). 
Pochdzela jen po matce Terezii Novotn^, 
narozen^ z tkalcovsk^ rodiny oleinick6, 
z 6esk^ho rodu ; otec, Jan Pankel, by] rodil;^ 
RakuSan a jako Stolba slou2il u hrab. Schu- 
lenburka, chotS v^stfedni a uien6 v€vod- 
kynS Katei^iny Zanafisk^, vlastnice panstvf 
ndchodsk^ho. Sl^chala tudii a2 do 5. roku 
»Barunka« vice n^meck^ch slov, tim spfSe, 2e 
laskav^, srdein^, hovorn;^ otec, ctitel hudby, 
vzdSIdni a pfirody, vice poutal jeji ditskou 
duSi, nei pfisni, mdlomluvni matka. K otci 
(t 1850 V Zahani) Inula N. vfelou pHtulnostf 
po cel^ 2ivot, byla jeho milddkem, a lec- 
kter^ rys v jeji povaze, zdd se, byl dSdictvim 
po n£na. rsemenii vliv na v^voj N-v^ m61y 
krisy pfirodni a cel^ kraj, v nem2 ztrdvila 
dfetstvi. Od r. 1821 pfest^hovali se totii 
rodi^e jeji s vrchnosti do Ratibofic u Ces. 
Skalicc a bydlili na »Star^ni b^lidle* v pfi- 
vabn^m ddoH prot^kandm Upon, v lahodn^ 
zeleni luk, strdnf a hust^ch lesfi (tkdoli v »Ba- 
bi(ce« zv£6n^n^ slove nyni >Babi££ino<). 
Nejrozhodn£j§} ^initel pfibyl vSak do dStstvi 
N-v^ r. 1825 s babldkou, je2 na 2ddost dee- 
finu opustila, a£ ncrada, svou OleSnici a na 
v2dy se pfist^hovala na >Star^ b£lidlo<, opa- 
trovat jeji rodiny. ]i pfibyl zcela nov^, 
zvldStni, posud nezndm^ 2ivel do i!kfednick^, 
n6meck^ rodiny Panklovy, 2ijici posud po 
m^stsku : starosv^tsk^ zivel ryze lidov^, 
^esk^. Babi^ka nem^la Skolsk^ho vzdSlini, 
ale tim vice naudila se ve ikole 2ivota, 

V n^m2 mnoho zkusila, neznala osvicensk^ 
humanitni filosofie, a pfece ncjryzejSi tl^innd 
Idska k lidem pronikala celou jeji duli, ne- 
sl^chala o povinnostech vlasteneck^ch, a 
pfece Inula samorostlou Idskou k desk^mu 
jazyku i zemi. Od mladi 2ij{c cel^ dva lid- 
sk6 v£ky mezi chud^m lidem krkonoisk^ho 
podhofi, srostla se vSemi jeho svmbolick^mi 
zvyky, oby^eji, povSstmi a bdcnorkami, ty- 
pickou mluvou i krojem. Slovem, s babidkou 
pfiiel origindlni typ prost^, dobr^ £esk^ 



2eny do rodiny Panklov^ch. Srde£nou ho- 
vornosti a laskou upoutala nejvice a trvale 
vzn^tlivou, 2ivou, bujarou, n£kdy trochu 
blouznivou Barunku, stala se ji uditelkou 
pro 2ivot, zalo2iIa naivni bezprostfednost a 
uph'mnou prostotu jeji povahy, otevfela ji 
nov^ sv^t, 2ivot fesk^ho lidu venkovsk^ho. 
Tak6 ve Skole (od r. 1826 v Cesk^ Skalici, 
od r. 1830 ve Chvalkovicfch) N. naila dobr^ 
ucitele (V. Keyzlara a Aug. Purma), jak pa- 
trno z jejfch vzpominek v povidce Pan uiitel. 
Vedle dkoly pfisobil na v^voi N-v^ tak^ 
sprivce Alfr. Hoch, u n£ho2 v Chvalkovicich 
bydlila ve star^m, rytifsk^m zdmku, obestfe- 
n^m romantick^mi pov^stmi, je2 mocn6 do- 
fimaly mysl vykojenou babiWin^mi bdchor- 
kami a pov6stmi. V bohat^ knihovn^ sprdv- 
cov6 N. sezndmila se poprv^ s literaturou 
n^meckou, do noci ditala kv6tnat^ pohddky 
Tisfce a jc dntf noci, romant. povidky Clau- 
renovy, ie2 se ji v2ak zdhy znechutify, Van 
der Veldovy, Tromlitzovy, dramata Schille- 
rova a j. a vypisovala si n^meck^ bdsn6. 
VznStlivJ duch jeji tak b^val tim undSen, 
2e zapominala na praktick^ 2iti a pod. prdce, 
jim2 m£la se pfiuiit v tfetim roce chvalko- 
vick^ho pobytu. R. 1833 N. vrdtila se na 
>Star^ b^lidloc, zna£n6 dosp^ld t^lem i du* 
chem. Kn62na, poznavii touhu duchapln6 
divky po cteni a vzdSldnf, hojnfe ii opatfo- 
vala n6m. knihami. Z iesk^cb knin poznala 
jedin^ romant. historii o Genovef£. Bylo 
tudi2 pfirozeno, 2e N., kdy2 duie ji pfe- 
t^kala, vt^Iovala sv^ city ve verie nimeck^ ; 
za to zprdvy babi^6iny i vlastnf pozorovdni 
venkovsk^ho lidu zapisovala si £ e s k y. 
R. 1836 rodina N-v^ opustila >Star6 b^Iidlo< 
a bydlila odtud t^snS vedle zdmku, pln^ho 
zvl. V l^tfi mladjch ilechticiiv i lii^ednikfiv. 
Obdvaje se tudiz o dceru, rozvijejici se ve 
skv^lou krasavici, otec pomySlel na jeji pro- 
vddni a sezndmil ji s respicientem finan^ni 
stra2e, Jos. Nfimcem z Cerv. Kostelce, 
uph'mn jm Cechem, mu2em vzd^lan^m, ryziho 
charakteru a dobr^ho srdce, ale zevn^jSku 
ponSkud pHsne^ho, a2 pfihrubl^ho (* 1805 
v Nov. Byd2ov€ — ft. 1879. Zajimav6 jeho 
Vipominky oi\hl<^viy v »Lumiru> v 1. 90tjch). Po 
dradd s babi^kou N. ji2 12. zdfi 1837 stala se 
jeho choti. Krdsnd idylla mladi pfestala, N. 
vstoupila V nov]^ 2ivot, jen2 vsak divdich 
jejfch snflv a nad6ii nesplnil. V nov^m 
bydliSti, Cerv. Kostelci, mal^m, tich^m, bor- 
skem m^stedku tkalcovsk^m, zdhy se N-v^ 
st^skalo po tepl^m, vesel^m, hludn^m do- 
mo v6 a smutek, nespokojenost vkrddaly se 
j{ V duSi tou2ici po Idsce a poesii, tim vice, 
2c mu2 po v^tSinS byl poutdn obti2nou, roz- 
dilujici, nemilou slu2bou. N. v takov^fch 
chvilich hleddvala dtSchy v domovfi u ba- 
bidky, je2 vSak brzy zeral^ela, a mezi prost^m 
obyvatelstvem, iez si ieji mild, sdilnd, sou- 
citnd povaha zdhy naklonila. Mnohd povfdka 
a pohddka N-v6 (zvl. Chudi lide) svfidci o dfi- 
vSrnosti t6chto stykiiv i studiu, je2 mezi 
zdejSim pohorskym lidem konala, zapisujic 
si vSe stru6n6 a po cesku pro upamatovdni. 



62 



N^mcova. 



R. 1838 N6mec pfcloSen na krdtko do Jose- 
fova, odtud do LitomySle a r. 1839 ustanoven 
za kommissafe v Poln^. V pokro^ilejSiin 
tomto m£st6 zavanul do dude N-v^ nov^, 
sv62i proud, pod nimi k nov^mu iivotu 
procitla, £esk^ vlastenectvi. Scznala je vc 
spisech Tylov^ch a byla jim uchvacena mocn^ 
a na v2dy. NeukojenI, touiici, zklaman^ duSi 
jeji otevfel se nov^ iivot, nov^ cil: praco- 
vati pro vlasf, pro ndrod a jeho nejt^rpictSj- 
Siho repraesentanta, £csk^ lid. Spilila nl- 
meck^ verSc, jei posud psala, a s Dad^enim 
konvertitky pohroulila se do literatury £esk6; 
zlhy ji2 pokouSela se o £esk^ bdsn^, a kdyi 
se nedafily, jala se po pamSti a die struf- 
n^ch zapisek sv^^ch spisovati pohidky. 
Praha, srdce £es. vlastenectvi a literatury, 
£im dale tim vice byla cilem touhy ieji. 
Spln^na zahy. Choroba pHnutila N-vou hle- 
dati odbom6 rady l^kafsk6 i zavedla ji 

V l^tS 1840 do Prahy k prosluldmu 16kafi 
Dru. J. Cejkovi. L^kaf stal se zahy tak6 
literdrnim rddcem a dAv^rn^m pfitelem N-v^, 
zvlaStS kdy2 r. 1841 trvale se usadila v Praze. 
Cejkou a Frantou Sumavsk^ra uvedena N. 
do vlasteaeck6 spole^nosti pra2sk^ a uchva- 
cuiici krdsou, bohat^m duchem i milou po- 
vahou ziskala rdzem srdce vSech. JmenovitS 
mladdi generace literdtfl byla pfimo okou- 
zlena demonick^m zrakem jejim, v$ickni stali 
se jejimi horujicimi pfdteli, mnoh^ vice ne2 
pfitelcm. Byt N-v^, jei tehdy znala jii Hei- 
na z pam^ti, stal se zdhy stfediskem ostat- 
nich mlad^ch ctitelA Heinov^ch a cel^ho 
>mlad^ho N£mecka«, stfediskem >mlad^ Ce- 
chie«. Neivzd^lan^jSi spisovatel a nejnada- 
n£j$i bdsnik v tomto kruhu, V. B. Nebesk^, 
ptisobil tehdy se sv^m pNtelem Cejkou nej- 
vice na dalSi v^voj ducha N-v^. On uveal 
ii V (^es. prosodii a metriku, v moderni n£m. 
literaturu a lilosofii. Cejka postaral se op£t 
o u^itele deStiny a zdhy tdk6 stav^l pfed 
odi ieji nov^ vzor, vybfzeje k jeho nasledo- 
vani, genialni Francouzku George Sandovou. 

V jin^m sm^ru pflsobila na N-vou idedlni 
vlastenka B. Rajskd, s ni2 navdzala trvale 
dflvSrn^ pfitelstvf, K.J.Erben,kterJiosv6tlil 
ji dflleiitost pohddck a lidov^ literatury vfl- 
bee, Tyl, jeji hlavni buditel, a j. a ovSem 
cel^ svfiif vlasteneck^ ruch v Praze soustfe- 
d6n^. Mocn^ dojmy, jei Praha v N-v^ vzbu- 
dila, vtSliiy se zdhy v bdsnS pln6 vlastene- 
ck^ho 2dru a nadSeni slovanskdho: Ceskjrm 
fendm (>KvSty« 1843, prvni tiSt^ni biseft 
N-v^), Slavne rdno (1843), Moje vlast (1844) 
a j. Na t^chto verSich vsude znatelna byla 
ruka Nebesk^ho, ale nem^nS bvlo tak6 zfej- 
mo, ie nov^ velikj talent pfibyl iesk^ poesii. 
Bdsng pf ijaty se vseobecnou pochvalou. Stej- 
nou pozornost vzbudil jin^ liter, pokus N-v^: 
pohddky, jejich2 motivy pf ihldsily se jii v bds- 
nich N-v6 ( Vodnik, Znameni). Do jejich spiso- 
vini dala sc N. na popud Cejkflv a Erbenflv 

V zim6 r. 1843, maiic liraysl ddti je Erbenovi 
k doplnSni jeho sfavn^ sbirky. Poznav vSak, 
jak p^kn6 N-vd dovede vypravovati a jakou 
cenu stilistickou a bdsnickou ma prdce jeji — 



o v6rno8t lidov^ho poddni nedbala tehdy 
jeSt^, n^bri teprve pozdSji na Domailicku 
a na Slovensku vlivem Erbcnov^m — Erben 
radii, aby vydala je sama. Po piln^ch pfi- 
pravdch vy$ly v dervenci r. 1845 prvni svazky 
Ndrodnich hachorek a povisti, jei vzbudily 
vStSinou tut^2 pozornost jako bdsnd (Praha 
1845—47, 6 sv.). Ale radost N-v^ nad zda- 
rem prv^ch pokusii liter, zkalila se, kdy2 
ji2 V srpnu musila opustiti Prahu, >^eskou 
Mekku«, a ndsledovati mu2e do Domailic. 
Jedind nad^je, ie seznd novd vrstvy deskdho 
lidu, jen2 v2dy rozhodndji staval se pod- 
kladem jejich liter, praci, mirnila nechuf 
k novc'mu bydliSti. NalezSi Doma21ice na- 
rodn6 neprobuzen^, N. uminila si stdti se 
jim buditelkou a zahdjila hned vlasteneckou 
propagandu v m£st6 i po vesnicich. Ale 
mezi m^stsk^m obyvatelstvem potkdvala se 
dlouho jen s nechuti a s odporem; teprve 
dasem do^kala se zdaru, a ieji velik6 zasluhy 

probuzeni Domailicka oam^nSny obecnym 
uzndnim a dctou. Vedle buditelky N. stala se 
vdak tak^ prvni folkloristkou Domailicka, 

V torn ohledu nad jin^ bohat^ho a zajima- 
v^ho. Na 6ast^ch vychdzkdch sbirala v5e, 
CO uznala za pam6tihodnd, charakteristick^ 
pro lid: pohldky a pov^sti, je2 zapisovala 
nyni jii v6rn6 z tradice lidu, zvyky a oby- 
6eje, fikadla i pf islovi, slavnosti Iidov(^, tance, 
kroj, ba i zvIdStnosti lidovd mluvy, jei tak6 
prakticky zahy si osvojila (v Karle), Obrd\ky 

1 okoli DomafUckiho (1845—46), O prosto- 
ndrodnim leieni na Doma^licku (1846), Selskd 
svatba ^ okoU Domafiickeho (1846—47), Krd- 
lovske hrani^ne misto Brod v Lese v Bavorich^ 
Pisni, Hkdni a hry (1846—48), Dlouhd noc 
(1847) byly bezprostfednim ovoccm t^to 
plodn^y piln^ prdce na Domailicku, kterou 
ruSila jen nemoc. Kdyi N. neozdravela ani 
pod Sumavou, ici sv^mi krdsami ji poutala, 
vypravila se v \€th r. 1846 do FrantiSkov^ch 
Uzni. Ve ^tyfech nedelich, jei tu ztravila, 
vznikly zajimav^ Dopisy \ La^ni Frantisko- 
yy-ch (1846—47), sv^d^ici sestfe Marii v Za- 
hani, ale urfen^ pro vefcjnost. Denni za- 
mSstndni N-v^, vychazky do okoli, ruch 
lazeAsk^ i host^, Cheb atd., vSc to jako 

V kaleidoskopu miha se tu pfed ocima £te- 
nafe, zabarveno svSiim koloritem slohu je- 
jiho. Do pobytu domailickeho pada posl^ze 
tak^ poddtek povidek N-v6. Rozhodn^ motiv 
k nim vySel op^t od Cojky, jeni neschvaluje 
pouh6 mechanicke dinnosti sbSraci a po- 
pisn6 pobizel N-vou k samostatndmu romdnu 
a povidce po vzoru G. Sandov^. N. jala se 
pfem^fileti, jak by splnila dkol, a jii v Do- 
mailicich napsala prvni pokus samostatn^jSi 
povidky Obrd^ek vesnicky (1846—47) a po^ala 
psdti Kariu (vyd. v »Perlich 6es.« 1855). 

V l^t6 r. 1847 Ndmec pf eloien do nSm. VSe- 
rub, jeito pr^ chof jeho boufi lid. Tarn jii 
na jafe r. 1848 stihla N-vou zprdva o sveto- 
d^jn^m hnuti, jei r. 1848 zachvdtilo znendhla 
celou Evropu a tzk6 Cechy. V prv^m na- 
dSeni chopila se p^ra a psala Selskou politiku 
(>Ces. V£ela< 8. dub. 1848) ku pou^eni lidu 



N^mcovi. 63 

o nov6 svobod6, konstituci atd. Posl^zc, | ty hrozn^ Hstky jeji, prosicf dpSnliv^ za sk^vu 
zaslechnuvSi o boufich praisk^ch, zmitdna . chleba. A prosby nebyly v2dy vyslySany, 
radosti a strachem, N. nevydriela to d61e a nejednou pfesveddila se N., 2e »J8ou lide, 
doma i zajela do Prahy. Plna bolesti, zkla- 1 ktefi neum6jf ddti ani dobrdho slova ani 
mini, hn6vu nad tim, co vid61a v Praze, a I kousek chleba podati«. Ji2 od dob siiatku 
obav o existcnci mu2ovu vrdtila se v pol. i za trudn^ch chvil zal^tal duch N-v6 dasto 
(^ervna do Vicrub. Odtud ji2 koncem ^ervna do t^ krasn^ doby dStstvf, proiit^ho v ddoli 
nisledovala muie do Nymburka, r. 1849 pfe- ratibofsk^m, a vzpominala na babi^ku (v Ob- 
sazeni op^t do Liberce. N. £inic 6ast^ vy- : rizcich z okoli Domailick^ho). Nyni za do- 
chdzky do okoH snaiila se vniknouti do | by svrchovan^ bidy, zklatnani, opuit6aosti 
2ivota tamniho lidu, ale mdio se \i to dafilo, i vynof il se obraz ten s neb^valou sv£2esti, 
je2to lid nem^l d&vdry k lifednici; za to N. vSi silou op6t a op6t pfivdd£la si jej na 
pokradovala v povidkdch, z nichi vznikly tu mysl, aby zapomn61a v minulosti na pff- 
Sestry (1848), motivovan^ ndvSt^vou N-v6 I tomnost a ^erpala z n6ho dt^chu. Pro lilevu 
V Zahani u rodiiflv, a Diva Bdra (1849—50). vlastni zkormoucen^ duSe N. vti^lila vzpo- 
R. 1850 N£mec posldn jako vrchni komtnissaf minky na sv6 d^tstvf na papir a tak povstala 

~ Bd6t(%a, jcdna z nejdrahocenndjiich knih naSf 



do Miskovce v Uhrich. N. s d^tmi odst^ho- 

vala se do Prahy, jei ji stdlc tdhla silou j literatury (1863— 65). Utrpeni' a zkufienosti 
neodolatelnou. Zihy obnovila stare pfdtel- ! pfivodily tak6 zmSnu ve spole^ensk^ch sty- 
sk^ styky a navdzala nov^, jmenovit^ s, K. cich N-v^. V sebe uzavfena vzdalovala se 
Sv£tlou, i. Podlipskou, I.J. Hanuiem a j. lidi i vefcjnosti(jedin6pfipohfbuHavIi£kov£ 
PilnS u6ila se nisky a srbsky a jeSt6 piln^ji | vystoupila z i&strani, pololivii, jedind z teh- 
dle navodu Cejkova jala se studovati 2ivot dejii spole^nosti £es., na rakev jeho v^nec 
a jeho zahady sociilni, aby odtud £erpala a li^astnivSi sc s manielem pohfbu, za6e2 
pro sv6 price. Ale okolnosti opSt a op^t on trestdn v6zenim) a 2ila pouze sv6 roding 
ji strhovaly k 6innosti starSi. Vypravilaf se | a pracfm. Pouze ncjmladili generace, du- 
o prizdninich za mu2em do Uhcr (do 6ar- , Scvn£ ji ph'buzni a stejni kacefovani vy- 
mot BalaSov^ch). Zastavivii se V Brne u pf dtel davatel6 >Lady Nioly« nepozbyli sympathii 
F. M. Kldcela a dra. |. Helceleta a ve Vidni N-v6, je2 v almanachu jejich uvefejnila svou 
u ph'buzn^ch, u J. Kollara a A. V. Sembery, ; povi'dku Sestry a krdsnou bichorku dva- 
podnikla svou prvni cestu po Slovensku, j n^ic/r misi6kdch\ rovn£2 alra. >Maj« (1858), 
ii2 popsala po ndvratu (Z Uher v >C C. M.« pfedzv6st nov^ho jara v 6esk6 poesii, dital 
1852). Do Prahy vratila se N. s t62k^mi | N-vou za spolupracovnici (C/2)^«/;o</Aordm<). 
starostmi do budoucnosti, je2to slyScla o taj- Man2el jeji z kritk^ho pobytu v BSlaku 
n^m vySetJ^ovdni proti man2clovt. Zapomenuti | v Korutanech, kde po pf izniv^m vyfizenf 



hledala v piln6 prdci, k ni2 motivy nasbirala 
po v5t5in6 cestou, hlavne ve Vidni, kde po- 
znala bidn^ pomSry £cs. slu2ek, dSlnikflv 
a femeslnikA. Domdci nemoc^ Baruska^ Dobry 



svdho protestu dostal chudd misto pfi cel- 
nim lifadS, pfinesl ji od far. M. Maiara popis 
ndrodni slavnosti SlovincA v doling zilskg 
v Korutanech a ukizky baji slovin., z nich2 



clovik a pfeklad »Pravzor TartufTac od Gutz- 1 N. zpracovala Ndrodni slavnost Slovinc& v do- 



kowa pochazeji z t6to doby (1851—52). Roku 
nasledujiciho N. podnikla druhou, r. 1853 
tfeti a r. 1855 6tvrtou cestu do Uher. Zpo- 



lin€ \ilski v Korutanech a Bdjeinj^ prirodopis 
(1857), cholera zufici po vdlce krimskg dala 
ji podnSt k pov. V ^drnku a pod%dm6i (1857), 



m{nky ^ cesty po Uhrich (»C C M.« 1854); I vzpominky z Kostclce a Doma21ic vt5hla 
Ohra^ le fivota slovenskeho (1859); Uherske\ v povidky Chudi Ude a Roidrka (1857). Zdalo 
misto ^armoty (pj5. r. 1856 a vyd. v >C ' se, jakoby pfi t^to horein^ prdci rostl, silil 



C. M.« 1858) a hojna sbfrka Siovenskych po- 
hddek a povistf, k ni2 pfispfeli hlavnS slov. 



duch N-v^, z ngho2 rodily se nov^ a nov6 
skvosty ryzi poesie, hluook^ch mySlenek, 



vlastenci dr. G. Reusz a Samo Chalupka vfel^ho citu zvldSte pro chud^, trpicf, opo- 
(vyd. 1856—58); Kraje a lesy na Zvolensku vrhovan^ lidstvo. Za to t61o sldblo, hynulo 
a krdsnd povidka Chyfe pod horami (psana vfliihledS chorobou, nedostatkem i duSev- 
1852—53. vyd. v aim. >Mdji« 1858) byly liter, nimi iStrapami, a marnfe hledala zotavenf 
ovocem jejim. Zatim poc. £ervna f. 1853 v N. Byd2ov6 a Chlumci. Nov^, posledni 
stibla rodinu N-v^ katastrofa, ji2 hrozila se | zklamani pfivodilo kritick^ obrat. S pov^st- 
ji2 od r. 1848. Man2el jeji slo2en s lifadu n^m A. Augustou, knihtiskafem v LitomySli, 
a ponechina mu do konce vySetfovani jen j N. uiinila smlouvu na vyddni sebran^ch 
polovina slu2n6ho. T62ce skliccna vratila sc | sv^ch spisAv a odjela v l^t6 1861 do Lito- 
N. V fijnu r. 1853 do Prahy a tu ^ekala ji mySle, aby na mist6 pfipravovala vydani 
rana novi: syn Hynek, o jeho2 nemoci ani | {BabUku cht61a pfedfilati) a dohli2ela k tisku. 
nevid^la, je2to dopisy jeji byly zadriovany, Nesvfidomit^ nakladatel, jen2 se byl zavdzal 
skonal den po jcjim navratu. Utrpeni du- 1 postarati se o jeji v^2ivu, nechal ji do limoru 
Sevni i nedostatek hmotnt uvrhly N-vou do I pracovati za nevysloviteln^ho nedostatku, 
tS2kg choroby, je2 ulevila teprve na jai'e. I tak 2e man2el, jen2 o Vanocich za ni pfijel, 
NejvfitSi bida vSak teprve pfiSla, kdyi 1. fii. | nalezl ji iipln6 seSlou, seSedivfilou. Odvezena 
man2elovi zastaven plat liplnS. Marnd ohli- do Prahy, ale pfes pecliv^ oSeti^eni l^kaffi 
2ela se N., aby uchrinila rodinu aspofi pfed I nezotavila se, majic jen jeding pi^ani, smrt, 
hladem, po s]u2bS jak^koli. Z t^ doby jsou je2 ji zihy spln^no. Nejen 2ivotnich trudCi 



64 



Nimcansky. 



zbavila smrf N-vou, ale uml^ela tak^ 6etn6 
jeji hdnce, ktefi nechdpali t^to zvlaStni, ve- 
lik6, genidlni 2eny. Vfel^mi slovy Hdlkov^mi 
(»Ndr. Li stye 1862) roznesla se sldva jeji po 
cel^m narod6, ku poct6 jeji pojmenovdny 
£etn6 ddmsk^ vlasteneck^ spolky, hrob jeji 
na VySehradS a Ceskd Skalice ozdobeny 
pgkn^mi pomniky. 

Nejkrdsn^jSi pamdtnik postavila si vSak 
N. sama sv^mi spisy. Jako vrstevnikAm — 
Celakovsk^mu, Purkyftovi, Havli6kovi — byly 
ryzim zlatem, tak jsou podnes z nejcenn6j- 
§ich skvostfi naii literatury a zflstanou jimi, 
dokud nevymfe smysl pro ryzi poesii. Ne 
jednotliv^ episody a typy, ale cel^, pln^, 
podrobn^ iivot £es. lidu za cel^ stoleti za- 
chytila a plasticky, pravdivS, s um6nim a 
Idskou nakreslila v nich N., a knihy zrcadlfci 
tak rozsdhl^ obzor a dlouh^ histor. vtvoj 
nejsou jen pro jednu generaci a nemaji jen 
v^znam literdrni-um^leck^, n^br2 tak^ kul- 
turnS-historick^ a vzdSmvaci v nejlepSim 
smysle slova. Spisv N-v^ se stejnou ddasti 
a rozkoii £te bdsnik. hiedajici umSleck^ho 
poiitku, oby^ejn^ £tendf, af dosp61^ £i dit^, 
jen2 hiedd osvS2eni, zdbavu a pou^eni, i ba- 
datel zpytujici povahu naieho lidu od polo- 
vice XVIII. do I. pol. XIX. stol. (viz »Pfi- 
spSvky k ndrodopisu £eskdniu«, sebran^ ze 
spisfl N-v6 drem. Jar. Vlachem v »C. C. M.« 
1887 a 1889). Tfi uriit6 fase vykazuje liter, 
dinnost N-v6. R. 1842 po^fna bdchorkami. 
NejstarSi jsou t^mSf stilistick^m cvicenim, 
pouh^mi idealisovan^mi ohlasy t^to naivni 
iidov6 poesie; teprve od nedosti2n^ho £r- 
bena u6f se N. poddvati je (od doby do- 
ina2lick^) v6rn6 die lidov6 tradice. Po Er- 
benovi N. nejl^pe dovedia vyprdv6ti tes, 
pohddky. Nova a novd vyddni (tak6 skvostn6 
illustrovand) ukazuji zfejmSJak oblfbena jest 
sbfrka N-v^ zvl. u mldae2e. Od pohddek N. 
pfeSIa k samostatn^jSim popisum, zachy- 
cujicfm 2ivot i povahu lidu a v§e, co jej 
charakterisuje : kroje, zvykflv a oby^ejii, 
slavnosti, fedi atd., a vrchoHcim v cestopis- 
n^ch obrazfch, zvl. ze Slovenska, pln^ch 
bystr^ho pozorovdni, hlubok^ charakteri- 
stiky, svd2i 2ivotnosti, malebn^ poesie, oso- 
bit^ho slohu. AvSak vrcholem tvofenf N-v^ 
jsou jeji povidky (asi od r. 1847), k nim2 
v5e dl^ivfejSi bylo t^mfef prflpravou. Praco- 
vdny vesm6s s nevSedni um^leckou solid- 
nostf. Nejen motivy, ale celf material, cha- 
raktery, kolorit, pXrodni a kulturni pozadi, 
£asto i i^e6 cerpala N. z bohat^ch sv]^ch 
studii skute6ndho 2ivota, skute^n^ch lidi. 
Odtud ta vzdcnd redlnost, pravdivost jejich 
povi'dek. A stejne sv6domit£ po6inala si pfi 
zpracovdni. Do podrobnosti promyslila a 
procitila celou povidku, vypravovala z hlavy 
pfdtelAm, podrobovala op6t a op£t kritice 
vlastni i cizi, pronikla teplem vlastni velik^ 
duSe, ne2 po6aIa psati. Tak vytvofila N. 
naSe prvni realistick^, opravdu moderni po- 
vidky. Solidnopt bdsnickou, um^leckou stup- 
ftuje 6thickd a sociologickd hloubka v^tSiny 
povidek N-v^. Ona prvni pokouSi se um6- 



lecky feSiti nejen otdzku ienskou, ale i mo- 
derni socidlni otdzky mezi zam^stnavatelem 
a dSlnikem, pani a sIu2kou (ve spolku s nd- 
rodnostni otdzkou), bohat^mi a chud^mi, ve 
smysle vzne^endho pfikazu lisky k bli2nimu, 
jim2 sama fidila se po cel^ 2ivot. Nejskv^leji 
vynikaji vSecky tyto pfednosti i autobio- 
gralickd strdnka na pfednim, typick^m dile 
Nv6, na slavn^ jeji Babiice^ s ni2 t^mif 
srostla spisovatelskd slava N-v6 (N. sama 
zaklddala si nejvice na Pohorske vesnici), Ne- 
jen sv^ nejkrisn^jSi vzpominky na itastn^ 
doby mladi, ztrdven^ho v pQvabn^m ddoli 
ratibofsk^m, ulo2ila N. v tomto dile, ale 
v jednoduch6 historii t^to prost^ 2eny z pod- 
krkonoisk^ho lidu, v jejfm 2ivotS, povaze, 
zvydch, kroji, feci, potom v n6kolika epi- 
sodick^ch postavdch a jejich 2ivotnich pfi- 
hodach nakreslila dojemn}^, 2iv^, v£rnf a 
vysoce poetick^ obraz ^esk^ho lidu, jeho 
ducha a 2ivota od druh^ poloviny XVIII. 
do prv^ tfetiny XIX. stol. fi.adu podrobn^ch 
studii ethnogralick]^ch, ale tak6 velk^ v^kon 
um61eck^ a mySlenkov^, kus sv<5 2ivotni 
Blosofie o ceni a i&^efu 2ivota, vypdlen6 
ohn6m strasti, vtSlila N. do Babi&cy, t^to 
prav^ perly tea, literatury, jak nazval ji ji2 
K. Havlidek. Sebrani spisy N-v6 vyddny 
v Litomyili a Praze (nakladero A. Augusty 
1862—63. 8 sv.), pak v Praze u I. L. Kobra 
(1869—91, 9 sv.; tu obsa2ena tak6 literdrni 
pozflstalost N-v^: pohddky jihoslovansk^, 
zlomek to ztracen^ sbirky pohddek a povisti 
slovan. ndrodu\ popis Hradku hornolehotskeho] 
irta (jtyry doby z r. 1856; Cesta ^pouti, zna- 
menit^ zlomek velik^ho obrazu 2ivota ies- 
k^ho a j.); vybran^ spisy upravil Fr. BartoS 
(Tel6, 1893, 3 sv.); dila jednotlivd dasto vy- 
ddna o sobS, nej^astSji Babicka (ji2 na 15 
vyddnf, z nich2 nSkolik s illustr.), je2 pro- 
nikla i do literatury slovin. (pfel. Fr. Cegna- 
rem, 1862), rusk^ (E. G. Petrovskou), chor- 
vat. (L. Maf ikovou, 1870), franc. (J. Koppovou, 
1881 a Thi6rotem, 1900), rumun. (Urb. Jar- 
nikem), n£m. (Ant. Smitalem), angl. (A. Gre- 
gorovou, 1891), lu2ic. a j. 2ivotopis N-v^ ob- 
lirngji vypsal J. Hanui (»Bo2ena N. v 2ivot6 
i spisech« v >Matici lidu« 1889), 2. Podlipskd 
1 pfi Sebran]^ch spisech u Kobra) a V. Vdvra 
(»Bo2ena N. Pokus 2ivotopisn^ a literdrni«, 
V >Ces. Knihovn6« Ottovi 1895). Podrob- 
n^ho liter, rozboru a ocen^ni posud nemdme; 
pokus HanuSflv, staf J. Vldka (N^kolik ka- 
pitolek z d^jin naSi poesie, 1898), J. Vobor- 
nika (v >Pamatniku Akad.« 1898), E. Krdsno- 
horsk^ (»C. C. M.« 1880), spisek Vdvrdv a J. 
drobn^jSi jsou jen ccnn6 za^dtky. Rovne2 
dosud i!ihrnnS nevyddna bohata korrespon- 
dence N-ve, zrcadlo ducha a 2ivota a kli£ 
ke spis&m jejim. HS. 

Ndrndansk]^: 1) N. Bartolom£j,biskup 
Jednoty bratrsk^, spisovatcl £esk^, rodem 
z Uh. Brodu, byl udenikem r. 1575, jdhnem 
r. 1581 v Boleslavi, knSzem r. 1587 v Lip- 
niku. Stav se r. 1594 sprdvcem duchovnmi 
v Chrasti (Dekr. 265) dokondil tu spis, vyd. 
ndsl. roku (1595) pod tit. Disposith aneb ro^^- 



NSmdany — N£m£ice. 



65 



/of en I na paiije svati. Rukopis dostal se s ji- 
n^i knihami iesk^mi do Stokholma (Da- 
dik, Schw. R. 89). Pfijat jsa sa £lena tizk6 
rady r. 1599 v Boleslavi zvolen tamt^i za 
biskupa r. 1601, kde pfedniiel i zdleiitosti 
kn62i nen^eiiti se chovajfcich (Dekr. 275). 
Jako biskup sidlo mil v £van£icich a f v Bo- 
leslavi 16. listop. 1609 (>Med< 155). 

2) N. Jan, pisaf Jednoty bratr., snad pH- 
buzD]^ neb aspofi krajan pfede$l. (* 1552 — 
t 9. zdf i 1598), uienikoval v Pferovi r. 1568 
a stal se jihnem v SlavkovS r. 1575, ale kni- 
zero teprve r. 1584 tamt^2, dienem rady zvo- 
len V Lipniku r. 1589. Pfi vyddvini bible 
Kralick^ svifeno mu vypracovati po^ndrnky 
a vysvitlivky ku BlahoHavovu Novimu 2Monu 
(dil VI. z r. 1593). Kdyl r. 1594 v prvotno- 
sti postaven sjin^mi tfemi, sv£feno mu pf- 
safstvi Jednoty (Dekr. 261). Sfdlo mil v Dfe- 
vohosticich, kde se postaral o vystavini 
zboru. Qireiek, Ruk. II., 50.) JNk. 

Ndmoaay: 1) N. (Niemtschan), ves V Ce- 
chdch, hejtm. a okr. Podbofany, fara a pS. 
Ma$tov; 20 d., 201 ob. n. (1890), kaple, Itf. 
§k., hnidoahel. loiisko a chmelnice. Pfipo- 
minaji se r. 1196. 

2) N., ves na Moravi, hejtm. VySkov, 
okr., fara a pi. Slavkov; 162 d., 778 ob. £. 
(1890), 2tf. Ik. s rolnick^ pokrai. kursem, 
kaple sv. Antonfna a Idzni. 

Hdmte V. Nimii. 

Ntedi : 1) N. (Niemsching), ves v Cechdch, 
hejtm., okr., fara a pS. Ces. Krumlov; 12 d., 
1 obyv. C, 86 n. (1890). — 2) N., Nimie, 
ves t., hejtm. a okr. Vys. M^to, fara a pS. 
Brandies n. Orl.; 27 d., 148 obyv. L (1890). 
Pfipomind se r. 1371 a v 1. 1649—80 bylo 
samostatn^m statkem. — 3) N. {Nemschen), 
ves t., hejtm., okr. a p3. Usti n. Lab., fara 
ProboStov; 21 d.» 98 ob. n. (1890), kaple.— 
4) N., ves t., V. Nemf2. 

6) N. ^imptsch), starofitni krajski misto 
V Prus. Slezsku, ve vldd. obv. vratislavsk^m 
nad Slezou a 2elez. trati Strzelin-N.; 2168 
ob. (1895), obv. soud, katol. a evang. kostel, 
itar^ z^mek (pAv. sidlo hrab. v. Nimpsch), 
nemocnice, dva ml^ny, jirchdfstvi, souken- 
nictvf, fepafstvi a romantick^ okoli. N. pM- 
pomind se v XI. stol. a b^valo pevnostf, 
r. 1428 bylo oblihdno od husitAv a r. 1633 
od Albrechta z Valdlteina. 

VdmMoe; 1) N., ves v (!)echdch, heitm. a 
okr. Blatnd, fara a poSta Sedlec u Blatni; 
13 d., 77 obyv. i. (1890). — 2) N., ves t., 
hejtm. a okr. Ml. Boleslav, fara Dobrovice, 
p5. LuStinice; 30 d., 197 obyv. L (1890). — 
8) N , popl. dvtlr a lihovar Ad. kn. Schwar- 
zenberka t. u LiSnice, hejtm. C Budijovice, 
okr. a pi. Hlubokd, fara Kostelec. Stdvala 
zde tvrz a statek, jej2 Divil Boubinskj^ 
z Boubfna prodal (1541) Chvalovi Kunalovi 
z Machovic, po ieno2 potomcich sed61i zde 
Budkoviti z Budkova a r. 1706 dostaly se 
N. ke Tfeboni. — 4) N., ves t., hejtni. Do- 
nailice, okr. a pi. ICdyn6 Novd, fara Ubo6; 
63 d., 297 ob. i. (1890). R. 1379 pfipominaji 
se pH hradu Nov. Herlteinu. — 6) N., ves 

Ottfiv Slovnik NauCn:^, sv. XVIII. 2fl6 1901. 



t., hejtm. a okr. Klatovy, fara a pi. Cachrov; 
12 d., 16 ob. £., 62 n. (1890). — 6) N.. far. 
ves t., hejtm. Klatovy, okr. Planice; 64 d., 
558 ob. £. (1890), kostel Nanebevzeti Panny 
Marie s hrobkou CdkA z Olbramovic (ve 
XIV. stol. far.), 6tf. Ik., pi. (v mf8t6), popl. 
dvflr, ml^. R. 1379 byla zde tvrz a n£koiik 
poplulf, jel spojen^ dr2el (1501) Tan Cejka 
z Olbramovic a jeho potomci, v aVII. stol. 
Perglarov^ z Perglasu, od r. 1665 Mik. Alel 
Vit ze Rzav^ho, za n£ho2 odproddny byly 
ku Planici. V 1. 1834—1837 stavSn zde nov^ 
kostel. — 7) N., ves t., hejtm., okr. a polta 
Kolin, fara Ohafe; 37 d., 618 ob. 6. (1890). 
N. zaloleny nej spile konc. Xlll. st. od prae- 
monstritfl na Strahov^. V XV. stol. bylo tu 
sidlo Jana z N6m(^ic. R. 1514 m£l prdvo ku 
tvrzi V N-cich Sigmund Kor^ek z Bo2ec, 
kter^ N. pfipojil k Ohafftm a pozd^ji se do- 
staly zdmku kolinsk^mu. — 8) N., ves t., 
hejtm. Lede£, okr. a pi. Dol. Kralovice, fara 
Keblov; 38 d., 220 obyv. t. (1890), ml^n. — 
9) N., ves t, hejtm., okr., fara a pi. Lito- 
myll; 111 d., 706 ob. £., 2 n. (1890), kaple, 
2tf. Ik., nSkolik ml^nAv a 2 pily. — 10) N., 
ves t., hejtm., okr. a pi. Pardubice, fara Dfi- 
te( a Kun^ice; 28 d., 236 ob. d. (1890). — 
11) N., ves t., hejtm. Strakonice, okr. Vo- 
lyn6, fara Cestice; 42 d., 256 ob. 5. (1890), 
pi., dva ml^ny. Fid. panstvi N. s Kraselo- 
vem md 836*03 ha pAdy; n<lle2i k n^mu zd- 
mek s kapli sv. Jana Nep. (pfi n£m zdmeck6 
kaplanstvi), dvflr, pivovar, lihovar a dr2i lej 
Karcl sv. p. Dlouhovesk^ z Dlouh^vsi. Roku 
1228 uvdd£ji se mezi zbo2im kUlt. sv. JiK, 
ve XIV. a V XV. stol. bylo tu n^kolik se- 
d^ni vladydich, v XVI. stol. sed^l tu Vdclav 
Koc z Dobrle, Chfepi^ti z Modlilkovic. za 
nichi tu vystav^na tvrz, v XVII. stol. V6i- 
nfkov^ z V62nik, z nichi Bernard Vicl. pro- 
dal N. biskupu pralsk^mu, Janu Igndcovi 
Chanovsk^mu z Dlouh^vsi. — 12) N. {Nem- 
tschitx), ves t., hejtm., okr. a pi. Horl. T;^n, 
fara Tfebnice; 20 d., 106 ob. n. (1890). 

18) N., ves na Moravd, hejtm. Boskovice, 
okr. Blansko, fara a pi. Sloup; 95 d., 604 ob. 
i. (1890), fil. kostel sv. Mikulile, Itf. Ik., lo- 
2isko ielez. rudy a myslivna. — 14) N., ves 
t., hejtm. Brno, okr., fara a pi. Ivan^ice; 
121 d., 752 ob. i., 10 n. (1890), 2tf. Ik., lei. 
zastdvka Rak.-uher. sp. dr. rHrulovany-Brno), 
ml^n a opoddl samota Malovan^ ml^n. — 
15) N., mlste^ko t. na lev. bfehu Svratky, 
hejtm. Hustope^, okr. 2idIochovice ; 293 a., 
1556 ob. a., 15 n. (1890), far. kostel sv. Vdc- 
lava a sv. Vita, 4tf. Ik., pi., nesv6f. statek 
se zdmkem a dvorem arciv^vody Bedficha, 
stroj. ml^n a opoddl popl. dvory: Boudky, 
Hovd Ves a ZeleAdk a hdjovna Chajda. Pfi- 
pominaji se k r. 1190, kdy byly majetkem 
kliltera velehradsk^ho. Karel TV. potvrdil 
(1334^ N-cim prdvo hrdelni, Ferdinand I. 
propujdil jim (1549) dva vjrod. trhy a vy- 
sadil je (1562) na mSsto s prdvem hraditi 
m^sto zdmi a pe6etiti voskem ^erven^m. 
V XVI. stolcti ujalo se zde ufenf pod- 
obojich, ktefi tu zaloiili tiskdrnu. R. 1623 



66 



N6mcicky — Nemec. 



tn6sto vpadem nepfatelsk^m zpustlo i s ko- 
stelem a zdmkem a r. 1645 zufila zde mo- 
rovd rdna. Kostel znovu vystav6n r. 1650. 
V 1. 1805 a 1809 byli zde Francouzi. Od 
r. 1850 miste^ko se pon^kud pozvedlo. — 
16) N., ves t, hejtm. a okr. Krom^fii, fara 
Kostelec u HoleSova, pi. kikovice; 69 d., 
433 ob. £., 6 n. (1890), Itf. Sk. — 17) N. na 
Han^, m^ste^ko t. na lev. bf. Han^, hejtm. 
Pferov, okr. Kojetin; 221 d., 1302 obyv. i. 
(1890), far. kostel sv. Mafi Magdal., 3tr. $k., 
pd., zelezn. stanice Sev. dr. cis. Ferdinanda 
(Brno-Pferov), ml^n a tu v okoU p6stovdni 
koni. — 18) N., N. Mal^, ves t, hejtm. a 
okr. Znojmo, fara a p$. Mikulovice; 38 d., 
199 obyv. L (1890). poplui. dvflr. — 19) N. 
Dolni, ves t., hejtm. a okr. Da^ice, fara 
Volfifov, p5. Lipovec; '62 d., 388 obyv. d. 
(1890), Itf. Sk. a firizdflv ml^n. — 20) N. 
Hornf, ves t., hejtm. Dadce, okr. TeI6, fara 
a pL Studend; 42 d., 291 obyv. i. (1890) a 
alod. statek Bedf. fii. svob. p. z Dalberku. 
(j&st obce V Chalupdch. 

N6ili616ky: 1) N., far. ves na MoravS, 
hejtm. a okr. Hustope^^, pS. Pavlovice; 162 d., 
751 obyv. i., 5 n. (1890), kostel sv. Vfta. 2tf . 
Sk. — 2) N., ves t., hekm. Hustope^, okres 
2idIochovice, fara Pravlov, pi, Dol. Kounice ; 
63 d., 18 ob. £., 323 n. (1890), Itf. ik., ml^n 
a popl. dvAr. 

NimMna, ves u Jindf. Hradce, v. Jem- 

V«m6i Ves v. Ves N6m£i. 

Nimdovioe, ves v Cechdch, hejtm. a 
okr. Rokycany, fara a pi. Radnice; 38 d., 
251 ob. e. (1890), 3tf. Ik., lo2isko kam. uhli 
a tovirna na kyselinu sfrovou a skalici ze- 
Icnou. R. 1240 psal se odtud Ratik z NSm- 
iovic. 

Nemea, bohynS nemejsk;^ch her, dcera 
Zevova a Sel6nma, vyskytd se £asto na v<l- 
sdch, na nichi vyobrazeno udoldni Iva H^- 
rakleem. klk. 

Nemea, mal6 ddoli v Argolid^ v feecku, 
jihoz. od Korinthu, mezi Klednami a Fliun- 
tem, prot<^kan^ potokem t. jm., jeni se ilsti 
mezi Seky6nem a Korinthem. N. byla ve 
starov6ku zndma chrcLmem Zeva nemejsk^ho, 
na jeho2 potest konany v posvdtn^m jeho 
hdji hry nemejsk^ (NiikBia). Slavnost sa- 
ma kondna byla dvakrate v kazd^ olympiad^: 
jednou 4. roku olympiady v m^sici Panemu, 
jak se zdd, v l^td; ale nevime, v kter^m roce 
a V kter^m ro^nfm po^asi kondna byla druhd 
slavnost. Bdje feckd pfi^itala zalo2eni her 
nemejsk^ch Sedmi, ktefi pr^ na v^prav6 
proti Th^bdm je poprv6 slavili na po6est 
Archemorovu (v. t.); jini pfic^itali zalofeni 
her H6rakleovi, jen2, zabiv Iva nemejsk^ho, 
hry ty prj poprv^ na potest Zevova konal. 
ftizeni her obstaravali s pocatku Kledniti, 
pozd6ji Argivltf, pak op6t po nijakou dobu 
Klednlti a Argivlti stfidav^, a2 konecinS 
prdvo to pfipadlo definitivnS Argivsk^ra. 
O hrach provozovdny obvykl6 gymnick^ zd- 
pasy muidv a chlapcfi; cizi stdty vysflaly 
k nim the6rie (poselstvi). Tak^ Alkibiad^s 



poslal k tdvod&m nemejsk^m sv6 ctvero- 
spfeif. Jii od dob Filopoimenov^ch pfipo- 
mind se a^6n kithar6dA. Vit^zAm v zdvodech 
nemejsk^ch dostdvalo se ratolesti palmov^ n. 
v^nce miffkov^ho. Nyni jest N. ielezni^nf 
stanici na drdze Korinth-Nauplia. 

Ndmao: 1) N. Jan, feden^ po rodiiti 
izteckf (XV. stol.), druhdy knSz katolick^, 
potom z pfednich theologA tdborsk^ch. Usi- 
loval jmenovit6 o vytvofeni zvldltni nabo2. 
nauky pro prav^ kndlo tdborsk^, Sirotky. 
Kdyz vlak ti splynuli r. 1434 se stranou 
Rokycanovou, N. pfelel k Tdborflm. Ze spisA 
jeho zndmyjsou dva: jeden, podnajici »Po- 
n^vadi duch pravdy pfevelmi se protivil2i«, 
uvozuje Chel^ick^ v traktdtu proti Biskup- 
covi, jen2 mnoho pfejal od N6mce; druh^ 

V latin, pfehledu zachoval M. Pfibram. Viz 
Jire^kovu Rukov^f IL 

2) N. Urban v. Hermon. 

8) N. Josef, man2el Bo2eny N£mcov6, 
V. N6mcovd Bo2. 

4) N. Karel, syn pfed. (♦ 1839 v Lito- 
mylli — t 3. kv^t. 1901 v Troji u Prahy). 
Po studifch gymn. v Praze v^noval se za- 
hradnictvi, byl od r. 1874—96 uditelem na 
hospoddf. Ikole v Tdbofe, potom feditelem 
zem. pomologick^ho dstavu v Troji. 

6) N. Jaroslav, bratr pfed. (♦ 1843 — 
t 30. list. 1898 V Praze). Ufil se saze^em, a 
pon£vad2 jevil vlohy ku kresleni, posldn byl 
podporou n^kolika ctitelAv jeho matky Bo- 
2eny Ntocov6 do Mnichova, kde2 prod^lal 
kurs na um^I. akademii. Odtud dostalo se 
mu pozvdni do Ruska, kde2 stal se uditelem 
kresleni a r^sovdni na redlce v Od^sse a 
r. 1881 jmenovan inspektorem tohoto dstavu. 
Pozdiji stal se feditelem redlky v Rovn£ 

V gab. voIynsk6 a 1890 pfesazen do Vinnice 

V gab. podolsk6. Zde po^al se zab^vati hor- 
live ovocndf stvim a sadaf stvfm, v •kter6m2to 
oboru zdhy zjednal si na Rasi dobrou po- 
v£st, tak ze byl r. 1895 ministrem zem6d^l- 
stvi vysldn do Spoj. Obci severoamer. a Ka- 
nady, by se tarn sezndmil s prflmysl. ovoc- 
ndfstvim. V^sledek t^to cesty byl jeho spis 
Promyilennoje plodovodstvo v Sivernoj AmC' 
rik€, ien2 vyiel r. 1898 (400 str. s 223 vj- 
kresy). T. r. N. ochurav6v pfijel na l^^eni 
do Prahy, kde2 za krdtko zemfel ve vieob. 
nemocnici a pochovdn vedlc matky na Vy- 
lehradS. 

6) N. Antonfn, staveb. rada a spisov. 
odbornf (♦ 11. list. 1843 v Tcl^i na Mor.). 
Po studifch na vysok]^ch Ikolach techn. ve 
Vidni pflsobil jako odborn^' prof, v Td- 
bofe a Hefmanicich ve Slezsku, potom vy- 
konal zkulcbni cestu po Belgii, Francii, 
Nizozemsku a Nfimecku a od r. 1884 je vrch- 
nim in2enyrem technicke kanceldfe desk^ 
zem^d^lsk^ xzAy^ kde rozvinui viestrannou 
praktickou dinnost na poli 6esk^ho zem6- 
delstvf, pfi 6em2 pfispival do odborn^ch 
casopisdv a samostatn^ napsal: Ctyrypred' 
ndsky\oboru ^emidiistvt {Brno, 1883); Upravy 
vodni V dechdch (Praha, 1886); Zemidilsko- 
technickd kanceidr pfi \emidilske radi pro 



Nemeckd celn{ jednota — NSmecka Jihozapadnf Afrika. 67 

krdlovstvi Ceske (t., 1887); Prvnt desetiieti \ namen Organe bei den Jytanxen (*AnRt, Anz.^, 
slufby \emidilskO'technicke v Cechdch (t., 1898); Die Mykorrhi^a einiger Lebermoose 
1894); O upravi fek iesk/ch le stanoviika (>Ber. d. deutsch. botan. Ges.«, 1899); Ueber 
^emSdilskeho (t., 1896) ; Bodenentwdsserung experimentell er^ielte Neubildung der Vacuolen 
(Videfi, 1880); Das Land und das flieaende in hautumkleideten Zellen (>Sitzb. d. Ges. d. 
Wasser (TSsin, 1881). I Wiss.«, 1900); Neue Cftoiogische Untersuchun- 

7) N. Boh umil, ph'rodo2pytec<ie8.(* 1873 gen (»Beitr. z. wiss. Bot.«, 1900); Ueber die 
V Prasku u Nov6ho Bydiova), studoval gym- 1 Art der Wahrnehmung des Schwerkraft reives 
nasiam v Novto Byd£ov6, v6dy pfirodni, bei den l^an^en (^her. d.deutsch. hot. Ges.€, 
roathematiku a fysiku na iesk6 fakult^ filo- 1900); £>ie rei^leitenden Structuren bet den 
sofick^ V Praze, doktorem filosofie stal se Pflan^tn (»Biol. Ctbtt.«, 1900); Ueber schup- 
r. 1896. Od r. 1895 jest assistentem botani- penfdrmige Bildungen an den Wur^eln von 
ck^ho dstavu £esk^ university, r. 1898 ztrd- Cardamine amara (»Sitzb. d. Ges. d. wi8S.«, 



vil delii dobu na university v Ten£ a navSti- 
vil dflleiit£jfii tlstavy botanicke na universi- 



1901); Der Wundrei^ und die geotropische 
Krammungsfdhigkeit der Wur^etn (>Beitr. t. 



tdch V Nemecku. R. 1899 habilitovai se na | wiss. Bot.«, 1901); O smyslovi a reflekM 
£esk^ university pro anatomii a fysiologii 6innosti rostiin (>V^roc. zpr. u6. 8p.«, 1901); 
rostlin, r. 1901 svfifeny rau pfedndiky o v5e- Ueber die Wahrnehmung des Schwerkraftrei- 
obecn^ botanice a sprdva i&stavu pro fysio- \es bei den Pflanxen (>Jahrb. f. wiss. Bot«, 
logii rostiin pfi fesk^ university. Roku 1895 1901); Das Flagiotropwerden ortkotroper Wur^ 
zvolen za mimofldneho dlena Kril. £esk6 \eln (>Ber. d. deutsch. bot. Ges.c, 1901). Sa- 
spol. nauk a za fddn^ho £lena n£meck6 spo- i mostatnS vySlo: Studie o drdfdivosti rostlinne 
Ie6nosti botanicke v Berlin^. B^hem studii plasmy (spisfl poct6n^ch cenou jubil. fondu 
sv^ch na filos. fakultfi pod vedenin> prof. F. i d. 11., 1900); Die Rei\leitung und die rei\lei' 
Vejdovsk^ho zab^val se zoologii a srovnd- 1 tenden Strukturen bei d. Pflan\en (Jena, 1901). 
vaci anatomii a uvefejnil tyto prdce zoolo- 1 Vedle toho dlanky v »2iv6«, »Cesk6 revui«, 
gick^: O novim Diplopodu ^ rodu Strongylo- . referdty v >Zool. Ctbtt.c, >Bot.Ctbtt.«, >V6st- 
soma (1895); O ectoparasitech Ligidia (1895); i niku Cesk^ Akademie«. 
O novy-ch deskj^ch Diplopodech (1895); Studie \ Ndm60k4 oelni Jednota v. Nimecko 
o Isopodech (I. 1895, 11. 1896) ; Beitrdge ^ur ; (dSjiny). 

Kenntniss der Diplopoden Bdhmens (1896, vSe N6meok4Jihoz4p. Afrika (27eu/5c^-5ui/. 
ve >V6stniku krdl. 6. spol. nauk«). V >Zool. westafrika), nhm, osada, rozkladcL sc na po- 
Anz.«(1896): Ueber Excretionsorgane und G«- , bf e2i Atlantsk^ho okednu od listi f. Oranje 
schlechtsverhdltn. einiger Landisopoden ; Ueber , na s. a2 k listf f. Kunene v d^lce 1500 km^ 
das Eingeweidenervensystem einiger Landiso- ' obklopujfci angl. ilzemi pfi zdl. Velrvbim. Na 
poden (pfeloieno do angl. pro »Ann. and s. hrani^i s portug. Angolou ai k SeSeke a 
Mag. of Nat. Hist.<). V >Anat. Anz.«: Zur Zambesi, kam2 dosahuje toliko i&zk^m pru- 
Kenntniss des peripherischen Nervensystems ' hem ilzemi, na v. s Brifskou Stfedni Afrikou 
einiger Crustaceen (1896); Ueber die 5/riic/ur { aj.sKapskem. Zabird as 830.960 frm* s 200.000 
der Diplopodeneier (1897). Ve >Verh. d. zool.- 1 obyv. Neclenit^ pobfeii nesk^td iddn^ho 
bot. Ges.« (Videfi, 1897): Ueber einige Arthro- ' v^tiiho pffstavu, ba jedin^ Angru Pequenu 



poden der Umgebung von Triest. V »Zoolog. 
An2.« 1901: Zur Phylogenie einiger Diplopo- 
denfamilien. Stav se assistentem botanick^ho 



a zdl. Velrybf zandSi mofe piskem. Pod^l po- 
bfe2{ tdhne se na j. §ir§i, na s. u2Si pruh 
pisdit^ poudt6, je2 zdviha se terassovitS do- 



listavu v6noval se botanice a uvef ejnil tyto vnitf zemg, a2 dosahuje v^ie 1500 m a tvof i 
price obsahu cytologick^ho, anatomick^ho ' tak zip. okraj Kalahdrsk^ pouStS svafujicf se 
a fysiologick^ho: Cytoiogickd po\orovdni wa i k v. ai k 500 m, NejvStSi vJSku najdeme ve 
vegetaMch vrcholeck rostiin (>VSstnik spol. stfedu (Omatako 2680 m). Z tohoto mista 
naukc, 1897); Abnorme Kerntheilungen in der \ smhfnn feky ^ednak k v. (Xosob), jednak 
Wur^elspit^e v. Allium cepa (t, 1893); O prtu \k j. (Vel. Rybi f.), jednak k z. (Swakop a 
petaloidnich tyiinek Hyacinthu (>Rozpr. Ces. | Kuizeb). KromS pohranid. fCunenc a Oranje, 
Akad.«, 1898); Ueber die karyokinetische Kern- 1 pak Okovanga jsou vsechny ostatni feky pe- 
theilung in der Wur^elspit^e von Allium cepa I riodick^, jichi vyschla fediStS jsouce prud- 
(»Jahrb. f. wiss. Bot.«, 1899); Ueber die Aus- k^mi lijiky naplnfena vypfjeji rychlc vcSkcru 
bildung d. achromatischen Theilungsfigur (>Bot. vlahu. Adkoliv tato 6ast Afriky feii bud v tro- 
Ctbtt.«, 1898); Zur Physiologie der Kern- und ' pick^m, bud'mfrn^m pdsmu, pfece klima jest 
Zelltheilung (>Bot. Ctbtt.«, 1899); O v^ta^ich ' celkem rizu stejn^ho, toliko jest rozdil mezi 
me^i v^rustem a geotropickym \akrivenim ko- i pobfeiim a vmtrozemim. Na pobfcii jc sice 
fenit (»V6stnik spol. nauk«, 1898); Pi^ispivky teplota pravidelnd, ale dosti nizka, naslcdkcm 
k fysiologii a morfologii rostlinne bunky (t., I studen^ho proudu benguelsk^ho, s hustjmi 
1899); Ueber Kern- und Zelltheilung bei Sola- mlhami t^mSf bez sraiek deSfov^ch. (Angra 
num tuberosum (>Flora«, 1899); Ueber rf. jEm- 1 Pequena v kvfetnu 20*4^ v srpnu 13*3*.) Pod- 
fluss niedriger Temperaturen auf meristemati- nebi vnitrozemska je jmenovitS v zimS velmi 
sche Getvebe (»Sitzb. d. Ges. d.Wiss.*, 1899); | such6 se znadnfm rozdilem v teplotS dcnni 
Ueber Ausgabe ungeldster Korper in hautum- \ (45*) a no^nf (8'), prav6 z nedostatku vodnich 
kleideten Zellen (t., 1899); Ueber das Centro- par. Za to v 16t6 prSi silnS, takie iSzemi kol 
soma der thicrischen Zellen und die homody- Kubanga a Cobe mSni se v mofdl. Jinak pod- 



68 



N^mecka Vychodni Afrika. 



nebf je pro Evropana snesiteln^ vyjma s., 
kde se vyskytuje malar ie. Pob^einimu kli- 
matu odpovidd vegetace, ji2 dostdvi se spor^ 
vlilw siln^i mlhami, charakterisovan^ pfe- 
dev^'m nizk^m, drobnolistfm tmit]^m kfo- 
vim a drobnou travou, kdeito vnitrozemi 
8 pravideln^mi letnfmi deSti ml rdz 9tepni, 
tetn6 dnihy ArisUd; vedle toho akacic {Aka- 
da giraffae. A, horrida), Euclea pseud ebenus, 
E, undulata, €uphorbitu:eae\ pro Kalahirskou 
pouSf v^znaindje Welwitsehia mirabilis, Zvi- 
fena kdys £etnd stdle mizi, aneb ustupuje 
k 8. ndsledkem suchosti pfldy a nerozumn6no 
hubenf. Byli to hlavnS sloni, nosoroici, ddle 
iirafy, zebry, kvagey i Ivi ; dosud £etny jsou 
antilopy vSech drunfl, z opic hlavn^ pavian 
{Cynocephalus poreariusY hy^ny, Sakali, siln£ 
zastoupeni hlodavci z celedi tarbikovit^ch a 
kralfkovit^ch {Pedeies caffer, Lepus capensis) ; 
p§tro8fl zna(^n6 ubylo. Krokodil 2ije v Ku- 
nene a Okovangu; 8 druhfl 2elv a mnoistvi 
hadfiv nebe2^e£n£ jedovat^ch ; Stifi, kobylky, 
pavouci a j. — Obyvatelstvo sklddd se z ban- 
tusk^ch Ovambfi a Hererfi na sev., kdeito Da 
jihu z Koin-KoiDfl (NamAv^; z t^chto a BoerA 
povstali mfSenci (Bastaard^, intelligentni to 
vrstva obyvatelstva. Mezi Hererv a Koin- 
Koiny bidn£ iivoH autochtonnf HorSti Da- 
marov^ (Haukoinov^), vynikajici pracovitosti, 
ale od sv^ch sousedfl hrubS prondsledovani. 
BSlochfl (1899) toliko 2872, z nichJ 1879 
NSmcfl. Vzd^ldvdni pfldy nisledkem nedo- 
statku vody je mdlo rozSifen^, a£ pflda, jme- 
novit6 V s., je lirodnd. Za to chov dobytka, 

V sev. sice morem poSkozovan^, je znain^; 
p^de sprdvy osadnf a spole^nostf kolonisa^- 
nich obrdtila se hlavnd na chov ovci a koz, 
pro n6j2 pfida jihu se znamenit6 hodi. Vldda 
zam^Sli zfiditi pro domorodce reservace a 
vzdilavatelnou pfldu na farmy o 1000 a2 
10.000 ha rozdeliti a prodati neb pronajmouti 
kolonistfim. Nad^je na nerostn^ bohatstvi 
hledan^ n^kolika spole^nostmi se nesplnily 

V mife o£ekdvan6. Ry2ovdni zlata vadi ne- 
dostatek vody. V^voz, zd]e2ejfci pfedcvSim 
z v]^vozu dobytka (nl. do Kapska) a guana, pak 
pStros. per, ko2i, gummy aid., cinil r. 1898: 
915.784 mk. proti roku 1897: 1,246.740 mk., 
kde2to dovoz (potraviny, 2elezo, bavlnSn^ 
zbo2i a j.) dosahuje v^Se 5,868.281 Mk. HIavni 
pfidina tohoto nepatrn^ho obchodu jsou 
spatn^ pHstavy bez pitn^ vody (tato se de- 
still uje z mofsk^) a Spatna kommunikace. 
Jedind drdha stavi se nakladem 11 — 12 mill, 
mk. ze Swakopmundu do Windhoeku, sidla 
»cis. zem. hejtmana* a hornich ilfadfl. Cela 
osada rozdSlena je na 6 sprdvnfch okresA. 
Vedle zminSn^ch mist jsou dflle2it6j51 jeStfi: 
Otjimbingue, Kectmanshoop, Bethanie a j. — 
Pobfe2i osady odkryto bylo r. 1486 Diazem. 
2^dn^ evrop. stdt nezabral toto pobfe2{, a2 
r. 1883 br^msk^ kupec Luderitz odkoupil od 
domorod^ch nddelnikft lizemi kol Angry Pe- 
queny. Czemi toto, >Luderitzland« nazvand, 
prohUsila 24. dubna 1884 n^m. vldda za svi£ij 
protektorat, k ndmu2 pfipojila jestS pobfe2i 
a2 k mysu Frio, vyjimajic toliko zal.Velrvbi 



s protilehlfmi ostrfivky Anglii nile2ejict. 
R. 1886 smlouvou s Portugalskem a r. 1890 
8 Anglii stanoveny nyn. hranice osady ; v t^to 
dobh uzavirdny.dile nov6 a nov^ smlouvy 
s domdcimi ndcelniky; aviak pfedni z nich 
Kamaherero, ponoukdn isa Angli^anem Le- 
wisem, smlouvy se Spofednosti pro Jihozap. 
Afriku uzavfeni nedodr2el, je2to sily Spoled- 
nosti t^to nesta£ily ani na odra2eni loupei- 
D^ch vpadA nd^elnika Koi-Koinfl, Witbooie. 
Teprve kdy2 posUny sem v^tii posily, mohl 
b]^ti Witbooi donucen ku vzdanf, co2 se stalo 
15. zaH 1894. — Z cetn^ literatury uvidime: 
Ollp, Angra Pequena und Gross Namaland 
(Elberfeld, 1884); Schinz. Deutsch-Sfldwrst- 
Afrika (Oldenburk a Lipsko, 1891); K. Dove» 
Deutsch-Siid west- Afrika. Peterm. Geograf. 
Mitth. Erganzungsh. (Gotha, 1897); F. J. v. 
Bulow, Dcutsch-Sudwestafr. (2. vyd. Berlin, 
1896); G. Hartmann, Deutschsiidwestafr. im 
Zusammenhang mit Sudafrika (t., 1899); 
V. Frangois, Dcutsch-Sudwestafr. Geschichte 
d. Kolonisation bis zum Ausbruch des Kric- 
ges mit, Witbooi (t, 1890). 

N6m6ok4 V^ohodni AMka (Deutsch- 
Ostafrika), nejv6tSi n^m. osada, rozklddi se na 
pobf. Indick^ho okednu mezi 1**— 11*^ j. 5. a 
300—40® V. d., hranici na j. s portug. osadoa 
Estado d'Africa Oriental (Mozambikem), na 
jihovych. s angl. ilzemim Njaskym, na z. se sta- 
tem Koniskym a na s. s Britskou Vychodni 
Afrikou, zabirajic 941.100 km* rozlohy. Ne- 
valn£ dlcnitfS pobfe2i, sledovan6 koralovymi 
litesy, md n^kter^ dobr6 pfistavy, j. Ddr-es- 
SaUm, Mikindani, Lindi atd. Uzkj^ pobfe2ni 
pruh alluvidlniho piivodu stoupa od mofe 

V ndhorni planinu do v^Se pfes 1000 m. Pla- 
nina tato pferuSena je v^chodoafr. pfikopo- 
vou propadlinou, postupujici paralleln6 s po- 
bf c2im a dSlici se na v^tve (Hohcnlohe Gra- 
ben, Wembcre), na£e2 na z. spadd srdznS do 
sti^edoafrick^ propadliny. Prahorni i&tvar na 
s. prostoupen je massivem Kilima-Nd2arsk^m 
sopedin^ho pfivodu, dosahujicim a2 5860 m 
v^le. Od tohoto najihovych. prostird se po- 
hofi Pare a Usambarsk^ s v^lki stfedohor- 
skou. V lizemi na s. od Njasy zdviha se hor- 
stvo dostupujicf v^ie a2 2900 m. Ostatck je 
ndhorni pfanina v^tSinou t^m^f bezvoda. 
K ilmoH Indick^ho okednu ndle2i 6dstecn6 
splavn^ f. Pangani, odvid^jici vody z ji2. 
svahu Kilima-Nd2ara a z Usambary. Ji2nejS{ 
Vami a Kingani jsou feky vice pobf e2ni ; na 
ndhorni planing prameni splavnd pro vclk6 
dluny Ruaha-Rufia2i, jeji2 hlavni pfitok Ulanga 
stcjn£ jako pohrani^ni Rovuma sbiraji sv^ 
vody V pohofi na v. od Njasy. K atlant. 
i&mofi ndle2i.Malangarazi vt^kajici v. do Tan- 
ganjiky. Severozapad osady odvodiiovdn je 
Kagerou, vl^vajici se ze zip. do jez. Vikto- 
riina. Vedle jmenovan^^ch jezer uv6sti sluSi 
plcso Rukva (Hikva), t^2 Leopoldovo zvan^,. 
rozl^vajici sv6 vody ve v^Si 780 m. Podnebi 
Vych. Afriky le2ici v tropick^m pismu nen£ 

V cel^ osade stejnd. Pfi pobfe2i jsou deStS 
pravideln^ ve dvou rocnich obdobich a na- 
sledkem vlhkosti vzduchu jeteplota stdlejSf; 



Nemecka Vychodni Afrika. 



69 



t^Dor je nejteplejif a (^ervenec nejstudenSjSf; 
hornat6 i&zemf vykazuje klima mirn^ fprtLm. 
ro^Di teplota 25'5®C\ kddlto podnebf planiny 
je vice kontinentiilni (maxim. 45^ min. 8^) 
s pfevlddajicimi vitry tepl^mi. Osidleni jest 
na zavada malarie a lepra, k nimi drulivd 
se i mor z Indie zavleden^. Hojnd vUha de- 
Sfovi podporuje na pobf e2i bujnou, trqpickou 
vegetaci, svahy hor pokr^vaii hlubok^ lesy, 
oahorni planiny, porostfe hust^m kfovim, 
maji vice rdz savann, jen2 pfechdzi misty 

V pouit s nejchudSi vegetaci. Fauna zastou- 
pena pfedevSim detn^mi druhy antilop, leo- 
pardy, Ivy, iirafami, nosoroici, buvoly, ze- 
brami a pStrosy, rybnat6 feky a moddlovit^ 
bfehy jejich sk^taji hojnost potravy kroko- 
dilQm, hrochdm a ^etndrnu vodnimu ptactvu. 
Pravou tr^zni pro osadnfky jsou vsekazi (. 
terrriti akobylky pusroSici urodu jsou hlayni 
pHcinou hladu, jemu2 za ob^f padaji tisice 
tidu (1894); chov dobytka ohrozuje moucha 
tse-tse. Obyvatelstvo osady ditajici 6,105.000 
du5i (1899) skUdd se pFedevSim z bantu- 
sk^ch ^ernochfl, iivicich se primitivnim rol- 
nictvim, ji2zatla£eni najihu bojovn^mi kmeny 
zulsk^mi j. Vahehe, Vatuma, Mafiti a na s. 
loupein^mi Massaii, kteFi kloni se ethnogra- 
ficky vice k HamitAm. Na pobfeii 2iji mu- 
haminedclnSti rirabsko-bantuSti miSenci Va- 
Suahelov^, jejichi dialekt Ki-Suaheli je zpro- 
stfedkovaci fefi pro celou trop. Vychodni 
Afriku. Obchod je v rukou Arabfiv a fia- 
nianfi. Evropanfl je toliko 1139 duSi, z nichi 
872 N^mcAv. Nad^jc skUdan^ v mohutn^ 
a rychl^ rozkvdt osady se nesplnily, nebof 
po dokonalej$im v^zkumu ukdzalo se, 2e 
osada neni schopna velk6ho rozmachu. Po- 
zoruhodn^ jest v^rok znalce i&zemi dra. H. 
Meyera, die n£ho2 807o pAdy jsou nevzdfela- 
telny. A^koliv zdravotni pom^ry nedovoluji 
Evropanflm osidliti zemi ve vltSim po^tu, 
pfcce v^znam osady spo^ivd v plantd2nictvi 
a p^stovani u2ite£n^ch tropick^ch rostlin, 
jei zajist^ se povznese, nau6'-li se tuzemci 
hospodafiti rationdln^ji a bude-li usnadn6no 
spojeni vnitrozemska s pobfeiim. K posled- 
nimu cili zbudovdna traf z Tangy do Mu- 
hesy (42 km) a stavi se pokra^ovdni do Ko- 
rogve (48 km), Mnoho se oiekiva od cen- 
trdlni trati 230 km nakladem 24 mill. mk. 
zbudovan^, vychizejici z Dar-es-Saldmu k Tan- 
ganjice s odbockou do Bagamoja a k jez. 
Viktoriinu. Dosud dSje sc doprava karavan- 
nimi cestami, z nich2 hlavni jsou: z Tangy 
i&zemim Massaifl k jez. Viktoriinu, z Banga- 
moja do Tabory, z Kiloy k jez. Njase. Do- 
va2i se (r. 1899:10,822.000 mk.) hIavnS ba- 
vlna, kovov6 zboii, sklen^n^ perly, ruCnice 
a st?eln;^ prach; v^voz (3,937.000 mk.) klesl 
nasledkem klesnuti v^vozu slonoviny (r. 1890: 
3.054.791 mk., r. 1899: 995.000 mk.); dale vy- 
vd2ise kaucuk (1,331.000 Mk.), kopal, kopra, 
vosk, obili, kiva, cukr, kfl2e atd. Hospoddf- 
sk^ rozkv^t sna2i se pfivoditi ^etn^ n£m. 
spole^nosti pro kolonisaci a plantainictvi. 

V obchodS uiivi se rupii ra2enjch NSm. V^- 
chodoafrickou Spolec^nosti. Ndmof. spojeni 



obstarivd N$m. V^chodoafr. Spole^nost, ti\6 
spojeni jest s blizk^m Zanzibarem. V osadi 
zfizeno 20 poitovnich a 8 telegraf. stanic. 
Guvern^r osady v Ddr-es-Saldmu, kde jest 
i vrchni soud, jemu2 podfizeny 2 okresni 
soudy na s. a j. kolonie. Celd osada d61i se 
na 6 pobfe2nich a 10 vnitrozem. distriktflv. 
Posddkou lest 1748 m., z nich2 176 N6mcflv. 
O Sifeni kfesfanstvi pe^uje 10 missiondf. 
spolednosti, z t^ch 6 ntoeck^ch ; die vyznani 
7 protest, a 3 h'm.-katol. — Vedle zminSntfho 
Ddr-es-Saldmu jsou dAle2iti mista pobfe2ni 
Bagamojo (10.000 ob.), Saadani (2000 ob.), 
Tanga (6000 ob.), Pangani (10.000 ob.); ve 
vnitrku Tabora a Mpvapva; u jez. Viktoriina 
Bukobe. 

Pobfe2i V^ch. Afriky zmocnili se Arabovi 
ji2 V X. stol. a zalolifi tu kvetouci pfistavy 
jako Makduiu, Malindi, Mombas (v. t), Kilou. 
Z Evropanfl prv^ pfistal zde r. 1498 Vasco 
de Gama, brzy potom bylo pobfe2i toto ob- 
sazeno Portugalci, ktefi po dloah^ch bojich 
r. 1740 z^nani Araby hlavni pomocf imama 
maskatsk^ho. Kdy2 pak r. 1840 pf enesl imam 
sidlo sv6 do Zanzibaru, Sifeno panstvi zan- 
zibarsk^ na tomto pobfe2i i dovnitf konti- 
nentu. R. 1884 dr. K. Peters, dr. Jiihlke a 
hr. Joachim Pfeil jm^nem Spole^nosti pro 
n£m. kolonisaci soukromj^mi smlouvami s do- 
mdcimi n<l£elnlky koupili t&st pobfe2i, o kte- 
r6mi sultan zanzib. tvrdil, 2e stoji pod jeho 
svrchovanosti. DalSi akci vzala do rukou 
novi zalo2end N6m. V^chodoafr. Spolednost, 
je2 ziskala novd dzemf. R. 1885 sultan zanzib. 
objevenim se n6m. lodstva pfed Zanzibarem 
pfinucen uznati protektordt Nimecka nad 
zabran^m lizemim, jeho2 hranice vymezeny 
r. 1886 smlouvou n^mecko-anglickou. Suve- 
renita sultdna zanzib. nad pobi^e2im uzndna 
r. 1888, za£e2 tento pronajal NSm. V^ch. 
Spolednosti vSechna cla. Kdy2 smlouva m£la 
vejfti V platnost, vypuklo v osadi vzboufeni 
Arabflv, podporovani i zanzib. vojskem, kte- 
r^2to povstdni teprve r. 1890 &pln6 bylo 
potla^eno. T^ho2 r. (1890) uznalo N6m. sul- 
tandt zanzib. za samostatni panstvi a smlou- 
vou s Anglii zaminilo Vitu za Helgoland a 
pfizndn mu protektordt nad cel^m pobfe2im 
a vnitrozemim a2 k jez. Viktoriinu, Tanga- 
njice a Njase. Sultdn zanzib. od$kodn6n za 
postoupeni svrchovanosti nad pobfe2im a 
ostr. Mafii 4 mill, mk., na£e2 r. 1891 nim. 
vldda pfevzala sprdvu cel^ho protektordtu, 
z n6hoz vybird dani odvddin^ jednak v pe- 
n^zich, jednak v naturaliich a plati N£m. 
V^chodoafr, Spolei. rodnfi 600.000 mk. k zii- 
roieni a kryti jeji lOVz^illionov^ vypAj^ky. 
Lit. Srovnej s lit. o nilskj^ch pramenech. 
Stanley, Temnou pevninou (Fraha, 1879); t^2, 
V nejtemnfijsi Africe (t, 1890); K. Peters, 
Die Deutsch-Ostafrikan. Kolonie (Berl., 1889); 
rak. konsul O. Baumann, In Deutsch-Ost- 
Afrika (Viden, 1890) ; t^f , Usambara u. Nach- 
bargebiete (Berlin, 1891); Schynze, Mit Stan- 
ley u. Emin Pascha durch Deutschostafr. 
(Kolin n. R., 1890); R. Schmidt, Gesch. des 
Araberaufstandes in Ostafrika (Frank, n. O., 



70 



Nemeck^ — Nemecko. 



1892); Stuhlmann, Mit Emin Pascha ins Herz 
von Afrika (Berlin, 1893); H. Meyer, Die 
ostafrik. Glctecherfahrten (Lipsko. 1890); 
Bornhardt, Zur Oberil&chengestaltuDg u. 
Geologie Deutsch-Ostafrikas (7 sv. sbirky 
>Deutsch-Ostafrika«. Berlin, 1900); H. Meyer, 
Der Kilimandjaro (Berlin, 1900); R. Kiepert, 
Kartc von Deutech-Ostafrika, 1:2,000.000 (t, 
1899); H. Meyer, Zum Schneedom d. Kili- 
mandjaro (Berlin, 1901). 

NdmeoM, NSmeck^, far. ves na Mo- 
rav£, hejtm. a okr. Nov^ M^sto; 100 d., 662 
ob. i. (1890), kostel sv. KH2e, 3tf. ik., kat, 
evang. kostel, fara a 2tf. ik., £etn. stanice, 
pL a tAst obce Moravsk^ Milovy. 

VftmeokA dosky lenni v. Desky, sir. 
361 <x, a Hejtmanstvi I6n n^meck^ch. 

Nftmeoki heJtmAnstvi lenni v. Hejt- 
manstvf \6n nSmeck^ch. 

NdmeokA mofe viz Severn i mofe 

NimeokA pr4vo v. NSmecko, d^jiny 
prdvnf. 

Vimeoko, tifednifiSc N6meckd, nSm. 
Deutschland nebo Deutsches Reich, franc. Al- 
lemagne, angl. Germany^ listavni sXit spol- 
kov^ s titulem cisafstvi, zaujimd prav^ kul- 
turni-geografick^ stfed Evropy, tvofic pfe- 
chod od zemf severoevropsk^ch k jihoev- 
ropsk^m prav£ tak jako od zdpadoevropsk^ch 
k v^chodoevropsk^m a leiic uprostfed tfi 
hlavnfch skupin n^rodflv indoevropsk^ch, 
RomanA, Germanfiv a SlovanAv. N. neni a 
nebylo nikdy pfirozenou jednotou mistni, 
jeito hranice jeho b'^valy vidy spiSe politick^ 
ne2 ndrodni nebo fysick^. Zdleielo a zaleii 
to na zvlditnosti narodnf; 2^dn^ narod ne- 
byl nikdy tak rozSif en mimo svd vlastni sfdla, 
nerozptyloval se tak £etnS na vSecky strany 
dobrovolnS jako ndrod n^meck^. Nejen 2e 
v^tSina Evropy a2 do sevemi Afriky zapla- 
vena byla kdysi spiSe vdle^n^mi druiinami 
ne2 ndrody, ale krom^ velik^ho millionov^ho 
proudu vyst^hovalcfi do Severni Ameriky 
nebude asi zem6, do kterd by se nebyli st^- 
hovali N6mci: v Australii, na Rusi, v Uhr^ch, 
V Palestine, v Zakavkazf, v Aliirsku, Natalu, 
Bosn6, Brazilii — viude naMzame osady n6- 
meck^, a podet jednotlivcA, zejm^na ted' 
kupcfl, V cizin^ je tak velik^, jako b^val ve 
stfedov6ku po6et landsknechtflv, a jeStS slav- 
n^jSi jest emigracc uiencfl nfimeckjch ta- 
kofka po cel^m sv6t£. Ji2 za star6 doby d6- 
lily se tak usedl^ ndrfldky Tuiskonfi od vd- 
lecn^ch drufin GermanAv a jen severozdpadni 
roh N-ka b^val v2dy nSmeck^; jih b^val kel- 
tick^ a v^chod slovansk]^, jak poznati Ize 
podncs. Lidskd povaha, zdkladem v2dy stejnd, 
m^nt sc die dob a okolnosti. Ukaz tak v§e- 
obecn^, jako jest v6t5i stShovavost NSmcft, 
ma zajist^ kofeny hlubokd a rozlidn^. Ne- 
sta6i k torau vStSi neiSroda severu, pokry- 
t6ho ledov^m St^rkem, ktera nuti tam k veli- 
k^m usedfostem a vyst^hovani se menSich 
rolnfkA, jak v tomto stoleti jeSt6 se ukdzalo; 
nebof pro6 na pf. jiini a zapadni souscd(^ 
Cech se tam nikdy nedrali, ale vzdy sevcrni, 



kdeito Homi Rakousko a Bavorsko neliSi se 
tak drodou od Saska? Nejsou to ani mist- 
ni pobromj potopy klesanim severozap. da 
mofe, jei jsou na pf . pfidinou stShovani se 
CimbrAv a pak Sasikfl do Sedmihradska — 
nebof vStiina N^mcA sedf ji2 pfes tisicileti 
ve sv^ch sidlech. Dvfe velik^ pficiny nam 
patm^ tu pfisobily : soustava dvorova a vetSi 
individbalismus. Dvorova soustava nuti jako 
ve Skandinavii mladSi syny k vystdhovani,. 
kde2to u SlovanA zadruga nebo drobeni statk^k 
tomu brdnily. A pPi rychl^m v2dy vzrflstani 
obyvatelstva, jemu2 napomahala ji2 Tacitem 
chvdleni pomi^md distota mravfl, kterd2 u6i- 
nila z N6mcfl ndrod podtem v Evrop^ druhy, 
byl v2dy v6tSi ne2 jinde nadbytek sil k vy- 
st^hovani zpflsobiRch i nucen^cb; mfl2eme 
fici i schopn^ch. V N6mcich pak v2dy vyvi- 
nutdj§i jest osobni samostatnost, v2dy v^tli 
podet razn]^ch jednotlivcA, ktefi vyhledavaji 
St^sti i V cizine (srovnejme2 s tim jen Francii, 
z ni2 nejde, kdo nemusi). N. nepodldbalo 
dosud nikdy umrtvujicimu tlaku dstfedniho 
despotismu, centralismus nevyvinul se v n£m 
doposud jako ve Francii a mira svobody 
osobni b^vala tim v^tSi ne2 v zemich sou- 
sednich, vyjmouc pfibuzn6 Sv^carsko. Arci 
napomdhaly tomu i pom6ry semdp. Stfed ni 
kopdina mezi rovinami severu ajihu branila 
jaksi pfevladnuti jednostrann^mu a 2ddn^ 
velik^ koryto fi6ni (nebof ani R^n nejevil 
tu v6t$iho vlivu), 2adn^ jednotn^ svah ne- 
spojily rflzn^ch 2ivlAv. Star^ Nlmeck^ ci- 
safstvi b^vafo vdlecn^ v^vodstvi, nemnohem 
vice, a postondvalo od reformace nezhojitel- 
n^m marasmem. V^voj vStSiho po£tu m^st 
velik^ch a dfile2it^ch ne2 jinde kromi Italie 
a lepSi i delSi trvdni aristokracie statkdfsk6 

V severu pfisp61y stejn^ k utlumenf ruchu 
cehtralistick6ho, jen2 zejm^na v XVII. stol. 

V Evropy pfevlddl a jeho2 zl^ ndsledky ukd- 
zaly se nejl^pe ve francouzsk^ revoluci. 
Kazdd v6c md strdnky dobr6 i zM. Spor na> 
bo2ensk^ severu ajihu, jen2 zpflsobil zpousty 
valky tf Jcetilet^, byl pozd^ji pfidinou siln6j- 
§iho v^voje citfi ndbo2ensk^ch, zdpasu du- 
chovniho a tim pokroku lidskdho, jen2 visi 
v2dy na lidskd sarao£innosti. Neni v pfirod£ 
doba kvStAv a plodd stejnd a tak i v^vo) 
ndrodA podlehd sv^m zakon&m. Doba bez- 
cisafstvi (1802-1870) byla pro N. dobou nej- 
skv^lejSiho v^voje idealniho ve v6d6 a v um^ni ; 
nyn6jsi doba stard se vice o hmotn^ zdjmy, 
bohatstvi, pHimysl a obchod. N^mci hrozt 
b]^ti zdatn^mi soupefi Anglie, ji2 zejm^na 
v Orient^ odi^ali mnoho obchodniho vlivu> 
a proud kolonisadni obral si v posledni dob£ 
zamofsk^ kraje a osady nedlvno ziskan^» 
kdeito dffve dSlival se pouze na vjchod a 
na zdpad (v Americe). Napomdhd tomu uznani 
pracovitost a spofivost a spojend s tim zd- 
mo2nost, zejm^na ve stfednim stavu, tak 2e 
bude N. ted' asi na vrcholu, s cim souvisi nej- 
spiSe velik^ rozSifeni socidlni demokracie 

V N-ku. To souvisi t^2 s ndchylnosti ndrodni 
k filosofovdni a theoretick^mu rozjimdni — 
tof rucb, jeni zplodil Stirnera, Marxa a Las^ 



Nemecko (pom^ry pfirodni: rozloha). 



71 



salla jako pfed tim Straussa. Moderni filo- 
sofie nem^ jmen skv£lej$ich ne2 Kant, He- 
gel, Schelling. Ve viech oborech lidsk6 £in- 
nosti mdio N. v2dy slavn^ jm^na, ale zejm^na 
ve v6d^; ie se stavi nyni prakti£t6j§im, iest 
pfirozen^ v^sledek v^voje. — Pochopitelno, 
ie die toho rozli^n^ho stanoviska je tak^ 
Toziiiu'} dsudek sousedAv o N-ku. Na vSech 
hranicich zufi boj ndrodni (mimo Sv^carsko 
a HoUandsko) a nesnadno zachovati tu ne- 
strannost pravdy a v6dy. Kdo by posoudil 
N^mce die zdstupcA zanrani£nfch, zejm6na 
proti SI o van Am, kfivdil by jim snad v jejich 
celku jako ten, kdo by zabloudi n^kdy do 
tich^ho m^ste^ka stfedniho N-ka posoudil 
cel^ narod podle hostft starobyl^ho »stainm- 
tische«; zejm^na pon^mdilci vynikaji oby- 
£ejn6 pHliSnou horlivosti. Na dakaz b^feroe 
francouzsk^ Aslovi, pov8tal6 v dob£ lands- 
knechtA: querelle d*Ailema'd pro zbyte^n^ 
spor, hadku bez pfi^iny. Tot se na v^tiinu 
t^ch 50 million^ v N-ku zrovna tak mdlo 
hodf, jako s druh6 strany dastd samochvdla, 
o ni2 ji2 Julius FrObel (af nemluvfme o Hei- 
neovi) pronesl pravdiv^ slovo, 2e je jako ko- 
ketkapfed zrcadlem. VSimneroe-li si, ieCe- 
chov^, ktefi v XV. stol. N^mcflm tak zdatnS 
ielili, V XVI. stol. bezmila sami bezd^£n6 se 
n£m£ili, pochopime, jak ^asy se m£nf. Tak 
neni ndhodou, ie reformace, tato demokracie 
ndboienskd, zrovna ze severnfho N-ka nt-j- 
vice se rozSifila, neb ndrodni rdz tomu ho- 
v61, jako t6i velik6 roziii^eni ndbolensk^ 
vzd£lanosti, kter^ schizelo v zemich roman- 
sk^ch a slovansk^ch mimo Cechy. Die toho 
stanoviska b^vaji lisudky o Nku vice m6n£ 
subjektivnS zbarveny — od chvalofednikA 
(jako Tacitus a panf Sta^lovi) ai do modern ich 
hanobcflv. Budoucnosti nezndme, zajimavo 
viak jest, ie zakladatel nyn£j$i N^meck^ f fie, 
Bismarck, zastdval slovem a skutkem pokoj 
mezi N^mectvem a Slovanstvem z dAvodu, 
ie t6chto je sto millionfl — s vyloudenim 
katolick^ch Polakfl, proti nim2 epigonov^ 
jeho poKra^uji v dile chabrusov^m, a£ bez 
valn^ho zdaru. — Nyn6jSi doba jest dobou 
imperialismu vytla^uifciho vSude liberalis- 
mus XIX. stoleti. Pochdzf to z toho, ie 
aristokratie hyne a demokracie neni dosud 
schopna vlddy. ^L^ere des Cesars^ nazval ji Ro- 
mieu pfed pul stoletim, a to plati i tarn, kde 
neni caesaru, jako v Anglii a v Sev. Americe; 
proudu tomuto nelze se nikde zcela vy- 

mknouti. ^ ^, j i ^' 

Pomery prfrodnt. 

Rozloha. N. prostira se v nyn£jSim sv^m 
rozsahu od 47^ 16' s. &. na pramenech ti- 
lery, kde mal^ dvorec Einddsbach, leiici na 
lipati hory Madelcgabel v Algavsk^ch Alpdch, 
jest nejjiin^jSim obydlen^ mistem Hie, a2 
k 55® 53' s. i. k osadg Nesyt6 (Nimmersatt) 
v severov^ch. cfpu provincie V^chodni Prusy. 
Tato rozloha od s. k j. obndsi tudi2 skoro 
9 zem6pisn^ch stupAfl iifkov^ch nebo t^m6f 
1000 km. Nejsevern^jSi bod ve Slesvicku na 
f. Konigsaa nedosahuje docela tak vysok^ 
Sifky zcm^pisn^ jako Nesyta^ je2to lezi jen 



na 55® 27' s. S. Nejzdpadn6j$i bod v prusk^ 
provincii Por^nsku na s. od 51* s. I. jest 
u vsi Isenbruchu ve vlddnim obvodu Cii- 
sk^m na 5® 52' v. d. Gr., kdefto bod nejv^- 
chodndjii leii na nejvychod. konci V^chod- 
nich Prus u vesnice Schilleningken u Szyr-. 
winty na f, Seiup6 na 22® 53' v. d. Gr. Pro- 
stird se tudii N. od z. k v. pfes 17 pole- 
dnfkfi fill pfes 1200 km, Casov^ rozdil mezi 
jeho koncem v^chodnim a zdpadnim obnaii 
68 minut. Stfedoevropsk;^ £as zaveden^ v fiSi 
od 1. dubna 1893 md za v^chodisko pole- 
dnik zhofeleck^ t. j. 15® v. d. Gr. Odtud ob- 
ndif das. rozdil a2 k nejzipadnijSimu boda 
N-ka '/i hodiny, k nejv^chodnijiimu pak 22 
minut. Celkovf povrch fiSe mSri 540.667 km* 
bez plochy pobfeinich vod mofe Severniho 
a Baltick^ho k N-ku nile2ejicich, kter6 ze- 
jmena znadnou rozlohu maji v prusk^ch pro- 
vinciich Vf chodnfch a Zapadnich Prusich a 
Pomofanecn a zaujimajl ^hrnem 4152 km*, 
jakoi i bez n6meck^ ddsti jezera Bodamsk^ho 
velk^ 309 km\ 

NSmeckdfiSe v nyn^jSf sv^ podob6 a 
velikosti vznikla smlouvami mezi b^v. Se- 
veron6m. spolkem a stdty jihonSm. sjedna- 
n^mi V list, a pros. r. 1870 a pf ipojenim t&zemf 
Elsaska a ndm. Lotrinska, dotud francouz- 
sk]^ch, mi'rem Frankfurtsk^m ze dne 10. kv. 
1871. Zaujimd viecky zemi b^v. N6meck^ho 
Bundu (630.098 km*) krom6 zemi rakousk^ch, 
Lucemburka, Limburka a Liechtensteinu, 
krom£ toho pak naleieji k ni i pru8k6 pro« 
vincie V^ch. a Zdp. Prusy, Poznansko a Sles - 
vicko, ddle t. zv. fiisk<^ zemi, Elsasko a Lo- 
trinsko, do svazku toho nendleiejfci. Sklddd 
se tedy i&zemi fiSe z 25 t. zv. spol. stdtAv a fiS. 
dzemf elsasko-lotrinsk6ho. Jsou to 

■' Obyv. 



4 krdlovstvi: 


km^ 


Obyv. na 


ikm^ 


Prusko 348.607 


31,855.123 . 


91 


Bavorsko . . . 


75.870 . 


5,818.544 . 


77 


Sasko 


14.993 


3,777.088 . 


253 


Virtembersko 


19.517 . 


2,081.151 . 


107 


6 velkovivodstvi: 








Badensko .... 


15.081 . 


1,725.464 . 


114 


Hessy 


7.682 . 


1,039.020 . 


135 


Meklenbursko-ZvS- 








finsko .... 


13.127 . 


597.436 . 


45 


Sasko- V^marsko . 


3.615 . 


339.217 . 


94 


Meklenbursko-Stfe- 








licko 


2.930 . 


101.540 . 


34 


Oldenbursko . . . 


6.427 . 


373.739 . 


58 


6 v^vodstvi: 








BrunSvicko .... 


3.672 . 


434.213 . 


118 


Sasko-Mciningenskc 


2.468 . 


234.005 . 


95 


Sasko-Altenbursko 


1.324 . 


180.313 . 


136 


Sasko-Kobursko- 








Gothajsko . . . 


1.958 . 


216.603 


111 


Anhaltsko . . 


2.294 . 


293.298 . 


128 


7 km'iectvi: 








Schwarzbursko-Son- 








dershausko . . 


862 . 


78.074 . 


91 


Schwarzbursko-R u- 








dolstadtsko . . 


941 . 


88.685 . 


94 


Waldecko .... 


1.121 . 


57.766 . 


51 



72 



N^mecko (pomfiry pfirodni: hranice). 



Obyv. 
Arm* Obyv. na 1 Arm' 

Reussko ml. linie . 826 . 132.130 . 160 

Reussko St. linie . 316 . 67.468 . 213 
Schaumbur.- Lippe- 

sko 340 . 41.224 . 121 

Lippe-Detmoldsko 1.215 . 134.854 . Ill 

3 svobodni m6sta 8 pfisluSn^m k nim ilze- 
mim: 
Lubek (Bukovec) . 298 . 83.324 . 278 

Br6my 267 . 196.404 . 764 

Hamburk .... 415. 681.632 1647 

mimo to pak H§sk^ dzemf: 
Elsasko-Lotrins ko 14.511 . 1,640 . 986 . 113 

Celd Nfimecki H5e 540.667 . 52,279.901 . 97 

Stoji tudi2 N. rozlohou svojf mezi stdty 
evropsk^mi na mist^ £tvrt6m, nebof plochou 
pfed^i je Rusko, Sv^dsko-Norsko a Rakou- 
sko-Uhersko, kde2to postern obyvatel jest 
hned na mfstS druh^m, nebof vynika nad 
ng jedin^ Rusko. Hustotou obyvatel pak 
pfeddf je V £vrop6 jen Belgie, Nizozemi a 
Italic. 

Hranice. Ze vSech zemf evropsk^ch hra- 
ni^i N. s nejv^tSim po6tem stdtfl, mezi ni- 
mi2 jsou 3 velmoci: Rusko, Rakousko a Fran- 
de, pfi £em2 krom£ Rakouska jest mezi 
viemi evropsk^mi stity nejm^nft pfirozenS 
omezeno a ohrani^eno. Hranice jeho jsou 
take V pom^ru k uzavfen^ jimi ploSe pfiliS 
dlouh6; mif it obvod NSm. Hie na 6200 km 
ndsledkem cetn^ch v^b^lkfl a zdhybfl £dry 
hranidni zejm^na na v. a j. Dobr6 hranice 
vznikly N-ku teprve v XIX. stoletf vitfz- 
n^mi vdlkami proti Ddnsku na s. a Fran- 
cii na z., afkoliv ovSem hranicf ncjlepSf jest 
na s. pobfe2i mofe Severniho a Baltick^ho. 
Dile hranid N. na v. s Ruskem, Polskem a 
Hali^i, na j. s Rakousk^^m Slezskem, Mora- 
vou, Cechami, Hornimi Rakousy, Salcpur- 
skem, Tyrolskem, Vorarlberkem a Sv^car- 
skem, na z. pak krom§ s Francii jeStS s Lu- 
cemburskem, Belgii a Nizozemim. 

N. pfil^ha na s. k moj^i Severnimu a Bal- 
tick^mu, tedy k mofim od 5ir6ho okednu 
oddfelen^m, kterd2to vlastnost ostfe vystu- 
puje zejm^na pfi raofi Baltick^m. Mofe Se- 
yerni spojeno jest s okeinem Atlantskjra 
jednak prulivem La Manche, jednak Sirok^m, 
ai podffzenfi dftle2itjm prfltokem mezi Skot- 
skem a Norskem a jevi se tudi2 v mnoh^ch 
ohledech jako pfima cisf vlastniho okeanu. 
Jest silnS solnat6, ma mocn^ ph'liv a odliv 
a b^vaji na nSm prudk6 boufe mofsk^. Jen 
hloubka jeho jest maU, prflmSrnfi 89 m. Ve- 
likou daie2itost pro plavbu v nfemeck^ch 
pfistavech severomofskjch maji mocnd v^- 
^asf, kter^mi vnikd mofe hluboko do fek a 
umo2iiuje tak zakladdni pffstavfl daleko od 
mofe polo2en^ch (Hamburk, Br6my). Naproti 
toniu mofe Baltick^ jest s okednem ve spo- 
jeni jen prfltokem Kattegatu, plavbfe obti2- 
n^m, jest to spi5e mofe vnitrozemsk^ s ma- 
lou solnatosti a slabjm pfilivem a odlivem, 
jeho2 ruch plavebni zflstdvd z velk^ 6dsti ob- 
mezen na vlastni jeho bfehy. 



Pobfeii n^meckd mSfi v hrub^ch obry- 
sech 1270 Arm, kde2to se vSemi v^stupky a 
z^tokami 2440 km a smifuje celkem od jz. 
k sv., jsouc pferuseno bli2e k zdpadnimu 
svdmu konci poloostrovem Jutsk^m. V cel6 
sv6 d^lce jsouc provdzeno ni2inami, jest na- 
pofdd ploskd, nicm^nS v5ak mezi pobfefim 
mofe Severniho a Baltick^ho jest podstatn^ 
rozdfl. Na pobfe2i mofe Severniho 
tdhne se pasmo pfse^n^ch v^sep tih dun 
pflvodni souvisl^, nyni vSak roztrhan^ v fadu 
ostrovfl, mezi nimi2 proti listi labsk^mujest 
SirSi mezera, tak2e rozezndvaji se 2 skupiny, 
toti2: ostrovy V;^chodofrisk^, t^hnouci se na 
z. od Labe (Borkum, Juist, Norderney, Bait- 
rum, Langeoog, Spiekeroog, Wangeroog, 
Ncuwerk), a ostrovy Sever ofrisk^ (Amrum, 
Sylt, R6m, F6hr, Pellworm, Nordstrand), 
provdzejici zdpadm' pomofi Jutsk^. Je2to 
pisedn^ ostrovy provdzejici pobfe2i n£me- 
ck^ nejsou chringny hrazemi pfed zhoub- 
n;j^mi t&finky mofsk^ch pfibojAv, ub^vi 
jejich objemu ustavi^n^ a z trosek jejich 
utvofily se mSKiny, kter^ umo2&uji za od- 
livu na n^kter^ ostrovy pffstup bez lodi. 
Vnitfni stranu pisedn^ch ostrovfl provdzi 
pruh drodn^ch naplavenin, zndm^chjm^nem 
marschen (blata), kdc2to zv^Sen^ okraj pftdy 
starSi, m^n6 drodn6 nc-bo zcela nei&rodn^, 
naz^vi se geest. Jako duny byla i blata mo- 
fem zna^nl roztrhdna a zejm6na pfi t&sti fek 
pfiSly £asem na zmar tak rozsdhl^ dily, 2e 
se tu utvofily ce\6 zatoky, toti2 Dollart pfi 
list! f. Em2e, zdliv pfi listi Vesery, s nim2 
na z. souvisi zdliv Jadensk^, a kone^n^ na- 
levkovitj^ zafez pfi Labi. Je2to vdak maji 
blata nejiirodnSjsi pfldu v cel6m severozd- 
padnim N-ku, byla ponendhlu pfi6in^nim lid' 
sk^m skoro vSude opevnSna mohutnj^mi hra« 
zemi. Jen v pozadi ostrovfl Severofrisk^ch 
zflstaly nehrazeny a dunami nechrdniny mensi 
iitr2ky blat, tvofici nyni nizk^ ostrtlvky zvan^ 
Halligen, na nichi obyvatelstvo stavi pfibytky 
na um61e nanoSen^ch pahorcich. Urodn^ blatn^ 
nanosy zasahuji nejhloub^ji do vnitf zem6 
po obou stranach dolniho Labe. 

Samostatn^m ostrovem pfi pobfe2i n£me- 
ck^m V Severnim mofi jest skalnat^ Hel- 
goland. 

K pobfe2i mofe Baltick^ho spouSti 
se skoro vSude vypnulina Uralsko-Balticka, 
tu vice, tarn m^n£, a ^ini je takto velmi roz- 
manit^m. Nejrozmanit^ji rozden6no jest v^- 
cbodni pomofi Slesvicko-holSt^nsk^, kde2 
vytdend vypnulina ponofila se tak hluboko, 
2e r^hy ji prostupujici, je2 by sice jako jinde 
tvof ily jezera, zality byly mof em, fiim2 vznikla 
fada chobotd (Fdhrden), zafezdvajicich se mi- 
sty a2 do prostfedku poloostrova Jutsk^ho. 
Pfi chobotech tfechto vyvinula se mfista v ob- 
chodnim ohledu vice m€nh dflle2itd, po nich2 
samy choboty maji jm^na. Nejdule2itdj$i 
z nich jest zdtoka Kielskd, n6kolikrdte zii2end, 
tak2e poskytujc v^tednfch pfistaviSf. Ddle 
k jv. nasleduje zdtoka Lubeckd nebo Neu- 
stadtskd. Clenitost tohoto pobfe2i zvySujf 
jeStfi ostrovy k nfimu^pfil^hajici, toti2 Alsen 



NSmccko (pomfiry pnrodni: horopis, geologic) 



73 



na s. a Fehmarn (Fembra) na jv. PHmofi, 

smifajici od chobotu lubeckeho nejprve 

k sv. a dile k jv. zi k i&sti odersk^mu, jest 

razu podstatnd rozdfln^ho. ZadirajiC se do 

n^o iirok^ nepravideind rozvitven^ zatoky 

zvan6 Bodden, oddelen^ od mofe misty jen 

pisecn^mi v^spami, jinde zase a to dast^ji 

pAlostrovnimi neb ostrovnimi dtriky sam^ 

peTniny. Z ostrovA pfilehajicich tu k pev- 

nin^ nejdaieiit^jSi jest ostrov Rujana, od- 

d^lenf boddenem Stralsundsk^m a Greifs- 

waldsk^ od pevniny. Rovn&z St^tinsk^ d. 

Pomofaosk^ baff jest vlastni drub boddenu 

TYplD^D^ho sladkou vodou Odry a odddlen 

jest od mofe rozlehlejSimi ostrovy Uznojmem 

a Volyni, mezi nimii prot^kd rameno Svine, 

nyoi iipln6 sesplavndn^. V^chodnd od Odry 

pf-istapuje vypnulina Uralsko-Baltickd zfidka 

ai thsn^ k mofi, n^bri namnoze provdzena 

jest tu nizk^roi dunami. Za nimi v§ak nenf 

^odn^ch blat, n^br2 jen pobfeini sladko- 

vodm' jezera zvand hajfy'^ ze kter^cb vede 

do mofe v^cbod, obycejnS pfes nesplavn^, 

pisecn^ mllciny. Jednotv^n^ pobfeii toto 

mdni se pondkud teprve nedaleko i&stl Visly, 

kde do pevniny vnikd zdtoka Gdanskd, avSak 

na jiini strand t6to zitoky podinaji duny 

opdt a uzaviraji ve sv6m pokradovdni mdlk^ 

Fhisk^ haff, spojen^ s roofem jedind v^cho- 

dem u Pilavy, jei je pfistavem Krdlovce. 

Jihozapadn6 od jmenovan^ho haffu prodird 

se vypnulinou Uralsko-Baltickou ai k mofi 

tirodna niiina, jejii hranice oznadu|i ob6 

hlavni ramena Visly. Na s. zavird FriSsk^ 

haff poloostrov Samland a od ndho dile k sv. 

leii pisedna kosa, uzavfrajici rovndi sladko- 

vodni Kursk^ haff. 

Pobfcii nimeck^ opatfeno jest fadou ma- 
jakfl, z nicbi nejdAleiitdjdi jsou v mof i Se- 
Temim: na Syltu, Amrumu, pfi listi Ejdory, 
na Neuwerku, pfed Bremerhavenem (2), na 
Wangeroogu, Norderneyi a Borkumu, v mofi 
Baltick^m pak: Kekenish5i na Alsenu, Biil- 
kerhuk na Kielsk^ zitoce, Puttgarden na 
Febmarnu, Arkona na Rujand, Rixh5ft a Hela 
V Zipadnicb Pnisich a Bruster Ort ve V^- 
cbodnich Prusich. Ostrovy k pobfeif pfi- 
lebajici ndle2eji ode ddvna k N-ku, naproti 
tomu vzddlendj^f od pevniny ostrovy, pokud 
by)y kdy v drieni ndmeck^m (bansa), dasem 
odpadly a teprve r. 1890 pfipojen k fiSi Hel- 
goland. V mofi Severnim jsou ostrovy ty 
male a detn^, v mofi Baltick^m naproti tomu 
jest iich m^n6, avSak za to jsou rozlehlejSi. 
Plocha vi^ecb ndmeck^ch ostrovA v mofi Se- 
vernim i Baltick^m uddvd se na 2694 km}, 
% cehoi pfipadd 109 km^ na ostrovy V^chodo- 
frisk<^, 367 km* na Severofrisk^ a 2217 km* 
na ostrovy mofe Baltick^ho. Oviem tato 
cisia jsou jeo pfibli2nd, nebof celi f adaostrovfl 
se zvdtiuje, jin^ se zmenSuji a kaid^ z vdt- 
iich ostrovfi md kolem sebe pismo zemd do 
mofe pfechizejicf. Tak u Rujany uddvd se 
^^Tch jednou na 1365 fem«, jindy vSak jen 
na 815 km*, NejmenSf z dflileiit^jsich ostro- 
vfi nemeck^ch jest Helgoland s 06 km^ 
pio^h3^ 



Horopisnd sklddd se N. ze 3 ddstf, o nichi 
bliie promluveno pfi dldnku Evropa (v. t., 
str. 862—864). 

Geologic. Zemdslovi N-ka bylo pf edmd- 
tern tak detn6 a ddkladn^ literatury, 2e ne- 
Ize tu podati velik6mu obecenstvu ne2 zd- 
kladni rysy — vidyt od Cotty (Deutschlands 
Boden) vy^lo tolik vSeobecnd srozumiteln^ch 
popisfl, z nich2 poukazujeme jen na Pencka, 
a podrobndjSi u Lapparenta. Zejm^na pro 
devon amesozoicum, starSi trias ijuru bylo 
N. zemi klassickou a odtud pocbdzi rozde- 
leni vSeobecn^ tdchto litvarflv. Ano severni 
N. kleslo pod dtirk glacidlni, kter^ plni 
i jihonSmeckou (bavorsko-Svdbskou) rovinu, 
musfme po kritk^m tektonickto i&vodd ob- 
meziti se na stfedondmeck6 kopciny, je2to 
Alpy (bavorskd) a ledovd doba probrdny 
byly jinde. Z prahorni doby mdlo v N-ku 
zbylo na povrchu — hlavne obrubf desk^ 
v Sumav6 (Bavorsk^m lese), Rudohofi, Krko- 
noSich a Sudetdch. V sev. a szdp. neni stopy 
prahor, a2 v Hard Broken a Kamelsberg 
a vyhdzen^ zbytky terti^rnimi sopkami por^n- 
sk^mi sever. — potom kus iuly 24 m dlouh^ 

V livoze 2eleznidn6m u Cdch. DflleiitdjSf jsou 
prahory v Por^ni stfednim, kde leii vezpod 

V Haratu, jako v Riesu, tvofi zdpadni dasC 
Odenwaldu, hlavnd vSak jddro Voges a 
Cern^bolesa, by vie misty odkryty teprve 
denudacf. Proto netroufal sobd ani Zittel po- 
dati obraz archaick^ho N-ka. 

Rovndi je silurni (s kambriem) litvar 
horopisnd dnes m^lo dfilefit^, nerovnd se ani 
desk^mu, nefku anglick^mu. Tak (kambrium) 

V Harci u Hofu, v Smrdindch, Kellerwaldu 
{Cardiola interrupta) a j. 

DflleiitdjSi jest litvar devonsk^, kter^ 
tvofi cel^ stfedni Por^ni z Belgie po Vogels- 
berg a livodf Vesery z Bonnu a Treviru do 
Wiesbadenu a Giessenu, prostoupen^ jen 
sopkami dedidov^mi. Planina to, po desk^m 
obrubi nejstarii vdt§i zachovald dast povrchu 
ndmeck^ho, v jejii puklinach se provrtaly 
feky Mosela, Lahn» Sieg jednim sm^rem (se- 
verov^ch.-jihozip.), RJn druh^m (jihov^ch.- 
severozdp.). Tak prumdrna v^Se planiny 
600 m (Lepsius), a v^Se i!idoli h'dnich prfi- 
mdrem desetkrat mensi (Koblenz 58 m). Lep- 
sius poditd mocnost litv^ru devonskdho asi 
na 5000 m — z nich2 na hofeni dil vypadd 
3300 — kde2to nejvySSi misto (v Taunu) 
md jen 880 m n. m. Jsou to hlavnd bf idlice — 
jich2 se dilem uiivi na stfechy. 6.eky tekou 
ve zpodnim devonu, jen2 sklada i hory T an- 
nus, Hunsriick a vdtSinu Eifelu a Wcster- 
waldu. Neschdzeji vSak ani arkosy ani quar- 
city. Faunu zpodni tvoH hlavnd brachiopody 
(druhy Ort his, Strophomena Spirifer) — Lep- 
sius poditd 52 dr., mezi nimif i zbytky 2 ryb. 
O ndco v^5e v bfidlicich Hunsriickov^ch 
jsou typickd Phacops Ferdinandi a Homalo- 
notus planus, v drobd koblenzskd pfichazi 
Orthoceras planirostatus a vrstvy nejbliie vySSf 
sloji po fase Haliserites dechsnianus. V celku 
rozezndva Lepsius v zpodnim devonu osm 
vrstev, V stfednfm hlavne dvd vrstvy — Cal- 



74 N^mecko (pomery pfirodni: geologic). 

ceoly {sandalina, kor^lu) a Stringocefald, a | se plniti a zandSeti mofsk^ zlliv mezi por^n- 
fauna tu podobna hofcDimu siluru (esktfmu | skou a hercynskou celinou, a tim jasno, 2e 
u Barranda (E. F. G. — Maurer) — uvedeme I na povrchu se tak mile zachovalo (mezi 
jen velice rozSifenou Atrypa reticularis. Ho- ! Eisenachem a Casselem, zdp. od Harce, v sev. 



feni devon md rovnSi 3 stupnfi vrstvy go- 
niatitfi, cypridin TrddkCl) a clymcnii (v Belgii). 
Ddle2it6 tu loiisko krevelu souvisici s dia- 



Sasku). Nejznam^jSi je v zap. Zar^nf, kde 
u Obersteinu a j. jevi se v eruptivnich ho- 
rdch melafyru mno2stvi drahokamA kfeme- 



basy vnikl^mi. Podivno, 2e vdpence jist^ na- 1 niti^ch (achdty a pod.) — pfedm6t star^ho 
z^vaji Kramen^el (raravenci), rozeJran^ (De- 1 prumyslu, jemui dnes Uruguay musi vypo- 
chen) — vrstvy to s Rhynchonella cuboides, ' mdhati. Nelze zde parallelisovat ieskf perm 



odkud to slovo zde. M^ne dflleiit;^ je devon 
V Durynkdch a Hard. Fosfority nassavsk^ 
jsou neju2ite£n£j§i. 



s okolnim pro nedostatek mista. 

AvSak nejdfile2it£j§i i&tvar pro stfedni N. 
je litvar triasov^, jen2 z LotrinkA sahd do 



Mnohem dfllezit^jSi prakticky jest i&tvar Saska, po Bayreutn a Geru a zase po Mind en 
karbonu* neb na uhli visi dnes prflmysl a i a Hildesheim a tvofi planinu i dilem kon^inu 
tim bohatstvi zem£. NejvStSi uheln6 sloje celou, ba dfiv asi pfikryl Vogesv a Cern^ 
mi severni nSkdy bfeh csliny devonsk^ ve ' les, ceho2 zflstaly stopy v okoli. Udoli atfed- 
Vestfalsku u f. Ruhr (40 Q mil), menii zap. i niho R^na lelf s obou stran v triasu zi na 
u Cich (5Qmil) ajiini uSaarbrucku(6nmil), zrainfin^ zbytky starSi; v jihov^ch. je hranici 
potom bfeh obruby celiny £esk^ v Sasku ' planina jurskd Svdbsko-iranckd, v severu do- 
lu Zvikavy) a Slezsku (u Waldenburku 42 m. | sahuje u Osnabrticku nfiiny, ale je t6i v^- 
mocn^), koneinS velk^ litvar hornoslezsk^ chodn6 od Harce a velk^ prostor zaujimd 
od Petfikovic do Bytom6 a Myslovic (pod- 1 v Hornoslezsku jihov^chodnim. Jm^no a roz- 
karpatsk]^ bfeh) asi 22 Q mil. MenSi jsou | denSnf triasu pochazi odtud — z tfi stupfid: 
ostatni sloje v Durynkich, Bavoffch (Erben- ' pestr^ piskovec, lasturov6 vdpno a keuper, 
dorf). AvSak na povrchu zem6 jevi se jen ve | k n^muz dru2i n^ktefi i rh&t, jej2 jinf pfidd- 
Vestfilsku a Slezsku — < i mofsk^ karbon tu vaji jufe. Flora b^vd chudd (kapradi, koni- 
md nepatrnou, a6 v£t$i lilohu ve zpodnim I fery a cycadey), ve faun£ je typick^ bohat- 
dtvaru (kulm hlavnfi). Podobenstvi flory s An- . stvi ammonitd, die ndhoi se vrstvy nejvice 
glii — stfedni karbon naz^va se vlak zrovna I rozezndvaji. Bohatstvi Alp je zde nevyrov- 
Stvar vestfdlsk^. Pro kulm typick^ sv^tov^ j nan6. V keuperu jsou konifery dneSnim ji2 
Arcliaeocaiamites radiatuSy Lepidodendron ve/- I podobn^jii {Araucarioxylon^ Widdringtonites). 
theimianum^ Stenopteris, v stfedu vie Sigilla- { DneSni australska ryba Ceratodus (Kaupi) 
rii, Alethopteris a Neuropteris^ vrchni litvar | iila jii tehdai v keuperu. Pod severem N-ka 
md vie PecopteriSf Cordaites, Calamodendron \eii asi vrstvy triasov^, kter^ jen v Helgo- 
(GrandEury).Mocnostiitvaruhornoslezsk6ho landu vystupujf na povrch. Typick6 tvary 
cenil Stur na 14.500 m — sloje jednotliv^ . tu pro nedostatek mista uv6sti nelze, jako 
jsou tu 16 a2 104 m s\\n6 a dohromady 164 m I myoforie, monotis, Gervillia, Spiriferina^ la- 
mocn^; vestfdlsk^ uhli md a2 145 slojA nad , byrinthodonty, JPtacodus a prvni 2elvy, rep- 
sebou, u Essenu 111 m mocn^ch. — Saar- 1 tilie {Nothasaurus, Neusticosaurus, Aeosau- 
brflckensk^ karbon (pr^ a2 6400 m mocn^) , rus a j.), Belodon (krokodil), prvni ssavci 
83 sloji uheln^ch s mocnosti uhli 82 m. Jak I (Triglyphus), z bylin Voltzie, Widdringtonie, 
podobny byly sobfi tehdd2 jeStfi fiory a fauny, | Pterophyllum, Equisetum atd. V Slezsku jsou 
vysvita na pf. z toho, 2e Spirifer mosquensis zde Io2iska kovfl, zejm^na zinku i olova, 
zndin od Belgie do Tonkinu. I v Lotrinsku a jinde soli. Mocnost vrstev 

Utvar permsk^ je theoreticky velmi dfl- menSi — v jihozdp. N-ku pestr^ piskovec 



le2it^ V Sasku, kde popsany jeho amBbie 
{Branchiosaurus), jeho ryby (Xenacanthus de- 
cheni), pak okolo Vygesfi, ve Slezsku (okolo 



4—600 m, lasturov^ vdpno 2—300 m, keuper 
3—450 m (Penck). 
Mnohem m^nfi dflle2it^ jest dtvar jursk>\ 



Kladska), kde Palaeoniscus (Amblypterus) vrati- j kter^ jen v jihozdpadu tvofi pdsma planinna 
siaviensis, Callipteris conferta a u Lebachu | od Koburku a Amberku a2 do Sv^carska, kde 
Archegosaurus decheni (2 m dl). Hlavni lo2e jest nejvic rozvinut a odkud md jm^no. Geo- 
jeho jest piskovec rud^ (rothliegendes), jen2 i logick^ rozclenfeni jeho v5ak i zde, hlavnS 
s bfidlici mocn^ jest 500 m v Sasicn, 600 | ve Svdbsku, Quenstedtem provedeno (a2 na 

V Durynkach a a2 2000 m v Bavofich. AvSak 30 vrstev), prvni nomenklatura trojich vrstev 

V hofenim litvaru jevi se zechstein, nejbo- I zdejSich, Buchova (cern^, hndd;^ a bilj), na- 
hatSi V Durynkach na zkamen^Iiny, jako Fe-  hrazena ted anglickou (lias — s nim2 spojuji 
nestella rettformis a j., v n6m2 le2i slavn^ | nSktefi r hat [rSthLapparent], vrstvy Silvicw/a 
solidoly stassfurtsk^, 170 m mocn6, nahofc \ contorta, jini s triasem, dogger (oolith) a malm. 
karnalit, stfed kieserit a spodek polyhalit { Spojeni se severnim mofem jihon^meckd nf- 
nad soli a sfll sperenberskd, 1460 m mocnd 2iny pfestalo. Na severni hranici stfedon6- 
(,V(PMmfl/er).Cel^ stfed N-kazDurynskak Vo- meck^ kopdiny t^2 jsou stopy, jak v Sasku 
gesdm ndle2el neb ndle2i asi sem neb k nd- ' a ve v^chodnim Slezsku. Alpy bavorsk^ jsou 
slrdujici dob$ triasovd, kterd jej obyiejnS hlavnfejursk^. Vseverozdpad6stfedonfimeck6 
pf ikryla. Zejmdna okolo Harce a u Manns- ' kopf iny jsou lo2e pfechodniho !!itvaru ke 
feldu je zpodek zechsteina tak napojen;^ m6df, kfidS (wealden, jejl stavi ted nfektefi ke 
2c se od XII. stoleti z n^ho dob^^vala. Zacal kfid6), vie v Anglii vyvinuteho. V palaeonto- 



Nemecko (pomfiry pf irodni : geologic). 



75 



^ogii proslulo bohatstvi zkamendlin jury 
Svabsko-franck^ho rzejm^na lithograBck^ch 
piskovcd biltch solenhofsk^ch), kde pfes 
50 dr. ryb. Rrom6 ssavcii {Amfitherium), di- 
Dosaurii — nejdAIeiitijSi prvni ptik (Archeo' 
pteryx V Solenhofen), jeSt^f i mofSti (ichthyo- 
saurus, Plesiosaurus a j.) -^ od iguanodonu 
jen stopy» pterodactyly {Rhamphorhynchus) 
Compsognathus a z ryb Clupeid^, nynSjifch 
rodin, krcLsn^ krinoidy (Pentacrinus a2 17 m 
dl.). Wealden hannoversk^ misty tvofi uhli 
rizu je$t6 palaeozoick^ho — konifery, cyca- 
dey a kapradi. (Ale jii v jnfe jinde i rody 
dneini Ginkgo^ Araucaria.) 

Mnohem m^nS dflleiita pro povrch N-ka je 
kfida, neb nezachovala se na povrchu ni- 
kde2 jako v Cechich v souvisl^m oboru, 
n^brf mimo VestfdUko, kde tvof i nizk^ kop- 
Ciny sevcru, pfedhof i sev. Harce a KrkonoSi 
(Kladsko) je to hlavn6 okoli Labe, kde 
zCech dosahuje Driidan, pakseverov;^chodni 
roh Rujany a 2 mista v Meklenbursku, kde 
se znadi (nehled^ k menSim ostrtlvkflm jako 
u Cich, Opoli, kezna a j.) — byla sic vlude 
zakryta. Hofenf polovice zna^i se nejl6pe 
vystoupenim dikotyledonfl angiospermnich, 
kter6 z Amcriky a Portugalska siKly sc viude, 
ac vfitSfch slojflv uhelnfch netvofily. Ji£ 
u Cach bylo jich 200 dr. (60 proteacei) — De- 
bey. P{kda kfidovd b^vd i!irodn6jSi ^glauco- 
nit, fosfority). Ryby nyn6jSf nastupuji, avSak 
Francie a Cechy json tu bohatSi. Nejdflle- 
2it6jSt jsou tu viak niisi zvifata: bryozoy, 
korale, jefovky, spongie, tvofici zejmt^na 
bilou kfidu a pazourky, kdeito doly na 2e- 
lezo, asfalt jsou nepatrn^. Lastury typick^ 
Exogyry, Inoceramy, trigonie, Ostrey, Pccten, 
belemniti, v Alpdch rudisty, Actaeonelly, Ne- 
riney ; wealden rad sladkovodnl moderni rody 
{^MelaniayPaludina), Ammonitfi jeSt£ mnoistvi, 
jako rcptilii mofsHch. Vclmi rozSifen^ hliny 
a mrvy, zejm^na pl&ner a piskovec (Quader- 
sandstein) sask^ho Sv^carska, mdlo je erup- 
tivnich hor. Maid zdtoka kfidovd u fi.ezna 
souvisela s Cechy, nikoli s Alpami. 

Mnohem dAie2it6j§i jest dtvar terti^rni, 
nebof za on^ doby (mimo oligoc^n) skoro 
cel6 N. bylo zemf a2 na i&zk^ pruh podalpsk^ 
V eoc^nu, k n£mu2 v miocinu pfipojil se 
severozdpad z Belgie do Bukovce (Zittel). 
Plioc^nu V N-ku neni, Tak z t6 doby po- 
chazi R^n, Dunaj (z moi^e jihon6meck^ho 
podalpsk^ho stdle zi!l2en6ho; atd. Aviak 
teprve po ledov^ dobfi feky severni se 
obnovily, dilem se zm^n^n^m b^hem (Odra, 
Visla). Tak d^kuje dob£ t^ N. i za sv6 
nejmalebn^jSi krajiny — iedidov^ kopec hra- 
donosn^ ve Svdbsku, Siebengebirge u Bon- 
nu, mary (krdtery) Eifclski — nejkrdsnfijSf 
krajina por^nskd a £edi£ovd obruba sever. 
Cech V Luzici, RhOn a Vogelsberg atd. Dfl- 
Ie2itej5i je mno2stvi hnSdouhli v severu (Bra- 
niborsko, Sasko, Por^ni, Pfcdalpi atd.). ZvldSt- 
nosti je pryskyfice fossilni potopenjch lesflv 
oligoc^nnich v Samlandu, Pomoi^ansku a Pru- 
sku, jantar, ji2 za ncjstarSi doby hledan^, 
tak 2e ji2 Nero vyslal centuriona k odkryti 



jeho vlasti. — Theoreticky jest v n6m za-^ 
chovdno nejv6tji mno2stvi fossilnich kv^tA 
na svdte (smrk, duby atd.) a hmyzu vSeii" 
jak6ho pfes 2000 dr» Smrk pfevlddal tehdd 

V lesich (Conwentz). Tak6 teplice a miner^lni 
IdznS Wiesbaden, Chy2ice atd. dlu2no uv^stt.' 
Aviak V eel 6 severni polovici ledov^ St6rk 
pfikryl vrstvy tertierni, 2e jen na male mist 
stf edu se udr2ely u Mohu^e, Frankfurtu, Cas- 
selu, Halle, v Braniborsku, v Podalpi v i&do- 
Ifch fiinich a pfedhordch — skoro vesmSs 
mioc^n neb oligoc^n. Flora se pomalu mo- 
dernisovala, ale fauna rychleji — vymizely 
ammonity, belemnity, inoceramy, akteonelly, 
moFiti jemrov^, dinosaurie, pterodactyl i atd., 
nebo zfidly cefalopody, ganoidy (posledni 
Lepidosteus u Frankfiirtu), — za to mno2i se 
ssavci zemni a mofSti, ptdci a hadi — ze- 
jm^na v naSich dneSnfch rodech, jako ryby,' 
reptilie atd. Zvlditnostl md terti^r mdlo, neb 
na pf. nummuliti nepfekrofili Alp. Mnoho 
starifch tvarflv uchovalo se dnes jen v hlu- 
bindch mofsk^ch, jich2 v terti^ru v N-ku ne- 
zname. Pro nedostatek plioc^nu nelze v N-ku 
tak dobfe pozorovati ochlazenf povlovn^ jako 

V Anglii, Francii a hlavn6 Italii, kde je plio- 
c^n nejbohat$i — aviak pfevldda mindni, 2e 
mczi terti^rem a nynSjikem neni pfisn^ hra- 
nice (leda kde byla ledovd doba), jeho2 za- 
stdvali ji2 Brochi, Deshayes, Bronn a j. Ty- 
pick6 jsou vrstvy okoli mohu^sk^ho ncjvic 
miocenni (Cyreny, Cerithie, Chenopus, CJor- 
bicula, Litorinelly, flora aquitanskd, duby, 
buk, Liquidambar, Lygodium atd.). V Elsasu 

V oligoc^nu LebiaSj AmphisyU^ asfaltov6 vapno 
s Anthracotherium alsatieumt Halitherium, Le^ 
da, Anodonta. N. se m^nS lidastnilo vj^voje 
ssavectva, avSak v Elsasu mdme u Buscnwei- 
lera Lofiodon, v bobkov^ rudfi {Bohner^) 
u Heudorfu Rhinoceros 3 dr., Falatomeryx 
Scheuch^erij Cervus lunatuSf Palaeotherium me* 
dium^ Mastodon angustidens, V Samlandu vrst- 
vy s jantarem maji hlavnS listfice (O. vew/r- 
labrum^ jlabellua). Uhli oligocenni v N-ku se- 
vernim tvofi jcStfe konifery (Taxites, Taxo* 
xylon, Cupressinoxylon^ Sequoia coiittsiae, 
rod to 2iv^ dosud, velmi v terti6ru hojny) — 
ale okolni sloje bohat^ na duby, vavfiny, 
magnolie, palmy {Sabal^ Flabeilaria, Phoenix 
cites) a flora v celku podobnd dneSni Louisi- 
ana (Lapparent). Hojn^ v oligocdnu septarie 
hliny a vdpenn^ pecky s foraminiferami, 
Leda, Fusus a j. AvSak ii2 v oligoc^nu vir- 
tembersk^m jsou vazy a duby, Helix hojn^ 
vedle nosorozc^k, Sabal a Cinnamomu. V el- 
sask^m oligoc^nuje jeStfi Callithris (africko- 
australsk^ rod) vedle Cinnamomum. V mio- 
c^nu bonnsk^m je dneSni ryba Leuciscut 
vedle Acerotherium, 2dby, Sabal, Sequoia, Cin^ 
namomum — avSak Oningen ukazuje ji2 floru 
(500 dr.) pod. madersk6 dneSni: javor, topol, 
Juglans, Diospyros, kachnu, iShofe, ropuchu 
atd.VpiskueppelsheimskpmuWormsu mamo 
Dinotherium t^ifratiteum^ Hipparion, psy, opici 
{Dryopithecus Fontani), dravce {Machairodu^ 
cuitridens). O ledovd dobd, je2 dala sev. N-Uu 
nynejSi jeho raz, nclze se zde dnes tak krdtce 



7G 



Nemecko (pomSry prirodni: vodopis). 



Eminiti a poukazujeme na £1. Ledovd doba. 
Led kryl severnf N. cel6 a2 do Bel^ie a kop- 
6iny stfedon^meck^, kde na hranici dosdhl 
a2 vf&G 400 m n. m. Do Cech vSak nevnikl. 
Kdyi kone6n6 roztal, nastala suchd doba 
stepni a po ni teprv doba lesnf, kteri ji2 
byla ke konci historicka. NejvStSf zmena bylo 
vytrdceni se lesfl ze severozdpadu Frisie a2 
do Gldiiska, kde vfesa nastoupila misto nich. 
Klesani sev. N-ka trvalo vlak dile, zpflso- 
bilo V XIII. stol. hlavnS vystShovani Sasikfl 
sedmihradsk^ch, jako dfive Cimbrfiv, a bylo 
zejm^na v XVII. stol. zase intensivni. 

Mdme tedy stfedni N. srostl^ ze dvou ce- 
lin, zdpadni a v^chodni, vypln6nim stfedu a 
severni po roztani ledu vynof en6, tak 2e se- 
verozdpad mi, mo^dly {moore) a v severo- 
v^chod^ pFevlddajf jezera (baltickd jezerni 
plocha^ z Meklenburska do Rusi. V z^p. a 
stfednim N-ku jsou stopy lcdov6 hojn6jSi 
ne21i ve v^ch. Sever N-ka dili se a lidu na 
dv6: geest (piscina) zmarsch Tmo^il hlinit^). 
Mdlo zbvlo v6tSich hor a ddoli z doby pf ed- 
iedov^ (v^ch. Pomofansko, Segeberg v Hol- 
St^nS) a cel^ sever byl pokryt erratick^mi 
balvany ze Sv6dska, Norska, Balticka 
i Finsica, jak ze zkamenilin patrno — kra 
2ulovd byla a2 8 m dlouhi. Podobn6 pom6ry 
bavorsk^ roviny — mo^dly a pisdiny — viz 
B a v o r y . Pf-. 

Vodopis. N. md celkem podnebi vlhk6 a 
nasledkem toho jest t^mhi vSude dobfe za- 
vIa2eno, tak 2e pravi o n6m Ratzel, 2e na 
ka2d^ 3 km setkivdme se s potokem a ka2- 
d^ch 100—150 km s v6tlf fekou. Uhrnem 
pak md N. na 150 f ek, z nich2 jest 7 vele- 
tokflv: N^man, Visla, Odra, Labe, Vesera, 
R^n a Dunaj. OvSem nejsou vSechny krajiny 
nemecko stejn^ vodou bohaty. Kdezto v Al- 
pdch, iihonemeck^ vyso£in6 a na balticka 
vypnufini jest pAda t^mSf vodou prosakld, 
2e pfi ka2d6 jeji nerovnosti a ka2d^m zdfezu 
vystupuji na povrch prameny a potoky a 
rozsdhU plochy jsou stdlou vodni pokryv- 
kou V radelinu promSn^ny, maji n6kter^ 
kon^iny vody mnohem m^ni, tak zejm^na 
pise^na pflda marky braniborsk^ a j. Hlavni 
spdd svfkj md p&da N-ka od Alp k mofi Se- 
vernimu a Baltick^mu, proce2 tak6 t^m^f 
vSecky jeji hlavni feky tekou timto sm^rem 
a Jen jedind z nich, Dunaj, odvadi vody 
k jv. do mofe Cern^ho. V^Skovd pdsma nh* 
meckd dochdzeji i jinak jeStS v^razu ve vlast- 
nostech ka2d^ho vdtSiho samostatn^ho toku. 
Ka2d^ z nich md prameny sv6 v pohofi a 
prora2i jeho vn6j§f vrdsky; pak razi si cestu 
vypnulinami, v nichi probihd u R]^na a Ve- 
sery nejv6t§i cdsf h'(^niho toku, jinde vSak 
vstupuje do ni2iny (Labe, Odra a Visla), 
prot^kaje namnoze siti fek, jezer, propadlin 
a mocdlA (Allera, Spr^va, Havola, Varta, 
Noted), potom prot^kd zhusta planinou je- 
zerni {Seenplattt) a vstupuje bud' do pruhu 
lagun a dun, v n£m2 i!isti deltovitS, anebo 
(Labe, Vesera, Ernie) vl^vd se do mofc mo- 
hutn^m aestuariem nebo zatokou mofskou. 
Zajfmavou zvIdStnosti nSmeck^ch fek jest 



tak^ rozlehlost jejich v;^chodniho t&vodi v po- 
m^u k zii2eni jeho zapadni dasti. VSecky 
n£meck6 veletoky pfijimajf pak v6t2ina sv^ch 
pHtokAv na krdtk^ vzddlenosti brzy po v^- 
toku z pohofi, kde2to ni2ina sk^td jim jen 
mdlo pobo<^ek. Patm^ jest tak^ velk^ rozdil 
CO do vodniho bohatstvf mezi fekami alp- 
sk^mi s jejich velk^mi pfirozen^mi nddr2kami 
vodnimi v sn^hov^ch polich a ledovcich, 
kter^ poskytuji pravideln^ pfitok i v l^t6, 
a mezi fekami v n^meck^ch Stfedohorach 
vznikajfcimi, ktcr^ z jara za deStflv a tdni 
sn6hov^ho rychle se rozvodfiuji, na^e2 v su- 
ch^m \€t.h nastupuie v nich, ani Labe a Odru 
nevyjimaje, jen nizk^ stav vody. 

NejdAle2it£j2i nimeckou fekou jest R^n, 
z jeho2 splavn^ho toku pfipadd 721 km na 
N., adkoliv jeho prameny i i&sti le2f na ci- 
zim ilzemi. Vt^kd do N*ka z jezera Bodam- 
sk^ho, tvoff a2 k Basileji nSmecko-Sv^car- 
skou hranici, do Mohude prot^kd hornon6- 
meckou ni2inu, u Bingenu vstupuje do bfi- 
dIi6nat^ho pohofi r^nsk^ho, kter^ opoaSti 
u Bonnu, na£e2 u Emmerichu opouiti N. 
Z jeho pfitokd jest daleko nejdflle2it£jSi 

V pr. Mohan, kfi2uiici sv^m v^chodo-zdpad- 
nim sm^rem hlavni sm^r nSmeck^ch fek a 
tudi2 d(ile2it^ jako pffdnd dopravni Htm 
cesta, pokldaand ode ddvna za rozhrani 
ji2niho a severniho N-ka (Mainlinie), v kte- 
r^m2to ohledu jest jeho v^znam doplJiovdn 
Moselou na lev. bfehu R;^na. Jin6 r^nsk^ 
pfitoky V N-ku jsou na prav. bf.: Kinzig, 
Murg, Neckar, Lahn, Sieg, Wupper, Ruhr, 
Emscher a Lippe, na 1. bf.: Ill, Nahe, Ahr 
a Erft. Na zap. od R;^na vyt^kaji z N-ka 
k M6se f. Roer a Niers, k Yssele Berkel 
a k mofi Zuidersk^mu Vechte. S R^nem 

V mnoh^ch stycfch, zejm^na kulturnfe-geo- 
grafick;^ch, jest Dunaj, kterf prot^kd jiho- 
n^meckou vysodinu v ddlce 356 km a pfijima 
zde V pr.: filer, Lech, Isaru a Inn, v levo: 
Wornici, Altmuhl, Nabu a ftezen. VJchodnS 
od R^na a2 k Labi jsou jen dv£ v6tSi feky: 
Em2e a Vesera, kter^ obS ndle2eji i!ipln6 
N-ku. MenSi f. lahde md ddleiitost pro svoji 
zdtoku pfi listi t. jm., kterd nikdy nezamr- 
zdvd a md proto pfistav Wilhelmshaven. 
Dflle2it€i5i z obou jmenovan^ch fek jest Ve- 
sera, spiavnd 451 km, kterd odvodfiuje Du- 
rynsk^ les, Rhdn, Vogelsberk, hesskou hor- 
natinu, Vesersk^ pohofi a Hare a ilsti v Sifce 
12 /rm u Br^m. Posledni velik^ pfitok mofe 
NSmcckdho jest Labe, kter6 vstupuje do 
N-ka nad 2andovem, prot^kd krdlovstvi Sa- 
sk^, provincii saskou, Anhalt, Branibof , Han- 
nover, Meklenburk, Hamburk a Slesvicko 
i listi V Sifce 15 /cm. V N-ku vl^vaji se do 
Labe v pravo: Havola, Elda a StOr, a v levo: 
Muida, Sdla, Ohra, Jesna a j. Do mofe Se- 
verniho vpadd jeSt6 ve Slesvicku Ejdora. 

Do mofe Baltick^ho vl^vd se na zap. 
f ada menSich fek pobf e2nich (Rehnice, Vra- 
na, Trave, Schwentina a j.), na£e2 ndsleduje 
Odra, kterd jest vlastnl fekou nSmeckou, 
nebot jen nepatrnd jeji ti&t ndle2i Rakou- 
sku. Splavna jest zde od Ratibofe (741 /rm), 



N^mecko (pom^ry prirodni: podnebi). 



7T 



prot^kd provincii slezskou, braniborskou a 
pomofanskou, tvofic Pomofanskj^ halT, a pH- 
Jima V pravo: Klodnici, Malapenu, Stober, 
Weidu, Bar£, Varthu a Ihnu, ▼ levo: Opu, 
Kladskou Nisu, Ohlavu, Lohe, Bystfici, Katz- 
bach, Bobravu, Luiickou Nisu, ifkeru a P£na. 
Druh^ velk^ pf itok mofe Balticktfho, Visia, 
vstupujc na Demeck6 lizemf jil jako inohutnd 
feka, mi. d6\ku 45 km na branicfch a 239 km 

V Poznafisku a Prusich, prot^ki Udoli velice 
lirodn^, N£mci ode ddvna usilovnS koloni- 
sovan^, a pije v pravo: Drv^cu a v levo: 
Brahu a Czarnawodu. Mezi Vislou a Odrou 
tcte k Baltick^mu mofi velk^ po^et fi£ek 
pobfe2nich: Leba, Sloupa, Wipper, Persante, 
Rega. KonecnS v krajnim severov^chodd 
fiSe nab^vaji feky smeru ryzc zdpadniho, 
kter^ zachovavaji oba hlavnf toky zdej/ii, 
zcela nSmecki Pre gel a (125 /rm) a N6man 
(Memel) s tokcm na n^meck^ pfldS 112 km 
dlouh^m. 

Z fek livodi mofe Baltick^ho ndleit Ni- 
man a Visla N-ku sv^m dstim a dolnim lo- 
kem, Pregela a Odra bud tokem cel^m neb 
aspofi nejvitSi jeho ^stf, z fek mofe Se- 
verniho ndleif N-ku zcela Ejdora, Vesera a 
Ernie, Labe krom£ horniho toku, R^n krom^ 
hornfho toku a tistf, kdeito dernomofsk^ 
Dunaj md zde jen svflj nejhofejii tok. Usti 
tudii na n£meck6 pfld^ do mofe Sest vele- 
tokAv a fek velik^ dopravni dAlelitosti, a 
privS tato ff£ni tlsti jsou nejdAleiitSjSimi 
body n^meck^ch bfehuv mofsk^ch vflbec 
(Brdmy, Hamburk, St6tin, Gdansko, Krdlo- 
vec, Tylia). 

N. md jako velmi deStnatd zem6 mnoho 
tisic jezerar^bnfkA, nebof viude jest do- 
statek vody k jich tvofenf a iest jen potfebi 
takov^ tvdfnosti pfldy, ktera zt^iuje odtok 
vody. Vyskvtuji se tudii jezera viude tarn, 
kde spid pQdy jest sdm o sob€ mal^ a roz- 
manit^ se m£ni, na vlnit]^ch rovinacn, at ji2 
prostiraji se na vypnulindch nebo v niii- 
nach. Nejvfce jezer md N. na sever, okraji 
Alp a na silng sklenut^ pldni (Platte), kterd 
tahne se po jilnim okrapi mofe Baltick^ho. 

V ji2nim Bavorsku po6tcL se do 70 jezer. 
Nejv^tSf n£meck6 jezer o jest Bodamsk^ 
(528 km*), kter6 tak^ jedin^ mi politickou 
d&leiitost, nebot jest fiSskou hranici od 
Lindavy ke Kostnici a pfil^hd k Bavorsku, 
Virtembersku, Baden sku, Rakousku a Sv^- 
carsku, jim vede tak6 d&leiitd trat dopravnf. 
Nejkrdsn^iSim pak jest jezero Krdlovsk^ 
{Kdnigssee) u Berchtes^denu. K v6t§{m je- 
zerftm bavorsku vysodmy a bavorsk^ch Alp 
ndleii jeSti Walchenskd, Kochelsk6, Ammer- 
sk^, Stambergsk^, Tegernsk6, Schlicrsk^ a 
Chiemsk^ (93 km*), Z jet, badensk^ch zmfnky 
zaslubuje Muramelsk^, Nonnenmattweiher, 
dfive s plovoucim ostrovem raseliny.Schluch- 
sk^, Illmensk^ a j. Ce\6 pobfeif Baltick^ho 
mofe od Slesvicka a2 ke krajnimu v^chodu 
obepjato je plinf jezer (Seenplatte), kterd vy- 
plfiuji Sirok^ prohlubeniny bud jednotliv6, 
bud ve skupindch. Zejm^na fetnd jsou v Me- 
klenbursku (650 s lihrnem 1880 km*) a Pomo- 



fansku (52), avSak i v Prusfch a Branibor- 
sku. Nejv^tli z nich jest Mufick6 (113 km*) 
a Mauersk^ (105 km*), ddle Zv6finsk^, Mal- 
chinsk^, Sniadovsk^, Kummerovsk^, Madua» 
Leba a j. Zminky zaslubuje Jeit6 jez. Slan6 
a Sladkd (Sal^iger a Susur See) u feislebenu 

V provincii sask6, Steinhuder Meer na v. a 
Dtkmmersee na z. od Vesery v ploiin6 han- 
noversk^ a jezero Laafsk^ v Por^nsku. 

Mo^dly a raSelinidtS vyskytujf se ze- 
jm6na na ivdbsko-bavorsk^ vysocine, tak na 
pf. Erdinskd a Dachavskd blata na v. a na 
z. od Isary, Dunaj sk^ rokyti$t£ a Dunajskd 
blata na uunaji mezi Ulmem a Donauwdr- 
them a u Ingolstadtn, potom v severnich 
zemfch pobfeznfch zejm^na na rozhranf mar- 
sche a geesty v Hannoveru, Oldenburku a 
Slesvicko-Hoiit^nsku, ddle po obou strandch 
f. Hunty a Vesery, v Pomofanech na Haffu 
a jezefe Leba, ve Vfchodnich Prusich na 
Kursk^m Haffu mezi Deimou a Rusem. Ve 
vnitrozemf tdhnou se velik6 mo^ly a ra§e- 
liniiti V PoznaAskii (pfi Note6i a Obfe)» 
Braniborsku (pfi Havole, Varti a Spr^vfe), 

V provincii sask^ (na AUefe a Okfe), ve 
Vestfdisku a j. N^kter^ z tichto mo^dlA 
zdajf se vAbcc nevzdilatelny (ve V^ch. Pru- 
sich), jin^ vSak zffzenim prAkopAv a hrdzt 
byly kultivovdny, zejm^na v Hannoveru. 

Bohato jest N. Ie6iv$mi minerilnfmi 
pram en y, zejm^na v Cern^m lese, dolno- 
r^nsk^m pohofi bfidli^nto, pohoff Veser- 
SK^m a V Sudetach v JirJim slova smysle^ 
zvldSte pak £etny jsou prameny uhliditou ky- 
selinu obsahujfci v dolnor^nsk^m pohofi pa 
obou strandch R^na (Setters, Geilnau, Tdn- 
nisstein a j.V kter^ zasahuji odtud je$t6 da- 
leko k sv. Qo t&vodi dolni Vesery. Zde leii 
2elezit6 prameny Driburku, Pyrmontu a Reh- 
burku a tepl^ soln^ pramen v Rehme (Oyn- 
hausen). Rovn^i velik^ jest bohatstvf tepl^ch 
pramenfl v dolnor^nskdm pohofi, kterd tak 
jako bohatstvf pramenA s kyselinou uhli£i- 
tou souvisf s b^valou sope£nou £innost{ 

V krajindch por^nsk^ch. K nejnavitSvovanSj- 
iim Idznfm fUe v teto krajini naleieji Wies- 
baden, Homburk, Schlangenbad, Emze, Ahr- 
thal, Cdchy a Burtscheid. Aviak i Cern^ le& 
md prosluk teplice v Baden-Badenu, Wild- 
badu, Baden weileru (ji2 z f irosk^ch dob) a j.,. 

V Sudetdch pak jest Warmbrunn. Po cel^m 
N-ku rozpt^leny jsou prameny soln6 (Kreuz- 
nach\ 2elezit^ (Langenschwalbach, Pyrmont),^ 
sfrov^ a j., nejproslulejii z nich vsak jsou 
vody Chyiick^. 

NejnavSt^vovanSjSi ldzn6 mofsk^ jsou 
na mofi Scvernim, zejmdna na jeho ostro- 
vech pobfeinich: Borkum, Norderney, Wan- 
geroog, Wyck, Westcrland a Helgoland. Na 
mofi Baltick^m leii: Borby, Kiel, Trave- 
mdnde, Warnemtlnde, Sasnice, Binz, Putbus^ 
Heringsdorf, Swinemiinde, Misdroy, Kolo- 
bfeh, Zoppot, Kahlberg, Pilava, Kranz, Kuh- 
ren a Schwarzort. 

Podnebf. N. leii na s. od 45^ s. S., av§ak 
na j. od 58® s. 5., tcdy v studen6j§i Wsti se- 
vernfho mfrn^ho pdsma, a zaujima asi tfeti 



78 



NSmecko (pomSry pnrodni: podnebi). 



jeho 6tvrtmu, po^ftaje od obratniku raka. 
Pfil^hajic Siroce k bfehAm vedlejSich mofi 
■okeanu Atlantsk^ho td$i se jeSt6 z veik^ £a- 
sti tdm klimatick^m v^hoddm, kter6 md vliv 
tohoto okednu na pocfnebi Evropy, zejm^na 
jejf severoz. £asti. Ndsledkera toho jest pod- 
.nebi jeho mfrD^ a zdrav^, jehoi pfed- 
nosti zmenSuji vSak ty okolnosti, 2e z v. za- 
sahuji sem dcinky podnebi kontinentdlniho 
a dale 2e N. jest iiroce oievfeno k severu, 
kdclto proti j. jest uzavfeno Alpami* Na- 
sledkem toho tak^ nejvStSi klimatick^ roz- 
dily jsou mezi z. a v., kdeito j. bh'ii se pro 
v6tSi svoji v^iku a uzavfeni sv^ proti jiinim 
v^trftm mnohem vice podnebi severu, tak2e 
dokonce Bavorsko a Svabsko jest prfim^rem 
chladn^iSi ne2 Frisko a Holit^n. Jen n^kterd 
mista jihonSmeckd jsou v tomto smSru v^- 
jimkou a maji nasledkem nizk^ polohy sv^ 
a jin^ch pfednosti pAdy takovou teplotu, ja- 
kou bychom zde v pom^ru k podnebi se- 
vcronimeck^ niiiny pfedpoklddali. Celkeni 
vSak V podnebi N-ka patrn^ jest mirnici a 
vyrovndvajici vliv severozdpadu, tak ie roz- 
dily rocnf teploty prAm^rn^ v cel6m i^zemi 

i'eho <^ini nejv^Se 4' C, nehledime-li ovSem 
: vySSim polohdm horsk^m, kter6 svoji ro^. 
teplotou odchyluii se od ni2Sich mist o 6 a{ 
7" C (Schwarzwald a j.). AvSak v jednotli- 
vostech setkdvdme se s mnohem v6tSimi 
rozdily podnebnimi, kter6 vypl^^vaji zejm^na 
z rozmanitosti povrchov^ ve stfednim aji2- 
nim N-ku. Kdeito rozlehl^ planiny, tabulo- 
viny a kotloviny maji zde celkem podnebi 
stejnom£rn6, dozndvd rozdSIeni teploty na- 
proti tomu mnoh^ch zm^n jednak ^etn^mi 
norsk^mi vypnulinami, jednak hluboko za- 
fiznut^mi lidoly v6t5ich fek nebo jednotli- 
v^mi, jejich tok provazejicimi hlubSimi kotly 
nebo skutecn^mi niiinami. 

Srovndni prflmSrn^ch roSnich teplot nej- 
dfileiitSjSich stanic meteorologick^ch uka- 
zuje zfejm6, 2e, jak ji2 podot^eno, N. md 
hlavni zdroj sv6 pom^rnS vysok6 teploty 

V blizkosti Atlantsk^ho okednu, pfedevsim 
ovSem ndsledkem jeho proudu Golfsk^ho. 
PonSvadS pak v6try zdpadni s mofe toho 
vanouci pfevlddaji mnohem vice, zejm^na 

V zimSf V N-ku zapadnim nef v^chodnim, 
vysvfetluje se liplng ubf vdni teploty od zip. 
k v^ch., patrn^ z ndsleaujiciho srovndni pr&- 
mfern^ch roinich teplot stanic, leiicich ve- 
smSs mezi 53' a 54® sev, §. : Emden 8-60« C, 
Altona 8-98<>C, ZvSfin 8-21«C, Stfitin 8-27<»C, 
Chojnice 6*56' C a Arys 6'06' C. Jsou tudi2 
nejteplejSi krajiny v zapadnim N-ku, zejm^na 
ph'zniv6 pomery tepeln^ vykazuje lidoli r;^n- 
sk^. Od Sp^ru a2 ke Kolinu, v lidoli Ne- 
ckaru a2 k Stutgartu a v Udoli Mohanu a2 
k Vircpurku £ini prftmirucL rocni teplota 
11<>— 13® C, kdeito proti tomu ve V^chod- 
nich Prusich jest teplota tato jen 6«~7<» C. 

V ohledu tomto moino vftbec rozliSovati 

V N-ku tyto oblasti: lidoli R^na s Udolim 
Neckaru a Mohanu, potom s nejv^tSi ^dsti 
k sz. se tahnouciho Por^ni a dolniho Vest- 
fdlska, je2 moino nazvati oblasti okednickou. 



NejvStSi ^dsC horniho a dolniho N-ka ai 
k Odfe, vyjimaje Hare a Durynsk^ les, s 8° 
a2 9' C ma jeSt6 v podnebnim ohledu rdz 
pfevahou okednick^, avSak pevninsk^ vlivy 
vystupuji zde ji2 zfeteln^. Kone^nS v^chodni 
N. mezi Odrou a Vision stoji pod klimati- 
ck^m vlivem mofe Baltick^ho, jeni podnebi 
jen mdlo mirni, a sarmatsk^ ni2iny, tak 2e 
mo2no nazvati je sarmatskou podnebni obla- 
sti N-ka. S rozdSIenim timto souhlasi tak^ 
pf ibli2n^ prAb6h roinich isotherem. Pom6rn€ 
nejteplejSi koniina N-ka, uzavfend isother- 
mami 12°— 13' C, leii na jz. od bavorsk^ vy- 
so<^iny. Isotherma 11«— 12' C probihd pfes 
Landshut, AugSpurk, Ulm k sz. a2 na s. od 
Heilbronnu a Heidelberka, zah^bd se potom 
k jz. pfes Rastatt k Schlettstadtu. Isotherma 
10' C bHi pfes 6.ezno, Amberk, Bayreuth, 
Chy2ici, Limburk a Kolin, isotherma 9' C 
pfes Ratibof, Vratislav, Gubin, Berlin, Han- 
nover a Osnabriick, isotherma 8' C pak uza- 
vird cel^ dolnf N. a2 k £dfe tdhnouci se pfes 
Hn^zdno, Wakz, Stargard a Stralsund, iso- 
therma 7' C dzemi ai k iaf .i Olsztyn-Elb- 
l;|g, kdeito isotherma 6''C ndlefi nejkrajnSj- 
Simu severovfchodu N-ka. 

Toto ub^vani prflm6rn6 roini teploty k v. 
zpflsobeno jest v podstatS ub^vdnim prum^r. 
teploty zimni, kde2to pr&m^rnd teplota letni 

V cel^m N-ku jen nepatrn^ se li§i. Tak na 
pf. teplota 6vce. v Cdchdch, Bonnu, Stras- 
burku, Erodenu, Gotinkdch, Norimberku, 
MnichovS, StralsundS, Frankfurt^ n. O., Ra- 
tibof i, Gdansku a Tylii liSi se od sebe nej- 
vJ5e o 2' C. V tomto v6t§im rozdflu mezi 
teplotou 16ta a zimy, ve stfidini velk^ho 
horka letniho a krutf ch mrazfl zimnich, tedy 

V kontinentdlnim rdzu podnebi, shoduji se 
hornon£meck6 planiny a hornatiny s nSme- 
ck^m severov^chodem. Tak maji uveden^ ji2 
stanice tyto prAm£rn6 teploty l^ta a ledna: 
Emden 4-16-55' a -f0'50', Altona +17*85' 
a + 0-09', Zvfifin + 16*91 a — 0-96', Statin 
+ 17-45' a — 1-49', Chojnice + 16*81 a 

— 3-72', Arys + 16*81 a — 5 60' C. A po- 
dobn^ rdz jevi i stanice hornondmeck^: Ba- 
silej +18-53' a —0*41', Ulm +17*64' a 
— 1*71', Mnichov + 17*59' a — 300' C. Na- 
sledkem toho jest tak^ rozdil mezi nejv^tSf 
pozorovanou zimou a nejvySSim teplem ve 
v^chodnim a v hornim N-ku nejvfitii a tini 
na pf. V Mnichovfe 65*24' C (+ 35*12' a 

— 30*12') a V Poznani a2 72*63' C (+ 3613' 
a —36*50'). Tak^ prflmfir. rof. teploty pod- 
l^haji V jednotl. rocich vfetSimu neb mensimu 
kolisani, kter6 tM asi 3' C, kdeito u jednotl. 
mSsicfl mnohem vice, v l^t6 6—7' C, v zimfi 
pak dokonce 12'— 13' C. Na rozdil od prft- 
m6rn<5 teploty roku, kter^ vesmfis k v^ch. 
ub^vd, jsou nSkterd mista ve v^chod. N-ku> 
kteri maji vy§5i prdmernou teplotu letni 
nei mista na jz. leiici. Tak md na pf. Berlin 
teplejSi l^to (+ 18*05') ne2 Trevir (17-37') a 
Cdchy (17*1* C). Naproti tomu jaro jest 
v severov^chodnich krajindch velice opo- 
zden^ a student nasledkem tini ledu v mofi 
Baltick^m a f ekach vychodon^meck^ch, kdeito 



N^mecko (pomery pfirodni: kvfitena). 



79 



na podzim jcvi se spUe oteplujici vliv mofe 
Baltick^ho, kter^ ovSem v zimS pozb^vd vieho 
dcinku. Z delSiho trvdni a v6Uich rorazfl 
zimy na sv. vypl^vd tak6 rAznd doba zaled- 
n^ni n^meck^ch fek. R^^n jest zamrzl^ prfl- 
merem 26 dni v roce, Vesera 30, Labe 62 a 
Odra 70 dni. NejmirndjSi zimu mi, r^nsk6 
ddoli od Kolina ke Koblenci, toti2 + 1'6« C 

V lednu, v cel^m pak r^nsk^m lidolf od 
Sp^ru neklesi prAmSrnd teplota ledna pod 
-{-V C, tak 2e v ro^nim prum^ru potiti, se 

V r^nsk^m tlldoli sotva 5 dni pod 0® C, na- 
proti tomu v Berlin^ 42, ve Stfitine 73, Vra- 
tislavi 83, Gdansku 103 a Arvsu 129 dni. 

Co t^ki se ub^vdni teploty do vfi- 
ky, klesi tato v Alpdch v lednu o 1^ C se 
zv^ienfm o 321 m, v Hard na 219 m a 

V kudohoH na 181 m, naproti tomu v der- 
venci klesd o 1^ C v Alp^ch jii na 120 m, 

V Harci na 126 m a v RudohoH na 145 m, 
tak 2e v rocnim prflm^ru moino pa£iti, 2e 
klesdni o 1^ C pfipadd v N-ku na zv^Seni 
o 160 m. 

Velik^ v^znam klimatick^ mi proud^ni 
vzduchu, kter^ jest v podstat^ pfi^inou 
mirnSjSiho podnebi zipadu a drsnSjiiho na 
v^chod6, jako2 i nihl6ho iasto denniho ko- 
lisani teploty. ZvliSt dAleiity isou v N-ku 
dva sm^ry proudA vzduchov^ctk: severozd- 
padni, kter^ pfindSi vlhk^ a tepl^ vitr, a 
severov^chodni s v^trem such^m, v zim£ 
studen^na a v \6t(b hork^m. Prvni z nich jest 
vitr okednick^, druh^ pak pevninsk^; onen 
zpflsobuje stoupdni teploty, pouze v \€ti jest 
tento teplejii, onen pfevlddd v krajindch zd- 
padnich, tcnto pak ve v^chodnich. Celkem 
jest N. pod vlivem barometrick^ch depressi, 
kter^ pfichdzeii z okednu Atlantsk^ho, ni- 
sledkena dehoz pfevlddajici sm6r vStrA v ce- 
l^m N-ku jest zdpadni, krom6 severozdpad- 
niho i jihozdpadni. Ddle jsou v^try nad 
severonimeckou niiinou vanouci prud^i nei 
v hornat^m N-ku stfednim a ji2nim a na 
jihonSmeck^ch planindch, prflmdrnd rychlost 
jejich na dolnim Labi jest 2Vskrdt vStiii nei 
na dpati Alp. V6try jsou tak6 v ni2in6 trva- 
lejii, kde2to v hornatinach a planindch va- 
nou spiie jen ndrazovit^. K tomu pf istupuje 
ta okolnost, 2e v6try zdpadni ndsledkem 
sv^ho sm6ru vAbec na s. N-ka maji voln^iSi 
pole k sv^mu rozvinuti ne2 v hornatdm jinu 
a 2e dale ji2ni N. jest je§t^ pod vlivem ji2- 
nich cyklonA, kter6 smlfuji na ji2nim okraji 
Alp k v., pfi £em2 zvlddte na j. od Dunaje 
vystupuji v6try v^chodni. Na severnini pak 
OKraji Alp vyskytuji se prudk6 mistni v6try, 
zpflsoben^ klesdnim vrstev vzduchov^^ch, na- 
padnS tepl^ (Fdhn), majici z jara zvUstS pfiz- 
niv^ vliv na vegetaci. 

Z vylicen^ch pomfirfl proudSni vzducho- 
v6ho vypl^va tak^ rozdeleni sra2ek atmo- 
sf^rick^ch. V^lky jejich pfedevSim ub^vd 
od z. k V. Dale nejbohatSi sra2kami jsou 
zipadni svahy pohoH, kde2to strany v^chodni 
jsou mnohem suSSi. 

Vj'Ska sra2ek jest mnohem v6tii v kraji- 
n^ch hornat^ch, kde na libodich horsk^ch 



zari2eji se deitonosn^ v6try, ne2 v severo- 
n^meck^ ni2in6, krom£ t^ jeji 6dsti, kterd 
jest pod bezprostfednim vhvem mofe Se- 
verniho. Nejde§tnat6j§i krajiny n^meck^ jsou 
V Alpdch (Te^ernsee 119*32 cm), v bavorsk^ 
vysodini (Mnichov 80'08 cm), na Sumav^ 
fl68'70 cm), V Cern6m lese (154 cm) a na 
Hard (142*75 cm), naproti tomu k v. a jv. 
8rd2ek zna£n6 ub^vi, tak 2e ji2 Berlin md 
jen 59*74 cm, Roztoky jen 43'30 cm a n£- 
ktcr^ krajiny poznaAsk^ a slezsk6 jen asi 
30 cm. Celkem mo2no pdditi pro cel6 N. v^i- 
ku rodnich srd2ek na 50 cm, pfi 6em2 kra- 
jiny hornondmeck^ maji jich asi dvakrdte 
vie ne2 kon^iny severni a v^chodni. Co pak 
se t^kd doby deSfA, mo2no N. rozddhti na 
3 oblasti: 1. dzemi s pfevlddajicimi deSti 
podzimnimi (pobfc2i Sever, mofe); 2. Ozemi 
s deSti letnimi, kter^ vystupuji tim zfetel- 
n6ji, ^im ddle jdeme k v^ch. a jv.; 3. lizemi 
s deiti zimnimi v krajindch v^Se polo2en^ch, 
zejm^na na 1. bf. R^na. Pr(im£rem pfipadd 
na zimu 207o» na jaro 22Vo» na l^to 33% a 
na podzim 257o vsech ro^nich deSf&v. Nej- 
m^nS srd2ek pfipadd na konec zimy a na 
poddtek jara, v cnu a £d dosahuji maxima 
a od zdfi opSt jich ub^vd. Boufek pfipadd 
nejvice na ^ervcnec, i jest jich celkem na j. 
vice ne2 na s. V^tSina jich tdhne od z. k v. 
rychlosti asi 3Bkm za hodinu. Vji2nim N-ku 
spojeny b^vaji boufky s krupobitim. Zimni 
boufky jsou neoby£ejn£ fidk^, zejm^na ve 
vnitrozemi. TSr. 

Kv^tena N-ka v cclku tak jest podobna 
£esk^, 2e jevi se v^tii odchvlky jen na sev. 
a jihu. Tam zejm^na na zdpad^ bezles^roi pis- 
dinami (geest) a mo^dly {moor)^ tady svahem 
Alp a pis^itou, severu podobnou rovinou 
Bavorskou, do ni2 feky sndSeji mnohd se- 
mena. Nepatrn^ rozdil v zdpadS a v Por^ni 
n£kolika teplejsimi bylinami: bfcctanem, ji2- 
nim javorem {Acer monspessulanum) a Ilex 
aquifolium (scverozdpad), Tamus comm. Nej- 
v6t§i rozdil ^ini pfimofi a bylinstvo jeho 
solimiln^. Bohatstvi v cclku nevelik^. Drude 
po^itd kv^tnat^ch druhfl divok^ch 3020, 

V scverozdpad^ 1064, v severov^chodS 1264, 

V stfcdnf kop^inS 1668, na pfedhofi 772 a 

V Alp^ch 722. Nepatrn^ endemismus, jej2 na 
pf. jcStS Griscbach popiral — mladSi deld- 
vaji arci slabSi druhy. 

Po ledov^ dob^ bylo asi cel6 N. pralesem, 
hlavn6 ^ern^m — avsak ted prflm^rn^ skoro 
polovice jeho jest polem nebo zahradou 
(487o) ^ ^^s kryje v ccl^ fiSi jen V4 v severo- 
zap., V pomofi schdzi a panujc hi. v stfed- 
nich kopcindch, kde jsou ncjkrdsn^ji upra- 
ven6 lesy na sv^tS. Pastviny hlavnS v sev.- 
zap. od Hollandska do Slesviku, kde losy 
vyhynuly (a2 Vs P^dy), v ccld fiSi jen 87©. 
kdczto Uhoru a ncvzdfelan^ zcmS jest 147* 
a lu(iiny jen v Bavorsku a severu ponSkud 
znacn6j5i. Vinice jen v zdp. (maximum 167© 

V kraji cannstadtsk6m). Pust^ krajiny jsou 
slatiny sevcrozdp. {moore^, raocdly pfimof- 
sk^ {ivatten), na Eifclu, pisciny Gliinsk^ {Lu- 
neburgerhaidt), potom Braniborskd (>Moor, 



80 



NSmecko (pomSry pfirodni: kvfitena). 



Haide, Sand sind des MSlrkers Landc, df pH- 
slovi) jako Bavorsk6. ZvldStni bylinyjen zde 
pdstovan^ jsou: odrAdy pSeni£n6 (Triticum 
dicoccum, Emmer, 7*. monococcum Einkorn), 
ipalda — Spelz(vjibu),sicpanuje lito, m€nh 
ji2 p§enice, brambory (6% ornice) — ale 
povSironuti zasluhuje v severu ji2 hojn6 hno- 
jeni zelen^ (lupinou, pohankou). Jako oby- 
iejnfe jsou nej£etn6j§f rodinou Compositae 
(400 dr., Ve vSech), pak trdvy (Vis, pfes 200), 
Cruciferae (*/„, 184), Leguminosae a Cypera- 
ceae (rodem Carex^ 7j»)f Umbelliftrae (Vt5)i 
Rosaceae (Vjs)* potom Caryofyllaceae^ Scro- 
^ularineae atd. Rody podobn^ naSim, a2 na 
sever i Alpy (v. t,). Na severu, zejm^na sc- 
veroz^padu, pralesAv asi nebude. NynSjSi 
lesy dllii Drude na 14 t&tvarflv. NejrozSife- 
n^j§i na pisku Ics borov^ s bfizou, vfesem, 
Vacciniemiy Jasione^ Hieracium atd. Ddle lu- 
iiny {auen) mivaji lesy dubov6 a habrov6. 

V severni roving velk^ dosud luhy, jak je 
Slovan^ nazvali, vlhk6 lesy ol§ov6 (s vrbaroi 
hlavnfe Spreewald, Oderbruch). V Por^ni 
hojn^jSi listnat^ lesy smfchan^ (buk, dub, 
habr, bfiza, lipa, javor) a mnoho kefin 
(stfemcha, hloh, rflie, maliny, Evonymus^ 
Hex a j.). AvSak nejkrdsn^jSi typick^ les 
stfedonlineck^ kopdiny z Rujany do Jury je 
bukov^ (s lipou, javorem) hlav. pro kr^sno- 
kv£t^ pddrost od primul a anemon, Daphne 
me\€reum do mafinky, Paris^ Oxalis atd. 
Pfedlesf kop6in bfiz, habrA, javorfi atd. mi 
zase mno2stvi kefA, rfl2i, malin, hlohfl, svid 
(ne v severu), dfiSfdlu, ligustra, kalin, rbamnu 
atd. Z podrostu uvadi Drude Hieracie, Inu- 
ly, Labiaty, jahody, Silene, jetely, Astraga- 
lus glycyphylluSt Geum urbanum, Melampy' 
rum arvense a j. Vlhii lesy horni kryjc smrk, 
pod nimi se hlavn6 rodf kapradi (Nefro- 
die, Aspidie) s Majanthemum, Actea, Trien- 
talis ^Lysimachia nemorum\ hofeni lesy Vo- 
ges, Cernolesi, Jury atd. tvoH sosna i v dol- 
nfch Alpdch ; podrost je Orohus vernua^ Peta- 
sites a/bus, Dentaria, avSak v 800—1000 m 
zase pfe?vlddajf smrciny v Durynkdch, Harci 
atd., kde bohat^ drny mech& {Hypnum^ 
Crista castrensis^ Hylocomium, Plagiothecium 
vedle Prenanthes purp,, Crepis^ Streptopus, 
Poiygonatum a Homogyne); a2 v Alpdch na- 
stupujf modfiny a kleci. Nedostatek derno- 
lesi V severozapad^ je ndpadn^, ponSvadi 
se tu, zejm^na v Ddnsku, dokdzalo pfirozen^ 
stfid^ni lesnich stromfiv. Tak zanik^ ted 
buk (jako dfive tis) a Sifi se smrk a borovice. 

ZvUStni Utvar jsou vfesoviSt^ (Haide) pis- 
cin (geestu) severozipadnich — hlavnS Cal- 
iuna vulgaris, Myrtillus, Vitis idea, chvojka, 
Torment ilia, liSej sob J, Cladonia rangife- 
rina — misty Ilex a Genista anglica, ze 
trav Agrostis vulgaris, Dechampsia flexuosa. 

V hordch vySSich Caliuna, Empetrum, Lu- 
nula erecta, Calamagrostis Halleriana, Geni- 
sta pilosa — na Brockenu na pf. Pulsatilla 
alpina i Hieracium alpinum — nemluvS o Al- 
pich (v. t.). 

Luka d^li Drude na 8 i^tvarfl, z nich2 po- 
dotknome jen 2 ndm cizi, Schroter ludiny 



Sv^carsk6 rozdSlil na 22 iltvarfl, co2 by ve- 
dlo pHlii daleko — nebof ostatnf jsou naSim 
podobn^. PHmofskd, solni louka sklidd se 
hlavn6 z Festuca thalassina, distans, Samoliis 
valerandi, Glaux maritima, Tviglochin mari- 
timum, Festuca rubra, Chenopodina maritima, 
u mofe Salicornie a jetel {Trifolium fragife- 
rumV ddle Juncus Gerardi, Agrostis alba. 

Pisdiny such^ hlav. troji: 1. duny ph'mof- 
sk6 Ammq/ila, Carex arenaria, Elymus arena- 
rius, mezi nimi2 kef Hippophai rhamnoides 
s vrbami a trntm* 2 nejsuili traviny znadi 
Coryneforus canescent a slatinovitSjii pfsek 
Nardus stricta — mezi ob$ma matefidouSka 
yasione montana, Hieracium pilosella, Filago 
arvensis, Heiichrysum arenarium. Vlhdi luiiny 
znadi Cyperus flavescens, Scirput acicularis^ 
Carex cyperoides, Juncus buffonius a j. Pfe- 
chod k rooddlflm a slatindm znadi pak Rhyn- 
chospory, Erio forum, Scirpus, Juncus, Gen- 
tiana pneumonanthe a j. RaSeliny kryje blav. 
mech Sphagnum s n^kter^mi dr. Carex, Dro- 
sera, Empetrum, Scheuch^eria palusiris, Lyco- 
podium inundatum. Sendtner a Pokorn^ se- 
stavili 332 dr. ze slatin bavorsk^ch, 127 v^- 
hradnS — 76 s mechy, 157 v travindch. Se- 
stinu Hannoverska kryjf slatiny v severo- 
zdp. mezi Hollandskem a Labem (u f . Em2e 
25 n ™iO i ji2n€ji, kde na pf. v raSeliniSti 
Bourtangesk^m neni vid6t pfedm£tu stopu 
vysok^ho na cel^m obzoru. Grisebach na- 
zna£il 27 dr. jako2to typick^ch pro feden6 
raSeliniitS — v tfech stupnfch — 1. Erica 
tetralix i Calluna vulgaris s Empetrum, My- 
rica gale, Narthecium ossifragum; 2. Cypera- 
ceae, Eriophorum vaginatum, Scirpua caespi" 
tosus, Carex atd. ; 3. Sfagnum s Mnium palu- 
stre, Bryum caespititium, Polytrichum pilife' 
rum, Myrica v2dy zelen^ kef, jest pa- 
mdtnd jako2to zbytek rodiny v terti^ru roz- 
Sifen^jsi, terf hlavni americk^. Podotkneme 
z t6ch bylin jeStS: Ledum palustre, Andromeda 
calyculata, Rubus chamaemorus (jen severo- 
v^chod). RaSeliny bavor. subalpinsk6 kryje 
Pinus uliginosa, pfibuznd klece — Sumav- 
3k6 raSeliny jsou v Cechdch l^pe vyvi- 
nuty. V jezerech severu vyskytuje se rov- 
n62 bylina geologicky stard, Lobelia Dort- 
manna, z rodiny tropick^, kterd z Finska do 
Belgie pfe^kala dobu ledovou. Liceni bylin 
mofsk^ch musime tu vynechati. Ze soli- 
milnjch sam^ho bfebu mofsk^ho jmenu- 
jemejeStS: Cochlearie, Cakile maritima, Aster 
Tripoli um, Statice Limonium, Honckeneya pe* 
ploides, Eryngium maritimum — ozdoba na 
pf. Helgolandu krdsnokvSta i^rmerta maritima. 

Solni mocaly znaci dIeBuchenaua 30 bylin, 
hlavnS Salicornia herbacea, divok^ zde celer 
(Apium graveolens), Obione pedunculata, Che- 
nopodina maritima. Aster tripolium a Statice 
Limonium z krdsnokv6t^ch. Sus§i solnf mista 
zna£i pfibuznd on£m ve stepi rusk^ Artemi- 
sia maritima, kterd se vyskytuje i v mistech 
solnat^ch vnitfku, kter^ rostou i u Arstern, 
Eisleben, Stassfurtu, kde bylo vice soli 
V pftd6, nebo na pf. Chenopodina maritima 
md 187o such6 vahy soli. 




PnidcD. 348607,0 

7S 864.7 

- 4i«Qi4eniberAco 19 617.1 

SadDDL 1%»82.9 

- BadanAD IftOSl.o 

MeMehlrarakD-ZrtfnulBO 13 126.* 

H.HMa7: 7681«8 

0. (ndenViirako 6 %27,t 

a.V. SaAD^Vfananko 3615.s 

8tf. HddenbuprtoD - StfelidcD .2 82&.i 

B. Brun&Tlc3co 3672,t 

fJk SaAkD-MBtningen 2%68.i 

A.Aii]uilt 22M.* 

KM, SaAkD-Ko1raFg-Gotha..lOS8.o 

•lA* Saflko-AItenlnirg lS23,i 

L.D. Elime-Detinold 1215,2 

W.T^deck 1121,0 

S.R* Sdwraraburtf-Rudolst 9%0,8 

SA SGhfrap«b.-SimdcT8h. 882,o 

R-Reusa, mladSL Hide- 826.7 

&L. SduonnbuF^-Iippe 3%0,x 

4t R0tt8S starii ifide. 316> 

Svobodna nv^sta: 

Hiixnbnrk: %15,o 

Lubelc 297,7 

Br^n^ 2S6,» 

RiAgkie xemi^: 
— — JBlsBsko -LotrinalBa.. ..l%50?.i 

6M)667.« 



NSmecko (statistika: obyvatelstvo) 



81 



XyngjSi bylinstvo severniho N-ka z velk6 
casti teprv po ledov^ dobS, kde celi niiina 
by la kryta ledovcem do 400 m n. m. (die 
stop ve Slezsku a j.)» se pfist^hovalo dilem 
asi z v^chodu po fekach, dilem z jihu. Xej- 
zajimav^jSi stfed jest Durynsko, kde se wj- 
cfaodni a ii2ni tvary st^kdvaji. Nejvfce stop 
^trktickd ledov^ doby zflstalo v Krkono- 
sich. ly, 

Zvifena N-ka jest stfedoevropskd (viz 
Evropa, str. 888 si.). 

Statistika. 

Obyvatelstvo. Podle scitani lidu ze dne 
2. prosince 1895 ma NSmecka fiSe 52,279.901 
obyv., kdeito v}^poity pro r. 1900 odhaduji 
icn pocet na 55,976.000. Pfipada tudi2 na N. 
vice nei V? veSker^ho obyvatelstva Evropy, 
ackoliv zaujimd sotva Vio j^j' plochy, tak ie 
hustota jeho obyvatelstva jest skoro tfikrdte 
takovd jako hustota obyvatelstva evrop- 
sk^ho a obndSela r. 1895 97 ob. na 1 km^, 
r. 1900 pak 103 obyv. na 1 km*, AvSak hu- 
stota tato jest rozd^lena velmi nestejnd na 
ednotliv<§ n^meck^ zem6 a krajiny. Na R^n6 
a ve stfednim N-ku ma HSe dv^ rozsahld 
uzemi hust^ho obyvatelstva, kromS toho pak 
v^tSi ostrovy siln6 lidnatosti na Sdle, stied. 
Vesefe, pfi listi Labe, Vesery a Travy, a 
ovSem i ka2d6 velkomesto se sv^m okolim 
tvof i takov^to ostrov. Tyto plochy husteho 
zalidn^ni pfeddi rozsahem podobn6 prostory 
Francie, Rakouska a zemi jihoevropsk^cb. 
Velik^ rozdil mezi hornatinou a niiinou ne- 
meckou dochazi v lidnatosti v^razu tim zpA- 
sobem, ie iira jdouci od Weselu proti f. 
Lipp6 vzhAru pfes Minden na Hildesheim, 
Magdcburk, BudySin, Zbofelec, Vratislav a 
Opoli rozdSluje obyvatelstvo N-ka ve dv6 
skupiny die jeho hustoty. Sevcrn6 od t^to 
cdry pfdvlddd krom6 mal^ch v^jimck n6ko- 
lika velem6st a Usti velk^ch fck obyvatel- 
stvo hustoty slabd ai prostfednf, kdeito na 
j. od ni sthdaji se dzemi hust6 a fidce za- 
iidn^nd ve velk^m po^tu. Snadno jest tu roz- 
poznati vliv vclik^ch tokA, hromadici mo- 
hutnd nakupeni obyvatcl, zejm^na vliv R^na, 
a potom i pAsobeni lo2isek uhcln^ch a 2e- 
Iczn^ch na sevemim okraji oblasti stfedo- 
nSmeck^ch pohofi, jako2 i tirodn^ho lizemi, 
V nimi pSstuje se fepa cukrovd. Mezi Har- 
ccm a Dunajem le2i vedle sebe ve mnoh^ch 
v^tSich i menSich krajindch lizemi s husto- 
tou rocnSi 25 obyvatel na 1 km* a v^tSi 250 
obyvatel na 1 km*, kdcito na s. odtud ko- 
lisa lidnatost mezi 25 a2 75 ob. na 1 km* a 
rozdily jeji rozd^lcny jsou jcit6 na velik^ 
plochy s voln^mi a nenihljmi pfechody. 
AvSak i v severon^meck^ nihni zp&sobuje 
baltickd vypnulina znadnou fidkost obyva- 
telstva, V Slcsvicko-HolSt^nsku pak nal6zdme 
tfi zfcjm6 od sebe se liSfci pdsma lidnatosti 
na pobfefi v^chodnim, uprostfed a na zd- 
padnim bfchu. Rovnti tak i v Dolni Luiici 
a Flamingu jest obyvatelstvo znadn£ fidk6 
nasledkem pise^n^ a neOrodn^ pfldy tamni 
zvyScniny. Na j. od Dunaje pfevlddd op£t 

Ottiiv Slovnik NauCn^, s\. XVni. 5/7 1901, 



velmi fidk^ zalidnSni, tak 2e stfcdon^meckd 
hustota obyvatel tim patrnfiji vystupuje. Cha- 
raktcristickou zndmkou N-ka jest, 2c fidce 
obydlcnd i!izemi udr2uji se vcdle hust6 zalid- 
nfin^ch, co2 podminSno pFedcvSim tvafnosti 
pAdy, jeji2 hory pfirozenfi jsou fidce oby- 
dleny, jsoucc z nejvfitSi cdsti pokryty lesy. 
AvSak krom6 toho setkdvdme se i v ni2iich 
polohdch s rozsdhl^mi prostorami t^mSf ne- 
obydlen^mi, jako jest na pf. okres Karls- 
walde V Dolnim Slezsku, kde na 200 km* 
bydli jen 83 obyvatel. Naproti tomu pfekva- 
pujici jest lidnatost nfekter^ch stfcdonSme- 
ckych pohofi, zejm^na Cern^ho lesa, Rudo- 
hofi, Smrdin, Durynsk^ho lesa a KrkonoSA, 
kter^ vynikaji v t^ pficin^ nade viecka ostat- 
ni pohofi Evropy. Zejm^na Rudohofi ndle2i 
s vice ne2 200 ob. na 1 km* a DurynskJ les 
s vfce ne2 100 ob. na 1 km* k ncjlepe zalid- 
n^n^m krajinim stfedni Evropy. 

Neoby£ejn6 silny jest vzrfist obyvatel- 
stva n6meck^ho, v n£m2 nutno spatfovati 
jednu z nejmocnijSich pak velkolep^ho po- 
litick^ho i hospodafsk^ho rozpjeti N-ka. Na 
dzemi nynejSi fiSc obndSel po6et obyvatel 
r. 1816 jen 24-8 mill., r. 1840 pak 32-8 mill., 
r. 1850: 35*4 mill., r. 1860: 37-7 mill., r. 1870: 
40-8 mill., r. 1880 ji2 45*2 mill., r. 1890: 
49*4 mill, a r. 1895: 52-3 mill., konednfi pak 
r. 1900 skoro 56 mill. Pfibylo tudi2 obyva- 
telstva nimeck^ho od r. 1880 o vice ne2 
10 mill, osob, od r. 1870 pak pfes 15 mill, 
osob, tcdv asi o 357oi adkoliv od zalo2eni 
fise vystShovalo se timSf 2Va niill. N6mcflv 
do zdmofsk^ch zemi. A2 do r. 1840 pfib^- 
valo obyvatel na cel^m lizemi nyn^jSi file 
celkem stejnomirni a rovn62 dosti stejn& 
na venkovfi i v mfestech. Boufliv]^ rok 1848 
se svymi nasledky, jako2 i nepfiznivd v^df 1- 
kovd pomSry v zemi oproti lakav^m pramc- 
nflm hospodafsk^m v cizin6 zpAsobily stou- 
pajici ruch vyst^hovaleck^, kter^ mrf za na- 
sledek podatkem let padesdt^ch vc statech 
jihozdpadnich a v n^kter^^ch krajindch Pru- 
ska ilbytek obyvatel, kde2to a2 do r. 1840 
nebylo i&zemi, jeho2 obyvatelstvo by se bylo 
zmenSilo. NanejvySe 2e kralovstvi Hanno- 
versk6 a virtembersky kraj jagstsky vyka- 
zovaly jen slaby pfirAstek. A2 do roku 1852 
rostlo obyvatelstvo n£meck6 celkem jen do- 
sti pomalu. Sirokd plocha zvU§t6 slab^ho 
vzrflstu prostirala se od usti Vesery a2 k je- 
zeru Bodamsk^mu a zaujimala Oldenbursko, 
Hannoversko, BrunSvicko, Kurhessy, Walde- 
cko, cel6 Bavory na prav^m bfehu R^na, 
jagstsky kraj a dunajsky ve Virtembersku, 
Hohenzollern, Lotrinsko a Dolni Elsasko, 
rovne2 milo pfibylo obyvatel v kraji miin- 
stersk^m, nbylo pak jich v kraji osnabru- 
ck^m, ovSem jen o VaVoo rocnS. Silny pfi- 
rflslck na sv. omezuje se v tomto obdobi na 
obvod St^tinsk]^, kozlinsky a kwydzinsky, 
silnfi pfibyvalo i obyvatel v obvodu opol- 
skem, zadina pak diasny vzrftst lidnatosti 
V hornicko-pruravslovych okresich por^n- 
skych. Tento vzrust trva a zv^tSuje se i v le- 
tech 1852—67, za to docela se zara2i vzrftst 

6 



82 



Nemecko (statistika: obyvatelstvo). 



poctu obyvatel na sv. N-ka. V letech nasle- 
duji'cich toto pomal^ pFib^Velni zasahuje 
i Elsasko-Lotrinsko, Kurhessy a Hor. Hessy 
a nekter^ kraje Badenska, za to siln£ se 
zvctSuje po^et obyvatel v cel^m t^mfef krd- 
lovstvi Sask^m^ zejm^na pak rostou vclka 
mesta, tak 2e mo2no v dob6 t^ mluviti 
o skute^ndm proudu obyvatel z vcnkova do 
m6st. V 1. 1875 — 80 jevi vzrflst nimcck^ho 
obyvatelstva tu zvlaStnost, 2e pfib^va rych- 
leh obyvatel v krajinach fidce obydlenjch, 
kdc dosud pffrflstek byl nepatrnj (Poznaft- 
sko, Pomofany, Prusy, Slesvicko-HolSt^nsko, 
Meklenbursko, Durynsko, Hannoversko a j.)> 
pomaleji vSak v krajindch s obyvatelstvem 
dosud rychle stoupajfcfm (Sasko, Branibor- 
sko, Vcstfalsko, Por^nsko, Bremy, Hamburk 
a j.). AvSak ji2 v ndsledujfcim p6tileti na 
stalo opfitnfi normdlnf pf ib^^vdni obyvatel, 
kter<5 V J. 1885—95 stalo se pro celou fiSi 
dosti stejnomdrn^m krom6 krajin v]^chod- 
nfch, ze kter^ch nastalo silne stShov^ni k z. 
Cclkem vzrdst lidnatosti v krafindch na pra- 
v^m bfehu Labe a v scv.-vjch. N-ku bShem 
doby 1816—95 sldbl, ba namnoze zm£nil se 
i V libytek. Rovn62 i na jz. h'Se pfibjvalo 
obyvatel jen velmi malo, za to neustalc siln^ 
stoupani jich poc^tu vykazuje krdlovstvi Sa- 
sk^, prusk^ vUdni obvod dusseldorfsk^ a 
arensbersk^, dale provincie saskd, Slesvicko- 
holSt^nskd a Durynsko. Jest tudiS nejv^tst 
vzrflst oby vatelstva ve velik^ch mfistech a 
hust£ zahdnSn^^ch oblastech prAmyslov^cb, 
stfcdni pffrfistek jcvi tLztmi sou6asn6 zem^- 
d^lskd i priimyslovd, kdeito pod prftm^rem 
jsou vSecky jihon^meckd zem6 a fidce oby- 
dlen^ v^chodnf provincie Pruska so siln^m 
stehovaniro. Ubylo pak obyvatelstva pouze 

V obou velkovt^vodstvich Meklenbursk^ch, 
adkoliv ov§em porAznu vyskytuji se po ce- 
16m N-ku mista s ilbytkem obyvatel. Celkem 
pfibylo od r. 1816 do r. 1900 obyvatelstva 
fi§e N6meck^ 2V4krdt, z deho2 na provincie 
8taroprusk6 pfipadd pfirfistek 2V3ndsobn^, 
na nov6 pruskd provincie v§ak jen 172^^^' 
sobn^. Nejsilnfiji stoupal poiet obyvatel ve 
vladnim obvodu arnsbersk^m (o 2577c)» "^j" 
slabfeji V munstersk^m (o 537o)i avSak nSkter^ 
okrsky prflmyslovt* v nor. Slezsku a v panvi 
ruhrsk^ zviHSih sv(^ obyvatelstvo 5krdte, ba 
i dvanictkrHti'.' Z o-tatnich nfimeck^ch stdtfl 
vzrostl pocct obyvatel v krilovstvi Sask^ra 
o 197Vo, V Haniburku o 300Vo, naproti tomu 

V Elsasko-Lotrinsku jen o 257o« 

Tento obrovsk^ vzrAst po6tu obyvatel, 
obniSejici v druh6 polovici XIX. stoleti 
pfcs 20 mill, osob a zejm^na rychW od za- 
loieni fi§c nSmeckt^, pfipada t^m£f liplnS na 
licet obyvatelstva meslskeho a pH- 
sluSnikfi iivnosti obchodnich a prfl- 
myslov^ch. Kdeito v prvni pol. XIX. st. 
pfib^valo tak^ venkovsk^ho obyvatelstva do- 
sti znainS, zflstal jcho po6et v druhd polo- 
vici min. stoleti absolutn6 stejny, ba spi§e 
ho uhylo. Z obyvatelstva na lizcmi nyndj§i 
Nemecko i^ise bydlilo r. 1858 737o na ven- 
kov6 a 27% ve mfestcch, tak ie podet ve5- 



ker<Jho venkovsk^ho obyvatelstva v hrani- 
cich nynijSi i^iSc mo2no pro tu dobu paciti 
na 26*9 mill. Die fiSskd statistiky bydlilo 

V mfstech s mdnS nc2 2000 obyv , kterd od- 
povidaji asi dfivSjSim vesnicim, roku 1871: 
26*22 mill, osob, r. 1882: 26*32 a r. 1895 jen 
25-97 mill., tody roku 1871 bydlilo jeStfe 
647q vieho n^meck<$ho obyvatelstva na ven- 
kov^, r. 1895 naproti tomu jii jen 50'/© a 
dnes podle vScho ji2 daleko m(5n6 n<. i polo- 
vicc obyvatel. V r. 1816 byl Berlin jtdin^m 
veikomdstcm v hranicich nyn^jSi fiSe N6- 
meckd, maje do 200.000 ob. Naproti tomu 
vykazuje N. r. 1871 ji2 8 m^st s vice nei 
100.000 obyv., r. 1882 pak 15 a r. 1895 do- 
konce 28 takov^chto vclkomfist. Pocct jcjich 
obyvatel stoupl od r. 1871 do r. 1895 s 2 na 
7 mill., tak 2e r. 1871 nebydlilo jtStS ani 
5% n6meck6ho obyvatelstva ve vclkomS- 
stech, r. 1895 vSak ji2 asi 147o. V mSslech 
s vice nci 20.000 obyvateli bydlila r. 1871 
asi Va nemeck^ho obyvatelstva, r. 1895 v§ak 
jii V4* Zejm^na rychle rostou nejvdtSi mS- 
sta, a to nejvice Berlin (1,677.304 roku 1895 
proti 197.717 obyv. r. 1816), kde ncjrychleji 
pfib^va obyvatel v pfedm^stich, a pak m6- 
sta pr&myslova. Tak v poslednich 20 letech 
pfibylo Mannheimu a Dusseldorfu obyvatel 
o lOOVo. 8 velkomdstflm o 80— IOOVq, 14 
o 60— 807o a jen 4 z uveden^ch 28 mfest 
s vice nei 100.000 ob. vzrostla o m^ne nei 
507o. avSak o vice nei 307o- N. jest kromfi 
Anglie nejbohatSf m^sty stat cvropsk^ a 
vzrust jcho velem^st napMuje i samotnd 
vlastencc n6mcck6 vain^mi obavami a sta- 
rostmi. Po6et obytn]^ch stavent piti se na 
5,848.562, pocct domdcnosti na 10,617.923. 
povalliv;^m iSkazem pak jc, ie od r. 1870 
vcsmSs neustalc rostc podet osob pfipadajt- 
cich na 1 obytnd stavcni (se 7*7 na 8'5), ja- 
koi i ie vzrAstd pomSrnc^ i absolutn^ podet 
lidi jcdnotlivS iijicfch (s l*37o i^a l*57o v§eho 
obyvatelstva). 

Jako venkovsk^ho obyvatelstva vf^bcc, tak 
zejmt'na ub]^va obyvatelstva rolnick^- 
ho na prospSch prQmyslov^ho, a to nejen 
relativnfi, n^'bri i absolutnS. Kdeito v letech 
^tyficat]^ch obnaselo rolnick^ obyvatelstvo 
jelt6 asi Vs veSker^ho ndmcck^ho obyvatel- 
stva a jeSte pfi zaioieni N£meck6 fiSc bylo 
ho jistfi vice nei polovicka, iinilo r. 1882 jen 
42*57o a r. 1895 dokonce jen 35*77o. dncs 
pak obnaSi sotva 337o. V letech 1882—1895 
klesl jeho pocet s 19*23 mill, na 18'5 mill, 
osob. Naproti tomu stouplo obyvatelstvo 
prflmyslov^ v letech 1882—1895 se 16*1 mill, 
na 20*3 mill., obyvatelstvo pak zamSstnan^ 

V obchodS a dopravS se 4*5 mill, na 6 mill. 
Obchod a prflmysl vyiivoval r. 1882 45*57o 
obyvatelstva nSmcckt^ho, r. 1895 vsak jii 
50*67o. kdeito na ostatni iivnosti krome rol- 
nictvi pfipadalo 127o. resp. 13-67o ZamSst- 
nava.y se tudii pocdtkem XIX. stol. je5t6 
7, obyvatelstva nynfijSiho N-ka rolnictvim, 
avSak na konci jcho sotva Vg- Toto Uiasn^ 
pfcsunuti pom^rfi v povolani a iivnostech 
n6mcckc*ho obyvatelstva jest bez odporu nej- 



Nemecko (statistika: obyvatelstvo). 



83 



dQlefit6j5im a neivainfijSim zjevcm v cel^m 
jeho hospodafskem iivotS a rozvoji. Hospo- 
d^fsk^ dejiny N-ka vykazuji jen jcdin^ Ukaz 
podobn6 dalekosabl^, totii n6meckou kolo- 
nisaci v^chodolabsk^ch k raj in ve stfedo- 
vSku. Tehdy jako dnts bylo hlavni pH^inou 
ncobydejni rychl^ a siln^ rozmnoiovdni oby- 
vatelstva pod vlivem pHzniv^ situacc poli- 
tick^, kter^ nutilo k nov^m formdm hospo- 
dafskdho 2ivota a i!lpln^ pFevrdtilo dosa- 
vadni podklady ndrodniho byti. Tak stalo 
se za naSich doA N. ze stdtu v^iudn^ rolni- 
ck^ho nejdh've stitem rolnickf m i prfimy- 
slov^m, rychlc vsak potom statem vjlufndji 
a v^luindji prAmyslov^m a obchodnim, za- 
stifiujic sv^m rozmachem v tomto ohledu 
vSecky ostatni staty sv5ta, ani Velikou Bri- 
tannii nevyjimaje. Ov§em rozdfileni obyva- 
telstva die obou tfichto hlavnich vStvf ho- 
spoddfsk^ cinnosti jest v fi§i velmi nestejn^. 
Si\n6 procento obyvatelstva prflmyslov^ho 
nal^zdme pfedevSim ve 2 velk^ch, souvisl^ch 
oblastech, totii: 1. celj zdpad fiSe, t. j. Vir- 
tembersko, Badcnsko, Elsasko-Lotrinsko, 
Hessy, Hessy-Nassavsko, Porjnsko a pfilehld 
kraje Vestf^lska, vyjimajc jcdnotliv^ okresy 

V Badensku a Virtembersku, jako2 i iist 
Por^nska hranicfci s Lucemburskem; 2. krd- 
lovstvi Sask^, Durynsko a stfedni N. a2 
k severonemeck^ ni2in£, potom pruh na 
jiinim kraji provincie slezsk^. Sem ndle2eji 
tak6 ojedinSla menSi Uzemi kolcm StStina, 
Hamburku. Br^m, Lubeku a Kiclu, prfimy- 
slov^m pak stfediskem severniho N-ka jest 
Berlin. Pfevahou rolnickd obyvatelstvo jest 

V ostatnich krajindch fiic, zejm^na ve veli- 
k^m dzemi v^chodnich provincii prusk^ch 
(oboji Prusy a Poznafisko), k n6mu2 na j. 
pfipojujc se nejvStSi dil Slezska, na z. Po- 
mofany, 6asti Braniborska a oboji Meklen- 
bursko. Severem provincie sask^ pfichdzime 
do druh^ zemSdSIsk^ oblasti, kter^ zahrnuje 
provincii hannoverskou bez Hildesheimu a 
obvod munstersk^, tzk6 pasmo obvodu min- 
densk^ho, Valdecko, £asf obvodu kassel- 
sk6ho, cel^ Bavorsko na prav^m bf. R^na, 
n^kter^ kraje badenskd, virtembersk^ a el- 
sasko-lotrinsk^. Osamotn^M i!izemi rolnicka 
jsou ve vladnim obvodu trevirsk^m a na s. 
Slesvicko-Holit^nska. 

V podrobnostech jevi se statistika po- 
voldni V fiSi N^meckd die scitani ze 14. 6na 
1895 takto: na rolnictvi pfipada 34'97o oby- 
vatelstva proti 41*77o r. 1882; na lesnictvi a 
rybdfstvi 0-847o (proti 0-857o); na hornictvi 
a hutnictvi 3*67o (proti 30%); na prflmysl 
35*6Vi (proti 32*5Vo). a to: na zpracovani ka- 
roenA a zemin 2'5% (proti 2 07o)f priimysl 
kovovj 4-2Vo (proti 3*0%), vjrobu strojflv a 
n^trojii 2'OVo (proti l*8Vo)f prftmysl chemi- 
ck^ 0-6V, (proti 0'4Vo), prtimysl textilni 3-77o 
(proti 4-l7o). papirnictvi 0-67o Cproti 0-4Vo), 
zpracovdni koli 0-8% (proti 0-77o), prflmysl 
dfcvafsk^ 3'37o (proti 307o), v^robu potra- 
vin 4'07o (proti 3*87o), v^robu od6v(!l 5-77o 
(proti 6'07o), iivnosti stavebnt 7*27o (proti 
6-2«/o), femesla polygrafickd 0'57o (proti 



0-37o) a jinc' 2ivnosti 0-57o (proti 97o); na 
obchod a dopravu ll*57o (proti 10 07o) a to: 
na obchod vlastni 5-67o (proti 507^), do- 
pravu 3'97o (proti 3-37o). hostinsk<5 2ivnosti 
l-87o (proti 1-07), pojigfovdni 0-137o (proti 
0"087o)» na domaci sluiby a rozlicnJ prdce 
za razdu l*77o (proti 2-l7o); na tak zv. svo- 
bodni povolAni 4l7o (proti 3-77o); na pfi- 
sluSniky vojska a vale£n6ho namofnictva 
l'47o (proti l*27o); bez zara6stnani 6-47o 
(proti 5 07o). Bylo pak samostatn^ch 2ivnost- 
nfkii r. 1895: 42-97o proti 41-97o r. 1882, je- 
jich pffsluinfkfiv a dSlnikfi 57-l7o proti 
58*l7o. NejvySSf jest pomSr zam^stnavatelft 
k zamdstnan^m v obchode a doprave, nej- 
niifii pak v zemSd^lstvf, co2 vyplfva jednak 
z rostoucfch stile velik^ch majetkfl pozem- 
kov]^ch, jednak z toho, ie pfi zemSd^lstvi 
jsou daleko vice ne2 pfi jind 2ivnosti za- 
m^stndvdni dlenovd rodiny. 
Neustcll^ stoupdnt vzrflstu obyvatel neni 

V N-ku zpAsobeno rostoucim poet em na- 
rozen^ch, nebof pocet tento klcsl s 39l7oo 

V obdobi 1871—1880 na 36-l7oo v let. 1894 
a2 1900, acikoliv doposud z velk^ch evrop- 
sk^ch stitft V t^ pfifinS pfcdii N. jen An- 
glie, Skotsko a Norsko, njbr2 spiSe rychl^m 
klesinim po^tu limrtf, kter^* zajist<5 ndsled- 
kem v^eobecn^ho pokroku 2ivotniho blaho- 
bytu a politiky socidlni sni2il se se 27*27oo 

V letech 1871—80 na 21-57oo v 1. 1894—1900. 
Zv£t§il se tudi2 pfebytek narozen^ch 

V obou tdchto obdobich s ll'97oo na 14-67oo. 

V absolutnfch 6'slech obndSel v letech 1871 
a2 1880 jen 511.000, v 1. 1894—1900 vSak ji2 
774.000, r. 1900 pak obndSel dokonce do 
847.000, po^et limrtf pak jen 20-67oo vSeho 
n6meck6ho obyvatelstva. Pfirozen^m sv^m 
rozmno2ovdnim obyvatel asi o lV37o roSnd 
stoji dnes N. na prvnim mist6 mezi vSemi 
evropsk^mi velestdty a i ze stdtA menSich 
vykazuje jen Nizozemi ponSkud v6t5i stou- 
pani podtu obyvatel. Tento ncobyccjn^ vzrflst 
pfebytku poc^tu narozen^ch pova2uje sc za 
jeden z nejstkv61ejSich dukazu pfirfistku nu- 
rodni sily n^meck6 a opravfiuje k stkv^lcj- 
§im jeSt^ nad^jim do budoucna, tak 2e po- 
^ita s(^, 2e fise N6meck^ dosahne 60 mill, 
obyvatel ji2 r. 1904. Podle podrobn^^ch dat 
z r. 1898 bylo narozen^ch v N-ku 2,029.891, 
z nich2 65.160 mrtvfi narozen^ch, tedy asi 
3Va7ot 2 ceho2 pFipadalo na Prusko 1,260.423 
nar. (40.942 mrtvfe), Bavorsko 225.952(6673, 
Sasko 162.555 (5593). Virtembersko 75.591 
(2414), Badensko 62.102 (1619), Hessy 36.6'i8 
(1327), ostatni staty ndmecke 154-801X5018) 
a na Elsasko-Lotrinsko 51.839 (1574). IJmrti 
pak bylo v cel<S i^iSi 1,183.020, z tehoi pfi- 
padalo na Prusko 706.073, Bavorsko 149.351, 
Sasko 92.785, Virtembersko 48.881, Badi n- 
sko 40.193, Hessy 21.710, ostatni staty 85.901 
a na Elsasko-Lotrinsko 38.126. Ncmanzelsky 
narozenjch bylo 168.898, t. j. asi 8V27o vSech 
narozenych, v prflmferu let 1882—91 pi^ipa- 
dalo na nfe jeStfi 9'3l7o. nad prflmSrom stalo 
Bavorsko (157o), Meklenbursko (147o), Ber- 
lin fl3*l7o). vladni obvod vratislavsky a kh- 



^. 



84 



Ni^mecko (statistika: obyvatelstvo). 



nick^ (13-4Vo), Durynsko a Sasko (12-37q). 
naproti tomu zcela nizk^ procento vykazuje 
Porjnsko (3-5%). Vestfalsko (2-5Vo), Hanno- 
versko, Oldenbursko a Br6my (5 6Vo)» Hcssy, 
Hessy-Nassavsko a okolni menSf staty (6*l7o)- 
NejvetSi pocet porodd pFipadd na Unor a 
zih', nejmenSi na leto (f erven, ^ervencc a 
srpen), na 100 narozeni^ch dSvcat pripada 
pak 106 nar. chlapcfiv. Daleko rocnSi po6et 
Umrti vykazuje sev.-z^p. N. proti v^cbodnim 
a jiiuim krajindm fiSe, obzvlaSt^ zna^na pak 
jest limrtnost v mladSich vrstvach obyvatcl. 

V poslednich letech zv&tlil sc i po6et 
sftatkft se 7-77oo v letech 1881—1885 na 
8-47oo V dob6 1896—1900, i pfipadd na 100 
qsob sfiatku schopn^ch 53 sJiatkA ro6n6. 
Uhrnem v ce\6 fiSi bylo siSatkA 458.877 rot,, 
z tehoi pfipadd na rrusko 280.394, Bavor- 
sko 48.464, Sasko 38.611, Virtembersko 16.308, 
Badensko 14.727, Hcssy 9475, ostatni n£me- 
ck^ stdty 38.369 a na Elsasko-Lotrinsko 
12.529. ^ajimav^m zpfisobem jevf se rozdil 
vladnouciho ndbo2enstvi a zam^stndnf jed- 
notliv^ch krajin fiSe v hojnosti si^atkfl v ur- 
dite ro£n{ dob6. Tak v katolickVch zemich 
rolnick^ch pFipadi maximum sfiatkfi na listo- 
pad (konec 2nf), minimum pak na bfezen 
(doba postni), naproti tomu v evangelick^ch 
rolnick<'ch krajindch vykazuje sice listopad 
tak^ maximum, avSak mnohem slabSi, mini- 
mum pak srpen. V zemich pr&myslov^ch 
leii maximum siiatkfl v dubnu a kvetnu, mi- 
nimum pak V srpnu. V cel6 fiSi pfipadi nej- 
vicc sfiatkA (45Vo) na duben a kvdtcn, potom 
na Hjen a listopad. 

V obyvatelstvu N-ka pfevlddd dosti silnS 
iensk^ pohlavi, a to v pomSru 100 mu2A na 
104 2eny, nebof napodtcno r. 1895: 25,661.250 
muiflv a 26,618.651 2en. Nad prAmSr stoupa 
tcnto pomdr ve V^ch. Prusich (109*3), Po- 
znafisku (107-8), Slezsku (111*3), Hohenzol- 
lernu (110), Virtembersku (107*4), Valdecku 
(108*8) a v BerHn6 (107*8), naproti tomu jest 
m^nS 2en ne2 mu2A zejm^na ve Vestfdlsku 
(95*08), Slesvicko-HolStJnsku (97*5) a Porjn- 
sku (99 8), slab^ pak jest tento pomSr takd 
v Hannoversku (100*4) a Lippe-Schaumbur- 
sku (101*5). Ve vclk^ch mfestech pfes siln^ 
obyvatelstvo dC-lnick^ a posddky vojensk^ 
jest vesm^s vice 2cn ne2 mu2(i, pouze Mag- 
deburg a Strasburk cini v tom v]^jimku. Ze 
100 obyvatel jest 60 svobodn]^ch, 34 odda- 
n^ch a 6 ovdovSlJch nebo rozveden^ch, a 
to: mu2d 62 svobodn^ch, 34*6 2cnat^ch a 
3*4 ovdov^Wch nebo rozvedenjch, 2en pak 
58*1 svobodn^ch, 33*4 vdan^ch a 8*5 ovdo- 
v61Jch nebo rozvedenjch. U v6ku pod 10 let 
jest z 1000 obyvatel 242 osob, v 10—20 le- 
tech 207 osob, V 20—40 letech 289 osob, 
V 40—70 letech 234 osob a pfes 70 let 28 
osob. 

Silne pfirozcn^ rozmno2ovanf obyvatelstva 
ncmeck^ho zpflsobilo ve spojcni s pftiinami 
hospodafsk]^mi a jin^mi ji2 od zacdtku sto- 
leti XIX. silnd stdhovdni z dzcmi nyn^jSi 
N6meck6 fise, tak 2e neobyfejn]^ vzrflst je- 
jiho obyvatelstva jest ti'm napadnSjSi. Pocitd 



se pak, 2e od r. 1820 vyst^hovalo se z N-ka 
na 6 mill, osob, od r. 1871 pak §lo pfes ne- 
meck<5 pfistavy 4,210.742 osob do zdmofi. 
Ncjv^tSi vySc dosahoval vyst^hovaleck^ ruch 

V 1. 1852 — 54 ndsledkem objevfl zlata v Ka- 
lifornii a Australii, potom v 1. 1866—73 na- 
sledkem valek a konecne v 1. 1881 — 85, kdy 
dosdhl maxima r. 1881 (220.798 vystfehov.). 

V 1. 1890—1900 vystdhovalo sc 7 fi§e 604.086, 
nejvicc r. 1891: 120.089, nejm^nfi pak r. 1898: 
22.221 osob, Uhrnem pak pfes n6meck^ pfi- 
stavy 51o 1,366.946 osob. Z nemeckjch vy- 
stdhovalcA V uvcden<!m obdobl vypraveno 
pfes Br^my 279.990 osob, pfes Hamburk 
185.320, pfes jind nSmeckc pfistavy 8169, 
pfes Antverpy 85.904, pfes Rotterdam a 
Amsterdam 18.991 a pfes francouzsk^ pfi- 
stavy 25.712. JeStS po6dtkem let devadesa- 
t^ch byly daleko nejd(ile2itij5im vystfihova- 
leck^m pfistavem nlmeck^m Br^my (r. 1890: 
48.080 vystShovalcA), dues vSak Hamburk sc 
jim sv^m ruchem vyst6hovaleck^m rovna, 
ba je namnoze i pfea£i (r. 1900 v Br^mach 
9126 vyst^hovalcuv a v Hamburku 10.660). 
Daleko nejvStii tist nfemecWch vystShoval- 
cflv odchazi do Spojen^ch (Jbci, od r. 1820 
pd^f se jich podet na 4 mill, osob, v 1. 1890 
a2 1900 pak obnd§el 524.208 osob, kde2to do 
Kanady vyst^hovalo sc 13.093 osob, Brazilic 
15.924, ostatni Ameriky 11.366, Austral ie 
2787, Afriky 7867 a Asie 1503 osob. I v po- 
slcdnim roce stShovalo se do Spojen^ch 
Obci pfes 80% vSech nfimeckjeh vyst^ho- 
valcfl. Do severni Ameriky jdou hlavnS vy- 
8t6hOvalci jiho- a v^chodonSmecti, do ostat- 
nich zemi naproti tomu vyst^hovalci ze se- 
verozdpad. N-ka a z m^st hansovnfch. jdou 
pak do Unie hlavnfi femeslnici (l5Vo)f kae2to 
rolnick^ch vystShovalcfl tam2e ub^vi (llVo^. 
Silnd jest tak6 stdhovani do Ruska, kter6 
pidi se za poslednich dvacet let na 685.000 
osob, zejm6na z ji2niho N-ka, Badenska, Vir- 
temberska a Falce, vdtSinou rolnikA. V Br^- 
rodch a Hamburku vySetfuje se tak6 povo- 
lani nemeck]^ch vyst^novalcfi, z nich2 (16.996) 
bylo 1867 rolnikfl, 2928 femeslnikft, 3524 pfi- 
sluSnfkA obchodu a dopravy, 2136 d^lnikiiv 
a 6541 bez urcit^ho zam^stndnf. Velkd dnsf 
vyst€hovalcfl jest ovSem u vfeku produktiv- 
nim (48*87o). tak ze jejich odchod znamend 
pro fiSi skute£nou ztratu hmotnou. Pfi ve§- 
ker^m obyvatelstvu 6ini pfi rychl^m jeho 
vzrflstu oviem jen 2 os. na 100.000 ob. Mo- 
hutn]^ a stale rostouci jest proud cizfch vy- 
st^hovalcfl pfes nSmeck^ pfistavy, ktery ob- 
naiel ^1900) 83.805 osob proti 64.419 roku 
pfcdeSl^ho, tak 2e i s n^mcck^mi emigranty 
(23.740), z nich2 19.786 slo pfes n6mcck<5 
pffstavv, pad se vystehovaleck^ ruch tSchlo 
pfistavii na 103.591 osob, z ccho2 pfipada 

1 60.486 na Brdmy a 39.882 na Hamburk. 

I Z tfichto cizich vystfehovalcfl §lo do Spojc- 
njch Obci 74.649, ncjvice jich pochazelo 
z Rakouska (38.493, a to 21.437 z rakousk^ 
a 17.056 z uhersk6 polov.) a Ruska (27.853). 
Naproti tomuto stchovdni zahrani^ndmu stoji 
v2dy dlejSi stfehovani vnitfni, vc ktcr^m 



Nemecko (statistika: narodopis) 



85 



rozhodn^ pfevlddd sm^r zdpadni. Jen z pol- 
sk^ch okrskd X6mecke fiSc stShuje se roc. 
na 100.000 osob do N-ka zapadniho a stfed- 
niho, zejmdna do velkjch m6st a prflmyslo- 
v;^ch okresfl. Tim sc vysv6tlujc, ie jen 60Vo 
obyvatelstva jest narozeno v raistS, ve ktc- 
rem jest usazeno, kdeito ostatnich 40% po- 
chizi z jinjch mist, obyiejnS ovSem z nej- 
bliilSiho okoli. Tento pom^r stdvd se vSak 
ve vclik^ch mSstech zcela jin^m, tak na pf. 

V Berlins jcn 427o j^st v mistS narozenjch, 

V Hamburku pak jen 44%. iJhrnem pak v celS 
f iSi jest 10 5%o obyvatelstva narozeno v ci- 
zin6, o osobdch v N-ku narozen^ch, ale v ci- 
zinS iijicicb, neni podrobnjch dat. 

Narodopis. Vice ne2 907© veSkcr^ho 
obyvatelstva H5e jsou N6mci, ndrod pcr- 
mansk^ v6tvc indoevropsk^ celedi, tvofici 
jcdin^ pfibuzn^ celek spojen^ sousedstvim 
sv^ch sidcl a spolecn^^m podanim. VSechny 
neracck^ kmeny odvozovaly p(!lvod svflj od 
Tuista, jehoi tfi synov6 Ingo, Isto a Irmin 
dali jm^no hlavnim tfem Wstem n6meck^ho 
naroda, IngaevonAm. Istaevonflm a Hermi- 
nionfim odpovidajicim rozdSleni N6nicfi na 
DolnonCmcc, StfedonSmce a Horno- 
nSmcc. V5em tfem spole^no bylo brzkd 
spojeni s jin]^mi nirody, kterd na n6 mSlo 
stcjnfe mocnj vliv a je2 b6hem doby liplnC 
zmenilo jejich narodni raz, udnivSi z nich 
narod v podstatS od ostatnich German^ 
zcela se liSici, nyn$j§i N6mcc. Proto tak6 
nclze kldsti n$jak6 rozhodujici vdhy na ostr6 
jich rozlisovani na jednotlivS kmeny a sku- 
piny kmenflv. Hlavni jejich rozdSleni v tomto 
smeru spoCivd na rozdfileni nfimeckSho ja- 
zyka na dolni a horni nSmdinu, die kter^ho 
rozli§uj£ se i Nfimci na velik6 dv6 skupiny 
kmcnii dolnonSmeck^ch a hornone- 
meck^ch, jei mozno oznaciti tak<S ndzvy 
Scveroncmci a Jihonfimci a jejichi 
hranice jsou zarovefi rozhranim obou hlav- 
nich ndfeii nSmeckJch. Ozerai Hornonfimcfl 
prostird se od Alp nejcn a2 k stfcdonfime- 
ck^m pdsmAm horsk^m, n^br2 v6t§inou jcst6 
daleko za n6 do ni2iny. ' OstrS ohrani^cni 
jest velrai ncsnadnc, jelto vytvofily se ne- 
jen zdc onde dialekty smiSenS, njbri i v dol- 
nonSmcck^ch krajindch le2i hornonfemcckd 
ostrovy jazykovS a naopak zase setkdvame se 
se stopami dolni nSm^iny daleko v ilzemi 
HomonSmcd. Na z. hrani^i dolnonemecke 
kmeny na j. s Vallony, kde2to jihov^chodni 
f^ermanskd £asf Belgie ndlefi k Homonym- 
cAm, ci spiSe StfedonSmcAm, tak2e hranice 
DolnonSmcA tdhne se pfes Ticnen a Diest 
k Roermondu a Vcnloo. Odtud obraci se 
k jv. pfes Krcfeld na R^n, kter^ pfekroiuje 
blizko Gerresheimu. V lidoli r^nsk^m panuje 
od Bonnu a2 pod Dilsseldorf dialekt smiSen^. 
Od Gerresheimu jde rozhrani to na Drols- 
hagen, hHi po pohofi Rothaaru pfes Hallcn- 
berg a Sachsenberg k Edefe, odkudi sledujc 
rozvodt mczi Fuldou a Diemlou a2 k Ha- 
bichtswalde. Odtud probihd hrani^ni c^dra 
k V. pfes Eichsfeld, kde jest Heiligenstadt 
hornonSmeckJ a Duderstadt dolnonemeck^, 



kolem Duderstadtu pak jest obyvatelstvo 
smilenS. Na Harci leii hornonSmeck;^ ostrov 
jazykov^, kter^ zaujimd hornickd mSsta 
Clausthal, Zellcrfeld, Wildemann, Lautenthal 
a Andreasberg, je2 byla kdysi die vSeho za- 
lidnSna franck]^mi horniky. Od Sachsy na 
jiinim dpati Harce bHi vlastni hranic6 jazy- 
kovd pfes Magdesprung, Ballenstedt, Hoym, 
Maisdorf, Harkerode, Sandersleben, Giisten, 
Stassfurt, Calbe k i!isti Sdly a odtud proti 
Labi a2 k Vitemberku. Ddle na v. jsou nej- 
ji2n6j§i dolnonSmeckd mista Dahme, Luckau, 
Lubm na Spr6v6, FGrstenberg na Odfe, 
Mi^dzyrzecz a Mi^dzychdd na Vartfe, odkudi 
op^t hranice dolnonSmeckSho ndfeci jsou 
zdrovefi hranici nSm^iny proti polStinc. 

V dolnon6meckSm lizemi jazykovdm leJi jen 
jeStfe hornonSmeckJ ostrov na s. od Olsz- 
tyna ve VJchod. Prusich, co2 vysvStluje se 
hornonfimeckou immigraci zvldStfi ze Salc- 
purska. 

Hornon6mci dSli se na Styfi hlavni kmeny: 

1. Svdbove sidli mezi Alpami, Vogesami 
a Lechem, kde hranici od praddvna s Ba- 
vory, na s. a2 ke stfednimu Neckaru a Ra- 
stattu. RozliSujt sc tu Alcmani, ktefi bydii 

V hornor^nsk6 niJinfe, a BurgundovS 

V livodi Aary. Jm^na Alemandv a Svdbiiv 
upominaji jeSte na vclike svazky kmenfi 
z dob stfihovdnf ndrodfl. kterS opanovaly 
jihozdpad N-ka. Svdbov^ jsou povahy uza- 
vfen6 a sniv6 sg siln^m bdsnick^m naddnim, 
av§ak tak6 naklonSni k nepraktick^mu roz- 
umovdni a sektdfstvi ndbo2ensk^mu. Proto 
z nich vySla jednak fada velik^ch bdsnikdv 
a myslitelfi, jednak takd blouznivcflv. AvSak 
kromS toho jsou i velice ^inni a obratni, 
ode ddvna prosluld pak jest jejich udatnost. 
Provozuji orbu, vinafstvf, chov dobytka, 
vcdle toho vSak i dosti siln^ prdmysl. 

2. Bavofi V Uvodi Dunaje od Lechu a2 
k LitavS V Rakousku zaujimaji vlastni Ba- 
vory, Horni Falc, Tyroly, Salcpurk, Rakousy, 
St^rsko, Korutany a vznikli smiSenim rfiz- 
n^^ch iivlfi germansk^ch su siln^m pfimSskcm 
krve slovanskS zvldStd v ztmich v^chodnich. 
Jsou postavy vStSinou sloiit^, menSi, silnS, 
s kulatou, malou hlavou, rud;^m oblideiem 
a neobyccjnou silou t61esnou, timi lisi sc 
od slabSich, hubenj^ch a §tihlejsich Svabflv. 
Povaha jejich jest takd hrubSi a teikopdd- 
nej§i, jsou nakloneni k pitf, hfe a tanci, 
jsou prchlivi, pfi torn vlak dobromyslni a 
srdecni i vflcii cizincflm. U ScveronSmcfl 
panuji proti nim jako proti Svdbfim silnS 
pfedsudky. Hlavnim pramenem v^iivy jest 
jim orba a chov dobytka. 3. Frank ov^ 
rozsifcni jsou v ceMm livodi Mohanu, vc 
Voigtlandu a KruSn^ch Horach, kolem stfed- 
niho RJna, v livodi Mosely a v Hessich. 
Rozdeluji sc na Franky v^chodni, k nimi 
ndleieji i nSktefi obyvatel^ Horni ^alcc, 
a na Franky por^nsk^, k nim2 po^itaji sc 
obyvatcle R]^nsk6 Falcc. Jsou povaiovdni 
od mnohjch za nejiilejSi a nejchdpav^jSi 
nfemeckj kmcn, jsou veseli a dojmflm pfi- 
stupnf, pruini a chytfi, avSak takd nespo- 



8ii N^mecko (statistika: narodopis). 

Ichlivi a nrst^li i dom^^livi. Provozuji orbu, skdm, 2339 v drdid'anskdm, 304 lipskdm a 
chov dobytka a rozsahle vinafstvi, v mC-stech 139 zvikavsk^m. MenSi stdty n^meckd jsou 
a horskjch krajindch pak iilj prflmysl. | V]^lu6n6 obydleny Nfimci, kdcito nenfemeck^ 
4. Durynkov6 (kmcn hornosask^) mczi . oby vatelstvo pfevlida jen v prusk6 provincii 
Flarccm, Salou a Durynsk)'m Icsem, odkudi poznaiisk^. NejvStSi po^et pfisluSnikfi vy- 
zasahuji na v. a2 za Labc, kde poditaji se | kazuji z nen^meck^ch narodnosti Poldci, 
k nim N^mci v scv. Cechach a ve Slczsku. 2,977.950 osob, z nich2 pfipadd 471.943 na 
Ndfedi j.'jich jest smiScninou dolni a horni I V^chodnt Prusy, 493.369 na Zdpadni Prusy, 
n6m£iny. Jest to lid siln]^ a hou2evnatj% 1,053.184 na PoznaAsko, 994.961 na Slezsko 
pov^stna jest j jich ndklonnost k hudb5 a , a 11.285 na Pomofany. Ve V^chodnich Pru- 
zpSvu, avlak i jejich v^bojnost a nesnaSeli- ' sich ob^vaji Poldci jiini lizemi pohranidnc, 
vost. Krajiny jojich jsou z vclk6 casti sidlem i sahajici na s. a2 asi k 6dfe Ostrowo-Loczany. 
vysp£lcho a rozsahl^ho hornictvi a prA- ' Naz^vaji se zde Mazufi a ndleieji pfevahou 
myslu, kde vedle prdcc doniaci v ncjchud- k cirkvi evangelickd. Jen pokud zasahuji do 
Si'ch krajindch nalezamc takd kvctouci mC'Sta | okoH Olsztyna (ve Varniii), jsou katolici. 
tov^rni. ! M^stsk^ obyvatelstvo v t^chto krajinich jest 

Dolnon^mci (Piatt deut&che) d51i se na 2 \ vStSinou nt^meck^, obyvatelstvo venkovskd 
hlavni kmcny: | vSak s 80—90% polsk^. V Zdpadnich Pru- 

1. Dolnosasy nebo Sasy vlastni mezi I sich 2iji Polaci na prav^m bfehu Visly, pfede- 
Labem, Harcem a Vcscrou s v^jimkou po- | vSim pfipojujice se na vytiene v^chodo- 
bfe2i osazen^ch Frisy, vc Vesth'ils.vU, Lippc- prusk<5 lizemi na i. od dary Chetmno-Leszno- 
Dotm., Valdccku, zip. Hol5t]^nc a ji2. files- Ilawa, ddle obklopeni jsou N6raci v kraji 
vicku. Krom5 toho odfiuli Sasovc zo vSech i Mlecewo, pak usazcni jsou na z. od Visly 
n6nieck]^ch kmcnfl nejvice pfldy Slovanflm na plani a2 k Cafe Zlotowo-Sluchdw a od- 
a to marku Braniborskou, Meklenbursko, | tud a2 k pomofansk^ hranici, kde pHpojuje 
Pomofany a a2 i Prusy. OJ nich odddluji se ' se k nim 11.285 PoldkA v^tSinou v kraji by- 
Vestfalov6 sc zvlaStnim podfccdn. Jest to tomsk^ra. Polaci zapadopruSti jsou, s v^jim- 
nejv^'bojn^jSi a pOvodne nejcistSi n^mc-ck^ kou n6kolika tisic na f. Osse v b^valtSm 
kmen. Postavy jsou v^tsinou vysok(^ a siln^, i staroprusk^ro lizemi, katolici. Cast jich na- 
povahy n2 divok^ a k hrabivoiti nichyln6, ! z^vd se Ka§ubov6, ktefi na v. sahaji a2 
veici jedlici lu§t6nin a masa, pfi torn vSak ' k hranici vislansk]^ch niiin, na z. pak skoro 
ducha pevndho a vytrvalcho. Jsou to pl^c- j a2 k ^ife spojujici ni$sta Nowemiasto, By- 
vahou rolnici, ktcfi v lirodnjch krajindch I tdm, Chojnice a Zlotowo, mezi Bytomem a 
2iji na velikjch, jednotlivjch dvorcich do- (Ihojnici pak i pfes tuto caru. V Poznaftsku 
sud zpflsobem patriarchalnim, naproti tomu jest nejm^n6 Polakfi v zdpadnich a sever- 
v nci!irodn]^ch kondinach raSeliniit a piscin nich pohranidn^ch krajich, tak na pf. v kraji 
nuceni jsou odchdzeti za vjdelkem do m6st mi^dzyrzcczsk<*m jen 192"27ooi nejvice pak 
a zemi sousednich, zcjm^na do Nfzozemi, na Uzemi ohranicen^m na s. £arou jdouci 
kde pomdhaji pfi sklizni sena, cihldfstvi atd. z W^growiec k jezeru Gopto a na j. £arou 
Na V. kolcm Biclefeldu provozuji pldtennictvi, | od Ko^cian pfes Szrem k Ostrowu a K^pnu. 
v hornat^m jihu pak 2elezdfstvi a tkalcov- : Vice De2 80% obyvatelstva polsk^ho maji 
stvi. 2. Frisy, kteh' bydli v t. zv. r^nsk6 , kraje: ko^ciansk]^, ostrowsk]^, zapadopoznaii- 
deltS, vflbec na pobfe2i mofe Severniho od | sk;^, gostynsk^, wrze^niowsk^, jaroczynsk^', 
listi Seldy, pokud vyskytuji se tu ostrovy k^pensky, witkowskj, pleszewsk^. szrodsky, 
a blata, a2 k Vesefe, potom pFeruSena jsou zninskf, ko2tninsk^ a szmiegiclsk^. V m£slc 



jejich sidla Dolnosasy, nade2 opSt na pr. bf. 



Poznani pfipadaji na 1000 osob 503 Poldci, 



Labe sahaji na ostrovech a blatech jako , v Bydho§ti vSak jcn 140*8 Polakuv. Ve Slez- 
.severnf Frisovc a2 do Jutska. Pfechod mezi I sku jest 988.593 Polaku, ktefi 2iji v<itsinou 
frisk Jm a dolnosaskjm podfecim tvoH spi-'na prav^m bfehu Odry ve vladnim obvodfi 
sovna fe£ hollandskd. Frisov^ jsou , opolsk^m a v kraii olesznickdm a polsko- 
ndrod ndmofnickj, otuiilj a hou2evnat^, I wartenbcrsk<5m vladniho obvodu vratislav- 
neobycicjnt^ konscrvativni, avSak fed jejich ! sk^ho. Ostatni 2iji rozpt^lend ve vladnim 
ustupuje dolnonfimdinC*, tak2e frisky mluvi ' obvodu lehnickeSm. Na lev^m bfehu Odry 
jen asi 60.000 lidi v zapadnim Frisku, kde2to ' mizeji v Hornim Slezsku zi darou Hlubdice- 
zvlaStni jejich v6tev, Dolnor^nci, pfi- Horni Hlohov. V kraji kozelsk^m, stfelick^m, 
zpflsobili sc liplng ndfed a mravfim soused- lublinick^m, ryhnick6m, pStinsk^m a rosen- 
nich Nizozemcfl. I bersk6m tvofi Polaci 819*5— 882-8Voo pt)y- 

Krome N6mc(l zahrnuje v sobfi obyvatel- , vatelstva. MenSi jeho dil, avSak v2dy jeStS 
stvo fiSo asi Vio "^rodnosti nenfimcck^ch, 700— 8007oo» pfipadd na n6 v kraji opolsk<*m, 
a to niimo 570.000 l\^t a 433 000 pfisluSnikfl | bfe2sk^m, bytomsk^m a tarnovickdm. VSt- 
jin^ch statA pfcdevSim asi 3 mill. Polikfl, , Sina vScch Polakfl nalezi k cirkvi katolickd. 
220.000 Francouzfi. 139.400 Danfl, 122.000 I RoztrouSenS 2iji Polaci jako delnici ve velk^ 
Litvinfl, do 120.000 lu2ick^chSrbfl, 80.000 Ce- 1 ddsti N-ka zejm^na severniho, tak2e naldzdme 
chflv a 11.058 Vallonfi. Daleko nejvStSi dast| jejich osady zvlaStfe v Pomofanech, Brani- 
t^chto NenSmcfi pfipada na Prusko, z ostat- borsku,Sasku, Anhaltsku, BrunSvicku, Hanno- 
nich stata vykazujeSasko 49.916 Srbfi,znich2 I veru a2 Por^nsku, na prflplavu cis. ViU^ma 
47.134 jest v krajskc^m hejtmanstvi budySin- 1 atd. K Polakfim na s. pfil^haji sidla Lit- 



N^mecko (statistika: nabozenstvi). 87 

vinfi» jichi jest 121.335, z ceho2 33.886 pfi- tvofi HSskd hranice od Sv^carska po£inaje 
pad^ na vladni obvod kraloveck^ a 84.204 , a2 k Reisberku vc Vogesdch taki t^m6f 
na vladni obvod gombinsky ve V^chodnich pfesnfi hranici jazykovou. Ddle k s. 2iji 
Frusicb, a ktcH bydli mezi Deimou a ruskou Francouzi ve Vogesdch na Giesenu, Lebc- 
hranici. Jsou'cvangelici a tvofi v kraji hey- i rav6 a Breuschi a koneinS v Lotrinsku dSli 
dekrugskdm vStSinu (589*67oo) obyv., kde2to ; ob6 jazykovi lizemi 6dra Rixingen-Dieuze- 
V kraji memelsk^m pfipadd na n6 417*37oo* I Thionvillc, tak2e s m^stem Metami ndle2i 
tylisk^m 346-37o» ragnitsk^m 245'67oo. niede- cel^ kraj metsk]^ s mal^mi dily jinjch kra- 
rungsk^m 212-47o<„ pillkallensk^m 130-57ooijfiv a nejvStSi casf kraje Chateau -Salins 
a labiavskdm 157*37oo- V mal^m poctu vy- k francouzskdmu lizemi jazykov^mu. Ovsera 
skytuji se i jeSt£ d^Ie na j. Vcdie nich 2ije | silnc vojcnsk6 posddky dini krajiny tyto 
zde ]eit& asi 400 Kuroncfi v okoH Memelu vlastn5 jazykovd smiSen^mi. 
a to V nSkolika vesnicich na s. tohoto m6sta I Krom^ techto nen^meck^ch obcanA fiSe 
a pak na kurskc kosc. Na j. pak zasahuji zdriuje sc zde tak^ znacn^ poiet pfisluS- 
ve Slezsku skoro a2 k polsk^m krajinam | nik& cizich statA, kter^ die rAzn^ch dob 
Cechovd V poctu 79.078 hlav, ktefi iiji i rodnich kolisd asi kolem V» mill. hlav. Jsou 
jako katolici v roal^m poctu na zdpadnim to vc vStSim poctu RakuSane a Uhfi, Svycafi, 
konci kraje kladskdho a vc vStSim na j. od i Ddnov<3, Nizozemci, Francouzi, Rusov(^, An- 
f. Zinny v Hornim Slezsku, kde nale2i mfisto glican^, American^ (ze Spojcnjch Obci), Sv6- 
ilalcin cesk^mu jazykov^mu ostrovu, jako { dov6, Norov^, italov^ a LucemburSti. U vSech 
ovangelici pak v osadach zaloien^ch Bedfi- techto narodnosti pfevladaji mu2i, pouze 
chem II. V kraji polskowartenbersk^m, stfe- 1 u Anglidanf^ zastoupeny jsou silneji 2eny. 
linsk^m, opolskdm a stj^elick^m. Dale k z. iidt po6itd se 567.884, mluvi vesmcs ne 



a s. tvofi uprostfed n^meck^ho obyvatelstva 
jazykov^ ostrov Srbov6 luiicti, jich2jest 
117.883 osob, z £eho2 38.255 v Braniborsku, 
27.320 ve Slezsku, 49.916 v krdl. Sask^m, 
a kter^ch sidla pocinaji na s. v lese Spr^V' 
skte, sahajicc a2 t^m^f k £esk<S hranici 
na j., i&zemim jejich pak prot^ka Sprdva. 
Mezi nimi leii v Braniborsku n^mecka m£sta 
ChotSbuz a Grbdek, ve Slezsku m6sto Viti- 
chenov a v Sasku BudySin. M6sta Kamenec, 
liiskupice a Lubij, vesmSs s obyvatelstvem 
t^m6f pouze n^meck^m, leli na hranici ja- 
zykov^. Srbov6 jsou evangelici, jen v nfi- 
ktcr^ch sask^ch mistech katolici. Czemi je- 
jich proti dobam starSim neoby£ejn6 se 



mecky, ackoliv jsou nejcetn6j§i v krajinach 
s pfevladajicim obyvatelstvem slovansk^m. 
HojnS zastoupeni jsou i v Hessicb, v n^kte- 
r^ch dastech Virtemberska, Badenska, Elsa- 
sko-Lotrinska a Falce. Ve stfcd. a sev. N-ku 
vyskytuji se t^m^f jen v mSstech, zejm^na 
V b^v. ilzemich biskupsk^ch. Z mSst ma 
nejvice 2id& Frankfurt n. M. a Fiihrt. 

Obyvatelstvo n£mcck6 jest co do ndbo- 
ienstvi velice roztfiStSno, Nemci pak sami 
jsou ndbo2ensky ze vSech velik^ch narodfi 
svSta nejroztfi5t6n6j§i. Asi 637o vSech oby- 
vatcl N-ka pfizndvd se k cirkvi evangclicke, 
357a7p ke katolick^, asi l7o jest iiddv a 
VaVo jindho kfesfansk^ho vyzndni ne2 kato- 



zmcnsilo a to silneji na s. ne2 na j., dfivc lickeno ncbo evangelick^ho (6716 evangeli 
sahali a2 na 23 km k Frankfurtu n. O. a na ck]^ch bratfi nebo ochranovsk^ch, 22.365 
45 km k Bcrlinu. Na s. fiSe ob]^vaji severni I mcnnonitfl, 29.074 baptistA, 5249 presbyteri- 
casf provincic Slesvick(^ Danov^ v poc^tu anA, 10.144 methodistAv a kvakerd, 5714 
139.399 hlav a to od severni hranice a2 i nSmeck^ch katolikA, 14.347 vyznavacfl svo- 
k Tondernu na j. jest danStina ftti kostelni bodn^ho kfesfanstvi, 23.698 dissident A v a 
a Skolni, vyjimaje ovSem m&sta, jazykovS 1 6482 pfivr2enc& rflznj^ch menSich sckt kfe- 
smiSena. Jazykov6 smiien^ jest takd okres sfansk^ch). Jsou tudiz daleko nejrozSifen^jsi 
dale k j. a2 k Flensburku, kde vSak zdpadni { a nejd&le2itoj§i vyznani pro N. evangclick6 
raarsc zalidneny j.sou nSmeck^m obyvatel- , a katolick^, jejich2 rozdSleni v fiSi vykazuje 
stvem. Ostrovy Alsen a Rom nale2eji rovn62 \ sice ten celkov^ rys, 2e na j. a zejmtSna 
k danskemu Azcmi jazykovdmu. Lze tudiz | na jv. a potom na krajnim z. pfevlddd kato- 
Slesvicko v jazykov^m ohledu rozdeliti na , lictvi, na s. pak a ve stfedu evangelictvi, 
3 oblasti, z nich2 ji2ni jest ryze n^mccka | jinak ale jest v^tSina n^meck;^ch krajin nl- 
a sahd od Ejdory a2 k dafc Slesvik-Husum, ' bo2ensky smiSena a konc^iny jednoho vy- 
prostf edni a2 k 6afc Flensburk-Tondern jest I zndni prostoupeny ostrovy vyznani druh^ho. 
smiiena a konecnd severni dasf jest t^mSf Nejv^tSi pestrost v tomto smSru panuje 
upln6 danska. OstatnS zde b^hem XIX. stol. | v zemich Svabsk^ch a franck^ch. Ncjhro- 
ubylo ddnStinS mnoho pddy. Romansk]^ 2ivel . madn^ji jest protestantismus rozSffen ve 
konecnS jest znstoupen v obyvatelstvu NS- 1 vnitfnim N-ku od severni hranice icsk6 a2 
mcckd fiSc na jejim zapad^. Do r. 1871 ob- 1 k hranici ddnskd a od Vesery k Odfe. Kato- 
mezoval se na Vallony v m^st^ Malmedy I licismus pak panuje v Avodi Dunaje a R^na, 
a jeho okoli ve vladnim obvodS caSsk^m v Azemi Emze, na pravdm bfehu Odry a 
v Por^nsku, kam2 zabihaji z jizni Belgie od | v jejim hornim dvodi. Mezi spolkov^mi stdty 
Lutichu v podtu 11.058 osob. R. 1871 pfi- jedin6 v Bavorsku a Badensku a potom 
stoupili k nim Francouzi v Elsasko-Lotrin- ' v fiSsk^ zemi Elsasko-Lotrinsku jest oby- 
sku, jich2 po^itd se asi 220.000 a ktefi roz- vatclstvo pfevahou katolick^. V Prusku jest 
sifeni jsou zejm^na v nfekterjch lidolich I asi pomdr obou vyzndni tent^2 jako v fisi, 
Voges (Urbcis, Markirch a j.), V Elsasku ; ve Virtembersku a v Hessich jest 307oi 



88 



Nemecko (statistika: skolske vzdelanii. 



V Oldenbursku pak 227© katoUkftv. V po- 
drobnostech pKpoinind toto rozSifcni 
obou vladnoucich vyzndni v fiii bf- 
val^ jeji roztHSt^Di politick^ die zasady pa- 
novavsi v dobe reformace a tficetilct^ valky: 
Cujus regio, eius religio. Katolickd jsou die 
toho b^vald tizemi tH velk^ch arcibiskapstvi 
na dolnim R^n£, mohudsk^ho, trevirsk^ho 
a kolinskdho, vestfalsk^ch biskapstvi, mun- 
8tersk6ho s oldenbursk^m jeho dzemim a 
paderbornsk^ho, franck^ch biskupstvi na 
Mohanu, vircpursk^ho a bambersk^ho a kla- 
Stera Fuldy, biskupstvi eichstUdtsk^ho na 
Altmuhle, na R^nu pak jestS biskupstvi 
wormsk^ho a §pyrsk<^ho, k tomu viecka ra- 
kouska i&zemi na hornfm K^nh a v jiinim 
Svdbsku, i^zcmi Svdbsk^ch a bavorsk^ch bi- 
skupstvi a klaSterA a v^vodstvi Bavorsk^ho 
8 Horni Falcf. Jen ve Slezsku protircforraace 
katolick<^ho Rakouska zfistala bez valn^ho 
lispdchu. Naproti tomu driavy sv^tsk^ch 
kni2at v sevcrnim N-ku tvoh' vclik^ a sou- 
visl^ dzcmi cvangelickc, na jehoi severo- 
zdpadni hranici v biskupstvi osnabruckdro 
a mindensk^m, na vychodnim dpati Harce 

V biskupstvi halbcrstadtsk^m a v Luiici 
bylo katolictvi s evangelictvira rovnopravn^. 

fako ostrovy lc2i zde nektera lizcmi kato- 
ickd, zvla§t6 biskupstvi hildesheimske a dr- 
favy mohudsk^ v Dolnich Hessfch a Duryn- 
sku. Naproti tomu zasc cvangelick^ lizemi 
vysild do katolick^ch zemi dva dlouh^ polo- 
ostrovy, z nichi jeden tdhnc se od Werry 
Hessy a Wctteravou a2 k Odenwaldu a druh^ 
od Smrcin k jz. Franckem a Svdbskem k j. 
Mimo to jest v katolick^ch zemich por^n- 
sk^ch roztrouSena vclkd fada evangolick^ch 
ostrovA. Naproti tomu k jz. tvoH kezno a 
b]^v. hrabstvi Ortenburskd u Passova jedind 
v^bfifky protcstantismu. V Hisk^ch zemich 
Elsasko-Lotrinsku nabyli katolici za fran- 
couzskdho panstvf pFevahy, v ncktcr^ch kra- 
jindch iSplnd, ackoliv bliic k RJnu jsou kraje 
naboiensky smi§cn6. V nejkrajndjSim v^- 
chodfi HSc jsou V'Jchodni Prusy \imhf v^- 
\\xtx\h evangclickd, vyjimajc byval^ Uzemi 
biskupstvi crmclandsk(^'ho, Zdpadni Prusy 
jsou ndbo2ensky smiScnc, kde2to v Poznan- 
sku jsou n6mcdti osadntci cvangclici, Polaci 
pak tdmSf vesmSs katolici. Konecn£ v Hor- 
nim Slezsku nabyvaji katolici tim v5t5i pFe- 
vahy, dim vice bliiimc se k rakouskc hranici. 
Ndmeiti katolici rozdfelcni jsou v 5 arci- 
biskupstvi: kolinsky (dolnor^nska arcidie- 
c<5se), k nfimuf naleicji biskupstvi munstcr- 
sk6, padcrbornskd a trcvirskd, hn^zd nsk^ 
8 biskupstvim chcfmensk^m, mnichovsko- 
frisinskd a bambcrsk^ (arcididc(5se bavorska) 
8 biskupstvim augSpursk^m, passovsk}f*m, 
Fczensk^m, eichstadtsk<'m, vircpursk^m a 
ipjr.sk^m a frcibursktS (arcididcdse horno- 
r^nskd) s biskupstvim fuldskym, limbursk^m, 
rottenbursk^m a mohudsk^m; dale v 6 sa- 
mostatn^ch (cxcmtnich t. j. pFimo pape2i 
podFizen^ch) biskupstvi: ermelandskd, vrati- 
slavsk^, hildeshcimskd, osnabriick^, Stras- 
burskt^ a mctsk(3; potom v kniieci biskup- 



skou delegatum berlinskoo, 3 apoitolsk^ 
vikariaty: draidansk^, anhaltsk^ a nordi- 
ck^ch missii; konecn£ v apostolsk^ prae- 
fektury ilesvicko-hoBt^nskou a homoluii- 
ckou. feiSska Dstava ponech&va ostatn^ 
jednotltv^m spolkov^m statflm ve v^cech 
nibo2ensk<xh liplnou samostatnost, uzni- 
vajic Jen vJslovn6 rovnopravnost v§ech vy- 
znani vzhledem na prava poUticka a obcan- 
ska. Proti politick^ cinnosti katolickeho 
duchovenstva obratilo se FiSsk^ zakonodar- 
stvi vydanim t. zv. kv6tnov^ch zakoni& z let 
1872—74, kter^ vSak vetsinou koncem let 
osmdesat^ch zbaveny platnosti, zapov^zen^ 
dHvc katolick^ Fddy opdt do Fi§c pFipust^ny, 
pouze jesuitc, redemptorist^ a j. zflstali i na- 
dale vylouceni. ZFizeni cirkve evangelickd 
jest V jednotliv^ch statech rflznd a to bud 
presbyteridlni t, synoddlni neb episkopdini. 
PFi prvem zFizeni spravuje cirkevni zale^i- 
tosti synoda (rada) obecni, krajskd, obvodni, 
provincialni a zeroska, slozcna z duchovnich 
a laikfl, kdeito pFi druh6m spociva cirkevni 
moc V rukou panovnika jako nejvySSiho bi- 
skupa. Naz^vd pak se zFizeni to tak6 kon- 
sistorialnim, jestliie sprdva cirkevni sv^Fena 
panovnikem zvldStnimu sborovdmu uFadu 
(konsistoFi). Kazateld a faraFi pod Fizeni jsou 
superintcndentovi a tento opet generdlnimu 
supcrintendcntovi. Starokatolici maji stdtnS 
uznaneho biskupa v Bonnu. 

>Zdpas obou hlavnich vyzndni v N-ku pro- 
pdjcuje a doddvd jim sice bohat^ho vnitF- 
niho iivota, kter^ vyznaduje zvld§t5 nSmeck^ 
katolictvi pFed katolictvim romdnsk^ch nd- 
roddv, avsak zasahovani tohoto sporu na 
pole politick^ poskozuje vliv cirkve na oby- 
vatelstvo. Katolictvi nejde dosti vstric nd- 
rodnim potFcbdm, cvangelictvi zas trpi pFi- 
liSnou zdvislosti na stdtni moci a pFi tom 
odcizovani se Sirok^ch kruh& cirkvi cini 
ncustdl^ pokroky.« (Katzel.) 

Mezi vSemi velkjmi Fi§emi svSta obyva- 
vatclstvo N-ka md ncjlepSi SkolskO vzd£- 
Idni, ncbof na 1000 odveden^ch pFipadd 
sotva 1*5 tech, kteFi neumSji disti ani psdti, 
kdeito ve Francii jtst jich 55, v Rakousku 
238. V Uhrdch 281 a v Italii dokonce 389 
OvSem v hranicich Fisc tento pofct znadnc 
kolisd a dosahuje nejvetii v}^sc v krajinach 
v^chodnich se siln^'m iivlem slovansk^m, kdc 
obndSi na pF. ve vlddnira obvodu kwidzyn- 
sk^m 54-47oo- Je^tfe r. 1890 byl tento pomdr 
3-8Voo. V r. 1880:23-4%o a r. 1870 dokonce 
39'8%o. Zdkladem tohoto Skolsk^ho vzd$ldni 
jest povinnd ndvSt^va Skol obecn^ch od 
5. resp. 6. roku do 14. Skoly tyto jsou die 
ndboienstvi oddSleny a podlehaji kromfi 
statni Skolskd sprdvy ']tlX.h mistnimu dozoru, 
V iiSm2 zastoupeno jest hlavnfe duchovenstvo. 
Skol tSch jest vice nei 57.000 s 8 mill. 2dky 
a pFcs 120.000 uiiteli, k jich2 pFipravfi slou2i 
113 uiitelskjch pFipravn^ch listavfi, 275 se- 
mindFflv ucitclfiv a 25 semindFftv u^tclek; 
stoji pak obccn(^ Skolstvi asi V4 milliardy mk., 
z cchoi na 70 mill. pFispivnji staty. Doplftkem 
jsou jim Skoly pokradovaci, ktcr^ jed- 



N^mecko (statistika: skolske vzdelani). 89 

nak maji upevniti a roziifiti vzd^ldni ve sko- ' v BrunSviku (485). Techniky n^meck^ maj{ 
lach obecn^ch nabyt^, jednak — odborn6 oddfileni pro stavilelstvi, inien^rstvi, stroj- 
Skoly pokra^ovaci ~ maji slouiiti k theore- 1 nictvi, chemii, hornictvi a hutnictvi, elektro- 
tick^mu vzdelani spadajicimu v obor toho ' technikn, vSeobecn^ vSdy. v Berh'ne pro 
ktcr^ho femesla. Navst6va tfichto druh^^ch j stavbu lodi, v BrunSviku a §tutgart6 pro far- 
Skol jest povinnou pro vSechny u6n6, ktefi macii, v Karlsruhe pro Icsnictvf a v Mni- 
ncvykdii se pfcdb6in^m vzd^fdnim Skoldm I chov£ pro hospoddfstvi. Hornick^ akademie 
tfem odpovidajicin). K obecn^m §kolim pfi- jsou v Berlin^, Freiberku a Clausthale, vy- 
pojuji sc ikolv stfedni slouzici jednak za s6k6 Skoly lesnickt^ v Eberswalde, Mnichov6, 
pHpravu k vyISimu studia, a to gymnasia, Miindenu, Tharandt^, Eisenachu a AschafTen- 
v^nujici nejv^tSi p^6i vzddldnt klassickemu, burku, samostatn6 vysok^ ikoly hospod^f- 
reding Skoly, smdfujici spiSc k studiu mathe- 1 skd v Berlin^, Bonnu a Hohenheinu, vysok^ 
maticko-pfirodov£deck(fmu, a redlna gymna- Skoly zv^rol^kafsk^ v BcrHn6, Mnichov€, 
sia; spojujicf oba smery, jednak k vzd^ldni | Hannoveru, Draidanech a StutgartS, vysok6 
samostatnS zaokrouhlen^mu, vySSi Skoly mS- Skoly obchodni v Lipsku, Kolin^, umeleck^ 
SCanskd. Jest pak v N-ku Skol tSchto: 434 i akademie v Berlin^, Drald'anech, Dusseldorfu, 
gymnasia, 131 rcdln^ gymnasium, 29 vySSich Kasselu, Kralovci, Lipsku a MnichovS, vo- 
realek, 58 progymnasii, 114 redin^^ch pro- jcnsk<i akademie v B..rlin£ a Miinsteru a nd- 
gymnasii, 49 redlck, 116 vy§§ich m^§Cansk;^ch mofnickd. akademie v Kiclu. Velik^ jest po- 
sicol, oznadovan^cli takd namnoze jm^nem tvt odborn^ch Skol. Tak jsou zejm^na 
redlek, krom^ toho 33 vcfejn^^ch a 58 sou- cctn6 Skoly pro stavbu a spojen6 2ivnosti, 
krom]^ch vySSfch uciliSt Vysok6 Skolstvi" 14 Skol hornickych, mnoh^ obchodni aka- 
zastoupeno jest universitami, vysok]^mi Sko- demie a obchodni skoly, v Lipsku Skola 
lami tcchnick^mi, Skolami hornick]/mi, les- knihkupeckd, v Sanssouci Skola zahrzdnicka, 
nick^^mi, um^leck^mi, obchodnimi, hospoddf- I Skoly rolnickd a hospodafsk^ Skoly zimni a 
sk]^mi, zv^rol^kafsk^^mi a jin]^mi odbornj'mi ; pokra^ovaci, Skoly prfimyslov6 a fcmeslni- 
listavy s razem Skol vysok^ch. University ck^, zejm^na tkalcovsk<^, Skoly Mkarnick«5, 
maji 4 fakulty (thcologickou, pravnickou, 16- porodnickd a tfilocviind, dstavy hluchonfe- 
kafskou a filosofickou), universita v Tubin- ! m^ch a slepctk, skoly kadetni, namofnick^, 
kach md jcStS fakultu statov6deckou a pfi- \ plavcckd a lod'afsk^ a j. v. Velka a dfileiita 
rodov^dcckou, Strasburska pfirodovddeckou, musea jsou ve Freiburku, Karlsruhe, Mann- 
mnichovskd narodohospoddfskou a vircpur I hcimu,Aschaffcnburku,AugSpurku,Bamberku, 
skd stdtov^deckou. Universitdm na roveft Mnichovfe, Norirobercc, Sp^ru, Colmaru, Me- 
postavena jest akademie miinsterska s fakul- , tach, Mulh\!iscch, Schlettstadte, Strasburku, 
tou thcologickou a filosofickou, takie jest Cachach, Berlind, Bonnu, Vratislavi, Gdan- 
v N-ku universit 21: v Berlind, Bonnu, Vra- ' sku, Frankfurtu. Halle, Hannoveru, Hildcs- 
tislavi, Erlankdch, Freiburce, Gicsscnu, Go- heimu, Kasselu, Kielu, Kolin6, Krdlovci, Mag- 
tinkach Greifswalde, Halle, Heidelberku, deburku, Poznani,Sigmarinkach, §tStin6,Tre- 
Jen6, Kiclu, Krdlovci, Lipsku, Marburku, Mni- viru,Wcrnigcrodu, Wicsbadenu, Vitemberku, 
chovd, Munstcru, Roztokdch, Strasburku,Tu- Drdzd'ant'ch, Lipsku, Stutgartd, BrunSviku, 
binkdch a Vircpurku, mimo to 7 lycei pro Hamburku, Mohuii, V^maru a jinde, v6tSi 
filosofii a katolickou thcologii, v Bambcrku, knihovny mimo vysokoskolsk^ jsou vKarls- 
BranfivS, Dillinkdch, Eichstadtu, Frisinku, | ruhe, Mannheimu, Mniehovd, Reznd, Stras- 
Passove a l^eznd. Na universitdeh tdch bylo ' burku, Berlin6, Frankfurte, Esscnu, Charlot- 
r. 1900 zapsdno 34.385 posluchacft proti tcnburku, Halle, Hannoveru, Kasselu, Kolin^, 
33.563 r. 1899, tak2e pfibylo jich vice nci Poznani,Drdid'anech, Lipsku, Stutgart6,Brun- 
800. Pfed 10 l^ty bylo posluchacfl 29.317, ' Sviku, Darmstadt^, Hamburku, Mohuci a j., 
tedy vice nel o 5000 m^ne. Nejv6:Si poCct zoologick6 a botanickd zahrady jsou 
posluchacfl md universita bcrlinskd (5105), , v Berlin^ , Frankfurtfi, Hannoveru, Hamburku 
nejmcnSi roztockd (495). posluchadiiv ubylo a j , ietne vSdeck<5 listavy jsou zejmdna 
university vircpursktS kdezto kolisa jejich v Berline, Strasburku a Hamburku, v mno- 
poiet V Grcifswaldfi, Erlankdch a Lipsku. h^ch mestcch jsou vSdeckd spolednosti, 
Z velikych universit vzrflsld poftcm poslu- , v jichz fclc stoji akademie v BerlinS, Mni- 
cha^A nejvice mnichovskd (od r. 1890 o 23%), chovc a Halle, potom uden6 spoleinosti v Go- 
zc stfednich bonnskd (5l7o)> naprosto pak tinkdch, Lipsku a j. 

nejvice kiclskd (667o) a akademie miinster- Literdrni svoji tvorbou stoji N. v (ielc 
ska(74Vo)- Doccntfi bylo 2493 a to 1066 fdd- i vScch cvropskjch stdtilv a produkce tato 
n$ch profi'ssorfi, 84 destn^ch professoril, rok co rok stoupd, dosahujic v^sc asi 24.000 
582 mimofddn^ch professor A a 761 sou- j knih a tiskopisA do roka. NcjvitSi z toho 
kromj'ch docentA, studujicfch Jen 309 a ci- , dil pfipada na obor vychovatelsk;^ (Skolni 
lined 2265. NejstarSi universita iest v Hei- knihy). theologii, prdvnictvi, l<ikafstvi a krds- 
delberku (z r. 1386) a nejmladsi ve Stras- 1 nou literaturu. Rovn^z v pfcdni fade jest 
burku (z r. 1872). Vysok^ch Skol technickjch N. i podtem pcriodick)^ch tiskopisA, nebof 
jrst9: v Berline, Cachach, BrunSviku, Darm- 1 vychdzi tu ro6n6 6500 6isopisav a novin, a 
stadtd, Drdidianech, Hannoveru, Karlsruhe, jen poctem dennich list A politicki^ch pfedci 
Mnichovd a Stutgartd, Ahrnem s 13.512 po- je mezi vSemi stdty sv^ta jcdind Obce Spo- 
sluchadi, nejvice v Berlin^ (3804) a nejm^nfe jen6. 



i)0 Nemecko (statistika: zemedelstvi). 

Ve velkolep^m hospoddfsk^m rozkv^tu ' Charakteristickou znimkou n^meck^ kra- 
N-ka ncmd zcm£d£lstvi tak vynikajiciho jiny jsou obilni pole, a to na s. 2itnd ana 
podilu jako prflmysl a obchod. Jcho rozvoj j. pienicna. Plenice a Spalda vytladily v N-ku 
jest pfirozen^ omezen rozsahem a jakosti velmi silnS pSstovani a spotfebu iita, a£ 
orn^ piidy, kterd nalcii v £vrop£ k chatr- ovSem sklize& 2ita jest dosud asi 2^^ v£t§i 
n6jSim, jsouc tirodnosti svou ode ddvna za skliznS pSeni^n^. Nejlepsi obilni krajinv fiSe 
pfldami vSt§iny ostatnfch evropsk]^ch stdtft. > jsou na marSich pfi Severnim mofi, ve bles- 
Horniny, kter6 ji skUdaji, nejsou vSude pH- vicko-HoUt^nsku, Meklenbursku a v dunaj- 
hodn^ k tvofeni ornice, a tak^ pom^ry pod- . sk^ roving v Dolnich BavoHcb. Nejvfce iita 
nebni a v^$kov6 dosti jsou nepfiznivy. Ni- 1 klidi se v Bavorsku, Braniborsku, Poznafi- 
ixny \eii na s., kdcito na j. pfevlidaji drsn^ sku, Hannoversku, kralovstvi Saskdm a Po- 
zv^Seniny. Vinu, kukuf ici a jemn^jSimu ovoci mofansku, nejvfce plenice v Bavorsku, pro- 
potfcbnd podnebi s tcplotou po 7 m^sicA vincii saskd, Slezsku, Elsasku a Por^nsku, 
vySJi nei 7° C jest jen v lidoli R^na, Mo- ' Spaldy vc Virtembersku, Bavorsku a Baden- 
hanu a Mosely. Destnatd Idto neni pfiliS > sku, jedmenc v Bavorsku, Sasku, Slezsku a 
pfiznivo pestovdni obili, ad ov§em zasc za- Virtembersku, v pis£it]^ch kondinach sever- 
braftuje lipln^m nedrodam, kter^ dostavuji nich p^stuje sc pohanka, v jiinim N-ku kuku- 
sc v krajinach s Intern suchjm. Z dflvodflv , ficc, brambory a luStSniny pak dosti stejno- 
ttchto jest tzk6 v N-ku les rozSifendjSi mSrnfi po cc\6 fisi. Y r. 1899 bylo oseto: 
nc2 v sousednich zemich zdpadoevropsk^cb, 2item 5,S71.068 ha^ pSenici 2,016.490 ha, Spal- 
nebof pro mnohou nSmeckou pfldu jest * dou 324.116 /i<i,je6menem 1,640.868 //a, bram- 
kulturou jedin^ zpfisobilou. Tdto okolno- bory 3,131.463 ha, ovsem 3,999.744 ha a se- 
sti pfidinltvost nSmeckd plnd vyuiitkovala, ncm 5,887.572 ha, a sklize^ obndscla: 2ita 
mnohd horsk6 tlboii a piskova pada pokryty j 8,675.792 f, pSenice 3,847.447 /, §paldy 
jsou lesera, kdeito vjinjch zemich i daleko 476.095 /, jeimene 2,983.876 f, bramborfi 
pHznivdjii mista jsou hold a pusta. Celkem , 38,486.202 r.ovsa 6,882.687/ a sena 23,767.790 f, 
pfipadd 48 -770 nfimeck^ pfldy na role, vi- tedy lihrnem tfimito nejddlezitSjSimi polnimi 
nice a zahrady, 10-97o na louky, 9-47o na plodinarai oseto 22,871.321 ha a sklizcno jich 
pastviny, draha a pustiny, 25-77o na lesy a . 85.119.882 f, zc^ehoi na 4 hlavni druhy obilni 
5*37o na staveni, dvory, cesty a vody. V;^-' pl'ipadalol3,528.170/ia a 22,389.802/. Mnohem 
vios tdto pfldy velice kolisa nejcn v ce\6 ; mensi v^znam ma pohanka a kukuficc. Tento 
risi, n]^bri i v jednotlivjch provinciich. Tak j v^t62ek domdci produkce zem6d61skc na- 
na pf. v^nos za liJclem zdanSni vySetfen^ I prosto nestacuje spotfebfi i dovdzeji se z ci- 
poiiti se prAmSrnS na 13 mk. z ha, se za- i ziny vSecky druhy obili, a to ve mnoistvi 
hradami vSak na 19 mk., avSak dosahuje stale stoupajicim, toti2; 1,404.000 / pSenice, 

V kraji grevcnbroichskdm v Por:^nsku 71 mk. 866.000 / iita, 1,055.000 / jedmene, 399.000 / 
a klcsa tamzc v kraji adenauskdm na 6 mk., ovfa, 1,124.000 / kukufice, 42.000 / brambo- 

V kraji johannisburskdm ve Vychod. Prusich rflv a 30.000 / pohanky, lihrn. tedy 4,920.000 r, 
pak doiconcc na 4 mk. Druh:^ra dflvodem proti demui stoji jen zcela minimdlni v^voz. 

V >t *«^ ^»» 1*1 » 1*1 M ' rt V. »» i_i « •_» J.\^\* 



mcnSiho i!idastenstvi n^meck^ho zemdddlstvi 
v hospoddfskem rozkv6tu fiSe jest ji2 n£- 



S pestovanim brambor^l souvisi rozsahlc 
lihovarstvi, dfileiitd zejmdna pro Prusko 



kolikrdte vytccnd velezdvaind okolnost po- ; a provozovand vdtSinou jako vedlejii zcm5 
pulace, 2c totii rolnickd obyvatelstvo N-ka j d^lska iivnost. Podet lihovarfl paci se na 
ncust^le relativnS i absolutnfi klesd, cinic 60.000 s rodni vyrobou 3,815.569 hi lihu, je- 
dnes jen asi V» obyvatel fiSe, jejichi pfi- , hoi zdanfeni vynaSi stdtu do 150 mill. mk. 
rfistck tdmcf liplnfe pJ^ipadd k dobru prfl- 1 Dfileiito pro N. jest takd pSstovani rflz- 
myslu. Nicm^nfe vSeobecny pokrok v rozvoj i ' nych plodin prflmyslov^ch. V dele jich 
niirodni produkce nSmcckd neomezil se jen jest len, pfistovany v hornat^ch krajindch 
na obchod, prflmysl a hornictvi, nybri pro- 1 jiinich, v stfedondmeckd kopcine a i v dolno- 
jevil vliv svQj i v zemfid^lstvi a v souvisi- ndmeck^ niiinS (kolem tjlzenu v Hannover- 
cim s nim chovu dobytka, jakoi i prflmy- 1 sku, ve Varmii v Prusich a j.), jihrnem na 
slu zemdd61sk<5m. Neustaiy vzrfist obyvatel- I vice nei 100.000 ha, ddlu konopi v Baden- 
stva ndmcck^ho, a to pravfi v pr&myslu a sku a bavor. Porjni, fepka (pfes 100.000 ha) 
ohchodS zamdstknan^ho, ktcry silnS zvyiil vc Slezsku, Pomofanech, Braniborsku. Sles- 
popt^vkupo vyrobcichzem6ddlskych,irychl^ vicko-HolStynsku, Sasku, Meklenbursku a 
rozmnoiovdni dopravnich prostfedkfl stup- v jiinim N-ku. Nepatrn^ jest p€stovani maku 
iiovaly vjnos pfidy a tim i jeji cenu. Zarovefi a barvifskych rostlin, za lo tim dftlciitSjsi 
stalo se hospodafeni mnohem intensivnejSim. jest tabdk v Badensku, rynskd Falci. Elsa 
ObnaSi totii vzd^'land pfida v fi§i Ndmeck^ sko-Lotrinsku, Braniborsku a Pomofansku, 
32,517.941 /ifl proti 25,767.182 Aa r. 1878, prfi- ktcry zaujimd do 20.000 ha s rodni sklizni 
mdrny vynos ha pfi iitfi 12-8 q (10*8 r. 1887), I 46.000 / v cen6 2OV4 mill, mk. Tovdren 
pSenici 16*7 ^ (14-3), §pald6 13*0 <7 (11-4), je^- n a tabak a doutniky jest v h'Si pfes 
meni 15-1 q (13'4), bramborech 103 2 ^ (89 6), 10.000 a zamSstknAvaji nejm^nS 100.000 osob. 
ovsu 14*5 q (11*9) a sen6 37*3 q (29*8). Tim se | Soustfeduji se hlavnfe v Brdmach a okolnich 
takcS stalo, ic vyt^iek skliznfi v poslednim mistech hannoverskych, Hamburce, BerlinS, 
dvacetileti pfi vSech t^chto plodinach stoupl, Draid'anech, Mindend atd. Jefite dfikiit^jSi 
celkem s 65*1 mill. / r. 1878 na 85*1 mill. t.  nei tabak jest fipa, jejii pSstovani jest nrj- 



Nemecko (statistika: zem^dSlstvi). 



91 



silncjSf V provincii sask^, Anhaltd, BrunSvi- 
cku, Slezsku a Braniborsku, vclicc sc rozSi- 
fuje a zaujima dnes 426.458 ha s roc. sklizni 
12,150.642 / a prfimcrn^m v^ncscm 285 q na 
1 ha, kdcito r. 1871 bylo fcpou osazcno jen 
110.339 ha s pramcrnym v]y'noscm 1 ha 204 q 
u sklizai 2,250.918 /. S pd^stovanim timto sou- 
visi velkolcpc: cukrovarstvi, jimi N. pfcdci 
vSccky ostatni staty. Po^et cukrovara jest 
456, z nichi 312 v Pruiku, nejvice jich jest 

V provincii saskd, ve Slezsku, PoznaJisku, 
Hannoversku, BrunSvicku a Anhalte, rodn& 
spotfebuji 137 mill, q fcpy a vyrobi 1,627.072 / 
surov^ho cukru a 342.000 t melassy, kdc2to 
r. 1871 byla tato v^roba jen 186.442 /. Pro 
v]^Tobu cikoric pdstujc so. cekanka v pro v. 
sask^, BrunSviku, iidoli Neckaru a v Breis- 
^vsku. kmin u Halle atd. Podobn^ v;^znani 
jako pSstovani fepy md I p^stovdni cbmele 

V Badensku, Bavorsku, Virtembersku, Po- 
znansku a Elsasko-Lotrinsku, celkem na 
43.640 ha, S tim souvisici pivovarstvi vyka- 
zujc 23.051 pivovarfl s uhrnnou rocni v^ro- 
bou 67,798.000 hi proti 32,943.000 hi r. 1872, 
i paci sc spotfeba na 1 ob. 81 / ro^nS proti 
65 / r. 1872. Kone<^n6 z Ascherslebenu pfi- 
cb^zeji do obchodu semcna fepna, z rflzn^ch 
koncin h'§e pak semena jetelovd. 

Znamcnitd jest n6meck6 zelinafstvi, 
ovocndfstvi, kvStindfstvi a vinaf- 
stvi. NejdflleiitejSi krajinou pro p^stovdni 
zeleniny a kv^tin jest Durynsko s Erfurtem 

V cde, V kvetinafstvi vynikd i Berlin, zeli- 
ni^stvim pak Ulna, Norimberk, Bamberk, 
Svinibrod, Quedlinburk, Darmstadt, Stras- 
burlc, GubiD, Bardowick a j., zvIaSt^ pro- 
sluly jest n6mcck^ chfest. Ovocndfstvi jest 
rozsifeno zejmcna v jiz. N-ku v lidoli R]fna, 
Neckaru, Mohanu, v r]^nsk6 vysodin$, Du- 
rynsku, labskdm iidolf. Lu2ici a tak(3 v Po- 
roofanech a Braniborsku, avSak pfes hojn^ 
vyteiek domaci dovaii se do Hie jeStd hojn6 
ovoce cerstvcho i su§en6ho. 

Vyzna^nou rostlinou pro jihozapadni N. 
jest'vinnd r^va, kterd sice sahaa2 k Naum- 
burku. MiSni a Griinbcrku, avsak ve sti^ed- 
nitn N-ku jejiho p^stovani ub^vd. Vlastni 
nomeckc vinn^ zem£ jsou: Elsasko-Lotrin- 
sko, Badensko, Virtembersko, rjnska Falc, 
r^nsk^ Hessy, stfedni Por^ni ai k Bonnu, 
dolni Franky, lidoli Mosely a Sary. NejlepSi 
vina dafi se na pahorci'ch na jifnim okraji 
bfidli^nat^ho pohofi (Johannisberg, Geisen- 
heim). Hranicc vinn6 r^vy pfekrocuje na 
51^ s. i. Mdsu, R^n pak u Bonnu, tahne se 
dolnimi Hessy pfes sever ni Verru, stfedni 
I^bc a \ii. Braniborsko, opouSti na 52*^ s. S. 
tWloli odersk^ a rychlc ch^li se k j. k mofi 
Cerndmu. Nad 250 w n. m. nesahd jeji p6- 
stovani ani v nejlepSich polohdch na k^n6. 
Uhrnem zaujimaji vinice 126.000 ha plochy 
a davaji pf i stfedni nebo dobr6 iirod6 1 — 2 
mill, hi Vina. Kolem Koblence, Mohu^e a 
Vircpurku vyrab^ji se vina iuoaivd. 

Ve spojeni s polnim hospoddfstvim pro- 
vozuje se v N-ku i dosti rozsdhl^ chov do- 
bytka, jeho2 die posledniho s^itdni ze dne 



1. prosince 1897 zna£n<l' pfibylo. Zejmcna 
patrnd jest toto zvdtleni pfi skotu a dobvtku 
vepfovdm. Bylof skotu po^dtkcm let ieaesd- 
t:?ch 15 mill, kusfl, r. 1892: 17*6 mill, a 
r. 1897: 18,490.000 kusfi. Nejvice skotu jest 
ve Virtcmbcrsku, kral. Sask^m, Bavorsku, 
Badensku, Slesvicko-HolStynsku a Hcssicb, 
nejm^ne v Braniborsku a Meklenbursko- 
Stfelicku. Dobytek pleraenn;^ chovd sc v Al- 
gavsku, VoigtlandS a na rrisk]^ch marSich. 
Je5t6 ph'zniv^ji rozvinul se chov dobytka vc- 
pfovdho. Pocdtkem let sedesat^ch bvlo vc- 
pffi 6-5 mill., r. 1892 jii 12*2 mill, a f. 1897: 
14*3 mill., pfedeviim ve Vestfdlsku a Pomo- 
fansku. Pfibylo tudii vepffl v 1. 1860—1897 
o 1207o. skotu pak o 237o' S chovcm skotu 
souvisi rozsahlc^ mdslafstvf v zemich pfi Se- 
vcrnim mofi, Slesvicko-HolSt^nsku a Mc- 
klenbursku a s^rafstvi v Algavd. Rovn62 
i po^et koni se rozmnoiuje, ncbbC bylo jich 
v letech icdcsat^ch 32 mill., r. 1892: 3*84 a 
r. 1897: 4,038.000. Nejvice koni jest ve VJ- 
chodnicli Prusicb, Slesvicko-HolSt^nsku, Me- 
klcnbursku, Oldcnbursku, Hannovcru, Brun- 
Svicku, Elsasko-Lotrinsku, Virtcmbersku a 
Bavorsku, prosluld hfebiincc jsou v Trakia- 
ncch ve Vj^ch. Prusich a Gradici v Sasku. 
Zccla nepfizniv}^ jest naproti toniu stav 
chovu ovci, kter}^ rychlc upada. Pocdtkem let 
Sedesdt^ch bylo 28 mill, ovci, proti r. 1816 
dvojndsobn5, aviak zmenSeni pastvin nasled- 
kcm intcnsivnSjiiho polnibo hospoddfstvi 
stla^ilo tento podct do r. 1873 na 25 mill., 
r. 1883 bjlo jich jen 19'2 mill., r. 1892 jen 
13-6 mill, a r. 1897 jen 10,867.000, mcnS nei 
r. 1816. Zdrovei^ nastal lipln^ pfcvrat v dru- 
zich chovan^^ch ovci, neb ovce merinovtS 
byly tcmef upln6 vytlaicny ovcemi chova- 
n^mi na maso. Nasledkcm toho domdci v^- 
roba vlny, ktera v Sedcsatjch letech cenila 
sc na 136 mill, marck, tini dncs jen ne- 
patrn^' zlomek domdci spotfcby. Za to sko- 
povd maso sta^i nejcn domacimu konsumu, 
n^bri jc§t6 sc vyvaii, aviak v mnoistvi 
klesajicim. Pficinou tohoto pfevratu byla 
konkurrcnce lacine^ vlny kapsk^ a australskd, 
pro nii jsou nejddleiit^jSi trziSte Hamburk, 
Brdmy a Berlin, kdeito s vlnou domaci ob- 
choduje se ve Vratislavi a v Berline (ro6nc 
do 50.000 q). Chov ovci provozujc sc zcjm. 
na velkostaicich v Pomofansku, Meklenbur- 
sku, Brunivicku a PoznaAsku. Kozy chovaji 
se zvlaSte v horsk;^ch krajinach v i&hrnndm 
poctu pfes 3 mill. kusAv. Jindho dobytka 
(oslfl, mczkflv atd.) jest v N-ku jen malo. 
Chov drflbe2c jest rozSifcn po cel6 fiSi, po- 
v£stn6 jsou pomofanskd busy, zp6vavi ptdci 
pak chovaji sc pro obchod v Duryn.sku a na 
Harci. Chov bourcc hedvdbnikovt^ho pfes 
vSecky pokusy nedosdhl velkdho v^znamu, 
za to pro mnohd krajiny dfllciito jest vie- 
lafstvi, lilfl jest do 2 mill., pfedevSim v Han- 
noversku, Vj^ch. Prusku a Slezsku. 

Tak jako v^robky zera6delsk6 nestaii ani 
produkty chovu dobytka rostouci spotfeb6 
obyvatelstva, i dovdfeji se iivd zvifata, a to 
(po odcdtcni v^vozu): 154.058 kusd skotu, 



92 



N^mecko (statistika : prumysl). 



70.672 vcpffl, 113.046 konf, maso, tuky, zbo2i 
uzendFskd atd. za 158*6 mill, mk., s]^r za 16*4 
mill, mk., mdslo za 9*5 mill, mk., ktiic za 
100 mill. rak. a j. produkty zvifeci, vejce za 
96*3 mill, mk., dr&bei za 29 8 mill, mk., peh' 
za 14*1 mill, mk., vlna za 428*2 mi,ll. mk. atd. 
ve mno2stvi vdt§im a v6tsim. Uhrnem se 
po^itd, ie N. plati do ciziny za v]^robky 
zem£d61sk6 a chovu dobytka do 2 milliard 
mk. roinfi, 6'mi vysvetlujeme si odpor Siro- 
k^ch vrstev konsumentflv proti zv^Seni eel 
na tyto nezbytne z ciziny dovdien^ pfed- 
mety. 

N. leii i!ipln6 v oblasti les& severniho mir- 
n^ho pdsma a jest dosud zalesngno mnohem 
siln6ji nei zem6 zapadoevropsk^, nebof lesy 
n6meck<S zaujimaji 13,900.612 ha, to jest 
25*7% veSkerd pfldy. RozdSleni jich na jcd- 
notlivd kon^iny h5e jest velmi nestejn^, 
zvlastfi jsou mnohem rozsdhlejSi v hornati- 
ndch vnitrozemskjch ne2 v krajinach pobfei- 
nich, t6m€f iSplnS pak mizeji v irodnjch kon- 
cinach rolnickj^ch a na vl^csoviStich. V Pru- 
sku zaujimaji lesy 23*47o. v Bavorsku 33Vo» 

V Sasku 27-47o. Virtembersku 30'87o, Badcn- 
sku 377oi Hessi'ch 31*3Vo. Elsasko-Lotrinsku 
30'67o veskcrc pfldy. Z provincii pruskych 
ma nejm^nc lesfl Slesvik-Holsti^n (6*4Vo) a 
nejvice Hessy-Nassavsko (407o)i po^ prflmS- 
rem fj§e jest zalesneni Hannoverska, V^ch. 
Prus, Pomofanska, provincie saskc, Poznaft- 
ska a Zdp. Prus. V^tSi Ozemi so siln^m za- 
Icsncnim (40— 50Vo) le2i v jiinim Branibor- 
sku a zapadnim Slezsku, Hornim Slczsku na 
prav. bi^. Odry, na Jufe, Harci, Durynskdm 
lesc, V ncjvy§lich cdstech Rudohofi, na bHd- 
licnat^m pohoJ'i vc Vestfalsku v Taunu, 
Odenwaldu, Spessartu, Hardtu, Cern^m lesc, 

V bavorsk^ch Alpach, na pohraniinim hor- 
stvu icsko-bavorskdm, u Norimberka a j. 
Zcela nepatrnd lesni plochy jsou (pod 57o) 
vc vlddntm obvod6 aurichsk^m a stadesk^m, 
ve v6tSin6 krajflv slesvicko-hol§tJnsk]^ch, 

V fepnjch kon^indch provincie sask^, v r^n- 
sk^ch Hcssich a j. Z lesfl jest '/a listnat^ch, 
vfitSinou bukov;^ch, Va jeblidnatj^ch, a to na 
pisc^it}?ch rovinach borovych a v hornat^ch 
krajich smrkov^ch a jealovych. K tSmto 
pfevlddajicim stromflm pfistupuje v Alpdch 
niodfin a v dolnorj^nskd hornatinfi dub vc 
v^tSim mnofstvi. Lesy nSmcckd skjtaji v^- 
4ivu t<?m6f V« mill, osob kaccnfm a dopra- 
vou dh'vi, potom v dctnjch pilach a zpra- 
covanim dfeva k rflznj^m iScclflm (nadobi, 
sita, bedny, fczbafsk^ prdce a j.\ Obchod 
s dfivim soustfed'uje se v Berlin^, Ham- 
burce, Memelu a Gdansku. Lcsnictvi nfime- 
ckd ucinilo sice pod ochranou vysok^ch cd 
znamenitd pokroky, avSak ani ono ncstacujc 
domaci spotfcb^. V}^td2ek jeho pa6' se na 
500 mill. mk. roine, k 5emuf pfistupuje 15 
a2 20 mill. mk. jako v^nos honby, k tomu 
v5ak dovaii se z ciziny za 330 mill. mk. les- 
nick^ch v^robkfiv. 

Rybdf stvi nemeck^ jak mofsk^ tak fiini 
nema dnes toho vjznamu jako dfive, acko- 
liv jeho v^tSiek pdci vladni i soukromou 



pot^SitelnS roste. Rybafstvi mofsk^ vynaSi 
asi 20 mill, mk., kde2to v fekdch zavddi sc 
umSl^ chov ryb, zejmdna pstruhiS, jehoi 
stfediskem jest Mnichov a Huningcn v Hor- 
nfm Elsasku. Naproti tomu dovaii se ryb, 
rakflv a j. za 80 mill. mk. 

Slirneme li v^tdiek vSech odv6tvi pro- 
dukcc zemdddlskd, chovu dobytka, lesnictvi 
i rybdfstvi, dostavdmc okrouhlou jeho cenu 
(die Voigta, Lichtenfelta, Balloda a j.) do 
7 milliard mk. rocn6. K tomu pak jest tfeba 
dovozu t^chto v^robku za 2^/^-2^/^ railliardy 
mk. ro^n^, tak fc N. skoro <itvrtinou spo- 
tfeby tSchto pfedm^tfl odkdzano jest na ci- 
zinu. Zjev tento jest tiro pova21ivfej§i, 2e jsou 
to pJ^cdmety vctSinou spotfcby nezbytn^, 
kter^ do nedavna nfemeck^ polni hospodaf- 
stvf doddvalo v dostate^ndm mno2stvi, nc- 
bot je5t6 V polovici XIX. stol. neraSl dovoz 
vjrobkfi tfich pfevahy nad vjvozem, njbr2 
spi'se naopak. V pomcru k vjrobnosti do- 
mdciho zcmSdSlstvi ma N. asi 14 mill, oby- 
vatelstva prflmyslov^ho a obchodniho ph'li§, 
tak ie asi Vs j^^o odkazany jsou na v^nos 
cizi pfldy a vydany tfm straSlivdmu nebez- 
pcdi v]^pov6di dovozu potravin se stranv 
rolnick^ch stdtftv. A toto nebezpeJi zde jest, 
nebot hlavni dodavatel^ N-ka v tom ohledu, 
Rusko a Spojcnc Obce, nemaji dnes ndsled- 
kem vzrflstu vlastniho pr&myslov^ho obyva- 
telstva toho pfebytku jako dfive, ba pf i Ru- 
sku vlastnd jiz o pfcbytku sc ani mluviti 
nemA2e. Tato okolnost jest tak^ pficinou, 
2c rychld pfem6na N-ka ve stdt prfimyslov^ 
naplnuje vynikajici nSmeck^ stdtniky a nd- 
rodni hospodafc vd2n^mi obavami tim spiSc, 
2c pfi stejn^m dalSim vzrdstani oby vatelstva 
prflmyslov^ho neni naprosto nad6je, aby 
zem6d61stvi domaci tak zv^Silo svoji v^rob- 
nost, 2e by i jcn zdaleka stadilo domdcf spo- 
Ifebfe. Proto takd pronikava ochrana a pod- 
pora zcm6d£lstvi pokldda se pfes odpor 
pr&myslov]^ch a obchodnich kruhfi za jeden 
z nejd&lc2itSjSich Okolfl n£meck6 politiky 
hospodafsk^ i v kruzich jinak prumyslo- 
v^mu a obchodnimu rozvoji N-ka pfizniv^ch. 

Mezi vSemi staty evropsk^mi jevi N. v po 
slednich dcsetiletich ncjvStSi a ncjrychlejsi 
prflmyslov^ a obchodni rozvoj, ba 
mo2no fici rozpjeti. Rozmach tento ddl sc 
z nejvfitSi cdsti a rozhodnfe s nejvfitSi mo- 
hutnosti od sjednoceni n§meck]^ch statd 
v fiSi, tedy v poslednich teprve tficeti Ic- 
tech. »NSmecka vit^zstvi z r. 1870 zahajila 
pro N. neien novou eru politickou, n^br2 
byla i T;^cnodiskem pcriody bezpfikladn^ho 
rozkvStu prAmyslov^ho a obchodniho. Neni 
odvfitvi prflmyslov($ cinnosti. je2 ncvykazo- 
valo by znaf neho rozvoje, kter]^ zajist^ neni 
pomijejici.« (J. A. Ford.) V]^voj Nemeck^ 
fiSe v tomto sm^ru jest tim ndpadn^jsi, 2c 
po dlouhou dobu nebylo N. zemi prflmyslo- 
vou. M6sta nSmcckd m6Ia sice ve stfcdo- 
vdku dobu sv^ sldvy a rozkv6tu, avSak v po- 
slednich stole tich nasledkem pohrom zpdso- 
bcn^ch vdlkou tficetiletou prflmysl byl zde 
V lipln^m i&padku. Vdlky pak za revolucc 



N^mecko (statistika: prumysl). 



93 



francouzsk6 a vdlky napolconskd potla^ily 
vznikajici pokusy pr{imyslov6ho obrozeni. 
Po r. 1815 novou pfekdikou byly panujici 
ndtory partikularistickc, za jejichi vlady pfe- 
hrady celni uvnitf ffSe jen velmi pomalu 
mizciy, a zakonodarstvi sanio nehylo ph'liS 
pf iznivo hospodafskdrou pokroku. OplnJ pfe- 
vrat k Icpsirnu nastal vSak po r. 1870. Od 
tc doby pokrylo sc tizemi nemcck^ vyso- 
kymt pcccmi, nut£mi\ tovdrnami a vSelik^mi 
zivody. Tcnto pochod, zpflsobuji'ci pfcrod 
N ka zc stdtu zem^dSlskdho na stat prfl- 
myslov]^, irva podnes, jak ncjl^pc vidfeti 
z uvcd.-n^ho jii vzrflstu obyvatclstva prA- 
niyslov^ho proti rolnick<5mu v dobe mezi 
ob6ma poslednimi v^kazy o povolani, tott2 
inf zi l^ty 1882—96. Tak bylo zamdstnanych 
pfi orb6, lesnictvi a rybdfstvi roku 1882 
42"5lVo obyvatclstva h'5e, avSak r. 1895 jen 
3o"747o. Naproti tomu poict zamestnan^ch 
pM hornictvi a prflmyslu stoupl s 35'5l7o 
r. 1882 na 39-12% r. 1895 Toto zvfetSeni pak 
pfi ncjdflic2it6jSini stdt£ n^meck^m, Prusku, 
jest jeStS v6t5i nef pfi ccld fiSi. Pfi torn pH- 
bylo v 1. 1882—95 zdvodd prflmyslov^ch jen 
asi o l?97o, avSak delnikQv o 37'66Vo. coJ 
ukazuje na vzrflst vclkeho prftmysla na 
litraty prAmyslu drobneho. Skutccnc tak^ 
pocct zdvodfl provozovan^ch bez pomoc- 
nvch delni'kdv a motorfi klcsl s 1,288.380 
r.' 1882 na 1,171.727, kdcito pofitt zdvodfl 
s d61niky,a motory zvdtSil sc s 656.873 na 
81S.517. Chrncm od r. 1875 pfibylo prflmy- 
slov<Sho delnictva o 61'667o. kdcito ostat- 
niho obyvatclstva jen o 23'6Vo- Tcnlo vzrflst 
dinil u vscch odvStvi prfimyslov^ch kromd 
tcxtilniho a odSvnickcho vice nci 207© a byl 
ncjsilnejSi pfi prAmyslu chemick^m, stavcb- 
niin, grafickdm a vyrobd potravin. Pfi torn 
diuino uva2iti, 2c tato ^I'sla ukazuji jen na 
zvetSeni pracc rudni a 2e jimi naprosto sc 
n'-vykazuje pokrok pr&myslove dinnosti, zp{l- 
soben^ zdokonalenim nastrojAv a vSeobec- 
nym rozsifenim prace strojov6, zv6t$ujici v;^- 
robnost daleko vice nei prace ru^ni. S timto 
rozosachcm v^roby stupfiovala se die vSech 
zoamek i schopnost spotfeby obyvatcl- 
stva n^mcckdbo. Moino tak souditi na pf. 
die zvdtSeni i&spor vc spofitelndch, kter<S 
vzrostly se 2 milliard mk. r. 1883 na 5 mil- 
1 ard r. 1898, dale die zv^Seni spotfeby ccl^ 
fady zboii kolonialniho jak v&bec, tak i po- 
mcrnfi na 1 ob. atd. Takovjm zpAsobem vy- 
tvofila sc cclkcm mczi v^robou a spotfebou 
ro-.novdha, jak souhlasnc sv^ddf zpravy cl- 
zi'ci) konsuldtflv o hospodafsk^ch pom^rech 
nCrneck^ch. Jcstliie pak zisky podnikfi prfl- 
myslov^ch v letcch nejposlednijSich (od 
r.'l897) pon^kudsc zmcnSily, jest to jen nd- 
sledkem zv^Seni mzdy a zdraieni cel^ fady 
surovin prurayslov^ch. ZvlaStnim pak zna- 
kcm hospoddfsk^ prosperity jest stale se 
zvctiujici pofet i hodnota nov6 zaklddan^ch 
.^pole^osti prfimyslov^ch. Tak vzniklo jich 
r. 1898 329 s kapitalem 463,620.000 mk., vfce 
nc'2 V ktcr^mkoliv rocc pfedchozim. V ^ele 
stoji tu spole^nosti hutnick<5, podtem 53. 



V prvni polovici r. 1899 pak vyddno do- 
koncc akcii prflmyslov^ch v nominalni hod- 
not6 453 mill, marck, p^tkrate tolik jako 

V r. 1894. 

Nejddleiit^jii skupiny n6meckd v^roby 
prdmyslov(^ jsou: v^roba bdftskd a hutnickd 
a souvisici s tim v^roba zbo2i kovov^ho, 
prfimysl textiini a chemick^, zpracovani ka- 
menfi, zemin a sklafstvf, v^roba ndbytku, 
hraiek a ndstroj& hudebnich, prfimysl papir- 
nick;^ a zpracovdni ko2i, sldmy atd., potom 
nSkterd odvctvi prfimyslu zemSdSlsk^ho. 

N. jest neobydejnS bohato vSelik^mi hi- 
n6mi a zejm^na bdn5 uheln^ (kamennd 
uhli) sk^taji jeho rozvoji pr&myslov^mu 
ohromn^ch v^hod, nalc2it6 tak<S vyuiitkova- 
n^ch. Hlavni panvc kamenouhelnd jsou 4: 
ruhrska, hornoslezskd, saskd a moselska, je- 
jichi celkovd rozloha pfevySujc 3600 £tver. 
mil. V]?t^ick z tfechto 4 pdnvi, kterj^ r. 1870 
£inil jen 37 mill, f, r. 1880 pak 53 mill. /, 
pfevySuje dnes 120 mill, t, z iehoi pfipadd 
31V. mill, t na uhli hnfide. Od r. 1891 do 
1898 zvfitSil se vJtSiek uhli v N-ku o 307,7, 
a rozddloval sc (kamennd uhli) na jednotliv6 
baAskc okrsky takto* okres vratislavsk^ 
26,853.000 r, dortmund. 51,001.000 /, bonn- 
sk^ 11,111.000 /, bavorsk^ 1,058.000 /, sask^ 
4,407.000/, lotrinsk^ 1,074.000 f a jin6 okresjr 
773.000 t. Z vj^tfiiku uhli hnSd^ho pfipadaji 
pfes 7* na bdfiskj okres hallsk;^ v provincii 
sask^. Rozsdhla pdnev hnddouhelnd jest ko- 
lem Frankfurtu n. O. a pfi dolnim R^nfi. 
Hodnota celkov^ v^roby uhli kamenn^ho 
cini 710 mill. mk. proti 2967, mill. r. 1872, 
z £eho2 na okrsek dortnQund.sk^ pfipadd 
373 mill, mk., uhli hndd^ho pak 73*4 mill, 
mk. proti 29Vs mill' nik* r. 1872. Panev ruhr- 
skd kolcm Dortmundu, Hagenu, Bochumu, 
Duisburku jest bez odporu nejbohatSi ka- 
menouhelnou pdnvi na pevninS evropskc, 
doddvajic rocn£ pfes 50 mill. / uhli, ktere 
konkurruje ji2 s uhlim anglicki^m. Pdnev 
hornoslczska nezda se b^ti die nejnovgjSiho 
vrtdni o mnoho chudSi. Dnes ji2 doddva 
pfes 25 mill, t rodni a pfi tom jsou v ni 
partie, ktcr(S dosud se netoii a kter^ jsou 
vzdcnou rescrvou pro budoucnost. Tfeti jest 
pdnev saskd na severnim svahu Rudohofi 
u Kamenice a Zvikavy, ktera dodava ro£n6 
4—5 mill, t a jest nejstarii bdni ntoeckou. 
Dfile2itost panve moselsk^ nebo saarbrucken- 
sk^, ktera md rozlohu 40.000 ha, od nSkolika 
let neustcile roste. N5kter6 vrstvy jcji maji 
namnoze tlouStku do 20 m, i Ize ocekdvati, 
2e zde baAska v^'roba v brzku daleko vice 
se rozvine. Uhrnem md N. 2215 Sachet sc 
417.071 dfilniky. NicmdnS tato mohutnS ro- 
stouci v^roba bdfiska nestadi ohromn^ spo- 
tfebi prflmyslov^ a hutnick^, tak 2e dovaif 
se na nfimeck^ pobfeii rodnS asi 472 mill. / 
kamenndho uhli anglick^ho. Cini se ovSem 
vSeraoin^ pokusy, aby lipravou tariffi bylo 
moino v^tefkem bohat^ch uheln^ch krajin 
Nka vytla^iti v celd fiSi cizi uhli z uiivdni. 
Naproti tomu vyvdii se asi 10 mill, t uhli ka- 
menn^ho a do 20 mill, t uhli hnSddho. 



04 Nemecko (statistika: prumysl). 

Dflleiitost uheln^ch pdnvi v N-ku zvfitSuje velkolepd soln^ doly stassfurtskd a Icopold- 
jeSt^ bohatstvi zcm5 ielezn^^mi rudami. , hallskt^, jako2 i nejv^Uf solina N6m. fi§e, 

N6meck6 2eIczo neni sice vSudo nejIepSi ja- Schdnebcck na Labi. V Durynsku jest 7 so- 

kosti, avSak zdokonalcnd technika dovolujc lin, nSkolik jich jest v Hannovcrsku a Vcst- 

vScstranne a dokonald jeho zuiitkovani. Ncj- fdlsku, z lo2isek soli kanfiennc iHi sc do- 

dflleiitSjSf lo2iska 2clezn^ rudy jsou vc Vest- sud ve Virtembcrsku, v Bavorsku pak jest 

filsku ipanev ruhrska), Hard, Durynsku, dob^vanj soli omezeno na jihov^chodni cdst 

Hornim Slezsku, v Lotrinsku mczi Moselou zenae. Uhrnnd V]^roba soli v N-ku £inila 

a francouzskou hranicf a j. VJtdiek ielez- r. 1899 3,965.200 f, z iehoi bylo 807.800 t 

njch bani' v poslednich 15 letcch so zdvoj- soli kamenn^, 2,208.900 t soli draselnat^^ch 

nasobil a cini nyni do 16 mill, t (roku 1899: a 948.500 t jin:^ch soli, kdeJto v r. 1872 di- 

16,893.246 t) v cen6 pfes 60 mill. mk. Rudy nila vjroba ta jen 1,028.700 f a to 145.300 t 

tyto slou2i k V]^rob6 surov^ho icleza soli kamcnn6, 489.500 t soli draselnat^ch a 

ruzn^^ch druhfi, jchoi produkuje N. pfes 393.900 1 soli ostatnich. Ndslcdkcm t^to solne 
77* mill, t (roku 1899: 7,312.800 v cen6 , produkce vyvdii N. mnoho soli do ciziny, 

37SV4 mill, mk., tak ie stoji v te pWlnc tak zejm<5na do britsk^ Vychodni Indie, Rakou- 

jako v$tt'2kem uhli mezi vSemi staty sv^ta sko-Uherska, Nizozemi, Belgie a j., lihrnem 

na mistfi tfetim, jen za Velkou Britannii a do 200.000 t. AvSak mnohem v6t5i v;^znam 

Spojen]^mi Obcemi. V 15 Ictech (od r. 1886) ne2 pro obchod zabrani^n^ maji soli drascl- 

zv^tSila se v^roba 2clcza v N-ku o 5079 a natd pro pr&mysl a zemdd^lstvi, zvMitB kar- 

zam6stndvd sc v 2clezn^ch banich a hutich nallit a kainit. Celkem piti se hodnota sol- 

i 2clczolijnach n6mcck]^ch do 200.000 d^lni- n^^ch v^robkfl na 85 mill. mk. 

kfiv. Produkce ta rozddluje se na ncjdQleii- Z ostatnich bidsk^ch produktfl N-ka zv§t- 

tdjSi 2elczdfsk(^ okrsky fiSe takto: Por^nsko Silase v]^roba zinku, m^di a olova. Zinek vy- 

a Vestfalsko 2,683.537 t, pancv Sdry a Lo- skytuje sc jcdnak v Hornim Slezsku kolem 

trinsko vdibcc 2,341.079 t, pdnt-v fcky Sieg , Bytomi a Katovic, jednak ve vladnim obvodc 

a Hessy-Nassavsko 730.678 f, Slezsko 681.729 f, caSsk^m, ddsseldort. a arnsbersk^m. V]^t^2ek 

Hannovcrsko a Brunlvicko 319.488 t, Bavor- . zinkovd rudy dinil 730.000 / v cenfe 17 mill, 

sko, Virtembersko a Durynsko 122.439 r, krd- marck a hutni v^roba zinku dodala 153.000 / 

lovstvi Sask6 10.116 /.AvSakanitatoohromnd v cene 47 mill. mk. proti 139.000 t r. 1892. 

v^roba nestacila vnitfnimu tr2i§ti N-ka, tak M^di jest nejvice v dzemi mansfeldsk^m a 

2c bylo jest6 tfeba 461.085 t dovozu z ci- ve vladnim obvodc arnsbcrskdm. Rudy mt- 

ziny. Celkem jest v fiSi 7616 2elczn}^ch peci dcn^ dobyto 717.000 t v ccnfi 17 mill, mk., 

a vice ne2 1200 2elezolijen, kterd zam6stna- m^di pak vyt£2cno 29.408 / v ccn6 297s 

vaji pi'cs */4 mill, delnikfl, hodnota pak v^- mill. mk. proti 24.000 t r. 1894, z £eho2 Vj 

robkd zclezn^cb, pfimo do prodeje zde zho- pfipadaji na Mansfcld. Avsak skoro stejne 

toven^ch, paci se na vice nc2 ^', milliardy mno2stvi m^di, jako jest vlastni v)^roba n£- 

marck. Velkolep^ zdvody na v^robu suro- meckd, sc jcSt6 do Hie dovd2i. Rudy olo- 

v -b.o zcleza jsou v Hornim Slezsku v kraji v^n^ t£2i sc zvlaste ve vlddnim obvodc 

bytomsk^m, ve vlddnim obvodc arnsbersk^m ca§sk<im (Bleiberg), opolsk^m, kolinskc'm, 

V kraji bochumskem. dortmundskem a sic- wicsbadcnskem a v krdl. Sask^m u Frei- 
gcnsk^m, vc vladnim obvod6 dusseldorf- berka, rodn6 dhrnem asi 158.000 t v cenc 
sk^ni V kraji essenskem a u Duisburka, ve 13 mill, mk., z nich2 vyrobeno v hutich 
vladnim obvod6 trevirskdm v kraji saar- 117.000 t olova v cen6 26 mill. mk. V Rudo- 
briickcnskem, ve vlad. obvodS hildeshcim- hofi u Altenberka vyskytuje sc cin, jeho2 
skem na Hornim Harci a v Elsasko-Lotrin- v^roba nasledkem klesajicich cen pon€kud 
sku V kraji diedenhofensk^m a metsk^m. se zmcnSila, zlato vyskytuje se v N-ku jen 

V t^chto krajindch a mimo to i v Sasku a v nepatrn<^m mno2stvi ve Smriinach, na 
Virtcmbersku provozujc se tak<5 v]^roba 2e- Harci, v Rudohofi a u Goslaru, vyt^2eno 
Icza prutov^ho a valcoveho. Ve vf- ho bylo r. 1898 jen 111 kg. Mnohem v6tSi 
rob6 oceli pfedci N. v5ecky stdly sv£ta jest v^td2ek stfibra, ktcr^ho dodavd nej- 
kromfi jedine Anglic, v^robou zbo2i ocelo- vice Hare a Rudohofi a jeho2 produkce 
v6ho pak i tuto zemi. Celkem cini v^roba (1898) cini 173.329 kg. S touto v]^robou dra- 
oceli V N-ku 2,830.468 /, i jsou velik^ oce- h^ch kovdsouvisi tepani zlata alstfibra, 
larny v E^senu, Bochumu a Wittenu. Nej- provozovand zvl. v Norimbcrce a ve Fiirthu, 
vStsi 2elezdfsk<^ zdvody nimeck^, nale2ejici jehof v^robky jsou proslule a hledane da- 
mezi nejvdt^t podniky toho druhu na svete leko zahranicemi N-ka. V]^robapak zlat^ho 
vflbec. jsou: Kruppftv v Esscnu s 25.133 dfel- astfibrneho dratu a zbo2i vflbec pro- 
niky, Konigshtitte vc Slezsku (11.270 d61n.), vozuje se v AugSpurku, Berlin^, Ptorzheimu, 
Wendelflv v Hayinkdch (10.000 d.), Union Ellwankach, Hanav^, Oflfenbachu, Stutgarte, 
v Dortmundu (9000 d.), Oberhausen-Ster- Gesslinkach a Gemundu. 

krade v Por^nsku (9000 d.), oceldrna v Bo- Z jin^^ch u2itccn^ch nerostfl md N. kobalt 

chumu (7900 d.) a j. v Sasku a Hessich, nikl v Sasku a Por^n- 

Z ostatniho ncrost. bohatstvi N-ka mimo sku, volfrdm v Rudohofi, rudy man- 

uhli a 2elezo nejdflb2itSjSi jest sAl, ktera ganov6 ve vlad. obvodS wiesbadensk^m a 

vyskytuje sc zejmdna v mocnych lo2iskdch Durynsku, rtuf vc Vestfdlsku, avsak jen 

^ovincii sask^ a v Anhaltd, kde le2i ve mno2stvi zcela nepatrn^m, rovn$2 anti- 



N^mecko (statistika: prumysl). 



95 



mon u Arnsberku, arsen provazi rudy stfi- 
brn6. Pctrolej v ponSkud znac^nSjSim ranoi- 
stvi vyskytuje sc jen na jz. fiSc v Dolnira 
Elsasku a zcela nepatrng v Holst^nsku, Han- 
noversku a BrunSvicku, i jest tak£ dovoz do 
fiSe velmi znacnj' (77, mill. q\ 

Rozvoj ccl6 v^roby binsk^ v Nt^me- 
ck^ fisi jevi se asi takto: r. 1872 dob^to 
rud ielezn^ch, zinkovjch, m6d$n;^ch, sthbr- 
njch. zlata, uhli a soli 49,904.500 t v cen6 
415,668.000 mk. a zamSstnano pf i torn 273.930 
dftlnikft; r. 1880 pak 68,791.400 t v hodnotc 
nasledkem lipadkucen mcnSi, 375,512.000 mk., 
a s 294.670 d61. ; r. 1890 jii 104,322.300 t v cene 
725.646.000 mk. s 395.339 dfil.; a konecnfi 
r. 1899 148,673.000 t v cenfi 938,896.000 mk., 
s 497.840 d^lniky. V^roba hutnickd vykazuje 
tento postup: r. 1872 cinila 2,178.000 t ic- 
leza, zinku, olova, mSdi, zlata, stffbra a j. 

V cen6 314,830.000 mk. s 38.489 dfelniky; 
r. 1880 pak 3,104.600 t v cen6 jen 287.919.000 
marek s 36.393 d6l.; r. 1890 jii 5,418.900 t 

V ccn6 473,406.000 mk. s 47.495 dSl.; a r. 1899 
konecne 8,438.000 t v cen6 584,424.000 mk. 
s 55.411 dilniky. Podobne stoupani vyka- 
zuje i v^robnost vysok^ch peci, ktera Cinila 
r. 1872 jen 1,988.400 t surov. feleza v cene 
222,342.000 mk.; roku 1880 pak 2,729.000 t 

V cend jen 163,390.000 mk. ; roku 1890 
4,658.500 / V cen6 267,580.000 mk.; a r. 1899 
kone^ng 7,312.800 v cen6 378,752.000 mk. 
Zv^tSila se tudii ve vSech tSchto uveden^ch 
smdrech produkce co do mno2stvi 3-4krdt, 
kdeito hodnotou stoupla sotva dvakrat, ktc- 
r^2to likaz souvisi ovSem s klesanim cen 
vSech t^m6f bdfisk^ch a hutnick^ch v^^robkfi, 
kter^ bylo nejsilnejSi v letech sedmdcsdt]^ch 
a zastavilo se teprve koncem let dcvade- 
sit)^ch. 

Veliki bohatstvf 2eleza a uhli jest podn£- 
tem a podkladem velkolep^ho prAmyslu 
kovov<Sho V N-ku, jeho2 v^robnost ucinila 
ohromn^ pokroky nejen mno2stvim, njbri 
i jakosti sv6 prdcc, tak 2e dnes N. dodavd 
t6mSf vSecky v^robky toho druhu a mnoho 
jest takov^ch, jimi2 na svStov^m trhu domi- 
nuje. Pfi torn spotfeba v^robkflv prAmyslu 
toho stoupi tak rychlc a mohutnS, 2e pro- 
dukce sotva sta^f vyfizovati vsccky zakdzky. 
Uhrnem zam^stnavd v^roba zbo2i kovov^ho 
v uz§im smvslu 862.000 delnikfl, v^roba stro- 
jftv a ndstrojA pak 385.223 ddlniky, tak io 
i s jich pl^isluSniky f ivi tento prfimysl 6*177o 
ve^ker^ho n6meck^ho obyvatelstva. Nejdfile- 
iitdjsi mista v t6 pfi£in6 jsou: Porynsko, 
Vestfdlsko a Horni Slezsko, zvldSt^ pak cen- 
try jeho jsou mSsta Bochum, Essen, Dort- 
mund, Kdnigshutte, Bukov u Magdeburku a 
Peine. NejvdtSi zdvod toho druhu jest 
Kruppiiv V Essenu, k ndmui nileii i velika 
tovarna v Magdeburku a lodSnicc »Vulkan« 
ve Stetin^. Ohromna jest tak(S tovarna na 
stroje V Kamenici s v^robou pfcs 250 mill. 
mk. uAle jsou strojirny v Berlin^, Mulhi!l- 
sech, Karlsruhe, Essliukdch, Kasselu, Hanno- 
veru, Duisburku, Elbl^gu, Oberzellu a j. To- 
vimy na lokomotivy a v agony ielezn. 



jsou v Cachdch, Duisburku, Dusseldorfu, Mo- 
hud, Kasselu, Vratislavi, Kralovci a j. Lo- 
d'afstvi provozuje se ve velk^ch rozmd- 
rech V Hamburku, Br^mich, Kielu, Gdan- 
sku, Steti'nfi a Elbl^gu. V poslcdni dobS vzma- 
ha se V N-ku i v^roba Sicich a hospod. 
strojfiv. Veliki tovdrny n a z bran 6 jsou ve 
Spandavd, Berline, Sommerda (pro v. saskd*, 
Amberku (Bavorsko), Oberndorfu (Virtem- 
bersko), Suhlu (Durynsko) a j. V^roba si- 
cich jehel md nejvStSi v^znam v Cdchach 
(50 mill. tJdnO), Burtscheidu, Diirenu, Iser- 
lohnu, Schwabachu, BerKnd a j., jichi vj- 
robky tSsp65ne konkurruji s anglick^mi, v^- 
roba dratu soustfed'uje se v Altcnfi, nej- 
dflleiitSjSim pak mistem pro t. zv. drobn^ 
prflmysl iclezafsk]^ jest Solingen se 40 
tovarnami, z nich2 10 na se£n6 a bodn^ 
zbrand, s 8000 ddlniky no2ifsk]^mi, v^robou 
kos, pluhfi« sekyr, lopat a j. Hrub6 prdcc 
kovdfsk^ a zamecnick^ provddSji sc 

V ncjvfitSich rozmercch v Por^nsku a Vest- 
falsku. ZvlaStni zminky zasluhujc v^roba 
volocipedd, pro ni2 jest v N-ku ji2 na 150 
tovdren s kapitdlem 80 mill, mk., zam6stna- 
vajicich do 100.000 dSlnfkiiv a doddvajicich 
ro5n6 do V2 mill. kol. Velkolep^ jest rozkv6t 
nemeck^ho prfimyslu elektrotechnickt^- 
ho, kter^ zejm^na v letech nejposlednfejSich 
vzmahd sc takov^m zpfisobem, 2e v jedin^m 
poslednim roce (1899— • 1900 » b\lo zfizeno 

V N-ku 105 nov^ch elektrdren. Chrnem jest 

V h'Si 560 elektrotechnick^^ch zdvodflv proti 
30 r. 1896, ncjv6t§i elektrarna postavena na 
Rfn6 proti Rheinfeldenu, a pfes 500 mest 
nemeclc]^ch md elcktrick^ osvStlcni. NejvStSi 
zdvody toho druhu jsou v Norimberce, Frank- 
furtfi, Berlin^ a j. a poiet i rozsah jich ne- 
ustdle vzrAstd za podpory velik^ch kapitdld, 
kter6 jsou podnikflm tfim v nejvStsi mife 
k disposici. Takov;^m zpAsobcni toto od- 
v6tvi nfemeck^ho prflmyslu rozviji sc nejen 
tiiasnS v fi'si, n;^br2 rozSifujt^ svoji pdsob- 
nost i za hranice. zvlaSt6 do Ruska, Rakou- 
ska, Italic a j., kdc vSude vitdznS sout£2i 
s cizi konkurrenci. Sv^tovdho jm^na poii- 
vaji pak takeS nfimeckd ndstroje v6de- 
ck6, jejichi v^robou zcjmdna slync Berlin, 
Mnichov. Norimberk, Jena, Rathenow (nd- 
stroje optick^), kdeito Kasscl, Lipsko, Ham- 
burk a j. doddvaji ndstroje fysikdlni a ma- 
thematick^. 

Jednim z nejtypi^tfijSich odvfetvi prflmy- 
slov^ch pro soudoby hospoddfsk^ rozvoj 
N-ka jest prflmysl textilni, charakteriso- 
van^ VIC a vice postupuji'cim zmenSovdnim 
rucni prdce, rozmnoiovdnim prdcc strojovtj 
pomoci lacin]^ch sil d61nik& 2ensk^ch a d6t- 
sk;^ch a nezdravjm zv6t5ovanim v^roby, ve- 
doucim a2 k nadvJrobS. Dfive mfila pfe- 
vahu, jinak ovSem dosti skrovnou, v tomto 
prflmyslu v^roba zboii Infin^ho, provozo- 
vand namnoze jako prflmysl domdcf. Dnes 
toto mfsto ve mnohem v6t§im m^Htku za- 
ujfmd bavlndfstvf, kter<^ po eel 6 fi§i te§i 
se nc-li okamiitdmu prosperovdni, tedy 
aspon ohromndmu rozmachu, kter^ umo2- 



96 



Nemecko (statistika: priimysl). 



fiuje konkurrenci na svfitovdm trfiSti. Pfi- 
pojenim Elsasko-Lotrinska ziskalo N. najcd- 
nou skorem dvojnasobnou vjrobu bavlnaf- 
skou, kter]^2to pfirflstck krom6 toho je§t6 
byl proslul^ jakosti sw6ho zbo2i. KromS 
t^to zeme jest bavlnafsk]^ prflmysl v nejvfet- 
iim rozkv6tu v Por]^nsku, Slczsku, Sasku, 
Badcnsku a Virtembersku, a to v mistc Mill- 
hiisech, Gebweileru, Thannu, Kolmaru, Miin- 
steru a Markirchu, v krajsk^m hejtmanstvi 
zvikavskdm mezi Kamenici a Annabcrkcm; 
ve virtcmbersk;^ch okresich reutlingsk^m, 
nilrtingskdm, kannstattsk^m a geislingsk^m 
na lipatf Svdbsk^ho Alpu; v Badensku v lidoh' 
Wiesy a na j. vflbec; kromfi toho dflleiit 
jest i V bavorsk]^ch vladnfch obvodech Svab- 
sk^m a hornofranck(^m, v provincii saskc^ 
a j. Prflmysl tento v letech poslcdnich (od 
r. 1896) zasti2en byl t62kou krisi, zpfisobe- 
nou jednak zmenSenim v^^vozu zvl. do Spoj. 
Obci, jednak pf iliS rychl;^m vzrdstem podnik^l 
a v^roby bavlndfskd. Tak v 1, 1891-95 byla tato 
produkce dvakrate tak velka jako v 1. 1875 
a2 1880, po£et zdvodfi stoupl na 80.000 a 
pocet vfeten na 6 million^, dovezeno bylo 
zboii bavlnfen^ho r. 1896 1620 t proti 1515 / 
r. 1881, naproti tomu vyvczcno 33.545 t proti 
14.641 t r. 1881. Po tomto rychldm stoup^ni 
pfirozenS nastalo voln5jsi tempo, nicmtSnfi 
domaci spotfeba roste ncustale (s 2*86 kg 
r. 1875 na 1 ob. stoupla na 4*95 kg r. 1898), 
vfeten stale pfibj^vd (roku 1887: 5,055.000, 
r. 1892: 6,032.000. r. 1898: 7,884.000) a tak<5 
v]^voz aspoft u nSkter^ch vjrobkfl vykazujc 
v^tSi hodnoty. Tkalcovny bavlny jsou v6tsi- 
nou V t^chie krajindch jako pfadclny, maji 
lihrnem asi 300.000 stavfl, zavodfi tovdrnich 
se stavy mechanick^mi jest asi 1100, nejvice 

V Elsasko-Lotrinsku (24.000 mcchanickych 
stavfi), odkudf v^robky rozesilaji se do ce- 
\6ho sv^ta. Elsasko vynika tak(3 belidly, bar- 
vifstvfm, apprctovdnim a zvlaSte tisknutim 
bavln^n^ch tkanin, proslule jsou tak^ tiskdrny 
Idtck odevnich a ndbytkov^ch v Elberfeldu 
a Diisseldorfu, barvirny a appretovny jsou 
i V Bavorsku, Slezsku a j. 

Doposud mnohem ph'zniv6i§(m proti i!ipad- 
ku bavlnafstvi jest stav prumyslu vlnaf- 
sk^ho, jeho2 rozvoj patrn^ jest z toho, 2c 
vyvezeno Idtek vlnfen^ch 5*3 mill, kg proti 
2'4 mill, kg roku 1890 a dovoz surov^ vlny 
stoupl se 119*6 mill, kg r. 1890 na 161-1 
mill, kg, tak 2e pen62ni obrat v tomto prA- 
myslov^m odv^tvi fini rocn^ pfcs '/4 niil- 
liardy mk. Naproti tomu dovoz zbo2i vln£- 
n^ho do N-ka z^lstava tdm6f nezm^ndn. Po- 
dct vfeten pro pfi'zi desanou odhaduje se 
na vice ne2 iVa niill. a pro pfizi mykanou 
na 2 mill. V^roba suken soustfed'uje so 

V obvod£ cdSsk^m, diirensk^m, eupensk^m, 
lennepsk^m, potom v Braniborsku, Sasku, 
Slezsku a Dolni Lu2ici, v^roba odevnich Id- 
tek V Sasku, Slezsku, Por]^nsku a Elsasku, 
ndbytkovych latek v Kamenici a ElberfeldS, 
plySft v Por^nsku a Vestfalsku, shawlft v Ber- 
linfe, kobercfl v Berlinfe, Barmenu, Hanavfe, 
Schmiedcberku a j., zbo2i stavkovdho v Ka- 



menici, ZvinavS, Apold6, ZeulenrodS atd. 
Vclmi se rozvinula v;^roba sametu, ktera 
nejen vytlacila cizi (anglick^) dovoz z N-ka, 
n^bri sama pracuje silnS pro export (pfcs 
SVa mill. mk. roinS). S vjrobou Idtek lizcc 
souvisi priimysl konfek^ni, soustfedujici 
se hlavnfi v BerlinS, Vratislavi a Erfurtfi, 
potom 5alounictvi, provozovand namnoze 
syst^mem domdci prdce v Barmenu a kolem 
Annaberku, Buchholzu, na j. od Kamenice 
a j., jehoi v^robky t^mfif s polovice se vy- 
vdieji. PonSicud pbklesl v poslednich letech 
tak^ prAmysl hedvdbnick;^, kter^ mi. 
hlavni sve sidlo v Por^nsku, a to zvldStS 

V Krefeldu, Elberfeldu, Barmenu, Viersenu, 
Gladbachu, Miihlheimu, ddle v Bieleteldu, 
Freiburku a Hor. Elsasku. Zejm^na proslule 
jsou v^robky krefeldsk^, vyvdii se zboii 
hedvab. za 142-7 mill. mk. ro6n6. Vysok^ v^- 
znam md prflmysl krajkafsk^ a vySi- 
vani v sask^m krajsk^m hejtmanstvi zvikav- 
skdm (Annaberg, Schneeberg, Plavno aEiben- 
stock), potom i v jiinim Virtembersku a 
v okrese ndrtingsk^m. Dfive nejdflleiitdjSi 
v^'tvi textilni prftmyslovd dinnosti v N-ku 
bylo tkalcovstvi Inu, kter^ bylo vedlejSi 
zivnosti velik^ £dsti venkovsk^ho obyvatel- 
stva a udrielo se doposud v t^to zpflsobS 
vc V]^chodnich a Zdpadnich Prusich, Pomo- 
fansku a Poznafisku, kdcito tovarni v^roba 
ma hlavni sv6 sfdlo vc Slezsku, Vestfahsku, 
Sasku, Bavorsku a Virtembersku. ZvldStS 
d&leiita stfcdiska tohoto prflmyslu jsou Bie- 
lefeld a 2itava. Podet vfeten v n6m pracu- 
jicich odhaduje se na 300.000 a stav{l na 
150.000. V poslednich letech k velik^mu 
rozkv^tu dosp61y v N-ku tovarny na zboii 
diutov6, kter(5 zamSstndvaji do 80.000 
vfeten a pfes 4000 stavflv a jsou zvla§t6 

V okoli Bcrlina, v Hamburce, Ostfici v Sa- 
sku, BrunSviku, Kasselu, Bonnu a j. K t6mto 
2ivnostem pfipojuje se je§t6 v^roba stuiek, 
stub, pr^^mek a j. v Barmenu a j., ktera 
krisi zasaiena byla jen dosti nepatrnS a vy- 
vaii silnfi do Spojenj^ch Obci (6*/, mill, doll.), 
dale vyroba per a um61]^ch kvStin zvla- 
St6 ve Vratislavi, Berlins a Frankfurtfi, kde 
tato iivnost lipInS se ji2 vymanila z vlivu a 
imitacc paHzsk^. Totd2 plati o klobou6ni- 
ctvi, kterd ma nejvetSi tovarnu v GubinS 
na klobouky plstSn^, je2 vyva'leji se do ji2ni 
Ameriky, ba i do Pafiic sam^. RozhodnS 
pak ve vSech tfichlo vjrobcfch vytla^ena 
jest z N-ka cizi soutS2, byf i dosud v klo- 
boucich, pSrech, kvdtindcn a j. domdci vy- 
roba se pfizpflsobovala vzorAm pafi2sk^m. 
Ohrnem pak jest ve jmenovan^ch 2ivnostech 
s textilnictvim souvisfcich zamestndno do 
1 mill. osob. 

Rovn£2 velikS pokroky zvldStS v posled- 
nim desitileti u^inil v N-ku prfimysl che- 
mick^, tak 2e dues mozno sm61e tvrditi, 2e 
ve vsech jeho velik^ch odvetvich zaujimi 
N. na svfitov^m tr2isti prvni misto. Ve vice 
ne2 6000 zdvodech zamdstnano jest 102.923 
delnikfi, vyroba stoupa ro^nfi o 8— 10 7o» 
obchod s v]^robky chemick]^mi odhaduje se 



Nemecko (statistika: prumysl). 97 

na 645 mill. mk. rocnS, z ^eho2 za 361 mill, i sask^ obrdtily se zejm^na k v^rob£ vas, 
ink. se vyvdii. V cel^m sv^tS does dominuji ' lustrA a j. v^robk& dosud v^lu^n^ p&vodu 
ntoeck^ pKpravky l^kdrnickc a barvy am- , ^esk^ho, kdeito z Drdfd'an vySel vynalez 
linov^. Jsou pak chemick^ tovdrny n£meck<^ | skla drdtkovdho. BrouSeni skla provozuje se 
zarovefi jak^msi druhem v^deck^ch labora- { hlavng v Norimberku a Furthu, malifstvi 
toff, kter6 neomezujf se jen na rutinu sv6 . na skle pak v Berllnd, Mnichov6 a Norim- 
tovarni prdce, n^bri provdd6ji pravidelng | berku. Vy vaii se sklen^n^ho zboii z N-ka za 
v^zkumy vSdeck^. »N£mci nahradili v tSchto 427a mill. mk. ro£n6. 



zavodecn dilovedouci doktory chemie.« Tim 
ovSem tcnto prAmysl chrani se ztrnulosti a 
femeslnick^ Sablonovitosti, jsa v neustal^m 
pokroku a rozvoji. Tovarny chemick^ jsou 
ve StassturtS, Leopoldshallu, Berlin^, Schd- 
nebecku, Duisburku, Cachach, KolinS, Ham- 
burku, Norimberku (tuiky), Ludwigshafcnu 



Ve v;^rob6 ndbytku jest dnes Berlin jed- 
nim z nejdflle2it^j$ich mist sv6ta, avSak ome- 
zujc se hlavn6 na zboii lacing a jakosti cha- 
trnfijSi, kter^ vyvdii se do Nizozemi, Sv^- 
carska, Srbska, Rumunska, Bulharska a a2 
do ji2. Ameriky. Krom6 toho v tomto oboru 
pracuji i Drdiaany, Mohuc, Mnichov, Frank- 



(nejvStSi svdtova tovarna na barvy), Heil- 1 furt n. M. a j. Hradkdfstvi vyspSlo zc 
bronn6, Stutgart6, Barmenu a j., nSkter^ pak skromn^ch pocdtkfi ve veledflleiit^ odvetvi 
zavody jsou skoro v kaid^m mSst£, tak zvl. pr&myslov^ v Sasku (Rudohofi) a Durynsku 
plynarny. Sem ndle2i tak^ t£2eni barevnd (Sonnenbcrg), potom i v Norimberku, zamist- 



hlinky v Durynsku a Francich a psaci kf idy 
na RujanS. 
Znamenit6 se v poslednich letech rozvi- 



ndva pfes 80.000 d61nik{iv hlavnS syst^mem 
domdci prdce a vyvHi 80Vo sv^ch v^robkfi 
do ciziny. V^robou hudebnich ndstrojii 



nula v^roba zboii porculdnov^ho. Vedlc , pfed^i dnes N. v§ecky zemfe svSta. Na vyso- 
vclik^ch zavodA stdtnicb v MiSni a Bar line, ' k<3m stupni jest fabrikacc klavirfl (rodne do 
kter^" udriuji hlavnfe umfeleck^ tradice v^- 1 70.000) v Berlin^, Lipsku, Drd2(fanech, Vra- 
roby, vznikla cela fada soukrom^ch zavodfi tislavi, Hamburku, §tutgart6, BrunSviku, Ko- 
(Waldenburg, Nymphenburg, Bamberg a j.), Iin6, Elberfeldu, Diisseldorfu, Mnichovd, We- 
kter^ nejen opanovaly domaci trh, n^bri ' selu a j. Varhany a harmonia vyrab^ji se 
i nalezaji odbytu za hraniccmi, ani Francii ' v Drdfaancch, Frankfurt^ n. O., Durynsku 
nevvjimaje. R. 1880 vyvezeno bylo neme- , a na rAzn^ch mistecb v jiinim N-ku, harmo- 
ck6ho porcuMnu jen 66.000 q, dnes vSak ji2 ' niky v Gefe, Klingenthalu, Altenburku, Ber- 
201.400 q V cen£ pfes 20 mill, mk., i jde { lin^, Magdeburku a j., smyccov^ ndstroie 
hlavng do Ameriky, Anglie a osad angli- nejrflzndjsich druhfl v Mittenwaldc, Kasselu 
ck^ch. Uhrnem jest v fi§i asi 100 tovdren | a zvlaSt^ v sask^m Voigtland6, mcchanick6 
na porculan se 40.000 d^lniky, kterd jsou ; hudebni nastroje v Cern^m Icse, hodiny pfi- 
vesm6s velmi dobfe zamSstndny. Z ostat- 1 chazeji z Ccrn^ho lesa a Saska (Glashiltte) 
nich 2ivnosti zeminy zpracuiicich md vVznam i a t. d. 

cihlafstvi (12.500 cihelen) zvUSti vBrani-, D&le2it^ misto v n^meck^m prfimyslu za- 
borsku, v^roba nddobi a j. hlin£n^bozbo2i 1 uiimd papirnlctvi, je2 rozvinulo se v po- 
V Berlin^, ve vldd. obvodc trevirsk^m, mag- ' slednich letech a2 k nadv;^rob6, kteri ve 
dcbursk^m, postupimsk^m, kasselsk^m, wics- spojeni s cizi sout52i a stoupajicimi cenami 
badensk^m a lehnick^m, v Hannoveru, krd- ' surovin pfivodila dosti osudnou krisi t^to 
lovstvi Sask^m, Virtembersku, Badensku a j. ; , pr&myslov^ vStve. V r. 1840 ^inila cela pa- 
hlin^n^ch d]^mek v Uslaru, d2banfl v Rans- pirnickd produkce Nka asi 20.000 balikfl, 
bachu, tyglikfl v Passovg aj. v. Vdpenic;dnes jest v fiSi pfes 500 tovdren na papir, 
jest asi 5200, k nim pfipojuji se tovarny na 344 na lepenku, 63 na cellulosu a j. v., kter^ 
cement, sddrovd ml^ny a te2eni r&z- { s pfibuzn^mi 2ivnostmi zamcstndvaji i&hrnem 
n^xh zemin a kamenu, jako: magnesitu, 135.863 osob a pracuji vesmds pro v]^voz. 
fosforitu, alabastru, kazivcc, piskovce, 2uly, , Pfizniv^ jest stav v]^roby pestr^ho papiru, 
mramoru, hadce, bf idlice (Durynsk^ Ics), , ji2 N. vynika nad vSecky zem6 ostatni, dale 
Kthografick^ho kamene (Solnhofen) a mn. j. Ikartondzf. Skatuli a j., pak praci chromolitho- 
Z drahokamfl vyskytuji sc jen mdn£ cenn^ grafick^ch a obrazkovfch vfibec. Papirnictvi 
druhy, jako: topas v Sasku, chrysopras ve ' soustfed'uje se ve vldcfnim obvodc caSsk^m, 
Slezsku, achat na f. Nahe (brouSeni v Birken- arnsberskem, lehnick^m a kralovstvi Sask^m, 
feldu), horsk^ kf iStal na Hard, ve Slezsku, I v^roba papirov^ch dalound v Porjnsku, Dol- 
Sasku a j. Mnohem dfilc2itSj§i jest dob^vanf nich Francich, Hessich, Berlin^ a Hamburku, 
jantaru v Kursk^ra haffu, Samlandu a na j pestr^ho papiru v Mohudi, Aschaffcnburku 
t. zv. jantarovdm pobfe2i od Pilavy k Brii- • a j., papiru fotografickdho v Dra2djanech, le- 
sterortu, a z n6ho2 se vyrab^ji v Gdansku, \ pcnky v Postupimi a Lehnici atd. Price kni- 
Tyl2i a Sloupu rflzn^ um^leck^ pfedm^ty. hafsk^ provad^jise zvl. v Lipsku, kde jsou nej- 
V ncmenSim rozkv^tu ne2 v^roba porcu- vet§i dflny svfita v tomto smdru, pak i v Ber- 
Idnu jest i skldfstvf nSmeck^, jehol hlav. Iin5, Frankfurt^, Oifenbachu, Norimberku, 
sidla jsou vc Slezsku, Por^nsku, bavorsk^ Koblenci a j. S timto vjvojem papirnictvi 
Horni Falci, Stfcd, Francich, Dol. Bavorcch nemeckdho souvisi i knizni jcho produkce 
a Elsasko-Lotrinsku. Po cel^ fili jest roz- a obchod, jich2 stfediskcm jest Lipsko, po- 
trouSeno 446 tovdren na v]^robu a zpraco- tom i Berlin a Norimbcrk, i poiitd se v ce\6 
vani skla s vice ne2 60.000 d^lniky. ZdvodylfiSi 2588 nakladatelstvi a 5170 knihkupectvi, 

Otrtv Slovnik Naudn^, sv. XVIII. 6/7 1901. 7 



98 



N^mecko (statistika: obchod a doprava). 



vydano pak bylo (1899) 23.715 nov^ch d61 
literarnich. V;^voz papirov^ho zboii z N-ka 
cc nt se na 97*3 mill, mk., v^voz knih, hudeb- 
nin a map na 70*6 mill. mk. 

Sttirobyl6 a neustale vynikaji'ci odvStvi n6- 
mcckdho prftmvslu jest zpracovani ko2i 

V rfizn^ch sv^cn formdch, kter6 dohromady 
zam^stndvaly do 596.000 osob. Hamburk 
jest dnes tr2iSt6m pcvniny evropsk6 pro 
kAio a suroviny jirchdfsk6 a vytla^il i&plnS 
Havre a Antverpy. N. jest v tomto prflmyslu 
i&pln6 na cizin£ nezdvisl^. Zejm^na pHzniv^ 

i'est stav v^roby obuvi v Pirmasensu, Mo- 
luii, Sasku, Durynsku, Berime, MnichovS, 
Frankfurtfe n. M., Offenbachu, Tuttlinkdch 
a j. Rukavice pro v^voz vyrabf Virtembcr- 
sko, galanterni zboii koien^ Berlin, Alten- 
burk, Esslinky, Erlanky, Mnichov, Magde- 
burk, Furth, Durlach atd., zboii sedlaFsk^, 
femenafskd, bra§ndfsk^ a j. Berlin, Vratislav, 
Diisseldorf, Cachy, Mnichov, Norimberk, Stut- 
gart, Karlsruhe a j. Jirchafstvi jest nejzna- 
menit^jSi v rjnsk;^ch Hessich, Por;^nsku, 
Vestfalsku, Hessko-Nassavsku a Durynsku. 
V^robu zbo2islamgn6ho provozuji vCer- 
nem Icse a Vogesach, u Dippoldswalde v Sa- 
sku, ve vlad. obvodfe erfurtsk^m, trcvirsk^m, 
vratislavsk^m, v Berlin^ aj. KoSikdfsk^ 
prdce pro v^voz zhotovuji se zvlaStS v ba- 
vorsk^m vlddnim obvodc hornofranckdm 
u Lichtcnfelsu. 

Naproti tomuto vSeobecn^mu pokroku prfl- 
myslov^mu jest doposud prflmysl um Sle- 
ek]^ a pfepychov^ ponSkud pozadu, ze- 
jm^na proti francouzsk^mu, na jeho2 vzorech 
a pokroku jest t^m^f zcela zdvisl^. Av^ak 
dlu2no uznati, 2e i v tomto smdru nastalo 

V posledni dobS zna^n^ zdokonaleni a 2e ob- 
jevuji se dim ddle tim vice vynikajici pfed- 
m6ty razu a provenience ryze n6meck<S. Ko- 
necn6 o zcm£dSlsk<5m prfimyslu, zvl. 
cukrovarstvi, pivovarstvi a lihovarstvi, pro- 
mluvcno pfi zcmSdelstvi. 

Ohromn^mu prflmyslov^mu rozmachu N-ka 
odpovidd mocn£j§i snad je$t6 jcho rozpjeti 
obchodni, kter6 lizasn^ prfimyslove v^robi 
zjcdndvd odbytu na trhu domacim i za hra- 
nicemi a2 v nejdaln6j§ich kondindch sv£ta. 
Z konservativniho a na piidS IpSjiciho naroda 
rolnick^ho stali so NSmci nejcn ndrodem prfl- 
myslov^m, ale i n:irodcm siidastn6n]^m v nej- 
vfitSi mife na ohchode svfetovdm, ktcrf ne- 
jen vytlacil z doraaciho trii5t6 cizi konkur- 
renty, ale s jehoi styky obchodnimi a s je- 
ho2 vlajkou namol^ni sctkdvame se po cel^m 
sv(H£ ve vitSznd soutSii s obchodcm angli- 
ckjm, francouzsk Jm , americk^m a jin^m, 
dnes pfed nSm. konkurrenci tdmef liplne 
mizejicich stdtfl podfizen<^jsiho vyznamu ob- 
chodniho. OvScra dlu2no vzpomenouti, ie 

V ohlcdu obchodnim nejsou NSmci lipln^mi 
zaddtedniky bez historickj^ch reminiscenci 
obchodnicn. Jii v dobach tianzy objevili se 
na svctovdm jevisti jako2to vynikajici ob- 
chodnici a byt i objeveni Ameriky a ndmofni 
cesty do Indie, jako2 i politick^ Spadck f ise 
zpflsobily koncc hanzovni moci a vdlka ti'i- 



cetileta dokonala hospoddfskou zkazu zeme, 
pfece zachovaly se jist^ obchodni tradice 

V narodft ndmeck^m. V dobdch, kdy N. chud6 
a roztfiStcnd ncm^lo sv^ho prAmyslu ani 
kvetouciho hospodafsk(5ho 2ivota v£ibec, 
mnoho N6mc& dinno bylo ve svitd jako 
obchodnici, byf i namnoze na prospSch ji- 
n;^ch stdtflv. AvSak s rozkvfetem ndmeck^ho 
hospoddfstvi stali se prostfedniky a prflkop- 
niky jcho styk^l s cizinou, uspiSili, podporo- 
vali, ba Icckdy i podnitili jeho rozkvet. A vj- 
sledky teto dinnosti jevi sc dnes v ohrom- 
njch obratech nSmeckcho obchodu vnitfniho 
i zahranidn^ho. 

Na stav obchodu vniti^niho mfi2eme 
spuditi z pomSrfl dopravnictvi vnitrozem- 
sk^ho, listavfl bankovnich, pojiSCovacich a 
pen^2nich vfibec, jako2 i z r&zn^ch zfizeni a 
instituct k obchodu se vztahuiicich. 

NejvfitSi dasf vnitrozcmsk^ dopravy (777o) 
d£je se po 2cleznicich, kterc v N-ku jako 

V prflchodni zemi pro celou fadu nejdflle2i- 
tfijSich cvropskjch statfl maji dflle2itost ev- 
ropskou. Jejich rozvoj zvldStd od sjednoceni 
Hie tak^ ukazuje na tento v^znam. D(;lka 
trati 2eleznidnich cinila r. 1870 jen 21.650 km, 
r. 1899 v5ak 50.961 km, z deho2 bylo drah 
dvoj- i vicekolein^ch 18.000 /cm, s rozpjetim 
normalnim trati statnich 45.192 km a sou- 
krom^ch 4039 km, trati ilzkokolejn^ch stat- 
nich 777 km a soukrom^ch 953 km, drah 
hlavnich 32.349 km a vedlcjSi'ch 16.882 km. 
Pf evlada tudi2 v 2eleznictvi nfimeck^m sprdva 
statni, drahy soukrom^ maji Jen asi 7% 2e- 
leznidnich trati N-ka, nejvetsi souvisM sit6 
2eleznidni soukrom^ jsou: drdhy falckc v ba- 
vorskfS r^nskcS Falci, v^chodopruskd ji2ni 
drdha, drdha malborsko-mlavkovskd a lube- 
cko-biichenskd. Na 100 frm" ma N. skoro 
9 km 2eleznicnich trati, tak2e v t^ pficinfe 
stoji jen za Belgii a Velkou Britannii, na 
100.000 ob. pak pfipada 91*2 km trati proti 
53 km r. 1870. Kapitdl uloien^ v nfemeck^ch 
2eleznicich iini 12.415,418.000 marck proti 
4.298,359.000 mk. r. 1870, kter^ zu2itkuje se 
rodn^ vice nci ^^U^U, misty az l^j^, VH]my 
z dopravy 2elcznidni plynouci cini rodn^ 
1.850,000.000 mk. proti 601,846.000 mk. roku 
1870. Poiet lokomotiv jest 18.200 proti 5927 
r. 1870, na 1 lokomotivu pi'ipadd ro5n6 29.000 
u2itkov]^ch /rm, ura2eno pak iShrnem km 
osobnich do 18 milliard proti 5 milliarddm 
r. 1870 a tunpvjch km 34 milliard proti 7V2 
milliardam. Ufednikflv a dSlnikfl zam^stnd- 
vaji drahy n6mcck6 celkem 520.000 proti 
291.723 V r. 1887. S drahami ncmcckjmi spo- 
jeny jsou v jedinou sif pod spolccnou spra- 
vou V Berlins pro mezinarodni dopravu 
i drdhy rakousko-uhersk(}, nizozemsk^, lu- 
cembursk(^ a rumunskd, jako2 i 1 draha bel- 
gickd a ruska, lihrnem 90.118 km trati, timi 
tyto drdhy nab^vaji tim vfetSi d&le2itosti me- 
zinarodni. 

Podobn^ rozvoj vykazuje i poStovnictvf 
a t el e g r'a f n i c t V i v Hh, PoStovnich stanic 
jest (konccm r. 1900) 37.453 proti 7518 roku 
1872, doslo listovnich zdsilck 2*6 milliard 



N^mecko (statistika: obchod a doprava). 



99 



proti Vj railliardy r. 1872, doSlo balikfl bcz 
udini ceny 164 millionA proti 39V4 "Ji^^* 
r. 1872, doSlo poStovnfch poukdzek v cen£ 
7V4 milliardy mk. proti 7* milliardy r. 1872, 
lihrnem dopraveno penSinich zdsilek v cen6 
27V4 milliardy mk., vSech zasilek postovnfch 
bylo t^m^f 5 milliard, vdha dopraven^ch ba- 
Ifkfl 753 mill, kg, persondl poStovni a telegr. 
^inil 206.945 osob. Telegrafnich stanic jest 
24.625 proti 2369 r. 1872, d^lka trati telegraf- 
nich 6\ni 152.222 km, d^Ika vedeni 581.807 km 
proti 125.559 km r. 1872, po6et odevzdanj'ch 
telegrammA jest 36 mill, proti 97^ mill. 
V r. 1872, telegrafni poplatky vynesly 65 mill, 
mk. proti 11 mill. r. 1872. Mist s tclefoni- 
ck^ro spojenfm jest 13.175, d^lka telefon- 
nich trati v m^stech dini 35.062 km a mczi 
m^sty 26.911 km, dist^ho uiitku pfinesly 
poSty, telegrafy a telefony r. 1900: 48,552.240 
marek. 

Naprott tomu vnitrozemskd splavn^ 
vodni cesty pFes velikou pe<5i, kter^ se 
t6S{, ien mdlo se rozmnoiily, i kdy2 b^feme 
ohled na prohloubeni a lipravu fek a prfl- 
plavflv. tifhrnnd jich d^lka c^inila 14.168 km 
proti 12.441 km r. 1877, k icmui pFistupuje 
jeStfe 6500 km fek splavn^ch pro vory a 
990 km vodnich drah jezcrnich. Sit prii- 
plarii jest nejldpe vyvinuta ve velk^m sy- 
st^mu star^ch lidoli pH6n^ch v severov;^ch. 
nSmcckd ni2in£, kde spojeny jsou prfiplavy 
Havola, Spr^va, Notec, Varta, Brahe a tfm 
i Labe s Vislou. V^chodni Prusy maji svflj 
samostatn^ system prfiplavfi, tak jako na 
opa^ndm konci fi5e V^chodni Frisko. V El- 
sasko-Lotrinsku spojuji se u Strasburka prd- 
plav r^nsko-rhonsk^ a r^nsko-marnsk^. Ve 
Franach pr&plav dunajsko-mohansk^, dlou- 
hf 177 Arm, a spojujc Kelhcim na Dunaji \ 
s Bamberkem na Mohanu. Prfiplav cisafe Vi- 1 
l^ma spojujicf mofc Severni s Baltick]^m , 
slouii plavbfi ndmofni. Z projektovan^ch prfl- [ 
plavfl nejv^tSi pozornosti se t^si spojcni R^na ; 
s Labem t. zv. Mittellandkanal. Z Dortmundu I 
veden pak pr5plav k listi £m2e dlouh^ 270 km, \ 
kter^ md za U£el spojovati pf imo vestfdlsk^ ; 
okrsky prflmyslov^ s moi^em Severn im. Nej- 1 
dfllefitSjiii vodni drahou N-ka a Evropy vd- 
bee jest R^n, nejvdtSim pak sladkovodnim 
pfistavem cvropsk^m Berlin. Na techto vni- 1 
trozemsk^ch voddch provozuje plavbu do 
25.000 lodi s iihrnnou nosnosti 3,370.477 f j 
proti 1,377.222 t r. 1877, z ceho2 pfip^add na 
1600 parnfkfl 104.360 1 proti 31.217 t, Uhrnem 
pohybttje se po vnitrozemsk^ch vodnich cc- 
stdch fiSe 23Vo vcSkcr6 dopravy nSineckc, 
o 4007p vice nei r. 1870. I 

Hospoddfsk^ a zvlaSt6 obchodni rozkv^t 
N-ka jevi se i ve zv6t5eni obratfl n^mcck^ch | 
bank, jich2 pot^ita se 134, z nichi jest 9 ce- 
dulov^ch, 31 hypotheinich a 94 oby^ejn^ch I 
liv^mich tistavii. V 6ele jich stoji fiSskd , 
banka s kapitalem 120 mill, mk., jeji2 obrat | 
Btoupl se 110.942 mill. mk. r. 1893 na 179.633 , 
mill. r. 1899, po^ct girov^ch \i(^tfl zv6t5il se 
8 10.441 na 14.987, girov6 obraty pak roz- 
mno2ily se v pHjmech s 41.193 mill. mk. na 



78.010 mill, a ve vyddnf s 41.170 mill. mk. 
na 77.976V4 milliony. Zc soukromj^ch bank 
vykazuje banka NSmecki obrat 50% milli- 
ardy nik., jin^ vetSi dstavy bankovni pak 
jsou: diskontni spole^nost, drd2d'anska banka, 
darmstadtskd banka, berlinskd obchodni spo- 
le^nost a m. j. Zdkladni kapitdl vSech t6chto 
bank cinf 1652*8 mill, mk., reserva pak 326 
mill. mk. Cvfirnich spoleienstev jest 
980 proti 906 r. 1880 s roCnira obratem 2258 
mill. mk. proti 14477s mill. mk. r. 1880, obrat 

V fizeni clearingov^m dosahuje ro^ni 
v^Se do 20 milliard mk., jednotlivd mfsta 
odii^tovaci jsou: v BerHn£, Br^mach, Vrati- 
slavi, Kolini, Drdidanech, Frankfurt^ n. M., 
Hamburce, Lipsku a Stutgart^. Ospor ve s p o- 
fitelndch n^meck]^ch ulofeno 4961*8 mill, 
mk. proti 1970-2 mill. r. 1883. Dflleiit^m 
symptomem obchodniho a hospodafsk^ho 
ruchu jest diskontovd mira smSnednd, 
kterd dinila v rodnim pr&m6ru r. 1893: 4'0697oi 
r. 1896: 3'656% a r. 1899: 5-0367o, kdeito 
lirokovd mfra hypothednich pfljcek trvale 
se udriuje na 3--37j7o' Velik^ rozsah maji 
i jednotliv^, pro obchod dfilefitd odbory 
pojiSfovdnf. PojiSfovdnfm na draz a ru- 
5eni zab^vd se 29 listavfl s ro5nim pr^mi- 
ov^m pfijmem 38,616.558 mk., pro pojiSf. 
doprav. jest do 60 listavA, nejvStSi pak jest 
rozvoj pojiStovdni fivotniho: 1,426.986 polic 
s pojiSt^nou summou 6.106,635 000 mk. 

Zastupovdni zajmflv obchodnich a prflmy- 
slov^ch slouii obchodni aiivnostensk*^ 
komory, jejichi zfizeni v jednotlivjch std- 
tech jest dosti rozdiln^ a jichi jest v N-ku 
celkem 139. NejdAleiitdjSi mist a pro vnitro- 
zemsk^ obchod jsou: Berlin, Lipsko a Frank- 
furt n. M., potom i Vratislav, Krdlovcc, Gdan- 
sko, §t6tin, Magdeburk, Frankfurt n. O., 
BrunSvik, Kolin, Cachy, Krefeld, Elberfeld, 
Barmen, Solingen, Remscheid, Kamcnice, 
Sonnenberg a j. pro severni N. a Norimberk, 
feezno, AugSpurk, Stutgart, Mohuc, Mann- 
heim, Strasburk a Miilhiisy pro N. jiinf. 

RozkvSt vnitf niho obchodniho 2ivota v fisi 
provdzen byl zaroveii mohutn^m rozmachcm 

V obchodS zahranicn^m, kter;^ naplftuje 
podivem tdmt'f jeStfi vct^im ne2 vnitfni ho- 
spodafsk^ rozvoj zemd. Stoupdni tohoto ob- 
chodu V letech devadcsatjth patrno jest 

Z tohoto pfehlcdu: mill, t mill. mk. 

r. 1892 . . 30 . . 2847 

» 1893 . 51 . . 7378 

» 1894 . . 55 . . 7286 

» 1895 . . 56 . . 7670 

» 1896 . . 62 . . 8311 

» 1897 . . 68 . . 8641 

» 1898 . . 73 . . 9478 

» 1899 . . 75 . . 9618 

» 190 79 . 10389 

PfirAstek odl\"T892 . . 30 . . 2847 

ZvStSil se tudiz zahraniin^ obchod N-ka 

V poslednim desetileti v mnoistvi o 30 mill, t 
a v hodnotft o 2847 mill. mk. bez ohledu na 
to, ic do t^to periody padd rok 1894, ktcr^ 
byl rokem Opadku pro sv^tov^ obchod. Hod- 



100 N^mecko (statistika: obchod a doprava). 

nota ntoeck^ho dovozu r. 1900 dinila 5833*3 . sko (136 mill.), Dansko (126 mill.) a Italic 
mill. rak. proti 5783*6 mill, roku pfcdcho- > (116 mill.), v^voz do ostatnich zemi jest vc- 
ziho a po vylouceni dovozu drah^ch kovfl ! smSs pod 100 mill. mk. Nejdfile2it£jli pfed- 
5557 mill. mk. proti 5483*1 mill. mk. r. 1899, ' m£ty dovozu jsou: obili (550*3 mill. mk.),vlna 
tedy proti r. 1899 o 73*9 mill. mk. vice. Pfira- (428*2 mi.l.). dfivi (2953 m.). bavlna (243*3 mX 
stek dov. vykazujf: odpadky, bavlna, olovo, ' kA2e surovd i zpracovan^ (198*7 mill.), hecl- 
ielezo, petrolej, k&ie, dfivf, ndstroje, stroje, vabi (165 mill.), ulili (156 mill.), dobytek 
plavidla, m5d, papir, kameny, uhli, debet, (152*3 mill.), kava (128*7 mill.), semcna (123*9 
smAla a 2ivd zvifata, kdeito dbytek: drogy, mill.), 2elezo (114*3 mill.), vln^na pfize (113*4 
l^karnick^ zboif, barvy, len, obili, kauiuk, mill.), mSd (106*7 mill.), petrolej ^97*3 mill.), 
k&2e, ln6nd pfize, platno, zboii materidlni, ' vejce (96*3 mill.), tabdkov^ listi (89*1 mill.), 
hedvabi a vlna. Hodnota v]^vozu r. 1900 di- | ledek chilsk^ (77*7 mill.), kauduk a gutta- 
nila 4555*3 mill. mk. proti 4368*4 mill, i perca (76*7 mill.), ryby (68*1 mill.), stroje 
r. 1899, s vyloudenim drah^ch kovft pak , (65*7 mill.), tuky (65*2 mill ), len a konopi 
4414*3 mill. mk. proti 4207 mill, roku pfe- 1 (59*7 mill.), rJ2c (57*9 mill.), pefi (57*2 mX 
deSl^ho, tedy o 207*3 mill. mk. vice. Zv^tiil ph'ze bavin. (55*6 mill), pokrutiny (54*2 mill.), 
sc tudii opdtng v^voz mnohem silnSji ne2 , lepy (52 mill.), olej. plody (49*9 mill.), maso 



dovoz, takic rozvoj obchodni bilance n6me- 
cke jest trvalc ph'zniv^. Velmi se zv^^Sila 
hodnota vj^vozu bavlny a bavln^n^ch v^robkA, 
ieleza, Inu, obili, skla, dfeva, cbmcle, nd- 
strojfl, strojfl, plavidel, m£di, krdtk^ho zboii, 
ln£n6 pHze, platna, um61eck;^ch pfedm£t(i, 



(49*1 mill.), vino (44*3 ni.) a jii. ovoce (43*2 m.), 
Nejdflle2it^jSi pro v]^voz pak jsou: zbo2i 2e- 
lezn^ (280-9 mill.), drogy (253*2 mill.), uhli 
(226-3 mill.), vln6n6 zboii (217*2 mill.}, bavin, 
zboii (206*1 mill.), cukr (204*1 mill.), stroje 
(178 mill.), ielczo (154*2 mill.), zboii hedvdbn^ 



zboii materiilniho, papiru, uhli, zboii hlinS- j (142*7 mill.), zboii kratk^ (140*4 mill.), barvy 
n^ho, dobytka, zinku a cinu, zmenSil se pak | (113*4 mill.), od^vy (112*1 mill.), kAie surov^ 
v;^voz olova, drog, zemin, rud, kaucuku, (98*3 mill.), papir (97*3 mill.), zboii koicn6 
odfivfl, koii, hedvdbi a vlny. ZvlaStd pozoru- (94*5 mill.), obili (78*8 mill.\ zpracovan^ kAie 
hodn^ jest v poslednich dvou letech i&bytek (71*6 mill.), knihy, mapy a p. (70*6 mill.), vlna 
hodnoty dovozu obili a jin]^ch zemSd^lsk^ch (64 8 mill.), zboii hHn6n^ (64*1 mill.), zboii 
v;^robkuv a sou^asn6 vzrflstdni hodnoty je- dfev^n^ (63 mill.), obrazy (62*2 mill.), zboii 



jich v^vozu. Mnoistvi dovozu n6meck6ho 
dini r. 1900: 45,926.159 t proti 44,652.288 / 
r. 1899, tedy vice o 1,273*871 /; drah^ch kovfl 
dovezeno 1204 /. Pi^es polovici pFir&stku 
mnoistvi dovozu pfipada na uhli, ddle jevi 



mW6ncS (59*9 mill.), vlnfina pfizc (57*3 mill.), 
ndstroje (53*9 mill.), zboii kau£ukov(3 (51*3 
mill.) a zboii sklenend (42*6 mill.). 

NcjvStSi casf zahrani6neho obchodu n£m. 
pfipada na dopravu po mofi a to, jak srov- 



velk6 stoupdni dovoz dfivi, zemin, rud, od- 1 ndni s lety sedmdesdt^mi ukazuje, s tou ten- 
padk^i, kamenii a petrolej e, kdeito zvlaSt po- ' denci, aby pfevaha t^to dopravy nad sucho- 
zoruhodn^ jest klesnuti pfi drogach, obili, zemskou v obchodnich stycich s cizinou vidy 
zboii materialnim, vln^, bavlne, Inu, ln£n6 vice se zvStSovala. Tak z dovozu n^meck^ho 
pfizi, pldtnS a hedvdbi. Mnoistvi v]^vozu bylo skoro '/* (737o) pfichazeji po mofi a i z v^- 
32,682.409 t proti 30,403.226 t r. 1899, tedy i vozu prfimyslov^ch vJrobkA jde 707o pf^'S 
o 2,279.183 t vice, z toho bylo 363 / drah^ch mofe, kdeito suroviny vyvaieji se do sou- 
kovAv. ZvStSilo se mnoistvi v^vozu pfi uhli, | sednich statii spiSe po ieleznicich, fekach a 
zemindch, ruddch, obili, kamenech, dfivi, | pr&plavcch. Uhrnem pfipadaji na namofni 
zboii materidlnfm, ieleze, drogdch, zboii 1^- obchod n6meck}^ Vs celcho zahranidn^ho ob* 
kdrnick^m, barvach a papiru, naproti tomu '■ chodu fi§e. S timto zjevcm ovSem v sou- 
zmensilo pfi zboii hlinSndm (o 37.671 /), ne- vislosti nejuiSi jest rozvoj namofni plavby 
patrnS pak pf i olove, koiich aj. Zvld§t6 vy- , ncmeck6 vAbec a obchodniho lodstva 
tknouti dluino zvetSeni v^vozu cukru suro- ! zvldSt Rozvojem tim N. zejm^na v poslcd- 
vc^'ho, zejmdna do Spojen^ch Obci. Z jednot- nim ^tvrtstoleti pfedcilo v relativnim smyslu 
liv^ch zemi, s nimii jest N. v obchodnim v^ecky ostatni stdty sv^ta, nebot kdeito nos- 



spojeni, jsou pro dovoz nejdfileiitSjSi: Spo 
jen^ obce (10207^ mill, mk.), Velkd Britan- 



nost veSkerdho obchodniho lodstva sv£ta 
vzrostla v I. 1870—1895 o 138Voi zv6tSilo se 



nie (840Vj mill.), Rakousko-Uhersko (724Vs lodstvo nSmeck^ o 250%, kdeito lodstvo an* 



mill.) a Rusko (7I6V2 mill.), potom i Francie 
(303 mill.), Belgie (246 mill.), Britskd V^- 
chodni Indie (230V2 mill.), Nizozemi (203V8 



pjick^ o 185^0 a fraucouzsk^ jen o IOOVq. 
C^astenstvi N-ka na sv£tov6m lodstvu ob- 
chodnim zvStSilo se tak6 ndsledkem toho 



raill.J, Italie (197 mill.), Argentina (1947, ! o 37o v tdchto letech. Toto zvStSeni pfipadd 
mill.), Sv^carsko (17678 mill.), Australie (121 i tdmSf V]flu6n6 na lodstvo v mofi Severnim, 
mill.) a Sv^dsko (104 mill.), kdeito z ostat- \ jehoi nosnost vzrostla o 306"57o se 675.052 t 
nich zemi dovdii se vesm6s m^nfi nei po r. 1871 na 2,744.106 f, kdeito lodstvo v mofi 
100 mill. mk. Nejdflleiit6j§i zem6 pro vyvoz | Baltick^m rozmnoiilo se jen o 26*47© sc 
jsou: Velkd Britannic (912V2 niill. mk.), Ra- ' 471.290 / na 595.888 /. V lom jevi se tak^ 
kousko-Uhersko (5107* mill.'), Spojen^ Obce pfevrat v ndmofni plavbfi nemeck^ z plavby 
(4397s mill.), Nizozemi (396 mill.) a Rusko v mofi uzavfen^m v^^znamu pfevahou mist- 
(365 mill.), potom i Sv^carsko (28474 mill.), 1 niho na plavbu sv6tov^ho rozpjeti a dflleii- 
Francie (21674 mill.), Belgie (207 mill.), §vdd- . tosti. Tento rozvoj jest z dvoji pfidiny zd^ 



Nemecko (statistika; obchod a doprava). 



101 



-ov- 
cho- 

pfts 

acha 

10 ob- 
r sou- 

d'stva 
)Oslcd- 

to nos- 
stvo ao- 

ffdS- 



vain^m projevem pfevratu v ceMm hospo- 
difsk^m 2ivot6 H§e. PfcdevSim v dobdch 
posledntho rozkv^tu n6meck6 plavby ndmof ni 
koncem XVIII. stolcti bylo to prdvl Baltick^ 
mofe, na n6mi soustfedfovalo sc pfes Vs n6- 
meck^ho rejdafstvf s lihrnnoa nosnosti td- 
mef V* niJ^J- ' P^'O^i 100.000 t v mofi Sever- 
nim. Ddle pak po tomto posledni'm rozkvStu 
ndsledovala doha dplndho t&padku, ze kte- 
r6ho rejdafstvi n^meck<5 nemohlo se a2 do 
sjednoceni fiSe pfese vsecky pokusy vzpama- 
tovati. Za^dtkem XIX. stol. nejv6t§i rdnu 
mu ovSem zadal kontincntalnf zdkaz, avSak 
ani po mira r. 1815 nebyl nfejak^ rozmach 
z vnitfnich i vnejSich ph^in mozn^. Zerod 
by la chudd a h'Se rozpadld. Nejen 2e sple- 
tit^ vnitrozemsk^ system celni pfekdfel do- 
vozu i vjvozu zbo2i, ale i jednotlivd po- 
bf eini staty ndmeckd zbraftovaly plavbe ome- 
zovacimi pfcdpisy. Ndsledkem pak dloubo- 
letdho vdznuti rejda^skd cinnosti byly mu2- 
stvo i lodi valn6 neschopnd. Vedle toho nc- 
bylo spolkovd vlajky pro vSccky nfemeckd 
lodi, kterd by je zastupovala vfici jin;^m pla- 
vebnim narodum. ?f\zmv6 okolnosti ovSem 
byly odtrieni portugalsk^ch a Span^lsk^ch 
osad, osazeni A12iru Francouzi a tim zniceni 
ndmofniho lupidstvi Barbareskfl, proti kte- 
r<rra lodi nSmeckd byly bez ochrany, volnfijSi 
p'lavebni politika Nizozemi, stoupajfci rozvoj 
vnitl^niho hospoddfstvi, siln^ zamof sk^ proud 
vyst6bovaleck^ a j. v. AvSak pfes to a2 do 
let sedesdt^cb nepodafilo se zfiditi velikd 
rejdafstvi die cizich vzorfl kromfi dvou spo- 
lecnosti, hambursko-americkd pakctni spo- 
le^nosti plavebnf v Hamburce a SeveronS- 
meckdho Lloydu v Brdmach, kterd ziskaly 
p.'vnou pfidu dopravou cestujicfch a vyste- 
hovalcfl do severni Araeriky a vedle nich2 
je§t6 soukrom^ podnik Slomanfiv v Ham- 
burce udrioval nfekolik zdmof sk^ch trati. Se- 
veronemeck^ Lloyd take prvni z n5meck;^ch 
rejdaf fiv u2il k doprav£ osob parnikA, kterd 
od t6 doby nab^valy v ndmeckdm lodstvu 
obchodni'm vidy vStsi pfcvahy. V 1. 1873 a2 
1899 stoupl jich podet s 216 se 110.100 re- 
gistr. t na 1223 s 1,038.400 f, kde2to po^et 
lodi plachctnich klesl se 4311 s 826.000 t na 
2318 s 556.200 t. V r. 1873 pfipadalo na par- 
niky 12®/o veSkerd nosnosti nSmeckdho lod*- 
stva, av$ak r. 1899 ji2 65%! po6itdme-H pak 
1 t parnikovou za rovnu 3 / plachetnira, 
stouplo V tdto dobd dc^astenstvi parnikfi 
8 29Vo "21 857o- Tomuto rozvoj i na podporu 
bylo vznikdni velik^ch plavebnfch podnikfi, 
kterd rozSifily svoji iinnost i na plachetni 
lodi. Zdc zavedeny od osmdesdt^^ch let ve- 
lik6 lodi ocelovd a2 s 5 sto2dry a se strojo- 
vou obsluhou plachet, kterd pro velikou v;^- 
konnost a Icvnost dopravy hodi se v^bornfi 
k doprav6 hromadndho zbo2i levndho. Nej- 
krisnfejSim typem je modcrni, ohromnd pla- 
chetni lorf >Potosi« hamburskdho rejdafe 
Laeisze. NicmdnS celkem lodi plachetni par- 
nikflm ustupovaly. (Jhrnem md n6meck6 ob- 
chodni lodstvo 3541 lodi s 1,594.600 registr. t 
netto, a to 1223 parniky s 1,038.400 t a 2318 



lodi plachetnich s 556.200 t. Zdvojnasobila 
se tudi2 bebem posledntho desetileti nosnost 
parnikovd, kde2to nosnost plachetnich lodi, 
kterd dosdhla sv6ho vrcholu v letech sedm- 
desdt^ch r926.800 reg. /). klesla o lO^o- Do- 
pravni vj^onnost nSmeckdho lodstva ob- 
chodniho stoupla v letech 1870—80 o Vs 
mill, t s 1*1 mill, na 1*43 mill, t — poSltaje 
1 t parnikovou za rovnu 3 t plachetnfm — , 
v 1, 1880—90 o V* mill. / na 2 '/^ miP. t a ko- 
neinh v 1. 1890 — 1900 se tdmfef zdvojn., stoup- 
nuvSi s 27* mill, t skoro na 4 mill. /. Pfedii 
tudf2 z ostatnich stdtfi N. podtem obch. lodi 
Velkd Britannic, Spojend Obce a Norsko, 
nosnosti vSak jen Velkd Britannic a Spojend 
Obce. PrflmSrnd velikost nSmeck^ch lodi 
obchodnich s pravideln^m osazenim 6ini pro 
parniky 1371 reg. /, pro lodi plachetni jen 
258 t. Vice ne2 10.000 reg. t nosnosti rad 22 
nSmeck^ch parnikfl, (iml N. vynikd nade 
vSechny ostatni stdty. Na lodich plachetnich 
jest 13.550 mu2fl, na lodich vlec^n^ch 485 a 
na parnicich 29.111 mu2A, lihrnem tedy 43.146 
mu2Av. Cena ceMho obchodniho lod'stva n6- 
meckdho odhaduie se na vice ne2 500 mill, 
mk., z ceho2 na lodi hamburskd a brdmskd 
pi^ipadd pfes 380 mill. mk. VSech rejdafsk]^ch 
podnikfk n^meck^ch jest 880, z nich2 41 md 
lodi s celkovou nosnosti v^tSi ne2 10.000 f, 
152 md lodi s nosnosti 1000—10.000 t, 224 mail 
lodi se 100—1000 t a kone6n6 463 maji lodi 
s mdnS ne2 100 t nosnosti celkovd. NcjvdtSi 
podniky jsou: SeveronSmeck^ Lloyd (76par- 
nika, 108 plachetnich lodi, 421.484 1 nosnosti, 
7600 zfizcncfi), Hambursko-americkd paketni 
spolednost plavebni (76 par., 73 1. plach., 
418.974 ^ 8182 zf.), N6meckd rybdfskd paro- 
plavebni spoleinost pro Severni mofe v Nor- 
denhamu (27 par., 413.717 f, 472 zf.), Ham- 
bursko-jihoamerickd paroplavebni spole^nost 
(30 par., 18 1. plach., 112.768 /, 1182 zf.), Nfi- 
mecka paroplav. spol. >Hansa« v Br^mach 
(38 par., 112.145 f, 600 zf.), N6m. paroplav. 
spol. »Kosmos« V Hamburce (25 par., 90.009 /, 
1175 zf.), N^mecko-australskd paroplav. spol. 

V Hamburce (19 par., 85.883 f, 520 zf .), akc. 
spol. »De Freitas a sp.« v Hamburce (18 par., 
74.550 ;, 311 zf .), Rickmers Rcismuhlcn v Bre- 
merhavcnu (21 par., 31 I. plach., 70.195 f, 
820 zf.), Sloman a sp. v Hamburce (32 par., 
70.000 t, 1045 zf.), N6mecko-americkd petro- 
lejovd spole^nost v Hamburce (17 parnikfl. 
54.498 f, 750 zf.), paroplav. spolci. »ArgO€ 

V Brdmdch (28 par., 52.000 /, 526 zf.), Wocr- 
mannova trat v Hamburce (24 par,, 40.926 /, 
600 zf.), NSmeckd traf levantinskd v Ham- 
burce (19 par., 39.500 f), Nfimeckd v^chodo- 
africkd trat v Hamburce (14 par., 37.389 f, 
655 zf.), F. Laeisz v Hamburce (16 1. plach., 
32.122 t, 400 zf.), paroplav. spol. ^Neptune 

V Br^mdch (46 par., 29.000 r, 655 zf.), B. 
Wencka synovd v Hamburce (1 par., 16 lodi 
plach., 28.576 f, 300 zf .), Watjen a sp. v Bre- 
mach (17 1. plach., 25 219 f, 380 zf.), M. Job- 
sen V Apenrade (14 par., 24.000 /, 362 zf.), 
kdefto podniky ostatni maji pod 20.000 t 
nosnosti lodi sv^ch. 



102 



N6mecko (statni zHzeni). 



Lodni ruch v n^meck^ch pfistavech dinil 
(1899) 174.251 lodi s 357, mill, t proti 94.700 1 
r. 1873. Hlavni podil (86*lVo nosnosti) pfi- 
padd ovSem na parniky, kdeito u lodi pla- 
chet. nosnost lodi s nakladem ponSkad kle- 
sla. V dopravS mezi n^tn. a cizi'mi pHstavy 
stoupl podet lodi na 66.600 se 27 Vi mill* ^ 
z nich2 bylo 51.500 lodi nalo2en^ch s 21*9 
mill. t. Prflm£rn6 ro6ni stoupdni tohoto 
ruchu dinilo v po^tu lodi 5'67o ^ v nosnosti 
5*17o- VJkonnost lodi v t^to dopravfi iinila 
62.302 mill, milovjch t proti 15.680 mill, mi- 
lov^ch t r. 1873. Z toho pfipadalo na plavbu 
cvropskou 15.261 mill, a mimoevropskou 
47.041 mill, milovjch t, Dopravu s cvrop- 
sk^mi zemimi obstarivalo 62.400 lodi a s mi- 
moevropskjmi'4116 lodi. Velice sc rozvinaje 
plavba mezi jednotliv^mi n^mcck^mi pH- 
stavy, ji2 se li^astnilo 107.673 lodi s 8 mill, f, 
tedy z veSker^ho ruchu lodniho 61'8Vo ^ podtu 
lodi a 25*5Vo 2 jcjich nosnosti. Tento pom^r 
ukazuje, jak^ v^^znam ma pro N. plavba nd- 
mofni, ktcrd die mo2nosti pouiivd i vnitfni 
doprava pomoci fi^nich tok£i. Stoupani lod- 
niho ruchu V n^raeck^ch pfistavech Ufastni 
se vie a vice nSmcckd vlajka, na kterou pfi- 
padd 75% vSech lodi proti 62Vo r. 1873. 
V doprav6 evropskd pfevUdd dosud vlajka 
cizi Vs iodi a V, nosnosti, kdeito z plavby 
mezi nSmeck^mi pfistavy pfipada 7io na n^- 
meck^ lodi, z plavby zamofskd pak pj^es po- 
lo vici lodi a pfes % jejich nosnosti. Avsak 
i V zdmofsk^ plavb6 pobfeini nabj^vd n£me- 
ckd vlajka v^znamu vStiiho a v6tsiho. Celd 
i^ada n^meck^ch rejdafstvi cinna jest v tomto 
smSru ve Vychodni Asii, stfedni a ji2ni Ame- 
rice, v mofi Stl^edozemnim a rfizn^ch kon^^i- 
ndch africk^ch, i&hrnem s 21.000 lodi s 26 
mill. reg. t. Mimo to mnoho nSmeck^ch lodi 
obstaravd dopravu mezi vzddlen^mi nen£- 
mcck^mi pHstavy, o nich2 podrobnSjSich dat 
neni. Zvlait6 asi stoupnc toto odvStvi n6- 
meck6 plavby vc V^chodni Asii, kde prdvS 
koupeno 25 anglick^ch parnikfi pro do- 
pravu mezi Siamem, nizozemsk^mi osadami 
a na Jang-tse-kiangu. iJhrncm vykonaly nfi- 
mecka lodi (1899) 87.001 ndmofnich piaveb 
s odpovidajicim tomu prostorem 40,296.280 
rcg. t. 

Nchled£ ke krdtk^m plavbdm mezi jednotli- 
v]^mi nSmeck^mi pfistavy, k lazefisk^m ce- 
stam, plavb6 severocvropsk^ a v mofi Bal- 
tick^m, jest nejnav5tSvovanSj§i traf mezi n6- 
meck^mi pfistavy a Anglii. Mezi Br^my, Ham- 
burkem a Kiclem s jedn6 a Grimsby, Har- 
wichem, Hullcm, Leithem, Lond^nem, New 
Castlem a Wcst-Hartlepoolem s druh^ strany 
kona se 32 pravideln^ch piaveb tjdnfi. Do 
ostatni Evropy pluji n6mcck6 lodi na vcli- 
k]^ch sv;^ch tratich mczinarodnich, pouze do 
Lisabonu jest samostatnd traf Slomana, Kos- 
mosu, Severonfem. Lloydu, hambursko-amc- 
rick^ spol., nfira. vychodoafrick6 a portugal- 
sko-oldenburska spolcdnosti. Dc Freitas udr- 
iuje traf do JaderskOho mofc, do feck^ch a 
turcck^ch pfistavfl trat Lcvantinska a Glaf- 
ckc-Hcnnings. V plavbe asijsk(^ (do Penangu, 



Singaporu, Kalkutty, Hong-kongu, Sang-haie, 
Jokohamy, Kiau-cou a j.) i&^astni se nejvice 
Lloyd a hambursko-americka, do Australie 
udrzuje pravideln^ spojeni Lloyd a nSmecko- 
australskd spole£nost, do Afriky Woermann 
a nSmecko-v^chodoafrickd spole^nost. Nej- 
dAle2it£j§i pro n£meck6 rejdafstvi vSakjsou 
plavby do Amcriky, v nich2 dominuje Lloyd 
a hambursko-americkd, potom i n^mecko- 
americkd petrolejova spole^nost, do Ame- 
riky ji2ni pluji lodi hambursko-jihoamerick^ 
spole£nosti, Kosmosu, Laeisze a j., samo- 
statna nSmeckd plavebni traf vede z New- 
Yorku do v;^chodni Asie (Sloman s ham- 
bursko-americkou). 

O hospodafsk^m rozpjeti N-ka sv^d^i tak^ 
velik^kapitdly umist6n6vcizin&. Oze- 
mich evropsk^ch neni v tom sm6ru nijak^ho 
Setfeni, adkoliv zajist^ zvlaite v Evropfi v}- 
chodni a ji2ni umist§ny jsou obrovsk^ summy 
nSmeck^ch penSz. Naproti tomu o zemich 
zdmofsk^ch vydal v minul^m roce fiSsk^ 
lifad nimofni v t^ pf icinfi pfehled, kter^ od- 
haduje v^§i kapitalfl n^meck^ch v nich in- 
vcstovan^ch na 6 milliard mk. Z toho po£itd 
se na severni Afriku krom6 Egypta 15—18 
mill, mk., na Afriku jiini vSak 950—960 mill, 
a na ostatni pevninu asi 5 mill. mk. Na Asii 
jihov^chodni pfipadd asi 250 mill, mk., na 
Cinu 300 mill, mk., na Japan 60 mill, mk., 
Formosu 55 mill, mk., Pfedni Indii do 50 
mill, mk., na Persii a Arabii po 1—2 mill, a 
na Koreu 1*7 mill. mk. Pro pevninu austral- 
skou po^itd se 500 mill, mk., na ostrovy 60 
a2 70 mill., z (eho2 pfes 50 mill. mk. na Ha- 
vai. V Americe stfedni umistSno jest 1 — l*/* 
milliardy mk., z toho asi 400 mill, v Mexiku, 
v Americe jiini 15—1700 mill. mk. a v Ame- 
rice severni 2025 mill, mk., z iehoi jen 25 
mill, pfipadd na Kanadu. Ohromnd tato dsla 
mo2no jeSt£ spile pokl^dati 2a pfiliS nizka 
nei pfehnand, takie s jin]^ch stran odhaduji 
se nSmeck^ kapitdly v zamofsk^ch krajindch 
uloien^ na Uiasnou cifru 10 milliard mk. 

StAtnf zrfzenf 

N^meck^ fiSe spo6iva na smlouvach Severo- 
n^meck^ho spolku s jihon^meck^mi staty 
z r. 1870 a na i!istave fiSsk^ ze dne 16. — 20. 
dubna 1871, veS16 v platnost 4. kvStna 1871 
a pozmSn^n^ 19. bfezna 1888. Podle toho 
jest N. i&staynim spolkcm 22 stdtfi mon- 
archistick;^ch a 3 republikansk^ch , jeho2 
pfedscdou jest n£mecky cisaf , kteraito hod- 
nost spojena jest die versaillsk^ proklamace 
z 18. led. 1871 d6di(^nd s korunou pruskou. 
Ke spolkov^m stdtflm pfipojeno zakonem 
ze dne 9. dna 1871 Elsasko-Lotrinsko jako 
bezprostfedni filsk^ i!izcmi, spravovand cisa- 
fem V zastoupeni fiSe. Clenfim spolku pfi- 
sluSeji V podstat£ stejna prava, ac oviem 
jich vliv na vedeni filskych zaleiitosti fidi se 
velikosti a moci jednotliv^ch statA, pouze 
Bavorsku a Virtembcrsku vyhrazena niktera 
prava zvlaSf. Proto tak6 t^iisko cisafskc 
moci spoc^ivd jen v tom, iv. jest pfedsedou 
spolku n6mcck<'ch statfl a panovnikem dc- 



Nfemecko (statni zrizeni). 103 

leko nejmocn&jSiho z nich. V t^to hodnosti , zena, jak2 zjevno z pHm^ho podotccni, 2e 
pfisluSi mu pravo zastupovati fiSi v mezi- m{l2e jej zastupovati kter^koliv dlen rady. 
narodnim ohledu, vyppvidati vdiku (avSak Jest to ncjddlefitejSi HSsk^ ilfednik, nebof 
se souhlascm ostatnicn stdtfi), die Ustavnich vSecka nafizeni a rozhodnuti cisaFskd vy- 
ustanoveni sjedndvati smlouvy a spolky , davand jmdnem fiSe potfebuji k sv6 plat- 
V Hs. zaleiitostech, svolavati a rozpouSt^ti nosti jeho podpisu, ktcr^m pfcjimd za n6 
zdkonodarnd sbory fiSsk^, vyhotovovati a zodpov^dnost. Mo2no tudi2 oznaditi h'Ssk^ho 
prohlasovati fiSske zdkony, jmenovati f iSsk^ kancldf e za f issk^ho ministra cisafova, kte- 
dfednfky, rozhodovati sv^m hlasem v zdlcii- rcmu pHsluSi tak(i zastdvdni prdv cisafi 
tostech vojensk^ch, ndmofnich, celnich a HS- listavnl pfisluScjicich, zvlake mezindrodnf 
skych financi se t^kajicich, kone£nS jest nej- zastupovdni h'Se. Jako2to pfedseda spolkov^ 
vysSim velitelem fiSsk^ho vojska a vdledn^ho rady md vsecka prdva s touto hodnosti pH- 
namofnictva. AvSak nchlcd^ k t£mto jako2 rozend spojcnd, zejm^na prostfedkuje jcdndni 
i ndkteryxn mimoMdn^m prdvAm (je-li obro- > rady s vladami jcdnotliv^ch stdta spolko- 
2ena vcrejnd bezpe^nost, a p.) cisafsk^'m, v^ch a fiSsk^m sn^mem. Fon£vad2 pak fii- 
vykonava veSker^ fiSskd zdkonoddrstvi t. zv. sk^ kancMf b^vd zdroveft prusk^m praesi- 
spolkova rada a filsk]^ snSm. I dentem ministerstva a ministrem zahrani^- 

Spolkovd rada tvoH sv^^m slo2enim n^ch zdleiitostf, spojuje ve sv^ch rukou 
a svoji pHsluSnosti federativni podklad fiSe. i listavou zaru^ena prdva nejvySSiho f iSsk^ho 
Zmocndnci t^to rady jsou zastupci spojen^ch ! lifednika s vlivcm a moci jedinds ve spolku 
statuv a jejich panovnik&, jsou jmenovani ' zastoupend velmoci. Timto spojcnim zv£t- 
t6mito a uiivaji sv6ho hlasovacfho prava §uje se vliv tohoto mista, resp. pfedseda- 
dle dac^ch jim pfikazfi. Vykondvaji tudi2 { jfciho a zdrovcii nejv£t§iho spolkovdho statu 
Hsskou viddu jm^nem sv^ch zmociiovatelA. , zpfisobem, ktcr;^ se nesrovnavd s pravni 
Jednotliv6 stdty maji die sv^ velikosti rfizn^ povahou spolkovd fiSc a uvadf jednotlivd 



po^et hlasfl: Prusko 17, Bavorsko 6, Sasko 4, 
Virtembersko 4, Badensko 3, Hessy 3» Me 
klenbursko-Zv^finsko 2, Brunivicko 2, Sasko- 
V^marsko, Meklenbursko-Stfelicko, Oldcn- 
bursko, Sasko -Meiningensko, Sasko -Alten- 



jeji 61eny v jistou faktickou zdvislost na 
Prusku. 

Pod fijsk^m kancldfem pracuji cetnd 
fiSskd i&fady: i!ifad spolkov(5ho kancldfc 
k vyfizovdnf kancldfovy agendy; zahrani^n^ 



bursko, Sasko-Kobursko-Gothajsko, Anhalt- j lifad, fiisk^ Ofad spravedlnosti s f fSsk^m 
sko,Schwarzbursko-Rudolstadtsko, Schwarz-, soudem (v Lipsku), fiSsk^^ i!ifad pokladnj, 
burskO'Sondershausko, Valdccko, Reussko > fiSsk^ lifad poitovnf, fi'Ssk^ ilfad ielezni^ni, 
mladSi i starSi v^tve, Lippe-Schaumbursko, ' fi§sk^ i!ifad vnitra s 11 odd^lenimi (lifad 
Lippc-Detm., Lubck, Br^my a Hamburk i pro domovsk^ prdvo, lifady disciplindrni. 



po 1 blase, tcdy i!ihrnem 58 hlasfl. Spolkovd 
rada rozhodujc o pfcdlohdch poddvan^ch 
f iSsk^mu sn6mu, o jeho usnesenich a o pro- 



statistick^ lifad N6meckd Hie, normdlni 
kommisse cejchovni, lifad zdravotni, pro 
ndmofni nehody, i&fad patentni, Hisk^ 



vad^ni fi§sk;^ch zakonfl prostou v^tSinou ' kommissaf pro vystdhovalectvf, inspekto- 
hlasfi, nejde-li o pfipady, kde rozhoduje rdt pro zkouieni namofnikAv a kormidclni- 
pfedscda, a o zmcnu listavy, kterd nesmi kflv a pro vymSfovdni lodi, fiSska kom- 
b^'ti pfijata, vyslovi-li sc 14 hlasfl proti ni. ' missc pro stiinosti na zemskd UFady po< 
Ka2dy spolkov^ stat ma prdvo diniti ndvrhy licejni), sprdva fiSskdho invalidniho fondu, 
spolkovd rad6 a ddti je zastupovati na HS* fiSsk^ ilcetni dvflr Nemeckd H§e, fiSski^ dfad 
skdm sndmd i tchdy, kdyby nebyly pHjaty pro sprdvu feleznic v EIsasko-Lotrinsku, 
vetSinou rady. Pfi zalezitostech, kterd t^kaji &fady fiSskc banky (kuratorium a direkto- 
sc jen ndktcr^ch stdtfl, rozhoduji hlasy pouze rium}, fiSsk^ ilfad ndmofni a kommisse Hi- 
techto stdt^iv. ZvldStni dflleiitost maji v;^- skdho dluhu. Rovndi v podstate fi§sk^m 
bory sestavovand ze stf edu spolkovd rady , lifadem jest pruskd ministerstvo vdlky. V dele 
a to v^bor vojensk^, v ndm2 zasedaji za- 1 fiSskeho Ofadu vnitra, zahranidndho (s od- 
stupci Bavorska, Saska, Virtemberska a die- dclenim osadnick;^m), ndmofniho, spravedl- 
novd jmenovani cisafem, vj^bor ndmofni, nosti, pokladniho a poitovniho stoji stdtnl 
jmenovan^ cisafem, a V^bory cclni a daAov;^, sekretdf. 

obchodni a dopravni, ieleznidni, poStovni Vedle spolkovd rady jest povoldn k vy- 
a telegrafni, soudni a licctni, volend ka2do- kondvdni moci zdkonoddrnd fissk;^ snem,. 
rocnd spolkovou radou. V kaiddm z nich ! ktcr^ sklddd sc zc 397 poslancfl volcn^ch 
musi b^ti zastoupeny nejmdnd ctyfi stdty. z cele fiSe v5eobtcn;^mi, pfim^mi volbami 
Konednd utvofcn byl ze zdstupcA Bavorska, s tajn^^m hlasovdnim na 5 let (posleze na 
Saska, Virtemberska a 2 volen^ch ilenfl r. 1898—1903). Voficem jest kaid^ obcan 
zvlaltni vjbor diplomatickj, kterj md kon- Ndmeckd fiSe nejmdne 25lct^ ve statd, v ndmi 
trolovati mezindrodni zastoupeni fiSc, kterd bydli, kromd pfisluSnikA vojska a valedndho 
jest svdfeno Prusku jako statu pfedseda- ; ndmofnictva a potom tdch, jimi pravo vo- 
jicimu. lebni odJiato. Volen mfize b;^ti v cele fiSi 

Pfedsedou spolkovd rady jest f i S s k J kaid^', rovn^i 25kt^ ob(^an, ktcr^ jest nej- 
kanclef, jmenovanj cisafem ze zdstupcfl mdnd- rok pfisluSniktm n^ktcreho statu spol- 
Pruska ve spolkovd radd, adkoliv v^slovnd kovc'ho. Pocet poslancfi stanovcn voleb- 
dstavou tato hodnost ncbyla Prusku vj'hra- , nim zakoncm z 31. kvit. 1869 lim zpflsobero^ 



104 



Nfemecko (statni zrizeni : finance). 



2e V ka2d^m spolkov6m stite pfipadi na 
100.000 obyvatel 1 poslanec a na zbytek 
v5t5i nei 50.000 obyv. rovn^i 1 poslanec, 
ka2d^ pak spolkovf stat» af ma jak^koliv 
podet obyvatel, voli nejm^nfi 1 poslance. 
Pozd6j§i'mi dodatky k tomuto zikonu roz- 
d£len pocet poslancA fiSsk^ch najednotliv^ 
stdtytakto: Prusko 236, fiavorsko 48, Sasko 
23, Virtembersko 17, Elsasko-Lotrinsko 15, 
Badensko 14, Hessy 9, Meklenbursko-ZvSfin- 
sko 6, Sasko-V^marsko, Oldenbursko, Brun- 
Svicko a Hamburk po 3, Sasko-M.iningcn- 
sko, Sasko-Kobursko-Gothajsko a Anhaltsko 
po 2 a ostatni staty po 1. Poslanci nemaji 
di6t, jedndni sn^mu jsou vefejnd, k plat- 
n^mu usnaSeni jest potfebi pfftomnosti 
nejm^nfi 199 ilcnft, snem rozhoduje pro- 
stou vStSinou i o zmSnS listavy, prava 
jeho a v^sady poslaneck^ shoduji se cel- 
kem s obycejn^mi pfcdnostmi zakonoddr- 
n]^ch sbord. 

PfedmStem fiSskdho zdkonoddrstvi 
jsou zdleiitosti tyto: 1. ustanoveni o voln^m 
stShovani, pom^ry doroovsk^ a usidleni se 
t^kajici, statni prdvo ob^ansk^, ustanoveni 
o pasech, cizineck^ policii a provozovdnf 
2ivnosti, po6'taje do toho pojiSfovdni; 2. zd- 
konoddrstvf celni, obchodni a o danich Hi- 
sk^ch ; 3. zah'zeni m£r a vah a vyddvdni pa- 
pirov^ch pen6z; 4. vSeobecnd ustanoveni 
o bankovnictvi; 5. patenty; 6. ochrana du- 
Sevniho majctku; 7. organisace spole^ne 
ochrany nSmeck^ho obchodu v cizinS, nfi- 
meck^ plavby a jejf vlajky na moH a zaH- 
zeni spole(^n6ho konsuldirniho zastoupeni; 
8. ieleznictvi (vyjma Bavory) a zfizovani 
vodnich i pozemnich cest k obran6 zcmS a 
v5eobecn6 doprav6; 9. voraFstvi a plavba po 
vodnich cestdch nSkolika statfim spole^n^ch, 
h'cni a jina vodni cla a odznaky plavcbni 
(majdky a j.); 10. postovnictvi a telegrafni- 
ctvi (s v^hradou Bavor a Virtemberska) ; 
11. ustanoveni o vzdjemn^m provedeni nd- 
lezfi ve vScech ob^anskjch a vyfizovdni 
rckvisici vflbec; 12. ovSfeni vefejn^ch listin; 
13. spolecn^ zakonoddrstvi o prdvu ob6an- 
sk^m, trestnim a fizeni soudnim; 14. vojen- 
stvi fiSe a vdledn^ ndmofnictvi (s v^hradou 
Bavor a Virtemberska); 15. opatfeni policie 
l^kafsk^ a zvdroldkafsk^; 16. ustanoveni 
o tisku a spolcich. Ka2d^ fiSsk^ zakon na- 
b]^vd platnosti v cel^ H§i 14 dm po prohld- 
§eni V fiSsk^m zdkonniku, a sice pfedchd- 
zeji zdkony fiSskd pfed zdkony jednotliv^ch 
statfiv. K platnosti HSskc^ho zdkona staci 
usnesenf spolkov^ rady a HSsk^ho sndmu, 
zakon fiSsk^ nepotfebujc tudii cisafsk^ 
sankcc, kterou tu nahrazuje rozhodnutf spol- 
kov^ rady jako zdstupce spolkovj'ch panov- 
nikAv, a musi b^ti prohldSen i takovy zdkon, 
kter^ pfijat byl proti hlasfira zdstupce pru- 
sko koruny, tedy sam^ho cisafe. Ka2dJ pfi- 
slu^nik nSkterdho spolkov^ho stdtu poiiva 
vSech obdansk]^ch prdv v kaiddm jincm nS- 
meckdm stdt£, avSak ustanoveni jednoho 
stdtu pro jeho pHsluSniky nejsou zdvazna 
pro Stat jin^. 



V ohledu finan6nim tvofi Ncmeckd 
fiSe jednotn^ fiSsk^ fiskus. 6.iSsk^ finance 
spo6ivaly puvodng jen na clech a pfijmech 
z poStovnictvi a doplfiovaly se t. zv. po- 
platky matrikuldrnimi, t. j. pHspdvky spol- 
kov;^ch statfl, stanoven^mi die po^tu jejich 
obyvatel. Avsak od zaloieni fiSe rozvinuly 
se velmi mohutn^, a to na dvojim podkladd. 
Jednak m61a se stdti Hie finandn^ co mo2nd 
neodvislou od jednotliv^ch stdtfiv a opatfo- 
vdny ji tudii samostatn^ pramcny pfijmfi, 
kter^ mdly dokonce odstraniti i matrikuldrni 
poplatky, jednak zachovdvdn pAvod. rdz spol- 
kov^ a samostatn6 dan6 fiSsk^ pfipou§t6ny 
jen V mimofadn^xh pHpadech. Oba tyto 
sm6ry, centralistick^ a federativni, splynuly 

V jaic^si kompromiss, patrnf zejm^na pfi 
novfi uloienjch fiSsk^ch danich. rfijmy fis- 
sk^ pl^'nou: 1. z majetku a podnikA fiSsk^ch 
(ieleznic, mincoven, tiskdrny, fondAv atd.); 
2. z poplatkfi vybiran^ch na d^et fiSe, zvl. 
z poStovnich, tclcgrafnich, konsuldrnich, pa- 
tentnich a j.; 3. ze spotfebnich dani fiSskfch 
vybiran^ch ze soli, tabdku, kofalky, piva a 
cukru V zerai vyroben^ch; 4. z celnictvi, 

V nimi tvofi i^isc s Lucemburkcm a rakou- 
sk^mi obcemi Jungholz a Mittelberg jedinj' 
celek s vylouCenim iSzemi svobodn2ho pfi- 
stavu V Hamburce, Kuxhavenu, Bremerha- 
venu a v Geestemiindc, potom Hclgolandu 
a maMho lizemi v ii2nim Badensku; 5. ze 
sm^ne^n^ch poplatku kolkov^ch, dan6 z ka- 
ret, nekryt;^ch bankovek a bursovni, po- 
platkfi statistick^ch a podilu na zisku h'Ssk^ 
bankv; 6. pokuo pHjmy fiSskd ncsta£i, vy- 
biraji se od jednotliv^ch stdt^L pHspSvky ma- 
trikuldrni die podtu jejich obyvatel, kterd na 
rok 1900—1901 stanoveny takto: Prusko 
320,855.469 mk., Bavorsko 59,193.009 mk., 
Sasko 38.144.485 mk.. Virtembersko 21,304.345 
mareky Badensko 17.458.589 marek, Hessy 
10,465.376 marek, Meklenbursko-Zvcfinsko 
6,017.576 marek, Sasko- V^marsko 3,416.707 
mk., Meklenbursko-Stfclicko 1,022.745 mk., 
Oldenbursko 3,764.425 marek, Brun§vicko 
4,373.539 mk., Sasko-Meiningensko 2,356 978 
mk., Sasko-Altenbursko 1,816.172 mk., Sasko- 
Kobursko-Gothajsko 2,181.697 mk., Anhalt- 
sko 2,954.196 mk., Schwarzbursko-Sonders- 
hausko 786.388 mk., Schwarzbursko-Rudol- 
stadtsko 893.264 mk, Valdecko 581.837 mk.. 
Reussko starSi vetve 679.560 mk., Reussko 
mladSi vStve 1,330.858 mk., Lippe-Schaum- 
bursko 415.223 mk„ Lippe-Dctm. 1,358.295 
mk., Lubck 839.268 mk., Br^my 1,978.248 
mk., Hamburk 6,865.625 mk. a Elsasko-Lo- 
trinsko 16,608.500 mk. Vyddni fiSskd vzta- 
huji se na jednotlivd odv^tvi fiSsk^ sprd- 
vy, i^iSskJ dluh atd. Cisaf nSroeck]^ ncmd 
pHjmu z fiSsk(^ pokladny, n^bri jen dispo- 
sic^ni fond 3 mill. mk. roinfe. 

Pfijmy a vyddni FfSe sestavuji se kaido- 
rocne zvldStnim Fi§sk;^m rozpoCtem, 
platn^m od 1. dubna a schvdlen^m spolko- 
vou radou a fiSsk^m snSmem jako zakono- 
ddrnj^mi sbory H§e, kter^ na r. 1900—1901 
jevi se takto: 



NSmecko (stdtni zfizeni: vojenstvi). 



103 



Jednou na vidy 
mk. 



PFrjmy: 

Cla a dang spotfebni . . . 789,725.000 mk. 

fi.iSsk6 poplatky kolkov^ . 66,483.000 » 

PoStovni a telegr. sprdva . 393,209.930 * 

ftiSska tiskdrna 7,516.000 » 

2elezni(ni sprava 86,175.000 > 

Bankovnictvi 14,854.500 » 

Rdzn^ sprdvni pffjmy . . . 18,554.063 > 

Z HS. fondu invalidniho . . 30,076.276 » 
Z prodeje b^val. pevnost- 

nich pozemkfl ..... 206.655 > 
Pf ebytek z minul]^ch let roz- 

poctov^ch 30,726.934 * 

Pfidavek z mimofad. roz- 

poctu 15,585.869 * 

Matrikuldrni pfispfivky . . 527,662.374 » 

Mimofadna ilihrada .... 8 5,868.411 > 

Soucet pffjmfl . . . 2066,644.012 mk. 

Vydinf: 

Biiai 
mk. 

J^fSsk^ sn6m .... 699.250 
ftiSsk^ kancl^f akan- 

celtf 233.000 . 

Zahrani^n^ i&fad . . 12,508.658 . 

^i&skf dfad vnitra . 48,788.675 . 
PoStov. a telegrafnl 

sprdva 342,495.126 . 

ftiSska tiskirna . . 5,304.951 . 
Sprdva fi§. vojska . 541,521.093 • 

kiSsk^ vojen. soud 262.069 . 

Sprava namofni . . 78,862.860 . 

Sprdva Kiau-^ou . . 38.782 . 
feiSskd sprdva spra- 

vedlnosti .... 2,119.362 . 
fli&k^pokladnidfad 520,294.715 . 

kiiskf 2elezn. lifad 391.910 . 

kisskjf dluh .... 77,700.500 . 

ir^etni dvflr . . . 856.410 . 

Sprdva 2eleznic . 58,435.300 . 
VSeobecn;^ pensijnf 

fond 68,164.130 . — 

kiiskS invalid, fon d 30.076.276 . — 

1783,753.067 282.890.945 

Soucet vyddnf . . 2066,644.012 mk. 

Dluh N^meck^ Hie £inil roku 1899: 
2467,968.400 mk. a sklddal se z dluhu Sc- 
veronSroeck^ho spolku (17.700 mk.), z pfljcky 
3V»Vo (1240 miil.mk.), 3% pfij^ky (1057,950.700 
mk.), poukazek pokladov^ch (Schatianwei- 
sungen 50 mill, mk.) a z fissk^ch pokladni^- 
nich poukdzek (Reichskassenscheine 120 mill, 
mk.). 6.iSsk^ fond invalidni cini t!ihrnem 
390.967.654 mk. a fiSsk^ vdlecn^ poklad 
120 mill. mk. nr, 

Vojenstvi. NejvySSi velenf nad veSke- 
r^m vojskem nimeckjm ma cisaf, v^jimkou 
ciste6nou jest Bavorsko (v. t., str. 518). 
Ostatni staty konvencemi vojensk^mi bud 
si vyhradil^ jistou samostatnost, nebo i\plnS 
se podrobily veleni prusk^mu, vyhrazujfce 
panovnikflm pouhd prava dcstnd. NejvySSim 
listfednim orgdnem poradnim pro vojsko 
pozemsk6 pod sam^m cisafem jest >Vybor 
spolkovg rady pro vojsko pozemsk^ a pev- 
r.ostic (Ausschuss des Bundesrats fur Landkeer 



21,162.879 
3,395.800 

15,414.924 

2,255.913 

128,596.601 

30.000 

78,839.490 

9,780.000 



25.300 

2.400 

2,291.638 

21,096.000 



und Festimgen) pod pfedsednictvim prusk^ho 
ministra valky. V^konn^m nejvySSim iHJ^adem 
jest prusk6 ministerstvo vojenstvi, kter^ pro- 
stj^edkuje spojeni se samostatn^mi minister- 
stvy voj. bavorsk^m, sask^m a virtember- 
sk]^m. Praesen^ni po^et vojska v miru usta- 
noven r. 1867 a2 do koncc r. 1871 na l7o 
obyvatelstva z r. 1867, ddle co rok urcovdn 
zakonoddrstvfm fiisk^m. Cita 479.229 mu- 
i(iv. Pfevedeni vojska na po6et vdle^Sn;^ dSje 
sc die tajn^ho planu mobilisa^nfho a vojsko 
tak sesilen^ dSli se I. na armddu polni, 
II. zdstupy ndhradnf a III posidky. Pro se- 
strojeni zemgbrany a doplAovani vojska ob- 
vody armddnich sborfl rozdeleny na obvody 
divisijni a brigddnf, ddle na obvody zemd- 
braneck^ a kontrolnf. Povinnost jest v§e- 
obecnd, za^ind se dovrSen^m rokem 17., trva 
do dovrSenf roku 45. a tfidi se na povin- 
nost slufebci a na domobraneckou. Povin- 
nost sluiebni d^li se na povinnost ve vojit^ 
fadov^m, a to a) na cinnou (aktive Dienst- 
pj!icht)j b) zalo2ni (Reservepflicht), c) zem6- 
bran. (Landwehrpjlicht) a d) ndhradni zdloini 
{Ersat\reservepflicht). Povinnost ve vojStfi 
fadov^m trvd 7 rokfl, z nich2 d^lostfelci, 
vojinov^ jczde6ti a ordonnaninfci musi ne- 
pfetriit6 slouiit pod prapory prvni 3 roky, 
viickni ostatni prvni 2 roky. V zem6bran6 
1. v^zvy trvd sluiba 5 rokfl, 2. v^zvv a2 do 
roku, kdy branec dovrSi 39. rok. Sluiba nahr. 
zdl. trvd 12 rokfl, od 20. roku iivota bran- 
cova poCitajic. Domobrana obsahuje vSecky 
branec od 17. do dovrSen^ho roku 45., po- 
kud nepfindlcleji vojsku ani ndmofnictvu. 

Sila nemeck^ho vojska v miru na 
r. 1901: 

I. a) p6chota: Prusko 166 plukfl, Sasko 
16 pi., Virtembersko 10 pL, Bavorsko 24 pi., 
lihrn 216 pi. se 607 prap. a 377.499 m.; 

b) myslivci: Prusko 14 praporfl, Sasko 
2 pr., Bavorsko 2 pr., lihrn 18 praporflv sc 
12.482 m.; 

c^ velitclstva okresni: Prusko 225, Sasko 
19, Virtembersko 17, Bavorsko 32, lihrn 293 
se 6329 m. 

II. Jezdectvo: Prusko 73 plukfl, Sasko 6 pi., 
Virtembersko 4 pi., Bavorsko 10 pi., flhrn 
93 pi. se 465 setninami (ikadron.) a 11 set- 
nin rayslivcfl konn]^ch, 69.055 m., 64.604 koni 
erarnich. 

III. D^lostfelectvo. tf) polni: Prusko 70 pi., 
Sasko 6 pi., Virtembersko 4 pi., Bavorsko 
8 pi., flhrn 88 pi. s 562 battcricmi, 61.465 m., 
29.044 koni er.; 

b) pSSi: Prusko 14 pi., Sasko 1 pi., Bavor- 
sko 2 pi., iShrn 17 plukfl se 149 setninami, 
23.715 m., 43 koni er. 

IV. Zakopnictvo: Prusko 19 prap., 3 pi. 
2eleznidni, oddil vzduchoplavcfl, Sasko 2 pr. 
a 2 setn. '2el., Virtembersko 1 pr. a 1 setn. 
2clez., Bavorsko 3 pr., 1 pr. ielez. a oddil 
vzduchopl., lihrnem 25 prap. s 98 setninami 
a 19.550 m. 

V. Vozatajstvo: Prusko 17 pr., Sasko 2 pr., 
Virtembersko 1 pr., Bavorsko 3 pr., iShrn 
23 praporfl s 8154 m., 4327 koni er. 



106 



Nfemecko (statni zrizeni: vojenstvf, miry, vahy a mince). 



VI. ZvldStni litvary: Prusko, Sasko, Vir- 
tcmbersko, Bavorsko dohromady 4080 in. 

VII. Dfistojnici nevplukovani atd.: Prusko, 
Sasko, Virteipbersko, Bavorsko, dohromady 
2725 m. 

Chrn i^p\nf 585.453 m., 98.018 koni er. 

Sbory armddni: Sbor gardov^ Berlin, 
I. sbor arm. Krdlovec, II. sbor Stetfn, III. 
sbor Berlin, IV. sbor Magdeburk, V. sbor 
PoznaA, VI. sbor Vratislav, VII. sbor Miin- 
ster, VIII. sbor Koblenc, IX. sbor Altona, 
X. sbor Hannover, XI. sbor Kassel, XII. sbor 
(sask^) Drd2d'any, XIII. sbor (virtemb.) Stut- 
part, XIV. sbor Karlsruhe, XV. sbor Stras- 
burk, XVI. sbor Mety, XVII. sbor Gdansko, 
I. sbor bavorsk^ Mnichov, II. sbor .bavorsk^ 
Vircpurk. V tfichto armddnich sborech jest 
divisi pdSich 43, jizdni 1, v t^chto pak di- 
visich jest brigad p6Sich 105, jizd. 45 a pol. 
del. 20. 

Jczdectvo tfidi se na 10 plukfl kyrysni- 
ck}!'ch, 28 pi. dragounsk^ch, 20 pi. husar- 
sk]^ch, 23 pi. hulinsk^ch a na 2 pi. jczdcflv 
(sask]^ch). Ve stejnokroji ohromnou v^tSinou 
pfevlada pro kabatce barva modrd, svetla 
u jezdectva a u p^choty bavorsko, temnd 
u ostatnich; v]^jimkou myslivci a stfelci, 
pak ^etnictvo prusko a n^kolik jezd. plukfl 
bavorsk^ch maji kabatce temnozelenc a n6- 
kolik jezdeck]^ch pi. prusk^ch bfl^, husafi 
maji attily barev rAzn^ch. Kalhoty t^m^f 
vesmSs tcmnosed^, v]^jimkou bil6. Na hla- 
vach mi t^m^f cel^ vojsko SiSdky, my- 
slivci a stfelci maji £aky, husafi kalpaky a 
huUni znim6 £apky. Co je na koni, ma vy- 
sok^ boty. V^zbroj sklddd se z puSek u p£- 
choty a myslivcQ, z karabin u jezdectva, 
oboje die soustavy Mauserovy, z revolverflv 
a §avli pro dflstojniky a jezdectvo, ktcrei 
ostatnS od nejnovdjSich dob ce\6 jest ozbro- 
jeno kopimi. D^la jsou lehkd a tlikd se zd- 
vorem okrouhl^m klinem. 

Ndmofnictvo, spravovand ndmof. kabi- 
netem cisaj^ov^m, fi5sk]^m lifadem namof- 
nim a vrchnim velitelstvim, md 7 obrnfinf ch 
lodi I. tf. pro 5ir<* mofe, 1 obrnSn^ kfiiak, 
8 obrnfincfl velik^ch pro pobfeii, vesmfes 
nov^ch, 5 obrn^n^ch lodi pro 5ir^ mofe, 
3 obrn^n6 kfiiaky a 13 obrnfen^^ch Iodic d$- 
lov^ch, vesmfes starj^ch, 8 kfiiakfl s obrnfi- 
nou palubou II. tf. a 2 III. tf., 8 kfifakAv 
IV. tf.. 5 kfiidkfl torpedov^ch, vcsmes no- 
v]^ch, 12 neobrnen]^ch kfifakfi, 5 Iodic dfilo- 
vjch, oboje stare, 12 ni^itelfl torped, 46 tor- 
pedov^ch Iodic I., 74 II. tf., vesmfis nov^^ch, 
10 lodi ndvestnich, 17 lodi Skolnich, 10 lodi 
pro licely zvlastni. Nov^ zakon z roku 1898 
ustanovil vSak znadnd rozmnoieni tohoto ma- 
tcrialu a zjednoduScn^ pojmenovani druhfi 
lodi, jich2 naddlc budou: lodi fadov^ (14 , 
kfi2dkyvclk^(ll)amaU (25), obrnen- 
ce pobf e2ni(8), lodi torpcdovc^, zvlaSt. 
ISpeiiahchiffe, 13), lodice d glove (18 » a 
lodi skolni (16\ lihrntm 105 lodi, to 93 
s ilhrnn^mi 294.689 tunami, 341.036 silami 
koAsk}^mi a 22.774 m. a 11 vc stavbe. Branna 
povinnost ndmofni se vykondva obyvatel- 



stvem pobfe2nim, strojnictvem a femeslniky 
pro stavbu lodi 3letou slu2bou <^innou, po 
kter^ mu2stvo posfldno dovolenou na 4 Uta 
k ndmofni zdloze. Potom vstupuje do mofe- 
brany 1. tf. na 5 let. Branci v namofnictvu 
neslou2ici ndle2eji do 31. roku do mofebrany 
2. tf . Ro£ni kontingent 2500 m. 

Cisafskg zdstupy ochrann^ {kais, Schut^- 
truppen), V nfim. Africe v^chodni 2223 m., 
V n6m. Africe jihozdpadni 755 m., v Kame- 
runu 527 m. DAstojnici jsou velikou vStSi- 
nou, l^kafi, dfednici a j. vesm6s Evropan^, 
mu2stvo slo2eno skoro ceM z africk^ch domo- 
rodcfl. Kolik md vojska v ostatnich osaddch: 
Togo, Novd Guinea, Marshallovy ostrovy, 
Samoa a Kiau-6ou, neznamo. 

Duch vojska n£meck(^ho, zejm. prusk^ho» 
je naskrz prosdkl^ iMm militarism cm, pfi- 
sluSnici jcho vznicovdni jsouce is hora po- 
klddaji se za nSco vysoce povznescn^ho nad 
ob^anstvo, zvldStS dflstojnici urd2cji v§c ko- 
lem sebo, pruSti dfistojnici i vlastni sou- 
druhy neprusk^, nesnesitelnou p^chou a do- 
m^Slivosti. V^cvik vojinfl je peaantick^ ce- 
povdni, kaze^ 2elezna, podfizenost slepd, 
tresty krute, pofddek vzornS pfesn^. V zd- 
mofsk]^ch osaddch n£meck^ vojsko fadi sve- 
fepfe. FM. 

Zdkoncm ze dne 17. srpna 1868 byly pro 
Scveronemeck^ spolck zavcdeny miry a 
vdhy metricke (v. t), ktcr(5 od 1. ledna 
1872'nabyly neomezeng platnosti v cel6 N6- 
meck(§ fisi. VSecky miry a zdva2i v fiSi u2i- 
van^ musi b^ti ccjchovany die souhlasn^ch 
pfedpisfl cejchovnich, nad jejich2 pfesni^m 
zachovavanim bdi normalni kommisse cej- 
chovni V Berlinfi. 

{liSsk^m zakonem zc 4. pros. 1871 nastou- 
pila V Nemeck^ fi§i na misto dfivSjSi meny 
stfibrne menazlata, die ni2 razi se z 1 min- 
covni libry ryziho zlata 139V2 koruny s pfi- 
sadou Vio niMi tak, 2c 125*55 korun va2i 
1 libru hr. vdhy. Desdt^ dil teto mince sluje 
marka a rozdeluje se na 100 ienikA. Krom6 
korun c. dtsetimarek razi se tak^ dvojko- 
runy t. dvacetimarky a die zakona z 9. £ce 
1873 takd pfilkoruny t, 5marky. Parita zlata 
jest pf i tom 81 mk. »= 100 fr. a 20*43 mk. = 
1 lib. sterl. Mince zlat6 maji remedium pfi 
vdzc 0002 a pfi jakosti u 10- a 20marek 
0-0025 a u 5marek 0*004, zdkladni vdha ko- 
runy jest 3*9824771 g. Stfibrn^ mince 
jsou jen drobn]^mi pcnezi i razi sc zc stf ibra 
mince po 5, 2, 1, Va ^ Vs marky jakosti 
0*900 die pomSru, 2e 1 libra ryziho stf ibra «* 
100 markam, s remediem v jakosti 0*003 
a ve vdzc 0*010. — Z niklu s pfisadou 
mfedi razi se mince po 20, 10 a 5 fcnicich a 
z mddi, do ni2 pfiddny 4% cinu a l7<j 
zinku, mince po 2 a 1 fcniku. Pocct minci 
stfibrnj^ch nemd pfcvySovati pom^r 10 mk. 
na 1 ob., niklov^ch a mW6n;^ch pak 27» mk. 
na 1 ob. a nikdo ncni povinen pfijimati fi§- 
skych minci stfibrnych za vice ne2 20 mk. a 
niklov^ch i medcn^ch za vice ne2 1 mk. 
Avsak dosud plati za zakonit^ platidlo to- 
lary ndmeck(iho ra2eni, jako2 i tolary spol- 



Ngmecko (statni zfizeni: osady). 



107 



1 e 



kov^, ralen^ v Rakousku do koncc.r. 1867 
die mincovniho cisla 1 lib. ryziho stfibra = 
30 tolarQm, takfe, je2to zlata mSna n^mecki 
stanovila rclaci zlata a stHbra na l:15Vsi 
rovna se 1 tolar 3 mk. ve zlat6 a tak^ v t^to 
nominalni hodnotS v cc\6 fi§i se pfijima. 
Obi'ha jich dosud asi za 400 mill. mk. NS- 
meck^ m i n c o vn y jsou v Berlin^, Mnichov^, 
Driidanech (Mulacner Hutte u Freiberka), 
Stutgart^, Karlsruhe a Hamburce, kter^ razi 
mince pro stat a 20marky ze zlata v prutech 
i pro soukromniky a jei do r. 1900 narazily 
zlat^ch minci za 3.522,217 655 mk., stfibrn^ch 
za 515,829.088 mk. a niklov^ch i m^ddn^ch 
za 75,923.698 mk., z nich2 op^t sta2eno minci 
zlat^ch za 33,237.800 rak., stfibrnj^ch za 
25,628.147 mk. a niklov^ch i m^dSn^ch za 
30.773 mk., tedy i!ihrnem nara2enp minci za 
4 113.970.441 mk. a op£t jich staieno za 
58,896.720 mk. Papirov^ statni penizc 
jsou h'Sskc pokladni^ni poukdzky (ReichS' 
kasseuscheine) po 50, 20 a 5 mk., kromS toho 
obihaji bankovky po vice ne2 100 mk. 
V uhrnndm obuosu do 2 milliard mk., vyd^- 
van6 t^mito cedulov^mi bankami: fiSskou 
bankou (zakladni kapital 120 mill, mk.), frank- 
furtskou bankou (18*7 mill, mk), bavorskou 
cedulovou bankou (7*5 mill, mk.), saskou 
bankou v Drdidanech (30 mill, mk.), virtem- 
bcrskou cedulovou bankou (9 mill, mk.), ba- 
dcnskou bankou (9 mill, mk.), bankou pro 
jiini N. (15*7 mill, mk.) a bankou brunivi- 
ckou (10*5 mill, mk., bankovky t^to banky 
pfipu5t6ny jsou jen ve v^vodstvi BrunSvi- 
ckem). Vyddvani bankovek kromS HSsk^ 
banky vazdno jest na f iSskou koncessi a ni- 
kdo neni povinen pfijimati je pfi platcch, 
jei konati se maji ve zlatS. 

Tak jako t6m6F ve vSech jin^ch zjevech 
statniho iivota stalo se N. v pravc^m slova 
smyslu velmoci sv^tovou, tak i rozvojem 
k o 1 o n i a 1 n i sv^ m o c i postavilo se v kratk^ 
dob5 mezi nejpf edn^jSi osadnick^ staty sv^ta, 
z nich2 pfedci je dnes zdmofsk;^mi driavami 
jen Anglic a Francie. OvSem i zde mSlo N. 
jii dobu sv^ sldvy za ^asfl hanzy, jeji2 ob- 
chodni osady roztrouSeuy byly v nejrflznfij- 
Sich koniindch. AvSak s lipadkem hanzovni 
moci zanikla tato c^ast n^meck^ho panstvi a 
ani pozdSjSimi pokusy zvla§t6 za Velk^ho 
kurfirSta podnikan;^mi nepodafilo se ziskati 
trvale n^jak^ majetek kolonialnf. Teprve po 
sjednoccni file nastala velmi ilicinn^ osad- 
nickd ^innost ndmeckd pfedcvSfm se strany 
soukrom^ zalo2enim cel^ i^ady spolec^nosti 
zab^vajicich se snahami kolonidlnimi, jako: 
i&stfedniho spolku pro obchodni zem^pis a 
podporu n£meck;^ch zajmfi v cizin6 (r. 1878 
v Berlinc), kterj^ ma pobocn6 spolky v Lipsku, 
Barmenu, Kamcnici, Freiburce, Jen£,Kasselu, 
Marburce, §tutgart6, jiini Brazilii (10), Ar- 
gentine (2) a Australii; spolku pro obchodni 
zemdpis a osadnickou politiku (r. 1879 v Lip- 
sku); zipadon^meck^ho spolku pro koloni- 
saci a v^voz (r. 1881 v Diisst^ldorfu) ; mni- 
chovsk^ho spolku k ochranS n^meck^ch 
zajrafi v cizinS (r. 1882); nSmec. kolonial- 



niho spolku (r. 1882 ve Frankfurt^ n. M.; 
od r. 1885 v Berline) a spole^nosti pro n6- 
meckou kolonisaci (r. 1884 v Berlin^), kte- 
riito poslednf dvS sdruzeni splynula r. 1887 
V nSmeckou kolonidini spole^nost v Berlin^. 
NejdfllciitejSi ^asopisy, podporujici nov^ toto 
kolonialni hnuti n^mccke, jsou >£xportc a 
»Deutsche Kolonialzeitung<. 

Pohnutky t6chto osadnick^ch snah le2i 
pi^evahou, ale nc v^lu£n6 v rozsahu a zpA- 
sobu nemeck^ho vystehovaleck^bo ruchu. 
Doufalo se totil pfedevSim, 2e naleznou se 
kraje pi^ihodnd klimaticky, hospodafsky a po- 
liticky pro nfimeck^ vystShovalce, ktei^i by 
mohli V nich zachovati svdj ndrodni cha- 
raktcr. Pfi torn obrdcena pozornost k sub- 
tropick^m iSzcmim jifni Aroeriky, avSak pfi 
torn nijak nepom]^§leno na valednc dobyvdni, 
ani na spolupfisobeni stdtni moci vflbec, 
n;^br2 jen na organisaci soukromou a zalid- 
neni pfisluSn^ch krajin obyvatdstvem vSt- 
Sinou n^mcck^m. Tim ra6ia b^ti n6meck6 
ndrodnosti ziskana novd ilizemi jako proti- 
vdha ohromn<^mu territoridlnimu rozpjcti An- 
glosasfiv a Rus&v. Velik^ vliv na vznik a 
rozvoj tSchto snah m61y takd historick^ 
vzpominky na doby hanzovni moci a sldvy. 
Rovn£2 pokUddno ddastenstvf N-ka na za- 
mofskd kultufe za d&lc2itc a prosp^Sn^ v^- 
chovg n$meck<3ho ndrodniho charakteru. Tim 
tak^ melo b^ti n^meck^mu namofnictvu opa- 
tfeno pole SirSi ^innosti v miru. U2itcinjmi 
zdclly se n£mcck6 osady i k dcportaci a vy- 
povfizcni zvld5t6 politicK^ch provinilcfi. Pru- 
myslov^ rozmach fiSe potfeboval t!izemi, kde 
by jcdnak dochazely jeho v^robky bezpei- 
neho odbytu, jednak by sc produkovaly su- 
roviny a plodiny potfebne obyvatclstvu prfl- 
myslovdmu. Nemeck^ kapitdl nenal^zal ji2 
ddvno V matefsk^ zemi naleiit^ho zu2itko- 
vdni a plynul z vclk(^ casti do ciziny. Tyto 
a podobn^ t!ivahy a nad^jc nedoSly ovSem 
splndni skute^n^mi uddlostmi, avSak mely 
ten praktick}^ v^sledek, 2e statni moc obrd- 
tila svoji pozornost ke kolonisacnim poku- 
sfim soukrom^m a rychU* ziskala f i§i ohromn^ 
dr2avy zamofsk^, zvlaStS v Africe, potom 
i V Tich^m okeanS a posl^ze v CinS. 

N6meck6 osady v Africe (Togo, Ka- 
merun, N^mecka Jihozapadni Afrika 
a N&meckaV^ chodni Afrika) zaujimaji 
lihrnem 2,352.860 km* s 11,700.000 ob., mezi 
nimi 4505 N6mcfl. V Tich^m okednfi osada 
Nova Guinea (Zem6 cisafe Vil^ma, 
Bismarckovo souostrovi a ostrovy 
Salamounovy, V^ chodni Karoliny, 
Zdpadni Karoliny a Marian y) m^f i 
241.136 /rm' s 383.500 ob., z nich2 258 N6m- 
cflv, ostrovy Marshallovy 415 km* 
s 16.000 ob., z nich2 71 Nfimcfl, a ostrovy 
Samojsk(!; 2572 km* s 31.600 ob., z nich2 
400 N6mcfi, tedy lihrnem osady tichomofsk^ 
maji 244.123 km* a 431.100 obyv., mezi nimi 
729 Nfimcflv. Konccnfi konccm r. 1897 na- 
jato lizemi kolcm zitoky Kiau-iou v tin- 
sk^ provincii Sang-tungu (515 km* s 84.000 
obyv.), odkud2 zajistd nSmcck^ vliv rozSifi 



108 



NSmecko (stdtni znzeni: znak). 



se hluboko do livalu f. Hoang-ho. Cclkem 
zaujimaji tato t. zv. >ochrannd i!izemic n£- 
mecka plochu 2,597.498 km* s 12,215.100 ob. 
Die zdkona ze 4. dub. 1886 podlchaji osady 
pfimo cisafi v zastoupeoi file. 

Cisafsk^m rozhodnutim ze dnc 3. srpna 
1871 byl stanoven nov^ znak N^meck^ fiSe: 
6ern^, jednohlav;^ orel na pravo hledfci s roz- 
pjatjmi kfidly, cervenjm, vyta2enjm jazy- 
kem a ^erven^mi spiry. Na prsou lc2i mu 
stHbrn^ prusk;^ §tit s cernjm, jednohlavjm 
orlcm se zlat^m zobdkem a spary a s <ier- 
ven^m jazykem, ozdoben;^ kralovskou koru- 
nou, kter^ drii v prav<^m sparu kralovsk^ 
iezlo a v lev^m modr('; fiSskd jablko se zla- 
t^m obroudkem a kfiicra. Kffdla jcho jsou 
protknuta dvcma zlat^mi stvoly jctclov^mi 
a na prsou mA hohenzollernsk]^ rodinny stit 
rozdSlcn^ na 4 stfibrnd a ierna pole. Kolera 
prusk^ho Stitu vine se fet^z fddu cerndho 
orla. Nad hlavou fiSsk^ho orla vzndSi se fi§- 
ski koruna, od nii na obS strany odlctuji 
dv6 zlat^, arabeskami zdoben^ stuhy. 

]^i§skdkoruna scstava zc zlat(Sho kruhu 
tvofen^ho 4 v6t5imi a 4 mcnSimi, stfidav^mi 
Stitky, osazen^mi diamanty, z nich2 vet§i 
maji uproslfed diamantov^ kfiiek a men si 
diamantovdho fiSsk^ho orla s hvfizdou. Na 
v6t§ich 5titcich spo6ivaji zlatt; obloucky. 
V jejichi vrchole jest v ornamentc uloiend 
modrc^ fiSsk^ jablko. Koruna jest podlo2ena 
ilutou, brokdtovou cepiCkou, kterd vydnivd 
do polovice oblouckA. 

Hlavnimmfestem Nfimeckd f iSc a prvni 
residenci cisafe jest Berlin. 

Z pfebohat^ litcratury, jcdnajici o rflz- 
njch pomgrcch Nfimeck^ ?i5e, nSkter^ no- 
vejSi zvldStS zde pou2it^ spisy jsou: Forschun- 
gen z. deutschen Land.- u. Volkskunde (vyd. 
Lchmann a Kirchhoff ve Stutgartfe od r. 1885); 
Penck, Das Deutsche Reich (I, dil Kirchhof- 
fovy »Landerkunde v. Europa«, Praha a Lips., 
1887); Daniel, Deutschland n. seinen physisch. 
u. polit. Verhaltnis. (Lips., 1893); Neumann- 
Keil, Ortslexikon des Deutschen Reichs (t., 
1894); O. Richtcr, Das Deutsche Reich (Praha 
a Lips., 1891); Dr. Friedrich Ratzel, Deutsch- 
land (Lipsko, 1898); Marshall, Die deutschen 
Kiisten (t., 1897) ; Lcpsius, Geolog. v. Deutsch- 
land (Stutgart, 1889); K. Keilhack a E. Zim- 
mermann, Vcrzeichniss v. auf Deutschland 
beziigl. geolog. Schriften u. Kartenverzeich- 
nissen (vyddva kril. prus. zem. gcol. listav, 
Berlin, 1897); Jul. Bcrthold, Die Nicder- 
schlaG[svcrhaltnisse in den deutschen Gcbir- 
gen (Lipsko, 1897); E. Herrmann, Riickblick 
auf das Wetter in Deutschland 1897 (»Anna- 
len dcr Hydrographie und maritimen Me- 
teorologiec, Berlin, 1897); F. Fitgcr, Die Zu- 
nahme dcr Bevolkerung Deutschlands (t., 
1897); Adolf Tromnau, Die dcutsche iiber- 
seeischc Auswanderung (>Deutsche Rund- 
schau fiir Geographic und Statistik«, pros. 
1899); F. Roux, Le d^veloppement (*cono- 
de rAllemagne (Limoges, 1897); Dr. 
^zov, Das britischc Weltreich u. 
Wellbewerb (Berl., 1898); Dr. 



Gustav Schmoller, Die wirtschaftl. Zukunft 
Deutschlands (Stutgart, 1900); Georges Blon- 
de), L'essor industriel et commercial du pcu- 
ple allemand (Pafif, 1900); Dr. R. Jannasch, 
Die deutsche Volkswirtschaft und die Han- 
delsvertrSge (Berlin, 1901); Georges Blondel, 
fitudcs sur les populations rurales de TAl- 
Icmagne (Pafi2, 1897); Dr. W. Lotz, Dcr 
Schutz der deutschen Landwirtschaft (Ber- 
lin, 1900); t^2. Die Ideen der dcutsch. Han- 
delspolitik (Lipsko, 1892); Dr. Alois Kraus, 
Die handelspolit. Lage Deutschlands (Praha, 
1900h Statistik d. Eisenbahnen Deutschlands 
(Berlin od r. 1880); Syrapher, Die Zunahme d- 
Binnenschiffahrt m Deutschland (t., 1899); Dr. 
W. Lotz, Verkehrsentwickclung in Deutsch- 
land (Lips., 1900); M. Sayous, Les banques al- 
lemandes (Paf ii, 1899); Dr. Vosberg-Ketzov, 
Die amtl. Statistik des deutschen Aussenhan- 
dels (Berlin, 1898); Auswartiger Handel des 
deutschen Zollgcbietes (vyd. fiS. iSfad vnitra); 
Deutsches Handelsarchiv (Berl. od r. 1880); 
Dr. P. Voigt, Deutschland und der Welt- 
markt (§tutgart, 1900); Dr. Jan Zitek, Sout$2 
Anglie a Nka na sv^tovdm trhu (Chrudim, 
1899); Handbuch fiir die deutsche Handels- 
marine; Die Steigerung der deutschen See- 
interessen von 1896 bis 1898 (vyd. fi§sk^m 
dfadem vnitra>; R. Werner. Die dcutsche 
Flotte (Mnichov, 1898); E. von Halle. Die 
Bedeutung des Seeverkehrs fiir Deutschland 
(1898); tji, Die Entwickelung u. Bedeutung 
der deutschen Rhedereien (Stutgart, 1900); 
A. von Wenckstern, Die Schaffung und Er- 
haltung der deutschen Schlachtflotte (Lip- 
sko, 1899); Erdmann, Deutschlands Seeherr- 
schaft im XX. Jahrhundert (Berlin, 1900); 
Die deutsch. Kapitalanlagen in uberseeischen 
Landern (vyd. fiSsk^m dfadcm ndmofnim); 
Treptow, Wtist a Borchers, Bergbau und 
Huttenwesen (Lipsko, 1900); F. Zahn, Die 
Entwickelung der deutschen Tcxtilindustrie 
(»Jahrb. fiir Nationaloekonomiec, sv. XV., 
str. 781); t^f. Die deutsche Spiclwaarenindu- 
strie (t., sv. XVL, str. 673); Die deutsche 
Glasindustric (»Export€, 1899, str. 404); Dr. 
K. Oldenberg, tJber Deutschland als Indu- 
stricstaat (Gotinky, 1897); St6rk, Handbuch 
der deutschen Verfassungen (Lipsko, 1884); 
Handbuch des Deutschen Reichs (vyddvd 
fiSsk^ dfad vnitra); Kiirschner's Staats-, 
Hof- und Kommunalhandbuch des Reichs 
u. der Einzelstaatcn (vychdzi rodnfi v Eisen- 
achu); F. von Stengel, Deutsche Kolonial- 
politik (Berlin, 1900) ; Hassert, Deutschlands 
Kolonien (Lipsko, 1899); R. hrab6 Stillfried, 
Die Attribute des neuen Deutschen Reiches 
(Berlin, 1882); vseob. dflleiitost majf publi- 
kacc cisaf. statist.iifadu, toti'2: Statistik des 
Deutschen Reichs, Statist, jahrbuch, Viertel- 
jahreshefte a Monatshefte zur Statistik des 
Deutschen Reichs; novSjsi zemSpis. literat. 
N ka uvddi: A. Kirchhoff a K. Hassert, Ber. 
iibcr d. neuere Litteratur z. deutschen Lan- 
deskunde (Berlin, 1901). 

Mapy: Karte des Deutschen Reiches 
(1:100.000, vyddva kartografickd oddSleni 



N^mecko Qazyk). 



109 



kral. prus. zcmdmefickdho bureau); Rich. 
Lepsius, Geologische Karte dcs Deutschen 
Reiches (1:500.000, Gotha, 1897); W. Koch 
a C. Opitz, Eisenbahn- unci Verkehrs-Atlas 
von Deutschland (1:600.000, Lipsko, 1897); 
trbersichtskarte dcr Eisenbahnen Deutsch- 
Icnds (1:1,000.000, zpracovana v fiS. dfadS 
ielezniinim, BcHin, 1897); W. Liebcnow, 
Kartc von Deutschland zur tJbersicht dcr 
Eisenbahnen (1:1,250.000, t., 1897); C. Leh- 
mann, Bahnpostkarte vom Deutschen Reiche 
(1 : 2,000.000, t., 1897) ; Postleitkarte (1 : 450.000, 
zpracovana v kursovnim odd^leni fiSskdho 
poStovniho lifadu, t, 1897); Karte dcr Gar- 
nisonen des Reichshccres am 1. Oktober 
1897 (1:900.000, vyddna kartografick^m od- 
delenim kral. prusk^ho zem6mSfick(*ho bu- 
reau). 2Tr. 

Jazyk. 

Nomeck^ jazyk ndleii do ^eledi Indoevrop- 
sk^ch a V t^to do skupiny germansk^, 
cine s irisk^m a anglosask^m (nyni 
anglick;^m) v^tev zapadni, kdefto jazyk 
gotsk^ (s pHbuzn^mi) a jazyky skandi- 
navsk^ £. sevcrsk^ po6'taji se za vStev 
v^chodni. V n£m. jazyku zase rozezndvaji 
se tfi velik^ v6tve, jez die zem£pisn6 po- 
lohy oznacuji se jm^ny dolnon^mecka 
(v nfiindch pfi Baltu a mofi Sevemim <^. 
Kemeck^m), hornon^mecki (v jiinich 
hornatinach ai do Alp), stfedonSmecka 
uprostfed mezi obema prvnima. Ka2dd 
z t^chto v^tvi d^li se dclle v nife^i a pod- 
feci, z nich2to zde vyt^ena budtc2 toliko 
hlavni: dolnon^mecka jsou nafeci (dolno-) 
sask^ a nizozemskd (c. nizofranck^) ; 
hornon^meck^ jsou dialekty bavorsko- 
rakousk^ a Svdbsko-alamansk^ (Sv. 
hlavnS ve Virtembersku ; al. ve Sv^cafich a 
Elsasku). RozdSleni stfedon£meck^ch ndfe^i 
ncni jestS dosti ust^leno a nazvy koUsaji; 
ale li^i se hlavn£ dv6 skupiny: zdpadni 
stf edonSmeckd 6. francka s podfe6'mi stf edo- 
franck]^m (v Por^ni od Dusseldorfu po Tre- 
vir, ve vestfilsk^m kraji siegenskdm, v se- 
vero-zdpadnim kout6 Nassavska, v Lucem- 
burce a v sevcrozapadni cdsti Lotarinska), 
r^nofranck^m (v ostatku Lotarinska, v ji2ni 
casti prusk^ho Por^ni, v Hessfch, v severni 
cast! Badenska, ve Falci a sev. Elsasich) 
a horno- t. v;^chodofranckJm (v bavorsk^j^ch 
Francfch, Kobursku, Meiningensku, Vogt- 
lands); v^chodnf stfedon^mecka skoro 
liplnS V krajindch ptkvodnS slovansk^^ch, 
nyni ponemden^ch, s podfedmi durynsk]^m, 
hornosask^m a slezskj^m. — DSleni toto za- 
kladcl se nlavne na torn, kterak souhUsky 
tak fee. okamiit^ (v. Hlasky) z pAvodniho 
gcrmansk^ho stavu (jak se jevi hlavnS v got- 
itind) ddle se pfetvofily posunutim t. fed. 
druh]^m £ili hornonSmeck^m. (O prvnim 
c. germansk^m posunuti v. Germansk(^ 
jazyky.) Tim totii 1. prvotnS germansk^ 
souhlasky temn6 (tvrd^) pfeSly oud (a to 
na podatku slova^ ve zdvojeni, a za jinou 
souhldskou) ve dvojhidsky d. affrikdty: 
0't> P^pA ^^ ^^) anebo (mezi samo- 



hldskami a na konci slov) ve tfiv^ 6. frika- 
tivy: ^^>n, p'^ff, k^hh) a 2. pflvodnS 
gormansk^ souhlasky jasnd (mdkk^) pfetvo- 
fily sc v temn^ (<'>'» *>A ^>^)- Tohoto 
posunuti (zhruba-li sc v£c vezme a nehlcdi-li 
sc k nSktcr^m odchylkam v podrobnostechj 
dolnonSmcina nest!icastnila sc vdbec a od- 
liSila se takto znadngji od obou druh^ch 
skupin; hornonSmdina a ze stfednich ndfeci 
v]^chodofranck6 (kterd se proto pfimo po- 
j Sitdva k hornonemeck]^m) provedly je skoro 
jiliplng; ostatni stfedni ndfe^i (stfedofranckd 
a r^nofranckd) posunula pouzo souhldsky 
pflvodnfi temn^ (v affrikdty a frikativy), ni- 
koli vSak souhldsky pAvodnS jasn^ (v temn^). 
Odtud se vysvetluje, 2e soub$2nS jdou tvary 
(staro)saske a (staro)hornon£meck6 takto: 



1. se zubnicemi: 



s. tiohan 
hn. ziohan 

s.plegan 
hn. pflegan 

s. korn 
bav. chorn 



swart 
swarz 



settian 
setzen 



itan 
izzan 



2. s retnicemi: 
helpan ^skeppian opart 
helphan^skepfen offan 

3. s hrdelnicemi: 



werk 
werch 



wekkian 

wecdkan 



makon 
machon 



Sot 
fuoz 

skip 

skit 

ik 
ih 



4. pfechod jasn^ch v temn^: 



s. dohter beran 
bav. tohter peran 



gebart 
kepan, 

M^nS pronikav^ byly dialektick^ rozdily 
V oboru samohldsek. 

Historicky rozeznavaji sc v rozvoji n£- 
meck^ho jazyka tfi doby, a to star a od 
nejstarSich pamatck zachovan^ch a2 do polo- 
vice (nebo do konce) stoleti XL; stfedni 
odtua a2 do koncc stol. XV.; novd odtud 
do nynSjSka. Pfechody ovSem jsou nenahld 
a urdt^ch hranic mezi temito dobami nelze 
stanoviti, pon£vad2 rozvoj jazyka jest ne- 
pfetriit]^. Rozdily tu jevi se hlavnfi v samo- 
hlaskach. 1. Kde2to v dobS star^ vedlc 
kmenov^ch slabik (jei maji hlavni pfizvuk) 
i slabiky pfedponovd a pfiponov^ drii jeSt^ 
starou rozmanitost hldsek pln^ch, v dobe 
stfedni vetSina t^chto podru2n^ch (m^ne 
pfizvudn]^ch nebo zcela nepfizvu6n]^ch) sla- 
bik pfestdva na bezbarv6m e, je2 zhusta 
i vysuto n. odsuto (na pf . nerita > nerete 
^ nerte ; saibota }> salbete > salbte ; furisto 
^furste'^/urst), 2. Pak tak^ rozsifeno jest 
pfehlasovani, jc2 ve star^ dob6 obmezeno 
bylo skoro pouzc na fl>tf (r<>iM), ve stfedni 
dob£ rozSifeno jest na vSecky hlasky, jei 
ho byly schopny {a ^ae^ o^6, <> > oe, m > m, 
M>rw, ou^du^ Mo>«e). Samohldsky nov6 
doby pak (m. j. podfizenfijsi zjevy) hlavnfe 
lisi se od stfedohn. tim, 2e 1. X.^mki vSecky 
prvotn6 kratkd samohldsky kmenov^ pfed 
jcdnoduchou souhlaskou (pdsobenim pfi- 
zvuku) jsou prodlou2eny (na pf. nimen 
'^nehmettjvil^viel); 2. naopak mnoh6 d^lky 
se zkrdtily (zvlastS pfed zdvojenou souhlds- 
kou, na pf. brdhte'^brachte, ddhte^dachte\ 
wdfen^waffe)\ 3. startS dvojhldsky «o, tie, ie 
sc stdhly V prost^ delky m, «, i {guot^gut 



no 



Ngmecko (literatura). 



guetey>gute, tief [vysl. ti-efl ^tief [vysl. fif\)] 
a naopak 4. star^ d^lky t, u, u (psdno iu) 
se rozvcdlv ve dvojhlasky «/, au^ du (mtit 
]> m«n, hus > /wmi, hiuser ]> hduier), Tim 
vSi'm (a pravopiscm vclmi nedflsledn^m a 
nedokonaT;^m) i vzozfeni i znSni jazyka valn£ 
jest pozm^ndno. 

Z prvnf doby (star^) jsou pamdtky za- 
chovany ze viech ndfed, a£ ovSem nestej- 
n^m postern, ale pfece tak, ie videti jest, 
ie ncbylo 2ddn^ho jednotn^ho jazyka spisov- 
n^ho. Ani v dob& stfcdni k nijak6 dpln6 
jednotS se ncdospSlo, ai v litcrarni tvorbS 
aspoi^ vlastnd hornonSmeck^ch bisnikfl, ze- 
jm^na ve XIII. stol., pozoruje se jak^si ustd- 
leni V jednotngjii fc6. Zakladem jejim je 
ndfe<^i Svdbsk^, ale tak, 2e z posunuti sta- 
r^ch jasn}Jxh (m6kk^ch) souhldsek zachovan 
pouze pfechod </>/ (na pf. dohter'^tochter), 
kdeito b 2L g zavlddly po zpflsobu ndfeci 
franck^ch. Ale vedle spisA v t^to jcdnotnSjSi 
feci slolen^ch jsou takd jin^ v ostatnich 
ndfeiich, kterd zvlaSti vc stol. XIV. a XV. 
domohla sc zasc rozhodn^jSi vlddy. Tcprve 
V nov^ dobS zjedndna jest na velik;^ pro- 
spgch ndroda i literatury jednotnd n^mecka 
fe^ spisovnd. Uchystana byla tim, 2c v ci- 
safsk]^ch lifadech a listindch odtud vyddva- 
n^ch zncndhla ustalovala sc jednotnejSi fe£ 
t. zv. kanceldfskd, nejdfive v Lucembur- 
skd kanceldfi v Ccchach, potom v Habsbur- 
sk6 ve Vidni, u kniiat saskjch v MfSni. Za- 
kladem tu byla od pocatku sm6s stfedni 
n^m^iny (hornosask^ i. miSeftsk^) s bavor- 
sko-rakouskou, jak sc pfirozenfi vytvofila 
na soumezi obou dialektflv. Pfirozenou po- 
tfebou vespoln^ho dorozumivani vldda feci 
kancclafskd se Sifila, rozdiiy dialektick^ se 
otfraly, tvary a zdsoba slovni vyrovndvaly. 
Za rcformace Luther t^to (saskd) fec^i kan- 
ccldfskd pou2il ve svdm pfckladS biblf a 
sv^ch hojn^ch ostatnich spisech polemick^'ch 
a didaktick^ch, a tou mirou pfisp61 k roz- 
Sifeni a upcvndni jeji'mu, 2e casto naz;^vd se 
i tvflrcem nov^ feci spisovnd. ft.ec tato, do 
zna^n^ miry umSIe ustdlend, ostatnS nebyla 
hned a naiednou obecn6 pfijata. Nejddlc od- 
porovaly krajni kon^iny nSmeck^ho lizemi, 
Sv^cary a kraje pfiraofsk^; ano v Nfzozcmi 
fee Lutherova vflbec platnosti nenabyla, 
tarn vyvinuly se na zaklad^ domdcich ndfecf 
jin^ spisovnd feci dv6: nizozcmskd c. hol- 
landskd (v. t.) a flamskd £. vldmskd (v. t.). 
Ale V ostatnich krajich vlastniho N-ka asi 
ve stu letcch jednota byla zjedndna i upev- 
n^na. Nafe^i lidova ov^em 2iji ddle sv^m 
2ivotem a pfirozen^m v^vojem neustdlc od 
pevndjSi fe<^i spisovnd sc vzdaluji; vSak lite- 
rdrnS vzd^lavaji sc leda z libAstky jednot- 
livcfl. (Dolnon6meck6mu dialektu nyni fika 
se plattdeutsch.) 

(Podrobnd pouSenf ve vSech otdzkdch, t^- 
kajicfch se nfiraeck^ho jazyka a jcho pfi- 
buzn^ch, poddvd H. Paul, Grundriss der 
germanischen Philologie [2. vyd. ve 3 svaz. 
Strasburk, Trubner], kde sc vykazuje t^2 
hojnd literatura pomAcek. Srov. zvldStS: 



J. Grimm, Deutsche Gramm.; W. Wilmanns 
Deutsche Gramm.; W. Braune, Althochd. 
Gramm.; H. Paul, Mittelhochd. Gramm.; Dr. 
Fr. Willomitzer, Deutsche Grammatik. — 
Slovniky: Graff, Ahd. Sprachschatz ; |Be- 
necke] Mailer & Zarncke, Mhd. Worter- 
buch; M. Lexer, Mhd. Handw6rterbuch ; tJ2 
Taschenwdrtcrbuch ; J. a W. Grimm, D. 
WOrterbuch (dosud nedokon^en); M. Heyne, 
H. Paul; Fr. Kluge, Etymol. Wdrterbuch 
a j.; J. Grimm, Gesch. d. deutsch. Sprache; 
H. RQckert, Gesch. der neuhochd. Schrift- 
sprache; O. Behaghel, Die deutsche Spra- 
che.) . VM, 

Literatura. 

Pfehlf2ime-li literat. ndroda po fad6 sto- 
Icti, jest snad nejpfimfifenfejSi, pfimknouti 
iednotliv<5 iase literatury k historii a v^voj 
literatury sledovati zdrovefi s prflbShem dS- 
jinn^ch udalosti. Tu pak pfirozenS vzniknou 
dv6 periody nejv]^znain6jli, doba pfedhisto- 
rickd a doba historickd. Udobi pfedhisto- 
rickd sahd od dob nejstarSich a2 k dob^, 
kdy ndrod nSmcckJ iinnS zasahuje v dSjiny 
svfttov^. Psanjch pamdtek literdrnich z doby 
t^to, jako2 viibec z doby pfedkfesfansk^, 
ncni, ac^koli m61i Germani zvldStni pfsmo, 
runy, jeho2 se u2ivalo k dcelAm vdSteck^'m. 
Tim ovsem neni feSeno, 2c by v dob€ pfcd- 
historickd nebylo Ize mluviti o jejich 2ivot6 
duScvnim. I v dobdch ncjddvnfijSich duch 
lidsk]^ hldsi sc k 2ivotu. Germani tak jako 
ndrodov6 indoevropSti vflbec mSii sv6 nd- 
bo2enstvi, svou mytholoj^ii, meli pfedstavu 
o nWem vySSim, co jest mimo ilov6ka, odu- 
Scvi^ovali a zosobfiovali pfirodu, s ni2 2iU. 
v neustdl^m styku, a zjevy pFirodni pfi^'tali 
pflsobeni ncviditeln^ch bytosti vySlich. S nc- 
uriitosti jejich pfedstav souvisela vira v tyto 
bytosti a jejich fantasie t6to vifc ddvala 
vjraz pfi obetech, slavnostech pohfebnich, 
slavnostnich prQvodech a d&lc2it]^ch uda- 
lostech vflbec, je2 byly provdzeny v^znam- 
njmi slovy a rhythmick^mi pohyby. Tacitus 
ve sv(S Germanii dosv^dJuje ndbo2ensk^ kult 
German^, provdzen^ slavnostnimi pisndmi. 
Byly to pisne sborovtS a nazjvaly se laikas. 
Tak^ kdy2 tdhli do boje, vz^vali bohy a sobS 
doddvali odvahy zp6vem, kter^ slul barditus; 
die toho, zda znSla piseii silnSji 6i slab^ji, 
usuzovali o vjslcdku bitvy a abv silu zp6vu 
zv^Sili, ddvali pfed lista 5tit; odtud to jmd- 
no {Schildgesang). Padl6 hrdiny velebili pis- 
nSmi tak jako slavne ^iny pfedkfl, neschd- 
zelo zpSvu pfi hostinach, za zpfivu sva- 
tebniho ncvSsta odchdzela do nov^ho do- 
mova. Proti tfimto pisnim sborov;^m do- 
sv^d^ena ie vSak tak6 pocsie, kterou pfed- 
ndSeli I'cdnotlivci, a to pfi prfipovSdech 
zafikacich; vzdcn^m dokladem tohoto druhu 
poesie jsou dvfe prflpov^di, je2 arci na- 
psdny byly teprve ve stol. X., dv6 zafikaci 
prflpovSdi meziborsk^, Merseburger Zauber- 
spruche, s nich2 rdz pohansk^ neni posud 
setfcn a je2 jsou prosty vSeho 2ivlu kfestan- 
sk^ho. Starou poesii tuto vyznaCuje verS al- 
literujici. 



NSmecko (literatura). 



Ill 



.V- 



:y\. 



V 2. polovici II. stol. strieni byli kme- 
nov^ germanitf, jejichi sidla sc prostirala 
od mofe Baltick^ho a2 k Pred^lu a na jih 
a2 k slezsk^m hranicim, proudem stShovani 
ndrodfl; vystupuji na jcviltS dSjin svStov^ch, 
pod'ni se jejich doba historickd. Prou- 
dem tim stfeil se nirod germansk^ se vzd6- 
lan^m, mocn^m sv6tcm hmsk^m. Vandalovd 
ohroiuji fiSi 6.imskou na Dunaji, a r. 214 
pfi severnim pobfeii mofe Cern^ho s 6.f- 
many poprv6 sc utkaji Gotov<?, kmcn, 
kter^ zahajuje germansk6 kfesfanstvi a stoj{ 

V 6ele germansk^ literatury. Geniainf biskup 
jejich Wulfila (r. 311— 383), horliv^ hlasatd 
viry kfcsfansk^ a v^rn^ zastdnce arianismu, 
pfelo2il narodu sv^mu bibli, snad nc celou, 
ale jistfi Nov^ zdkon, uiiniv ^thick;^ podklad 
a zasady nov^ho u^eni pHstupn^^m lidu zp{i- 
sobem, kter^ byl dalek v§i spekulace; do- 
vedl toho proto, 5e dilem sv;^m vyhov^l 
duchu gotsk^mu. A nejenom to, on vytvofil 
tak^ zvldstni pismo a jazyk gotsk^ udinil 
tak pro v6ky budouci v]^chodiskem jazyko- 
zpytn^ho baddnf. Ob6 jest vclk]^ iin, ktcr^ 
v5ak cele oceniti mSly teprve vfiky pfiSti. 
Nebof kmenov^ v^chodogermanSti pfes jed- 
notnou konfessi nedovedli ^eliti cirkvi ortho- 
doxni, ani zaujmouti misto mezi civilisova- 
n^m sv^tem ostatnim; svflj i&kol d£iinn^ 
vyplnili zihy. Za to tfm d^le udricla se 
upominka na n£ v pocsii. To hnuti dcjinn(^, 
jei je zachvatilo, dalo vznik nfimcck^ po- 
v^sti bohat'^rsk^. Epick6 basnictvi boha- 
t^rsk^ dosvScfceno jest jii u Gotfl. Jordanes 
zmiiiuje se o star^ch pfsnich, jimif op6vovali 
sv6 taieni od Visly k Cern^mu mofi. Ale 
ndrod gotsk^ sdm ani v t6to poesii sc ne- 
udriel; pov6sti bohat^rsk^ neSlo o cel^ na- 
rod, n^bri o jednotlivce; tito sv]^mi vynika- 
jicimi ciny stali sc pfedm6tem ndrodni poesic 
epick6. Jest to pf edevSim Ermanarich (f 375), 
za nehoi HSe Gotskd podlehia Hunflm, a 
Theodorich (f 626), zakladatel fiSc V^^chodo- 
gotsk^ V Italii. Burgundovd vzpominali Gun- 
dikara, za n6ho2 j^iSe jejich podlehia Hunflm, 
pozdgji Frankfim (r. 437), a Hunov^ sami 
leleli pordiky a smrti Attilovy a ztroskotdnf 
obdvan^ fiSe jeho. U kmcnA zdpadogerman- 
sk^ch v^znamu nabyl Chlodvik, zakladatel 
fiJe Franck^, a jeho syn Theodorich i vnuk 
Theodebert, jejichito pamatka udriela se 

V pov6sti o Hugdictrichovi a Wolfdietri- 
chovi; pekn^ho rozvoje dospfela povSst bo- 
hat^rskd u Langobarda, jak dosv^dcujc Pau- 
lus Diaconus. Tato poesie Si'fila a udrfovala 
se arci pouze ilistni tradici, kterd 2ila jednak 
mezi lidem sam^m, jednak se sd^lovala p6vci 
z povoldni, putujicimi po dvorech panovni- 
ck^ch a k jednotlivfm kmenflra; typem je- 
jich jest onen widsfa (daleko putovavsf, der 
Weitgereiste), o nemi mluvi bdsefi anglo- 
saskd ze VI. stol. Epickd pisnS tyto, vziiikl^ 
pod dojmcm uddlostf historick^ch, bjvaly 
slucovdny s mythy, a tento iivcl historicko- 
mythick^ vyzna^uje je v podobS, v jak6 
pfeJly a pozd^ji trvale zaznameiiany byly 
hlavn6 V poesii staroseverskd. 



Epochdlni uddlostf pro literaturu n^me- 
ckou bylo, kdyi po Gotech tak^ ostatnf 
kmenove nfimedti pf ijali kJ^esfanstvi. 

V torn vfldii dloha pfipadla Frankflm, je- 
jich2 krdl Chlodvik ucinil panstvi fimsk^mu 

V Gallii konec a ktefi na rozdil od Van- 
dalflv a Burgundfl hldsili se ke katolicismu. 
Tim se dostali v ilzk^ styk se vzdSlanostf 
Hmskou, a s rozSifovanlm viry katolick^ 
spojovali takd Si'feni kultury, zejm^na kdy2 
novou vfru pfijali takd Alamani, Anglo- 
sasov^, Frisov<^, Bavofi a Duryndan^. Horlivi 
missiondfi usilovali o reformu cirkve, v nil 
pfirozenfi byla vira s pocdtku ncdim ryze 
vn6j§im a teprve znendhla pozndni jeji pfe- 
chdzelo V hlubSi cit. V^chodiskem t^chto 
snah stal sc pi^isnS asketick^ kld^ter, jej2 

V Luxeuilu zaloiil irsk^ mnich Columban; 
jeho 2dk zalo2il d{ile2it]^ klaStcr sv.-havclsk^, 
a pfesnou organisaci snahy ty utvrdil apo- 
5tol N6mcfl Bonifdc (v. t. 1). PeCoval 
o vym^ceni ndboiensk^ch 2ivlfl pohansk^ch, 
o jednotu uccni a ritu, zaklddal kldStery, 
zavadel feholi benediktinskou; zasady svc 
uplatnil nejprvc v. cirkvi hessko-durynsk^ 
a bavorskd a chtSl tak rcforniovati tak6 
franckou; dilo to prov^sti rau v§ak nebylo 
dopfdno, ale pokrac^oval v n6m Pipin" a 
dokonal je Karel Velik]^. Karlu Velikdmu 
vice nefli Bonifdcovi na srdci leiela pravc 
strdnka kulturni. Pfcdev5im slo o vzd61ani' 
mnich&v a t^ch, kdo se jimi melistdti; mSli 
se sezndmiti s litcraturou fimskou, Columban 
sdm sklddal latinsk(5 basnd, rovne2 Bonifdc, 
kter^ take kompiloval grammatickou a me- 
trickou uiebnici. Zdhy pfihlifelo se takd 
ku vzd^ldni kncfi sv6tsk]^ch. Pfi sidlech 
biskupsk;^ch zakldddny Skoly a stanoveny 
poiadavky a mira v6d6nf, jim2 duchovnim 
bylo vykdzati se: 2addno trivium (grammatika, 
dialektika, rhetorika) na stupni nif§im, qua- 
drivium (arithmetika, geometric, astronomic, 
theorie hudby) na stupni vy§5im. Karel 
Velikj^ vydal nafizeni, kter^mi sc pfikazo- 
valo 1 laikfim osvojiti si nejcn zaklady viry, 
ale i znalost 6teni. A jako pccoval o vzde- 
Idni lidu, tak dbal i o vzdfelani dvora. Takd 
clenov6 rodiny panovnickd a rodin Slechti- 
ck^ch mcli si osvojiti ndleiite vzd^ldni, jak 
tomu ostatnS bylo ji2 za Merovingflv. Karel 
sdm byl znatelem vzdelanosti antick^, po- 
voldval udence z Italic ke dvoru, sdm sc 
dal vyu^ovati v grammaticc, pfi dvofe jeho 
pfisobili Alcuin a Paulus Diaconus. Slo tu 
o vzdSldni vy§si a to pfechdzelo i na kruhy 
SirSi. Alcuin zaloiil kldSterni Skolu v Toursu, 
Hrabanus Maurus ve Fuld6 a ty staly se 
stfcdiskem snah vzd^ldvacich, pfechdzejicich 
na kldStcry a §koly jind. Vznikla tak litera- 
tura theologickd, grammatickd, encyklopac- 
dickd a bdsnickd, povstdvaji kroniky sv6tsk<S 
i kldSterni, pSstovdna historiografie dvorskd, 
Einhard podlc Suetonia napsal 2ivotopis 
Karlflv. V5e to jest arci pouhou reprodukci 
nebo kompilaci ze star^ch spisovatclfl du- 
chovnich i svStskych, ndzory sv^mi tkvici 

V pojimdni biblick^m, a vSechno to slcduje 



112 



NSmecko (literatura). 



jeden cil, osvojiti si jazyk latinsk^ jakoito 
jazyk literatury klassick6 a kfesfansk^. Ale 
pfes to byly to pfece prfikopy k zdkladAm 
vlastni literatury n^meck^. Jisto v5ak jest, 
ie tradice epick^ pocsie ndrodni i nyni 2ijc 
ddl. Karel Velik^ dal dokoncc, jak tvrdi 
JL*ho biograf, star^ pisn6 sebrati, ale sbirka 
ta, jei by mfila v^znam nedocenitdn^, za- 
nikla; langobardsk^ d^jiny Paula Diacona 
^erpany jsou z tradice narodnf. Stkv^l^m 
sv^dectvim dalifho trvani poesie ndrodni 
jest basefi, ktera se po staleti udricla a2 
do dob Karlov;^ch a za jeho doby poprv^ 
byla napsdna: piseA o Hildebrandovi 
(v. Hildebrandslied). Jest to slavn;^ do- 
kument staron^meckd poesie narodni a spohi 
jedin^. Ot>jevcna byla v klaStefe Fuld^, nyni 
nachazi se v Kasselu spolu s latinsk^m ko- 
dexem, na jeho2 prvni a poslednf stranu 
s poddtku IX. stol. byla napsana. Motiv je 
vysoce tragick^: jdc o siln^ konflikt mezi 
pokrevenstvim a ctf bohatjrskou, v nfimi 
se ocitnou otec se synem, zcela ve smysle 
nazoru stard doby. Tragiku motivu basefi 
tluniodi vain^mi, zadum^iv^mi vcrSi alliteru- 
jicimi, je2 pfes fragmentarnost daji tuSiti 
v^sledek, vit£zstvi synovo. Spolu jest pfseft 
o Hildebrandovi filologick^ unicum: psina 
jest podivuhodnou sm£si tvartk dolnosask^ch 
a hornoncmeck^ch, a Ize to vysv^tliti tak, 
2e basefi pAvodn5 dolnosaskou z chatrne 
pamSti napsal pi'saf hornon^mcck^, die tdto 
pj^edlohy pak vepsali ji dva pisafi ve zmi- 
n^n^ kodex, sami pro ni nemajfce ndlc2it^ho 
porozumSni; proto text vykazuje hojnfi po- 
ruSeni a mezer. Ale jest to pamdtka vzacnd, 
kterd se udriela pfes nepfizniv^ okolnosti, 
je2 bdsnictvf narodnimu nastaly snabami 
cirkve. Ta jala se jazyka nSmeck^ho uiivati 
k i!i(^elAm vlastnim. Latinsk^ slovntky byly 
opatfovany n^meck^mi v^klady, byly dindny 
glossy, sestavovdny glossafe, z nich2 nej- 
starli jest Vocabulanum Sancti Galli z VIII. 
stoleti, myln6 pfiiitanj sv. Havlu; vznikaly 
verse interlineirni, jestli2e se glosso- 
valo slovo od slova, a to nejen v;^znamov^, 
n;^br2 i grammaticky, jako pfi sv.-havelskd 
fcholi bcncdiktinsk^ z IX. stol., a od t^chto 
pfekladfl nciSpln^ch a iSryvkovit^ch pfeSlo 
se k pfekladAm souvisl]^m, aby se nov6 uceni 
rozSifilo mezi lid. Sepsany kfestni formule, 
z nich2 nejstarSi jest saska (r. 772), vykla- 
dana modlitba Pang, vyznani viry na zdkladg 
orthodoxnich v^kladA (katechismus Weissen- 
bursk^, frisinsk^ v^klad Ot6ena§e), ob6 
modlitby tak^ pfekldddny. VSfici musili se 
jim uciti z pamSti, duchovni meli povinnost 
konati homilie v fedi lidu. Dochovala se 
i fragmentdrni sbirka pfekladd, ur^end asi 
pro kruhy dvorsk^; nejdflle2it£jSi znichjest 
pfeklad spisu, v n6m2 Isidor Sevillsk^ liaji 
pravd uceni kfestansk^ho proti 2iddm, nej- 
lepii, CO za Karla Vel. bylo napsdno staro- 
ndmeckou prosou. Z nafizeni Karlova po- 
fidil Paulus Diaconus latinskou sbirku ho- 
milii, pozd(^ji takovou sestavil Hrabanus 
Maurus, aby duchovni pfi liknavosti, ktcrou 



dosti jeStS ddvali na jevo, mohli z nich cer- 
pati pro kdzdni v fe2i n£meck6. VSechno to 
vznikalo z potfeby praktickd. Bylo vSak mdlo 
d6inno vltlpovati lidu nov^ udeni spekulativr 
nimi traktdty theologick^^mi a pouh^m v^- 
kladem Pisma a modliteb. Aby zdjem lidu 
o Tih se zv^Sil, sdhnuto k prostfedku ji- 
ntou: zdjmy cirkevni uvedeny ve spojeni 
s ti'm, na 2em lid posud stdle Ipdl, s jeho 
poesif, hlcd^no obsah jeji ndrodni zam^niti 
s kfesfansk^m. V torn smysle slo2ena jest 
poetickd modlitba Das Wessobrunner Gebet, 
nalezend v bavorskdm kldStefe Wessobrunnu. 

test to bavorsk^ pfevod originalu starosas- 
:6ho, pochdzejiciho z r. 772; mctricky spo- 
jujc se V ni vcrS epick^ s paroimiaky, t. j. 
kratk^mi verSi alliterujicimi. Bfih, ktcr^ jest 
od vScnosti, da takd moc zvit^ziti nad zlem — 
to jest jejim obsahem. Bdsnik odvoldvd se 
V i!ivodnich slovech k sdSleni Ustnimu, tak 
jak to shleddvdme v poesii staroseverskd, 
a pfechdzeje k v^ci li^i prdzdnotu a pro- 
stotu, ktera pfedchdzela pf ed stvof eni'm sv^ta, 
zcela ve zpusobu Eddy, a tak se v n{ slu6uji 
oba momenty, narodni a kfesfansk^. Po- 
dobn^ zjev shleddvdme pfi fragmentdrni bdsni 
Muspilli {Weltbrand), slo2end r. 830-840 ba- 
vorsk]^m duchovnim, jcji2 rukopis pochdzi 
z kldStera sv.-emmeranskdho v l^ezn^ a nyni 
jest V MnichovS. Bdscn \\ti osud duSe po 
smrti na zdkladS bible a latinsko-kfesfan- 
sk^xh pramend a pfi lictni bojc mezi Elid- 
Sem a antikristem navazuje na pfedstavy 
pohansko-mythologickd. Star6 2ivly mytho- 
logick^ obsah uje takd velkd bdseA staro- 
saska He Hand (v. t). Skladatel bdsne byl 
duchovni, ale opravdov]^ bdsnik, kter^ dalek 
jsa theologick<5ho reilektovdni z harmonie 
Tatianovy s dobr^m vkusem a rozmyslem 
vytvofil skutccnou basefi. Charakterisuic jej, 
2e ndzory cvangelick^ akkommodoval duchu 
a ndzoru n^roeckdmu a ve vSem vAbec citil 
jako bdsnik svdho naroda; klade ddraz na 
germanskou v^rnost manskou, projevuje 
sm^slcni aristokratickd, poukazuje na kra- 
lovsk^ rod Kristfiv, vypravovdnim sv^m do- 
vcde uchvatiti. Lze fici, 2e poddni kfesCan- 
ske zgermanisoval. Zcela jind cile sledoval 
Ot fried (f kol r. 870) svou knihou evan- 
gelii, Evangelienbuch: on bdsnil jako2to uccn^ 
theolog. Ze tXyf evangelii vybiral die vlast- 
niho pldnu a sestavil v nafcci jihofranckdm 
basefi o pSti knihdcb, kterou chtSl celiti 
klassickd i kfestanskd literatufe latinsk^. 
Nebyl takovy talent jako bdsnik Helianda, 
ale u2il k bdsni v^tSiho appardtu vSdcckdho, 
je mnohem subjektivnejSi, theoretisuje, je 
didakticky a misty lyrictSjsi; takd jeho bd- 
scii md ndtcr nemecky. OtfriedAv v^znam 
je po jedncS strance vclik;^: jest to prvni 
bdsnik nfimecky, jej2 zndme jmdnem, a prvni 
u2il r^mu; verSe jeho zbudovany jsou na 
principu stfiddni dvihu a kladu, a ohh polo- 
vice jeho souvisi ne ji2 alliteraci, je2 sem 
tam arci posud se vyskytuje, ale r^^mem. 
Tim uvcdl nemeckou poesii na novou drdhu. 
Bdseii jeho dochovdna jest v nSkolika ruko- 



N^mecko (literaturaj. 



113 



pisech, nejzDameDitijSi z nich jest videdsk^. 
N^kterd mista jeji urdena byla pro zpev, 
odtud Otfriedova lyriinost. V dob£ Ot&rie- 
dov6 vznikly i jin6 menif basni n^mecko- 
kfesfansk^, jako piseft o Petrovi, Kristovi 
a Samaritdnce, modlitba augSpurskd, mo- 
dlitba Sigihartova a jeiti pfed Otfriedem 
snad pisefi o sv. Jiff, nejstarSi legeDda n£- 
mecka. 

Tak se literatura n^meckd za Karlovcfl 
po^ala vyvijeti dost ut^ieni. Ale fiSe Kar- 
lova byla ohroiena nebezpe^im vnSjSim i 
vnitfnim, dynastie Karlovcfl octla se v dpad- 
ku. Ten jednou jeSt^ se vzepjala: tenkrite, 
kdyi roku 881 vnuk Karla Hol^ho, Lud- 
vfk III., u Sancourtu porazil div6 pohan- 
skfS Normany. Vit^zstvl jeho oslavovala 
jihofranckd bdseft Ludwigslied, opSvujfcf 
posledni chvile slivy franck^ a dynastie 
Karlovsk6. Kdyi pak za Otty I. panstvf n£- 
meck6 8 Franlcfl pfeSlo na Sasy, nepfeSly 
na n6 ziroveii tak^ snahy jejich v p6stovani 
literatory. Jindfich I. sam neum^l ani ifsti 
ani psati, Otto a2 do poloviny sv^ho iivota 
rovn62 ne. nem^li zdjmft literdrnfch. Tak 
z dlouh6 doby pftldruh^ho stoleti, z doby 
cisafii sask^ch a prvnich dvou Saliovcfl, ne- 
mdme i&dni bdsne n^meck^. P6stovino bylo 
jen bdsnictvi a prosa latinski v kldStefich 
a pfi dvorech. Latin ski poesie pSstovdna 
byla hlavnd v kliiitefe sv.-havelsk^m. Not- 
ker Balbulus zavedl nov^ drub duchovni 
lyriky, sequence, drub zp6vu pfedndSen^ho 
po # graduate a hallelujah, kter^ nastoupil 
misto dHv^ji^i dlouhotrvaj id modulace po- 
sledni slabiky bez textu. Soudasnik jeho 
Tuotilo nov6 skladal t. zv. tropy, jimii text 
evangelii roziifoval pro zp6v cirkevni. Jin^ 
noy^ drub poesie byla poesie zvifeckd, ter- 
pajtci ze zdroje zlatinisovan^^ch bajek aisdp- 
sk^ch, jichi znimost u Frankfl dosvM^aje 
r. 612 kronikif Fredegar Tourak^, a z Fy- 
siologa, knihy vznikl6 v Alexandrii a pfe- 
niSejici vlastnosti zvif ecf symbolicky na lidi. 
Kolujice mezi lidem, k n£mu2 dostaly se 
z klii^teHiv a pSvci, daly tyto bajky vznik 
eposu zvifeck^mu, jehoz dokladem nejstar- 
Sim jest Ecbasis captivi (v. t.). Bdseft sloiil 
mnicn kl^tera sv.-apersk^ho v Toulu, kter^ 
motivy z bdje zvifeci allegorisuje svflj vlastni 
iivot, sv^ poblouznSni a polepdeni. Poesie 
starii sice 2ila v dstech lidu, ale literatura 
ndrodni tak dokoncc ustoupila do pozadi, 
2e na pf. n^meckd piseji na sv. Havla, kte- 
rou sloiil Radpert, dochovala se jenom v la- 
tinsk^m pfekladi. A pov^st bohat^rskd do- 
tud lijfci raezi lidem dala vznik dflleiit^mu 
eposu, slo2en^mu ne fe£i n6meckou, n]^br2 
latinskou: Waltharius manufortis, je2 slo2il 
sv.-havelsk^ mnich Ekkehart r. 930, opra- 
vil uditel jeho Geraldus a v XI. atol. pfe- 
pracoval Ekkehart IV. — v t6to poslednf 
podob^ se ndm bdscii dochovala. OpSvuje 
odvd2n^ i&t^k Walthera, syna krdle aquitan- 
sk^ho, a Hildegundy, dcery krale burgund- 
sk^ho, z rukojemstvi Attilova a kone^ng 
i jejich vitfizstvi nad viim protivenstvim. 

Ottfiv SlovBik NaoCn^, cv. XVm. 8/7 1901. 



Basefi arci neni prosta pfimeskfl kfesCan- 
sk^ch, ale zdklad jeji tvofi bdseii staro- 
nimeckd; ze zpracovdni germansk^ho do- 
chovaly se jen nepatrn^ fragmenty eposu 
anglosaskdho a stf. hornon£meck6ho, staro- 
saskd Thidrekssaga, nari2ky a pisn6 v Nibe- 
luncich a v Biterolfu. Zijem o literaturu 
a vzd61ani klassick6 na dkor ndrodniho 
stupftoval sc vie a vice, kdy2 Otto I. sam 
jal se pedovati o vzd^lini vlastni a dvora. 
Ten krddel vc SlepSjich Karla Vel., a jako 
za tohoto Ize mluviti o renaissanci franck^, 
tak nyni o sask^, a op6t tato renaissance 
pfechazi ode dvora ve kruhy Sirii. Tak tomu 
bylo i za Otty II. a III.; i 2eny m&ly ilidast 

V uden^m vzd^ldvini, pfedeviim chof Otty I. 
Adl^ta, chot Otty II. Theofana, net onoho 
Hedvilca a sestra jeji Gerberg. SpolupAsobily 
oviem i kldStery, zejm^na po pfisn6 ask^- 
tick6 reform^ 2ivota mniisk^ho, kterd vyila 
z kldStcra Cluny, zalo2en^ho r. 910 v Bur- 
gundsku; askdsi tu velice podporoval a utvr- 
zoval bratr Otty I. Bruno, pfeSla i ke dvoru 
panovnick^mu a obrd2i se tak^ v literature 
t^to doby renaissandni. JeptiSka Roswitha 
z Gandersheimu (* kol r. 930) napsala Sest 
latinsk^ch dramat prosou, jimi2 zmoraliso- 
vala dramata Tercntiova a z nich2 vane 
klditerni odHkdni. Skladala tak^ legendy, 
basnicky lid d6jiny sv^ho klaStera a vlddu 
Otty I. Rod OttAv byl i jinak oslavovdn, 
kF&tk]dmi pisn^mi, arci latinsk^mi. Zajimavou 
v^jimku z t6to poesie naskrze latinsk^ iini 
pisefi De Heinrico, velebici vdvodu JindJ^icha 
bavorsk^ho, bratra Otty I.; v ni verS latin- 
sk^ stHdd se s n^meck^m a tudii slovo 
latinsk^ rymuje se s nimeck^m; jak^ licel 
toto kuriosum m61o, je t62ko fici. Vedle 
t6to poesie seriosni a askdtick^ vnikaly do 
literatury pfece tak^ 2ivly sv^tskd vlivem 
stykfl Otton&v se svStem byzantsk^m, rflznd 
novelly a 2erty, pikantni a obveseiujici. Ty 
vedly k nov6mu druhu poesie, s nim2 se 

V literatufe nSmeck^ setkdvame poprv^, 
k neistarSimu romdnu poctick^mu Ruodlieb; 
roman je fragmentirni ; vypravuje o rytifi, 
kter^ zahy pozbyv otce hledd itfisti v cizind, 
vykazuje sloudenf pov6sti bohat^rsk^ s no- 
v^mi 2ivly novellistick^mi a ma v^znam kul- 
turn6 historick^; slo2en byl od mnicha kld- 
Stera tegernseesk^ho. — Tak tedy za pa- 
novnikfl sask^ch poesie ndmeckd ustupovala 
do pozadi za latinskou. A pfece vystoupil 

V dob6 t^to mui, kter^ svou dinnosti lite- 
rarni cht61 k platnosti pfiv^sti jazyk mateN 
sk^. Jest to Notker Labeo (f 1022), zvan^ 
pro sv6 zdsluhy o jazyk ndmeck^ Teutonicus. 
Nebyl basnik, ale v£dec, kter^ se sv;^m Uko- 
lem uditelsk^m jako2to pfedstaven^ klaStera 
sv.-havclsk6ho spojovai p^d o vypSst6ni 
nemeck^ prosy, a to jsa si v6dom, 2e vy- 
udovdni mA2e se zdarn6 diti jedin^ na za- 
kl^dS matefitiny. Za tim i!icelem pfelo2il 
2almy (rukopis vSak, z n6hoi dilo toto znime, 
pochdzi teprve ze stol. XII.), Bo^thiAv spis 
»De consolatione philosophiaec, Martiana 
Capelly >De nuptiis Mercurii et Philologiae«, 

8 



1 1 4 N^cnecko (literatura). 

Bodthii&v kommentif ke katefforiim Aristote- i Dante. Ldtky biblicK^ beron se za pFedm^ 

lor^m a zpracovini AristoteTovy hermencu- basnick^ch zpracovini, a neni to pouhi pa- 

tiky. SaiDOstatn^ napsal latinskou rhetoriku, rafrase; ve zpracovani prvni knihy Mojii- 

promiienoa misty n^meck^mi, tak jako na- Sovy ve Wiener Genesis bisnik volnou for- 

opak ▼ jeho spisech ntoeck^ch nechybi mou metrickoa vici staroz^onn^ pfipini 

vfoiek latinsk^ch; jin^ spisy jeho, jako z<L- k pfitomnosti a pom^riiin soudob^m, a to 

klady arithmetiky a pfeklad knihy Hiob, beze vSi aak^se; ryze epicky, beze vii sym- 

Catona, Vergilia a Terentia, se ztratily. Slo * bolicke morilky Mil bisnik prvni polovice 

mis pfi torn o vytf ibeni jazyka, je2 vrcholi XII. stol. litisky 2idflv od Faraona a odchod 

V zikoni o fonetice vl^ni a o pravideln^m * jejich v Exodu, pfi 6em2 Isra^lity obdafuje 
pHzvukovini slov. B^valo by velmi v^- pf ednostmi nimeck^ch rytifA ; tim vice alle- 
znamn^, kdyby snaby jeho bvly naily nd- gorie a v]^kladft theoretick^ch jest ve zpra- 
sledovnikfiv. Ale tak se nestafo. covdni starozakonn^ch d6jin ai k Josuovi, 

Vliv cifkevni vzmdhal se b^hem XI. a XII. dochovan^m ve vclik^m rukopisc Voravsk^m 
stoleti vie a vice. Politicky papeistvi teli (Vorauer Genesis). V rokopise torn do- 
moci fimsk^, v organisaci vnitfni odd£luje chovdny jsoa tak^ bdsn6 pani Avy (v. t.), 
se 2ivot duchovni askdticky dfisledn6 ode v nichi h'ci livot Kristflv a hrflzy Antikri- 
vleho sv^tsk^ho. Zdjem pro klassicismus ve stovy, jak udinil tak6 hessk^ b^nik ve irag- 
v6d£ pfeiel ve filosofii specificky RfesCan- mentirni bdsni Friedberger Christ und Anti-^ 
skou, vc scholastiku, jejimi stfediskem stala christ a jak dinili tak^ jini. Ava jest prvni 
se Francie pflsobenim Ab^lardov^m, a takd bisnifka n^mecka, o jejim 2ivot£ nevime 
poesii ovlddaji idee v^hradnS kfesCansk^. To v$ak nic. Li£i misty dost vfele, ale celkem 
zejm^na v torn dnihu poesie, s nim2 se v lit. su5e. Jest zajimav^, ze vice nei u ieny vynikd 
nem. setkivdme poprv^, v dramatS. Pft- cit a 2ivel lyrick^ u bdsnika: Wernher 
vodnidramanSmeck^ jest drama duchovni; ' slo2il r. 1172 tfi pisn£ o Panni Marii Driu 
\ ono vzalo pftvod svflj v ndboienstvi, tak liet von der maget, die pseudoevangelia 
jako u nirodo jin^ch. Nejstari^i zdrodek jeho MatouSova. Ty tfi pisn6 jsou tfi knihy, 
shleddvime u Tutila, jeni velikonodni evan- v nichi bisnik vypravuje o rodiiich a naro- 
gelium Markovo pfizpasobil k pfednesu dra- j zeni Panny Marie, o jejim d6tstvi, zasnoubeni, 
matick^mu. Ldtku bralo drama z v;^znamn^ch  podeti a o narozeni a 2iti JeiiSov^ a2 k litiku 
slavnosti cirkevnich, pfedevSim z velikono^- 1 do Eg^pta, epicky, ale mA pfi torn smysl 
nich a paiijov;^ch, z narozeni Kristova, £pi- ; pro jeji 2enskost; krdsn^ pojimd jeji matef- 
fanias a slavnosti tfi krdlfl. Pfedvddily se < stvi, i jeji bo2stvi jest jen v^ronem nejkrds- 
sc^nv jednotlivd a znendhla spojovaly se I n$j2i d&stojnosti 2eny, jejiho matefstvi; citi 
v cykty, kter^ pfcdstavujicc cel^ livot Kri- s ni radost i bol, kter^ pro2ila jako matka, 
st&v a odboiujice a2 k prorokum starozd- • a vzhli2i k jeji paneask^ ^istotl. Wernher 
konn^m tlumodi kfcsCansk^ ndzor svStov^, netkvi jenom v poddni biblick^m, ale pojimd 
tkvici V nadSji v blaien^ 2ivot posrortn^ a Bohorodici lidsky; ona jest mu idedlem2eny 

V boji proti Antikristovi. Provozovdny byly vAbec Jeho pisni jsou v^razem mariansk6ho 
hry ty v kosteh'ch, dokud v n6 nevnikly kultu, jemu2 i jinak v t^to dob6 ddvdn v^raz 
2ivly sv6tsk^, leckdy dost laxni, jak se £a- (Melker Marienlied, Amsteiner Marienleich, 



sem stalo Psdny byly latinsky, ale prdv6 
V dob£ t^to zaznamendno jich bylo mdlo. 



Mariensequenx von Muri a j.) a v n&j2 vkld- 
ddno hojn£ allegoric a symboliky, snad pflso- 



Nejv^znamnijSi jest Tegernseeskd hra o An- i benim risni pisni, ktcrd ji2 r. 1063 stala se 
tikristovi, sloiend za Bedficha Barbarossy. zndmou n^meck^m pfekladem prosaick^m a 



Askdtick^ duch kfesCansk^ obrd2i se tak^ 
V n&kter^ch bdsnich n£meck^ch tou dobou 



nimecko-latinskou parafrasi Willirama von 
Ebersberg, Je v tdcb bdsnich proto vice poesie 



vznikl^ch: v alamansk^ bdsni Memento mori | nefli v on^ch v^kladech ask^tick^ch, s ja- 
a V pisni, ji2 sloiil bambersk;^ biskup Ezzo, kj^mi se jeStS ddle setkdvdme ve v^klad6 
(E\\olied) o zdzracich Kristov;^ch a ji2 livo- nicejsk^ho vyzndni viry r^nsk^ho duchov- 
dem pfedeslal vylideni stvofe'ni svSta {ane- niho Hartmanna, odmitajiciho i man2elstvi, 
genge) a velebi vfele v^znam kfi2e; ddle j a v pfisn6 basni Von des Todes gehugede 
V pisni 8lo2en^ (kol r. 1080) na potest arci- 1 (Erinnerung an den Tod), satiricky bi^ujici 
biskupa kolinsk^ho Annona ,Annolied' (v. ! zkdzu sv6ta a stavflv. Napsal ji snad Hein- 
t.), nejstarSibdsni dolnor^nsk^.dochovan^jen rich von Melk (kol r. 1160), a on jest asi 



otiskem Opitzov;^m. Baseii neobmezuje se 
v§ak jen na chvalozp&v sv^ho hrdiny a na 
vylidenf zdzrakd, je2 se konaly nad jeho hro- 
bem, n^br2 vklddd i iivly historick^ dot^ka- 
jic se boje mezi pape2stvim a cisafstvim, 
fdi dijiny sv6ta od stvofeni ^lovSka a od 
p£ti fill sv^tov^ch pfechdzi a2 k mSstu Ko- 



i 



tak^ pflvodcem zvlaStni satiry vom Priester- 
leben, a^ v askdsi nejde tak daleko iako Hart- 
mann, spiSe se bli2e korutansk^ bdsni vom 
rechte, v ni2 i 2en6 ponechdvd se jeji prdvo. 
Jako pak v Idtky a motivy duchovni vkld- 
ddny 2ivly svStsk^, tak naopak chdpala se 
poesie Idtek sv^tsk^ch a propl^tala je 2ivly 



linu a Annonovi, stru^n^^mi a misty 2iv^mi ' kfesfansk^mi. Tak obsdhld r^movand Kaiser^ 
verii. Dolnor^nskdjcsttaki^legenda oirsk^m chronik, slo2end fezensk^m duchovnim kol 
rytffi Tundalovi, kterou kol. r. 1160 slo2il r. 1150, poddvd dSjiny fimsk^ch krdlfl a ci- 
dle latinsk^ >Visio Tundali« bdsnik hessk^; saffl od Romula a2 ke Konradu Staufsk^mu, 
li^i radosti nebe a strasti pekla, a pouiil ji \iii vitSzn^ boj cisafstvi s pohanstvim a spo- 



NSmecko (literatura). 



lis 



jujic kf esfanstvi s rytifstvfm v popfedf stavi 
Slav duchovni a jeho z^jmy. Je to dilo kom- 
piladni, mezerovit^, neni v n£m jednoty (po 
Romulovi na pf. hned jde Julius Caesar, po 
Neronovi CoUatinus a j.), ale pro rozmaniU 
a Zclbavn^ obsah doSlo hojn^ho rozSifeni. 
Ze zminin6 snahy vzniklo tak^ prvni sv6t- 
s k 6 e p o s n^meck^, pfseii oAlexandrovi, 
nc p&vodni ovSem. Test to zpracovdni po- 
v6sti o Alexandru Vel., je2 ji2 v V. stol. 
po Kr. spojeny v romdnov6 vypravovdnf fe- 
ck^, zahy rozSifen^ pfeklady po v^chodS 
i zdpadS ; na zdpad dostaly se latinsk^m pf e- 
pracovdnim Julia Valeria a Leona (>historia 
de proeliis Alexandri«), die nich slo2il Aubry 
de Besangon epos francouzsk^, a tuto b^sen 
nemecky zpracoval v prvni polovici XII. st. 
r^nsk^ duchovni Lamprecht. Epos velebi 
tinw rytifsk^ a liti bije£n^ svdt Orientu, 
zcela £asov6 v dobS v^prav kf i2^ck<rch, 
a na konec pfechdzi v duchovni moraliso- 
vdni. Mnohem vice vSak tento 2ivel duchovni 
vyniki v pisni o Rolandovi. Slo2il ji ba- 
vorsk^knez (Pfaf/e) Konrad (v. t. 14) die 
starofranc. Chanson de Roland, pochazejici 
z 2. pol. XI. stol. a opSvujici pfepadnuti zad- 
niho voje Karla Vel., vracejictho se r. 778 
z v^pravy proti Maurfini, u Roncesvallfl, a 
hlavniho z hrdin Karlov^ch, Rolanda. Bdsnik 
nSmeck]^ uch^lil se od francouzsk^ho origi- 
nalu nejen formdlnS, ale pfedeviim ideov£; 
nationdlni a patriotick^ rlz pisnS franc, se- 
tfev nahradil jej vidomim kfesfansk^m, sta- 
te^nost osobni pfechizi v d6eln^ boj za viru, 
z Maurflv u6'nil kfiidky XII. stoTi. Zcela duchu 
doby odpovidi bdseA, je2 jest produktem 
poesie »8pielmannfl«, ktefi se svou poesii 
pro odpor basnikii duchovnich odkdzdni byli 
jinak na tradici ilistni: Kdnig Rother\ li£i v^- 
pravu mocn^ho krdle Rothera za choti da- 
leko iijici a pro krutost.otcovu nedobytel- 
nou; Rother ji koneinS ziskd a po n^kolika 
letech oba odfeknou se sv6ta; slu^uji se 

V ni tak £asov^ dojray Orientu s duchem 
kfesCansk^m. Fantastick^ sv£t Orientu tvol^i 
tak^ hlavni obsah basu£ Htrxog Ernst, kter^ 
zbaven byv tr&nu ot^imem usmrtijej a vyda 
se na pouf do zem6 Svat^, a2 dojde odpu- 
hxhiii, Zaiije pfi torn hojnost dobrodru2stvi. 
Pov6st ta slou^ila dv6 osobnosti historick^: 
v^vodu Ludolfa Svdbsk^ho, syna Ottjr I., 
kter^ se pozdvihl proti vlastnimu otci, a 
ivdbsk^ho v^vodu ArnoSta 11. (v. ArnoSt 
14). — Jako2to nov^ druh by la v kruzich ry- 
ttfsk^ch tak6 pistovdna lyrika svStska. 
Pofdtky jeji sahaji vlastn6 jii do doby Ottfl, 
kdy bdsnd latinsk^ pJ^edndSeny byly po zpfi- 
sod6 poesie ipilmansk^. Skladateli jejich b^- 
vali mnichov^, ktefi 2ivotu ko£ovn6mu dd- 
vali pfednost pfed pfisn^mi kldStery a ktefi 
pozd^ji tvofili zvlddtni cech {clericl vagantes). 
Plody t^to > Vagantenpoesie< dochovdny jsou 

V bohat^ sbirce pisni, objeven^ v kldStefe 
Benediktbeuern (Carmina Burana)] byly to 
pisn6 zejm^na milostn^, winileodes, je2 po- 
zd^ji pro svou nevdzanost byly zapovdd6ny. 
Ve stol. XII. byla vdak tato lyrika sv6tska 



p^st^na jako zvldStni druh basnick;^. Jako 
nejstarSi skladatel jejich dosv6d£en jest Kii- 
renberger (v. t), pod jehoi jm^nem do- 
chovalo se 15 strof ityfverSov^^ch se sdru- 
ien^m r]^mem, p^kn^^ch a citupln^ch. U Diet- 
mar a von Aist (v. t.) shleddvdme poprv^ 
t. zv. Tagelied, pisnh lyrick6 sklddal Mein- 
loh vonLevelingen a jini stavu rytif- 
sk^ho . K t^to poesii druii se tak^ Spruch, 
krdtkd bdsefi rdzu pou^n^ho a satirick^ho; 
idst takov^ch bdsni dochovdna jest pod jm^- 
nem Spervogel, Druh ten rddi pSstili Spil- 
mani. V tuto dobu spadd tak^ prvni n6- 
meck^ epos zvifeck^, Reinhart Fuchs, je2 die 
franc, cyklu bajek Roman de Renart slofil 
Heinrich der Glichezdre (v. Heinrich 
3). Die vzoru francouzsk^ho vznikly tak^ 
hdse& Floris und Biancheflur a Tristan und 
Isolde, oba romdny milostn^, z nichi druh^ 
rkol r. 1170) zpracoval EilhartvonOberee 
(v. t), jen tragmentdrnS, ale z pozdSjSIno 
zpracovdni jest s dostatek zndm. Ch'ronolo- 
gicky a £astedn6 i obsahov£ fadi se k nim 
tak6 epos o hrabSti Rudolfovi, slo2en^ die 
bdsn£ franc, kol r. 1172. 

Tak se znendhla zkypfila pflda pro roz- 
kv£t bdsnictvi rytif sk6ho, kter^ spadd 

V l^ta 1180—1300. Stav rytifsk;^ vyvinul se 
ve Francii a stdl^mi, nevyhnuteln^mi styky 
pfeSel do N6mec se sv^mi idedly, z nich2 
nejv^Se se pnuly osobni state^nost a Idska, 
a s nimi pfiSel nov^ proud tak^ do nSmeck^ 
poesie. Rytifskd poesie nSmeckd <^erpala 
pfimo ze zdroje francouzsk^ho. Nejen 2e for- 
mdln6 die vzorfl franc, dbala i po strdnce 
technick^ jak^si uhlazenosti dvorsk^, ale fran- 
couzsk6 plody pfimo pfejimala. Tim nemd 
b^ti feieno, 2e je v2dy pouze pfeklddala; 
basnici Idtky pfeiimali a do nich vklddali 
z individuality vlastni. Vergiliova Aeneis 
byla pfepracovdna bdsnikem francouzsk^m 
ve XII. stol., a die ni slo2il samostatni svou 
Eneit Heinric v. Veldeke (v. t.), jeho2 
si ceni sdm Gottfried Strasbursk^, B^nolt 
de Sainte-More zbdsnil die latinsk^ho pfe- 
kladu historii o vdlce trdjsk^, a die n6ho 
Herbort von Fritzlar sv^ epos Lietvon 
Troie; Albrecht von Halberstadt (viz 
Albrecht 28) zbdsnil r. 1210 Ovidiovy Me- 
tamorfosy, pfimo vSak die origindlu anti- 
ck^ho; k francouzsk^ pfedloze poukazuji tak^ 
fragmenty romdnu Athis und Pi'ophilias a 
historick^ romdn Eraclius. Vlude tu jest pa- 
Xxnj vliv Veldekfiv a jevi se tak^ u prvniho 
z trojice vynikajicich bdsnikfl dvorsk^ho eposu 
HartmannavonAuc (v. t.). Vyznacuje-li 
jeho Ereca a Iweina jemn^, dvorsk^ t6n, 
psychologickd motivace a velikd bohatost 
stilistickd, vedouci leckdy k epick^ rozvldd- 
npsti na i!ikor ndzornosti, pak pflsobi v le- 
genddch Gregorius a Der armt Heinrich 
bdsnikflv opravdov^, zbo2n^ cit: on se 
idedlfl rytifsk^ch, sv^tsk^ch zfekl ve pro- 
spdch idedlfl kfestansk^ch. Zcela jinak nej- 
znamenitfejSi z uveden6 trojice. Wolfram 
vonEschenbach(* mezi 1170—1175), kter^ 

V neskvdljch pom^rech vyrostl a sdm se 



116 



N6mecko (literatura). 



vzdSlav vytvofil nejznamenit^jSi epos stfedo- 
vSk6 Paf\ivaL Tak^ iim zmftal onen rozpor 
jako u Hartmanna, ale Wolfram z niho vy- 
$el vit^znS: ne odh'kdni, ale uplatn£n{ obou 
t6ch idedlfl bylo zdkladem jeho ndzoru na 
sv6t, jak jej sezndvdme z osudA jeho hrdiny, 
kten^ si ucinil zdsadou >des libes pris und 
oucn der s6le pardts bejagen mitschilt und 
ouch mit sper«. To je tak^ ideou eposn. 
ClovSk <^iny sv^mi md si pojistiti blaienost 
du§e, k tomu tihne Parcival a k t^ zkuSe- 
nosti dospgje po mladistv^ naivni skepsi, 
po hrd^m sebev6domi a odvrdcenf se od 
boha a po trpk^ch zkouSkdch 2ivota. To 
jsou fase eposu. V^znam jeho spocivd v torn, 
2e Wolframflv Parcival jest typem £lov6ka 
jeho doby, a Ize fici, dovSka vflbec; jemu 
nejde jen o vn6j§i dekoraci pfejat^ho mo- 
tivu, jde mu pfedevSim o nitro hrdiny, jeho 
bdseii mi vlastni filosofick^ ndzor, a ndzor 
ten tlumo^i vysocc poeticky, pfedevSim krds- 
n^m symbolem tajerostv{ sv. Graalu, sym- 
bolem lidsk6 dokonalosti a lidsk^ho St6sti. 
Tim samostatn^m ndzorem liSi se od pra- 
mcne sv^ho, od Parcivala Chr^tiena de 
Troyes, nejstarSi bisn£ o sv. Graalu; ne- 
zndme jin^, kter^ by byl mohl uiiti, ani ne 
provengalsk^ho p£vce Kyota, jehoi se sim 
dovolavd. Co ddle vyznaiuje Wolframovu 
osobnost, jest jeho ndzor o 2en6. U nSho 
nenf to rytifska galantnost a dvornost, ve 
kter6 vrcholi pom£r mu2e k 2en6, on jedin^ 
y man2elsk^ lasce a v^rnosti shleddvd §t6sti 
tohoto pomSru; proto v osudech Parcivalo- 
v^ch Idska k choti hraje tak dflIe2itou lilohu. 
Na t^mie ndzoru spocivati mSla baseft jeho 
Titurel, dochovand jen zlomkovitS, a rovn&2 
tak Willehalm; i v n6m k reflexim o prav- 
ddch kfesCansk^ch a protiv6 jeho k pohan- 
stvi dru2i se idedl 2eny, jak jej Wolfram po- 
jimal. Poetick;^mi sc6nami, velkolepou dikci 
basnickou, zdrav^m humorem a smel^mi 
obrazy, jak^ shlcddvdme i v n^kolika jeho 
bisnich lyrick^ch (Tagelieder), vynikd W. 
nade vSechny pj^edchQdce. Basnickd fei jeho 
p£lsobi v§ak zna£n^ obtiie, a to bylo, co mu 
vyt]^kal znamenit^ ieho vrstevnik Gottfried 
ze Strasburka(v. t.), jen2 v eposu Tristan 
lf£i utrpeni a blaho Idsky zpflsobem, jak^ho 
literatura nSm. doposud neznd. Ideov^ pod- 
klad ncni tak hlubok^ jako u Wolirama; 
viechno se soustfeduje kolem vdSnS neodo- 
lateln^ Idsky. Formdln6 stoji Gottfried ze 
vSech nejv^Se. Rdd allegorisuje, zejm^na 
v krasn^ seeing, kde Tristan s Isoldou pro- 
2iji blaien^ okamiiky lasky, rad vklddd iran- 
couzskd slova a frase, v mife daleko v6t§i 
neili bdsnici jini. Pramcnem byl Gottfriedbvi 
Eilhart von Oberge a franc, bdsnik Thomas. 
Epos neni dokon£eno, smrt basnika pferu- 
§ila. Pokracovali v n6m Ulrich von Tur- 
heim (1240) a Heinrich von Freiberg 
(v. von Freiberg), koncice smrti obou mi- 
lencfl. — Tito tfi bdsnici umfenim svjm pfi- 
sobili na fadu nasledovnikd, sahajicich pro 
motivy k pov^sti o ArtuSovi a vzhledem 
k pramenAm sv^m vice m^nS samostatn^ch. 



Ulrich von Zatzikhoven sloiil romdn 
artuSovsk^ Lancelot, dost laxni, Wirnt von 
Gravenberg seriosn^§( Wigalois die stfrc. 
bcLsn£ »Bel Inconnuc, Heinrich von dem 
TCirlin (v. Heinrich 5) romdn Die Krone^ 
Strieker bdse& o rytifi artuSsk^m Daniel v. 
dem biahenden Thai, bavor. bdsnfk P 1 e i e r die 
n6ho Garel vom blUhenden Thai a mimo to 
Tandarois a Meleran^^ nezndm^ basnik napsal 
Wigamur^ K o nr a d v. S t o f f e 1 (v. t ) pendant 
k Hartmannovu Iweinu Gauriel von Muntavet 
a j. Wolfram naSel dokonce pokra£ovatele 
sv6ho Titurela: Albrecht (v. Albrecht 30) 
slo2il epos Derjungere Titurtl (1272), a2 do 
konce bdsn^ vyddvaje se sam za Wolframa, 
aby dojem dfla sv^ho zv^Sil; za tim licelem 
8na2i se tak6 bdsnika ve vSem pfekonati» 
V dolM'odru2stvich, divech sv. Graalu i v u£e- 
n^m appardtu, v metru i fe6i; li^i dSjiny sv. 
Graalu od dob Kristov^ch a2 k potomkflm 
Parcivalov^m, zejm^na obSirnS papisuje ndd- 
hern;^ chram sv. Graalu, jej2 r. 1834 rekon- 
struoval Sulpic Boisser^e a die ktereho2to 
yyli^eni Karel IV. dal vystavSti kapli sv. 
Kfi2e na KarlStejni. Zmin6n^ Ulrich von 
Tiirheim pokradoval vc WolframovS eposu 
Willehalm, a co ve WolframovS bdsni jenom 
jest nazna^eno nebo se pfedpoklddd, ve 
vlastnim Willehalmu vyliiil Ulrich von 
T ii r 1 i n. Jako vy pravovatel uveden jest Wolf- 
ram V bdsni o Parcivalov6 synu Lohengri- 
novi^ slo2en^ v BavoHch ke konci XIII. stol. 
Vliv tSch tfi basnikfl jest pak patrn^ i pfi 
jin^ch Idtkach, je2 basnici bavorsko-rakouSti 
a stfedon^me^ti cini pfedmStem sv^ch plod& 
basnick^ch. Tak pfi nov^m druhu poetickdm, 
krdtk^ch bdsnich didakticko-satirick^ch, je2 
naz^vaji se Reden a bispel, pfi humorist ick^ch 
bdsnich zvan^ch Schwank^ jak^ shleddvame 
ve StrickerovS Pfajfe Amis, jen2 sv^mi kou- 
skyklamelid iduchovenstvo.ikni2ata, v pSkn^ 
bdsni Mai und Beaflor^ li^ici utrpeni a kone£-> 
nou o(^istu Slechetn^ 2eny, v eposu Apollo- 
nius von Tyrus, je2 slo2il videAsk^ 16kaf 
Heinrich v. Neustadt (v. Heinrich 15)^ 
i V histor. romdn^ o Alexandru Velik^m, jejl 
tak^ die latinsk^ho slo2il Ulrich von 
Eschenbach pro krdle Vdclava II., sv^ho 
pffznivce; t^2 v eposu Wilhelm von Wenden 
slou^il cizi tradice s motivy domdcimi. Epi- 
ck6 bdsn6 historick^ vflbec byly obh'beny; 
takjohann von Wurz burg r. 1314 V eposu 
Wilhelm von Oesterreich aluiuje 2ivly nfemcckd 
s orientdlsk^mi. Jindfich Lev jest hrdinou 
velk^ho romdnu alamanskdho o Reinfriedovi 
von Braunschweig f Berthold von Holle 
(v. Berthold 6) liti lepSi doby rytifstva 
V bdsnich Demantin^ Crane, Darifant; bdsnik 
slezskj vyli6uje kfi2ovou vjpravu lantkra- 
bite Ludvika Zbo2ndho Durynsk^ho, a vzni- 
kaji r^movan^ kroniky: Eberhardova o kid- 
§tef e Gandersheimsk^m r. 1216, kronika brun- 
Svickd r. 1298, Gottfrieda Hagenova kronika 
m^sta Kolina, kronika livlandskd r. 1290; 
Jans Enenkel (v. t.) pi§e kroniku svita 
a Furstenbuch von Osterreich und Steier, a od 
r. 1300—17 Ottokar von Steier cennou 



Nftmecko (literatura). 



117 



*fcroniku rakouakou, sahajici od smrti posled- 
lifho Babenb'erka a2 k r. 1309. KulturnS hi- 
storicky zajfmavijest bAsefi Meier Helmbrechty 
kterou napsal bavorsk^ bdsnfk Wernher 
der Garten&re a jii Ize pokladati za nej- 
starSi nSmeckou »Dorfgeschichte« ; li£{,kterak 
jinoch selsk]^ stal se z jeditnosti a zpupnosti 
loupein^m rytifem. Kultarn^ historick^ v^- 
znam mi tak^ bcLsefi Frauenbuch, v nii (1257) 
Ulrich von Lichtenstein ve form^ dia- 
lo^ick6 uvidi pflciny dpadku jemn^ch mravfl 
rytifsk^ch a dvorsk^ch. Vliv Gottfriedfiv 
patni^ jest u alamansk^ho bdsnfka Konrada 
Flecka (v. t.) v jeho basni Flore und Blan- 
scheflur a dvou jinoch basnikflv alamansk]^ch, 
Rudolfa von Ems a Konrada v. Wurz* 
burg (v. Konrad 23); u Rudolfa vice 
V ohledu formdlnim; jeho bdseii nejstarSi, 
Der gute Gerhart, osved^uje v 2etD]^ch do- 
brodruistvich Usku k bliinimu, ask^tickd le- 
genda Barlaam und Josaphat, sv^m ^asem 
velice oblibeni, rytifsk^ romdn Wilhelm von 
Orlens a Geschichte Alexandert des Grosten 
prodchnuta jest stfedov^k^m ndzorem kfe- 
8fansk;^m, tak jako "^cltchronik, MHci d^jiny 
Star^ho zdkona a2 k Salomounovi s exkursy 
z d^jin svStov^ch a z geografie. Cinnost Ru- 
dolfova a Konradova nebyla bez popudu pro 
jin^. V bdsnictvi duchovnim zejm^na Rudolf 
pflsobi] mimo na jin6 na dvS nejv£tSf legendy 
z doby t^to: Das Buck der Vdter a Passional, 
jejichz hlav. pramenem byly »Vitae patrum« 
pf ipisovan^ Hieronymovi, a »Legenda aurea« 
lacoba de Voragine. 

Ale jako v dobdch jinoch, tak ani v t6to 
dobS nov^ho proudu v poesii nevymizely 
z pamSti povesti domdd, ndrodnf. Jenom 2e 
ode dvoru, pfejfcfch smSru nov^mu, uch^- 
lily se mezi vrstvy lidu prost^ho, dpilmani 
pestovali umSni sv^ na vesnicfch, na silni- 
cich a mezi chasou, zejm^na na R^nd, kde 
ddle spojovali povesti pohansk^ s kfesCan- 
skj^mi, starou sv^riznost s pfejemn61^m vku- 
sem novSjSfm. Odtud pochdzi tak6 nejryzejdi 
produkt poesie ipilmansk^ Solman und Mo- 
rolf, sahajici sv;^ motivem milostn;^m o lehko- 
myslnosti 2eny do doby prastar^; k ni nd- 
leli takcS bdsefi Orendel, h^^ici, kterak Oren- 
del v zemi svat^ dobude si ruky krdlovny 
Bridy, osvobodi boii hrob a ziskd roucho 
Kristovo, a K6nig Oswald, vit6zn£ bojun'ci 
proti Saracendm. Vd2n£j§iho a uilechtilej- 
iiho rdzu nabyla poesie spilmanAv a tradice 
nirodnich bdsni bohat^rsk^ch v n^meck^ch 
krajich jihov^chodnich, kae tak^ ryttfstvo 
vice jim pfdlo. Tarn tak^ byly skldddny zpSvy 
bohat^rsk^ a eposy pro recitaci, ovSem s fi- 
st^m listupkem mddnimu sm^ru. Tak tak^ 
vznikla piseA o SiMun\ich, Biseft ta jest 
zlat^m rounem nSmeck^ poesie stfedovlkd. 
V^znam jeji spo^ivd v torn, 2e pi^es sm^ro- 
datn6 prom^ny, je2 zasdhly v d£jinn^ iivot 
n6meck^, po dlouhou dobu se dovedl udr- 
ieti a v Msni se obrdii germansk^ duch. 
V^domi bohat;^rsk6 stateinosti a nevyhladi- 
telni v^most ve vSech pomirech jsou ste- 
iejni idee, v nichi b^fe vznik i prub&h vy- 



soce dramatick^ d^j bdsni. Ne vSak ten d6j, 
ale charaktery osob, je2 jsou jeho nositeli, 
tvofi poetick^ dosah bdsnS, charaktery ty 
vyzna£uje naprostd dflslednost. Nov^ n^zor 
kfesfansk^ z toho odkazu dob ddvn^ch ne- 
setfel ni£eho, neboC pokud iivel kfesfansk^ 

V bdsefi zasahi, jest £ist6 vn^jSi a formdlni; 
2ivly mythick^ i historick^ jsou jim v pod- 
state nedotknuty. Po strdnce v^deck^ staly 
se Nibelungy pozdiji pfedmitem usilovn^ho 
a i&^nn^ho baddni, sk^tajiC zajimav^ doklad 
pro dSjiny povSsti bohat^rsk^, jeji vznik, 
v;^voj a pfechod od kmene ke kmeni, pro 
svflj 2ivel mythick^ i svou strdnkou metri- 
ckou a rukopisn^m poddnim; co do slo2eni 
sv6ho vyvolaly theorii tak sv&dnou i po- 
chybnou, jakou shleddvdme v otdzce hom^r- 
sk^. K pisni o Nibelunzich pfipojen byl zdhy 
elegick^ doslov Die Klage, lidici smutek po- 
zflstal^ch a tesknici o osud zahynul^ch. Co 
do poetick6 ceny nejbli2e ji pak stoji Gu- 
drun (v. t.), V niz k star^mu mythu pfipinaji 
se uddlosti a pom6ry z doby norsk^ch a 
ddnsk^ch VikingA. Tak jako v Nibelunzich, 
i zde jest v&d^'m motivem vSmost, ale pi^e- 
devSim v^rnost 2eny. Nevede vSak k tragi- 
ck^ katastrofg, n^br2 po dlouh^m strddani 
a utrpeni ke kone£n6mu StSsti a smiru; jin^ 
rozdil od Nibelungfl tkvi v torn, 2e Gudrun 
nevykazuje takov^ drama tick^ jednotnosti 
jako Nibelungov6; ty vrstvy, z nich2 sestdvi, 
nijak vnitfn6 nesouvisi, pouze vztah genea- 
logickj^ je navzijem v{2e, dovnitf d£je ne- 
zasahuji. Z toho Ize souditi, 2e ptivodni bd- 
seji zikladni doznala (asem znadn^ho roz- 
Sifeni, demu2 ostatni tak asi bylo i pfi Ni- 
belunzich. Gudrun daleko nedosihla t^ ob- 
liby a toho rozSifeni, jako Nibclungov^; 
8ved£i o tom ta okolnost, 2e dochovdna jest 

V rukopise jedin^ro (ve stkvostn^ sbirce, 
kterd na pocitku XVI. stol. poffzena by la 
k rozkazu cisafe Maximidna I.), kde2to ruko- 
pisfi pisn£ o Nibelunzich jest pi^es dvacet. 
Pod vlivem tichto dvou eposu ndrodnich 
vznikla celd fada jinoch. V^tiina jich poji se 
k Vcl2n^mu, dobromysln^mu a statn^mu hrdi- 
novi Dietrichovi v. Bern (v. Dfetfichl), ku- 
pice kolem n£ho hrdiny gotsko-hunsk6, li- 
iice jeho boje s obry i trpasliky. BdsnS ty 
jsou dochovdny vStSinou v nikolika poda- 
nich; pro Goldemare, li£ici boj jeho s krd- 
lem trpaslikflv, uvddf se i jm^no bdsnika, 
Albrechta v. Kemenaten (v. Albrecht 
29). Samos^tatnd jest, ale s Dietrichem pfece 
souvisi langobardskd pov^st, je2 jest zdkla- 
dem bdsn§ o Ortnitu a Wolf dietrichovi \ Ort- 
nit za pomoci Albericha, otce sv^ho, dobude 
si pohansk^ princezny Sidraty, ale v boji 
proti dradimu plemeni, je2 mu do zem6 po- 
slal zW tchdn, padne, i pomsti jej jeden 
z pfedkfl Dietrichov^ch. Wolfdietrich iest sy- 
nem Hugdietricha, krdle cafihradsk^ho, byl 
unesen vl^ici, pozdSji se vrati na dvflr a 
musi podstoupiti boje s druhymi syny Hug- 
dietrichovymi. ktefi ho nechtSji uznati; po- 
mdha mu Berchtung se sv^mi desiti syny, 
bitvu vSak prohraje, musi uprchnouti a za- 



118 



NSmecko (literatura). 



2ije fadu dobrodruistvi, a2 po 16 letech an- 1 
dk\6 du5i jeho odnesou do nebes. — V kru- ' 
zich dvorsk^ch doSla obliby tak^poesie ly- 
rickd. Jako se mluvi o dvorsk^m epose, 
tak mo2no mluvitl i o dvorsk^ lyrice. Vdd- 
(im motivem poesii t6 byla Idska, Minne. 
Ndle2elo k rytifsk^mn t6iiu, panim boldo- 
vati nejen uhlazen^m mravcm, ale i pisnSmi; 
sam Barbarossflv syn Jindfich v mlad^ch le- 
tech zastoupen jest jako bisnik lyrick^ ve 
velk^m, stkvostn^m rukopise Heidelber- 
sk^m» vykazujicim 141 jmen bdsnick^ch. Jii 
pro takov^ mno2stvi bdsnikA neni ino2no, 
aby lyrika ta byla vesmSs individuilnf, sv^- 
razni. Jest to ohlas jednoho a t^hoi motivu, 
Iclskv vfce m6n6 Sfastn^. V dob£ dfivijSi 
pani vice vychdzely pgvcflm vstffc, nynf jsou 
zdrienlivgjsi, ale v kafd^m pHpad£ pom6r 
milostn^ povzndsi moralD^. Tak6 formdlnS 
se lyrika vyhranila. Od napodobenf metra 
starofrancouzsk^ho a proven galsk^ho pfedlo 
se k typick^ strofS trojdtln^, sest&vajici ze 
strofy, antistrofv {StoUen) a z episody (Ab- 
gesang) s dovean^mi r^my. BdsnS byly ur- 
^eny pro zp^v a ka2d^ b^snik byl zdroveji 
skladatelem. Oblibeny byly pi8n6 Fried ri- 
ch a von Hausen (f 1190), a£ nemd mnoho 
invence; origindln^jSi jest Heinricb von 
Morungen (v. t), v jeho2 lyrice jest vfce 
2ivota a sm6IejSich obrazfl, z bdsnikfl homo- 
n6meck^ch vice ne2 Heinrich von Rugge a 
Albrecht von Johannsdorf vynikd Reinmar 
von Hagenau (f kol r. 1210) reflexi o sta- 
vech duSevnich a milostn^ch zkuSenostech 
i eleganci dikce, a£ zase nemi tolik vfel6ho 
citu a takov6 ndzornosti jako Morungen. 
NejznamenitSjii vSak z lyrikA stfedovSk^ch 
jest Walther von der Vogelweide (asi 
1170—1228). Jeho v^znam jako bdsnika lyri- 
ck^ho nespocivd jenom v jeho poesii mi- 
lostn6, kteri vymykajfc se konvenieninimn 
cerpd z dojmA ne vybasn^n^^ch, ale vskutku 
pro2it;^ch, a nedbd rozdflu stavd, stejn6 vfele 
se obracejic k dim 6 velk^ho sv^ta jako 
k prost^mu kouzlu nevinn^ divky, je2 trhd 
kytiiky a uviji z nich vinek, a s ni2 jde na 
plafi, kde lipa na n6 stfdsa d6it kvStfl; ly- 
rika Waltherova £erpd ze 2ivota vAbec; jest 
t^2 politicko-vlastenecka, jeho Spruche jsou 
ohlasem bouMiv^ch uddlostf dSjinn^ch, je2 
nastaly v bdsnikovg vlasti po smrti Jin- 
dficha VI., kdy vzplanul boj mezi Ottou a 
Filippem, do n6ho2 zasahoval pape2 Inno- 
cenc HI. Waltherovi jde o v6c nSmeckou, 
o v6c ndrodni, o jednotu n^roeck^ch kme- 
nAv a upevn^ni a sidvu fiie; proto jest proti 
pape2i, broji proti jeho moci sv6tsk^, nedbd 
jeho klatby a ostfe vystupuje proti neSva- 
rftm kleru vdibec. To v5ak nevadilo, aby ne- 
byl sm^Sleni opravdu kf esCansk^ho ; on Be- 
dficha II. vybizi k ta2eni do Sv. zem6, p6je 
pisng ki^i2dck^ a mocnou touhou jat jest po 
zemi svat6 sam. Walther hlouba o nekoncf- 
nosti bo2i, je vSak tak6 pfesvSd^en o mar- 
nosti takov^ho pfemitani a vraci se v2dy 
zase ke skute6n6mu, dan^mu. Nendvidi ne- 
vSry a pokrytcctvi, proti hrdinstvi zbrani 



stavf hrdinstvf moralni — takovou bohatost 
vykazujc Waltherova lyrika. Neni tedy divu, 
2e vyvolal hojn6 ndsledovnikft vice mdnS 
povolan^ch, i v kruzich nejvysSich — mimo 
}\n6 ndle2eji mezi minnes&ngry markrabS 
Jindfich III., v^voda vratislavsk^ jindfich IV., 
markrab6 Otto braniborsk^ a kral £csk^ Vac- 
lav II. — bdsnici z povolani p6stuji dale 
>Spruchpoesiic se vSemi odr&dami jejimi, 
hddankou, bajkou zvifeci, a p6stili tak^ 
zvldStni druh, zvan^ Priamel (praeambulum)^ 
zale2ejici v torn, 2e fada pozorovdni ncbo 
pojma na pohled nesouvisl^ch stavi se ve- 
dle sebe a posMze se k nim najde spolecncS 
pojttko. Zmin^n^ Ulrich von Lichtenstein 
napsal bdsefi Frauendienst, v ni2 vypravujc 

sv^ch rytifsko-milostn^ch dobrodru2stvich 
a kterou vzddvd hold rytifsk^ lisce, je2 vy- 
plfiovala cel^ 2ivot jeho, zpflsobem leckdy 
naivnfm a fantasticky romantick^m, j{m2 oza- 
fuje skuteinost daleko stfiz1iv6jSi; jeho ero- 
tika jest ii2 karikatura. Zcela ve Slep6jich 
jeho krddi nejplodn^jSi z bdsnikA »Spruchu«, 
Reinmar von Zweter, kter^ basnil tak6 
pfi dvofe i^esk^ho krdle Vdclava I. a jeho2 
idedlem byla »Frau Ehrec; psal tak^ bdsn6 
politick^ a didaktick^. — Proti poesii t^to 
nastala reakce, kterou Ize nazvati >hdfische 
Dorfpoesie«, pendant franc. »Pastourelc. 
V jejim dele stoji Neidhart von Reuen- 
thal (t kol r. 1275). Tak6 on svou lyrikou 
sestoupil do kruhfl venkovsk^ch, jen2e ne 
s takov^m jemnocitem jako Walther; md 
naopak smysl pro drsnijif strdnky 2ivota 
venkovsk^ho, a pisn6 jeho op^vuji dobro- 
dru2stvi a ndsilnd kousky, k nim2 pfi zdba- 
vdch venkovsk^ch nutn6 dochdzf. V lidenf 
takov^ch v^jevu jest dost realistick^, a pisn£ 
toho druhu byly hojne napodobovdny, mezi 
lidem i v kruzich dvorsk^ch. Tannh&user 
rdd doddvd sv^m pisnim tanednim komiino- 
sti tim, 2e je opatfuje dlouhfmi dvody, ve- 
lebicimi bud' kni2ete nebo liiicimi milostn^ 
dobrodru2stvi, a vklddd hojnS v^razfl cizicb, 
i nard2ek literdrnfch a geografick]^ch. Oboji 
pak Idsku, h5here i niedere minne, slucovali 
ve sv^ch pisnich Burkart v. H,6henfels, 
Gottfried von Neifen, Schenk Ulrich 
V. Win t erstet ten, ale a2 k bezohled- 
n^mu naturalismu uch^lil se Steinman, 
rytif durynsk^ (t 1294), kter^ erotiku dvor- 
skou parodisuje; Ustupek tomu sm£ru no- 
v^mu udinil tak6 Johann Hadlaub z Cu- 
richu, ai je pi^edevSfm erotick^ lyrik vkusu 
starSiho se v§{ sentimentdlnosti a lichten- 
steinskou naivnosti, ne vSak strojenou. Gott- 
fried Keller ve svj^ch >Zuricher Novellenc 
pamdtku jeho p&knS obnovil. Theologickou 
a pfirodovfdeckou uc^enostf sv^ »Sprfiche« 

1 vyplftuje 5vdbsk]^ basnik Marner, jcho2 pfi- 
' kladu naslcdovali basnici z kruhAv obdan- 

sk^ch, jako Meister Boppe, Rumegland, 
I Rogenhagen, Meissner, plno mysticisrau 
la allcporii ve sv^ verSc vlo2il Heinrich 

von Meissen, zvan^ Frauenlob (v. t.). 

Mezi bdsniky toho druhu znaraenati je vd- 

bec jakousi rivalitu vzdjemnou, jak o torn 



NSmecko (literatura)J 



119 



sv6dci zvli$tni druhy basni, zvan^ Reizun- 
gen, Strafen, Sch&ndungen, i jejich opak, 
pisn£ chvdly a na potest pfiznivcfl basnikft, 
mezi nii nileli bdsej^ o \dpa$e pivcu na 
Wartburce (mezi 1260—1270); hldsi se jimi 
pfedzv^st periodv pozddjSi. Z nich vznikly 
bdsn6 poudn^. Wcrnher von Elmendorf 
sestavil Tugendlehre z d€\ spisovatelfiv anti- 
ck^ch, pfebasnina bdseii Cato, kterou ji2 
Notker pfelo2il, iragment^rne dochov^na jest 
didaktickd bdseA Kdnig Tirol von Schotten^ 
V nii krdl divi naudeni synu Vridebrantovi, 
a podobnd* pouduje otcc syna o ctnostech a 
povinnostech stavu rytifsk^ho v bdsni Wins- 
beke, V jejim pendantu ^^^nsbekin matka po- 
ucuje dceru o ctnostech 2eny. Kanovnik 
Thomasin von ZirkUre (f 1238) slo2il 
velikou bisefi didaktickou o 10 knibach, Der 
welicht Cast, poddvaje ndzorn^ obraz o du- 
chovnim a spoledensk^m 2ivot$ sv^ doby. 
Nazval biseft tak proto, 2e iako cizinka za- 
viti z Italic do zemS N^meck^ a doiadovati 
se musi pHzniv^ho pfijcti; pfed tfm sIo2iI 
baseft podobnou v jazyce italsk^m nebo 
francouzsk^m. Zdrojem ctnostf vidi se mu 
staete, nectnosti unstaete; neni sice pfisnS 
cirkevnt, ale zast^vi se papeie Innocence III. 
proti Waltherovi a vybizi ke kfiiick^ v^- 
pravS. Zfeni md pfedevSim ke staviim vyS- 
iim. NejlepSi vSak z tSchto b^sni didakti- 
ck^ch jest Freidankova Bescheidenheit (v. 
Freidank), t. j. zkuSenost, moudrost, kteri 
se knihou m^la Sifiti: dot^ka se viry, tajem- 
stvi lidsk^ duie, nebe i zera^, vedle toho 
Hmsk^ch pom^rfl, jei seznal za sv^bo po- 
bytu V l^fmS, a neut£Sen]^ch pomSrfl zem£ 
svat^, jel seznal z d^astenstvi pfi kfi2dck^ 
v^^prave Bedficha II.; bdsni svou sebral a 
r6zmno2il zkuSenost a moudrost lidu, i byla 
velice rozSifena a oblibena a2 do XVII. st. 
Satiricky vyliduje ilipadek rytifstvi *cyklus 
15 basni Der kleine Lucidarius^ pfipisovanjch 
mylnS Seifriedu Helblingovi (v. t.)i po- 
davaje ve lormh otdzek a odpovSdi zajfroav;^ 
obraz pom^rfi rakousk^ch za prvnfch Habs- 
burkA; jm^no majf die velk^ encyklopaedie 
XII. stol. NejobsahlejSi z bdsni tohoto druhu 
jest Renner^ jii napsal Hugoz Frimbergii 
(v. t.); systematicky probiri nefesti a ctno- 
sti lidsk^ zapodav allegorii a od hlavnich 
nefesti zabo£uje k jin^m dkazAm lidsk^ho 
iivota (odtud jeji jmeno »Renner«). PomfirnS 
mdlo byla v tuto dobu p^stovdna poesie du- 
cbovni. Frantiikdn Lamprecht von Rc- 
gcnsburg (v. t.) napsal 2ivot av. FrantiSka 
z Assisi a allegorii o lasce dcery Sionsk^, 
duie lidsk^, je2 dojde spojeni s Kristem. 
Mnich frantii^kdnsk^ Davidjos. AugSpur- 
skf (v. David 12) piSe prosou n^kolik trak- 
tatu, v nich2 divi prakticki naudeni mravnf. 
Prosy bylo u2ivdno pfedevSfm v prdvnictvf. 
Rytff Eike von Repko w (v. t.) sepsal zem- 
skd a Mnni prdvo sask6, Sachienspiegel, kter^ 
se neobydejn^ rozSifilo a dalo ziklad k lite- 
rature pnlvnickd. Die n6ho u5inSn pokus se- 
staviti n6nicck6 pravo vSeobecn^ ve Spiegel 
aller deutschen Leute a v Schwabenspiegel. 



Stoletim XIV. pocina se lipadek litera- 
tury n6meck6, kter^ trvd a2 do stol. XVI. 
Po celou tu dobu ani v jednom sm^ru ne- 
vyspSla poesie n^mecka k takov6 v^Si, nu 
jak6 ji shleddvame v dobg pfedchozi! Je to 
doba pfirozen^ reakce, kterd v literature na- 
stati musi tak jako v 2ivote, a doba pfe- 
chodu. Rytifstvi pozbylo sv^ho v^'znamu, 
lesk jeho pobledl, nemohi se ji2 tak zastkviti 
jako V dobS kfi2ickych v^prav; k tomu pfi- 
sp61y tak^ zisadnf zm6ny ve vdle^nictvi; 
roisto toho nastoupilo p^stni pravo, je2 vkusu 
jemnSiSimu nebvlo arci na prosp£ch. DvAr 
cisafskji za dob Rudolfa Habsbursk^ho a 
ndsledujicich panovnikA dbal vice zdjmA ma- 
teridlnich ne2 duSevnich, Slo mu o rozSifeni 
moci a panstvi vice ne2 o p6stovini litera- 
tury. Cirkev byla plna rozpor&v a svdrA 
vndjiich i vnitfnich. iinnost star^ch moc- 
n^^ch fddA pfevzali mnichov6 2ebravi, zkrdtka 
b^val^ch podnfnek rozkvStu nebylo. Misto 
p6vcAv o2ivujicich dfive dvory knifeci na- 
stoupili r^mafi, kteH misto poesie p^stovali 
heraidiku {wappendichter)^ Reimsprecher a 
Pritschmeister (obracejici na sebe pozornost 
klapajicim dfevem, Pritsche), A tak se poe- 
sie utekla ke kruhflm ni2Sim, ob^ansk^m. 
Tarn v$ak pfes ut^Sen^ pomSry hmotn^, je2 
pf ivodil rozkvit prfimyslu a obchodu, a uvol- 
n£ni pom^rii socidlnich, i pj^es to, 2e vzd6- 
Uni stalb se pffstupndjSim zaklddanim uni- 
versit, ncbyla pAda posud tak ziirodn^na 
jako ve kruzfch vy§§ich, a proto tak6 poe- 
sie ncmohla se nSjak zvld§t6 vyvioouti. Ale 
poesie pSstSnd kruhy obiansk^mi jest pro 
toto Udobi zjevem charakteristick^m a 
zajimav^m. Nebylo ovSem smyslu pro um6- 
leckou formu, nebylo vytfiben^ho vkusu 
aesthetick^ho, doba m^la zdjem jen o Idtku, 
kterou poesie cerpala pfedevSim ze soudo- 
b]^ch pomSrfi politick^ch, socialnfch a ndbo- 
2ensk^ch. Ani tak epochdlni vyndlcz jako 
knihtiskafstvi nebyl s to, aby poesii po- 
vznesl, v2dyt jim b^valj' pfedncs melodickf 
odstrancn a tim smysl pro formu seslaben. 
Idei nov^ch tim vSim pfibylo arci dost, ale 
poesie z nich m^la t£2iti teprve v dobdch 
pozdejSich. Ndhradu za poesii duSevni 2ivot 
n^meck^ naSel v um^ni; sochafstvi a malif- 
stvi rozkvetlo zdroveii s obiansk^m femc- 
slem, architektura dospivd neb^^vald v>^5e. — 
Bdsnictvi v;^pravn^ pfedevSim se obracelo 
ku plodflm poesie francouzsk^ a k tomu, co 
zd^dilo z doby dfivSjSi; ale pfi nedostatku 
vkusu formdlniho uvolnilo se v prosu. V^- 
vodkynfe Eleonora von Osterreich po- 
dle franc, zpracovala milostn^ romdn Pontus 
und Sidonia; Margarethe von Lothringen 
pfeIo2ila vypravovani o Loherovi, neSfastn^m 
synu Karla Ve!., a o jeho vSrn^m druhu 
Mallerovi z latiny do franitiny, a jeji dccra 
Elisabeth von Nassau-Saarbrucken 
pfelo2ila jc do nSmdiny; od t^ie pochazi 
n^meck^ pfeklad romanu Hug Schapler, li- 
di'ci dobrodruzn^ a milostne pfibShy Huga 
Kapeta. Tak i star^ latky dvorsk^ho eposu 
obnovuji sc prosaicky, bud die eposfl stf.- 



120 



Nimecko (literatura). 



hornonim. nebo die prosy franc, anefao die 
textu lat. Tim zpftsobem obnoven byl Wi- 
fi[aloiB, Tristan, Lanzelot, Apollonias Tyrsk^, 
Herzog Ernst, Alexander Velik^, vdlka tr6j- 
ski, Ficrabras, Ogier von Ddnemark, Die 
Haimonskinder, Valentin und Or$us, romin 
o pfitelstvi Olivier und Artus, milostn^ Die 
schone Magelone, Kaiser Octavianus v t. zv. 
Volksbucher, je2 vzbudily pozdiji zdjem 
romantikA. Z r^movan^ch vypravovinf obli- 
bena byla pfsen Vom hUmen Seyfried, litici 
dobrodniistvf Sie|;fridova mlidi. Stojf hlu- 
boko pod Nibelungy, ale Mterimi historicky 
jest dolelita pro svoa neodvislost od nich. 
N^kolik dilft pov^sti bohat^rsk^ seslavcno 
bylo V ffeldenbuchu , obsahujicim eposy 
o Ortnitu a Wolfdietricbovi, Ttiov6 zahradi 
a Laurinu, jedcn z nejstarSfch tiskft n6me- 
ck]^ch; obsdhlejii jest Heldenbuch dr^2- 
dansk]^, obsahujici mimo uveden^ jeiSt^ 
cpy Ecke, Sig^enot, Virginal, Herzog Ernst a 
dvi jinak nezn«Lm^ povisti o Dietrichovi, 
Das Meerwunder a Et\els Hofhaltung, Jeden 
z pfsaffl jeho byl Kaspar von der Roen, 
DO ndmz Heldenbuch tento tak^ se naz^v«L. 
Bisnik stfedofranck^ spojil n6meckd a nizo- 
zemsk^ epy o Karlov^ mUdi v bisni Karl- 
meinet, JohannvonSoest zpracoval z r(iz- 
n]^ch motivA dobrodruin;^ roman Margarete 
vonLineburg, Hans von BAhel bdseA pff- 
huznou s eposem 9Mai und Beaflor<, Von 
einer Kdnigstochter. Claud Wisse a Philipp 
Colin sloitii nadmiru obsihlou bisefi (30.000 
vcrSA) o Par^ivalovi (1331—1336) a vlolili ji 
mezi 14. a 15. knihu eposu Wolframova; je 
to otrock]^ a fcmesln^ pfeklad francouz- 
sk^ch pokraiovdLnt Chr^tienova 9Conte De 
GraaU ; nadien^ ctitel WolframAv P u t e r i ch 
z Reich ertshausen, kter^ putoval ke 
hrobu bisnfkovu a nad nim za duSi jeho sc 
niodlil, ve strofi Titurela napsal podivnou 
bdsefi Ehrenbrie/f v nii podiv«L seznam ba- 
vorsk^ch rodA jlechtick^ch a katalog sv^ 
bibliot^ky rytffsk^^ch a duchovnich bisnf. 
Ulrich FAetrer sloiil cyklickou bdseft 
o stolov^ spole£nosti Artusovi Buck der 
Abenteuer, kterou po6'ni vilkou trbjskou a 
v^pravou Argonaut A v a v ni2 pojal tak^ 
latky odjinud nezndm^. — Tak^ k poesii 
allegorick^, jei se vyskvtla jii v dob6 dfi- 
vfijli, stoleti XIV. a 'XV. sahalo. Heinrich 
von Hcslcr podal r^movanou parafrasi 
apokalypse, pfebisn£no oblibcn^ 9Speculum 
vitae humanaec, symbolika a allegorie vkli- 
ddny do traktatAv a k^zdnf. Mnich Jacob 
von Cessolis ve sv^ch kizintch uiival 
figur iSachov^ch za symboly jednotliv^ch 
stavA, jcho Schachbuch doznal hojn^ho roz- 
iffeni. Z( jm^na oblibcna byla allegorie Idsky, 
pro nii ve Francii Guillaume de Lorris a 
Jean de Meun podali typick]^ vzor; vypra- 
vuje sc o kU$tc'fe Usky (Klosler der Minnt), 
V nhxni milujfci i\')\ podle pravidcl feholni'ch, 
o Usee star6 a novd, Heinz el ein von 
Konstanz jii konccm XIII. stol. sloiil Der 
Minne Lehre, Heinrich von Mugeln, je- 
mui byl pffznivccm Karcl IV., Der Meide 



Kran\^ kde vidy vystupuji v podob^ panen, 
Hadamar von Laber sloiil allegorickou 
bdseft Jagd\ tento drub poesie didakticko- 
epick^ p^stoval tak^ Hermann v. Sach- 
senheim, rytff Svdbskj^ (f 1458), jeni 
V bdsni Die Morin pro nestilost v l^ce po- 
staven jest pfed soud a v Abenteuer vom 
Spiegel podstoupi t^ik^ zkouSky virnosti. 
Nejzndm^jSI b^eA allegorickou sloiil v$ak 
cfsaf MaximilicLn I. (v. t.), zvan^ posled- 
nfm rytifem, v epose Teuerdank, vice za- 
jimav^m nei poeticky cenn^m. Od cisafe 
Maximili«Lna pochizi tak^ dflo prosaick6 Der 
Weisskunig, Vkusu doby vice ne2 vdind epika 
hov£la groteskni biseA Der Ring, kterou 
sloiil Sv^car Heinrich Wittenweiler. 

{est to prvni komick^ epos nimeck^, jehoi 
irdinou jest hloup^ junak venkovsk^ Ber- 
ta^hi Trlefner a jei paroduje nendvidin^ 
stav selsk^; jm^no ma baseA odtud, ie b6h 
sv£ta ro«L vyli^iti na prstenci. T^i stav, ale 
tak6 v^vodu Ottu s jeho choti i duchoven- 
stvem nejapn^mi a hrub^mi vtipy napad«L 
prohnan^ Pfafe von Kalenberg, jeji uiinil 
hrdinou bisn6 sv^ Philipp Frankfurter, 
a sedliky £in{ ter^em sv^ch Spr^A Georg 
W i d ro a n n ve s v^ Histori Peter Lewen, Ale 
tak^ opravdov^ vtip lidu vit^zi nad stavy 
jin^mi, jak ukazuje zpracovdni svrchu uve- 
den^ bisn6 Salomon u. Markolf a Till EuUn- 
Spiegel (osobs, skute^ni), jehoi origin«Ll dolno- 
n^roeck^ z r. 1483 se ztratil, ale v (etn^ch 
zpracovinich hornonimeck^ch a pfekladech 
se udriel a stal se obliben^m Volksbuchem. 
Vedle toho vykazuje doba tato nepfehled- 
nou fadu roeniich vypra vovini poetick^ch 
i prosaickj^ch ncjrozmanitSjSiho druhu, slou- 
iicfch bua k zibav6 nebo pou6eni: o sedmi 
mudrcich (von den sieben weisen Meistem), 
jei Hans von Buhel pfevedl ve ver$e (Dio- 
cletianus^ Leben), Buck der Beispiele der alien 
Weisen die latinsk^ho 9Directorium vitae 
humanaec, sbfrku viin^ch i iertovn^ch vy- 
pravovdnf fur Besserung d. Menschen, Schimpf 
und Ernst od Job. Pauliho (1522) a bisni 
Gartengesellschaft od Freye (1556), MontanAv 
Wegkur^er (1557), Michaela Lindnera Rast- 
bUehlein a Kat\ipori^ Schumannovo Nacht- 
bUchlein (1559); viinijSi jest Jorg Wick- 
ram ve sv^m Rollwagenbikchlein (1555) a 
Hans Wilhelm Kirchhoff ve sv6 sbirce 
Wendunmuth (1563). Lalenbuch \\t\ fadu 
kouskAv abderitsk^ch, jei se v pozdSjiim 
jeho zpracovdni odehritLvaji v sask^m mdste- 
£ku Schilda a odtud kniha sc zove Die 
Schildburger, Se snahou didaktickou souvisf 
p6stovini bajky aisdpsk^. Oldfich Boner 
vydal sto bajek aisdpsk^ch pod jm^nem Der 
Edelstein (1349), sbirku jejich vydal latinsky 
i nfimecky Steinh6wcl (E-to/^KS , 1476— 80). 
a V t6 dob6 vznikl tak6 vynikajici plod bds- 
nick< Reineke de Vom v^chodovldmsk^ bis- 
nik Willem sepsal v polovici XIII. stol. die 
francouzsk^ho > Roman de Renartc svAj Ro- 
man van den Vos Reinaerde, kol r. 1375 ne* 
zndm^ bisnik zdpadovUmsk^ dilo toto pfe- 
pracoval a rozsifil, v XV. stol. Hinrik van 



NSiuecko (literatura). 



121 



Alkmer rozd61il je ve knihy a kapitoly, opa- 
tfil je nadpisy a moral isujidmi glossami pro- 
saick^mi, a tuto redakci Hinrikovu nezninr^ 
bdsniK 8 mal^mi zm6naini pfelolil do nifeci 
dolnosask^ho — tak vzniklo slavn^ epos 
zvffeci, je2 sv^^m bumorem, pfirozenou fe£i 
a didaktick](mi i satirick^i nardikami pfl- 
sobilo od Lutbera ai po Goetba. Jini vyni- 
kajici biseji t^ doby jest Sebastiana 
B r a n t a Narrenschiff (v. B r a n t). Ze zminh- 
n^ch »Reimsprecher« uznini se t£Sil rakou- 
sk^ Heinrich der Teichner (v. t.)akra- 
jan jeho Peter Suchenwirt, kter^ psal 
verSe na potest zesnul^ch kniiat a panuv a 
nileii tak^ k 9Wappendichter€, mi vSak 
tak^ zdjem a smysl pro lid. K nim ndleii 
tak^ Hans Rosenplut, ktcr^ sam se zove 
der Schnepperer, ale s vhXJki zdlibou vy- 
pisoval udilosti sv^ doby, na pf. boje hu- 
sitsk^ {Sprueh von der Mussenflucht, Spruch 
von Bohaim), sklidal 9Schwanke€, »PriameIn«, 
t. j. prflpovSdi, V nicbi fada pfedvitf shrnuje 
se V zav£re£n^ soud. DuSevnd spHznin jest 
s nfm Hans Folz. — Poesie lyricki tak6 
navazuje na dobu pfedcbozi. Dozvuky min- 
nesangu, podl6baj{ciho ovSem tak^ jii hrub- 
Simu vkusu doby, vyznivaji z lyriky hrab6te 
Huga z Montfortu (v. t.) a Oswalda 
z Wolkensteinu (f 1445), kter^ ierpal 
i z vlastnfch zkuienosti 2ivotnfch, tak jako 
Michael Behaim (v. Behaim 2), a z bisnf 
Muskatblutov^ch, kter^ pistoval tak6 
lyriku duchovni, v nii op6vuje Pannu Marii 
a broji proti Husovi, 9der des Wassers Fluss 
zuerst trubte, der den Christenglauben in 
manchen Stticken taub roacht und viele 
Christenleute zweifelnd*. Charakteristickfm 
vSak produktem doby v oboru bisnictvi ly- 
rick^ho jest zp^v mistrovsk^, Meisterge- 
sang (v. t), charakteri sticky nejen jakolto 
protip6l bisnictvf dvorsk^ho, podminen^ po- 
v:ihou doby, ale cel^m sv^m rizem. Pocestnf 
mistfi pSvci poesii vtiskh pe£et cechu, bis- 
nik podroben jako uieA zkodice, musil pro- 
delati stapnice, dHve ne2 se stal mistrem. 
Forma byla tdto poesii v$im, na obsah nehle- 
d^no. Z bisnikiiv jednotl. ncmnozi vynikli; 
nejproslulejSi jsou RosenplQt, Folz, Hans 
Sadis, a ve skute^nosti nad cel^m tfm zje- 
vem charakteristick^m nespodfva tolik poe- 
tick^ho kouzla, jak^m jej aovedl ozifiti Ri- 
chard Wagner. Ale posobenfm sv^m mistfi 
p6vci zasibli v nejSirSf vrstvy lidove, a za- 
jfmavo je, ie se udrieli a2 do stol. XIX. — 
Zjevem vSak v poesii lyrick^ tdto doby nej- 
v^znamnijiim jest rozkvSt pfsn6 lidov^. 
Cel^ ndrod ma v ni ri£ast, neni stavu. kter^ 
by V pisnfch t^ch nebyl zastoupcn, odtud 
to bohatstvi, jehoi pouh^m v^ctem vystih- 
nouti nelze. Tradici dochovdvajfc star^ mo- 
tivy bohat^rsk^ {Koning Ermenrikes dod^ pi- 
sen o Hildebrandovi) a pov^sti (na pf. 
o Tannb^userovi) obm^fiovala je poesie ni- 
rodni sv^m zp&sobem a data jim zvlaStnf, 
strainou formu ballady, sahala sama k mo- 
tivAm historick^m, ai pfeSla k ryze indivi- 
dailnfm, osobnim. Mimo tradici rozSifovaly 



se p{sn6 pismem a tiskem a pojaty jsou i ve 
sbfrky, jak udinila aug$purska jeptiSka Klara 
Hatzlerin r. 1471, leckdy i s ndpfi'vy. Vedle ly- 
riky sv^tsk^ vzmihala se tak^ lyrika du- 
chovnf; popularisovala se stari piseii cir- 
kcvnf (Hermann von Salzburg, Heinrich 
V. Laufenberg, v. t.), nirodni p{sn6 sv£t- 
sk6 obmdftoviny v duchovnf. — V bisnictvi 
dramatick^m p^stily se ddle duchovnf 
hry o v^zna£n^ch ndilostech v dobdch cir- 
kevnich, jak je zndme ji2 z doby pfedchozi. 
Pokrok jevi se v tom, 2e vedle a misto dra- 
mat latinsk^ch nastupuje drama n6meck6. 
Zpracovdny tak^ legendy, o sv. Katefin£, 
sv. Dorot^, o Theofltovij o pape2ce Johann6 
Spiel von Frau Jutten^ i ce\6 drama svStov^ 
(Drama vom 'Weitende, Weltgerichtstpiet)f2.\eC' 
kdy pfisobily neoby6ejn£ silni, jako eschato- 
logick^ drama Mysterium der \ehn Jungfrauen^ 
jejich2 osud a ndfek markrab^te Bedficha 

V Eisenachu r. 1322 tak dojal, 2e upadl 

V t£2komyslnost a kritce potom zemfel. 
Z druh6 polovice XV. stol. dochovino jest 
tak6 drama sv6tsk6, a£ bylo p6st6no jist6 
ji2 dfive. Jsou to t. zv. Fastnachtsspiele, 
provozovan^ po domech i vefejn^mi prfi- 
vody; obsah byl arci primitivni: hadka mezi 
muj(em a 2enou, vm6§ovdni se pfibuzn^ch 
do svirii rodinn;^ch, podvod v obchodS, 
rimluva k siiatku, v^jevy soudnf a p.; ve vf- 
razech nejsou kusy takov^ priv6 vybirav^, 
ale duchu doby pfimSfen^; tak6 starSi hi- 
storic a >Schwank« poskytovaly obsah (Sa- 
lomon und Markolf^ Neidhartspiet)^ n^kdy se 
disputuje vi2n6 o otizkich ndbo2ensk^ch 
(Der Kaiser KonstantiUy alte und neu§ Ehe), 
vklidiny i nara2ky politick^ (Der Turken 
Fastnachtsspiel), VetSina kusfl t6ch vznikla 

V Norimberce, Bamberce a AugSpurce; poe- 
ticki cena jejich jest arci mali. 

Mezi tyto druhy poesie pfiily hned po- 
ditkem stol. XIV. proudy nov^. Jest to pfe- 
devSfm humanismus, kter^ se ujal vlivem 
renaissandnich snah a sympathit tCarla IV., 

i'en2 m61 osobni styky s Petrarkou a pfi je- 
io2 dvofe diel Cola di Rienzi, nadSen;^ re- 
publikin starofimsk^. Dvojfm smSrem hle- 
d£l se humanismus uplatniti: jednak obno- 
vcnim latinskdho slohu verScm i prosou, 
jednak pfeklady, jimi2 by se Sffila znimost 
litrratury latinskd. Na podn6t EnedSe Syl- 
via Niklas von Wyl pfcklddal z EneaSe 
Sylvia sam^ho, Poggia. Petrarky a jin^ch hu- 
manistfi ; £isf jeho pf ckladA docnovdna v jeho 
Translationes i, Teutschungen, Z Plauta i ji- 
n^ch pf eklddal Albrecht von Eybe (v.t.), 
jej 2 tak6 zajimaly otdzky morilni, jak svdd^' 
jeho kniha o man2elstvi (Ob einem Manne 
sey \u nemen ein eeliches Weyb oder nit, 
1472); pfelo2en Terenc, historikovd, feinici, 
filosofovd i bisnici latinSti a tak^ fedti, pfe- 
devSim Aristoteles a Lukian, a tak^ Odyssea 
r. 1537; pfeklad Iliady vytiSten teprve r. 1610. 
V^znamn^ je, 2e se obsah antick^ pfendiel 
do doby souiasn^. V XV. a XVI. stoleti 
vznikla nojnost bdsni latinsk^ch, jcjich2 v^- 
znam pfedevSim spodivi v torn, 2e se jimi 



122 



NSmecko (litcratura). 



sif il kult antick^ a v6cleck^ studium jeho na 

universitdch, co2 vedlo k emancipaci od 

scholastiky a theologie, a£ tira arci jazyk 

nirodni zanedbdvdn; nebof jazyk latinsK^ 

stal se jazykem uiencA, jen mdloktefi z hu- 

manistfi psali tak^ nimecky, jako Jacob 

W i m p h e 1 i n g svou Germanii^ v nii snaii se 

dokdzati, 2e ETsasko nikdy nen^leielo ke Gal- 

lii, a Johann Aventinus, kter^ napsal d6- 

jiny bavorsk^ (tak6 lat.). Z humanistick^ch 

u£encfi n£m. vynikl Johannes Reuchlin 

(t 1522); pfekUdal z fe^tiny, die Terence 

s1o2il drama Henno^ ale hlavn6 byl dinn^ v£- 

decky, podporuje studium hebrejStiny a stu- 

dujc filosofii Pytbagorovu i Platonovu. Pro 

sv^ tolerantni snamy filosemitsk^ stal se 

pfedm^tem detn^ch utokfi, je2 odrdiel v n6- 

mecky psan^m Augenspiegel; jak velice pA- 

sobil na vefejn^ min^nf, o torn sv6d£i Epi- 

stolae clarorum vironim (1514)| po nichi na- 

sledovaly trpk^ satiry z kruhfi humanisti- 

stick^cb na odpfirce Reuchlinovy Brief e der 

dunklen Mdnner (v. Epistolae obscurorum viro- 

rum, T. 1515 al517). — Velik^ho rozvoje do- 

spgla prosa duchovni. Ndboiensk^ hnuti, 

kter^ zaujalo lid, vzbudilo touhu po seznini 

pramene ndbo2ensk^ho vSdSnf, a z potfeby 

te vznikla prvnf liplni bible ndmecki. Prvni 

jeji vyddni tiStSne vzniklo ve Strasburcc 

r. 1466; po nim do r. 1518 ndsledovalo 13 

nov^ch vyddni hornon^meck^ch a tfi vvdani 

dolnon6meckd. Vedle toho vznikly pFeklady 

rukopisn^, z nich2 nejstkvostn^jSi jest ten, 

jen2 mezi r. 1389—1400 poHzen byl pro krdle 

Vdclava a jehb chof 2ofii. Podkladem jejich 

jest Vulgata. Dokonal6 tyto pfeklady nejsou, 

ale k povznesenf nSmeck^ prosy pfisp^ly 

zna6n£. Vice vSak dokdzali mystikovd 

Mysticismus jest dflsledkem zralejSiho a sa- 

mostatn^ho pfem;^§leni o zdhaddch theologi- 

ck^ch. Jest v^razem vrouci touhy po spojcni 

duSe s bohem, jak se ji2 ohla$uje v bdsnicli 

stol. XII. a XIII. a v Pisni pisnf. Koncem 

stol. XIII. byla mystika mnichy dominikan- 

sk^mi uvedena v system i mllo se ji pro- 

stfedkovati mezi spekulaci scholastickou a 

nabo2ensk^m citSnim, zejm^na v klaStefich 

iensk^ch. Zakladatelem mystick^ho syst^mu 

jest Meister Eckhart (f f- 1327), jeni 

filosoficky scbolastiku prohloubil hldsaje, 2e 

a6 ani filosofie ani fed tajemstvi bvtosti boi- 

sk6 vysloviti nedovedou, pfece boh ilov^ku 

jest bliiSi, ne21i tento sobi sdm. 2dkem jeho 

jest Heinrich der Seuse (Suso), jeji na- 

z^vaji »Minnes&nger der gottlichen Liebe<, 

a Johannes Tauler, kteri^ kizinim filoso- 

fickou mystiku sv^ho mistra popularisoval. 

Mezi laiky mystiku propagoval Rulmann 

Merswin, slo2iv mystickou knihu Das 

Buck von den neun Felsen; cht61, aby dlovSk 

bezprostfednim spojenim s bohem emanci- 

poval se od kn62stvf. Nechyb^lo arci ani pfi 

mysticismu v^^stfednosti, a proti ncmu obra- 

til se nejmenovan}^ duchovni spisem, jcjz 

r. 1516 vydal Luther pod nazv. Die deutsche 

Theologie. Proti nefestem sv^ doby vflbec 

obracel sc pfisobiv^ kazatel Strasbursk}^ Jo- 



hannes Geiler von Kaysersberg (v. t.). 
Oba nov^ ty smSry, mysticismus i humanis- 
mus, pflsobily na Luthera. Luther stoji 
v6ele n6meck6 reformace, a z jeho snah 
reformadnich vzeSel tak6 jeho v^znam pro 
n^meckou litcraturu. Spodivd v tom, 2e pfe- 
kladem bible podal lidu nejen pevn;^ zaklad 
pro velker^ konani a mySleni a 2e ji udini) 
tak^ zdrojem, z n^ho2 derpala napotom poe- 
sie vSeho druhu, ale 2e ji pfispSl take k usti- 
leni novohornondmeck^ mluvy spisovn^. PFe- 
loiil napfed zdkon Nov^ r. 1522, potom z^* 
kon Star^ mimo proroky, na nH doSlo te- 
prve r. 1531, ai pak r. 1534 ve Vitemberku 
u Luffta vySla bible celd. R. 1541 vySlo vy- 
ddni nov^, opraven^. Od zminin^ch biblf 
pfedchozlch li$i se tim, 2e ji Luther pofidi) 
ne na zaklad6 Vulgaty, n^bri die originilu 
hebrejsk^ho a fcck^ho. S jemn^m smyslem 
filologicki^m dovedl ducha jazykA star^ch 
pfen^sti V ducha jazyka ndrodniho, derpal 
z mluvy lidov6 a dovedl nal^zti t6n obsahu 
pisma pfim^fen^. Pf idrioval se ndfedi, jeho2 
uiivala kanceldf saska a je2 zatim jevilo nej- 
vfce jednotnosti ; tim z cirkve i §kol vytladit 
dolnon£m£inu a pfcdeSel jazykov^mu roz- 
poltfinf. Luther dile vytvofil evangelick;^- 
zp6v cirkevni, jeho2 z^kladem udinil du- 
chovni piseft ndrodni; pfvnf sbirku pisni 
vydal r. 1524, a pfiklad jeho vyvolal mnoho 
nasledovnikfi. Sepsal fadu spisa reformator- 
sk;^ch, populdrn^ didaktick^ch : An den christ- 
lichen Adet. deutscher Nation (1520), von den 
geistlichen Klostergeiabden 1522 a j., hojndi 
k^zani, ietn6 listy a srdefnd Tischreden, d^- 
§ici teplem rodinn^ho it^sti. Z duchA jemu 
spHzn^n^^ch a do jist^ miry i svobodomysl- 
nSjIi byl Ulrich von Hutten (v. t), hor- 
licf proti papeii i zvrhldmu kleru. Ne- 
ohroienosti jeho ncmSl iddn;^ z humanist^, 
ani Melanchthon. Lutherovi pfivrienci na- 
opak pod vlivem moci cirkevni se viklali, a 
V strand protivn^ oviem naiel hojn& od- 
pflrcfl, z nich2 nejznamenit^jSi jest Thomas 
Murner (v. t.). Za to statecne pfi Luthe- 
rovi stdl Erasmus Alber (v. t.) verSem 
i prosou a pfedevSfm ve spise De^ Barfds- 
ser Mdnche Eulenspiegel und Alcoran; prote- 
stantskou polemikou vyplnil tak^ knihu ba- 
jek Buck von der Tugend und Weisheit^ der- 
pajici vStSinou z Ais6pa; tak udinil, a^ m6- 
rou menSi, i fiurkard Waldis ve sv^m £50- 
pus (1548). Do sporA cirkevnich zasdhlo tak6 
drama. Pamphilus Gengcnbach (v.* t.) a 
Niklas Manuel (v. t.) stoji v dele prote- 
stantsk^ho dramatu tendendniho, vznikl^ho 
pod dojmem Luthcrova boje proti odpust- 
kflm. PHsnd konfessiondlni tendence ovlad^ 
dolnondmeck^ drama De Parabel vam vor- 
lorn S^ohn, jei r. 1527 sloiil Burhard Wal- 
dis; tendendnd pfibarvuji dramata bibli- 
cka Sixt Birk {Susanne), Jakob Rueff, 
Jdrg Wickram a j.; o povzncseni strdnky 
iormdlni snaii sejob. Kolross {Fiinf Be- 
trachtnusse) a hlavne Paul Rebhun (5m- 
sanne), ktery mezi akty vklddal zpdvy sbo- 
rov6 V rJmovan]^ch strofach sapfick^ch a 



Nfimecko (literatura) 



123 



partie dialogick^ psal iambick^m a trochej- 
skjm veriem; Bartholom^us KrQger 
zdramatisoval celou litku biblickou od po- 
catku svita s tendenci protipapeiskou, cM 
fada latek jin^ch vflbec volena. Kusy b^valy 
skladdny nSmecky i latinsky; v^hradn$ ja- 
zyka latin sk^ho ulival Thomas Kir chmair 
(Naogergus) v dramatech Incendia, Mercator^ 
Judas a j., je2 byla zihy pfekl^ddna. Vedle 
tendence m£la dramata tato tak^ d£el paed- 
agogick^, majice iikflm, kteH je provozovali, 
zjednati znalost latiny; v torn sm^ni nejvfce 
pdsobil humanista Nikodemus Frischlin (v. 
t.) dramaty Priscianus vapulans^ Julius redU 
vivuSf Rebecca^ Susanna a j.; nSm. s]o2il jen 
drama o dcef i krdle Jindf . I. Frau Wendelgart 
a chtSl tak udiniti tak^ v zaro^^len^m cyklu 
dramat Terentius Christianus, jeho2 nedo- 
konfil. — Nade vSemi vSak bisniky tdmito 
stoji zajimav]^ zjev literdrni Hans Sachs 
(1494 — 1576). Jeho 34 vlastni rukou psan^ch 
svazkfi vyplfiuje 4275 pisni mistrovsk^ch, 73 
pfsni duchovnich a sv^tsk^ch v ducnu ni- 
rod., 1700 »Reimpaardichtungen«, mezi nimi 
208 her, 7 dialogfi prosaick^ch. To jsou druhy, 
je2 pistil s neobycejnou plodnosti. lAtku 
k nim bral z klassick^ho staroviku, z novij- 
Sich kronik, z Volksbuchfi, z romantiky stfe- 
dovSki, z kronik seversk^ch, z Boccaccia, 
z bible a z bohat^ zkudenosti vlastni. V Hansu 
Sachsovi repraesentuje se onen sm6r obCan- 
sko-ndrodni v poesii. Jc skutein^ talent bds- 
nickf , tf eba 2e mnohi z Oifasni cinnosti jeho 
aestheticky i formdln6 je nedokonali; sdm 
Goethe jeho talent bisnick^ uznal. Radost 
ze iivota, Idska k prdci, hluboki pfesvSddenf 
naboienski v duchu reformace, mravnost 
prostd pruderie, a zdrav^ humor jsou pod< 
statou jeho nizom svStov^ho, jej2 bdsni jeho 
tlumo^i. Plodnost jeho vysvfetluje se lehk^m 
vniminim a snadnou tvofivosti. Origindlni 
jest jeho naivnost, s kterou pojfma Utkv bi- 
blicki, jako v komidii Von den ungletchen 
Kindern Evd nebo ve Schwanku St. Peter mit 
der Geiss, Pfes to vSak doba ndsledujici jej 
uml^ela, a vitSi vliv na literaturu neili jeho 
prosta poesie lidovd mfily vlivy cizf. Vliv 
ten pf inesly a n g I i ck 6 spoleinosti divadelnf, 
kteri sestdvajice z hercfl, ne dilettanti, n^bri 
z povolanf, od r. 1592 vystupovaly ve vel- 
k^ch mdstcch a pfi dvorech kni2cdch a 
y produkci dramatickou vnesly livel nov^, 
iivel opravdu dramatick^, pohnut^ d6j, vas- 
nivi charaktery i iivel komick^ v postav6 
$alka, ozna£ovan6ho rdizn^mi jminy (Jean 
Potage, John Bouset, PickelhSring, pozdiji 
Hanswurst), i hudebni. Tim pfisobily znadnl, 
zejm^na kdy2 z anglick^ch pfeSly znenahia 
ve spole^nosti nfimeckc. Z dramat jejich do- 
chovaly se jenom dvS sbirky, jedna z r. 1620, 
druhd 1630. Pftsobily i na produkci domaci. 
Tak vivoda Jindfich Julius BrunSvi- 
ckj (v. t.) napsal 12 dramat prosou, je2 vy- 
znaiuje zdliba v hrdzn^m a pfiScrn^m (Vou 
einem ungeratenen Sohn); jsou v nich i vloiky 
hudebni a fivel komickf {Vincenthts Ladi- 
s^aus). Po zpiisobu her anglick^ch komedi- 



antfi psal taki Jakob Ayrer (v. t). Cizi vlivy 
pAsobily taki na romdn, jej2 jako samo- 
statn^ druh poesie vypSstil Wickram, i ji- 
nak dinn^ (v. svrchu). Pfipisuie se mu do- 
brodruln^ romin Galmy (1539), slofil mi- 
lostn^ romin Der Goldfaden^ v n£m2 syn pa- 
st^fiiv dobude lisky dcery hrabfici, Gahri- 
otto und Reinhard, litici lasku sestry krdle 
anglickiho a jeji spolednice ke dvima jino- 
chfim, paedagogick^ jest romdn Der Knaben- 
Spiegel; v;J^znam jejich jest pfedevSfm kul- 
turnS historick^. Satirik s protestantskou 
moralkou jest Bartolom&us Ringwaldt 
(t 1599), jeho2 Treuer Eckart a Lautere Wahr- 
heit pro svou pouf do pekel i do nebes, pro 
svou bezohlednost i lidov^ rdz byly velice 
obh'beny podavajfce obraz svi doby, a ve 
vStSim je§t6 rozsahu GeorgRollenhagen 
(1542—1609) V hlavnfm dile svim, Frosch- 
meuseler, slo2enim die Batrachomyomachie 
homirski, pronaSi sv6 mfninf o iivoti sou- 
krom^m, vefeinem, cfrkevni'm i stdtnfm, vdlce 
a mini. NejvlastnijSiho vSak satirika sviho 
protestantismus nalel vjoh. Fischartovi 
(v. t.). Pi'elo2il t€i franc, romdn rytifsko-ga- 
lantni Amadis aus Frankreich ; ale zajimav^Sf 
jest pfcklad spisu Jeana Bodina Daemono- 
mania Magorum, jim2 haji ndsilni prondsle- 
dovini domnil^ch ^arod^jnic proti rozumo- 
v^m dflvodflm likafe Wiera, vydal taki hlavni 
dilo soudcii jejich Malleus Malefiearum {Hexen- 
hammer) a pfeklad stfhn. bdsni o rytifi 
Staufenbergerovi a jeho sftatku s vilou'do- 
provodil obsahl;^m v^kladcm o duSfch pekel- 
n^ch: vSim tim Fischart holdoval duchu svi 
doby, v^fi'ci ve spojeni s mocnostmi pekel- 
n^mi, je2 zdklad md v probudild snaze po 
pozndni tajfl pHrodnich, doby alchymistfl, 
astrologd, magdv a kabbalistick^ch spekulacf, 
doby, jejim2 typick^m repraesentantem v torn 
sm£ru jest Faust; r. 1587 taki vytiskl Jo- 
hann Spies ve FrankfurtS Historia von D, Jo- 
hann Faust en, dem weitbeschreyten Zauberer 
und Schwar^kunstler. 

Stoleti XVII. stoji ve znameni neblahi 
vdlky tficitileti, kterd jako jinde taki i v N-ku 
V duSevni 2ivot zasdhla tak ru§iv6, 2e v dobi, 
kdy Francii nastala zlatd doba bisnictvi, li- 
teratuf e nimecki nevzeSel opravdov^ bdsnfk. 
Zem6 byla zpustoSena, obchod i prfimysl 
vdzly, demoralisace vnikla ve vSechny stavy, 
lid pozbyl ndrodniho sebevSdomf, stav udencA 
se lidu odcizil, na universitdch zavlddla pe- 
danterie a dzkoprs^ formalismus, jazyk, k je- 
ho2 usjednoceni dal podnit LuUier, zane- 
dbdvan. Je to doba suchoparu, na n$m2 poe- 
sie vykv^sti nemohla. Ale pfece vyskytly se 
snahy, kter^ alespoft ponikud chtfely jcj 
zilrodniti; snahy ty na se vza]y spole(^nosti, 
t. zv. Sprachgesellschaften, sestdvajici 
z ufencu a §lechticfl, ktefi po vzoru cizi'm 
usilovali o vytfibeni jazyka a tim o povzne- 
seni a povzbuzcni poesie; jenom 2e snahy 
ty uplatnily se pouze sm6rem prvnim, pro 
poesii z nich nevzeslo mnoho. Vzorem tim 
byla jim florcncka Accademia dclla Crusca, 
akademie pro pSstovani jazyka a basnictvi. 



124 



N£mecko (iiteraiura). 



jej{2 intence na pfldu francouzkou pfenesl 
Malherbe. Nejstarii z takov^chto spolednosti 
nimeck^ch jest die frucbtbringende 
Gesellschaft £ili Palmenorden, zalo- 
ieni r. 1617 na podnit vfmarsk^ho dvorniho 
raarlalka Kaspara von Teutleben, a trvajici 
ai do r. 1680. Symbolem jejim byla palma, 
heslem »vSechno k uiitku«, t. j. na prosp^ch 
Fe£i, kteri roSla b]^i zbavena slov cizich a 
orthograt. ustdlena. Stejnd cile sledovala Die 
aufrichtige Tan n en gesellschaft, zal. 
r. 1663 Schneuberem v Strasburku. V Ham- 
burku m£la sv^ stfedisko die teutsch ge- 
sinnte Genossenschaft, kterou r. 1643 
zaloiil Philipp von Zesen a je2 rozdSlena 
byla na tf i cecby : Rosen-, Lilien- u. Nelken- 
zunft a trvala az do r. 1705; snahy jeji pa- 
ristickd vedly a2 k absurdnostem a titSrno- 
stem (misto Fensttr zavadSla v^raz Tagt- 
leuchter, za Nonnenkloster: JuKgfem\wing€r^ 
Papst: Grosser^vaier^ Venus. Lustinnt^ Lieb- 
innt a p.). V Norimberce zaloiili r. 1644 Hars- 
ddrfer a fob. Klaj Die Gesellschaft der 
Sch£lfer an der Pegnitz £. Der gekron- 
te Blumenorden, jej{2 £lcnov^ divali si 
jm^na feck^ch a latinsk^ch past^fA. K nim 
pakpfistoupilDerElbsch wane n-Or den, 
jej2 r. 1660 v HolSt^nS zaloiil Hans Rist a 
kter^ se rozpadl r. 1667. A tak v souhlase 
se snahami tSmito byla tak6 iinnost mu2e, 
kter^ stoji v dele tohoto ridobi, a kter^ m61 
vice dobr^ vAle ne21i talentu. Jest to Mar- 
tin Opitz (1597—1639). Historii literatury 
nSmeck^ nile2i ne pro svou dinnost bdsni- 
ckou, pfes to ie byl poeta laureatus — vy- 
znamenini to bylo v t^ dob6 vice m6dou 
neili uzndnim — a 2e se naz^vd otcem a ob- 
novitelem nSmeck^ poesie, a pfes to, 2e din- 
nost jeho bisnicki byla velmi obsihld: zpra- 
coval 2almy, PfseA pfsni a jin^ bdsnS du- 
chovni, skUdal epigrammy a bisnd pHle2i- 
tostu^, Trostgedichte in Widerwertigkeiten des 
KriegSf pfelo2il Senecovo drama Trbjanky a 
Sofokleovu Antigonu, Rinucciniho Dafne, 
k ni2 Heinrich SchQtz slo2il hudbu a ji2 se 
razila cesta hudb^ italsk^ do Ndmec, zpra- 
coval ndmecky Barclayfiv allegoricko-poeti- 
ck^ romdn Argenis a Sidncyflv anglick^ ro- 
man past^fsk^ Arcadia a vlastni bdsed pa- 
st^Fskou Schdfferey von d§r Nimfen Hercinie^ 
jez nds vede do KrkonoS a ke KrakonoSi, 
sloiil bdseii didaktickou Vesuvius, 2ivotnf 
moudrost vlo2il v bdsefi Zlatna oder von 
Ruhe des Gemutes a filosoficko-kfestanskou 
reflexi o Stdstf v bdsefi Vielguet. Ale dflle2i- 
tSjdi ne21i vSechno to byla pro jeho dobu 
jeho poetika, Bueh von der deutschen Poeterey 
(1624), je2 vznikla ze snah, deliti zanedbdvinf 
jazyka n6meck^ho, na nhi ji2 r. 1687 tou2il 
v latinsk^m pojedndnf Aristarchus sive decon^ 
temptu Linguae Teutonicae, a ze snah po 
uspofdddni n^meckdho verSe, kterou ostatnd 
projevil jii Paul Rebhun, a ji2 dal v^raz pfed 
Opitzem Ernst Schwabe von der Heyde 
sv^m Sinnreiches poetisches Buchlein ; i jinam 
mohl Opitz sdhnouti, pfedevSim k poetice 
Scaligerovdi jc2 byla voditkem i bdsnikflm 



francouzsk. pAsobenim Ronsardov^m ihol- 
landsk^m zdsluhou Daoiele Heinsia. Opitz 
hiji prdv jazyka n^meckdho proti latinsk^mu, 
usiluje o vSi-obecnou hornon6meckou mluvu 
spisovnou a 2idi pro veri pravidelneho 
stffdini slabik pHzvudn^ch i nepfizvudn^ch, 
zavadi verS trochajsk^ i iambick^, zamitd 
hexametr. Od FrancouzA pfejal a zavedl take 
iestistop^ verS alexandrinsk^ a formu zn^Iky. 
Div«L poKyny o bdsnickdm slohu a vyklada 
druhy rAzn^ch basnf od satiry a2 k dramatu 
a provddi zisadu, 2e vSechno bisnictvi spu- 
iivi »im Nach&ffen der Nature a v moral i- 
sovdni; klade dAraz na vrozen^ talent bisni- 
ck^, k n&mu2 viak pHstoupiti musi znalost 
literatury klassickd — i tu pfi sw6 reform e 
tkvi tedy Opitz v udenosti, v jejimi jafmu 
poesie byla sevfena. Opitzova poetika pla- 
tila za smSrodatnou a2 do Gottscheda. Nasla 
i ndsledovniky; z nich Buchner (v. t.) sv^^m 
ndvodem Anleitung \ur deutsch, Poeterey {Xtt^) 
zavedl do ndmeck^ poesie daktyl. Cinnosti 
Opitzovy si vrstevnfci vAbec velice vd2ili; 
Zinkgref r. 1624 vydal hisnh jeho a po- 
ukizal k jejich v^^znamu. On dal vznik 
t. zv. prvni slezsk^ $kole basnick^. 
kada basnikA stojf pod vlivem jeho: Scul- 
tetus, jeho2 b^sn6 naiel Lessing, Tscher- 
ning, Lund, Dietrich von dem Wer- 
der, kter^ pi^elo2ii TassAv Osvobozen;^ Je- 
rusalem a Ariostova Zufiv^ho Rolanda, mimo 
to sklidaje b^n6 vlastni; talentem nad sa- 
m^ho Opitze vynikd Paul Fleming (v. t.); 
fantastick^ jest zmfndn^ Philip von Ze- 
sen, poetick^mi hHdkami zab^vd se Georg 
PhilippHarsdorffer(v.t.)skiddajezverlQ 
v$elijak6 figury; sepsal osmidilnou knihu 
Frauen\immer' Gesprdchspieie , dr uh kon ver- 
sadniho lexica pro ddmy, jim2 m£ly snadno 
nabyti nov^ vzddlanosti, a VynaSel zndm^ 
Poetischer Trickier \ v onoraatopoetick^^cn 
hffdkich utapi se Siegm. von Birken (v. t.), 
a vice ne2 poeticky jest dinn^ grammaticky 
Justus Georg Schottelius, slo2iv dilo 
Ausfuhrliche Arbeit von der teutschen Haubt- 
Sprache (1663). Duchovni pisnd sklddal Joh. 
Klaj (v. t.) a tak^ jeSitn^ a svdrliv^ Jo- 
hann Rist, ktcr;^ skTddal takd dramata, 
z nich2 viak jen m^o jest dochovdno {Das 
Friede wunschende Teutschland, 1637). P£kn^m 
zjevem v ppesii t^to doby jest krouiek bis- 
nikA, jen2 se v Krdlovci sestoupil kolem 
Simona Dacha (v. t.) a k n£mu2 nile2el tak6 
Joh. Peter Titz. Dachovy pisn6 duchovni 
i sv6tsk^ vynikaji hloubkou, vfelosti citu 
a melodidnosti. ZpSvnosti a 2ivlcm melodi- 
ck^m se tento krou2ek basnikA v;^znamnc 
li§i, pfedevSim od (etn^ch bdsni pfileiitost- 
n^ch, hlavnd svatebnich, je2 prosty jsoucc 
citu holdovaly vnSjSi krdse hledan^mi a stro- 
jen^mi verSi; jenom Jakob Schwieger ve 
sbirce bdsni Die gehamschte Venus (1660) jest 
pondkud citovSjSi. Melancholii provanuty 
jsou duchovni pfsnd, je2 sklddal teice zkou- 
5enJ Andreas Gryphius (v. Gryphius 
2). Dramatem Cardenio und Celinde podal 
prvni pokus dramata obdansk^ho, snaha na 



NSmecko (iiteratura). 



125 



ta dobu pozoruhodni, protoie osoby stavu 
niiSiho v dramati vystapovati nesm^ly, Od 
ti^to ^oly opitzovsk6, kter^ tak^ nechyb£lo 
odpftrcfi, jako v Laurembergovi a Weck- 
herlinovi, liSf se druhi^kola slezskd, 

V jejfmi £ele stoji Christian Hofmann von 
Hofmannswaldau (v. t.) a Daniel Caspar 
von Lohen stein (v. t.) a k nii ndlezeji 
Zingler, Muhlpfort, Assmann, Assig, Chr. 
Gryphius, Hallraann a jini. Bdisnici ti odvra- 
ccjice se od iivlii ndrodnich a lidov^ch pfi- 
Inali tak jako Skola prvni kc vzor&ra cizim, 
ale pfedevSim k literatufe italsk^, jii t6 doby 
dodaval t6nu Marino sv^mi hlavnimi dily 
»Adone€ a »Strage dcgli innocenti<, holdu- 
jicimi nevycerpateln^m bobatstvim obraztiv a 
lahodnou mluvou smyslnosti a bezohledn^ 
chtivosti. Z tohoto marinismu derpala tato 
druhd Skola svflj bombast, epikureismus, svou 
pikantnost a obscoenost, vnitfni nepravdy 
a strojenost, kter6 m^ly nahrazovati oprav- 
dovou poesti; pfi v§i nucen6 nidhefe ani ta 
vdSed jejich neni opravdovd, pfi vSi boha- 
tosti pfirovndni a jin^^ch prosti^edkii stilisti- 
ck^ch je to poesie bezbarvd. Tak se to jevi 

V sedmisvazkov^ sbirce Herrn von Hofmanns- 
waldau und andrer Deutschen Gedtchte (1695), 
obsahujici basnS Lohensteinovy i jin^cb, a 
tak6 V Hofmannswaldausk^ch heroiddch Hel- 
denbriefe i v Foetische Wilder Chr. Gryphia, 
syna Andr. Gryphia, i ostatnich. Ob6 ty 
Skoly pfisobily na souvSkou produkci bds- 
nickou vAbec. Jednoa ncbo druhou proSli 
i ti, ktefi pfece vykazuji trochu individuil- 
nosti; stalo se tak v oboru poesie duchovnf, 
kterou pistil jesaita Friedrich von Spee, 
horliv^ odpdrce reformace a lidumilnf za- 
stance t^ch, ji2 v ohht padli neblah^mu pro- 
nasledovani kouzelnfkflv a £arodejA, proti 
nemu2 vystoupil anonymnfm spisem Cautio 
criminaiis sen de processibus contra sagas liber 
(1631). Sbirka jeho pisni Trut\'SachtigalU 
pfildhajfcich obsahovS k moralisujicim roz- 
mluvam jcho Guldenes Tugendbuch a odSn^ch 
v kost^m poesie past^fsk^, jest prosta fra- 
sovitosti a vypl^va ze vfel^ho pfesvid^enl 
basnikova. Duchovni pisni past^fski skla- 
dal Angelus Silesius (Johann Scheffler) 
v Heilige Seelenlust\ jsou piny mysticismu, 
tak jako jeho Der Cherubinische Wandersmann 
jest v^razem vrouci touhy duSe po spojeni 
s Kristem ; pAsobil nafi slezsk^ mystik Abra- 
ham von Franckenberg, ph'viienec theosofi- 
ck^ch nizor& Jakoba Bdhme. Duchovni 
basni latinsk^ skladal Jakob Balde (v. t.). 
Uiilovniji lyriku duchovni p^stili bdsnici 
protcstantiti, Johannes Heermann, Martin 
Rinckart, Joh. Michael Dilherr a pfedcvSim 
Paul Gerhardt (v. t.). — Doha valky tfi- 
citilct^ sv^mi neblah^mi naslcdky, jc2 se 
kryly a omlouvaly heslem boje za viru, 

V pravd6 vSak odhalovaly trapn^ stav po- 
mird vnitfnich ve vSem smSru, dala vznik 
k satif c, ji2 prav^ stav vSci nezflstal uta- 
jen. Jejim hiavnim n^praescntantem jest Fried- 
rich von Logau (v. t), nejvfetSi satirik nfi- 
mjck^ vflbec, tfebaie teprve Lessing musil 



mu dopomoci k v^znamu. Jeho satiry sv6d(i 
o mufnosti, ryzosti pfesvSddenf, opravdov6 
Idsce k vlasti a nestrojen^, zbe2n^ vife bds- 
nikov6, jeni nenividil podlizavost a horlil 
proti napodobovdni ciziny. Proti nimu tak^ 
brojil Hans La u rem berg (v. t.); satiry jeho 
doSiy vice ohlasu nc2 Logauovy, ale tim, 2e 
pro poesii hdji prdva niftci dolnonim., vzhle- 
dem ke snabdm doby o usjednoceni jazyka 
vymykaji se z programmu doby. V J oach i m u 
Rachelovi (1618—69) doba souv6kd spatfo- 
vala sv^ho Persia a Juvenala (B6se Sieben, 
Die Kinder^uchtf Vom Gebet, Jungfem-Lob^ 
Jungfern-Anatomie a j.)f ^yl i^kem Laurem- 
bergov^m, pfizpfisobil se vSak Opitzovi. Za 
to proti n^mu, proti uien^mu pedantismu 
Skolsk^mu a proti formalismu obracel ostfi 
sv^ satiry Joh. Balthasar Schuppius (1610 
ai 1661), pastor hambursk^, tepajici tak6 
zvrhl^ iivot studentsk^, jak uiinil ji2 J. G. 
Schochkomedii Studentenleben. Velmi dcinne 
pflsobil opravdovosti a humorem sve satiry 
videfisk^ kazatel Abraham a Sancta Cla- 
ra (v. Abraham 4), vjborn^ fe^nik, »ein 
pr&chtiges OriginaU, jak icj naz^vd Schiller, 
drastick^ a nedprosn^; hiavni dilo jeho jest 
Ert^scheim Judas. Zvrhlosti doby sv6 tepal 
Johann Michael Moscheroch (v. t.). Pod 
dojmem pohnut^ch dob vdle^n^ch a zminS- 
n^ch mravfl vznikl taki romdn, jako2to pro- 
dukt sv^ doby, kterd nenaldzala zalibeni v ro- 
mdnech pastffsk^ch a fantastick;^ch, nesku- 
tedn^ch dobrodrulstvich sv^ch hrdin, proti 
nimz ve Spanilsku ohldsila se reakce Don 
Quijotem. TvQrcem romdnu jest Johann Jakob 
Christoflfv. Grimmelshausen (v. t.) sv^m 
romdnem Simplicissimus. Simplicissimus byl 
velice obliben a byl napodobovan i mimo 
bdsnikovu vlast. To byl prav^ jeho 2ivel; 
jeho bdsni jin^ hovSly sice mddnimu smdru 
romdnu, ale stojf daleko za Simplicissimem. 
Daleko toho v;^znamu nenabyly romany, je2 
sklddal Christian Weise: Die drei drgsten 
Er\narren in der gan\en Welt (1672), Die drei 
klugsten Leute in der gan^en Welt (1673) a 
Der politische Ndscher; maji spiSe v^znam 
paedagogick^. Weise sklddal tak6 pisnS du- 
chovni, z dojmfl jeho lipsk^ch let student- 
sk^ch vznikly pisn6 studentsk^ Oberjlussige 
Gedanken der grunenden Jugend. Jeho lyrika 
je stffzlivejSi, neili bylo zvykem u basnikA 
druh6 Skoly slezsk^. Tak6 ve sv^ch drama- 
tech sna2il se b^ti pfirozenSjSi, cele Lohen- 
stcinovi; sloiil 55 kusd, z nich2 15 se ztra- 
tilo; jsou to kusy biblick(5, historick^ i ve- 
selohry, ktcr^ jsou nejzdafilejSi (Der bdurische 
Afacchiavellus, Unvergnugte Seele a j.). Velice 
vtipn^m satirikem jevi se lipsk^ stud, theol. 
a jur. Christian Router v mal6m romdnS 
Schelmuffskys wahrhafftige curiose und sehr 
gefdhrliche Reisebeschreibung ^u Wasser und 
^u Lande (1696), jim2 se bdsnfk cht61 pomstiti 
sv^ pani domdci za vyhoStSni a pro paskvil 
svflj potrestdn byl akademick^m sendtem re- 
legacf; je to satirick^ romdn osobni, ale pCk- 
sobi i bez znalosti techto pomSrfl osobnich,. 
a stal se sv^mi vymyslcnostmi hyperboli- 



126 



N£mecko (literatura) 



ck;^ixii pratypera Munchhausena. Lidenim do- 
brodruistvi cestovnich druii se Schclmuffsky 
k robinsonddam, je2 t^to doby jako ob- 
Iiben^ druh romanu n^meck^ho vznikly po 
pfiklad^ Defoeova Robin sona Crusoe; nej- 
znamenitSjSi z nimeck^ch robinsonad jest 
In$el Felsenburg, ji2 sepsal Johann Gottfried 
Schnabel (Gisander) a jii r. 1827 obnovil 
Tieck; vypisuje, kterak Albertus Julius za- 
hnin byv na rajsk^ ostrov stane se zakla- 
datelem rodu, jeni vyroste ve Stastnou obec, 
stit. Byl vflbec takd druh romand stdtnick;^ch, 
Staatsromane, je2 li^ily pokusy o zafi- 
zeni stitu ideilniho a k nimi naleieji jii 
Barclayova Argenis,pfelo2enaOpitzem. S nim 

fak V souvislosti jest romdn h^rojskyga- 
antni, jej2 nio2no nazvati romdnem pscudo- 
historick^m, historick^ v6d6ni pfechizi v n£m 

V zdjmy bli2§i, jak to dosv6dduje Scud^rvflv 
Artamene ou le grand Cyrus. K p&stitemm 

i'eho nile2i vevoda Antonin Oldfich 
^runSvick^ (v. Antonin 6), jen2 sv^mi 
rominy pf enaSi nds z doby praddvn^ do doby 
rytiffi, stitnikiiv a modernich past^fA a do 
uddlosti XVII. stol.; dile Philipp von Zesen 
sv^mi milostn^mi rominy Adriatisehe Rosa- 
mund a romdny s motivera starozdkonn^m 
Assenat^ d. i. derselben und des Josephs Stahts-, 
Liebes' und Lebensgeschichte, a Simson, tine Hel- 
den- und Liebesgeschichi, Die origindlfl fran- 
couzsk^ch zpracoval Ibrahims oder des durch- 
lauihtigsten Bessa und der bestdndigtn Isabetlen 
y^^undergeschickte, a Afrikanische Sophonisbe; 
byl i jinak literdrnS 6inn^, jsa spisovatelem 
z povolini. Ni2c stoji Andreas Heinrich 
Buchholz (1607—1671) romany Des christ- 
lichen teutschen Herkules und des bShmischen 
kdnigUchen- FrduUin Valisca Wundergeschichte, 
a Wundergeschichte der christlich kdniglichen 
FSrsten Herkuliskus und Herkuladisla, pln^mi 
vSelik^ho dSje, osob s tendend kfestansko- 
ndbo2enskou. Slaven byl sv^m Casern romin 
Die asiatische Banise, jej2 napsal r. 1688 Hein- 
rich Anselm vonZiegler, nem6n6 Loh en- 
stein fiv GrossmSthiger Feldherr Arminius 
Oder Hermann nebst seiner durchlauchtigsten 
Thusnelda in einer sinnreichen Staats-, Liebes- 
und Heldengeschichte^ neobycejn^ obsdhl^, 2e 
ho ani Lohenstein sim nemohl dokonditi; je 

V n6m obsa2eno vSechno: dobrodru2n^ ry- 
tifstvi, klassick^ hcroismus, objeveni Ame- 
riky, stdtnictvf, zem6pis, mordlka, l^kafstvi, 
historic, cisafov^ habsburiti jako2to Hcr- 
mannovi pfedkov^, cisaF Leopold v osobS 
jeho sam^ho, a mczi tim i jednotliv^ bdsnS. 
K tSmto pak je§t6 pfistupuje Ebcrhard Wer- 
ner Hap pel, kter^' rad operoval s materi- 
al em geografick^m a napsal take »romdn aka- 
demick^«. — Vsechna tato produkce msL v^- 
znam po v^tce literarn^-historick]^. Znenihla 
vSak do t^chto stojat^ch vod vnikal proud 
nov^ho 2ivota duievniho. Usiluje se o saroo- 
statnost niySleni, prohlubuje se v^dSni, a to 
na zakladS jaz. matefsk^ho. Christian Tho- 
mas ius (1655--1728), pfedchfldce osvicen- 
stvi, akademickd ^teni na university lipsk<^ 
kond n&mecky, kriticky uvaiuje o Lutherov^ 



orthodoxii, hUsd, 2e napodobovani FrancouzA 
mi. v^sti k vlastni samostatnosti, a vydava 
r. 1688—89 prvni m6si£nik n^m., um2 broji 
proti orthodoxni dzkoprsosti scnolastickd 
filosofie i pravnick^mu formalismu a vSima 
si n6m. bdsnictvi, ^in6 tak nov^ n^ory libe- 
riln^jii pfistupn^mi kruhflm SirSim; zalo2en 
byl tak^ prvni list v^deck^, psan^ arci latin- 
sky, »Acta eruditorum« (v. t.). V od- 
poru proti despotickd orthodoxii Thomasius 
naSel souhlas s pietist y, jejich2 sld(em pii- 
sobenim lidumiln^ho Augusta HermannaFran • 
cka od r. 1692 scalo se Halle se svou nove 
zfizenou universitou. Pietismus tou2il po spo- 
jeni ^lovdka s bohem, ne na ziklad6 ao^ma- 
tick^ pravov6rnosti, n^br2 vnitf niho osviceni 
a zbozndho citu, ovlddajiciho jednotlivce i ro- 
diny. V torn smysle fidil Philipp Jakob Spe- 
uer ve Frankfurt6 n. M. svi collegia pietatis, 
16 zbo2n^ touze dal v^raz Joachim Neandcr 
pisnSmi Glaab' und Liebesubung i hrab6 von 
Zinzendorf, ochrance Bratf i desk^ch, hoi - 
u^mi pisnSmi, pflsobicimi pFes pHliSnou slad- 
kost a mdkkost vfel^m citem, i Gerhard Ter- 
s tee gen. Komensk^ho syst6m nazorn^ho 
vyuiovdnf (Orbis pictus vySel r. 1657 v No- 
rimberce) dochdzel uplatn^ni, a jeho pAso- 
benim tak^ fed matefska dovoldvala se sv^ho 
prava. 6.ada myslicich duchfl emancipovala 
mySleni z podrud theologie, Pierre Bayle, 
John Locke, Shaftesbury, a v NSmecku sa- 
m^m vyvstal filosof, universdlni genie Leib- 
niz (v. t.). Velik^ ten mu2 spisy sv6 psal 
sice vitiinou latinsky nebo francouzsky, co2 
je pochopitelno, ale byl ph tom sm^Sleni 
patriotick^ho a dbal o povzneseni jazyka 
matefsk^ho, jak to dokazuje jeho Ermahnung 
an die Teutsche, ihren Verstand und Sprache 
btsser \u {iben a Unvorgreiffiiche Gedanken, be- 
treffend die AusHbung und Verbesserung der 
Teutschen Sprache ^ i snahy jeho o zalo2eni 
nSmeck^ akademie. A tak^ do literatury pfe- 
Sel vkus jin;^, pfedevSim vlivem literatury 
francouzsky, je2 za Ludvika XIV. vysp61a 
ke klassick^ v^Si, Marinismus se pf e2il, HofT- 
mannswaldau znechutil, pfisobil Boileau sv^m 
L'art podtique, hledajici vzory pro bdsnictvi 
nov^ V poesii antick^. Prvni k ndmu pfidal 
se Friedrich Rudolf von Canitz (v. t.), kter^ 
sv^mi Nebenstunden unterschiedener Gedichte 
i satirami vyhnul se bombastu a frasovitosti ; 
vlivem jeho zfekl se smSru dfiv^jSiho tak^ 
Benjamin Neukirch. Oba ndle2eli ke kru- 
hfim dvorsk]^m, a k nlm fadi se bisnici 
dvordti, Hofpoeten: Johann von Besser, 
Johann Ulrich von K 5 n i g, Karl Gustav H e- 
raus, Morhof, Joh. Valent. Pietsch.Joh. 
Burkhard Mencke. To vSak byli vlastni 
dvorni liFednici, ktefi musili basniti z nej- 
vySliho rozkazu, vyli6ujice dvorni slavnosti 
a udalosti; pro poesii arci v^znamu nemaji, 
ale dobr^ bylo, 2e dali v^host man^fe hof- 
mannswaldausk^ a tim pfipravovali pfidu 
distSimu slohu poetick^mu. je charakteristi- 
ck^, 2e mezi nimi nedoSel uznani Johann 
Christian Giinther (v. t.), kterj arci jenom 
z pHdin materidlnich se k nim pfihldsil odou 



Neiriecko (literatura). 



127 



Tia vitSzstvi prince Eugena; jeho nevizan^, 
rozharan^ 21 vet byl uznani jeho v kruzich 
vyiSich na pfekdiku. Ale Giinther sv]^m ta- 
lentem, opravdov^m citem a proiit^m pfe- 
sv6d(enim za to nileii k vynikajfcim lyri- 
kAm nSmeck^m, jeho2 v^znam sam Goethe 
dovedl oceniti. Proti bdsnick^ Skole slezsk6 
a proti hambursk^m pfivriencfim jejim obrdtil 
se ostr^mi epigrammy {Oberschriften) Chri- 
stian Wernigke, zejm6na proti Postelovi 
a Hunoldovi, a dal tak^ podn^t ke kri- 
tice dinnosti bdsnick^. Z Hamburka pochdzt 
tak^ bisnik, jeni uhodil na nov^ t6n: Bar- 
thold Heinrich Brockes (v. t.). Jak on £er- 
pal z pHrodv tak^ u6en^ Albrecht von Hal- 
ler (v. Haller 2); ji2 jeho sbirka Versuch 
Schwei^trischer Gedichte (1732) jest obsahov^ 
i formdlni pozoruhodnd pf es to, 2e se omlouvd 
pro nedostatednou znalost hornon£m£iny, 
ale hlavni ieho dilo bdsnick^ jsou Die Alptn, 
jejich2 vAd£i ideou neni vlak velebeni pH- 
rodnich kras alpsk^ch, a£ ovicm jich nepo- 
miji, n^bri kontrast mezi ph'rodou a kul- 
turou a jejich dAsledkQ, prostot& mravfl 
s jedn^, zkaienost jejich s druh^ strany, tedv 
pFedevSim bdsefi moralisujici. Tim pfivedl 
do poesie nov^ motiv a zuilechtSnou mluvu 
bisnickou. Nevinn^ iivot pfirodnf jest tak^ 
thensatem jeho satir Die ve^dorbenen Sitten 
a Der Mann nach der Welt^ vieobecn6 filo- 
sofick]^ch otdzek po vzoru PopeovS dotj^kd 
se V Gedanken Sber Vernunft, Aberglauhen u. 
Unglayben, v livaze Ober die Ehre^ Die Falsch- 
heit mensehlicher Tugenden a v bdsni Ober den 
Ursprung des Obels. V stdH napsal romdny 
politick^, Usong, Alfred Kdnig der Angel" 
sachsen, Fabius und Cato, v nichi projedndva 
druhy listavy stdtni. Vainost vyzna£uje celou 
cinnost jeho. Lchdi ndzor na svdt mluvi 
z bisn£ Kriedricha H a g e d o r n a (v. t.) ; tak^ 
on miloval pfirodu, ale horatiovsky vesela 
mysl a jarost mluvi z jeho pisni, jimii se 
stal pFedchftdcem n^meck^ anakreontiky, 
i z jeho Fabeln und Er\dhlungen. 

Basniky t^mi zabodili jsme jii do stol. 
XVIII. — pfesn^ch hranic v literature vfibec 
nelze stanoviti. Na prahu stoleti tohoto stoji 
johann Christoph Gottsched (v. t.)f kter^ 
energickou dinnosti literdrni a reformator- 
skou na £as stil v £ele literatury vAbec, 
bojem, kter^ vznitil, pfisp61 k protfibeni 
ndzorAv a jeho2 zdsluh pFi jeho prAm6rn^m 
talentu podceAovati nelze, ti^eba 2e v dob6 
nejnovSjSi £. Reichel sUvu jeho do svSta 
hldsd daraznSji, ne21i skutein^mu v^znamu 
jest pfim6feno. Byl pfedevSim theoretik a 
kritik, tkvici v ndzorech antick^ch, pedoval 
o povzneseni jazyka na likor latiny i dia- 
lektA a poukazoval k starSi literature a fe£i 
nimeck^. Slo mu pfedevSfm o reformu n6- 
meck^ho divadla. Pfi v§em torn byl Gott- 
schedovi zdkladem poesie rozum a forma. 
Ale v^tSi v^znam ne21i tato theoretickd 
i praktickd dinnost Gottschedova md, 2e 
sv^mi zisadami a ndzory dal podnit k zmi- 
n£n6ma boji. Utkal se v n£m se Svj^cary 
Joh. Jak. Bodmerem a Joh. Jak. Breitin- 



gerem (o tom v. Bodmer 1). 06 v torn 
prudk^m boji bd2elo } Ve mnohdm obh strany 
se shodovaly: 2e poesie md vstoupiti ve 
slu2bu mordtky, 2e epos a bajka ais6pskd 
jsou nejvysSimi druhy bdsnick^mi, 2e poesie 
jest napodobovani pfirody — ale napodo- 
bovdni to, tak tvrdili Gottschedovi odpArci, 
prostird se nejen na sv6t skutecn^, n^- 
br2 nov^ md b^ti napodobovdno, neb^val^ 
a podivuhodn^ 2e tvoH stfedisko poesie; 
ne pravidla, jak Gottsched tvrdil, jsou pA- 
vodni, n^br2 dHve ne2 ona jest a bylo dilo 
um£ieck6; pravidla z n6ho se jen abstrahuji. 
Proto nesta^i k poesii rozum, ale tfeba tak^ 
poetickdho nadSeni a k bdsni sam^ vzneSe- 
n^ho obsahu. Timto poslednim po2adavkem 
rozhodng Gottscheda pfekonali, a vitSzstvi 
pfipadlo skute6n6 pfes autoritu Gottsche- 
dovu jim, pfes to, 2e ani sdm Bodmer sv^m 
eposem Noah a celou fadou patriarchdd 
i dramat nedovedl pfispSti k uplatnSni t^ch 
theorii. 2e v boji tom, jako pfi boji menSich 
duchA bfvd, mnoho pAsobil moment ryze 
osobni, rozumi se samo sebou. A nechybSlo 
s obou stran pfivr2encA; pfi Gottschedovi 
stdli Wilh. Triller, Joh. Joachim Schnabe, 
Christlob Mylius, ktefi mu pomdhali kriti- 
kami a komick^mi eposy, pfi Bodmerovi 
Lange, Pyra, Wieland i Lessing — boj vA- 
bee m61 i pozdiji dozvuky, a prdvg tim 
vynikla jeho v^asnost a dAle2itost. Tak^ 
v6d6 byl na prospSch: Toh. Georg Sulzer 
(1720—79) Sv^carskou theorii systematicky 
zpracoval ve sv^ Theorie der schonen KQnste, 
aesth^tika vAbec byla p6stovdna v6decky, 
Alexander Gottlieb Baumgarten (v. t.) ve 
sv^m dfle Aesthetica novou v^du poprv^ tim 
jm^nem oznadil a u2il zdsad Breitingerov^ch. 
OvSem ani Gottsched nebyl bez vlivu, ze- 

i'mdna v literdrnich kruzich lipsk^ch a sas- 
:^ch. Pod vlivem jeho stoji Johann Elias 
Schlegel (1721—93), alespofi v po^dtcich 
sv6 produkce dramatickd (Orestes und /y- 
lades, Trojanerinnen^ Dido, Lucretia), v ni2 
volil Idtky antick^ jako2to k dramatu nej- 
pfihodn6jSi. Ale s dobri^m vkusem nastoupil 
drdhu vlastni. Ji2 sv^m nedokonien^m epo- 
sem Heinrich der L6we sahal pro motiv do 
d^jin ndrodnich a udinil tak i dramatem 
Herrmann a motivy seversk^mi Kanut a 
Gothrika; to znamenalo novotu aspofi vol- 
bou Idtky a Lessing chvdli i jeho kom^die 
Triumph der gut en Prauen a Die stumme 
Schonheit, v nich2 (i v jin;J^ch) jest patmj 
nejen vliv kom^die francouzsk^, ale i ddn- 
sk^ho bdsnika Holberga, jeho2 kom^die byly 
zndmy z pfekladA z r. 1743. Mimo C ro- 
ne gk a a Braweho ndle2i k dramatikAm 
Christian Felix Weisse (1726—1804), kter^ 
s francouzskou jednotou dramatu a pravi- 
delnosti spoiovati cht^l tragi^nost situaci a 
charakterA dramatu anglickdho. Po veselo- 
hrdch Aiatrone von Ephesus a Der Leichtgldu- 
bige pfeSel ke komick^ opefe, a tim te\i\ 
proti Gottschedovi: Die verwandelttn Weiber, 
Der Dorfbarbier a j.; kom^dii Die Poeten 
nach der Mode persifiuje Gottschedovce i Bod- 



128 



N^mecko (litcratura). 



meriany; ps^y jsou lehkou fe£f, obratn^m 
dialogem a se vtipem. Dv^ma dramaty kon- 
kurroval se Shakespearem : Richnrd III., RO' 
meo und Julie, Kom^die francouzski p{lso- 
bila talc^ na koraddie pani Gottschedov^, 
jez kusy francouzskd pfevid61a v pom&ry 
n£meck^ (Die Pietisterei im Fischbe'mrocke 
Oder die doctormdssige Frau) i sklddala kusy 
p{ivodni: Die ungleiche Heirat, Die Haus- 
fran\6sin a j., v nich2 broji proti konveni- 
cndnim pfedsudkflm, ncvyjimajic ani pfehna> 
nou zalibu pro v§e francouzsk^. Proti cel^mu 
stavu obraci se Job. Christian Kruger sati- 
rickou kom^dii Die GeistUchen auf dem Lande 
a Christoph Mylius sv^^mi Ar:{te, a satira 
jest a2 pfiliS oprivnSna. Kom^die vfibec 
.brala se smSrem realistick^m a dafilo se j{ 
vflbec l^pe neili trag^dii. Skolou Gottsche- 
dovou tak^ proSIi t. zv. Bremer Bei- 
trSlger, vStiinou Sasov^ rodem, pfispivajici 
do dasopisa »Neue Beitr&ge zum Vergnugen 
des Verstandes und Witzes* (1744—48), k je- 
ho2 vydivdni se uvolil nakladatel br^msk^; 
vznikly zc Schwabeov^ch »Belustigungen des 
Verstandes und des \Vitzes«, kdyi tento list 
proti vdli jejich mSl i!i£ast v gottschedovsko- 
bodmerovsk^m sporu. N«ile2eji k nim Giseke 
(v. t.), Johann Andreas Cramer (v. t.), Jo- 
hann Adolf Schlegel, otec obou romantikfl, 
Job. Arnold Ebert (v. t.), Friedr. Wilhelm 
Zacharicl, jeho2 oborem bylo epos ko- 
mick^ {Der Phaeton, Das Schnupftuch^ Mur- 
ner in der Hdtle); jeho Renommist (1744) jest 
kulturniro obrazem nemeckdho 2ivota uni- 
versitniho v XVIII. stol. (kontrast mezi jem- 
n;J^mi mravy Lipska a drsnou Jenou); vtipn^, 
ne fadni satirik Gottlieb Wilhelm Kabener 
(1714—1771), kterj svou sbirkou Sammlung 
satirischer Schriften tepe zpozdilosti obme- 
zen^ho 2ivota ob^ansk^ho; satirik je tak6 
Christian Ludwig Li scow (Sammlung saty 
rischer und ernsthafter Schriften ^ 1739), obra- 
cejici se proti zpozdilostem literdrnim, soudni 
a vtipn^ epigrammy psal Abraham Gotthelf 
Kastner; nejpopuldrnSjSi i svou osobnosti 
i ^innosti basnickou byl Christian Furchte- 
gott Gellert (v. t.); jeho v]^znam spodivd 
V bajce, ji2 pSstil s opravdovou dovednostf 
a ji2 tlumo£il ndzory a mravy doby sv6. 
Bajky jeho druhu skladal Magnus Gottfried 
Lichtwer (v. t.)> nezdvislc vSak na n£m 
Joh. Ludwig Meyer von Knonau tim, 2e 
vStSina bajck jeho jest vzata ze svSta zvifat 
a sv6dci o bystr^m smysle pro pfirodu. — 
Jin]^m sdru2enim bdsnick^^m byli bdsnfci 
hallsti anakreontikovd. Ke kruhu tomu 
Izc po£itati take hallsk^ basniky Immanucle 
Jakoba Pyru a Samuele Gottholda Lange, 
a to pro jejich odpor proti r^^mu, proti ne- 
mu2 vystupoval i Gottsched a jeSte vice 
Bodmer; Pyra slo2il Popeovskou baseii Der 
Tempel der wahren Dichtkunst, Lange vydal 
pfeklad Horatiovjch 6d (Horat^ens Oden), 
je2 zvedniti m61o Lessrngovo Vademecum, 
a spolein;^mi pisn^mi Thirsis und Damons 
freundschaftliche Liede^ velebi pfatelstvi, Sv}^- 
cary, Hallcra i Hagedorna. Anakreontismus 



je poesie po2itku, vina a lisky, leckdy 
upadajici v titirnost i smyslnost, ale tfeba- 
2e ta rozkoS, kterou se rozpl^vaji zdobnd 
ty bdsn£, nebyla v2dy pro2ita, pfece lahod- 
nou formou hodn6 se tomu bli2f a cel^m 
rdzem sv^m od obvykl^ho sm^ru v potsii 

Sroep^nl se odrd2i. Anakrecntik byl Joh. 
iikolaus Gdtz (v. t.), pfekladatel Anakre- 
onta, jen2 sbirku Versuch eines Wormsers 
in Gedichten (1745) vydal anonymn6; libila 
se z nich elegicka MddchtninseL Joh. Peter 
Uz sklidal tak^ pfsn6 anakreontsk^, ale 
viini mysl pudila jej k motivAm seriosn&j- 
Sim, k bdsni filosohck^. V Theodicee (1755) 
ukazuje mu Leibniz stezku vedouci ke sva- 
tyni osudu a vi2n£j§i ne2 jeho anakreon- 
tika z mladf jest Versuch uber die Kunst stets 
frdhlich lu sein (1760). VStSinou sm^ilen^ 
byly Scherihafte Li></tfr Joh. Wilh. Gleiroa, 
(v. t), ale sv^m lehk^m, vesel^m tdnem 
zjednaly vlastnl anakreontismu vSeobecndho 
uzndni. Tak6 Ewald Chr. von Kleist (v. t.) 
pHhUsil se k anakreontikfim napodobenim 
bdsnika feck^ho, ale jeho v^znam pojistila 
mu hallerovsko-thomsonovskd bdsefi Der 
Frikhling, Mtici dovedn^mi hexametry obrazy 
z ph'rody a ne prosta v6domt moci bo2sk6 
ani citu, jeni mluvi tak^ z bdsn£ Sehnsucht 
nach Ruhe a Landleben, Bdseii o jaru jest 
jen zlomek z vStSi bdsn6, ji2 Kleist pro- 
jektoval, cht^lf op6vati vSechna roinf po- 
dasi die Thomsona. 

Ale poesii n£meck6 vzeSlo konecnd jaro 
skutedn^. Prvni kv€t, jen2 na jeji neut^len^ 
pldni, jen ojedin^l^mi oasami osv£2en6, vy- 
kvetl, byl Klopstockflv Messias, Dues kv6t 
ten ddvno sice ji2 povadi, mA tak cenu pro 
poetick^ herbdf , ale svou dobou zaskvSl se 
plnou, mnohoslibnou silou a vfini. Dues ne* 
mfl2e b^ti o tom sporu, 2e z klassikfi ne- 
meck^ch iAdnf tak zihy se nepfe2il, jako 
prdvS prvni z nich, Klop stock (v. t.); jeho 
Messias nemi 2ivotni sily, cpika jeho roz- 
pl^vd se V lyrick;J^ch v^ronech unavujicfch 
rozvladnosti, neni v ni individualnfho pojeti 
velik^ Utky ani mohutnosti charakteru, jen 
Abbadonna dint v^jimku. Ale Klopstockova 
bdseA znamenala opravdov^ din; s hlediska 
vlastni doby jeji musime jr posuzovati, a6 
prdvg tou podminkou v^znam jeji se restrin- 
guje nejvfcc. V ni se na 6as vyhranilo v§e, 
k demu i!imyslnd i spontannd tfhla celi dlouhi 
doba pfedchozi a po 6em tou2ily snahy je- 

i'lch reformatory a kritikfiv. Byla to baseft, 
Lterd vzneSen^m motivem i formou byla 
opravdovou bdsni, kterou slo2il opravdov^ 
basnik. Poetick^ i filosofick]^ rozsah arci 
nebyl znadn^, jeho ducha nezachvdtily jeSt6 
francouzsko-anglick^ ideje osvicensk^, ale 
CO vytvofil, vypl^valo z jeho duSe, tfeba ie 
to byla duSc mala. S pfesvSddivou zbo2nostf 
k motivu sdhl a s laskou o ndm pracoval^ 
pfichdzeje tak vstfic dobd souvek^, neroz- 
ruSen6 posud ideovou rcvoluci. Velebn^m 
pathosem, ktery^ nepfehandl, skvel^mi obrazy^ 
jimi2 se povzndScl ve sf^ry nadpfirozcn^, ad 
jimi bohu2el pfiliS unikal vSemu skutednemu^ 



Ndmecko (literatura). 



129 



a sv^if, bohatou formou sv^ho eposu zahdjil 
novo a dobu nimeck^ literatury. A ten v;^- 
znam jeho potrva nav2dy. Tak^ 6dy jeho 
se svjm obsahem milostn^m, ndboiensk^m 
i vlasteneck^m pro svou procit^nost zna- 
mcnaly obohaceni soudob6 literatury, ba 
jistf v^znam maji i jeho dramata, dnes do- 
cela zapomenuta; ne dramata biblickd, ale 
jeho vlasteneckd trilo^rie Hermannsschlacht 
(1769), Hermann und die FUrsten^ Hermanns 
Tod (1787), jimii pfivodil do poesie nov^ 
sm£r vlasteneck^ a zpivy sv^ch bardfiv 
obritil zf eni k mythologii domici od antick^, 
anticipuje tak snahy dob pozdejSich; i jeho 
Deutsche Gelehrtenrtpublik (1774^, ad naskrze 
zklamala, jest ohlasem dobr^ vule bdsnfkovy 
povzneseni ndrodni literatury. Jak vysoce 
vvnikl Klopstock nad sv^ vrstevniky, uicazuji 
sfabd produkty jeho napodobiteliiv a ndsle- 
dovnikiiy od Bodnaera a2 k Schdnaichovi, 
jeni se uiu hrdinsk^ra eposem Hermann oder 
das befreytt Deutschland (1751) na popud 
GottschedAv postavil po bok. Baseii jeho 
pfi trvajidm sporu o zdsaddch poetiky a 
aesth^tiky vzbudila mnohohlas^ pro a proti, 
zejm^na po strdnce formilni; i v t^ pfidini 
dnes jest ndm jasno: hexametr je metrum 
jazyku nimeck^mu nepffstojn^, tfeba 2e je 
8dm Goethe zvolil pro sv^ epos Hermann 
und Dorothea; je pFeiil^, ale bylo pfece jen 
dflkazem velik^ho umSni Klopstockova a 
velik6 prdce jeho, kdyi formu antickou tak 
dokonal^m zpAsobem pfevedl v poesii ne- 
mcckou, a Ize tvrditi, 2e bez toho kroku by 
sotva byl nastal v lit. n£m. pokrok i po 
t^to strance; i za to musi d^kovati tvQrci 
novovek^ Messiady. 

Bylo St6stim pro literaturu n^meckou, 2e 
zdrovefi vyskytl sc ji mu2, jeho2 kritick^ 
duch nejen sfial bSlmo s vlastnich oti jejich, 
ale zdrovefi ji umo2nil patfiti s velik^m pro- 
spcktem do budoucna. Byl to Gotthold 
£phraim Lessin(|r (v. t). Lessing je pfede- 
viim kritik; tak6 ilsp^ch a v^znam vlastnf 
jeho dinnosti bdsnick^ je vice ne21i dilem 
talentu, dilem vlastni autokritiky — ten smysl 
maji asi zndmi slova jeho o td2kopddn6m 
tvofenf. Troji v£c pfisobila na uplatn6ni 
Lessingovy individuality: neobydejn^ talent 
kritick^, kter^ mu nedal shli2eti se s jeSit- 
n^m min^nim v torn, co literatura domdci 
posud vytvofila a tvofila, ale naopak bez- 
ohlcdng odhalovati ieji nedostatky a slabosti; 
potom vliv VoltaireQv, jebo2 ideje filosofickd 
V souhlase s kritick^m duchem Lessingov^m 
zjednaly mu velik^ rozhled duSevni, a Joh. 
Joachim Winckelmann (1717—1768), kter^ 
jako celdmu sv^tu tak6 jemu svou Geschichte 
der Kunst des Altertums odhalil tajemstvi 
krdsy antick6. Tim tak^ smdrem ncsla se 
jeho dinnost kritickd, kterd vSak nebyla jen 
ntgativni; dot^kala se literatury domdci, 
dokazujic slabosti domnSle velk^ch a pro- 
hl^dajic i zjcvy opravdu v^znamn^, jako 
Klopstocka (Briefe die neueste Literatur be- 
treffend), poaivd theorii bajky, a zejm^na 
slabi literatura dramatickd ddvala podnSt 

OttAv Slondk Nftueoy, it. XVm. 13/7 1901. 



ke kritice; Lessing stanovi zdklad dramatu, 
probird theorii dramatu antick^ho, uva2uje 
o pomiru jeho ke dramatu francouzsktoa 
a poukazuje od Francouzfl k Shakespea- 
rovi {Hamburgische Dramaturgie), stanovi 
rozdil mezi umSnim v^tvarn^m a poesii 
(Laokoon), a kritick^ duch jeho zasihl 
i do otdzek nejchoulostivSjiich, kdy2 se 
dostal v prudk^ spor se zdstupci orthodox- 
nimi (Goeze); ve sporu tom prpti dogma- 
tice klade dfiraz na ^thick6 jddro udenf 
Kristova a na mravni kondni, d^jiny lidstva 
jsou mu d&jinami jeho vvchovdni k duSevni 
svobod6. Bystrost risudku, zdpal pfesvSd- 
deni, zioba nad obmezenosti lidskou a dA- 
vody v6deck6 doddvaji spisdm jeho sem 
spaaajicim velik^ho v^znamu; n£co podob- 
n^ho n6m. prosa dosud nepoznala. Tak^ jeho 
dila bdsnickd vlastni znamenaji sm6rodatn^ 
pokrok. Dramatem Miss Sara Sampson (1755) 
stvofil n6meck6 drama obfansk^, jak^ iii 
Ang]i£an6 m^li vedle romdnu obdansk^ho 
zasTuhou George Lilla a Richardsonovou ; 
Minna von Bamhelm (1763) znamenalo prvni 
n^meckou veselohru, Emilie Galotti (1772) 
jest prvni a nejstarSi truchlohra n^meckd, 
kterd vcdle Minny podnes pQsobi 2iv^m do- 
jmem, a Nathan der Weise (1779) md v^znam 
jako2to drama, z n£ho2 mluvi ohlas bdsni- 
kov;^ch bojA filosoficko-ndbo2ensk^ch. M6jme 
na pameti ten lihor, kter^ ve dramata byl 

V dob£ pfedchozi, a v^znam dramat Lessin- 
gov^ch vynikne sdm sebou. Cinnosti Lessin- 
govou plno nov^ch ideii oplodAujicich pfi- 
vod^no do liter. n6m. On sdm pak jest jed- 
nou z nejsympathictdjSich jejich osobnosti. — 
S Klopstockem a Lessingem pAsobila zdrovefi 
fada jin^ch menSich, ale k rdzu doby leckdy 
v^znamn^ pfispivajicich. Formdlni snahy vy- 
znaduii Karla Vil. Rami era (1725—1798), 
napoaobiteic Horatiova, hlediciho fet a ver$ 
pfiv^sti k dokonalosti. V ohledu tom platil 
za autoritu; Lessing sdm ddval mu sv^ prdce 
prohl^dnouti i jini, a Ramler pfi tom cise- 
loval a mSnil s naprostou libovuli. Ve sm^ru 
formdlnim pAsobil tak6 na Salomona Gess- 
nera (v. t.), bdsnika idylly {Idyllen 1756). 
Jeho idylly neisou pouhd lideni pffrodni; je 

V nich sice mdlo d^je, ale v jeho lidech jest 
mnoho citu, jak^ shleddvdme v period^ wer- 
therovsk^. Jsou psdny prosou a vynikaji la- 
hodou mluvy, pro kterou byly oblibeny 
i u jin^ch ndrodA. Ramler tak^ podporoval 
talent bdsnifky Anny Louisy Karschov6, 
zvan^ Karschin (v. t.). Lyrika Klopstockova 
pAsobila na <5dy a kfes(ansk<^ pisn^, je2 skld- 
dal Johann Kaspar Lavater (v. t); ale da- 
leko zndm6j§f ne2 pokusy poetickj^mi jest 
sv^mi Physiognomische Fragmente \ur Befdr- 
derung der Menschenkenntnis und Afenschen* 
liebe/jimM cht61 zbudovati zvldStni system, die 
kter^ho2 by bylo Ize souditi z tanAv obli- 
ceje o povaze a duSevnim 2ivot6 lidi; v2il 
se tak6 ve zvldStni pomfer k bohu, vSfil v na- 
prostou moc modlitby, a nazjvali jej »Magu8 
des Siidensc. Jeho pfizni t$5il se Heinnch 
Jung-Stilling (1740-1817), pfitel GoethAv, 

9 



130 



N6mecko (literatura). 



ktcr^ vlastni pilf a snahou Sfastni se vzmohl 
k v^znamn^ osobnosti; vyli^il vlastnf iivot 
V Htinrich Stillings Jugend, eine wahrhafte 
G§schichtef po n^mi ndslcdovaly Htinrich 
Stillings hdusliehes Leben a Htinrich Stillings 
Alter, jei svou origindlnosti a sv62esti nd- 
leieji ji2 do periody >Sturm und Drangc. 
Sloiil tak^ romcLny pictistick^ a jako bdsnfk 
6d a hymnfl fadi se ke Klopstockovi. Ke 
kruhu Lessingovu n^leii berlinsk;^ knihkupec 
Christoph Fnedrich Nicolai (1733—1811), 
6inn<^, ale hodnS obmezen^, s nimi Lessing 
zalozil 9Briefe, die neueste Literatur be- 
treffendc ; mil ridast na mySlenkov^ch prou- 
dech doby, ale byly jebo burioastick^mu 
ndzoru svitov^mu pfiliS hlubokd, jak do- 
kazuje hojn6 ditan^ romin jeho Leben und 
Meinungen des Herm Magister Sebatdus Noth- 
anktr i Leben und Meinungen Sempronius 
Gundiberts, Vydival ai do r. 1806 9Allgc- 
meine deutsche Bibliothekc. Hlub$i by! pH- 
tel Lessingflv Moses Mendelssohn (v. t), 
jfm2 2idovstvi poprv6 md diast v literatufe 
8v6 doby; je to duch filosofick^, hledfd pro- 
stfedkovati mezi intellcktualismem a sensua- 
iismem, mu2, kter^ pdsobil jak na Lessinga, 
jen2 jej do literatury uvedl, i na Schillera. 
Z dramatikAv av<$sti jest Grossmanna, Sprich- 
manna a Go tt era (v. t.)» v nichi arci lessin- 
govsk^ho neni nic. Za to Lessing velice pA- 
sobil najosefa v. Son n en f el sa (1733—181 7), 
kter^ to, CO Lessing dokdzal na severu, pro- 
vdsti hled^l na jihu, v Rakousku. Zreformoval 
videftskd divadlo. T^dennikem »D> r Mann 
ohne VorurtheiU kritisoval posavadnf jeho 
repertoire, daval praktick^ pokyny, t^mu2 
d6elu slouiily Briefe uber die Wienerische 
Scfiaubahne. Jeho snahim lessingovsk^m vi- 
deftsk(^»Hof- u. Nationaltheater« v neposledni 
fadfi dfikuje za svflj vznik (r. 1776). — Jak 
brzy mfily se rozplynouti aetherick^ sfdry, 
V nich2 sc vzndiela poesic Klopstockova, 
ukdzalo se hned pfi Christophu Martinu 
Wielandovi (1733—1803). Jeho pocsie 
s poddtku brala se smerem naboicnsk^m, 
upadajicim v citlivdstkdfstvi, moralisujicim 
a vlasteneck^m. Proti svddn^ crotice Ovi- 
diov£ ohrazujc se sv^m Anti-Ouidem, mate- 
rialistick^m nazor&m Lukretiov^^m dcli di- 
daktickou bdsni o Sesti knihdcb Die Nafur 
der Dinge (1751), opevuje Her manna, skUdd 
zbo2n<5 hymny a s Bodmerem zdvodi patri- 
archadou Der gepr aft e Abraham (1753), zceia 
vlivu Klopstockovu podlehl i v Moralische 
Briefe a v Briefe von Verstorbenen an hinter- 
iMsene Freunde, zbo2nosti a citem sam^ho 
Younga pfeddf jeho Sympathien a Empjln- 
dungen eines Christen, broji proti anakreon- 
tikflm. Ale kdyi r. 1758 vydal tragddii Lady 
Johanna Cray oder der Triumph der Religion, 
mohl Lessing s potiSenim konstatovati, 2e 
Wieland opustil aetherick^ sf^ry a sestoupil 
mezi lidi; o torn svidci takd zlomek epickd 
bdsni Cyrus, Araspes und Panthea i druh^ 
jeho drama Clementina von Poretta, jimi zpra- 
coval Richardsondv romin »Grandisonc, a 
zncndhla bleuznivd jeho poesie pfenesla se 



z iizkoprs6ho toho ovzduSi do parkctfi sa- 
lonA, jimi dodivali tdnu Rousseau, Diclcrot, 
d'Alembert a Shaftesbury, a vlivupln^m sty* 
kem s jemn6 vzdilan^m nrabitem Stadionem 

V Biberachu a jeho ele^antnimi kruhy vzkli- 
6ilo a ujalo se v poesii Wielandovi simi, 
jei V nh spontanne ulo2il jii za doby studii 

V pietistickdm kldltefc Bergen, kde pfcs 
pfisn^ zakaz oddal se dctbe Baylea, Voltai- 
roa i Cervantesova Dona Quijota. Tu fan- 
tasii svd i tlumeni vdSni povolil uzdu na- 
dobro, jeho smyslni Komische Er:[dhlungen 
(1765) znamenaji pffmi popfenf prvnfbo sta- 
dia jeho cinnosti bdsnickd, ze smiru rdbo- 
iensko-blouzniveho docela vybo6uje romdn 
Don Silvio von Rosalva (1764), v nimi nad 
blouzninim vitizi pfiroda, a variacf tt'hoi 
thematu jest romdn Die Geschichte desAgathon, 
(1766), romdn o nedostiinosti ideilAv. Jim 
vstoupil na pAdu feckou, a do iivota feckeho 
sahd Wieland ve viech romdnech ostatnich. 
Ale pojimd jej smysly ilovika moderniho 
a s filosofif iivotni. Musarion oder die Philo^ 
Sophie der Gra\ien (1768) hlisi s uiivdnim 
iivota moralku, kterd md shovini s nedo- 
konalostmi lidski pfirozenosti, prvotnf cir- 
kev kfesfanskou karikuje v deheime Ge- 
schichte des Philosophen Peregrinus Pioteus 
(1791), jehoi hrdina bojuje s vdSni smyslnou 
a V zddnim systimu filosofickim nenalizd 
uspokojeni, do dijin svitov^ch poskytuje 
pohled Agathodemon (1796), romdnem Die 
Abderiten (1774) dot]^kd se satiricky pomirAv 
a osobnosti soudob^ch ; Aristipp poddvd 
obraz svita feckiho v dobi neivydSiho jeho 
vjvoje duSevniho a umileck^ho. V cposu 
krd^el Wieland ve ^lepijich Ariostov^ch ; 
V nedokoncenim eposu Idris und Cenide 
(1768) shleddvdme iivly oboji poesic Wie- 
iandovy, z doby curySski i biberaSski; marnd 
snaha o uskuteineni idedlu, jej2 nahraditi 
musi skuteinost, tvofi pFedevdim thema ko- 
raickiho eposu v 18 zpivich Der neue Amadis, 
jimi zavedl ottave rime; fadu menSich bdsni 
epick^ch uvefejnil »Der teutsche Merkurc, 
prvni misfinik belletristick^, jej2 vyddval 
vedle listd >Attisches Muscum« a »Ncues 
attisches Museum«. Z iinnosti jeho epicki 
pamdtku trvalou pojistila mu romantickd 
baseft herojskd Oberon (1780), pro nfeji ierpal 
ze starofrancouzskiho romdnu Huon de Bor- 
deaux a pro charakter OberonAv zc Shakes* 
pearova Snu v noci svatojanske. Vfldiim 
motivem jeho jest virnd, vitiznd Idska, a 
ten jest tlumoien s takovi^m uminim, tako- 
vou hravou lahodou a romantick^m kouzlem, 
ktcri pfece zase tkvi v procitini skuteinosti 
iivotni, 2e opravdu plati slovo Goethovo, 
vdStici bdsni nepomijiteini uzndnf budouc- 
nosti. V nim se jevi harmonicki uklidnini 
Wielandovy poesie, kterd prodilalatak proti- 
lehli fase, a bohatost formdlni je podivu- 
hodnd. Z ostatni cinnosti Wielandovy jeSti 
uv^sti jest: Z doby akademicki iinnosti jeho 
erfurtske pochdzi Der goldene Spiegel odet 
die Kdnige von Scheschian (1772), v nim2 liii 
svAj idedl panovnika, pfipfnajici se k Jo- 



NSmecko (literatura). 



131 



stfu II., rom«Ln stdtnick^, pln^ rousseauov- 
sk^ch ideii; jeho pokracovinim jest Dani- 
sckmend. PfekUdal ddle z Horatia, Euripida, 
Aristofana, Lukiana a Cicerona, v6tSi dflle- 
iitost md vSak pfeklad 21 dramat Shakes- 
pearov^ch (1762—66), ne sice dokonal^, 
ale pfi I^5singov6 appelu na drama anglick^ 
vcasrj a v^znamn^. NejvJznamnSjSi 6in Wie- 
laad&v jest jeho »Oberon« a to, 2e nov^mu 
romanu n6meck^mu vykizal novou drdhu. 
V eposu i romdn5 pAsobil na mnoh^ bds- 
niky souv^k^. Joh. Alxinger (v. t.) napo- 
dobuje jej v rytifskfch bdsnfch Doolin von 
Main\ a Bliomberis, Al. B 1 u m a u e r (v. t.) tra- 
vestii Aeneidy, vliv »Amadisa« patrn^ jest 
pfi origindlnim epose komick^m, jei sloiil 
K. A. Kort^um (v. t.): Leben, Meinungen 
und Thaien von Hitronymus Jobs dem Kandi- 
dattn, Hcicfm vtipn^m huaiorein a grotesknf 
komikou osudy propadl^ho kandiddta theo- 
logie; lehce romdnov^ pojimdni starovSku 
Wielando vi odpozoroval Aug. Gottlieb M e i s s- 
ner (v. t.) v rominech Alcibiades, Spartakus, 
Epaminondas i v ^trndctisvazkov^cb Ski^en ; 
sepsal tak6 romdn historick^ z konce XVI. 
stol. Bianca Cappello ; komick^ romdny skld- 
dal Aug- Langbein, obliben byl Joh. Timo- 
theus Hermes (v. t.)» jako on tak6 Wie- 
landova pfitelkyn^ Sophie v. Laroche (v. 
t) moralisuje ve sv;^ch Moralische En^dhlun- 
gen a v romdnS Geschichte des FrduUin$ von 
Stemheim, richardsonovsky citliv^m; veseld 
iivotni filosofie Wielandova mluvi z komi- 
ck^bo eposu, psan^ho prosou, jei sloiil 
Moritz August von Thtimmel (1738—1817). 
Wilhelmine oder der vermdhlte Pedant; nej- 
v^tiiho iisp6chu dosdhi vSak dtyfsvazkov^m 
romdnem Reist in die mittdglichen Provin^en 
Prankreichs, obsahujicfm hojn6 vlastnich po- 
zorovdni, smySlen^ch dobrodruistvi galant- 
nich, nari2ek literarnfch i politick^ch. Vlivu 
romdnfi Richardson ov^ch deliti cht61 vSak 
Karl August Musclus (v. t.) romdnem Gran- 
dison der Ztveite, a v dobfi Wielando v^ch 
>Abderiten« a Jobsiady Kortumovy vznikl 
romin, jehoi sm^Slen^ pfihody vdlecn^ i ce- 
stovni a loveck^ kupi se kolem osoby Munch- 
hausenovy. Obliben^ romdn ten slo2il R. 
£. Raspe anglicky (Baron MQnchhausen's 
Narrative of his marvellous travels and cam- 
paigns in Russia, 1785), nfemecky jej pfe- 
loiil (1787) a pozd^ji vlastnimi pHdavky roz- 
mnoiil Burger. — V tuto dobu spadi tak^ 
popularisovdni v^dy. Je dfisledkem snah 
osvicensk^ch, u^initi poklady v£d6ni pfi- 
stupn^mi pokud mo2no kaid^mu, a pdsobenf 
Voltaireova, Shaftesburyho, Fontenellova, Di- 
derotova a Hnmeova. Obracf se zfenf k filo- 
sofi] a aesthetice, theologii i historii, fada 
spisovatelflv nezdvisl^ch na jin^ch skupindch 
literdr. projcdndvd je formou obecnfi sroz- 
umitelnou a poutavou; snaha ta trvi i na 
ddle. Th. Abbt p{$e o smrti pro vlast a o 
zdsluze {Vom Tode furs Vaterland^ Vom Ver- 
dienst), jei V dobd vdlky sedmilet^ zna(^n6 
pAsobily, J. G. Zimmermann o hrdosti 
nirodni a o dobr^ch a zl^ch strinkdch sa- 



moty (Von der Einsamkeit^ Vom National- 
stoli), Isaak Iselin v dile Ober die Geschichte 
der Menschheit (r. 1764) proti Rousseauovi 
vhfi V pokrok lidstva, I. G. Schlosser vy- 
dal Katechismus der Sittenlehre f, das Land- 
volk (1771) a pro pomfery nemeck^ho ab- 
solutismu osvicensk^ho d(ile2it jest Fried- 
rich Karl von Moser knihou Der Herr 
und Diener, geschildert mit patriotischer FvtY' 
heit (1759 ^ Dfileiito jest dilo Osnabriickischt 
Geschichte (1768), jei sepsal Justus Mdser 
(v. t.); jim podan z^klad ke studiu n£me- 
ck(.'ho starov^ku, hMsi. se pokrok, uilecht^ni 
a obla2en{ lidstva musi se dfti na zdklad6 
v^voje ndrodniho a ne prostfednictvfm 2ivl& 
cizich; zcela v pAd6 vlasteneck^ tkvi takd 
jeho Patriotische Phantasien, pojednavajici 
o star^ch mravech a pravech, pomSrech nd- 
rodohospoddfskj^ch, dSjinn^ch, jazykovvch 
i aesthetick^ch; dokonalou prosou psal do 
Boieova orgdnu sv6 essaye literdrni a cesto- 
pisn^ Helferich Peter Sturz; humorem a 
satirou vynika Georg Christoph Lich ten- 
berg (v. t), ideje Kantovy propagoval Theo- 
dor Gottlieb von Hippel (v. t.) v romdn6 
humoristick^m Lebtnsldufe nach aufsteigender 
Linie, ale daleko v^tSi cenu ne2li romdn 
tento i romdn Kreu^- u. Quer\uge des Hitters 
A bis Z md jeho spis t^er die Ehe (1774), 
jako2to pfeazv6st 2ensk6ho hnuti emanci- 
padniho; tji v^znam mi jeho spis Ober die 
biirgerliche Verbesserung der Weiber (1792). 
Adolf von Knigge napsal zndm^ dilo 
Ober den Umgang mit Menschen (1788), sv6d- 
6ici o znalosti lidi tak jako jeho Roman 
meirtes Lebens. Paedagogick^ ideje Rousseau- 
ovy hlcd61 uplatniti Joh. Bernhard Base- 
dow (v. t.), zakladatel dessavskdho Philan- 
thropina, na nhml pftsobil tak^ Joach. Heinr. 
Campe, obnovitel paedag. Robinsona, r. 1781 
Joh. Heinrich Pestalozzi (1746— 1827) 
vystoupil s paedagogick^^m dilem Lienhard 
u. Gertrud. Joh. Jakob En gel (v. t.), jeho2 
rodinn^ romdn Herr Loren\ Stark tfesil se 
velk^ oblibS, vzd^lanf filosofick^ rozSifoval 
dilem Der Philosoph fur die Welt, Christian 
Garve (v. t.) sv^mi Versuche uber verschie^ 
dene Gegenstande aus der Moral, der Littera- 
tur und dem gesellschaftlichen Leben, v oboru 
aesthetiky p&sobili Johann Georg Sulzer 
dilem Allgemeine Theorie der schSnen Kunste 
a Joh. Joach. Eschenburg svjm Entwurf 
einer Theorie u. Litteratur der schSnen Wissen^ 
schaften, v oboru filologie klassick^ Christian 
Gottlob Heyne, v historii August. Ludwig 
Schl5zer, moderni pokrokovosti vyzna^uje 
se Joh. Georg Forster (v. t.), zkuSen^ zna- 
lec sv^ta a lidi. 

JeStS jin^ smfer v literatufe n€meck<5 tou do- 
bou zavlaal, na prvni pohled z nov^ch druhfl 
jejich se vymykajici. V dobS Lessingova kriti- 
cismu a Wielandova modcrnismu navazuje 
literatura styky nimecko-sevcrskd. Heinr. 
Wilh. Gerstenberg (v. t.) od anakreon- 
tismu pfechdzi bdsni Gedicht eines Skalden 
(1766) k poesii bardfl, Friedr. David Grater 
vydivd Barden-Almanach der Teutschen, Karl 



132 



NSmecko (literatura). 



Friedrich Kretschmann (1738 1809) na- 
z^vd sebe jm^nem barda Rhingulpha a skladi 
lyrickou trilogii o Hermannovi (Gesang, alt 
Varus ge$chlagen war^ Klage Ringulphs, Her- 
mann in Walhalta), Denis vystupuje se 
sv^mi Lieder Sineds des Barden. Ale smhr 
ten jest docela v souvislosti s literaturou 
soudobou; podnSt dal k nhuxM Klopstock 
bardy sv^mi (viz svrchu), a mSlo se jim £e- 
liti vlivflm cizfm, poesie m£la se jim obrdtiti 
k zdrojdm domdcim. Tim pak se ve sm^ru 
torn, jeho2 skute6ni cena poeticki jest asi 
skrovnd, 2ddi pro poesii toho, co bylo jed- 
nim z hesel a po2adavkfi doby, jei ozna^uje 
se nizvem Sturm und Drang. Je to lidobi, 
je{ V lecdems odpovidd romantisrou a Mia- 
ddmu N6mecku, V^znam jeho tkvi v tom, 
2e appellovalo na pAvodnost, originalitu, 
kterou se milo deliti viemu star^mu a ci- 
zimu, 2e 2ddalo, aby poesie spo6'vala v citu 
a viSni, aby mSla 2ivotni obsah, pro b^nika 
pak ne pouh^ vtip a talent, ale genie. Ty 
chabd pokusy bardfl jsou ohlasem prdvS toho 
appelu na originalitu, arci slab^m. Jm^no 
samo tohoto i&dobi ozna^uje, 2e §lo o boj a 
kvadenf nov^ch idei, k nim2 se hldsila fada 
bdsnfkA, hledajicich stezky k uplatnSni idei 
sv^ch ; k slunnd vfii idedlu toho dosp^li Goe- 
the a Schiller. Ten v§ak, jeni hlasem proro- 
ckjm na ty cesty nov6 prvj poukizaljest Joh. 
Gottfried Herder (1744—1803, v. t.). Cosi 
v6itecky posvdtn^bo spo6'vd skutednS na 
Herderov^ osobnosti. Byl to duch, kter^ >na- 
slouchal do sv^ta«, hiedaje odpovSd k otizce 
o minulosti, pfitomnosti i budoucnosti lidstva, 
o jeho duSevnim 2ivot6 a jeho podminkich, 
a tfm daleko pfedbihi dobu svou. Jeho ne- 
vyzna^ujc vlastni produkce bdsnickd ani 
system, V n6ji by ideje sv6 sestavil, ale md 
cit pro duSevnt i fysickou individualitu nd- 
rodav a faustovsk^ duch jeho, hledici ob- 
sdhnouti vie, rychle pfechdzi s jednoho pro- 
bl<5mu na druh;^. Od literdrnf kritiky frag- 
mentfi Ober die neuere deutsche Litteratur 
(1767—1768) a Kritische Wdlder (1769) pfe- 
chdzf k pojedndni o pfivodS mluvy Abhand- 
iung fiber den Ur sprung der Sprache (1770), 
charakterisuje Ossiana a ndrodni poesii a 
vystihuje v^znam Shakespearflv v listech 
Von deutscher Art und Kunst (1773), hloubd 
o pflvode ndboienstvi v Altestg Urkunde des 
Menschengeschlechtes (1781), o duchovni poesii 
hebrejsk^ Vom Geist der Ebreischen Poesie 
(1782—83), bojuje proti osvicenstvi ve pro- 
8p6ch zuSlecht^n^ho oiiveni ndboienstvi, 
bohoslu2by i jejich vykonavatelfl {Provin- 
\ialbldtter an Frediger^ niA, Brief e, das Stu- 
dium der Theologie betreffend, 1780—81) a 
vzneSen^ idedl svfij humanitni hldsd v dile 
Jdeen ^ur Philosophie der Geschichte d. Mensch- 
heit (1784 — 91), tlumo^i krasy poesie ndrodni 
8 prav^m pochopenim jejim (Volkslieder^ po- 
zdiji Stimmen der Vdlker in Liedern) a mezi 
tim sklddd sdm legendy, ddy, paramythie a 
opfivuje Cida (vydin po smrti jeho). Vliv 
jeho jest ohromn;^, nejen na literaturu nh- 
meckou; ovSem sv^m idedlem humanitnim 



pflsobil vice do budoucna, ale tim, 2e kladl 
ddraz na nirodni individualitu a tim sam^m 
na origindlnost poesie, ktera tvoH z vlastni 
fe£i, nebof genius teti jest tak6 geniem li- 
tcratury ndroda, z vlastniho nabo2enstvi, d^- 
jin, mravfl i klimatu, postavil se v 6eIo cc* 
l^ho i&dobi. Nejl^pe na Goethovi jest patrny 
vliv jeho; on to by], jen2 jej od Voltairea 
pfivedl k Shakespearovi, ukazal mu bibli 
V jin^m sv^tle, naudl jej chipati Homera a 
diviti se Ossianovi a vzbudil v n£m smysl pro 
nSmeck^ starov6k a pisefi ndrodni, a tim 
zdrovefi vysti2eno, dim na nSmeckou poesii 
pfimo pflsobil vAbec. Tak^ my mu za mnoho 
d^kujeme — Kolldr jest hlasatelem jeho idei 
u nds. Nebyl bez pFedchfidcA: Johann Georg 
Hamann (1730>-88) pronesl mnohou my- 
Slenku, kterou dale rozvedl Herder; ale 
duchapln^ ten pfedchfldce jeho byl pfiWi 
chaotick^ a impressionistick;^ (jeho Kreu:[- 
\uge eines Philologen^ 1762, o tom sv£ddi), 
aby mohl pAsobiti na jin^ho ne2 ducha kon- 
genidlniho; tak^m byl Herder. Ne bez vlivu 
na n6ho tak Jako na cdou periodu mimo 
Rousseaua a Kanta byl Eduard Young sv^mi 
Bemerkungen uber Originalarbeiten, 1759, Wood 
studii Ober den Originalgenius Homers^ 1769, 
Percyho Reliques of ancient English Poetry, 
1765, Macphersondv Ossian, 1760. — K bds- 
nikdm »Sturmu a Drangu« ndle2i Reinhold 
Lenz (1751—92), talent, kter^ v lyrice do- 
vedl uhoditi na tdny goethovsk6, ale nedo- 
vedl se koncentrovati a umirniti ani v poesii 
ani V 2ivot6; v dramatech Der Hofmeister a 
Soldaten £erpal ze skutedn^ch pom6rA, po- 
ukazuje ke Ikodlivosti soukromdho vycno- 
vdni V kruzich Slechtick^ch a mravnimu ne- 
bezpedi, jei hrozi stavem vojenskfm dcerdm 
obdansk^m, ale dobra ta mySlenka pfes 
vSechno nadSeni shakespearovsk^ drama- 
ticky provedena neni; slabd jsou Der neue 
Meno\a a Die Frtunde machen den Philoso- 
phen, Heinrich Leopold Wagner (1747—79), 
jen2 satirou Prometheus, Deukalion und seine 
Recensenten vystoupil pro Goethova Wer- 
thera (hlavn6 proti Nicolaimu), jevi drama- 
tick^ talent v dramatech dot^kajicich se 
otdzky socidlni Die Reue nach der That a 
Die Kindesmorderin (1776), pro kter^ jej 
Goethe vinil z plagidtu netiStSn^ho Fausta 
sv^ho. Hrd6 samostatn^, divoce genialni a 
pfi tom chladn6 ph'sn^ jest Friedrich Max 
Klinger (1752—1831), jeho2 drama Sturm 
und Drang (1776) cel^mu hnuti dalo jm^no 
a jeho2 drama Die Zwillinge ze tfi konkurru- 
jicich uznano za nejlepSi proti Leisewitzovu 
9julius von Tarent«; thematem jeho jest 
bratrovra2da. I jeho veselohry Der Derwisck 
a Die falschen Spieler svhdti o talentu po- 
zorovacim; temn6 strdnky 2ivota mordlniho 
a politick^ho daly rozhofden^mu bdsniku 
podnit k cyklu romdnfl, z nich2 nejzndmSjii 
jest Fausts Leben, Thaten und Hdllenfahrt 
(1791); chtSl jimi ukdzati, jak sila mordlni 
a nesobeck^ pusobeni pfeklenouti maji pro- 
past mezi 2ivotem a idedlem. K cyklu se 
fadi Betrachtungen und Gedanken uber ver- 



Nfimecko (literatura). 



133 



schiedene Gegenstdnde d§r Welt und der Lit- 
teratur. V postavach Klingerovjch je plno 
sily, vzdoru a touhy po £inu. Sv^rdzn;^ je 
tak^ Friedrich Muller, zvan^ Maler Miiller 
(1749—1825), i ve sv^ch idyllach utikajicich 
se ke skutedn^ pHrodS, i ve fragment^ Si- 
tuation aus Fausts Leben a nedokon^en^m 
dramatd Doktor Fausts Leben und Tod dra- 
matisirt, v n£j2 vlo2il mnoho osobnibo, tak 
jako V drama Goto und Genoveva. K motivu 
tomu vrdtil se pozdSji Hebbel, jen2 i pro 
svou Agnes Bemauer md zde pfedchfldce 
V Torringovi. S nim v 6.im^ dlel Wilhelm 
Heinse (1749 — 1803), neobydejn^ talent, 
kter^ plane um£leck;^m nadsenim, ale pfi 
torn tone v rafTinovan^ smyslnosti; v ro- 
mdnS Ardinghello und die gluckseligen Inseln 
podivd sv^ ndzory o malifstvi, v Hildegard 
von Hohenthal o hudbS, ale ne s klidem klas- 
sick^m, jak^m italsk^ nebe pfisobilo na Goe- 
tha, alesdrsnou, smyslnou vdSnivosti; mlad^ 
N. spatfovalo v n£m pFedchiidce emanci- 
pace masa. Jako kritik ndleif k tSmto basni- 
kftm Johann Heinrich Merck (1749-1791), 
jchol sarkastick^, bystr^ duch mefistofelsk^ 
pillsobil tolik na mfad^ho Goethe. VSichni 
ti basnici jsou jeho vrstevnioi, a tak^ on 
naleii k Sturm a a Drangu, ale k n£mu sa- 
m^ma vede cesta je$t6 sm^rem, kter^ jest 
prav^m rubem vffiv^ periody t^to, citlivou 
idyllou bisnick^ho sdruieni, zvan^ho 9Der 
GOttinger Hainc Alraanach, jej2 od r.l770 
vyddval Boie po zpAsobu franc. Almanac des 
mases, stal se stfediskem bisnikA, horuji- 
cich pro Klopstocka a zavrhujicich Wielanda 
a Voltairea; nezAstali pfi pouh^m romanticky 
bloaznivem slibu, iimi se zasvitili Musim a 
vespoln^mu pfdtelstvi, ale splnili jej tak^. 
Job. Heinrich Voss (1771—1826) vynikl jako 
bdsnik idylly, z jeho idyllick^ho eposu Luise 
vane spokojen^ klid venkovsk^ho zdti$i; ve- 
lik^ zdsluhy ziskal si pfekladem Homdrovy 
Uiady a Odysseie. Citlivost vyznaiuje Joh. 
Martina Mi 11 era, jeho2 romdn Siegwart^ eine 
Klostergeschichte jest charakteristick^ pro 
dobu, v ni2 vzniknouti mohl sensa^ni ro- 
mdn GoethAv Werther. Kfestansk^ iivel 
tvoFi podstatu hrabat Christiana a Friedricha 
Leopolda StolbergAv, oba jsou vSak vice 
osobnd zajimavi ne2 poeticky v^znamni; 
melancholie a t^ikomyslnost nelicend do- 
da vd rdzu citupln^m verSAm, je2 sklidal 
Ludwig Heinrrich H6lty (1748— 1776, v. t.), 
lidovost a ducha ndrodniho dovedl vystih- 
nouti Matthias Claudius (1740—1815), zvan^ 
Wandsbecker Bote. Nade vSechny vSak vy- 
nikd Gottfried August Burger (1747—1794, 
v. t.), vdini zmitan^, ale opravdov>^ bdsnik, 
kter^^ by byl za pHzniv^jSino osudu dovedl 
uskute^niti pFini a snahy herderovske; mh\ 
prdvS smysl pro ducha poesie narodni, 
z ni2 take poesie jeho (erpala; jeho Le- 
nore (1774) svou dobou pHmo elektrisovala. 
Mezi Wielandem a Klopstockem pohyboval 
se talent Christiana Frant. Daniela Schu- 
barta, kter^ vlak dovedl leckdy tak6 na- 
podobiti tdny ndrodni {Schwdbische Bauern- 



liedery svobodomyslnd pis eft Kaplied, Der 
ewige Jude, Fiirstengruft). 

Z periody »Sturm una Drang« vySli tak6 
Goethe a Schiller. Ka2d^ ndrod jest po- 
voldn k tomu, aby v d^jinach lidstva sv^m 
zpfisobem se uplatnil a k v^voji a pokroku 
lidstva pHsp61; n^ktefi dlohu svou dohrili 
ddvno, jini pozd^ji, a jinj^m teprve rikol ten 
nastdvcL — takov^ je sveta bfih s jeho pH- 
livy a odlivy, poicrokem a reakci, zivotem a 
iivofenim. Hledim-li vystopovati ten sv&tovj^ 
v^znam u ndroda nSmeck^ho, pak stanouti 
musim u t^chto dvou genidv: oni jm6nem 
ndroda sv^ho zaujimaji mfsto v pantheonu 
lidstva. Co pfipravovaly doby minul^, v nich 
se shrnulo a vyhranilo, a zjejich duSevniho 
dila 2ije cel^ stoleti ndsledujfci i nedohledni 
budoucnost Ncjen v 2ivot£ du2evnim, ale 
i vnSjSim: dneini sv6tov^ v^znam ndroda 
n6meck^ho, jeho2 pfidiny shleddvdme v mo- 
mentech jin^ch, sv^mi zdklady tkvi u t6chto 
dvou veleduchA; bez Goetha a Schillera ne- 
m&2eme si ho dobf e raysliti ; v^domi ndroda, 
2e z n^ho vySly dv^ osobnosti sv^tovd, pFi 
daliim jeho v^voji neize dosti zdArazniti, a 
ndrod n^meck]^ byl tak ^fasten, 2e vSdomi 
toho nepozbyl nikdy ; ono mu bylo vzpru2i- 
nou pro veSker^ 2ivot dalSf. Neni mo2no 
v^znam t6chto dvou jedin^ch chtfti vystih- 
nouti struin^mi 6rtami, kter^ by nevybo^o- 
valy z rizk^ch mezt t^to stati; neni mo2no 
vytknouti jejich dilo nejv^znamn£j§i a cha- 
rakterisovati je n£kolika slovy; to proto, 2e 
celi £innost jejich jest v^znamnd a ka2d^ 
z dSl jejich md v^znam vlastni; a mimo to 
souvisi tak rizce s jejich cel^m 2ivotem, 2e 
bez podrobn^ch dat livotnich nelze posuzo- 
vati bdsnick]^ch jejich d£l; uv^sti pak pouh^ 
chronologick^ poFad toho, co vytvoHli, bylo 
by bezv^znamn^. V pfiiinS t^ odkazujeme 
k statim, je2 jsou vSnovdny ob£ma bdsnikflm 
zvlaSl Chceme vSak v^znam jejich aspofi 
pon^kud vystihnouti vzdjemn^m jich srovnd- 
nim. Goethe a Schiller se pravidelnS jmenujl 
vedle sebe, jm^no jednoho vybavuie druh^ho, 
a Schiller sdm hled^l pomer svuj ke Goe- 
thovi urditi (Ober nmive und sentimentn- 
lische Dichtung), Rozdil mezi obSma vystihl 
bych slovy: Schiller nenapsal Fausta. Ni- 
mitka, 2e Schillerovi bylo osudem dopfdno 
v&ku mnohem krat2iho ne21i Goethovi a 2e 
tedy nemohl vytvofiti po pfipadS dflo 

V pravdg 2ivotni, nema vdhy, proto 2e po- 
£dtky Fausta Goethova sahaji a2 do jeho mld- 
di. A k tomu bychoro pfipojili jinou v£c: 
kde2to Goethe v6decky Inul k v6ddm pfi- 
rodnim, Schiller zab]^val se dSjinarai a pro« 
bl^my aesthetick^mi. Schiller nenapsal dila, 
kter6 by bylo cvangelicm 6lov6ka sna2{ciho 
se, bloudiciho a bojujiciho s peklem, nebem 
i zemi, a neSlo mu tak o prapfi^inu vSech 
v6ci jako Goethovi. V torn smysle zcela 
sprdvn6 tvrdf sdm, 2e Goethe citf se jeSt6 

V nepferuSen^ souvislosti s pf irodou, kde2to 
on t^to jednoty, je2 v dobi moderni zaSla, 
hledd. A doufd ji nal^zti — ve mravnim 
heroismu; pocitem krdsy musi um^lec na- 



184 NSmecko (literatura). 

pomdhati pudfim mravnim, v torn spo6'vi j jm^na sv^m drainatem Menschenfuus und 
tko\ b<Lsn6, jei must vespolek smifiti smy- j Reut, jehoi thema jest poruiSenf manielstvi, 
aln^ i duSevni ; jinak >mit des Menschcn docHil znaxnenit^ho lispicha a povzbuzen 
Widerstand verschwindet auch des Gottcs i bvl k vydatn^ dinnosti ; sepsal pf es 200 ku- 
Maiestat*. Goethovi vSak jlo o naddlov6ka, | so divadclnich a mimo to romdny, novelly 
a Schiller proti n6mu jest uiii, jednostran- 1 a memoiry; je v nich arci leccos trividlniho. 
D^iii. Goethe hled^l vysvitliti si pomir die- Usp^chu docilil pfedev$im svou shovivavou 
v£ka k pfirodS a vesmiru, Schiller jeo vy- ; mordlkou, se kteroa posuzoval poklesky lid- 



baviti jej z ust^len^ch konvenien^nich hra- 
Die a mexL Mluvi se o SchillerovS pathosu, 
o ohnivi jiskficim dojmu jeho nadSen^ch 



sk^, hlavnd v lasce, zajimav^mi situaccmi a 
pfekvapujicimi eifekty divadelnimi. V lyrice 
vedle Joh. G. Jacobiho (1740—1814), kter^ 



bdsDi, a naproti tomu o Goetnov6 klassick^m i z upnlilcn^ho sentimentalismu povznesl se 
klidu. To jc soud jenom chvilkov^; kdo ' k opravdov^mu citu, vynika Fried, v. Mat- 
vlastni individualitu dovedl vloiiti veFausta, I thisson (1761 — 1831), melancholick^ a za- 



kdo tolik hloubal o nejzdkladn^jSich poni£- 
rech lidskcho byti a liti', ten jist6 zmitin 
byl velik^mi, palciv^ini boji a nebyl tak 
barmonicky povznesen a nepohlifel s tak 
olympick^m klidem na iivot, jak sc za to 
mivi, a neodcizil se pfitomnosti tak, jak se 



mySlen^, ien2 se thiW uzndni sam^ho Schil- 
lera, m6kk^ a £ist^ jest J. G. von S alls- 
See vis (1762—1834^, ponckud rhetorick^ 
jest, ale tdn nirodni dobfc vystihuje Chri- 
scoph Aug. Tiedge ^752— 1841), skladatel 
lyricko didaktick^ bisn6 Urania, je2 se stala 
to s d&razcm konstatujc proti enthusiasmu brevifem kruhii vzneSen^ch, sentimentdlni 
Schillerovu; rozdil jc ten, 2e Goethe s vdtSi jest tak^ L. Th. Koscgarten (1758 — 1818). 
objcktivnosti dovedl ddti v^raz vlastnim bo- Pod dojmem Goethova Gdtze vznikla celi 

i'Am vnitfnim. Mluvi sc d^lu o Goethovi fada dramat rytifsk^ch (Bobo, Tdrring, Bo- 
it^sti, jakdho Schiller se musil zfikati. I to , den) i romanfl. V rominS filosofick^m £eln^ 

mfsto zaujimd Fried. Heinr. Jacobi (1743 
a2 1819), rolad&{ bratr svrchu uveden^ho; 
v jeho rominech Eduard AUwilis Briefsamm- 
lung a Woldemar zipasi filosofick^ rationa- 



je jen £dste£n^ sprdvn^. Goethe vyrostl, 
pravda, v pomfircch pfiznivC-jSich; ale vSech- 
ny ty pfednosti, jimii jej osud obdafil, byly 
prece jcn vn£j$i; sv^m prvnim dilem b^sni- 
ck^m, a to je roznodujici, dramatem Die ' lisinus a hluboki niklonnost ke kl^esfanstvf, 



Rduber, docilil Schiller ilspechu, kter^ se 
tlpln^ vyrovnal lisp^chu Goethova Werthera 
a GOtze, a ostatn6 vAbec pfes kratSi vSk 



a prdv6 tirn sporem psou charakteri sticks. 
Mezi klassickou poesii Goethovou a Schil- 
lerovou a mczi romantikou stoji sv^rizni 



iinnosti svou basnickou na v6ky se posta- osobnost literatury n^meck^ Jean Paul; 
vil po bok nesmrteln^mu Goethovi; a i kdyi jeho rominy {Vnsichtbare Loge, Hesperus, 



pFi t^ tradici setrvdme: neni prdv6 to v^t- 
tim St^stim, 2e jeho geniu bdsnick^mu bylo 
se k t^ v^ii vzn^sti z pom6r& daleko ne- 
pHzniv6jiich? To jsou tak vdci, jei na po- 
m£r a obapoln^ v^znam obou b&nikfi mo- 



Tttan, Flegeijahre, Levana a j.) pfisobily ne- 
odolateln^m humorem, jeji nesnadno defi- 
novati, ^istou niladou mladistv^ho zanicenf 
i pfipadn^m vtipem, pfes to, 2e basnik leckdy 
pfekroduje trochu meze a ie vkladdnim ob- 



hou vrhnouti ponckud jiD6 sv6tlo, neili v ja- | 3ih\6 u£enosti ruSi proud vypravovdni sviiho. 
k^m se obydejn6 jevi. jinak ovjem jest tfeba, , Modernimu dtendfi jest se ve spisy jeho te 



jak fe^eno, bdsnickd dilo jejich posuzovati 
V pf im^ souvislosti s bohat^m jejich 2ivotem ; 
kaidd bdseft, kaida ballada, kaid^ xenion 



prve vpravovati, ale sv^ho £asu m^Iy vliv 
zna£n]^; Heine i Bdrne divili se jeho vtipu, 
jeho humor hrajc detn^mi barvami u roman- 



tak jako vjechna dila obsdhlejji maji zdklad : tikfi, jeho fc£ bdsnicka na dlouho byla jin^m 

V torn jejich 2iti; a netfeba se obdvati upfi- ' vzorem. 

liieni; filologie goethovskd, a snad Ize dues i Tak se dostdvdme k period6 ntoeck^ho 
mluviti io schillerovsk^, pfese vSechnu po- ! romantismu. Romantisrous navazuje na 
drobnost a detailovanou dftkladnost nezd- | »Sturm und Drangc. Tak^ on chce poesii 
biha do konjekturdlnich v^stfednosti, ale uv^sti v souvislost se iivotem a od poesie 
hledi naopak prdv£ v souvislost mezi jejich cizi, pfedevSim klassick^, poukazuje k vlast- 
iivotem a iinnosti bdsnickou pfiv^sti po- nimu zdroji ndrodnimu. Tento druh;^ mo- 
tfebn^ho jasna a svStla. ment sesilen byl protitlakem, jim2 ndrod 

Z bdsnikfi souv^k^ch v dramat^ usilovnou opiral se tisniv^ situaci zm^n^n^ch pomirA 
£innost vyvinuli Iffland a Kotzebue. August | svStov^ch za doby Napoleonovy; s touhou 
Wilhelm Iffland (1759 — 1814), vynikajici po uvolnSni jejim ruku v ruce kraiel zdjem 
herec a divadelni feditel, sklddal dramata o vSe ndrodn^ individudlni. Duchov6 my si id 
ze iivota ob£ansk^ho, s jeho ctnostmi a do- vraceli se k bohat^ minulosti nSmecx^ a 
jemnou mordlkou; jeho hrdinov^jsou hodni z ddvn^ch dob vybavovali poklady, jei na- 
a dobH lid^, proti nim stavi §patn6 a nemo- kupila ndrodni sv^rdznost. Pfilnuli k roman- 
rdlni, nejsou to vSak charaktery iragick^ ani tickdmu stFedovSku, a s tfm v pfim^ sou- 
kornick^; ale drama jeho bylo oblibeno prdvg vislosti o2ivcn zdjem o kfestansk^ katoli- 

V kruzich ob^ansk]^ch (Die Jdger, Die Dienst- cismus; byla to arci vice Idska aesthetickd 
p/iicht a j.). Sm^lejSi v motivech jest Aug. ne21i ideovd, kterou romai.tismus ke katoli- 
Kotzebue (1761 — 1819), jeden z nejplod- I cismu Inul; Schlciermacher slavil jej proti 
n^jiich spisovatel{l nSmeck^ch, kterf ze- : osvicenstvi jako2to souvislost jednotlivce 



N£mecko (literatura). 



135 



8 vftin^m a nekonecn^m a u^inil ndboien- 
sUi v£ci De rozumu, ale citu. a tato citovost 
byla vitina individualismu, kterf romantis- 
mus vyxnaduje ; neboC od individualismu ni- 
rodoiho k individualismu osobnimu jest je- 
nom krok, a filosofie Fichteova, Schellingova 
i Hegelova jest prdv£ filosofii romantismu. 
Ze subjektivismu toho vysvitli se tak6 libo- 
vAle, kter& v nikter^ch plodech romantismu 
savlidla v oboru obsahov^m i formilnim, 
jako pH SchlegeIov6 Lucind6. Skorcm v§ak 
▼£tSi dosah mi romantismus ve v^di ne2 
V poesii. Z jeho snah postaveny zdklady 
Dov^ v6dy jazykozpytu srovndvaciho a lite- 
ratury jako2to v^dy; neboC od ndrodni in- 
dividuality vlastni romantismus pfechdzel 
k nirodflm jin^m, a2 k orientdlsk;^m a in- 
dick]^m, a z nov^ch tichto v£d vzeSIo tak^ 
videck^ studium jazyka, literatury a staro- 
viku n^meck^ho a germansk^ho, je2 v dobS 
nedlouhd m^lo dojfti nejkrisnijSiho rozkv^tu. 
Romantismus nebyl obmezen na literaturu 
n^meckou, n^bri byl vSeobecn^; ale popud 
k n^mu vySel z N-ka. 

V £ele romantismu nimeck^ho stojf bratff 
August Wilhelm a Friedrich Scnlegel. 
August Wilhelm (1767—1845), zdsluin^ pfe- 
kladatel Shakespeara a duchapln^ kritik 
»Athenaea« (Charakteristiktn und Kritiken\ 
konal pfedndSky o aesthetice a poesii ro- 
mantick^, o dramatick^m um^ni a literatufe 
i o um6ni v^tvarn^ra a byl takfka apoStoIem 
romantismu. Jeho vlastni bisng {FDetische 
Werke) vynikajf uhlazenou formou; drama 
Ion je slab^. Friedrich (1772—1829) tak^ 
mi. v^znam ne svou vlastni produkci bdsni- 
ckou — jeho romdn Lucinde, jeho2 se pfes 
jeho laxnost zastdval sdm Schlciermacher, pfl- 
sobil dojm( m jcn dodasn<rm, drama Alarkos 
nem^lo lisp^chu — ale cinnosti vSdeckou, 
vydav zejm^na spis Ober die Sprache und 
Weisheit der Indier (1808), ifmi polo2il zd- 
klad k srovnavadmu jazykozpytu, a Ge- 
sdvchle der alien und neuen Litteratur (1815), 
jim2 d6jiny literatury povznesl na v£du; 
pfcdndSel o filosofii 2ivota, filosofii d^jin 
a filosofii fe^i a slova. |ako bdsnik roman- 
tismu vvnikl vSak Friedrich von Hardenberg, 
zvan^ Nova lis (1772—1801), pietistick^ a 
sniv^; v Hymnen an die Nacht vIo2il svou 
nejvnitm^jSi duSi, povzndSejc so k v^Sindm 
v^dnosti s bolestnou touhou po srorti; hlu- 
boce procitSn^ jsou jeho pisn£ duchovni, 
V nedokoncen^m romdn6 Heinrich von Offer- 
dingen poeticky ozafuje stfedovSk a katoli- 
cismus; modrd kv^tinka, »blaue Blume«, ji2 
bdsnik v pouti sv^ho 2ivota hledd, stala se 
symbolem cel6 romantiky; ndzory o pfirodS 
a jejim vztahu k lidem poddvd v romdnov^m 
fragment^ Die LehrNnge fu Sais. Po £asn^ 
sinrti jeho za bdsnika Skoly romantick^ po- 
kldddn Johann Ludwi^ Ticck (1773—1853), 
a^koliv na sklonku 2ivota sv^ho od ni se 
odvrktil, tak jako sprvu holdoval Nicolaiovu 
osvfcenstvi. Byl vfibec talentovan^, ale cha- 
rakteru nedost dflsledn^ho. Pfed plody jeho 
fpecliln6 romantick^mi vySel anglicky ko- 



stumovan^ romin Wiiliam Lovell a osudovd 
trag^die Karl von Berneck, Ale ji2 r. 1796 
pohadkou Der Nonde Ekbert pfihlisil se 
k romantismu. Obnovil star^ Volksbiicher, 
napsal romantickou trag^dii Ritter Blaubart 
a satirickou kom^dii pohidkovou Der ge^ 
itie/elte Kater^ po ni2 ndsledovaly Pnn\ Zer^ 
bino a Die verkehrte Welt, Vrchol jeho bis- 
nick^ iinnosti romantick^ oznaiuje trag^die 
Leben und Tod der heiligen Genovefa a ve- 
selohra Kaiser Octavianus, tonoucf v ndladich 
a barvit^ obsah odivajfcf pestr^mi formami 
verSov^mi a stroiick^mi. Ze studii staro- 
ntoeck^ch vzniklo zdslu2n^ dflo Minnelieder 
aus dem schwdbiscken Zeitalter (1803), obno- 
veni Lichtensteinova >Frauendienst« a tiaXi 
z >KOnig Rother«. Velice se zab^val Shakes- 
pearem {Altenglisches Theater, Shakespearts 
Vorschul^, ale sdm mnoho shakespearov- 
skdho nejevf. K romantismu byl Tieck pH- 
veden sv^m pfitelem Wilh. Heinr. Wacken- 
roderem^t 1798), nadSen^m ctitelem umSnf 
stfedovik^no, kter^ sv^ studie o malffstvi 
a hudb6 vydal v Her^ensergiessungen eines 
kunstliebenden Klosterbruders, po nich2 Tieck 
vydal Phantasien Qber die Kunst fur Freunde 
der Kunst \ od niho takc^ dostal popud k sta- 
ronimeck^mu vypravovdni Fran\ Sternbalds 
Wanderungen, Origindlnosti fantasie a vtipu 
vynikd Clemens Brentano (1778 — 1842), 
jen2 ji vSak pfi boji mezi viini a vfrou ne- 
dovedl dost ovlddati. Sviij romdn Godwi 
Oder das steinerne Bild der Mutter sdm na- 
z^vd zdivo^il^m, lepiii jest veselohra Ponce 
de Leon (1801); idedl pozemsk^ Idsky liiiti 
cht61 V Chronica eines fahrenden SchQlers, 
je2 vSak nedokondena; lehkost formy vy- 
znaiuje Die Roman^en vom Rosenkran^ (1809), 
romantick^ jest drama Die Grundung Prags 
(1815), pravou »Dorfgeschichtec podal v Ge- 
schichte vom braven Kasperl und der schdnen 
Annerl, ve vlastnfm viiak 2ivlu pohybuje se 
jeho fantasie v Mdrchen, a jeho nejv^znam- 
n£jSf dflo jest vyddni ndrodnich pisnf ve 
sbirce Des Knaben ^^^nderhom. O velikou 
zdsluhu tu d^li se s nfm Achim von Arnim 
(1781—1831), mimo Jin^ skladatcl histori- 
ck^ho romdnu Die Kronenwdchter a Armut^ 
Reichtum, Schuld und Busse der Grdfln Do- 
lores, kter^ vSak pfes pfekvapujfcf invenci 
a hloubku rozpl^vaji se tak jako feho dra- 
mata Halle und Jerusalem, Pdpstin Johanna 
a Schaubahne. Skorem vMi pozomosti ne2 
Arnim sv^m £asem t£2ila se jeho chof Bet- 
tina (1785—1859) pro svfij Goethes Brief- 
wechsel mit einem Kinde, kus bdsn£ a pravdy 
ze 2ivota Goethova, opl^vajici and^lsky naiv- 
nim citem; v letech pozd6j2ich m£la 2ivou 
tldast V pomSrech socidlnfch (Dies Buch ge- 
hort dem Kdnig). Rytifsko-feuddlni 2ivel v ro- 
mantice xastupujc Friedrich de la Motte 
Fouqu6 (1777—1843), kter^ pokra^uje ve 
stycich nSmecko-seversk^ch ; z mythologie 
seversk^ a ze stfedov^ku vytvoHl si fanta- 
stick^ svtlj idedl, jen2 se jevi v jeho rytif- 
sk^ch romdnech {Der Zauberring, Die Pahr- 
ten Thiodulfs, Sintram a j.). Ale dncs i ty 



136 



NSmecko (literatura). 



rominy i severska dramata trilogie Der Held 
des Nordens jsou zapomenuta a pamdtku jeho 
udiiuje jeu rozmild pohddka Undine. Kej- 

fenidlnijsf vypravovatel romantikfl jest Ernst 
'heodor Amadeus Hoffmann (1776— 1822J, 
b^nik v^stfedni fantasie a satinckf ch Sleha, 
jen2 iivot vSednf spojuje s nadprirozenfm 
(Die Elixire des Teufels, Serapionsbruder, 
Meister Martin a j.). ZvldStni misto mezi ro- 
mantiky zaujfmd Job. Chr. Friedrich H Ol- 
der lin (1770—1843), kter^ s idedlni Idskou 
▼ hlubok^ lyrice sv6 pfendSel se do 2ivota 
antick^o; jeho romantismus spo6'vd na zd- 
kladi antickdm; vdobubojfll^ecko-tureck^ch 
spadi jeho nedokon£en^ romdn Hyperion 
pder der Eremit in Griechenland, Ernst 
Schulze (1789—1817) dru2i se k nim jak 
eposem Cdcilie, Mticim vit^zstvf kfesfanstvi 
nad modloslu2bou odinskou, tak pfedevSim 
pftvabnou pohddkou, v stancich slo2enou, 
Die be\auberte Rote, 

Aktudlnfho v^znamu romantismus nimeck^ 
naby], kdy2 N. po bitv6 u Jeny skloniti se 
musilo pfed vitizn^m Napoleonem. Tenkrdte 
jeho idedl a theorie octly se na pfld£ prak- 
tick6, jeho nationalismus vySinul se k hrd^ 
sebeobranS; praporem jejim nad2en£ mdvali 
Fichte (Reden an die deutsche Nation) a G5r- 
res {Reflexionen Ober den Fall Deutschlands 
und die Bedingungen seiner Wiedergeburt), a 
bdsnici se seskupili kolem nich: H.J. v. Col- 
lin sv^mi Wehrmannslieder, Fr. Aug. von 
Stagemann (1763—1840) sv^mi Historische 
Erinnerungen in lyrischen Gedichten, Theodor 
K6rner (1791—1813). kter^ mlad^ 2ivot 
obitoval za vlast, ohniv^mi pisn^mi vdle£- 
n^mi Leier und Schwert, jevicfmi Schille- 
rovsk6 pathos, kter^ jest patrno i pfi jeho 
dramatech Rosamunde, Hedwig a Zriny^ kde2to 
▼eselohra Die Nachtwdchter a j. upomfnajf 
na Kotzebua; se Slechetn^m zdpalem sv6 
pianib vlasteneck^ p£l Max von Schenken- 
dorf (1783—1817), pin nendvisti proti Fran- 
couzflm jest Ernst Moritz Arndt (Lieder 
fur Deutsche^ Kriegslieder der Deutschen a j.); 
proti potla^ovatelum vlasti i proti zbabSlosti 
n^odni obrdtil se spisem Der Geist der Zeit. 
K vlasteneck^m bdsnikflm tSmto nile2i tak6 
Friedrich Ruckert (1789—1866) bdsnSmi 
Geharnischte Sonette, V bdsnich jm^ho rdzu 
vynika vice strdnkou formdlni ne2 ideovou: 
jeho zn^lky, ghazely a ritornelly jsou pozo- 
ruhodny jen svou technikou; dflle2itSj§i jsou 
jeho preklady a napodobeni poesie orien- 
t^sk^ (Abu Seid von Serug, Nal und Dama- 
janti, Schi-King a j.), kde2to malou cenu poe- 
tickou maji epos Rostem und Suhrab a jeho 
dramata (Saul und David, Herodes, Kaiser 
Heinrich IV., Christoforo Colombo). Heinrich 
Wilhelm v. Kleist (1777—1811). opravdov;^, 
ale neSfastn;^ basnfk, vlast. nadleni dal v^raz 
dramaty Die Hermannsschlacht, ji2 vane cfuch 
star^ch dob do doby pi^ftomn^, a Frin^ von 
Homburgf pfes ddvku somnambulismu vyni- 
kajici psychologif i technikou. Kleist jest 
individualista ; \ Penthesilea i nejpopularn^jSi 
jeho drama Kdthchen von Heilbronn to do- 



svdd^uji; V jeho dramatech je plno vi&nh 
nezdoln^, dflsledn;^ch charakterflv a aischy- 
lovsk^ sily. jakou jevi i fragment dramata 
Robert Guiscard, k n6mu2 se upfnaly vSechny 
idealy bdsnikovy. i markantnfmi rysy kres- 
len^ vypravovdni Michael Kohlhaas z doby 
Lutherovy. Tak^ v kom^dii se talent bds- 
nikfiv osv^d^il (Der \erbrochene Krug, Amphi- 
trion), Sv^m dramatem prvnfm. Die Familie 
Schroffenstein, jeji2 motiv upomind na Romeo 
a Julii, pfihldsil se k mddnimu tehdv dra- 
matu osudov^mu. k Schicksalstragodie, jc2 
inauguroval Zacharias Werner (1768—1823) 
dramatem Der vierund\wan\igste Februar, a 
jeho vzoru ndsledovali Adolf Mullner dra- 
matem Der 2g, Februar a Die Schuld, Ch. 
Ernst von Houwald (1778— 1845) kusy Das 
Bild a Der Leuchtthurm mimo jin^. Trag^die 
osudovd jest paskvil dramatu. je to negace 
nejzdkladnSjSich po2adavkfl dramatick;^ch. 
Jsou tak^ ty plodv pouh6 dramatick^ jcpice, 
a Platen vdim pravem proti nim se obracel. 
Werner sam byl by mohl snad nadani sv^ 
uplatniti jinak. sdm Goethe se o nh] zajimal; 
ale i ostatni jeho dila. drama Die Sohne 
des Thais a Das Kreu^ an der Ostsee se svou 
tendenci katolickou, i Martin latther oder 
die Weihe der Kraft, afi jim dosdhl velik^ho 
lispSchu. i jeho pendant Weihe der Vnkraft 
a drama Attila, Wanda roaji cenu jen lite- 
rirn6 historickou. — V oboru v$dy mi ro- 
mantismus zdsluhy velike. Ne tak ve filosofii. 
a^koli system Hegelflv ovlddl na dlouhou 
dobu veskere mySleni nfemeck^, ale po od- 
mitnutf jednotlivcfl, na pf. GrillparzcrovS, 
v^znam jeji se ztrdcel dim ddle tim vice, 
a filosof. jeho2 doba souvdkd sotva znala, 
Arthur Schopenhauer, jeho2 hiavni dilo 
Die Welt als Wille und Vorstellung vyslo ji2 
r. 1818, pronikl sm^rodatnS teprve pozd^ji. 
R. 1816 vydal Fr. Bopp sv^ ste2ejni dilo 
z oboru jazykozpytu srovndvaciho, Wil- 
helm V. Humboldt r. 1820 rozvinul .sviij 
system filosofie fedi, a pfedevSim mnoho- 
slibn^ vznik vzala filologie germanskd. Velici 
bratfi Grimmov^ ji vytvofili; jejich vcli- 
kou, Idskyplnou 6innosti nabylo teprve v^- 
znamu to, co sv^i pracemi prApravn^mi 
vykonali G6rres, Grater, v. d. Hagen, A. W. 
Schlegel, Docen a jini. R. 1819 Jakob Grimm 
(1785—1863) vydal prvni svazek historick6 
Deutsche Grammatik, r. 1829 Wilhelm (1786 
a2 1859) svou Deutsche Heldensage, spolecn6 
pracovali o epochalnim slovniku (Deutsches 
Worterbuch), jeho2 prvnf dil vySei r. 1854, 
a mezi to spadaji Jakobovy Deutsche Rechts- 
aiterthumer a Deutsche Mythologie, Jakob a 
Wilhelm Grimmov^ jsou idedly dlov^ka v6d- 
ce; Idska k v6d6 provdzf veSker^ jejich prdce, 
nejsou to uc^eni pedanti a filistfi, s jak^mi 
se prdvS ve v£d6 tak 6asto setkdvdme, ktefi 
by se uzavirali pfed svfitem vefejn^m a 
V jednostrann^ omezenosti nem6Ii smyslu 
pro nic jin^ho; jsou to vSdcov^ odu5evn6ni, 
ktefi V nejkrasnSjSim slova smysle prospdti 
cht^ji narodu. Zasahuji do politiky a majf 
jemn^ smysl pro duSi lidu, jak dosvSd£uji 



Nfemecko (literatura). 



137 



jejich Kinder und Hau$mdrchen a Deutsche 
Sagen, jimii se zislu2n6 pfipojili k »Wunder- 
hornu«; tim dali vznik lidov6d6, folkloru, 
jeho2 jm6no v dob6 nov6jSi tak dasto b^fe 
se nadarmo. A je v torn v6ru zvld$tni pfi- 
zeft a itisti osudu, 2e syn a synovec jejich, 
Hermann Grinira, jedna z nej8v^rdzn6j§ich 
osobnosti n^meck^ch, neddvno zesnul^, pA- 
sobenim vlastnim o2ivoval slavnou pamdtku 
jejich a2 do doby nejmodern^jSi. Po boku 
jejich pflsobili germanist^ Karl Lachmann, 
Andreas Schmeller, die jejich vzoru Fried- 
rich Diez dal zdklad k filologii rorainsk^ 
a ne bez vlivu byli tak6 na Miklosiche a na 
videck;^ romantismus teskf, V iizk6 sou- 
vislosti s romantick^mi studiemi staron^- 
meck^mi jest hist or ie. Od r. 1826 vy- 
cbizc]! Monumenta Germaniae historica, Karl 
Friedrich Eichhorn vydal Deutsche Staats- 
und Rechtsgeschichte^ Fr. Chr. Dahlmann 
piSe d^jiny Ddnska, Berthold Niebuhr vy- 
ddvi epochdlni dflo Rdmische Geschichte 
(1811—32), Fr. G. V. Raumer svou Ge- 
schichte der Hohenstaufen, D6jinami umSni 
stfedov6k^bo zab^v^ se Fr. Kugler, d£ji- 
nami vSeobecn^mi Rotteck {Allgemeine 
Geschichte, 1812) a Schlosser (Weltge- 
schichte, 1817—24), Georg Gottfried Gcr- 
vinus (1805—71) pi5e d^'iny literatury nS- 
meck6 Geschichte der poetischen National- 
literatur (pozd6ji Geschichte der deutschen 
Dichtung), a novou §kolu historickou zaklddd 
Leopold Rankc {Geschichte der romanischen 
und germanischen Voiker im rS. und i6. Jahr- 
hundert, 1824, Romische Pdpste, 1834, Deutsche 
Geschichte im Zeitalter der Reformation, 1839). 
Karl R i 1 1 e r po^ind vyddvati velik^ dilo 
geografick6 Die Erdkunde im Verhdltnis \ur 
Natur und ^ur Geschichte des Menschen, do- 
kon^en^ teprve r. 1857, Alexander v. Hum- 
boldt (1769—1859) pracuje o sv6m dile 2i- 
votnim Kosmos, — Po valkdch osvobozuji- 
dch nadcSla v literature nimeck^ doba t. zv. 
epigonflv. Nelzc ji arci pfesnS ohrani^iti 
a md vlastnS jen ten smysl, 2e poesie ro- 
mantismu trvala i na ddle, mezi tim, co ji2 
vznikala proti ni reakce a smSry novd; 
historicky pfcsn^ho v ni ncni nic a tak se 
ji jenoro doplfiuje to, co uvedeno v fddcich 

!>fedchozich. Jako lyrik pfedevSim vynikl 
oseph von Eichendorff (1788—1857) vfe- 
^mi pisndmi prost^ch, ale hluboce procitd- 
n^ch motivflv. Ty maji vfitSi v^znam ne21i 
jeho pozdijii bdsnS epick^ {Julian, Robert 
und Guiscard, Lucius), Vi2n^ ideje tlumo^i 
romin jeho Ahnung und Gegenwart, napsan^ 
pod dojmem dusiv^ch pom^rfl soudob^ch, 
zipas mezi pohanskou smyslnosti a kfesfan- 
skou zbo2nosti jest thematem novel ly Das 
Marmorbiid, naivni poesii dolce far niente 
a romantick^ touhy velmi pSkn^m zpflsobem 
vystihuje novella Aus dem Lehen eines Tauge- 
ntehts, Tak6 v dramatS se pokusil (tenden^ni 
kom^die Krieg den Philistern, tragddie E\\elin 
von Romano a j.), pfekUdal z Calderona a 
byl tmnf i v oboru literdrni historie. Sdm 
sebe naz^vd romantikem »nov6jiim, prav^m«, 



kter^ netou2f do neur^ita, ale md cil jasn6 
pfed o£ima; cilem tim mu byl mir kfesfan- 
sk6 viry. Pod vlivem Waltera Scotta bis- 
n£ny 6etn^ romdny historicktS. Pfekladal 
z nfeho Wilibald Alexis (1798—1871), kterj^ 
k vlastnim romdnflm derpal z d^jin brani- 
borsk^ch {Roland von Berlin, Die Hosen des 
Herrn von Bredow) a z doby napoleonsk^ 
(Ruhe ist die erste B&rgerpfiicht, Isegrimm), 
Karl Spindler (1795—1855) \iti obrazy 
ze XIII. a XV. stol. Der Bastard, Der Jude 
a z poddtku XVIII. stol. Der Jesuit, Hein- 
rich Zschokke (1771—1848) boj Sv^car- 
sk^ch sedldkii proti mistflm v XVII. a proti 
SIecht£ rakousK^ ve XIV. stol. v Addrich 
im Moos a Preihof von Aarau a je vAbec 
z oblibcn^ch romanopiscft n^meck^ch {Der 
tote Gast, Das Goldmacherdorf a j.). Wilhelm 
Ha uff (1802— 1827) napodobil Scotta v ro- 
man£ Ulrich von Lichtenstein; v Memoiren 
des Satans tepe vkus doby souvSk^, zejm<5na 
proti Claurenovi vystupuje v satife Der Mann 
im Mond, nejl^pe se v5ak jeho talent vy- 
pravovaci osv^d^il v pohddkdch a ve Phan- 
tasien im Bremer Ratskeller. Pohddkou Peter 
Schlemihls wundersame Geschichte uzndni do- 
5el Adalbert von Cham is so (1781—1838), 
ale vynikl jako lyrik {pyauenliebe und -Le en, 
Lehenslieder und 'Bilder), ierpaje z mlddi a 
z lidu; jeho ballady Solas y Gomei(, Mateo 
Falcone a j. vyzna6uje dokonalost formy; 
pfeklddal z Eddy a Hartmanna von Aue, 
s Fr. V. Gaudym pfsnfe B^rangerovy a ddvd 
v^raz sv^m sympathiim pro feeky {Lord By- 
rons let\te Liehe, Chios), Sympathie ty vzbudil 
nejen tragick^ osud Byronflv, ale tak^ ovS'-m 
situace vlastni. Julius Mo sen (1803—67), 
bdsnik epick^ {Ahasver) i dramatick^ a p6- 
vec zndrodndl^ pisn6 Zu Mantua in BanAen, 
pozdSji V romdnS Der Kongress ^u Verona 
vyliiil, jakj rozruch a co politickjch nad^ji 
vzbudilo povstdni kekii. K tomuto filhellc- 
nismu pfidru2ilo se pak polonofilstvf, od 
doby povstani varSavsk^ho, a ob^ na^lo 
oblas V nimeck^ lyrice; sdm krdl Ludvik I. 
bavorsk^ k 6etn^m bdsnikiim se pfidru2il, 
nejvfeleji v5ak sympathie s feeky projcvil 
Wilhelm Miiller (1794—1827) sv^mi Lieder 
der Griechen, jen2 vfibec vynika talentcra 
lyrick^ro, jej2 osvSd^il v lehk^ch Miiller- 
lieder, d^Sicich sve2esti a prostotou. S Po- 
Idky sympathisoval tak^ August v. Platen- 
Hallcrmunde (1796—1835), nadSen^^ ctitel 
um^ni a aristokrat formy; jeho Ghastlen a 
Sonette aus Venedig isou kabinetni kousky 
bisnick^ techniky. v n£m romantismus na- 
Sel odpfirce, a6 k n£mu sprvu tak^ ndlc2el; 
V pSkn^ch balladach sv^^ch i v bdsnich dra- 
matick^ch Der gldserne Pantoffel, Der Schat^ 
des Rhampsinit, Treue um Treue, i v posledni 
basni epick^ Die Abbassiden volil Idtky ryze 
romantick^, ale v aristofansk;^ch kom^diich 
Die verhdngnisvolle Gabel a Der romantische 
Odipus obraci se proti trag^dii osudov^ 
a proti romantick^mu dramatu, ddvaje mu 
za vzor Sofoklea; ale nepravem u^inil jeho 
zdstupcem Immermanna; u Platena vubec 



198 



Nfemecko (literatura). 



mnoho platil moment osobnf. Napodoboval 
jej August Kopisch (1799—1854), pfekla- 
datd Dan tea, kter^mu vSak l^pe se dafily 
bdsn6 rizu humoristick^ho, aWilhelmWaib- 
lin^er (1804—30), tak^ jeden z filhellenfl 
{Lieder der Griechen) ; hrdinou rominu Phae- 
ton udinil krajana sv^ho Hdlderlina. — Dra- 
matu nevalng se dafilo; je v^znamn^, 2e 
V divadle berlinsk^m rozhodujicim dinitelem 
byl Ernst Raupach (1784—1852), kter^ je 
zaplavoval femesln^mi kusy a jeho2 Ailyndf^ 
a jeho diti zjednalo mu divn^m ffzenim 
osudu pochvbnou nesmrtelnost ; rdd sklidal 
zejm^na cvRly (24 dramat z dSjin hohen- 
staufsk^ch). Karl von Holtei (1798—1880) 
zdramatisoval BQrgerovu Lenoru, sna2il se 
uplatniti melodram; jeho dojimav6 drama 
Lorbeerbaum und Bettelstab md thematem zne- 
uznani genia, tak jako A. Ohlenschlftge- 
rfiv (1775—1850) Correggio, jiml tento bis- 
ni'k ddnsk^ fadi se mezi b^sniky n&meck6; 
pro dramata svd volil Idtkv rdd z mytho- 
logic seversk^. Holteiova ciramata tak jako 
jeno romdny (biografickj^ Vier\tg Jahre, Die 
Vagahundtn a j.) nemaji t^ ceny jako jeho 
bisn^ lyrick^ Gedichte in schlesischer Mund- 
art (1830), pfi nichi mu byl vzorem Joh. 
Peter Hebel (1760-1826) sv^mi Alleman- 
nische Gedichte, Friedrich von Ochtritz 
(1800—1875) tlspSchu dosahl dramatem Alex- 
ander und Darius^ mimo n^i napsal V(l2n^ 
romdny ndbo2ensko-d£jinn^ Albrecht Holm^ 
Elea^ar i dramata Rosamunde z dSjin lango- 
bardsk^ch a Die Babylonier in Jerusalem ^ 
Michael Beer (1800—1833) dramatem Paria 
a Struensee (mimo to Klytdmnettra, Schwert 
und Hand a j.). S velik;^mi praetensemi vy- 
stoupil Christian Dietrich G r a b b e (1801 — 36), 
a tak^ literarni historic uvykla v nSm spa- 
tfovati dramatika se Shakespearovsk;^m ge- 
nicm a ndstupce Schillerova, ba jeho dra- 
mata stavivaji se posud v felo dramatu 
moderniho. To je t62k^ omyl. Grabbe je 
pozoruhodn^ prdv£ jenom t&mi praetensemi 
sv^ini, velik^mi motivy a sm^Iosti charak- 
tefd« jak^ by rdd byl dramaticky zpracovaI« 
ale k nim2 se mu nedostavalo ani nadani 
ani trpiliv^ prace. Don Juan und Faust, 
Napoleon, Hannibal, Hermann — jedna po- 
stava ohromnSjSi ne21i druha, ale zakrnSly 
vSccky. Jak^ by to musil byti duch, aby 
v dob6 tak krati£k6 u^inil postavy ty no- 
siteli dramatick^ch bdsni! K tomu byl Grabbe 
pfiliS sUb; H. Kleist stoji nepom£rn6 v^Se, 
a tak^ mu osud neustlal na r{i2ich. Ani 
Karl Lebrecht Immermann (1796—1840) 
pro drama neznamena mnoho; je v n^m 
pfiliS romantikcm {Das Thai von Ronceval, 
Periander und sein Haus, Cardenio und Ce- 
linde, Andreas Ho/er, Friedrich //.). Ale jeho 
Merlin, dramaticky mythus« sv^ddi o hloubce 
faustovske a Tristan und Isolde o pochopeni 
lidsk6 vaSnfi. V romdnfe Epigonen, kterj ce- 
l^mu Udobi dal jm^no, Mti kulturni stav 
n6meck^ mezi koncem valek osvobozujicich 
a ^ervencovou revoluci a mistrn^m romd- 
nem MUnchhausen satiricky obraci se proti 



vSemu nezdrav^mu a pfe2il^mu i upfiliSn^- 
n^mu; neivice pflsobi ta £dst rominu, kterd 
nds uvddi do »Oberhofu« a \it\ 2ivot lidov^ ; 
to je mistrn^ realismus novelly vesnick^. — 
Za epigony romantikfl pokUdati Ize tak^ 
bdsniky Svibsk^, v jejich2 £ele stoji Lud- 
wig Unland (1787—1862); jenom 2e prive 
Uhland sv^m romantismem tak jest indi- 
vidudlni, iq by iinak^m b^ti nemohl ani 
V dob£ poetick^ch hesel jin^ch, neromanti- 
ck^ch. Ldska k n^meckd sv^rdznosti jest 
podstalou jeho jadrn^, £ist^, bodr^ a charak- 
terni osobnosti, a v ni tkvi ve^kera jeho 
£innost. Nebyl jen bdsnik, byl tak^ v6dec. 
Sv^mi Schriften \ur Geschichte der Dichtung 
und Sage dustojni fadi se po bok Grimm&v, 
sv^mi balladami n^meckou individudlnost 
vystihuje s um^nim, v n£m2 se mu hned tak 
2ddn^ bdsnik nevyrovnd; Slechetnost sm^- 
Sleni patriotick^ho mluvi jak z jeho Vater- 
Idndische Gedichte, tak z dramat Ernst, Her- 
log von Schwaben a Ludwig der Baier, a( 
jinak prdvS ona ukazuji, 2e poesie drama- 
tickd ovzduSim jeho nenf. Z ostatnicH bas- 
nikfl Svdbsk^ch kouzla a sily ballad jeho ne- 
vystihl 2ddn^. Ale prostou srde^nosti lyriky 
d^Se poesie Eduarda M5rika (1804—75), 
bisnika romdnu Maler Nolten a novelly Mo- 
zart auf der Reise nach Prag, a sv^m spiritis- 
mcm, plynoucim z opravdov6 viry v HSi tfeti 
{Die Seherin von Prevorst), zajimav^ jest Just. 
Kerner (1786—1862), z jeho2 bdsni lyrickjch 
mluvi zddum^iv^, ale opravdov^ bol« ale tak^ 
zdravy humor; rozmarnS pAsobi jeho Reise- 
schatten v. dem Schattenspieler Luchs a Bilder- 
buch aus meiner Knaben^eit, 2akem Uhlan- 
dov^m sdm s^be naz^va Gustav Schwab 
(1792—1850); jako bdsnik sam zvlaSt6 nevy- 
nikd, ale zdsluhu mi obnovenim »Deutsche 
VoIksbuchcr« a jako ochotn^ podporovatel 
mlad^ch talentfl basnick^ch, na pf. Lenaua. 
Romance sklddal Gustav Pfizer (1807—90), 
dramata Friedrich Notter (1801—84 , s ma- 
\JTn v§ak tlsp^chcm, tak jako Johann Georg 
Fischer {Florian Geyer, Kaiser Maximilian 
von Mexico a j.), kter^ druhy sv6 daleko 
pfe2il (1816—1897), ale v poesii zflstal jim 
v6ren jak sbirkou bdsni sv^ch prvni z r. 1854, 
tak pozd^jSf {Mit acht^ig Jahren), K nim 
dru2i se dale aristokrat uhlandovsky demo- 
kratick^ho sm^ileni hrab£ Friedrich Alex- 
ander von Wurttemberg (1801 — 44) sv^mi 
Lieder eines Soldaten im Prieden, Lieder des 
Sturms; 2ivel vlasteneck^a ndbo2ensk^ vpis- 
nich svi^ch spojuje Alb. Knapp (1798—1864^, 
Friedrich Karl von Gerok (1815-90) a Frieci- 
rich Julius Krais (1807—78), vlastni v5ak 
ndzor sv^tovj hiasi David Friedrich Strauss 
(1808—74), autor dila Das Leben Jesu, v bas- 
nich Da< poetische Gedenkbuch, a Friedrich 
TheodorVischer (1807—87), slavn^ aestht- 
tik, ve sv^ch Lyrische Gdnge, osobnost na- 
neiv^S sv^rdzna, jak ji sezndvame z origi- 
ndlniho romdnu Auch Einer; pod pseudony- 
mem Deutobold Symbolizetti Alegoriowitsch 
Mystifizinsky parodoval Vischer Goethova 
Fausta {Faust, der Tragddie drifter Theil, 



N£mecko (literatura). 



139 



1862). K basnikAro t^mto niltii tak6 Her- 
mann Kurx (1813—73), kter^ mimo jin6 ro- 
minem Schiller s Heimatjahre vytvofil prvni 
romin um^leck^. 

Jakoito reakce proti romantismu ohldsilo 
se mlad^ Nimecko, das junge Deutsch- 
land. Nebyla to vSak reakce pouze proti 
poesii romantick^, n^br2 i proti Goethovi 
a klassicismu, bvla to vftbec reakce proti 
▼iemu pfedchozunu a s touhou po nov^m, 
tak jako »Sturm und Drang« minul^ho sto- 
led. Jenom 2e touha ta v mladistv6m zani- 
ceni zaMtala pfiliS vysoko a tim rychleji 
klesla; pom6ry politick^ ji udolaly pfede- 
viim, a ochabla tak^ sama sebou. Jednim 
z nejvilnijifch hesel jeho bylo, pfimknouti 
poesii k 2ivotu. To ovSem nebyl poiadavek 
nijak nov^, hldsal jej ji2 »Sturm und Drang« 
a tak^ romantismus, ale v dob£ tisniv^ho, 
zpite^nick^ho systtou Mettemichova zna- 
menal bolestn^ v^kfik, kter^ v dusivou atmo- 
sf(6ru sjel jako blesk. Cht^la svobodu, a v torn 
dArazn^m pHni orginy vlddni spatfovaly 
snahy revofudni a pfimo spikleneckou orga- 
nisaci, udrlujici styky s tajn^mi politick^mi 
spolky zahranidnimi, s italskou »la giovine 
Italia« a se iv^carsk^m »junge8 Deutsch- 
land«; o spojeni takov6m se mlad^mu N6- 
mecku vSak ani nesnilo, ncbylo v&bec spol- 
kem a stihini jejich, je2 vedio r. 1835 k zd- 
pov6di jejich spis&v a Gutzkowa pfivedlo 
ai do ial^e, bylo bezdfivodn^ a nespraved- 
liv^. Bylo to jen sdruieni duchfi stejnd sm^- 
ilejicicn. HUsili se k socialistick^m ideim 
saint-simonisrou, sympathisovali s PoUky, 
▼ ohledu niboiensk^m byli pod vlivem 
Straussova »Das Leben Jesuc, hldsali eman- 
cipaci ieny a masa a cht&li b^ti aestheticky 
Aplnd volni, nevdzdni ustilen^mi normami. 
Tdmto svobodomysln^m poiadavkflip jejich 
▼tiitina bvla pe£et literatury nemordlni; 
stalo se tax zisluhou diktitora tehdejSi lite- 
ratury n^meck^, Wolfganga Menzela (1798 
9A 1873), ien2 byl sim pro vlastni nationa- 
lismus a demokratismus zdsadnfm odpfircem 
Gocthov^m. Hlasatelem idei politick^ch mla- 
d^ho N-ka byl Ludwig Bdrne (1786—1837), 
pf i ni, dfisledni povaha, muz 8tkv616ho 
espritu, zakladatel moderniho iurnalismu n£- 
meck^ho. Proti n£mu i aesthetik mlad^ho 
N-ka Ludolf Wienbarjj (1802—1872) sv^mi 
Aesthetische Feldiuge i Gustav KQhne (1806 
ai 1888) sv^mi portraity a silhouettami i no- 
▼ellami {Eine Quarantdne im Irrenhause) na- 
bvli v^znamu jen do6asn^ho, a Theodor 
Mundt (1808—61) za lisp^ch nejzndm&jiiho 
rominu sv^ho Madonna dSkuje vice pom^ru 
sv^mu k neboh^ Charlotte Stieglitzov^, 
kteri vlastni smrti cht^la vznititi bSsnick^ ta- 
bnt svdho chot6 Heinricha {Ueder ^um Besten 
d, Griechen), bohuiel marn^, a je2 Mundtov6 
»Madonn£€ propftj£ila leckter^ rys. Charlotte 
Sticglitzovd vedle duchapln^ Rah el, choti 
Varnhagenovy, a bo2sky naivni, poetick^ 
Bettiny tvofi trojici 2en, kolem nich2 se sou- 
•tfedBovaly emancipaSni snahy mlad^ho N-ka. 
Skatedn^ v]^znam literdmi maji Karl Gutz- 



kow (1811—1878) a Heinrich Laube (1806 
a2 1884). Nervosni Gutzkow se arci neuklid- 
nil vlastni nikdy, hore^n^ chvat a zipal jeho 
nevyhasl ani v dobS iinnosti jeho pozd&jSf; 
cosi ze sensadniho romdnu wally najdeme 
i V seriosnim romdni Ritter vom Geistt, ro- 
mdn6 velk^ho prospektu do budoucna, ale 

V dramatd se talent jeho uplatnil cenni 
{Uriel Acosta, Richard Savage, Das Urbild d, 
Tartujfe a j.). Drama bylo tak6 oborem, na 
n6ni2 se dafilo Laubemu, daleko vice, ne2li 
na pf. V rozvlekl6m rominS Der deutsckt 
Krieg, a praktick^ jeho smysl, velik^ rozhled 
a energie mnoho pfisp61y k v^znamu dvor- 
niho divadla videftsk6ho. Vavffn nesmrtel- 
nosti zdobf vSak £elo jedin^ho z bdsnikiiv 
mlad^ho N-ka, a to je Heinrich Heine 
(1797 — 1856, V. t.), nejv^tSi lyrik nimeck^ po 
Goethovi. Heine je genie, poeta citA nei- 
krdsn^JSich, ale tak6 svrchovan6 frivolnich, 
bdsnik jdsav^ch vaSni, jc2 strhnou a2 k bez- 
uzdnosti, ale tak^ nejslad2ich a nejjemnSj- 
§ich akkordfl ndladov^ch, kter6 ukol^baji 

V tich6 blaho a roztouzeni; bisnik, horujici 
se zdpalem pro svobodu a pfi torn strhujicf 
jeji idedly v prach, milujici svftj ndrod, jej2 
vSak .biduje 82irav^ra, C3rnick;^m v^sm^chem 
sv6 ironie a ostfim neodolateln6ho vtipu; 
bdsnik, ktcr^ nds provazi svatynSmi smysl- 
nosti, povzndSi se zas ke hvizddm nad kal 
pozemskt'ho 2iti a zase v nSj klesd, bdsnik, 
kter^ poddva kytici nejvonn6j2ich kv6tft, 
mezi n^2 vSak uvil kvity plan6, jeho2 verie 

Jsou sami plamennd r{i2e, ale tak^ melan- 
cholicky uvit^ v^nec z pohfebniho kviti. 
S takov^mi protivami setkavime se v poesii 
Heineov^. Protivy ty jsou dflsledkem jeho 
ndzoru na 8v6t Tihl k neivy2Sim idedlflm 
poesic, ale pfi tom tkv^l tak docela v prose 
skute^nosti a pfi nejsmilejUfm vzletu jasn^ 
v^hled do nckonedna a fi2e v££n^ch kr^ 
kalilo mu v6domi lidsk^, vlastnf nedokona- 
losti a bidy. V tom tkvi zdklad t^ch protiv 

V jeho poesii, v tom spo£ivi zdroveft jeho 
mode most, a jen s tofao stanoviska Ize jej 
posuzovati a Ize mu porozum£ti. Misto toho 
viiak nikdo nebyl a neni tak odsuzovdn jako 
Heine a nikomu se tak mdlo nerozumivi 
jako jemu. A pfece ji2 ta upfimnost, s kte- 
rou se Heine odhaluje jako £lov£k a bdsnik, 
mSla by mravokircflm vyraziti zbraft z ruky. 
U takov^ch genifi nevvstaiime s obvyklou 
mordlkou, zejm^na necnce-li mfti smyslu pro 
to, CO by 11 mohlo dixX podn6t k slavn^m 
chvalozpevnm na poetick6 krdsy bdsnfkovy. 
To dobfe citil Heine sdm, a s pln^m prdvem 
mohl se proti takov^m lidem obratiti slovy: 
»nur wenn wir im ICot uns fanden, verstan- 
den wir uns gleich.« — V letech 1817—1848 
repraesentuje se v poesii ndmeck^ tak^ Ra- 
kousko. Teprve v dobi pfedbfeznov^ mohlo 
se Rakousko, v n6m2 vSechno hnutf duSevni 
bylo systematicky potia^ovdno, postaviti 
poesii vlastni po bok poesii n£meck6. Pfe- 
devSim v dramati. Jenom v^znam pokusnt 
arci mi svou dinnosti dramatickou Heinrich 
Joseph von Collin (1771—1811), jeho2 Re- 



140 



N6mecko (literatura). 



trulus zjednal mu neoprdvn^nou sldvu rakou- 
sk^ho Schillera, dovednS byla skldddna dra- 
mata Job. Ludw. Deinhardsteina (1794 
al 1859), jeho2 drama Hans Sachs sdm Goe- 
the poctil prologem, ale bdsnik skute^n^, 
jehoz talent zdhy prohl6dl dramaturg Josef 
Schreyvogel (1768—1832), literatufe rakou- 
sk6 vzeSei teprve ve Fr. Grillparzerovi 
(1791—1872, V. t). Nefil 2ivot utSSen^; ner- 
vosnf a jemne citliv^ Stitil se zrovna v§i ve- 
fejnosti a na konec i s plody poetick^mi 

Sifed svitem se uza viral. Ale »vot jeho du- 
evni byl bohat^ a z n^ho daroval stkvosty 
poesii. Grillparzer prdv£ v poesii hledal na- 
hradu za to, £eho mu 2ivot odepfel. Rozpor 
mezi iivotem skutedn^m a mezi idealem 
amSni, k n6mu2 se bdsnik povzndSel, jest 
nejv^zna£n$jSim rysem poesie Grillparzerovy. 
Duch odfikdni jimi vane a osud dramati- 
ck^chpostavjejich vzbuzuje neli^enou d6ast; 
neobmezen^ Miv vzbuzujf stkvostn^ sc6ny, 
je2 poesie Grillparzerova dovede vykoazliti 
{Sappho, Des Meeres und der Liebe Wellen), 
velik^ um^nf, 8 jak^m dramatisuje motivy 
mythick6 (Das Goldene Vlies), v napjeti uvddf 
pokofend, zdeptan^ veltkost a slava Otaka- 
rova, jehoi osud nepr^vem se pfibarvuje 
tenden^n^, 2havd vileii plane ve sc^nach 
dramatu Der treue Diener seines Herrn a Die 
Jndin von Toledo, velkolepou ideu tlumoci 
Libussa — je to zkratka bohat^ zdroi, z n6- 
hoi poesie bdsnfkova £erpd a o iejimi bo- 
hatstvi ddle sv6d6' fada dramatick;^ch frag- 
mentflv a projektfl {Faust, Christus mezi 
nimi). Pod jeho vlivem raarni sna2ili se pro- 
niknouti jini, jako Otto Prechtler (1819 
a2 1881), Joseph von Weil en (1829—1889), 
ale dramatick^ talent osvSdfil Friedrich 
Halm (1806—1871), n^stupce Laubefiv pfi 
dvornim divadle {Griseldis; Sohn der Wild- 
HI*; Feehter von Ravenna a j.)- Videftsk^ 
ovzduif bylo nejvlastn6j§im 2ivlem Eduarda 
Bauernfelda (1802—90; Burgerlich u. Ro- 
mantisch; Moderne Jugend) Grossjdhrig a j.), 
hlubok^ cit a opravdovd vd2nost mluvf z hu- 
moru pflsobiv^ch dramat Ferdinanda Rai- 
munda (1790—1836), kter^ dovedl fantasii 
lidu upoutati nejen obsahem mySlenkov^m, 
ale i tfm, 2e v d£j dramatick^ zasahovaly 
bytosti nadpf irozen^ ; jeho Bauer als MUlio- 
ndr, Der Verschwender maji trvalou cenu 
dramat lidov^ch, je2 Johann Nepom. Ne- 
stroy (1802—1862) nechal klesnouti k paro- 
dii a travestii {Der bdse Geist Lumpaciva- 
gabundus] Zu ebener Erde und im ersten 
Stock). Novella naSla sv^ho b^snika v Adal- 
bertu Stifterovi (1805—68), rodiku Sumav- 
sk^m; jeho Studien, Bunte Steine, Der Nach- 
sommer a j. sv6d£i o jeho smyslu pro pfi- 
rodu, v ni2 tkvi celd jeho individualita a 
kterou odpozoruie do detailA. Lidov^ 2ivot 
domoviny sv^ Hci krajan jeho Joseph Rank 
(1815—96), pozndSeje se od menSich liceni 
a vypravovdni {Aus dent Bdhmerwald: Eine 
Mutter vom Lande) k obsahl^m romdnAm 
(Im Klosterhof) Achtspdnnig a j.)i a Uffo 
Horn (1817—60) v Bdhmische Ddrfer (napsal 



i drama o Otakarovi). Povidka a romdn hi- 
storick^ byly oborem ^inn^ho K. G. Her- 
loSe (Herfoszsohn, 1804—49), v nich2 v§ak 
je nakupeno historick6 romantiky a2 k ne- 
chutnosti {Die Hussiten; Wallensteins erste 
JUebe; Die Tochter des Piccolomini a j.). Jako 
lyrik brzy zanikl Ernst von Feuchtersle- 
ben (1806—49), ai jeho pfsefi Es istbestimmt 
in Gottes Rath zn4rodn61a; zndmijSim stal se 
populdrnS v^eckou knihou Zur Didtetik der 
Seele. Za to rdzem staly se majetkem litera- 
tury n^meck^ Totenkrdn\e, je2 dojemn^mi 
kanzonami zbisnil Joseph Christian von 
Zedlitz (1790 — 1862) a iimi2 upomfnku 
kladl na hrob Napoleonfiv, Valditein&v, Pe- 
trarkAv, Romea a Julie, Tassa a Byrona, je- 
ho2 Childe Harolda pfelo2il; v aramatech 
{Kerker und Krone \ Der Stern von Sevilla) 
napodoboval drama iipan^lsk^, jeho Altnor- 
dische Bilder upominaji na Fouqu6. Nemnoho 
znamcnd Joh. Ladislaus Pyrker (1772-1847) 
sv^mi eposy heroick^mi Tunisias a Rudolf 
von Habsburg, na u2si vlast ^eskou omezcn 
zfistal Karl Egon Ebert (1801—82) eposem 
Wlasta a dramatem Bretislaus und Jutta\ 
vice li^asti dostalo se lyrick]f m basnfm Karla 
Gottfr. Leitnera (1800—1890) a videftsk6 
bdsnifce Betty Paoli (Elisabeth Glack, 1815 
a2 1894), jejiz procit^nd a zadum^iv^ verse 
upominaji na Lenaua. Pro nas Cechy spe- 
cidlnS nejv^znamnSjSi jsou Moritz Hart- 
mann (1821—72) a Alfred Meissner (1822 
a2 1885); k nim poji se vfeld upominka na 
sympathie 6esko-n6meck^, ddvno zanikl^, 
jak^ od jejich dob nevyklidily ji2 nikdy. Oba 
basnici milovali vlast opravdovou fdskou, 
boiovali za jeji svobodu a s Uctou se skla- 
n^ii pfed velikou vzneSenosti ceskych dSjin. 
Poeticky stoji Hartmann vy§e, a£ jeho sbirka 
bdsni Ketch und Schwert ncpronikla tak §i- 
roko jako Meissnerovo epos iifka, ozdfen^ 
vSim kouzlem romantick^ho patriotismu; 
Hartmann je hlubSi a dflslednSjIi. Po zkla- 
manych nad^jich, je2 skladali v rok revo- 
lu^ni, oba bdsnici dali se smSrem jinym; 
Meissner zejm(ina rozepsal se v objemn'ych 
romdnech, pro iejichi autorstvi dostal se 
v ncmiiy spor literdrni. Pro ndbofenskou 
svobodu Tyrolska horoval pisn6mi Hermann 
von Gilm (1812—64, Jesuitenlieder)^ k bas- 
nikflm tyrolsk^m nale2i dale Beda Weber 
(1790—1858), Ludwig Steub (1812—88) a 
nejnadanSjsi z nich Adolf Pichler {Lieder 
der Liebe; Fruhlieder aus Tirol a j.). Stkvc- 
lymi a nadScnymi verSi k bdsnikfim politi- 
ck;^m a patriotick^m pfidru2il se Anastasius 
Grun (Alexander hrab6 Auersperg, 1806 
a2 1876) svymi Spa^iergdnge tines Wiener 
Poeten a Nibelungen im Frack, pAsobivymi 
tak jako jako jeho epos Der Pfajf von Kah- 
lenberg, pln6 humoru, kter^ vedle ostr^ sa- 
tiry a vesel^ 2ertovnosti jej vflbec vyzna- 
iuje. Ale bolestnS smutnjm. melancholi- 
ckf m, beznad^jnyra akkordem vyznivi lyrika 
nesfastn^ho Nik. Lenaua (1802—50); vd5- 
niv]^ temperament mad'arsk^ ztlumen u n£ho 
£asnou pfedtuchou neblah^ho osudu, kter^ 



Nfemecko (literatura). 



141 



jej po letech utrpeni skute(^n6 stihl, a za- 
dumdiv^ bol spo6iv^ na jeho pisnich, aC se 
s nimi utikd do sniv^ noci nebo nasloucha 
hlas&m a dechAm pfirody, aC prcha v lesni 
samotu nebo do di\n6 ciziny za okein, vSude 
test to sten ranSneho srdcc. Tak emincntni 
lyrik nezapfe se ani v bisnich epick^ch 
Faust, Savonarola^ Die Albiffenser, v jejichi 
boji spatfuje boj za pokrok lidstva; tak6 
doba husitskd vzbudila i'lvf jeho zdjem (fifV- 
der aus dem Husitenkriege; Zifka) a sympathii 
provdzel i boj za svobodu Polska (Poleniie" 
der). Don Juan jevi ji2 stopy basnikova ne- 
§fastn6ho stavu duSevniho. Lenau vedle Grill- 
parzera z basnikfl rakousk^ch stoji nejv^Se — 

V N-ku pak sam^m v dob6 let dtyficdt^ch 
ai do vypuknuti revoluce v poesii pfevladd 
pfedevSim politickd lyrika. Pojila se k na- 
ddjim, je2 skladdny v romantick^ho Bedficha 
Vilema IV., kter^ v$ak pro nov6 idee mdlo 
m^I smyslu a k provedenf jejich mdlo cner- 
gie. S otevfen^m hledim, pfimo do oti mu 
pohledil Georg Herwegn (1817--75), bas- 
nik hn6vu a zdpalu pln^ch Gedichte eines 
Lebendigen, je2 pflsobily siln^m doimem. 
August Heiorich Hoffmann von Fallers- 
leben (1798—1874), sbSratel pisni n^odnfch 
a bisnfk p^kn^ch pisni v duchu lidov^m 
{Deutschland, Deutschland uber allet^, nevoli 
vieobecn^ nad pom^ry politick^mi dal v^- 
raz sv^mi Unpolitische Lieder, neodolal ji ani 
soudruhjeho ve v6d6 Wilhelm W acker na- 
g e 1 (Zeitgedichte), Franz Dingelstedt (1814 
ai 1881) vyboufil se v Lieder eines kosmo- 
politischen Nachtwdchters, aby se pak 16pe 
nplatnil jako divadelniintendant, spravedliv^ 
hn6v mluvi z politick^ch verSflv Roberta 
Prutze (1816—72), bisnika aristofansk^ ko- 
m^die Die potitische Wochenstube, znamenit^ 
satiry politick^. V letech dtvficdt^ch zbdsnil 
tak6 Nikolaus Becker svuj Rheinlied (Sie 
sollen ihn nicht haben) a Max Schnecken- 
burger piseft ^acht am Rhein, je2 se po- 
zd^ji stala vitiznou hymnou n^meckdho 
n^oda. Mnoho pro sv6 pfesv6d£eni politi- 
ck6 vytrpdl Johann Gottfried Kinkel (1815 
a2 1883), jen2 si v$ak misto ▼ literature po- 
jistil vice nepolitick^m eposem Otto der 
Schut\. Vii frasovitosti politick^ i socialni 

Erost jest Ferdinand Freiligrath (1810-76), 
ter^ fadu sv^ch bdsni poTitick^ch zahdjil 
politick^m credem Ein Glaubensbtkenntnis 
(Qa ira, Zwisehen den Garben, Neuere politic 
sche Gedichte); v bdsnich t6ch z dalek6 ci- 
ziny, ji2 fantasie jeho vyli6uje 2iv^mi bar- 
vami a plastick^mi obrazy {Ldwenritt, Moh' 
renfiirst, Scheik am Sinai a fada jin^ch), sta- 
nul na pAdS domdci, i bylo mu dopfdno, 
opivati tak^ vit£zn6 tiny roku 1870 {Die 
Trompete v. Gravelotte). lurajankou jeho jest 
Annette v. Droste-Hfllfshoff (1797-1848), 
ie2 arci s politick^m hnutim nemd nic spo- 
lein^ho. Jest cele svd, individudlni, jeji ly- 
rika tkvf V prost6 pfldg jeji domoviny a 

V hlubok^m pfesv6d£eni nabo2ensk^m; jeji 
cyklus Das geistliche Jahr jest nejlepiii, co 
vytvofila duchovni poesie n^meckd vftbec, 



a vroucnost citu, sv£2e8t a sfla v^^razu a 
pravd 2enskost charakterisuje originalni tu 
2cnu; jest nejvStSi bdsnifkou n^meckou. 
M^nS politiky a nard2ek ^asov^ch vlo2il 
Wilhelm Jordan (* 1819) v Mysterium De- 
miurgos, v n£m2 slu^uji se 2ivly faustovsk^, 
merlinovsk(S i prometheovsk^; z jeho b^nf 
vflbec nejv;^znamn6jSi jsou Nibelunge, v nich2 
lidi osudy Siegfriedovy a dcery jeho Schwan- 
hildy a2 k zasnoubeni jejimu se synem HiU 
debrandov^m na zdklad6 zkazek nSmeckj^ch 
a seversk^ch, ve kter^ vSak vklddd tak^ filo* 
sofick^ ndzory moderni (darwinismus). Po- 
dobnfi Karl Joseph Simrock (1802-1878), 
bdsnik-germanista {Handbuch der deutschen 
Afythologie, pfeklad Eddy a j.), do german- 
sk^ ddvnovSkosti pfenesf se sv^mi Amelun- 
gen. Die n6ho jini zpracovali znova epicky 
star^ mythy a pov^sti : Geibel Kdnig Sigurds 
Brautfahrt (1845), Hertz Hugdietrichs Braut- 
fahrt (1863), Dahn Amelungen (1876), Baum- 
bach Horand und Hilde (1879). Z dSjin pru- 
sk^ch motivy £erpal Christian Friedrich 
Scherenberg (1798—1850) k bdsnim epi- 
ck^m Ligny, Waterloo^ Hohenfriedberg, je- 
jich2 dojem ji2 sestaral, a k nlmeck^ minu- 
losti utikal se tak^ Gustav Freytag (1816 
a2 1895); u£inil tak v poutav^ch, kulturni- 
historick^ch BUder aus der deutschen Ver- 
gangenheit, je2 daly podn^t k idei romdno- 
v^ho cyklu Die Ahnen^ jim2 poeticky vyli- 
£uje rozvoj n^meck^ho 2ivota od dob my- 
thick^ch az k dob£ souv6k^; ale vStSi vy- 
znam ne2 to to i ne2 romdn Die verlorene 
Handschrift, pohybujici se v kruzich uien- 
cflv, i ne2 p&sobivd veselohra Die Journali- 
sten a drama Die Fabiev mi jeho romdn sku- 
tednS cenn^ Soil und Haben, hledajici lid ne- 
mecky pfi jeho prdci, v ni2 spatfuje bdsnik 
zdroj ndrodniho blahobytu a tenden^nd jej 
nationdlnS pfibarvuje, dot^kaje se pomSru 
sv6ta n6meck6ho k slovansk^mu. Je to ro- 
min specidln^ n6mecky. Kolem Freytaga 
skupilo se v dobS po^dtedni jeho dnnosti 
n&kolik bdsnikA, z nich2 zminky zasluhuji 
pantheisticky Friedrich von Sallet (1812 
a2 1843) a vlastenecky nadSeny Moritz von 
Strachwitz (1822—47). A vedlc Freytaga 
oblib6 se t^Sil Otto Roquette svou puvab- 
nou ^aldmeisters Brautfahrt (1851) i Oskar 
von Rcdwitz svou prvni, pon^kud mSkkou 
basnf Amaranth (1849): dfikaz, 2e poesii ne- 
podafilo se v t^to dob6 zaujmouti mysli a 
pflsobiti v^zna^n^m, tfeba snad jednostra- 
n^m smSrem. Nebylo ndlady. Po roce 1848 
nastalo nutn^ ochabnuti mysli, nebylo vol- 
n<$ho 2ivota, a tudi2 poesie nemohla v r\hm 
sam^m zapustiti kofeny. Doba, kdy poesie 
i v6da navzijem sc doplfiovaly a ob^ byly 
V tSsn^ souvislosti s 2ivotem, jako za roman- 
tismu a i v Mlad^m N-ku, minula. V6da §la 
cestou svou a poesie rovn£2. Zejm^na v^dy 
pfirodni a socidlni dosp&ly k vysok^ vySi, 
tfeba jen dotknouti se jmen jako Darwin, 
Huxley, Mill, Spencer, Haeckel, Liebig, Helm- 
holtz, Buchner, Marx, Lasalle, Engels, Feuer- 
bach. Ale v poesii se vliv jejich neobrd2i jeSti 



142 



Nfemecko (literatura). 



tak, jak by bylo pfimfifeno velik^niu jejich 
v^znamu, feda ojedinSle. A tak se setkav^me 
V dob6 nov6j${ i nejnovSjSi se zajiraav^^m 
likazem, ie fada b^nikfl jde docela sm^rem 
8v^, samostatn^m, nijak nerea?ujic na po- 
krokov^ 2ivot duSevni v oborech jin^ch. To 
mftlo dvoji nisledek: ten, 2e v dob& t6 lite- 
ratura n^meckd vykazuje individuality bds- 
nick^ nejrflzn£j§iho druhu, o rAzn6 hodnotS 
jejich ani nemluvS, ie je nesnadno seskupiti 
je pod prapor stejn^ch hesel a sm6rA; s tfm 
pak souvisi, ie leckterd osobnost vynikajfci, 
jako Gottfried Keller nebo Conrad Ferdi- 
nand Meyer, po dlouhou dobu sc stkvSlou 
poesii svou zustali nepovSimnuti a dlouho 
jim bylo ^ekati, ne21i se uplatnili. A nef sc 
tak stalo, zatim bisnfci mlad${ bez ohledu 
na n6 vj^toupili s programmem a hesly 
nov^mi. To stalo se v letech osmdesdt;^cn 
XIX. stol. a ndsleduiicfch, a tu teprvc idee 
modemi v£dy zjednavaji si pffstup tak^ do 
poesie; ideim socidlnim se to podafilo nej- 
dHve. Je tudii nesnadno, v dob£ poslednich 
padesiti let XIX. stol. nal^zti ^ervenou nitku, 
kteri by se dfisledni vinula jejich poesii. 
Romdn navazoval pf edcvSfm na Mlad^ N£me- 
cko, obfraje se otdzkou emancipace a pomSru 
2eny k mu2i, a romdny, je2 psala demokra^ 
ticky sm^Slejfci Fanny Lewaldov^ (CV^- 
mentine, Jenny), aristokraticky sm^Slejfci 
Ida von Hahn-Hahn (1805—1880), je2 pfe- 
stoupivSi ke katolicismu upoutala k 8ob6 tfm 
v6tSi pozornost (Aus der Gesellscha/t^ Maria 
Regina^ Doralice, Zwei Schwestern a j.), ro- 
dinn^ romdny Ottilie Wildermuthov^ 
(1817 — 77, Aus dem Frauenleben, Im Tages- 
licht), ale zejmdna vice mddni nei modernf 
romany E. Marlittov6 (1825--87), bojujici 
proti pfedsudkflm stavu a ndbolensk^ ne- 
sn^Selivosti {Das Geheimnis der alien Mam- 
ielif Im Hause des Kommer\ienrates a j.), pfes 
svou Sablonovitost byly po dlouhou dobu 
hledan^m ^tenim. Casovost Idtky to zpAso- 
bila. Ne snaha po cffektu, ale hlubSi ten- 
dcnce mordlnf vyznaiuje Friedricha Spiel- 
hagena (♦ 1829) hned v prvnfra romdn^ 
jeho Probiematische Naturen, Mticim dobu 
pfed r. 1848, i v romdnS nejlepSim Sturm- 
jlut z let sedmdesdt^ch ; je v n^m kus Frey- 
taga a kus Gutzkowa. Dovedn^m vypravo- 
vanim dovedl upoutati Friedrrch Wilhelm 
Hacklftnder (1816—77), zejm^na sv^m nej- 
v^znamndjSim romanem Europdisches Skla- 
venleben, lidicim soci;ilni cgoismus a bczpravi 
slabSfch proti siln^jSim. Dickense a Jeana 
Paula pfipomind Wilhelm Raabe; s citem 
dovede odpozorovati dobr^ i zl^ strdnky tXo- 
v£ka, St^sti a ncStSsti hledaje jenom v jeho 
srdci, velebi idealismus a odvraci se od ma- 
terialismu, jeho2 zdstupce nal^zd v 2ivot6 spo- 
lefensk^m i politick^m {Hungerpastor^ Abu \ 
Telfan, Horacker), a dovede upoutati sv^m 
humorem (Die Chronik der Sperlingsgasse). 
Individualita jemu spfizn^nd jest Hermann 
H e i b c r g. V humoristick^ drobnomalbS 
vynika Heinrich Seidel (Leberecht Hulin' 
cnen, Vorstadtgeschichten), Neodolateln^ vSak, 



stkvostn^ humor jest lidilem Fritzc Reu- 
tera (1810—74); tkvf ve zdravdm nizoru 
na sv^t, jej2 tlumo^f bisnfk sv^mi romany, 
psan^mi dialektem, nepostrddaje pfi torn 
smyslu pro vdinost a tfhu iivota (Ut mine 
Stromtid, Ut mine Festungstid a j.). V torn 
se mu nevyrovnd Klaus Groth s verSi na- 
fe^i dithmarsk^ho {Quickborn). Mistrem v$ak 
epickd prosy iest Gottfried Keller (1819 
ai 1889, V. t.), jeden z nejznamenit^j^ich 
zjevfi literatury n^meck^ XIX. stoleti. Jeho 
velikost spodivd v torn, ic z i!izk^ch mezf 
Sv^carsk^ domoviny sv^ pfendSf se v cel^ 
svit a miroo n^j, charaktery a typy, ie2 
odpozoroval 2ivotu a prostfedf sobe bHz- 
k6mu, poesii svou povzn^Si k v$eobecn£ 
lidsk^mu. Od hrdiny jeho autobiografi- 
ck^ho romdnu Dr grune Heinrich vcdc 
pfimi, £ara nazp^t ke Goethovu Faustu a do 
6i\n6 minulosti a2 k Wolframovu Parzivalu; 
jeho Die Leute von Seldwyla jsou obrazcm 
lidi vfibec. Z jeho poesie vane dech uklid- 
n^ni, harmonick^ho usmifeni se sv^tem a 
optimistick^ ndzor na sv6t vflbec {Das Smn- 
gedicht^ Zurieher Novetten), usmivav^m hu- 
morem ut^Suje se bdsnik citupln^ za vlastni 
odHkdni; Keller nenf bdsnikem vdSni, jeho 
poesie je ztlumf a pfivadi v kompromiss se 2i- 
votem (partie v Dei' grUne Heinrich^ Sieben 
Legenden, Martin Salander), Vedle niho da- 
rovalo Sv^carsko poesii n^meck^ jeSti jed- 
noho velikdho bdsnfka, Konrada Ferdinanda 
Meyera (1825—1898). To je Shakespeare 
novelly, nejvdtSf bdsnfk moderniho rominu 
historick^ho. Pom&rn£ pozdS za^al b^d pro- 
duktivnf, ale potom ka2da bdsefi znamend 
^in; CO dlouho v hloubi nitra jeho dfimalo, 
procitlo elementdrni silou, v2echno vytvofila 
omladld, nezdolnd sfla mUdf. U n^ho viScA 
hdri mocn^m plamencm {Die Richterin, Der 
Heilige, Die Hoch\eit des Mdnchs, Jikrg /e- 
natschY on napfnd nervy ; psycholog. hloubka 
vyznacuje Meyerovu poesii, a co vytvofila, 
je sam^ kov a samd 2ula. Pfimou protivou 
jeho iest Theodor Storm (1817—88); vjeho 
novelUch {Immensee, Aquis submersus, Viola 
tricolor, Unter dem Tannenbaum a j.) ncni nic 
vzruSujicfho, ani tehda, kdy2 sc vySine k sile 
dramatick^ {Der Schimmelreiter), ale zikladni 
akkord jejich jest lyrick^. V tom, jak Storm 
pfi motivech nijak neobydejnjch dovede 
uchvdtiti lyrikou, bdsnickf talent jeho vy- 
nika. Povidku vesnickou {Dorfgesehichte) p6- 
stuje Berthold Auerbach ^1812— 82), pfe- 
sed od mladonSmeck;^ch romanfl tenden^nich 
{Spinoza) k Schwarrwdider Dorfgeschichten, 
a Jeremias Gotthelf (1797—1854), drsnfijSi 
a pfisnSiSi {Uli der Pachter, Uli der Knecht 
a j.), Melchior Meyer {Er^dhlungen aus dem 
Ries), Hermann Theodor von Schmid a 
Ludwig Ganghofer {Schloss Hubtrtus, 1896), 
mimo jin^; k vrcholu povi'dku vesnickou 
pfivcdl Petri Kettenfeier Rosegger (*1843), 
basni'k samouk, majicf bystr^ smysl pro pfi'- 
rodu i lid {Buck der Novellen, Waldheimat, 
Als ich noch Jung war)^ i pro lidov^ cit na- 
bo2ensk^ a probl^my oekonomicko-socialni 



NSmecko (literatura). 



US 



{Dotfkaplan, Der Gott sucker, Jakob d, Ltt\te, 
Das ewige Licht). Povidku vesnickou pistil 
taW Ludwig Anzengruber (1839—89), ale 
nad Let^te Dorfgdnge daleko vynika jcho 
venkovsk^ drama, vyznadujici se pfirozeno- 
sti a realistidnosti ; dramaty Der Pfarrer von 
Kirchfeldy Der Gewissenswurm, Fleck auf der 
Ehi\ Meineidbauer^ Das vierte Gebot a Die 
Kreu\elschreibfr fadi se k nej'epSim dramati- 
kiim nov6 doby. Wilhelm Heinrich Riehl 
(1823—1897), sklidal novelly kulturnS histo- 
rick<§ (Kulturhistorfsche Novellen), k nimi jej 
pfivedlo studium historie kulturni, jejim2 byl 
V Mnichov^ professorem. Tam vfibec sdnizil 
se krouiek basnikfl, sm^rfl arci rflzn^ch; ni- 
leii knim Friedr. Bodenstedt (1819-92), 
jeho2 Lieder des Mir^a Schajy- pfcnaSeji do 
Orientu, pestr^ho a slunn^ho, Emanuel Gei- 
bel (1815—84), ien2 s 2iv^m smyslem pro 
kn&su pfevzal o^dictvf Platenovo (Junius- 
lieder, Spdtherbstbldttei) a opl^vd bohatstvfm 
lyriky, proti nii iivel dramatick^ (Brunhild) 
se ztrdci. Pod vlivem jeho bdsnil Heinrich 
Leuthold (1827—79) sv6 t$2komysln^ plsnfi 
a gazely, Hermann Lingg sv^ velik6 epos 
s d^jinnou perspektivou Die Vdlkerwan- 
derung, Julius Grossc rozvinul plodnou 
dinnost jako vypravovatel, epik i drama- 
tik (Das Mddchen von Capri, Vox populi 
vox dei, Cola di Rien\i)\ Wilhelm Hertz 
obnovuje Idtky poesie staron^meck^ (ffug- 
dietrichs Braut/ahrt, Tristan und Isolde), a 
Mnichov byl tak^ m^stem, v n£m2 se doma 
cftil duScvni aristokrat a maecendS Adolf 
Friedr. Graf von Schack (1815—1894). na- 
dien]^ ctitcl kr^sy, n«ibo2cnsky i politicky 
svobodomysln^ cssayista i basnik (Weihge- 
sdnge, Lotosbld'tt r, Ndchte d. Orients), Prost- 
.^im, ale tim trvalcjSim dojmem pAsobi lyri- 
ck6 vcrSe Martina Greifa (♦ 1839), jimi2 
pOTznali sc ai kc kouzlu pisng ndrodni; 
V nich a ne V dramatcch spodvi jeho v^- 
znam literdrni. V roucho dialektick^ po pfi- 
kladS Hcbelov6 odivd naivni verSc sv^ li- 
dov6 lyriky Franz von Kobell (1803—82), 
Karl Stieler (1842—85; Bergbleameln, Urn 
Sunnawend, HocMandlieder); August Stdbcr 
(1808—84, V nifcdi elsask^m), a jini mimo 
zminSn^ho Grotha a Reutcra; v ohledu torn 
nesluSi podceAovati mnichovsk^ »Fliegendc 
Btatterc; lidov^m humorem opl^vd Julius 
S t i n d e (Buchholi) a Edwin B o r m a n n i 
(dialekt sask^). Ze zdroje poesie ndrodni 
^erpal tak^ Joseph Victor von S c h e f- 
fel (1826-1886); jeho epos Trompeter von, 
Sdckingen v krdtk^ dob6 30 let do2il sc I 
st^ho vydanf, jeho roman Ekkehard, v n^m2 
kresH plastick^ obraz n^m. 2ivota X. stol., 
nile2i k nejlepSim romdniim histor., radost | 
ze 2ivota a mlidi zifi z bdsni Gaudeamus, , 
a opravdov^ho b^snika prozrazuji i ostatni ' 
jeho plody (Juniperus, Hugideo, Frau Aven- 1 
tiure, Waldeinsamkeit). Jeho vliv nepopi'ra- 
teln6 patrnj jest u Julia Wolffa (♦ 1834)1 
v jcho mi 'Eulenspiegel redivivus, Rattenfdn - 
ger von Hameln, Tannhduser i v historick^m 
TomAnh z doby XV. stol. Der SUlfmeister, 



Josefa Viktora Widmanna (♦ 1842), jcd- 
noho z nejnadan^jSich bisnikfi vypravova- 
tclft Sv^carsk^ch (Spa^iergdnge in den Alpen, 
Jenseitsdes Gotthard), a Rudulfa Baumbacha 
(* 1840) V jeho zpfivn^ch, svfi2ich pisnfch 
(Lieder eines fahrenden Gesellen, ThUringer 
Lieder); p£kn6 Baumbach zbdsnil slovin- 
skou povdst v eposu Zlatorog; v Scheffelovi 
naSel svflj vzor tak6 Friedr. Wilh. Weber 
(1813—94) pro epicko-lyrickou bdseii Drei- 
\ehnlinden, jeji2 vfiddi iaeou jest boj^ dvou 
epoch kulturnich, z doby Sasfiv a Frankfl, 
zdpasu pohanstvi s kf estanstvim ; tak^ vliv 
poesie seversk^ jest u ndho patrn^, i v druh^ 
jeho vynikajici bdsni Goliath, hrajfci' na p(id6 
norske; Weber byl pfi'sn^ katoh'k, a vfeld 
zbo2nost jest v^znadn^m ryscm jeho osob- 
nosti. »Makartem mezi bdsnikyc zvdn jest 
Robert Hamerling (^1830—89, v. t.); jeho 
hiavnf dila bdsnickd jsou eposy Ahasverus 
in Rom z doby Neronovy a Der Kdnig von 
Sion z doby novokftSncu (1534). Jcho poe- 
tick^m programmem bylo slouciti harmoni* 
cky pravdu a krdsu, pfirodu a ducha, a tato 
harmonic £cliti md materialismu moderni 
doby [HomuHCulus); alepfece vice ne2hloub- 
ka mySIenek u Hamerlinga vynikd sytd ndd- 
hera obrazflv a bohat^ kolorit historick^. 
Neobydein^m vzletem fantasie, u 2eny pfe- 
kvapujfcim, k nimu se dru2i Maria Eugenie 
delle Grazie (♦ 1864), jejf2 epos Robespierre 
nileii k nejlcpSfmu, co v n£m doba moderni 
vytvofila; sc sm61ou bezohlednosti a pfimou 
svobodomyslnosti Hii velikou tu uddlost d£- 
jinnou, jest to piscA pisnf rcvoluce; socidlni 
hnuti vubec provdzi basnffka se liv^m zd- 

i'mem a zapalem. Tim sc bdsnifka dru2i 
: jednomu z nejmodcrn^jSich. Hcinrichu 
Hartovi (♦ 1855); jcho epos Das Lied der 
Menschheit sna2i se vyliditi organick^ vjvoj 
lidstva od semcnc ke stromu, od dctstvi 
k muinosti, pod vlivem idei Darwinov^^ch a 
Hacckelovjch; je to bdscft vclikdho pojeti. 
Takovc di'lo md idcovfe i pocticky vetsi cenu 
ne21i fada obiemn^ch romdnii historickjch, 
jak jej pSstuji Georg Ebcrs (1837—1898) a 
Felix Dahn (♦ 1834, v. t.). Jejich romdny 
(Ebers&v Agyptische Kdnigstoehter, Dalinflv 
Ein Kampf um Rom, abychom se dotkli nej- 
zndmSjSich) jsou ne dfisledkem ur^it^ho nd- 
zoru na sv6t, ale spiSe poctick^m kommen- 
tdfem jejich studii a d61 videcK^ch, a jeho 
nedostatek nenahradi se prostfecTky vndjSimi 
sebe skv^lejSimi ani eventudlni tcndcnci. 
»Am Ende ist's der Herren selber Geist* 
plati pfe^asto jak o historii vflbcc, tak tak^ 
o historick^m romdnd genru tfechto dvou 
uien^ch basnikii. A sdhl-li Dahn mimo to 
pro motivy bdsni sv^ch do sevcrsk^ mytho- 
logie (Odhins Trost), ne^ini tak daleko s ta^ 
kov^m hlubok^m, individudlnim pojetim jako 
Richard Wagner. Dali vSak pfes to vznik 
6etn^m romdnAm historick^m v dobS nov6j5i; 
fadi se k nim George Taylor (Adolf Haus- 
rot) romdny Antinous a Klytia, Adolf Stern 
(Die let^ten Humanisten, Camoens), Rudolf v. 
Gottschall (Jm Banne des schwar^en Adlers), 



144 



Nfemecko (literatura). 



Ernst Eckstein {Die Claudier^ Prusias, Nero)^ 
zndm^ vicesv^rai humoreskarai, Gregor Sa- 
maro w, Alfred Dove (Caracosa), Novella na- 
£la vynikajiciho basnika v Paulu Heyseovi 
(* 1830, V. t.); jcho vzory jsou Tieck, Goethe 
a novellist^ romanSti, formdlni dovcdnosti a 
bohatosti rfizn^ch motivflv upomind na Wie- 
landa. Bystra charakteristika a umSleck^ za- 
okrouhleni jsou nejsiln^jSi stranky jcho no- 
vcil. Novella jest vlastni jeho iivel; v n^m 
h'po se mu dafi nei v romdnfi (Die Kinder 
der Welt, Merlin, Im Paradiese), a zejm^na 
nei V dramatd {Die Sabinerinnen, Hadrian, 
Meleager, Ehrenschiilden a j.). K bdsnikflm 
novelly ndleii mimo nfiho Karl Heigel(Nb- 
vellen), Richard Voss (Romische Dorfge- 
schichten), Hans Hop fen, jehoi novcUy i ro- 
mdny {Verdorben \u Paris, Arge Sitten, Bos- 
wirt, Ein wunderlicher Heiliger) vyznacuji se 
smSlou rcalisti^nosti smiScnou s citem, Fer- 
dinand von Saar (♦ 1833), jeni od roman- 
tismu dovede se povzn^sti k sile a2 kelle- 
rovsk^ {Novellen von Osterreich). Stormov- 
skou lyrikou prodchnuty jsou novelly a ro- 
mix\y Wilhelroa Jensena (* 1837); k radosti 
z phrody a iivota dru2i se v nich sniv^ bol 
nad neaostatkem StSsti, bdsnfk b;^vd sen- 
timentalnf a pessimistick^. Svdrdzn^m zje- 
vem literirnim jest pani Marie Ebnerovd 
z Escbenbachu (* 1830, v. t.)i jest aristo- 
kratka, kteri 2ije mezi lidem, a tak6 poesie 
jeji ze zdmkflv a salonfl sestupuje, a to jest 
]t\i ovzduSi nejvlastn^jSi, do dSdin a chat a £te 
v srdcich prost^ho lidu. Znd jeho dobrc i zI6 
strdnky, s realistickou v^rnosti a psycholo- 
gickou pravdou lidi' jeho mordlni i socidlnf 
bidu; prosta jsouc nationalismu poesii svou 
stavf ve slu2by idei vSelidsk^ch a dobrem 
* chcc lidi pfiv^sti ke StSstf. Po Annettfi Dro- 
stc-Hulshoffov^ je nimeckou bdsnifkou nej- 
pfedngj§{ {Dor/- und Schlossgeschichten, Das 
Gemeindekind, Uhsiihnbar); stojf v'^Se neili 
bdsnifky ji2 uveden^ i neili Bertna Sutt- 
nerovd (* 1843), propagujici mySlenku 
svfitov^ho niiru(Dj> Waffen nieder), nef bds- 
nifka viSniv^h ocitu Maria Janitschkova 
(* 1860; Vom Weibe, Ins Leben verirrt), rea- 
listickd i symbolisujici Helene B5hlauova 
(♦1859; Der Rangierbahnhof, Halbtier), natura- 
listickd Anna Croissant-Rustova (♦ 1860; 
LebensstUcke, Feierabend), horlivfi produku- 
jici Clara Viebigova (1860, Kinder der 
Eifel), Tak6 Otto Ludwig (1813-65, v. X.) 
nileii svou Heiterethei mezi bdsniky »Dorf- 
geschichtec. Ale jemu nejde o charaktcri- 
stiku sv6ta lidov6ho a jeho osobnosti, jemu 
jde o psychologickou drobnokresbu ; on vy- 
stihuje kaidi^k^ hnuti duSevni a zachytf jak 
zvoniv]^ smich, tak umfn^nou hrdost sv;^ch 
postav z lidu, a s neoby^ejn^m umSnim 
dovede napfnati nervy a2 kfedovitS (vzruSu- 
jicf scdna mezi otcem a synem v Zwischen 
Himmel und Erde), Ta psychologie jdouci 
a2 do detail A jest stkv61ou strankou jeho 
bdsnick(^ho talentu, a snad v t^chto dvou 
bdsnich vynikd vice ne21i v jeho dramatech 
{Erbfdrster, Die Makkabder), Lze viibec t62ko 



fici, V icra je Ludwig v6tSi, zda v novelle a ro- 
man6 i\ dramatd; basnik produkoval pom^rn^ 
mdlo. Ale bohatost jeho pldndv a poetick^ch 
studii sv^d^i, s jak povznesen^ho stanoviska 
pojimal i!ikol a povoldni bdsnika; jemu sa- 
m^mu osud nedopMl z vlastni hfivny bds- 
nick^ rozdati vice. Z t6ch mdlokter^ch, jim2 
poesie jest opravdu vSim, jest tak^ Fried- 
rich Hebbel (1813—63, v. t.), bisnik siln^ch 
motivfl dramatick^ch. Strdddni 2ivota ji2 

V dob£ mladi dalo zdklad k jeho egoismu, 
a ten v jeho poesii se obrdii jako naprost]^, 
nepodminSn^ individualismus. Postavy jcho 
dramat {Judith, Herodes a Marianne^ Geno- 
veva i ostatni) silou individua povzndieji se 
a2 k nadlidskdmu. Sila vfibec charaktcrisuje 
Hebbelovu poesii, plamennd, sebe ztravujici 
vdSeft nalla v n^m sv<5ho bdsnika. Za to ve 
veselohfe setkal se s naprost^m nezdarem; 

V nich jen titul je stkvostn^ {Der Rubin, Der 
Diamant). Je zajimavou ndhodou, 2e t^ho2 
roku 1813, kdy narodili se O. Ludwig a Heb- 
bel, svStlo svlta uzfel tak^ genial ni Richard 
Wagner (1813—1883). Nad jeho poesii jako- 
by se vznd^ela holubice sv. Graalu. Je v pod- 
statS romantik; vSecbna dramata jeho od 
Tannh£lusera a2 k Parzivalu jsou motivy ro- 
mantick^, ale on n^meck^ romantismus zmo- 
dernisoval; to tim, 2e v ty motivy ryze nfi- 
meck^ vlo2il celou svou individualitu a ii 
se povzndSel k vSeobecnS lidsk^mu. Ta fada 
dramat jest velikou basni jeho vlastniho 2i- 
vota. Sv;^m ndzorem svStov^m, jak jej tlu- 
mo^i jeho poesie, pfildha' k pessimismu 
Schopenhauerovu; v n$j po dramatech po- 
^atednich {Die Fetn, Das Liebesverbot, Rien^i) 
vyznivaji Tannhduser, Lohengrin, Der Ring 
des Nibelungen a Tristan und Isolde; ne viak, 
2e by teprve idee Schopenhauerovy byly vy- 
volaly Wagnerfiv pessimismus, on zcela in- 
stinktivnS vlastnimi nazory ocitl se s nim ve 
sho(|6; zcela mimovoln^ take od pessimismu 
znendhla pfeSel k optimismu, arci podmin^n^- 
mu; absolutni pessimism Tristansk^ mfrni se a 
v Meistersinger von NUrnberg znamenaji2 ne 
negaci vflle, ale pohnutku k nov^mu 2iti a 
smirn^m akkordem vyznivd v Parzivalu, R. 
Wagner je bohatd individualita a markantni 
osobnost, mladicky vzn^tlivd (jcho pom^r 
k revoluci) a mu2nS vytrvala; jemu poesie 
a um6ni jsou v nejvlastndjSim slova smysle 
svat^, on sdm svou velikolepou hudbou a 
poesii um^ni toho veleknSzem. Vedle O. Lud- 
wiga, Hebbela a Wagnera nov£j§i poesie 
ovSem vykazuje celou fadu dramatick;^ch bds- 
nikfl menSich. Ve Slepfijich Schillerov^^ch krd- 
li Franz Nissel (1831—93), jen2 dramatera 
z doby valky tficitilet^ Die Zauberin am Stein 
docilil velik^ho iltspSchu a jcho2 drama Agnes 
von Meran poct6no bylo cenou Schillerovou; 
jen docasn^ v^znam m61a dramata Alberta 
Lindnera (1831—88; Brutus und Collatinus, 
Die Bluthoch\eit, Marino Falieri) a Julius Leo- 
pold Klein (1810—76^ svjmi dramaty Ze- 
nobia 2l Moreto\ cenou Grillpaizerovou poct^n 
byl Adolf Wilbrandt (* 1837) za drama 
Gracchus', voli latku vAbec rdd z historic 



N^mccko (literatura). 



U5 



{Arria und Messalina^ Nero, Kriemhilde), ale 
sahal tak^ k motivftm veselohernim (Uner- 
reichbar, Jugendliehe, Die Maler) a bdsnil 
i novelly a romany {Herman Iffinger), Z kruhd 
spole^ensk^ch Idtky k dramatflm b^fe Paul 
Linda a (* 1839; Grdfin Lea, Maria Magda- 
lena. Die Sonne, Der Abend), jen2 tak^ v ro- 
mixkh Berlin li£i v^voj iivota spoleSensk^ho. 
Sv^rdzn;^ jak v bisnich lyrick^ch (Fahrendes 
Volk, Winterndchte) tak ve sv^ch dramatech 
jest malif a bisnik Arthur Fitger (♦ 1840); 
Die Hexe, Von Gottes Gnaden a Die Rosen 
von Tyburn jsou toho nejlepSim dokladem. 
Bisni'kem patriotickeho dramatu historick^ho 
jest Ernst von Wildenbruch (♦ 1845); jest 
siln^ talent, kter^ b^sni s 2iv^m tempera- 
mentem {Die Karolinger, Heinrich und Hein- 
richs Geschlecht, Die Quit^ows)] ale neni dra- 
matikem v pln6m slova smysle; o n^m plati 
to, CO fe^eno o bdsnicich historick^ho ro- 
manu; v jeho dramatech je vice effeklu ncili 
hloubky, vice theatrdlnosti ne2 dramatidnosti. 
Ale V tSch effektech a v t^ theatrdlnosti 
opravdu vynikd. Pfi jeho aristokratick^m pa- 
triotismu ncni divu, 2c berlin. krubAm vldd- 
Dim jest sympathi^t^jSi' ne21i Gerhart Haupt- 
mann. Bohatou produkci osv6d£ila Charlotte 
Birch- Pfeifferovd (1800— 68). jeji2 nikterd 
dojimav^ kusy {Die Waise von Lowood, Dorf 
und Stadt, Die Grille a j.) rddy byly vidiny, 
veselohru s dubr^m ilsp^chem pestil Julius 
Roderich Benedix (1811—73; Das bemooste 
Haupt, Eigensinn a j.) ^ Ernst Wi chert 
{Die Realisten, Post festum). U Gustava Mo- 
sera veselohra klesd ji2 na fraSku, jak ji 
8 oblibou sklddajt Schdnthan, Kadelburg, a 
duchapln^m vtipkovinfm nahrazuje oprav- 
dovou komiku Oskar Blumenthal; serios- 
ndjSi Jest L'Arronge {Mein Leopold, Doktor 
Klaus), — O N-ku nejmladSim Ize mluviti od 
let osmdesdt^chXIX. stol. R.1882 bratfi Hein- 
rich a Julius Hart vydalisv^ Kritische Whffen^ 
gange a brzy po nich vySla Bleibtreuova bro- 
iura Die Revolution d, Litteratur, Tim ohldsila 
se generace nejmladSi'. Co ji vyznaiuje? Je to 
zase modernf »Sturm und Drang« a ji2 tfm sa- 
m^m V lec£ems pfipina se k Mlad^mu N-ku. 
Ncjsou to hesla v podstat^ novd, ale padajf 
na pfldu tirodndj$i, podminky rozvoje jsou 
jin^*, pfizniv6j§f. Divno tou2en^ idedl sjedno- 
ccni N-ka uskute£n£n, patriotick^ i politick^ 
snahy let pfedchozich korunovdny stkvSl^m 
v^sledkem a pfivedly v zeroi blabobyt. Rok 
1870 sdm nevzbudil v poesii daleko tohc 
ohlasu, jako za roraantick^ho nadSenf bojfl 
za svobodu nebo paliiv^ch tu2eb let £tyfi- 
cat^ch a pades^t^ch XIX. stol. Zdd se, jakoby 
v€domi kynouciho vftSzstvi ani nebylo potfe- 
bovalo zviiiitnf vzpruhy. Ti2 svrchu dot6eno, 
jak l^nici rflzn^ch smlru 31i docela nezdvisle 
cestou vlastnf, a snad a vynikajfcich z nich 
jest to prdvd zdklad jejich velikosti. Proti 
nim generace nejmladsf yystoupila se sv^m 
programmem: chtSla'spojiti ty cesty ojedi- 
nm a rozbihav^ a sp^ti jimt k jedin^mu 
cili: 2idala poesii moderniho <^lov£ka. Poesie 
ta stoji ve znaroeni socialismu a pl^cdevSim 

Ottftv Slovnik N&u2ii:^, sv. XVIIU 15/7 1901. 



naturalismu; v£dy pfirodni, je2 v dob6 nov^ 

Sronikly a2 do vrstev Sirok^ch, iilosofie 
ietzschova, v^voj psychologic na zikladS 
v6d pffrodnfch k tomu pfipravily pfldu; 
smSrodatn^ idee velik^ch duchfl jin^ch nd- 
rodfl, Ibsena, Dostojevsk^ho, Tolst^no, ne- 
minou se arci pfi torn bez ii£inku na nejno- 
vh]i\ literaturu nimeckou a pflsobi, 2e tato 
nezflstdvd ph socialismu a naturalismu. Je 
vflbec mo2no pohli2eti na literaturu moderni 
zatim jen se stanoviska v^voje; nenastala 
je§t£ doba, kdy by se vyhranila; je to sam^ 
vlnSnf, a teprve budoucnost ukdze, co z t6 
ve]ik6 produkce fin de sl&cle nepomijitel- 
n^m odkazem pfejde na viky dalSi. Tak6 to 
treba miti na mysli, 2e mezi dobou nejno- 
v6jSi a pf edchozf neni nepfeklenutelnd pro- 
pasti; svSd^f o torn, 2e generace nejmladSf 
s hrdosti mezi sebe po^itd i bdsniky starSi 
(pfesn^ meznfk 6asov^ vAbec je nesnadno 
stanoviti), a zejmdna jednoho z bdsnikfi nej- 
starSich: Theodora Fontane (1819—98, v. 
t.); to neni jen proto, 2e Fontane celou indivi- 
dualitou svou tkvi na domdcf pfld6 prusk^, 
hned s po^dtku sv6 ^innosti {Wanderungen 
durch die Mark Brandenburg, Vor dent Sturm, 
Schach von WuthenowV a 2e t£2isko nov^ho 
sm^ru spo^ivd v Berlin^, ale proto, 2e zcela 
nenuceni akkommodoval se po2adavkAm do- 
by nov^, ne z mddy, ale pfirozen^m v^vojem 
sv^ho talentu. Fontane je bdsnik, kter^ 2ivot 
b^fe tak, jak jest; neidealisuje ho ani nede- 
graduje, ale stoji nad nim se shovivavou 
pfisnosti a s usm^vavou ironif. V tom spo- 
6fvd ieho modernost, pro kterou sc k n&mu 
rddi hlisili mladSi a on k nim. Jeho romdny 
Irrungen Wirrungen, Effi Briest, Frau Jenny 
Treibel jsou ncjlepSfm, iim se vykdzati mfl2cf 
n6meckd poesie modernf. ZminSn;^ Karl 
Bleibtreu (♦ 1859) je jjozoruhodn^ talent, 
jak ukazuji jeho moderni romdny z dusn^ho 
ovzduSi berlinsk^ho Schlechte Gesellschaft, 
Die Prostitution des Her^ens i romdny Die 
Propaganda der That, Let^te Wahrheiten, 
i dramata Schicksal, Byron mimo jintS; ale je 
V nich pfes vSi seriosnost mdlo pfesvSdci- 
v^ho tepla. Mnohem v^Se stoji Heinrich 
Hart (* 1856, viz svrchu); Julius Hart 
(* 1859) K modernismu se pf ihldsil pf edev$im 
dramatem Sumpf; v poesii filosofuje, Der 
neue Gott jest velik^m jeho credcm (»sv£t 
jest bflh a clov6k jest sv£t«); touhu po nov^ 
dobS a v^tSich lidech sdili s bratrem. Kolem 
nich a Blcibtreue jako2to pfedni hlasatel^ 
nov^ho sm6ru v literatufe skupili se Michael 
Geor^ Conrad (♦ 1846), kterj s Bleibtreuem 
zalo2il moderni revue »Gesellschaft«; jeho 
romdny ^^as die Isar rauscht. Die Beichte des 
Narren jevi vliv Zoliiv; Hermann Conradi, 
pfed£asn6 zesnul^ (1862—1890), byl oprav- 
dov^ »Kraftgenie« {Brutalitdten, Lieder eines 
Siinders; romdny Phraten, Adam Mensch), Kon- 
rad Alberti (* 1862), z jeho2 romanfi vj- 
znamn^ jsou pro nov^ smfir Wer ist der Stdr- 
kere? a Die Alten una die Jungen ; od tovdr- 
niho dSlnika ke spisovateli se vySinul Max 
Kretzer (♦ 1864); realistick^ romdny jeho 

10 



146 



NSmecko (literatura). 



socialistick6 hraji mezi d61niky (Meister Tim- 
pe^ Der Millionenbauer, Die gute Toehter), jme- 
nujijej n£meck]^m Zolou; romdnem Das Ge- 
stcht Christi od realismu pfechdzi vSak k sym- 
bolismu, pln^mu opravdov^ hloubky; vydd- 
nim modernich portrait^ literirnich Modeme 
Dichtercharaktere Wilhelm Arent (* 1864) 
postavil se s Henckelem (1864) proti sta- 
r^tn a v £elo tSch, kdo pfiv^sti m£li dobu 
velik^ch duSi a hluboki^ch citfl; od modern y 
se pozdSji odtrhl Wolfgang Kirchbach 
(♦ 1857), jenJ DO dramatS Waiblinger se na- 
turalismu zfekl. Vynikajici lyrik sodalistick^ 
jest Arno Holz (♦ 1863), jehoi Buck der Zeit 
udefila na nov6 struny a jen2 a Job. Schla- 
iem sepsal novelly Papa Hamlet a naturali- 
stick^ drama Familie Selicke\ radikdlnS po- 
litick^ jest Reinhold von Stern (♦ 1859) ve 
sv^ch Proletarierlieder a John Henry Mack ay 
(* 1864^ V Kinder des Hochlands, Die Anar- 
chisten^ od socialismu k individualismu cestu 
hledd Bruno Wille (♦ 1860). na nhhoi pfl- 
sobili Stirner a Nietzsche {Einsiedelkunst aus 
der Kiefernhaide], Bdsnikem realistick6ho ro- 
mdnu jest Ernst v. Wolzogen (• 1855; Die 
Kinder der Excellent, Die tolle Komtess); nej- 
lep§im dflem Jeho v^ak jest tragikom^die Das 
Lumpengesindely a v dobS posledni vSechen 
zdjem na sebe strhl sv^m origindlniro tiber- 
brettl; k n6mu se dru2i Georg v. Ompteda 
(* 1863), pfekladatel Maupassantflv (Unteruns 
Junggesellen, Drohnen), Wilh. von Polenz 
(♦ 1861; Siihne, Der Pfarrer von Breitendorf, 
Der Grabenhdger), J.J. David (♦ 1859), jehoi 
hJavni dilo jest Hofeiecht a Blut (novelly /Vo- 
bieme^ drama Hagars Sohn), Felix Hollander 
(* 1867) debutoval romdnem Jesus und Judas, 
po n^mz nasledovaly romany berlinsk^ Ellin 
R6te, Sturmwind im Westen, z berlinsk^ho 
demimonde cerpa Heinz To vote (♦ 1861) 

V romanech a novellich Im Liebesrausch, 
Fallobst, Ich, Die rote Later ne\ romdn ^asov;^ 
jest oborem Rudolfa Stratze (* 1864; Unter 
den Linden, Eielladonna, Buck der Liebe, drama 
Jorg Trugenhoffen) ; on naieii k spisovatelfim 
romdnu zdbavn^ho, tak jako Fedor von Zo- 
bcltitz (♦1857) sv^m Lichterfelderstrasseia 
a Talmi; v kruzich spole^nosti internatio- 
ndlnf pohybuje se Rudolf Lindau (* 1830) 
romdny Kobert Ashton, Gute Gesellschaft, 

V rakousk^ch kruzich aristokratickych a dA- 
stojnick^cn zejm^na Ossip Schubin (Lola 
Kirschnerovd,  1854; Ehre, Schuldig, Gebro- 
chene Fliigel, Esfiel ein Reif in der FruhlingS' 
nacht) a Carl T orresani (♦ 1846), jeni ve 
sv^ch romanech nezapfe Raku$ana {Schwar^- 
gelbe Reitergeschichten, Mit tausend Mdsten), 
mezi §lechtici iije tak^ Johannes Richard 
zur Megc^de (♦ 1864; Kismet, Quitt, Von gar- 
ter Hand). Jako duchaplni feuilletonists vy- 
nikaji Max Nordau (* 1849; Konventionelle 
Lugen der Kulturmenschheit, Entartung), Max- 
milian Harden (* 1861), vydavatel »Zukunft«, 
sm^l^. a bezohledn^ {Apostata, Theater und 
Litteratur), a trochu koketnf kritik moderny 
vidciiskS Hermann Bahr (* 1863), skladatel 
romanfl i dramat {Die Mutter, Tschaperl). 



V 6ele moderniho dramatu stoji Gerhart 
Hauptmann (* 1862) a Hermann Suder- 
mann (* 1857). Ani o t£chto dvou velik^ch 
bdsnicich literatura dues jeSt5 nemfl2e pro- 
nSsti stru£n6 slovo definitivnf, pfes jejich 
obsihlou iinnost. Sami jeStS neproddlali 
svSho v^voje docela: tfeba jen od Haupt- 
mannova prvniho dramatu Vor Sonnenauf^ 
gang pouicdzati k jeho Weber a od nich 
k Hannele a Die versunkene Glocke a od nich 
zas k Fuhrmann Hentschel a Schluck und JaUy 
u Sudermanna pak od Ehre, Heimat, Mori- 
turi k Johannes, Die drei Reiherfedern a Jo- 
hannisfeuer, Tolik jest jisto, 2e divadlo n£* 
meckS opanoval Hauptmann ; Sudermann sice 
hned svf m prvnim dramatem nastoupil drihu 
vit^znou po vSech divadlech n^meck^ch i ci- 
zfch, kdeito Hauptmann se sv^m musil se 
utSci na berlinskou »Freie Buhne« ; ale slava 
Sudermannova bledla ka2d;^m velik^ dspS- 
chem Hauptmannov^m, a dnes jeho premiery 
maji vice raz zdvoi^ilostni: to proto, 2e tak 
docela zabo6il v drdhy jinS, od socidlniho 
milieu a boje proti tradici a konvenienci 
cht^je se nofiti do hloubky ibsenovskS a 
tolstojskS, a pfi tom zatim jenomtdpd; pro- 
d^ldvd novou fasi a tim se nadSen^m ctite- 
Iflm odcizil. Hauptmann naproti tomu jest 
od po^dtku hlubSi a povznisi se v$§; neosl- 
ftuje dramatickou technikou, ale ideou. DA- 
slednijSim ne2 v dramat6 jest Sudermann 
ve sv^ch romdnech (Frau Sorge, Geschwi- 
ster, Kat^ensteg, Es war a j.). Vedle nich ho- 
nosf se doba modemf fadou dramatick^ch 
talentd jin;^ch: Max Halbe (* 1865) s velik^m 
umSnim vystihl kouzlo a tragi^dii mladi dra- 
matem Die Jugend, je2 podnes jest jeho nej- 
lepSi bdsni. Z pozd^jSich dramat (Der Ame- 
rikafahrer^ Lebenswende, Mutter Erde, Das 
tausendjdhrige Reich) tak neodolateln^m do- 
jmem nepflsobi 2ddnS; Lud. Fulda (* 1862) 
dramaty Dds verlorene Paradies a Talisman a 
veselohrami {Das Recht der Frau, Unter vier 
Augen\ osv6dcil nejlSpe svflj dramatick^ ta- 
lent (mimo to: Robinsons Eiland, Jugend' 
freunde, Schlaraffenland a j.); psychologem 
Idsky polosvita jest Arthur Schuitzler 
(♦ 1862), literarni zjev moderni v prav6m 
slova smysle {Anatol, Liebelei, Freiwild); Fe- 
lix Philippi (* 1851) dramatem Das Erbe 
dotkl se choulostiv^ch stranek ovzduSi kruhd 
nejvySSich s dovednosti hardenovskou. Max 
Dreyer (* 1862) podal pendant k Halbeov^ 
»Jugendc dramatem Winterschlaf a SCastn£» 
zcela spravedlivS a pfisobiv6 jeho Probekan- 
didat tepe bezmeznou bezhlavost a iosdctvi 
vSech pseudopaedagogfl, kter^m by mil b^ti 
hlasem v^stra2n^m; O.Ernst sv^m FlachS' 
mann als Er:{ieh§r se ji2 opozdil; Otto Erich 
Hartleben (* 1864) jest dramatikrAit^e/e,Di> 
Er\iehung ^ur Ehe^ Ein Ehrenwort^ Die sittliehe 
Forderung, Der Rosenmontag) a lyrik ; v lyrice 
jest mu vzorem Maupassant (Meine V^rse), jest 
ironikem moderny {Die Geschichte vom abge^ 
rissenen Knopf, Vom gastfreien Pastor); wi- 
slou2enSho dsp6chu docilil Philipp Lang- 
mann (* 1862) socidlnim dramatem Bartel 



NSmecko (mythologie). 



147 



Turaser {Die vier Gtwinner, Gertrud Antless), 
ve SlepSjich Hauptmannov^ch kra^i Ernst 
R o s m e r (Elsa Bernsteino va,  1866 ; Wir Drei, 
Ddmmerung, Kdnigikinder), naturalistick^ jest 
Georg Hirschfeld (♦ 1873; Zu Hause, Die 
Mutter, Agnes Jordan). Z lyrikft modernfch 
nejvice vynikd Detlev von Liliencron 
^* 1844), subjektivni, netenden^ni, z vlast- 
niho nitra derpajici (Adjutantenritte, Gedichte), 
k n6mu pak se druzi Gustav Falke {* 1853), 
Carl Busse f^ 1872), Ludwig Jacobowski 

?1868 ; Leuchtende Tage^ Aus hewegten Stund,), 
icarda Huchova (Ric. Ceconiova, *1864); 
Anna Ritterova (♦1865), Job. Ambrosiu- 
so va (♦ 1854; Gedichte\ Lud. Palmer, Gust 
R e n n e r, Ricbard Scbaukal. Filosofujfci a 
objektivni jest Ferd. Avenarius f* 1856; 
Wandem und Werden, Lebe)^ Carl Spitte- 
ler (* 1845; Schmetterlinge, Balladen); talent 
bdsnick^ s filosofick^m rozbledero spojuje 
Wilhelm BSlschc (♦ 1861; romdn Die Mit- 
tagsgottin), kresbou psychologickou vynik^ 
Walther Siegfried (* 1858) v romdnS um6- 
leck^m Tlno Moralt \Um der Heimat willen, 
fermont), Symbolismus vyzna6uje poesii Job. 
Scblafa {* 1862, viz svrchu), pln^bo touhy 
a velk^ch nadiji modemfho £lov6ka (Friih- 
ling, Sommertod^ Gertrud; zjeho trilogie ro- 
miuov6, je2 m^ vyli^iti »novo£lov£ka« rdzu 
hamletovsk^ho v jeho v^voji, vySel dfl prvnf: 
Das dritte Reich); humor a satira vyzna^uje 
Ottu Jul. Bierbauma (• 1866; Pankra\ius 
Graunier, Stilpe, romdiw tragikomick^), v my- 
stice se ztrici Franz Evers (* 1871), hlou- 
bav^ a symbolick^ jest Richard Dehmel 
(* 1863; EHdsungen, Aber die Liebe, Weib und 
Welt, Lebensbldtter); v prav^m slova smysle 
dekadent, kter^ milule >die hektischen 
schlanken Narzissen, alles, was krank und 
faul und wund«, jest Felix Dormann (Fe- 
lix Biedermann,  1870; Neurotica, Sensatio- 
nen), m^kk^ jest a lyrikou svou pfipomind 
Jacobsena Hugo von Ho fmannsthal(* 1874), 
na jehoi dramata [Der Thor und der Tod, 
Die Hoch^eit der Sobeide) pflsobil D^Annunzio, 
niladov^ Peter Alt enberg (♦ 1862; Wie ich 
es sehe); Stefan George (* 1865) zbasnil ly- 
rickou trilogii Hymnen, Pilgerfahrten, Algabal, 
po ni2 nasledovala druhd Die Bucher der Hir- 
ten und Preisgedichte, der Sagen und Sdnge und 
der hdngenden Gdrten, potom Das Jahr der Seele 
a Der Teppich des Lebens und die Lieder vom 
Traum und Tod, pln^ vnitfniho, zdhadn^ho 2i- 
vota ; ncrvosni a chord jest fantasie Alfr. M o m- 
berta [Tag und Sacht (1894), Der Gluhende 
(1896), Die Schdpfung (1898)]. K modernfi vi- 
defiskd druii se Hugo S a 1 u s (* 1866) sv^mi Ge- 
dickte, Neue Gedichte, Ehefruhling a dramatem 
Susanne. Bylo by uv^sti jeStS leckter6 jm6no, 
ale pfestivdme na t6chto; itak snad dosti jest 
patma aspoii Uiasnd produktivnost doby nej- 
novejSf. Jejich ^znam skute£n^ oceniti bude 
moci teprve stffzlivdjSi, vzdalen^jSi doba 

pfiSti. a^ 4u I I JanKrejm. 

^ Mythologie. 

Prameny, z nich2 ^erpdme v6domost o na- 
boiensk^ch ndzorech germansk^ch, jsou v£t- 



Sinou seversk^; z dzemi n6meck^ho zacho- 
valo se m^nS star^ch zprdv (zprdvy feck, a 
fimsk. autorfl, napisy n£m. vojinfl na valu 
Hadrianov6, iivotopisy prvnfcn v6rozv6st& 
u Germanfl, zikony proti staropohansk;^m 
oby^ejflm, poenitentidfe, za2ehndvaci a kou- 
zeln^ formule v rouSe kfesfansk^m, lidov6 
poddni ze stfedov^ku a novovSk^ atd.). Za 
to v6decK6 baddni o mythologii povSechn6 
germansk6 je hlavni zdsluhou n6meck;^ch 
v6dcd, z nichi prv^ mi'sto zaujfmd Jakub 
Grimm (Deutsche Mythologie, 1835). 

I. Jednota mythick^ch pfedstav u ndrodfi 
germ, neni valni; z pAvodnfho pragerman- 
sk6ho bo2stva *Tiwax u jednotliv^ch kmenfl 
germ, vy vinula se nova bo28tva, v nich2 obrazi 
se ony strdnky ^innosti prabo2stva, kter^ 
die pom6rfi mistnich pfi§ly zvldSti k plat- 
nosti a je2 bdsnici, hlavne severSti, ovijeli 
nejkrasn^jSimi kv6ty umSl^ poesie. U vSech 
germ, ndrodfl shledavame appellativum bo2- 
stviim spole^n^ : masc. gotski gup, sthorno- 
nSm. got, stsev. god (souvisi se skr. hu = 
volati, vz^vati), a fem. gydja. Prabflh, vlddce 
sv£ta, stal se v drsn^m podnebi severnim 
Vddanem (kof. va-vanouti), bohem v£tru; 
sedldk vz^vd a miluje jej podjm^nem ^or, 
Thonar, Freyr, Njord (bfih svStla); Ba- 
vorflm slove Er, Sasflm Saxn6t. Rakou- 
sk;^mi zem^mi 2ene se 8 choti Holke na 
bil6m ofi; jinde je diy^m myslivcem, 2enou- 
cim se za nevSstou (Windsbraut), jinde nd- 
delnikem sboru duchfi a duSf zemfel^ch; je 
tak^ bohem smrti, pfevd2i duSe boiovnikd 
seversk^ch do valhaly a jako bdh vdlky 2ddd 
ob^ti, je2 valkyry (daemoni boje) usmrcuji. 
Je pdnem 2ivota, StSsti, viddcem vStru, jej2 
Islandan vz^vd o pHznivou pohodu k plavbS. 
U bdsnfkd seversk. dochdzi dennS k dobr^- 
mu daemonu Mimirovi pro moudrost; znd 
runy a jejich tajnou sflu, hoji nemoci; ie pfl- 
vodem dam bdsnick^ho, bohem nebe a slunce. 
U jin. kmenA vysk^td se ve variantech ob- 
mSnSn^ch: Baldr, za^dtek, Loki, dokona- 
vatel vseho dobra i zla, chytr^ a Istiv^. ChoC 
Angrbora nosi dzkost, dcera Hel je vldd- 
kyni podsv^tf. 

Jako prabAh, tak i choC jeho zdhy se vv- 
skytuje pod rflzn. jm^ny. Phifmd mrtv6 do 
sv6 ndru^i a 2ertvY za n6. Na jafe odivd 
zemi krdsou. Je bohyni 2en, ochrdnkyni do- 
mdc. krbu, rodiny a sfiatku, jej2 2ehnd po- 
tomstvem. V sev. povSstech vysk^td se mno- 
hem (astiji, v staron^m. pamdtkdch zffdka. 
Ji a Freyovi (v. Freyr), bohu 2ivota ajara, 
kondny slavnostni pruvody, pfi nich2 pfind- 
Seny z lesfl stromy, o2iven6 dobr^mi duchy 
(mdje), a stav^ny v pHbytcich n. u nich. Se- 
vefanflm a DolnonSm. slove Frigg, Frija, 
(isl.) Freya (v. t.), Nertha. Jednak pfici- 
n£nim skaldft na sev., ale jednak i v N^m. 
V lidu samdm doJla rozvStveni v mnoho bo2- 
stev, z nich2 nejzndm^jSf jsou: Hoi da t, 
Frau Holle a Perchta. Sn62£-li, Holda 
stroji si lA2ko; mlha na hordch je koufem 
z jejiho ohn£. Je krdsnd jako Matka-Zem6, 
bil;^ zdvoj jeji vlaje nad luhy, oplodiiuje stro- 



148 



N6mecko (mythologie). 



snovi a oseni. Perchta du§e d6ti zemfel^ch 
Bosf V povStfi, je »Heimchenkdnigin«. MenSi 
bohyn6 Austr6 (Ostern) Id una (v. I dun a), 
v^£n6 mladd strdikvnd zlat^ch jablek, kterd 
bohy uchovivaji v2dy mladd. Z ndpisfl z dob 
f fm. zndm jest jeit6 bfih Requalivaho (temno- 
barv^), bohynS Fulla (plodnd), Hludana, Ne- 
halemnia (pomocni se blilfci), Sandraugida 
(bohatd), Vagdavercustis (oiivujici); jsou to 
as jen hypostase Nerthiny. Boistvdm ^eln^m 
die pf iki. Hm. posv^covdny byly dny: Eris- 
tag, Mittawecha (Tivaz), W6denesdag, 
Thonarstag, Freyatag. Bdsnici vytvoFili 
je§t6 mnoho jin^ch bo2stev, je2 v§ak lidu 
zfistala cizf. — Bozi uctivdni v pfirod^, po- 
zdiji t6i V chrdmfch. Modldm, obrazfim bo2- 
stev, obStovano bud jen symbolicky n. zvi- 
fata, ba druhdy i lid^ jim na test usmrco- 
vani. Ob^tovdno t^2 vStru, skaldm (dosud 
posvdtn^ obn£). Kn£z, gudja^ skand. ku^pi^ 
^udi (pHbuz. s Gott), jest t^2 strdfcem prdva, 
ewartf stanovitel zdkonfl <» esago, Kn£2kv gyd* 
/wrmSly darprorock^. Carod£jkypo2ivafy vd2- 
nosti i opovr2eni, provozujice kouzla na pro- 
sp6ch n. na Skodu £Iov6ka. — O vzniku 8v6ta 
v6filo se, 2e na poddtku byla velkd propast, 
Ginnunrragap; na severu jejim zam2en^ 
Niflheim, na jihu Mtlspellzhcimr, pra* 
men ohn6 a tepla. Setkdnim proudu ze sev. 
a z jihu povstal obr Ymir, jen2 ze sebe 
zplodil obry. Z krve jeho jsou vody, z masa 
zem^, z kosti hory, z vlasu lesy. Bohov^ na- 
Sli dva stromy a dali jim : Odin du$i, Hoenir 
mysHciho ducha, Lodur teplo 2ivotni a sv£- 
2est. Tak povstal dlovSk. Bozi sfdlili v po- 
svatn^ch hajich blaze, v nevinnosti, dokud 
neveSli ve styk s obry a dokud V(5dan ne- 
zpAsobil prvnf vdlku. Sevefan^ dali bohfim 
sidlo Asgard (v. t.), duchfim Alfheimr, obrflm 
Jotunheimar, duSim zemfeHch Nifiheim, bo- 
jovnikflm Valhalu (u bdsnikdv). Pfed pod- 
sv6tim je louka s rfliov. kefi, na stromich 
visi stfevicc pro nebo2tfky. Pfes feku je 
most. — Po dase obrovSti slune^ni a mes. 
vlci daji se v boi s hv6zdami. Zatmi se; 
dern^ kuhout Fjalar zavold do boje. Bozi 
budou pobiti; na zemi uvolni se vSechen 
fad; hv6zdy klesnou do mofe; zem£ se po- 
topf, ale vypluje po dase znovu. Na nebi 
i na zemi nadejde doba lepSf: obnova a 
mir. 

II. Na zemi ob^vali pfivodnfi daemoni, je2 
zahnali lid6 za pomoci bohflv. Daemoni jsou 
personifikace jevfl pffrodnfch a moci 2ivel- 
n;^ch, bytosti obromn6 silou i rozm^ry; maji 
dar hojiti; v hor. N£m. znaji dosud Watz- 
manna v Alpdch, Riibezahla v Krkono- 
Sfch. Daemoni v mythol. germansk^ maji 
oby£ejn6 svou ffsi; 2iji vSak i ve voddch, 
ve skalich, ve stromich a v pov6tfi. V mof i 
2ije obrovsk^ of vodni (Seeross), v stf. 
N6m. krdsnd vodnf panna a ziStn^ vodnik, 
Wassermann,sasky Hakcman, mal^, po- 
tmSSil^, se zelen. zuby. Typem vSem t^mto 
daemondm je Mimir (v. t), slunce, shli2e- 
jici se ve vod£, z ni2 tahne moudrost pro 
Vddana. 



III. Vira V posmrtn^ 2ivot duSe z veSke- 
r6ho nizoru ndbo2ensk^honejhloub£ji utkv^la 

V praddvn^ sv^ podobi v mysli lidu, a £lo- 
v£k nejhou2evnat6ji uchovdvi kultus, oby- 
£eje a zvyky, je2 s nfm souvisi. Dodnes na 
pf. jako za pohansk^ ddvnov^kosti kladou 
se mrtv^m do hrobu v£ci nejobHben£j§i. 
Kulturou ovSem zevn6 obv^ej ten se pozmSnil. 
Dodnes otvird se duSi okno, a smrC ^lovSka 
oznamuje se cel^mu domu. Du$e se pfivo* 
Idvaji, mrtvi se zaklinaji, konaji se pohfebni 
body, jich2 dnSe nebo2tikova jest i!i£astna. 
DuSe bloudi sv^tem, vraci se do b^val^ho 
t£la n. vstupuje do nov6ho. Jako bludicka 
zavddf, plane na hrobfcb n. se sbory duchii 
plyne vzduchem. I jako straSidlo se zjevuje 

V urc^it^ fas na ur£. mist6 (kfi2ovatka, hfbi- 
tov atd.). Du$e i za 2iva opouStivd tSlo; vt£- 
luje se ve strom n. ddastnf se reje duchAv. 
Po smrti usfdli se ve stromech duSc nevinnS 
zabit^ch.Jako mflra Mare, jako Alp, Schratt 
(dosud Schret tele, Schretzlein, Schr&- 
hebin;, Trude klamou a obt62uji flovSka. 

V podob^ zvifeci obchdzi Werwolf (vlko- 
dlak); Bilwis Skodi polim; Haegtesse 
(Hexe, £arod6jka) sfdli v lese pod ocbranou 
vikii; Norny (sudifky) ddvaji 2ivot, dobr^ 
i i\6 £asy , smrt V Alpach v i 1 y (Holz-, Moos- 
fr&ulein, Holz-, Moosweibel, Buschfrau, Loh- 

i'ungfer, v KrkonoSich Riittelweib, v Slesv. 
Trau Elhorn^, krdsn^, litl^ jako lilie, koupaji 
se V paprscich slunefnich. Tanfi za mSsic- 
n^ho svitu, Ukaji mUdce, trestaii zprone- 
v4ru. Pfdimu2fci (Wicht, Zwerg), postavy 
droboufk^, vousati, s husfmi n. kozimi no2- 
kami, s £epi£kou ^Tarnkappe), kterd2 je £ini 
neviditeln^mi, jejichi fee je ozvina skal, 
jsou moudfi a obratni. Maji ohromn6 poklady. 

{sou v^eini kovdfi (nejslavn. Wieland). 
i'anggen, Waldfclnken maji tilo omSen^, duti 
zdda, vlajici vlas, visuta prsa; floviku po- 
mdhaji; tne-Ii se do stromu, v n6m2 bydli, 
krvdci. Sotek, Kobold (kob-walt, kob = 
stdj) ; t^2 H e i n Z-, Polter-, WichtelmAnn- 
chen, Polter-, Rumpel^eist, Hutcben, 
Popanz, Butzemann, fris. Boeseman, angl. 
Poock^ dan. Huspuke, Nisse (asdomdci), po- 
taji V domdcnosti a v femesle pomdhd, ddva 
penize a obili. Na lodi ve sto2dru bydli Kla- 
bautermann (v. t.). V zdp. N6m., v Tyr., 
ve V^ch. Prusich jsou Alrunen, ohnivi 
draci (ve stfedov.), stfidnice za ddbla. Vod- 
nim elmm mnoho a rddo se obStovalo. Divky 
dosud ovSnfuji studdnky a prameny; v nich 
zvfdaji svou budoucnost; z nich b^fe se 

V urc. doby posvdtnd voda; nehty ostfihuji 
se do f eky, aby byl £lov6k cel^ rok bcz bo- 
lesti. Ve voddch sidli Nix (fern, i masc.) ru- 
salky (Mervip, WasserfrAulein, Sce- 
jungfer) a Nickelmann. 

Literatura: L. Uhland, Schriften zur Ge- 
schichte der Dicbtung und Sage. Bd. VI., 
VII. (Stutgart, 1868); J. Grimm, Deutsche My. 
thologie. 3 Bde., 4. vyd. p6di E. H. Meyera 
(Berlin, 1876— 78); K. Simrock, Handbuch d. 
deutsch. Mythologie, Bonn, 1887 (6. vyd.); 
A. Holtzmann, Deutsche Myth., herausgeg. 



Nimecko (filosofie). 



149 



V. A. Holder (Lip., 1874); H. Petersen, tjber 
d. Gottesdienst und den Gdtterglauben des 
Nordens w^hrend der Heldenzeit, autor. pfe- 
klad do n6ma. od M. Riesa (1882) ; W. Mann- 
hardt, Mythol. Forschungen, aus dem Nach- 
lasse herausgegeben v. H. Patzig (Strasburk, 
1884) ; S. Bugge, Studien uber die ^ntstehung 
der nord. GOtter u. Heldensagen, autor. pfe- 
klad n6m. O. Brennera (Mnichov, 1889); K. 
M u 1 1 e n h o f , Deutsche Alterthumskunde, 
Bd. V. (Berlin, 1883—1891); E. H. Meyer. 
Germanische Mythologie (Berlin, 1891); £. 
Mo^k, Mythologie (Paul, Grundr. d. german. 
Philol., IIP, 230 nasi., Strasburk, 1897); Fr. 
Kauffmann, Deutsche Mythologie (Sammlung 
Goschen, Lip., 1898). Emilie Schmut^erovd. 

Filosofie. 

Po^atky filosofie u N^mcfl poutaji se k Al- 
bcrtu Velk^mu (v. Al bert us Magnus), ja- 
koito zdstupci scholastick^ho sm^ru, a k my- 
stiku mistrovi Eckardtovi, niu2i t^ho2 eel- 
kem mySlenkov^ho rdzu, jako u nas byl 
§titn^. 2clky tohoto byli Tauer ze Stras- 
burku a Heinrich Suso z Kostnicc. Eckard- 
tovi i stoupencflm Slo o to« aby uvolnili sm6r 
mySlenkov^ ze scholastick^ semknutosti a 
uvahami sv^mi aby se pfibliiili lidov^mu 
porozum^nf. V dobe reform aC'ni a v pfechodfe 
k ni ukazuje se ji2 smdr pHrodnick^. Nejasn^ 
ovSem poznatky pffrodoslovn^ t6 doby vy- 
pfistSny byly v mysticko-fantastick^ sm6r 
Paracelsem Bombastem (1493—1541). V5e- 
obecn^ mystick^ pudy lidov6 vyhranSny jsou 
u Jakuba BOhma \v. B6hme) [1576—1624] 
V theosofii promiSenou hojnj^mi reflexemi 
astrologick^nai a pfirodnicko-mystick;^mi. Na 
druh^ strand opfcn o filologii ustaluje se 
svjmi nasledky i pro dalSi rozvoj protestan- 
tismu ddleiit^ vliv Aristotelovsk^ Melanch- 
thonem (1497—1560). Prvni skutein6 vfideck^ 
pojeti filosofie jest teprve u Leibnize 
(1646—1716), jen2 na podstati dogmatickd 
rozvidi pluralistickou soustavu a prohlou- 
bdvd pfirodnick^ pomysl atomu v monadu. 
Ethiku zfetelem pfirozen^ho prava podnikaji 
a pravni filosofii stvofuji Sam. v. Pu fen- 
dor f (1632—94) a Christian Thomasius 
(1655 — 1728). MySlenky Leibnizovy uvedl 
s naal^mi pozminami Christ., Wolff (1679 
a2 1754) V u^ebnou soustavu, pf istupnou §kol- 
sk^mu poddni. Dogmatick^ tento smSr opa- 
noval V N-ku zplna a2 do Kanta, i eklekti- 
cismus pov6stn^ osv^tov^ filosofie n6meck6 
{ Popular philosophie) k nSmu upina, zt patrny 
jsou v n£m t^2 vlivy anglick^ a francouzske. 
Osv^tn^mi tendencemi filosofii podlo2en^mi 
pi^cncseno zde filosofovdni z tlvah theoreti- 
sujicich na pole d&leiitosti individualistnich: 
pi^edsudky ndbo2ensk6 a pov6ra majf b^ti 
shlazov^ny a platiti md viude po2adavek jas- 
n^ho poznini rozumov^ho. V fadu tSchto 
myslitelft ndle2i Reimarus, Mendelssohn, Ni- 
kolai, Garve, Tetens a hlavnfi Lessing. Vy- 
stoupcnim Im. Kanta (v. t.) pfivedena novd 
hiediska poznatkovd, kter^mi se nadobro 
m^ni hodnotn^ ocen6ni filosofie dfiv^jSi: theo- 



rie cht^jici dosp^ti absolutniho pozndnf pro- 
hldSeny za troufalost rozumu a sofistick^ 
mam. Metafysika, je2 na pfiSt6 jako v6da 
mo2nou ma b^ti, vymezena Kantem jako sou- 
bor naSich pojmfl a priori a »v6c o sobd« 
(das Ding an sich), kteri poddva litku na- 
lemu pozninf, prohldiena za nepoznatelnu 
£ili jinak: pozndvini jest obmezeno jen na 
zkusenost; principy pozndni jsou jin^ ne2 
principy redlnc^. Kritiku rozumu Kantem za* 
hdjenou bezprostf edn6 ddle vedli mezi jin^mi 
Reinhold (f 1823), Fr. Schiller (f 1805), Fr. 
H. Jacobi (f 1819), Krug (f 1842) a Jak. Fr. 
Fries (f 1843), tento ve smyslu anthropolo- 

S'cko-psychologick^m; k ocipflrcfim ndleieji 
erder (v. t.), a Gottlob E. Schulze (Aene- 
sidemus). Postup od Kanta stal se z pomyslu 
»vSci o sob6«. Produkuje-li pozndvaci mo- 
hutnost formy zkuSenosti a apriorn6 kate- 
gorie, proc by nemohla produkovati i Mtku } 
Snad majf litka i forma jeden zdroj, v jchoi 
prvotni jednoti ob^ jest zahrnuto. Pak te- 
prve mohutnost pozndvaci stane se £ist^m 
rozumem, v n6m2 bude obsaieno vSe impli- 
cite, a princip poznani spadal by tu v jedno 
s principem redlnim. Tak si upravil Joh. 
Gottlieb Fichte (v. t.) Kantilv problem, pro- 
hldsiv za vSctvorn^ ideov^ princip nepod- 
mfn6n6 a universdlnf, od vSech empirick;^ch 
pf{m6skdv odliiien6 Jd (idealismus subjek- 
tivni). Nejzndmijiif ze stoupencfl jest roman- 
tik Fr. Schlegel (1772—1829). Schelling 
(1775—1854) doplnil v^luin^ tento subjekti- 
vismus kladem objektu, pHrodou Tproto 
idealismus objektivni), ale tak, 2e ob6mu, 
subjektu i objektu, ddvd spl^vati v jedin^ 
podstati svStov6 (filosofie identity). Dflrazera 
na pfirodu polo2en^ra zahdjena na podklad^ 
evolu^nfro t. zv. »naturfilosofie«. Ke stou- 
pencdm ndlelejf Oken, Baader, Krause a j. 
MySIenku Schellingovu v dialektickou me- 
thodu vpravil a zavfrd pomyslem absolut- 
niho ducha Hegel (v. t.), polo2iv oproti 
aesthetisujfci metafysice Schellingovfi vice 
djiraz na logismus absolutna. Z detn^ho stou- 
penectva Skoly Hegelovy, kterd s po^dtku 
vdbila zddnlivou hotovosti, brzy vlak na pod- 
ndt pomyslfi theologick^ch rozbihala sesm^ry 
zcela protichfidn^mi a dosp^Ia a2 k materia- 
lismu, nejzndmSjsi jsou Bruno, Bauer, Feuer- 
bach, Strauss, Rosenkranz, Erdmann, Lassale, 
Marx, Carl Ludw. Michelet, k opponentAm 
ndle2i Trendelenburg, z katolick^ strany 
Ant. Gunthcr a j. Proti zpflsobu, vyvozovati 
v§e z jedin^ho principu, kter^ zpfisob byl 
V prv^ tfetinS XIX. stol. tak v^znamn^ pro 
n^m. filosofii, stoji Herbart (v. t.) na sta- 
novisku monadistick^ho pluralismu, s 6etn^m 
stoupenstvem jmenoviti v oboru aesthetiky 
(R. Zimmermann) a psychologic, kterd2 roz- 
vedena v rododu$ev6du (Lazarus a Steinthal). 
Atomismus tolik(^2 ve smysle monadologi- 
ck^m pojimaji Lotze (v. t.) a Fechner 
(v. t.). Proti Hcrbartovi zaklddd Ben eke 
(v. t.) [1798-1854] du§eslovi v^hradnfe na 
empirii sebepozorovdni a stavi na podklad6 
psych ologick^m system (psychologismus). Za 



150 



N£mecko (v^tvarn^ um^ni). 



podstatu 8v£tovou vyhlisil vflli, jako puzenf 
bez konce, Schopenhauer (1788—1860) a 
dospivd k pessimismu, z n£ho2 neni pr^ v^- 
chodu ne2 umrtvovdnim vflle k 2ivotu. (Nej- 
znimSjSi pfivr2enec Julius Frauenst&dt, 
V. t.) O Leibnize, Hegela a Schopenhauera 
se opirA Ed. v. Hartmann (v. Hartmann 
21) svou filosoiii bezvSdom^ho : vflle bez 
idee (Hegelflv vliv) je slepd, idea vSak bez 
vflle jest neschopna sebekladu, uskutednSnf 
vlastnfho, oboji teprve v nediln^ jednotS 
V »bezv£domu« tvofi podklad svita. V no- 
vodob^m hnutf filosonck^m z metafysick;^ch 
pokusflv mo2no jmenovati Wundtflv (* 1832), 

i'en2 pojimi svSt jako fldeln;^ rozvoj ducha, 
«'rohschainmerflv (1821—1893), jeni fantasii 
prohlaSuje za tvflr£f princip svitov^, a Kirch- 
mannflv (1802—1884) realismus. Jinak se pro- 
zrazuie hnuti to jednak ndvratem k star]^m 
smirum Hegelovu, Herbartovu, jednak od- 
porem proti syst^mov^m metafysikdm, na 
misto nichi nastupujf zihady noetick6 hlavnS 
vlivem Kantov^m, kter^ ze sm^rfl dfiv6jSich 
nejmocnSji oiivl v t. zv. Novokantismu 
(v. t.), co2 pflsobilo reak^ni proti nab^hflm 
metafysick^m, jevilo i blahoddrn^ pffm^ vliv 
na v6dy phrodni (Helmholtz) a rozkladnS pfl- 
sobilo na pfirodnick^ materialismus Buchne- 
rflv a j. z let padesdt^ch (Lange, Geschichtc 
des Materialismus). Metafysick^ pokusflm 
te\i tolik^2 positivist^ Laas, Riehl, Jodl, 
Gizycki. V^znamni pro positivistick6 poji- 
mini 6thiky v NSmecku jest spoleinost pro 
6thickou kulturu (srv. £1. M o r a 1 i s t a). Bez- 
ohlednS individualistickou ^thiku hldsal Max 
Stirner (f 1856) Je2 jest u Nietzscheho (v. 
tj potom stupnovdna v pomysl »nad£lov6ka«. 
I^ snahdm kladoudm dflraz na v^znam indi- 
vidua ndle2i tolik^i bdsnfka R. Hamerlinga 
atomistika vflle (Die Atomistik d, Wtllens^ 
1891). Positivismu podobnd snaha jest t zv. 
iilosofie immanentni, jei vychdzejic z Kanta 
chce b^ti jen v^kladem a vMou £ist^ zku- 
Senosti; vdha zde polo2ena na theorii po- 
zndni. Tolik62 za kritick^m zpracovdnim zku- 
$enosti se nese empiriokriticismus (Rich. 
Avenarius). Stanovisko psychologismu zaujf- 
maji z nov£j$ich Brentano, Lipps, Uphues. 
Pilnl p^^e se vSnuje psychologii experimen* 
tilni (revue: »Zeitschrift f. Psychologic und 
Physiologie der Sinnesorgane* v Hamburku 
od r. 1889 a >Schriften der Gesellschaft f. 
£xperimentalpsychologie« v Lips, od r. 1889) 
hlavn£ zdsluhou Wundtovou. Mimo n^ho pra- 
cuji tfm sm^rem Horwicz, Ebbinghaus, Mun- 
sterberg, Ziehen a j. Mezi logiky ndle2i Sig- 
wart, Schrdder, Beno Erdmann a Schmitz- 
Dumont. Sestrany katolick^ p^sti sethomis- 
mus; theologov^ protestantSti se pfikldnSji 
ke Kantovi (RitschI, Lipsius). K nejnov6j- 
iim flkazflm srov. Ueberweg, Gesch. d. Philo- 
soph. d.Neuzeit, 2. sv., 1897, a ph'sIuSn^ 6Unky 
Frant Cady a Fr. Krej6iho v >Cesk^ Myslic, 

1900. .. V , , ^. 

Umenf vytvarn6. 

I. Stavitelstvi viz il. Architektura 
str. 681, 684—685, 689—690. 



II. Sochafstvi n6meck6 po£ini se vy- 
▼inovati za Karlovcfl a Ottonfl z praci um6- 
lecko-prflmyslov^ch. Vedle kovolijectvi p^- 
stuje se hlavnS rezba ze slonov6 kosti, po- 
ne] vice V Por^ni a v dolnim Sasku; nejstarSi 
jist6 nSm. praci toho druhu jsou desky Tuo- 
tilovv (t 911) u sv. Ha via ve Sv^cafich. 

V Xf. a XII. stol. u2fvd se plastiky t^m^f v^- 
hradn£ k v^zdob6 chr^ov^, a sice pfisluii 
vfld£i dloha po cel6 stoleti kovolijectvi, je2 
zvldSt^ V Sasku zastoupeno jest monumental, 
pamdtkami, jak^mi jsou Bernwardflv sloup 

V Hildesheimu z r. 1022 a kovov6 dv^fe d6- 
mu t^ho2 m^sta z r. 1015 ; t6mto podobaji se 
dv6fe d6mu augSpursk6ho, hn^zdensk^ho 
(s v]^jevy sv. VojtScha) a novgorodskdho. 
Kamenn^ plastiky romdnsk^ v keznS, Qued- 
linburku, Goslaru a jinde, jako2 i kolossdlni 
dfevSn^ krucifixy v MnichovS a Norimberce 
nevymaAuji se z primitivni hrubosti; nejdfl- 
le2it£jSim pomnikem kamenn6 plastiky t^to 
ranni doby jest^ velik^ relief na >Extern- 
steinechc ve Vestfdlsku z r. 1115, kdelto 

V Por^ni plasticka v^zdoba skv^l^ch romdn- 
sk^ch chrdmfl zflstavd na stupni napadnS 
nizk^m. — Prvni rozkvSt n£m. plastiky spadd 
do konce romdnsk^ho a do podltku gott- 
ck^ho slohu V XIII. stol., kdy pod nepopf- 
rateln^m vlivem francouzsk^m vznikaji v Hal- 
berstadt^, Wechselburku, Sask^m Freiberku, 
Brun$viku, D£vin£ a zvldStS v Naumburku 
i Bamberku dila vysok^ um$leck6 ceny; co 
do pfirozen^ svg2esti, uSlechtilosti a monu- 
mentdlnosti slohov^ nemohou se tSmto zna- 
menit^m prdcem plastiky vyvinut^ho a po- 
kro^il^ho slohu gotick^ho od konce XIII. a2 
do polovice XV. stol. pro nucenou Ifbeznost 
a konvenciondlnost nikterak rovnati; fran- 
couzsk^ vliv na ddle trvajici zvIdSt^ zjevn^m 
jest na skulpturach hornor^nsk^ch, ve Frei- 
burku V Br., Strasburku a jinde. Pfednf 
misto pfisIuSi bohat^ plastick^ v^zdob^ ko- 
stelfl norimbersk^ch, je2 jsou z velk^ £dsti 
pomnikem zisluh Karla IV. o toto m^sto. 

V ostatnim N-ku zdliba v kovov]^ch a ka- 
menn^ch ndhrobcich a snaha vystihnouti 
podobu zemfel^ho udr2uji um^nf sochafsk^ 
na jist^m stupni femesln^ dovednosti. — 
Ke druh^mu rozkvStu n^meckd plastika do- 
chdzi v 1. 1450 — 1530 pflsobenim fady zna- 
menit^ch mistrfl, kteff v sob£ sloudili ka2d^ 
sv^m zpflsobem femeslnou vySkolenost go- 
tiky pozdni s nov^m duchem renaissance. 
Um^leck^m stfediskem t^to periody jest 
Norimberk, kde vedle Michaela Wohlge- 
mutha jsou cinni zvldStS proslaveni mistfi 
n6meck6ho um6ni fezbdf Vit Stoss (StU'osz, 
dlouhd 16ta v Krakov^ zam6stnan^), kamen- 
nik Adam Kraft a kovolijec Petr Vischer. 
NejrozSifen^jSim a zdrovefl nejvyspSlejSim 
oborem t^to periody jest fezbdfstvi, je2 jak 
technickou virtuositou a hlubok^m produ- 
§evn6nim, tak 6ctnosti a kolossafitou praci, 
na pf. skladacich oltdffl, zastifiuje vSechnu 
ostatni cinnost umSleckou. Rozezndvati Ize 
n^kolik §kol, v nich2 mezi <^etn^mi mistry 
nezndm^ho jm^na nejvice vynikaji oba Syr- 



Nfemecko (vytvarne um^ni). 



151 



« 

linov^ vc Svdbsku, Tylmann Riemenschnei- 
der Y Dolnich Francich, Michael Pacher 

V Tyrolsku a Hans Bruggemann ve Slesviku. 
Plastika kamennd nedosahuje t^to umSleck^ 
v^Se sni2ujic se v kamenick^ch hutfch k pou- 
h^mu femeslu, je2 se stdle jeSt6 pfidriuje 
odumirajici gotiky. — V dobfe vyspfel^ a 
pozdni renaissance v letech 1530^1680 klesa 
n^meckd plastika na nejniiSi stuped sv^ho 
v^voje, blizk^ho i!ipln6mu odumf eni ; posled- 
nimi v^b62ky norimbersk^ Skoly jsou Pan- 
krdc Labendorf a Benedikt Wurzelbauer. N6- 
meck6 dvdry knf2eci t6mdf v^hradni za- 
m6stnivaly mistry cizf, nizozemsk^ a vlaSsk^, 
z nich2 nejzndmejii jsou Adrian de Vries, 
Hubert Gerhard, Pietr de Vitte, Nosseni a 
Alexandr Colin; 30leti vdlka u^inila i t^to 
dinnosti na dobro konec. Kdy2 ke konci 
XVII. a V prvni polovici XVIII. stol. ba- 
rokov^ umSnim se rozproudil ruch novj^, 
tim dilejii, dostavili se op6t domdci mistfi, 
mezi nimi vynikajici um^lci, jako Ondfej 
Schluter v Prusku, Georg Raphael Donner 

V Rakousich, P. Wagner v Bavofich. Vedle 
nich dochdzi zvldlte v katolick^ch zemfch 
hojn^ho zam6stndni nepfehledn^ mno2stvi 
veiice zru^n^ch dekorat^rA, kamennikfl, stu- 
kat^rfi a fezbifA, jejichi stupfiovand rutino- 
vanost a spojeni s nf povrchnost vede za 
Em^D^n]^ch spole£ensk^ch pomSrfl v druh^ 
polovici XVIII. stol. K falostn^mu dpadku 
n£m. um6ni. — Lit. Bode, Geschichte der 
deutschen Kunst, Plastik, 1885. Mja, 

III. Malifstvi n6meck6 vzrfistd za doby 
Karlovcfl na ziklad6 umSni starokfestan- 
sk^ho a cdstecn^ i byzantinsk^ho, pfi £em2 
nepatrn^ jinak um61eck6 po^dtky germansk^ 
pfispivaji k rizovit^mu vytvdfenf ornamen- 
tiky; hojn6 doklady poskytuji miniatury 
(v. t.), kter6 po cel^ stfedov6k co do po^tu 
i v^znamu zdstdvaji nejdflle2it6j$imi pamdt- 
kami n£m. malifstvi. Z ndstSnn^ch maleb, 
podl^hajicich mnohem £ast£ji zkaze, zacho- 
vala se jako nejstarSi z konce X. stol. mo- 
numentdlni v^zdoba chramu v Oberzell na 
ostrovS Reicnenau, je2 jevi pfimou sou vis- 
lost se soudob^m malifstvim italsk^m. PA- 
sobenfm vzkv^tajicfho umSnf francouzskdho 
ustoupil ve XII. stol. latinsk^ clement vitSi 
samostatnosti ; velikolep6 zmohutn6ni ro- 
m^nsk^ architektury zvldit^ pfisp61o k roz- 
kv^tu nist^nn^ho malifstvi, nebof 2idn^ 
romdnsk^ kostel nepostrddal malovan^ v^- 
zdoby, rozsdhl^ch cyklfl biblick^ch. Po^et 
zacbovan^ch pamatek jest vSak pom6rn£ 
Dcpatrn]^ ; nejdAle2it^jSi jsou v Por^ni, Sasku 
a Vestfdlsku: ve Schwarzrheindorfu u Bonnu 
z let 1151 — 1156, V kapitulni sini brauwei- 
lerak^, u sv. Gereona v KolinS, v d<Sm6 
mAnstersk^m a brunSvick^m; z jihon^me- 
ck'^ch jsou nejznamenit^ii v jepti$sk6m kAru 
v Kerce (Korutany). Tyto ndstenn^ malby 
romdnsk^ho slohu provad6ny jsou vesm6s 
pon^kud femeslnicky, nelze jim vSak uph'ti 
vd2n6ho dojmu a slohov6 pfisnosti. Z pfe- 
^etnfch kdysi malovan^ch stropA rom. ko- 
stclA zbyly v N-ku jedin^ dva: v Zillis v Gri- 



sonsku ze za£. XII. stol. a zvldSti znamenit^ 
u sv. Michala v Hildesheim^ z konce XII. st. 
Tabulov^ malifstvi nebylo v N-ku za trvdni 
rom. slohu valnS pSstovdno, pon£vad2 die 
starokfesfansk^ho zvyku stavSly se na oltdfe 
a2 do XI. stol. jen kfi2, svicny a relikvidfe. 
Teprve kdy2 v^zdoba oltdfA drahocenn^mi 
kovov^mi deskami doSla velik^ obliby, sahlo 
se tam, kde nebylo dostate^n^ch prostfedkfl, 
k levn^jSim deskdm s malbami na dfcv^. 
NejstarSimi takov^mi tabulovj^mi obrazy jsou 
dv6 antipendia z konce XII. stol. v Soestu 
a V museu berlfnsk^m. — Za panovdni goti- 
ck^ho slohu ndstinni malba nemohla se 
ndle2it6 vyvinouti; nebof dim dAsledn^ji 
se vytvdfil architektonick^ system, tfm m6n€ 
mfsta posk3^ovala slohovS vysp^ld budova 
goticki Tozsihlfm malbim. Plochy st6n ustu- 
puji ohromn^m oknAm, na kterd se pfe- 
ndsejf malovan6 v^jevy biblick^, a sklo- 
malba pfejimd proto v(id£i Alohu v monu- 
mental mm malifstvi gotick^m. Zbytky nd- 
st^nn^ch maleb jsou sice dosti £etn^, ale 
milo v^znamn^, jsouce v6tlinou pracemi 
menSich mistrA ve venkovsk^ch kostelich; 
pokrok nad romdnsk^mi malbami jevi se 

V nich nepatrn^. Koncem XIV. stol. mno2i 
se t6i pamdtky sv^tsk^, na pf. na zdmku 
Runkelstein6 v Tyrolsku. — Rozhodujfcim 
pro dalSi v^voj jest tabulov^ malifstvi, kter6 
se vSak v N-ku domdhd um£leck6 v^Se teprv 
o pAl stoleti pozd6ii ne2 v Cechdch. Hlavnf 
stf ediska povstdvaji ve Francfch a v Por^f. 

V Norimberce za rozkv^tu zpfisobendho 
Karlem IV. vyniki, na za£. XV. stol. malif- 
skd Skola, jeji2 hlavnim dilem jest Imhofflv 
oltdf u sv. Vavfince. JeSt6 proslaveniiSi je 
Skola kolfnskd, kteri ji2 v druh6 polovici 
XIV. stol. vykdzati se mflle znamenit^m 
mistrem Vil^mem a v pol. XV. stol. St6pd- 
nem Lochnerem. Od t^ doby n6me£ti mistfi 
po^inaji nab^vati ur£it^ um^leck^ tvifnosti. 

V dolnor^nsk^ $kole vynikd fada mistrfl 
nezndm^ch sice jmen, ale um^lecky vclice 
rdzovit^ch, pfi nich2 mocn^ vliv sousedniho 
umSni nizozemsk^ho jest zvld§t£ patrn^; 
takov^mi jsou: mistr mnichovsk^ho 2ivota 
Panny Marie, mistr lyversbersk^ paSije a j. 

V elsask^m Kolmaru (^inn^ jest jedin^ nS- 
meck^ mistr XV. stol., jeni nabyl sv6tov^ho 
jm^na, Martin Schongauer; k n^mu dru2i se 

V Ulm6 Hans Schuchlin a Bartolme Zeitblom, 

V Nordlinkdch Friedrich Herlin, v AugS- 
purce Hans Holbein st., v Norimberce Mi- 
chal Wohlgemuth. Tdmito mistry uvedeno 
nSmeck^ malifstvi do novj^ch drah renais- 
san<^niho slohu, iimi posavadni femeslo po- 
vzneseno na svobodni um£ni. Nemdlo k to- 
mu pfisp^l rozkvSt grafick^ho umSni', m^di- 
ryjectvi adfcvorytu. StaronSmeck6 malif- 
stvi vrcholi V Albrechtu DArerovi (v. t.), 
jim2 ndrodni rdzovitost nSmeckd dochdzi ve 
v^tvarn^m um£ni nejmohutnSjSiho v^razu. 
K jeho soudruhAm a pomocnikAm ndle2eji 
Hans Springinklee, H. L. Sch&ufelin, Hans 
Sues von Kulmbach, Georg Penz, bratfi Hans 
Sebald a Bartel Behamov^; DurerAv vliv 



152 



Nfimecko (v^tvarni umSni). 



nezfistal vSak obmezen na norimberskou 
Skolu, nfbti rozSffil se zdhy po ce\6m N-ku, 
k £emu zvlalt^ pf ispSly jeho znamenit^ m6di- 
rytiny a dfevofezby; vlivu toho nezapiraji 
Albrecht Altorfer v 6.ezn^, Heinr. Altie- 
grever (v. t.) v Soestu, Lucas Cranach 
fy. t.) V Sasku, Hans Baldung Gruen, Mathias 
GrQncwald v Elsasku, Martin Schaffner v Ul- 
m^, Bernhard Striegel, Christoph Amberger, 
Barthel Bruyn; £etni z t£chto mistrA, ktefi 
se oddali ponejvice ryjectvi, shrnuji se v sku- 
pinu »kleinmeistrfl<. Na norimbersk^ dkole 
ip\nh nezivisl^ je posledni a vedle Durera 
nejvStSi um61ec t^to periody, Hans Hol- 
bein ml. (v. t.). — Po dob6 tfichto velik^ch 
mistrA nastdvd v druh6 pol. XVI. stol. Apa 
dek temfef dv6 st6 let trvajici. NfektcH malif i 
a hlavn6 ryjci, jako Jost Amann, Tobias Stim- 
mer, Virgil Solis, Lautensack a j., obmezuji 
se na ^innost vice um61ecko-prAmyslovou, 
vytknutou starSimi »kleinmeistry«, jichi ne- 
dosahuji ani z daleka. Valna v^tSina odddvd 
se vSak m6dnimu napodobovdni italsk^ch 
a nfzozemsk^ch mistr&v. V Italii, hlavn^ 
V tiimh a V Benatkdch, prod61ali $kolu svou 
Christoph Schwarz, Jan van Acken, Josef 
Heinz a Jan Rottenhammcr; jedin^ prav^ 
um^lec jest Adam Elzheimcr (v. t.). Die 
pfikladu cizich mistrfi pozvedli se i nSmecti 
malifi ze skromn^ho postavenf sv^ch pfed- 
chfldcA k v£t§i vd2nosti a cti; avsak umcni 
jejich klesalo vie a vice v manirismu, virtuo- 
sity a akademickosti. Kni2eci dvory n6meck^, 
kter6 sice neskrblily hojnou pHzni umendm, 
povolivaly v£t§inou sily cizi, jako Nizozcmce 
Bartolomea Spran^ra, Jiriho Hufnagela, Fried- 
richa Lustrise a j. V stcjn^ zdvislosti zfi- 
stdvi t^ch n^kolik n^meck^ch maliffi, ktefi 
provozuji sv6 umdnf v XVII. stol. a z nichi 
oandrart zfskal si zdsluhy spiSe jako um6I. 
spisovatel, kdeito Ovens, Paudiss a Will- 
mann jsou pfim^mi nebo nepffm^mi iiky 
Rembrandtov^mi ; v Italii vzd^lali se malif 
bitev Rugendas a malifi zvifat Roos a Ruth- 
art. Cizack^ elementy rozmlhaji se jeSt^ 
vice V baroknim um6ni XVIII. stol. V pro- 
testantsk^ch krajich pfevlddd francouzskd 
m6da; na nov6 akademic um6ni, zalo2en^ 
die vzoru pah'2sk^ho, povoldvaji se Fran- 
couzov^, jako Louis Sylvestre do Draidan 
a Antoine Pesnc do Berlina. V katolick^m 
Bavorsku a v Rakousich italsk^ klenbov^ 
fresko slavf prav^ triumfy; s povolanjmi 
Vlachy, mezi nimii pfednfm je jesuita Pozzo, 
zivodi £etni mistfi domdci, pravi virtuosovd 
monumentdlni dekorace, jako Rottmaycr, 
Troger, Unterberger, Daniel Gran, Mart, Job. 
Schmidt, Maulpertsch a m. j. Ani v ostat- 
nich oborech nenedostivalo se dovcdn^ch 
mistrfl, z nichf nejzajfmav^jSi jsou por- 
traitist^ B. Denner a Anton Graff, malif 
zvifat Ridinger, v$estrann^ Dietrich a zna- 
menit^ illustrator Chodowiccki (v. t.). 
Ale velik^ho ducha mezi nimi ncni; vA- 
bee n^meckd malifstvi v druh6 polovici 
XVITI. stol. pozbyva iivotni si'ly. Touha po 
Italii stupftuje se kaid^m rokem, lam vznika 



pozvolna kolonie nSmcck^ch umilcfl, z nich£ 
nejlcpSi jest Anton Raphael Mengs (v. t.), 
zakladatel nSmeck^ho klassicismu. — Jani- 
tschek, Geschichte der deutschen Kunst^ 
Malerei, 1890. Mfja, 

Na poddtku XIX. stol. um^nf n^meckd 
obrodilo se studiem um^ni klassick^ch na* 
rodfl, t^m2 pochodem, ale jin^mi formami 
ne2 um6ni francouzsk^. VScchna tfi sester- 
skd umSni §la tu ruku v ruce. 

V architektufe chopil se nov^ch nazortk 
$fastnou rukou Schinkel. Jeho £innost dala^ 
architektufe berlinsk6 z prvnich tfi desitileti 
osobit^ raz. V klassicismu jeho bylo vie in- 
dividualnosti a jddra nc2 v antikisujicim zpfl- 
sobu Leona Kleuze, kter^ za krdle Ludvika 
postavil V Mnichov^ a jinde v Bavorsku 
£etn<5 budovy, voln6 interpretace architck- 
tury feck^ i pfim6 imitace chrdmA. V dru- 
h6m a tfetim desitileti stoleti vnesen nov^ 
proud t^2 do um6ni stavitelsk^ho roman- 
tismem, kter^ jakolto odlesk soudobeho 
hnuti literarniho vznitil nabo2enskou horli- 
vost a historism ndrodniho sm6ru. Studo- 
valy se domdcf pamdtky stavitclsk^, restau- 
ra^ni price na d6mc kolinsk^m vzbudily 
horovani pro sloh gotick^, kter^ z nizna- 
losti jeho francouzsk^ho pflvodu pokladan 
za nejvlastnejSi v^raz nSmeckdho ducha. 
Tyto tendence, nesouci se za obrozenim stfe- 
dov^k^ch slohft, spojeny jsou se jme^nem 
Zwirnera, Hiibsche, mnichovsk^ho G&rt- 
I nera a j. K pozoruhodn^m v^sledkdm do- 
chazeli i n^ktefi z t£ch, kdo jako Eisen- 
lohr sna2ili se zpracovati a pfizpAsobovati 
prvky gotick^ neb romansk^ zpflsobcm sa- 
mostatn^m. PozdSji soustfedilo se p^stovdni 
; gotiky zvlaStfi ve Vidni — £eho2 vyhceni 
ovSem jest mimo obor tohoto pfehlcdu. Na 
' sklonku let dtyficit^ch nastal^ vystfizliv^ni 
I z horovini romantick^ch, jejichi namnoze 
I reakciondfsk^ duch pfic^il se hnuti nov^mu» 
pfi tom pak zvolna i hlubii vnikani v pod- 
statu stfedovSk^ho stavitelstvi, pfivad^jici 
k v6domi planost napodobovdni jeho, pfi- 
pravily pfldu k studiu renaissance. Die 
ndlady doby, podle mistnich tradici a die 
podnetu dandho vynikajicimi individualitami, 
pfipind se studium to k rAzn^m fasim re- 
naissance V tfistalet^m jejim v^voji. Geni* 
dlni Semper je pfednim a 6eln^m pestite- 
lem renaissance italsk^ (Dri2d!'any, Curich 
a j.). Po letech sedmdesat^ch, kdy narodni 
vfidomi nSmeck^ dosahuje nejvStSiho roz- 
machu, saha se po ccMm N^ku se zalibou 
zp£t kc vzorAm domaci renaissance. Jejich 
; studium slouii namnoze zdrovefi hluu§imu 
: pochopeni zisad tvofeni architektonick^ho. 
Co v N ku posledni dobou vzniklo ncjvice 
charaktcristick^ho, jsou vefejn^ i soukromd 
budovy, pfi nichf je dbino t62 lokalnich 
I zvlastnosti co do matcridlu a disposicc. Po- 
j kusy stavcb v >novem slohu«, v N-ku ostatn6 
stfizliv^jsi neili ve Vidni, do strucncho li- 
I ccni tohoto, naznacujiciho jen nejhlavnejSi 
fase vyvojc stavitelstvi v N-ku, registrovati 
ji2 nenale2i. 



Nfimecko {yftvarn6 umSni). 



153: 



Zaroveft se stavitelstvim vyvfjelo se so- 
chafstvi. M6I0 v]^hodu, 2e nalezlo hned 
pfi poddtcich sv^ho novov£k6ho v;^voje in- 
dividualitu tak silnou, 2e proudem klassi- 
cismu nedala se strbnouti ke konvenciondl- 
nima napodobeni antiky. Byl to Schadow, 
kterf dovedl tvofiti charakteristickd typy 

V doM, kdy platila jen krdsa, a kter^ poloiil 
zdravf zdklad k sochaFsk6 Skole berlinsk6. 
Po Schadowovi nastoapil tu Rauchem sm£r 
pHbliiujici se k studiu pFirody, a£ ovSem 
idealismus antiky napofdd je heslem ve- 
doucim. Jeho osobnost a u^itelsk^ vliv daly 
skulptttfe severon^meck^ riz muin^ sily, 
ktcrj^ }i pfes stal^ ohled na ladnost a miru 
komposice v (^elnSjiich jejich repraesentan- 
tech nedal upadati v mdfou konvenciondl- 
nost Skola tato m£la t6i svoji skupinu re- 
alist&v, oproti dneSnimu rozsahu pojmu 
ovSem velice krotk^ch a povrchnich. Po- 
kUdan za realistu tak^ Rietschel, v nibmi 
ostatnS kus romantismu zjevnS se zachytilo. 
Tak6 Drake, Kiss a Wolf dovedli, kdyz pt)- 
tfeba kdzala, vn6j§f pravdivosti u^initi v de- 
tailu leckter^ i&stupek. V Drdidknech §li 2dci 
Rietschelovi, mezi nimi Donndoift jeho 
sm^rem dale, kdeito Hahndel a Schilling 
v^hradnSjSf dAraz kladli na lahodu formy. 

V Mnichov6 soustfedila se ^innost sochar- 
skd t^DQ^f v^hradn6 na dekoraci detn^ch 
stavebnfch podnik& krdlem Ludvikem pod- 
porovan^ch. V Schwanthalerovi nalezen 
mistr k likolAm t6m ochotnS a obratnS se 
propflj^ujici. Pod jeho vedenim pracovala 
legie umllcfl, jejich2 jm^na dnes ddvno jsou 
zapomenuta, s dekorativni lehkosti Sablo- 
novit^ vyhovujici bfiin^^m pfedpisflm kom- 
posice. Mnichovsk^ socbafstvi diouho se 
nemohlo vzpamatovati z povrchnosti a ne- 
dostatku vdln^ho pozorovani pfirody. V le- 
tech padesdt^ch a Sedesdt^ch teprv pflso- 
benim Widmanna, dobr^ho portraitisty 
Wagmullera aj. nastal obrat k lepSimu. 

V poslcdnich desitiletich stoletf n6meck^ 
sochafstvi podalo se uditi u Francouzd. Je- 
jich pfikladem probralo se tak6 nSmeck^ 
sochafstvf k 2iv£j§i dikci a malebnSjSimu 
zpdsobu komposice; nejpozoruhodnSjSi pro- 
jevy ndrodniho razu Ize stopovati na 6et- 
n^ch pomnicich, po r. 1870 vznikl^ch. Hlav- 
mm a daleko nejpfednSjdim repraesentantem 
t6to skupiny realist^ je v Berlin6 pdsobici 
Begas. 

Roznaanit^ fase, kter^mi v^tvarna tvflr^i 
schopnost n6meckd b^hem XIX. stoletf vy- 
vijela se v souvislosti s celkovou disposici 
myslf a s ovzduSim v jednotliv^ch stfedis- 
kach, nejzfejm<§ji a nejiipln^ji se obrd2eji 

V malif stvi. Ze prvnim tlumoCnikem snahy, 
na um^ni klassick^m vybudovat obrozeni 
um6ni soudob^ho, byl mezi N6mci abstraktni 
Cars tens, neostalo bez vlivu na dalSi v^voj 
malifstvi nfimeck^ho. Pohrdati technick^mi 
podminkaiiii ti6inku, zanedbdvati studium 
pHrody, pfezirati malifskou hotovost, ostalo 
tu zdsadou ai hluboce do stol. XIX. Car- 
stensovy principy pfevddi Genelli pak 



a2 do let ^tyficdt^ch. Na pfid6 pfipraven^ 
tdmito snahami nebylo by mohlo . zakotviti 
malifstvi n£meck6 trvaleji, kdy by je nebyl 
nadchl nov^ proud citSni, ovlddnuvSi lite- 
raturu, a nov;^ vzmach n^odniho v^domi. 
Toto hnuti romantismu, kter^ v N-ku na s& 
vzalo riz ndbo2ensk6ho horovdni a vlaste- 
necU^ho touieni, doSlo v^razu v dilech ve- 
lik^ skupiny mlad^ch malif A, ktefi vSak sv6 
stfedisko hledali a na§li nikoli na pAdd n£- 
meck^, n^bri v feimi. Individualita Cor- 
nelia na jedn^ stran6 vnddi do malifstvi 
nSmeck^ho hloubavost, poetickou obsainost 
Idtky, rozpfddajici se v duchapln^ pojima- 
n^ch cyklech, Overbeck a celd druiina 
NazarenA mystickou zanfcenost a roman- 
tick^ okruh l^tkov^. VSem je spole6n<§ pfi- 
mykdni se ke vzordm primitivmm, najm^ k mi- 
strAm pfedchdzejicim Raffaela, nedbdnisludia 
pfirody, neschopnost pracovati malbou ole- 
jovou, ale i v malbS freskov^, znova vyna- 
lezen^ skupinou Nazarenfl v 6.im£, stdl^ za- 
pas mezi koncepci bohatou a nitrnS pro- 
cit^nou a nedostate£nost{ zevnich prostfedk& 
v^razu. Cornelius m£l v Mnichov6 pfileiitost 
v^tvory sv(^ obraznosti voln§ rozpfidati na 
velk^cn plochdch ndstSnn^ch — tyto mni- 
chovsk^ malby a pozdSjSi v Campo santo 
berlinsk^m jsou ve sv^ sIo2it6 obsainosti, 
ve tvrd^ a nevytffbend mluvS formov^, ve 
vadach i pfednostech nejvy§§fm v^razem 
onoho hnuti, kter^ v prvnim dcsftileti si 
podrobilo valnou £dsf um^lectva, hnuti, kterd 
ve svd jednostrannosti a v cist^m zdpalu 
zAstane nejv^zna6n6j§im momentem ve v^- 
voji novodob^ho um^ni n6meck^ho. Vnitfnf 
jeho cena vynikne tim vice ze srovnanf 
s programmovou tvorbou 2aka Corneliova, 
Kaulbacha. Romantika literdmg pfibarve- 
nd, sentimentdlni a povidava, naSla na aka- 
demii diisseldorfsk^ i!irodnou pAdu mezi 
um^lci, ktefi vzdaleni jsouce kilobit! narod- 
niho ruchu v mal6 sv^ kolonii fili zivotem 
v}^lu6n^m. Protoie malbd olejov6 vfenovali 
svSdomitou p^ci a hled61i k jak^si lahodS 
barvy, doSly jejich sc^ny z bdsnikA, postavy 
stfedovSk^ch sle^en a sli6n^ch panoSfl, po- 
tom zase motivy biblick^, jako Bendeman- 
novi truchlici zid^, rdzn^ v^ievy plactivd a 
pohnutliv^, nadSen^ho pfijeti u vrstevnikft. 
Na vd2n6j§{ notu uhodil tu Slezan Lessing 
sv^mi obrazy historick^mi (t^2 z vdlek hu- 
sitsk^^ch) a po n£m fada jin^ch, tlumo^icich 
latky derpan^ z minulosti. Vedle Skol tihnou- 
cich vice m^nfi k malbfe t. zv. velk^ho slohu 
naSlo se porAznu nSkolik malifd, ktefi se- 
stoupili mezi lid a dostupn^mi jim pro- 
stfedky zachycovali sc^ny z jeho 2ivota. Na- 
le2eji sem vojenSti malifi rodiny Ad am A, 
genrist^ mnichovSti s dobromysln^m humo- 
rem neb romantickou sentiincntdlnosti ma- 
lujici sedlaky a malom^Staky (Biirkel^ 
Spitz w eg a j. v.), o n6co pozdfeji v Bcrline 
Meyerhcim. V Diisseldorfu kolem Krausa 
a Vautiera pak celd §kola genristfl, malujici 
s novellistick^m pfibarvenira. Pozndnim ko- 
loristick^ch snah a technick^ wtfibenosti 



154 



N6mecko (hudba). 



bel^ick^ch a francouzsk^ch romantikA vzeilo 
konecnS y N-ku pfesvfedceni o nevyspfelosti 
a chatrnosti vlastniho $kolovani odborn^ho. 
Nastalo hromadn^ putovani do Antverp a 
do Pah'ie. 2ddn^ z t6ch, kdo2 odtamtud se 
vrdtili, neostal beze stop n£kter6 z velk^ch 
individualit umSleck^ch, ke kter^m se tarn 
pfimkl. Feuerbacn, Schrader, Gustav 
Richte|r a j. v letech padesdt^ch a Sede- 
sat^ch pokl^ddni za nejv^zna£n£j§i reprae- 
sentanty koloristick^ vytfibenosti nabyt^ 
V Pafiii. V Mnichov6 utvofila se pak kolem 
Pilotyho Skola vie a vice vyhleddvand, 
kterd, V kontrastu se starou Cornelianskou 
Skolou a se sm6rem Kaulbachov^m, hlavni 
dCiraz kladla na zevni prostfedky malifsk^ 
a pokladdna byla za v^znadnou pfedstavitelku 
rcalismu. V Mnichove pod vedenim Pilotyho 
nabyla nov^ho rozmachu tak^ malba histo- 
rickd, sahajfc s oblibou k malovdni velik^ch 
platen. Tradice Pilotvho, zkf iiovan^ s jin^i 
vlivy dobov^mi, vedli tu ddle Hellquist, 
Lindens ch mid t, A. Wagner aj. — Po- 
dobn^ prtibSh jako malba figurdlni m61o kra- 
jinafstvi n£meck6. T6i ono v Prellerovi 
a Rottmannovi m£lo sv^ klassiky; m61o 
svoji periodu romantickou, kde na misto 
linie nastoupilo pflsobeni barvy, kde malo- 
vany s oblibou zHceniny, rozeklan^ partie 
horsk^, m6sidni svit a effekty, boufky; i tu 
realistick<^ nazirdni v DCLsseldorfu Achen- 
bachem st, v Mnichov^ Schleichem zpA- 
sobilo zas obrat a rozSffilo i prohloubilo 
obor malby krajin. — Poslednf ttvrt stoleti 
nimeck^ mali'fstvi prodSUvd obdobn^ pro- 
cess jako malifstvi francouzsk^, k jeho prA- 
kopnick]^m snahdm se pfimykajic. Heslo 
tSsn^ho pfimknutf k pi^irodi a skute^nosti, 
o sob6 jif starSi, dopln^no Asilim po nov^ch 
probl^mech malifsk^ho vystiieni barevn^ch 
dojmflv a sv6teln^ch zjevA. Vedle malifA 
pfitomn^ho iivota, na sam^ nSmeck6 pAdS 
samorostle se vyvinuvSich, jako je Menzel 
a Leibl, je tu velkd skupina z ciziny in- 
spirovan^ch impressionistfl. Prvni zdstupci 
nov^ho sm6ru soustfedili se sprvu t Ber- 
lin6, hlavnS kolem osobnosti Lieberman- 
novy, pozdSji stal se tak^' Mnichov si- 
dlem novotdfuv. Vedle tfech, ktefi se brali 
hlavnim proudem po stopdch Francouzfl a 
k nim2 se pfimkli tak^ mladSi z krajinaffl, 
jc tu arcif fada jednotlivcA, feSicich prin- 
cip dokonal6ho tlumo^eni zjevu barevn^ho 
a svdteln^ho sv^m zpflsobem zcela osobi- 
t^m. Z nich budii tu jmenovin slavn^ por- 
traitista Lenbach. Na sklonku stoleti vzor 
zapadu vnesl tH do N6mecka tendence od- 
chyln^ od realistick^ho nazirdni a tlumo- 
^eni skutc^nosti. Z » novoidealistA « nS- 
raeck]^ch ndktei^i se pfimkli k genialnimu 
ov^caru Boecklinovi. Mnichov stal se zase 
blavnim stfediskem novotdffi, z nich2 ka2- 
d^ spatfuje nejvyS§i cil um6ni v absolutni 
volnosti individualistick^ho nazirani. Ji2 
dfive §el tu takto svou cestou Uhde, li- 
6ici nabo2ensk6 sujety se zvldStnim slou- 
^enim mysticismu a naturalismu. Z vAdcA 



nejmladSich budtei jmenovdni Stuck a 

K linger. .... Td. 

^ Hudba. 

Pocdtky hudby v N-ku dlu2no hledati ji2 
ve stfedov^ku, a to v kldSteHch a Skolach 
zvan^ch S^ngerschulen, spiSe vSak bdsni- 
ck^ch ne2 hudebnich, v nichi hudba vystu- 
povala jen mdlo samostatnS, jakoi jeSte ve 
v£ku XIII. singen a sagen bylo stejndho vf' 
znamu. Znamenit^mi skladateli a theoretiky 
byli Hi Notker Balbulus (f 912). jeden 
z nejlepSich p^stitelAv rhythmick^ch textA, 
je2 byly podkUdiny melodiim halleluja, a 
Franco von Koln ve XII. stoleti, autor 
nejstarSi zndm6 rozpravy o hudb^ mensu- 
rilni, Musica et cantus mensUrabilis; pozd6ji 
Heinrich Isaac (♦ 1450 snad v Praze), kter^ 
dokonce pfed^il tebdejif cizi vzory ve sv^cn 
mdich, motettech a vicehlas^ch pisnich. Nic- 
m6u^ tenkrate hudba n^mecka fidila se ve 
vSem vSudy vzory nizozemsk^mi a italsk^mi, 
tim spiSe, kdy2 nejv^tsi z nizozemsk]^ch hu- 
dcbnikA, Orlandus Lassus, pAsobil v N-ku. 
Z t6 ph'6iny, jako2 i proto, 2e hudba nizo- 
zemskd sv^m kontrapunktem a svou Sirokou 
vdzanosti spiSe odpovidala n^meckemu du- 
chu a n^meck^m potfebam cirkevnim, vice 

V N-ku zdomdcnSla ne2 hudba italski. Re- 
formace upoutala hudbu na chrdm, a zatim 
CO ostatni um^ny iivofily vice nebo m6n£, 
z forem hudebnich zvldstS sv^rdzn^ nSme- 
ck^ chordl a pozd^ji pro potfeby protestan- 
tismu upravend motetto vyvijely se pi^ese 
vSecku svou vdzanost a omezenost v um£- 
leck^ Atvar nad miru rozmanit^. Hudba 
instrumentalni, kterd pfirozen^ mohla se vy- 
vijeti teprvc mnohem pozdSji nei zp6v, ome- 
zovala se pAvodn^ (podobn^ jako i v jin^ch 
zemich) na t. zv. Spielleute, ktefi se sv^mi 
nedokonal^mi ndstroji vedli 2ivot SumaFsk^, 
a teprve v XV. stol. zfizuji se ve m^stech 
hudebni sbory piStcA a hudcA, ktefi dopro- 
vdzeli V kostele zpevy a pf i slavnostech vy- 
stupovali samostatn^, tfeba 2e nemSli je§t£ 
samostatn^ch skladeb, ufivajice n^kolikahla- 
s^ch skladeb vokdlnich, pfi ^eml jednotlivci 
svoje party vSelijak ozdobovali, a toto >di- 
minuirenc a »coloriren« stalo se pak u t^chto 
instrumentalists zvldStnim, s listu provozo- 
van^m um^nim. Za reformace a po ni v6no- 
vdna pozornost varhanam, jakoito hlavnimu 
a jedin^mu ndstroji chrimov^mu, a proto 
protestantsk^ N. severni nejdfive docililo 

V hudb6 jist^ samostatnosti. Od Luthera po- 
dinaje celd fada skladateld pracovala s i&spS- 
chem o hudbS chramov^, a to zejm. Johan- 
nes Eccard (1533—1621, zpfevy vicehlas6), 
Heinrich Schiitz zvan;^ Sagitarius (1586 
a2 1672), jehof vlastni zasluha a historick^ 
v;^znam spo^ivd v tom, 2e zavedl do N-ka 
hudebni vymoienosti Italie, polyfonni um£ni 
skladatelsk^ starSi §koly, jsikoz i dramati- 
ckou hudbu, operu, vyp^stovanou tarn kol. 
r. 1600; pak Sebastian Bach (1685—1750, 
v. t.), z nejvStSich umSlcd hudebnich vAbec 
a nejznamenit^iSi varhanik sv6 doby. Pfes 
omezenost hudebnich forem takto vyp^sto- 



Nfemecko (hudba). 



155 



van^ch docileno pfece nejvStSi umSIeck^ 
svobody, jako2 toho dAkazem Georg Fried- 
rich Handel (1685—1759, v. t.), Hudbu 
operni a orchestrdlnf za^alo nejdfive pSsto- 
vati N. ji2nf, zejm^na Videfi, a to vlivem 
Italian^, ktefi pflsobenim zminSn^bo Schutze 
pronikli asi r. 1630 do N-ka, tak 2e kolem 
r. 1700 opera stala se panujici formou hu- 
debni, pAsobicf i na ostatni hudebni dtvary. 
V$ak pfes r&zn6 pokusy, jako Reinharda 
Keisera (1673— 1739), kter^ napsal pfes 100 
oper, z nich2 n6kter^ dostaly se dokonce 
i do Paf i2e, i pfes opery H^ndelovy opera 
n^meck^ nev3^ovnala se opefe francouzskd 
a italskd, naopak dostaU se do naprost^ zd- 
vislosti na opefe italsk^ tak, 2e i severni 
N. s sebou strhla, a nejlepii skladatel^ t^ 
doby, jako Karl Heinr. Graun (1701—59), 
kril, kapelnik v Berlin^, a Job. Adolf Hasse 
(1699—1783), kapelnik v Drdidanecb, kom- 
ponovali docela italsky. Oba dva pfivedli 
dokonce italskou operu Scarlattiho k neb^- 
vaM vjii a oblib6, tak ie i Bach a Handel 
pfichazeli v zapomenuti, a teprve Gluck za- 
tla^il jeiich opery, tfeba ie Hassova hudba 
palijova do dnes thii se pozornosti. Kterak 
Vlacbov^ a Francouzi v hudb^ instrumen- 
talni vSude uddvali t<5n, toho dflkazem, ie 
fidili vSecky v6tSi kapely n6meck6, ai teprv 
Josef Haydn' (1732—1809, v. t.) zpflsobil ve 
v^ci t6 obrat. Jeho symfonie, kvartetta a so- 
naty, samy o sob6 vynikajici nad instrumen- 
t^lni tvorbu souvSkou, razily slavn6 cestu 
reform^toru opery KriStofu willibaldu Glu- 
ckovi (1714—1787, v. t.) a Wolfgangu Am. 
Mozart ovi (1756—94, v. t.), kter^ pfivedl 
operu po strance hudebni k dokonalosti ne- 
b$val6. Po strdnce zp6vni a dramatick^ za- 
hajuje Mozart stkvSlou fadu n^meck^ch skla- 
datelfiv opernicb, ktefi operu n&meckou cim 
dale tim vice zdokonalovali. Ludvik van 
Beethoven ri770— 1827, v. t.) znadi vflbec 
vrchol um6ni hudebniho skoro ve vsech 
oborech, instrumentalni hudby zejm^na, a 
V jeho symfoniich soustfeduje se vSecben 
v^znam jeho pro hudbu vflbec, n^meckou 
pak zvldSt£. V oboru pisn£ nad jin^ vynikl 
Franz Schubert (1797—1828, v. t.), jehoi 
dila V N-ku zdomdcngla a ndleieji dosud 
k nejstkv£lej$im kv^tflm pisnS nSmeck^; 
jako skladatel symfonii Schubert pfibli2il se 
Beethovenovi mnohem vice nei jeho vrstev- 
nici. Trojice tato, Mozart, Beethoven a Schu- 
bert, ktefi 2ili bezmdla stejnou dobou a v6t- 
Sinou ve Vidni, zna^i klassicismus n^meck^ 
hudby, jen2 pfeddil i lesk severon^meckd 
doby Bachovy, kterd nicm^n6 zAstdvd prvni 
CO do hloubky a vSeobecnosti ; dohromady 
vSak charakterisuji druhou periodu nimeck^ 
hudby a znamenaji neoby£ejn^ rozmach, jiro2 
N. postavilo se v £elo veSker^ho snaieni 
hudebniho um6ni, zatla^ujic zejm^na Vlachy 
dotad dominujici. Odtud a2 po dobv nejno- 
y6jii, ve tfeti sv6 periods, nfimecka hudba 
jest vAd^i, tfeba Ie, vyjma snad Wagnera, 
nemiiie se ji2 honositi individualitami tak 
vjrazn^mi, jak^mi byli Mozart, Beethoven a 



Schubert. TSiisko t6to tfeti periody ncsou- 
stfeduje se tak jako ve pfedeSl^ a poji se 
V ni nejrozmanitSjdi snahy umSleck^. Na 
Schuberta navazuje Robert S ch u m a nn (1810 
a2 1856, V. t.), na Bacha a H&ndela Felix 
Mend elssohn -Bar tholdy (1809 — 1847, 
V. t.). Oba repraesentuji sm6r romantick^, 
kterj^ r. 1820 v nSm. hudb6 byl zahdjen. 
O hudbi dramaticko-divadelni pracuji pak 
se zdarem Karel Maria Weber (1786—1826), 
jeho2 hudba vyznacuje se zvlaSt6 lidov^m, 
nSmeck^m rdzem, umSleckf m taktem a smy- 
slem pro dramatickou tlcinnost, Giacomo 
Meyerbeer (1791—1864), kterj duchaplnS 
dovedl u2iti orchestru, a pfede vSemi Ri- 
chard Wagner (1813—1883, v. t.), tak ie 
opera op6t ocifuje se na vrcholu viech umS- 
leck^ch snah. Pro operu stavi se vSude ndd- 
hernd divadla, opatfend velik^m appardtem 
vielik^ch technick^ch yymo2eno8ti, vefejnost 
zajimd se o ni daleko vice nei o vSecky ostat- 
ni formy hudebni a Richard Wagner snaii 
se nejvice operu emancipovati ode vSech ne- 
n^meckj^ch vlivflv a stop, ba stavi ji na zdkla- 
dy docela nove, bera ku pomoci stejnS mo- 
ment dekorativni jako recitativni a lyrick^ 
ve zpSvu, tdnomalbu v instrumentaci a obec- 
nou zalibu ve staron£meck]^ch povSstech. 
Wagner omezuje pfevahu hudby nad poesii, 
chteje obnoviti jeji platnost tak, jak asi 
tomu bylo v antick^ tragddii, a hledaje pln^ 
i!l£inek hudebniho dramatu jedin^ v jednotn^ 
sou^innosti hudby s poesii. Wagner zna6i 
meznik neraeck^ nudby a jest poslednimje- 
jim velikdnem; v$ecko ostatni v n6m. hudbe 
jest pak vice m^n£ jen dalSim postupem na 
cestdch dfive vytCen^ch. Hudba chrdmova 
omezuje se na skladby menSiho druhu a 
tarn, kde pracuje o formdch rdzu vStSiho 
(m$e, requiem, oratorium), uiivd jich £asto 
jen k U£elAm koncertnim. Vynikaji tu Fried- 
rich Kiel (1821—85), Johannes Brahms 
(* 1833) a zvldStS Franz Liszt (1811—1886, 
V. t.), tak6 z nejvice vynikajicich hudebnikfl 
v^konn^ch. Oratoria stala se skladbami polo 
cirkevnimi, polo sc^nick^mi a celkem a po* 
m£rn£ vyskytuji se zfidka mezi pracemi nS- 
meck]^ch skladatel fi, ktefi radSji volivaji ob- 
liben6j$i Idtky z poesie svStsk^, staronSme- 
ck<^ nebo seversk^, jako Bruch, Brahms, 
Krug a j. V opefe po velk^ch liieln^ch a 
jednotn^ch dilech Wagnerov^ch vyskytuje 
se jen malo pozoruhodn^ho, a Go Id mark 
(* 1830), Kienzl (♦ 1857) a J. maji iisp6ch 
spiSe pfechodn]^ nei trval^. Z ostatnich vy- 
nikaji Nessler, kter^ dovednS uiil moderni 
pisnS; V komickS opefe skladatel^ pracujici 
po vzoru Alb. Lortzinga (1803—51), kter^ 
byl prvni a jedin^ z nSmeck^ch skladatelu, 
jeni po K. Dittersdorfovi (1739—99) s iSspS- 
chem se vSnoval komick^ opefe nSmeck^, 
a to Otto Nicolai (1810—1849) a Herm. 
Gotz (1840—76), jehoi opera Der Wider- 
spenstigen Zdhmung je dnes po Wagnerov^ch 
Meistersingrech nejlepSim v^tvorem ntoe- 
ck^m V oboru komick^ zpSvohry. Za to ope- 
retta vykazuje znacin^ rozmach, a je to op^t 



156 



NSmecko (d^jiny). 



Videfi, ve kter^ >n£meck^ Offenbach* Supp^ 
(* 1820) a Strauss {* 1825) zaklidaji no- 
vou dkolu operettni; pAsobeni jejizdhy zna- 
menati i v N-ku severnim, tak le operetta 
zatlacuje valnou m^rou i vdinou operu. 
Hudba instrumentdlni ustupujic od napodo- 
benin vokdinfch a opernich forem obraci se 
znovu k i&tvarflm osv^d^en^m, jako zejm^na 
symfonifm (Brahms, Ant. Bruckner), a pfibli- 
2uje se tim ke klassicismu Beetnovenovu. 
Brahms vftbec nejvice vynikl i v koncert- 
nich ouverturdch a instrumentdlni hudb£ 
komorni. 

V d6jinach hudby n6meck6 pro nds Ce- 
chy zvld5t6 zajimavo je to, ie pfemnozi 
z pfistitelftv umfini toho v N-ku rodem byli 
z Cech a je$t6 dosud drobna prdce um^fe- 
ckd V N-ku namnoze spo^iva v rukou £e- 
sk^ch, jakol sv6dectvim toho jsou ietn^ v^- 
konn^ sily umSleck^, po N-ku roztrouSen^. 

Z bojn6 literatury o nSmeck^ hudbe dlu2no 
poukazati k cetnjm dil&m biografick^m nS- 
mcck^ch hudebnikAv, zvld§t£ pak uvadimc: 
Keeker, Die Hausmusik in Deutschland im 
XVI., XVII. u. XVIII. Jahrh. (Lips., 1840); 
Winterfeld, Der evangel. Kirchengesang (t., 
1843—1847); Lindner, Die erste stehende 
deutsche Oper (Berlin, 1855); Naumann, 
Deutsche Tondichter von Seb. Bach bis auf 
d. Gegenwart (5. vyd. Berl., 1882); Brendel, 
Gesch. d. Musik in Italien, Deutschand und 
Frankreich (7. vyd. Lips., 1888); H. Kretzsch- 
mer, 0ber den Stand d. Sffentlichen Musik- 
pflege in Deutschland (Lips., 1881). Mimo to 
v kaid^ch dejindch hudby o nfemeck^ hudbfe 
zvlaSt zminka se dim'. 

Dejiny. 

Za star^ho v£ku zndmo bylo N. jm6- 
nem G e r m a n i a, oby vatel6 G e r m a n i. 
Stara Gcrmanie byla vsak rozsahlejSi nei 
N. nynejSf, a tak^ obyvatelstvo nenaleielo 
vesm^s ke kmeni germansk^mu. Prvni, 
ovSem velmi kus6 v6domosti o disti Ger- 
manic pfinesl i^eck;^ kupec Pytheas (v. 
t.) z Massilie (ok. r. 350 pf. Kr.) ze sv6 
cesty k bfehftm Severniho mofe. Koncem 
II. stol. pf. Kr. bylo se ^imanAm brdniti 
proti najezdu dvou severonemeck^ch kmenfl; 
jsou toCimbrov^ aTeutoni^r. 113—102 
pi^. Kr.). V I. stol. pf. Kr. Sifeni moci fim- 
sk^ do Gallie a do zemi alpsk^ch vedlo 
k pfim^m stykflm feimanfl s Germanii. Cae- 
sar opanovanim Gallie, pfi nfimi nepfa- 
telsky se srazil s germansk^m ndcelnikem 
Ariovistem, polinul hranice panstvi ffm- 
sk^ho az k R^nu, tedy k sam^m hranicim 
Germanic. V jeho dile »0 vilce gallsk^* 
cteme prvni obSirnSjSi zprivy o Germanech. 
Za vlady cis. Augusta (r. 30 pf. Kr. a2 14 
po Kr.) opanovali jeho nevlastm' synovd, Ti- 
berius a Drusus zemg alpsk^ a2 k Dunaji a 
podnikli r. 12 pf. Kr. se strany gallsk^ i od 
zemi alpsk^ch soustavn^ boj o vlastni Ger- 
manii. Lcgie Hmsk6 pronikly a2 k Vesefe a 
k Labi; k utvrzeni nov6ho panstvi zakld- 
ddny cctn(5 tvrze, z nich2 pfedni byla Aliso 



(v. t.) pfi vtoku Elisy do Lippy. AvSak po- 
ra2kou, ji2 legdt Quinctilius Varus (v. t.) 
utrp61 od nacelnika Cheruskfl Arminia 

V Teutobursk6m lese (r. 9 pf. Kr.) nov6 
panstvi zvrdceno i&pln£. V^prava syna Dru- 
sova, Germanika, do vnitra Germanic 
(r. 15—16 po Kr.) nemfela ndsledkfl trval]^ch. 
Hranici panstvi f imsk^ho zAstdval pak zhruba 
na zdpad6 R^n, na jihu Dunaj. Pouze za hor- 
nim R^nem a Dunaj em opanovano koncem 
I. stoleti po Kr. i&zemi zvan^ Agri Decu- 
mates (v. t.). K ochran^ panstvi ffmsk^ho 
zbudovdn tu proslul^ ndsep (limes). Na lev^m 
bfehu R^na kiman^ utvofili dv^ provincie» 
Germanii superior (v. t.)a2 k i&sti Nahy^ 
a Germanii inferior, je2 pfi listi R^na 
sahala tH na prav^ bfeh t^to feky; ale pro- 
vincie ty nale2ely zem^pisne vlastn6 ke 
GaUii. Cetna, pozdiji kvetouci m^sta v tSchto 
kondinach (Kolin, Mohuc^, Sp^r, Strasburk, 
Koblenc a j.) sahaji pAvodem svj^m do doby 
fimske. 

V III. stol. po Kr. pomSry v Germanii po- 
6'naji se miniti. Jednotliv^ kmeny sdrufuji 
se ve vStSi celky, kter6 pak pfechdzeji 
k i!ltoku proti fiSi 6.imsk6. Pfedni z nich 
jsou: Frankov^ na stfednim a dolnim 
R^n6, Alamani na hor. R^n6 a Dunaji^ 
Frisovc na pobfe2i mofe Severniho, Sa- 
sov6 na dol. Labi a Vesefe, dale na vj- 
chod Durynkov^, Markomani, Lango- 
bardi, Burgundov^ a Gotov^. Ve IV. 
stol. pocind t. zv. velik^ stehovdni nd- 
rodA, jemu2 zipadni fiSe 6.imskd padla za 
ob6t. Na jejim Azemi zalo2ili si fi§e jedno- 
tlivf ze jmenovan^ch nirodA germansk^ch^ 
ktefi bud iipln6, bud z (^asti z p&vodni 
otiiny se vystfihovali. Kmcnov6, ktefi — 
aspon v^tSim dilem — setrvali ve vlastnim 
N-ku a slili se postupem £asu v nynSjSi nd- 
rod n^meck^i jsou pak zejm^na: Na severu 
Frisov^ a Sasov^, ve stfedu Frankov6 a Du- 
rynkov^, na jihu Alamani a Bavofi. V^chodn6 
od nich byla sidla narodA slovansk^ch, ktefi 

V dobS stdhovdni ndrodfl posunuli se po- 
zvolna a2 k Labi a Sdle a do v^chodnich 
zemi alpsk]^ch. Pfedni z fedenjch kmenfi 
byli Frankove, ktefi opanovali Gallii a tarn 
zaloiili mocnou fiSi. Koncem V. stoleti pfi- 
jali pod kralem Chlodvikem (v. t.) kfc- 
sfanstvi. 6.iSi Franck6 musili se zahy pod- 
dati t^z Alamani, Durynkov^, Bavofi a Fri- 
sov^. Pod zdStitou file Franck6 Sifilo se 
kfesfanstvi do vnitra N-ka. Ze zna£n6ho po- 
ctu missionafd, ktefi jednotliv^m kmen&m 
hlasali kfesfanstvi, nejdAle2it£j§f jest Anglo- 
sas Vinfrid-Bonifacius Tv. Bonifdc 1), 
pfedni apoStol Nfimcflv a tvurce cirkevniho 
zfizeni nfimeck^ho, jeho2 vrcholem bylo arci- 
biskupstvi v Mohuci zalo2en6 r. 745. Mocn^ 
kral franck^ a od r. 800 cisaf fimsk^ Karel 
Velik^ (768— 814, v. t.) podrobil si po kru- 
t]^ch valkach a ke kfesfanstvi pfivedl tak^ 
Sasy, ostatni pak kmeny n&meck^ uvedl 

V tuiSi jednotu s fiSi Franckou. Kmenovi v<5- 
vodov^ odstranfeni a vSude provedeno pra- 
videln6 rozdSleni na hrabstvi. iJzerai pfi hra- 



NSmecko (dejiny). 



157 



nicich a v krajich nedostate£n§ podroben^ch 
m6ia zvlaStni zh'zeni a slula marky (yiz 
Marka 2). Tak dostalo se N-ku — v rdmci 
ovSem H5e Franck^ — pevn6 drkevni i stitni 
or^anisace. Jednota fiSe Franck6 v$ak ne- 
trvala dlouho. }\i r. 843 rozdelili se tfi sy- 
nov^ Ludvika Pobo2n^bo (f 840) ve Ver- 
dunu o panstvi otcovo, a v^chodni £as(, 
tedy krajiny nynSj§iho N-ka, obdr2el Lud- 
vik j[v. t. 27), pHjmfm NSmec (f 876). Hra- 
nici jebo panstvi byl na zdp. R]^n, na jehoi 
lev^ro bfebu pfisludely k nSmu jenom Mo- 
huc, Sp^r a Vorms. Po smrti sveho synovce 
LfOthara 11. (869) Ludvik smlouvou Mersen- 
skou (870) nabyl takd £dsti jeho panstvi, zva- 
n^bo po n£m Lotrinskcm, a2 k Mosele, 
Ourth^ a Mdse. Na jibu obsahovalo panstvi 
Ludvikovo je$t£ Rbaetii (sv. 6asf Sv^car) a 
nynijSi rakousk6 zem£ alpsk6 roimo nejjii- 
nijJSiJejicb disf. Na v]^chod6 osobovali si pa- 
novnici frandti od doby Karla Velik^ho vrcbni 
panstvi nad slovansk^mi kmeny v Polabi (viz 
Balti6ti Slovan^) i nad Cechy a Mora- 
vany, jen2e panstvi to bylo velmi vratk6 a 
vedeny proto v tichto kondindch i pozd^ji 
ustavi6a^ boje. V dele cirkevni organisace 
h'se Ludvikovy stdlo t6 doby patero arci- 
biskupfl: mohudsk^, primas fiSe, koUnsk^, 
trevirsk^, hamburskj^ a solnohradsk^. Po 
smrti LudvikovS Hse jeho rozd61ena mezi 
syny Ludvika 11., Karlmanna a Karla 
Tlust^ho, ale Karel Tlust^ brzy sjednotil 
po smrti obou bratfi cel6 panstvi otcovo 
ve sv^ch rukou r. 882. Roku 880 fiSe V^- 
cbodofranckd ziskala i zdpadni Lotrinsko 
a2 k Seld^. Karel Tlust^ uzndn pozdiji ^885) 
za panovnika i v Hii Zapadofranckd a ziskal 
t^l korunu cisafskou, takie sjednotil celou 
fiii Karla Vel. ve sv^ch rukou ; ale byl mu2 
slab^, kter^ neum£l uhdjiti sv^ch zemi proti 
nepfdtelAm vnSjSim, jmenovite proti loupeii- 
vfm Normanflm, ani proti rozkladn^m iivl&m 
vnitfnim, a byl proto r. 887 svrien. Panstvi 
V fiSi V^cbodofranck6 zmocnil se Amu If, 
syn Karlmannflv, dosud v6voda korutan- 
sk^, mu2 r^n^ a state^n^. Od Normandv 
osvobodil N. vitizstvim nad Dylou (891), 
proti mocn^mu kniieti moravskemu Svato- 
plukovi (v. t.) spojil se s Madary a vypravil 
se tak^ dvakrdt do Italie, kde r. 896 doSel 
korany cisafsk6. Za nezletil6ho jeho syna 
Ludvika IV. Ditetc (899— 911, v. L u d v i k 
29) atihlv fiii velk6 pohromy. K dfivSjSim 
nepfitelflm pfidruiili se divoci Madafi, iteH 
vyvrltivSefiii Svatoplukovu, podnikali zhoub- 
n^ vpddy do viech kondin N-ka. UvnitlP jed- 
nota fise se uvolnila; v ie\o jednotlivj^ch 
b^aHch kmenfl (Sasfi, Frankil, Alamand i, 
Sviba, Bavorfl, pak i v Lotrinsku) vstupuji 
za slabosti tkstf edni vlddy znovu d^didni v^- 
vodovi. 

Ludvikem IV. vymfel rod Karlovcftv, a 
viechny kmeny, mimo Lotrinky, zvolily si, 
nedbajice KarlovcA zdpadofranck^ch, no- 
v^ho panovnika v osob^ Konrada, v^vody 
franck^ho. Konrad sa pomoci vySSiho du- 
chovenstva pokouiel se odstraniti v^vody a 



obnoviti krdlovskou moc v pfivodnim roz- 
sahu, ale bez v^sledku. Po smrti KonradovS 
zvolcn od Frankftv a SasQ za kr^le v^voda 
sask^ Jindf ich (919—936, v. t.), kterj brzy 
doSel uzndni tH od ostatnich kmenfi. Tim 
prvenstvi v fiSi pfeSlo na kmen sask^, a 
byla-li ji2 smrti Ludvika Dit^te pfetriena 
slabi pdska jedn^ dynastie, je2 dosud udr2o- 
vala jak^si v6domi pflvodni jednoty fiSe >Za- 
padofranckd« s fiil »V^chodofranckou<, to2 
v6dom( to pfestalo nyni tipln6. Z fi5e V^- 
chodofranck^ st^vd se fideN^meckd. Jin- 
dfich vzdal se marn^ snaby odstraniti kme- 
nov^ v^vody, ale um^l je aspofi do t^ miry 
podi^fditi korung, 2e mohl zase rdzniji vy- 
stupovati na venek. Pfipojil op6t k fiSi ve- 
vodstvi Lotrinsko (925), uvedl v tuiii zivis- 
lost polabsk^ Slovany a kniiete desk^ho 
(928—929), porazil r. 933 rozhodn^ Madary, 
ano pom^dlel i na v^pravu do Italie. Sv^mu 
synu Otovi I. zabezpedil ndstupnictvi tim, 2e 
jej dal voliti ji2 za sv^ho iivota. Pfikladu 
toho ndsledovali vSichni pozdSjSi panovnici, 
timi vznikaly jednotliv6 dynastie na trfin6 
n£meck6m, a£ jinak N. zflstalo vidy Hsi vo- 
lebni. Ota I. (936—973, v. L) byl z,nejzna- 
menit^jSich panovnikii n^meck^ch. l^stredni 
moc krdlovskou zv^Sil tim, 2e v6vodstvi udilel 
jen osobdm sob£ oddan^m a v^vodflm po- 
stavil po bok i!ifedniky krilovsk^, falc- 
krabi (v. t). Tak^ duchovenstvo bylo J emu 
i jeho ndstupcAm dlouho oporou proti 2iv- 
lAm odstfediv^m. V postupu mod n^meck^ 
na venek udinSny velk^ pokroky. Dinsko 
uznalo svrchovanost Otovu. Odpor Polabanfl 
pf emoien a kf esCanstvi i moci n^medc^ ddn 
tu pevn^ podklad zalo2enim £etn^ch biskup- 
stvi (Stargrad, Havelberk, Brandenburk, 2i£, 
MiSefi) a zejm^na r. 968 ardbiskupstvi mag- 
debursk^ho. K dokonal^mu utvrzeni panstvi 
nad Polabim bylo ovSem potfebi je§t^ mno- 
h^ch boj&, je2 trvaji a2 do 2. polo vice XII. 
stol. (v. Balticti Slovan^). Moc Madarfl 
zlomena nadobro vit6zstvim nad Lechem 
(955). Ddle2it^ a sm^rodatn^ pro v$echnu 
dal$i budoucnost byly Otovy v^pravy do 
Italie (951—52, 961—65, 966—72). Na druh^ 
v^pravi opanoval Italii a dal se v &im6 ko- 
runovati na cisafe fimsk6ho. Od t^ doby 
Italie a hodnost cisafski zAstdvd spojena 
s korunou nSmeckou. Ka2d^ ndsledujici nov6 
zvolen^ krdl n^meck^ byl zdrovefi praede- 
stinovan^m krdlem italsk^m a cisafem h'm- 
sk^, ale tituloval se tak a2 do konce stfe- 
dovSku teprve po korunovaci, pro ni2 pod- 
nikal zvlistni >jizduc do Kima. Spojeni mezi 
Italii a N-kem m6lo pouze rdz jak^si perso- 
ndlni unie, tak2e »svatd fi.ide fimski ja- 
zyka n£meck6ho« r. 962 zalo2eni skla- 
dala se ze 2 na 8ob6 nezdvisl^ch celkA. Spo- 
jenim tim t62i§t6 politiky kr^l& n6meck^ch 
na dlouhou dobu pfeneseno do pom6rA ital- 
sk^ch. To ukdzalo se ji2 za Oty II. (976 a2 
983), kter]^ marn£ se pokouSel opanovati od 
6.ekfl kraje dolnoitalsk^ , a jelt^ vice za 
Oty III. (983—1002), blouzniv^ho mladika. 
kter^, kdy2 samostatng ujal se vlddy, po- 



158 N^mecko (ddjiny). 



m^Slel dokonce 6.im u£initi stfediskem sv^ 
file, V nil N. by bylo pouze zemi vedlejSi. 
Za tSchto okolnosti vzmohli se soused^ N-ka, 
Ddnov^ a SIovan6 — zalo2ena zejm^na mocnd 



chovajindficha V. (1106— 1125, v. t.) kon- 
kor ddtem Vormsk^m (1122) v ten smysl, 
2e biskupov^ m^li b^ti sice voleni od sv^ch 
kapitol, ale za pfitomnosti plnomocnika krd- 



H§e Polskd — a uvnitf H§e vzrostla moc lovsk^ho, a nov6 zvolen^ m^l sice uvad^n 
velmoiflv a vySSiho kleru. Za Oty II. zfi- 1 b^ti do sv^ho i!lfadu od papeie udSlenfm 
zeno (976) uov6 v^vodstvi Korutansk6 a marka berly a prstenu, ale od krdle uvadSn v drieni 
V^chodnf dostala se v drienf Babenberkfi. , svdtsk^ch statkfiv ud^lenim 2ezla, a to pf ed 
Nastupce Otflv Jindf ich II. Svat^ (1002 ai j vysv6cenim. Konkorddt tento byl tedy jak^si 
1024) tfemi v^pravami obnovil panstvf nad ' kompromiss mezi bojujicimi stranami, ale 
Italii , proti n6mu2 ke konci vlady Otovy ' pf es to znamenal velikou pordiku moci ci- 
nastala reakce, ale vSnoval se pf ece vice ' safsk^ na prospSch papeistvi. Kdeito ai dosud 
zase pomSrfim nfemeck^m. Proti Polsku ne- cirkev od doby Oty I. stdla theoreticky sice 
pfalo mu St6sti; v miru BudiSi'nsk^m (1018) jen v ochran6, ale skute6n6 v podru^i cfsaf- 
musil Boleslavovi Chrabr^mu ponechati Lu- { stvi, povzneslo se nyni papeistvi do po- 
2ici. Jim vymfel rod Sask^ a za nastupce | pfedi a brzy po^alo se domdhati dominaji- 
jeho zvolen Konrad II., v^voda franck^, ' ciho postaveni n a d cisaf stvim. Tak6 v N-ku 
zakladatel rodu Franck^ho £. Salsk^ho. sam^m dlouh^ boj byl na Skodu moci kra- 
Konrad II. (1024—1039) obnovil pfevahu lovsk6; urycnlil v^voj, kter^ od del5i doby 
N-ka na v^chodg pokofenim Polska a Cech, se pfipravoval a tak^ potom pokra£ovaL ]\i 
utvrdil dv^ma vj^pravami (1027, 1038—1039) , od dob poslednfch Karlovcfl stav drobn^j- 
panstvi nad Italii a opanoval r. 1032 krdlov- §ich svobodn^ch statkdffl fidnul pod tfhou 
stvf Burgundsk^ (Arelatsk^), kter^ vSak, po- ! bfemen vojensk^ch a jin^ch povinnosti fiS- 
dobn6 jako Italie, trvalo i nadale proti N-ku | sk^ch. Svobodni dfive driitel^ pozemkA byli 
jako zvldStni celek a m61o svou vlastni kan- nuceni vstupovati v mansk]^ pom6r k vel- 
celaf. Moc krdlfl n^meck^ch v tomto krd- mo2flm svStsk^m i duchovnim, jejichf moc 
lovstvi nikdy nebyla velikd a klesla £asem rostla tou mdrou, jako ub^valo stfedniho 
tak, le krdlovstvi Arelatsk6 rozpadlo se, a | stavu. Tak vznikla v N-ku mocna aristokracie, 
jednotlivd territoria dostala se ve XII. — XIV. je2 stdle oslabovala moc kralovskou doma- 
stol. fadou annex! pod panstvi francouzsk^. hajic se dSdi^nosti i!ifadfiv a osvojujic si ve 



Ve vnitfni politice pfestal Konrad hledati 
oporu V duchovenstvu, jeho2 moc pfiznf 
dHv^jSich panovnikA pfes miru vzrostla, 



sv^ch i!izemich kus po kuse priva dfive kr^- 
lovskd. Boufliva doba boje o investituru sna- 
hdm jejich byla na prospech, a moc ducho- 



ale opiral se jak v N-ku tak v Italii o nifSi ! venstva konkorddtem Vormsk^m beztoho 

Slechtu. Jeho syn Jindf ich III. (1039—1056) posilena. 

pfinutil r. 1044 i Uhry k uznini lenni zdvi- Po vymfeni rodu Franckdho nejbli2§im 



slosti na fi$i a mocnou rukou zasdhl tak^ 
do rozharan^ch zdlefitosti cirkevnich; od 
r. 1046 sdm rozhodoval o obsazovlni stolce 
pape2sk^ho. 
Za Konrada II. a Jindficha III. moc krdlfiv 



dSdicem koruny byl rod Hohenstaufsk^, za- 
stoupen^ t6 doby dv^ma bratry Bedfichem 
a Konradem, synovci zemfel^ho krdle. Zvo- 
len vSak v^voda sask^ Lothar Supplin- 
bursk^ (v. Lothar 2), kter^ pfekonal od- 



n£meck]^ch dostoupila vrcholu, ale utrp^la | boj strany staufsk^ a razn6 panoval a2 do 
velik6 rany v dob6 nisledujici. Pf ifiinou bvla r. 1137. Teprve po jeho smrti dostal se vol- 
jednak nezletilost Jindficha IV. a nepofddky I bou na trfln Konrad III. Staufsk^ (1138 — 52, 
V dob6 t^ nastal^, potom povstdni Sasfi, za- ; v. t.), ale tim, 2e pominut mocn^ zet Lotha- 
vin6n6 r. 1073 nitisky ilifednfkA krdlovsk^ch, I rftv, Jindfich PySn^, v^voda sask^ a bavor- 
je2 nabylo dokonce rdzu kmenov^ho odboje, | sk^, doSlo k domacimu boji mezi Hohen- 
ale hlavnS velik^ konflikt mezi cisafstvim a | staufy a Velfy, kter^ s pfestavkami vlekl se 
pape2stvim, vyvolan;^ snahami pape2e l^e- • pfes celou vUdu Konradovu. Vldda ta vA- 
hofe VII. (1073—1085) o vybaveni cirkve bee nebyla §fastna, a pfece podnikl kral 
ze vlivu sv6tsk6ho. Vnitfnich pomSrfl nfeme- j v 1. 1147 — 1149 kfi2ovou v^pravu do Pale- 
ck^ch t^kal se tu hlavn6 po2adavek pape2- , stiny. Jeho ndstupcem byl synovec jeho, 
sk^, aby vySSi beneficia cirkevni obsazovlna ' slavn^ Bedfichl. Barbarossa (1152 — 1190, 
byla svobodnou kanonickou volbou bez vlivu v. t.), jeho2 dlouh^ panovdni titA se k nej- 
koruny, je2 dosud obsazoyani provddSla sa- skv^lejsim v dSjindch n6meck^ch. Bedfich 



ma. Ale duchovenstvo n£meck6 dostalo se 
za dfiv6jsich dob pfizni panovnikft v dr2enf 
rozsdhl^ch statkflv a velik^ moci, a nemohl 



uklidil spor s Velfy a pevnou rukou obno- 
vil aspoft zevni svrchovanost N-ka v Ddnsku, 
Polsku a V Cechdch. Hlavni vSak zfeni obra- 



tedy kril n6meck^ provedeni mySlei)ky t6 eel k Italii. Jeho autokratick^ snahy vedly 



V cel^m jejim dosahu naprosto dopustiti. 
Nastal zapas znimf pode jm^nem boje 
o investituru. Boj ten, kter^ s sebou 
pfincsl domaci vilku v N-ku sam^m, kde 



tu (od r. 1157) k nov^mu konfliktu s kurii, 
kteri sama zase po sv6m prvnim vit^zstvi 
po(ala £initi ndroky na prvni misto ve sv6t^ 
kfesfansk^m; k tomu pfidruiil se boj s moc- 



dva protikralove (Rudolf Svdbsk]^, 1077 n^mi mfesty severo-italskjrai, je2 Bedfich 
a2 1080, a Hefman Lucembursk^, 1081 a2 | zbaviti chtel jejich rozsahl^ autonomic a 
1088) vystoupili proti Jindfichovi, vlekl se nad nimi2 obnoviti cht€l moc cisafskou ve 
dlouho a ukon^en byl teprve za syna Jindfi- i smysle prdva starofimsk^ho. Ale boj vydafil 



Nfimecko (dSjiny). 



159 



s:; ve prosp^ch papeie a m£st, a fiedfich 
musil zanechati sv^ch snab (t. 1183). Ukon- 
cen^ jii spor s Velfy vratil se, kdy2 Jin- 
dfich Lev (v. Jindfich 14), v^voda sask^ 
a bavorsk^, odepfel cisafi pomoc proti m^- 
stflm lombardsk^m. Cfsaf od&al mu ob£ 
vevodstvi; Bavorsko — od n6ho2 mimojin^ 
odtr2eno St^rsko jako zvldStni vevodstvi — 
dal Otovi WittelsbaSsk^mu, Sasko pak roz- 
kouskovano v nSkolik dilfl. Podobn6 stalo 
se postupem £asu ji2 dfive vSem v^vodstvim. 
Uzemi jednotliv^ch panfl duchovnich i sv6t- 
sk^cb za rozlidn^cb okolnosti vytrhovdna 
z moci v^vodfl. PoslednS doSlo nyni i na 
Sasko. Tak drobila se dfivSjSi kmenovd 
Uzemi na meniSi panstvi a tim zdroven tvo- 
fila se zvlaStni tf Ida aristokracie, H$ska kni- 
fata, dr2itel^ iSizemi pouze krdli a 2adn^mu 
jin^rou pdnu podh'zen^cb (pro tuto bezpro- 
stf edni podfizenost vyvinulse pojem reichs- 
unmittelbar). Stav fiSsk^ch knf2at po^al 
se tvofiti ve XII. stol. a ustdlil se zejm^na 
V dobfi Bedfichov6. NaleJeli k nim v^vodov^, 
falckrabata, markrabata, lantkrabata, arci- 
biskupov^, biskupov6, pokud vlidli bezpro- 
stfednim Uzemim, a n6ktefi opati. 

Kdy2 Bedfich r, 1187 vypravil se na tfeti 
y^pravu kfiiovou, ujal se vlddy syn jeho 
Jindhch, kter^ sftatkem ziskal kralovstvi 
obou Sicilif. Byl to mu2 rdzn^ a ndsilnick^, 
kter^ zandSel se dalekosdhl^mi pldny zaioiiti 
velik^ sv^tov^ panstvi, ale zemf el pf ed^asnS 
r. 1197. Smrti jeho bylo N. uvrJeno do 
dlouh^ domdci vdlky o korunu, zpAsoben^ 
dvojitou volbou r. 1198 mezi Fil ipem Svdb- 
sk^m a Otou BrunSvick^m, pozd6ji pak 
vofbou rolad^ho syna Jindf ichova B e d f i ch a 
II. proti Otovi (1212). Pape2 i knifata oviem 
t£iili z toho boje, a teiil z n6ho i kni2e teskf 
Pfemysl I., kter^ mimo jin^ vymohl si dflstoj- 
nost krdlovskoa, i ddnsk^ kr^l Valdemar II. 
Bedfich, kter^ r. 1215 doSel v$eobecn^ho 
uznini« byl vychovlnim, sm^Slenim a citSnim 
spiSe Vlach neili NSmec a v6noval se v pf ednf 
fad6 pom^rflm italsk^m, jmenovit6 sprdvS 
sv^ho dSdi^n^ho krdlovstvi Sicilsk^ho, kde 
i vitSinou travil. V N-ku, o jeho2 vnitfni 
v^voj mdlo se staral, zastupovali jej v po- 
zdSjSich letech jeho synov6 Jindfich (1220—35) 
a po n6m Konrad (IV., v. t.). V Italii do- 
stal se Bedfich, a£ nerad, jako jeho d£d do 
boje s papeiem, na jeho2 strand stila tak6 
Francie a m^sta italskd. Spor vedl a2 k toma, 
le Bedfich r. 1245 i se svou rodinou ddn do 
klatby. Z toho poSla vilka ob(^anska; zvoleni 
protikr^ov6 Jindfich Raspe (1246—47) a 
Vil6m Hollandsk^ (1247—1256). N. se 
rozstoupilo na stranu Hohenstaufskou a pa- 
peiskou, a rozdvojeni nepfestalo ani smrti 
Bedfichovou (1250). Syn Bedfichflv Konrad 
IV. (t 12S4V nemoha se v N-ku udrieti, ode- 
iel do Italie hdjit sv^ho dSdictvi proti pa- 
pe2i. Ale i jeho soupef Vil^m Holland^;^, 
kter^ po jeho odchodu pole opanoval, po- 
lival pramal^ vdlnosti. Po jeho smrti doSlo 
r. 1257 znovu k dvojit6 volb^, z ni2 jako 
krilov^ vySli 2 cizinci, Alfons (v. t.)i krdl 



kastilsk^, spffznSn^ s Hohenstaufy, a an- 
glick^ princ Richard Cornwallsk;^. 
Ve skutednosti vSak nenabyl iddn]^ z obou 
krdlfi ndle2it6 vainosti a moci. Alfons do- 
konce do N-ka ani uepfiSel. N. bylo fak- 
ticky bez Ustfedni moci; jest to doba t. zv. 
interregna, je2 trva a2 do r. 1273. Rod 
Hohenstaufsk^ v t^ dob6 vymfel. Posledni 
jeho potomek Konrad in, syn Konrada IV., 
padi r. 1268 v boji dob^vaje sv^ho sicil- 
sk^ho dSdictvi. 

PomSry, jei nastaly po smrti Jindf icha VI. 
r. 1197 a hlavnS v dob6 interregna, vedly 
k hlubok^mu tipadku moci krdlovsk^, z nc- 
ho2 se jii nepozvedla. V^tSina prdv dfive 
krdlovsk;^ch pfeSla na kniiata v jejich tize- 
mich, jak se byla ai do t^ doby vylvofila, 
a kni2ata stavali se tak znendhla panovniky 
stojicimi pod svrchovanosti kralovou. Ta- 
kov^ stav v£ci jevil se ji2 za Bedficha II. 
Mezi kni2aty vystupuje v t^to dob6 v po- 
pfedf 7 >kurfir$t(i«, na nd2 obmezilo se 
ok. pol. XIII. stol. pravo voliti krdle. Prvni 
volba, pfi ni2 vystupuje kurfirStskd kolle- 
gium (v. t.), jest r. 1257. KuriirStovd tfefili 
ovSem ze sv^ho priva na djmu moci krdlov- 
sk6 a nejednou sv^ hlasy takofka proddvali. 
VedlekniSat nab^vajf dAlefitosti politick^ 
tak^ mSsta. Vznik a v|voj prdvnich pomSrfi 
m6st n^meck^ch nenf dosud uspokojivS ob- 
jasnSn ; jisto v$ak jest, 2e na po£. stol. XIII. 
m^sta vystupuji jako (^nitel politick^. SluSi 
tu ovSem rozeznavati fiSskd m6sta od m6st, 
jei iednotlivi kniiata zaklddali na sy^ch Uze- 
mich a jel byla Upln^ podfizena jejich zem6- 
pansk6 moci. Ve rmutn^ch dobdch inter- 
regna a tak^ pozdiji sestupovala se m6sta 
k hdjeni sv^ch prdv v brann^ spolky. Nej- 
zndmSjSi spolek m£st 'nSmeck;^ch fpozdSji 
tak^ nen^meck^ch^, ale s rdzem vice ob- 
chodnfm nei politick^m, jest hanza, jejil 
kv£t ovSem spadd teprve do pozddjSfho 
stfedov^ku. M^sta za stfedovSku soustfed'o- 
vala V sob£ veSkeren prflmysl a obchod. — 
yiB"} nov]^ stav, kterj se vytvofil v dob6 
mezi XL— XIII. stol. a na po£. XIII. stol, 
vystupuje ji2 jako uzavfen^ celek, jest ry- 
tif stvo. Stav ten vyvinul se z nejvStSi (^asti 
z lidi pflvodn6 nesvobodn^ch, t. zv. mini- 
steridlfiv a censudlflv (v. t.). Ti konajice 
V plucich knfiat neb krdlfl slu2bu vojenskou 
na konich, povznesli se znendhla i nad prost6 
svobodniky a tvof i zvldStni stupeii $Iechtick^, 
jako2to nov^ stfedni stav mezi ni2§imi vrst- 
vami a vysokou aristokracif. Politick^ roz- 
klad N-ka nem61 vlivu na kulturni v^voj. 
Prdv6 ve XIII. stol. p6stovdni v£d a umSni 
dostoupilo znamenit6 v^Se. Tak^ na venek 
2ivel n6meck^ se Sifil. N6meck^ fidy rytff- 
sk^ zalo2iH si panstvi v Prusich a v Li- 
vonsku. Do Polska, do Cech, do Uher 
hrnuli se nSmecti osadm'ci. 

Interregnum trvalo a2 do smrti Richarda 
Cornwallskiho (r. 1272). Stav bezvUdi. ktcrj^ 
nastal v t^to dob6, a zejm^na vzrfist moci 
krile £esk^ho Pfemysla II., kter;? ve sv]^ch 
rukou V dob6 t^ sjednotil v£t§i (tist nynSj- 



160 



N^mecko (dfijiny). 



sich rakouskych zemi alpsk^ch, pfim61 kni- 
iata, 2e po smrti Richardov6, nedbajice AI- 
ifonsa Kastilsk^ho, pfikro£ili k nov^ voIb6 
a s pominutim volidsk^ch prdv Pfemyslo- 
v^ch zvoHli r. 1273 Svdbsk^ho hrab^te Ru- 
dolia Habsbursk^ho (1273—1291). Ru- 
dolf byl mu2 praktickj^. Dohodl sc s pa- 
peiem a vzdal se vSecn pldnfl Hohenstauf- 
sk>-ch V Italii, za to vSak v6noval se dfl- 
Tazne pom^rfim nemeck^m. PFedevSim obrdtil 
se proti krdli ^eskdmu. Ve dvou vdlkdch 
<(1276 a 1278) zlomil s pomoci kni2at n6m. 
jeho moc a odiial mu zemi alpsk^. Z tdxh 
•udSlil jRakousko a St^rsko sv^m synflm Al- 
brechtovi a Rudolfovi (r. 1282), timi poloiil 
zaklad k potomni mod sv^ho rodu. O ob- 
-novenf pofddku v N-ku se piln§ staral, ale 
povzn^sti moc krdlovskou na ddvn^ stupefi 
fiebylo ji2 mo2no. Do Italic se nevypravil 
a korunovdn na cisafe nebyl. Vzrflst moci 
Todu Habsbursk^ho pfim^l kuriirSty, 2e po 
Jeho smrti nezvolili krdlem jeho syna AI- 
brechta, n^bri Adolfa (v. Adolf 3), hra- 
b6te nassavsk^ho (1291—1298). AvSak Adolf 
nemSi velik^ domdci moci, o kterou by 
se byl mohl opfiti, a kdv2 pokouSel se 
moc svoji rozmno2iti, odpadla od n6ho v6t- 
-§ina kurfirStAv a zvolili krdlem Albrechta 
Rakousk^ho. Adolf v bitv6 u G5Ilheimu 
porn2en a padl (r. 1298). Albrecht I. (1298 
•ai 1 308) opiral se proti kniiatftm o m6sta a 
^naiil se rozmnoiiti moc domu sv6ho v Hol- 
landsku, Durynsku a v Cechich, ale bez 
nSsp^chu. Rozsifiti moc domici bylo od doby 
Rudolfa I. snahou vScch panovnikfl a tak^ 
:se musil s druhd strany panovnik, chtSl-li 
■dfiirazniji pfiv^sti k platnosti svou vrchni 
moc nad kniiaty, opirati o ndle2itou moc 
-domicf. Albrecht&v ndstupce Jindf ich VII. 
Lucembursk^ (1308—1313, v. Jindfich 4) 
obrdtil zase zfeni k Italii a pokusil se ob- 
noviti cisafstvi. Byl sice v 6.im£ r. 1311 
•od legdta pape2sk^ho (pape2 Klement V. 
sidlil tehdy jiz v Avignonu) korunovan, ale 
4emfel r. 1313. Sv^mu rodu ziskal r. 1310 
korunu Ceskou sftatkem sv^ho syna Jana 
s EliSkou Pfemyslovnou. Po jeho smrti do- 
ilo (r. 1314) k dvojit^ volbS mezi Ludvi- 
kem IV. (v. Ludvfk 5), v^vodou bavor- 
sk'^m, a fiedfichem Slidn^m (v. Bedfich 
^4), v^vodou rakousk^m. Po n^kolikalet^ 
domdci vdlce podr2el vrch Ludvik, jmenovit6 
vft^zstvim u Muhldorfu (r. 1322). VmSSovanf 
-se pape2e do toho sporu vedlo zdroveft 
:s jin^mi okolnostmi k nov^mu velik^mu 
konfiiktu mezi cisafstvim a pape2stvim. Pa- 
ipe2ov<^ podali si toti2 od sv^ho vft^zstvi 
nad Hohenstaufy osobovati prdvo t^mSf svr- 
chovanosti nad panovnfky sv6tsk^mi a jme- 
-novit6 prdvo potvrzovati krile nimeck^ho 
jako2to budoucibo cisafe a vkladali se pfi 
4ca2d^ pHle2itosti do vnitf nich zdIe2itosti f i$- 
sk^ch. Okolnost ta stala se povd21ivou, kdy2 
pape2ov^ XIV. stol. sidlice v Avi^nonS do- 
-stali se pod vliv francouzsk^. Ve sporu m61 
Ludvik netoliko podporu v kni2atech n£- 
•meckjch, n^br2 i v sam6 cirkvi (fad fran- 



tiSkdnsk^), nebof ji2 tehdy veliki moc pa- 
pe2flv a jejich vyddradsk^ system vladnf 
budily odpor. KurfirStov^ na shromdid^ni 

V Rhense r. 1338 ohradili se proti pretcnsim 
papeisk^m prohUSenim, 2c kral n^meck^ 
fddn6 od kurfirStfi zvolen^ nepotfebuje ni- 
jak^ho stvrzeni pape2sk^ho. Pfatelsk^ pom£r 
mezi Ludvikem a kni2aty vzal v$ak za sv6 
nczf fzenou snahou Ludvikovou, by zv£t2il ro- 
dinn^ panstvi, jmenovitS v zdle2itosti Tyrol- 
ska. P^t kurfir§t& zvolilo r. 1346 protikrdle 

; V osobS ^eskdho kralevice Karla, kter^ po 
smrti Ludvfkovi (1347) brzy doSel uzndni 
vieobecn^ho. I^padek, ve kter^m sc octla 
brzo potom moc pape2skd, zbavil cisafstvi 
mocn6ho protivnika. Karel IV. (1346—1378) 
2il sice v stal^m miru s pape2i, ale pevn6 
zastupoval proti nim stanovisko cfsafsk^. 
Stdtoprdvni pomery n^meck^ uspofaddny 
za Karla t. zv. zlatou buUou, zdkonem 
vydan^m na sn6mich r. 1355 a 1356. Zlatou 
buUou uzdkonSn faktick^ stav v£ci, jak a2 
dosud se byly vyvinulv. N. tvofi skupinu 
velik^ho mno2stvi stdtu, stdte^kflv a obci 
mSstsk^cb, nad nimi2 pfisluli krdli pouze 
nepatrnd vrchni moc. Nepatmd tato moc 
nedovolovala ovSem Karlovi ani jeho ni- 
stupcAm ciniti pro N. mnohem vice ne21i 
starati se o udr2eni miru, £eho2 docilovali 
smlouvami s kni2aty, t. zv. lantfridy (v. t.). 
Jinak dejiny N-ka pfesunuji se do jednotU- 
v]^ch territorif. Syn Karliiv Vdclav (1378 
a2 1419) s po£dtku upfimn6 se 8na2il udr2eti 
pofadeK, ale mir zemsk^ poruSen jii v prv- 
nich letech jeho vlddy vdlkou kni2at 2vdb- 
sk^ch s m£sty a bojem Habsburkfl s kantony 
$v^carsk^mi, nad nimi2 Habsburkov^ marnd 
sna2ili se obnoviti n^kdejSf svoji vrchnost. 
Z t^ pff^iny vSimal si Vdclav pozdSji m6n€ 
pom6rA nSmeck^ch, proce2 4 kurfirSti zvolili 
r. 1400 proti n6mu kdilem Ruprechta Falc- 
kdho. Ale ten neum^l si ziskati ani vSeobecn^ 
uzndni ani ndle2itou autoritu. Po jeho smrti 
doSlo od jeho strany k dvojit^ volb^; zvo- 
leni Lucemburkov^ S i g m u n d, krdl uhersk^^, 
a J o $t, markrabi moravsk^ ; v t^2e dob£, kdy 

V cirkvi byla trojice pape2skd, v N-ku ob- 
jevila se trojice kralovskd. Kone£n£ po smrti 
Joltovi r. 1411 doSel Sigmund vSeobecm^ho 
uzndni i od Vdclava. Sigmund ziskal si velik^ 
zdsluhy o obnoveni jednoty v cfrkvi, je2 
vlastne jeho pfi£in6nim na koncilu Kostni- 
ck^m r. 1417 k mistu pfivedena, ale v N-ku 
sam^m i jeho vlada byla slabd. Slabost fiie, 
jeji rozklad a neschopnost rozvinouti sily 
celku ukdzaly plnou mSrou pohromy vojsk 
nSmeck^^ch a neruSen^ t6mSf ndjezdy Cechfl 
do krajin nSmeck^^ch za vdlek husitsl^ch. 

V dobe Sigmundov^ dostal se rod Honen- 
zoUernsk^ v dr2en{ Braniborska (r. 1415), 
a Wettinovd v dr2eni kurfirStstvi Sask^ho 
(r. 1423). Smrti Sigmundovou fr. 1437) vy- 
mfel rod Lucembursk^ a kralem zvolen 
jeho zef Albrecht II. Habsbursk^ (v. Al- 
brecht 2). Od t^ doby a2 do r. 1806 (s malou 
pfestdvkou) voleni panovnici nime^ti z rodu 
Habsbursk^ho, kter^ mohl se a2 do XVHI. 



Nfemecko (dfejiny). 



161 



stol. opirati o nejvetii rodinnou moc. Po 
kratk^ vldd6 AlbrechtovS zvolen jeho bra- 
trance Bedfich IV. (v. Bedfich 56), iehoi 
diouha Tlada (1440—1493) vyznadovala se 
▼elikou slabosti a nerozbodnostf. Na poli 
drkevni reformy Bedfich konkorditem vi- 
deAsk;^in (r. 1448) vzdal se v$ech vymoie- 
nosti koncilu BasiIejsk6ho, pokud smlouvami 
mezi papeiem a jednotliv^mi kniiaty byly 
N-ka zaruceny. Ani mir v fiSi nedovedl 
udrieti. Zatim co na zdpadS Francie pFe- 
tvofovala se v jednotn^ st^t moderni, co 
na vjchode sousednf fiie, Cechy, Uhry a 
Polsko dostoupily znamenit^ moci, tfiStila se 
moc N-ka v ^etn^ch drobn^ch rfiznicfch a 
bojich territoridlnich a vd2nost jeho na ve- 
nek klesala. 6.ad N6meck^ v Prusku bez 
pomoci z fiSe klesl v boji proti Polikflm 
(r. 1466). Cisaf bedliv byl pouze rozmnoieni 
panstvi sv^ho rodu, a tu docilil velik^ho 
(ispgchu ifastn^m sfiatkem syna svdho Maxi- 
miliana (1475), kter^m zjednal sv^mu rodu 
dSdictvi Burgundsk^. Mnohem v£t§i (innost 
ve prosp^ch vnitfniho pofddku v HIi vyvinul 
syn Bedfichftv Maximilian I., 2e vSak 
phlii roztfiSfoval svoje sily v podnicich za- 
hraoidnich a nemSl potfebn^ vytrvalosti, ne- 
dod^lal se valn^ho i&sp^chu ani on. Ale pfece 
aspoA n6kter^ kroky byly u£in6ny k uspo- 
fadinf pom^rft fidsk^ch die zmcnin^ch po- 
tfeb dasov^ch. Na snSm^ vormsk^m r. 1495 
naHzen v€^n^ mir; r. 1500 zffzen H5sk^ ko- 
morni soud {Reichskammergericht; v. Ko- 
morni soud H§sk^), za to povolil Maxi- 
milian r. 1500 stavflm zh'zeni t. zv. J^iSsk^ho 
regimen tu, t. j. vjboru stavd, kter^ jcmu 
po bok postaven. N. za tim ildelem rozd61cno 
oa 10 krajfl: rakousk^, bavorsk^^, Svdbsk^, 
franckj, hornor^nsk^, kurr^^nsk^ (kurfirStstvi 
Mobudsk^, Kolinsky, Trevirsk6 a j.), bur- 
gundsk^, vestfiilsk^, hornosask^ a dolno- 
saskf. Sv^carsko, jei r. 1499 vybojovalo si 
faktickou nezdvislost na cisafi, nebylo pojato 
do zfizeni krajsk^ho, rovn^i ani zem6 desk^. 
Ale reformy tyto, kter^ jsou posledni. fasi 
ve vjvoji n'Ssk^ i!lstavy n^meck^, nemfily 
a pfi tehdejSim politick^m stavu N-ka ne- 
mohly miti velik^o vlivu. Maximilian, ne- 
moha se vypraviti do Italie pro korunu 
cisafskou, pfijal r. 1508 titul »zvolen^ho 
cisafe h'msk^hoc. Mnohem Sfastn^jSi ne2Ii 
▼ N-ku byl Maximilian v politice rodinn^: 
y^hodn^mi sftatky ziskal sv^mu rodu korunu 
Ceskou a Uberskou a ohromn^ panstvi Spa- 
nilsk^. 

V konec vlddy Maximilidnovy spadaji udd- 
losti, jei maji dalekosdhl^ v^znam pro w'jf- 
voj nejen N-ka, n^bri i cel6 Evropy, totii 
vystoupen£ Lutherovo (r. 1517 sld.) a re- 
formace ndboienskd, k nif pf idru2ily se snahy 
politicks a soci^Ini. Pokusy o ndpravu cirkve 
'c stol. XV. selbaly t^m^f iipln6 a nemohly 
nikterak uspokojiti snah reformnich, naopak 
2vJ5ily .jen nespokojenost a zviklaly dflv6ru 
V molnost obratu cestou zdkonitou. Touha 
po niprav^ byla tim mocn6j5f, iim vice po- 
kroeil iivot duSevni za stol. XV. proudem 

Ottfty Slovnlk NaaCn^, »v. XVIII. '16/7 190i. 



humanismu a renaissance a rflzn^mi pokroky 
na poli kulturnim, jmenovicS vynilezem knih- 
tiskafstvi. Tak^ politick^ stav N-ka, jeho 
roztfi$t£nost a politickd rozharanost, protivy 
mezi jednotliv^mi stavy, knfiaty, m^sty a 
rytifstvem a kone£n6 i bfdn^ spole(^ensk6 
pomSry ni2jich tfid, tedy v6tliny obyvatel- 
stva, budily nespokojenost a touhu po nd- 
prav^. Za takov^ch okolnosti sm^l^ vystou- 
pent Lutherovo proti officillni cirkvi vedlo 
k mocn^mu hnutf nejen ndbo2ensk^mu, n^bri 
i politick^mu a socidlnimu. V popfedi oviem 
Stella otcLzka ndboienskd. Na sam^m po6dtka 
hnuti toho zemfel Maximilidn a zvolen (r. 1519) 
jeho vnuk Karel V., krdl $pan61sk^. Tento 
byl sice pfitelem reformace ve smysle stol. 
aV., ale proti nov^mu revolu^nimu hnutl 
postavil se na stanovisko cirkve katolick^. 
Na snSmS ve Vormsu (r. 1521) Luther ddn 
do achtu a u^eni jeho zapovMSno. Ale 
krok ten ukazal se nedostatedn^m, tim vice, 
jeito Karel, adkoliv byl pdnem ohrom- 
n^ho panstvi a moc rodu jeho dostoupila 
tehdy vrcholu, pHliS byl zamSstndn na ji- 
n^ch strandch — jmenovitS vilkami s Fran- 
cii a s Turky — aby se cele mohl v6- 
novati zdle2itostem nSmeck^m. U^eni Luthe- 
rovo rychle nabylo pfldy jak mezi knflaty — 
jsou to zejm^na kurfirSt sask^, lantkrabi nes- 
sk^, pozdeji kurfirdtov^ braniborsk^ a falck^ 
a j. — tak i mezi mSsty a ryti?stvem, jmeno- 
vit£ V jiinim N-ku, kde setkalo se s podob- 
n^m hnutim vySl^m ze Sv^car (V. Zwingli) 
a razilo si takd rychle cestu do krajin mimo- 
n£meck^ch. Sou6asn6 vy$el z ndho podnSt 
k velik^mu socidlnimu hnuti selsk^mu vji2. 
N-ku (vdlka selska), kter6 po krut^m boji 
potla^eno r. 1525. Reformace $ifila se tou 
mSrou, 2e r. 1529 na sn6m6 ve Sp^ru sta- 
vov6 naklou^ni udeni Lutherovu odviiili se 
ji2 protestu proti nov^mu usnesenf vStSiny 
sn^movni, t^kajicfmu se potlac^ovdni nov^ 
viry (odtud protestant^) a r. 1531 na 
jafe sestoupili se proti krokflm cisafov^m 
V branny spolck (Smalkaldsk^), v jeho2 
£ele stdii kurfirSt sask^ Jan Bedfich (v. 
Jan 85) a lantkrabi hessk^ Filip (v. t. 22). 
Zapletky zahrani£ni a snaha po mirn^m na- 
rovndni zdriovaly cisafe od krokA dflraz- 
nfijSich. Teprve, kdyi protestant^ odepfeli 
dostaviti se k jcdn^ni na koncil Tridentsk^, 
zahdjen^ r. 1545, a kdy2 cisaf i nastal na ve- 
nek pon^kud klid, do$lo k vdlce se spolkem 
Smalkaldsk^m (1546—47). V^lka skon^ila se 
liplnou pordikou spojencdv, ale ndhl^ od- 
padnuti v^vody sask^ho Morice (v. t.), 
dfive spojence cfsafova, k protestantAm a 
ke spolku s Francii (r. 1552) pfipravilo ci- 
safe o ovoce jeho vitSzstvi. Byl nucen s pro- 
testanty vyjedndvati a v^sledkem byla nej- 
prve r. 1552 smlouva Passovska a r. 1555 
definitivni mir Aug§pursk^. V nfem pfi- 
zndna fiSsk^m stavum (ale ne jejich podda- 
n^m) volnost hlasiti se ke konfessi augS- 
pursk^, jind vyznani vSak (zwinglidni, kalvi- 
nist^) nepfipust6na. Ve pfi6in6 poddan^ch 
uvedena v platnost zdsada: Cujus regio, ejus 

11 



ie'2 



N£mecko (dSjiny). 



religio, ponechino v§ak pravo vystShovanf. lik^ srd2ce mczi stranami vzesel o n^co 
NcrozfeSenou zflstala otdzka t. zv. cirkev- pozd^ji bdjinud a pfivodily jej domdci po- 
niho reservdtu, t. j. zlsady, vysloven^ m^ry v rodS Habsbursk^m a ndboienskd 
se strany katolick^, die nii knize duchovnf, pom^ry 6esk^ (v. Cechy str. 227 si.), 
pfestupujici k protestantstvf, m£l beneficia > Povstdni Cechfl r. 1618 stalo se poddtkem 
svdho pozb^ti. Mfr AugSpursk^, tfeba ie dlouh^ a pro N. zhoubn^ tficetiletd 



nevyhovovaf pln£ poiadavkflm protestant- 
sk^m. byl mocn^m prdlomem do ndbofen- 
sk^ch zasad stfcdov^k^ch, kter^ nepfipou- 
§td>ly klidn^ho spoluiiti s jinov^rcem. 2e 
v$ak protestantflra udinSnd i&stupky nc8ta6ily, 
to zavdalo pfi^inu jeStS k dlouholet^m spo- 
rflm a krvay^m vdlkdm. 
Nastupcem Karla V., kter^ byl posledni 



valky. Unie, jeji2 nddelnfk BedHch, kur- 
fir$t falck^, zvolen za krdle desk^ho, pfi- 
dala se na stranu Ccchfl, liga na stranu 
MatidSova ndstupce Ferdinanda II. (1619 
a2 1637), jemui hlasy sv^ v N-ku dali pfes 
nastal^ ji2 boj i protestantSti kurfirStov6, 
i sdm Bedfich Falck;^. Ferdinand bitvou na 
Bil^ Hofe (8. list. 1620) dobyl illpln^ho 



ci'saf korunovan^ r. 1530 od pape2e, bvl ' vitSzstvi a zmocnil se v nlsledujicich letech 



jeho bratr Ferdinand I. (v. t.), arcivdvoda 
rakousk^, krdl (^esk^ a uhersk^. On i jeho 
nistupcov^ nebyli vflbec na cisafstvf koru 



i Falce, ji2 udSIil Maximilidnovi Bavorsk^mu. 
Teprvc nyni vzchopili se rdzn^ji t^2 prote- 
stant^ severon6me6tf. Jejich v^ci ujal se 



novdni, ale nisledovali pfikladu Maximili- ' ddnsk^ kr^l Xristian IV., jeni po£al 
ina I., pfijimajfce titul >zvolen6ho cisafe r. 1625 ve spojeni s protestanty severo- 



flmsk^hoc. Za Ferdinanda I. (1556-- 64) a 
jeho syna Maximilidna II. (1564—76, v. t.) 
poiivalo N. miru a2 na drobn^ vnitfnf spory 
a hddky ndboiensk^. Maximilian sdm byl 

V mlddi naklondn protestantismu, ale jako 
cfsaf pfidriel se z pfi^in politick^ch cirkve 
katolickd. Nicm^n6 ziskalo protcstantstvi 

V t^ dob6 (pfes reservat vysloven^ v miru 
AugSpursk^m) nSkteri katolickd biskupstvi, 
za to vSak do$lo mezi protestanty sam^^mi, 
jmenovit6 mezi lutherdny a reformovan^mi, 
ke zna£n^ roztrice, zatim co cirkev katolick^ 
z koncilu Tridentsk^ho vySla k boji posflena. 



n^mcck^mi a s podporou HolIandlanA, Fran- 
cie a Anglie vdlku proti cfsafi. Ale i z t^to 
vdlky cfsaf, jen2 v 6ele vojska sv^ho hk&I 
znamenit^ho vojevAdce Albrechta z Vald- 
Stcina, vySel jako vic6z, a vit^zstvi sv^ho 
minil pou2iti netoliko ve prospSch v6ci ka- 
tolickii (»restitu£nfm ediktemc, r. 1629), n^- 
br2 i ke zv^Seni sv^ moci cisafsk^. Led prcivS 
tato snaha narazila na odpor i u kni2at 
katolick^ch, kde2to vn£jSi nepfdtel^ Habs- 
barkfl, Francie, Anglie a Hollandsko, z ne- 
pffzn£ proti cfsafi zjednaly protestantdm 
novo a pomoc, toti2 od krdle Sv^dsk^ho 



Pfcdm'mi zdstupci katoficismu v fiSi byli Gustava Adolfa (v. t.). Tak podala r. 1630 
vedic HabsburicA v^vodov^ bavorStf. Syn vilka Sv^dskd, a r. 1635 vystoupila i Francie 
a nastupce Maximilidnflv Rudolf II. (1576 jako zjevn^ ncpfftel cfsaf flv a spojenec 5v6- 
a2 1612), byl vychovdn pfisnS po katolicku, dAv. Dosavadnf dsp^chy cfsaf ovy tak rdzem 
ale nemj^l am energie ani rozhodnosti, pfivedcny v nived; dalSi vdldenf vzalo prA- 
aby ke konci pfivedl stdle se vzmdhajfcf ! b£h cfsafovi a jeho katolick^m spojencAm 
rozbroje n^bo2ensk^, kter^ doby t6 zatlado- 1 nepfizniv^. ZirovcA v$ak pozb^val boi vie 
valy vSe do pozadi. Strana katolickd stale | a vfce — jmenovite od vystoupenf katolicku 
ne uvnitf sflila. Novd zalo2en^ fdd jesuitsk^ Francie — razu nlbo2ensk^ho a m^nil se 
podal soustavnd pracovati ve prospdch kato- v boj politick^, veden^ ziStn^mi snahami 
licismu, v6voda Maximilian Bavorsk^ a arci- knf2at nejen vndjSich, n^br2 i domdcfch. N. 
kni2e Ferdinand St^rsk^ udinili konec pro- diouhou vdlkou trp£lo hroznS. Blahobyt zni- 
testantstvf ve sv^ch zemfch. Na scverozip. '< den, m^sta a vesnicc obrdceny v kouffcf 
N-ka, v Nfzozemf, protestantstvf klesalo ssutiny, cM krajiny zpustly, mravy zesuro- 
vAdi pfevazc SpanSlska. Proti vy n^bo2enskd vdly, vzdSlanost poklesla. Za vilky zemfel 
v N-ku zpAsobily, 2e konedn6 strany sesku- 1 cfsaf Ferdinand II. a nastoupil jeho syn 
pily se ve dva velik^ spolky. Kdyz v^voda | Fer di nand III. (1637 — 1657). Po dlou- 
bavorsk]^ Maximilian vymohl acht na fiSsk^ ; h^m jedndnf udin£n koncdnd r. 1648 mir 
mdsto Donauw5rth pro Atisk tamnf katolicku Vest fdlsk^. Mfr znamenal sice vftdzstvf 
minority a jako vykonavatel achtu obsadil protestantAv, ale ziroveft pora2ku netoliko 
m^sto (r. 1607), sdru2ila se vdtSf dasf pro- cfsafe a HabsburkA, n^br2 N-ka vAbec, V^- 
testantsk^ch knf2at v ji2nfm N-ku r. 1608 1 slovn6 uzndna samostatnost Sv^car a Hoi- 
v branny spolek »Unii€, v jejf2 dele st^l j landska, Francii ponechdny Elsasy, Sv^dsku 
kurfirSt falck^ a je2 vstoupila ve spojenf postoupeno pfednf a ddsf zadnmo Pomoff 
s franc, kralem Tindfichem IV. Naproti tomu . s Ruianou, biskupstvi Br^msk6 a Werdsk^ 
utvofil se hned nasi, roku na strand kato- jakozto ffSskd knf2f*ctvf, dfm2 N-ku uzavfena 
lick^ podobn^ spolek zvatr^ liga pod ve- Astf 3 vclik^ch fek: Odry, Labe, Vesery. 
denim v^v. bavorskdho. Zdalo sc, 2e ji2 Do mfru nabo2enskdho pojati tentokrit ne- 
nastane mezi stranami rozhodn^ boj, a to toliko lutherani, n^br2 takd reformovani, ja- 
podndtem sporu o dddictvf JuliSsko-Klevskd ko2to katolfkAm ve v§em stejnoprdvnf. Za 
(v. Julich\ ale smrf franc, krale Jindficha normainf rok ve pffdind dr2enf cfrk. statkA 
IV. (r. 1610) a jind okolnosti zastavily na das ustanoven rok 1624. VAbec se jevf ve pff- 
v^buch obecndho boje. Spor julissk^ vy- dind ndbo2en8kd jaklsi unavenost a uklid- 
rovn^n mezi Adastnfky sam;^mi. Podndt k ve- ' ndnost stran; otdzky ndbo2enskd pozb^vaji 



NSmecko (d^jiny). 



163 



sve ostrosti a poiinaji ustupovatj otdzkdm 
politick^m. Ve vnitfnfm znzeni N-ka zna- 
mena Vestfdlsk^ mir lipln;^ rozklad, dokon- 
ceDi stalet^ho v^voje. Moc cisafska pfive- 
dena na mizinu, cisaF ncnf naddle ne2 primus 
inter pares. KniiatAm pHznino prdvo voln6 
ciniti smlouvy s cizfmi mocnostmi, tfeba 2e 
obmezeno ustanovenfm, 2e nemd to b^ 
proti cisafi a fiSi. N. jest odtud fakticky 
spolkem velik^ho inno2stvi stdtA, jei do- 
hromady poji ani ne tak cisaf jako f fisk^ 
snim, na n£mi ve tfech kuriich zaaedd 
8 kurfirStA (Bavorsko jest po restituci rodu 
Falck^ho osm^ kurfiritstvi), 100 kniiat a 
61 fiSsk^ch tn^st (s 52 hlasy). Sn6m tento, 
kter^ zasedal od r. 1663 permanentnS v 6.ez- 
n^ byl nejvySSi sprdvni, vojenskou a zdko- 
nodarnou instanci pro fiSi, ale jeho t62ko- 
pddna organisace £inila nemo2n]^, aby mohl 
osv^d^iti nileiitou pflsobnost. MocnSjSi kni- 
zata, jako byli v^vodov^ bavorSti, kurnritov^ 
saiti a braniborSti, navykli si fiditi svou 
politiku i&pln£ nezdvisle. 

Hlubok^ i!lpadek, ve kter^m se N. octlo 
po mira Vestfiilsk^m, objevil se v dob£ ni- 
sledujfci, zejm^na v pom6ru k Francii. Tam 
vlddl od r. 1643 Ludvfk XIV., za n£ho2 
francouzski moc krdlovskd dostoupila sv^ho 
vrcholu. Po smrti Ferdinanda III. (1657) 
Qchizel se tak^ o komnu n^meckou a zi- 
skal pro sebe duchovni kurfirSty, ale pH- 
cin^nim Bedficha Vil6ma Braniborsk^ho zvo- 
len po dlouh6m jedndni pfece syn Ferdi- 
nandflv Leopold I. (1668—1705, v. t.), jen 
ie musil pfivoliti k v£tiimu jeitd ponfienf 
mod cisafsk6. Hami2n^ snahy Ludvfkovv, 
aby moc svou rozSiHl na v^chod, pfivid^fy 
cis. Leopolda proti vAli do vdlek s Francii, 
a ta se ukizalo, 2e nSkteff zdpadnf kni2ata, 
jmenovit^ duchovni, zakoupeni byli iipln6 
od Frantic. Prvni vdlka, do kter^ fiie by la 
zapletena, byla Ludvikova valka proti Hol- 
landsku. Nejprv kurfirSt braniborsk^, potom 
cisaf a koneinS i Hie (1674) vystoupili ve 
prosp^ch Hollandska. Ale v cel^m vedeni 
▼ilky se strany N-ka nebylo jednoty a r^z- 
nosti. Pouze kurfirSt braniborsk^ dodSlal se 
tlsp^chu vit^zstvtm nad Sv6dy s Francii spo- 
ien^i u Fehrbellina (1675), ale na konec, od 
ostatnich spojencfl byv opuStin, musil se 
lisp^chA vzddti (r. 1679). Jedin]^ stkvfilejSi zjev 
V d^jindch N-ka 16 doby jsou vit£zn^ boje 
s Turkjr (1683—99), k nimi tak^ fiSe svou 
pomoci pfisp61a. Za to novd valka s Francii 
(1688—97), jc2 zpAsobena sporem o dWictvf 
karfiritsk^ linic falckd, m6ia, hled£ k fi$i 
N£meck6, zrovna tak 2aIostn^ pr(ib6h jako 
dfiv^jif. Francie po^ala vdlku hrozn^m zpu- 
stoienim Falce. Cisaf mil na sv^ strand An- 
Rlii, Nizozemi, SpanC-lsko, Savojsko a Ddn- 
sko, ale pfes to zflstdvala Francie na such6 
zemi V pfevaze, a jen ta okolnost, 2e Lud- 
vik ji2 zfeni m61 k nastdvajicimu zdpasu 
dMictvi ipan^lsk^, zpAsobila, 2e v mfru 
Rijswijck^m (1697) u6nil cis.fi a fiiii n^kter^ 
listupky, vzdav se reunii a ddsti dffvejSich 
v^bojA. Pro naatdvajicf zdpas o dSdictvi 



HabsburkA SpanSlsk^ch tak6 cisaf hlcd^l si 
ziskati spojence. Hannoversko pov^Sil r. 1692 
na dcvdt6 kurfirStstvf, kurfiritovi branibor- 
sk^mu ud^lil roku 1701 pro Prusy, je2 od 
r. 1618 byly v dr2eni kurfirStA branibor- 
sk^ch, titul krdlovsk^. Byl to nov^ krok 
k rozkladu fiSe NSmeck^, prdv£ jako volba 
kurfirSta saskdho na trAn polsk^ (r. 1697), 
ji2 panovnici sadti odcizili se zijmAm n^me- 
ck^m. V ndbo2ensk^ch pomSrech nastaly 
touto dobou nSkter^ zmSny. Falc die miru 
Rijswijck^ho dostala se katolick6 linii Falc- 
Neubursk^ a kurfirStov^ saSti pfestoupili ke 
katolictvi. Ve vdlce o d^dictvi ipanSlsk^ 
(1701—1714) vystoupila fi§e na strand cfsa- 
fov£, ale jednotlivi kni2ata, jako v^voda ba- 
vorsk^ a kurfirSt kolinsky, byli spojenci 
Ludvikov^mi. Tim se stalo, 2e v N-ku vdllca 
nabyla v prvnich letech r^zu vilky domdci 
(v. Bavorsko). V konein^m miru (v Ra- 
statte r. 1714) N. neutrp^lo sice nijak]^ch 
ztrat, ale vySlo z vdlky slabii a rozhiranej^f 
ne2 prve. ^a valky zemfel Leopold I. a ni- 
slcdovali po n6m synov^ Josef I. (1706 — 11) 
aKarel VI. (1711—40), posledni mu2sk^£len 
rodu Habsb., jeho2 veSkera politika todila se 
kolem nsLstupnick^ho zdkona pragmatick6 
sankce (z r. 1713), ji2 zem£ sv^ hled^l po- 
jistiti dcefi Marii Terezii. Aby pragmatick^ 
sankci zjednal vieobecn^ho uzndni, zapletl 
se r. 1733 do vdlky o d^dictvf polsk6, 
do ni2 r. 1734 pfehmaty Francie tak^ fiie 
I byla str2ena, a^koliv Bavorsko, Falc a kur- 
iirSt kolfnskj^ op6t stdli na strand Francie. 

V N-ku nedoilo tentokr^te k zna^ndjSim bo- 
jAm, ale v miru VideAsk^m (r. 1738) utrpila 
ffSe ztrdtu Lotrinska, je2ddno Stanisla- 
vovi LeszczyAskdmu s ustanovenfm, 
aby po jeho smrti pfipadlo Francii, co2 se 
stalo r. 1766. 

Ve vSech vilkdch, je2 byly vedeny od 
doby Leopolda I., bylo £fm ddl zfejmdjsi, 2e 
fiie NSmeckd jako celek nemd moci ani vd2- 
nosti. Ale Apadek Nka a pfevaha sousednf 
Francie jevila se nejen v politice, nfbri 
i na poli kulturnim. Lesk, kter]^ Ludvik XIV. 
dovedl d^ti sv^ vldd£, nezAstal bez Aiinku 
na kni2ata nSmeck^. Na vSech t^m£f dvorech 
kni2ecich, ba v$ude ve vySSich vrstvach na- 
stalo titdrn^ opideni po vzoru francouzsk^m. 
Na dvorech kni2ecich zavedeny francouzsk^ 
formy vlddni a etiketni, i francouzsk^ luxus, 
spojen^ s ohromn^m mrh^nim pen^z; ve 
spolednosti n6meck^ rozSifil se francouzsk^ 
mrav a ovSem i nemrav, fe£ francouzska 
stala se panujicf v obecn^m 2ivot$, v diplo- 
macii i (vedle latiny) v literatufe. Ndsledek 
velik^ho pfepychu na mal^ch dvorech knf- 
2ecich byla ovSem velikd finanini bida, a 
jednotlivi kni2ata neost^chali se proddvati 
sv^ poddan^ za vojdky Holland^nAm i An- 
glican Am. N. bylo politicky, hospoddfsky 
i mordlnS na mizind. Ze vsech nSmeck^ch 
stdtA nejvStSi a skuteCn^ pokroky Cinilo 

V t^ dob6 Prusko, toti2 pAvodni markrab- 
stvi Braniborsk^, s nim2 v XVII. stol. slily 
se mimo jin^ t^2 PomoH a Prusy. Od doby 



164 



NSmecko (dfejiny). 



kurfirSta BedfichaViUma (1640—88), vzkve- 
talo Prusko pod moudrou sprdvou sv;}ch pa- 
novnikflv, ai v pol. XVIIl. stol. vystoupilo 
jako skutednd velmoc vedle panstvi Habs- 
burkA — »Rakoaska« — a — proti Rakou- 
sku. Stalo sc tak po smrti cis. Karla VI. 
r. 1740. 

Smrti Karla VI. vymfel rod Habsbursk^ 
po me^i. Koruna cisafskd v N-ku zfistala po 
dv6 l^ta neobsazena, teprve r. 1742 zvolen 
kurfirSt bavorsk^ Karel Albert jako Ka- 
rel VII. Zatim rozzufila se vdlka o d6dic- 
tvi rakousk^ (1740—48), v nii Karel VII. 
vystoupil se sv^mi ndroky proti Marii Te- 
rezii, a 80ub£2n£ dv6 vdlky slezsk^ (1740 
a2 42 a 1744— 45), jimi2 prusk^ krdl Be- 
dFich odftal Marii Terezii t^mSr cel6 Slez- 
sko. Cisaf Karel VII. byl v boji neSfasten; 
bylC netoliko vytiSt^n ze zemi rakousk^ch, 
n^br2 vypuzen i ze sv(5 vlastni zem£ a ze- 
mfel r. 1745 hofem. Jeho syn Maximilian 
Josef udinil s Marif Terezii mir. Ostatek 
v«Llky o d^dictvi rakousk^ net]^kal se ji2 
tak zemi n6roeck^ch. Za cisaf e zvolen pak 
(r. 1745) manfel Marie Terezie FrantiSek 
St6pdn Lotrinsk]^, velkov^voda toskan- 
sk^, tak 2e na tr(!in6 cisafsk^m jevi se opSt 
genealogickd kontinuita s rodem Habsbur- 
sk^m. A2 dosud byli Habsburkov6 nej- 
mocnSjSi z kniiat n6m., nyni vSak vystou- 
pil proti nim nebezpefn^ soupef v krd- 
lich prusk^ch. Pfi rozdrobenosti N-ka na 
mnoistvi drobn^ch kniiectvi pfirozen6 mu- 
silo dojiti mezi ob^ma nejmocngjSimi rody, 
jednim z^stupcem katolictvi, druh^m zdstup- 
cem protestantismu, k rivalitS o prvenstvi. 
Prvni nepfdtelskou srd2kou tyly ob6 vilky 
slezsk^, z nichf Bedfich II. vyiel jako vitSz. 
Po ukon^eni v^lky o d^dictvi rakousk^ v Ra- 
kousku stdle se pom^Slelo na znovudobyti 
Slezska, a snahy ty vedly r. 1756 k vifce 
sedmilet^. A prdv6 v t^to valce ukdzala se 
velikd sila a znameniti stdtni or^^anisace 
Pruska, zrovna iako zbMovanost fi§e a jme- 
novitfi jejiho zrfzeni vojenskdho. Pfes to, ie 
m£l BedHch pfesilu proti sobe, zAstal na 
konec vitSzem a v nezkracen^m drieni Slez- 
ska. V^znam Rakouska a fiSe vdlkami s Pru- 
skem utrpil velikou pohromu, Prusko pak 
za vlady Bedficha II. stalo se velmoci. Od- 
tud ai do doby nejnovfejSi jest soupef stvi 
mezi Rakouskem a Pruskem osou d6jin n^- 
mcck^ch. Za nistupce FrantiSka I,, Jo- 
se fa II. (1765—90), proti va mezi Rakou- 
skem a Pruskem vystoupila znovu, kdyi Jo- 
sef pokouSel se zv6t§iti rakousk^ panstvi 
V Nfimcich ziskin/m nfikterjch iasti Bavor. 
Prvni pokus uiinil r. 1777 po vymfeni pa- 
nujici linie rodu Wittelsbaisk^ho. Ale Be- 
dfich vystoupil proti tomuto roziifeni, a tak 
do$lo mezi ob^ma k vdlce o dSdictvi ba- 
vorsk6 (1777-1779), ji2 cisaf pfinucen byl 
spokojiti se pouze nepatrnjm dzemim (Inn- 
viertel). Kdyi pak pozdSji r. 1785 Josef II. 
chtfel Bavor nab^ti zdmfinou za Belgii, zpfl- 
sobil krdl prusk^ spolek 13 kniiat n6me- 
ck^ch {Fiirstenbund), mezi nimil pfedni byli 



Hannoversko, Sasko, Badensko, Meklenbur- 
sko, Anhaltsko, kur^r$t mohu^sk^ a j., tak 
2e Josef II. op^tn6 byl nucen zanechati plana 
sveho. Prusko sledovalo tak^ 2arliv6 pokroky 
Rakouska za vdlky s Turky (1788—1791) a 
sv^m zakrodeniro pfim^lo bratra Josefova 
cis. Leopolda II., 2e udinil s Turky mir. Za- 
tim CO stard fiSe NSmeckd jako celek bliiila 
se vyli^en^m zpfisobem k i&pln^mu rozkladu, 
po^inal se od pol. XVIII. stol. v N-ku pfi- 
pravovati ve viech odv^tvich vefejn^ho 2i- 
vota obrat na zdkladS osvStov^ho snaieni 
t6 doby. Proud nov^ch idei a nazorfl filoso- 
fick^ch z Anglie a Francie vedl k obratu 
my$lenkov<Smu, k ndrodnimu, n^bo2ensk^mu 
i mravnimu obrozeni N£mcA, je2 nejp^kndji 
repraesentuje se v literatufe; v 2. polovici 
XVIII. stol. nastdvd klassick^ doba literatury 
nfimeck^. V 2ivot^ stitnim vyvolan ruchem 
tim »osviceny absolutismus*, kter^ v rdmci 
jednotliv^ch statii nSm. — a2 na neietnd 
v]^jimky ~ odstranil mnoho zlofddAv, uvol- 
nil star6 zkostnatSl^ formy a dal zdklad 
k zdravSjSimu 2ivotu politick^mu i spolc- 
(^ensk^mu. Uprosthd tohoto v^voje str2eno 
N. do mnohondsobn^^ch virfl politick^ch, 
je2 zpAsobeny revoluci francouzskou. 
Dalekosdhl^ pfevraty, je2 s sebou pfinesla 
francouzska revoluce od sv^ch prvnich po- 
ditkA, pdd monarchie a zvraceni vSech spo- 
le^ensk^ch pom^rfl, pflsobily mocni na my- 
sli V N-ku, a pfiklad jejich nrozil otfdsti za- 
klady star^ch fddfl tak^ v N-ku. Pfi tSchto 
pom^rech ncmohli kni2ata n^me^ti pfihli2eti 
k revoluci IhostejnS, nehledS ani k pfibuzen- 
sk^mu svazku rodu Habsbursk^ho s Bour- 
bony francouzsk^mi a k £etn^ diaspofe 
emigrant^ francouzski^ch, ktefi rozdmycho- 
vali boj proti revoluci. Cisaf Leopold II. 
fr. 1790-1792), a kral prusk^ Bedfich 
Vil^m vzhledem k pomi&rfim ve Francii 
zanechali vzdjemne nevra2ivosti a dohodli 
se o spole^n^ akci na sjezdu v Pilnici 
(r. 1791). Kroky kni2at ndraeckjch a pfizefi 
k emigraci vzbudily ovSem nevoli ve Fran- 
cii, jel V dubnu r. 1792 sama vypov6d61a 
vdlku synu Leopoldovu FrantiSkovi, »krili 
^esk^mu a uhersk^mu«, ktery potom v (^ci. 
byl zvolen za cisafe. K nSmu pfidal se kril 
prusk^. V^lka pocata s velikou sebedAvirou 
a podceftovanim nepfitele. Teprve roku na- 
sledujiciho (1793) pfipojila se k vilce take 
ostatni fi§e iako celek, ve skute6nosti vSak 
k utvofeni fiSsk^ armldy ani nedoSlo, nybr2 
sbory jednotliv^ch knizat, pokud byly od 
nich postaveny, pfipojily se k nfikter^mu 
z vojsk hlavnich st^tdv. Po prvnich nepatr- 
nych i!isp^§ich boj veden ne§fastn6 pfes to, 
2e r. 1793 i Anglie, Hollandsko, SpanSly, 
Neapolsko a Sardinie vystoupily proti Fran- 
cii (>prvni koalice«). Prusko ustalo ji2 
r. 1795 od vilky a udinilo separdtni mir 
vBasileji; po dvou letech pokroky generdla 
Bonaparte donuceno i Rakousko k miru 
V Campu Formiu (1797); tam v taj- 
n^m ^Idnku svolilo k odstoupeni cel^ho le- 
v^ho Poryni Francii. Kni2ata, kterd by tim 



NSmecko (dfejiny). 



165 



utrp^la ztrdtu, m^la b]^ti odlkodnSna saeku- 
larisaci t&zemi duchovnich v ostatnim N-ku. 
K projedn<Lni tdch v6ci a dojedndni roiru 
s HIi seSel se koncem roku 1797 kongrcss 
V RastattS, obeslan^ pinomocniky Francie, 
Rakouska a Pruska a desiti^lenou deputaci 
fi§sk^ch stayA. Francii pravoplatnS postou- 
peno lev6 Por^nf, ale st^le stoupajfci po2a- 
davky Francie a pfehmaty jejf vc Sv^carsku 
a V Italii vedly k nov6 roztrice mezi ni a 
Rakouskem, jei r. 1798 s Ruskem a Anglii 
utvofilo druhou koalici. Kongress rozesel 
se bez d£inku a jeho stnutnou dohrou bylo 
pfepadeni poslfl irancouzsk^ch na jejich zpd- 
tcdni cestS (28. dub. 1799). — Vilka druh6 
koalice, v ni2 Prusko a icniiata severonS- 
mecti zachovavali neutralitu, vcdena s po- 
£atku SfastnS, ale kdyi r. 1800 v £elo voj- 
ska se postavil Napoleon, St^stf se obrdiilo, 
a nad to nastoupily mezi spojenci neshody. 
Vit^stvf Napoleonova pHnutila Rakousko 
k miru v Lun^ville (1801), kter^ cis. Fran- 
tiSek li. tentokrdt udinil tak6 jra^nem fiSe 
N^meck^. Francii znovu, a to definitivn^, 
pi^ifdeno lev^ Por^ni. Ku projedndni ndhrad 
jednotliv^m kniSatAro, kteff utrp£li ztrity, 
seSla se r. 1802 fiSskd deputace, je2 v§ak 
vlastni Jen prost& pfijala (r. 1803) uiednini 
o t^ veci mezi Napoleonem I. a Kuskem 
u£in§n6. I^Tpadek ncjen politick^ho, ale i nd- 
rodniho v6domi nSmeck^ho ve vlddnich kru- 
z(ch objevil se tu nejokat£ji v poni2en<£m 
plazeni stavfl nSmeckfch pi^ed Napoleonem 
a jeho stviirami, jen a by si zabezpedili zv£t- 
Seni neb udrfeni sv^ho l!izemi. Usnesenim 
Hisk6 deputace (Reichsdepuiationshauptschluss) 
saekularisovdna by la vSechna duchovni kni- 
iectvi ai na arcibiskupstvf mohu^sk^ a vel- 
mistrovstvi ntoeck^ho fddu, £etnd pak drob- 
ni kniiectvi mediatisovdna. Z fiSsk^ch mSst 
udriejo Ke pouze Sest: Hamburk, Br6my, 
Lubek, Frankfurt n. M., Norimberk a Augs- 
purk. Nejl^pe pochodili v£tli kniiata, jei 
Napoleon podporoval jednak za dffv6j§{ ne- 
utralitu a povolnost, jednak aby zjednal 
protivdhu rooci rakousk^. Bylo to zejm^na 
Prusko, Savory, Virterabersko, Badensko, 
Hessy-Kasselsko a Hessy-Darmstadtsko. — 
Badensko, Virtcmbersko, Hessy-Kasselsko a 
novS utvofen^ kniiectvi Solnohradsk6 — 
jel vsak r. 1805 driitcli Ferdinandovi To- 
skdnsk^mu zam£n£no za Vircpurk — pov^- 
seno na kurfirStstvi, jichi bylo pak 10; z du- 
chovnich kurfiritflv zQstal pouze arcibiskup 
mohucsk^. — Zm£nami t^mito stard HSe 
N^meckd ylastn^ jii vzala za sv^, a^koli die 
jm^na trvala i naddle, a proto cisaf Franti- 
§ek, hledS ke skutecn^mu stavu vdci, pfijal 
r. 1804 titul cfsai^c rakousk^ho. K doko- 
nal^mu konci ffSe vcdia vdlka tfeti koali- 
ce (1805), ji2 Rakousko po^alo vc spolku 
s Anglii, Ruskem, Sv^dskem a Neapolskem. 
Porazen^ Rakousko musilo v miru PreSpur- 
sk^m roku 1805 pfivoliti k nov^m zm6ndm 
v N-ku; bylo to zejm6na pov^Scni Bavorska 
a Virtemberska na krdlovstvi, Badenska na 
velkov^vodstvi s plnou suverenitou. Kdyi 



' pak kone6n6 v 6ci r. 1806 16 pFednich kni- 
iat n6n~eck^ch sestoupilo se v R^nsk^ 
s p o 1 e k pod protcktordtem Napoleono- 
v4m a zfeiclo se sv^ch fiSsk^ch hodnosti, 
ami i formaln6 protrhli dosavadni svazek 
i^iSsk^, cisaf FrantiSek sloiil hodnost cisaN 
skou. »Svatd fiSe ^imskd jazyka n6meck6ho«, 
jei ddvno jii se byla pfciila, vzala tak i for- 
mdln6 za sv^. 

Utvofenim spolku R^nsk^ho dostala se 
velikd ^dsf N-ka pod moc Napoleonovu. Je- 
§t6 t^hoi roku doSlo pak k pokofeni Pru- 
ska, jei Napoleon ai dosud umdl udriovati 
V neutrality. NeSfastnou vdlkou v 1. 1806-07 
moc jeho zlomena ilipln^. Prusko musilo se 
pak vzddti vSech v^bojA z deleni Polska a 
vSech sv^ch zemi zdp. od Labe. Cdsti t£chto 
krajin odminil Napoleon sv^ n6meck^ spo- 
jence, z ostatku pak a z BrunSvicka, Hessy- 
Kasselska a tisti Hannoveru utvofil nov6 
krdlovstvi Vestfdlsk^, jei dal sv^mu bra- 
tru l^rdmovi (v. Bonaparte, str. 332). 
KurnrSt sask^ obdriel titul krdlovsk^ a pfi- 
stoupil k spolku RVnsk^mu, kter^ nyni vzta- 
hoval se na cel^ N. mimo Prusko a Rakou- 
sko. Rakousko vzchopilo se jeSt6 jednou 
(r. 1809) k boji proti pi^evaze a ndsilnosti 
NapolconovS, ale vydlo z valky poraieno a 
zdieno o vclikou iiat sv^ho dzcmi. Konecn6 
r. 1810 pfipojil Napoleon scverni kraje n6- 
meck6 (hi Oldenbursko a sever. Hannover- 
sko) ai k Lubeku pfimo k Francii. Tfm po- 
niienf N-ka a N^mcfiv dostoupilo sv^ho 
vrcholu. Velkd ddst N-ka pozbyla l!ipln£ sa- 
mostatnosti, ^lenov^ spolku R^nsk^ho, die 
jm^na samostatni, byli ve skutednosti poni- 
ien^mi stvflrami Napoleonov^mi. Rakousko 
a Prusko musilo se podi^izovati jeho vlivu, 
obchod n^meck^ znicen kontinentdlnim 
system em (v. t), vojska nSmecka musila 
prol6vati krev za zdjmy Napoleonovy, n6- 
meck^ penizc plynuly do jeho pokladny. 
V§e kofilo se v prachu vflli mocn^ho des- 
poty. Ale prdv£ toto hlubok^ poniieni N-ka 
pfivedlo ndrod k pozndni, kam ai dosp£l 
svou rozervanosti a sv^mi zastaral^mi a pfe- 
vrdcen^mi formami viddnimi a spolecen- 
sk^mi. Obrozeni, po6'najici od pol. XVIII. st., 
proniklo do ve§ker6ho iivota n£meck6ho., 
Touha po vybaveni ze smutn^ch pomSrfl 
rostla CO den, nadScni muiov^ jali se ne- 
ohroien6 hldsati Idsku k vlasti a k svobodS 
a potfebu svornosti i jednoty. Prusko po- 
u^eno smutn^mi zkuSenostmi dalo se na ce- 
stu rozsdhl^ch vnitfnich oprav. Jinde vedla 
svrchovanost francouzskd pf imo k mnoh^m 
ndpravam. Stdty spolku R^nsk^ho pod ochra- 
nou Napoleonovou reformovaly administraci, 

' finance, vojenstvi, zakonoddrstvi die vzoru 
francouzsk^ho, vojska n^mecka poznala pod 
praporv francouzsk^mi nov^ zpflsob vdKeni, 
mySlenKV a vymoienosti francouzsk6 revo- 
luce naSly snadn^ pHstup do N-ka. A tak 
nadvldda Napoleonova pfimo i nepfimo vedla 
N. k velik^ reform^ politick6ho iivota, z n£- 
hoi se mSly rozvinouti zdrodky lepSi bu- 
doucnosti. rohroma Napoleonova v Rusku 



166 



Nemecko (dfijiny). 



zatakov^ch okolnostf rychle podvrdtila i jeho 
postaveni v N-ku. Prvni krok u6inilo Pru- 
sko, je2 V l!in. r. 1813 spojilo se s vit^zn^m 
Ruskem. V cel^m N-ku nastalo mocn^ hnuti. 
V £du pfidalo se ke spojencQm i Rakousko, 
ale knilata spolku R^nsk^ho zAstali zatim 
pfi Napoleonovi. St^sti v boji obracelo se 
vSak proti Napoleonovi. a2 kone^nS tfidennf 
bitva u Lipska (16. — 18. fijna) pfivedla jej 
k pddii. Knfiata nSme^tf z tiati jii pfed bit- 
you, z £dsti po bitv6 pfechdzeli k spojen- 
c&m, krdlovstvi Vestfdiskd se rozpadlo v pfl- 
vodni kusy, fddy zavoden^ Napoleonem valem 
se fitily. Fom^ry v N-ku uspofdddny pak po 
ilipln^m vypuzeni Napoleonovi na kongr es- 
se Videftsk^m (1814—15). Hy-bL 

Na kongresse VfdeAsk^m, kter^ svoldn 
na mSsic zafi r. 1814 a jehoi se udastnili 
zdstupcov6 moci, kter^*2 mily podil na vil- 
kdch proti Napoleonu I., zaveden nov]^ po- 
fddek zdleiitostf N-ka na zaklad^ stavu vict 
po zruSeni fi§e r. 1806. Suverennf kniiata 
nSmeckd, cisaf rakousk^, krdl ddnsk^ a kral 
nizozemsk^ utvof ili spolck, jehoi ddelem bylo 
zachovdni vnitfni i zcvni bezpe^nosti N-ka a 
nezivislosti a nedotknutelnosti jednotliv^ch 
n^meck^ch stdtfl, kter^2 v zakladni listing 
z 9. £na 1815 obdricl jmcSno »Deutscher 
Bund«. Zdle2itosti spolku spravovdny shro- 
md2d£nim (Bundestag) s]o2en^m ze zdstupcfl 
jednotliv^ch stdtfl, jemu2 pi^edsedal zdstupce 
Rakouska. Sidlcm jeho ustanoven Frankfurt 
n. M. Prusku vraccny vSechnv zemS, v jich2 
drieni bylo pfed r. 1806, a dkna mu velikd 
iist krdlovstvf Sask^ho, velkov^vod. Cleve* 
Bergsk^ a kraje na stfednim a dolnfm R^n6, 
Bavory obdr2ely Falcko, Hannoversko stalo 
se kralovstvim, V^mar, Oldenburk a oba 
Meklenburky vellcov^vodstvimi, z H$sk^ch 
mdst zachovdna Frankfurt, Lubek, Hamburk 
a Br^my. Pon6vad2 sny o velik^ narodoi 
jednot6 n^meck^ nedoSly sv^ho spln^ni a 
sliby, 2e zavedena budou liberdlni zfizeni, 
zflstaly na papife, povstala nespokojenost, 
ktera vie a vfce se vzmdhala a jevila se 
zvldSti mezi studujid mldde2i. Jednotliv^ 
stdty jaly se nastupovati proti hYiuti tomu 
ndsiln^mi opatfenimi, jako zavedcnim cen- 
sury, rozpou$t£nim spolk&v a pod., a kdy2 
tato se neosv^ddovala, svolana na podn^t 
Metternichflv do Karlov]^ch Varfl schuze mi- 
nistry, jeji2 usnesenf spolkov^m shromd2d6- 
nim 20. zdi^i 1819 potvrzena v plndm zneni. 
Na zabezpe£eni vefejn^ho pofadku ustanoven 
exckutivnf i^dd, vysok^ Skoly ddny pod pi^isn]^ 
dozor, zavedena pfisna censura a zi^fzcna 
ilistfednf vySetfovacf kommisse proti »dema- 
gogick^m rejd(im« se sidlem v Mohuii. Vy- 
setfovaci kommisse byla horeinS dinnd: vy- 
nd$ :1a pfisn6 rozsudky, zbavovala ob2alovan^ 
i&i^adflv a plnila 2alai^e. Mezi zat^en^mi a od- 
souzen]^mi byli vfldcov6 liberdlniho hnuti 
Arndt, Welcker, Jahn a j. Metternich nespo- 
kojil se s tim a usiloval o opatfeni pHsn6j§i 
a pi^isnSjSi, £eho2 docilil usnesenim videA- 
sk^m z 8. £na 1820, jim2 z N6meck6ho spolku 
u6nSno policejni sdru2eni na potla6ovini 



vieho voln^jlfho ruchu. AvSak ani toto opa- 
tfeni nebylo s to, aby zadr2elo mocn^ proud 
liberalismu, ktcr^ vypuknutim ^ervencov^ 
revoluce v Paff2i r. 1830 obdr2el nov^ po- 
sily. V nikter^ch stdtech — v Sasku, Han- 
noversku, BrunSvicku a Hessech-Kasselsku — 
vypukly boufe, kterd donutily vlddy k ilstup- 
kum V liberdlnim sm£ru. Vit£zn^ postup li- 
beralismu nem^l vSak dlouh^ho trvdni: vlddy 
napjaly vcSker^ sily, aby zdolaly hnuti na- 
rodni a svobodomysln^. Spolkova rada usnesla 
se r. 1832 po ndvrhu Metternichovu na no- 
v^ch zostfen^ch opati^enich k udr2eni pokoje 
a pofddku, die nich2 veSkera stdtnf moc 
vlo2ena do rukou panovnikov^ch, odepfeni 
dani od stavfl za odboj prohlaieno a vyslo- 
vena zisada, 2e zakony jcdnotliv^ch zemi 
mohou b^ti spolkovou radou ruSeny; dale 
vyhrazeno spolku prdvo, zakrociti proti 
revolu6nimu hnuti bez vyzvani brannou moci, 
zakdzdna vSechna sdru2cnt rdzu politick^ho 
a v^echna shromd2d£nf lidu a liberdlni daso- 
pisy zastaveny. VSude zavcdcn nejtu2§i ab- 
solutismus a laldfe plnily se op^t politick^mi 
odsouzenci. AvSak ani tentokrate nepodafilo 
se potladiti hnuti svobodomysln^, akdy2 se 
ji2 zddlo, 2e Metternichflv absolutistick^ sy- 
stem na nedozirnou dobu jest utvrzen, vze- 
pjaly se pojednou spoutan6 sily a ni^iteM 
obfansk^ch a nirodnidh svobod pozbyli rd- 
zem veSicer^ moci sv6. Pafi2skd dnorova re- 
voluce r. 1848 byla potla^ovan^m 2ivl{im 
mocnou vzpruhou: vzepjali se a nepfemo2i- 
telnf zddnlivS absolutismus rozpadl se v ni- 
ved. Dne 27. led. 1848 Jindi^ich v. Gagern 
udinil V darmstadtsk6 komofe ndvrh na zfi- 
zeni n6meck6 moci Ostfedni s lidov^m zastu- 
pitelstvem a 5. bfez. seSli se v Heidelberce 
^elnf nimedtf mu2ov^ smSru liberdlniho a 
usnesli se vyzvati n£meck<S vlddy ddraznS, 
aby se postaraly, by zastupitelstvi n^meck^ho 
ndroda co nejdfive vstoupilo v 2ivot Zaro- 
ved zvolena kommisse, kter^2 ulo2eno, aby 
vypracovala zaklady n^meck^ dstavy, a tato 
kommisse pozvala tehdejSi i dfiv6j§i cleny 
sntofiv, aby se dostavili k pf edbd2n6 porade 
do Frankfurtu. Spolkovd rada netroufala si 
postaviti sc tomu na odpor, a vlddy, dfive 
k ndsilnosti v2dy hotov^, pozbyly vsi zmu2i- 
losti a ustupovaly vjude bouhcimu se lidu : 
bavorsk^ krdl vzdal se trQnu, Metternich 
svr2en nledal spdsu v dtgku, v Berlin^ po- 
stavil se ndsledkem povstani dne 18. bfez. 
kril Bedfich Vil^m v celo nirodniho hnuti 
a svolal ndrodni shromd2d£ni za pMdinou 
Orady o liberdlni Ostav^. Dne 30. bfez. se- 
stoupil se ve Frankfurt^ pfcdchozi parlament, 
jen2 se radii o svoldni narodniho shroma2- 
dini. V t6to porade ozvali se hlasov6 2dda- 
jici zavedeni republiky. Kdy2 stoupenci za- 
sad republikdnsk^ch, Hecker, Struvc, s na- 
vrhy sv^mi propadli, uch^lili se do Baden- 
ska a vzboufili lid, avSak hnuti toto brzy 
potlaceno. Pfedchozi parlament zvolil tak 
zvan^ 9V^bor padesati*, ju iiu2 ulo2eno, aby 
opatfil vse, 6eho bylo potfebi k svoldni na- 
rodniho shromd2ddni'. Tento v]^bor usnesl 



NSmecko (dSjiny). 



167 



se, 2e ve viech zemich ndle2ejictch k NSme- 
ck^Diu spolku voleni b^ti maji poslanci do 
oarodoiho shromdidini. K poraddm »v^boru 
padesati« pozvdn t6i Fr. Palack^, jeni po- 
zvani dArazne zamitl pamdtn^m iistem z 11. 
dub. 1848 k rukdm pfedsedy Soirona, odfi- 
vodduje zamitnuti to tim, ze >kdo iidk, aby 
RakousY (a s nimi i Cechy) pfipojily se nd- 
rodni k fiSi N^mcck^, poiaduje od nich 
samovraidu, coi nemd niiddn^ho roordlniho 
ani politick^ho smyslu*. Volby vykondny ve 
vSech zemich nSmeck^ch, v Cechdch vSak a 
na,Morav£ v desk^ch krajich odepfeny. 

Ustavodarn^ sn^m sejel se 18. kv. 1848 ve 
FrankfartS, kde2 konal sv^ porady ve chrdm^ 
sv. Pavla. Pfedsedou zvolen Jindfich v. Ga- 
gern. V shromdid^ni jevily se Ttzn6 smiry, 
z nichi nejsilnSjSi byly dva: jedcn 2ddajici, 
aby shroma2d6ni zab^valo se pouze dstavou 
a smluvilo se s jednotliv^mi vlddami, druh^ 
stojici neilstupn6 na zdsadi republikdnsk^. 
Zastapci sm^ru republikdnsk^ho podlehli. 
Kdy2 se jednalo o listfedni moci, zvolen 
29. £na rakouskf arciv^voda Jan fiSsk^m 
spravcem, jen2 na zdklad^ usneseni parla- 
menta dne 12. cce zruSil spolkovou radu a 
jmenoval h'ssk^ ministerstvo. Df ive ne2 se za- 
po6alo s poradou o dstavS, rokovdno o par- 
lament^ a zdkladnich pravech n^meck^ho 
naroda. A£koli rokovdnf vleklo se do neko- 
necna, osoboval si parlament prdvo b^ti nej- 
vySlim zdstupcem vnitfni i zevni politiky. 
Kdy2 y Slesvicku vypuklo povstdni proti 
Ddnsku, usnesl se parlament 2. £na, 2e vdlce 
mi razn^mi prostfedky b^ti u6in£n konec, 
a fiSsk^ sprdvce nafidil, aby vojsko iles- 
vicko-hol$t]^nsk6 a prusk6 sesileno bylo voi- 
skem jihon^meck^m. Prusko, kter^ ndslcd- 
kem vdlky s Ddnskein dostalo se do velik6 
tisnS, smluvilo 26. srp. s Ddnskem pHm^fi 

V neprosp^ch Slesvicka a HoISt^nska, co2 
zpfisobilo ve Frankfurt^ velik^ roz^ileni. Pra- 
vicc parlamentu navrhovala schvdleni pff- 
>:>^H, ndvrh byl v§ak sprvu zamitnut a te- 
prve pfijat, kdy2 po odstoupeni fiSsk^ho 
ministerstva nepodafilo se sestaviti jind. Od- 
pflrci ndvrhu sosnovali velikou boufi proti 
parlamentu a shromd2d£ni lidu dne 17. zaH 
konan^ prolildsilo poslance, ktefi pro ndvrh 
hlasovali, za zrddce nSmcck^ho lidu, jeho 
svobody a cti. Den potom vypuklo povstdni, 
jeho2 ii6elem bylo rozehnati parlament nd- 
silim. Rakousk^ a prusk^ vojsko hdjilo chrdm 
sv. Pavla a potla6ilo vzboufeni. VStSina par- 
lamentu pf istoupila potom k rokovdni o i&sta- 
v^. Veliki obti2e zpflsobila otdzka o pfiieti 
Rakouska do N£meck^ fiiv, Men^na 2ddala 
rozhodn6, aby bylo vylouceno, vStSina se 
vzpirala. Pfeaseda rakousk^ho ministerstva, 
kniie Felix Schwarzenberg, ozndmil, 2e df ive 
musi veSkerd zem6 habsbursk^ spojeny b^ti 

V stdtni celek, ne2 se jednati mfile o po- 
m6ra Rakouska k N-ku. PFevd2nd vStsina 
parlamentu nechtdla v§ak ani slySeti o pfi- 
jeti cel^ho Rakouska, tedy i zcmi uhersk^ch, 
do HSe. Pfedsedou fiSskeho ministerstva byl 
od m^sice srpna ryt. Schmerling, jen2 nd- 



sledkem odporu toho odstoupil. Gagern, 
kter^ se stal ndstupcem jeho — pfedsedou 
parlamentu zvolen Simson — pfedlo2il 18. 
pros, programm tak zvan6 strany malonS- 
meck6, V ngm2 se 2ddalo, aby Rakousko 
bylo odlou^eno od N-ka a pom£r mezi ob^ma 
aby upraven byl zvldStni dmluvou. Rakou- 
sko protestovalo proti tomuto programmu 
a 60 poslancA rakousk]^ch ohradilo se proti 
vylou^eni Rakouska. VStSina pfijala v$ak 
ndvrh Gagernflv a zmocnila jej k vyjednd- 
vdni s Rakouskem. Malon6meckd strana pro- 
razila 27. bfez. 1849 se sv^m ndvrhem na 
dgdi^nost cisafsk6 dflstojnosti, na£e2 28. bfez. 
zvolen prusk^ krdl cisafem; z 538 pHtom- 
n^ch poslancu hlasovalo 290 pro ndvrh ten, 
kde2to 248 hlasovdni se zdrzelo. Za velik^ 
sldvy ozndmena volba Bedi^icha Vil^ma IV. 
d^didn^m cisafem N-ka a fiSskd ilstava pro- 
hldSena. Krdl Bedfich Vil6m vyslovil se vSak, 
2e hodnosti cisafskd z rukou revoluciondfA 
nepfijme, a ozndmil deputaci, kterd mu 

V slavn^ audienci 3. dub. 1849 zv^stovala 
jeho zvoleni, ie nem(i2e vyhovSti pfdni par- 
lamentu, pokud se nedorozumf s kni2aty. 
Pruskd vldda pozvala vlddy n£meck6, by vy- 
slaly do Frankfurtu sv^ zmocn^nce, ktefi by 
s ndrodnim shromd2dSnim dohodli se o listavd. 
VeSker^ vlddy — a2 na ityfi krdlovstvi — 
vyslovily 14. dub. svflj souhlas s fi^skou 
dstavou a s volbou cisafe. Ale kdy2 posla- 
neckd sn^movna pruskd se usnesla, 2e prdvnl 
trvdni dstavy md b^ti zaru6eno, rozpustila 
vldda sn^movnu a pohrozila ndrodnimu shro- 
mdzdSni, nedohodne-li se s veSkcr^mi vld- 
dami, 2e tyto budou dstavu samy oktrojo- 
vati. Tu nabyli ve shromd2dSni op6t vrchu 
2ivlov6 radikdln^j^i, ktefi vyzvali veSkeren 
ndrod, lid i vlddy, aby v platnost uvedli 
dstavu, jak ndrodni shromd2a6ni ji bylo pfi- 
jalo. Nasledek toho byl, 2e bylo snromd2ci(&ni 
rozpu§t6no. Revoluciondfi chopili se op^t 
dila. Hnuti zapo^alo se ve Falcku, kde ve- 
lik^ shroma2d^ni lidu vypov^dSlo vlddS po- 
sluSnost a zfidilo zemsk^ ochrann^ v]^bor. 
Boufe vypukly potom v nekolika zemich, 

V Sasku, Hessich, v Badensku, na R]^n6 a ve 
Virtembersku. V Badensku zufila revoluce 
a Sifila se a2 do Virtemberska. Gagern slo2il 
i&fad pfedsedy ministerstva a fiSsk^ sprdvce 
jmenoval prusk^ho justi^niho radu Gr&vella 
jeho ndstupcem v parlament^, kter^ se usnd- 
Sel radikdlnSji a radikdln^ji. Dne 12. kv. 2d- 
dal, aby veSkerd brannd moc N-ka slo2ila 
pfisahu na fiSskou dstavu. Tu odvolaly n£- 
kter^ vlddy, a to pruskd, saskd a hannover- 
skd, sv^ poslance z parlamentu, z n6ho2 vy- 
stoupil i Gagern se sv^mi stoupenci. Pone- 
vad2 kolem Frankfurtu sc stahovala vojsk^, 
usneslo se shromd2d6ni, 2e pfiSti schdze maji 
se konati ve §tutgart6. Tam odebrali se zb^- 
vajici je5t6 poslanci po^tem 104 {Rumpfpar' 
lament) y ustanovili za pfi^inou provedeni 
dstavy fiSsk^ vladafstvi sestdvajici z p6ti 
£lenfl shromd2d£nf, dali hnuti v Badensku a 
Virtembersku pod ochranu fiSe a 2adali od 
virtemberska vlddy vojsko, aby usneseni ta 



166 



N^mecko (dSjiny). 



mohla b^i provedena. Ministr Roemer id- 
dost ta naprosto zamitl a vyzval ahromiddibni, 
aby 8v^ porady konalo v jinto 8tdt£. Kdv2 
shrom^cfeni tomuto vyzvini nevyhov6Io, dal 
je rozehnati vojdky. Narodni shromdidinf ji2 
se neseilo. Zatim podafilo se pmsk^m voj- 
skfltn ttdusiti viude revolu^ni hnutf a kril Be- 
dfich Vil^m prohldsil, 2e Prusko udinilo se 
Saskem a Hannoverskem 26. kv6t spolek tfi 
krilfl k utvofeni n6meck^ unie a le s Ra- 
kouskem bude sjedndna zvlaStni smlouva. 

iedenadvacet n^meck^ch stdtii pfistoupilo 
: unii, jen Virtemberk a Bavory kladly od- 
por podporovdny jsouce Rakouskem, kterd 
se snaiifo o znovuzffzeni spolkov^ rady. 
Prusko smluvilo s Rakouskem r. 1849 tak 
zvan^ interim, jim2 do 1. kv6tna 1850 zMzena 
provisornf spolkovd moc ve Frankfurt^ se- 
stdvajici ze zmocn^Dcflv obou stitQv. 6.i§sk^ 
sprdvce sloiil di^ad svflj, kter^ ji2 ddvno byl 
bez v^znamu. Sprdva unie vypsala volby do 
lidov^ snimovny {Volkshaus) a svolala bu- 
doucf ffSsk^ snim na den 20. bfezna 1850 
do Erfurtu, ale Sasko a Hannoversko ode- 
pfely ii6astenstvi sv^ uddvajfce, 2e unie nd- 
sledkem odporu Bavorska a Virtemberska 
nestala se skutkem, vystoupily z trojspolku 
a smiuvili s jiinimi kiilovstvfmi ^tyfspolek. 
Erfurtsk^ parlament sestoupil se v ur£en^ 
den, usnesl se dne 17. dub. o ilistavi pro 
unii, byl v§ak ndhle odroien a neseSel se ji2. 
Rakousko pozvalo veSker^ dleny N£meck6ho 
spolku, aby na den 10. kv^t. vyslali sv6 zd- 
stupce do Frankfurtu. Bavorsko, Virtember- 
sko, Hannoversko, Sasko, Nizozemf, Ddnsko 
a oboji Hessy vyhov61y tomuto pozvdnf a 
zdstuDcov^ jejich vyslovili se pro b^valou, 
dosud nezruSenou radu spolkovou za pfed- 
sednictvf Rakouska. Prusko nevzdalo se my- 
ilenky unie. Hlavni zastance t^to mySlenky 
Radowitz jmenovdn ministrem zahrani^nicn 
zdle2itost{ a prusk6 vojsko vniklo do Hess, 
kde vypukla revoluce a kde dlelo ji2 vojsko 
rakouska a bavorska. Na schflzi cisaffl ra- 
kousk^ho a rusk^ho ve VarSav6 (26. — 28. Hj. 
1850), kter^2 byl pfitomen tak6 pfedseda 
prusk^ho ministerstva, prohldsilo se Rusko 
pro Rakousko. Prusko bylo v iizk]^ch. Ra- 
dowitz propu§t£n a na jeho misto dosazen 
Manteunel, ale i ten se zdrdhal vyplniti po- 
iadavky Rakouska, aby Prusko uznalo spol- 
kovou radu a zruiilo unii. Situace stdvala 
se kritickou a ji2 doSlo k sra2kdm mezi voi- 
skem prusk]^m a spolkov^m v Hessich, afe 
prusk^ krdi neodhodlal se k vdlce, ponSvad2, 
lak se tvrdi, v armdd^ jeho se objevily ve- 
lik^ nedostatky. Po diouh^m vyjednavdni 
sjednana konecni Olomouckd smlouva, ktc- 
rou isc Prusko zavdzalo, 2e od unie upouSti. 
V mesici bfeznu r. 1851 vyzvalo Prusko 
ostatni stdty k unii ndle2ejici, aby spol- 
kovou radu obeslaly. Nastala dlouha l^ta 
klidu, nejtu2di absolutismus panoval ve vSech 
stdtech a vymo2enosti z r. 1848 byly krds- 
n^m snem. O nSjak^ shodS mezi staty N£- 
meck^ho spolku nebylo v§ak ani fe£i. Na 
jednd strand touiilo Prusko po primatS ve 



Spolku, na druhd strand sna2ily se op£t mal^ 
stdty spol^iti se bez Rakouska a Pruska. 
Kdy2 r. 1859 vypukla vdlka mezi Rakouskem 
a Italif, vy2ddal si rakousk^ cisaj^ brannou 
pomoc Nemeck^ho spolku a tato byla mu 
z obavy pf ed Napoleonem III. povolena. Tak^ 
Prusko mobilisovalo svou armddu, ale pl^ece 
vladaf prusk^ nechtil podrobiti se rozkazAm 
Spolku a cht61, aby Prusko vedlo vdlku jako 
samostatnd velmoc. Tyto okolnosti pfispily 
k tomu, 2e Rakousko se odhodlalo smiuviti 
pHm^fi a odstoupiti Lombardsko. Spor mezi 
n6meck^mi velmocemi a pHklad Italie o2i- 
vily op^t myjlenku sjednoceni N-ka a vSude 
tvofily se spolky, aby pracovaly na uskuted- 
nini myjlenky t^ a budily ndrodni v^domi. 
R. 1859 utvoren ndrodni nSmeck^ spolek, 
jeho2 cilem bylo utvoi^eni ilistl^edni moci pod 
fizenim Pruska azfizeni HSsk^ho parlamentu. 
Reforma Spolku stala se nal^havou a zdle2i- 
tost ta projedndvdna na konferencfch ve Virc- 
purce r. 1862—1863, avSak bez dspSchu. Ra- 
kousko, kterd2 se sna2ilo zabezpediti si sv6 
otfesen^ v&d6i postaveni ve Spolku, pozvalo 
kni2ata a svobodnd mSsta k nSmeckdmu 
sjezdu kni2at do Frankfurtu n. M. na den 
17. srpna 1863. Krdl pruslr^ se nedostavil. 
Cisaf rakousk^ zahdjil sjezd a ryt. Schmer- 
ling pfedlo2il ndvrh na dfikladnou reformu 
Spolku. Ndvrh byl dne 1. zdi'i t^mSf jedno- 
mysln6 pfijat, ale nedostalo se mu souhlasu 
krdle prusk^ho, ba2idho po dominujfcim po- 
staveni ve Spolku. Bylo zjevno, 2e spor mezi 
Pruskem a Rakouskem nevyfidf sc po do- 
br^m. Zatim stala se udalost, kterd ob£ vel- 
moci na n6jak|^ 6as sbli2ila, aviak ve sv^ch 
dfisledcfcli zposobila, 2e ob6 vdle^nS se 
stfetly. Bylo to r. 1864, kdy vypukla n6- 
mecko-ddnskd vdlka. Dne 15. list. 1863 
zemfel ddnsk]^ krdl Bedfich VII. a jeho nd- 
stupcem stal se priuc gliicksburskj^, jen2 pfi- 
jal jm^no Kristian IX. a jen2 potvrdd dstavu 
V misici listopadu t^hoz roku pfijatou, kte- 
rou Slesvicko spojovalo se s Ddnskem. Sta- 
vov^ a obyvatelstvo Slesvicko-holSt^nsk^ 
zdrdhali se v$ak uznati jej za sv^ho panov- 
nika a prohldsili prince Bedficha z Augu- 
stenburka sv^m vivodou a tfm odtr2eni od 
Ddnska. N6meckd kniiata i sn^my prohldsili 
se pro v6v. Augustenbursk^ho a 21. pros. 
1863 shromd2dilo se ve Frankfurt^ 500 zd- 
stupcfi vSech n£meck^ch stran, ktei^f zvolili 
^estatficetiden^ v^bor, jerou2 ulo2eno, aby 
vSemi prostfecfky pracoval pro v^v. Augu- 
stenbursk^ho. Rakousko a Prusko prohldsily 
vSak, 2e musf se pf estati na pouh^m protestu 
proti listopadov^ ilistav^ a na spolkov6 exe- 
kuci. Spolek odmitl v§ak dne 14. led. 1864 
postaviti se na toto stanovisko. Prusko a 
Rakousko jednaly potom na vlastni vrub a 
1. lin. 1864 vojska pruskd a rakouskd pfe- 
kro^ila hranice. V N-ku povstalo velik^ roz- 
dileni, neboC mSlo se za to, 2e Hol§t]^nsko 
a Slesvik maji se vydati Ddnsku. Pruskd sn6- 
movna odepfela povoleni pen^z a Sestatfi- 
ceticlen^ v^bor vyz]^val k vdlce proti Ra- 
kousku a Prusku. Dne 18. dub. skon^ila se 



NSmecko (dSjiny) 



169 



vilka s Dinskem a v miru Vfdeiisk^m (30. 
fij. 1864) odlou^eni obou v^vodstvi od Ddn- 
ska stalo se skutkem. Prusko i^dalo, aby 
nov^ ilesvicko-holit^nsk^ stit ucinil mu 

V ohieda ndmofnim avojensk^ni jist^i&stupky. 
N£meck6 stf edni stdty postavily se tomu na 
odpor a k jcjich rad£ vdvoda Augustenbur- 
skjf zamitl iidost Pruska. Rakousko sbliiilo 
se potom sc stfednimi stdty a zastdvalo se 
v^vody Auf^stenbursk^ho; spolkovd rada a 
36dlen^ v^bor 2dda}y, aby v^voda byl uzndn 
a aby bylo svoidno zemsk6 zastupitelstvi §les- 
vicko-holSt^nsk^. Tu pe Rakousko dostalo 
s Pruskem do tuh^ho sporu, jcni na n£jak]^ 
cas odro^en byl smlouvou Gast^nskou (14. 
srpna 1865), kterou sprdva v^vodstvi rozdi- 
lena mezi oba stdty. V bfeznu r. 1866 oznd- 
milo Rakousko, 2e hodid poiddati Spolek, 
aby hoUt^nsko-ilesvickou zdle2itost rozhodl, 
a vyslovilo ofekdvdnf, 2e niraeck^ stdty bu- 
dou je podporovati. Prusko odpov6d61o tim, 
2e 9. dub. podalo ndvrh na reformu Spolku, 

V nSmi iadalo zfizeni narodniho shromdi- 
d6ni zvolen^ho pfim^mi volbami na zdkladi 
vjeobecn^ho yolebnino priva. Zatfm zbrojily 
oba stity a s nimi zdrovefi Sasko a Hanno- 
versko. Rakousko svolalo holSt^nsk^ stavy 
a pfedloiilo 1. £na rozhodnuti ^lesvicko- 
hoUt^nsk^ otdzky Spolku. Prusko prohldsilo 
jedndni to za poruSenf smlouvy Gast]^nsk^, 
obsadilo Holit^nsko a oznimilo spolkovd 
radS, 2e poklddd otdzku Slesvicko-hol^t^n- 
skou za nirodni a ochotno jest feiiti ji jen 
ve spojcni s navrienou spolkovou reformou. 
Nisledkem obsazeni Holit^nska Pruskem na- 
▼rhlo Rakousko 11. £na, aby veSkerd spol- 
kovd armdda mimo jeji pruskou £dst byla 
mobilisovana. Dne 9. £na hiasovdno o tomto 
ndvrhu a tento pfijat 9 hlasy proti 6 (Pru- 
sko, Oldenburk, Meklenburk, Duryfisk^ stdty, 
svobodnd mista mimo Frankfurt a Lucem- 
burk). Prusk]^ vyslanec prohldsil ihned, 2e 
pruskd vidda poklddd spolkovou smlouvu 
za zniienou a 2e jest ochotna s nSmeck^mi 
vlddami umluviti nov^ spolek s vylou^enim 
Rakouska. Valka Rakouska s Pruskem, 
kterou2 toto ji2 ddvno pfipravovalo, stala sc 
ncvyhnutelnou. Dne 3. £cc pora2ena rakou- 
skd armdda u Krdlov^ Hradcc na hlavu a 
vdlka skon^ena. Pra2sk^m mi rem ujedna- 
n^ 23. srpna 1866 Rakousko vylou^eno na- 
dobro 2 ndmeck^ho Spolku. Prusko pfivtS- 
lilo si Slesvik-Hol2t;^n, Hannoversko, Kur- 
hesy, Nassavsko a Frankfurt. Jihon6me- 
ck6 stdty obrdtily se do Francie o pomoc, 
ale Rismarckovi podafilo se je ziskati, tak 
2e ufinily s Pruskem pevn^ spolek na odboj 
a v^boj, V n£m2 zaru6ily si svd i&zcmi na- 
vzdjem. Valnd v^tSina severonSmeck^ch stdtQ, 
kter^ vdlky proti Prusku se nesidastnily, 
ujednala ji2 za vdlky pevn^ spolek s Pru- 
skem, ostatni pfipojily se pozdgji. V pro- 
sinci r. 1866 pfedlo2ena zmocn^ncQm tSchto 
22stdtflv osnova listavy pro SeveronCme- 
ck^ Spolek, 9. lin. 1867 docilena vSeobecnd 
shoda a ji2 12. dn. konaly se volby do i&stavo- 
ddrn^ho HSak^ho sn£mu, kter^ zahdjen 24. lin. 



v Berlin6 prusk^^m krdlem Vil^mcm. Spol- 
kova dstava pfijata 16. dub. vclikou vetimou 
hlasfiv a nabyla 7. £na platnosti. Prusku do- 
stalo sc d^didn^ho pfedscdnictvi ve Spolku 
I a nejd&le2it£jSich prav: vypovidati valku, 
I sjedndvati mir, smlouvy a alliance, zastupo- 
vati Spolek na venek, jmenovati spolkov^ho 
kanclt^Fe a svoldvati spolkovou radu a fi2- 
sk^ sn6m. Spolkovd rada sestdvala z 22 spo- 
jen^ch stdtflv a m61a 43 hlasy, z nich2 Pru- 
sku pfipadlo 22. MySlenka sjednoceni cil^ho 
N-ka tim jeitd neuvedena ve skutek, nebof 
stav^ly se jf rtzn6 pfekd2ky v cestu, ktcr6 
vSakuklizeny vdlkou n £mecko- franco uz- 
skou r. 1870, kterd se skon£ila iliplnou pord2- 
kou Francie u Sedanu. Bavorsko a Virtcm- 
bersko prohldsily ochotu vejiti ve vyjednd- 
vdni o pevn^ spojeni se Severon6meck^m 
Spolkem. Badensko a Hessy ohldsily ihned 
sv^ pi^istoupenf k n6mu» Pfistup Badenska a 
Hess stal se 15. list, Bavorska 23. list.,Vir- 
tembcrska 25. list. Bavorsku a Virtembcrsku 
u£in£ny zvld^tni dstupky, jako prdvo miti 
sv6 vyslanec, sprdvce vojenstvi, vlastni poSty, 
telegrafy a 2eleznicc a zdan^ni piva a Ifho- 
vin. Severontoeck^ fiSsk^ snSm iinil sprvu 
n£kter^ obti2e vzhledem k t^mto tistupkfim, 
ale kdy2 ozn^meno, 2e bavorsk^ krdl navrhl, 
aby s pfedsednictvim pi^iStiho N6mcck6ho 
Spolku byl spojen titul »n£mcck^ho cisafe«, 
pfijal sn£m dne 9. pros. pi'isluSn^ smlouvy 
a nazval no v^ spolek N6meckou fi§i. De- 
putace fiSsk^ho sntou odebrala se do Ver- 
saill a prosila 18. pros krdle Vil^ma, aby 

f)fijal n£meckou korunu cfsafskou. Cisaf Vi- 
6m pfijal korunu, a kdy2 kni2ata a svobodnd 
mSsta vyslovila svAj souhlas, vydal 17. led. 
1871 proklamaci k nimeck^mu ndrodu, v nf2 
mu zvSstoval uddlost tu. Dne 18. led. stalo 
se ve Versaillich ve slavndm shromd2dSni 
kni2at, princflv a vojevfldcd prohld2eni N6- 
meck^ho cfsafstvf. Versaiilesk^mi praelimina- 
riemi miru (26. i&n.) pfipadly novd fi&'i Elsa- 
sko a Lotarinky. Dne 10. kv6t. ujedndn ve 
Frankfurt^ mfr. Prvnf nimeck^ filsk]^ sn£m 
zahdjen 21. bfez. 1871. Dne 14. dub. 1871 
pfijal fiSskou listavu, kterou po6et dlenflv 
a hlasfi spolkovd rady, sestdvajici nyni ze 
zmocn^ncfl 25 stdtfi, zv^Sil na 58. Dflo sjed- 
noceni N-ka dokondno, a snahy cisafo a fi2- 
sk^ho kancl^fe Bismarcka nesly se k tomu, 
aby upevn^na byla fiSe uvnitf i zcvn6. 

V parlament6 podala usilovnd £innost zako- 
noddrnd, zejm(5na socidlne - politickd , ale 
vnitfni pomfiry nevyvijely sc tak, jak dou- 
fali zakladatel6 fiSe a prflkopnici n£meck6 
jednoty: fiSsk^ sn£m stal se zdhy jevi§t£m 
tuh^ch bojfl, jednak mezi jednotliv^mi stra- 
nami, jednak stran s fiSsk^m kancl^fem. Ve 
sn6mu byl zna^n]^ podet stran. jejichi cfle a 
cesty vafnfe se rozchdzely. Podtem i vjzna- 
mem rozhodujici byla s po^dtku strana nd- 
rodnS liberdlni, kterd vSak zdhy dostala se 
na Sikmou plochu a rychle upadala, a2 klesla 

V bezv^znamnost. N^kolikrdt doSlo k prud- 
k]^m sporflm mezi fiisk^m snSmem a Bis- 
marckem, jen2 op6tn6 hrozil sv^m odstou- 



170 



Ngmecko (dfejiny). 



pentm. Jen s vclik^mi obtiiemi provdd6l fiS- 
sk^ kancl^f sv6 zdm^ry ve vnitfni politico. 
Uspc$n£j$i byla politika zahranidni. DociTcno 
sbliicni s Ruskem (na schfizi tfi cfsaffi v Ber- 
h'n£ 5.— 12. zdfi 1872\ ujedndn s Rakouskem 
spolek na odboj a v^boj r. 1879, kter^ir. 1883 
pfistoupenim Italic rozSifen v trojspolek, zi- 
skdny zdmofsk^ osady. Vliv N-ka na mczi- 
ndrodni politiku vzrfistal R. 1888, 9. bfez., 
zemfel u vysok^m viku cisaf Vil^m I. a nd- 
stupcem jfho stal sc jcho syn, kter^ vSak 
jii od del^f doby stiien byl smrtelnou ne- 
moci. Bedfich III. zemfel ji2 15. ^na. 1888 a 
po n6m nastoupil jcho syn cfsaf Vil^m II., 
jeni ihned s velikou rdznosti ujal sc vlddy 
a jal 86 udavati sm^r vnitfni i zahrani^n^ 
politice fiSe. Z toho vznikly zdhy sporv 
8 ffSsk^m kancldfem, jejichi v^sledek byl, 
ic Bismarck r. 1890 podal iddost za propu- 
it^nou, kter^ cisaf Vildm, nedbaje hlasQ ve- 
fcjn^ho min^ni, ochotnS vyhov^l. kiisk^m 
kancl^fcm stal se generdl Capri vi, mu2 
beze vSi politick^ minulosti, a pozdiji sta- 
fi^k^ kniie Hohenlohe, jeni byl naprosto 
nednn^m. Cisaf Vil(^m stal se, jak Bismarck 
kdysi pfedpovSd61, v skute^nosti sv^m vlast- 
nim kancl^fem. Nyni obrdcen vSechcn zfetel 
k vyplnSnf pfdni cisai^ova, aby N£mcckd fiSe 
stala se dominujici ve sv6tovd politice. K to- 
mu cili s ncjv£tSim Osilim a bez ohlcdu na 
poplatnictvo rozmno2ovdna brannd sila na 
pevn^ zemi i na mofi. V zahranicni politice 
n^mcck^ jevi se velikd kolfsavost, cisaf Vi- 
I^m kloni se brzy k Anj^iii, brzy k Rusku. 
R. 1900 jmenovdn fiSsk^m kancl^i^cm hrabi 
Bulow, kter^2 osvSd^uie mnohem yMi sa- 
mostatnost ne2 jcho dva pfedchfldcov^ a 
snail se udrieti cisafe Vildma na pfld6 po- 
Htiky redlnf. 

R. 1900 vypuklo v Cinfi velik^ vzboufeni 
proti cizincam, jehoi pfidina z valn^ dasti 

f)i^i£itd sc tomu, 2e N. pi^iliS ukvapenS a U5i- 
ovnS snaiilo se zjednati si na nejzazj^im 
V^chod£ postavcni rovn^ Rusku a Anglii. 
Dnc 18. £na. 1900 zavraid6n v Pekingu n£- 
meck^ vyslancc Kctteler, nadei cisai^ ViMm 
ohl^sil Cine krutou mstu a rozkdzal bez 
pfedchozfho schv^lcni fiSskdho snSmu vy- 
praviti velik]^ podet n^meckc^ho vojska cfo 
Ciny, jehoi velitelem jmcnovdn hr. Wal- 
dersee, kter^mu po navrhu cisaf ovS sv£- 
feno i vrchni velitelstvi nad vojsky vSech 
mocnosti v Cini operujicich. Ne2 sny cisa- 
fovy o vitSzstvich a vavfinech v Cinfe sc ne- 
vyplnily. K velik^m bitvam nedoSlo a v kv. 
r. 1901 skon<^iIa se s malou sldvou v^prava, 
kdyi s Cinou ujcdndno jak^s takds dohod- 
nutf. — Uvnitf nenabyla Ndmeckd fi5e zda- 
leka on6 pevnosti, o ni2 zakladatel(S jcji 
snili: na vscch strandch jcvi se nespokojc- 
nost s panujicimi pomdry. -rb. 

Litcratura: Bibliografii historic n6me- 
ck6 poddvd Dahlmann>Waitz, Quellenkunde 
dcr deutschcn Gcsch. (6. vyd. od Stcindorffa, 
Gotinky, 1894). O pramenech pouiuji: Wat- 
tenbach, Deutschlands Geschichtsquellen im 
Mittelalter (6. vyd., Berlin, 1893. 2 sv.); Lo- 



renz, Deutschl. Geschichtsquellen im Mittel- 
alter seit dem XIII. Jh. (3. vydanf t. 1887, 
2 sv.). — Prameny vyddny ve sbirkdch: Mo- 
numenta Gcrmaniae historica (v. t.); B5h- 
mer. Pontes rerum germanicarum (Stutgart, 
1843—1868. 4 sv.); Jaflf^, Bibliotheca rcrum 
germanicarum (Berl., 1864—73, 6sv.); Chro- 
niken der deutschcn StJldte v. XIV. bis ins 
XVI. Jh. (Lip., 1862 si.); Deutsche Rcichs- 
tagsacten (Mnich.. 1868, si.). Srov. Wegcle, 
Geschichte d. deutsch. Historiographie (t., 
1885). — Dila novSjSi: Hflberlin, Umstflnd- 
liche teutschc Reichsgesch. (Halle. 1767—73, 
12 sv.); t^2, Neueste teutsche Reichsgesch. 
(1774- 86. 20 sv., pokrad. od Scnkenberga), 
dila to posud ne docela zastarala. Luden. 
Gesch. des teutschen Volkes (Gotha. 1825 
a2 1837, 12 sv.. do r. 1237); Pfister. Gesch. 
der Deutchen (Hamb.. 1829—35. 5 sv., po- 
krad. Bulau) ; Sugenheim, Gesch. d. deutsch. 
Volkes u. seiner Kultur (Lips.. 1886, 3 sv.); 
•Deutsche Gesch.« ve sbfrcc Heeren-Uker- 
tov6 (od Dahna. Dove a j.); Lampiecht. 
Deutsche Gesch. (Bcrl. , 1891 si., 7 sv.); 
Erler, Deutsche Gesch. in £rz<lhlungen va- 
terlflndischer Gcschichtsschreiber (Lipsko. 
1882-84. 3 sv.). — O jednotliv^ch ob- 
dobich: Zeuss, Die Deutschcn u. ihre Nach- 
barst&mmc (Mnichov, 1837); Dahn. Urgcsch. 
dcr germ. u. roman. Volkcr (ve sbirce On- 
ckenov^, Bcrl., 1881—1890, 4 sv.); t^^i, Die 
Konige dcr Germanen (1861— 1871, 6 sv.); 
Wietcrsheim, Gesch. dcr V61kcrwanderung 
(2. vyd. Lips.. 1880-1881, 2 sv.); Diimmler, 
Gesch. dcs OstfrSLnkischen Rcichcs (2. vyd.. 
Lips.. 1887—88, 3 sv.); Hahn, Jahrbiicher d. 
Frank. Reiches 741—752 (t.. 1863); Olsncr, 
jahrbuchcr des Fr<lnk. Reichs unter Pippin 
(751—768; t., 1870); Abel a Simson, Jahrb. 
d. Frank. R. unter Karl d. Gr. (2. vyd., t.. 
1888); Simson. Jahrb. d. Frank. Reichs unter 
Ludwig d. Fr. (t.. 1874); Giesebrccht. Gesch. 
d. deutschcn Kaiserzeit (ddste£nS 5. vyd.. t., 
1874—90); Jahrbuchcr des Deutschcn Rci- 
chcs (pro rflznd obdobi a2 do interregna od 
Bresslaua. Steindorifa. Mcycra v. Knonau 
a j.); Raumer. Geschichte d. Hohenstaufen 
(4. vyd. Lipsko. 1872—1873. 6 sv.); Lorenz. 
Deutsche Gesch. im XIIL u. XIV. Jh. (Vid.. 
1864-67. 2 sv.); Lindner, Gesch. des Deut- 
schcn Reichs vom Ende des XIV. Jh. bis 
zur Reforixiation (BrunSv.. 1875 si.); Bach- 
mann, Deutsche Reichsgesch. im Zeitalter 
Friedrichs III. und Max. I. (Lips.. 1884 si.); 
Ranke, Deutsche Gesch. im Zeitalter der 
Reformation (6. vyd.. 1880—82. 6 sv.); Jans- 
sen. Gesch. des deutsch. Volks seit d. Ans- 
gang dcs Mittdaltcrs (Freiburg, 1877-1888. 
6 sv.. pokrac^ov. od Pastora); Kanke, Zur 
doutsch. Gf'sch. vom Religionsfricdcn bis zum 
30jahr. Kricg (2. vyd.. Lips, 1874); Gindely. 
Gesch. d. 30jahr. Kriegcs (Praha. 1860—80, 
sv. 1.— 4.); Koch. Gesch. des D. Reichs un- 
ter Ferdinand III. (Vid., 1865—1866, 2 sv.); 
Hauser. Deutschl. nach dem 30jahr. Krieg 
(Lipsko, 1862); Biedermann, Deutschland im 
XVIII. Jh. (t., 1854— 80. 4 sv.); Oncken. Das 



NSmecko (celni jednota). 



171 



Zeitalter Friedrichs d. Gr. (we sbirce Onckc- 
nove, Berl., 1881— 82, 2 sv.}; H&usser» Deut- 
sche Gesch. vom Tode Friedrichs d. Gr. bis 
zur Griindung d. deutschen Bundes (3. vyd., 
Berl., 1869, 4 sv.); Perthes, Das deutscbe 
StaatslebeD vor der Revolution (Hamburk a 
Gotha, 1845); Schmidt, Gesch. der preus- 
sisch-deutschen Unionsbestrebungen seit d. 
Zeit Friedrich d. Gr. (Berl., 1851); Treitschke, 
Deutsche Gesch. im XIX. Jh. (Lipsko, 1879 
si., 5 sv.) ; Biedermann, Dreissig Jahre deut- 
scher Gesch. 1840—1870 (2. vyd., Vratisl., 
1881); Goette, Gesch. der dent. Einheitsbe- 
wegung im XIX. Jh. (Gotha, 1892 si.); Sy- 
bel, Die Begrdndung d. Deut. Reichs durch 
Wilhelm I. (Mnich., 1889—90, 5 sv.); Blum, 
Das D. Reich zur Zeit Bismarcks (Lipsko, 
1893). — Henne am Rhyn, Kulturgeschichte 
des deutschen Volkes (2. vyd,, Berl., 1892 ; 
Lippert, Deutsche Sittengesch. (Lips., 1889, 
3 sv.); Lamprecht, Deutsches Wirtschaftsle- 
ben im Mittelalter (t, 1886, 4 sv.); Gerdes, 
Gesch. d. deut. Volkes u. seimr Kultur im 
Mittelalter (t., 1890 si.); Hauck, Kirchenge- 
schichte Deutschlands (t., 1887 si.); Arnold, 
Verfassungsgesch. der aeut. Freistadte (Go- 
tha. 1854, 2 sv.); Maurer, Gesch. d. Stadte- 
vcrfassung in Deutschl. (Mnich., 1869—1871, 
5 sv.); Barthold, Gesch. der Kriegsverfas- 
sung und des Kriegwesens der Deutschen 
(Lips., 1855, 2 sv.). Ostatek odkazuje se na 
jednotliva hesla podrobn6j§i. 

Ceinf Jednota. 

Mnohem dfive nei v ohledu stitnim sjed- 
notilo se N. v ohledu ndrodohospoadf- 
skdm. Jako v politice stdtni kr^^elo i tuto 
Pnisko V celc ostatnich statfi n^meck^ch. 
Vclik^ch cilfl vddomd narodohospoddfskd 
politiica pruskd usilovala ji2 ve dvacdt]^ch 
letech XIX. stol. o to, aby Prusko stalo se 
stfediskem vSech stitt n^meck^ch. Snahy 
tyto se Prusku podafilv. Zaklad k ny- 
n^jsi moci politick^ Pruska polo2en byl na 
poll narodohospodcifsk^m. Snahou Pruska 
bylo seskupiti vSechny stdty n^meck^ v je- 
d\n6 cc'lni dzemi, v nSmi by Prusko mllo 
primit. Prvni krok u6in£n byl tim, ie pfe- 
deviim Prusko samo musilo se v phcini 
celnictvi sjednotiti. Stalo se to zdkonem ze 
26. kv. 1818. VSechna vnitrozemska cla a 
dosavadnf akcis na cizi zboii byly zruSeny, 
celni cdra pfeloiena na hranice, a zaveden 
vScobecn^ celni tarif. Znenahla po^alo Prusko 
STt^ celni lizemi rozSifovati smlouvami s jed- 
noiliv^mi staty. Prvni stat, kter^ se v 16 
ptiti66 pFipojil k Prusku, byl Schwarzburg- 
Sondcrshausen (1819), a po n£m nasledovaly 
a2 do r. 1826 n6kter6 drobn6 staty jin^. Dne 
14. i&n. 1828 uzavfena byla celni jednota 
mezi Pruskem a velkov^vodstvim Hcs- 
sk^ro. Zatfm vznikla dne 18. led. 1828 na 
jihu n^meck^m jina celni jednota mezi Ba- 
vorskem a Virtemberskem, k nii je5t6 
t^hoi roku pfistoupila kniicctvi Hohenzol- 
lernsk«L,t. zv.jihon^meckd celni jednota. 
Naproti tomu sestoupily se Hannover, Kur- 



hessy, Sasko a jeStS nSkter^ jin6 stdty (mezi 
nimi i Frankfurt n. M. a Br^my) dne 24. zdft 
1828 V t. zv. stfedon^meckf obchodni 
spolek, kter^ si vytkl jen negativnf d^el: 
nepfistoupiti b^hem §esti let k iddndmu ji- 
n6mu celnimu spolku, a jmenovitS m61 za- 
briniti spojeni prusko-hessk^ a bavorsko- 
virtembersk^ celni jednoty. Jednotliv6 stdty 
sdruien^ ve stfedonSm. obchodnim spolku 
nedodriely v§ak uzavfend smlouvy a pfipo- 
jily se k prusko-hessk^mu svazu. imtn6 po- 
silend prusko-hesska celni jednota spojila se 
konedn^ 22. bf. 1833 s jednotou jihonSme- 
ckou. K nov^mu sdruieni pfipojilo se brzo 
na to i krdlovstvi Sask(5 a stdty durynsk^, 
a od 1. led. 1834 vstoupila v 2ivot t. zv. n£- 
meckd celni a obchodni jednota, uza- 
vfena na 8 let a zahrnujici 18 stdtQ s Pru- 
skem V £ele. Zc statii, kter^ k t^to jednot6 
nepfistoupily, utvofilo nfikolik (Hannover, 
BrunSvik, Oldenburk a Schaumburg-Lippe) 
na zdkladS smlouvy z 1. kv. 1834 a 7. kv. 
1836 zvlaStnf svaz pod jmenem berni jed- 
nota. Tato berni jednota nezabrdnila viak 
vzrdstu jednoty celni. Ji2 r. 1836 pfistoupilo 
k celnt jednotS nim. op^t n^kolik stdt& no- 
v^ch a to se opakovalo i v letech nasledu- 
jicich. Kdyby ji nebyla vadila pon^kud t62ko- 
pddna sprava, byla by b^vala n^meckd celni 
jednota v krdtk^ dob6 rozSifena na ce\6 
N. Spravu jeji vedla generalni celni 
konference, ktera se sklddala ze zdstupcQ 
jednotliv^ch stdtA v jednot6 seskupen^ch. 
Jistd nehybnost spodvala v tom, 2e jen to 
bylo pf ijato, o 6em u£in6no usneseni jedno- 
hlasn^. Pro tuto t£2kopddnost obnovena po 
prv^ch osmi letech (1842) n^meckd celni jed- 
nota jen s velikou ndmahou. Vidouc pHzniv^ 
v]^sledky celni jednoty, usilovalo Rakousko 
na zdkladS § 33. fidsk6 ilstavy frankfurtsk^ 
V 1. 1849 a 1850 o uzavfeni celni jednoty 
mezi zem^mi n^meck^mi a rakousk^mi. Roku 
1850 vydalo toti2 Rakousko svdj nov^ celni 
tarif, kter^ v podstati spo^ival na n^meck^ 
celni soustav6. Vldda rakouskd pozvala vlad^ 
celni jednoty k i&radS o celni a obchodni 
iednotS ve Vidni. Zatim se vSak Prusko do- 
nodlo po dlouh^m jedndni s berni iednotou 
7. zafi 1851, a nov;^ svaz vstoupil v 2ivot 
1. led. 1854. Prusko zvit6zilo v t^to pfi^inS 
nad Rakouskem, zmafivSi rakousk^ pldn celni 
jednoty mezi zem6mi rakousk^mi a n6me- 
ck^^mi. Pozvdni na Videiiskou konferenci Pru- 
sko odmitlo. Ostatni stdty spojeni v celni 
jednota byly vSak naklondny pldnu rakou- 
sk^mu a radily se o nSm na ministersk^ch 
konferencich v Bamberku a Darmstadt^ 

iDarmstadtskd konference ze 6. dub. 1852). 
Cdy2 pak konedn^ vypracovdn plan stfedt • 
evropsk^ celni jednoty se zemSmi rakou- 
sk^mi, vypovfeddlo Prusko celni smlouvu. 
Neshoda mezi Pruskem a Rakouskem byla 
vSak vyrovndna obchodni a celni smlouvou 
mezi Rakouskem a Pruskem z 19. i&n. 1S53, 
a na tom zdkladS podepsdny v Berlin^ dne 
4. dub. 1854 od zastupcfl vsech stdtd dosa- 
vadni celni a berni jednoty smlouvy o ob- 



172 



Nfemecko (n^meckd prdvo). 



nov6 celni jednoty na 12 let, o pfijetf berni 
jednoty a o pfistupu k prusko-rak. obchodni 
a celni smlouv6. Vdlka z r. 1866 m£la vliv na 
celni jednotu. Mezi stdty SeveronSm. spolku 
stala se zvldStni jednota v celnictvi n^sled- 
kem spolkovd dstavy zbyte^nou. Se £tyfmi 
iihonSm. stdty uzavfel v§ak severonSm. spo* 
lek smlouvy, Kter]^mi dosavadni celni jednota 
byla prodlouiena do konce r. 1877. Dh'v^jSi ge- 
nerdlni celni konference s liberum veto jed- 
notliv^ch stdtfi nahrazena byla celni spol- 
kovou radou, jei se usndSela vStSinou 
hlasfl, a pro zdkonoddrstvi o celnictvi a vnitf- 
nich spotfebnich danich zfizen t. zv. celni 
parlament, sloien^ • ze severon6m. H§. 
snSmu a jist^ho poctu jihon£m. delegdtfk. 
V^sledkem 'spole6n6 zdkonoddrn^ dinnosti 
nov6 celni jednoty jest spolkov^ celni zA- 
kon z 1. £ce 1869, kterf dosud jest v plat- 
nosti. — Se zaloienim N£meck6 h'§e pozbyla 
celni jednota sv^ho v^znamu, a najejimisto 
nastoupila sama sebou v celnictvi jednota. — 
Literatura: Nebenius, Der Deutsche Zollver- 
ein (Karlsr., 1835); Junghanns, D. Fortschritt 
des Zollvereins (Lipsko, 1848^; Emminghaus, 
Entwickelung, Krisis und Zukunft des Deut- 
schen Zollvereins (t., 1863); Agidi, Aus der 
Vorzeit des Zollvereins (Hamburki 1865); 
W. Weber, Der Deutsche Zollverein (2. vyd., 
Lipsko, 1871); v. Festenberg-Pakisch, Ge- 
schicbte des Zollvereins (t., 1869); Matleko- 
vits, Die Zollpolitik der Oesterreichisch-un- 
garischen Monarchie von 1850 bis zur Ge> 
genwart (Budapest, 1877). red. 

Nemeck6 prAvo. 

Tak jako ndrod n^meck;^ tvofi jednu v6- 
tev germansk^ho kmene, tak i nim. prdvo 

{>okladati sluSi za jedno — a zajist^ nejdii- 
e2it£jSi a s hlediska prdvni-historick^ho 
nejzajimav£j${ — z on6ch priv ndrodnich, 
jez se vyvinuly na piid6 povSechnS german- 
sko-phLvni. Nazvetn n6meck^ privo oznaditi 
he tudi2 ono privo, je2 se utvoHlo a v plat- 
nosti se zachovalo u on^ch ndrodnosti ger- 
mansk^ch, kter6 v rannim stfedovSku v Hdi 
Franck^, ve stfedov6ku pozdSjSim i novo- 
viku v fiSi Nfimeck^ v jecien stdtoprdvni ce- 
lek spojeny jsouce, dnes jednak v fi$i N6- 
meck^, r. 1871 zffzen6, jednak v Rakousku 
tvofi pHsluSniky nirodnosti n6meck^. Od 
sam^ho prvopodatku historick^ch dob ni- 
roda n^meck^ho a2 do dob dnesnich Ize roz- 
voj prdva n^m. podrobn6 stopovati a na ji- 
sto postaviti veSkery dinitele jeho a tim 
prdv6 nab^vd prdvo n6m. — nehled^ ani k po- 
litick^ d{kle2itosti ndroda nSm. — v]^znamu 
nejen jednoho z nejzajimav^jSich prav kul- 
turnich ndrodflv evropsk^ch, n^bri i vele- 
dflleiit^ho empirick^ho podkladu k zbudo- 
vdni pov§echn]^ch d6jin prdvnich. 

O n^orech prdvnich, je2 ndrodnosti ger- 
mansk^, spojen6 pozd^ji v politick^ narod 
D^meckj^, pfinesly z pravlasti do sidel sv]^ch 
historicKj^ch, miiieme sob6 utvof iti aosti spo- 
lehliv]^ obraz zejm^na na z^klad^ zprdv, je2 
ndm o zpiisobu 2ivota Germaniiv a jejich 



fddech spole£ensk]^ch podali fimSti spisova- 
tel^ Caesar v Zdpiskach o vdlce gallsk^ i Ta- 
citus ve spise sv^m o Germanii. Ze zpriv 
tSchto dovoditi Ize, 2e Germani 2ili pQvodni, 
jako i jini ndrodov6, na pf. Slovan^, ve 
svazcich rodov^ch, neznajice nijak^, v$em 
tSmto rodflm spoledn^ vlady, 2e vSak se tu 
ji2 rozezndvaly rfizn^ tfidy mezi ph'sluSniky 
t^2e ndrodnosti, je2 byly zarodkem pro tvo- 
feni se t. zv. stavfl, rfiznicich se prdvy, 
jednotlivcfim ji2 pro denstvi sv^ k nim pfi- 
sluiejicimi, a 2e i otroctvi bylo u nich ob- 
vykl^m. NeustdM boje, za kter^ch se ddlo 
pidSni ndrodnosti germansk^ch po no- 
v^ch sidlecb, pfispSly valni k utvofeni se 
moci vladafsk^, jejimu2to nositeli, zmoc- 
n6nci to ndrodnimu, pfisluSelo jak vQdcov- 
stvi ve v^lce, tak i ochrana miru i prava 
cel^ spolednosti ndrodni i ka2d^ho jednotli- 
v(^ho ^lena jejiho, pokud tento sdm tak u£i- 
niti nemohl a za poruSeni prdva sv^ho sim 
odvetou — je2 v pfipad£ zabiti pfibuz- 
n^.ho nab^vala povahu krevni msty -- za- 
dostiudineni sob6 nevyhleddval. A tak jako 
jednotlivec jen (lenstvim sv^m v jednote nd- 
rodni pojiitSni miru i prava sv^ho dosici 
mohl, tak byl i ve vykondvdni priv sv^ch 
vdzdn ohledy na celou spolednost, jako2 na 
pf. zvldStniho jak^hos vlastnictvi pozemko- 
v^ho jednotlivci nepfisluSelo, vybolt^ni ze 
spolecnosti ni£lo v zdp^ti ztrdtu v^eho ma- 
jetku i n^roku na osobni bezpedi a p. Vei- 
ker^ prdvo m£lo povahu prdva zvykov^ho: 
2ivotem i potfebami jeho se tvofilo i v plat- 
nosti sv^ udr2ovalo, snad jen v pisnich, ft- 
kadlech i Hizn]^ch symbolech vice neb m^ni 
pfesn^ho v^razu nab^vajic. 

Dosa2enim trval^ch sidel, ponejvice v ob- 
lasti fiSe ftimsk^, zmdnily se pfirozenS detn^ 
fddy spoledensk^ a diisfedni tomu i prdvo 
n6m. nabylo pevn6j§iho rdzu, pfizpfisobujic 
se nov^^m pomirflm i vykazujic tvary v2dy 
detn6j$i, ac pov2dy na zdkladech distS na- 
rodnich spodivajici. Povahu pr^va zvyko- 
v^ho zachovalo sice prdvo nimeck^ i tuto; 
avSak dosti zdhy nastala nutnost sepsati jeho 
zdsady, a tak povstala detnd ona sepsani 
jeho, je2 se oznaduji ndzvem harbarorum le- 
ges (v. t.) a tvofi nejdflle2itdj§i pramen k se- 
zndni prdva ndm. v rannim stfedovdku, ve 
kter^m cizi 2ivly jeviti mohly na rozvoj jeho 
jen nepatrn^ho jeStS vlivu. Vflddi dkol 
V ohledu politick^m mezi narodnostmi ger- 
mansk^mi pfipadl Frankflm, zdhy pod vld- 
dou mocn]^ch vladafflv z domu NIcrovingAv 
sjednocen^m; franckd prava nirodni, od 
konce stol. V. spisovand a detn^mi tak zv. 
capitulariemi (v. t.) doplAovand, nabyla 
soum^rnS s rozSifenim politick<^ nadvlady 
Franks nad ostatnimi ndrodnostmi german- 
sk^mi rozhodn^ pfevahy i nad prdvy jejich 
i zahdjila tak jednotn^ rozvoj prdva n4m., 
jen2 pfetrval i samo trvdni fiSe Franck^. 
Narodni prdva ostatnich narodnosti german- 
sk^ch, jako2 takt^i b£hem dasu jsou se- 
psana, budto franck^mi prdvy z u2ivani jsou 
naprosto vytladena, aneb alespoft vz\nh jim 



NSmecko (nfimeck^ pravo). 



173 



pKzpAsobena, jak tobo jasn^ doklady i>o- 
skytuji zejm^na ietnd, o pravnich jedndnich 
spisovan^ lis tiny i tak zv. formule 
prayni. RozSifeni katolicismu mezi narod- 
nostmi germansk^^mi nez&stalo viak bez v^- 
znamu i pro rozvoj prdvnf. Vlivcm cirkve 
i4msk6 vnikly totiz lecktcr^ zdsady prdva 
drkevniho i fimskdho v soustavu prava nd- 
meck^ho, adkoliv jednak povSechn^ raz nd- 
rodni pr^va tobo tim valn6 ncutrpSl, jednak 
i zasady ty, tfeba v scpsdnicb prdva a ob- 
ivlast6 V capitulariich i listinach obsaicnd, 
V iivot^ se neujaly. 

Nejdflleiit£jSi zmSna v i^ddecb spole^en- 
sk^cb, zaujetim trval^cb bydliSt zpusobcni, 
t^ka sc pomSrAv dstavnich. Tu dfive, tu 
pozdSji utuiila sc — vyjma Sasy i Frisy» na 
pobybecb on6cb se takfka nei!icastftui'u:i — 
vSeobecnS jednotnd moc vladafski. Vladaf 
(konung, dux, rex), a^koliv pfivodne jen 
zmocn^nec ndroda, viude se snaiil o to, 
aby se vyprostil z podru^i ndrodniho a utu- 
iil moc svoji co nejvice. To podafilo se 
▼ prvni fad6 Merovingflm, zejmc^na vSak je- 
iich nistupcflm na prestolu franck^m, Kar- 
lovcflm, jejicbi pfedek Pipin Krdtk^ v po- 
mazani papeiem naSel fonnuli pro nazor, 2e 
moc vladafska, jako2 pouze od Boba pochd- 
zejici, na vfili ndrodnf jest nezavisld jak 
ohlednS vzniku, tak i obledn^ vykondvdni 
sv^ho. Kril mSl se jeviti vrcbnim ocbran- 
cein vSeho pr«Lva i miru v fiSi, tudii nejvyS- 
Urn sondcem i voievfidcero, jemu m^lo na- 
leieti vie, co pravS nikomu jinc^mu v h'Si 
nenaleielo, zejm. tedy i veSker6 pozemky, 
jei nebyly ve vlastnictvi af urdit^cb korpo- 
raci, af jednotliv]^cb osob. V^znamn6 posta- 
▼eni, kter<§2 panovnici — nfikdy i ndsilim — 
sob6 pojistilt, nemoblo zflstati bez ddsledkd 
na rozvoj ^etn^cb fddii spole^ensk^ch i prdv- 
nich. Panovnici zajist^ nemobli vidy osobn£ 
▼ykondvati ilikoly moci sv^ i pouiivali k v^- 
konflm takov^m v prvni i^adS dlenA sv6 
dru2iny (v. t.), cbranice je jako zmoc- 
n^nce sv^ zvldStnim utu2enim pokut, stano- 
ven]^ch na jejicb zabiti, a tim, ze jim posky- 
tovali za sluiby jejicb cetn^ch pozemkfl bud* 
ve vlastnictvi, aneb v trval^ uiivdni. Tim 
viak povznesla se vdinost osob takov^ch — 
nal^zajicicb se ve zvliStnim pomSru v6rnosti 
k panovniku, a kdy2 i pom£r ten sdm i v^- 
hody, z n6bo plynouci, d£di^n^mi se staly, 
Qtvofil se z ^feniiv druiin t^cb nov]^, nad 
ostatni tfidy obyvatelstva Fiisk^bo povzne- 
ien^ stav Slecbty sluiebn^, jen2 sice za 
vlddy panovnikflv osobnS vynikajicich byl 
skute^nS orgdnem viile jejicb, avsak za pa- 
DovnikA cbab^ch oproti obyvatelstvu okre- 
sftv, sprdv£ jejicb podfizen^mu, vie a vice 
stdval se samostatn]^m dr2itelem ve§ker6 
moci soudni i sprdvni. Rozvoj i tomuto na- 
pomdbalo zna^nou merou obzvId§t6 tak zv. 
zi^zeni lenni i beneficidlni (viz Lenni 
prdvo a Beneficium 2), kter^z v posledni 
rad6 seslabovalo listfedni moc panovnici vie 
a vice a v stol, XL— XIII. utuiovalo tak zv. 
noc territoridlnich pdnflv. Nejd(ile2it6j§imi 



£Ieny t^to Slechty slu2ebni byli hrabata 
(v. HrabS), nad nimi2 stili tak zv. v^vo- 
dov^, kter^m2 brabata podfizeni byli ze- 
jm^na v ohfedu vojensk^m. Lid prostS svo- 
bodn^, tvofici pflvodnfi jddro vSeho obyva- 
telstva a po2ivajici vedker^ch prdv politi- 
ck^cb i soukrom^cb, jeiicbz nositeli jednot- 
livci b^ti mohli, upaclal vie a vice nejdHve 

V hospodafskou, pozvolna i v privni zavis- 
lost na t^chto velmo2ich, tak 2e ji2 koncem 
doby francke veSker^ obyvatelstvo fiSe dS- 
lilo sc ve dv£ tfidy poctem nadmiru ne- 
rovne, tfidu toti2 ne^etnou slecbty a ostatni 
obyvatelstvo, zdvisl^ vice m6n6 na t^to a 
postridajici osobni i politick^ samostatnosti 
bud* ^dstcdnS aneb iipln£. Panovniku nile- 
2elo t^2 opatfovati velker^ prostfedky hmot- 
n^ ke sprdv6 fi§sk^; jak^cbsi dani — vyjma 
ony, je2 bylo platiti obyvatelstvu fimsk^mu 
zbyl^mu v narodnicb stdtecb germansk^cb — 
nebylo vQbec, byl tedy panovnik odkdzdn 
na prameny soukrom^cb dflcbodAv sv^cb, 
tedy na v^t£2ek ze statkfl t. zv. korunnicb, 
ze sv^cb prdv v^sosti, kofisti vdle^n^, £est- 
n^cb daruv a p. Obyvatelstvo bylo vSak po- 
vinno n^sti rflznd bfemena fiSskd, jako na 
pf. poskytovati pfipfe2, poboSt^ni panov- 
nika i dru2iny jeho, pici pro vojsko, stavSti 
a opravovati cesty i mosty a p. Bfemeno vd- 
ledn^, zdsadni takt^2 na obyvatelstvu svo- 
bodn^m Ipici, upravovdno jest zejm^na za 
vlddy Karla Vel. i Ludvika Pobo2n^bo rftz- 
n;^m zpflsobem, avSak pdsobilo v2dy na 
zborSeni bospoddi^sk^bo stavu lidu svobod- 
n^bo a ztendovdni fad jeho t. zv. kommen- 
dacemi, vedoucimi k ztrdt^ osobni svo- 
body. 

Po zruSeni fiSe Franck^ a zalo2eni samo- 
statn^ fiie N£meck^ nastoupil bujn^, na zd- 
kladecb ryze ndrodnich n^meck^ch se usku- 
te^Aujici rozvoj prdvni. Arcit nebyl rozvoj 
ten ovldddn z jcdnoho stfediska, a okolnost 
tato, a£ prdv6 umo2ftovala nejt£sndjSi ph- 
mknuti prdva k 2ivotu ndrodnimn, zpflsobila 
zdhy takov^ rozpt^leni v prdva mistni i prdva, 
jen pro urdit^ kruh osob platnd, 2e o nSja- 
k^m jednotn^m, v cel^ i^iii stejnom£rn^ plat- 
n^m prdvu nSm. vlastnS ani mluviti se ne- 
moblo a prdvu n£m. v pozdnim stfedov^ku 
tvofily jen ony zdsady, kter^ vykazovaly 
obsab spoledn^ vSem onSm tak zv. prdvflm 
partikuldrnim i singuldrnim. Tak vyvinula se 

V prvnim obled6 vedle prdva fi§sk^bo, sta- 
noven^bo V nedetn^cb zdkonecb fiSsk^cb 
i ndlezicb soudu krdlovsk^bo, prdva zem- 
skd, ve vStSich nebo menSicb dzemicb pro 
obyvatelstvo jejicb potud platnd, pokud ne- 
§lo o pom6ry upraven^ zvIdStnimi prdvy, 
jak;^mi2 byla £etnd prdva mSstskd, dvor- 
skd, slu2ebni, zejm^na pak prdvo lenni. 
Vedle tScbto prdv vSak pflsobila i na ddle 
zvyklost soudni, jako dinitel prdvo tvo- 
fici, sbirky pak zdsad, zvyklosti touto ustdle- 
n^cb, po2{valy pfimo zdkonn^ vd2nosti. Sbir- 
kami takov^mi byla zejm^na detnd ona tak 
zv. zrcadla, ve kter^cb mu2ov^ prdva znali 
vylidovali prdvo doby sv^, nejznamenitSj- 



174 



NSmecko (n^mecke privo). 



Simi z nich bylo pak t zv. sask^ zrcacllo, 
seps. as r. 1235 i vyli^ujfci prdvo zcm£ sa- 
sko, a pak t. zv. Svabskd zrcadlo, spo^i- 
vajicf na sask^m, seps. ok. r. 1278 a pfihlf- 
2ejici k prdvu jihonSmeck^mu. 

Pooiiry Ostavni, jak se ustdlily v pozd- 
nim stfcdov£ku v fi§i N^meck^, ukazuji pfe- 
deviim ncustil^ boj mezi i!istfedni moci vla- 
dafskou, zosobnSnou cisafem fimsko-n^me- 
ck^m, a vlddamr t. zv. territoridlnimi, vyko- 
ndvan]^mi od zem^pdnflv, jejich2 moc, pd- 
vodn6 jm^nem panovnika fiisk^ho vykond- 
vand, pfi dlouhotrval^ch sporech cisafAv 
8 papeii vie a vice se utuzovala a j'li ve 
stol. XIII. i zdkonoddrstvim fiSsk^m (hlavn^ 
t. zv. Confoederatio cum principibus ecclesia- 
sticis z r. 1220 i Statutum in favor em princi- 
pum z r. 1232) formdln^ by la uznana. V £ele 
t^chto zemSpdnfl, na jejich2 souhlas panov- 
nik HSsk^ vie a vice byl vazan, byli tak zv. 
kurfirSti ii kniiata volici (v. Kurfir$ti). 
Tito spolu s ostatnimi zcm^pdny, potom od 
druh^ poloviee XIII. stol. se zastupci t. zv. 
m€st fiSskfeh tvofili snSrn fiSsk^, ve ktc- 
r^m projednivdny zdkony fiSsk6 i ve§ker6 
dfllezit6jii zale2itosti f tSe ; ve v^tSieh dzemich 
pak utvofily se snSmy zemsk^, na nich2 
zemSpanove spoln se svfmi lenniky i zd- 
stupci m^st jednali o zdlezitostcch zemsk]^ch. 
Jakoi vSak mezi prdvcm panovnika fiisk^ho, 
zasahovati samostatnS ve spravu fiSskou, a 
prdvem sn^mfl h'Ssk^ch, spolu pAsobiti pfi 
sprdve t^to, pfcsn;^ch hranic nebylo a snfimv 
nab^valy pAsobnosti v2dy obs^hlej^i, tak 
i snSmy zemskd, kter^i mily se jeviti pfl- 
vodnS jak^msi poradnim sborem zemepdna, 
nab^valy vidy rozhodnfijSiho vlivu ve vSech 
zdlc'litostech t^kajicich se sprdvy dzemi, nc- 
bof stavovd zemSti, znajiee vyuiitkovati ze- 
jm^na pen6fit6 tisn6 sv^ch zcmfipdnflv, po- 
skytovali jim pomoci pcnHM jen za nov^ a 
nov^ tSstupky, iclici k obmezcni moci zemfi- 
pansk(^. I^ebylif ani panovnikov^ fiiiti, ani 
zemdpanov^ v iSzemich svjch oprdvnSni vy- 
pisovati o sv^ djmd dan^, n^br2 i nyni je- 
3t6 byli odkdzani na soukrom(5 sv^ pfijmy 
pfi opatfovdni prostfedkfl k vedcni zdlc2i- 
tosti vefejn]^ch, zcjm. i valck; pouze jako 
mimofddn^ pomoci povolovali jak stavovd 
H55ti, tak i zemSti bernd, sami jich v5ak nc- 
platice, n^br2 uvalujicc je na obyvatelstvo 
poddan^. Stav obyvatclstva tohoto sc na- 
slcdkcm toho po ccl^ pozdni stfcdovSk 
zhorSoval; ze star^ho obyvatclstva svobod- 
n^ho zbyl jen ncpatrn^ po6tt, kter]^ prav6 
tim, 2c sob6 dovedl zachovati ncodvislost, 
postoupil pozvolna sam v tfidu dlechty, 
kde2to valnd v^tSina lidu venkovsk6ho rych- 
leji a rychleji upadala v nevolnictvi. Za to 
vSak vyvinula se v pozdnim stfedov6ku novd 
ti'ida obyvatclstva svobodn^ho v fiSi, stav 
toti2 mSstsk^(v. MSsto), nabyvSi znendhla 
dplnd saraosprdvy, tak 2e zejm^na obvod 
m^st HSsk^ch, panovniky fiSsk^mi bud* bez- 
prostfcdnS zaIo2en^ch, aneb na zaklad6 zvl. 
v^sad za fidsk^ prohlaSen^ch, tvofil i&zemi 
podobn6 samostatn^, jako lizemi kter^hoko- 



liv zem6pdna. Samosprava m£st jevila se ob- 
zvlaSt6 v torn, 2e soudy ra^stsk^ byly jcdi- 
n^m sudiStSm m^itand, jejich ndle'zy hlav- 
mm iinitelcm pro rozvoj prava mfistsk^ho; 
prdva tato, ji2 od XI. stol. v2dy ^astSji spi- 
sovana (srv. na pf. Magdcbursk^ prd- 

V o) i neustdle doplAovana, byla pf imo hlav- 
nim zdkladem pro rozvoj moderniho tak zv. 
prava ob^anskdbo. 

Konccm stfedov6ku i po£dtkem novoviku 
podala se v fiSi N6mcck6 Sifiti poviechn^jSi 
znamost i u2ivdni prdv eizich, zejmdna f im- 
sk^ho, eo2 zpflsobilo v mnob^m ohlcdu 
pfimo pfevrat v celkov^m rozvoj i prava n6- 
meck^ho. Pflsobenim cirkve sice ji2 dfive 
zdsady cirkevniho prdva nab]^valy platnosti, 
hlavne v oboru prdva processniho; avSak 
Sifici se prdvo ffmsk^ zpasobilo nejen zm^nu 

V zdkladech, na kter]^ch doposud spo&'valo 
velker^ soukrome prdvo n£meck6; ono ne- 
zflstalo bcz vHvu ani na rozvoj (etn^ch 
oborA prdva vefejn^ho. Zdkonoddrstvf 
f iSsk^, i V dffv^jSieh dobdch nepfiliSplodne, 
ustupovalo vie a vice zdkonoddrstvi zem- 
sk^mTi, na sn6mieh zemsk^ch se tvoficimu; 
zde v§ak v2dy men£ bylo osob, je2 mohly 
se vykdzati dostate^nou znalosti prdva, otfe- 
sendho v zakladech sv^ch Sifenim se prdv 
cizich. Tak byly to pouze obory prdva trest- 
niho i i&stavniho, je2 upravovdny jsou v^- 
znamndjSimi zdkony a fddy zemsk^mi. Roz- 
klad file v celou fadu stdtflv uvnitf a na- 
mnoze i ve stycich sv^ch zevnich takfka 
zcela samostatn^ch - datujfci se od rozvoje 
moci zem^pansk^ch — postupoval rychle ku 
pf edu ; vdlky ndbo2enskc\ zejm^na vdlka tf i- 
cetiletd, ukon^ily rozklad ten, tfeba ne jeitS 
formdlnS. Panovnik fi^sk^, poukdzan^ ve 
veSker^ch sv^eh opatfenich na sn6m fi^sk^', 
obmezovdn ohlcdnS sprdvy filsk^ na ne- 
patrnfijSi v2dy pofet t. zv. prdv reservdt- 
nich; za to vSak zem^pdnovd, vyu2itkujice 
jednak rozbroj(i«ndbo2ensk^ch i vdlek,'je2 
znidily blahobyt mfest i uveclly duchovenstvo 
ve v6tSi neb menSi na nich zdvislost, jednak 
neumelost stavu sv^tsk^ch pdnfl v pracich 
zakonoddrn^ch, rychleji a rychleji dovedli sc 
vymaniti z podru^ sv^^ch snSmuv i zavddSli 
za pomoci dfadnictva, na nich zccia zd- 
visl^ho, absolutismus i v tom se jevicf, 2e 
vykondvali i moc zdkonoddrnou o sv6 djm6, 
zQstavujicc snem&m jen formdlni iHdasten- 
stvi pfi vyddvani zdkonflv. Ani zdkony fiS- 
skc bez jejich souhlasu nemohly nab^ti plat- 
nosti V zemich jejich, tak 2e veSkeren roz- 
voj jednotn^ho prdva n^m. zejm^na od sto- 
leti XVII. takfka naprosto utuchl a o prdvu 
n£m. odtud jen natolik mluviti Izc, pokud 
zdklady jeho ndrodni podmii^ovaly souhlas 
zdsad, obsa2en^ch v zdkonoddrstvu zemsk^m. 
Pouze prdva m6stskd, zejme^na v fiSsk^ch 
mSsteeh, dopIAovdna jsou i na ddle samo- 
statn£ i V souladu s potfebami 2ivota; £etn^ 
t. zv. reformace prdv t^chto, ve stole- 
tich XV. i XVI. vznikl^, na mnozc velmi 
vhodnS uvedly v soulad prdva cizf, zejm^na 
fimsk^, s domdcim prdvem n^meck^m, a tim 



N^mecky Brod — Nemecky fad rytifsir^. 



175 



prav£ pojistila i zasaddm tohoto prdva plat- 
nosti i V on^ch oborech prdva, vc kter^cb, 
jako zejm^na v pravu soukrom^m, recepce 
prava fimsk^ho nabyla v^znanui nejv^tSiho. 
Kdyi pak v stol. XVIII. neTOlnictvi lidu ven- 
kovsk^ho jest zruSeno, adilostmi na sklonku 
t^ho2 i ve stol. XIX. v politick<fm iivotS 
ndrodAv cvrop8k;^ch se uddvSimi i Slechta 
namnoze pozbyla v^jime^n^ho sv^ho posta- 
veni na poli priv, stala se prav6 ona m^st- 
sk^ prdva nejdQle2it6jSim zdktadem nyni plat- 
n^ho prava obdansk^ho. 

Moderni prayo n£m., jak jc nal^zame kodifi> 
kovdno V zdkonnicich, platn^ch nyni v nov^ 
fii\ NSmeck^ a zeroich rakousk^ch, k fiii 
t^to dHve naleievilich, neni tedy ve vSech 
oborech pflvodcm i celkov^m rozvojem sv^m 
prdvem disti nirodnfm. Av$ak nehledi k to- 
mu, 2e i pfes recepci cizich prdv samostatn^ 
ndrodni rozvoj prdva n6m. nikdy naprosto 
pferulen nebyl, nemohia cizi ona prdva, 
vznikla za jin^ch pomdrAv spole^ensk^ch 

V jin^ch zemich i dobdch, vyhovovati nov^m 
potfebdm hospoddfsk^m naroda n^m., a zd- 
sady privni, t6mito potfebami vyirolan^, 
tvofi duSevnt vlastnictvi ndroda toho a vcle- 
dflle2itou tedy sou^dst modemiho i v nd- 
rodnim ohiedu n^meck^ho prdva. Zdkonniky 
obchodni i smini^dn^, zdkonniky v oboru 
prdva trestniho vydan^, teti\6 zakony pro- 
cessnf, jako2 i nejdfile2it£jSi prdce zdkono- 
ddrnd v nov^ HSi N^m. podniknntd, totil zd- 
konnfk ob^ansk^ pro fii\ N^m. z 1. £ce 1896, 
jsou doklady i prdvotvfir^i sily ndroda n^- 
meck^ho i nepfetriitosti rozvojc prdva jeho 
na zdkladech ndrodnich. 

Z bohat^ literatury nSm. prdva ponkazu- 
jeme zejm. na spisy o dSjich prdva toho 

V nejnovijSt dobe vydan^, kde se vyskytuje 
i pfehled starSi literatury. Jsou to: Schr6- 
dcr, Lehrbuch d. deutschen Rechtsgssch. 
(2. vyd., 1894); Brunner, Deutsche Rechts- 
geschichtc (I. sv. 1887, II. sv. 1892); Siegrel, 
Deutsche Rechtsgeschichte (3. vyd., 1895); 
Hanel, D€jc prdva n$m. (I., 1897); Hcusler, 
Institutioncn d. deutsch. Privatrechts (2 sv., 
1885-86) a j. -/. 

TOmeoky Brod v. Brod 9). 

Hdmeoky fkd, rytffsk;^ (Ordo equitum 
Teutonicorum ; Deutschherren , St. Marten- 
Ritter), nejmladSi z velk^ch kfiidck^ch i^ddfi, 
by] zaIo2en od severon$meck^cb poutnikQ 
pfi obl^hdni Akky r. 1190. V6vodou Bedfi- 
chem Svdbsk^m byl tchdy vzat v ochranu 
a pape2em Klimentem III. r. ndsl. potvrzen. 
Slul zprvu Domuf hospitalis S. Mariae Teutoni- 
corum in Jerusalem, majc nahraditi starSi 
hospic N6mcQ v Jerusak'm6, Saladdinem 
r. 1187 potla^en^, a affiliovdn ncjprve fddu 
Johannit&v. R. 1197 prom^n^n v5ak v samo- 
statn^ rytifsk^ fdd, spojujici regule Te:np- 
Idfflv i Johannitflv, a boj proti nev^ficim 
stal sc jeho hlavnim i&kolem. PHzni n6me- 
ck^ch cisafQv a kni2at nabyl zdhy velik^ch 
statkA nejen ve Svat^ zemi, ale tak^ v ji2ni 
a stfednf EvropS. Politickd dflIe2itost jeho 
podata viak hlavn^ po r. 1310 nastoupenim 



itrrt^ho velmistra Hefmana ze Salzy, kter^ 
dovedl obratn6 prostfedkovat vc spom mesi 
Bedfichem II. a Svatou stoUci* oifvaje pfi 
torn oboji strany ku povzneseni fddu. Za 
n6ho rozvinuta hortivd dinnost na bojiSti 
V Palestine, ale jeitd v6t5i zdjcm obrdcen 
zp^ do Evropy, kde m^lo b^ti fddu zjed- 
ndno bojem proti pohanAm suverennf lizemL 
Nejprvc u£in6n pokus takov^ v Sedmihra- 
dech proti KumdnQm, kde krdl uhersk^ 
Ondfej II. ud£lil fddu r. 1211 ^dsf zem6; 
i&zemi to vSak ztraceno ji2 r. 1225 a zraky 
i^ddu obrdtily se na sever do Prus. 

Boj proti pohansk^m Prusflm zabavovai 
ji2 po delSi dobu jejich kfesCansk^ sousedy, 
hlavnS Piastovcc Konrada v^vodu Mazov- 
sk^ho, ale potkdval sc s mal^m dsp^chem. 
Konrad, kter^ se pokusil nejprve o utvofeni 
domdcfho rytifsk^ho fddu Kristova, povolal 
k Okolu tomu NSmeck^ rytife a postoupil 
jim r. 1230 zemi Ch(?mskou na dolni Visle. 
Velmistr Hefman byl ji2 dfive u cisafe a 
pape2e vyroohl, 2c fdd mh\ b^ti uzndn za 
fiSsk^ stav s tizemim, kter^ho dobude na 
pohanech, a tak po£al ihned rdzn^ v^boj 
pod vedenfm lantmistra Hefmana Balk a. 
Vc v^boji torn byl fdd stdle podporovan 
kfi2dck^mi v^pravami n6mcck^ch kni2at; 
takd £esk^ krdl Pfcmysl II. podnikl v letech 
1256 a 1268 dv6 velik^ jizdy prusk^. Po boji 
vice ne2 pAlstolet^m, pfcruSovan^m vzpou- 
rami tkzeroi ji2 dobyt^ho, podafilo se fddu 
osaditi skoro celou zemi Prusfl, v rozsahu 
asi dneini provincie zdpado- a v^chodo- 
prusk^. V^boj fddu provdzen byl ncunav- 
nou kolonisaci, kraj pon6mdovdn, zakladdna 
pevnd m^sta, jako Torufi, Chchnno, Kwydzin, 
Krdlovec. 

Velikou oporou fddu bylo, 2(; dru2stvo 
Bratf 1 Meiov^ch (v. t.), ovladajici Livon- 
sko a Kuronsko, podfidilo sc r. 1237 vel- 
mistrovi nSmeck^mu. Expansivni snahy fddu 
braly sc od t^ chvile dvojfm smSrcm: jednak 
k severozdpadnimu pobfe2i okolo Gdanska, 
kde Polsko sna2ilo sc odfiznouti fad od 
ostatnfch N6mcc, jednak k litevsk^ 2mudi, 
kterd sc na v^chod6 jako klin kladia mezi 
dr2avu livonskou a pruskou. Obojimu likolv 
mohl fdd vSnovati se l!ipln^ po r. 1291 , kdy 
pozbyl veSkerJch dr2av v Palestine. Vrchni 
vedeni jeho se pfesidlilo z Akky nrjprvc 
do Bendtck, ale brzy potom (r. 1309) do 
Malborgu v Prusfch. Tthdy nastala nejslav- 
nSjSi doba fddu. Dobytf V^chodnfch Pomo- 
fan s Gdanskcm, kter^2to iHzemi Vdclav III. 
jako krdl polsk^ r. 1305 byl daroval mar- 
krabim braniborsk^m, provedeno pfes odpor 
markrabiho i Vladislava Lokietka a jeho 
syna a namnoze za pomoci £esk^ho krdle 
Jana Lucembursk^ho, kter^ podnikal dastd 
^reysy« do Prus. Kazimir Velik^ potvrdil fddu 
panstvf to mirem v KaliSi r. 1343. bera v nd* 
hradu 6dsf Kujavska, kterou fad ve vdlce 
opanoval. Boj na v]^chodni strand proti po- 
hanskd LitvS byl od druhd pol. XIII. stol. 
veden s velikou ukrutnosti na oboji strand 
l^dd dochdzel na Zdpadd hojn^ podpory, ale 



176 



N^mecky fad rytifsk]^. 



kni2ata litevska, hlavn6 Ged^min a jeho sy- 
nov^ Kiejstut a Olgierd, hdjili udatn£ sv^ho 
kraje, dosahujfce dasto pomoci sc strany 
polsk^. Historic boi& t£ch je dlouhou fadou 
vzdjemn^ch najezdu se stfidav^m $t6stfm; 
chvilemi byli kfiiaci pdny velk^ho kusu 
Litvy, jindy zase ohro2ovani ve vlastnfm 
domov^. NejvfitSi nebezpeii pro Litvu na 
stalo, kdyi polsk^ Kazimir vyrovnav se s H- 
dem obratil se s^m proti Litvfn&m a kdy2 
slavn^ vclmistr Winr